Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta

1 - 100 101 - 200 201 - 300 301 - 400 401 - 500 501 - 600 601 - 700 701 - 800 801 - 900 901 - 1000 1001 - 1100 1101 - 1200 1201 - 1300 1301 - 1400 1401 - 1500 1501 - 1600 1601 - 1700 1701 - 1800 1801 - 1900 1901 - 2000 2001 - 2100 2101 - 2200 2201 - 2300 2301 - 2400 2401 - 2500 2501 - 2600 2601 - 2700 2701 - 2800 2801 - 2900 2901 - 3000 3001 - 3100 3101 - 3200 3201 - 3300 3301 - 3400 3401 - 3500 3501 - 3600 3601 - 3700 3701 - 3800 3801 - 3900 3901 - 4000 4001 - 4100 4101 - 4200 4201 - 4300 4301 - 4400 4401 - 4500 4501 - 4600 4601 - 4700 4701 - 4800 4801 - 4900 4901 - 5000 5001 - 5100 5101 - 5200 5201 - 5300 5301 - 5400 5401 - 5500 5501 - 5600 5601 - 5700 5701 - 5800 5801 - 5900 5901 - 6000 6001 - 6100 6101 - 6200 6201 - 6300 6301 - 6400 6401 - 6500 6501 - 6600 6601 - 6700 6701 - 6800 6801 - 6900 6901 - 7000 7001 - 7100 7101 - 7200 7201 - 7300 7301 - 7400 7401 - 7500 7501 - 7600 7601 - 7700 7701 - 7800 7801 - 7900 7901 - 8000 8001 - 8100 8101 - 8200 8201 - 8300 8301 - 8400 8401 - 8500 8501 - 8600 8601 - 8700 8701 - 8800 8801 - 8900 8901 - 9000 9001 - 9100 9101 - 9200 9201 - 9300 9301 - 9400 9401 - 9500 9501 - 9600 9601 - 9700 9701 - 9800 9801 - 9900 9901 - 10000 10001 - 10100 10101 - 10200 10201 - 10300 10301 - 10400 10401 - 10500 10501 - 10600 10601 - 10700 10701 - 10800 10801 - 10900 10901 - 11000 11001 - 11100 11101 - 11200 11201 - 11300 11301 - 11400 11401 - 11500 11501 - 11600 11601 - 11700 11701 - 11800 11801 - 11900 11901 - 12000 12001 - 12100 12101 - 12200 12201 - 12300 12301 - 12400 12401 - 12500 12501 - 12600 12601 - 12700 12701 - 12800

Nalezeno: 12735x

4 Trpkosť
Trpkosť, i, f., die Herbigkeit, Bitterkeit. V. T. ovoce, slov. Us. Trpkosť medem za- puditi. Sych. Pivo ...

9101

4 Trpný
Trpný = trpělivý, geduldig, ertragend. V. — na co: na zimu, na horko. Ros. — T. = kdo trpěti může, wer ...

9102

4 Trs, u, trsek
Trs, u, trsek, sku, trseček, čku, m. = kořen s natí u zelin a obilí, kmen, keř, trs vinný, der Stock; ...

9103

4 Trtkati
Trtkati, trtkávati, na Slov. = prděti, bzdíti, furzen; úzkosť cítiti, Angst haben. — komu. Trtká mu. ...

9104

4 Trubka
Trubka, y, f., vz Trouba. T. poštovská (poštovní) drčí. Pt. T. klapková. Vz KP. II. 312. — T. (ve fysice) ...

9105

4 Trucovati
Trucovati, trucovávati, z něm. trotzen, lépe: vzdorovati. — komu: smrti. Kom. Lo- renc de Ramé, jsa obžalován, ...

9106

10 Truhlářský. T
Truhlářský. T. dřevo. Vz KP. XI. 33. T. nástroje a nářadí. Vz KP. XI 2. nn. T. moderní dílna s vyobrazením. ...

