237001   Porostlík Svazek: 7 Strana: 0362
Porostlík, u, m. = prorostlík, das Nabel- kraut, bupleurum. Šm.

237002   Porostlín Svazek: 7 Strana: 0362
Porostlín, a, m., sam. u Mníšku.

237003   Porostlina Svazek: 2 Strana: 0769
Porostlina, y, f.. malý les, nedávno vzro- stlý, křovina, das Gesträuch, Gebüsch, Ge- strüppe, der Busch. Jg., Ros. P.březová. Us.

237004   Porostlina Svazek: 7 Strana: 0362
Porostlina. Ríčné p-ny. Šf. III. 88. - P. = sam. u Richmburka.

237005   Porostlina Svazek: 9 Strana: 0240
Porostlina, y, f. P-nu vyklučiti. 1500. Arch. XVII. 484.

237006   Porostlý Svazek: 2 Strana: 0769
Porostlý, bewachsen. P. jak ščeť, ščetina (obilí). Na mor. Zlínsku. Brt.— čím: kvítím, Jel., travou, Pref., drnem, Us., mechem, be- moost, lesem. Dch. — P., ausgewachsen. Po- rostlé obilí k setí se nehodí. Sych.

237007   Porostlý Svazek: 7 Strana: 0362
Porostlý. Obilí p. jak ščět, ščetina. Brt.

237008   Porostlý čím Svazek: 9 Strana: 0240
Porostlý čím. Teřich tukem porostlý. Chč. (List. fil. 1898. 386. ).

237009   Porostnice Svazek: 2 Strana: 0769
Porostnice, e. m., marchantia, mech. Schd. II. 260.

237010   Porostnice Svazek: 7 Strana: 0362
Porostnice, die Marchantie. Vz Rstp. 1821., Rosc. 76. P. mnohotvarná, m. poly- morpha, das Sternlebermoos. Sl. les.

237011   Porostnice Svazek: 9 Strana: 0240
Porostnice, e, f., marchantia, rostl. Vz Ott. XVI. 839. J

237012   Porostnicovitý Svazek: 7 Strana: 0362
Porostnicovitý. P. rostliny, marchan- tieae: porostnice, jatrovka, rozemšilka. Vz Rstp. 1815, 1821.

237013   Porostnúť Svazek: 7 Strana: 0362
Porostnúť = vyrůsti, aufwachsen. Slov. Bern.

237014   Porostný Svazek: 8 Strana: 0571
Porostný. P. hospodářství lesní. Vz Ott. XI. 667. b

237015   Porostovitý Svazek: 7 Strana: 0362
Porostovitý. P. rostliny, ulvaceae: po- rost, vakuška, lazucha, mechačka, po sy- panka. Vz Rstp. 1861., 1846.

237016   Porostový Svazek: 8 Strana: 0300
Porostový. P. hospodářství lesní. Chdt. v Nár. list. 1893. č. 306.

237017   Porota Svazek: 2 Strana: 0769
Porota, y, f., soud po rotě, po přísežní formuli, soud přísežných, das Schwurgericht, Geschwornengericht. P. trestní, trestní pří- sežných soud, das Schwurstrafgericht. J. tr., Mus. Vz Jury. Staročes. právo nezná slova porota a tím méně věc, kterou slovo to nyní vyjadřuje, poněvadž kmeti soudu zemského (a jen ten známe) nebývali pouze tázáni, je-li pohnaný vinen nebo nevinen, nýbrž oni sou- dili jakožto praví soudcové a proto se také říkalo: nejvyšší úřadníci a soudcové zemští. Vz více v Bdl. Obr. 33.

237018   Porota Svazek: 7 Strana: 0362
Porota. Cf. List. fil. 1890. 177. (Mz.). P. byla dle Pal. Rdh. II. 238. nn. v Čechách již za staré doby. Cf. Kram. Slov., Rk. Sl.

237019   Porotce Svazek: 2 Strana: 0769
Porotce, e, m., který po rotě přísahu skládá, než se k soudu přikročí, soudce pří- sežní, porotník, der Geschworene. Vz S. N., Osoba, Porota. P. hlavní, náhradní, der Er- gänzungsgeschw. J. tr. Lavice porotcův, po- rotníkův; seznam porotcův. J. tr.

237020   Porotce Svazek: 7 Strana: 0362
Porotce. Cf. List. fil. 1890. 177. (Mz.). Výrok porotců jest právní úsudek a ko- nečné rozhodnutí celé pře. Pal. Rdh. II. 240.

237021   Porotce Svazek: 10 Strana: 0282
Porotce. Otázky porotcům. Vz Ott. XVIII. 963. Porada p-ců. Vz Ott. XX. 241., 253.

237022   Porotci Svazek: 7 Strana: 0362
Porotci. P. výrok (porotců), Wahlspruch der Geschworenen. Pr. tr.

237023   Porotedlnice Svazek: 9 Strana: 0240
Porotedlnice panna Maria. Modl. CXII. 97., CLII 125.

237024   Porotenstvo Svazek: 7 Strana: 0362
Porotenstvo, a, n. = porůstání. To je čas na p. (když prší na obilí a zas je teplo, obilí porůstá). Val. Brt. D. 252.

237025   Porotní Svazek: 2 Strana: 0769
Porotní soud = porota. P. sedění, sedění poroty, Schwurgerichtssitzung, obvod, -spren- gel. J. tr., Šm.

237026   Porotní Svazek: 7 Strana: 0362
Porotní výrok, der Wahrspruch. Dch.

237027   Porotní Svazek: 10 Strana: 0282
Porotní sál, senát. Nár. list. 1903. é. 174. 13.

237028   Porotnická Svazek: 2 Strana: 0769
Porotnická lavice, porotců, die Bank der Geschworenen. J. tr.

237029   Porotník Svazek: 2 Strana: 0769
Porotník, a, m., vz Porotce.

237030   Porotník Svazek: 7 Strana: 0362
Porotník. Šf. III. 143., List. fil. 1890. 177. (Mz.).

237031   Poroubčí Svazek: 10 Strana: 0652
Poroubčí, n., vz Roubka. Brt. Sl.

237032   Poroubiti Svazek: 2 Strana: 0769
Poroubiti, il, en, ení; porouhati a poru- bati, porubovati. P. = posekati, nach ein- ander niederstrecken, -Hauen, -metzeln, spal- ten. — co: dřevo. Pass. 613., les. BO. Pójde sedlák do lesa, aby porubil dřevo. Št. 271. — co komu. Porubal mi mój les; Hranice mi porubav i drží mi to pychem a hrdostí. Půh. I. 239., 301. — co jak. Dřevo na malá polínka p. Ostrav. Tč. — co čím: dříví, stromy sekerami, nepřátely meči. Us.

237033   Poroubiti Svazek: 9 Strana: 0240
Poroubiti. Chová-li mlynář více sviní, nežli má vyměřeno, takové svině aby se po roubily, nechce-li mlynář pastevního ovsa dávati. 1500. Arch. XVI. 544.

237034   Poroučení Svazek: 2 Strana: 0769
Poroučení, n., das Befehlen. — P., schvá- lení, die Empfehlung. Kom.

237035   Poroučeti Svazek: 2 Strana: 0769
Poroučeti, vz Poručiti.

237036   Poroučeti Svazek: 9 Strana: 0240
Poroučeti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 342.

237037   Poroučivosť Svazek: 7 Strana: 0362
Poroučivosť, i, f., gebietender Ton. Rk.

237038   Poroučivý Svazek: 7 Strana: 0362
Poroučivý, gern gebietend. Rk.

237039   Porouděný. P Svazek: 10 Strana: 0282
Porouděný. P. prádlo (rezavé barvy). Č. Třeb. Čes. 1. XII. 227.

237040   Porouhač, poruhač Svazek: 2 Strana: 0769
Porouhač, poruhač, e, m. = porouhatel. BO.

237041   Porouhání Svazek: 2 Strana: 0769
Porouhání, n., die Verspottung, Läste- rung, der Tadel. V p. někoho vydati. Kom. V p. přijíti, verlästert werden. Troj. Nebo jméno boží pro vás v p. jest mezi pohany. Sš. I. 39.

237042   Porouhání Svazek: 7 Strana: 0362
Porouhání. Porúhanie protiv Bohu. St. Kn. š. 98. Jméno boží v p. dávají. BR. II. 81. a.

237043   Porouhatel, poruhatel Svazek: 2 Strana: 0769
Porouhatel, poruhatel, e. m., der Ver- höhner, Spötter.

237044   Porouhati Svazek: 2 Strana: 0769
Porouhati, porouhávati = haněti, láti, verhöhnen, verspotten, schelten, schmähen. — koho. Mich. e bibl. — se = posmívati se, přeškvírati. Porúhaje se nebo haněje jej. GR. — se komu. Porúhali se Hospodinu. BO. Porúhajíc se bohyni vaši. ZN. V., Reš., Ros., Zk. — se po kom. Chlapec po kul- havém se porouhal. Us. -- se proti komu: proti Bohu. Ms. Bel. — se s kým. Lom.— Jg.

237045   Porouhati se Svazek: 7 Strana: 0362
Porouhati se. Hr. ruk. U. 557., 569. — se komu. A tak sě j'mu porúháchu. Hr. rk. 239. — se jak. Porúháš se bez všeho rozumu. Krnd. 50. — kde. Uhři se (v ko- stele) p-li. Let. 312.

237046   Porouhavý Svazek: 2 Strana: 0769
Porouhavý,rouhavý, lästerlich, Schelt-. Racha p-vé slovo jest. 1522.

237047   Porouchání, n Svazek: 2 Strana: 0769
Porouchání, n., die Beschädigung. Us.

237048   Porouchanosť Svazek: 2 Strana: 0769
Porouchanosť, i, f., die Schadhaftigkeit. Srn.

237049   Porouchaný Svazek: 2 Strana: 0769
Porouchaný, verletzt, beschädigt, schad- haft. P. vůz. Us. Hý.

237050   Porouchati Svazek: 2 Strana: 0769
Porouchati = polámati, pokaziti, zer- brechen, beschädigen, ruiniren. — co, koho: hodiny, lodi, nějaký nástroj, sebe. — co, koho čím: sebe velikým nákladem, hodiny neopatrností. — čeho, šp. m.: co. Brt.

237051   Porous Svazek: 2 Strana: 0769
Porous, u, m. = pazour, die Kralle. Us. u Beneš.

237052   Porousati Svazek: 2 Strana: 0769
Porousati, bethauen. — se kde: v trávě. Us. — si co od čeho: střevíce od rosy. Us.

237053   Poroustev Svazek: 2 Strana: 0769
Poroustev, stve, f., ryba bělici podobná. Us. Č.

237054   Poroušeti Svazek: 2 Strana: 0769
Poroušeti, el, ení = porousati. Mor.

237055   Porovatěti Svazek: 7 Strana: 0362
Porovatěti, ěl, ění, porös werden. Us. Pdl.

237056   Porovatosť Svazek: 7 Strana: 0362
Porovatosť, i, f. = porovitosť. Mj. 10., Schd. I. 23.

237057   Porovatý Svazek: 7 Strana: 0362
Porovatý, porös. P. hmoty, Mj. 4., 10., led. KP. V. 352.

237058   Porovinný Svazek: 9 Strana: 0240
Porovinný. Ploská, p-ná střecha. Ld.

237059   Porovitosť Svazek: 2 Strana: 0769
Porovitosť, i, f., porosita, dírkovatosť, die Porosität, Löcherigkeit, z latřec. P., průlin- čitosť, vlastnosť, dle níž při žádném tělese nejsou hmotné částičky tak těsně při sobě, aby nezůstávaly mezi nimi větší nebo menší mezery (průlinky), tak že některá tělesa dosti snadně do těch mezer drobné částky těles jiných připouštějí. Pokorný v Osv. 1873. 195. (Hý.). Vz S. N., KP. II 10.

237060   Porovitý Svazek: 7 Strana: 0362
Porovitý, porös. P. stěna, látky. ZČ,

237061   Porovitý Svazek: 10 Strana: 0282
Porovitý, Plnění p-tého dřeva. Vz KP. XI. 53.

237062   Porovnací Svazek: 2 Strana: 0769
Porovnací, vergleichend, šp. m.: srovná- vací. Jg. P. mluvnice. Vz Porovnavací.

237063   Porovnačné Svazek: 2 Strana: 0769
Porovnačné, ého, n., die Abfindungs- summe. Rk.

237064   Porovnalosť Svazek: 2 Strana: 0769
Porovnalosť, i, f., chybně m.: srovnalosť, die Uibereinstimmung. Měst. bož.

237065   Porovnání Svazek: 2 Strana: 0769
Porovnání, n. Vz Porovnati. Der Ver- gleich, die Beilegung. J. tr., V. P. mezi sebou udělati. V. Přijde-li k přátelskému p. D. P. zavrci. Kom. Stalo se mezi nimi p. Ros. P. se učinilo tak, aby vlci syti byli a kozy v cele zůstaly (aby strany spokojeny byly.). Jg. Krátké p. lepší než dlouhé sporování. Č. Přá- telské p. = smír. Nz. — Často chybně kla- deme porovnání m.: přirovnání, srovnání, příměr, vz Porovnati. Brs. 129. U p. s vel- rybou jak malinká jest myš! šp. m.: proti velrybě. Km.

237066   Porovnání Svazek: 7 Strana: 0362
Porovnání, der Ausgleich. — P. m.: srovnání. P. pramenů. Sf. Strž. I. 12. P. ně- čeho s něčím m.: srovnání, přirovnání. Vz Porovnati (konec dod.). — Sš. I. 64. Cf. Km. 1877. 20., Ht. Brs. 163.

237067   Porovnání Svazek: 9 Strana: 0240
Porovnání. V p. ke francouzské jemnosti (m. přirovnání). Pal. Děj. II. 2. 336.

237068   Porovnaný Svazek: 7 Strana: 0362
Porovnaný, beigelegt. Přišel na p-nou (se porovnat). Us. Frch. — P. m.: srovnaný, přirovnaný, verglichen. Cf. Porovnati. Shoda mezi předmětem p-ným a porovnávacím vztahuje se jen k některým vlastnostem. Mus. 1880. 426. — Šim. 79.

237069   Porovnatel, porovnavatel Svazek: 2 Strana: 0770
Porovnatel, porovnavatel, e, m., der Vergleicher, Beileger, Schiedsrichter. Ros.

237070   Porovnatelnosť Svazek: 7 Strana: 0362
Porovnatelnosť, i, f. = srovnatelnosť, die Vergleichbarkeit. Pdl., Kutn.

237071   Porovnatelný Svazek: 2 Strana: 0770
Porovnatelný, smiřitelný, vergleichbar. Šm.

237072   Porovnati Svazek: 2 Strana: 0770
Porovnati, porovnávati, smířiti, smluviti, s-, vy-, urovnati, vergleichen, beilegen, durch einen Vergleich aussöhnen. V. — co: při, D., nedorozumění, Sych., nepřátelství, V., strany. Šm. — čeho. Císař jel do Říma, aby toho sváru porovnal. Háj. — co čím: smír- ným způsobeni, im friedlichen Wege aus- gleichen. J. tr. — koho jak. Aby je po- rovnal podlé své libosti. Er. P. 348. — se. Nemohou se p. Us. Dch. —- se s kým oč. Kdo se s kým oč porovnal, plniti má. Kom. S bratrem se porovnají. Us. Kdo se s kým oč porovnal, tomu státi sluší k smlouvání. Rb. P. se oč. Žer. Záp. II. 8tí. Kteříž by se s nimi o prodaj a koupi porovnali. Nar. o h. a k. P. se s kým. J. tr. Až se se světem porovnám. Na Ostrav. Tč. — Porovnali se mezi sebou. Kom. — Pozn. Ve smyslu při- rovnati, srovnati co s čím, vergleichen, se tohoto slovesa neužívalo, užívání slovesa porovnati u významu tomto teprva v novější době se zmáhá a jest dle Brs. 129. chybné.

237073   Porovnati Svazek: 7 Strana: 0362
Porovnati. P. někoho s někým o něco. Výb. II. 1243. — čeho kde. Zda bychom těch věcí mezi sebú p-li. Arch. VIII. 89.— Pozn. U Šf. znamená p. často přirovnati, srovnati, ale on mívá také srovnati. — Šf. I. 71., 72., III. 13. 15. a j. — Šim. 79.

237074   Porovnati Svazek: 8 Strana: 0571
Porovnati. Podle zámožnosti své o něco s někým na 10 zl. se p. Tov. kn. 99.

237075   Porovnati se oč Svazek: 9 Strana: 0240
Porovnati se oč = smluviti. Mart. S. 49. — co s čím místo srovnati, vergleichen už často počátkem XVIII. stol. ku př. ve Fisch. Hosp. (17(6. ).

237076   Porovnávací Svazek: 7 Strana: 0363
Porovnávací m.: srovnávací. P. anato- mie, Osv., přehled, věty, spojky. Křn.

237077   Porovnávací, porovnavací Svazek: 2 Strana: 0770
Porovnávací, porovnavací, k porovnání sloužící, zum Ausgleiche dienend. P. liší se od srovnávací, vz Porovnati a Srovnati.Vz -cí.

237078   Porovnávka Svazek: 7 Strana: 0363
Porovnávka, y, f. = páska, čára na stě- nách u země, která se černem n. modrem naličuje a stěnu urovnává. U Uher. Hrad. Tč.

237079   Porovné Svazek: 2 Strana: 0770
Porovné, ého, n. = peníze, které 2 strany po hádce se smířivše dávají na propití na důkaz, že se porovnaly. Obyč. dává každá strana stejný díl. Na Želiv. Sř.

237080   Porovník Svazek: 2 Strana: 0770
Porovník, u, m. Parallelogram, n. Šm.

237081   Porovnosť Svazek: 2 Strana: 0770
Porovnosť, i, f., der Parallelismus. Šm.

237082   Porovný Svazek: 2 Strana: 0770
Porovný, parallel. Šm.

237083   Porový Svazek: 2 Strana: 0770
Porový, Lauch-, vz Por. P. neb hadí česnek, allium scorodoprasum, der Schlangen- knoblauch. D.

237084   Porozběhlý. P Svazek: 10 Strana: 0282
Porozběhlý. P. vesnice. Hlk. XI. 63.

237085   Porozběhnouti se, porozbíhati se Svazek: 2 Strana: 0770
Porozběhnouti se, porozbíhati se, ein wenig aus einander laufen. Všeci se poroz- běhli. Us. Tč. Vz Po-.

237086   Porozbírati Svazek: 2 Strana: 0770
Porozbírati, nach einander wegnehmen. Jg.

237087   Porozdati Svazek: 7 Strana: 0363
Porozdati, porozdávati, nach und nach vertheilen. - co komu. Us.

237088   Porozděliti Svazek: 2 Strana: 0770
Porozděliti, il, en, ení, ein wenig theilen. Dch.

237089   Porozdílnu Svazek: 2 Strana: 0770
Porozdílnu něco vydati, an verschiedenen Orten. Schön, exc.

237090   Porozdrážditi Svazek: 7 Strana: 0363
Porozdrážditi, ein wenig aufreizen. Šm.

237091   Porozdrobiti Svazek: 2 Strana: 0770
Porozdrobiti, il, en, ení, nach einander zerbröseln, zerstückeln. — co nač : na drobné částky. Puch.

237092   Porozedříti Svazek: 2 Strana: 0770
Porozedříti, dru, dřel, en, ení, porozdí- rati, ein wenig zerreissen, aufreissen. — čeho. On ještě porozedřel šatu, aby (smrť) lépe tre- fiti mohla. Kon. o smrt.

237093   Porozejíti se Svazek: 7 Strana: 0363
Porozejíti se, nach und nach auseinander- gehen. P. se po zemi.

237094   Porozeňátko Svazek: 2 Strana: 0770
Porozeňátko, a, n., ein neugeborenes Kindlein. Na Ostrav. Tč.

237095   Porozenec Svazek: 2 Strana: 0770
Porozenec, nce, m., das geborene Kind. Máti také p-ce, který jí z mládí odumřel, pláče. Sš. Hc. 193.

237096   Porození Svazek: 2 Strana: 0770
Porození, n., das Gebären, die Geburt. V. Jsú bratři v duchovním p. Hus. I. 431. P. psotné, generatio pessima. BO.

237097   Porození Svazek: 7 Strana: 0363
Porození syna. Št. Kn. š. 80.

237098   Porozenice Svazek: 7 Strana: 1363
Porozenice, pl., f, genitalia, zastr. No- mencl.

237099   Porozený Svazek: 2 Strana: 0770
Porozený, geboren. P. ze mne. Let. Žena v loži ve čsti p. Alx.

237100   Porozený Svazek: 7 Strana: 0363
Porozený. Žena ve čsti p-ná. Alx. V. v. 72. (HP. 2.).

237101   Porozený Svazek: 9 Strana: 0240
Porozený. Člověk p. z ženy. Št. Bes. 56.

237102   Porozestříti Svazek: 7 Strana: 0363
Porozestříti, el, en, ení, ein wenig aus- breiten. Hlk.

237103   Porozháněti, ěl Svazek: 2 Strana: 0770
Porozháněti, ěl, ěn, ění, aus einander treiben. Us.

237104   Porozházeti Svazek: 2 Strana: 0770
Porozházeti, el, en, ení; porozhoditi, po- rozhazovati, aus einander werfen. — co po čem: hnůj po poli.

237105   Porozhlašovati Svazek: 7 Strana: 0363
Porozhlašovati, ein wenig verkünden. Bern.

237106   Porozhledlý Svazek: 10 Strana: 0282
Porozhledlý. Člověk národně p. Hlk. X. 166.

237107   Porozhlednouti se Svazek: 2 Strana: 0770
Porozhlednouti se, sich ein wenig um- sehen. — po čem: po dědicích. Kos. Ol. I. 276.

237108   Porozhodnouti co Svazek: 10 Strana: 0282
Porozhodnouti co. Krok. II. a. 9.

237109   Porozhodnouti se s kým Svazek: 9 Strana: 0240
Porozhodnouti se s kým. Pal. Záp. I. 114.

237110   Porozhorliti Svazek: 2 Strana: 0770
Porozhorliti, il, en, ení, ein wenig er- eifern.

237111   Porozhostiti, il Svazek: 2 Strana: 0770
Porozhostiti, il, stěn, ění, ein wenig la- gern. — koho (gt): cizích, hostů. Jg. — se kde: po celém domě.

237112   Porozhřáti, hříti Svazek: 2 Strana: 0770
Porozhřáti, hříti, hřeji, hřál, hřel a hříl, án, ání a en, ení, hřit, ití, et, etí, ein wenig durchwärmen. — koho čím: vínem.

237113   Porozcházeti se Svazek: 7 Strana: 0363
Porozcházeti se, ein wenig auseinander gehen. Bern.

237114   Porozchodiť Svazek: 8 Strana: 0300
Porozchodiť, porozejíti se. Cásť úradníctva sa porozchodila. Phl'd. 1896. 475. Cf. Poroz- cházeti se.

237115   Porozjařiti Svazek: 7 Strana: 0363
Porozjařiti, ein wenig aufregen, munter machen. Us.

237116   Porozjeti se Svazek: 2 Strana: 0770
Porozjeti se, ein wenig aus einander fahren. Us. Tč.

237117   Porozjíti Svazek: 7 Strana: 0363
Porozjíti, vz Porozejíti se.

237118   Porozjížděti se Svazek: 7 Strana: 0363
Porozjížděti se, nach und nach aus- einander fahren. P-li se po zemi na všecky strany.

237119   Porozkatiti Svazek: 7 Strana: 0363
Porozkatiti, ein wenig in Wuth ver- setzen. Šm.

237120   Porozkládati Svazek: 7 Strana: 0363
Porozkládati, vz Porozložiti. Po celém stole něco p. Us.

237121   Porozklenouti Svazek: 7 Strana: 0363
Porozklenouti, ein wenig rund herum- wölben. Šm.

237122   Porozkochati se Svazek: 2 Strana: 0770
Porozkochati se, sich ein wenig erfreuen. Tabl. poes.

237123   Porozkopávati Svazek: 7 Strana: 0363
Porozkopávati, ein wenig zergraben, zerstossen.

237124   Porozkošiti Svazek: 2 Strana: 0770
Porozkošiti, il, en, ení, sich ein wenig ergötzen. — s kým. Hlas.

237125   Porozkrájeti Svazek: 7 Strana: 0363
Porozkrájeti, ein wenig zerschneiden. Bern.

237126   Porozkrásti se Svazek: 2 Strana: 0770
Porozkrásti se, sich nach und nach weg- schleichen. Puch.

237127   Porozkročiti se Svazek: 7 Strana: 0363
Porozkročiti se, ein wenig vor-, aus- schreiten. P-čil sa a nastavil sluch. Phľd. X. 163.

237128   Porozkusovati Svazek: 7 Strana: 0363
Porozkusovati, nach und nach zerstük- keln. Orl. II. 260.

237129   Porozkvésti Svazek: 7 Strana: 0363
Porozkvésti, ein wenig aufblühen. Šm.

237130   Porozlehlý Svazek: 7 Strana: 0363
Porozlehlý, rings ausgedehnt. Šm.

237131   Porozlétati se Svazek: 7 Strana: 0363
Porozlétati se, auseinaderfliegen. Včely na všecky strany se porozletovaly. Phľd. VIII. 9.

237132   Porozlévati Svazek: 7 Strana: 0363
Porozlévati, ein wenig vergiessen. Bern.

237133   Porozlézti se Svazek: 10 Strana: 0282
Porozlézti se. Porozliezali se, ako raky z vreca. Slov. Rizn. 174.

237134   Porozličně Svazek: 10 Strana: 0282
Porozličně něco vykládati. Tbz. V. 6. 445. To přišlo z soli nebo p. Nár. list. 1890. č. 242.

237135   Porozličný Svazek: 7 Strana: 0363
Porozličný = hodně rozličný. U Chrud. Bačk.

237136   Porozlomovati Svazek: 7 Strana: 0363
Porozlomovati, ein wenig zerbrechen. Bern.

237137   Porozloučiti Svazek: 7 Strana: 0363
Porozloučiti, ein wenig trennen, schei- den. Hol. 21.

237138   Porozloupnouti Svazek: 10 Strana: 0282
Porozloupnouti = drobet rozloupnouti. Us.

237139   Porozložiti Svazek: 2 Strana: 0770
Porozložiti, ein wenig aus einander legen. — co. Vůkol klid přelibé žezlo porozložil. Sš. Bs. 19.

237140   Porozmazovati Svazek: 7 Strana: 0363
Porozmazovati, ein wenig zerschmie- ren. Bern.

237141   Porozměřiti Svazek: 7 Strana: 0363
Porozměřiti, ein wenig ausmessen. Šm.

237142   Porozmetati Svazek: 7 Strana: 0363
Porozmetati, ein wenig auseinander wer- fen. Bern.

237143   Porozmluviti Svazek: 2 Strana: 0770
Porozmluviti, il, ení, eine Weile sich unterreden. — s kým. Kom. — o čem. Us.

237144   Porozmnožiti Svazek: 7 Strana: 0363
Porozmnožiti něco, ein wenig vermeh- ren. Mus.

237145   Porozmokati Svazek: 7 Strana: 0363
Porozmokati, ein wenig weich weiden. Bern.

237146   Porozmysliti Svazek: 2 Strana: 0770
Porozmysliti, il, en, ení, ein wenig über- legen. — (co) s kým. Porozmyslím s po- duškou, potom se poradím s ženuškou. C M. 392.

237147   Poroznésti Svazek: 2 Strana: 0770
Poroznésti, porosnášeti, ein wenig aus einander tragen. — co: psaní, noviny. Tč.

237148   Poroznítiti Svazek: 2 Strana: 0770
Poroznítiti, il, cen, ení, ein wenig ent- zünden. — koho, se k čemu : k boji, čím: myšlénkou na milou vlasť. — se kdy: v prch- livosti. Solf.

237149   Porozohniviti Svazek: 7 Strana: 0363
Porozohniviti, ein wenig entflammen. Hol.

237150   Porozovati Svazek: 10 Strana: 0282
Porozovati, gignere. Ev. olom 69. 140. Sr. Poroditi, Chč. S. I. 42a.

237151   Porozpáliti Svazek: 7 Strana: 0363
Porozpáliti, ein wenig erhitzen. Bern.

237152   Porozpěstiti Svazek: 2 Strana: 0770
Porozpěstiti, il, ěn, ění, drobet rozpě- stiti, erheitern. — koho. Či skřivánči zpěv tě porozpěstil? Sš. Bs. 180.

