Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta

1 - 100 101 - 200 201 - 300 301 - 400 401 - 500 501 - 600 601 - 700 701 - 800 801 - 900 901 - 1000 1001 - 1100 1101 - 1200 1201 - 1300 1301 - 1400 1401 - 1500 1501 - 1600 1601 - 1700 1701 - 1800 1801 - 1900 1901 - 2000 2001 - 2100 2101 - 2200 2201 - 2300 2301 - 2400 2401 - 2500 2501 - 2600 2601 - 2700 2701 - 2800 2801 - 2900 2901 - 3000 3001 - 3100 3101 - 3200 3201 - 3300 3301 - 3400 3401 - 3500 3501 - 3600 3601 - 3700 3701 - 3800 3801 - 3900 3901 - 4000 4001 - 4100 4101 - 4200 4201 - 4300 4301 - 4400 4401 - 4500 4501 - 4600 4601 - 4700 4701 - 4800 4801 - 4900 4901 - 5000 5001 - 5100 5101 - 5200 5201 - 5300 5301 - 5400 5401 - 5500 5501 - 5600 5601 - 5700 5701 - 5800 5801 - 5900 5901 - 6000 6001 - 6100 6101 - 6200 6201 - 6300 6301 - 6400 6401 - 6500 6501 - 6600 6601 - 6700 6701 - 6800 6801 - 6900 6901 - 7000 7001 - 7100 7101 - 7200 7201 - 7300 7301 - 7400 7401 - 7500 7501 - 7600 7601 - 7700 7701 - 7800 7801 - 7900 7901 - 8000 8001 - 8100 8101 - 8200 8201 - 8300 8301 - 8400 8401 - 8500 8501 - 8600 8601 - 8700 8701 - 8800 8801 - 8900 8901 - 9000 9001 - 9100 9101 - 9200 9201 - 9300 9301 - 9400 9401 - 9500 9501 - 9600 9601 - 9700 9701 - 9800 9801 - 9900 9901 - 10000 10001 - 10100 10101 - 10200 10201 - 10300 10301 - 10400 10401 - 10500 10501 - 10600 10601 - 10700 10701 - 10800 10801 - 10900 10901 - 11000 11001 - 11100 11101 - 11200 11201 - 11300 11301 - 11400 11401 - 11500 11501 - 11600 11601 - 11700 11701 - 11800 11801 - 11900 11901 - 12000 12001 - 12100 12101 - 12200 12201 - 12300 12301 - 12400 12401 - 12500 12501 - 12600 12601 - 12700 12701 - 12800

Nalezeno: 12735x

7 Obiženství
Obiženství. Ryt. 107. a. Daj mu o. (v ji- ném rukop. chybně: obživenství). 15. stol. Mnč. R. 41. Vzendú ...

4001

7 Objedky
Objedky = zbytky sena ze žlabu vyho- zeného. Mnč. Zás. 9. ...

4002

10 Objektivní
Objektivní řízení (soudní, nesměřující k určité osobě, nýbrž jen proti samému spisu tištěnému). Vz Ott. ...

4003

2 Objektivní, -ný
Objektivní, -ný, z lat., předmětný, před- mětový. Rk. O. sklo, bezbarevné, Objektiv- glas. Dch. O. kritika ...

4004

2 Objeti
Objeti, objedu, objel, et, etí; objížděti, ěl, ční; obježďovati = jeti okolo na něčem, umfahren, umreiten, ...

4005

2 Objítřiti
Objítřiti, il, en, ení; objitřovati, objítří- vati, schwürig machen. Lékařstvie objietřu- jící. Sal. ...

4006

7 Obkasati
Obkasati, ringsum aufchürzen. Šm. ...

4007

2 Obkládati
Obkládati; obklásti, obkladu, kladl, den, dení; obložiti, il, en, ení; (obložovati) = okolo něčeho klásti, ...

4008

7 Obkľuda
Obkľuda, y, f = obklízení das Auf- räumen. Slez. Je té o-dy hojně. Šd, Brt. D. ...

4009

2 Oblahoditi
Oblahoditi, il, zen, ení; oblahozovati = lahodným učiniti, angenehm machen. — co komu na čem. Více mu ...

4010

7 Oblak
Oblak dle Z. Howarda: 1. řasa, cirrus = pírkovité bledé obláčky a tenké; 2. kupa, cumulus, ledvinovité, ...

4011

2 Oblesknouti
Oblesknouti, sknul a skl, ut, utí; oble- skovati, beblitzen, bestrahlen, beleuchten. Jg. — koho. Tu mne ...

