391001   Vyslyšený Svazek: 4 Strana: 1094
Vyslyšený; -en, a, o, angehört, verhört, erhört. Vz Vyslyšení, Vyslechnouti.

391002   Vyslyšeti Svazek: 4 Strana: 1094
Vyslyšeti, vz Vyslechnouti.

391003   Vyslyšitelně Svazek: 7 Strana: 1083
Vyslyšitelně se do ní zamiloval (mohl býti vyslyšen). Hvlč. I. 179.

391004   Vyslyšitelný Svazek: 4 Strana: 1094
Vyslyšitelný, erhörbar, erhörlich. V. mo- dlitba. — V., verhörbar. V. svědek.

391005   Vyslzalý, vyslzelý Svazek: 4 Strana: 1094
Vyslzalý, vyslzelý = vyplakaný, aus- gethränt, ausgeweint. V. oči. Cant.

391006   Vyslzeti Svazek: 4 Strana: 1094
Vyslzeti, ejí, el, en, ení = vyplakati, sl- zením dosíci, er-, ausweinen. — co. Ros. — si co: oči (vyplakati). Jg.

391007   Vysmádání Svazek: 4 Strana: 1094
Vysmádání, n., das Durstigwerden. Mor. a slov. Bern.

391008   Vysmádati Svazek: 4 Strana: 1094
Vysmádati, durstig werden. Mor. a Slov.

391009   Vysmadění, n Svazek: 4 Strana: 1094
Vysmadění, n., das Quälen mit Durst. Bern.

391010   Vysmaděný Svazek: 4 Strana: 1094
Vysmaděný; -ěn, a, o, vom Durst ge- plagt. Bern.

391011   Vysmaditi Svazek: 4 Strana: 1094
Vysmaditi, il, ěn, ění, mit Durst plagen, quälen. Bern.

391012   Vysmadlosť Svazek: 4 Strana: 1094
Vysmadlosť, i, f. = vysmadnutí. Bern.

391013   Vysmadlý Svazek: 4 Strana: 1094
Vysmadlý, durstig geworden. Bern. Le- žela naše matuška v-dlá. Sldk. 196.

391014   Vysmadnouti Svazek: 4 Strana: 1094
Vysmadnouti, dnul a dl, utí, durstig werden. Mor. a Slov. — čím. Slanečkem hned vysmadneš. Na Ostrav. Tč. — kde. Tu ti tvoj otec posielá pohár vína, lebo vie, že si sa na tejto pustatine vysmädnul. Dbš. Sl. pov. I. 195. — V., aufhören zu dürsten.

391015   Vysmadnutí Svazek: 4 Strana: 1094
Vysmadnutí, n., das Durstigwerden. Bern.

391016   Vysmadnutý Svazek: 4 Strana: 1094
Vysmadnutý; -ut, a, o, durstig gewor- den. Mor. a Slov. Taký bol v-tý. Dbš. Sl. pov. I. 195. Nachýlili krčach ku v-tým ústom. Phld. III. 3. 225. (Šd. ).

391017   Vysmahle Svazek: 4 Strana: 1094
Vysmahle, dürr, trocken. Bern.

391018   Vysmahlosť Svazek: 4 Strana: 1094
Vysmahlosť, i, f., die Dürre, Trocken- heit. Us.

391019   Vysmahlý Svazek: 4 Strana: 1094
Vysmahlý, dürr, trocken, eingedörrt. V. V. jídlo, pečeně. Us. Dch.

391020   Vysmahnouti Svazek: 4 Strana: 1094
Vysmahnouti, hnul a hl, utí = vyschnouti, vyprahnouti, aus-, eindörren, dürr o. trocken werden. — abs. Pečeně v-hla. Země v-hla. Tč. V mraveništi žabku chovám, až jen dobře vysmahne. Č. Ps. IX. 231. — kde: na horkých kamnech, Us. Dch., na slunci. — čím: horkem.

391021   Vysmahnouti kde Svazek: 7 Strana: 1083
Vysmahnouti kde. Až žabka v mrave- ništi v-hne. Č. Kn. š. 209. — jak : na do- bro. Hrts.

391022   Vysmahnutí Svazek: 4 Strana: 1094
Vysmahnutí, n, das Ausdörren, Dür- rewerden, Trockenwerden. Bern., Šp.

391023   Vysmahnutý Svazek: 4 Strana: 1094
Vysmahnutý; -ut, a, o = vysmahlý. Bern.

391024   Výsmach Svazek: 4 Strana: 1094
Výsmach, a, m., oederema, hmyz. Krok II. 255.

391025   Vysmalovac śe nač Svazek: 9 Strana: 0386
Vysmalovac śe nač: = vysmrkati se. Slez. Lor. 80.

391026   Vysmánec Svazek: 4 Strana: 1094
Vysmánec, nce, m., der Verlachte. Koll. Sl. dc. 1862. Zn 70. str. 251. (I. 251. ).

391027   Vysmání, n Svazek: 4 Strana: 1094
Vysmání, n., die Verlachung. Dch.

391028   Vysmaný Svazek: 4 Strana: 1094
Vysmaný; -án, a, o, ausgelacht, verlacht. Jg.

391029   Vysmáti Svazek: 4 Strana: 1094
Vysmáti (u Místka vysmjať a vysmjoť, Tč. ), směji, směj, smál, án, ání; vysmívati, aus-, verlachen, höhnen, verhöhnen, aus- höhnen, verspotten. Jg. — koho. Jedni mne vysmáli, druzí na mne fukali. Kom. Toho jako blázna vysmívali. Kom. Lidi vy- smívati není žádná věc. Bern. Vysmívať mi- zerného není věc chvalitebná; Matku nikdy nevysmívej ani otca tvého; Čo ho vysmíváš, že je zubatý, keď ty sám v smíchu vyške- ruješ zuby jak lopaty; Chybu na jiném vy- smíváš, snad ju i sám na sebe (= sobě) máš; Koho karhajú, tého nevysmívaj. Na Slov. Tč. Na to princ sa rozrehotal a šu- haja nášho vysmievať započal. Mt. S. I. 62. Báli sa Popeľčíka zobudit, až se tento sám prebudil a vysmieval jich, že ako mu přišli na pomoc. Dbš. Sl. pov. I. 518. Řeč mou vysmívalo. Koll. I. 87. V. dobrou radu, šp. prý m. vysmáti se dobré radě, ale vz před- cházející. — co komu = směšným učiniti. Žádný nebyl, kterýžby něco činil, aby mu toho jiní nevysmáli. Kom. Lb. — se komu, čemu. A král sedí na pavlači, vysmívá se svojí Káči. Sš. P. 104. Vysmál se mu. Ros. — Kom. — se. Jak kdo prehrá, nerád vidí, keď sa kdo vysmívá. Na Slov. — se z koho. Ob. pan. Jak sě budzěm namluvaci a z tebe sě vysmívaci; Jenom se, sestřičko, ze mne nevysmívej. Sš. P, 229., 249., 258. Vysmíval se kotel z hrnca: O jak si ty černý! Slov. Tč. Ach, co to je za slavíček, co tak krásně zpívá, snaď se to můj nejmilejší ze mě vy- smívá?; Nevysmívej se ty ze mě, z chu- dobné děvuchy. Slez. ps. Jak sa chceš z koho vysmívať, pohledni na sebe, zdali to, čo chceš vysmívať, též néni na tebe (tobě). Na Slov. Tč. Čo se ty domníváš, že bych já tě ráda? Já se z tě vysměju, stana za tvé záda. Sl. ps. Šf. II. 51. Z mládenců se vysmívá, když jí dává dary. Sl. ps. Ja dyž tys ňa nechtěla, aj mělas nezačínať, a ze mne sa, děvečko, ze mne sa nevysmívať. Brt. P. 82. On si holku namlouvá, pak se z ní jen vysmívá. Čes. mor. ps. 201. Sú tu lidé nic dobrého, vysmějú se z chudobného; Přes polečko chodíváš a ze mňa se vysmíváš; To sú šelmy ti pacholci ješče se z nás vysmejú; Ty se ze mne nevysmívej, z chudobnej siroty; Z nás se vysměvajú, sami nic nemajú. Sš. P. 258., 360., 534., 602., 699. (Tč. ). — se komu jak: na vrch hlavy. Vz Posměch, Smích, Mrkvička. Č., Lb. Někomu do očí se vysmáti. Dch. — zač. Nechce karhaného za výstupek vysmívati. Na Slov. Tč. — co v kom. Snaď i to je pri tebe, čo v jiných vysmíváš. Na Slov. Tč. — se komu s kým. Nemínils sa ženiť, mohels nezačínat, mohli sa mně s tebú ludé nevysmívať. Sš. P. 216. — koho kdy. Za karhání karhaného jestli kdo vysmívá, obyčajně karhanému v nená- visti bývá. Na Slov. Tč. —se komu kde: v duši. Vrch.

391030   Vysmáti Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmáti, n. = vysmání. Na Slov. Bern.

391031   Vysmáti Svazek: 7 Strana: 1083
Vysmáti. V 5. ř. článku za Kom. po- lož: Lab. 32. — se komu. Vlč. Ještě se jim všem vysměje (hrobařům atd.; říkají, když se nemoc lepší). Tkč. — koho zač. Vz Karhání (dod).

391032   Vysmáti co Svazek: 9 Strana: 0386
Vysmáti co. Něčí sprostnost vysmívati. Kom. Ohláš. 204., 207. — se z koho. Snáď sa se mňa vysmíváš? Brt. P. n. 234.

391033   Vysmátý Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmátý; -át, a, o, ausgelacht, verlacht Na Slov. Bern.

391034   Výsmažek Svazek: 9 Strana: 0386
Výsmažek, žku, m. = vysmažená věc. Mus. ol. XII. 141.

391035   Vysmažení, n Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmažení, n., die Ausrüstung. Us.

391036   Vysmažený Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmažený; -en, a, o, gehörig geRöstet. V. ryby, kuřata. — V. = smažením spotře- bovaný, ausgeröstet. V. sádlo, máslo. Us.

391037   Vysmažiti Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmažiti, il, en, ení = smahy zbaviti, smaže usušiti, ausschmoren, ausdörren, rö- sten; smaže něco obdržeti, durchs Schmoren gewinnen; smaže zpotřebovati, schmorend verbrauchen. Jg. — co: ryby, Ros., kuřata, koblihy. — co jak: ryby na másle. Us. Tč. — si co odkud: sádlo ze slaniny. Sych. — co, čeho nač: Tys vysmažila toho má- sla (i. e. mnoho) na ty šišky! Ros. Tys na ty šišky všecko máslo vysmažila. — čemu = něco dokonale učiniti. Kb.

391038   Vysmažování Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmažování, n., das wiederholte Aus- rösten.

391039   Vysmažovati Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmažovati, vz Vysmažiti.

391040   Výsměch Svazek: 4 Strana: 1095
Výsměch, u, m. = vysmívání se, das Hohngelächter, Gespötte, Verlachen, der Spott, Hohn. Jg., Dch., Vrch. Z toho si ty v. vezmeš. Us. u Rychn.

391041   Výsměch Svazek: 7 Strana: 1083
Výsměch. Cf. Jg. Slnosť. 69.

391042   Vysmejčiti Svazek: 9 Strana: 0386
Vysmejčiti. V IV. 1096. za Šml. polož: V. 7. Vz Vysmýčiti.

391043   Vysmekání, n Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmekání, n., vz Vysmeknouti.

391044   Vysmekati Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmekati, vz Vysmeknouti.

391045   Vysmeklý Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmeklý, entschlüpft, entwichen, ent- gleist. Vz Vysmeknouti. — z čeho: z práva a řádu. Č.

391046   Vysmeknouti Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmeknouti, knul a kl, ut, utí; vy- smekati, vysmykati, vysmekovati, vysmyko- vati, vysmekávati, vysmykávati = vytrhnouti, aus-, herausreissen; se, entschlüpfen, ent- wischen, entweichen, entfahren, ausgleiten, entgleisen. — co, se komu odkud. Meč z pošvy v. Vus. V. někoho někomu z rukou. Ros. Vysmeklo se mi to z ruky; Pes z pro- vazu se vysmekl. Ros. V-la se mi ručnice, Sych., noha. D. V. se z koleji, ze síti. Us. Dch. Cípek se mi z ruky vysmekl. Us. Šd. Vysmekl se útočníku z paží. Čch. Mch. 80. Mívajíť i nejbedlivější spisovatelé ve spi- sech svých místa, kde péro se jim z ruky vysmeká. Šml. I. 42.

391047   Vysmeknutí Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmeknutí, n., die Entschlüpfung, Ent- wischung; Hin-, Herausschlüpfung. V. z ko- lejí, die Entgleisung. Zpr. arch. XI. seš. 2. str. 2.

391048   Vysmeknutý Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmeknutý; -ut, a, o, entschlüpft, ent- mischt, hin-, herausgeschlüpft, entgleist. Vz Vysmeknouti.

391049   Vysmekovati Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmekovati, vz Vysmeknouti.

391050   Vysmésti Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmésti, vz Vysmetati.

391051   Výsměšek Svazek: 4 Strana: 1095
Výsměšek, šku, výsměšky, ův, pl., m. = posměch, der Spott.

391052   Výsměška Svazek: 4 Strana: 1095
Výsměška, y, f., die Ironie. Rk.

391053   Výsměšně Svazek: 4 Strana: 1095
Výsměšně = posměšně, spöttisch.

391054   Výsměšný Svazek: 4 Strana: 1095
Výsměšný = posměšný, auslachenswerth; spöttisch, höhnend. Kram. V. poznámky, Dch., smích. Hrts.

391055   Vysmetati Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmetati, ganz auskehren. Us. — co odkud. Všecko smetí z jizby v. Us. Tč.

391056   Vysmetati Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmetati = vybiti, durch-, abprügeln. — komu jak: po řiti. Us. na Mor. a ve Slez. Mtl., Šd.

391057   Vysměvač, e, vysměváček, vysmívá- ček Svazek: 4 Strana: 1095
Vysměvač, e, vysměváček, vysmívá- ček, čka, m., der Ver-, Auslacher, Spötter, Hohnlacher. D.

391058   Vysměvačka Svazek: 4 Strana: 1095
Vysměvačka, y, f. = posměvačka, ženská, která se vysmívá, die Hohnlächerin, Spöt- terin. Šd.

391059   Vysměvačně Svazek: 4 Strana: 1095
Vysměvačně = posměvačně, spöttisch.

391060   Vysměvačnosť Svazek: 4 Strana: 1095
Vysměvačnosť, i, f. = sklonnosť, k vy- smívání, die Spottsucht. Ros.

391061   Vysměvačný Svazek: 4 Strana: 1095
Vysměvačný = posmívačný. Ros. V. rolnička. Vrch.

391062   Vysměvačův Svazek: 4 Strana: 1095
Vysměvačův, -ova, ovo, dem Spötter an- gehörig.

391063   Vysměvák Svazek: 4 Strana: 1095
Vysměvák, a, m. = vysměvač. Stupavčí chlapci, to sú hodní chlapci, jenom to jim škodí, že sú vysměváci. Sš. P. 699.

391064   Vysměvání, n Svazek: 4 Strana: 1095
Vysměvání, n. = posmívání. Na Slov. Bern.

391065   Vysměvati se Svazek: 4 Strana: 1095
Vysměvati se = vysmívati se. Na Slov. Bern.

391066   Vysměvavý Svazek: 4 Strana: 1095
Vysměvavý = vysměvačný. Že sú v-ví ti lhotští pacholci. Sš. P. 699.

391067   Výsměvnosť Svazek: 10 Strana: 0503
Výsměvnosť, i, f. Hlavn. 66.

391068   Výsměvný Svazek: 8 Strana: 0486
Výsměvný. V. nálada. Osv. 1896. 192.

391069   Vysmiatý Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmiatý. Má v-té oči. Pořek. na Slov. Zátur.

391070   Vysmiatý Svazek: 8 Strana: 0486
Vysmiatý = vysmívavý? S v-tou tvárou díval sa. Phľd. XIÍ. 545.

391071   Vysmiknúť Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmiknúť, entreissen. Na Slov. Ssk.

391072   Vysmilnění Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmilnění, n., vz Vysmilniti.

391073   Vysmilniti Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmilniti, il, ěn, ění, aufhören Unzucht zu treiben. Bern.

391074   Vysmítati Svazek: 8 Strana: 0486
Vysmítati. Vinohrad v.. = výpľivky zula- movati. Brt. D. II. 440. Vz Výpľivek (3. dod.).

391075   Vysmívač Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmívač, e, m. = vysměvač. Us.

391076   Vysmívačka Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmívačka, y, f. = vysměvačka. Us.

391077   Vysmívačný Svazek: 10 Strana: 0503
Vysmívačný. V. vzezření. Vrch. Muš. I. 8.

391078   Vysmíválek Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmíválek, lka, m. = vysměvač. Ros.

391079   Vysmívání Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmívání, n. = vysměvání. Us.

391080   Vysmívaný Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmívaný; -án, a, o, ausgelacht, ver- höhnt.

391081   Vysmívati Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmívati, vz Vysmáti. Us.

391082   Vysmochliti se Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmochliti se, sich ausschlodern. Už se v-lo (padal sníh s deštěm). Na Ostrav. Tč.

391083   Vysmokliti Svazek: 4 Strana: 1095
Vysmokliti, il, en, ení = vylokati. Slov. Bern.

391084   Vysmolení, n Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmolení, n., das Auspichen, die Aus- pichung. — V. = vylokání. Slov. Bern.

391085   Vysmolený Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmolený; -en, a, o, ausgepicht. V. konvice. Dch. V. sud. Us. Má v-ný žaludek = snese mnoho piva, je veliký piják. Us. Kšť. Leje do sebe, jakoby měl v. žaludek. Us. Šd. Šarvanci bujní (majú) fúr v-ný, z ostatnej tvári vlas oholený. Sldk. 14. — V. = vylokaný. Slov.

391086   Vysmolić śe nač Svazek: 9 Strana: 0386
Vysmolić śe nač = vykašlati se. Slez. Lor. 80.

391087   Vysmoliti Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmoliti, il, en, ení; vysmolovati = smolou vymazati, mit Pech verstreichen, aus- pichen, auskalfatern. — co čím: sud dobrou smolou v. Us. — co. Všecku smůlu vysmolil, das Pech verbrauchen, verpichen. Us. — čeho. Ten té smoly v-lil (neurčitým množ- stvím). Us. — V. = vypiti, austrinken. V-li 20 žbánků piva. Us. Brt., Vck., Šd. — Ty to vždy tak v-líš (= vyvedeš, führst aus). Us. u Olom. Šd. — co kdy. On za čtyři kr. tabáku co den v-lí (vykouří). Us. na Ostrav. Tč. — komu = vybiti. Na Mor. Vck.

391088   Vysmolnařiti Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmolnařiti, il, en, ení, durch Pech- handel erwerben. Ros.

391089   Vysmolování, n Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmolování, n., das Auspichen.

391090   Vysmolovati Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmolovati, vz Vysmoliti.

391091   Vysmouditi Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmouditi, il, děn, ění = smouděním dobyti, ausdämpfen. — co na čem. Málo sobě na tom vysmoudíš. Ros.

391092   Vysmrádati Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmrádati, vz Vysmradnouti. Slov. Bern.

391093   Výsmradek Svazek: 4 Strana: 1096
Výsmradek, dku, m. = stará, smradlavá homolka, alter, stinkender Käse. Us.

391094   Vysmradění Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmradění, n., das Aufhören Gestank zu machen. Us.

391095   Vysmraditi Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmraditi, il, děn, ění = smradem vy- hnati, durch Gestank vertreiben, den Ge- stank vertreiben; se = smradu pozbyti, vy- prděti se, den Gestank verlieren, sich aus- furzen, sich seiner Nothdurft entledigen. Jg. — koho odkud čím. V. včely z úlu. Us. Ti smradi nás z jizby v-li. Us. Tč. — čím: z pokoje, Ros., lejny a smradem. Zlob. — se. Ať se venku vysmradí. Us. Vysmradiv se odešel. Us. V-dil se (zmizel jako smrad). Us. — si co = smraděním k něčemu přijíti, erstänkern. Ros.

391096   Vysmradlosť Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmradlosť, i, f., die Ausstinkung. Us. Bern.

391097   Vysmradlý Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmradlý, ausgestunken. Bern.

391098   Vysmradnouti Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmradnouti, dnul a dl, utí, vysmrá- dati, aufhören stinkend zu sein, den Gestank verlieren, den üblen Geruch verlieren. Us. Šd. Vynes to, ať to venku drobet vysmradne. Us. Šd.

391099   Vysmradnutí Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmradnutí, n. = vysmradění. Bern.

391100   Vysmradnutý Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmradnutý; -ut, a, o = vysmradlý. Bern.

391101   Vysmradovati Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmradovati, vz Vysmradnouti. Bern.

391102   Vysmrdění, n Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmrdění, n., die Ausstinkung. Tč.

391103   Vysmrděti Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmrděti, ěl, ění se, sich ausstinken, ausfarzen, ausstinken, aufhören zu stinken. Us. Tč. — si co, durchs Stinken sich zu- ziehen. Ros.

391104   Vysmrdlý Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmrdlý = vysmradlý. Bern.

391105   Vysmrkání, n Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmrkání, n., die Ausschnupfung. — V. = vylokání. Bern.

391106   Vysmrkaný Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmrkaný; -án, a, o, ausgeschnupft. — V. = vylokaný. Na Slov. Bern.

391107   Vysmrkati Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmrkati, vz Vysmrknouti.

391108   Vysmrkávati Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmrkávati, vz Vysmrknouti.

391109   Vysmrkmáslo Svazek: 8 Strana: 0486
Vysmrkmáslo, a, m. = člověk bledolící. Je jako v. U Žleb. NZ. II. 615.

391110   Vysmrknouti Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmrknouti, knul a kl, ut, utí; vysmr- kati, vysmrkovati, vysmrkávati, ausschnäu- zen. — co: nos. V. V. něco = špatně pro- vésti. U Kr. Hradce. Kšť. — co odkud: vozher z nosu. V. — se, sich ausschnäuzen. Jg. — se kam: na zem, do ruky, do šátku. Já se včil naň v-kám (nicht beachten). Us. Tč.

391111   Vysmrknouti si Svazek: 9 Strana: 0386
Vysmrknouti si = opiti se. Zát. Př. 72b.

391112   Vysmrknutí, n Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmrknutí, n., das Ausschnäuzen.

391113   Vysmrknutý Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmrknutý; -ut, a, o, ausgeschnäuzt.

391114   Vysmrkovati Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmrkovati, vz Vysmrknouti.

391115   Vysmudění, n Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmudění, n., die Be-, Ausräucherung. — V. = vysmažení. — V. = vylokání. Na Mor. a Slov. Tč., Bern.

391116   Vysmuděný Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmuděný; -ěn, a, o, be-, ausgeräu- chert. — V. = vysmažený. — V. = vylo- kaný. Bern. Vysmuditi, il, ěn, ění, be-, ausräuchern. Říká se o kouři ze chvojiny; také o špat- ném kouření tabáku. — co. V-dil (vykouřil) fajku tabáku. Na Slov. a Mor. Bern., Tč. — V. (se). Otevř jizbu, ať (se) to vysmudne, damit sich der Rauch verziehe. — V. = vysmažiti. Bern. — V. = vylokati. Bern.

391117   Vysmudlosť Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmudlosť, i, f., räucheriger Gestank. Bern.

391118   Vysmudlý Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmudlý, räucherig. Bern.

391119   Vysmudnouti Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmudnouti, dnul a dl, ut, utí, beräu- chert werden, räucherig werden, Bern.

391120   Vysmudnutí, n Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmudnutí, n. = vysmudlosť. Bern.

391121   Vysmudnutý Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmudnutý; -ut, a, o = vysmudlý. Bern.

391122   Vysmútiti se Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmútiti se, aufhören traurig zu sein. Tento sa zarmútil veľmi a toho druhého syna už nechcel pustiť. Ale keď sa trocha vysmútil, pustil ho. Dbš. Sl. pov. I. 417. (Šd. ).

391123   Vysmutniti se Svazek: 10 Strana: 0503
Vysmutniti se. Když se v-tní. Tbz. I. 16.

391124   Vysmyčiť komu co Svazek: 7 Strana: 1083
Vysmyčiť komu co = vytrhnouti, vy- mknouti. Val. Slavč. 56.

391125   Vysmýčiti Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmýčiti, il, en, ení, vysmýkati, vysmy- kovati, vysmyknouti = vytahati, vyvléci, vy- trhati, vynésti, Herausschleppen, -reissen, -schleifen, -ziehen, -tragen; vymésti, heraus- kehren, ausputzen; prolézti, prohledati, durch- suchen, durchstöbern. — abs. Dnes je tam vysmýčeno (nebe jasné). Hanka. Nebe čisté, jakoby je vysmýčil. Šml. — co: pokoj. Byli sme v lese, vysmykovali sme súší. Slez. Šd. My sme kolí už vysmýkali (z vinohradu vytrhali). Na již. Mor. Šd. To břemeno nelze vysmýčiti (utáhnouti, uvléci, unésti). Slez. Šd. Ten všecko všude vysmýčí (proleze). Us. Kšť. — co od čeho. Kamna od sazí v-ti (putzen). Dch. — co odkud. Peníze z truhly v. Ros. A ja vam chci tu saň z města vy- smýčiti. Sš. P. 40. — koho kam jak. V. někoho ven, do zahrady, za stodolu atd., za vlasy. Tč. — co čím: pokoj smetákem (vymésti). Us. — se. Už se tam vysmýčilo (vyjasnilo). U Solnice. Frd. — se kudy vysmýkati, schlendern. Na Ostrav. Tč. — komu (jak) = vybiti. Mor. Brt. Dítěti po prdeli vysmýkati. Šd. — Cf. Vysmeknouti.

391126   Vysmýkati Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmýkati, vz Vysmýčiti.

391127   Vysmyknutí Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmyknutí, n., vz Vysmýčiti. — V. = vysmeknutí. Bern.

391128   Vysmyknutý Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmyknutý, vz Vysmýčiti. — V. = vysmeknutý.

391129   Vysmykovati Svazek: 4 Strana: 1096
Vysmykovati, vz Vysmýčiti. — V. = smyček zbaviti, von Knoten befreien. — co: niť. Us.

391130   Vysmyrkovati Svazek: 4 Strana: 1097
Vysmyrkovati, ausschmirgeln. Šp.

391131   Vysnabditi Svazek: 4 Strana: 1097
Vysnabditi, il, ěn, ění, vysnabdívati = vyšetřiti, vyskoumati, erforschen. Co těles- ného neb nehodného v člověku, vše v-dí. Trat. 15. stol.

391132   Vysnabditi co Svazek: 9 Strana: 0386
Vysnabditi co. Ďábel všecko v-dí. Rozb. III. 722.

391133   Vysnažení Svazek: 4 Strana: 1097
Vysnažení, n. = vynasnažení. Bern.

391134   Vysnažení Svazek: 10 Strana: 0503
Vysnažení, n. = vyčištění. V. žaludku. Slez. Vyhl. II. 211. Sr. Vysnažiti v IV. 1097.

391135   Vysnažiti Svazek: 4 Strana: 1097
Vysnažiti, il, en, ení, vysnažovati = vy- čistiti, ausreinigen. = co čím. Na Ostrav. Tč. — se = vynasnažiti se, sich bemühen; vyčistiti se, vysrati se, sich ausleeren, seine Nothdurft verrichten. Na Ostrav. Tč.

391136   Vysnažiti Svazek: 4 Strana: 1097
Vysnažiti, vz Vysněžiti.

391137   Vysnažiti co odkud Svazek: 7 Strana: 1083
Vysnažiti co odkud. Toho něvysnaži z obi a = nevyčistí. Laš. Brt. D. 290.

391138   Vysnažiti koho Svazek: 10 Strana: 0503
Vysnažiti koho =polekati. Slez. Vyhl. II. 285. Sr. V. v IV. 1097. Ten had je tak vysnažil, že byli jako bez bachora. Vyhl. Slz. 43.

391139   Vysnažování Svazek: 4 Strana: 1097
Vysnažování, n. = vynasnažování. Bern.

391140   Vysnažovati Svazek: 4 Strana: 1097
Vysnažovati, vz Vysnažiti.

391141   Vysněný Svazek: 4 Strana: 1097
Vysněný; -en, a, o, erdichtet. V-né hrůzy pekla. Čch. Mch. 84.

391142   Vysnésti Svazek: 4 Strana: 1097
Vysnésti, vysnášeti, herauszusammentra- gen. — co kam: na půdu. Na Ostrav. Tč.

391143   Vysnětiti Svazek: 7 Strana: 1083
Vysnětiti, il, ěn, ění = vysekati větve, ausästen. Sl. les.

391144   Vysněžení, n Svazek: 4 Strana: 1097
Vysněžení, n., das Ende des Schneege- stöbers.

391145   Vysněžiti se Svazek: 4 Strana: 1097
Vysněžiti se, il, ění, aufhören zu schneien. Na Slov. vysnažiti. Už se v-lo. Us.

391146   Vysnídati Svazek: 4 Strana: 1097
Vysnídati, zum Frühstück verbrauchen. — co. Už všecko jsme v-li, není už ani kávy ani rohlíků. Us. Šd. — si co, durchs Frühstück sich zuziehen. V. si nemoc. Ros.

391147   Vysnilý Svazek: 10 Strana: 0503
Vysnilý = vymyšlený. V. zvěsť. Zr. Nekl. 11. Je to dávno v. sen (už pominul). Zr. Mad. 68., Fant. pov. 312.

391148   Vysníti Svazek: 4 Strana: 1097
Vysníti, vysnívati, austräumen. Vz Sníti. Tč. Ty pravdy nejsou vysněny. Mus. 1880. 273. — V., den Traum verwirklichen. Co se mi snilo, to sem vysnil. Na Ostrav. Tč.

391149   Vysníti Svazek: 7 Strana: 1398
Vysníti si něco. Pušk 70.

391150   Vysníti Svazek: 10 Strana: 0503
Vysníti sen. Zr. II. Nov. 324.

391151   Vysnitý Svazek: 8 Strana: 0486
Vysnitý = vysnilý. V. blaho. Phľd. 1894. 266.

391152   Vysnívání Svazek: 4 Strana: 1097
Vysnívání, n., das Austräumen, die Aus- träumung. Bern.

391153   Vysnívati Svazek: 4 Strana: 1097
Vysnívati, vz Vysníti.

391154   Vysnoriť Svazek: 10 Strana: 0503
Vysnoriť = vyšťárati? Keď vysnoria chlapci niekte šindle. Slov. Čas. mns. V. 22.

391155   Vysnošati Svazek: 4 Strana: 1097
Vysnošati = vysnášeti, vz Vysnésti.

391156   Vysnouti Svazek: 4 Strana: 1097
Vysnouti, vysnuji, ul, ut, utí; vysnovati = vyplésti, vyviklati, herausfädeln; snová- ním něco udělati, durch aufwinden verlieren. — co: střeva, Koll., všecku přízi. Us. — co kam: všecku bavlnu na jednu osnovu. Us. Tč. — se odkud. Co se z toho vysnulo ? Us. Tč.

391157   Vysnouti Svazek: 8 Strana: 0486
Vysnouti. Ďuro mu vysnoval (vytrhal) chlpy vlasov. Phľd. 1893. ü49.

391158   Vysnožiti se Svazek: 4 Strana: 1097
Vysnožiti se = vysnažiti se.

391159   Vysnúvať sa n Svazek: 7 Strana: 1083
Vysnúvať sa na kopec = vylézati. Val. Brt. D. 290 Potem sa z něho vysnulo (vy- valilo). Val. Vck.

391160   Výsoba Svazek: 4 Strana: 1097
Výsoba, y, f., das Nicht-Ich. Úsoba, das Ich. Dch., Mus. XI. 192. (Purkyně).

391161   Vysobášiť koho Svazek: 7 Strana: 1083
Vysobášiť koho = vyhnati. Slov. Prečo nevezmeš naň metlu, nevysobášiš ho von. Phľd. X. 226

391162   Vysobniti Svazek: 4 Strana: 1097
Vysobniti, il, ěn, ění. Špuléřem vysobni hladce. Ms. alch. 78.

391163   Výsobnosť Svazek: 4 Strana: 1097
Výsobnosť, i, f., die Objektivität. Věda toho stupně v-sti dosáhla. Jičínský.

391164   Výsobný Svazek: 4 Strana: 1097
Výsobný = vnější. Tím se obnáší ale jenom ta vnější či v-bná stránka života Lo- gova; Aby (čistota ta) nezůstala v-nou to- liko, nébrž... Sš. J. 12., 215. — V. = předmětný, objektivní, objektiv. Mus. XI. 193. Cf. Výsoba.

