223001   Pobřežák Svazek: 7 Strana: 1358
Pobřežák, a, m. = obyvatel břehu. Rgl.

223002   Pobřeží Svazek: 2 Strana: 0612
Pobřeží, n., zeme po břehu, Uferland, n., KüsteHstrich, m., Küstenland, n. P. mořské (pomoří). D. P. nízké n. ploché, vysoké n. skalnaté. Tl.

223003   Pobřežina Svazek: 7 Strana: 0276
Pobřežina, y, f., die Uferstrecke. Sm.

223004   Pobřežné Svazek: 2 Strana: 0612
Pobřežné, ého, n., plat za užíváni břehu placený, výtonné (Šm)., Ufergeld, n.

223005   Pobřežní Svazek: 7 Strana: 0276
Pobřežní linie, Stč. Zem. 744., lodice, Mour., řád., Dch., vítr. Mj. P. právo. Vz Kram. Slov.

223006   Pobřežní Svazek: 10 Strana: 0649
Pobřežní (pozemský) mlýn = poříční na břehu řeky vystavění). Ces. 1. XV. 187.

223007   Pobřežní, pobrežný Svazek: 2 Strana: 0612
Pobřežní, pobrežný, Ufer-, Küsten-. P. plavec. Krok, rostliny, Rostl., plavba, oblast (Gebiet), Nz., právo. Strandrecht, n. Rk., vz S. N., pilíř, Tč., řetěz, Strandkette, f. Dch., obchod, Šm., mršník, Uferkäfer, m., silpha litoralis, linhačka, Ufer- o. Strandkraut, n., corrigiola litoralis, jespák, Uferkibitz, m., cavia litoralis, fiala či fijalinka, Uferlevkoje, f., cheiranthus litoreus, mech, Ufermooss, n., hypnum riparium, vlaštovka (= břeháček, střížek, břehule, břehák, břehovka), Ufer- . schwalbe, f., hirundo riparia, štěnice, Ufer- wanze, f., cimex litoralis. Šm. — P., ého, m., hlídač břehu, der Uferräumer. Us.

223008   Pobřežnice Svazek: 2 Strana: 0612
Pobřežnice, e, f., litorella. P. sítinovitá, 1. juncea. FB. 64. — P., loď, Küstenfahrer. Rk.

223009   Pobřežnice Svazek: 7 Strana: 0276
Pobřežnice, e, m., salda, hmyz. Brm. IV. 621. — P., rostl. Cf. Čl. Kv. 264.

223010   Pobřežnice Svazek: 9 Strana: 0227
Pobřežnice, e, f., litorella, rostl. Vz Ott. XVI. 176.

223011   Pobřežnice Svazek: 10 Strana: 0264
Pobřežnice, e, f., salda, ploštice. Vz Ott. XXII. 536.

223012   Pobřežníci Svazek: 10 Strana: 0649
Pobřežníci (pavouci). Vz Ott. XXV. 300.

223013   Pobřežník Svazek: 2 Strana: 0612
Pobřežník, a, m. P-ci, lycoridae, červové mořští. Frč. 79.

223014   Pobřežník Svazek: 7 Strana: 0276
Pobřežník, elaphrus, Uferkäfer, -läufer, Raschlaufkäfer, m., brouk. Vz Kk. Br. 20., 21., Brm. IV. 38., 711.

223015   Pobřežník Svazek: 8 Strana: 0286
Pobřežník, elapbrus. P. bahní, e. uljgi- nosus, Beránkův, e. Beráneki, měďobarvý, cu- preus, obecný, riparius, Ulbrichův, Ulbrichi, zlatový, aurcus. Klim. 14.—IB. Cf. Ott. VIII. 678.

223016   Pobřežník Svazek: 9 Strana: 0227
Pobřežník, a, m., brouk. Klim. 739.

223017   Pobřežník Svazek: 10 Strana: 0265
Pobřežník, a, m., elaphrus. Sr. Ott. XIX. 983.

223018   Pobřežný Svazek: 9 Strana: 0457
Pobřežný = první dělník v ohradě, jenž ostatní dělníky najímá a mzdu jim vyplácí. Semer. 82.

223019   Pobříditi Svazek: 2 Strana: 0612
Pobříditi, vz Bříditi.

223020   Pobříditi Svazek: 7 Strana: 0276
Pobříditi. Kdo s uhlím obchodí, ruky se (si) pobřídí. Slez. Tč.

223021   Pobřinkati Svazek: 2 Strana: 0612
Pobřinkati, pobřinkávati. — na čem. Pobřinkal si na pianě. — čím: strunami, klim- pern.

223022   Pobříslo Svazek: 2 Strana: 0612
Pobříslo, a, n., lépe: povříslo. Vz B a Povříslo.

223023   Pobřísti Svazek: 2 Strana: 0613
Pobřísti, bředu, dl, dení, (ein wenig) waten. Ros.

223024   Pobříšek Svazek: 10 Strana: 0265
Pobříšek, šku, m. Liščí p. Čes. 1. XI. 78.

223025   Pobříškový Svazek: 8 Strana: 0286
Pobříškový. P. tepna, epigastrica, Vz Ott, VIII. 661.

223026   Pobřišní Svazek: 2 Strana: 0613
Pobřišní, Bauch-. Rk.

223027   Pobřišnice Svazek: 2 Strana: 0613
Pobřišnice, e, f., peritonaeum, Bauchfell, Darmfell, n. P. = blána, která objímá dutinu životní čili břišní. Schd. II. 253. Zánět p., Peritonitis, Bauchfellentzündung, f. S. N., Rk.

223028   Pobřišnice Svazek: 7 Strana: 0276
Pobřišnice. Nádory pobřišnice, vz Nádor (dod.), tuberkulosa pobřišnice; p. pánviční, Beckenperitoneum. Cf. Slov. zdrav., Čs. lk. P. pánviční, pelveoperitoneum, stěnová, p. parietale, útrobní, p. viscerale; zánět p-ce (bránicový, Peritonitis diaphragmatica, čá- stečný, partialis, druhotný, secundaria, hni- lobný, septica, hnisavý, purulenta, host- cový, rheumatica, hysterických, hysterica, jíchovitý, ichorosa, krvavý, haemorrhagica, kýlový, herniaria, mízní, lymphatica, močo- krevný, uraemica, nemluvňat, infantum, ne- věstek, meretricum, nitroděložní, intrauterina, ohraničený, circumscripta, okružní, mesente- rialis, omladnic, puerperalis, oponový, omen- talis, pánviční, pelveoperitonitis, počasný, Peritonitis chronica, přilípavý, adhaesiva, proděravivý, perforativa, prudký, acuta, rakovinný, carcinomotosus, rozteklý, diffusa, samočinný, spontannea, samostatný, idiopa- thica, skrytý, latens, slabinový, hypochon- drica, smrdutý, putrida, suchý, sicca, syro- vátečnovláknitý, serofibrinosa, syrovátečný, serosa, úrazový, traumatica, vaku kýlního, sacci herniosi, vláknitohnisavý, fibrinopuru- lenta, vláknitý, fibrinosa, vpouzdřený, abge- sackt, vředovatý, ulcerosa, všeobecný, uni- versalis, výměškový, exsudativa, znetvořivý, deformans). Ktt. exc.

223029   Pobřišnice Svazek: 10 Strana: 0265
Pobřišnice, e, f. Rakovina, zánět p-ce. Vz Ott. XIX. 984b., 487. P. jaterní, perito- neum hepatis, Leberbaucbfellüberzug, žalu- deční, Magenbauchfellüberzug; zánět p-ce brániční, peritonitis diaphragmatica, paro- phrenitis; zánět p-ce jaterní, perihepatitis; zánět p-ce prvotní, perit. primaria; zánět p. sarkomový, perit. sarcomatosa; zánět p-ce slezinné, periplenitis; zánět p-ce se syro- vatečnovláknitým výpotkem, perit, exsu- dativa serofibrinosa; zánět p-ce se syrova- tečným výpotkem, perit. exsudativa serosa; zánět p-ce s výměškem jíchovitým, jauchige, perit, exsudativa; zánět p-ce s výpotkem hnisavým, perit. exsudativa purulenta; zánět p-ce znetvořivý, cirrhosis peritonei, perit. deformans; zánět p-ce žaludeční, perigastritis, Entzündung des Magenbauchfellüberzuges. Ktt.

223030   Pobřišnicopoševní Svazek: 7 Strana: 0276
Pobřišnicopoševní, peritoneovaginalis.

223031   Pobřišnicovarletnicový Svazek: 7 Strana: 0276
Pobřišnicovarletnicový, peritoneova- ginalis.

223032   Pobřišnicový Svazek: 7 Strana: 1358
Pobřišnicový. P. dutina. Ott. IV. 678.

223033   Pobřišniční Svazek: 7 Strana: 0276
Pobřišniční, Bauchfell-. P. dutina, -höhle, hlíza, -abscess, nemoc, povlak, -Überzug, vý- měšek, Peritonealexsudat. Ktt. exc.

223034   Pobřišniční Svazek: 10 Strana: 0265
Pobřišniční. Zánět p-ho obalu vaječní kového, periophoritis. Ott. XIX. Zánět p-ho povlaku děložního, perimetritis, slezinného, perisplenitis. Ktt.

223035   Pobublati Svazek: 2 Strana: 0613
Pobublati, pobublávati, murren. Ros.

223036   Pobubnovati Svazek: 2 Strana: 0613
Pobubnovati, pobubnovávati, ein wenig trommeln. Ros.

223037   Pobúcať sa Svazek: 7 Strana: 1358
Pobúcať sa = potloukati se. Val. Slavč. 89. Vz Pobouceti se.

223038   Pobuckati Svazek: 7 Strana: 0276
Pobuckati, aufhetzen. Šm.

223039   Pobuč Svazek: 2 Strana: 0613
Pobuč, e, m., Pobutsch, ves u Zábřehu na Mor. PL.

223040   Pobučeti Svazek: 2 Strana: 0613
Pobučeti, el, ení, nach einander, eine Zeit lang brüllen. Ros.

223041   Pobučik Svazek: 10 Strana: 0649
Pobučik = klobúčik. V dětské mluvě. Phľd. XXIV. 607.

223042   Pobud Svazek: 2 Strana: 0613
Pobud, u, m., pobod, pobádání, pobídka, puzení, ponoukání, die Anregung, der An- trieb. Co jej nutilo, vedlo a pobádalo v duchu a mysli, že se tomu ponuku a p-du oddával, apoštol nepraví. Sš. Sk. 236. Z Boha obro- zení neděje se nijakým pudem mimovolným, nijakým ponukem a p-dem. Sš. J. 21.

223043   Pobud Svazek: 7 Strana: 0276
Pobud, a, m , psí jm. Škd.

223044   Pobuda Svazek: 2 Strana: 0613
Pobuda, y, m., člověk nejistého bytu, tulák, Umschweifer, Landstreicher, m. V. Jsi tu jen pobuda. Kom. Ty jsi zde pobuda, já pak jsem zde zrozený. Br.

223045   Pobuda Svazek: 7 Strana: 0276
Pobuda. Šf. Strž. I. 580. — P. = mlýn u Kralovic v Plzeň.

223046   Pobuda Svazek: 10 Strana: 0265
Pobuda = děvče, které všude zůstane. Domažl. Čes. 1. XII. 305.

223047   Pobudář Svazek: 10 Strana: 0265
Pobudář, e, m. = pobuda, m Msn. Od. 288.

223048   Pobůdce Svazek: 10 Strana: 0265
Pobůdce, e, m. P. koňstva. Msn. 11. 94.

223049   Pobuditel Svazek: 9 Strana: 0227
Pobuditel k něčemu. Pal. Pam. 432.

223050   Pobuditi Svazek: 2 Strana: 0613
Pobuditi, il, zen, zení; pobouzeti, el, en, ení; pobuzovati, anregen. — koho k čemu. — co kým: smích = stropiti si. Aby námi smiech pobudil? Kat. 1529.

223051   Pobuditi Svazek: 7 Strana: 0276
Pobuditi někým smích. Kat. 1520. (Er.). Ale dle Gb. je tam posudil, tedy smích někým posúditi. Jinak neznámo. Cf. Váleti, Pobiti.

223052   Pobuditi Svazek: 8 Strana: 0286
Pobuditi. Má Vaňka krajčího p., aby u něho koupili. 1538. Hrš. Nách. I. 441.

223053   Pobudka Svazek: 2 Strana: 0613
Pobudka, y, f., vz Pobud.

223054   Pobudka Svazek: 7 Strana: 0276
Pobudka noční = pobývání (v hospodě). Opav. týd.

223055   Pobudlivý Svazek: 2 Strana: 0613
Pobudlivý, dojemný, dojímavý, ergreifend, rührend. Jejich melodie prostá jest, ale p-vá jako hudba ku pochodu vybízející. Sš. Hc. '12.

223056   Pobudný Svazek: 2 Strana: 0613
Pobudný, toulavý, herumstreichend, flüch- tig. Dch.

223057   Pobudovati se Svazek: 2 Strana: 0464
Pobudovati se = potloukati se. Mšk.

223058   Pobudovati se Svazek: 2 Strana: 0613
Pobudovati se = toulati se, herumstrei- chen. Mor. Poh. II. 101.

223059   Pobúchaný Svazek: 7 Strana: 0276
Pobúchaný měchem = kdo něco hlou- pého vyvedl, hloupý. Val. Vck.

223060   Pobúchať Svazek: 10 Strana: 0649
Pobúchať = pomlátiť, navniveč obrátiť. Phľd. XXIII. 309. Husi po chrbte p. = po- klepati. Phľd. 1902. 389.

223061   Pobúchati Svazek: 7 Strana: 0276
Pobúchati = pobouchati.

223062   Pobuchcovati, pobuchtovati Svazek: 2 Strana: 0613
Pobuchcovati, pobuchtovati, eine Zeit lang Püffe geben. Ros.

223063   Pobujeti Svazek: 7 Strana: 0276
Pobujeti, el, ení = v bujnosti po něja- kou dobu potrvati. Šm.

223064   Pobujeti Svazek: 10 Strana: 0265
Pobujeti. Pass. mus. 379. (List fil. XI. 441. ).

223065   Pobukati Svazek: 2 Strana: 0613
Pobukati, jako bukač křičeti, čujíkati, huhliti, huhlati, küben. Ros.

223066   Pobulati Svazek: 2 Strana: 0613
Pobulati, zerstören. Stohy sena se pobu- laly. Na Ostrav. Tč.

223067   Pobumbati Svazek: 2 Strana: 0613
Pobumbati, pobumbávati, popíjeti s kým kde: v hospodě, trinken. Ros.

223068   Pobuněk Svazek: 7 Strana: 0276
Pobuněk = poboněk.

223069   Poburcovati Svazek: 2 Strana: 0613
Poburcovati, vz Burcovati. Ros.

223070   Pobůrky Svazek: 10 Strana: 0265
Pobůrky, pl., m. = kousky dříví kladené mezi prkna, aby lépe prosýchala. Ott. XIX. 985.

223071   Pobuřitel Svazek: 7 Strana: 0276
Pobuřitel, e, m., vz Pobuřovatel.

223072   Pobuřlivý Svazek: 10 Strana: 0265
Pobuřlivý, Alarm. —P. zprávy. Hol. Met. II. 460.

223073   Pobuřování Svazek: 2 Strana: 0613
Pobuřování, n., Aufwiegelung, f., pod- něcování ke zpouře proti úřadům a opatře- ním jejich. Vz S. N.

223074   Pobuřovatel, pobuřitel Svazek: 2 Strana: 0613
Pobuřovatel, pobuřitel, buřič, e, m., der Aufwiegler. Rk.

223075   Pobuřovati Svazek: 2 Strana: 0613
Pobuřovati, vz Pobouřiti.

223076   Pobuřující Svazek: 2 Strana: 0613
Pobuřující, aufreizend. P. plakat, ozná- mení, zpráva. Vk.

223077   Pobůsti Svazek: 2 Strana: 0613
Pobůsti, vz Pobodati.

223078   Pobušiti Svazek: 2 Strana: 0613
Pobušiti, il, en, ení, hämmern. Ros.

223079   Pobuzovati se Svazek: 2 Strana: 0613
Pobuzovati se = toulati se jako pobuda. Kalina.

223080   Pobyt Svazek: 2 Strana: 0613
Pobyt, u, m., pobytí, n., der Aufenthalt. — P., der Besuch. Na p. choditi, jíti = návštěvou. Us. v Krkonš., Kb. Za jeho p-tu. Us. U p-tí mi jest ten hynst ztracen. Půh. I. 376.

223081   Pobyt Svazek: 7 Strana: 0276
Pobyt letní, Sommerfrische, Villegiatur. Dch. — P., der Besuch. Cf. Beseda, Hejta, Hrátka, Táčky.

223082   Pobyti Svazek: 2 Strana: 0613
Pobyti, pobudu (pobydu), yl, ytí; pobý- vati, nějaký čas býti, lange o. kurz sein, dauern, verbleiben, anhalten. D. — abs. Pobudem, nebudem, světa nepřebudem. Prov. Jg. Pobuďte (nechoďte ještě pryč). Us. Ta si tam dnes pobyla. Us. Přiďte pobyti (na- vštíviť nás). Šel jsem tam dnes pobyt. Us. u Jilem., na Mor. To sem si tady pobyl. Od- povídá se: Šak není tak nejdýl (není posud pozdě). Us. u Rychn. — kde jak dlouho: Pobudu u vás přes zimu. Sych. Pobyl tam za čtyry dni. Kram. Plný týden u nás pobyl. Sych. Pobyl tam za málo několik dní. Jel. A v Kafarnau pobyli za nemnoho dnů. Sš. J. 41. Král Jan pobyv za chvíli v zemi opět se pryč vzdvihl. Výt). I. 489. Pobyl tam ně- kolik dní. Dch. Pobyl v lese. Flav. — v čem. Pobyl jsem v trápení, Kom., v radosti. Sá. — čím s kým. Pobyl hospodou s ním v Žitoměři. Dal. Tu pobyv se svú paní, což se mu zdálo, obtieživ ji prve i jel do Uher. Let. 114. Pobyl knížetem za deset měsícův. V. — na čem. Kteříž písmo čtú, na mo- dlitbách pobývají. Št. 33. — s infinit. Ještě mnoho činiti pobývá. Dch. — při čem. Pobyl při našich písních. Chč. 301. — komu. P. jim nemohl (pomoci). BO.

223083   Pobytí Svazek: 2 Strana: 0613
Pobytí, n., vz Pobyt.

223084   Pobyti jak dlouho (kde jak čím Svazek: 7 Strana: 0276
Pobyti jak dlouho (kde jak čím). Dědeček se rozstonal a tu snad již dlouho nepobude. Sá. A tu dobrú hodinu pobyl. Pass. Aby tu o rok déle ve zdraví pobyla. Osv. P. celé léto u příbuzných na venkově. Us. Ešče si tři léta mládencem pobydeš. Sš. P. 358. Pár roků (pobudeš) na vojně a já doma pannou. Er. P. 163. — kdy na čem. V nichž (chvilkách) bychom pro spa- senie své duše každý mohli p. na modlit- vách. Št. Kn. š. 6. (96.). — čeho. S tiem drže všeho pobudeš. Smil.

223085   Pobytka Svazek: 2 Strana: 0613
Pobytka, y, f. — návštěva. Vz Pobyt, Us. v Krkonš. Kb.

223086   Pobytka Svazek: 7 Strana: 1358
Pobytka, y, f. = pobyt. Chodila k nim na p-tku. Rais. Vým. 34.

223087   Pobytní Svazek: 2 Strana: 0613
Pobytní list, Aufenthaltsschein, m. Rk.

223088   Pobytník Svazek: 7 Strana: 0276
Pobytník, a, m. = návštěvník. V Kr- konš.

223089   Pobytný. P Svazek: 10 Strana: 0265
Pobytný. P. místo (kde lze pobyti). Msn. Hym. 15.

223090   Pobzdíti Svazek: 2 Strana: 0613
Pobzdíti, ěl, ění, pobzdívati, feisten. Reš.

223091   Pobzíti Svazek: 7 Strana: 0276
Pobzíti, vz Bzíti (dod.). Proto, ež sě hřiešná pobzi, přišla sem. Pass. mus. 451.

223092   Pobzučovati Svazek: 10 Strana: 0265
Pobzučovati k písničce. Čes. 1. XIII. 367. Sr. Bzučeti.

223093   Poc poc Svazek: 7 Strana: 0276
Poc poc! Vz Pec pec!

223094   Pocabati Svazek: 2 Strana: 0613
Pocabati, vz Cabati.

223095   Pocáď Svazek: 7 Strana: 0276
Pocáď = potud. Us. Knrz.

223096   Pocahel Svazek: 7 Strana: 0276
Pocahel, hlu, m., der Knieriemen. U Místka. Škd.

223097   Pocajď Svazek: 9 Strana: 0227
Pocajď = potud. Dšk. Vok 56.

223098   Pocajdle Svazek: 9 Strana: 0227
Pocajdle = potud. Dšk. Vok. 56.

223099   Pocákati Svazek: 2 Strana: 0613
Pocákati; pocáknouti, knul a kl, ut, utí, pocákávati, pocakovati, bespritzen. — koho čím: vodou. — kde. Pocákal ho v plo- várně.

223100   Pocalek Svazek: 7 Strana: 0276
Pocalek, lku, m. = pocelek. Koll. III. 342.

223101   Pocalovati Svazek: 7 Strana: 0276
Pocalovati = pocelovati. Pocaluj ma ešče raz. Koll. Zp. II. 372.

223102   Pocalunek Svazek: 7 Strana: 0276
Pocalunek, nku, m. = pocelek. Slov. III. 342.

223103   Pocampati Svazek: 7 Strana: 1358
Pocampati = pošlapati. P-peš mi ma- rijánek. List. fil. 1892. 293.

223104   Pocángle Svazek: 8 Strana: 0286
Pocángle = tahouny u bot (laš.), jinde natahače. Slovo cizí. Brt. I). II. 518.

223105   Pocapartovati se s kým oč Svazek: 2 Strana: 0613
Pocapartovati se s kým oč (povaditi se), hadern.

223106   Pocapati Svazek: 2 Strana: 0613
Pocapati, pocapávati = pošlapati, nieder- betreten. — co čím: nohama. — kam v čem = jíti. Pocape tam v blátě. Us.

223107   Pocapilý Svazek: 7 Strana: 0276
Pocapilý. Běhá jako p. (blázen). V Kunv. Msk.

223108   Pocapkati Svazek: 7 Strana: 0276
Pocapkati = poklepati. — koho čím: rukou. Na jihových. Mor. Brt.

223109   Pocásati Svazek: 2 Strana: 0613
Pocásati, porvati, zerreissen, zerfetzen. — co. Us.

223110   Pocasnovati Svazek: 7 Strana: 0276
Pocasnovati = potahati. Vz Casnovati. Rgl.

223111   Pocbromený Svazek: 7 Strana: 0318
Pocbromený; -en, a, o, gelähmt. P. rámě. Šbr. Fr.

223112   Poccivý Svazek: 7 Strana: 0277
Poccivý = poctivý. Slov. Rr. Sb.

223113   Poce Svazek: 7 Strana: 1358
Poce kůň, vz Pocední. List. fil. 1891. 431.

223114   Poce sem Svazek: 7 Strana: 0277
Poce sem = pojďte sem! Slov. Rr. Sb.

223115   Pocební Svazek: 9 Strana: 0227
Pocební m. podsední. Hoř. 75.

223116   Pocecati Svazek: 7 Strana: 0277
Pocecati, vz Pocucati.

223117   Pocediti Svazek: 2 Strana: 0613
Pocediti, il, zen, ení, pocezovati, seihen. Jg.

223118   Pocediti co Svazek: 8 Strana: 0286
Pocediti co. Háj. Herb. 84.

223119   Pocedlo Svazek: 10 Strana: 0265
Pocedlo, a, n. Dej koně na p. = v levo. Dšk. Km. 51.

223120   Pocední Svazek: 2 Strana: 0614
Pocední m.: podsední.

223121   Pocedník Svazek: 8 Strana: 0286
Pocedník, a, m. = podsedník. Gb. H. ml. I. 407.

223122   Pocehtovati Svazek: 2 Strana: 0614
Pocehtovati, potěžkati, zkusiti, jak co těžko, in der Hand abwägen. U ???v. Pk.

223123   Pocechovati Svazek: 2 Strana: 0614
Pocechovati, trinken. Ros.

223124   Pocechtovati něco Svazek: 7 Strana: 0277
Pocechtovati něco = potěžkati. Slez. Šd.

223125   Pocejkati něco Svazek: 7 Strana: 0277
Pocejkati něco = pocákati, bespritzen. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

223126   Pocel Svazek: 7 Strana: 0277
Pocel, u, m. = pocelek. Ale milý tiskne na rty p. sladký. Kls.

223127   Pocelák Svazek: 7 Strana: 0277
Pocelák, u, m. = pacifikal. Hnoj. Cf. Pocelovati.

223128   Poćelatna Svazek: 7 Strana: 0279
Poćelatna krava = po teleti. Laš. Brt. D. 249.

223129   Pocelek Svazek: 7 Strana: 0277
Pocelek, lku, m. = políbení. Sš. II. 124.

223130   Pocelka Svazek: 2 Strana: 0614
Pocelka, y, f. = políbení, Kuss, m. Víd. list. 1816.

223131   Pocelný Svazek: 2 Strana: 0614
Pocelný, Zoll-. — P., ého, m., celný, mýtař, der Zollemnehmer, Zöllner.

223132   Pocelný Svazek: 7 Strana: 0277
Pocelný, im Allgemeinen. P. zvukořád. Pal. Rdh. I. 393.

223133   Pocelování Svazek: 2 Strana: 0614
Pocelování, n., das Küssen. Pass. 358. Tu sobě příznivé p. dasta. BO.

223134   Pocelovati Svazek: 2 Strana: 0614
Pocelovati = políbiti, küssen. Pass. — koho. Poceloval ji, až to zamlasklo. D. — co komu: ruku. Us.

223135   Pocelý Svazek: 10 Strana: 0649
Pocelý = skoro celý. Brt. Sl.

223136   Pocem Svazek: 9 Strana: 0227
Pocem = pojď sem. Také v Čech. Hoř. 75

223137   Pocení Svazek: 2 Strana: 0614
Pocení, n., na Slov. potění, das Schwitzen, der Schweiss. V. Lék pro p. D. Bráti, dáti pro p. P. u vanně. V.

223138   Pocení Svazek: 7 Strana: 0277
Pocení. Léky působící p., diaphoretica; přílišné p., ephidrosis. P. nohou. Vz Slov. zdrav., Čs. lk., Pot. P. krve, haemathidrosis.

223139   Pocení Svazek: 8 Strana: 0286
Pocení. Očišťování koží p-ním teplým, stu- deným. KP. VI. 653 nn.

223140   Poceni Svazek: 8 Strana: 0286
Poceni = pojď sem mezi nás. Us. Mor. Nár. list. 1896. c. 186. odp. feuill., Gb. H. ml. I. 407.

223141   Pocení Svazek: 10 Strana: 0265
Pocení, n. Vz Ott. XIX. 986. Celkové pří- lišné p., hyperidrosis universalis, jedno- stranné p. přílišné, h. unilateralis, místní p. přílišné, h. localis. Ktt.

223142   Poceniť Svazek: 7 Strana: 0277
Poceniť, alles abschätzen. Bern.

223143   Pocenosť Svazek: 2 Strana: 0614
Pocenosť, i, f., pocení, das Schwitzen. Ros.

223144   Pocentovati Svazek: 7 Strana: 0277
Pocentovati, herumliegen lassen. Po- centuje knihy po celé světnici. Ostrav Wrch.

223145   Pocený Svazek: 2 Strana: 0614
Pocený; -cen, a, o, ausgeschwitzt. P. vlh- kosť. Jg.

223146   Pocera Svazek: 8 Strana: 0286
Pocera, y, f. —posměch. Vizovice. Brt. I). II. 364.

223147   Pocerky Svazek: 9 Strana: 0227
Pocerky, vz Paterky. Slez. Lor. 76.

223148   Pocernetý Svazek: 8 Strana: 0286
Pocernetý. P. georginy (počernalé). Phľd. 1896. 463. Tamtéž: očernetý.

223149   Pocestek Svazek: 2 Strana: 0614
Pocestek, stka, m., člověk pocestný, der Reisende, Wanderer. Věcmi jinými sám se p. zaopatřiti musí. Sš. L. 108.

223150   Pocestek Svazek: 7 Strana: 0277
Pocestek, stku, m. = pole u cesty. Má žito na p-stku. Mor. Knrz., Pk.

223151   Pocestí Svazek: 2 Strana: 0614
Pocestí, n., Wegstrecke, f. Dch.

223152   Pocestí Svazek: 10 Strana: 0265
Pocestí, n., viaticum. Rozk. P. 1491.

223153   Pocestné Svazek: 2 Strana: 0614
Pocestné, vz Pocestný.

223154   Pocestní Svazek: 2 Strana: 0614
Pocestní, Weg-, Reise-. P. strava, Reš., útraty, seznam, denník. Šp.

223155   Pocestnický Svazek: 2 Strana: 0614
Pocestnický, den Wanderer betreffend. Ros.

223156   Pocestník Svazek: 2 Strana: 0614
Pocestník, a, m., člověk pocestný, der Reisende. BO. Kopí sílí p-ka. Sš. Hc. 89. II. 177.

223157   Pocestník Svazek: 7 Strana: 0277
Pocestník. Koll. I. 113.

223158   Pocestnosť Svazek: 2 Strana: 0614
Pocestnosť, i, f., die Wanderschaft. Ros.

223159   Pocestný Svazek: 2 Strana: 0614
Pocestný, Weg-, Reise-, Wanders-. P. jednatel, list. Šp. P. život, Wanderleben, n. Dch. Pocestných lidí dům. V. — P., ého, m., der Wanderer, Reisende. P-nô do domů přijímati, Štelc.,přes noc u sebe přechovávati. Sych. — Pocestné, ého, n.Weggeld, n., Weg- lohn, m. Účet z p-ného. Šp.

223160   Pocestný Svazek: 7 Strana: 0277
Pocestný. Sv. ruk. 335. P. plášť, Šml., prach, Vlč., strava, Skočd. 480., oltář (pře- nosný). Tk. III. 336. — P , der Wanderer. Hus III. 140. P-mu cesta nestojí. Bž. exc.

223161   Pocestný Svazek: 7 Strana: 1358
Pocestný. Chtě se p-ných nehod uvaro- vati. Arch. X. 415.

223162   Pocestný Svazek: 9 Strana: 0227
Pocestný písař. Sdl. Hr. III. 152. P. dívka jest pochybné pověsti vždycky. Vaň. Göth. 96.