9107

4 Trumfovati
Trumfovati, vz Trumf. T. = trumfem bíti, trumpfen; 2. zpívati, cinkati někomu, trumpfen, D.; prděti, ...

9108

4 Trůn
Trůn (zastr. tron), u, trůne?, nce, trů- nek, nku, trůneček, čku, m., z latin. - řeckého (thronus, frcóvoc) ...

9109

7 1. Trup
1. Trup. T. obsahuje krk collum, hrud- ník thorax, břich abdomen a pánev pelvis. Stff. T. vysazený, prohnutý ...

9110

8 2. Trup
2. Trup. Napi sa, ostaneš blázen; nenapi sa, už si celkom t. (říká opilec). Slov. Zátur. ...

9111

4 Truzení
Truzení, n., vz Truditi. To pak t. a na- máhání nekoná Pavel podlé míry svojich sil. Sš. II. 206. ...

9112

4 Truzenice
Truzenice, něm. Trusenz, ves u Žatče. PL. ...

9113

4 Truzený
Truzený; truzen, a, o. Vz Truditi. — T. = trápený, honěný, abgehetzt. T. jelen. Dal. k. 54. Jir. čte: ...

9114

4 1. Trvati
1. Trvati, trvej, trvaje, val, ání; trvá- vati. Vz Mz. 84. — T. = býti, pořád býti, fortfahren zu sein, ...

9115

4 2. Trvati
2. Trvati = troufati, sich getrauen, sicher sein, vermeinen, zuversichtlich glauben. Jg. Tak trvám bývá. ...

9116

4 Trvavý
Trvavý = trvající, trvalý, stálý, dauer- haft. T. pověsť, Jel., nemoc, Ben. V. Bez práv a toho zřízení ...

9117

4 Tryzna, trizna
Tryzna, trizna, y, f., trizma, triznb, strsl. = bitva, boj. S. N. — V strč. glossaři MV. nepravá glossa. ...

9118

4 Tržení, n
Tržení, n., vz Trhnouti. Das Reissen Jedním tržením (trhem), auf einen Riss. Us T. ryby, das Schlitzen ...

9119

4 Tržený
Tržený; tržen, a, o = trhnutý, roztržený, gerissen, gespalten. V. T. zeď. Bibl., Štelc. — od čeho. Dům ...

9120

9 Tržený
Tržený = blázen. Ezop. 300. ...

9121

4 Tržeti
Tržeti, el, en, ení (tržati) = rváti, ta- hati, puditi, ziehen, stossen, drängen, rau- fen; mučiti, trápiti, ...

9122

4 Třápati
Třápati, třápávati = křápati, daremné mluviti, plaudern, schwätzen. — co. Kom. L. 19. — jak: do větru ...

9123

4 Třaskati
Třaskati, třaskávati; třasknouti, sknul a skl, utí, detoniren, schmettern, knittern, knallen, knistern, ...

9124

4 Třásně
Třásně, pl., f. = třísně, třepení, Franzen. Us. ...

9125

4 3. Třeba
3. Třeba, ve frasi: třeba jest, adv. = nutno jest, býti musí, es ist nöthig. Na Slez. skráceně trá, ...

9126

4 Třepačka
Třepačka, y, f. = která třepá, die Schlä- gerin. T. lnu, konopi, die Flachsbrecherin. Na Slov. — T. = ...

9127

4 Třepati
Třepati, třepám n. třepu; třepávati. Strsl. trepati, palpare, lit. trepti, prus. trapt. Mkl. L. 11. — ...

9128

7 Třepatí
Třepatí. Cf Mkl. Etym. 361. (klatschen). — co : hlouposti, dummes Zeug erzählen. Laš. Vck. — co s čím ...

9129

4 Třeskati
Třeskati, třaskati (zastr. ), třískati, (třís- kám a tříšti, eš); třeskávati, třaskávati, třískávati; ...

9130

4 Třesomozk
Třesomozk, a, m. = blázen, der Narr. ...

9131

4 Třesutí
Třesutí, n. = třásně, Franzen. Švové sukně t-tím byli ozdobeni. Ctib. Hd. 72. ...

9132

4 Třešťák, třeštan, třeštík
Třešťák, třeštan, třeštík, a, m. = blá- zen, der Narr. Reš., Jg. ...

9133

4 Třeštěnec, střeštěnec
Třeštěnec, střeštěnec, nce, m. = fučík, blázen, der Aberwitzige, Geschossene, Narr, Schwärmer. ...

