Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta

1 - 100 101 - 200 201 - 300 301 - 400 401 - 500 501 - 600 601 - 700 701 - 800 801 - 900 901 - 1000 1001 - 1100 1101 - 1200 1201 - 1300 1301 - 1400 1401 - 1500 1501 - 1600 1601 - 1700 1701 - 1800 1801 - 1900 1901 - 2000 2001 - 2100 2101 - 2200 2201 - 2300 2301 - 2400 2401 - 2500 2501 - 2600 2601 - 2700 2701 - 2800 2801 - 2900 2901 - 3000 3001 - 3100 3101 - 3200 3201 - 3300 3301 - 3400 3401 - 3500 3501 - 3600 3601 - 3700 3701 - 3800 3801 - 3900 3901 - 4000 4001 - 4100 4101 - 4200 4201 - 4300 4301 - 4400 4401 - 4500 4501 - 4600 4601 - 4700 4701 - 4800 4801 - 4900 4901 - 5000 5001 - 5100 5101 - 5200 5201 - 5300 5301 - 5400 5401 - 5500 5501 - 5600 5601 - 5700 5701 - 5800 5801 - 5900 5901 - 6000 6001 - 6100 6101 - 6200 6201 - 6300 6301 - 6400 6401 - 6500 6501 - 6600 6601 - 6700 6701 - 6800 6801 - 6900 6901 - 7000 7001 - 7100 7101 - 7200 7201 - 7300 7301 - 7400 7401 - 7500 7501 - 7600 7601 - 7700 7701 - 7800 7801 - 7900 7901 - 8000 8001 - 8100 8101 - 8200 8201 - 8300 8301 - 8400 8401 - 8500 8501 - 8600 8601 - 8700 8701 - 8800 8801 - 8900 8901 - 9000 9001 - 9100 9101 - 9200 9201 - 9300 9301 - 9400 9401 - 9500 9501 - 9600 9601 - 9700 9701 - 9800 9801 - 9900 9901 - 10000 10001 - 10100 10101 - 10200 10201 - 10300 10301 - 10400 10401 - 10500 10501 - 10600 10601 - 10700 10701 - 10800 10801 - 10900 10901 - 11000 11001 - 11100 11101 - 11200 11201 - 11300 11301 - 11400 11401 - 11500 11501 - 11600 11601 - 11700 11701 - 11800 11801 - 11900 11901 - 12000 12001 - 12100 12101 - 12200 12201 - 12300 12301 - 12400 12401 - 12500 12501 - 12600 12601 - 12700 12701 - 12800

Nalezeno: 12735x

7 Oprzenka
Oprzenka, y, f. = nedojedek, zbytek jídla. Podivné je, že Slovák pozostatky krmu, čo nechal statok (dobytek), ...

4601

2 Opříti
Opříti, opru (opřeš, oprou), opři, opra (ouc), opřel, en, ení; opírati, stemmen, an- lehnen. — co, koho, ...

4602

7 Opselý
Opselý žertéř. Výb. II. 1183. O. blázen. Jel. Enc. m. 8. ...

4603

2 Opsiti
Opsiti, il, en, ení; opsovati = psem uči- niti, jako s psem zacházeti, zum Hunde ma- chen, hunzen. Jg. ...

4604

7 Optati koho
Optati koho (doptati se ho) Žalosť jmámy, doniž tvorce neoptámy. Výb. I. 421. A pakli by vrátiti chtěl ...

4605

10 Optetice
Optetice = zažití vzbuzené horkostí a vlh- kosti. Zech. Test. 129., 148. ...

4606

10 Opumovaný
Opumovaný kabát (poházený sněhovými koulemi). Čch. I. Pov. 37 ...

4607

2 Opykati, opýkati
Opykati, opýkati = oželeti, berenen; ztratiti pykaje, oželeti, verschmerzen, Ver- zicht thun. jg. — co: ...

4608

7 Oradlo
Oradlo = nůž zasazený ve hřídeli pluhu staršího rázu, jenž půdu před radlicí na- krojuje, aby radlice ...

4609

7 Oranžada
Oranžada, y, f. = nápoj ze šťávy pome- rančové, vody a cukru. Šel. Ze syrových pomorančů se zvláště v ...

4610

2 Orati
Orati, orám a oři, orej a oř, oraje (íc) a oře (íc), oral, orán, ání; orávati. O., lit. arti, lat. arare, ...

4611

2 Orba
Orba, y, f. (v obec. mluvě: vorba), orání, das Ackern. Vz více v S. N. Nyní je dobrá orba. Us. Povězte ...

4612

2 Ordinace
Ordinace, e, f., z lat., nařízení. — O., po- svěcení na kněze. Einsetzung o. Einweihung in den Priesterstand, ...