223163   Pocešene Svazek: 7 Strana: 0277
Pocešene = potěšení, milenka. Sl. ps. č. 119.

223164   Pocešíčko Svazek: 10 Strana: 0649
Pocešíčko, a, n. = potěšíčko, potěšení. Vz Brt. Sl.

223165   Pocetky Svazek: 10 Strana: 0265
Pocetky, pl., m. Vynésti ho na p. (pod- sedky, na hřbitov). Val. Čes. 1. XI. 44.

223166   Pocetní Svazek: 2 Strana: 0614
Pocetní, na poctu daný, Ehren-. P. víno. Reš.

223167   Pocezovačka Svazek: 2 Strana: 0614
Pocezovačka, y, f., das Abseihebrett. Rk.

223168   Pocezování Svazek: 2 Strana: 0614
Pocezování, n., das Abgiessen des Hefen- abseihebiers. Suk.

223169   Pocicati Svazek: 2 Strana: 0614
Pocicati, vz Pocucati.

223170   Pociclati Svazek: 2 Strana: 0614
Pociclati, pocuclati, fort o. ein wenig saugen. — se s kým: s dívkou = pošišmati, liebeln. Ros.

223171   Pociď Svazek: 9 Strana: 0227
Pociď = potud. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 58.

223172   Pocíditi Svazek: 2 Strana: 0614
Pocíditi, il, zen, ení, reinigen. Ros.

223173   Pocigánif koho Svazek: 8 Strana: 0286
Pocigánif koho. Phľd. XII. 283.

223174   Pocigániť někoho Svazek: 7 Strana: 0277
Pocigániť někoho = oklamati, ošiditi. Mor. a slov. Šd.

223175   Pociká ka Svazek: 7 Strana: 0277
Pociká ka, y, f. = potykálka, rostl. Chlapci, aby sa ím děvčata prismíly, dá- vají si za klobouk zelinu p-ku. Brt. L. N. II. 171.

223176   Pocikati Svazek: 2 Strana: 0614
Pocikati = počurati, beharnen. Slov.

223177   Pocíliti Svazek: 2 Strana: 0614
Pocíliti, en, ení, zielen. Ros. Kam pocílí, tam střelí. Jg.

223178   Pocíň Svazek: 8 Strana: 0286
Pocíň, ě, f., z: podsíň. Us. Gb. H. ml. I. 407.

223179   Pocindati Svazek: 7 Strana: 0277
Pocindati, begiessen. Šm.

223180   Pocinka Svazek: 8 Strana: 0286
Pocinka, potinka, y, f. — podsíňka u vcho- du do stavení. Slez. NZ. III. 195.

223181   Pocínka Svazek: 10 Strana: 0649
Pocínka, y, f = podsínka. Haná, Čes. 1. XV. 70

223182   Pocinkati Svazek: 7 Strana: 0277
Pocinkati, ein wenig klingeln.

223183   Pocinkování, n Svazek: 8 Strana: 0286
Pocinkování, n., vz KP. VIII. 227.

223184   Pocinkovati Svazek: 7 Strana: 0277
Pocinkovati plech. Pdl.

223185   Pocinovací Svazek: 2 Strana: 0614
Pocinovací. Verzinn-. P. džbán. I).

223186   Pocinovač Svazek: 2 Strana: 0614
Pocinovač, e, m., polevač cínem, der Ver- zinner, m. Hý.

223187   Pocínování Svazek: 2 Strana: 0614
Pocínování, n. das Verzinnen, die Ver- zinnung. D.

223188   Pocínování Svazek: 7 Strana: 0277
Pocínování, vz Schd. I. 350.

223189   Pocínování, n Svazek: 8 Strana: 0286
Pocínování, n., vz KP. VIII. 227.

223190   Pocínovaný Svazek: 7 Strana: 0277
Pocínovaný, verzinnt. P. plech. Pdl. Cf. Kram. Slov.

223191   Pocinovárna Svazek: 2 Strana: 0614
Pocinovárna, y, f., die Verzinnstube, das Zinnhaus. Rk.

223192   Pocínovati Svazek: 2 Strana: 0614
Pocínovati, vrstvu nějakého kovu vrstvou cínu pokryti. Verzinnen. Vz S. N., KB. IV. 177. — co: hrnec, mísy, cvočky. Us.

223193   Pocinovice Svazek: 7 Strana: 0277
Pocinovice, vz Poéinovice.

223194   Pocintáti Svazek: 2 Strana: 0614
Pocintáti = cintáním pomazati, begeifern. Dítě se pocintalo. Us.

223195   Pocit Svazek: 2 Strana: 0614
Pocit, u, m., cit, pocítění něčeho, die Em- pfindung, das Gefühl. Jg. P. na jazyku zbu- zený. Pr. Chym. P. okamžitý, Mus., bolný, radostný; rozličné p-ty u koho vzbuditi. Nt. A tu vzmohl se v ní p. potřeby messiáše; p. přechodný, míjelivý a minoucí. Sš. J. 72., 120. Často stačí pouhé: cit, ale jinak se smysl obou slov liší. Vz S. N.

223196   Pocit Svazek: 7 Strana: 0277
Pocit přízvučný, Dk. Aesth. 143., smy- slový, tělový, chutnací, čichový, svalový, životní či vitalní, Dk. P. 11., 16., 22., 23.; přízvuk, přivtělování, promítáni p-tu, Dk. P. 13., 64., 65. P. jest stav duše vzbuzený čivnými nervy. Dk. P. 27. P. nedůvěry, bolestného překvapení, Osv., nelibosti, Šml.; p. zemdlenosti, umdlení, Ermüdungsgefühl, podvojný p., Doppelempfindung; vady po- citu, Empfindungsanomalien, ochrnutí p-tu, -lähmung, porušení, -Störung, vedení, -lei- tung. Ktt. exc. P. světla. Vz Slov. zdrav. 308.

223197   Pocit Svazek: 8 Strana: 0286
Pocit = stav duševní vznikající popudem, jenž má za následek rozechvění nervů. Vz Krejč. Psych. 29.

223198   Pocit Svazek: 9 Strana: 0227
Pocit u Kadeřávka: cit, ponětí. Mus. 1897. 553.

223199   Pocit Svazek: 10 Strana: 0265
Pocit, u, na. P. je stav duše, který vzniká popudem nervů. Krec. 4.

223200   Pocitek Svazek: 7 Strana: 0277
Pocitek, tku, m. = nepatrný, vedlejší pocit. Exc.

223201   Pocitek Svazek: 10 Strana: 0265
Pocitek. Vz Čad. 87., Počitek v I. Přisp. 286.

223202   Pocítění Svazek: 2 Strana: 0614
Pocítění, n., das Empfinden (einmal), po- ciťování (mehrmal, länger). Bib.

223203   Pocítiti Svazek: 2 Strana: 0614
Pocítiti, il, ěn, ění; pociťovati = cítiti poněkud, trochu, epmfinden, verspüren, fühlen; zkusiti, vytrpěti, erdulden, leiden, empfinden. — co: bolesť, Plk., lásku k někomu. Ml. P. hlad, radosť. Nt. — co z čeho: radosť z něčeho p. Berg. — kde: na těle. Br. Po- cítila na těle, že . . . Mark. — čeho: zimy, strachu, úzkosti, bolesti. Plk. Monarchie mnohých odporů a nesnází p. musí. V. P. neštěstí. Žer. Záp. II. 20. Hrozné bouřky mořské p. Ler. Vz Po, Spodoba. — čeho kde jak. Piva v břiše rád pociťuje. Kom. Se svým zlým pocítíš síly mé. Sych.

223204   Pocítiti Svazek: 8 Strana: 0286
Pocítiti. Žena p-la a muž o tom nevěděl (s jiným obcovala). Záp. Mor. Brt, D. II. 364.

223205   Pocítiti čeho Svazek: 7 Strana: 0277
Pocítiti čeho: zlých věcí. Br. — co kde: veselosť v prsou svých, Vlč., žalosť v srdci, Mž. 88., v sobě změnu. Osv. — s inft. Když se dosti silnými býti pocítili. Jir. Anth. I. 3. vd. 8

223206   Pocitnosť Svazek: 7 Strana: 0277
Pocitnosť, i, f., die Empfindung. Šm.

223207   Pocitný Svazek: 2 Strana: 0614
Pocitný, citný, fühlend. P. srdce. Dch. Cf. Pocit.

223208   Pocitný Svazek: 7 Strana: 0277
Pocitný, sentimental. Nz.

223209   Pociťovaný Svazek: 7 Strana: 0277
Pociťovaný, gefüllt. Mezera (v literatuře) dávno p-ná. Mus. 1880. 171.

223210   Pocitový Svazek: 7 Strana: 0277
Pocitový, Empfindungs-. P. nervy. Osv. I. 417., náruživosť. Dk. P. 156.

223211   Pocivěti Svazek: 2 Strana: 0614
Pocivěti, ěl, ění, sich aufhalten, hocken. Ros.

223212   Pocívka Svazek: 9 Strana: 0227
Pocívka (podsívka), y, f. = řešeto. Neto- lice. Kub. 155.

223213   Poclík, u Svazek: 7 Strana: 1358
Poclík, u, m., getolithus, zastr. Rozk.

223214   Pocloumati Svazek: 7 Strana: 0277
Pocloumati, vz Cloumati. Pocmurovati = nahlédati. Roby do oken p-ly. Brt. D. 249.

223215   Pocloumati Svazek: 8 Strana: 0286
Pocloumati. Vítr travou poclumuie. Kolc. 59.

223216   Pocmírati Svazek: 2 Strana: 0614
Pocmírati, beplanschen. Ros.

223217   Pocmuchtati Svazek: 8 Strana: 0286
Pocmuchtati. Prasata to p-ly. Heršpice. Rous,

223218   Poco a poco Svazek: 2 Strana: 0614
Poco a poco, po málu, znenáhla. Hd. P. allegro, trochu rychle, p. forte, trochu silně.

223219   Pocofkať sa Svazek: 10 Strana: 0649
Pocofkať sa = odslúpiť. Mus. slov. V. 93.

223220   Pocouvati Svazek: 7 Strana: 0277
Pocouvati, ein wenig sich zurückziehen. Šm.

223221   Pocovní Svazek: 7 Strana: 1358
Pocovní = pocední, poce. List. fil. 1891. 431.

223222   Pocovní Svazek: 8 Strana: 0286
Pocovní = pocedni, podsední, na-pod-se. P. kůň. V Chromči na Mor. List. fil. 1894. 90.

223223   Pocpati Svazek: 2 Strana: 0614
Pocpati, pocpávati = pořád cpáti, fort stopfen. — co kam jak. Večeři do sebe s úmetem p. Baiz.

223224   Pocport Svazek: 9 Strana: 0227
Pocport, u, m. Ano i s takovým p-tem se obešla. 1623. Sdl. Hr. VI. 195.

223225   Pocrčeti Svazek: 2 Strana: 0614
Pocrčeti, el, ení. — kudy, rinnen, triefein. Tou děrou hrubě pocrčí. Ros.

223226   Pocrkati Svazek: 2 Strana: 0614
Pocrkati; pocrknouti, knul a kl, ut, utí, trochu politi, crkati, nach einander o. ein wenig tröpfen. — P., drobet crkati jako ptáci, eine Weile zirken. Ros.

223227   Pocrpnúť Svazek: 7 Strana: 0277
Pocrpnúť, cf. Crpati. Pocrpni tu krávu (podoj). Cf. Pocvrnknouti. Slez. Šd.

223228   Pocta Svazek: 2 Strana: 0614
Pocta, y, f., česť, ctění. V. Die Verehrung, Ehrer. P., vnější uznání něčí počestnosti. S. N. Vz Úcta. Peníz pocty. Pocty hodný. D. Po poctách se sháněti. Sš. J. 173. Vzdávati ně- komu poctu oddanosti, huldigen. Dch. K poctě zbraň! Praesentirt! Čsk. Pravá pocta boží. Štr. To s velikou poctou učinila. Troj. Poctu někomu činiti. Ojíř, Rk. Do poledne pocty boží hledí, ostatek dne v práci tráví. Kom. P. boží, též bohocta a sice křesťanská = veškerosť zvláštních úkonů, jimiž dle před- pisů Ježíše Krista a jeho církve křesťanské smýšlení své ve směru k Bohu uskutečňovati máme, die (christliche) Gottesverehrung, cultus dei. P. klanění = p. Bohu vzdávaná, die An- betung, cultus latriae;p uctění = ?. světců a světic božích, die Verehrung, c. duliae; p. Marie Panny, c. hyperduliae. P. boží vniterná, innere, c. d. internus, zevniterna, äussere, c. d. externus. Pojem, potřeba, povinnosť, rozvrh, výkon, výhoda, prospěch p-ty boží. MP. 92.—94. P. boží či bohocta pověrečná, die abergläubische Gottesverehrung, superstitio, jeví se v rozličných způsobách, jakými jsou: 1. modloslužebnosť = přenášení cti tvůrci po- vinné na jeho tvory, der Götzendienst, idolo- latria, MP. 122.; 2. kouzelnictví = snaha uží- váním pověrečných prostředků zázračné, nad síly přirozené sáhající účinky vyvoditi, die Magie, magia, maleficium, MP. 123.; 3. hadač- ství = snaha tajné věci, zvláště budoucí osudy lidské, způsobem nepřístojným vyzpytovati, jako: vykládání snů, karet atd., die Wahr- sagerei, divinatio (necromantia, astrologia, au- spicium,augurium, sortilegium etc.), MP. 123.; 4. pověrečné pozorování = bezdůvodné držení na jistá znamení aneb na šťastné či nešťastné dni, die eitle Beobachtung, vana observantia, MP. 124.; 5. zneužívání svatých věcí ku po- věrám, der Missbrauch hl. Sachen wie der hl. Reliquien o. der Sakramentalien, obser- vantia reliquiarum, abusus sacrorum. MP. 124. (Hý.). — P., poctivý dar, V., Bart. 87., das Geschenk, Ehrengeschenk, die Verehrung. P., jene Abgabe, welche die Unterthanen dem Grundherrn nicht aus Pflicht, sondern gleichsam als Verehrung darbrachten an hohen Festtagen o. wenn er zu ihnen zu Besuch kam. Lidé činí počesť hospodě, když mezi ně přijede anebo k některým hodům přinesúc dary.'Št. 160. Vz Gl. 236. P. advokatská = palmare. Vz Tk. II. 366. Poctu, dary a pocty dáti. V. Žádných poct nebrati. Mus. Dar za poctu daný. Reš. P., též dar, od hostů při svatbě poslaný. Plk. Než chtěl-li by kdo komu (řečníku) dáti jakou poctu, jako se to trefuje, nějakou zvěřinu n. ptáky mírně poslati n. dáti, neb některou rybu, aneb ně- jakou poctu také mírnou a to zřídka, to se žádnému nezavírá. Zř. F. I. — P., nápoj 'poctivosti, připití, Ehrentrank, m. Ani mu pocty nedali. Ros. Poctu dáti (připiti), vzíti. D. Dej mu poctu, poď na poctu. Us. Poctu zavdati. Vus. Tatíku, pij s námi poctu. Dh. 150. Poctu oddati, dáti = připiti, lb. 150. Jáť se musím v holuby stříleti a tím dřív, abych nemusil poctu píti (abych nebyl bit). Dh. 166.

223229   Pocta Svazek: 7 Strana: 0277
Pocta = dar. Vz Mkl. Etym. 38. Přišla s poctou k faráři. Bart. 87. V pondělí vezli poctu králi. Let. 299. Podati někomu poctu = sklenici, aby si připil. Osv. I. 186.

223230   Pocta Svazek: 10 Strana: 0265
Pocta. Vypil poctou pintu piva. Zvon IV. 123.

223231   Pocták Svazek: 7 Strana: 0280
Pocták, a, m. = poštovský sluha, listonoš. U N Kdyně. Rgl.

223232   Poctěnec Svazek: 2 Strana: 0615
Poctěnec, nce, m., der Honorat (na směn- kách). Nz.

223233   Poctění Svazek: 2 Strana: 0615
Poctění, n., die Beehrung, Beschenkung. V.

223234   Poctěný Svazek: 2 Strana: 0615
Poctěný; poctěn, ěna, o, beehrt, geehrt. V. — čím: slávou a důstojenstvím; zvláštním uměním nad jiné poctěný, V., vtipem, bo- hatstvím. Kom. Spis cenou p-ný. Kom.

223235   Poctěný kde Svazek: 7 Strana: 0277
Poctěný kde: na směnce, der Honorat (poctěnec směnečný). Šp. P. cenou na vý- stavě. Us. Pdl.

223236   Poctitel Svazek: 2 Strana: 0615
Poctitel, e, m. P. směneční, der Honorant eines Wechsels. Nz.

223237   Poctíti Svazek: 2 Strana: 0615
Poctíti, il, ěn, ění; poctívati = česť pro- kázati, Ehre bezeugen, beehren, verehren. V. — koho čím: pravicí (dáti mu pravou ruku), Ros., důstojnostmi, Sych., penězi, zbožím, Kom., dobrodiním, darem, V., Ler., zlatým řetězem, Ros., hostinou, D., povstáváním, Výb. I. 317., návštěvou. Šm. Nebo jsú jeho azda slovy p. nedbali. M. — koho (gt.). Kdo ho ctí, těch on také poctí (každého, jednoho po druhém). Br. Všech dary králov- skými p. Smrž. Tiem pocti mrtvých. Št. N. 59. Vz Po (spojené s časoslovy), Spodobení. — zač. Ten za moudrého muže bývá poctěn, kterýž . . . Anth. II. 244.

223238   Poctíti koho jak čím Svazek: 7 Strana: 0277
Poctíti koho jak čím. Přieliš počščeni (poctěni) sú přietelé. Ž. wit. 138. 17. Člověk Boha nectí jazykem, jímž Bóh s řečí poctil jest ho nad hovado. Hus I. 225.

223239   Poctiv Svazek: 10 Strana: 0265
Poctiv, a, o, vz Poctivý.

223240   Poctiva Svazek: 7 Strana: 0277
Poctiva, y, f. = návštěva. Choditi na p-vu. U N. Kdyně. Rgl.

223241   Poctiva Svazek: 10 Strana: 0265
Poctiva, y, m. = poctivec. Msn. Od. 206.

223242   Poctivák Svazek: 7 Strana: 0277
Poctivák, a, m., der Biedermeier. Dch.

223243   Poctivě Svazek: 2 Strana: 0615
Poctivě, ctně, počestně, šlechetně, ehrlich, ehrbar. V. P. si vésti, někoho přijati, živu býti, někoho chovati, V., se živiti, D., někoho pochovati, se chovati. Sych. Vz Přikrásti.

223244   Poctivec Svazek: 2 Strana: 0615
Poctivec, vce, m., der Ehrenmann.

223245   Poctivec Svazek: 7 Strana: 0277
Poctivec svým slibům dosti učiní. Us.

223246   Poctivec Svazek: 8 Strana: 0286
Poctivec. Nechť je čímkoli, p-vcem musí býti. Cop. 40.

223247   Poctiveček Svazek: 8 Strana: 0286
Poctiveček, čka, m. Jaký je p. Słow. 135.

223248   Poctivice Svazek: 2 Strana: 0615
Poctivice, gt. -vic, pl., f., kalhoty, nohavice, Beinkleider, n., Hosen, f. V., Kom. Kdo vdovu béře, jakoby staré p. koupil na trhu, kdož ví, kdo v nich chodil. Č. M. A p. na sobě zavazoval; a obláčel se v p-ce. Svěd. 1569. P. tykytou vyvlačované. Reš. Několik tova- ryšů bednářských prostopášný povyk a. tanec jen v p-cích a kabátcích, s vykřikováním a vejskáním, užralí byvše, vedli. Břez. 159.

223249   Poctivice Svazek: 8 Strana: 0286
Poctivice, vz Stehení (3. dod.).

223250   Poctivina Svazek: 7 Strana: 0277
Poctivina, y, f. = dar na počesť. P-nou tou dokazuje vděčnosť; Robotní pánu p-ny a pomoci dávají. 1602. Wtr. Robotuje a k tomu ještě p-ny dává. Vš.

223251   Poctivosc Svazek: 10 Strana: 0649
Poctivosc, i, f. Nedostali p. = nepo- núkli jich jedlom a nápojom. Mus. slov. VIL 90. S Bohem a poctivosťou najďalej zajdeš. Sb. sl. VIII. 85.

223252   Poctivosť Svazek: 2 Strana: 0615
Poctivosť, i, f., prokazování cti i sama čest prokázaná, Ehrenbezeugung, Verehrung, Achtung, Ehrerbietung, Beehrung, Ehre, f. P. znamená více vnitrní ctihodnosť, Ehrlich- keit. Vz Počestnosť. S. N. P-stí předcházeti; p-sti hodný; p. činiti, udělati ( = ctíti) ně- komu. V., Výb. II. 73. P. mu činí. Kom., Háj. Nechtěl mu knížecí p. učiniti. Har. K starším p. Jel. Což se ku p-sti dává (pocta). V. Někomu ku p-sti sloup postaviti, Har., světla rozsvítiti. Br. U veliké p-sti a slávě býti. V. Umění v znamenité p-sti u nich bylo. V. V p-sti, u -veliké p. míti něco. V. Po p-sti státi = po cti bažiti. V. P-sti si dobyti, Háj., zasloužiti. V. S p-stí = ctně. V. Kde není bázně, tu není také poctivosti. Pokora dochází p-sti, pýcha pádu. Jg. V p-sti něčí památku míti. Ml.Kdo p. jednou ztratí, tomu se víc nenavrátí. Č. P. (česť povinná vyšším), vz Rb. str. 270. — P., co čest dává, úřad, důstojnost, Ehrenstelle, Ehre, f., Vorzug, m., Würde, f. Dychtiti po úřadech a p-sti. V. Státi o p. a titule. V. — P., počestnost mravů, nevinnost, Ehrlichkeit, Redlichkeit, Ilecht- schaffenheit, f. Muž pouhá p. Us. Člověk bez p-sti. V. P. jeho utuchla (zmizela). Sych. Aby se (tovariši) v p-sti zachovali. Sdč. Rychn. 36. 1. Kdo svého nedrží slova, nemá p-sti zhola. S Bohem a p-stí. S p-stí nejdál dojdeš n. se dojde. Č. — P. panny, zeny čistota, die Ehre, Keuschheit. P. panně odníti, pannu o p. připraviti (poskvrniti). V. Nad svou p-stí se zapomenula. V. Važte si děvčátka svojí p-sti, jako ta travěnka svojí zelenosti. Sš.P. 498. Kdyby sa p. na skále (na vodě) rodila, nejedna panenka by na ňu chodila. Sš. P. 498. P. za ní běhá (dítě nemanželské). Vz Nemanželský. Č. A ta tvoje p. na ko- lébce pláče. Nár. pís. — P., dobré jméno u lidí, guter Name, m., Ehre, f. Na p-sti zmazaný, snížený; na p-sti někoho zmazati, někomu na p-i ublížiti, utrhati, na p-sti dotýkati (na- říci); sáhati někomu na p.; z p-sti loupiti; dotknutí na p-sti; svou p. opatrovati. V. Zjevně za rebelly jsme vyhlášeni a vysoce na p-stech dotknuti. Skl. 137. Že by na po- ctivosti jeho dotekl měštěnín. Václ. XII. (Pr. 1861. 27.). Na p-sti zachovalý. Apol. Po své p-sti státi. Sych. Lépeť jest s p-stí umříti, než bez cti na světě živu býti. Reš. S p-stí všude po světě projdeš. Ml. P. trvá na věčnosť. Lb., Dch., Č.

223253   Poctivosť Svazek: 7 Strana: 0277
Poctivosť = prokazování cti. Přišli p. mu učiniti. Us. Nic nebylo u větší p-sti. Us. P-sti, když s processí šli, žádné neči- nili. Bart. 94. P. mu činíval. Výb. II. 1327. Město Tiberiada vzdělané ku p-sti císaři Tiberiovi. BR. II. 318. b. — P. = počest- nosť mravů. Má p. světem běží. Us. Vk. Ach p., poctivosť, což jest to pěkná ctnosť a kdo si ju zachová, trvá mu na věčnosť. Sš. P. 412. — P. panny, ženy. P. manžel- ská. Št. Kn. š. 92. Moje p. se kolébá. Brt. N. p. 215. Která je devenka pri svej p-sti. Sl. ps. 19. Chudobná dzevečka, ništ iného nemá okrem tu p., keď si ju zachová; ked si ju zachová, do uzlíčka zváže, keď príde pred oltár, tam ju preukáže. Obr. Pis. — P. = dobré jméno. Svoboda, poctivosť, tá
všade panuje, ktoré ju dievča má, nech si
ju varuje. Dbš. Obyč. 3. P. jest mnohem
vyšší nežli statek. Arch VII. 26. S Bohem
a s p-stí nejdále dojdeš. Tč. exc. Jsa vlasti
své, přátelům i sobě ku p-sti. 1515. Mus.
1880. 490. Což se knížecích lehen přijímání
dotýče, ty aby JMK. pro poctivosť koruny
české (zur Wahrung der Würde) na hradě
pražském podávati ráčil. Zř. F. I. A. 22. — P., titul ženských. Urozené, poctivé, slovutné p-sti, edle, tugendsame, ehrbare Frau. Ná- božné p-sti panna převořiše. Z. des. opav.

223254   Poctivosť Svazek: 8 Strana: 0286
Poctivosť. Kdo raz poctivosc ztrací, nikdo mu ju nenavraci. Phľd. 1895. 188.

223255   Poctivosť Svazek: 9 Strana: 0227
Poctivosť. Pořekadla atd. vz Zát. Př. 347a.

223256   Poctivý Svazek: 2 Strana: 0615
Poctivý, kdo lásku nebo čest prokazuje, ehrbezeugend, ehrend. P. dar (pocta). V. — P., čestný, ehrbringend, ehrenvoll, ehrbar, ehrlich, edel. Jg. Jemu i jiným poctivé jest to. V. P. věc, místo (úřad), Jel., skutek, pověst', umění, V.; p. jméno někomu zůstaviti. D. Neobmýšlel i v tom než dobré, poctivé a užitečné krále, pána svého, i toho města. Bart. Což bych měl učiniti k dobrému užitku i ku poctivému království našeho. Hl. — P., ctnostný, na cti zachovalý, mravně dobrý, počestný, ehrlich, rechtschaffen, redlich, bie- der. Jg. P. povaha, V., muž, človek, přítel, Us.; dobrá, p. duše, D.; p. rodiče. Kom. P. život vésti. Na p. slovo propuštěn. Kram. Jsi p. jako biřicův kabát. Č. Z míry p. Šm. Krom dobrých a poctivých lidí (též: krom Boha, říká se, mluví-li se ? něčem nepěkném). Us. Brt. — P. krása na Slov. = chudá svatba. Na p. krásu pytati (prositi). Koll. — P., či- stotný, keusch, ehrlich. P. panna, mládenec. Us. — P., pořádný, náležitý, ordentlich, ehrlich, sauber. Jg. Nemá kusa poctivého kabátu na sobě. Us. — P., titul, ehrbahr, ehrenfest. Jg. Urozené a p. paní a panny. V.

223257   Poctivý Svazek: 7 Strana: 0277
Poctivý. P. krása. Chudobná děvčata posílají před svatbou po majetnějších prosit o pomoc a dar. To se nazývá pytánie na poctivú krásu. Koll. Zp. I. 445. — P. = čistotný, nevinný. P.jako dítě. Šml. Dotekl se tu také o nepoctivých ženách. Let. 424. Je p. jako devítiletý kohout. U Rychnova. Dhn. Poccivá ako vrba pri potoku, ako hrach pri ceste. Slov. Rr. Sb. Je p-vá jako hvězdička na nebi. U Žamb. Dbv. — P. = pořádný. Nemá na sobě poctivé nitky. Kšá.

223258   Poctivý Svazek: 9 Strana: 0227
Poctivý. Pořekadla atd. vz Zát. Př. 347a. P. panna, mládenec. Vz ib. 87.

223259   Poctivý nač Svazek: 10 Strana: 0265
Poctivý nač: na vezření, venerabilis vultu, Pror. ol. 11b. 1. Isa. 33.

223260   Poctný Svazek: 2 Strana: 0616
Poctný = počestný. Rk.

223261   Poctovati Svazek: 7 Strana: 0277
Poctovati = poctu vzdávati. Šd.

223262   Poctové Svazek: 2 Strana: 0616
Poctové sklenice, konve, Gläser, Kannen, die bei einer pocta zur Verwendung kamen. Vz Pocta. Gl. 237.

223263   Pocucati Svazek: 2 Strana: 0616
Pocucati, pocicati, pocecati, pososati, ein wenig, nach einander saugen. — Až prs ocucá, lépěji potom pocucá. Ros.

223264   Pocucati si na kom, koho Svazek: 7 Strana: 0277
Pocucati si na kom, koho = hodně peněz od něho dostati. Us. Olv.

223265   Pocudky Svazek: 7 Strana: 0277
Pocudky, pl., f., das Ausgesiebte. Slov. Bern.

223266   Pocudle Svazek: 9 Strana: 0227
Pocudle = potud. Dšk. Vok. 56.

223267   Pocudovati komu Svazek: 2 Strana: 0616
Pocudovati komu = hroziti. U Opav. Klš.

223268   Pocudovati se Svazek: 7 Strana: 0278
Pocudovati se = povaditi se. Slez. Šd., Laš. Brt. D. 249.

223269   Pocuchati Svazek: 2 Strana: 0616
Pocuchati = pomásti, pokaziti, verwirren, zerrütten. — co: obec, zdraví, D., slámu. — čím: slámu podávkami.

223270   Pocukrovaný Svazek: 10 Strana: 0265
Pocukrovaný = sladký. P. dikce (spisu) Lit. I. 354.

223271   Pocukrovati co komu čím Svazek: 2 Strana: 0616
Pocukrovati co komu čím: koblihy cukrem dobrým p., überzuckern.

223272   Poculnalka Svazek: 10 Strana: 0282
Poculnalka, y, f. = porculánová dýmka. Čes. 1. XIV. 95.

223273   Pocuňg Svazek: 7 Strana: 0278
Pocuňg, u, m. = potěh. U Opavy. Zukal.

223274   Pocupati Svazek: 2 Strana: 0616
Pocupati; pocupnouti, pnul a pl, ut, utí, treten, stampfen. Jg. — koho = vytlouci. Ros.

