225001   Podkasati co pod koho Svazek: 7 Strana: 0288
Podkasati co pod koho. Chtěli Prahu atd. pod se p. Let. 378. Chtěl vešken svět pod ně (kněze) p. Hus II. 174.

225002   Podkati Svazek: 2 Strana: 0637
Podkati ~ (poď) volati, rufen. Na Slov.

225003   Podkazatelka Svazek: 2 Strana: 0637
Podkazatelka, y, f. Že má ženu p-ku, kteráž kázání činila po domích, činíc se knězem a kazatelem. Bart. 315.

225004   Podkazenie Svazek: 10 Strana: 0267
Podkazenie, n., incensum. Mam. A. 25b. Sr. Podkaditi.

225005   Podkazěvati Svazek: 10 Strana: 0267
Podkazěvati. Sr. Podkaditi. Mš.

225006   Podkepní Svazek: 8 Strana: 0288
Podkepní. P. rostliny, hypogynae. Am. Orb. 96.

225007   Podkeř Svazek: 2 Strana: 0637
Podkeř, e, n. kře, m.,polokeř, die Staude. Rostl.

225008   Podkeří, n Svazek: 10 Strana: 0267
Podkeří, n. Pramen bublá z p. Svět. knih. 420. 132. Sr. Podkeř II. 637.

225009   Podklačník Svazek: 7 Strana: 0289
Podklačník, u, m. = klínek pod hřídelem u pluhu Val. Vck.

225010   Podkľačník Svazek: 8 Strana: 0288
Podkľačník. Brt. I). II. 418.

225011   Podklad Svazek: 2 Strana: 0637
Podklad, u, podkladek, dku, m., pod- stavek, podstavec, podkládka, podstavník, podstav, die Unterlage, der Untersatz. P. u tesařů (na břevna). Jg. P. k sestavení mlýnského kola: kříž, ve mlýně: pachole, na pile: stok, u saní: podplatek. Šp. P. n. kozlík na ohništi (na dříví), der Feuerbock; postlání na koně. die Rossdecke; pod cho- mout; p. u košile, der Futterfleck; p. = vejce, které se slepici podkládá, aby k němu nové snesla a nezanášela, pouch, pouchle, foukanec, výfuček, výdumek, das Nestei. Šp. Slepici p. (pokladek) dáti. Us. O lidech povahy nepokojné říká se, že mají p. Us. Mý. Maria p. veleby té se býti spatřuje. Sš. L. 115. Nad to chtěl Pán přirozeného p-du k zázraku užiti. Sš. J. 40. Byla slina p-dem a vodičem divotvorné moci Páně. Sš. Mr. 30. Idea ta spisu jeho za p. slouží. Sš. Mr. 3. Cf. Sš. Mr. 33. P. na, dráze, v horn., die Schwelle. Hř.

225012   Podklad Svazek: 7 Strana: 0289
Podklad. Str. 638. a. 7. ř. sh. mají oprav v: nemají. P., das Substrat, Dk. P. 72., suppositum, hypostasis. Hlv. 66. P., fun- damentum. B. mik. obecně. P-dy lodí, Balken, auf denen die ans Land gezogenen Schiffe ruhen. Lpř. P. skalní, der Felsengrund. Mour. P. vědecký. ZČ. III. 22. P. vozový, das Wagengestell. Pdl. P., der Vorpass, u krejč. Radhost bude podkladem mého životopisu Pal. Rdh. III. 258. P., čásť lisu šroubového. KP. V. 177. P-dem pohybu jest hmota. Dk. P. 2. Daj boháčovi celý poklad, chce od tebe též i p. Slez. Šd., Brt.

225013   Podklad Svazek: 8 Strana: 0288
Podklad (mor. podlina) = čím se sukně na okrají asi na dlaň široko podkládaly. Slez. Věst. op. 1894. 9. — P. (pachole) = příční deštice přibitá na spodních grafinách, aby se spodek vozu neprohýbal. Brt. D. II. 444.

225014   Podklad Svazek: 9 Strana: 0229
Podklad, u, m. = pražec, Schwelle. ?. ojedinělý, Oberbau mit Einzelnunterlagen, příčný, Querschwellenoberbau, podélný, Lang- schwellen-Oberbau. Vz Ott. XIV. 544a. — P, = sloup jakožto podpora (pavlače atd. ). Kutn. bible. Ces. 1. VIII. 399. — ?. = poduška pod chomout, lepší její druh: šľa. Mus. slov. II. 22. — ?. pod sukně na kyčlích, aby ne- padaly, honzík. Čes. 1. X. 305.

225015   Podklad Svazek: 10 Strana: 0267
Podklad (mor. podlina) = podložka na okraji sukně asi na dlaň široká. Slez. Vyhl. II. 182.

225016   Podkládací Svazek: 7 Strana: 0289
Podkládací polštář. Wld.

225017   Podkladač Svazek: 2 Strana: 0638
Podkladač, e, m., der Unterleger; Fäl- scher. Smrž,

225018   Podkládání Svazek: 2 Strana: 0638
Podkládání včelám, das Unterlegen. — P. se pod zprávu. Kram.

225019   Podkládati, vz Svazek: 2 Strana: 0638
Podkládati, vz Podložiti.

225020   Podkladek, vz Svazek: 2 Strana: 0638
Podkladek, vz Podklad.

225021   Podkladí Svazek: 2 Strana: 0638
Podkladí, n.,podkladek pod sedlem, Sattel- unterlage, f.

225022   Podkladka Svazek: 2 Strana: 0638
Podkladka, y, f., das Grund-, Sohlholz, die Schwelle, der An-, Fusspfahl, Steg (v horn.). Hr.

225023   Podkladkový Svazek: 7 Strana: 0289
Podkladkový, infratrochlearis

225024   Podkladkový. P Svazek: 10 Strana: 0649
Podkladkový. P. kůže (na podkladky). Wtr. Řem. 245.

225025   Podkladní Svazek: 7 Strana: 0289
Podkladní železo u šárky, das Schalleg- eisen. Pdl. P, plotna, NA. IV. 257., pode- šev, Unterlagssohle. Šp.

225026   Podkladnice Svazek: 7 Strana: 1359
Podkladnice, e, f., lucina. Veleš. P. ko- lejní, Unterlagsplatte, f. Tch. 1889. 54.

225027   Podkladnice Svazek: 9 Strana: 0229
Podkladnice, e, f. = železná deska pod kolejnice, Unterlagsplatte. Ott. XIV. 546b.

225028   Podkladník Svazek: 7 Strana: 0289
Podkladník, u, m. = podklad. Bern.

225029   Podkladnosť Svazek: 7 Strana: 0289
Podkladnosť, i, f P. věd. Msr. 31. (47.).

225030   Podkľakovať Svazek: 7 Strana: 0289
Podkľakovať = nohami klesati. Sb. sl. ps. I. 101.

225031   Podkláněti Svazek: 2 Strana: 0638
Podkláněti, vz Podkloniti.

225032   Podklásek Svazek: 7 Strana: 0289
Podklásek, sku, podklas, u, m., der Nachtrieb. Vz Otavka. Žito je sám p. Mor. Brt. D. 250.

225033   Podklásek Svazek: 8 Strana: 0288
Podklásek, sku, m. = podhonek, otárka, odnož obilní. Brt. D. II. 365.

225034   Podklášteří Svazek: 7 Strana: 0289
Podklášteří, n , Unterkloster, předměstí v Třebíči.

225035   Podklášteří Svazek: 10 Strana: 0267
Podklášteří, n. Arch. XX. 505.

225036   Podkleknúti Svazek: 2 Strana: 0638
Podkleknúti = pokleknouti. Kat. 1228.

225037   Podklenek Svazek: 8 Strana: 0288
Podklenek, nku, m.; Cavate, f. Sterz. I. 595.

225038   Podklenouti Svazek: 2 Strana: 0638
Podklenouti, nul, ut, utí, unterwölben. — co: průchod.

225039   Podklenutý Svazek: 2 Strana: 0638
Podklenutý, unterwölbt. Dch.

225040   Podklesek Svazek: 8 Strana: 0288
Podklesek m. poklesek, d vsuto. Dšk. Jihč. I. 16.

225041   Podklesnouti Svazek: 2 Strana: 0638
Podklesnouti, snul a sl, utí; podklesati, podklesávati, straucheln, sinken worunter. — pod čím. Kolena pod ním podklesávala. Čes. Vč. — se v čem = podřeknouti se, siceh versprechen, irren. Kram. — se čím. Jazykem se nepodklesl, lingua sna non est lapsus. BO. — čím komu. Nohy mi sla- bostí podklesávají. Šm. — čemu = zakop- nouti. Šm.

225042   Podklesnouti Svazek: 7 Strana: 0289
Podklesnouti. Zda by svědci p-li se. Št. Kn. š. 145., Sš. II. 168.

225043   Podklesňovati Svazek: 7 Strana: 0289
Podklesňovati = podklešťovati. Slez. Šd.

225044   Podklestiti Svazek: 2 Strana: 0638
Podklestiti, il. štěn, ění; podklešiovati, unterhalb aushauen, lichten. — co: stromoví. Ros. — čím: nůžkami.

225045   Podkličkový Svazek: 7 Strana: 0289
Podkličkový, subclavicularis. Nz. lk.

225046   Podkličkový. P Svazek: 10 Strana: 0267
Podkličkový. P. jamka, fossa infraclavi- cularis. Ktt. Vz Kmen.

225047   Podklíčnice Svazek: 10 Strana: 0267
Podklíčnice, e, f. Msn. Od. 265.

225048   Podklíčník Svazek: 10 Strana: 0267
Podklíčník, a, m. P. kláštera. Zbrasl. 23 5.

225049   Podklit Svazek: 2 Strana: 0638
Podklit, stan. Vký.

225050   Podklofati Svazek: 2 Strana: 0638
Podklofati, vz Podklouti.

225051   Podklona Svazek: 2 Strana: 0638
Podklona (zastr.), y, f., prístreší, krov, Obdach, n. Pass.

225052   Podklona Svazek: 7 Strana: 0289
Podklona = podpora. P. drží to, co se kloní, chýlí, padá. Brt. S. 181.

225053   Podklona Svazek: 10 Strana: 0267
Podklona, y, f. = poklona. Službu naši a slušnú p-nu vzkazujeme. NB. č. 151.

225054   Podkloniti Svazek: 2 Strana: 0638
Podkloniti, il, ěn, ění; podkloňovati, pod- kláněti, ěl, ěn, ění, niederlassen, nieder-, unterbeugen. Jg. — co kam. Pod něčí metlu hřbet svůj p. Br. — Plk. Nepodklonili šíje své k dílu pána svého. Br. — se komu čím. Podkloňovali se všechněm pokorou. Kom. — V.

225055   Podkloniti Svazek: 9 Strana: 0229
Podkloniti své tělo k plnění přikázaní. Chč. S. I. 7.

225056   Podklopový. P Svazek: 10 Strana: 0267
Podklopový. P. zámyčka u stok. KP. IX. 315.

225057   Podklouti Svazek: 2 Strana: 0638
Podklouti, podkluji, ul, ut, utí, podklíti, podklinouti, podklenouti, podklovnouti, pod- klofnouti, podklivnonti, podklibnouti, pod- klobnouti,podklubnouti atd. vz Klofati, unter- picken. Jg.

225058   Podklouznouti se Svazek: 2 Strana: 0638
Podklouznouti se, podkluznonti se, pod- klznouti se, znul a zl, utí, ausglitschen. Pod- klzla se noha (podšinula, podvrtla). Ros.

225059   Podkmení, n Svazek: 2 Strana: 0638
Podkmení, n., odvětví kmene, Zweig (eines Völkerstammes), m. Šf.

225060   Podkněží Svazek: 9 Strana: 0229
Podkněží = podkněz, m. ? skloň. vz Gb. H. ml. III. 1. 172., 173.

225061   Podkněžka Svazek: 7 Strana: 0289
Podkněžka, y, f., die Unterpriesterin. Lpř. Sl. II 346.

225062   Podkněžsko Svazek: 7 Strana: 0289
Podkněžsko, a, n. Na P-sku = pole u Dolan v Klat. BPr.

225063   Podknotníček Svazek: 7 Strana: 0289
Podknotníček, čku, m , die Lichtscheer- tasse. Šm

225064   Podknotník, u Svazek: 2 Strana: 0638
Podknotník, u, m. Lichtschertasse, f. Rk.

225065   Podkobylče Svazek: 2 Strana: 0638
Podkobylče, ete, n., das Saugefüllen. Us.

225066   Podkočí Svazek: 7 Strana: 0289
Podkočí, m., der Unterkutscher. Stat. př. kn. 1874. 121.

225067   Podkohoutník Svazek: 2 Strana: 0638
Podkohoutník, u, m. Abdruckstange (beim Gewehr), f. Rk.

225068   Podkolejské Svazek: 7 Strana: 0289
Podkolejské předměstí v Litoměř. Blk. Kfsk. 1118.

225069   Podkolení Svazek: 2 Strana: 0638
Podkolení, n., rast těla pod koleny, die Kniekehle, -beuge, der Kniebug. Jg., D., Kom. j. 250. — P. u punčochy. Plk. — P., na Slov., lýtko, die Wade; dolní stehno, Unterschenkel, m. Plk.

225070   Podkolení Svazek: 7 Strana: 0289
Podkolení = pokolení. Sv. ruk. 77.

225071   Podkolenice Svazek: 7 Strana: 0289
Podkolenice, e, f. = oděv nohou u Srbů. Dch., Svétz.

225072   Podkolenice Svazek: 10 Strana: 0267
Podkolenice, e, f. = punčocha. V zloděj., mluvě.

225073   Podkolenice Svazek: 10 Strana: 0649
Podkolenice, e, f. = punčocha. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47.

225074   Podkolenky Svazek: 8 Strana: 0288
Podkolenky, šat. 1423. Wtr. Krj. I. 90.

225075   Podkolenní Svazek: 7 Strana: 0289
Podkolenní chvát (zápas), v tělocviku. Rgl. P. přehbí, fossa poplitea. Exc.

225076   Podkolenní. P Svazek: 10 Strana: 0267
Podkolenní. P. žíla, vena poplitea, hlu- boké žlázy zákolenní, podkolenní, glandulae popliteae profundae. Ktt.

225077   Podkolese Svazek: 9 Strana: 0229
Podkolese, trať v M. Štarvičkách. Šeb. 191.

225078   Podkolí Svazek: 2 Strana: 0638
Podkolí, n., strouha, v které paleční kola jsou, die Kammkühle. Us.

225079   Podkolí Svazek: 7 Strana: 0289
Podkolí = prohloubený prostor podél hlavní zdi mlýnské. KP. V. 611.

225080   Podkolí Svazek: 8 Strana: 0288
Podkolí. P. vozu. Světz. 1894. 536. b.

225081   Podkolí Svazek: 10 Strana: 0650
Podkolí mlýnské = prostor hluboký niže mýnice, kde se paleční kola otáčejí. Čes. 1. XV., 188., 231.

225082   Podkolínka Svazek: 7 Strana: 0289
Podkolínka, y, f., die Stiefelkappe. Šm.

225083   Podkolmá Svazek: 7 Strana: 0289
Podkolmá, é, f., subnormala. Jd. Geom. IV. 62.

225084   Podkôlna Svazek: 7 Strana: 0289
Podkôlna, y, f. Najsamprv povytahovali vozy z p-ne na priestranný dvor. Slov. Phľd. VII. 145.

225085   Podkolní Svazek: 2 Strana: 0638
Podkolní, n., místo pod kolnou. Ros.

225086   Podkolo Svazek: 9 Strana: 0229
Podkolo. Přiženil se na podkolesa (o kon- kubinatě). Slov. Zát. Př. 91b.

225087   Podkomín Svazek: 7 Strana: 0289
Podkomín, u, m. = krb? Osv. 1889. č. 2.

225088   Podkomorník Svazek: 2 Strana: 0638
Podkomorník, a, m., der Vicekämmerer. Jg.

225089   Podkomorský, podkomořský Svazek: 2 Strana: 0638
Podkomorský, podkomořský, Unter- kämmerer-. P. úřad. 1084.

225090   Podkomorství, podkomořství Svazek: 2 Strana: 0638
Podkomorství, podkomořství, n., das Unterkämmereramt. Bart.

225091   Podkomoruí Svazek: 2 Strana: 0638
Podkomoruí pán, Unterkammerherr, m. D.

225092   Podkomořanka Svazek: 7 Strana: 0289
Podkomořanka, y, f. Kká. Td. (Osv. V. 541.).

225093   Podkomoří Svazek: 2 Strana: 0638
Podkomoří, ího, m., der Unterkämmerer. D., Apol. Vz Vš. 160., Gl. 238., S. N., Tk. II. 545., III. 050., IV. 737.; Žer. Záp. I. 4., 27., 153.

225094   Podkomoří Svazek: 7 Strana: 0289
Podkomoří. Cf. List. fil. 1884. 436., Zř. zem. 466., 696., Rk. Sl. P. = správce dů- chodů korunních. Dch. Cf. Arch. VII. 730., VIII. 614. P. na Litvě princeps nobilitatis, za vlády ruské pouhý titul, dříve úředník znamenitý a vážný. Vz Kk. Td. 371.

225095   Podkomoří Svazek: 7 Strana: 1359
Podkomoří. Cf. Wtr. Obr. II. 618. nn.

225096   Podkomořie Svazek: 9 Strana: 0229
Podkomořie. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 173. — P. Paní máma přichvátala s mísou z p. Ěezn. Bl. 75.

225097   Podkomořský Svazek: 7 Strana: 0289
Podkomořský .Mlýn u Olomouce. P. úřad. Tk. VI. 246.

225098   Podkomořství Svazek: 8 Strana: 0570
Podkomořství vésti. Tov. kn. 22.

225099   Podkončák Svazek: 7 Strana: 0289
Podkončák, u, m., malesherbia, die Ma- lesherbia, rostl. Vz Rstp. 639.

225100   Podkončákovitý Svazek: 7 Strana: 0289
Podkončákovitý. P. rostliny, malesher- biae: podkončák. Vz Rstp. 639.

225101   Podkonečný Svazek: 7 Strana: 0289
Podkonečný, subapicularis. P. osina. Slb. XLV.

225102   Podkoní Svazek: 2 Strana: 0638
Podkoní, ího, m.. štalmistr, štolba, der Stallmeister, Marschall. Výb. I. 148., Pč. 13., 38. Sem p-ním sedmé léto. Žk. 308. P. vrchní, nejvyšší. D.

225103   Podkoní Svazek: 7 Strana: 0289
Podkoní, n. Původně neutrum. Cf. Darius poslal své p-nie čstného rytieře Menona. AlxV. v. 1125. Vy p. hubené. Žk. Jir. Ale: Jeden p. Pass. 560. Vz Listy fil. 1884. 436., Rk. Sl. — Výb. I. 802., Sv. ruk. 37. — P. a žák. Vz Vlčk. 63., Jg. H. 1. II. 66., Jir. Ruk. II. 130., Sbn. 233., 258., 308., List. fil. III. 232. Podkop. Kladení p-pů. S. N. X. 175. Části p-pu: prachovnice (komora, pec), ohňo- vod, ohnisko. P. polní, pevnostní, útokový, přenabitý či přecpaný, slabě nabitý. NA. III. 162.—163. Chodba, Minengang, výhoz -garbe, hrdlo, -hals, ohnisko či prsk, -herd, prachovnice, -kammer, větev či haluz pod- kopu, -zweig. Čsk.

225104   Podkoní Svazek: 9 Strana: 0229
Podkoní, m. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 172

225105   Podkonník Svazek: 7 Strana: 1359
Podkonník, a, m., satrapa. Pršp. 37. 24.

225106   Podkoňová Svazek: 2 Strana: 0638
Podkoňová, é, f., manželka podkoního, Frau des Stallmeisters. 1450.

225107   Podkop Svazek: 2 Strana: 0638
Podkop, u, m., podzemní otvor, chodba udělaná k vyhození země a toho, co na ní jest, do povětří prachem. Unterhöhlung, Un- tergrube, Mine, f. P-py dělati, do povětří vyhoditi, die Mine springen lassen. D. P. protější, dorázný (Angriffsmine), bořicí, vě- třivý, Flatter-, hlavní, slyšný, Horch-, krycí, spojující, hřídelní. Ohnisko, haluza podkopu. P. zahraditi, vyfouknouti. Bur. P. válcovitý, košový. Otvor p-u, das Minenauge; p. na- bíjeti, laden; p. utekl, die M. hat ausge- blasen; p. selhal, die M. ist sitzen geblieben; p. se utopil, ist ersoffen; p. dní, tagt. Čsk.

225108   Podkopa Svazek: 7 Strana: 0289
Podkopa, y, f. = podkop. Bern.

225109   Podkopač Svazek: 2 Strana: 0638
Podkopač, e, m.. Minirer, m. Rohn.

225110   Podkopati Svazek: 2 Strana: 0638
Podkopati, podkopávati, untergraben, un- terminiren. — co čím: dům, horu motykou. Své zdraví nemírným pitím p. Us. — se kam: do chodby, pod dům. — čeho kdy. Podkopávají domu za. tmy. BO.

225111   Podkopavač Svazek: 2 Strana: 0638
Podkopavač, e, m., der Untergräber.

225112   Podkopavačka Svazek: 2 Strana: 0638
Podkopavačka, y, f., die Untergräberin. MUS.

225113   Podkopávati Svazek: 2 Strana: 0638
Podkopávati, vz Podkopati.

225114   Podkopenec Svazek: 7 Strana: 0289
Podkopenec, nce, m. P-ce = kuratá vyliahnuté v čase tom, kde na horských lúkach videť senné kopy, tedy v srpnu. Slov. Rr. Sb.

225115   Podkopní Svazek: 2 Strana: 0638
Podkopní průchod, snop. Minen-.

225116   Podkopnický Svazek: 2 Strana: 0638
Podkopnický, Minen-. P. koš, prach, vo- zík, svícen, svítilna, náčiní. Čsk.

225117   Podkopnictví Svazek: 2 Strana: 0638
Podkopnictví, n. Minirkunde, f.

225118   Podkopník Svazek: 2 Strana: 0638
Podkopník, a, m., der Mineur, Sapeur.

225119   Podkopný Svazek: 7 Strana: 0289
Podkopný. P. práce, unterwühlend. Pyp. K. II. 230.

225120   Podkopný Svazek: 8 Strana: 0288
Podkopný. P. dielo sa im podarilo. Phľd. 1893. 391. Podkorník, vz Houbovník (3. dod.).

225121   Podkopovudce Svazek: 2 Strana: 0638
Podkopovudce, e, m., der Minenführer. Bur.

225122   Podkopový Svazek: 7 Strana: 0289
Podkopový, Minen-. P. soustava. Čsk.

225123   Podkopoznalec Svazek: 7 Strana: 0289
Podkopoznalec, lce, m., der Minenver- ständige. Šm.

225124   Podkoptěný Svazek: 2 Strana: 0638
Podkoptěný = ukoptěný, beschmutzt. Jsi celý pod nosem p-ný. Us. Dch.

225125   Podkora Svazek: 7 Strana: 0289
Podkora, y, f, die Huldigung. Dch.

225126   Podkorák Svazek: 8 Strana: 0570
Podkorák, a, m., dapsa, brouk. P. zubo- štítý, d. denticollis. Vz Klim. 309.

225127   Podkorec Svazek: 8 Strana: 0570
Podkorec, rce, m., dendrophagus, brouk. Vz Klim. 355.

225128   Podkorník Svazek: 2 Strana: 0638
Podkorník, a, m. P. jedlový, bostrychus curvidens, brouk. KP. III. 313.

225129   Podkorník Svazek: 7 Strana: 0289
Podkorník. Cf. Brm. IV. 621., Kk. Br. 251., 400., Ott. II. 582.

225130   Podkorník Svazek: 8 Strana: 0570
Podkorník, a, m., phloeopora, brouk. P. obecný, p. cortualis, plazivý, reptans. Vz Klim.

