161001   Mysliboř Svazek: 6 Strana: 1057
Mysliboř, e, f., ves u Telče; Meisel- dorf, osada v Dol. Rakousích. Šb.

161002   Myslibořice Svazek: 1 Strana: 1093
Myslibořice, dle Budějovice, Myslibořitz, ves v Brněnsku. Žer. Záp. II. 186.

161003   Myslibořice Svazek: 6 Strana: 1057
Myslibořice, dle Budějovice, městečko u Hrotovic.

161004   Myslíce Svazek: 6 Strana: 1057
Myslíce, e, f. = mysl, zastr. Kšch.

161005   Myslič Svazek: 6 Strana: 1057
Myslič, Myslitsch, ves u Benešova v Bu- dějovicku. Blk. Kfsk. 151., Rk. Sl.

161006   Myslička, y Svazek: 1 Strana: 1093
Myslička, y, f. Pokudžby koho tak hrubě pokoj mrzel a měl velikou chuť k zaneprázd- nění vojenskému, ten že bude moci m-u svou hrdinskou dosti dobře vychladiti buď na Tur- cích aneb na Moskvanech. Skl. 389. — Apol., Reš., Cyr. Das Müthchen.

161007   Myslichorý Svazek: 6 Strana: 1057
Myslichorý, gemüthskrank. Šm.

161008   Myslichovice Svazek: 6 Strana: 1057
Myslichovice, dle Budějovice, ves u Li- tovle.

161009   Myslijímavý Svazek: 6 Strana: 1057
Myslijímavý, gemüthlich. Rk.

161010   Myslík Svazek: 6 Strana: 1057
Myslík, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123., Tk. V. 52., Blk. Kfsk. 1369., Sdl. Hr. IV. 372., VI. 277., Bart. 290., Rk. Sl. — M. = psí jméno. — M., Myslik, ves u Příbora.

161011   Myslíkova Svazek: 10 Strana: 0629
Myslíkova ulice v Praze, dříve: Žitná ul. Tk. Pam. I. 168.

161012   Myslimir Svazek: 6 Strana: 1057
Myslimir, vz Ludvík.

161013   Myslín Svazek: 6 Strana: 1057
Myslín, a, m., Myslin, ves u Mirovic. Tk. IV. 734., Blk. Kfsk. 1370., Sdl. Hr. IV. 43., VI. 123., 202., Rk. Sl., Arch. VIL 431., VIII. 597.

161014   Myslinka Svazek: 6 Strana: 1057
Myslinka, y, f., Myslinka, ves u Touš- kova. Blk. Kfsk. 358., Rk. Sl.

161015   Myslinka Svazek: 7 Strana: 1330
Myslinka, y, f. = potok u Doubravky. Ott. VI. 79. b.

161016   Myslinský Svazek: 6 Strana: 1057
Myslinský, ého, m., os. jm. Arch. I. 230.

161017   Mysliny Svazek: 6 Strana: 1057
Mysliny. Na M-nech, U Myslin = po- zemky u Olešníka v Buděj. BPr.

161018   Mysliovice Svazek: 6 Strana: 1057
Mysliovice = Myslejovice.

161019   Myslitel Svazek: 1 Strana: 1093
Myslitel, e, m., der Denker. Us.

161020   Myslitelka Svazek: 1 Strana: 1093
Myslitelka, y, f., die Denkerin. Us.

161021   Myslitelkyně Svazek: 6 Strana: 1057
Myslitelkyně, ě, f., die Denkerin. Rk.

161022   Myslitelno Svazek: 6 Strana: 1057
Myslitelno, a, n., tb voltov. Vch. Ar. II. 42.

161023   Myslitelnosť Svazek: 1 Strana: 1093
Myslitelnosť, i, f., die Denkbarkeit, Jg.; die Einbildung. Th.

161024   Myslitelný Svazek: 1 Strana: 1093
Myslitelný, denkbar. Marek.

161025   Myslitelský Svazek: 6 Strana: 1057
Myslitelský, Denker-, Denk-. M. umění. Mus. 1880. 570.

161026   Myslitelství Svazek: 6 Strana: 1057
Myslitelství, h. = logika. Mus. 1880. 569.

161027   Myslitelstvo Svazek: 10 Strana: 0190
Myslitelstvo, a, n. = soubor myslitelů. Krec. 7.

161028   Mysliti Svazek: 1 Strana: 1093
Mysliti, 3. pl. myslí, mysli (mysleme, my- slete), -sle (íc), il, šlen, šlení. Imperat. zastr. mysl, myslmé, myslte, Jg., v již. Čech. myšli. Kts. V obecné mluvě: mysleti, 3. pl. myslejí, myslel, Jg., Šb.; -eti je ve složených ku př.: přemýšleti, smýšleti, vymýšleti. Šm. — M. = přemýšleti, rozvažovati, představovati si, tu- šiti, souditi, domnívati se, nějakého mínění býti, hádati, zdáti se, zmíniti se; v mysli, v paměti míti, rozjímati; v žádosti, v zá- měru míti. Denken, wähnen, sich einbilden, vermeinen, glauben, vermuthen, sinnen, nach- denken, bedacht sein, im Sinne haben, vor- haben, gedenken. Jg. Ve smyslu:, domnívati se, toho mínění býti' také: mám za to, po- kládám za to, mně se vidí, jsem toho zdání, mínění. Vz Míti zač. — abs. M. jest spo- jovati rozmanitosť v jednotu svědomosti. Mark. Člověk myslí, pán Bůh obmyslí (mění). Jg. Pomysli a považ. V. — co. Něco jiného myslí. V. Nic zlého nemyslí. V. Jedno myslí, druhé mluví a třetí činí. Č. — Kom. — co o kom, o čem. Málo o kom m. Us. Mnoho o sobě m. D. Vždy o tobě myslím. Kom. Ten něco o sobě myslí. Us. O božských vě- cech m. Ctib. Lstivě o kom m. V. Jaký kdo šelma jest, též o druhých myslí. č. — si. M. si něco. Us. Myslí si, že... D. Počne sobě m. D. Všelicos si m. D. — na koho, na co. Vždy na tebe myslím. Kom. Myslím na to. Kom. Nikdy na nic dobrého nemysliti. V. Na bohactví toliko m. Us. Budou míti nač m. Jel. M. na přítele. Č. Bych si nemy- slila na jejího syna. Er. P. 223. — Br., Anth. I. 99. — oč. Chci m. o jeho bezživotí. Pr. kut. Dnem i nocí o to myslil, aby... Háj. O obecné dobré m. Jel. Vždy o to myslil, kterak by do své země mohl přijíti. Výb. II. 69. — Br., Solf., Let. — čím. Bedlivě celým srdcem m. V. — kdy. Dnem i nocí na něco m. V. — jak s kým. Dobře s někým m. D. — nač jak. Na to se vší bedlivostí myslte. Br. — s inft. Myslí utéci. V. Za- škrtiti se myslila. V. Kteříž myslí podraziti nohy mé. Br. A my myslíme bez viny býti ? Br. Myslil ho zabiti. Br. — přes co: špatně. — při čem. Při tom nic zlého nemyslil. Us. — aby, že. Neznámým nelahoď, aby nemyslili, že úklady strojíš. Kom. Myslí, že jest bez viny. Br. Mysl (mysli) o to, aby (abys) se zalíbil. Mudr. Na to myslil, aby Neklana z knížectví vypudil. Háj.

161029   Mysliti Svazek: 6 Strana: 1057
Mysliti, vedle toho mysleti. Vz List. fil. 1886. 292., Bž. 36., 195., Mkl. Etym. 208. — abs. Myslící bytosť, síla, MH. 8., hlava. M., cogitare, Ž. wit. 2. 1., meditari, 1. 2. Pravili, že je myslím (= asi) 11 hodin; Je jich myslím (asi) kopu. Brt. Mtc. 1878. 37. — co. Panna myslí to, což božieho jest. Št. N. 28. Co sobě myslé ty sluhy, ješto...; Aby jen to m-la, což s Bohem mluví. Št. Kn. š. 5., 48. — o čem (jak). Proč ne- myslíš o božských věcech. Ctib. 22. O ne- bebeských věcech myslíš. Hus. I. 136. M. o té divné trojici sv.; Celým srdcem o tom mysli; Když o tom budete m. pilně. Št. Kn. š. 25., 36., 37. — nač (kdy jak). Ve dne v noci na mne myslí. Sš. P. 518. M. na cesty. Šml. Stoje chodě pořád na to myslil. Wtr. M. na hřiechy své. Št. Kn. š. 24. — oč. O obecní užitky m. Jel. Exc. m. 64. (26.). Každý o to myslil, aby se mu zalíbil. Let. 375. Že chce o ty věci m. Bl. Aug. 63. Ač o to nemyslí. Hus I. 212. — čím. Člověk myslí duší svou. Hlv. 221. — kdy. Ve dne i v noci m. Št. — jak: správně. Dk. P. 97. — kde. Myslechu sami v sobě. ZN. Současně nelze m. více hmot na témž místě. Mj. 8. — v čem. Že u bo- žiem zákoně bude m. ve dne i v noci. Št. Kn. š. 4. — si nad čím. Matka si nad tebú myslí (stará se). Brt. Mtc. 1878. 37. — s inft. My sme ani nemysleli (nemínili) vázať. Brt. Mtc. 1878. 37.

161030   Mysliti Svazek: 7 Strana: 1330
Mysliti v dialektech. Vz List fil. 1892. 204. Nač kdo myslí stále, v slova překypí i bezděky. Krs. 41.

