Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta

1 - 100 101 - 200 201 - 300 301 - 400 401 - 500 501 - 600 601 - 700 701 - 800 801 - 900 901 - 1000 1001 - 1100 1101 - 1200 1201 - 1300 1301 - 1400 1401 - 1500 1501 - 1600 1601 - 1700 1701 - 1800 1801 - 1900 1901 - 2000 2001 - 2100 2101 - 2200 2201 - 2300 2301 - 2400 2401 - 2500 2501 - 2600 2601 - 2700 2701 - 2800 2801 - 2900 2901 - 3000 3001 - 3100 3101 - 3200 3201 - 3300 3301 - 3400 3401 - 3500 3501 - 3600 3601 - 3700 3701 - 3800 3801 - 3900 3901 - 4000 4001 - 4100 4101 - 4200 4201 - 4300 4301 - 4400 4401 - 4500 4501 - 4600 4601 - 4700 4701 - 4800 4801 - 4900 4901 - 5000 5001 - 5100 5101 - 5200 5201 - 5300 5301 - 5400 5401 - 5500 5501 - 5600 5601 - 5700 5701 - 5800 5801 - 5900 5901 - 6000 6001 - 6100 6101 - 6200 6201 - 6300 6301 - 6400 6401 - 6500 6501 - 6600 6601 - 6700 6701 - 6800 6801 - 6900 6901 - 7000 7001 - 7100 7101 - 7200 7201 - 7300 7301 - 7400 7401 - 7500 7501 - 7600 7601 - 7700 7701 - 7800 7801 - 7900 7901 - 8000 8001 - 8100 8101 - 8200 8201 - 8300 8301 - 8400 8401 - 8500 8501 - 8600 8601 - 8700 8701 - 8800 8801 - 8900 8901 - 9000 9001 - 9100 9101 - 9200 9201 - 9300 9301 - 9400 9401 - 9500 9501 - 9600 9601 - 9700 9701 - 9800 9801 - 9900 9901 - 10000 10001 - 10100 10101 - 10200 10201 - 10300 10301 - 10400 10401 - 10500 10501 - 10600 10601 - 10700 10701 - 10800 10801 - 10900 10901 - 11000 11001 - 11100 11101 - 11200 11201 - 11300 11301 - 11400 11401 - 11500 11501 - 11600 11601 - 11700 11701 - 11800 11801 - 11900 11901 - 12000 12001 - 12100 12101 - 12200 12201 - 12300 12301 - 12400 12401 - 12500 12501 - 12600 12601 - 12700 12701 - 12800

Nalezeno: 12735x

7 Odhrazený
Odhrazený; -en, a, o, unbedeckt, offen Us. ...

4201

2 Odcházení, n
Odcházení, n., der Ablauf, das Weggehen. O. moře, V., vody, die Ebbe. V. ...

4202

8 Odchtadek
Odchtadek, dku, m. = ochlazení vzduchu z jara, když před tím už bylo teplo. Val. Brt. D. II. 352. ...

4203

8 Odchýliti odkud
Odchýliti odkud. (Ta) zřiezení nemohú z něho ničímž odchylována býti. Chč. S. 130. O. = odvaliti. Kamenná ...

4204

2 Odíti
Odíti, oději, oděl a odíl, oděn a odín, odít, (odit, D.), odění; odívati — okolo dáti, do něčeho obaliti, ...

4205

2 1. Odjíti
1. Odjíti, odejdu, odejdi, odejda (ouc), odešel (n. odšel), odjití (zstr. odeští); od- choditi, il, zení; ...

4206

2 Odkaz, u, m
Odkaz, u, m., odkázání, odkázaný statek, věc poslední vůlí daná. O., legat, das Ver- mächtniss, pořízení ...

