97001   Jistitel Svazek: 6 Strana: 0528
Jistitel, e, m., der Versicherer, Gewährs- mann. Dch.

97002   Jistiti Svazek: 1 Strana: 0636
Jistiti, il, stěn, stěn, stění, štění; jistívati. — J. = za jisté praviti, tvrditi, bejahen, be- haupten, versichern, vergewissern, bestätigen, verbürgen, Jg.; bezpečiti, versichern. — abs. Opatrný, o čem v jistotě neví, jistiti vystřihá se. Kom. Kdo praví, jistí a za pravdu něco pokládá, provozovati jest povinen. Kol. 21. — co. Já toho nejistím, než tak se praví. Ros. J. dluh. L., Zlob. Žalobník zajisté, což jistí, dlužen jest dovoditi na súpeře svého řádem pravým. CJB. 403. — za co. Něco za pravé j. V. Nechci toho za pravé j. Anth. I. 203. —o kom, o čem. O něm jistil Pavel, že živ jest. Br. 0 samém sobě něco j. V. — komu. Jistím mu, že jsem... Har. — co, koho čím. Tím se jistiti má. Pešín. — jak. Leč by jistil pod přísahú, že jest tepruv znova zvěděl ty odporné věci. CJB. 391.

97003   Jistiti Svazek: 8 Strana: 0140
Jistiti mezi sebou, certare. GR. Nov. 135. 24. Pozn. 4. (dole).

97004   Jistiti co zač Svazek: 6 Strana: 0528
Jistiti co zač: za pravdu. Har. II. 91.

97005   Jistivý Svazek: 9 Strana: 0098
Jistivý kompetenční konflikt (opak: zá- porný). Ott. Říz. I. 26.

97006   Jistně Svazek: 10 Strana: 0116
Jistně? asi omylem m. jistě. Vz Gb. Slov.

97007   Jistník Svazek: 8 Strana: 0140
Jistník, a, m. = jedlík. Laš. Brt. D. II. 324.

97008   Jistný Svazek: 1 Strana: 0636
Jistný = jestný.

97009   Jistný Svazek: 6 Strana: 0528
Jistný. A ty jsem škody vzal pro tento j. dluh jménem j-ny, jakož jsmy byli pój- čili 70 hř.; Ješek přijal na ten j. dluh . . . Půh. I. 168., 172.

97010   Jisto Svazek: 1 Strana: 0636
Jisto, vz Jistý.

97011   Jisto Svazek: 7 Strana: 1284
Jisto. Jíti na j. = na námluvy. Brt. Sv. 3.

97012   Jisto Svazek: 8 Strana: 0140
Jisto. Dnes nesu máslo na jisto (zamlu- vené). Us. Hledík.

97013   Jistojistě Svazek: 6 Strana: 0528
Jistojistě, ganz sicherlich. Dch , Kv. 1884. 662.

97014   Jistojistý Svazek: 6 Strana: 0528
Jistojistý, ganz sicher, feststehend. Dch.

97015   Jistojistý Svazek: 8 Strana: 0140
Jistojistý. J. zpráva, Čes. 1. V. 242.

97016   Jistosť Svazek: 1 Strana: 0636
Jistosť, i, f. =: jistota, Sicherheit. Kat. 1597. A pro lepší svědomí, iistosť a po- tvrzení svú jsem vlastní pečeť k tomuto listu přivěsil. Dsky.

97017   Jistosť Svazek: 6 Strana: 0528
Jistosť. Hněvk. Pro lepší j. svú pečeť městskú k tomuto listu jsme přivěsili. List. hrad. 1461. Tč. Dal také nám sv. ducha v znamenie, že nás miluje a k jistosti, ež ny jest zvolil v syny. Št. Kn. š. 192.

97018   Jistosť Svazek: 9 Strana: 0098
Jistosť = bezpečnost. Hus. Er. I 41.

97019   Jistota Svazek: 1 Strana: 0637
Jistota, y, f. — J. = sama věc, základ věci, das Wesentliche einer Sache. Povím ti j-tu listu toho (tresť). Jg. - J. = nepochyb- nost, jistá pravda, die Gewissheit. V j-té, V. Slibujiť v j-té. Kom. V j-tě věděti, j-tu věděti, j-ty nevěděti. V. Pro lepší j-tu Us. Aby zvěděl j-tu těch věcí. Br. Jeho řeči na nejistotách se zakládaly. Kom. V nejistotě žíti, Us., vězeti, býti. V. Tomu na j-tu a zdr- žení svou vlastní pečeť přivěsiti jsem kázal k tomuto listu. Tov. 4. A kdyby úředníci naší mince jistotu toho měli. Nar. o h. a k. (Pr. I. 91. ). Tyto noviny tak všecky slyšímy a toho ještě v j-tě nic neviemy. Hl. V nejistotě po- stavený. V. V nejistotě a jako na váhách za- věšený. V. J. samozřejmá, odvozeně zřejmá, historická n. dějinná. Nz. Lepší hrsť j-ty, než pytel naděje. Jg. Stran přísloví vz: Bez- pečnosť, Jistý, Hodina, Hodiny, Sen, Zisk. — J. = list ujištujicí, Certifikat, Dokument. Nosili s sebou jistoty. V. Znamení a j-ty milosti. Br. — J. = list dlužní, přiznání k dluhu. Schuldbrief, Obligation. V. J. vlastní rukou psaná. V. Dělám na sebe j-tu právem listu n. odevzdávám od sebe j-tu. Fankn. J. na 50 kop zdělaná. Schön. J-tu od sebe dáti. Har. Na dluhy j-ty a listy měli. V. Jistotu dáti za něco. J. tr. J-tu něčeho n. v něčem někomu dáti. Nz. Tato dobrá vůle má mně zase i s j-tou navrácená býti. Kol. — J. = pojištění, rukojemství, kauce, Gewähr, Kaution, Sicherheit. V. J-tu dáti, položiti; propadení j-ty; předpis o j-tách; podati j-ty. J. tr. J-tu složiti, platiti; dáti j-tu na něco; dání, po- ložení, davatel, položitel, propadení, proml- čení j-ty; j. zavazená, řemeslnická, svatební, propadlá; listina na věnování jistoty. Šp. J-tu pro soudní škody opatřiti. J. tr.

97020   Jistota Svazek: 6 Strana: 0528
Jistota = nepochybnost. Mkl. Etym. 105. Jistoty v něčem nabyti. J. tr. J. poznání. Hlv. Můžeme s jistotou tvrditi, že . .. Osv. VI. 677. To už byla na tej j-tě, že ... (již věděla). Us. Vk. Brala to za j-tu. Us. To se s j-tou neví. Šb. F. Ten jde na j-tu, geht auf Numero sicher. Dch. O tom se nic s j-tou říci nemůže. Tk. Č. 1. S j-tou od- pírati; Nelze s j-tou říci. Mus. 1880. 458. Že ona v té škodě nenie nalezena, ani která j. té škody při ní. NB. Tč 214. Rač v celé j-tě věděti, že... Arch. IV. 390. J. od ná- silí. Hus 1. 41. — J. == kauce atd. J-tu za něco dáti; Věcná j., die Realsicherheit. Šp. Žalobní j., aktorische Kaution. Pr. tr. — J. = pevnosť, die Festigkeit. J. hlasu. Nz.

97021   Jistota. O Svazek: 8 Strana: 0140
Jistota. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 83.

97022   Jistotit Svazek: 10 Strana: 0596
Jistotit = tvrditi. Nemohu vám to j. Litom. 25

97023   Jistotně Svazek: 1 Strana: 0637
Jistotně živ zůstane. Br. J. zvěděv Onyáš. Br. Vz Jistotný. — Jg.

97024   Jistotně Svazek: 6 Strana: 0528
Jistotně, sicher. Šf, Strž. I. 407.

97025   Jistotní Svazek: 1 Strana: 0637
Jistotní, Kautions-.: kapitál, summa, pe- níze, listina, soustava, předpis, Šp., zřízení. Rk. —

97026   Jistotnosť Svazek: 1 Strana: 0637
Jistotnosť, i, f., jistota, Zuverlässigkeit, Gewissheit. D., Lom., Mark.

97027   Jistotný Svazek: 1 Strana: 0637
Jistotný, jistý, gewiss, verlässlich, zuver- lässig. J. zpráva, Vrat., věc, V., pravda. D. Za j-tné mluviti (jistiti); za pravé a jistotné věřiti. V. — J. = bezsporný, unstreitig. D.

97028   Jiství Svazek: 6 Strana: 0528
Jiství, n. Bóh jest z j. otcova, deus est ex substantia patris. Ž.

97029   Jistvice Svazek: 10 Strana: 0116
Jistvice, jistice, e, f. = číše. Vz Gb. Slov.

97030   Jistvička Svazek: 1 Strana: 0637
Jistvička, y, f., mistička picí, Trinkschale. Č. Vz Jističe.

97031   Jistvička Svazek: 6 Strana: 0528
Jistvička, cyatbus. BO.

97032   Jistvičník Svazek: 10 Strana: 0116
Jistvičník, jističník, a, m., — kdo dělá jistvice, jistice. Vz Gb. Slovn.

97033   Jistý Svazek: 1 Strana: 0637
Jistý (na Mor. istý a i jinde, vz J); jist, a, o; komp. jistější a jistší; jistě, komp. ji- stěji. — J. = v pravdě jsoucí, pravdivý, sku- tečný, nepochybný, gewiss. J. zpráva, důkaz, věc, pověst', štěstí, pravda, řeč (pravá), důvod, nebezpečenství, svědek, umění. D., V., Jg. Věc jista jest, že.., die Thatsche steht fest, dass. Dch. Nejistého otce syn. V. V nejisté péči zůstávati. V. Ta věc je tuze nejistá. D. Za jistou věc míti. V. Za jisté míti, mluviti, oznamovati. V. Z jistého důvodu zavříti. V. Nic jistého neměti, nevěděti. V. Trest jest jistý. D. S jistou se to říci nemůže. Zlob. Nic jistšího. V. Neb nic jistšího není než smrť. Rad. zvíř. Časté koňky, jisté zvonky. Jistší pták na talíři pečený nežli dva v povětří vznešení. Jg. Svatba ta na jisto býti má. Kom. Jisté pro nejisté pouštěti nesluší. Ros. S jistým hráti. Vz Jistota. Č. — čeho. Toho buď jist. Ráj. Ne každé věci, kteréž jest jist člověk, že jest se tak stala. Chlč. Jir. Anth. II. 14. 2. vyd. Priamus byl jist síly i hrdinství He- ktora. Troj. 310. (Brs. 95. ). Pán hody slaví, štěstí svého jist, tu mu královský posel nese list. Er. Kyt. 2. a 3. vyd. 1861. a 1871. str. 120. I jsem toho dobře jista, Kat. 2720. Tohožc nelze jistu býti. Št. ob. věc. str. 185. Buď toho dobře jist; tohoj byl maršálek jist dobře. St. skl. IV. 50. a 56. D. v Lehrgeb. 284. praví: Die Neuern verbinden mit jist, vinen' auch schon den Genitiv. (Ht. Brus 234. ). Ht. pak v Obr. 26. také napsal: Jist za staro- dávna s genitivem a instr. se pojilo; v češtině genitiv vymizel, ale ve slovenštině se zachoval. Vz Mus. 1858. 530. Nyní tedy jist' obyčejně s instrumentalem pojíme. Vz, jist' čím. — v čem. V čemž jsme nejisti. Rozml. o včel. Jist jest jako voda v saku. Šp. — čím. Kom., Lab. 52., Výb. I. 390. J. tr. Jist jsem tím. Kom. Jist jsem tím, že milostivě s vámi na- kládati bude. Br. Jist jsem sebou, že to ne domnění. Kom. Vojsko je jisto svým vítěz- stvím. V. Jest s čistou nadějí svým spasením jist. Vác. z Budova. Jakoby svým uměním jist byl. Břez. 225. Jsme jisti svým spasením. Výb. II. 14. (Pass. ). Neb jsem jist od pána Boha odplatou za svou upřímnost'. Arch. I. 77. J. nebeským královstvím. Št. Dotud jist jest stolem drahým. Chč. 376. Buď tiem jist. St. skl. IV. 306. Tiem nejsme jisti v milosti či v nenávisti jsme. Výb. I. 905. — že. Vz Jistý čím. Jisté jest, že pochybili. Kom. — J. = bezpečný, sicher, gewiss, tutus, securus. Jg. Jistí dluhové. V. Neměti jistého místa, stanoviště (u vyhnanství býti). V. — čím. Tak jsem svou pří jist, Br. Jist hrdlem i statky. Tov. 115. Pravými a jistými sliby tě jista činím. Troj. Jsme sebou jisti, že. Apol. — Dal. Nebyl jsem jist svým životem. Os. — před čím. Dokudž nebude lékař jist před otokem, dávej nemocnému atd. Sal. Vz Bez- pečný. — J. tr. — komu. Přijdu, přijdu, jsem ti jistej. Er. 99. — proti čemu. Dům proti ohni jistý. Šp. — J. = určitý. Jistý počet za nejistý. Br. J. a vyměřený zákon. V. K jistému dni obeslati. V. J. stav si vyvoliti. Kom. J. míra. Us. Jisté příjmy míti. Jg. J. úmysl. V. Na jisto. Obilí na jisto do města vézti. Zlob. Mnohokráte se trefuje, že strany do jistého času poklidu neberou. Ferd. I. Zř. Něco na jisto postaviti, na jisto vyšetřiti. Rk. A poněvadž jest se... jisté, jednomy- slné a dokonalé snesení a srovnání stalo. Ferd. I. Zř. Osmé, aby se přiznal o věci jisté neb určené a o jisté velikosti, určeném čísle, jinak nebude platné vyznání. CJB. 399. Ale póhon ten jistý sšel. Kn. Rož. 22. Pakli to ve dskách leží, že je právem otepřieno, že tu nejma: tehda viec nemóž pohoniti toho jistého odtad. Kn. Rož. 100. — J. = jakýs, ein gewisser. Toho užíváme, když věci z přímá jmenovati za dobré se nevidí. Zk. Prysky- řice dřínová, smola jsou šťáva stromů jistých, j Kom. A ten jistý pravil, že... Svěd. Přišel do jisté země. D. Jistým osobám. Kom. Sedú v tom jistém hradě. Kat. 77. V tich jistých horách. Na Slov. (Vz Mkl. S. 82. ). A což by ti jistí páni rozkázali; Aby se to jisté roz- kázání stalo. Arch. I. 67. — Pozn. Někteří brusiči myslí, že slova ´jistý' ve smyslu´jakýs' špatně užíváme, ale tento význam jest tedy s dostatek doložen.

97034   Jistý Svazek: 6 Strana: 0528
Jistý. O kvantitě v strč. vz List, filol. VI. 225.-226. — Mkl. Etym. 105. Zlínsky a j. istý. Brt. — J. = pravdivý atd. Je jako jisto, že . . . .; Ten jde na jisto; Vím na jisto; Něco na jisto postaviti. Dch. Zakázka na jisto. Nz. J. vítězství. Us. J. jako v koši voda. Brt. Lepší jistý výděleček než nejistý výdělek. Sk. Může býti jist, že ... . Jistá záruka něčeho. Us. Pdl. Jestliže se žalob- ník jist vie a spravedliva k těm penězům. NB. Tč. 16. Slyšal, než za jisté jest toho nevěděl. Tč. 9. Jistého hráti. Č. M. 524. Tělo božie věrných duší jisté sbožie; Jsi všech bludných cesta jistá. Výb. II. 25. Praviti někomu něco zajisto. Dal. 20. Pro- tož nižádný sě jist nepokládej řka. Hus II. 241. Protož jistá věc jest..; (Až) všecko v jistém jmění jmieti budem; Ze mu zlé
mílo bude, to jisté; Jist jsem, že ...; Má
pokutu jistú; A toť jest jistá pravda. Št.
Kn. š. 7., 33., 34., 37., 131., 152. - čeho
(kdy jak). Odpadává-li brzo listí, můžeme
býť tuhé zimy jisti. Kld. Chtěl toho sirotka
jista toho statka učiniti. .. Tov. 89. Tohoť
jsem jist, že. .. Troj. 308. Buď toho dobře
jist, žej´ mój úraysl k tobě čist. St. skl. IV.
51. Bóh ny jisty učinil své věcné radosti.
Kruml. 1486. Chtieše toho jist býti. Žvt.
otc. 51. a. Ne každé věci, kteréž jest jist
člověk. Chč. Anth. Jir. 2. vd. II. 14. Áby
jisti byli těch peněz. Půh. I. 208. V žádný
čas není jist sebe. Smil v. 1945. Má umřieti :
ale kdy, kde aneb kak, tohoj´ nelze jistu
býti. Št, Kn. š. 185. Skutky pokúšieme Boha,
když bez núze božie vóle chceme jisti
býti. Hus I. 354. — v čem. U vykládání
sv. víry j. Pass. mus. 467. Anebo v tom
nejsmy jisti. Smil v. 1985. Jiný kodex má:
tiemto. — o čem. Jisti jsúc o slíbeném
plodu. 14. stol. Mnč. R. 20. — čím. J. býti
svým spasením. Výb. II. 14. Buď jista tím,
že . . . 1496. Minst. Tím buď jista. Sv. rk.
111. Když mnieše, že kněžstvem byl jist;
Tehdy i jedna žena mužem jista nebieše.
Dal. 110, 8. Abyste tiem jisti byli, ež . . .
Pass. mus. 417. Aby jist byl peceném. Hus
I. 424. — čeho čím. Nechtie rozuměti, že
nemají nic svědčiti, než čeho jsú jisti písmem
svatým neb zjevením božím. Hus I. 223.— J. = bezpečný. — čím. Toho člověka ke mně přivedli žádajíc, abych jím jist byl; Buďte nám jisti Jiříkem; Vsaďte mi ji a buďte mi jí dobře jisti; Řekl, aby formanem jist byl. NB. Tč. 2., 72., 118., 238. — J.= jakýs. Toho jistého jsem dnes potkal. Us. Ktz. Ten jistý sluha. M. Toť jest ta jistá Jerabel, haec est illa. J. Bj. Také ti jistí (tíž) jednomu kupci vzeli dvě kopě grošóv. Pč. 1. Ty ten jistý jsi, idem. Ž. wit. 101. 28. — J. = pevný, fest, J. hlas. Nz.

97035   Jistý Svazek: 7 Strana: 1284
Jistý. Móž jist býti v tom. Chč. m. s II. 93.

97036   Jistý Svazek: 8 Strana: 0140
Jistý. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 83. Ten hraje dycky s jistum (vypočítavý). Mor. Čes. 1. V. 420.

97037   Jistý Svazek: 8 Strana: 0552
Jistý. Ktož jej nos', bojem jest jist. 1440. Mus. fil. 1896..2 9.

97038   Jistý Svazek: 9 Strana: 0098
Jistý. Úsloví atd. vz v Zát Př. 146. nn. Oči k hledu jisté, nohy v utíkání jisté. Brt. P. n. 6l.

97039   Jistý Svazek: 9 Strana: 0441
Jistý. Nic nenie isté, čo môžeš ztratiť. Mus. slov. III. 26

97040   Jistý Svazek: 10 Strana: 0596
Jistý. Je to jiste, jak v košu voda. Vlasť. I. 239.

97041   Jíš Svazek: 6 Strana: 0528
Jíš, e, m. Nemluvtež tak dvorně: při- daj tež mi k tomu své škorně, neb sem uvrhl dva žíže; nebo lotruom potřebie kte- rého jíše. Výb. II. 32.

97042   Jiša Svazek: 6 Strana: 0528
Jiša, dle Bača, os. jm. Šd.

97043   Jíša Svazek: 8 Strana: 0140
Jíša, dle Bača, os. jm. Vz předcház. Jan.

97044   Jišc Svazek: 9 Strana: 0098
Jišc, iáé = jíti. Slez. Lor. 54.

97045   Jišc Svazek: 9 Strana: 0098
Jišc = jísti a jíti. Opav. Progr. opav. gymn. 1859. 37. — J., e, f. = drobné, roz- drobené věci. Slez. Lor. 73.

97046   Jiščera Svazek: 6 Strana: 0528
Jiščera, y, f. —ještěrka. Mor. Brt.

97047   Jiščié Svazek: 9 Strana: 0098
Jiščié = štípati, drobiti; j. śe = dvojiti se. Slez. Lor. 73.

97048   Jíše Svazek: 6 Strana: 0528
Jíše, strčes. obdobné imperf. m. jdieše, abibat, discedebat. Listy filolog. VI. 232.

97049   Jíše Svazek: 7 Strana: 1284
Jíše, abibat. Bl. Gr. 176.

97050   Jišel Svazek: 1 Strana: 0638
Jišel, jišal, e, m., tekutina, jícha, Jauche, Tunke. Kaž jej tiem jiešelem omyti; ať se napije toho jiešela. Jád. — Št.

97051   Jišel Svazek: 6 Strana: 0528
Jišel, u (-e), m. Ať jie jišely. Sal. 152. 15., 155. 34. Přinesši múky i rozmiesila a rozměsivši i rozmočivší navařila j-le. Bj. Ať učiní dvě j-ly. Bj. J. = polévka ze se- mence s chlebem vařeného a kořením za- puštěného. Bavor a Severyn.

97052   Jišel Svazek: 7 Strana: 1284
Jišel, sorbitium. 14. stol. D. Gesch. 127.

97053   Jišelek Svazek: 6 Strana: 0528
Jišelek, lku, m., vz Jišel. Přinesla jemu někakého j-lka postřiebati. Št, Kn. š. 39.

97054   Jíšeti Svazek: 1 Strana: 0638
Jíšeti, el, ení, krvavěti, bluten. Aby rána j. mohla. Ja.

97055   Jíšiti Svazek: 1 Strana: 0638
Jíšiti, il, en, ení = krví pomazati, blutig machen. — co čím: meč krví j. Jg. J. se krví něčí. L.

97056   Jíška Svazek: 1 Strana: 0638
Jíška, y, f., mouka s tukem pražená k za- hušťování omáček, zápražka, die Einbrenn. J. bílá, červená, černá. Jg. Jížkou zelí za- pražiti; jížku do polívky zamíchati. Jížku pražiti, dělati.

97057   Jíška Svazek: 7 Strana: 1284
Jíška = omáčka. Do jíšky maso namá- četi. Zbrt. Poct. mravy 57.

97058   Jíška Svazek: 10 Strana: 0117
Jíška, vz Júška.

97059   Jíškový Svazek: 6 Strana: 0528
Jíškový nákyp. Us.

97060   Jišnosť Svazek: 6 Strana: 0528
Jišnosť, i, f., die Saftigkeit. Šm.

97061   Jišný Svazek: 6 Strana: 0528
Jišný, saftig. Šm.

97062   Jišov Svazek: 6 Strana: 0528
Jišov, a, m., Ischow, sam. u Sudoměřic. Sdl. Hr. IV. 370.

97063   Jištění Svazek: 1 Strana: 0638
Jištění, n., die Behauptung. V. Často při- hází se, že ty věci... mají býti dovedeny, jakožto když súpeř neb protivník jeho od- pírá, neb z jištění a zapírání věc učiněná bývá mylná. CJB. 401.

97064   Jištěrby Svazek: 6 Strana: 0528
Jištěrby, dle Dolany, Giessdorf, ves u Úště. Blk. Kfsk. 506.

97065   Jištěrka Svazek: 9 Strana: 0098
Jištěrka = ještěrka. Jihozáp. Čech. Dsk. Vok. 9.

97066   Jištislav Svazek: 6 Strana: 0528
Jištislav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. 1. 121

97067   Jištislava Svazek: 6 Strana: 0528
Jištislava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

97068   Jitec Svazek: 6 Strana: 0528
Jitec, tce, m. = jedlík. On není velký j. V Kunv. Msk. Vz násl. Jitel, e, m. = jedlík. Laš. Tč. Cf. Jitec.

97069   Jiterní Svazek: 6 Strana: 0529
Jiterní = jitřní, Morgen-. Ziak. Jíti. O časování vz Listy filolog. 1879. 52.-55., 1883. 113. Bž. 178., 209. Časo- vání slovesa jíti na Zlinsku vz Mtc. 1878. 20., na jihových. Mor. vz Osv. 1884. 59., na Dolní Bečvě vz Listy filol. 1885. 253., I 1887. 384., na Lašsku vz Brt. D. 132., 157. Místo šel říkají na Hané: šil, proto se Ha- nákům posmívají: Celý deň v rukavicách šil a ešče mu za pahnozty zašlo. Brt. v Osv. 1884. 32. Poď. Vz Pojíti, 1. Jdite = jděte. Sá. — abs. Ale jdi!; Pojďtež, půjdeme!; Jak to jen šlo, pokud to šlo. I šli co šli, und sie gingen für und für der. Dch. Vody šly (tekly). Vrch. Strojí se, jak to jde (jak může). Brt. Stromy pěkně idú (rostou); Přišel sem sa podívať (na trh), jak svět ide; Zvony krásně idú (zvoní). Brt. D. 220. Proč by to nešlo, dají-li se tomu šikovné nohy? Šml. Po malé chvíli jde křik a . . . NB. Tč. 2. Musí všeho nechať a jíť (umře); Už by mohl j. (umříti). Tkč. PRáva jdou. Vš. 152. Dílo jde. Čr. — po čem (jak, kam). Od té doby pořád po něm šla, až ho dostala (za muže); Ona chtěla, ale oni po tom nešli (toho nedbali). U ChoceR. Vk. Po své pRáci j. Ht. Sl. ml. 236. Každý jde po Srdci svém a Rozumu. Šml. Šel po své potřebě. NB. Tč. 93. Lidé šli a jeli po něm v zástupech. Let. 19. Aby lid nešel po těch, ježto ho vedou nepRavě. Zj. sv. BRig. Oblec se v rúcho své a pojď po mne. ZN., BO. Jdouce po něm, kamkoli on půjde. V. Ale ty poď po mné. Hus I. 101., II. 17. Po vieře má jíti každý člověk; Aby tělo šlo pokojně po něm (duchu); Aby šel po něm; Tak že i práva ciesařova nestydie se po duchovniech práviech j. Št. Kn. š. 11., 52., 88., 145. — odkud (komu, kam, jak). Z toho jde výdělek, Sá., puch, Us., hrůza, Sá., nám prospěch, Kos., zima. Posp. Doba střední jde od Husa až do druhé polovice 18. věku. Tf. H. 1. 6. Jižní hranice Ruska jdou od ústí Dunaje až k zálivu Possiette čarou přes 7000 verst dlouhou. Osv. I. 214. Z toho nejde, že.. Us. Nejde-li k nám, ne- půjde od nás (o tom, kdo se něčímu domu vyhýbá). Us. Dch. Pojď s hůry dolů! Us. Já jim zlodějem (jako z.) odtud nepůjdu. U Rychn. Něch de z domu; Z toho světa isť musela; Šla Naninka z trávy domu, tre- fila se máti k tomu; Nepůjdu od milej, až bude bílý den; Já půjdu od vdovy k vdově; Až já půjdu z hodů dom, půjdu já pod pérečkem. Sš. P. 13., 90., 349., 475., 660., 720. Jde (z něho) krev jako z brava. Výb. II. 10. Z toho by šlo, že ... . Žer. 343. Z mlýna požitkové nejidů. List hrad. 1467. Tč. Vyznal, že to vše šlo od Onše. Té. 39. Skutek, kterýž z nie (z milosti) nejde; Mi- losť jde k dětem, od dětí ku přátelórn se šíří; Aby jim z toho plat šel. Št. Kn. š. 33., 42., 155. Vše jde u velikost' z malosti; Pokolení, ježto v tělesné žádosti jde od něho (od Adama). Št. Kn. š. — kam (komu, s kým). J. na hřebíky, na maso atd. (= pro). Mor. Brt. D. Chodí do dřev, do košů (= chodí dělat drva, koše). Mor. Brt. D. Deš do boudy (volání na psa)! Us. BPk. Ide na hadry aby jich na jednom místě nakoupil, nabral; Chodí po hadrách jako obchodník, skupuje hadry po lidech; ide pro hadry, aby je na jistém místě sebral všecky. Us. Brt. D. J. na důl, Hř. 28., na učení, Brt. S. 8. vyd. 189., na odpočinek, Posp , na pomoc, Us., na lesy (do lesů), u Rychn., na pohřeb, na pouť, ku zpovědi, Us. Pdl., na někoho, zu Leibe gehen, Dch., na službu mezi cizí lidi, Osv. 1. 184., před božský súd, do kar- banu, na krchov, do pola širého, pod zá- mek na žida, do roboty, na kvítky. Sš. P. 380., 478., 489., 570., 701., 725., 770., do něčího domu, na vuoz, NB. Tč. 61., 199., ke mši, na smrť, Tč. 34., 36., u peklo, Výb. I. 212., do království nebeského, Výb. II. 16., pod horu, Dal. 2. 22., v chrám, Kyt. 1167., před ciesaře, pryč, Pass., u věčný život, do věčného ohně, Hus I. 5., 9., do nebes, ku pravici, u věčný oheň, k spa- sení, na modlitvy, v manželstvo, v zákon (v řeholi). Št Kn. š. 21., 22, 23., 32., 46., 64., 87. Darmo do nás (= k nám) chodíš. Mor. a slov. Sl. ps. č. 197. Jdi na kata! Drsk. Di v čérty, v pekli! Zlínsky. Brt. Jdi k rasu, ať tě odře; Jdi na upálení, třeba do Kremže, do Trantarie (daleko), na zatracenou zem, ke všem všudy, ke všem čertům, na šibenici, do pekla (a již tam zů- staň, abych tě neviděl), ke všem sakramen- tům, do horoucí basy, ke všem rohatým; Jdi si do prdele. Us. Tkč. Šlo mu to do hlavy (bylo mu to divno). Us. Snad bys nechtěl, abych takhle šla na (= mezi) lidi? U Rychn. Msk. Jdu už do 63. roku. Us. Šla naň mdloba za mdlobou. Sá., Šml. Slunko půjde v západ. Kká. K sl. j. 142. Voda jde na kola. Us. Šel pod zem až v temnosti. Kn. poh. II. 98. Kam jde vaše dráha? Osv. VII. 32. Opona jde vzhůru. Osv. 1871. 30. Nevím, jak může jíti nad lidi (=mezi lidi). U Solnice. Frch. Teď to jde se vším dolů. Sá. v Osv. I. 179. Takých sluhů jde mandel do tuctu. Vlč. Šla dě- večka, šla na vodu; Dyž pudu na trávu, pudu po dolině; Snad ho voda vzala lebo na vojno šil; Myselko, mysel má, jdeš na dvě strany, jedna za šohajkem, druhá ne- vím kady. Sš. P. 3., 72., 223., 278. (132., 210., 371., 490.). Kto se chtějú se mnú bíti, těm v ohradu sěmo jíti. Anth. I. 29. Nešlo mu to k mysli. Let. 9. Rozumiem, že to na mne jde; Bratr na ten purkrecht šel a na něm i seděl. NB. Tč. 118., 156. Kam to j. chceš? Výb. II. 20. Nahle jděte na onu studnicu. Dal. 33. Jedni v týl, druzí v bok Němcóm jidú. Dal. 68. 19. Těch hlas před Bób. jdieše. Dal. 92. 41. Dobrovolně nepřá- telům do rukou šel. BR. II. 122. Museli bychom jemu, do čeho bychom nerádi šli, v tom obvyknouti. Beck. II. 3. 117. Uči- nivše to šli zase na jeho chléb. Půh. II. 441. Sv. Martina hrobu (dat. = k hrobu) šel. Pass. Žej' jim vše pod ruku šlo. . . Št. Kn. š. 161. — za koho. Já bych za něho nešla (se neprovdala)! Us. Vk. Frajerečka pyšná za druhého išla. Sl. sp. I. 14. Pôjdem, za koho scem; Bár čo robte, preca zaňho pujdem. Sl. ps. 30., 36. Nepůjdu ja za ma- sařa, věru bych sa pořezala; Nač jsi za 401 mňa išla, ked's mia nelúbila; Až za vdovca půjdeš. Sš P. 537., 779., 781 Poď ty, milá, poď ty za mňa. Brt. Ps. 3. Královna je pyšná, pReca za muž išla. Koho nenávidím, za toho íť musím Anth. Brt. 107. — za čím. Za nějakým vzorem jíti. Osv. I. 367. Za ničím jiným nechodíte, než za tím my- tím (jenom pořad myjete). Us. Vk. Za laňkou jdu v lesy. Hlk. Šla jsem za uklí- zením (uklízet). U Dobrušky. Vk. Ona jde za mnú s velkým hněvem. Brt. P. 90. — s čím (kam, jak, po čem). S něčím někomu na oči jíti. Šml. I. 58. Letos to s okurkami nejde (nedaří se n. nejdou na odbyt). Us. Jdi s tím v čerty do pekla. Kn. poh. II. 243. Šla žencom s jídlou. Mor. Neor. Ty musiš se mnu jisci; Hali, beli usni, puojdzeš ráno s husmi; Lidi pravjá, že idu s medvědem (že jsem opilý). Sš. P. 13., 511., 649. Šel s ženú po svých potře- bách. NB. Tě. 61. Půjdu s palicí k stádu. Dh. 143. Šel s dobrú myslí se svými se všemi do Betlema. Let. 17. A že viece s světem jdete vuokol (zacházíte). Št. Kn. š. 167., 223. — oč. O to bych nejvíce šla (stála). Us. Msk. Chodila o funus (obstará- vala jej). Us. Padnou-li, co jim jde o to! Us. Již vám o životy jde. Let. 48. 3. Ty póhony, ježto jsú o to šly; O tu lúku mají úředníci tam jíti a ohledati. Půh. II. 549., 617. — proč (komu kam, s čím). Išlo dievča po vodu. Ht. Sl. ml. 220. Půjdu jí na léky (pro léky) do tej apatéky; Kdy pudeš pro voděnku ?; Kdo mě pro ně půjde, ten můj milý bude; Kde s ňú půjdeš pro velikú haňbu? dy s ňú půjdeš do hospody, dáš si v tanci hráti, bude ti mrmlati; Půjde s kyjem pro tebe; Já som za ťa išla (se proudala) z ludského návodu. Sš. P. 142., 247., 4l7., 667., 706., 779. Do plátna jde vění větrův k nesení bárky. 1512. Mus. 1883. 364. J. pro dluh. Št. Kn. š. 58. — kudy (komu, odkud kam, s kým). To jí šlo hlavou kolem. Šml. I. 39. Jde ti on hore naším dvorem. Koll. Zp. I. 379. Okolo domku nešlo (nedařil se) než oves. Sá. Cesta šla přes kameny. Vrch. Kol něho zástup jde, co nebem černý mrak. Mcha. Cesta jde hájem, průkopem, po oklikách, městem. Us. Šel cestou necestou, lesem ne- lesem. Kld. Srdcem truchlivé jde tušení. Kyt. 1876. 90. Od severu k jihu šla přes hřbet hory cesta. J. Lpř. Milo je mi, milo, když mi ideš mimo, ešče je milejší, když sedíš před naší; Půjdeme úzkú dolinečkú; Šla sem včera zeleným trávníčkem, potkala sem se tam s mládenečkem; Bo dy ty idžeš kole našich oken; Půjdeme tú cestú; Ho- rami, dolami, půjde pán Bůh s námi; Půj- deme s tabáčkem přes novú dědinu; A když idu polem; Dež sem šil dolinó, potkal sem svó miló; Na peci mlatil, v peci vil, sopó- chem na ně větr šil. Sš. P. 276., 389., 401, 404., 458., 531., 536., 658, 680. (458). Věci do kuchyně skrze ruce jeho šly na čeleď. Bl. Živ. Aug. 106. Túž stopů aby rád cho- dil. Smil v. 825. A tady chodí strúhú k Bor- šovu. Tč. 43. J. nějakou cestou. Hus I. 36., 472., Št. Kn. š. 181. Kudy to jde, že tak jsú rozliční lidští úmyslové? Št. Kn. š. — čím. Nevím, čím to jde (je). Kon. Ol. I. 78. Přímo jde důkaz rovnicemi. Šim. 38. To víte, já tím nejdu (toho nedbám). U Ry- chnova. Vk. Věcmi neslušnými ani čáry vuokol nejdoucí. NB. Tč. 248. To šlo vše třemi nebo čtyřmi osobami hlavatějšími. Bart. — jak. Choď bystro, zvolna! Tč. Nešla od něho ani na krok. Šla podlé srdce svého z domu otcovského a za sr- dcem, jež . . Šml. I. 35. Loď šla tiše. Osv. J. s někým v páru, ruku v ruce. Ib. Nešlo to po jejich (smyslu). Dch. Ten strom jde krásně. Vk. Snad nepůjdeš o dvou šestá- cích do hospody? U Dobruš. Dnes nejdu nikam ani krokem. Us. Ty jdeš prasátkem (jako p.). Us. Vk. Hodiny jdou správně. Pdl. Do Napajedel od zlatky nepůjdu (za méné než za zlatku). Us Brt. Ta barva jde do modra. Us. Šel jak pentla (vystřízli- vělý). Us. Brt. Jde ti to jak psu pastva (nejde-li někomu práce od ruky; pes jen s vrchu trhá trávu); Půjdeš odtud žebrákem (jako ž.). Us. Brt. J. se zdráháním (= zdrá- haje se). Vrch. Stroj jde tiše. Mj. To jim šlo nad rozum (nechápali); Kdyby šlo podlé jeho (přání a p.). Us. Sá. Již v tichu je- skyně jdou šumným chodem. Kká. Jíti proti někomu právní cestou. J. Lpř. J. se vztý- čenou hlavou. Hrts. Chodí jako křen (po- malu), jako petržel (rychle). U Kvasin. Šel na ni zprudka (obořil se na ni). Sá. Dobře nám tam půjde; Půjdu podlé, na ťa nepo- hlednu ; Jož to slonýčko kolem de, jož se nám blíží polodne; Půjdu domů pod pe- reékem; Ve jménu Páně domů půjdem. Sš. P. 65., 305, 557., 720. Zdá se mi, že největší posilnění jde lidem dobré vůle skrze známosť. Mus. 1883. 363. Šlo jim všecko nazpátek. Čr. Hora Kutná (stříbrné doly Kutné Hory) dobře šla a mince čista byla. Let. 3. Nastrojili sobě na to kníže, aby to rozkazem jeho šlo. Bl. Pójde-li sněm před se; Práva před se šla. Půh. I. 314., II. 449. Jdětež po mého koně vodu (Füh- rung). Dal. 11. Vladislav jide pod korunú v Prahu. Dal. 66 17. Šel k nim se zlým úmyslem. Pass. Kteří chtie u měkkém a krásném oděvu choditi. Hus II. 18. Z viery milosť jdúc skrze naději obživuje vieru i naději. Št. Kn. š. 35. Jdu za sě (zpět) a nechtie před sě j. Št. — komu. Také jí jdou starosti. Us. Vk. Jdi si, fahre hin! Dch. Jak mně jde ten kabát? Tady vám jde dobŕe a tu drobet odstává. Na jižní Mor. Šd. Dycky mně dobrá šla, v sobotu na večír zlá novina přišla. Sš. P. 277. Bohu nejdú časové, in G. wechseln nicht die Zeiten. Št. Kn. š. Už mu ide 50. rok. Brt. D. 220. — kde. Loď jde 21 stop pod vo- dou a 15 stop nad vodou. Pdl. exc. V ka- palině jde protivný proud od zinku k mědi; Kdyby na noniu u M šlo číslování dílců shora dolů. Mj. 7. Písty jdou ve válcích. NA. IV. 149. Na horách ten oděv ještě jde (se nosí). Us. Msk. Tehdá práva v zemi šla. Sdl. Hrad. I. 27. Pořádek písemných znaků jde ve spisech po kolmých sloupcích od pravé strany k levé; Důstojenstvie krá- lovské šlo v rodech Agiův dědictvím na syna. Lpř. Dj. I. 16., 70. Hlas jde mezi lidmi. Lpř. Sl. I. 44. Půjdeš ty, matičko, půjdeš mezi námi jako jasný měsíček mezi hvězdičkami.. Sš. P. 18. Jdi před námi. Výb. II. 24. Šli nade mnú. BO. Před jehož očima chozi. 01. Gen. 24. 40. — kdy. V předjesni jitrech sychravých jdou mlhy travou údolů. Vrch. Po tomto úvodu jděme k věci samé. Ves. I. 4. Chodila k nám malú cerkú (když byla mará c ). Mor. Brt. D. A po tých dvacátí (létech) išlo mi k tři- cáti. Sl. ps. 25. Půjdu ráno do hor. Sš. P. 682. Aby z města šel do západu slunce. Bart. Tak dávno o mně řeči jdou. NB. Tč. 93. Po čem ty časy zlatý šel. Vl. zř. 301., Vš. 236. V ty časy sv. Petr do Jerus. jide. Výb. I. 274. Přijde čas a jde nyní, že . . . Kom. Má na však čas j. z jedné šlechet- nosti do druhé. Št. Kn. š. 182. — nač: na česť, na pořádek. Sá. Jdu na papír, na vodu (== pro). Mor. Vck., Brt. Vz J proč. Pořad na to šel (naléhal); Nešla na parádu (nedbala jí); Na strašidla a takové věci já nejdu; Sám na to nejvíc šel; Tolik na to šla (o to usilovala), abych šla s ní; To letos silné šlo na koně (byl odbyt). U Ry- chnova. Nejdu na tvé zlé; Jde mi na pa- měť (zpomínám si); Také mu to včil ide na odpor (jest odporno); Včil mi nejde už žádná píseň na mysel (nemohu si zpomněť). Mor. Brt. D. 220, Vk., Msk. Jde na sličnou larvičku (líbí se mu). Šml. Přišel ke mně člověk, na kterého žaloba jde. NB. Tč. 2. Šel na brusky. Us. Nepřítel na to šel (k tomu směřoval), aby . .. Skl. IV. 392. Poče jemu na milosť jíti. Výb. II. 44. — od čeho. Teď teprv jde do sebe (lituje). Us. Dch., Frch. Však ty půjdeš do jiných (budeš li- tovati a polepšíš se). Us. Vk. Šli co den do sebe (tloustli, spravovali se). Kld., Vck. Dnes mně nejde do kávy (nemám na ni chuti). U Rychnova. Kšk. Třešně jdou do barvy. Us. a : b = c čte se: b do a jde ckrát. Šim. 36.— več: v zápas, Us., s ně- kým v potaz, Bdl., v sázku. Vrch. Aby tu škodu opravil, ale Ondra v to j. nechtěl pravě, že se ta škoda skrzeň nestala. NB. Tč. 126. — čím jak dlouho. Od malička tím jde (léčením krav se zaměstnává). V Kunv. Msk. — kolik. Šlo nás za (= s) dobrou kumpanii. U Dobrušky. Vk. — s infinit. Deš lehnout (volání na psa)! Us. BPk. Vzorem rodu vítězné šli mříti za svobodu. Hdk. Ingoust vymejt nešel. Us. Vck. Pojď ty ke mně slúžiti; Idú kati hlavičku mi stati; Šla sirotka hledať svoji mamuličky; Poď poháňať; Šjol sa domů pytať; A já jesti (jísti) nepůjdu. Sš. P. 106., 150., 159., 517., 570., 784. Šel spáti. EZ. Král šel spáti. Seslání ducha sv. ze 14. stol. 2 b. ř. 9. — se supin. J. spat. NB. Tč 148. Jdeme modlit se jemu. Pass. U ta naša mladá panna šla na lúku hrabat sena. Sš. P. 608. — se zápor, přechodníkem. Di nezava- zaja, nehněvaja, nepokúšaja, poď nečekaja (= nehněvej a jdi atd.). Mor. Brt. D.