161031   Mysliti Svazek: 8 Strana: 0219
Mysliti. Bude, myslím, pršeti. Zde se stalo myslím jako vložka adverbiem. Gb. H. ml. I. 138. Cf. Trvám.

161032   Mysliti Svazek: 9 Strana: 0175
Mysliti. O tvarech sr. Gb. H ml. III. 2. 315. Mysliti není činiti. Šml. V. 33. — nač. Vím, na koho myslíš (koho máš ráda). Hoř. 91. — oč. Muž myslí jen o to, kterak by se jí (ženě) líbil Konáč. (Vlč. Lit. I. 347. )

161033   Mysliv Svazek: 6 Strana: 1057
Mysliv, ve Myslivý. - M., a, m., Schneider- hof, ves u N. Kdyně. Rk. Sl.

161034   Myslivárna Svazek: 1 Strana: 1094
Myslivárna, y, f., myslivna, v obec. ml. fořtovna, das Jäger-, Forsthaus.

161035   Myslivárna Svazek: 6 Strana: 1057
Myslivárna, y, f. = myslivna. Hdk.Dřev.

161036   Myslivář Svazek: 9 Strana: 0175
Myslivář, e m. = facír. Nár. list. 1900. č. 149. odp. feuil.

161037   Myslivci Svazek: 1 Strana: 1094
Myslivci pes. Aesop. Jäger-.

161038   Myslivcová Svazek: 1 Strana: 1094
Myslivcová, é, f., die Jägerfrau. D.

161039   Myslivcovna Svazek: 6 Strana: 1057
Myslivcovna, y, f. = myslivna. Rk. 434

161040   Myslivcovna Svazek: 10 Strana: 0191
Myslivcovna, y, f. = myslivna. Dšk. Km. 18.

161041   Myslivcův Svazek: 1 Strana: 1094
Myslivcův, -ova, -ovo, dem Jäger ge- hörig.

161042   Myslivcův Svazek: 6 Strana: 1058
Myslivcův. Sysel s laskú do díry, my- slivcuj pes za nimi. Sš. P. 695.

161043   Myslivčí Svazek: 6 Strana: 1058
Myslivčí zákopy. NA. III. 145.

161044   Myslivčice, e Svazek: 6 Strana: 1058
Myslivčice, e. f., die Jägerin. Šm.

161045   Myslivčík, a, m Svazek: 6 Strana: 1058
Myslivčík, a, m., der Forstjunge, -ad- junkt. Laš. Tč.

161046   Myslivčiti Svazek: 6 Strana: 1058
Myslivčiti, il, ení, Jäger sein. Lpř.

161047   Myslivě Svazek: 1 Strana: 1094
Myslivě, denkend, sinnig. V.

161048   Myslivě Svazek: 6 Strana: 1058
Myslivě něco rozvážiti. Sv. ruk. 260. — Pravn. 642.

161049   Myslivě Svazek: 8 Strana: 0563
Myslivě. Ktož m. a rozumně počítati bude. 1440. Mas. til. 1896. 266.

161050   Myslivec Svazek: 1 Strana: 1094
Myslivec, vce, m., lovec. M., kdo umění lovecké buď z povolání neb i zábavou pro- vozuje, zvl. kdo umění tomu řádně vyučen jest, der Jäger, Weidmann. M. stopy znalý, ozbrojený, v ohni bázlivý, pěší, s tělem i s duší, mladší, jelenoznalý, nedělní n. ne- beský n. sváteční, poboční (Leib-), pocestný. Šp. M. vrchní. Lesní, lesník, nadlesní, po- lesný; mládenec, příručí lesního. Us. Cestný n. průvodčí m., pomezní m. (Gränz-). Jg. M. zvěř vábí, honí, střílí, loví. Us. M. v lese houká. M. se přistřeluje (cvičí se v střílení); jde na čekanou, na čekání; zvíře postřehlo m-ce (nahm an). Švec má roztrhanou botu a m. nemá hubky. Šp. Patron myslivcův, sv. Hubert. Rk. — M. vojenský. Nadmyslivec, vůdčí, podmyslivec, vůdce obchůzky. Vz více v Rf. 85. — M. kurevský, der Hurenjäger. Reš.

161051   Myslivec Svazek: 6 Strana: 1058
Myslivec, cf. Mkl. Etym. 208., Rk. Sl. Jest jich jako nebeských m-ců (mnoho). Us. Knrz. M. ten střílá, já bych se mu smíla. Sš. P. 483. Šla Maryčka do hájíčka do ze- leného, potkala tam myslivečka kudrnatého; Mysliveček černooký bočky podpírá a Ma- ruška do fortuška očka utírá. Slez. ps. Šd. Cf. Er. P. 394. — M., os. jm. Arch. VII. 194.

161052   Myslivec Svazek: 7 Strana: 1330
Myslivec. Hůře by se m-ci měli, kdyby jeleni stříleti uměli. Us. Brt.

161053   Myslivec Svazek: 8 Strana: 0219
Myslivec. M-vci vypovídají se z Obořiště přes Nehonice na Číhání. NZ. III. 229. M-vci umějí víc než chléb jísti. Wtr. St. Pr. 141.

161054   Myslivecky Svazek: 1 Strana: 1094
Myslivecky, nach Jägerart, jägerisch. Jg.

161055   Myslivecký Svazek: 1 Strana: 1094
Myslivecký, Jäger-, jägerisch, weidmän- nisch, Jagd-. D. M. umění (myslivectví), V., chrt, řezák, pes (lovčí), kůň, oštíp, roh, trubka, střevíce, brašna, tobole, mistr, mlá- denec, právo (Jägerrecht, slove časť zabité zvěři, kterou myslivec jakožto accidenci do-
stává, Šp. ), propovídka, Jg., V., D., přízeň,
kniha, báchorka, cesta, hudba, hůl, kousek,
kalendář, literatura, osoba, obyčej, oděv,
latina, místo, národ, mluva, řeč, způsob, pra-
vidlo, sedlo, světnice, pěšinka, stezka, po-
zdravení, řád, kamaše, plášť, kabát, čepice,
punčocha, vesta, taška, ručnice, srdce, vyra-
žení, znamení, vědomost', výraz, zvyk, pa-
cholek, zbroj. — M. vojsko, die Jägertruppe,
skládá se z pluku tyrolského a ze 33 pol-
ních mysliveckých praporů. Čsk. I. 5. 29.
Oděv jeho: Čsk. I. 5. 30. Vz Lovčí, Lovecký.

161056   Myslivecký Svazek: 8 Strana: 0563
Myslivecký. M. písně Vyd. J. V. Roz- mara, V Pisku 1896. Cf. Čes. 1. VI. 388.

161057   Myslivecký Svazek: 9 Strana: 0175
Myslivecký. M. obyčeje a pověry. Vz Mus. ol. 1897. 151, Uč. spol. 1897. XI. 1. nn. M. pověry a čary za starých časů v Čech. Sebral Dr. Čen. Zíbrt. V Písku. 1889,.

161058   Myslivectví Svazek: 1 Strana: 1094
Myslivectví, í, n., úřad myslivecký; myslivecké umění. Die Jagdwissenschaft, Jagdkunde, die Weidmannschaft, Jägerkunst. O m-ctví. Kom. Vz více v S. N.

161059   Myslivectvo, a Svazek: 6 Strana: 1058
Myslivectvo, a, n., die Jäger. S. N. XI. 56.

161060   Mysliveče Svazek: 6 Strana: 1058
Mysliveček Frant., mlynář, absolv. ju- rista. Jg. H. 1. 601. — M. Jos., 1737.-1781., hudební skladatel. Vz Rk. Sl.

161061   Mysliveček Svazek: 7 Strana: 1330
Mysliveček Jos., hud. sklad., 1837.-1881. Vz Srb 77.

161062   Mysliveček Svazek: 8 Strana: 0563
Mysliveček, čes. tanec dle textu písně: Myslivečku, myslivce, dej si pozor na děvce. Čes. 1. VI. 232.

161063   Mysliveček Svazek: 9 Strana: 0175
Mysliveček, čka, m., tanec. Vz Čes. 1. VI. 548., 549.

161064   Mysliveček Svazek: 9 Strana: 0450
Mysliveček Jos., hud. sklad. Sr. Ott. XVII. 939.

161065   Mysliveček Svazek: 10 Strana: 0191
Mysliveček, čka, m., tanec. Brt. P. n. 840., 960.

161066   Myslivěda Svazek: 6 Strana: 1058
Myslivěda, y, f., die Logik. Rk.

161067   Myslives Svazek: 6 Strana: 1058
Myslives, vsi, f., myslivna u Tábora.

161068   Myslivín Svazek: 1 Strana: 1094
Myslivín, a, m., der Student; neujalo se.

161069   Myslivíř Svazek: 6 Strana: 1058
Myslivíř (!), e, m. = student. J. Pohl.

161070   Myslivka Svazek: 6 Strana: 1058
Myslivka, y, f. = myslivcová. Slez. Šd. — M. = pole u Dobné v Budj. BPr.

161071   Myslivna Svazek: 1 Strana: 1094
Myslivna, y, f., myslivárna, obydlí my- slivcovo, Forst-, Jägerhaus, n.

161072   Myslivna Svazek: 7 Strana: 1330
Myslivna, y, f., sam. u Zeměch.

161073   Myslivní Svazek: 1 Strana: 1094
Myslivní právo, zákon, policie. J. tr. Jäger-, Jagd.

161074   Myslivo Svazek: 6 Strana: 1058
Myslivo, a, n., Mysliw, ves u Nepomuk. Blk. Kfsk. 1057., Rk. Sl. — M. = myslivě. Slov. Dbš. Úv. 4.

