12001   Bílá Svazek: 5 Strana: 0992
Bílá, é, f., samota u Strakonic. — B. = Smrtnice. Bila, Bila, kaj si kluče dila? Sš. P. 770.

12002   Bílá Hora Svazek: 8 Strana: 0016
Bílá Hora, vz Bílý.

12003   Bílá Hora Svazek: 8 Strana: 0535
Bílá Hora, tanec dle textu písničky: Na Bílý Hoře sedláček oře. Čes. 1. VI. 232.

12004   Bílá Hůra Svazek: 8 Strana: 0016
Bílá Hůra, vz Bílý.

12005   Biľag, u Svazek: 5 Strana: 0992
Biľag, u, m. = mak, ktorý sa vybíja alebo i vypaluje. Slov. Bolestný tento b. vypálili. Hdž.Vět. 183.

12006   Biľagovaný Svazek: 8 Strana: 0016
Biľagovaný = bilakovaný, znamenaný. Zločinec potupne b-ný zákonem. Slov. Phľd. 1893. 584.

12007   Biľagovať Svazek: 8 Strana: 0016
Biľagovať = bilakovati Slov. Nár. nov. 1892. Tento dóvod b-li za mizerný. Phľd. 1895. 351. (63.)

12008   Biľagovať Svazek: 10 Strana: 0016
Biľagovať, vz Biľakovať v V. 992.

12009   Biľakovaný Svazek: 5 Strana: 0992
Biľakovaný; -án, a, o = biľagem zna- menaný? Slov. A či ty myslíš, že takto b-nému človeku dá svoju dceru? P. Tóth. Trenč. M. 128.

12010   Biľakovati Svazek: 5 Strana: 0992
Biľakovati = biľagem znamenati? Slov. — koho. Všetci oplani biľakujú všetkych tych, čo nezklonia šiju v jarmo. P. Tóth. Trenč. M. 128.

12011   Bílán Svazek: 5 Strana: 0993
Bílán, a, m. = mlynářský chasník. U Ro- nova. Rgl.

12012   Bilance Svazek: 1 Strana: 0066
Bilance, e, f.,fr. = účetní rozvaha. B. bezel- stně sestavená; B. jmění při početí živnosti; B. Z hruba, hrubá (rozvaha). Šp. — Bilan- covati.

12013   Bilance Svazek: 5 Strana: 0993
Bilance = srovnání příjmu, vydání a konečného jmění, die Bilanz. Vz S. N.

12014   Bilancování Svazek: 10 Strana: 0016
Bilancování, n. Nár. list. 1903. č. 1319.

12015   Bilancovati Svazek: 5 Strana: 0993
Bilancovati, bilanciren. Rk.

12016   Bilanční Svazek: 5 Strana: 0993
Bilanční, Bilanz-. B. kniha, účet, das Bilanzkonto. Šp.

12017   Bílanka Svazek: 5 Strana: 0993
Bílanka, y, f. =bílá pšenice, weisser Weitzen. Us. u Hořic. Hk.

12018   Bílanka Svazek: 9 Strana: 0012
Bílanka, y, f. = údolí u Kut. Hory. Br. Věk. 129.

12019   Bilansko Svazek: 9 Strana: 0012
Bilansko, ?, ?., vrch. Pck. Hol. 60.

12020   Bilanský Svazek: 5 Strana: 0993
Bilanský Mat. Blk. Kfsk. 966.

12021   Bílany Svazek: 5 Strana: 0993
Bílany. Sdl. Hr. I. 232.

12022   Bilár Svazek: 1 Strana: 0066
Bilár, biliár, biliard, nejlépe: billard, u, m., z fr. Billard, kulečník. Jíti na b., hráti B. Jg.

12023   Bilateralní Svazek: 9 Strana: 0012
Bilateralní, z lat. = oboustranný. B. smlouva.

12024   Bilavsko Svazek: 5 Strana: 0993
Bilavsko, a, n., ves u Bystřice nad Ho- stýnem.

12025   Bílavý Svazek: 5 Strana: 0993
Bílavý = bělavý. Bern.

12026   Biľažiti Svazek: 5 Strana: 0993
Biľažiti = biľakovati? Slov. Ubočie, kde plazivosť otroka nebiľaží sa biľagom hoviad. Sldk. 572., Lipa III. 176.

12027   Bílčina Svazek: 5 Strana: 0993
Bílčina, y, f. = bílkovina. Sl. les.

12028   Bíle Svazek: 1 Strana: 0066
Bíle, běle, komp. bíleji, běleji; běloučce, bělounce, weiss. Kom. B. kvésti. D.

12029   Bílé Svazek: 5 Strana: 0993
Bílé, ého, n., Bilay, ves u Police. Vz Blk. Kfsk. 1284. Bilečka, y, f., die Tüncherin, Weisserin. Šm.

12030   Bílé Svazek: 10 Strana: 0558
Bílé, ého, n. = bělmo. Samým bílým hleděl (škaredě). Brt. Sl. 17.

12031   Bíleč Svazek: 1 Strana: 0066
Bíleč, vz Bílič.

12032   Bílečnatý Svazek: 5 Strana: 0993
Bílečnatý, eiweisshältig. Sl. les.

12033   Bílečný Svazek: 1 Strana: 0066
Bílečný, -ční = bílkový, Eierweiss-.

12034   Bílečoves Svazek: 5 Strana: 0993
Bílečoves, vsi, f. = Bílovec.

12035   Bíledně Svazek: 1 Strana: 0066
Bíledně, bilodně, v bíledni, v bílodni, Beim helllichten Tage = v bílém dni. Hvězdy v Bíledni -spatřiti (za světla). V. — D., Br. Vz Na bíle dni, Bílý (na konci).

12036   Bíledně Svazek: 5 Strana: 0993
Bíledně. — B. = zřejmě. Kdož nevidí zde b. rozdíl. MP. 5.

12037   Bíledně Svazek: 10 Strana: 0016
Bíledně. Činí mu příkoří buďto b. nebo nočně. 1586. Zvon II. 624b.

12038   Bílední Svazek: 1 Strana: 0066
Bílední, n., den, denní světlo, Taglicht. Plk. Slovo toto zajisté špatné jest. Vz Bílý (ku konci).

12039   Bílední Svazek: 8 Strana: 0016
Bílední. V b. Vz List. fil. 1895. 293.

12040   Bílejov Svazek: 5 Strana: 0993
Bílejov, a, m., Biliau, samota u Kutné Hory. Vz Blk. Kfsk. 1284., 16.

12041   Bílejovský Svazek: 5 Strana: 0993
Bílejovský, ého, m. B. Bohuslav, nar. v Malině, kněz, † 1556. Vz Jg. H. 1. 535., Sbn. 938., Jir. Ruk. I. 68., Tk. Ž. 215., Šb. H. 1. 2. vyd. 230., Mus. 1884. 108.

12042   Bílejovský Svazek: 9 Strana: 0012
Bílejovský Bohusl., 1480. (asi) — 1555. Vz Vlč. Lit. I. 366., 384., Flš. Písm. I. 320. —321.

12043   Bílejovský Svazek: 10 Strana: 0016
Bílejovský. Vz Lit. I. 102., 198.

12044   Bílek Svazek: 1 Strana: 0066
Bílek, lku, m. Eierweiss. B. vaječný; b. oka, pod nehty, das Weisse im Auge, unter den Nägeln (Die Blüthe). — B. = bělmo. L. — B. = částka jádra. Jádro skládá se z bílku, děloh, kle a žloutku. Rostl.

12045   Bílek Svazek: 5 Strana: 0993
Bílek. Cf. Schd. I. 411., S. N., Sv. 124. — B. rostlinný, das Pflanzeneiweiss, Endo- sperm, jest pletivo obyčejně bílé, vnitřek semena vyplňující, v němž klíček leží. Čl. Kv. XVIII. Cf. Schd. II. 213., Kk. 55., 59., Slb. XL., Rosc. 91., Šv. 123. — B., lka, m., os. jm. Tk. VI. 168. B. Jak. Vz Jir. Ruk. I. 69., Cf. Tf. Odp. 256. B. Jiří, farář, 1617. Jg. H. 1. 535., Jir. Ruk. 70. B. Jan. 1621. Vz Jir. Ruk. I. 70. B. Adam, Štěpán, Jan, Ciprian, Václav. Vz Blk. Kfsk. 1284. Cf. S. N. B. Tomáš, vysl. ředitel akadem. gymnasia v Praze, spisov., nar. v Deštné u Jind. Hradce 30. září 1819. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 161. On byl učitelem spisovatele tohoto slovníku v létech čtyřicátých pod- poruje a zastupuje občasně jakožto auskul- tant malostranského gymnasia v Praze tehda již churavého Skalického, professora tříd grammatikalních (nižšího gymnasia). — B., ves u Chotěboře.

12046   Bílek Svazek: 7 Strana: 1196
Bílek Tom Ct. Mus. 1881. 56., 224 403

12047   Bílek Svazek: 9 Strana: 0013
Bílek Jak. br., 1516. —1581. Vz Flš. Písm. I. 295., Vlč. Lit. I. 381. — B. Tomáš. Vz Jub. III., Nár. list. 1899. č. 271.

12048   Bílek Svazek: 10 Strana: 0016
Bílek (bielek). Bhm. lex. 146. (MS. Slov. ) — B. Tomáš, + 6. /3. 1903. Vz Nár. list. 1903. č. 65. 2., 67.

12049   Bílek Svazek: 10 Strana: 0558
Bílek Tom. Vz Zvon III 352

12050   Bilem Svazek: 7 Strana: 1196
Bilem, u, m , coriandium, zastr. Pršp 33. 10.

12051   Bílenec Svazek: 5 Strana: 0993
Bílenec, nce, m., Bilenz, ves u Chomú- tova; Willenz, ves u Jechnic. Arch. V. 529., Sdl. Hr. III. 301.

12052   Bílení Svazek: 1 Strana: 0066
Bílení, n. Das Weissen. Lešení pro b.; vápno, štětka na b. Šp. Vz Bíliti.

12053   Bílení Svazek: 5 Strana: 0993
Bílení, n., das Bleichen. B. usně činné z kamence, das Bleichen des Weissgarn- Leders; postup b., der Bleichprocess; sůl k b., das Bleichsalz. Šp. B. kyseliny du- sičné, litiny. Vz KP. IV. 424., 88. Cf. Kram. Slov. 36., S. N.

12054   Bílení Svazek: 8 Strana: 0016
Bílení elektr. Vz KP. VIII. 235.

12055   Bílenice Svazek: 5 Strana: 0993
Bílenice, Billenitz, ves u Sušice. PL.

12056   Bílenka Svazek: 5 Strana: 0993
Bílenka, y, f., ves u Lobosic. Vz Blk. Kfsk. 1284.

12057   Bílený Svazek: 1 Strana: 0066
Bílený, geweisst, gebleicht. B. plátno. — čím: sluncem.

12058   Bílený Svazek: 5 Strana: 0993
Bílený. — Tam on trávu kosí v košielke bielenej. Čjk. 45. Trhala, mikala konope zelené, nerada nosila košelky bielené. Sl. ps. Šf. II. 140. V jednej ruce drží b. šáte- ček; Voliľas b-ný čepeček nežli svůj ze- lený věneček. Sš. P. 481.

12059   Bílepestrý Svazek: 9 Strana: 0013
Bílepestrý. B. merunka. Wlt.

12060   Bilet Svazek: 1 Strana: 0066
Bilet, billet, u, m., biletka, bileta, y, f., z fr. billet (biljé). Ein Billet. B. = lístek. B. mi- lostný. — B. = poukázka, směnka. Rk.

12061   Biletář Svazek: 5 Strana: 0993
Biletář, vz Billetář.

12062   Bíleti Svazek: 1 Strana: 0066
Bíleti, vz Běleti.

12063   Bílí Svazek: 1 Strana: 0066
Bílí, n. (na Slov. podbílek; na Mor. pod- bíl), podběl, devěsil, koňské kopyto, podkova, (rostlina). D. Huflattich. - B. = doba, v které jeleni nejtučnější jsou i. e. po žních. Die Hirschfeiste. Boč., Šp.

12064   Bílí Svazek: 7 Strana: 1196
Bílí, n. = bílý lůj vysoké zvěři (je je- mný), Hirschweiss, n.

12065   Bilianová Svazek: 10 Strana: 0016
Bilianová, vz Popelková.

12066   Biliar Svazek: 5 Strana: 0993
Biliar, vz Bilar.

12067   Biliar Svazek: 5 Strana: 1091
Biliar, e, m. = kdo bully pečetil. Hus I. 400.

12068   Biliar Svazek: 8 Strana: 0535
Biliar, u, m. = proutěné lísky v pivovarn. hvozdu rovně rozložené. Ott. XI. 991. a. Cf. Valach (3. dod.).

12069   Bilić Svazek: 10 Strana: 0016
Bilić = bíliti. B. izbu. Mor. Šb. D. 47.

12070   Bílící Svazek: 1 Strana: 0066
Bílící = kdo Bílí.

12071   Bílicí (ne Svazek: 1 Strana: 0066
Bílicí (ne: Bílící, vz -cí, -i). B. vápno, tekutina, prášek. Tünch-, Bleich-.

12072   Bílič Svazek: 1 Strana: 0066
Bílič, bělič, e, m., Weisser, Tüncher.

12073   Bíličí Svazek: 5 Strana: 0993
Bíličí, zum Weissen gehörig. B. ščetka, der Tünchpinsel. Slov. Bern.

12074   Bílička Svazek: 5 Strana: 0993
Bílička, y, f., die Weisserin; Bleicherin. Bern.

12075   Bílidlo Svazek: 1 Strana: 0066
Bílidlo, bělidlo, a, n., běličky. D. Bleiche.

12076   Bilifulvin Svazek: 5 Strana: 0993
Bilifulvin, u, m., das Bilifulvin. Šp.

12077   Bilifuscin Svazek: 7 Strana: 1196
Bilifuscin, u, m., v lučbě. Vz Rm II 426.

12078   Bilichov Svazek: 5 Strana: 0993
Bilichov, a, m., ves u Slaného. PL. B. Malý, samota tamtéž.

12079   Bilija Svazek: 5 Strana: 0993
Bilija = bída. Val. Brt. D. 199.

12080   Bililiša Svazek: 5 Strana: 0990
Bililiša, e, f. = bible. U Strážnice na Mor. Tč.

12081   Bilín Svazek: 5 Strana: 0993
Bilín, u, m., z lat. bilis = žluč. Vz Žlu- čeť.

12082   Bílina Svazek: 1 Strana: 0066
Bílina, y, f., mě. v Litoměřicku, Bilin.

12083   Bílina Svazek: 5 Strana: 0993
Bílina, y, f., Bilin, město u Teplice a ves u Bernartic. Tk. I. 602., III. 37., IV. 722., V. 235., VI. 346. Z Bíliny Bartoš (Bartoloměj Synopher). Vz Jir. Ruk. I. 71., Blk. Kfsk. CXLVIII, Sdl. Hr. II. 80., IV. 160., Tk. Ž. 108., 113., S. N.

12084   Bilineurin Svazek: 7 Strana: 1196
Bilineurin, u, m., v lučbě Vz Rm I. 295.

12085   Bílinka Svazek: 5 Strana: 0993
Bílinka, y, f., ves v Budějov. Blk. Kfsk. 1241. Bílinský Vinc. 1820. Jg. H. 1. 535. B. Stepán. Blk. Kfsk. 989. — B. pokroutky. Vz Kram. Slov. 36.

12086   Bílinský Svazek: 1 Strana: 0066
Bílinský. B. voda. Biliner-.

12087   Bilion Svazek: 1 Strana: 0066
Bilion, u, m., Billion.

12088   Bilion Svazek: 5 Strana: 0994
Bilion (biljon), u, m., fr. = drobné pe- níze, v nichž jest více mědi než stříbra; také peníze porouchané. Kh.

12089   Biliosní Svazek: 5 Strana: 0993
Biliosní horečka. Vz Bilín. Slov. zdrav. 29.

12090   Biliprasin Svazek: 7 Strana: 1196
Biliprasin, u, m., v lučbě Vz Rm II. 426.

12091   Bilirubin Svazek: 5 Strana: 0993
Bilirubin, u, m. Vz Šfk. P. 596.

12092   Bilirubin Svazek: 7 Strana: 1196
Bilirubin, u, m., v lučbě Vz Rm. II. 425.

12093   Bílisko Svazek: 5 Strana: 0993
Bílisko = bělisko Bern.

12094   Bíliš Svazek: 8 Strana: 0016
Bíliš, e, m. = béleš. Brt. D. II. 472.

12095   Bilišarát Svazek: 5 Strana: 0993
Bilišarát, u, m. B. u okna, u dveří, das Fenster-, Thürfutter. U Uh. Hrad. Tč.

12096   Bíliti Svazek: 1 Strana: 0066
Bíliti, ím, 3. pl. -li, bíle (íc), il, en, eni; bílivati = bitým činiti, na Mor. líčiti, weissen. — co, koho (čím): Zeď vápnem, nádobí cínem (cínovati), Jg.; B. něco vzduchem a světlem, kyselinou siřičitou. S. N. B. mou- řenína, V., vosk, Us., plátno. Kom. — kde, na čem: Plátno, vosk na slunci, V., na trá- vníku. S. N. — se = 1. Bělosti nabývati, weiss werden, sich Bleichen. To plátno pěkně se bílí. Us. — 2. Sich weiss machen, ent- schuldigen, vymlouvati se. Proč se tak bilíš? Č. Vz Výmluva. — 3. Stavěti se, sich stellen. Bílil se, jakoby nemocen byl. Aesop. Vz Dělati se.

12097   Bíliti Svazek: 5 Strana: 0993
Bíliti, běl. Na Mor. říkají místy: líčiť. Brt. D. 199. Dobre je mně bieliť, preto si ai zpievám, šuhaj vodu nosí, já plátno po- lievám. Koll. Zp. I. 60. — B. = loupati, schälen. — co. Duro bral si po jednom hrášku z mísy, každý pred seba položil, pekne z lupiny bielil. Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 13.

12098   Bíliti Svazek: 7 Strana: 1196
Bíliti. Když se světnice bílí, je-li pěkně slunečno, bývají dívky z toho domu v lásce u hochů. Mtc 1892. 198.

12099   Bíliti se Svazek: 9 Strana: 0426
Bíliti se. Za B. v I. 66. polož za Ezop.: 109., 121.

12100   Bílívati Svazek: 5 Strana: 0993
Bílívati, vz Bíliti.

12101   Biliverdin Svazek: 5 Strana: 0993
Biliverdin, u, m. = zelené barvivo, je látka dusičnatá a skládá někdy celé žlučné kameny. Vz Šfk. 668.

12102   Biliverdin Svazek: 7 Strana: 1196
Biliverdin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 426.

12103   Bílivý Svazek: 5 Strana: 0993
Bílivý, Bleich-. B. voda, die Bleichflüs- sigkeit. Sl. les.

12104   Biljár Svazek: 5 Strana: 0993
Biljár, u, m., vz Bilár.

12105   Biljardovna Svazek: 5 Strana: 0993
Biljardovna, y, f. = kulečna, das Bil- lardzimmer. Šp.

12106   Bílka Svazek: 1 Strana: 0066
Bílka, y, f., bílení plátna, příze, die Bleiche.

12107   Bílka Svazek: 5 Strana: 0993
Bílka, y, f., Pilkau, ves u Teplice. PL. Blk. Kfsk. 863. — B., y, m., os. jm. B. Petr, paedagog čes. 1820.—1881. Vz Eac. paed. I. 629.—634.

12108   Bílka Svazek: 10 Strana: 0558
Bílka, y, f. = mléko. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46.

12109   Bílkatý Svazek: 5 Strana: 0993
Bílkatý = bílečnatý. Sl. les.

12110   Bílko Svazek: 5 Strana: 0993
Bílko, a, n. = bílek, das Eiweiss. Na Val. Tč., Vck., Brt. D. 199.

12111   Bílkonosný Svazek: 5 Strana: 0993
Bílkonosný, eisweisshaltig. Šp.

12112   Bílkov Svazek: 5 Strana: 0993
Bílkov, a, m., ves u Kouřimě. — B., Bilkau, ves u Dačic. PL. Cf. Tk. VI. 114., Sdl. Hr. IV. 368.

12113   Bílkovati Svazek: 1 Strana: 0066
Bílkovati = bílkem zadělati, potříti. — co: moučná jídla.

12114   Bílkovatý Svazek: 5 Strana: 0993
Bílkovatý, albuminös, eiweisshältig. Šm.

12115   Bílkovice Svazek: 5 Strana: 0993
Bílkovice, dle Budějovice, ves u Bene- šova. Cf. Tk. IV. 722., Blk. Kfsk. 854.

12116   Bílkovina Svazek: 1 Strana: 0066
Bílkovina, y, f., Rostl. Eiweissstoff.

12117   Bílkovina Svazek: 5 Strana: 0993
Bílkovina, y, f. = hmota bílkovitá, der Eiweisstoff, das Albumin, jest nejdůležitější součástka všech životních miz rostlinných i zvířecích. Lieberkühn mu dal formuli: C72 H1I2 N18 SO22, Schützenberger nejnověji dokonce: C240, H387 N65 O75 S3. Vz Šfk. Poč. 591. Nejznámější příklad b-ny jest bílek vejce ptačího; ale b. vajec je rozdílná od 352 b-ny krve zvířecí. Vz o tom Šfk. 637.-641., Šfk. P. 591., Schd. II. 410., Šv. 80., 122., Kk. 11. B. krevní; rostlinná, das Pflanzen- albumin, sladová, das Malzeiweiss, die Dia- stase. Sl. les. Močení b-ny, die Albuminurie ; nadbytek bílkoviny v krvi, die Hyperalbumi- nose. Nz. lk., Čs. lk. VIII. 181., X. 2., S. N., Rosc. 39.

12118   Bílkovina Svazek: 7 Strana: 1196
Bílkovina. Ct. Rm. II. 396., 400., 405., 407.

12119   Bílkovina Svazek: 10 Strana: 0016
Bílkovina, y, f. Močení b-Ny z ledvin, echte renale Albuminose, jednostranné mo- čení b-ny, Hemialbuminose. Ktt

12120   Bílkovinatý Svazek: 8 Strana: 0016
Bílkovinatý. B. potrava. Vstnk. IV. 147. (93).

12121   Bílkovinný Svazek: 5 Strana: 0994
Bílkovinný, Eiweiss-. B. látka. SP. II. 113., 99.

12122   Bílkovinný Svazek: 5 Strana: 1091
Bílkovinný. Osladič ohnutý, b-ný, poly- podrium phegopteris, (las Buchenfarn. Sl. les.

12123   Bílkovinoměr Svazek: 10 Strana: 0016
Bílkovinoměr, u, m. Přístroj k měření bílkoviny v moči, Albuminimeter. Ktt.

12124   Bílkovitosť Svazek: 5 Strana: 0994
Bílkovitosť, i, f. B. krve, die Albumi- nose. Nz. lk., Čs. lk. III. 123., IV. 322. (B. jater, sleziny, ledvin).

12125   Bílkovitý Svazek: 5 Strana: 0994
Bílkovitý, eiweissartig. B. látky, hmota, zrna, sloučenina. Sl. les, Šp., Nz. lk., Mj. 50., Kk. 11., Schd. I. 409., Rosc. 24.

12126   Bílkový Svazek: 1 Strana: 0066
Bílkový, Eierweiss-.

12127   Bílkový Svazek: 5 Strana: 0994
Bílkový, Eiweiss-. B. roztok. Šp.

12128   Bílky Svazek: 10 Strana: 0558
Bílky = světlo. V zloděj. ml. Čes. 1 XV. 46.

12129   Bill Svazek: 1 Strana: 0066
Bill, angl, úřední spis, návrh zákona. Rk.

12130   Billard Svazek: 1 Strana: 0066
Billard, vz Bilár.

12131   Billet Svazek: 1 Strana: 0066
Billet, vz Bilet.

12132   Billetář Svazek: 5 Strana: 0994
Billetář, e, m., der Billeteur.

12133   Billetářka Svazek: 5 Strana: 0994
Billetářka, y, f. = přijímatelka lístků (v divadle a p.), die Billeteurin. Us. Pdl.

