Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta

1 - 100 101 - 200 201 - 300 301 - 400 401 - 500 501 - 600 601 - 700 701 - 800 801 - 900 901 - 1000 1001 - 1100 1101 - 1200 1201 - 1300 1301 - 1400 1401 - 1500 1501 - 1600 1601 - 1700 1701 - 1800 1801 - 1900 1901 - 2000 2001 - 2100 2101 - 2200 2201 - 2300 2301 - 2400 2401 - 2500 2501 - 2600 2601 - 2700 2701 - 2800 2801 - 2900 2901 - 3000 3001 - 3100 3101 - 3200 3201 - 3300 3301 - 3400 3401 - 3500 3501 - 3600 3601 - 3700 3701 - 3800 3801 - 3900 3901 - 4000 4001 - 4100 4101 - 4200 4201 - 4300 4301 - 4400 4401 - 4500 4501 - 4600 4601 - 4700 4701 - 4800 4801 - 4900 4901 - 5000 5001 - 5100 5101 - 5200 5201 - 5300 5301 - 5400 5401 - 5500 5501 - 5600 5601 - 5700 5701 - 5800 5801 - 5900 5901 - 6000 6001 - 6100 6101 - 6200 6201 - 6300 6301 - 6400 6401 - 6500 6501 - 6600 6601 - 6700 6701 - 6800 6801 - 6900 6901 - 7000 7001 - 7100 7101 - 7200 7201 - 7300 7301 - 7400 7401 - 7500 7501 - 7600 7601 - 7700 7701 - 7800 7801 - 7900 7901 - 8000 8001 - 8100 8101 - 8200 8201 - 8300 8301 - 8400 8401 - 8500 8501 - 8600 8601 - 8700 8701 - 8800 8801 - 8900 8901 - 9000 9001 - 9100 9101 - 9200 9201 - 9300 9301 - 9400 9401 - 9500 9501 - 9600 9601 - 9700 9701 - 9800 9801 - 9900 9901 - 10000 10001 - 10100 10101 - 10200 10201 - 10300 10301 - 10400 10401 - 10500 10501 - 10600 10601 - 10700 10701 - 10800 10801 - 10900 10901 - 11000 11001 - 11100 11101 - 11200 11201 - 11300 11301 - 11400 11401 - 11500 11501 - 11600 11601 - 11700 11701 - 11800 11801 - 11900 11901 - 12000 12001 - 12100 12101 - 12200 12201 - 12300 12301 - 12400 12401 - 12500 12501 - 12600 12601 - 12700 12701 - 12800

