147001   Matthias Svazek: 7 Strana: 1322
Matthias: Macák, Macek, Macík, Mach, Mácha, Machek, Machník, Machuta, Matěj, Matouš. Mus. 1889. 164

147002   Mattuš Svazek: 6 Strana: 0946
Mattuš, e, m., os. jm. — M. Karel, dr. a advok., říšský poslanec, naroz. 1836. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 184., Rk. Sl., S. N.

147003   Mattuš Svazek: 9 Strana: 0159
Mattuš Kar.; M. Ladisl., nar. 1868., spis. Vz Ott. XVI. 999.

147004   Mattuška Svazek: 9 Strana: 0159
Mattuška Al., spis., nar. 1862. Vz Ott. XVI. 999.

147005   Matucha Svazek: 8 Strana: 0202
Matucha, y, m., vz předcház. Matěj.

147006   Matula Svazek: 1 Strana: 0988
Matula, y, m. = Matěj, hlupák. Us. Plz. Prk.

147007   Matula Svazek: 6 Strana: 0946
Matula = Matouš. Brt D. —- M. = ne- motora. Brt. D., Vrů., Škd. — M. Jos., studuj., přispěl do tohoto slovníku. (Mtl.).

147008   Matula Svazek: 8 Strana: 0202
Matula,, Maťula, y, m, vz předcház. Matěj.

147009   Matule Svazek: 6 Strana: 0946
Matule, e, m., os. jm. Mus. 1880. 255., 33.

147010   Matulíček Svazek: 6 Strana: 0946
Matulíček, čka, m., os. jm. Pk. MP. 106.

147011   Matulík Svazek: 6 Strana: 0946
Matulík, a, m., os. jm. Šd.

147012   Matuliny Svazek: 1 Strana: 0988
Matuliny = matoliny.

147013   Matulka Svazek: 8 Strana: 0202
Matulka, y, m., vz předcház. Matěj.

147014   Matuna Svazek: 8 Strana: 0202
Matuna, y, m., vz předcház. Matěj.

147015   Matuňk Svazek: 8 Strana: 0202
Matuňk od másti. V Podkrkonš. Mus. 1864. 253.

147016   Matura Svazek: 1 Strana: 0988
Matura, y, maturie, í, pl., f., die Früh- messe. Gl.

147017   Matura Svazek: 6 Strana: 0946
Matura = maturka, maturitní zkouška. Tč.

147018   Matura Svazek: 8 Strana: 0202
Matura, y, m., vz předcház. Matěj. — M., y, f. = ranní mše, místo matur zpívány po- zději rorate. Wtr. Živ. c. 945. im.

147019   Matura Svazek: 9 Strana: 0159
Matura, z lat. V kostele m-ry zpívati. Dač. I. 121.

147020   Maturista Svazek: 6 Strana: 0946
Maturista, y, m. Umřel Jak. Vršovský, m. tejnský a bratR. Let. 357.

147021   Maturista Svazek: 8 Strana: 0202
Maturista. Kněz Šimon m. Arch. XIV. 14í).

147022   Maturita Svazek: 1 Strana: 0988
Maturita, y, f., z lat., dospělosť, zra- losť, Reife. Maturitní zkouška (zkouška do- spělosti), Maturitätsprüfung. J. tr. Vz S. N.

147023   Maturitní Svazek: 6 Strana: 0946
Maturitní, vz Maturita. M. práce (pí- semní), taxa, vysvědčení atd. Us. Pdl.

147024   Maturka Svazek: 6 Strana: 0946
Maturka, y, f., vz Matura. S. N. V. 182.

147025   Maturka Svazek: 9 Strana: 0159
Maturka, y, f. Vz předcház. Maczirka.

147026   Maturovati Svazek: 6 Strana: 0946
Maturovati = maturitní zkoušku sklá- dati. — jak: s vyznamenáním. Us. Tč., Prk.

147027   Maturý Svazek: 1 Strana: 0988
Maturý, starý, alt. Pass.

147028   Maturý Svazek: 6 Strana: 0946
Maturý, alt. Pass. 935.

147029   Matuřeti Svazek: 1 Strana: 0988
Matuřeti, ejí, el, ení = stařeti, alt werden. MV.

147030   Matuřeti Svazek: 6 Strana: 0946
Matuřeti. V MV. nepravá glossa. Pa.

147031   Matúš Svazek: 8 Strana: 0202
Matúš, e, m., vz předcház. Matěj.

147032   Matúš Svazek: 9 Strana: 0159
Matúš = Matouš. Matušu, pamatuj na dušu. Posměšek na jméno. Mus. ol. 1897. 88.

147033   Matuš Svazek: 10 Strana: 0174
Matuš. Popěvek: Matuš! chleba natruš, polevky nalej, pojeděm dalej; haleček na- vař, pojeděm do Kravař. Slez. Vyhl. II. 258.

147034   Matuša Svazek: 6 Strana: 0946
Matuša, dle Bača = Matěj. U Kyjova. Rgl.

147035   Matuša Svazek: 10 Strana: 0174
Matuša, e, f. = matka. Orava. Sb. sl. 1901. 184.

147036   Matušek Svazek: 6 Strana: 0946
Matušek, ška, m. = smilka tuhá, nardus stricta, das Bürstengras. Slb. 162.

147037   Matušek Svazek: 8 Strana: 0202
Matušek, šku, m., rostl., vz Jazýčky (3. ded.).

147038   Matúšek Svazek: 10 Strana: 0174
Matúšek, ška, m. Matušku na stružku jahody zdraju: kupim ti bůtečky, co vrzu- kaju. Slez. Vlasť. I. 102.

147039   Matušina Svazek: 8 Strana: 0202
Matušina, y, m., vz předcház. Matěj.

147040   Matuška Svazek: 6 Strana: 0946
Matuška, y, f. = matka. Kos., Kutn., Sldk. 196., Lipa 274. — M., y, m., os. jm. Žl. Jg. 160.

147041   Matuška Svazek: 8 Strana: 0202
Matuška, y, m., vz předcház. Matěj.

147042   Matuška Svazek: 9 Strana: 0159
Matuška Al. Sr. Jub. XX.

147043   Matúška Svazek: 9 Strana: 0159
Matúška Janko, slov. básn. v polovici tohoto století. Vz Vlč. Lit. slov. I. 115., 277., Ott. XVI. 1001.

147044   Matuškova Svazek: 1 Strana: 0988
Matuškova, y, f., matuschkaea. Rostl.

147045   Matušovský Svazek: 6 Strana: 0946
Matušovský. M. hruška. Mor. Brt.

147046   Matutin-um Svazek: 6 Strana: 0946
Matutin-um, a, n. = jitřní, das Matutin, čásť breviaře. Hý.

147047   Matutina Svazek: 1 Strana: 0988
Matutina (hora), lat., jitřní (mše). Rk.

147048   Matuua Svazek: 6 Strana: 0946
Matuua, y, f., die Giessmutter, Matrize beim Schriftgiesser. Am.

147049   Matuzalemský Svazek: 8 Strana: 0202
Matuzalemský. M. plot = slabý, vetchý. Vz Phľd. XII. 724.

147050   Matyáš Svazek: 1 Strana: 0988
Matyáš, e, m. Mathias. Jest ho potřebí, co pátého kola u vozu, co Matyáše při úřade. Jg. Vz Matěj. Lépe: Matiáš.

147051   1. Matyáš Svazek: 6 Strana: 0946
1. Matyáš, Dobiáš, turčánovy kyty máš, sochorem se opasuješ a měchem se podpí- ráš (dětské říkadlo). Km. 1886. 593., Brt. Dt. 111.

147052   2. Matyáš Svazek: 6 Strana: 0946
2. Matyáš z Hraběšína, bakal. 1545.; M. Bohuslav, vz Jičínský M. B. Jir. Ruk. II. 18.—19.

147053   Matyáš Svazek: 9 Strana: 0159
Matyáš Václ. (V. Lipovský), spis., nar. 1848. Vz Ott. XVI. 1002.

147054   Matyáška Svazek: 9 Strana: 0159
Matyáška, y, f., studánka. Pck. Hol. 147.

147055   Matyášovský Svazek: 6 Strana: 0946
Matyášovský,ého, m., os.jm. Blk. Kfsk. 1362., Sdl. Hr. IV. 90., V. 261.

147056   Matyka Svazek: 9 Strana: 0448
Matyka, y, f. = motyka. Mus slov. II. 22.

147057   Matynka Svazek: 6 Strana: 0946
Matynka, y, f. = matenka. — M., y, m. = kdo plete páté přes deváté, der Wirr- kopf. Jdr., Sd.

147058   Matýs Svazek: 7 Strana: 1322
Matýs, a, m. = Matěj. U Kdýně. Rgl.

147059   Matys Svazek: 8 Strana: 0202
Matys, a, m., vz předcház. Matěj.

147060   Matys Svazek: 10 Strana: 0624
Matys dr., spis.

147061   Matýsek Svazek: 8 Strana: 0202
Matýsek, ska, m., vz předcház. Matěj.

147062   Matýska Svazek: 6 Strana: 0947
Matýska, y, f., několik domův u Ja- blunkova.

147063   Matzdorf Svazek: 1 Strana: 0988
Matzdorf, Mazánkovice u Bílska v Sl.

147064   Matzenauer Svazek: 6 Strana: 0947
Matzenauer, a, m. M. Ant., prof. v Brně, nar. 1823. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 178., 181., Pyp. K. II. 433., Bačk. Př. 150., Rk. Sl. 267.

147065   Matzenauer Svazek: 8 Strana: 0202
Matzenauer Ant. f 4./12. 1893.

147066   Matzenauer Svazek: 9 Strana: 0159
Matzenauer Ant, spis., 1823. —1893. Vz Ott. XVI. 1002., Jub. XX.; Otto, slov. spis., nar. 1845. Vz Ott. XVI. 1002.

147067   Matzenuer Svazek: 10 Strana: 0174
Matzenuer Ant. Vz Alm. V. 112. -117.

147068   Matzner Svazek: 9 Strana: 0159
Matzner Jan, spis., nar. 1845. Vz Ott. XVI. 1003.

147069   Maudelík Svazek: 1 Strana: 0974
Maudelík, a, m., mandelka, mandelíček, čka, m., pták, Mandel-, Blaukrähe; m. obecný, coracias garrula. Frč. 357. — M., u, m., man- del, voják, panák, bandor. Když žito se po- seče, staví se do mandelíkův. Us. Bechyň. Mý.

147070   Mauder Svazek: 9 Strana: 0159
Mauder Jos., sochař, nar. 1854. Vz Ott. XVI. 1004, Jub. XX.

147071   Maugléřství Svazek: 6 Strana: 0928
Maugléřství, n., das Manglerhandwerk. Šm.

147072   Mauchs Svazek: 6 Strana: 0947
Mauchs, a, m. M. Mich. Jg. H. 1. 598.

147073   Maukeš Svazek: 1 Strana: 0988
Maukeš, e, m. M. lakonosný, aleurites laccifera, Gummilackbaum. Kk. 236.

147074   Maurandie Svazek: 6 Strana: 0947
Maurandie, e, f., květina. M. víceba- revná. Dlj. 45.

147075   Mauricí Svazek: 6 Strana: 0947
Mauricí. Je-li jasno na sv. M-cia, bývá v zimě mnoho větrů. Us. Tč. Na den sv. M-cia (22/9) nemá se pšenice seti, sice bu- dou klasy černé a opálené. Mus.

147076   Mauricí Svazek: 10 Strana: 0174
Mauricí, e, m. Na sv. M-ce nesej pše- nice, bude samá metlice. Več. 168.

147077   Mauricí, m Svazek: 1 Strana: 0988
Mauricí, m., dle, Jiří', Mauritius. Sv. M. dělá snětivou pšenici (kdo toho dne k ní oře nebo ji seje). Er. P. 87.

147078   Maurický Svazek: 1 Strana: 0988
Maurický sloh. Maurischer Stiel. Vz KP. I. 143.

147079   Mauriei-us Svazek: 6 Strana: 0947
Mauriei-us, a, m., kněz. Jg. H. 1. 598.

147080   Mauritanie Svazek: 1 Strana: 0988
Mauritanie, e, f., země Maurův v severo- záp. Africe. Vz S. N. Mauritanien. —Mauri- tanský.

147081   Mauritius Svazek: 8 Strana: 0202
Mauritius. Nejspíše odtud jsou: Mařák, Mařík, Mařáček, Mařan, Mařánek, Mařas, Mařatka. Kbrl. Sp. 17.

147082   Maurové Svazek: 1 Strana: 0988
Maurové, jm. Arabů, někdy i Berberův; také někdejší Arabové španělští. Vz S. N.

147083   Maurský. M Svazek: 10 Strana: 0624
Maurský. M. ozdoby. Vz KP. XL tab LXXII. nn.

147084   Mauserovka Svazek: 6 Strana: 0947
Mauserovka, y, f.= druh nové ručnice.

147085   Mauserovka Svazek: 10 Strana: 0174
Mauserovka, ručnice vynalezená od bratří Mauserů. Vz Ott. XXII. 58a.

147086   Mausole-um Svazek: 1 Strana: 0988
Mausole-um, a, n., skvostný a slavný náhrobek (hrobka), jaké v 4. stol. před Kr. dala vystavěti královna Artemisia svému manželu Mausolovi, králi Karie v M. Asii. Vz S. K

147087   Mausoleum Svazek: 6 Strana: 0947
Mausoleum. Cf. Vlšk. 501.

147088   Mausoleum Svazek: 7 Strana: 1322
Mausoleum, vz Slavín.

147089   Maušl Svazek: 6 Strana: 0947
Maušl, a, m. = žid. Us. Kmk.

147090   Maušlovati Svazek: 10 Strana: 0624
Maušlovati. Po německy m (mluviti jako Židé). Phľd. XXIV. 432.

147091   Mauvein Svazek: 6 Strana: 0947
Mauvein, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 247.

147092   Máva Svazek: 1 Strana: 0988
Máva, y, f. M. máslová, bassia butyracea, Butterbaum. Kk. 192.

147093   Máva Svazek: 6 Strana: 0947
Máva. Cf. Rstp. 1017.

147094   Mávati Svazek: 1 Strana: 0988
Mávati, vz Manouti.

147095   Mávati Svazek: 6 Strana: 0947
Mávati také = mívati. Slov. — co, se kde: na mysli. Ht. SI. ml. 162. Jak se tam máváte? Mor. Šd. — co. Načože k nám chodíš v sobotu, keď ja mávám veľkú ro- botu? Mt. S. I. 14. Cf. Mkl. Etym. 179.

147096   Mávati Svazek: 7 Strana: 1322
Mávati m. májati agitare. Vz List.fil. 1890. 178. Mavuň. Cf. Ott. V. 298.

147097   Mávati Svazek: 10 Strana: 0174
Mávati, mávnouti. Na Slov. = předchá- zeti, sem tam běhati. Sr. Přemávati.

147098   Mavčiti Svazek: 6 Strana: 0947
Mavčiti = mňoukati. Slov. Ssk. Vz Mav- kati.

147099   Mavka Svazek: 6 Strana: 0947
Mavka, y, f. = vodní pták. Paul. Tóth. Slov. bájesl. I. 51. — M = majka, divá žena, lesní panna. U Huculů. Vz Sbtk. Rostl. 21., 23 , 243.

147100   Mavkáč Svazek: 8 Strana: 0202
Mavkáč, c, m. = jídlo. Phľd. 1895. 75.

147101   Mävkati Svazek: 6 Strana: 0947
Mävkati, miauen (o kočkách). Slov. Hdž. Šlb. 22, 34. Cf. Mavčiti.

147102   Mávnutí Svazek: 6 Strana: 0947
Mávnutí rukou. Vz Manouti. Hdk., Arb.

147103   Mavotati se Svazek: 1 Strana: 0988
Mavotati se, pohybovati se, sich hin und her bewegen. Na Slov.

147104   Mavun Svazek: 1 Strana: 0988
Mavun, a, m, centranthus Rostl.

147105   Mavuň Svazek: 6 Strana: 0947
Mavuň, ě, f., centranthus, die Spornblume, rostl. Vz Rstp. 846.

147106   Mavúněč Svazek: 8 Strana: 0202
Mavúněč, e, m., Baldriansäure, f. Am. Orb. 69. Dle NZ.: kyselina valerová (kozlí- ková).

147107   Max Svazek: 1 Strana: 0988
Max, a, m. Ht. Obr. 14. Maximilian.

147108   Max Svazek: 6 Strana: 0947
Max, a, m., os. jm. — M. Jos., český sochař, 1804.—1855.; M. Eman., český so- chař, naroz. 1810.; M. Com. Gabr., malíř, naroz. 1840. Vz S. N., Rk. Sl.

147109   Maxa Svazek: 6 Strana: 0947
Maxa, y, f., myslivna u Březnice. -- M., y, m. = Max.

147110   Maxant Svazek: 6 Strana: 0947
Maxant, a, m., os. jm. Sdl. Hr. IV. 80.

147111   Maxdorf Svazek: 1 Strana: 0988
Maxdorf, Maximilianov, Dvorská u Brna.

147112   Maxičky Svazek: 6 Strana: 0947
Maxičky, Maxdorf, ves Jimramova.

147113   Maxim-um Svazek: 1 Strana: 0988
Maxim-um, a, n., z lat., největší množství n. summa, nejvíce. Prk. Vz S. N. Das Höchste, der höchste Preis.

147114   Maxima Svazek: 1 Strana: 0988
Maxima, y, f., pravidlo, zásada. Grund- satz, m., Triebfeder, f.

147115   Maxima Svazek: 6 Strana: 0947
Maxima, y, f. M. mravnosti. Dk. P. 161.

147116   Maximalní Svazek: 6 Strana: 0947
Maximalní, Maximal-. M. bod, Stč. Zem. 592, hutnosť. Ib. 750.

147117   Maximilian-us, a Svazek: 6 Strana: 0947
Maximilian-us, a, m. M. Ant., bosák 1723. Jg. H. 1. 598., Jir. Ruk. II. 19.

147118   Maximilianka Svazek: 6 Strana: 0947
Maximilianka, y, f., sam. u Smíchova.

147119   Maximilianov Svazek: 6 Strana: 0947
Maximilianov, a, m., Maxdorf, ves u Brna.

147120   Maximum Svazek: 6 Strana: 0947
Maximum negativní = minimum, Šln., I. 63., barometrické. Stč. Zem. 591.

147121   Maxinec Svazek: 6 Strana: 0947
Maxinec, nce, m., Maxinetz, sam. u Ji- čína.

147122   Maxinec Svazek: 9 Strana: 0160
Maxinec, ???, ?., kopec u Mlázovic. Hoř. 1.

147123   Maxl Svazek: 9 Strana: 0160
Maxl, a, m. Hráti maxla (hra v karty). Gb. H. ml. III. 1. 29.

147124   Maxlovka Svazek: 6 Strana: 0947
Maxlovka, y, f., hospoda u Brna.

147125   Maxmilian Svazek: 8 Strana: 0202
Maxmilian. Odvozeniny vz v Kotk. 26.

147126   Maxov Svazek: 6 Strana: 0947
Maxov, a, m., Maxdorf, ves u Kutné Hory; osada na Křivoklátsku. PL., Rk. Sl.

147127   Maxová Svazek: 7 Strana: 1322
Maxová, y, f. = obora u Řenčova.

147128   Maxůvka Svazek: 6 Strana: 0947
Maxůvka, y, f., mlýn u Brna.

147129   Maydburk Svazek: 6 Strana: 0947
Maydburk, a, m. = Magdeburk, zastr. Mus. 1880. 553.

147130   Maydl Svazek: 9 Strana: 0160
Maydl Kar. dr., prof. a spis., nar. 1853. Vz Ott. XVI. 1026., Jub. XX.

147131   Maydl Svazek: 10 Strana: 0174
Maydl K. Dr., prof. a spis. 10. /3. 1853. až 8., '8. 1903. Vz Nár. list. 1903. č. 217., 281. a jiné listy z téže doby, Alm. XIV. 156. nn., Zvon III. 660.

147132   Maydyn Svazek: 10 Strana: 0174
Maydyn, u, m. Lbk. 107. Vz Majdyn.

147133   Mayer Svazek: 6 Strana: 0947
Mayer, a, m. M. Bud., dr. práv v Praze, 1838.—1865. Vz Bačk. Př. 39.. 141., Tf. H. 1. 3. vyd. 135. — M. Václ. 1793. Jg. H. 1. 598. — M. J. 1673. Vz Jir. Ruk. II. 19.

147134   Mayer Svazek: 9 Strana: 0160
Mayer Rud., básn. 1837. - 1865., vz Flš. Písm. 618., Ott.; Jan, spis., nar. 1839.; Matěj, spis., nar. 1848.; Jarosl., spis., nar. 1870. Vz Ott. XVI. 1030., Jub. XX.

147135   Mayer Svazek: 10 Strana: 0174
Mayer Rud., básn. + 12. /8. 1865. Vz Lumír 1865. 527., Nár. list. 1865. č. 164., Světz. 1870. 38. — M. Jar., spisov. Sr. Zvon IV. 446.

147136   Mayerhofer Svazek: 9 Strana: 0160
Mayerhofer Vojt., spis., f 1899. Vz Nár. list. 1899. č. 207. odp.

147137   Mayerhoffer Svazek: 6 Strana: 0947
Mayerhoffer, fra, m., spisov. v Praze. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 167.

147138   Mayonnaise Svazek: 6 Strana: 0947
Mayonnaise (majonéz), fr. = rosol ze studené ryby. Rk. Mayonnaisová omáčka. Včk.

147139   Mayor Svazek: 1 Strana: 0988
Mayor (angl., méör), z lat. major, obecní starosta, purkmistr, cf. fr. maire. Rk.

147140   Mayr Svazek: 6 Strana: 0947
Mayr, a, m. M. Jan, nar. 1818., český hudebník, býv. ředitel čes. divadla. S. N., Rk. Sl. — M. Jos., karto- a hydrograf, zem. úřed., nar. 1839. Vz Rk. Sl.

147141   Mayr Svazek: 7 Strana: 1322
Mayr Jan, hud. † 1888. Cf. Srb. 170.

147142   Maýr Svazek: 9 Strana: 0160
Maýr Jan, 1818. —1888 Vz Ott XVI. 1032., Jub. XX.

147143   Mayten Svazek: 6 Strana: 0947
Mayten, u, m., maytenus, rostl. M. chil- ský, m. chilensis. Rstp. 298.

147144   Maz Svazek: 1 Strana: 0988
Maz, u, m., mazání, das Salben. Že kně- zem jest po tom mazu 1520. — M., ma- zadlo, Kleister, m., Schmiere. Mazem přilepiti. D. Maz knihařský (klí, Kleister, vz Kk. 113. ), ševcovský (vz Čiriz, Schusterkleber, -pappe. ), Us., ve mlýně: námrsk. Šp. — M.., bílá hlína u hrnčířův, Töpferthon, m. — M. = skvrna, Fleck, m. Zlob. — M. na očích (mázdra, ne- duh). — M. = prouha, pruh, pružina, lizna, eine Strieme. Ten pec upáliti kázal a v ni sv. Kristinu vsaditi; ta 5 dní s anděly pro- zpěvujíc, bez maza (bez škody) vyšla. Leg. o sv. Kristině.