12134   Billeteur Svazek: 1 Strana: 0066
Billeteur, fr. (Biljetér), přijímač lístkův (v divadle). Rk.

12135   Billetka Svazek: 5 Strana: 0994
Billetka, y, f., das Billet. Us.

12136   Billetovati Svazek: 5 Strana: 0994
Billetovati = na střížné zboží lístky na- lepovati, billetiren. Kh.

12137   Billleta Svazek: 10 Strana: 0016
Billleta, y, f. Dostal čestnou b-tu. Zvon III. 534.

12138   Bilma Svazek: 5 Strana: 0994
Bilma, y, m., os. jm. NB. Tč. 176.

12139   Bilna Svazek: 5 Strana: 0994
Bilna, y, f. = Bělá v Bolesl. Blk. Kfsk. 780.

12140   Bilna Svazek: 8 Strana: 0016
Bilna, y, f., míst. jm. v Nitransku. Phľd. XII. 74. — B. n. Vilna, potok v Novohrad- sku. Ph"d. XII. 342.

12141   Bilnica Svazek: 5 Strana: 0994
Bilnica, e, f., dle Káča, snad m. bidel- nica = brdečko na váhách u vosu, bidélce. Slov. O b-ce sú pripnuté štrangy, za ktoré kone tahajú voz. Jiné b., vozovým podobné, sú na krosnách (Webestuhl) pod nitelnicami, o tieto priviazané, dolů ale visí z nich pro- vaz, ktorý je pripnutý o podnožu. Ešte iná b-ca je, na ktorú vešajú zaklatú (zabitú) svinu za zadnie nohy, aby tak pohodlne obrobiť ju mohli. Zátur. Také tyč, za kterou třetí vedlejší kůň táhne. Plk.

12142   Bilnice Svazek: 5 Strana: 0994
Bilnice, Billnitz, ves u Brumova na Mor. PL., S. N.

12143   Bílo Svazek: 1 Strana: 0066
Bílo, a, n. Stříbro na bilo vařiti, vypá- liti, D., barviti na b. Us. Na bilo (= na oko) se hněvati. Mus. Vz Bílý.

12144   Bílo Svazek: 5 Strana: 0994
Bílo. — Bylo jich tam až bílo = mnoho. Brt. Vyjdi dílo na bílo. Lpř., Bž. Zamilo- lovaní hněvají se na bílo. Us. Na bílo se to děje. Brt. Ten jeho zármutek byl jen na bílo. BR. II. 64. a. Byl jat na bílo a pak puštěn. Let. 220.

12145   Bílo Svazek: 7 Strana: 1196
Bílo, a, n., das Weisse. Dk

12146   Bilo Svazek: 8 Strana: 0535
Bilo = bidlo. Slov. Zátur.

12147   Biločka Svazek: 5 Strana: 0994
Biločka, y, f.? Akže sa mi zláme len jedna b. (na pierku z orgovánu). Sl. ps. 300.

12148   Bílodně Svazek: 5 Strana: 0994
Bílodně = bělodně. Bern.

12149   Bílodní, -ný Svazek: 5 Strana: 0994
Bílodní, -ný, sonnenklar. Ssk.

12150   Bílodnosť Svazek: 5 Strana: 0994
Bílodnosť = bělodnosť. Bern.

12151   Bílohlávek Svazek: 5 Strana: 0994
Bílohlávek, vka, m., der Weisskopf. Us. Škd. Vz Bělohlávek.

12152   Bílohlavý Svazek: 5 Strana: 0994
Bílohlavý, vz Bělohlavý. Bern.

12153   Bílohlinitý Svazek: 5 Strana: 0994
Bílohlinitý, -hlinovitý, weissthonig.

12154   Bílohříbek Svazek: 5 Strana: 0994
Bílohříbek = bělobříbek. Bern.

12155   Bílojetel Svazek: 5 Strana: 0994
Bílojetel, e, m., dorycnium, rostl. B. bylinný, d. herbaceum. Slb. 516.

12156   Bilok Svazek: 5 Strana: 0994
Bilok, u, m. = kolek. Slov. Ssk.

12157   Bílokamenný Svazek: 10 Strana: 0016
Bílokamenný. B. město. Msn. II. 37.

12158   Bílokvětý Svazek: 10 Strana: 0558
Bílokvětý bez. Zvon III. 77.

12159   Bílolist Svazek: 5 Strana: 0994
Bílolist = bělolist. Bern.

12160   Bíloň Svazek: 5 Strana: 0994
Bíloň = běloň. Bern.

12161   Bilónké Svazek: 9 Strana: 0013
Bilónké, oilučké, bilunké, bilulenké = bě- lounký. U Císař. Mtc. 1899. 227.

12162   Bílooký Svazek: 5 Strana: 0994
Bílooký = bělooký. Bern.

12163   Bílopestrý Svazek: 9 Strana: 0013
Bílopestrý. B. jalovec. Wlt.

12164   Bíloplodý Svazek: 9 Strana: 0013
Bíloplodý. B. pámelník. Wlt. 30.

12165   Bíloplsnatý Svazek: 9 Strana: 0013
Bíloplsnatý. B. divoké víno. Wlt. 40.

12166   Bílopřízný Svazek: 8 Strana: 0016
Bílopřízný, Weissgarn-. H. plátno (lépe: z bílé příze). Lizn.

12167   Bíloramenný Svazek: 10 Strana: 0016
Bíloramenný. B. Hera. Msn. II. 7., Hym. 6.

12168   Bílosť Svazek: 5 Strana: 0994
Bílosť = bělost. Bern.

12169   Bílosvětlý Svazek: 5 Strana: 0994
Bílosvětlý, weisshell. B. den. Exc.

12170   Biloš Svazek: 5 Strana: 0994
Biloš, e, m., der Schläger, Torturant. Slov. Ssk.

12171   Bílošedý Svazek: 10 Strana: 0016
Bílošedý břeh. Msn. Od. 162.

12172   Bílov Svazek: 5 Strana: 0994
Bílov, a, m., Bilau, ves u Kralovic.

12173   Bílová Svazek: 9 Strana: 0013
Bílová, é, f., jm. pozemku. Pck. Hol. 224.

12174   Bílovec Svazek: 5 Strana: 0994
Bílovec, vce, m., Bilowes, ves u Náchoda, vz S. N.; Wagstadt, mě. ve Slezsku. Tam je mnoho žebráků. Proto vesničané vidouce někoho z B-ce, říkají: Hle, hle! včera tu byl z B-ce celý úřad a dnes přichází také burmistr (půlmistr). Vz Sbtk. Krat. h. 226., Blk. Kfsk. 530.

12175   Bílovice Svazek: 5 Strana: 0994
Bílovice, dle Budějovice, Billowitz, vsi u Břeclavy, u Adamova, u Uher. Hradiště na Mor. Jak si chtěli v B-cích u Břeclavy zjednat železnou dráhu. Vz Sbtk. Krat. h. 150.

12176   Bílovitý Svazek: 5 Strana: 0994
Bílovitý, splintartig. Šm.

12177   Bilovo Svazek: 5 Strana: 0994
Bilovo, a, n., ves u Bílovce ve Slez.

12178   Bílovský Svazek: 5 Strana: 0994
Bílovský Boh., farář 1703.—24. Vz Jg. H. l. 535. — B. Gottfr. 1659. Ib, Jir. Ruk. I. 73., S. N.

12179   Bílovský Svazek: 9 Strana: 0013
Bílovský Bohum., f 1725., kazat. Vz Vlč. Lit. II. 1. 18.

12180   Bílovský Jos Svazek: 10 Strana: 0016
Bílovský Jos. Bohum., slez. spis. poč. XVIII. stol. Vyhl. 35.

12181   Bílozor Svazek: 5 Strana: 0994
Bílozor = bělozor. Bern.

12182   Bilsk Svazek: 1 Strana: 0066
Bilsk, a, m., Bilsko, a, n., Bělsk, něm. Bielitz, v Slezsku.

12183   Bílsko Svazek: 5 Strana: 0994
Bílsko, a, n., vsi u Jičína (vz Blk. Kfsk. 1284.), u Litovle; Bielitz, mě. ve Slezsku. S. N. Blsko, ves u Hořic, Sdl. Hr. IV. 225.; B. Staré, Alt-Bielitz, ves ve Slezsku.

12184   Bílský Svazek: 5 Strana: 0994
Bílský, ého, m., os. jm. Vz Žer. Záp. II. 181., Blk. Kfsk. 1288., Sdl. Hr. I. 247.

12185   Bilší Svazek: 9 Strana: 0013
Bilší = bělejší. Lor. 76.

12186   Bíltek Svazek: 8 Strana: 0016
Bíltek, ltku, m. místo bílek. Lašsky. Gb. H. ml. I. 397.

12187   Bílučičký Svazek: 5 Strana: 0994
Bílučičký = běloučký. Bern.

12188   Bílučký Svazek: 5 Strana: 0994
Bílučký = běloučký. Bern.

12189   Bilulinký Svazek: 5 Strana: 0994
Bilulinký = bělučičký. Mor. Brt. D.

12190   Biluněnký Svazek: 5 Strana: 0994
Biluněnký = bělučičký. Mor. Brt. D.

12191   Bílunký Svazek: 5 Strana: 0994
Bílunký = bělounký, velmi bílý. Bern.

12192   Bilušenký Svazek: 5 Strana: 0994
Bilušenký = bělučičký. Mor. Brt. D.

12193   Biľutký Svazek: 5 Strana: 0994
Biľutký = běloučký. Slez. Šd., Mor. Brt. D.

12194   Bílý Svazek: 1 Strana: 0066
Bílý, (běl, a, o; bílo), komp. bělejší; běloučký, bělounký, běloulinký = bílé barvy (weiss); čistý (weiss, rein); nevinný (rein, unschuldig); jasný (hellicht). — B. hora (u Prahy), paní, moře (Marmora-Meer), mlá- denec (schmuck), olovo, arsenik, peníz (groš), cesta (Milchstrasse), pivo (V.), pleť, den, ráno (jasné), neděle (provodní), sobota (též svatá, veliká), plech, zelí, chléb, ruka, sníh, barva (rusá, popelatá, bledá, mlíčná, šedivá), mramor, košile, prádlo (čisté), vino, hlava (šedivá), kůň (vz Bělouš), lilie, topol, tok, (nemoc ženská). B. věž (vězení na hradě pražském, kde se vězili šlechticové). Gl. B. peníz, 1/7 groše. Gl. Cihlu mýti, aby byla bílá. Vzíti bílou (čistou) košili. Us. Černé na bílém (na papíře, písemně). — Žena věrná, milá, jest divná co vrána bílá. Také černá kráva bílé mléko dává. Kolik vran bílých, tolik macech dobrých. Bílý jako sníh. Rkk. Bílý jako havran. (Č.) B., jakoby v peci líhal (vz Ušpiněný); Ani bílé ani černé; B. jako jabloň (ve květu = šedivý). Lb. Co by za pět bílých stálo (vz Nepatrný). Lb. Den se bílý ukazuje. V. Udělá z lejna muškát, z ničehož svádu, z černého bílé a z bílého černé. Jg. — Škoda psu bílého chleba, Bílé co mramor, co křída, jako mléko, jako slo- nová kosť. V. Když ruka ruku myje, obě bílé budou (D.). Černé za bílé a bílé za černé prodávati (udávati); černé v bílé obra- ceti (L.). Jen na bílo (na oko) se zarmoutiti. L., Br. Na bilo (na oko) se smířiti. Kom. Hněvají se na bílo. Čas. mus. Má již hlavu bílou jako jabloň (šedivou). Us. Do bílého (jasného) dne spáti. D. — čím: Tváří byl běl. Leg. Kohout peřím b. Na Slov. Ht. — Na bíle dni (jest skloňování jmenné; bíle, lok. adj. běl, a, o.); tato frase naskytá se jen v lokale. Ku. př. Hvězdy v bíle Dni spa- třeny při zatmění. V. Tedy šp.: Jak roz- umně jednal, vyšlo na bíle dni m. na bílý den, na jevo. Vz Bíledně. Dle Mš. — Mkl. S. 148. učí, že neurčitá forma adjektiva kla- dena, když adj. se substantivem jedním po-
jmem bylo: velik den = pascha, k velice
noci, Št., na svat večer, na bíle dni. Z črna
lesa vystupuje skála (Schwarzwald). — Pozn.
Ve příčině té pozorujeme v češtině náchylnosť
ke složeninám: veliká noc = velikonoce;
Novy sady = Novosady; Črn vír = Černo-
vír. Pk. Za hodinu. V tom čase. Po ten čas. Binnen. Všichni do roka n. během roku zemřeli. Jg. Do dvou neděl má dosti učiněno Býti. Vš. Za hodinu. V tom čase.

12195   Bílý Svazek: 5 Strana: 0994
Bílý. Cf. předcházející bilulenký — bi- l'utký a Mkl. Etym. 12. Bílí kněží, die Prä- monstratenser. Dch. Bílé ráno. Us. Bílým (okem) hleděti = oči vyvraceti. Na Slov. Samým bílým hleděl = škaredě. Val. Brt. D. 199. B. plémě (kavkazské). Us. Pdl. B. čelo, Čch. Bs. 87., káva (s mlékem nebo se smetanou smíšená), ňadra. B. pátek (veliký). 61. 176. B. měsíček, Nrd., sluneční světlo, Mj., Nota, Zv. Přír. kn. 1. 3., štětina (vz Štětina), legování, Kaizl 149., ruka (krásná), pleť (ženy; ne: krásná), Km., les (listnatý, lupenatý, ein lichter Wald), Sl. les., sníh, Ž. wit. 50. 9., čas (doba, ve které jeleni nejtučnější jsou, po žních, cf. Bílí), Kram. Slov. 36., duchovenstvo (v pravosl. církvi duchovenstvo světské), moře (záliv Sever- ního oceanu), okovo (cín), arsenik (utrejch), plech (pocínovaný), vz S. N., chléb. Výb. II. 29. B. zoře (ranní červánky), Hdk. C. 376., žena. Sbtk. Rostl. 21., 231., 268., 303. B. barva znamená nevinnosť, radosť a slávu. Sb. uč. B. barva jest barva ctnosti, nepo- skvrněné čistoty, barva přátelství a panen- ství (lilie). Vz Barva a více v Sbtk. Rostl. 46. a násl. B. žár, die Gluth. B. paní, vz Mus. 1853. 468. B. litina, der Hartstoff, weisses Roheisen, NA. IV. 172., křída, weisse Kreide, skalice (síran zinečnatý, schwefelsaures Zink), hlína, weisser Bolus, der Pfeifenton, jura, weisser Jura, Sl. les.; bílý drát (kořalka). V Krkonš. Spal do bí- lého dne. Us. Časladóra bílá (druh vína na Mor.). Brt. L. N. II. 14. B. kořen (všedobr, merlík, chenopodium bonus Henricus), Slb. 249.; b. záře (merlík červený, chenopodium rubrum), Slb. 249.; bílá záře (kohátka jedno- duchá, anthericum liliago, die Zaunlilie), Rstp. 1600., 1601.; b. vrba, Salix alba, die Gerberweide, weisse Weide; b. jmel, viscum album, die Lindemistel; b. vrba ušatá, salix aurita alba, die Kampfweide; b. topol, linka, populus alba, der Weissbaum; b. bříza, be- tula alba, die Weissbirke; b. hořčice, bras- sica alba, weisser Senf; b. stulík, leknín, nymphaea alba, die Seeblume, Seerose; hla- vatice, brassica capitata alba, der Keiz; kýchavice, veratrum album, weisser Germer, die Niesswurz: svída, cornus alba, weisser Hartriegel; b. blín, hyosciamus albus, weis- ses Bilsenkraut; b. jasmín (pustorýl vonný), philadelphus coronarius, der Pfeifenstrauch; b. moruše, morus alba, weisser Maulbeer- baum. Sl. les. B. volavka, egretta alba, der Silberreiher; b. morčák, mergus albellus, der kleine Seger; b. čáp, ciconia alba, der Klapperstorch, Klappner; b. medvěd (lachtan mořský), der Seebär; b. konipas (konipas, třasořítka), motacilla alba, die Flühelerche. Sl. les. Bílý jako stoletý sníh, Pk., jak šata, na Zlinsku, Brt., jako labuť. Posp. Červený bílý z růže květ, jedna panenka za pět set. Sš. P. 689. Bílá tvár jako sňah, jako ruža líčka, takuo dievca švárno jak moja Anička. Koll. Zp. I. 70. Já sem bílá jak lilija, škoda by já tobe byla. Ib. I. 70. Víly slují v Tren- čansku v tak řečeném Pováží; u jiných Slo- váků v národních pověstech jmenují se Bielá paní. Koll. Zp. I. 412. — Ad Na bílé dni: Stal se jest krádež u nás Vaškovi masařovi biele dne v jeho domu; Fojt zná, že mi vzal odpuštění u biele dne v Tlumačově. NB. Tč. 119., 149. Však bylo v bíle dne a v trhový deň, jakož nám ty pravíš. NB. Tč. 233. Taktéž v noci i v dni v biele. Hr. rk. 367. Vešla u bielý den v dóm, fervente die. Bj. A to podlé řádu v bíle dni. 1486. — B. Hliny, místní jm. u Příbramě. Krč. v Kv. 1884. 437. B. Skála, lesnatý hřeben ve Zbirovsku; hora u Dobříva. Kčr. ve Kv. 1884. 440. B. Skála, lom u Zlichova. Frč. Bílá Hliniště, ves u Rakovníka k Olešné. Wtr. B. Voda, přítok (potok) kladské Nisy, Weisswasser, Plomnitz. Krč. B. Ostrov. Vega I. 121., 130., 131., 135., II. 159. Bílá Věž. Tk. III. 384.; B. Jezero, rybník. Tk. III. 131.; Bílá Hlína, samota u Chlumce v Jič.; Bílá Hlína, Weisslein, ves u Mni- chova Hradiště; Bílá Hora, Weisser Berg, kostel a hospoda u Prahy, vz Tk. IV. 65., 386., VI. 308.. Sdl. Hr. II. 146., 255., Tk. Ž. 217., 218.; Z Bílé Hory Johana Fruwei- nova, Blk. Kfsk. 111.; Bílá Studně, Lichten- brunn, ves u Mor. Třebové; Bílá Voda, mlýn u Holešova na Mor.; Bílá Voda, Weiss- wasser, ves v Zábřežsku; Bílý Anděl, Engel- wirthshaus, hospoda u Dačic; B. Beránek, Weisses Lamm, hospoda u Stodůlek; B. Kámen, Weissenstein, ves u Čáslavi; B. Kůň, Weissrössel, ves u Vys. Mýta; B. Mlýn, u Jičína, u Prachatic a u Kdyně — Bílý, os. jm. Tk. I. 602., III. 18., V. 235. B. Jan, dr. a farář, nar. v Dolních Kouni- cích na Mor. 1819. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 185., 186., Jg. H. 1. 535., Šb. H. 1. 2. vyd. 230., S. N. — B. Frant., prof. a spisov., naroz. v Brně 8/11 1854. — B. Václ., český bratr. Jg. H. 1. 535., Jir. Ruk. I. 74. — B. Vavř. Ib. 74. — B. Jiřík. Blk. Kfsk. 1120. — Poslední řádka: ,Za hodinu. V tom čase. Po ten čas' budiž položena do článku: Binnnen.

12196   Bílý Svazek: 7 Strana: 1196
Bílý. Co Bůh bílým stvořil, ďábel ne- zčerní. Us. Brt. V bielo ho rúcho obléci káza. Pašije St. skl III. 447. By tma právě ve dně biele (nominalní tvar). Sv. L. 10000 ryt. — B. sobota Vz pověry o ní v Obz. 1892. — B. = bledý. Nevěsta byla bíľa jak hrnec od vápna. Val. Slavě 63 — B. po- tok, v Písecku. — B. hory = Tatry v preš- purské a nitran stolici. Hý. Ss. — B paní. Cf. Šf. III. 158, Zbrt. 19, 20., 232., Mách. 149., 191 — B. Frant. Cf. Bačk. Písm. I. 925., Mus. 1878. 573.

12197   Bílý Svazek: 8 Strana: 0016
Bílý. Cf. Bjély (3. dod.). B. nebo provodní neděle. Vz NZ. II. 602. B. kámen = opál. XVI. stol. Wtr. Krj. I. 533. — B. pohlaví = ženské. Phľd. XII. 175. — On (tam) šel bíle dni (za bílého dne). Arch. XIII. 369. — čeho (gt. celkový ve smyslu: plný čeho bí- lého). Kabát je bilej prachu. Vůl byl bilej vší. Rokytno. ' Brt. í). II. 286. — B. Hora, vrch v Malém Hontě. NZ. III. 214. — B. Hůra, hora u Štramberka na Mor. Vz Mtc. 1895. 23., 24. — B. Potok, přítok Ostravice ve Frýdecku. Věst. opav. 1893. 6.

12198   Bílý Svazek: 8 Strana: 0535
Bílý; běl (biel), a, o. 1440. Mus. fil. 1896. 446. (To se má státi) v b lé dni (za bílého dne, ani před vyjitím slunce ani po jeho zá- padu). Kn. drn. 100.

12199   Bílý Svazek: 9 Strana: 0013
Bílý. Bílá ako kvet, ako lalija, ako mlie- čko, ako sňach, ako húsatko. Zát. Pr. 65. a., 297. b. — B. paní (hradecká). Vz Mtc. 1899. 142. nn., Čes. 1. VI. 575. — B. hora = tanec. Vz Čes. 1. VI. 362. — B. Frant. Vz Jub. III.

12200   Bílý Svazek: 10 Strana: 0016
Bílý. Spatří-li slepice z jara první bílý květ, dlouho nenese. Mtc. 1. XXXI. 30. Na jaře mají děvčata pilný pozor k tomu, aby první kvítek, pro který se shýbnou nebyl bílý nebo fialový, měla by potom celý rok neštěstí; vítán jest jim však květ růžový nebo červený jakožto zvěstovatel zdaru a štěstí. Mtc. XXXI. 30. Bílá barva značila naději. List. fil. XVIII. 69., 71. - Bílý = cukr. V zloděj, řeči. Čes. 1. XI. 140. — B. smutek. Po celý půst nosí selky bílé stuhy a muži okolo klobouků bílé šňůry (smutek). Domažl. Čes. 1. XII. 384. — B. sobota, vz Sobota, Vyhl. II. 47. — B. polévka — mléčná. Strn. Poh. 70. — B. zboží = plátno a p. Trh s bílým zbožím. Nár. list. 1903. č. 127. 5. — B. paní (Berchta) v J. Hradci, v Se- dlčanech. Čes. 1. XII. 262. — B. Hora na Slov. při Nádaši, Sbor. slov. VII. 99., Pflau- menpuppe, hora v Orlických horách, Jrsk. XXII. 155., u Brna. Mršť. Obrz. 111.

12201   Bílý Svazek: 10 Strana: 0558
Bílý. Vz Brt. Sl. 17. Bily jak stoletni snih. Slez. Vlast'. I. 238. V tom věku má být rozum, když už hlava bílá jest. Čapek. Most. 86. — B. Frant. Sr. Máj. III. 80., Zl. Pr. XXI. 599, XXII. 33. s podob.; B. L. Vz Zvon IV. 71.