Nalezeno: 12735x

1 Mlíčen
Mlíčen, čnu, m., šat k cezení mléka, mlíč- ník, mlíčnice, na Slov. cedidlo. Seihtuch, n. — M., kus košile ...

3201

6 Mlíti
Mlíti. Bž. 184, Šf. III. 495., 501., List. fil 1883. 138., Mkl. Etym. 186. Mleti molere aus melti, l ...

3202

1 Mlíti, mléti
Mlíti, mléti, meli n. melu, 3 pl. -lí n. -lou, mli n. mel (melme, melte n. mleme, mlete), mela (ouc), ...

3203

1 Mlovati
Mlovati, tummeln, koho: koně. V. Puch. exc. Jg. myslí, že slovo toto snad jen špat- ným opsáním n. tiskem ...

3204

6 Mluva
Mluva, vz Mkl. Etym. 187. M. bohoslu- žebná, Hnoj. 6., spisovná, Schriftsprache, básnická, Us. Pdi., ...

3205

1 Mluviti
Mluviti, 3. pl. -ví, mluv, -ve (íc), il, en, ení; mluvívati, reden, sprechen. — abs. Dítě se učí m. Kom. ...

3206

8 Mluviti jak
Mluviti jak. Mluví, jako když si do huby nevidí, jako blázen; Mluví divně, že by se tymu kury smioly. ...

3207

7 Mlýn
Mlýn drticí. M. vodní, vz KP. V. 610, umělecký či amerikanský, 614., válcový. 617. Strojní zařízení mlýnů ...

3208

9 Mlynář
Mlynář. Začína byť mlynárom (šedivěti). Slov. Zát. Př. 66a. Mři jsou od přirození oboruční (oběma rukama ...

3209

7 Mnohobleský
Mnohobleský, vielblitzend. Vrch. Rol. Vil—XI. 60. ...

3210

6 Mnohokuželový
Mnohokuželový, vielkegelig. M. či poly- konické zobrazení povrchu zemského. Sté. Zem. 444. ...

3211

6 Mnohořečný
Mnohořečný, vielgesprächig, geschwätzig. Nesčíslný počet m-čných processův umenšil. Koll. III. 161. M. ...

3212

10 Mnohourozený
Mnohourozený pán. Zvon IV. 177. ...

3213

6 Mnohoženství
Mnohoženství u starých Slovanů bylo obmezené. Vz Šf. Strž. I. 587. ...

3214

6 Množivosť, i, f
Množivosť, i, f., die Vermehrungsfähig- keit. Neomezená m. organismů. Stč. Zem. 805. ...

3215

6 Mobilnost
Mobilnost', i, f, z lat., die Beweglichkeit. M. úvěru. Kaizl. 217. Ona Moc = možnosť. Cf. Mkl. Etym. ...

3216

1 Moc
Moc, i, f. m. mogtb — mohť, ht v c, vz ht. — M., možnosť něco učiniti. Jg. Nejez přes moc, mehr als du ...

3217

1 Mocný
Mocný, mocen, cna, o; kompar. mocnější. M. = kdo s něco býti, něco učiniti může, možný, silný, mächtig, ...

3218

10 Moč
Moč koňské moči podobná, urina jumen- tosa, tučnatá, lipuria, chyluria, vodnatá, hyd· ruria; nezměněné ...

3219

1 Močiti
Močiti, 3. pl. -čí, moč, -če, (íc), il, en, ení; močívati; máčeti a mákati = mokřiti, netzen, nass machen, ...

3220

1 Modlák
Modlák, a, m., Götzendiener, m. Gl. ...

3221

1 Modlárna
Modlárna, y, f., chrám modlářský, der Götzentempel. Obětovatelé buď v m-ně buď doma z dílů obětních ustrájeli ...

3222

1 Modlář
Modlář, e, m., modloslužebník, Götzen- diener, m. V. — M., nábožníček, ein Bet- bruder, ein Bigotter, ...

3223

1 Modlaření
Modlaření, n., der Götzendienst. Č. ...

3224

1 Modlařiti
Modlařiti, il, ení, modlářem býti, ein Götzendiener sein; abgöttisch verehren. Nej. ...

3225

6 Modlařiti
Modlařiti, Götzen dienen. Ntr. VI. 250. ...

3226

1 Modlářka
Modlářka, y, f., eine Götzendienerin; Betschwester. D. Vz Modlář. ...

3227

1 Modlářský
Modlářský, Götzendiener-, abgöttisch. M. chrám (modlárna), člověk (modlář). Jg. ...

3228

1 Modlářství, -stvo
Modlářství, -stvo, a, m., modloslužba, modloslužebnosť, Götzen-, Bilderdienst, m., Abgötterei, f. M. ...

3229

1 Modlatý
Modlatý, plný model, götzenreich. Sš. Sk. 204. ...

3230

1 Modlení
Modlení, n., das Flehen, Beten, Gebet. V. K m. svolávati. Vrat. K modlení zvoniti; na m. dáti. Rozhněvav ...

3231

6 Modlitba
Modlitba, oratio. Ž. wit. 4. 2., bělosobotni, děkovací, duchová (vnitřní), jitřní, mešní, noční, obecná, ...

3232

1 Modloháj
Modloháj, e, m., ein Götzenhain. Ráj. ...

3233

1 Modlosloužení
Modlosloužení, n., der Götzendienst. Br. K m. koho přivésti. Lom. ...

3234

1 Modlosloužiti
Modlosloužiti, den Götzen dienen. V. ...

3235

1 Modloslužba
Modloslužba, y, f, modloslužebenství, n., modloslužebnosť, i, f., modloslužeb- nictví, n., modlářství. ...

3236

6 Modloslužka
Modloslužka, y, f., die Götzendienerin. Sm. V Modlov, a, m., míst. jm. Tk. IV. 404. ...

3237

6 Modlový
Modlový, Götzen-, M. účestník, particeps idolorum. Ol. 4. 18. ...

3238

1 Modrati
Modrati, modrávati, blau werden, blauen. komu. Nos mu modrá. Kram. — kde: na celém těle modrá. Lk. — ...

3239

6 Modroskvělý
Modroskvělý, blauglänzend. Tyl. ...

3240

6 Mokrouš
Mokrouš, Mokrausch, ves u Plzence. Blk. Kfsk. 1202., Rk. Sl. ...

3241

1 Mokrý
Mokrý; mokr, a, o; kompar. mokřejší; nass. M. zem, pole, šat atd. Mokré a suté věci měřiti. Br. M. jako ...

3242

1 Mokřiti
Mokřiti, mokři, -kře, (íc), il, en, ení; mokřívati, nass machen, netzen. V. co: šat, zemi. — co čím kde: ...

3243

6 Monofysit
Monofysit, a, m. = vyznavač jedné v Kri- stu přirozenosti, stoupenci Eutichiovi. Šmb. S. I. 3. 372. ...

3244

9 Monokratický
Monokratický. M, či pojediné zřízení při okresních soudech (jen jeden soudce rozho- duje naproti soudům ...

