419001   Zklidniti Svazek: 7 Strana: 1142
Zklidniti, il, ěn, ění, beruhigen. Dk.

419002   Zklikatělý Svazek: 5 Strana: 0506
Zklikatělý, etwas gekrümmt, winkel- zügig. Z. větvoví. Kká. K sl. j. 180. Perun metal z-lé střely. Hdk. Lum. V. 242.

419003   Zklinovatiti Svazek: 5 Strana: 0506
Zklinovatiti, il, ěn, ění = klinovatým učiniti, vergöhren, vergehren. D. Zklípiti = schlípiti. Us.

419004   Zklížení Svazek: 5 Strana: 0506
Zklížení, n., vz Sklížiti.

419005   Zklížený Svazek: 5 Strana: 0506
Zklížený; -en, a, o, vz Sklížiti.

419006   Zklížiti Svazek: 5 Strana: 0506
Zklížiti, vz Sklížiti.

419007   Zklofati Svazek: 5 Strana: 0506
Zklofati, vz Sklouti.

419008   Zkloktati Svazek: 5 Strana: 0506
Zkloktati = vyvříti, vyraziti kloktem, hervorsprudeln. Vody z-ly. 14. stol. Č.

419009   Zkloniti Svazek: 5 Strana: 0506
Zkloniti, vz Skloniti.

419010   Zklopiti Svazek: 5 Strana: 0506
Zklopiti, vz Sklopiti.

419011   Zkloubení Svazek: 10 Strana: 0532
Zkloubení, n. Nerozlučné z. částic. Nár. list. 1903 250. 17.

419012   Zkloubiti Svazek: 5 Strana: 0506
Zkloubiti, gliedern? Zlob.

419013   Zklouti Svazek: 5 Strana: 0506
Zklouti, vz Sklouti.

419014   Zklouzati Svazek: 5 Strana: 0506
Zklouzati, vz Sklouzati.

419015   Zklovati Svazek: 5 Strana: 0506
Zklovati, vz Sklouti.

419016   Zklpčiť Svazek: 5 Strana: 0506
Zklpčiť, zerknäueln. Slov. Ssk.

419017   Zklučený Svazek: 10 Strana: 0532
Zklučený = stlučený (od krup). Vino- hrady mají z-ny na padrť. Mor. Čes. 1. XIII. 102.

419018   Zkluditi Svazek: 5 Strana: 0506
Zkluditi, il, zen, ení = schovati, ver- bergen. — se. Na mor. Val. Vck.

419019   Zklun Svazek: 7 Strana: 1142
Zklun, a, m., equoflinus, monstrum, zastr, Pršp. 17. 97.

419020   Zklusati Svazek: 5 Strana: 0506
Zklusati, sám a ši = počíti klusati, an- fangen zu traben. Ctib.

419021   Zkluzavka Svazek: 10 Strana: 0532
Zkluzavka, y, f. = zklouzání. Jrsk. XXVI. 446.

419022   Zklznúti Svazek: 5 Strana: 0506
Zklznúti = sklouznouti. Na Ostrav. a Slov. Tč., Dbš.

419023   Zkmásati Svazek: 5 Strana: 0506
Zkmásati, ši = zdrhati, zerzausen. Na Slov. Plk. — koho. Ženo, člověčina smrdí, kde je, kto je, nech ho tu zkmášem. Dbš. Sl. pov. VI. 43. Nuž pleco k plecu, jak tie smreky v les mohutný sa sdružme spolu! a víchor, čo chce, nech tam páše: šat lie- tavý nám možno zkmáše, nedojde však k pňu, ni ku vrcholu! Slov. Phld. IV. 471.

419024   Zkmetilý Svazek: 5 Strana: 0506
Zkmetilý = velmi starý, sehr alt gewor- den. Plk.

419025   Zkmíniti Svazek: 5 Strana: 0506
Zkmíniti, mit Kümmel würzen. — co : polívku. Jg. — Z. = zklamati, betrügen, beschummeln. Slov. Plk.

419026   Zkmotřiti se Svazek: 5 Strana: 0506
Zkmotřiti se, il, en, ení, gegenseitig Pathen werden. Blažková a Janová (s Ja- novou) se z-ly. Er.

419027   Zknedlíkovatěti Svazek: 5 Strana: 0506
Zknedlíkovatěti = stvrdnouti jako kne- dlík, feist, teigig werden. Us.

419028   Zkníkati koho Svazek: 5 Strana: 0506
Zkníkati koho = zdrážditi, aufreizen. Ros. Z. pannu (porušiti), beschlafen. Ros., Šm.

419029   Zknísati Svazek: 7 Strana: 1142
Zknísati, vz Knísati. Keď osyku vetrík zkníše. Slov. Orl. III. 39.

419030   Zknocený. Z Svazek: 10 Strana: 0532
Zknocený. Z. vlasy (zapletené). Rgl.

419031   Zkobipesy Svazek: 7 Strana: 1142
Zkobipesy, míst. jm. D. olom. 418.

419032   Zkobrtnouti Svazek: 5 Strana: 0506
Zkobrtnouti, tnul a tl, utí = spadnouti, herabfallen, -rollen, -stolpern. — odkud: se schodů. — kudy. po schodech. Us. Tč.

419033   Zkobyliti Svazek: 9 Strana: 0406
Zkobyliti. Který pán na své vinnici seje obilí, ten i se svou vinnici zkobylí Hrub. 32.

419034   Zkocourkovatělý Svazek: 5 Strana: 0506
Zkocourkovatělý, krähwinkelhaft ge- worden. Z. život. Phld. I. 1. 23.

419035   Zkocourkovatěti Svazek: 5 Strana: 0506
Zkocourkovatěti, ěl, ění, krähwinkel- haft werden. Us.

419036   Zkocúřiť Svazek: 7 Strana: 1142
Zkocúřiť, vz Kocúřiť. Ta by všecko z-la. Slez Šd.

419037   Zkochati se Svazek: 9 Strana: 0406
Zkochati se, delectare. Vz Ž. pod. Pat. 214.

419038   Zkojitelný Svazek: 5 Strana: 0506
Zkojitelný, befriedigbar. Nezkojitelné hoře. Msn. Or. 60.

419039   Zkojiti Svazek: 5 Strana: 0506
Zkojiti, il, en, ení, zkájeti, befriedigen, beschwichtigen. — co: sladký pocit, Dch , svou tužbu. Osv. VI. 594. — co kde. I zkájí matka oko v jeho líčku. Pokr. Z hor. 27. — koho kam: v sny. Osv. VI. 591.

419040   Zkojiti Svazek: 7 Strana: 1142
Zkojiti. S. se čím. Vrch. Na nichž ská- jel choutky svoje. Vrch.

419041   Zkojiti koho čím Svazek: 10 Strana: 0680
Zkojiti koho čím. Žlučí ho matka zká- jela. Škod. II. 2 II. 79.

419042   Zkôkať Svazek: 7 Strana: 1142
Zkôkať = ? A keď cupne, zkôka ten : Poď sa podívať. Slov. Phľd. X. 12.

419043   Zkokování Svazek: 7 Strana: 1142
Zkokování uhlí = proměňování v kok. Vz Schd. I. 422.

419044   Zkokrhavěti Svazek: 9 Strana: 0406
Zkokrhavěti. Od ořechu člověk z-ví (ochraptí). Fisch. Hosp. 130.

419045   Zkolařený Svazek: 5 Strana: 0506
Zkolařený vůz, ein neugebauter Wagen. Šm.

419046   Zkolébaný. Z Svazek: 10 Strana: 0532
Zkolébaný. Z. mysl (čím). Zub, Még. 22.

419047   Zkolébati Svazek: 5 Strana: 0506
Zkolébati = ukolébati, einwiegen. — abs. Zkolébán jsa zřel. Kká. Td. 106. — koho: robě. Kká. K sl. j. 87. — kde jak: dítě na kolébce. Kká. K sl. j. 83. V mém nitru bouře, na mém čele vrásky tvé úsměvy zas v poklid zkolébaly. Osv. VI. 597. Zko- lébá ti synka tiše. Kká. K sl. j. 85.

419048   Zkolembati Svazek: 5 Strana: 0506
Zkolembati = zkolébati. Slov. Phld. IV. 140.

419049   Zkolenatěti Svazek: 5 Strana: 0506
Zkolenatěti, ěl, ění, grosse Knie bekom- men. Jg.

419050   Zkolenčený Svazek: 5 Strana: 0506
Zkolenčený; -en, a, o. Z. réž. Vz Zko- lenčiti.

419051   Zkolenčeti Svazek: 5 Strana: 0506
Zkolenčeti, el, ení = zkolénkovatěti, kolénka (krčky) dostati, knotig werden; ochroměti, lahm werden. — abs. Réž, jak se zláme, zkolenčí. Slez. Šd. — komu. To prašča nám zkolenčelo. Na mor. Val. Vck. — od čeho. Od dlúhého sedění mi nohy zkolenčely. Na Ostrav. Tč.

419052   Zkolenčiti Svazek: 5 Strana: 0506
Zkolenčiti, il, en, ení, zkolenčovati, lahm machen. Slez. Šd.

419053   Zkolenčovať Svazek: 7 Strana: 1142
Zkolenčovať, vz Zkolenčeť.

419054   Zkolenčovatěti Svazek: 8 Strana: 0512
Zkolenčovatěti. Tele z-lo. Vck. Val. I. 148.

419055   Zkolénkovatělý Svazek: 5 Strana: 0506
Zkolénkovatělý = zkolenčený.

419056   Zkolénkovatěti Svazek: 5 Strana: 0506
Zkolénkovatěti, knotig werden. Stéblo z-tělo. Us. Vz Zkolínkovatěti, Zkolenčeti.

419057   Zkoleva Svazek: 5 Strana: 0506
Zkoleva = z strany. Na Mor.

419058   Zkoli Svazek: 5 Strana: 0506
Zkoli, vz Skláti.

419059   Zkolikernásobený Svazek: 5 Strana: 0506
Zkolikernásobený, vervielfacht. Z. zá- liba. Kos. Ol. I. 167.

419060   Zkolikernásobiti Svazek: 5 Strana: 0507
Zkolikernásobiti, il, en, ení, skoliker- násobovati, vervielfachen. — co.

419061   Zkoliniti Svazek: 5 Strana: 0507
Zkoliniti, il, en, ení = kolmým učiniti, gerade, steil machen. — co. Ssav.

419062   Zkolínkovatěti Svazek: 5 Strana: 0507
Zkolínkovatěti, vz Zkolénkovatěti; kno- tig werden. — komu. Přísada mi z-la. Na již. Mor. Šd.

419063   1. Zkoliti Svazek: 5 Strana: 0507
1. Zkoliti, vz Skoliti.

419064   2. Zkoliti Svazek: 5 Strana: 0507
2. Zkoliti, il, en, ení. — koho = kolem lámati, rädern. D. — co: kolím zpevniti, pfählen. Jg.

419065   Zkolomutiť koho Svazek: 7 Strana: 1142
Zkolomutiť koho = podrážditi, po- hnouti. Slov. Phľd. VIII. 250.

419066   Zkolostivý Svazek: 5 Strana: 0507
Zkolostivý = choulostivý. U Mirotic. Kol. ván. 130.

419067   Zkolotání Svazek: 5 Strana: 0507
Zkolotání, n., die Bewegung. Vz Kolo- tati. Jen jedno orla z. Phld. IV. J.

419068   Zkoloubiti se Svazek: 5 Strana: 0507
Zkoloubiti se, il, ení = vyšvihnouti se, sich schwingen. — se nač. Kram.

419069   Zkoloubiti se Svazek: 8 Strana: 0512
Zkoloubiti se. Bl. Gr. 287.

419070   Zkolovadlo Svazek: 5 Strana: 0507
Zkolovadlo, skolovadlo, a, n., die Schlacht- bank. Rohn.

419071   Zkolupiti se Svazek: 5 Strana: 0507
Zkolupiti se = zkoloupiti se. Krok. III. 322.

419072   Zkombinovati Svazek: 7 Strana: 1142
Zkombinovati, combiniren. Dk.

419073   Zkomírati Svazek: 9 Strana: 0464
Zkomírati. Zkomírající svět jizbice. Tbz. IV. 1. 114.

419074   Zkomírati. Plameny Svazek: 10 Strana: 0532
Zkomírati. Plameny jen z-ly (uhasínaly). Tbz. V. 9. 188.

419075   Zkomíravý Svazek: 9 Strana: 0406
Zkomíravý. Z-vě sténati. Žeran. 33.

419076   Zkommentovati Svazek: 9 Strana: 0406
Zkommentovati spis (kommentem, po- známkami opatřiti. Mart. S. 15.

419077   Zkomoleně Svazek: 5 Strana: 0507
Zkomoleně, abgestumpft, abgestutzt, ver- stümmelt. Kos. Ol. í. 162.

419078   Zkomolení Svazek: 5 Strana: 0507
Zkomolení, n., die Abstumpfung, Ab- stutzung, Verstümmelung. Nz., Dch. Z. slov. Čerm.

419079   Zkomolenina, y, í Svazek: 5 Strana: 0507
Zkomolenina, y, í., die Verstümmelung. Z. slov. Tč.

419080   Zkomolenosť Svazek: 5 Strana: 0507
Zkomolenosť, i, f., die Verstümmelung. Z. tvarů. Kos. Ol. I. 166.

419081   Zkomolený Svazek: 5 Strana: 0507
Zkomolený; -en, a, o, abgestumpft, ab- gestutzt, verstümmelt, zugestutzt. Dch., Nz. Z. zpráva, ocas koňský, der Stutzschweif. Dch. Z. či komolý jehlanec, der Pyramidal- stutz. Nz. Rovnoběžně z. jehlan, kužel; šikmo z. jehlan, kužel. Jndč. II. 30., 31. Tak z-ho velel na pánvi smažiti. Proch. Děj. bibl. I. 259. Vz Skomolený.

419082   Zkomoliti Svazek: 5 Strana: 0507
Zkomoliti, il, en, ení, zkomolovati, ab- stumpfen, ab-, zustutzen, verstümmeln. — co komu: koni ocas, Dch., telegram. Us. Jdr. — kde čím: vojínovi ruku ve vojně šavlí. Us, Tč.

419083   Zkomonilý Svazek: 5 Strana: 0507
Zkomonilý = přímý, vytáhlý, aufrecht, hoch. Z. jonák, Knst., šíje. Jel. — Z. = vznešený, vysoký, hoch, erhaben, edel, hehr. Milič., Scip. — Z. = náramný, ungeheuer gross. Z. lotr (areilotr). Rozb. 1841.

419084   Zkomonilý Svazek: 8 Strana: 0512
Zkomonilý. Z. junák = vzrostlý, procerae staturae. Bl. Gr. 185.

419085   Zkomonilý Svazek: 9 Strana: 0406
Zkomonilý = vznešený. Narodí-li se dítě (toho dne), bude bojovné a z-lé. Maš. ruk. 40a.

419086   Zkompeškovati Svazek: 5 Strana: 0507
Zkompeškovati = zkrotiti. Solf.

419087   Zkomponovati Svazek: 5 Strana: 0507
Zkomponovati, zusammenkomponiren. — co: píseň, hru. — Z. = vymysliti, ersinnen. — co na koho. Us. Tč.

419088   Zkomziti Svazek: 7 Strana: 1142
Zkomziti = zkaziti, potrhati. Val, Vck., Slavč. 87.

419089   Zkonářiti se Svazek: 5 Strana: 0507
Zkonářiti se, il, ení = vyhnati větve, rozvětviti se, Aeste treiben, sich verästen. Vz Konár. Strom se z-řil. Us. na mor. Val. Vck.

419090   Zkonati Svazek: 5 Strana: 0507
Zkonati, vz Skonati. Zkonejšiti, il, en, ení, zkonejšovati, be- ruhigen, beschwichtigen. — co, koho. Kká. Td. 81. My viděli, že moudrá řeč jich ne- zkonejší. Kká. Td. 139. Tok bolesti z. Vrch.

419091   Zkončatěti Svazek: 7 Strana: 1142
Zkončatěti, ěl, ění, spitzig werden. Brada z-la. Slov. Phľd. VI. 221.

419092   Zkondensovati co Svazek: 10 Strana: 0532
Zkondensovati co, z lat. = zhustiti. Vot. 304.

419093   Zkonfiskovati, konfisciren. — co komu Svazek: 5 Strana: 0507
Zkonfiskovati, konfisciren. — co komu: noviny, jmění, statky. Us. Tč.

419094   Zkongelovati Svazek: 10 Strana: 0532
Zkongelovati, z lat., vz Zkoagulovati. Zach. Ttst. 150.

419095   Zkonilý Svazek: 5 Strana: 0507
Zkonilý = rozbujnělý, rozvlčený. Z. kluk. Us. Rjšk.

419096   Zkonsistorštělý Svazek: 9 Strana: 0406
Zkonsistorštělý útvar (konsistoří ustá- lený). Vlč. Lit. I. 367.

419097   Zkonsolidovati se Svazek: 7 Strana: 1142
Zkonsolidovati se společensky, sich consolidiren. Mus. 1884. 532.

419098   Zkonsumovati Svazek: 5 Strana: 0507
Zkonsumovati, konsumiren. — co: zá- soby. Us.

419099   Zkontrabantovati Svazek: 5 Strana: 0507
Zkontrabantovati, in Kontraband neh- men, konfisciren. — co kde: tabák, cizí zboží na hranici. Us. Tč.

419100   Zkontrachtělý Svazek: 5 Strana: 0507
Zkontrachtělý = zkontraktělý. Us. Kšť.

419101   Zkontrachtiti Svazek: 5 Strana: 0507
Zkontrachtiti = zkontraktiti. Kšť.

419102   Zkontraktělý Svazek: 5 Strana: 0507
Zkontraktělý, zkontrachtělý, z contractus (od pakostnice), schromělý, kontrakt, zusam- mengezogen, gekrümmt, krüppelhaft. Chudák, je celý zkontrachtělý = utrápený. U Král. Hrad. Kšť.

419103   Zkontraktěti Svazek: 5 Strana: 0507
Zkontraktěti, ěl, ění, kontrakt werden; trostlos werden. — nad čím. Ubohá matka nad tím celá z-la. Ehr. 8.

419104   Zkontraktilý Svazek: 5 Strana: 0507
Zkontraktilý = zkontraktělý = zchro- mený. Na Policku. Kšá.

419105   Zkontraktiti Svazek: 5 Strana: 0507
Zkontraktiti, il, ěn, ění = zchromiti, kontrakt machen. Div se nezkontrachtí (ne- potřeští). U Kr. Hrad. Kšť. U Rychn. Ntk.

419106   Zkopati Svazek: 5 Strana: 0507
Zkopati, vz Skopati. — Z. = probiti, durchschlagen. — co. Z-li ruce i nohy jeho, bok kopím proklali. Man. s v. Aug. ms. Č.

419107   Zkopčiti Svazek: 5 Strana: 0507
Zkopčiti, vz Skopčiti.

419108   Zkopiti Svazek: 5 Strana: 0507
Zkopiti, il, en, ení = zkopčiti.

419109   Zkopnati Svazek: 5 Strana: 0507
Zkopnati = roztátí, zjihnouti, locker werden, aufthauen. — abs. Až sníh zkopná, budeme orati. Na Ostrav. Tč. — kdy. Při teplém větře sníh zkopná či zkopne. Ib. Tč. — Vz Zkopněti.

419110   Zkopněti Svazek: 5 Strana: 0507
Zkopněti, ěl, ění = zkopnati. — abs. Už vŕšky zkopněly. Slov. Lipa II. 273., Btt. Sp. 35. Zkopnělo (sníh zmizel). Šd.

419111   Zkopní Svazek: 5 Strana: 0507
Zkopní, Schober-. Z. plat.

419112   Zkoprnělosť, i Svazek: 5 Strana: 0507
Zkoprnělosť, i, f., die Erstarrung der Glieder. Jg. Z. údů (brnění, mravenčeni, formicatio). Šp.

419113   Zkoprnělý Svazek: 5 Strana: 0507
Zkoprnělý, erstarrt, eingeschlafen. Z. údy. Rostl. Jsem celý z. Jg. Vz Zkoprněti, Koprněti.

419114   Zkoprněný Svazek: 5 Strana: 0507
Zkoprněný; -ěn, a, o = zkoprnělý. -- Z. = poblázněný, närrisch, vernarrt. — za kým. Je za ním celá z. (zfanfrnělá). Na mor. Val. Vck.

419115   Zkoprněti Svazek: 5 Strana: 0507
Zkoprněti, ěl, ění, vz Skoprněti.

419116   Zkoprněti Svazek: 8 Strana: 0512
Zkoprněti. Z-ly kosti, inepte m. ztrnulý. Bl. Gr. 323. Posud se ho užívá. On je celý zkoprnělý. Us. Dšk.

419117   Zkoprniti Svazek: 5 Strana: 0507
Zkoprniti, il, ěn, ění, erstarrt machen. — se = zblázniti se, poblázniti se, närrisch werden. Co se's tak z-něl? Na mor. Val. Vck. Vz Zkoprněný. Jenom se nezkoprň (nezahyň netrpělivostí). U Olom. Sd.

419118   Zkorabovatěti Svazek: 5 Strana: 0507
Zkorabovatěti, ěl, ění = zkornatěti, hart werden. Klobouk od deště z-těl. U Libuně.

419119   Zkoralý Svazek: 5 Strana: 0507
Zkoralý, vz Skoralý.

419120   Zkoratěti Svazek: 5 Strana: 0507
Zkoratěti, ěl, ění, Kruste, Rinde bekom- men. Min. 80.

419121   Zkorati Svazek: 5 Strana: 0507
Zkorati, vz Skorati.

419122   Zkoravělý Svazek: 7 Strana: 1142
Zkoravělý, rindig, rigid. Cizí, z-lé způ- soby feudalní. Zb. Cf. Zkornatělý.

419123   Zkormouceně Svazek: 5 Strana: 0507
Zkormouceně, vz Skormouceně.

419124   Zkormoucení Svazek: 5 Strana: 0507
Zkormoucení, n., das Trübmachen, die Trübung. Z. vody (kalení). Bibl. — Z. = zasmuceni, das Betrüben, die Beunruhigung. — Z., pass. = stav zkormouceného, zkor- moucenosť, kalnosť, das Trübsein, die Ver- wirrung. Z. vody. Bibl. Z. mysli (zatesklosť) der Trübsinn, Kummer, die Bekümmerniss, V., ducha, Bl., srdce. D.

419125   Zkormoucenosť, i Svazek: 5 Strana: 0508
Zkormoucenosť, i, f. = zkalenosť, das Trübsein, die Trübheit, Z. vody. Jg. — Z. = nepokoj, zarmoucenosť, die Beunruhi- gung, Unruhe, die Trübsinnigkeit, Nieder- geschlagenheit, die Betrübniss, derUnmuth. Dal jim Bůh ducha z-sti. Sš. I. 114.

419126   Zkormoucený, vz Svazek: 5 Strana: 0508
Zkormoucený, vz Skormoucený.

419127   Zkormoutiti Svazek: 5 Strana: 0508
Zkormoutiti, vz Skormoutiti.

419128   Zkormoutiti Svazek: 8 Strana: 0512
Zkormoutiti. Když se z-tí voda. Bibl. král. V ev. vid.: Když se voda zamútí; v praž. bibl.: zbúří. Exc.

419129   Zkormut Svazek: 5 Strana: 0508
Zkormut, u, m. = zkormoucení. Sš. I. 114.

419130   Zkormutitel Svazek: 5 Strana: 0508
Zkormutitel, e, m., der Betrüber. Sš. Sk. 184.

419131   Zkornatěle Svazek: 5 Strana: 0508
Zkornatěle, vz Zkornatělý. Puls, tepna jde z. (ne měkce). Us. Dch.

419132   Zkornatělosť Svazek: 5 Strana: 0508
Zkornatělosť, i, f. = tuhosť, die Ver- hornung, Rigidität. Nz. lk.

419133   Zkornatělosť Svazek: 10 Strana: 0532
Zkornatělosť, i, f. Částečná z. kožní, sclerema partiale. Ktt.

419134   Zkornatělý Svazek: 5 Strana: 0508
Zkornatělý = kornatý, tuhý, rigid, rind- artig, hart. Kos.

419135   Zkornatělý Svazek: 10 Strana: 0532
Zkornatělý kořen, Tbz. I. 24., mysl, žíla. Ib. V. 4. 182.

419136   Zkornatění Svazek: 5 Strana: 0508
Zkornatění, n., vz Zkornatěti. Z. cév, atheromatöser Process. Nz. lk.

419137   Zkornatění Svazek: 10 Strana: 0532
Zkornatění, n., sclerosis, Verhärtung. Z. pohrudniční, pleuritische Verknöcherung, předčasné z. švů lbových, craniostosis, tepen, endarteritis chronica deformans, arterio- sclerosis, atherosis; z. čočky (ztvrdnutí), phacoscleroma, kožní nemluvňat, scleroma neonatorum, kožní dospělých, scl. adultorum celkové z. kožní, scl. universale, z. škáry, scl. universale, sclerosis corii, z. žlaz, sclero- denitis, Drüsenverhärtung. Ktt.