97070   Jiterný Svazek: 7 Strana: 1284
Jiterný. J. ves, Schlag, Rode, pole, Feldreuth, louka, Wiesenreuth. Athen. V. 293.

97071   1. Jíti Svazek: 1 Strana: 0638
1. Jíti (v obec. mluvě vých. Čech. hlavně ve složených: jdout, vodejdout, přijdout. Šb., Jir. ). V přítomných tvarech slovesa jíti če- ština i mimo složení mění prvý živel kmene id v j: jdu. Ht. Sr. ml. 310. Vz I. Jdu, jdeš, jde, jdeme, jdete, jdou; imperat. jdi, jděme, jděte; přech. jda, jdouc, jdouce. Na Slov.: idem, ideš atd.; idúc; ale: dojdem, dojdi, dojdúc. V obec. mluvě: du, deš, de, deme, dete, dou. Na Mor. říkají: idu, ideš, ide, ideme atd. Brt. Infinit. jíti vznikl vysutím hlásky d, zdloužením kořenného i a předsu- tím tomuto hlásky j: j-í(d)-ti m. jísti; na Slov. ísť z id-ť. Ht. tamtéž. Přechodník času minul, šed, šedši, šedše; příčestí času min. šel, šla, šlo (místo šedl od šed, š?d. Schl. V češtině se d před l zřídka vysouvá. Vz Jeti. Ht. ). Na Slov. i s předrážkou i: i-šiel, i-šla, i-šlo. (Ht. ). Trpné příčestí znělo kdysi šes-t m. šed-t a š-t žije posud v: pří-št-í. Ht. tamtéž 311. Čas budoucí: půjdu. Vz toto. Vz staroč. časování v Kt. str. 88. — Choditi, vz také Choditi. — J. = místo měniti po- mocí nohou, gehen, wandeln, schreiten; je- dnati, postupovati, wornach gehen, verfahren, handeln; znamená stav, ve kterém kdo se nalézá n. do kterého přichází; II. neosob., gehen; hýbati se; proměnu vzíti, trpěti; ná- ležeti k čemu, dazu gehören; poddánu býti, unterworfen sein; platiti, angehen, gelten; míjeti, verfliessen, dahingehen; obsahovati, gehen; zníti, schallen; vztahovati se, sich erstrecken, gehen; stýkati se, gränzen, gehen; nastupovati, následovati, folgen; cíliti, sehen; gehen, postupovati, weiter kommen, fort- schreiten; pocházeti, woher kommen, entste- hen, erfolgen. Jg. — abs Hodiny jdou. Úřad jde. Pr. měst. Ta pověst' jde. V. Vítr, mlýn, huť, stroj, vůz, loď, déšť, sníh, lijavec, moře, plat, služba, těsto (kyne) jde; hory, doly, to- várny, peníze, varhany jdou. Us. Řemeslo ne- jde. Jd. Jdi, zavru. Us. Nejel, toliko šel. Jg. Mnoho zkusíme, kteří jedeme, a což, kteří jdou (žertem o trakařnicích). Jg. Jdi, řekni mu. Jg. Aťjde(pryč)! I jděte, to aby pravda bylo? Us. Jde bosa, naha, rozhalena. Jg. Krev jíti nechtěla. Us. Soud jde (vykonává se). Soudové nešli. Šel rozbroj a hluk. Háj. Jde to. Us. To tak nejde. To musí jíti. Nech toho tak jíti. Kom. Ten důvod nejde (ne- platí); ta výmluva nejde. Jg. Jak jdou nyní dukáty? Tudy strouha jde. Har. Každého mysl tam jde. Kom. Kudy jde (na Moravě lépe říkají: vede cesta, Brt) cesta do města ? Pořád jdoucí verše. Br. Podívej se, jestli už jde. Šla sem. Us. Chodí jako zmoklá sle- pice, jako ze škatulky; kdo chodí, nachází. Pk. Chodí jako ztrápený oficír (j. mokrá káně; co modla; jakoby mu z nosu kapalo; jako bludná ovce; jakoby mu slepice chléb sežraly. Vz Utrápený); Kde tě lidé rádi mají, nechoď často; Nemůžem-li tudy, půjdem ji- nudy. Lb. Dsky jdou (=může se v nevklá- dati). Arch. I. 155. To tak snadno nejde (das geht füglich nicht); Inu, nejde to, nejde! Dch. Aby každý tu lehkou minci, která nyní tak vysoce jde, odbyti mohl. Ferd. I. Zříz. A ta úmluva prve jíti nemá, až po dvů ne- dělí po stáném právě najméně. O. z D. Kterak který jde, neb jíti má póhon. O. z D. — Vz Jíti, s adv. (na konci článku). — co. J. míli, kus cesty, hodinu, dlouhý čas, dlouhou cestu, kraj světa, konec cesty. Vz Akk. 1. Jg. — po čem, po kom (jak, kam, kudy atd. ): po prstech, po rukou; někomu po boku, po straně; jdi po svých cestách (odháníme-li koho), po svých (cestách=odehnati koho), j. po svých věcech, Jg.; po rozkošech, V., po pití, po stopě, po sledu, po živnosti, Jg.; po právě. V. Nejde to po jeho hlavě. Jg. Po tvém slově pójdem v pravo, v levo, u vsie pótky luté. Rkk. 31. Jdú po jednom. Rkk. 21. Po horách choditi. Rkk. 25. Po svém rozumu choditi. Chč. 452. Po nichž(mukách) v věčnu radosť pojdeš. Kat. 2579. Že mu šlo všecko po ščestí. Alx. Sbožný nepojde po obecném hluku ve zlé. Št. N. 264. Po řebříku k bo- hatci skrze rozkoši do pekla, k Lazarovi skrze bolesti v odpočinutí. Chč. 626. Vše opustil a šel po něm. Výb. I. 545. Jdou po jednom oružie nesúce. J. po stupních. Anth. I. 19., 123. Po jarmárce nechoď více (k nám). Er. P. 212. Já po předku půjdu. K. Poh. 676. Poče po potoku j. Dal. 39. Musika po všech hlasiech umie jíti. Anth. I. 91. J. po vůni, po hlaholu. Kom. Did. 5. Tolikéž i k obeslání bude moci každý po škodách j. (sie geltend machen); Že po živnosti a po- třebách svých toliko cestou s ručnicí jde aneb jede. Ferd. I. zř. Když pak s potazem po paních jde; V tom po větší straně má jíti (die Majorität entscheidet). O. z D. J. po právu, gesetzmässig vorgehen. VI. zř. 116. Ktož by po své poctivosti jíti chtěl, seine Ehre retten. Václ. XII. (Pr. 1861. str. 27. ). Po hře, po cti, po slávě jíti (dychtiti). V. Nejde to po vůli. V. Po chůdách, po cestě. D. Jde mu vše jako po šňůře, jako po líhách. Tolar jde po dvou zlatých. Jg. Jíti po zboží (kupovati). Jg. Po čem ty časy zlatý šel? (platil). VI. zříz. zem. A oni ne- mají toho statku žádnému zapisovati, leč by po právu šli (gesetzmässig vorgehen). Pr. Právem se řiď a po něm jdi. Č. Jíti po své přípovědi (ji plniti). V. J. po škodách (ein- treiben). Er. Po nemocném jde mráz. Lk. J. po někom (stíhati ho). Er. Po ňáké příčině jíti == za nějakou příčinou jíti (ve východ. Čech. ). Kb. Vz Koutek. Jeli po nich (po svatých otcích = následuj jich), nehrdaj jimi. Št. — vedlé koho, čeho — kde, kudy. Vedle učitele, krále, cesty. Jg. — dle, podlé čeho — kudy, jak. Dle cesty. Jg. Záplata, zboží dle času jde. L. Jde mu vše podlé srdce žádosti. Jg. J. podlé práv, rechtlich handeln, vor sich gehen. Vác. XIV. To slovo jde dle 3. sklonění, Us., Jg.; lépe: skloňuje se dle III. skl., řídí se třetím skloněním. Jde to dle naší vůle. Ml. Jde to dle zákona. Nz. — od koho, od čeho — odkud: od hromady, od domu. Vše od něho jde. Jde mu vše (dílo, Br., práce) od ruky. Jdi pryč ode mne. Jde to od sebe. Krev jde od něho. Jg. Od něho moč bezděky jde. Lk. Až půjdeš od panny; Že jsem bez hubičky nešel od tebe; Nepůjdu od tebe; Však to nejde od srdce; Když jsem šel od hubičky. Er. P. 439., 146., 135, 395., 168. J. od oběda, od večeře, Brt., od snídaní. Ml. — na koho, na co (komu, s kým) —kam, jak atd.: na cestu, na procházku, na lov, na raky, na ryby, na ptáky, na radu s kým, na nepřítele, na medvěda, na hřiby, na pohřeb, na hra- nice, na věž, na půdu, na led, na kordy, na pistole s někým, Jg., V., na mizinu j. V. Mlýn jde na prázdno. Vys. Jdi na kolo, pse šibeničná. (Odháníme-li koho. ) Lb., Jg. Jdou naň žaloby. Har. Jde (směřuje) to na šalbu. Jg. Někomu na oči. Jg. Dokud se lýka drou, tedy na ně s dětmi jíti. Jg. Jíti na Prosík (prosit, žebrotou). Šm. A když není kterého z nich, jeho díl jde na ty úředníky, kteří se tuto jmenují. Ferd. I. Zř. Na tu žádný nápad jíti nemá. Sob., VI. zř. Jde má milá na jahody na zelená borka. Rkk. 61. Ženy chodí na odiv a na úkaz všemu světu. Chč. 450. J. na svatbu. Chč. 451. Kaž sem té panně na málo jíti. Kat. 1537. J. na modlitbu k cierkvi. Dal. 30. J. na pivo, Us., na hon. Er., na vojnu, Výb. I. 1075., na loupež. Vrat. 188. Jíti s kým na hospodu. Výb. I. 81. J. na poradu. K. Poh. II. 256. J. na smrť, Pref. 362., na trávu, Us., do lesa na drva. K. Poh. 172. Šly děvčátka na jahody. Sš. Pís. 164. Dievča na vodu ide. Zpěv. I. 77. Král se svým vojskem za ním na posilu šel. K. Poh. 341. Jidú na hrad před královú. Kat. 217. Silným srdcem na smrť pro víru šli. Pass. 490. Na trávu za panský dvůr j.; Chodil jsem na víno do hospody. Er. P. 156., 365. J. na kvíčaly, Er. P. 397., na zámek. Dch. J. někomu na hrdlo. Jdi na šibenici. Spaní (mdloby) na mne jde (jdou). Jg. Dvéře jdou na ulici. Na vysokou školu j. Jde mu na pátý rok. Již jde na desátou (hodinu). Jg. J. na zvědy, na posluchy, Mk., na lup, na odpočinutí. Ml. Peníze jdou na klášter, na krále (připadají mu). L. To vše jde na můj počet, na mou zhoubu, na mé konto. Jg. Když komu na bezživotí šlo. Dal. Přečinil-li se kdo řečí, jdi mu na peníze; pakli skutkem, jdi mu na hrdlo. Vš., Pr. J. na vodu (močit), Lk., na zkušenou. Šp. J. na kutě (spat). Us. J. komu na pomoc (obyčejnější vazba než: jíti komu ku pomoci). A ta pokuta jde na samého sudího (zukommen). VI. zříz zem. Ty pokuty mají jíti na obecná diela (zu etwas verwendet werden). Sob. J. komu na ruku, lépe: býti komu na ruku (V. ), důvtip komu dáti (Hus. ). Rs. Ale ten, jemuž jde na jeho česť; Jde mu samému na šiju. Kn. Bož. 129., 131. Tomu má na tu summu úrok jíti, dokudž práva nedovede, i s těmi úroky na to přišlými. Ferd. I zř. Sto krejcarů jde na zlatý. Us. [Cf. Póldruhéhomezdcietma jde jich (i. e. grošů) za zlatý. Št. N. 91. Ostatně můžeme klásti: býti nač, činiti. Kolik jest jich na libru? Kolik jich činí libru? Brs. 95. ]. Kolik anglických mil jde na míli zeměpisnou ? lépe: jest, činí. Km. Ostatně vz předcházející příklad. — do čeho — kam: do domu, do kostela, do hospody, do školy, do kopce, do sebe (litovati), do svého neštěstí, do pekla, do lázně, do světa (cestovati), do pole (na vojnu), do kláštera. Jg. S nechutí do něčeho jíti. Jg. Okno jde do dvora, do za- hrady. Víno jde do hlavy. Jg. Učení mu nejde do hlavy. Us. Kdo má peníze v kapse, může jíti do karet. Jg. Psí hlas do nebe nejde. Na Slov. Obilí jde do klasů (metá se). Jg. J. brzy do postele. Ml. Cesta jde do Prahy. Ty pahorky jdou do moře. Jg. To jde do nekonečna. Nz. Ten kus jde do tvr- dého (do měkkého) tonu. Voda jde až do pasu, do kotníkův. Jg. Jdi do Hajan (= spat. Vz Ospalý. ). Lb. Chodíme na ni (na trávu) do březí; J. do světa. Er. P. 421., 472. — z čeho — odkud, jak: z domu, z pole. Jg. Když slunce z hory šlo. Ben. Z toho ne- vyhnutelně jde. Kom. Z knězi to šlo, že země hubena byla. Plác. Jde z tebe strach — jako z pečeného vrabce (co by mě blecha ukousla). Jg. Činiti, aby učení jako ze hry šlo. Kom. Jde (pochází) z toho pýcha. Kom. Mlýn jde z ostra. Z ostra to šlo. Když jde nouze do domu, jde láska z domu. Jg. Krev z rány jde. Troj. Jde mu vše jako z vody. Jg. Jde z jednoho do druhého. Us. Z hlavy jde nemoc do kloubů. Lek. Z jejich nedban- livosti to šlo, že... Dal. Jde mi tolik ze statků (mám tolik důchodů). Jg. Strach z nich šel. Let. 346. Piesň ide z srdce mého. Rkk. 8. Až já z trávy půjdu. Sš. Pís. 525. Když jsem šel z posvícení. Er. P. 134. Jdi ze světla šp. m. nezasláněj n. nezacláněj. Na Slov. slýchati stále jen zacláňať. Ht. Brus. 188. Velké řeky z malého jdou zřídla. Jg. J. z oblakov. Kat. 2890. — za koho, za co. Něchtěci za císaře Fridricha jíti do klá- štera se dala. V. Uč se, půjdeš za hudce. Č. Půldruhéhomezdcietma jde jich (grošů) za zlatý. Št. N. 91. J. za muže, V., za muž. Kat. 140. (vdáti se). Kateřina nerodí za muž jíti; Já za žádného nepojdu. Kat. 140., 346. Jíti komu za kmotra. K. Poh. II. 98. Sty- děla bych se jít za chodce. Er. P. 74. Já půjdu za tebou za vojačku. Er. P. 106. A třetímu som pravila, že nepojděm zaň. Mor. P. 367. — za co — kam: za dům, za město. Jg. Slunce jde za horu. J. za bránu. Ml. Poď se mnou za pasy (=zápasit). Na Mor. Mrk. — za kým, za čím: za marami, za mrtvým až k hrobu, V., za nevěstou. Us Za západem jde soumrak. Kom. Jedno jde za druhým. Jg. Za svou vášnivou libosti jiti. Bart. 90. Za mnú chrabro na Polany (pojďte). Rkk. 31. Za nosem, za ženskými choditi. Us. Za mnú pojďte před stolec mateře božiej. Rkk. 53. Jde za niem mnostvie k kaplě světěj. Kat. 53. Za štěstím jdou přátelé. Č. Mudr. 234. Za pýchou palice chodí. Č. Mudr. 97. Já bych šel za milou za lesy; Všecky panny s trávy jdou, pěkně jedna za druhou; Ty ses také nic nestyděl před lidma za mnou choditi. Er. P. 133., 172., 180. Za králem, za pravdou jíti. Jg. Pomsta jde za hříchem. Za příkladem něčím jíti. Jg. Koza jde za kozami. Život za jazykem Nejde (= jinak učí, jinak žije). Jg. Jíti za chlebem. Us. Jde co za čím (vyvozuje se). Jg. Úřady za zlatem jdou. L. Za časem všecko jde. Jg. Za něčím až na konec světa j. Ml. Někteří přirozenou chtivostí za rozumem jdou. Kom. — s kým, s čím (kam). J. s někým k tanci. Jg. Jdi s Bohem, jdi s pánem Bohem (když koho odbýváme). Jg. Dršťka jde s processím (= lační). J. s odporem (nedařiti se). V. J. s kým na radu. J. s vodou; s dítětem; s outěžkem (o těhotných). Jg. Divně s ním vůkol jde (nakládá). V. S pravdou před Boha jíti. Sluší s tou věcí opatrně jíti (zacházeti). S čáry vůkol j. (čarovati). V. S nevolemi to šlo. Br. Se silným nechoď v zápas a s bohatým před soud. Č. J. s kým na procházku. Ml. J. se svíčkou do komory, s nádobou pro vodu. Us. Šel s tím do země (=to byla příčina jeho smrti). Kb. Když žena s velikou bolestí, k dítěti jde (ku porodu). Lk. Vz Kůň. Šafář chodí s holí; J. s psaním do Ko- lína. Er. P. 427., 459. J. s obetí. Kat. 1153. Se svojím junošú chodí. Rkk. 29. Chodě (lid) v zástupích s brannou rukou. Chč. 445. Musíte preč s hanbou j. Výb. I. 209. — s čeho — odkud: s vrchu. Jg. Jdi mi s očí. V. J. se světa. Us. Tamhle za vodou, dvě holky s trávy jdou; Všecky panny s trávy jdou. Er. P. 144., 172. — ke komu, k čemu (kam): k příteli, k děvčeti, Jg., k smrti (na smrť). Kom. To jde (vztahuje se) k dě- dictví. Pr. zem. Jdi k čertu, k ďáblu, k ďasu, k šípku, ke' katu. Jg. Šla s ním k tanci. Us. J. k sobě (rozumu zase nabývati). Jíti k otcům (umříti). V. S nechutí k někomu jíti. Us. Jde mu to k srdci. Illyrie jde až k Mace- donii. Har. V rok choditi k božímu tělu. Chč. 452. Dále k Troskám jdú. Rkk. 36. Kamo k nim hlásat chodíváše. Rkk. 8. J. k někomu do díla, na radu; Šla panenka k zpovídání; J. k odvodu, k snídaní. Er. P. 389., 481., 119., 453., 419. Ten peniez ne- jde jiným úředníkům k zisku (kommt ihnen nicht zu Statten), než samému písaři. O. z D. Ke škole jíti (oddati se úřadu učitelskému). Šm. Jde mu k duhu. Žena s bolestí k dítěti jde (ku porodu). Lk., Jád. Jsú půhonové i z jiných věcí, jižto jdú k dědictví neb ku postupenství (=vztahují se). O. z D. Práce nejde ku předu. Ml. Nechoď k soudci s pou- hým nosem, ale choď s přínosem. Č. Jde nám to k duhu. Us. Jíti komu ku pomoci (obyčejně se říká a píše i u lepších starších spisovatelů: na pomoc. (Vz Pomoc). — oč. Jemu to, oč jdou, oznámili. Solf. O co jde? Oč hra jde? Us. Jde o zdraví, o život, V., o česť, o hlavu. Již vám o životy jde. Let. Jíti k sudímu oč. Žer. O to nejde. Mt. S. Jdu s tebou v základ o zlatý. Jg. Jde o to potaz. Kom. O hrdlo jim jde. V. Ty věci, kteréž jdou o zemské dobré (vztahují se). O. z D. Jde mu právě o to. Jde o ko- runu, o poctivosť. Jg. Jde mu netoliko o ře- men, ale i o celou kůži. Jg. Hra jde o groš. Jde jim o věc. Jg. — proč. Pro mdlobu jíti nemohli. Vrat. — pro koho, pro co — kam: J. pro kávu, pro cukr, pro mouku. Us. J. pro slovo (=pro svolení k sňatku). Kb. Daleko pro výmluvu nešel. T. Pro pilnou radu k někomu jíti. Kat. 415. Král umysli po (= pro) syna do Uher jíti. Dal. 97. Ne- byli jsme povinni po (= pro) vás jíti. Tov. 9. Pozdě s čbánem pro vodu, ano se hřiedlo utrhlo. Anth. I. 154. J. pro tabák; Nesmím pro ně (klíče) k němu j.; Selka jde pro pivo se dčbánem. Er. P. 203., 131., 93. Jdi poň =proň. Jg. Když prase připovědí, jíti po ně (= pro ne) hned s pytlem. Jg. — kam (po co). Jg. J. až po hranice. Voda nám šla po kolena, po kotníky, po pas. Jg., Ml. — kam (nad co, pod co). J. pod střechu. Jde mu vše pod ruku (daří se). V. Nejde mu to pod vousy. Rk. Nejde mu to pod tipek. Jg. J. pod meč. L. To mu nejde pod nos. Vidí, že by mu pod zisk nešlo. Mudr. Voda mi šla nad kolena. Ml. Jdúce nad ty lidi (lítajíce). Kat. 2886. — kudy (skrze co). J. skrz les. Us. Všecko jde skrze jeho ruce. Jg. Syrovatečnosť skrze močové tru- bice jde k ledvinám. Kom. Vz Jíti po čem. (Chč. ) — instrument. (čím, jak, jako, kdy, kudy, proč atd. ). Týmž pořádkem jako prve šel, sich desselben Rechtsmittels bedienen. Žer. Záp. I. 25. Žádný také nemá v jednom sůdě dvojím právem jíti, eine Streit- sache bei zwei Gerichten anhängig machen. Tov. 53. J. loukou, lesem, nepravou cestou (blouditi), prosbou, kolem jíti. Jg. Nic ne- jde slepým štěstím. Kom. Epikurejští praví, že vše štěstím a náhodou jde. Br. Jíti pravdou a Bohem, podlostí. Jg. Vše jde řízením bo- žím. Kom. Jdi svou cestou (po svých). D. Cestou svého těla jíti (umříti). Jg. Chodila k nám malou dcerkou (jako dcerka, když byla ještě mladá). Mtc. V. 64. Kdyby šla (svatba) nynějším během rufianským. Chč. 451. Bosýma nohama choditi. Har. Bez po- kání valem do pekla jíti. Chč. 637. Dvě stě junoš jdiechu spolu jako stlúpem. Výb. I. 1075. Choditi Řehořem. Us. Jíti rakem zpátky. Jg. Nech vše jíti svým chodem. C. Mnozí mdlobu (instr. příčiny) sotně jdúce. Alx. 1140. Sel on v té věci příkladem mým. Žer. Záp. II. 169. J. svou cestou. Pass. 566. Le- sem šel a stromů neviděl. Č. J. horami. Sš. Slunce, měsíc boží mocí jdú na nebi dnem i nocí. Kat. 28. Jdú kravičky z pastvy dě- dinu. Sš. Pís. 724. Hlava mi (se mnou) jde kolem. Šm. Mlýn tou vodou jde. Vys. J. klusem. D. Já jdu svou cestou (živ jsem svým obyčejem). Jg. J. vodou. Obchodem vůkol j. Toms. Mlýn jde proudem (žene se). Har. J. jistou měrou. Kde srdce šlo strachy různo. Koc. To jde jeho původem. Br. Právo duchovnie, v němž způsob právy duchovními pod mocí arcibiskupovů jde. O. z D. Leč by šlo úkladem takým, že by se kromě desk strany smluvily (mit List vorgehen). O. z D. J. žebrotou; drmolem (krátké kroky dělati), Ros., krokem, honem, hurtem, cválem, pří- mým během, stranou j. D. Pojď během. Us. na Mor. (na Valašsku). Brt. J. světem. J. úzkou cestou; Sáně nám jdou šnejdrem. Er. P. 169., 371. Protož radu, kterouž jsou šli k dobytí florentských, proměnili. Bart. 270. 34. Návodem jíti. Da. Bez pokání valem do pekla j. Chč. 637. Sklenice jde kolem. Ml. Rovnou cestou do školy j. Ml. Nehody řadem chodívají. Č. Z komory rovnou nohou do kostela jíti mohl. Har. — kam (mezi co, mezi koho). Mezi lidi, vojíny j. Jg. Šel jest Franta mezi Franty. Er. P. 589. — v co (kam atd. ). J. v karty, v kuželky, v kordy, v meče, v základ s kým j. Jg. Jde to v počet, v sílu. V. J. v zápas. Cnosť v zapomenutí jde. Jg. Dolinami v luté boje j. Rkk. 25. Dojížděli naň ze všech stran nechtíce v žádné jednání zemské jíti. Bart. I. 4. Za muž v manželstvie pro rozličné nebezpečenstvie j. Kat. 465. V skorě voje v řady jdú. Rkk. 17. Ký (vladyka) plezně — dlě (= pro užitek) v sněmy chodí. Sněm. (Rkk. 69. ) J. ve zvyk, v léta, v žerty, v posměch (= obrácenu býti), v uzdu (krotnouti), ve psí j. (na mizinu), v kázeň (trestánu býti). V. Oči jdou v sloup. Obilí jde v zrno. V. Statky jeho jdou v ni- vec. Jg. Mladý kůň jde v peníze, starý z peněz vychází. Jg. Jedni v týl, druzí v bok šli. Dal. J. někomu v cestu, s někým v tanec. Jg. Ve všecko šel, uzdu si pustil. Br. Víno jde v hlavu. Jg. On jde ze zlého ve zlé. Jg. On již jde v léta. Ve zvyk to snadno jde Jg. Což po jeho smrti ostane, má v rozdíl jíti (rozděleno býti). O. z D. — Vz Jíti po čem. — před se, vor sich gehen, zum Voll- zuge gelangen, gelten, fortbestehen; in Wirk- samkeit, Kraft bleiben, befolgt werden, freien Lauf haben, zu Stande kommen. Rozsudkové krále JM. předešlí i potomní, ti mají ve své mocnosti zůstati a před se jíti; Proto vždy soud zemský před se jdi a trvaj (gehe vor sich). Ferd. I. zř. Půhonové mají před se jíti. VI. zř. 4. A prve by se musilo mnoho zlého státi než to, což páni jsú nalezli, by před se nešlo. O. z D. Aby naše ustanovení před se šlo a držáno bylo; Ať dá panskému ná- lezu a ustanovenie před se jíti. Pr. Vz Ná- lez. — komu. Hlava mi jde kolem. Nešel mu podvod. Jg. Nevím, odkud mu to jde. Kom. Čekajícímu jdou hodiny zdlouha. Če- kajícímu jdou dni rokem. L. Jde mu služba (platí). Jg. Jde mu vše zpět. Br. To když jim nešlo, o jiné se pokusili. Kom. Komu ty peníze mají jíti (se vypláceti). V. Jde ti to jako psovi pastva. Jde mu huba jako mlýnské kolo. Pk. — místo čeho. Bankové cedule jdou místo peněz. Jg. M. otce jde syn. Us. — v čem. V rouše choditi. Chč. 381. Musila bych chodit v bílém čepci. Er. P. 229. — v čem (kde, kdy, jak). U ve- selí čas rychle jde. Jg. Pruské peníze jdou v Polště. Jg. Vlci v stádech chodí. Let. Práva a řádové zemští v těchto časech ne- jdu. Arch. I. 156. Na světě v strasti cho- diti. Kat. 1780. Chodě (lid) v zástupích s brannou rukou. Chč. 445. V strachu před někoho jíti. Kat. 2401. — pod čím. Jde pod velikým břemenem (nesa je). Us. Mohli jsme chodit oba pod věncem. Er. P. 400. Mlýn jde pod křížem. Vys. — kde (pod čím, nad čím, před kým, při čem). Jíti při voze. Us. Choditi pod stromy, pod stře- chou, nad potokem, nad břehem. Jg. — kam (před koho, před co): před oltář. Jg. J. před krále, Alx., před ciesaře. Kat. 2401. S pravdou nám před Boha jíti. Jg. Někomu před oči j. Jg. — Solf. — Vz Jíti s kým. — na čem. Na koni jíti — jeti. Na Slov. Chodějí mu koně na hedbávnej šňůře. Er. P. 164. — kde (na čem, u čeho). Jde ti to k duhu na venkovském povětří. Ml. Ledva polovice pecí šla na dřevě. Vys. J. u řeky. Jg. U nás jinak věci jdou. Us. Jde ti to jako na kolovrátku. Pk. — kdy (na čem, o čem, při čem). Krev šla při pouštění. Lk. Myslivec jde na úsvitě do lesa. Ml. Šel o páté hodině. Us. O hromnicích vlci v stá- dech chodili. Let. — o čem: o holi, Us., o berli choditi. Jg. — kudy (okolo čeho, přes co, mimo co, mezi čím). Šel mimo naši zahradu. J. mezi kamením. Us. Chodí okolo města. Jg. J. kol oběti. Rkk. 21. Jíti přes řeku, přes pole. Jg. — proti komu (kam): proti nepříteli. Jg. Pán jde proti němu. Er. P. 491. Jde proti němu smutnú postavú. St. skl. IV. 157. — aby. Šel rychle, aby ho dohonil. — s infinit, (správněji sloveso toto pojíme se supinem). Šel spáti. Br. Oslu, když se dobře vede, jde na led tancovati. Jg. Co jdou dělati tito? Br. (Šel) měřiti Je- rusaléma. Br. Šli stavěti domu páně. Br. Vz Supinum. — Se supinem. Šel spat, hrát. Jg. Umění jde žebrat chleba. V. — se. Po této půdě dobře se chodí. Kudy se jde do města? — s adverb. Jíti, choditi zdlouha, z čerstva, čerstvě, brzo, přímo, různo, zpět, nazpátek, vzadu, zrovna, škrobeně, shrbeně, dále, sem, tam, pryč, poslušně, ostře, po- malu, stejně, spěšně, skvostně, čistě, otr- haně, šmithavě, rozkročeně. Jg. Muž jde hat a žena čehý. Jg. Koupě jde zpět. Smělost' jeho jde daleko. Jg. Kolo mlýnské jde mělce. Mlýn jde tiše, nepokojně. Vys. Dále nesmíš j. Jde to dobře, zle, pomateně. Jg. Jde mu vše zpět (nedaří se). Br. Hory jdou dobře. Us. To pomaluj, musí. Kom. Cena jde vzhůru. L. Cukr jde nahoru (= draží se, šp. m.: cukru přiskočilo, cukr se zdražil). Jg.