223275   Pocutke Svazek: 10 Strana: 0649
Pocutke = tenké zrno pres riečicu pre- pršané. Phľd. XXIV. 813.

223276   Pocvakati Svazek: 2 Strana: 0616
Pocvakati, pocvakávati, ein wenig klem- pern, klingen. Jg.

223277   Pocválati: do Svazek: 2 Strana: 0616
Pocválati: do města pocválá. Rennen, gallopiren. Us.

223278   Pocvaňhati Svazek: 2 Strana: 0616
Pocvaňhati, pokáleti, besudeln. Ros.

223279   Pocvičený Svazek: 2 Strana: 0616
Pocvičený= poučený, belehrt, geübt, unterrichtet. Šf.

223280   Pocvičený Svazek: 7 Strana: 0278
Pocvičený. V loupežnictví dobře p-ný. Šf. Strž. I. 363.

223281   Pocvičiti Svazek: 2 Strana: 0616
Pocvičiti, il, en, ení, ein wenig üben, unterrichten. Jg. — koho. Pocvičím ho as půl leta. Ros. — se u koho. Mus. — v čem. Zlob. — koho čím: Š. a Ž., věcmi odpor- nými. Koc.

223282   Pocvičiti Svazek: 9 Strana: 0227
Pocvičiti se na něčem. Slád. Bouře 27.

223283   Pocvičiti koho v č Svazek: 7 Strana: 0278
Pocvičiti koho v čem kde. Lid ve zbrani p. Šmb. P se v něčem ve škole. Us. Pdl. Pokolení Judovo za 70 let v Ba- byloně p-čil. BR. II. 11. a. Tomu se jen naučíš, v čem se často pocvičíš. Sb. uč.

223284   Pocvičiti se v čem Svazek: 8 Strana: 0286
Pocvičiti se v čem: v skládání písniček. Bl. Gr. 376.

223285   Pocvikovať Svazek: 7 Strana: 0278
Pocvikovať, alles verkeilen. Slov. Bern.

223286   Pocvrkati Svazek: 2 Strana: 0616
Pocvrkati, pocvrkovati, fort zirpen. Ros.

223287   Pocvrlíkati Svazek: 2 Strana: 0616
Pocvrlíkati, jako vrabec křičeti, zwit- schern, girren. Ros.

223288   Pocvrnknouti Svazek: 7 Strana: 0278
Pocvrnknouti = podojiti. Sbtk Cf Po- crpnúť.

223289   Poč Svazek: 2 Strana: 0616
Poč =po co, proč, warum. Poč jste přišli? Leg.

223290   Poč Svazek: 7 Strana: 0278
Poč. Poč-li bychom vstali? Št. Kn. š. 112.

223291   Poč Svazek: 7 Strana: 1358
Poč = po co, pokud. Slov. Sal. P. 145.

223292   Poč Svazek: 8 Strana: 0286
Poč. Pocz li by byl (přijel). Pass. 274. (Gb.).

223293   Poč Svazek: 9 Strana: 0227
Poč=proč. Chudý nemá ??č k jich stolu jíti. Chč. Pal. Děj. IV. 1. 475.

223294   Počabať koho Svazek: 7 Strana: 1358
Počabať koho = potlouci. Val. Slavč. 14.

223295   Počabrať Svazek: 7 Strana: 0278
Počabrať = počarbať. Slov. Bern.

223296   Počabrati Svazek: 7 Strana: 1358
Počabrati = umokřiti. Které děvče se myjíc počabře podlahu. Mor. Mtc. 1892. 283.

223297   Počačkati si s kým Svazek: 7 Strana: 0278
Počačkati si s kým = pohráti si, po- mazliti se. Koll III. 72.

223298   Počaditi Svazek: 2 Strana: 0616
Počaditi, il, zen, ení, mit Rauch schwarz machen. — co. Ros. — čím: zed svíčkou. Us.

223299   Počadlý Svazek: 2 Strana: 0616
Počadlý, berusst. Ros.

223300   Počadnouti Svazek: 2 Strana: 0616
Počadnouti, dnul a dl,utí, berusst werden. Ros.

223301   Počahnúť Svazek: 7 Strana: 0278
Počahnúť = posahnúť. Slov. Bern.

223302   Počachati Svazek: 7 Strana: 1358
Počachati = jíti. Zítra již p-chám. Us. Rgl.

223303   Počachtaný Svazek: 2 Strana: 0616
Počachtaný — šmaťhavý. Us. Sml.

223304   Počákati Svazek: 2 Strana: 0616
Počákati = počekati.

223305   Počakati Svazek: 7 Strana: 0278
Počakati = počkati, dočkati. Sv. ruk An. 486.

223306   Počákati co čím Svazek: 7 Strana: 0278
Počákati co čím = pocákati. Slez. Šd.

223307   Počal Svazek: 7 Strana: 0278
Počal, a, m. = rybník na Vorlicku. Blk. Kfsk. 336.

223308   Počampati Svazek: 7 Strana: 0278
Počampati = pošlapati. Nechodivé mně, synečku, tady, počampeš mně marijánek všady. Čes mor. ps 149.

223309   Počanec Svazek: 2 Strana: 0616
Počanec, nce, m. P. a zchovanec, incre- menta et alumni, přírostkové a zchovanci. BO.

223310   Počankať Svazek: 7 Strana: 0278
Počankať = pošáliť Slov. Bern.

223311   Počapka Svazek: 7 Strana: 0278
Počapka, Podčapka, y, f., louka u Něm Prus na Mor. BPr.

223312   Počapkať Svazek: 7 Strana: 0278
Počapkať, alles bespritzen. Slov. Bern.

223313   Počapky Svazek: 2 Strana: 0616
Počapky, ů, pl., m. = počepky. — 2. Na Slov. zbytky po hostině. Plk.

223314   Počaply Svazek: 2 Strana: 0616
Počaply, dle Dolany, Podschapl, ves u Te- rezína. PL. Vz Tk. I. 181., III. 656., IV. 737.

223315   Počaply Svazek: 7 Strana: 0278
Počaply, něm. Podčap, ves u Březnice a u Štětí; Podčapl, vsi u Pardubic a u Be- rouna. Cf. Blk. Kfsk. 1386., Sdl Hr. I. 39., 46., VII. 277.. Rk. Sl.

223316   Počapotati se Svazek: 7 Strana: 0278
Počapotati se. Vz Čapotati. Pusť páva po potoce, nech se on počapoce. Mor. Šd.

223317   Počapovati Svazek: 7 Strana: 0278
Počapovati — na bobečku posedávati. Lpř.

223318   Počaptúvať Svazek: 7 Strana: 0278
Počaptúvať, vz Čaptati. Pastúšik kní- savo p-val na hor. Slov. Phľd. V1II. 236.

223319   Počarbať Svazek: 7 Strana: 0278
Počarbať, viel schlecht schreiben. Slov. Bern.

223320   Počarenie Svazek: 7 Strana: 0278
Počarenie, n. = po-, učarování Sl. let. II 245.

223321   Počariť Svazek: 7 Strana: 0278
Počariť, počarovať = učarovati. Já mám rarašíka, veru ti počařím. Koll. Zp. 1. 8. Či jim dáka stryga počarila ? N. Hlsk. II. 87. - Laš. Tč.

223322   Počárkovati Svazek: 7 Strana: 0278
Počárkovati, mit Strichen überziehen.

223323   Počarovati Svazek: 2 Strana: 0616
Počarovati, mit Strichen beschmieren. — co čím: tabuli tužkou. — Na Slov. = uča- rovati, zaubern, hexen. Koll. Vz Čarovati. — P., ein wenig, eine Zeit lang zaubern.

223324   Počas Svazek: 2 Strana: 0616
Počas, u, m., počasí, n., povětří (dobré n. zlé), die Witterung, das Wetter. V., Bž. 72. P. mračné, Rohn., dešťové, D., pěkné, jasné (pohoda), Ros., dobré, V.,nepříhodné, Plác, pošmourné. Kom., nezdravé, Záv., zlé, ne- stálé, Us., suché (posucha, Šm.), deštivé, Nz., měnivé (aprílové), S. N., sychravé, špatné, Nt., mokré, Břez. 189., blativé, prchlavé. Šm. P. se obrátilo, změnilo. Dch. Přízeň lidská, dubnové počasí. Kom. Štěstí jest jako po- časové. Lom. Severní vítr na klasy přináší stálé počasí. Moravan 1875. Za pěkného p-sí i baba loď uřídí. Č. M. 154. — P. čtvero roku, roční, Jahreszeiten. D. — Počas, adv. = manchmal, zeitweise. U Opav. Klš. — Vz Počesí.

223325   Počas Svazek: 7 Strana: 0278
Počas. O počas se vidíme = někdy. Laš Tč. — Počas (während) vojny mnoho ľudí prišlo o život Slov. K. Ml. 56. Mnoho škody utrpeli gazdovia naši počas (während) troj- týdnových dážďov augustových. N. Hlsk XIII. 215.

223326   Počasenka Svazek: 2 Strana: 0616
Počasenka, y, f., meteorus. Rostl.

223327   Počasí Svazek: 2 Strana: 0616
Počasí, n., vz Počas.

223328   Počasí Svazek: 7 Strana: 0278
Počasí roční. Vz Stč. Zem. 534 P. či povětrnosť = stav zemského obalu vzduš- ného. Stč. Pov. 5.

223329   Počasí Svazek: 8 Strana: 0286
Počasí. Předpovídání počasí. Vz Světz. 1894. 171.

223330   Počasí Svazek: 9 Strana: 0227
Počasí. Znamení pěkného i špatného po- časí. Vz Mus. ol. XH. 63. Pořekadla atd. vz v Zát. Př. 225., XIV. P. v zemích čes. Vz Zbrt Bibl. 56.

223331   Počasí Svazek: 10 Strana: 0265
Počasí. Pouze od Boha pochází p. — Vz Počas, Ott. XX. 354. Hádání na budoucí p. ve Slez. Vz Vyhl. II. 62., Vlasť. I. 216.

223332   Počasná Svazek: 7 Strana: 0278
Počasná, počastná, é, f. = zpropitné Za p-snú vás svezu. Laš Brt. D. 249. Vz Poéa8tná (dod.).

223333   Počasně Svazek: 7 Strana: 1358
Počasně, jeweilig. Tch. 1889. 54.

223334   Počasní, počasný Svazek: 2 Strana: 0616
Počasní, počasný, časný, zeitlich, eine Zeit dauernd. P. neduh (chronický), Ja., vřed. Ms. bib. Veškery výhody p-né; Mzda p-ná však nemá u nás jiného působiti, leč abychom tím udatněji věčné hledali. Sš. J. 125., 102.

223335   Počasnice Svazek: 2 Strana: 0616
Počasnice, e, f., meteorina. Rostl.

223336   Počasník Svazek: 7 Strana: 0278
Počasník, u, m. = povětrní sloup, die Wettersäule. Dch.

223337   Počasnosť Svazek: 7 Strana: 0278
Počasnosť, i, f., die Zeitweiligkeit. Stč. Zem. 50.

223338   Počasný Svazek: 7 Strana: 0278
Počasný, zeitweilig, temporär, chronisch. Lpř. P. choroba, zánět, Us., vystavy, Šp , hvězdy. Stč. Zem. 46. Vz Počasná (dod ).

223339   Počasový Svazek: 8 Strana: 0286
Počasový = počasný. P. kašel. Jg. (Zl. Jg. 364.).

223340   Počasoznalství Svazek: 7 Strana: 0278
Počasoznalství, u., die Meteorologie. Rk.

223341   Počasozpyt Svazek: 7 Strana: 0278
Počasozpyt, u, m., die Meteorologie. Rk.

223342   Počásť Svazek: 7 Strana: 0278
Počásť, i, f., das Kontingent. Dch.

223343   Počastiti Svazek: 7 Strana: 0278
Počastiti, vz Počastovati.

223344   Počástka Svazek: 7 Strana: 0278
Počástka, y, f., das Kontingent. Rk.

223345   Počastná Svazek: 2 Strana: 0616
Počastná, é, f. = připití. Us. u Brušperka. Mtl. Sr. Počastovati.

223346   Počastná Svazek: 7 Strana: 0278
Počastná = dar n. přípitek na počesť. Píseň zpívaná, když někomu se dává p-ná. Slez. Šd. Dáte-li na p-nou, tož vás svezu (Trinkgeld, Bewirthung). Slez. Šd. — Vz Počasná (dod.).

223347   Počastná Svazek: 8 Strana: 0286
Počastná = hostina po pohřbe. Slez. NZ. IV. 500.

223348   Počastná Svazek: 10 Strana: 0265
Počastná, é, f. = láhev vína, kterou po- sílá nevěstin starosta starostovi ženichovu, když přichází s prosbou o vpuštění do příbytku nevěstina. Slez. Vyhl. II. 82.

223349   Počastné Svazek: 2 Strana: 0616
Počastné, ého, n., das Trinkgeld. U Ostrav. Tč.

223350   Počastnice Svazek: 7 Strana: 0278
Počastnice, e, f., Toast, Tafellied. Pyp. K I. 217. Cf Počastn.

223351   Počastnosť Svazek: 2 Strana: 0616
Počastnosť (zastr.), i, f., počestnost, Ehrer- bietung, f., Ehrengeschenk. Jg.

223352   Počastný Svazek: 2 Strana: 0616
Počastný, zastr. = počestný. Jg.

223353   Počástný Svazek: 7 Strana: 0278
Počástný = částečný, theilweise, Theil-. P. dělení, theilweise Division (Theil für Theil; partiell), součin, Theil-, Partialpro- dukt, podíl, Theilquotient Nz.

223354   Počastovaná Svazek: 7 Strana: 0278
Počastovaná, é, f. Němamy vraz nic pro vás na p-nou, zur Bewirthung VSlz. I 60.

223355   Počastovati Svazek: 2 Strana: 0616
Počastovati, bewirthen. — koho čím: dobrým pivem. Us. —kde: v hostinci, v za- hradě. Us.

223356   Počastu Svazek: 2 Strana: 0616
Počastu = často, oft. V.

223357   Počátečně Svazek: 2 Strana: 0616
Počátečně, ursprünglich. Br.

223358   Počátečnice Svazek: 2 Strana: 0616
Počátečnice, e, f., die Anfängerin. Volk.

223359   Počátečník Svazek: 2 Strana: 0616
Počátečník, a, m., der Anfänger, Urheber. Ros.

223360   Počátečnosť Svazek: 2 Strana: 0616
Počátečnosť, i, f., die Ursprünglichkeit. Ros.

223361   Počátečný Svazek: 7 Strana: 0278
Počátečný. P bod (měřítka, přímky), Jd. Geom. I. 4 , Jrl. 419., ZČ. 21., písmeno, verš, rychlosť. Us Pdl.

223362   Počátečný, počáteční Svazek: 2 Strana: 0616
Počátečný, počáteční, Anfangs-, ur- sprünglich, anfänglich. P. původ, žák, V., řeč, D., hřích, Scip., voják, Ros., srub (v horn.), das Ansteckgezimmer. Bc.

223363   Počátek Svazek: 2 Strana: 0616
Počátek, tku, m., počínání, začínání, za- čátek, Anfang, m. V. P., doba časová prvního zjevení se, vznikání věcí a úkonů jednotlivých. Vz S. N. P. života. V. Bez počátku i konce. V. Od p-ku až do konce. V. Od p. světa. V. Z počátku. V. Z p-ku jsem o tom mluvil. Br. Na p-ku králování jeho. Br. Na p-ku dne. Reš. V p-ku. Berg. P.ohně, D., řeči. V. Při počátku řeči oznámil. Štěstí. P. něčeho učiniti, udělati. V., Nz. P. plápolal, prostředek vlažněl, konec vystydl. Kom. Neduhu hned z p-ku v cestu vkročiti. Flav. Z p-ku psaná narovnání napravili. Nar. o h. a k. Darmo hledají filosofi, z čeho jest p. světa, nebyloj Bohu potřebie toho. Št., Výb. I. 643. Počátek múdrosti jest báti se Boha najviece na jeho velebnosť zřiece. Smil 47. Ten učinil p. divů Ježíš v Kaně galilejské. Sš. J. 41. Jiné věci od látek vzaly jsou svůj p. Sš. Bs. 3. Ku p-ku se navrátili. V. Dobrý p., půl práce. Ros., č. Vší moudrosti p. Smil. Co kopřivou má a chce býti, to hned na p-ku bude žíhati aneb páliti. Prov., Jg. Soudcové k p-ku jedné každé věci i k jednomu každému skutku prohlídají a jakž obyčejně přísloví jest, p. soudí. Všelijaké pře ne začátkem, ale kon- čením se rozeznávají (causae discernuntur finibus). Pr. Hlučný p. tichý konec mívá. Č. Vz Ticho. Milé zlého počátky, leč konec žalostný. Č. Co z p-ku nevalno, nebudeť i na- potom chvalno. Pr. Dobrý p. polovice díla. Vz Chuť. Č. Každý p. tvrdý. Č. — P., původ, der Ursprung, Anfang, die Geburt. Jg. Za- hálka p. všech nepravostí. P. míti od někoho. Bart. 2. 14. P. vzíti odkud. V. Kronika od p-ku země české. Kom. P. rodu. V. — P., p-ky nějaké nauky, die Anfangsgründe. ?-?? filosofie. Kom. P. vyučování, Us., umění, Kom., mudrctví, D., básnictví, měřictví, Us., víry. Br. — P., kdo počíná, der Stifter, Ur- heber. Jel. On byl p. kacířství. L. — Počátky, dle Dolany, 1. mě. v jihových. Čech. Vz S. N.; 2. ves u Chotěboře; 3. P. horní u Chotěboře; 4. P. dolní v Čáslavsku. PL. — Počátecký.

223364   Počátek Svazek: 7 Strana: 0278
Počátek souřadnic, Anfangspunkt der Koordinaten. Jrl. 422 P. dne, měsíce, roku. Us P. jara, léta, podzimku, zimy. Vz Stč. Zem. 85. Svobodna's od počátka, aby . . . Výb. II. 27. Ty vyvádíš, jakobys byla na počátku (v jiném stavu). V Kunv. Msk. Slabé p-tky něčeho. Mus. 1880. 484. S po- čátkem roku nastávajícího noví dva časo- pisové budou vycházeti Pal. Rdh. I. 73. Práva a nálezové obecní mocí a p-tkem svým na jiného sahati všem i každému bránie Vš. 263. Počátek bez skonánie za nic jmien nenie. Výb. II. 477. Jest nepo- dobné, aby zlý p snadně vzal dobrý ko- nec. Arch. VII 24. Na p-tce těchto knih; Od prva p-tka. Št. Kn. š. 118., 152. Někdy bývá něco na počátce proti vóli a potom s volí. Hus II. 258. — P., tka, m., os. jm. Let. 461 , Bart. 69., 148.

223365   Počátek Svazek: 8 Strana: 0286
Počátek. P-tky českého básnictví (od Šf. a Pal.). Vz List. til. 1895. 33. nn.

223366   Počati Svazek: 2 Strana: 0617
Počati, vz Počíti.

223367   Počatí Svazek: 2 Strana: 0617
Počatí, n. = početí, der Anfang. P. světa. Na Ostrav. Tč.

223368   Počátka Svazek: 2 Strana: 0617
Počátka, pl., n., počátky, v Krkonš. = první domy vesnice. Kb.

223369   Počátka Svazek: 7 Strana: 0278
Počátka, Potschatek, sam. u N. Brodu, Několik domkův u Tannwalda.

223370   Počátkový Svazek: 7 Strana: 0278
Počátkový. P. rym Dk. Poet. 415 P. děje národův, anfänglich. Šf. Strž. 11. 14.

223371   Počátkový Svazek: 9 Strana: 0227
Počátkový. P. škola = prvně zařízená. Wtr. Part. 9.

223372   Počátky Svazek: 2 Strana: 0617
Počátky, vz Počátek (ku konci), Počátka.

223373   Počátky Svazek: 7 Strana: 0278
Počátky, Podschadka, ves u Volyně. Vz Počátek (konec). Arch. VIII. 122., Blk. Kfsk. 462, Sdl. Hr. IV. 373., Rk Sl. — z P-tek Martin, rektor 1503. Vz Jir. Ruk. II. 126.

223374   Počátkyně Svazek: 2 Strana: 0617
Počátkyně, ě, f., průvodkyně, die Urheberin. Mel.

223375   Počátkyně Svazek: 7 Strana: 0278
Počátkyně, ě, f., die Urheberin. Rk.

223376   Počátní Svazek: 2 Strana: 0617
Počátní = počáteční, ur-, ursprünglich. Proch.

223377   Počátník Svazek: 7 Strana: 0278
Počátník, a, m. = počátečník. Mus 1880. 201., Sš.

223378   Počatnosť Svazek: 9 Strana: 0227
Počatnosť, i, f. Dávky na p-stech. Laš. Mus. fil. 1897. 344.

223379   Počátný Svazek: 7 Strana: 0278
Počátný = počátní. P. časy. Pl. II. 87.

223380   Počatý Svazek: 2 Strana: 0617
Počatý; počat, a, o, angefangen. P. dílo, Us.; dítě, empfangen. Jg.

223381   Počatý Svazek: 7 Strana: 0278
Počatý plod. St. Kn. š. 92. Sv. duchem p-ty. Hr. rk. 169.

223382   Počberné, ého Svazek: 2 Strana: 0617
Počberné, ého, n., das Accidenzgeld des Fischmeisters. Gl.

223383   Poče Svazek: 2 Strana: 0617
Poče = počal, a, o; počechu = počali, zastr. Kat.

223384   Počec Svazek: 10 Strana: 0649
Počec, čce, m. = kostel. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47.

223385   Počeček Svazek: 7 Strana: 0278
Počeček,čku, m., der Schusterpilz, houba. Slez. Šd.

223386   Počeček Svazek: 8 Strana: 0286
Počeček, čku, m., houba, vz Modrák (3. dod.).

223387   Počedělice Svazek: 2 Strana: 0617
Počedělice, Podschedlitz, ves u Loun. PL. Vz Tk. I. 363., II. 99.

223388   Počedičový Svazek: 7 Strana: 0278
Počedičový. P. uhlí, NA V. 679., stu- peň Krč. G. 916., 896.

223389   Počehač Svazek: 7 Strana: 1358
Počehač (poczehacz), runcia, náčiní, zastr. Bhm. Fl. 815.

223390   Počechrati Svazek: 2 Strana: 0617
Počechrati. — co: vlnu, peřiny (potřásati, auflockern), Ros., vlnu (česati). Koll. — Jg.

223391   Počej Svazek: 2 Strana: 0617
Počej (zastr.), e, m., počátek, der Anfang. Vus.

223392   Póček Svazek: 7 Strana: 0278
Póček, čku, m. = míč (Hanácky). Brt.

223393   Póček Svazek: 8 Strana: 0286
Póček, zdrobn. pouk (měchýř). Chlapčí p. — děvče, které chodí mezi hochy. Kunšt. Brt. D. II. 369.

223394   Počekati Svazek: 2 Strana: 0617
Počekati (zastr. počákati), počkati = pozdržeti se, warten, verziehen, bleiben, passen. Jg. — abs. Já počkám trošku, chvilku, do- někud, Ros., málo. Háj. Počkej, počkejte. Us. Počkej, počkej ! wart', wart' (pohrůžka)! Dch. Jen počkej, však to bude ještě lepší (iron.). Dch. Lepší počkej, než bych (bycha honiti). Ros. — čeho. Počkej času, jako husa klasu. Mus. Počkej mne. Br. Počkej druhého léta. Jel. — na koho. Počkej na nás. Us. — čeho komu zač. Aby nám počkal za zlatý chleba, auf Borg geben. Us. — si. Ten si tam počká. Us. — oč. Počkaj o rok, o dva. Zpěv.

223395   Počekati Svazek: 7 Strana: 0278
Počekati. Ž. wit. 26. 14. — abs. Kupo- vati na ,počkej' — na dluh. Us. Rgl. Počkej, přídě na tě Oćkej! Val. Km. 1887. 619. — čeho. Počekej nás! Výb. II. 444. — nač s čím. Počekal na jeho vysvobození. Bl. Živ. Aug. 105. Obyčejně tam na mne počká se svým uzlíkem. Sá. — oč. Počkej o rok, o dva. Sl. ps. č. 149. — za kým Kričím, volám za ňou, aby počkala za mnou. Sl. spv. II. 76.

223396   Počelica Svazek: 7 Strana: 0279
Počelica, e, f., das Stirnhaar. Hrvát. Šd.

223397   Počeliti co kde Svazek: 9 Strana: 0227
Počeliti co kde: kládu ve voře = do- lejší kraj přisekati, aby vor při plavbě na Kamení, ve vratech atd. nenarážel. Us. Čes. 1. VIL 20.

223398   Počem Svazek: 2 Strana: 0617
Počem na! = pojď sem na (volá se na tele n. na hříbě)! Na Mor. Brt.

223399   Počen Svazek: 2 Strana: 0617
Počen od počnu = počav, počenše — po- čavše. Výb. I. 170., 755.

223400   Počenice Svazek: 2 Strana: 0617
Počenice, Potschenitz, ves v Kroměřížsku. PL.

223401   Počepek Svazek: 2 Strana: 0617
Počepek (zastr.), pku, m., obyč. pl. po- čepky, páčepky, podčepky (V.), co kape od čepu n. co v sudu na mále (jen po čep) jest: slévky, štočky. Vyvětralé p. Sych. —

223402   Počepek Svazek: 7 Strana: 1358
Počepek, pku, m., occipulum. Pršp. 77. 14.

223403   Počepí Svazek: 2 Strana: 0617
Počepí, n., náklonek, die Neige. Víno je na p. (na mále). D. — Na p. býti = docházeti, mříti; býti na mizině, na kahanci, z posled- niho mlátiti, brzy kolečka ostrouhati (vz Prodělání. Č.), an der Neige sein. Říše kře- sťanská jest již na samém p. V. Pivo při p. (na mále). Č. Mudr. 432. — Vz Náklonek. Podčepí.

223404   Počepí Svazek: 7 Strana: 0279
Počepí. Ten to má dycky na počepiu (po ruce, pohotově). Slez. Šd.

223405   Počepice Svazek: 2 Strana: 0617
Počepice, ves u Sedlčan. Vz S. N.

223406   Počepický Svazek: 7 Strana: 0279
Počepický, ého, m., os. jm. Sdl. Hr. VI. 113.. 118.

223407   Počepky Svazek: 2 Strana: 0617
Počepky, vz Počepek.

223408   Počeplice Svazek: 2 Strana: 0617
Počeplice, Potscheplitz, ves u Č. Lípy.

223409   Počepné Svazek: 10 Strana: 0649
Počepné, ého, n. = poplatek krčmářů. Arch. XXII. 151.

223410   Počepné, ého, n Svazek: 2 Strana: 0617
Počepné, ého, n.. eine Weinsteuer. Bier-. 1569. Gl.

223411   Počeradce Svazek: 2 Strana: 0617
Počeradce, Podscherad, ves u Postoloprt. PL.

223412   Počernalosť, i Svazek: 2 Strana: 0617
Počernalosť, i, f., Schwärzlichkeit, f. Ros.

223413   Počernalý Svazek: 2 Strana: 0617
Počernalý, schwärzlich. Byl., Reš. Těla jsou p-ého. Ler.

223414   Počernastý Svazek: 7 Strana: 0279
Počernastý = náčerný. Slov. Bern.

223415   Počernati Svazek: 2 Strana: 0617
Počernati = zčernati, schwärzlich werden. Ros. Pysky její počernaly. Lom. — čím: dýmem. Troj.

223416   Počernavý Svazek: 7 Strana: 0279
Počernavý = náčerný. Slov. Bern.

223417   Počernění Svazek: 2 Strana: 0617
Počernění, n., die Anschwärzung. Jg.

223418   Počerněný Svazek: 2 Strana: 0617
Počerněný; -ěn, ěna, o, angeschwärzt.

223419   Počerněti Svazek: 2 Strana: 0617
Počerněti, ěl, ění, schwärzlich werden.

223420   Počerněti Svazek: 8 Strana: 0286
Počerněti. Čím jsi celý p-něl. Kolc, 103.

223421   Počernice Svazek: 2 Strana: 0617
Počernice horní a dolní, vsi u Běchovic. PL. Vz Tk. I. 620., II. 545., III. 656., IV. 170.

223422   Počerniti Svazek: 2 Strana: 0617
Počerniti, il, ěn, ění, schwarz färben, schwarz machen, schwärzen. Jg. — co čím: uhlím. Us. — koho u koho = pomluviti, verchwärzen. Us.

223423   Počerniti Svazek: 7 Strana: 0279
Počerniti. Kdo se o kotel otírá, počerní se. Dch.

223424   Počerný Svazek: 2 Strana: 0617
Počerný = náčerný, schwärzlich. Koll.

223425   Počerný Svazek: 7 Strana: 0279
Počerný, schwärzlich. P. hájíček. Mt. S. I. 9.

223426   Počerpadlo Svazek: 2 Strana: 0617
Počerpadlo, a, n., der Schöpfort. D. exc.

223427   Počerpadlo Svazek: 8 Strana: 0286
Počerpadlo, a, n. = čerpadlo. Dob. Dur. 108.

223428   Počerpati Svazek: 2 Strana: 0617
Počerpati, ein wenig schöpfen. Us.

223429   Počerstvená Svazek: 10 Strana: 0649
Počerstvená, é f. Přišel do hospody na p-nou. Čes. 1. XV. 219. — P. = za- vdaná, kterou cestou ode křtu platívá kmotr. Brt. Sl.

223430   Počerstviti koho čím Svazek: 8 Strana: 0286
Počerstviti koho čím: vodou. Nár. list. 1896. č. 107.

223431   Počertovati Svazek: 2 Strana: 0617
Počertovati, eine Zeit lang teufein. Ros.

223432   Počervenale Svazek: 2 Strana: 0617
Počervenale, náčerveně, röthlich. Um. les.

223433   Počervenalosť Svazek: 2 Strana: 0617
Počervenalosť, i, f, die Röthlichkeit, Jg.

223434   Počervenalý Svazek: 2 Strana: 0617
Počervenalý, röthlich. Byl.

223435   Počervenalý Svazek: 8 Strana: 0286
Počervenalý. Háj. Herb. 49. a.

223436   Počervenati Svazek: 2 Strana: 0617
Počervenati; počerveněti, ěl, ění, počer- venávati, röthlich werden, sich röthen. Ros.

223437   Počerveniti Svazek: 2 Strana: 0617
Počerveniti, il, ěn, ění, roth machen. — co čím. Us.

223438   Počervený Svazek: 8 Strana: 0286
Počervený = drobet červený. Brt. D. II. 233. Cf. Po-.

223439   Počesání Svazek: 10 Strana: 0265
Počesání, n., colustramen. Rozk. P. 2429.

223440   Počesati Svazek: 2 Strana: 0617
Počesati, počesám a počeši; počesnouti, počísnouti, snul a sl, ut, utí; počesávati trochu česati, ein wenig kämmen; podrbati, poškrabati, ein wenig kratzen; ošiditi, ublí- žiti, betrügen. — co, koho. Počesej to ovoce, abpflücken. Us., Sych. Což jsou ho počesali (ošidili). Ros. — co kde: ovoce v zahradě. Us. — co čím. Počesej ho hustým hřebenem. Us. P. to místo octem. Sal.