237153   Porozpiatý Svazek: 9 Strana: 0458
Porozpiatý. P. kabátec. Jrsk. XI. 54.

237154   Porozplašiti Svazek: 7 Strana: 0363
Porozplašiti, ein wenig auseinander scheuchen. Mor celé kollegium na čas po- rozplašil. Pal. Rdh. I. 269.

237155   Porozplétati Svazek: 7 Strana: 0363
Porozplétati, nach und nach aufflechten, entwinden. Bern.

237156   Porozploditi Svazek: 2 Strana: 0770
Porozploditi, il, zen, ení, ein wenig ver- mehren, fortpflanzen, ableiten. Marek.

237157   Porozplývati se Svazek: 7 Strana: 0363
Porozplývati se, nach und nach zer- gehen, zerschmelzen.

237158   Porozposýlati Svazek: 2 Strana: 0770
Porozposýlati, nach und nach verschic- ken. Koll.

237159   Porozpouštěti se Svazek: 7 Strana: 0363
Porozpouštěti se, nach und nach zer- fliessen.

237160   Porozprávční Svazek: 10 Strana: 0652
Porozprávční, n. Vydal se k p. s vo- liči Tk. Pam. II. 70.

237161   Porozprávěti Svazek: 2 Strana: 0770
Porozprávěti, ěl, ění, ein wenig plaudern, sich unterreden. Ros. — si o čem s kým. Sych.

237162   Porozprchati se Svazek: 7 Strana: 0363
Porozprchati se, nach und nach aus- auseinander laufen. Bern.

237163   Porozprchlý. P Svazek: 10 Strana: 0282
Porozprchlý. P. jiskry. Hlk. X. 114.

237164   Porozpůjčiti Svazek: 7 Strana: 0363
Porozpůjčiti, nach und nach leihen. — co komu. Us.

237165   Porozpukati se Svazek: 2 Strana: 0770
Porozpukati se, nach und nach bersten, aufspringen.

237166   Porozrážeti Svazek: 2 Strana: 0770
Porozrážeti, el, en, ení, ein wenig aus einander schlagen.

237167   Porozrytý Svazek: 7 Strana: 0363
Porozrytý, ein wenig durchwühlt. Dub bleskem p-tý. Čch. Bs. 105

237168   Porozsaditi Svazek: 2 Strana: 0770
Porozsaditi, il, zen. ení, ein wenig aus einandersetzen, zersetzen. Techn.

237169   Porozsedlosť Svazek: 2 Strana: 0770
Porozsedlosť, i, f., kleine Ritze.

237170   Porozsedlý Svazek: 2 Strana: 0770
Porozsedlý, ein wenig klüftig, ritzig.

237171   Porozsouditi Svazek: 8 Strana: 0300
Porozsouditi. I toho pilně p-dě. Bl. Gr. 93.

237172   Porozstaviti Svazek: 7 Strana: 0363
Porozstaviti, ein wenig auseinander stellen. Šm.

237173   Porozstoupiti se Svazek: 7 Strana: 0363
Porozstoupiti se, ein wenig auseinander treten. Šm.

237174   Porozstřihovať Svazek: 7 Strana: 0363
Porozstřihovať, ein wenig zerschneiden.

237175   Porozstupovat se Svazek: 7 Strana: 0363
Porozstupovat se, ein wenig ausein- ander treten.

237176   Porozsudek Svazek: 7 Strana: 0363
Porozsudek, dku, m., der Kettenschluss, Sorites. Šm.

237177   Porozsuzovati Svazek: 7 Strana: 0363
Porozsuzovati, ein wenig entscheiden Bern.

237178   Porozsýlati něco někam Svazek: 2 Strana: 0770
Porozsýlati něco někam, versenden, verschicken. Tč.

237179   Porozsýpati Svazek: 2 Strana: 0770
Porozsýpati, hie u. da, zerstreuen. Koll.

237180   Porozsypati co Svazek: 9 Strana: 0240
Porozsypati co. Zát. Př. 167a.

237181   Porozšířiti Svazek: 2 Strana: 0770
Porozšířiti, il, en, ení; ein wenig breiter machen, verbreiten. — co: dům, zahradu. — co oč: dům o 2 sáhy. — co čím: evan- gelium svými slovy. Br.

237182   Poroztáčeti Svazek: 7 Strana: 0363
Poroztáčeti, ein wenig aufwinden.

237183   Poroztáhnouti Svazek: 2 Strana: 0771
Poroztáhnouti, hnul a hl, ut, utí žen, ení, ein wenig aus einander ziehen. Cyr.

237184   Poroztékati se Svazek: 7 Strana: 0363
Poroztékati se, langsam zerfliessen. Bern.

237185   Poroztloukati Svazek: 7 Strana: 0363
Poroztloukati, langsam zerschlagen. Bern.

237186   Poroztrhovati Svazek: 7 Strana: 0363
Poroztrhovati, langsam zerreissen. Bern.

237187   Poroztrousiti Svazek: 7 Strana: 0363
Poroztrousiti, ein wenig auseinander streuen. — kde. Těliska hmatací jsou velmi nestejně p-šena na povrchu těla. Dk. P 17. Po zemi p. Dk

237188   Poroztržený Svazek: 10 Strana: 0282
Poroztržený. 1519. Arch. XXI. 124.

237189   Poroztřásti Svazek: 7 Strana: 0363
Poroztřásti, ein wenig auseinander schüt- teln. Čch. Bs. 175.

237190   Porozumění Svazek: 2 Strana: 0771
Porozumění, n., das Verstehen. K p. těžký, nesnadný. V. — P., srozumění, das Einverständniss. V dobrém p. s někým býti. Us. P. s někým míti, v p. státi. Šra.

237191   Porozuměný Svazek: 7 Strana: 0363
Porozuměný. Dáti někomu něco na po- rozuměnou, Einem etwas begreiflich machen. Dch.

237192   Porozuměti Svazek: 2 Strana: 0771
Porozuměti, ěl, ěn, ění; porozumívati. P. = rozumem pochopiti, pojíti, verstehen, fassen, sich in etwas finden; domýšleti se, hádati, poznati, erkennen, merken, inne werden, schliessen. V. — abs. Lépe poroz- umívám. D. Když jsem porozuměl (zpozo- roval), že utekl. Ros. — komu, čemu. Kdo vám porozumí, když přes potřebu poněm- čile hovoříte. Sych. Nyní tomu porozumívám. Ros. Porozuměl mu dobře. Tomu Tissa po- rozuměv a usmysliv sobě umluví sa. Let. 24. — co z čeho: z něčí řeči, Sych., z psaní. D. Porozuměli jsme z řečí vašich, že ty věci tak samy v sobě jsou. Čr. — na čem. On na těch slovích porozuměl (= z těch slov). Troj. Na prvních vašich řečích jsem poroz- uměl. BN. — po čem. Po skutku lidé tvému smýšlení porozumějí. Mudr., Mk. — se s kým (srozuměti, sich mit Jemanden verstehen, Ein- verständniss haben). L.

237193   Porozuměti Svazek: 7 Strana: 0363
Porozuměti. Št. Kn. š. 1., 180. — čemu jak. Dobře, snadno něčemu p. Mus. Byli bychom si dobře p-li (se shodli). Frch. — o čem odkud, kde. O vašem zdraví z no- vin sem p-měl. Žer. 22. O tom v listě šířeji p-te. NB. Tč. 151. — komu v čem. Aby lidé p-li v těch třech věcech trojici svaté Št. Kn. š. 25.

237194   Porozuměti Svazek: 8 Strana: 0300
Porozuměti. P-li o slově, jenž bylo po- věděno o dítěti. Ev. seit. 6. Luc. 2. 17.

237195   Porozuměti Svazek: 10 Strana: 0282
Porozuměti. Porozuměli se mezi sebou dobrovolně (shodli se). 1723. Mtc. 1903. 17.

237196   Porozuměti čím Svazek: 9 Strana: 0240
Porozuměti čím. Když srdcem p-mí. Hlk. Več. 41.

237197   Porozumitelnosť Svazek: 2 Strana: 0771
Porozumitelnosť, i, f., pochopitelnost, Verständlichkeit, Begreifbarkeit, f. Ros.

237198   Porozumitelný Svazek: 2 Strana: 0771
Porozumitelný, pochopitelný, verständ- lich, begreiflich. Ros.

237199   Porozumívání Svazek: 2 Strana: 0771
Porozumívání, m., die Verständigung, das Verstehen, Schliessen. Zdali p. sobě děje se se snadností. Trest. zák.

237200   Porozutíkati se Svazek: 7 Strana: 0363
Porozutíkati se, nach und nach aus- einander lauten Bern.

237201   Porozvázati Svazek: 2 Strana: 0771
Porozvázati, váži, al, ání. ein wenig lösen. — co: pytel kupci, öffnen.
Porozvážiti, ein wenig überlegen.

237202   Porozvážiti Svazek: 8 Strana: 0300
Porozvážiti něco zdravě. Abrah. z Günter. 1605.

237203   Porozvážiti Svazek: 9 Strana: 0240
Porozvážiti. Toho trhu mezi nimi p-živ. Arch. XVIII. 536. P-živše toho s pitností. 1491. Ib. 365.

237204   Porozveseliti Svazek: 2 Strana: 0771
Porozveseliti, ein wenig erheitern. Porozviti, viji, il, it, ití; porozvinouti, ul, ut, utí; porozvíjeti, ein wenig entfalten. - se. Růže se porozvíjí, blüht ein wenig auf. Toms. — se čím. Stromy velikým te- plem už se porozvily. — co kde: obrázek před očima. Kos. Ol. I. 143.

237205   Porozvilý Svazek: 7 Strana: 0363
Porozvilý, ein wenig entwickelt. P. ňa- dra. Čch. L. k 18.

237206   Porozvinutě Svazek: 7 Strana: 0363
Porozvinutě a určitě se vyjádřiti, aus- führlich. Šf. III. 389.

237207   Porozvitý Svazek: 7 Strana: 0363
Porozvitý, ein wenig aufgeblüht. P poupě. Osv.

237208   Porozvrci Svazek: 2 Strana: 0771
Porozvrci, vz Vrci, ein wenig aus ein- ander werfen; repartiren. Ros.

237209   Porozvrhnouti Svazek: 7 Strana: 0363
Porozvrhnouti, vz Porozvrci. — něco več: ve 2 díly. Us.

237210   Porozvyrůsti Svazek: 2 Strana: 0771
Porozvyrůsti, nach und nach aufwach- sen. Děvčata porozvyrostla z dětinského věku. Us. Tč.

237211   Porozvyvdati se Svazek: 2 Strana: 0771
Porozvyvdati se, nach und nach sich verheirathen. Us. Tč.

237212   Porožka Svazek: 2 Strana: 0771
Porožka, y, f., ceratopogon, hmyz. Krok.

237213   Porožník Svazek: 2 Strana: 0771
Porožník, u, m., koutník, kování do rohu oken, der Winkelhaken. Čsk., Hk.

237214   Porsán Svazek: 2 Strana: 0771
Porsán, u, m., achillea ptarmica, das Niese- kraut. D.

237215   Porsena Svazek: 2 Strana: 0771
Porsena, y, m., král klusijský v Etrurii. Vz S. N.

237216   Poršova Svazek: 2 Strana: 0771
Poršova, Porstendorf, ves u Mor. Tře- bové. PL.

237217   Port Svazek: 2 Strana: 0771
Port, u, m., z lat., přístav (mořský), der Hafen. V., Br.

237218   Porta Svazek: 2 Strana: 0771
Porta, y, f., z něm. Borte, obruba, okra- jek, prým. D.- P., z lat., brána, die Pforte. P. osmanská n. vysoká = vláda turecká. Vz S. N.

237219   Porta Svazek: 7 Strana: 0363
Porta = nosení (dítěte v životě). (Když Maria) čistú portu dokonala. Sv. ruk. 62,

237220   Porta Svazek: 8 Strana: 0300
Porta. Lekká (lehká) p. pujdze do čorta. Šariš. Phľd. 1895. 377.

237221   Porta Svazek: 9 Strana: 0240
Porta, v, f. = nábytek, nabylá věc. Sár. Zát. Př. 174a.

237222   Porta Svazek: 10 Strana: 0282
Porta, y, f. P. Maria sluchem jest byla počala, čistú portů dokonala. Vít. 21a, v. 110. Dle Mš. = vulva; vateň.

237223   Portagrešle Svazek: 2 Strana: 0771
Portagrešle, e, f. Potká-li někdo kmotra jdoucího ode křtu, chce na něm p-šli zpro- pitného. U Šumberka na Mor. Tš.

237224   Portal Svazek: 2 Strana: 0771
Portal, u, m., z lat. porta (dvéře, vrata), veliká obyčejně architektonicky ozdobená vrata hlavní vchod činící, obyč. v průčelí. S. N. Die Haupt-, Prachtthür, das Portal. Vz Kostel.

237225   Portala Svazek: 8 Strana: 0300
Portala m. bordura, b v p. Dšk. Jihč. I. 22.

237226   Portáš Svazek: 2 Strana: 0771
Portáš (fortáš, portovní), e, m. Portášové = valašští pasekáři v 17. stol. na Mor. k tomu účelu sestavení, aby východních hranic Mo- ravy na útraty zemské proti uherským po- vstalcům a později proti loupežníkům stľáhli. Sbor tento zanikl r. 1829. Bdl., Bkř. P-vé hiessen jene walachischen Unterthanen, welche gegen die Landschädiger u. Räuber gedungen wurden. Vz Gl. 254. Portášský sbor, vz Portáš. Bdl.

237227   Portáš Svazek: 7 Strana: 0363
Portáš. Cf. Brt. L. N. 167.

237228   Portáš Svazek: 8 Strana: 0300
Portáš, nyní = četník. Val. Nár. list. 1893. č. 274.

237229   Portášové Svazek: 9 Strana: 0240
Portášové. Vz Čes. 1. VI. 577.

237230   Portášové Svazek: 10 Strana: 0282
Portášové. Vz o nich v Vck. Vset. 90. až 95.

237231   Portatile Svazek: 9 Strana: 0240
Portatile (altare) = přenášeti oltář. Us.

237232   Porte Svazek: 2 Strana: 0771
Porte épée (fr., portepé), v obec. mluvě ; portupé, třapec k šavli. Rk. Vz S. N. Die Degenquaste.

237233   Porte-épée Svazek: 9 Strana: 0240
Porte-épée. Vz předcház. Jimač.

237234   Portefeuille Svazek: 2 Strana: 0771
Portefeuille (fr., portfelj), tobolka na listy, die Brief-, Schrifttasche. —• P., obor činnosti přikázaný některému ministru, úřad ministerský. P. financí, války atd. P. nabíd- nouti, zamítnouti. S. N. Ministr bez p-lu = ministr poradní. Rk.

237235   Portefeuille Svazek: 10 Strana: 0282
Portefeuille, fr. Bankovní, eskomptní, směneční p. Nár. list. 1903. č. 284. 21., 174. 5.

237236   Portel Svazek: 9 Strana: 0240
Portel, u, m. = látka na živůtek, šněro- vačku. Hoř. 212.

237237   Portelový Svazek: 8 Strana: 0300
Portelový. P. šátek na krk. Vykl. Svat. 45. Cf. Porter.

237238   Portemonnaie Svazek: 2 Strana: 0771
Portemonnaie (fr., portmoné), tobolka na peníze. Rk.

237239   Porter Svazek: 2 Strana: 0771
Porter, u, m., druh angl. těžkého piva. Vz S. N. -- P., tkanina hedvábná květo- vaná. Damask a porter. Plk.

237240   Porter Svazek: 8 Strana: 0300
Porter, u, m. Sukně z porteru. NZ. III. 323. (r. 1784.).

237241   Porterovy Svazek: 8 Strana: 0300
Porterovy. P. kožich. 1784. NZ. III. 323.

237242   Porteur Svazek: 7 Strana: 0363
Porteur, fr. = nosič, vlastník, der Trä- ger, Inhaber. Au p. = listina (úpis, obligace, směnka), která nezní na určité jméno a již vyplatiti může každý její vlastník. Kh.

237243   Portici Svazek: 2 Strana: 0771
Portici (it., Portiči), králův letohrádek u Neapole. Vz S. N.

237244   Portieka Svazek: 8 Strana: 0300
Portieka, y, f. = zboží. Na Slov. Zátur.

237245   Portier (fr Svazek: 2 Strana: 0771
Portier (fr., portjé, a to z lat.), v obec. mluvě portýr, vrátný, der Thürsteher, Pfört- ner. Rk.

237246   Portiere Svazek: 10 Strana: 0282
Portiere (portjer), fr. = vrátná, portiéra = závěsa, opona u dveří. Ott. XX. 262. Lat- ková portiéra. Nár. list. 1903. č. 347. 18.

237247   Portik-us Svazek: 2 Strana: 0771
Portik-us, u, m., lat., sloupová síň, slou- pořadí, Säulengang, m., Säulenhalle, f. Cf. Poikile.

237248   Portiunkula Svazek: 10 Strana: 0282
Portiunkula, y, f., z lat. Vz Porciunkula.

237249   Portka Svazek: 10 Strana: 0282
Portka, y, f. zdrobn. něm. Borte.

237250   Portky Svazek: 2 Strana: 0771
Portky, pl., f. = kalhoty, die Hose. U Ostrav. Mtl. Portlandský cement, vz KP. III. 31. Portmonka, y, f. = portemonnaie.

237251   Portle Svazek: 10 Strana: 0282
Portle, ete, n., pl. portlata = porträt, podobizna. Dšk. Km. 21.

237252   Portmis, u Svazek: 7 Strana: 0363
Portmis, u, m. Co se přivezlo broskví, p-su . . . Sdl. Hr. VII. 6.

237253   Portmonka Svazek: 10 Strana: 0652
Portmonka, ?, f., vz Kokoška rostl.

237254   Portna Svazek: 10 Strana: 0282
Portna, y, f., z lat. = brána. Baw. J. v. 430. 1536.

237255   Portně Svazek: 2 Strana: 0771
Portně, pl., f. = porty, die Borten. Na Slov.

237256   Porto Svazek: 2 Strana: 0771
Porto, it. a to z lat., plat za poslané zboží n. psaní, poštovné, listovné (?. listovní), das Brief-, Postgeld, der Botenlohn. Rk.

237257   Portofrei Svazek: 2 Strana: 0771
Portofrei, prosto poštovného. Dch.

237258   Portorico Svazek: 8 Strana: 0300
Portorico, druh doutníků. Us.

237259   Portovaný Svazek: 7 Strana: 0363
Portovaný, verbrämt. Klobúček p-ný a boty s ostruhami. Sš. P. 504.

237260   Portovati se Svazek: 10 Strana: 0282
Portovati se = hádati se. Jrsk. XIII. 3. 293.

237261   Portrait Svazek: 2 Strana: 0771
Portrait, (fr., portré, n., v obec. mluvě: portrét, u, m.,poltré), podobizna, das Bildniss, Brustbild. Rk.

237262   Portraitista Svazek: 7 Strana: 0363
Portraitista, y, m., pl. -sté = malíř podobizen, der Portraitmaler. Us. Pdl.

237263   Portraitní Svazek: 10 Strana: 0282
Portraitní plastika, Nár. list. 1903. č. 347. 17. P. umění. Nár. list. 1904. 100. 13. P. studie v. Zvon V. 520.

237264   Portraitnictví Svazek: 7 Strana: 0363
Portraitnictví, n., die Portraitmalerei. Nz.

237265   Portsmouth Svazek: 2 Strana: 0771
Portsmouth (Portsmauz), a, m., mě. v An- glii. Vz S. N. 1. Portugal, u,m., ženská sukně s kolem.V. 2. Portugal, a, m., Portugalec, lce, Por- tugez, a, m., der Portugiese.

237266   Portugalsko, a Svazek: 2 Strana: 0771
Portugalsko, a, n., Portugaly, dle Do- lany, západně od Španělska, Portugal.Vz S. N. Sel by za krejcar do Portukálu (= daleko). Us. u N. Paky. Hlr.

237267   Portugalský Svazek: 2 Strana: 0771
Portugalský, portugiesisch. Portugalské víno, Portugieser (Vöslauer). Šk.

237268   Portukál Svazek: 2 Strana: 0771
Portukál, a, m., lhář a podvodník. Na mor. Zlínsku. Brt.

237269   Portukal Svazek: 10 Strana: 0282
Portukal, u, m., vz Partikal.

237270   Portulak Svazek: 2 Strana: 0771
Portulak, u, m.,portulaca, šrucha, rostl. šruchovitá. Vz Čl. Kv. 305. Vz Šrucha.

237271   Portulák Svazek: 7 Strana: 0364
Portulák. Cf. Rstp. 640., Mllr. 82. — Portulák, a, m = taškář. Brt.

237272   Portulan Svazek: 7 Strana: 0364
Portulan, a, m., os. jm. Tk. V. 255.

237273   Portutiti Svazek: 8 Strana: 0300
Portutiti něco. KP. VIII. 50.

237274   Portuťovací Svazek: 2 Strana: 0771
Portuťovací voda, das Quickwasser. Techn.

237275   Portuťovati, portutiti, il Svazek: 2 Strana: 0771
Portuťovati, portutiti, il, ěn, ění, rtutí upraviti, quicken. Jg. Portýr, vz Portier.

237276   Portviš Svazek: 10 Strana: 0282
Portviš, e, na., z něm. Chodí, ako keby bol p. (smeták) zjedol (rovně, pyšně). Mus. slov. VIII. 27.

237277   Portyrovati Svazek: 2 Strana: 0771
Portyrovati, portami osaditi, portiren — co: klobouk. Us.

237278   Porub Svazek: 2 Strana: 0772
Porub, u, m., vrubovka, rabuše, Šm., na Slov. = vrub, das Kerbholz. — P., rozdě- lení, ku př. p. daně, die Reparation. Na Slov. Bern., Plk.

237279   Porub Svazek: 7 Strana: 0364
Porub = výrub, der Aushau. Sl. les. Cf. Povrub.

237280   Porub Svazek: 8 Strana: 0300
Porub, u, m. = daň, zastr. Phl'd. 1893. 629.

237281   Porub Svazek: 9 Strana: 0240
Porub = plat. Poruby do královské ko- mory platiti. 1498. Arch. XVIII. 60.

237282   Poruba Svazek: 2 Strana: 0772
Poruba, y, f. = paruba, paseka, Gehau, n. Zř. těš. — P., der Abbauort, Abbau, Ver- hau, v horn. Hř., Bc. — P., ves ve Slezsku v Klimkovsku. — P., Pilgersdorf, ves v prus. a rakous. Slezsku. Vz S. N. — P., ves u Hranic na Mor. PL.

237283   Poruba na holo Svazek: 10 Strana: 0282
Poruba na holo = zporážení všeho stromoví na lesní ploše. Ott. XX. 287. P. = seč. Šb. D. 60.

237284   Porubání Svazek: 2 Strana: 0772
Porubání, n., das Gemetzel. I by klání i by p. Rkk.

237285   Porubänka Svazek: 10 Strana: 0282
Porubänka, y, f. = potok, přítok Ora- vice na Slov. Sb. sl. 1901. 162.

237286   Porubaný Svazek: 8 Strana: 0300
Porubaný, ého, m. = přítok Ostravice ve Frýdecku. Věst, opav. 1893. 12.

237287   Porubati Svazek: 2 Strana: 0772
Porubati, vz Poroubiti.

237288   Porúbati Svazek: 2 Strana: 0774
Porúbati, vz Porouhati.

237289   Porubčí Svazek: 8 Strana: 0300
Porubčí, ího, m. = sběratel daní, Steuer- einnehmer, m. zastr. Phľd. 1893. 629.

237290   Porubčík Svazek: 8 Strana: 0300
Porubčík, vz předcház. Porubčí. — P. = potok u Bruzovic na Frýdecku. Věst, opav. 1893. 12.

237291   Porubení Svazek: 10 Strana: 0282
Porubení, n. = posečeni. Ott. XX. 287. Sr. Poruba.

237292   Porubiska Svazek: 7 Strana: 0364
Porubiska, pl., n. = několik domkův u Vsetína.

237293   Porubisko Svazek: 2 Strana: 0772
Porubisko, a, n., místo v lese, kde stromy porubány, posekány jsou. Vz Poruba. U Pří- bora, Mtl.

237294   Porubiště Svazek: 7 Strana: 0364
Porubiště, ě, n., der Verhau. Hrbk.

237295   Porubiti Svazek: 10 Strana: 0282
Porubiti = posekati. Pel. XVI. Sr. Po- rubati.

237296   Porubjáci Svazek: 7 Strana: 0364
Porubjáci, pl., m. = paseky (u Porub- jáků) u Zašové. Vck.

237297   Porubky Svazek: 7 Strana: 0364
Porubky, pl., f. = paseky u Zašové. Vck.

237298   Porublisko Svazek: 7 Strana: 0364
Porublisko, a, n. = les u Bilovce ve Slez. Šd.

237299   Porubní Svazek: 7 Strana: 0364
Porubní. P. pole, patro, pilíř. Hř.

237300   Porubní Svazek: 8 Strana: 0300
Porubní, ího, m. = podpodůlní. Ott. XI. 607. b.

237301   Porubní, -ný Svazek: 2 Strana: 0772
Porubní, -ný, Abbau-. P. střída, -strecke, f., (-ort, m.), havíř (rubač), der Abbauhauer, předek, -ort, úkol, -gedinge, n., v horn., Hř., Bc., bok n. stěna, -stoss. Bc.

237302   Porubník Svazek: 8 Strana: 0300
Porubník, u, m. = orubník. Vz Ott. XI. 420. b.

237303   Porubník Svazek: 10 Strana: 0282
Porubník, u, m. = vrubník, druh bednář- ského hoblíku. Ott. XX. 287.

237304   Porubovati Svazek: 8 Strana: 0300
Porubovati, rúbif = rozdeľovať pre celú obec určenú daň medzi jednotlivých jej oby- vateľov. Phľd. 1893. 629.

237305   Porubový Svazek: 2 Strana: 0772
Porubový, Abbau-. P. dřevení, -Zimme- rung, f., zdění, -mauerung, f. Bc.

237306   Poruby Svazek: 7 Strana: 0364
Poruby, pl., f. = les u Mříčí na Buděj. BPr

237307   Porúcati Svazek: 7 Strana: 0364
Porúcati. Vz Rúcati. — co kam. Mily listky posbiral a na Dunaj p-cal (pohodil). Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 50.

237308   Porúcati Svazek: 8 Strana: 0300
Porúcati. Sľuby sa p-ly (porušily); Ľúbosť p-la okúňavosť (porazila). Phľd. XII. 673., 712.

237309   Poructví Svazek: 2 Strana: 0772
Poructví, n., die Verwaltung, Machtbe- fugniss. Královští hradové od jeho p. již byli odlúčeni. Arch. ?. 71.

237310   Porucztvie Svazek: 9 Strana: 0458
Porucztvie m. poručství = závěť. 1431. Mšín. 15.

237311   Poruč Svazek: 7 Strana: 0364
Poruč, i, f., poruč, e, m., die Lehne, das Geländer Rk., Loos.

237312   Porúčanka Svazek: 7 Strana: 0364
Porúčanka, y, f., die Empfehlung, das Empfehlungsbillet. Nehledíc při obsazování uprázdněného místa na p-ky. Zbr.

237313   Porúčati Svazek: 7 Strana: 0364
Porúčati = poroučeti. Slov. Bern.

237314   Poručeji Svazek: 2 Strana: 0772
Poručeji = poroučím. Kat.

237315   Poručené Svazek: 7 Strana: 0364
Poručené, ého, n. = poručné. Slov. Bern.

237316   Poručenec Svazek: 2 Strana: 0772
Poručenec, nce, m., sirotek, der Empfoh- lene, Mündel, Waise. J. tr.

237317   Poručenec Svazek: 9 Strana: 0240
Poručenec, n??, m. Poruční k a jeho p. Ott. Říz. I. 157.

237318   Poručení Svazek: 2 Strana: 0772
Poručení, í, n., rozkázání, rozkaz, der Befehl, das Gebot. V. Z tvého p., na tvé p. V. P. vyšlo. D. P. se podrobiti. Sych. Čím p-ním, na čí p. se to deje? Ros. Vzhledše na jeho pilnosť, kterouž jest při tom napra- vování těch práv z p. našeho měl. Zř. F. I. Mluvil z p. pánů. Čr. — P., věc poručená, rozkaz, der Befehl. P. učiniti, udělati, vy- dati, zdíti, zříditi, vykonati, vyříditi; z p. vykročiti, vystoupiti; proti p. danému činiti; p. nenaplniti, V., nevykonati. Flav. P. dáti. Jg. — P., odevzdání k starosti, k ochraně, die Empfehlung. D. — P., odkázání, odkaz, das Vermächtniss. Plk. — P., poručenství. Proč bych já v tom p. byla. Kat. 278.