147145   Máz Svazek: 1 Strana: 0988
Máz, u, m., lépe: más. Jg. M. činí 1. 414724 litru (5 mázů as 7 litru). Vz Litr, Más.

147146   Maz Svazek: 6 Strana: 0947
Maz = mazání. li dostali mazu (bití). Us. Bkř. — M. = mazadlo. M. škrobový. KP. V. 266. — M., Flüssigkeit. M. kloubní, Gelenk-. Šv. 12., Schd. 1. 398., II. 322. M. ušní. Vz Slov. zdrav. — M. = zsekané ovoce v medu zahřaté a s kořením smí- šené. Bavor. — M. = prouha. U Olom. a Litovle. Sd., Kčr.

147147   Maz Svazek: 8 Strana: 0202
Maz = poskvrna. Bl. Gr. 102. — M. v jizbě = omítka. Slov. Zbrt. Tan. 10. — M. — prouha. Měl sem máze na chrbtě. Mor. Nár. list. 1896. č. 186. odp. feuill.

147148   Maz Svazek: 10 Strana: 0174
Maz ušní, Ohrenschmalz, cerumen. Ktt.

147149   Maza Svazek: 6 Strana: 0947
Maza, y, f. = mazanec, lívanec. Koll. St. 69.

147150   Mazací Svazek: 1 Strana: 0988
Mazací, Schmier-. M. mýdlo. Dch.

147151   Mazač Svazek: 1 Strana: 0988
Mazač, e, m., kdo maže, Schmierer. — M., kdo špatně píše, škrabák, škrtač, Schmie- rer, Kleckser, m. D. Jest epicko-lyrické povahy. Zk. Ml. II. 202. Vz Mk. Ml. 323; Sš. 25.

147152   Mazač Svazek: 6 Strana: 0947
Mazač = nádoba s mazadlem, der Schmier- topf. Rr. Sb. — M. = veliká štětka. Val. Vck.

147153   Mazáč Svazek: 6 Strana: 0947
Mazáč, e, m. = hrnec na klih. Ssk. — M. = veliká štětka. Val. Brt. D. 230. — M. Jos., učitel. Jg. H. 1. 598.

147154   Mazač Svazek: 10 Strana: 0174
Mazač, e, m. = kdo maže. Kom. Did. 170. — M. = nězenec, zlatník (prst vedle malíku). Slez. Vyhl. II. 240.

147155   Mazáček Svazek: 1 Strana: 0989
Mazáček, ška, m., der kleine Schmierer. — M., mazánek, Weichling, m. Aqu. Mazačka, y, f., která maže, špatně píše. Schmiererin. — M., hlína k mazaní, Schmier- lehm, m. Us. — M., vz Mašlovačka.

147156   Mazáček Svazek: 6 Strana: 0947
Mazáček, čku, m. = kartáček k mazání, die Schmierbürste. Šp.

147157   Mazačka Svazek: 10 Strana: 0174
Mazačka, y, f. = mazadlo. Nár. sbor. VIII. 144. — M. dělnice, která se zabývá ma- záním něčeho. Us.

147158   Mazačka,y Svazek: 6 Strana: 0947
Mazačka,y, f., das Schmieren, die Schmie- rerei. To je s tím m. Us. Sd.

147159   Mazačolep Svazek: 6 Strana: 0947
Mazačolep, a, m. Stien m-póv, umbra picturae. BO.

147160   Mazačský Svazek: 10 Strana: 0174
Mazačský. M. podobizna (od mazala, špatného malíře). Kamn. Mec. 114.

147161   Mazadlo Svazek: 1 Strana: 0989
Mazadlo, a, n., die Schmiere. M. na boty, die Stiefelwichse. M. na ránu (masť), Salbe, f. Ras.

147162   Mazadlo Svazek: 6 Strana: 0947
Mazadlo. M. na vozy (kolomaz), na ře- meny, na usně: tuk z kostí zvířecích (špik), tuk rybí, lůj, olej. Vz Marj. 70. M. leptavé, die Aetzpaste. S. N. I. 19. M. vniklo až do jádra. Šp.

147163   Mazadlo Svazek: 8 Strana: 0202
Mazadlo = líčidlo. Št. Kn. š. 99.

147164   Mazadlo Svazek: 9 Strana: 0160
Mazadlo na drátěné provazy. Vz KP. VIL 203.

147165   Mazaina Svazek: 8 Strana: 0202
Mazaina, y, f. = mazanina. Las. Brt. D. I. 111.

147166   Mazák Svazek: 1 Strana: 0989
Mazák, a, m., der Kleiber. Us. Litom.

147167   Mazák Svazek: 6 Strana: 0947
Mazák = hrnčíř, vz Ivančice. — M, u, m , potok v karpat. pohoří. Škd. — M.= máz. BPr.

147168   Mazák Svazek: 7 Strana: 1322
Mazák = džbán na pivo, víno atd. Vrch. F. II. 13.

147169   Mazák Svazek: 8 Strana: 0202
Mazák, a, m., vz Brhlík (3. dod.). — M., potok ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 10.

147170   Mazák Svazek: 10 Strana: 0624
Mazák, a, m. = umazaný člověk. Phľd. XXIV. 478,

147171   Mazákov Svazek: 9 Strana: 0160
Mazákov, ?, ?., les u Vsetína. Vck.

147172   Mazal Svazek: 1 Strana: 0989
Mazal, a, m. = mazač.

147173   Mazala Svazek: 6 Strana: 0947
Mazala, y, m. = mazal. Laš. Tč., Brt.

147174   Mazalka Svazek: 1 Strana: 0989
Mazalka, y, f. Schmiererin, f. Us.

147175   Mazalka Svazek: 7 Strana: 1322
Mazalka, y, f. = vězení na Novém mě. v Praze v 16. stol. Wtr. Obr. II. 835.

147176   Mazalov Svazek: 6 Strana: 0947
Mazalov, a, m., Mazalow, ves u Ševě- tína. Blk. Kfsk. 657., Sdl. Hr. III. 304.

147177   Mazancovice Svazek: 6 Strana: 0947
Mazancovice, dle Budějovice, Matzdorf, ves u Bílska.

147178   Mazaně Svazek: 6 Strana: 0947
Mazaně, ěte, n. = mazánek. Šm.

147179   Mazanec Svazek: 1 Strana: 0989
Mazanec, nce, m.: koláč mazaný, Kuchen. Dal. 78. M-ce péci, jísti. — M., koláč n. bo- chníček velikonoční, Osterlaib, m. Us. Južť je počal mazanec kvísti (zisk se ukazuje) St. skl. — M., jídlo z vajec, másla a masa. Jg. — M., jahelník, ryžová kaše. Us. Jilem. — M. = mazánek. Jg. — V již. Čech = svítek. Kts.

147180   Mazanec Svazek: 6 Strana: 0947
Mazanec = koláč velikonoční. V MV. nepravá glossa. Pa. Jaký je to m., bez ko- ření, bez vajec. Us. Rgl. M-ce světil (kněz). Hus III. 231. M. obětní. Mour. Spadl na sníh déšť krvavý v noci a na ten déšť opět sníh, že bylo jako m. Dač. I. 12. Uč své děti uhlie hrýzti a mě m-cóm jiesti. Smil. Cf. Zbrt. 288. — M. = král olejem mazaný. Hus. — M. = skvrna, der Schmutzfleck. U Olom. Sd. — M. = maz, prouh, die Strieme. U Olom. Sd. — M. = blatouch. Ve vých. Čech. Kál. Vz Mazaneček. — M., os. jm. Tk. V. 101., Blk. Kfsk. 1362., Sdl. Hr. I. 255., Arch. VIII. 99.

147181   Mazanec Svazek: 8 Strana: 0202
Mazanec. Svěcení m-nců a vajec. V Be- chyňsku. Vz NZ. II. 812. — M. = dvou- spřežní vůz, na kterém naloženy jsou nevě- stiny věci výbytné; peřiny se vozí na voze čtyřspřežném. U Plzně. Škar. 35.

147182   Mazanec Svazek: 9 Strana: 0160
Mazanec Jos., spis., nar. 1838. Sr. Ott. XVI. 1035.

147183   Mazanec Svazek: 10 Strana: 0174
Mazanec, nce, m. M. moučný a masitý (jídlo z vajec, másla a masa). Souk. 1903. 6

147184   Mazaneček Svazek: 6 Strana: 0947
Mazaneček, čku, m. = blatouch. Us. U Kr. Hrad., u Sadské, u Třebonína. Kšt., Olv. U Smidar: upolín, die Trollblume. Kšť.

147185   Mazaneček Svazek: 10 Strana: 0624
Mazaneček, čku, m., rostl. Vz Pryskyř- ník zde.

147186   Mazanečnice Svazek: 1 Strana: 0989
Mazanečnice, e, f. Kuchenbäckerin. Jg.

147187   Mazanečník Svazek: 1 Strana: 0989
Mazanečník, a, m., der Kuchenbäcker. Gl, Tk. II. 370., 380., Aqu.

147188   Mazanečník Svazek: 9 Strana: 0160
Mazanečník. Arch. XVIII. 326.

147189   Mazánek Svazek: 1 Strana: 0989
Mazánek, nka, mazáneček, čka, m., člověk rozmazaný. M. otcův, matčin. Zärtling, Weich- ling, m. V. —Mazánkové, bolesti před poro- dem, úštipky, Rüpfer. Us.

147190   Mazánek Svazek: 6 Strana: 0947
Mazánek, nka, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1362.

147191   Mazání Svazek: 1 Strana: 0989
Mazání, n., das Schmieren, Anstreichen. Masť k m., Schmiersalbe. To je m. (mazanice). Masti m., Salbung. V. Poslední m. (poma- zání), letzte Oelung. D. — Někoho m-ím zkaziti (zacházením příliš jemným), verhät- scheln. D.

147192   Mazání Svazek: 6 Strana: 0947
Mazání = mast. Zmrzlé m. = opodel- dok, Finkovo = chloroform s olejem, mlé- kové, linam. volat. U Náchoda. Gth.

147193   Mazání Svazek: 7 Strana: 1322
Mazání = 1. lék; 2. na koláčích (po- vidla atd ). Cf. List. fil. 1891. 56.

147194   Mazanice Svazek: 1 Strana: 0989
Mazanice, e, f., Geschmiere, n., Schmie- rerei. D. To byla dnes m. v tom blátě (mazavá chůze, práce); lepenice na hůře; hlína mazavá, lepenke, KleibodeN, m. — Jg. — M., pračka. Rauferei, f. Da.

147195   Mazanice Svazek: 10 Strana: 0624
Mazanice, e, f. = špatné písmo. Rgl.

147196   Mazaníčko Svazek: 10 Strana: 0174
Mazaníčko, a, n., zdrobn. mazání. Brt. P. n. 565.

147197   Mazanina Svazek: 1 Strana: 0989
Mazanina, y, f., lepenice, das Lehmwerk, die Lehmwand. Gl. — M., špatné psání, škrábanina, Schmiererei, f. D.

147198   Mazanina Svazek: 9 Strana: 0160
Mazanina, y, f. = hlína smíšená se sla- mou, pazdeřím atd. Hoř. 275.

147199   Mazánka Svazek: 6 Strana: 0947
Mazánka, y, f. = mazanice, chalupa hlinou omazaná. Šd. — M., sam. u Libně. 427*

147200   Mazanka Svazek: 10 Strana: 0174
Mazanka, y, f. = mašlovačka. Hauer. 12.

147201   Mazanosť Svazek: 7 Strana: 1322
Mazanosť, i, f. M. lidská, Geriebenheit a p Stč. Luň. 41.

147202   Mazaný Svazek: 1 Strana: 0989
Mazaný, geschmiert, gesalbt. M-ný boží. Ctib. M. David. — čím: sádlem. D. Nema- zaný vůz těžce se táhne. D. — M., prohnaný, dobrá kopa, gerieben. Všemi masťmi m. Ten je po čertech m-ný. Us. Da.

147203   Mazaný Svazek: 10 Strana: 0174
Mazaný Jde to, jako m. vůz po rovině. Kom. Did. 168.

147204   Mazárna Svazek: 6 Strana: 0948
Mazárna, y, f, das Schmierlokale. Šp.

147205   Mazař Svazek: 1 Strana: 0989
Mazař, e, m. Schmiersieder, -händler. L. Schmierer, m.

147206   Mazata Svazek: 6 Strana: 0948
Mazata, y, m. = mazač, mazal. U Jindř. Hrad., u Písku. Matoušek J., Slm.

147207   Mazati Svazek: 1 Strana: 0989
Mazati, druhý vzorec časoslov páté třídy. Maži (mažu), mažeš, maže, mažeme, mažete, maží (mažou). Maž, mažme, mažte. Maže, mažíc, mažíce; mazav, mazavši, mazavše. Mazal, a, o; mazán, a, o. Budu m. Mazal jsem. Mazal, a, o bych. Byl, a, o bych mazal, a, o. Supinum mazat. Podlé toho vzoru časují se slovesa páté třídy, v nichž hláska i, kterou kmen prostý sesílen jest ve kmeni přítomném (Vz Časování str. 165., b), vniká do koncové souhlásky, čímž a) směžďujeme a) hrdelnice h, ch, k v ž, š, č (strouhati — strouže, dýchati— dýše, skákati — skáče); ß) zubnice d, t v z, c (hlodati — hloze, řehtati — řehce); y) sku- peniny st v sc, sk v šť, zd v žď (trestati — tresce, stýskati — stýště, hvízdati — hvíždě); b) obměkčujeme sykavky s a z v š a ž (česati — češe, mazati — maže); souhlásky n a r v ň v ř (stonati — stůně, orati — oře). Dle Bž. Ml. 200. Vz Vázati, Tázati, Plakati, Stonati, Psáti. - - Pozn. 1. Obecná mluva užívá v 1. os. sg. kon- covky -u, jež spisovná řeč z pravidla v -i pře- hlasuje: mažu, vážu, lížu, škrabu, klamu; a v 3. os. pl. -ou (ve spisovné řeči z pravidla
-í): mažou, škrabou, lížou. — Pozn. 2. Slo-
vesa tato zabíhají ráda pod vzorec volati,
vyjmeme-li: kázati, mazati, psáti, tázati se,
vázati; klamati a plakati řídí se jen někdy
vzorem volati. Bž. Ml. 200. Tedy: seči —
sekám, dýši — dýchám, páši — páchám atd.
Hlavně to činí ta časoslova, u nichž by jinače
indikat. od imperat. nebylo možná rozeznati:
tresci. Vz Ht. Sr. ml. 296., Časoslovo. M.,
schmieren, kleistern, kleiben; bíti, prügeln;
špatně psáti, schlecht schreiben; tříti, utříti,
wischen, wegwischen, löschen. Jg. — abs.
Kdo maže, ten jede. Č., Šp., Lb. Podmaž
jim paleček, neb kdož maže, ten jede. Štelc.
Ten maže (špatně píše). Ten malíř jen maže
(šp. maluje). Jg. Kůže maže (pouští). Ten maže
(utíká), jakoby mu koudel hořela (jakoby
mu koudel pod řití zapálil). Us. Da. — co,
koho. M. boty, vůz. Jg. M. někoho = bíti.
Jg. — co, se čím. Chléb máslem, vůz kolo-
mazí, Jg., obraz štětkou, barvami. Kom. Co
se křídou píše, to se houbou maže. Jg. Stěnu
hlinou. Šp. S ďáblem žádných, spolků nemá,
jakž ho tím židé mazali (slovy špinili). Br.
M. mastí, V., rány mastmi, Kat. 2564., mazem,
škrobem, klihem. Jg. Zápasiti chtějíce olejem
se mazali. Žal. 20. Čím více se lejnem mažeš,
tím více smrdí. Šp., Jg. — co, koho nač:
na kněžství, na království m. (pomazati), D.,
na krále. Plk., Jd., vůz na cestu. Ml. — co
komu: záda (vybiti mu). D. Tučné svini
darmo řiť mažeš. Jg. — koho k čemu. Jak
jest mazán Kristus, já tě mažu k věčnému
spasení. Ctib. — se s kým = mazliti se,
Jemanden hätscheln, D.; práti se, prügeln. Us.

147208   Mazati Svazek: 6 Strana: 0948
Mazati, vz Mkl. Etym. 185. — koho. Mažte ho (bijte)! Us. Dch. — co: stěnu = bíliti. Mor. Brt. D. 230. — jak. Drahú masť marné mazáše. Pass. 334. Líčí-liť se, mluv před ní o tóra, kak jest to stydká věc, tak šeredně m. se. Št. Kn. š. 99. Ve jmě božie jáz tě mažu. Výb. I. 70.

147209   Mazati Svazek: 7 Strana: 1322
Mazati v dialekt. Vz List. fil 1892. 364.

147210   Mazati Svazek: 8 Strana: 0202
Mazati. Někoho na jeho cti mazati. Arch. XIII. 235.

147211   Mazati Svazek: 9 Strana: 0160
Mazati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 359. M. (aby se dařilo). Vz Zát. Př. 121.

147212   Mazatky Svazek: 6 Strana: 0948
Mazatky. Na M-kách, pole u Draženova. BPr.

147213   Mazavě Svazek: 1 Strana: 0989
Mazavě, mazavým způsobem, schmierig. Jg.

147214   Mazavec Svazek: 6 Strana: 0948
Mazavec, vce, m. = mazač, der Schmie- rer. Bern.

147215   Mazavina Svazek: 1 Strana: 0989
Mazavina, y, f., schmierige Masse, Kleber. Rk.

147216   Mazavka Svazek: 1 Strana: 0989
Mazavka, v, f. Stará m. = starý voják. Us v Praze. Kda.

147217   Mazavosť Svazek: 1 Strana: 0989
Mazavosť, i, f. Schmierigkeit, f. Jg.

147218   Mazavý Svazek: 1 Strana: 0989
Mazavý. M. kolomaz, schmierig; sýr, Schmierkäse; chlapec (rozmazaný, Weichling). Us.

147219   Mazavý Svazek: 6 Strana: 0948
Mazavý. M. cesta, syrop, Šp., mýdlo. Kk. Fys. 78 Cf. Mýdlo (dod.). — M. = inkoust. V zloděj. řeči.

147220   Mazba Svazek: 1 Strana: 0989
Mazba, y, f., mazání, přílepek, Pflaster, n. M. hnojicí, na ránu. Plk. M., die Salbung. Sš. L. 83. — M., špatný spis. Mns.

147221   Mazba Svazek: 6 Strana: 0948
Mazba = špatný spis. Jeho m. se Nečte nikým. Č. Kn. š. 290.

147222   Mázderka Svazek: 6 Strana: 0948
Mázderka, vz Mázdra.

147223   Mázderko Svazek: 8 Strana: 0202
Mázderko, a, n. = pérečko, kloček. M. sněhu. Vých. Mor. Brt, D. II. 340.

147224   Mazderkovitý Svazek: 6 Strana: 0948
Mazderkovitý, pergamentartig. Šm.

147225   Mázderkový Svazek: 1 Strana: 0989
Mázderkový, z mázderky, pergamentartig.

147226   Mázdírko Svazek: 6 Strana: 0948
Mázdírko, vz Mázdro.

147227   Mázdra Svazek: 6 Strana: 0948
Mázdra, vz Mkl. Etym. 189. M plodová, padavá vechlípená (reŕlexa) a pravá (vera), skorovitá či skora, ovčí či odění. Cf. Křž. Por. 9., 10., 178., 379., 381., 382., 477., 498. M. zánětová, crusta phlogistica, die Ent- zündungshaut, Šv. 81., plstní, die Netzhaut. Mour., S. N. V. 74. M. močová. Mázdry va- ječné, Eihäute; tlusté a tenké m y plodové, dicke u. dünne Eihäute; buňky mázdry pa dave, Decidualzellen ; nádor mázdry padavé. Ktt. M. ovčí, ammion. Vz Ott. U. 182. — M. = blána v oknech místo skla. 1350. Pk. — M. zlatotepecká, die Goldschlägerhaut. Nz.

147228   Mázdra Svazek: 8 Strana: 0202
Mázdra. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 106. Ukázali jsú jemu obraz jeho namalovaný na mázdře (membrána). Alx. Nach. k. XVI.

147229   Mázdra Svazek: 8 Strana: 0561
Mázdra. Do voken mohú se na ten čas mázdry zdělati a potom (později) se skla dobře zdělají. .. skla k kostelu a k světnici a v ko- můrkách mohú na mázdrách přestati. Arch. XV. 140.

147230   Mázdra Svazek: 9 Strana: 0160
Mázdra, y, f. = kabát. Us. u fiakristů. Kukla 133.

147231   Mázdra Svazek: 9 Strana: 0448
Mázdra = látka, materia, Stoff. Vodň. (Mus. 1843. 149. ).

147232   Mázdra, mázderka Svazek: 1 Strana: 0989
Mázdra, mázderka, y, mázdřice, e, mázdřička, y, f. M. místo másdra, od maso, d se vsulo, Schl.; v již. Čech. mázra. Kts. M.. kožka n. blanka, kterou částky těla živo- čišného potaženy jsou, die Haut, das Häutchen, V., Kom.; vnitřní čásť kůry, masitá čásť kůry. Schl. M. příční (bránice), dělící svrchní údy vnitřní od spodních. V. O ranění mozku a mázdřic jeho. Ras. Mázdřice oka, hroznová, světlá, žilnatá n. černá, síťková, rohová; m. bubénková (v uchu). D. M. na ovoci. Kůra stromová skládá se z několika kožek n. mázderek na sobě. Jg. Oči mázdrou pota- žené. Da,

147233   Mázdrák Svazek: 1 Strana: 0989
Mázdrák, a, m., mázdrovník.

147234   Mázdratý Svazek: 6 Strana: 0948
Mázdratý, häutig. S. N. V. 236., Loos.

147235   Mazdrka Svazek: 7 Strana: 1322
Mazdrka, y, f., nauci, strom. Pršp. 24. 73.

147236   Mázdrný Svazek: 1 Strana: 0990
Mázdrný, Häutchen-. M. složení. Sal.

147237   Mázdro Svazek: 6 Strana: 0948
Mázdro, mázdírko, a, n. = něco nepa- trného, etwas Geringes. Jak vidí nějaké m. v polévce, hned nejí. U Olom. Sd.

147238   Mázdro Svazek: 10 Strana: 0624
Mázdro, a, n. = choulostivec. Vz Brt. Slov.

147239   Mázdrosímka Svazek: 1 Strana: 0990
Mázdrosímka, y, f., melanthium. Rostl.

147240   Mázdrovatka Svazek: 1 Strana: 0990
Mázdrovatka, y, f., galaxaura, býložilec. Krok.

147241   Mázdrověnka, y Svazek: 1 Strana: 0990
Mázdrověnka, y, f., hymenophyllum, druh kapradí. Rostl.

147242   Mázdrovitý Svazek: 1 Strana: 0990
Mázdrovitý, häutig. M. tělo. Jg.

147243   Mázdrovitý Svazek: 10 Strana: 0174
Mázdrovitý. M. olupování, desquamatio membranacea. Ktt.

147244   Mázdrovník Svazek: 1 Strana: 0990
Mázdrovník, mázdrák, u, m., nůž k srá- žení mázdry u jircháře, das Abstossniesser des Oärbers. Rohn.