4207

7 Odkľatý
Odkľatý, odkliatý = odkletý, vysvobo- zený. Na Slov. ...

4208

2 Odkliditi
Odkliditi, il, zen, zení; odklízeti, 3. os. pl. -zejí, el, en, ení; odklizovati, odložiti, od- straniti, ...

4209

7 Odkliditi
Odkliditi. Spor jest o-zen. Dk. — co: zlořády. Dch. — se odkud. Viching z Mo- ravy se o-dil. Šmb. ...

4210

2 Odklizení
Odklizení, n., die Weg-, Abräumung. — O. nesnadností, Kom., člověka (usmrcení). Kom. O. horniny, die ...

4211

2 Odklizený
Odklizený; odklizen, a, o, weggeräumt. — s čeho: se světa. Us. Vz Odkliditi. ...

4212

7 Odklizování
Odklizování, n. = odklízení (odklízeti). Us. Kos. ...

4213

2 Odkrkati
Odkrkati, aufhören zu grölzen, krächzen. Ros. ...

4214

7 Odkrytek
Odkrytek, tku, m. = odkryt, die Ent- deckung. Mne žádný nález a o. tak velikou radosť nezpůsobil. Koll. ...

4215

2 Odkřižovati
Odkřižovati, křižováním zahnati, weg- kreuzen. Jg. — se čeho = odepříti se při- saháním, abschwören, ...

4216

2 Odkud, odkad, odkavad; odkudž, od- kadž, adkavadž, odkudžto, odkadžto, odkavadžto
Odkud, odkad, odkavad; odkudž, od- kadž, adkavadž, odkudžto, odkadžto, odkavadžto, woher, von wannen. ...

4217

2 Odkutáleti
Odkutáleti, el, en, ení; odkutaliti, il, en, ení; odkutalovati,weg-, abwälzen. — co čím: sud rukou. — ...

4218

2 Odkvákati
Odkvákati, aufhören zu krächzen. ...

4219

7 Odlaz
Odlaz, u, m. = odlez, odlezení. Us. slez. Šd. ...

4220

7 Odlehlosť
Odlehlosť okeanická, časová dvou dob, Stč. Zem. 537., 567., zenithová či nadhlav- níková. NA. V. 102. ...

4221

7 Odlezení
Odlezení, n., das Wegkriechen. Us. ...

4222

2 Odlouditi
Odlouditi, lud', dil, zen, zení a děn, dění; odluzovati, weg-, ablocken. — koho komu: služebníka, čeledína, ...

4223

2 Odlouzení
Odlouzení, n., odvábení, die Weglok- kung. D. ...

4224

2 Odlouzený
Odlouzený; -zen, a, o, weggelockt. Jg. ...

4225

7 Odlučování
Odlučování, n., das Trennen. — O. = odstavování, odkojení, das Absetzen der Kinder. Kvetná nedela je ...

4226

7 Odmáhati se
Odmáhati se, sich sträuben, sich wider- setzen. Slov. — čeho. Toho som sa neod- máhal nikdy. Zbr. Hry. ...

4227

8 Odmeň
Odmeň, č, m. = podhozené dítě. Phľd. 1895. 90. Cf. Priemeň, Priemenča. Cf. násl. ...

4228

7 Odmezený
Odmezený; -en, a, o, abgegränzt. Dch., V. V. 46. ...

4229

2 Odmeziti
Odmeziti, il, en, ení; odmezovati = me- zemi odděliti, abgränzen. — co komu: místa, Trip. — co čím od ...

4230

8 Odmítati
Odmítati = snopy s vozu do přístodůlku házeti. Toto házení sluje odmítka. Vých. Mor. Brt. I). II. 357. ...

4231

2 Odmízení, n
Odmízení, n., ablaktování, druh štěpo- vání, jenž v tom záleží, že se větve dvou rostlin zbaví kůry až ...

4232

2 Odmladiti
Odmladiti, il, zen, ení, odmlazovati, od- mlázeti, el, en, ení = mladé činiti, jung ma- chen. Rána se ...

4233

10 Odmraziti koho čím
Odmraziti koho čím. Těmi slovy byl jako odmrazen. Tbz. V. 5. 268. ...

4234

10 Odnažto
Odnažto = odkud. Blazen tiem nenávist- nějši, o. (= čím) se mní libější. Baw. E. v. 960. ...

4235

2 Odnosnosť
Odnosnosť, i, f., odnášení-se, náklonnosť, příchylnost, Zuneigung, Geneigtheit, Hinnei- gung, f., das ...

4236

2 Odnož
Odnož, e, f., odnoží, n., odnožek, odnoha, výrostek, výběžka, výběžek, vý- běžník, pazouch, výhonek, ...

4237

2 Odnožení
Odnožení, n., odvození, die Ableitung. O. slova. Mus. ...

4238

10 Odnožit
Odnožit, den Fuss seitwärts spreizen, v tělocv. Rgl. ...

4239

7 Odpavúzený
Odpavúzený = pavezy zbavený. Diev- čence shadzovaly zo sennej fůry o-né seno. Pavůz ležal u voza. HVaj. ...

4240

2 Odploditi
Odploditi, il, zen, ení; odplozovati == plo- diti z jiného, vyvoditi, ableiten. Jg. — co. Časem obraznosť ...