391165   Vysoce Svazek: 4 Strana: 1097
Vysoce, komp. výšeji, výše, výš. — V. = ne nízce, hoch, sehr. V. si vážiti, v-ce učený, důstojný, moudrý, osvícený; roz- umem, moudrostí v. obdařený; v. vychva- lovati, o sobě smýšleti, v-ce potřebný, V. Jedle v. vzrostlá. Kom. V. vážený; v. si počínati, D., v. urozený. Aqu. V. nadaný, Dch., zajímavý spis. Us. Pán v. laskavý; V. jest si přáti; Poněvadž tyto punkty v. zapověděny jsou; Bylo by v. žádoucno a potřebí, aby..; V. důležitý. Mus. 1880. 85., 86., 231., 453., 455. (Pdl. ). V. ho na cti zhaněl. Vš. Jir. 49. I Uhři téhož v. žádali sú. V. jsem ho napomínal. Arch. I. 277., IV. 402. (Šd. ). Bůh sobě vyvolených svých v. váží. BR. II. 783. — Výšeji, výše, výš = více, mehr, höher. Nad to výše, nejvýš pro- siti. V. Rok i výš. Faukn. Všech nás bylo něco výše přes 200 osob. Har. Na nejvýš uražený. Us. Jg.

391166   Vysocení Svazek: 4 Strana: 1097
Vysocení, n., vz Vysotiti.

391167   Vysocený Svazek: 4 Strana: 1097
Vysocený, vz Vysotiti.

391168   Vysocký Svazek: 4 Strana: 1097
Vysocký, ého, m., osob. jm. V. Václ. Vz Blk. Kfsk. 1262.

391169   Vysocovati Svazek: 4 Strana: 1097
Vysocovati, vz Vysácati, Vysotiti.

391170   Vysočanský Svazek: 4 Strana: 1097
Vysočanský, riesig hoch. V. věž, strom. Na Ostrav. Tč. — V. = z Vysočan.

391171   Vysočany Svazek: 4 Strana: 1097
Vysočany, dle Dolany, Weschekun, ves u Hajdy; Wischezahn, ves u Plané; Wiso- čan, ves u Žatče; Wisokein, ves u Znojma; Wisotschan, ves u Prahy. PL. Vz Tk. I. 46., 247., II. 553., III. 663., V. 124., 186., Blk. Kfsk. 1456, S. N.

391172   Vysočec Svazek: 4 Strana: 1097
Vysočec, čce, m. = osoba n. věc vysoce postavená, altissimus, excelsus. Ž. wit. 17., 14., 81. 6., Lex. 1470.

391173   Výsoček Svazek: 7 Strana: 1083
Výsoček, čku, m. V. mědný, Kienstock, v hutn. Hř.

391174   Vysočenstvo Svazek: 7 Strana: 1083
Vysočenstvo, a, n., Hoheit. Slov. Ssk.

391175   Vysočestvo Svazek: 4 Strana: 1097
Vysočestvo, a, n. Najprv prišlo Jeho V. veliký kňaz Konstantin Nikolajevič. Phld. III. 3. 145. Cf. Vysočec.

391176   Vysočina Svazek: 4 Strana: 1097
Vysočina, y, f. V. = krajina více než 600' n. 190 metrů nad hladinou mořskou le- žící, planina n. vysoká rovina, das Hoch- land, die Hochebene; 2) pahorkatá planina n. vysoká pahorkatina, hügeliges Plateau (S. a Z. ); 3) hornatina (má-li na povrchu hory). Největší vysočina: mongolská, jiho- africká. V Rakousku: illyrská, alpská, česko- německá, karpatská. Tl. V. českomoravská. Ddk. IV. 126., Krč. G. 275. V. zvolenoge- merská či Uherské rudohoří. Krč. 254, 347. Vysočiny v Europě: alpská, hornatina fran- couzská, hornatina českoněmecká, Karpaty, Ural, skandinavská, pyraenejská, španělská, apenninská, balkánská, islandská, britská, irská. V Africe: berbeská, tripolská, Barka, arabská, habešská, jižní Afrika, Madagaskar. V Americe: kordilerská, eligenská (Alleg- hany), venecuelská, gvianská, brasilská. V Asii: Malá Asie, Arabie, Indie, syrská, armenská, iranská, mongolská. V Australii: pevnina australská jest jen na východní straně vysočinou. Tl. Vz Země, Stč. Zmp. 793., Krč. G. 256., 255. Postavil se na v-ně, kteráž s té strany vystupuje k nynějšímu Novému městu. Ddk. IV. 29.

391177   Vysočina Svazek: 7 Strana: 1083
Vysočina. Cf. Krč. G. 97. Čes. mor. v. Vz Krč. G. 275. Vápenná v. pražskoberoun- ská. Vz Kv. 1884. 636. (Krč.).

391178   Vysočiňák Svazek: 7 Strana: 1083
Vysočiňák, a, m. = obyvatel vysočiny. Msr.

391179   Vysočinka Svazek: 4 Strana: 1097
Vysočinka, y, f. = malá vysočina, eine Anhöhe. Šml.

391180   Vysočiti Svazek: 4 Strana: 1097
Vysočiti, il, en, ení = sočením k něčemu přijíti, durch Anschwärzung erlangen. — si co. Ros. — koho odkud = soče vypuditi, durch Verleumdung vertreiben. St. skl. I. 36. Vy (vás) odtadto vysočie; Vy jste mé syny odtud vysočili. Hr. rk. 55., 71.

391181   Vysočizný Svazek: 4 Strana: 1097
Vysočizný = velice vysoký. Na Zlínsku. Brt.

391182   Vysočstvo Svazek: 10 Strana: 0503
Vysočstvo, a, n. Nepoznali jako u výští na v-vě, in exitu super summum. Ž. kap. č. 73. 5.

391183   Vysodka Svazek: 8 Strana: 0486
Vysodka, y, f. = besídka (kde se vyse- dává). Laš. Brt. D. II 417.

391184   Vysok Svazek: 10 Strana: 0503
Vysok, a, o, vz Vysoký.

391185   Vysoká Svazek: 4 Strana: 1097
Vysoká, vz Vysoký. — V. é, f. (dle Nová), město v Čechach, správně: Vysoký (i. e, vrch), Hochstadt. Vz Brs. 2. vyd. 263. — V., Hochdorf, ves v Jihlavsku; Wisoka, vsi u Sedlčan, u Král. Hradce, u Vys. Mýta, u Kolína, u Kutné Hory, u Holice, u Měl- níka, u Milína, u Jevíčka, u Valaš. Meziříčí, u Hustopeče (Weisskirchen), samota u Prahy; něm. Wisset, ves u Kralup v Chebsku. PL. V., Waissak, ves u Jindřichova ve Slez. Tč., Škd. V. hlídka, Hohe Warte, samota u Brna. 280 Tč. V., hospodu u Tošonovic ve Slez. Tč.
Cf. Tk. IV. 745., Blk. Kfsk. 1456., S. N. — V., hora u Přeštic, u Písku a j. Pm.

391186   Vysoká Svazek: 7 Strana: 1083
Vysoká = hora pramenisek obou Bečev. Km.

391187   Vysokácký Svazek: 8 Strana: 0486
Vysokácký = velmi vysoký. V. hora. Vck. Poh 30.

391188   Vysokačky Svazek: 10 Strana: 0503
Vysokačky (vysoukačky) = boty vysou- kané, shrnovačky. Milevsko. List. fil. 1902. 254.

391189   Vysokámysl Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokámysl, Vysokéhomysla, m., os. jm. Wtr. Obr. I. 89.

391190   Vysokán Svazek: 4 Strana: 1098
Vysokán, a, m., der Bergkoloss. Rk.

391191   Vysokán Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokán. V-ni = Krkonoše. Vc. Lab. 1.

391192   Vysokánský Svazek: 4 Strana: 1098
Vysokánský, sehr hoch. Us.

391193   Vysokatý Svazek: 4 Strana: 1098
Vysokatý, sehr gross. Rk.

391194   Vysokavý Svazek: 10 Strana: 0678
Vysokavý = ne hrubě vysoký. Brt. Sl.

391195   Vysoké Svazek: 4 Strana: 1098
Vysoké, ého, n., Wisoka, ves u Holice; Wisoky, ves n Žďár. — V. dolní, Nieder- Wessig a Vysoké horní, Ober-Wessig, vsi u Úště; Vysoké kolo, Wisokoler Mühle, u Turnova,: Vysoké Mýto, Hohenmauth, mě. ve vých. Čech.; V. Pole, Wisokopole, ves u Klobouk na Mor. PL. V. Pece, Sophien- hütte, též Žofínská huť, u Mor. Ostravy; V. Studnice, Hoch-Studnitz, ves u Jihlavy. Tč. V. Žibřidovice, Hohen-Seibersdorf, ves u Šumberka. V. Hora, vz Tk. I. 126., Blk. Kfsk. 1456., S. N.

391196   1. Vysoko Svazek: 4 Strana: 1098
1. Vysoko, vz Vysoký. — V., adv., kom- par. výšeji, výše, výš (v obec mluvě: vejš). V. = ne nízko, hoch. V. lézti. Us. V. hle- děti (o mnoho státi); nevysoko o sobě smý- šleti; kterémuž v. na mysli (chlubný). V. V. se pouštěti. D. Příliš v. se vydati. Har. V. chtíti, D., se zdvíhati. Jg. Drva v. rostlá. Rkk. V. státi, seděti. Us. Nebesa v-ko jsou nad zemí. Br. To jest mi tuze v. Us. Jak v. to stojí. šp. m.: Co to stojí? Zpíná se v. Č. Ta mlynářská chasa v. se nese. Sš. P. 394. a., Er. P. 394. a. Ti zdejší mládenci s vysoka jedou. Ib. 197. V. si vede (ne: dává to vysoko). Brs. 264. Tvá matička v. se vynáší, v. si vede; Ti zdejší mládenci s vysoka jdou, chudobných děvčátek si ne- všimnou. Er. P. 159., 197. Vysoko hledali (když pes stopy hledaje nos vzhůru nese) Šp. Něco v. ceniti, bráti; V. hlavu ponášeti, hoch tragen; Jde mu to v. do hlavy, es geht ihm über die Hutschnur. Dch. Člověk nad ostatní tvorstvo v. vynikl. Vlč. Na mě- síček hleděti, vysoko-li je ešče. Čes. mor. ps. 82. A sám pán Bůh je v. a můj tatiček hlyboko; Na náspěčkách seděla, do měsíčka hleděla, vysoko-li je ješče. Sš. P. 493., 627. On se vohlídá, jak je v. slunce. Brt. P. 102. V. vypuklá řezba. Šp. Neleží mu nic v. = krade. Bdl. Ščít i s helmem letěl nad kuoň v. Výb. II. 45. Vnitř jest ten, jenž slyší, ne kromě tebe jest: nechoď daleko, ne vysoko sě tiehni, aby ho dosáhl. Hus I. 304. Ten, jenž v. bydlí, námi nepohrdá. BR. II. 14. b. Kdo v. leze, snadno se sveze. Vz Výška. Lb. Kdo v. létá, nízko padá; Mraky jsou v., není čáky na déšť. Tč. V-ko Bůh sedí a je otcem na věky a všudy. Brodz. Do pekla hluboko, do nebe v. a nebeského soudu ku poslednímu dni dlouho Čekati (k velkým ne- snadný přístup). Ctib. Hád. Pán Bůh v-ko, král daleko, pravdy nikdež, jediné zavina hlavu smrti dočekati. D. Kdo v-ko začne, musí míti dobrý hlas, aneb přestati brzo; Kdo v. lazí, ten se často urazí; Pod nízkýrn stropem v. neskákej. Č. — S vysoka, z vy- soka = s vysokého místa, von der Höhe, von oben, hochherab, leise, stolz. Z v-ka si vykračovati; z v. a pyšně mluviti. V. Z v. spadnouti. Har. Z v. na lidi hleděti. Kom. Jde to u něho s vysoka; Při té slavnosti půjde to s v-ka. Dch. Kráčí s vysoka. Vz Opilý. Kdo v. leze, s vysoka spadne. Lb. Začal s v-ka a hluboko padl. Z vysoka si rúbeš a nízko ti padá. Mt. S. I. 112. S v. podholený (pyšný). Č. — Na vysoce = vy- soko, hoch, auf einer Anhöhe. Aby bylo na v. hnízdo jeho. Ben. V. — Výšeji, výše, výš = u větší výsosti, höher, oben, oberhalb; do větší výsosti, höher hinauf. I korúhvú výš nad hlavú točí. Rkk. Výše dotčený, Zříz., jmenovaný, výš zůstávati; dotekl jsem výše. Har. Výše oznámený. D. A má za to užívání výš psaný Jiřík platu Ročního dá- vati 6 zl. 1587. Tč. Svět výš tvého života necením. Us. Příčiny výš připomínané. Ler. Nad těmi pak Valachy exekucí byla, tak že jich výše 200 pověšeno. Kron. hrad. Tč. Pakliby kto byl popaden, že by výš za zlatý bral. Arch. V. 423. Výš na horu lze nebylo (jíti, lézti). Har. Zdi yýše vyhnati. Plác. Co nejvýše zpívati, křičeti. V. Tím tížeji padá, čím kdo výš leze, bez Boha co dobře činiti nelze. D., Č. Výše lbu (gt. srov- návací) uši nerostou. Brt. S. 3. v. 50. Věno jedno třetinu výš a druhé polovicí toliko. Vz Třetina. Vš. Volík jenom to zpraviti chtěl jinými dědinami svými třetinú výš vedlé řádu a práva. Dsky I. 134. Póvod s komorníkem a s purkrabiným poslem má toliko vzieti, jakžby úrok na právo stané stačil a třetinu výš pro náklad. Arch. II. 500. A výše nic nepomním. Arch. I. 167. Již sú výše byli poznali božství Kristovo nežli prve. Hus II. 195. Žádných piv na škodu a ujmu toho města už výš psaného času vařiti nedal. List z r. 1545. Což jest škod mimo to výše; Že jí drží výše nežli ve dskách zemských záleží; To zboží dráže anebo výše komu prodati. Půh. I. 264., II. 78., 84. Postavil dvě jedličky vysoké výše domov (gt. srovnávací, označuje to, nad co něco jest. Vz Mlk. S. 515. ). Tam travička raste povýše kolena. Na Slov. Ht. Sněha je výše kolen. Na Ostrav. Tč. Co je výše síly, nechaj, synu milý; Který sluha svoje pysky výše nosa nosí, tomu nesmí pán rozkázat, ale prosiť mosí. Na Mor. Tč. Najmenšé stvo- ření jest výše vtipu tvého; Neosoží výše seba chodiť; Co výše nás, to ništ do nás; Nejez ani nepi výše potreby; Čokolvek je výše teba, ništ nemaj do teho; Čo je výše tvojej síly, to něchaj, človeče milý. Na Slov. A kdo to za mnou povie, nech výše pása zkamenie. Dbš. Slov. pov. I. 198. Tam je dzievek výše pět sto. Sl. ps. 24. Což jest mimo to výše škod, za to má jemu právo činiti; Což by bylo více těch škod, ty škody má ukázati. Půh. I. 263., 390. Leč by kdo nad to výše jaké výhody měl. Václ. XVIII. Což jest nad to výše, z toho jí má odpo- vídati; Pakli bude co výše nad to, má Ja- novi práva býti. Půh I. 388., II. 382. (Tč. ). Tak jest člověčí rozum v své žádosti spó- sobený, že se dalež dalež, výšež výšež ptá i tieže. BO. Hlúbe hlúbež, výše výšež. Št. Tam travička rostě, po-výše kolena. Sl. ps. Šf. I. 41. Výše chce zadkem, nežli může hlavou dosáhnouti. Jg. Výšeji létati, nežli křídla vynésti mohou. V.. Výše popínati, o několik dírek popíti. Jg. Čím výše vlezú, tiem tieže padnú. Hus II. 50. Čím kdo výše stojí, víc se k pádu strojí. Prov. Šd. čím výše vystoupíš, tím širší rozhled; Čím výše, tím horší pád; Čím se kdo výše vyzdvihuje, tím péčemi těžšími se obkličuje. Č.

391197   2. Vysoko Svazek: 4 Strana: 1099
2. Vysoko, a, n., die Höhe. Jenž nad vysokem postavil mě, super excelsa. Ž. wit. 17. 34. Tvrz na vysoce udělaná. BO. Nie- som hvezdár, predsa blúdim rád v tom hviezdnom vysoku. Phld. III. 3. 209.

391198   1. Vysoko Svazek: 7 Strana: 1083
1. Vysoko, Člověk v. zamyslil nechtě v božiem býti poslušenství. Št. Kn. š 20.

391199   2. Vysoko Svazek: 7 Strana: 1083
2. Vysoko. Budu-li jen zdráv, Pane na v-ce. Hdk. Zdv. Mnozí s v-ka padají, ješto v nižšiem stavu tvrdo stojiechu. Št. Ř. 191. a.

391200   2. Vysoko Svazek: 8 Strana: 0486
2. Vysoko, subst. I náš prapor zavlá v jas- ném v-ku. Čch. Otr. 71 O jmenném skloň. cf. List. fil. 1895. 291.

391201   Vysoko Svazek: 10 Strana: 0503
Vysoko. Kdož stojí v., jsou otřásáni mnohou vichřicí. Slád. Rich. 40.

391202   Vysokoboký Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokoboký, hochseitig, hochbordig. V. loď. Us.

391203   Vysokobranný Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokobranný, hochthorig. Lpř.

391204   Vysokobřehý Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokobřehý, hochuferig. V. řeka. Lpř.

391205   Vysokocenný Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokocenný, hochwerthig. Dch., Šm.

391206   Vysokocírkevník Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokocírkevník, a, m., der Hochkir- chenmann. Šm.

391207   Vysokocit Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokocit, u, na., das Hochgefühl. Šm.

391208   Vysokocit Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokocit. Koll. III. 46.

391209   Vysokoctihodný Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokoctihodný, venerabilis (titul vyš- ších kněží). Šm.

391210   Vysokočelý Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokočelý, hochstirnig. Mus. 9. 194.

391211   Vysokodomný Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokodomný, hochhäuserig. V. ulice. Pl. II. 332.

391212   Vysokohlasý Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokohlasý, hochstimmig. Jg.

391213   Vysokohlavec Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokohlavec, vce, m., hypsocephalus.

391214   Vysokohlaví Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokohlaví, n., hypsocephalia.

391215   Vysokohlavý Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokohlavý, hochköpfig. Jg.

391216   Vysokohledný Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokohledný, hoch emporschauend, er- haben.

391217   Vysokohluboký Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokohluboký skok, der Hochtief- sprung.

391218   Vysokohlučný Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokohlučný, hochtosend. Lpř.

391219   Vysokohodný Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokohodný, herrlich, majestätisch. Slov. Bern.

391220   Vysokohorečkový Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokohorečkový, hochfebril.

391221   Vysokohoří Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokohoří, n., Hochgebirge. Pdl. Exc.

391222   Vysokohromný Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokohromný, hochdonnernd. V. Zeus. Kuzmány.

391223   Vysokohřmící Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokohřmící, hochdonnernd. Lpř.

391224   Vysokohřmitel Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokohřmitel, e, m. V. Zeus. Plk., Hvl.

391225   Vysokohřmotný Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokohřmotný, hochtosend. Lpř.

391226   Vysokochodící Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokochodící, hochsteigend. V. slunce. Koll. St. 822.

391227   Vysokochudný Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokochudný, hochtrabend. Šm.

391228   Vysokochvojný Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokochvojný, hochästig. V. dub. Msn. Hes.

391229   Vysokoklemitý Svazek: 9 Strana: 0386
Vysokoklemitý oblouk. Ld. 58.

391230   Vysokokmenný Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokokmenný, hochstämmig. Šm, Dch. V. strom. Us. Pdl., Škd. exc.

391231   Vysokokostelský Svazek: 8 Strana: 0486
Vysokokostelský. V. škola (šk. u sv. Jakuba v Kutné Hoře). Kutu. šk. 141. a j.

391232   Vysokokrký Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokokrký, hochhalsig.

391233   Vysokokrytý Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokokrytý, hochgedeckt. Lpř.

391234   Vysokolebý Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokolebý, hypsocephalus.

391235   Vysokoletavý Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokoletavý, hochfliegend. Koll. St. 549.

391236   Vysokoletný Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokoletný, hochfliegend. V. záměry. Mus. 1880. 473., Dch.

391237   Vysokoletý Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokoletý, hochfliegend. Lpř.

391238   Vysokolietavý Svazek: 8 Strana: 0486
Vysokolietavý. V. úmysl. Phľd. 1891. 649.

391239   Vysokolistý Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokolistý, hochbelaubt. Lpř.

391240   Vysokoměr Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokoměr, u, m., der Hypsometer. Dch.

391241   Vysokomluvnosť Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokomluvnosť, i, f., die Grosspreche- rei, Hochredigkeit.

391242   Vysokomluvný Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokomluvný, grossprecherisch, hoch- redig, hochtrabend.

391243   Vysokomocnosť Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokomocnosť, i, f., die hohe Gewalt, Macht. V. zemská, die Landeshoheit. Jg., Šm.

391244   Vysokomocný Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokomocný, hochmögend. D.

391245   Vysokomyslivec Svazek: 10 Strana: 0503
Vysokomyslivec, vce, m. Zvon V. 232.

391246   Vysokomyslně Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokomyslně, hochmüthig; grossmü- thig. V.

391247   Vysokomyslnosť Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokomyslnosť, i, f. = velikosť mysli, die Grossmuth. Vus. V. Boleslavova. Ddk. II. 66. Jestliže to z v-sti činím. BR. II. 355. b. — V. = pýcha, zpupnosť, der Stolz, Hochmuth. V. Aby pro pýchu a v., které se Bůh protiví, nezbavovali se milosti boží. Žer. 315.

391248   Vysokomyslnost Svazek: 9 Strana: 0386
Vysokomyslnost', i, f. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 36. nn, IV. odst. 21.

391249   Vysokomyslný Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokomyslný =vysoké mysli, zpupný, hrdý, hochmüthig, stolz, übermüthig, auf- geblasen. Mus. 1880. 487. V. žena. V. — V. = spanilé mysli, šlechetný, edel, gross- müthig. Us.

391250   Vysokoněmecký Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokoněmecký, hochdeutsch.

391251   Vysokonohatý Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokonohatý = vysokonohý. Vysokonohý, hochbeinig.

391252   Vysokonosý Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokonosý, hochnasig. V-sí a pyšní lidé. Reš.

391253   Vysokoosnový Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokoosnový, hochkettig (beim Tep- pichweber). Šm.

391254   Vysokopalubý. V Svazek: 10 Strana: 0503
Vysokopalubý. V. loď. Nár, list. 1904. 42. 5.

391255   Vysokopanský Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokopanský, hochherrlich. V. postava. Mtc. l. 63. 7.

391256   Vysokopansky Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokopansky, hochherrlich. V. něco ignorovati. Us.

391257   Vysokoparohý Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokoparohý, hochgehörnt. Lpř.

391258   Vysokopecný Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokopecný, Hochofen-. V. plyny. Nz. V. pochod, der Hochofenprocess. Nz.

391259   Vysokopolarisační Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokopolarisační, hochpolarisirend. V. surový cukr. Šp. Vysokopole, vz Vysoké.

391260   Vysokopoložený Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokopoložený; -en, a, o, hochgelegen. V. chrám. Ddk.

391261   Vysokopýšek Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokopýšek, ška, m., der Hochstappler. Rk.

391262   Vysokorodý Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokorodý, hochgeboren. Č., Mus. I. d. 147.

391263   Vysokorostlinný Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokorostlinný, hochpflanzlich. Sl. les.

391264   Vysokorostlý Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokorostlý, hochgewachsen, gross-, schlankgewachsen. V. jedle, chasník, člověk. Us. Drv a v. v hustotě pod skalú. Anth. Jir. I. 17., Rkk.

391265   Vysokorozený Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokorozený, hochgeboren. Lpř.

391266   Vysokosklepý Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokosklepý, hochgewölbt. Ráj II. 165. Vysokosť, i, f., die Höhe. V., Tkadl. V. těla. Jel. Neb bude nám pokoj v nebi a sláva Bohu na vysokosti; Dobrota dřeva má znána býti po ovoci, ale ne po listí, ani po kuoře, ani po v-sti; Ta zvieřata (kozy) jsú čista a ku oběti hodna a na vysokosti pastvy sobě hledají. Hus II. 132., 294., III. 43. (Tč. ). — V. duše = vznešenosť, die Er- habenheit. D. V. mysli. Jel. By Buoh ze své milosti podlé své veliké v-sti při našem skončení ráčil býti. Výb. II. 36. V. sa po- nižuje a nízkosť sa povyšuje. Na Slov. Tč.

391267   Vysokostolný Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokostolný pán = Bůh, altithronus dominus. Hmn. 1418.

391268   Vysokostrmý Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokostrmý, hochragend. V. mohyla. Lpř.

391269   Vysokostrojný Svazek: 10 Strana: 0503
Vysokostrojný dům. Msn. Od. 101.

391270   Vysokostupňový Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokostupňový, hochgradig. Šp.

391271   Vysokošírý Svazek: 9 Strana: 0386
Vysokošírý. Ld. 181.

391272   Vysokoškolské Svazek: 9 Strana: 0386
Vysokoškolské vzdělání. Nár. list. 1897. č. 264.

391273   Vysokoškolský Svazek: 10 Strana: 0503
Vysokoškolský. V. studentstvo. Nár. list. 1904. 128. 13.

391274   Vysokošlechtický Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokošlechtický, hochherrschaftlich. V. rodiny. Koll. III. 92.

391275   Vysokoštítý Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokoštítý, hochgiebelig. V. dům.

391276   Vysokotáhlý Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokotáhlý, hochaufgeschossen. V. mla- dík. Zlatohv. I. 5.

391277   Vysokotemný Svazek: 9 Strana: 0386
Vysokotemný oblak. Ld. 62.

391278   Vysokotlak Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokotlak, u, m., Hochdruck, m., die Hochpressung. V. kůže na deskách knihy. Dch.

391279   Vysokotlaký Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokotlaký, Hochdruck-. V. pumpa, pára. Zpr. arch. XII. 14., 15., Hrm. 93.

391280   Vysokotrávný Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokotrávný, hochbegraset, grasreich. Lpř.

391281   Vysokotravý Svazek: 10 Strana: 0503
Vysokotravý. V. půda, mýtina. Hol. Met. II. 528., 290. Vz Vysokotrávný v VII. 1083.

391282   Vysokoučenosť Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokoučenosť, i, f., Hochgelehrtheit, f. Bern.

391283   Vysokoučený Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokoučený; -en, a, o, hochgelehrt. Bern.

391284   Vysokourozenosť Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokourozenosť, i, f., hochgeborener Stand. Vysokourozený, hochgeboren.
Vysokov, a, m., Wisokow, ves u Ná-
choda. PL. Vz Blk. Kfsk. 530., S. N., Arch.
V. 564.
Vysokovrchý, hochwipfelig. Jg.

391285   Vysokovládný Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokovládný, hochwaltend. Lpř.

391286   Vysokovlasý Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokovlasý, hochbehaart. Lpř.

391287   Vysokovyjný Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokovyjný = hrdošíjný, stolznackig.

391288   Vysokovypouklý Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokovypouklý, relief. Dk.

391289   Vysokovzletavý Svazek: 10 Strana: 0503
Vysokovzletavý orel. Msn. II. 406.

391290   Vysokozrnný Svazek: 7 Strana: 1083
Vysokozrnný. V. zlato, stříbro, hoch- haltiges Gold, Silber. Skř.

391291   Vysokozvučný Svazek: 10 Strana: 0503
Vysokozvučný titul. Nár. list. 1904. 100. 17.

391292   Vysokožezlý Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokožezlý, óiplCvyoc (vysokovládný). Vký.

391293   Vysokúcný Svazek: 4 Strana: 1099
Vysokúcný = velmi vysoký, hoch. Na mor. Valaš. Brt., Vck.

391294   1. Vysoký Svazek: 4 Strana: 1099
1. Vysoký; vysok, a, o; kompar. vyšší, sup. nejvyšší. Vz -eký. U lidu slyšeti jen vyší, vz šš. Kts. V., altus, Ž. wit. 7. 18., excelsus, ib. 77. 35., summus, ib. 18. 7. — V. = nad povrch více méně vynesený, hoch.
V. nebe, let. Us. I díval se pán Bůh z v-ho
neba na včetko. Dbš. Sl. pov. V. 90. Kristus
na kříži v-kém, oni na hynstě velikém. Hus
I. 175. Má v. žlab. Hš. V. hledání, das Wind-
suchen (má-li pes nos ve výšce hledaje zvěři).
Šp. Věže s makovicemi vysokými. Kom. — V. = neobyčejně nad povrchnosť vynikající, hoch, erhoben. V. voda, Us., moře. V. Vez na v-ké moře. Hus II. 280. Na v. moře vzplúti. BO. V. boty. Kde jest země vyššie nade vše nebe? Pass. 30. V. vlny, čelo. Us. — V. = vzhůru daleko strmící, hoch. V. hora. Rkk. V. strom, Us., stavení. Kom., člověk, hrob, D., stůl, Us., pec, Techn., Vys. 280* V. jako jedle, Pk., jako topol, Sd., jako věž,
jako hora. Šd. Brázda hluboká, sláma vy-
soká. Prov. Šd. Za naším huménkem lúka
široká, tráva vysoká až po kolena. Sš. P.
405. Otec v-ký, matka široká, syn otrhaný
a dcera hluchá (Bůh, země, vítr, noc). Mt.
S. II. 137. Čím schod vyšší, tím pád nižší.
Jg. Vz Chlap, Míra. — V. = více vzhůru
strmící nad jiné věci téhož druhu, hoch. V.
slez, althea. Dch. V. špalíčky u střevíců,
v. klobouk, Us., tráva. Rkk. Seděti ve vy-
sokém sedle, hoch zu Ross sitzen. Dch.
Dáti do vysokých = utéci. Mor. Vck. Já
za horou, za v-kou, ty za vodou za hlubo-
kou. Sl. ps. Šf. II. 271. — kam. Věž do
nebe v. Dal. — jak: po kolena. Us. Na
tři lokte v. Ros. — čím. Cedrové dřevo
vysoké výsostí. BO. — čeho. Tam jest
hrob úzký a čtyř noh vysoký. Har. Bylo
blízko dveří množství křížků sotva lokte
v-kých. Har. II. 57. — V novější době klade
se na otázku jak vysoký akkusativ, ale
i starší jej kladli. Výstupek v. čtyry lokty.
Har. Tři sáhy v. T. Zeď v. tři sáhy. Us.
Vz Akkusativ. Brt. S. 3. vyd. 50. 3. b. — V. = nad jiné vynikající, andere übertref- fend. — a) V. ton, hlas. V-kým hlasem kři- četi. V. — b) V. barva (silná). Rostl. — c) V. stáří (o čase), lépe: stará léta. Dočkal se starých let. Brt. S. 3. vyd. 29. Také: veliký věk, neobyčejný věk. Pk. — d) V. cena, teplota, Stč. Zmp. 549., horečka, lépe: prudká, silná. Brt. — e) V. = důležitější, znamenitější, von grösserer Wichtigkeit, erha- ben, hoch, hehr, wichtig. V. učení (kollej), umění, rozum, duch, povolání, o sobě smý- šlení, V., škola, Vus., v. školy pražské, D., mysl, Jel., sloh, Jg., zvěř (vz Veliký). D. V. hrdosť. V. postavení. Mus. 1880. 475. Bere to tuze ve v-kém smyslu, predigt im hochtrabenden Stile. U Olom. Sd. Byl mysli vysoké. Výb. II. 39. V. dokonalosť. Anth. Jir. I. 3. v. IX. V. politika, Ddk. II. 184., pří- saha. — v čem. Jablka údolní jsú svatí, v-cí v ctnostech. Hus III. 78. — V. vyznačuje před- nosť urození, stavu atd., vzácný, vznešený, hoch, vornehm, edel, erhaben. Nejvyšší vrch- nosť, moc, správa, důstojenství, stav, správce a služebník církve; nejvyšší právo míti. V. V. místo, Kom., osoba, Jg., šlechta, uro- zenstvo. Us. Nejvyšší purkrabí pražský. D. Vyšší lidé. Kom. Naposledy v posměch za- vadí, kdož se s vyšším nesnadí. V. Nej- vyšší kněz, kněžství, D., polní vůdce, V., velitelství, vojenská rada, kanclíř, Us., mar- šálek, admiral. D. Vyšší důstojník. Us V. sněm, úřad, lépe: slavný. Šb. Vysoké mini- sterstvo. Šb. Vy jste vysocí před lidmi, ale ohavní před Bohem; Což lidem vysoké jest, ohavné jest před Bohem. Hus I. 243., 253. (II. 238., 364. — Tč. ). Mezi světa správci a lidmi ve světě v-kými a důstojnými ovšem žádného nebývá přátelství. Jel. Enc. m. 21. — Vyšším býti = vítězem, die Oberhand haben. V. — V. znamená sílu, hoch, gross, stark. Nejvyšší česť činiti; s nejvyšší snaž- ností a starostí a péčí, bedlivostí. V. — Na nejvyšší, při nejvyšším = co nejvíce, im höchsten Grade, höchst, aufs höchste, am meisten. Na nejvyšší ctíti, oslavovati, něco haněti, se rozhněvati. V. — Vyšší = hořejší, Ober-. V. země. D. — Vz Vyšší.