147245   Mázdrový Svazek: 1 Strana: 0990
Mázdrový, Haut-. Rohn.

147246   Mázdřice Svazek: 1 Strana: 0989
Mázdřice, vz Mázdra.

147247   Mázdřička Svazek: 6 Strana: 0948
Mázdřička, y, f., vz Mázdra.

147248   Mázdřinec Svazek: 1 Strana: 0989
Mázdřinec, nce, m., pleurospermum. M. rakouský, p. austriacum. FB. 95.

147249   Mázdřinec Svazek: 6 Strana: 0948
Mázdřinec, der Rippensame. Cf. Slb. 600., Čl. Kv. 348.

147250   Mázdřinec Svazek: 10 Strana: 0174
Mázdřinec, nce, m., pleurospermum, rostl. Vz Ott XIX. 917.

147251   Mázdřitý Svazek: 1 Strana: 0989
Mázdřitý, häutig. M. přehrádky.

147252   Mázdřitý Svazek: 6 Strana: 0948
Mázdřitý. Nz. Zánět střeva m-tý, ente- ritis membranacea.

147253   Mázdřitý. M Svazek: 10 Strana: 0174
Mázdřitý. M. čmýra, dysmenorrhea mem- branacea, m. zánět hrtanu, laryngitis scrou- posa. Ktt.

147254   Mázdřivčitý Svazek: 6 Strana: 0948
Mázdřivčitý M. úplavice, diptheritische Dysenterie, zánět, d. Entzündung; m. zánět nitroblány déložní. Endometritis diphtheri- tica; m. zánět střeva, enteritis diphtherica

147255   Mázdřivčitý. M Svazek: 10 Strana: 0174
Mázdřivčitý. M. vřed, uleus diphthe- riticum; záškrtovitá a m-tá choroba dutiny ústní, Stomatitis membranacea, croupöse u. diphtheritische Mundhöhlenerkrankung; m. zrnění, ganulatio diphtheritica; zánět sliz- nice průdušnicní, tracheitis diphtheritica (mázdřivka průdušnice). Ktt. M. choroba hrtanová. Vz Hrtanový.

147256   Mázdřivka Svazek: 1 Strana: 0989
Mázdřivka, y, f., die häutige Bräune,

147257   Mázdřivka Svazek: 6 Strana: 0948
Mázdřivka, diftherie, croup, záškrt. M. ranná, Wunddiphtheritis, Nz. lk,, kožní, Haut-. M. hltanu, diphthoritis pharyngis, hluboká, d. profunda, hnilobná, d. septica, kožní, d. cutis, povrchní, d. superficialis, slzovodu, d. ductus lacrimalis, snětivá, d gangraenosa, střevní, d. intestini, Darm- dipbth., víčková, d. palpebrarum. Ktt. Vz o m. v Slov. zdrav.

147258   Mázdřivka Svazek: 10 Strana: 0174
Mázdřivka, y, f. M. záškrtová, kruposní, diphtheria crouposa. Ktt. Sr. Mázdřivčitý.

147259   Mázdřivkový Svazek: 10 Strana: 0174
Mázdřivkový. M. houba, microsporon diphtheriticum. Ktt.

147260   Mazec Svazek: 6 Strana: 0948
Mazec, zce, m. = mazání, mazba, rvačka, die Prügelei. To tam byl m.! Ve východ. Čech. Všk., Kšť, Olv. Cf. Mazes.

147261   Mazec Svazek: 7 Strana: 1322
Mazec, zce, m. = pití. Us.

147262   Mazek Svazek: 6 Strana: 0948
Mazek, zku, m. = látka v zrní obilném. Kv. 1870. 212., Kod. v Mt, 1. 1863. 15.

147263   Mázek Svazek: 9 Strana: 0160
Mázek, zku, ?., zdrobn. máz (míra pivná atd. ). 1559. Mtc. 1897. 277.

147264   Mazel Svazek: 1 Strana: 0990
Mazel, zla, m. = mazánek. Boč.

147265   Mazel Svazek: 8 Strana: 0202
Mazel, zla, m. == mazlíček. Byl tatínkův mazel. Šml. VIII. 190. — M., zlu, m., vz Měchura (3. dod.).

147266   Mazelonka Svazek: 10 Strana: 0624
Mazelonka, y, f. = mezulánka, spodní suknice. Slez. Slám. Put. 66.

147267   Mazes Svazek: 6 Strana: 0948
Mazes, u, m. = mazec. V Kunv. Msk.

147268   Mazga Svazek: 9 Strana: 0160
Mazga, y, f. = kůň, kobyla. M. potrebuje na takú cestu hodinu. Slov. Phľd. 1897. 68.

147269   Mazgati Svazek: 6 Strana: 0948
Mazgati = mazati. Slez. Tč.

147270   Mazgera Svazek: 6 Strana: 0948
Mazgera, y, m. = malý človek. Mor. Brt,

147271   Mazglavý Svazek: 6 Strana: 0948
Mazglavý = mazlavý. U Místka. Škd.

147272   Mázgra Svazek: 8 Strana: 0202
Mázgra, y, f. = mázdra. Brt, 1). I. 15.

147273   Mázhaus Svazek: 6 Strana: 0948
Mázhaus = mazhús. Mus. 1880. 438. Osv. M. či palác byl hlavní částkou každého slušnějšího domu, kde Rodina po celý den nejvíce dlela a i jedla. Mus. 1864. 34. Cf. Sdl. Hr. I. 134 , II. 89., Půh. 1545

147274   Mázhaus Svazek: 7 Strana: 1322
Mázhaus dolejší = obšírná síň v domě rozložená hned za vraty; tam často dělnice a živnosť řemeslnická bývala a v domech nákladnických v ní pivo a víno se pilo; nad ní byl m. hořejší. Wtr. Obr. I. 407.

147275   Mazhaus Svazek: 10 Strana: 0174
Mazhaus, u, m. = svrchní síň. Hus I. 133.

147276   Mazhauz Svazek: 9 Strana: 0160
Mazhauz = předsíň. Mus. 1861. 387. — M. = prostranné místo ? společnému uží- vání všech v domě bydlících t. jistá před- síň, které se říkalo m. nebo palác. Z ní se vcházelo do světnic, do pokojů a do komor a jiných částí. Tk.

147277   Mazhouz Svazek: 8 Strana: 0202
Mazhouz, chyb. m. svrchní síň. Hus. Vz Bl. Gr. 161.

147278   Mazhús Svazek: 1 Strana: 0990
Mazhús, u, m., sál, jídárna, Saal. M. o třech stolích. V.

147279   Maziánek Svazek: 6 Strana: 0948
Maziánek, nka, m. = mazánek. Šm.

147280   Mazice Svazek: 1 Strana: 0990
Mazice, e, f., Pechbärme, v pivováře.

147281   Mazidlo Svazek: 6 Strana: 0948
Mazidlo, a, n. = mazadlo. Slez., laš. Šd., Tč.

147282   Mazílek Svazek: 6 Strana: 0948
Mazílek, lka, m., zdrobn. mazel. Mor. Šd., Němc.

147283   Mazivo Svazek: 1 Strana: 0990
Mazivo, a, n., mazanice, Schmierwerk. n. Od stěny m. odpadlo. Koll.

147284   Mazivo Svazek: 6 Strana: 0948
Mazivo na drátěné provazy, na vozy. Wld. Maloval podobizny i na m-vě. Koll. III. 392.

147285   Mazivo Svazek: 8 Strana: 0202
Mazivo. M. na krosno = šlichta. V Lip- tove. Phľd. 1894. 85. Vz Krosno (3. dod.).

147286   Mázka Svazek: 1 Strana: 0990
Mázka, y, f. Salbe, f., Pflaster, n. Kram. M. slučí, vz Pomazanka.

147287   Mazla Svazek: 6 Strana: 0948
Mazla, y, m. = mazánek. Us. Kos.

147288   Mazlák Svazek: 6 Strana: 0948
Mazlák, a, m. = maslák, der Butter- schwamm. U Litovle. Kčr.

147289   Mazlatý Svazek: 6 Strana: 0948
Mazlatý = mazavý. M, sýr. Šd.

147290   Mazlavě Svazek: 6 Strana: 0948
Mazlavě, schmierig, zart, weich. L zní tam příliš m. Brt. D. 54.

147291   Mazlavka Svazek: 10 Strana: 0174
Mazlavka, y, f. Červená m. (mazlavá hlína). Čes. 1. XII. 142.

147292   Mazlavosť Svazek: 6 Strana: 0948
Mazlavosť, i, f., die Schmierigkeit, Let- schigkeit.

147293   Mazlavý Svazek: 6 Strana: 0948
Mazlavý, schmierig, letschig. M. hmota, SP. 11. 100., sýr. Us. — M. = rozmazlený, verzärtelt. On je velice m. Sd.

147294   Mazlavý Svazek: 8 Strana: 0202
Mazlavý sýr m. mazavý. Ve střed. Čech. Oestr. Mon.. (Böhm.) I. 486. (Dšk.).

147295   Mazlena Svazek: 6 Strana: 0948
Mazlena, mazlenka, y, f. = děvče ma- zlík, das Muttertöchterlein. Mor a slov. Brt. D., Sš. P. 549. Čo by istě urobili, keby si tú Hovorkovej m-nu za ženu vzali. Ntr. IV. 137. — M., mazula = kráva, miláček kravařčin. Mor. Brt.

147296   Mazlenko Svazek: 6 Strana: 0948
Mazlenko, a, m. = mazlík. Mor Sš.

147297   Mazletník Svazek: 7 Strana: 1322
Mazletník, u, m., ungora, rostl. Pršp. 32. 79

147298   Mazlí Svazek: 10 Strana: 0175
Mazlí, n. = malvazí. Frant. 52. 10.

147299   Mazliatko Svazek: 8 Strana: 0202
Mazliatko, a, n. = mazle. Phľd. 1896. 236.

147300   Mazlice Svazek: 1 Strana: 0990
Mazlice, dle Budějovice, ves v Roudnicku. Tk. III. 63. — M., der Käsapfel, Rk.

147301   Mazlíček Svazek: 6 Strana: 0948
Mazlíček, vz Mazlík.

147302   Mazlíčkovati se Svazek: 6 Strana: 0948
Mazlíčkovati se, vz Mazlíkovati. Lpř.

147303   Mazlík Svazek: 6 Strana: 0948
Mazlík, os. jra. Tk. V. 54.

147304   Mázlík Svazek: 8 Strana: 0202
Mázlík, u, m.= míra obilní. Hrš. Nach. I. 516.

147305   Mazlík, a, mazlíček Svazek: 1 Strana: 0990
Mazlík, a, mazlíček, čka, mazel, zla, m., mazánek, rozmazánek, Muttersöhnchen, n. D. — M., u, m., prkénko k mazání u ševcův. Schmierbrett, n. Šp.

147306   Mazlikovati se s kým Svazek: 1 Strana: 0990
Mazlikovati se s kým, mazati se, sich schmieren. Us. Dch.

147307   Mazlil Svazek: 6 Strana: 0948
Mazlil, a, m. = mazlík. Dch.

147308   Mazlínek Svazek: 1 Strana: 0990
Mazlínek, nka, m. = mazlík.

147309   Mazliti Svazek: 1 Strana: 0990
Mazliti, il, en, ení: měkce chovati, ver- zärteln. — se s kým: s dítětem. Us. Čím déle se s ním mazlíš, tím horší bude. Sych.

147310   Mazliti Svazek: 6 Strana: 0948
Mazliti. Mkl. Etym. 185.

147311   Mazlivě Svazek: 10 Strana: 0175
Mazlivě mluviti. Rais. Lep. 265.

147312   Mazlivý Svazek: 6 Strana: 0948
Mazlivý, verzärtelt. Laš. Tč.

147313   Mazlivý Svazek: 10 Strana: 0175
Mazlivý. M. jméno (mazánkům dávané) = lichotivé. Sá. IV. 70

147314   Mazloň Svazek: 6 Strana: 0948
Mazloň, ě, m. = mazlík. Mor. Brt. D, Šd.

147315   Mazna Svazek: 1 Strana: 0990
Mazna, y, f., mazavá ženština, verzärteltes Weib.

147316   Mázna Svazek: 6 Strana: 0948
Mázna, cf. Mkl. Etym. 185. A to diovča je len m. Hdž. Čít. 105.

147317   Mázna Svazek: 8 Strana: 0202
Mázna, y, f. Phľd. XII. 682.

147318   Mázna Svazek: 8 Strana: 0561
Mázna = ketyš (v Turčansku). Sbor. slov. I. 46.

147319   Mazna Svazek: 9 Strana: 0160
Mazna, y, f. = dlouhý klepec čepce. Vz Klepec. V Turčiansku. Sbor. slov. II. 46.

147320   Maznáček Svazek: 6 Strana: 0948
Maznáček, čka, m., zdrobn. mazák. Slov. N. Hlsk. XVIII. 130.

147321   Maznáčiť sa Svazek: 6 Strana: 0948
Maznáčiť sa = mazliti se. Slov. Šd.

147322   Maznák Svazek: 1 Strana: 0990
Maznák, a, m. = mazánek. Na Slov. Koll.

147323   Maznanec Svazek: 6 Strana: 0948
Maznanec, nce, m. = mazel. Slov. Syt. Táb 303.

147324   Maznaný Svazek: 8 Strana: 0202
Maznaný. Bola som m-ná. Phľd. 1894. 577.

147325   Maznati Svazek: 1 Strana: 0990
Maznati, na Slov. = mazniti, mazliti; mazati se s kým. Bern.

147326   Maznavec Svazek: 6 Strana: 0948
Maznavec, vce, m. = mazlík. Slov. Šm., Loos.

147327   Maznavice Svazek: 6 Strana: 0948
Maznavice, e, f., weichliches Weib. Slov. Šm.

147328   Maznavo Svazek: 6 Strana: 0948
Maznavo = mazlavě. Syn zlý vyroste, jak m. rostě. Slov. Glč. II. 208.

147329   Maznavosť Svazek: 6 Strana: 0948
Maznavosť, i, f., die Weichlichkeit. Slov. Ssk.

147330   Maznavý Svazek: 1 Strana: 0990
Maznavý, na Slov. mažící se, mazlík, weichlich, verzärtelt. Bern. M. kosť = holeň, kosť píšťalí (holenní). Schienbein, n. Na Slov. Plk.

147331   Maznavý Svazek: 6 Strana: 0948
Maznavý = mazlivý. Slov. Anička, Anička z m-vého rodu, nechcela za mňa jít, že sa bála hladu. Koll. Zp. II. 93. M-vý je při jídle mlaskavý. Mor. Tč. Mluvení m. není v mravoch zdravé. Us. Tč. M-vý k jídlu pysky mlaskáním otvírá. Glč. 11. 193.

147332   Mazné Svazek: 1 Strana: 0990
Mazné, ého, n. Schmiergeld (poštovní po- platek), n. Rk.

147333   Mázní Svazek: 7 Strana: 1322
Mázní láhev (na máz nápoje), Massflasche. Brt.

147334   Maznice Svazek: 1 Strana: 0990
Maznice, e, f., mazavá hlína. Schmier- lehm, m. Us. Ber. Dch.

147335   Maznice Svazek: 6 Strana: 0948
Maznice = nádoba na mazadlo, die Schmierbüchse,přístroj mazací, der Schmier- apparat. Dch., Šp., Pdl., Tč. M. aerodyna- mická; kohoutková, se závěrkou šroubovou a s knotem, válcová, se šroubem posouva- cím, vzdušná. Šp., Wld.

147336   Maznicový. M Svazek: 6 Strana: 0948
Maznicový. M. zemina. KP. III. 215.

147337   Maznička Svazek: 6 Strana: 0948
Maznička, y, f., vz Maznice. Šmr. 78., Čerm. — M. = mazlena. Orl. VIII. 8.

147338   Maznička Svazek: 8 Strana: 0202
Maznička, y, f. M. lůžka dělového, Flapp- karine, f. Sterz. I. 932.

147339   Maznička Svazek: 9 Strana: 0160
Maznička, y, f. = mazací přístroj ? strojů. KP. IX. 28.

147340   Mazník Svazek: 1 Strana: 0990
Mazník, u, m., makulář, Sudelbuch, n. Bern.

147341   Mázník Svazek: 7 Strana: 1322
Mázník, u, m. = mázový džbán. NZ. II. 111

147342   Mazniť sa Svazek: 8 Strana: 0202
Mazniť sa. Phľd. XII. 282.

147343   Mazniti Svazek: 1 Strana: 0990
Mazniti, il, ěn, ění; maznívati, vezärteln. — koho se. Bern.

147344   Maznočec Svazek: 1 Strana: 0990
Maznočec, čce, m., epichma (koření). Rozk.

147345   Maznočec Svazek: 7 Strana: 1322
Maznočec, čce, m., epichima. Pršp. 33. 93.

147346   Maznoš Svazek: 6 Strana: 0948
Maznoš, e, m. = maznavý člověk. Slov. Rr. Sb.

147347   Máznouti Svazek: 6 Strana: 0949
Máznouti, ul, ut, utí = udeřiti. — koho čím. Us. Brut. — čím = mrštiti o zem. Brt. D. 230

147348   Maznula Svazek: 6 Strana: 0949
Maznula, y, f = mazlena, mázna. Mor. a slov. Sd., Tč. Já Nejsem taková m., coby se práce lekala. Ntr. VI. 329.

147349   Mazný Svazek: 1 Strana: 0990
Mazný, měkký, schmierig, weich. M. máslo, slova. Br.

147350   Mazny Svazek: 8 Strana: 0202
Mazny. Z pod kápky (čepce) vyzerajú na hladko přičesané vlasy a menujú sa m. Na Zvolen. Phľd. 1894. 254.

147351   Mazný Svazek: 9 Strana: 0160
Mazný přístroj (který maže části stroje). Ott. XVI. 294b.

147352   Mazný. Cf Svazek: 6 Strana: 0949
Mazný. Cf. Mkl. Etym. 185.

147353   Mazoch Svazek: 6 Strana: 0949
Mazoch, a, m. = přítok Řeky Ostravice. Škd.

147354   Mazoň Svazek: 6 Strana: 0949
Mazoň, ě, m. = mazánek. U Star. Jičína. VIII. .

147355   Mazoň Svazek: 10 Strana: 0624
Mazoň, ě, m. = choulostivý muž. Vz Brt. Slov.

147356   Mazor Svazek: 6 Strana: 0949
Mazor, u, m. =. kyjanica železom obitá. Rr. Sb., Ssk.

147357   Mazosen Svazek: 7 Strana: 1322
Mazosen, snu, m., sinapisma. Pršp. 33. 96.

147358   Mazosnětivosť Svazek: 6 Strana: 0949
Mazosnětivosť, i, f., die Rotzbrandig- keit. Šp.

147359   Mazosnětivý Svazek: 6 Strana: 0949
Mazosnětivý, Rotzbrandig. Šp.

147360   Mazotok Svazek: 7 Strana: 1322
Mazotok, u, m., seborrhagia, seborrhoea. M. suchý, s. sicca. Ct. Slov. zdrav. 337.

147361   Mazotok Svazek: 9 Strana: 0160
Mazotok, u, m. = přílišné odměšování mazu kožního. Vz Ott. XVI. 1039

147362   Mazotok Svazek: 10 Strana: 0175
Mazotok, u, m. = přetučnělosť, sebor- rboea, Schmeerfluss. M. kšticový, s. capitis (capillitii), novorozeňat, s. neonatorum, Hei- dendreck, předkožkový, s. praeputii, tučnatý, s. adiposa. Ktt.

147363   Mazour Svazek: 7 Strana: 1322
Mazour, mazúr, u, m., aho, zastr., Rozk., alx. Veleš., Pršp. 25. 5.

147364   Mazované Svazek: 6 Strana: 0949
Mazované v Polsku. Vz Šf. Strž. II. 420.

147365   Mázovatý Svazek: 1 Strana: 0990
Mázovatý, pruhovatý, striemig. Na Slov.

147366   Mazovitý Svazek: 6 Strana: 0949
Mazovitý, kleisterartig-, Sp.; pruhovaný, striemig, streifig. Mor. Šm. Vz Maz (konec).

147367   Mázovka Svazek: 1 Strana: 0990
Mázovka, y, f., ein Gefäss auf ein Mass. Rk.

147368   Mázový Svazek: 1 Strana: 0990
Mázový, Mass-. M. nádoba. Us.

147369   Mázový Svazek: 6 Strana: 0949
Mázový. Má m-vou hubu. Vz Opilý.

147370   Mazový Svazek: 10 Strana: 0175
Mazový. M. žláza. Ott. XIX. 445.

147371   Mazula Svazek: 1 Strana: 0990
Mazula, y, f. od mazati se, jm. kravské, miláček kravařčin. V Zlinsku na Mor. Brt.

147372   Mazuľa Svazek: 10 Strana: 0624
Mazuľa, y, f. = choulostivá ženská. Vz Brt. Slov.

147373   Mazurek Svazek: 1 Strana: 0990
Mazurek, rku, m., jistý polský tanec. Masurtanz, m. Tancovati m-rek. Jg. Vz Mazuři.

147374   Mazurka Svazek: 6 Strana: 0949
Mazurka, y, f., vz Mazuři. — M., jm. feny. Škd.

147375   Mazurka Svazek: 9 Strana: 0160
Mazurka, y, f. = tanec. Vz Čes. 1. VI. 545.

147376   Mazurový Svazek: 6 Strana: 0949
Mazurový. M. osudie, vasa eboris. ZN.

147377   Mazuři Svazek: 1 Strana: 0990
Mazuři, v Polsku. — Mazur (chybně: mazurka), u, m., národní tanec polský. Rk. Vz Mazurek.

147378   Mazuři Svazek: 6 Strana: 0949
Mazuři (Mazované). Vz Šf. otrž. II. 420.

147379   Mažár Svazek: 6 Strana: 0949
Mažár. To moje srdénko v takovém ža- lári, jak keby ho tlkol v meděném m-ri. Sl. ps. 114.

147380   Mažár, mažjár Svazek: 1 Strana: 0990
Mažár, mažjár, a, m., na Slov. = moždíř. Mörser, m. Plk.

147381   Maždinka Svazek: 9 Strana: 0160
Maždinka, y, f., houba. Slov. Mus. 1848. II. 213.

147382   Mäždiť Svazek: 8 Strana: 0561
Mäždiť= mačkati. Mäždil v prstoch ob- dratu particu kłobúka. Phľd. 1896. 600.

147383   Mažditi Svazek: 6 Strana: 0949
Mažditi = mačkati Slov. Bern.

147384   Maže Svazek: 1 Strana: 0990
Maže, pl., m., pokryté vozy Huculů k vo- zení soli atd. Světoz.

147385   Mažgati Svazek: 6 Strana: 0949
Mažgati = mačkati. Slov. Bern.

147386   Maži Svazek: 1 Strana: 0990
Maži, vz Mazati.

147387   Mažiar Svazek: 6 Strana: 0949
Mažiar, u, m. = mažár Slov. Zátur.

147388   Mažiar Svazek: 8 Strana: 0202
Mažiar, mažár, u, m. = moždíř. Gb. H. ml. I. 353.

147389   Mažice Svazek: 1 Strana: 0990
Mažice, ves u Veselí. Tk. III. 37., 46.

147390   Mažice Svazek: 6 Strana: 0949
Mažice, dle Budějovice, Maschitz, ves u Veselí v Tábor. Blk. Kfsk. 1362., Sal. Hr. III. 304., IV. 37., Rk. Sl.