223441   Počesati čeho oč Svazek: 10 Strana: 0265
Počesati čeho oč = otírati. Pýcha ne- odpustí léním počiesajíc úst o ně. Chč. S. II. 173b.

223442   Počesí Svazek: 2 Strana: 0617
Počesí, n., počasí, čtvero čtvrtí roku. P. ve čas letní, ve čas jernie, ve čas podzimnie. Št.

223443   Počesnekovati něco Svazek: 7 Strana: 0279
Počesnekovati něco = očesnekovati, mit Knoblauch anmachen. Šd.

223444   Počesný Svazek: 7 Strana: 0279
Počesný = pačesný. Slov. Bern.

223445   Počesovati Svazek: 2 Strana: 0617
Počesovati, vz Počesati.

223446   Počesť Svazek: 2 Strana: 0617
Počesť, i n. pocti, f., počestnosť, čest, pocta, die Ehre. P. modlám vzdáti. Leg., Mus. Bohu dáti ?. GR. Vyššiemu p., rovnému milosť. Št. P. Bohu. Št. N. 16. V počesť mějte v srdcích Boha. Výb. I. 645. (Št). Vz Pocta. Ten ústav zřízen na p. starostovi, šp. prý m.: na česť n. ke cti, ale ona frase jest dobra, jeť slovo počest dosti doloženo. — P., ctnost, počestnost, Ehrbarkeit, rühmliche Eigenschaft, f. Tkadl., Pass.

223447   Počesť Svazek: 7 Strana: 0279
Počesť. Hráli na jeho p. divadelní kus. Dch. Pro p. královského stavu jeho po- hřébsti kázal. Pass. mus. 485. Mnoho v pocti jest přátel, ale v potřebě málo. Výb. II. 895. Když jsem Váš otec, i kdej' ta p., ješto ot dětí na otce slušie ? S takú poctí; Má v počesť přátely svého muže; Ale dlužni jsme Bohu poctí trojí; P. tělesná. Št. Kn. š. 47., 53., 105., 186, 225.

223448   Počestenství Svazek: 10 Strana: 0265
Počestenství, n., honestas. Rozk. P. 1322.

223449   Počestí Svazek: 2 Strana: 0617
Počestí, n., počesť, pocta, die Ehre. Ne- chtěl, aby tam tělo bez lidského p. ležalo. Pass. Bez p. = beze cti. Výb. I. 288.

223450   Počestie Svazek: 7 Strana: 0279
Počestie. Pass. 485., Ssk.

223451   Počestiti Svazek: 7 Strana: 0279
Počestiti, vz Poctíti.

223452   Počestně Svazek: 2 Strana: 0617
Počestně, poctivě, slušně, šlechetně, uctivě, zdvořile, vážně, ehrerbietig. V. — P., mravně, stoudně, eingezogen, bescheiden, züchtig. P. milovati, V.; dítky p. vychovati, Koll.; p. činiti, Tkad.; p. se chovati. Us. — Jg.

223453   Počestné Svazek: 2 Strana: 0617
Počestné, ého, n., dar v počest, Ehren- geschenk, n. Výb. I. 730., Št. 89. Vz Pocta.

223454   Počestně Svazek: 7 Strana: 0279
Počestně se mieti. Št. Kn. š. 47.

223455   Počestné Svazek: 7 Strana: 0279
Počestné směneční, Honorationsgebür. J. tr.

223456   Počestné Svazek: 10 Strana: 0265
Počestné, ého, n. = dar poddaných dávaný svým pánům. Vz Souk. 1903. 17.

223457   Počestnosť Svazek: 2 Strana: 0617
Počestnosť, i, f., ctnost, mravnost, kázeň, Ehrbarkeit, Ehrlichkeit, Biedersinn, Einge- zogenheit, Züchtigkeit, Bescheidenheit, f. P. jest více vnější ctihodné chováni se, Ehr- barkeit, f. Vz S. N. Ve vší p-sti. D. V lázni pro p. košilky mají. Kom. J. 580. — P., česť, Ehre, f. Jezditi na koni rytířstva p. Jel. Z toho lze souditi, jaká vážnosť, p. a jaké důsto- jenství senatorů římských bylo. V. — P., prokázání cti, Ehrerbietung, Ehrenbezeugung, Achtung, f. V. Někoho u veliké p. míti. Zlob. Zádné mu cti a ?-sti nečinili. Štelc. Ku po- hřbu by se scházeli pro p. řemesla toho. Sdč. Rychn. 37. 9. - Zlob., Aqu.

223458   Počestný Svazek: 2 Strana: 0618
Počestný, poctu vzdávající, zdvořilý, ehrend, ehrerbietig. V. -- P. dar. Jel. — P., počesť zasluhující, poctivý, mravný, ctnostný, ehrbar, rechtlich, ehrwürdig, ehrsam, einge- zogen, bescheiden, bieder, ehrlich. Jg. P. člověk. V., Kom. P. skutek, mravy a povahy, V., šat, paní, D., umění, Byl., úmysl, Kom., panna. Tkad. Muž počestných šedin. Kom. — čím nad koho. Starci věkem nad jiné p-ní. Ler. — P., poctivý, nevinný, züchtig, keusch, ehrlich. Us. P. panna. Us. — Jg.

223459   Počestný Svazek: 7 Strana: 0279
Počestný = poctivý atd. P. rúcho, Št. Kn. š. 99., život, Dch., hoj. Šmb. P-nější před Bohem jest ten, ktož jest pokornější. Hus II. 364.

223460   Počestovať Svazek: 7 Strana: 0279
Počestovať = počastovati. Slov. Rr. Sb.

223461   Počeštiti Svazek: 2 Strana: 0618
Počeštiti, il, ěn, ění, böhmisch machen. Bdl.

223462   Počet Svazek: 2 Strana: 0618
Počet, čtu, m., množství, vzhledem na jed- notku, die Zahl. P. celý, lámaný (lomek, zlomek); sudý, lichý, V., okrouhlý, římský (vracející se p. 15 létech), křesťanský (od na- rození Krista), roční, jednotný, množný (vz konec článku), zlatý (ukazující, kolikátý rok v okrsku měsíčném jest rok daný, vz S. N.), Jg., veliký, přibližný, průměrný, zevrubný, Nz., nesčetný, nesčíslný, nesčíslný. Rk. Počet přibližný určuje 1) do. Janičárů bylo do mnoha set. Peněz bylo do devíti zlatých. — 2. K s dativem. A tomu jest ke třicíti letům, ač úplně není. — 3. Okolo. Okolo desáté jsme vyjeli. Bylo nás okolo padesáti. — 4. Na s akkus. Ta hra trvala skoro na hodinu. Město Jerusalem stálo pusto na padesát let. — 5. S s akkus. Vojska bylo s deset tisíc oděncův. Pobuď u nás ještě se dva se tři dni. — G. Asyndeton. Pět šest dní tam po- bude. Za dvě za tři hodiny tam bude. — 7. Ale. Dnes nepřijdu až ale o deváté. Měl při sobě ale (= asi) dva zlaté. Brt. S. §. 178., 217., 207., 250., 316., 470., 439. — 8. Blízko. Blízko dvacíti osob bylo tu z Malé strany. Bart. — 9. Přes, pod, o, za. Lidí se přes dva tisíce zařítilo. V. Pod tisíc koní tam bylo. V. Bylo nás o stůl. Svěd. Suken bylo za několik set. Svěd. Vz Podmět. Počty summovati (přidávati, sčítati), odnímati, mno- žiti, děliti. Kom. Rovnání počtů. V. Aby okrouhlým počtem to vytkl. Měst. bož. Po- čtem první. D. P. let. D. To nejde na p. (nepočítá se). Br. Málo n. mnoha, na p. Bez počtu, čemu není počtu, což nemá počtu. V. — S temnějším ponětím jednoty, Zahl, Anzahl, Menge, Quantität, f. Jg. V p. svých přátel někoho přijíti, vložiti, připsati, za- psati, počísti; v počtu přátel pokládati, míti; drahný p. Spolčili se s nimi u velikém počtu. Flav. Věřitelé u velikém počtu se hlásí. Kram. Doplnil vrchovatě p. svých hříchů. Sych. Veliký p. knih. Kom. Rovně počtem se rozděliti. Výb. I. 1002. A tu jest zbito Čechuov, sám milý Buoh ví jim počet. Let. 166.Větší p. krále volí. Pr. Vz Moc. Na čem se větší počet přísežných snese, to svůj průvod míti má. Kol. 33. Podlé vět- šího počtu má zavíráno býti. Er. Větší p. v radě přemáhá; Větší p. v soudu obdr- žuje; Ve výpovědi lépe je důležitosti věci nežli počtu hlasů šetřiti. Rb. Bohatý šátek a chudý statek dělají na počtech zmatek. Pk. Vykladatelé staří příliš p. pacholat ?d Heroda zavražděných nadsazovali o tisících mluvíce; naše církev o počtu nemluví. Sš. Mt. 40. Kdyby nás počtem bylo více. Sš. Mt. 133. P. spolků vzrůstá vždy víc, lépe: spolků přibývá. Srn., S. a Ž. — P., počty, počítání, das Rechnen, die Rechnung. Chyba v počtu. V tom počtu omylem pochybeno bylo. V. Umění počtů n. početní. V. Počtům učiti. Aqu. V počtech vyučovati, cvičiti. Zlob. — P.,poznamenání více čísel n. počtů, z nichž hlavní p. se hledá, die Rechnung, das Ver- zeichniss. Jg. P. předběžný, Er., předchozí, předchodní (rozvrh), Čsk., měnný (Stichrech- nung), průměrný, zevrubný, řetězový, Nz., lhůtový (termínový, jímž určuje se lhůta průměrná, v kteréž jistiny, ve lhůtách roz- ličných splatitelné, najednou splatiti by se měly, tak aby ani věřitel ani dlužník při tom skrácen nebyl, vz S. N.), směšovací, spolkový (způsob počítací, jímž rozděluje se určitá veličina na díly v určitých pomě- rech, vz S. N.), jednoduchý, složitý, S. N., setinný, procentový, Procentrechnung, ceno- zpytný, vorläufige Waarenberechnung, měno- zpytný, vorläufige Coursberechnung, Arbi- trage, obilní, Rechnung über das Schütt- u. Zehentgetreide, peněžitý, die Rechnungs- legung über Ausgaben (Gl.). Vz Číslo. Do počtu něco vložiti; v p. vložiti; summu peněz do počtu položiti, pojíti, uvésti; k počtu při- ložiti, připsati; p. držeti (klásti), s kým pře- vrhati, převrci; počtu nedělati; počtem po- vinný ; s jedním každým o jeho zvláštní věc v p. jíti. V.P. učiniti komu před kým. Arch. I. 67. Při témž času činili p. všichni úřed- níci. Let. 284. Jíti na p. Dch. P. vésti, ně- komu p. poslati, p. přehlížeti, někomu klásti, složiti, vydati (Br.), počtu od něho žádati (Br.). D. P. vedoucí; počet z něčeho vésti. Us. P. Činiti; zasednouti na p. s někým (bráti p. od něho); dobře býti písařem, ale ne při počtu. Ros. Někomu p. z něčeho či- niti. Háj., Sych. S svými písaři na počtu seděl. Marek exc. Z každého dáš počet ze slova. Sš. Bs. 202. Počet z hříchů vydati. Št. Písemní p. složil. Berg. Vydej počet z vladařství svého. Bib., Kom. (Pastýř) musí vydati p. z ovcí. Hus. I. 422. P. ze všech skutkóv dáti. Smil v. 2073. Vydej počet z brava svého. P. vydati ze všech skutkóv. Výb. I. 907. Pořádný p. z toho učiniti po- vinni budou. Nar. o. h. a k. Po obědě sta se p. (spočítali, co za jídla platiti mají). Hus. I. 41(3. Počet pořádný mají učiniti ze všech pokut, které se zběhly novým cechmistrům. Sdč. Rychn. 41. Z těch věcí rád p. učiním. Kom. Navrať p. tvého vládenie. ZN. Aby řádně počty z toho, což jest vydával a při- jímal, činil králi a vší zemi. Bart. Všichni lidé učiniti mají z účinkóv vlastních počet, BO. To ti na p. nepůjde (z toho p. dán ne- bude). Plác. Přijetí, přijímání počtů berni- čných, Sněm., kladení, držení počtů; V., činění počtů. Zříz. Ferd. P. z něčeho dáti, položiti; na něčí p. něco vybírati, plniti, píti, provozovati; závěra počtů; z počtů propustiti; uznati počty za pravé; nedo- statek, vada v počtech; průvod (Beleg) k počtům, vyřízení počtů, pře z počtů; na počtu zůstalý zbytek; znalec počtů, omyl v počtech ; k něčímu počtu něco připsati, přičísti; s někým p. míti, dělati; zmýliti se v počtech. J. tr. Něco v p. bráti; celým počtem. Šm. Rychtář mój utekl s počty k němu. Půh. I. 193. A jestliže by se poruč- níci neměli k počtu učinění. Vl. zř. 105. Poručník z užívání dvoru poplužního, do- bytků, dědin, luk, nábytků a jiného všeli- kterého hospodářství, kterým se dobytci a čeleď chová, ješto bez umenšení těch věcí se dobytek a čeleď chovati nemůže: z toho poručník žádný povinen není počtu činiti. Nál. 217. Kterýžto pan J. učinil mi z mého statku řádný a spravedlivý p. Tov. 156. Mocní otcovští poručníci . . . tak chovati se mají, aby sirotšího statku neubývalo; a počtem žádnému povinni nejsou. Kol. 49. Než úředník p. má napřed učiniti a ze všeho práv býti. Vl. zř. 479. Pakliby sama držela, tehdy má z věna a z statku svého zaplatiti, cožby na počtu zůstalo. Vl. zř. 506. Když poručník p. jim délati bude. Vl. zř. 105. b. Muž za ni (za ženu) p. učiniti má. Zř. F. I. A počtem žádnému povinni nejsou (poručníci), leč by sami dobrovolně v to svolili, nebo mají na sobě takovou moc jako vlastní otcové. Kol. 48. A sirotkům zase vydána býti mají (registra), když poručník jim p. dělati bude. Zř. F. I. — Vz Účet, Náklad, Číslo; strany přísloví: Chlup, Lidé, Ovoce. Vz také Rb. str. 269. — P. v mluv- nici (jednotný, dvojný, množný). Singular označuje jednu toliko věc nebo osobu. O dualu vz Dual. Plural označuje více věci nebo osob; v mnohých slovanských řečech nastupuje na místo dualu. Cf. Mkl. S. 46. Jména pod- statná nevytvořující všech čísel, slovou schod- nými číslem (defectiva numero). Mají-li pouze jednotné číslo, slovou pojednotná, jedno- četná (singularia tantum); mají-li jenom číslo množné, slovou pomnožnými, mnoho četnými (pluralia tantum). Pojednotná bývají: 1. jména vlastní a) místní: Praha, Řím, Brno, atd.; b) osobná: Harant, Lumír, Herkules atd. — Pozn. Jména osobná v plur. ozna- čují celý druh též vlastnosti n. povahy: Ciceronové = řečníci takoví, jakým byl Cicero, Lumírové (= básníci), Vergiliové atd. — 2. Jména hromadná: lid, lidstvo, šlechta, měšťanstvo, dobytek atd. — Pozn. I tato subst. jsou plur. schopna. Toho roku byli sněhové nad míru velicí. Háj. — 3. Jména hmotná: zlato, mléko, víno, olovo. — Pozn. V plur. označují jednotlivé části hmoty, rozličné její druhy : piva česká, mnohá obilí, léčivé vody. Tu rýžovníci drobná zlata z písku prali. Háj. — 4. Jména odtažitá: krása, lahoda, píle, mládí, pilnosť atd. — Pozn. V plur. označují rozličná místa, časy, způsoby neb osoby, kde, kterak a na kom činnosť n. stav odťažitým jménem označený se jeví. V té zemi častí morové byli. Víno pro mokra nedozrálo. Bojí se za životy své. Br. Zde pláč a zármutkové jsou. Br. Chvěje se strachy, mře hlady. Dle Bž. 68., Mkl. S. 46. Ohlašuje se láskám vašim. Mík. To jsou krásy — krásné postavy, hezcí lidé. Us. Mřk. Vz Plural v S. N. — Některá jména nemají tvarů počtu jednotného, poněvadž jedna dvojného, jiná množ. smyslu bývají. K oněm patří ku př. parohy, spodky, kleště, nůžky, vážky, dvéře, vidle, chřípě, vrata, ňádra, lýtka; k těmto: pačesy, hody, schody, dudy, vdavky, osypky, patoky, hodiny, housle, saze atd. Hš. — Pomnožná jsou: 1. jm. svát- kův: vánoce, hromnice, velikonoce, letnice. — 2. Jm. mnohých zemí, měst, míst a po- hoří : Čechy, Šváby ; Poděbrady, Budějovice; Kouty, Bohuslavice ; Krkonoše, Alpy atd. — 3. Tato mužská: čáry, hody, kníry, oddavky, odpustky, paběrky, pačesy, patoky, pohrabky, splavky, splažky, trepky, trety, úklady, vý- palky atd. — b) Ženská ukončená a) v y: dítky, drtiny, dudy, hodiny, jáhly, jmeniny, kalhoty, klevety, krajky, křtiny, laskominy, máry, mydliny, narozeniny, necky, nozdry, nožny, nůžky, obrvy, oddavky, osypky, otruby, piliny, pletichy, pletky, podávky, prázdniny, radovánky, souchotiny, soutěsky, šediny, útroby, váhy, vážky, výlohy, žábry atd.; B) v e n. ě: brejle, dvéře, dveřeje, jesle, housle, hrábě, chřípě, kejkle, kleště, konopě, kvasnice, nudle, okuje, peřeje, plíce, pomyje, sáně, saze, souchotě, stěžeje, šle, veřeje, vidle, žíně, žně a j.; v i: děti, smeti, niti.— c) Střední: kamna, játra, lada, ňádra, nosidla, povidla, prsa, stavidla, ústa, vrata, záda, dvířka, hona, jatka, jikra, strč. borka. Bž. 69. — Některá jména nabývají v plur. významu lišícího se značně od významu sin- gularu : jiná vedlé významu se singularem shodného mají do sebe i význam odchylný ; zo- veme je různovýznamnými: a) okovy, schody, šaty, vousy atd.; b) hody, hodiny, léta, ne- děle, ostatky, otcové, zbytky, žně atd. Bž. 79. — Jiná mají v plur. dva tvary: hon — hony a hona, louka — louky a luka, oblak — oblaky a oblaka, sádek — sádky a sádka. Cf. Louka. Bž. 75. — Vz Číslo, Jméno a Shoda.

223463   Počet Svazek: 7 Strana: 0279
Počet. P. pravděpodobnosti, Wahrschein- lichkeitsrechnung. P. zlatý. Stč. Zem. 222. P. ob čáru (čárný t. j. násobení, dělení vedlé čáry, die Strichmethode), Nz. dílčí n. spolkový, Stč. Nár. 9., differencialní, inte- gralní, funkční. Stč. Dit. 16., 17.— P. = po- znamenávání atd. Aby pověděl, kdy k poctu (Abrechnung) před tiem morem u něho byl. NB. Tč. 4. Poručník otcem učiněný počtem sirotku není povinen. Vš. 277., 251. Za vás i za se vydám počet v den súdný. Sv. ruk. 323. Častý počet přátely číní. Črn. Zuz. 152. Adam Šturm zůstav na počtu proto seděl drahný čas. Sdl. Hr. VII. 80., 42. — P. v mluvnici. Cf. Bž. 63., 68, 133., 138., Enallage. O čísle jmen na Mor. Vz Brt. D. 163.—164

223464   Počet Svazek: 7 Strana: 1358
Počet. O městských počtech v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 598. nn.

223465   Počet Svazek: 8 Strana: 0286
Počet = pučeťi. Brt. D. II. 184.

223466   Počet Svazek: 8 Strana: 0569
Počet. Ať by dali, což sú na počtu zuostali (nedoplatili). Arch. XV. 20.

223467   Počet Svazek: 9 Strana: 0227
Počet. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 241., 347a., XV. 18.

223468   Početerna Svazek: 7 Strana: 1358
Početerna, y, f., arithmetica. Rozk.

223469   Početí Svazek: 2 Strana: 0619
Početí, n., m. počatí (počat) přehlasová- ním a v e před i. Ht. — P., začátek. Jel. — P., začátek bytu. V. — P. ženské, těhoten- ství, Empfängniss, f. V. P. Kristovo (vtě- lení K.). V. — Jg.

223470   Početí Svazek: 7 Strana: 0279
Početí. Po p. ostala pannú. Št. Kn. š. 19. Cf. Slov. zdrav. 450.

223471   Početina Svazek: 7 Strana: 0279
Početina, y, f. = pole u Žabovřesk. BPr.

223472   Početna Svazek: 2 Strana: 0619
Početna, y, f. Arithmetik, f. Veleš.

223473   Početnář Svazek: 2 Strana: 0619
Početnář, e, m. — počtář. Lex. vet.

223474   Početnářství Svazek: 2 Strana: 0619
Početnářství, n., Arithmetik, f. Kon.

223475   Početnářství Svazek: 10 Strana: 0649
Početnářství, n. = arithmetika. 1527. Mus. 1905. 434

223476   Početné Svazek: 2 Strana: 0619
Početné, ého, n., Zahlgeld, n., Rechnungs- taxe, f. Rk.

223477   Početně Svazek: 7 Strana: 0279
Početně, rechnungsmässig ; zahlreich, häufig. Slov. Bern. Početní postup, Osv. I. 520., soustava. Šim. 32.

223478   Početní Svazek: 2 Strana: 0619
Početní, Zahl-. P. jméno. — P., Rechen-. P. kniha, stůl, umění, V., groš, tabule, Kom. J. 756., náhrada, obyčej, odvětví, pře, pře- hlídka, propuštění, průvod. (Beleg), spisy, výtka, vytýkání, vyřízení, závěra, zběhlost', zbytek, zvyklosť, J. tr., číslo, skutek (Rech- nungsthatsache), měna, Šp., lístek, Zälil- blättchen, Dch., mechanismus. Stě. Alg. 159.

223479   Početní Svazek: 9 Strana: 0227
Početní. Odkud berou počátek p. jména slovanská. Od Fr. L. Čecha. Vz Mus. 1850. 1. 3. nn.

223480   Početnice Svazek: 2 Strana: 0619
Početnice, e, f., početní stůl, Rechentisch, m. V. — P., početní kniha, das Rechenbuch. Us. Hý. — Početnictví, n. Arithmetik, f. —

223481   Početník Svazek: 2 Strana: 0619
Početník, a, m. = počtář. — P., u, m., početní sešit. Dch.

223482   Početník Svazek: 7 Strana: 0279
Početník hodinový, der Stundenrechen; zub p-ku, der Rechenzahn. Šp

223483   Početnosť Svazek: 7 Strana: 0279
Početnosť, i, f., die Menge. Lidnatosť a p. měst. Stat. př. kn. 100

223484   Početný Svazek: 2 Strana: 0619
Početný = mnohý do počtu, zahlreich. Jg. P. ako piesok. Mt. S. P. loďstvo. Šf. Rozpr. 56. Máš-li příjmy p-né, měj i srdce šlechetné. Č. M. 164.

223485   Početný. P Svazek: 10 Strana: 0265
Početný. P. slovo = Číslovka. 1775. Bílý Obr. 76.

223486   Početrna Svazek: 7 Strana: 1358
Početrna. Pršp. 59. 21. Vz Početerna předcház.

223487   Počev Svazek: 8 Strana: 0286
Počev m. podsev, dš v č. Gb. II. ml. I. 407.

223488   Počevní Svazek: 2 Strana: 0619
Počevní, liegend. Vz Počva. Bc. P. hor- nina, das Liegendgestein, Sohlgestein: hor- stvo, das liegende Gebirge; jáma, Liegend- schacht, m.; překop, Liegendquerschlag; střída. Hř.

223489   Počgati se Svazek: 9 Strana: 0227
Počgati se = potrkati se. Slez. Věst. op. 1896. 14.

223490   Počiahnúť Svazek: 7 Strana: 0279
Počiahnúť = sáhnouti. Slov. Pán do vrecka počiahol. Sb. sl. ps. II. I. 99.

223491   Počičati Svazek: 2 Strana: 0620
Počičati, v dětské řeči = poscati, be- seihen, beharnen. — koho, co. Ros. -- se. Dítě se počičalo. Us.

223492   Počičkati Svazek: 7 Strana: 0279
Počičkati = počičati. Brt. D. 159. — P. = počinkati. Mor. Rgl.

223493   Počídiť Svazek: 7 Strana: 0279
Počídiť = poděliti stejným dílem; vy- střídati. Mor. Brt. D. 249.

223494   Počíditi Svazek: 2 Strana: 0620
Počíditi, il, ěn, ení. — koho: všechny — poděliti stejnou měrou něčím nepříjem- ným, betheilen. Na Mor. Brt.

223495   Počies Svazek: 7 Strana: 0279
Počies = pačes, pačesy, co při česání lnu nebo konopí odpadá, výčesky. Slov. Slav.

223496   Počieti Svazek: 10 Strana: 0265
Počieti = počíti. Mill. 254.

223497   Počíhati Svazek: 2 Strana: 0620
Počíhati, počihovati, warten, lauern, auf- passen. Jg., Ros., D. -- na koho kde. Já si naň v lese, za stodolou počíhám. Us.

223498   Počihnouti Svazek: 2 Strana: 0620
Počihnouti (zastr.), hl, utí = potíhnouti, abziehen. Počihnu já časně po svých (půjdu). Ros.

223499   Počich Svazek: 2 Strana: 0620
Počich, u, m., sled, die Spur. Zlob.

223500   Počich Svazek: 7 Strana: 0279
Počich = čich, zápach, der Geruch. Nz. lk.

223501   1. Počichnouti Svazek: 2 Strana: 0620
1. Počichnouti, chl, utí; počišeti, el, ení; počichovati = čišeti. Počichne tam teplo, es wird Wärme hineinlaufen. Ros.

223502   2. Počichnouti Svazek: 2 Strana: 0620
2. Počichnouti (v obec. ml. počuchnouti), chnul a chl, utí; počichati, počuchati, poči- chovati, počuchovati = čichati, voněti, rie- chen. Jg. — koho, po kom. Já ho poču- cháni, já po něm počuchám. Ros. -- k čemu = přičuchati. Ros. — Jg.

223503   Počichnouti Svazek: 7 Strana: 0279
Počichnouti. Počichávati nosem ve vzduchu. Vlč. Zl. v oh. I. 56.

223504   Počichný Svazek: 2 Strana: 0620
Počichný, nachwitternd. Dch.

223505   Počím Svazek: 7 Strana: 0279
Počím = dokud. Slov. P. ťa nevidím, celá som nezdravá. Sb. sl. ps. Otváraj, p. klopám; Dobře bolo Kubovi, p. bou mladý. Koll. Zp. 1. 170., II. 62. (1. 143., 196., 230.)

223506   Počin Svazek: 2 Strana: 0620
Počin, u, m., čin,, skutek, počínání, das Werk, die That, Handlung. Oslava hrdin- ných počinů. Mus. Bez p-nu stojí vojska obě. Hdk.

223507   Počin Svazek: 7 Strana: 1358
Počin = počátek. Bůh jest p. světa Hš. Št. 43. Půh. — V. 219.

223508   Počin Svazek: 8 Strana: 0286
Počin. Ze jejich radami, p-ny a návody tak činili. Půh. V. 219.

223509   Počin Svazek: 9 Strana: 0227
Počin, a, m., Botzen, Bolzano Pal. Záp. I 211.

223510   Póčina Svazek: 7 Strana: 0279
Póčina, y, f. = pavučina. Mor. Knrz.

223511   Počínač Svazek: 7 Strana: 0279
Počínač, e, m , der Anfänger. Šm.

223512   Počínající Svazek: 2 Strana: 0620
Počínající, der Anfangende. — P., der Anfänger. Br.

223513   Počínání Svazek: 2 Strana: 0620
Počínání, n., vz Počíti. Das Anfangen, Beginnen. Časté p., časté odpočívání. Pk. — P., početí ženské, die Empfängniss. V. — P., jednání, das Benehmen. Chvály hodné bylo jeho p. Zlob. P. bouřné, Sš. J. 181., zlé, nerozumné. Dch.

223514   Počínaný Svazek: 7 Strana: 0279
Počínaný = kdo se nemocným dělá, jen si tak počíná. Zlínsky. Brt. D. 249.

223515   Počínat si Svazek: 8 Strana: 0286
Počínat si = pyšniti se. P-ná si, že má novou sukni. N. Město. Brt. D. II. 365.

223516   Počinatel Svazek: 2 Strana: 0620
Počinatel, e, m., původce, der Anfänger, Urheber.

223517   Počinatelkyně Svazek: 2 Strana: 0620
Počinatelkyně, ě, f., die Anfängerin. Jg.

223518   Počínati Svazek: 2 Strana: 0620
Počínati, vz Počíti 2.

223519   Počínavosť Svazek: 2 Strana: 0620
Počínavosť, i, f., rozvrzalost, vybádavost, Laune, Launenhaftigkeit, f., mürrisches We- sen. Us. na mor. Drahansku. Hý. — P., do- vádivost, rozpustilost, drzost, der Muthwille, die Frechheit. Us. Mor. Sd., Hý.

223520   Počínavý Svazek: 2 Strana: 0620
Počínavý, rozvrzalý, rozmrnkavý, vybá- davý, launisch, launenhaft, mürrisch. P. dítě, člověk, nemocný. Us. na mor. Drahansku. Hý. — P., dovádivý, rozpustilý, drzý, muth- willig, frech. U Olom. — P., kdo se ne- mocným de7á. Mor. Brt.

223521   Počinek Svazek: 2 Strana: 0620
Počinek, nku, m., počátek, der Anfang. P. nejvyšší mravního dobra (poslední pří- čina, ze které vše dobro mravní ve člověctvu povozeno býti musí, das höchste Princip des sittlich Guten). MP. 6. Od počinku. Bž. 30. P. potáče musí se pomocí přeslínka přísti. Us. na Mor. Na p-ce sú udatní mnozí, na konci pak sě ustraší. M. Která žena na p-ku jest (nedávno počala). Volk. — P., počínání, počin, skutek, das Werk, die That, Handlung, das Unterfangen. Dávaje Jidášovi místa, aby bez hanby od p-ku svého upustil. Sš. Mr. 63. — P., první koupě n. prodej zboží, die Lo-
sung. Dnes jsem neměl ještě p-ku. Ros. — P., užitek, prodej, der Gewinn. Dejte mi p. Us. Ty nedáš p. ani krejcaru. Berg. P. míti. Dch.

223522   Počínek Svazek: 2 Strana: 0620
Počínek, nku, m., niti na vřeteně navi- nuté. Na Mor. Mřk. Vz Huba.

223523   Počinek Svazek: 7 Strana: 0279
Počinek = počátek, principium. Ž. kl. (301.) Byl-li dobrý p., bývá dobrý konec. Cimrhn., Brt. D. 249.