9134

4 Třeštěti
Třeštěti, ěl, ění, vz Třeskati, krachen, prasseln. — abs. Trubači třeštěli (= zvučně troubili, drčeli, ...

9135

4 Třeštík
Třeštík, a, m. = třeštidlo, ztřeštěný, tr- žený, střelený, pošetilec, blázen. V., Šf. ...

9136

4 Třetí
Třetí, podle Dnešní, der dritte. V. Strsl. tretii, tertius, lit. trečias, prus. tirts, got. thridja, ...

9137

4 Třeticový
Třeticový, Terzen-. Vz Terce. T. od- padky, Terzenabfälle, t. usně, Terzenleder, podešvice, Terzensohlleder. ...

9138

4 Třetihorní
Třetihorní (tertiarní) útvar = všecky vrstvy nad útvarem křídovým až k vápencům uložené. Veškeré horniny ...

9139

4 Třetírozenec
Třetírozenec, nce, na. = třetírozený, der Drittgeborene. Pulk., Háj. ...

9140

7 Třezenice
Třezenice, dle Budějovice, Drösing, ves v Rakousích. ...

9141

4 Tří- (tré-, troj-) úhelník
Tří- (tré-, troj-) úhelník, u, m., tří- hraník, triangulum, rcíyowov, das Dreieck. T. jest obrazec třemi ...

9142

10 Třicátník
Třicátník (podle třicíti příček do něho zasezenýcb). Vz Rejkan. ...

9143

4 Třidcátek
Třidcátek, tku, m. = třidcátá částka (cf. Desátek), das Dreissigstel. — T., na Slov. = třidcáté mýto, ...

9144

4 Třidcet, třicet
Třidcet, třicet (zastr. třideset), v nepří- mých pádech: třidceti, třiceti n. třidcíti, třicíti, dreissig. ...

9145

4 Tříti
Tříti, tru (v obec. mluvě: třu), třeš, tře, třeme, třete, trou (v obecné mluvě: třou); tři, třeme, třete; ...

9146

4 Třpytěti se
Třpytěti se, ěl, ění, třpytívati se. Pod Krkonš. střípiti. Kb. T. se = blyštěti se s třesením, schimmern, ...

9147

7 Tu
Tu = zde. Ct. Mkl. Etym. 366. Už ho tu není (umřel). Tkč. Z tu odtúď. Brt. D. 176. Z tu od ty = (zde) ...

9148

10 Tu máš
Tu máš = ejhle. Zena vrací se pro zlato ku skále. A tu máš, skála se zatím zavřela. Tkč. Č. pov. III. ...

9149

4 Tucet
Tucet, ctu, zastr. tucen, cnu, m., tusen, z fr. douzaine = 12, ein Dutzend. Jg. Vz Mz. 358., Gl. 344. ...

9150

8 Tucet
Tucet, z Dutzend, n odsuto. Gb. H. ml. 1. 382 ...

9151

4 Tuctový
Tuctový, Dutzend-. Jg. ...

9152

8 Tučenka
Tučenka, y, f., uzenářské jídlo. Nár. list. 1895. č. 37. odp. ...

9153

4 Tučnicovitý
Tučnicovitý. T. rostliny, crassulaceae, Fettpflanzen: rozchodník, netřesk. Čl. 46. ...

9154

4 Tudíž
Tudíž (zastr. tuděž, tudiež; na Sloven. taděž; ne: tudíž), adv. místa: zde, tudy, hier, da, daselbst. ...

9155

4 Tuhavka
Tuhavka, y, f. = tvrdá stolice, der Stuhl-, Bauchzwang, die Stuhlsucht, Hartleibigkeit. T-ku míti. D., ...

9156

4 1. Tuhý
1. Tuhý; (zastr. tuh), a, o, kompar. tužší, vz H. Strsl. tągB, steif, rus. tugoj, steif, ge- spannt, ...