147391   Mažják Svazek: 7 Strana: 1322
Mažják, u, m. = mažár. Slov. Němc. Mčeti. Cf. List. fil. 1892. 203.

147392   Mažúr Svazek: 10 Strana: 0175
Mažúr v. mazur. Mš.

147393   mb Svazek: 10 Strana: 0175
mb m. lb: vembloud. Vých. Čech. Šb. D. 26.

147394   Mcčoun Svazek: 6 Strana: 0950
Mcčoun, der Degenfisch. Cf. Brm. III. 3. 126., Schd. II. 503., Kram. Slov. — M., u, m. = souhvězdí. Stč. Zem. 25.

147395   Mcel Svazek: 9 Strana: 0160
Mcel, ?, ?., bývalá tvrz u Libáně. Sdl. Hr. X. 312.

147396   Mčely Svazek: 6 Strana: 0949
Mčely, Mcel, ves u Nimburka. Blk. Ktsk. 307 , Rk. Sl.

147397   Mčenovice Svazek: 6 Strana: 0949
Mčenovice, dle Budějovice, Mčenowitz, ves u Vel. Meziříčí.

147398   Mčet Svazek: 8 Strana: 0202
Mčet. Král kaza je skoro na popravu mčieti. Kat. (Mus. 1893. 446.).

147399   Mčeti Svazek: 1 Strana: 0990
Mčeti, mčím, el, ení = pohybovati se kam, rücken, gehen. — kam. Tvář má mčela k zemi (obracela se). Hus. — se kudy: skrze les (jiti). Tristr.

147400   Mčeti Svazek: 6 Strana: 0949
Mčeti (mčieti), mču, mčíš, mčal, pl. mčeli; ve tř. II. mknúti. Vz List. fil. 1884. 457., Semžieti, Přimčieti, Mkl. Etym. 206. Uzře- chom dva, ana sě po nás mčita na vel- blúdech. Otc. 398. a. Kako zlí duchové mčechu do muk, ducebant. lb. 272. a. Po- tom ten den celý skrze lesa púšť jsú sě mčéli. Tust. rkp. strah. (St. skl. IV. 215.). Potom ji před město mčéchu. Um. Jiř. 97. Tělo na horu Sinal mčéli. Kat. (Jir. Mor. 60. u Mknúti)

147401   Mčieti Svazek: 9 Strana: 0160
Mčieti, mču, jactare. Zaniklo. Gb. H. ml. III. 2. 286.

147402   Mčík Svazek: 6 Strana: 0949
Mčík, u, m., die Fahrtsprosse, v horn. Bc.

147403   Mdel Svazek: 6 Strana: 0949
Mdel, vz Mdlý. Byl mdel času ukrutnej zimy. Ev. olom. 35.

147404   Mdík Svazek: 8 Strana: 0561
Mdík, a, m., homalota, brouk. M. plochý, h. plana. Vz Klim. 171.

147405   Mdiobonosný Svazek: 6 Strana: 0949
Mdiobonosný, Ohnmacht herbeiführend. M. květy. Bendi I. 18.

147406   Mdla Svazek: 6 Strana: 0949
Mdla, y, f. = mdloba. V smutce pro mdlu jedva sypáše. Výb. I. 1171.

147407   Mdle Svazek: 1 Strana: 0990
Mdle, komp. mdleji; mdlíče, mdloučce, mdlounce, nestatečně, nesilně, schwach, matt, unkräftig. V.

147408   Mdle Svazek: 6 Strana: 0949
Mdle bílý, zelený.ZČ., Dk. Kmit měsíce m. osvěcoval údolí. Šml.

147409   Mdlec Svazek: 6 Strana: 0949
Mdlec, e, m. = člověk mdlý, der Schwache, Unmündige. Sš. I. 219.

147410   Mdlejíž mdlejíž Svazek: 1 Strana: 0990
Mdlejíž mdlejíž = mdlejší a mdlejší. — proti čemu. Člověk vždy je mdlejíž mdlejíž proti hřiechóm. Št.

147411   Mdlelý Svazek: 1 Strana: 0990
Mdlelý = mdlý. Bibl.

147412   Mdlení Svazek: 6 Strana: 0949
Mdlení, n , vz Mdleti, Mdlíti.

147413   Mdléti Svazek: 6 Strana: 0949
Mdléti. Cf. Šf. III. 495., List. fil. 1884. 443., Mkl. Etym. 206. Oči moji mdlele. Ž. wit. 118. 123. — čím (po kom). (Maria Magd.) myslcí i živótkem mdléše. Hrad. 29. 6. Čijí na sobě, že mdlejí tělem. Št Kn. š. Po něm milostí mdleji. Hr. ruk. 113. — v čem: u víře. Sš. 137.

147414   Mdléti Svazek: 9 Strana: 0160
Mdléti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 269. — v čem. (Staří) v paměti mdlejí. Št. Bes. 95.

147415   Mdleti a mdlíti Svazek: 1 Strana: 0990
Mdleti a mdlíti, el, ení; mdlívati = po- čínám mdlým býti, schwach, matt, unkräftig werden. V. — čím. Mysl strachem mdlela. Kram. Milostí po kom m. St. skl. M. toužením, touhou. Lk. Vz Chřadnouti čím. — od čeho: od žízně. Br. — z čeho. Z takových řečí počali m. Bl. — že. Mdlím, že jsem několik nocí bděl. Sych. — s inft. Ta muka mdlejí oči viděti. Kanc.

147416   Mdléti proč Svazek: 10 Strana: 0175
Mdléti proč. Proňžť mé srdéčko mdlí. Pís. vyšebrod. Mš.

147417   Mdličakan Svazek: 6 Strana: 0949
Mdličakan, u, m., u zlatníků, der Matt- bunzen. Šm.

147418   Mdlíčce Svazek: 1 Strana: 0990
Mdlíčce = mdle. Plk.

147419   Mdlíčký Svazek: 1 Strana: 0990
Mdlíčký, velmi mdlý, sehr schwach. Aqu.

147420   Mdlinná Svazek: 7 Strana: 1322
Mdlinná, vz Mrlina (2. dod). Mdloba. Hojení jí na Mor. Vz Mtc. XV. 288. Mdlý. Kuoň na nohu m. Arch. IX. 189. -mě příp. Cf. Gb. Ml. I. 62. Meca či meča, e, f., praestigiatrix, zastr. Rozk , Pršp. 41. 4.

147421   Mdlíti Svazek: 1 Strana: 0990
Mdlíti, 3. pl. mdli, mdli, il, en, ení; mdlí- vati= mdlým činiti, schwach machen, schwä- chen. — co, koho. Ob. Pan., Sal. — se. Lučiště by se mdlilo (sláblo). Leg. — co kde: hněv v sobě m. Št. N. kř. 122.

147422   Mdlíti Svazek: 10 Strana: 0175
Mdlíti co, koho = mdlým činiti Smilstvo všecky údy mdlí. Lék. B. 185..

147423   Mdlivo Svazek: 1 Strana: 0990
Mdlivo, a, n., řídký klih, kterým se po- tírá při pozlacování místo, které mdlé býti má, die Matte. Techn.

147424   Mdlo Svazek: 1 Strana: 0990
Mdlo, těžko, na nic, übel. Jg. Je mi tak mdlo, div že nepadnu. Přišlo (stalo se mi) mdlo. Jg. Vz Mdlý.

147425   Mdlo Svazek: 6 Strana: 0949
Mdlo. Brousiti na m., matt schleifen. Šp.

147426   Mdlo Svazek: 8 Strana: 0202
Mdlo. Bylo mu mdlo od jazyka (měl žízeň). Nár. list, 1895. č. 222. odp. feuill.

147427   Mdloba Svazek: 6 Strana: 0949
Mdloba. Cf. Kram. Slov., Slov. zdrav. Těžká m. Pravn. 1707. Jde na mne m. Dch. M. rýmu. Dk. Poet. 407. Kehdy hlava vstóně mdlobú. Alx (Anth. I. 3. vd. 34.). Ženskou mdlobu i stín straší. Konč.

147428   Mdloba Svazek: 8 Strana: 0202
Mdloba. Léčení m-by na Mor. Vz Mtc. 1894. 106.

147429   Mdloba, y Svazek: 1 Strana: 0990
Mdloba, y, f., slabosť. Schwäche, Mattig- keit, Ohnmacht, Kraftlosigkeit, f. Jg. M. těla, po práci, m. paměti. V. M-bu míti, na sobě cítiti. V. Pro m-bu jíti jsme nemohli. Vrat. Mdlobú dále nemohli. Alx. — M. (moral. ). M. lidská (křehkosť). On zná m-bu naši. Peš. — M., malomyslnosť, Mangel an Muth, Kraft. V. — M. = omdlení, Ohnmacht, f. V. Do m-by upadnouti (omdleti), D., v mdlobu upadnouti. V. V m-bach ležeti. V. Na mdlo- bách ležeti. D. Padá z m-by do m-by. Ze mdloby vstáti. Kat. 2549. Vz S. N.

147430   Mdlobný Svazek: 6 Strana: 0949
Mdlobný = mdlý. M. oko. V. Šolz.

147431   Mdlobný Svazek: 8 Strana: 0202
Mdlobný. M. malomoc. Nár. list, 1894. č. 268.feuill.

147432   Mdlobný Svazek: 10 Strana: 0175
Mdlobný. M. známka. Proch. Hrad. 71.

147433   Mdloduchý Svazek: 10 Strana: 0175
Mdloduchý. Msn. Od. 340.

147434   Mdlohně Svazek: 9 Strana: 0160
Mdlohně se vléci (jíti). Proch. 16.

147435   Mdlomyslnosť Svazek: 1 Strana: 0990
Mdlomyslnosť, i, f., Gemüthsschwäche. Jg.

147436   Mdlomyslný Svazek: 1 Strana: 0990
Mdlomyslný, schwachmüthig. Ryt. křest. 191.

147437   Mdlopozlátko Svazek: 6 Strana: 0949
Mdlopozlátko, a, n., das Mattgold. Šm.

147438   Mdlosť Svazek: 1 Strana: 0990
Mdlosť, i, f., mdloba, Schwachheit, Mat- tigkeit, f. M. léku. Krab.

147439   Mdlosť Svazek: 6 Strana: 0949
Mdlosť. Kdo zbytečnú smělosť drží na- protiva mdlosti, ten je blázen, aneb isté stojí v ukrutnosti. Glč. II. 229.

147440   Mdlosvitný Svazek: 6 Strana: 0949
Mdlosvitný, mattseheinend, -schimmernd. Dch.

147441   Mdlota Svazek: 1 Strana: 0990
Mdlota, y, f., Schwachheit, Mattigkeit, f. Rk.

147442   Mdloučce Svazek: 6 Strana: 0949
Mdloučce, vz Mdle.

147443   Mdloučký Svazek: 1 Strana: 0990
Mdloučký, mdlounký, sehr schwach. Jg.

147444   Mdlounce Svazek: 6 Strana: 0949
Mdlounce, vz Mdle.

147445   Mdlounký Svazek: 6 Strana: 0949
Mdlounký, vz Mdlý.

147446   Mdlovitec Svazek: 6 Strana: 0949
Mdlovitec, tce, m. M. jehlancový, Jehle- nit. pyramidaler Adiaphanspath. Hř.

147447   Mdlý Svazek: 1 Strana: 0990
Mdlý; mdel (zastar. medl), mdla, mdlo; komparativ: mdlejší; mdlíčký, mdloučký, mdlounký. M. = zdlouhavý, váhavý, slabý, nestatečný, schwach, unkräftig, ohnmächtig. Jg. Mdlého učiniti. V. Mdlejší pohlaví (žen- ská). Us. Mdlého boha máš. Pass. 882. Mdlého máme nepřítele. Pass. 865. Vida se býti mdlej- šího. V. Vida, že jest mdel, žádal. Kron. Aen. Sylv. Co mdlého přijde, všecko v pa- vučině uvázne, ale silná moucha atd. Rým. Aby mocnější mdlejšího nepotlačoval. Kom. — v čem. Však v mocech a skutcích svých daleko jsou mdlejší. Byl. — k čemu. Mdels k tomu. Tkadl. K čemu jest zákon mdel byl. Ben., Br. — na čem. Na mysli mdlý. Eus. Na těle. — po čem: po práci, po chůzi. V. — čím: během. Lk. — proti čemu, vz Mdlejíž. — M. = nemocný, nestatečný, schwach, krank, blöd. V. Mdlým býti. V. Mdlého zdraví. Až stár a mdel bude. St. Vida že jest mdel. Mdlý žaludek míti. V. Mdlé zdraví. Kom. — proč. Kdo jest mdel pro kašel. Jád. — na co: na hlavu. Ros. — na čem: na těle. Ben. V. — v čem: v těle. Kram. — M. = netlustý, nesilný, nepevný, dünn, schwach, nicht fest. Mdlé pavouka dílo. Jel. M. dub. Jel. — Mdlá krmě (příliš sladká), letschig. Jg.

147448   Mdlý Svazek: 6 Strana: 0949
Mdlý, cf. Mkl Etym. 206. Medl. BO. To je m. jídlo, m. chuť (fad); Je mně mdlo. Us. Neor. M. hlas, jitra svit, Vrch., zrak, Tbz., rým, Dk. Poet. 407., světlo měsíce. Šml., lesk, Stč. Zem. 156.. kmit lampičky, Hrts., sklo. ZČ. 111. 8. M. se silným ne- bojuj. Lpr. Ať mdlý k mocnému se nepři- lúčí; Mocný v své hrdosti činí mdlému (slabému) křivdy dosti; M. silnému takéž neodolá nikakéž. Ezp. v. 462., 463., 2558. Odsoudivši mocnějšího mdlejšímu dědinu přisoudila. V. li jsú i mdlí, neb jsúce bez milosti nic dobrého k spasení činiti nemohu. Hus 11. 255. — v čem: u víře. GR. II. 639. a Vz Zakládati si na čem.—- na čem: na rozumu. Hus II. 250. Medl byl již na těle. Ev. olom. 81. — čím: hlasem, honbou. Vrch. — proti komu. Za apoštolóv cierkev sv. mdlá jest byla proti protivníkóm svým. Hus III. 99. — več. Až budu Mdlejí v ži- vot, tehdy rozdám zbožie i skot. Výb. 1. 250., Hr. ruk. 317. — jak. M. jak mláto. Brt. — inft. Medl jsem jie dozřieti. Pravn. 2025. - M. = nemocný. Kdožkoli nemohl jíti jsa mdlého života, vsadili sú jej na klisě. BO. Neb m ho života bieše. Dal. 163. — čím, Bolesti, hořem srdéčko mdlo bieše. Výb., li. 11.—jak dlouho. Jsa m. od přirození. Zk. exc.

147449   Mdlý Svazek: 8 Strana: 0202
Mdlý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 75. Jsem mdel. 1467. Arch. XIV. 159. Mdlá svého tance již mne očekává. Frid. Coss. 55.

147450   Mdlý Svazek: 10 Strana: 0624
Mdlý lesk na nábytku. Vz KP. XI. 60.

147451   Mdlý jak Svazek: 10 Strana: 0175
Mdlý jak. M. jak v podzimu moucha. Kká. Sion. II. 212.

147452   Mdlý v Svazek: 9 Strana: 0160
Mdlý v duchu. Hus. Zrc. (Mus. fil 1900. 212. ). M. k náboženství. Hus Zrc. 77.

147453   Mdý Svazek: 9 Strana: 0448
Mdý. Šest kaprů mdých ? nasolení a do komínu daných. 1654. Boč. exc. (Vstnk. X. 103. ).

147454   -me Svazek: 1 Strana: 0991
-me. Koncovka 1. os. pl. chceme, čteme, běháme, věříme, běžme. Zde jest místo y její střídnice e, tedy m.: chcemy, čtemy atd. V nejstarší době byla koncovka 1. os. pl. -my a (odusutím e) -m (chcemy a chcem); na konci 13. století přidává se k nim -me; v polovici a na sklonku 14. století jsou -my, -me a -m v stejném právu; v 15. a na po- čátku 16. stol. jest koncovka -my výjimkou, a -me, -m pravidlem, od té pak doby až podnes jenom -me nebo -m. Gb. -my posud ale jen dialekticky. Mk. Vz Y. Nevyplatímy to; ač je potepemy atd. Dal. 9., 10., 19.

147455   Me Svazek: 1 Strana: 0991
Me! vyjadřuje mečení koz.

147456   Mé Svazek: 1 Strana: 0991
Mé, staženo z moje. Vz Můj.

147457   Mě Svazek: 1 Strana: 0991
Mě 1. gt. a akkus. sg. zájmena: já; gt. mě není posud doložen. Vz Já. 2. Přípona jmen podstatných (vlastně -men, která v nom. sg. rodu střed. v -mě přešla): símě, břímě, písmě, plémě, rámě. Vz Tvoření slov. Slova tato v -mě ukončená jsou tudy rodu střed- ního a skloňují se podlé, Rámě'. — Sla- bika mě zní v ústech českých dílem jako mňe: město — mňesto, měl — mněl, jmění — mňení, dílem jako: mje, mjesto (v již. Čech. ). Bž., Jir.

147458   Mě Svazek: 6 Strana: 0949
Mě užívají na Moravě i po předložkách: od mě, ku mé, o mé. Ztvrdlý tvar mne slyšeti jen v městě Příboře: nech mne, ke mne, o mne. Mor. Brt. D.

147459   Me Svazek: 8 Strana: 0202
Me, mb. Od násl. e n. b se m neměkčí. Vz Gb. H. ml. L 443.

147460   mě Svazek: 8 Strana: 0203
mě vyslovují na Hané jako mje. Brt. D. II. 17.

147461   Mé Svazek: 10 Strana: 0175
Mé = koza v dětské řeči. Us.

147462   Mec Svazek: 1 Strana: 0991
Mec = meť, i, f., udeření, zastar. Kat. 2369.

147463   Mec Svazek: 6 Strana: 0949
Mec = met, i, f., udeření dle Er. v Kat. 2369. Ale tam je dle Gb. meczy 3. os. pl. slovesa metati mecí. — M. = míra, der Metzen. Dostali jsme po půl meci. Slov. Koll. (Rgl.). Měcek. Výb. 1. 488., 418. 24.

147464   Měc Svazek: 9 Strana: 0160
Měc = míti. Slez. Lor. 75.

147465   Meca Svazek: 8 Strana: 0561
Meca = měřice, z něm. Slov. Zátur.

147466   Mecati se Svazek: 1 Strana: 0991
Mecati se. Obilí se mecá = metá. Ve vých. Čech. Jir.

147467   Měcek Svazek: 1 Strana: 0991
Měcek, cka, m. = jmenovec, Namens- vetter. Výb. I.

147468   Mecenáš Svazek: 1 Strana: 0991
Mecenáš, e, m., příznivec a ochránce učencův (la.: Maecenas). Rk.

147469   Mecenáška Svazek: 10 Strana: 0175
Mecenáška, y, f. Jrsk. XVII. 367.

147470   Mecenášovitý Svazek: 10 Strana: 0175
Mecenášovitý. To je něco m-tého. Lit. IL 497.

147471   Mecenášský Svazek: 6 Strana: 0949
Mecenášský. M. štědrost, dar. Pdl. Mecenášství, n., das Gönnerthum. Osv. 1. 187.

147472   Mecerovati Svazek: 1 Strana: 0991
Mecerovati, v Krkonoších = nesouvisle a čerstvě mluviti, unzusammenhängend und schnell reden. Kb.

147473   Meceříž Svazek: 8 Strana: 0203
Meceříž u Benátek m. Mečežíř od Meče- žíra. Čern. Př. 33.

147474   Měceti Svazek: 7 Strana: 1322
Měceti, mugire, zastr. Hank. Sb. 325.

147475   -mecítma Svazek: 1 Strana: 0991
-mecítma (zastr. mezcítma) = mezi de- sietma (mezi desítkami. Č. ). Dva mezi desietma — dvamezdsietma — dvamecítma, Gb. Hl. 102. Vz Ds. Na místě dvacet jeden, d. dva atd. říká se místy: jeden-, dva- atd. mecítma, až devětmecítma (novem inter duas decades). Na Hlubočtě a Třebonště od rybářů při čí- tání ryb. Bž. Tato čísla se neskloňují Mk. — mecítmý v složených: jedenmecítmý atd.

147476   Měcko Svazek: 1 Strana: 0991
Měcko, a, m. = jměcek = jmenovec, glei- chen Namens. Veleš.

147477   Meclov Svazek: 6 Strana: 0949
Meclov, a, m., Metzring, ves u Horšova Týna. Rk. Sl., Blk. Kťsk. 662.

147478   Mecza Svazek: 8 Strana: 0203
Mecza m. metza == kejklířka, prestigia- trix. Preš. si. 1104. Vz Metec, Meca.

147479   1., Meč Svazek: 6 Strana: 0949
1., Meč, cf. mknouti, rücken. Šf. III. 473. Got. mekis, stsas. miaki, ags. m?ce, skand. moecir. Šf. Strž. I. 470., Mkl. Etym. 208., Rk. Sl. V MV. nepravá glossa. Pa. M. řecký, Vlšk. 408., 414., římský, 424., lakedaimon- ský. 414. Cf. Kram. Slov. Od meče zlost- ného. Ž. wit. 143. 10. M. pravdy. Vrch. Myth. I. 217. Ta má hubu jako m., ein schneidiges Maul. Dch. S mečem vytrženým přiběhl. NB. Tč. 243. Od meče sníti. Št. Kn. š. 10. Meči se bíti Mill. 101. Svět neroz- tržen nikdy tak mečem jako větrem ; Do- kudž m. rozkazuje, jde jako po šňuoře, kdež se berla připlete, bývá peřie zhuoru. Krnd. 212. Jazyk majíc vňuž meč v sobě. Anth. I. 3. vd. 34. Ktož mečem bez potřeby bojují, všichni od meče schozují. Sv. ruk. 165. Kdo m. drží, pokoj udrží. Přítel zku- šený a m. broušený v potřebách každý jest peněz hodný. Hkš., Bž. exc. Koho se do- tkne meč katův, bude prý odpraven. Us. Kšf.

147480   2. Meč Svazek: 6 Strana: 0950
2. Meč = mlč od mlčeti. Meč, má milá, nenařiké. Sš. P. 408.

147481   Meč Svazek: 7 Strana: 1322
Meč rytířský a jeho tvary. Cf. Zbrt. Krj. 1. 184. Měř, e, f., letra, zastr. Rozk.

147482   Meč Svazek: 8 Strana: 0203
Meč, z got. méki. Gb. H. ml. I. 444. M. v XVI. stol. dvojnicí, šlokšvert, šlochtšvert (veliké meče), Wtr. Krj. I. 607., šaršoun, burdýř, m. křížový, frýdl, popravný, šermíř- ský, rejtharský, kord (hl. zbraň honosná), korduláč, tesák. Cf. ib. 271. nn. — M. = mečík u řebřin. Brt. D. II. 443. Vz Mečík (3. dod.).