391295   2. Vysoký Svazek: 4 Strana: 1100
2. Vysoký, ého, m., osob. jm. V. Arnošt, spisov., †1872. Vz KP. IV. 129., Tf. H. 1. 173., Šb. H. 1. 307., S. N.

391296   3. Vysoký Svazek: 4 Strana: 1100
3. Vysoký dvůr, Wisoka, ves u Vim- berka; V. Les, Hochwald, ves u Litomyšle; V. Potok, Hohenfluss, ves u Rudy. PL. Cf. Blk. Kfsk. 356., S. N. V-ký, vrch naVsacku. Vck.

391297   1. Vysoký Svazek: 7 Strana: 1083
1. Vysoký. Cf. Mkl. Etym. 398. a. V., excelsus. Ž. kl. 46. 3., 101. 20. V. = nad jiné vynikající. Dal jemu Buoh v-kym roz- umem věcem vysokým učiti lid; Když sú vysokým rozumem srozuměli, že . . . Št. Kn. š. 71., 119. Kdo po vysokých věcech touží, po neštěstí touží. Lpř. — V. = přísný. Od krále přikázánie mám pod v-kými zá- vazky. Let. 111. — V., hochtrabend, an- massend. Od svých v-kých psaní nenechá Arch VIII. 155. — V. sukno = tmavomodré. Val. Brt. D. 290. 2. Vysoký Arnošť. Cf. Tf. Mtc. 300, Rk. Sl. — V. Ignac, dr. a gymn. prof. a do- cent při univers. v Praze, nar. 1860.

391298   3. Vysoký Svazek: 7 Strana: 1084
3. Vysoký, vrch u Broum Jsfk. — V. Jak zkoumají ve V-kém, co bude z dítěte? Jak tam mohli zbohatnouti? Vz Sbtk. Krat. h. 133. Proč nemohou míti ve V-kém nad Jizerou pivovar a proč převzdívají Vyso- ckým nemráti a bamboráci. Vz ib. 285. — V. Myto. Proč říkají Vysokomýtským ku- jebáci? Vz ib. 134. — V. Kámen, Hohen- sfein, vrch nad vsí Celnou na hranici čes.- mor. Krč.— V. Kupa = hora u Skuhrova, Rathsdorf. Krč. — V-ká Hole, vrch v pra- dědských horách na Mor. u Sobotína, Km.

391299   Vysoký Svazek: 8 Strana: 0486
Vysoký. Věci v-ké padají do hlubokosti a nízké, malé věci až do nebes se vyzdvihují. Alx. Nách. kap. VII. Dal do vysokých = utekl. Čejč. Hledík.

391300   Vysoký Svazek: 9 Strana: 0386
Vysoký. V. les, správně: kmenovinný. Ott XV. 909. — V. Dal do vysokých = utekl. Císař. Mtc. 1900. 138. - V. výmluva. 1510. Arch. XVIII. 518. - V. Hyn. dr. a Arnošt, Zdeněk a Kar. dr. Sr. Jub. XXXV.

391301   Vysoký Kořen Svazek: 10 Strana: 0503
Vysoký Kořen, hora v Orlických horách. Jrsk. XXII. 172. — V. les (hora) = hra s kaménky. Vz Čes. 1. XIII. 69. — V. jak. Vysoký jak sosna, topol. Vlasť L 238.

391302   Výsol Svazek: 4 Strana: 1100
Výsol, u, m. = vysolení. Na Slov. Bern. Doma tie voly na výsol zabil. Dbš. Sl. pov. IV. 82.

391303   Vysolení Svazek: 4 Strana: 1100
Vysolení, n., das Salzen, die Salzung; das Verbrauchen durchs Salzen. Bern.

391304   Vysolený Svazek: 4 Strana: 1100
Vysolený; -en, a, o, gesalzen; durchs Salzen verbraucht. Bern. V. maso. Us.

391305   Vysoliti Svazek: 4 Strana: 1100
Vysoliti, il, en, ení, vysolovati = naso- liti, salzen, aussalzen; durchs Salzen ver- brauchen. — co: maso (dobře nasoliti), sůl (všecku solením zpotřebovati, viel Salz ver- brauchen). — čeho: soli (mnoho, čásť). — co komu. Vysolil mu 50 ran (vyťal, auf- streichen, geben). Us. — co komu kam: poliček za ucho. Plk. Všecku sůl na rosol v. Us. Tč.

391306   Vysolmizovati Svazek: 8 Strana: 0580
Vysolmizovati píseň. Josq. (Hostn. 80.). Cf. Šolmizovati (3. dod.).

391307   Vysolování, n Svazek: 4 Strana: 1100
Vysolování, n., vz Vysolení (opakované).

391308   Vysolovati Svazek: 4 Strana: 1100
Vysolovati, vz Vysoliti.

391309   Vysomtati se na koho Svazek: 8 Strana: 0486
Vysomtati se na koho = rypeskovati ho. Val. Brt. D. II. 417.

391310   Výsoň Svazek: 4 Strana: 1100
Výsoň, ě, m., herculites, zastr. Rozk.

391311   Vysonín Svazek: 4 Strana: 1100
Vysonín, a, m., Weisonin, ves u Nasa- vrk. Vz Blk. Kfsk. 256.

391312   Vysoptati Svazek: 4 Strana: 1100
Vysoptati, vz Vysoptiti.

391313   Vysoptělý Svazek: 4 Strana: 1100
Vysoptělý, erloschen. V. sopka. Us.

391314   Vysoptěný Svazek: 4 Strana: 1100
Vysoptěný; -ěn, a, o, hinausgeworfen. V. kamení, das Eruptivgestein. Dch.

391315   Vysoptiti Svazek: 4 Strana: 1100
Vysoptiti, il, ěn, ění; vysoptati = sop- taje vyřítiti, aussprühen, auswerfen. — co odkud. Vesuv mnoho kamenů ze sebe vy- soptil. Us. — se proti komu, sich aus- wüthen. Us. Tč.

391316   Výsos Svazek: 4 Strana: 1100
Výsos, u, m. = vývěva, die Luftpumpe. Kodym. ve Květ. 1871. 403.

391317   Výsoska Svazek: 4 Strana: 1100
Výsoska, y, f. = násoska, der Heber. Šp. V. pro továrny lučební, octárny a p. Wld.

391318   Výsosný Svazek: 4 Strana: 1100
Výsosný, Sauge-. V. stroj. Dch.

391319   Výsosť Svazek: 4 Strana: 1100
Výsosť, i, f. = vzdálenosť od povrchu vodorovného zemského, mořského atd., die Höhe. V. nebeská, D., nebes, hvězdy. Sláva na výsostech Bohu, pokoj lidem dobré vůle. Ros. Na v. se vrátiti. Ž. wit. 7. 8. Hledám chleba, své živnosti, pomůž mně, Bože s vý- sosti; Bože na výsosti, přej mně do radosti. Sš. P. 14., 89. (Tč. ). Moc dána s výsosti. ZN. Oblečenu býti mocí s výsosti. BR. II. 14. a. — V. moře, V., řeky, vody, čela, die Höhe, Erhabenheit. Us. — V. = přímá vy- táhlosť vzhůru, die Höhe. V. hory, V., stromu, der Gipfel. Pan Bohuslav byl muž slušné výsosti (výšky). Pal. Děj. V. 1. 152. Mož stavěti na v., na šíř i na dál. Arch. IV. 249. Věž u velikou v. udělati. Pulk. — Na vý- sosť — velice, sehr. Diviti se na v. Ehr. 9. Také na Mor. Knrz. Byla na v. spokojena. Ehr. Na v. popuzený, uražený. Šb. Na vý- sosť na někoho se rozhněvati. Sb. — V. = vznešenosť, die Höhe, Erhabenheit, Hoheit. V. ducha, duše, mysli. Jel. Podle výsosti tvé rozmnožil si syny člověčí. Ž. wit. 11. 9. Státní v., Staatshoheit. Dch. Musíme se di- viti mravné té výsosti. Sš. Sk. 271. — V. stavu = důstojenství, die Höhe des Ranges, der Würde. Us., Jel. — V. = titul kníže- cích osob, die Hoheit. Císařská V. (titul cís. princův a princezen), královská V. (titul královských princův a princezen), titul pa- nujících velkovévodův. S. N. Cís. Výsosť, nejjasnější arcivévoda (arcivévodkyně). Sř. Vz Titul.

391320   Výsosť Svazek: 7 Strana: 1084
Výsosť, altum, Ž. kl. 7. 8 , altitudo (v. mořská), 68. 3., excelsum, CE. 14., subli- mia. CA. 3. Když ty na v-sti sedíš, s mno- hým strachem dolóv hledíš. Ezp. 1670. — V. = vznešenosť. Královstvie v-stí ráčils povýšiti. Kar. 74. I pokořil se poslušen- stvím až k smrti s také v-sti (Ježíš). Št. Kn. š. 20.

391321   Výsosť Svazek: 10 Strana: 0503
Výsosť, vz Velikosť zde.

391322   Výsostný Svazek: 4 Strana: 1101
Výsostný. Ustavil si popy v-né (excelsos). BO.

391323   Výsoš Svazek: 4 Strana: 1101
Výsoš, e, m. = výsos, pumpa. Mt. S. VIII. 2. 41.

391324   Vysošiť Svazek: 8 Strana: 0486
Vysošiť = na nepatřičné místo vyložiti; svou potřebu na veřejném místě vykonati. Slov. Kal. S. 202.

391325   Výśoť Svazek: 4 Strana: 1101
Výśoť = vysíti. Na Ostrav. Tč. Letos sem vice viśol, než jsem dostol. Ib. Tč.

391326   Vysoť Svazek: 10 Strana: 0503
Vysoť, i, f. = výsosť. Prut na vysoť urostlý. Jrsk. VI. 1. 50.

391327   Výsota Svazek: 4 Strana: 1101
Výsota, i, f. = výsosť. Krok II. 503. V. klenby. Čch. Mch. 106. — V. = vysoká (znamenitá) věc. Po v-tách a blýskotách bažiti. Sš. I. 126. — Čch. Bs. 121.

391328   Vysotění, n Svazek: 4 Strana: 1101
Vysotění, n., die Aus-, Hinausstossung. Bern.

391329   Vysotěný Svazek: 4 Strana: 1101
Vysotěný; -ěn, a, o, aus-, hinaus-, fort- gestossen; aufgestürzt. My ju opatrujeme ako v-nú sirotu. Phld. II. 1. 40. Právo ná- rodnosti našej ze škol v-né. Rtk. 3.

391330   Vysotiti Svazek: 4 Strana: 1101
Vysotiti, il, cen, ení, na Slov. těn, ění: vysocovati = vystrčiti, aus-, hinaus-, fort- stossen, fortjagen; aufstürzen, infundere, evertere. Na Slov. Bern. — koho = vy- hoditi. D. — co proč: ruku pro peníze. Baiz. — co kam. Všecko do sebe v. (vy- chlastati). Baiz. Vysotil ho do pitvora; Krásnu Aničku do hlbokej vody z koča v-la. Dbš. Sl. pov. III. 78., IV. 51. (Šd. ). Dieťa len nemôžeme v. na ulicu. Lipa III. 196. — odkud. Uviazali dieťa matke pred prse a v-li ju z domu. Dbš. Sl. pov. VI. 85. Za moju vešťbu v-til ma pán z dvo- rany. Tóth. Trenč. M. 120.

391331   Vysotúriť Svazek: 4 Strana: 1101
Vysotúriť = vysotiti. Na Slov. Bern.

391332   Vysoudění Svazek: 4 Strana: 1101
Vysoudění (vysúdění), n. = vysouzení. Na Slov.

391333   Vysouděný Svazek: 4 Strana: 1101
Vysouděný (vysúděný) = vysouzený. Na Slov.

391334   Vysouditi Svazek: 4 Strana: 1101
Vysouditi, suď, dil, zen, ení; vysuzovati = soudem vymoci, dosíci, ausrechten, errech- ten, erstreiten, durch Process erlangen. — abs. Mají od nás plnou moc vysúditi i pro- súditi. Arch. I. 183., NB. Tč. 6. — co: dům. Ros. A nepostúpí-li mu těch dědin, které jest vysoudil. Arch. V. 21., VI. zř. 21., Zř. F. I. C. XXIX. Kdožby dědiny jaké vy- soudil. Václ. 213. Poručníci na místě sirotků let nedošlých souditi se mohou a vysoudí-li co, k dobrému sirotkům se vztáhne. Kol. 14. — co jak. A což ti s tím listem (moc- ným) neb poručníci jich na týž mocný list v-dí, toho město užive. Zř. F. I. D. XXIII. Tím kusem s Přísnakovú ženú chtěl na mně v. ves Otmice; A to v-la panským nálezem. Půh. II. 271., 513. — co si. Us. — co na kom. Solf. Své dědictví na Předborovi v-la. Půh. II. 627. Na sousedovi jmění vysoudil. Posp. — co s kým. S velikými pány málo kdo co v-dí. — komu. Já jsem mu vysú- dil (= vyhuboval), že měl dosť. Na Ostrav. Tč. — se na koho, sich satt fluchen. Na Ostrav. Tč.

391335   Vysoukati Svazek: 4 Strana: 1101
Vysoukati, vysukovati. — si co = sou- káním dobyti, durchs Drehen (des Zwirnes) gewinnen; soukaje udělati, vykroutiti, aus- drehen; ven vytočiti, vytahati, herausdrehen, -ziehen; vyhrnouti, aufstreifen; se, sich auf- streifen. Jg. — co: provázky, niti (vykrou- titi), Us., střeva (ven vytočiti), Háj., rukávy (vyhrnouti), Plk., kalhoty. Všecku koudel, konopě v-kal, verbrauchen. Us. Šd. Nosič ruky vysukuje. Sldk. 175. Chudobné diev- čatko nebojí sa psoty: vysúka rukáve, stane do roboty. Sl. spv. V. 172., Sl. ps. 293. Pár okovov kávy vysúkali. Lipa 259. Tu si vy- súkal rukávy a dal sa do chystania tej ve- čeri. Dbš. Sl. pov. I. 290. Nežeňže sa šuhajko na doline, neberže si dievčátko v krinolíne: aleže si ty vezmi z Lubeníka, čo si hore rukávy priam vysúka. Mt. S. I. 45. — co odkud. Všecky žíly z nich vysoukají. Smrž. — se kam: na strom (vylézti, hinaufklet- tern). Us. — co kam: bavlnu na cévky. Us. Tč. — se odkud, sich herausdrehen, sich herausziehen, sich heraushelfen, heraus- kommen. Us. Sd., Sd. — si co odkud. Snad jsem si to z prstů nevysoukal (říkají tomu, kdo bez příčiny o něčem pochybuje). Dch. — co nač. Zpievala by si já, ale ne- mám noty: vysúkala mi ju stará mať na knoty. Sl. ps. Tč. — kdy proč. Ale po raňajšku vysúkal rukávy do roboty. Dbš. Sl. pov. VII. 77. — jak. Roh přiložil k ustám a naráz až do dna vysúkol. Hol. 189.

391336   Vysoukeničiti Svazek: 4 Strana: 1101
Vysoukeničiti, il, en, ení, als Tuch- macher erwerben. — si co. Včil už člověk si nic nevysoukeničí, už to řemeslo padlo. Us. Tč.

391337   Vysoustrování Svazek: 4 Strana: 1101
Vysoustrování, n. = vysoustruhování. Us.

391338   Vysoustrovaný Svazek: 4 Strana: 1101
Vysoustrovaný; -án, a, o = vysoustru- hovaný, ausgedrechselt. V. rámě. Němc. — V. = vyzáblý. Je po nemoci jako v-ný. U Kr. Hradce. Kšť.

391339   Vysoustruhování Svazek: 4 Strana: 1101
Vysoustruhování, n., die Ausdrechse- lung. Us.

391340   Vysoustruhování Svazek: 9 Strana: 0386
Vysoustruhování kruhové, ovální. Vz KP. VII. 207.

391341   Vysoustruhovaný Svazek: 4 Strana: 1101
Vysoustruhovaný; -án, a, o, ausgedrech- selt. Us. Vz Vysoustrovaný.

391342   Vysoustruhovati Svazek: 4 Strana: 1101
Vysoustruhovati = na soustru dodělati, vykroužiti, er-, ausdrechseln. — co: kolečko, kouli.

391343   Vysoustruhovati co z čeho Svazek: 7 Strana: 1084
Vysoustruhovati co z čeho. Us. Pdl

391344   Vysoušení Svazek: 4 Strana: 1101
Vysoušení, n., das Austrocknen, Trocken- legen. V. močálu. Vz Vysušení.

391345   Vysoušeti Svazek: 4 Strana: 1101
Vysoušeti, el, ení, vz Vysušiti. 1. Vysouti, suji, ul, ut, utí, vysouvati = vysypati, aus-, herausschütten; sutím vypl- niti, ausschütten, vollschütten, ausfüllen. — co. Letošní úroda málo vysula. Na Ostrav. Tč. — co, se kam. Všecky supplikací do řeky vysuli. V. Národové do Europy se vy- suli. V. Národ ten na východ se vysouval. Sš. II. 3. Jemu pak vstříc vysulo se celé obyvatelstvo. Pal. Děj. III. 2. 131. (Šd. ). Když pak Kristus odsouzen byl k smrti, tu všeho práva zbaveným jej býti poklá- dajíce, s pohany se na něho vysuli a obo- řovali. Sš. Mr. 66. — co čím: jámu pískem (vyplniti). Zlob. — Pref. — co, se odkud: obilí z pytlův. Tur. kron. Tataři vysuli se z Asie. V. Žito se z měcha vysulo. Us. Tč. Vzájemně ze sebe se vysouvající báje. Mus. 1880. 365. Pražané z bran městských vy- suli se do polí přicházejícímu vstříc; Uhlé- davše nepřátelské jízdné vysuli se z města kvapně proti nim. Pal. Děj. III. 3. 213., IV. 2. 471. Tak bude blahoslavenstvie dáno, že nebude moci býti z člověka vysuto neb od něho odjato. Hus II. 273. Vysul se jest po- pel z oltáře. Bj. — se proti komu. Židé vy- hněvali se a vysuli se v pohanění proti Pánu. Sš. J. 154. — jak. V-li se naň s po- haněními a úkorami. Sš. J. 165. — se po čem: po loupeži. Ráj. —se kde. Nešto- vice na tváři se vysuly. Ras. — Vz Vysu- nouti.

391346   2. Vysouti Svazek: 4 Strana: 1102
2. Vysouti, suji, ul, ut, utí, vysouvati, einen Vokal in der Mitte eines Wortes o. einen Mitlaut aus einer unbeliebten Kon- sonantengruppe auslassen. Vz Vysouvání. — co: samohlásku, souhlásku. Us. — co kde: hlásky ve středosloví. Bž. 45. Pohyblivé e v některých pádech v.

391347   1. Vysouti co Svazek: 7 Strana: 1084
1. Vysouti co. Peníze vysul a pobízel hráti. Wtr. exc. — se kam Odkudž dále na západ až k řece Labi se vysuli (vystě- hovali). Šf. Strž. II. 519. — koho odkud. V. kupce z koupě statku. Vz Ssutí v Kn. rož. 136. — se kudy. (Tento kmen) přes celou Europu se vysul. Šf. Strž. I. 413.

391348   Vysouvací Svazek: 7 Strana: 1084
Vysouvací truhlík v jarmaře. NZ. I. 38.

391349   Vysouvací Svazek: 10 Strana: 0503
Vysouvací prkénko u krosny. Mtc. 1902. 15.

391350   Vysouvadlo Svazek: 4 Strana: 1102
Vysouvadlo, a, n., die Ausschütt-, Aus- füllmaschine. Zpr. arch. X. 22.

391351   Vysouvání Svazek: 4 Strana: 1102
Vysouvání, n. V. samohlásek jest vy- strkování samohlásek ku podstatě slov pa- třících. V násloví vysutou samohlásku jmenujeme sesuvkou (sesouvání), ve slovo- středí výsuvkou (vlastní vysouvání) a na konci slova odsuvkou (odsouvání). Ht., Kt. — Samohláska a se 1. sesula: Háta, Lexa, merunka z: Agatha, Alexius, ama- rina. — 2. Vysula se: počla, začla m.: po- čala, začala. — Samohláska e: 1. sesula se: že m. strč. ež, biskup z episcopus. — 2. Vy- souvá se v 1. a 2. sklonění mnohých podst. jmen muž. rodu a v 3. sklonění podst. jmen žen. rodu, když k nim samohláskový pří- růstek přistoupí: orel — orla, oves — ovsa, pes — psa, lež — lži, lesť — lsti, česť — cti. — 3. Odsouvá se: a) u podstat. jmen rodu žen. měkkého zakončení: hráze — hráz, tvrze — tvrz, stráně — stráň, pláně — pláň, stráže — stráž, klece — klec, stáje — stáj atd. Mnohých posud v písemné řeči s ne- odsutým e se užívá. Us. — b) V 1. os. pl., řídčeji v. 3. os. sing.: půjdeme — půjdem, milujeme — milujem, může — můž. — c) U zájmen s předložkami: nače — nač (m. na co), oce — oč, zače — zač, důrazně: načež, začež, očež, pročež. — d) Ve srovna- vateli příslovcí: méně — méň (míň), šíře — šíř, dříve — dřív. — e) U příslovcí: kam, tam, sem, tak, kde dříve o skleslo v e: semo — seme — sem, tamo — tame — tam. — Samohláska i: 1. sesula se ve slovech: imám — mám, ihrám — hrám, iz — z; po- dnes však: imeno — jméno, idu — jdu. — 2. Vysouvá se: a) v imperat. pl.: tvořte m. tvořite, mluvte m. mluvite; b) ve slovech: veliký — velký, písati — psáti. — 3. Od- souvá se: a) u podstatných měkkého zakon- čení, tesť, hosť m. testi, hosti; loď, choť, masť, noc, moc. — b) V imperat. sing.: vedi — veď, mluvi — mluv, honi — hoň. S důrazným ž vystupuje i opět na světlo: budiž, vediž. — c) V přechodníku rodu žen. praes.: vedouci — vedouc, mluvíci — mlu- víc. — Samohláska o 1. sesula se: oradlo — rádlo, orole — role, orolník — rolník, rýže m. oryza. — 2. Vysouvá se u sloves: cho- těti — chtěti — chtíti, obědovati — oběd- vati, bychom — bychme. — 3. Odsouvá se, vz: samohláska e se odsouvá, 3, e. — Samo- hláska y 1. vysouvá se: lyžice — lžíce, py- tati — ptáti, násyp — gt. náspu, sypati — spáti, dosyti — dosti. — Odsouvá se: opěty — opět, obaky — obak, paky — pak. — Samo- hláska ě se vysouvá: buděme — buďme, ne- sete — neste, vyněte — vyňte. — Samo- hláska u se vysouvá: cihla z tegula, mnich ze středoněm. munich z řec. /tova/d. -, kmín z cuminum, zejtra z za jutra. — Kz. — V. souhlásek jest odsouvání souhlásek z pro- středku slov za příčinou libozvučnosti nebo z příčiny té, že skupeniny jejich mluvidlu českých úst oblíbeny nejsou. Z neoblíbených skupenin souhlásek vysouvá čeština nejča- stěji prvou souhlásku, zřídka druhou, z více- údých skupenin obyčejně druhou. Toto v. v několika případech s jakousi pravidelnosti a důsledností vystupuje. Proměně této pod- léhají zvláště následující skupeniny: dl, dm, dn, ds; štbl, stkl, stl, skt; ks, bn, pn, pt, vn, vt. Vz tyto skupeniny: Dl, Dm atd. Ht., Gb., Kt., Kz. — 1. d: dadm — dám, vídm — vím, jídm — jím, jedl — jel, šedl — šel, prázdný — prázný. — 2. t: stláma — sláma, stloup — sloup. — 3. b: hybnouti — hy- nouti, hbnouti — hnouti. — 4. p: uspnouti — usnouti, sepn — sen, přilpnouti — přilnouti, lpnouti — lnouti, topnouti — tonouti, kap- nouti — kanouti, oslepnouti — oslnouti; neť m. nepť, lat. neptis — 5. v před infinit. koncovkou -ti a když jest náslovné po před- ložce -ob (Gb. ): živti — žíti, šivti — šíti, kyvnouti — kynouti, obvojek — obojek, obvěť — oběť, obvaliti — obaliti, obvrátiti — obrátiti, obvěsiti — oběsiti, obvlaka — oblaka. Kz. — 6. k, h: sekno (sekati) — seno; přilhnu — přilnu. — Vz D, T, V, Z, H, K, P, B, S, J, L, R, N; Mus. 1867. str. 267; a S. N. VIII. str. 655., Jir. Nkr. 11., 19., Bž. 15., 44. —48., 33. —35., Vm. 38., Mkl. aL. 198., 296. —302., Mtc. 178. 6., Odsou- vání, Sesouvání.

391352   Vysouvání Svazek: 7 Strana: 1084
Vysouvání souhlasek na Lašsku. Vz Brt. D. 110.

391353   Vysouzení Svazek: 4 Strana: 1102
Vysouzení, n., die Gewinnung eines Pro- cesses, das Errechten.

391354   Vysouzený Svazek: 4 Strana: 1102
Vysouzený; -en, a, o, im Process ge- wonnen, errechtet. V-ný člověk po rozsudku i se statkem vydán býti má. Vz Zř. zem. Jir. I. 15.

391355   Vysoužiti Svazek: 4 Strana: 1102
Vysoužiti, il, en, ení, aus-, abplagen. Plk. — koho. Tč.

391356   Výspa Svazek: 7 Strana: 1084
Výspa = ostrov. Tato v. (Island) stala se útočištěm svobody milovných pánův. Šf. Strž. 1. 156.

391357   Výspa, výsepka Svazek: 4 Strana: 1102
Výspa, výsepka, y, f. = ostrov, die Insel. Ráj, C, Mus., Nz., Koll. 1. 106. V. z moře tohoto se výší. Koll. I. 310. Od času, co stroskotána říše syrská, patřila v. ta (Cy- prus) k římské všeříši; Schodili tedy celou tu velikou výspu (Cyprus) až do Pafa města. Sš. Sk. 135., 152. (Hý. ). — V., jm. pole u Kelče na Mor. Pk. — V. = nahromaděný písek a nános při ústí velikých řek, die Sandbank. Blř., Tč. — V., die Schüttung? Dána mu lhota ode všech robot, platův a výspy do roka. Pam. Val. Meziř. 227.

391358   Vyspálek Svazek: 4 Strana: 1102
Vyspálek, lka, m-, osob. jm. Šd.

391359   Vyspalosť Svazek: 4 Strana: 1102
Vyspalosť, i, f., das Ausschlafen, hin- längliches Schlafen, die Ausgeschlafenheit. Bern. V. pole. Rgl.

391360   Vyspalý Svazek: 4 Strana: 1102
Vyspalý, ausgeschlafen. Už jsem v. (už jsem se vyspal;. Us. Jg., Tč. Nevyspalé dítě. Dch.

391361   Vyspání, n Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspání, n. = vyspalosť. Bern. Dobré v. stojí za snídaní. Č. M.

391362   Vyspaničkati se Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspaničkati se = vyspinkati se, vy- spati se (o dětech). — jak. Spaničkej, ať se s andělkem vyspaničkáš. Na Ostrav. Tč.

391363   Vyspankati se Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspankati se = vyspaničkati se (o dě- tech). Us. Sd.

391364   Vyspaný Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspaný; -án, a, o = kdo se vyspal, vy- spalý, ausgeschlafen. Je vyspaný. Us. Brt. Pozná prý to, pozná, kdo se v noci žení, očka má uplakané a líčka krásu mění. Sš. P. 472.

391365   Vysparování Svazek: 4 Strana: 1103
Vysparování, n., vz Vyspárati. V. zdi. Zpr. arch. IX. 40.

391366   Vysparovati Svazek: 4 Strana: 1103
Vysparovati, ausstochern, auskratzen, ausreiben. — co čím. Zvětralé kameny tvr- dými nahraditi a v. Stat. př. kn. 1877. 106. V. zdivo cementem. Us.

391367   1. Vyspati Svazek: 4 Strana: 1103
1. Vyspati, spím, al, án, ání; vyspávati (cf. vyspaničkati, vyspankati, vyspinkati) = spáním pozbyti, ausschlafen; se = spáti do sytosti, ausschlafen, zur Genüge schlafen. — co: včerejší víno, V., opilosť. Jg. V. ne- moc, smutek atd. Us. Tč. Zaspi hlad, vy- spíš dva. Mt. S. I. 112. — kdy. Dnes po rauši (po opici) vyspává. V. Dnes po bále vyspává. Us. Šd. V. se v noci, za bílého dne pod šírým nebem. — se. Ráda se vyspí mladá krev. Us. Dch. Pojedeme do háječku, mužem se tam vyspati. Slez. ps. Šd. Pově- dela si mi, že sa ci chcelo spac. Keď sa ci chcelo, teda sa vyspi. Mt. S. I. 15. Radši se može doma vyspať, než na muzice nohy vy- stáť (netančiti). Ve Vsacku. Vck. Až se vy- spíš, dám ti šaty. Čes. mor. ps. 5. Snad ti máti lála, či sa's nevyspala? A mně máti nelála a já sem sa vyspala. Sš. P. 201. A já mo (mu) děkuju z jeho dobré noce, že se nevyspale moje černý voče (oči); Aj ráno, ráno, kde si sa vzalo, že sa mé očičko ne- vyspalo? Sš. P. 222., 518. (Tč. ). Milá chu- dobo, nenajiš-li se, ale se vyspíš. Prov. Šd. — se jak: do sytosti, V., do červena, Us. Vk., na červeno. Na Mor. Šd., Kls. Dnes dlouho vyspáva. Us. Šd. Ten si tu pěkně vyspává. Us. Šd. Popelčík sa dobre vyspal do bieleho rána; Po večeri ani ne- pomyslel na inšie, iba akoby už raz aj vy- spal sa po chuti. Dbš. Sl. pov. I. 517., IV. 66. Zima matka, vyspíš se do hladka. Prov. Tč. Vyspí se, co se blecha převalí (velmi rychle se vyspí). U Kr. Hradce. Kšť. — se z čeho: z opilství, V., BR. II. 580. b., z mdloby, Us., z ožrání, V., z hněvu. D. V. se z něčeho (o tom, kdo slibů neplní). Č. — se s kým. Chceš-li u nás býti a se mnú se vyspati. Slez. ps. Šd. — se proč. Ta se může pro krásu vyspať (není hezka). Němc. — se kde. Ľahne si a vyspí sa dobre v perinách. Dbš. Slov. pov. II. 73. Lepšej sa vyspí na zemi, kdo je bez hod- nosti, nežli na zlatej posteli, kdo má moc starosti; Rád by sa vyspal valach (pastýř) v kolibe pri ohni v popele. Na Slov. Tč. Pan Bůh by mě ztrestal, že si se, synečku, v mojim lužku vyspal. Brt. P. 128. Lepší je se vyspať pod lipú zelenú, než v pěk- ných peřinách se škaredú ženú. Čes. mor. ps. 237. — se komu. Však sa mi dosť vy- spá moje černé oči. Sl. ps. 265. — jak dlouho kde. Celý týden u nás v-val. Us.

