Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta

1 - 100 101 - 200 201 - 300 301 - 400 401 - 500 501 - 600 601 - 700 701 - 800 801 - 900 901 - 1000 1001 - 1100 1101 - 1200 1201 - 1300 1301 - 1400 1401 - 1500 1501 - 1600 1601 - 1700 1701 - 1800 1801 - 1900 1901 - 2000 2001 - 2100 2101 - 2200 2201 - 2300 2301 - 2400 2401 - 2500 2501 - 2600 2601 - 2700 2701 - 2800 2801 - 2900 2901 - 3000 3001 - 3100 3101 - 3200 3201 - 3300 3301 - 3400 3401 - 3500 3501 - 3600 3601 - 3700 3701 - 3800 3801 - 3900 3901 - 4000 4001 - 4100 4101 - 4200 4201 - 4300 4301 - 4400 4401 - 4500 4501 - 4600 4601 - 4700 4701 - 4800 4801 - 4900 4901 - 5000 5001 - 5100 5101 - 5200 5201 - 5300 5301 - 5400 5401 - 5500 5501 - 5600 5601 - 5700 5701 - 5800 5801 - 5900 5901 - 6000 6001 - 6100 6101 - 6200 6201 - 6300 6301 - 6400 6401 - 6500 6501 - 6600 6601 - 6700 6701 - 6800 6801 - 6900 6901 - 7000 7001 - 7100 7101 - 7200 7201 - 7300 7301 - 7400 7401 - 7500 7501 - 7600 7601 - 7700 7701 - 7800 7801 - 7900 7901 - 8000 8001 - 8100 8101 - 8200 8201 - 8300 8301 - 8400 8401 - 8500 8501 - 8600 8601 - 8700 8701 - 8800 8801 - 8900 8901 - 9000 9001 - 9100 9101 - 9200 9201 - 9300 9301 - 9400 9401 - 9500 9501 - 9600 9601 - 9700 9701 - 9800 9801 - 9900 9901 - 10000 10001 - 10100 10101 - 10200 10201 - 10300 10301 - 10400 10401 - 10500 10501 - 10600 10601 - 10700 10701 - 10800 10801 - 10900 10901 - 11000 11001 - 11100 11101 - 11200 11201 - 11300 11301 - 11400 11401 - 11500 11501 - 11600 11601 - 11700 11701 - 11800 11801 - 11900 11901 - 12000 12001 - 12100 12101 - 12200 12201 - 12300 12301 - 12400 12401 - 12500 12501 - 12600 12601 - 12700 12701 - 12800

Nalezeno: 12735x

1 Drbání
Drbání mu činí milo. Das Kratzen. D. ...

1101

1 Drbati
Drbati, drbám a drbu, drbej, drbaje al, án, ání; drbnouti, bnul a bl, ut, utí, drbávati. D. od dr (dráti), ...

1102

6 Drebčiti
Drebčiti, tanzen. Slov. Ssk. Vz Ořepčiti. ...

1103

1 Drečeti
Drečeti, el, ení = někde meškati, čuměti, ležeti, státi, sitzen. Zůstal tam d. Nezůstaň tam d. — kde: ...

1104

1 Drhati
Drhati; drhnouti, hnul a hl, ut, utí; drhá- vati. D. od dr (dráti), h je vsuto. Šf. D. = třásti, beben; ...

1105

6 Drhlena
Drhlena, y, f. = zena, která len drhne, die Flachsrifflerin. U Litovle. Kčr. — D. = drhlen. Mor. Šd. ...

1106

1 Drchati
Drchati, drchávati, od dr (dráti), ch jest vsuto. Šf. Wirren, fitzen. Drchaná sláma; otep drchané slámy. ...

1107

1 Drchtati
Drchtati, drchtiti = trhati, čuchati, zausen, wirren. — se = sebírati se, zdvíhati se, sich emporraffen. ...

1108

6 Drchtati se
Drchtati se = škrábati se v hlavě, sich am Kopf kratzen. Val. Vck. — se zimou = třásti se, zittern. Us. ...