161075   Myslivo Svazek: 7 Strana: 1330
Myslivo, a, n. = látka k přemýšlení, Denkmaterial. Msr.

161076   Myslivosť Svazek: 1 Strana: 1094
Myslivosť, i, f., náklonnosť k myšlení. Jg. Tkadl. — M. umění loviti zvěř, věda lovecká či myslivecká, myslivectví; lovení samo, lov, honba. Die Jagdkunst, Jagd, das Weidwerk, das Jagen, das Jagdrecht, die Jägerei, das Jagdwesen. V. Po m-sti jezditi n. choditi. Us. Na m. vyjížděti, jeti. Har. II. 148. Cyr. M. provozovati. V., Er., J. tr. Vždy buď pilen m-sti. Smil v. 1352. Toliko samou holou m-stí téhož lesa užíval. 1613. Jezdil po té m-sti. BN. Odjeti na m. Čr. V lesích po m-ech bývají. Ler. O m-sti všichni mezi sebou zůstali jsou, aby jeden druhému s m-stí žádný nejezdil a nechodil. Zř. F. I. Sedláci aby m-sti žádné neměli. Zříz. z. Měsíce toho JM Cá ráčil býti na Brandejse a tu m. pro- vozovati; i páni praelati té m-sti účastni Byli. Břez. 258. Na m. vyjeti. Sl. Uh. I. 67., 131. Na mysl. laskav Býti (jí přáti). Mus. ZaBit na m-sti. V. Právo m-sti, k m-sti; zákon o m-sti (myslivní); smlouva o pacht m-sti; škoda m-stí učiněná; zákaz m-sti. J. tr. Výtěžek m-sti; m. propachtovati; povolení k provozování m-sti; oprávněný k m-sti; držitel m-sti; m. postižná (právo k stí- hání postřelené zvěři); pán m-sti; pacht, pachtýř m-sti; pachtovné z m-sti; výsada na m.; pacht za právo m-sti; činže z pach- tované m-sti. Šp. Dějepis m-sti. Vz o něm v S. N. II. 315., C, in. M. a lapání zvěři. Vz RB. str. 268.

161077   Myslivost Svazek: 6 Strana: 1058
Myslivost = mohutnosť duševní, která tvoří pojmy, úsudky a rozsudky, Pdl. exc, das Denkvermögen, die Denkkraft. Kos, Vch. Ar. II. 42. Cf. Jg. Slnosť. 33. — M. = věda lovecká. Št. Kn. š. 166. M stí se ži- viti. Us. M. provozovati. V., Abr. Cf. Zř. zem. 461., 694., Sdl. Hr. II. 42., 88., Bart. 229., Arch. VII. 729., VIII. 299.

161078   Myslivosť Svazek: 7 Strana: 1330
Myslivosť v Čech. Vz Ott. VI. 130.

161079   Myslivský Svazek: 1 Strana: 1094
Myslivský = myslivecký.

161080   Myslivství Svazek: 1 Strana: 1094
Myslivství, n. = myslivectví. D.

161081   Myslivstvo Svazek: 1 Strana: 1094
Myslivstvo, a, n. = myslivství. Orb.

161082   Myslivý Svazek: 1 Strana: 1094
Myslivý; mysliv, a, o, kdo rád n. často mysli, rozmýšlí, denkend, sinnig, sinnreich. V. — o čem: o budoucích věcech. D. — Leg., Pulk. — k čemu: k boji, k lovům. Troj. — nad čím. Byla jsem myslivá nad tím (nevěděla jsem co dělati). Us. — Jg.

161083   Myslivý Svazek: 6 Strana: 1058
Myslivý. M. čtenář. Dk. M. mluví málo a dobře. Sb. uč. M. skoumatel. Šf. III. 329. M. činnosť, die Denkthätigkeit. M. podstata, res cogitans. Dk. Mon. 8. — v čem. V lo- viech velmi mysliv bieše. Pass. mus. 384.

161084   Myslivý Svazek: 7 Strana: 1330
Myslivý = kdo rád zvěř honí. Rád bych mysliv byl, i nemám zvěři. Arch IX. 137.

161085   Myslně Svazek: 1 Strana: 1094
Myslně = myslivě. Bern.

161086   Myslník Svazek: 1 Strana: 1094
Myslník, a, m. = myslitel. Jg.

161087   Myslnosť Svazek: 1 Strana: 1094
Myslnosť, i, f., mysli přítomnosť, Denk- kraft, -vermögen. Ctib. — M., domýšlivost, zpupnosť, Einbildung, Hochmuth. Ctib. — M., udatnost, Muth, m. Biancof.

161088   Myslný Svazek: 1 Strana: 1094
Myslný, k mysli náležející. Gemüths-, Denk-. M. moc vědomí. Kom., Pal., Ctib. — M. člověk (domýšlivý, einbildreich, hoch- müthig). Zlob. — M., smělý, udatný, muthig. Reš. Veselý a m. učiněn jest. BN.

161089   Myslný Svazek: 7 Strana: 1330
Myslný = důvtipný. Nejmyslnější hra jest v šachy. Kom.

161090   Myslný Svazek: 9 Strana: 0175
Myslný. Jsou to m. bubliny (smyšlené). Šml. III. 183. M. neduh = choromyslnosť. Pal. Děj. II. 2. 232.

161091   Mysločovice Svazek: 6 Strana: 1058
Mysločovice, dle Budějovice, Myslotscho- witz, ves u Holešova.

161092   Myslopatření Svazek: 6 Strana: 1058
Myslopatření, n., contemplatio. Knst., Beck.

161093   Myslorodný Svazek: 7 Strana: 1330
Myslorodný. M. ústrojí Nár. list.

161094   Myslotín Svazek: 6 Strana: 1058
Myslotín, a, m. = Mysletín. Blk. Kfsk. 1172., Rk. SI.

161095   Myslotvorný Svazek: 6 Strana: 1058
Myslotvorný ideal. Ssk.

161096   Myslov Svazek: 1 Strana: 1095
Myslov, a, m., ves v Pelhřimovsku. Tk. III. 36., 43.

161097   Myslov Svazek: 6 Strana: 1058
Myslov, a, m., Myslow, ves u Pelhřimova. Blk. Kfsk. 900., Sdl. Hr. IV. 372 , Rk. Sl.

161098   Myslová Svazek: 6 Strana: 1058
Myslová, é, f M. Horní, Ober Myslau, ves u Telče; M. Kostelní, Kirchmyslau, ves tamtéž.

161099   Myslová horní Svazek: 1 Strana: 1095
Myslová horní, Ober-Mislau, ves v Br- něnsku. PL.

161100   Myslová kostelní Svazek: 1 Strana: 1095
Myslová kostelní, Kirchmislau, tamtéž.

161101   Myslověd Svazek: 10 Strana: 0191
Myslověd, a, myslovědec, dce, m. = logik. Vz Krec. 7.

161102   Myslovéda Svazek: 6 Strana: 1058
Myslovéda, y, f. = logika. Šf. III. 576., Jg. Slnosť. 58.

161103   Myslověda Svazek: 10 Strana: 0191
Myslověda, y, f. = věda o mysli, logika. Vz Krec. 7.

161104   Myslovědec Svazek: 8 Strana: 0219
Myslovědec, dce, m., Logiker. Mark. Krok. 1895. 326., 1896. 8.

161105   Myslovice Svazek: 1 Strana: 1095
Myslovice, Mislowitz, ves v Klatovsku. PL.

161106   Myslovice Svazek: 6 Strana: 1058
Myslovice, dle Budějovice, ves u Klatov a v Opolsku ve prus. Slez. Rk. Sl.

161107   Myslovka Svazek: 1 Strana: 1095
Myslovka, y, f., Klein-Mislau, u Telče. PL.

161108   Myslový Svazek: 9 Strana: 0451
Myslový. M. neurčitosť. Kle. v Mus. 1843. 81.

161109   Mysný Svazek: 9 Strana: 0175
Mysný. Mysné, podmysné štiky. Sdl. Hr. III. 58.

161110   Myspilič Svazek: 7 Strana: 1330
Myspilič, e, m., escalius, zastr. Rozk.

161111   Mystagog Svazek: 7 Strana: 1330
Mystagog, a, m., Geheimnisslehrer. Vrch. F. II. 67.

161112   Mysteria Svazek: 6 Strana: 1058
Mysteria, vz Jir. Ruk. II. 48., Sbn. 253., Vlšk. 502., Rk. Sl.

161113   Mysterie Svazek: 1 Strana: 1095
Mysterie, í, n., dle, Gymnasia´ pl., z řec., tajnosti, Mysterien, Geheimnisslehren, f., Ge- heimnisse, n. — Mysteriesní (z fr. misterieux), tajemný, tajeplný, temný, mysteriös, geheim- nissvoll. — Rk.

161114   Mysterie Svazek: 7 Strana: 1330
Mysterie O m-riích. Vz Srb 39.

161115   Mysterie Svazek: 9 Strana: 0451
Mysterie. Vz Ott. XVII. 940.

161116   Mysterie Svazek: 10 Strana: 0629
Mysterie u nás = provozování živých obrazů z umučení Spasitelova. Blý. Obr. 124.