391368   2. Vyspati Svazek: 4 Strana: 1103
2. Vyspati = vysypati, ausschütten. Jir. Ves. čt. 44. — co kam. Vyspa svój slad na hromadu. Hr. rk. 399. Vyspúc i zečtěsta peniezé. Bj.

391369   Vyspatí Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspatí, n. = vyspání. Bern.

391370   Vyspati se Svazek: 7 Strana: 1084
Vyspati se. Pro krásu se vyspí (není tak krásná, aby se pro krásu nemohla vy- spati). Exc.

391371   Vyspatřiti Svazek: 7 Strana: 1084
Vyspatřiti. Když krám jich v-la. 1592. Mus. 1891. 427.

391372   Vyspatý Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspatý; -at, a, o = vyspaný. Na Slov. Bern.

391373   Vyspávání, n Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspávání, n., das Ausschlafen.

391374   Vyspávati Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspávati, vz Vyspati.

391375   Vyspěle Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspěle, zeitig, reif. Bern.

391376   Vyspělec Svazek: 10 Strana: 0503
Vyspělec, lce, m. = vyspělý člověk. Nár. list. 23. /5. 1896.

391377   Vyspěleček Svazek: 9 Strana: 0387
Vyspěleček, čka, m. A proč tak počítá neopatrný v. ? Nár. list. 1897. č. 259. feuill.

391378   Vyspělice Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspělice, e, f., estula(keř), zastr. Rozk.

391379   Vyspělice Svazek: 7 Strana: 1084
Vyspělice, rj.; pršp.: mišpilice, escula. Pršp. 26.

391380   Vyspělosť Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspělosť, i, f. = dospělosť, zralosť, die Reife. Bern., Jg., Dch. V. ve přesvědčení.

391381   Vyspělosť Svazek: 7 Strana: 1084
Vyspělosť jazyka. Dk. V. něčí. Pal. Rdh. I. 240. V. literních plodin. Šf. III. 285. V. úpravy mluvnické. Jir. Mor. 71.

391382   Vyspělý Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspělý = dospělý, sežralý, dokonalý, reif, zeitig, vollkommen, ausgereift, gereift, ausgewachsen. V. obilí, V., věk, Hr., pivo. Zlob. Ještě má nevyspělé boky. Mus. Sedm sedel v-lých. Záp. měst. 1452. V. duch, ge- reifter Geist, Dch., myšlénky. Sá. V. děti. Proch. V. obilíčko, dítky. BR. II. 54. b., 92. a. (Šd. ). V. zvíře. Osv. I. 485.

391383   Vyspělý Svazek: 7 Strana: 1084
Vyspělý. V-ho soudu muž. Šf. III. 197. Člověk na míru ušlechtilé pospolitosti v-lý. Exc. Byl jsem už v létech dosti v-lý. Kos. Líčko v růže v-lě (červené). Č. Kn. š. 192.

391384   Vyspění Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspění, n., das Reifen. V. sporů. Akad. list.

391385   Vyspěšiti Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspěšiti, il, en, ení, — se odkud = spěšně vyjíti, schnell herauskommen. Jakž sě ves smutek vyspěši z jejie srdce. Kat. 1002.

391386   Vyspěti Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspěti, spěji, ěl, ění; vyspívati, vyspě- vovati = úplně dospěti, ganz ausreifen, voll- kommen werden. — abs. Obilí vyspělo. Br. Kdy pak ty husy vyspějí (kdy jim uzraje peří, aby se mohly škubati)? Us. Vyspěti = v jonáka růsti. V. — k čemu: k dokona- losti. Us. — (kde) več čím: v právní moc. Trest. zák. V Alexandrii vyspěl v muže výmluvného. Sš. Sk. 219. V jaké konce vy- spěla věc? Kos. Ol. I. 163. Zaměstnáním takovým vyspěl jsem v tuhé svaly a nabyl síly. Kos. v Km. 1884. — se = spěšně vy- jíti. Kat. 1202.

391387   Vyspětí, n Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspětí, n. = vyspění, vyspělosť. Na Slov. Bern.

391388   Vyspěti več Svazek: 7 Strana: 1084
Vyspěti več. Č. Kn. š 182., 203. V. ve sva léta, v plod, v sličnou panenku, v hráče, Kos., v nevěstu. Rsk. — v čem. Němci vysoce v-li v osvětě. Pal. Rdh. I. 208

391389   Vyspětý Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspětý; -et, a, o = vyspělý. Na Slov. Bern.

391390   Vyspěvání, n Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspěvání, n. = vyzpívání. Na Slov. Bern.

391391   Vyspévaný Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspévaný = vyzpívaný. Na Slov. Bern.

391392   Vyspévať Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspévať = vyzpívati. Na Slov. Bern.

391393   Vyspevný Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspevný = vyzpěvný. Na Slov. Svedčá zeleným v-né vtáčata hájom. Hol. 341.

391394   Vyspevování, n Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspevování, n. = vyzpěvování. Na Slov. Bern.

391395   Vyspevovať Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspevovať = vyzpěvovati. Na Slov. Bern.

391396   Vyspidlářiti Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspidlářiti, il, en, ení, aufhören zu kargen, karg zu sein. Na Slov.

391397   Vyspílání Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspílání, n., die Bierfüllung; die Be- endigung der Bierfüllung.

391398   Vyspílaný Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspílaný; -án, a, o, in die Fässer ge- füllt (vom Biere).

391399   Vyspílati Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspílati, vyspílávati, in die Fässer fül- len, aufhören das Bier zu füllen.

391400   Vyspím Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspím, vz Vyspati.

391401   Výspina Svazek: 10 Strana: 0503
Výspina, y, f. = výspa. Msn. II. 210., Od. 130.

391402   Vyspinkati se Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspinkati se (o dětech) = vyspati se. Vz Vyspati.

391403   Vyspíšiti Svazek: 4 Strana: 1103
Vyspíšiti, il, en, ení, zastr. vyspěšiti = s pospěchem vypraviti, in Eile ausfertigen, abfertigen, fertig machen. — co: dílo. L.

391404   Vyspívati Svazek: 4 Strana: 1104
Vyspívati, vz Vyzpívati.

391405   Vysplice Svazek: 4 Strana: 1104
Vysplice, f., potůček u Kutné Hory. Pal. Děj. I. 364.

391406   Vyspolírovati Svazek: 7 Strana: 1084
Vyspolírovati =vydrancovati. Wtr. exc. Cf. Spolírovati.

391407   Vysponovati Svazek: 4 Strana: 1104
Vysponovati = od spon (závorek) osvo- boditi, die Klammern entfernen. Šim. 17.

391408   Vyspořádati Svazek: 4 Strana: 1104
Vyspořádati, in Ordnung bringen. — co kde. Us. Tč. — koho = vybiti. Us. Brt.

391409   Vyspořiti Svazek: 4 Strana: 1104
Vyspořiti, il, en, ení, vyspořovati. Která místa mají se leštiti, vyspoří se. Techn. II. 195.

391410   Vyspovídati Svazek: 4 Strana: 1104
Vyspovídati, vz Vyzpovídati.

391411   Vyspravedliviti koho Svazek: 7 Strana: 1084
Vyspravedliviti koho. Asn. 1.

391412   Vyspravedlniti se Svazek: 7 Strana: 1084
Vyspravedlniti se = dokázati se ne- vinným, vybaviti, vyplatiti se. Val. Vck. Vz Vyvětiti.

391413   Vyspravit co čím Svazek: 10 Strana: 0503
Vyspravit co čím: záplatou. Slád. Cor. 98.

391414   Vyspraviti Svazek: 4 Strana: 1104
Vyspraviti, ausbessern, repariren. — co komu: kazajku. Us. — co čím. Obec po- demletý násep silničný značným nákladem ve vlastní správě vyspravila. Stat. př. kn. 1877. 110.

391415   Vyspraviti koho z čeho Svazek: 9 Strana: 0387
Vyspraviti koho z čeho. Zdráv býti a z bídy ranhojičem vyspraven. Proch. 72.

391416   Vyspulirovati Svazek: 8 Strana: 0486
Vyspulirovati zemi = vydrancovati. Wtr. St. Pr. 212.

391417   Vyspytovati Svazek: 4 Strana: 1104
Vyspytovati atd., vz Vyzpytovati.

391418   Vysrání, n Svazek: 4 Strana: 1104
Vysrání, n., die Ausscheissung, Auswer- fung durch den Leib. — V., die Oeffnung des Leibes, der Stuhlgang. Bern.

391419   Vysraný Svazek: 4 Strana: 1104
Vysraný; -án, a, o, ausgeschissen, aus- geworfen durch den Leib. V. hovno. -- V., erleichtert. V. břicho.

391420   Vysrati Svazek: 4 Strana: 1104
Vysrati, seru, ser, sral, án, ání, auscheis- sen, auswerfen durch den Leib; se, den Leib erleichtern, seine Nothdurft verrichten. — co, se. Us. Jaké houby člověk zí (sní), také zas vysere. Na Ostrav. Tč. Co pes vy- sere, to zase sežere. Us. Tč. — se kam: do hrnce, na pole, za plot atd. — kde: na záchodě, za plotem atd. — se komu. Veseru se ti = nic ti nedám. Us. Vz Sráti

391421   Vysratí Svazek: 4 Strana: 1104
Vysratí, n = vysrání. Bern.

391422   Vysrati se Svazek: 7 Strana: 1084
Vysrati se. Však on se brzo vysere (z peněz vydá). ČT. Tkč.

391423   Vysratý Svazek: 4 Strana: 1104
Vysratý; -at, a, o = vysraný. Bern.

391424   Vysrčeti Svazek: 4 Strana: 1104
Vysrčeti, el, ení, vysrkovati, hervorrie- seln. — abs. Až krev vysrčí, přilož kousek hubky. Us. Tč. — odkud. Voda ze země vysrkuje. Us. Tč.

391425   Vysrditi se Svazek: 4 Strana: 1104
Vysrditi se = vyhněvati se, aufhören zu zürnen. Na Slov. Plk.

391426   Vysrebati Svazek: 4 Strana: 1104
Vysrebati, vz Vystřebati. Na Slov. Bern.

391427   Výsredný Svazek: 4 Strana: 1104
Výsredný = výstřední. Na Slov. Ssk.

391428   Vysrkání Svazek: 4 Strana: 1104
Vysrkání, n., das Ausschlürfen.

391429   Vysrkaný Svazek: 4 Strana: 1104
Vysrkaný; -án, a, o, ausgeschlürft.

391430   Vysrkati Svazek: 4 Strana: 1104
Vysrkati, vz Vysrknouti.

391431   Vysrknouti Svazek: 4 Strana: 1104
Vysrknouti, knul a kl, ut, utí; vysrkati, vysrkovati, vysrkávati = srkaje vypiti, aus- schlürfen. — co jak: jedním douškem něco v. Sych. Přes stéblo pivo, vodu vysrkati. Tč. — co, se odkud. Obhryza maso (tyran) vysrkuje mozek z kosti poddaných. V. Pol. 2J7. Med se vysrkuje z voštin. Us. Tč.

391432   Vysrknutí, n Svazek: 4 Strana: 1104
Vysrknutí, n., das Ausschlürfen.

391433   Vysrknutý Svazek: 4 Strana: 1104
Vysrknutý; -ut, a, o, ausgeschlürft. V. vejce.

391434   Vysršeti Svazek: 4 Strana: 1104
Vysršeti, el, ení, hervorsprühen. — od- kud. Jiskry ze železa už vysršely. Us. Tč. — Z praducha-li velebného náhle myšlénky co božské vysršely? Čch. Bs. 61.

391435   Vysrúbiti Svazek: 4 Strana: 1104
Vysrúbiti = vysroubiti, srubem opatřiti. — co: studnici. Us. Tč.

391436   Vyssáti Svazek: 4 Strana: 1104
Vyssáti, vyssu, eš..., ál, án, ání; vy- ssávati = ssáním vypiti, aussaugen, aus- nutschen. — co. Žíly mlíčné pokrm zažitý vyssávají. Kom. Krev chudých lidí v. Plk. — koho z čeho: někoho z peněz. Us. — co odkud (jak). Šťávu z hroznů v. Us. Tč. Mohla tím volněji skrze své úředníky vyssávati zboží církevní. Ddk. IV. 40. Ty- ran daněmi vyssává krev z žil. V. Řídko sobě co lidé z prstu vyssou. Č. — koho čím: lidi berněmi, Kom., daněmi. V. Kaňku pijákem. Us. Pdl. — co s čím: s mateři- ným mlékem. V.

391437   Vyssátý Svazek: 4 Strana: 1104
Vyssátý; -át, a, o, ausgesaugt. — od- kud. Surovina ze země v-tá. Kodm.

391438   Vyssávací Svazek: 7 Strana: 1084
Vyssávací, Saug-. V. stroj. NA. IV. 149.

391439   Vyssávač Svazek: 7 Strana: 1084
Vyssávač, e, m., Sauger-, m. V. mléka (z prsu).

391440   Vyssávání Svazek: 7 Strana: 1084
Vyssávání, n., Aussaugen, n. V. vzduchu. Pdl.

391441   Vystačení Svazek: 4 Strana: 1104
Vystačení, n. = výstačnosť, die Hinläng- lichkeit. Bern.

391442   Vystačiti Svazek: 4 Strana: 1104
Vystačiti (u Opavy: vystarčiti, Klš. ), il, en, ení; vystačovati. — (jak) s čím = dosti míti k něčemu, auskommen, auslangen, sich womit behelfen, ausreichen, im Stande sein, können. S těmi penězi na celý rok nevystačí. Us. Kůň vystačí při té práci denně s x lib. sena. Šim. 81. Se služným v. Ml., Čsk. Ta obec v-čí s jitrem půdy na hřbitov. Mtl. 1. — komu = 1. zároveň s ně- kým jíti, dělati, postačiti, einem nachkom- men, gleich sein. Nevystačí mu, půjde-li čerstvě. Jg. — 2. Dosti býti, postačiti, ge- nug sein, hinlänglich sein. To světlo nám nevystačí. Ros. Marnotratnému ani baně (báně) nevystačia. Mt. S. I. 129. — kam. Ta tyčka do stropu vystačí (dosáhne). Jg. V-čím s tím až do Vídně. Us. Tč. Ten pro- vaz až ke zdi nevystačí. — kde. V té hlu- bině nevystačí. — nač. Rk. Ta látka ne- stačí na sukni. Zdraví na všecko vystačí. Prov. Šd. Ty peníze mi nevystačí na cestu. Us. Tč. — k čemu. Statku nenie, aby k placenie všem v-čil. NB. Tč. 216. Rov- nice p = a: b vystačuje při neurčitém p dostatečně k vyjádření pojmu dělitelnosti. Šim. 51. — na kom. Což na něm v. by mohlo. Let. 205.

391443   Výstačně Svazek: 4 Strana: 1104
Výstačně = dostatečně, hinlänglich, ge- nügend. Bern.

391444   Výstačnosť Svazek: 4 Strana: 1104
Výstačnosť, i, f. = vystačení. Bern.

391445   Výstačný Svazek: 4 Strana: 1104
Výstačný, hinlänglich, genügend, aus-, zureichend. — V., tüchtig. Bern.

391446   Vystačování Svazek: 4 Strana: 1104
Vystačování, n, das Genügen, Ausrei- chen.

391447   Vystačovati Svazek: 4 Strana: 1104
Vystačovati, vz Vystačiti.

391448   Vysťahuvanec Svazek: 4 Strana: 1104
Vysťahuvanec, nce, m. = vystěhovanec. Phld. I. 1. 29.

391449   Vystakový Svazek: 10 Strana: 0503
Vystakový. Chlape v-vý, ký nevystoupíš? Mus. 1863. 403., 408.

391450   Vystalosť Svazek: 4 Strana: 1104
Vystalosť, i, f., das Erstandensein.

391451   Vystálosť Svazek: 4 Strana: 1104
Vystálosť, i, f. = vyleželosť. V. vína, die Klarheit.

391452   Vystálounký Svazek: 4 Strana: 1104
Vystálounký, schwach vorstehend, vor- springend. V. žíly na šešulince lžíčníka lékařského. Rst. 519.

391453   Vystalý Svazek: 4 Strana: 1104
Vystalý = kdo vystal, vzešel, erstanden, aufgestanden, aufgegangen. V. slunce. Č.

391454   Vystálý Svazek: 4 Strana: 1104
Vystálý = který vystál, vytrpěl, ausge- standen. — V, pass. = vytrpělý, ausge- standen. V. nebezpečenství. Kom. V. po- kání. Sš. Sm. bs. 164. — V. = ustálý, vy- leželý, abgelegen, durchs Liegen geklärt. Hody z vína vystálého. Br. — V., ausste- hend, german. m.: nezaplacený. V. úroky. Brs. 264.

391455   Vystálý Svazek: 10 Strana: 0503
Vystálý = vyspelý. V. proutí. Hruš. 159.

391456   Vystání Svazek: 4 Strana: 1104
Vystání, n., das Ausstehen. Až do vy- stání toho dluhu (až se ten dluh vystál). Vz Vystálý. Zlob. — V. = strpění, das Aus- stehen, Leiden. On prve nebyl k v., byl k nevystání. Sych. To není k v., lépe: to jest nesnesitelné. Jg.

391457   Vystanouti Svazek: 4 Strana: 1104
Vystanouti, vz Vystati.

391458   Vystanovení, n Svazek: 4 Strana: 1104
Vystanovení, n. = ustanovení. Bern.

391459   Vystanovený Svazek: 4 Strana: 1104
Vystanovený = ustanovený. Bern.

391460   Vystanoviti Svazek: 4 Strana: 1105
Vystanoviti, il, en, ení, vystanovovati. Bern. — co (komu) Hľadže do toho mora padol mi zlatý prsten, ten mi do večera vystanovíš (obstaráš, najdeš). Dbš. Sl. pov. I. 80. Otec jej i to v-vil; Otec v-vil hvěz- dičkové šaty. Dbš. Sl. pov. I. 50. Ženo, člověčina smrdí, sem ju naraz vystanov. Dbš. Sl. pov. I. 140. Vz Vystanovení.

391461   Vystanoviti Svazek: 8 Strana: 0486
Vystanoviti = vystaviti; vydati, vyhotoviti. K obědu sklenici vína v. Slov. Dbš., Phľd. 1896. 171. Vystanovil písmo, že zaplatí. Slov. Kal. S. 202.

391462   Vystaný Svazek: 4 Strana: 1105
Vystaný = vysloužilý, ausgedient. V. horný. Z 17. stol. Mtc. 1880. 124.

391463   Vystarání Svazek: 4 Strana: 1105
Vystarání, n., das Ablegen der Sorgen

391464   Vystarati Svazek: 4 Strana: 1105
Vystarati, vystarávati = postarati, aus sorgen. — co. Jg. — se, aufhören zu sor gen; sestarati se. Bern.

391465   Vystarčiti Svazek: 4 Strana: 1105
Vystarčiti = vystačiti. U Opavy. Klš

391466   Vystárlý Svazek: 4 Strana: 1105
Vystárlý, gealtert. V. člověk. Na Ostrav Tč.

391467   Vystárnouti Svazek: 4 Strana: 1105
Vystárnouti, nul, utí, veralten, alt wer den. Chléb už v-nul, už je suchý. Snězme chléb, ať nevystárne. — kdy. Po té nemoc ten člověk jaksi vystárnul. Mor. Tč.

391468   Vystařelý Svazek: 4 Strana: 1105
Vystařelý = vyleželý, ausgelegen. V. víno. L. — z čeho: z rozumu (stářím roz- umu pozbyti). Lk.

391469   Vystařeti Svazek: 4 Strana: 1105
Vystařeti, el, ení; vystařeti se = sesta- rati se, ganz alt werden, von Alter aufge- rieben werden.

391470   Vystasiti se Svazek: 4 Strana: 1105
Vystasiti se, il, en, ení = ukázati se a rychle se zase schovati. Sotva se vystasil a zase se schránil. Na Vsacku. Vck.

391471   Vystasiti se kam Svazek: 10 Strana: 0503
Vystasiti se kam: na chodník (vystou- piti). Val. Čes 1. XIII. 371.

391472   Vystati Svazek: 4 Strana: 1105
Vystati, vystanouti, vystanu, stanul a stal, stanutí a stání, vystávati (vz Vystá- vati) = strměti, vyhlédati, hervor-, heraus- aus-, überstehen, hervorragen; vyvstati, po- vstati, entspringen, entstehen, aufstehen und hervorkommen; opustiti, verlassen; ustati ermüden; vystačiti, hinreichen. — abs. Padá voda, vystává země. Ale čo stať sa malo, to nevystalo. Dbš. Sl. pov. VI. 58. No ne- stačil vždy, vystal ako děti a zpytoval. Phld. III. 1. 52. — komu. Vystává mu 5 zl. (jest nezaplaceno). NB. Tč. 51. — čeho. Nevystává peněz (nedostává se). L. — odkud. Z úst vyvstaly tvrdé rohy. L. V. z úřadu, ze školy (opustiti ji). L., Koll. Vystane to ze mne = jsem s to. Šf. Dali ste mi vychovánie, jaké len z vás vystalo. Lípa 333. Tráva z vody vystala. Us. Tč. Co by mu potom mimo spravedlnosť jeho z toho domu vystávalo nedoplaceného, übrig bleiben, ausstehen. NB. Tč. 38. Ale takej špate a dáť sa objímať! To už z neho ne- vystalo. Ušiel od nej preč. Dbš. Sl. pov. VII. 72. To z teba nevystane. Mt. S. I. 111. — v čem. Vystali jsme všichni v té práci (ustali). Koll. — komu. Vystává mu límec (vyčnívá). Us. Šd. Proti tomu praví žid, že mu jest nic nedal a že jemu ty čtyři zlaté vystávají. NB. Tč. 23. — komu (po kom jak). Protož muož Pavel na tom purkrechtu svého dílu dědičného slušně hleděti a do- bývati, dokudž mu spraveno nebude, což jemu vystává dědičného jeho dielu vedlé práva. NB. Tč. 166. Ty svrchky vystávají nám po mateřech našich podlé poručen- stvie. NB. Tč. 209. A cožkoli mimo to poručenstvie, komuž co odkázala, zbývá a vystane, to tím purkmistru a konšelom dala. List z r. 1513. Tč. — co na kom. Nechoďte tam a jestli že vám na nich co vystává, však fojta jmáte; O tom pancíři spravujem
vás, jestliže Janovi co na bratru vystává,
o to k němu hleděti muož vedlé práva. NB.
Tč. 110., 144. — komu od koho. Jestliže
ten dluh židovi od Ťulpové muže vystává,
tehdá žid má ten dluh provésti svědomiem
hodným. NB. Tč. 67. — kdy. Zvadlé by-
liny vystávají (vyvstávají) po rose. Us. Tč.

391473   Vystáti Svazek: 4 Strana: 1105
Vystáti, stojím, vystůj, vystoje (íc), stál, ání; vystávati = stoje vydržeti, vytrvati, stehend ausdauern, die ganze Zeit durch- stehen; vytrpěti, snésti, přestáti, aushalten, überstehen, leiden, ertragen, ausstehen, er- leiden, erstehen. To jsme vystáli! Odpo- věď: Měli jste si sednout. Na Zlínsku. Brt. — co, koho: pokutu, Jg., nemoc, zimu, smrť, Ros., neřesti, neštěstí, těžkosti, V., trpkou práci, Kom., při (vyhráti), Vš., dluh (zaplatiti), Šm., pole (stádem na něm se pa- soucím vyhnojiti). Šp. Když sú roky vy- stáli. VI. 7. ř. 308. Že nebylo by mu možné tu slotu v.; Aby to vše déleji v. mohl; Když takoví zločincové právo své vystojí. Skl. II. 82., 83., 246. Nemohu ho v. D. Nemohu to vystáti, jest prý šp., ale srovnej před- cházející. Že jsou všichni společně při sobě zavřeli to obležení, jak dlouho živi a ducha v sobě jmíti budou, v. Sl. Uh. I. 27. To nemohu vystáti. K tomu odpovídají: Šak sedíš, tak to vyseď. Na Zlínsku. Brt. Vz Soujmenný. V. muky, bolesti, Us., důlek (říkají, když někdo někde stoje dlouho hovoří), Us. Kšá., úkory, útrapy, protiven- ství. Sš. Kdyby tu ti dva učnia tři roky vystáli (vytrvali); Vyznáváme, že u pořád- ného mistra se vyučil a své tři roky vystál. Sl. let. V. 59., VI. 153. On svůj vandr vy- stál a se dokonale prokázal, pročež za mistra přijat jest. Pam. Val. Mez. 205. Bože môj, otče môj! čo je ten svět zmotaný! čo vy- stojí, čo vystojí ubohý poddaný. Slov. ps. Tč. Uctite rodičov, že aj o vás mnohé vy- stojá starosti. Dbš. Obyč. 21. Co sem už vystala a ešče vystojim, ešče se, synečku, tvej maměnky bojim; Která panenka ne- platívá, ať do hospody nechodívá, nemužó ju chlapci vestát (vystát), radši be mohla duma zuostat. Sš. P. 386., 719. Hrozný hlad trpěli a vystáli; Mnoho vystáli. Dač. I. 172., 207. Když již póhon vystojíš, hleď toho pilně, neopraví-li sobě póvod roku po vzdání súdu do dvú nedělí. Vš. Jir. 126. — čeho. Již vystál svého (mnoho). Ros. — čemu. Všem bídám musíme vystáti. Jg. — Plk. — co čím. Mnoho tam vystál zlým nakládá- ním. Dch. Pole stádem vystáti (vyhnojiti). Jg. — jak. Všecky odpornosti hrdinskou myslí snášeti a vystáti. V. — co kde, kdy: na cestě, na světě. Ml. Tieto nebožata veľa vystály při mrchavej macoche. Dbš. Sl. pov. 230. Co ten člověk vystojí na tom světě! Us. Tč. Já ten šat na sobě nevystojím. Us. Dch. Radši se može doma vyspať, než na muzice nohy vystáť (netančiti). Na Vsacku. Vck. — komu na kom. Vystávali co komu na kom (= má-li někdo co proti komu), právo jest před rukama každému. Arch. 1520. Jak to řekla, tak v tom slově vystála (slovu dostála). Us. Vk. Mistrovský syn jeden rok pořádně má v tejže službě vystáti. Sl. let. V. 62. — co od koho. Bože! co my od nich vystojíme! Us. Šd. — se. Čo sa vystojím, to je už ani nevypo- vedaná vec. Mt. S. 1. 104. Víno nové se nepije, dokad se vystojí. Mor. Tč. Pivo, víno se vystálo (vyčistilo). Kůň se vystál (stáním si odpočinul).

391474   Vystatí Svazek: 4 Strana: 1106
Vystatí, n., die Ermüdung, Müdigkeit; das Aufstehen. Bern.

391475   Vystátí Svazek: 4 Strana: 1106
Vystátí, n., das Ausstehen, Erdulden; das Verharren, Ausdauern. Bern.

391476   Vystáti Svazek: 7 Strana: 1084
Vystáti Napasené ovce nechali v. na poli (zdrželi je tam, aby se tam vymočily a vyneřádily a tak pole pohnojily). U Nov. Bydž. Kšt Vz Košárovati (dod.). — co (kde). Prišly stě do šenku ďury v.? Brt. N. p. 293. On už ďuru v delině vystol (za- haleč). VSlz. I. 234. — čeho. Pán Bůh tobě i nastávajícího kříže v. pomáhej. Kom. Kor. 2.

391477   Vystáti Svazek: 8 Strana: 0486
Vystáti. Hrozný trest nevystal (neminul); Myslel si, že by takové ceremonie mohly aj vystať; Ale dojem vystal. Phľd. 1892. 475., 1893. 703., 1895. 226. Pečenie koláčov samo v sebe y. nemôže (nemôže chyběti, koláče se musí péci při svatbě). Phľd. 1895. 487. — kdy. Pokušenie pre ten deň vystalo (vy- mizelo, nepřišlo). Phľd. 1896. 272. — co pro koho. Nevystane (to) po mnohe (nevystačí). Phľd. 1892. 242. — co komu kde. Jestli- žeby mu co na poddaných vystávalo (k do- placení zbývalo). 1566. L. posíl. II. 25. Jestli- žeby mu co u vás vystávalo. 1b. 29., 35. A ještě nám vystává 50 zl. (jest nedoplaceno). Půh. VI. 71. — odkud. Tovaryš od mistra vystal (vystoupil). 1658. Mtc. 1896. 131.

391478   Vystáti Svazek: 10 Strana: 0503
Vystáti. Pokud by kterého v stavu svo- bodném živého vystávalo (bylo). Arch. XX. 395.

391479   Vystáti co Svazek: 9 Strana: 0387
Vystáti co. Má poplatky platiti, i roboty a vše jiné vystávati. 1496. Arch. XVII. 472- Vystojí toľko, ako skala y koľaji. Mus. slov. III. 36. To nemôžu v. Sak to môžeš vy. sedět. Šeb. 221.

391480   Vystatkovati se Svazek: 4 Strana: 1106
Vystatkovati se, stolziren. — v čem. Už si se dosť (na)vystatkoval v tvých no- vých šatech. Na Ostrav. Tč.

391481   Vystatovať Svazek: 8 Strana: 0486
Vystatovať znamená = chlubiti se, ne: vystačiti. Cf. Kal. S. 202.

391482   Vystatovati Svazek: 4 Strana: 1106
Vystatovati sa = vystačiti? A preto každý majetku svojho istý požitok hladá v tom, keď sa s ním aj v. môže. Lipa III. 198.

391483   Vystatovati sa Svazek: 7 Strana: 1084
Vystatovati sa = chlubiti se, vyhrožo- vati, prahlen, sich wichtig machen, drohen. Význam vystačiti vymaž Mnozí lidé čím valněji umějí zuřiti, třískati, tím za větší se mají hrdiny vystatujíce sa, že . . . Zbr. Mudr. živ. I. 168. Keď arešt vysedí, nič si z toho nerobí, ba ešte sa vystatuje, že ho druhýraz ešte lepšie biť bude. Slov. N. Hlsk XVIII. 175. Muž, který jen proti bezbran- ným dítkám a slabé ženě v. se zná. Zbr. Mudr. živ. II. 196. Cf. Výstava = chlubnosť.

391484   Vystatý Svazek: 4 Strana: 1106
Vystatý; -at, a, o = vystalý, müde, er- müdet. Na Slov. Bern.

391485   Vystátý Svazek: 4 Strana: 1106
Vystátý; -at, a, o = vystálý, ausgestan- den, erlitten, erduldet. Na Slov. Bern. Lépe: vystálý. Jg.

391486   Výstav Svazek: 4 Strana: 1106
Výstav, u, m. = vystavení, das Aussez- zen, die Ausstellung, der Ausstoss, die Aus- setzung einer Sache z. B. des Bieres; das Propinationsrecht. Aby piva na v. blíže míle od města Olomúce v Skrbeni vařiti dal. Půh. V. piva (ze spílky) ku prodeji. Ve spilce pivo k výstavu leží. Us. — V. = výstavek, strom na čihadle, der Leimbaum. Šp. Vz Výstavek. — V. velebné svátosti, die Aus- setzung des hochwürdigsten Gutes. Dch.

391487   Výstava Svazek: 7 Strana: 1084
Výstava. Zemská jubilejní výstava v Praze r. 1891. (od -15/5 —15/10.) Hlavné Čechy obe- slána a pořádaná byla (Němci se jí offici- ellně nezúčastnili, nýbrž jenom jednotlivci) a znamenitě se vydařila. Konala se na oslavu jubilea první průmyslové výstavy r. 1891. v Praze pořádané. Výstava na býky šp. m.: býků. Vm. — V., Darstellung, Aus- führung V. (tragoedie) jasná. V. krasocit- ných ideí podařila se vám. Pal. Rdh. I. 429., 432. = V. = zabavení, Pfändung, f. V příbytku ožralce nalézti lze bídné duchny, které se, když třeba daň platit anebo když v. od krčmara prijde, vlečú do rychtára. Slov. Zbr. Mudr. živ. I. 204.