225131   Podkornouský Svazek: 7 Strana: 0289
Podkornouský Mlýn, Kornbauser Mühle, u Rakovníka.

225132   Podkorový Svazek: 7 Strana: 0289
Podkorový, infracorticalis.

225133   Podkořinka Svazek: 2 Strana: 0638
Podkořinka, y, f., druh hrušek, eine Art Birnen. Jg.

225134   Podkoseny Svazek: 7 Strana: 0289
Podkoseny; -en, a, o, untergehauen. Padnul ako p Slov. Phľd. IV. 129.

225135   Podkosený Svazek: 10 Strana: 0267
Podkosený něčím. Zr. Krist. III. Sr. Podkositi.

225136   Podkositi Svazek: 2 Strana: 0638
Podkositi, il, en, ení = podseknouti. Ros.

225137   Podkositi Svazek: 8 Strana: 0288
Podkositi = podraziti. Nohy někomu p. Phľd. 1893. 403., Lerm. II. 145.

225138   Podkositi co komu Svazek: 10 Strana: 0267
Podkositi co komu: údy (zabiti ho). Msn. Od. 207.

225139   Podkostelák Svazek: 7 Strana: 0289
Podkostelák, u, m., rybník u Vel. Boru. BPr.

225140   Podkostelní Svazek: 2 Strana: 0638
Podkostelní, unter der Kirche gelegen. Dch.

225141   Podkostelní Svazek: 7 Strana: 0289
Podkostelní rybník na Písecku. Blk. Ktsk. 1182.

225142   Podkostelník Svazek: 9 Strana: 0229
Podkostelník, rybník u D. Suché. Vest. op. 1895. 16.

225143   Podkostelský Svazek: 7 Strana: 0289
Podkostelský Hamr, sam. u Rožmitálu; P. Mlýn, Unterkirchner Mühle, u Benešova. — P. Zikmund. Blk. Kfsk. 1219., Mus. 1882. 546.

225144   Podkostí Svazek: 7 Strana: 0289
Podkostí, die Schamgegend bei Kühen. Slez. a laš. Šd. — P., n., ves u Sobotky u zámku Kosti. Rk. Sl.

225145   Podkostí, n Svazek: 2 Strana: 0638
Podkostí, n., ves u Sobotky, něm. Pod- kost. PL.

225146   Podkostový Svazek: 7 Strana: 0289
Podkostový. P. hlíza, abc?s sous osseux.

225147   Podkoš Svazek: 7 Strana: 0289
Podkoš, e, m., v horn., der Unterkorb am Göpel. Šm.

225148   Podkošile Svazek: 7 Strana: 0289
Podkošile, e, f., das Unterhemd. Šm.

225149   Podkotecký Svazek: 10 Strana: 0650
Podkotecký obchodník = který sedal pod kotci. Wtr. Řem. 925. Sr. Podkotečný. Podkotelní dříví. 1561. Arch. XXII. 208.

225150   Podkoteční Svazek: 8 Strana: 0288
Podkoteční klobúčník. Arch. XIV. 388.

225151   Podkotečný Svazek: 2 Strana: 0638
Podkotečný, pod kotci prodávající? Ms.

225152   Podkotní Svazek: 2 Strana: 0638
Podkotní, unter dem Knöchel seiend. P. žíla. Ms.

225153   Podkotníkový Svazek: 7 Strana: 0289
Podkotníkový. P. žíla, Unterknöchel- ader, f. Nz. lk.

225154   Podkouleti Svazek: 2 Strana: 0638
Podkouleti, vz Podkuliti.

225155   Podkoupení Svazek: 7 Strana: 0289
Podkoupení, n. = uplacení, die Beste- chung. Šp.

225156   Podkoupiti Svazek: 2 Strana: 0639
Podkoupiti, il, en, ení; podkupovati = jménem jiného koupiti, unterhandeln. — koho čím: dary = porušiti, bestechen.

225157   Podkouřiti Svazek: 2 Strana: 0639
Podkouřiti, il, řen, ení; podkuřovati, podkouřívati, podkuřovávati, be-, auf-, unter- räuchern. — co (čím): hlavu (opíjeti), včely dýmem, nemocného kořením, někoho kadi- dlem. Us., Šm. — komu = lichotiti, schmei- cheln. Ten mu podkuřuje. Us. Hý.

225158   Podkouřiti Svazek: 8 Strana: 0288
Podkouřiti. Podkúril ho = dopálil. Phľd. 1894. 373.

225159   Podkouřiti Svazek: 10 Strana: 0267
Podkouřiti. Podkuřovati obilí vosím dí- lem a mravenci, aby se kupci hnali k pytlům jako vosy do báně a mravenci do mrave- niště. Nár. list. 1903. č. 277. 4.

225160   Podkouti Svazek: 2 Strana: 0638
Podkouti, il, en, ení, unterpfählen. Us.

225161   Podkouti Svazek: 2 Strana: 0639
Podkouti, vz Podkovati.

225162   Podkoutí Svazek: 7 Strana: 0289
Podkoutí, n. = kouty, malé kousky pole nebo louky. Zem. des. opav.

225163   Podkouvač Svazek: 7 Strana: 0289
Podkouvač, e, m. = podkovač, der Huf- schmied. Šd.

225164   Podkova Svazek: 2 Strana: 0639
Podkova, y, f., podkovka, podkůvka, železný kotouč na zadní straně otevřený, jímž pobíjejí se kopyta koní, mezků, oslů, ba i tažných volů, das Hufeisen. Kořen ku, stupňováním: kov. Vz Mkl. B. 55., 7. V. P. železná, V., falcovní (která má drážku čili stružku, v nížto hlavičky podkovníků se ukryjí), hladká, Ja., cvakavá, Kos. 01. I. 94., obyčejná, perová (k roztahování jí), lomená, turecká, anglická, španělská. Vz více vS. N. P. mašinová, leštěná, s bradou. Kh. P. má ocelové štěpy (Spitzen). Podkovky na boty, das Stiefeleisen. Dch. Vz Odsadec. Rohn. P-vu podkováky přibiti, strhnouti, odníti, Šp., přidělati. Kom. Sluší ti to co ovci p. (o chlubném). Č. Právs (rovnýs) jako srp, až se spravíš, budeš jako p. Č. Dobrý kůň, ale špatná p. (byl by sice k potřebě, ale je nezvedený. Vz Ničema). Kdybys byl měl hřebík, byl bys neztratil p-vu; kdybys byl neztratil p-vu, byl by ti neochromí kůň. Lb. Však ti brzo p-vu odtrhnou (brzy umřeš). U Rychn. — P. magnetická, Hufeisenmagnet, m. Čk. — P., v horn., der Bügel. Bc. — P. martinská, pečivo ve způsobě podkovy. Při- šel na svět na martinské p-vy (o sv. Mar- tině). Šml. — P., skvrna na prsou samečka koroptve,podobající se podkově; samička jí nemá. Šp. — Podkovka, koňské kopyto, devětsil, tussilago farfara, Huflattig, m. Kk. 16G. Vz Podběl. — P., p-vy, pl., f., modrá kola pod očima, die blauen Ringe um die Augenhöhle, Augenringe, m. Us. Šm.

225165   Podkova Svazek: 7 Strana: 0289
Podkova. Cf. Mkl. Etym. 153. P. volská, vz Grýfek.

225166   Podkova Svazek: 9 Strana: 0229
Podkova = květ jiřinky (druh vyšívání). Místy na Blatsku. Čes. 1. VIII. 19.

225167   Podkova Svazek: 10 Strana: 0650
Podkova, y, f. Už mu idú p-vy stŕhať (už umírá). Mus. slov. V. 37.

225168   Podkovač Svazek: 7 Strana: 0289
Podkovač, e, m. = podkouváč. Šd. — P., harpes ungula, zkamenělina. Frč. Gř. 68., Brm. IV. 2. 53.

225169   Podkovák, u, podkováček Svazek: 2 Strana: 0639
Podkovák, u, podkováček, čku, pod- kovník, u, m., hřebík do podkovy, der Huf- nagel. Nelituj podkovníčku, abys podkovy neztratil. Č. M. 53.

225170   Podkování Svazek: 7 Strana: 0290
Podkování, n., die Beschlagung. P. koní. Us.

225171   Podkovaný Svazek: 2 Strana: 0639
Podkovaný; -án, a, o, beschlagen. — v čem. Dobre je on ve svojom p. Mt. S.

225172   Podkovář Svazek: 2 Strana: 0639
Podkovář, e, m., Hufschmied, m. Čsk.

225173   Podkovářský Svazek: 7 Strana: 0290
Podkovářský, Hufschmied-. P. škola, kurs. Us. Vchř.

225174   Podkovářství Svazek: 10 Strana: 0267
Podkovářství, n. = dělání podkov a při- pevňování jich ke kopytům. Nár. list. 1903. č. 138. 9., Ott. XIX. 1010.

225175   Podkovatec Svazek: 2 Strana: 0639
Podkovatec, tce, m., nogaus, žabronožec, Krok.

225176   Podkovati Svazek: 2 Strana: 0639
Podkovati, podkouti, podkuji, ul, ut, utí, mit Eisen usw. beschlagen. — koho, co: koně, Ros., čižmy, boty. Plk.

225177   Podkovati Svazek: 7 Strana: 0290
Podkovati. Podkúvati: Val. Vck. Slov. Koll. Zp. II. 85. — koho čím: podkovami. Sb. sl. ps. II. 1. 58.

225178   Podkovávati Svazek: 10 Strana: 0267
Podkovávati, subferrare. Mill. 26. Sr. Podkovati.

225179   Podkověnka Svazek: 2 Strana: 0639
Podkověnka, y, f., hippocrepis, rostl. vikvovitá. Rostl. — P., malá podkova, pod- kůvka. Us. Mřk., Hý.

225180   Podkovice Svazek: 7 Strana: 0290
Podkovice, e, f. = podkova. Kuoň ztratil novú p-cu. Tóth. B. 62. — Pk. Ps. 24., Koll. III. 271., Pck. Ps. 24.

225181   Podkovice Svazek: 8 Strana: 0288
Podkovice. Tluče do p-vic = utíká. Ve šviháčině. Brt. D. II. 521.

225182   Podkovička Svazek: 7 Strana: 0290
Podkovička, y, f., vz Podkova. Za kraj- ciar pálenky, p-čku (krajíček) chleba. Slav. II. 384. Koho v srdci nosím, opustiť ho musím, koho v p-čkách, toho lúbiť musím. Sl. ps. Šf. II. 82.

225183   Podkovitý Svazek: 7 Strana: 0290
Podkovitý, hufeisenförmig. Slb. XLV. P. oblouk, NA. I. 43., trubka, roura. Stč. Zem. 556.

225184   Podkovka Svazek: 2 Strana: 0639
Podkovka, y, f., vz Podkova. — P., rostl., vz Podkova.

225185   Podkovka Svazek: 7 Strana: 0290
Podkovka, rostl. Cf. Slb. 530., Rstp. 386, 864. — P. = rybník v Písecku

225186   Podkovka Svazek: 8 Strana: 0288
Podkovka, hippoerepis, rostl. Vz Ott. XI. 307.

225187   Podkovkář Svazek: 7 Strana: 0290
Podkovkář,e, m., der Stiefeleisenschmied Šd.

225188   Podkovňák Svazek: 10 Strana: 0650
Podkovňák, u, m. = podkovák. Brt. Sl.

225189   Podkovné Svazek: 7 Strana: 1359
Podkovné, ého, n., dávka. Arch. IX. 401.

225190   Podkovní Svazek: 8 Strana: 0570
Podkovní hrbolkář (brouk). Vz Klim. 149.

225191   Podkovní, -ný Svazek: 2 Strana: 0639
Podkovní, -ný. P. hřebík, Hufnagel. V.

225192   Podkovník Svazek: 7 Strana: 0290
Podkovník, u, podkovnáček, podkovní- ček, čku, m. = podkovák. Nestojí ani za p. Us. Šd. Kdybys přijel bez jedného p-čka, nědala bych tobě mojeho věnečka. VSlz I. 95. Kdo lituje p-čku, zmrhá podkovy, kdo lituje podkovy, zmrhá koně a kdo li- tuje koně, zmrhá (chůzí) sám sebe. Lpř.

225193   Podkovník Svazek: 7 Strana: 1359
Podkovník, a, m., babatinator. Pršp. 93. 60.

225194   Podkovník, a Svazek: 2 Strana: 0639
Podkovník, a, m., der Hufschmied. Rk. — P., u, m., der Hufnagel.

225195   Podkovňok Svazek: 9 Strana: 0457
Podkovňok, u, m. = podkovník. Slez. Lor 76.

225196   Podkovovitě Svazek: 10 Strana: 0267
Podkovovitě něco stavěti. Jrsk. V. 52.

225197   Podkovovitý Svazek: 2 Strana: 0639
Podkovovitý, hufeisenartig. Rostl.

225198   Podkovový. P Svazek: 10 Strana: 0267
Podkovový. P. písmo notové. Nejed. 216., 303.

225199   Podkoz Svazek: 7 Strana: 0290
Podkoz, u, m., der Schaftbock im Ge- schützwesen. Šm.

225200   Podkoziberský Svazek: 9 Strana: 0229
Podkoziberský, trať v Rakovicích. Šeb. 191.

225201   Podkozy Svazek: 7 Strana: 0290
Podkozy, sam. u Unoště; mlýn u Stráž- nice na Mor.: P. Volní a Horní, Ober-, Unter-Podkozer Mühle, mlýny u Unoště. PL.

225202   Podkožka Svazek: 10 Strana: 0267
Podkožka, y, f., hypodermis = Čásť stěny tělní složená z buněk. Vz Ott. XIX. 1011.

225203   Podkožně Svazek: 8 Strana: 0288
Podkožně. P. očkovati. Hlav. 8.

225204   Podkožní Svazek: 7 Strana: 1359
Podkožní vstřikování, Subcutaninjection.

225205   Podkožní Svazek: 10 Strana: 0267
Podkožní protnutí svalu, myotomia sub- cutanea.

225206   Podkožnice Svazek: 7 Strana: 1359
Podkožnice, e, f.= podkožní hlísta. Slov. Šd.

225207   Podkožník, u, m., podkoží Svazek: 2 Strana: 0639
Podkožník, u, m., podkoží, n., sádlo pod koží, sjímané. Us. Dch.

225208   Podkožný Svazek: 2 Strana: 0639
Podkožný (Reš.), podkožní (V.), pod- kůžní, unter der Haut befindlich (na Slov.). P. krev, Orb. p., vodnatelnosť. Ja.

225209   Podkožný Svazek: 7 Strana: 0290
Podkožný. P-né honby, stilbosporei: hlenoniták, prachovýtruska, sazovýtruska, bablunitka. Rstp 1992. Podkožní červ, Dmk. Č. 307., tkanina. Šv. 54. P. subjekce Čs. lk.

225210   Podkradač Svazek: 2 Strana: 0639
Podkradač, e, m., der Schleicher. Rk.

225211   Podkrádavosť Svazek: 7 Strana: 0290
Podkrádavosť, i, f, die Schleicherei. Šm.

225212   Podkradený Svazek: 7 Strana: 0290
Podkradený, verstohlen Šm.

225213   Podkraj, e, podkrají Svazek: 2 Strana: 0639
Podkraj, e, podkrají, n., díl kraje, okr- slek. Bezirk, Gau, Kanton, m., Gebiet, n. V. — P., kraj okolo města, Stadtbezirk, m. V., Kom. J. 687. Vz S. N.

225214   Podkrájeti Svazek: 2 Strana: 0639
Podkrájeti, vz Podkrojiti.

225215   Podkrají Svazek: 7 Strana: 0290
Podkrají, vz Podkraj. P-jí Drávy, Du- naje, Dněstra, řeky, Šf Strž. I. 277., 462., II. 25., 186., jezera. Šmb. Jakož o tom dobře víte i to všecko p. NB. Tč. 103.

225216   Podkrajina Svazek: 2 Strana: 0639
Podkrajina, y, f. = podkraj. Pulk. 461.

225217   Podkrajinský Svazek: 2 Strana: 0639
Podkrajinský, Bezirks-. P. úřad, soud. Víd. list.

225218   Podkrajní Svazek: 7 Strana: 0290
Podkrajní právo, die Banngerechtigkeit. Šm.

225219   Podkrajovati Svazek: 2 Strana: 0639
Podkrajovati, vz Podkrojiti.

225220   Podkrajský Svazek: 2 Strana: 0639
Podkrajský, Bezirks-, Kreis-. P. kom- misse, obec, správce, úřad, úředník, výbor. J. tr. — P., óho, m., Bezirkshauptmann, m.

225221   Podkrál Svazek: 2 Strana: 0639
Podkrál, e, m., Vicekönig, m. D.

225222   Podkrál Svazek: 10 Strana: 0267
Podkrál, vz Vaječník.

225223   Podkrásti koho Svazek: 10 Strana: 0267
Podkrásti koho. Nová milosť ji podkrade (jme). Baw. E. v. 2459.

225224   Podkrásti se Svazek: 2 Strana: 0639
Podkrásti se, kradu, dl, dení; podkrádati se, sich einschleichen, einstehlen. — se kam: pod něčí mysl. Česk. Vč.

225225   Podkravče Svazek: 7 Strana: 0290
Podkravče, ete, n. = tele pod kravou. Ü Žink. Fč.

225226   Podkrče Svazek: 7 Strana: 0290
Podkrče, pl., f. = louka u Smrkovce. BPr.

225227   Podkrčí Svazek: 2 Strana: 0639
Podkrčí, n., die Kehle. Ta liška má bílé p. Us. Dch.

225228   1. Podkrčí Svazek: 7 Strana: 0290
1. Podkrčí, n. = vepřové maso, které teplé se křenem se jí. Us. Hk. — P. = laloch. Ten má p.! U Rychn. Ntk.

225229   2. Podkrčí Svazek: 7 Strana: 0290
2. Podkrčí, n., Podkrtsch, mlýn u Vod- ňan.

225230   Podkrčiti Svazek: 7 Strana: 0290
Podkrčiti, ein wenig nach unten biegen. Šm.

225231   Podkrčník Svazek: 2 Strana: 0639
Podkrčník, u, m., řemen pod krk na ohlávce koní, der Halsriemen; řemínek u če- pice, das Sturmband.

225232   Podkrčník Svazek: 7 Strana: 0290
Podkrčník, Halskissen, n. Exc.

225233   Podkrí Svazek: 7 Strana: 0290
Podkrí, n. = kříček, křovina. Slov. Bern.

225234   Podkrkonošský. P Svazek: 10 Strana: 0267
Podkrkonošský. P. víska. Lit. I. 651.

225235   Podkrmaší Svazek: 2 Strana: 0639
Podkrmaší, n., jedes Vorfest. V Ostrav. Mtl.

225236   Podkrmaší, n. P Svazek: 10 Strana: 0267
Podkrmaší, n. P. slavilo se tu neděli po krmaši. Slez. Vyhl. II. 54.

225237   Podkrojiti Svazek: 2 Strana: 0639
Podkrojiti, il, en, ení; podkrájeti, el, en, ení; podkrajovati, unterschneiden. — co: chléb (aby kůru samou dostal). Jg. — BO.

225238   Podkrokevnice Svazek: 2 Strana: 0639
Podkrokevnice, e, f. = trám pod krokve? Na Slov. Cf. Krokevnice.

225239   Podkrokevnice Svazek: 7 Strana: 0290
Podkrokevnice = sloupovnice, die Dach- fette, Dachstuhlfette. Sl. les. Šla Prokopka pro Prokopa, poď Prokope dom nasypať koňom, pojedeni do Roketnice pro štyry p., s p-cama dom (opakuj rychle po sobě) Mor. Brt.

225240   Podkropiti Svazek: 7 Strana: 0290
Podkropiti, il, en, ení, podkropovati, untersprengen. Šm.

225241   Podkrouceti Svazek: 7 Strana: 0290
Podkrouceti, etwas darunterwinden. Bern.

225242   Podkrouchanec Svazek: 2 Strana: 0639
Podkrouchanec,nce,m.=podkrouchaný.

225243   Podkrouchaný Svazek: 2 Strana: 0639
Podkrouchaný taškář, lotr (jehož tvář něco zlého jeví). Us. v Prach. Ein schlimm aussehender Kerl.

225244   Podkroužky Svazek: 9 Strana: 0229
Podkroužky, pozemek. Pck. Hol. 195.

225245   Podkrov Svazek: 10 Strana: 0650
Podkrov, u, m. = podložka pod slabý trám. Čes. 1. XV. 34. Podkuřic = podkouřiti, podpáliti. Brt. Sl.

225246   Podkrovec Svazek: 7 Strana: 0290
Podkrovec, vce, m. NA. III 13.

225247   Podkrovec Svazek: 7 Strana: 1359
Podkrovec, vce, m. = podkrov. Hdk. Hoř. 104.

225248   Podkroví Svazek: 2 Strana: 0639
Podkroví, n., podkrov, u, m., místo pod krovem, půda. Ros., Štelc. Der Boden.

225249   Podkrovní Svazek: 2 Strana: 0639
Podkrovní komůrka, Dachkammer, f. Dch.

225250   Podkrovnice Svazek: 2 Strana: 0639
Podkrovnice, e, f., špuntovnice = stěna, do které se krov zasazuje, die Dachstuhl- mauer. — P. = trámy, na které krovy se kladou, die Sparrenträger. Us. Marek.

225251   Podkrovník Svazek: 9 Strana: 0229
Podkrovník. Pal. Děj. II. 2. 106.

225252   Podkrovný Svazek: 7 Strana: 0290
Podkrovný. P. břevno, trám. N/.

225253   Podkróžča Svazek: 9 Strana: 0229
Podkróžča, pozemek. Pck. Hol. 192.

225254   Podkrsalý Svazek: 8 Strana: 0288
Podkrsalý. Točil p. kníry. Nár. list. 1893. č. 356.

225255   Podkrtiti, il Svazek: 2 Strana: 0639
Podkrtiti, il, ěn, ění, jako krtek podryti, unterwühlen. Jg.

225256   Podkruchtí Svazek: 7 Strana: 0290
Podkruchtí, n. = místo pod kruchtou-

225257   Podkrump Svazek: 7 Strana: 0290
Podkrump, u,, m., der Unterkrump bei den Stuhlmach. Šm.

225258   Podkrupčí Svazek: 7 Strana: 0290
Podkrupčí, n. = drobné krupky, feine Graupen. V již. Čech. u Bernardic. Kal.

225259   Podkrůvkový Svazek: 7 Strana: 0290
Podkrůvkový, Hufeisen-. P. hřebík. Us. Pdl.

225260   Podkruží Svazek: 2 Strana: 0639
Podkruží, n., dolejší kolo kruhu hrnčíř- ského. Us.

225261   Podkryt Svazek: 7 Strana: 0290
Podkryt = prkna pod krytbou břidlico- vou nebo plechovou. Us. Pdl., Šand II. 69., Zpr arch. VII. 54.

225262   Podkryt, u, m Svazek: 2 Strana: 0639
Podkryt, u, m., záslona, die Decke. Koll.

225263   Podkřídelní Svazek: 2 Strana: 0639
Podkřídelní, unter den Flügeln befindlich. P. péra. Jg.

225264   Podkřídelnice, e, f Svazek: 2 Strana: 0639
Podkřídelnice, e, f.. Unter-, Nebenflügel, m. Br.

225265   Podkřídlí Svazek: 7 Strana: 0290
Podkřídlí Tater, Alp. Šf. Strž. I. 461., II. 351.

225266   Podkřídlí, n Svazek: 2 Strana: 0639
Podkřídlí, n., místo pod křídly. — P. Tater, der Fuss. Šf.

225267   Podkřiviti Svazek: 2 Strana: 0639
Podkřiviti, il, en, ení ,podkřivovati, unter- krümmen. Ros.

225268   Podkřovní Svazek: 7 Strana: 0290
Podkřovní pěnice. Brm. II 2. 199., 171.

225269   Podkřový Svazek: 2 Strana: 0639
Podkřový, unter dem Strauche befindlich. Jg. — P., od podkře. P. peň. Rostl.

225270   Podkuchaří Svazek: 2 Strana: 0639
Podkuchaří, ího, m., druhý kuchař, der Unterkoch. D.

225271   Podkukovati Svazek: 2 Strana: 0639
Podkukovati, unterhalb blicken. Dch.

225272   Podkuliti, il, en Svazek: 2 Strana: 0639
Podkuliti, il, en, ení, podkouleti, el, en, ení, podkulovati, unterkugeln. Ros.