147483   Meč Svazek: 9 Strana: 0160
Meč. 0 sklánění vz Gb. H. ml. III. 1. 95. (vzorek). O meči sr. Ott. XVI. 1045. Kdo na meč se spoléhá, mečem zahyne. Pal. Děj. IV. 2. 601. Nebývají trvalými statky, do kterých se uvádíme mečem. Curtius VIII. 8. 11.

147484   Meč Svazek: 9 Strana: 0448
Meč. Kto nedbá na řeč, nedbá ani na meč. Mus. slov. III. 26.

147485   Meč Svazek: 10 Strana: 0175
Meč. Mistr ostrého meče = pohodný, kat. Čes. 1. XI. 447., Jrsk. VIL 2. 198.

147486   Meč, e, mečík, u, mečíček Svazek: 1 Strana: 0991
Meč, e, mečík, u, mečíček, čku, m. M., strslov. mbčfc, gladius, rus. meč, pol miecz, hluž. mječ, dluž. mjac, lit. meczus. Společ- ného původu jsou: got. m?ki, skand. maekir, ags. m?ce, fin. miekka. Stanoven buď kořen mbk, lat. mac, skr. makh mactare (zabiti), skr. makha victima (oběť), sacrificium, lat. mac-to, macellum, muc-ro; i řec. ^a-yctica mohlo by býti stejnokořenné. Mz. 62. Meč od mk (mbk; mknouti, mykati = micare). Sf. Das Schwert. Meč na obě strany neb s obou stran ostrý, dvousečný, dlouhý (šar- šoun), pošvou obalený (Har. ) dobytý, nahý, obnažený; vojenský, katovský n. popravní, Jg., tříhraný. Rk. Meč držíme za jilec (ruko- věť, držadlo) a dobýváme jej s pošvy. Pt. Meče břinkají. Pt. Mistr ostrého meče (kat). Rkp. 1684. Těžci meči po bocech. Rkk. Meč (si, k boku) připásati, zavěsiti, přivěsiti; mečem se opásati; m. obnažiti, z pošvy vytáhnouti, vytasiti, ven vytrhnouti, z pošvy dobyti, meče dobyti; hlavu mečem sraziti, v meče jíti (bíti se); krajiny ohněm, mečem i zájmem lidí i dobytka zhubiti; mečem se potkati, mečem podmaniti; m. do pošvy schovati, vstrčiti, vtasiti. V. Maje m. u boku připá- saný. Háj. Přivázaný k pasu meč. Jel. Tasi Luděk meč; Oba dobysta mečí. Rkk. 42. Meč vytrhnouti. Br. Hnáti k někomu s vytrženým mečem. Troj. Mečem v m. udeři. Rkk. Udeři mečem silným. Rkk. Meč svůj vyňav nahý. Háj. Mečem máchati, oháněti, bůsti, prohnati, D., se potýkati, Rkk., vlásti, se prokláti, v hlavu dáti, se světa někoho svésti, něčeho dolíčiti. Dal. Máchachu ostré meče; mečeni zachvátiti; ohněm i mečem. Mečem neb od meče zahynouti. Kram. Musí pod m. krvavý se dáti. Nud. Meč připaš svůj sám sobě svá na bedra. Kom. Bez odporu a bez meče. Plác. Mečem umírati. Jel. Od meče padnouti, Br., sejíti. Ben. V. Dobrovolně hlavy pod m. podala. Flav. Mečem vlasti hájiti, Kram., svého práva. S. N. Mluvili k pokoji, druzí k meči a seči. Ctib. Mečem trestati. V. Hlavu pod m. položiti. Č. Pod mečem zemřel, lépe: mečem zahynul. Kmp. Kdož se s mečem rád obchodí, ten od meče často schodí. D., Lb. Kdo m. béře, ten od meče často schodí. Č., Karyon. Kdo mečem bojuje, od meče schází, a kdo cizím ženám frejuje, tolikéž se mu přihází. Rým. M. za ostří bráti nelze (proti neopatrně mluvícím). Č. Byl jsem pod me- čem. Vz Nesnáze. Meče na mrtvém nezkoušej (nepomlouvej ho) Č. Co platen m., když ruce v poutech. Č., Pk. Ústa k líci a meč k boku. Lb. Kdo má m., může v seč. Č. — M. = moc trestní, vz Rb. str. 268. — M., das Schwert, der gerichtliche Zweikampf mit dem Schwerte. Gl. 149. — M. = mužské pohlaví, väterliche Seite, Schwert, das männ- liche Geschlecht. Po meči (o posloupnosti mužské), po přeslici (o posloupnosti ženské). S. N. Léno po meči. Ein Manns-, Schwert- lehen. D. Syn nejstarší po meči. V. Příbuzní a přátelé po meči a po přeslici. V. Po meči poslední z toho rodu. Štelc. Nejbližší po meči přítel. Der Schwertmage. Bart., O. z D. Móže otec synóm dáti díl, když chce, než přátely po meči k tomu přijma. O. z D. Vz Poko- lení, Přeslice, Mečový. S. N.

147487   Meča Svazek: 7 Strana: 1322
Meča, vz Meca (2. dod )

147488   Mečár, a, m Svazek: 6 Strana: 0950
Mečár, a, m. = mečíř. Slov. Bern.

147489   Mečení Svazek: 1 Strana: 0991
Mečení, n., das Blöken. D.

147490   Mečenosce Svazek: 10 Strana: 0175
Mečenosce, e, m. Tbz. II. 3, 399.

147491   Mečenosec Svazek: 6 Strana: 0950
Mečenosec, sce, m., vz Mečník.

147492   Mečenoše Svazek: 8 Strana: 0203
Mečenoše, vz Mečonoše, Gb. H. ml. I. 173.

147493   Mečerda, y Svazek: 6 Strana: 0950
Mečerda, y, m., os. jm. 1612. Mus. 1884. 506.

147494   Mečerod Svazek: 6 Strana: 0950
Mečerod, a, m., os. jm. Mus. 1880. 221., Blk. Kfsk. 1362.

147495   Mečeříž Svazek: 1 Strana: 0991
Mečeříž, e, m., ves u Brandýsa. Tf.

147496   Mečeříž Svazek: 6 Strana: 0950
Mečeříž, Mečiříž, Mezeritsch, městečko u Starých Benátek.

147497   Mečet Svazek: 10 Strana: 0624
Mečet = mlčeti (han., hor. ). Vz Brt. Slov.

147498   Mečeti Svazek: 1 Strana: 0991
Mečeti, el, ení, křičeti jako ovce, blöken, jako koza, meckern. Koza mečí, meká. Jg.

147499   Mečeti Svazek: 6 Strana: 0950
Mečeti, cf. List. fil. X. 67.

147500   Mečiar Svazek: 6 Strana: 0950
Mečiar, a, m. = mečíř. Slov. Ssk., Loos.

147501   Mečichov Svazek: 6 Strana: 0950
Mečichov, a, rn., Metschikow, ves u Stra- konic. Rk. Sl.

147502   Mečík Svazek: 6 Strana: 0950
Mečík. V 9. ř. toho článku pulhu oprav v: pluhu. — M. = lať v plotě. Na Hané. Bkř. — M. = podpěrka, u tesařů, das Strebeband. Nz. — M. = čásť kosti hrudní, der Schwertfortsatz. Šv. 20. — M. = úzké pravítko dírkované, jímž se stahují n. roz- tahují oba díly rámce k vyšívání. Dvd. — M. v bot. Cf. Rstp. 1538., 1540., 1542., Čl. Kv. 131., Slb. 208., Dlj. 72., Rosc. 112., Mllr. 51., 56., Hlb. I. 38., 223.

147503   Mečík Svazek: 8 Strana: 0203
Mečík, u, m. = příční deštička vijáku tkadl. Vz NZ. IV. 36. — M. = příčný trám položený na podélné trámy v náspě u chalupy, aby se nerozstupovaly. Náspa jest vyplněna hlinou a velikým kamením vydlážděna. Slez. NZ. III. 196. — M. u řebřin, meč, slez. šínka. Brt. D. II. 443. — M. u bran. Vz Deska (3. dod.). — M., iris pseudacorus, rostl. Las. Brt. D. II. 504.

147504   Mečík Svazek: 10 Strana: 0175
Mečík, u, m. = příčný trámec u po- hrádky, opěrný trámec. Hauer 12.

147505   Mečík, u, mečíček Svazek: 1 Strana: 0991
Mečík, u, mečíček, čku, m., malý meč, das Schwertchen. V. — M., u truhláře dřevce, jimiž prkna spojuje, lišta, die Leiste. Kom. — U řebřin ploské příční dřevo na způsob úzkého prkénka, upevňující dvě dlouhá oblá dřeva, die Schwinge; potom šprysle (příčlíky) u řebřin vůbec; u bran váže paprsky dohromady, Eggeschiene, f.; u pulhu spojuje kleče. — M. v bot., gladiolus, Siegwurz, f., rostl. kosatcovitá. M. obecný, g. communis; střechovitý, g. imbricatus; m. ba- henní, g. palustris, S. N., Kk. 130., FB. 24., brunatný, vodní (paličky). Jg. — M. v kole. Č.

147506   Mečíkolisté Svazek: 1 Strana: 0992
Mečíkolisté rostliny, ensatae, gladioleae, Sehwerteln: mečík, podsněžník, narcísek, kosatec, šafrán, agave americká, ananas. Vz Čl. 133.. S. N.

147507   Mečikovice Svazek: 6 Strana: 0950
Mečikovice. Sdl. Hr. III. 304.

147508   Mečíkovitý Svazek: 6 Strana: 0950
Mečíkovitý, vz Mečík.

147509   Mečíkový Svazek: 1 Strana: 0992
Mečíkový, Schwertlein-. M. kořen. Jád.

147510   Mečíkový Svazek: 10 Strana: 0175
Mečíkový. M. pilník. Vz Ott. XIX. 743.

147511   Mečín Svazek: 6 Strana: 0950
Mečín, a, m., Miedschin, městečko u Ne- pomuk. Tk. IV. 733., Rk. Sl.

147512   Mečinoš Svazek: 9 Strana: 0160
Mečinoš, e, m. = maršálek. Pal. Děj. I. 1. 362.

147513   Mečírna Svazek: 1 Strana: 0992
Mečírna, y, f. Schwertfegerei, f. Techn.

147514   Mečíř Svazek: 1 Strana: 0992
Mečíř, e, m., nožíř, Schwertfeger, m. V. Vz Tk. II. 377., 382.

147515   Mečíř Svazek: 6 Strana: 0950
Mečíř, Metschiř, ves u Křiuce. — M., os. jm. Blk. Kfsk. 1362., Rk. Sl.

147516   Mečíř Svazek: 9 Strana: 0160
Mečíř, e, m., důl u Kutné Hory. Dač. II. 41.

147517   Mečířík Svazek: 6 Strana: 0950
Mečířík, a, m., zdrobn. mečíř. Hlč.

147518   Mečiříž Svazek: 6 Strana: 0950
Mečiříž, vz Mečeříž.

147519   Mečířka Svazek: 1 Strana: 0992
Mečířka, y, f., žena mečířova. Schwert- fegerin, f. D.

147520   Mečířský Svazek: 1 Strana: 0992
Mečířský, Schwertfeger-. M. ulice. Us.

147521   Mečířství Svazek: 1 Strana: 0992
Mečířství, n., Schwertfegerei, f. D.

147522   Mečisko Svazek: 6 Strana: 0950
Mečisko, a, n. = veliký nebo nehezký meč.

147523   Mečistý Svazek: 6 Strana: 0950
Mečistý, schwertartig. Mečík má listy m-sté. Laš. Tč.

147524   Mečit Svazek: 9 Strana: 0160
Mečit = mlčeti. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 8.

147525   Měčiti Svazek: 8 Strana: 0203
Měčiti = měkčiti, zastr. Kyjemi m. Mkl. Lex. Palicemi měčen (ne: měcen). Mst. 65.

147526   Mečitka Svazek: 1 Strana: 0992
Mečitka, y, f., pugionium. Rostl.

147527   Mečitka Svazek: 6 Strana: 0950
Mečitka, y, f., centronotus, ryba. Brm. III. 3. 147.

147528   Mečka Svazek: 9 Strana: 0160
Mečka, y, f. = Anna falcká, choť Karla IV. Pal. Děj. I? 2 114.

147529   Mečka Svazek: 10 Strana: 0175
Mečka y, f. = kozlátko. Kbrl. Džl. 14.

147530   Měčko Svazek: 7 Strana: 1322
Měčko, a, n., onomax, zastr. Veleš. Mečový. M. moc = světská. Mus. 1886. 310.

147531   Mečkov Svazek: 6 Strana: 0950
Mečkov, a, m , Metschkau, ves u Mě- čína. Arch. III. 476., Tk. IV. 733., Sdl. Hr. I. 255., Rk. Sl.

147532   Mečnice Svazek: 1 Strana: 0992
Mečnice, e, f., das Schwert des Schwert- fisches. Mus.

147533   Mečník Svazek: 1 Strana: 0992
Mečník, a, m. Schwertfisch, Ros.; Schwert- träger, m.

147534   Mečník Svazek: 6 Strana: 0950
Mečník, a, m. = mečenosec, mečovec, me- čový rytíř či bratr, Schwertritter. M-ci = rytířský duchovní řád od 1200.—1561. Vz Rk. Sl.

147535   Mečný Svazek: 10 Strana: 0175
Mečný jilec. Msn. Od. 175.

147536   Mečobojný Svazek: 6 Strana: 0950
Mečobojný, ^oKtóvo?, mit dem Schwerte tödtend. Lpř. Sl.

147537   Mečobrusič Svazek: 1 Strana: 0992
Mečobrusič, e, m. Schwertschleifer, m. Č.

147538   Mečonosce Svazek: 10 Strana: 0175
Mečonosce, e, m. = mečenosce, der Schwetträger. Tbz. V, 1. 134.

147539   Mečonosec Svazek: 6 Strana: 0950
Mečonosec, sce, m. = mečonoš. Rk.

147540   Mečonoš Svazek: 1 Strana: 0992
Mečonoš, e, m. Schwertträger, m. Pulk.

147541   Mečoun Svazek: 1 Strana: 0992
Mečoun, a, m., xiphias gladius, ryba. Frč.

147542   Mečov Svazek: 6 Strana: 0950
Mečov, a, m., Metschow, ves u Náchoda. Sdl. Hr. V. 55., Rk. Sl.

147543   Mečování Svazek: 1 Strana: 0992
Mečování, n. Schwertumhängung, f. Den m. V.

147544   Mečovati Svazek: 1 Strana: 0992
Mečovati, mit dem Schwerte umgürten. Jg.

147545   Mečovec Svazek: 1 Strana: 0992
Mečovec, vce, m., das Schwertel. Rk.

147546   Mečovec Svazek: 6 Strana: 0950
Mečovec, vce, m., vz Mečník.

147547   Mečověnka Svazek: 1 Strana: 0992
Mečověnka, y, f., xyris. Rostl.

147548   Mečovitý Svazek: 1 Strana: 0992
Mečovitý, schwertförmig. M. plocha. Rostl.

147549   Mečovitý Svazek: 6 Strana: 0950
Mečovitý, ensiformis. Nz. lk.

147550   Mečovka Svazek: 6 Strana: 0950
Mečovka, y, f., xyris, die Degenbinse. M. americká, x. americana, indijská, x. in- dica. Vz Rstp. 1686.

147551   Mečovkovitý Svazek: 6 Strana: 0950
Mečovkovitý. M. rostliny, xyrideae: me- čovka. Rstp. 1685.

147552   Mečovník Svazek: 6 Strana: 0950
Mečovník = mečník. Rk.

147553   Mečový Svazek: 1 Strana: 0992
Mečový, Schwert-. M. hlavně, Schwert- klinge, f. M. groš (míšeňský). V. M. řád. D. Od mečové strany příbuzný (od otce). Pr. pr. M. ryba. Schwertfisch, m. V.

147554   Mečový Svazek: 8 Strana: 0203
Mečový. M. zabití. Lact. 59. M. ruka, Ž. klem. 62. 11. (Gb. II. ml. I. 173.). Bez pu- zení mečového (mečem). Chč. S. 162. a j.

147555   Mečový Svazek: 9 Strana: 0160
Mečový. M. zákon = světská moc, Pal. Děj. V 1. 381., groš. 1484. Arch. XVI. 273.

147556   Mečový. M Svazek: 6 Strana: 0950
Mečový. M. ostrosť. ZN. M. rána, gladii (od meče). Ol. Num. 21. 24. M. ruka, gladii. Ž. wit. 62. 11. Kněží císařští, ježto mečovou víru mají. 1468. M. rytíř, vz Mečník. Částka mečová (meče) jemu osta v hlavě. Výb. I. 817.

147557   Mečozobec Svazek: 6 Strana: 0950
Mečozobec, bce, m., locimastes ensifer, pták. Brm. II. 454.

147558   Mečozobec Svazek: 9 Strana: 0160
Mečozobec, bce, m., kolibřík. Vz Ott. XIV. 552a.

147559   Mečule Svazek: 1 Strana: 0992
Mečule, e, f., xiphidria, hmyz. Krok.

147560   Mečůrky Svazek: 6 Strana: 0950
Mečůrky, pl., f. = jm. luk u Radhoště. Šd.

147561   1. Med Svazek: 1 Strana: 0992
1. Med, u, medek, dku, m. Medb, lit. medus, skr. madhu, pol. miod, lat. mel, řec. tah, /UO-v, strněm. meto, Meth. Schl. Der Honig. M. v plástech, D., jarý, Aqu., ne- propouštěný, přepouštěný, sumovaný (střed, Seimhonig), D., panenský (jarý, porojkový = od mladého roje; též nejčistší med, Jung- ferh. ). M. picí (medovina, na Slov. medovec) = med vodou rozředěný a ukysalý; m. mi- livský, s pepřem, s bobkovým listem, hro- zínkový. D. M. polský, pýrový, růžový, zkyslý, čerstvý, převařený atd. Us. Med br- šený = plásty medem naplněné, vrchem vo- skem zalité. V Zlinsku na Mor. Brt. Dlouhý kus medu: dužina. Šp. M. divokých včel, m. brtní. Šp. M. datlový, vz Kk. 120. M. plástovati (lesen). Šp. Včely plásty medu dělají. Kom. Častokráte nejsladší med obrací se nám v nejlítější jed. Val. Buňka na m. M. dělati, strojiti, vybírati. Koláče s medem. V. M. přepouštěti, šumovati. D. Sladký, břitký jako m. V. Jakoby m. lízal (úlisný). Č. Ústy vynášeti med a v srdci ukrývati jed. V. V ústech med, v srdci jed. Č. V ústech (na jazyku) nosí m. a stred a v srdci chová šalby jed. Č., D., Lb. Vz Lstivý. Natříti někomu hubu medem. Vz Naděje. Sych., Č. Ulnul co moucha na medu. Mus. Mažeš mi rty medem a kydáš mi dehet v ústa. Č., Lb., vz Lstivý. Poujal mu medu co včelám (skrotil ho. Vz Skrocení, Nepřátelství. Lb. ). Č. Jest sršeň bez medu (o člověku doma hrubém). Lom. On medy a cukry rozdává. Kom. Snísti něco jako s medem. Us. Víc jedu než medu. Na Slov. Jako na m. běžeti. Us. Upadla mu sekyra do medu. Vz Štěstí. Č. Pod sladkým medem tráví lidé lidi jedem. Č. Kdo rukama med míchá, prsty oblíže. Šp. Na sv. Jakuba klape na med huba. Hrš. Žádaje medu rozleješ pivo (jedno pro druhé pokazíš). Vz Zbytečný. Lb. Jen jsem si jednou zadudal, jakoby mně m-u dal. Pís. — Vz o m-u v S. N. — M. v bot. míza květová, z které včely med dělají, strdí. — M. z majek (šťáva, Saft). — M. nebeský, ros mellitus, Himmel- honig. — M. kočičí, žlubenika. Jg. — Vz Včela.

147562   2. Med Svazek: 1 Strana: 0992
2. Med, a, m., vz Medie.

147563   Med Svazek: 6 Strana: 0950
Med = sladká, hustá, žlutá n. bělavá te- kutina, kterou včely z květů dobývají, při- pravují a v plástech chovají. Blř. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Vlšk. 210., Kram. Slov., Rk. Sl., List. filol. X. 66., Mllr. 66., Mkl. Etym. 186., Mkl. aL. 10. M. nekta- rový (květový), listový (mannový), mšicový, ovocný. Lš. M. s octem ocúnovým, oxymel Scillae. Nz. lk. Dívek růžový med (ústa). Osv. V. 751. Mnoho medu (příjemného) ne- máme. Us. Píte vařený m. BO. Prodal by to za med (jako med, draze). Us. Kf. Do- mnívá se, že u souseda pečou chléb z medu (že se jiným lépe vede). Us. Mnoho medu (zisku) na tom není. Us. Vk. Jste dobrá jako med. Šml. I. 60. Jest toho jako medu (málo). Bf. Jed medem pomazaný jim stro- jili. Bart. 304. Udělá to, vezme to jako med = rád; To není m. lízat (snadné). Us. Rgl. Mäd je mäd a skysne sa. Slov. Orl. IX. 247. Iten-li med pije, ješto na brti leze? Smil. Ani med nebývá milý, kdo ho jí zby- tečně ; Múcha v madě se utopí a člověk v rozkoši. Glč. I. 318., II. 63. Když med, ber lžíci hned. Us. Bř. To je dobrý přítel: Kaj je m., tam je hned; Kaj je m., tam sú osy. Slez. Šd. Dej jenom med a much dosti přilne. Bž. exc.

147564   Med Svazek: 7 Strana: 1322
Med. Cf. KP. V. 599. nn. To není m. lízať (snadné, příjemné). Us. Rgl Hned je jak s medem (dobrý), hned jak s jedem (zlý). Us. Brt. Medana, y, f., mediana, zastr. Rozk.

147565   Med Svazek: 8 Strana: 0203
Med. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 309. Ü Hro- zenk. rnjad. Brt, D. I. 40. Mäd je mädem, ešte sa prekysne. Slov. Zátur. Kdo samý m., nepoboškaj teho (úlisníka). Phľd. 1895. 377. Dal mu mäd cez sklo lízať. Slov. Nov. Př. 541.

147566   Měď Svazek: 8 Strana: 0203
Měď. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 27. Vyrábění mědi a její vlastnosti. Vz Phľd. 1894. 361. Meďou prešiel (= so strachom z ne- bezpečia unikl); Jakou my meďou obídeme (jak pochodíme)? Na Zvolen. Phľd. 1894. 373.

147567   Med Svazek: 9 Strana: 0160
Med. O sklon. sr. Gb. H. ml. III. 2. 329. O m. sr. Ott. XVI. 1047. Raději bych se s nimi pral, než m. jedl. Pal. Děj. V. 2. 281. Za tím medem číhá nabroušené žahadlo. Sml. V. 96. Splácí mu za kyselo medem. Tům. Ml. 156. Med nejsladší se zprotivuje vlastní lahodou. Slád. Rom. 72. Kdo má v ústech ?., za pasem břitvu nosívá. Sá. Povíd. 21. Jako hajný mnoho medu jsem se nenalízal; Bylo mně, jakoby mně někdo medu dal; Na jednu kapku medu dvě, tři kapky jedu; Všecko jest med — za sklem. Šml. VII. 245. IX. 163., 186., 272. Koupí to za med (za radosť). Hoř. 91. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 329b., 118b. (o lstivém).