391488   Výstava, výstávka Svazek: 4 Strana: 1106
Výstava, výstávka, y, f. = výstav, vy- stavení, též co vystaveno, die Ausstellung, das Ausgestellte. V. = snesení rozličných věcí na jedno místo a přiměřené jich dle druhův uspořádání. S. N. V. piva (výstav). Us. V. řemeslnických, uměleckých věci (prací), hospodářská, umělecká, Us., prů- myslnická, průmyslová, Nz., hromadná, Kol- lektiv-, v. ženských prací, ethnografická, přírodnicko-lékařská, elektrická. Us. V. ob- časná (periodisch), plemenného dobytka (Zuchtviehausstellung), obrazu, včelařská, zdravotní (hygienische A. ), květin; veřejná v. mrtvoly, öffent. Ausstellung einer Leiche (das Paradebett). Dch. V. hlavní, strojů, ležáku (piva), soukromá, Šp., odborná. Mus. 1880. 369. V. na lešení, Ausstellung auf der Schandbühne. J. tr. Biřic v koš ji (sťatou hlavu) metá k děsné výstavě. Čch. Mch. 72. V-u zaříditi, uspořádati. V. obrazů, světová. Vz S. N., KP. I. 94., Vlsk. 71. — V., die Darstellung. V. myšlének převelepá; Ale sloh a v. listu našeho a celý způsob, jakým své myšlénky vykládá, liší se značně od způsobu...; V. události tak plastická, tak živá, tak dojemná a při tom tak sprostná a nelíčená jest, že se jí dosti obdivovati nemůžeme. Sš. I. 97., II. 84., J. 158. (Hý. ). — V., die Darstellungsgabe. Dar pěkné vý- stavy. Pal. Rdh. I. 325. — V. = stavení, die Erbbauung, das Gebäude. Tamhle ta v. bude snad zámek nějaký. Us. — V. = be- sídka, přístřeší, ein Vorsprung am Gebäude, der Erker, die Vorlaube, das Vordach. — V. slovy = výklad, die Darstellung in Wor- ten. L. — V. = chlubnosť, marnosť, die Prahlerei. Kroj a stroj toliko na v-vu. L. — V. = výtka, die Ausstellung, Rüge. Puchm. Vz Výstávka.

391489   Vystávající Svazek: 4 Strana: 1106
Vystávající, vorspringend. Rst. 519.

391490   1. Vystávání Svazek: 4 Strana: 1106
1. Vystávání, n. = vystavění, die Auf-, Erbauung. Bern.

391491   2. Vystávání Svazek: 4 Strana: 1106
2. Vystávání, n. = ostatek, der Rest. Na Slov. Bern.

391492   Vystávaný Svazek: 4 Strana: 1106
Vystávaný; -án, a, o = vystavěný, er- baut, aufgebaut.

391493   1. Vystávati Svazek: 4 Strana: 1106
1. Vystávati, erbauen, aufbauen. Na Slov. Bern.

391494   2. Vystávati Svazek: 4 Strana: 1106
2. Vystávati = zůstávati, zbývati, übrig sein; vyčnívati, hervorragen; nezaplacenu býti, ausstehen, nicht bezahlt sein. Bern. Vz Vystati. — V., vz Vystáti.

391495   Výstavba Svazek: 4 Strana: 1106
Výstavba, y, f., der Aufbau. Dch.

391496   Výstavba Svazek: 8 Strana: 0486
Výstavba. Čl. L. Jos. 32.

391497   Výstavce Svazek: 4 Strana: 1106
Výstavce, e, m. = vystavitel. L. V ten čas chiliasmu mají všichni páni i rytíři ja- kožto výstavci podřezáni a vypleněni býti. Pal.

391498   Výstavci Svazek: 4 Strana: 1106
Výstavci, Ausstellungs-. — V., subst. = strom výstavek, vz Výstavek.

391499   Výstavci Svazek: 9 Strana: 0387
Výstavci duby. 1494. Arch. XVII. 447. Vz Výstavek.

391500   Vystavěcí Svazek: 4 Strana: 1106
Vystavěcí básnictví, darstellende Dicht- kunst. Jg.

391501   Vystavěč Svazek: 4 Strana: 1106
Vystavěč, e, m. = výstavce.

391502   Výstavek Svazek: 4 Strana: 1106
Výstavek, vku, m. = výstav, výstava. V. piva. Vz Výstav. — V. = výstav, strom zů- stavený v pasece pro semeno n. ku potřebě zvláštní; výstavčí strom, der Ausstand, der Ausständer. Um. les., Hk., Škd. exc., Šd. — V. = strom vystavený od čižebníka, vz Výstav. Us. — V. = výtka, die Rüge, Aus- stellung. D. — V., der Aufbau. Věžovitý v. Zpr. arch. XII. seš. 2. str. 6. — V. = exe- kuce, die Exequirung. Na Slov. Bern. — V., der Bankrotte. Na Slov. Bern.

391503   Výstavek Svazek: 8 Strana: 0486
Výstavek = strom v lese atd. Arch. XIII. 266.

391504   Vystavění Svazek: 4 Strana: 1106
Vystavění, n., vz Vystavěti.

391505   Vystavení, n Svazek: 4 Strana: 1106
Vystavení, n., vz Vystaviti.

391506   Vystavený Svazek: 4 Strana: 1106
Vystavený; -en, a, o, vz Vystaviti. Mr- tvola leží na v-ném loži. Dch. — čemu. Krajina v-ná vpádům. Šf. Rozpr. 36. — kdy. V listině dne 31/1. v Klinicích knížetem Břetislavem v-né. Ddk. IV. 97.

391507   Vystavěný Svazek: 4 Strana: 1106
Vystavěný; -ěn, a, o, aufgebaut, erbaut, vz Vystavěti. Nově v-ný klášter. Mus. 1880. 432. — kde. Zámok na skále v-ný. Dbš. Sl. pov. IV. 65. — z čeho. Dům vystavěný z cihel, z kamene. Kká. Td. 191., Er. P. 484.

391508   Vystavený Svazek: 7 Strana: 1084
Vystavený. V. pivo = hostinským na prodej vydané. Wtr. Obr. I. 12 , Šp.

391509   Vystavěti Svazek: 4 Strana: 1106
Vystavěti, ějí, ěj, eje, ěl, ěn. ění; vysta- vovati = udělati, auf-, er-, ausbauen, anle- gen. — co: dům, město, V., zdi. Br. — co z čeho. V-viš pekny zamek z kameňa. Sl. ps. 223. Z jehožto (chrámu) zůstatků oby- vatelé nynější mohamedáni mešitu si v-li. Sš. Sk. 117. V. dům z kamene, ze dříví, z hlíny, Zlob., ze žuly. Ml. — co od čeho: dům od kamene, šp. dle něm. Jg. — jak: podlé nákresu. Ml. — co komu zač: do- mek za 1000 zl. — co s kým. Us. Vz Vy- staviti. — co kde (jak). Vratislav v-věl blíže Míšně samé poznovu hrad Gvozdec; Kolem chrámu dal chodbu vystavěti. Ddk. II. 319., IV. 261. V-vím klášter mezi ho- rami, tam budu bývať bez milováňa. Sš. P. 229. V. dům v lese, na skále, za dědinou atd. Chrám boží s pomocí milosti Kristovy v sobě vystavujeme. Sš. II. 63. — kdy (jak). Praha nebyla za rok v-věna. Kmp. Č. 129. Pod dvě léta nebude dům ten v-věn. Us. Nebožtík můj otec tuto chaloupku po ne- šťastném ohni s velikou nouzí vystavěl. Us. Tč. Vladislav r. 1121. poznovu vystavěl jest hrad Donín. Ddk. II. 451.

391510   Vystavěti se Svazek: 7 Strana: 1084
Vystavěti se = postaviti si domek, ně kde se usaditi. Val Vck.

391511   Výstaviště Svazek: 4 Strana: 1107
Výstaviště, ě, n. = místo výstavní, der Ausstellungsplatz, -ort. Dch., Osv. 1878. Č. XII., Zpr. arch. XI. seš. 2. str. 13. V-ště obrazu. Dch.

391512   Vystavit komu Svazek: 8 Strana: 0485
Vystavit komu = dostati se mu na ko- bylku, napáliti ho. Jicko. Brt. D. II. 417.

391513   Vystavitel Svazek: 4 Strana: 1107
Vystavitel, e, m., der Aussteller. Dch. Opatření zájmů v-lů; hromadný v., der Kol- lektivaussteller. Šp.

391514   Vystavitelkyně Svazek: 4 Strana: 1107
Vystavitelkyně, ě, vystavitelka, y, f, die Ausstellerin. V. ženských prací. Us.

391515   Vystavitelný Svazek: 4 Strana: 1107
Vystavitelný, ausstellbar. V. věci, zboží. Us.

391516   Vystaviti Svazek: 4 Strana: 1107
Vystaviti, stav, vě (íc), il, en, ení; vy- stavovati = ven postaviti, vyložiti, heraus-, aus-, hinstellen, herausnehmen; učiniti ně- čím, aufstellen als, zu etwas machen, bestel- len, anstellen, vorsetzen, über einen setzen; přednosť dáti, vorziehen, vorsetzen; něco na něco vzhůru postaviti, aufstellen, aufrichten, errichten. Jg. — abs. Kdo má právo vy- stavovati. Šp. Bylo by důležito znáti, kdy byla v-vena listina Johanitům. Ddk. III. 278. Není Řím ani Praha jednoho roku vysta- vena (vystavěna). D. Prov. — co, koho. Koho ta osoba uprostřed na krásném bě- loni sedící vystavuje ? Kos. v Km. 1884. V. dům. V., Kom., dítě (na ulici položiti), směnu (směnku), koly, D., dvéře (vysaditi), pivo (hostinským na prodej vydávati, ausschro- ten), ryby, velebnou svátosť, svědky (vésti), Us.; list dlužní, listinu, obligaci, směnku šp. m.: napsati, vydati, složiti, od sebe dáti, udělati, učiniti, zdělati. Šb., Š. a Ž., Jv., Brs. 2. vyd. 264. V. otázku, správně: uči- niti. (II. 439. ). V. strom, ausstossen (vz Vý- stavek), Škd. exc, přední stráže (Vorposten), Čsk., obraz (ausstellen). Us. Malý mravček velký kopec časom v-uje, ked vesele bez prestání smetí naň zvlačuje. Na Slov. Tč. Tu obžalovaná fojta města našeho a dva konšely k vystaví; A když bylo na druhém roku, ža- lobník vystaví svědomie jednoho dobrého pacholka, také rodiče města našeho; Dále v-li obě straně staroměstského fojta (als Zeugen aufstellen); Také ti sirotci v-li dva svědky a ti jsú vyznali. NB. Tč. II., 29. Šebor v-vil tři zachovalé a usedlé panoše; Má svědky v. a jmenovati. Půh. II. 446., 520. (Tč. ). A vystavuje smrť jeho jakožto smrť náměstnou; Nyní nám přijde obsah listu vystaviti; V-vil apoštol opolnu kře- sťanství a tvar její idealný vylíčil; Takto krátce v-vil povinnosti manželky. Sš. Sk. 104., I. 16., II. 55., 65., 133. (Hý. ). Vysta- vovati chyby (= vytýkati). Ty se mu toho navystavuješ. Us. Kšť. V. okna (vysaditi). Us. Vck. — co odkud. Ros. Hrnec z po- lice. Us. Že nám podstatu víry z nejhlubšího základu a z nejvniternějšího středu jasně v. mohl v celé neobsáhlosti, pokud...; Ta- kový obraz vystavuje apoštol z písma sva- tého; Ale apoštol vystavoval osud ten židů se stanoviště absolutného s boží strany to- liko. Sš. I. 10., 44., 106. — z čeho. Vystav- jali vežu ze samých šohajků. Sš. P. 226. A tu skal jsme velkých nanosili, potom oltář podlé obřadu Staroslavů z nich jsme v-vili. Krajané mu z pomníků palác vděčný v-vili. Koll. I. 154., 264. Dům, co z dluhů vystavíš, pro jiného stavíš. Na Mor. Tč. — kam (komu). Pivo do vsi Lhoty vystavovati. Dipl. V. koho v nebezpečenství (vydati). Us. Sám ji zkušenou maje i jiným ji chci jako svíci jasnou na svícen vystaviti. BR. II. 607. a V. vojsko na břeh, D., něco na sví- cen, Ros., koho na ránu; něco na slunce, na oči. Us. Číhař vějice na rohatinu vystaví. Kom. Na to místo své modly vystavili. Br. V. někoho na lešení, auf die Schandbühne stellen. J. tr. Poněvadž piva svá na celé panství vystavují. Pam. Val. Meziř. 131. Vy- stavte mě za dvéře, nech mě větr prověje. Sš. P. 22. Takové pivo do vsí, kteréž pří- slušejí ku klášteru velehradskému, volně vystavovati dáti mohou. List z r. 1577. Ně- komu něco světle na oči v. KB. V. On pyšně vystavuje rohy na svoji hlavu. Mor. Tč. Apoštoly a křesťany vůbec podobně v posměch vystavují. Sš. II. 53. (Hý. ). — co, se komu, čemu: pivo (vz: v. co), V., něco očím, se kulím, střelbě. Poněvadž B. osobu JMC. královstvím za nejvyšší vrch- nosť v. ráčil. Skl. I. 82. Nauku svatou nemá kazatel vystavovati zlobě nepřátel Páně. Sš. L. 187. V-vil se útokům jejich. Us. Dch. V. olej v uzavřené láhvi světlu slunečnímu; V. něco účinkům slunce a vzduchu; Stěny tlaku v.; Kapaliny byli vystaveny účinku tíže. ZČ. I. 270., 282., 286. (Pdl. ). V. komu chyby (kárati je). Kom. V. něco někomu (vytýkati), šp., prý, ale vz předcházející příklad. — co, se za co. Pivo za peníze vystavovati. Boč. Vystaviti si koho za boha (učiniti), V., za kazatele, Br., za pastýře, Kom., za úředníka. Pr. měst. V. si něco za příklad. BR. II. 75. a. Jak Bůh sám skrze Isajáše za příklad se v tom vystavuje. Sš. Sk. 236. (Hý. ). Jsa nad nimi za soudce v-ven. Abr. Za příklad se nám v-vil; Kristus za hlavu jest nám vystaven; Za ty se vysta- vovali, jakoby povinné spravedlnosti obháj- cové byli. BR. II. 48., b., 101. b, 276. (Šd. ). V. se za příklad. Scip., Háj. Se za krále, za proroka, za prostředníka. D. Bůh dítkám rodiče za pěstouny vystavuje. Kom. — co kde (jak): strom v pasece v. (na semeno n. k potřebě nechati). Us. V nějakém bodu kolmou v. Sedl. Kapitoly ven z textu po stranách v. Novotný. Správce nad nimi sluší v. Lom. Kebych já to věděl, že bude darebný, dal bych kříž v-vit před vašima dveřmi. Sš. P. 292. Ješto Vám před očima Ježíš Kristus vystaven; Na Simeonu v-vil Lukáš druhé svědectví o Kristu na pastý- řích; Byl pak stánek ten na poušti vysta- vován uprostřed dvanáctera pokolení. Sš. II. 30., L. 42., Sk. 87. (Hý). Čtení způsob pod textem v. Novotný. — koho proti komu: svědky. Rad. zv. — kdy. Že za nej- vyššího komorníka od pána našeho jest vy- staven. Žer. Že ti ju dá, keď mu taký palác do rána vystaviáš, ako je jeho. Dbš. Sl. pov. I. 464. Kunrata, kterýž se dne 18/12 1127. za vzdorokrále v-vil. Ddk. III. 22. Také se v-vil živého po svém utrpení ve mnohých průkazech. Sš. Sk. 6. V srpnu t. r. vystavili jsou protivníci jeho Heřmana za nového vzdorokrále. Ddk. II. 287. — proč. Svůj tovar na prodej v. Us. Tč. Aby pro všechny časy pravidlo se vystavilo. Sš. I. 57. Obstavení rukojmie dva člověky vy- stavují k svědomí a ti znají, že... NB. Tč. 22. — o čem. Pokud vystavoval apoštol o Kristově vyšší podstatě. Sš. II. 200. (Hý. ). Jan a Alexandr místněji známi nejsou a jenom domněnky o nich se vystavují. Sš. Sk. 46. — jak. V-vil ho nespravedlivě ja- kožto podvodníka. Dch. Pavel věci některé v takovém způsobu vystavuje, že...; Pavel všudy s důrazem to v-vuje; Světáky pán za příklad v-vuje zbožcům nějakým důvo- děním od menška k většku; V-vuje víru se strany předmětné; Krista vystavuje napřed podlé předčasového jeho bytí; Tuto ale vystavuje božskou důstojnosť Kristovu jako ráz a hodnotu v poznání lidstva časem a dějinně nabytou. Sš. Sk. 278., L. 3., 157., II. 41., 165., 200. (Hý. ). A tudíž v-il živé svědomí jménem Ješka Lajlocha. Půh. II. 460. — se, co nad co (proč). Stav svobodný pro jeho zvolnosť nad manželský v-vují (před- nosť mu dávají). Br. Svá ustanovení nad boží přikázání vystavovali; V-vuje příbuz- nosť duchovní nad tělesnou; Ty nade mne v-vuje; Aby jedni nad druhé se nevystavo- vali. BR. II. 21. a., 57. b., 88. b., 101. (Šd. ). Kdo je nad jiné postaven, pohromám větším vystaven. Us. Tč. — koho po kom = dáti na druhé místo. Scip., Šm. — co, se čím: město kamením v. Mand. Životem svým za příklad se nám vystavil. Kram.

391517   Vystaviti Svazek: 7 Strana: 1398
Vystaviti. Mírek v-vil Racka k svědomí (jako svědka postavil); O to má svědomí v. Půh. III. 121.

391518   Vystaviti Svazek: 8 Strana: 0486
Vystaviti. Vystavovat sa svojou lojalitou (chlubiti se). Phľd. XII. 323.

391519   Vystaviti co Svazek: 7 Strana: 1084
Vystaviti co: dvéře, Výb. II. 1533.. sůl a p., pivo, víno vystavovati = prodávati. Wtr. Obr. II. 334, 491. aj. — se kde. V-vil sa na vŕše (postavil si novou chalupu). Brt. D. — co jak. Aby svédomie osobně v-vil (osobně svědčil). Arch. VII. 478. — co proč. V. komu vznešený cíl pro mravné snahy. MP 2.

391520   Výstávka Svazek: 4 Strana: 1108
Výstávka, y, f., der Vorwurf. V-ky ně- komu činiti. 1584. Er. Vz Výstava.

391521   Výstavka Svazek: 10 Strana: 0503
Výstavka, y, f., zdrobn. výstava. V. ze- mědélskoprůmyslová. Nár. list. 1904. 111. 9.

391522   Výstavkový Svazek: 8 Strana: 0486
Výstavkový. V. brána (ve výstavě). Phľd. 1896. 549.

391523   Výstavna Svazek: 4 Strana: 1108
Výstavna, y, f., das Ausstellungsgebäude. Rk.

391524   Výstavné Svazek: 4 Strana: 1108
Výstavné, ého, n., das Biergeld. Šp.

391525   Výstavní Svazek: 4 Strana: 1108
Výstavní rejstřík (v pivováře), das Aus- stossregister. Zlob. — V., Ausstellungs-. V. stolky řím. Vz Vlšk. 137. V. místo (výsta- viště). Us. V. předměty, místnosť, Dch., bu- dova, Us., lotterie. Šp. — V., Schau-. V. okno. Šp. V. prodej, Bazarverkauf. Dch. V. lůžko (mrtvoly), das Schaubett. Vz Vý- stavný.

391526   Výstavní Svazek: 7 Strana: 1084
Výstavní, Ausstellungs-. V. vlak (k vý- stavě v Praze jedoucí). Vz Výstava (dod.).

391527   Výstavnictví, n Svazek: 4 Strana: 1108
Výstavnictví, n., das Ausstellerwesen. Dch., Šp.

391528   Výstavník Svazek: 4 Strana: 1108
Výstavník, a, m. = výstavovník, der Bankerottirer. Na Slov. Bern.

391529   Výstavnosť Svazek: 4 Strana: 1108
Výstavnosť, i, f., die Aussteilbarkeit. — V. = stavení, der Bau, das Gebäude. Oheň zničil v-sti a písma. Krok. — V. = zvláště pěkné, vysoké stavení, hoher, prächtiger Bau. V. budovy. Us. Brt. V-nosť domu. — Lom., Měst. bož., Mus. — Jg.

391530   Výstavný Svazek: 4 Strana: 1108
Výstavný = mohoucí býti vystaven, aus- stellbar. — V. = vystavený, aufgeführt, er- richtet, erbaut; vysoko vystavený, hoch auf- geführt, hoch; vysoký, okázalý, nádherný, hoch, erhaben, prächtig. V. dům. D. — V. zimnice, Ja., lépe: protržitá, střídavá (stří- davka), das Wechselfieber. Jg. — Vz Vý- stavní.

391531   Vystavovací Svazek: 4 Strana: 1108
Vystavovací, Ausstoss-, Propinations-. V. právo (propinační). J. tr.

391532   Vystavovač Svazek: 4 Strana: 1108
Vystavovač, e, m. = vystavitel.

391533   Vystavování Svazek: 4 Strana: 1108
Vystavování, n., das Ausstellen atd., vz Vystavěti a Vystaviti. V. korouhviček v trhové dni. 1577. Tč. — V. piva, der Ausstoss, die Propination. Oprávněný k v., propinationsberechtigt. Šp. Předešlí opatové jsou tu na tom klášteře piv na v. a na pro- dej nikda nevařili. 1547. Tč.

391534   Vystavovatel Svazek: 4 Strana: 1108
Vystavovatel, e, m., der Aussteller. Pdl.

391535   Vystavovatelka Svazek: 4 Strana: 1108
Vystavovatelka, y, vystavovatelkyně, ě, f., die Ausstellerin.

391536   Vystavovati Svazek: 4 Strana: 1108
Vystavovati, vz Vystavěti, Vystaviti.

391537   Výstavovník Svazek: 4 Strana: 1108
Výstavovník, a, m. = výstavník. Bern.

391538   Vysťažovati se Svazek: 4 Strana: 1108
Vysťažovati se = vystěžovati se, sich genug beschweren, beklagen. Na Slov. Bern.

391539   Vystehkovati Svazek: 4 Strana: 1108
Vystehkovati, aussteppen. Ros.

391540   Vystěhovalec Svazek: 4 Strana: 1108
Vystěhovalec, lce, m., der Auswanderer, Emigrant. J. tr., Ddk. III. 247., II. 191.

391541   Vystěhovalec Svazek: 10 Strana: 0503
Vystěhovalec, kdo sám se vystěhoval, vystěhovanec, kdo byl vystěhován. Mš.

391542   Vystěhovalecký Svazek: 4 Strana: 1108
Vystěhovalecký, Auswanderer-, V. ro- dina. Mus. 1880. 363.

391543   Vystěhovalectvo Svazek: 4 Strana: 1108
Vystěhovalectvo, a, n., die Emigration, Emigranten. Šm.

391544   Vystěhovalství Svazek: 4 Strana: 1108
Vystěhovalství, n., das Auswanderer- wesen. Dch.

391545   Vystěhovalý Svazek: 4 Strana: 1108
Vystěhovalý, ausgewandert. V. šlechta. M.

391546   Vystěhovanec Svazek: 4 Strana: 1108
Vystěhovanec, nce, m. = vystěhovalec. Ddk. III. 101., Krok, Kram.

391547   Vystěhování Svazek: 4 Strana: 1108
Vystěhování, n. = opuštění státu, jehož občanem někdo jest, v tom úmyslu, aby se usadil v jiném a tam občanství nabyl, die Auswanderung. S. N. Hromadné v., Massen- auswanderung. Dch. — V., das Laufen, Fliehen, Ausziehen. Na Slov. Bern.

391548   Vystěhovaný Svazek: 4 Strana: 1108
Vystěhovaný; -án, a, o, ausgewandert, ausgezogen, weggezogen. Us. Vz Vystěho- vati.

391549   Vystěhovati Svazek: 4 Strana: 1108
Vystěhovati, vystěhovávati = pryč ste- hovati, übersiedeln; se: ausziehen, auswan- dern. — koho, se odkud jak kam kdy. Se vším se z toho domu vystěhoval. Ros., D. V. se ze země. D. V. koho z města na předměstí. I vystěží tě z stanu tvého. Z. wit. 51. 7. Vystěžil se Abraham z Egypta. BO. Abraham z Haran v 75. létě věku svého se vystěhoval. SŠ. Sk. 76. (Hý. ). Tehdáž v-la se z Čech spravedlnosť. Ddk. II. 374. Kamž (do Korinta) oni byli z Říma po vy- daném výhostu Klaudia císaře se v-li. Sš. 1. 145. Židé z Čech vypověděni, aby se do ter- minu sv. Martina v-li. Dač. I. 134. Dokavad Kristus byl na zemi, veškeren takořka vyšší svět se na zemi vystěhoval. Sš. J. 37. V. se na byt. BR. II. 599. b. Žádali, aby do Čech se směli v. Ddk. II. 123. — se s kým. V-la se i se syny svými. Ddk. II. 61. — jak. V-val se pomocí něčí, s velikými nesnázemi, po dlouhém loučení atd. Us.

391550   Vystejnělý Svazek: 7 Strana: 1084
Vystejnělý slad, mladík (mladý slad). KP. V. 253.

391551   Vystejniti Svazek: 7 Strana: 1084
Vystejniti. Ječmen ve vláze se v-ní KP. V. 228

391552   Vysteknouti Svazek: 4 Strana: 1108
Vysteknouti, knul a kl, utí, ausreichen. — koho k čemu. Nevím, vystekne-li mne k tomu; Dvú chlapů nevystekne, aby ho udrželi. Na Ostrav. Tč.

391553   Výstel Svazek: 8 Strana: 0486
Výstel výbavní (vystlání, peřiny). Čes. 1. V. 180.

391554   Vystělati Svazek: 4 Strana: 1108
Vystělati, vz Vystlati.

391555   Výstelka Svazek: 4 Strana: 1108
Výstelka, y, f. = nitroblána, das Endo- thel. V. cev. Nz. lk. — V., die Auspol- sterung. Mor. Tč.

391556   Výstelka Svazek: 7 Strana: 1084
Výstelka. Zarostivý zánět v-ky tepenní, endarteriitis obliterans, zarostivý tvořivý zánět v-ky tepenní, e. plastica obliterans.

391557   Výstelka Svazek: 10 Strana: 0503
Výstelka, y, f. V. kloubní, membrana synovialis, zánět v-ky dutin mozkových, ependymitis, v. dutin ústředního čivstva, komor mozkových a kanálu míšního, epen- dyma, vlečný počasuý zánět v-lky žilní, endophlebitis chronica, zánět v-lky vrátni- cové, e. portalis. Ktt.

391558   Výstelkový Svazek: 4 Strana: 1108
Výstelkový nádor, das Endotheliom. Nz. lk.

391559   Výstelkový Svazek: 7 Strana: 1084
Výstelkový. Endothel-. V. kožka, -häut- chen, nádor, Endotheliom, roura, -rohr. Ktt. exc.

391560   Vystenání Svazek: 4 Strana: 1108
Vystenání, n., vz Vystenati.

391561   Vystenati Svazek: 4 Strana: 1108
Vystenati, ausseufzen, seufzend sagen. — co. či som ti ťažka? Ach, nie! chcel poviedať, ale ledva to vystenal. Dbš. Sl. pov. V. 68.

391562   Vystěnati Svazek: 4 Strana: 1109
Vystěnati = vystonati. Na Slov. Bern.

391563   Vystěpiti Svazek: 4 Strana: 1138
Vystěpiti, il, en, ení, vyštěpovati, be- pflanzen. Cf. Vyščepiti, Vyštěpovati.

391564   Vystěrací Svazek: 7 Strana: 1084
Vystěrací, vz Vystírací.

391565   Vystěradlo Svazek: 4 Strana: 1109
Vystěradlo, a, n. = vystíradlo. der Vor- maischapparat. Zpr. arch. VIII. 65.

391566   Vystěrání Svazek: 4 Strana: 1109
Vystěrání, n. = vystírání. Bern.

391567   Vystěraný Svazek: 4 Strana: 1109
Vystěraný; -án, a, o = vystíraný. Bern.

391568   Vystěrati Svazek: 4 Strana: 1109
Vystěrati = vystírati. Bern.

391569   Výstěrbek Svazek: 4 Strana: 1109
Výstěrbek, bku, m. Ješto jejich mínění pouhým kritického upřílišování v-kem jest. Sš. II. 173.

391570   Výstěrkový Svazek: 7 Strana: 1084
Výstěrkový. Schmiergel-. V. prášek. Pdl.

391571   Vysteršiť Svazek: 8 Strana: 0486
Vysteršiť m. vystrčiť, č v š. Vel. Polom. Phľd. 1895. 439.

391572   Vystěžiti Svazek: 4 Strana: 1109
Vystěžiti, vz Vystěhovati.

391573   Vystěžovati se kde na koho někomu Svazek: 4 Strana: 1109
Vystěžovati se kde na koho někomu, sich ausklagen, seine Klage vollends mit- theilen. Us. Šd., Tč.

391574   Vystibať Svazek: 7 Strana: 1085
Vystibať = vybiti. Val., laš. Brt. D. 269.

391575   Vystíbiti Svazek: 4 Strana: 1109
Vystíbiti, il, en, ení, vystibovati, aus- stecken, ausstrecken, ausrecken. — co kam: korouhev na střechu, prsty do vrchu, ně- koho za dvéře. Na Ostrav. Tč.

391576   Vystierať Svazek: 8 Strana: 0486
Vystierať = vytahovati, natahovati. Slov- Kal. S. 202.

391577   Výstih Svazek: 4 Strana: 1109
Výstih, u, m. = vystihnutí, das Nach- jagen, Nachsetzen.

391578   Vystih Svazek: 7 Strana: 1085
Vystih = dostih. Koňské v-hy. Šf. Strž. II. 372.

391579   Vystihač Svazek: 4 Strana: 1109
Vystihač, e, m. = honec, běhoun, der Wettrenner, Wetteiferer.

391580   Vystihačka Svazek: 7 Strana: 1085
Vystihačka, y, f., scalptrum, zastr. Pršp. 94.

391581   Vystíhání Svazek: 4 Strana: 1109
Vystíhání, n., vz Vystihnouti.

391582   Vystíhati Svazek: 4 Strana: 1109
Vystíhati, vz Vystihnouti.

391583   Vystíhlosť Svazek: 4 Strana: 1109
Vystíhlosť, vystihlosť, i, f., die Erreich- barkeit, Begreiflichkeit. Jg.

391584   Vystihlý Svazek: 4 Strana: 1109
Vystihlý, vystíhlý = který vystihl, der erreicht hat. — V. = vystižený, vystižitelný, fasslich, begreiflich, erreichbar dem Ver- stande. — v čem. Bibl.

391585   Vystihnouti Svazek: 4 Strana: 1109
Vystihnouti, vystihnouti, ul, ut, utí; (zastr. vystihu), stíhl, stížen, ení; vystíhati, vystihovati = dohoniti, chytiti, nachjagen, nachsetzen, ereilen, einholen, fassen; do- stihnouti, vyzpytovati, erforschen, erschöp- fend behandeln, erfassen, begreifen. — co, koho. Kdo lásku tvou k nám vystihne? Kom. Moudrosť boží v. Br. V. pravdu. Us Nikdo toho nevystihne. Us. Vck. Zdaliž ty příčiny těch věcí v. můžeš? Ler. Nikdo ještě lásky nevystihnul povahu a vládu ča- rovnou. Koll. I. 23. Beztělen vystihuje hvězd po nebesku šlépěje. Č. — co čím: roz- umem (vyzpytovati, vyhledati). Us., Š. a Ž. — co odkud: slovo z knihy = vynechati čtením. Us. — co jak. Stálosť a pevnosť tu (víry) Pavel dvěma podobenstvíma vysti- huje; Vystíhá pak předmět ten (modlitby) slovy; Ovšem ale člověk nevystihne docela záměry boží. Sš. II. 108., 196., Sk. 21. (Hý. ). — kde. V přípisu svém Pavel již určitě poměr mezi sebou a čtenáři svými vysti- huje; Ve slově zalíbilo všemocná neodvis- losť se vystihuje. Sš. I. 158., 168. (Hý. ). — s infinit. Nemohu vystihnouti zaplatiti všechny dluhy. Us. Vk. — komu = poroz- uměti. Nemohli tomu vystihnouti. Mor. Kld. 82., Brt. S. 40. Ty jsi chytřejší než já, nebo kdo přichází ke mně, já žádnému nevy- stihnu a ty proti každé nemoci znáš zelinu. Er. Sl. čít. 39.