419138   Zkornatěti Svazek: 5 Strana: 0508
Zkornatěti, ěl, ění = kůru dostati, zko- rati, zrohovatěti, rigid, hornartig werden, Rinde bekommen, verhornen, hart werden. Nz. lk. Pole zkornatělo. Puch.— od čeho. Ruka od hmotné práce zkornatí. Us.

419139   Zkornativý Svazek: 10 Strana: 0532
Zkornativý počasný zánět nitroblány srdeční, chronische sclerosierende Endo- carditis. Ktt.

419140   Zkorovatění Svazek: 7 Strana: 1142
Zkorovatění, Inkrustirung, f. Vz Skor- natění. Sl. les.

419141   Zkorrigovati Svazek: 5 Strana: 0508
Zkorrigovati, z lat. corrigere, korrigi- ren, čes.: opraviti, zlepšiti. Br.

419142   Zkorunovati Svazek: 5 Strana: 0508
Zkorunovati = korunovati, krönen. — co, koho čím. Které ty korunú krásnu zkoronuješ. Sol. Aug. ms. Č. Česť křivou erby z. Chč. 446.

419143   Zkorýniti Svazek: 5 Strana: 0508
Zkorýniti, il, ěn, ění = zrýti, zerwüh- len. Us.

419144   Zkořen, z kořen Svazek: 5 Strana: 0507
Zkořen, z kořen = z kořenů, von der Wurzel aus. Vz Kořen. Z. město vyvrátiti. D. Země se otřásla z. St. skl.

419145   Zkořeniti se Svazek: 5 Strana: 0507
Zkořeniti se, il, ěn, ění, einwurzeln. — se kde. Zkořenilo se v něm lakomství (okořenilo). Ctib. V srdci zkořenila se. Arch. IV. 149.

419146   Zkořistiti Svazek: 5 Strana: 0507
Zkořistiti = kořisť vzíti, Beute machen o. nehmen; se = kořisti nabrati, Beute ma- chen. Pulk. Vz Skořisťovati.

419147   Zkořisťovati Svazek: 5 Strana: 0507
Zkořisťovati, vz Skořisťovati.

419148   Zkořiti Svazek: 5 Strana: 0507
Zkořiti, vz Skořiti.

419149   Zkosatěti Svazek: 5 Strana: 0508
Zkosatěti, ěl, ění, sichelförmig (krumm) aufwachsen. Stromek z-těl. Us. Šd.

419150   Zkosatěti Svazek: 5 Strana: 0508
Zkosatěti, ěl, ění = košatým se státi, eine dichte Krone bekommen wie der Baum. Strom zkošatěl. Us.

419151   Zkosení Svazek: 5 Strana: 0508
Zkosení, n., vz Skositi.

419152   Zkosený Svazek: 5 Strana: 0508
Zkosený, vz Skosený.

419153   Zkositi Svazek: 5 Strana: 0508
Zkositi, vz Skositi.

419154   Zkositý Svazek: 5 Strana: 0508
Zkositý = šikmý, schräg. Na mor. Val. Vck.

419155   Zkosmacovati Svazek: 5 Strana: 0508
Zkosmacovati, vz Zkosmatiti.

419156   Zkosmatěti Svazek: 5 Strana: 0508
Zkosmatěti, ěl, cení = kostnatým se státi, zottig werden.

419157   Zkosmatiti Svazek: 5 Strana: 0508
Zkosmatiti, il, cen, ení; zkosmacovati = kosmatým učiniti, zottig machen. D.

419158   Zkostělý Svazek: 5 Strana: 0508
Zkostělý = zkostnatělý. Šm.

419159   Zkostěti Svazek: 5 Strana: 0508
Zkostěti, ěl, ění = zkostnatěti.

419160   Zkostkovati Svazek: 5 Strana: 0508
Zkostkovati = na kostky sřezati, wür- feln. — co: řepu, cukr. Us. Tč.

419161   Zkostlivěti Svazek: 5 Strana: 0508
Zkostlivěti, ěl, ění, zu Bein, hart wer- den. Sš. I. 114.

419162   Zkostnatělosť Svazek: 5 Strana: 0508
Zkostnatělosť, die Verknöcherung. Z. chrustaček. Jg.

419163   Zkostnatělý Svazek: 5 Strana: 0508
Zkostnatělý, verknöchert. Z. chrustačka. Jg. Z. prst, Čch. Mch. 43., forma, Us., Tč., konservativec. Kos. 01. I. 6.

419164   Zkostnatělý Svazek: 10 Strana: 0532
Zkostnatělý plod (zvápenělý), kde sídlem zvápenění jsou plénky plodové, plod ve skořápce, lithocelyphos. Ktt. Z. školomet. Nár. list 1905. 64. 13.

419165   Zkostnatění Svazek: 7 Strana: 1142
Zkostnatění, n. Z. zubu, Eburnation, f.

419166   Zkostnatění Svazek: 10 Strana: 0532
Zkostnatění svalu, myositis ossificans, Muskelverknöcherung. Ktt.

419167   Zkostnatěti Svazek: 5 Strana: 0508
Zkostnatěti, ěl, ění = kostnatým se státi, verknöchern. Jg., Dch., Nz. lk., Kos. 01. I. 175. Císařství z Říma do Konstantinopole zkostnatět odešlo. Šmb. S. I. Prosl. — kdy jak. Věda bohoslovecká po celé 18. století na velikém díle byla zkřehla a z-la. Tč. exc. Po nemoci z-těl. Us. Tč.

419168   Zkostnělý Svazek: 5 Strana: 0508
Zkostnělý, verknöchert. Z. představa tepla zimního. St. 70.

419169   Zkostnělý Svazek: 5 Strana: 0508
Zkostnělý.

419170   Zkostněti Svazek: 5 Strana: 0508
Zkostněti, ěl, ění = zkostnatěti. Cf.

419171   Zkostnouti Svazek: 5 Strana: 0508
Zkostnouti, tl, utí = v kosť se obrátiti, zkostněti, zu Bein werden. Je mi zima, že bych zkostnula. Us. Dch.

419172   Zkostrbatiti Svazek: 5 Strana: 0508
Zkostrbatiti = kostrbatým učiniti, roz- cuchati, zmuchlati, rozdrchati, zerzausen. — co: své vlasy. Troj.

419173   Zkoštovati co čím Svazek: 10 Strana: 0532
Zkoštovati co čím = zkoušeti. 1585. Uč. spol. 1902. 19., Arch. XXII. 66.

419174   Zkotiti Svazek: 5 Strana: 0508
Zkotiti, vz Skotiti.

419175   Zkotiti se Svazek: 10 Strana: 0532
Zkotiti se = zhoršiti se. Bolesť se z-la. Volyně. Čes. 1. XIII. 122.

419176   Zkotlavěti Svazek: 5 Strana: 0508
Zkotlavěti, ěl, ění, hohl werden. Zub zkotlaví. Hlas. — kde. Stromy v mokři- nách zkotlavějí. Kouble.

419177   Zkotouřiti se Svazek: 10 Strana: 0532
Zkotouřiti se = krčiti se, svinouti se. Volyně. Čes. 1. XIII. 126.

419178   Zkoukolovatěti Svazek: 9 Strana: 0406
Zkoukolovatěti. Braun. 267.

419179   Zkoumací Svazek: 5 Strana: 0508
Zkoumací, prüfend, Prüf-. Z papír, Kk. Fys. 60. Z. výbor, die Enquette. Dch.

419180   Zkoumač Svazek: 5 Strana: 0508
Zkoumač, e, m. = skoumač.

419181   Zkoumačka Svazek: 5 Strana: 0508
Zkoumačka, y, f. = zkoumání. To je z., co by za pole chtěl. N. Bydž. Kšť.

419182   Zkoumadlo Svazek: 5 Strana: 0508
Zkoumadlo, a, n., das Prüfungsmittel. Z-dla, Probestoffe, Reagentien. Dch., Nz. lk.

419183   Zkoumálek Svazek: 7 Strana: 1142
Zkoumálek, lka, m., der Grübler. Lpř.

419184   Zkoumání Svazek: 5 Strana: 0508
Zkoumání, n., vz Skoumání.

419185   Zkoumatel Svazek: 5 Strana: 0508
Zkoumatel, e, m., vz Skoumatel.

419186   Zkoumatelka Svazek: 5 Strana: 0508
Zkoumatelka, vz Skoumatelka.

419187   Zkoumatelský Svazek: 8 Strana: 0512
Zkoumatelský. Z. práce. Vstnk. II. 505.

419188   Zkoumati Svazek: 5 Strana: 0508
Zkoumati, vz Skoumati.

419189   Zkoumavě Svazek: 5 Strana: 0508
Zkoumavě, vz Skoumavě (v dod.).

419190   Zkoumavka Svazek: 5 Strana: 0508
Zkoumavka, vz Skoumavka.

419191   Zkoumavka Svazek: 8 Strana: 0512
Zkoumavka. Vstnk. III. 255., IV. 146.

419192   Zkoumavosť Svazek: 8 Strana: 0512
Zkoumavosť, i, f., Forschungskraft. Pal., Krok 1896. 14.

419193   Zkoumavý Svazek: 5 Strana: 0508
Zkoumavý, vz Skoumavý.

419194   Zkoupati Svazek: 5 Strana: 0508
Zkoupati, vz Skoupati.

419195   Zkoupiti Svazek: 5 Strana: 0508
Zkoupiti, vz Skoupiti.

419196   Zkouřiti Svazek: 5 Strana: 0508
Zkouřiti, vz Skouřiti.

419197   Zkousati Svazek: 5 Strana: 0508
Zkousati, vz Skousati.

419198   Zkouskovatěti Svazek: 5 Strana: 0508
Zkouskovatěti, ěl, ění = v kousky se rozděliti, rozpadnouti, in Stücke zerfallen. Šd.

419199   Zkoušba Svazek: 5 Strana: 0508
Zkoušba, vz Zkouška. Filipp zkoušbě podlehl. Sš. J. 99.

419200   Zkoušce Svazek: 5 Strana: 0508
Zkoušce, e, m., der Censor, Revident. Nz. Cf. Zkoušec.

419201   Zkoušebna Svazek: 5 Strana: 0508
Zkoušebna, y, f., das Versuchslokal. Zlob., Dch.

419202   Zkoušec Svazek: 5 Strana: 0508
Zkoušec, šce, m., der Prüfer, Erprober. Mus. XL 342. Cf. Zkoušce.

419203   Zkoušecí Svazek: 5 Strana: 0508
Zkoušecí, Probe-, Versuchs-, Probir-, Prüflings-. Z. prace, pravidla (zkušební), zřízenec (Censororgan). Šp. Z. jízda (zku- šební, na zkoušku), die Probefahrt, J. tr., pole, das Versuchsfeld, Dch., hůl (klíč), der Probestecher, Šp., vlak, der Probezug, Dch., trubice, NA. IV. 208., kohoutek (u parního kotlu), Šmr. 42., čerpadlo na kotel a roury, úřad, laboratorium chemické. Wld., Kaizl 137.

419204   Zkoušedlo Svazek: 5 Strana: 0508
Zkoušedlo, a, n., der Probirapparat. Šp. Cf. Zkoušidlo.

419205   Zkoušelivosť Svazek: 5 Strana: 0508
Zkoušelivosť, i, f., die Neigung zum Versuchen, Experimentiren. Jg.

419206   Zkoušenec Svazek: 5 Strana: 0508
Zkoušenec, nce, m., der Prüfling. Dch.

419207   Zkoušenec Svazek: 10 Strana: 0680
Zkoušenec, nce, m. Bylo 28 zkoušenců (maturantů). Tk. Pam. II. 142.

419208   Zkoušení Svazek: 5 Strana: 0508
Zkoušení, n., die Prüfung. Na školní z. koho zváti. Sych. Měli dnes z. (zkoušku). Krain. — Z. = vyšetřování, der Versuch, die Untersuchung. Kram., Berg. Z. léků. Čes. lék. V. 12. Z. slitin stříbrných, zla- tých. Vz KP. IV. 233., 258. Z. účtu, die Censur, Prüfung, Revision einer Rechnung, Nz., z. síly, die Kraftprobe, vína, die Wein- probe, Dch., z. pevnosti, die Festigkeits- probe, z. železa, die Eisenprobe; přístroj ku z. trub, der Röhrenprobirapparat, pří- stroj ke z. uhlí, kolik dá plynu, der Gas- kohlenverschussapparat, z-ní vlastní, das Selbstprobiren, způsob z., die Prüflings- methode. Šp. Čerpadlo ku z. kotlů. Wld. Cvičení a z. dává umění. Sb. uč. — čím: ohněm, die Feuerprobe, železem, die Eisen- probe. Šp.

419209   Zkoušený Svazek: 5 Strana: 0509
Zkoušený; -šen, a, o, geprüpft. Z. práv- ník. Z. kandidat. Us. Na zkoušenou dáti, vzíti. Zlob. — v čem: v právech. J. tr. — z čeho. Us.

419210   Zkoušený Svazek: 7 Strana: 1142
Zkoušený. Stroj na 12 atmosfaer z-ný. Smekal. R.

419211   Zkoušeti Svazek: 5 Strana: 0509
Zkoušeti, vz Zkusiti.

419212   Zkoušeti Svazek: 9 Strana: 0406
Zkoušeti. -r. Gb. H. ml. III. 2. 338.

419213   Zkoušidlo Svazek: 5 Strana: 0509
Zkoušidlo, a, n. = zkoušedlo, die Probe- maschine. Čsk. Z. pákové (ku zkoušení jakosti střelného prachu). NA. II. 132.

419214   Zkoušivosť Svazek: 5 Strana: 0509
Zkoušivosť, i, f., der Prüfungstrieb. Šm.

419215   Zkouška Svazek: 5 Strana: 0509
Zkouška, y, f. = zkoušení, pokusení-se, pokus, die Probe, Prüfung, der Versuch, das Experiment. Na zkoušku. D. Na z-ku někomu něco ukázati. Reš. Z-u učiniti. D. Na z-ku něco dělati, někoho do učení vzíti. Us. Věc na z-ku, ein Meister-, ein Probe- stück. Nz. Rok z-ky, přednáška na z-ku. J. tr. Zkouška elektrická základná, Foucoul- tova, Leidenfrostova, Oerstedtova, Plateuova, thermoelektrická, Toricelliova, elektrická, indukční, s vývěvou. Vz KP. II. 195., 42., 45., 47., 344., 230., 49., 243., 52., 202., 286., 87. Z. mlatební, die Dreschprobe; číselná (zkoušení čísla, die Richtigstellung der Ziffer); koupě na zkoušku, der Kauf auf die Probe, jízda na zkoušku, die Probe- fahrt, J. tr.; poslati něco na zkoušku, zur Probe schicken. Nz. Něco na z-ku bráti, vzíti; z. ohněm, die Feuerprobe; z. namátná (kde se pro veliký počet něčeho nemůže zkoušeti všecko, die Stichprobe); znalecká z., fachmännische Prüfung; kázání na z-ku, die Probepredigt, Probatík; z. potížná, die Belastungsprobe, z. ohýbací, die Biegungs- probe. Dcn. Z. cukroměrem, die Sacharo- meterprobe, prstní, die Fingerprobe, z. alkali- metrická, alkalimetrische Prüfung, z. kandi- sova, Kandisprobe, z. na měď, Kupferprobe, z. rozlučovací, Scheidungsprobe, z. před- chozí, der Vorversuch, z. vyloužení, der Aus- laugungsversuch, z. třísloviny, die Gerbe- stoffprufung, z. vydělávání, der Gerbever- such, z. průměrná, die Durchschnittsprobe, z. tížeměrná, die Belastungsprobe, z. kotlu, die Kesselprobe, z. varní, die Kochprobe, výsledek zkoušky, das Versuchsresultat, kotel na zkoušku, der Versuchskessel, řada zkoušek, eine Versuchsreihe. Šp. Z. = počet, jímž se o pravosti výkladů jiných počtů přesvědčiti chceme; Z. na počet daný, na dělení. Šim. 7., 48., 37. Z-ku ně- čeho učiniti, einen Versuch anstellen. Kom. Z. vodou, judicium aquae, z. železem, judi- cium ferrí; Z. ohněm byla v obyčeji při krádeži; Při zkoušce ohněm bylo obvině- nému rozpálené železo holou rukou s jed- noho určitého místa na druhé za odříká- vání očišťovací přísahy přejeti. Ddk. IV. 239., 240. — Z. = zkoušení, die Prüfung, Probe. Z. školní. Zlob. Z. přísná (rigorosum tentamen), polouletní, Semestral-, advokat- ská či k advokatství, die Advokatursprü- fung, konkursní, Konkursprüfung, z. dospě- losti, Maturitätsprüfung, doplňková (dopl- ňovací, Us.), Ergänzungsprüfung, opozdilá, Nachfolgs-, na učitelství (učitelská), J. tr. celoroční. Us. Čas z-ky. Nz. Z. znalosti zákonů zemských, die Prüfung aus den Landesgesetzen, z. auskultantská či k aus- kultantství, Auskultanten-Pr., čas zkoušky (zkušebn), die Prüfungszeit; ve zkoušce obstáti, J. tr.; čekatel z-ky, výsledek z-ky; předpis o z-ce. Us. Hlavní z., die General-, Hauptprobe; všeobecná z., hudební z., Mu- sikprobe, čtená z., die Leseprobe, lesnická z., die Forstprüfung, z. postupní (na postou- penou), Versetzpr., opravní, die Reparatur, das Reparaturexamen, z. způsobilosti uči- telské, die Lehrerbefähigungsprüfung. Dch. Z. mistra, die Meisterprüfung. Šp. Z. při- jímací, Aufnahms-, dobrovolnická, Freiwil- ligen-, státní, Staats-, theoretická, praktická, předepsaná, topičská, strojnická. Us. Pdl. Z-ku výtečně odbyti, z. odbývati. J. tr., Jd. Podrobiti se z-ce později; doložiti z-ky. J. tr. Z-ku složiti, lépe: odbyti, podnik- nouti, jí se podrobiti. Ve z-ce, při z-ce ob- státi, obstálý. Rk. Z-ku držeti, lépe: míti, zkoušeti. Jv. Vz Držeti. Zkoušku donésti šp. m.: z-ce později se podrobiti, doložiti zkoušky. Jv. (J. tr.). Z. podstoupiti, sich der Prüfung unterziehen; Vzíti někoho v přísnou z ku. Us. Dch. Prošel při z-ce. Brt.

419216   Zkouška Svazek: 7 Strana: 1142
Zkouška = zkoušení. Z. farní, katechet- ská, snoubenců. Bor. Z-ku podstoupiti, do- dělati. Us.

419217   Zkouška Svazek: 9 Strana: 0406
Zkouška. Z-ky ve středověkých školách. Vz Wtr. Part. 820.

419218   Zkouškový Svazek: 9 Strana: 0464
Zkouškový. Z. strach. Jrsk 1. 295.

419219   Zkouti Svazek: 5 Strana: 0509
Zkouti, vz Skouti.

419220   Zkouzliti Svazek: 5 Strana: 0509
Zkouzliti, il, en, ení; zkouzlovati = očarovati, bezaubern. Kamar.

419221   Zkouzlovati Svazek: 5 Strana: 0509
Zkouzlovati, vz Zkouzliti.

419222   Zkovati Svazek: 5 Strana: 0509
Zkovati, vz Skouti.

419223   Zkovení Svazek: 5 Strana: 0509
Zkovení, n., die Reduktion (zu Metall). Nz., Nz. lk., Prm. V. č. I. str. 4.

419224   Zkovidlo Svazek: 7 Strana: 1142
Zkovidlo, a, n., v lučbě, Reductions- mittel. Sl. les.

419225   Zkoviti Svazek: 5 Strana: 0509
Zkoviti, il, en, ení; zkovovati = v kov obrátiti, zu Metall machen, metallisiren. — co: kapaninu. Chym. — se. Rostl. Rudy se zkovují. NA. IV. 172.

419226   Zkozať Svazek: 5 Strana: 0509
Zkozať = vzkázati. Na Ostrav. Tč.

419227   Zkoziti se Svazek: 7 Strana: 1400
Zkoziti se. Ten by se pro groš zkozil (o škudlíku). Us.

419228   Zkožnatěti Svazek: 5 Strana: 0509
Zkožnatěti, ěl, ění, lederartig werden, zu Leder werden. Šupina mandlová zkožnatí. Byl. 92.

419229   Zkrabatěti Svazek: 10 Strana: 0532
Zkrabatěti. Brada mu zla Rais. Lid. 66.

419230   Zkrabatiti Svazek: 5 Strana: 0509
Zkrabatiti, vz Zkrabiti.

419231   Zkrabiti Svazek: 5 Strana: 0509
Zkrabiti, zkrabatiti se, zusammenschrum- pfen. Kůže se z-la. Na Ostrav. Tč.

419232   Zkráceně Svazek: 5 Strana: 0509
Zkráceně, verkürzt. Dch., Mus. 1880. 128.

419233   Zkrácenec Svazek: 9 Strana: 0406
Zkrácenec, nce, m., brachyta, brouk. Z. chlupatý, b. villosus, hnědonohý, brunnipes, mřížkovaný, clathratus. ostnitý, echinatus, šíroštíty-, hispidus, štětinkatý, setiger. Vz Klim. 537, 639.

419234   Zkrácení Svazek: 5 Strana: 0509
Zkrácení, vz Skrácení.

419235   Zkrácenina Svazek: 5 Strana: 0509
Zkrácenina, vz Skrácenina.

419236   Zkrácenosť Svazek: 7 Strana: 1142
Zkrácenosť, i, f., Verkürzung, f.

419237   Zkrácený Svazek: 5 Strana: 0509
Zkrácený; -en, a, o, vz Skrácený.

419238   Zkracovací Svazek: 5 Strana: 0509
Zkracovací, vz Skracovací (dod.).

419239   Zkracování Svazek: 5 Strana: 0509
Zkracování, n., vz Skracování.

419240   Zkracovka Svazek: 5 Strana: 0509
Zkracovka, y, f., das Abkürzungszeichen. Šm.

419241   Zkráčejc Svazek: 10 Strana: 0532
Zkráčejc = kratSeji. Dšk. Km. 48.

419242   Zkrahlý Svazek: 5 Strana: 0509
Zkrahlý = skřehlý, starr. Na horúcich hruďach zkrahlé čuvstva ožijú. Na Slov. Sldk. 591.

419243   Zkrájený Svazek: 5 Strana: 0509
Zkrájený, vz Skrojiti.

419244   Zkrájený Svazek: 10 Strana: 0532
Zkrájený. Roucho nějak z-né. Chč. Post. 169a.

419245   Zkrájeti Svazek: 5 Strana: 0509
Zkrájeti, vz Skrojiti.

419246   Zkrajný Svazek: 5 Strana: 0509
Zkrajný = co je z kraje, krajní, Eck-. Us. Šd.

419247   Zkrajzlík Svazek: 5 Strana: 0509
Zkrajzlík, a, m. = nemocný, churavý člověk, ein kränklicher Mann. Kam se hrabe takový z. V Bydž. a u Kr. Hrad. Kšť.

419248   Zkrajznouti Svazek: 5 Strana: 0509
Zkrajznouti, znul a zl, utí = zemříti, pojíti. Kdybys už zkrajz'. U N. Bydž. a Kr. Hrad. Kšť.

419249   Zkrákorati Svazek: 5 Strana: 0510
Zkrákorati, anfangen zu gackern, kräch- zen. Cf. Zkrákoriti. Tu pak již ne Pašek tomu odpor činil, neb již byl zkrákoral. Bart. 297. 27.

419250   Zkrákoriti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkrákoriti, il, ení = zkrákorati. Havran zkrákorí. Slov. Phld. V. 48.

419251   Zkralovati Svazek: 9 Strana: 0406
Zkralovati, regnare. Ž. pod. 130b. 21.

419252   Zkrápěti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkrápěti, vz Skropiti.

419253   Zkrásiti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkrásiti, il, en, ení, verschönern. Šm

419254   Zkrásnělý Svazek: 5 Strana: 0510
Zkrásnělý, verschönert. Šml. Z. boží svět. Kká. Š. 33.

419255   Zkrásnělý čím Svazek: 8 Strana: 0512
Zkrásnělý čím: uměním. Šml. I. 65. Z. květ. Vrch. Tryz. 218.

419256   Zkrásněti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkrásněti, ěl, ění = krásným se státi, schön werden. Šml. I. 53., 107.

419257   Zkrásněti Svazek: 10 Strana: 0532
Zkrásněti, ěl, ění. Rais. Lep. 262., Mršť. Obrz. 114., Kká. Sion II. 54., Sá. IV. 67.

419258   Zkrásniti co Svazek: 10 Strana: 0532
Zkrásniti co. Zvon V. 630.

419259   Zkrásti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkrásti, vz Skrásti.

419260   Zkrášlený Svazek: 5 Strana: 0510
Zkrášlený ; -en, a, o, verziert, geschmückt. Deň, co zhasíná, leží z-ný pred očima jeho duši. Sldk. 63.