9157

4 Tuch
Tuch, u, m. = tuchnutí, zavánění zvěřiny, das Wildenzen. Šp. ...

9158

4 Ťuchmati se
Ťuchmati se = šuchati, šukati. Vz Ťuch- mala. Na Mor. u Bzence. Šd., Vck. ...

9159

4 Tuk
Tuk, u, m., strsl. tukB, adeps, lit. taukai, pl. tukti, fett werden; prus. taukis. Mkl. L. 176., B. 20., ...

9160

4 Tulejník
Tulejník, a, rn. = kopinník, der Speer- oder Lanzenträger. Poslal ze svých vojáků jednoho, t-ka. Sš. ...

9161

4 Tulich
Tulich, u, tulíšek, šku, m. Grimm myslí, že něm. Dolch ze slovanského vzato jest, Mz. naopak soudí, že ...

9162

4 Tulipán, u, tulipánek
Tulipán, u, tulipánek, nku, tulipáne- ček, čku, m., rostlina z čeledi liliovitých, tulipa, die Tulpe. ...

9163

4 Tůna
Tůna, obyčejněji tuna, tunka, y, f. = bečka, die Tonne. Strany odvození (není z něm. ) vz Mz. 356. — ...

9164

10 Tůněrodý
Tůněrodý = v tůni rozený. T. tuleň. Škd. Od. 60. ...

9165

10 Tůněrozenka
Tůněrozenka, y, f. = Afrodite. Škd. Od. 59. ...

9166

10 Tunný
Tunný. T. ryby: sledi, slanečci, ryby jiné slané, uzené, sušené. Wtr. Řem. 329. ...

9167

4 Tunný, tůnný
Tunný, tůnný = z tůny, Tonnen-. — T. = lákový, naložený v tůnách, in Tonnen eingelegt. Ryba z láku n. ...

9168

4 Tupiti
Tupiti, tup, -pě (íc), il, en, ení; tupívati; v Krkonš. špatovať. Kb. Strslov. tąpiti, ta- deln. Mkl. ...

9169

4 Ťupkatý
Ťupkatý, rozdílný od tečkatého, protože ťupky nikdá nejsou tak ostře omezeny jako tečky, punctatus, getüpfelt ...

9170

4 Tupozrakosť
Tupozrakosť, i, f., amblyopie, die Blöd- sichtigkeit. Nz. lk. T. z neupotřebování zraku, a. ex anopsia, ...

9171

8 Tur
Tur. Lidové podání. Cf. Zbrt. Pov. 71. pozn. 34. Odvozeniny vz v Kotk. 33. — T., míst. jm. ná Slov. Phľd. ...

9172

4 Turek
Turek, rka, m., pl. Turci, der Türke. V, Vz S. N. IX. 639. -654. Přišel k řeči co T. k šavli (seče jazykem ...

9173

4 Turkyně
Turkyně, ě, f. = rodilá z Turek, die Türkin, Příp. -ynja. Mkl. B. 145. Co to tam černé je? Je-li bukovinka ...

9174

4 Tušalaj
Tušalaj, e, m., viburnum, der Schnee- ball, rostlina. T. slívovitý, v. prunifolium; hruškolistý, v. pyrofolium; ...

9175

7 Tutlík
Tutlík, u, m., Schachtbolzen, m. U Vej- vanova. Zhlk. ...

9176

4 3. Tuto
3. Tuto, a, m., řězenský biskup. Tk. I. 8. ...