391586   Vystihnutí Svazek: 4 Strana: 1109
Vystihnutí, n., vz Vystihnouti. Bern. Vz Vystižení.

391587   Vystihnutý Svazek: 4 Strana: 1109
Vystihnutý; -ut, a, o = vystížený. Vz Vystihnouti.

391588   Vystihovati Svazek: 4 Strana: 1109
Vystihovati, vz Vystihnouti.

391589   Vystínání Svazek: 4 Strana: 1109
Vystínání, n. = postínání, vyhlazení, die Nieder-, Aushauung. Vz Vystínati. Bern.

391590   Vystínaný Svazek: 4 Strana: 1109
Vystínaný; -án, a, o = postínaný, vy- hlazený, niedergehauen, ausgehauen. Bern.

391591   1. Vystínati Svazek: 4 Strana: 1109
1. Vystínati = všecky postínati, mečem vyhubiti, nacheinander niederhauen; die Köp- fe abschlagen. — koho (jak): zajaté do posledního v. Us. 4000 samých koňákův, a ti úminek měli všechno vyloupiti, spáliti a vystínati. Pam. Val. Meziř. 151. Když jsou Turci Divín vzali a junákov vystínali. Sl. let. I. 283. Ssk. — co odkud. Všecko vrbí z potoka vystínali. Na Ostrav. Tč.

391592   2. Vystínati Svazek: 4 Strana: 1109
2. Vystínati = řidnouti, in Menge ab- nehmen. — kde. Obilí na tom poli vystíná (tratí se). Us. u Petrovic. Dch.

391593   Vystínati Svazek: 8 Strana: 0486
Vystínati. Všecko pálili a v-li. 1742. Mtc. 1896. 129.

391594   Vystínění Svazek: 4 Strana: 1109
Vystínění, n., die Abschattirung, Schat- tirung, der Entwurf, Schattenriss. Bern.

391595   Vystíněnosť Svazek: 4 Strana: 1109
Vystíněnosť, i, f. = vystínění.

391596   Vystíněný Svazek: 4 Strana: 1109
Vystíněný; -ěn, a, o, schattirt, entwor- fen. Bern. — čím. Výkres tuší v-ný. NA. I. 58.

391597   Vystíniti Svazek: 4 Strana: 1109
Vystíniti, il, ěn, ění, vystiňovati, schat- tiren, entwerfen. — co: obraz.

391598   Vystírací, vystěrací Svazek: 4 Strana: 1109
Vystírací, vystěrací, Meisch-. V. káď (v cukrovaru), der Meischbottig, KP. V. 47. Zpr. arch. VIII. 61., 63., 102., hřeb na v. kádi, die Haspe. Suk. V. stroj (vystěradlo). Suk.

391599   Vystíradlo Svazek: 4 Strana: 1109
Vystíradlo, a, n, = vystěradlo (nástroj sladovnický), der Vormeischapparat. Zpr. arch. VIII. 65.

391600   Vystírání, n Svazek: 4 Strana: 1109
Vystírání, n., die Meischung, die Aus- schüttung. V. sladu. Us., Suk. Vz Vystříti.

391601   Vystíraný Svazek: 4 Strana: 1109
Vystíraný; -án, a, o, vz Vystříti.

391602   Vystírati Svazek: 4 Strana: 1109
Vystírati, vz Vystříti.

391603   Vystírka Svazek: 4 Strana: 1109
Vystírka, y, f. = vystírání. V. na vy- stírku, na várku, der Meischguss, das Guss- wasser. Suk. Suchá v., der Salat. Suk. — Cf. Zpr. arch. VIII. 61.

391604   Vystiskati Svazek: 7 Strana: 1085
Vystiskati = objímati. V. dievčatá naj- milšia zábava. Sokl. I. 362.

391605   Vystiskati se Svazek: 4 Strana: 1109
Vystiskati se, sich satt drücken, um- armen. Na Ostrav. Té.

391606   Vystížení Svazek: 4 Strana: 1109
Vystížení, n. = vystíhnutí, die Ereilung, Erreichung; pochopení, die Erkenntniss, Er- forschung.

391607   Vystižený Svazek: 4 Strana: 1109
Vystižený; -en, a, o, erreicht, erwischt, gefangen, erforscht, erfasst. Vz Vystihnouti.

391608   Vystižitelnosť Svazek: 4 Strana: 1109
Vystižitelnosť, i, f., die Begreiflichkeit, Erforschlichkeit.

391609   Vystižitelný Svazek: 4 Strana: 1109
Vystižitelný = mohoucí vystižen býti, vystíhlý, ergründlich, erforschlich, begreif- lich. D., Stč. Zmp. 334.

391610   Výstižně Svazek: 10 Strana: 0503
Výstižně. Zvon III. 543. V. něco přibrati. Lit. II. 712.

391611   Výstižnosť Svazek: 10 Strana: 0678
Výstižnosť, i, f. Zvon VI. 382.

391612   Vystižný Svazek: 4 Strana: 1109
Vystižný = vystižitelný. Boč. exc.

391613   Výstižný Svazek: 10 Strana: 0503
Výstižný. Psal v-né vzpomínhy. Lit. I. 161.

391614   Vystkvíti Svazek: 4 Strana: 1109
Vystkvíti, věji, věl, ění; v. se, vystkví- vati se = vyblesknouti, heraus-, erglänzen. — čím. Vystkvěje odvaha smělým čelem. Č. — se komu. Nám se radosť vystkvějuje. Č. — kde: na lícech děviných dvě tu růže vystkvěly. Mus. Slunce vystkvětlo nad ho- rami. Us. Tč. — kdy kde. V ranním svitu nad purpurovým pokrovem okolního pohoří osněžené strminy jako zlatem oblité se vy- stkvějou. Kodm. v Mtc. 1. XI. 3 str. 3.

391615   Vystlání Svazek: 4 Strana: 1109
Vystlání, n., die Aufbettung, die Aus- streuung. Bern.

391616   Vystlaný Svazek: 4 Strana: 1109
Vystlaný; -án, a, o, aufgebettet. V-ná postel. Us. Co je po domečku pěkném, ma- lovaném, jako po lůžečku pěkném, v-ném. Sš. P. 635. Oba hleděli na lože v-né. Sá. Ale keď tu raz lepšie obzrel sa, videl v kúte postel v-nú. Dbš. Slov. pov. VII. 76. A to se tam bělá postelka v-ná, leží tam šohajek, hlava porúbaná. Sš. P. 122. — čím jak. Lůžko v-né peřinami až k podlaze (stropu). Mor. Šd. — V., ausgestreut, durchs Streuen verbraucht. V. sláma. Us. — V. = vycpaný. V. nohy, prsy. Mor. Tč.

391617   Vystlaný Svazek: 7 Strana: 1085
Vystlaný. V. cesty. Zbr. Mud. živ. II. 165.

391618   Vystlati Svazek: 4 Strana: 1110
Vystlati, steli, al, án, ání; vystélati (vy- stýlati) = ustlati, aufbetten, das Bett ma- chen, durchs Streuen verbrauchen, aus- streuen; vycpati, ausstopfen. — co. Pěkně vystlala tu postel. Us. Všecku slámu v-al (stláním zpotřeboval). Us. Vystlali jsme už všecko stlaní (Streu), už nemáme čím stláti. Us. Šd. V. lože. Šml. V. nohy, prsy (vy- cpati). Na Ostrav. Tč. — čeho. Ten vystlal slámy (i. e. mnoho)! Hlas. — co čím: ulici slamou. V. hnízda peřím, vatou. Us. Tč. Cestu kvítím v. Kos. Ol. I. 109. — co kde. Já ti je (lože) vystelu u prostřed dunaja, jestli na ně lehneš suchýma nohama. Sš. P. 703. — co komu. Slámu kravám v. Us. Tč. Měla pět dcerek a chtěla-li každé pořádné lože v., bylo oč pečovati. Sá. — co kam. Slámu pod krávy v. Us. Tč.

391619   Vystlatí Svazek: 4 Strana: 1110
Vystlatí, n. = vystlání. Na Slov. Bern.

391620   Vystlati co jak: do Svazek: 10 Strana: 0503
Vystlati co jak: do měkka. Svět. knih. 420. 87.

391621   Vystlati co k čemu Svazek: 7 Strana: 1085
Vystlati co k čemu: lůžko k spánku. Kká.

391622   Vystlatý Svazek: 4 Strana: 1110
Vystlatý; -at, a, o = vystlaný. Na Slov. Bern.

391623   Vystlávání Svazek: 4 Strana: 1110
Vystlávání, n., vz Vystlání, Vystlati.

391624   Vystlávaný Svazek: 4 Strana: 1110
Vystlávaný, vz Vystlaný a Vystlati.

391625   Vystlávati Svazek: 4 Strana: 1110
Vystlávati, vz Vystlati.

391626   Vystlúkati Svazek: 4 Strana: 1110
Vystlúkati = vytlouci, stlouci, buttern. Stlúkala, až vystlúkala. Na již. Mor. Šd.

391627   Vystojím Svazek: 4 Strana: 1110
Vystojím, vz Vystáti.

391628   Výstojný Svazek: 4 Strana: 1110
Výstojný = kterého můžeme vystáti, aus- stehlich. Us.

391629   Vystolařiti Svazek: 4 Strana: 1110
Vystolařiti, il, en, ení, austischlern. — si co. Tč.

391630   Vystonalý Svazek: 8 Strana: 0486
Vystonalý. V-lí se vypovídají ze Slabec přes Masojedy do Silova. NZ. III. 229.

391631   Vystonání, n Svazek: 4 Strana: 1110
Vystonání, n., die Genesung.

391632   Vystonati Svazek: 4 Strana: 1110
Vystonati, stonám a stoni, stůněš etc., vz Stonati, v. se, genesen, auskränkeln. Vy- stonal se. Us. — se z čeho. Ros. V. se z nemoci, Us., z lásky. Vlč. — kde čím: v lázních, koupáním.

391633   Vystonati Svazek: 7 Strana: 1085
Vystonati. Kdo ví, mohlo-li by Rakousko nemoc takovou v. samo v sobě. Pal. Rdh. III 207.

391634   Vystonávání Svazek: 4 Strana: 1110
Vystonávání, n., das allmählige Gene- sen.

391635   Vystonávati Svazek: 4 Strana: 1110
Vystonávati, vz Vystonati.

391636   Vystončený Svazek: 4 Strana: 1110
Vystončený; -en, a, o. V. holoubata, housata (jimž stonky už narostly) = lopa- čata, stončata. Mor. Šd.

391637   Vystončeti Svazek: 4 Strana: 1110
Vystončeti, el, ení = stonky dostati. Ho- loubata, husy atd. už vystončely. Us. Tč.

391638   Vystopování Svazek: 4 Strana: 1110
Vystopování, n., das Ausspähen, Aus- spüren, Festmachen. V. zvěři psy. Us.

391639   Vystopovaný Svazek: 4 Strana: 1110
Vystopovaný; -án, a, o, ausgespäht, aus- gespürt. V. zvěř. — kým: psy. Us.

391640   Vystopovati Svazek: 4 Strana: 1110
Vystopovati = vystihnouti, na stopu přijíti, ausspüren, ausspähen, aufspüren, fest- machen. — koho: zločince, Us, nepřítele, Čsk., zvěř. Us. — co. Aby (Pavel) hloub povahy své vystopoval. Sš. II. 14. — co kde. V-li při něm poklésku. Kos. Ol. I. 63. — koho kým, jak: zvěř psem, Us., bez psa. Šp.

391641   Vystoupená Svazek: 4 Strana: 1110
Vystoupená. Dali mu za vystoupenou. Vz Odbyti. Č., Lb.

391642   Vystoupení Svazek: 4 Strana: 1110
Vystoupení, n., die Aus-, Heraus-, Her- vortretung, das Austreten, Ausgehen. V. slunce. Sedl. — V., die Ausweichung, Ab- tretung. V. ze života, ze světa, das Abster- ben. Těžké bude duši našie v. Hus III. 139. — V., das aus der Art Schlagen, die Ent- artung. V. z rodu. Bern. — V., das Aus- treten. Ž. wit. 30. 23. V-ní kosti stehenné z lože (vyvinutí), pupku, Ja., vody, Har.,
moře, V., dělohy. Us. — V., das Auf-, Her-
vortreten. V. člověka, herce na jevišti. — V., das Hinaufsteigen. — V., die Bewegung in die Höhe. V. kouře. Bern. — V., das Aus-, Heraussteigen. V. z vozu. Us.

391643   Vystoupilý Svazek: 4 Strana: 1110
Vystoupilý, entstiegen; ausgetreten. V. z něčeho. Us. Dch. Vz Vystoupiti.

391644   Vystoupiště Svazek: 4 Strana: 1110
Vystoupiště, ě, n., der Aussteigeplatz. Šm.

391645   Vystoupiti Svazek: 4 Strana: 1110
Vystoupiti, stup, il, en, ení; vystoup- nouti, pnul a pl, utí; vystupovati = vykro- čiti, vyjíti odněkud, heraus-, austreten, aus- steigen; odstoupiti, abtreten; chybiti, zhře- šiti, übertreten, sündigen, ausschweifen; vy- hnouti, ausweichen, ausströmen, überströ- men, austreten; na jevo vyjíti, hervor-, her- aus-, auftreten, hervor-, herausrücken; vystou- piti, hinauf-, emportreten, auf-, hinaufstei- gen, auffahren, aufgehen. Jg. — abs. Vy- stup. D. Voda vystoupla. Har. Kouř, dým vystupuje. Us. V-pil tu chlap jako hora; Nebezpečenství vystupuje. Dch. Mladší vy- stoupá, když se stařec kácí. Shakesp Tč. Což jest kde vystúpeno, aby napraveno bylo. Arch. IV. 509. Vystupují hrady (druh mra- čen). Us. Šd. — z čeho, odkud: z mezí, z poručení, z míry; řeka z břehu vystoupila, V.; z vozu, z lodí, ze služby, z úřadu, D., z domu, z řady, z povinnosti, z rozumu, Us., z kláštera, Ml., ze zvyku. Ctib. Čert z něho vystoupil (vyšel). Dal. Vystoupiti z lodi na břeh, z davu lidu, z kola. Us. Na jehož místě jezero z hlubin vystoupilo. Sá. v Osv. I. 180. Při výstupu pístu vystoupí voda ze skříně okolo ventilu zdviženého do boty. ZČ. I. 82 Kosť vystoupla z kloubu. Us. Pro vysoké stáří z úřadu vystoupiti. Ml. Zvěř z lesa v-pila. Us. Šp. I viděl jsem jiného anděla vystupujícího od východu slunce. Br. V. z práce. Šp. Z lučin vystupuje pára. Us. Oči vystupovaly mu z důlků. Vrch. V. ze spolku. Tč. Z práva nevystupujíce; Z listu nevystupujem (abstehen). NB. Tč. 85., 131. V. z dětinských let. Výb. I. 269., Alx. V. ze smysla. Výb. II. 7. (Pass). Zdá-li se jim, že bychom z čeho vystoupili, nechť to pro- vedou přede vší zemí; Z zvláštních osob, z nichž vystupuje-li kdo ze svého práva, může a má pohnán býti k soudu. Pal. Děj. IV. 2. 304., V. 2. 31. Lid válečný z míry vystupovati se jal. Mus. 1880. 231. Vystup sa z cesty, geh aus dem Wege! Dbš. Sl. pov. I. 90. Keď videli prichádzať rytýra v zlate, všetci mu hneď vystúpili z cesty. Ib. I. 316. A oni pravili, co je v listě psáno, z toho že nevystupujie nižádným obyčejem. NB. Tč. 151. Vystoupil-li požívatel z jaké- koli příčiny z užívání jeho (zboží), připadlo zase nazpět na vévodu. Ddk. IV. 201. Ad- rianus ciesař tak v srdečnú radosť vstúpi, až jako z smysla vystúpi. Výb. II. 7. Jeho vlastní bratia vystupovali mu z cesty. Mt. S. I. 53. Jestližeby pak strana která nechtěla tohoto našeho rozkázánie zachovati a z toho že by vystúpila, k takovým měli bychom se jakožto k neposlušným zachovati; A jestližeby která strana z toho vystúpila a v tom se nezachovala, že JKM. s takového bez milosti ráčí základ vzieti. Arch. IV. 309., 322. Syn božie, múdrosť věčná, tak jest u mieře tu modlitbu položil, že by co naj- méně byla delšie, byla by z miery vystu- pujiec člověku přielišná; Aby ne každý svatý k své vóli, když by on zamienil, s to- hoto světa vystúpil a v nebi se se svým milým kochal; Když duše z těla vystúpí. Hus I. 312., III. 63., 136. (Tč. ). Tehda sv. Michal archangel vvstúpí proti nemu (Anti- kristovi) z nebes. Pass. 12. Z črna lesa vy- stupuje skála; Vystúpichu z úvala rózno; Oba z dráhy vystúpista. Rkk. 7., 9., 41. — odkud jak. Láska, která mu z nich ani kročej jeden vystupovati nedá. Žer. 310. Vystoupil mu s cesty v bok (seitwärts aus- weichen). Jir. Ves. čt. 48. — kam (nač): na zem. Har. Řeka na břeh vystoupila. V Na vysoký stupeň dokonalosti v. Kom. V. na kolbiště, na koně, na jevo, na den. Us. Dch. Vystup si, cérečko, hore na stoličku. Brt. P. 27. V. komu na um. Kos. Ol. I. 264. Voda v-la až na dolejší město. Dač. II. 23. A když se umyla, na břeh vystópila; Před našima jsó vysoký okna, zavolal syneček na náspja vystópna. Sš. P. 36., 315. Šalba vy- stoupila na bílý den. Jel. Enc. m. Vl. Na skálu vystúpi silný Záboj. Rkk. 7. Když sem křik slyšel, vystúpil sem mezi vrata. NB. Tč. 105. — na koho. Na pocestného. Kron. tur. Z lesa na někoho v. Us. Ze tmy za zlým úmyslem na někoho v. Mk. Padúši naň vystoupili. Pass. 985. — kam jak. Vy- stoupil na kopec s mečem dobytým. Flav. Předsudky náboženské vystupovaly při něm způsobem příkrým v popředí. Mus. 1880 485. Potom podlé proroctvie sv. prorokuov vystúpí z nebes všemohúci súdcě nad to údolé před jeruzalemským městem. Pass. 15. (Hý. ). — čím. V. nohou ven. V. — proti komu (jak): proti nepříteli. Us. Proti někomu příkře v-piti Mus. 1880. 486. Proti snesení něčímu v. Us. Dch. Vojtěch ještě v tomto roce proti němu v-il s vážnou žalobou. Ddk. IV. 18. Prvý proti tvým ne- přátelóm s mečem vystúpím. Hr. rk. Proti to- mu bludu již byl sám vystoupil. Sš. Sk. 209. Proti takovému potupení všech starobylých práv v-li na obranu s mečem v ruce. Ddk. IV. 86. — v čem (jak, na koho). Jal se zjevně u věci té vystupovati. Mus. 1880. 453. A tudy Pavel s důrazem v otázkách následujících proti nim vystoupá. Sš. I. 164. Pozemky v-ly v ceně. Us. V té povinnosti rodiče často vy- stupují (chybují). — kde (na koho). Herec na divadle pohostinsku vystoupil. Us. On první po francouzsku v Litvě vystupoval. Kká. Td. V roztocích různých látek vy- stupují ochlazováním krystaly. ZČ. I. 250. V lese na pocestné vystupovali. Us. Tvar oblých boků ostře vystupoval pod řasou šatu. Vrch. Na jevišti dějepisném vystu- puje jen Ota. Ddk. III. 13. Mhly, ktoré v najodlahlejších dieloch sveta vystúpily, zastíňa v spôsobe oblakov naše pole. Na Slov. Tč. — proč. Pro věc v., für etwas eintreten. Dch. Pro biskupství olomoucké vystupuje povždy co zástupce náčelník Oto- viců. Ddk. IV. 273. Jeho ponuknutím (instr. příčiny) muži z lesa v-li. Háj. 20. — jak. Vz předcházející. S pevnou jistotou v., mit Aplomb auftreten; překážlivě (hemmend) v. Dch. Přišla doba, kdež kardinal Kvido se vší ostrostí vystoupiti mohl. Ddk. III. 113. Jakož jest vystúpila paní Kachna skrze pomocníka jiejí a obtíženu žalobu vedla, kteráž se dotýče cti i hrdla jeho. NB. Tč. 79. Tehdy dva vystúpíta s napatými samo- střiely. Arch. III. 36. (Šd. ). Počet vojska celého vystupoval daleko přes 20000 bo- jovníků výborně oděných. Pal. Děj. IV. 1. 214. Upomínky vystoupily v libém skladu jeho řeči znova do života. Šml. Na jihu nížiny ganžské vystupuje nad moře přes 700 m. vysočina Dekan v podobě trojhranu. Lpř. Dj. 17. Teploměr vystoupil o 20°. ZČ. I. 250. — kdy. Za jeho panování vystou- pil Aegypt z dosavadní uzavřenosti. Lpř. Dj. I. 27. Vz V. proti čemu. Po té hrozné řeči vystúpie třie žalobníci. Pass. 17. (Hý. ). — S čím. Učenec X vystoupil s novou theorií. Us. Pal. — kam (k čemu, do čeho, před koho, nad co, nač, v co). Slunce vystupující k našim hlavám dělá jaro. Kom. Roh domu vystupuje do ulice. Us. Páry vystupují do výšky. Ml. V. před někoho. Solf. V. nad všednosť. Dch. Tato cena při půdě dobře vzdělané bezpochyby vystou- pila až k výši desateronásobné. Ddk. IV. 168. Při tom vystupuje teplota až na stu- peň, při kterém těleso taje. ZČ. I. 250. V-il nad hlavu mou. V. — kudy. Střevo skrze ránu vystoupilo. Ras. V. přes celní pomezí. Trest. zák. Slyší Hostýn a aj po hlavě vy- stoupá mhla jemu nevídaná. Sš. Bs. 192. (Hý. ). — (komu) kam. Pokrm mi vystu- puje. D. Krev mu v tvář vystoupila. Us. — se = vyhnouti. Na Slov. Plk. — adv.: vy- soko v. (cti dojíti). V. Náhle v. Sbr.

391646   Vystoupiti Svazek: 10 Strana: 0503
Vystoupiti. Ceny obilí v-ly, lépe: obilí přidražilo a p.

391647   Vystoupiti — abs Svazek: 7 Strana: 1085
Vystoupiti — abs. Bouřka v-puje. Osv. — odkud. Předkové naši vystúpili od jed- noty obecné. Krnd. 20. — kam. Chroma- tická stupnice tvrdá v-puje do tonů zvyše- ných. Mj. — jak. Voda v-la o dva palce nad normal Us. Pdl. Plyn v-puje v bubli- nách do výše. Mj. 31. Paprsek vystupuje rovnoběžně se směrem . . . ZČ. III. 83.

391648   Vystouplina Svazek: 7 Strana: 1085
Vystouplina, y, f, Hervorragung, f. Sl. les.

391649   Vystouplina Svazek: 9 Strana: 0387
Vystouplina, y, f. V. čelisti. Mus. 1859. 79.

391650   Vystouplý Svazek: 4 Strana: 1111
Vystouplý = který vystoupil, hervor- getreten, hervorgestiegen, aufgestiegen, aus- getreten, emporgestiegen, angeschwollen. V. voda, potok, řeka. Dch., S. N. XI. 74. V-lá voda už zase odpadává. Us. Dch. — od- kud. Slunce z chlumu v. Č. Mladík z let chlapeckých v-plý. Vlč. Vystoupnouti, vz Vystoupiti.

391651   Vystoupnutý Svazek: 9 Strana: 0387
Vystoupnutý = vystouplý. Císař. Mtc. 1900. 343.

391652   Vystrabení Svazek: 4 Strana: 1111
Vystrabení, n. = vyléčení, die Heilung. Na Slov. Žeby jej niečo podarovali na v. popáleniny. Dbš. Obyč. 26.

391653   Vystrabený Svazek: 4 Strana: 1111
Vystrabený; -en, a, o = vyléčený, ge- heilt. Slov.

391654   Vystrabiti Svazek: 4 Strana: 1111
Vystrabiti, il, en, ení, vystrabovati = vyléčiti, heilen. Na Slov. Němc. VII. 330. Ale veť teba už ništ nebolí, rány tvoje sú vystrabeny. Němc. — se = vyhojiti se, po- zdraviti se, ohřáti, vyléčiti se, genesen. Mt. S. I. 211., Phld. III. 3. 257. Tak se může v. Hdk. C. 175. — se od čeho. Od toho lieku iste vystrabí sa. Dbš. Sl. pov. III. 29. — se z čeho. Jaj, ten cymbal a ty husle, kterak zvučno vábí! Kdo je zaslech, ten se více z touhy nevystrab. Hdk. C. 9. Kdo o svojí domovine zaslech, ten se více z touhy nevystrabí. Na Slov. Tč.

391655   Vystrabočení Svazek: 4 Strana: 1111
Vystrabočení, n. = nastrabočení, vy- strabení. Mor. Šd.

391656   Vystrabočený Svazek: 4 Strana: 1111
Vystrabočený; -en, a, o = nastrobočený, vystrabený. Na Mor.

391657   Vystrabočiti Svazek: 4 Strana: 1111
Vystrabočiti,, il, en, ení = nastrabočiti. vystrabiti. Mor. Šd.

391658   Výstraha Svazek: 4 Strana: 1112
Výstraha (zastr. výstraha, vystřeha), y, f. = napomenutí, vystřelení, opatření, die Warnung. Výstrahu dáti. List z r. 1522. V. Výstrahu z něčeho si bráti, vzíti; K vý- straze něco míti; K výstraze od takových řečí sobě s pilností sloužili; Výstraha od modlářství pohanského. Br. V něčem v-hu míti. Troj. To mu slouží k v-ze; pro v-hu hřícha. D. Straně naučení a výstrahy ne- dávej. Pr. měst. Dáti někomu něco k v-ze. Byl. Býti k v-ze. Bern. Vezmi si to za vý- strahu. V-hu tvou u vítr mece. Pád v-hu mající méně škodí. Us. V-hu někomu dáti před něčím, od něčeho, z něčeho; Někoho jiným k v-ze trestati; Příklad jiným k v-ze. J. tr. Tolik vám dávám na v-hu. Bs. V. do opravdy, eine ernste Warnung; Věrný pták Lelek lítá okolo hlavy, aby dal v-hu před zlým skutkem. Us. Dch. A v té nové pe- četi jmá býti některaká proměna pro v-hu staré stracené pečeti, zur Warnung vor... Sb. 36. Jemu se již v-hy dostalo; Událosť tato sloužila knížeti za výstrahu; Že však posádka měla výstrahu, zmařil se podnik jeho; Biskup kněžím povinností svých ne- dbalým před zneužíváním velebné svátosti a církevních obřadů v-hy dával; V-hu před ním dává křesťanům. Ddk. III. 30., 55., IV. 28., 287., V. 195. (Tč. ). Tudy apoštol ještě tu jednomyslnosť poroučí od protivy vý- strahu dávaje; Předmět, k němuž se v. po- tahovala; Leč apoštol dále v-hu svou vy- vinuje; Aby pak v. jeho tím větší měla dovahu. Sš. 11. 164., 210., 221. (Hý. ). Jestlis sám co o tom naslechl, dej v-hu úředníku, ať mi nedá vín plundrovati; Podlé povin- nosti dobrého přítele v-hu vám dávám. Žer. 314., 322. (Tč. ). Pro v-hu bludů budoucích. Bart. A v pátek po tom poslal do Prahy k Šimonovi od bielého lva dávaje mu o to v-hu; Opět měl v-hu o zradě města. Let. 74., 140. Kdež by se nepravosť kryla, tu v. dána byla. Dh. 76. V-ha od syna božího při věcech dvojích dána. BR. II. 25. Pro v-hu něco pověděti; A móž manželský sku- tek hodný býti trojím obyčejem, to věz: pro plod, pro dluh a pro v-hu smilstva; Již najméně sě lidé pro chválu boží pojí- mají, pro plod a pro výstrahu zlého a naj- viece pro libosť tělestnú a pro zbožie; Oni lid sú zklamali, majíce již výstrahu, mnoho sú lhali a od lidu lúpežně brali; Tu zna- menaj, co jest pokušenie a od kterého po- kušenie žádáme v-hy; Prosíme v-hy od nekonečného kánie, jenž jest najvětčie zlé člověku v tomto světě; Dobrým na v-hu chci to položiti; (Smrť) se velmě hodí k v-zě od hřiecha; Totoť sem psal potomním na výstrahu; Rada našeho spasitele jest nám v. proti věčnému zatracenie; Aby panny a vdovy pro v-hu těch mnohých nejistot a nebezpečenstvie, ješto se dějí v manžel- stvie, nebyly tak všetečny k stavu manžel- skému. Hus I. 194., 197., 200., 343., 344., 356., 389., II. 110., 115., 131., III. 211. (Tč. ). Vždy si za v-hu ber to: Experto crede Ru- perto. Lb. Pád bláznivého jest v-hou mou- drého. Lb. Strany přísloví a pořekadel vz Oko, Plesati, Radovati se, Vlk, Voda, Vyhráti, Výskati.

391659   Výstraha Svazek: 9 Strana: 0387
Výstraha. V. proti věčnému zatracení. Hus. Zrc. (Mus. fil. 1900. 211. ). Úsloví atd. vz v Zát. Př. 257., 138. nn, 374a., XVI. odst. 18. e).

391660   Vystrahač Svazek: 4 Strana: 1112
Vystrahač, e, m., der Warner. Zlatohv. I. 98.

391661   Vystrahovač Svazek: 4 Strana: 1112
Vystrahovač, e, m., der Warner. Bern.

391662   Vystrahování Svazek: 4 Strana: 1112
Vystrahování, n. = výstraha. Bern.

391663   Vystrahovaný Svazek: 4 Strana: 1112
Vystrahovaný; -án, a, o, gewarnt, Bern.

391664   Vystrahovati Svazek: 4 Strana: 1112
Vystrahovati, vz Vystříci.

391665   Vystrájání Svazek: 4 Strana: 1112
Vystrájání, n. = vystrojování. Vz Vy- strojiti. Na Slov. Bern.

391666   Vystrájaný Svazek: 4 Strana: 1112
Vystrájaný = vystrojený. Vz Vystrojiti.

391667   Vystrájati Svazek: 4 Strana: 1112
Vystrájati, vz Vystrojiti.

391668   Vystrájeti Svazek: 4 Strana: 1112
Vystrájeti, vz Vystrojiti.

391669   Vystrák Svazek: 7 Strana: 1085
Vystrák, u, m., vz Dvestrojník (dod.), Výstrojník (dod.). V. mlýnský. Vz KP. V. 614.

391670   Vystrák Svazek: 10 Strana: 0503
Vystrák, u, m. = ležatý hever, místo brůny je tu čelník, jenž za kladnici druhého hří- dele táhne, na němž teprv je kolo lícní. Čes. 1. Xí. 179.

391671   Vystrák Svazek: 10 Strana: 0678
Vystrák, vz Výstroj ník (násl. )

391672   Vystrakatěti Svazek: 4 Strana: 1112
Vystrakatěti, ěl, ění, scheckig werden. — komu. Zabarvil si hlavu a včil mu v-la. Us. Tč.

391673   Vystrakatiti Svazek: 4 Strana: 1112
Vystrakatiti, il, cen, ení, scheckig, bunt machen. — co čím. Us. Tč.

391674   Vystraniti Svazek: 4 Strana: 1112
Vystraniti, il, ěn, ění, vystraňovati. — se komu, ausweichen. Na Ostrav. Tč.

391675   Vystránkovati Svazek: 4 Strana: 1112
Vystránkovati, paginiren. — co: knihu. Us. Tč. Šd.

391676   Vystrapkati Svazek: 8 Strana: 0486
Vystrapkati, vz Rúsať (3. dod.).

391677   Vystrašení Svazek: 4 Strana: 1112
Vystrašení, n., das Herausjagen durch Schrecken. Bern.

391678   Vystrašený Svazek: 4 Strana: 1112
Vystrašený; -en, a, o, durch Schrecken hinausgejagt, herausgetrieben; erschreckt. Přišel domů celý, všecek v-ný (zděšený, polekaný). Us. Šd.