97072   2. Jíti Svazek: 1 Strana: 0641
2. Jíti. Vz Jmouti.

97073   Jití Svazek: 1 Strana: 0641
Jití, n. Das Gehen. J. cestou, na horu. V. Mám těžké j. St. skl.

97074   Jíti Svazek: 7 Strana: 1284
Jíti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 103. — kam (s čím). Kněz šel s pánem Bohem k nemocnému. Us. Já tam půjdu, kdybych měl aj doma ostat (= rád bych tam šel, ale nevím, dojde-li k tomu). Val. Vck. 5 do 10 jde dvakrat šp. m. 5 v 10 jest obsaženo. Sold. 10. — jak. Chodí, jak dyby včeraj- šího dňa hledal, jak bludný žid, blúdná ovce (bez rozmyslu), jak buk (zlý). U St. Jič. Vhl. — s inft. To číslo nejde dělit šp. m.: jest nedělitelné, není dělitelné. Sold. 10. — več. Jdi v nohy = utíkej. Mor. a slov. Šd. — kudy. Když jsem počala okolo toho chodit (o tom rozmýšleti a p., als ich mich anschickte es zu unternehmen) U Vy- škova. Neč. — Cf. Jir. Mor. 42.

97075   1. Jíti Svazek: 8 Strana: 0140
1. Jíti, jdu. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 72., Dob. Dur. 189. O časov, na Mor. cť. Brt. D. II. 27., 52., 325. O tvarech (šel, šěl, šiel, sal atd.) cť. Gb. ib. 144., 148., 171., 379. Podiž ke mně. Chč. S. 302. Šli po něm (= za ním) zástupy. Ev. seit, 12. Mat, 8., 1. (Mnč.). Jde to, jako když hraje. Nov. Př. 647.

97076   2. Jíti Svazek: 8 Strana: 0140
2. Jíti, jmu. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. čl., 55., 112.

97077   Jíti Svazek: 8 Strana: 0552
Jíti, jmu. Časov. ok. r. 1440. vz v Mus. fil. 1896. 450. — J., jdu. Cpát tím šel (se hájil a p.), že ... Kn. drn. 95. a j. tam.

97078   Jíti Svazek: 9 Strana: 0098
Jíti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 128., 139., Čes. 1. VIII. 157. Šel s vlasama (dat si je ostříhati). Císař. Mtc. 1900. 146. — J. = jmouti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 183.

97079   Jíti Svazek: 10 Strana: 0117
Jíti, jdu. —jak. Jde, jako krmná kachna (kolíbavě). Us. Čes. I. XI. 269. — oč. Chodí o funus (shání pohřeb). Kšť. Lid. 7. — Sr. Mš. Slov. — J., jmu. Sr. Mš. Slov.

97080   Jíti jak Svazek: 10 Strana: 0596
Jíti jak. Ide, ako loď bez vesla. Mus. slov. VI. 109. Chodil po kobercích, jako duchové po hřbitově. Jark. 114. Jde, jako dyž tluče polenem (těžce), jako dyž seká do jitrnic, mrc, mrc (zdrobna). Chrud. čes. 1. XIV. 477. — kam. Pojďem, ďe ma oči po- vedú, nohe ponesú, za nosom. Phľd. XXIV. 341. Jde, jako kačena (kolíbavě). Us. Sr. Choditi, Nésti se, Valiti se, Fičeti, Másnice.

97081   Jitinka Svazek: 1 Strana: 0641
Jitinka, y, f. A jmíti má lán svobodný se všemi užitky a což jest více, z toho pla- titi má půl deváta groše a tu jitinku poží- vati má ve svém. 1502. Nách. 335. (Zb. )

97082   Jitka Svazek: 1 Strana: 0641
Jitka, y, f., Judith. Gl.

97083   Jitka Svazek: 9 Strana: 0098
Jitka = Juta, Judita. Ott. XIII. 565.

97084   Jitkov Svazek: 6 Strana: 0531
Jitkov, a, m., Itkau, ves u Chotěboře. Blk. Kfsk. 375., Sdl. Hr. I. 166.

97085   Jitky Svazek: 6 Strana: 0531
Jitky, pl., f., les u Tršic. Pk.

97086   Jitmkář Svazek: 6 Strana: 0531
Jitmkář, e, m., der Würstelmann. Šm. Jitro. Cf. Jutro. V jitře. Výb. II. 7.
Že jste od jitra v tom ranném potazi až
do nešporu seděli. NB. Tč. 175. Jde pa-
stucha po šerém jutre. Rkk. Cf. Černovocí
mládenci tólali sa po noci. Sš. P. 430. Dali
si dobro j. (přáli si ho). Pass. mus. 366. — J. = míra země. Sv. ruk. 321.

97087   Jitrava Svazek: 6 Strana: 0531
Jitrava, y, f., Pankratz, ves u Jablon- ného. Blk. Kfsk. 69.

97088   Jitrbocký Svazek: 6 Strana: 0531
Jitrbocký purkrabí. Tk. IV. 353

97089   Jitrcejl Svazek: 6 Strana: 0531
Jitrcejl = jitrocel. Rk.

97090   Jitrnice Svazek: 1 Strana: 0642
Jitrnice, ne: jitrnice (zastar. jaternice, jatrnice), e, f., jitrnička, jatrnička, klobása ze sekaných jater, kromě toho střeva i jiným masem nadívaná, die Leberwurst. V., Kom. Polívka z jitrnic. Us. Všecko má konec a — jitrnice dva. Č. Dřívko, jímž jitr. se zastr- kuje, slove cink, ciňk, D., v obec. mluvě: šprejl, z něm. Spcil.

97091   Jitrnice Svazek: 1 Strana: 0642
Jitrnice, o, f., jitřní, ranní služby boží, Frühmette. Ms.

97092   Jitrnice Svazek: 6 Strana: 0531
Jitrnice. Dch. navrhl: j.= Wurst, jater- nice Leberwurst, jelito Blutwurst, klobása Bratwurst, bachořice, Presswurst. J., strb. jetro, hepar. Gb. Jieternice. Boh 34. Cf. Hurky. J. nabíjeti. Us. Hk. Pět a dvacet j-nic to je na mne jako nic. Us. Dř. Seká to jak do j. (mluví rychle). Us. Vck. Pro- dejna j-nic, Wurstverkaufshalle. Dch. — J. = jitřenka (žertem). Tč.

97093   Jitrnice Svazek: 7 Strana: 1284
Jitrnice. Nadělal z něho j nic = rozse- kal ho. Us.

97094   Jitrnice Svazek: 8 Strana: 0140
Jitrnice. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 53. Kus plic do jitrnic (podivení)! Tkč,

97095   Jitrnice Svazek: 9 Strana: 0098
Jitrnice. Nejlepší ovoce jsou j. Hoř. 126.

97096   Jitrnice Svazek: 10 Strana: 0117
Jitrnice = wursty. V Prus. Slez. Vyhl. II. 201.

97097   Jitrnice Svazek: 10 Strana: 0596
Jitrnice, e, f. = plátěný váleček naditý pilinami pod kordulku. Litom. 68. Sr. Honzík.

97098   Jitrnicový Svazek: 1 Strana: 0642
Jitrnicový. J. polívka. Wurstsuppe. Us.

97099   Jitrnicový Svazek: 6 Strana: 0531
Jitrnicový. J. hody, das Wurstfest. Dch.

97100   Jitrnicový Svazek: 8 Strana: 0140
Jitrnicový. J. honorář = který se platil pozváním na jitrnice místo peněz = nepatrný, žádný. Nár. list. 1895. č. 95. ťeuill. J. po- levka. Její jména, vz Zabíjačka, Ovarový (3. dod.), Jelitnice (3. dod.).

97101   Jitrničkář, e, jitrničník Svazek: 1 Strana: 0642
Jitrničkář, e, jitrničník, a, m. Würstel- macher, -mann. Aqu.

97102   Jitrničný Svazek: 6 Strana: 0531
Jitrničný = jitrnicový. J. polívka, hody. Dch.

97103   Jitrnka Svazek: 6 Strana: 0531
Jitrnka, y, f., die Wurst. J. jazyková, z husích jater, Gänseleberwurst. Vck.

97104   Jitro Svazek: 1 Strana: 0642
Jitro (dříve: jutro), a, n., ranní čas, ráno, der Morgen. Jg. J. z utro, předsutím hlásky j: jutro, přehlasováním pak: jitro (krátké u v krátké i, tedy jitro lepší než jitro). Bylo krásné jitro. D. Za jitra (ráno). Každého jitra. Br. Dobré jitro (v obec. mluvě: do- brýtro); dejž Bůh dobré jitro. V. Dáti komu dobrého jitra. Us. Jitra nedočkal. Lom. Od jitra, V. Od jitra až do večera. Ben. V jutro šeré. Rkk. Z jutra záhe. Rkk. Jinako z jitra, zítra, za jitra, zejtra (zastr. zajtra), z rána, zejtřejšího dne, na druhý den, morgen. V. Z jitra i z večera. V. Ranním jitrem. V. Ranním jitrem na skupování potřeb vycházel. Vrat. Ranním jitrem k místu se plaviti, Vrat. 23., k městu přijeti, Har. II. 11., před kní- žetem se postaviti, Háj., 46., někomu něco dodati. Žer. Z jitra, v poledne a na noc léku užívati. Lk. Jitro jest bystřejší večera. Pk. — J. = míra země, újezd, dva korce, ein Joch, ein Morgen Landes. J. země. V. J. má 200 loket. Háj. Ten statek má 80 jiter polí, 8 jiter luk, 15 jiter lesa atd. Jitro činí nyní 57; 642 áru či 0-5754642 hektaru. Vz Ár.

97105   Jitro Svazek: 7 Strana: 1284
Jitro, jutro, mane, ráno. Cf. Jir. Mor. 43. a. — Jitra = najaté pozemky. Arch. VIII. 460.

97106   Jitro Svazek: 8 Strana: 0140
Jitro, jutro. O pův. cf. Krok 1894. 97.

97107   Jitro Svazek: 9 Strana: 0098
Jitro = míra země, pět prvazců, 260 loktů; dle jiných = pole 240 střevíců dlouhé a 120 široké. Fisch. Hosp. 330.

97108   Jitro Svazek: 10 Strana: 0596
Jitro, a, n. = planina. 1496. Arch. XXII. 42. J. planěné. Ib., 43.

97109   Jitrocel Svazek: 6 Strana: 0531
Jitrocel, jitrocel, plantago. J. větší, p. major; prostřední, p. media; špičatý, p. lanceolata; pomořský, p. maritima; vraní- noha, p. coronopus; kostrbatý, p. squarrosa; blešník, p. psyllium; chmelík, p. arenaria; položený, p. cynops. Rstp. 1240. — J. = jitrocelovitý žabník, alisma plantago. Rstp. 1678. J., plantago, arnoglossa. Byl. 15. stol. J. márnivý = j blešník, vraní = j. vraní- noha, kopinatý = j. špicatý. Sl. les. Cf. Schd. II. 291., Sbtk. Rostl. 320., FB. 64., S. N., Mllr. 10., 80., Rk. Sl., Čl. 107., Čl. Kv. 264., Kk. 158., Slb. 287., Kram. Slov., Rosc. 136.

97110   Jitrocel Svazek: 7 Strana: 1284
Jitrocel proti mračnům. Vz Zbrt. 279.

97111   Jitrocel Svazek: 8 Strana: 0140
Jitrocel, jitrocíl, jitrocejl, jitrocí, jitroví, celníček. Vz Gern. Př. 54. Léčení jím vz Vck. Val. I. 155.

97112   Jitrocel Svazek: 9 Strana: 0098
Jitrocel, plantago. Vz Ott. XIII. 567.

97113   Jitrocel Svazek: 10 Strana: 0117
Jitrocel, plantago. Vz Ott. XIX. 841. J., babí ucho, jazýček.

97114   Jitrocel, jitrocíl Svazek: 1 Strana: 0642
Jitrocel, jitrocíl, e, m., jitrocel, i, f., bylina, která prý játra celí (hojí), der Wege- rich, -tritt, -breit. J. větší, široký, červený, počervenalý, na Mor. volské ucho, ranocel, na Slov. skorocel; 2. prostřední; 3. kopi- natý; 4. černavý; 5. písečný; 6. vodní; 7. horní. Rostl.

97115   Jitrocelovitý Svazek: 1 Strana: 0642
Jitrocelovitý, wegetrittartig. J. rostliny.

97116   Jitrocelovitý Svazek: 6 Strana: 0531
Jitrocelovitý, jitrocelovitý. J. rostliny, plantagineae: jitrocel. Rstp. 1240., Slb. 287., Kk. 158., Rosc. 136.

97117   Jitrocelový Svazek: 1 Strana: 0642
Jitrocelový, jitrocílový, Wegetritt-. J. voda, semeno, Čerň., tuk. Ras.

97118   Jitroeiel Svazek: 8 Strana: 0552
Jitroeiel, a n. u. 1440. Vz v Mus. fil. 1896. 442.

97119   Jitrol Svazek: 6 Strana: 0531
Jitrol, e, f. = měďodel, skalice medená. 1778. M. Šimek.

97120   Jitrolím Svazek: 1 Strana: 0642
Jitrolím, u, m. = vitriol.

97121   Jitron Svazek: 6 Strana: 0531
Jitron, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

97122   Jitronice Svazek: 6 Strana: 0531
Jitronice, dle Budějovice, Gereuthern, ves u Benešova u Kaplice.

97123   Jitrorodý Svazek: 6 Strana: 0531
Jitrorodý, morgengeboren. J. Zora.

97124   Jitros Svazek: 1 Strana: 0642
Jitros, to jitro, ráno, diesen Morgen. Jg.

97125   Jitros Svazek: 6 Strana: 0531
Jitros. Bž. 154., 215.

97126   Jitros Svazek: 9 Strana: 0098
Jitros z: jutro se (se = toto). Gb. H. ml. III. 1. 508.

97127   Jitroš Svazek: 6 Strana: 0531
Jitroš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

97128   Jitry Svazek: 6 Strana: 0531
Jitry, dle Dolany, sam. u Vltavotýna, u Jistebnic a u Votic. PL.

97129   Jitřena Svazek: 6 Strana: 0531
Jitřena, y, f., Aurora, die Morgengöttin. Dch. Vz Schd. I. 249., Jitřenka.

97130   Jitření Svazek: 1 Strana: 0641
Jitření, í, n., zajitření, podbírání, hno- jení, das Eitern. V. — J. -= bouření, der Aufruhr. Jg.

97131   Jitřenka Svazek: 6 Strana: 0531
Jitřenka = ranní záře. Vz Černidelnice (dod.). — J. == dennice a večernice, jest to jedna a táž oběžnice Venuše, kteRá jest velmi patRná leskem a velikostí a kteRá pro svou blízkost slunci jest viditelna vždy v čas východu a západu jeho. Bačk. Písm. I. 136.

97132   Jitřenka, jitřena Svazek: 1 Strana: 0641
Jitřenka, jitřena, y, f., ranní záře, die Morgenröthe. — J., dennice. Vz Dennice.

97133   Jitřenkově Svazek: 10 Strana: 0596
Jitřenkově Červený. Rgl.

97134   Jitřenkový Svazek: 6 Strana: 0531
Jitřenkový = jako má jitřenka. J. ruce. Osv. V. 826.

97135   Jitříce Svazek: 6 Strana: 0531
Jitříce, e, f., aqua ciceris. Sal. 15. 26. Jinde cicer křenice.

97136   Jitřidlo Svazek: 7 Strana: 1284
Jitřidlo, a, n. = lék jitřící, Eiterungs- mittel, n.

97137   Jitřich Svazek: 7 Strana: 1284
Jitřich, a, m. = les u Kumžáka. Vchř.

97138   Jitřina Svazek: 8 Strana: 0140
Jitřina. Světlá j. — tmavé stodoly. Duf. 242.

97139   Jitřina Svazek: 9 Strana: 0098
Jitřina, y, f. = jitřní mše. Také v Čechách. Hoš. 162.

97140   Jitřina Svazek: 10 Strana: 0596
Jitřina, y, f. = jitřní mše vánoční. Hoš. Pol. I. 147.

97141   Jitřinka Svazek: 8 Strana: 0140
Jitřinka = dennice. Vz Ott. VIL 300. a.

97142   Jitřiny Svazek: 1 Strana: 0641
Jitřiny, pl., f., jitřní, sv. mše o půlnoci o svátcích vánočních. Us. u Stankova. Mor. Poh. II. 45. (Zb. )

97143   Jitřitel Svazek: 1 Strana: 0641
Jitřitel, e, m., der Erbitterer, Aufbringer. Jg.

97144   Jitřitelka Svazek: 1 Strana: 0641
Jitřitelka, y, jitřitelkyně, ě, f., die Auť- biingerin. Jg.

97145   1. Jítřiti Svazek: 1 Strana: 0641
1. Jítřiti, jitřiti (V. ), (str. jetřiti), il, en, ein; jitřívati -hnojiti, eitern, schwären ma- chen; popouzeti, bouřiti, erbittern, reizen, aufbringen. — co, koho: ránu. Jg. To nemoc jítří. V., Br. Kdož by to chtěl j., aby byl trestán. Star. let. (popouzeti). — koho proti komu (bouřiti). Jel. Jedněch proti druhým j. Ohláš. — se = hnojiti se, podbírati se, hnisovatěti, eitern, schwären, V., Kom.; hně- vati se, bouřiti se, erzürnen. Jg. Rána se jítří. Kom. Lid se jítří (bouří se). Us. J. se proti komu. Tur. kron., Měst. bož.

97146   Jítřiti Svazek: 6 Strana: 0531
Jítřiti, vz List. filol. VIII. 34.-35.

97147   Jítřiti Svazek: 8 Strana: 0140
Jítřiti. O tvarech jatrit cť. Gb. II. ml. I. 105. Slov.

97148   2. Jitřiti se Svazek: 1 Strana: 0642
2. Jitřiti se (od jitro, jutro) = svítati, tagen. Zlob. Jitří se. Us.

97149   Jitřivosť Svazek: 10 Strana: 0596
Jitřivosť, i, f. J. národní, vlastenecká. Zvon V. 615.

97150   Jitřivý Svazek: 6 Strana: 0531
Jitřivý, eiterig. Arb.

97151   Jitřivý. J Svazek: 10 Strana: 0596
Jitřivý. J. povaha, Zl. Pr. XXI. 66., patriotismus. Zvon V. 614.

97152   Jitřně Svazek: 1 Strana: 0642
Jitřně, ě, f. =jitřní služby boží, die Mette. Háj. Půjdeme na jitřni (n. na jitřně, pl. ) Vz Jitřní. Ros. Když byli po jitřni. Star. let. — Jg.

97153   Jitřně Svazek: 6 Strana: 0531
Jitřně, ě, f, vz Jutřně.

97154   Jitřní Svazek: 1 Strana: 0642
Jitřní, lépe než jitřní, Jg. (u nov. jiterní) = ranní, Früh-, Morgen-. J. čas, záře, oběť, V., Br., bdění, stráž, Jg., barva, službyboží, D., hvězdy. Ben. V jutřniem spaní. Rkk. — J. den = den narození Páně. Jitřní (= mše jitřní, která se na den narození Páně přede dnem slouží). Jíti na jitřní. Přišel mu na jitřní (okradl ho, vybral mu, o zlodějích). Us. Jitřní jasné, tmavé stodoly. Jestli o j. hvězdno, slepice hodně ponesou. — J., jitřní, jiterní, od jitra, morgig. D. Třijiterní pole (které má 3 jitra). D. — Jiterní pole = vy klučený kus lesa, klučenina, kopanina, das Gereut. D.

97155   Jitřní Svazek: 7 Strana: 1284
Jitřní. Vz Mkl. Etym 373. a., Jir. Mor. 43. a.

97156   Jitřní Svazek: 9 Strana: 0098
Jitřní noc. Modl. CLVII. 131.

97157   Jitřní Svazek: 10 Strana: 0117
Jitřní (gytrznie), matutina. Prešp. 86. v. 78.

97158   Jitřní Svazek: 10 Strana: 0596
Jitřní louka (od jitro = planina). 1492. Arch. XXII. 43.

97159   Jitřniti Svazek: 1 Strana: 0642
Jitřniti, vz Jitřiti.

97160   Jitřnosti Svazek: 10 Strana: 0596
Jitřnosti, pl., f. = vnitřnosti. Hoš. Pol. I. 137.

97161   Jiú Svazek: 1 Strana: 0642
Jiú, zastar. = eorum. St. skl.

97162   Jiuojev, u, m Svazek: 6 Strana: 0523
Jiuojev, u, m., der Allopnan. Šm.

97163   Jiuokmenný Svazek: 6 Strana: 0523
Jiuokmenný, von einem anderen Stamme. J. národ. Tk. Č. 6.

97164   Jiuozemský Svazek: 1 Strana: 0633
Jiuozemský, ausländisch. Jg.

97165   Jíva Svazek: 1 Strana: 0642
Jíva, hyva, y, f. O původu vz Mz. 37. J., polní cipříš, Erdcypress, Erdkiefer. — J., druh vrbí, die Sahl-, Palmweide; Spitz-, Korbweide, Dal., Rostl. — J., houzev, hebké proutí. Reš.

97166   Jíva Svazek: 6 Strana: 0531
Jíva, na Zlinsku íva. Brt. Vrba jíva = vrba ohebná, konopina, salix caprea, die Band-, Geisweide; z ní bývají jabratka či 401* kočičky. Vz Rstp. 1408., Sl. les., Sbtk. Rostl. 128., FB. 28., Schd. II. 274., Čl. 113., Čl. Kv. 145., Kk. 149., Slb. 280., Kram. Slov., Rosc. 118., S. N., Mkl. Etym. 97., Rk. Sl.

97167   Jiva Svazek: 7 Strana: 1284
Jiva, y, f., vrch v Semil. Mzr. 136.

97168   Jíva Svazek: 8 Strana: 0140
Jíva = kocan, kocanka, koťatnica, bahníř, makyta, salix capraea, rostl. Brt. D. II. 507.

97169   Jíva Svazek: 9 Strana: 0098
Jíva, salix caprea. Vz Ott. XIII. 567.

97170   Jivančice Svazek: 6 Strana: 0532
Jivančice = Ivančice. Tov. 5.

97171   Jivany Svazek: 6 Strana: 0532
Jivany, dle Dolany, Jíwan, ves u Tur- nova, Blk. Kfsk. 1329.; Gibian, ves u Stří- bra. PL., Arch. V. 563., Tk. I. 87.

97172   Jivek Svazek: 1 Strana: 0642
Jivek, vku, m., wilder Hanf. Berg.

97173   Jivek Svazek: 6 Strana: 0532
Jivek polož před: Jivera.

97174   Jivera Svazek: 1 Strana: 0642
Jivera, ivera, y, f., na Slov. = jíva, Ab- holz. D.

97175   Jiví, jíví, jívoví Svazek: 1 Strana: 0642
Jiví, jíví, jívoví, n., mnoho jiv. Sahl- weiden. — J., mladistvé vrbí, Bandweiden. V.

97176   Jiví, n Svazek: 6 Strana: 0532
Jiví, n., Iwy, Jiwy, ves u Votic. Sdl. Hr. IV. 142.

97177   Jivice Svazek: 1 Strana: 0642
Jivice, e, f., Ackergünsel, rostl. Tpl.

97178   Jivina Svazek: 1 Strana: 0642
Jivina, y, f., Sahlweidenbaum. L.

97179   Jivina Svazek: 6 Strana: 0532
Jivina, y, f. = vrba jíva, salix caprea. Rstp. 1408. — J., Iwina, ves u Mýta v Ho- řov.; Jiwina, vsi u Mnich. Hradiště, u Tur- nova a u Hodkovic. PL-, Rk. Sl., Blk. Kfsk. 1329.

97180   Jivka Svazek: 1 Strana: 0642
Jivka, y, f., malá jíva.

97181   Jivka, y, f Svazek: 6 Strana: 0532
Jivka, y, f., Jibka, ves u Police. Sdl. Hr. V. 40., 71. — 73.

97182   Jívnatý Svazek: 1 Strana: 0642
Jívnatý, plný jiv neb na způsob jívy. Rostl.

97183   Jívní Svazek: 10 Strana: 0117
Jívní křovina. Škd. F. 129.

97184   Jivnice Svazek: 1 Strana: 0642
Jivnice, e, f., viminaria, rostl, vikvovitá. Rostl.

97185   Jivník, a, m Svazek: 6 Strana: 0532
Jivník, a, m., hrad polohy neznámé. Tk. VI. 118., Sdl. Hr. I. 28.

97186   Jivno Svazek: 1 Strana: 0642
Jivno, a, m., jm. místní. Mus.

97187   Jivno Svazek: 6 Strana: 0532
Jivno, a, n., Liwno, ves u Lišova v Bu- děj. Blk. Kfsk. 350.

97188   Jivno Svazek: 7 Strana: 1284
Jivno, a, n., zřícenina u Zbečna. Řvn. 292.

97189   Jivobýl Svazek: 1 Strana: 0642
Jivobýl, e, m., cleomes, rostl. Jiviví = Jiví.

97190   Jivovice Svazek: 1 Strana: 0642
Jivovice, e, f., jm. místní. Mus.

97191   Jivovice Svazek: 6 Strana: 0532
Jivovice, míst. jm. Sdl. Hr. III. 22., 288.

97192   Jívovitý Svazek: 1 Strana: 0642
Jívovitý, jivovitý, Sahlweiden-. Rostl.

97193   Jívový Svazek: 1 Strana: 0642
Jívový, jívový. J. strom, dříví, Jg., ple- tivo. Sahlweiden-.

97194   Jívový Svazek: 6 Strana: 0532
Jívový, die Dolany, Iwowy, ves u Vel. Meziříčí.

97195   Jiza Svazek: 9 Strana: 0098
Jiza = lze: ňebylo jiza. Slez. Lor. 10., 18., 73.

97196   Jizara Svazek: 1 Strana: 0642
Jizara, y, f., řeka Isar v Bavořích.

97197   Jizba Svazek: 1 Strana: 0642
Jizba, y, f., lépe než jizba (na Mor. a na Slov. izba), jizdba, jistba; jizbice, jizdbice, jizdebka; jizbička, jizdbečka = světnice, das Zimmer, die Stube. V. O původu vz Mz. 37. J. čeledná (čeledník), jídelná (jídelna), sou- dová (soudnice). Jg. Sněm dělí se na dvě jizby, na jizbu poselskou, na jizbu senator- skou. L. — J., kamenný, silný pilíř, na ja- kých most leží, der Brückenpfeiler. V. — J., samo klenutí pod mostem, der Schwib- bogen. Aqu.

97198   Jizba Svazek: 6 Strana: 0532
Jizba, zlínsky izba. Brt. J. m.: jist?ba. Bž. 46., Mkl. Etym. 97. Šel do jizdby po meč. — J. u mostního klenutí = oblouk s oběma pilíři, na nichž leží. NA. I. 50. Dřevěný most pražský na několika místech zbořila (povodeň), než nového toliko jednu jistbu zkazila. Lp. 89. J. = prostora mezi oběma hlavními pilíři klenutí podpírajícími a kolmá článkovitosť její. NA. I. 50 Cf. S. N.

97199   Jizba Svazek: 8 Strana: 0140
Jizba m. jistba, ze strlat. stuba, istuba. Gb. H. ml. I. 397. Části j-by mor. Vz Brt. D. II. 435.

97200   Jizba Svazek: 10 Strana: 0117
Jizba Hra na jizby. Slez. Vz Vyhl. II. 244.

97201   Jizbečka Svazek: 8 Strana: 0140
Jizbečka, y, f. = komora. Slez. NZ. IV.

97202   Jizbice Svazek: 6 Strana: 0532
Jizbice, vz Jizba. — J., Jisbitz, ves u Loučína. Blk. Kfsk. 573. — J. = Jist- biee v Čásl.

97203   Jizbický Svazek: 6 Strana: 0532
Jizbický z Jizbice Pav., nar. 1583., bá- sník. Vz S. N.

97204   Jizbička Svazek: 6 Strana: 0532
Jizbička, vz Jizba.

97205   Jízda Svazek: 1 Strana: 0642
Jízda (zastr. jiezda), y, f., jezdění na voze n. na koni, das Fahren, Reiten, die Fahrt, der Ritt. Jg. Jest milovník j-dy. Dostali osly k jízdě. Har. S jedním koněm a s jedním volem jest špatná jízda.. Us. Špatná jízda za dobrou chůzi nestojí. Č. J. o závod. Šp. — J. = cesta na koni n. na voze, die Reise.
Syn se v jízdu vypravil. Přík. z kron. — J. = výpad, vytažení do pole. Die Kriegs-
fahrt, der Zug gegen den Feind. Budějovští
se mnú příměří držeti nemíní i poslal jsem
v jízdu na jich škodu. 1478. Gl. 84. Čechové
časté jízdy před město činili, až se ke pří-
kopům přiblížili. Dal. Na jízdě byli. Dal. — J. lodí = plavení se. Die Wasserfahrt. L. — J. = jízdní vojáci, die Reiterei, Kavallerie. V., Br., Kom. J. vojska. Vz Jezdectvo, Voj- sko. Těžká jízda. D. J. za ním se pustila. Kram. K j. někoho přiděliti; vj-dě sloužiti. Nt. J. řadová, Linienkavallerie. Čsk. Vz Jez- dectvo. — J. na koníčkách, Ringelspiel. Šm.

97206   Jízda Svazek: 6 Strana: 0532
Jízda. Školní j. Dch. Cena za jízdu, Fahr- preis. Čsk. Hvězda spravováše jich jiezdy. Hrad. 68. b. Jízdě přivykati. Št. Kn. š. 166. J. po železnici, na bruslích, pro nevěstu. Us. Dch. J. příčná. Čsk. — J. = výpad. Vz Pal. Rdh. I. 179. Kněz český proto jezd naň mnoho činil; Na Němce jízdy činil; Před hradby jízdy činili. Dal. 81. 4., 93. 16., 108. 13. V jízdu jel po mnohých krá- lovstvích. GR. — J. = jezdectvo. J. římská a řec. Vz Vlšk. 497.

97207   Jízda Svazek: 10 Strana: 0117
Jízda = klání. Vz předcház. jiezda.

97208   Jízdárna Svazek: 1 Strana: 0642
Jízdárna, y, f., die Reitschule. D. Vj-ně jezditi. Do j-ny choditi. Us.

97209   Jizdba Svazek: 1 Strana: 0643
Jizdba, vz Jizba. — J., die Landstrasse. — Plk.

97210   Jizdebka Svazek: 1 Strana: 0643
Jizdebka, vz Jizba.

97211   Jízdebná Svazek: 6 Strana: 0532
Jízdebná, é, f., das Stubenmädchen. Rk. Cf. Izdebná.

97212   Jizdební Svazek: 1 Strana: 0643
Jizdební, Stuben-.

97213   Jizdebnice Svazek: 1 Strana: 0643
Jizdebnice, jistebnice, e, f., die Stuben- kamaradin. Rad. zv.

97214   Jizdebník Svazek: 1 Strana: 0643
Jizdebník, jistebník, a, m., der Stuben- genosse. Jg.

97215   Jizdebný Svazek: 1 Strana: 0643
Jizdebný, lépe: jistebný. J. okna. Vz Jistba. Měst. záp. 1449.

97216   Jízdec Svazek: 6 Strana: 0532
Jízdec, zdce, m. Reg. zdr. Obyč. jezdec.

97217   Jízdecký Svazek: 1 Strana: 0643
Jízdecký, Reit-. J. pošta, posel, reitend, lépe: jezdecký (od jezdec). Mk. Vz Jezdecký. J. kůň.

97218   Jízdecký Svazek: 8 Strana: 0140
Jízdecký, J. robota = tažná. NZ. III. 224.

97219   Jízdectvo Svazek: 1 Strana: 0643
Jízdectvo, vz Jezdectvo. Die Reiterei.

97220   Jízdectvo Svazek: 6 Strana: 0532
Jízdectvo, obyč. jezdectvo.

97221   Jízden Svazek: 10 Strana: 0117
Jízden, dna, dno, vz Jízdný. Gest. B. 23b. Žádný z nich iiezden k boji nejde; Nad tisíc jiezdnými. Mill. 98., 44a

97222   Jízdenka Svazek: 7 Strana: 1284
Jízdenka, y, f. = jízdní lístek, Fahr- billet. Tch. 1889. 38.

97223   Jízdenka Svazek: 8 Strana: 0140
Jízdenka, y, f. = jízdní lístek, Fah: billet, n. Petrl. 13.

97224   Jízdenkový Svazek: 8 Strana: 0140
Jízdenkový. J. pokladnice, Fahrbillet- schalter. Petři. 20.

97225   Jízditi Svazek: 7 Strana: 1284
Jízditi = jezditi. Nikam nesmím j. Arch. X. 52.

97226   Jízdmo Svazek: 1 Strana: 0643
Jízdmo = jezdmo.

97227   Jízdňák Svazek: 10 Strana: 0117
Jízdňák, a, m. = jezdec. Ml. Bolesl. Čes. I. XIII. 88.

97228   Jízdné Svazek: 6 Strana: 0532
Jízdné, ého, n., das Fahrgeld. Dch.

97229   Jízdně Svazek: 6 Strana: 0532
Jízdně, rittlings. Dch.

97230   Jízdní, -ný Svazek: 6 Strana: 0532
Jízdní, -ný. J. boj, vůz, Lpř., náčiní, Čsk., koně (a orné), Půh. II. 260., cesta, dráha, lístek, pořádek, řád. Us. Pdl.

97231   Jízdnice Svazek: 1 Strana: 0643
Jízdnice, e, f., die Reitschule. Zlob.

97232   Jízdnosť, i, f Svazek: 6 Strana: 0532
Jízdnosť, i, f., die Fahrbarkeit. Sl. les.

97233   Jízdný Svazek: 1 Strana: 0643
Jízdný (zastr. jezdný, jiezdný). Jízden, dna, dno, zum Reiten, Fahren gehörend, be- ritten, befahren. Jg. J. kůň, lid, pacholek, D., posel. Rk. — J. =jezdec, ein Kavalle- rist. Jízdní s koní ssedali. V. Jízdným se státi. Sm. Jízdným býti. V. J. myslivec, Pi- quier. Čsk. Aby něco nebylo staveno na ce- stách obecných, na silnicích, jímž by voz- kové jízdní i pěší měli překážku. CJB. 285. — J. = kdo dobře jede, der gut fährt. Us.