225273   Podkup Svazek: 10 Strana: 0267
Podkup, u, m. = dar, důgov. Msn. Od. 228.

225274   Podkup, u Svazek: 2 Strana: 0639
Podkup, u, m., die Bestechung.

225275   Podkúpiti Svazek: 7 Strana: 0290
Podkúpiti, vz Podkoupiti. Zbr. Lžd. 75.

225276   Podkůpky Svazek: 10 Strana: 0267
Podkůpky, hra karetní. Vz Čes. 1. XIV. 252.

225277   Podkupnice, e Svazek: 2 Strana: 0639
Podkupnice, e, f., die Unterhändlerin. Zlob.

225278   Podkupník, a, m Svazek: 2 Strana: 0639
Podkupník, a, m., der Unterkäufer, -händler. Rk.

225279   Podkupnosť Svazek: 2 Strana: 0639
Podkupnosť, i, f., die Käuflichkeit, Be- stechlichkeit. Dch.

225280   Podkupnosť Svazek: 7 Strana: 0290
Podkupnosť. J. tr.

225281   Podkupný Svazek: 2 Strana: 0639
Podkupný, bestechlich. Rk.

225282   Podkupný Svazek: 10 Strana: 0267
Podkupný. Bráti podkupné. Slád. Cor. 44.

225283   Podkupovač Svazek: 7 Strana: 0290
Podkupovač, e, m , der Bestecher.

225284   Podkupovati Svazek: 2 Strana: 0639
Podkupovati, vz Podkoupiti.

225285   Podkupovati se Svazek: 7 Strana: 0290
Podkupovati se (od koupati se) = pod vodu se pohružovati Když se husy pod- kupují, bude pršeti. U Kněžic. Kšť.

225286   Podkurážený Svazek: 7 Strana: 0290
Podkurážený = napilý. Us.

225287   Podkurážiť sa Svazek: 9 Strana: 0229
Podkurážiť sa = opíti se. Zát Př. 72b.

225288   Podkurážiti, z Svazek: 2 Strana: 0639
Podkurážiti, z fr. courage, srdnatosti dodati, Muth machen, einflössen. Us.

225289   Podkůrka Svazek: 2 Strana: 0640
Podkůrka, y, f., die untere Rinde.

225290   Podkůrka Svazek: 9 Strana: 0229
Podkůrka. Rozb. II. 184.

225291   Podkuřovati, vz Svazek: 2 Strana: 0640
Podkuřovati, vz Podkouřiti.

225292   Podkušovať Svazek: 7 Strana: 0290
Podkušovať = pokoušeti. Bern

225293   Podkušovník Svazek: 7 Strana: 0290
Podkušovník, a, m., der Ohrenbläser. Slov Bern.

225294   Podkutaliti Svazek: 2 Strana: 0640
Podkutaliti, il, en, ení; podkutáleti, el, en, ení; podkutalovati, unterwälzen. — co. Us.

225295   Podkutati Svazek: 7 Strana: 0290
Podkutati. Najdi sobě rendlíček a pod- kutaj si pod něho uhlíček. Kol. ván. 68. Vz Kutati.

225296   Podkutý Svazek: 10 Strana: 0650
Podkutý ve vědách (zběhlý). Phľd. XXII, 672.

225297   Podkůvka Svazek: 2 Strana: 0640
Podkůvka, y, f. = podkovka.

225298   Podkůvka Svazek: 9 Strana: 0229
Podkůvka, y, f. = roháč (pečivo). Nár. list. 1898. č. 315.

225299   Podkůžní Svazek: 2 Strana: 0640
Podkůžní = podkožní. Na Slov.

225300   Podkvasný, podkvasničný Svazek: 2 Strana: 0640
Podkvasný, podkvasničný, Unterhefen-. P.pivo, Unterhefenbier, Unterzeugbier, n. Rk.

225301   Podkvětník Svazek: 7 Strana: 0290
Podkvětník, u, m., das Blumenbrett. Rk.

225302   Podkvětný Svazek: 7 Strana: 0290
Podkvětný list. Bluthenblatt. Nz.

225303   Podkvětný Svazek: 8 Strana: 0288
Podkvětný. P. (podpůrný) listen. Č1. L. Jos. 3., 5.

225304   Podkyčlotračníkový Svazek: 7 Strana: 0290
Podkyčlotračníkový. P. kýla, hernia subcoecalis.

225305   Podkyď Svazek: 9 Strana: 0229
Podkyď = pokud. Jihozáp. Čechy. Dšk. Vok. 52.

225306   Podkysličník Svazek: 7 Strana: 0290
Podkysličník, u, m , das Suboxyd. Mj. 26., Nz.

225307   Podkytle Svazek: 2 Strana: 0640
Podkytle, e, f., Unterkittel, m. Háj.

225308   Podkytlí Svazek: 10 Strana: 0267
Podkytlí, n. Lazebnice v bílém p. Jrsk. Pov. 197.

225309   Podľa Svazek: 7 Strana: 0290
Podľa = podlé. Slov. Voľ si teraz p. svojej hlavy. Ht Sl ml. 237. — Koll. Zp. I. 128, Mor. Brt D.

225310   Podla Svazek: 10 Strana: 0267
Podla = podlaha. Slúpi sú ustanoveni na podlách zlatých. Mus. 1864. 297.

225311   Podlabati Svazek: 2 Strana: 0640
Podlabati, eine Zeit lang höhlen. Ros.

225312   Podlabce Svazek: 7 Strana: 0290
Podlabce, Polabetz, Podlabetz, ves u Po- děbrad. Rk. Sl

225313   Podlábiti Svazek: 2 Strana: 0640
Podlábiti, il, en, ení, trhati, reissen. — co: šaty. Na mor. Zlínsku. Brt. Jestřáb po- dlábil nám mnoho slepic. Mor. Vz Podláviti.

225314   Podlabský Svazek: 7 Strana: 0290
Podlabský Mlýn, Podlaber Mühle, mlýn u Mělníka.

225315   Podlač Svazek: 7 Strana: 0290
Podlač, e, f. = podlí lidé Slov. Aby i cudzinec vedel, že sme my nie dáka p. alebo zbojnić divoká. N. Hlsk. III. 113. — Phl'd. VII. 259, Zbr. Hry 115., Tóth. B. 134, Čkžk. III. 151.

225316   Podlačkat Svazek: 8 Strana: 0288
Podlačkat šaty = pomačkati, zmuchlati. Jevíčko. Brt. D. 11. 365.

225317   Podláčky Svazek: 10 Strana: 0267
Podláčky = podvlíkačky. Volyně. Čes. 1. XIII. 124. Sr. násl. Podlíkače.

225318   Podlačníkový Svazek: 7 Strana: 0290
Podlačníkový, subcoecalis. Nz. Ik. P. jamka.

225319   Podlah Svazek: 7 Strana: 0290
Podlah, u, m. = podlaha. Slov. Ssk.

225320   Podlaha Svazek: 7 Strana: 0290
Podlaha Mkl. Etym. 162. Na podlách m.: podlahách. Bž 48 P . der Fussboden. Sv. ruk. 337. Šlo to jak po p-ze (hladce, bez namáhání). Us. Dieš-li: Tehdy by Kri- stus byl vezpod jako p., kterak by pak bez najvyšší? Hus. II. 422. — P. lodi = paluba. Výb. II. 1132. — P. u stavidla slo- žitého (odpadová). NA. IV. 255. P. pro dělo, strelby, Geschützbank. Čsk., NA. III. 100. — P. = strop. Lůžko vystlané peři- nami až k p ze. Mor. Šd. — P., y, m , os. jm. — P. Antonín, kaplan v Praze, vy- psal mi z mnohých spisovatelů velmi mnoho látky do tohoto slovníku. Vz Obálky seši- tův a zkratek: Pdl. — P. Jan Václ. nar. 1823. Bačk. Pr. 167.

225321   Podlaha Svazek: 8 Strana: 0288
Podlaha = strop (han.); půda ve stavení (záp. Mor.). Brt. D. II. 434.

225322   Podlaha Svazek: 9 Strana: 0229
Podlaha = patro. Stavení o dvou i třech p-hách. Har. II. 48. — P. plotu = přisekané nevelké trámce. Jrsk. XIX. 41.

225323   Podlaha Svazek: 10 Strana: 0267
Podlaha Ant. Dr. theol., kanovn. a spis., nar. 1865. Vz Ott. XIX. 1013.

225324   Podlaha Svazek: 10 Strana: 0650
Podlaha, y, f. P. prkénková či vlysová, lodní. KP. XI. 194. Úprava p-hy ve sta- vení. Vz ib. 190. nn., 364. Podlážka, y, f., vz Splávek.

225325   Podlaha, podlážka Svazek: 2 Strana: 0640
Podlaha, podlážka, y, f., na Slov. po- . dláž, e, f. — P. = široké prkno, die Diele, das Dielbrett. P-hy na most klásti. Reš. — P., položení prken na dno k chození po nich, die Dielung; zvl. v pokojích atd., z prken, z cihel, z mramoru atd., der Estrich, Diel- boden, Boden, Fussboden, V., BO. Vz S. N.; dlážka, dlažení, podlaží, dlažba, dláždění. Šp. P. hlazená, zdobná. Ráj, palicí nabíjená aneb čtverhranným kamením podložená,Kom., vykládaná, parketová, prkenná, povalná n. povalová (vz Dlažba), křížovaná n. kapucín- ská, Nz., prkenná n. desková (tabulková, par- ketová), Pt., roštová, kamenná (dlažba), Š. a Ž., temovaná (utlučená). Šp. P-hu klásti, položiti, Nz., dělati. D. P-hu mésti. V. P-hu deskovou, tabulkovou vydračkovati (ausspä- nen) přeložiti, podlažkami vykládati, vy- zdvihnouti, zhotoviti. Šp. Trám na podlahu: podlažina. Nz., Šp. P. se routí (jsouc ze syrových prken), se bortí, vstává. Sych. Na p-ze seděti. Us. Od p-hy = z gruntu, dů- kladně, von Grund aus, gründlich. Pole od p-hy orati; něčemu od p-hy se učiti. Us. u Petrovic. Dch. Postavili věže dřevěné s mnohými p-ami (patry) a alkéři. V. Stavení o třech podlahách (poschodích). Har. II. 48., V. S nejvyšších podlah domů dolů se metali. Kom. Zahrajte mi od p-hy. Us. v Bělohrad. Bf. Vemte to přece, páni muzikanti, od p-hy! V Něm. Brodu. Všk. Na p-hy a na provazy lodí sedají. Ler. Naschvále jim šibenice o třech p-hách ustavena. V. P. lodí. — P. na hranici mlýnské, die Decke. P. v žlabu mlýnském, ve splavě, u pily; p. = trámce ve vratech jezu, jimiž se voda ve vratech hradí. Vys. — P., strop, die Decke des Zim- mers. Na Mor. Hý., N1. P. horní = strop. Jel. P., strop, s půdy hledě; tla (strop ze svět- nice). Chodím po p-ze (jsem-li na půdě). Hřebík je ve tle zaražen; Fussboden = dlážka. U Přer. Kd. P., der Fussboden, na Ostravsku; u Uher. Hradiště p. = strop, tla, Tč.; podlaze říkají v mnohých krajinách mor.: země n. dlážka. Mřk.

225326   Podlahář Svazek: 7 Strana: 0290
Podlahář, e, m., der Zimmerwichser. Šm.

225327   Podlaholožný Svazek: 10 Strana: 0267
Podlaholožný. P. svině. Škd. Od. 155.

225328   Podlahošlap Svazek: 7 Strana: 0290
Podlahošlap, a, m., der Fussbodentreter (sarkastisch). Šm.

225329   Podlahový Svazek: 7 Strana: 0291
Podlahový, Fussboden-. Vz Podlaha. — P. vrstvy, desky, NA. V. 565., III. 167., hřebíky.

225330   Podlahový Svazek: 8 Strana: 0288
Podlahový. P. plot = z latí nebo trámců přisekaných vodorovně kladených. Ott. VIII. 8. b.

225331   Podlachmaný Svazek: 7 Strana: 0291
Podlachmaný = pomačkaný, pošmatlaný. P. kabát, šaty, obilí. Mor. Šd.

225332   Podlachmati Svazek: 7 Strana: 0291
Podlachmati = pomačkati, pošmatlati, pokrčiti a p. — co: šaty, obilí. Mor. Šd., Brt. D. 250.

225333   Podlachniti se v něčem Svazek: 7 Strana: 0291
Podlachniti se v něčem = pokorejniti se (ku př. v jídle) U Kr. Hrad. Kšť.

225334   Podľák Svazek: 7 Strana: 0291
Podľák, a, m. = podlec. Slov. Nikdě ňjeto tolko p-kov svoju národnosť nězna- júcich ako v našom kmeně. Phľd I. 2. 36.

225335   Podlámanice Svazek: 7 Strana: 0291
Podlámanice, e, f. = pole u Mirošova. BPr.

225336   Podlámati, vz Svazek: 2 Strana: 0640
Podlámati, vz Podlomiti.

225337   Podlamovač, podlamovatel Svazek: 2 Strana: 0640
Podlamovač, podlamovatel, e, m., kdo podlamuje ku př. víno, der Abblatter. Us.

225338   Podlamovačka, y, podlamovatelka, y, podlamovatelkyně Svazek: 2 Strana: 0640
Podlamovačka, y, podlamovatelka, y, podlamovatelkyně, ě, f., die Abblatterin. Us.

225339   Podlamování Svazek: 7 Strana: 0291
Podlamování, n., das Abblatten. P. keře vinného. KP. V. 161. P. lebo pletie vino- hrada zove ha ten spôsob, keď sa odlučujú z hlavy jalové, zárodku nemajíci mládniky. Rr. Sb.

225340   Podlamovati Svazek: 2 Strana: 0640
Podlamovati, vz Podlomiti.

225341   Podláň Svazek: 7 Strana: 0291
Podláň, ě, f. niva Sdl. Hr. II. 174.

225342   Podlán Svazek: 10 Strana: 0267
Podlán, u, m., jm. lesa. Hoš. Pol. 140.

225343   Podlapiti Svazek: 2 Strana: 0640
Podlapiti, il, en, ení, podchytiti, unter- fangen, wegschnappen. Ros.

225344   Podlasek Svazek: 2 Strana: 0640
Podlasek, sku, m., pšenice (žito) zaschlá, malá, drobného klasu. Žito je samý p-ek. Na mor. Zlínsku. Brt. ?

225345   Podlasmati koho Svazek: 7 Strana: 0291
Podlasmati koho, niederdrücken, nieder- stampfen. U Olom. Sd

225346   Podlátati Svazek: 2 Strana: 0640
Podlátati, einen Fleck unterlegen. Us.

225347   Podlatek Svazek: 2 Strana: 0640
Podlatek, tku, m., záplata, der Untersatz, Fleck. P. dáti, přišiti. Na mor. Drahansku. Hý.

225348   Podlatiti Svazek: 2 Strana: 0640
Podlatiti, il, ěn, ěm, podlátati, podlatek n. záplatu podsíti, einen Fleck unternähen. — co kde. Musila jsem košili na rameně p. Us. na mor. Drahansku. Hý.

225349   Podlatka Svazek: 9 Strana: 0229
Podlatka, y, f. = podsadek u oděvu. Na již. Mor. Seb. 175. Sr. Podlatek, Podlemek.

225350   Podlavčí, n Svazek: 7 Strana: 0291
Podlavčí, n. (pod lávkami) = pole u Zbo- rovic. Šd.

225351   Podlávený Svazek: 8 Strana: 0288
Podlávený = podupaný. P. tráva. Phľd. 1893. 528.

225352   Podlavičí Svazek: 2 Strana: 0640
Podlavičí, n., místo pod lavicí. Jg.

225353   Podláviti Svazek: 2 Strana: 0640
Podláviti = pomačkati, durch Drücken verderben, na Slov. Plk.

225354   Podlávka Svazek: 7 Strana: 1359
Podlávka, y, f., tribula, zastr. Rozk.

225355   Podlavna Svazek: 8 Strana: 0288
Podlavna, y, f. = šáteh, jímž jest při- kryto dítě ke křtu nesené. Čes. 1. V. 239. Cf. násl. Podlavník.

225356   Podlavník Svazek: 8 Strana: 0288
Podlavník m. podhlavník, poduška, h od- suto. Dšk. Jihč. I. 33.

225357   Podlaz Svazek: 10 Strana: 0267
Podlaz, u, m. = rokle pod bývalým Budčem. Čes. 1. XII. 262.

225358   Podlazebník Svazek: 2 Strana: 0640
Podlazebník, a, m. Unterchirurg, m.

225359   Podlazek Svazek: 7 Strana: 0291
Podlazek, zku, m. vz Přílazek. U Ne- zamysl. Bkŕ.

225360   Podlazí Svazek: 7 Strana: 0291
Podlazí, n = pole u Vsetína. Vck.

225361   Podláž Svazek: 2 Strana: 0640
Podláž, vz Podlaha.

225362   Podlážditi, podlažiti Svazek: 2 Strana: 0640
Podlážditi, podlažiti, il, dlážděn, dlažen, ení, pflastern, dielen. — co čím: ulice ka- menem, V., podlahu mramorem. Br. Běda nad kněžími, že jimi všecko peklo již jest podlaženo. Bart. 259. 35. Podlažil podlahu jedlovými deskami. Bj. — co komu: někomu světnici. Ros.

225363   Podlažení Svazek: 10 Strana: 0267
Podlažení, n. = dlažba. Baw. Ar. v. 2736.

225364   Podlažený Svazek: 2 Strana: 0640
Podlažený, gepflastert. — čím. Podlaha p-ná kamenem. Bj. — Bart.

225365   Podlažený Svazek: 7 Strana: 0291
Podlažený; -en, a, o, gepflastert. Dóm mramorem p-ný. Hr. ruk. 217.

225366   Podlaží Svazek: 7 Strana: 0291
Podlaží, n = podlaha, die Diele. Sl. les., Mkl. Etym. 254

225367   Podlažice Svazek: 2 Strana: 0640
Podlažice, ves v Chrudimsku. Vz S. N., Tk. IV. 737. — P., dlažice, Príasterziegěl, m. Berg.

225368   Podlažina Svazek: 7 Strana: 0291
Podlažina, y, f. = podlažné prkno, die Diele; das Dielenwerk. Nz.

225369   Podlažinovy Svazek: 7 Strana: 0291
Podlažinovy, Dielen-. P. plot Sl. les.

225370   Podlažiti Svazek: 7 Strana: 0291
Podlažiti, vz Podlážditi. — co čím pro koho. Hus III. 41

225371   Podlážka Svazek: 8 Strana: 0288
Podlážka, y, f. = přepažení krovu nad půdou stavení (sýpka), jako ve stodole ham- balka. Ott. VIII. 8. a., Oestr. Mon. (Böhm.). I. 432. (Jrsk.).

225372   Podlážka Svazek: 10 Strana: 0267
Podlážka, y, f. = šikmá prkna pod pilou, po kterých padají piliny do drtníku. Ott. XIX. 1014

225373   Podlážka, vz Svazek: 2 Strana: 0640
Podlážka, vz Podlaha.

225374   Podlážkovy Svazek: 7 Strana: 0291
Podlážkovy = podlahový, podlažní. P. prkno. Pdl.

225375   Podlažní Svazek: 2 Strana: 0640
Podlažní prkno, Dielenbrett, n. Us.

225376   Podlažní Svazek: 7 Strana: 0291
Podlažní trám, plotna. NA. IV. 237., 257.

225377   Podlažní Svazek: 10 Strana: 0650
Podlažní (remlíkový) podval pod pod- lahou mlýnice. Čes. 1. XV. 231.

225378   Podlažnice, e Svazek: 2 Strana: 0640
Podlažnice, e, f., podlažní dřevo, Dielen- kopf, m. D.

225379   Podlažník Svazek: 2 Strana: 0640
Podlažník, u, m., hřebík k přibíjení prken- ných podlah, Dielennagel, m. — P., kámen podlé vrstev se lámající a brzo se vyšlapu- jící, spatný k stavení. — P., nebozez mající hrot rovný, plochý, ne do špičky vybíhajcí. Nvk.

225380   Podlažný č Svazek: 2 Strana: 0640
Podlažný čaloun, Fusstapete. Dch. Vz Po- dlažní.

225381   Podle Svazek: 7 Strana: 0291
Podle, schlecht, geringfügig; niederträch- tig Vz Podlý

225382   Podlé Svazek: 7 Strana: 0291
Podlé. Cf. Ž. wit. 242., Mtc. 1879. 151., List. fil. II 175. Potom viděv jeho pokání zase podlé něho (= za něho) se přimluvil. BR II. 81. b. Všichni, již mne stojie po- dlé. Kat. 184. Dva muže stachu podlé jich. Ev olom. 270. Nechodí podlé své matky (neřídí se jí). Val. Vck. — P., adv. Kde zůstávají Ouřadojc? Podle Jdi podle pro maso. bel podle = mimo. U Domažl. Rgl

225383   Podle Svazek: 7 Strana: 1359
Podle, strč. podlé z po a dle. Toto dle souvisí s déle = délka. Gb. Ml. II. 136. Cf. D. Gesch. 304.

225384   Podlé, podle Svazek: 2 Strana: 0640
Podlé, podle; etymologicky zajisté podlé, neboť dlé = subst. neutr. = délka, podlé = längs; foneticky podle, vyslovujeť se obecně e v podle krátce. Na Slov. podla. Dlí jest súženo místo dlie; dlie, dlí pak jest subst. rodu střed. jako strbul. dlje a znamená v če- štině totéž co strbulh., totiž=longitudo. Toto substantivum béře se ve složení s předložkami ve apo (v?-dlé, po-dlé) do funkce předložkové a i v této funkci prozrazuje se býti akkusa- tivem, majíc při sobě genitiv, podlé řeky — po délce řeky. Sr. také s ve-dlé něm. ent- lang (= in + länge) a po-dlé s franc. selon (= secundum + longum), a ovšem i všeliké obdobné tvary slovanské (v. Mkl. S. 518.). Ve funkci předložkové skrátilo se bývalé dlie v podle, vedle, ačkoli se ještě podlé, vedlé psává; také podlí přichází (vz Jg. Slov.) a súženým í o kvantitě původního dlie svědčí. Gb. v List. filolog. II. 112. Cf. Gb. ib. 175., Mkl. S. 254. Podlee křieže. ZN. Jg. píše ve Slov. ve všech dokladech podlé. — P., před- ložka, pojí se s genitivem. — 1. O místě znamená směr tam po boku, tam kol boku, po straně tak však, aby věci jedna od druhé ničímž odděleny nebyly, něm. neben-hin, an- vorüber, längs. Sedl podlé mne na lavici. Svěd. Podlé mne lehl. Flav. Podlé moře táhli do města. Jg. Orel podlé lva krále stál. Smil. Jměl tři miesta podle Jankova. (Tak často). Pč. 2. — 2. Klade se o přiměřenosti činu k obsahu jména, při němž stojí = jak toho věc a povaha žádá aneb dovoluje, něm. gemäss, nach, entsprechend. Soudce podlé svědectví soudí. St. Dávejte podlé statků almužen. Št. Chovej se podlé práva a zřízení zemského. Svěd. Soud boží jest podlé pravdy. Br. Napí sa, šuhajko, podľa obyčaja. Na Slov. Ht. —- 3. Užívá se jí k vytčení důvodu t. j. toho, v čem se něco zakládá — že, při, po, něm. aus, nach, wegen. Nechť se ukáže, kdo a podlé čeho může mne potupiti. Cap. Nemáte se podlé čeho moudrostí a výmluvností chlubiti ( = z čeho, proč). Br. — Zk. S. 219. — 4. Ozna- čuje osobu, v jejíž prospěch se co děje. Svěd- kové více proti maršalkovi svědčili nežli podlé něho. Žer. Záp. 129. (Brt.). Cf. Mkl. S. 519., Zk. MI. II. 29., Brt S. 206, Dle, Vedlé. — Pozn. 1. Podle něj, šp. m.: podlé něho; podlé se pojí s gt. a ne s akkus. (jej). — Pozn. 2. Podlé často klademe, kde by po místo mělo: podlé hlasu, podlé řeči koho po- znati; podlé hlavy své všecko činí. Jv. — Pozn. 3. Ta kniha není podlé toho, aby mohla býti schválena, správně: není taková, není toho způsobu, obsahu, aby . . . Brs. 126., není toho hodna, aby . . . Ht. Brs. 275. Jeho mírná povaha není podlé toho, aby někoho chtěl urážeti m.: není taková, není s to, aby . . . Ht. Brs. 275. — S dativem (zastr.). Tu sem o to ji pohnal ku panskému semnu a poněvadž se k tomu neznala, tu panským nálezem měla mi o to právo činiti, potom omluvami odvedla mě od toho i neučinila mi toho podlé nálezu panskému. Půh. II. 225.