4241

7 Odpoledníšek
Odpoledníšek, šku, m. = odpoledne Počkej s tím až na o. Na Mor. u Bzence. Šd. ...

4242

7 Odpopenec
Odpopenec, nce, m. = sesazený pop. Hrvát. Šd. ...

4243

2 Odpor
Odpor, u, m. (zastr. odpora, y, f.), ode- pření, odbíjení, odboj, der Widerstand, die Widersetzung. O. ...

4244

10 Odpor
Odpor v civilním soudním řízení, Wider- sprucn; o. galvanický. Vz Ott. XVIII. 636. O o-řích starší ...

4245

2 Odpora
Odpora, y, f. = odpor. CJB. 391. Když měštěnín sbožie kúpí a čtyři súdy vyvolá a rok a den mine bez otpory ...

4246

2 Odporný
Odporný; odporen, rna, o., kdo rád od- poruje, widerstrebend, widerspänstig, wider- setzlich, sich widersetzend. ...

4247

2 Odporovati
Odporovati, odpírati, widerstehen, wider- streben, widerstreiten. — komu, čemu. Hospodinu. Br. O. povětří, ...

4248

7 Odpostávati
Odpostávati čas, chvíli, den = neustále státi, prolenošiti, verfaulenzen. Na Hané. Wrch. ...

4249

2 Odpověď
Odpověď, i, f. = ústní n. psané ohlášení-se tomu, kterýž se tázal. Antwort, f., Bescheid, m. O. dáti, ...

4250

9 Odpověď
Odpověď ? soudní žalobě a její vyřízení. Vz Ott. Ěíz. II. 67. Nechodí daleko pro o. (má ji hned pohotově). ...

4251

2 Odpovídání, n
Odpovídání, n., das Antworten. O. hlasu, Echo. Vus. — O., Verantwortung, f. K o. povolati (zur Rede setzen). ...

4252

7 Odpraviti co, koho
Odpraviti co, koho: žebráka (odbyti), Us. Bkř., koledníka, Hrb. Obr. 201.; mši, požehnání, mor. Rgl.; ...

4253

2 Odprděti
Odprděti, ěl, ění, aufhören zu forzen. Ros. ...

4254

2 Odprutec
Odprutec, tce, m., prut k sazení, der Steckling, das Steckreis. Každá vrba roz- množuje se o-ci. ...

4255

7 Odpryskyřiti
Odpryskyřiti, il, en, ení, abharzen. Škd ...

4256

2 Odpud, u, m
Odpud, u, m., odpuzení, der Abtrieb. Jg. ...

4257

2 Odpuditi
Odpuditi, il, zen, ení; odpuzovati; od- pouzeti, el, ení = odehnati, weg-, abtreiben, abwendig machen, ...

4258

2 Odpudný
Odpudný, odpudivý, abtreibend, abstos- send. O. moc, síla. Jg. — O., k odpuzení sloužící, Scheide-, Abfertigungs-. ...

4259

2 Odpuzení
Odpuzení, n., die Wegtreibung. ...

4260

2 Odpuzený
Odpuzený, weggetrieben, Verstossen. Us. ...

4261

2 Odraditi
Odraditi, il, zen, ení; odrazovati = ra- diti od něčeho, naprosto neraditi, rozpáčiti, widerrathen, miss-, ...

4262

7 Odranina
Odranina, y, f., der Fetzen. Prošívaje dějiny slovanské o-nami z římských klas- siků. Šf. Strž. II. 369. ...

4263

7 Odrápati
Odrápati, odrapovati, ab-, zerkratzen, abschaben. — co odkud: barvu se stěny, listí se stromů. Us. ...

4264

2 Odrazení
Odrazení, n., das Abrathen. Us. ...

4265

2 Odrazený
Odrazený, abgerathen, vz Odraditi. ...

4266

7 Odrazený
Odrazený = odstavený. Slov. O. teľátko. Hol. 353. ...

4267

2 Odražení, n
Odražení, n., odpuzení, das Abschlagen, Abbrechen, o.-se světla, die Reflexion. Nt. Odrážení paprsků ...

4268

2 Odročení
Odročení, n., die Vertagung. O. jest v práv- nictví položení jiné doby, nového roku k vy řízeníi věci, ...

4269

2 Odrod, u, odrodek
Odrod, u, odrodek, dku, m., slove každá menší odchylka od základního tvaru, ve kte- rémž druh (species) ...

4270

2 Odroditi se
Odroditi se, il, zen, ení = zvrci se, ver-, abarten, umschlagen, aus der Art schlagen. Děti se odrodily ...