237319   Poručení Svazek: 7 Strana: 0364
Poručení. K p císaře. Mus 1880. 235.

237320   Poručení Svazek: 10 Strana: 0282
Poručení, n. = poddanosť. Pel. XVI.

237321   Poručenka Svazek: 7 Strana: 0364
Poručenka, y, f = svěřenka, die Mün- del. Pr. tr.

237322   Poručenkyně Svazek: 7 Strana: 0364
Poručenkyně, ě, f. = poručenka. Sá.

237323   Poručenský Svazek: 2 Strana: 0772
Poručenský, poručnický, Vormund-, Vor- mundschafts-, vormundschaftlich. Ros. P. do- hlídka (vrchní), kniha, peníze, soud, úřad, věc, záležitosť, J. tr., účet. Sp.

237324   Poručenství Svazek: 7 Strana: 0364
Poručenství. Dvoje jest v právě zem- ském p. Jedno p. pře, kdež kto s druhým súd maje, pře své, kohož se jemu zdá, učiní k soudu poručníka; jiné jest p. dětí a statku Vš. Jir. 250 Děkování z p. Vš. 276. Cf. Vš. 465., Cor. jur. IV. 3. 1. 418., IV. 3. 2. 432. — P. = rozkaz. Maje to p. Výb. II. 504. — P. = poslední vůle. ZN. Poslední mé p. Tov. 159. Žižka roznemohl se a p. učinil svým milým bratřím. Let. 64.

237325   Poručenstvo Svazek: 2 Strana: 0772
Poručenstvo, a, u. = poručenství. Jg.

237326   Poručený Svazek: 2 Strana: 0772
Poručený; poručen, a, o, befohlen; em- pfohlen, vermacht. Pánu Bohu poručeno. Us. Poručena někoho sobě míti. V. Věc nějakou poručenou sobě míti. V. S tím se vám po- ručeny činíme. Bl. 91., Apol. Račte mě míti poručena; někoho poručena činiti; list na poručenou. Šm. Můžeme tedy říkati: Činím se vám poručena, ač obyčejněji ří- káme: Poroučím se vám.

237327   Poručený Svazek: 7 Strana: 0364
Poručený. Konánie p-ho úřadu. Kor. 104.

237328   Porúčeti Svazek: 10 Strana: 0283
Porúčeti = poroučeti. Vz Poručiti.

237329   Poručí Svazek: 7 Strana: 0364
Poručí. Býti někomu k p. = k ruce Němc.

237330   Poručí Svazek: 9 Strana: 0240
Poručí, ?. Opírati se o p. Vyzov. Mus. ol. XIII. 32.

237331   Poručí, n Svazek: 2 Strana: 0772
Poručí, n., zábradlí u lávek přes vodu, das Geländer. Bc, Pk.

237332   Poručidlo Svazek: 2 Strana: 0772
Poručidlo, a, m., poslední vůle, das Te- stament. Slov. Koll.

237333   Poručík Svazek: 2 Strana: 0772
Poručík, a, m., po ruce, k ruce setníkovi, der Lieutenant. P. záložní, Reserve-Lieute- nant. Dch.

237334   Poručitel Svazek: 2 Strana: 0772
Poručitel, e, n., der Befehler. Sš. J. 25.

237335   Poručiti Svazek: 2 Strana: 0772
Poručiti, poruč, ruče (íc), il, en, ení; po- roučeti (zastr., ale u Uher. Hradiště na Mor. posud (Hý.): poroučati), 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; poroučívati, poručovati. P. = ode- vzdati, jako z ruky své jinému dáti a svěřiti, důvěřiti, übertragen, überlassen, heimstellen, empfehlen, anvertrauen;\přimlouvati se, schvá- liti někoho, empfehlen; rozkázati, rozkaz dáti, naříditi, uložiti, befehlen, schaffen, anordnen, gebieten; odkázati, poslední svou vůli ohlá- siti, testiren. Jg. — abs. Račte poroučeti. Us. Neporoučej, dokud neumíš poslouchati. Lb. — co. Co poroučíte V Was schaffen Sie? Dch. Mohú opravu na těch lesích p., komuž chtí. Půh. II. 450. — co, koho, se komu (k čemu): k vyřízení, k vykonání; radu svou jiným k uváženi poručil; někomu úřad p., království (správu jeho mu dáti); stádo ovcí vlku p.; hojení sebe lékaři poručil; se Bohu p. V. Ta obeslání (král) sám osobou svou slyšeti aneb komu jinému p. ráčí, über- tragen. Zř. F. I. Svůj statek někomu dáti, poručiti, odkázati. Tov. 158. Komu můž mě- štěnín své zbožie p. Sob. 88. Prohrá-li ten, který by poručil při. nemá ten, ktož vyhrá, k poručníku hleděti, Jemanden zu einem Pro- cesse bevollmächtigen. P. někomu úřad. Žer. Pečeť někomu p. neb dáti. Sob. 15. Poruč to vše Bohu. Dh. 10. Poručiv duši Bohu zemřel. Pass. 664. Jazyk váš várna poru- čiuju (doporoučím). Dal. 121. Kněžím svou duši p. Chč. 303. Tobě poručeju své děti. Dal. 60. Poručichu jej svatej Ludmile. Dal. 44. P. čertu duši. Chč. 298. P. ženu i sbožie svým věrným. Výb. II. 40. Pak múdřejším hrad poruči. Dal. 17. Komu jsi nás poručila? Er. P. 469. Ten póhon poručím muži svému. Půh. I. 134. Poroučím vás Bohu. ZN. Po- rúčím Benešovi (činím poručníkem). Půh. I. 188. Jan svů při porúčí Erhardovi. Půh. II. 77. Ciesař Valentin sv. Ambroži úřady nad rozličnými vlastmi poručil. Pass. 329. Ale tu řeč poručiemy Bohu. Dal. 161. Ten umí penězům poroučeti (je rozhazovati.). Us. Dch. Práci u vykládání písem jim poručil. Br. Něco komu k opatřeni p. Har. Správu obce někomu p. V. Poruč vlku berana. Zemi k ochraně jim poručil. Flav. Něco paměti p.; slepému štěstí toliko se p. Kom. K věrné ruce někomu něco p., dáti. V., Půh. II. 163. Zpovědník pokrytce vlastnímu svědomí po- roučí. Kom. Poroučím jich k božiemu domu pravú polovici a druhý diel manželce svej. NB. Tč. Při na místě svém otčimu poručil. NB. Tč. Aby ten, komuž by se škoda stala neb komuž by na svém místě poručil, Je- manden bevollmächtigen. Václ. VII.— Kat. 1030., Arch. I. 140., Bj. — co komu čím: dekretem. V., poslední vůlí. V., Har. Pánu některému súd rukú poručieše. Dal. 158. Já tobě svým poručenstvím mocné vydávám a poroučím. Troj. 12. 1. — komu čeho, šp. m.: co. Poručil mu krušných věcí (m. krušné věci). Brt. — komu jak. Pečlivým činem ji Jana poručil. Pass. — nad čím. Nad ži- vými a mrtvými p. Ojíř. — nač. To já ti poručuji na tvou věru. Ms. pr. pr. Já vám mou chlupatou kůži na paruku poroučím. Er. P. 385. Deset zlatých na klášter poru- čila. NB. Tč. — co, koho v co. V tvé ruce duši i tělo poroučím. Ojíř. S tím v boží ochranu vás poroučim. V. Svůj život v správu boží p. Br. Svú duši u boží ruce poručieše. Dal. 52. — o čem; Když vám o něčem ta- kovém poroučím. Žer. — co komu o čem = strany čeho. Již jsem svému synu o tom o všem poručil. Arch. I. 84. Vás při tom žádajíce, že konšelům dostatečně o tom po- ručíte. Apol. 342. Ode mne také poručeno jest, co byste měli činiti. Br. — se, sich empfehlen; také = hynouti. Ten strom se poroučí. Polívka by se poručila (pokazila). kdyby příliš dlouho stála. Zb. exc. Ty schody začínají se poroučeti (bráti za. své). Us. Zkr. — co jak. S velikou radostí něco p. Kom. Při všech obyvatelích s pilností a přísně pod potrestáním od pánů rychtáři se po- roučí. 1532. Pr. Někomu něco z úřadu svého p., Žer. Záp. II. 77., pod jistým ročním pla- tem. Har. I. 221. — kde. Otec mi poručil na smrtelné posteli. Půh. II. 204 — co na kom. Muž mój dřevní poručil mně na něm a před ním 30 hř. gr. Půh. II. 430. Otec poručil a odkázal mi na něm 60 kop. Půh. II. 74. — aby. Poručil jsem, aby přišel. D. Všem mistrům, aby též šli, o tom poručeno bylo. 2. Apol. 186. P. někomu, aby přišel. D. — Pozn. Této vazby z pravidla užíváme, je-li osoba, které poroučíme, zřejmě vytčena. Ale i tehdáž, když zřejmě vytčena není. Poručil, aby se peněz mezi nás rozdělilo. Vrat. — s inft. z pravidla, není-li osoba, které rozkaz se týče, zřejmě vytčena. Poručil jsem most stavěti. Kos. Poruč více vína při- točiti. Sych. Trestati ho poručil. Sych. Po- ručil při hrdle ho zůstaviti. Sych. Poručil ta svědomí otevříti . . ., vypustiti . . ., pře- psati. Žer. Záp. 1., 18. Vz Bdl. Obr. L. S. 78., 79. — Někdy však jest osoba, které něco poroučíme, vytčena. Bohu je porúčiem sůditi. Dal. 162. Jimž (apoštolům) Kristus stádo svoje pásti poručil. Sš. I. 3. Vz Kázati, Do- voliti, Zapověděti. — že, když co tvrdíme n. s jistotou očekáváme. Poroučím, že jej spo- kojíte. Žer. Vám dostatečně poroučím, že s ním účet učiníte. Žer. Vz Chtíti. Poručivý, befehlerisch. Šm.

237336   Poručiti Svazek: 7 Strana: 0364
Poručiti, commendare. Ž. wit. 30. 6. — abs. Račte poroučet! Dch. — co, se komu. Poručenu Bohu komu bude tomu Sl. ps. 107. Běda domu, kde p-čí kráva volu (ho spodyně hospodáři). Us. Vck. Poručil ženu i sbožie svým věrným. Vyb. II. 40. Poru- čil nám moc svú. Kar. 28. Andělům péče církve p-čena jest Pož. 16. Bratra VMti p-čím. Žer. 48. Chci tě všem čertům p. Mst. v 393. Ež sě tak své bratří porúčal Pass. 331. Jemuž jej byl král p-čil. Alx. Syn božie umieraje p-til jemu svú milú matku. Št. Kn. š 71. (93.). — co komu, se k čemu Při nějakou někomu k zisku a ztrátě p. Mus. 1880. 494. P-čím se k soudu Jednoty jakož vždy i nyní. 1512. Mus 1883. 363. — čím. Jakož jest J. M krá- lovská psaním svým p. ničil. 1535. Mus. 1883. 142. — jak. Se vší poddaností po- ručen) se činíme. Bl. Ž. Aug. — co nač. (Vše) na Boha p. Koll. Zp. II. 286. — co komu več. Všecko tobě v moc p-cím. Sš P. 44. Bože, v tvoje rucě porúčím mú duši. Št. R. 164. b. (Výb. II. 18.). U modlitbu se p. Hr. rk. 8. b. — kde (čeho). Kouká,
jako kdyby měl na třech hradech najednou
co p. (hrdě). Sá. Kde se může poroučeti,
netřeba prositi. Exc. Poručil se mu v ru-
kách (omdlel). U Kr. Hrad. Kšť. A také
nemají židům úřadu mezi křesťany p. Št.
Kn. š. 157. Poručaj se (si) doma a ně u lidí.
VSlz. I. 225.

237337   Poručiti Svazek: 8 Strana: 0300
Poručiti. Kdo chce kdysi porúčať, mosí sa napřed naučit poslúchať. Mor. NZ. V. 541. — CO komu = odkázati. P-čil mu do kostela chodník (do týždňa sedem dní. O la- komém příbuzném). Slov. Nov. Př. 550.

237338   Poručiti Svazek: 9 Strana: 0240
Poručiti. Umí penězům poroučeti (je utrá- ceti). Lisic.

237339   Poručivosť Svazek: 7 Strana: 0364
Poručivosť, i, f. = poroučivosť. Šm.

237340   1. Poručka Svazek: 2 Strana: 0773
1. Poručka, y, f.. příručka, das Hand- buch. D.

237341   2. Poručka Svazek: 2 Strana: 0773
2. Poručka, y, m, poručník,der Zucht- meister. D.

237342   Poručlivý Svazek: 2 Strana: 0773
Poručlivý. poroučející, gebieterisch. Guido. 79.

237343   Poručné Svazek: 7 Strana: 0364
Poručné, ého, n. = odkaz, das Legat. Bern.

237344   Poručně Svazek: 10 Strana: 0283
Poručně. Kopí p. mu padlo (dobře se mu hodilo). Msn. II. 53.

237345   Poruční Svazek: 2 Strana: 0773
Poruční otec, der Vormund. Vš. 298. — P., kšaft ní, Testaments-. P. list. 1449.

237346   Poruční Svazek: 7 Strana: 0364
Poruční, vz Poručný.

237347   Poruční Svazek: 9 Strana: 0240
Poruční list. Arch. XV/. 9. Vz násl.

237348   Poručnice Svazek: 2 Strana: 0773
Poručnice, e, f., die Aufseherin, Vor- münderin. Aqu. P-ci činím Elišku. Půh. 1. 155.

237349   Poručnický Svazek: 2 Strana: 0773
Poručnický, poručníku náležitý = po- ručenský. P. úřad, počet, Ros., kniha, slib, účet, povinnosť, věc. J. tr. — P., vladař- ský, Vogt-. P. právo. Jg.

237350   Poručnictví Svazek: 2 Strana: 0773
Poručnictví, n. = poručenství. D. P. nad sirotky. V.

237351   Poručnictvo Svazek: 2 Strana: 0773
Poručnictvo, a, n., die Vormünder. J. tr.

237352   Poručnička Svazek: 7 Strana: 0364
Poručnička, y, f., vz Poručnice. Zem. des. opav.

237353   Poručník Svazek: 2 Strana: 0773
Poručník, a, m., komu něco poručeno, svěřeno, odevzdáno jest, plnomocník, der Voll- niachtsträger, Bevollmächtigte. P., kdo cizí věci přikázáním pánů nebo stran spravuje. Blř. K těm póhonóm mohou p-ky každý k své při udělati. Vl. zř. 29. Lečby (pohnaný), maje co činiti, p-ky sobě zjednal. O. z D. P. může k soudu státi, vizy klásti, hojemství bráti, poklidy dělati, smlouvati se, právo stané i půhon po nálezu propustiti, nebo po právu staném na úmluvu vzíti, panování činiti, k odhádání úředníky vésti a na vrch práva dovésti a to vše jménem toho, od kohož jest p-kem. Nál. 216. P-ka činím Jana z P. na zisk i na ztrátu. Na ty všechny póhony činím p-ky. Pňh. I. 147., 223., II. 109. Toho mi stúpiti jako p-ku dskami spravedlivému nechce. Půh. II. 503. Kdožkoli na žádosť něčí co na sebe z lásky a dobrého přátel- ství k vykonání přijal, slove p. Pr. měst. Komužkoli dopustíš žalovati o svou věc neb odpírati, ten jest tvým p-kem. Brikc. Pr. m. 51. 1. P. v půhonu, kdo za druhého k soudu se postavil, Ku. dr., komu pře od poháně- jícího se odevzdává k vedení, commissarius. Tov. 134. Cf. Žer. Záp. II. 188. P-ka udě- lati k dovedení práva. Zříz. Ferd. P-ka k soudu učiniti. P. pře. V. P. pře, vz Pr. 1869. str. 632.; Vš. 568. — P, opatrovník, ochránce sirotkův a sirotčího statku, der Vormund. P. jest zástupce osoby nezletilé nepožívající péče a záštity otce manželského. Vz S. N. P. a) mocný otcovský, der vom Vater eingesetzte Vormund, welcher die volle Gewalt über das Vermögen des Mündels hatte, dasselbe belasten konnte, wie der Vater selbst; der grossjährig gewordene Mündel konnte von ihm keine Rechnung fordern. (Žer. Záp. I. 175.). Každý p. otcem učiněný jest sirotků i statku jich tak moc- ným, jako otec sám, do let spravedlivých. P. otcovský (tutor testamentarius) nemá počtu činiti než z toho, večby se dobrovolně po- drobil. Vl. zř. 498. P. otcovský může statek sirotčí prodati, zapsati a odciziti, tak jako otec. Vš., Nál. 216. — b) P. přirozený n. příbuzný, der bei Mangel eines vom Vater ernannten Vormundes nach dem Verwandt- schaftsgrade bestellte Vormund. — c) P. krá- lem daný, der vom König bestellte V. Gl. 255. Cf. Žer. Záp. 188., Poručenství. Pozů- stalým sirotkům poručníci se dávají. Kom., Tov. 87. Dítě, pod poručníky; p. sirotčí. V., Půh. I. 210. Usanoviti koho za p-ka (koho p-kem). D. P. ženy, D., krevní, otcovský. P-ka zříditi, naříditi; někoho zříditi, naří- diti p-kem. Otec p-ky nad dětmi zříditi může. Kdo p-ky dělá, může je zase změniti a jiné zdělati, když chce a koho chce. Žádný kněz ani řeholník p-kem a správcem statku sirotčího býti nemá. Právo má p-ky ve své ochraně míti a držeti. Sirotčí statek buď od p-kův uručen. P. sirotka k dobrému veď. P. věrně a právě nad sirotky podlé svěření učiniti má. Každý p. má statek sirotčí pil- něji nežli svůj vlastní opatrovati. Vš. P. má sirotky k dobrému vésti tak jako své děti vlastní a mnohem pilněji. P-ci véci sirotků řiďte. Poručníci na místě sirotků se suďte. P-ci věci sirotčí spravujte a na zisk a na ztrátu sirotkům se suďte. P. jsa pohnán má za sirotky odpovídati a též zase véci sirotčí póhonem a soudem dobývati. Jakož m?? mají p-ci z sirotčího poháněti, též také po- vinni jsou za sirotky, kdyžby od koho po- hnáni byli, odpovídati. Vš. Máš-li něco na statku sirotčím, hleď o to k p-kovi jeho. P., který sirotku ke škodě co jedná a smlouvá, poručenství zbaven buď. P-ci sirotkům zle- tilým počet čiňte. Každý p. povinen jest sirotku počet z užívání statku jeho činiti. P. povinen jest sirotkům, když k letům při- rozeným přijdou, statku jich postoupiti a počet z něho i ze všech užitků spravedlivý učiniti. P-ci, co by nedbanlivostí jich sešlo, nahrazujte. P. neštěstím povinen není. Pr. Byl jsem p-kem sirotčím od Jana ze Lhotky, jakož mi poručil své dítky i své zboží. Půh. II. 41!). Každý p. po příbuzenství má statek uručiti. Nál. 216. Žádný p. nemůž jiného p-ka dělati, neb jeho pře není. Nál. 216. Kdež panna se vdá bez otcovy vóle aneb po otci bez bratrovy vóle aneb poručníkóv, má své věno ztratiti. O. z D. P. každý jest sirotkóv i jich zboží jako otec sám. 0. z D. Jestližeby který sirotek hotové peníze měl a na dědinách neměl, tehdy ktožby toho sirotka p-kem po nápadu (tutor per succes sionem, gesetzlicher V.) byl, má tu summu oznámiti při dskách. Vl. zř. 484. Král nej- vyšší všech sirotků p. Vš. V. 38. Mnohem spieše uzříš kobu bílú aneb labuť černú než (řádného) p-ka (sirotků). Vš. V. 39. P-ka činím muže svého. Půh. I.114. Sirotka pravý, mocný dskami p. Půh. II. 503., 237., 564., I. 251. Vz Poručenství, Sirotek, Sirotčí. O právech a povinnostech poručníků za starších dob vz Pr. 1869. str. 551. a násl., Tk. II. 546. Kdo mohl p-ky nad dětmi zříditi; komu předkem poručenství příslušelo; kterak se měl každý p. vzhledem k osobě a statku sirotka svěřeného zachovati, o tom vz Rb. str. 149. 157., 196—197.; 270. — P., kdo moc má rozkazovati, vladař, der Gewalthaber. P. nad vojáky. Rohn. P. městský, Stadtan- walt, D., panský, Anwalt. Na Mor.

237354   Poručník Svazek: 7 Strana: 0364
Poručník = plnomocník. Cf. Kram. Slov. P. dohlíží na poli na lidi, aby pracovali, hlídač pak, aby se nic neukradlo. U Král. Městce. Psčk. Karlštejnský najvyšší p. Let. 138. Kde vládnou p-ci, zřídka bývá pokoj v zemi, zvláště poručníkuje-li žena. Ddk. II. 118. Nebyl p-kem dskami, než toliko zápisným. Arch. VII. 526. P-ky (k soudu) zapsati, zdělati, udělati, dskami dělati n. činiti. Vš Jir. 239. Ktož pohánie, nemóže žádného p-ka učiniti. Vš. 45. P. pře. Vz Vš. 71.-73., 125. Ta miesta, jež mají praví p-ci míti, ještě jsú v nebi prázdná. Vš. 234. — P. sirotčí. Vz Vš. Jir. 247., 245.. 465., Výb. I. 1005, II. 328., Zř. zem. 119., 468, 696., Cor. jur IV. 3. 1. 414.—418., IV. 3. 2. 433.

237355   Poručník Svazek: 7 Strana: 1363
Poručník či prokurator ke při = komu byla pře na zisk a ztrátu listovní plno- mocí, zápisem v knihy městské odevzdána. 16. stol. Wtr. Obr. II. 727.

237356   Poručník Svazek: 10 Strana: 0283
Poručník. O p-cich v starší době. Vz Arch. XIX. 541., 624.

237357   Poručníkování Svazek: 2 Strana: 0774
Poručníkování, n., die Bevormundung. Ml.

237358   Poručníkovati nad kým Svazek: 2 Strana: 0774
Poručníkovati nad kým, Jemanden be- Vormunden. J. tr. Poručný, ručný, Hand-. P. kůň. Koll. — P., k poručenství se vztahující, vormündlich, Auftrags-. P. dědictví, soudce, otec. Ms. k. pr., VŠ. Poručství, í, n. = poručenství, poručení. Výb. I. 312. Proti mému p.; A toho mi p. nechtěl nikdy ukázati; Učinila jsem jej věrnú rukú a on mi slíbil v mé p. (v můj obor) nesáhati. Půh. II. 496., 262., 430., GR.

237359   Poručný Svazek: 7 Strana: 0364
Poručný = po ruce jsoucí. P. cesta = nejbližší, která se nám naskytá. U Opavy. Klš. — P., Empfehlungs-. P. list, NB. Tč. 145., Sš. I. 155 — P., vormündlich. P. otec. Vš 167., 241., 242.

237360   Poručný Svazek: 8 Strana: 0300
Poručný, vormündlich. Povinen jest podle listu p-ho těch tisíc zl. jim dáti. Půh. V. 208.

237361   Poručný Svazek: 9 Strana: 0240
Poručný. Statek dědičný, manský i p. 1515. Arch. XVII. 210. — P. choť, despon- sata. Rozb. III. 731.

237362   Poručný Svazek: 10 Strana: 0283
Poručný. P-ná choť, desponsata. K svej p. choti se vrátiv. Krist. Šf. 63.

237363   Poručovací Svazek: 9 Strana: 0240
Poručovací list = doporučovací. Pal. Děj. III. 1. 17.

237364   Poručovatel Svazek: 7 Strana: 0364
Poručovatel, e, m., der Empfehler. Bern„

237365   Poručovník Svazek: 7 Strana: 0364
Poručovník, a, m. , der Empfehler. Bern.

237366   Poručovný Svazek: 7 Strana: 0364
Poručovný, empfehlungswürdig. Bern.

237367   Poručství Svazek: 7 Strana: 0364
Poručství míti Pass. mus. 410.

237368   Porůda Svazek: 2 Strana: 0774
Porůda, y. f., zvláštní druh, odrůda, die Spielart. Burák má 4 p-dy. Světoz.

237369   Porúdzie Svazek: 7 Strana: 0364
Porúdzie, n. Nominativu neužívají. IVa p. — po ruke, hotove. Slov. Zátur. Cf. Rúz (dod.). A družba čakal na p., že ju povedie k sobášu. Mt. S. I. 79. U teba vždy na p. dobrá rada. Zbr. Báj. 49. — Dbš. Sl. pov. 1. 102, III. 4. Vz Porúzie (dod.).

237370   Poruhač Svazek: 2 Strana: 0774
Poruhač = porouhač. Apol.

237371   Porúhač Svazek: 9 Strana: 0240
Porúhač, e, m. Praž. evang. (List. fil. 1897. 277. ).

237372   Poruhatel Svazek: 2 Strana: 0774
Poruhatel = porouhatel. Vký.

237373   Poruch Svazek: 7 Strana: 0364
Poruch, u, m. = porucha. Dk. Aesth. 171 . 455, Dk. Poet. 59., 241 , Schd. I. 229.

237374   Porucha Svazek: 2 Strana: 0774
Porucha, v, f., porušení, porušenost, das Verderben, Verderbniss, die Verderbtheit. Kristus dědičné plámy a p-chy nebyl účasten. Sš. L. 18. Bez p-chy panenství. Sš. L. 19. P. neměla žádného práva na něho. Sš. Sk. 27. Obávati se nějaké p-chy. Sš. I. 378. Všeliká zkáza a p. na chrámě učiněná přísně se tre- stala. Sš. I. 184. P-chu vezmou. Sš. O. 249. (Hý.). — P-chy, perturbace, perturbationes, slovou v astronomii odchylky planet od či- stého elliptického běhu (jaký by byl, kdyby jen slunce na každou jednotlivou z nich pů- sobilo), způsobené přítomností ostatních pla- net. Vz S. N.

237375   Porucha Svazek: 7 Strana: 0364
Porucha = perturbace. Deklinace magne- tické mají denní proměny, ale také po- ruchy. Mus. 1888. 47.

237376   Porucha Svazek: 8 Strana: 0300
Porucha. P. nervového systému, zažívání. Vstnk. IV. 31., II. 487.

237377   Porucha Svazek: 10 Strana: 0283
Porucha, y, f. = porušeni. P. žaludeční, Magenstörung; p. řeči, dyslogia, logopathia; bulbární p. řeči, bulbäre kinesodische Sprach- störung; p. řeči čivové, logoneurosis; p. řeči, když místo správné hlásky z mechanických příčin nebo ze špatného zvyku tvoří se hláska zcela jiná, paralalia. Ktt.

237378   Poruchlivý Svazek: 2 Strana: 0774
Poruchlivý, was leicht verdorben wird. Us.

237379   Poruchnouti Svazek: 10 Strana: 0283
Poruchnouti, lépe: porušiti. Mš.

237380   Poruka Svazek: 2 Strana: 0774
Poruka, y, f. (zastr.), poručenství, moc, die Macht, Aufsicht. Výb. I. 145. Mám svět v svej poruce. St. skl. — Kat. 115., Mkl. B. 16. — P. obecná, ruka společná, ručení společné, die Gesammtbürgschaft, byl ob- zvláštní právní řád u starých Slovanů, dle kteréhož všichni obyvatelé Újezdu (okresu) za všecky zločiny svého Újezdu společně ručili a zločince-li nevypátrali, pokutu spo- lečně platiti musili. Vz S. N.

237381   Poruka Svazek: 7 Strana: 0364
Poruka = moc atd. V něčí p-ce býti. Výb. I. 627. Nedaj duši z mých úst vyníti, až ty sám ráčíš přijíti po ni v tvej věrnej poruce. Pravn. 2155. K p-ce císařově. Anth. I. 3. vyd. IX. — P. obecná. Cf. Pal. Rdh. II. 228

237382   Poruka Svazek: 7 Strana: 1363
Poruka obecná. Reg. IV. 1009.

237383   Porukomí Svazek: 7 Strana: 0364
Porukomí, n. = závěť, poslední vůle. Slov. Pokr. Pot. II. 78., Dch. Na radu lé- kaře i p učinil. Koll. IV. 279. Ja som tuná už počiatok p-mi napísal. Sokl. I. 79.

237384   Porukomník Svazek: 7 Strana: 0364
Porukomník, a, m. = ručitel. Slov. Cechmistr bude v tom slobodu míti tako- vého do mestké kázně uvrhnúti a odtud bez p-kův nevypúštěti. Sl. let. V. 323.