97234   Jízdný Svazek: 7 Strana: 1284
Jízdný. Učinil ho jiezdna. Výb. I. 828.

97235   Jízdokyrysný Svazek: 6 Strana: 0532
Jízdokyrysný muž = zbrojný jezdec, ímtoY.oQvóxrjí;. Vký.

97236   Jízdomil, a Svazek: 6 Strana: 0532
Jízdomil, a, m., der Sportsmann. Dch.

97237   Jízdomistr Svazek: 6 Strana: 0532
Jízdomistr, a, m. = jezdmistr. Šm.

97238   Jízdový Svazek: 6 Strana: 0532
Jízdový, lépe: jízdní. Šm.

97239   Jizebka Svazek: 6 Strana: 0532
Jizebka, y, f., vz Jizba. Koll. III. 139.

97240   Jízební Svazek: 8 Strana: 0140
Jízební dvéře. Dač. Brt. I). II. 283.

97241   Jizebný Svazek: 1 Strana: 0643
Jizebný = jizdebný.

97242   Jízek Svazek: 1 Strana: 0643
Jízek, zku, m., malý jez.

97243   Jizera Svazek: 1 Strana: 0643
Jizera, y, f., řeka v Čech., Iser. — Ji- zerní hory. Mus.

97244   Jizera Svazek: 6 Strana: 0532
Jizera (Iser, Weser), řeka původu cel- tického. Pal. Rdh. II. 15.

97245   Jizera Svazek: 7 Strana: 1284
Jizera řeka. Vz Ott. VI. 41. b.

97246   Jizerec Svazek: 6 Strana: 0532
Jizerec, rce, m., nerost, der Iserin. Sm.

97247   Jizerka Svazek: 6 Strana: 0532
Jizerka, y, f. = každá řeka. U TuRnova. (Tamtudy teče Jizera). Blý.

97248   Jizerský Svazek: 6 Strana: 0532
Jizerský, Iser-. J. vrstvy. Bř. N. 266.

97249   Jízevnatěti Svazek: 6 Strana: 0532
Jízevnatěti, ěl, ění, cikatrisiren. Nz. lk.

97250   Jizevný Svazek: 1 Strana: 0643
Jizevný, empfindlich. J. hněv. Plk.

97251   Jizírek Svazek: 6 Strana: 0532
Jizírek, rka, m., hájovna u Mladé Bole- slavě.

97252   Jizlen Svazek: 6 Strana: 0532
Jizlen, u, m., kohlensaurer Baryt, der Witherit. Rk.

97253   Jizlila Svazek: 10 Strana: 0596
Jizlila(!), y, f. = Venuše. Rosa.

97254   Jizliti, il Svazek: 6 Strana: 0532
Jizliti, il, ení, fressen, brennen (vom Feuer;. Rk.

97255   Jízlivě Svazek: 1 Strana: 0643
Jízlivě, rozjídavě, jedovatě, giftig. — J., zle, zlostně, jedovatě, anzüglich, boshaft, bissig. J. na někoho sahati, komu utrhati. Plk. J. psáti. V. J. se posmívati. Br.

97256   Jizlivec Svazek: 1 Strana: 0643
Jizlivec, vce, m., ein giftiger, boshafter Mensch. Rk.

97257   Jízlivec Svazek: 10 Strana: 0117
Jízlivec, vce, m. J. povahou. Tbz. V 4. 234.

97258   Jízlivěti Svazek: 6 Strana: 0532
Jízlivěti, ěl, ění, giftig, böse, anzüglich werden.

97259   Jízlivka Svazek: 1 Strana: 0643
Jízlivka, y, f., cumenes, hmyz. Krok.

97260   Jizlivka Svazek: 6 Strana: 0532
Jizlivka, eumenes (ne: cumenes). J. hruškovitá, e. pomiformis, die Pillenwespe. Brm. IV. 271.

97261   Jizlivka Svazek: 8 Strana: 0140
Jizlivka, eumenes, vosa, Vz Ott. VILI. 814.

97262   Jízlivorázný Svazek: 6 Strana: 0532
Jízlivorázný. J. ruka. Vký.

97263   Jízlivosť Svazek: 1 Strana: 0643
Jízlivosť, i, f., jedovatosť, die Fressig- keit, Giftigkeit. — J., zlosť, Boshaftigkeit, Anzüglichkeit. D. Ten člověk jest pln j-sti. Jg. Vz Jízlivý.

97264   Jízlivý Svazek: 1 Strana: 0643
Jízlivý, jizlivý. J. = žravý, fressig. J. rána (morová rána, že prudce hubí), j. vřed, rak, pryskýř. Jg. — J. =jedovatý, giftig. J-vou střelu oknem naň střelil. Háj. J. meč, šipka, (V. ), pára, štír. Jg. — J. = zlý, jedo- vatý, giftig, böse, anzüglich. J. slovo. Lom. Osočili mne j-vými slovy. V. J. knihy, St., čas, V., protivník, nenávisť, nařknutí. Jg., Sych. — Jg.

97265   Jízlivý Svazek: 6 Strana: 0532
Jízlivý = zlý atd., bissig, malitiös, er- bittert. Cf. List, filol. VIII. 35. J. úšklebek, Čch., úsměšek, Šml., oči, Hdk., řeč, Šmb., odpůrce, Dch., útok, kritika. Us. J. roz- koše. Jrsk. — V bot. J. rozpuk. Vz toto.

97266   Jízlivý Svazek: 10 Strana: 0117
Jízlivý puch a shnilina. 1630. Souk. 1903. 12.

97267   Jizloplod Svazek: 1 Strana: 0643
Jizloplod, u, m., hydnocarpus, rostl.

97268   Jizný Svazek: 6 Strana: 0532
Jizný = jedlý, essbar. J. houby, chléb. Laš. Tč. — J., os.jm. NB. Tč. 279.

97269   Jízný Svazek: 8 Strana: 0140
Jízný = jízdný. Gb. II. ml. I. 411.

97270   Jízný Svazek: 10 Strana: 0117
Jízný kůň = jízdný. 1518. Arch. XIX 387.

97271   Jiztba Svazek: 1 Strana: 0643
Jiztba, vz Jizba.

97272   Jizva Svazek: 1 Strana: 0643
Jizva, jízva (zastar. jezva, jiezva), jiz- vička, y, í. — Jizva, V., Ráj.: jízva: V., Br., Reš. — J. = rána, die Wunde. Naplň jezvu alunem. Ras. Jezev se dotekl. Leg. — Br. — J., zahojená rána, prouha, stopa po ráně, Narbe, Strieme, Schwiele, Schmarre, V. J., liska, šlichta. Lk. J. z poranění, z mrskání, ze vředování, po neštovicích, po spálenině atd. J. kožní, svalová, šlachová, cévnatá, mozková (částka mozku bílá). S. N. Jizva v tváři. Us. Jizvy na těle. V.

97273   Jizva Svazek: 6 Strana: 0532
Jizva, cicatrix. Ž. wit. 37. 6. Cf. List. filolog. VIII. 27., Mkl. Etym. 101. Jizvy utírala. Pass. 479. Já jiezvy pána našeho na svém těle nosím, stigmata. ZN. J. moz- ková. Vz Schd. II. 333. Bože svatý, dle jiezv pěti rač mú prosbu uslyšeti. Honil, v. 404. Ať se rána zacelí, j. přece zůstane. Us. Cf. Slov. zdrav. V bot. = listový šrám, cicatricula, die Blattstielnarbe; j. plodová, die Fruchtnarbe. Sl. les.

97274   Jizva Svazek: 7 Strana: 1284
Jizva. Mus. 1887 221.

97275   Jizva Svazek: 8 Strana: 0140
Jizva, přehlas. z jázva; gt. pl. jízv a. jízev. Gb. H. ml. I. 98., 165.

97276   Jizva Svazek: 8 Strana: 0552
Jizva. O skloň. kol. r. 1440. vz v Mus. fil. 1896. 443. Cf. Má-li člověk zlú jiezev. 1440. Mus. fil. 189J. 443.

97277   Jizva Svazek: 9 Strana: 0098
Jizva, gt. pl. jízv, nč. jizev. Gb. H. ml. III. 1. 180. Sr. o j. Ott. XIII. 569.

97278   Jizva Svazek: 10 Strana: 0117
Jizva = stopa po ráně. J. výlevu krev- ního, výlevová, apoplektische Narbe. Ktt.

97279   Jizva Svazek: 10 Strana: 0596
Jizva. Jizvy těhotenství, Schwanger- schaftsnarben. Ktt.

97280   Jizvatý Svazek: 1 Strana: 0643
Jizvatý = jizvitý.

97281   Jizvení Svazek: 8 Strana: 0140
Jizvení, n. J. kůže. Vz KP. VI. 675.

97282   Jizvený Svazek: 1 Strana: 0643
Jizvený = raněný, verwundet; jedovatý, jízlivý, vergiftet. Jg.

97283   Jizvený Svazek: 6 Strana: 0532
Jizvený. Hrad. 102. b., 111. a.

97284   Jizvený Svazek: 9 Strana: 0098
Jizvený. J. rána. Modl. ms. XXXV. 58.

97285   Jizvina Svazek: 1 Strana: 0643
Jizvina, y, f. =jizva, ein Mal.

97286   Jízvina Svazek: 8 Strana: 0140
Jízvina. Lišky mají své j-ny (jiezwiny). Kruml. 317. a, Cf. Jezvina.

97287   Jizvit Svazek: 9 Strana: 0098
Jizvit', um sich fressen. Sbor. slov. I. 56.

97288   Jizviti Svazek: 1 Strana: 0643
Jizviti, jizviti, il, en, ení; zjízviti. — koho = raniti ho, jizvy mu dělati, verwun- den. Rk.

97289   Jizviti koho Svazek: 10 Strana: 0117
Jizviti koho. Některé žížaly ho trápily a jizvily. Faust. 72.

97290   Jizvitý Svazek: 1 Strana: 0643
Jizvitý, šramový, narbig; jizlivý, ver- derblich, giftig. D., Troj.

97291   Jizvivý Svazek: 10 Strana: 0596
Jizvivý. J. rosa. 1561. Arch. XXII. 190.

97292   Jizvivý, jizvový Svazek: 1 Strana: 0643
Jizvivý, jizvový = jízlivý, jedovatý, giftig, verderblich. J. smrad, rána, rosa. Jg.

97293   Jízvovina Svazek: 6 Strana: 0532
Jízvovina, y, f., die Narbenmasse. Nz. lk.

97294   Jizvovitý Svazek: 1 Strana: 0643
Jizvovitý, narbig. Ros.

97295   Jizvovitý Svazek: 10 Strana: 0117
Jizvovitý žoldnéř. Kká. Sion. II. 5.

97296   Jizvovitý. J Svazek: 10 Strana: 0596
Jizvovitý. J. pruhy kožní (jizvy kožní), striae cutis; j. stažení, sevření, narbige Striktur; odstranění j-ho stafylomu rohov- kového, staphylotomia. Ktt.

97297   Jízvový Svazek: 6 Strana: 0532
Jízvový, Narben-. J. stažení, -kontrak- tion, tkanina, -gewebe, nádor, Keloid. Nz. lk.

97298   1. Již Svazek: 1 Strana: 0643
1. Již (zastr. juž, v obec. mluvě už), jižť (južť). Již s přehlasovaným u v i, juž s ne- přehlasovaným u; vz u. Gb. J. označuje náhlosť nastupujícího neb prudkost uplýva- jícího času, schon, bereits. Juž by jim byli odoleli. Rkk. Již jsem na břehu. J. mu na kůži teče. Kom. Již čas, j. po obědě. Us. — J. = nyní, jetzt. Byloť je vždy pokání, k němuž proroci táhli lidi, ale tak plné moci, jakož již má, nemělo jest. Št. — Již- již = hned, sogleich, den Augenblick. Což již již zahynouti má. V. — Již-již, buď-buď, dílem-dílem, jednak-jednak, bald-bald, theils- theils. V tom přijde j. tuto neštěstí, j. tamto. Reš. — J. znamená velkost stupně. Dá ti, to již nejméně dvě stě. L. Již to zlé, když vlk vlka žere. L. To jest již ne přirození, ale tvá vlastní vina. Jel. Již ne o řemen, ale o celou kůži běží. Jižť je po nás. Br. — J. = dále, nun, ferner, nunmehr. Nuže
již do vnitřních údů nahledněme. Kom. — J. = tedy, přece, vždy, dennoch, so. Ne- chceš-li nám dáti pomoci, již mi Děvína do- budem svou mocí. Háj.

97299   Jíž Svazek: 1 Strana: 0643
Jíž, a) dat. sg., f. zájmena jenž == které. Země, jížto Charvati jest jmě. Dal; b) instr. sg., f. Hůl, jizby se podpíral. Kom.

97300   1. Již Svazek: 6 Strana: 0532
1. Již, schon. Cf. List. filol. VIII. 31.-32., Mkl. Etym. 370. Maruše j. psaná, obge- nannt. NB. Té. 46. Že se ti lidé j. jmeno- vaní na ty písaře strojí NB. Tč. 110. Ja- kož jest j. povědieno. Št. K již psanému klášteru. 1463. J. řečený Pešek. 1463. J. tknutý farář. 1480. Tě. — J. = částice dů- razová při výrazech podivu a zděšení: Ach to již vám bylo vzácné podívaníčko! Och ludkové dobří, to j. sa děje hrůza! Val. Brt. D. 173. — Cf. Juž.

97301   2. Již Svazek: 6 Strana: 0532
2. Již, e, m. = ježek. Slez. Dhnl.

97302   Jíž Svazek: 6 Strana: 0532
Jíž, a, m. = jež, ježek. Laš. Tč.

97303   Již Svazek: 7 Strana: 1284
Již. Mkl. Etym. 370. a.

97304   Již Svazek: 9 Strana: 0098
Již, jíž, iž. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 57.

97305   Již Svazek: 9 Strana: 0441
Již nom. pl. masc. Palacký neužívá, za to má: ježto. Mtc. 1901. 166.

97306   2. Již, jiže Svazek: 1 Strana: 0643
2. Již, jiže: a) nom., pl., m. zájmena: jenž = kteří. Ti, již česť světa znají. Ctib. — b) Akkus. sg., f. = kterou. Řeč, již jim král vylíči. St. skl.

97307   Již všecky sirotky Svazek: 10 Strana: 0117
Již všecky sirotky, tanec. Vz Brt. P. n. 966.

97308   Již-li Svazek: 1 Strana: 0643
Již-li, ob denn schon. Již-li půjdeš? Us.

97309   Jižan Svazek: 7 Strana: 1284
Jižan, a, jižec, žce, m., Südbewohner, m. Msr.

97310   Jížděti Svazek: 7 Strana: 1284
Jížděti v dialekt. List. fil .1892. 287.

97311   Jiže Svazek: 6 Strana: 0532
Jiže, zastr. pl. k jenž. Rk.

97312   Jížeti Svazek: 1 Strana: 0643
Jížeti, ei, ení, rozpouštěti se, aufthauen. Což tam jíží (jihne, taje). Ros.

97313   Jižeti Svazek: 6 Strana: 0532
Jižeti, el, ení, aufthauen. Šm.

97314   Jižín Svazek: 6 Strana: 0532
Jižín, a, m., sam. u Bernardic.

97315   Jížiti Svazek: 1 Strana: 0643
Jížiti, il, ení, thauen machen, verlassen. , 7. se =jížeti. Jíží se tam. Ros.

97316   Jižiti Svazek: 6 Strana: 0532
Jižiti, il, en, ení = rozpouštěti, zerlassen; se = jižeti. Šm.

97317   Jižná Svazek: 6 Strana: 0532
Jižná, é, f., Ižna, ves u Jindř. Hradce. Blk. Kfsk. 476.

97318   Jižňan Svazek: 8 Strana: 0140
Jižňan, a, m. = jižan. Ml. Hüb. 30.

97319   Jižně Svazek: 10 Strana: 0117
Jižně, südlich. To místo leží jižně od Karpat. Us.

97320   Jižní Svazek: 1 Strana: 0643
Jižní, jižný, ne: jižní; vz Jih. Süd-. J. strana, záře, pol, bod, Nz., úhel, Europa, vítr. Jg.

97321   Jižní Svazek: 6 Strana: 0532
Jižní Afrika, Australie, vz S. N. IV. 412., bod. Ib. 214.

97322   Jižník Svazek: 6 Strana: 0532
Jižník, u, m. = jižní vítr. Truhlář (Ovid).

97323   Jižnoněmecký Svazek: 6 Strana: 0532
Jižnoněmecký, süddeutsch. Šf. III. 315.

97324   jjo Svazek: 6 Strana: 0461
jjo = í: znamenijo = znamení. Bž. 28.

97325   Jm Svazek: 1 Strana: 0643
Jm. Skupeninu souhlásek tuto píšeme sice stále ve slovech: jmu, jméno, jmenovati atd., ale j jen po samohláskách vyslovujeme: za- jmu, ze-jména, po-jmenovati. Ht.

97326   JM Svazek: 6 Strana: 0532
JM. = Jeho Milosť. JMti = Jeho Milosti. Arch.

97327   Jmám Svazek: 1 Strana: 0643
Jmám, zastar. = mám.

97328   Jman Svazek: 8 Strana: 0140
Jman, a, m. = man, Vasall. Pulk. 51. b. a j.; j přisuto. — Gb. H. ml. I. 442., 534.

97329   Jmať sa Svazek: 6 Strana: 0532
Jmať sa = ujati se, Wurzel fassen. Slov. Ssk.

97330   Jmáta Svazek: 7 Strana: 1285
Jmáta, dual = máte. Št. Kn. š. 94. 30.

97331   Jmáti Svazek: 9 Strana: 0098
Jmáti, jemaju, jemaj, jemal = jímati. J. koho. Zamklo. Gb. H. ml. III. 2. 324.

97332   1. Jmě Svazek: 1 Strana: 0643
1. Jmě. Kat. Vz Jméno.

97333   2. Jmě Svazek: 1 Strana: 0643
2. Jmě = měl, zastr. Troj.

97334   Jmě Svazek: 7 Strana: 1285
Jmě, jméne, n.= jméno. Vz Jméno.

97335   Jmě Svazek: 8 Strana: 0140
Jmě = jméno. O tvarech cť. Gb. II. ml. I. 171. Ve jmě. Cf. Mus. 1895. 495. To rozdal ve jmě Boha. XV. stol. Mus. fil. 1896. 184.

97336   Jmě Svazek: 9 Strana: 0098
Jmě, vz násl. Jméno.

97337   Jměcek Svazek: 1 Strana: 0643
Jměcek, jmícek, cka, měcko, a, mícek, cka, jmenec, nce, jmenovec, vce, jmenáček, čka, m., na Slov. drusa. Pulk., Aqu., Reš., Ros. Namensbruder, -vetter.

97338   Jmějieše Svazek: 1 Strana: 0643
Jmějieše = měl; jmiesta (dual)--měli; jmějiechu (pl. ) = měli. Kat.

97339   Jmějitel Svazek: 10 Strana: 0117
Jmějitel, e, m., = majitel. Vz Gb Slov.

97340   Jměl Svazek: 1 Strana: 0643
Jměl, zastr. = měl. Troj.

97341   Jmél Svazek: 1 Strana: 0643
Jmél, u, m., jmélí (mílí, jmelí, melí, mejlí, Vz Gb. Hl. 76., na Slov. omelí), rostlina příživná, která roste v korách jiných stromův, jako hrušek, jabloní, kaštanů atd. Die Mi- stel. J. dubový, lipový atd. Jg.

97342   Jmél Svazek: 6 Strana: 0533
Jmél: Slb., Kk., Rstp., Schd., jmélí: Slb., Rstp., Čl., Sbtk., FB., Kom.; jmélo: Mr., Rr. Sb., Byl. 14. stol. Jemela bílá (Bž. 21.) = jmélí, mélí, mílí, mejlí, omelí, jemola, jmél, viscum, die Mistel. Rstp. 779. Cf. List. filol. VIII. 11. — J. dubové či žluté či hnědé = ochmet europský, ochmetí, loranthus, die Riemenblume. Rstp. 780. J., chamaeleon. Mr., Byl. 14. stol. — Cf. Čl. 56.-57., Čl. Kv. 164., FB. 35., Sbtk. Rostl. 223.-225., Kk. 200., Schd. II. 291., 235., Slb. 562., Kram. Slov., Rosc. 123., S. N., Mllr. 111., Rk. Sl. — Jmélí = stromové klí (lep). J. rodí se na větvích. Kom. (Hk.).

97343   Jmélí Svazek: 1 Strana: 0643
Jmélí, vz Jmél.

97344   Jmelí Svazek: 7 Strana: 1285
Jmelí 15. stol. D. Gesch. 281.

97345   Jmelí Svazek: 8 Strana: 0140
Jmelí. O pův. cf. Gb. H. ml. 532. J. v lido- vém podání. Vz Zbrt. Pov. 158.

97346   Jmélí Svazek: 9 Strana: 0098
Jmélí, viscum, rostl. vz Ott. XIII. 572.

97347   Jmělice Svazek: 7 Strana: 1285
Jmělice, pl., f, ulvitia, zastr. Rozk.

97348   Jmělice Svazek: 10 Strana: 0117
Jmělice, e, f. = jmelová jahoda. Vz Gb. Slov. a VIL 1285. Zde ulvitia oprav v: ulnilia,

97349   Jmélina Svazek: 6 Strana: 0533
Jmélina, jmélovina, y, f., das Viscinum. Šm.

97350   Jmélo Svazek: 6 Strana: 0533
Jmélo, vz Jmél.

97351   Jmélovitý Svazek: 1 Strana: 0643
Jmélovitý, jmélu podobný. J. rostliny. Rostl.

97352   Jmélovitý Svazek: 6 Strana: 0533
Jmélovitý. J. rostliny, loranthaceae: je- mela, ochmet. Rstp. 778., Kk. 200.

97353   Jmélový Svazek: 1 Strana: 0643
Jmélový, jemelový, Mistel-. Jg.

97354   Jmelucha Svazek: 1 Strana: 0643
Jmelucha, y, f., drozd větší, omeluch, truskavec, Mistel-, Schnarrdrossel, Mistler. Jg.

97355   Jmelucha Svazek: 7 Strana: 1285
Jmelucha, y, f., pták. Brm. II. 2. 154.

97356   Jmen vlastních užíváme v pluralu Svazek: 1 Strana: 0644
Jmen vlastních užíváme v pluralu, když muže podobné povahy míníme; při jménech míst, když potomstvo zakladatelovo nebo polohu místa znamenáme aneb když obyva- telstvo místo země samé klademe: Ciceronové, Vergiliové = muži, jako byli Cicero a Ver- gilius. Toho roku Prachatice (m. Prachatici, potomci Prachaty) shořely. Háj. Vz Budějo- vice, Litoměřice. Byl s ním v Němcích. Svěd., Zk. — Jméno vlastní má u sebe pří- vlastek, ale v latině ne. V lat. se musí ku jménu vlastnímu přidružiti jméno obecné jakožto apposice a k tomu teprva připojiti přívlastek. Moudrý Plato = Plato, homo sa- pientissimus. Udatný Cato = Cato, vir for- tissimus. Ale adjektivum přistupuje v lat. přímo k jménu vlastnímu na rozlišenou více osob téhož jména. Cato major, Alexander magnus. Kos. — Pozn. Podstatně j. nahra- zuje j. přídavné přívlastkové: ptáček bez- perák; stromek bezlisták. Er. Syn jedináček. Mkl. — Psává se špatně: Smlouva mezi Josef Novákem a Václav Malým m. mezi Josefem a Václavem. Šr — Dům Jana a Marie Koldovských manželův. Je to pan Koldovský, Kolda či Kold ? Lépe: Dům Jana Koldovského (Koldy, Kolda) a manželky jeho. Šr. Tomáš a Anna Novák, šp. m. T. Novák a Anna, manželka jeho. Statek manželů Čeňka a An- tonie Mrzkošových šp. m. statek Čeňka Mrz- koše a Antonie, manželky jeho. Cf. Pomo- dleme se za Jana Dlouhého a Marii manželku jeho. — Marie Tichý, Anna Čížek šp. m. Tichá, Čížková. — V titulech, v nichž vy- jadřuje se i původ jejich od nějakého místa, klade se genitiv téhož místa s předložkou z (Brs. 10. ): Václ. hrabě z Kounic, Aleš z Ko- lovrat (Kounice, Kolovraty, Mitro vice, Lob- kovice jsou místní jména a Kounic atd. za- staralé genitivy. Vz Dolany). — Pozn. Užívá-li se jména místního jen v sg., zůstává ovšem i praedikat v singularu: pán z Klenova, z Hradce. Karel kníže ze Schwarzenberka, Josef z Waldsteina a Wartenberka (ne: z Waldstein — Wartenberků). — Není-li praedikat jménem místa, klademe jej do čísla množného: pán z Matasův, Klicperův. Také dle mluvy lidu: pan hrabě Černín, Martinic. Os. — Jali skloňují jména vlastní ukončená v -e (Chýle)? Vz o tom v článku: E. — Vlastní jména v o ukončená skloňují se dle Brs. 9. takto: v dat. a lok. mají koncovku -ovi (Sluníčkovi); akkus. rovná se genitivu (Sluníčka) jako při jménech hrabě a kníže, kdež také bývá akkus. roven genitivu; v pl. dle Páv. — Vlastní jména ukončená v: s, z, x skloňují se dlo, Páv. ' Lid říká: Pod' jsem Krause, Maxe (dle, Páv')a ne: Poď sem Krausi, Maxi (podlé, Hráč'). — Vlastní jména ukončená v a s předcházející souhláskou a) tvrdou dle, Despota, ' ß) měkkou dle, Báča'; vz více na str. 7. b. ř. s h. 5. a násl. — Jména vlastní ukončená v ů: Vávrů, Petrů, Vítů nejsou původně nic jiného než adjekt. přivlastňovací v -ův, v nichž koncovné v lid v muž. rodě pravidelně vypouští říkaje: To je cera Vítova, ale: to je syn Vítů (m. Vítův). Tedg je skloňujme jako adjekt. v -ův. To je Vítů; obdržel list od Vítova (syna); šel k Vítovu (synu); navštívil Vítova (syna) atd. Skloňování takové shoduje se úplně se skloňováním ruských jmen v -ov a -ev, která jako česká nejsou leč tvary přídavných jmen, jichž některé zbytky i česká, místní jména v původním tvaru zachovala, náleží pak sem: Pelhřimov = Pelhřimův hrad, Pavlov = Pavlův statek. Vst. Brs. 10. se s tímto návrhem celkem shoduje, jen že v instr. místo přípony -ým (otcovým) navrhuje příponu -em s panem Petrovem. Brt. navrhuje, abychom ani instru- mentalu nevyjímali tato jména jako adjektiva possessiva venkoncem dle, Otcův' skloňu- jíce. Pan Bílek a jiní vypravují, že tato jména na Táborsku se neskloňují a myslí, že jsou to genitivy pl.; jen v dat. pl. užívá prý se někdy přípony -ům: šel k Vávrům. S tím souvisí, co píše Ht. v Sr. ml. 225: Jména přídavná na -ův vznikla z genit. plur. (Jména přídavná) na -ovic zachovala ještě i množný dativ: šel k Budinovům, sládkovům atd. Uváděje toto jakožto zvláštnosť obecné mluvy kraje táborského, neradím nijak, aby se tato jm. neskláněla. Vz -ův. — Jména vlastní žen- ských osob tvoří se od mužských takto. 1. Je-li mužské příjmí formou svou jméno podstatné (Vyskočil, Žižka), tvoří mnozí z něho příjmí ženské osoby a) vdané pří- ponou určitých přídavných jmen: -ová: paní Vyskočilová, Žižkova, gt. Žižkové, podlé , Nová, ' vz Nový; b) svobodné příponou pří- davných jmen přivlastňovacích: slečna Vy- skočilova, Žižkova, gt. Žižkovy; skloňuje se dle, Otcova, ' vz Otcův. Tyto přípony připo- jujeme nejsnáze k genitivu, vypouštějíce jeho příponu: Kosek, Kosk-a, Kosk-ová, ne: Ko- seková; Vrabec, Vrab-ce, Vrabc-ová ne: Vrabec-ová. — Pozn. Paní Hanušová, Svo- bodová. Ale: choť, žena Hanušova, Svobo- dova, ne: choť Hanušová, Svobodová; zde není Hanušova atd. vlastním jménem pod- statným, nýbrž jenom jménem přídavným přivlastňovacím. (Os. ). Lid místy skutečně tento rozdíl mezi vdanými a svobodnými činí. Mařo, Mařenko Zikmundova; Baro, Baruško Kulichova; Ta Káča Kubíkova dlouho líhá. (V Jičínsku). Er. P. 75. Žádná není tak či- perná jako Lidka Hájkova (Z Hradecka). Er. P. 246. —2. Má-li mužské příjmí formu přídavných jmen (Podlipský, Selibovský), tvoří se z něho příjmí ženské osoby a) vdané, položíme-li toto přídavné do rodu ženského: paní Podlipská, paní Selibovská, b) svobodné, dáme-li toto přídavné do gt. muž. rodu: slečna Paseckého n. do gt. pl.: slečna Selibovských. Lid říká: Byl jsem u Tichejch; dcera Tichejch, ale: paní Tichá. — Výjimkou tvoříme ženská jména osobná od takových jmen mužských, která mají formu přídavných určitých jmen jednoho zakončení: Krejčí, dle 1. a) paní Krejčová, ale dle 2. b) slečna Krejčího n. Krejčích, ne: Krejčova. Jako pan obroční, paní obročňová, důchodní — důchodňová, slečna obročního, důchodního. Na Moravě: paní i slečna Krejčího. Mřk. Sem patří také příjmí mající formu neurčitých přídavných, ku př. Vávrů, Vašků (vz nahoře), gt. Vávrova, Vaškova (dle Otcův, poněvadž Vávrů Vávrův). Dle pravidla 1. b) obdržíme: paní Vávrova (dle „Otcova, " vz Otcův), nikoli: Vá- vrová (to by byla žena Vávry, nom. Vávra, ale zde máme: Vávrů) a dle 2. b) slečna Vávrových. Rusky: Demidov, kněžna Demi- dova. Někteří nešetří rozdílu mezi ženskými osobami vdanými a svobodnými. Ale je prý to proti zvyku starších českých spisovatelův a lidu a proti určitosti. Dle J. K. ve Školníku 1861., str. 222. V červenci r. 1876. usnesli se učitelé pražských obecných škol na tom, že se tohoto rozdílu šetřiti nemá a pro to ve školách dívčích v katolozích a na čtvrt- letních zprávách od té doby píší: Božena Kottová atd. Za příčinou tohoto usnesení povstal brzy na to v, Pokrokiť učený spor mezi zástupcem pražských pp. učitelů, Javůrkem a Fr. Prusíkem; p. prof. Javůrek dokazoval, že máme říkati a psáti: paní Javůrková, slečna Baudišova atd. Kommisse širším sborem Matice české ku sestavení Brusu jazyka čes. zřízená usnesla se většinou hlasů takto (vz Brs. 11. ): Dle přídavných jmen přisvojovacích nyní často skloňují se vlastní jména žen. rodu na -ova, znamenají-li osoby svobodné, aby prý se rozeznaly od osob vdaných s kon- covkou -ová. Tak prý znamená Anna Mráčková svobodnou, A. Mráčková pak vdanou či paní. Než rozdíl ten mezi -ova n -ová jest původu nového, na starých listinách nezaložený a nad to i zbytečný. Vždyť takovými tvary má se naznačiti vlastní jméno osob ženských a nikoli jakýsi přivlastňovací smysl, který by byl při svobodných osobách zletilých a svéprávných dokonce absurdní. Pišme tedy Anna Mráčková atd., nechť tato jména znamenají paní anebo slečny; rovněž říkejme: slečna Marie Pří- borská (slečna Ludmila Krejčová) m. slečna M. Příborských atd. (což by ve smyslu při- vlastňovacím býti musilo). Jiní navrhují, abychom tato jména i paní i dívek příponou possessivných adjektiv -ova tvořili: paní Kvapilova, slečna Kvapilova a dle toho: paní Příborskéko, slečna Příborských. Brt. myslí, abychom na určitém pravidle se ustanovili a k tomu účelu návrh jmenované kommisse přijali, aby čtenář věcí neznalý věděl, kte- rého pravidla se držeti má. Spor není posud ukončen. Nechci rozhodovati, co jest nej- lepší, ale zdá se mi, že návrh kommisse ko- nečně zvítězí, poněvadž slečnám lahodí a uči- telstvo se s ním shoduje. — Stran jmen: důchodňová, Krejčí, Brikcí, Jiljí, Jiříatd. vz tato slova. — Někteří na dopisech, na před- pisech atd. tam, kde datum psáno jest, no- minativ jmen místních kladou: Praha, dne 5. července 1872. Ale to není český způsob psaní, máť býti: V Praze dne atd. 1 na ná- pisech jména správně sklánějme: Panu Ve- selému (ne: Veselý-mu), Panu Vrabcovi (ne: Vrabec-ovi). Tak se nemluví a tedy ani tak psáti není dovoleno. — Jména spolků, firem se skloňují. Tedy: Knihkupectví Kober šp. m. Kobrovo. Nákladem J. Kober šp. m. Jana Kobra. Cirkus Stark šp. m. Starkův. To vyšlo ze spolku Zora šp. m. Zory. Restaurace Železný šp. m. R. Železného. Dle Brs. 10. můžeme pro větší zřetelnosť (zvl. v listinách) klásti i nominativ, opatříme-li název uvo- zovacími znaménky (, '). — J. = pověst, do- mnění (dobré n. zlé), der Name, Ruf, das Gerücht. J. dobré, slavné, veleslavné veliké, chvalitebné, poctivé, zlé. V., Bs. Vzat byl na znamenité j. ve válkách. Vz Slovo. Bs. Dobré j. mezi lidmi míti. Us. Dobrému jménu ubližuje se potupným malováním, cedulemi zrádnými, haněním, nářkem a utrháním; kterak se stávaly výstupky tyto? Vz Rb. str. 254. -356. Zachoval dětem dobré j. Ml. J. věčné si udělati (oslaviti se). V. Po dobrém jménu státi, dychtiti, o dobré j. se starati, zlého jména dojíti, j. něčí hyzditi, jménu dobrému utrhati, na dobrém jménu někomu ubližiti. V. Dobrého jména si dobyti. Br., V. Dobré j. stojí víc než všecko bohatství. Vz Bohactví. Lb., Jg. Dobré j. nejlepší dě- dictví (Honesta fama est alterum Patrimonium). č. — J. v mluvnici = částka mluvy, lat. nomen. Jméno podstatné (substantivum), j. přídavné (adjectivum), číselné (numerale), zá- jmeno (pronomen), časoslovné (verbale n. ) atd. — Jména podstatná: a) J. vlastní (nomina propria) znamenají jednu zvláštní osobu n. věc n. zvláštní jednotlivý rod n. jednotlivé národy a kmeny: Jan, Svoboda, Čech, Morava, Praha, Labe, Krkonoše, Ko- lovrat. Jak se skloňují? O tom vz na hoře. — Jm. srostitá (konkretná, n. concreta) na- značují představu osoby n. věci smyslné (vi- ditelné, slyšitelné atd. ) samostatné: bratr, pták, vůl, strom, stůl, člověk, soudce, řeka atd. — Jm. odtažená (abstraktná, n. abstracta) naznačují představu osoby n. věci nadsmyslné, rozumem n. obrazotvorností naší tak myšlené, jakoby byla viditelná, slyšitelná atd., hlavně jména vlastností a činností: duch, pýcha, krása, láska, stáří, volnost', poctivosť, chu- doba, bázeň, učení, cvičení atd. — Pozn. Srostitých jmen užíváme v pl., když na mysli máme jednotlivé části, vrstvy, způsoby, z nichž hmota těch jmen jest. Tu rýževníci dobrá zlata z pískův prali. Háj. Mluvíme o vodách, deštích, o žitech atd. — Odtažených pak jmen užíváme v pl., když zření máme k rozličným časům n. místům, na kterých se děj jména opakuje neb k rozličným způsobům, jak v skutek vstupuje aneb k množství osob, na které se táhne. V té zemi častí morové a hla- dové byli. Háj. Veliká sucha byla. V. Vy- pravuje všecky chvály tvé. Br. Mluvíme o pomstách, smrtech atd. — Jm. obecná jsou jména naznačující jednotlivé osoby n. věci stejného druhu: král, voják, kniha, růže. — Jména hmotná jsou jm. srostitá naznačující věci, jejichžto nejmenší díl též jméno má jako celek: mléko, zlato, železo, křída. — Jm. hromadná jsou jm. srostitá naznačující soubor jednotlivých osob neb věcí: lid, vojsko, stádo, obilí. — Pozn. Jm. hromadné může výrok v pl. míti. Vz Přísudek, Enallaga, 2. — Jm. vlastností naznačují vlastnosti osoby n. věci: krása, udatnosť, mladosť, délka. — Jména činnosti naznačují činnosti osob a věcí: běh, běhání, skok, skákání, volání, malování. — Jm. podstatná časoslovná (subst. verbalia), která od časoslov odvozena jsou: skákání, malování atd. — J. zdrobnělá, zmenšovací (nom. deminutiva), jimiž se osoba n. věc zdrobňuje: človíček, tatíček, chlebíček, ko- zička, buchtička. Vz Tvoření slov. — Jm. zhrubělá: chlapisko, chlapina, babizna. Bž. — Jm. podstatná odejmenná (subst. denomina- tiva), která od jmen jsou odvozena. Odvozo- vání toto činí se příponami: kněžstvo, panák, dobrota. — Jména podst. nadbytná, která mají nadbytek tvarův aneb kmenův: símě — semeno, břímě — břemeno, máti — matka, dci — dcera, pradlí — pradlena, — Jména různosklonná (heteroclita), která své skloňo- vání mění přestupujíce z jedné třídy kmenův do druhé: hráz (dle, Daň') — hráze (podlé , Růže), símě (podlé, Rámě') — rameno (p. , Slovo'), kámen má v dat. kameni (Plášť) n. kamenu (Strom), lid (Strom) — pl. lidé (jako Hosť), dítě (Kníže) — pl. děti (Kosť). — Jména schodná neb nedostatečná, která mají nedostatek forem ku př. a) nemají pl.: člověk, dítě; b) nemají sg.: ostatky, rty, drtiny, ostružky atd. — Vz Podstatný. — Jména podstatná jsou rodu mužského, žensk. n. středního. — Významem jsou a) muž. rodu jména podstatná, která mužské osoby aneb bytosti znamenají: muž, manžel, žák, Bůh, anděl; nad to jména měsíců: leden, únor atd. — b) Ženského rodu jména pod- statná, kterými se znamenají osoby a bytosti ženské: paní, manželka, hospodyně, Lada, Živa. — c) Rodu středního jsou jména mladých lidí a zvířat na e neb ě (kmen na -ět): dítě, děvče, pachole, kozle, orle, vlče. Kníže a hrabě, neužívá-li se jich právě o mladých knížatech a hrabatech, jsou i rodu muž. Jednotlivá písmena konečně vždy středním rodem ozna- čujeme: krátké a, dlouhé á, temné k. — Pozn. U zhrubělých jmen na -ina a -isko užívanější je rod koncovkou než významem určený: chlapina, f., chlapisko, n. (Zk.; Ht. Sr. ml. 171. ). — Zakončením jsou jména podst. rodu muž., žen. a střed. Jména končící se a) na tvrdé souhlásky: h, ch, k, r, d, n, t, b, p, f, v, s, z, l, m; b) většina na měkké souhlásky: c, č, š, j, r,; c) některá na y toliko v pl. užívaná (hody, mravy, okovy, rty, schody atd. ) jsou rodu muž. — Jména končící se a) na a, e, ě; b) většina jmen měkkými souhláskami ď, ť, ň, ž zavřených; c) jména na y, e, ě jen v množném čísle uží- vaná (dudy, kalhoty, krajky, dvéře, jesle, kleště; jsou jednotlivěve slovníku jmenována) jsou rodu ženského. — Jm. končící se 1. v o a í (kromě některých jako: biblí, paní, lodí, švadlí, pradlí, kvitancí atd. ); 2. na a jen v pl. užívaná; 3. cizí na -um; 4. jm. na -stě, -iště; 5. na e, která nejsou feminina: Labe, poledne; na e m. es: nebe; na -me: břímě, dýmě, písmě, plémě, rámě, símě, témě, vémě; na e, ě m. et, ět z ent: doupě, hyžle, poupě, vole, tvořená podlé jmen mla- dých lidí a zvířat též středních. (Ht. Sr. ml. 174. ) jsou rodu středního. — Jm. složená řídí se rodem posledního slova: zeměpis, vodotok. Slovo, mysl' jest v slovech slože- ných rodu muž.: úmysl, smysl, průmysl atd. Výjimky zaznamenány jsou u jednotlivých slov. — Některá jména jsou rodu společ- ného (g. communis) t. j. rodu muž., když o osobě mužské, rodu žen., když o bytosti ženské řeč jest, ku př.: hosť, choť, přímluvce, obhájce atd. Při jménech zvířat rozeznáváme rod přičiněním samec, samice: vrabec samec. — Při rodě muž. rozdíl činíme mezi jmény životnými, jimiž bytosti živé a mezi jmény bezživotnými, jimiž bytosti neživé zname- náme: holub, muž — dub, meč. — Zk. 20. Kz. — Vz Slovo, Rod. — Jméno přídavné, vz Přídavné jméno. — Jm. číselné, vz Čí- slovka. — Vz Zájmeno. — Ve jménu Páně, Boha, božím, im Namen. Ve jménu Boha ko- rouhve vyzdvihneme. Br. Ve jménu mém zač byste koli prosili otce. Br. Ve jméno otce, šp. prý m. ve jménu otce, Knst.; ale jest to dobré, sr.: Ve me božie jáz tě mažu. Výb. I. 78. (Brt. ). — Ve jménu čím, na jméno čí, jménem čím — za něho, in Jemands Namen, für ihn. V. Ester pak oznámila králi jménem Mardocheovým. Br. Pozdravte ho jménem mým. Jg. Řekni mu mým jménem. D. — Pod jménem, jménem = na pohled, dem Namen nach. Přítel jménem toliko. Jg. Pod jménem = pod zástěrou, pod pláštěm, pod zámyslem. V. — Ze jména, jménem, jmény (pl. ) =jmenovitě, namentlich. V počet chva- litebných žen v lidu božím ze jména vložena. Br. Jmény mnohé krále popisuje. Troj. Ze jména něco vyčísti, vyjmenovati. Nz. — Na jme (jmě, na Slov. = obzvláště, besonders, vorzüglich). Dobrý kožuch na jme v zimě. Šf.