12202   Bim bam Svazek: 5 Strana: 0995
Bim bam, Kling, klang (o zvonech). Rk.

12203   Bimbaba Svazek: 7 Strana: 1196
Bimbaba, y, h, dětská hra (honění) Rgl.

12204   Bimbaba Svazek: 10 Strana: 0558
Bimbaba, y, f. = biják, bijanka, pešek. Vz Bijanka. Rgl.

12205   Bimbálek Svazek: 5 Strana: 0995
Bimbálek, lku, m. = zvonek (květina). V Bělohradsku. Bf.

12206   Bimbaša Svazek: 5 Strana: 0995
Bimbaša, dle Bača = turecký plukovník. Ch.

12207   Bimbati Svazek: 8 Strana: 0017
Bimbati = klátiti, houpati. Kotk. 67.

12208   Bimbo Svazek: 5 Strana: 0995
Bimbo, a, n. = poupě. Němc. IV. 314.

12209   Bimbonka Svazek: 5 Strana: 0995
Bimbonka, y, f = konvalinka, die Mai- blume. Slov. Na pustom polome bielušká b. Chlpk. Sp. 27. Proč bysme v té pusto- tine jak b-ky vadli? Hdk. C. 199.

12210   Bimclovky Svazek: 10 Strana: 0028
Bimclovky = boty vysokých holení. Jrsk. XXVII. 363., Zvon III. 662.

12211   Bimčochy Svazek: 8 Strana: 0029
Bimčochy = punčochy. XVI. stol. Wtr. Krj. 1. 484.

12212   Bimetallický Svazek: 5 Strana: 0995
Bimetallický. B. měna = bimetallismus. Pdl.

12213   Bimetallism-us Svazek: 5 Strana: 0995
Bimetallism-us, u, m. = dvojitá měna (zlato a stříbro). Kaizl. 156.

12214   Bimetallista Svazek: 5 Strana: 0995
Bimetallista, y, m., pl. -sté = přívrže- nec bimetallismu. Kaizl. 160.

12215   Bimolekulárně Svazek: 10 Strana: 0016
Bimolekulárně, řec Vstnk. XI. 706.

12216   Bimolekulárný Svazek: 10 Strana: 0016
Bimolekulárný, řec. B. reakce. Vz Vot. 236. nn.

12217   Bimolekulový. B Svazek: 10 Strana: 0016
Bimolekulový. B. rovnice. Vstnk. XI. 705.

12218   Bimraj Svazek: 7 Strana: 1196
Bimraj, e, m., pták. Brm. II. 2. 534.

12219   Bina Svazek: 5 Strana: 0995
Bina, y, m. B. Jan. Vz Blk. Kfsk. 966.

12220   Bína Svazek: 5 Strana: 0995
Bína, y, f., samota u Lomnice v Budějov.

12221   Binace Svazek: 7 Strana: 1196
Binace mše sv. Bor 121.

12222   Binarní Svazek: 5 Strana: 0995
Binarní, lat. = dvojný. B. soustava. Stč. Zem. 142.

12223   Binarovec Svazek: 9 Strana: 0426
Binarovec, vce, m. = skupina chalup ve Frydšt. Věst. op. 1895. 10.

12224   Binayczka Svazek: 7 Strana: 1196
Binayczka. y, f. = jízda? R. do Prahy. Arch. X. 64.

12225   Bindas Svazek: 5 Strana: 0995
Bindas, u, m. B. obecný, scolopendrium officinarum, die Hirschzunge, rostl. Slb. 93., Sl. les.

12226   Bindas Svazek: 10 Strana: 0558
Bindas, rostl. Sr. Ott. XXII. 727.

12227   Bindfel Svazek: 8 Strana: 0017
Bindfel, u, m. = police. Slez. NZ. IV. 10.

12228   Bindfel Svazek: 10 Strana: 0016
Bindfel, blinfel, blinafel = výklenek ve zdi kuchyně, obyčejně na lucernu. Slez. Vyhl. II. 198.

12229   Binina Svazek: 5 Strana: 0995
Binina, y, f., ves u Val. Meziříčí. PL.

12230   Binion Svazek: 5 Strana: 0995
Binion, u, m. B-ny (amba) = v mathe- matice sestavy třídy druhé. Šim. 180.

12231   Binitrobenzid Svazek: 5 Strana: 0995
Binitrobenzid, u, m., der Binitrobenzid. Sl. les.

12232   Binkati někoho Svazek: 5 Strana: 0995
Binkati někoho = obehrávati. Us. Slm

12233   Binknouť Svazek: 10 Strana: 0558
Binknouť = udeřiti. Litom. 43. Vz Bigať.

12234   Binokl Svazek: 5 Strana: 0995
Binokl, a, m., der Zwicker. Rjšk. B. (binocle, fr.) = dalekohled na obě oči, jehož zvl. v divadle užívají. S. N.

12235   Binokularní Svazek: 5 Strana: 0995
Binokularní skla. Vz Slov. zdrav. 29.

12236   Binom Svazek: 1 Strana: 0067
Binom, u, m., z lat., dvoučlen. — Bino- minalní = dvoučlenný. Rk.

12237   Binomialní Svazek: 5 Strana: 0995
Binomialní = dvojčlenný, binomial. Stč. Alg. 39.

12238   Binomický Svazek: 5 Strana: 0995
Binomický = dvojčlenný, binomisch. B. věta, das Binom, Sl. les., poučka, řada, Šim. 189., faktor. Stč. Alg. 23.

12239   Binormala, y Svazek: 5 Strana: 0995
Binormala, y, f., die Binormale. Stč. Dif. 210. Vnč. 4.

12240   Biňov Svazek: 5 Strana: 0995
Biňov, a, m., Böhmdorf, ves u Nového Dvorce. PL. Cf. Blk. Kfsk. 652., Sdl. Hr. III. 301.

12241   Binovač Svazek: 9 Strana: 0013
Binovač, e, m. = kdo binuje (chodí po- mlázkou). Jrsk. XXIII. 365.

12242   Binovačka Svazek: 1 Strana: 0067
Binovačka, y, f., pomláska, die Ostergerte. B. se čepejří, ať mně Liduška nevěří. Er. P. 63.

12243   Binovačka Svazek: 5 Strana: 0995
Binovačka. — Bičík z proutí upletený, jímž v pondělí velikonoční hoši děvčata mrskají. Hk.

12244   Binování Svazek: 5 Strana: 0995
Binování, n. = chození s litem. Jrsk.

12245   Binování Svazek: 8 Strana: 0017
Binování, n. = dar, který dostal koled- ník. Policko. NZ. IV. 334. Cf. Litování (3. dod.).

12246   Binovati Svazek: 5 Strana: 0995
Binovati = choditi s litem. Cf. Bino- vačka. — B. = s povolením biskupovým farníkům v neděli a ve svátek dvě mše sloužiti, biniren. Šd.

12247   Bínovce Svazek: 5 Strana: 0995
Bínovce, Bikszard. Tk. Ž. 177., 179.

12248   Bintňa Svazek: 9 Strana: 0013
Bintňa k stahování špensru v pase. Slov. Sbor. slov. H. 128.

12249   Biofysika Svazek: 10 Strana: 0558
Biofysika, y, f. Zl. Pr. XXII, 138.

12250   Biografie Svazek: 1 Strana: 0067
Biografie, e, f., z řec, životopis, Biogra- phie. — Biografický = životopisný. Rk. B. spis.

12251   Biochemie Svazek: 10 Strana: 0558
Biochemie, e, f. Zl. Pr. XXII. 138.

12252   Biologický Svazek: 5 Strana: 0995
Biologický = životozpytný, biologisch. B. zákony, pravidla, Stč. Zem. 805., nauka, Mus. 1880. 191., zjev. Stč. Zem. 545.

12253   Biologie Svazek: 5 Strana: 0995
Biologie, e, f., z řec. = nauka o životě. Vz Slov. zdrav. 29., Enc. paed. I. 635.-636.

12254   Biologie Svazek: 9 Strana: 0426
Biologie, e, f., z řec. B. mořská. Žv. III. 212., IV. 173. Badání o biologii. Vz Ib. VII 253. Jezera a rybníky po stránce biologické, vz ib. X. 16. Práce biologické, vz ib. X. 119. a j.

12255   Biologie Svazek: 10 Strana: 0016
Biologie, e, f., z řec. = živo'osloví, životo- zpyt Sterz. 499.

12256   Biologie Svazek: 10 Strana: 0558
Biologie, e, f., z řec. B. rostlin jest starší název oekologie a věda, která se zabývá studiem přizpůsobení rostlin zevním pod- mínkám. Vz Vstnk. XIII. 657., XIV. 38 nn., Zl. Pr. XXII. 135

12257   Bion Svazek: 1 Strana: 0067
Bion, a, m., řecký filosof okolo 280. př. Kr.

12258   Biosa Svazek: 8 Strana: 0017
Biosa, y, f., v lučbě. Vstnk. IV. 22,

12259   Biotit Svazek: 5 Strana: 0995
Biotit, u, m. = slída hořečnatá. Bř. N. 356. B. slída opticky jednoosá, obsahuje tmavé slídy co šestiboké desky a lístky soustavy stejnoklonné v žulách a trachy- tech; jest silikatem hlinitohorečnatým s po- dílem fluoru. Krč. G. 181.

12260   Biotit Svazek: 9 Strana: 0426
Biotit, vz Meroxen.

12261   Biotit Svazek: 10 Strana: 0016
Biotit, u, m., nerost. Vstnk. XI. 716., Mtc. 1903. 47.

12262   Biparti Svazek: 8 Strana: 0017
Biparti = miparty = kalhoty, v nichž každá nohavice byla jiné barvy. XV. stol. (ku př. jedna červená, druhá modrá n. zelená). Wtr. Krj. I.

12263   Bipolarita Svazek: 9 Strana: 0426
Bipolarita, y, f. B. v rozšíření živo- čichů. Vz Žv. VII. 316.

12264   Bipolarnosť, i Svazek: 5 Strana: 0995
Bipolarnosť, i, f., die Bipolarität. Stč. Zem. 670.

12265   Bipolarný Svazek: 5 Strana: 0996
Bipolarný, bipolarisch. B. souřadnice, soustava. Jrl. 213.

12266   Biquadrat Svazek: 5 Strana: 0996
Biquadrat, vz Bikvadrat.

12267   Bíra Svazek: 1 Strana: 0067
Bíra, y, f., ovce s krátkou vlnou, Koll.; ovce jalová, nedojná, Geltschaf. D.

12268   Bíra Svazek: 5 Strana: 0996
Bíra, birka, y, f. = ovce vlny birčisté = krátké a husté. Mor. Brt. Vz Birka. Také na Slov. Ssk.

12269   Bíra Svazek: 10 Strana: 0017
Bíra. Bírky byly ovce s koží kostrbatou, ale vlnu měly jemnější. Vck. Vset. 236.

12270   Birák Svazek: 5 Strana: 0996
Birák, a, m., převzdívka volovi. Slov. Zátur.

12271   Bírať Svazek: 10 Strana: 0558
Bírať = brávati. Brt. Sl. 17.

12272   Bírati Svazek: 7 Strana: 1196
Bírati Cf. List. fil. 1892 361.

12273   Birbiš Svazek: 5 Strana: 0996
Birbiš, e, m., eine Art Hazardspiel. Šm. Vz Biribiš.

12274   Bírčí Svazek: 10 Strana: 0017
Bírčí, u. = březoví (hromadné). Dšk. Km. 6.

12275   Birčistý Svazek: 5 Strana: 0996
Birčistý. B. vlna = krátká a hustá. Mor. Brt.

12276   Birda Svazek: 1 Strana: 0067
Birda, y, m. (zastaralé), pochop, biřic; lépe než byrda, snad z vlas. birro, sbirro = pochop. Mz. 111. Scherge, Büttel.

12277   Birda Svazek: 5 Strana: 0996
Birda. — B. = neurvalý křikloun, řváč, ein Schreier. Mor. Knrz. — B. = buřič. U Pelhř. Ptů.

12278   Birda Svazek: 10 Strana: 0017
Birda, y. m. = vyvolávač při obchůzce tří hochů vybírajících dárky. Na Zelečsku. Vz Ces. 1. XIII 359.

12279   Birdac Svazek: 9 Strana: 0013
Birdac, e, m., z něm. Biertaz. Holic 114.

12280   Birdáš Svazek: 8 Strana: 0017
Birdáš, e, m. = pochybovač, nevěřící To- máš. Slov. Phľd. XII. 40

12281   Birdě Svazek: 5 Strana: 0996
Birdě, ěte, n., der Bätteljunge. Šm.

12282   Birdovna Svazek: 1 Strana: 0067
Birdovna, y, f., šatlava. D. Büttelei.

12283   Birecký Svazek: 7 Strana: 1196
Birecký. B. ovce = s hladkou, krátkou vlnou. Val. Slavč. 46.

12284   Birecký Svazek: 8 Strana: 0017
Birecký. B. ovca = krátké vlny hladké = birka. Brt. D. II. 294. (laš.).

12285   Birečka Svazek: 5 Strana: 0996
Birečka, y, f. = vlna z bílých ovec. U Příbora. Brt. D. 199.

12286   Bírek Svazek: 5 Strana: 0996
Bírek, rka, m., os. jm. Arch. IV. 452

12287   Bireš Svazek: 1 Strana: 0067
Bireš, e, m. = ovčák. Na Slov. Schäfer.

12288   Bíreš Svazek: 9 Strana: 0013
Bíreš = hospodáříký sluha. Slov. Nár. sbor. II. 67.

12289   Biret Svazek: 1 Strana: 0067
Biret, u, m. B., biryt, bireta, biryta, ze střlt, barretum, druh klobouku. Das Baret. Čapka za b. = Wurst wie Wurst. Rk. (Polsky).

12290   Biret Svazek: 8 Strana: 0017
Biret v XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 309., 420. B. doktorský. Vz ib. 570. B-ty ženské byly nízké klobouky o širokém svršku a neširoké střeše; později byly vysoké. Wtr. Krj. 375. (387).

12291   Biretník Svazek: 5 Strana: 0996
Biretník, a, m. = kdo dělal birety. Tk. II. 372., 380.

12292   Biretník Svazek: 10 Strana: 0017
Biretník, a, n, ·. 1549. Mus. 1901. 408.

12293   Biretta Svazek: 5 Strana: 0996
Biretta, y, f., v lučbě, die Bürette. Šp.

12294   Biribiš Svazek: 5 Strana: 0996
Biribiš, virbiš, e, m., hra v karty. Obt. Vz Birbiš.

12295   Birinček Svazek: 5 Strana: 0996
Birinček, u, m. = pouta na ruce, die Handfessel. Slov. Loos. Reťazy a birinčeky budú mu do ušú štrkať (klappern). Hdž.

12296   Birizo Svazek: 8 Strana: 0017
Birizo = brzo. Cis. mnich. — Gb. H. ml. I. 298.

12297   Bírka Svazek: 1 Strana: 0067
Bírka, vz Bíra.

12298   Birka Svazek: 5 Strana: 0996
Birka, y, f. Vz Bira (i v dod.). Hdk. C. 376. B. = ovce bílá, střápatá. Val. Brt.
Valašské ovce sú lepšé na mléko birky
aneb vlaské padvánky. Slov. Tč. Birky
mají mnoho vlny a jemnou. Val. Vck. — B. = veš, die Laus. Val. Vck., Brt. D. 199.

12299   Bírka Svazek: 5 Strana: 0996
Bírka, y, m., os. jm. Vz Sdl. Hr. I. 74.

12300   Bírka Svazek: 7 Strana: 1197
Bírka, y, f. = braní. U Bzence na Mor. Šd.

12301   Bírka Svazek: 9 Strana: 0426
Bírka, y, f. = ovce. Kradení bírek. 1647. Mtc. 1901. 292. Sr. Bíra.

12302   Birkáš Svazek: 5 Strana: 0996
Birkáš, e, m. = ovčák. Slov. Bern.

12303   Birkut Svazek: 1 Strana: 0067
Birkut, a, m., pták sokolí, Goldfalk.

12304   Birkut Svazek: 5 Strana: 0996
Birkut, a, m., der Lämmergeier. Slov. Loos.

12305   Bírle Svazek: 5 Strana: 0996
Bírle, e, f. B. koňská, die Rosskrücke zum Reinigen der Gräben; b. na píšťaly, die Zinnkrücke (bei den Orgeln). Šm.

12306   Bírlek Svazek: 5 Strana: 0996
Bírlek, lku, m., die Krücke beim Orgel- bau. Šm.

12307   Bírlokříž Svazek: 5 Strana: 0996
Bírlokříž, e, m., das Krückenkreuz (in der Wappenkunde). Šm.

12308   Birma Svazek: 5 Strana: 0996
Birma, y, f. (Burma) — říše birmanská v Zadní Indii. Vz S. N.

12309   Birmit Svazek: 9 Strana: 0427
Birmit, u, m., v lučbě. Vz Žv. IV. 124.

12310   Birna Svazek: 5 Strana: 0996
Birna, y, f. = ženská, která ráda béře. Brt. D.109. (Laš.).

12311   Biroš Svazek: 5 Strana: 0996
Biroš, e, m. = čeledín. Na Slov. a mor. Val. Vck.

12312   Birotace Svazek: 10 Strana: 0017
Birotace, e, f., lat. (nadměrná otáčivosť). Vot. 76.

12313   Birovať Svazek: 10 Strana: 0558
Birovať = vládati. Spiš. Sbor. slov. IX. 50.

12314   Biršág Svazek: 9 Strana: 0013
Biršág, u, m. = peněžní pokuta. Slov. z maď. Němc. III. 327.

12315   Biršaj Svazek: 7 Strana: 1197
Biršaj, e, m. Noční předky (přástky) mají ovšem zakázány býti pod b-jem a vě- zením. Zbrt 193.

12316   Biry Svazek: 5 Strana: 0996
Biry, dle Dolany, Bierau, ves u Skoczóva ve Slez. PL.

12317   Birynček Svazek: 1 Strana: 0067
Birynček, čku, m., okovy na ruce. Hand- fesseln. Na Slov.

12318   Birýtce Svazek: 10 Strana: 0558
Birýtce, e, n. = birytec Flš.

12319   Birytec Svazek: 10 Strana: 0017
Birytec, tce, m. Miel na hlavie b. Frant. 16. 29. Sr. Biret.

12320   Biržovka Svazek: 10 Strana: 0017
Biržovka, y, f. =? Slov. Czam. Slov. 134.

12321   Biřic Svazek: 1 Strana: 0067
Biřic, e, m., vok. biřiče. B. = jméno pocestné úředního vyvolávače, Ausrufer, He- rold. Kom. Vždy poroučel b-ci volati. V. — Nyní s příhanou = šerha, pochop, holomek, Büttel, Scherge. Jg. Jest první po biřici (zrádce tajemství. Každému tajemství pro- zradí, Vz Klevetář). Jg., Lb. Tajný, jakoby biřici groš dal (rozvolá on, netřeba biřici platiti). Jg., Č. Komu pán Bůh, tomu všichni svati; komu Biřic, tomu všichni kati. Jg., Us. Biřický, Büttel-.

12322   Biřic Svazek: 5 Strana: 0996
Biřic. Z vlas. birro. Bdl. Cf. Mkl. Etym. 13. Vok. sg. biřici a biřiči. Bž. 86. — Ad B. = úřední vyvolavač, praeco: Kázal biřici volati. BO., ZN. B. svědčiti muož o věr- duňk; B-cem volání ku právu jest pod pře ztracením. Vz Cod. jur. IV. 3. 1. str. 384. Cf. Biřictví (v dod.), Tk. II. 532.

12323   Biřic Svazek: 7 Strana: 1196
Biřic počítal se s rasem a katem k zadní zběři. Wtr. Obr. II. 18.

12324   Biřic Svazek: 8 Strana: 0017
Biřic. Oděv b-ců v XV. stol. Vz Wtr. Krj. I. 296.

12325   Biřic Svazek: 9 Strana: 0013
Biřic a biřič. Gb. H. ml. III. 1. 123.

12326   Biřicka Svazek: 7 Strana: 1196
Biřicka, y, f biřicová žena. Wtr. Obr II. 821.

12327   Biřický Svazek: 9 Strana: 0013
Biřický. Dal to ohlásiti biřickým hlasem. 1459. Vést. Uč. sp. 1899. 28.

12328   Biřicovati Svazek: 1 Strana: 0067
Biřicovati, velmi křičeti (jako Biřic), wie ein Büttel (sehr) schreien. — Biřicovna, y, f. — Biřictví, n. — Biřici strkaní. Reš.

12329   Biřictví Svazek: 5 Strana: 0996
Biřictví, n., das Büttel-, Schergenamt. A kdyby b. mělo plat veliký a nebylo ohavné a s velikú prací, kněz by byl i bi- řicem. Hus III. 246.

12330   Biřictví, n Svazek: 10 Strana: 0017
Biřictví, n. Hus III. v46.

12331   Biřicův. B Svazek: 10 Strana: 0017
Biřicův. B. syn. Drk. dram. 204. (Mš. Slov. ).

12332   Biřičí Svazek: 5 Strana: 0996
Biřičí, Büttel-. Šm.

12333   Biřička Svazek: 5 Strana: 0996
Biřička, y, f. = šerhová, žena biřicova, des Büttels Frau; die Ausruferin. Bern., Šm.

12334   Biřičský Svazek: 10 Strana: 0017
Biřičský = biřický. Vstnk. XI. 670.

12335   Biřičstvo Svazek: 9 Strana: 0426
Biřičstvo, ?, ?., praeconia. Vz Gb. Slov. 56.

12336   Biřičstvo Svazek: 10 Strana: 0017
Biřičstvo, a, n., vz Biřictví, preconia. Rozk. P. 1554.

12337   Biřisko Svazek: 5 Strana: 0996
Biřisko, a, m., der Steckelknecht. Šm.

12338   Biřkov Svazek: 5 Strana: 0996
Biřkov, a, m., Birschkau, ves u Merk- lína. Tk. V. 235.

12339   Biřm Svazek: 8 Strana: 0017
Biřm, u, m. == biřmování. Bl. Gr. 171.

12340   Biřm v I Svazek: 9 Strana: 0426
Biřm v I. Příspěvku 17. oprav v: Biřem.

12341   Biřma Svazek: 7 Strana: 1197
Biřma, y, f. = biřmování. Sš.

12342   Biřměnka Svazek: 5 Strana: 0996
Biřměnka, y, f, vz Amuletka.

12343   Biřmovací Svazek: 1 Strana: 0067
Biřmovací, Firmungs-, Firm-. Vz Biř- mujecí. Biřmovanec, nce, m. Firmling.

12344   Biřmovací Svazek: 5 Strana: 0996
Biřmovací, Firmungs-. B. lístek, kmotr. Dch.

12345   Biřmovánek Svazek: 5 Strana: 0996
Biřmovánek, nka, m. = biřmovanec. Šd.

12346   Biřmování Svazek: 5 Strana: 0996
Biřmování, n., das Firmen, die Firmung. Horn. opat. z 13. stol., Mus. 1880. 121., Tk. VI. 9.

12347   Biřmovanka Svazek: 5 Strana: 0996
Biřmovanka, y, f., der Firmling (děvče). Šd.

12348   Biřmovárna Svazek: 5 Strana: 0996
Biřmovárna, y, f., das Konfirmatorium, Firmhaus. Šm.

12349   Biřmovatel Svazek: 1 Strana: 0067
Biřmovatel, e, m. Firmbischof.

12350   Biřmovatel Svazek: 5 Strana: 0996
Biřmovatel, e, m., der Firmer. Bern.

12351   Biřmovati Svazek: 1 Strana: 0067
Biřmovati, z lat. firmare, firmen. — koho kde: v kostele. — kdy: po důkladné pří- pravě. — B. koho také = biti. Us.

12352   Biřmovati Svazek: 10 Strana: 0017
Biřmovati. Vz Mš. Slov.

12353   Biřmovka Svazek: 5 Strana: 0996
Biřmovka, y, f. = biřmůvka.

12354   Biřmovní Svazek: 7 Strana: 1197
Biřmovní jméno, Firmungs-. Hnoj. 183.

12355   Biřmovníček Svazek: 5 Strana: 0996
Biřmovníček, čka, m., der Firmpathe. Šd.

12356   Biřmovný Svazek: 5 Strana: 0996
Biřmovný, Firmungs-. Majíc b-ho otca. Slov. Šd.

12357   Biřmujecí Svazek: 1 Strana: 0067
Biřmujecí šp. místo biřmující. Ale liší se od biřmovací. Biskup a) biřmovací = k biřmování ustanovený, Firm-; b) biřmující = ten, který pravě biřmuje, Der firmende Biřmovací cedule, jméno, kniha biřmovaných Šm., Š. a Ž.