4613

2 Ordinovati
Ordinovati, na kněze posvětiti, einsetzen, einweihen ; 2. lékařskou radu dáti, přijímati nemocné a jim ...

4614

7 Ordonance
Ordonance, e, f. = rozkaz, nařízení, die Ordonauz als Befehl. — O. = voják někam poslaný, posílka. Čsk. ...

4615

2 Ordonnance
Ordonnance, e, f., z fr., nařízení, rozkaz, Anordnung, Verfügung, Ordonnanz. — O., posel vojenský, rozkazy ...

4616

2 Organ
Organ, u, m., z řec, nářadí přirozené, článek těla činící, ústroj, stroj, nástroj, das Organ. — O., prostředek, ...

4617

2 Organisace
Organisace, e, f., ustrojení, zřízení, zaří- zení, Organisation, Einrichtung, Gestaltung, f. ...

4618

7 Orchestralní
Orchestralní doprovázení. Dk. Aesth. 325. ...

4619

2 Orličí
Orličí, od orlice, Adler-. O. přirození, Rad. zvíř., oko, zrak (bystrý), Ros., ptačata. BO. Spatřiv tu ...

4620

10 Orozený
Orozený z bohyně. Gl. roudn. 53a. ...

4621

7 Orsák
Orsák, a, m., os. jm. hl. v Hrozenkově. Vek. — NB. Tč. 271. ...

4622

2 Orsej
Orsej, e, m., ficaria, Feigwarzenkraut, n., rostl. z řádu pryskyřníků. O. jarní, f. verna. Vz S. N., ...

4623

7 Orthomorfický
Orthomorfický, orthomorphisch. O. či pravotvárné zobrazení povrchu zemského Stč. Zem. 388. ...

4624

2 Orudka
Orudka, y, f., pšenice s klasy hroznovi- tými. Reichweitzen. ...

4625

7 Ořetězený
Ořetězený; -en, a, o, mit Ketten um- wunden. O. sloupy. Pl. II. 170. ...

4626

2 Ořítiti
Ořítiti, il, cen, ení; oříceti, el, en, ení; ořicovati = osypati, obořiti, be, umwerfen, verschütten; ...

4627

2 Ořuzený
Ořuzený = osypaný. U Vyzovic Mtl. ...

4628

2 3. Os
3. Os, i a osa, y, f., oska, y, f. Osa, os? m. oks? (ze skupeniny ks se vysulo k, Prk.), lit. aszis, ...

4629

2 Osada, osádka
Osada, osádka, y, f., osazení, der Besatz, die Einfassung. O. drahého kamene. L. Mám bič, ale bez osádky ...

4630

7 Osadění
Osadění = osazení. Slov. Bern. ...

4631

7 Osaděný
Osaděný = osazený. Slov. Bern. ...

4632

2 Osaditi
Osaditi, il, zen (zastr. děn), ení; osázeti, 3. os. pl. ejí, el, en, ení; osazovati = opraviti, obstaviti, ...

4633

7 Osaditi co, koho
Osaditi co, koho: zemi, Tk. Č. 1., 7., nádobu, KP. V. 183., dědinu, Št. Kn š. 160., soud. J. tr. Aby ...

4634

2 Osazení
Osazení, n., die Besetzung. O. města. Us. Vz Osaditi. Co se o. soudu dotýče. Zř. F. I., Vl. ...

4635

7 Osazení
Osazení nádoby, KP. V. 183., kamene, místa úřednického, učitelského, Bor., stolce knížecího. Šmb. ...

4636

7 Osazenina
Osazenina, y, f. = usazenina. ...

4637

7 Osazenstvo
Osazenstvo, a, n. = osádkové mužstvo. ...

4638

7 Osazený
Osazený; -en, a, o, besetzt. O. soud. Mus. 1883. 142. — kde: v ráji. Nikod. 87. a. Obyvatelé městeček ...

4639

7 Osázka
Osázka, y, f. = bičiště (osazené řeme- nem, bičem). Laš. Tč. ...

4640

7 Oscati koho
Oscati koho, bebrunzen. Ani pes by ho neoscal. Us. Šd. ...

4641

2 Oseděti
Oseděti, ěl, zení; osedívati = zůstati se- děti, sitzen bleiben, sich erhalten; obstáti, udržeti se, ...

4642

7 Oseděti. — abs
Oseděti. — abs. Latina jediná oseděla (potrvala). Sš. II. 4. — kde. Jindřich Ko- rutanský mohl v království ...