161117   Mystěves Svazek: 6 Strana: 1058
Mystěves, vz Myštěves.

161118   Mystice Svazek: 6 Strana: 1059
Mystice, dle Budějovice, Micbzen, ves u Ploškovic, vz Myšec; Mischtitz, ves u Blatné. Rk. Sl.

161119   Mysticism-us Svazek: 1 Strana: 1095
Mysticism-us, u, m., z řec., víra v taj- nosti, náklonnosť k zázrakům a tajnostem. Der Hang zum Wunderglauben. Rk. Vz více v S. N.

161120   Mysticism-us Svazek: 9 Strana: 0451
Mysticism-us, u, m. Vz Ott. XVII. 941.

161121   Mysticismus Svazek: 6 Strana: 1058
Mysticismus křesťanský, náboženský, přírodnický, praktický, psychologický, staro- hellenský, staroindský, staroperský. Vz S. N. V. 589.

161122   Mystickoobrazový Svazek: 7 Strana: 1330
Mystickoobrazový. M. srovnání. Cf. Hš. Št. 123.

161123   Mystický Svazek: 1 Strana: 1095
Mystický smysl, význam nadsmyslný, ne- obyčejný. Vz S. N. Mystisch, geheim, dunkel.

161124   Mystický Svazek: 6 Strana: 1058
Mystický. M. obraz. Jg. Slnosf. 116.

161125   Mystifikace Svazek: 1 Strana: 1095
Mystifikace, e, f., obelstění. — Mystifi- kovati, mámením někoho oblouditi tak, že věří v to, co se mu klamně předstírá, čehož klamatel užívá ve svůj prospěch. S. N. My- stificiren, zum Besten haben, foppen.

161126   Mystika Svazek: 1 Strana: 1095
Mystika, y, f. = mysticismus.

161127   Mystika Svazek: 6 Strana: 1058
Mystika. Cf. Sbn. 942., Mus. 1847. 311, 478., 569.

161128   Mystopolus Svazek: 9 Strana: 0175
Mystopolus Jan. Sr. Mus. 1900. 251.

161129   Myš Svazek: 6 Strana: 1058
Myš, cf. Šrc. 39., 94., Kram. Slov., Mkl. Etym. 208., Rk. Sl. M. veliká (potkan), Brt., veverovitá, Schrot-, zemní, arvicola agrestis, žíhaná (berberská), mus barbarus, Streifen-. Cf. Brm. I. 2. 361., 377.-384., 403., 460., Schd. II. 413., Hlb. L 93., 39., 170., 216., 231., II. 483. Není toho, ani co by se m. udávila; Je toho, co by se m. napila (málo). Us. Vk., Bda., Hnšk. To by měl čistú myš (ošidil by se s ní). Val. Vck. Ty's pěkná myš (chytrák). Us. Vrů. S tou ženskou můžeš myši chytat (je chytrá). Us. Vk. Šel (táhl), jakoby ho myš kousla. Us. Dch. Chytá myši (nespí v noci). Val. Vck. Myši mu žerou peníze (má jich mnoho). Us. Dbv. Ani myška se tu nešustla, es war mäuschen- still. Dch. Kněží s kuklemi z rozličných myší. Hus. Nevyroste z myši jelen ani býk z skopca. Slov. Tč. Malá m. sa aj pod veľký škrych bere. Slov. Rr. MBš. Jak myši ze stodol a ze stavení vyhánějí, o tom vz v Mus. 1854. 542. Když na Petra prší, bývá moc myší. Zlinsky. Brt. Hra na kočku a myš. Vz Brt. D. 177. Přeběhne-li ti m. přes cestu, když někam jdeš, budeš míti neštěstí. Us. v Krkonš. Kšť. — M. slepá = slepýš. V Podluží. Brt.

161130   Myš Svazek: 7 Strana: 1330
Myš. Cf. Mách. 212. Pomoc od myší. Vz NZ. I. 338.

161131   Myš Svazek: 8 Strana: 0219
Myš. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 18., 313. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 47. Jak myši z domu vyhánějí. Vz NZ. III. 525. nn. Kdo nechová myši, ten nic nezvýši; Keď myši s mačkami do trhu poženu (nikdy). Slov. Nov. Př. 432., 640. — M. koňské (nemoc). Kôň má myši i. e. hrče na krku (nojskôr nabehlé mandle). Myšou nazývajú i to okamžité na- vrenie svalu (sr. musculus, mus a myš), ktoré povstane na pr,, keď ostrím dlane po ramene zatne. Phľd. 1894. 492. Proti nim lék, vz NZ. III. 326. Myši = žabka na jazyku koňském. Brt. D. II. 492.

161132   Myš Svazek: 9 Strana: 0175
Myš, i. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 400. Přísloví atd. vz Zát. Př. 129? (? vol- nosti), 331b. Prostředek proti myším. Vz Čes. 1. IX. 263.

161133   Myš Svazek: 9 Strana: 0451
Myš. Keď sú myši smädné, hryzú slamu. Mus. slov. III. 25. — Sr. Ott. XVII. 943.

161134   Myš Svazek: 10 Strana: 0191
Myš. Budeš míti, co hrdlo ráčí, budeš jako m. v otrubách. Zvon III. 192. Pře- běhne-li nám m. v zahradě přes nohy, říká se, že zemře někdo z rodiny. Mtc. 1. 1897. 16. Ty by's měl být tichý jako m. v otrubách. Zvon IV. 8. Ztratil se jako m» v kostele. Rizn. 175.

161135   Myš, i, myška Svazek: 1 Strana: 1095
Myš, i, myška, y, myšička, y, f. (zastr. myšice). Dat. a lok. pl. myšem, myšech; v obec. mluvě: myším, myších. Instr. pl. myšmi; v obec. mluvě: myšemi. Někteří připouštějí tyto tvary: myším, myších, my- šemi, ale nemají pro ně dokladů. Věc má se tak jako u skloňovaní jména hus. Vz Hus (husa). Myšb, skr. m?sha, řec. ???, lat. mus, něm. Maus. Schl., Fk. 157. Vz U. M. domácí, polní, vodní, německá (krysa), potkan. Jhl. M. alexandrijská, útlá, bělonožka, čár- kovaná, černonohá, černoocasá, domácí, do- mová, draslavá, drobná, dvojbarvá (faraó- nova, ichneumon), hlavatá, islandská, káhir- ská, krysa nyní již vzácná, křeček (cricetus frumentarius), lesní, malohlavá, německá (krysa), obilná, obrovská, pálená, polní, píž- mová, pondišerská, potkan, proužkovaná, rejsková, rolní (hraboš rolní), ryšavonohá, skropená, skalní, strakatá, supinohá, štíhlá, troj prstá, vodní. Jg. Vz Ssavci, Frč. 387. M. píská, piští. Orb., Pt., Šp. Pasť, klec, líčka na myši. D., V. Myši chytati, topiti. Us. Bezpečná jest m. před kocourem, do- kudž ve své dupě obývá. Háj. Lačen, co myš v otrubách. Us. Hledí, jako m. z droždí (hněvá se). Č. Kdo nechová myší, špatnou má živnosť. Vz Kocour, Lev. Chudobná to m., co jen jednu díru má Myš jest malé zvíře a nevěří jedné díře. Č., Pk. M. do díry nemohla — tykev nesla. Č., Lb. Nemá už čím myši z kouta vyvábiti, nebo: Holý jako m. Vz Chudoba. Č. Nemá v domě ani čoby myš uniesla. Mt. S. Spí jako m. na měchu. Vz Spaní. Kočka myší nenechá, liška slepic a vlk ovcí. Jg. Co kočka rodí, myši loví. Co se z kočky narodí, nebude (nechce) než myši chytati. Jg. Co je z mačky, to len myši lapá. Mt. S. Kočka myší nenechá. V. Malý jako m. Bern. Trn v noze, m. v stoze, moucha v jíše, kde to přebývá, dobře nebývá. Šp., Jg. Kde maso, tu psi; kde myši, tu zloději. D. Jest laskav (na něho) co pes na kočku, kočka na m. (vlk na berana). D. Když kocour přijde, myši v kout lezou. Jg. Kocour není doma, myši mají luzum (lusum, pré). Jg. Jako m. promoklý. Šm. Zmokl jako myš. Mt. S. M. v tobolce, had v lůně, oheň v po- dolku, zvyklí jsou hospodářům škodu uči- niti. Šp. M. nejde na pasť, ale na sádlo. Šp., Lb. Ta myška již lapena, s kterou kočka pohrává. Pk. Která m. do mých pastí vleze, žádná nevyleze (o chytrém plánu. Vz Vtipný). Lb. Jeví-li se ve vsi polní myš, že máš o dříví se starať, víš. Moravan 1875. Mrtvá m. je mi milejší než 10 živých. Hnš. Myši se z lodi stěhují, krysy loď opouštějí. Dch. Vz Kočka. — Myš, lépe než miš, koňská nemoc, ještěr, něm. Koller. Ten kůň má myš. D. Má myši v hlavě (myšky). Vz Blázen. Č. — Myši, pl., otok žláz na krku (u koní), Die Niefel. D. — M., slunečnice, Sonnenschuss, m. D.

161136   Mýša Svazek: 6 Strana: 1058
Mýša = mýše. Slov. Hdž. Čít. 167.

161137   Myšací Svazek: 6 Strana: 1058
Myšací = myší. M. pasť. Dbš. Obyč. 158. Skryl by sa do myšacej diery. Slov. Zátur.