225385   Podlebí Svazek: 2 Strana: 0641
Podlebí, n. =podnebí. Vz l se přestrojuje v n a Bž. 52.

225386   Podlebice Svazek: 7 Strana: 0291
Podlebice, dura mater. Nz. lk., Čs. lk. Zánět p-ce, pachymeningitis: hnisavý, puru- lenta, vnitřní, počasný, interna chronica, vnější, externa, výlevový. haemorrhagica, zbynivy, hypertrophica; zánět vaziva ko- lem p-ce, peripachymeningitis. Ktt. exc.

225387   Podlebice Svazek: 10 Strana: 0267
Podlebice, e, f. Krvavý zánět p-ce vnitřní, haematoma durae matris. Ktt.

225388   Podlebicový Svazek: 7 Strana: 0291
Podlebicový, pachymeningiticus. P. po- chva, die Duralscheide, houba.

225389   Podlebicový. P Svazek: 10 Strana: 0267
Podlebicový. P. houba (rakovina moz- ková), fungus durae matris. Ktt.

225390   Podlební Svazek: 7 Strana: 0291
Podlební blána mozková Kod.

225391   Podlebnice, podlebice Svazek: 2 Strana: 0641
Podlebnice, podlebice, e, f., jest ze tří blan mozek obalujících nejzevnější a nej- pevnější. Vz S. N., Schd. II. 333.

225392   Podlec Svazek: 2 Strana: 0641
Podlec, dlce, m., ein Niedriggesinnter. Dch.

225393   Podlec Svazek: 8 Strana: 0288
Podlec = podlý. Slow. 154.

225394   Podléci Svazek: 7 Strana: 0291
Podléci. Neroď v cizí moc p. (podleh- nouti). Ezp. 1006.

225395   Podlectví, n Svazek: 8 Strana: 0288
Podlectví, n. Kká. Puš. 34.

225396   Podleč Svazek: 7 Strana: 0291
Podleč, e, f, kollekt. = podlí, podlci. Slov. Čkžk. III. 151.

225397   Podléčka Svazek: 8 Strana: 0288
Podléčka, pl. = podvlékačky. Na Hané. NZ. III. 256.

225398   Podledník Svazek: 10 Strana: 0650
Podledník, u, m. Také zimním časem rybáři žáduých odlomků dělati nemají, ani p-ky loviti. Sr. Arch. XXII. 40.

225399   Podleha Svazek: 7 Strana: 0291
Podleha, y, f. = poddanosť, die Unter- jochung. Svatopluk oslobodí sa i sám i své od p-hy ľudstvo. Hol. 154. — Hý. Ss.

225400   Podléhati Svazek: 7 Strana: 0291
Podléhati, vz Podlehnouti

225401   Podléhavý Svazek: 10 Strana: 0267
Podléhavý člověk. Czam. Slov. 202.

225402   Podlehlosť Svazek: 7 Strana: 0291
Podlehlosť, i, f., die Unterworfenheit. Šm.

225403   Podlehlý Svazek: 2 Strana: 0641
Podlehlý, besiegt. Rk.

225404   Podlehlý Svazek: 7 Strana: 0291
Podlehlý. P. vojsko. Pal. Rdh. III. 15. Že jest tak dobře právu p-lý (= podrobený) jako jiní Soud. záp. opav.

225405   Podlehnouti Svazek: 2 Strana: 0641
Podlehnouti, hnul a hl, utí; podlehati, podléhati, podlíliati, sich darunter legen, un- terliegen. — pod koho. Podlehl pod slona. Br. — čemu: pokušení. Scip. Podléhati vše- lijakým strastem, útrapám a protivenstvím. Sš. II. 274. — Pozn. V obratech: to podléhá právu, zákonu, mýtu, soudu atd. správně ří- káme: pravu, zákonu, mýtu, proměnám atd. podrobeno jest. Brs. 126.

225406   Podlehnouti Svazek: 8 Strana: 0570
Podlehnouti. Rovný zápas vedou muži drahný čas, kdo však jednou podleh, sotva vstane zas. Bráb. Vrch. 18.

225407   Podlejší Svazek: 2 Strana: 0641
Podlejší, kompar. a) adj. podlý, b) před- ložky podlé = vedlejší, neben. Ros. Podlejší pruty uřezati. Rozm. o včel.

225408   Podlejší Svazek: 8 Strana: 0288
Podlejší = vedlejší. Druhý p. dům. Kat. z Žer. II.101.

225409   Podlejšie Svazek: 9 Strana: 0229
Podlejšie šata = obnošená. Phľd. 1897. 496.

225410   Podlékař Svazek: 2 Strana: 0641
Podlékař, e, m. Unterarzt, m. Us.

225411   Podlemek Svazek: 9 Strana: 0229
Podlemek, mku, m. = podsadek, podlatka. Šeb. 175.

225412   Podlémořský Svazek: 2 Strana: 0641
Podlémořský, pomořský, am Meere lie- gend. Žalan.

225413   Podlení Svazek: 7 Strana: 0291
Podlení, n , die Verhöhnung. Slov. Bern.

225414   Podléno Svazek: 10 Strana: 0650
Podléno, a, n., subfeudum = léno va- sallem dále (třetí osobě, podvasallovi) udělené. Vz Ott. XXIV. 318.

225415   Podlénožec Svazek: 2 Strana: 0641
Podlénožec, žce, m. P-žci, kteří od nás poloprůměrem odděleni jsou, Nebeníussler, m. Mus.

225416   Podlepiti Svazek: 2 Strana: 0641
Podlepiti, il, en, ení, unten ankleben. — co: papír. Us. — co čím: kůži papírem. Us.

225417   Podles Svazek: 7 Strana: 0291
Podles, a, m., os. jm. Pal Rdh. I. 124.

225418   Podles Svazek: 9 Strana: 0229
Podles, osada u Ráje. Věst. op. 1895. 16.

225419   Podlesáci Svazek: 2 Strana: 0641
Podlesáci na Litenčicku na Mor. Kda.

225420   Podlesačka Svazek: 2 Strana: 0641
Podlesačka, y, f., die Waldbauerin. D.

225421   Podlesák Svazek: 2 Strana: 0641
Podlesák, a, m., kdo blízko lesa bydlí, zvl. živí-li se vozením dříví, Holz-, Wald- bauer, m. D. Vz Podlesáci.

225422   Podlesák Svazek: 10 Strana: 0650
Podlesák, a, m. 1540. Arch. XXII 109.

225423   Podlésčí. Vz Svazek: 7 Strana: 0291
Podlésčí. Vz Pedléska. Kdo si natře tělo sádlem p-čím, je neviditelný. Mus. 1853. 488.

225424   Podlesek Svazek: 7 Strana: 0291
Podlesek, sku, m. = pole u Třebošnic. BPr.

225425   Podlesí Svazek: 2 Strana: 0641
Podlesí, n., Gegend unter dem Walde. Břez. 189. Naše rola jsou za p Us. u Frydku. Tč. — P., ves u Votic.

225426   Podlesí Svazek: 7 Strana: 0291
Podlesí, n. = pozemky u Nuzic na Táb., BPr ; Podles, ves u Příbramě a několik domkův u Mor. Ostravy a u Frýdka; osada u Holic v Pardb.; sam. u Benešova; Hein- richsthal, továrna u Benešova. P. v Tábor. Blk. Kfsk 238.

225427   Podlesí Svazek: 8 Strana: 0288
Podlesí, ves v Těšínsku. Pras. Těš. 9.

225428   Podlesice Svazek: 2 Strana: 0641
Podlesice,něm. Podletitz, ves u Podbořan. PL. Podléska, y, f., zastr., pták, cinerica. Aqu. — P., vz Podléška.

225429   Podléska Svazek: 7 Strana: 0291
Podléska, rostl. Vz Čl. Kv. 268., 275., Kram. Slov., Rk. 81.

225430   Podlesklý Svazek: 7 Strana: 0291
Podlesklý, von unten glänzend. Šm.

225431   Podléskovitý Svazek: 7 Strana: 0291
Podléskovitý. P. rostliny, primulaceae • podleska, pochýbek, řebratka, kruhatka, dřípatka, božskokvět, bramborčík, drch- nička, bazanovec, žilenec. Vz Rstp. 1227., Odb. path. III. 731.

225432   Podlesňácké Svazek: 8 Strana: 0288
Podlesňácké chalupy ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 12.

225433   Podlesňák Svazek: 7 Strana: 1359
Podlesňák, u, m. = koláč ze sraženého mléka. Nap.

225434   Podlesňák Svazek: 8 Strana: 0288
Podlesňák, u, m., rybník ve Frýdecku. Vést. op. 1898. 12.

225435   Podlesní Svazek: 2 Strana: 0641
Podlesní, unterwaldig.

225436   Podlesní Svazek: 7 Strana: 0291
Podlesní, ího, m. = podlesník. Škd. — P. Mlýn, u Batelova a u Počátek.

225437   Podlésníček Svazek: 8 Strana: 0288
Podlésníček, čku, m., zdrobn. podlésník.

225438   Podlesník Svazek: 2 Strana: 0641
Podlesník, a, m., vz Nálesník.

225439   Podlesník Svazek: 9 Strana: 0229
Podlesník, u, ?., rostl. Vz Krok 1897. 4.

225440   Podleso Svazek: 7 Strana: 0291
Podleso, a, n. = beruška. U N. Bydž Kšť.

225441   Podlešáci Svazek: 10 Strana: 0267
Podlešáci = osadníci fary Bílé Hůrky na Hlubobku. Ces. 1. XIV. 300.

225442   Podlešák Svazek: 7 Strana: 0291
Podlešák, a, m. = podlesák Šm.

225443   Podlešák Svazek: 7 Strana: 1359
Podlešák, a, m., lucarianus, zaatr., Rozk. lucarius. Veleš.

225444   Podlešánky Svazek: 7 Strana: 0291
Podlešánky, pl., f. = pastvina u Bolešin na Klat. BPr.

225445   Podlešanský Svazek: 7 Strana: 0291
Podlešanský = mlýn u Neveklova.

225446   Podléščák Svazek: 8 Strana: 0288
Podléščák, u, m., vz Hřib (3. dod.).

225447   Podľéščka Svazek: 8 Strana: 0288
Podľéščka (uh.), podléšlca (val.), psí fialka, viola canina, rostl. Brt. D. II. 508. — P., vz Błoncati (3. dod.).

225448   Podlešín Svazek: 2 Strana: 0641
Podlešín, a, m., ves. Vz Tk. I .621., III. 656.

225449   Podléška Svazek: 7 Strana: 0291
Podléška. Čf. Rstp. 1228., 8., Sbtk. Rostl. 275 —276., Slb. 651., 664., Mllr. 13. — P. Šátek na p-šku zavázaný. Us. Rjšk.

225450   Podléška Svazek: 10 Strana: 0267
Podléška. Šátek zavázaný na p-ku = oběma cípy do zadu. Volyně. Čes. 1. XIII. 124. — P., rostl. Vz Jaterník (na konci).

225451   Podléška, podlíska, dodléska, pod Svazek: 2 Strana: 0641
Podléška, podlíska, dodléska, pod- léštka, y, f., rostlina záhy z jara kvetoucí.
P. jarní či prvosenka, primula officinalis, die
Frühlingsschlüsselblume; p. vyšší, primula
elatior, hohe Schlüsselblume; prvosenka za-
hradní či aurikule, primula auricula, Aurikel;
p. lepkavá, p. glutinosa, klebrige Schlüssel-
blume; p. huňatá, p. villosa, die zottige Primel;
p. nejmenší, p. minima, die kleinste Schlüssel-
blume; p. n. jaterník modrý, anemone hepa-
tica, blaues Leberblümchen, dreilappiges lie-
berkraut. Č1. 70., 5. Cf. Kk. 190., FB. 66.

225452   Podléškový, podléštkový Svazek: 2 Strana: 0641
Podléškový, podléštkový, z podléšky. P. voda. Cern. Podletěti, ěl, ění; podlétnouti, podlítnouti, tnul a tl, utí, unterfliegen. Jg. — koho: holub jestřába podletěl. Us. Podletí, n., čas před letem, der Vorsommer: duben, květen. 1489. D. — P., jaro. V. Když lastovice letí, jest znamení podletí. C. M. 445. — P., čas roku vůbec, die Jahreszeit. Měsíc, slunce i planety, v kterém čase neb p. svój běh má skonávati. St. skl. I. 158. — Vz Pod, Bž. 238. Podletní, vz Podletí. Lenz-. P. čas, Troj., Smil v. 1700., měsíc, větríček, V., kvítí, Jel., květiny. D. — P. n. pouteční kosť, jedna ze dvou lebových kostí, das Scheitelbein. Ja., Krok. — Jg. Podleva, podliva, na Mor. — podlé. Na mor. Zlínsku: podevá. Brt. Podlevín, a, m., ves u Nové Paky. PL. Podlévka, y, f., čím se podlévá. Aqu. Podlezač, e, m., der Kriecher, Fuchs- schwänzler. V. Podlezačství, n., die Kriecherei. Podlézati, podlízati; podlézti, lezu, lezl, zení, unterkriechen, sich ducken. — abs. Kde nemůžeš přeskočiti, podlez (kde nelze mocí, hleď pokorou). Ros., Šm. Lépeť jest podlézti, kdeby nemohl přeskočiti. Reš. — co, koho: zeď, koho (lisáním získati, sich einschmeicheln). Us. — pod co, k čemu: Rk. — komu, schmeicheln. Podlézavosť, podlízavosť, i, f., die Krie- cherei, neslušné snižování-se člověka před jiným, aby nízkých účelů došel. MP. 135. Podlézavý, podlezač, schmeichlerisch, kriechend. Podlí = podlé. Podlíceti, vz Líceti Podlíčiti, il, en,ení, podličovati, od zpodu líčiti, dole zalíčiti, von unten tünchen. — abs. Jsi již hotov s líčením V Docela ještě ne, mám ještě podličovat -- co: světnici, stěnu. Us. na Mor. Hý. — P., podrovnati. Mor. Mřk. Podlíčkový, was unter den Wangen ist. P. odvodice. Ssav. Podlina, podlinka, y, f., podlinky, pl.,
široké lemování sukně, St. skl., Garnier, Volant,
Falbel. Jir., Šp. Oblečen v rúcho k řízám
podobné, drahými p-nami okrášlené. ZN — P. P-ny, dvě prkénka na dně košíků. Us. Č. 109

225453   Podlešták Svazek: 7 Strana: 0291
Podlešták, u, m. = hřib pod lískou vy- rostlý. Val. Vck.

225454   Podléští Svazek: 7 Strana: 0291
Podléští, n.= staré opadané lískové ořechy, alte, abgefallene Haselnüsse. Val. Vck. — P. = pole v Jakubčovicích na Opav. Sd.

225455   Podleštice Svazek: 7 Strana: 0291
Podleštice, e, f. Na P-ci = pole u Žabo- vřesk na Buděj. BPr.

225456   Podleština Svazek: 7 Strana: 0291
Podleština, y, ť., mlýn u Sobotky.

225457   Podléšťka Svazek: 7 Strana: 0291
Podléšťka, y, f. P-ky plochým kame- nem nebo střepem po vodě dělati. U Ro- kycan Fč. Vz Mistička, Podliška, Podlíšťka.

225458   Podléštný. P Svazek: 10 Strana: 0267
Podléštný. P. fiola, picos peda. Rostl. F. 39.

225459   Podlet Svazek: 7 Strana: 0291
Podlet, u, m. Phľd. IV. 14. Vod bystrý p. Hlk.

225460   Podletí Svazek: 7 Strana: 0291
Podletí = jaro Výb. II. 447., Šf. Strž. II. 92., 115. Po ukrutné zimě p. s teplými větříky nastane. Jel. Enc. m. 7. Až se (vla- stovice) v p navrátí. Č. Kn. š. 247. — Za St. skl. I. 158 polož: , Sv. ruk. 15. Podlévať, vz Podliti Bern.

225461   Podlézačka Svazek: 7 Strana: 0291
Podlézačka, y, f., die Kriecherin. Šm.

225462   Podlezčata Svazek: 9 Strana: 0229
Podlezčata (podiště) = pozdní housata. Tábor. Kub. 155.

225463   Podlézti Svazek: 8 Strana: 0288
Podlézti. Jestli nepodleze, nepřeskočí. NZ. V. 541.

225464   Podležitý Svazek: 9 Strana: 0229
Podležitý, passivum XV. stol. Rozb. II. 194.

225465   Podlhota Svazek: 7 Strana: 0291
Podlhota, sam. u Čimelic.

225466   Podlhovastý Svazek: 7 Strana: 0291
Podlhovastý, länglich. Slov. Ssk. Podlí. Abychom strany podlí toho roz-
děliti mohli. NB Tč. 171.

225467   Podlhovastý Svazek: 8 Strana: 0288
Podlhovastý = podlhovatý. Phľd. 1895. 24., 215.

225468   Podlhovatý Svazek: 8 Strana: 0289
Podlhovatý = podlouhlý. P. stůl. Phl'd. 1893. 66., 474.

225469   Podlí Svazek: 7 Strana: 1359
Podlí = podle, předložka. P. žádosti. Arch. XII 93. Hoří p. vás střecha, Ib. XI. 484., 485.

225470   Podlí Svazek: 8 Strana: 0289
Podlí = podle. Podlí čehož pán Bůh sám ví; P. poručení; Co mohu p. možnosti; P. svého zdání. Kat. z Žer. I..27., 36., 41., 68. a tak často. Ale také podle: Podle toho ozna- muji. Ib. 122., 123. a j. Podlí zřízení zem- ského. 1582. Kutn. šk. 26. Podlí duoveření jejich. 1568.; P. poručení. 1566. L. posíl. I. 28., II. 13. a j.

225471   Podlí Svazek: 9 Strana: 0229
Podlí = podle. P. příkladu. Mart. S. 28. P. správy. Holic. 127.

225472   Podlí Svazek: 9 Strana: 0457
Podlí = podle. P. toho někomu něco ozná- miti. 1574. Mus. 1901. 260.

225473   Podliačiť Svazek: 8 Strana: 0570
Podliačiť = bídně hospodařiti? Phľd. 1896. 753.

225474   Podliačka Svazek: 10 Strana: 0650
Podliačka, y, f. = podlá žena. Phľd. XXII. 69.

225475   Podliák Svazek: 7 Strana: 0291
Podliák, a, m. — podlec. Slov. Phľd. III. 1. 22., Lipa III. 93, Orl. VII. 136.

225476   Podlibská Svazek: 7 Strana: 0291
Podlibská, é, f., hosp u Jesenic u Říčan.

225477   Podlice Svazek: 7 Strana: 0291
Podlice, Podlitz, sam. u Jestřebí.

225478   Podlíčátko Svazek: 10 Strana: 0650
Podlíčátko, a, n. = zakrnělé kuře, house. Us. Rgl.

225479   Podlíče Svazek: 10 Strana: 0267
Podlíče, vz Lička. Dšk. Km. 20.

225480   Podličenský Svazek: 7 Strana: 0291
Podličenský Mlýn. Sdl. Hr. II. 179.

225481   Podlíčky Svazek: 7 Strana: 1359
Podlíčky = punčochy. Mor. Brt. Sv. 19.

225482   Podlidník Svazek: 10 Strana: 0267
Podlidník, podludník, a, m. Každý hofer podlidník platí půl třetího peníze. Slov. Čes. 1. XIV. 367. Podludník má dáti školníku (učiteli) o vánocích babku. Ib. 368.

225483   Podlíhač Svazek: 7 Strana: 0291
Podlíhač, e, m , der Unterlieger. Bern.

225484   Podlíkače Svazek: 10 Strana: 0267
Podlíkače = podvlíkačky. Hoš. Pol. 140.

225485   Podlina Svazek: 7 Strana: 1359
Podlina, podlinka. Rozk., Nomencl.

225486   Podlina Svazek: 8 Strana: 0289
Podlina, y, f. Vz Podklad (3. dod.).

225487   Podlinka Svazek: 7 Strana: 0291
Podlinka = široké lemování sukně. Hr. rk. 287., Ssk. — P. = podlá věc, etwas Ge- meines. To je p., co mluví. Laš. Tč.

225488   Podlinkovati Svazek: 2 Strana: 0642
Podlinkovati, naběrkovati, garnieren, falten. Šp.

225489   Podlípati Svazek: 2 Strana: 0642
Podlípati, chutnati, schmecken. To jídlo mu nepodlípá. Us. u Olom. Sd. Vz násl.

225490   Podlipník Svazek: 8 Strana: 0289
Podlipník, u, m., houba, vz Hřib (3. dod.).

225491   Podlípnouti Svazek: 2 Strana: 0642
Podlípnouti, pnul a pl, utí, podlípati, unten ankleben. — co: papír. Us.

225492   Podlipný Svazek: 7 Strana: 0292
Podlipný Jan, dr. a advokat v Praze, zem. poslanec, nar. 1848. Vz Rk. Sl.

225493   Podlipný Svazek: 9 Strana: 0229
Podlipný Jan, dr. práv, advok., pražský purkmistr 1897— 1900.

225494   Podlipný Svazek: 10 Strana: 0267
Podlipný Jan Dr., adv. a spis. Vz Ott. XIX 1014.

225495   Podlipská Svazek: 7 Strana: 0292
Podlipská, é, f. P. Žofie, naroz. 1833., spisovatelka. Vz Tf. H. 1. 144., 146., 199., Šb. Dj. ř. 277., Pyp. K. II. 424., Bačk. Př. 17, 62., 64., 91., Rk. Sl., Slavín seš. 28. str. 222. nn.

225496   Podlipská Svazek: 9 Strana: 0229
Podlipská Sofie, spis. f 17. /12. 1897. v 64. r. Vz Nár. list. ze dne 18. /12. 1897., Jub. XXIV.

225497   Podlipská Svazek: 10 Strana: 0267
Podlipská Sofie, spis., 1833. —1897. Vz Ott. XIX. 1015.

225498   Podlipský Svazek: 7 Strana: 0292
Podlipský, ého, m. P. Jos., dr. lékař, v Praze, 1816—1867. Vz Tf. H. 1. 195., Jg. H. 1. 613., Šb. Dj. ř. 277., Pyp. K. II. 436., Tf. Mtc. 117., 118., Bačk. Př. 64., Rk. Sl.

225499   Podlipský Svazek: 9 Strana: 0229
Podlipský Prok. dr. Sr. Jub. XXIV.

225500   Podlipský Svazek: 10 Strana: 0267
Podlipský Jos. Dr., lék. a spis.; Prokop, spis. a adv., 1859. —1900 Vz Ott. XIX. 1017. nn.

225501   Podlísčí Svazek: 7 Strana: 0292
Podlísčí, n. = psínek, prostora mezi lí- skami a kaloriferem ve Hvozdě. KP. V. 268.

225502   Podlíska Svazek: 2 Strana: 0642
Podlíska, y, f., třasořitka, pták. Us. Dch.

225503   Podlíska Svazek: 7 Strana: 0292
Podlíska, vz Podléška.

225504   Podliska Svazek: 10 Strana: 0267
Podliska, y, f. = dětská hra kamením na vodě. Volyně. Čes. 1. XIII. 124. Vz Mi- stička I. 1028.

225505   Podlískoví Svazek: 2 Strana: 0642
Podlískoví, n., místo pod lískami (u hvo- zdu), vulgo svině (Sau), Lufterwärmungs- kammer, f. Suk.

225506   Podlískovice Svazek: 7 Strana: 0292
Podlískovice = pozemky u Kanic. BPr.

225507   Podliský Svazek: 7 Strana: 0292
Podliský Mlýn, Podliska, u Kostelce n. O. Cf. Sdl. Hr. II. 171., 179.

225508   Podlisný Svazek: 7 Strana: 0292
Podlisný, kriechend (vom Charakter). Šm.

225509   Podlístek Svazek: 2 Strana: 0642
Podlístek, stku, m., ovoce pod listem vy- rostlé a proto nevyspělé. Na mor. Zlínsku. Brt.