237385   Porukomství, n Svazek: 10 Strana: 0652
Porukomství, n. = poručenství. Brt. Sl.

237386   Porukovník Svazek: 9 Strana: 0240
Porukovník, a, m. = poručník. Nár. sbor. III. 67

237387   Poruměniti Svazek: 7 Strana: 0364
Poruměniti, il, ěn, ění = počerveniti, na červeno obarviti. Šd.

237388   Porumovati Svazek: 2 Strana: 0774
Porumovati, den Schutt ein wenig be- seitigen. Us.

237389   Porunditi Svazek: 7 Strana: 0365
Porunditi. Cf. List. fil. 1890. 190. (Mz) P-lo sa to (když se nějaká práca pokazí na př. oračka deštěm). Mor. Brt. D. 302.

237390   Poruozno Svazek: 10 Strana: 0652
Poruozno, vz Porůzno.

237391   Porupati Svazek: 2 Strana: 0775
Porupati, vz Rupati.

237392   Porúrať Svazek: 7 Strana: 0365
Porúrať = poryti, durchwühlen. Slez. Šd.

237393   Porus Svazek: 2 Strana: 0775
Porus, u, m., lodní plachta, das Segel. Jg. Sr. Parus.

237394   Porusina Svazek: 7 Strana: 0365
Porusina, y, f. = porusné plátno, das Segeltuch. Mz. Mkl.

237395   Porusiti Svazek: 7 Strana: 0365
Porusiti = poruštiti. Šd.

237396   Porusník Svazek: 10 Strana: 0283
Porusník, u, m., rostl. P. mezi svatýma Maříma rytý léčí. Gl. byl. roud. (D. Gesch. 279. ).

237397   Porusný Svazek: 2 Strana: 0775
Porusný, Segel-. P. sukno. MV.

237398   Porusovati Svazek: 10 Strana: 0283
Porusovati, vz Porusiti. Krok II. 6. 170.

237399   Porůsti Svazek: 2 Strana: 0775
Porůsti, porostu, rostl, ení, porostati (po- růstati), porostávati, ein Zeit lang wachsen, heranwachsen, zunehmen. — abs. Obilí po- růstlo. Us. Hý. Ten již neporoste. Us. Letos ani kláska neporůstlo. Na Mor. Brt. — čím. BO. Porostlo všude trním pole muže lenivého (obrostlo). V. — Br.

237400   Porůsti Svazek: 7 Strana: 0365
Porůsti. Obilí jim porostlo (leželo dlouho v hrstech, pršelo naň a ono se vyklíčilo). Us. Fč. — jak. Poroste jako z vody (ry- chle). Us. Sá.

237401   Porústlý Svazek: 9 Strana: 0240
Porústlý. P. obilí (vyrostlé). Cís. Mtc. 1900. 338.

237402   Porustva Svazek: 10 Strana: 0283
Porustva, y, f. = ryba dlouhá a široká jako šindel. Slez. Vz Čes. 1. XI. 222.

237403   Porušati Svazek: 7 Strana: 0365
Porušati = pokypřiti, okopati. P. zemi. Slov. ZObz. XX. 226. a j.

237404   Porušba Svazek: 2 Strana: 0775
Porušba, y, ť., porušení, porušenost', die Verderbtheit. P. vůle. Sš. I. 30. Cf. Pokazba.

237405   Porušedlný Svazek: 9 Strana: 0240
Porušedlný = porušitelný. Hus III. 132.

237406   Porušenec Svazek: 2 Strana: 0775
Porušenec, nce, m., der Verdorbene; Be- stochene. P. na těle i na duši. Hdk.

237407   Porušení Svazek: 2 Strana: 0775
Porušení, n., pokazení, porouchám, die Verletzung, das Verderben, Verderbniss. P. lodi, těla, dědictví. Šm. P. žíly, Ras., hlavy, Ja., krve, pečeti. Sych. — P. bytu = konec, skonání, der Untergang. V. Jednota vzala p. Sych. Nebožtík již p. béře (hnije). Sych. Židké věci snadno berou p. Sych. — P., moralně, pokažení, das Verderben, die Ver- derbtheit, Ansteckung. P. panny, mravů. Us. P. dědičné (zděděný hřích). V. Bez p. V. V neporušení zůstati. V p. vjíti. Háj. O p. panny a ženy v strč. právě vz Rb. 270. — P., der Missbrauch. Pro vyčištění od ne- sčíslných p. církve tyranu volně uzdu pustil (Bůh).

237408   Porušení Svazek: 7 Strana: 0365
Porušení = pokažení. P. výživy, Us., mezinárodního práva. Šmb. Léky pro roz- ličná človečie p. vnitřnie i vnějšie. Št. Kn. š. 9. Tělo vzalo p. Us. Vk. — P., die Be- stechung. P. soudce. Us.

237409   Porušenina Svazek: 2 Strana: 0775
Porušenina, y, f., porušení, něco poruše- ného, Koc, das Verderbniss, Gebrechen. Ve všech p-nách našich napraveni čas jest. Kom.

237410   Porušenlivosť Svazek: 2 Strana: 0775
Porušenlivosť, i, f., na Slov., porušitel- nosť, die Verderblichkeit, Bestechbarkeit. V.

237411   Porušenlivý Svazek: 2 Strana: 0775
Porušenlivý, na Slov., porušitelný, ver- derblich, leicht verderbend, verweslich. Ros., Koll.

237412   Porušenost Svazek: 2 Strana: 0775
Porušenost', i, f., das Verderbniss, die Verwesung. Tělo k p-sti jde. Štelc.

237413   Porušenosť Svazek: 7 Strana: 0365
Porušenosť tkaniva bylinného. Osv. I. 485.

237414   Porušený Svazek: 2 Strana: 0775
Porušený; porušen, a, o, verdorben, an- gesteckt, verletzt; bestochen. P. kosť, žíla, Ras., leb, Sal., ovoce (hnijící), Jg., kniha, mysl (pokažená), svědomí, Jel., panna, žena (zprzněná), V., víno, svět. Dch. — Porušený soudce, vz: Břinknouti, Chléb, Jazyk, Hrdlo, Koláč, Kraj, Kulka, Masť, Měšec. Oko, Palec, Peníz, Písnička, Pomazanka, Ruka, Strana, Ucho, Udice, Vůl, Zbraň. — čím: rozkoší p. V.; soudce dary p. V., J. tr. — v čem: v měchýři. Lk.

237415   Porušený Svazek: 10 Strana: 0283
Porušený kde: na duši. Tbz. XIII. 270.

237416   Porušilosť Svazek: 2 Strana: 0775
Porušilosť, i, f., porušení, porušenina, das Verderbniss, die Verletzung; der Bein- frass. Sal.

237417   Porušilý Svazek: 2 Strana: 0775
Porušilý, porušený, verdorben, verletzt. Jg.

237418   Porušitel Svazek: 9 Strana: 0240
Porušitel, e, m. Hus. Er. I. 206

237419   Porušitel, e Svazek: 2 Strana: 0775
Porušitel, e, m., der Verderber, Verletzer, Verfälscher, Bestecher. D. P. panny. Aqu.

237420   Porušitelka, y, porušitelkyně Svazek: 2 Strana: 0775
Porušitelka, y, porušitelkyně, ě, f., die Verderberin, Verfälscherin. D.

237421   Porušitelně Svazek: 2 Strana: 0775
Porušitelně, verletzlich. Ustanovení to neporušitelně vždy zachovali. Rkp. pr. hor.

237422   Porušitelnosť Svazek: 2 Strana: 0775
Porušitelnosť, i, f., die Verderblichkeit, Verletzbarkeit, Verweslichkeit. P. nějaké věci, těla. — P. soudce, die Bestechlichkeit, Bestechbarkeit. Jg.

237423   Porušitelnost Svazek: 9 Strana: 0240
Porušitelnost. P. tělesnosti. Hus. Er. ?I. 132, Zrc. (Mus. fil. 1900. 212. ).

237424   Porušitelný Svazek: 2 Strana: 0775
Porušitelný, verletzlich, verweslich. P. zboží, pokrm, Us., koruna. ZN. — P. úředník, bestechlich.

237425   Porušiti Svazek: 2 Strana: 0775
Porušiti, il, šen, ení; porušovati = po- kaziti, poraniti, verletzen, verwunden; horší učiniti, verschlechtern, verderben; uplatiti. bestechen; zkaziti (moralně), verderben, ent- weihen, schänden, verunheiligen; poskvrniti, zprzniti, entehren, schwächen. Jg. — co, koho. Kosť si p. Us. P.pečeť. Ros. Neduh porušil krásu. Kram. Špatné tovaryšstvo mravy porušuje. Kom. P. pannu. V, Cizí manželku porušuje cizoložník. V. P. panen- ství. Jel. — co, koho, se čím. Chč. 611. P. soudce dary, penězi (uplatiti). V., J. tr. On ctnosť zlou žádostí marné chvály porušil. V. Vůní kapustovou víno ve sudích prý se porušuje. Byl. — koho (gt.). Porušilo bo- hatství lidu římského. Jel. — koho kdy, kde. V panenství dceru p. Bibl. Krev se v něm porušuje. Bart. — se na čem: na mocech vnitřních, ku př. na rozumu, Lk., se na řeči. Lk. — koho jak. P. ženskou pod přípovědí manželství, unter Zusage der Ehe entehren. J. tr.

237426   Porušiti Svazek: 7 Strana: 0365
Porušiti. Cf. List. fil. 1890. 196., 197. (Mz.). — co: mír, smlouvu, Us., dobrý mrav, Vlč., vieru, pořad. Št. Kn. š. 16., 121. P. pannu. Vz Zkníkati. — co čím (kde kdy). P. něčím něčí držbu. Pr. 1884. 22. Všecko přirození tak odpornými pří- padnostmi v sobě porušuje. Žer. 311. P. někoho něčím ve vykonávání práva. Pr. 1884. 21. Tělo, ješto se na však čas po- rušije. Št. Kn. š. 123. Idea člověka poru- šena byla v samém jádru svém. Osv. I. 170.

237427   Porušivý Svazek: 2 Strana: 0775
Porušivý, porušitelný, verderblich, leicht verderbend. Šm.

237428   Poruška Svazek: 7 Strana: 1363
Poruška, y, f., oppra, nemoc, zastr. Pršp. 62. 4.

237429   Poruška Svazek: 8 Strana: 0300
Poruška, y, f. = poduška. Chod. Dšk. Jihč. I. 15., Čes. 1. V. 239.

237430   Poruška Svazek: 10 Strana: 0283
Poruška, y, f. = dar na podplaceni. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 88.

237431   Porúška Svazek: 10 Strana: 0283
Porúška, vz Parúška.

237432   Porušnosť Svazek: 7 Strana: 0365
Porušnosť, i, f. = porušitelnosť. Dk. Aesth. 424.

237433   Porušný Svazek: 2 Strana: 0775
Porušný, verderbbar. Dch.

237434   Porušny Svazek: 7 Strana: 0365
Porušny. J. tr.

237435   Porúšný Svazek: 7 Strana: 1363
Porúšný. P. sukno, látka z vlny a lnu. Zbrt. Krj. II. 225.

237436   Porušný Svazek: 9 Strana: 0240
Porušný. Věci p-né a proměnné. Št. Bes. 5.

237437   Porušování Svazek: 2 Strana: 0775
Porušování, n., die Verfälschung. Vz Po- rušení. P. nápojů. J. tr.

237438   Porušovatel Svazek: 2 Strana: 0775
Porušovatel, e, m. = porušitel. Us.

237439   Poruštiti Svazek: 2 Strana: 0775
Poruštiti, il, en, ění. — koho, russisiren. Krok.

237440   Porušťovatel Svazek: 7 Strana: 0365
Porušťovatel, e, m. = kdo porušťuje. Pyp. K. I. 332.

237441   Porut Svazek: 7 Strana: 0365
Porut, a, m., os. jm. Pal. Rdh. 124.

237442   Poruvať Svazek: 7 Strana: 0365
Poruvať = porvati. Slov. Loos.

237443   Porúz Svazek: 10 Strana: 0652
Porúz. Jenom ve rčení: na porúzi = na ráně, pohotově Je to na p. Vz Brt Sl.

237444   Porúzie Svazek: 7 Strana: 0365
Porúzie, vz Porúdzie. To je na p. Mor. Bš., Vck. — Brt. D. 252.

237445   Porůzně Svazek: 2 Strana: 0775
Porůzně, wirr, besonders. D., Dch.

237446   Porůznělý Svazek: 7 Strana: 0365
Porůznělý, vereinzelt. P. budovy města. Dch.

237447   Porůzněný Svazek: 7 Strana: 0365
Porůzněný; -ěn, a, o, abgesondert Dk

237448   Porůzniti Svazek: 2 Strana: 0775
Porůzniti, il, ěn, ění, absondern. — se, mieins werden. Porůznili se drobet mezi sebou (pohádali se). Ros.

237449   Porůzniti co Svazek: 7 Strana: 0365
Porůzniti co. Us.

237450   Porůzniti se s kým Svazek: 9 Strana: 0458
Porůzniti se s kým = pohádati se. Šml. V. 153.

237451   Porůzno Svazek: 7 Strana: 0365
Porůzno = porůzně, porůznu. Každého potřebě p. vyrozumějíc. 1532. Mus. 1880. 498.

237452   Porůzno Svazek: 10 Strana: 0652
Porůzno. Ryby na poruozno prodávati (po jedné, ne na džbery). 1525. Arch. XXII. 69.

237453   Porůznosť Svazek: 9 Strana: 0458
Porůznosť, i, f. Klc. ? Mus. 1843. 64.

237454   Porůznu Svazek: 2 Strana: 0775
Porůznu, tu i tam, po málu, hie u. da, wirr, zerstreut, besonders,nach u. nach. Vojáci p. jedou. Ros. P. ležeti. D. Postavte žáky do pořádu, aby nestáli p. Sych. — V. P., různo, absonderlich, besonders. Jg. Dali jsme je p. Ros. P. něco dělati. V. — Jg.

237455   Porůzný Svazek: 2 Strana: 0775
Porůzný, wirr, zerstreut, mannigfaltig, verschieden. Mus.

237456   Porůzný Svazek: 7 Strana: 0365
Porůzný. P. výklady, Kvř. 34 , poznámky, KB. IV., cholera, cholera sporadica.

237457   Porůžovělý Svazek: 10 Strana: 0283
Porůžovělý oblak. Tbz. V. 6. 217.

237458   Porvanec Svazek: 2 Strana: 0775
Porvanec, nce, m., kdo ani k tomu ani k onomu národu nenáleží, der Mischling. Us. Mor.

237459   Porvanosť Svazek: 2 Strana: 0775
Porvanosť, i, f., Drangsal, n., Nieder- zerrung, f. Dch.

237460   Porvaný Svazek: 2 Strana: 0775
Porvaný, niedergezerrt. Dch.

237461   Porvaný Svazek: 7 Strana: 0365
Porvaný. Sen vzdechy p-ný (přerušený). NRd. Blld. 16.

237462   Porvata Svazek: 2 Strana: 0775
Porvata, y, f., Proserpina. V MV. ne- pravá glossa. Pa.

237463   Porvati Svazek: 2 Strana: 0775
Porvati, porvu, val, án, ání, raffen, fort- raffen; poprati, schlagen; taháním, rváním pokaziti beschädigen, verletzen. Jg. — koho kam. Porval mne k sobě král v hrad svůj (násilně potáhl). C. —- koho, co. Porvali ho, čím: klacky. P. mlýn (porouchati, cevy, palce polámati, když se ku př. mnoho do kamene dá. Mlýn se porval —; náboj se mu polámal. Porvaný mlýn. Uraziti vody, aby se mlýn neporval). Vys. — se = poprati se. — se s kým. Hodně se s nimi porvali. —

237464   Porvati co odkud Svazek: 7 Strana: 0365
Porvati co odkud: ze země (vytrhati). Kyt. 1876. 25. — se = sebrati se. Ty du- šičky se p-ly, na horu letěly. VSlz. 1. 5.— se na koho = osopiti se, aufahren. Porval se na mne, že sem mu pravdu pravil. Laš. Tč.

237465   Porvati koho zač Svazek: 10 Strana: 0283
Porvati koho zač: za vlasy (potahati). Slád. Cor. 24. — co = ukrásti. Slez. Vyhl. II. 288.

237466   Porvaz Svazek: 8 Strana: 0300
Porvaz = provaz m. povraz. Ve Spiši. Phl'd. 1893. 430. Cť. násl. Porvázek.

237467   Porvázek Svazek: 8 Strana: 0300
Porvázek, zku, m. = podvazek, d v r. Šb. D. 46. Cf. předcház. Porvaz.

237468   Porvislo Svazek: 9 Strana: 0240
Porvislo, a, n. = povříslo. Mus. slov. II 9.

237469   Porybařiti Svazek: 2 Strana: 0775
Porybařiti, il, ení, eine Zeit lang die Fischerei treiben. Ros.

237470   Porybné Svazek: 7 Strana: 0365
Porybné = clo z ryb. 1579. Vz Porybný.

237471   Porybnictví Svazek: 9 Strana: 0240
Porybnictví, n. Mus. 1898. 349.

237472   Porybný Svazek: 2 Strana: 0775
Porybný, -ní. Fisch-. P. trh, der Fisch- markt, Ros., úřad, Zlob., J. tr., bouda. Star. Let. — Porybný, ého, m., subst. = písař, jenž úcty rybní vede, na Slov. plesník, der Fischmeister. J. tr., Ros., S. N. — Porybné, ého, n., plat z ryb, das Fischgeld. Zlob. Rychtář má míti p-né. Sob. 48.

237473   Porybný Svazek: 7 Strana: 0365
Porybný, der Fischmeister. Arch. VII. 730., Let. 294.

237474   Poryčeti Svazek: 2 Strana: 0776
Poryčeti, el, ení, eine Zeit lang brüllen. Ros.

237475   Poryčeti Svazek: 7 Strana: 0365
Poryčeti, porykovati. Kráva v noci po- rykovala. Slez. Šd.

237476   Porýčiti Svazek: 2 Strana: 0776
Porýčiti, il, en, ení, mit dem Grabscheit auflockern. Ros.

237477   Porychleti Svazek: 2 Strana: 0776
Porychleti, el, ení, eilen. Jg.

237478   Porychliti Svazek: 2 Strana: 0776
Porychliti, il, en, ení, beschleunigen. — co. Jg.

237479   Porykovat Svazek: 8 Strana: 0300
Porykovat = trochu ryčeti, řváti. Kráva p-la. Laš. Brt. D. II. 368.

237480   Porýňan Svazek: 7 Strana: 0365
Porýňan, a, m.. der Rheinländer. Us.

237481   Porýnčík Svazek: 10 Strana: 0283
Porýnčík, a, m. = Porýňan (potupně). Tbz. V. 6. 444.

237482   Porýní Svazek: 2 Strana: 0776
Porýní, n. = Porýnsko. Tk 1. 318.

237483   Porýnsko Svazek: 2 Strana: 0776
Porýnsko, a, n., krajina po Rýně, das Rheinland. P. hesenské a prusské. Vz S. N.

237484   Porýnský Svazek: 2 Strana: 0776
Porýnský, rheinisch. P. pevnosť. Světoz.

237485   Porýpaný Svazek: 2 Strana: 0776
Porýpaný, zerkratzt. — od čeho: od kuřat (— od neštovic), blatternarbig. Us. na Mor.

237486   Porýpati Svazek: 2 Strana: 0776
Porýpati; porýpnouti, pnul a pl, ut, utí, aufkratzen. — co. Nic nejí, nýbrž jídlo vždy jen porýpe. Na Mor. Hý. — co, se kde: Porýpal se v jídle, ale nejedl. Prase v hnoji se porýpalo. Kůži na těle p., zerkratzen. Ostrav. Tč.

237487   Porysko Svazek: 2 Strana: 0776
Porysko, a, n., pořiště = topůrko. Šp.

237488   Porysovati Svazek: 7 Strana: 0365
Porysovati, kalquiren. Šm.

237489   Poryšavělý, poryšlavělý, poryšavý Svazek: 2 Strana: 0776
Poryšavělý, poryšlavělý, poryšavý, ein wenig rothhaarig. Jg.

237490   Poryšavěti, poryšlavěti Svazek: 2 Strana: 0776
Poryšavěti, poryšlavěti, el, ění, ein wenig rothhaarig werden. Ros.

237491   Poryšiti Svazek: 2 Strana: 0776
Poryšiti, il, en, ení, nach einander treiben, jagen. Ros.

237492   Porýště Svazek: 10 Strana: 0283
Porýště, ě, n. = topůrko. Dšk. Km. 40. Sr. Pořiště, pořisko.

237493   Porytěřovati Svazek: 2 Strana: 0776
Porytěřovati, eine Zeit lang Ritter sein.

237494   Porýthařiti Svazek: 2 Strana: 0776
Porýthařiti, il, ení, eine Zeit lang als Reiter dienen.

237495   Poryti Svazek: 2 Strana: 0776
Poryti, vz Rýti, porývati, nach einander aufgraben. Ros.

237496   Poryv Svazek: 7 Strana: 0365
Poryv, u, m., die Bewegung, Regung. P. větru. Mour. Obrovský p ruského ducha. Osv. 1888. 1064. Zúfalý p. Vaj. T. m. 66. Náhlý p. duše. Phľd. III. 1. 22.

237497   Poryva Svazek: 8 Strana: 0300
Poryva. Zmiatol jich svojimi poryvami a plánmi. Phľd. 1893. 576.

237498   Porývavý Svazek: 10 Strana: 0283
Porývavý = kdo rád stále porývá. P. vlny (vodní). F. Schulz. P. příboj moře. Nár. list. 1884. č. 318.

237499   Poryvisto Svazek: 7 Strana: 0365
Poryvisto, abgebrochen. Jeho reč po- zbyla zvuku, znela tupo, p. Slov. Phľd. III. 1. 16.

237500   Porzati Svazek: 7 Strana: 0365
Porzati, porzavěti = pozrzavěti, nach und nach rostig weiden. Nádobí ve sklepě porzalo, porzavělo. Laš. Tč.

237501   Poržiť Svazek: 8 Strana: 0300
Poržiť m. pozříti — pohltnouti. Doudl. Kts. 13., Zábř. Brt. D. II. 368.

237502   Pořá Svazek: 8 Strana: 0299
Pořá m. pořád, d odsuto. Kunšt. Brt. D. II. 233.

237503   2. Pořád Svazek: 2 Strana: 0762
2. Pořád, adverb. Pořád, pořáde, pořá- dem, napořád, popořád = jedno po druhém, po pořádku, der Reihe nach, nach der Ord- nung. Každého pořád jmenoval. Jel. Vycho- diec na cesty lúpie všecky p. Pč. 33. Všecko otci pořád pověděl. BO. Připomínáním po- pořád mnohých jim stalých dobrodiní. Br. Vz Mtc. 1875. 150. Mš. — P., ustavičně, neustále, vždy, v obec. mluvě místy pořá- dejc, immer fort, fort und fort, ununterbro- chen, stets. Strany tvaru pořadejc vz Mkl. B. 317. Pořádejc zlob. Kšá. P. jísti, foukati, běžeti, dělati. O věcech tuto pořád mluviti se bude. V. Pořád doma dřepěti. D. P. mě nutí. Us. Ktk. Jednou na p., ein für alle- mal. P. dále, fürbass. Dch. Trvalo to kruté potýkání dnem i nocí pět dní pořád. V. P. prší. Us. Ve třech těchto pořád kapitolách. Br. Do dvou nedělí pořád zběhlých. D. V roce pořád zběhlém. Dříve tří měsíců pořád zbě- hlých dostaviti se máte. Sych. V desíti po- řád běžících létech platnosť má jeho výsada. Sych. Čísla, úroky p. jdoucí. J. tr. Na čtyři léta p. jdoucí. Pr. Ve dvou nedělích p. zbě- hlých. Václ. XIII. Aby bylo na půhonech sedíno v obú městech po 6 pátků p, zbě- hlých. Tov. 33. Místodržící hejtmana počal p. podávati (Umfrage halten), mohlo-liby to býti či ne. Žer. fol. 15. Ty mají kverkům od zavření počtu kvartalního ve dvou ne- dělích p. zběhlých zaplaceny býti. Nar. o h. a k. Soud komorní má držán býti dvě ne- děle pořád. Václ. 157. Než jiní páni a vlá- dyky, kteříž v soud zasednou, mají potom p. napsáni býti, Zř. Fr. Č. IV.— P., hned, gleich, sogleich. Může to pořád s sebou vzíti. Ros., Us. u Bydž. Nk. Vzal hůl a pořád po něm jel (se hnal). Us. u Rychn. Vk.

237504   1. Pořád Svazek: 7 Strana: 0358
1. Pořád atd. Kat. 270. P. her = re- pertoir. P. slavnosti, das Programm. Pořád mešní, canon missae. Hnoj P. vozby, F.ahr- ordnung, Dch., vojska, vz Šik. P. rozptý- lený, zerstreute Gefechtsordnung. S. N. XI. 213. P. letopisný, Tš., jednací, Geschäfts- ordnung, instanční. Přirozený p. čísel, na- türliche Reihenfolge der Zahlen. Nz. Udá- losti dle pořadu časového zapisovati. Us. Pdl. Dá-li nám Buoh kostelním pořadem starosty dobré; Nerúšejte pořadu jeho; Neb toj' pořad pravý, aby . . .; Trojie p. an- dělský. Št. Kn. š. 27., 43., 49., 118. (26., 52., 123, 153.). Sejde všeliké panstvo, jak se nedrží p-du ve svém úlohu. Št. P-dem, jako když čert židy bere. Čce. Tkč.

237505   2. Pořád Svazek: 7 Strana: 0359
2. Pořád = jedno po druhém. Cf. Mkl. Etym. 276. To vám p. vše zjevuji. Hr ruk. 55. v. 779. — P. = ustavičně atd. Do šesti let najprve p. zběhlých. Výb. II. 1226. a j. tam často. Vz Pořádem (dod.). — P. = hned. Porad puójdu; Porad, jak posedajú. Mor. Brt. D. 175. Zajdi tam pořád. U Vse- tína. Vck. Šel porád na ranní; Přines to porád. U Chroustova u Miletína. Tbnk. Abyste tam nemuseli podruhúc chodiť, udě- lajte to pořád. U Star. Jičína. Vhl. Porád prídem, ani kočka vajco nesnesie. Slov. Orl. IX. 247.

237506   Pořád Svazek: 8 Strana: 0299
Pořád. O pův. a tvarech cf. Gb. H. ml. I. 108. — P. = po řadě, jeden po druhém. A tak řekli jsú p.; Potom ven vyšli jsú p. GR. Nov. 112. 25., 119. 8. P. (hned) sebrala sa a išla. Slov. Mtc. 1895. 346.

237507   Pořad Svazek: 10 Strana: 0652
Pořad = málem, skoro. Já bych se byla p. dala do smíchu. Úbočí. Rgl.

237508   1. Pořád, pořad Svazek: 2 Strana: 0762
1. Pořád, pořad, u, m., pořada, y, f., řád, die Ordnung, Reihe. P. jest rozložení ? rozměření věcí, co za čím jíti má. Jg. Věci dobrým pořadem samy se spravují. Vš. P. práva, Gerichtsordnung, der Rechtsweg. J. tr. Na p. práva někomu ukázati, pouká- zati. Bez pořadu práva někoho odsouditi. Ros. Proti někomu pořadem práva jíti. Vedl proti němu pořád práva. Ros. Mimo obyčej a p. práva. Solf. Pořadem práva někoho obeslati. Solf. Pořadem práva něco zpra- viti, vykonati. Háj. Odkázati někoho k p-du práva, auf den Rechtsweg. J. tr. P. práva také v zemi že jest zastaven. Skl. 144. P. při něčem zachovati, Ordnung beobachten. J. tr. Postavte žáky do pořádu, aby nestáli po různu. Sych. P. posloupnosti, p. práva civilního, J. tr., p. služební, pořadem služeb- ním, p. v řízeni. Er., J. tr. Až se jest po- stavil pan . . . pořadem práva proti knězi Klimentovi. Jdn. 194. Svatopiscům o ze- vrubný časový p. nešlo. Sš. L. 205. P. soud- ních instancí, der Appellationszug; p-dem úředním něco oznámiti, intimiren. J. tr. Podlé pořádu staň se mezi vámi (secundum ordi- nem); Kněžským pořádem slúžili Bohu. Učinil pořadu jezdcóm i pěšcóm. BO. Pořádu práva ve všem ostříhati. Čr. Vždy pod pořádem práva jsou. Čr. — P., řád, stupeň, ordo, Ordnung, f. Druhého pořádu sluhy. BO. Kněz druhého pořádu. Bj. Vz Pořádek.

