Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta

1 - 100 101 - 200 201 - 300 301 - 400 401 - 500 501 - 600 601 - 700 701 - 800 801 - 900 901 - 1000 1001 - 1100 1101 - 1200 1201 - 1300 1301 - 1400 1401 - 1500 1501 - 1600 1601 - 1700 1701 - 1800 1801 - 1900 1901 - 2000 2001 - 2100 2101 - 2200 2201 - 2300 2301 - 2400 2401 - 2500 2501 - 2600 2601 - 2700 2701 - 2800 2801 - 2900 2901 - 3000 3001 - 3100 3101 - 3200 3201 - 3300 3301 - 3400 3401 - 3500 3501 - 3600 3601 - 3700 3701 - 3800 3801 - 3900 3901 - 4000 4001 - 4100 4101 - 4200 4201 - 4300 4301 - 4400 4401 - 4500 4501 - 4600 4601 - 4700 4701 - 4800 4801 - 4900 4901 - 5000 5001 - 5100 5101 - 5200 5201 - 5300 5301 - 5400 5401 - 5500 5501 - 5600 5601 - 5700 5701 - 5800 5801 - 5900 5901 - 6000 6001 - 6100 6101 - 6200 6201 - 6300 6301 - 6400 6401 - 6500 6501 - 6600 6601 - 6700 6701 - 6800 6801 - 6900 6901 - 7000 7001 - 7100 7101 - 7200 7201 - 7300 7301 - 7400 7401 - 7500 7501 - 7600 7601 - 7700 7701 - 7800 7801 - 7900 7901 - 8000 8001 - 8100 8101 - 8200 8201 - 8300 8301 - 8400 8401 - 8500 8501 - 8600 8601 - 8700 8701 - 8800 8801 - 8900 8901 - 9000 9001 - 9100 9101 - 9200 9201 - 9300 9301 - 9400 9401 - 9500 9501 - 9600 9601 - 9700 9701 - 9800 9801 - 9900 9901 - 10000 10001 - 10100 10101 - 10200 10201 - 10300 10301 - 10400 10401 - 10500 10501 - 10600 10601 - 10700 10701 - 10800 10801 - 10900 10901 - 11000 11001 - 11100 11101 - 11200 11201 - 11300 11301 - 11400 11401 - 11500 11501 - 11600 11601 - 11700 11701 - 11800 11801 - 11900 11901 - 12000 12001 - 12100 12101 - 12200 12201 - 12300 12301 - 12400 12401 - 12500 12501 - 12600 12601 - 12700 12701 - 12800

Nalezeno: 12735x

2 Obstavěti
Obstavěti, 3. os. pl. vějí, ěl, ěn, ění; obstaviti, il, en, ení; odstavovati = okolo stavěti, umstellen, ...

4101

7 Obsťavuňk
Obsťavuňk, u, m. O. či stavuňk nic ji- ného není, než osoby nebo statku nětčího ku právu skrze úřad k ...

4102

2 Obškrobati
Obškrobati, oškrabati,abkratzen, abschup- pen. Ve Slez. Tč. ...

4103

7 Obšúchať
Obšúchať = otříti, ošoustati, abwetzen. Slov. — co čím. Klobúčik kefou (kartáčem) a dlaňou o. Zátur., ...

4104

2 Obtáčeti
Obtáčeti, 3. os. pl. -čejí, el, en, ení; obtočiti, il, en, ení; obtáčívati, obtočovati, umwälzen, umdrehen, ...

4105

10 Obtahovačka
Obtahovačka, y, f. = nástroj truhlářský k obtahováni hoblovaných dýhovaných nebo pilovaných ploch, k ...

4106

7 Obtlumočiti
Obtlumočiti, il, en, ení, verdolmetschen, übersetzen. — co: žalmy. Šf. III. 351. ...

4107

2 Obtvrditi
Obtvrditi, 3. pl. o-dí, tvrď, il, zen, zení, fest machen, befestigen. — co proč. Město pro nepokoj o. ...

4108

2 Obuditi
Obuditi, il, zen, ení; obuzovati = pro- buditi, wecken, aufmuntern. D., Brt. — se = probuditi se. Na ...

4109

2 Obuch, u, obušek
Obuch, u, obušek, šku, m., na Slov. = hřbet sekery, částka okolo ucha jejího, do něhož se nastrkuje topořiště, ...