12358   Biřmůvka Svazek: 5 Strana: 0996
Biřmůvka, y, f. = biřmování, die Fir- mung. Kmotřenka z b-ky. V Podluží na Mor. Brt. L. N. II. 68.

12359   Biřtlářka Svazek: 10 Strana: 0017
Biřtlářka, y, f. Ty stará b-ko (kobylo: ze starých kobyl dělají uzenky). Praha. 131.

12360   Biřuc Svazek: 5 Strana: 0996
Biřuc, e, m., praeco. V MV. nepravá glossa. Pa.

12361   Bisaga Svazek: 5 Strana: 0996
Bisaga, y, m. = chláp, der Kerl. Ty b-go! U Místka. Škd.

12362   Bisagy Svazek: 10 Strana: 0017
Bisagy — kšandy. Prus. Slez. Čes. 1. XII. 310.

12363   Bisah Svazek: 5 Strana: 0996
Bisah, u, m. = visah, der Quersack. Slov. Šsk., Dbš. Obyč. 102. Cf. Bisaha.

12364   Bisaha Svazek: 5 Strana: 0996
Bisaha, y, f. (z fr. le bissac = žebrácká mošna) = rybářský sak na ulovené ryby. U Mor. Ostravy. Wrch.

12365   Bisam Svazek: 5 Strana: 0996
Bisam, u, m. = pižmo.

12366   Bisati Svazek: 1 Strana: 0067
Bisati = strkati, stossen. — čím do čeho Baiz.

12367   Bisatto Svazek: 5 Strana: 0996
Bisatto, a, m. B. Mik. 1660. Vz Jg. H. 1. 535., Jir. Ruk. II. 74.

12368   Biscay-a Svazek: 1 Strana: 0067
Biscay-a, e, f., v Španělsku; biscayský záliv. S. N.

12369   Biscolt Svazek: 10 Strana: 0017
Biscolt, u, m., z it. biscotto = dvakrát pečený a cukrem zadělaný chléb. Lbk. 40. Vz Biscuit.

12370   Biscuit Svazek: 1 Strana: 0067
Biscuit, u, m., fr. (biskyt), biškot. V. Vz. Biškot.

12371   Biscuit Svazek: 5 Strana: 0996
Biscuit. — B. = porculán po prvé pá- lený, nepolévaný. B. porculán sochařský, das Bisquitt. Šp.

12372   Bisdimethylanilin Svazek: 10 Strana: 0017
Bisdimethylanilin, u, m. v lučbě. Vstnk. XI. 134.

12373   Biser Svazek: 1 Strana: 0067
Biser, u, m., perla. Us — B., biserka, y, f., konvalinka. Na Slov.

12374   Biser Svazek: 5 Strana: 0996
Biser. Ad perla. B., biserina, die Glas- koralle, Glasperle. Mz. Mkl. A jako biser v piesku, tak sú malá léta proti věku (Eus. 18. 8.). BO. — B. = konvalinka, lanka, la- nuška, kokořík, ličidlo, convallaria, die Mai- lilie. B. jarní, konvalinka, c. majalis, pře- slenatý, c. verticillata, mnohokvětý, c. mul- tiflora, hranatý (kokořík, lanuška), c. poly- gonatum. Vz Slb. 191.

12375   Biser Svazek: 7 Strana: 1197
Biser, gemma. Pršp. 69. 91.

12376   Biser Svazek: 10 Strana: 0017
Biser, u, m., calculus, arenae. B. olom. Sir. 18. 8.

12377   Biserec Svazek: 1 Strana: 0067
Biserec, rce, m. Zeolith. Rk. Biskup, a, m., z řec. ????????? = dozorce. Bischof. B. světicí, titularní, římskokatolický, lutrianský (D.), nejvyšší (papež), levitský, Jg., S. N.; arcibiskup n. metropolita (jiní v též zemi jsoucí: poradní, suffragani). Někteří arcibiskupové větších měst slují: patriarchové, exarchové, primasové. Věrným biskupem býti. V. Kápě nedělá mnicha, ani ornat b-a, Pk. Za b-pa někoho vyzdvihnouti. Háj. B-pa světiti. B. jest dohledačem celého biskupství. Kom. — O titulu vz: Excellenci, Milosť. — B. = řiť ptačí: huza, trtač, trtol, zachule, cahejl, košťál. Šp. Der Stoss, Steiss am Federvieh.

12378   Biserec Svazek: 5 Strana: 0996
Biserec, zastr.

12379   Biserina Svazek: 5 Strana: 0996
Biserina, y, f., vz Biser.

12380   Biserovitý Svazek: 5 Strana: 0996
Biserovitý. B.rostliny, smilacinae : chřest, biser, vranovec, listnotec, čípek. Slb. 190., Schd. II. 270.

12381   Bishop Svazek: 8 Strana: 0017
Bishop, u, m. = teplý kořenný nápoj vinný, Bischof, m. Sterz. 501. b.

12382   Biska Svazek: 5 Strana: 0996
Biska, y, f. = polévka z rakův a drůbeže, das Bisque. Šp.

12383   Biskopovnice Svazek: 7 Strana: 1197
Biskopovnice, biskopnice, e, f. = daň, kterou pokřestění Slované baltičtí platili biskupu. Vz Ott. IV. 97.

12384   Biskoupek Svazek: 9 Strana: 0013
Biskoupek, pka„ m., zdrobn. biskup. Dač. I. 306.

12385   Biskoupky Svazek: 5 Strana: 0996
Biskoupky, dle Dolany, ves u Zbirova.

12386   Biskrerny Svazek: 5 Strana: 0996
Biskrerny, pl., m., pole i les u Louček. Pk.

12387   Biskup Svazek: 5 Strana: 0996
Biskup. B. planý = světící. Tk. III. 642. Chodí jako b. (o berle, na berlách). Bdl. — B. = ptačí řiť, kostřec, das Bürzel, místo: výškub, výskub, výšklub, od vyškubování trhaček. Č. Vz Výškub. — B., samota u Němčic. — U tří biskupů. Vz Tk. II. 198.

12388   Biskup Svazek: 9 Strana: 0013
Biskup = parukářka (sýkora). Mus. ol. VIL 66. — B. Juppiter (znamení nebeské).

12389   Biskupák Svazek: 10 Strana: 0558
Biskupák, a, m = svobodník. Brt. Sl. 17.

12390   Biskupec Svazek: 5 Strana: 0996
Biskupec, pce, m. Mikuláš B. z Pelhři- mova. Tk. IV. 722. B. Jan. Tk. V. 193., VI. 346., Sbn. 535., 558., 562., 589., 646., 759., Sdl. Hr. III. 26., Tk. Ž. 64., 75., 84., 85.

12391   Biskupec Svazek: 9 Strana: 0013
Biskupec, pce, m. = Mikuláš z Pelhři- mova, praž. bakalář, biskup Taboritů. Vz Pal. Děj. III. 1. 274., Flš. Písm. I. 238.

12392   Biskupi Svazek: 9 Strana: 0013
Biskupi = biskupský. ? louka. 1498. Arch. XVIII. 87.

12393   Biskupi = biskupský Svazek: 1 Strana: 0067
Biskupi = biskupský. B. čepice, klobouk. Lex. vet. (Č.).

12394   Biskupice Svazek: 5 Strana: 0996
Biskupice, dle Budějovice, Biskupitz, městečko u Hrotovic; vsi u Čáslavě, u Je- víčka, u Tovačova a Luhačovic. Cf. Tk. III. 50., Blk. Kfsk. 1284., S. N.

12395   Biskupin Svazek: 10 Strana: 0017
Biskupin, ina, ino. B. stolec. Dal C. k. 32. 39. Ale v kap. 94. 21. je „biskupi". (Mš. Slov. ).

12396   Biskupiti Svazek: 5 Strana: 0997
Biskupiti, il, ení, biskupovati, biskupem býti, Bischof sein. Sš. Sk. 226., Mus. 1880. 481., Hus I. 420. — kde. Petr v Antiochii po sedm let b-val; V Jerusalemě Jakob b-val. Sš. Sk. 101., II. 24.

12397   Biskupka Svazek: 5 Strana: 0997
Biskupka, y, f. = nápoj, ein Getränk, Bischof. B. studená, teplá, na ruský způ- sob. Šp. — B., ves u Mor. Krumlova.

12398   Biskupotravec Svazek: 1 Strana: 0067
Biskupotravec,vce, m. Břez. Rožm. 214. Vergifter eines Bischofs.

12399   Biskupování Svazek: 5 Strana: 0997
Biskupování, n., die Ausübung des Bi- schofsamtes. Us. Sš.

12400   Biskupovati Svazek: 8 Strana: 0017
Biskupovati, Bischof sein, das Amt eines B. verwalten. Pras. Těš. 35.

12401   Biskupovati Svazek: 9 Strana: 0013
Biskupovati. Pal. Děj. I. 1. 333.

12402   Biskupový Svazek: 7 Strana: 1197
Biskupový, Bischofs-. B. berla, Pulk. R. 31. b., ruce. Výb. I. 593.

12403   Biskupový Svazek: 10 Strana: 0017
Biskupový = biskupský. B. roucho. Pass. 960. a j.

12404   Biskupský Svazek: 1 Strana: 0067
Biskupský. Bischofs-, bischöflich. B. berla, hůl (pedum), čepice (infula), soustava, insignie (pontifikalie), zřízení, S. N., klobouk (mitra), V., úřad, stolice, osada (dioecese). Jg., D., Ros. B. oběd strojiti. Svěd. 1569.

12405   Biskupský Svazek: 5 Strana: 0997
Biskupský. B. křeslo, NA. I. 58., ob- vod (Diöcese), J. tr., koláč, Bischofskuchen, omáčka, chléb, mražené, -eis, tresť, -extrakt, koření, -gewürze. Šp. B. a kollegiatné školy. Vz Enc. paed. I. 636.-643. — B. dvůr u Soběslavě. B. palác v Praze. Vz Tk. I. 602.

12406   Biskupství Svazek: 1 Strana: 0067
Biskupství, n. = důstojnosť biskupská. Bischofswürde. Na b. někoho světiti. Háj., Dal. — B. = úřad biskupský. B. přijati. Br. — B = osada biskupova, das Bisthum. Kom. B. vyzdvihnouti. D. — Jg.

12407   Biskupství Svazek: 7 Strana: 1197
Biskupství v Čech. Vz Ott VI. 260. nn.

12408   Biskupstvo Svazek: 5 Strana: 0997
Biskupstvo, a, n. = biskupství. Na b. posvětiti. Pass. 39., Výb. II. 5. — B., ves u Olomouce.

12409   Biskvit Svazek: 5 Strana: 0997
Biskvit, u, m., vz Biscuit, Biškot, Piškot. KP. IV. 338.

12410   Bislavice Svazek: 5 Strana: 0997
Bislavice, Baislawitz, ves u Klinkovic ve Slez. PL.

12411   Bismunt Svazek: 7 Strana: 1197
Bismunt, u, m., v lučbě. Ott. IV. 105.

12412   Bismut, u Svazek: 9 Strana: 0427
Bismut, u, m. Sr. Vstnk. X. 323.

12413   Bismuth-um Svazek: 5 Strana: 0997
Bismuth-um, a, n. Vz Šfk. P. 206., 208., Slov. zdrav. 29., S. N.

12414   Bismutin Svazek: 5 Strana: 0997
Bismutin, u, m. = leštěnec vismutový, nerost. Vz 3ř. N. 214.

12415   Bisnúť Svazek: 5 Strana: 0997
Bisnúť = udeřiti. Slov. Ssk.

12416   Bison Svazek: 5 Strana: 0997
Bison, a, m., bos bison, dvoukopytník dutorohý, v Americe. Vz Frč. 380., Schd. II. 436., S. N.

12417   Bisoň Svazek: 5 Strana: 0997
Bisoň, ě, m., os. jm. Cf. Bisati. Mor. Šd.

12418   Bistar Svazek: 8 Strana: 0017
Bistar, a, m., obec v abaujské stol. Phľd. 1895. 383.

12419   Bistek Svazek: 5 Strana: 0997
Bistek, u, m., der Beefsteak. Vz Beef- steak. B. syrový, se zemčaty, s vejci, s vej- cem a sardelern, s makaronky, dle francouz- skéhe způsobu, anglický, vlaský, s obrubou (garnirt), z masa škrábaného, smažený, se zeleninou, v papilotu, B. in der Papilotte, tatarský, ? la tartare, s cibulí, s omáčkou ustřicovou. Šp. Přístroj, pekáč, palička, stroj na b. Šp.

12420   Bistekový Svazek: 5 Strana: 0997
Bistekový, Beefsteak-. B. paštika. Šp.

12421   Bister Svazek: 5 Strana: 0997
Bister, u, m. B. manganový. Vz Šfk. P. 334.

12422   Bisto Svazek: 5 Strana: 0997
Bisto čertov, hromov! Slov. Let. Mt. S. IX. 1. 39.

12423   Bistouri Svazek: 5 Strana: 0997
Bistouri = nožík chirurgický. Vz S. N.

12424   Bisťu Svazek: 5 Strana: 0997
Bisťu, bisťuk. Bisťu svete (klatba). Let. Mt. S. IX. 1. 39. Bisťu Bohu (při sám Bůh). Hdk. C. 376.

12425   Bistubohu Svazek: 9 Strana: 0427
Bistubohu. Ba b., verte (věřte) mi. Sbor. slov. IV. 137.

12426   Bistuku-dade Svazek: 9 Strana: 0013
Bistuku-dade (bistu-dade)! Bistuk = zlý duch, jehož hněvající se ? starým dědům posílali. Gemer. ?us. 1848. ?. 203.

12427   Bisulfat Svazek: 9 Strana: 0427
Bisulfat, u, m., v lučbě. KP. X. 5.

12428   Bisurman Svazek: 10 Strana: 0017
Bisurman, a, m. = Turek. Tbz. XI. 4 7.

12429   Bisurmanský Svazek: 10 Strana: 0017
Bisurmanský = turecký. B. sveřeposť. Tbz. V. 5. 8., XI 2. 8.

12430   Bišce Svazek: 8 Strana: 0017
Bišce, e, n. = bičiště. Předín. Brt, D. II. 251.

12431   Bišek Svazek: 5 Strana: 0997
Bišek, ška, m., os. jm. Tk. I. 61.

12432   Bišensko Svazek: 5 Strana: 0997
Bišensko, a, n., samota u Domažlic. PL.

12433   Bišický Svazek: 5 Strana: 0997
Bišický Ant., učitel a spisov, †1842. Enc. paed. I. 645.

12434   Biškot Svazek: 1 Strana: 0067
Biškot, u, m., vz Biscuit. It. biscotto, biscottino. Dvakrát pečený a cukrem zadělaný chléb. S. N.

12435   Bíškovec Svazek: 5 Strana: 0997
Bíškovec, vce, m., os. jm. Tk. III. 49.

12436   Biškovice Svazek: 5 Strana: 0997
Biškovice, dle Budějovice, vsi u Klo- mína a u Bystřice nad Hostýnem. PL. Cf. Tk. I. 301., II. 532., III. 36., 44.

12437   Bišovec Svazek: 5 Strana: 0997
Bišovec, vce, m., ves u Nedvědic.

12438   Bišovka Svazek: 5 Strana: 0997
Bišovka, y, f., samota u Chrastě.

12439   Bištu Svazek: 10 Strana: 0558
Bištu (bištuk). Bištu dade. Bištuk byl zlý boh, ktorého do deďov odesielali. Vz Sb. sl. VII. 37., Bistuku — dade v II. Přisp. 13.

12440   Bit Svazek: 1 Strana: 0067
Bit, u, m., bití. B. žíly. Na Slov. Der Puls- schlag. — 2. Bit = díl. Theil. Hus. Odtud: rozbitovati = rozděliti, rozmarniti. Us. na Mor.

12441   Bit Svazek: 9 Strana: 0013
Bit = díl. Hus II. 332.

12442   Bít Svazek: 10 Strana: 0017
Bít, u m. = díl. Že sú toho lesa Bělu- hova čtyřie bitové, jeden páně Zajímačuov. 1488. Arch. XIX. 238.

12443   Bita Svazek: 8 Strana: 0017
Bita, y, f., obec v Tekově. Phľd. XII. 247.

12444   Bitala Svazek: 5 Strana: 0997
Bitala, y, m., os. jm. na Vsacku. Vck.

12445   Biťarová Svazek: 5 Strana: 0997
Biťarová, é, f., ves na Slov. Šd.

12446   Bitba Svazek: 10 Strana: 0017
Bitba, y, f. = bitva. Gl. roudn. Gl. (Prk. ).

12447   Bitča Svazek: 8 Strana: 0017
Bitča, e, ť., území na Slov. Phľd. XII. 74., 342.

12448   Bitec Svazek: 1 Strana: 0067
Bitec, tce, m. = bitý. Ros. — B., práč, rváč, bijce, bojovník. Streiter, Kämpfer, Schläger. V., Kom. — B., kdo koho zabil. Mörder. Reš. — B. peněz. Der Praeger. Zlob. — Jg.

12449   Bitec Svazek: 5 Strana: 0997
Bitec obětní u Římanů. Vz Vlšk. 328., 329.

12450   Bitec Svazek: 9 Strana: 0427
Bitec, tce, m. = rváč. 1620. Mus. 1843. 165.

12451   Bitecký Svazek: 1 Strana: 0067
Bitecký. Ohrada b. (bitcův). Kampf-. Měst. bož.

12452   Bitectví Svazek: 5 Strana: 0997
Bitectví, n., der Faustkampf Šm.

12453   Bitectvo Svazek: 5 Strana: 0997
Bitectvo, a, n., der Faustkampf. Ssk.

12454   Bitečník Svazek: 1 Strana: 0067
Bitečník, a, m., Streiter. Na Slov.

12455   Bitečník Svazek: 5 Strana: 0997
Bitečník, a, m., der Kämpfer. Šm.

12456   Bitečnosť Svazek: 1 Strana: 0067
Bitečnosť, i, ť. = bitka; bitečný = zá- pasní, Kampf-, Fecht-. Na Slov.

12457   Bitečný Svazek: 5 Strana: 0997
Bitečný, Kampf-. Šm.

12458   Bitedlný Svazek: 1 Strana: 0067
Bitedlný, bitevný. Reš. Kampflustig.

12459   Bitel Svazek: 5 Strana: 0997
Bitel, o, m., der Schläger; Münzer. Šm.

12460   Bitel Svazek: 8 Strana: 0535
Bitel, vz Bytel (doleji).

12461   Bitěl Svazek: 9 Strana: 0427
Bitěl (bitel?), arbo, nějaký plod, zastr. Vz Gb. Slov. 57.

12462   Bitelefon Svazek: 8 Strana: 0017
Bitelefon, u, m. = dvojný telefon. KP. VIII. 336.

12463   Bitelný Svazek: 5 Strana: 0997
Bitelný = bitevný. Sm.

12464   Biteš Svazek: 5 Strana: 0997
Biteš, e, f. B. Velká, Gross-Bitesch, mě. v Brněnsku. PL.

12465   Bitětice Svazek: 5 Strana: 0997
Bitětice, dle Budějovice, Bitětitz, ves u Pelhřimova. Cf. Blk. Kfsk. 484, Sdl. Hr. IV. 254.

12466   Bitevní Svazek: 1 Strana: 0067
Bitevní, k bitvě náležející. B. lomoz, Us., šik, V., křik, Jg., hra. Jel. Kriegs-, Schlacht-.

12467   Bitevní Svazek: 5 Strana: 0997
Bitevní. B. loď, obraz, Dch., čelí, -Front, hluk, ryk, dav, čára, Čsk., stan, Čch. Bs. 151., pole, palba, Us., vůz. Čch. Bs. 147. B. šik římský a řecký. Vz Vlšk. 445.

12468   Bitevnosť Svazek: 1 Strana: 0067
Bitevnosť, i, f. Pont. o stat. Kampfsucht, Streitbarkeit.

12469   Bitevnosť Svazek: 5 Strana: 0997
Bitevnosť, i, f., die Streit-, Kampfsucht. Šm.

12470   Bitevný Svazek: 1 Strana: 0067
Bitevný, bojovný. B. dráb. Jel. Streitbar, tapfer, kriegerisch.

12471   Bithynia Svazek: 5 Strana: 0997
Bithynia, e, f., Bithynien. — Bithyňan, a, m. — Bithynský, bithynisch. Vz S. N.

12472   Bíti Svazek: 1 Strana: 0067
Bíti, biji, 3. pl. bijí, bij, bije (íc), il, it, ití; bíjeti, bívati, bíjívati, bívávati. Vzorec první třídy časoslov, jichž kmen ukončen jest samohláskou. Bíti. Kmen: bi. Přítomný čas: a) způsob oznamovací: bi-j-i, (v obecné mluvě: biju, v Opavsku také: bím), bi-j-e-š, bi-j-e, bi-j-e-me, bi-j-e-te, bi-j-í (v obec. mluvě: ou); b) zp. rozkazovací: bi-j, bi-j-me, bi-j-te; c) přechodník: bi-j-e, bi-j-íc, bi-j-íc, bi-j-íce; d) zp. neurčitý: bí-ti; e) konditional: bil, a, o bych, bys, by; bili, y, a Bychom (bychme, bysme), byste, by. — Minulý čas: a) zp. oznam, bil, a, o jsem; b) konditional: byl, a, o bych bil, a, o; c) přechod,: Biv, bivši, bivši, bivše; d) příčestí «) činné: bi-1, la, l?; ?) trpné: bi-t, ta, to. — Budoucí čas opsaný: Budu (Budeš atd.) biti. Supinum: bit, — Pozn. V rozkazovacím způs. přetvo- řuje se spona i v j: pi-i = pij, bi-i = bij a ij ? obecné mluvě v í se stahuje: pij, bij = pí, bí; kromě toho obec. mluva yi v ej rozpouští: kryi — kryj — krej, myi — myj — mej. — Vz. Kt. 67. B. = práti, tlouci, mlátiti, schlagen, hauen; cíliti, bezielen, treffen; zabíjeti, todtschlagen, schlachten; stří- leti, schiessen; se s kým = potýkati se, sekati se, práti se, sich schlagen, kämpfen. Jg. — abs. Bije (bijí): lirom, kůň, srdce, hodiny, puls atd. Dosť, když bijí. (Když někomu se něco dává a on zdráhavě říká: Dosť!) Č. Více bita nežli syta. Us. Kdo se bije, bývá bit. Č., Rb. — koho, co: kluka, dobytek (také: zabíjeti), knihy, peníze (bitím Dělati), kovy, voly, skříni (dělati, u horníkův, Vys.). Us., D., V., Ml, Šm. Hodiny bily Dvanáct. Us. Kdo chce koho Biti, musí při tom býti. Č. Pij a bij lidi, aby věděli, čí jsi. Pk. — koho, co čím: lotra pěstmi, psa holí, Us., kyjem, V., Kom., spodka králem, D., peníz vlastní rukou, Vys.; horou bíti = chlubiti se. Šm. Kam tím bije (cílí, směřuje)? Us. B. koho biči. Kat. 2247. - proč: Zdeněk bil mú čeleď pychem a hrdostí. Půh. 284. — (se) kam, v co: nohou v zem, Jel., rukama v prsy své, v líce, Jg., v hlavu, V.; v bubny, v zvon, Jg. To v oči Bije (patrno jest). Us. B. se v prsy. Jg. "Déšť Bije v obličej. Us. Aby přítomné předměty samy v smysl bily. Kom. Blsky rázráz Bijú v stany Tatar. Rkk. 54. I nesměchu sě biti v čelo před bohy. Rkk. 8. — co, čím oč: sebou o zem, nohu o nohu, Jg., míčem o zem. Vlny bijí o skály. Šm. Bili se o to rotami. Háj. By sebou, o zem bil, s nic býti nemůže (vz Neštěstí). Č. Častokrát se o to bíjeli robotami. Háj. Bijou se tam o děvečku; Když nožičky myje, o škopiček bije. Er. P. 497., 467. — (kam) na koho, na co: na stůl, Har., na nepřítele, Us., na struny, V., zlato na plíšky, Vys., vše na jedno kopyto bito, Prov.; někoho na líce, Jg., na poplach, Ml., na někoho kordem b. Svěd. Na něco b. = mysliti, cíliti. Vím, nač bije. V. On na mne bije. On na Dvě strany bije (ramenáč). Šm. — komu jak: Začalo mi moje srdce hodinkami (jako hodinky) bíti. Zpěv. I., 126. — čím kde: před knězem bije čeleni. Č. Bás. 94. — čím proti komu: pěstmi. — do čeho, kam: do města, Jg., do tváři, do psa. Us. Světlo bije do očí. Šm. To bilo každému do očí. Ml. B. do dvanácté kůže; Ať jim hrom do srdce bije. Er. P. 431., 220. — se s kým (na co, o co): na kordy, na pistole, L., o něco. Troj. — V., D., Výb. II, 41. Kto sě chtějú se mnú bíti. Rkk. 43. — se za koho: V. — po kom čím: Bil po něm pěstí. Us., D. Vz Had. — (co) kde, v čem: Ještě bije život v žilách jeho. Šm. V kar- tách bije král svrška. Ml. Dobytek na porážce bíti. Kom. — od čeho: Blesk od brilantův bije. Jg. — co z čeho: Ze jedné hřivny stříbra 20 zl. bíti. D. Ze starého železa nové cvočky bijou (bijí). Er. P. 391. -- z čeho, s čeho kam. Z děl bil k zámku. Tur. Kr. — S vrchu k nim bili. Jg. — koho po čem: Bíti koho kyjem po plecích. - Us. B. koho po licí. Vz Po. Pass. — komu kdy: Při vystupování na schody silně mi srdce bije. Ml. Vz Abstrakta. — s adv. Rekovně se biti.