161138   Myšací Svazek: 8 Strana: 0219
Myšací chvoscík, achillea millefolium. Slov. Mtc. 1891. 107. Cf. dole Myší.

161139   Myšaci Svazek: 9 Strana: 0451
Myšacia. M. zima (keď v tuhej zime aj do myšacej diery sňahu nafúka). Mus. slov. II. 99.

161140   Myšacy Svazek: 9 Strana: 0175
Myšacy, potok ve Slez. Lor. 82.

161141   Myšáček Svazek: 7 Strana: 1330
Myšáček, čka, m. = lejsek šedý. Šír. Pt.

161142   Myšačinec Svazek: 6 Strana: 1058
Myšačinec, nce, m. = myšinec. Vzácný, jako m. v krupici. Rr. Sb.

161143   Myšák Svazek: 1 Strana: 1095
Myšák, a, m., samec myší. Těžko myšá- kovi býti zetěm lvovi. Pk. — 2. Myší louče (káně), Us., luňák myšilov, buteo vulgaris, der Mäusebussard, Mäusefalk. Palliardi. (Mý). — M., u, m., utrejch na myši, das Mäusegift, der Arsenik. D.

161144   Myšák Svazek: 6 Strana: 1058
Myšák — káně. M. dlouhoocasý, colius macrourus. Brm. II. 279., Hlb. I. 110., 124. — M. šedý, lacon murinus, mäusegrauer Schnellkäfer, hmyz. Brm. IV. 114. — M. = pes krysák, der Rattler. U Klat. — M. = kdo myši chytá, otravuje. Rgl., BPr.

161145   Myšák Svazek: 8 Strana: 0219
Myšák = poštolka (v Lohovci), ve Staré Břeclavi: paščtůvka (také na Zlínsku). Mtc. XVIII. 213. Cf. Poštolka (3. dod.). Také: fikulka. Brt. D. II. 494.

161146   Myšák Svazek: 9 Strana: 0175
Myšák, a, m., archontas, brouk. M. šedý, a. murinus. Vz Klim. 425.

161147   Myšár Svazek: 8 Strana: 0219
Myšár, a, m. = netopýr. Slov. NZ. III. 330.

161148   Myšarky Svazek: 6 Strana: 1058
Myšarky = lískové ořechy v myších hníz- dech. U Žamb. Dbv.

161149   Myšárna Svazek: 6 Strana: 1058
Myšárna, y, f., das Mausloch als Woh- nung. Dch.

161150   Myšárna Svazek: 9 Strana: 0451
Myšárna = chatrná chalupa. Vých. C. Č?s. 1. X. 394.

161151   Myšárna Svazek: 10 Strana: 0191
Myšárna, y, f. Tohle není kancelář, to je m. (myší díra). Zvon III. 425.

161152   Myšař Svazek: 1 Strana: 1095
Myšař, e, m., der Ratzenfänger. D.

161153   Myšař Svazek: 7 Strana: 1330
Myšař, e, m., scutellator. Pršp. 93. 66.

161154   Myšař Svazek: 10 Strana: 0191
Myšař, e, m. = pes chytající myši. Us.

161155   Myšátko Svazek: 6 Strana: 1058
Myšátko, a, n., junge Maus. Rk.

161156   Myšatý Svazek: 10 Strana: 0191
Myšatý hřebec (myší barvy). 1519. Arch. XIX. 379.

161157   Mýše Svazek: 1 Strana: 1095
Mýše, ete, n., eine kleine Maus. Na Slov.

161158   Myšec Svazek: 6 Strana: 1058
Myšec, šce, m., Michzen, ves u Ploškovic. Blk. Kfsk. 913., Rk. Sl.

161159   Myšek Svazek: 1 Strana: 1095
Myšek, ška, m., druh datlů (ptáků), cer- thius. Balb.

161160   Myšelov Svazek: 6 Strana: 1058
Myšelov = myšolov. Šm.

161161   Myšenec Svazek: 1 Strana: 1095
Myšenec, nce, m., užanka lékařská, cyno- glossum officinale. FB. 53. — M. = mýše. Jad.

161162   Myšenec Svazek: 6 Strana: 1058
Myšenec, nce, m., Mischenetz, ves u Proti- vína. Rk. Sl., Blk. Kfsk. 1178.

161163   Myšenec Svazek: 7 Strana: 1330
Myšenec, nce, m., vrch v Písecku.

161164   Myšenka Svazek: 6 Strana: 1058
Myšenka, y, f., das Mäusegras. Rk.

161165   Myší Svazek: 1 Strana: 1095
Myší, k myši se vztahující, Maus-, Mäuse-. M. pasf (p. na myši), díra, přirození, barva, lejno (trus), otrava (arsenik, otrušík), Jg., díra. Us. Myší hovno za pepř udávati. Jg. Kočka myšího lovení nenechá. Reš. — M. v zoolog. M. káně (louče), myšák. D. — M. v botan. M. ouško (hieracium auricola, FB. 38. ); koukol; ječmen, lolium temulentum; m. ocásek, řebříček (festuca myurus; myo- surus, FB. 12., 69. ); m. pepř, všivec, stachys silvatica, der Mäusepfeffer; m. žito, hordeum murinuin, die Mäusegerste; m. trn, jehlice vlaská. Jg., D.

161166   Myší Svazek: 6 Strana: 1058
Myší jména v Batrachomyomachii: Hrnko- bliz, Chleborad, Lízotvor, Miskolizoun, Odři- chleb, Střídohrab, Štěrboplzák. Msn. — M. dřevo, Solanum dulcamara, Odb. path. III. 826.; ocas, ocásek, cf. Slb. 289., 672., Čl. Kv. III. 276., Rosc. 141., Mllr. 80. - ouško, cf. Čl. Kv. 172., Slb. 457., Mllr. 51., 69. — M. hlávka = druh hřebíků. Pdl. — M. Hora na Val., Vck., v Plzeň. Blk. Kfsk. 1212. — M.. Mischy, ves u Příbora.

161167   Myší Svazek: 8 Strana: 0219
Myší. Nemáme vomasku, ani co by m. voko potřel. Dšk. Jihč. I. 20. — M. chvostík, rostl. Mtc. 1895. 44. Cf. Myšací (3. dod.), Žebříček (3. dod.). — M. ocásek, rostl. Vz Žebříček (3. dod.). — M. úška, rostl. Vz Be- ranky, Zaspivřed (3. dod.). -- M. ščipka, rostl, vz Ščipka (3. dod.). — M. odění, sta- chys lantana, rostl. Brt. D. II. 507.

161168   Myší Svazek: 9 Strana: 0175
Myší ouška, druh hub. U Křenovic. Vchř.

161169   Myší Svazek: 9 Strana: 0451
Myší ocásek, myosurus, rostl. Sr. Ott. XVII. 928

161170   Myší Svazek: 10 Strana: 0191
Myší zub, rostl. Ces. 1. XIV. 74.

161171   Myší Svazek: 10 Strana: 0629
Myší ocásek, myšinka, myšenka. ocáska, batinka (rostl. ). Vz Čes. 1. XIV. 134. — M. pepř (rostl. ). Vz Stračka zde.

161172   Myšiar Svazek: 6 Strana: 1058
Myšiar, a, m., buteo lagopus, myšař. Slov. Rr. MBš.

161173   Myšice Svazek: 1 Strana: 1095
Myšice, e, f., vz Myš. St. skl.

161174   Myšička Svazek: 6 Strana: 1058
Myšička, y, f., kleine Maus. Rk.

161175   Myšilapak Svazek: 6 Strana: 1058
Myšilapak, a, m. = kočka. Němc. V. 147.

161176   Myšilov Svazek: 9 Strana: 0175
Myšilov, a, m. káně lesní, buteo vulg. Vz Ott. XIII. 916.

161177   Myšilov Svazek: 9 Strana: 0451
Myšilov. Vz Káně, Ott. XVII. 944.

161178   Myšilovec Svazek: 6 Strana: 1058
Myšilovec, vce, m. = ježek. Ntr. VI. 345.

161179   Myšilovka Svazek: 8 Strana: 0220
Myšilovka, y, f. = sova. Slád. Mak. 50.

161180   Myšina Svazek: 1 Strana: 1095
Myšina, y, f., myší maso, Mäusefleisch, m. Smrdí to m-nou, nach Mäusen. D.

161181   Myšina Svazek: 6 Strana: 1058
Myšina, y, f. = sprostá kořalka. U Rychn. Msk.

161182   Myšina Svazek: 8 Strana: 0563
Myšina = vše, co pochází od myší, ku př. vykousané drtiny. U J. Hrad. Crmk.

161183   Myšina Svazek: 10 Strana: 0629
Myšina, y, f. = myší puch. Brt. Slov.

161184   Myšinec Svazek: 1 Strana: 1095
Myšinec, nce, m., myší hovno, der Mäuse- koth. Bib.

161185   Myšinec Svazek: 6 Strana: 1058
Myšinec = uzanka lékařská, cynoglossum officinale. Slb. 363., Čl. Kv. 225.

161186   Myšinec Svazek: 8 Strana: 0220
Myšinec, nce, m., rostl. Vz Jazýček psí (3. dod.), Žebříček (3. dod.). Hojení jím (i. e. achillea) na Val. Vz Vck. Val. I. 156.