223524   Počinel, u Svazek: 7 Strana: 1358
Počinel, u, m., agarus. Pršp. 34. 19.

223525   Počinenké Svazek: 7 Strana: 1358
Počinenké = počičké. Dol. Brtch.

223526   Počiniti Svazek: 7 Strana: 0279
Počiniti = poděliti. Nevím, jak vás s tým p-ním. Mor. Vhl.

223527   Počiniti Svazek: 8 Strana: 0286
Počiniti. Mně již prve škodnému (škodu majícímu) velikú škodu (novou) jsou p li. 1684. L. posíl. I. 74.

223528   Počinkati Svazek: 7 Strana: 0279
Počinkati = drobet počkati (v dětské řeči). Počinkej, ty dostaneš! Rgl. Cf. Po- čičkati, Počinky.

223529   Počinký Svazek: 7 Strana: 0279
Počinký! = počkej, ty dostaneš! Na Hané (o dětech). Bkř. Vz Počinkati (dod.).

223530   Počinosť Svazek: 10 Strana: 0265
Počinosť, i, f. P. nutí, reverenda cogit. Fagif. 38b. (Či počestnosť? Mš. ).

223531   Počinouti Svazek: 2 Strana: 0620
Počinouti, ul, utí (zastr.), počívati, ruhen. Pass. Užíváme více složených: odpočinouti atd.

223532   Počinovice Svazek: 2 Strana: 0620
Počinovice, Putzeried, ves u Kdyně. PL.

223533   Počinovice Svazek: 7 Strana: 0279
Počinovice, Počinovice, Počíňovice. Pod- sinovice. BPr., Arch. VII. 644., Blk.Kfsk. 1056., Rk. Sl.

223534   Počínský Svazek: 8 Strana: 0286
Počínský. P. víno. Čel. Pr. m. II. 926.

223535   Počisadlo Svazek: 8 Strana: 0286
Počisadlo, a, n. P. ku spracovaní lnu. Chod. NZ. III. 395.

223536   Počísaný Svazek: 2 Strana: 0620
Počísaný, gekämmt, nepočísaný = nepo- \ čestný, ungehobelt, unartig. Reš.

223537   Počíska Svazek: 2 Strana: 0620
Počíska, y, f., hachle na len, die Hechel. Mor. Vz Pačíska.

223538   Počiskus Svazek: 10 Strana: 0265
Počiskus, vz násl. Počistus.

223539   Počíslo Svazek: 2 Strana: 0620
Počíslo, a, m., číslo, počet, die Anzahl. D.

223540   Počíslovaný Svazek: 10 Strana: 0265
Počíslovaný proužek. Kamn. Mec. 156

223541   Počíslovati co Svazek: 7 Strana: 1358
Počíslovati co, numeriren. Us. Šd.

223542   Počísnouti Svazek: 2 Strana: 0620
Počísnouti, vz Počítati.

223543   Počísnouti Svazek: 7 Strana: 0279
Počísnouti hřebenem, einige Striche machen. Dch.

223544   Počistění Svazek: 2 Strana: 0620
Počistění, n., die Reinigung. V. — P., das Abführen, Laxiren. Pro p. žaludku lék dáti. Us.

223545   Počistěný Svazek: 2 Strana: 0620
Počistěný, -ěn, ěna, o, gereinigt. Us.

223546   Počísti Svazek: 2 Strana: 0620
Počísti, vz Počítati.

223547   Počísti se z čeho Svazek: 10 Strana: 0265
Počísti se z čeho (účty klásti). Z ho- spodaření se p. 1512. Arch. XIX. 171. Sr. Počítati.

223548   Počistírna Svazek: 2 Strana: 0620
Počistírna, y, f., počišťovna. Lš.

223549   Počistiti Svazek: 2 Strana: 0620
Počistiti, il, stěn (štěn), ění; počišťovati, reinigen. — sobě co: břicho. Aesop. — čeho: břicha. Bj. Vz Po. — se. Včely se počistily (náčervenou nečistotu ze sebe vy- vrhly). Roz. o vč.

223550   Počistivý Svazek: 2 Strana: 0620
Počistivý, k počistění sloužící, Abführ-. P. lék, lék počisťující, jehož užíváním uvol- ňují a rozmnožují se výkaly střevní. P. léky lehké, prudké. Vz S. N.

223551   Počistka Svazek: 7 Strana: 0279
Počistka, y, f.., des Abführmittel. Rk.

223552   Počisťovací Svazek: 2 Strana: 0620
Počisťovací výlet, vz Počisťování včel. P. lék.

223553   Počisťování Svazek: 2 Strana: 0620
Počisťování, das Reinigen, Purgiren. Jg. P. žaludka, krve. Jg. P. včel, jarní proleto- vaní včel, by výkalu po zimu nashromáždě- ného se zbavili. Lš.

223554   Počistový Svazek: 7 Strana: 1358
Počistový. Pranýř pobili deseti plechy p-mi. 1521. Wtr. Obr. 1. 512.

223555   Počisťující Svazek: 2 Strana: 0620
Počisťující (počisťovací, počistivý) léky: dráždivé, uchlácholivé; lehké, prudké. S. N. VZ Počistivý.

223556   Počistus Svazek: 10 Strana: 0265
Počistus, liparea (inter lapides). Rozk. P. 116. V Rozk. R. 57.: počiskus.

223557   Počistuš Svazek: 7 Strana: 1358
Počistuš, liparea. Čiškus, lipora.

223558   Počišťovadlo Svazek: 7 Strana: 0279
Počišťovadlo, a, n. = počistka. Rk.

223559   Počišťovka Svazek: 7 Strana: 0279
Počišťovka, y, f. = počistka. Rk.

223560   Počišťovna Svazek: 2 Strana: 0620
Počišťovna, y, f., slouží ku vykálení včel mimo úl. Lš.

223561   Počit Svazek: 7 Strana: 0279
Počit, u, m. = počet. Aj iné okolnosti treba vziať do p-tu. Slov. Rr. Sb.

223562   Počíta Svazek: 7 Strana: 0279
Počíta, y, f. = počich. Nebylo po nich ani p-ty. Bern.

223563   Počítací Svazek: 2 Strana: 0620
Počítací stroj, Rk., tabulka.

223564   Počítadlo Svazek: 7 Strana: 0279
Počítadlo, a, n., der Zähler, Zählapparat, das Zählwerk. Dch. P. = pomůcka ku vy- učování počtům. P. ruské (= stojan, do něhož vstrčeny jsou dráty, na kterých za- strčeny jsou kuličky, jimiž se operace po- četní znázorňují). Učit. list. 1878. é. 5. — P. plynové. ZČ. III 11. P. otáček. Zpr. arch. VIII. 89. — P. dětská přede hrou. Vz Er. P. 26., Čes. mor. ps. 29.—34. Dětské hry od Hk. 1872.

223565   Počitadlo Svazek: 8 Strana: 0286
Počitadlo. P. článků galvanické batterie či voditel proudu t. j. přístroj, kterým lze při- pnutím nebo vypnutím většího počtu článků batterie proud sesíliti nebo seslabiti. KP. VIII.

223566   Počitadlo Svazek: 9 Strana: 0227
Počitadlo. Dětská p-dla. Vz Hoř. 130. nn., Čes. 1. X. 193.

223567   Počitadlo Svazek: 10 Strana: 0265
Počitadlo, a, n. P. elektrické, wattové ampérové, chemické, mechanické. Vz Ott. XIX. 991. Dětská p-dla. Sr. Ces. 1. XIII. 287., 188., 234., Vyhl. II. 241. nn., Vlasť. I. 127. nn.

223568   Počítálek Svazek: 2 Strana: 0620
Počítálek, lka, m. = počtář. Us.

223569   Počítání Svazek: 2 Strana: 0620
Počítání, n., vyslovení počtů. V. — P., sčí- tání, die Rechnung, das Rechnen. Způsob p. D. Jan obyčejného u židů p. se drží. Sš. J. 66. P. z paměti, z hlavy, Nz., písemné, s celky, se zlomky, se smíšenými čísly. Šr. P. na tabuli. Šm. — 3. Počtu kladení, die Rechenschaft. V. Penězům svědčí p. Pk. — Jg. — Počítanka, y, f. (nové), die Rechen- tafel; Rechenmaschine, f.; Rechenbuch, n. Více užívají slova: početnice. — Počitář, n. počtář, e, m., der Rechner, Rechen- meister; der Rechnungsführer. V. — Poči- tářka, počtářka, y, f., die Rechnerin. — Počitárna, počtárna, y, f, die Rechnungs- kanzlei. — Počitářský, počtářský, Re- chen-. P. umění (u. početní), poměr, kniha. Sedl. — Počitářství (Kom. J. 755.), poč- tářství, početní umění, die Rechenkunst. V p. není mu rovného. Sych. Vz Počtářství.

223570   Počítání Svazek: 8 Strana: 0286
Počítání. P. před dětskou hrou. Vz Dětské hry v: Zahrádka budečská. VIL

223571   Počítář Svazek: 7 Strana: 0279
Počítář, mathematicus. V MV. nepravá glossa. Pta.

223572   Počitatel Svazek: 2 Strana: 0620
Počitatel, e, m., der Zähler, Rechner. Jel.

223573   Počítatelnosť Svazek: 7 Strana: 0279
Počítatelnosť, i, f, Zählbarkeit, f. Bern.

223574   Počítati Svazek: 2 Strana: 0620
Počítati; počísti, počtu, četl, čten, ení; počítávati = kolikost' znamenati, zählen, nu- meriren, rechnen; v počet zavříti, obsáhnouti, z více známých čísel nějaké neznámé číslo hledati, rechnen; položiti, souditi, schätzen, anschlagen, anrechnen, rechnen; odvoditi, herleiten; přivlastniti, viniti, zurechnen, an- rechnen ; p. se = počten býti, gerechnet, gezählt werden; platiti, gelten; v počet ně- jaký se klásti, sich zahlen, sich rechnen; účet vésti, abrechnen mit Jemanden: pova- diti se, zanken. Jg. — Učí se počítati. D. — co: stádo, ovce, peníze. Ros. Staví se, jakoby neuměl pět počítati. Prov. Já to sám počtu (spočítám). Ros. Mnoho kněh již počítal. Us. Počítaje v těch dnech sto kop škody. Půh. II. 50. — co po kom. Já ty peníze po něm po- čítal. Us. — D. — (se) od čeho, do čeho, Od dvaceti ke stu. Us. Od stvořeni světa léta p. Us. Počítá se od Berouna. Us. Židů se tu do pět tisíců počítati může. Kram. Neumí do pěti počítati (o hloupém). Táb. bg. Počítali mu do hodiny (že už jen hodinu žíti bude). Us. u Rychn. — co na čem: na prstech. Us. — co, se za co. Učení za bludné p. Str. Za moudrého muže bývá počten. Ryač. Řeč jeho za bláznovství byla počtena. Čr. Zlatý za jídlo počítal. Někoho za boha, za kacíře p. Us. Zlatý za 16 grošů počítali. To za nic nepočítám, Jg.; za hřích něco p. Kom. Za lepší se počítali. Kram. Někoho za nepřítele p. V. Zlato za bláto počítá. Mand. Za hřiešnici ji počítáše. Pass. 532. Hory v doly vraziti a pět za sudu po- čítati. Prov. Nebude to počteno za nářek. Nál. 160. — co komu za co. Nepočtu vám za vinu. Dal. 145. Někomu něco za spra- vedlnost p., Bart. 4. 5., za kacířství. Chč. 306., P. 9. b. Ne za málo sobě to počítej. Pass. 418. Nepočítaj jim toho za zlé Hospo- din. ZN. Někomu něco za blud p. Štř. — čeho. Počítám dnů. Ps. ms., Knst. — čeho kolik. Toho početl 50 hř. Půh. 1405. — co na co: na mandele, na tucty, na kopy. Kom. Kteréžto placení počítajíc na pražskou hřivnu a stříbro na fejn. Nar-. o h. a k. Ale: On po- čítá na jeho pomoc, podporu atd. chybně m.: nadíti se, očekávati, spoléhati, bezpečiti se nač. Bs., Brs. 124. Vz tato slovesa. — co (se) s kým. P. něco s pokladníkem. Us. P. se s někým .= 1. vaditi se, na Mor., 2. účet činiti. Sych., Klat. — co kam (mezi co, v co), Mezi hříšníky je počítal. Br. P. mezi své, V., mezi učené. D. To mezi rozkoše počítali. Jel. Mrtvé hrdiny mezi bohy počítali. Kom. V počet přátel p. V. A počítal sobě toho všeho v osm kop. Zk. — co na koho. Počtli na mne krádež (vinili). Mm. Gen. Mohl by na tě zlodějství počísti. Hugo. — co komu k čemu: k hanbě, k lehkomyslnosti. V. P. něco k lepšímu na příští rok. J. tr. K vět- šímu hříchu počísti. Štr. Ku chvále se mu to počítati musí, že. . . Sš. J. 47. P. si úroky k úrokům. Us. P. něco k nepravosti. Chč. P. 124. a. — co kde: domy v městě p. Sami židé toliko jednu osobu v Bohu po- čítali. Sš. J. 25. — co, koho čím. Opilce nepočítám člověkem. To ty ničím nepočítáš. U Rychn. Vk. — (se) mezi kým. Kterak jsou počteni mezi syny božími. Št., Hus. 1. 36. Žena ta byla mezi šťastnými počtena. V. Oni se mezi sebou počítali (vadili). Koubl. — od které doby. Počítaje ode dne, ze dne, dnem atd. Us. — čím kde: křidou na ta- buli. Pt. — z čeho (kam). Počítá to z toho (soudí, že jest to z toho). Na Dobrušce. Vk. P. z paměti, z hlavy. Us.. Z pytlíku na dlaň mu počítal. — s adv. Oběd někomu draho p. V. Ku předu, nazpět n. zpátky p. Nz.

223575   Počítati Svazek: 7 Strana: 0279
Počítati, od ČBt. Mkl. aL 5., Ž. wit. 105. 31., Hus 1. 291. Ten umí p. (rychle běhati). Us. Hsp. — odkud. Od projití lhůty po- čítajíc. J. tr. P. se od Litomyšle. Sn. On to počítá z toho, že ... Us Vk. — zač. P. si něco za hanbu. Pož. 287. To tehdáž za drahotu p-li. Dač. I. 8. Toho p-tám za 22 hř. gr. Půh. II. 181. P. něco zač. Št. Kn. š. 187. — kolik. Toho početl s 50 hřiven. Půh. 1. 122 Národu českoslovanského po- čítá se do 7 millionů. Tf. H. 1. 5 — nač. P. na někoho léčebné, Jem. die Curkosten aufrechnen. J. tr. Šest tisíc drachem po- čítáno na talent. J. Lpř. Skrze to početl na mě kupec muoj sto kop škody. Půh. II. 533. (198.) — kde. Jsú počteni mezi božími syny. St. Kn. š. 24. — s čím: s okolnostmi, správně: šetřiti okolností, říditi se o-stmi a p. P. se s někým — své účty pořádati. Us. Vhl. A s zlořečenými počten jest. Výb. II. 408. — čemu. Čtení služebnému tak mnoho užitkuov nepočítám, kteréž ty po- kládáš.1491. Mus. 1883. 363. — čím. Ne- víme, čím bychom to p-li, worin wir den Grund davon suchen sollten. Us Vk. On to počítal vodou (přičítal vodě). Vk. — jak. Počítajíc měřici po póldruhém gr. Půh II. 242. P. něco v duchu. Us. Pdl. — se. A jestliby kdo z nich nepočta se, z domu krčemného odešel, ohne die Zeche bezahlt zu haben. 1546. Mtc 1877. 156. P. se = há- dati se. U Příbora. Brt. D 249.

223576   Počítati se s kým Svazek: 8 Strana: 0286
Počítati se s kým. Hospodář s čeledíny se p-tá (v obec mluvě; ve vyšší říká se: po- čet klásti). Bl. Gr. 190.

223577   Počítavý Svazek: 2 Strana: 0621
Počítavý, berechnend. P. duch jest pře- klad něm. ein berechnender Geist i lze jej připustiti. Starým spisovatelům stačilo; roz- umný duch, V., rozvážný a p. Znamemá-li slovo duch osobu, tu položiti jest prosté adjektivum nebo slova člověk, muž. Prozře- telný, rozumný a opatrný ohlédá se, aby se neukvapil. Kom. Opatrný, obezřelý, rozvážný, důmyslný muž, člověk. Brs. 124.

223578   Počitedlný Svazek: 8 Strana: 0286
Počitedlný. P. množství oděnců. Alx.Nách. k. XXII.

223579   Počitek Svazek: 7 Strana: 0280
Počitek, tku, m Vch. Arn. II. 11.

223580   Počitek Svazek: 8 Strana: 0286
Počitek, tku, m., Empfindung, f. Mus. 1894. 318. P. = duševní pochod, který vzniká vnějším popudem a záleží v uvědomění si ně- jakého obsahu (kvality), libosti n. nelibosti a v reakci motorické. Vz Krejč. Psych. 54

223581   Počitelný Svazek: 2 Strana: 0621
Počitelný, co sečísti lze, zählbar. Alx. fab. c. 23.

223582   1. Počíti Svazek: 2 Strana: 0621
1. Počíti, počijí, počij, il, it ití; počívati — pocítiti, ucítiti, pozorovati, ein wenig riechen, empfinden, fühlen, wahrnehmen. — abs. Jak živ jsem nepočúl (necítil, neslyšel). Na mor. Zlínsku. Brt. Počúvej = slyš. Brt. Počuvaj, počuvaj, co to v zemi hučí, esli zvony zvoní, lebo jabor pučí. Pís. mor. 304. — co, koho. V. Jejížto (věci) ztráty jsme nepočili; Jenž (hříšník) nic toho nepočil. Sš. L. 148., 151. V čemž tedy taková mysl sladkosť počije. Chč. P. 108. b. Ktož nenie opatrný ve své mluvě, počije nehodu. BO. Takej panne nikde ani chýru ani slychu ne- počuli. Ht. Sl. 207. — od koho čeho. Té seče často ode mne počiješ. Troj. — po čem čeho. Po třetím dání počije nemocný po- lehčení bolesti. Ros. —- kde: něco, něčeho na sobě, Troj., na svém těle. Háj. Počíš se jako kočka na slaměnee, jako sochor v pytli. Sk. — čeho z čeho. Z toho největší ra- dosti počiješ. Kram. — co kde. Střelu je- dovatou v srdci počila. Gníd. Poči na sobě ránu Hospodinovu. BO. Ona poči na těle, že jest uzdravena. ZN.

223583   1 Počíti Svazek: 7 Strana: 0280
1 Počíti. Hr. ruk. M. 857. Abychom po- čili. Kar. 76. Jestli jste nepočuli (neslyšeli). Brt. Cos tam počul za novinku? Sš. P. 668.

223584   2. Počíti Svazek: 7 Strana: 0280
2. Počíti. Novotvary počnouti, čnul, čnut, čnutí v jazyku spisovném se nedopouštějí. Gb. Ml. 152. Počen = počav. Hr. ruk U. 394. a j. — co: pokánie. Št. Kn. š. 31. — odkud (čím jak). Kdyby jel až na západ slunce počna od východu. Výb. II. 43. Z cizoložstva počala. Výb. II 922. Počnouc od prvního až do osmého. 1512. To slovo (kněz) počíná se od k ; Znamenaj, od které čteny to slovo počíná; Kristus z panny duchem sv. jest počat. Hus I. 362., 478., II. 88. A tak počnu je (knihy) ve jmě božie a najprve od základu křesťanské viery. Št. Kn. š. 6. — v čem. Nový život ve všem počne. Sá. Není dosti k spasení v dobréM počíti, ale musíme v něm setrvati. BR. II. 779. b. — čím (jak). Počíti hláskou b (ne: s hláskou). Prk. Krok. IV. 110. Kniha po číná se předmluvou. Mus. 1883. 363. Počneš dcerú a tu poviješ. Výb. I. 390. Jenž sej' počal duchem sv ; Tehdyť jim jest počala panna; Počal se jest duchem sv., ne semenem mužským; Synem počala jemu. Šf. Kn. š. 19., 25., 10. Maria počala synem v té ra- dosti. Sv. ruk. 54. Synem p la bez mužské pomoci. 1415. Až z něho p-la synem. Pal. Rdh. II. 87. — s inft. P-lo na den svítať Sl. pov. č. 176. I počechu govoriti. LS. On poče se raditi. Alx. Žena jemu poče brániti Jir. exc. Počel mi láti NB. Tč. 279. Aby (pomoc zemská) počata byla vybírati ZM. 306. Voj se poče hotovati, Poče vesel býti. Alx. Počechu ho kamenovati Pass. Počal ji chváliti od očí až dolóv. Hus III. 81. (II. 383.). Ještě se učiti počni; Počal člověkem býti; Počely se káti Št. Kn. š. 12, 19., 21. (26, 28.).— jak. P. si drze, Šmb., samo- statně. Osv. Počíná si, jakoby.. Dch Dobře počenše zle konáte. Hus III. 270 (Kristus) podlé božstva nepočal se jest; Z té panny krve čistě bez poškvrny se počal; Ano se zlé vždy počíná z nova..., po tisíc tisícóv let počne se právě jako najprvní den; S hřiechem počíti plod Št Kn. š. 19., 28., 104. — s kým. Aby Buoh dal dokonati, coj' s vámi počal. St Kn. š. 79. — kde. Rýn se p-ná na Alpách a Sáva v horách kraňských Šb. Co dobrého jsi v nás počal. Mž. 42. Chytře si při tom p-ná. Posp. P-la se mezi nimi hádka. Sá. — kdy. Tu se v tu dobu šturm poče. Alx S půlnocí nový rok právě se p-nal. Mcha. — že. Počali jsme (= myslili jsme), že půjdeme séct, ale nejde nám to. Val. Vck.

223585   Počiti Svazek: 8 Strana: 0286
Počiti m. potlšiti, dš v č. Gb. II ml. I. 40.

223586   2. Počíti Svazek: 8 Strana: 0286
2. Počíti. O původu slova cf. Gb. H. ml. L 81. O tvarech ib. 113. Žádost když se počne, rodí hřiech. Chč. m. s. III 21. — koho. Ženo, počala si obránci svého. Alx. Nách. k. II. — čemu. Což tom (tomu) počnem (poradíme, uděláme). Zlín. Brt. D. II. 365.

223587   2. Počíti Svazek: 10 Strana: 0265
2. Počíti s inft. Dům počínal chytati stačí: chytal. Mš.

223588   2. Počíti, (počnouti), počati Svazek: 2 Strana: 0621
2. Počíti, (počnouti), počati (zastr. po- čieti), počnu, počni, počna (ouc), počal (zastr. počel, vz Bž. 20. Chybně počla m. počala, Bž. 33., Brs. 19., počal lépe než : počnul, Brs. 19.), počat, početí; počínati, počínávati = začátek činiti, anfangen, anheben, begin- nen, Anfang machen; těhotnou se státi, em- pfangen; vz dále : p. sobě, se. — abs. Lépe jest nepočínati, než počna nedokonati. Jg., Lb. — co, koho. Nejnižší slunce počíná zimu, nejvyšší léto. Koin. J. 38. Něco znova počíti, neu aufnehmen. Dch. Křik a půtky p. Ctib. P. syna, V., řadu. Šm. Kdy tě zem počala? Hdk. C. 18. Nynie počneš syna. Výb. I. — co, se od čeho, od koho. V. Veške- ren proud a výliv milostí ode Krista se po- čínal. Sš. J. 37. — koho, se v čem (čím). P. (dítě) v životě (těhotnou se státi). V. V hříše počala mne matka má. Stav. sv. V hříchu se počínáme a rodíme. V. Počal se duchem svatým v životě panny Marie. Štelc. Mocí ducha sv. prve se počav v životě. Hus. I. 44. Tělo božie v životě panny se počalo. Hus. I. 13. Počal se vedlé člověčenství V ži- votě panny Marie. Hus. I.13. — kým, koho kým. Dítětem p.Leg., St. skl., D., Lk. Jím syna počala. V. Žena ta počala synem. Výb. Takové ženy žádným synem p. nemohou. Krab. Panna, žena synem počnu. Kat. 1930.,54.,Výb. I. 177., Št, Kn. šest. 10. — s inft. Počal pla- kati, St. skl., doufati. Us. Anděl počal mlu- viti. Br. Počal naříkati, Jel., špačky rozpou- štěti (vesel býti). Sych. Lid utíkati počal k poušti. Br. Poče péci maso té ryby. BO. Poče každý řéci. ZN. — Pozn. U těchto infinitivu stává zhusta gt. m. akkus. Po- čali veliké škody, velikých škod činiti. Háj. Když počal počtu klásti. Br. Počal zaklá- dati hromad. Br. Když počali žíti ječmene. Br. A počali bíti a mordovati lidu. Br. Po- čínají pomalu hlavy (akkus.) snášeti. Kom. — Posn. 2. Po ,počíti´klade se neskonalá forma infinitivu, nikdy skonalá. Počal utí- kati (ne: utéci). — Posn. 3. Počíti s inft. pass. Mosty stavěti se počaly. V latině se dává coepisse též do passiva. Pontes aedi- íicari coepti sunt. Kos. — na koho = žalo- vati. Vz Brániti se. Pr. — sobě, si = cho- vati se, ukazovati se; činiti, thun, anfangen, sich halten, verhalten, benehmen, betragen; na Mor. také = 1. dováděti, Sd., 2. vybírati si, vymýšleti si, vybádati si. Hý. Sr. Počí- navý. — sobě s adv. P. si hrdinsky, udatně, statečně, mužně, bázlivě, nábožně, dobře, zle, vesele, smutně, moudře, vážně, výtečně, bez- pečně, hloupe, váhavě, vysoce (s vysoka), nemírně, po pansku, pyšně; příliš si p. Ros., D. Chytře, obezřetně, obmyslně si při tom počíná Herodes. Sš. Mt. 37. Pečlivě, svědo- mitě, bláznivě, pošetile si p. Sš. L. 8., 148. — s adv. (bez sobě): Kdo dobře počne, ja- koby v prostředku byl. Mus, Lb. — co sobě. Nevím, co sobě p. Sych., Br. — sobě při čem. Vesele si při tom počínají. Kom.— sobě v čem. Jak sobě v takovém zkušo- vání p. mají. Kom. Kterak sobě Jan ve pří- pravě lidi počínati bude. Sš. L. 51. — si s kým. Co já sobě počnu s dětmi. Dh. 10. V té rozpačitosti nevěděl sobě co počíti. Sych. Vz Sůl. — sobě proti komu. I ten proti domu Páně drze počínal sobě. Ráj. — co yroč. Nevím radostí, bolesti co počíti. D. — co s kým. Co mám s ním počíti ? Sych. Co s včelami p.V Us. — se = začátek míti, den Anfang nehmen, beginnen. V. Počíná se o velikém pobiti. Rkk. Tvé peklo se zde počíná. Rad. zvíř. Věk nový počal se nám rokem 1848. Pal. Počala se válka o jeho země. Let. 269. Kde se řeky počínají. Št. N. 106. V St. všude čteme: Počíná se ka- pitola. Počíná se druhý díl. Jel. Taktéž v Ben. Počínají se čtvrté knihy Ezdrá- šovy. Počíná se Isajáš prorok. — Posn. Poněvadž počínati jest sloveso přechodné, nemělo by ve smyslu trpném u něho se scházeti. Školní rok počíná prvním říjnem, obyčejněji: počíná se. Vz Časoslovo (I. 164. a), Končiti, Se, a Cf. Kehdy (lev) nastřelen za lovcem žene. Rkk. 55. — se kde. U Prahy počínají se žně. Ml. — se z čeho. Jenž počal se z ducha svatého. Hus. I. 15. Ježíš počal se z ducha sv. n. duchem svatým. Hus. I. 44.

223589   1. Počíti se Svazek: 7 Strana: 1358
1. Počíti se, fingere. Když on sě poczyte dále jíti. Ev. víd. 40. (Jir. Mor. 37.).

223590   Počitka Svazek: 2 Strana: 0622
Počitka, y, f., Empfindung, Wahrnehmung, f., Spüren, n. Není o něm ani p-ky, es ist keine Spur von ihm. Dch.

223591   Počitkový Svazek: 8 Strana: 0286
Počitkový. P. obsah. Krejč. Psych. 64.

223592   Počitkový Svazek: 9 Strana: 0227
Počitkový. P. obsah. Krč. Assoc. 24.

223593   Počítky Svazek: 2 Strana: 0622
Počítky, dle Dolany, něm. Počitek, ves v Brnensku. PL.

223594   Počitlivosť Svazek: 7 Strana: 0280
Počitlivosť, i, f., die Wahrnehmbarkeit. Vch. Ar. II. 49.

223595   Počiťovať Svazek: 7 Strana: 0280
Počiťovať = počísti Slov. Bern.

223596   Počitý Svazek: 2 Strana: 0622
Počitý; -it, -a, -o, gefühlt, empfunden, wahrgenommen. Ráj. I. 87.

223597   Počítý Svazek: 2 Strana: 0622
Počítý (zastr.), hotový, baar. Kdo 50 kop p-tého zbožie nemá. Brikc.

223598   Počiuti Svazek: 10 Strana: 0265
Počiuti, vz Počíti 1.

223599   Počívati Svazek: 7 Strana: 1358
Počívati, quiescere. Hank. Sb. 297., 298. Cf. 1. Počíti.

223600   Počívati Svazek: 10 Strana: 0265
Počívati. Cele na nebi p-váš. Pís. Kunh. 148a.

223601   Počívka Svazek: 10 Strana: 0649
Počívka, y, f. On je dycky p. pekla = počátek pohoršeni. Brt. Sl.

223602   Počka Svazek: 7 Strana: 0280
Počka, y, f., vrch v Příbramsku. Krč.

223603   Póčka Svazek: 8 Strana: 0286
Póčka, y, f. (půjčka) = příspěvek na sva- tební hostinu. Záhoří. Brt. D. II. 365.

223604   Počkaná Svazek: 8 Strana: 0286
Počkaná. Něco na p-nou koupiti (na úvěr). 1597. Mtc. 1894. 156.

223605   Počkání Svazek: 10 Strana: 0649
Počkání, n. P. dluhu. Čel. Priv. I. 299.

223606   Počkati Svazek: 2 Strana: 0622
Počkati, vz Počekati.

223607   Počkati Svazek: 8 Strana: 0286
Počkati. Počky, počkyte i počke, počkete u Císařova. NZ. VI. 75.

223608   Počkej, hošíčku Svazek: 8 Strana: 0286
Počkej, hošíčku. Vz Tanec čes. (3. dod.).

223609   Počlapkovať sa po Svazek: 10 Strana: 0649
Počlapkovať sa po vodách potôčkov. Phľd. XXIV. 436. Sr. Čiarkať.

223610   Počmaknout si Svazek: 8 Strana: 0286
Počmaknout si = pošmáknout si, .í v c. Dšk. Jihč. I. 44.

223611   Počmalikovati Svazek: 7 Strana: 0280
Počmalikovati = počmárati.— co čím. Kos.

223612   Počmárati Svazek: 2 Strana: 0622
Počmárati, bekritzeln. Us. Lpř.

223613   Počmarykovati Svazek: 7 Strana: 0280
Počmarykovati = počmárati. Us. Sá.

223614   Počmuchati Svazek: 2 Strana: 0622
Počmuchati, počmuchávati, beriechen. Ros.

223615   Počmýrati Svazek: 7 Strana: 0280
Počmýrati, počmýrávati = škrabati. — koho čím: vousy, peřím. Kos.

223616   Počnouti Svazek: 2 Strana: 0622
Počnouti, vz Počíti.

223617   Počnouti Svazek: 9 Strana: 0228
Počnouti. Počel v. počal. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 12. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 182.