4012

7 Obličej
Obličej. O původu vz List. fil. 1882. 207., 210. — Ž. wit. 10. 8. a j. (Cf. ib. 236.). O. má tyto krajiny: ...

4013

2 Oblina
Oblina, y, f., jakosť oblého, oblosť, okrou- hlosť, nakulatělosť, Rundlichkeit, Runde, Walzenförmigkeit, ...

4014

7 Obliterace
Obliterace, e, = ucpání přirozeného průchodu hl. tepen a žil. Slov. zdrav. ...

4015

2 2. Obliti
2. Obliti, oblým činiti, walzenförmig ma- chen. Jg. ...

4016

2 Oblosť
Oblosť, i, f., okrouhlosť, die Runde, Rund- heit, Walzenförmigkeit. Veleš. ...

4017

8 Oblounník
Oblounník, u, m., Rundstabhobel, m. Ott. XI. 420. a. Oblouzení. Vrch. F. II. 302. ...

4018

2 Oblouzenec
Oblouzenec, nce, m., ein Bethörter. Dch. ...

4019

2 Oblouzení
Oblouzení, n., Irreführung, Täuschung, f. ...

4020

10 Oblouzenosť
Oblouzenosť, i, f. = oblození. Rgl. ...

4021

2 Oblovati
Oblovati, obluji = váleti, valchovati, po- hýbati, wälzen, walken, bewegen. Oblováni biechu ot zlých ...

4022

2 Obložiti
Obložiti, il, en, ení; (obložovati), obklásti, obkládati, herumlegen, belegen, einschlagen, verkleiden, ...

4023

2 Oblud
Oblud, u, m., obluda, y, f., obluzení, klam, omyl, Irrthum, m., Täuschung. Nedržte sě v tom obluda. St. ...

4024

2 Obluditi
Obluditi (nyní: oblouditi), il, zen, eni; obluzovati = bludem zmámiti, oklamati, pod- voditi, betrügen, ...

4025

7 Oblúditi
Oblúditi. Ež sem obluzena. Kat. str. 97. Nejsem obluzen. Ž. wit. 76. 3. — koho Mnieše oklamajíc čbána, ...

4026

2 Obludství
Obludství, n., obluzení, die Täuschung, der Trug. f. Zlob., Rk. ...

4027

2 Obluzení
Obluzení (zastr.), n., klamání, Täuschung, Verirrung. V mej řeči nenie o. Výb. I. 389. — O. opilců, Delirium, ...