1109

1 Drmlati co
Drmlati co: přízi = drmochati, Rk., fitzen, wirren; čím: drmlá hubou (pysky) = cecá, röhrt. Us. ...

1110

1 Drmochati
Drmochati, drmochávati, másti a zadr- hovati, fitzen. — co. Ty to drmocháš (hala bala děláš). Ros. ...

1111

1 Drobík
Drobík, u, m., na Slov. hrozen vinný, zelený. Plk. ...

1112

1 Drobotný
Drobotný. D. řízení, Bagatellverfahren. ...

1113

6 Drozd
Drozd. Vz Mkl. a L. 285., Et. 51., Šrc. 57., Mz. v List. filol. VIL 162. Drozdi, turdinae, die Drosseln. ...

1114

8 Drozd
Drozd pták. I), vedle drozden. Vz Gb. II. ml. I. 406. D. skalní, monticola saxatilis, místy na Mor. vrabec ...

1115

9 Drozd
Drozd obec. nebo zpěvavý, turdusmusicus, Sír III. 27.; na Mo r. u Zubří: okavý drozd, u Strarnb. drozda, ...

1116

9 Drozden
Drozden, vz násl. Drozen. ...

1117

1 Drozen
Drozen, zna, m. = drozd, v Krkonoš. ...

1118

7 Drozen
Drozen, a, m., pták. Cf. Brm. II. 2 154. ...

1119

9 Drozen
Drozen, a, m. D. skalní, vz předcház. drozd. Také drozden. Hoř. 82. ...

1120

6 Dŕšč
Dŕšč, u, m. Je tam třešní na haluzích jako dŕšču=jako drštěk. Vz Dršť. Na Mor. a Bzence. Šd., Brt. D. ...

1121

10 Drůbežník
Drůbežník, u, m. = místnosť určená k chovu drůbeže. Jeho zařízení vz v KP. IX. 406. ...

1122

1 1. Druh
1. Druh, a, m., soused, přítel, tovaryš, Spicssgesell, Gesellschafter, Geselle, Kamerad, Freund. Postavi ...

1123

1 Druhorozenec
Druhorozenec, nce. Der Zweitgeborene. ...

1124

10 Druhorozenka, y
Druhorozenka, y, f., die Zweitgeborene. Sterz. ...

1125

10 Druhorozenkyně
Druhorozenkyně, ě, f. Tuz. XVI. 279. ...

1126

1 Druhorozenství
Druhorozenství, -stvo, a, n. Die Zweit- geburt. ...

1127

6 Druhorozenství
Druhorozenství, die Sekundogenitur = fideikommiss pro potomky druhorozeného syna zakladatelova. Vz S. ...

1128

10 Druhorozenství, n
Druhorozenství, n., die Zweitgeburt. Sterz. ...

1129

1 Druhorozený
Druhorozený. V. Der Zweitgeborene. ...

1130

6 Drúzgati
Drúzgati = drtiti, bröckeln, zermalmen. Val. Brt. D. 65. — co (kde). Ořechy mezi zuby (louskati). Laš. ...

1131

1 Drviti
Drviti, 3. pl. -ví, il, en, ení = mýtiti, holzen, tlachati, schwätzen. Ten drví. L. — co. Mák d. (tlouci). ...

1132

1 Dryksa
Dryksa, y, f., notné uhození, buchta. Der Schlag, Treff. D. ...

1133

1 Država
Država, y, f., stat, der Staat, Staatskörper. Rk. Državy jsou dle zařízení trojí: a) republiky, b) monarchie ...

1134

1 Držení
Držení, í, n., das Halten. Bady d. (razení). V. Po bedlivém rady držání na tom se snesli. V. — D. = ...

1135

1 Držeti
Držeti (zastr. držati), 3. pl. -ží (ne: -eji), drž, drže (íc), el, (zastr. držal), žen (zastr. držán ...

1136

6 1. Držeti
1. Držeti. Vz Mkl. Etym. 42. Držán, -ženi, držal, -želi, držav, -ževši. Gb. Hl. 60., Bž. 20. Držející. ...

1137

6 Dřen
Dřen. Vz Mkl. aL. 218., Et. 293. - D. = duše dřeva. Vz KP III. 326., Rosc. 30., Schd. II. 177., Kk. 17. ...

1138

6 Dření, n
Dření, n., die Schinderei, Plage, viel Arbeit. To bude s tím kus d. Us. Dch. V tom domě je nějakého d.! ...

1139

6 Dřeník
Dřeník, u, m., deR DoRn bei FeueRwerken (die Walzen, über welche die Raketen ge- schlagen werden). Šm. ...

1140

1 Dřepčiti
Dřepčiti, dřebčiti, il, ení = křepčiti, tanzen. MM. ...

1141

6 Dřevení
Dřevení, n. = důlní výdřeva, dřevěné pažení, die Zimmerung. Bc., Rjšk., S. N. D. střídové či štolní, ...

1142

6 Dřevina
Dřevina = porost, der Bestand. Rovno- věké d-ny, gleichalterige Bestände; d. řídce zapojená, lichtgeschlossener ...

1143

6 1. Dřevný
1. Dřevný = ve dřevě jsoucí, v něm ulo- žený D. červ, Jg., kapitál. Sl. les. — D. — na dříví, se dřívím. ...