391679   Vystrašit koho Svazek: 10 Strana: 0503
Vystrašit koho. Ľahko v. srnku, len spomenúť polovníka. Rizn. 186.

391680   Vystrašiti Svazek: 4 Strana: 1112
Vystrašiti, il, en, ení; vystrašovati = strašením vynutiti, vyhnati, durch Schrecken heraustreiben, erzwingen; erschrecken; zu schrecken aufhören. — abs. Dali v. sa, ako kto má plané svedomie. Dbš. Sl. pov. II. 64. — co na kom: peníze. Ros., Har. — co komu: duši. V. — koho čím: pohle- dem, bázní, Dvě kron., pohrůžkami. Kron. mosk. Hned samým pohleděním z něho duši v-šil. Kn. — co, koho odkud. Krále pol- ského z Prahy, Němce z Čech vystrašil. Háj. Z někoho duši v. Dvě kron., Rk. — jak. No, veď by teba aj s povrieslom v-šil. Dbš. Sl. pov. III. 9. — se = vylekati se. Kolko rázů sa vystrašíme, jak dělají hluk, Slez. a mor. Šd. — se čeho. Šel chlap na zálety, v-šil se kozí brady. Slez. Šd.

391681   Vystrašiti co odkud proč Svazek: 9 Strana: 0387
Vystrašiti co odkud proč. Plat z ně koho pro pokoj v. Har. 68.

391682   Vystravovati Svazek: 4 Strana: 1112
Vystravovati, ausköstigen. L.

391683   Vystražiti Svazek: 4 Strana: 1112
Vystražiti, lépe: vystříci. Jg.

391684   Vystrážiti Svazek: 4 Strana: 1112
Vystrážiti = vyšpehovati, kam chodí, ausspähen. — koho. Vz Strážiti. Us. na Mor. Brt.

391685   Výstražka Svazek: 4 Strana: 1113
Výstražka, y, f. = výstražné znamení, das Warnungszeichen. J. tr. — V. = vý- stražná tabulka, die Warnungstafel. Šp.

391686   Výstražně Svazek: 4 Strana: 1113
Výstražně, exemplarisch. V. někoho trestati (na výstrahu jiných). Čsk.

391687   Výstražní Svazek: 4 Strana: 1113
Výstražní, vz Výstražný.

391688   Výstražník Svazek: 4 Strana: 1113
Výstražník, a, m., mořský ráček sko- řepatý. V. lasturčí, pinnotheres veterum. Vz Schd. II. 527.

391689   Výstražnik Svazek: 8 Strana: 0486
Výstražnik, a, m. = kdo dává výstrahu. Phľd. 1895. 129.

391690   Výstražný, -ní Svazek: 4 Strana: 1113
Výstražný, -ní = výstrahu zavírající, warnend, Warnungs-, Noth-, Allarm-, Warn-. V. zvon, báseň, D., znamení, Zlob., list, Vš. Jir. 221., svítilna, Us. Pdl.. příklad, tabulka. J. tr. V. list, der Warnungsbrief, welcher vom Gerichte auf Bitten der Witwe jenem geschickt wurde, der ihr die Mitgift nicht ausfolgen wollte; auch beim brání wurde, wenn ein neuer Besitzer auf dem Gute war, ein solcher Brief ausgestellt. Vš. 212. V. světlo. Dch. Za v. trest přivázán mu pra- šivý pes na plece. Ddk. II. 420. V. výstřel. Dch. — čím. Radú v., rozumem opatrný. Hus II. 426.

391691   Vystrbošiti Svazek: 4 Strana: 1113
Vystrbošiti, il, en, ení, vystrbošovati = vystrnaditi. — koho odkud: z kuchyně. Jrsk.

391692   Vystrčená Svazek: 4 Strana: 1113
Vystrčená. Dali mu za vystrčenou. Č. Vz Odbytí.

391693   Vystrčenec Svazek: 10 Strana: 0503
Vystrčenec, nce, m. V. rodu. Hlavn. 67.

391694   Vystrčení Svazek: 4 Strana: 1113
Vystrčení, n., die Heraussteckung. — V., die Aussteckung. V. korouhve. — V. = výstrčka. Na Slov.

391695   Vystrčenovice Svazek: 4 Strana: 1113
Vystrčenovice, dle Budějovice, ves u Telče. Tč. — V., Wistrtschenowitz, ves u Želetavy. PL.

391696   Vystrčený Svazek: 4 Strana: 1113
Vystrčený; -čen, a, o, herausgesteckt. V. hlava. — V., ausgesteckt. V. korouhev. — V. = vypověděný. V. z města. — V.,
vorgerückt, vorgeworfen. Na Slov. Bern. — V., ausgestossen. V. kůže. Šp.

391697   Vystrčil Svazek: 4 Strana: 1113
Vystrčil, a, m., osob. jm. Šd.

391698   Vystrčilka Svazek: 4 Strana: 1113
Vystrčilka, y, f., Neuhof, dvůr u Jech- nic; Wystrčilka, hospoda u Zbirova. PL.

391699   Vystrčilka Svazek: 10 Strana: 0503
Vystrčilka, y, f. = chalupa za vsí. Štěpá- novice. List. fil. 1902. 254.

391700   Vystrčiti Svazek: 4 Strana: 1113
Vystrčiti, strč, če (íc), il, en, ení; vystr- kati, vystrkávati, vystrkovati, vystrkovávati = vyndati, vystaviti, heraus-, ausstecken, vorschieben; vyhnati, vypuditi, vyhoditi, vy- vrci, vypověděti, heraus-, ausstossen, austrei- ben, hinauswerfen; po málu vydati, vyplatiti, nach und nach geben, zahlen; vytýkati, vor- halten, vorwerfen. Jg. — co, koho: hlavu, ruku, Us., vůz. D. Vystrkuje dítě zoubky (rostou mu). Us. On vystrkuje pořád své šlechtictví (chlubně), svou důstojnosť, her- vorkehren; Vystrkuje pána, den Herrn her- vorkehren, prapor. Dch. Pravila jí: Vystrč prsteček a ona vystrčila koleček (z pohádky). Us. Šd. Slouchačky jsem na zad sklopil, jen fousa jsem v-čil. Slez. ps. Šd. Je tam škaredě, nechce se mně ani hlavy ven v. Us. Šd. Prečo ste ma v-li jako bludára. Lipa 331. Viechy vystrkují (prodávači). Arch. V. 394. — co, koho odkud: z okna, Ros., vůz z kolny. Us. V. někoho ze dveří; Sotva paty z domu v-čil, už kluci rejdili. Us. Dch. V. z okna prapor. Šd. Když ta onu chytne, tedy ji vystrčí z kola do řady děvčat. Sš. P. 732. Své úředníky vystrče z rady. Arch. II. 487. Potom mě z toho v-la. Půh. II. 156. Někoho z domu přes práh. V. Někoho z obce, z města, z vlasti. V. Kolo z náboje (vyhnati. Opp. vstrčiti, vehnati do náboje. Vz Vyhnati). Vys. — co, koho kam: na dům, na střechu, na ulici, Ros., někoho na déšť. V. praporec v tu stranu věže, kde hoří. Us. V. něco na mráz, kalt stellen; někoho před práh, na Větrov v., an die Luft setzen, Dch., za dvéře. Tč. Forhemetel pěknú na vrch v. Slez. ps. Šd. Tu ja poveda, budem oplana chovať, a vystŕcal ho von. Dbš. Sl. pov. I. 136. I malý švec se zebral a šel do té hospody a když tam přišel, to ho začali vystrkovať von. Slez. Šd. Krále Ludvíka uherští hejtmané zavedli a jistě zradou aneb všetečnosti svou Turkům co na masné krámy vystrčili. V. Před. ku Kron. Ae. S. Abychme stavóv hledali vysokých, pomněme, že ďá- bel s nebe vystrčen u věčný oheň, protože se vysokého stavu neřádně chápal. Hus II. 94. — co komu (jak): peníze po groši někomu vystrkati (dáti, platiti). Ros. Nechce mi dluh platiti, jen někdy mi nějakou ma- ličkosť v-čí; Neplatí pořádně, jen to tak člověku vystrkuje. Dch. Nač mi to pořád vystrkuješ (= vyčítáš)?; Pořád mi to vy- strkuje, že jsem z domu nic nedostala; Já to nechci, on by mně to potom co chvíle vystrkoval. Mor. Šd. Jeden druhému chyby vystrkuje a oba jsou si rovni. Us. na Mor. Té. Vystrkuje mu to po malých částkách. Us. Vck. — koho jak. Proč ho nevystrčíte ven po hlavě? 1534. — co kde: korouhev na věži, tyč na poli, v poli. Us. Hlava jeho na dřevci vystrčena na mostské věži malo- stranské. Pal. Děj. V. 2. 324. — kdy. Aby při těch trhových dnech města naše takové korouhvičky vystrkovali. 1577. Tč. — komu (kde kdy). co čím. Oči dobrodiními vy- strkají (je vytýkají). Jel. V lese na honbě větví oko si vystrčil. Pulk. — co proč. Něco na ohavu v. Kom. — co na čem: vích na tyčce v. — se vystrkovati = vy- lézati. D.

391701   Vystrčiti Svazek: 8 Strana: 0486
Vystrčiti. Všady nám jím (knězem ne- hodným) oči vystrkují (nám se jím posmívají). Arch. XIV. 156.

391702   Vystrčiti Svazek: 9 Strana: 0387
Vystrčiti. Když pastýři jeho zradou oči vystrká. Ezop. 4.

391703   Vystrčiti co Svazek: 7 Strana: 1085
Vystrčiti co. Všecko vystrkal = utratil. Us. Rgl. — koho kam : ven. St. Kn. š. 39.

391704   Vystrčiti koho kudy Svazek: 10 Strana: 0503
Vystrčiti koho kudy. Keď ho jednými dveřmi vystrčia, vojde druhými. Rizn. 166. — co jak. Vystrkují hlavy, jako zmije po dešti, když se doplazí na výsluní. Tbz. V. I. 344.

391705   Výstrčka Svazek: 4 Strana: 1113
Výstrčka, y, f. = výčitka, der Vorwurf. Scip., Lom. Bude s tebou v., man wird dich hinauswerfen. Us. Dch. — V., Wistirčka, samota u Semil.

391706   Vystrčka Svazek: 7 Strana: 1085
Vystrčka, y, f. = tyč u holubníku. Vhl.

391707   Výstrčný Svazek: 4 Strana: 1113
Výstrčný, ausrtickbar. Vz Vystrčiti. Šp.

391708   Vystrecť Svazek: 4 Strana: 1114
Vystrecť = vystříti. Na Slov. Bern.

391709   Vystrékati Svazek: 4 Strana: 1114
Vystrékati = vystříkati. Na Slov. Bern.

391710   Vystrélati Svazek: 4 Strana: 1114
Vystrélati = vystříleti. Na Slov. Bern.

391711   Vystrený Svazek: 7 Strana: 1085
Vystrený = vysoký. Slov. Ssk.

391712   Vystrestati Svazek: 4 Strana: 1115
Vystrestati = potrestati, ausschelten.

391713   Vystreti Svazek: 4 Strana: 1115
Vystreti = vystříti. Na Slov. Bern.

391714   Vystriezvelý Svazek: 7 Strana: 1085
Vystriezvelý = vystřízlivělý. Slov. Sokl. I. 446

391715   Výstrk Svazek: 4 Strana: 1118
Výstrk, u, m. = výčitka, der Vorwurf. Ros., Vck. — V. = ukázka, der Prunk, die Vorzeigung. Na v. dává se vždy pěknější zboží. Us, Poschválně k schlubnému toliko pýchy jich ukazování a v-ku přes jeden tisíc velbloudů na vodu k nápoji od Turků hnáno bylo. Lesl. leg. 149. — V., ecthlipsis, die Ausstossung des Konsonanten m mit dem vorhergehenden Vokal z. B. tandem ad in Versen gelesen tandad. Nz. Vz Elise. — V. = brak, der Ausschuss. Slov. — V. = vystrkov. Již jsi, Vávro, na v-ku! Dch.

391716   Vystrkadlo Svazek: 4 Strana: 1118
Vystrkadlo, a, n. Nebudeš má, ani jeho, bude z tebe postr-, vystr-, zastrkadlo. Čes. mor. ps. 216.

391717   Vystrkalov Svazek: 4 Strana: 1118
Vystrkalov, a, m., Wistrkalow, samota u Turnova.

391718   Vystrkání, n Svazek: 4 Strana: 1118
Vystrkání, n., das Hinausschieben. Vz Vystrčiti.

391719   Vystrkaný Svazek: 4 Strana: 1118
Vystrkaný; -án, a, o = vystrčený, vz Vystrčiti. V-ný prapor. — odkud: kluk z jizby, prapor z půdy v-ný. — jak: dluh někomu po zlatých v-ný.

391720   Vystrkati Svazek: 4 Strana: 1118
Vystrkati, vz Vystrčiti.

391721   Vystrkávati Svazek: 4 Strana: 1118
Vystrkávati, vz Vystrčiti.

391722   Vystrknouti koho odkud Svazek: 10 Strana: 0504
Vystrknouti koho odkud = vystrčiti. Msn. 11. 411.

391723   Vystrkotati Svazek: 4 Strana: 1118
Vystrkotati = vystrkati. Na Slov. Bern.

391724   Vystrkov Svazek: 4 Strana: 1118
Vystrkov, a, m. = dům nebo domy za místem, poslední stavení za vesnicí n. za městem odlehlé, ein einsam stehendes, ab- gelegenes Gebäude. Kb. Zůstává na vy- strkově. Us. Kšť. Bydlím na vystrkově U Rychn. Poslali ho na v. = vystrčili ho. Us. Ntk. — V., a, m., ves a) v Boleslavsku, b) v Čáslavsku, c) v Písecku. Vz Blk. Kfsk. 775., 222., 647. V., ves za Váhem na Slov. Šd. Cf Sdl. I. 39., 41.

391725   Vystrkov Svazek: 7 Strana: 1085
Vystrkov, kopec u Jinec. Krč.

391726   Vystrkov Svazek: 8 Strana: 0486
Vystrkov. Je tu jako na V-vě (samota). Nov. Př. 650.

391727   Vystrkovadlo Svazek: 10 Strana: 0504
Vystrkovadlo, a, n. V. u lisu. KP. IX. 166.

391728   Vystrkování Svazek: 4 Strana: 1118
Vystrkování, n., das Hinausschieben, Aufstecken. Vz Vystrčiti. V. korouhviček o trhu. Us. 1577. Tč.

391729   Vystrkovaný Svazek: 4 Strana: 1118
Vystrkovaný; -án, a, o, wiederholt hin- ausgeschoben, aufgesteckt atd. Vz Vystrčiti.

391730   Vystrkovati Svazek: 4 Strana: 1118
Vystrkovati, vz Vystrčiti.

391731   Výstrky, pl Svazek: 4 Strana: 1118
Výstrky, pl., m. = výčitky. Na Mor. Vck. Vz Výstrk.

391732   Vystrmělý Svazek: 4 Strana: 1118
Vystrmělý = strmící, strmný, vorragend. V. štít věže. Č.

391733   Vystrmeniti Svazek: 4 Strana: 1118
Vystrmeniti, il, ěn, ění = vystrčiti. Na Slov. Bern.

391734   Vystrměti Svazek: 4 Strana: 1118
Vystrměti, ěl, ění, vystrmovati, heraus-, hervorragen. — odkud: ze zdi. Us. Dch.

391735   Vystrmiti Svazek: 4 Strana: 1118
Vystrmiti (vystrmjati), empor-, aufrich- ten. — co komu kde. Na dědinách vystr- mjajú chlapci svojim galankám máje před okny na 1. mája. Na Ostrav. Tč.

391736   Vystrmný Svazek: 7 Strana: 1085
Vystrmný = vystrmělý. V. skála. Msn. Hes.

391737   Vystrnaditi Svazek: 4 Strana: 1118
Vystrnaditi, il, ěn, ění = někoho odkud vykousati, vytisknouti, vypuditi, herausbeis- sen, verdrängen, ausstechen. — koho od- kud kam: z domu na pole (vyvábiti). Us. Vystrnaď se odtud. Us. Ntk., Dch. Ježek v dil krtka z díry. Us. Knrz. Rádi by ho ze spolku, z obce v-li. Us. Šd. Láska v-la z prostředku prvocírkve ona chladná a zimná slova: moje a tvoje. Sš. Sk. 52.

391738   Výstroj Svazek: 4 Strana: 1118
Výstroj, e, m., die Rüstung, Ausrüstung, Armatur, Equipirung, Armirung, Adjustirung, Ausstattung, Ausschmückung. Dch., Šp., Čsk. V. věci. Dch. V. parních kotlů, die Dampfkesselarmatur. Šp., Hrm. 19. V. dů- stojníkův, die Equipirung eines Offiziers; předpis v-je, die Adjustirungsvorschrift; v. pochodový, die Marschadjustirung. Čsk. Ta potřebuje výstroje, než se vystrojí (Aufputz). Na Ostrav. Tč. Co pak jen mohou vésti za výstroje (Prunk)! U Rychn. Msk. V. jízdec- kých koní. — V., v horn. V. důlní (vylo- ženi důlních otvorů dřevem, zdí železem, aby se nesesouvaly) der Ausbau. V. dře- věný (dřevení, výdřeva), hölzerner Ausbau; zděný (zdění, vyzdívka), gemauerter A.; železný, eiserner A.; neprodušný, luftdich-
ter A.; nepromočný, wasserdichter A., Cu-
velirung; střídy či střídový, der Strecken-
ausbau; jámový, der Schachtausbau. Hř. — V., egressio, zastr. Ot vysokého nebe v. jeho. Ž wit. 18. 7.

391739   Výstroj Svazek: 8 Strana: 0486
Výstroj = výbava. Dorka je už dávno ho- tova s výstrojem. Phľd. XII. 277. Cf. Výstrojka (3. dod.).

391740   Výstrojek Svazek: 4 Strana: 1119
Výstrojek, jku, m., vz Výstroj. Zlob.

391741   Vystrojení Svazek: 4 Strana: 1119
Vystrojení, n. = výstroj, die Ausrüstung atd. Vz Výstroj. V. sokola, Dch., parních kotlů. Us. Každý musel více méně sám o své v. a vyživení pečovati. Ddk. III. 151. Vz Vystrojiti.

391742   Vystrojenosť Svazek: 9 Strana: 0387
Vystrojenosť soustavy. Krč. Assoc. 106.

391743   Vystrojený Svazek: 4 Strana: 1119
Vystrojený; -en, a, o, versehen, ausge- rüstet, aufgeputzt, putzig. Cf. Výstroj, Vy- strojiti. V. dělo, vojín. Us. Jezdci nádherně v-ní. Mus. 1880. 89. V-ná dívka. Us. V-ná jako hůlka v měchu (= v pytli). Mor. Sk. Jsi v-ná jako panička. Na Mor. a Slez. Šd. — kam. Sotva ráno svitat začalo a už prin- cezka bola na cestu v-ná. Mt. S. I. 57. — jak. Macena, mořena atd., jak jí ještě jinde říkají, bývá došek hůlkou prostrčený a co děva s ústy i rukama přidělanýma vystro- jený. Sš. P. 768.

391744   Vystrojený Svazek: 10 Strana: 0504
Vystrojený jako panák. Rgl.

391745   Výstrojí Svazek: 4 Strana: 1119
Výstrojí, n., die Parade, der Prunk. Ve skvělém v. Us. Dch.

391746   Vystrojiti Svazek: 4 Strana: 1119
Vystrojiti, il, en, ení; vystrájeti, ejí, el, en, ení, vystrojovati = vyříditi, vyhotoviti, vypraviti, zu-, ausrichten, fertig machen, aus- fertigen; vyšlechtiti, ustrojiti, heraus-, aus- putzen, ausschmücken, ausstaffiren. — co (komu). V. lodi, slavnosť, hostinu, oltář, někomu veselku. Dch. V. svatbu, D., voj- sko, Har., hody sousedům. Us. Turci tam v-li mnoho pěších. Us. Už jsem dobytka ani nevystrájal (nevypřáhl, neodstrojil). Slez. Šd. Nehnevaj sa, keď sa smejem (směji) a žarty vystrájam. Na Slov. Tč. Iba samé šarapatky vystrája. Mt. S. I. 90. — co čím: pokoj čalouny, koně stužkami. V. vojsko válečnými potřebami. Čsk. — co, se k čemu: k cestě. Ros. Loď ku plavbě v. Lpř. Dj. I. 27. — se odkud kam: do cizích zemí, Har., se do pole. Peš. Sestra bratra v-la na tu vojnu. Sš. P. 174. Tedy sem opět myslil z Efesa do Korinta se vystrojiti. BR. II. 619. a. — si co z koho Už len posmechy vystrája z latinských bohoslužieb. Mt. S. X. 1. 29. V-jím si z tebe děsných pitek blahý požitek. Msn. Or. 130. — se. Ta se vystrojila (vy- fintila). Us. — se jak. V. se někam s ve- likým rytířstvím. Martim. Skvěle něco v. Us. Dch. Aby mu bolo na osoh, že blázni vy- strájajú na moju škodu. Mt. S. I. 76. Plných čtrnáct dní trvaly slavnosti, kteréž král na vlastní útraty v-jil. Ddk. III. 103. Proto i přední paní české v-ly se tam volně a slavně, aby mladé kněžně daly slavný prů- vod. Pal. Děj. V. 2. 143. Kteří na místě svém ty posly k vám v-li. BR. II. 608. b. — co s kým. Ale otec môj, to by som sa predca nebol ponadzal, že so mnou také žarty bu- dete vystrájať; Tušil už, že macocha s tou privezenou strapaňou dáko šibalstvo v-la. Dbš. Sl. pov. I. 495., IV. 51. (Šd. ). — k čemu. Králi za vázal se v-jíti ke korunovační cestě jeho do Říma 300 jízdných. Ddk. II. 409. Rychle věrné služebníky ku práci v-jí. BR. II. 42 b. V-jala svoju dívku ku muzice. Na Ostrav. Tč. — kde. Preslavne dobrodruž- stva v svete vystrájaly. Kyt. 1876. 26. Teraz môžeme u tej na skále, čo sa nám páči, vystrájať (= vyváděti). Dbš. Sl. pov. I. 307. — koho nač (proč). V kterážto registra, když má komorníka v. na uvázánie nebo na bránie, má najprve výpis z desk napsati. Vš. Jir. 364. — co kdy. Té doby v-jili obrovské loďstvo na Anglii. Ddk. II. 298. — s infinit. On vystrojiv jiné kázati, sám za nimi neodpočíval. BR. II. 48. a.

391747   Vystrojiti Svazek: 7 Strana: 1085
Vystrojiti Hosti a pitele z příbytku svého ven v-jil. Wtr. Obr. II. 78.

391748   Vystrojívati Svazek: 4 Strana: 1119
Vystrojívati = vystrojovati. Vz Vystro- jiti. Na Slov. Bern.

391749   Výstrojka Svazek: 7 Strana: 1085
Výstrojka, y, f., Zimmerung, f. V. důlní, Gruben-. Hř.

391750   Výstrojka Svazek: 8 Strana: 0486
Výstrojka, y, f. = dolní výstroj, Gruben- ausbau, m. Vz Ott. XL 600. a.

391751   Výstrojna Svazek: 4 Strana: 1119
Výstrojna, y, f., die Ausrüstungskammer, Montourswerkstätte. V. pro důstojníky. Us.

391752   Výstrojnice, e, f Svazek: 4 Strana: 1119
Výstrojnice, e, f., die Ausschmückerin.

391753   Výstrojnický Svazek: 4 Strana: 1119
Výstrojnický, Ausstaffirer-, Ausschmük- ker-. Plk.

391754   Výstrojnictví Svazek: 4 Strana: 1119
Výstrojnictví, n. = práce výstrojnická, die Ausstaffirerei. Jg.

391755   Výstrojník Svazek: 4 Strana: 1119
Výstrojník, a, m. = kdo vystrojuje, der Ausschmücker, Ausstaffirer. Plk. — V., u, m. = složení mlýnské, když jsou dvě paleční kola při jednom vodním kole, hubenáč, das Pansterrad, Maschinenrad, Rüstzeug. Techn. I. 22., Nz.

391756   Vystrojník Svazek: 10 Strana: 0678
Vystrojník, vystrák, dvéstrojník u, m. = mlýnské ústrojí, složeni s dvojími koly. Vz Čes. 1. XV. 230.

391757   Výstrojnosť, i Svazek: 4 Strana: 1119
Výstrojnosť, i, f., die Ausstattung, Aus- rüstung.

391758   Výstrojný Svazek: 4 Strana: 1119
Výstrojný dobře vystrojený, wohl aus- gerüstet. Jg. V. kusy (parního kotlu). Hrm. 33. V. mlýn, gut gebaute Mühle. Us. — V. dílna = výstrojna. Dch.

391759   Výstroň Svazek: 7 Strana: 1085
Výstroň, vz Dvéstrojník, Výstrojník (ve mlýně).

391760   Vystrouhání Svazek: 4 Strana: 1119
Vystrouhání, n., die Ausreibung, Aus- feilung. Dvoje v. (vydražení) bieše na kaž- dých dskách. BO.

391761   Vystrouhaný Svazek: 4 Strana: 1119
Vystrouhaný; -án, a, o, ausgerieben, ausgeschabt, ausgefeilt. Vz Vystrouhati. V. železo. Us.

391762   Vystrouhati Svazek: 4 Strana: 1119
Vystrouhati, strouhám a strouži; vystru- hovati, vystruhovávati = strouhaje vyníti, vyčistiti, heraus-, ausschaben, auskratzen. Jg. — co • koryto, jádro. Us. — co komu: roh, kopyto koňovi. D. — čím: jablko no- žem, železo pilníkem. Nožem něco ze dřeva v. Us. Tč. — co kde: na strouhací stolici. Tč. — komu = vybiti. Mor. Brt., Vck.

391763   Vystrouhati Svazek: 9 Strana: 0387
Vystrouhati jméno z listu = vyškrábati. Sdl. Hr. III. 247. — komu: kravám = hnůj vyškrábati a odstraniti. Val. Čes. 1. X. 39.

391764   Vystrouhnouti se Svazek: 7 Strana: 1085
Vystrouhnouti se = vyfintiti se. Cf. Vyšvíkati, Vystříhnouti (dod.).

391765   Vystroužiti Svazek: 4 Strana: 1119
Vystroužiti, il, en, ení, ausdrechseln. — co. Ros.

391766   Vystručení Svazek: 4 Strana: 1119
Vystručení, n, die Aushülsung. Bern.

391767   Vystručený Svazek: 4 Strana: 1119
Vystručený; -en, a, o, ausgehülst, der Schoten beraubt. Bern.

391768   Vystručiti Svazek: 4 Strana: 1119
Vystručiti, il, en, ení, aushülsen, der Schoten berauben. — co: hrách. Bern.

391769   Výstruh Svazek: 4 Strana: 1119
Výstruh, u, m. = nástroj, jímž se v šin- delech járky vystruhují. Skládá se ze želez- ného jednoduchého polokruhu, na obou kon- cích přiostřeného, jehož špice jsou každá na jiné straně trochu zahnuty, jimiž se právě žlábky vystruhují, der Ausdrehstahl. Us. Vck., Šp. Vz Výstružek. — V. = žlábek v šindeli. Na Slov. Vz Šindel.

391770   Výstruh Svazek: 7 Strana: 1085
Výstruh = bití; přen. zadek. řiť. Na v. by mu patřilo. Val. Vck.

391771   Vystruhačka Svazek: 7 Strana: 1085
Vystruhačka, y, f., scaptrum, zastr. Veleš.

391772   Vystruhadlo Svazek: 4 Strana: 1119
Vystruhadlo, a, n. = otka, die Pflug - räute. Reš.

391773   Vystruhařiti Svazek: 4 Strana: 1119
Vystruhařiti, il, en, ení, durch Drechs- lerei sich erwerben. — si co. Us. Tč.

391774   Vystrúhati Svazek: 4 Strana: 1119
Vystrúhati = vystrouhati. Na Slov.

391775   Vystrúhati Svazek: 10 Strana: 0504
Vystrúhati, defricare. Mam. A. 20a.

391776   Vystruhovací Svazek: 4 Strana: 1119
Vystruhovací, Ausreib-, V. nebozez. NA. 129.

391777   Vystruhovač Svazek: 4 Strana: 1119
Vystruhovač, e, m., der Ausreiber. Šp.

391778   Vystruhování Svazek: 4 Strana: 1119
Vystruhování, n., das Ausreiben, Aus- drechseln.

391779   Vystruhovaný Svazek: 4 Strana: 1120
Vystruhovaný; -án, a, o, ausgerieben, ausgedrechselt.

391780   Vystruhovať komu Svazek: 10 Strana: 0504
Vystruhovať komu: kravám (vyškrabo- vati) hnůj. Val. Čes. I. XI. 225.

391781   Výstruhový Svazek: 10 Strana: 0678
Výstruhový= falcovaný. V. dvéře. Brt. Sl.

391782   Vystrukovati Svazek: 4 Strana: 1120
Vystrukovati, vz Vystručiti.

391783   Vystrúsiti Svazek: 4 Strana: 1120
Vystrúsiti, il, šen, ení = vydúchnouti, vypiti. — co. Ale, povedá, ešte na cestu jednu pintičku a vystrúsi ju. Dbš. Sl. pov. I. 543. (Šd. ).

391784   Výstružek Svazek: 4 Strana: 1120
Výstružek, žku, m. = výstruh (šinde- lářský). Vz Výstruh. Šd. Měla jsem jednoho šindeláře, dělal nám šindel, spadnul na zem; hledejte ho, najdete ho, najdete výstružek vedlé něho. Slez. ps. Šd.

391785   Výstružník Svazek: 4 Strana: 1120
Výstružník, u, m., die Reibahle. Šp. V. na čípky, die Zapfenreibahle. Šp.

391786   Vystružník Svazek: 7 Strana: 1085
Vystružník soustruhu, der Ausdrehstahl. Vz Včř. Z. II. 66

391787   Výstružník Svazek: 8 Strana: 0486
Výstružník, u, m. = frésa, fr. fraise, ro- tační nástroj obráběcí. Vz Ott. IX. 633., 687.

391788   Výstružník Svazek: 10 Strana: 0504
Výstružník, u, m. = kocour (hoblík), Grundhobel. Rgl.

391789   Vystržiti Svazek: 8 Strana: 0486
Vystržiti = prodati. Vína v. Kat, z Žer. I. 140.

391790   Výstřadný Svazek: 4 Strana: 1112
Výstřadný = střídající se, wechselweise. Kram. exc.

391791   Vystřáhati Svazek: 4 Strana: 1112
Vystřáhati, vz Vystříci.

391792   Vystřáhnutí, n Svazek: 4 Strana: 1112
Vystřáhnutí, n., die Verwarnung. V. ně- komu dáti. J. tr.

391793   Vystřapatiti Svazek: 4 Strana: 1112
Vystřapatiti, il, cen, ení = střapatým udělati, zerzaust, zottig machen. — se komu. Kalhoty u noh se mi v-ly. Na Ostrav. Tč.

391794   Vystřapcovati Svazek: 4 Strana: 1112
Vystřapcovati = vytřepiti. — V. komu = vybiti, durchprügeln. Brs. — se také = vysápati se. Už se v-val, už jde. Mor. Šd.

391795   Vystřapení Svazek: 4 Strana: 1112
Vystřapení, n., das Trennen, Auftrennen, Auflösen, Fasern, Zerzausen. Mor. Tč., Slov.

391796   Vystřapený Svazek: 4 Strana: 1112
Vystřapený; -en, a, o, getrennt, aufge- trennt, aufgelöst, zerfasert, zerzaust. Mor. a Slov.

391797   Vystřapiti Svazek: 4 Strana: 1112
Vystřapiti, il, en, ení, vystřapovati, tren- nen, auftrennen, auflösen, fasern, zerzausen. Na Mor. a Slov. — co: košili, kalhoty. — co čím: prsty, jehlou. Tč.