12473   Bití Svazek: 1 Strana: 0068
Bití, n. B. = das Schlagen, Prügeln, Schläge, Stösse, der Kampf. B. srdce, Herz- klopfen, zvonu, Glockenschlag, peněz, das Geldprägen, hodin, tepny atd.; v bubny, do hlavy ob základ (rusky Wette), se s kým. Us., Šm., Kom. Bitím někoho trestati, Kram., něco do někoho vpraviti. D. Bitím řezník získá a ne učitel; Bitím podaří se jednoho čerta vyhnati a deset jiných vehnati; Řemen se v ohni nepolepší a bitím nikdo nezlepší. Č. Nikdo víc bitím nezíská jako řeznici. Pk. B. dostati = bit býti. Us. Vz Trest, Bíti.

12474   Bíti Svazek: 5 Strana: 0997
Bíti. O časování vz Bž. 34., 46., 185., 186. a obšírný výklad Gebaurův v Listech filol. 1882. 101. a 1883. 488. O odvození vz Šrc. 141. Jak se časuje bíti na Lašsku na Mor.? Vz Brt. D. 126. — abs. Věděl, kolik bilo (znal stav věci). Šml., Dch. Kdo bije, bývá bit. Lpř., Bź. Kdo bit, ten sobě má (ten sobě měj). Bart. — co, koho. Dnes ty jej, zítra on tě bije. Kká. Td. 282. Bije ho jako hada. Mt. S. 874. B. prsy své. Hus II. 314. Nuzníku nuzný, řekla, mámť já, kto by mě bil. NB. Tč. 214. Kerá žena muža bije, každá bude v pekle. Sš. P. 668. Jali se ho bíti. Pass. 14. stol. Dyž mne bude muž bíjávať. Sš. P. 608. — čím (kam, oč). Bíti někoho metlami, Pass. 14. stol., Žk. 134., mečem, Výb. II. 44., čelem o zem, Osv. I. 85., čelem v prach. Kká. K sl. j. 216. B. čelem zem. Čch. Petrkl. 13. Palmami v tvář ho bili. Hus I. 393. Čím mu srdce bilo. Osv. VII. 32. Bij v tu rotu božím bleskem. Čch. — proč. Nejsem já bit pro mú vinu. Žk. 345. Tepny touhou bijí. Nrd. Srdce prudce bije v nedočkavém tlukotu. Hrts. Srdce jeho pro slávu světa bilo. Us. Msk. — kam. Granáty bily do zástupu. Posp. Vlny do břehu bijí. Us. B. v buben, na buben; Slunce zde příliš do očí bije. Dch. Tehdy jsú všetci bili na nás a vy- hnali ven. NB. Tč. 72. B. koho v týl. Lpř. Však už na to biju (už to obmýšlím). Us. Ruch bije v můj sluch. Vrch. Nesměchu se bíti v čelo. Výb. T. 13. Jal se bíti v železná vrata. St. Skl. V. 31. — kde. Nad ním půlnoc bije zvon. Mcha. Kde jest peníz bit (ražen), tam nejvíc platí. Č. M. 226. Dy ona mne myje, po líčku mne bije. Sš. P. 160. B. se v čelo před bohy. Rkk. 8. — oč. Jak lvové bijem o mříže. Nrd. O boží při se bili. Žal. 77. Bijú se tam o zalanku. Sš. P. 781. — jak. Hodiny špatně bily. Us. Nebudem ja tvojou, uchovaj ma, Bože: lebo bys ma bíjau (bíjel) do deviatej kože. Sl. ps. 313. Bíti nemá do krve řemeslník učedlníka. Cod. jur. IV. 3. 1. 384. Bíte mého vraha na mé na všecko. NB. Tč. 251. Začalo mi moje srdce hodinkami bíti. Ht. Sl. ml. 233. Nadarmo čert svou matku bil, že se neuměla vymluviti. Km. Nepřátelé na mne bez mé příčiny vztekle bijí. Kom. Leč když z klamu (bit) po hlavici nebo za vrch neb po líci. Žk. 347. Kázal ji po líci bíti. Pass. mus. 285. — odkud. Tony z dálky v sluch mu bijí. Vrch. A jestližeby pak kdožkoli minci českou přepaloval a jinou z toho bil. Zř. F. I.W. XIII. Kováři ze starýho železa nový cvoky bijó. Sš. P. 683. — se s kým. Bij se s ním. BO. — kudy. Bolestný srdcem bije cit. Mcha. Maj. 5. vyd. 5. — kdy. Letos jsou sedláci biti (nebyla úroda). Us. V loni byl sem se lnem bit (prodělal jsem). Us. Msk. A ve máte zló mamo, vona by mě bijávala každó ho- dino. Sš. P. 634. — se. Barvy se bijí (ne- souhlasí, nehodí se k sobě). U Ronova. Rgl. — Cf. Odbiti. — Poznam. Původní článek měl by býti přapracován, ale za- bralo by to mnoho místa, tedy až při jiné příležitosti.

12475   Bití Svazek: 5 Strana: 0998
Bití. — B. blesku. Stč. Zem. 252. Neb jest ukřižován po mnohém bití a posmie- vánie. Št. Kn. š. 20. Jest hluch a bez roz- umu od toho b. Půh. II. 472.

12476   Bíti Svazek: 7 Strana: 1197
Bíti v dialektech. Vz List. fil. 1892. 286., 123. Jano, že prý tě bili, pravila matka synovi; načež syn: Mamko, nebili mňa, ko- pali mňa, trkli mňa, rvali mňa, ale že by mňa bili, nebili mňa. Us. Brt.

12477   Bíti Svazek: 8 Strana: 0017
Bíti. Dítě pravíc: ,Bito sem', ale nepraví proč. Bl. Gr. 295. Kto ša chce bit, musí tam byť. Slov. Phľd. 1893. 654. — koho jak. Bije, dobre mu ledvie nepoláme. Slov. Nov. Př. 591.

12478   Bíti Svazek: 9 Strana: 0013
Bíti. O tvarech vz Gb. II ml. III. 2. 211. Koho bijú, zas ho budú. Mus. slov. I. 10. B. koho jak. Vz Zát. Př. 248. nn., 298. a.

12479   Bíti Svazek: 10 Strana: 0017
Bíti. B. dříví = štípati. Wtr. exc. Aby řezník bil čisté maso na krám (porážet). Arch. XX. 306. — B. = stříleti. - odkud kam. Z těch pušek bili proti hradu. Lbk. 43. — B. = na svém trvati, státi. V zloděj. řeči. Čes. 1. XI. 140.

12480   Bití Svazek: 10 Strana: 0017
Bití. Kat. v. 2384., 2400. Bitie -- pugna, boj, bitva. Baw. Ar. v. 1409., J. v. 958. a j. O b. Tataru. Mill. 4., 39a.

12481   Bitka Svazek: 1 Strana: 0068
Bitka, y, f. = bitva, půtka. Streit, Kampf. Na Slov. Kde není protivníka, tu není bitky.

12482   Bitka Svazek: 5 Strana: 0998
Bitka, y, f. = pračka, die Rauferei, Schlä- gerei. Dch., Rb., Mtl. Dali se do bitky, ale starosta přišel a tu bitku rozehnal. Ostrav. Tč. — B. = potyk menších vojen- ských zástupů, který kratší dobu trvá a rozhodných následků v operacích váleč- ných nemá, das Gefecht. Vz Boj (v dod.). Čsk. Bitku svésti. Us

12483   Bitka Svazek: 8 Strana: 0017
Bitka. Ne každý, kdo křičí, do bitky je súci. Slov. Phľd. 1893. 699.

12484   Bitkár Svazek: 10 Strana: 0558
Bitkár, a, m. = kdo se rád bije. Brt. Sl. 17.

12485   Bitlen Svazek: 9 Strana: 0013
Bitlen, u, m. B. na pěchování mlatu. Hoř. 82.

12486   Bitný Svazek: 1 Strana: 0068
Bitný, bojovný, streitbar, tapfer. Res.

12487   Bitný Svazek: 5 Strana: 0998
Bitný, schlagbar. Šf.

12488   Bito Svazek: 9 Strana: 0013
Bito = hbitě. ?. utíkati. U Císařova. Mtc. 1?00. 344.

12489   Bito Svazek: 10 Strana: 0558
Bito = hbito. B. utíkej. Brt. Sl. 17.

12490   Bitomský Svazek: 5 Strana: 0998
Bitomský kraj. Vz Žer. Záp. II. 114.

12491   Biton Svazek: 1 Strana: 0068
Biton, a, m., syn argivské kněžky Cy- dippy, bratr Kleobův.

12492   Bitona Svazek: 5 Strana: 0998
Bitona, y, f., Wituna, hájovna a hospoda u Přeštic. PL.

12493   Bitouchov Svazek: 5 Strana: 0998
Bitouchov, a, m., vsi u Lomnice v Jič., u Mnichova Hradiště a u Semil; B. Malý, osada u Mnich. Hradiště. PL. Cf. Bl. Kfsk. 776., 883. Jak odstavují v B-vě (u Mnich. Hrad.) děti? Vz Sbtk. Krat. h. 23.

12494   Bítov Svazek: 5 Strana: 0998
Bítov, a, m., Witova, myslivna u Kla- tov ; Bittow, vsi u Tábora a u Berouna; Vöttau, městečko na Mor.; Wittowa, ves u Stoda. PL., Tov. I. 13., 25., Tk. III. 642., IV. 722., V. 235., VI. 312., VIL 410., Žer. Záp. II. 181., Blk. Kfsk. 849., Sdl. Hr. IV. 369., Tk. Ž. 7., S. N.

12495   Bítovanky Svazek: 5 Strana: 0998
Bítovanky, dle Benátky, Bitowanek, Klein-Bitowan, ves u Chrastě; Bitowanky, ves u Telče.

12496   Bitovany Svazek: 5 Strana: 0998
Bitovany, dle Dolany, Bitowan, Gross- Bitowan, ves u Chrastě. PL., Blk. Kfsk. 179., Sdl. Hr. I. 252.

12497   Bitovati Svazek: 1 Strana: 0068
Bitovati, loupiti, beuten. - co s kým: kořist' (děliti). Us. — co mezi koho = dě- liti. Jg. — se o co, čím: B. se kořistmi, D., Háj., o loupež. Ben. V.

12498   Bitovati Svazek: 5 Strana: 0998
Bitovati. Vz Bituňk, Mkl. Etym. 13. — co: plen (děliti). BO. — Ad mezi koho. Nerodili sú zbožie mezi sě bitovati. BO. — se kde oč. Vezl jim rúcha do Smědče a tu sú sě u něho o to bitovali. Pč. 48.

12499   Bitovati Svazek: 7 Strana: 1197
Bitovati = děliti. A to zbožie bitovachu. Arn. 1125.

12500   Bitové Svazek: 9 Strana: 0427
Bitové (?), pulsus, pozvonění, zastr. Vz Gb. Slov. 58.

12501   Bitovna Svazek: 5 Strana: 0998
Bitovna, y, f. = místo, kde se peníze bijí, razí. Koll. St. 671.

12502   Bitovník Svazek: 7 Strana: 1197
Bitovník, a, m., percussor, zastr. Pršp. 46. 66.

12503   Bitovník Svazek: 10 Strana: 0017
Bitovník, a, m., percussor. Rozk. P. 1166.

12504   Bitovo Svazek: 5 Strana: 0998
Bitovo, a, n., Bittau, ves u Bílovce ve Slez. PL.

12505   Bítovský Svazek: 5 Strana: 0998
Bítovský, ého, m., os. jm. Tk. VI. 346., Žer. Záp. II. 181., Blk. Kfsk. 27.

12506   Bitovšice Svazek: 5 Strana: 0998
Bitovšice, dle Budějovice. B. Horní, Ober-Bittowsehitz, ves u Jihlavy; B. Dolní, Unter-Bittowschitz, ves tamtéž. PL.

12507   Bitozeves Svazek: 5 Strana: 0998
Bitozeves, vsi, f., Wittoses, ves u Po- stoloprt. Vz Blk. Kfsk. 192.

12508   Bittner Svazek: 10 Strana: 0017
Bittner Jiří, herec a spis. f 6. /5. 1903. maje 52 léta. Vz Nár. list. 1903. č. 124. odp. str. 2.

12509   Bituminosnosť Svazek: 5 Strana: 0998
Bituminosnosť, i, f., die Bituminosität. Stč. Zem. 689.

12510   Bituňk Svazek: 1 Strana: 0068
Bituňk, u, m. = rozdělení kořisti a kořist' sama. Z něm. Beute. — Na Mor. a Slov. = šlachta, Schlachtbank. — Vz Gl.

12511   Bituňk Svazek: 5 Strana: 0998
Bituňk. Vz Mkl. Etym. 13. — B. = (vo- jenská) kořisť. Kšch. A dali jsú tomu Jak- šovi jeho b-ku jednu kopu grošóv; B-ky bral; Dostalo se mu b-ku 30 grošov; A na b-ku sě dostalo Vandeřovu synu klok šery otevřený. Pč. 14., 19., 49., 51.

12512   Bitunk Svazek: 7 Strana: 1197
Bitunk. Bral b-ky. Arch. IX. 500., 512.

12513   Bituňk Svazek: 8 Strana: 0017
Bituňk. Vzal mi koně, a z toho jemu b. dal. Pub. III. 222.

12514   Bitúnok Svazek: 8 Strana: 0017
Bitúnok, nku, m. = bituňk, jatka. V Phľd. XII. 173. se nedoporoučí, nýbrž místo něho jatka, jatky.

12515   Bitůvka Svazek: 10 Strana: 0017
Bitůvka, y, f., studánka u Chlumu. Čas. mor. mus. III. 130.

12516   Bitva Svazek: 1 Strana: 0068
Bitva, y, f., od bi (v bíti). B., bitka, boj, potýkání, Kampf, Treffen, Schlacht. V. B. pěší, pěšího lidu; jízdného lidu, mezi jezdci; hlavní, tuhá, krvavá, na prázdno, námořní, mořská, na moři, na vodě, v poli. Us., Jg., D. B. rozhodná, na pevné zemi; do b-y jíti; b-u nabídnouti; znamení k b-ě dáti. Nt. B. na zemi, na moři. Us. V bitvě se cvičiti. Rk. Bitvu svésti, držeti, udělati, V., začíti, vy- státi, obnoviti, Jg., vyhráti, získati, ztratiti, V., prohráti, Flav., ustanoviti, zastaviti, ukon- čiti, obnoviti, Us., obdržeti (vyhráti). Vojsko k bitvě vésti. Kom. B. se počíná. D. B. se strhla. Us. K bitvě pobídnouti, vybídnouti koho. Jg. K bitvě se chystati, strojiti, Flav., se pobízeti, volati, troubiti, den ustanoviti. Jg. Bitvou se setkati, potkati. Jg. Bitvou nepřítele pobiti, položiti. V. K bitvě křičeti. Br. V bitvě býti, Jg., zůstati, umříti, pad- nouti, zahynouti, V., zajíti. D. Z bitvy utéci. Šm. S kopce na bitvu patřiti (vz Bezpečnosť). Č. Dada příčiny k bitvě, co sobě uhoníš, to měj. Rb. - Vz Boj, Válka, Pranice. - B., souboj, Zweikampf. Kom. Ktož pobídku maje dosti neučiní a nevydá bitvy, hanbu sobě nese. T??. kap. 203. — B. = pranice, Rau- ferei. od slov přišlo do Bitvy (k pranici). Us. Vrány a kavky Daly soBě Bitvu. Kom.

12517   Bitva Svazek: 9 Strana: 0013
Bitva = porážka. Dobytek ? bitvě při- hnati. 1510. Arch. XVII. 117.

12518   Bitva Svazek: 10 Strana: 0017
Bitva, duellum, souboj. Sr. Jir. H. Prove 13.

12519   Bitva Svazek: 10 Strana: 0558
Bitva. Bitvu pustiti = na souboj vyzvati. Zl. Pr. XXI. 111.

12520   Bitviště Svazek: 7 Strana: 1197
Bitviště, ě, n. = bojiště. Ott. IV. 115.

12521   Bitvopis Svazek: 5 Strana: 0998
Bitvopis, u, m., das Schlachtbulletin. Čsk., Loos.

12522   Bitý Svazek: 1 Strana: 0068
Bitý, geschlagen. B. zlato, peníz (ražený, geprägt), podlaha, gestampft. Jg. Éetěz bitým dílem uměním zlatnickým ozdobený. Půh. 1545. Bitý nebitého nese (když necepovaný chlap sedě na koni krutě s ním nakládá, Č.; když bídák boháče podporuje. Vz Opačný. LB.). Bitému psu jedno hůl ukaž. Pk. Vice jest bita než syta (o špatné ženě). LB., Č.— na co: Groš na českou stříž a zrno bitý. D.

12523   Bitý Svazek: 5 Strana: 0998
Bitý. — Ja budem bitý od svojho tatíčka . Ht. Sl. ml. 202. Maso čerstvě bité. Dch. B. dílo, Goldschlägerarbeit. Gl., Dch. Na jiné to ustrkali, aby bitý nebitého nesl. Bart. — B. — pevný, fest, hart. B. stezky. Val. Bílý Fr.

12524   Bitý Svazek: 9 Strana: 0013
Bitý. B. žena. Vz Zát. Pr. 96. a.

12525   Bitýška Osova Svazek: 5 Strana: 0998
Bitýška Osova, Ossowa-Bittischka, mě- stečko u Vel. Meziříčí; B. Veverská, Bit- tischka, Eichhorn-Bittischka, městečko v Br- něnsku. PL.

12526   BÍudník Svazek: 8 Strana: 0019
BÍudník, a, m. = bludař. Vel. Kal. 268.

12527   Biulka Svazek: 10 Strana: 0017
Biulka, y, f., potok v Tatrách odtékající z Peti stvů (jezer). Hlk. XI. 34.

12528   Biuret Svazek: 7 Strana: 1197
Biuret, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 145.

12529   Bivalentní Svazek: 5 Strana: 0998
Bivalentní = dvojmocný. B. prvky. R.

12530   Bivariantní Svazek: 10 Strana: 0017
Bivariantní, lat. B. soustava. Vot. 259.

12531   Bivce Svazek: 1 Strana: 0068
Bivce, e, m. = Bijce. Č.

12532   Bivce Svazek: 5 Strana: 0998
Bivce, e, m., percussor, der Todtschlager. ZN. Zlomek strč. exodu. Listy filolog. 1880. 131. B. nebude vinen krví. BO.

12533   Bivec, vce Svazek: 9 Strana: 0427
Bivec, vce, m. = bijce. Vodň. (Mus. 1844. 148.

12534   Bivnice Svazek: 10 Strana: 0558
Bivnice, e, f. = část voz. Mus. slov. VII. 58.

12535   Bivný Svazek: 5 Strana: 0998
Bivný, vz Bevný.

12536   Bivoj Svazek: 5 Strana: 0998
Bivoj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118. Vz S. N.

12537   Bivol Svazek: 5 Strana: 0998
Bivol, a, m. = hlupák. Mor. Brt.

12538   Bivol Svazek: 10 Strana: 0558
Bivol, a, m. = buvol; hlupák. Brt. Sl. 17.

12539   Bivuak Svazek: 1 Strana: 0068
Bivuak, u, m., z fr. bivouac, přenocování vojska pod širým nebem. Rk.

12540   Biz Svazek: 8 Strana: 0017
Biz, u, m. = mlezivo (buchta). Brt, D. II. 472., 478.

12541   Biza Svazek: 5 Strana: 0998
Biza, y, f. = dýmka, die Pfeife. Na Vsacku. Vck., Brt. D. 199. — B. = tačný dobytek, fettes, feistes Vieh. — B. = ženská s velikýma prsoma. Na Mor. Bkř. — B., m., os. jm. B. Jak. Blk. Kfsk. 1093.

12542   Bíza Svazek: 10 Strana: 0017
Bíza Fr., malíř f 18. /4. 1904. maje 54 léta. Vz Nár. list. 1904. 109. 2.

12543   Bíza Svazek: 10 Strana: 0558
Bíza Fr., mal. f. 1904. Sr. Zl. Pr. XXI. 322., Zvon IV. 436.

12544   Bizanka Svazek: 5 Strana: 0998
Bizanka, y, f., samota u Jičína.

12545   Bizant Svazek: 7 Strana: 1197
Bizant, u, m., bizanca, zastr. Pršp. 74. 41.

12546   Bizarní Svazek: 1 Strana: 0068
Bizarní = podivínský, svéhlavý, divou- ský. Rk.

12547   Bizarnosť Svazek: 5 Strana: 0998
Bizarnosť, i, f. = podivinství, divouství, die Bizarrerie. Nz., Nrd. v Osv. I. 84.

12548   Bizarný Svazek: 5 Strana: 0998
Bizarný = podivínský, divouský, bizarr. Nz.

12549   Bizarrie Svazek: 10 Strana: 0017
Bizarrie, e, f., fr. = podivínství, nápad- nosť, rozmarnosť, nestálost. Nár. list. 1903. č. 154. 13.

12550   Bízeti Svazek: 7 Strana: 1197
Bízeti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 286.

12551   Bizík Svazek: 5 Strana: 0998
Bizík, a, m., os. jm. Slov. Šd.

12552   Bizina Svazek: 8 Strana: 0017
Bizina, y, f. = hubená ženská. Han. Brt, D. II. 294.

12553   Bizon Svazek: 5 Strana: 0998
Bizon, a, m., vz Bison.

12554   Bizrad Svazek: 5 Strana: 0998
Bizrad, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

12555   Bizradec Svazek: 5 Strana: 0998
Bizradec, dce, m., Bishradetz, ves u Sol- nice. Vz Blk. Kfsk. 679.

12556   Bizraz Svazek: 5 Strana: 0998
Bizraz = Bizradec. PL.

12557   Biztatovať Svazek: 10 Strana: 0017
Biztatovať =? Slov. Czam. Slov. 122.

12558   Bizuch Svazek: 5 Strana: 0998
Bizuch, u, m. = o such, placka z neky- saného těsta na blaše upečený. Ve Slez. Tč Vz Blacha.