237509   Pořada, y Svazek: 2 Strana: 0763
Pořada, y, f., vz Pořád, 1.

237510   Pořádací, pořadací Svazek: 2 Strana: 0763
Pořádací, pořadací, ordnend. Mus. P. (zřizovací) kommisse, Systemalkommission, p. ohledávání, Systemaluntersuchung. J. tr. Vz -cí.

237511   Pořádač Svazek: 7 Strana: 0359
Pořádač, e, m., der Ordner, Leiter. Hol. 215.

237512   Pořádání Svazek: 7 Strana: 0359
Pořádání, n., vz Pořádati, Jg. Slnosť. 55. P. sbírek, Mus., zábav. Us.

237513   Pořádaný Svazek: 7 Strana: 0359
Pořádaný. Zábavy od studujících p-né. Us. Pdl.

237514   Pořadatel, e Svazek: 2 Strana: 0763
Pořadatel, e, m., der Ordner. J. tr., Měst. bož.

237515   Pořadatelka, y, pořadatelkyně Svazek: 2 Strana: 0763
Pořadatelka, y, pořadatelkyně, *ě, f., die Ordnerin. Us.

237516   Pořadatelstvo Svazek: 2 Strana: 0763
Pořadatelstvo, a, n.,die Ordner. P. di- vadla, Theaterregie, f. Šm.

237517   Pořádati Svazek: 2 Strana: 0763
Pořádati, pořádávati, poradovati, ordnen. — co, koho. Tesař stěny pořádá. Kom. P. verše. Kom. — co s kým. Us. — co kam: pouzdra do polic. Kom. P. povahy v jed- notu. Kom. — se. Pořadují spolem andělské se sbory. Sš. Bs. 10. — se v čem: ve čtení (střídati se, wechseln). St. let. — co k čemu. Vojsko k bitvě, k pochodu. Nt.

237518   Pořádati co Svazek: 7 Strana: 0359
Pořádati co: ples, věneček, zábavu, aka- demii, Us. Pdl., vojáky. Čsk. Ten měj vše, což p-dá. Homl. v. 411. — co kde: ples na Žofíně. Us — kdy: v neděli, dne 8. září atd. — se s kým. My se spolu dobře p-dáme (= svorně spolu žijeme). U Ho- stýna. Fr. Zimmerhackel. — jak. Aggregaty o jednom kořenu pořádají se buď dle ustu- pujících neb padajících mocností téhož ko- řene. Šim. 31.

237519   Pořádavý Svazek: 10 Strana: 0281
Pořádavý. V básní jeví se p-vý duch epický. J. Uhlíř.

237520   Pořáde Svazek: 2 Strana: 0763
Pořáde, vz Pořád, 2.

237521   Pořádečky Svazek: 10 Strana: 0652
Pořádečky = pořád. Brt. Sl.

237522   Pořádečnosť Svazek: 2 Strana: 0763
Pořádečnosť, i, f., cechovnosť, die Zünf- tigkeit. D.

237523   Pořádečný Svazek: 2 Strana: 0763
Pořádečný, cechovní, zünftig. D. — P., Ordnungs-. P. trest, pokuta. J. tr.

237524   Pořádek Svazek: 2 Strana: 0763
Pořádek, dku, pořádeček, čku, m. = pořád, řád, die Ordnung, Folgereihe, opak: nepořádek. V jistý pořádek něco uvésti, V., přivésti. J. tr. Tedy dobře: Sbírky v dobrý p. uvésti, ač někteří tuto frasi za špatnou měli a navrhovali, bychom m. ní kladli: dobře spořádati. P. vnější, přirozený, vnitřní, umělý. Nz. P. čelední, jednání. Šm. P. denní, vz Denní. P. cvičení, ve cvičení. Zk. P. pří- běhů podlé let, D., p. slov, Jel., p. processí. Jg. Po p-ku. V. P-kem čísti, zpívati. P-ky v klášteřích zachovávati. Us. Po p-ku při- cházeli. Sych. Na kom jest p., aby šel ? Sych. Na koho připadá p. ponocovati ? Sych. Do p-ku se postaviti. Bez p-ku utíkati. P-kem složený, rozdělený. V. Pořádkem (pořadem) vše vypraviti, rozkládati. Kom. Po p-ku pů- hony do register vpisuj; pře slyšeti po p-ku, jakž kdo prve obeslal; po p-ku a ne na přeskáčku. Er. Sporné spisy v dobrém po- řádku u soudu míti. Ěd., J. tr. Podávané spisy po p-ku zapisovati; jména po p-ku čisti, jmenovati; na kom je p., řada; přejíti k dalšímu p-ku dne; odkázati něčeho k p-ku; volati, kázati k p-ku. J. tr. Jeden den jeden, druhý den druhý a tak p-kem. Er. Někoho k p-ku napomínati (volati). J. tr. P-kem rubopisů vázán býti. J. tr. P. veřejný pod- rývati. J. tr. Bdíti nad p-kem, šp. prý m.: k p-ku přihlížeti, hleděti pořádku, dohlížeti k pořádku, Šb., Š. a Ž.; ale šp. to není, cf.: Vojsko bdělo nad městem. Flav. Že nyní mluvíš, neshledávám býti v p-ku, dle Brs. 129. lépe: na svém místě. Účty v p-ku na- lézti. Ml. Nyní jsme spolu v p-ku. Ml. Jakoby bylo vše v p-ku. Šm. Drží (jde) na p. Er. P. 367. Tak aby (sirotci) po p-ku slyšáni byli. Zř. F. I. B. 38. P. udržovati; je vše v úplném p-ku. Dch. O pořádku slov ve větách vz Slovosled. V jídle ? pití p. zachovávati. P-ku uvyknouti. Z p-ku vyjíti. V p-ku koho držeti. P-ku se spustiti. Sych. Zvykej po- řádku, ujdeš zmatku na statku. Pk. Není to s ním v p-ku; v jeho hlavě (kotrbě) to není v p-ku. Dch. Ty jdeš pěkně na p. (ne- miluješ ho). Us. u Kunv. Msk. Rozvrh nebo p. přednášek. J. tr. Já jdu na p. (dbám ho). Us. Aby p. věcí maten nebyl. Ler. Aby p-ku neminuli, to činili. Bart. To je zde pekelný p. Us. Hý. P. časový = vypravování a se- řadění událostí letopočetné či dle jejich časo- sledu, dle jejich posloupnosti časové, die Zeitordnung, ordo temporum; věcný a vr- stevný p., die Ordnung nach Materien, ordo rerum, pak má místo, když se věci kupně dle příbuznosti látky či obsahu pronášejí. Napsati něco dle p-ku časového; p-ku ča- sového se držeti, odstoupiti od p-ku časo- vého. Sš. Mr. 2. Obojího p-ku ostříhati; pilen býti p-ku věcného. Sš. L. 6. Již jsme pravili, že sv. Matouš časového p-ku nešetří; Sv. Matouš v jiném časovém p-ku vypra- vuje událosť tu; Jiní lehkou měrou p. slov přerušuiíce kladou. Sš. Mr. 12., 14., 39. P-ku věcí, jehož se tu vymáhalo, nešetříce; U Ma- touše p, opačný nalézáme; P. příhodnější; Jednou p-ku toho, po druhé onoho užiti, následovati. Sš. L. 4., 116. Svatopiscové nevšady a nevezdy p-ku chronologického šetřili; p-ku časového držeti se nehodlal; p. boží zrušiti. Sš. Mt. 57. Tento p. nejlépe se hodí; opačným p-dkem slova ta přichá- zejí v listu k Efesanům; Aby p. událostí v jasném světle se ozračoval; O p. na svatbě se starati. Sš. J. 88,275,59. (Hý.). — P., správa, pravidlo, předpis, řád, die Ordnung. P-kem práva, D., p. stráže, Wach-, taxovní, Tax-, D., ohňový, Feuer-, Jg., vinný a pivný. Boč. Potahovati v p-ky sedlské. Zlob. Dítě p-kem manželství zplozené. Jg. Vz Žer. Záp. II. 188. — P. sloupový (dorský, korinthský, ionský, římský), die Säulenordnung. Jg. — P., třída, die Klasse. Obec na p-ky rozdě- liti. Kom. — P., cech, společnost řemesla jistým řádem se řídící, die Zunft, Zeche, Innung, Gilde, das Gewerk. Ros. P. a cech, Innung u. Zunft. J. tr. P. malý (tovaryšské bratrstvo), shromážděný, Šp., řemeslnický, hrnčířský; starší správce p-ku. Šm. Mají i řemeslníci p-ky své pro řád. Kom. Starší, starosta, přední starší p-ku. J. tr. Po p-cích, D. — P., shromáždění řemeslníků, der Zech- tag. D. Ševci mají dnes p., jdou do p-ku. Us. Vz Cech, Tk. II. 381.

237525   Pořádek Svazek: 7 Strana: 0359
Pořádek. P. taneční, vyučovací, světový. Us. Pdl. Je to v p-dku. Dch. P učiniti, udělati (dluh zaplatiti). Us. Dch., Rgl. Ona nic nedělá s p-dkem (pořádně); Všude jen něco povrchu a s dkem nic. U Dobruš. Vk. Kde není pořádně chléb krájený, tam není ani p-dku v domě. Val. Vck. P. je duše všech prací. Us Hkš. Cf. Bdl. Obr. 140., Jg. H. 1. 729., Jg. Slnosť. 55., 102. - P. = cech. Plný, shromážděný p.; Do p-ku při- jatý; P. obeslati; ku p-ku přivtěliti. Šp. — P-dky = práce, které sedláci pro obec nebo pro stolici konali. Slov. Rb.

237526   Pořádek Svazek: 8 Strana: 0299
Pořádek = pořád. Zůstal p. jako paleček. Kld. III. 247.

237527   Pořádek Svazek: 9 Strana: 0239
Pořádek, methodus. XVI. stol. Mus 1898 175., 236., 262.

237528   Pořádek Svazek: 10 Strana: 0281
Pořádek, dku, m. P. zachraňuje, nepo- řádek však mnohé již zahubil. Müll. 39. — P. = stupeň. P. ohně. Zach. Test. 149.

237529   Pořádek Svazek: 10 Strana: 0652
Pořádek, dku, m. Nehodzen sem s tobú prisc na porádek (nemôžem s tebou vyjsť). Mus. slov. VII. 90.

237530   Pořádem Svazek: 7 Strana: 0359
Pořádem = pořád, ustavičně, immerfort, beständig. Mor. Bkř., Knrz. P. by jedl. Šd. P. dožírá. Brt. D.

237531   Pořádem Svazek: 8 Strana: 0299
Pořádem = pořád. Han. Brt. D. II. 368.

237532   Pořáden Svazek: 10 Strana: 0281
Pořáden, vz Pořádný.

237533   Pořadenství Svazek: 7 Strana: 0359
Pořadenství, n , die Reihenfolge. Sl. les.

237534   Pořadenství Svazek: 9 Strana: 0239
Pořadenství. Rozb. II 194.

237535   Pořádenství Svazek: 10 Strana: 0281
Pořádenství, n. Aby nemohl rozuměti p., ut non possis intelligere disertitudinem linguae. Pror. ol. 28. 1. Isa. 33. 19. To tak zpósobeno od Boha velikým p-stvím. XV. stol. Rozb. I. 194.

237536   Pořadí Svazek: 2 Strana: 0763
Pořadí, n., pořád, po-řadí, Mkl. B. 409., die Reihe, Reichenfolge, Ordnung. P. domů, vrchů, not, tonů, stupňů, Šm., klávesů. Mus. V p. státi. Ros. Domy stojí v jednom pořadí. D. V druhém p. loží. D. P-dím, posloupně, in der Reihe. Šm. — P. domů = ulice, die Strasse, Gasse. Kom., Br,

237537   Pořadí Svazek: 7 Strana: 0359
Pořadí barev, pocitů, forem aestheti- ckých, Dk., věků, Vrch., národů. Šf. Strž. II. 54. — P. = část selského domu. Velké p. obsahuje byty pro rodinu, chlévy a sto- dolu: malé p. = kolna na hospodářské ná- řadí a sklepy. U Veselí a Lomnice n. Lužn. Jdr.

237538   Pořádka Svazek: 2 Strana: 0764
Pořádka, y, f., pořádek, die Reihe, der Turnus. P-ka šenkování, die Zeit u. Reihen- folge, wann geschenkt wird. Gl. 253. Jíti, jeti, hlídati (ponocovati) z p-ky. Mor. Hý. Na kom jest nyní p-ka? Jg. P-kou svou povinnosť konati. Br. P. na mne přišla. Kom. Appellací má jíti p-kou t. j. od nižší instance k nejbližší vyšší. Bdž. 147. — P., třída, die Klasse, der Orden. Byl kněz z p-ky Abiašovy. Žalm. 1614.

237539   Pořádka Svazek: 7 Strana: 0359
Pořádka. Na tobě p. není. NB. Té. 234. Tesklili, že na ně p. přijíti nechtěla. Kom. Lab. 79. — P. = pokolení, progenies. Z po- řádky neb z pokolení miestohrabie z Pla- ceneze. Mill. 7.

237540   Pořádka Svazek: 9 Strana: 0239
Pořádka, y, f. Mají ? té robotě pomáhati třetí p-kú (po řadě). 1488. Arch. XVI. 331.

237541   Pořádka Svazek: 10 Strana: 0281
Pořádka = pořádek, podle kterého ob- čané své víno směli prodávati, Mtc. 1903. 324. Aby jiní za nimi p-dkou (po řadě, střídavě) mleli; Piva p-ko u vařiti. Arch. XX. 484., 500.

237542   Pořadkovatel Svazek: 2 Strana: 0764
Pořadkovatel, e, m., u cihlářů, der Reihen- setzer. Sm.

237543   Pořádkový Svazek: 2 Strana: 0764
Pořádkový praporec, Gewerbsfahne. Šm.

237544   Pořádkový Svazek: 7 Strana: 0359
Pořádkový. P. přístka = od sv. Václava do vánoc a chodilo se pořádkem grunt od gruntu a přástevnice předly hospodyni toho gruntu. Vz Přástka (dod.). Mor. Brt. P. III. str. X.

237545   Pořádkový Svazek: 9 Strana: 0239
Pořádkový. P. pokuta (dle pořádku vy- měřená). Ott. Říz. I. 313.

237546   Pořadmo Svazek: 10 Strana: 0281
Pořadmo. Šli p. Msn. II. 70.

237547   Pořadna Svazek: 7 Strana: 0359
Pořadna, y, f. = pořadnice, die Ordinate. Dk.

237548   Pořádně Svazek: 2 Strana: 0764
Pořádně, spořádaně, ordentlich, richtig. V. Něco p. povídati, D., vyčítati. V. Hodiny, pošty p. jdou. Jg. — P., nepřetržené, unun- terbrochen. Ten rod p. trval až do Svatopluka. Háj. — P., dle práva, dle obyčeje, ordentlich, gesetzmässig, regelmässig, gehörig. P. něčeho dobyti (si zjednati). Zříz. A takové relací má ingrosator větších desk zemských do zvláštního kvaternu relací p. vpisovati. Zř. F. I. A. 12. — P., čistě, náležitě, ordentlich, schön, richtig. P. stavěti, V., mluviti. — P., notně, velice, tuze, tüchtig, derb, stark. P. někomu vyplatiti (zmalovati, zbíti ho). Us. Hý.

237549   Pořádně Svazek: 7 Strana: 0359
Pořádně. Však to Bůh p. způsobí. Pass. mus. 355.

237550   Pořadně Svazek: 9 Strana: 0239
Pořadně = po řadě. P. hlídati. 1635. Mtc. 1899. 274.

237551   Pořádní Svazek: 2 Strana: 0764
Pořádní, obyčejný, ordinär. P. chléb. Us. Koubl.

237552   Pořádní Svazek: 8 Strana: 0299
Pořádní. P. mléko = které kdo dostává od sousedů z pořádky. Běhá jak vo p. mlíko. Mor. Čes. 1. V. 417.

237553   Pořadní. P Svazek: 7 Strana: 0359
Pořadní. P. číslo, laufende Zahl. Bor. 184. P. mezera, Gliederdistanz. Čsk.

237554   Pořadnice Svazek: 2 Strana: 0764
Pořadnice, e, í., ordinata, vz Souřadnice.

237555   Pořádnictví Svazek: 10 Strana: 0281
Pořádnictví, n. Místnímu strážnictvu odevzdáno p., lampařství, hlídka noční roku 1868. H. Jir. Mýtoa 117. 1.

237556   Pořadník Svazek: 2 Strana: 0764
Pořadník, a, m., posel obecní (vyzývající rolníky k robotě). Lpř.

237557   Pořadník Svazek: 7 Strana: 0359
Pořadník, vz Vytloukač. P. = obecní sluha. ČT. Tkč.

237558   Pořadník Svazek: 9 Strana: 0239
Pořadník. Pal. Děj. IV. 2. 501.

237559   Pořádník Svazek: 10 Strana: 0652
Pořádník, a, m. = pořadatel, vykonavatel (vedle rychtáře). Rgl. — P. = šenkýř pro- dávající po pořádce (střídavě pojiném). Vz Wtr. Řem. 915.

237560   Pořádnosť Svazek: 2 Strana: 0764
Pořádnosť, i, f., řád, pořádek, pořád, die Ordnung. P. rodu, Genealogie, f. Reš. — P., pořádanosť, ordentliche Einrichtung, Ord- nung, Richtigkeit. P. učiniti (v řád uvésti). Má p. ve svých věcech. Ros. P. účtův. Účty v p. uvésti. D. K p-sti přijíti. D. P. s někým učiniti,udělati. Nz., Šp. častá p. prospívá. Sych. Častá p., dobří přátelé. U Kunv. Msk. Z ručky do ručky dělá nejlepší p. (jinak: dobré přátelství). Prov. Jg.

237561   Pořádnosť Svazek: 7 Strana: 0359
Pořádnosť dokonalá. Sněm 1640. p. 53., 63. Umřel bez p-sti (bez posledního po- řízení). Us. Rgl.

237562   Pořádný Svazek: 2 Strana: 0764
Pořádný (zastr. pořáden, dna, o;poředný), v dobrém pořádku, wohlgeordnet, ordentlich. P. hospodářství, knihovna. Jg. — P., pořádek milující, správný, řádný, ordentlieh, Ordnung liebend. P. člověk, hospodář, úředník, chasa. Sych. P. na hodinku. Dch. — P., vedlé práva, obyčeje, pravý, gesetzmässig, legal, ordentlich, ämtlich. Jg. P. míra, dědic, man- želka, Jg., držitel, Ros., papež. Jg. Z nepo- řádného lůže pošlý. Har. Děti za p-dné zů- stanou. Bdž. 107. Sirotek dojda let sprave- dlivých a věda, že by někdo statek jeho, nemaje k němu p-né spravedlnosti, držel. Kol. 52. P. bitva, život. Nt. Aby ve 14 dnech p-ných ze všech zemi králi příležitých vyšel. Brt. 306. 34. Každý soud jest p. (zahájený) nebo kromě řádu (nezahájený). CJB. 381. — P., čistý, dobrý, wahr, ächt, brav, ordentlich. Jg. P. oběd, svatba (slavná), kázání, Us., jezdec, bojovník. Nt. — P., veliký, notný, tuhý, tüchtig, derb, stark, gross. Jg. P. zima, tlačenice. Dch. P. kyj. L. P. klacek, štilec. Us. Hý.

237563   Pořádný Svazek: 7 Strana: 0359
Pořádný = pořádek milující. P. dcery. Št. Kn. š 23. — P. = pravý atd. P. pravda. 1512. Mus. Ale našeť (viera) jest najpořád- nějšie; Učiní jen vše dobré a pořádné; P. milosť počíná se od jednoho manžela k dru- hému a jde k dětem. Št. Kn. š. 7., 42. — P. = veliký Dnes máme p. mráz. Us. Dch. P. tresktánie. Št. Kn. š. 40. Má p-nou. Vz Opilý. Us. Sn.

237564   Pořadovati Svazek: 7 Strana: 0359
Pořadovati, vz Pořádati.

237565   Pořadoví, n Svazek: 2 Strana: 0764
Pořadoví, n., die Häuserreihe. Toho bych si nevzala, kdybych i věděla, že má p. (řadu domů). U Rychn. Msk.

237566   Pořadovní Svazek: 7 Strana: 0359
Pořadovní mouka (z žita na jedno mle- tého); člověk (nevyběračný). U N. Kdyně. Rgl.

237567   Pořadovní Svazek: 8 Strana: 0299
Pořadovní. P. chléb = z obyčejné žitné mouky naproti chlebům vejražným, z vejražné mouky. Chod. NZ. III. 396. P. chléb = pa- stuchovi od sedláků po řadě dávaný. 1445. Hrš. Nách. I. 444.

237568   Pořadovný Svazek: 9 Strana: 0239
Pořadovný. Při stole jest (dřevorubec) chodský p. Čes. 1. 1897. 446.

237569   Pořadový Svazek: 2 Strana: 0764
Pořadový. P. nemoc, epidemie. Us. na Mor. Brt. P. cvičení. Vz KP. I. 420. P. dře- vení, die Orgelzimmerung, v horn. BO. P-vé stoly. Bj.

237570   Pořadový Svazek: 10 Strana: 0281
Pořadový stůl = při kterém jí s hospo- dářem i čeleď. Čes. 1. 452. P. přástka = předení lnu grunt od gruntu, střídavě po gruntech. Brt. Čít. XII.

237571   Pořbetník Svazek: 10 Strana: 0652
Pořbetník, u, m. = póhřbetník = řemen, který jde koni přes záda. Hoš. Pol. II. 150.

237572   Pořčený Svazek: 7 Strana: 0360
Pořčený; -en, a, o = uhranutý; potře- štěný, vzteklý. To je p. kluk. V Hrad. Kšť., Ant. Truhlář. Je za ní celý p (poblázněný). Čce. Tkč. Je do toho celý p. Ib. Tkč.

237573   1. Pořečí Svazek: 2 Strana: 0766
1. Pořečí = nářečí. D.

237574   2. Pořečí Svazek: 2 Strana: 0766
2. Pořečí, n., pořičí, trávník, die Land- strecke am Flusse, die Aue. D.

237575   Pořečiny Svazek: 7 Strana: 0360
Pořečiny. Na P-nách = pozemky u Vo- lyně. BPr.

237576   Pořečník, pořičník Svazek: 2 Strana: 0766
Pořečník, pořičník, u, m., bylina na pořečí rostoucí. Ms.

237577   Pořečniti Svazek: 2 Strana: 0766
Pořečniti, il, ěn, ění, eine Zeit lang reden. Ros..

237578   Pořečňovaná Svazek: 7 Strana: 0360
Pořečňovaná, é, f. = beseda, rozmluva. Může posedět na p-nou. BKn. II. 22.

237579   Pořečnovati Svazek: 7 Strana: 0360
Pořečnovati, vz Porečniti. Já sem s ním p-val o tej novej politice. U Uher. Hrad. Tč.

237580   Pořečný Svazek: 10 Strana: 0282
Pořečný = slovutný. P. lid. Ryt. Pkl. 132.

237581   Pořečtěný Svazek: 7 Strana: 0360
Pořečtěný, griechisirt. J. Lpř.

237582   Pořečtilec Svazek: 7 Strana: 0360
Pořečtilec, lce, m. = pořečtěný. Pyp. K. I. 102.

237583   Pořečtiti Svazek: 2 Strana: 0766
Pořečtiti, il, ěn, ění, griechisch machen. — se čím. Řím povahou a jazykem ten- kráte docela se pořečtil. Sš. I. 12.

237584   Pořečtiti Svazek: 7 Strana: 0360
Pořečtiti. Koll. St. 50.

237585   Poředilý Svazek: 2 Strana: 0766
Poředilý, sbořený. Cesty p-lé (dirutae). BO.

237586   Pořediti Svazek: 2 Strana: 0766
Pořediti (zastr.),spořádati, ordnen, reihen. —- koho k čemu: lid k boji. St. skl.

237587   Pořediti Svazek: 7 Strana: 0360
Pořediti, verdünnen. Bern.

237588   Poředlý Svazek: 2 Strana: 0766
Poředlý, který poředl, verdünnt. Ros.

237589   Pořednouti Svazek: 2 Strana: 0766
Pořednouti, dnul a dl, utí, allmählig dünn werden. Ros.

237590   Poředný Svazek: 2 Strana: 0766
Poředný (zastr.) = pořádný.

237591   Pořehotati Svazek: 2 Strana: 0766
Pořehotati, -tám a -ci, pořehotávati, ein wenig wie die Frösche schreien. Ros.

237592   Pořehtati Svazek: 2 Strana: 0766
Pořehtati, pořehtávati, ein wenig wiehern. BO Kůň pořehtává, wiehert in kleinen Zwi- schenräumen. Us. Hý.

237593   Pořej Svazek: 7 Strana: 0360
Pořej, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124., Děj. I. 2ß8

237594   Pořejček Svazek: 9 Strana: 0240
Pořejček = pozejtřek Vých. Cech. Čes. 1. X. 59.

237595   Pořejov Svazek: 7 Strana: 0360
Pořejov, a, m., Purschau, ves u Ta- chova. Blk. Kfsk 120., Rk. Sl.

237596   Pořekadla Svazek: 7 Strana: 1363
Pořekadla. Vz NZ. I. 593.

237597   Pořekadla Svazek: 10 Strana: 0282
Pořekadla slezská. Vz Vlasť. I. 231. nn. Vz Přísloví. P. spišská. Mus. slov. VIL 91.

237598   Pořekadlo Svazek: 2 Strana: 0766
Pořekadlo, a, n., zlá pověsť, přípovídka, povídačka,pomluva, přísloví (v? zlém smyslu), die Nachrede, das Sprichwort. Lidským po- řekadlem učiněn. Ros. Byl jim za pořekadlo. Br. Dal se jim ? p. Kom. Jest jiným pro p. (pomlouvají ho). Kb. — P. (v dobrém smyslu) ve smyslu novějším slove obecná průpověď mající do sebe význam jakýsi cha- rakteristický, ale od přísloví tím se rozezná- vající, že nemusí vždy skládati úplnou větu a že není obsahu poučného n. př.: Měsíc svítí jako rybí oko. Tma, že by ji krájeti mohl. Šel, jakoby ho pes kousl. Každý pes z jiné vsi. S. N. — Výb. 1. 9. P-dla nejsou než prostonárodní figury mluvnické důleži- tosti ovšem veliké, dodávajíce mluvě názor- nosti a živosti. KB. 218.

237599   Pořekadlo Svazek: 7 Strana: 0360
Pořekadlo. Vz Mkl Etym. 274., Jg. Slnosť. 22, Vor. St. 42. Přísloví. P-dla Slovákov mor. uher. vydal Fr. Trnka v Praze 1831 Vz Pal. Rdh. I 39. P. domažlická, vz Mus. 1889. 348.

237600   Pořekadlo Svazek: 9 Strana: 0240
Pořekadlo. P-dla jsou rčení rázu cha rakteristického. Nejsou tak vážná ani obsahem tak poučná jako přísloví, za to vynikají zruč ností, úsečností, barvitostí, řízností. Často jsou to jen trefná přirovnání, v nichž jeví se rozmar, vtip i kousavosť lidová. Hoř. 116. Tuctoví lidé mívají vždycky nějaké p. na jazyku, by zakryli jím lenivosť a prázdnotu mozku, jako sedláci, jsouce líní, aby sami přemýšleli, příslovími házejí. Šml. V. 32.

237601   Pořeknouti co na koho Svazek: 7 Strana: 0360
Pořeknouti co na koho. Za Hus. polož III. 180. — se. A tu se Ježíš pořekl (zmí- nil), jakoby chtěl dále jíti. Výb. 1. 356. — s inft. A on pořekl se dále jíti. Hus II. 139. A potom porče sě jako Kristus na ne- besa vstúpiti. Pass. — se čím oč. Oč se slovy poříkali, nesnadno říci. Osv. 1835.907.

237602   Pořeknouti, knul, ut, utí; poříci Svazek: 2 Strana: 0766
Pořeknouti, knul, ut, utí; poříci, řeku, řekl, řkl, řečen, řčen, ení; poříkati =pomlou- vati, utrhati, übel nachreden, beschuldigen; nřknouti, uhranouti, beschreien. — se = říci, dělati, jakoby poraditi se, in Zank gerathen. — Křičí, jakoby byl porčen. Us. u Kunv. Msk. — koho. Soudce p. k hrdlu sahá. Kom. Snads mne pořkla (uřkla, uhranula). Tabl. — co na koho: zlý skutek na někoho p. Hus. — koho čím: zlodějstvím. Mor. Hý. — koho z čeho: ze zlodějství. Vz Nařknouti. Mor. Hý. — se. Pořekla se, že by byla těžká dítětem. Leg. — se s kým čím (povaditi se). Rozmluv s bližním svým, prve nežliby se s ním tvrdými slovy pořekl. Reš. — se s kým proč: toliko pro sukni. Štelc.