97357   Jmenáček Svazek: 1 Strana: 0644
Jmenáček, čka, m., vz Jměcek.

97358   Jmenák Svazek: 6 Strana: 0533
Jmenák, a, m. = jmenáček. U Kolína, u Poděbrad. Sml.

97359   Jméně Svazek: 6 Strana: 0533
Jméně = zejména. Sv. ruk. 8. (v. 211.).

97360   Jmenec Svazek: 1 Strana: 0644
Jmenec vz Jměcek.

97361   Jmenec Svazek: 6 Strana: 0533
Jmenec, nce, m. = jmenovec. Šf. III. 179.

97362   Jménečko Svazek: 6 Strana: 0533
Jménečko, a, n., vz Jméno. Koll. III. 292.

97363   Jmění Svazek: 1 Strana: 0644
Jmění, í, n., jměníčko, a, n., od míti, vz I. V obec. mluvě: mění, vz J. J., statek, majetnost', mohovitosť, bohactví, die Habe, das Vermögen, der Besitz, das Eigenthum, die Habschaft. Jg. J. obecné, soukromé, ho- tové, základní, Us., církevní (kostelní, zá- dušní, záduší = k zaopatřování kostelních potřeb; duchovní obročí = k vydržování duchovních při jistém kostele usazených), S. N., čisté, zadlužené, státní, městské, na pro- vozování něčeho (Betriebsvermögen), Šp., v nedoplatcích; movité, nemovité. S. N. Vz Poletný, Majetek. Daň z jmění. D. J. i život vsaditi, vynaložiti; jmění své zachovati, D., prohýřiti, promrhati, utratiti, provondati, Jg., obstaviti (anhalten), Řd., věřitelům postoupiti. Řd., Er. O j. přijíti, V., někoho připraviti. D. Chatrničké jměníčko přinesla věnem. Sych. Na svém jmění přestávati. V. Statek k mému vlastnímu jmění, držení a užívání koupený. Ms. Jest svého jmění mocen, pánem., Šm. Ně- komu správu jmění jeho odňati. Čekati na rozvrh jmění. Někoho od j. odvrhnouti. Rd. Jmění se po nitkách sbírá a provazem vy- vleče. Č. Nespravedlivé j. je prach. Km. J. zle nabyté nepožehnané. Stran pořekadel vz: Nabyti, Přijíti, Užiti, Zažiti. — J. = vlastnost, způsob, die Beschaffenheit. Podlé j. vnitřního někteří jsou čilí neb neduživí, silní a mocní n. nemocní a útlí. Kom.

97364   1. Jmění Svazek: 6 Strana: 0533
1. Jmění, n., das Haben, Besitzen, die Inhabung. J. tr., Ol. Gen. 23. 20. Dal mu své dědictví k jmění (aby je měl), k dr- žení . . . Vš. 275. Po súdném dni nebudem mieti naděje, když již všecko v jistém j. jměti budem. Št. Kn. š. 33.

97365   2. Jmění Svazek: 6 Strana: 0533
2. Jmění, das Vermögen. J. peněžní, Geld-, věcné, Sach-, aktivní, passivní, kme- nové, výdajné. Us. Pdl. Všechno své jmění prohnal krkem (projedl a propil). Us. Dhn. Trvanlivým jměním ducha sv. něco učiniti. KB. IV. Ktožkolivěk nevzdá všeho j., což jmá, nemóž býti mým učenníkem. Pass. 14. stol. J. nespravedlivě nabyté nepotrvá do třetího kolena. Us. Hkš.

97366   Jmění Svazek: 7 Strana: 1285
Jmění. K věčnému j. a držení. Kar. 34. To vysadili jsme k j., k držení a k poží- vání. Arch. VIII. 484. a j. tam.

97367   Jmění Svazek: 8 Strana: 0140
Jmění v pl. XV. stol. Čel. Př. m. II. 403. Se všemi jich jměnimi. XV. stol. Ib. 355.

97368   Jmění Svazek: 9 Strana: 0098
Jmění důchodné, nedůchodné, netělesné, osoblivé, společenské, spolkové, tělesné, vý- robní, Blm. L 31. —-34., národní, passivní, ve- řejné, zemské. Ott. XIII. 572.

97369   Jmění Svazek: 10 Strana: 0597
Jmění církevní, komorní, královské, rodové. Svobd. 148.

97370   Jměnice Svazek: 6 Strana: 0533
Jměnice, e, f. = jmenovnice. Šm.

97371   Jměníčko Svazek: 10 Strana: 0117
Jměníčko, a, ?., zdrobn. jmění. Kom. Did. 307.

97372   Jmeniny Svazek: 1 Strana: 0644
Jmeniny, jmenoviny, pl., f., slavnost'jména. D. Der Namenstag, das Namensfest.

97373   Jmeniny Svazek: 6 Strana: 0533
Jmeniny. O slaveni jich u Srbů vz v Krsný (dod.).

97374   Jmeniti koho pod čím Svazek: 1 Strana: 0644
Jmeniti koho pod čím: pod světem (ška- redě plísniti). Us. na Mor., Brt.

97375   Jmenitý Svazek: 10 Strana: 0117
Jmenitý = proslulý, namhaft Gb. Slov.

97376   Jmenník Svazek: 6 Strana: 0533
Jmenník, a, m. = jměcek. Šm.

97377   Jmenný Svazek: 6 Strana: 0533
Jmenný, substantivisch. J. tvary slo- vesné, Mus. 1880. 314., Bž. 167., slova (de- nominativa), Křn.. příslovce (adv. nominale). Křn. J. skloňování. Zbytky j. skloňování jmen přídavných nejsou příliš hojny: žadno vajco (Polom), vinno hrozno (Sedliště), za staru (Trojanovice), k samu kostelu (Mo- rávka), luňska roku (ib.), to je do polska (zní po polsku, Příbor), z dalša, z vatša (slov. zvéťša, Litultovice). Brt. D. — J. chvála = chvála jména. Zastar. Gb. v List. filol. IX. 289.

97378   Jmenný Svazek: 9 Strana: 0098
Jmenný. J. tvary slovesné, vz Gb. H. ml. III. 1. 122., Hoř. 87., u possessiv na -ův a -in u Husa. Vz Progr. akad. gymn. 1894. 25. Na Císařovsku. Vz Mtc. 1899. 222.

97379   Jméno Svazek: 1 Strana: 0644
Jméno, a, n. (zastr. imě, imene, jmě, jmene, n.; imę, imene, skr. náman, tedy náslovné n odpadlo a á se skrátilo v i: imę. Schl. Stran změny i v j vz I a Gb. Hl. 80., 87., 113., 117. V obecné mluvě: meno. Jméno lépe než jmeno. Stane-li se slovo tréslabičné (imeno) splynutím dvou prvních slabik dvojslabičným, mívá slabiku prvou dlouhou: iměti —jmieti — míti, kr-sti-ti = křtíti, čes-ti-ti = ctíti, ly- ži-ce = lžíce, mo-je-ho = mého. Ostatně uka- zuje Jg. slov., že tvar jméno u dobrých spi- sovatelů mnohem obyčejnější jest nežli jmeno. Brs. 90. Cf. Ht. Obr. 13., 14.; Sr. ml. 133., 191. Gt. pl. jmen, cf. Léto. (Br. jmen i jmén). — J. = nazvání některé věci; slovo, jímž co slove, jak čemu říkají. Der Name, die Benen- nung. J. mé jest Všezvěd. Kom. Země, jížto Charváti jest imě. Dal. Jméno míti, jménem nazvánu býti. V. Zapomenul mu na j. (když kdo druhému nadává). Ros. Nemohl mu na j. přijíti (buď z nepaměti, buď ze zlolajicnosti). Jg. Něčí j. nésti. Br. Něco jménem pojme- novati. J. dáti, jménem nazvati, říkati, okřtíti, zavolati, Jmenovati. V. Kterýž nazván jest od jména mého. Br. Město jménem Benátka nazvali. Har. Vzalo to odtud jméno. Jg. Kostel ve jméno sv. Petra zakládal. Háj. Podlé jmen. Br. Jméno podepsati, poznamenati, zapsati. Šp. J. vésti šp. m. j. míti, jmenovati se. Kmp. Míti j. po dědovi. Us. Od svého jména ně- čemu j. dáti. Háj. J. něčí k něčemu přiložiti. Er. Ve stejná j., v též j. uvésti něco. Nz. Kdyby pochybeno bylo ve jméně. Šp. Pod- pisovatel jména. Seznam jmen. Podpis jména. Doložiti podpis jména. Sp. Téhož jména býti;
J. změniti; Doložiti podpisu jména; volati
někoho ze jména; ze jména jmenovati, polo-
žiti svědky, svrchky. J. tr. Pod cizím jménem;
na něčí j. se dlužiti; ve jménu něčím jednati;
ve j. státu, jmenem obce a svým; přítel
jménem toliko. Nt. Volati na někoho jménem.
Ml. Jm. odněkud vzíti. Dítě jménem Václav.
Rk. Jménem převzděti. Us. J. křestně n. křticí.
Na křtu dávají jména dětem od svatých.
Jméno mé jest (mi jest) Pavel. Jg. Jména
dobrého vyprázdnění, jména nepravého uží-
vání, vz Rb. str. 266. — Jmény vlastními
vyslovují se 1. jména věcí n. osob jednotlivých:
Krok, Praha; 2. jména jednotlivých rodův
(jména rodinná): Kolovrat; jména jednotlivých
národů, kmenův: Čech, Polák. — Zk. —
Pozn. Jméno (a příjmení) pojí se s genitivem
(určovacím) názvu zvláštního; avšak i poměr
souřadnosti zde místo má, když jméno osoby
stálé, s ní jako totožné jest. Dobychme hradu
jménem Hory sv. Lamberta. Výb. I., 354.
Jméno Krista Ježíše když uslyšel. Har. He-
rodes král, jemuž jméno Velikého přezděli.
Suš. Jos. Levita příjmení Barnaby obdržel.
Suš. Jednomu Faustinus, druhému Faustus
jmě bieše. Pass. Sv. Jakub měl jest příjme
spravedlivý. Pass. (Brt. ). Měl Machomet otce
Araba jménem Abdela. Har. I. 241. Tu naji-
dechme sestru naši starší jménem Margaretu.
Výb. I. 527. Diechu jemu Kostus jménem.
Kat. 23. Václav druhý tím jménem. Výb. I.
461. Vz Genitiv určovací a Podstatný. —

97380   Jméno Svazek: 6 Strana: 0533
Jméno == nazvání atd. Jménem soudu, im N. des Ger. J. tr. Hrůzy, jimž není jmen. Kká. K sl. j. 5. Učinil to jen pro j , ut aliquid fecisse videatur. Dch. Byl vládcem dle jména toliko; J. zeměpisné, čelední. Šmb. St. II. 220., 267. Namazal jim chléb máslem, jen coby to jméno mělo (málo). Us. Dbv. Dali jí vše, jen co na světě j. nese. Us. Msk. Nesmíš dávať nikomu žádné mino (nadávať mu). U Rychn. Lúbí sa mi tvoje jménečko; Enom mně ostalo po tobě jménečko. Sš. P. 270., 362. Dávala (před námi) vinu jedné zde jménem Junákové; Žaluje na Hanuše, neb kterak jemu koli pravé jméno jest; Švagra svého jménem Valchéře. NB. Té. 48., 49., 133. Pohoním Ryška, jakž mu křestně jmě říkají. Půh. II. 92. jmě tvé, jmene tvého. Ž. wit, 5. 12., 44. 18. Jmě. Hr. ruk. P. 34., 150. a j., BO. U řeky jménem .... BO. Jemuž jmě Anselmas. Sv. ruk. 159. Nikdy jemu jména sem neslýchal než Vejhák. Arch. I. 183. Aby se bálo (srdce mé) jmene tvého. Ž. wit. 85. 11. Jeho matka Johanna jmě jměla; Nezapřel jsem tvého jmene. Pass. mus. 404., 430. Jednej jmě bylo Agathona. Pass. Pa- mětliv budu jmeni tvého. Bž. 109. Hora Ararath jménem slovieše; Pro jmeno božie; Ten jmeno Stilfrid mějieše. Výb. II. 10., 19., 39. Hanslův syn jménem Jalil. Pč. 24. Jmeno božie nadarmo béře; J. božie k pří- saze béře. Hus I. 82. Nechtie jmieti jmene křesťanského; Osvěť se jmě tvé; Jemuž jmě bieše Josef; Královým jmenem. Št. Kn. š. 8., 46., 80., 156. Přehled národních jmen v jazyku slovanském. Vz Šf. III. 415. a n., Mus. 1835. IV. Jména božských bytosti a nemocí, náčelníků, nebožtíků, od- porná. Vz Šrc. 408., 410., 407., 409., otroků. Vlšk. 263. J. staročeská, vz Hš. Dod. I. 2. č. 6. a 7., jm. osobní, 6. č. 19., jm. osob, řek atd., 2. č. 6., jm. na mincích, 2. č. 5., jm. měsíců, 2. č. 6., neduhů a bylin, II. 41. č. 266., str. 44. č. 281. J. na pečeti viece se váží nežli znamení. Cor. jur. IV. 3. 1. str. 391. Hádanka: Co jest tvého a čeho lidé více užívají než ty (jméno). Km. 1886. 718. — Str. 645. a. 12. ř. sh. za Os. přidej: Vz Rodový. —Ib. 22. ř. sh. za Hrač přidej: V 2. vd. navrhuje: Petrovým, vz tam str. 11., ale širší sbor Matice čes. rozhodl se pro: Petrovem. — Ib. 15. ř. zd. za -ův přidej : Vz Ů. — Jm. v -o odvozená od jmen ženských v -a skloňuje lid dle Ryba: Marjanko, y, m., Hromadko, y, m. U Jič., u Skutče, u Tábora. Ant. Mikenda a Stč. — J. křestní, jsou-li bez přívlastku, mají též -ovi, jinak -u: Dej to Petrovi, k sv. Petru. Bž. 80. — Str. 646 a. 14. ř. sh. za slova přidej: Na otázku čí odpovídají v Podluží vždy plu- ralem : Jan Trubačových, dívča súsedových, to jsú koně starostových. Též se říká: me- nujú se Benešových. V Nové Vsi je chlapec Košútkův, děvčica Košútkových.Vz -ka, -ěna. Brt. — Na Moravě tvoří se jména manželek ode jmen manželů příponami -ka (?ka), -ěna, -ca; lašsky a částečně i vsacky: -ula, -uvka. Mazáč — Mazáčka, Šesták — Šestáčka. Vz -ka, -ěna, -ica, -ula, -ovka, -uvka a celý článek v Brt. D. 147. — Pozn. Příkladem jmen vlastních spravují se též obecná jm. živnostníků: gazda — gazděna, posel — po- slena, mlatec — mlatcula, kovař — kovarka, bača — bačuvka. I jm. krav: lysena. sivěna, lysula. Ib. — Příjmení mor. mužská od- vozená od křestních jmen ženských. Jména taková jsou dosti časta: Apoleňák, Běťák, Dořák, Františák, Hadvižák (Hadviga), Ma- řák, Marušák, Polušák, Poleksiňák, Petrušák, Veruňák. Znamenají-li nemanželské syny jako na př. v polštině, čili manžely? V mo- ravských nářečích zdá se, že znamenají pů- vodně oboje. Že i manžely znamenati mohou, tomu nasvědčují některé důvody. Tak na př. má-li manželka samostatnou živnosť a tedy v domě jest osobou důležitější, jme- nuje se muž po její živnosti; bab'ák jest muž babky porodní, pradlák muž pradlenin. V mém rodišti „mynářčík" (mlynářský to- varyš) měl ženu resolutní, Marianu, kteráž domem vládla, poněvadž muž za svou živ- ností mimo dům se zdržoval. Pročež říká se domu posud „u Mariánů", a říkalo se muži vůbec „Marián". Jinde zase muž jme- nuje se Macek, žena po jeho jméně Mackula, ale muži sousedé posměšně říkají Mackulák, chtíce tím naznačiti, že domem žena vládne. Proto jména na hoře vytčená mohla by zname- nati takové muže, kteří pojavše jedinou dceru, dědičku místa, za manželku, nejen její živnosti nýbrž i jejího jména účastni se stali. Též jméno manželčino, v krajině mu- žově neobyčejné, na př. Polyksena, mohlo příčinou býti, že po něm i manžel pojme- nován, jakož některá taková jména u nás skutečně toliko přezdívkami jsou. Že však takové jméno i syna nemanželského zna- mená, i toho jsou důkazy. V Hodslavicích jmenuje se z té příčiny jeden soused Andrys Frančin, a chalupě říká se buď „u Franči - ných" nebo „u Frančáků". Brt. D. 148. — Jména dcer a synů na Mor. Na Laších tvoří se jména dcer od jména otcova zdrobňo- vací příponou jat — jate nebo, a to častěji příponou čat — čate: Janda — Janďa, Tra- gan — Tragaňa, Kula — Kulča, Měrka — Měrča, Sikora — Sikorča, Řehák — Řehača, Janaček — Janačča, Vašek — Vašča, Novotny — Novotňa — tak i Rožnovča (děvče z Rož- nova): To Křenča zpive (= to zpívá dcera Křenkova). Drygałčata, kaj idětě? (= děv- čata Drygalova, kam jdete?). Něviděli stě Štefčaťa? (dcery Štefkovy). Byly srny tam s Vaščatami (dcerami Vaškovými). Obdobné tvary neutralní vyskytují se po různu i jinde na Moravě, na př. na Brněnsku v krajině sloupské: Naše Fráně belo na trávě, Stra- kovo Pepče bode dróžko. Jména synů tvo- řívala se kdysi zbrobňovací příponou -ek, vnuků -ík: Skopał — Skopáłek — Skopalík — odtud tolik zdrobnělín mezi našimi jmény. Někde (na př. v Morávce u Frýdka) posud se tak děje: Tošenovan — Tošenovanek, Měrka — Měrečka, Škoła — Školečka. Jinde jmenuje se syn i dcera jménem křestním a přídavným přisvojovacím jména otcova: Jan Mičků, Rozína Filova. Brt. D. 148. — Tvary jmen rodinných na Mor. Jméno rodiny vyjadřuje se pluralem jména hospodářova, a to způsobem několikerým: 1. Obyčejným tvarem nominativu čísla množného: Kde tu bývajú Jurásci (Jurásek), Tomečci (Tomeček). Tak ve Strážnici a v okolí a po různu na Valaších (v Liptáli). — 2. Nominativem tvo- řeným příponou -é: Kde tu bývajú Kožíké (Kožík), Petré (Petr), Hozé (Hoza), Trlicé (Trlica). Byli u nás Kožíci (synové, neb otec a synové). ,Hospodáři' znamená jedno- tlivé otce rodin,,hospodáře' rodinu hospodáře (šafáře) panského. Kováři jsou jednotliví řemeslníci, kovářé rodina jistého kováře; taktéž ševci a ševcé, šenkéři a šenkéřé a j. Tak na Zlínsku, na podhoří valašském a po různu i jinde. — Pozn. Na Březové na uherských hranicích táží se též: Kdě tu bývajú Šimké (Šimek), Jantelé (Jantelík!), Janké (Janků!), ale týmž tvarem i odpoví- dají na otázku: „Čí jsi?" Taktéž: To je Ozef Šimké, Anča Jantelé, Dorka Janké, Jura kováré (kovářův); ano i: Bol som u Šimké, u Jantelé, u Janké; ale: Šol do Šimkuóv, do Janteluóv, kdežto se jinak v té příčině předložky k užívá: Iděm k bra- trovi.— 3. Nominativem tvořeným příponou -jé, vyjmouc po hrdelnicích, kdež jest pří- pona i: Domaráďé (Domarád), Žitochvosťé (Žitochvost), Krúpé (Krúpa), Janíci (Janík). Tak na Záhoří, na Vsacku a na Rožnovsku (srovn. na str. 67.). 4. Nominativem tvoře- ným příponou ja: Lebánkova (Lebánek), Gelova (Gelo), Kuricja (Kurica), Skokaňa (Skokan). Tak na St. Hrozenkově. — 5. Nomi- nativem tvořeným příponou -ovci: Bubení- kovci (Bubeník), NedúchaJovci (Nedúchal), Húserkovci (Húserek). — Rechtorovci (ro- dina učitelova), panáčkovci (farář a jeho domácí), stařečkovci (dědeček a babička). — Ostatní pády tvoří se takto: Děti sú u staře- čkovoů, idu k Miklíkom (Miklíkovci), k Hruš- kom (Hruškovci), vykládáł o Miklíkoch, šéł z Miklíkovcama, z Hruškovcama, mezi Juřenovcama a Tomáščíkovcama (t, j. mezi chalupou Juřenovou a Tomáštíkovou). — Tak na Slovensku pomoravském a na Do- lácích. — Na Klobucku vyskytuje se tento tvar z pravidla jen v instrumentale před- ložkovém: Kováříci — pred Kováříkovci, Staňci — za Staňkovci. — 6. Nominativem adjektiva přisvojovacího: Kde tu bývajú Kolínkoví (Kolínek), Zavadilovi (Zavadil), Chalupoví (Chalupa), — rechtorovi, paná- čkovi. — Tak na Záhoří a na Laších. — 7. Genitivem adjektiva přisvojovacího: Kde bývajú Noskových, Filipovičových, Moty- čkových, Vaculíkových. Zimkových majú štvrť. Naši Kučerových ti jináč neřekli (pravila žena o svém tchánu jménem Kučera). Před Ivičových, za Bělochových. — Tak na Podluží, při uherských hranicích a po- různu i jinde. — 8. Genit. s předložkou u: Kde tu bévajó o Vemětalu, o Nováku vo- zijó hnuj (t. j. Novákovi nebo-li hospodář Novák vozí hnůj), u Buršu, u Hájku. Pudeme k Hájkum, k Pokornum (Pokorný), k No- votnum (Novotný). — Tak většinou na Hané a na západní Moravě. Vz Brt. D. 138. — 0 rodě jmen na Mor. 1. Rod jmen podstat- ných v nářečích se různívá jednak od spisov- ného jazyka jednak v nářečích mezi sebou. A. Substantiva téhož tvaru jsou různého rodu a) mužského: kúpel, kancelář, kŕč (křeč), zerz (rez), postel (vał.), pec (laš.), pac (laš.). — Rodu mužského jsou jmenovitě místní jména, kdežto v nynější řeči spisovné říkajíc den ode dne feminin tu přibývá: Pešt (do Peštu), Parýz (do Parýza), Vídeň (do Vídňa), Tře- bíč, Holomúc, Kroměříž, Holíč, Lulč (do Lulča), Čejč (na Čajču) a j.; b) rodu žen- ského: řetaz — řetázka (val, uh.), obyéaj (val., uh.); c) rodu středního; ranní, jitřní. B. S různým rodem mění se též tvar sub- stantiv a) rodu mužského: bot (bota), roz- marýn (rozmarýna), jar (val., jaro), myšlenek (laš., myšlénka), dět — děta v. děťo (laš., dítě), fazol (Blatnice porn.); b) rodu ženského: noclaha (uh.), łoža (uh.), stupňa (Jič.), mo- tyla (Jič.), pałacha (laš.), podešva (č. pode- šev, m.), tvaružka (laš.), klarneta (laš.), per- gamena (laš.), šátka (Jic. laš.), vlňanka (laš. = vlňák), šnuptychla (laš.), kapišona (laš.), litra (laš.), klapeta (laš. = klepeto), játra (Jič. jed sem játru), jeď = jedi (laš), žaluď — žaludi (val.), ovoc — ovoce (val., laš); c) rodu středního: strnadlo (pom.), strnádko i strnádka (uh.), iskerko (laš.; slov. isker- ska = bellis perennis), brlo (laš.), brko (uh.). — 2. Na Starojicku a na Laších, zvláště
v části moravské a na Frýdecku dívka ne-
vdaná mluví o sobě neutrem. Taktéž mluví
se neutrem k ní a o ní. Všude na Laších za-
choval se tento způsob aspoň o třetí osobě,
když se mluví o děvčátku: Hdě si byuo,
Manďa? Byuo sem na úce, obracauo sem
seno (Hodslavice). Šak už sem stanuté
(= už jsem vstala). Já sem sa ho už na-
prosiuo (ib.). — Ptal jsem se v Hodslavicích
děvčátek, jak které je (t. j. jak se jmenuje
křestním jménem), i odpovídalo jedno:
„Ternu je Anděua, ternu Mila." A na otázku,
čí jsou: odpovídala: Já sem Zelenkovo, to
je Kubovo a to Kopečkovo. „Naša dívka,"
pravili mi v Morkově, „má 26 rokůch a my
ma dycky tak pravíme: Hdě si bylo." —
Rodiče i vdané dceři tak říkají, kdežto jiní
o ní rodu ženského užívají. Sama mladá
žena nesnadno té změně zvyká, a s počátku
se tím i stydí. — 3. Rodu středního užívá
se i o věcech jiného rodu, jakož i osobách,
když se mluví s opovržením. Vrčí to po
mě (pes). Neumí to ani zazpívať. — 4. Jm.
brach jest f. i o muž. osobách ve rčení:
Milá brachu! Brt. D. 162. — Jména zvířat
opatřená přívlastkem mívají za nom. pl.
akkusativ jako neživotná: sivé voly, vrané
koně, mladé ptáky, drobné raky. Mor. Na-
opak neživotná u přirovnání se životnými
připodobňují se k nim: Chlapci jak hřebíci,
jak válci. Oni sú takovi trami. Brt. D. O j.
podstatném a přídavném vz Brt. D. 161-163.
O jménech zdrobnělých na Mor. vz Brt. D.
149., 153. — J. dědičná rodů šlechtických
zjevují se po prvé za krále Václava I.
(1230.— 1253.); měšťané počali osobovati si
je teprve v 16. stol. zhusta. Pal. Rdh. I. 116.
Popis strčes. osobních a křestních jmen.
Vz Mus. 1832. I. 60. atd. 187. atd., Pal. Rdh.
I. 115. — 128. Rozbor etymologický místních
jmen českoslov. Vz Mus. 1834. IV. 404. atd.,
Pal. Rdh. I. 128.-141. — Str. 646. b. ř. 22.
zd. za Podstatný polož: Bž. 65. a násl.,
Pomístný, Pojmový, Složený, Prvotný, Po-
množný, Pojednotný. — Ib. 17. ř. zd. za mě-
síců polož: a národů: Čech, Němec. — Ib.
13. ř. zd. za Živa polož: b) většina jmen
odtažitých označující stav a vlastnosti: ne-
moc, nouze, ctnosť, statečnosf atd. Bž. 71. — J. = pověsť (str. 646. a.). Já jdu na pořádek a ne na jméno. Us. Pakli by prve zlé j.jměl. NB. Tč. 120. Dražšieho nic nenie jmene do- brého; Střez se jmene zlého. Dal. 76. Sbožie a rozkoš přestane, jedinéť dobré jmě ostane; Opustě všě po duši, dobývaj jmene ctného. Dal. 105. Ze jména (dle j.) byl věhlasný. Alx. — Ve jménu. V tohoj jmeni, o němž kázal. Výb. II. 6. Ve jmenu tvém. Ž. wit. 62. 5. — Ve jmě. Sv. ruk. 160. (v. 34.). V naše jmě budú k tobě volati; Tobě v jich jmě česť činiece. Výb. II. 13., 18. Na to vem odpoviedámy a v jmě božie za právo nalezujem. Arch. IV. 358. Jdi ve jméno boží. BN. Ve jmeno Jesu Kristovo pozři a viz. Št. N. 179. II. A tak počnu je ve jmě božie; Ktož přijme spravedlného ve jmě spravedlného; Cožkoli budete prositi u mé jmě; Světiti toho svatého den, ve jmě kte- réhož jest založen kostel; Ne ve jmě po- vědieti sluší, s kým jest shřešil. Št. Kn. š. 6., 34., 222., 241., 246., 253 — Ze jména. Jenž ze jmene byl věhlasný. Alx. Vz hořeji u j. = pověsť. Pište židóm ze jmene mého. BO. — Jménem = jmenovitě. A tak aby vždy plnil kázánie jeho jmenem desatero; Protož písmo praví a jmenem sv. Jan; Ktož by kúpil jen tak holý plat a nekúpil něčeho jmenem, s čeho by jemu měl ten plat jiti; Sám nevěda jmenem, čeho žádá. Št. Kn. š. 36., 72., 154., 188.

97381   Jméno Svazek: 7 Strana: 1285
Jméno. Jména vlastní, vz -ová. Stran -ova a -ová, vz -ova v dod. Měšťanská jména čes. v 15. a 16. stol.Vz Wtr. Obr. I. 76. až 94. Tak jménem (= jmenovitě) ež chceme v jednotě býti. Výb. I. 1029. Všecky ze jména spisoval. Bart. 56 Osoby, které ze jména jmenovány byly; Mají příjem ze jména znamenati (zaznamenati). Výb. II. 1383., 1428. Sám nevědě jménem (jmeno- vitě), čeho žádá. Cožkoli budete prositi u mé jmě (in meinem Namen), Světiti den toho svatého, ve jmě kteréhož jest založen jeho kostel. Št. Kn. š. 188. 33 , 222. 29., 241. 35. Ty máš pravý meno (Honzy; o hloupém). NZ. I. 542

97382   Jméno Svazek: 8 Strana: 0140
Jméno. Cf. List. íil. 1895. 84. ,Ve jméno, ve jmě´ často v bibl., lat. in nomine. Vz Mus. 1895. 311. Formule ,ve jméno' = ve jménu obhajuje Durich. Vz Dob. Dur. 202.-204. Námitky ib. 209. (Dob.). Ač co budete pro- siti otce mého v mé jméno (doleji: v mé jmě), dá vám. Ev. víd. 86. Joh. 16. 23. (Mnč.). Když se v to uvalí člověk pod jménem služby boží. Chč. S. 256. — J. vlastní. Původ vlast- ních jmen. Cf. Mkl. Slav. Personennamen. Wien 1859. — J. Černý. Příspěvky k čes. etymologii lidové. V Praze 1893. str. 24, — Keberle v progr. real. gymn. na Spálené ul. v Praze za rok 1889. a v progr. domažl. za r. 1892. — Kotík. Ces. příjmení. 1894. — J. místní. Cf. Mkl. Slav. Ortsnamen aus Perso- nennamen und aus Appellativen. Wien 1861. — J. Černý. Příspěvek k čes. etymologii lidové. V Praze. 1893. str. 28. Česká m. jm. podivně na německá přeložená. Vz Čern. Př. 37.-39. Místní jm. složená z osobních jmen a s před- ložkami u a na. Vz Jagič. Archiv. XVI. 3., 4. Heft. 450. nn. — J. = osoba. Třmi jmeny jsúcí jeden sluch. Kat. 903. (dle Jedličkova výkladu). Cť. List. til. 1894. 53.

97383   Jméno Svazek: 8 Strana: 0552
Jméno = osoba. Boh, jeho tři svatá jména (— sv. trojice), tu jest byl. Kat. brn. 430. (List. fil. 1894. 51., 56).

97384   Jméno Svazek: 9 Strana: 0098
Jméno, novotvar ku jmě. Gb. H. ml. III. 1. 415. J. ve smyslu mluvnickém. Vz Ott. XIII. 573. Jmě a jméno, o skloň. vz Gb. H. ml. III. 1. 415. Já jsem přišel ve jmě otce svého; Ve jmě ďábla ďábly vyhání. Praž. evang. (List. fil. 1897. 285., 287. '). Ve jméno otce (nyní: ve jménu). Flor. A. la. J. vlastní (křestní, příjmena, rodinná, místní): v Če- chách za Václ. L, vz Pal. Děj. I. 2., 149.; v rožnovském Valašsku, vz Mus. ol. XII. 35., 79.; slovenských obcí a míst, Sbor. slov. III. 8. —21.; rodinná v bošácké dolině, Phľd. 1899. 190. nn; vlastní slovenská vypsaná z matrik od Dra J. Polívky, List. fil. 1885. 463. nn.; vlastní, Hlídka 1896. 32., 103., 181. O rodinných menách bošáckej doliny. Vyd. J. L. Holuby. Otisk z Phľd. 1899. č. 4. str. 15. Tvoření jmen na Hornoostravsku a) ženských příponami: -eka, -ina, -ula, -uvka, -ica, -unka, -ka, -una; h) synů příponami: -ečka, -???, -ek, -iček, -eček, -ošek; dcer příponami: et. Vz Lor. 29. —30. — O skracování staro- dávných jmen osobních a místných. Vz Mus. 1889. 158. nn. Místní j. (a jejich původ). Vz Bdl. Mor. 257. nn. Bibliografie čes. historie díl I. 127. —139. Vyd. Dr. Č. Zíbrt. 1900. O pří- slovích atd. vz Zát. Př. 54b. (pověsť), 331a.