12559   Bizuša Svazek: 8 Strana: 0017
Bizuša, e, f., míst, jm. na Slov. Phľd. XII. 179.

12560   Biženství Svazek: 1 Strana: 0068
Biženství, n., zastr., hojnosť. Ps. ms.

12561   Biženství Svazek: 10 Strana: 0017
Biženství, n. Sr. Obiženství.

12562   Bižuby Svazek: 5 Strana: 0998
Bižuby = Zbizuby.

12563   -Bj Svazek: 6 Strana: 0204
-Bj.

12564   bj Svazek: 8 Strana: 0017
bj mění se v b', b: Dobany. Vz Gb. H. ml. I. 421.

12565   Bja Svazek: 5 Strana: 0998
Bja skupina. Vz Mkl. aL. 228.

12566   Bje Svazek: 8 Strana: 0017
Bje, povel koním = vije! Brt. I). II. 294.

12567   Bječ Svazek: 7 Strana: 1197
Bječ, e, m. = bič. U Domažl. Jrsk.

12568   Bjély Svazek: 8 Strana: 0017
Bjély == bílý. Hľadzí bjélym — zazerá. Phľd. 1895. 120. Cf. Biely.

12569   Bjeza Svazek: 5 Strana: 0998
Bjeza, sambucus nigra. Slov. Bartol. Göm.

12570   Bjiřič Svazek: 9 Strana: 0013
Bjiřič, e, m. = komediant (Netolice). Kub. 150.

12571   Bjitovec Svazek: 5 Strana: 0998
Bjitovec, vce, m. B. Petr. Vz Blk. Kfsk. 1072., 1075.

12572   Bjtva Svazek: 5 Strana: 0998
Bjtva. — Ad boj. B. = potyk celých armád n. sborů několik hodin ano i celý den trvající, jenž má rozhodné, následky v zápětí, die Schlacht. Vz Boj. Čsk. — Ad souboj, duellum. B. = boj či sedání pro česť uraženou; Tehda hotov jsa k bitvě. Kn. drn. 40., 41., Arch. II. 89. B. o hrdlo. Tov. 113. Panic svoboden je bitvu pustiti (soubojem se utkati). Jrsk.

12573   Bjúz Svazek: 5 Strana: 1097
Bjúz, u, m. = vous. Cf. Búzy. Šedivý b. Č. Čt. II. 146. Nepuojdem za teba, ty starý vdovčisko, mrdal bys búzami, ako kocú- risko. Koll. Zp. I. 270. — B., a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 18., Tk. I. 119.

12574   bl Svazek: 8 Strana: 0017
bl. V bl b a) přisuto: voblíznouti, b) od- suto: liští m. bliští. Dšk. Jihč. I. 22. — bl m. vl: záblačka, babina. Dšk. Jihč. I. 24.

12575   Bl-bl-bl Svazek: 9 Strana: 0014
Bl-bl-bl. Tonek vrz Nocina do zádu, a ten bum do vode hned nad ňem udělala bl-bl-bl. Císařov. Mtc. 1899. 35.

12576   Blabeň Svazek: 5 Strana: 0998
Blabeň, bně, f. = blabuně, bublina. Rk.

12577   Blabol, u Svazek: 5 Strana: 0998
Blabol, u, m., das Geplauder, Gewäsche. Dch.

12578   Blabolil Svazek: 5 Strana: 0998
Blabolil, a, m. = blabonil. Rk.

12579   Blaboliti Svazek: 1 Strana: 0068
Blaboliti = žvástati.

12580   Blaboliti Svazek: 5 Strana: 0998
Blaboliti. — abs. Pořád blabolíme a nic neděláme. Us. — co. Co ten tam b-lí ? Us. Šd., Sá. Sestřička malá b-la modlitbičku za hochem. Ntr. VI. 270 — co komu. Kká. K sl. j. 163. — jak dlouho. Celou noc nám blábolil (phantasiren, blouzniti v ne- moci). U Počátek výhradně v tomto smyslu. Jdr.

12581   Blábolivě Svazek: 10 Strana: 0558
Blábolivě se smáti. Zvon VI. 202.

12582   Blabolivý Svazek: 5 Strana: 0998
Blabolivý, plauderhaft. B. řeč = blabol. Čch. Bs. 157. B. jazyk, die schwatzhafte Zunge. Dch.

12583   Blabolný Svazek: 10 Strana: 0017
Blabolný. B. sen. Slád. Rich. 183.

12584   Blaboň Svazek: 5 Strana: 0999
Blaboň, ě, m. = blabonil. Prk. Přísp. 28.

12585   Blabonil, a Svazek: 1 Strana: 0069
Blabonil, a, m. = žváč. Plauderer. Us.

12586   Blaboniti Svazek: 1 Strana: 0069
Blaboniti, il, ěn, ění = žváti. — co. Us.

12587   Blabositi Svazek: 5 Strana: 0999
Blabositi = blabotati. Ssk.

12588   Blabot Svazek: 5 Strana: 0999
Blabot, u,m, das Geschwätz. Ssk., Bern.

12589   Blabota Svazek: 1 Strana: 0069
Blabota, y, m. = žváč. Us.

12590   Blaboták Svazek: 5 Strana: 0999
Blaboták, a, m., der Schwätzer. Ssk.

12591   Blabotati Svazek: 1 Strana: 0069
Blabotati = bleptati, žváti. Koll.

12592   Blabotati Svazek: 5 Strana: 0999
Blabotati, schwätzen. Ssk.

12593   Blabotavý Svazek: 5 Strana: 0999
Blabotavý, geschwätzig. Ssk.

12594   Blabotiti Svazek: 5 Strana: 0999
Blabotiti = blabotati. B-tí vodpusť světa, ins Blaue reden. Sb. sl. ps. I. 87.

12595   Blabtati Svazek: 5 Strana: 0999
Blabtati = bláboliti. Co blabceš? Laš. Brt. D. 199.

12596   Blabule Svazek: 5 Strana: 0999
Blabule, e, f. B. na hnací peci, der Drang im Hüttenwesen. Šm.

12597   Blabuň Svazek: 5 Strana: 0999
Blabuň, ě, f. = blabuně. Vrch. Jak tu sklennou b. drtím v půli. Kká. Š. 16.

12598   Blabuňa Svazek: 5 Strana: 0999
Blabuňa, m., dle Bača = hlupec, na- dávka. Kdyby nebyl b., bylo by to s nimi jinak. B Skrýje. Brnt.

12599   Blabuňatec Svazek: 5 Strana: 0999
Blabuňatec, tce, m., tococa, rostl. B. kulatý, t. guianensis. Vz Rstp. 572.

12600   Blabuně Svazek: 1 Strana: 0069
Blabuně, e, f. = bublina; šešulinka. Us.

12601   Blabuně Svazek: 5 Strana: 0999
Blabuně, v bot. ampulla, die Blase, Blatt- blase. Nz.

12602   Blabuniti Svazek: 5 Strana: 0999
Blabuniti, il, ěn, ění = blaboniti, žváti. Ostrav. Tč.

12603   Blabuňka Svazek: 5 Strana: 0999
Blabuňka, y, m. = žvástal, mluvka. U Kr. Hrad. Kšf. — B. = bublinka. Dk.

12604   Blácení Svazek: 5 Strana: 0999
Blácení, n., das Bekothen. Sm.

12605   Blácený Svazek: 5 Strana: 0999
Blácený; -en, a, o, bekothet. Šm.

12606   Blacga Svazek: 5 Strana: 0999
Blacga, y, f. = měkká věc na př. telecí maso, etwas weiches To je b. Val. Vck.

12607   Blacgavý Svazek: 5 Strana: 0999
Blacgavý = slabý, nevládný tělem, schwach, kraftlos. Val. Vck., Brt. D. 200.

12608   Blacká Svazek: 7 Strana: 1197
Blacká, é, f. = mor. tanec.

12609   Blacko Svazek: 5 Strana: 0999
Blacko, a, n. = bláto. To je blacka na cestě (mrzutě řečeno). Mor. Vck.

12610   Blaco Svazek: 10 Strana: 0017
Blaco, a, n. = bláto. Hauer 10.

12611   Blačák Svazek: 5 Strana: 0999
Blačák, a, m., der Blöcker. Slov. Bern.

12612   Blačati Svazek: 5 Strana: 0999
Blačati = blečeti, blocken. Tu neďaleko jednoho humna počuje starú kozu b. Slov. Dbš. Sl. pov. VIII. 15. — B. = plakati, plärren. Ssk., Bern.

12613   Blačavý Svazek: 5 Strana: 0999
Blačavý, blöckend; plärrend. Slov. Ssk.

12614   Blačení Svazek: 5 Strana: 0999
Blačení, n. = blečení, das Blöcken der Schafe. Slov. Dbš. Obyč. 56.

12615   Blačeti Svazek: 5 Strana: 0999
Blačeti = blečeti. Slov.

12616   Blačiak Svazek: 5 Strana: 0999
Blačiak, u, m. = vatra. Kde nás šuhajci při b-ku či vatre s potravou čakali. B. či blčiak veselo práskal. Slov. Syt. Tab. 257. — B., a, m., der Blöcker; Plärrer. Slov. Ssk.

12617   Blačka Svazek: 1 Strana: 0069
Blačka, y, f., špatná polívka z mouky. Us. na Mor.

12618   Blädastý Svazek: 5 Strana: 0999
Blädastý, blässlich. Slov. Ssk.

12619   Blädavý Svazek: 5 Strana: 0999
Blädavý = blädastý. Slov. Ssk.

12620   Blädnouti Svazek: 5 Strana: 0999
Blädnouti = blednouti. Slov. Ssk.

12621   Bľadzgavý Svazek: 10 Strana: 0558
Bľadzgavý = mdlý jako blacko (bláto). Brt. Sl. 17.

12622   Blafal Svazek: 1 Strana: 0069
Blafal, blafoun, a, m., kdo mnoho a) jí, Vielfrass; B) žvástá, Plauderer. Us.

12623   Blafal Svazek: 5 Strana: 0999
Blafal, a, m., vz Blafoň.

12624   Blafárňa Svazek: 5 Strana: 0999
Blafárňa, dle Káča = paščeka. Mor. Brt., Vck.

12625   Blafařiti Svazek: 5 Strana: 0999
Blafařiti, il, en, ení = blafati, hltavě jísti, gierig essen. U N. Kdyně. Rgl.

12626   Blafati Svazek: 1 Strana: 0069
Blafati, hltavě jísti, gierig essen, schlabern 2. žváti, unnütz plaudern. Neblafej pořád.

12627   Blafati Svazek: 5 Strana: 0999
Blafati, vz Blafařiti. Us. — B., blafkati = štěkati, bellen: o psovi a též o hubaté ženě. Neblafkej pořád. Mor. Šd. Pes ščeká, blafká, skujíká (jsa bit), vyje. Mor. Brt. — B. = tlouci, schlagen. — koho čím jak: pěstí po hubě. U Uher. Hrad. Tč.

12628   Blafkati Svazek: 10 Strana: 0017
Blafkati = štěkati. Na slov. Skalicku. Sbor. čes. 86.

12629   Blafkot Svazek: 5 Strana: 0999
Blafkot, u, m. = blafání, štěkot. A ohavný dávaly b. Slov. Hol. 34.

12630   Blafna Svazek: 1 Strana: 0069
Blafna, y, m. a f., žrout; žváč. Vz Blafal.

12631   Blafnouti Svazek: 5 Strana: 0999
Blafnouti, vz Blafati.

12632   Blafoň Svazek: 5 Strana: 0999
Blafoň, ě, m., der Beller, blafal. Již. Mor. Šd., Brt. D.

12633   Blafoun Svazek: 1 Strana: 0069
Blafoun, vz Blafal.

12634   Blafoun Svazek: 5 Strana: 0999
Blafoun, a, m. = žváč, tlachal. U Tře- bonína. Olv.

12635   Blafúňat Svazek: 8 Strana: 0535
Blafúňat = štěkati. Mor. Nár. list. 1897. č. 23. odp. feuill.

12636   Bľaga Svazek: 10 Strana: 0558
Bľaga y, f. = řídké bláto na cestě; vůbec něco měkkého (opovržlivě). Brt. Sl. 17.

12637   Blagať koho Svazek: 10 Strana: 0558
Blagať koho = snažně prositi. Brt. Sl. 17.

12638   Blah Svazek: 1 Strana: 0069
Blah, vz Blahý. — 2. Blah, a, m., blázen, ein Narr. Jg.

12639   Blah Svazek: 7 Strana: 1197
Blah, vz Blahoslav (dod.).

12640   Blah, a, m Svazek: 5 Strana: 0999
Blah, a, m., Makarius (sv.). Šd.

12641   Bláha Svazek: 1 Strana: 0069
Bláha, y, m., vz stran skloňování: De- spota. B., hlupec. Potkal se s němým Bláhou. Vz Mlčeni, Hloupý. Č., LB. — B., y, f. = blaženosť. Ani mne moci, leč Bláhy přibylo. Kat. 1828. Glück, Glückseligkeit.

12642   Blaha Svazek: 5 Strana: 0999
Blaha, y, f., samota u Krumlova.

12643   Bláha Svazek: 5 Strana: 0999
Bláha = blaženosť. Dch. Zem naň bláhu proudem vylívá. B. nebeská, věčná. Sš. Bs. 166., II. 197. (II. 103., 104., 149.). — B., y, m., os. jm. Tk. V. 98., 101. — B. Ma- touš, starší církví evang. 1772.—1837. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 186., S. N., Jg. H. 1. 535. — B. Jos, † 1831. Jg. H. 1. 535. — B.- Vojtěch, školní řed. v Praze, pěstoval hudbu a zpěv. 1811.—1882. Vz Enc. paed. I. 644., S. N.

12644   Bláha Svazek: 7 Strana: 1197
Bláha, y, m. = Macarius. Kld. Rok. I. 264. Cf. Blahoslav (dod.). — B., y, f. A proto náš spasitel najprvní bláhu nás učí. Výb. I. 1778.

12645   Bláha In. Arn Svazek: 10 Strana: 0017
Bláha In. Arn., básník. Vz Mus. 1902. 554.

12646   Blaháč Svazek: 5 Strana: 0999
Blaháč, e, m., der Glückselige. Slov. Ssk.

12647   Blahaju Svazek: 1 Strana: 0069
Blahaju (zastaralé) = benedico, blaho- řečím. Šb.

12648   Blahák Svazek: 5 Strana: 0999
Blahák, a, m., os. jm. Šd., S. N.

12649   Blahání Svazek: 5 Strana: 0999
Blahání, n., benedictio, das Segnen. Ž. wit. 20. 7., 83. 8. Načež b-ním list zavírá. Sš. II. 64.

12650   Blahání Svazek: 7 Strana: 1197
Blahání, n., benedictio. Ol. Deut. 27. 12.

12651   Blahati Svazek: 5 Strana: 0999
Blahati = dobrořečiti, blahoslaviti, be- nedicere, Glück anwünschen, segnen. Cf. Mz. v List. filol. 1880. 8. — abs. Bezdět- kyně budou blahány. Sš. III. 210. —komu. Blahaju Hospodinu. Ž. wit. 15. 7. Mluvieše blahaje Bohu; Blahachu Hospodinu a lidu jeho. BO., ZN. Blahajte, angelé Hospodinu. BO. Blahala si = byla blažena, libovala si. Slov. Když Alžběta Marii blaháše. Št. Kn. š. 298. — si v čem. Starý R. se starým Jedlovským b-li si ve svých dítkách. Ntr. VI. 269. —co, koho. Tudy blahal pán Ježíš Petra; Blahám se (za šťastného se kladu), že ... Sš. II. 13., Sk. 276. Bydlechu v chrámě blahajíce Boha. ZN. — koho proč. Neblahám Pavla tak pro jeho do ráje božího podnesení, jak pro jeho okovů podnikání. Sš. II. 103. — čím: ústy bla- hachu, benedicebant. Ž. wit. 61. 5. — kde. Životy mučedlníkóv před lidem b. Ch. (Jir. exc.).

12652   Blahati.- komu Svazek: 1 Strana: 0069
Blahati.- komu (žehnati): pannám. Št., hospodinu (Dobrořečiti). Výb. I. Kristus ne nečistému srdci Blahá. Št. — čím = selig sein, blažen býti. Věztež to, že tiem bla- haji. Kat. 393. — si co: Bláhá si to = líbí se mu to. Rk.

12653   Blaheň Svazek: 5 Strana: 0999
Blaheň, hně, m., os. jm. NB. Tč. 39.

12654   Blahen Svazek: 7 Strana: 1197
Blahen, a, m , vz Blahoslav (dod.).

12655   Blahník, a Svazek: 5 Strana: 0999
Blahník, a, m., os. jm. Šd.

12656   Blahnúti Svazek: 9 Strana: 0427
Blahnúti = štěknouti, hafnouti, belfern, zastr. Vz Gb. Slov. 59.

12657   Blaho Svazek: 1 Strana: 0069
Blaho. 1. adv. = dobře, právě, šťastně, gut, wohl, recht, glücklich. Jg.; komp. bla- žeji. B. tobě. Jg. Není ti b. Us. Blaho jim = sláva jim. Šm. — 2. Blaho, a, n., Heil, Wohl, Wohlfahrt. O b. lidí se starati, pečo- vati. Us. Na B. = na zdar! Šm. B. obce, obecné, nejvyšší; pro b. vlasti něco vyko- nati. Nt. Tam b. kvete. Jg. — Nyní ve slože- ných slovech často „blaho" se užívá, kde dříve „ dobro" se užívalo: Dobroslav — Blahoslav. Jg.

12658   Blaho Svazek: 5 Strana: 0999
Blaho. — Ad 2. B. = souhrn všeho toho, co nejvýš libé a lahodné, příjemné a roz- košné jest. Vz S. N. B. obecné čí veřejné, tělesné, duševní, národní, Us., praktické, idealní. Šml. I. 45. Ve blahu tonouti. Dch. Pokroč z věže ven vz rané blaho tamo na skálu (= na blahé ráno). Rkk. 19.

12659   Blahobarvek Svazek: 5 Strana: 0999
Blahobarvek, vku, m. = chromovka. S. N.

12660   Blahoblahý Svazek: 5 Strana: 0999
Blahoblahý, hochselig. Dch.

12661   Blahoborný Svazek: 5 Strana: 0999
Blahoborný, glückzerstörend. Dch. B. vrah. Štulc. I. 189.

12662   Blahobožiti Svazek: 5 Strana: 0999
Blahobožiti, il, en, ení, erbauen (mor.). Dch.

12663   Blahobožný Svazek: 5 Strana: 0999
Blahobožný, erbaulich. B. kniha. Dch.

12664   Blahobrašný Svazek: 5 Strana: 0999
Blahobrašný = božský. B. jesle. Vký.

12665   Blahobudný Svazek: 5 Strana: 0999
Blahobudný, blahobudivý, selig weekend. Šm.

12666   Blahobyt Svazek: 1 Strana: 0069
Blahobyt, u, m., Wohlstand. B. něčí pod- porovati; b. míti; v b-u býti. Nt. Stran pří- sloví viz: Břicho, Barbora, Tisíc, Zazobaný, Cvok, Vole, Topinka, Polívka, Pečeně, Hody, Knedlík, Peří, Zábsti, Kůže, Trdlo, Bůh, Huj, Čert, Hrdlo, Koza, Lačný, Ledvina, Mléko, Noha, Nebe, Obrok, Rákosí, Růže, Ryba, Poduška, Šiška, Vrabec.

12667   Blahobytně Svazek: 5 Strana: 0999
Blahobytně, im Wohlstand. Ba i po- druhové tenkrát b. se měli. Kos.

12668   Blahobytnický Svazek: 7 Strana: 1197
Blahobytnický, Lebemanns-. B. úsměv. Herm.

12669   Blahobytník Svazek: 5 Strana: 0999
Blahobytník, a, m., der Lebemann. Dch.

12670   Blahobytnosť Svazek: 5 Strana: 0999
Blahobytnosť, i, f., glückseliges Leben. Šm.

12671   Blahobytný Svazek: 5 Strana: 0999
Blahobytný. B. idea, die Idee des Wohl- standes. Kos.

12672   Blahobytosť Svazek: 5 Strana: 0999
Blahobytosť, i, f. = blahobyt. Ssk.

12673   Blahocestovati Svazek: 5 Strana: 0999
Blahocestovati = šťastně cestovati, «vo- O-eľv. Sš. I. 24.

12674   Blahocit Svazek: 1 Strana: 0069
Blahocit, u, m. Č. Seliges Gefühl.

12675   Blahocitnosť Svazek: 5 Strana: 0999
Blahocitnosť, i, f. = blahocit. Šm.

12676   Blahocitný Svazek: 5 Strana: 0999
Blahocitný, wohlbehaglich. Dch.

12677   Blahočarný Svazek: 10 Strana: 0017
Blahočarný amulet. Zr. Let. IV. 113.

12678   Blahočelný Svazek: 5 Strana: 1000
Blahočelný = k blahu čelící, segenbrin- gend. Tč. B. snaha. Štulc. I. 165.

12679   Blahočestí Svazek: 5 Strana: 1000
Blahočestí, n. (zbytečno), die Wohlehr- barkeit. Vký.

12680   Blahočestný Svazek: 5 Strana: 1000
Blahočestný, wohlehrbar. Šm.

12681   Blahočet Svazek: 5 Strana: 1000
Blahočet, čtu, m., araucaria, rostl. B. čtyřřadý, a. imbricata. Vz Rstp. 1441., Kk. 102., Rosc. 102.

12682   Blahočiniti Svazek: 1 Strana: 0069
Blahočiniti (vz Činiti), wohlthun. — komu. Us. — kdy: Lék v chorobě blaho- činí. Krok.

12683   Blahočiniti Svazek: 5 Strana: 1000
Blahočiniti, il, ěn, ění, wohlthun. Šm.

12684   Blahočinnosť Svazek: 1 Strana: 0069
Blahočinnosť, i, f., Wohlthätigkeit.

12685   Blahočinnosť Svazek: 5 Strana: 1000
Blahočinnosť, i, f., die Wohlthätigkeit. Šm.

12686   Blahočinný Svazek: 1 Strana: 0069
Blahočinný, wohlthätig.

12687   Blahočinný. — B Svazek: 5 Strana: 1000
Blahočinný. — B. vlastnosť, Vlč., těcha. Kká, Td. 301.

12688   Blahodar Svazek: 5 Strana: 1000
Blahodar, u, m. = zvláštní dar blaho- vůle boží, die wohlthuende Gabe. B. du- chovní; O b-rech se apoštol Pavel místněji prostírá v listu Kor. 12. 4. Sš. I. 24.

12689   Blahodárce Svazek: 1 Strana: 0069
Blahodárce, e, blahoděj, e, m. Wohl- thäter.

12690   Blahodárce Svazek: 10 Strana: 0017
Blahodárce, e, m. Msn. II. 291., 448.

12691   Blahodariť Svazek: 7 Strana: 1197
Blahodariť = děkovati. Slov. Czm. 78.

12692   Blahodárnosť Svazek: 1 Strana: 0069
Blahodárnosť, i, f., dobročinnosť, pro- spěšnosť, Wohlthätigkeit; vděčnost', Dank- barkeit.

12693   Blahodárnosť Svazek: 5 Strana: 1000
Blahodárnosť, i, f., die Dankbarkeit, das Heilbringen. Šm.

12694   Blahodárný Svazek: 1 Strana: 0069
Blahodárný, dobročinný, štědrý, pro- spěšný, užitečný. — Blahodárně působiti.

12695   Blahodárný Svazek: 5 Strana: 1000
Blahodárný. B. účinky, vliv, déšť, světlo, teplo. Us. Pdl.

12696   Blahodařiti Svazek: 5 Strana: 1000
Blahodařiti, il, ení, Almosen geben. Šm.

12697   Blahodať Svazek: 5 Strana: 1000
Blahodať, i, f. = milosť. Jimi (blaho- datmi) Pavel od Boha obzvláště nadělen byl; Rozjímání milostí, b-tí kříže. Sš. I. 21.. II. 69.