237603   Pořeknouti s inft Svazek: 8 Strana: 0300
Pořeknouti s inft. Kázal žebříky dělati pořkna se s nimi táhnouti (stavě se), scalas jubet praeparare fingendo se cum iis progredi. Břez. Font. V. 382.

237604   Pořemenařiti Svazek: 7 Strana: 0360
Pořemenařiti, eine Zeit lang Riemer sein. Šm.

237605   Pořešice Svazek: 2 Strana: 0766
Pořešice, Poreschitz, ves u Sedlčan. PL.

237606   Pořešín Svazek: 2 Strana: 0766
Pořešín, a, m., sesutý hrad v Budějovsku. Vz S. N., Tk. IV. 443., III. 657. — P., ves u Kaplice, u Sedlčan. PL.

237607   Pořešinec Svazek: 2 Strana: 0766
Pořešinec, nce, m., Klein-Poreschin, ves u Kaplice. PL.

237608   Pořez Svazek: 7 Strana: 0360
Pořez, a, m, Když se dělá v obcích před sv. Kateřinou obecní pořádnost a volí se obecní posel a zvoník, odbývá se pak na obecní útraty pitka a hostina, což sluje p. Nár. pol. 1889. č. 8., Neud — P. = poříz. Slov. Bern. — P. = miškování. Prasce maso- pustu!, ty mají jíti v p. první, než což jest postních, ty v p. jíti nemají, až po svatém Jakubě. 1525. Šd.

237609   Pořez Svazek: 8 Strana: 0300
Pořez = pořezání. Jak se hojí na Slov. Cf. Phľd. XII. 566. — P. = popis. P. dobytka. Mor. Duf. 330.

237610   1. Pořez Svazek: 9 Strana: 0240
1. Pořez —poříz. XVI. stol. Rozb. II. 184.

237611   2. Pořez Svazek: 9 Strana: 0240
2. Pořez = porážka dobytka; plat z porážky; popis dobytka. Př. star. V. 32. (z r. 1511. ). Tamtéž III. 18. stojí pořec, dle to jest asi přepsáno.

237612   Pořezáč Svazek: 2 Strana: 0766
Pořezáč, e, m., osní nůž šindelářův, osník. U tesařů: strouhař, u bednářů: poříz. Us. Dch.

237613   Pořezané Svazek: 8 Strana: 0300
Pořezané, ého, n. = rána řezem způso- bená, scissum. Mtc. 1894. 339.

237614   Pořezanina Svazek: 8 Strana: 0300
Pořezanina, y, f. = pořezané místo na tele. Mtc. 1894. 339.

237615   Pořezati Svazek: 2 Strana: 0766
Pořezati, pořezám a pořeži, řež, zal, án, ání; pořezávati; poříznouti, znul a zl, ut, utí, alles nach einander o. etwas ein wenig ab-, beschneiden, wegsägen. — Už mají po- řezáno (již mají konec všeho). U Rychn. — co čím: stůl nožem, Us.,vinný kmen žabkou, Us., pilkou prkénka, Sych., knihy obřezákem. Techn. — se čím: nožem, sich schneiden, verwunden. — se kam do čeho. Ml.

237616   Pořezati koho Svazek: 7 Strana: 0360
Pořezati koho = vybiti Us — se kam. P-zal sem sa v malíček. Brt. N, p. I. 82.

237617   Pořezati se Svazek: 9 Strana: 0240
Pořezati se = hloupě mluviti. Hoř. 93.

237618   Pořezné Svazek: 8 Strana: 0300
Pořezné, ého, n. Arch. XIII. 437.

237619   Pořeznice Svazek: 2 Strana: 0766
Pořeznice, e, f., osní stolice, die Schneide- bank. Truhlářská p.; k tažení stříbrného drátu. Jg. P. šindelářů = kozlík. Hý.

237620   Pořezník Svazek: 2 Strana: 0766
Pořezník, u, m., der Schnitzmesserhälter, police na železa. Šp.

237621   Pořezník Svazek: 8 Strana: 0571
Pořezník, u, m., Schabhobel. Prům. mus. V.

237622   Pořezník Svazek: 10 Strana: 0652
Pořezník, u, m., Schabhobel. Rgl.

237623   Pořežín Svazek: 2 Strana: 0766
Pořežín, a, m., Pesendorf, ves u Přibyslavi.

237624   Pořežný Svazek: 7 Strana: 0360
Pořežný, ého, m. = rybník u Valtinova na Bolesl. Blk. Kfsk. 83.

237625   Pořibetník Svazek: 7 Strana: 0360
Pořibetník, u, m. = pohřbetník. U Kdýně. Rgl.

237626   Pořibetník Svazek: 9 Strana: 0240
Pořibetník, u, m. = pohřbetník, řemen po hřbetě natažený. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 40.

237627   Poříci Svazek: 2 Strana: 0766
Poříci, vz Pořeknouti.

237628   Poříci Svazek: 7 Strana: 0361
Poříci. Což naň prosočeno bylo i křivě pořčeno. Kat. v. 86.

237629   Pořický Svazek: 2 Strana: 0766
Pořický m. poříčský, Ufer-. P. brána (v Praze), Porziczer Thor, právo. Ros.

237630   Pořič Svazek: 2 Strana: 0766
Pořič, e, m. a f., Pořičí, n., jindy ves, nyní čásť města Prahy. Vz Tk. I.621., IV. 737., II. 546., III. 657. — Pořičí, Pořitsch, ves u Lubence, u Budějovic, u Chřelovic, u Při- byslavi, u Litomyšle, u Nespek, u Náchoda, u Březnice, u Letovie, u Horažďovic, u Přeštic. PL.

237631   Poříč Svazek: 7 Strana: 0361
Poříč, sam. u Pelhřimova, u Semil a n Vlašimě; P. Horní, Ober-Pořitsch, ves u Letovic; P. Dolní, Unter-P., ves tamtéž; P. Prostřední, Mittel-P., ves tamtéž. PL.

237632   Pořič Svazek: 7 Strana: 1363
Pořič = nános (země). Lib. NZ. I. 544.

237633   Poříč Svazek: 9 Strana: 0240
Poříč, e u Pal. Poříčí. Děj. II. 2. 105.

237634   Pořičan Svazek: 2 Strana: 0766
Pořičan, a, m., der Flussanwohner. Jg.

237635   Pořičany Svazek: 2 Strana: 0766
Pořičany, dle Dolany, ves u Čes. Brodu. Tk. I. 410., II. 546., III. 61.

237636   Pořičany Svazek: 7 Strana: 0361
Pořičany. Dal. 135., Arch. VII. 335., Blk. Kfsk. 526., 560., Sdl. Hr. IV. 94., Rk. Sl.

237637   Pořičeti Svazek: 2 Strana: 0766
Pořičeti, el, ení, ein wenig wiehern. Ros.

237638   Poříčí Svazek: 2 Strana: 0767
Poříčí, n., po-řičí, místo, které po řece leží. Mkl. B. 408. Das Ufer, die Flussgegend, das Uferland. — P. řeky = onen obvod země, z kterého všecky vody do ní stékají, das Fluss- gebiet. S. N. — P., vz Pořič. — P. červené, původně Pořešice, Kron-Poritschen, ves v okr. přestickém.— P. spálené, městečko u Blovic.

237639   Poříčí Svazek: 7 Strana: 0361
Poříčí, Parschnitz, ves u Trutnova; Po- ritz, ves u Rychnova; Červené P., Roth- Poritschen, ves u Švihova; P. Spálené, Brenn-Poritschen, mě. u Rokycan. PL. Cf. Arch. VIII. 286., Dal. 135., Blk. Kfsk. 1389., Sdl. Hr. II. 255., III. 305., IV. 373, V. 364., VI. 278., Rk Sl., Arch VIII. 286. V P. u Přibislavě spálil se sedlák za kamny, ve kterých sedm let se netopilo. (Rostly tam kopřivy). Vz Sbtk. Krat. h. 88. P. v Praze. Bart. 253.

237640   Pořičné Svazek: 7 Strana: 0361
Pořičné, ého, n. = mýto vodní, výtonné, die Wasserrnauth.

237641   Pořiční Svazek: 10 Strana: 0282
Pořiční místo. Mns. II, 347. Sr Pořičný.

237642   Pořičník Svazek: 2 Strana: 0767
Pořičník, ?, m. = pořičný, 2.

237643   Poříčník Svazek: 7 Strana: 0361
Poříčník, a, m., tachyusa, brouk. Vz Kk. Br. 75.

237644   1. Pořičný Svazek: 2 Strana: 0767
1. Pořičný, Ufer-. P. rostliny, mýto, Rostl., Zlob., právo. Rk.

237645   2. Pořičný Svazek: 2 Strana: 0767
2. Pořičný, ého, m., der Uferwächter. Ros.

237646   Poříčský Svazek: 7 Strana: 0361
Poříčský. P brána v Praze. Tk. VI. 83 , Tk. Žk. 51., Bart. 211.

237647   Pořídek Svazek: 2 Strana: 0767
Pořídek, dku, m., u tkadlce, der Reihen- haken (ein Haken, der die Kettenfäden in die Hälfte durchzieht). Šm.

237648   Pořídek Svazek: 9 Strana: 0458
Pořídek, dku, m., pořídka, y, f. Chodí po pořídku, pořídkou = chodí na stravu dům od domu (o chudých příslušnících obce). Hoš. 99.

237649   Poříděnka Svazek: 8 Strana: 0300
Poříděnka, y, f. = řídká polévka. Val. Brt. D. II. 480.

237650   Poříditi Svazek: 2 Strana: 0767
Poříditi, řiď, dě (íc), il, zen, ení; pořizo- vati = zříditi, naříditi, anordnen; umíraje řád učiniti, testiren; vyříditi, dokázati, aus- richten, bewirken, schaffen; zjednati, opatřiti, anschaffen. Jg. — abs. Pořídíš tam, co (jako) Kec u Jankova (nic, vz Kec). — co. Chceš-li u pána věc svou p. Sych. Nový kabát si p. (zjednati). Us. — čeho. Všel do chrámu, aby těch věcí pořídil. Ben. V. — co čím. Kdo nepořídil dědictvím, kšaftem (intestatus). Reš. Penězi něco p. Ml. Co tím odkladem pořídíte? Co pořídíš tou přísností? Jg. — s kým, s čím. Nemohu s tím nic p. D. S tou chasou nic nepořídíš. Jg. S takovou nic nepořídíš (budeš-li si tak počínati). Us. na Mor. Brt. — co z čeho. Jazyk z vlastního statku si po- řídil. Kos. Ol. I. 49. — se oč = zasaditi se oč, ujíti se čeho. U Turnova. Zl. — kdy. Jedním dnem to tam nepořídí. Us. — čím o čem kde kdy. Kšaftem o pozůstalosti své po své smrti (před svou smrtí) pořizuje. Kom. Nemocný před třemi svědky ústně po- řídil o svém statku. Ml. — co kde (čím, jak). U toho holýma rukama nic nepořídíš. Ml. U toho člověka po dobrém nic nepořídí. Us. — co proti komu. Co by kdo z nás proti němu pořídil. Ráj. — koho k čemu: své lidi k boji = spořádati. Alx.

237651   Poříditi co Svazek: 7 Strana: 0361
Poříditi co: své potřeby. Dch. Pořídil starého ďasa = nic. Vlč. — jak. Krásně jste to pořídili (= špatně)! Us. — Na konci za Alx. polož: V. v. 1133. (HP. 28.).

237652   Pořídivý Svazek: 2 Strana: 0767
Pořídivý, ausrichtsam. Šm.

237653   Pořídka Svazek: 8 Strana: 0300
Pořídka, y, f. Pořídkou něco dělati = po- řadem. Duf. 262. P-kou husy pásti (po řadě, střídavě). Duf. 159.

237654   Pořídko Svazek: 10 Strana: 0282
Pořídko. Musí ho živit p. = po řadě (posílaje dítě na stravu dům od domu). Chodí po p. Hoš. Po!. 141. Sr. Pořídka v I. Přisp. 300.

237655   Pořídkovač Svazek: 10 Strana: 0282
Pořídkovač, e, m. = kdo chodí pořídkou. Hoš. Pol. 141. Sr. Pořídko předch.

237656   Pořídku Svazek: 2 Strana: 0767
Pořídku, řídce, ne často, selten, sparsam. V. Dobrých jest p. Ros. P. k nám chodívá. Us. Těch velmi p. Br. To p. se stává. Ler.

237657   Pořídký Svazek: 2 Strana: 0767
Pořídký, selten, rarus. Krok.

237658   Pořidlý Svazek: 2 Strana: 0767
Pořidlý, schütter geworden. Dch.

237659   Pořidnouti Svazek: 10 Strana: 0282
Pořidnouti = státi se řídkým. Jejich řady pořidly. Tbz. V. „5. 23.

237660   Pořieci sě Svazek: 2 Strana: 0767
Pořieci sě, zastr. = prohoditi v řeči. Jir.

237661   Pořied Svazek: 2 Strana: 0767
Pořied = pořád, řád pokolení. Kat. 270.

237662   Pořied Svazek: 7 Strana: 0361
Pořied Chybně m.: pořad.

237663   Pořiedně Svazek: 2 Strana: 0767
Pořiedně dokonati. BO. Cf. Pořied.

237664   Pořiedně Svazek: 7 Strana: 0361
Pořiedně = pořádně Pije a jeda p. Št. Kn. š. 50. Cf. Schovati (dod.).

237665   Pořiedný Svazek: 7 Strana: 0361
Pořiedný = pořádný. Lid p. Výb II. 10

237666   Pořiedný Svazek: 9 Strana: 0240
Pořiedný. Zpuosob nebeský pořiednějbí jest než zemský. Št. Bes. 47.

237667   Pořiechu Svazek: 8 Strana: 0300
Pořiechu m. pohříchu. Pulk. (Gb. II. ml. I. 466.).

237668   Poříkati Svazek: 2 Strana: 0767
Poříkati, vz Pořeknouti. — P., pomodliti. Kulda.

237669   Poříkati Svazek: 7 Strana: 0360
Poříkati = přečísti. Val. Vck.

237670   Poříkavý Svazek: 2 Strana: 0767
Poříkavý = pomlouvačný.

237671   Pořímanělý Svazek: 10 Strana: 0282
Pořímanělý Rek. Čapk. Most. VI.

237672   Pořímaniti Svazek: 7 Strana: 0361
Pořímaniti, il, ěn, ění, römisch machen. Šmb.

237673   Pořímaniti Svazek: 8 Strana: 0300
Pořímaniti zemi. Mtc. 1895. 35.

237674   Pořímaniti koho Svazek: 9 Strana: 0240
Pořímaniti koho = katolíkem učiniti. Pal. Děj. V. 2. 196.

237675   Pořímštiti Svazek: 7 Strana: 0361
Pořímštiti, il, ěn, ění, romanisiren. Posp.

237676   Pořín Svazek: 2 Strana: 0767
Pořín, a, m., jm. luk u Tršic na Mor. Km. — P., ves u Tábora.

237677   Pořín, a Svazek: 7 Strana: 0361
Pořín, a, m = louky u Tršic Pk.

237678   Pořinský Svazek: 7 Strana: 0361
Pořinský, ého, m. = rybník u Úlibic. Blk. Kfsk. 536.

237679   Pořiště Svazek: 2 Strana: 0767
Pořiště, ě, n., pořisko, a, n., na Slov. porysko = topůrko, der Hammerhelm, Stiel. Šp., Mkl. B. 277. Od koř. per-u. Prk. Př. 17.

237680   Pořiť Svazek: 8 Strana: 0300
Pořiť m. pozříti, z odsuto. Dšk. Jihč. I. 38.

237681   Pořitek Svazek: 2 Strana: 0767
Pořitek, tku, m., zastr., bití na řiť, pardus, der Schilling. Rozk.

237682   Pořítiti Svazek: 2 Strana: 0767
Pořítiti, il, cen, cení, sřítiti, pobořiti, poraziti, umstossen, zerstören. — co, koho; slona. Št. P. lidi = poraziti, prosternere. BO.

237683   Pořítiti Svazek: 7 Strana: 0361
Pořítiti. Za Št. polož: Kn. š. 124.

237684   Pořítko Svazek: 10 Strana: 0282
Pořítko (t. j. pořídko). Hoš Pol. 109. Sr. Po pořítko.

237685   Poříz Svazek: 2 Strana: 0767
Poříz, u, m., nůž obouruční, osnák, osník, řezáč, stroužek, das Schneide-, Reif-, Schnitz- messer. Jg. Vz Bednár. P. křivý (u koláře), prohnutý (u bednáře), p. truhlářský, sedlářský, sklenářský, Jg., výstražný, das Stöckelmesser, rovný, kulatý. Hk. Vz Pořezáč.

237686   Poříz Svazek: 10 Strana: 0282
Poříz, u, m. = pořízení. Tak šťastný p. (žertem)' Rais. Lep. 60.

237687   Pořízek Svazek: 2 Strana: 0767
Pořízek, zku, m., topůrko. Na Slov. Cf. Porysko, Pořiště.

237688   Pořízek Svazek: 7 Strana: 0361
Pořízek ševní = kraják k ořezování pře- bývající části třepící se usně okolo švů, der Würstelschneider. Matj. 184

237689   Pořízená Svazek: 7 Strana: 0361
Pořízená, é, f., vz Pořízený.

237690   Pořízení Svazek: 2 Strana: 0767
Pořízení, n., zřízení, správa, die Anord- nung, Einrichtung. P. země skrze Přemysla. Kom. — P., poslední vůle, der letzte Wille, das Testament. P. a opatření o svém statku učiniti. Pr. M. D. P. (ústní) učiniti. V. Učiniv p. v čeledi své. Br. Bez p. (věcí čásných) umříti, J. tr., Ms. 1631., se světa sjíti. Ros. Jestližeby pak kverk aneb horník bez p. aneb kšaftu z tohoto světa sešel. Nar. o h; a k. Manželka umře-li bez p. Kol. 42. To p. nemá platnosti. Sych. Poručníci p-ním se dávají. Kom. P-ním někomu něco odkázati. Šm. — P., zjednání, die Anschaffung. P. oděvu. -- P., vyřízení, die Ausrichtung, der Austrag. Není s ním žádného p. Us. Za p-ním někam jíti; Mám ještě všelijaké p. Šm. Dobré p. Dch.

237691   Pořízení Svazek: 7 Strana: 0361
Pořízení, ein geordnetes Ganze. V jednom p. není dobře mnoho knížat; V p. všeho světa, Anordnung. Št.

237692   Pořízení Svazek: 9 Strana: 0240
Pořízení zlé. Vz Zát. Př. 348b., VIII. B. 5.

237693   Pořízení Svazek: 10 Strana: 0652
Pořízení, n. Poslední p. Vz Testament.

237694   Pořízený Svazek: 2 Strana: 0767
Pořízený; pořízen, a, o, angeordnet, ver- richtet. Nepořízený statek (intestatus). Ros. S nepořízenou odejíti, unverrichteter Sache abziehen. D. Mnoho na p-nou míti. Někam v p-nou jíti, wohin in Geschäften gehen. Dch.

237695   Pořízený Svazek: 7 Strana: 0361
Pořízený. S ním byla p-ná. Němc. I. 240.

237696   Pořízka Svazek: 7 Strana: 0361
Pořízka, y, f. = řezání pořízem Us. Šd.

237697   Poříznouti Svazek: 2 Strana: 0767
Poříznouti, vz Pořezati.

237698   Poříznutí Svazek: 2 Strana: 0767
Poříznutí, n., der Schnitt. P. ruky, na ruce. Jg.

237699   Poříznutý Svazek: 2 Strana: 0767
Poříznutý; -ut, a, o, abgeschnitten, ver-, geschnitten. Jg.

237700   Poříznutý. P Svazek: 10 Strana: 0652
Poříznutý. P. vydání knihy. Mus. 1905 349

237701   Pořizovatel Svazek: 2 Strana: 0767
Pořizovatel, e, m., der Bereiter, Aus- richter, Bewirker. Kos. Ol. I. 153.

237702   Pořizovatelka, y, pořizovatelkyně Svazek: 2 Strana: 0767
Pořizovatelka, y, pořizovatelkyně, ě, f., die Zubereiterin, Bewirkerin. P. rozkoší. Kos. Ol. I. 151.

237703   Pořizovati Svazek: 2 Strana: 0767
Pořizovati, vz Poříditi.

237704   Pořižance Svazek: 2 Strana: 0767
Pořižance, dle Budějovice, Klein-Pořižan, ves u Veselího v Buděj.

237705   Pořižany Svazek: 2 Strana: 0767
Pořižany, dle Dolany, ves u Týna n. V. PL.

237706   Pořknouti Svazek: 2 Strana: 0767
Pořknouti, vz Pořeknouti.

237707   Pořknutí Svazek: 2 Strana: 0767
Pořknutí, n., nařknutí, die Beschuldi- gung, Verleumdung; uřknutí, das Beschreien; sváda, der Zwist. Jg.

237708   Pořknúti Svazek: 2 Strana: 0767
Pořknúti, pořéci= pořeknouti, nařknouti. Kat. 86,

237709   Pořodek Svazek: 9 Strana: 0458
Pořodek, dku, m Co tu móce (máte) do p-dku (co tu chcete)? Slez Lor. 77.

237710   Pořondźit s kým Svazek: 7 Strana: 0362
Pořondźit s kým = promluviti. U Frýdka. Brt. D. 261.

237711   Pořouknutý Svazek: 2 Strana: 0769
Pořouknutý, vz Houkati (konec).

237712   Pořundek Svazek: 7 Strana: 0364
Pořundek, dku, m.= pořádek Mor. Sš P. 534

237713   Pořundný Svazek: 9 Strana: 0240
Pořundný = pořádný. Je bogoty (bohatý) a p. Slez. Čes. 1. VIII. 145.

237714   Pořvati Svazek: 2 Strana: 0775
Pořvati, al, ání, ein wenig brüllen. Ros.

237715   Posa Svazek: 7 Strana: 1363
Posa, y, f. = postavení. Vrch. a j.

237716   Pósa Svazek: 10 Strana: 0283
Pósa, y, f. = postavení, postoj, seděni (malíři), strojené chování, vyhledávání ef- fektu. Ott. XX. 291. Bojovná p. = postavení. Nár. list. 1903. č. 284. feuill.

237717   Pósa Svazek: 10 Strana: 0652
Pósa Duellant zaujímá pevnou pósu. Zl. Pr. XXIII. 87. a j.

237718   Posácať Svazek: 7 Strana: 0365
Posácať, ein wenig o. alle stossen. Slov. Bern.

237719   Posač Svazek: 10 Strana: 0283
Posač = pásati. Orava. Sbor. slov. IX. 59. Sr. Pásti.

237720   2. Posad Svazek: 2 Strana: 0776
2. Posad, u, m., na Mor., posazení, položení. — P., řad obilí k mlácení na humno položený. Na Mor., v Chrud., Policku, Rychnovsku. Kd., Kšá. Na moravském Drahansku: sádka. Us. Hý. Sedli jsme si na p-dě. U Rychn. P. k mlácení (rozložené snopy). — P., řad obilí vymláceného i s plevami. Na Moravě, u Chrud. Sd., Mtl., Kd. Na mor. Zlínsku obilni hromada v zadním pravém koutě mlatu. Brt. Vz Posada. — P., rostl. Kde je p. při stavení, tam je hojnosť mléka, protože béře z 9 dvorů užitek, jen že ho třeba každý den před východem slunce zaliti mlékem. Kda.

237721   Posád Svazek: 7 Strana: 0365
Posád, u, m. = rozházená kopka sena. U Léskovce u Vsetína. Brt. — P. = posad, řad obilí na mlatě ku mlácení přichystaný. Mor Neor. — Mkl Etym. 289.

237722   Posad Svazek: 8 Strana: 0300
Posad, vz Saďa, Válek, Víno psí (3. dod.). — P. = okršle, okržle, rozházená kopka sena. Val. Brt. D. II. 20.

237723   Posád Svazek: 9 Strana: 0240
Posád, u, m. P. dává se koňům, aby tloustli. Charv. 57.

237724   Posad Svazek: 9 Strana: 0458
Posad, U, m. = kořen, kterého se užívá ? čarování. V. Losenice. Hoš. 99.

237725   1. Posad, v Svazek: 2 Strana: 0776
1. Posad, vz Posavad.

237726   Posada Svazek: 2 Strana: 0776
Posada, y, f., posádka, y, f., koš na slepice z proutí pletený, Hühnerkorb, m. P. slepičí (kurník). V. — P., klec na ptáky, der Käfig. Míti ptáka v posádce. Us. — P. na ryby (rybná, vrstevnice), die Fischreusse. V. Naplníš p-du rybní. BO. P-du ryb ukrásti. Pč. 50. — P., die Garnison, Besatzung. — P., u starých Čechů menší pevnosť na př. bašta n. malá tvrz. Vz S. N. Že jsú mi jeho pobrali v mé vlastní vsi na jeho p-du tu na Dědkovice. Půh I. 161., 228. — P., hro- mada obilí vymláceného i s plevami uprostřed mlatu ve způsobe trojhranného prismata upra- vená. Obilí v p-du shrnouti, z p-dy bráti. Na mor. Drahansku. Hý. Vz Posad.

237727   Posada Svazek: 7 Strana: 0365
Posada slepičí = klevetník. U Kdyně. Rgl. — P. = mlýn u Uhlíř. Janovic; Po- sada, Posadov, Passadorf, ves u Skalice.

237728   Posadář Svazek: 7 Strana: 0365
Posadář, e, m., der Kauenmacher Rk

237729   Posadati Svazek: 7 Strana: 0365
Posadati = posedati. Slov. Sldč.

237730   Posádeční Svazek: 7 Strana: 0365
Posádeční, Garnisons . P. služba, Čsk., S. N. XI. 57., vojsko. Čsk.

237731   Posadek Svazek: 2 Strana: 0776
Posadek, dka, m., pták na čihadle, který nezpívá, němý v?bič, ein nicht singender Lockvogel am Vogelheerde. Č., Šp.