1144

1 Dřevo
Dřevo, drvo, a, n., pl. dřeva (drva), dřívko, a, dřevce, e, dřevečko, dřevíčko, dřívičko, dřívečko, dřevínko; ...

1145

6 Dřevo
Dřevo, lignum; dříví, ligna. Ž. wit. 1. 3., 148. 9. Dr-bvo z drůvo, dru. Mkl. aL. 5., Etym. 42. Strsl. ...

1146

6 Dřevožrout
Dřevožrout, a, m , colydium, der Walzen- holzkäfer. D. dlouhý, c. elongatum, niťovitý, c. filiforme. ...

1147

10 Dřímati jak
Dřímati jak. Drieme ani (jako) kôň ve vrbine. Phľd. XXIV. 343. Dřímal klidně, jako bohatý uzenář po ...

1148

10 Dřínovec
Dřínovec, vce, m., les u Bzence. Čes. 1. XIII. 476. ...

1149

1 Dřípa
Dřípa, y, f. Dřípy = cáry. Puch. Fetzen, Hader. ...

1150

6 Dřišťálkový. D
Dřišťálkový. D. huspenina, das Berbe- ritzengelée, puding, šťáva, syrup, limonada, list, konservy, mrazené, ...

1151

6 Dřištělkový
Dřištělkový, Berberitzen-. D. hrozníček. Šp. ...

1152

6 Dříve
Dříve. Mkl. Etym. 50., Bž. 23 D. nebo později, über kurz o. lang. Dch. Již dřív roku drahé víře učíte. ...

1153

6 Dualismus
Dualismus = zřízení státní, dle něhož v některém soustátí jenom 2 státy n. 2 ná- rodnosti vládnou. V ...

1154

1 Duben
Duben, bna, m. (vz A). D. od dub, který toho času pučí. Jg. April, Eichenmond. V Dubnu čas, panský kvas ...

1155

10 Dubenáč
Dubenáč, e, m. = ovci kožich. U Bzence. Čes. 1. XIII. 477. Sr. násl. ...

1156

1 Duběnkovati, co v čem
Duběnkovati, co v čem. Výrobek ba- vlněný ve svařenině roztlučených duběnek d. (dubiti, beizen). Techn. ...

1157

1 Dubiti
Dubiti, il, en, ení = kože dubovou korou připravovati, ein Fell in der Lohe beizen, gar machen. Vz Koželuh. ...

1158

7 Dudy
Dudy. Části dud mor.: gajdica, hlava, huk či hluk přední a zadní, klučka, míšek (dymák), páka horní a ...

1159

6 Duhovka
Duhovka. Sevření laloku d-ky, iriden- kleisis, scházeni či nedostatek d-ky, iride- remia, zánět d-ky ...

1160

1 Duch
Duch, a či u, m., doušek, šku. Duch z kořene du v du-ji příponou ch (Šf. ), odkud pak vzduch a seslabením ...

1161

6 Duch
Duch. Vok. duše jen o 3. božské osobě. Bž. 88. O původu cf. také Gb. Hl. 101., 145. D. předpokládá starší ...

1162

6 Důchod
Důchod = plat. D. doživotní, die Leib- rente, ustavičný, perpetuirliche Rente (úroky, ale kapital se ...

1163

6 Duchovenství
Duchovenství = záduší. Vz S. N., Žer. Záp. I. 189., 247. Pijechu z d., de spirituali. ZN. — D. = duchovní ...

1164

8 Duchovní
Duchovní: knížata, křesťané, lavice, Ott. VIII. 143., píseň, příbuzenství, řády, 144., statky, 146., ...

1165

8 Důkaz
Důkaz rozvedený, progressivní, synthetický, přímý, nepřímý, kruhem, circulus vitiosus, v řízení sporném, ...

1166

9 Důkazní
Důkazní. D. řízení u soudu, výsledek, břímě. Vz Ott. Říz. I. 29., 252., 361., II. 84., 96. Sr. Důkazný. ...

1167

10 Důkazní. D
Důkazní. D. řízení soudní. Ott. Říz. III. 259. Sr. Důkazný. ...

1168

6 Důl
Důl, dol?, das Loch, die Grube. Gt. dolu, nikoli důlu. Vz Mkl. Etym. 47., aL. 79. — D. = příkop, jáma ...

1169

8 Důlek
Důlek, lku, m. Choditi do lesa na důlky (dělat důlky k sazenicím). Us. ...

1170

1 Duma
Duma, y, f., úvaha, rozmysl, pol. a rus., das Nachdenken, Erwägen etc. — D. = do- mysl, domnění, Einbildung, ...

1171

10 Dunst
Dunst, u, m. = hrubá pšeničná mouka n. rozmletý koňský zoubek (kukuřice obrovská či americká), dávaný ...

1172

6 Dupčiti
Dupčiti = tancovati, poskakovati, tanzen, hüpfen. U Olom. Sd. Také v Čech. a na Slov. Rgl. Hoj vy hory, ...

1173

1 Dupe
Dupe (dyp, fr. ), ošizený hlupák, trulant. Rk. ...

1174

6 Dur
Dur, tonina Vz KP. II. 286. — D., die Tücke. Slov. Ssk. — D., a, m. = duráh, hlupák, blázen, pošetilec. ...

1175

8 Ďúra
Ďúra. Musel íť do ďury (do vězení). Vck. Poh. 115. ...