4110

7 Obuv
Obuv. Laš. gr. obuvě. Tč. Místy obuv, u, m , ku př. u Loučimě. Psčk. Cf. Bž. 75. O. římskou, řeckou atd. ...

4111

7 Obuzený
Obuzený (ob uzený, uditi). Obuzené maso (uzené). U Loun. Kš. ...

4112

2 Obvázka
Obvázka, y, 1, die Binde. — O., povázka, melampyrum arvense, der Wachtel-, Kuh- weitzen. Jg. ...

4113

2 Obvěnčiti
Obvěnčiti, il, en, ení, umkränzen. Us. ...

4114

2 Obveseliti
Obveseliti, il, en, ení; obveselovati, er- freuen, fröhlich machen, erlustigen, ergötzen, auf-, ermuntern, ...

4115

2 Obvézti
Obvézti, vezl, zen, ení; obvoziti, il, en, ení; obrážeti, el, en, ení. — co, koho kudy: okolo města, ...

4116

2 Obvlhčení
Obvlhčení, n., das Anfeuchten, Benetzen. ...

4117

2 Obvlhčiti
Obvlhčiti, il, en, ení; obvlhčovati, nässen, anfeuchten, benetzen. — co čím komu: žákovi papír houbou. ...

4118

2 Obvoditi
Obvoditi, il, děn, ění a zen zení; obvo- zovati, umführen. D., vz Obváděti. — O. = dovésti, darthun, ...

4119

7 Obvodozemský
Obvodozemský. O. či stereografické promítání, zobrazení povrchu zemského. Stč. Zem. 387., 398. ...

4120

2 Obvoz
Obvoz, u, m., obvezení, Umweg, m.; ohrada z vozů učiněná, Wagenburg, f. Pelc, Boč. rkp. ...

4121

2 Obyčej
Obyčej, e, m. (zastr. obyčaj). O. místo: obvyčej, z ob a vykati (z-vykati). Vz V, Vý- suvka. — O., obvyknutí, ...

4122

7 Obyčej
Obyčej. V Sv. ruk. An. 613. jest rodu žen : Židovského zákona o. byla. — O. = zvyk. Cf. Kram. Slov. O-je ...

4123

2 Obytosloví
Obytosloví, n.,phytogeographia, Pflanzen- geographie, udává obydlí rostlin a rozšíření jejich po zemi. ...

4124

2 Obývati
Obývati = bydliti, ostávati, přebývati, wohnen, bewohnen; býti, sein; obcovati, beiwohnen. — abs. Nikdež ...

4125

7 Obývati v čem
Obývati v čem. Kteřížby v těch věcech o-li (trvali). Výb. II. 1397. — kde (kdy, jak dlouho). Po Ithace ...

4126

2 Obzor
Obzor, n, m., obzírání, Umsicht, f. D. — O., horizont,, der Gesichtskreis, jest plocha, kterou lze přehlédnouti ...

4127

7 Obzor
Obzor, die Rundschau. Dch. Potom jde starosta na o-ry (na obzírku před svatbou, na ohledy). Němc. — O. ...

4128

2 Obžalovací
Obžalovací řízení, komora, J. tr., spis, řeč. Anklage-. ...

4129

7 Obživení
Obživení, die Belebung. Znova o. Dch. O. a rození duchovní. Bart. 27. Mrtvým o. dával Pož 224 — O., die ...

4130

2 Ocas
Ocas, u (dříve gt. — a), ocásek, sku, m., chvost, zadní poslední čásť těla z prodloužené páteře vznikající. ...

4131

7 Ocas
Ocas. Cf. Mkl. Etym. 219. Upletl si z něho na sebe hadí ocásek (škůdce). U Rychn. Vk. Něma doma ani ocasu ...

4132

2 Occupatio
Occupatio, anteoccupatio, lat., ??^??//^«?, soběnamítání, předchvácení řeči, když mlu- vící sám ...

4133

2 Ocediti
Ocediti, il, zen, zení; ocezovati = scediti, abseigen. — co z čeho, s čeho: vodu s bramborů o. (slíti). ...

4134

2 Ocel
Ocel, e, m., lépe: ocel, i, f.; ve vých. Čech. m., Šb., v již. Čech. f. a tam: dle Daň. Kts. Vz také ...

4135

7 Ocel
Ocel. Cf. Mkl. aL. 138, Šf. Poč. 350. V MV. pravá glossa. Pa Vz Kram. Slov., List. fil. 1878. 204., Mkl. ...

4136

2 Ocenba
Ocenba, y, f., ocenění, popis majetku, die Schätzung. Divným řízením božím roze- psal August o-bu a odhad ...

4137

2 Oceniti
Oceniti, il, ěn, ění; oceňovati, schätzen. — co dle čeho: každou věc dle užitku jejího. Měst. bož. — ...

4138

7 Oceňovač
Oceňovač, e, m., der Abschätzen Šd. ...

4139

2 Ocezení
Ocezení, n., das Abseigen. Us. ...

4140

2 Ocíditi
Ocíditi, il, zen, zení = očistiti, ab-, aus- aufputzen. D. — co komu čím zač. ...

4141

2 Octroi
Octroi (oktroa), fr., povolení, darování, privilej, výsada. V politickém životě je o., oktrojírka, oktrojované ...