419261   Zkrášlený čím Svazek: 10 Strana: 0532
Zkrášlený čím: uměním. Nár. list. 1903. 161. 13.

419262   Zkrášliti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkrášliti, il, en, ení, zkrašlovati, schön machen, verschönern, verzieren, schmücken. Na Mor. a j. Tč. — co čím. Láska svět zkrášlí míru duhou. Čch. Dg. Kv. 1884. 733. Zora červánkem nám hroby zkrášlí. Osv. VI. 299.

419263   Zkrátějác Svazek: 10 Strana: 0532
Zkrátějác. Tvoření příslovcového kom- parativu z. Vz Hoš Pol. II. 157.

419264   Zkratek Svazek: 5 Strana: 0510
Zkratek, vz Skratek.

419265   Zkrátěnina Svazek: 7 Strana: 1143
Zkrátěnina, y, f. = zkrácenina. Slov. Phl'd. VI. 284.

419266   Zkrátitel Svazek: 5 Strana: 0510
Zkrátitel, e, m., der Abkürzer. Šm.

419267   Zkrátiti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkrátiti, vz Sklátiti.

419268   Zkratka Svazek: 8 Strana: 0512
Zkratka. Slovní z. Vstnk. II. 281.

419269   Zkrátka, z krátka Svazek: 5 Strana: 0510
Zkrátka, z krátka = krátce, kurz. Bž. 127. Z. koho odbyti. D. On je s ním z. hotov; S někým z. zatočiti; Z. s někým jednati Dch. Z. mu odpověděl. Us. Pdl. Z. někoho držeti = málo mu povoliti. Us. Kšť.

419270   Zkratneť Svazek: 5 Strana: 0510
Zkratneť. Zkratnel (kratšia, menšia je dôkladnosť jeho diela). Pořek. na Slov. Zátur.

419271   Zkratneť Svazek: 9 Strana: 0406
Zkratneť. Už sa preučil, zkratnel (o špat- ném řemeslníku. Zát. Př. 23b.

419272   Zkratopis Svazek: 5 Strana: 0510
Zkratopis, u, m., die Brachyographie, Abkürzungslehre. Ssk.

419273   Zkratša Svazek: 5 Strana: 0510
Zkratša = kratčeji, kürzer. Mor. Vck.

419274   Zkrbaliti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkrbaliti, il, en, ení = svaliti? Na Slov. — kam. Na zem doľ se z. Sldk. 504.

419275   Zkreslení Svazek: 7 Strana: 1143
Zkreslení = vada obrazů vytvořených čočkou. Vz Ott. V. 8.

419276   Zkreslený Svazek: 10 Strana: 0532
Zkreslený. Vz Zkresliti V. 1143., Nár. list. 1903. 257. 13.

419277   Zkresliti Svazek: 7 Strana: 1143
Zkresliti, vz Kresliti. Phl'd. VII. 40.

419278   Zkrhaviti co komu Svazek: 10 Strana: 0532
Zkrhaviti co komu. Oči někomu z. Msn. Od. 203. Sr. Krhavý.

419279   Zkriesený Svazek: 7 Strana: 1143
Zkriesený = zkříšený. Slov. Hdž.

419280   Zkristiti Svazek: 8 Strana: 0512
Zkristiti = ku Kristu přivésti a s ním spojiti. Toto slovo nelíbí se Bl. a doporoučí: křesťana z někoho udělati. Bl. Gr. 169.

419281   Zkritisovati Svazek: 5 Strana: 0510
Zkritisovati, kritisiren. Nitra VI. 250. — koho jak: někoho nemilosrdně. Us.

419282   Zkrkavčeti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrkavčeti, el, ení, ein Rabe werden. I kéž byste zkrkavčeli. Nár. poh.

419283   Zkrkavčeti Svazek: 8 Strana: 0512
Zkrkavčeti. Kld. III. 99.

419284   Zkrkavčiti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrkavčiti, il, en, ení, vz Krkavčiti. — se = krkavcem se státi, zkrkavčeti, ein Rabe werden. Bodejž se zkrkavčil. Vz Kletba. Č. I kéž byste se zkrkavčili! zvolala i zůstali krkavci. Kld. I. 225.

419285   Zkrkavěti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrkavěti = zkrkavčeti. Dch.

419286   Zkrkvať Svazek: 7 Strana: 1143
Zkrkvať, runzeln, falten. Orl. XI. 278.

419287   Zkrmitelný Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrmitelný, verfütterbar. Z. seno. Šm.

419288   Zkrmiti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrmiti, vz Skrmiti.

419289   Zkrněti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrněti, ěl, ění, einschrumpfen, vermo- dern, morsch werden, verfaulen. Dřevo z-lo; kobzole z-ly (shnily). Na Ostrav. Tč.

419290   Zkrniti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrniti, il, ěn, ění = zkaziti, verpfuschen. Ros.

419291   Zkrnobělý Svazek: 7 Strana: 1143
Zkrnobělý = zakrnělý. Val. Vck.

419292   Zkrnoběti Svazek: 7 Strana: 1143
Zkrnoběti = zakrněti. Val. Vck.

419293   Zkrnovalý Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrnovalý = zkrnělý (vz Zkrněti), morsch. Slez. Šd.

419294   Zkrnovatěti Svazek: 8 Strana: 0512
Zkrnovatěti, ěl, ění = ztrnouti. Nohy mi z-ly. Brt. D. II. 333.

419295   Zkrnubět Svazek: 8 Strana: 0512
Zkrnubět = ztýřeti, ztroudněti. Dřevo, zrno v zemi za sucha z-bí. Laš. Brt. D. II. 426. Cf. Zkrnoběti.

419296   Zkrnubiti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrnubiti = zkrněti. — kdy kde. Při takové zimě oves zasetý v zemi ještě zkrnubí. Slez. Šd.

419297   Zkrnubiti Svazek: 7 Strana: 1143
Zkrnubiti oprav v : zkrnubět. Slez. Šd.

419298   Zkrocaněti Svazek: 10 Strana: 0532
Zkrocaněti = státi se dráždivým. Tbz. V. 9. 81.

419299   Zkrocenosť Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrocenosť, i, f., vz Skrocenosť.

419300   Zkrocený Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrocený, vz Skrocený.

419301   Zkrochmeliti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrochmeliti = svaliti na hromadu, auf einen Haufen wälzen. Ale kdo sa obratne nezkrútne, nezastaví, zľakne sa a ostatne doľ sa zkrochmelí (na ledě). Na Slov. Sldk. 502.

419302   Zkrojiti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrojiti, vz Skrojiti.

419303   Zkrojiti Svazek: 7 Strana: 1400
Zkrojiti. Kůži jeho na řemeny zkrájel. Lobk. 83

419304   Zkronknúť Svazek: 5 Strana: 0511
Zkronknúť = zdechnouti. Slov. Dbš. Obyč. 175.

419305   Zkropenatěti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkropenatěti, sprenkelig werden. Listí z-lo. Na Ostrav. Tč.

419306   Zkropený Svazek: 5 Strana: 0511
Zkropený; -en, a, o, ge-, betropft, be- sprengt. Vz Skropiti. — čím. Rúcho z-né krví. ZN.

419307   Zkropiti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkropiti, vz Skropiti.

419308   Zkrot Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrot, u, m, = zkrocení. Slov. Phld. III. 1. 41.

419309   Zkrotěti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrotěti, vz Skrotěti.

419310   Zkrotitelný Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrotitelný, vz Skrotitelný.

419311   Zkrotiti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrotiti, vz Skrotiti.

419312   Zkrotka, z krotka Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrotka, z krotka = krotce, kirr, sanft, gelassen. St. skl. II. 194.

419313   Zkrotlosť Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrotlosť, i, f., die Zahmheit. D

419314   Zkrotlý Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrotlý, kirre, zahm, geschmeidig. D.

419315   Zkrotnouti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrotnouti, vz Skrotnouti.

419316   Zkrouceně Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrouceně, vz Skrouceně.

419317   Zkroucenec Svazek: 5 Strana: 0511
Zkroucenec, nce, m., helicteres, der Schraubenbaum, rostl. Z. lískolistý, h. isora. V z Rstp. 150.

419318   Zkroucenec Svazek: 8 Strana: 0512
Zkroucenec, rostl. Cf. Ott. XI. 59.

419319   Zkroucenina Svazek: 5 Strana: 0511
Zkroucenina, y, f., etwas Verdrehtes. Šm.

419320   Zkroucenosť Svazek: 5 Strana: 0511
Zkroucenosť, vz Skroucenosť.

419321   Zkroucený Svazek: 5 Strana: 0511
Zkroucený, vz Skroutiti.

419322   Zkrouhliti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrouhliti, il, en, ení = zakrouhliti, zo- krouhliti, arrondiren. — co: pole. Nz.

419323   Zkroušeně Svazek: 5 Strana: 0511
Zkroušeně, vz Skroušeně.

419324   Zkroušení Svazek: 5 Strana: 0511
Zkroušení, vz Skroušení.

419325   Zkroušenosť Svazek: 5 Strana: 0511
Zkroušenosť, vz Skroušenosť.

419326   Zkroušený Svazek: 5 Strana: 0511
Zkroušený, vz Skroušený.

419327   Zkroušený Svazek: 8 Strana: 0512
Zkroušený. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 75.

419328   Zkroušiti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkroušiti, vz Skroušiti.

419329   Zkroutilý. Z Svazek: 10 Strana: 0532
Zkroutilý. Z. vlasy. Jrsk. VIII. 3. 423.

419330   Zkroutiti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkroutiti, vz Skroutiti.

419331   Zkrouzkovatěti Svazek: 10 Strana: 0532
Zkrouzkovatěti, ěl, ění. Hedvábí z-tí. Rgl.

419332   Zkroužený Svazek: 5 Strana: 0511
Zkroužený, vz Skroužený.

419333   Zkroužiti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkroužiti, vz Skroužiti.

419334   Zkrovek Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrovek, skrovek, vku, m. = skrojek, der Abschnitt, das Scherzel. Na Ostrav. Tč.

419335   Zkrpačený Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrpačený; -en, a, o, niedergebeugt (von Schicksalsschlägen). Z. život, člověk. Cf. Krpačiti, Krpěti. Mor. Šd.

419336   Zkrpačiti se Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrpačiti se, il, en, ení, sich ganz ab- rackern. Cf. Krpačiti, Krpěti. Mor. Šd.

419337   Zkrpatený Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrpatený; -en, a, o, verkümmert. Vz

419338   Zkŕpatěti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkŕpatěti. Z. peň. Phld. V. 49.

419339   Zkŕpatěti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkŕpatěti, ěl, ění = zakrsati, zakrněti, verkümmern. Národ zkŕpatí, jenž s hrudou živoří. Nitra. VI. 145.

419340   Zkrpavěti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrpavěti, ěl, ění = zdřeveněti. — komu. Nohy mi z-ly. — Z. = zchroměti. Ovce z-la. Us. Rjšk.

419341   Zkrpcovati se Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrpcovati se = krpce obouti, zařemén- kovati. Hneď, hneď, len kus počkajte, kým sa ja zkrpcujem. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 43.

419342   Zkrs Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrs, u, m. = zakrsalý strom, krsek. Na mor. Val. Vck.

419343   Zkrsnouti kde Svazek: 8 Strana: 0512
Zkrsnouti kde. Zkrsla v ňom myšlienka, Phľd. 1893. 259. Iste, že nezkrsla mu my- šlienka tá náhodou. Ib. 95. Vo mne zkrslo podorzenie (vzniklo). Tb. 1896. 655.

419344   Zkrsnúti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrsnúti, vz Skrsnouti.

419345   Zkršliak Svazek: 7 Strana: 1143
Zkršliak, a, m. = skrblík. Slov. N. Hlsk. I. 43.

419346   Zkrticovatěti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrticovatěti, ěl, ění = plným krtic se státi, Skropheln bekommen, drüsig werden Ros.

419347   Zkrtiti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrtiti, il, ěn, ění = jako krtek zrýti, zerwühlen. — co komu. Ten mi to pole zkrtil (špatně zoral). Us. Dch.

419348   Zkrúcati Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrúcati = skrouceti. Vz Skroutiti.

419349   Zkrucovač Svazek: 9 Strana: 0406
Zkrucovač, e, m. = náčiní, jímž se niti a šňůry zkrucují. Vz KP. VIL 164.

419350   Zkrucovač Svazek: 10 Strana: 0532
Zkrucovač, e, m., zkrucovadlo, a, n = nástroj, jímž provazník zkrucuje niti. Vz Ott. XX. 814b, Zkrucovatel.

419351   Zkrucování, n Svazek: 7 Strana: 1143
Zkrucování, n., Verdrehung, f. Posp.

419352   Zkrucovatel Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrucovatel, e, m., der Verdreher. Vz Skrucovatel.

419353   Zkrucovati Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrucovati, vz Skroutiti.

419354   Zkruchati Svazek: 5 Strana: 0511
Zkruchati = zdrtiti. — co. To skrúšenie má v srdci zetřieti a zkruchati libosť a vóli k hřiechu. Št. N. 333.

419355   Zkrušiti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrušiti, il, en, ení, vz Skrušiti.

419356   Zkrutek Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrutek, tku, m., funaria, das Dreh- moos, rostl. Z. obecný, f. hygrometrica. Vz Rstp. 1803.

419357   Zkrutek Svazek: 8 Strana: 0512
Zkrutek, fumaria. Vz Ott. IX. 769.

419358   Zkrútiti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrútiti, vz Zkroutiti.

419359   Zkrutlý Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrutlý, sperr, trocken. Z. prsty (suché). Chmela.

419360   Zkrutnouti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrutnouti, tnul a tl, utí = vyschnouti, trocken, sperr werden. Prsty zkrutnou. Chmela.

419361   Zkruž Svazek: 7 Strana: 1143
Zkruž, e, f., Leerbogen, m., ve stavit. Pcl.

419362   Zkrúžený Svazek: 7 Strana: 1143
Zkrúžený, vz Skroužený. Phl'd. VIII. 90.

419363   Zkruží Svazek: 5 Strana: 0511
Zkruží, vz Skruží.

419364   Zkrvácení Svazek: 5 Strana: 0511
Zkrvácení, n., vz Zkrváceti.

419365   Zkrvácení Svazek: 10 Strana: 0680
Zkrvácení, n. Utrpěl velké z. Tk. Pam. II 192.

419366   Zkrvácený Svazek: 5 Strana: 0512
Zkrvácený; -cen, a, o, mit Blut befleckt. Tělo z-né. Kká. Td. 129. — kde. Je po tváři celý z-ný. Us. Tč.

419367   Zkrváceti Svazek: 5 Strana: 0512
Zkrváceti, zkrvacovati = krví pokáleti, blutig machen, bebluten. Ros.

419368   Zkrváceti koho Svazek: 10 Strana: 0532
Zkrváceti koho. Tloukl ho, až ho zkr- vácel m.: zkrvavil. Věst. XIII. 4.

419369   Zkrvanilosť Svazek: 7 Strana: 1143
Zkrvanilosť = zkrvavělosť. Bart. 64.

419370   Zkrvavělosť Svazek: 10 Strana: 0532
Zkrvavělosť slin (při padoucnici atd. ). Ott. XIX. 15.

419371   Zkrvavělosť, i Svazek: 5 Strana: 0512
Zkrvavělosť, i, f., die Blutrünstigkeit. Plác.

419372   Zkrvavělý Svazek: 9 Strana: 0406
Zkrvavělý = červený. Z. růže. Žeran. 136.

419373   Zkrvavělý Svazek: 10 Strana: 0533
Zkrvavělý. Vyměšování z-lého mléka, galactaemia. Ktt.

419374   Zkrvavělý, zkrvavilý Svazek: 5 Strana: 0512
Zkrvavělý, zkrvavilý = krvavý, blutig, blutrünstig. Z. rána, Kká. K sl. j. 61., šátek, Hvls., dráp, Čch. Dg., meč. Čch. Mch. 61. Vyšla luna z-la. Pokr. Z hor. 181. -- Z. = ukrutný, krve žíznivý. V. Z. hra (vojna), Tur. kr., voják, Plk., katovka. V. Sv. Kri- stovo tělo z-lému lidu ukazoval. V.

419375   Zkrvavenec Svazek: 5 Strana: 0512
Zkrvavenec, nce, m. = příbuzný? Ž. wit. 15. 4.

419376   Zkrvavený Svazek: 5 Strana: 0512
Zkrvavený; -en, a, o, blutig. Ros. Ach můj Bože přemilený, už je můj syn z-ný. Sš. P. 175. Vešken z-ný. BO. Z. vrah. Msn. Or. 58. Z. nohy. Dbš. Sl. pov. VI. 29. Z. šavlička. Sš. P. 193.

419377   Zkrvavěti Svazek: 5 Strana: 0512
Zkrvavěti, ěl, ění = krvavým se státi, blutig werden.

419378   Zkrvavili koho Svazek: 7 Strana: 1143
Zkrvavili koho. Trist. 76. a., Hrad. 54. a.

419379   Zkrvavilosť Svazek: 5 Strana: 0512
Zkrvavilosť, i, f., der Blutdurst, die Grausamkeit. Ale ani v té horkosti a z-sti lidí jedněch proti druhým nestalo se žádné bitvy. Exc.

419380   Zkrvavilosť Svazek: 9 Strana: 0406
Zkrvavilosť. V V. 512. místo Exc. polož: Pal. Děj. V. 2. 467.

419381   Zkrvavilý Svazek: 5 Strana: 0512
Zkrvavilý = zkrvavělý.

419382   Zkrvaviti Svazek: 5 Strana: 0512
Zkrvaviti, il, en, ení, zkrvavovati, blut- rünstig, blutig machen, mit Blut beflecken. — co, koho, se. Z. něčí roucho. Biancof. Meč z-vil plášť. Msn. Or. 113. Protož vo- láchu hlasem velikým a řezáchu sě vedlé obyčeje svého nožmi a kopíčkami, až sú sě z-li; Ale když oni koho tepúce kostel z-ví, to neškodí a když se sami zrují a mnoho jiných nehod učiní. Hus I. 290., II. 124. — koho čím kde: nožem v hospodě, pod stromem atd. Us. Jakož se přihodilo v mno- hých miestech a zvláště v litomyšlském bis- kupstvie, v němž sú byli kněžie krví svů oplatek z-li. Hus II. 184.

419383   Zkrvavý Svazek: 5 Strana: 0512
Zkrvavý muž, vir sanguinum. Ž. wit. 5. 7

419384   Zkrvení Svazek: 5 Strana: 0512
Zkrvení, n., vz Zkrviti.

419385   Zkrvený Svazek: 5 Strana: 0512
Zkrvený; -en, a, o = zkrvavený. — od čeho. Od samé chůze z-ná noha. Hdk. C. 208.

419386   Zkrvěti Svazek: 5 Strana: 0512
Zkrvěti, ěl, ění, zu Blut werden.

419387   Zkrviti Svazek: 5 Strana: 0512
Zkrviti, il, en, ení = zkrvaviti, blutig machen. — co: srdce. Tč.

419388   Zkrystaliti Svazek: 5 Strana: 0512
Zkrystaliti, il, en, ení, zkrystalovati, krystallisiren. — se več. Takto z-lo se jáhenství v samostatné církevní posvěcení. Sš. Sk. 70.

419389   Zkrystallisovaný Svazek: 10 Strana: 0533
Zkrystallisovaný. Z. světlo. Zr. Čer. 180.

419390   Zkrýti Svazek: 5 Strana: 0512
Zkrýti, vz Skrýti.

419391   Zkřahnutý Svazek: 7 Strana: 1142
Zkřahnutý = zkřehlý. Slov. Orl. III. 136.

419392   Zkřanúti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřanúti, zastr. = zkřehnouti, ztrnouti, erstarren. Jir. Z-li sú všickni bydliúcí v zemi kanaanskej. Anth. Jir. I. 3. vyd. 7.

419393   Zkřápati Svazek: 10 Strana: 0532
Zkřápati, vz Zkřapnouti.

419394   Zkřapnouti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřapnouti, pnul a pl, utí = scípnouti, verrecken, krepiren. Us.

419395   Zkřáštať Svazek: 10 Strana: 0532
Zkřáštať. Ty toho zkřáštáš do sebe (nacpeš, sníš)! Rais. Sir. 40.

419396   Zkřátati se Svazek: 7 Strana: 1142
Zkřátati se = po nemoci se sebrati. V Krkonš. Šb. D. 33.

419397   Zkřečkovat Svazek: 10 Strana: 0680
Zkřečkovat = střečkovati. Vz Brt SI.

419398   Zkřečovatělý Svazek: 9 Strana: 0406
Zkřečovatělý. Z. ruka. Nár. list. 1898. č. 191 odp.

419399   Zkřehať Svazek: 7 Strana: 1143
Zkřehať na zimě = křehnouti, mrznouti. Brt. D. 300.

419400   Zkřehlosť Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřehlosť, vz Skřehlosť.

419401   Zkřehlý Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřehlý, vz Skřehlý.

419402   Zkřehnouti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřehnouti, vz Skřehnouti.

419403   Zkřehnutí Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřehnutí, vz Skřehnutí.

419404   Zkřehotati Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřehotati, vz Skřehotati.

419405   Zkřehotěti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřehotěti, ěl, ění = křehkým se státi, vrátkým na zimu, weich, zart, gebrechlich werden. Tepl. strom. 8.

419406   Zkřehtati Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřehtati = skřehtati, knirschen. Z. wit.

419407   Zkřehtati Svazek: 7 Strana: 1143
Zkřehtati. Ž. kl. 111. 10. Klíč v zámce zkřehtá (skřípá). Ezp. 679.

419408   Zkřechtělý nač Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřechtělý nač. Kráva na nohy z. (která nemůže na nohy). V Kunv. Msk.

419409   Zkřek Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřek, vz Skřek.

419410   Zkřéknouti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřéknouti = křiknouti na někoho po- supným způsobem. Mor. Vck.

419411   Zkřemenatělina Svazek: 8 Strana: 0512
Zkřemenatělina, y, f., Helminth, m. Sterz. I. 1234.

419412   Zkřemenati, křemeněti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřemenati, křemeněti, ěl, ění, ver- kieseln, zum Kieselstein werden. — proti komu. Srdce jeho z-lo proti dětům. Na Ostrav. Tč. — abs. Lípě této nedej zkře- meněti. Sš. Snt. 90.

419413   Zkřemenělý Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřemenělý, zum Kieselstein geworden, hart. Z. dřevo. Prm. IV. 137.

419414   Zkřemeněti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřemeněti, vz Zkřemenati.

419415   Zkřemenování Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřemenování, n., die Verkieselnng = napájení látek stavebních vodním sklem. Zpr. arch. IX. 29.

419416   Zkřenčelý Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřenčelý = zpuchřelý, morsch, vermo- dert. Z. dříví. Na Želivsku. Sř. Také u Kr. Hrad. a Bydž. Vz Zkřenčeti.

419417   Zkřenčelý Svazek: 7 Strana: 1143
Zkřenčelý, vz Skřenčelý, Křenčeti.

419418   Zkřenčeti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřenčeti, el, ení. Dříví zkřenčí = zpuchří. Vz Zkřenčelý. Jablko zkrenčí (zbabčí. Otluče-li se jablko, změkne a jako nahnije). U Bydž. Mý.

419419   Zkřenčeti Svazek: 7 Strana: 1143
Zkřenčeti, vz Křenčeti.

419420   Zkřenouti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřenouti, ul, utí, zastr. = skřehnouti, erstarren. Ruce zkřenulé. Št.

419421   Zkřenouti Svazek: 7 Strana: 1143
Zkřenouti. Zkrenulé oprav v: zkřenule (dual). Št. Kn. š. 278. 12. Had zkřenuv ne- mohl utéci. Jdš. 102.

419422   Zkřenouti Svazek: 8 Strana: 0512
Zkřenouti. Otc. 423. a., MamC. 120. b. (Gb. II. ml. I. 205.).

419423   Zkřepčiti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřepčiti, il, en, ení, vz Křepčiti. — co. Maří Magdalena v smilné bujnosti vy- soko táhnúc hlavu nesla, chřbet zkřepčivši. Št. Hlavy vzvedše, chřbet zkřepšivše s velikú pamětí klanějíc sě neb kráčejíc (tohoto světa milovníci a milovnice). Št.

419424   Zkřepenělý Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřepenělý = strnulý, skřehlý, erstarrt. Rostl. III. b. 53.

419425   Zkřepeněti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřepeněti, ěl, ění, vz Skřepeněti.

419426   Zkřepeniti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřepeniti, il, ěn, ění, zkřepeňovati, starr machen. Rostl.

419427   Zkřesanosť Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřesanosť, i, f. = šmiťhavosť, die Krüm- mung im Knie. Ja.

419428   Zkřesaný Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřesaný, vz Skřesaný.

419429   Zkřesati Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřesati, vz Skřesati.

419430   Zkřesťanělý, -nilý Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřesťanělý, -nilý, christlich geworden. Z. církev. Bech.

419431   Zkřesťaněti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřesťaněti, ěl, ění = křesťanským se státi, christlich werden. C.