1176

1 Durmatělý
Durmatělý = durmatý, strotzend. — čím: mlíkem. Jg. ...

1177

1 Durmatěti
Durmatěti = durmatým se stávati. D. Anschwellen, strotzen. ...

1178

1 Durmatý
Durmatý, duřmatý = nadmutý, nadutý, naběhlý, tlustý, aufgeblasen, pustig, strotzend. Tvář duřmatá. Lom. ...

1179

6 Duřmatělosť
Duřmatělosť. i, f, das Schwellen, Strotzen, der Schwall. ...

1180

7 Dusík
Dusík, u, m., jm vězení v Kolíně v 16. stol Wtr. Obr. I. 665., II. 836 — D. Jan Lad., hud. 1761.—1812. ...

1181

9 Dusík
Dusík, u, ?. = tužší stupeň vězení, tužší než šatlava. Br. Věk. 115. ...

1182

6 Důsled
Důsled, u, m. = důsledek. SP. II. 298. Ctění Boha totě přirozený d. a účin pozná- váni. Kos. ol. I. 207. ...

1183

6 Důstatek
Důstatek, das Surrogat. D. škrobový, kávový. Us. Pdl. Papírové peníze jsou jen d-vkem peněžitým. Skř. ...

1184

1 Duše
Duše, e, f. Duše m. duša z duch — ja (chj = š), jest jen ženská forma k mužskému duchí.. Vz Duch. (Zastar. ...

1185

1 Důtklivý
Důtklivý, adv. důtklivě. D. = mohoucí býti dotknutým, berührbar, betastbar, befühl- bar. Nedotklivý = ...

1186

1 Důvěrník
Důvěrník, a, m. Osoba, ku které strany důvěrnost' mají a věc, o kterouž rozepře jest, jí do času svěřují. ...

1187

6 Důvěrnost
Důvěrnost'. Pro lepší toho jistotu, stá- losť a potvrzení i snadnější d. jsem pečeť svou vlastní přivěsiti ...

1188

6 Důvěrný
Důvěrný. D. hovor obcování, styky, Us. Pdl., listy, Ml., pohovor, slova, Šml., šepot, Hrts., spojení, ...

1189

1 Důvod
Důvod (zastar. dóvod), u, důvodek, dku, důvodeček, čku, m. — D. = dovedení kam, das Hinführen, die Leitung. ...

1190

1 Důvodnosť, i
Důvodnosť, i, f., jistota na důvodech zasa- zená, Gründlichkeit, Zuverlässigkeit, Erweis- lichkeit. Marek. ...

1191

7 Důvtip
Důvtip. Cf. Mkl. Etym. 352. O důvtipu (geniovi); Jeho činnosť jest snadné vynalé- zání potahů nezjevných, ...

1192

1 Dvanáct
Dvanáct, i, zwölf, Dutzend. Vz Pět. D. let míti, v dvanácti letech býti. V. Proto 12 pánův v radě sedí, ...

1193

6 Dvanáctiženný
Dvanáctiženný, dodecagynus, zwölfwei- big, 12 čnělek či blizen mající na př. kvéty netřeskové. Rst. 410. ...

1194

6 Dvérce, vz
Dvérce, vz Dvéře. — D., Würzen, ves u Podbořan. ...

1195

1 Dvéře
Dvéře, pl., f., gt. dveří, dat. dveřím n. dveřům, akk. dvéře, lok. dveřích, instr. dveřmi (dle D. také: ...

1196

6 Dvojice
Dvojice = roztržka. Vystřiehajíce se, by skrze ty d. obecné dobré se nedlilo. 1446. Pal. Rdh. I. 179. ...

1197

1 Dvojka
Dvojka, y, f., počet dvou, die Zahl zwei, der Zweier. Us. Dvojka lovecká, myslivecká = ručnice dvojhlavňová, ...

1198

6 Dvojkomorní
Dvojkomorní soustava (státní zřízení), das Zweikammersystem. S. N. ...

1199

6 Dvojobalný
Dvojobalný = kalichem a korunou opa- třený. D. rostliny, kronentragende Pflanzen. 81. les., Slb. XXVIII. ...

1200