161187   Myšit sa Svazek: 10 Strana: 0629
Myšit sa za dievčencem (blázniti se). Phľd. XXIV. 479.

161188   Myšiti Svazek: 1 Strana: 1095
Myšiti se, il, en, = myš dostati. Kůň se zmyšil. D. Vz Myš (ku konci).

161189   Myška Svazek: 1 Strana: 1095
Myška, y, f., malá myš. V. Vz Myš. — M., masitosť na údech těla, die Muskel, nyní: sval. V. — M., šedivá, myší barva. Us. — M., kůň myší barvy, mausfärbig; též taková kráva. — M., oděv ruky zbrojný, der hand- harnisch. Ruku s myškú (geharnischte Hand). Háj. — M., obřezané prase, vz Miška. — Jg.

161190   Myška Svazek: 6 Strana: 1058
Myška, brachium. Sv. ruk. 313., Mkl. Etym. 208. Na hlavě nad m-mi. Ruk. kd. — M., mohrengraues Tuch, jaké mají vojen- ské myslivci. — M. = čes. rárodni tanec. Bačk., S. N. V. 591. - M. Hra na myšku. Vz Sš. P. 728. — M., y, m., os. jm. Tk. V. 251., Blk. Kfsk. 1370., Sdl. Hr. I. 256., II. 278., IV. 372., V. 363., VI. 231.

161191   Myška Svazek: 8 Strana: 0220
Myška k pavéze. Vz Wtr. Krj. I. 268.

161192   Myška Svazek: 9 Strana: 0175
Myška, mniška, y, f. = malinká panenka lesni. Čes. 1. X. 207.

161193   Myška Svazek: 9 Strana: 0451
Myška kloubní, mus articularis. Vz Ott. XVII. 946.

161194   Myška Svazek: 10 Strana: 0191
Myška (Mniška) = lesní panna (malá v oděvu hnědém) s vlasy šedivými. Vz více v Kšť. Poh. 126. — M. hloubni (zvápenělé tělo kloubní), mus articularis, arthrolith (kloubní kamének). Ktt. — M., zdrobn. myš. Dětská hra na myšku ve Slezsku. Vz Vlasť. I. 132. Jak běhá m. po dlani a prstech dětí. Vz Vlasť. I. 135.

161195   Myškář = miškář Svazek: 1 Strana: 1095
Myškář = miškář, nunvář. Us. V Počá- tecku, Pelhřimovsku, v Kamenicku. Nvk.

161196   Myškov Svazek: 6 Strana: 1059
Myškov, a, m., Myschkow, ves u Do- brušky. Blk. Kfsk. 682., Sdl. Hr. II. 55., 65., Rk. Sl.

161197   Myškování Svazek: 1 Strana: 1095
Myškování, n., napodobování myšího pískotu. Šp. Ostatně vz Myškovati.

161198   Myškovati Svazek: 1 Strana: 1095
Myškovati = miškovati; 2. loviti, číhati, mausen, haschen, jagen. — kde: Liška v poli myškuje. L. Vz Myškování.

161199   Myškovati Svazek: 6 Strana: 1059
Myškovati = myší pískot napodobovati. U Místka. Škd.

161200   Myškovatý Svazek: 6 Strana: 1059
Myškovatý, muskulös. Rk.

161201   Myškovec Svazek: 6 Strana: 1059
Myškovec, vce, m. = vrch u Cerhonic na Pís., v Domažl. BPr.

161202   Myškovice Svazek: 6 Strana: 1059
Myškovice, dle Budějovice, Myschko- witz, ves u Plaňan, u Kostelce nad Lab. a u Holešova. Tk. IV. 174., Blk. Kfsk. 1370., Sdl. Hr. IV. 372. (Myskovice), Rk. 81.

161203   Myškovice Svazek: 8 Strana: 0220
Myškovice m. Myslkovice od Myslíka. Cern. Př. 33.

161204   Myškový Svazek: 6 Strana: 1059
Myškový kabát = šedivý. U Rokyc. Fč.

161205   Myšlany Svazek: 6 Strana: 1059
Myšlany, dle Dolany, Malsching, ves u Vyšňobrodu. Blk. Kfsk. 656., Sdl. Hr. III. 305., Rk. Sl.

161206   Myšlení Svazek: 1 Strana: 1095
Myšlení, í, n., v širším smyslu slova tolik co představování vůbec, jinak jest m. tvo- řivá činnosť mysli lidské proměňujíc dojmy a spravujíc dané (ku př. vychováním) před- stavy veskrz a veskrz v osvojené pojmy. Hš. Vz S. N. Reč pronáší m. človeka. V. M. svá oznámiti. D. M. tuhé, hluboké, živé, tajné, tvorné, špinavé, nečisté, oplzlé. Jg., V., Kom. M. srdce (mysl); m. míti o někom. V. M-ním někam zablouditi; myšlení svá k něčemu obraceti; všecku pilnosť a m. přiložiti; všecka m. svá k něčemu oddati; m-ním i snažností svou k tomu měřiti; všecka m. na Bohu zakládati. Kram. Mimo m. naše. Har. Měj čisté myšlení. Smil v. 1893. Veliké m. sobě dělati (silnou naději k něčemu). Jg. Naše je m. Pk. M. cla nedává, Rb. Na my- šlení právo nejde. Č, Pr. M. před rychtáře nechodí. Č., Pr. Vz Rb. str. 268.

161207   Myšlení Svazek: 6 Strana: 1059
Myšlení marné, podstatné, důkladné, duchaprázdné, soustavné, S. N. V. 592., zlé, nečisté. Št. Kn. š. 181., Hus III. 113. V tom m. usnul. GR. Nemlčím m-ním (in Gedanken) i tehdy, kdy mlčím hlasem; Ale mnohá jsú mám. (Gedanken) taká; V nichž (v srdcích) jde rozličných m-ní hluk veliký a roz- brojný. Št. Čísti toliko m-ním (mentaliter), ne nahlas. Ani nemám ještě m. tam jiti. Us. Msk. Dybych mohl jíti, kde je mé myšlení, tam kde se prochází moje potěšení. Sš. P. 200.

161208   Myšlénka Svazek: 6 Strana: 1059
Myšlénka, slov. myšlienka. Pro my- šlenka uvozují, že jest od partc. perft. pass., cf. milenka, pálenka, pomněnka. Pdg. 1886. 139. M. zákládní, odvozená, ušlechtilá, hu- dební. Us., Jd. 3., Zv. Darmo si dělati my- šlénky. Us. Dch. Lépe jítí do společnosti než sedět pořád na m kách. Us. Ntk. My- slili, že m-ky mu spadly, dass er von Sinnen ist. Němc. III. 112. Velká m. jen s mlčením se snáší. Kká. Td. 102. O prosloveni m-nek vz Vor. St. 14.

161209   Myšlénka Svazek: 8 Strana: 0220
Myšlénka. Cf. Myšlínka, myšlienka, my- šlen a myšlín, Gb. H. ml. I. 142., 144. My- šlienky len Boh súdi. Phľd. 1894. 195.

161210   Myšlénka Svazek: 9 Strana: 0175
Myšlénka. M-ky ve skutky zrají pomalu. Srub. 79. O přísloví atd. vz Zát. Př. 33 Ib.

161211   Myšlénka Svazek: 10 Strana: 0191
Myšlénka. M-ko, dítě plénkami ovinuté, ale obří síly, všemohoucí, věčné! Zvon IV. 13. Ta m. stála za tvrdý tolar (byla dobrá). Tbz. V. 9. 211.

161212   Myšlénka, myšlínka, myšlenečka Svazek: 1 Strana: 1096
Myšlénka, myšlínka, myšlenečka, y, f. Myšlénka či myšlenka? e v m. vzniklo ovšem z ie (myslien—myšlen), avšak má hláska y jednak přízvuk, jednak posiční délku, že věru těžko vysloviti,, myšlénka´. Pk. Než píše se vůbec: myšlénka. — M., něco s vě- domím představeného, der Gedanke. Jg. Při- padla mi ta m. Jg. Býti v m-kách (zamy- šleným). M. veliká, dobrá, pěkná, jadrná, upřímná, Jg., Blouznivá, zarojená (přelud, blouznění); sdělení, sdílení m-nek s někým; řada, chod m-nek; m-ku stopovati. Nz. Znak, látka, doba (forma) a obsah m-ky; m. prav- divá, křivá. Jd. M, se obnovuje; m-ky pří- buzné na vzájem se obnovují, na paměť se přivádějí; m-ky příbuzné, částečně sporné (kontrastní); m-ky částečné sporné obapolně se obnovují; m-ky, které byly v mysli zá- roveň, obnovuji se vespolek; m-ky se obno- vují dle původní posloupnosti; m. oblíbená, nová, známá. Pž. M-u pojati, vyjeviti, nač obrátiti; své m-ky pohromadě míti; v m-kách něco učiniti. Nt, — Mám zvláštní m-ku, nápad, Einfall, m. — Odstup té m-ky (toho předse- vzetí, das Vorhaben. ). Jg. To mne přivedlo na m. Nt. — M., zdání, domnění, Meinung, Vermuthung. Máme stejné m-ky. Povětrné m-ky. Jel. Na jiné m-ky přijíti. Nt. — M., rozjímání, die Betrachtung. M-ky své o té věci sepsal. Jg. — Dělati si veliké m-ky (pečovati, pochybovati), Kummer, Zweifel. — M., ponětí, der Begriff. Stach.

161213   Myšlénkotisk Svazek: 9 Strana: 0175
Myšlénkotisk, u, m. M. vynalézti. Mus. 1871. 237.

161214   Myšlénkově Svazek: 10 Strana: 0191
Myšlénkově příbuzný. List. fil. 1902. 156. Dialog m závažný (co do myšlének). Pokr. 1885. č. 27.