223618   Počo Svazek: 7 Strana: 0280
Počo = proč. Nuž načo p. sa hneváte ? Ev. šk. III. 21.

223619   Počočeť nač Svazek: 10 Strana: 0265
Počočeť nač = štváti. Hoch. 23.

223620   Počochniti se v něčem Svazek: 7 Strana: 0280
Počochniti se v něčem = poďoubati. U Kr. Hrad. Kšť. Počpotiť sa = potknúť sa. Slov. Ssk.

223621   Počoučov Svazek: 2 Strana: 0622
Počoučov, a, m., Pozauzow, ves u Tře- bíče. PL.

223622   Počovitý Svazek: 2 Strana: 0520
Počovitý, pečlivý, sorgsam. P. lidé. Plk.

223623   Počpíti Svazek: 2 Strana: 0622
Počpíti, ěl, ění, eine Zeit lang scharf rie- chen, beissen. Ros.

223624   Počr?ti Svazek: 7 Strana: 0280
Počr?ti = načerpati, nabrati. P. vody. Ppl. Gr. strb. 41.

223625   Počs Svazek: 10 Strana: 0265
Počs' = po čs'. P. ste ke mně přišli? Pass. 351.

223626   Počstiti Svazek: 7 Strana: 0280
Počstiti, honorificare Ž. wit. 49. 15. a j.

223627   Počstivě Svazek: 10 Strana: 0265
Počstivě = počestně. P. se připravili. Chč. S. L 3a.

223628   Počstivosť Svazek: 10 Strana: 0265
Počstivosť, i, f. = poctivosť, úcta. Chč. S. I. 12a.

223629   Počstivý Svazek: 10 Strana: 0265
Počstivý = poctivý, počestný, vážný. Chč. S. L 22b., II. 235b.

223630   Počstvie Svazek: 8 Strana: 0286
Počstvie, n., nč. pocta, Pass. klem. 260. a, (Gb.).

223631   Počta Svazek: 2 Strana: 0622
Počta, lépe: pošta. — P., y, f., počet, Kom.

223632   Počta Svazek: 7 Strana: 0280
Počta, y, f., Rechnungsaufgabe. Slov. Ssk.

223633   Počta Svazek: 8 Strana: 0286
Počta m. pošta, š v št mění se v č. Dšk. Jihč. 1. 44. a j., Gb. H. ml. I. 513.

223634   Počta Svazek: 9 Strana: 0228
Počta, y, f. = počet, účet. Krčma je dobrá, ale p. je zlá. Slov. Zát. 188b. — P. (pošta), y, m. = venkovský Ustonoš, Mor. čes. 1. X. 299. —P. Fil. dr. Sr. Jub. XXIV.

223635   Počta Svazek: 10 Strana: 0265
Počta Filipp, geolog a palaeontolog, prof. a spis., nar. 1859. Vz Ott. XIX. 995.

223636   Počtáriť Svazek: 7 Strana: 0280
Počtáriť, Postmeister sein. Slov. Bern.

223637   Počtář Svazek: 2 Strana: 0622
Počtář, e, m., atd. vz Počitář.

223638   Počtář Svazek: 7 Strana: 0280
Počtář, Zählapparat, m. Hr.

223639   Počtář Svazek: 8 Strana: 0286
Počtář, e, m. = poštmistr. Dšk. Jihč. I. 4.4. V z předcház. — P. = polštář. Dšk. Jihč. I. 6.

223640   Počtářský Svazek: 2 Strana: 0622
Počtářský, arithmetisch. Rk.

223641   Počtářsky Svazek: 8 Strana: 0287
Počtářsky. P. něco formulovati. Vstnk. IV. 67.

223642   Počtářství Svazek: 2 Strana: 0622
Počtářství, n., umění počtářské; počet- nictví. P. potřebované, užité, výkonné (an- gewandte), čisté, prosté (reine Mathem.). Nz. Vz Počitářství.

223643   Počtejn Svazek: 7 Strana: 0280
Počtejn, a, m., Pottenstein, městečko u Vamberka.

223644   Počtení Svazek: 7 Strana: 0280
Počtení, Lesen, Lekture. V té knize je hezké p. Us. Tbnk.

223645   Počtění Svazek: 10 Strana: 0265
Počtění, n. = poctění. Kruml. 235. (List. fil. XIII. 290. ).

223646   Počtený Svazek: 2 Strana: 0622
Počtený; -en, a, o, gezählt, gerechnet. Ps. mus.

223647   Počtera Svazek: 7 Strana: 1358
Počtera, y, f., compotia, zastr. Rozk.

223648   Počtívat Svazek: 8 Strana: 0287
Počtívat m. poštívati. Dšk. Jihč. I. 44. Cf. předcház. Počta.

223649   Počtoty Svazek: 10 Strana: 0265
Počtoty (!) = registra. Pohl.

223650   Počtová Svazek: 9 Strana: 0228
Počtová (poštová), é, f. = žena venkov ského listonoše. Čes. 1. X. 293.

223651   Počtování Svazek: 2 Strana: 0622
Počtování, n. = počítání, das Zählen, die Rechnung. P-ním přátelství netrpí ujmy. Č. M. 277.

223652   Počtovatel Svazek: 7 Strana: 0280
Počtovatel, e, m., der Zähler, Rechner. Sm.

223653   Počtovati Svazek: 7 Strana: 0280
Počtovati, vz Počítati. Slov. a slez. a mor. Klš. Kto počtuje, ten gazduje. N. Hlsk. IV 235.

223654   Počtověda Svazek: 7 Strana: 0280
Počtověda, y, f., die Arithmetik. Nz., Koll. St. 284.

223655   Počtovědec Svazek: 7 Strana: 0280
Počtovědec, dce, tu., der Rechenmeister. Šmb. S. II. 169.

223656   Počtový Svazek: 2 Strana: 0622
Počtový, početní, Rechnungs-. Počtová kniha. V. P. peníze. Us. na Mor. Vz Po- četní.

223657   Počtový Svazek: 9 Strana: 0228
Počtový. P. písař, světnice. Braun. 123., 247.

223658   Počtůvka Svazek: 9 Strana: 0228
Počtůvka, y, f., vz Poštolka.

223659   Počtveračiti Svazek: 7 Strana: 0280
Počtveračiti, ein wenig treiben, tollen. Sm

223660   Počtvermo Svazek: 2 Strana: 0622
Počtvermo = čtvermo, auf allen Vieren. P. lézti. Us.

223661   Počtverný Svazek: 2 Strana: 0622
Počtverný vůz, Viergespann, n.

223662   Počtverný Svazek: 7 Strana: 0280
Počtverný, quaternär Nz.

223663   Počtvero, počtverky Svazek: 2 Strana: 0622
Počtvero, počtverky mlátiti, zu vieren dreschen. Na Ostrav. Tč.

223664   Počtverovrstný. P Svazek: 10 Strana: 0265
Počtverovrstný. P. pavuza. Msn. Od. 328.

223665   Počtveřiti Svazek: 2 Strana: 0622
Počtveřiti, il, en, oní, čtveračiti, eine Zeit lang treiben. Ros.

223666   Počty Svazek: 2 Strana: 0622
Počty, vz Počet.

223667   Počubovati Svazek: 10 Strana: 0265
Počubovati koně = pošupávati? Mršť. Obrz. 102.

223668   Počučať Svazek: 7 Strana: 0280
Počučať, ein wenig still bleiben, schweigen. Slov. Bern.

223669   Počudovánie Svazek: 10 Strana: 0265
Počudovánie, n. = podivování. Spis. Sbor. slov. 1901. 83. Vz Počudovati v I. Přisp. 287.

223670   Počudovati se čemu Svazek: 8 Strana: 0287
Počudovati se čemu = podiviti se. Phľd. 1896. 280.

223671   Počuch Svazek: 2 Strana: 0622
Počuch, u, m., počich, die Spur. Není ho tu ani p-chu. Us. Deh.

223672   Počúchať Svazek: 9 Strana: 0457
Počúchať = postrouhati. Vz Nálešník.

223673   Počuchati Svazek: 2 Strana: 0622
Počuchati, vz Počichnouti.

223674   Počúchati koho Svazek: 7 Strana: 0280
Počúchati koho = postříkati. Slez. Šd.

223675   Počuchný Svazek: 7 Strana: 0280
Počuchný, schnuffelnd. Šm.

223676   Počuměti Svazek: 10 Strana: 0265
Počuměti někde. Vz Čuměti. Rais. Sir. 15.

223677   Počumovati někde Svazek: 10 Strana: 0649
Počumovati někde. Máj. IV. 170.

223678   Počuniti Svazek: 2 Strana: 0622
Počuniti, il, ěn, ění, pomazati, pokančiti, beklecksen. Dch.

223679   Počupať Svazek: 8 Strana: 0287
Počupať ruku = poboskať. Zavadka. Phľd. 1895. 629.

223680   Počurati Svazek: 2 Strana: 0622
Počurati, o dětech = poscati se, besei- chen. — se kam, kde. Počural se do po- stele, v posteli.

223681   Počurchati Svazek: 2 Strana: 0622
Počurchati, zersausen. — koho zač: za vlasy, zausen. — Máš vlasy počurchané. U Ostrav. Tč.

223682   Počušky Svazek: 7 Strana: 0280
Počušky. ganz still. Slov. Ssk.

223683   Počúť Svazek: 7 Strana: 0280
Počúť Němc VII. 35 , Brt. P. 164., Ht. Ml. sl 207., Dbš. Sl. pov. I. 249., Koll. Zp. I. 263., Mkl. Etym. 37.

223684   Počúť, počúvať Svazek: 2 Strana: 0622
Počúť, počúvať = poslouchati, anhören. Na mor. Valaš. Tč. Vz Počíti, 1. Počuj = poslyš.

223685   Počúvadlo Svazek: 7 Strana: 0280
Počúvadlo, a, n., ves v Hontě na Slov. N Hlsk III. 259

223686   Počúvnout Svazek: 7 Strana: 0280
Počúvnout = počúti. Slov. Slav.

223687   Počuvný Svazek: 7 Strana: 0280
Počuvný = poslušný. Slov. Hdž. Šlb, 22., Klčk VI. 105.

223688   Počva Svazek: 2 Strana: 0622
Počva, y, f., v horn., die Sohle, das Lie- gende. Bc. P. pískovcová, Sandsteinsohle; slínovcová, Schiefersohle, f. Hř. — P., po- dešva, podešev, die Sohle. Us. na Mor. Hý.

223689   Počvaran, a Svazek: 2 Strana: 0622
Počvaran, a, m., harpya, Harpie, ssavec upírovitý. Ssav.

223690   Počvati Svazek: 2 Strana: 0622
Počvati, lépe: poštvati. Jg.

223691   Počvina Svazek: 7 Strana: 0280
Počvina, y, f. = počevní horstvo, Liegend-, Sohlengestein, n. Hř.

223692   Pod Svazek: 2 Strana: 0622
Pod, před souhláskami někdy pode. Před- ložka pod (???. nad) pojí se s akkusativem instrumentalem. I. S akkusativem užívá se předložky pod 1. místně, o místě, pod jehož povrch pohyb se děje: Pode vše drva vložie oběti bohóm. Anth. I. 16. Smrť má velmi ostré zraky, vidí jima pod oblaky. Anth. I. 92. Jeden po druhém pod meč šiji skytieše. Pass. 825. Pojděm pod tuto horu. Dal. 7. Ohněm to pálila pod nohy. K. Poh. II. 94. Dáš zemáků pod polévku. K. Poh. 306. Je tam voda pod kotníky, pod kolena, pod paže, pod krk. Us. — 2. Přeneseně a) o poddanosti a pod- řízenosti, v níž co přichází: Římané zemi pod moc svou přivedli. Har. I. 220. Ciesař všecky ty vlasti pod svú moc podbil. Pass. 801. Podbiemy pod sě ty bradaté kozly. Dal. 16. Chtějí pod správu mou se dáti. Žer. L. L 8. Sraziti nám drbí Luděk voje pod jednu ránu. Výb. I. 15. Jedni chtěli slušeti pod biskupa Filipa a druzi pod Pavla admini- stratora. Let. 277. — b) O míře, které co nedo- sahá: Což pod kopu níže jest, od toho nemá více vzíti než groš. Pod tisíc koní bylo tu. Pod dvě leta váš dům nebude vystaven. Zikm. str. 263. Císař spatřil ty věci, kteréž u cizích národů nad pověsť byly lepší, pod vychvalování pak a domnění domácích ne menší. Anth. II. 175. — 2. Časově, o čase k němuž děj slovesný se schyluje: Chodívá k nám pod večer. Us. Srncovi pod zimu rohy spadují. Jg. Hýřil za mladu a pod starosť umírá z hladu. Č. Mudr. 58 (podlé ruského). Vazba tato v češtině, vyjma pod večer, velmi řídka jest; v ostatních jazycích slovanských hojněji se ji užívá: pod jeseň, pod léto, pod noc, pod poledne, pod čas sněmu. Mkl. IV. str. 437. II. S instrumentalem 1. místně, o místě, níže něhož co tkví nebo se děje: Drva vy- sokorostlá v hustotě pod skalú. Anth. I. 17. Jaroslav jak orel letě, tvrdú ocel na mohu- ciech pleciech, pod oceliú chrabrosť, pod helmicú velebystr věhlas. Anth. I. 28. Jako osel stojím pod břemenem. Anth. I. 107. U Vltavy pod Petřínem tesař činí prah. Dal. 15. A jest pod samým tím oknem oltář. Har. I. 156. Jsou ještě jiné tri věže pod zámkem. Pref. 291. Poslední do chrámu bývá, kdo pod zvonicí přebývá. Č. M. 9. Pod nízkým stropem vysoko neskákej. Č. M. 433. Seděla děvečka pod hájem. Sš. P. 584. — 2. Přeneseně a) o oděvu a ozdobě jme- novitě hlavy: Za nimi šli čtyři mládenci pod klobouky černými. Let. 398. Pod korunú prostřed chrámu v pychu stáše. Kat. 1170. Vladislav jide pod korunú v Prahu. Dal. 114. Půjdu domů pod pérečkem. Sš. Pís. 720. Seděl tam pěkný mládenec v modrém klo- bouku pod kohoutím pérem. K. Poh. II. 225. b) O poddanosti a podřízenosti, v níž co jest: Veš svět byl pod jeho mocí. Anth. I. 149. Jáz bydlím v tom pokoji pod zákonem sv. Benedikta. Výb. I. 188. Pod tiem cie- sařem jeden král sedieše v jednom ostrově. Kat. 19. Ten jest měl pod sebú třiceti ry- tieřuov. Pass. 983. V lásce a v jednotě pře- bývali v koruně české pod králem, pánem svým.Let. 240. Jezdci ti tehdáž pode mnú byli. Žer. L. ?.14. Zle nohoum pod nemou- drou hlavou. Č. M. 319. Popeluška v samé nouzi rostla pod macechou. K. Poh. II. 191. --?c) O podmínce, výstraze a hrozbě, kte- rými kdo k činnosti jest vázán : Peníze vzal pod takovú úmluvú. Tov. 104. Půjčím ti ty peníze pod tou výminkou. K. Poh. 680. Svěd- čili pod přísahú. Dsky I. 129. Do města žádný pod velikou pokutou nesmí. Har. II. 17. Spisovatelů pohanských nečtou pod po- kutou klatby. Har. I. 275. Pompejus Anti- patrovi správu vší země pod jistým a roč- ním platem poručil. Har. I.221. Přede všemi námi pod zpovědí vyznal. Let. 506. Pode ctí a pod věrú slíbil. Tov. 109. Zavázal ho pode ctí, a pod věrú, aby nikam nevcházel. Let. 72. Zapověděli pod poctivostí. Prot. 23. Přikazuji jemu pod poslušenstvím. Pass. 814. Prosí jich i kazuje pod hrozú i při milosti. Kát. 1452. Jedno povědě pod tajemstvím svej milosti. Kat. 475. Žádali, aby pověděl pravdu pod svým svědomím. Let. 415. Ozná- meno, aby žádný nejel na sněm pod milostí královskou. Let. 381. V tom psaní přikázal pod nemilostí, aby jináče nečinili. Let. 368. Aby zachovali pokoj, pod hrdlem přikazo- vali. Let. 402. Zapověděli pod hrdlem, aby žádný k mieru s nepřátely neradil. Anth. II. 104. Konšel tajnosť rady chovej pod ztra- cením hrdla. Anth. II. 166. Pod ztracením cti i viery naší slibujem. Arch. I. 200. Pod přísahú a pod utětím palce u ruky pravé sobě slíbili. Let. 11. Slíbil pod věrú, pode ctí a pod vězeniem. Arch. I. 191. Protož abyste se těch věcí více nedopouštěli pod uvarováním pokuty. Jdn. 101. Nemá stra- nám co raditi pod přísahú. Sob. Proti tomu abychom sobě všickni pomocní byli pod po- kutou nahoře psanou. Zř. Fr. I. B. X. Aby ten dluh zaplatil pod pokutou nahoře polo- ženou. Vác. XIII. Pod pokutou cti, hrdla ztracení. Vác. XXVIII. Po třetí též ale již pod ztracením pře čas se uloží. Kol. 12. Svěřil-li by se kdo v své při kterému řeč- níku, nemá pod ztracením hrdla druhé straně raditi a pomáhati. Kol. 20. Pohnaný pří- sahá a za sebou dva očistníky má míti pod ztracením pře. O. z D. — d) O způsobě děje slovesného a stavu jakostného: Právo toto slavné zlehčuje pod zástěrou služby. Žer. Záp. II. 92. Pod lestivou barvou jedni druhé stínati dali. Bart. 9. Mnohé pevnosti Turek lstivě a pod přátelstvím opanoval. Har. II. 142. Maximilian Bělohradu dobyl pod úkladem a lstí. Let. 248. Mnozí pod spůsobem poutníkův do země přicházejí. Žer. Sn. 37. Král položil sněm, na kterýž se sjelo mnoho kněžstva pod obojí i pod jednou spůsobou. Bart. 128. Pod sladkým medem tráví lidé lidi jedem. Č. M. 42. — e) V příčině zevnější: Ves most otřásá sě pod jich davem. Výb. I. 29. Paní snad bude míti takou masť, co se mi pod ní ruka za- hojí. K. Poh. 257. Pod takovými těžkostmi života někteří znestatečněli. Blah. 36. Pod paprskem noci světla ještě růže nevykvetla, pod měsícem ještě málo čackých plodů po- uzrálo. Jabl. 86. — f) Míru, jíž děj slovesný nedosahuje: Sv. Prokop pod měrú napíjal sě vody. Vyb. I. 186. — 3. Časově, o čase, během kterého se co děje. Stalo sě jest to svěcenie pod ciesařem Jindřicha druhého (sic). Výb. I. 189. Trpěl pod Pontským Pi- látem. Ti všichni času otevřené války nebo pod příměřím zajati jsou. Anth. II. 201.— Brt. v List. filol. 1877. 233. Cf. Zk. Skl. 262., Zk. Ml. II. 34., Mkl. S. 435., Brt. S. §. 288.-297. Jména s předložkou pod složená označují místo nebo čas, někdy zdrobnělosť: podbra- dek, podčepí, podletí, podnož, podsíň, pod- střeší, podzim, podběl, Mkl. B. 410., pod- zemí, podsvinče; podpilý, podžilý (přistárlý), podálný. Bž. 238., 237. — Pod u časo- slov. a) Časoslova přechodná vůbec a nepře- chodná pohybování (vz Pře-) s předložkou pod složená pojí se s akkus. Dobří smrť pokojně podstupují. — b) Pod u sloves zna- mená: 1. okamžení, kterým běh činnosti dolů pod místo v skutek vstupuje, ukazuje k místu, pod kterým se co vykonává. Kam to dřevo podkládáš? Jg. Podtrhl pod ním stoličku. Us. Podebrati dům. — 2. Vyslovuje, že čin- nosť dolem pod věcí vzhůru se objevuje. Prudká voda písek podbírá. Br. Podjíti, pod- nésti (zrak). — 3. Tajně něco činiti: pod- hoditi, podstrčiti, podvésti, podskočiti. — 4. Znamená: z mála, z nepatrna, menší stu- peň činnosti. Podnapili se. Oni vlasy své podholovali. Br. Pozn. Zde můžeme i gt. klásti. — Zk., Mkl. S. 232. — P. se skládá s předložkou z: Vylezl z pod stolu atd. Vz Předložka.

223693   Pod Svazek: 7 Strana: 0280
Pod s akkus. a instr. vz Brt. D. 188. — Pod s akkus. na otázku kde místo instr. na Mor. Dělali pod hutě, pod jamy atd. Vz více v Brt. D. 190. — Pod v kompositech. Vz Pk v Olom. progr. 1875. 11. a Jurs. 20 , 24., 27 , 29., 32.

223694   Pod Svazek: 7 Strana: 1358
Pod předl. Cf. Gb. Ml. II. 143., D. Lhrg. 311

223695   Pod Svazek: 8 Strana: 0287
Pod. Z pod se d odsouvá: poučitel m. pod- učitel, nepodalosť. Dšk. Jihč. I. 17. Jindy bývá pod m. po: podslamka m. poslamka. Ib. 16.

223696   Pod Svazek: 9 Strana: 0228
Pod předl. na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 144. — P. ztracením hlavy se pomstím. Ezop. 155.

223697   Pod Svazek: 10 Strana: 0265
Pod. Pozměnil pod vlivem Počátků výběr; zde jest pod zbytečné, stačiť pouhý instru- mental. Mtc. 1904.

223698   Pod Svazek: 10 Strana: 0649
Pod. Vz Brt. Sl. 301. —302.

223699   Pod čas Svazek: 7 Strana: 0283
Pod čas, zu Zeiten, manchmal. Laš. Tč.

223700   pod hopsom Svazek: 7 Strana: 1262
pod hopsom býti = podnapilým. Slov. Rr. Sb.

223701   Pod jeseň Svazek: 8 Strana: 0570
Pod jeseň, autumnus. 1440. Mus. ±51. 1896. 441.

223702   Pod Kopcem Svazek: 7 Strana: 0289
Pod Kopcem, sam. u Chrásti.

223703   Pod lichotiti se Svazek: 7 Strana: 0291
Pod lichotiti se, sieh einschmeicheln. Šm.

223704   Pod Mlýnem Svazek: 7 Strana: 0294
Pod Mlýnem, Lhota Weselka, osada u Benešova.

223705   Poď, přiď Svazek: 2 Strana: 0624
Poď, přiď, pojď, přijď. Vz Jíti v do- datcích, Přijíti.

223706   Pod se, pod sehe Svazek: 2 Strana: 0658
Pod se, pod sehe, unter sich. P. křivý; p. přivésti. V. Kůň na pod se, na podsebe (na podc, na podseb). Vz Podsedelní. Jg.

223707   Pod střelec Svazek: 9 Strana: 0231
Pod střelec, lce, ?., rostl. Mor. Mus. ol. V. 73.

223708   Pod válečník Svazek: 8 Strana: 0291
Pod válečník, u, m., Eierstabhobel, m. Ott. XI. 420. a.

223709   Pod základl Svazek: 2 Strana: 0669
Pod základl, n., místo pod základem, der Raum unter dem Grunde. Had z ?. vylezl. Lom. — Ms. Leg. 238. 1.

223710   1. Pod-ušný Svazek: 2 Strana: 0665
1. Pod-ušný, unter den Ohren befindlich. Jg.

223711   Poda Svazek: 2 Strana: 0624
Poda = podal, a, o, zastr. Kat.

223712   Póda Svazek: 10 Strana: 0265
Póda, y, f. = půda, der Boden. Mš.

223713   Poďabkati Svazek: 2 Strana: 0624
Poďabkati. Aby té Bůh poďabkal. Na Mor. O dětech, když někde bosy chodily a jich šlapky vytlačeny zůstaly. Mřk.

223714   Poďábliti Svazek: 2 Strana: 0624
Poďábliti, il, en, ení, erzürnen. — koho čím: nadávkami. — P., behexen.

223715   Podace Svazek: 8 Strana: 0287
Podace, správně podací (právo), ano staré podacie vydá podací. Krok. 1892. 268.

223716   Podace, e, podací Svazek: 2 Strana: 0624
Podace, e, podací, f., podání, n. P., kollace, kollatura = právo, osazovati úřady církevní a obročí s nimi spojená, jakož i vykonávaní práva tohoto. — P., podací právo = patronat, das Patronatsrccht. — P. = praesentační právo, das Praesentations- recht. Vz 8. N., Podací. P. kostelní. — Vz Tk. III. G5G.

223717   Podací Svazek: 2 Strana: 0624
Podací, k podání se vztahující. P. právo kostelní (patronat, das Patronatsrecht); p. právo, das emphyteutische o. Burgrecht, vz Gl. 237., p. pán (patron, Patronatsherr, m. Hus I. 433.). P. pán té fary. V. P. talíř, Präsentirteller, m., kaple. Půh. I. 334. — P., n., die Präsentation. Oznamujeme, že zpraveni jsme, kterak by kapia naše v Betlemě, na kteréž nám jakožto králi českému podací náleží, prázdna nyní a bez správce byla. Jdn. GO. — Půh. I. 235. Vz Lístek.

223718   1. Podací Svazek: 7 Strana: 0280
1. Podací. Súdě se o to p. Půh. II. 287. Že to p. jest duchovní moc. Hus. I. 450. Kostelní p Výb. I 1017. — P. = podací pán, der Collator. Kteréhož oltáře on jest p. 1518. Soudn. kn. op.

223719   2. Podací Svazek: 7 Strana: 0280
2. Podací list (poštovní), Aufgabeschein, n., pošta, -post, protokoll, úřad. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 414.

223720   Podací Svazek: 7 Strana: 1358
Podací kostelní. Arch. IX. 266., Reg. IV. 37.

223721   Podací Svazek: 9 Strana: 0228
Podací, ího, m., adj. dle, pěší'; jako subst.: kostelní p. podle, znameni'. Vz Gb. H. ml. III. 1. 562.

223722   Podácnosť Svazek: 2 Strana: 0624
Podácnosť, i, f., Nachgiebigkeit, f.

223723   Podácný Svazek: 2 Strana: 0624
Podácný, nachgiebig. Us.

223724   Podáč Svazek: 7 Strana: 0281
Podáč, e, m. Knězi, kterýž od nás jakožto od pravých podáčuov zádušie a podavate- luov k novému oltáři přijat bude. List hrad. 1461. (Tě.)

223725   Podáč Svazek: 8 Strana: 0287
Podáč oprav v podač. Mocný kollator a p. bude fary přijímati. 1621. Věst. op. 1893. 22.

223726   Podačkati Svazek: 2 Strana: 0624
Podačkati, pomačkati, erdrücken.

223727   Podačný Svazek: 7 Strana: 0281
Podačný, Patronats-. Šm. P. panství. Sdi. Hr. VII. 75.

223728   Podadati Svazek: 2 Strana: 0624
Podadati, pospati, ein wenig schlafen, v dětské řeči. Us.

223729   Podagra Svazek: 7 Strana: 0281
Podagra, y, f. = odr ve stodole. V Brezne na Slov. Zátur.

223730   Podagra, y Svazek: 2 Strana: 0624
Podagra, y, f., z řec., suché lámání, dna v nohou (jako chiragra dna v rukou), Gicht, ť. S. N. Umřel na podagru. V. — Poda- grický, dnavý, gichtisch. Podagrovaté nohy. Kom. — Podagřík, a, m., Aqu., podagrista, y, m., dle Despota, kdo má podagru, der Gichtbrüchige. Us.

223731   Podagrický Svazek: 9 Strana: 0228
Podagrický = dnavý. P. nemoc. Dač. I. 160.

223732   Podagritský Svazek: 9 Strana: 0228
Podagritský = podagrický. Dač. I. 315.

223733   Podagrová Svazek: 7 Strana: 0281
Podagrová bylina. Mllr. 8.

223734   Podaj Svazek: 2 Strana: 0624
Podaj, e, m., podání při koupi, Darauf- bietung, ť. Bez podaja něco prodati. Na Ostrav. Tč. — P., podateli, podání t. j. nauka a ustanovení toliko ústně chovaná, die (münd- liche) Ueberlieferung, traditio, ??^??????. O vnitrnou posvětu nic nedbajíce zatonuli v zevnějšku a p-je své, ač zákonu božímu protivné, nad předpisy boží výše cenili. Sš. Mr. 31. Pán to proti lichým p-jům židov- ským tuto praví. Sš. Mr. 32. Předložil jim, co o nezákladných p-jech farisejských držeti (třeba). Sš. xMr. 32. Vz Podatek. — P., die Gabe, welche der in die Zunft aufgenommene neue Meister zu zahlen hatte. Za přijetí do cechu dá p. 12 groši. Gl. 237.

223735   Podaj eden Svazek: 8 Strana: 0569
Podaj eden. V podajednych chalupách aj bývajú (bydlí) ľudia (v nejedněch). Phľd. 1896. 621.

223736   Podajeden Svazek: 2 Strana: 0624
Podajeden, daktorý = některý, na Slov.

223737   Podajedon Svazek: 7 Strana: 0281
Podajedon = daktorý. Slov. Ssk.

223738   Podajnosť Svazek: 2 Strana: 0624
Podajnosť, i, f., lépe: povolnosť. Km. Nachgiebigkeit. P. těla. Víd. list. — P., po- slušnosť.

223739   Podajný Svazek: 2 Strana: 0624
Podajný, colný, podajícíse, povolný, nach- giebig. Nepodajný, neústupný, tvrdošijný. P. tělo, příze. — Jg.

223740   Podák Svazek: 2 Strana: 0624
Podák, a, id., poddaný, der Unterthan. Berl. král. 96. — P., u, m., nástroj k podá vání, Reichwergzeug, n.