4643

2 Osedlý
Osedlý, usedlý, svůj statek mající, an- sässig, sesshaft, angesiedelt. Vác. Věno to na zboží, na dědinách ...

4644

2 Osednouti
Osednouti, ul, utí; osésti (zastr. osedu), osedl, zení; osedati, osedávati = okolo čeho sednouti, sich ...

4645

7 Osěžený
Osěžený = obsažený Cf. Osahati. V kte- rémžto utvrzení pokoje všickni kniežata jednostejně sú osěženi. ...

4646

9 Osídlí
Osídlí, n. = sídlo. Nalezen v svém o. s děvečkou udávenou. Dač. I. 334. ...

4647

2 Oskvěti
Oskvěti, ěl, ění, erglänzen. — co. Vněšnou tmu tam vnitřní oskvěl bleskot. Sš. Bs. 175. ...

4648

10 Oslad
Oslad, u, m. = oslazení. Mark. ...

4649

2 Oslada
Oslada, y, f., oslazení, Versüssung. Č. ...

4650

7 Osladěný
Osladěný = oslazený. Slov. Bern. ...

4651

2 Osladiti
Osladiti, il, zen, ení; oslazovati, süss machen, versüssen. — co: kávu, D., krmě. V. — co čím: kávu cukrem, ...

4652

2 Oslazení
Oslazení, n., die Versüssung. ...

4653

2 Oslazený
Oslazený; -zen, a, o, versüsst. ...

4654

2 Osliniti
Osliniti, il, ěn, ění; osliňovati= slinou omazati, mit Speichel benetzen, begeifern. — co. Č. ...

4655

2 Osmahlosť
Osmahlosť, i, f., očazenosť, opálenosť, snědosť. Ros. ...

4656

2 Osmahlý
Osmahlý (u nov. osmáhlý) = od slunce opálený, obhořelý, očazený, snědý, na Slov. očuřený; besengt, schwarz, ...

4657

2 Osmihodinný
Osmihodinný, achtstündig. O. vězení. ...

4658

9 Osmisoudcové
Osmisoudcové = sbor osmi mužů na- řízených ? ruce šepmistrům, aby pomáhali rozsuzovati a pře vésti. Br. ...

4659

2 Osmouditi, osmuditi
Osmouditi, osmuditi, il, zen, ení; osmu- zovati, beräuchern, anbrennen. — co: jídlo. Jg. ...

4660

2 Osmrkati
Osmrkati, osmrkávati, um-, beschneuzen. — O. = pošpiniti mnohým ohledáváním, besudeln, beschmutzen ...

4661

10 Osmuzený. O
Osmuzený. O. nádoba. Škd. F. 156. Sr. Osmuditi. ...

4662

2 Osňák
Osňák, u, m., bednářský nástroj k ře- zání, osný nůž, poříz, der Schnitzen Us. ...

4663

2 Osnaté
Osnaté rostliny, cormophyta, Axenpflan- zen. Vz Kk. 68. ...

4664

2 Osoba, osůbka, osobička, y
Osoba, osůbka, osobička, y, f., člověk jeden o sobě, bez ohledu na pohlaví. Person, f. Jg. Člověk co ...

4665

2 Osobení
Osobení, n., die Zueignung. CJB. 319. O. zemí rozličných. Prot. A dobývá se za- jisté právo skrze o. ...

4666

2 Osoblaha
Osoblaha, y, f., něm. Hotzenplotz, přítok Odry. — O., mě. v rak. Slezsku. Vz S. N. ...

4667

7 Osoblaha
Osoblaha, y, f., Hotzenplotz, mě. ve Slez. Tk. Žk. 196., Rk. Sl. ...

4668

7 Osobno
Osobno, a, n. = tvor úplně vyvinutý, plození a rození schopný (u člověka: osoba). Č. Rž. LXV. ...

4669

2 Osobný, osobní
Osobný, osobní = osoby se týkající, per- sönlich, selbst in Person. O. přiznání pred úředníky. Vš. 153. ...

4670

2 Osočiti
Osočiti, il, en, ení; osočovati = obelhati, zoškliviti, očerniti, v nenávisť uvésti, an-, be , verschwärzen, ...