9177

4 Tuzen
Tuzen, znu, m. = tucen, tucent. Vodn. ...

9178

4 Tužiti
Tužiti, il, en, ení; tužívati = tuhým či- niti, steifen, steif, fest machen, stärken, be- stärken; se ...

9179

4 Tužka
Tužka, y, f. Od tuha, vz toto. T. = tenký roubík z tuhy (z grafitu), okrouhlý nebo čtverhraný a ...

9180

7 Túžovizen
Túžovizen, zně, f. I radovizeň i t. Slov. Phľd. V. 138. ...

9181

4 Tvar
Tvar, u, m. = způsob, doba věci, die Ge- stalt, Form, das Gebilde, die Facon. T. jest forma padající ...

9182

4 Tvárnosť, tvářnosť
Tvárnosť, tvářnosť, i, f. = zevnitřní způsoba, figura, forma, tvář okem viděná, die (äussere Gestalt), ...

9183

7 Tvárný
Tvárný = ozdobný, speciosus. Ž. kl. 44. 3. Všech spolu, chudých i bohatých, urozených i sprostných, tvárných ...

9184

8 Tvojho
Tvojho = tvého. Hrozenk. Brt. I). I. 12. ...

9185

8 Tvojmu
Tvojmu = tvému. Hrozenk. Brt. I). I. 12. ...

9186

4 Tvoření
Tvoření, n., die Bildung, Schaffung, Schöp- fung, das Bilden, Erschaffen. Vz Tvořiti. Myslí t., imaginatio. ...

9187

4 Tvrditi
Tvrditi, tvrď, -dě (íc), il, zen, ení (na Slov. děn, dění); tvrdívati. T. = tvrdým činiti, härten, hart ...

9188

7 Tvrdnosť
Tvrdnosť. Bych byl tak stvrzen v ustav- nosti, jakž by mne nie v mej t-sti nemohlo s tobú rozlúčiti. ...

9189

7 Tvrdnouti kde
Tvrdnouti kde. Zeminy v teple tvrdnou. Mj. 12. — čím. Tělesa ochlazením tvrdnou. Kk. ...

9190

4 1. Tvrdý
1. Tvrdý; tvrd, a, o, komparat. tvrdší, (tvrzší, Št.; strč. tvrzí. Kořín. v Rkk. 14. ). T. = ne měkký, ...

9191

4 2. Tvrz
2. Tvrz, i, f. = potvrzení, die Bestärkung, Bekräftigung. To tak má nám potvrzeno býti, jakož sami ...

9192

4 Tvrzení
Tvrzení, n., die Bejahung, Behauptung. Za pravé t. (jištění). V. — T., dio Be- kräftigung, Erhärtung, ...

9193

7 Tvrzení
Tvrzení, Behauptung. T. něčí za lež prohlásiti. Mus. 1880. 475. — T., Härtung, f. T. skla, Zpr. arch., ...

9194

10 Tvrzenie
Tvrzenie, n., reparatio. To potřebuje opravovánie a t. Mill. 100. ...

9195

7 Tvrzený
Tvrzený. Kšaft spravedlivě t-ný. Let. 511. — T., gehärtet. T. kaučuk, NA., ocel, ZČ., sklo. Zpr. arch. ...

9196

4 Tvůj
Tvůj, zastr. tvój, Rosa má také: tvý; v jižních Čech. tvuj. Kts. Od ty. Ht. Dle Prk. ve Zprávě víd. akadem. ...

9197

4 1. Tyč, tyče
1. Tyč, tyče, e, tyčice, e, tyčka, ty- čina, tyčička, tyčinka, y, f. V. T. od tBk. Mkl. B. 58. Die Stange, ...

9198

10 Tyčeti
Tyčeti = seděti (ve vězení). V zloděj. mluvě. Vz Tyka. ...

9199

8 Tyčkrdle
Tyčkrdle asi z něm. zdrobn. Diskerle, z řec. díoxog = okrouhlý kotouč kovový k há- zení. Čern. Př. 78. ...

9200