4142

2 Ocuch
Ocuch, u, m., cár, špatný šat, schlechtes Kleid, Fetzen. Nemá kusa o-chu na sobě. Us. Poličan. ...

4143

2 Ocundrati
Ocundrati, otrhati, zerfetzen, abreissen. Je všecka ocundraná. Koll. zpěv. I. 80. ...

4144

2 Očaditi
Očaditi, il, zen, zení; očadívati, očazo- vati, berussen, beräuchern. — co se čím — očaděti. ...

4145

2 Očadlý
Očadlý, očazený, berusst, verraucht, braun vom Rauch. O. kotel, výheň, střecha, obraz. — čím: kouřem. ...

4146

2 Očazení
Očazení, n., das Berussen, Berusstsein. Us. ...

4147

2 Očazený
Očazený, berusst. O. zdi.— čím: dýmem. ...

4148

2 Očerniti
Očerniti, il, ěn, ění; očerňovati, ein-, an-, beschwärzen. — co čím. Us. — koho = ostuditi, pomlouvati, ...

4149

10 Očista
Očista, y, f. = obřad, v jehožto výsledku spatřovalo se božské svědectví viny nebo neviny souzeného. ...

4150

7 Očistec
Očistec = smrduté vězení v Praze v 16. stol. Wtr. Obr. II. 835. — O. Tam jeti je jako očistec proskočiti ...

4151

2 Očistiti
Očistiti, il, štěn, ění; očišťovati = povrchu čistiti, reinigen, aufputzen; soudu zprostiti, reinigen, ...

4152

2 Očistník
Očistník, a, m. O-ci, die Eideshelfer, byli v starém právě českém ti, kteří přísahami svými dosvědčovali, ...

4153

7 Očmuzený
Očmuzený; -en, ena, o, angeraucht. O. bouda. Č. Kn. š. 303. ...

4154

2 Očuděný
Očuděný = učazený. Us. v Přer. Kd. ...

4155

2 Od, ode
Od, ode, předložka. Ode klademe, po- číná-li se slovo následující skupeninou těžce vyslovitelnou: ode ...

4156

2 Oda
Oda, y, f., řec, původně tolik co zpěv, píseň, nyní druh lyrického básnictví, nejpří- buznější ovšem ...

4157

2 Odbíjeti
Odbíjeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; odbiti, odbiji, il, it, ití = bití skončiti, vollends schlagen; ...

4158

7 Odbočmo
Odbočmo. Sesed o., das Flankenabsitzen, o. sesednouti, flankenabsitzen; výšvih o., der Flankenschwung; ...

4159

2 Odbojník
Odbojník, a, m., odpůrce, nepřítel, der Widersacher. V. — O., der Rechtsverächter, kdo se právu protivuje. ...

4160

7 Odbojník
Odbojník = kdo se právu protivuje. O. bude snuzen mimo právo. Výb. I. 996. ...

4161

2 Odbojovati
Odbojovati, odboj činiti, odpírati, sich widersetzen, empören. — čemu: vrchnosti. Karyon. ...

4162

2 Odboleti
Odboleti, el, ení; odbolívati = přestati boleti, verschmerzen. — abs. Odbolí, koho dlouho bolí (zemře). ...

4163

2 Odbroditi
Odbroditi,il, zen, ení, aufhören zu schwem- men. Ros. ...

4164

2 Odbrousiti
Odbrousiti, il, šen, ení, odbrušovati, mit dem Wetzen fertig sein; broušením odděliti, ab-, wegschleifen, ...

4165

7 Odbyti
Odbyti. Abych nemoc brzo odbyl. Dch. Dobytek o-vati (poklízeti). Us. O. zboží, absetzen, stání, abhalten, ...

4166

2 Odceckati
Odceckati, abstillen, absetzen. Jak se hříbě odcecká. Jg. ...

4167

2 Odcediti
Odcediti, il, zen, zení; odcezovati, ab- seigen. — co: vodu. Jg. — co komu. Pří- lišnou krev komu odcezovati ...

4168

2 Odciditi
Odciditi (zastr.), il, zen, ení, odciziti, ab- sondern, entfremden. — co, koho čím. Kdožby uvedl dceru ...

4169

2 Odcizení
Odcizení, n., die Entfremdung; oddálení, die Entfernung; nepřátelství (V.). — Jg. ...

4170

2 Odcizený
Odcizený, odcizen, a, o, entfremdet, ab- gewandt. — od čeho. O-ným srdcem býti od něčeho. Kartig. Samaritani ...