225510   Podlistek Svazek: 2 Strana: 0642
Podlistek, stku, m. = podlistník. Dch.

225511   Podlistí Svazek: 2 Strana: 0642
Podlistí, n. P. slovou pošvičky, z jejichž úžlabíčka listy vynikají ku př. u chřestu. Rostl.

225512   Podlistnák Svazek: 9 Strana: 0229
Podlistnák, u, m, pečivo. Val. Mus. ol. XIII. 113.

225513   Podlistník Svazek: 2 Strana: 0642
Podlistník, u, m. Feuilleton. Dch. Obyč.: pod čarou.

225514   Podlistník Svazek: 7 Strana: 0292
Podlistník, u, m. = podlesník, nálesník. Mor. Vchř., Brt. L. N. II. 116.

225515   Podlistný Svazek: 2 Strana: 0642
Podlistný, pod listím jsoucí. P. hrozny. Rostl.

225516   Podlišcí Svazek: 8 Strana: 0570
Podlišcí n. psinek = ležatá trouba polo- žená pod lískami v pivovarn. hvozdě. Vz Ott. XI. 991. h. Cf. Psinek.

225517   Podlíšče Svazek: 7 Strana: 0292
Podlíšče, vz Podníště. Šm.

225518   Podliščiti Svazek: 7 Strana: 0292
Podliščiti, mit Fuchsbalg füttern. Šm. P. pláštík. Fabritius. Kázání. Nově vyd. v Kroměříži 1887. str. 137.

225519   Podliška Svazek: 7 Strana: 0292
Podliška, y, f. = podléšťka. U N. Kdyně. Psčk. — P-ky. Na P-kách = pole u Ševě- tína. BPr.

225520   Podliška Svazek: 9 Strana: 0229
Podliška, y, f. = jaterník. Hoř. 108.

225521   Podlišť Svazek: 7 Strana: 0292
Podlišť, ě, f. = podjíždě. U N. Kdyně. Psčk., BPr.

225522   Podlíšť Svazek: 8 Strana: 0289
Podlíšť = podýšť, dřevo pod rozvorou držící voj vzhůru. Dšk. Jihč. I. 6. Cf. násl. Podlíštka.

225523   Podliště Svazek: 7 Strana: 0292
Podliště, ě, n. = pole u Dluhonic. Pk. — P. = podníště.

225524   Podlištka Svazek: 7 Strana: 0292
Podlištka, y, f. = podjíždě. Las. Tč.

225525   Podlíštka Svazek: 8 Strana: 0289
Podlíštka (Brn.), podýžka, podyčt (Třebíč), podýma (St. Hrozenk.), podojma (uh. slov.) = podlíšť. Brt. D. II. 445.

225526   Podlíštka Svazek: 10 Strana: 0267
Podlíštka, rostl. Vz Orsej zde.

225527   Podlíštky Svazek: 10 Strana: 0267
Podlíštky, pole u Střížova. Čas. mor. mus. III. 140.

225528   Podliti Svazek: 2 Strana: 0642
Podliti, podliji, podleji, podlij, il, it, iti; podlívati, untergiessen. V. — co. Ondyno mé zočení Nyninu podlilo pleť. Kam. — se čím kdy. Po ráně prouha krví se podlila. Sych., Lk.

225529   Podliti Svazek: 7 Strana: 0292
Podliti. Horko podlilo mu celý obličej. Prss.

225530   Podlitina Svazek: 2 Strana: 0642
Podlitina, y, f., Blutunterlaufung, f.

225531   Podlitina Svazek: 7 Strana: 0292
Podlitina, Blutfleck, Suffusion. P. krevní, ecchymosa. Nz. lk. Cf. Slov. zdrav.

225532   Podlitina Svazek: 10 Strana: 0267
Podlitina krevní, hyphaemia, suffusio san- guinis. Ktt.

225533   Podlitý Svazek: 7 Strana: 0292
Podlitý krví, vom Blut unterlaufen. Dch. — P. pečivo, které se příliš mokrým po- tíráním k prknu přilepilo. Us Lg.

225534   Podlivá Svazek: 8 Strana: 0289
Podlivá = podle. P. zákona. ČT. Tkč.

225535   Podlívka Svazek: 7 Strana: 0292
Podlívka, y, f., untergegossene Sauce. Šm.

225536   Podlivný. P Svazek: 10 Strana: 0650
Podlivný. P. mlýnské kolo. Vz Lo- patkový.

225537   Podlivný =se Svazek: 7 Strana: 0292
Podlivný =se spodní vodou, unterschläch- tig. P. kolo, žlab. Vz Žlab. Hř.

225538   Podlízač Svazek: 2 Strana: 0642
Podlízač, vz Podlezač.

225539   Podlízačně Svazek: 7 Strana: 0292
Podlízačně, kriechend, schmeichlerisch. P. k tebe (tobě) prinde, kdo chce zkusiť tvoju tajnosť. Slov. Tč.

225540   Podlízačnosť Svazek: 7 Strana: 0292
Podlízačnosť, i, f. = podlízavosť. Bern.

225541   Podlízačný Svazek: 7 Strana: 0292
Podlízačný, schmeichlerisch. P. řeč. Bern.

225542   Podlízák Svazek: 7 Strana: 0292
Podlízák, a, m. = podlízač. Bern.

225543   Podlízati Svazek: 2 Strana: 0642
Podlízati, vz Podlézati.

225544   Podlízavosť Svazek: 2 Strana: 0642
Podlízavosť, i, f., pochlebnosť, vz Pod- lézavosť.

225545   Podlízavosť Svazek: 9 Strana: 0229
Podlízavosť, i. f. O pořekadlech atd. vz Zát. Př. 124b.

225546   Podlízavý Svazek: 2 Strana: 0642
Podlízavý, vz Podlézavý.

225547   Podlízek Svazek: 7 Strana: 0292
Podlízek, zku, m. = vlasy zrostlé na- zpět, jakoby to místo bylo podlíznuté. Proto říkají: Vlček ho tam líže; volek ho pod- lízal. Slez. Šd.

225548   Podlízka Svazek: 7 Strana: 1359
Podlízka, y, f. = podlíska pták. — P. = kolo na vodě hodem kamene učiněné. Rgl.

225549   Podlizovati Svazek: 2 Strana: 0642
Podlizovati, podlízati, podlíznouti, znul a zl, ut, utí, unterlecken. — co. Řeka pod- lizuje břehy (podmílá). L. — Podlizovati se, na Slov. — podlízati, schmeicheln. Plk.

225550   Podlízuberky Svazek: 9 Strana: 0229
Podlízuberky, trať ve V. Pavlovicích. Šeb. 190.

225551   Podližmiska Svazek: 7 Strana: 0292
Podližmiska, y, m., der Schmarotzer. Slov. Ssk., Bern.

225552   Podližnice Svazek: 7 Strana: 0292
Podližnice, e, f. = pochlebnice. Slov. Bern.

225553   Podližník Svazek: 7 Strana: 0292
Podližník, a, m. = pochlebník. Slov. Bern.

225554   Podlják Svazek: 7 Strana: 0292
Podlják, a, m. = podliák. Slov. Tč.

225555   Podloď Svazek: 7 Strana: 0292
Podloď, i, f., der untere Schiffstheil, das lebendige Werk. Šm.

225556   Podlodí Svazek: 2 Strana: 0642
Podlodí, n., spodek lodí, Kiel, m.

225557   Podlodí, n Svazek: 9 Strana: 0229
Podlodí, n. = dolejší čásť lodi. Slád. Bouře. 22.

225558   Podlodní Svazek: 2 Strana: 0642
Podlodní, pod lodí jsoucí. P. voda. Us. — P., ího, m. Admiral, m. D.

225559   Podloga Svazek: 7 Strana: 0292
Podloga, y, f. = podloha. Brt. Ps. 142.

225560   Podloha Svazek: 2 Strana: 0642
Podloha, y, f., co podloženo, ku př. p. u děla, Unterlage, í., Untergestelle, n. D. Sr. Podklad.

225561   Podloha Svazek: 7 Strana: 0292
Podloha, Substrat. Cf. Mkl. Etym. 162. P. spisu. Pal. Rdh. I. 291. Ten příběh mu za podlohu důvodění slouží. Sš. II. 51. P. historická, slovná nápěvu, rýmu; Píseň s p-hou dějinnou. Dk. — Koll. III. 161.

225562   Podloha Svazek: 9 Strana: 0229
Podloha, y, f. = základna. P. čtyřúhel- níku. Pal. Pam. 424.

225563   Podlohy Svazek: 10 Strana: 0267
Podlohy, pole u Kojetic. Čas. mor. mus. III. 140.

225564   Podloktí Svazek: 2 Strana: 0642
Podloktí, n., der Unterarm.

225565   Podlom Svazek: 2 Strana: 0642
Podlom, u, m., podlomování kře vinného, smítka. Die Abblätterung, das Auskrauten. P. vinice. Us., Šk. P. jest druhá řezba lišíc se od první toliko tím, že v první řezbě se odstraňuje zbytečné réví loňské, v druhé pak nejvíce mladba, jež téhož roku povyrostla. Vz více v Ck. 251. — P., pazouch, Rebschoss, m. V. — Podlomy, pl., neduh konský, zdra- stění chlupů od much, kolem koruny a hlezen, der Straubfiuss; ošoustané tvrdé místo, die Struppe. Ja., D.

225566   Podlomek Svazek: 2 Strana: 0642
Podlomek, mku, m., co se podlamuje, die abgeblatteten Zweige. Vz Podlom, 1. — P., natržená, rozpuklá kůže u člověka, koně atd., die Schrunde. — P. P-ky na nohách koňských, částka vykroužená a ohebná mezi kotníkem a kopytem. Us. Dch.

225567   Podlomek Svazek: 7 Strana: 0292
Podlomek = rozpuklá kůže. P. na bra- davce, der Sprung der Warze. Kžk. Por. 445., Nz. lk. — P. = rozpuklá kůže pod prsty nohou. Us. u Libunce. Dr. Jakubec. P., gemursa sub minimo digito pedis tuber- culum. V MV. nepravá glossa. Pta. — P. = spodní snop pod mandelem (přelomený, aby dobře ležel a aby klasy za vlhka nepo- rostly). U Star. Jičína Vhl. Vz Podman- delík.

225568   Podlomený Svazek: 10 Strana: 0268
Podlomený. Pittn.

225569   Podlomiti Svazek: 2 Strana: 0642
Podlomiti, il, en, ení; podlámati, pod- lamovati, von unten abbrechen. — co: ra- tolesť, vinné listí, abblättern, D., zeď. Plk.

225570   Podlomiti Svazek: 7 Strana: 0292
Podlomiti. Nožky se mu podlomují (kle- sají). Us. Brt.

225571   Podlomník Svazek: 2 Strana: 0642
Podlomník, a, m., der Blattleser. Berg. Vz Podlomiti.

225572   Podlopatkový Svazek: 7 Strana: 0292
Podlopatkový, infrascapularis. Nz. lk. P. čiv.

225573   Podlosť Svazek: 2 Strana: 0642
Podlosť, i, f., nízkost, ona vlastnosť mysli lidské, jež se nedůstojně ponižuje před moc- ným, aby tím zisku nějakého došla. Vz S. N. Die Niedrigkeit. P. v slohu, plaskosť. Jg. Podlosť je zbytečné ponížení se. Jg. — P., špatnosť, Geringfügigkeit, f. Plk.

225574   Podlosť Svazek: 8 Strana: 0289
Podlosť = slabosť. Pod nímž (křížem) ta p. lidská muož odpočinúti. Chč. S. 97.

225575   Podloubati se kde Svazek: 10 Strana: 0268
Podloubati se kde. Podlúbav se ve váčku dobyl jest list a řekl. 1512. Arch. XIX. 95.

225576   Podloubí Svazek: 2 Strana: 0642
Podloubí, n. Laubengang, m.. V., Kom. J. 661. Vz S. N.

225577   Podloubí Svazek: 7 Strana: 0292
Podloubí, n. Mkl. Etym. 267.

225578   Podloučí Svazek: 2 Strana: 0642
Podloučí, n., ves u Jílového.

225579   Podloučí Svazek: 7 Strana: 0292
Podloučí = pole u Kestřan. BPk. — P. v Pražsku. Blk. Kfsk. 944., Rk. Sl.

225580   Podlouditi Svazek: 2 Strana: 0642
Podlouditi, il, zen, ení, paschen. — co. zboží. Rk. — se někam, sich einschleichen. Rk. — se při čem. Podloudilo se při tom více výtržek. Šm.

225581   Podloudně Svazek: 2 Strana: 0642
Podloudně, hinterlistig. P. něco někam přivésti, někoho někam dostati (einschwär- zen).

225582   Podloudní, -dný Svazek: 2 Strana: 0642
Podloudní, -dný. P. obchod (novější). Schleich-.

225583   Podloudnice Svazek: 7 Strana: 0292
Podloudnice, e, f., die Scbleichhändlerin. Šm.

225584   Podloudnický Svazek: 2 Strana: 0642
Podloudnický, Schleich-.

225585   Podloudnictví Svazek: 2 Strana: 0642
Podloudnictví, n. Schmuggel, Schleich- handel, m. P., pašování, každý obchod pro- vozovaný proti zákonům finančním, ale zvl. přestupování zákonů celních. Vz S. N. P. provozovati. Nt.

225586   Podloudník Svazek: 2 Strana: 0642
Podloudník, a, m. Schwärzer, Schleich- händler, Schmluggler, m. Rk.

225587   Podloudný Svazek: 9 Strana: 0229
Podloudný. P. zboží, contrabanda. Pal. Děj. II. 2. 422.

225588   Podlouhle Svazek: 7 Strana: 0292
Podlouhle, länglich. P. vejčitý. Kk. Br. 22.

225589   Podlouhlec Svazek: 8 Strana: 0289
Podlouhlec, hlce, m., dolichus, brouk. P. Bonellův, d. Bónelli, žlutorohý, flavicornis. Klim. 30.

225590   Podlouhlec Svazek: 8 Strana: 0570
Podlouhlec, hlce, m., stenelmis, brouk. P. obecný, s. consobrinus. Vz Klim. 129.

225591   Podlouhlík Svazek: 8 Strana: 0570
Podlouhlík, a, m., riolus, brouk. P. lesklý, r. nitens, nafialovělý, subviolaceus, rudý, cu- preus. Vz Klim. 128.

225592   Podlouhloellipčitý Svazek: 7 Strana: 1359
Podlouhloellipčitý. P. obruba stélková lišejníků. Nk. J.

225593   Podlouhloelliptický Svazek: 7 Strana: 1359
Podlouhloelliptický. P. výtrusy lišej- níků Nz. J.

225594   Podlouhlokopinatý Svazek: 7 Strana: 0292
Podlouhlokopinatý. P. listy. S. N. XI. 8., Ves. IV. 50.

225595   Podlouhlokopitý Svazek: 7 Strana: 0292
Podlouhlokopitý = podlouhlokopinatý. Šm.

225596   Podlouhlokulovitý Svazek: 7 Strana: 0292
Podlouhlokulovitý, länglichrund. Kk. Br. 7., 10.

225597   Podlouhlosť, i Svazek: 2 Strana: 0642
Podlouhlosť, i, f. Länglichkeit, f. Jg.

225598   Podlouhloštítník Svazek: 8 Strana: 0289
Podlouhloštítník, a, m., stenolophus, brouk. P. štítokřídlý, s. discophorus, tmavý, mixtus, říční, teutonus. Vz Klim. 66.

225599   Podlouhlovřetenovitý Svazek: 7 Strana: 1359
Podlouhlovřetenovitý. P. výtrusy lišej- níků. Nk. J.

225600   Podlouhlozrnný Svazek: 7 Strana: 0292
Podlouhlozrnný, langkernig. KP. V. 155.

225601   Podlouhlý Svazek: 2 Strana: 0642
Podlouhlý, podlouhovatý, podluhovatý, podloužný, podluhovitý, länglich. V. P. plocha, ovoce, tvář, rána, chléb. — Jg.

225602   Podlouhovatý Svazek: 7 Strana: 0292
Podlouhovatý. P. tvář. Koll. III. 269.

225603   Podlouka Svazek: 10 Strana: 0268
Podlouka, y, f., jm. pole. Hoš. Pol. 140.

225604   Podloupati Svazek: 7 Strana: 0292
Podloupati, von unten schälen.

225605   Podloupati Svazek: 8 Strana: 0289
Podloupati včely. 1597. Hrš. Nách. I. 444.

225606   Podlouze Svazek: 7 Strana: 0292
Podlouze, länglich. Šm.

225607   Podloužiti Svazek: 7 Strana: 0292
Podloužiti, ein wenig verlängern, auf- schieben, fristen. Bern.

225608   Podloužky Svazek: 7 Strana: 0292
Podloužky, v horn vz Popříčka (dod.). NA. IV. 139.

225609   Podlovčí Svazek: 2 Strana: 0642
Podlovčí, ího, m., der Jägermeister. D.

225610   Podlozčí Svazek: 9 Strana: 0229
Podlozčí, ?., trať. Pck. Hol. 70.

225611   Podlož Svazek: 2 Strana: 0642
Podlož, e, f., podložení, die Unterlegung. Koně na p. Us. — Podlože u varhan, die Wagbalken. V.

225612   Podložek Svazek: 2 Strana: 0642
Podložek, žku, m., podklad, die Unterlage. Za p. sloužiti.

225613   Podloženec Svazek: 2 Strana: 0642
Podloženec, nce, m., podložené dítě, der Wechselbalg. Vz S. N.

225614   Podložení Svazek: 10 Strana: 0650
Podložení, u. = podložka. P. opatku. Slov. Nár. sbor. XI. 7.

225615   Podložený Svazek: 2 Strana: 0642
Podložený; podložen, a, o, unterlegt. P. kůň. Jel. S podloženými koňmi jeti. Šp. P. pes (u myslivců), Šp., přípřež, D., dědic (vz Podložiti), D., dítě. V.

225616   Podložený Svazek: 7 Strana: 0292
Podložený. Noty s p-ným textem. Mus. 1880. 44. V p-ném významu. V.V. 53. — P. kůň = který má kotníky hodně p-né jako koza. V Kunv. Msk.

225617   Podloží Svazek: 2 Strana: 0642
Podloží, n., der Ort unter dem Bette. Pr. zv. L. 5.

225618   Podloží Svazek: 7 Strana: 0292
Podloží, n., das Liegende, v horn. Hrbk.

225619   Podložiek Svazek: 7 Strana: 0292
Podložiek, žtku, m. = podkladek. Slov. Hdž. Šlb 83.

225620   Podložina Svazek: 7 Strana: 0292
Podložina, y, f. = podklad, kantnýř, ližina. Slez. Šd.

225621   Podložiť co kam: do Svazek: 8 Strana: 0289
Podložiť co kam: do knihe = zapsati. 1741. Phľd. 1893. 622.

225622   Podložiti Svazek: 2 Strana: 0642
Podložiti, il, en, ení; podklásti, podkladu (zastr.), kladl, den, ení; podkládati, (podložo- vati), unterlegen, V.; nachsetzen; unterschie- ben, verfälschen. Jg. — co: oheň, koně (na místo umdlených čerstvé dáti), dítě, ruce, dědice (v nedostatku hlavního dědice jiného položiti). Us., D. — co kam: dřevo pod trám, vejce pod slepici, podušku někomu pod hlavu. Us. Myšlénky zlé do srdce ně- komu p. Ob. Pan. — co čím: Jedni břemenem lakomstvie hrdla svá podložují, druzí . . . Boč. exc. — co k čemu: dítě k vysazení p. Us. — co komu, čemu: včelám. Ros. o včel. Slovům jiný smysl p. Rk. P. někomu něco, zumuthen. Dch. — se komu = pod- lézati, sich unterwerfen, V.; poddati se, po- nížiti se, schmeicheln. Us. u Chrud. aj.Kd., Sá.

225623   Podložiti co čím Svazek: 7 Strana: 0292
Podložiti co čím: kůží, klínem. Us. Pdl. — komu. Ti si dnes p-li (hodně se najedli). Us. Rgl. Jindřich prohlášen za krále a Slované mu podloženi. Šf. Strž. II. 55. Názvům pojmy podkládati. Dk. — se. Tu se podkládaje, že bude-li co na něho uvedeno, že chce všecky pokuty podnik- nouti. Let. 349. — se komu: podrobiti se, ustoupiti. Brt. D. 250.

225624   Podložitý Svazek: 9 Strana: 0229
Podložitý. P. skála. Mus. 1898. 346.

225625   Podložka Svazek: 2 Strana: 0642
Podložka, y, f. Unterlage, í., Untersatz, m. P. pro nože, Messerrasteln, f. Nf. P. pod hodiny. Šm. P. z kaučuku na postel. Cn. P. ve vinárnách, Kranzmutterunterlage. Šk.

225626   Podložka Svazek: 7 Strana: 0292
Podložka. NA. IV. 190. P. linkovaná (lenoch), Hs., desková, Wld., kolejí, Pdl., dlažby špalíčkové. Zpr. arch. IX. 40.

225627   Podložka Svazek: 9 Strana: 0229
Podložka, y, f. = pentle, jež se otáčí vedle vrkoče. Vck. Svat. 19.

225628   Podložkový Svazek: 7 Strana: 0292
Podložkový, Unterleg-. P. kotouč, kruh. Sl. les.

225629   Podložkový Svazek: 8 Strana: 0289
Podložkový. P. kalendář (lze ho užiti jako podložky). Nár. list. 1893. č. 298.

225630   Podložní Svazek: 2 Strana: 0642
Podložní, Unterleg-. P. dříví. Schön. exc.

225631   Podložní Svazek: 7 Strana: 0292
Podložní, Liegend-, v horn. P. chodba, skála atd. Vz Hrbk.

225632   Podložní Svazek: 10 Strana: 0268
Podložní mísa, Leibschüssel.

225633   Podlubati Svazek: 2 Strana: 0642
Podlubati, mit den Fingern in etwas Weiches stochern. Kobzole na poli podlu- bané (ausgegraben, gestohlen). Na Ostrav. Tč.

225634   Podlubí Svazek: 7 Strana: 0292
Podlubí, n. P. lodi, das Unterdeck. Čch. Sl. 79. a Evr. 30.

225635   Podlubník Svazek: 7 Strana: 0292
Podlubník, u, m. = podloubí, besídka, die Gartenlaube. Slov. Phľd. III. 1. 6.

225636   Podlubovatý Svazek: 8 Strana: 0289
Podlubovatý. Háj. Herb. 24. b.

225637   Podlučí Svazek: 7 Strana: 0292
Podlučí, n., ves. Arch. I. 541. — P. = pozemky u Boškova na Plzeň. BPr.

225638   Podludnice Svazek: 7 Strana: 0293
Podludnice, e, f., cf. Podludník.

225639   Podludnictví Svazek: 7 Strana: 0293
Podludnictví, n. = podloudnictví. J. tr.

225640   Podludník Svazek: 2 Strana: 0642
Podludník, a, m. (podlidník), podruh, člo- věk ženatý, který nemaje chalupy u jiného v podruží bydlí. Na Hané. Brt.

225641   Podludník Svazek: 7 Strana: 0293
Podludník = podloudník. J. tr.

225642   Podludný Svazek: 7 Strana: 0293
Podludný = podloudní.

225643   Podluhovatě Svazek: 10 Strana: 0268
Podluhovatě. To městečko leží p. (táhne se do dálky). Lbk. 4.

225644   Podluhovatý Svazek: 2 Strana: 0642
Podluhovatý = podlouhlý.

225645   Podluhovatý Svazek: 7 Strana: 0293
Podluhovatý. P. rána. Výb. II. 460.

225646   Podlúhovistý Svazek: 7 Strana: 0293
Podlúhovistý = podlouhlý. Mor. Brt. D. 154.

225647   Podlúhovitý Svazek: 9 Strana: 0229
Podlúhovitý = pod/ouhlý. P. pečeť. 1459. Věstn. uč. spol. 1899. 28.

225648   Podluhy Svazek: 2 Strana: 0642
Podluhy, ves u Hořovic.

225649   Podlup, n, podlupek Svazek: 2 Strana: 0643
Podlup, n, podlupek, pku, m., podlomek. P. zelí, vína, Kraut-, Weinblatt, n. — Pod- lupky, pl., jídlo z podlupků zelných, Pro- keln. Plk.