419432   Zkřesťanilý Svazek: 8 Strana: 0512
Zkřesťanilý. Z. královstvie. Arch. III. 212. (Vlč. Lit. 196.}.

419433   Zkřesťanilý Svazek: 10 Strana: 0532
Zkřesťanilý: = kdo se zkřesťanil. Bech., Rozb. I. 184.

419434   Zkřesťaniti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřesťaniti, il, ěn, ění, zum Christen machen. — koho. Us.

419435   Zkřešovati Svazek: 9 Strana: 0406
Zkřešovati, suscitare. Z. koho z prachu. Ž. pod. 109b. 23.

419436   Zkříbovatet Svazek: 8 Strana: 0512
Zkříbovatet = rozpustiti odnože. Když moc prší, obilí z-tí. Val. Brt. D. II. 426.

419437   Zkřičeti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřičeti, el, ení; zkřiknouti, kl, utí; zkřikovati, aufschreien. Zkřikl jsem. Kom. — jak (na koho). Hlasem vesele zkřiknouti. Br. Silným hlasem naň zkřikl. Žena zkřikla na svatá slova (Ježíš, Maria, Josef). Kn poh. II. 190. Zkrikli krikom, volali jmenom. Phld. IV. 8. Zkřekl na čerta, abe ož šil. Er. Sl. čít. 47. — kam. Žena bitá ot svého manžela skřičíť (lépe: vzkřičíť) na všichnu ulici, přátely i súsedyť svolá. Hugo. Vz Skřičeti.

419438   Zkřídlatěti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřídlatěti, ěl, ění, beflügelt werden. Šm.

419439   Zkřídlatěti Svazek: 7 Strana: 1143
Zkřídlatěti. Koll. III. 159.

419440   Zkřídliti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřídliti, il, en, ení = okřídliti, beflügeln. — co. Zkřídlila láska moc srdce plamen- ného. Mus.

419441   Zkřídovatělý Svazek: 10 Strana: 0532
Zkřídovatělý = bílý. Z. tvář. Tbz. XVI. 387.

419442   Zkřídovatěti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřídovatěti, ěl, ění, kreidig werden. S. N. I. 19.

419443   Zkřiknouti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřiknouti, vz Zkřičeti.

419444   Zkřiknouti od Svazek: 8 Strana: 0512
/křiknouti od strachu. Phľd. 1894. 329.

419445   Zkřikovati Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřikovati, vz Zkřičeti.

419446   Zkřísilý Svazek: 8 Strana: 0512
Zkřísilý. Hrob Krista z-ho (zkříšeného). 1418. Vz Vzkřísilý.

419447   Zkřisitel Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřisitel, zkřísitel, e, m., der Erwecker. Dch.

419448   Zkřísiti Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřísiti, vz Vzkřísiti.

419449   Zkříšenec Svazek: 5 Strana: 0510
Zkříšenec, nce, m. = vzkříšenec, der Auferweckte. Vz Zkřísiti. Hol. 179.

419450   Zkříšení Svazek: 5 Strana: 0510
Zkříšení, n., die Auferweckung. Vz Vzkří- šení. Dch.

419451   Zkříšený Svazek: 5 Strana: 0510
Zkříšený, vz Vzkříšený.

419452   Zkřišťalovatělý Svazek: 10 Strana: 0532
Zkřišťalovatělý. Z. oko. Tbz. V. 5. 157.

419453   Zkřišťalovatěti Svazek: 10 Strana: 0532
Zkřišťalovatěti. Tbz. II3 299.

419454   Zkřiva, z křiva Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřiva, z křiva, schief, krumm. Bž. 216.

419455   Zkřívat Svazek: 8 Strana: 0512
Zkřívat = zmrzati, státi na zimě. Co tô bôdete z., poďte radš do seknice. Jevíčko. Brt. D. II. 426.

419456   Zkřívati Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřívati = chřadnouti, kränkeln. Us.

419457   Zkřivdění Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřivdění, n., vz Zkřivditi.

419458   Zkřivděný Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřivděný; -ěn, a, o = komu se křivda stala, wem Unrecht geschehen ist. Us. Džl.

419459   Zkřivditi Svazek: 5 Strana: 0510
Zkřivditi, il, ěn, ění, Unrecht thun. — komu proč. Zkřivdil mi na potupu zásluh mých. Ráj. — komu v čem. Rk. — Vz Skřivditi.

419460   Zkřivení Svazek: 5 Strana: 0511
Zkřivení, n., vz Skřivení.

419461   Zkřivenina Svazek: 5 Strana: 0511
Zkřivenina, y, f., vz Skřivenina.

419462   Zkřivený Svazek: 5 Strana: 0511
Zkřivený; -en, a, o, vz Skřivený.

419463   Zkřivěti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkřivěti, ěl, ění, krumm werden. To dřevo zkřivělo. Ros.

419464   Zkřiviti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkřiviti, vz Skřiviti.

419465   Zkřivohlavěti Svazek: 9 Strana: 0406
Zkřivohlavěti, ěl, ění. XVI. stol. Rozb. II. 185.

419466   Zkřivolačiti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkřivolačiti = skřiviti.

419467   Zkřivolatěti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkřivolatěti = zkřivěti. Zkřivolatiti = zkřiviti.

419468   Zkřivovaný Svazek: 5 Strana: 0511
Zkřivovaný; -án, a, o = prohýbaný, ale prohnutiny nejsou tupoúhlé nébrž oblou- kovité na př. osa metlice zkřivované, ge- schlängelt. Rst. 524.

419469   Zkříže Svazek: 5 Strana: 0511
Zkříže, e, m., osob. jm. Vck.

419470   Zkřížení Svazek: 5 Strana: 0511
Zkřížení, n., die Durchkreuzung. Z. je- hlanců, die Pyramidenkreuzung. Nz. lk.

419471   Zkřížení, n. Z Svazek: 10 Strana: 0532
Zkřížení, n. Z. představ = kříženina. Hyna. Vz Čad. 114. — Z. v tělocv. Rgl. Kreuzung.

419472   Zkřížený Svazek: 5 Strana: 0511
Zkřížený, kreuzweis gelegt. Z. nohy. Kká. K sl. j. 92.

419473   Zkřížiti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkřížiti, il, en, ení, zkřižovati, kreuzen, kreuzweis legen. — co: ruce, nohy. Us. Kká. Td. 143. — co komu. Omyl. — co s kým. Pan sudí s Tadeášem přísný pohled zkřížil. Kká. Td. 25.

419474   Zkřížiti Svazek: 8 Strana: 0512
Zkřížiti. A chraň se z. dnes za noci mé kroky s svými. Černý. Cenci. 86.

419475   Zkřižovati Svazek: 5 Strana: 0511
Zkřižovati, vz Zkřížiti.

419476   Zkřovatěti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkřovatěti, ěl, ění = křovatým se státi, büschig werden. Ten strůmek zkřovatěl. Ros.

419477   Zkřověti Svazek: 5 Strana: 0511
Zkřověti, ěl, ění, zkřoviti se, il, en, ení = křovím se státi, zum Busche werden. Aby rostliny se zkřovily. Kouble.

419478   Zkřupěti Svazek: 7 Strana: 1143
Zkřupěti = křupkým, křupavým se státi. Tráva, až uschne, zkřupí. Slez. Šd.

419479   Zktracenuška Svazek: 5 Strana: 0512
Zktracenuška, y, f., rostl. Mor. Hrb.

419480   Zkuckati se Svazek: 5 Strana: 0512
Zkuckati se, vz Skuckati se.

419481   Zkučeratiti Svazek: 5 Strana: 0512
Zkučeratiti, il, ěn, ění, lockig machen. Z. listy jmenovitě mechové sušené. Rst. 524.

419482   Zkučeravěti Svazek: 7 Strana: 1143
Zkučeravěti, lockig werden. Us. Šd.

419483   Zkučeřený Svazek: 7 Strana: 1143
Zkučeřený, kraus. Z. vlasy. Tóth. B. 141.

419484   Zkudiť Svazek: 7 Strana: 1143
Zkudiť, aufwirbeln. Z. prach. Phl'd. X. 1.

419485   Zkudrnatěti Svazek: 5 Strana: 0512
Zkudrnatěti, ěl, ění, kraus werden. Ros. — komu. Hlava mu z-la. Us. Tč.

419486   Zkucha Svazek: 7 Strana: 1143
Zkucha, y, f., bracida, oděv, zastr. Pršp. 69.

419487   Zkuchati Svazek: 5 Strana: 0512
Zkuchati = otevříti břicho, vypytvati, den Bauch aufschneiden, aufschlitzen, aus- weiden; zbodati, zabiti, zerstechen, morden. Jg. — co, koho čím, kde. Těžkými ra- nami koho z. Jel. Na a ložích je zkuchali. Háj. Z. koho jehlami a šídly. V.

419488   Zkujnění Svazek: 5 Strana: 0512
Zkujnění, n., das Zusammenschmieden. Z. železa; z. v plamenících n. anglické. NA. IV. 173., 174. Vz Zkujování.

419489   Zkujněný Svazek: 5 Strana: 0512
Zkujněný; -ěn, a, o, zusammengeschmie- det. Z. železo, das Frischeisen. Us. Pdl., Šp.

419490   Zkujňovací Svazek: 5 Strana: 0512
Zkujňovací, Frisch-. Z. nístěj, ohniště, der Frischheerd, oheň, das Frischfeuer, Nz., hamr, Zpr. arch. VII. 81., strusky. NA. IV. 174.

419491   Zkujňování Svazek: 5 Strana: 0512
Zkujňování, n., das Zusammenschmieden, Frischen. Z. v ohništích, v plamenících, das Heerdfrischen. Vz KP. IV. 88., 90. Z. litiny. Vz Šfk. Poč. 350. Trusky od z., Frisch- schlacken. Vz Kujnění, Zkujnění.

419492   Zkujňování Svazek: 10 Strana: 0533
Zkujňování litiny v ohništi. Vz KP. X. 152.

419493   Zkujňovati Svazek: 5 Strana: 0512
Zkujňovati, frischen. — co kde: železo. Nz. Z. litinu v ohništi, na ohništi. Us. Pdl.

419494   Zkukati Svazek: 5 Strana: 0512
Zkukati, kucken wie der Kuckuk. Ku- kala kukačka s zeleného bučka, sedem raz zkukala, sedem rôčkov dala. Slov. Btt. Sp. 38.

419495   Zkukliti Svazek: 5 Strana: 0512
Zkukliti, vz Skukliti.

419496   Zkulatěti Svazek: 10 Strana: 0533
Zkulatěti, ěl, ění = státi se kulatým. Rais. Koř. 45.

419497   Zkúľati Svazek: 5 Strana: 0512
Zkúľati = skouleti, hinabrollen. — se kam. Zlaté vajce zkúľalo sa pod nohy. Slov. Mt. S. I. 55.

419498   Zkulatiti Svazek: 7 Strana: 1143
Zkulatiti, rund machen. Víno srdéčko z-tí. Č. Kn. š. 214.

419499   Zkulhati Svazek: 5 Strana: 0512
Zkulhati = počíti kulhati, hinkend wer- den. — Z. = selhati, lügen. Víra aby z. ne- mohla. Puch. — Z. = nezdařiti se, nicht gerathen, missrathen. Chtěl se ženiti, ale zkulhalo mu to. Us. — se = zmrhati se (o ženách a pannách), sich mit einem Manne vergehen. D. — Jg.

419500   Zkulhati komu kde Svazek: 8 Strana: 0512
Zkulhati komu kde. Někdy i vážným mužům v tom zkulhá (selže). Bl. Gr. 169.

419501   Zkulhavěti Svazek: 5 Strana: 0512
Zkulhavěti, ěl, ění, hinkend werden, er- lahmen. Br. — čím: pádem. — kdy kde. Těchto časuov v Pražském městě z-věli sú proroci. 1525.

419502   Zkulhaviti Svazek: 5 Strana: 0512
Zkulhaviti, il, en, ení = kulhavým uči- niti, hinkend machen. Jg. Slov. Zkuliti, vz Skuliti.

419503   Zkum Svazek: 5 Strana: 0512
Zkum, u, m., die Forschung. Dch. Vz Skum.

419504   Zkumatel Svazek: 5 Strana: 0512
Zkumatel, e, m., der Forscher, Prüfer. Z. cestu razící; z. rudy, der Erzprüfer. Dch. Z. přírody. Sš. I. 167.

419505   Zkúmavo Svazek: 5 Strana: 0512
Zkúmavo = skoumavo.

419506   Zkumišovati Svazek: 5 Strana: 0512
Zkumišovati vyměniti, vertauschen, ein- wechseln: verwirren, verpfuschen. U Místka. Škd.

419507   Zkumně Svazek: 9 Strana: 0407
Zkumně nad něčím vládnouti. Pal. Pam. 413.

419508   Zkumnosť Svazek: 8 Strana: 0512
Zkumnosť, i, f., Theorie. Pal., Krok 1894. 14.

419509   Zkumný Svazek: 5 Strana: 0512
Zkumný, vz Skumný.

419510   Zkumný Svazek: 9 Strana: 0407
Zkumný význam filosofie Pal. Pam. 218.

419511   Zkundoliti Svazek: 5 Strana: 0512
Zkundoliti, vz Kundoliti.

419512   Zkup Svazek: 10 Strana: 0533
Zkup, u, m., traco. Rozk. P. 1970.

419513   Zkupr Svazek: 7 Strana: 1143
Zkupr, a, m., corabo, monstrum, zastr. Pršp. 17. 97.

419514   Zkurancovati koho Svazek: 5 Strana: 0512
Zkurancovati koho, ausmachen, aus- schelten. Dobře to z-val. Mor. Šd.

419515   Zkurvilý Svazek: 5 Strana: 0512
Zkurvilý = zkurvený, verhurt. Ctib. H. 8.

419516   Zkurvilý Svazek: 8 Strana: 0512
Zkurvilý. Z. početí. Alx. Nách. kap. II.

419517   Zkurviti Svazek: 5 Strana: 0512
Zkurviti, il, en, ena = zmrhati, zur hur machen.— koho: vdovu. D.— se s kým.

419518   Zkurvysyn Svazek: 5 Strana: 0512
Zkurvysyn, a, m. (z kurvy syn) der Hurensohn. — Z. = zlosyn, der Uibelthäter, Schurke, Schuft. Nalezli Haška, zkurvysyna toho prázdného; A jestližeby toho neučinil, podvolila se, abychom tě měli za zrádci a za z-na. Pal. Děj. III. 2. 147., IV. 1. 207. Vz Skurvisyn.

419519   Zkurvysynsky Svazek: 5 Strana: 0512
Zkurvysynsky, schuftig, schurkisch. Z. jednati. NB. Tč.

419520   Zkurvysynsky Svazek: 7 Strana: 1143
Zkurvysynsky proti někomu jednati. Tk. VIII. 320. Z. udělati a zrádně nad svou ctí. Arch. VIII. 86.

419521   Zkurvysynstvo Svazek: 7 Strana: 1143
Zkurvysynstvo, a, n., Schuftigkeit, f. Zápis učinili pod z-stvem. Let. 282.

419522   Zkurvysynstvo Svazek: 9 Strana: 0407
Zkurvysynstvo, a, n. Posílám vám ar- tikul, jaké se k. jednalo. Arch. XVI. 57.

419523   Zkúřiť Svazek: 8 Strana: 0512
Zkúřiť. Zkúřil = utekl. Brušp. Hledíková.

419524   Zkus Svazek: 5 Strana: 0512
Zkus, u, m. = zkušení, die Probe, Er- fahrung, der Versuch. Berg., Slov. Bern. Ze zkusu, a posteriori. Mor.

419525   Zkus Svazek: 7 Strana: 1143
Zkus. Šel na zkusy (na vandr). Šd.

419526   Zkusa Svazek: 5 Strana: 0512
Zkusa, y, f., die Erzprobe. Šm.

419527   Zkusebný Svazek: 10 Strana: 0533
Zkusebný. Z. dušesloví. Čad. 82.

419528   Zkusič Svazek: 7 Strana: 1143
Zkusič, e, m., temptator. Pršp. 46.

419529   Zkusidlo Svazek: 5 Strana: 0512
Zkusidlo, a, n., der Prüfstein. Zacho- vání příkazů Páně jest neomylným z-dlem lásky naší k němu. Sš. J. 231.

419530   Zkusilosť Svazek: 5 Strana: 0513
Zkusilosť, i, f. = zkušenosť, die Erfah- renheit. Ros.

419531   Zkusilý Svazek: 5 Strana: 0513
Zkusilý = zkušený, erfahren.

419532   Zkusitel Svazek: 5 Strana: 0513
Zkusitel, e, m., der Versucher, Experi- mentator. Veleš., Boč., D.

419533   Zkusitelka Svazek: 5 Strana: 0513
Zkusitelka, y, f., die Versucherin, Ex- perimentatorin.

419534   Zkusitelnodějinový. Z Svazek: 10 Strana: 0533
Zkusitelnodějinový. Z. věda ku př. přírodopis, Naturgeschichte. Čad. 95.

419535   Zkusitelnorozumový Svazek: 10 Strana: 0533
Zkusitelnorozumový. Z. věda ku př. přírodozpyt, Naturlehre. Čad 95.

419536   Zkusitelný Svazek: 5 Strana: 0513
Zkusitelný, erprobbar.

419537   Zkusitelný Svazek: 10 Strana: 0533
Zkusitelný, empirisch, lépe: zkušebný. Vz Čad. 113.

419538   Zkusiti Svazek: 5 Strana: 0513
Zkusiti, zkus, se (íc), il, šen, ení; zkou- šeti, el, en, ení; zkušovati = okusiti, kosten, verkosten; ohledati, zpytovati, vyšetřiti, ver- buchen, probiren, Probe anstellen, einen Ver- such machen, prüfen; dověděti, se, ohledati, shledati, erfahren, Erfahrung machen. Jg., Ž. wit. 34., 16., 16. 3. — abs. Však vy juž jste toho prestál dosť, ať zkusí zase mladší. Večeř. Pov. Ej veť som nie včerajší, zkusil som. Poř. Zátur. Kdo (sám) nezkusil, neuvěří (jinému). Poř. Šd., Hkš. — co, koho: jídla (okoušeti), Us., člověka; tam jej zkusím, Br., své štěstí, D., pravdu něčeho, V., žáka z. Us. Choď na vandry anebo vojnu zkus. Zpěv. I. 31. Radostné i smutné věci zkušuje. Zpěv. I. 232. Co člověk zkusí, než se hrobu dohrabe (než ty své kosti složí, seine Ge- beine zur Ruhe legt). Us. Dch. Dál mne nezkoušejte. Us. Dch. Svět z. Mt. S. I. 95. Išiel som s batôžkom na chrbáte s palicou v ruke zkusovať svet. Frsc. Zor. I. 18. A ta služebná děvečka mnoho zlého zkusí, leda- jakéhosi kluka (leda jaké šelmy) poslouchati musí; Hnala husičky do pola, aby tam něco skusila. Sš. P. 258., 335., 692. Bůh své věrné zkušovati ráčí. BR. II. 99. b. Zkusi Lubor chrabrosť moju. Rkk. 43. Aby zkusil nás. Št. Kn. š. 27. Zkus sebe sám člověk; Protož postěhuji ho tam a tu ho zkusím; Poče počet klásti t. j. jich zaslúženie zku- šovati. Hus I. 331, II. 92., 389. Kámen zlato zkouší a zlato lidi. Prov. Kmp. Č. 80. Oheň zlato zkušuje a zlato člověka. Prov. Tč. Dokud člověka nezkusíš, nepočítej ho za přítele. Us. Tč. Dej, Bože, všecko uměti, ale ne všecko zkoušeti. Prov. Pk. Kdo nic nezkusil, nic neví. Č. — čeho. Oheň zkušuje zlata. Mudr., Lom. Z. bídy. Vrat. Ucho řečí zkušuje; z. duchů. Br. Zjevněť jest, že soudce a přísežní, kteříž svědků zkušují, lépe mohú věděti, kterak veliká víra měla by přidána býti svědkům. CJB. 411. Zku- šovati střiebra. Ž. wit. 65. 10. Sveta chcel skusiť; Ja sveta skusím. Ht. Sl. ml. 217. Poď so mňou voľač sveta zkúsiť. Dbš. Sl. pov. I. 93., 515. Však toho zkusí bláhovec, až bude zle. Večeř. Pov. Zřízením biskupství olomúckého prohlášena jest Morava jaksi za způsobilou, aby zkoušela i vlastních sil svých. Ddk. II. 214. Bídných konců tam se zkusí, kde k činům těmto mlčeti se musí. Shakesp. Tč. Půjdu, abych zkusil světa. Kld. II. 5. Z. svého štěstí. Mus. 1880. 134. Pán Kristus víry té ženy zkušoval; Jakož oheň kovu zkušuje, tak světlo čisté pravdy zkušovati učení bude. BR. II. 159., 539. a. Zkušujte duchuov, jsou-li z Boha. Hus III. 303. Do soudu se nepouštěj, dříve jiné cesty zkoušej. Us. Šd. Kdo čeho nezkusil, neumí o tom rozprávěti. Prov. Jg., Lb., Kmp. Č. 134. Nezkoušej toho, co má černý ocas (špatný konec). Mus. — Troj., Št. — koho, co, se v čem, kde. V tom se sám zkus. Štelc. V tom se zkuse tomu jiné uč. Mudr. Mnoho ve světě zkusil. Ros. Někoho v něčem z., J. tr.; žáka ve škole z. Us. Zkusil se v hospodářství. Kká. Td. 301. U víře ho zkušoval. BR. II. 270. Zkus u vieře, v na- ději a lásce; Protož v tom každý sebe zkus a tak jsa spósoben... Hus I. 331., 332. — co na čem, kde. Zkusila to na svém synu. Jel. Ďábel zkoušel Ježíše na poušti. Ml. Bůh židy na poušti zkoušel. Ml. Šat na sobě z. Us. Dch. Něco sám na sobě z. Mž. 6. Mladý rytíř rád zkoušel své síly na honech. Ddk. IV. 247. Meče na mrtvém nezkoušej (nepřítomného nepomlouvej). Bdl., Bž. exc. — kdy. Dříve zkusiti, pak chváliti. Šml. — koho proč. Nechť zkusím pro toho muže, co děvče jen zkusiť může, předc mnoho nezkusím. Ps. slez. Šd. Zkoušeti žáka pro classibus. Us. — co, čeho čím. Bůh zkouší tě nohou (bolavou). Šml. Zlato se ohněm zkouší. Prov. Tč. Ohněm si mne zkusil a nenie na mně nalezena zlosť; A řekl jemu, aby prstem zkusil i rukú i boka jeho. Hus I. 349., II. 164. — oč. Treskce člověka u vieře vlažného neb studeného, aneb ovšem jenž nižádné viery nenie, ale chce zkusiti o zdraví syna svého, kaký by byl Kristus a kto by byl a kterak by mnoho mohl. Hus II. 386. — jak. Zkoušel klíč za klíčem. Kn. poh. II. 220. Zkoušel pána Krista, zkoušel po první, vyvedl ho k hromadě kamení. Sš. P. 34. Jak myslím, tak mluvím, to dobře víš, jestli předce má budeš, lépe zkusíš. Ps. slez. Šd. On a mnozí jiní skrze něho zkusí toho na sobě, co zmůže této naší stolice síla. Ddk. II. 247. Penězoměnci peníz netoliko dle nápisu, nýbrž i dle zvuku a tíže zkoušejí. Sš. II. 128. Protivenství pak slovou pokušení proto, že Bůh skrze ně víry naší zkušuje. BR. II. 779. a. Toho s velikou žalosti zkušovati nemusili. V. — čeho s kým. Zkusiti čeho s kým. Ben. — co od koho. Moc jsme od něho zkusili. Us. — co kdy. Po ta léta mnoho jsem zkusil. Us. — koho z čeho zkoušeti: z la- tiny. Pozn. Někteří brusiči tuto vazbu za špatnou mají, ale proč by jí byla? doložena ovšem není. Cf. Z. koho v čem. — s inft. Zkoušíš vnikať v radu nebe. Kká. Osv. V. 35.

419539   Zkusiti Svazek: 7 Strana: 1143
Zkusiti. Ž. kl. 11. 7. a j. — abs. Kdo cestuje, zkusuje. N. Hlsk. XXI. 273. — čeho. Protivenstvie zkušuje lidí jako oheň zlata. Krnd. 205. —co s kým jak dlouho. S nimi až do nejnovějška společný los zku- šovalo. Koll. III. 177.

419540   Zkusiti Svazek: 9 Strana: 0407
Zkusiti. Zkusit', čo je zlé; Zkus všeho, dobrého sa drž. Zát. Př. 379b., 152b.

419541   Zkusiti co m Svazek: 8 Strana: 0512
Zkusiti co m. čeho v Rkk. Vz Mus. 1896. 264., List. fil. 1896. 345. Cf. Zhrdati.

419542   Zkusmo Svazek: 5 Strana: 0513
Zkusmo, versuchsweise. Tržiště z. určiti. Mj. 68., 16. Prsty její probíhaly se z. po klávesnici. Šml. v Osv. XII. 539.