3245

6 Montáž
Montáž, e, f. Úplné zařízení vodovodů i s montáží. Wld. ...

3246

1 Morfologie
Morfologie, o, f., řec., tvarosloví, -zpyt, jest nauka o přirozených tvarech přírodnin, vz S. N., jest ...

3247

1 Morovatý
Morovatý = moratý, vz Morka. M. kráva, kočka. Us. Fleckig, aschgrau. — M. v po- řekadle: Platí jako m. ...

3248

1 Moře
Moře, e, n., m. morjo, lit. mares, lat. mare, goth. marei, něm. das Meer. Schl. M. slove vůbec celá souvislá ...

3249

1 Moření
Moření, n., das Foltern, Plagen; na Mor. také: hryzení, ujímání, das Grimmen. D. ...

3250

1 Mořenovité
Mořenovité rostl., rubiaceae, röthenartige Pflanzen. Vz Kk. 168. ...

3251

6 Mořevid
Mořevid, u, m. Mappy, na kterých před- staveno méně než polovice oboru zemského, šlovou zeměvidy anebo ...

3252

1 Mořiti
Mořiti, moř, -ře (íc), il, en, ení; mořívati, z koř. mr (ve mříti) — mor — mořiti. Gb. Hl. 146. M., usmrcovati, ...

3253

1 Mořivý
Mořivý, co moří, žravý, tödtend, verzeh- rend. M. zimnice, V., bolesť. Mus. — M., traplivý, plagend, ...

3254

10 Mosazení
Mosazení, n. = pomosazování. Vz Ott. XX. 199. ...

3255

6 Mostovník
Mostovník, a, m. = mostař. Csk. — M., u, m., das Polster, der Gestängebolzen, v horn. Hr. ...

3256

8 Moták
Moták, u, m. = dopis od vězněného tajně někomu zaslaný, aneb jemu od někoho do vězení. Us. ...

3257

6 Motkov
Motkov, a, m., Mautzendorf, ves u Štern- berka na Mor. ...

3258

1 Motrchati
Motrchati (modrchati, D. ) = másti, ma- chlati, pletichati, fitzen, wirren. —- co: niti, věc. Jg. ...

3259

1 Moudrý
Moudrý; moudr, a, o; komp. moudřejší. M., opatrný, rozumný, vtipný, klug, weise, einsichtsvoll, gescheid. ...

3260

6 Moudrý
Moudrý, pol. madry. Cf. čínské: man- darin. Šf. Strž. I. 587., III. 533, Mkl. Etym. 201. Múdrý prý memuší ...

3261

1 Mouniti
Mouniti, il, ěn, ění, umouniti = čmouditi, černiti, schmutzen, schmitzen. Jg. — abs. Uhlí mouní. D. — ...

3262

1 Mourovaný
Mourovaný = mourový, mor. M. kocour, katzengrau, gestreift. D. ...

3263

6 Mouřenín
Mouřenín. BO , Mkl. Etym. 204. M-na bílým činiti. Výb. II. 1184. Nepoštěstilo se mu m-na omyti (věc napraviti). ...

3264

1 Mouřiti
Mouřiti, mourem černiti, schwärzen. — co. Us. — 2. M., vz lépe: Hmouřiti. Vz H. ...

3265

1 Movitý
Movitý, z lat., jmění mající, vermögend. Pány větší a movitější. Kron. trub. Sv. Pe- lagia byla u bohatství ...

3266

1 Mozek
Mozek, zku, mozk, u, (sl. mozg., mozh, strčes, mosk, psáno mozk. Gb. Hl. 99, 108), mozeček, čku, m. Das ...

3267

1 Možno
Možno. Vz Možný. Jakž možno vám. Kram. Jest jim m. to udělati. Us. Vz Přiro- zený. ...

3268

1 Možnosť, možitosť
Možnosť, možitosť, i, f., Möglichkeit, possibilitas; vlastnosť ta, když něco možno jest. Jg. Od m-sti ...

3269

1 Možný
Možný; možen, žna, o; na Slov. možitý; komp. možnější. M. = býti mohoucí, möglich, thunlich. Jest mi ...

3270

6 Mravčadlo
Mravčadlo, a, n. = dítě ustavičně pro nic za nic plačící. Slov. Rb. Sb. — M. = kočičí muzika, die Katzenmusik. ...