147568   Měď Svazek: 9 Strana: 0160
Měď, i, n. ě, f. Gb. H. ml. 1. 373. M. po- vstalo z med' (meděn, meděnka). Krok 1898. 16. O spracovaní mědi. Vz KP. VIL 373. Sr. také Ott. XVI. 1047.

147569   Med Svazek: 9 Strana: 0448
Med. Usmál se, jakoby mu někdo medu dal. Šml. VI. 82

147570   Med Svazek: 10 Strana: 0175
Med Jisti mnoho medu není dobré. Kom. Ces 216. Kdo má v ústech med, za pasem břitvu nosívá. Sá. Prost. II 112.

147571   Měď Svazek: 10 Strana: 0175
Měď. Vz Vstnk. XI. 561, 818, XII. 590. Dějiny, výroba, vlastnosti a upotřebení mědi. Vz KP. X. 161. — M. = peníze. Ať důma sedi, kdo nima mědi. Slez. Vlasť. 1. 227.

147572   Med Svazek: 10 Strana: 0624
Med. Ten to sní jako med (snadno); to půjde jako med (snadně, jako po másle). Us. Rgl. Čert má veľa medu, ktorým hriechy sladí. Sb. sl. VIII. 85.

147573   Měď Svazek: 10 Strana: 0624
Měď. Vz Vstnk. XIV. 586.

147574   Měď, cf Svazek: 6 Strana: 0950
Měď, cf. Mkl. Etym. 194. V MV. nepravá glossa. Pa. M. trhaná, čistá, NA. IV. 163., spálená, Sal., cementová. Šfk. Poč. 272. Cf. Schd. II. 57., MS. 327., Včř. I. 10., Hlb. I. 211, II. 32., Šfk. Poč. 271., 272., Schd. I. 352., KP. IV. 138., 140., 144.-146., Vlšk. 290., 294., Kram. Slov., Slov. zdrav., Čs. lk.. Rosc. 37., Rk. Sl.

147575   Měď, i (ne Svazek: 1 Strana: 0992
Měď, i (ne gt. mědě), f., pol. miedź, rus. měď, lat. cuprum, něm. Kupfer, n. M. obyčejná, zrněná, žlutá, šplejsovaná, zagrovaná, jalová n. černá (v níž stříbra není), řecká, Jg., osmistěnná, Nz., bílá, cementová, rosetová n. růžová, sražená, surová, tvrdá, vydělaná. Kh. M. ryzá, kujná. Nalezá se v krystalech, vláscích, drátech, plíšcích větevnatých a ce- listvých kusech. M. lze kouti, ale nikoli svařiti. Slitiny s mědí: bronz, dělovina, zvo- novina, mosaz, pakfbng n. argentan (Neu- silber) a slitiny zlata a stříbra, tombak, elektrum, zrcadlovina. Vz Šfk. 330. a násl. Z mědi dělají se krásné zelené a modré barvy (jedovaté). Vz Kov. Bř. Ruda mědi. V. Rez mědi (rus. měděnka), rez měděná. Kom. Rytina na mědi. Jg. Do mědi, v m. rýti. Us. Vz více v S. N.

147576   Měď-argentan Svazek: 8 Strana: 0203
Měď-argentan, u, m. Vstnk. III. 302.

147577   Měďáček Svazek: 1 Strana: 0992
Měďáček, čka, m., slepýš, Blindschleiche, f. Jg.

147578   Měďáček Svazek: 6 Strana: 0950
Měďáček, čku, m. = měděný peníz. Us. — M. = srpnáček, der Augustapfel.

147579   Medačeti Svazek: 6 Strana: 0950
Medačeti, vz Medoněti.

147580   Medaille Svazek: 9 Strana: 0160
Medaille = mince na pamět ražená; me- daillon (medajon) = ozdobný návěsek na krk s podobiznou, vlasy atd. Vz Ott. XVI. 1059. nn.

147581   Medaillované Svazek: 6 Strana: 0950
Medaillované obrazy řím. Vz Vlšk. 89.

147582   Medaj Svazek: 1 Strana: 0992
Medaj, e, m., die Medaille, zastr. 1607.

147583   Medák Svazek: 1 Strana: 0992
Medák, a, m., meďár, čmel, čmelák, zem- ská včela. Sp. M. zemní, bombus terrestris. Hummel, f. Frč. 172. — M., cuculus indicator, der Honigguckguck. Jg.

147584   Měďák Svazek: 1 Strana: 0992
Měďák, u, m., měděnec; 2. peníz měděný. Kupfergold, n. Jg.

147585   Medák Svazek: 6 Strana: 0950
Medák, vz Čmelák. M. mechový, b. mus- corum, skalní, b. lapidarius. Odb. path. III. 928. Cf. Brm. IV. 249., Mllr. 14., Schd. II. 513. Tu kde slídný m. bzučí. Pl. I. 71. -- M. = vůl. U Košic. Brnt.

147586   Měďák Svazek: 9 Strana: 0160
Měďák, ?, ?., chalcophora, brouk. M. bo- rový, ch. mariana. Klím. 409. — M. = cidič stok. Kukla 8.

147587   Měďák Svazek: 10 Strana: 0175
Měďák, a, m. = medák, Dšk. Km. 29.

147588   Medák Svazek: 10 Strana: 0624
Medák, u, m. = hrnec na med? Litom. 62. — M. = kůň (má větší, tmavší místa v srsti žlutohnědé). Ott. XXIV. 584.

147589   Měďák, a Svazek: 6 Strana: 0950
Měďák, a, m., chalcophora, brouk. M. borový, ch. Mariana. Kk. Br. 198. Vz Me- dal. Hlb. I. 334.

147590   Měďákolijec Svazek: 6 Strana: 0950
Měďákolijec, jce, m., der Grapengiesser, v hutn. Šm.

147591   Meďal Svazek: 6 Strana: 0912
Meďal, vz Sl. les., Slb. 644., Rstp. 218., Kram. Slov., Rosc. 155., Mllr. 9.

147592   Medal, a, m. M Svazek: 6 Strana: 0951
Medal, a, m. M. borový = krasec bo- rový, chalcophora Mariana, der Kiefern- prachtkäfer. Vz Měďák.

147593   Medaliárna Svazek: 1 Strana: 0992
Medaliárna, y, f. Medaillenfabrik, f. Techn.

147594   Medalie Svazek: 1 Strana: 0992
Medalie, e, f., z fr. medaille a to z řec. tiíra'ÚMv nebo lat. metallum, pamětní n. čestný peníz. Rk. Vz více v S. N. Schau-, Ehren-, Denkmünze, f.

147595   Medalion Svazek: 1 Strana: 0992
Medalion, u, m., z fr. medaillon (me- daljon), velký pamětní peníz; dutý kroužek n. věnec, do něhož se může něco na pa- mátku schovati. Rk. Vz S. N. Grosse Denk- münze.

147596   Medalíř Svazek: 1 Strana: 0992
Medalíř, e, m. Medaillenstecher, m. Rk.

147597   Medalíř či Svazek: 6 Strana: 0951
Medalíř či penězořezbář. Koll. III. 415.

147598   Medallion Svazek: 6 Strana: 0951
Medallion, vz Medalion.

147599   Meďanbôh Svazek: 9 Strana: 0160
Meďanbôh, a, m. = měděný bůh. M. ťa zabil! M. strela ťa zabila! Slov. Zát. Př. 259a.

147600   Medánek Svazek: 1 Strana: 0992
Medánek, nku, m., voda z voštin do husta vyvařená. Us.

147601   Měďanka Svazek: 1 Strana: 0992
Měďanka, y, f. Kieselmalachit, nerost. Min.

147602   Měďaný Svazek: 6 Strana: 0951
Měďaný = měděný. Laš. Tč.

147603   Medard Svazek: 1 Strana: 0992
Medard, a, m. Medardovo krápě čtyřicet dní kape. Č. Medardův dýšť čtyrycet dní plíšť. Er. P. 79.

147604   Medard Svazek: 6 Strana: 0951
Medard. Prší-li na sv. M-da (8/6)- Prší potom 40 dní pořád jdoucích. Us. Nevy- vezeš-li hnoja do M-ďa, tož ti přes léto na dvoře hartá (leží). Val. Vck. Cf. Zbrt. 243.

147605   Medard Svazek: 8 Strana: 0203
Medard. Prší-li na M-da a Prokopa (4./7.), snihe mandel aj kopa (obilí i seno), nebo ne- vyschnou břehy po 40 dní. Vck. Val. I. 164.

147606   Medard Svazek: 9 Strana: 0160
Medard sv. O pranostikách vz v Hoř. 206., Mus. ol. XII. 62.

147607   Medard Svazek: 10 Strana: 0175
Medard. Jaké povětří na M-da, takové jest šest neděl po něm. Us. Jasný den na sv. Medarda tiší rolníkovo naříkání. Ott. Kal, 1904.

147608   Medard Svazek: 10 Strana: 0624
Medard. Když na sv. Medarda (8. 8. ) prší, voda břehy vrší. Čes. 1. XIV. 343.

147609   Medardův Svazek: 7 Strana: 1322
Medardův. Medardova kvapka čtyridsat dní kvapká. Slov. Šd.

147610   Měďárna Svazek: 1 Strana: 0992
Měďárna, y, f. Kupferhammer, m. Rk.

147611   Měďárník Svazek: 6 Strana: 0951
Měďárník, a, m., der KupferindustrielleR. Hř.

147612   Medař Svazek: 1 Strana: 0992
Medař (medář, V. ), o, m., včelař, der Waldbienenzüchter, Honigbauer. Cf. Brtník.

147613   Mědař Svazek: 6 Strana: 0951
Mědař, e, m. Cf. Vlšk. 275.

147614   Medář Svazek: 6 Strana: 0951
Medář Jan. Výb. II. 1274.

147615   Medař Svazek: 8 Strana: 0203
Medař = včelař. 1591. Stanovy m-řů na Rožnovsku. Vz Dml. List. 14. nn.— M. = čmelák. Drahany. Brt. D. II. 340.

147616   Měďař Svazek: 8 Strana: 0203
Měďař, e, m. = kdo dělá měděné věci. Phľd. 1893. 337.

147617   Medaření Svazek: 1 Strana: 0992
Medaření, n., der Honigbau. D.

147618   Medařiti Svazek: 1 Strana: 0992
Medařiti, il, ení, medařívati, Honig bauen. Jg.

147619   Medařka Svazek: 1 Strana: 0992
Medařka, y, f. Honigbauerin, -Händlerin, f. Let.

147620   Medařský Svazek: 1 Strana: 0992
Medařský, Honigbauer-, Honighändler-. Jg.

147621   Medařský Svazek: 8 Strana: 0203
Medařský = včelársky. M. plat. 1510. Dmi. List. 17. M. cechy v sev. vých. Mor. Vz Mtc. 1895. 134. nn.

147622   Medařství Svazek: 1 Strana: 0992
Medařství, n., der Honigbau, -handel. D.

147623   Měďařství Svazek: 6 Strana: 0951
Měďařství, n , die Kupferindustrie. Hř.

147624   Měďastý Svazek: 6 Strana: 0951
Měďastý, kupferhältig. M. stříbro. Laš. Tč.

147625   Medati co z čeho Svazek: 1 Strana: 0992
Medati co z čeho: med z květin m. (ssáti, saugen), Rk., z růžiček. V.

147626   Medavý Svazek: 6 Strana: 0951
Medavý, honigsüss. M. slavík. Nár. bibl. V. 112.

147627   Medcietmý Svazek: 10 Strana: 0175
Medcietmý = mezidsietmý. Mš.

147628   Mede-a Svazek: 1 Strana: 0993
Mede-a, e, f., dcera kolchidského krále Aieta, čarodějnice, pomohla Iasonovi dobyti zlatého rouna, načež s ním a s Argonauty uprchla a jeho chotí se stala. Vz více v S. N.

147629   Mědec Svazek: 6 Strana: 0951
Mědec, dce, m., Kupferkies, m. Ssk.

147630   Měděc Svazek: 6 Strana: 0951
Měděc, ďce. m., der Kupferberg (u Lokte). Šm.

147631   Medeček Svazek: 6 Strana: 0951
Medeček, čku, m. = nápoj z medu při- pravovaný. U Třebíče. Jsk. — M. = brou- sek ve chlebě. U Polič. Kšá.

147632   Měděhojný. M Svazek: 10 Strana: 0624
Měděhojný. M. město. Škod. II 2 II. 129.

147633   Medek Svazek: 1 Strana: 0993
Medek, dku, m., na Mor. = medovina, Meth, m. V.

147634   Medek Svazek: 6 Strana: 0951
Medek, vz Med. — M. = mellit, jehlan- cová pryskyřice, der Honigstein. Hř. — M., dka, rn., os. jm. D. ol. IV. 644., Tk. V. 249., Blk. Kfsk. 1362., Výb. II. 380., 385., 883.

147635   Medek Svazek: 7 Strana: 1322
Medek, dka, m. = kdo svému tělu přeje. Převzdívka. Val. Km.

147636   Medek Svazek: 10 Strana: 0175
Medek, dka, m. =churavec V zloděj. mluvě.

147637   Měděn Svazek: 10 Strana: 0175
Měděn, ě, f. Jemná m. = barva mědi podobná. Stan. II. 73.

147638   Měděnář Svazek: 1 Strana: 0993
Měděnář, e, m., kotlář, Rothschmied, -giesser, m. Solf.

147639   Měděnářství Svazek: 6 Strana: 0951
Měděnářství, n. = měděnictví.

147640   Měděnčák Svazek: 7 Strana: 1323
Měděnčák, u, m = hrnek, kterým se vybírá voda z měděnce. Lib. NZ. I. 541.

147641   Měděnčák Svazek: 10 Strana: 0175
Měděnčák, u, m. = hrnec, kterým se nabírá voda z měděnce. Bolesl. Čes. 1. XIII. 88.

147642   Měděnec Svazek: 1 Strana: 0993
Měděnec, nce, m., lépe než: medenec n. mědenec. M., měděný kamnovec, Ofenkessel, m. D. — M., měděný peníz. Kupfermünze, f. Výb. I. 236. — M., prostřední prst, Mittel- finger, m. Ms. bib.

147643   Měděnec Svazek: 6 Strana: 0951
Měděnec, das Kupfererz. Hř. — M. = měděný peníz. Hr. ruk. D. 188. — M., KupferbeRg, mě. u Klášterce. PL., Rk. SI. — M., os. jm. Blk. Kfsk. 1362.-1363., Sdl. Hr. IV. 372.

147644   Medenec Svazek: 7 Strana: 1323
Medenec, nce, m., vrch v Semil. Mzr. 2., 5.

147645   Měděnec Svazek: 9 Strana: 0160
Měděnec, n??, ?. = měděný kamnovec. Maš. ruk. 291b.

147646   Meďeňec Svazek: 9 Strana: 0448
Meďeňec, ňce, m. = zvonček. Sbor. slov. III. 133.

147647   Mědění Svazek: 10 Strana: 0175
Mědění, n. = poměďvání Vz Ott. XX. 194.

147648   Mědenice Svazek: 1 Strana: 0993
Mědenice (lépe než medenice), e, mě- děnička, y, f., měděná nádoba k mytí atd. Giess-, Hand-, Fussbecken, n. Gl. M. k rukám (umývadlo). M. k nohám. V. M. bradýřská. Malou měděničku mosaznou, v níž bychom vodu měli a z ní se splakovali. Har. II. 151. M. zlatá. Br. Břinká jazykem jako na mě- děnici. Ctib. Vlky z měděnice vyváděti. Jg.

147649   Medenice Svazek: 6 Strana: 0951
Medenice, e, f., Medenitz, mlýn u Kutné Hory a u Choltic. — M = rybník u Pištína v Bud. a u Paběnic v Čásl. BPr.

147650   Měděnice Svazek: 6 Strana: 0951
Měděnice. BO. M. mosazná. Pč. 34. Voda v m-ci. Živ. otc. 47. b., ZN., Bart. 267.

147651   Medenice Svazek: 8 Strana: 0203
Medenice = nádoba měděná, později též z jiných kovů, ku př. zlatá, stříbrná. Phľd. XII. 179. Lazebníci m-ce vyvěšovali a holili. 1724. Pras. Řem. 53. M-ci v ruce měla. GR. Nov. 120. 12. — M. = kropenka v kostele. Dšk. Jihč. I. 14.

147652   Měděnictví Svazek: 6 Strana: 0951
Měděnictví, měděnářství, n., Kupfer- schmiedehandwerk, n. Hř.

147653   Měděnička Svazek: 6 Strana: 0951
Měděnička, vz Měděnice. — M., die Kupferschmiedin.

147654   Měděník Svazek: 1 Strana: 0993
Měděník, a, m., Kupferarbeiter, m. Aqu.

147655   Medeník Svazek: 6 Strana: 0951
Medeník, a, m. = malé tlusté dítě. U Kr. Hrad. Kšť.

147656   Měděnka Svazek: 1 Strana: 0993
Měděnka, y, f. (rus., vz Měď), rez mědi, hel, plíseň měděná. Pt. M., tenká zelená kůra na mědi, učiněná působením kyseliny uhličité (ze vzduchu za vlhka) a jiných ky- selin v měď. Bř. Grünspan, m., Kupfergrün, n.

147657   Měděnka Svazek: 6 Strana: 0951
Měděnka = octan měďnatý, plísta. Šp., Hř., Věř. 1. 10. M. obecná, modrá, zelená. Mj. 47., Schd. I. 354., KP. IV. 147.. 696., Kram. Slov. — M. = měděný pekáč. Us. Mtl.

147658   Měděnkový Svazek: 1 Strana: 0993
Měděnkový, kupfergrün. M. barva. Rostl.

147659   Měděno Svazek: 6 Strana: 0951
Měděno. Na m. něco zabarviti. Dbš. Sl. pov. I. 5C2.

147660   Měděnobradý Svazek: 6 Strana: 0951
Měděnobradý, kupferbärtig. Šm.

147661   Měděnočervený Svazek: 1 Strana: 0993
Měděnočervený, kupferroth.

147662   Měděnodomský Svazek: 6 Strana: 0951
Měděnodomský, -domý, chalcioicus. Šm.

147663   Měděnohorský Svazek: 6 Strana: 0951
Měděnohorský, Kupferbergwerks-. Šm.

147664   Měděnonohý Svazek: 6 Strana: 0951
Měděnonohý, kupferfüssig, eRzfüssig. Šm.

147665   Měděnorudý Svazek: 6 Strana: 0951
Měděnorudý, kupferroth. M. pleť. Sté. Zem. 844. Měděný. M. Čerň, Br. N. 167., plech, Sp., ostružky. Sal. 241. M peníze řím. Vz Vlšk. 30C.

147666   Měděný Svazek: 1 Strana: 0993
Měděný (špatně: měděnný. V. ), z mědi, kupfern, ehern, erzen. V. M. nádoba, peníz, rendlík, kotel, kotlík, hrnec, tabulka n. dska, baňka, banička, barva, ruda, důl, couk, rez, V., Kom., Jg., popel, konec, okuje (Hammer- schlag), pol, kámen, Nz., huť, mázdra (škra- loup mědi), přísada, žíla, hamry, hory, pra- men, plech, samokov (hamr). Vys. — M., barvou mědi podobný. M. nos. Us.

147667   Měděný Svazek: 8 Strana: 0203
Měděný. M. doba, Vz Phľd. „1893. 296.

147668   Měděný Svazek: 9 Strana: 0160
Měděný. M. registra 1498. Arch. XVIII. 39.

147669   Meděra Svazek: 8 Strana: 0203
Meděra, y, f. = uher. vepř. Čern.Př. 21.

147670   Měděrnýuot Svazek: 8 Strana: 0203
Měděrný" = medený. V Podkrknš. Šb. D. 31.

147671   Medhard Svazek: 6 Strana: 0951
Medhard, a, m. Prší-li na M-da, pohanka v zemi hartá. Mor. Šd. Vz Medard, Hartati.

147672   Medhuje Svazek: 6 Strana: 0951
Medhuje, e, f., řeka u Hronova. Tk. IV. 206.

147673   Mědí Svazek: 1 Strana: 0993
Mědí = měďový, Kupfer-, Erz-. M. květ. Rohn.

147674   Medi-um Svazek: 1 Strana: 0993
Medi-um, a, n., lat., střed, prostřed, pro- středek. — Střední časoslovo. Vz Časoslovo, str. 164. Medium (genus, střední rod), ten rod časoslova, jímž vyslovuje se činnosť na podmět se zase vracející, kde tedy podmět zároveň podmětem i předmětem, činným i trpným jest: myji se. Slovanština opisuje medium připojením zvratného zájmena k rodu činnému. V češtině mnohá slovesa již po- vahou svou jsou rodu středního a nelze jich bez zvratného se ani užívati (bojím se); taktéž když některá přechodná časoslova povahu nepřechodných na sebe berou (učíme se), když složena jsou s předložkami do a na: dovolati se, navolati se; konečně i ne- přechodná časoslova přijímají zájmeno zvratné měníce při tom i význam (utíkám — utíkám se). Gb. v S. N.

147675   Media Svazek: 6 Strana: 0951
Media, Medlov, a, m., Meedl, ves u Úště. — M., y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

147676   Mediace Svazek: 1 Strana: 0993
Mediace, e, f., z lat., sprostředkování, Mediation, Vermittlung, Dazwischeiikunft, Fürbitte, f.

147677   Mediace Svazek: 6 Strana: 0951
Mediace = dělení dvojkou, Stč. Alg. 17.

147678   Mediae Svazek: 1 Strana: 0993
Mediae (literae consonantes, střední neb jasné). Vz Hláska a S. N.

147679   Medialní Svazek: 1 Strana: 0993
Medialní, z lat., střední. Vz Medium.

147680   Medián Svazek: 1 Strana: 0993
Medián, u, m., papír, jehož format jest prostřední velikosti 42—47 cent. vys., 50—55 centim. široký, menší sluje register, větší regal. S. N.

147681   Median Svazek: 6 Strana: 0951
Median = prostřední zvon. Slov. Z väze kostolnej ozývá sa posvätný hlas m-na. Phľd. VII. 142.

147682   Mediana Svazek: 7 Strana: 1323
Mediana, medina. Pršp. 49. 42. Cf. Me- dana (2. dod.).

147683   Mediána Svazek: 8 Strana: 0203
Mediána = prostřední největší žíla. Bl. Gr. 230. M. dvouřadých listů. ČI. L. Jos. 14.

147684   Mediana Svazek: 9 Strana: 0160
Mediana, mědiana = mediana vena, žíla prostřední. Maš. ruk. 43b., 45b., 209b., 45a.

147685   Mediana, y, f Svazek: 6 Strana: 0951
Mediana, y, f. = prostrední žíla ?, z lat. Dal jí (nemocně) pouštěti m-nou. Vz Me- dizana. Črn. Zuz. 67.

147686   Mediant Svazek: 9 Strana: 0448
Mediant, u, m. = zvon, kterým zvoní v ro- botný den do kostela. Sbor. slov. III. 134.