223741   Poďaka Svazek: 2 Strana: 0624
Poďaka, y, f., poděka, Danksagung, f. Slov.

223742   Podakelný Svazek: 2 Strana: 0624
Podakelný = podajný. Marek.

223743   Poďakovanka Svazek: 7 Strana: 0281
Poďakovanka, y, f. = děkovací řeč. P. po zkúške. Zátur.

223744   Podaktorý Svazek: 7 Strana: 0281
Podaktorý = sem tam některý. Slov. Iba p-rí oslobodili sa, čo poutekali do hôr. Sokl. II. 249. — N. Hlsk. II. 245, Phľd. IV. 463.

223745   Podál Svazek: 2 Strana: 0624
Podál, něco dále, z daleka, v dálí, fern, ziemlich weit, etwas weiter, in der Ferne, in einiger Entfernung. Jg. Nékoho p. zdržo- vati. Přátelé p. zůstávající. Berg. P. stoje nemá kdy co retovati. Kom. Přes pole p. otjel. BN. Odstupte od nich p. BO. — od čeho. Když ještě p. od něho jest. Br. P. od břehu odplouli. V. Vždy jsem se podál od dveří nalezla. Pass. Bytem byl p. (da- leko) od něho. Bart. — čeho. Podál města. Trip. — S předložkami: opodál, na podál, popodál. Us.

223746   Podál Svazek: 7 Strana: 0281
Podál. Vis ruce p., der Spannhang. Rgl.

223747   Podalgie Svazek: 7 Strana: 0281
Podalgie, e, f., z řec., nervosní bolesť v chodidlech. Rk. Sl.

223748   Podálí Svazek: 2 Strana: 0624
Podálí, n., podál, die Ferne, Weite, Di- stanz. Z podálí jdouce. Lom. V podálí sly- šeti rohů zvuk. Č.

223749   Podalikra Svazek: 2 Strana: 0624
Podalikra, y, f., podaliria, rostl. vikvo- vitá. Rostl.

223750   Podalina Svazek: 7 Strana: 0281
Podalina, y, f., weite Entfernung, lange Strecke. Šm.

223751   Podálka Svazek: 8 Strana: 0287
Podálka, y, f. Kroků hluk zmlk' v p-ce. Lerm. II. 104.

223752   Podálka Svazek: 10 Strana: 0265
Podálka, y, f. Pod P-kou, louky n Pe- trovic Čas. mor. mus. III. 140.

223753   Podálně Svazek: 2 Strana: 0624
Podálně, etwas fern. Dch.

223754   Podální, podálný Svazek: 2 Strana: 0624
Podální, podálný, drobet daleký, ziemlich weit. P. cesta, Ros., hory. Č.

223755   Podálnosť Svazek: 2 Strana: 0624
Podálnosť, i, f., die Ferne, Entfernung. Ros.

223756   Podalpí Svazek: 9 Strana: 0228
Podalpí, n. Pal. Děj. II. 1. 482.

223757   Podalpský Svazek: 2 Strana: 0624
Podalpský, cisalpinisch. Machač.

223758   Podálší Svazek: 7 Strana: 0281
Podálší. Preč teda odtáhnú a podálšú k západu slnka cestu merať sa dajú. Hol.

223759   Podanek Svazek: 7 Strana: 0281
Podanek, nku, m., die Offerte. Šm.

223760   Podání Svazek: 7 Strana: 0281
Podání pravice. Us. — P. = tradice. P. lidu. Mus. 1880. 365. — P., die Eingabe atd. Den p. J. tr. Kdyby to p. rovné chtěl za- vrci. Výb. II. 43. — P., Praesentation. P. na úřad, na faru. J. tr. P. manství. Ib. Mi se jest uvázal v kostelní p. Půh. II. 415.

223761   Podání Svazek: 9 Strana: 0228
Podání, n. Soudní ?., Schriftsatz. Ott. Říz. I. 301.

223762   Podání, n Svazek: 2 Strana: 0624
Podání, n. Podávání snopů, das Reichen. Us. — P. ústní, die Uiberlieferung, Tradi- tion. P. starodávné, starožitné. Sš. J. 57. Ústní p. — souhrn všech učení, která sice apoštolové hlásali, ale nenapsali, tradice, die mündliche Uiberlieferung, traditio. FS. 13(5. Z p. ústného čerpal, co píše; Pramen, z něhož čerpali, bylo ústné p. Sš. L. 3., G. Dříve, jak p. nese (berichtet), byla tam věž. Sš. L. '33. Vz též Podaj, Podatek. — P., die An- bietung, Darbietung; Eingabe; Offerte. Rk. Přijal to p. nepřítel. Us. P. nějaké někomu učiniti. Cyr. P. otázky. V. P. něčeho na radu (vznešení). Br. P. k soudu. Kom., P. míry, lena, ceny. D. Malé, špatné, mrcha p. D. To je mírné, nemírné p. Ros. P. něčí přijíti. V. P. své oznámiti. Us. Aby každý, kdo má chuť pachtovati, proti jiným učinil své písemné podání. Er. — Držel kostelní p., mlýn, luky menší. Půh. I. 269. Na oltářním p. mi pře- káží. Půh. I. 391. Prodal opět jinému kostelní p. Půh. I. 327. Vz Podací. — P., čtení, die Le- seart. Rozličnosť p. (rozdílné přepisy písma).

223763   Podany Svazek: 7 Strana: 0281
Podany, dle Dolany, osada u Strumiena.

223764   Podaný Svazek: 7 Strana: 0281
Podaný; -án, a, o, vz Podati. P. žádosť. Us.

223765   Podany na tatu Svazek: 9 Strana: 0228
Podany na tatu = podobný. Slez. Lor. 76.

223766   Podapiť sa Svazek: 7 Strana: 0281
Podapiť sa, trotz der Ungeschicktheit gerathen. Slov. Ssk.

223767   Podar Svazek: 2 Strana: 0624
Podar, u, m., podaření, zdaření, das Ge- lingen. Div. z och. 116.

223768   Podar Svazek: 7 Strana: 0281
Podar = dar, die Gabe. Dch., Dhnl. Syp jim v hrdlo pěkné, živé zlato, máš ho dosti na podary. Hdk. C. 162. P. hostinný, Gast- geschenk. Lpř.

223769   Podar Svazek: 7 Strana: 1358
Podar, Morgengabe; dos, věno, Leib- geding. 1596.

223770   Podara Svazek: 2 Strana: 0624
Podara, y, f., štěstí, Glück, n. Us. (Marek). Us. pod Krkonš. Vz Poděditi.

223771   Podara Svazek: 7 Strana: 0281
Podara, y, m. = podařený člověk. Laš. Tč.

223772   Podara Svazek: 9 Strana: 0228
Podara. To je ?., že nekouřím. Nár. list. 1898. č. 71.

223773   Podarebně Svazek: 7 Strana: 0281
Podarebně = marně. P. jsem tam chodil. Na již. Mor. Šd. Vz násl.

223774   Podarebnělý Svazek: 10 Strana: 0265
Podarebnělý = poněkud darebný. Litom. 50.

223775   Podarek Svazek: 7 Strana: 0281
Podarek, rku, m., das Geschenk. Vz Podar. Lpř., Dch.

223776   Podaremně Svazek: 7 Strana: 0281
Podaremně = podarebně. Nech já k vám p. nechodím. Brt. N. p. 194.

223777   Podarendář Svazek: 7 Strana: 0281
Podarendář, e, m. = podnájemník, Sub- arendator, m. J. tr.

223778   Podarendovať Svazek: 7 Strana: 0281
Podarendovať, etwas Verpachtetes einem anderen verpachten. Slov. Bern.

223779   Podariť sa Svazek: 10 Strana: 0265
Podariť sa = přihoditi se. Val. Čes. 1. Xn. 130.

223780   Podarkovať s kým Svazek: 7 Strana: 0281
Podarkovať s kým = pohrdati. Mor. Brt. D. 249.

223781   Podarkovati se s něčím Svazek: 2 Strana: 0625
Podarkovati se s něčím, wem immer anbieten. Slov.

223782   Podarkúvat sa Svazek: 8 Strana: 0569
Podarkúvat sa = lacino nabízeti, ne- vděčníku darovati. Slov. Zátur. Cf. Podarko- vať sa.

223783   Podárnosť Svazek: 2 Strana: 0625
Podárnosť, i, f., die Gedeilichkeit. Zlob.

223784   Podárný Svazek: 2 Strana: 0625
Podárný, zdárný, gedeilich, gerathen. P. dcery. Puch. Lépe: zdárný, zdařený, ge- rathen, wohlgerathen.

223785   Podárný Svazek: 8 Strana: 0287
Podárný. Bl. Gr. 327. tohoto slova ne- schvaluje.

223786   Podaromně Svazek: 8 Strana: 0287
Podaromně = marně. P. čas tráviti. Phľd. 1895. 200.

223787   Podarování Svazek: 2 Strana: 0625
Podarování, n., die Beschenkung. Kom.

223788   Podarovaný Svazek: 2 Strana: 0625
Podarovaný; -án, a, o, beschenkt, be- gabt. Jg.

223789   Podarovati Svazek: 2 Strana: 0625
Podarovati, vz Podařiti.

223790   Podaruněk Svazek: 2 Strana: 0625
Podaruněk, ňku, m., pod Krkonš. m.: dar, Geschenk, n. Kb. On bere podarunky; to mi můžeš dáti za podarunek. Us. ve Slez. Tč.

223791   Podaruněk Svazek: 7 Strana: 0281
Podaruněk. Koll. Zp. I. 308., Sš. P. 257., Brt. D. 249.

223792   Podaruněk Svazek: 10 Strana: 0266
Podaruněk, ňku, m. = dar. Fel. 161.

223793   Podařeně Svazek: 10 Strana: 0265
Podařeně. Byl p. plynný slovním před- nesem. Zvon III 462.

223794   Podaření, n Svazek: 2 Strana: 0624
Podaření, n., podarování, die Beschen- kung. — P., zdaření, podara, das Gedeihen, Glück. Jg. Bůh požehnání a p. k dobré radě dává. Reš. Jest to na p. (děje se to pouhou náhodou). U Turnov. Zl. — P., zve- dení-se (po kom, po čem), die Nachgerathung. Berg. exc.

223795   Podařený Svazek: 2 Strana: 0624
Podařený; -řen, a, o, beschenkt, begabt. Jg. — P., zdárný, gerathen. P. rokování. Sych.

223796   Podařený Svazek: 10 Strana: 0265
Podařený = zdařilý; lépe: podařilý. Mš.

223797   Podařilosť, i, f Svazek: 2 Strana: 0624
Podařilosť, i, f., podaření, die Nachge- rathung, Gerathenheit.

223798   Podařilý Svazek: 2 Strana: 0625
Podařilý, povedený, zdařilý, gerathen, wohlgerathen. P. chléb, Us., práce, Sych., manžel, syn, dítě (zdárné, dobré), Us., zvíře,. Plk., šprým. Kos. Ol. 1.188. Dobrých a rekov- ných lidí synové bývají nepodařilí. Prov. Jg. — kde. Jsi v rodu p. Lom.

223799   Podařilý Svazek: 10 Strana: 0649
Podařilý rok. Listář 20.

223800   Podařiti Svazek: 2 Strana: 0625
Podařiti, il, en, ení = obdařiti, darovati, beschenken; zdařiti, beglücken, Gedeihen geben; p. se = zvesti se, gerathen, wohlge- rathen, von Statten gehen, gelingen. Jg. — koho čím (obdařiti). Přirození každého něčím podařilo. Mudr. Zajisté azda nás tiem podař. M. P. někoho štědře. Pass. Příroda podařila mohutnou zbraní pohlaví ženské. Kos. Ol. 1. 300. — se = zvésti se; poštěstiti se. Na raky lov podaří se, když jest po- šmourno a teplo. Sych. Dobře se podaří. V. Dobře se to podařilo. Ráj. — se komu. Po- dařilo se mi (poštěstilo se mi). Us. Ten kluk se mu podařil. Us. Vždycky měj Boha před tváří, pak se ti všecko podaří. Ve Slez. Tč. — se kde. V té jílovatině s těžkem se len podaří. Sych. — se po kom. Sych. Syn po otci se nepodařil. Let. 374.

223801   Podařiti Svazek: 9 Strana: 0457
Podařiti se. Za sto roků sa dovíco po- daří = přítrefí. Čes. 1. X. 371.

223802   Podařiti hoho čím Svazek: 7 Strana: 0281
Podařiti hoho čím. Ježíš tohoto rájem p-ří. Sv. ruk. 184. — co komu. Podařil mi Bůh manželku (dítětem, slehla). U Žamb., u Chrud. Dbv., Brv. — se komu kde jak. P-lo se jim to na krátko alespoň na pravém břehu Inda. J. Lpř.

223803   Podat koho Svazek: 10 Strana: 0649
Podat koho = zraditi. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47.

223804   Podatek Svazek: 2 Strana: 0625
Podatek, tku, m., podání, die Überlie- ferung. Podlé starého p-tku vypravuje Josef Flavijský, že proti Ethiopům vojnu vedl. Sš. Sk. 81. Vz Podaj. — P., der emphyteu- tische Zins. Toho lánu i sedliska bez všech platův a podatků dědičně požívati mají. Arch. II. 405. r. 1571.

223805   Podatek Svazek: 7 Strana: 0281
Podatek = placení pokuty sousedům. Sf. III. 127., 129.

223806   Podatel, podavatel Svazek: 2 Strana: 0625
Podatel, podavatel, e, m., Uiberreicher, Uiberbringer; při dražbě, der Bieter. Dch.

223807   Podatelna Svazek: 9 Strana: 0228
Podatelna, ?, f. = podací protokol. Nár. list. 1898. č. 20.

223808   Podatelný Svazek: 2 Strana: 0625
Podatelný. P. kůže, das nachgiebt.

223809   Podati Svazek: 2 Strana: 0625
Podati, podám, al, án, ání; podávati = dáti, geben; k rukám dáti, podati, her-, hingeben, dar-, über-, zureichen, langen, her-, hin-, vor-, auf-, über-, zulangen, bieten, darbieten; liefern, hingeben, übergeben, ver- weisen; oznámiti, že dáti chce, antragen, Antrag machen, anbieten; vznésti, aufgeben, aufwerfen, vorlegen, gelangen lassen; dovo- liti, erlauben, gestatten; navrhnouti, einen Vorschlag machen, an die Hand. geben. Jg. Vz P. se. Na podejdál hráti = odkládati. Č. M. 559. — co, koho, se komu. Tamo les temen, tamo si podámy rucě. Rkk. 10. Celý den si podávali dvéře (pořád je otví- rali). Sá. Podachu si kolem pravě rucě. Rkk. 30. Podáše vernú ruku. Rkk. 18. Morava podává len, šp. m.: M. rodí len. Pk. Ten si ji podal (tak se smějí lidé opilému). U Litomš. Dš. Syneček ruce podává. Sš. P. 572. Druhému ruku podala. Sš. P. 603. Po- dej mi ručku. Zpěv. 1. 202., Er. P. 1. 160. Svému ženichu ruku podávala. Er. P. III. 134. Ti si ho podali (vybili mu). Us. Podej mi ruku, knihu, šátek, sklenici vody. Us. To mně příčinu podalo, že jsem to učinil. D. P. někomu návrh, Sych., příčiny, V., lán (propůjčiti), Vys., otázku, při vyššímu soudu, leno, večeři Páně, lék, Šm., velebnou svá- tosť oltářní, Kom., výminky, Us. rozkaz, L., myšlénku (navrci). Jg. P. se Bohu,Br., mar- nosti. V. Všemu se podává. Us., Šm. Příle- žitosť se mi podala. Toms. P. co komu jest prý špatná vazba m.: komu čeho, ale toto mínění jest. mylné, vz předcházející doklady. — čeho (komu). P. někomu slov pěkných, ruky. V., rukou, Kom., chleba, Ros., vody, Us., potravy, D., prsu dítěti, D., Lk., sobě míče. V. Kdo ti vody podá? Zpěv. 1. 283. Panoše pacholku podává plášče. Žk. 216. P. komu libých věcí. Chč. P. 80. a.; 85. b., 55 b. Vlasta meče sobě podati kázala. Háj. 18. P. komu slibóv prosby. Kat. 2501. P. komu praporce červeného. Výb. II. 44. Sotně móž pravé podati ruky. Alx. Podaj mi toho žbána, těch videl atd. Na mor. Zlínsku. Brt. V báni (phiala) podala másla. BO. Podaj mi ručníčka bielého. Ht. Sl. 217.Důstojné svátosti jen sám biskup podává, Št. Podáš-li mu prstu, ujme tě za celou ruku. Prov. Podávati ně- komu vidliček (posmívati se mu). Mus., Šm. Podal kostela mého knězi svému. Půh. I. 364. Není hoden, aby mu vody podal. V. Raději by se utlouci dal, nežli by komu dobrého slova podal. Us. P. komu čeho = dovoliti. V. Vz Po. — (co, čeho) odkud (kam z čeho do čeho). Zlato do knížecí komory podávati. Háj. Z jedné země do jiné podán býti. Troj. Z malých škol do vyšších podá- váni býváme. Kom. Z ruky do ruky p. L. Hlavy, krku do vazby p., do rukou p. V. Kamení (stavebního) do města podávali. Háj. Odtud podali se (= šli) do země marecké. V. Poutníci nejdříve do chrámu se podali (šli). Sš. Mt. 281. Pro zniknutí nástrah, úkladů a nebezpečenství se podali do Derby. Sš. Sk. 171. S Timotheem podal se Pavel do Filipp. Sš. II. 294. Podal jim těch ovce z chléva. Pč. 5. Bída ti chléb podává z černé misky. Hdk. C. 42. Slezáci vypravili také druhou stranou 6000 lidu, kteřížto od Opavy podali se do kraje olomuckého. Skl. 802. — co, čeho, se komu, k čemu. Něco k uvá- žení, k tisku, Us., k rukoum, V., k soudu, Br., Kom.; žalobu k soudu, k úřadu; ně- koho k útrpnému právu, něco k rozsouzení, J. tr.; spis ku právu, své stížnosti k appel- lací. Er. K smlouvě se podali (povolili). V. My se k tomu podáváme. Ottersd. To nám podává klíče k těmto tajnostem. Toms. P. se k přísaze (nabízeti se). J. tr. Když pán k jihovýchodu se podav tam se octnul. Sš. Mt. 220. Načež pán dále cestou se k Jeru- salemu podával. Sš. L. 182. P. se k pokutě. Bart. 1. 35. K soudu těch, kteříž toho zku- sili, se podávám. Ler. Neříkal k tomu nic Tandaryáš. než k uvážení jejich milostí to podal. Žer. A takové relací tak ke dskám podané a odeslané všecky má ingrossator větších desk zemských do zvláštního kva- ternu relací pořádně vpisovati. Zř. F. I. A. XII JMK. ráčil se k tomu p. Zř. F. I. B. XI. To časně, než by na při přišlo, k úřadům aby podali. Zř. F. I. C. IX. Žádají za vy- hlášení výpovědi aneb rozsudku právního, podávajíce se k místnému a spravedlivému povážení soudcův. Bdž. 136. — co (čeho, se, komu) na koho n. na co (kam). Tak se hádali a ledajakýchs řečí na se podávali. Sved. Na někoho poručenství p. Pr. měst. Někdy na ně jiných otázek podával. Br. Budu vám podávati na lešení. Er. P. 406. P. koho na radnici (obžalovati). Bart. 2. 18. P. komu ruku na přivítanou. Bož. Něm. I. 327. Srdcem křivým podá na smrť ty vše liudi. Alx. 1130. P. Čeho na koho, zur Ent- scheidung überlassen. Bart. 4. 19. Někoho na úřad podávati (vorschlagen). V. Pokoj na někoho podávati (nabízeti). Sych., Zlob. P. něco na úřad, Th., někomu ruky na smí- řenou n. na rozloučenou. Ml. Posměvačné otázky na ně podával. Plk. Na sto dvacet krejcarů podával. Ros. P. kněží na fara. V. Na smlouvce, na přátely se podati, jim svou při v moc dáti a na nich přestati. V. P. se na soudce (die richterliche Entscheidung an- rufen). P. co na rozsudího. J. tr. Podal na ten dům 5000 zl. Us. Podal se na otce (stal se mu podobným). Plk. Všichni jednomyslně naň toho podávali. Er. Podávali toho na jiné pány, má-li ten majestat čten býti. čr. Jestližeby co těžkého bylo mezi nimi, aby toho na krále zase podali. Bart. Abych Jich Milostem to přednesl a na uvážení jim po- dal (zur Erwägung vorlegen); Podal potom pan z Vrbna na pana. hofrichtéře. Žer. Fol. 14/b., 15/b. Kdož se před soudem zemským soudí, na přátely podávati nemají (der schieds- richterlichen Entscheidung vorlegen), leč by se cti dotýkalo. Vl. zř. 13. Nejvyšší sudí na pány pře podává; Panského potazu nemóž žádný pán vynésti, než na kohož sudí podá; Úředníci podali na pány (überwiesen es), má-li ten pohnaný svú při tiem ztratiti. O. z D. Jakž J. M. K. mezi jinými artikuly toho na pány p. ráčil (aby to dskami za- psáno bylo); Aby ráčil J. M. K. tu při ne jinam než na soud zemský k vykonání p.; J. M. K. to sám z své vóle bude moci uči- niti a na přátely p. Zř. F. I. To svědomo, že jest se muoj syn napřed přede všemi na tě podával (unterwarf sich deinem Spruche) veda, že ty lépe nežli jiní právuom a spra- vedlnosti rozumieš. Hl. A protož jsme jmé- nem poctivého kněze Václava Subuly pro- šeni, abychom jeho na tu kaplu podali (prä- sentiren), rozkázati ráčili. Jdn. 60. Na mne, poněvadž se osoby mé dotykla, nepodal. Žer. Fol. 15. Poňovadž se Pleni podal na svědky Janovi, má jen Jan vystaviti a menovati; Tu nás páni na obrmany podali; Zich se podává na Onšovo svědomí (táhne se); Toho na vyšší úředníky podali. Půh. II. 520., 582., 483., 555. — (co) čeho kam (pod co, mezi co). Dobrovolně hlavy pod meč podala. Flav. Mezi jízdné císařské podáni. V. — co, koho, se v co. Někoho v posměch, v lidské jazyky p. L. P. se v něčí moc, V., se někomu v mi- losť i v nemilosť. Th. P. něco v mysl něčí (eingeben). Hš. P. hlavu v týl (utéci). Šm. Člověk v člověka p. se může (podobným mu se státi). Plk. — co (čeho, se, komu) v čem. P. v trhu (bieten). Us. On se mu v tom podává. Kom. V korytách sviním pastvu podávali. Kom. Vz P. co komu kdy. — co kde. Že jsi ruku podala před panem farářem. Er. P. 304. Co se knížecích lehen přijímáni dotýče, ... ty aby J. M. K. podlé starobylého obyčeje zde při stolici na hradě pražském aneb v království českém podávati ráčil. Zř. F. I. A. XXII. — co zač. On mu za tu knihu velké summy podal. V. Tu mi podával za to peněz Půh. II. 290. — co jak (k čemu). S jakou těžkostí práva městská k vytisknutí podána jsou. Pr. m. Spis se svým podpisem p. J. tr. Vezdy jeden jenom do vody s prospěchem se p. mohl. Sš. J. 83. Podal jemu míra a pokoje pod přísahú. BO. Léna král podlé obyčeje staro- bylého zde při stolici podává. Pr. (Zříz.Ferd.) Podavši toho beze všeho práva. Půh. I. 361. — se = neodporovati, povoliti, nachgeben, sich geben. Jg. Rukavičky se podávají (po- volují, rozšiřují se). D. Ten kabát se podá, ty boty se podají, sich weiten, ausdehnen. Us. Hý. Sukno se podává (táhne). D. Pevnosť se podala (vzdala). Us. — se oč na co. Po- dali se o tu při na soud. V. — co, čeho komu čím: nemocnému pokrmu rukou. Háj. Seno podávkami. Us. Obcováním na jiné se nepo- dává (podobným se nestává). Plk. Ať jí rukou hned podáme. Dh. 13. Jednú rukú chleba po- dává a v druhé kámen drží (ošemetník). Vš. — co, komu odkud: s půdy, se stolu. Podal ho Andulce s pravé strany. Er. P. 157. — na čem mimo co. Lena mimo Prahu na jiném místě někomu p. Zříz. Ferd. — co proč. Spis ku právu (do rady) za svou potřebou p. Er. — co komu kdy (jak). Podati někomu při dražbě nad cenu odhadní. J. tr. Dětem v staré církvi se podávala svátost' oltárni v podobě vína po křestu. Sš. J. 114. Když se léku podává nemocnému krom času pří- hodného. Lk. — se čemu proč. Maria pod- dala se předpisu tomu pro uvarování všeho pohoršení. Sš. L. 38. — s inft. Kterak král volený podává se držeti artikule sobě po- dané od královstvie. Let. 107. — P. někomu něco přes plot, skrze plot, proti něčí vůli na talíři; něco dítěti, aby neplakalo. Us.

223810   Podati Svazek: 7 Strana: 1358
Podati. Podal sem píti Pharaonovi Gen. I. 6. Vzemše húbu na tresť podachu jemu píti. Drk. 167. b.

223811   Podati Svazek: 8 Strana: 0287
Podati = povídati. Ve Vel. Revúci. Phľd. 1893. 558.

223812   Podati co komu Svazek: 7 Strana: 0281
Podati co komu. P. hostem čaj. Us. Dch. P. někomu lenošku, Sá., zprávu o něčem. Mus. 1880. 455. Podávali sobe řeči zlé. Wtr. exc. P. někomu ruku na přivítanou. Sá. P. veřejnosti první díl geometrie. Jd. Nepo- dávejte tomu ruce (nechte toho). Us.Vck. — komu čeho. P. někomu dobrého večera. Sá. Zdálo se mu ve snách, an mu panna krvavého nápoje podává. V. Aby mu čbána vody podal. Pass. mus. 353. P-li mu dvého, aby se s ním umluvil aneb aby šel do vě- zení. Let. 327. — se komu = povésti, po- dařiti se. Mor. Jak sa vám mašíci podali? Brt. D. 249. — co odkud. Podal mu list ze zaňadří. Kká. — co, koho, se k čemu (kde jak). P. někomu ruku k smíru, Us. Pdl., ku pomoci. Hrts. K nápravě se podal. Sš. II. 66. Ani v póhonech bez slyšenie spravedlivého žádného netoliko k pomstám nepodávají, ale ani odsuzují. Vš. 86. I k po- kutám se podávali, ač by co na ně nesluš- ného bylo uvedeno. Bart. Když sú žluč s octem podali k napití tvému. Pravn. 1949. Podal ho k smrti. Št. Kn. š. 20. — co, koho, se nač. Ať nás nepodá na zatracení. Výb. II. 26. P-la si s ním ještě jednou na to ruku. Osv. I. 13. Podál sa na taťka = povedl se po něm. Val. Brt. D. 249. — co, se kam (kdy proč, kudy). Podal mi do ruky knihu. Pká. P. žádosť k úřadu. Us. Pdl. Hraje na: „Podej dál" = odkládá. Vor. St. 44. Něco u veřejnosť p. Mus. 1880. 106. P-li se do země N . .. (odebrali se). V. Sr- bové p-li se přes Dunaj do končin východ- ního císařství (táhli). Št. Strž II. 18. Zboží po řece až k moři Kaspium se podávalo. Kosmogr. 67. A. Knížata ruští na počátku měsíce listopadu podávají se k vybírání daní po Slovanech do měst Teverů. Šf. Strž. 11. 115. On móž jej p. u věčné muky. Št. Kn. š. 17. — več. Někomu něco v oběť p. Vrch. U velikú věc bych se podal. Výb. II. 42. — kde Někomu ruku při oltáři p. Šml. Vylíčení toho podává ve spise ... Us. Pdl. K vyznání víry se přede všemi lidmi podávají. Bart. Nemož-liť (črt) zevného smilstva poskýsti komu, ale v manželství jeho podá. Št. Kn. š. 73. — jak. P. něco písemně, v přehledu, u výtahu. Us., Osv. — komu oč. I bylo bratru o ty jesuity po- dáno. Bl. Živ. Aug. 73. — koho čím. Po- ňovadž toho, jehož všecka nebesa nemohú obklíčiti, podala jsi nám svým lóuem. Št. Kn. š. 72. — proč. P. někomu ruku na rozloučenou. Šml. — s kým. I podadí sobě řeči s žalobníkem. NB. Tč. 251.

223813   Podati čeho kam Svazek: 8 Strana: 0287
Podati čeho kam. Naposledy k soudu podal Filomates těch čtyř slov. Bl. Gr. 153. ,Podej mi nůž' měl Bl. za chybné m. ,nože'. Bl. Gr. 53. — čeho komu. Podajte mi bie- lého praporce. Štilf. 191. a j. — co komu: nůž, čepici. Tuto vazbu měl Bl. Gr. 72., 189. za germanismus m. čeho: nože, čepice.

223814   Podati si někoho Svazek: 10 Strana: 0266
Podati si někoho = do něho se pustiti, domlouvati mu. Us. Kmk. Podávali si ho, jako nezbedové sešlého člověka, otrhance. Hlk. VIII. 210. — se komu: nepříteli (sich unterwerfen), chybně m.: poddati se.

223815   Podátrati Svazek: 8 Strana: 0287
Podátrati = dopátrati? Pokud jsem se jich (svatebních obyčejův) mohl podtati a p. Vykl. Svat. 3.

223816   Podatý, na koho Svazek: 2 Strana: 0626
Podatý, na koho. Můj syn jest na mne p. = mně podobný. Na Slov.

223817   Podatý na koho Svazek: 8 Strana: 0287
Podatý na koho. Phľd. XII. 550.

223818   Podav, u Svazek: 2 Strana: 0626
Podav, u, m., podáveni, pomačkání. — P., násilí smilné, násilné porušení panny nebo ženy, die Nothzucht. Pr. měst.

223819   Podavací Svazek: 2 Strana: 0626
Podavací sklenice, Us., protokol, Ein- reichungsprotokoll, Rk., kalich, Speisekelch, m., ciborium, n. Dch.

223820   Podavač Svazek: 2 Strana: 0626
Podavač, e, m., kdo podává, der Hand-, Zulanger, Zureicher. Us. — P., hříbek, der Füllenjunge. Us. u Vorlíka. — P., ona čásť pily vodní, která kládu postrkuje, die Reute. D. — Podavačka, die Zulangerin. — P., Schieb-, Kurbelstange, f. Šp. — P., lžíce, Löffel, m. Us. pod Krkn. — Jg.

223821   Podávačka Svazek: 8 Strana: 0287
Podávačka = čásť řezačky ve zřídeli dole pod korytem upevněná; postrkuje slámu ku předu pod kosíř. Brt. D. II. 454.