12698   Blahodatně Svazek: 9 Strana: 0013
Blahodatně vládnouti. Besedník 586.

12699   Blahodatný Svazek: 5 Strana: 1000
Blahodatný, glückspendend. Msn. Or. 41., Osv. V. 765. B. zřídla. Msn. Or. 155.

12700   Blahodatný Svazek: 10 Strana: 0017
Blahodatný. Spáti b tným spánkem po celou noc. Msn. II. 457. B. pozemi. Ib. 144.

12701   Blahoděčný Svazek: 5 Strana: 1000
Blahoděčný jásot. Msn. Or. 25.

12702   Blahodechý Svazek: 7 Strana: 1197
Blahodechý, Heil hauchend. B. květ. Vc. Lab. 57.

12703   Blahoděj Svazek: 1 Strana: 0069
Blahoděj, vz BlahoDárce.

12704   Blahoděj Svazek: 5 Strana: 1000
Blahoděj, e, m., der Wohlthäter. Šm.

12705   Blahoděj ný Svazek: 1 Strana: 0069
Blahoděj ný, wohlthuenD.

12706   Blahodějice Svazek: 5 Strana: 1000
Blahodějice, e, f., die Wohlthuende. Dch.

12707   Blahodějně Svazek: 5 Strana: 1000
Blahodějně, wohlthuend. B. působiti. Mus. 1880. 588.

12708   Blahodějnosť Svazek: 5 Strana: 1000
Blahodějnosť, i, f., die Wohlthätigkeit. Šm.

12709   Blahodějný Svazek: 5 Strana: 1000
Blahodějný. B. činnosť, Osv. I. 41, jutro, Rkk., myšlénky, Mtc. 1. 63. 4., působení. Anth. Jir. I. 3. vyd. IV.

12710   Blahodějství Svazek: 5 Strana: 1000
Blahodějství, n. = blahodějnosť. Šm.

12711   Blahodějstvovati Svazek: 5 Strana: 1000
Blahodějstvovati = blaze působiti, wohl- thuend wirken. Slov. — kde. Aby evan- jelium bezprostredne b-lo. Lčb. CM. 21.

12712   Blahodění Svazek: 5 Strana: 1000
Blahodění, n., das Aussprechen günstiger Worte. Lpř.

12713   Blahodětel Svazek: 5 Strana: 1000
Blahodětel, e, m., der Wohlthäter. Šm.

12714   Blahodíti Svazek: 1 Strana: 0069
Blahodíti, ději, děj, dějí, děl, dění n. díní, wohlthun. — čemu, komu: Vlasti blaho- dějte. Kamar.

12715   Blahodíti Svazek: 5 Strana: 1000
Blahodíti. Když tak újatek a úchabek jejich (židů) blahoděl. Sš. I. 116.

12716   Blahodobí Svazek: 5 Strana: 1000
Blahodobí, n., eufemia. V MV. nepravá glossa. Pa.

12717   Blahoduch, a Svazek: 5 Strana: 1000
Blahoduch, a, m., der selige Geist. Sídlo b-chů. Sš. II. 141.

12718   Blahoduchosť Svazek: 5 Strana: 1000
Blahoduchosť, i, f. = blahoduší. Šm.

12719   Blahoduší Svazek: 5 Strana: 1000
Blahoduší, n., der Edelmuth. Šm., Ssk.

12720   Blahoduší Svazek: 7 Strana: 1197
Blahoduší, n. Mravnosť aneb raději b. Pal. Rdh. I. 290.

12721   Blahodůvěrnosť Svazek: 5 Strana: 1000
Blahodůvěrnosť, i, f., die Vertrauungs- seligkeit. Dch.

12722   Blahodyšný Svazek: 5 Strana: 1000
Blahodyšný, glückathmend. Čch. Dg. 709. B. náruč. Čch. Mch. 39.

12723   Blahohlas Svazek: 10 Strana: 0017
Blahohlas, u, m. Msn. Od. 303.

12724   Blahohlasí Svazek: 5 Strana: 1000
Blahohlasí, n., angenehme Stimme. Šm.

12725   Blahohlasý Svazek: 5 Strana: 1000
Blahohlasý, angenehme Stimme habend. Sm.

12726   Blahohlučný Svazek: 5 Strana: 1000
Blahohlučný, ev'íoc,-, selig, festlich um- jubelt. Lpř.

12727   Blahohojný Svazek: 7 Strana: 1197
Blahohojný. B. niva. šept. Č. Kn. š. 232.

12728   Blahohrdý Svazek: 9 Strana: 0013
Blahohrdý. Jesti v tom něco b-ho. Hanš. Neb. 56.

12729   Blahohrůza Svazek: 5 Strana: 1000
Blahohrůza, y, f. = bázeň, pochodící z přílišného blaha nebo z pocitu přílišné blaženosti. Sš.

12730   Blahohyt Svazek: 9 Strana: 0013
Blahohyt. O pořekadlech vz Zát. Pr. 138. nn.

12731   Blahochlad Svazek: 8 Strana: 0535
Blahochlad, u, m. = přelibý větříček. Am. Orb. 53.

12732   Blahochtění Svazek: 7 Strana: 1197
Blahochtění, n. Stárek. 210.

12733   Blahochuť Svazek: 5 Strana: 1000
Blahochuť, i, f., der Wohlgeschmack. Šm.

12734   Blahochutnáček Svazek: 5 Strana: 1000
Blahochutnáček, čka, m., der Glück- verkoster. Koll. III. 176.

12735   Blahochvalný Svazek: 5 Strana: 1000
Blahochvalný, löblich, rühmlich. Šm.

12736   Blahochvělý Svazek: 5 Strana: 1000
Blahochvělý, vor Seligkeit bebend. Dch.

12737   Blahojasný Svazek: 10 Strana: 0017
Blahojasný. B. slunce. Klicpera.

12738   Blahojásotný Svazek: 5 Strana: 1000
Blahojásotný, evioc, vz Blahohlučný.

12739   Blahojemný Svazek: 5 Strana: 1000
Blahojemný, salbungsvoll. Dch.

12740   Blahojímati Svazek: 5 Strana: 1000
Blahojímati, erbauen. — koho. Dch.

12741   Blahojímavosť Svazek: 5 Strana: 1000
Blahojímavosť, i, f., die Salbung. Šm.

12742   Blahojímavý Svazek: 5 Strana: 1000
Blahojímavý, salbungsvoll. Šm.

12743   Blahokamýk Svazek: 5 Strana: 1000
Blahokamýk, u, m., grevia, die Grewie, rostl. B. východní, g. orientalis, stříbrný, g. asiatica. Vz Rstp. 166.

12744   Blahokeř Svazek: 5 Strana: 1000
Blahokeř, kře, m., clerodendron, der Loosbaum, rostl. B. obecný, c. fragrans. Vz Rstp. 1205.

12745   Blahoklam Svazek: 5 Strana: 1000
Blahoklam, u, m., die beglückende Täu- schung. Exc

12746   Blahoklas Svazek: 5 Strana: 1000
Blahoklas, a, m., Euaristus (sv.). Šd.

12747   Blahoklasý Svazek: 5 Strana: 1000
Blahoklasý, ährenreich. Šm.

12748   Blahokojnosť Svazek: 5 Strana: 1000
Blahokojnosť, i, f., die Salbung. Šm.

12749   Blahokojný Svazek: 5 Strana: 1000
Blahokojný, salbungsvoll, glückgehend, besänftigend. Dch. Cf. Blahomírný.

12750   Blahokradný Svazek: 5 Strana: 1000
Blahokradný, glückraubend. Dch.

12751   Blaholavičný, šp Svazek: 5 Strana: 1000
Blaholavičný, šp. B. náva, evoöü.iaoq. Lšk. Dle Lpř.: dobře pokrytá, lepokrytá a dle jiných lepopelestná, mit guten, schönen Ruderbänken versehen.

12752   Blaholéčnosť Svazek: 5 Strana: 1000
Blaholéčnosť, i, f., die Heilkraft. Šm.

12753   Blaholéčný Svazek: 5 Strana: 1000
Blaholéčný, wohlheilend. Šm.

12754   Blaholepý Svazek: 5 Strana: 1000
Blaholepý, lieblich, prächtig. Šm.

12755   Blaholesklý Svazek: 5 Strana: 1000
Blaholesklý, lieblich glänzend. Dch.

12756   Blaholibec Svazek: 5 Strana: 1000
Blaholibec, bce, m., der Liebhaber des Guten. Šm.

12757   Blaholibosť Svazek: 5 Strana: 1000
Blaholibosť, i, f., das Wohlbehagen. Dch.

12758   Blaholibý Svazek: 5 Strana: 1000
Blaholibý = dobrolíbezný. Vůle boží b. Sš. I. 123.

12759   Blaholíčiti se Svazek: 5 Strana: 1000
Blaholíčiti se = blahotvářiti se. Sš. II. 69.

12760   Blaholist Svazek: 5 Strana: 1000
Blaholist, u, m., agathophyllum, der Ravensarabaum, rostl. B. kořenný, a. aro- maticum. Vž Rstp. 1305.

12761   Blahoměr Svazek: 5 Strana: 1000
Blahoměr, u, m. Budou v ušlechtilém b-ru. Koll. III. 284. Vz Blahoměrnosť.

12762   Blahoměrnosť Svazek: 5 Strana: 1000
Blahoměrnosť, i, f. = krasomíra, die Eurhythmie, Harmonie, das Ebenmass, ve stavit. Nz.

12763   Blahoměrný Svazek: 5 Strana: 1000
Blahoměrný, eurhythmisch, harmonisch. — B., friedlichgestimmt. Dch.

12764   Blahoměří Svazek: 5 Strana: 1000
Blahoměří, n., die Harmonie. Rk.

12765   Blahomiavnosť, i Svazek: 5 Strana: 1001
Blahomiavnosť, i, f. = blahomrav. Šm.

12766   Blahomil Svazek: 5 Strana: 1000
Blahomil, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

12767   Blahomile Svazek: 5 Strana: 1000
Blahomile, erbaulich. To b. zní! Dch.

12768   Blahomilostivý Svazek: 5 Strana: 1000
Blahomilostivý, sehr gütig. Šm.

12769   Blahomilý Svazek: 5 Strana: 1000
Blahomilý, liebselig. Šm.

12770   Blahomír Svazek: 5 Strana: 1000
Blahomír, u, m., die Salbung. Šm.

12771   Blahomírně Svazek: 10 Strana: 0017
Blahomírně spáti. Msn. Od. 194.

12772   Blahomírný Svazek: 5 Strana: 1000
Blahomírný, salbungsvoll. Dch. Cf. Blahokojný.

12773   Blahomluvně Svazek: 5 Strana: 1000
Blahomluvně, eufemisticky, euphemi- stisch. To b. řečeno. Sš.

12774   Blahomluvnosť Svazek: 5 Strana: 1000
Blahomluvnosť, i, f., die Wohlreden- heit. Nz.

12775   Blahomluvný Svazek: 5 Strana: 1000
Blahomluvný, wohlredend.

12776   Blahomocný Svazek: 5 Strana: 1000
Blahomocný, wohlwirkend. B. byliny. Kká. K sl. j. 194.

12777   Blahomorný Svazek: 5 Strana: 1000
Blahomorný, glückerstickend. Ký to duch mne vyvádí z b-ných zámotů. Stulc. I. 85. (I. 78.).

12778   Blahomoudrý Svazek: 5 Strana: 1000
Blahomoudrý, wohlverständig. B. mysl. Msn. Or. 156.

12779   Blahomrav Svazek: 5 Strana: 1000
Blahomrav, u, m., wohlgesittete Lebens- art, die Gesittung, Artigkeit, Höflichkeit. B. společenský. Šml. I. 49., 14.

12780   Blahomraví Svazek: 5 Strana: 1001
Blahomraví, n. = blahomrav. Dch. K b. napomínati. Sš. I. 121.

12781   Blahomravně Svazek: 5 Strana: 1001
Blahomravně, artig, höflich. Hlč.

12782   Blahomravný Svazek: 5 Strana: 1001
Blahomravný, wohlgesittet, artig, höf- lich. Šm.

12783   Blahomudří Svazek: 5 Strana: 1001
Blahomudří, n. = laskavost (!) Vký.

12784   Blahomysl, i Svazek: 5 Strana: 1001
Blahomysl, i, f., der Wohlmuth. Šm. Blahmyslně, in guter Absicht. Šm.

12785   Blahomyslnosť Svazek: 5 Strana: 1001
Blahomyslnosť, i, f., der Edelmuth.

12786   Blahomyslný Svazek: 5 Strana: 1001
Blahomyslný, wohldenkend, wohlmei- nend, wohlgesinnt, wohlgemuthet. Šm.

12787   Blahon Svazek: 5 Strana: 1001
Blahon, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

12788   Blahon Svazek: 7 Strana: 1197
Blahon, a, m., vz Blahoslav (dod.)

12789   Blahonadějnosť Svazek: 5 Strana: 1001
Blahonadějnosť, i, f., die Zuversicht. Šm.

12790   Blahonadějný Svazek: 5 Strana: 1001
Blahonadějný, zuverlässig, gewiss. Sm., Lpř.

12791   Blahonadšený Svazek: 10 Strana: 0017
Blahonadšený. B. vykladatel. Jakb. Mor. 137.

12792   Blahonosič Svazek: 5 Strana: 1001
Blahonosič, e, m. = nosič, zjednávatel blaha, ö/.ßoeo(jo?. Sš. I. 157.

12793   Blahonosný Svazek: 5 Strana: 1001
Blahonosný, glückbringend. Bdl. B. vláha, Sá., jarní slunko. Šmb. S. I. 299., Ssk.

12794   Blahoňov Svazek: 5 Strana: 1001
Blahoňov, a, m., ves u Tišnova.

12795   Blahoobraz Svazek: 5 Strana: 1001
Blahoobraz, u, m., das Glücksbild. Pl.

12796   Blahoobrazí Svazek: 5 Strana: 1001
Blahoobrazí, n.,die Schönheit der Ge- stalt. Šm.

12797   Blahoobrazný Svazek: 5 Strana: 1001
Blahoobrazný, wohlgestaltet. Šm.

12798   Blahoochranný Svazek: 9 Strana: 0013
Blahoochranný. B. akademie. Mus. 1850. IV. 625.

12799   Blahopelestný Svazek: 5 Strana: 1001
Blahopelestný koráb, tvoôelao^. Lšk. Vz Blaholavičný.

12800   Blahopěvný Svazek: 5 Strana: 1001
Blahopěvný, melodisch, melodiös. Šm.

12801   Blahoplavství Svazek: 5 Strana: 1001
Blahoplavství, n. (!) = šťastná plavba. Vký.

12802   Blahoplod Svazek: 5 Strana: 1001
Blahoplod, u, m., schöne Frucht. Šm.

12803   Blahoplodí Svazek: 5 Strana: 1001
Blahoplodí, n. = blahoplod. Šm.

12804   Blahoplodící Svazek: 7 Strana: 1197
Blahoplodící mír, Heil schaffend. Ko- lár J.

12805   Blahoplodný Svazek: 5 Strana: 1001
Blahoplodný, schöne Früchte tragend, Šmb. S. II. 255., símě, ib. I., zvěsť. Čch. Mch. 55. B. oběť. Štulc T. 112.

12806   Blahoplodý Svazek: 5 Strana: 1001
Blahoplodý, von schöner Frucht her- stammend. Šm.

12807   Blahopojný Svazek: 10 Strana: 0017
Blahopojný. B. chuť. Msn. Od. 31.

12808   Blahopokojný Svazek: 10 Strana: 0017
Blahopokojný. B. muž. Hrlš. Hus. 20.

12809   Blahopotravý Svazek: 5 Strana: 1001
Blahopotravý, wohlnährend. Šm.

12810   Blahoprázdný Svazek: 5 Strana: 1001
Blahoprázdný, des Glückes beraubt. Dch.

12811   Blahopřánka Svazek: 9 Strana: 0013
Blahopřánka, y, f. = lístek blahopřací. Nár. list. 1900. č. 10. feuill

12812   Blahopřáti Svazek: 5 Strana: 1001
Blahopřáti, Glück wünschen. Šm.

12813   Blahopřátiněkomu Svazek: 10 Strana: 0017
Blahopřátiněkomu. Mš.

12814   Blahopřejník Svazek: 5 Strana: 1001
Blahopřejník, u, m. = sbírka přání, der Gratulant. Pdl. exc. — B., a, m., der Gratulant. Dch.

12815   Blahopřejnosť Svazek: 5 Strana: 1001
Blahopřejnosť, i, f., der Glückwunsch. Dk. Aesth. 287.

12816   Blahopřejný Svazek: 5 Strana: 1001
Blahopřejný, glückwünschend, gratuli- rend. Dch.. Ssk., Tč. B. slovo, list, Dch., Msn. Or. 158., dopis, telegramm, Us. Pdl., ptáček, Čch. Petrkl. 58., výraz obličeje. Čch. L. k. 63.

12817   Blahopříjemný Svazek: 5 Strana: 1001
Blahopříjemný, wohkngenehrn. B. obě- tování. Sš. II 142.

12818   Blahopůsobivosť Svazek: 5 Strana: 1001
Blahopůsobivosť, i, f., die Salbung. Šm.

12819   Blahopůsobivý Svazek: 5 Strana: 1001
Blahopůsobivý, salbungsvoll. B. řeč. Šm.

12820   Blahopůsobnosť, i Svazek: 5 Strana: 1001
Blahopůsobnosť, i. f. = blahopůsobivosť. Šm.

12821   Blahopůsobný Svazek: 5 Strana: 1001
Blahopůsobný = blahopůsobivy. Šm.

12822   Blahorádce Svazek: 5 Strana: 1001
Blahorádce, e, m., guter Rathgeber. Šm.

12823   Blahoraditi Svazek: 1 Strana: 0069
Blahoraditi, il, děn, dění n. zen, zení (vz Raditi). — komu. Č.

12824   Blahoraditi Svazek: 5 Strana: 1001
Blahoraditi (vz Raditi), wohlrathen. Šm.

12825   Blahoradný Svazek: 5 Strana: 1001
Blahoradný, -dý, wohlrathend.

12826   Blahoráj Svazek: 5 Strana: 1001
Blahoráj, e, m., liebliches Paradies. Šm.

12827   Blahorod Svazek: 5 Strana: 1001
Blahorod, u, blahorodí, n., edle Geburt o. Abkunft Šm., Ssk. Vaše Blahorodí, Euer Wohlgeboren. J. tr.

12828   Blahorod Svazek: 7 Strana: 1197
Blahorod, a, m. = Eugen. Kld. Rok. IV. 11., 370.

12829   Blahorodá Svazek: 7 Strana: 1197
Blahorodá, é, f. = Eugenia. Kld. Rok. I. 1776

12830   Blahorodí Svazek: 1 Strana: 0069
Blahorodí, n., urozenosť. Mat. verb. Wohlgeboren. Titul rytířův: Jeho vznešené b., vysoce blahorodý pán, urozený pán. ,Blahorodý, blahorodí' sešlo od šlechticův také na nešlechtické vzdělance a vážené ob- čany. Vz Titul. B., titul úředníkův vyšších a nižších. Vz Excellenci. Šr.

12831   Blahorodí Svazek: 5 Strana: 1001
Blahorodí, eugenia, eugenies. Ssk. V MV. nepravá glossa. Pa. Vz Blahorod.

12832   Blahorodnosť Svazek: 5 Strana: 1001
Blahorodnosť, i, f., die Eigenschaft des Wohlgebarenden. Šm.

12833   Blahorodný Svazek: 5 Strana: 1001
Blahorodný, wohlgebärend, wohlschaf- fend. Šm.

12834   Blahorodosť Svazek: 5 Strana: 1001
Blahorodosť, i, f. = blahorod. Šm.

12835   Blahorodý Svazek: 5 Strana: 1001
Blahorodý, wohlgeboren. Vz Titul. Ssk. B. kovy, edle Metalle. Hř. 2.

12836   Blahorodý Svazek: 7 Strana: 1197
Blahorodý, wohlgeboren, z rus. Km. 1881. 610. Lid na Slov. tohoto titulu ne- užívá, nýbrž urodzený. Czm. 79. — B. = šlechetný. Slov. Czm. 79.

12837   Blahorourka Svazek: 5 Strana: 1001
Blahorourka, y, f., catenipora, die Ket- tenkoralle; tubipora, die Röhrenkoralle. Šm.

12838   Blahorozený Svazek: 5 Strana: 1001
Blahorozený; -zen, a, o, edelgeboren. Lpř.

12839   Blahorozumí Svazek: 5 Strana: 1001
Blahorozumí, n., die Vernunft, Klug- heit. Šm.

12840   Blahoruska Svazek: 8 Strana: 0535
Blahoruska, y, f., tubifora, korálovité zvíře. Am. Orb. 102.

12841   Blahorušný Svazek: 5 Strana: 1001
Blahorušný, glückstörend. Šm., Dch.

12842   Blahořečení Svazek: 9 Strana: 0013
Blahořečení, n. B. Jana Nepomuckého. Vlč. Lit. II 1. 5.

12843   Blahořečí Svazek: 5 Strana: 1001
Blahořečí, n., die Wohlredenheit. Šm.

12844   Blahořečiti Svazek: 1 Strana: 0069
Blahořečiti komu. Us. Vz Blahoslaviti.

12845   Blahořečiti Svazek: 5 Strana: 1001
Blahořečiti. Městu vůdcům blahoreč. Msn. Or. 24. — komu jak. Já již klečím, díkem Bohu b-čím. Štulc I. 189.

12846   Blahořečnosť Svazek: 10 Strana: 0017
Blahořečnosť, i, f. Msn. Od. 114.

12847   Blahořečný Svazek: 5 Strana: 1001
Blahořečný, wohlredend, segnend. Dch.

12848   Blahoříše Svazek: 5 Strana: 1001
Blahoříše, e, f., das gesegnete Reich, Grossreich. Ti že s ním velkou b ši židov- skou slaviti budou. Sš. J. 88.

12849   Blahosen Svazek: 10 Strana: 0017
Blahosen, snu, m. Msn. Od. 250.

12850   Blahoschodný Svazek: 5 Strana: 1001
Blahoschodný, wohlwegsam. B. cesta. Sš. J. 27.

12851   Blahosídlý Svazek: 5 Strana: 1001
Blahosídlý, ev&covog, gut wohnend. Lpř.

12852   Blahosklonně Svazek: 5 Strana: 1001
Blahosklonně, wohlgeneigt. Čch. Dg., Kos. Ol. I. 275., Tč.

12853   Blahosklonnosť Svazek: 5 Strana: 1001
Blahosklonnosť, i, f., die Gewogenheit, Gunst. Šm., Osv. I. 276.

12854   Blahosklonný Svazek: 1 Strana: 0069
Blahosklonný, wohlgeneigt.

12855   Blahosklonný Svazek: 5 Strana: 1001
Blahosklonný, günstig, gewogen, herab- lassend, huldvoll. Dch. B. hvězda, Čch. Bs. 92., štěstí. Msn. Or. 67.

12856   Blahoslav Svazek: 5 Strana: 1001
Blahoslav, a, m. B. (Blažek) Jan, biskup Jednoty bratrské, nar. v Přerově, 1523.-1571. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 37., 47., 48., 55., 56., 62.—65., 78., Tf. Odp. 361., Jg. H. 1. 535., Sbn. 761., 897., 902., 909., 931., 932., 938., 947., Jir. Ruk. I. 74., Šb. H. 1. 2. vyd. 230., Enc. paed. 1. 644.—651., S. N.