391798   Vystřapkati Svazek: 4 Strana: 1112
Vystřapkati = roztřapiti. — co. Vľkolák ručník roztrhal, v-kal. Dbš. Sl. pov. I. 202.

391799   Vystřcať Svazek: 7 Strana: 1398
Vystřcať = vystrčiti, vystrkati. Slov. Sal. P. 281.

391800   Vystřebač Svazek: 4 Strana: 1113
Vystřebač, e, m., der Aussauger. Dch.

391801   Vystřebání Svazek: 4 Strana: 1113
Vystřebání, n. = vysrkání, das Aus- schlürfen.

391802   Vystřebaný Svazek: 4 Strana: 1113
Vystřebaný; -án, a, o = vysrkaný, aus- geschlürft. Bern.

391803   Vystřebati Svazek: 4 Strana: 1113
Vystřebati, střebám a střebu; vystřebiti, vystřebnouti, vystřebovati = vysrkati, aus- schlürfen, aussaugen; vypiti, austrinken; vy- jísti, ausessen. — co: omáčku. Pes vystře- bal vodu. Us. Kráva vystřebe plnou hro- tičku pomyjí. Us. Tč. Vystřebal (vypil) ciankali a v bolestech pekelných skonal. Nitra VI. 282. Již drahně darů mých jste vystřebly (lítice; vypily). Msn. Or. 123. Vy- střeb (vyjez) tu polívku. Mor. Vck. — co kam. Něco do sebe v. Us. Dch. — co od- kud kdy. Z údů za živa vystřebu mok rudý tvé krve. Msn. Or. 136.

391804   Vystřebávání Svazek: 4 Strana: 1113
Vystřebávání, n., das Ausschlürfen.

391805   Vystřebávati Svazek: 4 Strana: 1113
Vystřebávati, vz Vystřebiti.

391806   Vystřeblý, -plý Svazek: 4 Strana: 1113
Vystřeblý, -plý = hubený, mager, dürr. V. dobytek. Us

391807   Vystřebnouti Svazek: 4 Strana: 1114
Vystřebnouti, vz Vystřebiti.

391808   Vystřebnutí Svazek: 4 Strana: 1114
Vystřebnutí, n., das einmalige Ausschlür- fen.

391809   Vystřebnutý Svazek: 4 Strana: 1114
Vystřebnutý; -ut, a, o, ausgeschlürft.

391810   Vystřebování Svazek: 4 Strana: 1114
Vystřebování, n. = vystřebávání.

391811   Vystřebovati Svazek: 4 Strana: 1114
Vystřebovati, vz Vystřebati.

391812   Vystřečkování Svazek: 4 Strana: 1114
Vystřečkování, n., vz Vystřečkovati.

391813   Vystřečkovati Svazek: 4 Strana: 1114
Vystřečkovati, aufhören zu springen, zu hüpfen, herumzulaufen; aufhören muth- willig zu sein (Muthwillen zu treiben); zur Genüge muthwillig sein; aufhören zu rin- dern (přesťať běhati se, o kravách). — se = vyběhati se, vyskákati se, aufhören zu sprin- gen. Ros.

391814   Výstřed Svazek: 4 Strana: 1114
Výstřed, u, m., das Excentrum. Šm.

391815   Výstředek Svazek: 4 Strana: 1114
Výstředek, dku, m., die Excentricität. Ustrnul však sám na druhém v-dku. Bdl. Mtc. 1881. 107.

391816   Vystředění Svazek: 4 Strana: 1114
Vystředění, n., das Herausnehmen der Krume. Bern.

391817   Vystředěný Svazek: 4 Strana: 1114
Vystředěný; -ěn, a, o, der Krume be- raubt, ausgekrumt. Bern.

391818   Vystřediti Svazek: 4 Strana: 1114
Vystřediti, il, ěn, ění = ze středu vyn- dati, vyloučiti, aus dem Centrum wegbrin- gen, excentrisiren. Jg. — V., die Krume herausnehmen, auskrumen. — co: chléb.

391819   Výstředivosť Svazek: 4 Strana: 1114
Výstředivosť, i, f., die Excentricität, f. Krok. III. 186.

391820   Výstředivý Svazek: 4 Strana: 1114
Výstředivý, excentrisch. Síla v., odstře- divá. Sedl.

391821   Výstředka Svazek: 4 Strana: 1114
Výstředka, y, f., die Excentrik (an der Eisenbahn). Šm.

391822   Výstřední Svazek: 4 Strana: 1114
Výstřední, excentrisch. V. kel (k bokům blíže stojící), trubky, Rostl., kotouč, Techn., kruh, bod, ráz (Stoss). Nz. Vz S. N. — V. člověk. Vz Výstřednosť. V. podivín. Mus. 1880. 450.

391823   Výstřední Svazek: 7 Strana: 1085
Výstřední úhel, kružidlo. NA. V. 408., 113.

391824   Výstředník Svazek: 4 Strana: 1114
Výstředník, u, m. = excentrika, die Ex- centricität. Vz S. N., KP. II. 354., 358. V. expansivní. Ib. 360. V. = výstřední kotouč, die Excentrik. Šp. V. rozváděcí, rozpínací (expansivní). Zpr. arch. XI. seš. 2. str. 10. — V., a, m. = výstřední člověk, ein excentri- scher Mensch. Us. — V., spatangus, ježák. Krok II. 515.

391825   Výstředník Svazek: 7 Strana: 1085
Výstředník = nástroj strojnický. Cf. Včř. Z. II. 14.

391826   Výstředník Svazek: 8 Strana: 0486
Výstředník, u, m. = excentr, část stroje, kterou se přeměňuje otáčivý pohyb v krátké pohyby postupné, konané střídavě dvěma pro- tivnými směry. Vz Ott. VIII. 835.

391827   Výstředník Svazek: 10 Strana: 0503
Výstředník, u, m. Rozvod páry s volným v-kem. KP. IX. 17. V. — zvláštní útvar kliky, jehož se užívá, když vlastní kliky nelze užiti. Vz KP. X. 310.

391828   Výstředníkový Svazek: 4 Strana: 1114
Výstředníkový, Excenter-. V. obojek, der Excenterbügel, kotouč, die Excenter- scheibe, tyč, Dampfexcenterstange. Šp., Šim. 84., Zpr. arch. XI. seš. 3. str. 26. V. kroužek, der Excenterring. Šim. 84.

391829   Výstřednosť Svazek: 4 Strana: 1114
Výstřednosť, i, f., die Excentricität. Krok, Stč. Zmp. 164. V. dráhy oběžnice. Stč. Zmp. 202. V. tepla denního. Ib. 518. V. číselná, numerische E., linearná, lineare E., Jrl. 426., Stč. Zmp. 162., Jdč. IV. 77, 102., délková. Jd. č. IV. 102., Stč. Zmp. 162. V. u ellipsy = velikosť sploštěnosti její u srovnání s tva- rem kruhu a určuje se jednak vzdáleností ohniska ode středu, jednak co pouhé číslo poměrem této vzdálenosti k polovičné délce velké osy ellipsy. — V. v mravním smyslu = fantastický směr mysli uchylující se od pravé míry, jež jest uprostřed protivných sobě krajností, na jednu nebo na druhou stranu. S. N. Chyba od v-sti, der Excen- tricitätsfehler. Nz. V. mody, die Extrava- ganz. Dch. Zabíhati do v-stí. Us. V. přes míru je zrovna tak nepříslušná jako sklá- nění se pod ni. Ddk. V. 354.

391830   Výstřednost Svazek: 9 Strana: 0387
Výstřednost, vz předcház. Excentr.

391831   Výstředný Svazek: 4 Strana: 1114
Výstředný, excentrisch. V. kotouč (vý- středník, excentrika), die Excentrik, v. kruhy, exc. Kreise, v. bod, exc. Punkt, ráz, exc. Stoss, Nz., Hrm. 100., ZČ. I. 257., deska, die Excenterscheibe, Šim. 83., kruhové čáry, Vnč. 23., v. hodnoty (minimum a maximum). Stč. Zmp. 751. — V. povaha.

391832   Výstředný Svazek: 7 Strana: 1398
Výstředný. V. kruhy, lépe: mimostředné. Sold. 17.

391833   Výstřeh Svazek: 4 Strana: 1114
Výstřeh, u, m., die Bewachung, das Auf- passen. Kterak mnoho zlého přišlo skrze nynějšího prokuratora a skrze jeho v. Arch. IV. 448.

391834   Výstřeha Svazek: 4 Strana: 1114
Výstřeha, y, f., vz Výstraha.

391835   Vystřehač Svazek: 4 Strana: 1114
Vystřehač, e, m., der Warner.

391836   Vystřéhati Svazek: 4 Strana: 1114
Vystřéhati, vz Vystříci.

391837   Vystřehnouti Svazek: 4 Strana: 1114
Vystřehnouti, vz Vystříci. Bern.

391838   Vystřehnutí Svazek: 4 Strana: 1114
Vystřehnutí, n. = vystřežení. Vz Vy- stříci.

391839   Vystřehnutý Svazek: 4 Strana: 1114
Vystřehnutý; -ut, a, o = vystřežený. Vz Vystříci.

391840   Vystřehovati Svazek: 4 Strana: 1114
Vystřehovati, vz Vystříci. Bern.

391841   Výstřel Svazek: 4 Strana: 1114
Výstřel, u, m. = vystřelení, výpal, der Schuss, das Abfeuern, die Salve, der Wurf. V. poplašný, poděsný, na postrach, der Schreckschuss, Alarmschuss, návěstný, der Signalschuss, mistrovský, der Meisterschuss, četní, die Zugssalve; k výstřelu hotový, schussbereit; v. rozptýliti, den Schuss ver- reissen; v-ly děl vypáliti, Kanonenschüsse lösen; v-lem někoho postihnouti, zachytiti atd. Dch. V. záměrný, der Visirschuss, bo- řivý (bouravý), der Demontirschuss, lomivý (průlomný), der Breschschuss, odrazný, der Bricoleschuss, obloukový (oblý), Bogen-, jadrný (přes celík), der Kern-, nejlepší, der Bestsch., pozdravovací, der Salvenschuss, křížný, Kreuz-, koulový, Kugel-, hrado- smitný, Rikochet-, bodný, Stech-, do trupu lodi, der Schuss ins todte Werk, obzorný (nad hladinou), Schuss zwischen Wind und Wasser, přivýřený, elevirter Sch., snížený či skloněný, gesenkter Schuss, vodorovný, horizontaler Sch., smetací, Čsk.. smetavý, rasirender Sch., na zdař bůh, auf Ungefähr. Čsk. Poranění v-lem odraženým, durch den Prellschuss. Nz. lk. V. dopadavý, dopad, dopadavá koule, der Göller, göllender Sch., smítavý, rasanter Schuss. S. N. XI. 287. V. z ručnice, z děla. Us. V. houkl. Kká. Td. 242. Král Rudolf zmocnil se bez v-lu za osm dní všech měst. Ddk. VI. 138. Děla, dlouho nebyvše užívána, v-ly více porou- chala sebe a svých nežli zdí hradových. Pal. Děj. V. 2. 241. V. hromný. Čch.

391842   Výstřela Svazek: 4 Strana: 1114
Výstřela, y, m., os. jm. Šd.

391843   Vystřelčený Svazek: 4 Strana: 1114
Vystřelčený; -en, a, o = namočený. V. ječmen. Cf. Vystřelečný.

391844   Vystřelčí Svazek: 4 Strana: 1114
Vystřelčí, Wurf-. V. zbraň, oštíp. V.

391845   Vystřelčiti Svazek: 7 Strana: 1085
Vystřelčiti zrno = močiti. Cf. KP. V. 253.

391846   Vystřelec Svazek: 4 Strana: 1114
Vystřelec, lce, m., der Ansschiesser. Bern.

391847   Vystřelečný Svazek: 4 Strana: 1114
Vystřelečný slad, graskeimiges Malz. Suk.

391848   Výstřelek Svazek: 4 Strana: 1114
Výstřelek, lku, výstřeleček, čku, m. = co se vystřelí, der Schuss. Ctib. Od v-ku zapálila se stodola. Us. Domnievá se, žeť jest naň ten v. spósoben, aťby i jiní majíc naň příčinu vedlé jich jednoty jej hubili; Pro takové neslušné příčiny a v-lky. Arch. IV. 396. — V. = ratolesť, výhon (mladistvý), der Schössling, Schiebling, der Spross, Keim. Mladistvé bylinky, výstřelky. V. Štěpíř ko- sířem v-ky klestí. Kom. Z podťatého pa- řezu vyvoditi v-ky. Kom. V. cedrový. Br. Chmelový salát či chmelíček z výstřelků chmelových. Dch. Buddhismus jest v. brah- manismu. Dch. — V. = mladý zrostlý člo- věk, ein junger, aufgeschossener Mensch, D. Ten v. neopýřený chce nás vyučovati. Sych. Vy jediné už v-lky krve Arpádovej, žial mi vás velice. Lipa 153. Z Vrbovce byl, Srbů v-lek a slul Milič. Koll. 1. 248. V. bez zásluhy a ctnosti. Pal. Děj. IV. 2. 65. V. z pařezu Izai vyrostlý. BR. II. 11. b. — V. hromový, hromové koření, hromek, chřest, der Spargel. — V. = kořalka první, předky, také pl. výstřelky, der Vorsprung eines Ge- tränkes, die Essenz. Jg., Dch. Octový v., Essigesprit. Dch. V. samožitné kořalky. Dch. — V. v pivováře = zadní, slabší pivo, das Zusatzbier, die Nachwürze. Us. Jg., Zpr. arch. VIII. 61., Suk. Voda na výstřelek. Suk.

391849   Výstřelek Svazek: 7 Strana: 1085
Výstřelek, Abzweig, v. Veletů ; Antové svými větvemi a v-lky až k řece Sarpě sa- hali. Šf. Strž. I. 603., 197.

391850   Výstřelek Svazek: 10 Strana: 0503
Výstřelek, lku, m. = extrem. Odpadly v-lky a zbyly zdravé tendence. Nár. list 1903. 131. 9.

391851   Vystřelení Svazek: 4 Strana: 1115
Vystřelení, n., die Ausschiessung; der Schuss. Bern. Na jedno vystřelení (ránu). D. Řídko které v. daremné a na chybu bylo. V. — V. v cukrovarech = vypouštění řízků řepových současně s vodou rázem z diffusoru. KP. V. 62.

391852   Vystřelený Svazek: 4 Strana: 1115
Vystřelený; -en, a, o, ausgeschossen. V. ručnice. — V., losgeschossen. V. koule. — odkud kam. Lodi po moři se křižují jako veliké střely na tisíce mil od břehu ku břehu v-né. Vlč. — V. = zkušený. Neb na toho člověka musí řečí i svádou v-ní býti lidé. Arch. II. 165.

391853   Vystřelený Svazek: 7 Strana: 1085
Vystřelený. V. ratolesti (některého kmene). Šf. Strž. I. 356.

391854   Vystřelený Svazek: 10 Strana: 0503
Vystřelený. Strom na výš v-ný = vy- rostlý. Kom. Did. 10.

391855   Výstřeliště Svazek: 4 Strana: 1115
Výstřeliště, ě, n. = místo, odkud se střílí, der Ausschussraum. Šp.

391856   Vystřeliti Svazek: 4 Strana: 1115
Vystřeliti, il, en, ení; vystříleti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; vystřelovati, vystřílívati, vystřelovávati = střelbu pustiti, vypáliti, heraus-, los-, aufschiessen, einen Schuss thun o. lösen, ab-, losdrücken, losbrennen, abfeuern; střelením vyraziti, herausschies- sen; vypuditi, durchs Schiessen vertreiben; zkoušeti, durchs Schiessen prüfen; zpotře- bovati, verschiessen; pokaziti n. ztenčiti. durchs Schiessen abnützen, ansschiessen; náhle vyjíti, vyskočiti, herausplatzen, her- ausschiessen, herausspringen. Jg. — abs. V-lil, ani nenabil (potrhlý; kdo mluví ne- rozvážlivě). V-il dříve než mířil. Us. Kšť. Vystřele koule nechytíš. Hkš. Jak nabije, tak vystřelí. Vystřelila zbraň (spustila). Květina vystřelila (vyrašila se). — co: musketu, Kom., ručnici vystřeliti = vypá- liti, ručnici vystříleti = střílením zpotřebo- vati, ztenčiti, Us.; v. šíp; štěp listí vystře- luje. V. Zlatý peníz v. (vyhráti střílením), Jg., všecku zvěř, všechen prach, D., sud (na příč obrátiti). Troj. S tým se vyšvihol na tátoša a letel, akoby ho vystrelil. Dbš. Sl. pov. I. 294. — (co, se) odkud. V. z ruč- nice, Sych., z okna, Us., z luku, D.; cvok z terče, se z prachu, Us., se z šípů. Kom. L. 20. V. z děla, Us., ze střelby, Har., z mo- tovidla (něco hloupého říci), z domu (vy- běhnouti). Us. Ryby z vody se vystřelily (vyskočily). Har. Vystřeluje kapr z rybníka (vymršťuje se). Us. Dbv. Ze sta ručnic vy- střílali, až Heřmánka zastřelili. Sš. P. 83. Vedela som ja, žes ty nie doma, a moc mä
tajná jako moc hroma z postele doľ vy-
strelila. Sldk. 39. — proč. Na poplach v. Ml. Ku poctivosti, k poctě něčí třikrát z děla v. D. — kam. V. k někomu. V. Na jelena. Sych. V. do nebe (hloupě promluviti). Us. Tč. Vystřílal mu to všecko do očí (vyblep- tati, herausschwatzen, herausplatzen). Mor. Šd. Bílá labuť pluje, vystřelil tě na ni jeden ze dvanácti, vystřelil tě na ni její bílé péro. Sš. P. 750. Zrnko již zelenou travkou vy- střelilo nad roli. Brt. Instr. 14. O kýž se v kulky obrátí mé oči, by ve tvář vám je v-lil můj vztek. Shakesp. Tč. Na výsadku, který k řece Vltavě vystřeluje. Pal. Děj. I. 1. 108. — kdy. Při jeho příjezdu vy- střílelo se mnoho prachu. Sych. — komu vystříleti = vybiti. Na Mor. Brt., Mtl. — co komu: oko. A já chovám doma takovú tu kušu, co ona vystřelí všechným vranám dušu. Sš. P. 692. — jak. V. někomu oko neopatrností. — co kde: v hradbě průlom. NA. III. 161. — se. Listí se vystřeluje (roste, pučí se). Har. Křišťalkové se vystře- lili (utvořili se z huštěných a stydnoucích tekutin). Vys.

391857   Vystřeliti Svazek: 9 Strana: 0387
Vystřeliti. V VII. 1085. za Šml. polož: IV. 8. — se kam. Ryba se (z vody) daleko na ostrov v-la (vyhodila). Ezop. 171.

391858   Vystřeliti komu kam proč Svazek: 7 Strana: 1085
Vystřeliti komu kam proč. Krev mu studem do tváří v-la. Šml. — proti komu. Obv.

391859   Výstřelka Svazek: 4 Strana: 1115
Výstřelka, y, f. = výstřel, der Schuss. Koll. I. 81.

391860   Výstřelky Svazek: 4 Strana: 1115
Výstřelky, pl., m., der Schössling. Ne- patrné v-lky hnáti. Dch. — V., der Gebirgs- auslauf. Hory krkonošské a výstřelky jejich. Šb. Lit. I. 20. Vz Výstřel.

391861   Výstřelky Svazek: 10 Strana: 0678
Výstřelky = ryby, Ausschüssling. Arch. XXII. 426.

391862   Výstřelný Svazek: 4 Strana: 1115
Výstřelný = k výstřelu náležející, Schuss-. V. oheň. Jg. V. chřest, strepitus explosivus, durch plötzliche Veränderung der Stellung der Mundtheile hervorbrechendes Geräusch. Nz.

391863   Vystřelovati Svazek: 4 Strana: 1115
Vystřelovati, vz Vystřeliti.

391864   Vystřelovská Svazek: 4 Strana: 1115
Vystřelovská pole u Týna na Mor. Pk.

391865   Výstřelový Svazek: 4 Strana: 1115
Výstřelový, Schuss-. Jg.

391866   Vystření Svazek: 4 Strana: 1115
Vystření, n., vz Vystříti.

391867   Vystřený Svazek: 4 Strana: 1115
Vystřený; -en, a, o, ausgebreitet, aus- gespreitzt, ausgestreckt.

391868   Výstřeší Svazek: 10 Strana: 0503
Výstřeší = díl střechy nad záspí. Hruš. 159.

391869   Vystřetí, n Svazek: 4 Strana: 1115
Vystřetí, n. = vystření.

391870   Vystřetý Svazek: 4 Strana: 1115
Vystřetý; -et, a, o, ausgebreitet, aus- gespreitzt, ausgestreckt. A tu milý medvěď leží v-tý, ani nehne sebou ani nedýchne. Dbš. Sl. pov. V. 17. — kam. Mrtvý na daske v. Dbš. Obyč. 108.

391871   Vystřez Svazek: 4 Strana: 1115
Vystřez = vystříhej se toho. Kat. Vz Vystříci.

391872   Vystřézveti Svazek: 4 Strana: 1115
Vystřézveti = vystřízlivěti. Na Slov.

391873   Vystřežení Svazek: 4 Strana: 1115
Vystřežení, n., die Erlauerung, Ertap- pung (Erwischung) durch Lauern. — V., die Warnung. Vz Vystřežený. — V., das Sicherwehren. (Člověk) biedný a nemocný (unvermögend) k přemožení a v. od násilé a bezděčného popuzenie jedné blchy. Hus I. 84. Ode zlého v. Hus I. 227.

391874   Vystřežení Svazek: 7 Strana: 1085
Vystřežení. Št. Kn. š. 79. Nic dražšieho nenie nežli užitečné v. Krnd. 212.

391875   Vystřežený Svazek: 4 Strana: 1115
Vystřežený; -en, a, o, erlauert, durchs Lauern ertappt, erwischt. Bern. — V., ge- warnt. Arch. II. 7.

391876   Vystřežiti Svazek: 4 Strana: 1115
Vystřežiti, il, en, ení, erlauern. A ne- bolo človeka, čoby mu bol mohol vyhádať alebo v., čo sa mu to robí s tou lúkou. Mt. S. I. 51. — V., warnen. — Vz Vystříci.

391877   Výstřežný Svazek: 4 Strana: 1115
Výstřežný = čeho stříci se třeba, was zu meiden ist. Měst. bož. V. 7. 281*

391878   Vystříbdžiti sa Svazek: 4 Strana: 1116
Vystříbdžiti sa. Vystříbdžilo sa povedá náš ľud, keď vietor oblaky rozohnal a nebo sa vyčistilo. Dbš. Sl. pov. II. 37. (Šd. ).

391879   Vystříbření Svazek: 4 Strana: 1116
Vystříbření, n., die Versilberung.

391880   Vystříbřený Svazek: 4 Strana: 1116
Vystříbřený; -en, a, o, versilbert. V. hodinky. — čím. Jizba v-ná měsíčnými jasy. Čch. Bs. 184.

391881   Vystříbřiti Svazek: 4 Strana: 1116
Vystříbřiti, il, en, ení; vystřibřovati = stříbrem vyložiti, versilbern, mit Silber aus- legen. Jg. — co: kalich. — kde: něco u prostřed v. Us. Tč.

391882   Vystříci Svazek: 4 Strana: 1116
Vystříci (zastr. vystřéci), vystřehu, žeš, hou; střez, střehl a střáhl a stříhl, střežen, ení; vystřáhnouti, vystřihnouti, ul, ut, utí; vystříhati (zastar. vystřéhati), vystřáhati, vystrahovati, vystřahovati = návěští dáti, napomenouti o nebezpečenství, warnen, ver- warnen, warnend behüten, bewahren; se = vyvarovati se, ušetřiti se, štítiti se, sich hüten, sich vorsehen, meiden, fliehen, sich scheuen. Jg. Vz Srazovati. — abs. Kdo hrozí, vystříhá. Prov. Šd. A toť jsem vy- střižen od jistých lidí, ježtoť sú při tom byli. Arch. II. 7. — koho, se. V. Vystří- hala je. Ben. V. Aby se mohl každý v. a vyvarovati. Vl. zř. Úv. A někdy pokúše (ďábel) člověka v jeden čas, nemoha ho přemoci otejde, aby potom, když se on ne- vystřeže, spieše sklamal. Hus II. 58. I my máme pilně lid vystřéhati hlúpý a hovadný; Vystřez nás bohatcova psota, abychom ne tak jako on byli živi, a v též muky ne- upadli. Hus I. 77., II. 250. (Tč. ). Vystřiehaje své věrné a pravě, kterak bude hrozné. Hus II. 13. — koho, se čeho. Někoho škody, se hříchu; Co blázni velebí, toho se vy- střežeš; Všeliké zbytečnosti a nemírnosti se v. V. Zlého se v. Troj. A toho se jedno v., aby... O. z D. Vystříhal se toho, jako čert kříže. Us. Dch. Teho sa pilne vystríhaj, čo Bůh zakazuje. Na Slov. Tč. Vždy do- vede vystřihati se všelikého strannictvi; Všelikého sváru s králem římským se pe- člivě vystříhal. Ddk. II. 453., VI. 105. Jestli- žeby co v tom svolení scestného proti víře uznamenali, že nás toho vystřežete. List tábor. 1426. (Pal. Děj. III. 2. 248. ). Měli napotom vystřiehati se jich a nevcházeti v žádnou s nimi přízeň. Pal. Děj. III. 3. 170. Král od duchovních toho byl vystře- žen. Let. 247. Aby se života i učení fari- zejského vystříhali. BR. II. 71. Protož sě toho i vystřez. Kat. 316. Zlého se vystřieci uměl. Smil v. 76. V. se škody. Ib. v. 1186. V. sě věčné necti. Kšch. 2. Radil nám, jak bychom je židů vystříhali. Har. II. 45. A na to jsú znamenité pokuty dole psané, kdež se jich každý vystřiehati muož. Arch. V. 10. Vystříhajíce se jeho musimy hrubé ná- klady na to činiti. Půh. II. 541., 562. A když by chtěl Buoh koho vystřieci škody, zdaliby jeho nemohl vystřieci? Št. 30. Buoh syn dal múdrosť, aby uměl se hřiechu vystřieci; Kteréžto žádosti když se člověk vystřeže, ďábel nenalezne na něm, čím by měl se ho chopiti; Aby sě budúcieho hladu vystřiehli; Mají pilně patřiti, aby lakomstvie sě vy- střiehali. Hus I. 109., 280., III. 134., 192. (Tč. ). Maje hosta v domu, vystříhej se sporu. Prov. Šd. Vystřihli jsú sě té příhody. Troj. 475. — St. let., J. tr. — koho, se před čím (oč): před nebezpečenstvím, před ne- štěstím, před škodou, V., před pádem. Kom. Frankýn byv časně vystřahnut před těmi zálohami, hnul se k Táboru. Skl. 1054. Ale i před jiným ještě je nebezpečenstvím v-há. Sš. II. 215. To vám oznamuji, abyste se před takovým lhářem o peníze uměli vy- střiehati. Tov. 97. — Br., D., J. tr. — koho, se od čeho: od domácích, Ben. V., se od hříchu, Aqu., od falešných proroků. St. let. Vystříhá se od toho. Jel. Od zlostí v. Hus I. 356. Od zahálky se vystříhej, v práci drž bedlivosť. Mor. Tč. Od hríchu sa jak od hada vystríhajte pilne; Pekná vec jest od zlých mravóv pilne sa vystríhať; Vy- stríhaj sa od obžerstva a zlej príležitosti. Na Slov. Tč. By lidstvo kázní vystříhala od záhuby. Hdk. Za vol. 13. Od nesprave- dlnosti a útisků mýtaře vystříhá. Sš. L. 53. V-há od cesty široké, od pýchy; Od všetečného hledání zázraků a znamení je v-hal; V-hal od učení jejich. BR. II. 31., 640., 70. (Tč. ). Vystřezte se od falešných prorokuov; Sv. Ondřej v pútníkově postavě přišed od velikého hřiechu biskupa vy- střiehl. Pass. 10., 31. (Hý. ) Jiné od potky vystřiehají; A od toho chtě nás sv. Petr vystřieci die; Abychom od budúciech zlých pótek byli vystřeženi a všeho zlého ko- nečně zbaveni; Tak by s obú stranú od hřiechu se vystřiehli. Hus I. 84., 272., 356., 404. (II. 78., 292. — Tč. ). Vystříhali se od všeliké vilnosti. BO. Křiví apoštolé, od nichž vystříhal sv. Pavel. Št. — Pass., Br., J. tr. — co, se, koho z čeho. Jazyk z nelibých řečí v. Tkad. II. 26. Jaz vy vystřiehaji z toho. Hr. rk. 393. Vystřiehaj se také z toho. Smil v. 356. — odkud. Kdo tu pěsničku třikrát vyspívá, ten tři dušičky z pekla vystříhá. Sš. P. 47. — J. tr. — koho v čem. V. někoho v nebezpečenství. Kom. V tom já se nevystříhl. Půh. I. 358. V tom tě věrně vystřiehají. Smil v. 1846. Račte mi dáti věděti nemeškajíc, aťbych se uměl vystřéhati v tom. Arch. III 59. — J. tr. Jeho v tom vystřáhli. Skl. II. 254. — se čeho čím. Lidé káráním se toho vystříhají. Pr. m. Šťastný, kdož příhodou cizí v-há se před svou škodou. Č. Vystřezte se škody mou ztrátou. Št. Aby se tím uměli všichni spraviti a v. Vl. zř. Us. A tak přišlo na ně to pro smrť Kristovu, čehož smrtí jeho chtěli sú sě vystřieci. Hus II. 308. — se čeho jak. Ač se toho obojího s pilností vystřá- hám. Mus. Čechové měliby se pilně varo- vati a ve vší snažnosti vystříhati, aby ve zprávu cizího jazyka neupadli. Pal. Děj. III. 3. 270. Protož já chtě se těch lstí a úkla- dóv o sobě s boží i dobrých lidí a přátel pomocí vystřieci a uvarovati. Arch. IV. 14. — se proti komu. Vystříhám se proti tvé milosti i proti tvým všem, auf der Hut sein, sich hüten. Gl. 374. Aby Efesanů proti blu- dům vystříhal. Sš. II. 76. Zjevnáť jest věc, že já i jiní páni a přátelé s jinými dobrými lidmi vystřiehli jsme se proti Pražanům i jich pomocníkom řádně. Arch. IV. 13. Martin z Vožice vystřiehal jest Diviše proti pánu. Tč. 15. — kde. V parabole o marnotratci vystríhá pán...; V druhé kapitole listu svého vystříhá je (Kološany) obšírně od bludů těch. Sš. L. 158., II. 192. (Hý. ). — se čemu. Ač sě chceš vystřieci škodě. Smil v. 1656. V. se komu. Na Ostrav. Tč. — koho proč. Aby vystřiehl ho pro budúcí zradu. Hus II. 78. —že. A vystřiehaje jeho, že ty peníze zle chováš. NB. Tč. Ale Most- ští byli sú vystřeženi, že sú tak nechali. Arch. IV. 406. — aby. Toho jsem se vystří- hal, abych s nimi mnoho činiti neměl. Arch. I. 80. A jiné vystřiehl, aby v jeho z mrtvých vstání nepochybovali. Hus 11. 78. Vystříhl krále, aby nebyl zabit Br. Někoho v., aby se úřadům vyhýbal. V. — inft. Aby se vy- střihali popouzeti hněvu božího. Br. O čem v jistotě neví, tvrditi neb zapírati vystříhá se. Kom.

391883   Vystříci Svazek: 7 Strana: 1085
Vystříci. Ct. List. fil. 1878. 212. — se, koho čeho. Let. 247., Kol. Otrávenie se nemohl v.; V. někoho nečistoty, hřiechóv. Št. Kn. š. 10., 72., 96. — od čeho. V. se od zlosti, Výb. II. 208. (Hus), od rotníkóv. Kar. 19. — se proti komu. Také se proti vám v-háme. Výb. I. 1059. V-hám se proti tobě, že . . . 1410. Mus. 1885. 566