Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta

1 - 100 101 - 200 201 - 300 301 - 400 401 - 500 501 - 600 601 - 700 701 - 800 801 - 900 901 - 1000 1001 - 1100 1101 - 1200 1201 - 1300 1301 - 1400 1401 - 1500 1501 - 1600 1601 - 1700 1701 - 1800 1801 - 1900 1901 - 2000 2001 - 2100 2101 - 2200 2201 - 2300 2301 - 2400 2401 - 2500 2501 - 2600 2601 - 2700 2701 - 2800 2801 - 2900 2901 - 3000 3001 - 3100 3101 - 3200 3201 - 3300 3301 - 3400 3401 - 3500 3501 - 3600 3601 - 3700 3701 - 3800 3801 - 3900 3901 - 4000 4001 - 4100 4101 - 4200 4201 - 4300 4301 - 4400 4401 - 4500 4501 - 4600 4601 - 4700 4701 - 4800 4801 - 4900 4901 - 5000 5001 - 5100 5101 - 5200 5201 - 5300 5301 - 5400 5401 - 5500 5501 - 5600 5601 - 5700 5701 - 5800 5801 - 5900 5901 - 6000 6001 - 6100 6101 - 6200 6201 - 6300 6301 - 6400 6401 - 6500 6501 - 6600 6601 - 6700 6701 - 6800 6801 - 6900 6901 - 7000 7001 - 7100

Nalezeno: 7051x

7 Obrovský
Obrovský. O. píle, Vrch , rozměry (slunce), Stč. Zem. 176., strom, Mour., jelen, Dch., socha. Pdl. ...

4801

2 Obrovství
Obrovství, n., das Riesenthum. Jg. ...

4802

7 Obrový
Obrový. O. řeč (obrů); (Alexandr) o-vé srdce jmějéše. AlxV. v. 658., 307. (HP. 16., 8.). ...

4803

7 Obrový
Obrový. O. hroby na způsob valů sta- věné. NZ. I. 108. ...

4804

2 Obróvý; obrův
Obróvý; obrův, ova, ovo, což obra jest, Riesen-. O. postava, Troj., Rk., výška, D., krok, Jg., údolí, ...