419543   Zkusnosť Svazek: 5 Strana: 0513
Zkusnosť, i, f., die Erfahrungskunde, Empirie. Nauka z-sti. Dk. P. 71.

419544   Zkusnosť Svazek: 7 Strana: 1143
Zkusnosť, experientia. Pršp. 41.

419545   Zkusný Svazek: 5 Strana: 0513
Zkusný = empirický, empirisch, Er- fahrungs-, praktisch. Dk. P. 114. Z. lučba, nauka, úsudek, Krok., věda. Kaizl. 36.

419546   Zkusy Svazek: 5 Strana: 0513
Zkusy, pl., m. = zkušená. Preto si bol umienil, že aj syna najskôr doma priučí práci a remeslu, potom ale na zkusy vy- praví do světa. Frsc. Zor. I. 31. Ide, ide na tie zkusy a dlho nemôže nic zkusiť. Dbš. Sl. pov. VIII. 4.

419547   Zkuš Svazek: 5 Strana: 0513
Zkuš, e, m. = zkouška, die Prüfung. Uměj ten z. snésti. Kanc. o Štěp.

419548   Zkuš Svazek: 10 Strana: 0533
Zkuš, e, f. To je z. = svízel. Lomnice nad Luž. List. fil. 1902. 254.

419549   Zkušák Svazek: 5 Strana: 0513
Zkušák, a, m. = beran, der Hammel. Ja.

419550   Zkušba Svazek: 5 Strana: 0513
Zkušba = zkouška, zkoušení, die Prüfung, der Versuch. Mark. Z. víry Mariiny záležela 322 v tom, že . . . Sš. L. 21. Leč v té zkušbě neobstál jinoch. Sš. Mr. 46. — Z., die Em- pirie, Erfahrungskunde. Nz.

419551   Zkušebna Svazek: 5 Strana: 0514
Zkušebna, y, f.,das Probirlokal, die Versuchswerkstätte. Šp. Z. trub. J. Krost.

419552   Zkušebné Svazek: 5 Strana: 0514
Zkušebné, ého, n., die Prüfungstexe. J. tr.

419553   Zkušebně Svazek: 7 Strana: 1143
Zkušebně, empirisch. Psp.

419554   Zkušebník Svazek: 5 Strana: 0514
Zkušebník, a, m., der Empiriker. Sm.

419555   Zkušebnosť, i Svazek: 5 Strana: 0514
Zkušebnosť, i, f. v širším smyslu = souhrn všech zjevův anebo v užším smyslu vztahuje se k jednotlivému případu, die Empirie. Vz S. N.

419556   Zkušebný Svazek: 10 Strana: 0533
Zkušebný = empirický. Čad. 45. Sr. Zku- sitelný.

419557   Zkušebný, -ní Svazek: 5 Strana: 0514
Zkušebný, -ní = zkoušky se týkající, Prüflings-, Probe-, Experimental-, Probir-, Versuchs-. Sedl. Z. čekatel, der Probe- kandidat, kommisse, die Prüfungskommission, předmět, der Prüfungsgegenstand, předpis, die Prüfungsvorschrift, vysvědčení, das Prü- fungszeugniss, jízda, die Probefahrt, čas, die Probezeit, J. tr., kotouček, die Probe- scheibe, cín, das Probezinn, olovo, das Probe- Blei, arch, der Probebogen, rok, das Probe- jahr, Nz., deska, die Probeplatte, kyselina, die Probesäure, sklenička (skoumavka), das Probirgläschen, práce, die Probearbeit, Ver- suchsarbeit, nález, der Prüfungsbefund, ko- houtek, der Probehahn, jednaní, Šp., silo- zpyt, die Experimentalphysik, Sl. les., mo- ždířek, die Eprouvette, střílení, das Probe- schiessen, Čsk., kommissar, síň, Us., pole, das Versuchsfeld, stanice, die Versuchssta- tion, volba, die Probewahl, Dch., kámen, der Probirstein, Kk., plynoměr, der Experi- mentirgasmesser, J. Krost, zámyčka, Wld., návod, Mj. 2., zkoumání, Osv. I. 140., lžíce, der Probelöffel. KP. V. 67. Kolik lacinějšího kovu bylo k hřivně přimícháno, ustanovo- valo se váhou z-bní. Ddk. VIII. 212. Ve slohu z-bném děláme z věcí představy; Sloh dělí se ve sloh přezvědný či z-bný (empi- rický) a ve sloh dozvědný (rationalní). Hš. Sloh. 136., 156.

419558   Zkušelivý Svazek: 5 Strana: 0508
Zkušelivý = kdo pilně zkouší, gern ver- suchend. Jg.

419559   Zkušelý Svazek: 5 Strana: 0514
Zkušelý = zkušený, erfahren. — čeho. Já sem toho dobře z-lý. Na Mor. Sd., Tč.

419560   Zkušelý Svazek: 8 Strana: 0512
Zkušelý = zkušený. Z. doktor. Kat. z Žer. I. 183.

419561   Zkušená Svazek: 5 Strana: 0514
Zkušená, é, f., vz Zkušený.

419562   Zkušenec Svazek: 5 Strana: 0514
Zkušenec, nce, m., der Praktiker. Dch., Šp., Dch.

419563   Zkušenek Svazek: 5 Strana: 0514
Zkušenek, nku, m., die Probe. Dal jsem mu to na z. (na zkušenou). Ros.

419564   Zkušení Svazek: 5 Strana: 0514
Zkušení, n., vz Zkusiti. — Z = ohledání, pátrání, vyšetření, die Probe, der Versuch. Na z. když přijde. Jel. Moudrosť a umění z-ním dosažená; z-ním čeho docházeti; z-ním rozumnosť utvrditi. Kom. Obyčej činí ře- meslo a z. mistrovstvo nalezlo. Dal. Časté z. mistrovstvo jest nalezlo. Dal. 119. Kdo na z. mnoho nakládá, ten na zlatou udici ryby chytá, hledá jehly, pálí svíčku. Lb. — Z. = vědomosť, zběhlosť, umělosť, známosť, die Erfahrung. Z-ním zmoudřeti. D. Koruna starců jest z. ve mnohých věcech. Br. Cvi- čení a z. dává umění. Prov. Jg., Šd., Lb., Bž. Z. potvrzuje, Koc, ukazuje. Kom. Z. míti. V. Aby z vlastního z., z srdce k srdci kázati mohl. BR. II. 39. b.

419565   Zkušenina Svazek: 5 Strana: 0514
Zkušenina, y, f. = zkušenek. Ros.

419566   Zkušenka Svazek: 5 Strana: 0514
Zkušenka, y, f. = zkušenek. Ros.

419567   Zkušenosť Svazek: 5 Strana: 0514
Zkušenosť, i, f. = zkušení, vědomosť, die Erfahrung, Prax. Z není holá konkrét- nosť, neb pouhý názor není ještě z-stí. Hš. Sloh. 156. Lékař rozumem a z-stí obdařený. Kom. Ze z-sti poučený. Kram. Z. nám vy- jevuje. Toms. Dle z-sti; se z-stí srovnáva- jící se. Nz. Vlastní z. o sobě samém, o li- dech jiných; cizí z. Dk. P. 1. Z. jest zá- kladem poznání veškerého. ZČ. 6. Bez zku- šenosti člověk nikde nezajde. Ht. Sl. ml. 163. Z. v účtovaní, die Rechnungsprax, z. v jednání, v obchodu, die Geschäftsprax. Šp. V čem žádáš míť umění, skušenosť ti zjeví. Mor. Té. Skušenosť nejlepší učitel. Mor. Tč. Znám to z vlastní z-sti. Us. Vědělť zajisté ze z-sti, že král nepropustí této pří- ležitosti. Ddk. II. 392. Všeliká však z. psy- chologická nás nutí za to míti, že . . . Sš. J. 84. Čas a z. dělá lidi opatrny. Exc. Sig- mund zajisté byl hojnou z-stí světa nabyl té opatrnosti .... Z. trpká ještě ho nepo- učila. Pal. Děj. III. 3. 212., IV. 2. 339. Když není zletilosti, není ani zkušenosti. Sk. Z. nad učenosť, die Praxis ist höher anzuschla- gen als die leere Theorie. Mor. Šd. Cizí z. jest nejlacinější učitel; Vlastní z. jest nej- dražší přítel; Kdo se spravuje cizí z-stí, ten hraje na jistého a koupaje se neutone, neb se drží břehu. Lb. Cvičenosť a zkuše- nost dává umělosť. Poř. Šd. Stran přísloví vz: Dva, Hořeti u koho, Křivda, Lidé, Ovce, Pomoci komu, Pták, Ptáti se, Rada, Spáliti se kde, Svoliti k čemu, Škoda, Ško- diti, Výstraha, Zkušeni, Zkušený.

419568   Zkušenosť Svazek: 7 Strana: 1143
Zkušenosť. Cf. Jg. Slnosť. 92.

419569   Zkušenost Svazek: 8 Strana: 0512
Zkušenost. Z. je moudrosť. Šml. VIL 256. Z-stí hlava zmoudří a srdce se obrní. Ib. VIII. 7. Dobrá je učenosť, lepší jest z. Nár. list. 1894. č. 284.

419570   Zkušenost Svazek: 9 Strana: 0407
Zkušenost' stojí peniaze atd. Vz Zát. Př. 138. nn., 151. nn,, IX. Z-sti a času neškodí nikdy; Z. jest mateří pravé moudrosti Šml. X. 311., 292.

419571   Zkušenost Svazek: 10 Strana: 0533
Zkušenost' přivádí k rozumu. Stan. I. 141. Vlastní z. nejlépe přesvědčuje. Nár. list. 1903. 216.

419572   Zkušenostně Svazek: 10 Strana: 0533
Zkušenostně. Poznatky z. zjištěné. Ott. XX. 295.

419573   Zkušenostní Svazek: 9 Strana: 0407
Zkušenostní prvek. Krč. Assoc. 65.

419574   Zkušenství Svazek: 5 Strana: 0514
Zkušenství, n., der Empirismus. Nz.

419575   Zkušený Svazek: 5 Strana: 0514
Zkušený = shledaný, zkušením nabytý, erprobt, versucht, bewährt. Z. věc, přítel, Jel., lék. D. Z. způsobilosť, J. tr., lékař- ství (lék). Dch. Maje to z-né. BR. II. 492. b. — čím. Strom věkem z-ný. Kká. Š. 98. Šle- chetnost odporami z-ná protivnými. Troj. — Z. = zkusilý, zběhlý, umělý, učený, pově- domý, erfahren, bewandert. Skušený, z. V. Kdo sobě známosť užíváním stvrdil, z. jest. Kom. Dobrým a z-ným býti lékařem. Mus. Člověk z-ný, ein praktischer Mensch. J. tr. Z-ný člověk lépe na dno vidí. Skp. Z-mu věř, experto crede Ruperto. Dch., Lb., Sb. uč. Strany pořekadel vz Moudrý. — čím. Muž věkem z-ný. J. Lpř. — čeho. Toho všeho jsme mi dobře z-ni. Brt. S. 48. Jsme toho z-ni, že . .. Dch. — v čem: v hojení, v právích, v svobodném umění. V., J. tr. Je v tom dobře z. D. Z-ný v lidech farář netajil. Kos. Markrabí nezkušený u válce a vládě. Ddk. II. 195. — Zkušená = zku- šení, zkouška, der Versuch, die Probe. Do světa na z-nou jíti (se vybrati). Sych. Na z-né býti. Zlob. Odjel na z-nou. Dch.

419576   Zkušený Svazek: 9 Strana: 0407
Zkušený. Z-mu nejvíce se má věřiti. Fisch. Hosp. 7. Z. řeč (vzatá za zkušenou). Jrsk. XVIII. 29. Stojí to za z-nou. Jrsk. XVIII. 29.

419577   Zkušený v čem Svazek: 7 Strana: 1143
Zkušený v čem. Ve známosti bylin z-ný. Šf. Strž. II. 439.

419578   Zkušitel Svazek: 5 Strana: 0514
Zkušitel, e, m., der Versucher. Z. vína, der Weinschmecker. D. Vz Zkušitel.

419579   Zkúškový Svazek: 7 Strana: 1143
Zkúškový, Prüfungs-. Z. stroj. Ev. šk. II. 51. Z. pití. DŠk. IV. 177.

419580   Zkušovací Svazek: 5 Strana: 0514
Zkušovací, Probir-. Z. kámen, Lpř., Bern., trubka. Techn. Zkušovač, e, m. = zkusitel.
Zkušovačka, y, f., die Versucherin. Jg.
Zkušovačný = zkušovný, Probir. Bern.

419581   Zkušování Svazek: 5 Strana: 0514
Zkušování, n. = vyšetřování, die Er- forschung, Versuchung. V.

419582   Zkušovaný Svazek: 5 Strana: 0514
Zkušovaný = zkušený něčeho, prohnaný v něčem. Vz Zkušený. Mor. Vck.

419583   Zkušovatel Svazek: 5 Strana: 0514
Zkušovatel', e, m., der Prüfer, Exami- nator. Vysokoctení z-lia tej zkúšky. Slov. Zátur. Vinš. I. 38. Vz Zkušitel.

419584   Zkušovateľský Svazek: 5 Strana: 0515
Zkušovateľský sbor, die Prüfungskom- mission. Slov. Zátur. Vinš. I. 40.

419585   Zkušovati Svazek: 5 Strana: 0515
Zkušovati, vz Zkusiti.

419586   Zkušovka Svazek: 5 Strana: 0515
Zkušovka, y, f. = zkušování, die Probe. Na Slov. Bern.

419587   Zkušovník Svazek: 5 Strana: 0515
Zkušovník, a, n. = zkušovač, der Pro- birer. Na Slov. Bern.

419588   Zkušovný Svazek: 5 Strana: 0515
Zkušovný, Probir-. Z. kámen, pec. Bern.

419589   Zkutiti Svazek: 5 Strana: 0515
Zkutiti, vz Skutiti.

419590   Zkutnerovati Svazek: 5 Strana: 0515
Zkutnerovati, kutteniren. — co: sukno, zastr. Klat.

419591   Zkúzlený Svazek: 7 Strana: 1143
Zkúzlený, vz Zkouzliti. — čím: zpe- vom. Ev. šk. III. 2.

419592   Zkužok Svazek: 5 Strana: 0515
Zkužok (-ák), a, m., der Knicker. U Místka, Škd.

419593   Zkváceti koho čím Svazek: 10 Strana: 0533
Zkváceti koho čím. Zkvácí mne (ještěr) valným těla hmotem (skácí, porazí). Mor. Prvotiny 1814. 54. Sr. Skvacnouti. V V. 515. znamení otázky za sklesnouti vymaž.

419594   Zkvacnúti Svazek: 5 Strana: 0515
Zkvacnúti = sklesnouti? — kam. Idea křesťanstva historického zkvacla na suchú pohanskú morálku. Slov. Phld. III. 2. 151.

419595   Zkváknouti Svazek: 5 Strana: 0515
Zkváknouti, vz Skváknouti.

419596   Zkvapiti Svazek: 5 Strana: 0515
Zkvapiti, eilen. Ant. Mrk.

419597   Zkvapiti koho Svazek: 10 Strana: 0533
Zkvapiti koho = překvapiti. Střela smrti tě z-la. Mark.

419598   Zkváriti Svazek: 5 Strana: 0515
Zkváriti, il, en, ení = skliditi, abräumen. Slov. — co: zboží. Plk.

419599   Zkvasitelný Svazek: 7 Strana: 1143
Zkvasitelný, gährungsfähig. Z. hmota. KP. V. 330.

419600   Zkvasiti Svazek: 5 Strana: 0515
Zkvasiti, vz Skvasiti.

419601   Zkvašení Svazek: 7 Strana: 1143
Zkvašení, n., Gährung, f. Z. vína. Us. Pdl.

419602   Zkvašený Svazek: 7 Strana: 1143
Zkvašený; -en, a, o, zur Gährung ge- bracht.

419603   Zkvěsti Svazek: 5 Strana: 0515
Zkvěsti, zkvísti, zkvětu, zkvětl, zkvítl, zkvětení; zkvísti, zkvésti, zkvetu (zastr. zektvu), zkvetl, zkvetení; zkvetnouti, zkvět- nouti, zkvitnouti, tl, utí; zkvětati, zkvítati, zkvétati; skvětávati, zkvítávati, zkvétávati, aufblühen. Cf. Kvésti. — abs. Zkvetl jako lilium. Br. Mysli naše okřály, zkvetly a obžily. V. Obchod zase zkvětati počíná. Kram. Zkvit- núť musí veda. Lipa II. 152. Musí sa v male dokázať verným, kto nechce večne zostať mizerným, musí pučiť, co chce zkvitnúť. Č. Čt. II. 155. Nu a pak, až jako růže zkvitne. Hdk. Č. 217. Bože daj zdaru našej domo- vine, slovenské slávné okolie nech zkvetá. Č. Čt. II. 125. Vizme, zkvetla-li jest vinice, zrodili-li sú květové ovoce. Hus III. 90. — kde. Jaj, už tebe jiný zkvitnul pod očima. Pokr. Z hor. 89. Na našich hroboch nová sláva zkvitne. Na Slov. Tč. Myšlénka v duši mojí zkvetla. Osv. VI. 57. Zdaž lilie to na pomoří zkvětly. Kká. K sl. j. 105. — od- kud. Z viery zkvitne naša spása. Č. Čt. II. 180. Tak obec zkvete z mdloby tíhy. Kká. Td. 208. Tvůrčí síla člověku z prachu dala zkvésť. Čch. Bs. 134. K životu zas tělo z tebe z nova zkvete. Sš. Bs. 7. — komu. Jaro ti zkvítá (jsi v nejlepších lé- tech). Us. Dbv. — pro koho. Růže jen pro ni zkvetá. Hlas. — jak. Církev tamější zkvétla nade vše jiné církve. Sš. I. 3. Až jí líce růží zkvetou. Čch. Bs. 100. Zkvésti na junáka. Kká. K sl. j. 89. Chodí si on sťa vetor bez dráhy, bez cesty, strachy pred ním a za ním bájočné povesti. Nad biedou utisnutou poslom božím vstává, kvetom zkvitá krvavým na rumišti práva. Btt. Sp. 33. Na růže zkvětlo mých bolestí hloží. Osv. VI. 595. Bez tebe dům žádný zdarem nezkvete. Msn. Or. 153. — več. V čin zkvétá každá tvoje snaha. Osv. VI. 462. V divnou strakatinu pronárodů od nedávna panstvo české zkvetá. Čch. Mch. 12. — kdy. Co jarem celým zkvetlo. Vrch.

419604   Zkvésti Svazek: 5 Strana: 0515
Zkvésti, vz Zkvěsti.

419605   Zkvésti Svazek: 10 Strana: 0533
Zkvésti. Koruny vaše zetkvú (zkvetou). Kar. 8. — čím. Svobodou zkvétati, Kká. Sion I. 241.

419606   Zkvět Svazek: 5 Strana: 0515
Zkvět, u, m., das Aufblühen. Richardův z. buď nepřátel tvých zkázou. Shakesp. Tč.

419607   Zkvětání Svazek: 5 Strana: 0515
Zkvětání, n. A hoříš láskou k národu z. Nitra VI. 157.

419608   Zkvětati Svazek: 5 Strana: 0515
Zkvětati, zkvétati, vz Zkvěsti.

419609   Zkvětávati Svazek: 5 Strana: 0515
Zkvětávati, zkvétávati, vz Zkvěsti.

419610   Zkvětilý Svazek: 5 Strana: 0515
Zkvětilý = květovaný, blumig. Z. stil. Nz.

419611   Zkvetlý Svazek: 5 Strana: 0515
Zkvetlý, aufgeblüht. Aqu. Z. luh, Čch. Petrk. 16., růže. Vrch., Hdk. Hledá zem slunnou a zkvetlou. Kká. Les prejdúc, pa- sienky a lazy, zbočili poľním chodníkom. Tu slnko nič viac neodrazí: plávoľne zkvet- lým ľadníkom. Phld. IV. 26. Marie, tys nade vše panny panie zkvetlá. Sv. Mař. v. 387. — kde. Z-lý na vlnách kalich lek- nínu. Vrch. N. bs. ep. 9. — jak. Ostružina bujně z. Čch. Petrkl. 41. Nově z. směr. Osv. I. 366.

419612   Zkvetlý Svazek: 7 Strana: 1143
Zkvetlý. Dítko ze semene tvé lásky z-lé. Štulc. I. 61.

419613   Zkvetnouti Svazek: 5 Strana: 0515
Zkvetnouti, vz Zkvěsti.

419614   Zkvetnutí Svazek: 7 Strana: 1143
Zkvetnutí, n. Z. literatury, das Auf- blühen Šf. Strž. II. 204.

419615   Zkvětovaný Svazek: 7 Strana: 1143
Zkvětovaný. Okna mrazem z-ná. Č. Kn. š. 75.

419616   Zkvětovati Svazek: 5 Strana: 0515
Zkvětovati = květy ozdobiti, vyšiti, be- blümen. Ros. — co.

419617   Zkvičeti Svazek: 5 Strana: 0515
Zkvičeti, el, ení, zkvíknouti, knul a kl, utí; zakvičeti, aufwinseln, aufgrunzen. — proč: bolestí. Ms. Sviňa by zkvíkla od něho (tak je kyslé to ovocie). Poř. Zátur. — jak. Pichne prasa ražňom a to zkvíkne, až sa mu zem ohlási. Dbš. Sl. pov. V. 55.

419618   Zkvičeti proč Svazek: 10 Strana: 0533
Zkvičeti proč: bolestí (o vepři). Gest. B. 54a.

419619   Zkvíknouti Svazek: 5 Strana: 0515
Zkvíknouti, vz Zkvičeti.

419620   Zkvílený Svazek: 5 Strana: 0515
Zkvílený, vz Zkvíliti.

419621   Zkvíliti Svazek: 5 Strana: 0515
Zkvíliti, il, ení = počíti kvíleti, anfangen zu weinen, ins Weinen ausbrechen. Kdoby ji (písničku) zpíval a i také zkvílil. Lom. Byl často silným pláčem zkvielen. Pravn. 679. — koho. Tak počal naříkati, až téměř všecky zkvílil, zum Weinen bringen. Pal. Děj. V. 2. 36.

419622   Zkvíliti Svazek: 9 Strana: 0407
Zkvíliti. Tím by živé zkvílil, zamútil. Chč. (List. fil. 1898. 388. )

419623   Zkvísti Svazek: 5 Strana: 0515
Zkvísti, vz Zkvěsti.

419624   Zkvítati Svazek: 5 Strana: 0515
Zkvítati, vz Zkvěsti.

419625   Zkvítávati Svazek: 5 Strana: 0515
Zkvítávati, vz Zkvěsti.

419626   Zkvitiť koho Svazek: 7 Strana: 1143
Zkvitiť koho = vyrovnati se s kým. U Kdýně. Rgl.

419627   Zkvitnúť Svazek: 7 Strana: 1143
Zkvitnúť, erblühen. A jak môž den tam slávy z. Phľd. V. 50.

419628   Zkydání Svazek: 10 Strana: 0533
Zkydání, n. Mrzkého z. hodného býti pravím. 1527. Mus. 1905. 434.

419629   Zkydati Svazek: 5 Strana: 0515
Zkydati, vz Skydati.

419630   Zkydati Svazek: 8 Strana: 0512
Zkydati. Zradili.(je) z-vše (zohyzdivše) je kacieřstvím. Chc. S. 66.

419631   Zkydati. A Svazek: 7 Strana: 1400
Zkydati. A bludem to zkydají. Chč. m. s. III. 99.

419632   Zkýchnouti Svazek: 5 Strana: 0515
Zkýchnouti, chnul a chl, utí = zakých- nouti, niesen. A všeci rázem zkýchli. Us. Šd. — Z. = zemříti, sterben. V Ještěticích ho dopadli a dali mu jich, až zkýchl. U Rychn.

419633   Zkýchnouti Svazek: 9 Strana: 0407
Zkýchnouti. Zkýchlo mu = zklaplo mu. Hoř. 96.

419634   Zkyjovati Svazek: 5 Strana: 0515
Zkyjovati, vz Skyjovati.

419635   Zkykyríkať Svazek: 5 Strana: 0515
Zkykyríkať. Kohút z-kal. Slov. Zátur.

419636   Zkynouti Svazek: 5 Strana: 0515
Zkynouti, vz Skynouti.

419637   Zkynožený Svazek: 5 Strana: 0515
Zkynožený, abgemartert, abgeplagt, ab- gequält. Slov. Dnu vstúpil mlynár na ne- poznanie z-ný. Phld. III. 452. Môžu síce ešte doraziť vichrice na tieto kvetiny, ale vyschnúť a celkom podťaté byť nemôžu, viac z-né byť nesmejú. Phld. III. 370.

