Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta

1 - 100 101 - 200 201 - 300 301 - 400 401 - 500 501 - 600 601 - 700 701 - 800 801 - 900 901 - 1000 1001 - 1100 1101 - 1200 1201 - 1300 1301 - 1400 1401 - 1500 1501 - 1600 1601 - 1700 1701 - 1800 1801 - 1900 1901 - 2000 2001 - 2100 2101 - 2200 2201 - 2300 2301 - 2400 2401 - 2500 2501 - 2600 2601 - 2700 2701 - 2800 2801 - 2900 2901 - 3000 3001 - 3100 3101 - 3200 3201 - 3300 3301 - 3400 3401 - 3500 3501 - 3600 3601 - 3700 3701 - 3800 3801 - 3900 3901 - 4000 4001 - 4100 4101 - 4200 4201 - 4300 4301 - 4400 4401 - 4500 4501 - 4600 4601 - 4700 4701 - 4800 4801 - 4900 4901 - 5000 5001 - 5100 5101 - 5200 5201 - 5300 5301 - 5400 5401 - 5500 5501 - 5600 5601 - 5700 5701 - 5800 5801 - 5900 5901 - 6000 6001 - 6100 6101 - 6200 6201 - 6300 6301 - 6400 6401 - 6500 6501 - 6600 6601 - 6700 6701 - 6800 6801 - 6900 6901 - 7000 7001 - 7100 7101 - 7200 7201 - 7300 7301 - 7400 7401 - 7500 7501 - 7600 7601 - 7700 7701 - 7800 7801 - 7900 7901 - 8000 8001 - 8100 8101 - 8200 8201 - 8300 8301 - 8400 8401 - 8500 8501 - 8600 8601 - 8700 8701 - 8800 8801 - 8900 8901 - 9000 9001 - 9100 9101 - 9200 9201 - 9300 9301 - 9400 9401 - 9500 9501 - 9600 9601 - 9700 9701 - 9800 9801 - 9900 9901 - 10000 10001 - 10100 10101 - 10200 10201 - 10300 10301 - 10400 10401 - 10500 10501 - 10600 10601 - 10700 10701 - 10800 10801 - 10900 10901 - 11000 11001 - 11100 11101 - 11200 11201 - 11300 11301 - 11400 11401 - 11500 11501 - 11600 11601 - 11700 11701 - 11800 11801 - 11900 11901 - 12000 12001 - 12100 12101 - 12200 12201 - 12300 12301 - 12400 12401 - 12500 12501 - 12600 12601 - 12700 12701 - 12800

Nalezeno: 12735x

1 Č
Vyšlovujeme-li č, jsou mluvidla ústní tak nastrojena, že průlina asi jako při ď a ť (nebo při d a t, ...

601

1 Čaditi
Čaditi, 3. pl. -di. čaď, -dě (ic), il, -zen a -děn, -zení a -dění; čadivati; kouřiti, čmouditi, dampfen, ...

602

1 Čado
Čado, a, n. = dítě, rozenec. ...

603

5 Čadský
Čadský = čacký. Poznají synové, že sú nečadští. BO. (Ecc. 23. 37.). — k čemu. K jedení za nehrubě čadské ...

604

5 Čakánev
Čakánev, nve, f., das Prägeisen (in den Münzen). Šm. ...

605

5 Čakaniště
Čakaniště, ě, n., das Stanzenbrett (bei Blumenschmückern). ...

606

5 Čákati
Čákati = cákati, spritzen. Mor. a Slez. Vck., Šd., Tč. Vz Čáknouti. ...

607

5 Čaloun
Čaloun dřevený, vz Prm. III. č. 16. Místa pěknými čalouny ozdobená. Vod. O římských č. vz Vlšk. 97. — ...

608

5 Čalounitý
Čalounitý. Č-té rostliny, die Teppich- pflanzen. Dch. ...

609

1 Čáp
Čáp, a, čápek, pka, čápeček, čka, m.; čápě, ěte, n., čapice, e, f. Storch. Č. bilý, na Mor. bohdal; č. ...

610

1 Čapěti
Čapěti, ěl, ění; čapnouti, pnul a pl, uti = na bobečku seděti, hačati, gebückt sitzen, kauern, sich ducken. ...

611

1 Čapí
Čapí, Storch-. Č. přirození, křídlo, hnízdo, péro. Ros., noha, nůžka, nos. D. — Č. nos, nůsek, nosek ...

612

5 Čapkář
Čapkář, e, m., der Mützenmacher. Rk. ...

613

1 Čapkati
Čapkati, čapkávati kropiti, smáčeti, tröpfeln, netzen. Jg. — co čím: hlavu vodou. Na Slov. Bern. — se ...