4171

2 Odciziti
Odciziti (zastr. odciditi), il, en, ení; od- cizovati, cizím učiniti = odloučiti, odmísiti, odděliti, ...

4172

2 Odcizování
Odcizování, n., die Entfremdung. Což se zámkuov o. dotýče. ZN. Vz Odcizení. ...

4173

2 Odčítání
Odčítání, n., odjímání, subtrakce, die Sub- traktion. O. přirozené, umělé, skrácené. Sub- trahend, menšitel; ...

4174

10 Oddánka
Oddánka, y, f. = provdaná zena Slov. Sbor. čes. 76. ...

4175

2 Oddati
Oddati, oddej, dal, án, áni; oddávati — odevzdati, über-, ab-, untergeben; manžely spojovati, trauen, ...

4176

2 Oddavky
Oddavky, ův, pl., m., u novějších také: o-ky, pl, f. = oddávání, potvrzení knězem manželstva, die Trauung, ...

4177

2 Oddělení, n
Oddělení, n., das Abtheilen, die Abthei- lung, der Unterschied. O. v chlévě, v pokoji (příhrada). — O. ...

4178

2 Odděliti
Odděliti, il, en, ení; oddělovati; oddíleti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení = rozděliti, díly udělati, ...

4179

2 Oddenek
Oddenek, nku, oddeněk, ňku, m., od- zemek, pařez, peň. Rozdělujeme kořen v od- deněk (rhizoma, der Wurzelstock) ...

4180

2 Oddrápati
Oddrápati, oddrápám a oddrápi, oddrápu; oddrápnouti, pnul a pl, ut, utí; oddrapovati, abkratzen. V. — ...

4181

7 Oddrápati
Oddrápati, abkratzen; oddrapiti. Bern. ...

4182

2 Oddrbati
Oddrbati, oddrbám a oddrbi; oddrbnouti, bnul a bl, ut, utí; oddrbovati, abkratzen, abreiben. — si co ...

4183

2 Odejmenný
Odejmenný, od jmen odvozený. O. časo- slova. Vz Časoslovo. ...

4184

2 Odepříti
Odepříti, odepru, odepři, odepra (ouc), přel, en, ení; odpírati= opříti, aufstämmen; zprotiviti se, zhrániti, ...

4185

2 Odeřčení
Odeřčení, n., oderčení = odřeknutí, die Absagung, Aufkündigung, der Verzicht. D. O tom svědčí jeho oderčení. ...

4186

2 Odeřčený, oderčený
Odeřčený, oderčený; odeřčen, a, o. = odsouzený, verlustig erklärt, abgesprochen. — čeho: svobod. Trip., ...

4187

7 Odestati
Odestati. — se. To se už nemůže o. Pal. Rdh. I. 244. — se kým. Mocen jsem nebyl, by se to mnou o-lo, ...

4188

2 Odeštvati, odštvati
Odeštvati, odštvati, odštvu a odeštvu, al, án, ání; odštívati, ab-, weghetzen. D. — koho čím: dobytek ...

4189

2 Odevzdací
Odevzdací, Uibergabs-, Einantwortungs-. O. list, listina, Einantwortungsurkunde, o. nařízení. S. N. ...

4190

2 Odhádati
Odhádati, odhadovati; odhádnouti =vy- ceniti, abschätzen. Dědiny se odhadují. Zříz. Ferd. Louky draze ...

4191

10 Odhaditi
Odhaditi, odhadnouti, abschätzen. Půh. ol. III. 468. Není-li to lapsus calami. Mš. ...

4192

2 Odhekati
Odhekati, odhykati, odhekávati, odhe- knouti. knul a kl, utí = odstonati, stöhnen, ächzen. Těžce odhekává ...

4193

2 Odhladiti
Odhladiti, il, zen, ení, odhlazovati, ab- streichen. Vus. ...

4194

2 Odhoditi
Odhoditi odhoď, -dě (íc), il, zen, zení; odhazovati — odvrci, wegwerfen, von sich werfen, wegschmeissen, ...

4195

7 Odhození
Odhození, n, das Wegwerfen. Us. Pdl. ...

4196

7 Odhozený
Odhozený; -en, a, o, weggeworfen. O. zbraň. Vrch. ...

4197

2 Odhraditi
Odhraditi, il, zen, ení; odhrazovati = hradbu pryč dáti, aufmachen, öffnen, den Zaun abbrechen. — co ...

4198

7 Odhrádka
Odhrádka, y, f. = odhrazené místo. Laš Tč. ...

4199

7 Odhraničiti
Odhraničiti, abgränzen. — co odkud Něco něčím od něčeho o. Šf. Strž. II. 291. ...

4200