237732   Posadění Svazek: 7 Strana: 0365
Posadění, posaděný = posazení, posa- zený. Slov. Bern.

237733   Posadilka Svazek: 7 Strana: 0365
Posadilka, y, f. Nad P-kou, vrch u Stra- konic. Řvn. 380.

237734   Posaditi Svazek: 2 Strana: 0776
Posaditi, dím, saď, sadě (íc), il, sazen, ení; posázeti, el, en, ení; posazovati = uči- niti, aby seděl, setzen, niedersetzen; usta- noviti (v důstojnosti), bestellen; einsetzen; uměstiti, setzen; na něco sázeti, besetzen; cenu ustanoviti, taxiren; poštvati, navésti, aufhetzen, anreizen, aufwiegeln ; nasaditi, odvážiti, daraufsetzen, wagen; p. se = sed- nouti, sich setzen, sich niedersetzen, nieder- sitzen ; obydlí, sídlo kde obrati, sich wo nieder- lassen, sich setzen, in Besitz nehmen, Sitz nehmen, residiren. Jg. — Ve smyslu filoso- fickém lépe: položiti, klásti. Bs. — Posaď! (klobouk etc. na hlavu). Us. — co: víno, pivo, maso atd. = cenu ustanoviti. Ros. Čáku (klobouk) — posaď! Czako (Hut) — auf! Čsk. Posázeti milíř, den Meiler bewerfen. Šp. — co pro koho: svój život. Da. exc. — co, koho, se kam (nač, za co, mezi co, do čeho, v co, k čemu). Vz Položiti strany vazby: posaditi kam a p. kde. P. někoho na první místo, na koně, na osla, na vůz, na stolici, Ros., na důstojný úřad; na místo něčí někoho p. V. Brejle na nos si p. Vz Brejle. Č. Samochte na vějičky se posadil. Jg. Kvočnu na vejce p., Us.; klobouk na hlavu. Ď. On ho naň posazuje (štve). Ros. P. se na první místo, Ros., na svou stolici. V. Kliď se, abych se posadil na tvé místo. Dch. P. koho na lavici. P. koho na koně 1) na nohy postaviti, vz Noha; 2) poštvati. Na mor. Drahansku. Hý., Ľr. P. 9. P. se k ně- komu, k něčemu. Bs., Ml. P. někoho, se za stůl. Us. — Dal. I žádného stolu nemám, by té umrlé ženy neposadil o mísu se mnú (ža- lovala žena, která pojala vdovce). Št. N. 29. P. někoho mezi vyšší stavy, V., mezi knížata. Šm. P. do vozu, Ros., do lodi, D., Šm. P. koho v ráj. Kat. 634. — co čím. Posázeti horu stromy, Us., pole pláněmi. Jel. Dubový stoleček tolary posázím. Er. P. 167. — koho kam, nad koho = přednost mu dáti. Plk. — koho, se (jak) proti komu (poštvati). On ho proti němu posazuje. Ros. Poddané proti nám posazuje. Schön. P. se proti komu (odporovati mu). Troj. Proti tomu (řádu) se jest s hrdostí a s násilím posadil. Ps. o zští. Potom, když se jest zase do Cech navrátil, knieže bavorské řečené Klem posadil se proti němu. Let. 2. — se. Posaď se. pos:;ďte se. Us. Posaďte se kroupy, až hrách uvře. (Nižší říditi se musí vyšším). Vz Kroupy. Jg., Šm. Ta se dobře neposadila (nevdala). Us. Ten se posadil (napálil, ťal). Na Mor. Hý. — se zač. Posaditi se někde za mistra. Th. Nad někým za biskupa se p. Hus 1. 406. — koho nad čím. Stráži zvláštního posadil nad za- hradú. GR. — co, koho, se kde (v čem, na čem, u čeho, po čem, vedlé čeho, za čím, mezi čím). P. se v posteli. Us. Posadil se Lech v Polště. Háj. V náboženství odporném mladé lidi posazovati (cvičiti). Plk. Města dobyl i posadil na něm posádku. BO. Zvolte lepšího a posaďte na stolici králové. Bj. Ciesař na svém stolci jej posadí. Dal. 29. Dítě na zemi posadil. Pass. 574. Posaď ji na stolici na vysokej. M. Na tom domě jako na hradě se posadil. Háj. Včely na květech se posázejí. Koc. Posaďte se u nás, abychom mohli spát (abyste nám spaní nevynesli, spánek neodnesli). Us. P. se za stolem. Ctib. Hád. 6. P. koho po levé ruce. Žer. Záp. II. 136., Pref. 168. Někoho mezi knížaty, posu- zovati. Zříz. Posadich se mezi nima. Žk. 10. P. koho mezi lidem. BO. P. se podlé panny. Dal. 25. Vz Posádka.

237735   Posaditi Svazek: 7 Strana: 0365
Posaditi, plantare, Ž. wit. Moys. 5., po- nere. Ib. 131. 11., 106. 41. — koho = za- raziti, přivésti k mlčení. U N. Kdyně. Rgl. Aby knížata p. ráčili své zemany, das Land- recht besetzen, berufen. 1500 Soud. kn. opav. — pro koho co: Proňž svój život po- sázel. Výb. II. 6. — koho, se kam (s kým, komu). P. se někomu na klín. Hrts. P. někoho na trůn, Šb. F., do temnice, Koll. Zp. I. 46., na stolici, s přáteli za stůl. Št. Kn. š. 71, 126. P. někoho na olej = oši- diti, napáliti U Kdyně. Rgl. — co čím. Kristus p-dil zahradu rozličnými ctnostmi. Hus III 71. — koho zač: za hlavu králov- stvie. Kar. 92. — kolik. Žádný z mistrův aby neposazoval přes dva tovaryše a pa- cholíka. 1606.

237736   Posaditi koho kde Svazek: 9 Strana: 0240
Posaditi koho kde. Posaď mě v lonu Abrahamově. Modl. ms. XXXV. 60. — čím. Byl p zen konšelem. Braun. 195.

237737   Posádka Svazek: 2 Strana: 0777
Posádka, y, f., malá posada, kleiner Hiihnerkorb. Do p-ky kvočnu posaditi. Sych. — P. na ryby, sádka, der Fischhälter. V. — P., vojsko tvrzi n. města, záloha, obrana, die Besatzung, Garnison. V. P. vytáhla s hlučnou hudbou. D., Posadil si p-ku v městě Damasku. Bj. Na Krakově p-ku posadi. Dál. 56. P-ku do města dáti, položiti. J. tr. P-kou města chrániti. P-kou někde ležeti; p-ku někde míti, zůstaviti. — P., pevnosť,' tvrz, eine keine Festung, Citadelle. V. Bydleli na po- sádkách. Ben. V. Dobyl města Krakova a p-ku, kteráž nad ním byla, také opanoval. Háj. Z jeho p-ky pobral mým formanóm 11 koni. Půh. 1. 247. Byli na p-kách v Jerusa- lemě. Města dobyl i posadil,na něm p-ku. BO. -- P. P-ky, druh jedlých hub, eine Art essbarer Schwämme. Byl. — P., řada poza- tého obili. U Olom. Sd. Vz Posad, 2.

237738   Posádka Svazek: 7 Strana: 0365
Posádka = koš z proutí vrbového ku chytání ryb (vrš?). V Podluží. Brt.

237739   Posádka Svazek: 10 Strana: 0652
Posádka, y, f. = klec Wtr. Řem. 848.

237740   Posádkovati Svazek: 7 Strana: 0365
Posádkovati = posádkou ležeti, einquar- tirt sein Vojsko p-kuje. Vojen. listy.

237741   Posádkový Svazek: 2 Strana: 0777
Posádkový, Besatzungs-. P. tvrz. BO.

237742   Posadni Svazek: 2 Strana: 0777
Posadni, Korb-, slepice, Reš.; vojsko, Garnison, f.; nemocnice, Garnisonsspital, n. Bur.

237743   Posádní Svazek: 2 Strana: 0777
Posádní hrábě = řídké. Na Mor. Brt.

237744   Posadni Svazek: 8 Strana: 0300
Posadni hrábě = řídké. Brt. D. II. 437.

237745   Posadnice Svazek: 7 Strana: 1363
Posadnice, e, f diversorium, zastr. Rozk., Pršp. 75. 75.

237746   Posadník Svazek: 2 Strana: 0777
Posadník, a, m., kdo dělá posady. ??. II. 374. —P., náměstek. Rychle vypravil do Novohradu náměstky čili tak jmenované p-ky. Šf. II. 93.

237747   Posadník Svazek: 7 Strana: 0365
Posadník či správce. Šf. Strž II. 743.

237748   Posadník Svazek: 10 Strana: 0283
Posadník, a, m. = knížecí úředník na hradě; náměstek. Vz Jir. Prove 272.

237749   Posadnúť si Svazek: 10 Strana: 0283
Posadnúť si = sednouti si. Slov. Šb. D. 63.

237750   Posádovice Svazek: 7 Strana: 0365
Posádovice, dle Budějovice, Posadowitz,, dvůr u Mělníka.

237751   Posadovský Svazek: 7 Strana: 0365
Posadovský, ého, m. Sdl. Hr. III. 114.

237752   Posádřiti Svazek: 2 Strana: 0777
Posádřiti, il, en, ení. — co: pole, über- gipsen. D.

237753   Posah Svazek: 2 Strana: 0777
Posah, u, m., výbytek, odbytek, výbava dcery, věno, die Abfertigung der Tochter. Stsl. posag?, nuptiae. Mkl. B. 14., 15., Zříz. Těš., Vký. V MV. nepravá glossa. Pa.

237754   Posah Svazek: 7 Strana: 0365
Posah, dos. Cf. List. fil. XIII. 181., Mkl. Etym. 287. — Soud. kn. opav

237755   Posah Svazek: 8 Strana: 0300
Posah = věno. 1672. Věst. op. 1892. 9.

237756   Posáhati Svazek: 7 Strana: 1363
Posáhati. Chtěla-liby jakých škod p. na jeho statku (vymáhati). Arch. IX. 360.

237757   Posahati, posáhati Svazek: 2 Strana: 0777
Posahati, posáhati; posáhnouti, hnul, ut, utí; (posíci, posiehu, zastr.), posáhl, žen, ení; posahovati = napořád sahati, greifen, langen, reichen. — k čemu. Posáh Přemysl k lýčené kabeli, vyně sýr a řešetný pecen velí. Dal. 12. — nač. Ps. ms — Jg.

237758   Posáhlý Svazek: 2 Strana: 0777
Posáhlý, erfassend. Dch.

237759   Posajdes Svazek: 8 Strana: 0302
Posajdes = radostník. Slov. Čes. 1. V. 251., Phľd. 1896. 120.

237760   Posament Svazek: 2 Strana: 0777
Posament, u, m., z fr. passement a to z lat. positum, prým, porta a šňůrky, das Posament, die Borte. D.

237761   Posamentník, posamentýr Svazek: 2 Strana: 0777
Posamentník, posamentýr, a, m. = prýmkář, der Bortenmacher.

237762   Posaňkovat sa Svazek: 7 Strana: 0365
Posaňkovat sa, eine Schlittenfahrt thun. Bern.

237763   Posapati Svazek: 2 Strana: 0777
Posapati (V.), posápati, roztrhati, zer- reissen. V. — se na koho, gegen Jemanden schnauben, toben. Ben.

237764   Posášiti Svazek: 9 Strana: 0240
Posášiti. Já bych toho mnoho již ne- posášil (nesvedl). Hoř. 93.

237765   Posataněti Svazek: 7 Strana: 0365
Posataněti, zum Satan werden. Pyp. K. I. 100.

237766   Posátý Svazek: 2 Strana: 0777
Posátý; -át, a, o, angesäet. Zlob.

237767   Posavad Svazek: 2 Strana: 0777
Posavad, posavád, posaváde, posud, posad. — O čase = dosud, do toho času, bisher, bis hieher. Byli a jsou p. Apol. Až p. se chovají. Štelc. Až p. se neví, kam se poděl; hodinka jeho p. neudeřila. Sych. — O místě = až na to místo, bis hieher. O čemž od verše — až posavad mluví. Br.

237768   Posavádka Svazek: 7 Strana: 0365
Posavádka, y, f. = myslivna u Němčic na Klat. BPr.

237769   Posavadní Svazek: 2 Strana: 0777
Posavadní, bisherig. Toms.

237770   Posavadní Svazek: 7 Strana: 0365
Posavadní dějiny. Vlč.

237771   Posavel Svazek: 7 Strana: 0365
Posavel = posavad. Val. Vck.

237772   Posáví Svazek: 7 Strana: 0365
Posáví, n. = Posávina. Šm.

237773   Posávina Svazek: 7 Strana: 0365
Posávina, y, f, das Savagebiet. Hrvát. Šd., LObz. XX. 59.

237774   Posávský Svazek: 7 Strana: 0365
Posávský, an der Sava wohnend. P. Slovan. Šf. Strž. II. 189.

237775   Posáz Svazek: 7 Strana: 0365
Posáz = posad (snopů). Přejdi s námi p. U Kr. Hrad. Kšť.

237776   Posázaví Svazek: 7 Strana: 0365
Posázaví, n. = krajina nad Sázavou. Us.

237777   Posázavský Svazek: 9 Strana: 0240
Posázavský. P. voroplavba. čes. 1. V?. 19.

237778   Posazení Svazek: 2 Strana: 0777
Posazení, n., das Setzen. — P. na úřad, das Anstellen. D. — P. postav, sazba, die Taxe.Ros. — P. se na pravici boží, das Sitzen. V.

237779   Posazení Svazek: 7 Strana: 0365
Posazení. Žena již na p. GR

237780   Posazení Svazek: 8 Strana: 0300
Posazení. Žena na p. (= blízká k porodu). Git. Nov. 48.

237781   Posazený Svazek: 2 Strana: 0777
Posazený; posazen, a, o, gelegt, gesetzt, bestellt. Vz Posaditi. — kde: na úřadě, V., v nebezpečenství. Troj.

237782   Posázený Svazek: 2 Strana: 0777
Posázený, besetzt, bepflanzt.— čím.Hora stromy posázená, Jg., stůl tolary p-ný. Us.

237783   Posazený Svazek: 7 Strana: 1363
Posazený = vystavěný. Dům v městě p. Arch. IX. 265.

237784   Posazený kde Svazek: 7 Strana: 0365
Posazený kde. Město na huoře p-né. Hus III. 75. 470

237785   Posázeti Svazek: 2 Strana: 0777
Posázeti, posuzovati, vz Posaditi.

237786   Posběr Svazek: 7 Strana: 0366
Posběr, u, m. = sbírání klasů na poli. U Skrýj. Brnt.

237787   Posběráček Svazek: 8 Strana: 0300
Posběráček, čku, m. = hrneček, do kte- rého jahody sbírají. ČT. Tkč.

237788   Posběračka Svazek: 7 Strana: 0366
Posběračka, y, f. = žena obilí na poli sbírající. — P-ky = veliké hrábě na shrabo- vání obilí. U Ronova. Rgl.

237789   Posběrek Svazek: 8 Strana: 0300
Posběrek, rku, m. = paběrek. ČT. Tkč.

237790   Posběrovati Svazek: 7 Strana: 0366
Posběrovati, vz Posbírati a v Jg Slov. Pozbírati.

237791   Posbírati Svazek: 2 Strana: 0777
Posbírati, vz Sebrati, Sbírati. — co kde. Vše na vinici posbíráme. Ros. P. klasy po j poli, Us., vojsko po vlasti. Č. Za žencem posběrovati (sbírati). V Policku. Kšá.

237792   Posbírati kde Svazek: 10 Strana: 0283
Posbírati kde. Syn jeho teprve na str- ništi otcovu posběroval. Zvon IV. 13.

237793   Poscanec, nce, poscánek Svazek: 2 Strana: 0777
Poscanec, nce, poscánek, nka, m., der Bettbrunzer, Bettseicher. Jg

237794   Poscání, n Svazek: 2 Strana: 0777
Poscání, n., das Beharnen. Us. Jg.

237795   Poscanka Svazek: 7 Strana: 0366
Poscanka, y, f. = spodní peřina, das Unterbett. Us. Ntk.

237796   Poscaný Svazek: 2 Strana: 0777
Poscaný; -án, a, o, bebrunzt, beseicht.Jg.

237797   Poscati Svazek: 2 Strana: 0777
Poscati, poštiji, poštím, poscal, án, ání; poscávati, poštívati, beseichen, bebrunzen. — i koho, co. Ani pes ho nepoští. Slez. Tč. — Dříve se mu každý klaněl a teď (když jest zbaven úřadu) ani pes ho nepoští (nikdo ani za mák si ho neváží, nevšímá). Us. Hý. co komu. Poscal jí pes sukni. Ros. — se kam: se do postele. Ros.

237798   Poscel Svazek: 8 Strana: 0300
Poscel, e, f. = postel. Mor. Kopán. Nár. list. 1895. č. 58. odp. feuill.

237799   Pośćelac Svazek: 9 Strana: 0458
Pośćelac = stláti. Slez. Lor. 77.

237800   Poscení Svazek: 2 Strana: 0777
Poscení, n. = posvícení. Us. v Jičín. Prk. Cf. Er. P. 92. 2.

237801   Poscepeněti Svazek: 8 Strana: 0301
Poscepeněti. 1639. Mus. 1891. 121.

237802   Poscepeněti, ěl Svazek: 2 Strana: 0777
Poscepeněti, ěl, ění, pomříti, nach ein- ander krepiren, umkommen. Hlas.

237803   Poscetl Svazek: 9 Strana: 0240
Poscetl, vz Postcetl.

237804   Poscielenka Svazek: 7 Strana: 0366
Poscielenka, y, f. = postýlka. Slov. Sl. ps. 43.

237805   Poscípati Svazek: 2 Strana: 0777
Poscípati, nach einander krepiren. Jg.

237806   Poscivosc Svazek: 7 Strana: 0366
Poscivosc, i, f. = poctivosť. Slov. Sl. ps. 3.

237807   Poscvrklý Svazek: 7 Strana: 0366
Poscvrklý, ein wenig eingeschrumpft, eingegangen. P. tvář. Us.

237808   Posčiesať Svazek: 7 Strana: 0366
Posčiesať, cf. Sčesnouti. Slov. ZObz. XXII. 172.

237809   Posdávati Svazek: 7 Strana: 0366
Posdávati = sesdávati. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 73.

237810   Posebný Svazek: 7 Strana: 1363
Posebný. P. sánky, Handschlitten. Slov. Phľd. XI. 692.

237811   Posebný Svazek: 8 Strana: 0301
Posebný. P. vůz = přidaný, Beiwagen, m. Sterz. I. 433. a,

237812   Poséci Svazek: 2 Strana: 0777
Poséci, vz Posekati.

237813   Posečení, n Svazek: 2 Strana: 0777
Posečení, n., das Abmähen, die Abmähung. P. sena. Br.

237814   Posečený Svazek: 2 Strana: 0777
Posečený; posečen, a, o, abgehauen, ab- gemäht. P. louka, tráva, obilí. Us. — čím. Seno kosou posečené suší se. Kom.

237815   Posečitý Svazek: 2 Strana: 0777
Posečitý (sečný V). Končíř nebo meč p-tý Akt. m. Ferd.

237816   Posečitý Svazek: 7 Strana: 1363
Posečitý. P. zbraň (kord a p.). Mus. 1893. 73.

237817   Posečitý Svazek: 8 Strana: 0301
Posečitý meč, tulich, zbraň. Wtr. Krj. I. 272., 520., 612.

237818   Posečkati Svazek: 2 Strana: 0777
Posečkati, ein wenig verziehen, warten, anstehen. V. — Posečkejte ještě chvilku. D. Račte p. Us. Posečkejte, až bude snídaní. Sych, - na koho. Br. — (komu) s čím. Posečkej s tou prací. Rk. Posečkej mi s pe- nězi. Nt.

237819   Posečný Svazek: 2 Strana: 0777
Posečný, Hau-. P. čas, der Schlagzeit (v lesním hospod.). Um. les.

237820   1. Posed Svazek: 2 Strana: 0777
1. Posed, u, m., sezení, der Sitz. Bez p-du, ohne einen Sitz zu nehmen. Zlob.

237821   2. Posed Svazek: 2 Strana: 0777
2. Posed, u, m. (zastr. posedl, posedlen, posidl, u, m.), rostlina, bryonia, die Zaunrübe P. černý, b. nigra, die schwarzbeerige Z., červený, b. dioica, die rothbeerige Z. Čl. 88. P. bílý (kolokvinta, zemská tykvice, denní řepa), b. alba. Vz Sch. II. 305., Kk. 220., 222., FB. 36., Čl. Kv. 164., Jg.

237822   2. Posed Svazek: 7 Strana: 0366
2. Posed. Cf. Slb. 490, Odb. path. III. 734., Sbtk. Rostl. 330., Hlb. I. 350., Rosc. 126., Mllr. 26., Rstp. 621., 1555.

237823   Posed Svazek: 7 Strana: 1363
Posed (posad, posek). Pověry o něm vz v Mtc. XVI. 91.

237824   2. Posed Svazek: 8 Strana: 0301
2. Posed, posidl, brionia. 1440. List. fil. 1893. 393. Cf. Posad (víno psí), 3. dod. Lé- čení jím na Val. Vz Vck. Val. I. 157.

237825   Posed Svazek: 9 Strana: 0458
Posed černý, vz Koltunový; bílý, na Slov. prestup. Nár. sbor. 1901. 163.

237826   Posed Svazek: 10 Strana: 0283
Posed (kazatelna), u, m. = vyšší místo upravené na čekanou, aby zvěř nezvětřila myslivce a on si mohl z většího počtu zvěři vybrati kus, který by chtěl odstřeliti. Vz Ott. XX. 392.

237827   Poseda Svazek: 2 Strana: 0777
Poseda, y, m.,posedavý, posedný, der gern sitzt. Zlob. Člověk p. Us. Hý. Cf. Ne- poseda.

237828   Pôseda Svazek: 10 Strana: 0283
Pôseda, y, f. = žena, která všude dlouho posedává. Slov. Sbor. slov. IX. 49.

237829   Poseda Svazek: 10 Strana: 0652
Poseda, y, f. = posezení. Vz Brt. Sl.

237830   Posedati Svazek: 2 Strana: 0777
Posedati, vz Posednouti.

237831   Posedávání Svazek: 10 Strana: 0283
Posedávání, n. P-ním doma dojiti do- brého opatření. Svetz. 1888. 50.

237832   Posedavý Svazek: 2 Strana: 0777
Posedavý, der oft sitzt. Jg.

237833   Posedek Svazek: 9 Strana: 0240
Posedek, dka, m. Také p-dci mají po- nócky zastávati. Věstn. uč. spol. 1899. 7.

237834   Posedění Svazek: 2 Strana: 0777
Posedění, n., das Sitzen, der Sitz. Na jedno p. vypil půl vědra piva Us. Nemá po- sedenia na jednom miestě ani za okamih. Mt. S. — P., beseda, společnost, das Gelage, die Gesellschaft. P. přátelské, společné. Háj. Jízlivá rozmlouvání i v přátelských p-ních bývají. V.

237835   Posedění Svazek: 7 Strana: 0366
Posedění, n., das Sitzenbleiben, Ver- weilen auf dem Sitze.

237836   Posedení, n Svazek: 2 Strana: 0777
Posedení, n., das Besetzen, Einnnehmen. Jg.

237837   Posedeníčko Svazek: 2 Strana: 0777
Posedeníčko, a, n., krátké posedění. Us.

237838   Posedený Svazek: 2 Strana: 0777
Posedený; poseden, a, o = posedlý, be- sessen, eingenommen. P. od ďábla. Aqu. — čím: lakomstvím. — Jg.

237839   Poseděný čím Svazek: 7 Strana: 0366
Poseděný čím: běsem, Žvt. otc. 52. a, ďáblem. Výb. II. 1352.

237840   Poseděti Svazek: 2 Strana: 0777
Poseděti, ěl, ění, ein wenig sitzen. Po- seděl, zas šel. Ros. Neodcházejte, ale po- seďte ještě. Us. Hý. — (s kým) kde: u piva. Us. Hodnou chvíli jsme (s nimi) u nich po- seděli. Sych. P. ve vězení. Sych. Hezky (= dlouho) si v kriminále posedí. Us. Hý. — na čem. Nechť radové na tom posedí a to rozváží. Solf. Posedky, pl., m., zábavné pozesení u sou- seda, Besuch, m. Na Slov. Koll.

237841   Poseděti Svazek: 7 Strana: 0366
Poseděti. Přijďte k nám p. Us. P. si s kým. Osv. — kde jak dlouho. Zde do rána v tichosti p-díš. Sá. P-děv tam asi dvě neděle propuštěn jest. Let. 416.

237842   Posedka Svazek: 10 Strana: 0283
Posedka, y, f. = žena, která všude dlouho posedává. Liptov. Sbor. slov. IX. 45.

237843   Posedky Svazek: 7 Strana: 1363
Posedky, pl., m. = posedění. Na p. ně- kam jíti. Slov. Phľd. XIII. 81.

237844   Posedl Svazek: 2 Strana: 0778
Posedl, u, m., vz Posed, 2.

237845   Posedl Svazek: 7 Strana: 0366
Posedl, bryonia occa. Byl. 15. stol.

237846   Posedlačiti Svazek: 7 Strana: 0366
Posedlačiti, ein wenig Landwirthschaft treiben. Bern.

237847   Posedlati Svazek: 2 Strana: 0778
Posedlati=osedlati, alle (Pferde) satteln ; opanovati, besetzten, in Besitz nehmen, ein- nehmen.—koho. Ďábelství ho posedlalo. Lom.

237848   Posedlec Svazek: 2 Strana: 0778
Posedlec, dlce, m., člověk běsem posedlý), běsník, der vom Teufel Besessene. P. zde nadsazeně mluví. Sš. Mr. 24., L. 64.

237849   Posedlen Svazek: 2 Strana: 0778
Posedlen, u, m., vz Posed, 2.

237850   Posedlen Svazek: 10 Strana: 0283
Posedlen, u, m. = posed, bryonia. Z po- sedlenu vychází Diblík. Kšf. Lid. 13.

237851   Posedlenový Svazek: 2 Strana: 0778
Posedlenový, Zaunrübe-. P. list. D.

237852   Posedlí Svazek: 10 Strana: 0283
Posedlí, n. = statek. Ďábel záviděl (člo- věku) toho p. dobrého. Brt. P. n. 1008.

237853   Posedlice Svazek: 9 Strana: 0458
Posedlice, e, f. = žena ďáblem posedlá. Tbz. IV. 2. 127.

237854   Posedlosť Svazek: 2 Strana: 0778
Posedlosť, i, f., běsovství. P. ďábelská, jistý neblahý stav člověka, za jehož původce má se zlý duch. Die Besessenheit vom Teu- fel. Vz S. N. — P., co kdo posedl, statek, das Besitzthum. Aby ji (říši římskou) roz- vrátíce se v p. a bohactví její uvázali. Sš. Zj. 472.

237855   Posedlý Svazek: 2 Strana: 0778
Posedlý, který posedl, v držení čeho vešel, besitzend. Dipl. 1409. — P., posedený, vo jiný posedl, besessen, beherrscht. — čím: milováním sebe, V., Sych., ďáblem, V., čertem p. čtverák. Sych. Jest raráškem p. Č. Vz Hněvivý. Ten kluk je dnes jakoby čerto- vým prutem p-dlý (rozpustilý). U Rychn. Msk. — od koho: od ďábla. V. — nač, erpicht. Dch. — jak. To děvče je po čertu p-dlé. II Rycím.

237856   Posedlý Svazek: 7 Strana: 0366
Posedlý = poseděný. Lítá jako p. Po- číná si jako p. Us. — proti komu. Dch. — čím: mrtvici, gelähmt. Lpř. Sl. I. 80.

237857   Posednice Svazek: 8 Strana: 0301
Posednice, e, f. = pozednice. Brt. D. II. 433.

237858   Posedník Svazek: 2 Strana: 0778
Posedník,a, m., lépe podsedník, das Sattel- pferd. Ms. 1570.

237859   Posednouti Svazek: 2 Strana: 0778
Posednouti, dnul, utí; (zastr. posésti, po- sedu), posedl, en, ení; posedati, posedávati. P. = dále sednouti, sich weiter o. näher setzen; trochu n. dlouho seděti, posaditi se, eine kurze o. lange Zeit sitzen; opanovati, befallen, besetzen. Jg. — abs. Posedni drobet výše. Us. — odkud kam: z jedné stolice na druhou posedati. Ros. — oč. Posedni o kousek dále. Sych. — kde: v koutě po- sedávati. Us. P. u přeslice. Lom. Pod jabo- rečkem posedal. Sš. P. 269. Ve Kristu všecko měl a posídal. Sš. I. 8. — co, koho (= opa- novati). Když malomocenství tělo posedne. Jel. Žádosť chvály jejich mysl posedla. Trip. Lakomství ho posedlo. Štelc. Ďábel z do- puštění božího posedá lidi. Ros. Posedl ho Mařík (jest lenoch). Prov. Manžely čert po- sedl. St. N. 41. Posedlo jest třeseme licoměr- níky. BO. Tys posedl ledvie mé. Ž. kap. 138. 13. — V. — na čem. Na tom aby se be- dlivě posedalo. V.

237860   Posednouti Svazek: 7 Strana: 0366
Posednouti. — abs. Lišák posedává, stojí . . . Kká. Td. 186. Krákorá jako sle- pice, když jí kohút posedá. Jel. Enc. m. 45. — kam Lépe jest slyšeti: Příteli, po- sedni výše! nežli: Příteli dej tomuto místo. Bž. exc. Chasa posedala na koně. Koleda II. 83. — komu odkud. Poseď tomuto s miesta, da huic locum. Ev. víd. 67. — jak. Zpříma posedává. Lpř. — si. Jste-li cestou unaveni, posedněte si. Odpověď: Ne- přišli jsme posedět. Zlinsky. Brt.

237861   Posednutí Svazek: 2 Strana: 0778
Posednutí, n., das Befallen, Besetzen, Ergreifen; das Weiterrücken. Us.

237862   Posednutý Svazek: 2 Strana: 0778
Posednutý; -ut, a, o, befallen, besessen, ergriffen. Jg.

237863   Posedný Svazek: 2 Strana: 0778
Posedný, stillsitzend, sittsam. Má dcery ctnostné, posedné. Reš. Dcera, všetečná a ne- posedná. Reš.

237864   Posedný Svazek: 7 Strana: 0366
Posedný. Má neposednou krev. Jrsk.

237865   Posedný Svazek: 9 Strana: 0240
Posedný. Nebyl p. Osv. 1897. 636.

237866   Posedový Svazek: 7 Strana: 0366
Posedový, Stückwurz-. Šm

237867   Posedství Svazek: 7 Strana: 0366
Posedství, n , das Besitzthum. Bůh Abra- hamovi nedal zemi hned ku p. a držení. Sš. Sk. 76.