161215   Myšlénkový Svazek: 6 Strana: 1059
Myšlénkový, gedanklich, Gedanken-. M. činnosť, Dch., poklad, Kos. 01. I. 284., ob- sah, Mour.,věc, práce, rým,Dk. Aesth. 95., 385., Poet. 404., hloubka, směr, doby, Osv. I. 370., 415., jednota, krajnosť, dosah, proud, krása, Mus. 1880. 125., 148., 263., 427., vzlet. Us. Pdl.

161216   Myšlín Svazek: 6 Strana: 1059
Myšlín, a, m., Myschlin, ves u Černého Kostelce. Tk. IV. 734., V. 251., Sdl. Hr. III. 51., 194., Rk. Sl., Arch. VIII. 597.

161217   Myšňany Svazek: 1 Strana: 1096
Myšňany, die Dolany, Meisetschlag, ves v Krumlovsku. PL.

161218   Myšňany Svazek: 6 Strana: 1059
Myšňany, ves u Chvalšin. Rk. Sl.

161219   Myšobarvý Svazek: 6 Strana: 1059
Myšobarvý, graufärlig wie die Maus. Kk. Br. M. lakon, lacon murinus. Šír II.61.

161220   Myšolina Svazek: 1 Strana: 1096
Myšolina, y, f., myší díra při samém povrchu země tak, že týž nad ní trochu povýšen jest. Us. Zbir. Lg.

161221   Myšolov Svazek: 6 Strana: 1059
Myšolov, a, m., vultur percnopterus, der Mäusegeier. Šm. — M., u, m., der Mäuse- fang.

161222   Myšovina Svazek: 1 Strana: 1096
Myšovina, y, f. = myšina. Us.

161223   Myšovitý Svazek: 1 Strana: 1096
Myšovitý, mausartig. Krok.

161224   Myšový Svazek: 1 Strana: 1096
Myšový, Maus-. M. barva (myší). Maus- farbe, f. Us.

161225   Myštera Svazek: 1 Strana: 1096
Myštera, y, m. a f., z řec. ????-?^???, pochybovač, tajemnůstkář, podivín. — My- šterný, podivínský, v pochybnostech stále jsoucí. Us. Příbr. Sml.

161226   Myštěves Svazek: 1 Strana: 1096
Myštěves, Mischtiowes, v Jičínsku. PL.

161227   Myštěves Svazek: 6 Strana: 1059
Myštěves, vsi, m., ves u Nov. Bydžova. Blk. Kfsk. 1370., Sdl. Hr. V. 363., Rk. Sl.

161228   Myštice Svazek: 1 Strana: 1096
Myštice, Michzen, u Litom.; Mischtitz u Blatné. PL.

161229   Myšuka Svazek: 6 Strana: 1059
Myšuka. Jsem celý m-ka, ich bin ganz meschügge. Us. Dch.

161230   Myšuriatko Svazek: 6 Strana: 1059
Myšuriatko, a, n. = myška. Slov. Rr. Sb.

161231   Mýť Svazek: 6 Strana: 1059
Mýť = paseka, ist wohl falsche Schrei- bung (místo míť. Vz Mýto = paseka, Mý- tiri). Mkl. Etym. 196.

161232   Myť, mýť Svazek: 1 Strana: 1096
Myť, mýť, i, f., paseka, seč, der Holz- schlag, Hauwald, die Hau. V mýti, na mytech pásti. Us. — M., mláz, der Wiederwuchs. Jg. — M., Mittie, ves u Rokyc.

161233   Mýta Svazek: 6 Strana: 1059
Mýta, vrchy u Nové Huti. Řvn. 292.

161234   Myták Svazek: 6 Strana: 1059
Myták, a, m. = mýtnik. Ssk.

161235   Mýtař Svazek: 1 Strana: 1096
Mýtař, e, m., der Mautheinnehmer, mýtný.

161236   Mýtař Svazek: 6 Strana: 1059
Mýtař. V MV. nepravá glossa. Pa.

161237   Mytba Svazek: 1 Strana: 1096
Mytba, y, f. = mýtění, das Waldroden. Lesů v slušné mytbě požívati. 1438. Gl.

161238   Mýtba Svazek: 9 Strana: 0175
Mýtba. Lesů v slušné mýtbě požívati. Arch. XVI. 264.

161239   Mytedlna Svazek: 9 Strana: 0175
Mytedlna, y, f. V m-nách se mýti. XVI. stol. Vlč. Lit. I. 356. Sr. Mytelna.

161240   Mytel Svazek: 1 Strana: 1096
Mytel, e, m, koupel. Rozk.

161241   Mýtěl Svazek: 8 Strana: 0220
Mýtěl, mejtcl = koupel. Krkonš. Mus. 1896. 261.

161242   Mytelna Svazek: 1 Strana: 1096
Mytelna, y, f., die Badestube. V. V m-ě se mýti. MP., Bart. 339.

161243   Mytelný Svazek: 6 Strana: 1059
Mytelný, waschbar. Šm.

161244   Mýtěné Svazek: 1 Strana: 1096
Mýtěné, Mýtští. Dal.

161245   Myth-us Svazek: 1 Strana: 1096
Myth-us, u, m., báje, druh povídek. Vz S. N.

161246   Myth-us Svazek: 9 Strana: 0175
Myth-us, u, m. Čes. 1. 1898. 173., 174. Studie o mythech. Vz Nár. sbor. III. 165.

161247   Mythickobásnický Svazek: 6 Strana: 1059
Mythickobásnický. M. rouška. Šf. Strž. I. 579.

161248   Mythický Svazek: 1 Strana: 1096
Mythický, z řec., smyšlený, báječný, mythisch.

161249   Mythický Svazek: 6 Strana: 1059
Mythický. M. pověsť.

161250   Mythičnosť Svazek: 9 Strana: 0175
Mythičnosť, i, f. Mtc. 1899. 62.

161251   Mythograf Svazek: 1 Strana: 1096
Mythograf, a, m., bájepisec, der Mytho- graph.

161252   Mytholog Svazek: 6 Strana: 1059
Mytholog, a, m. = znalec mythologie. Šmb. S. I. 296.

161253   Mythologický Svazek: 6 Strana: 1059
Mythologický, mythologisch. O nyněj- ších směrech bádání na-ho. Vz List. fil. 1888 224. a násl. M. příspěvky. List. fil. I. 31. n.

161254   Mythologie Svazek: 1 Strana: 1096
Mythologie, o, f., bájesloví, věda o bájích či mythech, Hš., o pohanských bozích. Rk. Vz více v S. N.

161255   Mythologie Svazek: 6 Strana: 1059
Mythologie, die Mythologie. M. národní, pohanské mythy neboli báje o bozích v sou- stavu uvedené. Brt. Cf. Mus. 1886. 653. Dětská m. Vz Brt. Dt. 17. - List. fil. V. 276. n., VI. 261., VIII. 126., 131., Jg. Slnosť. 68.

161256   Mythologie Svazek: 7 Strana: 1330
Mythologie slovan. Vz Pastrnek's slavi- stische Bibliographie. 1892 383. Supple- mentband zu Jag. Arch.

161257   Mythologie Svazek: 9 Strana: 0175
Mythologie řecká. Vz Jub. IIIc· 58. —61.

161258   Mythologie Svazek: 9 Strana: 0451
Mythologie. Vz Ott. XVII 947.

161259   Mythus Svazek: 8 Strana: 0220
Mythus. Řeč a m. Vz List. fil. 1893. 433. nu.

161260   Mýti Svazek: 1 Strana: 1096
Mýti, myji (v obec. ml. myju), myj (v obec. mluvě: mej), -je (íc), myl, myt, mytí; mý- vati. Vz Bíti. Waschen. — co, koho: nohy a ruce, V., nádobí, sklenice, D., podlahu. Us. Ruka ruku myje (umývá). Když ruka ruku myje, obě bílé bývají. Jg. Cikána, mouřenína, cihlu mýti (marnou práci konati). Us. Cihlu m., aby byla bílá. V. —co komu: hlavu. Us. — jak koho. Zmyl ho bez mýdla (=ošidil). C. —co, koho čím kde: v lázni vodou, V., mýdlem, Us., se v koření. Byl. (Umývám své oči) v tom našem potoce vo- dičkou studenou. Er. P. 109.

161261   Mytí Svazek: 1 Strana: 1096
Mytí noh v lázni. Das Waschen. V.

161262   Mytí Svazek: 1 Strana: 1096
Mytí, n., Mitj, ves u Rokycan. PL.

161263   Mýti Svazek: 6 Strana: 1059
Mýti. Cf. Mkl. Etym. 207.; o tvarech Bž. 186., List. fil. 1883. 450. — co. Děkuju vám stoly, lávy, co mé ruce myjávaly, už víc nebudu. Sš. P. 456. — kde. V potoku chladném oči si mývají. Nrd. V slzách m. svoje líce. Kká. Vždy se rád mej v lázni. Rd. zv. 1636 — se s kým. Ani se myli s nimi (se židy). Št. Kn. š. 157. — koho jak: bez louhu. Výb. II. 245.

161264   Mýtí Svazek: 6 Strana: 1059
Mýtí, ves u Blovic. Rk. Sl. — M., der Bannforst. Škd.

161265   Mýti Svazek: 7 Strana: 1330
Mýti. Vz Listy fil. 1892. 124.

161266   Mýti Svazek: 8 Strana: 0220
Mýti. Najprem sebe umyj, potom děprem druhyh myť možeš. Slez. Nov. Př. 91.

161267   Mýti Svazek: 8 Strana: 0563
Mýti. O časov. kol. r. 1410. vz Mus. fil. 1896. 450.

161268   Mýti Svazek: 9 Strana: 0175
Mýti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 207;

161269   Mytilene Svazek: 1 Strana: 1096
Mytilene, y, f., lépe než: Mitylene, mě. na ostrově Lesbu. — Mytileňan, a, m. — Mytilenský.