614

1 Čapkovitý
Čapkovitý, mützenförmig. Rk. ...

615

5 Čapkovitý
Čapkovitý = na způsob duté homole, mi- traeformis, rnützenförmig. Č. čepička někte- rých mechů, též koruna ...

616

1 Čapkový
Čapkový, Mützen-. Jg. ...

617

5 Čaponohý
Čaponohý tenkozobec, himantopus can- didus, der grauschwänzige Stelzenläufer. Sl. les. ...

618

5 Čarodějnice
Čarodějnice = žena, která dle domnění pověrčivých lidí pomocí ďáblovou působí věci nadpřirozené lidem ...

619

1 Čarodějník, a
Čarodějník, a, čaroděj, e, čarovník, a, kouzedlník, a, m., černokněžník, travič, Zau- berer, Hexenmeister. ...

620

1 Čarotvor
Čarotvor, a, m., Zaubergeschöpf. Rk. Čarovábný, zauberreizend. Rk. ...

621

5 Čaroumělec
Čaroumělec, lce, m., der Taschenspieler, Zauberkünstler. Dch. Čarovábný, zauberisch lockend, reizend. ...

622

1 Čarovati
Čarovati = kouzliti, zaubern. Na Slov.: porobiti, preškoditi. — Vz Čárati. — abs. Umí č. Us. Jedna baba ...

623

5 Čarovnadný
Čarovnadný, zauberisch reizend. Šm. ...

624

1 2. Čáry
2. Čáry, ův, m., a čáry, čar. pl., f., také někdy: čár, u. m.; kouzlo, kouzleni, černé umění, čarování, ...

625

1 Čas
Čas, u, m. (dříve: čas, a), čásek, sku, čá- seček, čku, m. Časb., lit. czěsas, tempus. Schl. Die Zeit. ...

626

1 Čas budoucně neskonalý
Čas budoucně neskonalý (futurum sim- plex). Klade se: 1. Když řeč je o tom, co se v době budoucnosti ...

627

8 Čáslav
Čáslav, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 15. — Č., město. Rada města Č-vě. 1725. NZ. II. 656. Když z C-vě ...

628

1 Časoslovo, sloveso
Časoslovo, sloveso, a, n., Zeitwort. Č. staví na jevo činnosť, která podmětu pří- sluší. Zk. Č. slovanské ...

629

1 Časování
Časování (conjugatio, Konjugation, Ab- wandlung) jest ohýbání časoslova dle čísla a osob, způsobů a časů, ...

630

7 Časově
Časově. Oblíbenost písní č. obmezená. NZ. I. 35. To č. k sobě patří, der Zeit nach. Ndr. Anthr. I. 40. ...

631

1 Částka
Částka, y, f., novější: čásť, i, f. = díl celého, ein Theil des Ganzen. Č. veliká, malá. Č. času. D. ...

632

5 Če
Če = co. Dal. Mají-li na smrť odsúzeni býti aneb če v tom za právo jest; Že bral, če mu Přibík v dluhu ...

633

1 Čečule
Čečule, e,f., sazenice. Schnittling,Fächser. Aqu. — Č., střízlík, Zaunkönig. Jg. ...

634

1 Čedič
Čedič, e, m., velmi pevná smíšenina augitu se živcem. Basalt, Č. černý, černošedý, dir- kovitý, ztruskovitý. ...

635

5 1. Čech
1. Čech = čach, Kämpfer, Streiter, Krie- ger. Perwolf v Arch. f. slav. Philologie VII. 4. 618. O Č. ...

636

1 Čechelné
Čechelné, ého, n., Hemde-, Schürzen- geld, jistý poplatek. Vz Gl. 19. ...

637

8 Čeiner
Čeiner = a) nechuť způsobená pokažením žaludku; b) Rausch, opití; c) Katzenjammer, m. Vyspal sa z č-ru. ...

638

1 Čekaná
Čekaná, é, f., čekání na zvěř, podsed, číhaná, čihačka, postřížka. Der Anstand, Č. na velikou zvěř. Na ...

639

1 Čekati
Čekati, čekávati = warten, harren, pas- sen ; toužiti, erwarten, sich sehnen ; č. komu = trpěti komu, ...

640

1 Čelník
Čelník, a, m. = náčelník. Das Haupt. — Čelník, u. Čelník ve mlýně kolo zubaté, když jsou palce v čele ...

641

1 Čelo
Čelo, čílko, čelíčko, a, n. Vz Čelisko. Místy ku př. na Plašte čalo. Prk. Die Stirne. Č. široké, úzké, ...