3271

1 Mráz
Mráz, gt. mrazu, mrázek, zku, mrazík, u, mrazíček, čku, m. Vz á. M. od mrz v mrznouti, r v ra, vz R., ...

3272

6 Mráz
Mráz. MV. Cf. Mkl. Etym. 193. Gt. na Zlínsku á nekrátí: mrázu. Brt. Noční m. Bod, stupeň m-u Mj. Cf. ...

3273

6 Mrazen
Mrazen, zně, m. = prosinec. Slov. č. Čt. II. 240., Hdž. Čít. 145. ...

3274

1 Mrazení
Mrazení, i, n. M. v těle míti. Das FrieRen. ...

3275

6 Mrazení
Mrazení, vz Slov. zdrav. ...

3276

6 Mrazný
Mrazný. M. děs, frostiges Entsetzen, vichřice, Kká., zrak, Osv. VI. 871., noc, úsměv. Vrch. Padej s nebe, ...

3277

6 Mrchožrout
Mrchožrout, a, m, silpha, der Aaas- käfer, brouk. M. černavý, s. nigrita, černý, s. atrata, schwarglänzender ...

3278

1 Mrkání
Mrkání, mžikání, das Blinzen, der Augen- wink, D.; soumrak, smrkání, das Dämmern, die Dämmerung. M. u ...

3279

1 Mrkati
Mrkati, mrknouti, knul a kl, utí; mrká- vati; mhourati, mžikati, blinzen, nicken; dřímati, schlummern; ...

3280

1 Mrkavý
Mrkavý; mrkav, a, o, kdo mrká, blinzend; 2. temný, zamračený, mrakavý, dürster, däm- merig. Jako zora, ...

3281

6 Mrložení, n
Mrložení, n. Zle vychovaní synové jsú všudy jen ku bídnému m. odsúzeni. Zbr. Múdr. živ. II. 47. ...

3282

6 Mrňavosť, i
Mrňavosť, i, f., der Katzenjammer. Mš. ...

3283

6 Mrňou
Mrňou, das Katzengeschrei. Šm. ...

3284

6 Mrskati
Mrskati, cf. Mkl. Etym. 192. — abs. Jak jsó mrskli, tak jsó jeli. Sš. P. 82. — co: čelo mrštiti (svraštiti). ...

3285

1 Mrtina
Mrtina, y, f. Do mrtiny nás okradli = zcela. Vz Mrť. Šm. — M., len uprahlý n. zpruzený a příze z něho, ...

3286

6 Mrtvě
Mrtvě zvadlý obličej, Kká.; m. bledý, zsinalý, Nrd., narozený. Us. Pdl. ...

3287

6 Mrtvorozenec
Mrtvorozenec, nce, m., der Todtgebo- rene. Kaizl 50. ...

3288

6 Mrtvorozený
Mrtvorozený; -en, a, o, todtgeboren. Kaizl 46. ...

3289

6 Mrzena
Mrzena, y, f. = nemoc (bolení v pravé slabině). Roste mu m. U Olom. Sd. — M., eine Materie aus todten ...

3290

10 Mrzena
Mrzena, y, f. = větší kroupa (zmrzlá). Brt. Slov. ...

3291

6 Mrzení
Mrzení, n. = mrzutosť. Má m. (něco ho mrzí). Č. T. Tkč. ...

3292

8 Mrzenice
Mrzenice, e, ť. = mrzutosť. L. posíl. I. 44. ...

3293

1 Mrzenlivosť
Mrzenlivosť, i, f., mrzutosť, die Ver- driesslichkeit, der Verdruss. Us. Bělohr. ...

3294

1 Mrzenlivý
Mrzenlivý = mrzutý. Us. Bělohr. ...

3295

1 Mrzený
Mrzený = mrzutý, nemilý, ärgerlich. M. to věc. Us. ...

3296

6 Mrzeny
Mrzeny. V M-nách = pozemky na Pí- secku. BPr. ...

3297

6 Mrzkost
Mrzkost = oplzlosť etc. Ž. wit. 87. 9., Deut. 46. Proč taká m. (netas, nešlechetnost) mezi vámi nalezena ...

3298

9 Mrzný
Mrzný, mrzen = nakažený. Maš. ruk. 202b. ...

3299

10 Mrzucení
Mrzucení, n. = mrzení se, mrzutost. Byl jejímu m. zvyklý. Rais. Lep. 113. Srov. Mrzutěti. ...

3300