237868   Posehnouti Svazek: 2 Strana: 0778
Posehnouti, hnul a hl, ut, utí, ein wenig bücken, neigen. V. Vz Sehnouti.

237869   Poseidon Svazek: 2 Strana: 0778
Poseidon, a, m., vz Neptunus.

237870   Poseinice Svazek: 7 Strana: 0366
Poseinice = služka. Hr. rk. 359., Sv. ruk. 169., Ev. sv. Jana. V MV. nepravá glossa. Pa.

237871   Posejpati Svazek: 7 Strana: 0366
Posejpati. Začali se na sebe p. (sápati). Osv. 1885. 905. (Wtr. exc.)

237872   Posejpátko Svazek: 9 Strana: 0240
Posejpátko, vz Posýpátko. Us.

237873   Posejpě Svazek: 7 Strana: 0366
Posejpě, ě, n. = posejpátko. U Kdyně. Rgl. — Ktzr.

237874   1. Posek Svazek: 2 Strana: 0778
1. Posek, sku, m., úd plodící býka, hřebce, berana (žíla), koně (tučec), pyje zvířat, die Ruthe. Ssav. Potírej koni p. nebo tu žílu, kdy oteče. Db. Pyje u bravu a skotu posek. Ssav. — P., bič z posku. Sal. 145. 8.

237875   2. Posek Svazek: 2 Strana: 0778
2. Posek, u, m.,posečení, das Hauen. Po-sek, incisio, Toatj. Mkl. B. 34. P. lesu.

237876   Posek Svazek: 7 Strana: 0366
Posek. Mkl. Etym. 336. b.

237877   Posek Svazek: 8 Strana: 0303
Posek, šku, m. = hruda. ČT. Tkč.

237878   Posek Svazek: 9 Strana: 0240
Posek. Z poseka něco postaviti = šikmo. Císař. Mtc. 1899. 224.

237879   Poseka Svazek: 2 Strana: 0778
Poseka, y, f., tlustý díl při pařezu, špalek, der Stumpf eines Baumes. Víd. list.

237880   Posekán Svazek: 7 Strana: 0366
Posekán, ě, m. = buzdován. Jich p-ňov sa ja nebojím. Sldk. 37. - Pokr. Pot. II. 16., Dch.

237881   Posekanec Svazek: 7 Strana: 0366
Posekanec, nce, m. Na mladom oby- čajne u spodu nakrivenom a primerane k ruč- nému kyju už dosť hrubom výrostku divej (divoké) jablone lebo i hrušky deje se toto vysekanie tak, že na jar nožom lebo va- laškou urobia záseky až do dreva výrostku zůkol vůkol a asi na stopu do výše. Vy- rostok takto pozasekávaný ostane na svo- jom pni do roka lebo i za dvá. Vyrostú na zásekoch hrčky dosť veľké. Potom ho už odtnú, vysušia, obieľa a p. i vatrálom nazvaný kyj, hotový je do ruky. Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 80. Prehodil si novú ba- čovú širicu prez plece, vzal p. a fujaru. Mt. S. I. 76. — P., Marienwald, sklárna u Richm- burka.

237882   Posekanec, n Svazek: 9 Strana: 0240
Posekanec, n??, ?., jm. hole (vz Hůl), rybníku. 1510. Arch. XVII. 141.

237883   Posekání Svazek: 2 Strana: 0778
Posekání, n., die Umhauung. Sm.

237884   Posekanina Svazek: 10 Strana: 0283
Posekanina, y, f. = posekané místo. Tbz. III. 2. 145.

237885   Posekanvo Svazek: 10 Strana: 0652
Posekanvo, a, n. = rozsekané maso. Čas. mus. V. 100.

237886   Posekaný Svazek: 2 Strana: 0778
Posekaný; -án, a, o, behauen. P. křoví. Šm.

237887   Posekaný Svazek: 7 Strana: 0366
Posekaný. Máš u mne p-no (vroubek). U Kr. Hrad. Kšť.

237888   Posekati Svazek: 2 Strana: 0778
Posekati, posekávati, poseknouti, knul, ut, utí; posíci, peséci (peseku, zastr.), sekl, sečen, ení, posíknouti, trochu sekati, ein wenig hauen, hacken, mähen; napořád všecko, dokonce pryč sekati, weg-, nieder-, umhauen, abmähen, abholzen. Jg. — co: les, Us., drva, Rkk. 8., rákos, trávu, obilí, louku, Us., člo- věka. Ros. — se. Ona se tam posekala, ona jí krev ujde. Anth. Brt. 75. Ti se pose- kali = povadili. Us. Da., Hý. — se s kým, s čím. Ten se s tím hezky posekal (špatně s tím pochodil). Us. Všk. Ten se s ním po- sekal (povadil, pohádal). Us. Hý. — čeho. Ten toho posekal (neurčitou měrou). — čím: louku kosou, nepřátely meči. Us. — co jak : louku do hola. Er. P. 420.

237889   Posekavačka Svazek: 2 Strana: 0778
Posekavačka, y, f., u bednáře, die Schieb- barte (ein Beil, dessen Blatt hinten einen langen Bart hat). Šm.

237890   Poseknutí Svazek: 2 Strana: 0778
Poseknutí, n., das Abmähen. Pro p. trávy na lukách může pohnati ze škod. Nál. 214.

237891   Posekyrné Svazek: 2 Strana: 0778
Posekyrné, ého, n.. dar n. zpropitné mimo rádný plat dělníkům v lese, das Trinkgeld den Waldarbeitern. Za 20 kmenů dubí. item p-ného neb diskrecí 17 zl. 25 kr. Rejstř. měst. Strak. 1687.

237892   1. Posel Svazek: 2 Strana: 0778
1. Posel, sla, poslík, a, poslíček, čka, m., poslátko, a, n. Posel, pl. poslové. P., strsl. ??s?l? = po + s?l + ?. Mkl. B. 19. -- P., kdo k vyřízení něčeho někam poslán jest
n. posýlán bývá. Vz S. N. Der Bote. P. od
úřadu, der vom Gerichte ausgesandte Bote.
P-vč ke deskám, nuntii ad tabulas, relatores,
die Boten zur Landtatel, welche vom Könige
o. vom Herrengerichte o. vom versammelten
Landtage zur Landtafel geschickt wurden,
um eine Einlage vornehmen zu lassen o. eine
Auskunft zu fordern. Těmi pány, ježto sú
byli posly ke dskám. Půh. II. 256. Jeho mi-
losť dal posly ke dskám. Půh. I. 288., II. 353.
Vz více v Gl. 256., Žer. Záp. II. 188. Po-
slíček,der Laufbursche, Zulaufer, Zunftbote.
Dch., Šp. P. rychlý, Eil-, na poště, Post-,
listovní. Brief-, na sněm stavů, der Deputirte,
královský, der Gesandte, boží (anděl; vz
konec článku), V., pěší (běhák), Fuss-,
jízdný, jezdecký, Courier, D., úřední, Amts-,
obecný, Gemeind-, slavný, Ehren-, p. pokoje,
Friedens-, Jg., pohonný, Pr. kut., krajský,
rychlý (honec), kancelářní, Kanzlei-, J.tr.,
schvální, kvapný, právní, obchodní, Šm.,
papežský, Čr., naschvální, vz toto. Posla
někam vypraviti. Alx., Solf. Posly k všechněm
okolním rozeslati. V. Poslal posly se zlými
věcmi. Br. Posla chovati, unterhalten; p-u
od cesty zaplatiti. J. tr. Druhdy pak bývá
a děje se póhon skrze posla súdcova k tomu
přísežného. CJB. 377. Posly sláti. Půh. I, 332.
Po p-u někomu něco vrátiti. Půh. II. 17. Listy
po poslech poslati. Ptr. Posla na posla, posla
za poslem posýlati. D. Počkáme na kulhavého
posla (na další zprávu). Č. Nejde ani posel
ani osel. Us. Dej poslovi groš (grešli) a dojdi
si sám (nejlépe, když si člověk sám věc vy-
řídí). Lb., C. Tys posel! tebe poslať pro
smrť. Us. Kšá. — P., vyslanec, der Legat. —

237893   2. Posel Svazek: 2 Strana: 0779
2. Posel (měkké l) = posud. Na Ostrav. Tč.

237894   1. Posel Svazek: 7 Strana: 0366
1. Posel. Alx. Anth. I. 3. vd. 36. Cf. Mkl. Etym. 333. b. P. městský. Výb. II. 325. P. od úřadu, nuncius camerarius, komorník, který od soudu straně dán byl, aby po- háněl nebo s ní škodu ohledal a pak spe- ciem facti soudu předložil. Emier. Reliq. I. 20. Poslů patron sv. Adrian Zbrt. 241. Kníže p. = archanděl. Hmn. 1418. — Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 433. P.-osel. Us. Posly své poslal k jedné modle pohanské. Št. Kn. š. 10. Posla ani sekou, ani tepou, ale darují. Bž. exc. — P. = první porodní bolesti. Vz Přeháňky, Příšlehy. — P. = práce. Padlí andělé, ješto všeho zlého p. dějí. Št. Kn. š. 176. (178.). Posel tělem činiti. Št. Kn. š. 250. 27. (112. 39.). — P. boží (horký = zapalu- jící; studený = nezapalující). Us. Brv. Koho p. boží zabije, blahoslaveným bude. Mus. Boží p. bije toliko po zlém duchu, jenž vů- kol člověka obskakuje; skryje-li se zlý duch do člověka právě v tu chvíli, když rána letí, oba zabije. Mus.

237895   2. Posel Svazek: 7 Strana: 0366
2. Posel = posud. Val. Brt. L. N. I. 224.

237896   Posel Svazek: 8 Strana: 0301
Posel. Za nic nemůže p. Frid. Coss. 7. Po- slové vypovídají se ze Stojic přes Postupice do Přistoupína. NZ. III. 229.

237897   Posel Svazek: 9 Strana: 0241
Posel. I šiel posol, prišiel osol. Slov. Zát. Př. VIII. 974. — P. = buchta do zad. Dávaly si (děti) posla na dobrou noc. Rais. Pot. 79.

237898   Poselací, posylací Svazek: 2 Strana: 0779
Poselací, posylací list n. psaní, der Sendbrief. V.

237899   Poselač, posylač Svazek: 2 Strana: 0779
Poselač, posylač, e, m., der Sender, Schicker.

237900   Poselačka Svazek: 2 Strana: 0779
Poselačka, y, í., die Senderin. — P., die Schickung. — P., das Botenpferd, Sendross. Ovsa na p-ku na týden korec. 1561.

237901   Poselák Svazek: 7 Strana: 0366
Poselák, a, m. = obecný posel. U Kr. Městce. Psčk.

237902   Posélati Svazek: 2 Strana: 0779
Posélati, vz Poslati.

237903   Poselčí Svazek: 10 Strana: 0283
Poselčí berla. Msn. Hym. 89.

237904   Posélka Svazek: 2 Strana: 0779
Posélka, y. f. = posýlka, die Sendung, Botschaft, der Botendienst. Poslal mi to po p-ce, durch einen Boten.Na Ostrav. Tč. Po p-lce chodit, Botendienste leisten; jíti, přijíti s p-kou, mit einer Botschaft gehen, kommen. | Ve Slez. Tč., Klš.

237905   Poselka Svazek: 9 Strana: 0241
Poselka, y, m. = posel. Psaní to donesl p. Braun. 258.

237906   Poselkyně Svazek: 2 Strana: 0779
Poselkyně, ě, f., po.slice, die Botin. Us. — P., služka, die Magd (zum Schicken). St. skl.

237907   Poselkyně Svazek: 7 Strana: 0366
Poselkyně = služka, ancilla. Ž. wit. 122. 2 , Hr. ruk. U. 348. — P. = sklepnice. Brt. N. p. I. 40.

237908   Poselné Svazek: 7 Strana: 0366
Poselné, ého, n., die Gang-, Botengebühr. Pr. tr., Dch. Vz Poselný.

237909   Poselní Svazek: 7 Strana: 0366
Poselní sbor myslivců, Boten-Jäger-Corps. S. N. XI. 57.

237910   Poselnice Svazek: 2 Strana: 0779
Poselnice, e, f., služka, vz Poselkyně. St. skl., Pass. 773.

237911   Poselný Svazek: 2 Strana: 0779
Poselný, Boten-. P. list, poselaci. — Po- selné, ého, n., plat poslu, der Botenlohn. J. tr., Zlob.

237912   Poselský Svazek: 2 Strana: 0779
Poselský, poslu příslušný, Boten-. P. služba, pošta. Sp.

237913   Poselsky Svazek: 2 Strana: 0779
Poselsky, nach Art der Boten. Andělé p. všecek svět ostražují. Pass. 949.

237914   Poselství Svazek: 2 Strana: 0779
Poselství, í, n., co od posla oznámeno, novina, die Botschaft, Nachricht. Veselé, dobré p.. V., radostné, nemilé, neočekávané, smutné. P. očekávati. Har. P-stvím bě- žeti. D. P. pozdě ho došlo. V. S p-stvím přijíti. Háj. Pojezdka, pojíždka p-stvím, der Botenritt. J. tr. Byli jsme p. k němu na Krumlov učinili o to. Ps. o zští. Ustrojení a upravení koho k p. světovému. Sš. J. 299. P. ono později se dálo. Sš. L. 53. P. někomu mluviti. Dal. 116. — P., vyřízení, pro něž posel chodí, zvl. od úřadův, králův atd., der Auftrag, die Botschaft, Gesandtschaft. Jg. V p. vypraviti, choditi. V. P. odbyti. Kom. P. zdíti, zříditi, vyříditi, přinésti, zvěstovati, oznámiti, V., zpraviti, vyslyšeti. Solf. On jest v p. Troj. Přišlo ke dvoru p. Háj. Jej poslal po svém p. ku králi. Půh.. II. 58. Jeho p. jednaje. Půh. I. 312. Jel jsem v markrabině p. Půh. I 171. — P., ďas Sendschreiben. 1410.

237915   Poselství Svazek: 7 Strana: 0366
Poselství Kristovo. 1512. K němužto bez meškání zděj to p. Výb. II. 22. Posly kázachu živy zahřiesti nedavše p-stva znésti. Alx. — Št. Kn. š. 4., Zř. zem. 468., 696., Jg. H. 1. 729., 730., Let. Rejstřík.

237916   Poselství Svazek: 10 Strana: 0283
Poselství, n. V p. choditi = jako posel. 1515. Arch. XIX. 311.

237917   Poselstvo Svazek: 2 Strana: 0779
Poselstvo, a, n., die Boten, Abgeordneten, Deputation. — P., poselství. P. něčí k ně- komu znésti. Alx.

237918   Poselstvování Svazek: 9 Strana: 0241
Poselstvování. Pal. Děj. IV. 1. 130.

237919   Poselstvovati Svazek: 2 Strana: 0779
Poselstvovati, poslem býti, poselství ko- nati, Bote sein. —jak. Poselstvoval jménem apoštola. Sš. I. 148. — v čem. Gabriel tuto poselstvuje v záležitosti spásy lidské. Sš. L. 13.

237920   Poselstvovati. P-li mezi Svazek: 9 Strana: 0241
Poselstvovati. P-li mezi králem a cí- sařem. Pal. Děj. IV. 2. 230.

237921   Posepkať Svazek: 7 Strana: 0366
Posepkať = potřásati. Slov. Keď už vrece bolo plné, posepkal ho. Rr. Sb. — P. = poklusati, ein wenig traben (vom Pferde und Reiter). Slov. Bern.

237922   Posér Svazek: 10 Strana: 0652
Posér, a, m., z fr. Naivnosť našich p-rů. Máj. IV. 14

237923   Poserontka Svazek: 7 Strana: 0366
Poserontka, y, m. = posránek, člověk bojácný. Us. Rgl., Vrů., Olv.

237924   Posésti Svazek: 2 Strana: 0779
Posésti, vz Posednouti.

237925   Posestoupiti někam odkud Svazek: 10 Strana: 0283
Posestoupiti někam odkud. Slunce s vrcholu nebes p-lo. Jrsk. V. 169.

237926   Posestrica Svazek: 7 Strana: 0366
Posestrica, e, f. = sestra. Naše posestrice Černohorky. Phľd. III. 344. P. u žen co muž pobratim. Vz toto a Posestřina.

237927   Posestřenec Svazek: 7 Strana: 0366
Posestřenec, nce, m., das Geschwister- kind. Rk.

237928   Posestřený Svazek: 7 Strana: 0366
Posestřený, verschwistert. Šm.

237929   Posestřina Svazek: 7 Strana: 0366
Posestřina, vz Posestrica. Posestřině (nebeské hvězdy) na výsosti za ní (za pa- dající hvězdou) hledí s slzami. Vc. Lab. 119.

237930   Posestřina Svazek: 7 Strana: 1363
Posestřina = milá n. manželka pobra- timova. Klř. 65.

237931   Posestřina, y, posestryně Svazek: 2 Strana: 0779
Posestřina, y, posestryně, ě, f., zvolená sestra, die Wahlschwester. Č.

237932   Posestřiti se Svazek: 9 Strana: 0241
Posestřiti se. P-ly se = staly se sestrami, přítelkyněmi. Jrsk. Den. 225.

237933   Posešlý Svazek: 7 Strana: 0366
Posešlý, ein wenig abgetragen, abgenützt, schäbig. P. kožešina, kabát. Wtr. Obr. 224.

237934   Posešlý čím Svazek: 10 Strana: 0283
Posešlý čím. Člověk stářím p. Zl. Pr. XXI. 13.

237935   Poset Svazek: 2 Strana: 0779
Poset, u, m., lépe: posed. D.

237936   Posetí Svazek: 2 Strana: 0779
Posetí, n., das Besäen. Vz Poseti. D.

237937   Poseti Svazek: 7 Strana: 0366
Poseti. (Moukou) komnětu p. Trist. 181.

237938   Poseti čím kam Svazek: 10 Strana: 0283
Poseti čím kam. Posel kúkolem mezi pšenici, in medio tritici. Ev. olom 296.

237939   Poseti, posíti, posáti Svazek: 2 Strana: 0779
Poseti, posíti, posáti, poseji, posiji, el, il, ál, et, it, át, etí, ití, posívati, posévati, über-, be-, ansäen. — co čím: pole ječme- nem. Ros.

237940   Posětiti Svazek: 2 Strana: 0779
Posětiti (zastr.), il, cen, ení = navštíviti, besuchen. St. skl.

237941   Posetý Svazek: 2 Strana: 0779
Posetý; -et, a, o, besäet. Poseté pole. Br. Positý. Zlob. Posatý. Ben. V. — čím: obilím.

237942   Posetý čím Svazek: 7 Strana: 0366
Posetý čím: krajina městy, J. Lpř., bo- jiště mrtvolami, Šmb., moře ostrovy. Pdl.

237943   Posev Svazek: 2 Strana: 0779
Posev, u, m., posetí, das Säen. Po p-vu semen zemi zavláčeti. — P., čas setí, die Saatzeit. P. jarní, podzimní. — Jg.

237944   Posev Svazek: 7 Strana: 0366
Posev = pozemek k osévání. Měli při své živnosti veliký p. Sá.

237945   Posevač Svazek: 2 Strana: 0779
Posevač, e, m., kdo posévá, der Besäer.

237946   Posevák Svazek: 10 Strana: 0283
Posevák, u, m. Sá. Rom. z Ješt. II. 18.

237947   Posévati Svazek: 2 Strana: 0779
Posévati, vz Poseti.

237948   Posevek Svazek: 9 Strana: 0241
Posevek, vku, m. Dopařiť se svého p-vku. Sá. Kresb. z Ješt. 26. Vz Posev v VII. 366.

237949   Posevné Svazek: 7 Strana: 0367
Posevné. Z bílého ščudleka semieno je n-né (vydatné, netřeba ho mnoho síti). Slez. Šd.

237950   Posevný Svazek: 2 Strana: 0779
Posevný, co se dá posévati, säbar, Saat-. P. zrno. L.

237951   Posez Svazek: 7 Strana: 0367
Posez, u, m. = posed, 1. V neděli a ve svátek chodí se do hostince na p. Ehr.

237952   Posezená Svazek: 2 Strana: 0779
Posezená, é, f. = návšteva, der Besuch. Na Mor. Kulda. Přiďte k nám na p-nou. Us. Hý. Vz Posezeni.

237953   Posezení Svazek: 2 Strana: 0779
Posezení, n., das Sitzen. Rozprávky pří p., in Gesellschaft. Kom. Na p., na jedno p. to, vypil. Sych. Na jedno p. prohrál 100 zl. Odebrati se do příbytku nevěstina na p., zu Besuch. Na Mor. Brt.

237954   Poshazovati Svazek: 2 Strana: 0779
Poshazovati, nach einander herunter werfen. Jg.

237955   Poshlábäný Svazek: 7 Strana: 0367
Poshlábäný. Slov. Truhly na pevno p-né. ZObz XXII. 39.

237956   Poshledat něco Svazek: 10 Strana: 0652
Poshledat něco=jedno po druhém shle- dati. Us.

237957   Poshova Svazek: 7 Strana: 0367
Poshova, y, f. = poshovění. Bkř.

237958   Poshovárať sa Svazek: 7 Strana: 1363
Poshovárať sa = porozprávěti. Slov. Němc. VII. 43.

237959   Poshovárka Svazek: 7 Strana: 0367
Poshovárka, y, f. = rozmluva, das Ge- spräch. Slov. Susedia schádzajú sa na malú p-ku. Obky. I. 3.

237960   Poshovění Svazek: 7 Strana: 0367
Poshovění, n., das Zuwarten. Vz Po- shověti. Mus.

237961   Poshověti Svazek: 2 Strana: 0779
Poshověti, ěl, ění; poshovívati, počkati, warten, sich gedulden, verziehen. Jg. — abs. Aby maličko poshověl (počkal). Lom. — komu. Poshověj mi a zaplatím. Br. — nač. Poshovím na jméno tvé. Br. — pro co s čím. Pro jméno tvé poshovím s prchlivostí svou. Br. Ze snad pro svůj od Abrahama rod Bůh s nepravostmi tvými tak docela poshoví. Sš. I. 34.

237962   Poshovný. P Svazek: 9 Strana: 0241
Poshovný. P. matka. Vaň. Göth. 69.

237963   Poshrbati Svazek: 7 Strana: 0367
Poshrbati, poshrbovati, zusammenschar- ren. — co kam: slámu na hromadu. Laš. Tč.

237964   Poshrbělý Svazek: 7 Strana: 0367
Poshrbělý, ein wenig gebückt. Us. Dbv.

237965   Poshrbiti Svazek: 2 Strana: 0779
Poshrbiti, il, en, ení, ein wenig krümmen. Jg.

237966   Poshrnouti Svazek: 8 Strana: 0301
Poshrnouti. Keď sa svadobníci poshŕňali (sešli). Phľd. 1895. 456.

237967   Poshybovati se Svazek: 2 Strana: 0779
Poshybovati se, sich hinabneige», bücken. Us.

237968   Poshýhati Svazek: 9 Strana: 0241
Poshýhati. Třtina poshybujíc se. Ezop. 212.

237969   Poscházený Svazek: 10 Strana: 0283
Poscházený = sešlý. Ludé boli u nás p-ný. Slov. Nár. sbor. 1902. 5.

237970   Poschlá Svazek: 7 Strana: 0367
Poschlá, é, f. — vrch a les u Vsetína. Vck.

237971   Poschlý Svazek: 7 Strana: 0367
Poschlý, trocken. Bern.

237972   Poschnouti Svazek: 2 Strana: 0779
Poschnouti, posechnouti, ul a schl, utí; posychati, pořád schnouti, trocknen. — čím. Větrem všecko poschlo.

237973   Poschoden Svazek: 2 Strana: 0779
Poschoden, dně, f., schůdky, stupenník, die Stufenleiter. Šm.

237974   Poschodí Svazek: 2 Strana: 0779
Poschodí, n., patro, ponebí, der Stock, das Stockwerk, Geschoss. P. hořejší. Stavení o dvojím, o trojím p. Kom. Bydleti v dru- hém poschodí. To je pán z hořejšího p. (o pyšném). Šm. Je to tak, jakoby to bylo ve dvě poschodí. Us. u Dobrušky. Vk. Vz Patro. Již má v hořejším p. (o opilém). Da.

237975   Poschodí Svazek: 9 Strana: 0241
Poschodí = patro. Slovo nové. čes. 1. VIII. 390.

237976   Poschodiť sa Svazek: 7 Strana: 0367
Poschodiť sa = sejíti se, nach und nach zusammenkommen. Slov. Keď sa p-li, pred- niesol jim žiadosť pastierovu. N. Hlsk. XIII. 211.

237977   Poschodně Svazek: 10 Strana: 0283
Poschodně, terrassenförmig. Skála p. se snižuje Mš. exc.

237978   Poschodní Svazek: 7 Strana: 0367
Poschodní (= u schodů) = zvon v Kra- lovicích. BPr.

237979   Poschodnice, e Svazek: 7 Strana: 0367
Poschodnice, e, f., der Etagenbalken. Rk.

237980   Poschodný Svazek: 7 Strana: 0367
Poschodný = stupňovitý. Rr. Sb.

237981   Poschodový Svazek: 7 Strana: 0367
Poschodový, Stock-. Domy sú prízemné, na rynku sú p-vé. Phľd. IV. 317.

237982   Poschovati Svazek: 2 Strana: 0779
Poschovati, poschovávati, viel o. alles verstecken. — co. Všecko p. Ros. — se kde: v seně, po zahradě, sich verbergen. Us.

237983   Poschovati Svazek: 7 Strana: 0367
Poschovati, alles verstecken. Us.

237984   Poschovna Svazek: 7 Strana: 1363
Poschovna, y, f., cella. Pršp. 84. 2199.

237985   Poschůzný Svazek: 10 Strana: 0283
Poschůzný. Místnost méně p-ná. KP. IX. 269.

237986   Poschválně Svazek: 2 Strana: 0779
Poschválně, schvalně, zu Fleiss. Nejisté, zdali p. anebo omylem se stalo. Lesl. leg. 35.

237987   Poschýliti Svazek: 2 Strana: 0779
Poschýliti, il, en, ení, ein wenig neigen. — čeho k čemu. Poschyliž ucha k prosbě mé. Kram.

237988   Posiaľ Svazek: 7 Strana: 0367
Posiaľ = posud: Slov. Slav.

237989   Posice Svazek: 2 Strana: 0779
Posice, e, f., z lat. positio, poloha, polo- žení, postavení, die Stellung, Lage, Position, der Stand. P. vojenská, znamená rozestavení vojska dle rozličných zbraní a jich účinku na území strategicky důležitém, opevněném, kde lze se brániti proti přesile. Části p. jsou ; průčelí (fronta), střed č. centrum, flanky
či boky, zadek n. zadní část. Vlastnosti dobré
posice: a) silné průčelí, b) dobrá vyhlídka,
c) dobré vystřelení, d) bezpečné boky, e)
dobré spojení uvnitř, t) dobrá a pohodlná
cesta ústupní. P. šikmá, boční, centralní. — P. v metrice, položení samohlásky krátké před dvěma nebo více souhláskami, čímž dlouhou se stává, vz Položení. — P. v geo- metrii a astronomii vzájemné umístění dvou n. více předmětů t. j. vzdálenosť jednoho předmětu od druhého i směr, v němž od něho vzdálen jest. Vz více v S. N. — P. hudební. Vz S. N.

237990   Posice Svazek: 7 Strana: 0367
Posice, e, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

237991   Posíci Svazek: 2 Strana: 0780
Posíci, vz Posekati.

237992   Posiční Svazek: 2 Strana: 0780
Posiční, Positions-. P. batterie, dělo (18-24 liberní). S. N.

237993   Posičník Svazek: 8 Strana: 0301
Posičník, a, m. = přívrženec učení, že sběh několika spoluzvuček činí předcházející slabiku dlouhou. List, fil. 1894. 31.

237994   Posidl Svazek: 2 Strana: 0780
Posidl, vz Posed.

237995   Posidl Svazek: 8 Strana: 0301
Posidl, vz předcház. Posed.

237996   Posiedky Svazek: 7 Strana: 0367
Posiedky, pl, m.= posezení. Slov. N. Hlsk. XXI. 102.

237997   Posielati Svazek: 8 Strana: 0301
Posielati. P-lal k nim. Arch. XIII. 93.

237998   Posielati Svazek: 10 Strana: 0283
Posielati, vz Poslati.

237999   Posiesti Svazek: 7 Strana: 0367
Posiesti. Pass. 469.

238000   Posíknouti Svazek: 2 Strana: 0780
Posíknouti, vz Posekati.