419638   Zkynožiť Svazek: 7 Strana: 1143
Zkynožiť = pokaziti. Val. Brt. D. 226., 300.

419639   Zkynožiti Svazek: 8 Strana: 0512
Zkynožiti včely. Phľd. XII. 32. (NZ. III. 31.).

419640   Zkynulý Svazek: 5 Strana: 0515
Zkynulý, vz Skynulý.

419641   Zkýpati Svazek: 5 Strana: 0515
Zkýpati = vykýpati, vyzkýpati. — co odkud: z hrnce. Šlez. Šd.

419642   Zkypělý Svazek: 9 Strana: 0407
Zkypělý. Prudký výbuch z lého citu. Pal. Pam. 298.

419643   Zkypěti Svazek: 5 Strana: 0515
Zkypěti, ěl, ění, aufsprudeln, aufwallen. — kde: na ohnisku. Phld. V. 65.

419644   Zkypra Svazek: 5 Strana: 0515
Zkypra = kypře, povlovně, locker, sachte. Z. něco stiskovati. Volk.

419645   Zkypřelý Svazek: 5 Strana: 0515
Zkypřelý, gelockert. Nz. lk.

419646   Zkypření Svazek: 5 Strana: 0515
Zkypření, n., die Auflockerung. Z. půdy. Sl. les. Přílišné z. svazů pánve. Křž. Por. 226.

419647   Zkypřený Svazek: 5 Strana: 0515
Zkypřený; -en, a, o, locker gemacht, locker. Z. sníh, Br., zem. — čím: země pluhem, motykou z-ná. Us. — jak. Hluboko z. země. Dlj.

419648   Zkypřeti Svazek: 5 Strana: 0515
Zkypřeti, el, ení = kyprým se státi, mürbe, locker werden, (von Mehlspeisen) auflaufen. KP. III. 213. Vlákna zkypřela. Techn. — kde. Hruda na slunci zkypří a člověk v bídě. Mor. Tč.

419649   Zkypřiti Svazek: 5 Strana: 0516
Zkypřiti, vz Skypřiti.

419650   Zkypřovati Svazek: 5 Strana: 0516
Zkypřovati, vz Skypřiti.

419651   Zkyptačiti Svazek: 5 Strana: 0516
Zkyptačiti, il, en, ení, verstümmeln. Slov. Ssk

419652   Zkysalý Svazek: 5 Strana: 0516
Zkysalý = zkyslý, sauer geworden. Ros.

419653   Zkysání Svazek: 7 Strana: 1143
Zkysání. Vz Kram. Slov.

419654   Zkysati Svazek: 5 Strana: 0516
Zkysati, sám a ši, al, ání, sauer werden. — abs. Smetanu svařiti, aby hned nezky- sala. Us. Dch. — kdy kde. Pivo přes noc ve džbáně zkysalo. Us. — komu. Mnoho piva mu zkysalo. Ros. — Vz Skys- nouti.

419655   Zkysati na Svazek: 9 Strana: 0407
Zkysati na ocet (nevdati, neoženiti se). Šml. IV. 194.

419656   Zkyselení Svazek: 5 Strana: 0516
Zkyselení, n., das Sauerwerden. — Z. = nepřátelství, die Feindschalt. Z. mezi nimi vzniklo. Osv. 1884. Wtr.

419657   Zkyselení Svazek: 7 Strana: 1143
Zkyselení, Feindschaft, f. Let. 277.

419658   Zkyselení Svazek: 10 Strana: 0533
Zkyselení, n. = nepřátelství. Jitření a z. působiti. 1621. Listář 153.

419659   Zkyselený Svazek: 5 Strana: 0516
Zkyselený; -en, a, o, sauer gemacht. Z. mléko. Z. voda, lépe: nakyslá. Km.

419660   Zkyseleti Svazek: 5 Strana: 0516
Zkyseleti, el, ení, sauer werden, ver- sauern. Pivo zkyselelo. Krab.

419661   Zkyseleti Svazek: 10 Strana: 0533
Zkyseleti = kyselým se státi. Kom. Did. 236.

419662   Zkyseliti Svazek: 5 Strana: 0516
Zkyseliti, il, en, ení; zkyselovati = ky- selým učiniti, sauer machen. — co: po- lívku. Sych. — koho = rozhněvati, erbit- tern, zornig machen. V. — koho s kým = rozhněvati. Háj. Nechtěl se s nimi z. Wtr. v Mus. 1844.442. — koho, se proti komu = rozhněvati. Více se proti sobě zkyselili. V. — se mezi sebou zkyselili. Reš. — proč. Daj se o to někomu dobrému ohle- dati tu v kraji, aťby skrze to páni zky- seleni nebyli. Arch. I. 240. — čím. Čímž by jedni proti druhým se z-li. BR. II. 773. b. Chlorid antimoničný několika kapkami kyseliny solné z. Zpr. arch.

419663   Zkyseliti Svazek: 7 Strana: 1143
Zkyseliti. Z-li sú se myslí. Ev. Nik. (Mus. 1891. 538.).

419664   Zkyselniti Svazek: 5 Strana: 0516
Zkyselniti = v kyselinu proměniti, in eine Säure verwandeln. Pr. Chym. 65.

419665   Zkyselý Svazek: 9 Strana: 0407
Zkyselý. Z. pivo = zkysalé. XV. stol. Čes. 1. VII. 59.

419666   Zkyslený Svazek: 7 Strana: 1143
Zkyslený = zkyslý. Z. pivo, zem. Slov. ZObz. XXI. 277., XXIII. 253.

419667   Zkysličniti Svazek: 5 Strana: 0516
Zkysličniti, il, ěn, ění = s kyslíkem spo- jiti, mit Sauerstoff verbinden. Pr. Chym. 17.

419668   Zkysliť sa Svazek: 8 Strana: 0512
Zkysliť sa. Mäd zkyslí sa = zkyše. Zvolen.

419669   Zkyslý Svazek: 5 Strana: 0516
Zkyslý, vz Skyslý.

419670   Zkysnouti Svazek: 5 Strana: 0516
Zkysnouti, vz Skysnouti.

419671   Zkysnuti, n. Z Svazek: 10 Strana: 0533
Zkysnuti, n. Z. půdy. Nár. list. 1905. 229. 1.

419672   Zkýsti Svazek: 7 Strana: 1143
Zkýsti. Když se poče len z zemie z. Ezp. 979.

419673   Zkýsti se odkud Svazek: 10 Strana: 0533
Zkýsti se odkud: ze země, exire humum. Baw. E. v. 979.

419674   Zkýščelý Svazek: 5 Strana: 0516
Zkýščelý. Mléko je z-lé = dělá se z něho kýška. Mor. Šd.

419675   Zkýščiti sa Svazek: 5 Strana: 0516
Zkýščiti sa = v kýšku se proměniti, sraziti se. Mléko sa zkýščí. Na Zlínsku. Brt.

419676   Zkýšiti sa Svazek: 5 Strana: 0516
Zkýšiti sa = zkýščiti sa. Slov. Dbš. Obyč. 57.

419677   Zkýštiti se Svazek: 5 Strana: 0516
Zkýštiti se = zkýščiti se. Cf. Zkeščeti. Na Hané. Bkř.

419678   Zkývať Svazek: 5 Strana: 0516
Zkývať = zakývati, zatřásti. — čím. Nezkýveť tou zotročenou massou, bo i du- chovenstvo drží s pánmi. Slov. Zbr. Hry. 3.

419679   Zkyvětovati Svazek: 5 Strana: 0516
Zkyvětovati, Jemand. orientiren, helfen. Slov. Koll.

419680   Zkyvotať sa Svazek: 5 Strana: 0516
Zkyvotať sa = zakývati se, zatřásti se. Ha, čo to bleslo? Anjel sadnul zemskú na os; ta zkyvotala sa jak pierko chvoje. Slov. Phld. IV. 440.

419681   Zl Svazek: 5 Strana: 0516
Zl. = zlatý (skráceno), ein Gulden. Us.

419682   Zlá Svazek: 5 Strana: 0516
Zlá, vz Zlý.

419683   Zlabužněnosť Svazek: 5 Strana: 0516
Zlabužněnosť, i, f. = mlsnosť, die Lecker- mäuligkeit. Dch.

419684   Zlabužněti Svazek: 5 Strana: 0516
Zlabužněti, ěl, ění = labužným se státi, leckermäulig werden. Us.

419685   Zlabužniti Svazek: 5 Strana: 0516
Zlabužniti, il, ěn, ění, leckermäulig ma- chen. — koho čím. Us.

419686   Zlacení Svazek: 5 Strana: 0516
Zlacení, n., die Vergoldung. Z. mdlé, Prm. IV. 164., bohaté. Dch. Přímé z. že- leza. Vz Prm. III. č. 17. Z. železa v ohni. Vz Prm. III. č. 15. Z. za mokra. Vz Prm. 1878. č. 9. — Vz Zlatiti.

419687   Zlacení Svazek: 8 Strana: 0512
Zlacení, n. Z. skla. Vz Mrš. 264.

419688   Zlacený Svazek: 5 Strana: 0516
Zlacený; -cen, a, o, vergoldet. Z. desky, Us., klíč. Us. — čím. Obzor červánkem z-ný. Osv. VI. 56. — kde, jak. Železo v ohni, za mokra z-né. Vz Zlacení.

419689   Zlacinění Svazek: 5 Strana: 0516
Zlacinění, n., die Verwohlfeilung, Ver- billigung. Dch., Šp. Z. výroby, výrobků průmyslových. Kaizl. 84., 48.

419690   Zlaciněti Svazek: 5 Strana: 0516
Zlaciněti, ěl, ění; na Slov. a ve Slez. a Mor. zlacněti; zlacinívati = laciným se státi, wohlfeil werden. Zlacinělo obilí. Mnohé plody zlacnely. Slov. Šd. — čím. Drahé kameny zhyzděním zlacinievají. Jel. —komu. Vezmi si tady, aby ti cesta z-la (abys měl cestu lacinější). U Rychn. Ntk. — kde jak. Jak je pěkná pohoda, všecko na trhu zlacní o mnoho. Na Ostrav. Tč.

419691   Zlaciněti Svazek: 7 Strana: 1143
Zlaciněti. Stříbro proti zlatu z-lo. Pal Rdh. II. 114.

419692   Zlacinívati Svazek: 5 Strana: 0516
Zlacinívati, vz Zlaciněti.

419693   Zlaciňovati Svazek: 5 Strana: 0516
Zlaciňovati, vz Zlaciniti.

419694   Zlacká Svazek: 7 Strana: 1143
Zlacká, é, f., studánka u Velehradu. Mor. orl. 1887. č. 148.

419695   Zlacnění Svazek: 5 Strana: 0516
Zlacnění, n. = zlacinění.

419696   Zlacněný Svazek: 5 Strana: 0516
Zlacněný = zlaciněný.

419697   Zlacněti Svazek: 5 Strana: 0516
Zlacněti = zlaciněti. Na Slov., Ostrav. a ve Slez. Šd., Tč.

419698   Zlacniti Svazek: 5 Strana: 0516
Zlacniti, il, ěn, ění, zlacinovati, wohl- feil machen. Us. — co. Kaizl. 305. — se komu. Počkáte-li, zlaciní se nám to. Us. Vck.

419699   Zlacovati Svazek: 5 Strana: 0516
Zlacovati, vergolden. Vz Zlatiti.

419700   Zlačenka Svazek: 10 Strana: 0533
Zlačenka (nemoc) =žloutenice. Slez. Vyhl. II 212, Vlast. I. 210.

419701   Zlačnělosť Svazek: 5 Strana: 0516
Zlačnělosť, i, f., die Nüchternheit, Hun- grigkeit. Ukájení z-sti. Kos. Ol. I. 16.

419702   Zlačnělý Svazek: 5 Strana: 0516
Zlačnělý, nüchtern, hungrig.

419703   Zlačněti Svazek: 5 Strana: 0516
Zlačněti, ěl, ění, hungrig werden. Jg., Ž. wit. 49. 12. Vykonav půst zlačněl. V. — čím: postem, prací, chůzí. — komu. Mnoho sem jiných čakával, až mi opasek zlačněl. Arch. III. 20. — kdy. Po práci z. Us. A když se postil 40 dní a 40 nocí, potom zlačněl. Hus II. 85.

419704   Zlačněti Svazek: 8 Strana: 0512
Zlačněti. Aby chléb velikého čtvrtka zma- lel v nich a z-čněl. Chč. Mik. 461.

419705   Zlačovy Svazek: 5 Strana: 0516
Zlačovy, dle Dolany, jm. několika domků u Napajedel. PL.

419706   Zladěný Svazek: 10 Strana: 0533
Zladěný. Vz Zladiti. Nár. list. 1904. 293. 13, Zvon V. 797.

419707   Zľadeť Svazek: 5 Strana: 0516
Zľadeť = zleděti, zu Eis werden. Slov. Jestli voda celkom zľadie, teda ryby sä za- dusia. Hdž. Čít. 185.

419708   Zladěti Svazek: 5 Strana: 0516
Zladěti, ěl, ění = ladem se státi, Lehde werden. Jg.

419709   Zladilý Svazek: 5 Strana: 0516
Zladilý, ungebaut. Z. pole (ladem ležící). Ms. 1705.

419710   1. Zladiti Svazek: 5 Strana: 0516
1. Zladiti, il, ěn, ění = ladem učiniti, zur Lehde machen, ungebaut lassen; se = zladěti. Jg.

419711   2. Zladiti Svazek: 5 Strana: 0516
2. Zladiti = naladiti, stimmen. — co: piano. Č. Z. housle. Tč. Zpěv zladí srdce lidská. Vrch. — jak. Spory v souzvuk z. Vrch. V úsměv zladí vrásky svojí tváři. Vrch. Ať se to v dobrém takto zladí. Kká. Td. 253.

419712   Zladiti Svazek: 10 Strana: 0533
Zladiti obličej k úsměvu. Rais. Lep. 464.

419713   Zladniti Svazek: 7 Strana: 1143
Zladniti = ladným učiniti. Dk.

419714   Zľadovateť Svazek: 7 Strana: 1143
Zľadovateť = zledovatěti. Slov. ZObz. XXIV. 76.

419715   Zláha Svazek: 5 Strana: 0516
Zláha, y, f. = lahoda. Na Slov. Ó Rus! tam-li piješ kalich láhy? Phld. IV. 157., Hdž. Rkp.

419716   Zľahčení Svazek: 5 Strana: 0516
Zľahčení, n. = zlehčení. Na Slov. Bern.

419717   Zľahčený Svazek: 5 Strana: 0516
Zľahčený; -en, a, o = zlehčený. Na Slov. Bern.

419718   Zľahčiti Svazek: 5 Strana: 0516
Zľahčiti = zlehčiti. Na Slov. Bern.

419719   Zľahka Svazek: 5 Strana: 0516
Zľahka = zlehka. Vz Zlehka. Slov.

419720   Zlahnút Svazek: 5 Strana: 0516
Zlahnút = slehnouti. Slov.

419721   Zlahnutí Svazek: 5 Strana: 0516
Zlahnutí, n. = slehnutí. Slov. Bern.

419722   Zlahodělý čím Svazek: 8 Strana: 0512
Zlahodělý čím. Mysl hudbou z-lá. Šml. I. 143.

419723   Zlahodění Svazek: 5 Strana: 0516
Zlahodění, n. = zlahození. Bern.

419724   Zlahoděný Svazek: 5 Strana: 0516
Zlahoděný = zhlahozený. Bern.

419725   Zlahoděný čím Svazek: 9 Strana: 0407
Zlahoděný čím. Mysl hudbou z-ná. Šml. I. 147.

419726   Zlahoditi Svazek: 5 Strana: 0516
Zlahoditi, il, zen, ení = lahodným uči- niti, angenehm machen. — co komu. Ros. Tvář panenská ať nezlahodí meče ostří. Shakesp. Z. komu cestu = příjemnou uči- niti. Jg. Čože mi je, čože, milý mocný Bože, že sa mi ten šuhaj z. (= zalíbiti) ne- môže. Sl. spv. II. 79. Z. někomu liek. Dbš. Sl. pov. I. 144.

419727   Zlahoditi co čím Svazek: 10 Strana: 0533
Zlahoditi co čím. Emin 351. Sr. Zlaho- diti v VII. 1143.

419728   Zlahoditi se Svazek: 7 Strana: 1143
Zlahoditi se = smířiti se. Mor. Brt. D. 300.

419729   Zlahodnění Svazek: 5 Strana: 0517
Zlahodnění, n. = zhlahození. Předcho- zím řeči z-ním praví. Sš. Sk. 27.

419730   Zlahodněti Svazek: 5 Strana: 0517
Zlahodněti, ěl, ění = lahodným se státi, angenehm, mild, gelind, sanft werden. — čím. Některá slova, jimiž by obtoužnosť oněch předešlých z-la. Sš. II. 48.

419731   Zlahodniti Svazek: 5 Strana: 0517
Zlahodniti, il, ěn, ění, zlahodňovaťi = zlahoditi. — co komu. Hlas Leč i tu obavu zlahodňuje apoštol. Sš. II. 58.

419732   Zlahodňovati Svazek: 5 Strana: 0517
Zlahodňovati, vz Zlahodniti.

419733   Zlahození Svazek: 5 Strana: 0517
Zlahození, n., die Linderung, Milderung, Besänftigung. Vz Zlahoditi.

419734   Zlahozený Svazek: 5 Strana: 0517
Zlahozený; -en, a, o, gelindert, gemil- dert, besänftigt. Vz Zlahoditi.

419735   Zlahúčka Svazek: 5 Strana: 0516
Zlahúčka, vz Zlehoučka. Mor.

419736   Zlách Svazek: 5 Strana: 0517
Zlách, a, m., os. jm. Mor. Tč.

419737   Zlajdaný Svazek: 5 Strana: 0517
Zlajdaný; -án, a, o = který se pořád lajdá. To je z. hoch. Hrad. Kšf.

419738   Zlajdati se Svazek: 5 Strana: 0517
Zlajdati se = lajdákem se státi, ein lie- derlicher Mensch werden. Us. — Z. = vy- mysliti, erdichten, ersinnen. — co na koho. Na Ostrav. Tč.

419739   Zlajtlačiti se Svazek: 5 Strana: 0517
Zlajtlačiti se, liederlich werden. Us. Cf. Lajdák. Sd.

419740   Zlak Svazek: 5 Strana: 0517
Zlak, a, m. = ryba okounovitá, cory- phaena. Krok I. d. 106. — Z. = zlek, das Erschrecken. Slov. Loos.

419741   Zlak Svazek: 7 Strana: 1143
Zlak ryba. Cf. Brm. III. 3. 119.

419742   Zlak Svazek: 10 Strana: 0533
Zlak V., spis.

419743   Zlakaný Svazek: 5 Strana: 0517
Zlakaný; -án, a, o = zlekaný, polekaný, erschreckt. Keď kršiaka shliadnu, z-né letia na dol a skrývajú sa do pier a kútkov. Č. Čt. I. 131. Mládeneček sladkými tešiť zla- kaných hneď slovmi započne. Hol. 360.

419744   Zlákati Svazek: 5 Strana: 0517
Zlákati, verführen, verlocken. Vz Lá- kati. — koho. Hada ven (z díry) z. Hlk. S. I. 14. Žádný kravař z. se nedal. Brt. — Z. — shltati, verschlingen. — co. Ros.

419745   Zlákati koho pro Svazek: 10 Strana: 0533
Zlákati koho pro svůj plán. Zl. Pr. XXI, 86. — k čemu. Us.

419746   Zľakati sa Svazek: 5 Strana: 0517
Zľakati sa, zľaknúť sa = leknouti se, erschrecken. Slov. Vz Zlekati.

419747   Zľaknúti Svazek: 5 Strana: 0517
Zľaknúti, vz Zľakati.

419748   Zlakomělý Svazek: 5 Strana: 0517
Zlakomělý = lakomý, geizig. Reš.

419749   Zlakomení Svazek: 5 Strana: 0517
Zlakomení, n., die Anlockung. Vz Zla- komiti. Slov. Bern.

419750   Zlakomení Svazek: 5 Strana: 0517
Zlakomení, n., das Geizigwerden. Vz Zlakoměti.

419751   Zlakomený Svazek: 5 Strana: 0517
Zlakomený; -en, a, o, angelockt, geizig geworden. Vz Zlakomiti.

419752   Zlakoměti Svazek: 5 Strana: 0517
Zlakoměti, ěl, ění, geizig werden. Vše- cek zlakoměl. Ros. Kdo zbohatne, obyčejně z-mi. Mor. Tč.

419753   Zlakomit se čemu n. nač Svazek: 10 Strana: 0681
Zlakomit se čemu n. nač =. zhlédnout se. Vz Brt, Sl.

419754   Zlakomiti Svazek: 5 Strana: 0517
Zlakomiti, il, en, ení, anlocken, geizig machen; se, angelockt werden, nach etwas geizen, geizig sein. — se nač. Velice se na to z-mil; Na peniaze sa ľahko z-mia. Slov. Zbr. Hry 5. Nazdál si sa, hladoš, že sa ti na tvoje všivavé peniaze zlakomím? Dbš. Sl. pov. I. 138.

419755   Zlakomiti Svazek: 7 Strana: 1143
Zlakomiti sa penězom. Brt. D.

419756   Zlakomstviti Svazek: 5 Strana: 0517
Zlakomstviti, il, en, ení = zlakomiti. Bern.

419757   Zlakotiti Svazek: 5 Strana: 0517
Zlakotiti = zlákati, sežrati, auffressen. — co.

419758   Zlakotněti Svazek: 5 Strana: 0517
Zlakotněti, ěl, ění = lakotným se státi, fressgierig werden. Ros, Tč.

419759   Zlakotniti Svazek: 5 Strana: 0517
Zlakotniti, il, ěn, ění, geizig, gefrässig machen. — koho čím: psa štváním. Na Ostrav. Tč.

419760   Zlakotniti se Svazek: 9 Strana: 0407
Zlakotniti se = zlakotněti. Slád. Caes. 98.

419761   2. Zlakovice Vorlík Svazek: 5 Strana: 0517
2. Zlakovice Vorlík, Zlakowitz Worlik, ves u Zalužan. PL.

419762   1. Zlakovice Zbenic Svazek: 5 Strana: 0517
1. Zlakovice Zbenic, Zlakowitz Zbe- nitz, ves u Zalužan. PL., Blk. Kfsk. 650.

419763   Zlakvělosť Svazek: 5 Strana: 0517
Zlakvělosť, i, f. = lakota, lakomosť, der Geiz. K jedné pohanské nepravosti priči- ňuje Pavel i druhou, lakotu či lakotnosť a z. Sš. Výkl.

419764   Zlámal Svazek: 5 Strana: 0517
Zlámal, a, m., os. jm. Šd.

419765   Zlámalík Svazek: 5 Strana: 0517
Zlámalík, a, m., os. jm. Šd.

419766   Zlámaljelito Svazek: 7 Strana: 1143
Zlámaljelito, a, m., os. jm. Wtr. Obr. I. 89.

419767   Zlámalky Svazek: 9 Strana: 0407
Zlámalky, pozemek. Pck. Hol. 162.

419768   Zlámalý Svazek: 5 Strana: 0517
Zlámalý = zlomný, zlomitelný, zerbrech- lich. Lex. vet.

419769   Zlámanec Svazek: 5 Strana: 0517
Zlámanec, nce, m. = dnou zlámaný, contractus. Veleš. — Z., jm. pole u Jevíčka. Pk.

419770   Zlámání Svazek: 5 Strana: 0517
Zlámání, n., das Brechen, Zerbrechen, der Bruch. Z. nohy, lodí; k z. snadný. V.

419771   Zlámanina Svazek: 5 Strana: 0517
Zlámanina, y, f., ein Bein-, Knochen- brach. V. Z. lebky, fractura cranii. Mus. 1880. 190. Ta zelina je dobrá na z-ny; Z. se mu zahojila. Us. Šd.

419772   Zlámanina Svazek: 7 Strana: 1143
Zlámanina. Hojení z-nin na Mor. Vz Mtc. XV. 292.

419773   Zlámanka Svazek: 5 Strana: 0517
Zlámanka, y, f., ves u Zdounek na Mor. Tč., Vck.

419774   Zlámaný Svazek: 5 Strana: 0517
Zlámaný; -án, a, o, zerbrochen, gebro- chen. Vz Zlomiti. Z. náprava, Us. Pdl., hůl. Ani z-né grešle za to nedám. Us. Kšť., Hnšk. Nesázím na to ani z-nou sirku. Us. Hnšk. Bolí mne krk, jako bych ho měl z-ný. Us. Dch. — čím: dnou. Har. I. 99., Hus II. 376. — od čeho Jsem jako z-ný od práce. Dch. Zlámaný Újezd, ves u Uher. Brodu. PL.