147687   Mediatisovati Svazek: 1 Strana: 0993
Mediatisovati, zbaviti někoho vrchní vlády, mediatisiren, (einen selbstständigen Staat) abhängig machen.

147688   Medicejská Svazek: 6 Strana: 0951
Medicejská Venus. Vz Vlšk. 110.

147689   Medicina Svazek: 1 Strana: 0993
Medicina, y, f., lat. lékařství; lék. — Medicinalní, lékařský, medicinal, heilkräftig. M. sbor. — Vz Lék, Lékařství.

147690   Medicinalní Svazek: 10 Strana: 0175
Medicinalní cognac. Nár. list. 1903. č. 144. 8.

147691   Medicinář Svazek: 10 Strana: 0175
Medicinář, e, m. = lékař. Emin 110.

147692   Mědicínitý Svazek: 6 Strana: 0951
Mědicínitý sířičník, der Zinnkies. Šm.

147693   Medicínský Svazek: 10 Strana: 0175
Medicínský papír. Vz Ott. XVIII. 185.

147694   Medický Svazek: 9 Strana: 0160
Medický. M. věda, fakulta = medicínská. Wtr. Vys. šk. 72. 354. a j.

147695   Medický Svazek: 10 Strana: 0175
Medický. M. práce. Kom. Did. 301.

147696   Medicomechanický Svazek: 9 Strana: 0160
Medicomechanický ústav. Nár. list. 1898. č. 136. 8.

147697   Mědičervený Svazek: 6 Strana: 0951
Mědičervený, kupferroth. Rk.

147698   Medička Svazek: 9 Strana: 0160
Medička, y, f. = ženský medik. Nár. list. 1899. č. 188.

147699   Mědičnatý Svazek: 6 Strana: 0951
Mědičnatý sirník, das Schwefelkupfer. Sl. les. Hydrat kysličníku m-tého, Kupfer - oxydulhydrat, kysličník, Kupferoxydul. Nz.

147700   Medie Svazek: 1 Strana: 0993
Medie, e, f., byla země v jihozápad. Asii. Vz S. N. — Med, a, m. Medové, obyvatelé Medie. — Medský. M. sloh. Vz KP. I. 113.

147701   Medienka Svazek: 6 Strana: 0951
Medienka, y, f. = měděnka. Slov. Rúda medenná či m. Hdž. Čít. 209.

147702   Medije Svazek: 10 Strana: 0175
Medije, e, f. Klobouk s medijí a s per- lami. Zvon III. 205. Wtr. Vz Medye v. I. Přisp. 203.

147703   Medik Svazek: 1 Strana: 0993
Medik, a, m., z lat., posluchač nauk lé- kařských. — Medikament, u, m., z lat., lék, Heilmittel, n.

147704   Medik Svazek: 8 Strana: 0203
Medik, u, m. = medek, zdrobn. med. Phľd. XIV. 106.

147705   Mědikovář Svazek: 10 Strana: 0624
Mědikovář, e, m. Wtr. Řem. 153.

147706   Mědikovectví Svazek: 9 Strana: 0160
Mědikovectví, n. Vz Ott. XVII. 6.

147707   Mědikruš Svazek: 1 Strana: 0993
Mědikruš, e, m. Kupfernickel, m. Rk. Medil, u, m., melicope. Rostl.

147708   Mědilamač, e Svazek: 6 Strana: 0951
Mědilamač, e, m., der Kupferbrecher (nástroj). Šm.

147709   Mědiledek Svazek: 1 Strana: 0993
Mědiledek, dku, m. Kupfersalpeter, m. Rk.

147710   Mědileštěn Svazek: 1 Strana: 0993
Mědileštěn, u, m., řezek, Kupferglanz, m., Kupferglas, n. Šfk. 324.

147711   Mědilíh Svazek: 6 Strana: 0951
Mědilíh, u, m., der Kupfergeist. Šm.

147712   Mědilijec Svazek: 6 Strana: 0951
Mědilijec, jce, m., der Rotbgiesser. Šm.

147713   Mědilijec Svazek: 8 Strana: 0203
Mědilijec, rodšmid. XVI. stol. Mus. 1894. 516.

147714   Mědilitec Svazek: 1 Strana: 0993
Mědilitec, tce, m. Rothgiesser, m. Jg.

147715   Medilka Svazek: 1 Strana: 0993
Medilka, y, f., medeola. Rostl.

147716   Mědimodř Svazek: 1 Strana: 0993
Mědimodř, i, ť. Kupferindig, m. Rk.

147717   Mědimodřeň Svazek: 6 Strana: 0951
Mědimodřeň, ě, f. = mědimodř. Šm.

147718   Mědínek Svazek: 1 Strana: 0993
Mědínek, nku, m., mědená nádoba, Kupfer- geschirr, n. Boč.

147719   Mediněk Svazek: 6 Strana: 0951
Mediněk, ňku, m. = cukrová bylina, holcus saccharatus, das Honiggras. Mllr. 54.

147720   Mědinička Svazek: 6 Strana: 0951
Mědinička, y, f., rybník na Písecku. Blk. Kfsk. 1180.

147721   Medínka Svazek: 6 Strana: 0951
Medínka, y, f. = sladká slíva (medunka); jetelová hlavička. U N. Kdyně. Rgl.

147722   Mědinosný Svazek: 9 Strana: 0448
Mědinosný. M. kyz. KP. X. 6.

147723   Mědinosný Svazek: 10 Strana: 0175
Mědinosný. M. břidlice. KP. X. 162.

147724   Mědioděnec Svazek: 1 Strana: 0993
Mědioděnec, nce, m., ein Gepanzerter. Nej.

147725   Mediolan, Milan Svazek: 1 Strana: 0993
Mediolan, Milan, a, m, z lat., mě. Mai- land v sev. Italii. Dal. 81. — Mediolaňan (ne: Mediolančan), Milaňan, a, m., pl., vz -an. — Mediolanský, milanský.

147726   Mědipevný Svazek: 6 Strana: 0951
Mědipevný dům, xalxoßarrjq, ehern. Vký.

147727   Mědipis Svazek: 1 Strana: 0993
Mědipis, u, m. Kupferstich. Techn. Vz Mědirytina.

147728   Mědipisec Svazek: 1 Strana: 0993
Mědipisec, sce, m. Kupferstecher, m. Us.

147729   Mědipisectví Svazek: 1 Strana: 0993
Mědipisectví, n. Kupferzeichnerei. Techn.

147730   Mědirez Svazek: 1 Strana: 0993
Mědirez, u, m. Kupferocher, m. Rk.

147731   Mědiryt Svazek: 8 Strana: 0203
Mědiryt, u, m. XVI. stol. Mus. 1894. 517.

147732   Mědirytba Svazek: 6 Strana: 0951
Mědirytba, y, f. = mědirytectví. Nz

147733   Medirytec Svazek: 1 Strana: 0993
Medirytec, tce, mědiryjec, jce, m., Kupferstecher, m. — Mědirytecký, mědiry- jecký, Kupferstecher-. — Mědirytectví, me- diryjectví, n. Kupferstecherkunst, f. Vz KP. I. 379. —386. — Medirytina, y, f. Kupferstich, m. Jg. — Jiní: měděrytec atd. Jg.

147734   Mědirytec Svazek: 6 Strana: 0951
Mědirytec. Koll. III. 416., Nz.

147735   Mědirytinový Svazek: 8 Strana: 0203
Mědirytinový. M. papír. Us. Dhnl.

147736   Mědirytný Svazek: 10 Strana: 0624
Mědirytný otisk. Blý. Obr. 11. Sr. Mědi- rytinový.

147737   Mědíř Svazek: 6 Strana: 0951
Mědíř, e. m. = hmoždíř. Ú N. Kdyně. Rgl.

147738   Mědisko Svazek: 6 Strana: 0951
Mědisko, a, n. = špatná měď, schlechtes Kupfer. Šm.

147739   Medism-us Svazek: 7 Strana: 1323
Medism-us, u, m. = nadržování Medům. Us.

147740   Mědišrutec Svazek: 6 Strana: 0951
Mědišrutec, tce, m., v hutn., der Kupfer- schröter. Šm.

147741   Mediště Svazek: 1 Strana: 0993
Mediště, ě, n. Honigmagazin, n. Tpl.

147742   Mediště Svazek: 6 Strana: 0951
Mediště = oddělení úlu, kam včely to- liko med snášívají, der Honigraum. Vz Med- ník. Ve vých. Čech. Vš.

147743   Meditace Svazek: 1 Strana: 0993
Meditace, e, m., z lat., přemýšlení, roz- jímání, Meditation, Betrachtung, f.

147744   Meditační Svazek: 10 Strana: 0175
Meditační, lat. Melodika m-ho rázu. Nár. list 1903. ô 174. 3.

147745   Měditec Svazek: 6 Strana: 0951
Měditec, tce, m. M. olovitý, der Plumbo- chalcit. Šm.

147746   Měditepectví Svazek: 9 Strana: 0160
Měditepectví, n. Vz Ott. XVII. 7.

147747   Měditi Svazek: 6 Strana: 0951
Měditi — medem mazati, mit Honig schmie- ren. — co: chléb. Us. Šd.

147748   Měditi Svazek: 9 Strana: 0160
Měditi železo = mědí potahovati. Vz KP. VIL 372.

147749   Měditisk Svazek: 1 Strana: 0993
Měditisk, u, m. Kupferdruck, m. Rk.

147750   Měditiskárna Svazek: 1 Strana: 0993
Měditiskárna, y, f. Kupferdruckerei. Rk.

147751   Měditiskař Svazek: 1 Strana: 0993
Měditiskař, e, m. Kupferdrucker, m. Jg.

147752   Měditiskařství Svazek: 6 Strana: 0951
Měditiskařství, n., Kupferdruckerei, f. Stat. př. kn. 1877. 35.

147753   Měditka Svazek: 8 Strana: 0203
Měditka, y, f., v lučbě. Síran měditý skládá se ze sirce a m-tky. Am. Orb. 61.

147754   Měditlač Svazek: 6 Strana: 0951
Měditlač, e, f., der Kupferdruck. Slov. Loos.

147755   Měditý Svazek: 1 Strana: 0993
Měditý, kupferhältig. Tpl.

147756   Medium Svazek: 6 Strana: 0951
Medium špiritistické = prostředník mezi lidmi a duchy. M. materialisační, v jehož přítomnosti duchové na sebe berou podobu lidskou. F. Janiš O spirit. 15., 16.

147757   Medium Svazek: 8 Strana: 0203
Medium přímé (zvratné) ve slovanštině. Vz Kla. Sklad. 35.

147758   Mědivec Svazek: 6 Strana: 0951
Mědivec, vce, m. = ruda měděná, kuprit, das Kupfererz. Sl. les., Ssk.

147759   Medizana Svazek: 6 Strana: 0951
Medizana, y, f. = mediana. Že tak často m-nou pouští. Črn. Zuz. 65.

147760   Medjed Svazek: 1 Strana: 0993
Medjed, vz Medvěd.

147761   Medka Svazek: 6 Strana: 0951
Medka, y, f., os. jm. z 14. stol. Mus. 1880. 467.

147762   Medkan Svazek: 6 Strana: 0951
Medkan, u, m., mellithsaures Salz, Nz., Ssk.

147763   Medkova Svazek: 6 Strana: 0951
Medkova Hora u Plumlova. D. ol. X. 838.

147764   Medký Svazek: 1 Strana: 0993
Medký = medový, honigsüss. Žalt. vit.

147765   Medky Svazek: 6 Strana: 0951
Medky, ves u Hlinska.

147766   Medký Svazek: 6 Strana: 0951
Medký, suavis. Ž. wit. 99. 5.

147767   1. Medl Svazek: 1 Strana: 0993
1. Medl, něm., Medlov, Medla u Unčova.

147768   2. Medl Svazek: 1 Strana: 0993
2. Medl, mdla, mdlo = mdlý. Že velmi medl bieše. Dal. 119. Vz Mdlý.

147769   Medl Svazek: 6 Strana: 0951
Medl, vz Mdlý.

147770   Medlanky Svazek: 6 Strana: 0951
Medlanky, Medlanko, ves u Brna.

147771   Medlati Svazek: 10 Strana: 0175
Medlati. Medlajúcí, commorans. Greg. (List fil. XI. 68)

147772   Medle Svazek: 7 Strana: 1323
Medle m.: mne dle. Gb. Ml. II. 136.

147773   Medle, mnedle Svazek: 1 Strana: 0993
Medle, mnedle (dle mne), nun, denn, ja, aber. Medle co pak jsem chtěl říci? M., okažte mi to. Kom. M. pověz mi, čeho není na prodej ? Reš. M. bratří považte toho pilně. Štr. Mluv medle k služebníkům svým syrsky. Br. M. nech co není tvého, však máš svého do nového. Prov, Jg. Vz Dle.

147774   Mědlení Svazek: 1 Strana: 0993
Mědlení, n., das Roiben; das Riffeln (des Flachses), die Raufe.

147775   Medlešice Svazek: 6 Strana: 0951
Medlešice, dle Budějovice, Medleschitz, ves u Chrudimě. PL., Rk. Sl.

147776   Medlešice Svazek: 8 Strana: 0203
Medlešice u Chrud., u lidu m. Mezilesice. Cern. Př. 33.

147777   Mědlice Svazek: 1 Strana: 0993
Mědlice, e, f., mědlička, mědlovačka, nástroj k mědlení lnu, hustší než klepačka n. trlice. Flachs-, Hanfbreche, f. Jg.

147778   Medlice Svazek: 6 Strana: 0951
Medlice, dle Budějovice, Medlitz, ves u Znojma; Mödlitz, ves u Dvorce v Olom.

147779   Mědlice Svazek: 8 Strana: 0203
Mědlice, vz Trdlice (3. dod.).

147780   Mědlice Svazek: 9 Strana: 0160
Mědlice, e, f. = dobrá vyřídilka. Dříteň. Kub. 154.

147781   Medlič Svazek: 8 Strana: 0203
Medlič, zaniklý hrad ve Slez. V. Slz. III. 158.

147782   Medličany Svazek: 6 Strana: 0951
Medličany, vz Metličany.

147783   Mědlička Svazek: 1 Strana: 0993
Mědlička, y, f. = mědlice. — M.., die Rifflerin. Us.

147784   Medličko Svazek: 6 Strana: 0951
Medličko, a, n., Medlitschko, dvůr u Ba- telova.

147785   Medlík Svazek: 6 Strana: 0952
Medlík, a, m., Molk, klášter v Dolních Rakousích. Rk. Sl., Let. Mt. S. XI. 2. 71. -- M., os. im. D. ol. III. 593.

147786   Mědlín Svazek: 1 Strana: 0993
Mědlín, a, m., jistá ryba. Jg.

147787   Medlín Svazek: 6 Strana: 0952
Medlín Jan, 1759. —1837., probošt. Jg. H. 1. 598., Šb. D. řeč. 268. |

147788   Medlín Svazek: 9 Strana: 0160
Medlín Jan, spis. Vz Ott. XVII. 8.

147789   Mědlinky Svazek: 1 Strana: 0993
Mědlinky, pl., f., co při mědlení lnu od- padává, drobnější než pazdeří, die Agen, Acheln. Us.

147790   Mědlinky Svazek: 6 Strana: 0952
Mědlinky, der Riffelabfall. Sl. les

147791   Medliť Svazek: 10 Strana: 0624
Medliť = šulat medzi prsty. Phľd. XXIV. 478.

147792   Mědliti Svazek: 1 Strana: 0993
Mědliti, il, en, ení; modlívati na Slov. l. másti, tříti rukama, reiben. — čím: ru- kama (metati). — 2. co: len = mědlicí či- stiti, lámati, Hanf o. Flachs brechen, riffeln, raufen.

147793   Medliti Svazek: 8 Strana: 0203
Medliti = prodlévati, mdle n. loudavě něco dělati. Kotk. 57.

147794   Medlízanie Svazek: 9 Strana: 0160
Medlízanie, n. = lízání medu. Lepšie spanie ako m. Slov. Zát. Př. 73b.

147795   Medlízati Svazek: 6 Strana: 0952
Medlízati = úkradkem n. jen oknem s mi- lou mluviti, úkradkem se s ní scházeti. Val. Vck. Vlastně: medlízati.

147796   Medlo Svazek: 10 Strana: 0175
Medlo = mýdlo. Haná. Šb. D. 47.

147797   Medlov Svazek: 1 Strana: 0994
Medlov, a, m., mě. na Mor. Vz S. N.

147798   Medlov Svazek: 6 Strana: 0952
Medlov, a, m., Medlau, ves u Zdounek; Meedl, ves u Ústě; Mödlau, městečko u Ži- dlochovic.

147799   Mědlovačka, y, f Svazek: 1 Strana: 0994
Mědlovačka, y, f. = mědlice.

147800   Mědlovati Svazek: 6 Strana: 0952
Mědlovati = mědliti. Č. Kn. š. 245.

147801   Medlovec Svazek: 6 Strana: 0952
Medlovec, vce, m., os. jm. D. ol. X. 540.

147802   Medlovice Svazek: 6 Strana: 0952
Medlovice, dle Budějovice, Medlowítz, ves u Víškova a. u Uher. Hradiště.

147803   Medna Svazek: 6 Strana: 0952
Medna, y, f. = meduna. Šm.

147804   Medná Svazek: 6 Strana: 0952
Medná, é, f., Medeu, ves u Horšova Týna. Blk. Kfsk. 330.

147805   Medňanský Svazek: 9 Strana: 0160
Medňanský Mart., Šlechtic z Medného. slov. spis., nar. 1840. Vz Ott. XVII. 9.

147806   Mědnář Svazek: 1 Strana: 0994
Mědnář, e, m. Kupferarbeiter, m. Lex. vet., Tk. II. 370., 381.

147807   Mednatěti, ějí Svazek: 6 Strana: 0952
Mednatěti, ějí, ěl, ění, honigsüss wer- den. Us. Vz Meďnatí, Medověti.

147808   Mednati Svazek: 6 Strana: 0952
Mednati = mednatěti. Hrušky už med- najú. Laš. Tč.

147809   Měďňatka Svazek: 6 Strana: 0952
Měďňatka, y, f., lépe; mě ěnka. Kál.

147810   Měďnatoainmonatý Svazek: 6 Strana: 0952
Měďnatoainmonatý, chloratum ammo- niacale. M. chlorid. Nz. lk.

147811   Mědnatosť, i Svazek: 1 Strana: 0994
Mědnatosť, i, f. Kupferhältigkeit, f. Tech.

147812   Mednatý Svazek: 1 Strana: 0994
Mednatý, med obsahující, honigreich. Č.

147813   Mednatý Svazek: 1 Strana: 0994
Mednatý, mědi podobný, měď obsahující, kupferig. M. kysličník, solnovodičnatan, Jg., soli. Nz.

147814   Meďnatý Svazek: 6 Strana: 0952
Meďnatý. M. sloučenina, Kupferverbin- dung, sirník, Kupfersulphid, vápenec, Zech- stein, Sl. les., kysličník, Kupferoxyd, n , soli, Kupferoxydsalze, hydrat kysličníku m-ho, Kupferoxydhydrat, n. Nz.

147815   Mednice Svazek: 1 Strana: 0994
Mednice, ves. Tk. III. 36. — M., žá- havka.

147816   Medník Svazek: 1 Strana: 0994
Medník, a, m. = medař. Háj., Gl. — M., kdo připravoval medovinu, Methsieder, m. Tk. II. 371., 380. — M., u, m., květná čásť rostliny, Honigbehälter, m. Vz S. N., Kk. 51., 132.

147817   Medník Svazek: 6 Strana: 0952
Medník = lístek květní (buď plátek nebo tyčinka) med vylučující, das Honiggefäss, nectarium. Čl. Kv. XXII., Sl. les., Slb. XL1IJ., Nz — M., vz Medliště. Vš., L. Učík. — M-ky, kopec u Davle. Řvn. 155.

147818   Mědník Svazek: 6 Strana: 0952
Mědník, a, m., Kupferschmied, m.

147819   Medník Svazek: 7 Strana: 1323
Medník, u, m., libeda Pršp. 65. 98.

147820   Medníkovitý Svazek: 6 Strana: 0952
Medníkovitý, honiggefässförmig. Sl. les, list. 440.

147821   Medníkový Svazek: 6 Strana: 0952
Medníkový, Honiggefäss-. M. dutina. Hg. 46.

147822   Méďnohnědý Svazek: 6 Strana: 0952
Méďnohnědý = měděnohnědý. M.modř = mědimodř. Šm.

147823   Mědnokopytný Svazek: 10 Strana: 0175
Mědnokopytný, M. koně. Msn. II. 131.

147824   Mědnokubec Svazek: 1 Strana: 0994
Mědnokubec, bce, m., capparis, Kapern- strauch, m. Rostl.

147825   Mědnomodř Svazek: 1 Strana: 0994
Mědnomodř, e, f., nerost, Kupferindig, m. Min.

147826   Mednosť, i Svazek: 1 Strana: 0994
Mednosť, i, f., vlček, medovatý otok, Honiggeschwulst, f. Ja.

147827   Mednouti Svazek: 1 Strana: 0994
Mednouti, medem sladnouti, von Honig süss sein. Us. Petrov. Dch.

147828   Mednouti Svazek: 9 Strana: 0160
Mednouti. To by ti medlo = svědčilo, U Buděj. Kub. L. f. 1900. 360.

147829   Mědný Svazek: 1 Strana: 0994
Mědný kámen, Kupferstein, m. Tchn.

147830   Medný Svazek: 1 Strana: 0994
Medný, medový, Honig-. Pitie medná = nápoj, medovina. Rkk. 40. Medná ústa. Jg.

147831   Medny Svazek: 6 Strana: 0952
Medny, sam. u Sedlčan.

147832   Medný Svazek: 6 Strana: 0952
Medný. M. hrušky, slova, Tč., Výb. II. 514., číše (na med) Čch. Petr. 10., buňka (šikmo do výše prodloužená, aby z ní med nevytékal, die Honigzelle. Lš. — M-, Med- nay, dvůr u Mimoně

147833   Měďný Svazek: 6 Strana: 0952
Měďný, Kupfer-. M. ruda, žíla, dul, zá- vod. Hř. 37.

147834   Medobarevný Svazek: 1 Strana: 0994
Medobarevný, honigfarbig. Rk.

147835   Měďobarevný Svazek: 8 Strana: 0203
Měďobarevný. M. domorodec (Indián). Stč. P. př. 129.

147836   Medobarva Svazek: 6 Strana: 0952
Medobarva, y, f., die Honigfarbe Šm.

147837   Měďobarva Svazek: 6 Strana: 0952
Měďobarva, y, f., die Kupferfarbe.

147838   Medobarvý Svazek: 6 Strana: 0952
Medobarvý, honigfarbig. Šm.

147839   Měďobarvý Svazek: 6 Strana: 0952
Měďobarvý, kupferfarbig. Kk. Br. 20.

147840   Medobzučný Svazek: 10 Strana: 0175
Medobzučný. M. včela. Svět. knih. 420 154.

147841   Měďocínitý Svazek: 6 Strana: 0952
Měďocínitý = mědicinitý. Šm.

147842   Měďočervený Svazek: 6 Strana: 0952
Měďočervený, kupferroth. Kk. Br. 36., list. 440.

147843   Medodárný Svazek: 1 Strana: 0994
Medodárný, honiggebend. Rostl.

147844   Medodějka Svazek: 1 Strana: 0994
Medodějka, y, f., melecta, hmyz včelo- vitý. Krok.

147845   Medodějný Svazek: 6 Strana: 0952
Medodějný, honigsaftmachend. Sl. les. Vz Rst. 440.

147846   Měďodel Svazek: 6 Strana: 0952
Měďodel, dle, f. = jitrol, měděná ska- lice. 1778. M. Šimek.

147847   Medogrošák, a Svazek: 6 Strana: 0952
Medogrošák, a, m., kůň, der Honig- schimmel. Sm.

147848   Medohojný Svazek: 6 Strana: 0952
Medohojný, honigreich. Lpř. SI.

147849   Medochutný Svazek: 10 Strana: 0175
Medochutný spánek, Msn. II. 20., víno. Škd. Od. 159., Msn. Od. 104.

147850   Medojed Svazek: 1 Strana: 0994
Medojed, a, m. Honigesser. — M., troup, Hummel, f. Reš. Vz Medojedka.

147851   Medojedec Svazek: 1 Strana: 0994
Medojedec, dce, m. Honigesser, m. Th.

147852   Medojedi Svazek: 9 Strana: 0160
Medojedi, meliphagidae, ptáci. Vz Ott. XVII. 68. — M., mellivora, šelmy kunovité. Vz Ott. XVII. 9., 75.