225650   Podlupek Svazek: 7 Strana: 0293
Podlupek = olúpaný, kory zbavený ihlič- natý strom, suchár. Slov. Rr. Sb., Hdž. Čít. 193., Phľd. V. 55. — P-ky = mladé lupení zelné na vaření. Laš. Brt. D. 250.

225651   Podlupka Svazek: 7 Strana: 0293
Podlupka, y, f., heimia, die Heimie, rostl. Vz Rstp. 559.

225652   Podlupky Svazek: 7 Strana: 1359
Podlupky, m., tirses. Pršp. 30. 16.

225653   Podlupovati co Svazek: 10 Strana: 0650
Podlupovati co: stromy. 1566 Arch, XXII. 223.

225654   Podlusky Svazek: 2 Strana: 0643
Podlusky, dle Dolany, ves u Roudnice.

225655   Podluška Svazek: 10 Strana: 0650
Podluška, y, f. P. na voze = žabka. Brt. Sl.

225656   Podluzování, n Svazek: 2 Strana: 0643
Podluzování, n., podlízání. P. v dědictví, die Erbschleicherei. Sš. II. 318. Vz Podlouditi.

225657   Podlužáci Svazek: 2 Strana: 0643
Podlužáci u Hodonína. Kda.

225658   Podlužák Svazek: 7 Strana: 0293
Podlužák, vz Podužák.

225659   Podlužany Svazek: 2 Strana: 0643
Podlužany, dle Dolany, ves u Rožďalovic. PL.

225660   Podlužany Svazek: 8 Strana: 0289
Podlužany, statek ve Trenčínsku. Phl'd. XII. 74., 336.

225661   Podlúžek Svazek: 7 Strana: 0293
Podlúžek, žku, m. = malý dluh, dloužek, kleine Schuld. Val. Vck., Brt. D. 168.

225662   Podlužený Svazek: 7 Strana: 0293
Podlužený = zadlužený. Laš. a slez. Šd., Brt. D. 168.

225663   Podluží Svazek: 2 Strana: 0643
Podluží, n., luka v Brankovicích na Vyš- kovsku. Mřk.

225664   Podluží Svazek: 7 Strana: 0293
Podluží, Poduží, n. = malá krajinka v nejižnější části Moravy mezi Rakousy a Uhrami. Jméno P. odvozuje se ode dvou bývalých rybniků, Nesyty a Písečného mezi Hodonínem a Lužicí, jimž za stara prý ří- kali tuže, slov. uže; odtud krajina níže těchto uží se prostírající nazvána Podlu- žím (slov. Podužím) a obyvatelé její Pod- łužáky (Podužáky). Brt. L. N. II. 8.

225665   Podlužina Svazek: 7 Strana: 0293
Podlužina, y, t. = širočina tesačka. Val. Vck., Brt.

225666   Podlůžka Svazek: 7 Strana: 0293
Podlůžka, y, f., die Stude am Gewehre. Rk.

225667   Podlůžko Svazek: 2 Strana: 0643
Podlůžko, a, n., die Studo am Gewehre. Rk.

225668   Podlužňačie Svazek: 9 Strana: 0229
Podlužňačie, m. = hajný. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 172.

225669   Podlužnák Svazek: 2 Strana: 0643
Podlužnák, a, m., der Förster, zastr. Rk.

225670   Podlužně Svazek: 8 Strana: 0570
Podlužně = zdlouha. P. zpívati. Josq. (Hostu. 77.).

225671   Podlužnice, e Svazek: 7 Strana: 0293
Podlužnice, e, f., paludicola. Brm. I. 394.

225672   Podlužník Svazek: 7 Strana: 0293
Podlužník, u, m. = pole u Nekvasova na Nepomucku. BPr.

225673   Podlužnosť Svazek: 2 Strana: 0643
Podlužnosť, i, f. Schuldigkeit, Verpflich- tung, ť. Slov.

225674   Podlužný Svazek: 2 Strana: 0643
Podlužný; podlužen, -žna, -žno = po- vinný, schuldig. D. P. polování, Jagdschul- digkeit, f. Slov.

225675   Podlužný Svazek: 7 Strana: 0293
Podlužný. To zachrániti jsme p-žni. Koll. Zp. II. 489.

225676   Podlužný komu Svazek: 9 Strana: 0229
Podlužný komu. Slov. Zát. Př. 107.

225677   Podlužský Svazek: 7 Strana: 0293
Podlužský. P. vrch u Hořovic; potok (přítok Litavky u Jedové Hory). Kv. 1885. 648.

225678   Podlý Svazek: 2 Strana: 0643
Podlý = nízký, nevelké ceny,prostý, špatný, chatrný, gering, schlecht, niedrig, geringfügig. P. věc. Kom. J. 90. — P., nešlechetný, nízký, niedrig, niederträchtig, unedel. Jg. P. človek. — Jg.

225679   Podlý Svazek: 7 Strana: 0293
Podlý. P. stavení (chatrné), Prss., život (nuzný, bídný). Brt. — P. = nešlechetný. Ku cizáctvu láska podlá. Vrch. Cf. Mkl. Etym. 254.

225680   Podlý Svazek: 8 Strana: 0289
Podlý = špatný. Kde je oves (na kraji) podlejší. Phľd. 1895. 311.

225681   Podlý. P Svazek: 10 Strana: 0650
Podlý. P. sukně = obnošená. Slov. Nár. sbor. XI. 14.

225682   Podlysie Svazek: 9 Strana: 0229
Podlysie, ?., pastviště u Podhradí. Sbor. slov. III. 1. 6.

225683   Podlyska Svazek: 2 Strana: 0643
Podlyska (zastr.), y, f.,pták kozlík, merger. Hank.

225684   Podlyska Svazek: 7 Strana: 0293
Podlyska, y, f. = pliska, konipásek. V záp. Čech. — P-ky dělati házeje ploské kameny po vodě. Vz Mistička. BPr.

225685   Podlžák Svazek: 7 Strana: 0293
Podlžák, a, m., vz Podluží. Hý. Ss.

225686   Podlžní Svazek: 7 Strana: 0293
Podlžní = dlužný. Zaplatil p. daň. Slov. Pok. Pot. I. 337.

225687   Podlžnosť Svazek: 7 Strana: 0293
Podlžnosť, i, f. = dlužní povinnosť, dluh. Slov. Sl. let. II. 3., N. Hlsk. VII. 240., III. 109.

225688   Podłaćina Svazek: 9 Strana: 0229
Podłaćina, y, f. = dřevo, jež se přibíjí dole na sanici, aby se nedřela. Slez. Lor. 76.

225689   Podmáčecí Svazek: 10 Strana: 0268
Podmáčecí apparat acetylenový. KP. X. 122., 126.

225690   Podmáčení Svazek: 7 Strana: 0293
Podmáčení, n. P. luk vodou, die Be- wässerung. NA. IV. 88.

225691   Podmáchnouti Svazek: 2 Strana: 0643
Podmáchnouti, chnul a chl, ut, utí, ein wenig schwingen.

225692   Podmájiti Svazek: 7 Strana: 0293
Podmájiti, il, en, ení, mit Maibäumen beehren. Slov. Ssk.

225693   Podmalba Svazek: 2 Strana: 0643
Podmalba, y, f., die Grundirung.

225694   Podmalovati Svazek: 2 Strana: 0643
Podmalovati, grundiren. Dch.

225695   Podmaľovka Svazek: 8 Strana: 0289
Podmaľovka, y, f., Grundmalerei? Bol presvedčený, že p. nieje dokladná. Phľd. XII. 754.

225696   Podmalovský Svazek: 7 Strana: 0293
Podmalovský, ého, m., sam. u Mladé Vožice.

225697   Podmámiti Svazek: 2 Strana: 0643
Podmámiti, il, en, ení, berücken. Ld.

225698   Podman Svazek: 2 Strana: 0643
Podman, a, m., Aftervasall. Mus., J. tr.

225699   Podmana Svazek: 7 Strana: 0293
Podmana, y, m. = Istivec. Mor. Brt. D.

225700   Podmancký Svazek: 7 Strana: 0293
Podmancký = lstivý, podvodný. Val. Brt. D. 250.

225701   Podmandelík Svazek: 7 Strana: 0293
Podmandelík, u, m. = podlomek pod mandelem. Mor. Brt.

225702   Podmandelník Svazek: 7 Strana: 0293
Podmandelník, u, m., vz Kolek (dod.).

225703   Podmaněnec Svazek: 2 Strana: 0643
Podmaněnec, nce, m., der Unterjochte. Stf.

225704   Podmanění, n Svazek: 2 Strana: 0643
Podmanění, n., die Unterwerfung. Br., Jel.

225705   Podmaněnosť Svazek: 2 Strana: 0643
Podmaněnosť, i, f. .podrobenosť,poddanosť, Unterwürfigkeit, f. D. — Podmanitelnosť, i, f. Bezwinglichkeit, f. D. — Podmanitelný, bezwinglieh, bezwingbar. D. — Podmanitel, e, m., pl. -lé, der Bezwinger, Eroberer. Cyr.

225706   Podmaněný Svazek: 2 Strana: 0643
Podmaněný; podmaněn, a, o, unterjocht, unterwürfig. V. P. krajina. V. — čemu. Žád- nému nepodmaněný. V. P. náruživostem, pro- měnám. Kom.

225707   Podmanický Svazek: 7 Strana: 0293
Podmanický, ého, m., os. jm. Arch. VII. 37., 324., Tk. VII. 175., 235., Rk. Sl. — P. Jan z Assoda. 1720. Jg. II. 1. 613., Jir. Ruk. II. 130.

225708   Podmanitel Svazek: 7 Strana: 0293
Podmanitel, vz Podmaněnosť.

225709   Podmanitelka, y, podmanitelkyně Svazek: 2 Strana: 0643
Podmanitelka, y, podmanitelkyně, ě, f., Bezwingerin, f.

225710   Podmanitelnosť Svazek: 2 Strana: 0643
Podmanitelnosť, i, f., die Bezwingbar- keit. D.

225711   Podmanitelný Svazek: 2 Strana: 0643
Podmanitelný, bezwinglich, bezwingbar. D.

225712   Podmanitelský Svazek: 2 Strana: 0643
Podmanitelský, podmanivý, eroberisch. Mus.

225713   Podmanitelský Svazek: 7 Strana: 0293
Podmanitelský národ. Pal. Rdh. II. 35.

225714   Podmaniti Svazek: 2 Strana: 0643
Podmaniti, il, ěn, ění; podmaňovati, pod svou mocpřivésti,přemoci,podrobiti, unterthan machen, überwinden, bezwingen, unter seine Botmässigkeit bringen. V. — co komu čím. Město, nepřítele válkou, mečem sobě p.; zemi svému panství p., národy si p. V. Dvě krá- levstvě sobě podmanichu. Rkk 49. Tělesnost' si ho podmanila. Sych. — koho pod koho, pod co. Nepřítele pod sebe p. V. Sobě ně- koho pod úrok p. (zinsbar machen). Br. — koho k čemu. Mě k tomu stavu podmanil. St. skl. — se komu. Bib. — koho v co. Ve věčné zatracení podmanil. Kanc. bratr. Mdlejší v loupež sobě podmaňují (na moři). Ler. Hřích si v otroctví lidi podmaňuje. Sš. J. 148.

225715   Podmaniti Svazek: 7 Strana: 0293
Podmaniti. Cf. Mkl. Etym. 183. — koho komu. Kyřany sobě p-nil; Usilujícím p. jich sobě. Šf. Strž. II. 556., 555. — co kdy: v pětileté válce. J. Lpř. — s kým. Caesar s malým hloučkem podmanil svému žezlu dvě provincie. Osv. I. 340. — odkud. Odtud z položení bezpečného jal se p. jiné národy. Tk.

225716   Podmanivosť Svazek: 2 Strana: 0643
Podmanivosť, i, f., dobývavosť, Erobe- rungssucht, f. Dch.

225717   Podmanivý Svazek: 2 Strana: 0643
Podmanivý, eroberungssüchtig. P. válka, Eroberungskrieg, m. Šm.

225718   Podmanivý Svazek: 7 Strana: 0293
Podmanivý. P. Římané, život, národ. Šf. Strž. I. 569., 577., II. 22., Pal.

225719   Podmanovatel, e Svazek: 7 Strana: 0293
Podmanovatel, e, m., der Eroberer, Be- zwinger. Lpř.

225720   Podmaňovati Svazek: 7 Strana: 0293
Podmaňovati, vz Podmaniti.

225721   Podmanský Svazek: 10 Strana: 0268
Podmanský statek. Mtc. 1903. 310. Sr. Manský.

225722   Podmanství, n Svazek: 2 Strana: 0643
Podmanství, n., das Afterlehen. Mus.

225723   Podmaršal, a, podmaršálek Svazek: 2 Strana: 0643
Podmaršal, a, podmaršálek, lka, m., der Feldmarschalllieutenant. Rk.

225724   Podmaršovice Svazek: 7 Strana: 0293
Podmaršovice, dle Budějovice, Podmar- schowitz, sam. u Neveklova.

225725   Podmáselnička Svazek: 8 Strana: 0289
Podmáselnička, y, f., houba, vz Sosnář (3. dod.).

225726   Podmáselník Svazek: 2 Strana: 0643
Podmáselník, u, m., klouzek, kluzák, boletus luteus, Butterpilz, m. Čl., Kk. 78.

225727   Podmáslák Svazek: 8 Strana: 0289
Podmáslák, u, m., vz Sosnář (houba; 3. dod.).

225728   Podmáslenka Svazek: 8 Strana: 0289
Podmáslenka, y, f., houba, vz Sosnář (3 dod.).

225729   Podmáslí Svazek: 7 Strana: 0293
Podmáslí- Vz Runděnina, Srvatka, Sry- vatka, Syrvorka, Vyhogance. Studenka s pod- máslím, Buttermilchkaltschale, sýr z p-sli, -käse. Šp.

225730   Podmáslí Svazek: 8 Strana: 0289
Podmáslí. Najedl se p., až se mu gatě roztřásly. Heršpice. Kous.

225731   Podmáslí Svazek: 9 Strana: 0229
Podmáslí, n. Nevyděláš si ani na p. (ne- řkuli na pivo). Hoř. 93.

225732   Podmáslí Svazek: 10 Strana: 0268
Podmáslí, n. Ani dvoje p. není stejný. Čes. 1. XIII. 178.

225733   Podmáslí, podmáslo Svazek: 2 Strana: 0643
Podmáslí, podmáslo, a, n., na Slov. cmár, cmer. V. P. = mléko po stlučení másla zbylé S. N. Buttermilch, f. Koho kaše spálila, ten i na p. fouká. Utopil se mu táta v p. (neman želské dítě). Prov., Sych. To pivo je jako p., samo p. = kalné. Us. na Mor. —' P., na Slov., kalová kaše. Plk. Máš oči jako p. Sá.

225734   Podmáslík Svazek: 2 Strana: 0643
Podmáslík, a, m., kdo rád podmáslí jídá.

225735   Podmáslík Svazek: 9 Strana: 0229
Podmáslík, u, m. = klouzek. U Křenovic. Vchř., Chorv. 58. Sr. Podmáslník.

225736   Podmáslnice Svazek: 7 Strana: 0293
Podmáslnice, e, f. = podmáslník Šm.

225737   Podmáslník Svazek: 7 Strana: 0293
Podmáslník, u, m. = klouzek, houba. Rstp. 1917.

225738   Podmáslový Svazek: 7 Strana: 0293
Podmáslový. P. válka. Bor. Děj. diec. 394. Hra na paní P-vú. Vz Slov. sborník. 1884. 128. P. oči, hellblau. Us.

225739   Podmáslový Svazek: 9 Strana: 0229
Podmáslový. P. polévka. Hoř. 184.

225740   Podmásník Svazek: 2 Strana: 0643
Podmásník, u, m., přikrývka na másinici, der Butternapf. D.

225741   Podmásník Svazek: 7 Strana: 0293
Podmásník, u, m. = podmáslník. Klat. BPr.

225742   Podmastiti Svazek: 2 Strana: 0643
Podmastiti, il, štěn, ění, mit Butter unter- schmieren. Má podmaštěnou řeč (lstivý). Us. — co. Rk. — koho čím: penězi, beste- chen. Na Ostrav. Tč.

225743   Podmaškrtiť sa nač Svazek: 7 Strana: 0293
Podmaškrtiť sa nač = dostati chuť. Brt. D. 229

225744   Podmaštěný Svazek: 2 Strana: 0643
Podmaštěný. Má p-nou řeč, p-ná slova. Č. Vz Podmastiti.

225745   Podmateční Svazek: 8 Strana: 0289
Podmateční rostliny = podhepní. Am. Orb. 96.

225746   Podmaz Svazek: 7 Strana: 0293
Podmaz, u, m. Na mokrých lukách vy- kysává zvl. na podzim bahno. Kouskům takového bahna říkají sekáči p. Špatně se to seče, jsou tu p-zy. U Počát. Jnr.

225747   Podmazání Svazek: 2 Strana: 0643
Podmazání, n., uplacení. Die Bestechung. P-ním nejsnáze jeho přízně dojdeš. Sych.

225748   Podmázanka Svazek: 2 Strana: 0643
Podmázanka, y, f. Spendage, f. Dch.

225749   Podmazati Svazek: 2 Strana: 0643
Podmazati, podmazám a podmaži, pod- mazovati, unterschmieren; dary porušiti, be- stechen. — co: kola, vůz. Us. — komu co: palce (porušiti jej). Us. — koho čím: měšcem. Sych., Dl.

225750   Podmazek Svazek: 2 Strana: 0643
Podmazek, zku, m., dar k podplacení, Bestechung, f. Us. Dch. Vz Podmazanka.

225751   Podmazné Svazek: 7 Strana: 0293
Podmazné, ého, n., Beschenkungs-, Be- stechungsgeld. Dch.

225752   Podměluška Svazek: 9 Strana: 0229
Podměluška, y, f., trať u St. Města na Mor. Mus. ol. IV. 33.

225753   Podměsíčný Svazek: 2 Strana: 0643
Podměsíčný = zemský, irdisch. P. svět. Jg.

225754   Podměsíčný Svazek: 8 Strana: 0289
Podměsíčný. P. svit. Krs. Moor. 45.

225755   Podmesky Svazek: 7 Strana: 0293
Podmesky, mlýn u Jílového.

225756   Podměstek Svazek: 2 Strana: 0643
Podměstek (zastr.), stka, m., der Vor- städter. Ms.

225757   Podměstek Svazek: 7 Strana: 0293
Podměstek. Ž. kl. (322.).

225758   Podměstí Svazek: 2 Strana: 0643
Podměstí, n., dolejší část' města, před- městí, die Vorstadt. V. V p. všech měst. BO.

225759   Podmésti Svazek: 2 Strana: 0643
Podmésti, metu, meť, metl, ten, ení; pod- metati, podmítati, podmetnouti, darunter werfen, unterwerfen; unterschieben; unter- kekren, säubern. Jg. — co, koho: včely (také: přehlížeti, zeideln), Bern., Koll., pole (strniště orati, stürzen, feigen, stoppeln) Kom. Že tě podmetu. Us. Dej pozor, ať tě nepod- metu, sice se neoženíš (nevdáš). Us. Fr. — komu co (podhazovati). Kom. — co jak kam k čemu: knihy pod jménem sv. pro- roků do církve k zlehčení a potupě uvoditi a podmítati. Br. — co nač. Lichoučitelé i list na jméno apoštolovo podmítnuli. Sš. II. 271., 289.

225760   Podměstí Svazek: 7 Strana: 0293
Podměstí, n. (letohrádky). Vz Vlšk. 105., Sdl. Hr. I. 195.— P., Podmiestj, ves u Richm- burka. Vz Rk. Sl. — Kom.

225761   Podmésti Svazek: 8 Strana: 0289
Podmésti. Podmítati (strniště orati) jest nejlépe mezi dvóma panenkama (Mariemi, mezi 15. srpnem a 8. zářím). Heršpice. Rous.

225762   Podměstí Svazek: 8 Strana: 0289
Podměstí. Formané jeli na p. Arch. XIII. 241.

225763   Podměstí Svazek: 9 Strana: 0229
Podměstí, ?., suburbium. Ž. pod. 113a., 23.

225764   Podmésti. — co Svazek: 7 Strana: 0293
Podmésti. — co: pole (= po prvé orati, na Hané; vrhnouti, podvrhovati, na Val. a Laš.; měkkotiti, u Zábřehu. Brt. Vz Pod- mítka (dod.). Rolník strniště jen podmítá a podmítku před setím ještě jednou oře. U Rokyc. Fč. — co, se komu. Čechové cizině jako lokajové se podmítali. Kam. Poče (liška) mu (havranu) řeč podmítati. Ezp. 815.

225765   Podměstský Svazek: 2 Strana: 0643
Podměstský, vorstädtisch. Ráj.

225766   Podměstský Svazek: 7 Strana: 0293
Podměstský Mlýn u Neveklova.

225767   Podměšťák Svazek: 2 Strana: 0643
Podměšťák, a, m., der Vorstäďter, Pfahl- bürger.

225768   Podmet Svazek: 7 Strana: 0293
Podmet = smetí shrabané u špalku, na němž se dříví štípe. U Něm. Brodu. Holk. Při p-tu vařiti. Ib.

225769   Podmět Svazek: 7 Strana: 0293
Podmět. Je-li p. v nominativě, slove grammatickým, pakli v nepřímém pádě, nazývá se logickým. Mus. 1880. 125. — P. co jest; kterými slovy se vyjadřuje; kdy se nevyjadřuje zvláštním slovem; kterými pády se vyjadřuje; p-tem pád předložkový. Vz Brt. S. 3. vď. 191., Jg. Slnosť. 31.

225770   Podmět Svazek: 7 Strana: 1359
Podmět. Cf. Gb Ml. II. 1., 7. Gt. dějo- vého p-tu, Ib. 113.

225771   Podmět Svazek: 9 Strana: 0229
Podmět, u, m. = řetěz dávaný místo brzdy. Hluboká. Kub. 155.

225772   Podmět Svazek: 10 Strana: 0268
Podmět věty v podřečí polnickém. Vz Hoš, Pol. 120. nn.

225773   Podmet, u Svazek: 2 Strana: 0643
Podmet, u, m., v tělocviku, Unterschwung, m. Vz KP. I. 481., 498. — P., skrýš, der Schlupfwinkel. Slov. Bern. — P., podmetení, podvržení, die Unterschiebung. P. spisu, listu. Hý.