97385   Jméno Svazek: 9 Strana: 0441
Jméno. O našich j. vlastních. Vz Hlídka 1896. 32. (Brt. ), Mus. ol. 1898. 93. nn. Sklo- ňování cizích jmen u Palackého. Vz Mtc. 1901 161. Výčet jmen místních slovenských. Vz Mus. slov. II. 23., Sbor. slov. III. 8. —21.

97386   Jméno Svazek: 10 Strana: 0117
Jméno. Místní j. Vz Beseda 1864. č. 11., Mtc. 1904. 331. nn., Čas. mor. mus. III. 26. - 33. Místní j stolice zvolenské na Slov. Vz Sbor. slov. 1902. 43-58. Osobní j. na Vsacku. Vz Vck. Vset. 366. nn. Rodinná j Bošáckej doliny. Vz Phľd. 1899 190. V Lubin- skej doline v Nitransku. Vz Phľd. 1900. 557. Přehled národních jmen v jazyku slovan- ském. Šf. Vz Mus. 1835. 367. J. svobodných žen ve vých Čechách: Anna Hladíkových. Sr. Mus. 1863. 340. — Sr. Mš. Slov. a Mš. Vlastní jména.

97387   Jméno Svazek: 10 Strana: 0597
Jméno. Místní jména. Vz Mus. slov. VII. 39. nn., Mtc. 1905. 233. nn. Studie o jménech místních od Praska. Vz Mtc. 1905. 41. —48. Vývoj složených jmen v češtině. Vz Progr. nymburské realky na r. 1904, 1905. Místní jména a) přisvojovací, b) čelední, c) místní v užším smyslu (na Mor. ). Vz Mtc. 1906. 1. nn. — Sr. Brt. Slov. 196.

97388   Jmenodárce Svazek: 6 Strana: 0535
Jmenodárce, e, m., der Namengeber. Dch.

97389   Jmenodavce Svazek: 6 Strana: 0535
Jmenodavce, e, m. = jmenotvorce. Šm.

97390   Jmenopis Svazek: 6 Strana: 0535
Jmenopis, u, m., das Namenverzeichniss. Jir. (Šf. III, VIII.)

97391   Jmenopravda Svazek: 8 Strana: 0140
Jmenopravda, y, f. == hádání z jména, Vz násl.

97392   Jmenopravectí Svazek: 8 Strana: 0140
Jmenopravectí, n. = hádání z jména, Onomatomantie. Sterz. II. 868. Vz předcház.

97393   Jmenoslov, u, m Svazek: 6 Strana: 0535
Jmenoslov, u, m., das Namenverzeichniss, repertorium. Šd. J. či slovník osobných jmen sebraný od Pačice 1828.

97394   Jmenoslovec Svazek: 9 Strana: 0098
Jmenoslovec, vce, m. Cf. Jmenosloví.

97395   Jmenosloví Svazek: 1 Strana: 0647
Jmenosloví, n. Nomenklatur.

97396   Jmenosloví Svazek: 6 Strana: 0535
Jmenosloví. České j. Vz Pal. Rdh. I. 115.

97397   Jmenoslovný Svazek: 6 Strana: 0535
Jmenoslovný. J. zkoumání. Jir. Osv. 1886. 911.

97398   Jmenotvorce Svazek: 6 Strana: 0535
Jmenotvorce, e, m., der Namengeber, Nenner. Šm.

97399   Jmenovací Svazek: 1 Strana: 0647
Jmenovací, Ernennungs-.

97400   Jmenovací Svazek: 6 Strana: 0535
Jmenovací dekret. Pr. tr.

97401   Jmenovací Svazek: 7 Strana: 1285
Jmenovací nominativ (uvozuje jméno, jakým kdo se nazývá). Gb. Ml. II. 102.

97402   Jmenovacím Svazek: 1 Strana: 0647
Jmenovacím, zastr. — jmenovali.

97403   Jmenování Svazek: 1 Strana: 0647
Jmenování = jména dání, das Nen nen, V.; ustanovení, die Ernennung. Jg.

97404   Jmenovaný Svazek: 1 Strana: 0647
Jmenovaný, der Genannte. V. Svrchu j. Klat. Den j. A též jestliže by do jmenova- ného času (zur festgesetzten Frist) list svědčil. Ferd. I. zř. — J. = slovutný. Dal.

97405   Jmenovaný Svazek: 6 Strana: 0535
Jmenovaný. Jurný, otec sirotka již jmeno- vaného. Lidé nyní j-ní (toho) povědomí ne- jsú; Dluh v žalobě j-ný. NB. Té. 166., 61., 46. — J. = proslavený, na slovo vzatý. Dal. Mezi hrdinami byl najjmenovanější, nomina- tissimus. BO.

97406   Jmenovatel Svazek: 1 Strana: 0647
Jmenovatel, e, m., kdo jmenuje; 2. se- znam jmen, Namenregister; 3. v zlomcích, něm. Nenner. Stč. J. hlavní, společný (ge- meinschaftlicher N. ). Zlomek j-le zbaviti. J. Smolík. J-le z rovnice odkliditi, vyloučiti. Nz. Vz Činitel. Poněvadž je zde jmenovatel' neživotné, chtějí někteří, aby se říkalo: Jme- novatel (m. j-le) odkliditi. Avšak mathema- tikům se tento návrh právem nelíbí. Abychom užívali v mathem. slov: jmenovatel, čitatel atd. jako životných, s tím se srovnává Brt. a Pch. dodává: Taková slova jsou teprv v pl. neživotná. Cf. Stavěti berana (stroj), ale: tam stojí berany; udělal pudla, ale: to byly krásné pudly; dělali draka, ale: draky špatně lítaly. Než i v pl. mohli bychom říci: , Draci špatně lítali', draky' zosobňujíce jako říkáme:, stromové kvetli. '

97407   Jmenovatel Svazek: 7 Strana: 1285
Jmenovatel v math. také v pl.: j-lé. Sold. 11.

97408   Jmenovatelný Svazek: 1 Strana: 0647
Jmenovatelný, nennbar. D.

97409   Jmenovati Svazek: 1 Strana: 0647
Jmenovati, jmenuji, -nuj, -nuje (íc), -noval, -ván, -vání; pojmenovati, jmenovávati, benennen, ernennen, heissen. Jg. — co, koho. A den k stání k tomu půhonu jemu týž komorník, kdy a kde státi by měl, bude jmenovati; A úředníci mají říci jemu (po- hnanému): Jmenuj očistníky (Entlastungs- zeugen) a když je bude jmenovati, mají hned zapsáni býti; A mají soudce hodinu k soudu j. Ferd. I. Zř. Den, rok (= usta- noviti). V. J. znalce, soudce. Rk. Kdo Boha ustavičně jmenuje, nebude od hříchu. Br. J. svatého nepřivykej. Br. Jmenuj mi jednoho. D. J. úřadníka. Us. Předseda jmenuje zapi- sovatele (v stanovách to bývá), správněji: Předsedovi přísluší n. náleží jmenovati za- pisovatele. Šb., Š. a Ž. — čeho: chybně m. co. Vz Spodobení. — co, koho čím. Nejtenčí díl udělal světlý a horký a jme- noval ohněm neb světlem. Kom. Porfyrem ho jmenováchu. Kat. 2466. Kdož co podává, má to dskami zejména jmenovati. Dsky I. 209. Nebuď jmenován klevetníkem. Br. Vlast- ním jménem někoho j. V. J. někoho úrad- níkem, nástupcem, dědicem. Us. Jmenuje to věrností k vrchnostem. Koc. Rozkázal, aby ho jmenovali knížetem. Háj. Aby to, což bíleno černým, což tvrdého měkkým jme- noval. V. — koho k čemu. A na tom soudě aby seděl na místě našem nejvyšší sudí dvoru našeho po Čechách: pak k tomu páni, kteříž k tomu jmenováni budou, podlé toho, a s nimi aby seděli čtyři z vládyk v témž soudě. Ferd. I. Zř. — se čím kde. V jazyku hebrejském dar jmenuje se pože- hnáním. Br. — s nom. Jmenují ji Magda- lena. Svěd. Vz Jméno. — co komu. Ně- komu hodinu k soudu skrze soudce j. Er. Purkgrabě má oběma stranám od toho ozná- mení ke dvěma nedělím den jmenovati. Zříz. Ferd. — odkud. Rychtář byl z obce jme- nován. V. — J. s dvěma akkusativy, vz Akkusativ. — Jmenovánu býti přibírá pří- sudek jmenný. Vz Podmět, — koho čím jak. Jmenoval ho správcem mimo obyčejný pořádek přes všecky námitky něčí proti vůli svého soudruha a bez svolení otcova dle své libosti. Jmenuj ho do osmi dní s ostatními žadateli úředníkem, aby na svůj úřad co nejdříve nastoupiti mohl. — se (nazývati se, slouti). S těmito slovesy pojí se instru- mental toho jména, které si podmět při- kládá, ano na jisto postaveno není, je-li to skutečně jeho jméno; pak příjmení, které si podmět sám přikládá, neb které mu jiní dávají. Skutečné, stálé jméno, s kterým se bytosť podmetu ztotožňuje, stojí v nomina- tivu. Podobně klade se nominativ, když se slovesy těmi uvozuje definice. Potka jej syrský vévoda Aretas bě jmenovaný. Anth. I. 35. Jmenuji se Josef. Zahálka matkou a chůvou všeho zlého jmenuje se. Anth. II. 143. Jmenovati se králem. Kom. Lab. 94.

97410   Jmenovati se čím Svazek: 6 Strana: 0535
Jmenovati se čím. A protož jmenuje se (spravedlnost) matkou všech lidských nařízení. Kol. 3. Se všemi užitky, kterýmiž se koli jmény j. mohú. List. hrad. 1482. Té. — s nom. Skutečné, stálé jméno vy- jadřuje se při slovesech slouti, j. se nomina- tivem. V tom městě, jež Velehrad sluje. .. Brt. S. 3. vd. 64. Sr. konec původ. článku. — koho k čemu: k soudu. Zř. F. I. — komu. Aby sobě j-li, jakými by sobě pe- nězi platiti měli. NB. Tč. 29. — zač. Ty penieze nebyly j-ny za ten les a zaplaceny. Půh. II. 618. — se. Nepřijde na to, jak se kdo jmenuje, ale jaký je. Us. Tč. — se nač. Jak se menuješ na přezvisko. Laš. Tč.

97411   Jmenovatlivý Svazek: 6 Strana: 0535
Jmenovatlivý pád = nominativ!! Utvořil Rosa.

97412   Jménovatník Svazek: 10 Strana: 0597
Jménovatník (!), u, m. = nominativ. 1775. Bílý Obr. 75.

97413   Jmenovatý Svazek: 1 Strana: 0648
Jmenovatý = jmenovitý. V.

97414   Jmenovatý Svazek: 6 Strana: 0535
Jmenovatý. BO.

97415   Jmenovec Svazek: 1 Strana: 0648
Jmenovec, vce, m., vz Jměcek.

97416   Jmenoviny Svazek: 1 Strana: 0648
Jmenoviny = jmeniny.

97417   Jmenovitě Svazek: 1 Strana: 0648
Jmenovitě ustanoviti. D. Abyste jim ta psaní, jm. J. Pestoleckému dodali. Žer. Vz Jméno, ku konci článku. Namentlich.

97418   Jmenovitě Svazek: 6 Strana: 0535
Jmenovitě. Tovařiš Tlukuov v tej ža- lobě jest s Tlukem j. obžalován. NB. Tč. 82. P. B. z Kunštata, j. z Poděbrad. Půh. II. 528. (II. 611.). Proč, když angel jmenoval jest apoštoly, Petr jmenován jest j. ? Hus II. 135. J. die: Ktož... Št. Kn. š. 53.

97419   Jmenovitý Svazek: 1 Strana: 0648
Jmenovitý, bestimmt, benannt, nament- lich, Nominal-. J. čas, cena, věc, základ, den, Jg., summa, vynáška, hodnota. Šp. Po že- břících na zdi, tu kdež hora j-tá jest, běželi a do předměstí skákali. Bart. hl. 18. p. 272. Na j. den státi. Vl. zř. 91. — J., slovutný, berühmt.

97420   Jmenovitý Svazek: 6 Strana: 0535
Jmenovitý. Fojt žalobníkovi rok složil do dne j-tého; Dali mu rok j-tý po súdě první pátek. NB. Té. 5., 175. Měl mu po- ložiti peníze na j. čas; Jestliže ten les kúpen za j. peníze. Půh. I. 291., II. 618. Položil pancíř u j. člověka. Půh. — J. = slovutný, slavný. A co jesti mužuov slavných cierkve a j-tých. Chč. P. 199. b. Cf. Jmenovaný.

97421   Jmenovitý Svazek: 7 Strana: 1285
Jmenovitý = jmenovaný. Císař povolení své k j-tým artikulům dal. Bart. 156. — J. = ujednaný. Měl jemu dáti penieze j-té podlé úmluvy. Výb. I. 984.

97422   Jmenovitý Svazek: 9 Strana: 0098
Jmenovitý Město najjmenovitejši a naj- šlechtilejší. M. Pol. Mus. 1897. 413.

97423   Jmenovka Svazek: 6 Strana: 0536
Jmenovka, y, f. = jmenovkyně. U Pře- rova. Šd.

97424   Jmenovkyně Svazek: 1 Strana: 0648
Jmenovkyně, e, f. = jmenovnice. Nej.

97425   Jmenovna Svazek: 6 Strana: 0536
Jmenovna, y, f., das Namenverzeichniss. Šm.

97426   Jmenovní Svazek: 1 Strana: 0648
Jmenovní, Namen-. J. katalog. Mus.

97427   Jmenovnice Svazek: 1 Strana: 0648
Jmenovnice, e, f., eine gleiches Namens. D.

97428   Jmenovník Svazek: 1 Strana: 0648
Jmenovník, a, m. = jměcek

97429   Jmenový Svazek: 6 Strana: 0536
Jmenový = nominalní. J. vědy. Dk. Roz. fil. 154.

97430   Jmenoznak Svazek: 6 Strana: 0536
Jmenoznak, u, m. = monogram. Šp., S. N. V. 431.

97431   Jměný Svazek: 1 Strana: 0648
Jměný, vz Míti.

97432   Jměše Svazek: 1 Strana: 0648
Jměše (zastar. )= měl.

97433   Jměť Svazek: 1 Strana: 0648
Jměť, i, f. = způsob, zastar. Lex. vet,

97434   Jměť Svazek: 6 Strana: 0536
Jměť, i, f. = habitus. VV. 9.

97435   Jmětel Svazek: 10 Strana: 0117
Jmětel, e, m. = majitel. Vz Gb. Slov.

97436   Jmětina Svazek: 10 Strana: 0117
Jmětina, y, f., possessio. Vz Gb. Slov.

97437   Jmětinavý Svazek: 7 Strana: 1285
Jmětinavý (gmyetinavý), possesivus. Donat. List. fil. 1891. 98.

97438   Jmí Svazek: 6 Strana: 0536
Jmí, n. = jméno. Bardovi mé j. neznámo. Pl. I. 302.

97439   Jmícek Svazek: 1 Strana: 0648
Jmícek = jměcek.

97440   Jmiecko Svazek: 9 Strana: 0098
Jmiecko (jměcko). O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 151.

97441   Jmiečko, a Svazek: 6 Strana: 0536
Jmiečko, a, n., demin. slova jméno, činí našemu jmiečku kterú česť. Výb. II. 15. 4.

97442   Jmieti Svazek: 7 Strana: 1285
Jmieti = mieti, míti.

97443   Jmieti Svazek: 10 Strana: 0117
Jmieti = míti. 1370., 1629. Mus. 1861. 325., Mill. 7. a j., Hrad. 97b. a j. Vz Mš Slov. J. = považovati· domnívati se; míti se, počínati si. Vz Baw. 441.

97444   Jmín Svazek: 1 Strana: 0648
Jmín =jíněný.

97445   Jmínečko Svazek: 1 Strana: 0648
Jmínečko, a, n., jméno. Mor. P. 3G7.

97446   Jmíno Svazek: 6 Strana: 0536
Jmíno, a, n. = jméno. Us. Brnt.

97447   Jminulý Svazek: 1 Strana: 0648
Jminulý rok = minulý. Sl.

97448   Jminulý Svazek: 10 Strana: 0117
Jminulý = minulý Nedáno j 1ých těchto dnů. 1610. Šb. Pam. ol. 136.

97449   Jmíti Svazek: 1 Strana: 0648
Jmíti =nazývati, nennen. Ros. (Slovo podezřelé. Jg. )

97450   Jmouti Svazek: 1 Strana: 0648
Jmouti, jmu, jmi (pl. jměte), jma (ouc), jmul, jmut, jmutí; lépe: jíti, jal, jat, jetí; jímati, jímávati. Poněvadž jíti (jdu) rovná se jíti (jmu), tedy za příčinou zřetelnosti říká lid: jmouti. Gb. Hl. 35. Brs. 17. dopo- ručuje: jati. Vz Infinitiv. — J. = chytiti, chopiti, nehmen, greifen, fangen, gefangen nehmen; začíti, počíti, anheben, anfangen. Jg. — co, koho. Jměte ho. Br., V. Dával návěští, aby jej jali. Flav., Láska ho jala. Jg. Jala jsi srdce mé. Br. Úředníci královi mají jej jieti a jej věziti a držeti na královu milosť a na panský nález. O. z D. Rozká- zali jej páni jíti. Nál. 216. — koho kde. Jiechu ho na těch hodech. Na poli ho jměte. Mus. Na silnici ho jali. Ros. — komu. Jmi sobě. Br. — koho v co: v svou moc. Tkadl. koho za co. Jala ho za plášť. L. Vsiak za oružie jme cep protivo vrahóm. Rkk. 36. Král ciesaře za obojek je. Dal. 83. — kam. Jeremiáš prorokuje Sedechiášovi, že jat bude do Babylona. Ben. V. — co, koho čím: krásou, láskou, milostí; žádostí jest jat. V., Háj. Jímáše pěniem srdce. Rkk. 9. Jíti kouzly někoho. Alx. 1097. — se = počíti. Je se milá žalovati. Rkk. Jali se všichni vy- mlouvati. Jal se plakati. Troj. Jal se děko- vati. Rvač. — se čeho. Jali se plavci břehu (přirazili k břehu). Ms. 1552. Jíti se motyky. Jg. Jal se chrt ten samého vlka. Sekera ne- chce se jíti suku. Tr.... nebo cožkolivěk, jehož sě Mikeš u mne jal. Kn. rož. 144. — Jíti se s infinit, pojí se často s gt. m. s akkus., který by měl na infinitivu viseti. Vz Infinitiv. Libuše je se jich (m. je) sú- diti. Dal. I je sě všech paní haněti. Dal. Jechu sě hradu stavěti. Dal. Vz Spodobení. — Vz Jímati.

97451   Jmouti Svazek: 6 Strana: 0536
Jmouti. V 5. ř. tohoto článku oprav Hl. v: Uv. Cf. Píti, 2., Listy filol. 1883. 130., 133., Mkl. Etym. 103., Přejmutý na Slov. — abs. Nemněli, by mohli býti jati. Št. Kn. š. 10. Jati budú všichni. Ž. wit. 9. 2. — koho, co. Jěli dušu mú; Jala je pýcha. Ž. wit. 58. 4., 72. 6. Hudba jímá ucho. Mcha. Cit slabosti mě jímá; Lítosť mě jímala. Vrch. Libý hlas její jímal sluch i duši. Šml. Teď i otce smrti náruč jímá. Čch. Bs. 91. A inhed angel jem ďábla přivázal jeho na púšti. BO. Jieti zlého; A by ho ti byli jeli. Št. Kn. š. 264. — kde (proč). Jat byl touhou v srdci. Vrch. Z nichž (zlodějů) jednoho u téhož Václava jal sem. NB. Té. 235. A skrze to jest jímán v margrabině městě v. Hradišti; U mírné a pokojné zemi jal jej. Půh. I. 127., II. 35. — co komu. Je se jemu lidi jímati. Výb. II. 41. Lidi jí jímal a ty měl ve vězení. Půh. II. 36. - koho več. Někoho v okovy j. Vrch. Myth. I. 216. V lokte jímati dívku. Čch. Bs. 78. Tvor, jenž jímá v svou tě předtuchu. Kká. Vodice s úsměvem ji jímá v sebe. Osv. V. 758. — zač. Za ruku vilně děvu jímá. Kká. K sl. j. 18. Sviniu za uši j. Dal. 105. -- čím (čeho). Jichž mysl dobrem byla jata. Vrch. Ktož chce všeho rozumem jieti. Krist. — koho s čím, s kým. Tu ho jal se vší zbrojí. Půh. II. 97. A mě samého jali s Ni- klasem páně Heraltova krejčím. Půh, II. 10. — jak. To ho po ďáble jalo, teuflisch. Us. Tč. Cf. J. koho več. — se čeho. Není zjevu, jenž by citu člověka mocněji se jímal. Kod, Že se nemá čeho jař (chytiť). Us. Šd. Jal se výbojů. Lpř. Dj. I. 210. — Jíti se s inft. Jal se hovořiti. Šml. Hudci jali hráti a máti plakati. Sš. P. 144. Fojt hned jme se jich ptáti. NB. Tč. 72. Jednu chvíli je se Štilfrid s svú ženú raditi. Štilfrid je se králi s pilnosti slúžiti; Je se naň volati. Výb. II. 39., 41, 43, A je sě s niú medu píti; I je sě král svých tupiti. Dal. 25., 152. (7., 16.). I jal se mne pohoniti mým listem. Půh. I. 241. Je se tako slovo govoriti. LS. Když ho žena jme trestati. Sat. (Jir. Nkr. 85.). Jali sě jeho bíti. Pass. Jal se ven me- tati těch dějcóv a kupcov. ZN. Jal se pra- viti, jíti, GR., města dělati. BO. Jeli sě jemu posmievati. Št. Kn. š. 117. Oznámil nám, že by do jeho stáje hubku uvrhli, od které se již jímalo (hořeti). NB. Tč. 85.

97452   Jmouti Svazek: 7 Strana: 1285
Jmouti. Cf. Jir. Mor. 42., List. fil 1892. 119. Je se jich vařili. Výb. I. 403. Jeli se trhati vlasóv a p. Gb. Ml. II. 109.

97453   Jmouti Svazek: 8 Strana: 0140
Jmouti se činiti čeho, inft, k jmouti byl slovesa imperfektního. V Rkk. co a inft. slo- vesa perťektivního. Vz Mus. 1896., 264., List, fil. 1896. 346.

97454   Jmouti Svazek: 8 Strana: 0552
Jmouti v Rkk. Jmu se činiti co. Doloženo. Vz Mus. 1896. 381., předcház. Jieti se.

97455   Jmouti Svazek: 9 Strana: 0098
Jmouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 183.

97456   Jmouti Svazek: 9 Strana: 0441
Jmouti. Vlastník se jí (věci) jímal = do- týkal se jí rukou. Bdl. v Kn. rožm. str. 75. pozn. 3. — Jal se nadávati, litovati atd.; nesprávně: jal se boží soudy odstraniti m.: odstraňovati. Mtc. 1901. 266.

97457   Jmouti. Od Svazek: 10 Strana: 0117
Jmouti. Od hubky se již jímalo (v stáji). NB. č. 85. — se čeho jak = zmocniti se. J. se statku bližnieho nevěrú Chč. S. II. 261.

97458   Jmovitství Svazek: 10 Strana: 0117
Jmovitství, n., patrimonium. Rozk. P. 2158.

97459   Jmovitý Svazek: 1 Strana: 0648
Jmovitý =. movitý, beweglich. J. i ne- jmovité jmění. Ž. Karla IV., Záp. měst. 1419.

97460   Jmovitý Svazek: 8 Strana: 0140
Jmovitý = movitý. J. statek. XV. stol. Čel. Pr. m. II. 79.

97461   JMti Svazek: 6 Strana: 0536
JMti = Jeho Milosti. Arch.

97462   J'mu Svazek: 6 Strana: 0536
J'mu = jemu. Bž. 35.

97463   Jmu Svazek: 8 Strana: 0140
Jmu (j'mu) = jemu. Snad jmu dna láme uši. Mst. 124.

97464   Jmutý Svazek: 6 Strana: 0536
Jmutý, ergriffen. J. hrůzou. Mcha. Cf. Přejmutý.

97465   -jň Svazek: 9 Strana: 0098
-jň. Místo -jň bývá -ň: čtyři ctnosti ve- ření (veřejnie). Hus I. 119. Sr. nč. čarodeník, troník m. trojník, hronik m. hrojník, hno- nice m. hnojnice.

97466   -jo Svazek: 7 Strana: 1285
-jo, příp. kmenotvorná. Vz Gb. Ml. I. 58. Skloňování jmen muž. na -jo. Vz Kvř. Ml. 45.—52 Skloňování jmen středních na -jo. Vz Kvř. Ml. 59 —61. Jo = ano. Vz Já (2 dod.).

97467   -jo Svazek: 9 Strana: 0098
-jo. Sr. Lor. 33. Subst. kmene -jo jak přehlasovala v starší době na Lašsku. Vz předcház. -ja. — -(j)o, -(j)om, příp. 3. os. pl. na Lašsku: néso, dojo, klečo, baby šedzom v izbě. Vz Gb. H. ml. III. 2. 27., -u, -um, -o, -om.

97468   jó Svazek: 10 Strana: 0117
jó m. jí: tahajo. Záp. Mor. Šb. D. 39.

97469   Jo = já Svazek: 6 Strana: 0536
Jo = já. Laš. Tč.

97470   Jo, šp Svazek: 1 Strana: 0648
Jo, šp. z něm. Ja, v obec. mluvě m. ano.

97471   Joachimov, a, m Svazek: 6 Strana: 0536
Joachimov, a, m., Joachimsdorf, ves u Litovle; Joachimshof, ves u Vel. Meziříčí- Joachimsthal, mě. v Chebsku; J. Nový, Neu-Joachimsthal, ves u Berouna. PL., S. N. (u Jáchimov).

97472   Joachimsdorf Svazek: 1 Strana: 0648
Joachimsdorf. Jáchymov, a, m., u Li- tovle na Mor.

97473   Joachimshof Svazek: 1 Strana: 0648
Joachimshof, Jáchymov, a, m., u Vel. Meziříče na Mor.

97474   Job Svazek: 1 Strana: 0648
Job, a, m. Hiob. Šel pán pro Joba, zůstali tam oba. Č., Lb.

97475   Job Svazek: 6 Strana: 0536
Job. Vz Florian, Jarolím.

97476   Job Svazek: 9 Strana: 0098
Job, a, m., vz násl. Jogza.

97477   Jobek Svazek: 6 Strana: 0536
Jobek, bka, m. = Josífek. U Richmb. Dšk.

97478   Jobeš Svazek: 6 Strana: 0536
Jobeš, bše, m. = Josef. Na Polic. Kšá.

97479   Jobka Svazek: 8 Strana: 0140
Jobka, y, f. = Pepka. Cf. Jobek. Na Zďársku. Nár. list. 1894. č. 234. odp. feuill.

97480   Jobovská Svazek: 6 Strana: 0536
Jobovská trpělivost Arb.

97481   Jobův Svazek: 1 Strana: 0648
Jobův. Jobova zpráva = nešťastná. Vz Zpráva; Trpělivosť.

97482   Joć Svazek: 10 Strana: 0597
Joć = jmouti. Slez. Lor., Brt. Sl. 135.

97483   Jocelový Svazek: 6 Strana: 0536
Jocelový = ocelový. J. šabla. Sl. sp. 153.

97484   Jockey Svazek: 1 Strana: 0648
Jockey (angl., džoki), podkoní, který jezdí o závod; 2. pán, který miluje jízdu o závod. S. N.

97485   Jockey Svazek: 6 Strana: 0536
Jockey, e, m. Sv. Skl. 36., 164.

97486   Jockey Svazek: 9 Strana: 0098
Jockey (džôki), angl. = podkoní, pa- cholek jezdecký; každý placený jezdec (o dostizích) proti pánu.

97487   Jod Svazek: 1 Strana: 0648
Jod, u, m. Vz S. N. IV. 418.

97488   Jod Svazek: 6 Strana: 0536
Jod, lat. jodum, vz Iod. J. = tělo pevné barvy tuhoyé, lesku kovového, má nepří- jemný zápach a chuť stahující. Blř. Cf. Slov. zdrav., Rk. Sl. Jod a vodík (jodovodik, kyselina jedovodíková), Šfk. Ruk. 251., j. a prvkové, ib. 256., příprava, vlastnosti jodu, ib. 246., 249., otrávení jodem, vz Pelc 454. Cf. Šfk. 61., Šfk. Ruk. 245., Čes. lk. 1.121., II. 231., IV. 325., V. 106., VIII. 399., IX. 80., 150., 166., 291., Rosc. 37.

97489   Jod Svazek: 9 Strana: 0441
Jod, u, m. Sr. Vstnk. X 332.

97490   Jod Svazek: 10 Strana: 0117
Jod. Vz Vstnk. XI. 557. Otrava jodem, iodismus.

97491   Jod Svazek: 10 Strana: 0597
Jod, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XIV. 575.

97492   Jodacitchlorid Svazek: 10 Strana: 0117
Jodacitchlorid, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 5.

97493   Jodalkyl Svazek: 8 Strana: 0141
Jodalkyl, a, m. Vstnk. IV. 19., 11.

97494   Jodán Svazek: 8 Strana: 0141
Jodán, u, m. = bramborová haše. Jevíčko. Brt. D. II. 475.

97495   Jodanisol Svazek: 10 Strana: 0117
Jodanisol, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 6.

97496   Jodargyrit Svazek: 6 Strana: 0536
Jodargyrit, u, m., nerost. Vz Šfk. Poč. 284.

97497   Jodas Svazek: 6 Strana: 0536
Jodas, a, m., os. jm. Šd.

97498   Jodbenzoan Svazek: 10 Strana: 0117
Jodbenzoan, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 6.

97499   Jodbenzol Svazek: 10 Strana: 0117
Jodbenzol, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 6.

97500   Jodbenzoový Svazek: 8 Strana: 0141
Jodbenzoový. J. kyselina. Vstnk. III. 12.

97501   Jodfenyl Svazek: 8 Strana: 0141
Jodfenyl, u, m. Vstnk. III. 12.

97502   Jodchlorid Svazek: 8 Strana: 0141
Jodchlorid, u, m. Vstnk. III. 12., IV. 8.

97503   Jodičnan Svazek: 1 Strana: 0648
Jodičnan, u, m. J. ammonatý, draselnatý, sodnatý, zinečnatý, železitý, železnatý. Kh.

97504   Jodičnan Svazek: 6 Strana: 0536
Jodičnan, jodsaures Salz. Vz Šfk. 100.

97505   Jodičný Svazek: 6 Strana: 0536
Jodičný, Iod-. J. kyselina. Šp.

97506   Jodid Svazek: 1 Strana: 0648
Jodid, u, m. J. ammonatý, arsenový, bar- natý. bromový, draselnatý, ethylnatý, for- rnylový, hořečnatý, kademnatý, magnesiový, manganatý, mědičnatý, olovnatý, rtutičnatý, rtuťnatý, sodnatý, stříbrnatý, strontnatý, strichninný, vápenatý, zinečnatý, železito-chi- ninný, železnatý. Kh.

97507   Jodid Svazek: 6 Strana: 0536
Jodid, vz Šfk. Ruk. 254., Bř. N. 86., Slov. zdrav., Čes. Ik. I. 303., VII. 37., VIII. 149. J. alkalický. Krč. G. 56. Cf. Šfk. Poč. 607. J. = sloučenina kovu s jodem. Blř. Vz Iodid.

97508   Jodid Svazek: 10 Strana: 0117
Jodid. J-dy těžkých kovů. Vz Vstnk. XI. 825.

97509   Jodidový. J Svazek: 6 Strana: 0536
Jodidový. J. soli. Vz Slov. zdrav.

97510   Jodism-us, u, m Svazek: 6 Strana: 0536
Jodism-us, u, m. = souhrn příznaků cho- rých po větším užívání praeparatů jodových. Vz S. N.

97511   Jodistan Svazek: 6 Strana: 0536
Jodistan, u, m., oberjodsaures Salz. Sl. les. Cf. Šfk. 100.

97512   Jodistý. J Svazek: 6 Strana: 0536
Jodistý. J. kyselina, die Jodsäure. Sl. les.

97513   Jodkyan Svazek: 10 Strana: 0117
Jodkyan, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 50.

97514   Jodl Svazek: 6 Strana: 0536
Jodl Jan. Vz Zl. Jg. 200., Bačk. Písm. 291., 292.

97515   Jodl Svazek: 9 Strana: 0098
Jodl Jan Kralupský, spis., 1791. —1869.

97516   Jodliydrat Svazek: 8 Strana: 0141
Jodliydrat, u. m.. Vstnk. IV. 7.

97517   Jodlování Svazek: 9 Strana: 0098
Jodlování. Vz Ott. XIII. 580.

97518   Jodlovati Svazek: 6 Strana: 0536
Jodlovati, jodeln. Bkř. Zpívajíc aneb raději jodlujíc při tom švýcarské nápěvy. Koll. IV. 17. Cf. S. N.

97519   Jodnatan Svazek: 8 Strana: 0141
Jodnatan, u, m. Vstnk. III. 8.

97520   Jodnatoželezitý Svazek: 10 Strana: 0117
Jodnatoželezitý jaterní tuk. Nár. list. 2904. 3. 12.

97521   Jodnoloďový Svazek: 6 Strana: 0501
Jodnoloďový = jednolodní. J. chrám. Pdl.

97522   Jodobenzol Svazek: 8 Strana: 0141
Jodobenzol, u, m. Vstnk. III. 12., IV. 7.

97523   Jodoctový Svazek: 7 Strana: 1285
Jodoctový. J. kyselina Vz Rm. I. 403.

97524   Jododusík Svazek: 8 Strana: 0141
Jododusík, u, m. Vstnk. III. 5.

97525   Jodoform, u Svazek: 6 Strana: 0536
Jodoform, u, m., iodoformium, Jodoform. Nz. lk., Slov. zdrav., Čes. lk. I. 297.

97526   Jodoformový Svazek: 8 Strana: 0141
Jodoformový. Čas. čes. lék. 1888. 52. Dhnl. exc.

97527   Jodolátka Svazek: 8 Strana: 0141
Jodolátka, y, f. Věst, IV. 7.

97528   Jodosloučenina Svazek: 8 Strana: 0141
Jodosloučenina, y, f. Věst. III. 12.

97529   Jodosobenzol Svazek: 8 Strana: 0141
Jodosobenzol, u, m. Vstnk. III. 12., IV. 7.

97530   Jodosobenzoový Svazek: 8 Strana: 0141
Jodosobenzoový. J. kyselina. Vstnk. III. 12., IV. 7.

97531   Jodosofenyl Svazek: 8 Strana: 0141
Jodosofenyl octový. J. kyselina, Vstnk. IV. 8.

97532   Jodosolátka Svazek: 8 Strana: 0141
Jodosolátka, y, f. J. kyselina, Vstnk. IV. 7.

97533   Jodososloučenina Svazek: 8 Strana: 0141
Jodososloučenina, y, f. Vstnk. III. 12.

97534   Jodovaný Svazek: 6 Strana: 0536
Jodovaný. J. deska měděná. Zl. Kl. 1856. č. 16.

97535   Jodovati Svazek: 6 Strana: 0536
Jodovati desku měděnou. Zl. Kl. 1856. č. 16.

97536   Jodovnice, pl Svazek: 1 Strana: 0614
Jodovnice, pl, mě. na Mor. u Brna.

97537   Jodovodik Svazek: 6 Strana: 0536
Jodovodik, u, m. Vz Šfk. 119., Šfk. Ruk. 251. Příprava, vlastnosti, rozklady j-ku. Vz Šfk. Ruk. 252., 254.