419775   Zlámati Svazek: 5 Strana: 0517
Zlámati, vz Zlomiti.

419776   Zlámati Svazek: 10 Strana: 0533
Zlámati = rozbiti. — co: sklenici. Sobě- nov. List. fil. 1902. 254.

419777   Zlámavosť Svazek: 5 Strana: 0517
Zlámavosť, i, f., die Zerbrechlichkeit. Jg.

419778   Zlámavý Svazek: 5 Strana: 0517
Zlámavý = mohoucí býti zlámán, zer- brechlich. Pulk.

419779   Zlamnice Svazek: 8 Strana: 0512
Zlamnice, e, f. = zhlavec? Slov. Ces. 1. V. 159.

419780   Zlamovati Svazek: 5 Strana: 0517
Zlamovati, vz Zlomiti.

419781   Zlamšídlo Svazek: 8 Strana: 0512
Zlamšídlo, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

419782   Zlamtrdlo Svazek: 5 Strana: 0517
Zlamtrdlo, a, m., os. jm. 1607. Wtr.

419783   Zlanice Svazek: 9 Strana: 0407
Zlanice (zhlavnice) = poduška. Sbor. slov. III. 27.

419784   Zlapati Svazek: 5 Strana: 0517
Zlapati, vz Šlapati.

419785   Zlapiti se Svazek: 7 Strana: 1143
Zlapiti se = vzchopiti se. Zlapě se bě- žím v kout. Kom. Lab. 71.

419786   Zlaskavělý Svazek: 8 Strana: 0512
Zlaskavělý. Ž. ton. Světz. 1893. 56. a.

419787   Zláskavěti Svazek: 5 Strana: 0517
Zláskavěti, ěl, ění, liebevoll werden. Us.

419788   Zláskaviti Svazek: 5 Strana: 0517
Zláskaviti, il, en, ení, verliebt machen. — koho do koho. Bern.

419789   Zlaskoměti Svazek: 5 Strana: 0517
Zlaskoměti, zlaskominěti, ěl, ění = la- skominy dostati, stumpf werden, wie die Zähne. V. Zuby zlaskoměly. Ben., Ctib. — po čem. Zuby po jablkách zlaskoměly.

419790   Zlaskominěti Svazek: 5 Strana: 0517
Zlaskominěti, vz Zlaskoměti.

419791   Zlášče Svazek: 10 Strana: 0533
Zlášče, złášč = zvláště. Vz Mus. fil. VIII. 210., 212, Pat. Jer. 140. 30.

419792   Zláščovať Svazek: 10 Strana: 0681
Zláščovať = zvlášťovač. Někomu něco z. = něco zvláštního (k jídlu) dělati. Vz Brt. Sl.

419793   Zlášnej Svazek: 8 Strana: 0512
Zlášnej m. zvláštní. Sev. vých. Cech. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 495.

419794   Zlášt, chybně Svazek: 5 Strana: 0517
Zlášt, chybně m.: zvlášť. Jg. Místy na Mor. Džl.

419795   Zlat Svazek: 5 Strana: 0517
Zlat, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

419796   Zlať Svazek: 5 Strana: 0517
Zlať, i, f., die Goldfarbe. Na Slov. Phld. IV. 11., 24.

419797   Zlat Svazek: 10 Strana: 0533
Zlat, a, o, vz Zlatý.

419798   1. Zlatá Svazek: 5 Strana: 0517
1. Zlatá, é, f., ves u Úval. Vz Tk. II. 553., IV. 170. Vz Zlatý.

419799   2. Zlatá Svazek: 5 Strana: 0517
2. Zlatá ruka Svach. Tk. V. 49. — Z. Ludmila a Mandalena. Vz Blk. Kfsk. 1025., 1026.

419800   Zlata Svazek: 7 Strana: 1143
Zlata, y, f., os. jm. Aura, Aurea. Kld. Rok II. 357.

419801   Zlatá Svazek: 8 Strana: 0512
Zlatá, é, f., obec v Hontě. Phľd. XII. 341.

419802   Zlatáč Svazek: 5 Strana: 0517
Zlatáč, e, m. = jablko, die Goldrenette. D.

419803   Zlatáček Svazek: 5 Strana: 0517
Zlatáček, čka, m., der Goldvogel. Šm.

419804   Zlaťák Svazek: 5 Strana: 0517
Zlaťák, u, m. = zlatník, ein Gulden- stück. Kšť. — Z., ein Goldstück. Dch. Kaž- dému daroval dva z-ky nebo 72 stříbrné denáry. Ddk. VI. 206. — Z., a, m., Zlatka, Zlatuška, psí jména. Škd. exc.

419805   Zlaťák Svazek: 7 Strana: 1143
Zlaťák římský, aureus (peníz). Vz Ott. II. 1053.

419806   Zlatalačnosť Svazek: 5 Strana: 0517
Zlatalačnosť, i, f., die Goldgier. Dch.

419807   Zlatalačný Svazek: 5 Strana: 0517
Zlatalačný, goldgierig.

419808   Zlatan Svazek: 5 Strana: 0517
Zlatan, u, m. Z-ny, goldsaure Salze. Nz

419809   Zlatař Svazek: 7 Strana: 1143
Zlatař, e, m. = přívrženec zlaté měny, Anhänger der Goldwährung. Us.

419810   Zlaťařský Svazek: 7 Strana: 1143
Zlaťařský. Z. strana = přívrženci zlaté měny. Us. Vz předcház.

419811   Zlatařství Svazek: 7 Strana: 1143
Zlatařství, n., Goldindustrie, f. Hř.

419812   Zlátati Svazek: 5 Strana: 0517
Zlátati, vz Slátati.

419813   Zlaťátko Svazek: 5 Strana: 0518
Zlaťátko, a, n. (o dítěti), das Goldkind. Hr. rk. 195.

419814   Zlatavek Svazek: 7 Strana: 1143
Zlatavek, vka, m., auricepa, pták, zastr. Pršp. 10. 29. Rj. : zlatohlávek.

419815   Zlatavek v Svazek: 9 Strana: 0407
Zlatavek v VII. 1142. je dle Uč. spol. 1893. 3. skráceno m.: zlatohlávek.

419816   Zlatavý Svazek: 10 Strana: 0533
Zlatavý chochol jeřába, Emin 301., vrkoč. Kká. S. I. 193. Z. kadeř, číše. Kká. Sion. II. 12., 53.

419817   Zlatě Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatě, Gold-. Z. žlutý, goldgelb. Kom. Z. plavý vlas. Hrts. Slunce svitlo zlatě. Goll. To ve hvězdách z. psáno. Nrd.

419818   Zlatě Svazek: 8 Strana: 0512
Zlatě. Hned z. k němu zaplane, k jinému se tulí něžně. Kká. Puš. Roz. 73.

419819   Zlatec Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatec, tce, m. = prstenní prst, der Gold- finger. Ros.

419820   Zlatec Svazek: 8 Strana: 0512
Zlatec, vz Sladec (3. dod.).

419821   Zlatec Svazek: 9 Strana: 0407
Zlatec, tce, m., brouk. Klim. 681.

419822   Zlatečka Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatečka, y, f., zaniklá ves v Boleslav. Blk. Kfsk. 537.

419823   Zlatějka Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatějka, y, f., sparus aurata, der Orf, rostl.

419824   Zlateň Svazek: 5 Strana: 0518
Zlateň, tně, f., rostl., vz Bylice.

419825   Zlaten Svazek: 7 Strana: 1143
Zlaten, florenus, zastr. Pršp. 74.

419826   Zlateň šišák Svazek: 5 Strana: 0518
Zlateň šišák = zlatý. Slov. Hol. 104.

419827   Zlatění Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatění, n. = zlacení. Slov. Bern.

419828   Zlatenice Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatenice, e, f., zastr. = žloutenice, gel- bes Fieber, die Gelbsucht. Plk. Ale na Slov. a Mor. posud. Brt., Kld. 306., Vck., Šd. Kdo se dívá potmě do zrcadla, dostane z-cu. Mor. Šd., Vck.

419829   Zlatenice Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatenice, e, f. = nádoba zlatá, ein gol- denes Gefäss. Rozk.

419830   Zlatenice Svazek: 7 Strana: 1143
Zlatenice, e, f., auriceps, vermis, zastr. Pršp. 22. 26., Bhm. Fl. 200.

419831   Zlatěniční Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatěniční, gelbsüchtig.

419832   Zlatenka Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatenka, y, f. = zlatenice, die Gelb- sucht. Mor. Škd., Vck. Z-ku dostane z lí- tosti nebo z vody, napíje-li se jí náhle, nebo jí-li kaši pohančenou a napíje-li se na ni hned. Také ji dostává, kdo se mnoho nají kokášů čili kozích cecek (žlutavých, zakrnělých švestek) a děti dostávají ji, dívají-li se ustavičně do zrcadla. Prostře- dek od ní: Ať naplije někdo, kdo jí posud neviděl, z nenadání nemocnému do očí, nebo ať se nemocný zhlídá do dukátu. Na mor. Val. Vek. — Z. = kokotice, die Flachs- seide, rostl. Na mor. Val. Vck., Brt. — Z., chrysis, hmyz. Krok II. 261. — Z., ves u Pacova. Vz Sdl. Hrad. I. 51., Blk. Kfsk. 850.

419833   Zlatěnka Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatěnka, y, f. = vosa. Z-ky = vosy zlaté, chrysidae, Goldwespen. Brm. Živ. zvíř. IV. 323. Z. obecná, chrysis ignita, gemeine Goldwespe; z. modrá, ch. cyanea, blaue Goldwespe. Brm. Živ. zvíř. IV. 323., 325.

419834   Zlatenka Svazek: 8 Strana: 0512
Zlatenka, vz Žloutenka (3. dod.).

419835   Zlatěnky Svazek: 9 Strana: 0407
Zlatěnky, chrvsididae, čeleď vos. Z-ka, chrysis. Vz Ott. XII. 224.

419836   Zlatěný Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatěný = zlacený. Slov. Bern.

419837   Zlatěrudý Svazek: 9 Strana: 0407
Zlatěrudý. Z. zář slunce. Br. Hod. 189.

419838   Zlatěskvoucí. Z Svazek: 10 Strana: 0533
Zlatěskvoucí. Z. květ. Nár. list. 1885. č. 114.

419839   Zlatěžlutý Svazek: 10 Strana: 0533
Zlatěžlutý len. Luž. Kv. I. 166.

419840   Zláti Svazek: 5 Strana: 0518
Zláti, ausschelten. Vz Láti. — komu. Jsou dlužni (povinni) je netoliko trestati ale i jim z. CJB. 301.

419841   Zláti Svazek: 7 Strana: 1143
Zláti. Který zlaje otci. Ev. víd. 17.

419842   Zlatiatko Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatiatko, a, n. = zlaťátko. Hdž. Čít. 212.

419843   Zlatiborka Svazek: 7 Strana: 1143
Zlatiborka, y, f. = dolina na Slov. Sb. sl. ps. I. 197.

419844   Zlatiborská Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatiborská, é, f., vrch na Slov. nad Magurkou. Č. Čt. II. 363.

419845   Zlatíc Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatíc, e, m., der Vergolder. Cf. Pozla- covač. Dch., Šd.

419846   Zlatice Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatice, e, f. Nad to korunu z-ci, jenž latině slove aureola; Na koruně má jměti zlatičku. Orlog. ms. Č. — Z. = zlaté číše. BO. Pili ze zlatic. BO. — Z. = zlatolýčí, die Goldweide. Slov. D.

419847   Zlatice Svazek: 9 Strana: 0407
Zlatice, e, f. = zlatá nádoba. Št. Bes. 23.

419848   Zlaticí Svazek: 5 Strana: 0518
Zlaticí lis, die Vergoldungspresse (u kni- hařů). Dch.

419849   Zlatička Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatička, y, f., vz Zlatice. — Z. = zla- toušek. St. skl. II. 98. — Z., zdrob. zlatka. Bude to státi pár zlatiček. Us. Kšť.

419850   Zlatička Svazek: 7 Strana: 1143
Zlatička. Má matičko, má z-čko ! Sv. ruk. 118. Vší moci plná z-ko (boží ma- tičko) ! Výb. I. 376.

419851   Zlatičký Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatičký, golden, Paňmámo zlatičká. Čes. mor. ps. 193.

419852   Zlatičník Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatičník, u, m., nerost, Aurid. Miner.

419853   Zlatík Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatík, u, m. = zlatý, ein Gulden. Slov. Po skončených robotách, keď si pár zlatí- kov usporil, vracieval sa na podzim domov. Frsc. Zor. I. 43. — Z., chrysopasus, kámen, zastr. Rozk.

419854   Zlatina Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatina, y, f.= zlatá ruda. PL — Z. = slitina, das Giesswerk. Na Slov. Bern.

419855   Zlatinčiť Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatinčiť, il, en, ení, latinisiren. Zlatin- čené Uhry. Slov. Tč.

419856   Zlatinělý Svazek: 9 Strana: 0407
Zlatinělý. Z. jméno (Tichý — Mitis). Vlč. Lit. I. 389.

419857   Zlatinělý. Z Svazek: 10 Strana: 0533
Zlatinělý. Z. municipium. Čapk. Most. VII.

419858   Zlatiněný Svazek: 7 Strana: 1143
Zlatiněný, latinisirt. Z. forma. Šf. Strž. I. 233.

419859   Zlatiněti Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatiněti, ěl, ění, lateinisch werden. Zlob.

419860   Zlatiniti Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatiniti, il, ěn, ění, latinisiren. Šd. — se, sich latinisiren, státi se katolíkem dle latinského obřadu. Us. Šd.

419861   Zlatinký Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatinký, vz Zlatý.

419862   Zlatinký Svazek: 10 Strana: 0533
Zlatinký, lichotné slovo. Jg.

419863   Zlatíř Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatíř, e, m. = zlatič. Us. Šd.

419864   Zlatistý Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatistý = zlatě žlutý, goldfärbig. Z. petrklíč. Čch. Petr. 59. Unáša dušičky v básnictva zlatisté kraje. Vaj. Tat. a m. 144. Zlatisté hory, z-sté polia v slnkovom blesku sa menia; srdce moje hlasito volá: To svet môjho potešenia! Btt. Sp. 67. Z. more leťajších bleskov obľadúvať započína. Sldk. 4. Z. lebka (přílba). Hol. 20. — Z., goldhaltig. Bern.

419865   Zlatiti Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatiti, il, cen, ení; zlatívati, zlacovati, über-, vergolden. — co: rámek. Us. Zlatilo besídku slunce. Nej. Plamen slunka šlehl nad západem, zlatil skály. Kká. K sl. j. 15. Slunce zlatí mračno. Vrch. Slnko vysoké len z-lo kopce. Hol. 112. — čím: něco po- zlátkem. Dch. — se od čeho. Vrchole hor se od slunce z-ly. Us. Tč.

419866   Zlatiti Svazek: 7 Strana: 1143
Zlatiti. Svit vítězství mu čelo zlatil. Vrch.

419867   Zlatitka Svazek: 8 Strana: 0512
Zlatitka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.

419868   Zlatitosť Svazek: 7 Strana: 1143
Zlatitosť, i, f. = zlatnatosť, Goldgehalt, m. Hř.

419869   Zlatitý Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatitý, goldig, golden. Dch., Osv. V. 637. By přivezl ženu na z-tém koči. Hdk. C. 234. Z. kysličník, soličník. Chym.

419870   Zlatitý Svazek: 7 Strana: 1143
Zlatitý, goldhaltig. Hř.

419871   Zlativý Svazek: 8 Strana: 0512
Zlativý. Z. vlna (obilí, gt.). Kolc. 44.

419872   Zlatka Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatka, y, f. = zlatovka. Us. On není na zlatku (i. e. skoupý, es ist ihm nicht um einen Gulden zu thun). Dch. Celý mě- síc tu člověk o zlatku nezavadí. Us. Dch. Zlatka, der Guldenzettel, zlatý, der Silber- gulden. Us. Tř. Ten ho veme (ošidí) aspoň o zlatku. U Kunv. Msk. — Z. = vosička lesknavá do modra a do červena. Mor. Brt. — Z., die Goldfliege. Slov. Ssk.

419873   Zlatka Svazek: 7 Strana: 1400
Zlatka papírová: kláda, kládizna, ku- lajzn, kule, panenka. Us.

419874   Zlatka Svazek: 8 Strana: 0512
Zlatka. Kolik má z. krejcarů, nemusíme počítati (nejsme chuďasy). Šml. VII. 169.

419875   Zlátka Svazek: 8 Strana: 0512
Zlátka, y, f. = zlatenka, Slov. Mtc. XVIII. 210.

419876   Zlatka Svazek: 9 Strana: 0407
Zlatka. Panečku, to zlatky lítají jako motýli o sv. Janě. Šml V. 61. Z. chudého platí tolik jako bohatého. Hoř. 125.

419877   Zlátko Svazek: 5 Strana: 0518
Zlátko, a, n., ein schwaches, unechtes Gold. Cf. Po — zlátko. Není to zlato, je to jenom z. Us. Šd.

419878   Zlatko Svazek: 7 Strana: 1143
Zlatko, a, m. = Aurelius. Kld. Rok. IV. 491.

419879   Zlatkov Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatkov, a, m., Zlatkow, ves u Bystřice v Brněnsku.

419880   Zlatná Svazek: 8 Strana: 0512
Zlatná, é, f., trať u Všeminy. Mtc. 1895. 310.

419881   Zlatnatka Svazek: 8 Strana: 0512
Zlatnatka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.

419882   Zlatnátko Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatnátko, a, n. = jablko zlatobarvé. Us. Vz Rstp. 518.

419883   Zlatnatosť Svazek: 7 Strana: 1143
Zlatnatosť, i, f., vz Zlatitosť (dod.).

419884   Zlatnatý Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatnatý, aurosus. Z. kysličník, das Gold- oxydul. Nz.

419885   Zlatní Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatní, od zlata, Gold-. Z. červeň. Techn.

419886   Zlatnica Svazek: 8 Strana: 0512
Zlatnica. Léčení jí na Slov. Vz Mtc. XVIII. 209.

419887   Zlatnice Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatnice, e, f. = zlatníkova žena, die Goldschmiedin, des Goldschmieds Frau. — Z. = nádoba zlatá, goldenes Gefäss. St. skl. Víno lejí v láhvice nebo v z-ce. Jir. Ves. čt. 27. — Z. = zlatá ruda, das Golderz. Hdž. Čít. 208. — Z., die Vergoldspalte. Šp., Skv. — Z., druh pšenice velkých zlato- žlutých klasů. Us. Hk., Kšť. — Z., jm. lesa na Halenkově na Vsacku. Vck. — Z., sam. u Bubenče. Z., Böhmisch Schladnig, ves u Bilína. Cf. Blk. Kfsk. 95.

419888   Zlatnice Svazek: 7 Strana: 1144
Zlatnice = zlatá nádoba. Výb. I. 935. — U Bilína oprav v: u Bíliny. — Z. = říčka Řvn. 463.

419889   Zlatnice Svazek: 9 Strana: 0407
Zlatnice řeka, vz Javorka.

419890   Zlatnice Svazek: 10 Strana: 0533
Zlatnice, pl., jm. lesa Hoš. Pol. I. 146., II. 91.

419891   Zlatnická Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatnická Anna. Blk. Kfsk. 435.

419892   Zlatnický Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatnický, Goldschmieds-. Z. krám, ká- men, V., voda (silná, žravá), D., kladivo, Ros., dílo, Br., sloh. Vz KP. I. 177. O hod- notě z-kých výrobků vz Prm. III. č. 16.

419893   Zlatnický Svazek: 7 Strana: 1144
Zlatnický. Z. řemeslo. Vz Mus. 1857. 316.

419894   Zlatnický Svazek: 8 Strana: 0512
Zlatnický. Premýšľa ako z. učeň. Phľd. 1894. 196.

419895   Zlatnictví Svazek: 5 Strana: 0518
Zlatnictví, n. = řemeslo n. umění zlat- nické, die Goldschmiedkunst. D. Z. = umění spracovati zlato a stříbro k šperkům, vě- cem ozdobným, nádobí a výtvorům umě- leckým. Vz více v S. N.

419896   Zlatnictvo Svazek: 5 Strana: 0519
Zlatnictvo, a, n. = zlatnictví. Slov.

419897   Zlatníček Svazek: 8 Strana: 0512
Zlatníček = obec. králíček, pták. CT. Tkč.

419898   Zlatničí Svazek: 5 Strana: 0519
Zlatničí ulice v Praze. Tk. II. 169.

419899   Zlatnička Svazek: 5 Strana: 0519
Zlatnička, y, f. = zlatnice, die Gold- schmiedin.

419900   Zlatník Svazek: 5 Strana: 0519
Zlatník, a, m. = kdo o zlatě a stříbře dělá, aurifex, der Goldschmied. BO., V. Z-ci řečtí a římští. Vz Vlšk. 275., 278. — Z., u, m. = peníz stříbrný (vz Zlatka), ein Guldenstück. Z. je toľko, ako jeden zlatý. Do jedného zlatníka ide 100 grajciarov, do jedného čtvrtzlatníka ide 25 grajciárov. Hdž. Šlb. 54. Ta hodí toliar anebo z. na tanier. Sl. let. VI. 289. — Z., jm. kopče a hospody u Krásné ve Slez. Tč. Vz Tk. II. 553., V. 264. — Z. = bylina, aureola. Aqu. — Z. = pryskyřník, flammula. Ms. bib. 117. — Z. = zlatohlávek. Židk. — Z , mlýn u Heřman. Městce. PL. — Z. (Zlatníky), ves u Jese- nic. PL.

419901   Zlatník Svazek: 7 Strana: 1144
Zlatník, a, m. Z-ci, vz Wtr. Obr. I. 579., 580. Korouhev z-ků. Vz Výb. II. 337. Pa- tron z-ků sv. Eligius n. sv. Loy. Vz Zbrt. 241. — Z. = potok v Semilsku. Rr. Sb.

419902   Zlatník Svazek: 8 Strana: 0512
Zlatník. Najde si zlato zlatníka (o na- ději). Slov. Zátur. Z-ci vypovídají se ze Zla- tenky přes Svařenice do Zdobina, NZ. III. 229. — Z. nebo Hlaváč = Němec. Ve švihá- čině. Brt. D. II. 520. — Z. = hora na Frý- decku. Vést. opav. 1894. 20. — Z. = obec v Tekov, na Slov. Phľd. XII. 341.

419903   Zlatník Svazek: 10 Strana: 0533
Zlatník, u, m. = prst, Vz Mazač.

419904   Zlatníkov Svazek: 9 Strana: 0407
Zlatníkov, a, m., jm. místa u Liptálu na Mor. Vck.

419905   Zlatníky Svazek: 5 Strana: 0519
Zlatníky, dle Dolany = Zlatnice, Schlad- nig. Tk. I. 47., III. 53., 267. — Z , Slatnik, ves v Opavsku. Tč., Šd.

419906   Zlatnouti Svazek: 5 Strana: 0519
Zlatnouti, tnul a tl, utí, goldig werden. — čím. Hory zlatnou jitrem řeřavým. Brt S. 51.

419907   Zlatný Svazek: 5 Strana: 0519
Zlatný, auri, Gold-. Z. bielosť. Ž. wit. 67. 14.

419908   Zlatný Svazek: 8 Strana: 0512
Zlatný vrch v Prenčovsku na Slov. Phľd. 1893. 481.

419909   Zlato Svazek: 7 Strana: 1144
Zlato, zlatíčko. Cf. Mkl. Etym. 400. a, Kram. Slov., Wtr. Obr. I. 556., Mkl. aL. 269., Šf. III. 615., Schd. I. 10., 350., 358. Zlatem vykládati. Sb. sl. ps. II. 1. 74. Odění zla- tem hoří. Ezp. 2114. — Z. = věc ze zlata. V zlatě choditi Št. Kn. š. 143. — Z. co do ceny. Ne všechno z., co se blyští. Výb. II. 1632.

419910   Zlato Svazek: 8 Strana: 0512
Zlato. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 35., Phľd. 1893. 338. Zlato je zlatom, sriebro je srie- brom, ešte jesto rozdiel v ňom. Slov. Nov. Př. 272.

419911   Zlato Svazek: 9 Strana: 0407
Zlato. Zlata ako blata; Zlata kus ako hlava; Zlata kus nad olověnou hus; Z. ľudí zkušuje; Zlatom písal, hovnom pečatil; Z. najde zlatnika; Z. nie všetko, čo sa blýska; Z. nie z každej rúdy; Z. oslepuje; Z. bez rozumu blato atd. Vz Zát. Př. 379b., 15. Sr. Vstnk. X. 336.

419912   Zlato Svazek: 10 Strana: 0533
Zlato. Dějiny, vlastnosti, výroba, upotře- bení zlata. Vz KP. IX. 196. nn. Sr. Vstnk. XII. 591., XI. 563. Z. leskem mámivým obě oči mhouřívá smrtelníkům. Tbz. V. I. 46. Z. hrdza (rez) nesožere, mol nepokazí. Slov. Sbor. čes 58.