225774   Podmět, u, podmětek Svazek: 2 Strana: 0643
Podmět, u, podmětek, tku, m., podměť, i, f., der Unterwurf. Séti na podměť (žito po pšenici, místy: séti do mladi). Vz Pod- mésti, Orati. Us. — S vyznamenáním klamu = podvržení, podložená věc, etwas Unterscho- benes, die Verfälschung, der Unterschleif Plk. — Podmět, u, m., v mluvnici, das Subject, lat. subjectum. Podmět jest ona věc n. osoba, o které se výrok činí (o které se něco praví. Kz.). Zk. P. jest původcem činnosti: nesu, chválím. Bž. 166. P. jest ona čásť věty, kterou se představa označuje, o níž se co propovídá (vz Věta). Kos. P. ta čásť věty, která zna- mená osobu anebo věc, o níž platí, co vý- rokem jest vysloveno, budiž toto činnosť, stav, poměr a p. S. N P. jest věc podstatná, kterouž úsudku podrobujeme. Důraz ve větě je na výroku. Otec píše,jest dobrý, jest statkář; proto sluší pod-mětu jeho jméno (podmět; podmésti, podmítati = podhazovati, lat. sub- jectum). Auštecký ve Sbr. Příklady: Matka šije. Oheň hřeje. Jablko jest červené. Bratr jest zdráv. Kz. — Podmet stává I. z pravidla v nominativě na otázku kdo n. co a vy- náší se 1. jménem podstatným. Bratr píše. Voják bojuje. Potok teče. Ovoce zraje. — 2. Zájmeny osobnými. Já píši, ty čteš. My
spíme, vy bdíte, oni jdou. — Posti. Zájmeno
osobné klade se jen tam, kde buďto určitého
označení, anebo zvláštního důrazu potřebí
jest, jinak se vypouští (poněvadž původem
už obsaženo jest ve slovese. Brt. S. §. 13.). Chodíme do lesa. Pijete v hospodě. — 3. Jmény přídavnými, když na se povahu jmen podstatných berou, k nimž i příčestí, přechodníky náležejí. Dobrý dí, dobrý splní. Šilhavý slepého kárá. Chudý s bohatým ne- hoduj, moudrý s bláznivým nežertuj. Dříma- jící hlavou kývá. Uražený nerád odpouští. — 4. Jmény číselnými. Dva mnoho zmohou. Tri jest nerovný počet. Jeden spí, druhý dřímá, třetí zívá a čtvrtý dýmá. — 5. In- finitivem (jenž má zde význam nominativu). Trpěti jest hořko. Chudé podporovati ctnost' jest. Slíbiti a dáti jest dvojí. Smlouvati není hanba. Cf. Infinitiv podmětový (I. 575. b.) a Brt. S. §. 402. — 6. Určovacími zájmeny jako: můj, tvůj, svůj; náš, váš; ten, onen, týž; kdo? co? který? Naši zvítězili nad ne- přítelem. Každému jest své milo. Kdo tam byl? Co se povídá? Který (žák) jest první? (Kz.). — 7. Konečně muže podmětem větám býti každé sloveso, každá slabika, každá věta a spojení slov, jakmile se o nich jako o věci aneb osobě výrok činí. Člověk jest slovo dvou- slabičné. A jest někdy dlouhé, jindy krátké. D jest souhláska. Žes nahého oblekl, chvali- tebno jest. Darmodej umřel, kupsobě nastal. Zk., Kz. — II. Nevždycky vynáší se podmět nominativem, zhusta klade se i do jiných páduv a to: 1. do genitivu vlastnosti: Blaženi jsou čistého srdce, neb ti Boha viděti budou. Napřed jeli stavu rytířského. (Brt. S. §. 12. — Mohli bychom také doplniti: lidé, šlechtici atd.). — 2. Do genitivu ve větách záporných, když se přísudek od podmětu s jakousi dů- razností odlučuje (hlavně u časoslova nebyti a jemu významem podobných sloves exi- stence: nezůstati, nepozůstávati, nedostávati se, nenacházeti se, nenalezati se, nestatí se. Kl.). Tmy v Bohu nižádné není. Br. Není žádné věrnosti v této zemi. V. Žádného domu celého nezůstalo. V. Opatrnosti se ti nedo- stává. Není koňům ovsa, není sena. Suš. Cf. Mtc. 1872. str. 33. a násl. (Brt.), Genitiv V I. 388. b. — Pozn. Důraznosť výroku ta- kového zostřuje se i tím, že se někdy slovo nic připojuje. Nic těch proměn není v Bohu. Št. — Zk. Skl. 10. a násl. — III. Někdy se podmět zvláště nevyslovuje. — 1. Když se vynáší zájmeny osobnými, na nichž důrazu není. Učíme se. Píší. Chodíte pilně do školy (my, oni, vy.). Vz nahoře. — 2. Při třetí osobě a to a) osobní množný (lidé). Do lesů chodívají. Na ostrově Cypru sejí bavlnu. — b) Osobní jednotný. Hýřil za mladu a pod starosť umírá z hladu. Bolesť přestala, jak by uťal. Vz Man (něm.), Brt. S..§. 18.1. a 2. — 3. Podmět neosobní a) při slovesech zjevů zvláště přírodních. Rozednilo se. Zahřmělo a zablesklo se. Z čista jasna uhodilo. Bylo k večeru. Na jednou zaťukalo na okno. — Pozn. Někdy se podmět zvlásť vytýká. Hrom uhodil = uhodilo. Dešťové pršeli = pršelo. V. Velicí hromové hřímali. Cap. (Zk.). — b) Při slovesech zvratných a trpných. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Za moje žito ještě mě bito. — c) Při neosobních slo- vesech s genitivem. Peněz přibylo, ctnosti ubylo. Napadlo sněhu. — d) Při neosobných slovesech s dativem. Událo se jemu jeti tady. Stýskalo se mu ve vlasti. Komu se nelení, tomu se zelení. Dobře mi sedlo. — e) Při slovese jest s určením příslovečným. Dobře vám bylo. Již čas obědu bylo. Bylo by hřích ublížiti mu. Nebylo možná. Již veta po mně bylo. — í) Při slovese jest s infinitivem možnosti a nutnosti. Bylo všecko viděti i sly- šeti. I bylo Tatarům ustoupiti. — g) Při akkusativě počtu určitého od pěti počínajíc i neurčitého. Čtyři sta jich zbylo. Sotva čtvrtý díl živých zůstalo, ostatek pobito. Soudců větší počet se sjelo. Bylo nás hromadu. Po pěti vězněch na lavici sedělo. Vz Akkusativ, 3.(I. 18. a.). — Brt. S. §. 13. -- h) Při pádech předložkových počtu přibližného. — a) S před- ložkami genitivu: do, okolo blízko. V městě tom zemřelo lidí do třikráte sto tisíc. V. Bylo tam do dvacíti vojínův. Us. Z města okolo dvacíti tisíc lidu vyšlo. V. Blízko dvacíti osob bylo tu z Malé strany. Bart. — ß) S předložkou dativu k. I bylo jich k dvěma tisícům. Br. Bylo tam k dvacíti vojínům. Us. — y) S předložkami akkusativu: na, přes, pod, o, s, za. Tu na sto mužů zahynulo. Háj. Lidí se přes dva tisíce zařítilo. V. Pod tisíc koní tam bylo. Vel. Bylo nás o stůl. Svěd. Suken bylo za několik set. Svěd. Již nebylo v městě vody ani s jeden den. V. Teklo do rybníka tokem více než s kolo vody. Svěd. Vz Počet (přibližný určuje atd.). — Pozn. Ale mluví se i takto: Ta voda dobře tekla tokem s kolo. Svěd. Hráz jest povýšena o dva lokty v nově. Svěd. — ď) S předložkou in- strum. s. Šel tam s bratrem (= a bratr). Zk. Skl. 11. — Podmět se ve větu rozšiřuje, promění-li se jméno podstatné v časoslovo jsouc potom výrokem nové věty pomocí zá- jmena vztažného kdo, co (podmětu nové věty); má-li podmět u sebe přívlastek v ge- nitivě, stává se tento podmětem nové věty přičiněním spojek: že, jestli, zdaž, proč. Lhář sám si škodí —- kdo lže, sám si škodí. Na- lezení námořní cesty do Indie bylo důležito = že námořní cesta do Indie nalezena byla, bylo důležito. Š. a Ž. — Podmět věty vý- povědí klade se někdy do věty klavní oby- čejně s předložkou s a vyrozumívá se ve větě vedlejší z pouhého zakončení určitého slovesa. Vím o příteli, že jest spravedliv m.: vím, že přítel spravedliv jest. Ros. Vz Pře- my kání.

225775   Podmetání Svazek: 7 Strana: 0293
Podmetání, h. = zbylé mléko pod sme- tanou, když se tato do máselnice vlije. U Kr. Hrad. Kšť. — P. je vyčistenie dna v úlu od molov a mrtvých včiel. Slov. Rr. Sb.

225776   Podmetati Svazek: 2 Strana: 0645
Podmetati, vz Podmésti.

225777   Podmetek Svazek: 2 Strana: 0645
Podmetek, tku, m., p-ky, zadina, das schlechte Getreide. Slov. Bern.

225778   Podmetený Svazek: 7 Strana: 0293
Podmetený. P. radlice, abgenützte Pflug- schar. Sl. les.

225779   Podmětniti Svazek: 2 Strana: 0645
Podmětniti, il, ěn, ění, subjektiv machen, subjektiviren. Mus.

225780   Podmětnosť Svazek: 2 Strana: 0645
Podmětnosť, i, f., Subjektivität, f. P. jim vadí. Sš. Hc. 13.

225781   Podmetnouti Svazek: 2 Strana: 0645
Podmetnouti, tnul a tl, ut, uti = pod- vrci, unterschieben, unterwerfen. — co čím zač. Otčenáš od Franka ne uměním n. chy- trostí za verulský podmetnutý. Šf. Cf. Pod- mésti.

225782   Podmetnutí Svazek: 7 Strana: 0293
Podmetnutí, n., die Unterschiebung, P. národních pověstí. Šf. Strž. II. 369.

225783   Podmetnutý Svazek: 2 Strana: 0645
Podmetnutý, podmetený, podvržený, un- terschoben, suppositus. P-tými lid po sobě loudili písněmi. Sš. Hc. 8.

225784   Podmetnutý Svazek: 7 Strana: 0294
Podmetnutý; -ut, a, o Lotyšský otčenáš za herulský p-tý. Šf. Strž. I. 490.

225785   Podmětný Svazek: 2 Strana: 0645
Podmětný, podmětu se týkající, subjek- tiv. P. časoslova, vz Časoslovo. P. věta, vz Věta podmětná.

225786   Podmětný Svazek: 7 Strana: 0294
Podmětný. Podmětný genitiv, Křn., roz- díl, pravda, smysl. Hlv. 22., 50 , 282. Dů- kaz z důvodů p-ných. Jd. 92.

225787   Podmětný Svazek: 7 Strana: 1359
Podmětný. P. věta. Cf. Gb. Ml. II. 39.

225788   Podmětý Svazek: 10 Strana: 0268
Podmětý. Bezpodměté rčení, p. rčení Mus. Stud. 31. Sr Podmětný.

225789   Podmezek Svazek: 2 Strana: 0645
Podmezek, zku, m., u meze zůstávající necelý záhon. Us.

225790   Podmezí Svazek: 7 Strana: 0294
Podmezí, n. Sš. P.584. — P = mlýn u Horažďovic; pole u Únětic na Blovicku. BPr.

225791   Podmihovať Svazek: 8 Strana: 0570
Podmihovať. Podmihujúc to tomu, to inému. Phľd. 1896. 632.

225792   Podmílání Svazek: 7 Strana: 0294
Podmílání břehu vodou, die Unterwüh- lung.

225793   Podmílati Svazek: 2 Strana: 0645
Podmílati, vz Podemleti. Unterwühlen.

225794   Podmílavý Svazek: 9 Strana: 0229
Podmílavý. Nemoc zdraví p-vá. Mus. 1871. 370.

225795   Podmínečně Svazek: 2 Strana: 0645
Podmínečně, bedingungsweise. Stč. Alg. 104.

225796   Podmínečný Svazek: 2 Strana: 0645
Podmínečný. P. příčestí. Ndr. 379. Be- dingend. P. věta, vz Věta.

225797   Podmínečný Svazek: 7 Strana: 0294
Podmínečný. P. rovnice. ZČ. I. 9., 67., soud, Dk , indikativ. Lpř. Sl. I. 42.

225798   Podmíněné Svazek: 7 Strana: 0294
Podmíněné, ého, n , v log. Jd. 3. vd 20.

225799   Podmíněnost Svazek: 7 Strana: 0294
Podmíněnost, i, f., die Bedingtheit. Hlv., Tš.

225800   Podmíněný Svazek: 2 Strana: 0645
Podmíněný, bedingt. Us.

225801   Podmíněný Svazek: 7 Strana: 0294
Podmíněný; -ěn, a, o P. možnosť, Lpř., křest, rozhřešení. Skočd. 149., 643. — čím Nemoc podrážděním p-ná (způsobená). Exc

225802   Podmíniti Svazek: 2 Strana: 0645
Podmíniti, il, ěn, ění, podmiňovati. — co, bedingen.

225803   Podmíniti Svazek: 7 Strana: 0294
Podmíniti, vz Podmiňovati

225804   Podmínka Svazek: 2 Strana: 0645
Podmínka, y, f., die Bedingung. Základní p. mravního dobra, die Grundbedingung des sittlich Guten. MP. 8. Úplná znalosť věci jest pravému úsudku p-kou. Dch. P-kou ně- čeho býti. Dch. Místo p. bylo dříve: vý- minka. Brs. 126.

225805   Podmínka Svazek: 7 Strana: 0294
Podmínka. P-ky života, Osv. I 48., životní, Osv. VI. 589, NA. V od. 2. 3., platební, Pdl., časové, prostorné, ZČ. I. 1., vegetační, fysikalní, existenční, Stč. Zem. 704.; na zřízení něčeho lépe: p zřízení něčeho (gt.). Vm. P-ky svobodného po- kroku lidského se naplnily. Vlč. P. vyja- dřuje se a) předložkovým lokalem (při), b) předložkovým genitivem (bez). Při svorné vůli jde vše do hůry. Bez práce není ko- láče. Brt. S. 3. vd. 77. 8

225806   Podmínkový Svazek: 7 Strana: 0294
Podmínkový. P. rovnice. Šim. 32. Vz Podmínečný.

225807   Podmínkový, podmiňovací Svazek: 2 Strana: 0645
Podmínkový, podmiňovací, dříve: vý- minečný, výminkový. Brs. 126. P. věta, vz Věta podmiňovací.

225808   Podmiňovací Svazek: 7 Strana: 0294
Podmiňovací, bedingend. P. soud, Jd., spojky. Křn. 3. vd. 131.

225809   Podmiňovací Svazek: 7 Strana: 1359
Podmiňovací věta. Cf. Gb. Ml. II. 7., 31.

225810   Podmiňovací Svazek: 9 Strana: 0230
Podmiňovací věty na Císařovsku. Vz Mtc. 1899. 40.

225811   Podmiňovati Svazek: 2 Strana: 0645
Podmiňovati, jest správné češtině slovo neznámé, jehož zvláště užívají ve smyslu něm. bedingen na př. Ctnosť a moudrosť se podmiňuji, Tugend und Weisheit bedingen sich gegenseitig m.: ctnosť a moudrost' jedna z druhé pochází, plyne. Vz Plouti. Prostu- puje všemohoucnosťjeho všecko, nýbrž všemu za základ stojí. Kom. L. Dříve užívali: vy- miňovati. Brs. 126.

225812   Podmiňovati Svazek: 8 Strana: 0289
Podmiňovati. To podmiňuje barvu kůže, lépe: určuje. Krok. 1892. 370.

225813   Podmísiti Svazek: 7 Strana: 0294
Podmísiti, untermischen. Šm.

225814   Podmísní Svazek: 7 Strana: 1359
Podmísní- Koupil kopu štik p-ních a mísních. Snm. I. 191.

225815   Podmísní Svazek: 8 Strana: 0289
Podmísní. P. štika, Přidej: Cf. Mísný.

225816   Podmistr Svazek: 2 Strana: 0645
Podmistr, a, m., pudmistr, der Ortsvor- steher. Na Mor. Sd. — P., der Untermeister. Dch.

225817   Podmistr Svazek: 8 Strana: 0289
Podmistr. 1425. Arch. XIV. 438.

225818   Podmistr Svazek: 9 Strana: 0230
Podmistr, a, m. Školní p. Vz Wtr. Part. 150.

225819   Podmistrovati Svazek: 2 Strana: 0645
Podmistrovati, Ortsvorsteher sein. Na Mor. Sd.

225820   Podmistrovství Svazek: 2 Strana: 0645
Podmistrovství, n., Ortsvorsteheramt, n. Shodili ho s p. Na Mor. Sd.

225821   Podmistrový Svazek: 2 Strana: 0645
Podmistrový. P-vá, Gattin des Ortsvor- stehers. Na Mor. Sd.

225822   Podmistří Svazek: 7 Strana: 0294
Podmistří, n. Vz Šlohýř.

225823   Podmiščanka, y, f Svazek: 7 Strana: 0294
Podmiščanka, y, f. = syrovátka (z pod míška vytékající). U Místka. Brt.

225824   Podmišky Svazek: 7 Strana: 0294
Podmišky, Podmíšky, pl., f. = pozemky u Šťáhlav.

225825   Podmítač Svazek: 2 Strana: 0645
Podmítač, e, m., der Stoppelpflug. Šp.

225826   Podmítati Svazek: 2 Strana: 0645
Podmítati, vz Podmésti.

225827   Podmítka Svazek: 2 Strana: 0645
Podmítka, y, f., der Sturzacker; das Stop- pelstürzen. Rk. — P. Divné posměchu plné p-ky. Čr.

225828   Podmítka Svazek: 7 Strana: 0294
Podmítka = pole po prvním orání, vr- žanina, vrzelina, vrž. Cf. Podrmésti. P. také = obilí vzešlé ze semene v první oračce vytroušeného. Mor. Brt. — P., das Unter- schiebsel. Šf. III. 201. — P. = druh vy- šívání. Brt.

225829   Podmítkový Svazek: 7 Strana: 0294
Podmítkový sáček (na vyšívání slov). Brt. L. N II. 90.

225830   Podmítný Svazek: 2 Strana: 0645
Podmítný, unterschoben. Jan Aug.

225831   Podmladek Svazek: 2 Strana: 0645
Podmladek, dku, m., kvas, Sauerteig, m. Mor.

225832   Podmladek Svazek: 7 Strana: 0294
Podmladek, vz Podmladiti.

225833   Podmladiti Svazek: 7 Strana: 0294
Podmladiti kvasnice = nasypati do nich drobet mouky a naliti mléka a dobře za- míchati. Z kvasnic tímto činem podmlaze- ných povstane kvásek, jenž do těsta se dává Mor. Wrch. — se. Když se všech stran oblaky vycházejí a na déšť se sbírá, říká se: Už sa podmlaďuje na déšť. U Uh. Hrad. Tč., Brt D. 250.

225834   Podmlatnice Svazek: 2 Strana: 0645
Podmlatnice, e, f., Tennebalken, m. Us. Dch.

225835   Podmlejní Svazek: 9 Strana: 0230
Podmlejní, ?., míst. jm. Pck. Hol. 64.

225836   Podmleti Svazek: 2 Strana: 0645
Podmleti, vz Podemleti.

225837   Podmlněnec Svazek: 7 Strana: 0294
Podmlněnec, nce, m Kod. Úv. 264.

225838   Podmlniti co Svazek: 7 Strana: 0294
Podmlniti co. Kod. Úv. 262.

225839   Podmluvení Svazek: 7 Strana: 0294
Podmluvení = podřeknutí se. Jeden na druhém láká leckakýchs p., jinak řeč po- padna, než onen myslí. Št Kn š. 132

225840   Podmluviti se Svazek: 2 Strana: 0645
Podmluviti se, il, ení, podvoliti se, sich verbindlich machen. Poněvadž se podmluvil, cožby páni nalezli, tehdy jí má plniti, Půh. brn. 1406. — P. se, podřeknouti se, sich versprechen. Št.

225841   Podmnětať Svazek: 8 Strana: 0289
Podmnětať — podkládati. U Císařova. NZ. VI. 76.

225842   Podmnichovský Svazek: 7 Strana: 0294
Podmnichovský Mlýn, untere Mühle, mlýn u Říčan (Dolejší Mlýn).

225843   Podmočiti Svazek: 2 Strana: 0645
Podmočiti, unternässen.

225844   Podmodralý Svazek: 7 Strana: 0294
Podmodralý, bläulich P. pysky, ČeRn., oči, blaue Augenringe.

225845   Podmohylný Svazek: 10 Strana: 0268
Podmohylný klopot. Sbor. čes. 126.

225846   Podmok Svazek: 2 Strana: 0645
Podmok, u, m., podmočení, das Unter- nässen. — P., okrajek rybníku, který pod- moká, das Teichufer. Ms. 1554.

225847   Podmok Svazek: 10 Strana: 0268
Podmok, u, m. Tam trúbou p. vypadá Arch. XX. 424.

225848   Podmokání Svazek: 8 Strana: 0289
Podmokání, n. P. zdí. Arch. XII. 375.

225849   Podmokání Svazek: 10 Strana: 0268
Podmokání, n. Grunty p-ním se zba- hňují. Arch. XX. 370.

225850   Podmokati Svazek: 2 Strana: 0645
Podmokati, podmoknouti, knul a kl, uti, von unten nass werden. — z čeho. Pod- mokala mu z jeho rybníka pastviska. Boč. 1485.

225851   Podmokati Svazek: 8 Strana: 0289
Podmokati. Boč. příklad je z: Půh. V. 164.

225852   Podmokati Svazek: 9 Strana: 0230
Podmokati. Ty hony pod hrází podmo- kají. 1496. Arch. XVII. 478.

225853   Podmoklany Svazek: 2 Strana: 0645
Podmoklany, dle Dolany, ves u Chotě- boře.

225854   Podmoklice Svazek: 2 Strana: 0645
Podmoklice, ves u Semil.

225855   Podmoklina Svazek: 7 Strana: 0294
Podmoklina, y, f., les u Černouška na Roudn. BPr.

225856   Podmoklský Svazek: 7 Strana: 0294
Podmoklský, ého, m , os. jm. Blk. Kfsk. 1387., Sdl. Hr. V. 120

225857   Podmokly Svazek: 2 Strana: 0645
Podmokly, dle Dolany, mé. v Čech., Bo- denbach. Vz S. N. —P., ves 1. u Sedlčan, 2. u Poděbrad, 3. u Čáslavi, 4. v Chebsku, 5. u Sušice, 6. u Zbirova. PL. Vz Tk. 1. 621., III. 656., Tf. 391. — Podmokelský.

225858   Podmokly Svazek: 7 Strana: 0294
Podmokly, něm. Podmok, sam. u Uhlíř. Janovic. Něm. Podmok u 1—3., Podmokl u 4-6. Cf Arch. VIII. 599., VII. 717., Blk. Kfsk. 1387 , Sdl. Hr. VI. 259 , 268., Rk. Sl.

225859   Podmokří Svazek: 2 Strana: 0645
Podmokří, n., mokřina, nasser Boden. Mm.

225860   Podmokřina Svazek: 7 Strana: 0294
Podmokřina, y, f. = podmokří, unter - nässter Boden. Sl. les.

225861   Podmol Svazek: 2 Strana: 0645
Podmol, u, m., na Slov. podmola, y, f., místo vodou podemleté, rokle, der Ufer- bruch. Kat. 1913., V. Koř. ml. Ml. B. 8. — P., oděrka, nápad vody (ve mlýně). Us. — P., kal, nečistota, Satz, Schlamm, m. Aqu. — P., u nohou kůže mezi prsty vyžraná. Us. — Jg.

225862   Podmol Svazek: 7 Strana: 0294
Podmol. Mkl. Etym. 186 — P. = vodo- rovná chodba od svislé šachty či jámy jdoucí, Ort. U Přebivlic Zhlk.

225863   Podmol Svazek: 8 Strana: 0289
Podmol. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 77.

225864   Podmole Svazek: 7 Strana: 0294
Podmole, Baumöl, ves u Znojma.— P., vz. Podvale. Slov. Rr. Sb.

225865   Podmolina Svazek: 7 Strana: 0294
Podmolina, y, f. = podmol, hrvat. Šd.

225866   Podmoran Svazek: 7 Strana: 0294
Podmoran, a, m., sam u Velkých Přílep.

225867   Podmoranča Svazek: 2 Strana: 0645
Podmoranča, e, f. = pomeranč. U Opav. Klš.

225868   Podmořanka Svazek: 7 Strana: 0294
Podmořanka, y, f., alausa vulgaris, ryba. Ves. IV. 226., Brm III. 3.

225869   Podmořanka Svazek: 8 Strana: 0289
Podmořanka. Cf. Podhořanka (3. dod.).

225870   Podmořanka Svazek: 10 Strana: 0268
Podmořanka, y, f. = placka, sleďovitá ryba. Vz Ott. XIX. 827., 1021.

225871   Podmořský Svazek: 2 Strana: 0645
Podmořský, unterseeisch. Us.

225872   Podmořský Svazek: 7 Strana: 0294
Podmořský. P. hiber, teplota, Stč. Zem. 745., 752, telegraf, tunek. Zpr. arch.

225873   Podmořský Svazek: 8 Strana: 0570
Podmořský, Untersee-. P. láno, vz KP. VIII. 265., telefonie 375., telegrafie. 257.

225874   Podmostek Svazek: 2 Strana: 0645
Podmostek, stku, m., der Unterpfosten (am Teiche). Us. U rybníka prle nové aby se udělaly i (se) splavem a p-stkem. 1561. , Podmostí, n., místo pod mostem. Us.