97538   Jodovodík Svazek: 10 Strana: 0117
Jodovodík, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 50.

97539   Jodovodíkový Svazek: 6 Strana: 0536
Jodovodíkový. J. kyselina, die Jodwasser- stoffsäure, Šp., Čes. lk. II. 47

97540   Jodový Svazek: 6 Strana: 0536
Jodový, Jod-. J. tinktura, Šp., Kk. Fys. 73., Slov. zdrav., roztok, die Jodauflösung, Šp., páry, Mj. 144., masť. Mj. 42.

97541   Jodtuluol Svazek: 10 Strana: 0117
Jodtuluol, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 6.

97542   Jodzinkový Svazek: 10 Strana: 0117
Jodzinkový maz. Vstnk. XII. 577.

97543   Joel Svazek: 1 Strana: 0648
Joel, e, lépe: a, m.

97544   Jogsdorf, Jocksdorf Svazek: 1 Strana: 0648
Jogsdorf, Jocksdorf, Jakubovice, Ja- kubčovice ve Slezsku.

97545   Jogza Svazek: 9 Strana: 0098
Jogza, y, Job, a, m. = Josef. U Horáků na Mor. Brt.

97546   Joha Svazek: 6 Strana: 0536
Joha, y, m., os. jm. Pal. Děj. III. 1. 263.

97547   Johana Svazek: 1 Strana: 0648
Johana, Johanka, y, f, Johanna.

97548   Johana Svazek: 8 Strana: 0141
Johana. J-na s dlouhejma nohama (pokři- kování)! Na Žďársku. Nár. list. 1894. č 234. odp. feuill.

97549   Johanes Svazek: 8 Strana: 0552
Johanes, čes. tanec dle.textu písně: Pane Johanes, zač je ten oves. Čes. 1. VI. 232.

97550   Johanes Svazek: 9 Strana: 0098
Johanes, a, m. = tanec Vz Čes. 1. VI. 371.

97551   Johanka Svazek: 6 Strana: 0536
Johanka, y, f., Johannisdorf, ves u Kame- nice nad L.

97552   Johannes Svazek: 7 Strana: 1285
Johannes. Z toho: Hana, Hanek, Hašek, Hanuš. Mus. 1889. 164.

97553   Johannesfeld Svazek: 1 Strana: 0648
Johannesfeld, Zadky u Opavy.

97554   Johannesthal Svazek: 1 Strana: 0648
Johannesthal, Janoušov na Mor.

97555   Johannid-es Svazek: 6 Strana: 0537
Johannid-es, a, m. J. Dan. 1634.; J. Jiří, 1654 , J. Petr. 1559. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 575. Jir. Ruk. I. 323., S. N.

97556   Johannides Svazek: 8 Strana: 0141
Johannides Jiří Frýdecký, nar. asi 1598. Vz Věst, op. 1891. 29. nn.

97557   Johannisdorf Svazek: 1 Strana: 0648
Johannisdorf, Janovice ve Slez.

97558   Johannistlhal Svazek: 1 Strana: 0648
Johannistlhal, Jantál, Janov ve Slez.

97559   Johannité Svazek: 6 Strana: 0537
Johannité. Vz Tk. I. 610., II. 537., III. 188., Kram. Slov., S. N.

97560   Johanov Svazek: 6 Strana: 0537
Johanov, a, m., Johannshof, dvůr u Ne- chanic.

97561   Johanová Svazek: 6 Strana: 0537
Johanová, é, f., ves u Vsetína.

97562   Johanůvky Svazek: 6 Strana: 0537
Johanůvky, f. = hrušky. Val. Vck., Brt.

97563   Johimbin Svazek: 10 Strana: 0117
Johimbin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. X. 595.

97564   Johnsdorf Svazek: 1 Strana: 0648
Johnsdorf, Janušov na Mor.

97565   Johodník Svazek: 8 Strana: 0132
Johodník, u. m., fragaria. Vz Ott. IX. 444. — J. = obec v Turci. Phľd. XII. 250.

97566   Joch Svazek: 1 Strana: 0648
Joch, u, m., z něm. Joch. J. v hornictví jochy = dřeva do 4 úhlů sbitá, jakými šachty podporují. — J. u jezu klády, kte- rými se ve vantrokách voda drží v přede- psané výši, die Fachbäume. Us. — Jg.

97567   Joch Svazek: 6 Strana: 0537
Joch = já jsem. Laš. Tč. Tu hodinku dych konala (umírala), joch se tedy spoví- dala. Sš. P. 775.

97568   Jocha Svazek: 7 Strana: 1285
Jocha, y, m. = Josef.

97569   Jochař Svazek: 1 Strana: 0648
Jochař, e, m., vůl ve jhu táhnoucí, der Jochochs. D.

97570   Jochař Svazek: 6 Strana: 0537
Jochař. — J. — kravař, obchodník s ho- vězím dobytkem. V Kunv. Msk.

97571   Jochati Svazek: 6 Strana: 0537
Jochati = jíti, cestovati. Val. Brt. D. 220.

97572   Jochband Svazek: 1 Strana: 0648
Jochband, něm., u tesařů šp. jochpant m. spěrák, krakorec. Kmp.

97573   Joche Svazek: 6 Strana: 0537
Joche = ano. U Polné. Olv.

97574   Jochim Svazek: 10 Strana: 0117
Jochim, a, m., Hra Jochima. Slez. Vz Vyhl. II. 244.

97575   Jochimtalský Svazek: 9 Strana: 0098
Jochimtalský groš, tolar. Pal. Děj. V. 2. 368.

97576   Jochmtál Svazek: 7 Strana: 1285
Jochmtál = Jochymtal. Arch. X 122., 125

97577   Jochmtalor Svazek: 7 Strana: 1285
Jochmtalor, u, m., Joachimsthaler, m Arch XII. 400.

97578   Jochmtalský Svazek: 6 Strana: 0537
Jochmtalský. J. pořádky. Vz Zř. zem. Jir. 413.

97579   Jochovati Svazek: 10 Strana: 0117
Jochovati hráz = pěchovati. 1555. Uč spol. 1903. XIII. 17.

97580   Jochovec Svazek: 6 Strana: 0537
Jochovec, vce, m., elethra, rostl. J. olšo- listý, e. alnifolia. Vz Rstp. 989.

97581   Jochtovice Svazek: 10 Strana: 0117
Jochtovice, pl., f. =juchtovice. Lišeň. Mtc. 1902. 109.

97582   Jochy Svazek: 6 Strana: 0537
Jochy,pl., m. = pohrabáč. U Košic, Brnt., u Nepoměřic. Olv.

97583   Jochým, a Svazek: 6 Strana: 0537
Jochým, a, m. = Joachym. Slez. a Mor. Šd.

97584   Jochymtal Svazek: 1 Strana: 0648
Jochymtal, u, m. = tolar. J-ů za 14 zl. Gl. 84.

97585   Joj Svazek: 6 Strana: 0537
Joj = ejhle/ Na jihových. Mor. Brt. Čí to lúka nesečená? Joj, milostkej hraběnky. Sš. P. 520.

97586   Joj Svazek: 10 Strana: 0117
Joj. Kde je boj, tam je joj. Sbor. slov. VIL 13. Vz násl.

97587   Jojčat Svazek: 7 Strana: 1285
Jojčat = křičeti. Val. Slavč. 4.

97588   Jojčat Svazek: 8 Strana: 0141
Jojčat = bědovati, ,ach, joj, joj'. Val. Brt, D. II. 325.

97589   Jojčit Svazek: 9 Strana: 0098
Jojčit = křičeti joj, joj! Mus. ol. 1898. 107. Sr. Jojčat.

97590   Jojda Svazek: 6 Strana: 0537
Jojda = joj. Mor. Šd.

97591   Jojdana Svazek: 6 Strana: 0537
Jojdana. Jojdana, jojdana, nepůjdu za Jana. Sš. P. 248.

97592   Jojha Svazek: 7 Strana: 1285
Jojha ! Citoslovce podivu. Prss.

97593   Jojka Svazek: 10 Strana: 0597
Jojka, y, f. = bota bez podpatku. Smíš. 19.

97594   Jojkať Svazek: 10 Strana: 0117
Jojkať, jojčať = naříkati joj n. jovej. Val. Čes. 1. XI. 134., XII. 189

97595   Jojkati Svazek: 6 Strana: 0537
Jojkati = naříkati, kňučeti, klagen, wim- mern. Na Val. Vck.

97596   Jojojo Svazek: 6 Strana: 0537
Jojojo. Inu j. = ino ano. U Kostelce nad L. Ktk.

97597   Jokassi-us Svazek: 6 Strana: 0537
Jokassi-us, a, m. J. Vít. 1631. Jg. H. 1. 2. vd. 575. Vz Jakeš Vít (Jir. Ruk, I. 323.).

97598   Jokelsdorf Svazek: 1 Strana: 0648
Jokelsdorf, Jakubovice na Mor.

97599   Jokl Svazek: 9 Strana: 0098
Jokl Ferd. dr., č. spis., nar. 1861. Vz Ott. XIII. 597., Jub. XIV.

97600   Jokl Svazek: 10 Strana: 0597
Jokl Bartoš, spis. — J. Ferd. Dr., prof. a spisov. 2. /6. 1861. —8. /8. 1905. Sr. Věst. XIII. 131.

97601   Joklík Svazek: 9 Strana: 0098
Joklík Fr. dr., spis. Sr. Jub. XIV.

97602   Joko, a Svazek: 6 Strana: 0537
Joko, a, n. = oko. Slov.

97603   Jokostný Svazek: 6 Strana: 0480
Jokostný. J. rozbor, Mj., NA. V. 435., rozdíl. Lenz.

97604   Jokostný Svazek: 8 Strana: 0133
Jokostný za Jakosť oprav v: Jakostný.

97605   Jola Svazek: 6 Strana: 0537
Jola, y, f., druh strnadů v Italii, embe- riza hortulana. Vz Schd. II. 446. — J. = loďka. Kutn.

97606   Jolman Svazek: 9 Strana: 0098
Jolman, lojman, u, m. —jilm. U Křečova. Dšk. Vok. 39.

97607   -(j)om Svazek: 9 Strana: 0098
-(j)om, vz předcház. -(j)o.

97608   Jona Svazek: 6 Strana: 0537
Jona, y, m., os. jm. D. ol. X. 169.

97609   Jonácký Svazek: 1 Strana: 0648
Jonácký, jonácky, po jonácku: udatný, zmužilý, tapfer. Jonácky se choval. Ros.

97610   Jonáctví, n Svazek: 1 Strana: 0648
Jonáctví, n. =jinošství, das Jugendalter; chrabrosť, Tapferkeit. Nt. Vz Junáctví.

97611   Jonáctvo Svazek: 6 Strana: 0537
Jonáctvo, a, n., junge Mannschaft. Lpř.

97612   Jonáček Svazek: 10 Strana: 0117
Jonáček, čka, m., zdrobn. jonák. Kká. Sion. II. 10.

97613   Jonák Svazek: 1 Strana: 0648
Jonák, a (na Mor. junák), junáček, čka, m. — J. = jinoch, junger Mann. J. mladý, znamenitý, hrdinský. V. V jonáka růsti. Ros. Své ruky jonák (bojovník). Ros. Jest jonák z Kolovče. Vz Potutelný. Lb., Jg. Trefil j. na jonáka (našel druh druha). Mus. — J., švihlík, Stutzer. Kom. Vz Junák.

97614   Jonák Svazek: 6 Strana: 0537
Jonák. Mkl. Etym. 106. J. Eberh., dr. a prof., 1820.-1879. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 184., Rk. Sl., S. N. — J., vz Blk. Kfsk. 1330. — J., os. jm. Tk. I. 390., Žer. Záp. II. 184. — J. Jan Petr, nar. 1818., spisov. Jg. H. I. 2. vd. 575.

97615   Jonák Svazek: 9 Strana: 0098
Jonák Eberh. dr., č. právník, prof., 1820. až 1879. Vz Ott. XIII. 601., Jub. XIV.

97616   Jonáš Svazek: 6 Strana: 0537
Jonáš, e, m., os. jm. — J. Kar., amer. konsul v Praze, nar. 1841. Vz Tf. H. 1. 3. vd; 179., Pyp. K. II. 269., S. N., Rk. Sl.

97617   Jonáš Svazek: 8 Strana: 0141
Jonáš Kar., publicista, f v lednu 1896.

97618   Jonáš Svazek: 9 Strana: 0099
Jonáš Kar., amer. konsul v Praze, česko- amer. jurnalista, 1840. —1896.: J. Kar., čes. spis., nar. 1865. Vz Ott. XIII. 602. -603.

97619   Jonáš Svazek: 10 Strana: 0117
Jonáš Kar., spisov. Sr. Zl. Praha 1904. Jordán, a, m = žid, v zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 140. Sr. Jordeska. — J., potok a háj pod bývalým Budčem. Čes. 1. XII. 262.; rybník u Martínkova. Čas. mor. mus. III. 134.

97620   Jonášův Svazek: 10 Strana: 0597
Jonášův květ, rostl. Čes. 1. XIV. 74.

97621   Jöndl Svazek: 6 Strana: 0537
Jöndl. 1841. Jg. H. 1. 2. vd. 575., Bačk. Př. 165.

97622   -jonečký Svazek: 7 Strana: 1285
-jonečký zdrobňuje: tepľónečké. Dol. Brtch. List. fil. 1893. 116.

97623   -jonenký Svazek: 7 Strana: 1285
-jonenký zdrobňuje : tepľónenké Dol. Brtch. List. fil. 1893. 116.

97624   Jongleur Svazek: 1 Strana: 0648
Jongleur (žonglér), a, m., fr., kejklíř. Rk.

97625   Jongleur Svazek: 7 Strana: 1285
Jongleur, a, m. J. hází a chytá koule, talíře, nože. Nrd.

97626   Jonik Svazek: 1 Strana: 0648
Jonik, vz Ionicus.

97627   Joram Svazek: 6 Strana: 0537
Joram Eliáš, bratr, 1594.; J. Jan, bratr, 1619. Vz Jir. Ruk. 323.

97628   Jorba Svazek: 1 Strana: 0648
Jorba, y, f., belone, ryba, kaprovitá. Krok.

97629   Jordan Svazek: 1 Strana: 0648
Jordan, a, m., řeka v Palaestině; rybník u Tábora. Jg.

97630   Jordan Svazek: 6 Strana: 0537
Jordan, a, m., sam. u Rovenska. — J. z Klausenburka Tom., 1539. — 1586, lékař. Vz S. N., Jir. Ruk. I. 324., Mus. 1829. III. 81. — J. Tob. Blk. Kfsk. 1076. — O jiných J. vz v S. N., Bačk. Písm. 928.

97631   Jordan Svazek: 7 Strana: 1285
Jordan, a, m., hora v Litomř. Řvn. 501. J., rybník v Písecku.

97632   Jordán Svazek: 8 Strana: 0141
Jordán, a, m., jm. bývalého rybníka u Poděbr. NZ. IV.100.

97633   Jordan Svazek: 9 Strana: 0099
Jordan Jan Petr, lužic. spis., zabýval se i češtinou. Vz Ott. XIII. 612., Jub. XIV.

97634   Jordánek Svazek: 9 Strana: 0099
Jordánek, nku, m., rybník v Rokycansku. Plz. 23.

97635   Jordanit, u, m Svazek: 6 Strana: 0537
Jordanit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 218.

97636   Jordánka Svazek: 6 Strana: 0537
Jordánka, y, f. = voda léčivá jako z Jor- dána. Vz Mtc.1879. 37. Na potoce nabéře džbánem třikráte vody proti proudu a pro- mění ji v j-ku říkaje formuli. Brt. L. N. I. 200.

97637   Jordánka Svazek: 7 Strana: 1285
Jordánka. Voda j.. jordanská (z Jor- dana) velmi léčivá. Vz Mtc. 1891. 94., Zbrt. 155.

97638   Jordánovka Svazek: 8 Strana: 0141
Jordánovka, y, f., obec v Turci. Phľd. XII. 156.

97639   Jordanský Svazek: 6 Strana: 0537
Jordanský. O přeští j-ském. Kruml. 29. a. — J. Šimon. Jg. H. 1. 2. vd. 575., Jir. Ruk. I. 324.

97640   Jordeska Svazek: 10 Strana: 0117
Jordeska, y, f. = židovka: koza. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 140. Sr. Jordán.

97641   Jorgelt Svazek: 6 Strana: 0537
Jorgelt. O brání j-tů vz Zř. zem. Jir. 453., 691.

97642   Jorgelt Svazek: 7 Strana: 1285
Jorgelt. Arch. IX. 331.

97643   Jorgeltní Svazek: 7 Strana: 1285
Jorgeltní advokat = jorgeltník. 16. stol. Wtr. Obr. II 721.

97644   Jorgeltník Svazek: 7 Strana: 1285
Jorgeltník = kdo má roční plat, právní zástupce města se stálým platem. 16. stol. Wtr. Obr. II. 460, 577. a j.

97645   Jorgeltník Svazek: 8 Strana: 0141
Jorgeltník. 1566. L. posíl. II. 31. Přijali sme ho za j-ka a pěšího lidu hejtmanna. Ib. 34.

97646   Jorgeltník, a, m Svazek: 6 Strana: 0537
Jorgeltník, a, m. = prokurator, který od obce roční plat brával. Wtr.

97647   Jorma Svazek: 1 Strana: 0648
Jorma, y, f., callionymus, ryba pulcovitá, der Spinnenfisch. Krok.

97648   Josa Svazek: 6 Strana: 0537
Josa = Josef.

97649   Josafat, a, m Svazek: 6 Strana: 0537
Josafat, a, m., dvůr u Tábora. — J., vz Sbn. 383., S. N. — Josafatovo vidění. Listy filol. VI. 31.

97650   Josafek Svazek: 6 Strana: 0537
Josafek, fka, m., sam. u Sedlčan.

97651   Joság Svazek: 6 Strana: 0537
Joság, u, m. = statek. Slov. Moj vienok zelený verby ťa nedala ani za dukáty ani za j-gy. Koll. Zp. I. 31.

97652   Josef Svazek: 1 Strana: 0648
Josef, a, m., Josífek, Josa, Joza, Jozka. Joseph. Jg.

97653   Josef Svazek: 6 Strana: 0537
Josef, Josef, Jozefek, Jošek, Joška, Ozef. U Vsetína. Joza, Jožka, Jožko, Jožo. Vz S. N. Sv. J. dřevo seká, panenka Marie zatopí. Slez. Padne-li sv. J. na neděli, bývá pěkný rok. Mus. Sv. J. přijde na led s pi- lou; Když je pěkně na sv. J-a, bude úrodný rok. Kld. J. s Marijú zimu zabijú (19. a 25. března). Zlínsky. Brt. J. s Marijú zem rozrujú. Val. Vck. Sv. J. zasmušilý, udělá si kosu z pily, vládne-li led potokem, za- mění pilu pantokem. Moravan 1875. Co ne- zmůže Matěj, to zmůže Josef svatej. Jos. Wagner. Josefe! cosi tě polépe červenú paličkú, zatne ti hlavičku; — Josefe! Co chcete? Kósek masa z telete a polívku z vécete; — Josefe! Koza sere vořeche, až nasere míru, zacpeme jí díru; — Pepek našil čepek, strčel ho do řeti (řiti) chro- mymo kořeti. Km. 1886. 593. — Cf. Za- sednouti kde. J-fa aegyptského život. Jir. Ruk. I. 324. Josef a Aseneth. Pyp. K. II. 308.

97654   Josef Svazek: 7 Strana: 1285
Josef, Jocha, Jošek, Vhl., Jouza.

97655   Josef Svazek: 8 Strana: 0141
Josef. J-fe, kam to smetí vezete (pokři- kování)? Na, Žďársku. Nár. list. 1894. č. 234. odp. ťeuill. — Odtud: Jozef, Jozífek, Jozek, Jozka, Jůza, Jouza, Jůzek, Jůzka, Jůzl; Josek, J usek, Joska. Kbrl. Sp. 16. Cf. Kotk. 22. Je-li sv. J-fa v neděli, bude úrodný rok; Je-li na sv. J-fa pěkné počasí, urodí se bram- bory. Duť. 243. Jak sv. J-fa nezastane led, dělá ho hned. Heršpice. Rous. Dy je na sv. Josefa mraz, to jich bude ešče čtyřicet a nesu škodlivé; dy něni, to jich je bez počtu a su škodlive; Sv. J. dřeva naštipe a p. Maria zatopi; Na sv. J-fa a Matku boži když je větr z Moravy, je hojné travy, když z Polskej, je hodně zrni. Slez. Nov. Př. 451.

97656   Josef Svazek: 9 Strana: 0099
Josef. Dyž na sv. Josefa větr fúká, bude fúkat oelej rok. Šeb. 224. Pranostiky vz Mus. ol. XII. 61., Hoř. 203., Zát. Př. 321b.

97657   Josef Svazek: 10 Strana: 0117
Josef. Sr. ještě: Bobeš, Jobeš. Josef, pes oknem lez; všickni lide se divali, a un ene lez Slez. Vyhl. II. 32. Pranostiky vz Vyhl. II. 32.

97658   Josef Svazek: 10 Strana: 0597
Josef sv. Pranostiky vz ve Vlasť I. 212.

97659   Josefa, Josefka Svazek: 1 Strana: 0648
Josefa, Josefka, y, f., Josephine.

97660   Josefek Svazek: 6 Strana: 0537
Josefek, fka, m = Josífek. Sš. P. 658.

97661   Josefin-um Svazek: 6 Strana: 0537
Josefin-um, a, n. Josefínská lékařská akademie ve Vídni, kde vychovávali vojen- ské lékaře. Čes. lk. V. 335., VII. 275., 278., 393., S. N.

97662   Josefinista Svazek: 9 Strana: 0441
Josefinista, y, m. = přívrženec císaře Josefa. Vlč. Lit. II. 130.

97663   Josefínky Svazek: 9 Strana: 0099
Josefínky = bledule. Us. v Praze. Nár. list. 1899. č. 84.

97664   Josefínský Svazek: 6 Strana: 0537
Josefínský = k císaři Josefu II. se vzta- hující. J. doba, svobodornyslníci. Mus. 1880. 12., 21.

97665   Josefov Svazek: 1 Strana: 0648
Josefov, a, m., pevnosť v Čech., Joseph- stadt. — Josefovan, a, m. — Josefovský.

97666   Josefov Svazek: 6 Strana: 0537
Josefov, a, m., pevnosť, původ. Plesy. Vz S. N., Rk. Sl. Josephow, myslivna u Kun- štata; Josephsdorf, vsi u Bystřice v Brněn, a u Hodonína; Josephstadt, pevnosť v Če- chách, předměstí v Mor. Třebové a v Brně, pátá čtvrť Prahy; Josephsthal, ves u Kold- štýna, několik domkův u Adamova. PL.

97667   Josefovice Svazek: 6 Strana: 0537
Josefovice, dle Budějovice, také Nový Dvůr, Josephsburg, Neuhof, ves u Opavy; Josephädorf, ves u Klinkovic ve Slez. Zde co jeden, to druhý. Vz Sbtk. Krat. h. 229.

97668   Josefový Svazek: 6 Strana: 0537
Josefový, Josephs-. Sv. Matouš Joseťo- vého otce Jakobem nazývá. BR. II. 7. a.

97669   Josefský Svazek: 9 Strana: 0099
Josefský. J. sněžíček sní nám chlebíček. Dšk. Vok. 60.

97670   Josefův Svazek: 6 Strana: 0537
Josefův, -ova, -ovo, dem Joseph gehö- rig. J-va hůl == narcis kadeřavý, narcissus pseudonarcissus, rostl. Rstp. 1534. J-va Huť, J-fův Důl. Čechy I. 236.

97671   Josek Svazek: 8 Strana: 0141
Josek, ska, m., vz předcház. Josef.

97672   Josek Svazek: 10 Strana: 0117
Josek Kar., spis.

97673   Josephsburg Svazek: 1 Strana: 0649
Josephsburg, Josefovice u Opavy.

97674   Josephsdorf Svazek: 1 Strana: 0649
Josephsdorf, a) Josefov na Mor. u By- střice; b) Josefovce ve Slez.

97675   Josephsthal Svazek: 1 Strana: 0649
Josephsthal, Josefov na Mor. a St. města,

97676   Josífek Svazek: 6 Strana: 0537
Josífek, vz Josef.— J., os. jm. J. Václ., lesník ve výsl., bytem v Nové Huti u Be- rouna, přispívatel do tohoto slovníku.

97677   Josionki Svazek: 6 Strana: 0537
Josionki, Nalensch, ves u Bílska ve Slez.

97678   Joska Svazek: 8 Strana: 0141
Joska, y, m., vz předcház. Josef.

97679   Joslowitz Svazek: 1 Strana: 0649
Joslowitz, Jaroslavice na Mor.

97680   Josquin Svazek: 6 Strana: 0537
Josquin, a, m. J. Jan. 1561. Jg. H. 1. 2. vd. 575., Jir. Ruk. I. 325.

97681   Jostovky Svazek: 7 Strana: 1285
Jostovky, pl., f., morsea, zastr. Rozk.

97682   Joščo Svazek: 6 Strana: 0537
Joščo = ještě. Mor. Brt. D. 135.

97683   Jošek Svazek: 1 Strana: 0649
Jošek, ška, m. = Jan.

97684   Jošek Svazek: 7 Strana: 1285
Jošek, ška, m. = Josef. Mor. Vhl. Vz Jocha (2. dod.).

97685   Jošiditi Svazek: 6 Strana: 0537
Jošiditi = ošiditi. Mor. Pk. Ps. 14.

97686   Jošina Svazek: 1 Strana: 0649
Jošina, y, f., alaternus. Rostl.

97687   Jošina Svazek: 6 Strana: 0537
Jošina, y, f. Řešetlák j., rhatnnus ala- ternus, rostl. Vz Rstp. 308.

97688   Joška Svazek: 6 Strana: 0538
Joška, y, m. — Josef. Mor. a slov.

97689   Jošt Svazek: 1 Strana: 0649
Jošt, a, m., Jodek. Gl.

97690   Jošt Svazek: 6 Strana: 0538
Jošt a, m., os. jm. Půh. II. 219., Tk. II. 537., III. 648., IV. 729., V. 129., VI. 349., Žer. Záp. I. 124., 125., Sbn. 661., Blk. Kfsk. 1330.. Hš. Dod. II. 18. č. 119., S. N.

97691   Jošt Svazek: 7 Strana: 1285
Jošt z Rosenberka bisk. Vz D. Gesch. 232.

97692   Jošt Svazek: 9 Strana: 0099
Jošt z Rosenberka, + 1467. Vz Pal. Děj. IV. 1. 383.

97693   Joštěrka Svazek: 10 Strana: 0117
Joštěrka, y, f. —ještěrka. Slez. Čes. 1. XI. 222.

97694   Jot Svazek: 1 Strana: 0649
Jot, jota, n., v mluv., Jota, vz J.

97695   Jotace Svazek: 1 Strana: 0649
Jotace, e, f. Vz J a Jirečkovy Rozpravy 1860. a str. 65. a násl.

97696   Jotace Svazek: 6 Strana: 0538
Jotace. O významu jotace v rukopisech staročeských napsal Gb. Vz Listy filol. 1878. 183.— 217. J. novočeská po retnicích a důležitosť její pro staročeštinu. Ib. 1880. 122.— 125. J. strč. Ib. 1880. 155. J. ve sla- bikách lju, cě, zě, sě. Ib. 1880. 111. Cf. Anth. Jir. I. 3. vyd. IV. Jotované neboli měkké b, p, v, m v laštině mnohem častější jest nežli v nářečí slovenském a valašském: choruba (korouhev), hubanka (hubová po- lévka), dubanky (dubinky), pasť, pata, patro, paď (píď), pantať (pantati, motati), vaz, z fojstva, žije z ciganstva, šibenstva, zlo- dějstva (nom. ciganstvo, šibenstvo, zloděj- stvo!), lidstva (lidstvo), Moravan, drvař, kravař — kravárka, za Połomum, słamunka (= słamanka), smať se. — Na Frýdecku i koncové m vyslovuje se měkce, na př. v imperativě: vem śe (vezmi si). Brt. D.

97697   Jotace Svazek: 7 Strana: 1285
Jotace před a, o, u. Vz List. fil. 1878. 216. O významu jotace v rukp. strčeských. Vz ib. V. 183. nn.

97698   Jotace Svazek: 8 Strana: 0141
Jotace. Na Mor. zejména v okolí tišnov- ském j. vznikla okolo r. 1328. a trvala asi do r. 1405. O j-ci vyskytující se v novočeštině v některých nářečích vz Gb. H. ml. I. 129. J. v Rkk. Vz Mus. 1896. 239., List. til. 1896. 342.

97699   Jotace Svazek: 8 Strana: 0552
Jotace v Rkk. Vz Mus. 1896. 373. J. r. 1440. Vz Mus. fil. 1896. 426. nn.

97700   Jotačení Svazek: 6 Strana: 0538
Jotačení, n. = jotace. Rk.

97701   Jotista Svazek: 8 Strana: 0141
Jotista, y, m. J-sté = přívrženci Jung- mannovi, kteří učili, že se má po c psáti vždy i a po s a z jen tehdy y, když k tomu analogie vede. Mtc. 1894. 320.

97702   Jotisté Svazek: 6 Strana: 0538
Jotisté Vz Zl. Jg. 75., 178.

97703   Jotovati Svazek: 1 Strana: 0649
Jotovati, jotiren, jotou měkčiti. Plk.

97704   Jotovati Svazek: 9 Strana: 0099
Jotovati, vz Iotovati. Jou = ju, ano. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 55.

97705   Jotrnica Svazek: 6 Strana: 0538
Jotrnica, e, f. = jitrnice. Laš. Tč.

97706   Jotro Svazek: 6 Strana: 0538
Jotro, a, n. = játro. Laš. Tč.

97707   -jou Svazek: 10 Strana: 0117
-jou v 3. os. pl.: chodijou Záp. Mor. Šb. D. 39.

97708   Jouchl Svazek: 6 Strana: 0538
Jouchl, a, m. = žid (převzdívka). Us. Rgl.

97709   Joujou Svazek: 1 Strana: 0649
Joujou (žužu), fr., hračka, hříčka. Rk. Spielzeug, Kinderspiel.

97710   Joujou Svazek: 9 Strana: 0099
Joujou (žužú), nyní každá hračka, hlavně přívěsek ? hodinkám. Ott. XIII. 639.

97711   Joule Svazek: 10 Strana: 0117
Joule, e, f. = jistá jednotka pracovní intensity. Vz Strh. Mech. 143. J. = jednotka tepelné energie = 0-239 kal. Vz Vot. 165.

97712   Jour Svazek: 1 Strana: 0649
Jour (žúr), fr., den. Tag. Bon j. (bon žúr), dobrý den. Rk.

97713   Jour fixe Svazek: 9 Strana: 0099
Jour fixe (žúr fix) = den určený k zá- bavě, ku které se neposílá zvláštní pozvání. Ott. XIII. 640.

97714   Journal Svazek: 1 Strana: 0649
Journal (žurnál), fr., denník (časopis). Rk. Tagebuch; Zeitschrift.

97715   Journal Svazek: 9 Strana: 0099
Journal v účtovědě: étatní, kontokor- rentní. Vz Ott. XIII. 640. nn.

97716   Journalista Svazek: 1 Strana: 0649
Journalista, y, m., dle Despota, Zeitungs- schreiber.

97717   Journalistika Svazek: 1 Strana: 0649
Journalistika, y, f., die Zeitungschrift- stellerei, Zeitschriftwesen.

97718   Jouza Svazek: 7 Strana: 1285
Jouza, y, m. = Josef.

97719   Jouza Svazek: 8 Strana: 0141
Jouza, y, m., vz předcház. Josef.

97720   Jouzal Svazek: 10 Strana: 0117
Jouzal, a, m. = Josef. Dšk. Km. 13.

97721   Jova Svazek: 10 Strana: 0597
Jova y, f. = Eva. Čas. mus. V. 100.

97722   Jovej Svazek: 6 Strana: 0538
Jovej (výkřik bolesti)! Brt.

97723   Jovialní Svazek: 1 Strana: 0649
Jovialní, veselý, Rk., fröhlich, munter, heiter.

97724   Jovian Svazek: 6 Strana: 0538
Jovian. O J-novi císaři kronika. Jir. Ruk. I. 325., Hš. Dod. II. 16. č. 100., Pyp. K. II. 308. Joviáš, e, m. = Joviš, Jupiter. Šm.

97725   Jovica Svazek: 7 Strana: 1285
Jovica, e, f. = dcera Jovova. Slov. Lčk. Sz 19.

97726   Jovina Svazek: 6 Strana: 0538
Jovina, y, f. = Juno. Šm.

97727   Joviš Svazek: 1 Strana: 0649
Joviš, vz Jupiter.

97728   Joza Svazek: 1 Strana: 0649
Joza, Josef.

97729   Jozef Svazek: 8 Strana: 0141
Jozef, a, m., vz předcház. Josef.

97730   Jozefáň Svazek: 7 Strana: 1285
Jozefáň, ě, m. = Josef (převzdívka). Dol. Brtch.

97731   Jozefček Svazek: 6 Strana: 0538
Jozefček = zahradní květina. Slov. Phld. IV. 5.

97732   Jozek Svazek: 8 Strana: 0141
Jozek, zka, m., vz předcház. Josef.

97733   Jozepus Svazek: 8 Strana: 0141
Jozepus m. Josephus. Vz Gb. H. ml I. 441.

97734   Jozička Svazek: 8 Strana: 0141
Jozička, y, f. Naše paní J. Kat z Žer. 42.

97735   Jozífek Svazek: 8 Strana: 0141
Jozífek, fka, zdrobn. Jozef.

97736   Jozka Svazek: 8 Strana: 0141
Jozka, y, m.,vz předcház. Josef.

97737   Jož Svazek: 6 Strana: 0538
Jož = již. Mor. Šak j. naše láska jde na- zpátek. Sš. P. 404.

97738   Jožička Svazek: 6 Strana: 0538
Jožička, y, f. = Josefka Dh. 126.

97739   Jožín Svazek: 10 Strana: 0597
Jožín, a, m. = Josef. Mor. Rgl.

97740   Jožka Svazek: 6 Strana: 0538
Jožka, y, m. = Josej. Mor. Šd.

97741   Jožko Svazek: 6 Strana: 0538
Jožko, a, m. = Josef. Slov.

97742   Jožo Svazek: 6 Strana: 0538
Jožo, a, m. = Josef. Slov. Dbš., Hdž. Šlb. 27.

97743   Jsam Svazek: 8 Strana: 0141
Jsam m. sám. Mill. 49. — Gb. H. ml. I.

97744   Jse Svazek: 6 Strana: 0538
Jse = se. K tom j. zná; Potom j. roz- dělili. NB. Tč. 25., 62. a j.

97745   Jsem Svazek: 1 Strana: 0649
Jsem, vz Býti.

97746   J)ska Svazek: 9 Strana: 0046
J)ska. Desky shořely 5. /12. 1541. oprav v: 15. /6 1541. (V Příspěvcích 68. ) O sklo- ňování vz Gb. H. ml III. 2. 192.

97747   Jsosť Svazek: 9 Strana: 0099
Jsosť, i, f., ens. XV. stol. Rozb. II. 194.

97748   Jsoucí Svazek: 1 Strana: 0649
Jsoucí, vz Býti. — Na Slov. a na Mor. = způsobilý, tauglich; možný, möglieh. To není věc j. (možná); na nic j. (se nehodící). Brt.

97749   Jsoucí Svazek: 6 Strana: 0538
Jsoucí. Keď je blato, nemám súcich (do- brých) čižiem na to. Slav. II. 5. Pýchy ne- maj v srdci, neb si na nišť súci; Staraj sa, abys po smrti bol do nebe súci; Ne všecko, co najdeš v míse súcé, je k jedení; Pijač není na nišť súci v jakémkolvek stave; Chudoba kunšty učí, ne každý je k něj súci. Slov. Tč.

97750   Jsoucně Svazek: 1 Strana: 0649
Jsoucně, wesentlich. Ros.

97751   Jsoucník Svazek: 1 Strana: 0649
Jsoucník, a, m., der Lxistirendc. Ros

97752   Jsoucno Svazek: 6 Strana: 0538
Jsoucno, a, n. Dk. Děj. f. 149., Msr. 17., Vck. Ar. II. 4.

97753   Jsoucno Svazek: 10 Strana: 0117
Jsoucno, a, n. Nauka o jsoucnu, onto- logie. Vz Ott. XVIII. 778.

97754   Jsoucnosloví Svazek: 6 Strana: 0538
Jsoucnosloví, n., die Wesenlehre. Dk. Děj. f. 149.

97755   Jsoucnosť Svazek: 1 Strana: 0649
Jsoucnosť, i, f., bytí, das Sein. Mark. J. boží popírati, zastávati; pro j. boží důkazy vésti. — Na Slov. a na Mor. = způsobilost', Tauglichkeit.