642

5 Čemu
Čemu = proč. Us. na Oravě, u Plzně, na Hané, v Opavsku. Km. 1883. 667. U Místka. Skd. Na Ostrav. Tč. ...

643

7 Čepař
Čepař, e, m. = hotovitel čepů. Tk. VIII. 393. Čepcol, a, m., cystophora, Mützenrobbe, tuleň. Brm. I. ...

644

1 Čepec
Čepec, pce, čepeček, čku, m. Die Haube. Č. pro ženské, pro děti. Druhy: bulka, ryčka, kyka, kápka. Šp. ...

645

1 Čepel
Čepel, e, m. a f., čepelík, čepelka, Č. = plíšek, deštička tenká kovová. Blech. — Č. = nástroj hrnčířský ...

646

5 Čepička
Čepička, y, f. Č-ky sebrať, šeškrabovať (dřevěným nožem), das Bier abputzen. Suk. Vz Čepice. — Č. uzavírací ...

647

1 Čepičkovitý
Čepičkovitý. Listeny č., mützenförmig. Rostl. ...

648

5 Čepiční
Čepiční, Mützen-, Kappen-, Hauben-. Šm. ...

649

5 Čepičník
Čepičník, u, m., antholoma, rostl. Vz Rstp. 207., S. N. — Č., a, m., der Mützen- macher. Tk. II 372., ...

650

1 Čepičný
Čepičný, Mützen-, Hauben-, Kappen-. Ras. ...

651

5 Čepník
Čepník, u, m , der Centrum-, Zapfenbohrer. Šp. C. s dvěma toulci, mit zwei Einsätzen. Skv. ...

652

8 Čerep
Čerep, u, m. — kolo, způsobené hozením kamene atd. do vody; vzduchové kolo, které se tvoří ve vzduchu, ...

653

1 Čermel
Čermel, e, m., na Slov., černýš. Kuhweizen. ...

654

5 Černeť
Černeť, i, f. Č. na řepě, helminthosporium rhizoctonon, der Rübentödter, ničí kořeny buráku, ba i listy; ...

655

5 Černidlo
Černidlo, a, n. = inkoust. Slez. Tč., Brt. D. 204. — Č. = černýš, melampyrum, der Wachtelweizen. Slb. ...

656

1 Černiti
Černiti, 3. pl. -ní, černi, -ně (íc), il, ěn, ění; černívati, schwärzen, schwarz machen. — Slunce černí ...

657

5 Černolesklý
Černolesklý, schwarzglänzend, schwarz- hell. Rk. ...

658

5 Černomořec
Černomořec, řce, m., der Küstenbewoh- ner des schwarzen Meeres. Šm. ...

659

5 Černomořský
Černomořský, zum schwazen Meere ge- hörig. Č. kozáci. Šm: ...

660

10 Černovina
Černovina, y, f = černé tečky n čárky na hlazených kovových plochách, der Aeschel, Aschenfleck, das Aschenloch. ...

661

8 Černožlutěti
Černožlutěti = rakouského smýšlení na- bývati. Nár. list, 1893. č, 315. Černý. O původu slova cf. Gb. ...

662

1 Černý
Černý; čern, a, o; komp. černější; črný; čerňounký, černínký, černíčký, černoučký, schwarz. Drahy černé ...

663

5 Černý
Černý. Vz Mkl. Etym. 34. Č. uhlí (ka- menné), Steinkohle, smůla, .schwarzes Pech, měď (surová, Schwarzkupfer), ...

664

10 Černý
Černý Č flakota =z uzenina V zloděj mluvě Čes 1 XI 140 Měl naň černé oko (zlé) Zvon III 215 Č čin (zlý ...

665

1 Černýš
Černýš, e, m., černoch, mouřenín, Neger, Mohr.- Č., rostl., Kuh-, Mohren-, Wachtel- weizen. Jg. Čerp, ...

666

5 Čerpadlo
Čerpadlo, anthia, curba. V MV. nepravá glossa. Pa. Ad 1. Č. dvojnásobně účinkující či dvojčinné, doppeltwirkende ...

667

10 Čerstvorozenec
Čerstvorozenec, nce, m = za čerstva, právě zrozený Škd Od 57 ...

668

1 Čerstvý
Čerstvý; čerstev, stva, stvo; komp. čer- stvější; (dříve: črstvý, čirstvý, čerstv). Č. = jadrný, tuhý, ...

669

1 Čert
Čert, a, m., čertík, čertíček, čka, m., dříve: črt. Nom. pl. čerti, dříve i: čertí. Č.— Č. = černý duch, ...