225875   Podmostina Svazek: 7 Strana: 0294
Podmostina, y, f. = podmostí, der Brük- kenkopf. Dbš. Sl. pov. VII. 22.

225876   Podmostky Svazek: 7 Strana: 0294
Podmostky, Chrast, sam. u Strakonic.

225877   Podmostní Svazek: 7 Strana: 0294
Podmostní sloupové. Pal. Rdh. II. 51. a j.

225878   Podmostnice Svazek: 2 Strana: 0645
Podmostnice, mostnice, e, f., Brücken- pfahl, m. Čsk.

225879   Podmostný Svazek: 2 Strana: 0645
Podmostný, unter der Brücke seiend. Us.

225880   Podmostný Svazek: 8 Strana: 0289
Podmostný. P. obluda (pod mostem se zdržující). Phľd. XII. 642.

225881   Podmostsky Svazek: 7 Strana: 0294
Podmostsky Mlyn, Brückenmühle, u Bu- dejovic.

225882   Podmoští Svazek: 7 Strana: 0294
Podmoští, n , místní jm. u Smržic u Pro- stějova. Pk.

225883   Podmotati Svazek: 2 Strana: 0645
Podmotati, unter etwas aufwickeln.

225884   Podmouti Svazek: 2 Strana: 0645
Podmouti, podmu, ul, ut, utí, povanouti, blasen. — abs. Když podme polednie po- větřie. BO. — na co. Br. Zažehá jako oheň, když naň podmeš. BO. komu kam: v ucho. Smil.

225885   Podmouti kam Svazek: 7 Strana: 0294
Podmouti kam. A ješto kněz podme na dietě, chtě je křstíti a ako v ně podme, to znamenává, že tú mocí kněžskú odhoní od něho zlého ducha a dobrého ducha při- vodí. Št. Kn š. 211.

225886   Podmrač Svazek: 7 Strana: 0294
Podmrač, e, f., Unter-Mratsch, ves u Be- nešova (Dolní Mrač)

225887   Podmračený Svazek: 2 Strana: 0645
Podmračený, von Wolken verdeckt. Us. Dch.

225888   Podmračený Svazek: 8 Strana: 0289
Podmračený. Zamlklý a p. člověk. Světz. 1894, 290. b.

225889   Podmračno Svazek: 10 Strana: 0268
Podmračno, a, n. Studené p. Jrsk. XXVI. 369.

225890   Podmračný Svazek: 7 Strana: 0294
Podmračný, umwölkt. P. počasí. Us.

225891   Podmrákati se Svazek: 2 Strana: 0645
Podmrákati se, pomrákati se, sich zum Regnen anschicken. Rk.

225892   Podmraziti Svazek: 7 Strana: 0294
Podmraziti, ein wenig frieren machen. Šm.

225893   Podmrazový Svazek: 7 Strana: 0294
Podmrazový stupeň, Unterrullpunkt, n Kod. Úv. 180.

225894   Podmrsek Svazek: 8 Strana: 0289
Podmrsek, sku, m. (Kazatel) rozličnými p-sky je vytřepává. Bl. (Wtr. Živ. c. 883.).

225895   Podmrskovati Svazek: 2 Strana: 0645
Podmrskovati, podmrskávati = trestati, züchtigen. — koho čím: metlami. Res.

225896   Podmrvka Svazek: 7 Strana: 0294
Podmrvka, y, f., notochlaena, das Spreu- farn, rostl. V z Rstp 1781.

225897   Podmrvka Svazek: 10 Strana: 0268
Podmrvka, y, f., notholaena, v bot. Ott. XIX. 1021.

225898   Podmrzlý Svazek: 7 Strana: 0294
Podmrzlý, angefroren. P. bláto. Osv. V. 637.

225899   Podmuch Svazek: 2 Strana: 0645
Podmuch, u, m., das Anblasen; das Auf- wiegeln. L.

225900   Podmurovati Svazek: 7 Strana: 0294
Podmurovati = podezdíti Laš. Tč.

225901   Podmychač Svazek: 7 Strana: 0294
Podmychač, e, m , der Anstitter, Hetzer. Povstání rychleji bylo potlačeno, než p-či jeho očekávali Bdl. ŽŠf. 49.

225902   Podmychovati Svazek: 2 Strana: 0645
Podmychovati, dýchati, oddýchali. —- co v čem. Každý podmychoval v něm od- dech plameny tklivé. Gníd.

225903   Podmýlesy Svazek: 7 Strana: 0294
Podmýlesy, pl., m , Pöllma, ves u Klá- šterce v Kadaňsku. Cf. Rk. Sl.

225904   Podmysl Svazek: 2 Strana: 0645
Podmysl, u, m., v theol.= hlubší či vyšší smysl, jenž se pod rouchem literního smyslu ukrývá, odtud též mystický zvaný, der my- stische o. höhere Sinn, sensus mysticus. P. vyšší vytvořiti. Sš. L. 50. Slova ta v p-slu či smyslu hlubším zří ku Kristu. Sš. Ž. 26.

225905   Podmyslivec Svazek: 7 Strana: 0294
Podmyslivec, vce, m. = vojenská šarže u polních myslivců (desátník), der Unter- jager. S N. XI 52.

225906   Podmyslně Svazek: 7 Strana: 0294
Podmyslně. Tajemně a p. naplnila se slova ta na Kristu Pánu. Sš. Cf. Podmysl.

225907   Podmyslný Svazek: 7 Strana: 0294
Podmyslný. P. vyklad. Sš. I. 35. Vz Podmysl.

225908   Podmysný Svazek: 9 Strana: 0230
Podmysný. P. štiky. Sdl. Hr. III. 58. Vz Mysný.

225909   Podmyšky Svazek: 9 Strana: 0230
Podmyšky, vrch v Rokyc. Plz. 13.

225910   Podmyšlený Svazek: 7 Strana: 0294
Podmyšlený = vymyšlený. P. osoba. Sš. III. 4

225911   Podmýtař Svazek: 7 Strana: 0294
Podmýtař, e, m = podrývák, der Unter- grundpflug Sl. les.

225912   Podmyti Svazek: 2 Strana: 0645
Podmyti, unterspülen. — co. Tiché vody břehy podmývají. Č. M. 270. Voda všecky mosty podmyla. Us. Tč.

225913   Podmyti Svazek: 7 Strana: 0294
Podmyti = podemleti, podebrati, unter- spülen. Bern.

225914   Podmýtiti Svazek: 2 Strana: 0645
Podmýtiti= podplatiti (mýto = clo, daň), zastr. Jir.

225915   Podnáčelník Svazek: 7 Strana: 0294
Podnáčelník, a, m., der Unteranführer. Lpř.

225916   Podnadíti Svazek: 2 Strana: 0646
Podnadíti, ději, ěl, ěn, ění, podnadívati, unterfüllen. Us.

225917   Podnaditý čím Svazek: 10 Strana: 0268
Podnaditý čím. Kká. Sion. I. 224.

225918   Podnáhlý Svazek: 7 Strana: 0295
Podnáhlý, subacut. Nz. lk. P. zánět led- vin, nephritis subacuta.

225919   Podnájem Svazek: 2 Strana: 0646
Podnájem, jmu, m. Aftermiethe. Zlob.

225920   Podnájemce Svazek: 7 Strana: 0295
Podnájemce, e, m. = podnájemník. Pr. tr.

225921   Podnájemník Svazek: 2 Strana: 0646
Podnájemník, a, m., Aftermiether, m. Us.

225922   Podnajmouti Svazek: 2 Strana: 0646
Podnajmouti, ul, utí, podnajati, jal, jetí, v podnájem vzíti, in Afterpacht nehmen. Zlob.

225923   Podnálodník Svazek: 7 Strana: 0295
Podnálodník, a, m., der Schiemann in der Schiffssprache. Šm.

225924   Podnapilosť Svazek: 2 Strana: 0646
Podnapilosť, i, f., ein kleiner Rausch. Dopustiti se nějakého skutku v p-sti. J. tr. Vz Pijáctví v S. N.

225925   Podnapilý Svazek: 2 Strana: 0646
Podnapilý, drobet opilý, nacáknutý, an- gestochen, etwas berauscht, angetrunken. V.

225926   Podnapilý čím Svazek: 9 Strana: 0230
Podnapilý čím: vínem. Pal. Děj. IV. 2. 449.

225927   Podnapiti Svazek: 2 Strana: 0646
Podnapiti, piji, pij, il, it, ití; podnapí- jeti, el, en, ení, betrinken, berauschen. —- koho. Každy člověk napřed dobré víno staví a když se podnapili, tehdy to, co špat- nější jest. Sš. J. 37. — koho, se čím: vínem. — se kdy. Při dobré vůli dobře se pod- napil. V.

225928   Podnapitý Svazek: 2 Strana: 0646
Podnapitý = podnapilý. Ros.

225929   Podnapraviti Svazek: 2 Strana: 0646
Podnapraviti, il, en, ení, podnapravovati, heimlich zu etwas abrichten. L.

225930   Podnáramek Svazek: 8 Strana: 0289
Podnáramek, mku, m., vz Opľéčko (3. dod.).

225931   Podnaraziti se Svazek: 2 Strana: 0646
Podnaraziti se, pořádně se najísti a na- piti. Us.

225932   Podnaraziti si co čím Svazek: 10 Strana: 0268
Podnaraziti si co čím: bůček dobrou svatčinou. Vin. I. 179.

225933   Podnaražený Svazek: 7 Strana: 0295
Podnaražený vínem. Vz Podnaraziti.

225934   Podnaroušiti se Svazek: 10 Strana: 0268
Podnaroušiti se = podnapiti se, z něm. Mor. Kmk.

225935   Podnártí Svazek: 2 Strana: 0646
Podnártí, n., obsázka. Uiberstämm, m. Dch.

225936   Podnářečí Svazek: 7 Strana: 0295
Podnářečí. Koll. St. 653 , Pal. Rdh. III. 248. a j.

225937   Podnářečí, n Svazek: 2 Strana: 0646
Podnářečí, n., Unterdialekt, m. Us.

225938   Podnářeční Svazek: 10 Strana: 0268
Podnářeční tvar. Osv. 1896. 550. Vz Podnářečný.

225939   Podnářečný Svazek: 2 Strana: 0646
Podnářečný, unterdialektisch. P. rozdíl. Mus. VIL 18.

225940   Podnásyp Svazek: 10 Strana: 0268
Podnásyp, u, m. Ott. XIX 1021.

225941   Podnásypný Svazek: 7 Strana: 0295
Podnásypný srub. NA. III. 148

225942   Podnášeti Svazek: 2 Strana: 0646
Podnášeti, vz Podnésti.

225943   Podnátěr Svazek: 7 Strana: 0295
Podnátěr, u, m , die Grundirung Dch.

225944   Podňati, vz Svazek: 2 Strana: 0646
Podňati, vz Podejmouti.

225945   Podňatý Svazek: 2 Strana: 0646
Podňatý, vz Podjatý.

225946   Podnaučiti Svazek: 2 Strana: 0646
Podnaučiti, il, en, ení, beibringen. — se čemu, anlernen. Na Ostrav. Tě.

225947   Podnavec Svazek: 7 Strana: 0295
Podnavec, vce, m., os jm. Arch III. 499., Sdl. Hr. IV. 78.

225948   Podnávrh Svazek: 2 Strana: 0646
Podnávrh, u, m. Amendement, n. Rk.

225949   Podnažpažkový Svazek: 7 Strana: 1359
Podnažpažkový, subacromialis.

225950   Podnebení Svazek: 2 Strana: 0646
Podnebení, n. = podnebí, der Gaumen. Slov.

225951   Podnebes Svazek: 2 Strana: 0646
Podnebes, u, m., der Aether. Bhmr.

225952   Podnebesí Svazek: 2 Strana: 0646
Podnebesí, n., prostor pod nebem. P. bě plno osvěty ot slunce. Rkk. 11. Vz Pod- chlumí, Podnebí.

225953   Podnebesí Svazek: 7 Strana: 0295
Podnebesí Svolal sněm do šírého p., untern freien Himmel. Pal. Rdh. II. 289 P., aether Bhm. 27.

225954   Podnebesí Svazek: 8 Strana: 0289
Podnebesí. Lerm. II. 75., 148., Šml. I.142.

225955   Podnebeský Svazek: 2 Strana: 0646
Podnebeský, unter dem Himmel befind- lich. P. věc, země, svět. L.

225956   Podnebeský Svazek: 7 Strana: 0295
Podnebeský. P. ptactvo. Č. Kn. š 85.

225957   Podnebesní Svazek: 7 Strana: 0295
Podnebesní chrám. Vlšk. 3., 14., 17.

225958   Podnebí Svazek: 2 Strana: 0646
Podnebí, n. (zastr. podnebesí), místo pod nebem, der Ort, Bezirk unter dem Himmel. Rkk., Č., Puch. Zahlazi pamět A-vu z pod- nebie. BO. Vz Podnebesí. — P., pás nebe n. země vztahem na své položení, teplo atd., souhrn všech poměrů povčtrnosti některého místa na zemi t. j. poměrů panujícího na tom místě vlhka a tepla ve vzduchu. Vz více v S. N. Das Klima, Jg. P. jest povaha vzduchu některé krajiny n. soubor všech vlastností (i výjevů) vzduchu některé kra- jiny. Tl. P. přímořské (jest mírnější), vnitro- zemské (je drsnější), Tl., p. pevniny. S. N. P. horké, mírné, nezdravé, Nt., mathematické, Š. Ž., studené. P. Čech, vz S. N. II. str. 315. — P. ve světnici, na Slov. = strop, die Decke. — P., hůra, podlaha, der Boden. Zlob. — P., patro domu, Stock, m. Bydlí v třetím p. Sych. — P. v ústech, svrchek úst, der Gaumen. V.

225959   Podnebí Svazek: 7 Strana: 0295
Podnebí, vz. Stč. Zem. 535. P. Europy. Vz Krok 1888. (od J. Pal.). Působení p. na jazyky. Vz Šrc. 391

225960   Podnebí Svazek: 7 Strana: 1359
Podnebí v Čech. Vz Ott. IV. 91.

225961   Podnebí Svazek: 8 Strana: 0289
Podnebí. P. europské. Vz Ott. VIII. 877.

225962   Podnebí Svazek: 10 Strana: 0268
Podnebí, n. = klíma. Vz Ott. XIX. 1021. — P. = nebesa nad postelí Vyhl. II. 115.

225963   Podnební Svazek: 2 Strana: 0646
Podnební, Gaumen-. P. souhláska, vz Hláska. — P., unter dem Himmel befindlich. F. báně. Dch.

225964   Podnební Svazek: 7 Strana: 0295
Podnební, klimatisch. Nz. P. poměry, Dch , NA. V 351., pás, die Zone J. Lpř.

225965   Podnebnice Svazek: 2 Strana: 0646
Podnebnice, e, f. = podnební souhláska.

225966   Podnebný Svazek: 7 Strana: 1359
Podnebný. P. hlásky, Cf. Gb. Ml. II 193.

225967   Podněcovač Svazek: 7 Strana: 0295
Podněcovač, e, m = podněcovatel.

225968   Podněcovatel Svazek: 2 Strana: 0646
Podněcovatel, e, m. = podnětce.

225969   Podněcovati Svazek: 2 Strana: 0646
Podněcovati, vz Podnítiti.

225970   Podnehče Svazek: 9 Strana: 0230
Podnehče, ete, n. P-ta = druhá housata, podnésky, podnýsky. Sušice, Tábor. Kub. L. f. 1900. 361.

225971   Podnehtí Svazek: 10 Strana: 0268
Podnehtí, n. Zánět p. (posledního článku prstního) panaritium, Nagelgliedentzündung. Ktt.

225972   Podnehtový Svazek: 7 Strana: 0295
Podnehtový, Unternagel-. sousunguéal.

225973   Podnepich Svazek: 2 Strana: 0646
Podnepich, u, m., bylina pichlavá na mezích rostoucí. U Hořic. Hk.

225974   Podněpří Svazek: 7 Strana: 0295
Podněpří, n Št Strž. II 20 Vz Dněpr.

225975   Podnepych Svazek: 9 Strana: 0230
Podnepych, u, m. = babi hněv, rostl. Us.

225976   Podnes Svazek: 7 Strana: 0295
Podnes, u, m., die Untertasse, tácek. Přihrnul se s p-sem, na němž bělely se konvice. Jrsk. Str. Vz Podnos (dod.).

225977   Podnesek Svazek: 2 Strana: 0646
Podnesek, ska, m., podneše, ete, n., pozdníště, ěte, n., kachně, housátko z dru- hého hnízda. D. Vz Ovesník. Gänslein von zweiter Brut.

225978   Podnesení Svazek: 2 Strana: 0646
Podnesení, n. Vz Podnésti. Vítězskú řečí a rytieřským p-niem (exhortatio). BO.

225979   Podnesení Svazek: 7 Strana: 0295
Podnesení Duše nějakého zvýšení, p. a horování žedná. Sš. II. 131.

225980   Podnesený Svazek: 7 Strana: 0295
Podnesený; -en, a, o. — čím. Všichni podneseni byli dobrú myslí ZN. Lidstvo Kristem p-né (očištěné).Sš. Mt. 18. — s kým. Ti dva jsou spolu p-ni (mají spolu děcko). V Kunv. Msk.

225981   Podnesený čím Svazek: 8 Strana: 0289
Podnesený čím. Pýchou jsa p-sen. Chč. S. 144.

225982   Podneslosť Svazek: 2 Strana: 0646
Podneslosť, i, f., vysokost, Erhabenheit, f. L.

225983   Podneslý Svazek: 2 Strana: 0646
Podneslý, drobet zvýšený, etwas hoch, erhaben. L.

225984   Podnésti Svazek: 2 Strana: 0646
Podnésti, nesl, nesen, šen, ení; podno- siti, il, en, ení; podnášeti, el, en, ení; pod- nosívati, podnášívati, aufheben, von unten heben; aufblasen, stolz machen; anreizen, aufwiegeln. — abs. Slepice podnáší. Us. — co, koho. Vlna lodi podnesla; p. zrak (sur- sum adspicere). Kom. Slepice kvočnu pod- nesla. Us. Co tě podnáší, že tak se mnú pyšně mluvíš ? Pass. 1016. Pod někým i korek tone a jiného i olovo podnáší. Č. M. 157. — čeho. Zraku podnesa mohl jsem na věc hle- děti. Kom. L. 12. Vz Spodoba. — na čem. Někoho na šíjích p. Měst. bož. — komu. Podnesla mu ručnice. Ros. — koho proti komu (popuditi). Ms. Leg. — se = pozdvi- hnouti se, sich erheben; 2. zmrhati se, pad- nouti, počíti jsouc nevdanou, zu Falle kom- men. Sml. Ta panna se již podnesla. Ros. — se s kým, s čím. Sířičník vodíkový s dýmy solnovodíkovými se podnášeje síru osazuje. Krok. P. se s někým = zmrhati se. D. — se od čeho: od věci se p. = vzdáliti, von der Sache abkommen. Br. — koho k čemu. Beřte se pryč a lidí k svádě nepodnášejte. Pass. 888. Pokora duši člověkovu až ku blan- kytu podnáší. Sš. L. 176. Aby Martu znenáhla k vyšším potřebám a k vyšší víře podnesl. Sš. J. 188. — se v co: v chloubu. Výb. I. 761. — se odkud. Mnoho dýmu podnášelo se z jižné strany. Krok. — se komu: muži. Lom. — se nač: na nohy, sich auf die Füsse helfen. Šm. — nad co. Pán, ač tělo vzal z matky Marie, dle božství nekonečně výše nad ni podnesen jest. Sš. J. 39. — se kdy. Snáze neštěstí trpělivě snášeti nežli ve štěstí se nepodnášeti. č. M. 152.

225985   Podnésti — koho, se Svazek: 7 Strana: 0295
Podnésti — koho, se. P. ženskou, zu Fall bringen. Dch Nedaj se p. pýše. Št N 229. 20. Smutné p-naší, malodušným útěchy šepce. Č. Kn. š. 378. — koho proti komu. Tehda penieze mezi lidi rozdal a jich proti sv. Klimentu podnesl (pobouřil). Výb I. 284. — se komu. Dcera se mu podnesla (zmrhala se). U Chocerad. Vk — se kde. Ta se proto i ve své mysli podnesla zhrdla). Osv. 1884. 7. —jak. Na stříbrných okrou- hlících chleba tam podnesly Zl. Praha 1889. č. 21. — čeho. Já zraku podnesa. Kom. Lab. 12.

225986   Podnésti co čím Svazek: 9 Strana: 0230
Podnésti co čím. Leda srdce něčím pod- nesla (pýcha). St. Bes. 97. — co komu. Mus. 1900. 493.

225987   Podnešátko Svazek: 7 Strana: 0295
Podnešátko, a, n = pozdní house. Vz Podnesek. U Úboče. Rgl.

225988   Podneše, vz Svazek: 2 Strana: 0646
Podneše, vz Podnesek.

225989   Podnešní Svazek: 2 Strana: 0646
Podnešní, bis zum heutigen Tage. Šf. Rozpr. 17.

225990   Podnešní Svazek: 7 Strana: 0295
Podnešní Krkoroše, Burjatové, Slováci, město. Šl. Strž. I. 65., II. 108., 195., 599.

225991   Podnéště Svazek: 2 Strana: 0646
Podnéště, vz Podnesek.

225992   Podnéšťka Svazek: 2 Strana: 0646
Podnéšťka, y, f., husa podnéšťata mající, zum zweitenmal brütende Gans. Us. Dch.

225993   Podnět Svazek: 2 Strana: 0646
Podnět, u, m., podnět, i, f. (Lom.), pod- pal, podzeha, troud, Zunder, m., Nahrung des Feuers, brennbare Sachen. Jg. Chytila se jiskra podnětu. Jel. P. ohni odňali. Dal. Oheň bez podnětu nehoří. Prov. Jg. — P., pobudka, bodec, pohnutka; příčina, Reiz, Antrieb, Sporn, Trieb, m., Triebfeder, Fackel, Veranlassung, Ursache. To jest opět p. bu- doucí nechuti. Let. To jemu p. dalo, zmoc- niti se znovu domu toho. Dáti p. ke hříchu jakémukoliv. Sš. Mt. 186., 205. P. prvoprvý k hříchu = mimovolné hnutí zložádosti či žádostivosti v nás, die erste Regung der Begierlichkeit in uns, motus primoprimus. Sš. O. 145. Ve vzkříšení Páně i my nejmoc- nější p. k důvěře nalezáme. Sš. I. 330. P. hříchu. Aqu. P. chlípnostem. Jel. Tanec p. k marnostem s sebou nese. Kom. To vám k podnětu bude. Kram. P. dáti čemu. Jel. U zimnice má se p. (příčina) odstraniti. Ja. To zavdalo p. k válce. Nt.

225994   Podnět Svazek: 7 Strana: 0295
Podnět. P ty volajú na salaši dlhé tenké kusy paliva, iné tenké kusy paliva sú šte- liny, faklence. Slov. Zátur. — P., der An- trieb, das Motiv atd. P. duševní, snahy, vášně, žádosti Dk. Prišiel z vlastného pod- netu. Vaj. T. a m. 40 P. k rozličnému žá- dání; P. hrdosti, smilstva. Št. Kn. š. 50., 163.

225995   Podnět Svazek: 8 Strana: 0289
Podnět. Sázet do p-tu, chybně m.: do pod- mětu. Vz Podmět.

225996   Podnět Svazek: 10 Strana: 0268
Podnět, u, m. = podpal. Tu tepruv sekejte podniety (pod oheň). Frant. 19. 24.

225997   Podněť Svazek: 10 Strana: 0268
Podněť, i, f. = jarní setí (čočka, hrách, len). Seli jsme do podněti. Litom.

225998   Podnětce, podněcovatel, podnětitel Svazek: 2 Strana: 0647
Podnětce, podněcovatel, podnětitel, e, m., der Anfacher, Anreizer, Anstifter. Ms.

225999   Podnětí Svazek: 2 Strana: 0647
Podnětí, í, n., die Vertiefung. P. struh. Vz Podejmouti.

226000   Podnětlivý Svazek: 2 Strana: 0647
Podnětlivý, podněcující, erregend, rei- zend. P. tanec. Jg.