419913   Zlato Svazek: 10 Strana: 0681
Zlato. Sr. Vstnk. XIV. 589.

419914   Zlato, zlatko, zlatečko Svazek: 5 Strana: 0519
Zlato, zlatko, zlatečko, a, n. Z. = kov žlutý, drahocenný, velmi kujný a tažný, těžký, das Gold, aurum. Jg. Vz Šfk. 357. O dobývání zlata, vz Šfk. 361., Bř. N. 201.. 202., 203., Schd. II. 60., KP. IV. 236., Vlš. 99., 104., 294., 297., Šfk. Poč. 357., S. N. Z. nalezá se obyčejně v podobách plíšků, drátkův, zrnek, prášku, valounů; Z. kujné, tažné, žluté, velmi těžké, ryzí; Zlato tíží, barvou, leskem vyniká; Z. se stříbřem n. s mědí slévati; z. lučavkou královskou roz- pouštěti; z. ryžováním z písku říčného do- bývati. Vz Kov. Bř. Z. ryzí, čisté, Fein- gold, reines, gediegenes Gold, V., drobné (zlatý písek), nitkové, dvojnásobné, Dop- peltgold, strojené, künstliches Gold, Us., prosté, Zwischgold, Plk., rýžovní, Gold- flimmer, Goldflitter, D., krychlené, čisté a ryzí z.; jakosť zlata, Nz., Jg., bité (v plíšky rozkované k pozlacování dřeva, vazby kněh), potoční nebo rýžovní, dukátové, mincovní, věnečné či korunné (směs kovová držící v hřivně 18 karatů zlata a 6 karatů stříbra), Vys., k vyšívání. Šp. Z. třené, musivné. Techn., Cf. KP. IV. 180., 673., Šfk. 304., Šfk. Poč. 310. Z. kalifornské, listěné. Vz KP. IV. 247., 259., 156., 264. Zlata a stříbra uberkaufu král sobě pozuostavovati ráčí. Vz Zř. z. Jir. X. 20. Prut zlata. Z ryzího zlata. D. Zlatník o zlatě dělá. Kom. Pěkná věc od zlata (ze zlata. Us.); mnoho peněz na zlatě míti. V. Kruh zlata, ein Goldklum- pen. Dch. Z. šestikarátové, das Neugold. Šp. Cudzí rástol, a ľud ten ostával vše malý; malý, temný, nevidí ďalej od smetiska, zla- tom mu je všetko to, čo sa mu zablíska, dedictvo slavných otcov hádže si do blata, matkou volá čiernu zem, otcom svojho kata. Btt. Spv. 141. Nasnášali mu aj darov a peňazstva hrúzu, že aj sedemraz mohol odvážiť sa samým zlatom. Nášho pánov pán otec dal koč zlatom pozlátiť. Dbš. Sl. pov. I. 38., VIII. 31. Dary však od nikoho neberiem. Mne je milšie zlato v rukách verných poddaných, než v carskej poklad- nici. Zbr. Lžd. 57. Keď by si to bola tvrdo nerobila, len v čipkách sedela, zlatom šila. Č. Čt. I. 129. On (Bůh) je nedostupný zvuku zlata. Phld. IV. 522. Nevezmu si ho a kdyby zlatem dláždil; Lepší zlata funt než olova deset. Kšá. Byť i mnohý človek v zlatě seděl, nic platen, kdyby té lásky neměl. Pís. sl. Videl zlatého šuhaja. Celý svet sa jasal zlatom od neho; Dadia ti tolký kus zlata ako hlava. Mt. S. I. 54., 88. Zlato je bliskavo, blistnô, ligotnô. Hdž. Šlb. 50. Lebka z čistého kutá zlata. Hol. 117. Neb říkají, že za jeho (Václavových) dnuov by byl z. na hlavě nesl a cestú by jel nebo šel, i žádnýť nepřekazil. Let. 26. Jak možno zlato z pekla přinésti? Vz Mus. 1853. 471. Pokušenie, kteréž na nich jest, jest jako oheň na zlatě ku pokušení, jest-li dobré. Hus I. 349. Zlatem obdělávati, obkládati, obložiti, protkati, tkáti. D. Zlato tepati, přísti, mýti (čistiti), dělati. Us. Čepec zlatem krumplovaný. Sych. Z. rýžovati. Prsten ze zlata ryzího. Šp. Dobrá myseľ a veselá viac platí lež zlata veľa. Hdž.Šlb. 32. Zlata se rez nechytí (o pomluvě). Šd., Pk. Zlata jest ovšem všude třeba, více však rozumu a pil- nosti. Tč. Svítí se jako zlato (je čist). Slez. Šd. Zlatom písal, hovnom pečatil (nevyplnil, co slíbil); Z. je zlatem, ešte sa v ňom ne- čistota najde (nic není bez chyby); Kde domácí v rozbroji, tam je z. na hnoji; Ho- dina rannia zlato dohánia; Z. je zlatom, sriebro je sriebrem, ešte jesto rozdiel v ňom (zkoušej věci). Na Slov. Zátur. Kdybys i zacházel se zlatem, přece utrousíš (ani s přítelem se vždy neshodneš). Bačkovský. Z. vede k lakomosti. Sb. uč. Lepší příklad nežli slovo, jako z. a olovo. Mor. Tč. Lepší libra z-a než centnéř olova. Pk. Přimlouval se ječmen k pšenici: Pojďme tam, kde z. rodí se, však nám dobře k rozkoši hodí se. Pšenička praví: Tobě ječmeni, dlouhé jsou vousy a krátký rozum. Nač nám medle za zlatem jíti? Nechmež ho samého pro nás přijíti; Dobré stříbro, ale z. lepší; Lépe vydělati na mlate (na blatě), než prodělati na zlatě; Začal na zlatě, skončil na blatě; Jehla se stříbrem a zlatem zachází (a přece vždy hola zůstává). Bž. Skoupý boháč jest jako jeho skříně, ač v ní zlato, přece v koutě stává. Šd. Dobrá rada nade všecko zlato. Šd. Oheň z. zkušuje a zlato člověka. Tč., Bž. Kámen zlato zkouší a zlato lidi. Č., V. — Z. = věci ze zlata, náčiní, zvl. peníze, Gold, etwas von Gold. Stříbro, z. pobrachu; pro z. zabili. Rkk. Žádosť zlata. V. Vážky na z. D. Zlatem zaplatiti, vyplatiti. Us. Takový způsob vedení práva jest při všech škodách . . . zlata nebo pokladov z země vykopání. Vš. 142. Kdo má na to, koupí zlato, hat man, kann man (sich etwas gönnen); Zlatom naditý, goldstrotzend. Dch. Uzřel prsten nebeského zlata. Brt. S. 32. Moje podkověnky ze sameho zlata a tys je, dě- vuchu, přece ledajaka. Sš. P. 361. Na venek zlato a doma bláto. Světoz. 1880. 50. Chod v zlatě, dojde na tě (přece umřeš). Kká. Td. 257. Město zlatem bohaté. Hol. 218. Bol tam zámok, v ktorom bolo zlata ako blata. Dbš. Sl. pov. VI. 68., Mt. S. I. 99. Pri krste boli i páni i zemäni. Títo krsniatku do križmy nametali plný vankúšik zlatom, sriebrom. Dbš. Sl. pov. VIII. 19. Prvý koč bol jasný, samým zlatom obitý. Dbš. Sl. pov. VIII. 33. Lepší ctnosť v blátě než-li hřích ve zlatě. Přísl. Šd. — Z.. co do ceny, platnosti, moci. Z. a stříbro nejhorších věcí podnět a osten. Kram. Má trusky za zlato. Platil pozlátko za ryzí z. Sych. Z. padá (potřebný déšť). Jg. Svůdný zlata zvuk. Čch. L. k. 50. Má srdce jako ze zlata. Sk. Co do zdraví noh je u nás pravé zlato (jsme na ně zdrávi). Šml. Osv. 1880.135. Co člověk dobrého dělá za živobytí, to s sebou vezme, to je jeho zlato. Us. Dch. K tomu cíli již i mnohé Čechy prý nakloňovati byl počal. Pal. Děj. IV. 2. 569. Z. má jazyk nejvý- mluvnější. Hnš. Dostal kata vedlé zlata; čert zlato vzal, kat mu ostal. Km. Z. máme na poli. Us. JT. Pak zlatem soud jen hezky mažte. Kká. Td. 283. Z. úrod (žluté klasy). Kká. K sl. j. 148. Z. samo o sobě ponouká ku zločinům. Bž. Stil. 270. Z. je zástěra nespravedlnosti a neřesti. Ib. 270. Znám tu zlata řeč. Čch. L. k. 23. Z. zmůže víc než řečníků dvacet. Shakesp. Tč. Ne vždycky zlata ctnosti v každé skvělé úhlednosti. Ib. Z. svazuje, hledá a stopuje. Slez. Tč. Vlastní dům zlatem nezaplatíš. Us. Majú poklady čos mohutného: zlato káže, svet poslúcha; ale sloboda ducha statného na štrnk zlata má byť hlucha! Sldk. 470. Člověk jest sám nad vše z. dražší. Anth. I. 35. Jakož z. mezi kovy najdražšie jest, tak láska mezi všemi ctnostmi. Hus III. 54. Z. a drahokamy skvostná nebezpečenství. Sb. uč. Hnůj na dvoře, z. na poli. Tč. V březnu prach a v dubnu bláto rolníkovi jest nad zlato. Šd. Z. nemluví, ale mnoho působí. Pk-, Bž. Dobrý přítel zlato převažuje. Hkš., Bž. Keď z. mluví, žádná řeč nic nestojí (neplatí). Bern. Od zlata oči pocházejí (Baar Geld lacht); Není všecko z., co se blyští (třpytí); Ne vše z., co se svítí, ne vše svato, co se vidí; Sobě a ne zlatu hanbu činí, kdo je k olovu rovná (Kde může lejno s pížmem příslušeti nebo z. s hnojem? Vz Zlý. D., Lb. Křivdu činí zlatu, kdo je k olovu rovná. Ros.); Mluví, co by zlata ukrajoval (pěkná slova. Vz Mluvení. Také = mluví málo. Dch., Kšá., Šml.); Z. zlatníka najde (a po- znává se i na bnojišti = dobrý se ve světě neztratí. Pk., Šd., Bž.). Č. Zlatem odhání se víra, zlatem prodajná jsou i práva. Rb. — Z. se železem co odjed chloridu rtuťnatého. Čes. lék. V. 213. — Mé zlato = můj zla- toušku! Us. — Z. praskavé či praskací, Schlag-, Knister-, Rauschgold; třaskavé, das Knallgold, Jg., Nz.; talmové; kollinové; picí, Goldtinktur, f. Cf. KP. IV. 247., 259., 156., 264. Má zlatý prstének z kočičího zlata. Us. Šd. — Z. = kokotice. Laš. na Mor. Brt. — Z. v mythologickom vyjadrení znamená svetlo. Na Slov. Phld. III. 3. 278.

419915   Zlatoamoniový Svazek: 5 Strana: 0520
Zlatoamoniový, auroamoniacus. Z. solno- vodičnatan. Chym. 271.

419916   Zlatobáně Svazek: 5 Strana: 0520
Zlatobáně, ě, f., das Goldbergwerk. Čjk. 104.

419917   Zlatobarevný Svazek: 7 Strana: 1144
Zlatobarevný, vz Zlatobarvý.

419918   Zlatobarvý Svazek: 5 Strana: 0520
Zlatobarvý (Us.), goldfarben. Us.

419919   Zlatobarvý Svazek: 8 Strana: 0513
Zlatobarvý. Z. květ. Krs. Moor. 45.

419920   Zlatobažný Svazek: 10 Strana: 0533
Zlatobažný baník. Sbor. slov. 1901. 38.

419921   Zlatoberlanec Svazek: 7 Strana: 1144
Zlatoberlanec, nce, m. = zlatoberlý. Z. Hermeias. Koll. St. 2.

419922   Zlatoberlý Svazek: 5 Strana: 0520
Zlatoberlý, mit goldenem Stab. Z. Her- mes. Lšk., Lpř.

419923   Zlatobijec Svazek: 5 Strana: 0520
Zlatobijec, jce, m. = zlatokujec. Bern.

419924   Zlatobod Svazek: 5 Strana: 0520
Zlatobod, u, m., chrysotoxum, hmyz. Krok. II. 265.

419925   Zlatoboký. Z Svazek: 10 Strana: 0533
Zlatoboký. Z. Hera Msn. Od. 177.

419926   Zlatobor Svazek: 5 Strana: 0520
Zlatobor, u, m., der Goldberg, ve Slez. Šd.

419927   Zlatobrvý Svazek: 7 Strana: 1144
Zlatobrvý, mit goldenen Augenbrauen. Čch. Sl. 120. Z. strnad. Brm. II. 2 313.

419928   Zlatobřichý Svazek: 7 Strana: 1144
Zlatobřichý, goldbauchig. Z. leskoptev. Brm. II. 2. 433.

419929   Zlatobýl Svazek: 5 Strana: 0520
Zlatobýl, u, m., Solidago, rostl. Čl. Kv. 188., FB. 42.

419930   Zlatočelý Svazek: 5 Strana: 0520
Zlatočelý, goldstirnig. Z. pták. Dch.

419931   Zlatočelý Svazek: 7 Strana: 1144
Zlatočelý, goldstirnig. Z. sýkavka. Brm. II. 2. 574.

419932   Zlatočíšní Svazek: 10 Strana: 0533
Zlatočíšní náměstí ve Vratislavi. Slám. Put. 18.

419933   Zlatodechý Svazek: 5 Strana: 0520
Zlatodechý dým oblaků, goldhauchend. Kká. K sl. j. 58.

419934   Zlatoděj Svazek: 5 Strana: 0520
Zlatoděj, e, m., der Goldmacher-, Alchy- mist. D.

419935   Zlatodějka Svazek: 7 Strana: 1144
Zlatodějka, y, f. = husí nůžka, kon- tryhel, alcea rosea, Frauenmantel, rostl. Vz Mllr. 10.

419936   Zlatodějka Svazek: 10 Strana: 0533
Zlatodějka, y, f, alchimilla, rostl. Čes. 1. XIV. 74.

419937   Zlatodějský Svazek: 5 Strana: 0520
Zlatodějský, Goldmacher-. Z. umění, prášek. Mus. 1880. 91.

419938   Zlatodějství Svazek: 5 Strana: 0520
Zlatodějství, n., die Goldzubereitung, Goldmacherei, Alchymie. Vz KP. IV. 12.

419939   Zlatodeštný Svazek: 7 Strana: 1144
Zlatodeštný plod Diův, -/Qvóôqivtoq. Lpř.

419940   Zlatodol Svazek: 5 Strana: 0520
Zlatodol, u, m., die Goldgrube. Osv. 1880., Lpř. Děj. I. 32., 51. Písma to jsou z-lové, ale potřeba v nich dolovati se snahou, s pílí, s rozjímáním a s modlitbou. Sš. J. 94.

419941   Zlatodolný. Z Svazek: 10 Strana: 0533
Zlatodolný. Z. papíry, hodnoty. Nár. list. 1903. 222. 17., 124. 5. Z. koně. Škod. II. 2 95.

419942   Zlatodrahý Svazek: 5 Strana: 0520
Zlatodrahý, theuer wie Gold. Pl.

419943   Zlatoháv Svazek: 5 Strana: 0520
Zlatoháv, u, m., goldene Rüstung. — Z., goldgesticktes Seidenkleid. Látky hed- vábné a zlatohávy. Ddk. III. 257. Cf. Zlato- hlav.

419944   Zlatohávový Svazek: 5 Strana: 0520
Zlatohávový. Z. látky, goldgestickte Kleiderstoffe. Ddk. III. 256.

419945   Zlatohávý Svazek: 5 Strana: 0520
Zlatohávý, mit Gold gekleidet. Z. po- meranč. Čch. Bs. 26., 156.

419946   Zlatohelmý Svazek: 9 Strana: 0407
Zlatohelmý. Louk. 24.

419947   Zlatohlásek Svazek: 8 Strana: 0513
Zlatohlásek (Zábř.), křížlíček (Zlín.), re- gulus cristatus, pták. Brt. D. II. 496.

419948   Zlatohlav Svazek: 5 Strana: 0520
Zlatohlav, u, m. = blána hedvábná, zlatem protkaná, Goldstoff, m., goldener Brokat. Ros. l je vsuvka, háv = oděv. Cf. Zlato- hlavový. Obvlečena bě vsia v zlatohlavě. Rkk. 46 Kniha v z-vu vázaná. Troj. Řasný z. Kká. Žena, ješto z-vy děláše. ZN. Člověk jeden bieše bohatý a obláčieše sě v zlato- hlav a v bielé plátno. Hus II. 237. Na svini by i z. vstrčil, přece sviní zůstane. V., Č. — Z. = nach. Z-vy, purpura. BO., Br. — Z. = zlatohlávek, bylina, lilium martagon. KB., Dch. Vz FB. 18., Slb. 201., Schd. II. 270. — Z., a, m. = člověk s rusými vlasy. Hdk. Děd. 10.

419949   Zlatohlav Svazek: 7 Strana: 1144
Zlatohlav. Cf. Mkl. Etym. 400. a. Z., lilium, rostl. Pršp. 32, Rosc. 110. Když dívka jde k muzice a dá si do pravého střevíce kvítek z-vu, všem chlapcům se líbí a je pořád v kole. Val. Vck.

419950   Zlatohlav Svazek: 8 Strana: 0513
Zlatohlav. Dle Čern. Př. 65. asi m. zlato- háv = roucho zlatem, stříbrem protkané.

419951   Zlatohlavec Svazek: 5 Strana: 0520
Zlatohlavec, vce, m. = zlatohlav, a, m. Hdk. — Z., Rübenzahl. Exc.

419952   Zlatohlavec Svazek: 10 Strana: 0533
Zlatohlavec, vce, m. = král hadů (nosí na hlavě zlatou korunku). Vz Vyhl. II. 287., Vlasť L 45.

419953   Zlatohlávek Svazek: 5 Strana: 0520
Zlatohlávek, vka, m. = ptáček, regulus cristatus, das Goldhähnchen; der Feigen- fresser, Goldfink, Gimpel. V., Frč. 354., Sl. les. Z. červenohlavý, r. ignicapillus. Vesn. prázdn. 11. — Z. = chrobáček, chroustek bedruňkovitý, lesknoucí se, der Gold-, Rosen- käfer, Goldschmied. Kom., D. Z-ci, cetonia, listorožci bejložraví. Z. obecný, cetonia aurata. Vz Frč. 187., 188., Schd. II. 508. Z. hnědý, c. marmorata, Brm. Živ. zv. IV. 107., největší, c. speciosissima, rudolesklý, c. aenea, kovový, c. metallica, chlupatý, c. hirtella. Kk. Br. 192.—194. — Z., vku, m. = zlatohlavá lilie, m., wilde Lilie, die Gold- wurz, rostl. Vz Rstp. 1583, Čl. 146., FB. 18. — Z., vka, m., os. jm. Šd.

419954   Zlatohlávek Svazek: 7 Strana: 1144
Zlatohlávek, pták. Cf. Brm. II. 2. 221. — Z , cetonia. Cf. Ott. V. 333.

419955   Zlatohlávek Svazek: 8 Strana: 0513
Zlatohlávek, vz Králíček, Budníček (3. dod.). — Z., lilium agreste. 1440. List. til. 1893. 395. Z., affodilus (kopíčko, rostl.). 1440. List. til. 1893. 393.

419956   Zlatohlávek Svazek: 10 Strana: 0533
Zlatohlávek, rostl. Vz Pryskyřník.

419957   Zlatohlávka Svazek: 7 Strana: 1144
Zlatohlávka, y, f. = druh jablek. Mor. Brt.

419958   Zlatohlávka Svazek: 8 Strana: 0513
Zlatohlávka místy = zlatohlávek, krá- líček (pták). Mtc. 1893. 304.

419959   Zlatohlávkový Svazek: 5 Strana: 0520
Zlatohlávkový = od zlatohlávka atd., Goldfink-. Koupíš mi šaty ušité z křídel zlatohlávkových. Němc. I. 149.

419960   Zlatohlávkový Svazek: 7 Strana: 1144
Zlatohlávkový kořen. Cf. Mllr. 18.

419961   Zlatohlavnice Svazek: 5 Strana: 0521
Zlatohlavnice, e, f., die Goldstoffhänd- lerin.

419962   Zlatohlavnice Svazek: 7 Strana: 1144
Zlatohlavnice, purpuraria. B. mik. Act. 16. 14.

419963   Zlatohlavník Svazek: 5 Strana: 0521
Zlatohlavník, a, m., der Goldstoffhändler.

419964   Zlatohlavový Svazek: 5 Strana: 0521
Zlatohlavový = od, ze zlatohlavu, mit Gold geschmückt. Z. kapě, V., oděv, ZN., rúcho, Troj., Rkk. 46., sukně, V., barva. D. — Z. kořen (byliny zlatohlavu), Aphodil-. Ras.

419965   Zlatohlavý Svazek: 5 Strana: 0521
Zlatohlavý, goldköpfig. Z. muška. Z. lilie, vz Zlatohlávek.

419966   Zlatohlavý Svazek: 9 Strana: 0407
Zlatohlavý blechovec (brouk). Klim. 702.

419967   Zlatohnědouš Svazek: 5 Strana: 0521
Zlatohnědouš, e, m., der Goldbraun. Čsk

419968   Zlatohnědý Svazek: 5 Strana: 0521
Zlatohnědý, goldbraun. Z. vlasy, Mkr.. Kká. K sl. j. 210., hřebec. Dch.

419969   Zlatohojný Svazek: 7 Strana: 1144
Zlatohojný, goldreich. Lpř.

419970   Zlatohorní Svazek: 5 Strana: 0521
Zlatohorní město Jilové, die Bergstadt Eule. Dch.

419971   Zlatohrotý Svazek: 9 Strana: 0407
Zlatohrotý. Z. střela. Slád. Sen. 16.

419972   Zlatohřbetý Svazek: 7 Strana: 1144
Zlatohřbetý, xqvóóvwtoq, mit goldenem Rücken. Lpř.

419973   Zlatohřebenka Svazek: 5 Strana: 0521
Zlatohřebenka, y, f., chrysodon, červ. Krok II. 242.

419974   Zlatohřívák Svazek: 5 Strana: 0521
Zlatohřívák, a, m., goldmähniges Pferd. Vz Zlatohřívý. Rk.

419975   Zlatohřívák Svazek: 9 Strana: 0407
Zlatohřívák, v V. 521. polož před: Zlato- hmý.

419976   Zlatohřivál Svazek: 9 Strana: 0407
Zlatohřivál, a, m. = zlatohřívák. Mus. ol. 1898. 121.

419977   Zlatohřívý Svazek: 5 Strana: 0521
Zlatohřívý, goldmähnig. Z. kůň, Koll., tátoš. Dbš. Sl. pov. I. 260.

419978   Zlatochtivý Svazek: 5 Strana: 0521
Zlatochtivý, goldgierig. Šm.

419979   Zlatochvostka Svazek: 5 Strana: 0521
Zlatochvostka, y, f., chrysurus, tráva sveřepovitá. Rostl. I. 265. a.

419980   Zlatoisabelový Svazek: 5 Strana: 0521
Zlatoisabelový kůň, Goldisabell. Čsk.

419981   Zlatojamec Svazek: 8 Strana: 0513
Zlatojamec, mce, m., chrysobothrys, brouk. Vz Klim. 416.

419982   Zlatojařmý Svazek: 10 Strana: 0533
Zlatojařmý povoz. Msn. Hym. 71.

419983   Zlatojas Svazek: 5 Strana: 0521
Zlatojas, u, m., der Goldschein. Šml.

419984   Zlatojas Svazek: 9 Strana: 0407
Zlatojas. Sluneční z. Šml. V. 17.

419985   Zlatojasný Svazek: 5 Strana: 0521
Zlatojasný, goldhell. Čch. Petrkl. 56. Z. nebe. Lipa I. 132. Z-ným plášťom oďatý. Hol. 10.

419986   Zlatojasý Svazek: 7 Strana: 1400
Zlatojasý. Z. Hvězda. Hdk. Hoř. 26.

419987   Zlatojemný Svazek: 5 Strana: 0521
Zlatojemný, weich, geschmeidig wie das Gold.

419988   Zlatojhý Svazek: 7 Strana: 1144
Zlatojhý, mit goldenem Joche. Lpř.

419989   Zlatojmenný Svazek: 5 Strana: 0521
Zlatojmenný = jméno od data mající (zlatoústý), goldbenannt. D.

419990   Zlatokadeřavý Svazek: 5 Strana: 0521
Zlatokadeřavý, goldlockig. Jrsk. Z-vé dcery. Víd. list. 1816.

419991   Zlatoklasný Svazek: 5 Strana: 0521
Zlatoklasný, goldährig. Z. nivy. Hol. 16.

419992   Zlatoklasý Svazek: 5 Strana: 0521
Zlatoklasý, goldährig. Dch.

419993   Zlatoklasý Svazek: 8 Strana: 0513
Zlatoklasý. Z. pšenice. Phľd. 1896. 622.

419994   Zlatoklej Svazek: 5 Strana: 0521
Zlatoklej, e, m., der Goldspath, das Berg- grün. Jg.

419995   Zlatokop Svazek: 5 Strana: 0521
Zlatokop, a, m., der Goldgräber. Dch.

419996   Zlatokopac Svazek: 5 Strana: 0521
Zlatokopac, e, m. = zlatokop. Jg.

419997   Zlatokopatel Svazek: 5 Strana: 0521
Zlatokopatel, e, m. = zlatokop. Jg.

419998   Zlatokopec Svazek: 5 Strana: 0521
Zlatokopec, pce, m., der Goldhügel. Ves. I. 28.

419999   Zlatokopný Svazek: 5 Strana: 0521
Zlatokopný, goldgrabend. Presl.

420000   Zlatokopství Svazek: 7 Strana: 1144
Zlatokopství, n., Goldgräberei. Exc.