4671

2 Osoh
Osoh, u, m. Na Slov. ----- užitek, der Nutzen. Osoh mu bere. Osob mi vezmeš. Baiz. Jaký z tebe o. V Není ...

4672

2 Osoliti
Osoliti, il, en, ení; osolovati, mit Salz würzen, salzen. D. — co. Mnozí kuchaři řídko v hod krmi osolí, ...

4673

2 Osopiti se
Osopiti se, il, ení; osupiti se, obořiti se, anherrschen, anfahren, anschnauzen. — se na koho. Ten se ...

4674

2 Osouditi
Osouditi, il, zen, ení; osuzovati = od- souditi, ab-, verurtheilen. — koho k čemu. Smrť všecky k hrobu ...

4675

2 Osouti
Osouti, osuji, osul, ut, utí osypati, um-, über-, rund auf-, beschütten. Jg. — koho, co. Osuchu (= osuly) ...

4676

2 Osožiti
Osožiti, il, en, ení; osobovati = užitek přinášeti, užitečným býti, nützen. Na Slov. Hdk. C. Vz Osoh. ...

4677

2 Osožnosť
Osožnosť, i, f., užitečnosť, Nutzen, m., Nützlichkeit, f. Slov. ...

4678

2 Ospořiti
Ospořiti, il, en, ení, ospořovati. —- co (nahraditi, ersetzen). Biancof'. ...

4679

2 Ospravedlniti
Ospravedlniti, il, ěn, ění; ospravedlňo- vati. — Ospravedlniti 1. ve smyslu soudném (in sensu forensi): ...

4680

2 Osrditi
Osrditi, il, ěn, ění, beherzen. — koho (zmužiti). Boč. exc. ...

4681

2 Osse
Osse (nesprávně: ose), ete, n., ssele (cf. vosse v Jung. Slov. s. v. oses). Odvozeno od kmene s?s-áti: ...

4682

2 Ostatek
Ostatek, tku, m., co ostatní jest, zbytek, konec, zůstarek, posledek. Kat. 884., 1297. Něco jsem ...

4683

2 Ostaviti
Ostaviti, il, en, ení; ostavovati = zůsta- viti, zanechati, lassen, zurück-, hinterlassen; odstaviti ...

4684

2 Ostíniti
Ostíniti, il, ěn, ění; ostiňovati, um-, be- schatten. — co čím: stůl zasazeným keřem, obraz barvou. ...

4685

2 Ostouzení
Ostouzení, n., mrzutosť, ostuda, Ekel, Verdruss, m., Schererei, f. Bez žen mnohým bychom se starostem ...

4686

7 Ostouzení někoho
Ostouzení někoho = ostudu naň uva- lovati. Vz Ostuditi. ...

4687

2 Ostran
Ostran, a, m., scythrops, Fratzenvogel, m. Krok. ...

4688

2 Ostrev, ostrv
Ostrev, ostrv, gt. ostrvi a ostrve, ostrva, y, f., ostrví, n. = kmen, peň stromu osekaný, Leiterbaum, ...

4689

2 Ostroh
Ostroh, u, m., místo kolím ohrazené, das Stacket. — O., ostrožna, okřídlí, nos, die Landzunge. Š. a Ž. ...

4690

7 Ostroh
Ostroh. Za Stacket polož: Šf. Strž. I. 584. — O = příkrá, ku předu čnějící skála. Sš. Hrad brumovský ...

4691

7 Ostromiti
Ostromiti, mit Bäumen aussetzen. — se = ostroměti, mit Bäumen verwachsen. Keď sa hory ostromia. Siov. ...

4692

2 Ostrostřelecký
Ostrostřelecký, Scharfschützen-. O. sbor; ostrov v Praze, die Schützeninsel. ...

4693

7 Ostrostřelectvo
Ostrostřelectvo, a, n., die Scharfschüt- zen. Šm. ...

4694

2 Ostrov
Ostrov, a nebo u, ostrůvek, vku, ostrů- veček, čku, m. Vz Ostrovec. Die Insel, das Eiland.O., koř. stru ...

4695

2 Ostržeň
Ostržeň, žně, f., der Kern (der Pflanzen); der Eierstock. Rk. ...

4696

2 Ostření
Ostření, n., das Schärfen, Wetzen. O. nože, mysli, Us., smysla. Ctib. — O., das Bedecken, die Decke. ...

4697

2 1. Ostříci
1. Ostříci, ostřehu, ostřehl, ostřežen, ení; ostřáhnouti, ostřáhl, ut, utí, ostrahnouti; ostříhati a ...

4698

2 Ostříkati
Ostříkati, ostříknouti, knul a kl, ut, utí; ostřikovati, um-, bespritzen. — co komu. Krev katu roucho ...

4699

2 Ostřina
Ostřina, y, f., ätzender Stoff. Rostl., Dch. ...

4700