4805

7 Obrození
Obrození. 15. stol. ...

4806

9 Obrozenský
Obrozenský. O. nationalismus. Vlč. Lit. II. 253. ...

4807

10 Obrozenský
Obrozenský spisovatel (píšící za doby obrození české řeči). Mtc. 1903. 163. O. snahy Jungmannovy. Ib., ...

4808

7 Obrozenství
Obrozenství, n. = obrozenosť. Sš. I. 82. ...

4809

7 Obrozený
Obrozený; -en, a, o. Ten je jako o. (znovuzrozený). Us. Hdk. ...

4810

2 Obroží
Obroží, n., kořen rohu, parohu, die Horn- wurzel. Č. ...

4811

7 Obrožiti
Obrožiti, il, en, ení, obrožovati, be- ecken. Rk. ...

4812

10 Obrožka
Obrožka, y, f. osbeckia, rost. Vz Ott. XVIII. 905. ...

4813

2 Obrský
Obrský = obrovský, riesenhaft. Neb šle- chetný Juřík obersky (obyčejem, udatností obrň) byl přejímal, ...

4814

7 Obrsti
Obrsti, obrtnúti, vertere, zastr. Hank. Sb. 266. ...

4815

2 Obrství
Obrství, n., hojnosť, Fülle, f., Uiberfluss, m. Žalt. rit. ...

4816

7 Obršlák
Obršlák, u, m = límec na krk (ženský) široký vyšívaný nebo krajkami ozdobený. Mor. Hrb. Obr. 27. ...

4817

2 Obršt
Obršt, a, m., z něm.,plukovník. — Obrštka, y, obrštová, é, f., z něm., plukovnice. Jg. — Obrštlaitnant, ...

4818

7 Obrtač
Obrtač, e, m. = obrtlák. Slov. Bern. ...

4819

8 Obrtačka
Obrtačka. O. na krosně. Vz Prosest, Krosno (3. dod.). Phľd. XIV. 85. ...

4820

7 Obrták
Obrták, u, m , v lodn., der Kehrblock. SI. les. ...

4821

2 Obrtání
Obrtání, n. = obracení. Št. N. kř. 1G8. Vz Obrtnouti se. ...

4822

7 Obrtati
Obrtati = obraceti. Slov. Bern. ...

4823

10 Obrtati
Obrtati = obraceti, točiti. Kterak věci zlé obrtají sem i tam. Chč. S. II. 281b. ...

4824

7 Obrtavosť
Obrtavosť, i, f., die Drehbarkeit. Slov. Bern. ...

4825

7 Obrtavý
Obrtavý, drehbar. Slov. Bern. ...

4826

2 Obrtčivý
Obrtčivý, snadno se obracející, měnící, nestálý, wandelbar, unbeständig. O. povětří. Št. ...

4827

8 Obrtčivý
Obrtčivý. O. káď = obrácivá. GR. Nov. 19. ...

4828

7 Obrtedlý
Obrtedlý = obratný. Vký. ...

4829

7 Obrtedlý
Obrtedlý. O řeč, syllogismus, zastr. Hank. Sb. 177. ...

4830

2 Obrtel
Obrtel, tle, obrtlík, u, obrtlíček, čku, m., věc obracující se, ku př. dřevce, kterým děti ve hře točí, ...

4831

7 Obrtel
Obrtel. Bž. 47. O. u dveří = dřevěná závora, která na klínku upevněna jsouc na hák se zakládá. Laš. Tč. ...

4832

7 Obrtel
Obrtel. Cf. Mkl. Etym. 385. a. ...

4833

8 Obrtel
Obrtel. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65., SO. ...

4834

9 Obrtel
Obrtel (oplín u vozu). Vz Srdeň. ...

4835

2 Obrtelný
Obrtelný, v Krkon. = dvouramenáč. Kb. O. řeč, Syllogismus. Lex. ms. ...

4836

7 Obrtiť
Obrtiť = obvrátiti. Slov. Ssk. ...

4837

2 Obrtlík
Obrtlík, vz Obrtel. ...

4838

10 Obrtlík
Obrtlík, u, m. O-ky u dveří. Vz KP. XI. 259. ...

4839

7 Obrtlíkovitý
Obrtlíkovitý, vz Vrtlíkovitý. Č. Kv. XXIII., Rst. 452. ...

4840

2 Obrtlíkový
Obrtlíkový, Reiber-, Falle-. O. krajiny, Wendekreis-, tropisch. Rostl. ...

4841

7 Obrtlíkový
Obrtlíkový. O. závěr, vz. Závěr, kotou- ček, das Wirbelscheibchen. Šp. ...

4842

2 Obrtlivě
Obrtlivě, umgekehrt. Z zlata učinil poklad, ale ne o. z pokladu zlato. GR. — Obrtlivý, umdrehbar. O. ...

4843

8 Obrtlivě
Obrtlivě = naopak, obráceně. GR. Nov. 16. ...

4844

7 Obrtlivý
Obrtlivý kloub, Drehgelenk, n. ...

4845

7 Obrtník
Obrtník, u, m. = kužel, der Wirbel. Čerm. ...

4846

7 Obrtnouti
Obrtnouti. On s koněm na něho se obrtl. Wtr. Obr. I. 109. Vz Obrsti (dod.). ...

4847

2 Obrtnouti se
Obrtnouti se, tnul a tl, utí = obrátiti se, sich wenden, umdrehen. A i ten jeden svědek obrtne sě. Št. ...