4028

7 Oblúzenie
Oblúzenie, illusio. Ž. wit. 37. 8. Zajisté jest to smyslů o. Shakesp. Kom. pl. om. 42. O., delirium, ...

4029

2 Obluzený
Obluzený, obluzen, a, o; oklamaný, irre- geführt, getäuscht. — na čem. Jsem na úmysle obluzen (seine ...

4030

2 Obmeškání, n
Obmeškání, n., zanedbání, das Versäum- niss. Úřad svú vinú (čím mu byla strana povinna) ztratil skrze ...

4031

2 Obmezenec
Obmezenec, nce, m., ein beschränkter Kopf, ein Flach-, Schwachkopf. Rk. ...

4032

2 Obmezení
Obmezení, n., ohrazení, das Beschränken, die Einschränkung, Be-, Umgränzung, Um- schränkung. Jg. Z o. ...

4033

2 Obmezenosť
Obmezenosť, i, f. O. místa, času, rozumu. Nt. Die Beschränktheit. ...

4034

7 Obmezenosť
Obmezenosť. Psp. O. sil. Vlč. Míra a o. Šf. III. 270. Jména všech pro o. místa zde uvésti nemůžeme. Us. ...

4035

2 Obmezený
Obmezený, obmezen, a, o, beschränkt, ein- gegränzt. O. potůček, moc, monarchie. Kram. O. čas; člověk, ...

4036

7 Obmezený
Obmezený, begränzt. O. plocha, prostor, Nz., zeměpisec (hloupý), Šf. Strž. II. 264., přímka. NA. V. 1. ...

4037

2 Obmeziti
Obmeziti, il, en, ení; obmezovati; ohra- diti, umschränken, umgränzen, einschränken, beengen. Jg. Cf. ...

4038

2 Obmezování, n
Obmezování, n., das Begränzen, die Um- gränzung. Vz Obmezení. ...

4039

2 Obmlzený
Obmlzený, vz Obemhliti. ...

4040

2 Obmyšlený
Obmyšlený; obmyšlen, a, o, bedacht. — Příhoda obmyšlená méně škodí než súzená. St. skl. III. 215. — čím. ...

4041

2 Obnaditi
Obnaditi (obvnaditi), il, zen, zení; obna- zovati, políceti, ködern, aufstellen. — co čím: jedem. St. ...

4042

10 Obnova
Obnova, y, f. Zaloba pro o-vu soudního řízení, Wiederaufnahmsklage. Vz Ott. Ěíz. III. 131., 136., Ott. ...

4043

8 Obojek
Obojek = límec přes ramena přehozený. . Wtr. Krj. I. 403. O. — úzký límec rukávů valašských. Brt. D. ...

4044

7 Obojživelnictví
Obojživelnictví, n. Přežil v tomto o. mezi sezením v povětří a plováním ve vodě celých 37 let. Koll. ...

4045

2 1. Obora
1. Obora, y, f., oborka, obůrka, okršlek, objem; ohrazené, zavřené místo, v němž se dobytek, zvěř chová ...

4046

2 Obořiti
Obořiti, il, en, ení; obořovati = sbořiti, zkaziti, vyvrátiti, einreissen, zerstören, V.; zasypati, verschütten. ...

4047

2 Obostření, n
Obostření, n., das Zuspitzen. Jg. ...

4048

2 Obostřiti
Obostřiti, il, en ení; obostřovati, obostří- vati, zuspitzen, schärfen. — co: tyč, kůl. V. O. svou radlici. ...

4049

2 Obouzení
Obouzení, n., das Schmähen, Anschwär- zen. O. sokův. ...

4050

7 Obouzení
Obouzení. Pož. 341. ...

4051

2 Obouzený
Obouzený, osočovaný, angeschwärzt, ge- schmähet. Jg. ...

4052

2 Obouzeti
Obouzeti, 3. pl. -zejí, el, en, ení = sočiti, haněti, tupiti, utrhati, schmähen, anschwär- zen, anfeinden, ...

4053

7 Obouzeti
Obouzeti, obuzovati. Cf. Mkl. Etym. 21. — koho jak. On jest zlým nevinně obu- zen. Hr. ruk. 145. Vz Obuzovati. ...

4054

2 Obrácený
Obrácený, od obrátiti, obracený, od obraceti; obrácen, obracen, a, o, gewendet, gekehrt. Jg. Vzhůru o. ...

4055

2 Obrana
Obrana, y, f., bránění, die Vertheidigung. O. z potřeby, z nouze n. nuzná. D. Zabiti někoho v obraně ...

4056

7 Obrana
Obrana = bránění-se. Na o-nu se po- staviti, sich zur Wehre setzen. Dch. — O. = ochrana. V o-ně Boha ...

4057

10 Obrana. O
Obrana. O. před soudem a řízení o ní, vz Ott. Říz. III. 178., 181., 196.; o. proti soudním rozkazům. ...

4058

2 Obránce
Obránce, obrance, e, m., der Vertheidiger, Beschützer, Schützer, Schirmer. Jg. Nepřítel vskočil do domu ...

4059

2 Obraniti
Obraniti, (zastr.), il, ěn, ění = zraniti, verwunden, verletzen. — o co: o kámen. Ps. Mus. ...

4060

2 Obrániti
Obrániti, il, ěn, ění; obraňovati = brániti, schützen; bráněním zachovati, mit Erfolg be- schützen; odolati, ...

4061

2 Obrátiti
Obrátiti, obrať, tě (tíc), il, cen, ení; obraceti, 3. pl. — cejí, cej, ceje, (íc), el, en, ení; obra- ...

4062

2 Obratník
Obratník, u, m., krátká hůlka, kterou ševci obuv, rukavičkář prsty šité u rukavic obrací, der Wendestecken. ...

4063

7 Obraz
Obraz = vyobrazení. O. hudební, Us. Pdl., útvaru, Jrl. 17., poetický, Mus., pří- rodní. Tf. O-zy negativné, ...

4064

2 Obraz, u, obrázek
Obraz, u, obrázek, zku, obrázeček, čku, m., od o, ob a raziti, prägen. Gl. 184. — O., čásť plochy na ...

4065

2 Obraziti
Obraziti, raz, il, žen, ení; obrážeti, el, en a ín, ení; obražovati = raniti, anstossen, ver- letzen; ...

4066

2 Obrázka
Obrázka, y, f., ohrazení, Ein-, Umschrän- kung. S touto ohrážkou to slíbil, mit diesem Vorbehalt. Boč. ...

4067

7 Obrazotvor
Obrazotvor = obrazení, die Einbildung. Nz. ...

4068

2 Obreptati
Obreptati, obreptám a obrepci; obreptá- vati = omlouvati, odrhati, vytýkati, obrou- kati, murrend bereden, ...