223822   Podávadlo, a, n Svazek: 8 Strana: 0287
Podávadlo, a, n. KP. VIII. 432.

223823   Podávající Svazek: 2 Strana: 0626
Podávající. Nejvíce p., der Meistbietende. Dch.

223824   Podávák, u Svazek: 2 Strana: 0626
Podávák, u, m., železné vidle, eiserne Gabel. Dch. Kým nepohneš brkem, toho strč podávákem. Č. M. 137.

223825   Podávaná Svazek: 7 Strana: 0281
Podávaná, é, f., hra míčem. Rgl.

223826   Podávání Svazek: 7 Strana: 0281
Podávání těla Páně, svátosti oltářní. Hnoj. — P. = troubel. Dýmka na dlouhém p. U Hořic. Hk. — P. = podací. Kostelní p. 1446. Zem. des. krnov

223827   Podávání, n Svazek: 2 Strana: 0626
Podávání, n., das Hin-, Zureichen. — P., die Präsentation. Háj. — P. u pily, die Reute. Vz Podavač.

223828   Podávaný Svazek: 2 Strana: 0627
Podávaný, gereicht. Us.

223829   Podavatel Svazek: 2 Strana: 0627
Podavatel, e, m., Anbotsteller; Aufgeber (eines Briefes). Rk.

223830   Podávati Svazek: 2 Strana: 0627
Podávati, vz Podati.

223831   Podavce, podávce Svazek: 2 Strana: 0627
Podavce, podávce, e, m., podavatel, der Pfründenvergeber, Patron. Rk.

223832   Podavek Svazek: 2 Strana: 0627
Podavek, vku, m., Anbot, n., Offerte, f. Rk.

223833   Podavek Svazek: 7 Strana: 0281
Podavek. Historické p-vky, hist. Mate- rial. Pal. Rdh. II. 471.

223834   Podávení Svazek: 2 Strana: 0627
Podávení panny, ctné ženy = násilí, po- rušení, vz Podav. Z p. ženy trój póhon. Kn. rož. 182. Žaloba z p.: Machna z Turieho žaluje na Havla, že potkav ji na ceste po- ranil ji svým pyjem v jejie kep bezprávně. O. z D. P. panny, defloratio, ženy = opres- sio. Když opovídá která z podávení, právo jí opovědíti majíc krvavý šlojéř nebo rúcho na své hlavě a úplet jeden rozpletši i roz- metavší prameny i říci: odpovídaju, že jsem podávena. Arch. I. 477., sr. 41. 472. 476., II. 125. 492., III. 124, 158. Vz Násilí. Bdl. Vz Vš. 155., Kn. rož. č. 182., 209., 225., 228. Až do 15. stol. Gl. 238. a Obrana LS. 144. Bdl. Vz Podáviti. Die Nothzucht. Když opo- vídá která z p. Kn. rož. čl. 228. Vz Tk. II. 337.

223835   Podávení Svazek: 7 Strana: 0281
Podávení. Cf. Výb. I. 979., 982.

223836   Podávení Svazek: 7 Strana: 1358
Podávení. O p. ženské (pokuta). Vz Wtr. Obr. II. 775.

223837   Podáviný Svazek: 2 Strana: 0627
Podáviný, altcrslang. Dch.

223838   Podavitel Svazek: 2 Strana: 0627
Podavitel, e, m., der Erdrücker, Erwürger.

223839   Podáviti Svazek: 2 Strana: 0627
Podáviti, il, en, ení; podavovati, pomač- kati, erdrücken ; zardousiti, erwürgen; drobet stisknouti, drücken; násilně zlíbati, notzüch- tigen. Jg. — koho. Podávil (pomačkal) ho býk. Jg. Já ho trochu podávím (trochu stla- čím, stisknu, smačknu). Ros. Tchoř nám drů- bež podávil (zardousil). Ros. P. pannu, ctnou ženu (násilně zlíbati). Apol., Star. let., Pr. kut.. J. tr. Židovku podávi. Dal. 146. Tu sú Uhři podavovali panny. Let. 8. — se = dá- viti se, speien. Plk. P. se (o víne) = slabě kysati. 1558. — co čím: nežit prstem p. (smačknouti). Lk. Násilím podáviv dievku spal s ní. BO.

223840   Podáviti Svazek: 7 Strana: 0281
Podáviti pannu. Kšch., Let. 178., Št. Kn. š. 39., Št. N. 77. — jak: násilím. Arch. I. 359.

223841   Podáviti Svazek: 8 Strana: 0287
Podáviti ženu, pannu = násilí jí učiniti. Tato frase byla již za Bl. nesrozumitelná. Bl. Gr. 205.

223842   Podávka Svazek: 2 Strana: 0627
Podávka, y, f. Präsentirteller, m. Berg.exc.

223843   Podávka Svazek: 7 Strana: 0281
Podávka, y, f. Býti na p-vku (na po- směch). Us. Hrpt.

223844   Podávka Svazek: 10 Strana: 0266
Podávka, y, f. = poplatek. Ten dům aby drřel beze všech p-vek. 1482. Mtc. 1903. 52.

223845   Podávky Svazek: 2 Strana: 0627
Podávky, vek, pl., f. Heugabel, f. P-kami seno, slámu na vůz někomu podávati. — P. (žertovně) = parohy jelení. Us. Kál.

223846   Podbaba Svazek: 2 Strana: 0627
Podbaba, y, f., ves u Prahy. PL.

223847   Podbabí Svazek: 7 Strana: 0281
Podbabí, n. = pole u Zlina. Pk.

223848   Podbabí Svazek: 10 Strana: 0266
Podbabí, n., ves u Prahy (dle vedlejší hory, která dříve sloula Bába). Dolen. 567. Také: Podbaba.

223849   Podbahní Svazek: 2 Strana: 0627
Podbahní, n., obec u Frýdku. Tč.

223850   Podbahní Svazek: 8 Strana: 0287
Podbahní. Na p. u řeky Morávky. Věst. op. 1893. 21.

223851   Podbahniti Svazek: 2 Strana: 0627
Podbahniti, il, ěn, ění = zmásti, opiti, berauschen, benebeln. — co. Víno mu mozek podbahnilo. Záv.

223852   Podbahniti co čím Svazek: 7 Strana: 0281
Podbahniti co čím. Mozek pitím p. Wtr. exc.

223853   Podbalmělý Svazek: 8 Strana: 0287
Podbalmělý. P. mozek. Wtr. St. nov. 83., Světz. 1895. 3.

223854   Podbanka Svazek: 7 Strana: 0281
Podbanka, y, f., die Filialbank. Šm., Loos.

223855   Podbarvený Svazek: 10 Strana: 0649
Podbarvený. Lidsky p. pokyn. Zvon. V. 782.

223856   Podbarviti Svazek: 7 Strana: 0281
Podbarviti, il, en, ení, grundiren. P. kůži. Šp., Šm., Loos.

223857   Podbaštář Svazek: 7 Strana: 0282
Podbaštář, e, m = kdo bydlí pod ba- štami. Bern.

223858   PodBaštie Svazek: 9 Strana: 0228
PodBaštie, n, role v Trenč. Sbor. slov. III. 6.

223859   Podbaštní Svazek: 7 Strana: 0282
Podbaštní = pod baštami ležící. P. strana města. Stat. 1871. 109.

223860   Podbati Svazek: 2 Strana: 0627
Podbati=všimnouti si čeho, dbáti, achten. — na co. Aniž chtí podbati na škody. Troj. — o čem.Svoji o něm nepotbachu. St. skl. — čeho. Žádnému vigilií nezpívá ani duše jeho v pekle podbá. Chč. 449. — k čemu. K čistotě málo nebo nic nepotbají. Hugo.

223861   Podbati kde Svazek: 8 Strana: 0287
Podbati kde. Ani duše jeho v pekle ne- podbá. Chč. S. 271.

223862   Podbati nač Svazek: 7 Strana: 0282
Podbati nač. Dokiaľ mal prácu, ne- podbal na to. Phľd. VII. 122. Na to nic nepodbav. Výb. I. 442. — v čem. Alx. V. v. 133.

223863   Podbečice Svazek: 7 Strana: 0282
Podbečice, mlýn u Vltavotýna.

223864   Podběh Svazek: 7 Strana: 0282
Podběh, u, m. P. u švihadla v tělocv. Rgl.

223865   Podběha Svazek: 2 Strana: 0627
Podběha, y, f., žena pro cizoložství pro- puštěná; na Moravě posud = nevěstka. Gl. 238., Mkl. aL. 55.

223866   Podběha Svazek: 7 Strana: 0282
Podběha = nevěstka. Měl 300 kuběn neb podběh. Hus I. 277. Cf. Podběhnouti.

223867   Podběha Svazek: 7 Strana: 1358
Podběha, y, f., relicta. Pršp. 63. 46. Bhm. Fl. 487. resicta.

223868   PodBěha Svazek: 9 Strana: 0228
PodBěha, ?, f. = kuběna. Zeny ani panny nepojímaj, leč jedno p-hu, nebť jest strach, aby nebyla bezdětkyně. Maš ruk. 33a.

223869   Podběhlý. čím Svazek: 2 Strana: 0627
Podběhlý. čím. Oči krví podběhlé. Zlob. Lk. Unterlaufen. — kdy. Kráva v mládí p. (březí, trächtig) v zrůstu svém zakrní. Ja.

223870   Podběhnouti Svazek: 2 Strana: 0627
Podběhnouti, hnul a hl, utí; podbíhati, unterlaufen. — kam: pod krov, pod ránu. Ros. — pod něčím. D. — komu. Podběhl mu ten omyl. Plk. — koho: pannu (zlíhati, zmrhati). D. — se = obtěhotněti, obřezeti. Ta jalovice se v roce podběhla. Ros. Tísta se podběhla (očupčila). — se kým. Děvka pacholkem se podběhla. Schön.

223871   Podběhnouti. — (kde) čím V Svazek: 7 Strana: 0282
Podběhnouti. — (kde) čím V očích podbíhá krví. Kká. Oči mu p-hly krví. Hlk.

223872   Podběhnouti komu (čím Svazek: 10 Strana: 0266
Podběhnouti komu (čím). Oči mu p-hly krví. Tbz. V. 9. 312. Rozum mu podbíhá (utíká). Tbz. III. 1. 34.

223873   Podbejt Svazek: 7 Strana: 1358
Podbejt. Du p. = na návštěvu. Lib. NZ I. 541.

223874   2. Podběl Svazek: 2 Strana: 0627
2. Podběl, e, m., nebo: i, f., zadní, oděrová mouka, das hintere Mehl. Bž. 75., Svob.

223875   Podběl Svazek: 7 Strana: 0282
Podběl. Cf. Slb. 448., Čl. Kv. 200, Rstp. 863., Rosc. 129., Mllr. 108.

223876   Podběl Svazek: 8 Strana: 0287
Podběl. Léčení jím na Val. Vz Vck. Val. I. 157.

223877   Podběl, podbíl Svazek: 2 Strana: 0627
Podběl, podbíl, e, m., rostlina, deyětsil menší, tussilago farfara, Huflattich, m. Čl. 98. Vz S. N. P. horní, bílý, obecný. Jg. Vz Podkovka.

223878   Podbělák Svazek: 8 Strana: 0287
Podbělák, u, m., vz Šedák (3. dod.).

223879   Podbělí Svazek: 10 Strana: 0649
Podbělí, n., druh mouky. Wtr. Řem. 907. Sr. Podběl.

223880   Podbělica Svazek: 8 Strana: 0287
Podbělica, e, podbělice, f.. rostl. Cf. Ott. XI. 530. b., Podběl (3. dod.).

223881   Podbělice Svazek: 7 Strana: 0282
Podbělice, e, 1., homogyne, rostl. Vz Čl. Kv. 200.

223882   Podbělice Svazek: 10 Strana: 0266
Podbělice, e, f., homogyne, v bot. Ott. XIX. 997.

223883   Podbělimový Svazek: 7 Strana: 1358
Podbělimový, subscleral.

223884   Podbělka Svazek: 2 Strana: 0627
Podbělka, y, f. = podběl. Č.

223885   Podbělka Svazek: 7 Strana: 0282
Podbělka = druh housky. ŠB. Dial. 23.

223886   Podbělní Svazek: 2 Strana: 0627
Podbělní mouka — podběl. Č.

223887   Podbělný. P Svazek: 7 Strana: 0282
Podbělný. P. mouka, Wtr., plátno. Hus II. 239.

223888   Podbělovati co Svazek: 10 Strana: 0266
Podbělovati co = bíliti, P. pokojík, stavení. Nár. list. 1903. č. 215. 1., Čes. 1, X. 419.

223889   Podbělovský Svazek: 7 Strana: 0282
Podbělovský, vz Stach V., Bačk. Písm. 35.

223890   Podbělový Svazek: 7 Strana: 0282
Podbělový = podbělní. Rgl.

223891   Podběr Svazek: 7 Strana: 0282
Podběr, u, m. = vyřezávání medových plástů. Us. Vz Podřízka.

223892   Podber Svazek: 10 Strana: 0649
Podber, u, m. = podbírání, vyřezávání plástů z úlů. Brt. Sl.

223893   Podběrač Svazek: 2 Strana: 0627
Podběrač, e, m., kolářské náčiní, Hohl- eisen, n. Us. Dch.

223894   Podběrač Svazek: 7 Strana: 0282
Podběrač = zakulacené dláto. Včř. II. 30.

223895   Podběrák Svazek: 7 Strana: 0282
Podběrák, u, m. P. šachtový, Feder- bohrer, ein Erweiterungsbohrer. Hř.

223896   Podběrný Svazek: 2 Strana: 0627
Podběrný. P. včelaření, medné včelaření. Lš.

223897   Podbeřce Svazek: 2 Strana: 0627
Podbeřce, e, m., kdo z hádky jiných užitek béře, Auffänger, m. Lex. vet.

223898   Podbezděčí Svazek: 7 Strana: 1358
Podbezděčí, invite. Hank. Sb. 269.

223899   Podbezděz Svazek: 9 Strana: 0228
Podbezděz, ves u Bezděze. Sdl. Hr. X. 2.

223900   Podbeží Svazek: 7 Strana: 1358
Podbeží, n., philogeus, zastr. Rozk., Pršp. 80. 12.

223901   Podběží Svazek: 10 Strana: 0266
Podběží v VII. 1358. oprav v Podběže.

223902   Podběžný Svazek: 2 Strana: 0627
Podběžný, běh spodem mající. P. voda Us. Č.

223903   Podbiel Svazek: 8 Strana: 0287
Podbiel, vz Podběl. Phľd. 1893. 369.

223904   Podbielo Svazek: 7 Strana: 0282
Podbielo, a, n. = bělidlo. Dáždičku, ne- choď tu, máme tu robotu; Iď si na p-la, kde plátenko biela. Sl. sp. 188.

223905   Podbíječ Svazek: 7 Strana: 0282
Podbíječ, e, m. = dobývatel. Metali šípy proti p-cům hradby. Schz. Joch.

223906   Podbíjení, n Svazek: 2 Strana: 0627
Podbíjení, n., prkenný strop. Us.

223907   PodBijka Svazek: 9 Strana: 0228
PodBijka, y, f. = obal, Beleg (u ženských prací). Sbor. slov. I. 193.

223908   Podbíl Svazek: 2 Strana: 0627
Podbíl, vz Podběl.

223909   Podbílek Svazek: 2 Strana: 0627
Podbílek, lku, m., lathraea squamaria, Schuppenwurz, f. Vz S. N., Čl. 85., Kk. 190., FB. 59., Schd. II. 235.

223910   Podbílek Svazek: 7 Strana: 0282
Podbílek. Cí. Rstp. 1160., Slb. 387., ČI. Kv. 247., Rosc. 135., Mllr. 59.

223911   PodBílek Svazek: 9 Strana: 0228
PodBílek, vz Ott. XV. 692.

223912   PodBili Svazek: 9 Strana: 0228
PodBili (kollekt. ) = bejlí na poli podobné lopuchu, s listy vespod bílými. Slez. Lor. 76.

223913   Podbílový Svazek: 7 Strana: 1358
Podbílový. P. listí, pelasites farfara. Mtc. 1891. 93.

223914   Podbílý Svazek: 7 Strana: 1358
Podbílý pisík, Sandpfeifer. Šír. Pt.

223915   PodBílý Svazek: 9 Strana: 0228
PodBílý. Vz předcház. Pisík.

223916   Podbioł Svazek: 9 Strana: 0228
Podbioł = podběl, rostl. Čes. 1. IX. 340.

223917   Podbírání Svazek: 9 Strana: 0228
Podbírání. P. znaků pod jednotu. Pal. Pam. 413.

223918   Podbírati Svazek: 2 Strana: 0627
Podbírati, vz Podebrati.

223919   Podbíravý Svazek: 2 Strana: 0627
Podbíravý, schwärig.

223920   Podbírka Svazek: 7 Strana: 0282
Podbírka, y, f. = podřízka. Vz Podběr. NA. IV. 108.

223921   Podbírská Svazek: 7 Strana: 0282
Podbírská, é, f. = čes. tanec. Škd.

223922   Podbiskup Svazek: 2 Strana: 0627
Podbiskup, a, m., Weihbischof, Suffragan. m. D.

223923   Podbiskup Svazek: 7 Strana: 0282
Podbiskup. Výb.II. 817., Kar. 73.

223924   Podbiskupí Svazek: 2 Strana: 0627
Podbiskupí, ího, m. = podbiskup. V. Kal. 113.

223925   Podbiskupí Svazek: 7 Strana: 0282
Podbiskupí, u., suffraganus. Boh. 39., Výb. 1. 575. Vz List. fil. 1884. 436.

223926   Podbiskupský Svazek: 2 Strana: 0627
Podbiskupský, Suffragan-.

223927   Podbit Svazek: 2 Strana: 0627
Podbit, u, m., pl. podbity, dvě břevna na voze, na něž se řebřiny kladou, násad (Mřk.). Us.

223928   Podbiti Svazek: 2 Strana: 0627
Podbiti, podbiji, il, it, ití; podbíjeti, el, en, ení, unterschlagen, unterjochen. Vyrou- bání zapěchovati, aby voda nemohla podbí- jeti, unterwühlen. Břez. Vlny taras podbily. Břez. 201. — co čím: kolím. Jg. Zdi prkny p., unterfüttern. Háj. — co pod co = pod- maniti. Lombardy pod svou moc podbil. Leg. Podrobiv a podbiv mnohý lid pod svú říši. BO. Podbímy pod sě ty bradaté kozly. Dal. 16. Pipin Sasy pod se podbil. Pass. 513. Ciesař všecky ty vlasti mocně pod svú moc podbil. Pass. 801. — co komu. Ten mu podbil paty — postavil ho na nohy, dodal mu srdce. Na mor. Drahansku, Hý., u Olom. Sd. — koho komu. Žena muže nebije a přede ho sobě podbije. Č. M. 394.

223929   Podbiti Svazek: 7 Strana: 0282
Podbiti. Podbichu vše Kapadoky. Alx. H. v. 4. (HP. 60.). — si čím co: boky — pomoci, prospěti si. To bych si ním p-la boky (když se některé nelíbí ženich nabí- zeny)! Brt. D. 249.

223930   Podbiti co kam Svazek: 8 Strana: 0287
Podbiti co kam. Omítku na strop pod- bíjeti. NZ. II. 648.

223931   Podbitie Svazek: 7 Strana: 0282
Podbitie, n. P. bot (= podrážka). Orl. XI. 206.

223932   Podblatí Svazek: 2 Strana: 0627
Podblatí, n., ves u Mělníka. Tf. 289.

223933   Podbočí Svazek: 7 Strana: 0282
Podbočí, n., die Seite beim Menschen. Nz.

223934   Podbočí Svazek: 9 Strana: 0228
Podbočí, les na již. Mor. Seb. 18. '.

223935   Podbočiti se Svazek: 2 Strana: 0627
Podbočiti se, il, ení, podbočovati se, ruce o bok opříti. Us. C.

223936   Podboj Svazek: 7 Strana: 0282
Podboj. Citat je z Hr. ruk. 71. Dle Čsk. = podvoj, podkladek.

223937   Podboj, e, m Svazek: 2 Strana: 0627
Podboj, e, m. Bž. 73. Stoje ve divech v kostele u p-je. Schwelle? Leg. o sv. Prok.

223938   Podbojovati Svazek: 9 Strana: 0228
Podbojovati = podbiti (strč. ). Hus I. 283. (Mus 1898. 246. ).

223939   Podbor Svazek: 2 Strana: 0627
Podbor, u, m., die Subsumtion. Marek.

223940   Podbor Svazek: 7 Strana: 0282
Podbor, u, m., sam. u Chrudimě.

223941   Podbor Svazek: 10 Strana: 0266
Podbor, u, m. subsumptio. Mark. Ne- ujalo se.

223942   Podborní Svazek: 7 Strana: 0282
Podborní = pod borem ležící. P. = luka u Kloušovic a Habrkovic BPr.

223943   Podborný Svazek: 2 Strana: 0627
Podborný, co zvláštního jest, pod vše- obecné pravidlo shromažďující, subsumirend. Soudnost' jest buď p-ná n. předmětná. Marek.

223944   Podborný Svazek: 8 Strana: 0287
Podborný. P. rybník u Náchoda. Hrš. Nách. I. 451.

223945   Podborováček Svazek: 7 Strana: 0282
Podborováček, čku, m. = podborovník (houba). U Bydž. Kšť.

223946   Podborovák Svazek: 7 Strana: 0282
Podborovák, u, m. = podborovník. U Tře- bonína. Olv.

223947   Podborovnička Svazek: 7 Strana: 0282
Podborovnička, y, f. = podborovník. Na jihových. Mor. Brt.

223948   Podborovnička Svazek: 8 Strana: 0287
Podborovnička, y, f., houba, vz Sosnář (3. dod.).

223949   Podborovník Svazek: 2 Strana: 0627
Podborovník, u, m., houba, vz Peprník. Čl.

223950   Podborovník Svazek: 7 Strana: 0282
Podborovník. Vz Rstp. 1899.

223951   Podborovník Svazek: 8 Strana: 0287
Podborovník, u, m., houba, vz Sosnář (3. dod.).

223952   Podborovský Svazek: 7 Strana: 0282
Podborovský Mlýn, Kiefermühle, mlýn u Jičína.

223953   Podborůvka Svazek: 2 Strana: 0627
Podborůvka, y, f., podbůrka, syrůvka (Mřk.), houba, der Schwamm. Na Mor. Brt. U Litov. Kčr. Na Slov. = ryzec.

223954   Podborůvka Svazek: 8 Strana: 0287
Podborůvka, y, f., houba, vz Sosnář (3. dod.).

223955   Podbořanky Svazek: 7 Strana: 0282
Podbořanky, pl., f., Podersanka, ves u Jesenic v Žat. Cf. Rk. Sl., Blk. Kfsk. 208.

223956   Podbořany Svazek: 2 Strana: 0627
Podbořany, dle Dolany, mě. v Cech., Podersam. Vz S. N.

223957   Podbořany Svazek: 2 Strana: 0634
Podbořany, dle Dolany, ves v Čáslav- sku. Vz S. N.; 2. u Vys. Mýta; 3. u Veltrus. PL.

223958   Podbořany Svazek: 7 Strana: 0282
Podbořany v Žatecku. Tk. VII. 165., Blk. Kfsk. 102., Rk. Sl.

223959   Podboří Svazek: 7 Strana: 0282
Podboří, n., Ort unter einem Kieferwald. Sp. — P., ves u Bernardic. Rk. Sl.

223960   Podbořiti Svazek: 2 Strana: 0627
Podbořiti, il, en, ení; podbourati, pod- bořívati, podbourávati, untergraben, nieder- reissen. — co: zdi městské. Ros. Ač péče neumoří, vždy zdraví podboří. Č. M. 181. - Háj.

223961   Podboudlý Svazek: 7 Strana: 0282
Podboudlý chmel = který černá. Us.

223962   Podbožský Svazek: 7 Strana: 0282
Podbožský Mlýn v Bolesl. Blk. Kfsk. 534.

223963   Podbradák Svazek: 10 Strana: 0649
Podbradák, u, m., Hohlkehlhobel. Rgl.

223964   Podbradec Svazek: 2 Strana: 0628
Podbradec, dce, m., ves u Libochovic.

223965   Podbradek Svazek: 2 Strana: 0628
Podbradek, dku, m., místo pod sáněmi až k hrdlu, das Unterkinn. V. Ssav. — P., lalok, die Wampe. Visí mu p. Us. P. pra- secí, slepičí, husí, kohoutí. Us. — P. u koní, řemen n. řetízek pod bradou, die Kinnkette. — P. u klobouku a p., Binde zum Unter- binden unter dem Kinn, Sturmband, n. Štelc., Čsk. Alexandra škrtil ?. přílbu ku hlavě mu poutající. Sk. Vz Paučník.

223966   Podbradek Svazek: 7 Strana: 0282
Podbradek = lalok, a Žamb. také ko- courek. Dbv. — P. = šátek, kterým se mrtvému brada podváže. U Kr. Hrad. Kšť. U Jilemn. = šátek kolem hlavy pod bradu uvázaný. Hk.

223967   Podbradek Svazek: 7 Strana: 1358
Podbradek = šátek atd. Mus. 1891. 280.

223968   Podbradek Svazek: 8 Strana: 0287
Podbradek, dku, m. = podhradní řemen. Wtr. Krj. I. 634. Cf. Zabíjačka (3. dod.).

223969   Podbradek Svazek: 9 Strana: 0228
Podbradek. Koňskej p. = topinka (jídlo) Již. Mor. Šeb. 110.

223970   Podbradka Svazek: 2 Strana: 0628
Podbradka, y, f., die Kehlleiste. Slov.

223971   Podbrádka Svazek: 7 Strana: 0282
Podbrádka, lišta, die Hohlkehle, -leiste. Nz. — P = stužka pod bradou držící čepec. Němc.

223972   Podbrádka, y, f. P Svazek: 10 Strana: 0266
Podbrádka, y, f. P. (řecká, římská) = vydutý architektonický článek, který má tvar buď čtvrtkruhu n. křivky jemu po- dobné; někdy i tvar půlkruhu nebo křivky jemu přispůsobené. Vz Ott. XtX. 998.

223973   Podbradkář Svazek: 2 Strana: 0628
Podbradkář, e, m., Hohlkehlhobel, m. Hk., Skv. P. kosý s předkrojidlem, schräger IL mit dem Vorschneider; p. príložný, H. mit Ausschlag; p. s plátkem; p. hladicí, Schlichth.; p. dvoubřitý, Doppelk.; p. řím- sový, Gesimsh.; p. zubatý, Zahnh. Skv.

223974   Podbradkář Svazek: 10 Strana: 0266
Podbradkář, e, m. = hoblík. P. obyčej- ný, s vodítkem, s plátkem, kosý, kosý s kro- jidlem, člunkový, hladicí, s klopkou, římsový, zakroužený. Vz KP. XI. 4.

223975   Podbradník Svazek: 2 Strana: 0628
Podbradník, u, m., die Kinnkette. Rk.

223976   Podbradník Svazek: 8 Strana: 0287
Podbradník = malá šatka zavesená okolo krku pod bradou, aby dieťa nezašpinilo ša- tôčky, cintáček. Myjava, Phľd. 1895. 445. P. plietla. Ib. 1896. 71. Červený p. (kohouta) sa mu zalengal. Phľd. 1893. 509. — P., Hohl- kehlhobel: Ott. XL 420. a.

223977   Podbradník Svazek: 8 Strana: 0569
Podbradník, u, m. = druh čepce. Vz Sbor. slov. I. 46.

223978   Podbradný Svazek: 10 Strana: 0266
Podbradný držák přilby. Msn. II. 54. Vz Podbradní.

223979   Podbradovy Svazek: 7 Strana: 0282
Podbradovy, submentalis. Nz. lk.

223980   Podbraha, y, f Svazek: 2 Strana: 0628
Podbraha, y, f., ves u Brandýsa n. L. PL.

223981   Podbrana Svazek: 7 Strana: 0282
Podbrana, sam. u Úště.

223982   Podbrána Svazek: 8 Strana: 0287
Podbrána. Vjazdná p. Phľd. 1893. 685.

223983   Podbrániční Svazek: 10 Strana: 0266
Podbrániční hlízy, subphraenische Ab- scesse. Ktt.

223984   Podbranky Svazek: 8 Strana: 0287
Podbranky, cf. S vlaky (3. dod.).

223985   Podbranný Svazek: 2 Strana: 0628
Podbranný, pod hranou jsoucí, Thor-. P., subst., výběrčí, Thoreinnehmer, m. — P., samykač brány, Thorschliesser, m. Aqu., Jg.

223986   Podbranný Svazek: 7 Strana: 1358
Podbranný. Arch. XII. 39.

223987   Podbranný Svazek: 10 Strana: 0266
Podbranný, ého, m. P. se ho ptal (hlídač v bráně). Arch. XXI. 475.

223988   Podbrati, vz Svazek: 2 Strana: 0628
Podbrati, vz Podebrati.

223989   Podbrázdek Svazek: 7 Strana: 0282
Podbrázdek, dku, m. = důlek na poli způsobený tím, že pluh vyskakuje. Na Hané. Vrch.

223990   Podbrázditi Svazek: 7 Strana: 0282
Podbrázditi, unterschrämen. Hrbk.

223991   Podbrazdník, a Svazek: 2 Strana: 0628
Podbrazdník, a, m., muchař, pták. Jg.

223992   Podbráznica Svazek: 9 Strana: 0228
Podbráznica, e, f., trať. ?ck. Hol. 70.

223993   Podbrdečkový Svazek: 7 Strana: 1358
Podbrdečkový, subpapillaris.

223994   Podbrdí Svazek: 2 Strana: 0628
Podbrdí, n., Tetínsko. Vz S. N., Tk. I. 620., IV. 737.

223995   Podbrdí Svazek: 7 Strana: 0282
Podbrdí, u. = Tětínsko. Rk. Sl.

223996   Podbrdí Svazek: 9 Strana: 0228
Podbrdí, n. 1275 Uč. spol. 1897. VIII. 5.

223997   Podbrdový Svazek: 7 Strana: 0282
Podbrdový. P. pole (nedaleko lesnatého vrchu). Kroměř. Wrch.

223998   Podbrdsko Svazek: 7 Strana: 0282
Podbrdsko, a, n. = podbrdský kraj. Mus. 1880. 458.

223999   Podbrdský Svazek: 2 Strana: 0628
Podbrdský kraj vz Podbrdí.

224000   Podbrdský Svazek: 7 Strana: 0282
Podbrdský kraj = krajina pod Brdy. Krč. — Arch. VII. 11, 717., Tk. VII. 350, 376., Tk. Žk. 195. P. úvaly = široké úvalní krajiny, které od paty Brd a Brdatek vá- penou vysočinu zdicko-pražskou kolkolem objímají. Vz Kv. 1884. 633. Krč.)