4848

7 Obrtnouti se
Obrtnouti se. Bž. 47. Za St. skl. polož: Hr. ruk. 133. ...

4849

8 Obrtnúti se
Obrtnúti se. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 80. Místo obvrtnúti. Ib. 438. ...

4850

7 Obrtný
Obrtný prst ptačí, die Wendezehe. Nz. ...

4851

7 Obrub
Obrub, u, m., loreya, die Loreya. Vz Rstp. 575. ...

4852

2 Obruba
Obruba, y, f., obrubka, obrub, u, m. = zásek« okolo, ein Verhau in die Runde. Mnoho lesů posekavše, ...

4853

7 Obruba
Obruba = kraj atd. O. trávníku. Dlj. 85. O. v číselníku, das Zifferblattfutter. Šp. O. klíče, vz Klíč. ...

4854

7 Obrubáč
Obrubáč, e, m. = přístroj u šicího stroje na obrubování, der Säumer. Us. Jdr. ...

4855

10 Obrubář
Obrubář, e, m. = přístroi u šicího stroje. Ott. XXIV. 604. ...

4856

2 Obrubati
Obrubati = osekati, um-, behauen. — co čím. Rk. ...

4857

7 Obrubati
Obrubati. Čím častějé vrbu o-báš, tiemť sa húště obalí. Št. Kn. š. 153. ...

4858

7 Obrubati
Obrubati člověka = zbíti. Půh. III. 351. ...

4859

2 Obrubce
Obrubce, ves u Sobotky. PL. ...

4860

7 Obrubce
Obrubce, Wobrubetz. Blk. Kfsk. 159., Sdl. Hr. V. 332., Rk. 81. ...

4861

2 Obrubek
Obrubek, bku, m. = obrub, obruba. ...

4862

7 Obrubek
Obrubek = kousek obrubaného, oseka- ného dříví, třísky, které při obrubování dřiví odpadají. Přinesla ...

4863

2 Obrubeň
Obrubeň, bně, f., obruba u studny, die Einfassung. Us. ...

4864

7 Obrubeň
Obrubeň = roubení u studny. O. dvéřní, die Thüreinfassung. Nz. O. okenní. Stat. př. kn. 1877. 106., Nz. ...

4865

2 Obrubiti
Obrubiti = obroubiti. ...

4866

2 Obrubka
Obrubka, y, f., vz Obruba. ...

4867

10 Obrublík
Obrublík (!) u, m. = rám k obrazu. Pohl. ...

4868

2 Obrubní
Obrubní, Saum-. O. láno, Saumtau, n. D. ...

4869

7 Obrubní
Obrubní kámen, jímž se chodníky obru- bují, der Randstein. Zpr. arch. O. batterie, die Enveloppe-Batterie. ...

4870

8 Obrubník
Obrubník, a, m., perileptus, brouk. Cf. Klim. 24. ...

4871

9 Obrubník
Obrubník, U, m. Přeložnik ? klempířů = podložka podobná širokému dlátu; je-li hrana zakulacená, sluje ...

4872

8 Obrubovací
Obrubovací stroj, Bördcltnaschine. Sterz. I. 536. b. Vz násl. slovo. ...

4873

9 Obrubovací
Obrubovací či vroubkovací stroj klem- pířský. Ott. XIV. 346. ...

4874

8 Obrubovač
Obrubovač, e, m. = náčiní při šicím stroji. Vz předcház. Obrubovací. ...

4875

2 Obrubovačka
Obrubovačka, y, f., die Einsäumerin. Techn. ...

4876

2 Obrubovati
Obrubovati, vz Obroubiti. ...

4877

2 Obrubovitý
Obrubovitý, plný obrub. Us. Dch. ...

4878

2 Obruby
Obruby, dle Dolany, ves u Sobotky. PL. ...

4879

7 Obruby
Obruby, Wobrub. Blk. Kfsk. 159., Rk. Sl. ...

4880

9 Obrúcačka
Obrúcačka, y, f., vz Oděvačka. ...

4881

7 Obrúcať
Obrúcať, um etwas herumwerfen. Siov. Bern. ...

4882

7 Obrúcočka
Obrúcočka, y, f. = obrúčka. O. snubná. Slov. Bl. Ps. 78. ...

4883

2 Obruč
Obruč, e, m. a f., obrouček, čku, m., obroučka. V Boleslavsku f.. jinde m. Knst. O. u vedra také: pružina, ...

4884

7 Obruč
Obruč. V MV. nepravá glossa. Pa. 41. O. na sudě prasklá oznamuje smrť. Sbtk. Vykl. 7. I o. udeří, když ...

4885

7 Obruč
Obruč = náramek. Zbrt. Krj. I. 101. O., obrúček přílbice. Vz Zbrt. Krj. I. 164. ...

4886

8 Obruč
Obruč. Natahovat vobruč (hra mor.). Vz NZ. III. 26. — O. kolesa = ráf. Phľd. 1893. 609. — O., cf. Halže ...

4887

9 Obruč
Obruč, m. a f. Obruč, f., gt. -i, ně. -e, dial. obruča. Brt. D. I. 11, Gb. H. ml. III. 1. 121., 99. O. ...

4888

10 Obruč
Obruč, e, f. Tlstú o. ťažko ohneš (o vý- chově dětí). Sb. sl. VIII. 88. ...

4889

2 Obruča
Obruča = obruč. Vz Obruč. ...

4890

2 Obručanka
Obručanka,y,f., břichonožec. O. nádherná, scalaria pretiosa; o. obecná, s. communis. Frč. 235. ...

4891

7 Obručanka
Obručanka. Cf. Brm. IV. 2. 271. ...

4892

2 Obručář
Obručář, e, m., bednář, der Fassreifmacher. Na Slov. ...

4893

7 Obruček
Obruček, čku, m. O. ovsa = s hrsť. Db. ...

4894

9 Obrůček
Obrůček, čku, m. = prsten. Sbor. slov. II. 131. ...

4895

7 Obručení
Obručení, n., vz Obručiti. 15. stol.— Jich jména dlužně noši v mém srdci v o. Pravn. 2737. ...

4896

7 Obručený
Obručený; -čen, a, o, vz Obručiti. Ne- chať sem tiem vším o-čen. Pravn. 886. — O. = mrzutý, mürrisch. ...

4897

7 Obručeti
Obručeti, vz Bručeti. ...

4898

2 Obručí
Obručí, n., coll. = obruče, die Reife. Víno pod o-čím míti (pod čepem), am Zapfen haben. D., Šm., Šp. ...

4899

7 Obručí
Obručí = kruhovité členy brnění na lo- ketním záštitu. NA. III. 12. ...

4900