4069

2 Obreptavý
Obreptavý, gern murrend, aufmutzend. Ros. ...

4070

10 Obrna
Obrna končetin doleních, paraplegia in- ferior končetin hořeních, p. cervicalis brachu superioris, dokonalá, ...

4071

2 Obrocení
Obrocení, n., das Benetzen. Jg. ...

4072

2 Obrod
Obrod, u, m., znovuzrození. O. národa, jazyka. Die Wiedererweckung, Auferstehung. Km. 1875. 98. O. světa ...

4073

2 1. Obroditi
1. Obroditi, il, zen a děn, zení a dění, schwemmen. — co, koho kde: koně v ryb- níce. Jg. Odrodil (lépe: ...

4074

2 2. Obroditi
2. Obroditi, il, zen, zení; ohrozovati = naděliti, znovu zroditi, požehnati, bescheren, segnen. Obroď ...

4075

2 Obroubiti
Obroubiti, obrub, bil, en, ení; obrubovati; obroubati, obroubávati; obroubnouti, bnul a bl, ut, utí = ...

4076

7 Obrození
Obrození. 15. stol. ...

4077

9 Obrozenský
Obrozenský. O. nationalismus. Vlč. Lit. II. 253. ...

4078

10 Obrozenský
Obrozenský spisovatel (píšící za doby obrození české řeči). Mtc. 1903. 163. O. snahy Jungmannovy. Ib., ...

4079

7 Obrozenství
Obrozenství, n. = obrozenosť. Sš. I. 82. ...

4080

7 Obrozený
Obrozený; -en, a, o. Ten je jako o. (znovuzrozený). Us. Hdk. ...

4081

7 Obsadba
Obsadba, y, f. = obsazení. Ves. IX. 38. ...

4082

2 Obsaditi
Obsaditi, il, zen, zení; obsazovati, okolo posaditi, um-, umhersetzen; osaditi, um-, be- setzen. Jg. ...

4083

2 Obsah
Obsah, u, m., obsazení, vše, co v něčem obsaženo. Der Begriff, Inbegriff, Inhalt. O. tělný n. tělesový ...

4084

2 Obsahati
Obsahati, obsahovati; obsáhnouti, hnul a hl, ut, utí a žen, žení = vůkol sahati, um- greifen, umlangen, ...

4085

2 Obsazení
Obsazení, n., das Besetzen. O. nějakého místa. Us. O. u košile, límec. Der Kragen am Hemde. D. ...

4086

7 Obsazení
Obsazení úloh, hlasů. Us. ...

4087

7 Obsazený
Obsazený, besetzt. — čím. Záhon kveti- nami o-ný. Us. Pdl. Zbožím o-ný (bohatý). Výb. II. 896. — jak. ...

4088

7 Obscati
Obscati, ringsum bebrunzen. Us. Šd. ...

4089

2 Obseděti
Obseděti, ěl, ění = oseděti, sitzen bleiben. — na čem. Oba na koních obseděli (ne- spadli). Štilfr. ...

4090

2 Obsednouti
Obsednouti, nul, ut, utí; obsésti, obsedu (zastr.), sedl, den, dení (zen, ení); obsedati = okolo se posaditi, ...

4091

2 Obsednutí
Obsednutí, n., obležení, das Besetzen, die Belagerung. V. O. města. V. O. věci, Besitz- ergreifung. Rk. ...

4092

2 Obsemenovati se
Obsemenovati se, sich säen, fortpflan- zen. Zelí se samo obsemenuje. D. ...

4093

2 Observance
Observance, e, f., z lat., pravidlo dlouhou praxí a bez nařízení uznané, které má plat- nosť, dokud buď ...

4094

2 Obsezení
Obsezení, n. Zření míti na užívání a o. dědin. 1562. ...

4095

2 Obsidian, u
Obsidian, u, m. O. jest nerost povahy skelnaté a může se míti za přirozené sopečné sklo. Vz S. N. O. ...

4096

7 Obsikati
Obsikati, um-, bespritzen. O. kvítka. Laš Tč ...

4097

7 Obskúkať
Obskúkať= číhati, lauern; seufzen. Slov. Ssk., Bern. ...

4098

7 Obslzený
Obslzený; -en, a, o, bethränt. Dch. ...

4099

7 Obstarati
Obstarati. — co, se. O. chudinu. Osv. Každý rád svú při opatří, což nejlépe muož. NB. Tč. 151. A protož ...

4100