12857   Blahoslav Svazek: 7 Strana: 1197
Blahoslav, skráceně : Blah, Bláha, Bla- hen, Blahon, Blahut, Blaž, Blažej, Blažek, Blažen, Blažeta, Blažim. Mus. 1889. 160.— B. Jan. Cf. Ukaz. 20, 95., Tf. Mtc. 251., Ott. IV. 126 nn., Bačk. Písm. I. 128., Pyp. K. I. 320., II. 536., Výb. II. 1393 nn. (tam i výbor), 1442. nn., Srb 171., 30., 37, Gb. Ml. II. 218.

12858   Blahoslav Svazek: 8 Strana: 0535
Blahoslav Jan. Cf. Hostn. VI. nn.

12859   Blahoslav Svazek: 9 Strana: 0013
Blahoslav Jan br. (Blažek). Vz Flš. Písm. I. 298., 347., 412., Jub. HL, Mus. 1856. I. 20., II. 3.; Životopis naps. A. J. Gindely.

12860   Blahoslav Svazek: 9 Strana: 0427
Blahoslav Jan. Vz Wtr. Part. 558., 575.

12861   Blahoslav Svazek: 10 Strana: 0558
Blahoslav Jan. Sr. Bílý Obr. 106.

12862   Blahosláva Svazek: 1 Strana: 0069
Blahosláva, y, f., dobrá sláva. Hil.

12863   Blahoslava Svazek: 5 Strana: 1001
Blahoslava, y, f., benedictio, požehnání. Slov. Blahoprial jemu i celej obci božskú ochranu a b-vu. Phld. IV. 470. (IV. 469 ).

12864   Blahosláva Svazek: 5 Strana: 1001
Blahosláva, guter Ruhm. Ssk.

12865   Blahoslaveně Svazek: 5 Strana: 1001
Blahoslaveně, gepriesen, gesegnet, glück- lich. B-něji dávati než přijímati. Mž. 12.

12866   Blahoslavenec Svazek: 5 Strana: 1001
Blahoslavenec, nce, m., der Lobgeprie- sene; Glückliche; nach dem Tode Selige, Seliggesprochene, Heilige. Šm., Dch.

12867   Blahoslavenosť i Svazek: 5 Strana: 1001
Blahoslavenosť i, f., die Glückseligkeit. Šm. Vz S. N., Bern.

12868   Blahoslavenství Svazek: 1 Strana: 0069
Blahoslavenství, -stvo, a, n., velebení, chvála, slavení; 2. žehnání, svěcení; 3. štěstí, blahosť. Všecko b. na libosti těla zakládati. V. — 4. Věčné utěšení, spasení. V., Br.

12869   Blahoslavenství Svazek: 5 Strana: 1001
Blahoslavenství, n. 1512. Mus. 1883. 365. — Ad 1. B. tohoto světa. Št. Kn. š. 22. — Ad 2. B., benedictio. Ž. wit. 20. 4. — Ad 3. B. jest nasycení (vitole) bez ne- dostatku. Hus III. 167. — Ad 4. B. nebeské, věčné. Št. Kn. š. 21., 5. B. jest najlepší konec a najposlednější v dojetí. Hus II. 328.

12870   Blahoslavený Svazek: 1 Strana: 0069
Blahoslavený; -ven, a, o = chválený, slavený. — 2. Blažený. B-na někoho učiniti; b-ným býti. V. Bl. panna Maria, V. Je b-ný (vz Opilec). Lb.

12871   Blahoslavený Svazek: 5 Strana: 1001
Blahoslavený. — Ad 2. B. jest ten, který má, což chce, a nic zlého nechce. Hus III. 167., 298. — (Listy) mámy od otcóv našich i od b-ho císaře Karla. Půh. I. 183.

12872   Blahoslaví Svazek: 5 Strana: 1001
Blahoslaví, n., benedictio. Ž. wit. 36. 26.

12873   Blahoslavitel Svazek: 1 Strana: 0069
Blahoslavitel, e, m., spasitel. V.

12874   Blahoslavitelka Svazek: 5 Strana: 1001
Blahoslavitelka, y, f., die Beglückerin; Preiserin. Bern.

12875   Blahoslaviti Svazek: 1 Strana: 0069
Blahoslaviti, ím, 3 pl. -ví, slav, slavě (íc), il, en, ení; blahoslavívati = dobrořečiti, chváliti, veleBiti, lobpreisen, erheben, glück- lich preisen; žehnati, segnen; blaženým či- niti, beglücken, glücklich machen (V., Háj.). — koho: Boha. Jg., Kom., L. — komu: Bohu, L., svým dětem (žehnati). L. — koho čím: kyjem (zbíti ho). L. — koho na co: na biskupství (světiti). — se v čem: Blaho- slaví se v dařích božích. Hus.

12876   Blahoslaviti Svazek: 5 Strana: 1001
Blahoslaviti. — Ad koho. B-li mě. BO. — Ad komu. Blahoslavte jménu jeho. Ž. wit. 95. 2. — Ad čím: zpěvy. Sš. I. 157. — Ad v čem. (Buoh tě) na sěm světě péče zbaví a v tvej duši blahoslaví. Hr. rk. 417. — jak. Tvé jméno jest na věky blahosla- veno. Výb. II. 16.

12877   Blahoslavně Svazek: 5 Strana: 1002
Blahoslavně = blahoslaveně. Bern.

12878   Blahoslavník Svazek: 7 Strana: 1197
Blahoslavník, beatificator, zastr.

12879   Blahoslavnosť Svazek: 5 Strana: 1002
Blahoslavnosť, i, f. = blahoslavenosť. Bern.

12880   Blahoslavnosť Svazek: 10 Strana: 0017
Blahoslavnosť, i, f., beatitudo. Pat. Jer. 57. 3., 88. 9.

12881   Blahoslavný Svazek: 5 Strana: 1002
Blahoslavný = blahoslavený. Bern.

12882   Blahoslavný Svazek: 10 Strana: 0017
Blahoslavný, benedictus. B. Buoh. Ž. pod. 17. 47. B. pokoj. Kat. v. 3419. B přání. Již. Čechy. Nár. sbor. VIII. 19 Tebe pří- bytek v ústavném pokoji i b-ném hotově čeká. Kat. v. 3419.

12883   Blahoslavovati Svazek: 5 Strana: 1002
Blahoslavovati, vz Blahoslaviti. Bern.

12884   Blahoslibný Svazek: 5 Strana: 1002
Blahoslibný, Segen, Glück verheissend. Dch. Vláda přála b-mu rozvoji. Hdk. v Osv 1880. Blahoslov, a, m., der Segen verkünder. Šm.

12885   Blahosloví Svazek: 5 Strana: 1002
Blahosloví, n., eulogium. V MV. ne- pravá glossa. Pa.

12886   Blahoslovný Svazek: 5 Strana: 1002
Blahoslovný, Heil, Segen, Glück ver- kündend; wohlberedt. Šm., Čsk.

12887   Blahoslunný Svazek: 5 Strana: 1002
Blahoslunný, eváeíeloc, šp. Lšk. Lpř. má: velmi zjevný, patrný, dozíravý.

12888   Blahoslůvko Svazek: 5 Strana: 1002
Blahoslůvko, a, n. = dobré slovo. Lšk.

12889   Blahosmyslivý Svazek: 5 Strana: 1002
Blahosmyslivý. Jg. Slovsn. 34.

12890   Blahosnivý Svazek: 5 Strana: 1002
Blahosnivý, Seligkeit träumend. Šm., Němc.

12891   Blahospasný Svazek: 5 Strana: 1002
Blahospasný, salbungsvoll, heilbeseli- gend. Dch

12892   Blahosrdečnosť Svazek: 5 Strana: 1002
Blahosrdečnosť, i, f. = blahosrdí.

12893   Blahosrdí Svazek: 5 Strana: 1002
Blahosrdí, n., die Gutherzigkeit. Šm.

12894   Blahost Svazek: 1 Strana: 0069
Blahost', i, blahota, y, f. V Dědiny vrá- tivše se byvše (byvší) blahost'. Rkk. (= štěstí, Glückseligkeit).

12895   1. Blahost Svazek: 5 Strana: 1002
1. Blahost, Kká. K sl. j. 27., Ssk., Štulc. I. 186.

12896   2. Blahost Svazek: 5 Strana: 1002
2. Blahost, a, m., Holder, Lieber. Šm.

12897   Blahosta Svazek: 5 Strana: 1002
Blahosta, y, m. = blahost, 2., Ssk.

12898   Blahostanný Svazek: 10 Strana: 0017
Blahostanný přístav, ????? ???g???, ve kterém lze dobře přistati. Msn. Od. 130.

12899   Blahostinný Svazek: 5 Strana: 1002
Blahostinný, wohlschattend. B. loubí. Štulc. I. 190.

12900   Blahostně Svazek: 10 Strana: 0017
Blahostně. Zatím v jeho plášti b já le- žel (nebylo mi zima). Msn. Od. 219.

12901   Blahostný Svazek: 5 Strana: 1002
Blahostný, selig, glückselig; beseligend, wohlwollend. Čch., Šm., Kam. B. bohové. Osv. VI. 52.

12902   Blahostrázeň Svazek: 5 Strana: 1002
Blahostrázeň, zně, f., die Eupathie. Šm.

12903   Blahostrážný Svazek: 10 Strana: 0017
Blahostrážný. B Juno. Mark.

12904   Blahostrojnosť Svazek: 5 Strana: 1002
Blahostrojnosť, i, f., gute Einrichtung. Šm.

12905   Blahostrojný Svazek: 5 Strana: 1002
Blahostrojný, wohleingerichtet. Šm.

12906   Blahosvatý Svazek: 5 Strana: 1002
Blahosvatý, glücklich und heilig. Šm., Bž. 238.

12907   Blahosvit Svazek: 5 Strana: 1002
Blahosvit, u, m., lieblich schöner Glanz. Šm.

12908   Blahoštěstí Svazek: 5 Strana: 1002
Blahoštěstí, n., das Glück, die Wohl- fahrt. Šm.

12909   Blahota Svazek: 1 Strana: 0069
Blahota, y, f., blahost Č.

12910   Blahota, y, blahotnosť Svazek: 10 Strana: 0017
Blahota, y, blahotnosť, i, f. Ve sbírce 118 písni u Landfrasa v Taboře č. 116. str. 371. (Mš. ).

12911   Blahotěšiti Svazek: 5 Strana: 1002
Blahotěšiti, il, en, ení, durch Trost er- bauen. Dch.

12912   Blahotěšný Svazek: 5 Strana: 1002
Blahotěšný, erbaulich. Dch.

12913   Blahotice Svazek: 5 Strana: 1002
Blahotice, dle Budějovice, ves u Sla- ného. Cf. Tk. I. 77., II. 532., III. 63., V. 235., Blk. Kfsk. 430., 1206., Sdl. Hr. IV. 359., S. N.

12914   Blahotiše Svazek: 5 Strana: 1002
Blahotiše, friedlich. B. zesnouti. Šm.

12915   Blahotný Svazek: 5 Strana: 1002
Blahotný = blaha poskytující. B. blan- kyt. Šm.

12916   Blahotopek Svazek: 5 Strana: 1002
Blahotopek, pku, m., der Kriolith. Šm., S. N.

12917   Blahotučný Svazek: 5 Strana: 1002
Blahotučný, fruchtbar, fett, Šm.

12918   Blahotvárnosť Svazek: 5 Strana: 1002
Blahotvárnosť, i, f., die Wohlgestalt, Schönheit. Šm.

12919   Blahotvářiti Svazek: 5 Strana: 1002
Blahotvářiti, il, en, ení = blahou tvář činiti; se = blahou tvář ukazovati, blaho- líčiti se, tvárným býti (Br.). Sš. II. 69.

12920   Blahotvoritelný Svazek: 7 Strana: 1197
Blahotvoritelný = dobročinný. Slov. Czm. 79.

12921   Blahotvorně Svazek: 9 Strana: 0427
Blahotvorně. Tam b. pracovali. Sbor. slov. III. 128.

12922   Blahotvorný Svazek: 5 Strana: 1002
Blahotvorný, wohlthuend. Šm., Ssk.

12923   Blahotvorný Svazek: 7 Strana: 1197
Blahotvorný, Heil-, Glück schaffend. B. bohyně. Č. Rž. LXXXVI.

12924   Blahoúpravný Svazek: 5 Strana: 1002
Blahoúpravný. B. frase. Sš. I. 154.

12925   Blahourozený Svazek: 5 Strana: 1002
Blahourozený; -zen, a, o, wohlgeboren. Šm., Ssk.

12926   Blahousty Svazek: 5 Strana: 1002
Blahousty, dle Dolany, Blahusen, ves u Stříbra.

12927   Blahoústý Svazek: 5 Strana: 1002
Blahoústý, wohlberedt. Šm.

12928   Blahouš Svazek: 5 Strana: 1002
Blahouš, e, m. B. z Březovíka. Sdl. Hr. III. 139.

12929   Blahoušek Svazek: 5 Strana: 1002
Blahoušek, ška, m., ein Glück-, Sonn- tagskind. Dch.

12930   Blahout Svazek: 5 Strana: 1002
Blahout, a, blahoutek, tka, m. = blaho- vec. U Třebíče. Flk. Já blahoutek! jakže jsem zde stejnou podílnosť od jiných žádati mohl? Koll. III. 80.

12931   Blahov Svazek: 5 Strana: 1002
Blahov, a, m., Blahow, ves u Neštědic. PL.

12932   Blahovati Svazek: 5 Strana: 1002
Blahovati = žíti v blahu, blaze, blaže- ným býti, glücklich sein. Šd. B. budete, ev ncáétte. Sš. Sk. 185. Jakoby bez usy- nění člověčenstva méně blahoval. Sš. II. 81. — B. komu = blahořečiti. Val. Brt. D. 200.

12933   Blahovati Svazek: 10 Strana: 0017
Blahovati, vz Blahati. Ž. pod 9. 24.

12934   Bláhově Svazek: 5 Strana: 1002
Bláhově, cf. Bláhový. B. doufati. Sá.

12935   Bláhovec Svazek: 1 Strana: 0069
Bláhovec, vce, m., bloud. Us. Narr., Närrchen.

12936   Blahověčnosť Svazek: 8 Strana: 0535
Blahověčnosť, i, f. Am. Orb. 5.

12937   Blahověčný Svazek: 5 Strana: 1002
Blahověčný, ewig selig. Loos.

12938   Blahověčný Svazek: 9 Strana: 0427
Blahověčný = blahý věk mající, vščně blažený, ewig selig. Čel. Dod. 2.

12939   Blahověrný Svazek: 5 Strana: 1002
Blahověrný, glaubselig. Dch. B. filosof. Bdl.

12940   Blahověří Svazek: 5 Strana: 1002
Blahověří, n., die Rechtgläubigkeit, recht- glänbige Lehre, Zuversicht. Šm.

12941   Blahověří Svazek: 7 Strana: 1197
Blahověří, n, zastr. Pal. Rdh. II. 139.

12942   Blahověřící Svazek: 5 Strana: 1002
Blahověřící, glaubselig. Dch.

12943   Blahověst Svazek: 1 Strana: 0069
Blahověst, a, m., od blahý (blagb) Bonus a věsť (věstb) a toto z koř. věd (věděti) a pří- pony ť ( tb ), a d před t přešlo v s. Schl. Ein angenehmer Bote, Evangelist. Jg. — B., i, f., dobrá věsť, eine gute Botschaft.

12944   Blahověstec Svazek: 5 Strana: 1002
Blahověstec, stce, m., der Evangelist. Ssk.

12945   Blahověstec Svazek: 7 Strana: 1197
Blahověstec, stce, m. Č. Kn. š. 377.

12946   Blahověstí Svazek: 5 Strana: 1002
Blahověstí, n., das Evangelium. Slov. Ssk.

12947   Blahověstí Svazek: 5 Strana: 1002
Blahověstí, n., das Evangelium. Šm.

12948   Blahověstiti Svazek: 1 Strana: 0069
Blahověstiti (vz Věstiti) = frohe Kund- schaft bringen, dobrou zprávu přinášeti. Šm.

12949   Blahověstiti Svazek: 5 Strana: 1002
Blahověstiti, il, stěn, ění. — komu kdy. V mnohých souženích b-stil jsem vám. Sš. II. 48. (46., 10.), Ssk.

12950   Blahověstnice Svazek: 5 Strana: 1002
Blahověstnice, e, f., eine angenehme Bothin. Sm.

12951   Blahověstník Svazek: 5 Strana: 1002
Blahověstník, a, m. = blahověst. Rk.

12952   Blahověstný Svazek: 5 Strana: 1002
Blahověstný, von guter Vorbedeutung. B. slovo. Lpř. B. strana u Římanův a Ře- kův. Vz Vlšk. 17.

12953   Blahověštec Svazek: 10 Strana: 0017
Blahověštec, štec, m. Kká Sion 1. 261. Sr. Blahověst.

12954   Blahovíček Svazek: 1 Strana: 0069
Blahovíček, čka, m., blahovík, a, blá- hový, Närrchen.

12955   Blahovičník Svazek: 5 Strana: 1002
Blahovičník, u, m., der Fieberheilbaum. V. E. Mourek.

12956   Blahovičník Svazek: 5 Strana: 1002
Blahovičník, u, m., eucalyptus, die Schön- mütze, rostl. B. pryskyřičnatý, e. resinifera, ztepilý, e. robusta, šiký, e. obliqua. Rstp. 586.

12957   Blahovid Svazek: 5 Strana: 1002
Blahovid, a, m., os. jm. Džl.

12958   Blahovidný Svazek: 5 Strana: 1002
Blahovidný = z daleka zřejmý, tvdtieXoc. B. Ithaka. Lšk. Lpř. překládá: velmi (zda- leka), zjevný, patrný, dozíravý.

12959   Bláhovka Svazek: 10 Strana: 0017
Bláhovka, y, f. = bláhová žena. Msn. II. 113., Od. 347.

12960   Bláhovkyně Svazek: 10 Strana: 0017
Bláhovkyně, ě, f. = bláhovka. Tbz. III. 2. 282.

12961   Blahovodí Svazek: 5 Strana: 1002
Blahovodí, n., der Wasserreichthum. Šm.

12962   Blahovodný Svazek: 5 Strana: 1002
Blahovodný = blahovodý.

12963   Blahovodý Svazek: 5 Strana: 1002
Blahovodý, wasserreich. Šm.

12964   Blahovoj Svazek: 5 Strana: 1002
Blahovoj, e, m., Eustratius (sv.). Šd.

12965   Blahovolenství Svazek: 5 Strana: 1002
Blahovolenství, n. = blahovolí, tvßovMa, das Wohlwollen. Nz.

12966   Blahovolí Svazek: 1 Strana: 0069
Blahovolí, n., dobrá vůle. Mat. verb.

12967   Blahovolí Svazek: 5 Strana: 1002
Blahovolí, n. = blahovolenství. Nz., Ssk.

12968   Blahovoliti Svazek: 5 Strana: 1002
Blahovoliti = blahou vůlí, láskou, do- brotou a milostí se propůjčovati. — komu. Bůh jim b-lí. Sš. L. 36.

12969   Blahovolně Svazek: 10 Strana: 0017
Blahovolně, wohlwollend. B. k někomu se chovati. Pokr. 1885. č. 87.

12970   Blahovolnosť Svazek: 7 Strana: 1197
Blahovolnosť, i, f. Lindner.

12971   Blahovolný Svazek: 5 Strana: 1002
Blahovolný = dobrou vůli mající. Osv. 1880. Láska mužova činí ženu b-nou. Sš. II. 236. — komu. Ovšem pak Bůh jenom těm b-len jest, jenž blahé a dobré vůle jsou. Sš. L. 36.

12972   Blahovon Svazek: 5 Strana: 1002
Blahovon, u, m., diosma, der Götter- geruch. Šm.

12973   Blahovoněti Svazek: 5 Strana: 1002
Blahovoněti, ěl, ění, wohlriechen. Šm.

12974   Blahovonnosť Svazek: 5 Strana: 1002
Blahovonnosť, i, f., der Wohlgeruch. Rk.

12975   Blahovonný Svazek: 5 Strana: 1002
Blahovonný, wohlriechend. B. masť, Sš. II. 232., zefyr. Koll. III. 177.

12976   Blahovonovitý Svazek: 5 Strana: 1003
Blahovonovitý. B. rostliny, diosmeae. Vz Rstp. 271.

12977   Bláhovosť Svazek: 5 Strana: 1003
Bláhovosť, i, f. = pošetilosť. Cf. Bláhový. Vlč., Pdl.

12978   Bláhovský Svazek: 5 Strana: 1003
Bláhovský = bláhový.

12979   Bláhovství Svazek: 10 Strana: 0017
Bláhovství, n. Msn. II. 375.

12980   Blahovůle Svazek: 5 Strana: 1003
Blahovůle, e, f. = náklonnosť k někomu a mysl k němu přívětivá a jemu oddaná, dobrolíbeznosť, das Wohlwollen. S. N., Sš. II. 157. B. boží k lidem; Pozdravení apo- štolů nebylo pouhým znamením b., nýbrž účinné a působivé. Sš. I. 22. Bůh působí ve vás i chtění i konaní po b-li. Sš. II. 167.

12981   Bláhový Svazek: 1 Strana: 0069
Bláhový, 1. = blahý, šťastný; 2. dobrák (guter Mann, Närrchen). B., co myslíte ? Blá- hová, co bys tam Dělala? Us. Ten bláhový! Us. Já b.!

12982   Blahozákonitosť Svazek: 10 Strana: 0017
Blahozákonitosť, i, f. Pozemská b, ???????. Msn. Od 264.

12983   Blahozářivý Svazek: 5 Strana: 1003
Blahozářivý, glückstrahlend. B. světlo dne. Msn. Or. 4. B. štěstí. Ib. 112.

12984   Blahozáživnosť Svazek: 5 Strana: 1003
Blahozáživnosť, i, f., die Verdaulichkeit. Srn.

12985   Blahozáživný Svazek: 5 Strana: 1003
Blahozáživný, wohlverdaulich. Šm.

12986   Blahoznatý Svazek: 7 Strana: 1197
Blahoznatý, vom Glück entflammt. B. ňádra. Č. Kn. š. 203.

12987   Blahoznělosť Svazek: 5 Strana: 1003
Blahoznělosť, i, f., das Metall des Sprach- organs. Šm.

12988   Blahozněna Svazek: 5 Strana: 1003
Blahozněna, y, f., melodischer Wohl- klang. Šm.

12989   Blahozvěst Svazek: 5 Strana: 1003
Blahozvěst, a, m., der Evangelist. Ssk. Vz Blahozvěstec.

12990   Blahozvěst Svazek: 7 Strana: 1197
Blahozvěst, a, m., Glücksbote, m. Šf. III. 49.

12991   Blahozvěsť Svazek: 9 Strana: 0013
Blahozvěsť, i, f. Pal. Děj. I. 1. 127.

12992   Blahozvěstec Svazek: 5 Strana: 1003
Blahozvěstec, stce, m., der Glückver- künder. Bdl.

12993   Blahozvěstí Svazek: 5 Strana: 1003
Blahozvěstí, n., das Evangelium. Ssk.

12994   Blahozvěstník Svazek: 5 Strana: 1003
Blahozvěstník, a, m. = blahozvěstec.

12995   Blahozvěstování Svazek: 5 Strana: 1003
Blahozvěstování, n., das Evangelium.

12996   Blahozvu Svazek: 1 Strana: 0069
Blahozvuk, u, m. Wohllaut.

12997   Blahozvučeti Svazek: 5 Strana: 1003
Blahozvučeti, el, ení, wohlklingen. — proč. Na oslavu bohatýra b-čí moje lyra. Štulc I. 172.

12998   Blahozvučí Svazek: 1 Strana: 0069
Blahozvučí, n., blahozvuk, Wohlklang. Mat. verb.

12999   Blahozvučí Svazek: 5 Strana: 1003
Blahozvučí, n., eufonia. Ssk. V MV. nepravá glossa. Pa.

13000   Blahozvučnosť Svazek: 1 Strana: 0069
Blahozvučnosť, i, f. B. řeči. Wohlklang.