670

1 Čertadlo
Čertadlo, a, n., plužní železo, radlice. Pflugschar. V., Reš. — Č. = krojidlo, plužní zub. Pflugmesser, ...

671

8 Čertadlo
Čertadlo, a, n. = krojidlo, kraják, Pflug- messer, nikoli: radlice (die Tomsy). Dob. Dur. 325. Krojidlo ...

672

1 Čertkus
Čertkus, u, m., bylina, sv. Petra koření. Der Teufelsabbiss, Peterskraut. Rostl. — Č., třepeni na matečních ...

673

5 Čertův
Čertův. Čertovo motovidlo (louč na obou koncích opálená). Nedělej čertův motovidlo. U Kral. Hrad. Kšť. ...

674

7 Čertův
Čertův sklep = vězení v Praze v 16. stol. Wtr. Obr. II. 835. ...

675

1 Červ
Červ, a, m., červek, vka, červík, a, červí- ček, čka; dříve: črv; pod Krkonoši: čever, čevr. Kb. Nom. ...

676

5 Červen
Červen. Cf. Mkl. Etym. 33. Č. dává jahody a seče kosami lúky. 15. stol. Jsou-li v červnu severní větrové, ...

677

5 Červenec
Červenec měsíc. Vz S. N. Červenec — dobrý zvolenec. Kld. Čeho červenec a srpen nedovaří, toho září neusmaží. ...

678

1 Červiti
Červiti, 3. pl. -ví, il, en, ení; červívati = o hmyzu na plod nanositi, zapláděti, brüten, Brut ansetzen. ...

679

1 Česati
Česati, česám n. češi, česej n. češ, česá- vati; česnouti, čísnouti, snul a sl, utí. Vz Mazati (vzorec). ...

680

5 Česati
Česati. Cf. Mkl. Etym 35. — co: višně, Št. Kn. š. 77., kámen (otesávati, hladiti). Hk. Byli by své záhuby ...

681

9 Českoslovanský
Českoslovanský ústav = zřízený pro Slovany a nikoli také pro Němce v Čechách bydlící. ...

682

5 2. Česť
2. Česť z čbt + tb. Gb. Hl. 107., Bž. 230. Cf. Mkl. Etym. 32. Č., honor. V MV. nepravá glossa. Pa. ...

683

10 Čganec
Čganec, nce, m. = vetiký kus. Bzenecko. Čes. 1. XIV. 421. ...

684

5 Čibnouti
Čibnouti, bnul a bl, ut, utí, čibati = bi- čem prásknouti, švihnouti, einen Peitschen- hieb versetzen. ...

685

10 Čihůvka
Čihůvka, y, f., vinohrad u Bzence. 1724. Mtc. 1903. 18. ...

686

1 Čikútkati
Čikútkati = škytati, schluchzen. Na Slov. ...

687

1 Čilý
Čilý; čil, a, o; komp. čilejší. Č. = čijící, čití mající, fühlend, empfindend. Jg. Pět čilých smyslů. ...

688

5 Čilý
Čilý = čijící. Cf. Číla, Mkl. Etym. 37. Kdyby srdce tak čilo bylo, že by ... Št. — čeho. Ó buď, duše ...

689

8 Čimil
Čimil, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 16. ...

690

8 Čimír
Čimír, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 16. ...

691

1 Čin
Čin, u, m. = skutek, účinek, dílo. Die Handlung, die That, das Werk. Čin dovršený, dokonaný. Nz. Činění ...

692

5 1. Čin
1. Čin = skutek atd. Vz S. N., Mkl. Etym. 36. Někoho k činu míti; do činu se dáti. Dch. Č. zákonodárství, ...

693

10 Čiňek
Čiňek, ňka, čink, a, m. = kdo od pěti předků urozen jest. Vz Gb. Slov. ...

694

1 Činiti
Činiti, 3. pl. -ní, čiň, čině (íc), il ěn, ění; činívati. Činiti je vzorcem časoslov čtvrté třídy. Kmen: ...

695

5 Činosloví
Činosloví = životověda, n., die Physio- logie. NA. V. odd. II. 12., Sl. les. C. rost- linné či rostlin, ...

696

5 Činostkvělý
Činostkvělý, tbatglänzend. Šm. Činosvatosť, i, f., die Werkheiligkeit. Šm. ...

697

5 Činožárný
Činožárný, thatenglanzend. Šm. ...

698

5 Čípeček
Čípeček, vz Čep, Čípek. — Čipečky, pl., f, kleine Spitzen, drobné krajky. Bern. ...

699

1 Čipkář
Čipkář, e, m., krajkář, Spitzeninacher, -händler. Na Slov. D., Plk. ...

700