4271

7 Odrost
Odrost = lidé odrostlí. Mladší náš o. Obz. 1880. — O. = doba od nasazení pa- rohů až do jejich úplného ...

4272

7 Odrůnek
Odrůnek = odronek. Vz Runa. Dle Šd. také = peň vinný rostoucí při runě a i hro- zen na něm. ...

4273

2 Odřezek, odřízek
Odřezek, odřízek, zku, m., Abschnitzel, Abschnitt. O-ky z dřeva, der Abgang. — O., kus dřeva vsazený, ...

4274

7 Odříti
Odříti. V MV. pravá glossa. Pa. — koho. Št. Kn. š. 31. O. koho — ošiditi, beschwin- deln, ausnützen. ...

4275

2 Odřititi
Odřititi, il, cen, ení; odřicovati = odva- liti, abwälzen. — co : částku zdi. Jg. — se. Zeď se odřítila, ...

4276

2 Odřititi se
Odřititi se, munter werden (po probuzení). U Opav. Klš. ...

4277

2 Odřízenec
Odřízenec, nce, m. (nové), ein Abgeord- neter. Rk. ...

4278

2 Odsada
Odsada, y, f., odsazení a co odsazeno, der Absatz. Jg. ...

4279

2 Odsaditi
Odsaditi, il, zen, ení; odsázeti, el, en, ení; odsazovati = pryč saditi, ab-, wegsetzen; vysázeti, aufzählen; ...

4280

7 Odsaditi co, koho odkud
Odsaditi co, koho odkud. Otsazen ot vladařstvie. ZN., Výb. I. 1064. O. koho s úřadu, Šp, z lásky. Brt. ...

4281

7 Odsádka
Odsádka rud, das Erzsetzen. Hř. ...

4282

2 Odsazení
Odsazení, u., das Ab-, Wegsetzen, Ab- spannen, Davonlaufen, Büssen. ...

4283

2 Odsazený
Odsazený, abgesetzt. Jg. ...

4284

7 Odsazený
Odsazený od své církve, entsetzt. Kom. ...

4285

2 Odsedění
Odsedění, n., das Absitzen. O. dluhu. D. ...

4286

2 Odseděti
Odseděti, ěl, ění = seděním odbyti, ab- sitzen. — co kde: trest, dluh ve vezení. D., J. tr., Pr. měst. ...

4287

2 Odsednouti
Odsednouti, dnu, nul, utí; odsésti (zastr.), odsedu (zastr.), odsedí, dení; odseděti, od- sedati, odsedávati ...

4288

7 Odsikati
Odsikati, odsiknouti, wegspritzen. — od- kud kam. Krev z prsta o-kla až na stůl. Laš. Té. ...

4289

2 Odsmrknouti
Odsmrknouti, knul a kl, utí, sich aus- schneizen. Odsmrkl si. Ros. ...

4290

2 Odsouditi
Odsouditi, suď, il, zen, ení; odsuzovati — za vinného a trestu hodného uznati, ab-, verurtheilen, verdammen; ...

4291

7 Odsouditi
Odsouditi, damnare. Ž. wit. 36. 33. — koho zač: za kacíře, V., za křivého. Vš 115. — proč oč. Sprostná ...

4292

2 Odsouvání
Odsouvání, n. Ustálené vypouštění hlásek k podstatě slov náležejících zoveme vůbec odsouváním. Vymizela-li ...

4293

2 Odsouzenec
Odsouzenec, n??, m., der Verurtheilte. Ros. ...

4294

7 Odsouzenec
Odsouzenec Kde na smrť o-ci odpravo- váni byli. Koll. St. 544. Vz Odsúzenec. ...

4295

2 Odsouzení
Odsouzení, n. O. na smrť, k smrti, D., na stětí hlavy. Aqu. Das Verurtheilen, die Verurtheilung, Verdammung. ...

4296

7 Odsouzení
Odsouzení. Vydati soud na o. věčné. Št. Kn. š. 187. ...

4297

2 Odsouzený
Odsouzený, odsouzen, a, o, der Verur- theilte. Vin odsouzených konšely též i rych- tář má mieti třetí ...

4298

7 Odsouzený
Odsouzený. Šelmo na kata o-ná! 16. stol. Wtr. ...

4299

2 Odstaviti
Odstaviti, il, en, ení; odstavovati = pryč dáti, ab-, wegsetzen, bei Seite stellen; od prsou vzíti, déle ...

4300