147853   Medojedka Svazek: 1 Strana: 0994
Medojedka, y, f., medák, die Hummel. V.

147854   Medojedný Svazek: 1 Strana: 0994
Medojedný, honigessend. M. včela. Reš.

147855   Medoklih, u, m Svazek: 6 Strana: 0952
Medoklih, u, m., u zlatníka, der Honig- leim. Šm.

147856   Měďokovec Svazek: 6 Strana: 0952
Měďokovec, vce, m., Kupferschmied. Us. Bkř., Jdr.

147857   Medokvět Svazek: 1 Strana: 0994
Medokvět, u, m., melianthus. Rostl.

147858   Medokvět Svazek: 6 Strana: 0952
Medokvět, die Honigblume. Vz Rstp. 268, S. N. V. 231.

147859   Medokvětní Svazek: 6 Strana: 0952
Medokvětní, Honigblumen-. Šm.

147860   Medokvětovitý. M Svazek: 6 Strana: 0952
Medokvětovitý. M. rostliny, meliantha- ceae: medokvět. Rstp. 268., S. N. V. 231.

147861   Medokyš Svazek: 1 Strana: 0994
Medokyš, e, m., kyselka, Sauerbrunn, m. Na Slov.

147862   Medokyš Svazek: 6 Strana: 0952
Medokyš, e, m., der Sauerbrunn. Slov. Ssk.

147863   Medokyš Svazek: 8 Strana: 0203
Medokyš, slov. mädokijš. Phľd. XII. 178., 179., XIII. 156.

147864   Medokyšný Svazek: 6 Strana: 0952
Medokyšný, Sauerbrunn-. M. pramen. Slov. Tč.

147865   Měďolesklý Svazek: 9 Strana: 0160
Měďolesklý. M. mandelinka, brouk. Klim. 689.

147866   Medolín Svazek: 1 Strana: 0994
Medolín, u, m., Mellilith, m., nerost. Min.

147867   Medoliz Svazek: 1 Strana: 0994
Medoliz, a, m. Honiglecker, m. Rk.

147868   Medomet Svazek: 6 Strana: 0952
Medomet, u, m. = přístroj, jímž se med z plástů vyráží, die Honigschleuder. Také na Mor. a na Slov. Bf., Šd., L. Učík, Vck., Všk., Hosp. listy.

147869   Medomilka Svazek: 1 Strana: 0994
Medomilka, y, f. = včela. Kamar.

147870   Medomluvnosť Svazek: 1 Strana: 0994
Medomluvnosť, i, f., süsse Wohlreden- heit, f.

147871   Medomluvný Svazek: 1 Strana: 0994
Medomluvný, süsstönend. Pam. Kut.

147872   Medon Svazek: 1 Strana: 0994
Medon, gt. Medont-a, m., bratr Aiantüv (vz Aias).

147873   Medoněti Svazek: 6 Strana: 0952
Medoněti, él, ění, /ir^iíuv, s Medy stejně smýšleti. Také: medověti, medoušeti, me- dačeti. Kvíč. Her. VIL 13.5.

147874   Medonos Svazek: 8 Strana: 0203
Medonos, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

147875   Medonoska Svazek: 6 Strana: 0952
Medonoska, y, f., melipona, Melipone, hmyz. Brm. IV. 246.

147876   Medonosný Svazek: 1 Strana: 0994
Medonosný, honigtragend. M. květ, včela. Jg.

147877   Medonosný Svazek: 6 Strana: 0952
Medonosný. M. rostliny. S. N. XI. 516.

147878   Medonosy Svazek: 1 Strana: 0994
Medonosy, dle Dolany, ves v Litoměř. Tk. II 378.

147879   Medonosy Svazek: 6 Strana: 0952
Medonosy, Medonost, Medenost, ves u Štétí. Blk. Kfsk. 240., Sdl. Hr. I. 255., V. 326., Rk. Sl.

147880   Měďonosý Svazek: 9 Strana: 0160
Měďonosý. Vz Loděc.

147881   Medopilný Svazek: 6 Strana: 0952
Medopilný, Honigbeflissen. M. včela. Jan z Hvězdy.

147882   Medoplod Svazek: 6 Strana: 0952
Medoplod, u, m., melicocca, die Honig- frucht, rostl. M. obecný, m. bijuga, nakysly, m. trijuga, olejnatý, m. oleosa. Rstp. 228.

147883   Medoplynnosť Svazek: 6 Strana: 0952
Medoplynnosť, i, f., süssfliessende Be- redsamkeit. Šm.

147884   Medoplynný Svazek: 1 Strana: 0994
Medoplynný, süss fliessend. M. výmluv- nosť.

147885   Měďorez Svazek: 8 Strana: 0203
Měďorez, u, m. Phľd. 1895. 151.

147886   Medorodný Svazek: 1 Strana: 0994
Medorodný, honigerzeugend. M. včely. Jg.

147887   Medoronný Svazek: 6 Strana: 0952
Medoronný, honigtiiefen... Šm.

147888   Medorosný Svazek: 10 Strana: 0175
Medorosný tabák. Stan. II. 69.

147889   Medorrhoea Svazek: 6 Strana: 0952
Medorrhoea, y, f. = kapavka. Čs. lk.

147890   Měďorytec Svazek: 6 Strana: 0952
Měďorytec = medirytec. Koll. St. 880.

147891   Měďoryzák Svazek: 6 Strana: 0952
Měďoryzák, a, m., mědoryzka, y, f., Kupferfuchs, m. Csk.

147892   Medořitka Svazek: 6 Strana: 0952
Medořitka, y, f., lachnus, brouk. Brm. IV. 657.

147893   Medořitka Svazek: 9 Strana: 0160
Medořitka, y, f., brouk. Vz Ott. XVII. 9.

147894   Medořitka Svazek: 9 Strana: 0448
Medořitka = mšice. Vz Ott. XVII. 834b.

147895   Medosemenec Svazek: 1 Strana: 0994
Medosemenec, nce, m., melicocea. Rostl.

147896   Medosladkosť, i Svazek: 6 Strana: 0952
Medosladkosť, i, f., die Honigsüsse. Šm.

147897   Medosladký Svazek: 1 Strana: 0994
Medosladký, honigsüss. Us.

147898   Medossav Svazek: 1 Strana: 0994
Medossav, a, m., ficedula trochillus, Bir- kenlaubsänger, m. Palliardi. (Mý. )

147899   Medossavka Svazek: 6 Strana: 0952
Medossavka, y, 1. — kolibřík. Hlb. 1. 32., 38., 218., 447., Schd. II. 449., S. N. V. 206.

147900   Medossavovitý Svazek: 6 Strana: 0952
Medossavovitý, trochilinus. Šm.

147901   Medostrojka Svazek: 6 Strana: 0952
Medostrojka, y, f. = včela. Sládek.

147902   Medosytý Svazek: 6 Strana: 0952
Medosytý, Honigsatt. Šm.

147903   Medotekutý, -tekoucí, -toký Svazek: 1 Strana: 0994
Medotekutý, -tekoucí, -toký, honig- fliessend. Rk.

147904   Medotvarný Svazek: 6 Strana: 0952
Medotvarný, honigformend. M. včela. Dch.

147905   Medotvorný Svazek: 7 Strana: 1323
Medotvorný, honigbildend. M. včela. Čch. Pt. 66.

147906   Medoújezd Svazek: 6 Strana: 0952
Medoújezd, a, m., Medo-Aujezd, ves u Holoubkova.

147907   Medouka Svazek: 9 Strana: 0161
Medouka = medovka. Dšk. Vok. 6.

147908   Medoun Svazek: 8 Strana: 0203
Medoun, u, m. = druh révy). Brt. D. II. 440.

147909   Medouně Svazek: 8 Strana: 0561
Medouně, ěte, n. Medouňata, druh jablek. Ces. 1. V. 586.

147910   Medourka Svazek: 1 Strana: 0994
Medourka, y, f. Bienenkraut, n. Rk.

147911   Medoústý Svazek: 1 Strana: 0994
Medoústý. Honigmund, m.

147912   Medoústý Svazek: 9 Strana: 0161
Medoústý řečník. Nár. list. 1897. č. 261.

147913   Medoušeti Svazek: 6 Strana: 0952
Medoušeti, el, ení, vz Medoněti.

147914   Medovanka Svazek: 6 Strana: 0952
Medovanka, y, f. = medový nápoj. Slov. Dbš. Obyč. 123.

147915   Medovar Svazek: 6 Strana: 0952
Medovar, u, m., die Honigsiederei. Sm.

147916   Medovař Svazek: 1 Strana: 0994
Medovař, e, m. Honigsieder, m.

147917   Medovařič Svazek: 1 Strana: 0994
Medovařič, e, m. Honigsieder. m. Rk.

147918   Medovati Svazek: 6 Strana: 0952
Medovati = med medometem z plástů vystřikovati. BPr.

147919   Medovati Svazek: 8 Strana: 0203
Medovati = med sbírati, snášeti. Včely medují. ČT. Tkč.

147920   Medovatice Svazek: 1 Strana: 0994
Medovatice, e, f., Honigthau, m. Us.

147921   Medovatosť Svazek: 1 Strana: 0994
Medovatosť, i, f., medová sladkosť. Kom.

147922   Medovatý Svazek: 6 Strana: 0952
Medovatý, honighaltig. Šm.

147923   Medovatý Svazek: 10 Strana: 0175
Medovatý pokrm (sladký). 1683. Souk. 1903. 26.

147924   Medově Svazek: 6 Strana: 0952
Medově, honig-. M. červený, hnědý, lesklý, třpytivý. Kk. Br. 18., 21., 22, 24., 33.

147925   Medovec Svazek: 1 Strana: 0994
Medovec, vce, m., medovník, Honigku- chen, m. D. — M. plást, Honigscheibe, f. — M., na Slov., medovina, Meth, m. — M., malý táček, kolibri, Bienenvogel, m.

147926   Medověti Svazek: 6 Strana: 0952
Medověti, él, ění, honigsüss werden. Sš. Snt. 107. Hruška medoví. Šd. Vz Med- natěti. — M., vz Medoněti.

147927   Medovice Svazek: 1 Strana: 0994
Medovice, e, f., choroba rostlin, když listy hmotou medovitou potaženy jsou. Ho- nig-, Mehlthau, m., padlí obecné, erysiphe communis. Vz Kk. 75.

147928   Medovice Svazek: 6 Strana: 0952
Medovice = medovka, manna, medová rosa, spadek. Sl les. Cf. Rstp. 1973. Mellígo, mel aëris, ros mellis. Myslí se, že přichází z nedostatku vody a živných látek. Pta.

147929   Medovička Svazek: 1 Strana: 0994
Medovička, y, f., das süssliche Klee- häuptlein. D.

147930   Medovička Svazek: 6 Strana: 0952
Medovička, y, f. = hruška.

147931   Medovina Svazek: 1 Strana: 0994
Medovina, y, f., na Mor. medek, na Slov. medovec = med picí, Meth, m. V M-ny za nápoj požívati. Háj. Vz více v Šfk. 680., KP. L 23.

147932   Měďovina Svazek: 1 Strana: 0994
Měďovina, y, f., chuť po mědi, kupferiger Geschmack.

147933   Medovina Svazek: 6 Strana: 0952
Medovina, mulsumamelle dictum. VMV. nepravá glossa. Pa. Cf. Vlšk. 144., 211., Kram. Slov.

147934   Medovina Svazek: 9 Strana: 0161
Medovina, y, f. = medové víno. Vz Ott. XVII. 9.

147935   Medovina Svazek: 10 Strana: 0624
Medovina, y, f. M. se dělala z dešťové vody, medu a chmele. Wtr. Řem. 889.

147936   Medovinář Svazek: 8 Strana: 0203
Medovinář, e, m. = připravovatel medo- viny, Mether, m. Sterz. II. 311.

147937   Medoviny Svazek: 6 Strana: 0952
Medoviny = líbánky. Slov. Sokl. 11.400.

147938   Medoviště Svazek: 6 Strana: 0952
Medoviště, ě, n. = čásť úlů, v níž včely med dělají. Us. Jdr.

147939   Medovitý Svazek: 6 Strana: 0953
Medovitý. Srdce kamenné, dubové hlavy m-tý jazýček podlabe. Klc.

147940   Měďovitý, měďovatý Svazek: 1 Strana: 0994
Měďovitý, měďovatý, kupferhaltig, ku- pferig. D.

147941   Medovka Svazek: 1 Strana: 0994
Medovka, y, f., hruška sladká, sladuška, Honigbira, f. V. — M., medovice. M. je pastva včel. Us. — M., medojedka, hmyz včelovitý, Hummel, f. Plk.

147942   Medovkusný Svazek: 10 Strana: 0175
Medovkusný. M. víno. Msn. II. 107.

147943   Medovna Svazek: 6 Strana: 0953
Medovna, y, f. = místnost, kde prodá- vají, nalévají medovinu (med). Rgl.

147944   Medovnice Svazek: 1 Strana: 0994
Medovnice, e, f. Honigfass, n. Bern.

147945   Medovníček, čku Svazek: 6 Strana: 0953
Medovníček, čku. m.-= perník. Vz Me- dovník. Sl. ps. Šf. II. 137., Sl. ps. 270.

147946   Medovničiar Svazek: 6 Strana: 0953
Medovničiar, a, m. = pernikář, medov- nikář. Slov. Frsc. Zor. I. 32.

147947   Medovník Svazek: 1 Strana: 0994
Medovník, u, m., dobronika, doubravník, melittis melissophyllum, Immenblatt, n. Čl. 80., FB. 62. — M., perník, Lebkuchen; Ho- nigkuchen, m. Plk.

147948   Medovník Svazek: 6 Strana: 0953
Medovník, rostl. Cf. Rstp. 1182., Č. Kv. 257 , Slb. 322., Mllr. 67.

147949   Medovník Svazek: 9 Strana: 0161
Medovník, u, m. (doubravník, dobronika) melittis, rostl. Vz Ott. XVII. 10., 71.

147950   Medovnikář Svazek: 1 Strana: 0994
Medovnikář, e, m. = pernikář. Na Slov.

147951   Medovnikářka Svazek: 1 Strana: 0994
Medovnikářka, y, f. = pernikářka. Na Slov.

147952   Medovnikářský Svazek: 1 Strana: 0994
Medovnikářský = pernikářský. Na Slov.

147953   Medovnikářství, n Svazek: 1 Strana: 0994
Medovnikářství, n., pernikářství. Na Slov.

147954   Medovníkový Svazek: 10 Strana: 0624
Medovníkový = perníkový. M. srdce. Phľd. XXIII. 681.

147955   Medový Svazek: 1 Strana: 0994
Medový, Honig-. V. M. barva, chuť, vůně, sladkosť, plást, víno, brečka, ocet, mest; rosa (manna, medovice); hruška (medovka), V., tráva; strom; list (matečník) V.; dítě (milé), Zuckerkind, n. Hlas. M. dni = líbánky, Flitterwochen. Na Slov. Kd.

147956   Měďový Svazek: 1 Strana: 0994
Měďový n. stříbrný sloup galvanický. Kupfersäule, f. Chym.

147957   Medový Svazek: 6 Strana: 0953
Medový. M. perník, Dch.. slova, Osv. I. 182., voštiny, NA. IV. 108., hruška (medo- vička, medůvka, medula), Brt., květ (jetelj. Němc. — Ž. wit. 107. 10.

147958   Medový Svazek: 8 Strana: 0203
Medový. Mädový motúz mu okolo úst pre- tiahli. Slov. Nov. Př. 530.

147959   Medozpěvný Svazek: 10 Strana: 0175
Medozpěvný pták (slavík). 1675. Čes. 1. XI. 191.

147960   Medozvěstka Svazek: 6 Strana: 0953
Medozvěstka, y, f. = kukačka nedo- zvěstná, indicatorina. Brm. II. 216.

147961   Medozvěstný Svazek: 6 Strana: 0953
Medozvěstný. M kukačka. Vz Medo- zvěstka. Hlb. II. 262.

147962   Měďozvučný Svazek: 6 Strana: 0953
Měďozvučný, kupfertönend.

147963   Medozvuký Svazek: 6 Strana: 0953
Medozvuký, honigsüsstönend. Lpř. Sl. I. 533

147964   Medožlutý Svazek: 1 Strana: 0994
Medožlutý, rusý, honiggelb, wachsgelb. Rostl.

147965   Medrcina Svazek: 9 Strana: 0161
Medrcina, y, f. = medicína. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 36.

147966   Medridát Svazek: 10 Strana: 0175
Medridát, u, m. = zavařenina z jeřábu. Stropnice. Kub. List. fil. 1902. 249.

147967   Medrnica Svazek: 8 Strana: 0203
Medrnica, e, f. = meduňka, rostl. Brt, D. II. 507.

147968   Medronicový Svazek: 7 Strana: 1323
Medronicový kořen, symphytum offic. Mtc. 1893. 149. Medrunka, y, f., estura, zastr. Bhm.

147969   Medronika Svazek: 9 Strana: 0161
Medronika, y, f. = plicník. Mor. Mus. ol. V. 72.

147970   Medrunice Svazek: 6 Strana: 0953
Medrunice, e, f = šalvěj lepká, salvia glutinosa, Salbei. Slb. 328. — M. vonná = čistec lesní, stachys silvatioa, Ziest.

147971   Medřič Svazek: 1 Strana: 0994
Medřič, e, m. = Meziříčí. Mor.

147972   Medříč Svazek: 6 Strana: 0953
Medříč, e, m., f.? = mlýn u Nov. Byd- žova.

147973   Medřičko Svazek: 6 Strana: 0953
Medřičko, a, n., Meseritschko, ves u Le- tovie. Také: Mezeřičko.

147974   Medský Svazek: 1 Strana: 0994
Medský, vz Medie. Medisch. V.

147975   Medula Svazek: 1 Strana: 0994
Medula, y, f., medule, medulák, Bienen- wolf, m., clerus. Us. Příbr. Prk.

147976   Medula Svazek: 6 Strana: 0953
Medula, vz Medový.

147977   Medulan Svazek: 1 Strana: 0994
Medulan, a, m. = Mediolan.

147978   Medulanský Svazek: 6 Strana: 0953
Medulanský = mediolanský. Výb. II. 1122.

147979   Medulany Svazek: 6 Strana: 0953
Medulany. V M nech = vinice u Litomř. Blk. Kfsk. 1129.

147980   Meduláš Svazek: 7 Strana: 1323
Meduláš, e, m., dionysia, zastr. Rozk.

147981   Medule Svazek: 6 Strana: 0953
Medule, vz Medula. — M. = hrušky zelenavé velmi šťavnaté a sladké. Slez. Šd. — M., clerus, der Bienenwolf, ein Insekt. Sm.

147982   Medulina Svazek: 6 Strana: 0953
Medulina. Vz Zbrt. 232.

147983   Medulina Svazek: 10 Strana: 0175
Medulina, y, f. = lesní ženka bíle oděná, bledých, vážných lící. Vz Kšť. Poh. 127.

147984   Medulka Svazek: 1 Strana: 0994
Medulka, y, f., medulička, medulinka, palička u jetele, Kleehäuptel, n. Jetel jde do medulek. Us.

147985   Medulka Svazek: 10 Strana: 0175
Medulka, zdrobn medula (jm. krávy). Dšk. Km. 32.

147986   Medulla Svazek: 1 Strana: 0994
Medulla, y, f., lat., dřen, duše v rostl., u zvířat: čís. Vz Kk. 17., S. N.

147987   Medulovitý Svazek: 6 Strana: 0953
Medulovitý, clavicornius, hmyz. Šm.

147988   Meduň Svazek: 6 Strana: 0953
Meduň, ě, f., melissa. die Melisse, rostl. M. lékařská, m. officinalis. Rstp. 1178. Vz

147989   Meduň Svazek: 8 Strana: 0203
Meduň, ě, medunice, e, f., rostl., vz Dú- bravník (3. dod.).

147990   Meduň Svazek: 9 Strana: 0161
Meduň, ě, f. = melissa. Ott. XVII. 11. Sr. Medunice.

147991   Meduna Svazek: 1 Strana: 0994
Meduna, medna, y, f., dulciana, rostl., Rozk.

147992   Meduna Svazek: 6 Strana: 0953
Meduna, y, f. = líc peníze, pán. Při hře rozhodí se (ustanoví se) penízem, která strana je nahoře a tu volí vůdce m-nu n. orla. U Sadské. Kšť. — M , y, m — M. Jan. děkan, + 1599. Vz Šb. D. ř. 312., Výb. II. 1695. (zde stojí: Jak. Med., Krtský.).
Meduně, Medun, myslivna u Čáslavě.

147993   Meduně Svazek: 1 Strana: 0994
Meduně, ě, f. = medovka. Honigbirn, f.

147994   Medunica Svazek: 8 Strana: 0203
Medunica, vz Medrnica, Meduň (3. dod.).

147995   Medunice Svazek: 1 Strana: 0994
Medunice, e, f., melissa nepeta, Acker- münze, f. Plk.

147996   Medunice Svazek: 6 Strana: 0953
Medunice, Kram. Slov., Mllr. 67.

147997   Medunice Svazek: 6 Strana: 0953
Medunice = meduň lékařská, dubravnik, rojovník, včtlník, matečník, melissa, marule, marulka. meduňka, medunice. Vz Meduň, Rstp. 1178. — M. = plícník Na jihových. Mor. Brt. L. N. II. 140. — M. = kostival lékařský, symphytum officinale. Slov. Rr. Sb.

147998   Medunice Svazek: 9 Strana: 0161
Medunice, archangelica. XV. stol. List. fil. 1898. 199.

147999   Meduník Svazek: 7 Strana: 1323
Meduník, u, m., mellides, zastr. Rozk. Medvěd. Cf. Mách. 211.

148000   Medunišník Svazek: 1 Strana: 0994
Medunišník, u, m., tavolník jilmovitý, spiraea ulmaria, Sumpfspierstaude, f. Čl. 45.