97756   Jsoucnost Svazek: 6 Strana: 0538
Jsoucnost'. Pap., MH. 3, Dk., Vch. Ar. II. 34., S. N.

97757   Jsoucnověda Svazek: 6 Strana: 0538
Jsoucnověda, y, f. = jsoucnosloví. Dk. Děj. f. 149.

97758   Jsoucnozor Svazek: 6 Strana: 0538
Jsoucnozor, u, m. Dk. Děj. f. 150.

97759   Jsoucný Svazek: 1 Strana: 0649
Jsoucný, wesentlich. Ros.

97760   -jší Svazek: 7 Strana: 1285
-jší. zastr. koncovka komparativu. Vz Gb. Ml. I. 56.

97761   Jť Svazek: 1 Strana: 0649
Jť, psali staří m. jest. Kom.

97762   Ju Svazek: 1 Strana: 0649
Ju, zastr. =ji, vz On. St. skl., Pass. —

97763   Ju Svazek: 7 Strana: 1285
Ju = ano. Us. místy. Flš.

97764   ju Svazek: 10 Strana: 0117
ju. Dvojhláska ju se na slov. Skalicku zpravidla nepřehlasuje. Vz Sbor. Čes. 83.

97765   Juan Svazek: 1 Strana: 0649
Juan, a, m. (Chuan), špan. Don J., pro- stopášník. Rk.

97766   Jubilací Svazek: 10 Strana: 0117
Jubilací, f, z lat. jubilatio. Gb. Slov.

97767   Jubilae-um Svazek: 1 Strana: 0649
Jubilae-um, a, n., lat., slavnost' pamětní; druhotiny (kněžské, úřednické, manželské, po 50 letech); milostivé léto. Rk. Jubel-, Jahresfest.

97768   Jubilant Svazek: 1 Strana: 0649
Jubilant, a, m., jubilar, oslavenec, dru- hotinář, jemuž ke cti se odbývá slavnost' po setrvání dlouhého času (50 let) v nějakém stavu neb službě. Rk. Jubilar, Jubilargreis.

97769   Jubilant, jubilar Svazek: 9 Strana: 0099
Jubilant, jubilar, a, m. = úředník, kněz, důstojník, který po ustanovené době slu- žební (po 30, 35, 40 1eté) odebírá se na od- počinek. Ott. XIII. 649.

97770   Jubilantka Svazek: 6 Strana: 0538
Jubilantka, y, f. = žena slavící své ju- bileum. Us. Pdl.

97771   Jubilarní Svazek: 6 Strana: 0538
Jubilarní, lépe: jubilejní. Šm.

97772   Jubilate Svazek: 1 Strana: 0649
Jubilate, 3. neděle po velikonoci, der dritte Sonntag nach Ostern.

97773   Jubilejní Svazek: 6 Strana: 0538
Jubilejní, Jubileum-. J. slavnosť. Mus. 1880. 367.

97774   Jubilejní Svazek: 10 Strana: 0117
Jubilejní představení, slavnost', Nár. list. č. 163. 3., č. 163. 4., výstava r. 1891.

97775   Jubilíř Svazek: 10 Strana: 0117
Jubilíř, e, m., Juvelier. Km. Did. 169.

97776   Jubilovati Svazek: 1 Strana: 0649
Jubilovati, z úřadu, ze služby propustiti, jubiliren.

97777   Jubka Svazek: 7 Strana: 1285
Jubka = jupka. Svt. II. 13.

97778   Jublounek Svazek: 6 Strana: 0475
Jublounek, nku, m =jablečnik, marru- bium album. Mllr. 66.

97779   Jubúčko Svazek: 6 Strana: 0538
Jubúčko, a, n.= jablko, mor. Osv. 1884. 1. 50.

97780   -júčký Svazek: 6 Strana: 0538
-júčký, přípona: dobřúčký (velmi dobrý), teňúčký, pěkňučký atd. Mor. Brt. D. 153.

97781   Juda Svazek: 1 Strana: 0649
Juda, y, m., dle Despota. D.

97782   Juda Svazek: 6 Strana: 0538
Juda, y, m. Šimona a Judy, zima je všudy. Us. Tč. Na Šimona Judy zima spadne s půdy. Us. Vk. Svatého Šimona a Judy, paste pasáci všudy. Us. v Krkonš. Hk.

97783   Juda Svazek: 10 Strana: 0117
Juda Kar, spis.

97784   Judae-a Svazek: 1 Strana: 0649
Judae-a, e, f., země judská, židovská. — Judský = židovský. — Judaeové = Židé.

97785   Judáf Svazek: 6 Strana: 0538
Judáf, u, m. = pečivo. U Litovle. Kčr.

97786   Judák Svazek: 8 Strana: 0141
Judák, a, m. = vymetač kamen, člověk začěrněný, v Podkrnoš. Kotík. 38.

97787   Judáš Svazek: 10 Strana: 0597
Judáš = Jidáš. Pat. Zim. 65.

97788   Judášenec Svazek: 9 Strana: 0099
Judášenec, nce, m. = stoupenec Judášův. Hus. Post. 212a.

97789   Judášenec Svazek: 10 Strana: 0117
Judášenec, nce, m. = následovník Jidáše- Gb. Slov.

97790   Judášovo Svazek: 6 Strana: 0538
Judášovo ucho, exidia auricula Judae, rostl. Slov. Rr. Sb.

97791   Judášstvo Svazek: 10 Strana: 0117
Judášstvo, a, n. = jidášství, treuloses Handeln. Gb. Slov.

97792   Judenburk Svazek: 1 Strana: 0649
Judenburk, u, m., mě. v Štýrsku. Vz více v S. N. IV. 448.

97793   Judica Svazek: 1 Strana: 0649
Judica, 5. neděle postní n. smrtelná. Rk.

97794   Judicialní Svazek: 1 Strana: 0649
Judicialní, z lat., soudní, soudnicky, Rk., judiciell.

97795   Judiciosní Svazek: 6 Strana: 0538
Judiciosní paměť. Dk. P. 80.

97796   Judikat Svazek: 9 Strana: 0099
Judikat, u, m Kniha j-tů. Ott. Říz. I. 7.

97797   Judikát Svazek: 10 Strana: 0597
Judikát, u, m.= rozhodnutí, z lat. Nár. list. 1904. 354., 1.

97798   Judikatní Svazek: 6 Strana: 0538
Judikatní kniha, kniha judikatů (roz- hodnutí), das Judikatenbuch. Pr. tr.

97799   Judikatura Svazek: 10 Strana: 0597
Judikatura, y, f. Akt j-ry. List. fil. 1904, 354., 1.

97800   Judin Svazek: 6 Strana: 0538
Judin, a, o, Judae. Judina města, Judiny dcery. Ž. wit 68. 36., 96. 8.

97801   Judin Svazek: 8 Strana: 0141
Judin, ina, ino. Pokolenie judino. Ol. z Par. 23. 2. (List. fil. 1895. 272.).

97802   Judita Svazek: 6 Strana: 0538
Judita, y, f., os. jm. Tk. I. 610., II. 93.

97803   Judita Svazek: 8 Strana: 0141
Judita. Vydělávání juchty. Vz KP. VI. 682. nn.

97804   Juditina Svazek: 6 Strana: 0539
Juditina, y, f., vz Juchta.

97805   Judrice Svazek: 8 Strana: 0141
Judrice n. Judrič, území při řece Nitře. Phľd. XII. 74., 424.

97806   Judský Svazek: 1 Strana: 0649
Judský, židovský. J. země, král. Jel.

97807   Judský Svazek: 9 Strana: 0099
Judský. Knížata judská. Ž. pod. LXVII 28.

97808   Judstvo Svazek: 1 Strana: 0649
Judstvo, a, n., das Judenvolk. Rk.

97809   Judův Svazek: 6 Strana: 0538
Judův, -ova, -ovo Judovo pokolenie. Ž. wit. 77. 60.

97810   Jufkati Svazek: 1 Strana: 0649
Jufkati, hlas bolesti vydávati, schmerz- lich seufzen. — nad čím. Baiz.

97811   Jugno Svazek: 6 Strana: 0538
Jugno, a, n. = horreum, slov. List. filol. VIII. 30.

97812   Juh Svazek: 1 Strana: 0649
Juh, zastar. = jih.

97813   Juh Svazek: 6 Strana: 0538
Juh =jih, MV., odměk, tání. Val. Brt. D. 220., Slov. Ssk.

97814   Juha Svazek: 6 Strana: 0538
Juha, y, m., os. jm. Též nadávka: Ty juho! Mor. Šd.

97815   Juhan Svazek: 6 Strana: 0538
Juhan, a, m., os. jm. D. ol. III. 253.

97816   Juhana Svazek: 6 Strana: 0538
Juhana, y, f. = hmyz s velikými nohami. Mor. Brt.

97817   Juhaňa Svazek: 8 Strana: 0141
Juhaňa, ě, f. = vyhloubenina v cestě, jáma od kol v cestě vydrcaná. Val. Brt. D. II. 325.

97818   Juhanka Svazek: 6 Strana: 0538
Juhanka, y, f., os. jm. D. ol. IV. 283.

97819   Juhanůvky Svazek: 9 Strana: 0441
Juhanůvky, pl., f., druh hrušek. Val. Čes. 1. X. 369.

97820   Juhanůvky Svazek: 10 Strana: 0117
Juhanůvky, pl, f., druh hrušní. Val. Čes. 1. X. 473.

97821   Juhás Svazek: 6 Strana: 0538
Juhás, a, m. = pastýř ovcí, ovčák, der Schafhirt. Slov. a mor. Brt. D. 220., Mkl. Etym. 245. Krávy pase guliaš, ovce j. Pokr. Pot. I. 72. Daj mi Bože, daj mi frajera bojtára, frajera bojtára a j-sa muža, abych prekvitala jak v zahrádce roža. Sl. ps. 21. Keby aspoň priséu ten nevolný j., dala by mu perko, čo koštuje peňáz. Ib. 245. Čo sa stalo u nás? Spadou (spadl) z hrušky j.; Nebolo jej doma, bola v lesi, chodila s perečkem za j-sy. Koll. Zp. II. 119., I. 197. — J. = trhan. Mor. Brt. — J., psí jm. Mor. Brt.

97822   Juháska Svazek: 6 Strana: 0538
Juháska, y, f. = pastýřova zena. Slov. Bern.

97823   Juháský Svazek: 6 Strana: 0538
Juháský = pastýřský. Slov. Bern.

97824   Juhati Svazek: 6 Strana: 0538
Juhati = hujati, mařiti. — co: peníze, verschwenden. Laš. Tč. — J., lustig, fidel leben. Laš. Tč.

97825   Juhnouti Svazek: 6 Strana: 0538
Juhnouti = jihnouti, táti. Mor. Brt. D. 220. Vz Juh. Slov. Loos.

97826   Juhovec Svazek: 6 Strana: 0538
Juhovec, vce, m., der Südwind. Slov.

97827   Juhový Svazek: 6 Strana: 0538
Juhový = jihový. Mor. Brt. J. větríček. Sš. P. 324.

97828   Juhový Svazek: 9 Strana: 0099
Juhový. J. voda (pošlá z tání sněhu). Val. Čes. 1. X. 39.

97829   Juhúcnúť Svazek: 6 Strana: 0538
Juhúcnúť. Enem to v krku juhúcne (když pojídá škubánky, udělá: juhúc). Val. Brt. D. 220.

97830   Juhyňa Svazek: 1 Strana: 0649
Juhyňa, na Slov. dolina, jíž vítr táhne.

97831   Juhyně Svazek: 6 Strana: 0538
Juhyně, ě, f. = hloubka vody; hluboká roklina; ráztokami protrhaný, téměř nepří- stupný pozemek. To sú samé j-ně (zmoly). Val. Brt. D. 220. — J. = říčka u Kelče na Mor. Vck.

97832   Juch Svazek: 1 Strana: 0649
Juch! radostné vykřiknutí. Us.

97833   Jucha Svazek: 1 Strana: 0649
Jucha = jicha, polévka, na Slov.

97834   Jucha Svazek: 6 Strana: 0538
Jucha, y, f. = jícha, polévka. Slov. Ssk. Cf. Kapustňárka (dod.).

97835   Jucha Svazek: 9 Strana: 0099
Jucha, y, f. = jícha (jen převzdívkou: ty jucho!). Slez. Lor. 73.

97836   Jucháč Svazek: 9 Strana: 0099
Jucháč. V VI. 538. ku Sá. přidej: Kř. u pot. 23.

97837   Jucháč Svazek: 10 Strana: 0118
Jucháč, e, m. Křiklouna, klevetníka, j-če v domě míti nebudeš. Sá. Pr. m. I. 223.

97838   Juchač, e Svazek: 6 Strana: 0538
Juchač, e, m. = křikloun. Sá.

97839   Juchachlap Svazek: 10 Strana: 0118
Juchachlap, a, m. = povedená kopa, ctve- rák. Slez. Vyhl. II. 105.

97840   Juchaňa Svazek: 9 Strana: 0099
Juchaňa, ě, f., míst. jm. Pck. Hol. 83., 41.

97841   Juchati Svazek: 6 Strana: 0538
Juchati = juch vykřikovati, jauchzen. Dch., Tč., Šd. Dupe, tleská, juchá. Pokr. Z hor 47.

97842   Juchej Svazek: 6 Strana: 0538
Juchej! Heisa! Výkřik radosti, veselosti.

97843   Juchovník Svazek: 1 Strana: 0649
Juchovník, u, m., anabasis, rostl.

97844   Juchovník Svazek: 6 Strana: 0538
Juchovník, u, m., der Kalistrauch. J. obecný, a. aphylla. Vz Rstp. 1275.

97845   Juchta Svazek: 1 Strana: 0649
Juchta, y, f., juchtina, juchtovina, juch- tovice. J. kůže beraní n telecí, silná avšak jemná, nejvíce červené barvy, silné vůně. J. ruská, černá, červená. Der Juften, Juchten. Jg. Vz S. N. IV. 451. Juchtou páchne, kdo ji často v rukou mívá, nakazí se, kdo mezi zlými bývá. Hrš.

97846   Juchta Svazek: 6 Strana: 0539
Juchta — pevná, nepromokavá, černě n. červeně barvená useň ze dvou- až tříletých koží hovězích, konin, teletin, kozin. Vz Matj. 48., Kram. Slov., Mkl. Etym. 106. Vývoz jucht, továrna na juchty, obchod s juchtami. Šp.

97847   Juchtárna Svazek: 6 Strana: 0539
Juchtárna, y,. f., die Juchtenfabrik, Juchtengärberei. Šp.

97848   Juchtář Svazek: 1 Strana: 0649
Juchtář, e, m. Juchtengerber. Rk.

97849   Juchtářství Svazek: 1 Strana: 0649
Juchtářství, n. Juchtengerberei. Rk.

97850   Juchtovati Svazek: 1 Strana: 0649
Juchtovati, Juften gerben; durchgerben, durchprügeln. Rk., L.

97851   Juchtovice Svazek: 1 Strana: 0649
Juchtovice, e, f., Juftenstiefel. Šp.

97852   Juchtovice Svazek: 6 Strana: 0539
Juchtovice, vz Juchta.

97853   Juchtovina Svazek: 1 Strana: 0649
Juchtovina, y, f., Juftenleder. Rk., Č.

97854   Juchtovina Svazek: 6 Strana: 0539
Juchtovina, vz Juchta.

97855   Juchtový Svazek: 1 Strana: 0649
Juchtový. J. boty, taška. Juften-, Juchten-.

97856   Juchtový Svazek: 6 Strana: 0539
Juchtový. J. tobolka, vůně, výrobek. Šp.

97857   Juchuchu Svazek: 1 Strana: 0649
Juchuchu! Juch.

97858   Juj Svazek: 6 Strana: 0539
Juj! = jqj! Slov. Šd.

97859   Jujub Svazek: 6 Strana: 0539
Jujub, a, m., psí jm. Škd.— J., u, m.= cicimek, číšník, zizyphus, der Judenbaum, rostl. Vz Slb. 494., Rstp. 303. — 305., Mllr. 113.

97860   Jujubový Svazek: 6 Strana: 0539
Jujubový strom Vz Jujub. Byl.

97861   Jujuju Svazek: 6 Strana: 0539
Jujuju. Na husličkách j. a na gajdách dududu. Sl. spv. VI. 227.

97862   Juk Svazek: 1 Strana: 0649
Juk, u, m., hra dětská, schovávaná, das Ver- steckspiel. Hráti na juk. Us. Hra na juk. Dch.

97863   Juka Svazek: 1 Strana: 0649
Juka, y, f., rostl, čcsnekovitá. Rostl.

97864   Juka Svazek: 6 Strana: 0539
Juka. Rosc. 110. — J. = jm. feny. Škd.

97865   Jukačka Svazek: 6 Strana: 0539
Jukačka, y, f. = dětská hra na juk. U Jižné. Vrů.

97866   Jukati Svazek: 1 Strana: 0649
Jukati, hráti na juk. Us. Vz Juk.

97867   Jukati Svazek: 9 Strana: 0099
Jukati = okolo školy choditi. Šb. D. 23. — Juká mu v prstě = Škube, z něm. jucken. Hoř. 90.

97868   Juks Svazek: 6 Strana: 0539
Juks, u, m., vz Jux.

97869   Juksta Svazek: 10 Strana: 0118
Juksta, vz Juxta.

97870   Júl Svazek: 6 Strana: 0539
Júl, a, m. = mesiac julius (červenec). Hdž. Šlb. 2.

97871   -jul m. -ěl Svazek: 6 Strana: 0539
-jul m. -ěl: třul — třela, zavřul — zavřela. Vz Brt. D. 103.

97872   Jula Svazek: 6 Strana: 0539
Jula = jola. Šm.

97873   Julča Svazek: 6 Strana: 0539
Julča, dle Káča.

97874   Julda, y Svazek: 6 Strana: 0539
Julda, y, f. = Julie. Prk.

97875   Julep Svazek: 1 Strana: 0649
Julep, u, m., sladký nápoj. V.

97876   Julepa Svazek: 7 Strana: 1285
Julepa, y, f., v lékárně. Wtr. Obr. I.583.

97877   Julepý Svazek: 9 Strana: 0099
Julepý. J. a citrónový soft. Har. J. 54. Sr. Julep.

97878   Juli-a Svazek: 1 Strana: 0649
Juli-a, e, f., jm. vlastní.

97879   Juli-us Svazek: 1 Strana: 0649
Juli-us, a, m., jm. vlastní. V.

97880   Julia Svazek: 8 Strana: 0141
Julia. Nenaleju-li já, naleje Julia (opakuj rychle). Tkč.

97881   Julia Svazek: 10 Strana: 0597
Julia, y, f. = kapustnice jako kyslá po- lívka. Spiš. Sb. sl. IX 50.

97882   Juliacenský Svazek: 10 Strana: 0118
Juliacenský=julišský. Pel. VII.

97883   Juliak Svazek: 1 Strana: 0649
Juliak = Jülich, zastar. Vz Julich.

97884   Julian-us Svazek: 1 Strana: 0649
Julian-us, a, m., jm. vlastní. V.

97885   Juliana, y, f Svazek: 6 Strana: 0539
Juliana, y, f., žen. jm. Mus. 1880. 448.

97886   Julianov, a Svazek: 6 Strana: 0539
Julianov, a, m., Julienfeld, ves u Brna.

97887   Julianský Svazek: 6 Strana: 0539
Julianský kalendář. Lpř. Dj. I. 5., Šim 48.

97888   Julie, e Svazek: 6 Strana: 0539
Julie, e, f., os. jm. Také: Julča, Julda, Julinka, Julka.

97889   Julienfeld Svazek: 1 Strana: 0649
Julienfeld, Juliánov na Mor.

97890   Julich Svazek: 1 Strana: 0649
Julich, a, m., mě. Jülich. — Julišský, juliský.

97891   Julík, a, Julínek Svazek: 10 Strana: 0597
Julík, a, Julínek, nka, m. = Julius. Rgl.

97892   Julin Svazek: 6 Strana: 0539
Julin, a, m., os. jm. Mor. Brt. D.

97893   Julina Svazek: 6 Strana: 0539
Julina, vz Volin (dod.).

97894   Julinka, vz Svazek: 6 Strana: 0539
Julinka, vz Julie.

97895   Juliš Svazek: 6 Strana: 0539
Juliš, os. jm. Blk. Kfsk. 1330.

97896   Juliška Svazek: 6 Strana: 0539
Juliška, y, f. = dvorec v Šárce. Pdl.

97897   Julius Svazek: 8 Strana: 0141
Julius. Odvozeniny vz v Kotk. 23.

97898   Julk Svazek: 6 Strana: 0539
Julk, u, m. J. ozimý, lolium perenne, tráva. S. N., Hlsk. IV. 121.

97899   Julka Svazek: 6 Strana: 0539
Julka, vz Julie. Julka, spadla do důlka. Km. 1886. 594.

97900   Julka Svazek: 10 Strana: 0597
Julka, y, f. Popěvek: Napi sa, Julka, z prázdneho súdka. Mus. slov. V. 99.

97901   Julša Svazek: 10 Strana: 0118
Julša, e, f. = Julie.

97902   Jumina Svazek: 6 Strana: 0539
Jumina, vz Volin (dod.).

97903   Jun Svazek: 1 Strana: 0649
Jun, a, m., mladý člověk. Rkk. Jüngling.

97904   Jun Svazek: 6 Strana: 0539
Jun, v MV. nepravá glossa. Pa. J. = junák. Vaj. Tatry 72. J. počkal. Kká. Td. 230. Ztepilý j. Čch. Dg. 484. Ladný j. byl jako první osvět slunce Pl. I. 306.

97905   Jun Svazek: 7 Strana: 1285
Jun ešte, jará chlapina. Slov. Phľd. V. 58. Vzdej chválu junu svému. Jiř. umuč. 635. Gb čte: jmenu n. jméni (psáno gmen), da gratiam nomini tuo. Patera v Mus. 1888. 94. a Jir. Mor. 81. hájí junu pravíce, že v originalu zřetelně tak psáno. Pokud jun jsi. Vrch. F. I. 51. a j. — J., žid. 1525. Wtr. Obr I. 196.

97906   Jun Svazek: 8 Strana: 0141
Jun. Prostopášný jun. Kká. Puš. 11. J. v Ptkk. Cf. Mus. 1896. 255., List. til. 1896. 333.

97907   Jun Svazek: 9 Strana: 0099
Jun, a, m. Na sv. Jun; O svatým Juně; jinak Jan. Slez. Lor. 73.

97908   Jun Svazek: 10 Strana: 0118
Jun, a, m. Vzdaj chválu junu svému. Jiř. brn. 636. (da gratiam nomini tuo. Mus. 1887. 105. ).

97909   Juna Svazek: 6 Strana: 0539
Juna, y, f. = kravské jméno. Mor. Brt.

97910   Jůna Svazek: 7 Strana: 1285
Jůna, y, m., os. jm Arch. VIII. 69.

97911   Junácký Svazek: 1 Strana: 0649
Junácký, jugendlich, tapfer. Rk.

97912   Junáctví, n Svazek: 1 Strana: 0649
Junáctví, n., Jugendalter; Tapferkeit, Rk.

97913   Junáctvo Svazek: 6 Strana: 0539
Junáctvo, a, n., die Jünglinge. Kká., Trok. 72.

97914   Junač Svazek: 6 Strana: 0539
Junač, e, f. = jonáci, mládež. Slov. Hoj, švarná to j., ako jeden, všetci. Sl. spv. IV. 145. Von do pola, j. mladá, v tebe národ nádej skládá. Sl. ps. Hojže, Bože, jak to bolí, keď sa j. roztratí po tom šírom sveta poli. Č. Čt. II. 135. — Slovenská j. Chlpk. Sp. 192. — Ppk. I. 175,

97915   Junačky Svazek: 10 Strana: 0118
Junačky, pl., f = druh ženských střevíců. Čapk. 78.

97916   Junák Svazek: 1 Strana: 0649
Junák, a, m., na Mor. a na Slov. =jonák.

97917   Junák Svazek: 6 Strana: 0539
Junák. Mkl. Etym. 106.

97918   Junák Svazek: 8 Strana: 0141
Junák = statný jinoch, hrdina. Jihoslov. Klř. 94.

97919   Junákov Svazek: 8 Strana: 0141
Junákov, a, m., jm. lesu v Rožnovsku. Dml. List. 28.

97920   Junctim Svazek: 9 Strana: 0099
Junctim, lat. = spojeně. Učiniti některé návrhy j. t. j. tak, že se musejí všechny přijmouti; kdyby se nepřijal některý z nich, byly by tím všechny ostatní zamítnuty. Us.

97921   Junča Svazek: 6 Strana: 0539
Junča, aťa, n. = junec. Slov. Bern.

97922   Junčar Svazek: 10 Strana: 0597
Junčar, a, m. = pasák junčoviny (vz násl. ). Brt. Sl. 135.

97923   Junčař Svazek: 6 Strana: 0539
Junčař, e, m. = kravař, pastýř volů, junců. V Podluží. Brt. Junčar, junčiar. Slov. Dbš. Obyč. 52.

97924   Junček Svazek: 6 Strana: 0539
Junček, nečka, m = junec, mladý vůl, kterého ještě nezapřáhají. Mor. Brt, Trok. 23.

97925   Junčiar Svazek: 6 Strana: 0539
Junčiar, a, m., vz Junčař. Pokr. Pot. I. 73. Slov. Šd.

97926   Junčík Svazek: 6 Strana: 0539
Junčík, vz Junec.

97927   Junčovina Svazek: 6 Strana: 0539
Junčovina, y, f. = mladý hovězí dobytek, stádo juncův. Mor. J-nu pase junčar. Brt. L. N. II. 13. Slov. Dbš. Obyč. 54., Phld. III. 3. 255.

97928   Junčovina Svazek: 10 Strana: 0597
Junčovina, y, f. = mladý hovězí dobytek. Brt. Sl. 135

97929   Junda Svazek: 1 Strana: 0649
Junda, y, f., Scherz, Spass, Jux. Us.

97930   Junda Svazek: 6 Strana: 0539
Junda = švanda. Kmk.

97931   Jundorf Svazek: 1 Strana: 0649
Jundorf, Židenice u Řečkovic, Židovice u Brna na Mor.

97932   Junec Svazek: 1 Strana: 0649
Junec, nce, m., junčík, a, m., roční volek, býček, ein junger Ochs o. Stier.

97933   Junec Svazek: 6 Strana: 0539
Junec = jonák. Dch. Vz List. filol. VIII. 31., Mkl. Etym. 106. — J. = volek. Junci nestejné barvy: šury. U St. Hrozenkova. Té. My se jen staráme o to, co kde máme, o kozy, o krávy, o junce atd. Koll. Zp. I. 38.

97934   Junec Svazek: 7 Strana: 1285
Junec, nce, m., též mladý zajíc. Mor. Rgl.

97935   Junec Svazek: 8 Strana: 0141
Junec = miešaný nápoj. Od miešaného junca skáču! Slov. Phľd. 1893. 701.

97936   Junec Svazek: 10 Strana: 0118
Junec, nce, m. Odfukuje jako j. u hrantu. Nár. list. 1896. č. 312.

97937   Junek Svazek: 6 Strana: 0539
Junek, nka, m. = jinoch. Nl., Skd. — J., os. jm. Šd.

97938   Jung Svazek: 7 Strana: 1285
Jung ga ga ga! Pokřik na husy, aby vzlétly. Mort. Brt. D. 226.

97939   Jung Svazek: 9 Strana: 0099
Jung il., č. mathem. a prof., nar. 1857.; Václ., básn. a překlad., nar. 1858. Vz Ott. XIII. 665.

97940   Junghans Svazek: 9 Strana: 0099
Junghans, a, m. Jos., lyr. a dramat., nar. 1837., advok. ve Slaném. Vz Ott. XIII. 667.

97941   Jungmann Svazek: 6 Strana: 0539
Jungmann, a, m. J. Ant., dr. lékař, a prof. na vys. školách praž., 1775.— 1854. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 195., Jg. H. 1. 2. vd. 575., Šb. D. ř. 2. vd. 254., Jg. H. 1. 2. vd. 575., Rk. Sl., S. N., Zl. Jg. 128., 202., 239., 280., 300., 328., 334. — J. Jan, nar. 1778., kři- žovník, farář. Jg. H. 1. 2. vd. 576., S. N., Zl. Jg. 300. — J. Jos., dr. fil. a praefekt (ředitel) gymn. akad. v Praze, 1773.-1847. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 29., 30., 100.-105., 126., 149., 150., 169., 172., 175., Jg. H. 1. 2. vd. 575., Šb. Dj. ř. 254., Pyp. K. II. 540., Mus. 1886. 631., 1871. 258., 335. (zápisky), S. N., Rk. Sl., Bačk. Př. 136., 137., 140., 144., 147., Back. Písm. I. 928., Slavín I. 12. Jeho životopis obšírné vypsali V. Zelený. 1873. a Tomek. — J. Josefovic. Vz Zl. Jg. 271., 290., 292., 303. — O jiných Jg. vz v S. N., Rk. Sl.

97942   Jungmann Svazek: 7 Strana: 1285
Jungmann Jos. Cf Tf. Mtc. 291., Naše vzory (v některém z prvních tří sešitů). Jg. v Praze Vz Osv. 1875. 51. etc. — J. Ant. Cf. Tf. Mtc. 20., 41.

97943   Jungmann Svazek: 8 Strana: 0141
Jungmann Jos. Cf. Vlč. Bás. 70. nn.

97944   Jungmann Svazek: 9 Strana: 0099
Jungmann Jos. a Ant. Vz Ott. XIII. 668., 677., Jub. XIV. — J. Jos. Sr. Flš. Písm. 515. nn. — J. Jos. Josefovič, 1801. —1833. Ott. XIII. 677.

97945   Jungmann Svazek: 10 Strana: 0118
Jungmann Jos. Vz Vlč. Lit. II. 2. 9, 102., Lit. I. 542., 919., II. 538. a hl. 857. až 858. Sr. Zvon IV. 504., Čad. 133. - J. Ant. Vz Čad. 115., 127., Lit. I. 919.

97946   Jungmann Svazek: 10 Strana: 0597
Jungmann Jos. Vz Dolen. Pr. 486. s podob., Bílý Obr. 96. nn., Tk. Pam. I. 482. — J. Ant. Tk. Pam. I. 482.

97947   Jungmannista Svazek: 8 Strana: 0141
Jungmannista, y, m. = přívrženec Jung- mannuv ok. r. 1816.

97948   Jungmannova Svazek: 6 Strana: 0539
Jungmannova Slovesnosť. Vz Bačk. Písm. I. 261.

97949   Jungmannův Svazek: 10 Strana: 0118
Jungmannův. Ulice J-va, dříve Široká, před tím Konvářská n. Zvonařská. Dolen. Pr. 488.

97950   Junica Svazek: 8 Strana: 0141
Junica S. = V. Ziak dle Mus. 1853. 173. a List. fil. 1894. 405.

97951   Junice Svazek: 1 Strana: 0649
Junice, e, f. = Jalovice.

97952   Junior Svazek: 7 Strana: 1285
Junior, lat. = mladší J. také = jezdec, který při veřejných závodech velocipedistů ještě žádné ceny nedobyl. Nár. listy 17/81887.

97953   Junkerové Svazek: 10 Strana: 0118
Junkerové pražští žili asi v první polo- vici XV. stol. Neví se, je-li jejich jméno rodinné n. přezdívkou. Získali si pověst' sta- vitelů, sochařů a malířů. Vz Dr. Kar. Chytil: O Junkerech pražských. V Praze 1903. Str. 23., 53. -68. Sr. Vstnk. XII. 636.

97954   -júnký, -únký Svazek: 6 Strana: 0539
-júnký, -únký přípona :dobřúnký, měk- kúnký, malúnký, blizúnký. Vz -ounký. Mor. Brt. D. 153.

97955   Junný Svazek: 6 Strana: 0539
Junný, vz Juný. Phld. 1881. 168. J. zrak, panovník, Čch., slunce, Vltava, zpěv. Kká. Juno

97956   Juno Svazek: 1 Strana: 0649
Juno, gt. Junony, f., římská bohyně, choť Jupiterova, — Junonin, 'a, o. Vz více v S. N. IV. str. 459.

97957   Juno Svazek: 6 Strana: 0539
Juno. Vz Vlšk. 22., 27., 64., 639., List. filol. X. 3., S. N. - J., jm. feny. Škd. — J., oběžnice. Vz Schd. I. 247.

97958   Junobřeznosť Svazek: 6 Strana: 0539
Junobřeznosť, i, f., paedogenesis. Frč. 2. vd. 58.

97959   Junobřeznosť Svazek: 8 Strana: 0552
Junobřeznosť, i, f. = způsob množení-se hmyzu. Vz Ott. XL 397. a,

97960   Junoch Svazek: 6 Strana: 0539
Junoch = jinoch. Slov. Ssk.

97961   Junoch Svazek: 10 Strana: 0118
Junoch, a, m = jinoch. Jiř. brn. 71., Dal. C. 15., 19., Mam. F. 85b. (Mš. ).

97962   Junochský Svazek: 6 Strana: 0539
Junochský = junošský. Ziak.

97963   Junonský Svazek: 10 Strana: 0118
Junonský. J. tvář. Zr. Čer. 40.

97964   Junosť Svazek: 8 Strana: 0141
Junosť. Rolande, o lepá junosti! Kub. Rol. 131.

97965   Junoš Svazek: 1 Strana: 0649
Junoš = jinoch.

97966   Junoša Svazek: 1 Strana: 0649
Junoša = jinoch. Rk. 25.

97967   Junoša Svazek: 6 Strana: 0539
Junoša, dle Báča, os. jm. Tk. II. 537., Mkl. Etym 106.

97968   Junoše Svazek: 6 Strana: 0539
Junoše. V MV. nepravá glossa. Pa.

97969   Junoše Svazek: 10 Strana: 0118
Junoše. Hrad. 105a. v. 559., Alx. V. 1258., Mam. A. 15b.

97970   Junošek Svazek: 6 Strana: 0539
Junošek, ška, m. = junoš. Slov. Č. Ct. I. 207.

97971   Junoší Svazek: 6 Strana: 0539
Junoší, Jünglings-. J. věk.

97972   Junošice Svazek: 6 Strana: 0539
Junošice, adolescentulus, Ž. wit. 67. 28.; mládež. Slov. Ssk.

97973   Junošík Svazek: 8 Strana: 0141
Junošík, a, m., vz Junoša, Junošek. Phľd. XII. 317.

97974   Junošin, a Svazek: 6 Strana: 0539
Junošin, a, o. Bž. 123.

97975   Junošina Svazek: 10 Strana: 0118
Junošina. y, f. = mládež jinošská. Tbz. III. 2. 333.

97976   Junoško Svazek: 8 Strana: 0141
Junoško = jinoch. Slov. Pastr. L. 62.

97977   Junošství Svazek: 10 Strana: 0118
Junošství, n. = panenství L. Mar. 14. Sr. Krok 1888. 435.

97978   Junošstvo Svazek: 6 Strana: 0539
Junošstvo, a, n., die Jünglinge. Lpř.

97979   Junošův Svazek: 6 Strana: 0539
Junošův rod. Tk. I. 303. J-šova ulice v Praže. Tk. II. 537., Tk. Ž. 151.

97980   Junošův Svazek: 10 Strana: 0118
Junošův. Ulice Melantrichova ve XIV. stol. (v Praze) slula ulicí Junošovou, po- zději Kunešovou a v minulém století Sir- kovou. Dolen. Pr. 371.

97981   Junovec Svazek: 8 Strana: 0141
Junovec, vce, m., hora v Trenčansku. Phľd. XIII. 240.

97982   Junoživný Svazek: 6 Strana: 0539
Junoživný, xovyoróq?. Lpř.

97983   Junství Svazek: 1 Strana: 0649
Junství, n. = jonáctví, Jugend. Ssav.

97984   Junstvo Svazek: 6 Strana: 0539
Junstvo, a, n. = junáctvo. Dch., Lpř. — J. = junství. Neličné spevy j-a môjho. Tóth B. 9.

97985   Junta Svazek: 1 Strana: 0649
Junta, y, f., špan., jednota, Rk., Ver- sammlung, Verein.

97986   Juný Svazek: 1 Strana: 0649
Juný, zastr. = mladý, jung. Rostl.

97987   Juný Svazek: 6 Strana: 0539
Juný. J. nitro. Čch. Sl. 16. Vz Junný.