161270   Mytilotoxin Svazek: 7 Strana: 1330
Mytilotoxin, u, m.: C6 H15NO2. Vstnk. 1893. 217.

161271   Mýtina Svazek: 1 Strana: 1096
Mýtina, y, f. = myť. Pam. kut. — M., jm. lesa u Přerova. Km.

161272   Mýtina Svazek: 6 Strana: 1059
Mýtina m. mítina. Vz Mýtiti, Mýto.

161273   Mýtinka Svazek: 6 Strana: 1059
Mýtinka, y, f., zdrobn. mýtina. Sk. Črt. 51. Vz Mýtina.

161274   Mytiska Svazek: 10 Strana: 0191
Mytiska, pole a louky u Hor. Újezda. Čas. mor. mus. III. 137.

161275   Mýtiště Svazek: 6 Strana: 1059
Mýtiště, mítistě (vz Mýtiti, Mýto), ě, n. = sečišté, der Fällungsplatz, Hiebsort. Sl. les., Němc. V. 308.

161276   1. Mýtiti Svazek: 1 Strana: 1096
1. Mýtiti, il, cen, cení; vymýtiti, sekati, planiti. — co: les. V. Ausroden, hauen, reuten, roden. Dříví v lese m. V. Aby lesy na dvoje hony od cesty s obou stran mýceny byly. V. Kal. 13. S hajným na mýcení (lesů vyjížděti). V. Hosp. 225. Vz Mýto (míto). MŻ. 61.

161277   2. Mýtiti Svazek: 1 Strana: 1096
2. Mýtiti, mýto platiti, die Mauth zahlen. 1540.

161278   Mýtiti Svazek: 6 Strana: 1059
Mýtiti, dle Mz. (v List. fil. X. 326.), Mkl. Etym. 194. a dle Vm. (métiti) m. mítiti. Cf. Mýť (dod.). — co. Pohoním Zicha, že mi mýtí obec mých chudých lidí. Půh. II. 473. M. silnice. Vz Zř. zem. 459., 461., 693. — M. = toulati se. Kde mýtíš celý den? Na Hané. Wrch.

161279   Mýtka Svazek: 1 Strana: 1096
Mýtka, y, f., Mejtka (něm. ), ves v Chrud. PL.

161280   Mýtka Svazek: 6 Strana: 1059
Mýtka, y, f., ves u Nasavrk. Rk. Sl.

161281   Mytkovice Svazek: 6 Strana: 1059
Mytkovice, ves v Kladsku. Arch. VIII. 377.

161282   Mýtlí Svazek: 1 Strana: 1096
Mýtlí, n., metly, Gerüthe, n. Petrov. Dch.

161283   1. Mýtné Svazek: 6 Strana: 1059
1. Mýtné, mítné (vz Mýtiti, Mýto), ého, n. = poražné, der Fällerlohn. Sl. les.

161284   Mýtné Svazek: 6 Strana: 1059
Mýtné, ého, n., die Wegmauth.

161285   Mýtní Svazek: 1 Strana: 1096
Mýtní sekera, die Hippe, Hau; cedule, der Mauthzettel. D.

161286   Mýtní Svazek: 6 Strana: 1059
Mýtní zahrážka. Us. Pdl.

161287   Mýtní Svazek: 9 Strana: 0175
Mýtní les. Fisch. Hosp. 357. Mýtný oves = dávaný za pastvu v mýtinách. 1494. Arch. XVII. 447.

161288   Mýtnice Svazek: 1 Strana: 1096
Mýtnice, e, f., dům, kde mýto se vybírá, das Mauth-, Zollhaus; 2., žena mýto vybíra- jící. Die Mauthnerin. Jg.

161289   Mýtnice Svazek: 6 Strana: 1059
Mýtnice, e, f., Mauthaus, ves u Ronš- perka. Rk. Sl.

161290   Mýtnice Svazek: 10 Strana: 0629
Mýtnice, e, f. = míra obilní. 96 mýtnic pšenice si nameral (naměřil). Sb. sl. VIII. 108. — M. = truhla na mýto mlýnské. Čes. 1. XV. 189. Sr. Mýto.

161291   Mýtnictví Svazek: 1 Strana: 1096
Mýtnictví, n., das Zöllneramt. Bern.

161292   Mýtník Svazek: 1 Strana: 1096
Mýtník, a, m., vz Mýtný. — M., u, m., 1/16 rakous. měřice. Us. na Mor.

161293   Mýtnik Svazek: 10 Strana: 0629
Mýtnik, u, m. = míra, která se dává za mletí z měřice. Hoš. Pol. I. 148. Sr. Mýto.

161294   Mýtniště Svazek: 6 Strana: 1059
Mýtniště, ě, n., der Mauteinhebungs- punkt. Pr. tr.

161295   Mýtnosť Svazek: 6 Strana: 1059
Mýtnosť, mítnosť (vz Mýtiti, Mýto), i, f. = sečnost, die Hiebsfälligkeit.

161296   Mýtný Svazek: 1 Strana: 1096
Mýtný, co se mýtí, schlagbar. M. les (myť), V., hospodářství (n. pasečné). Um. les. — M., co se k mýtu vztahuje, Zoll-, Mauth-. M. zákon, úřad (n. celný), písař, cedule, Jg., úředník, pokázka, důchodky, náklad, Šp., poplatek, Mauthabgabe, stanice, Mauthstation. Dch. — M., ého, m., subst., dle, Nový', mýtník. Der Mauthner. Leg., Brikc. — M., der Hauer. V. M. lesa.

161297   Mýtný Svazek: 6 Strana: 1059
Mýtný. M. (sečné) staří, das Abtriebs- alter, plocha (pasečná), die Schlagfläche. Sl. les. V tomto významu etymologicky: mítný. Vz Mýtili, Mýto. — M., subst. Mýtný, milý mýtníčku, pusť nás přes to mýtečko. Sš. P. 15., 774.

161298   Mýtný. M Svazek: 10 Strana: 0629
Mýtný. M. ptáky pánu odváděti (za užívání gruntů). 1519. Arch. XXII. 54., 64.

161299   Mýto Svazek: 1 Strana: 1096
Mýto, a, n. O původu vz Mz. 61. — M., taxa, plat za úřední jednání půhončím dá- vaný, der Bothenlohn. Když z jednoho chleba mnoho póvodóv na pohon, komorníci právo jmaji vzieti, jakoby jeden póvod byl; že jsú společníci, proto jedno mýto. Vz Chléb. Kn. rož. 10. Každý póvod má dáti komor- níkóm mýto. Arch. I. 452. — M., plat, který se vybírá od užívání silnic, mostů atd. k jich udržování v dobrém stavu. S. N., V. Die Mauth. Původně plat za cestu vedoucí mý- těným lesem. Kn. dr. 135. (Brandl). Žádný cla, mýta, tržné na zemi nebo po vodách vysaditi sobě nemuož bez zvláštní milosti královské. Zř. F. I. Mýtu podrobený. D. Od něčeho m. platiti; m. projeti; mýta hájiti. D. M. vodní n. na vodě (V. ), mostní (mostné), cestní, silniční; mýto vybírati, propachtovati, objeti; náklady, Dražba na m.; objetí, pro- jetí, propachtování mýta; dražba mýta, Sp. M. obejíti, J. tr., prolínati. Nach. 115. Osvo- bození od mýta (mýtní); věřící list osvo- bození mýtního. Er. Na silnicích vybírá v mýtnici mýtný mýto. Pt. — M., ve smyslu paseka, vymýtěné místo, Der Waldschlag, der Hauwald, Háj., dle Mz. 61. chybně prý místo: míto. Naproti tomu vz Gl. 162. Vz Podro- biti se čemu. Dostúpichu mýta středem lesa. Rkk. 30. — Mus. — M., plat sa mletí, das Mahlgeld. Mlynáři mýto aby brali, tak jakž od starodávna bráváno bývalo, nad to žád- ných úplatkův od lidí neberouc. Kn. dr. 113. — M., der Dienstlolm. Páni bráti mohú syny selské k službě za slušným mýtem. 1562. Gl. — Mýto, a, n., mě. v Čechách, Mauth. Vysoké M., mě. v Čech. Hloupější jest nad Kujebu z Mýta. (Nadávka Vysokomýtským, když je někdo Kujebáky nazývá). Č. Vz S. N., Tk. I. 618., III. 654., Tf. 390.

161300   Mýto Svazek: 6 Strana: 1059
Mýto. Št. Kn. š. 155., MV., List fil. X. 326., Mkl. Etym. 208. — M., die Mauth. Cla a mýta v Čech. v 13. stol. Vz Pal. Rdh. 434* II. 112. — M. = plat, daň. Chtěl-liby kdo
čímkoli kupčiti, ten mejto jako jiný kupec
dávej. Zř. mor. 1604. Nebo jest dóstojen
dělník mýta svého (mercede sua). Ev. víd.
90. — M. = plat za mletí, měřičné. Švarná
děvčina, pones do mlýna, já ti zemelu, mýta
nevezmu. Sš. P. 536., Brt. N. p. I. 134. — M. = paseka. V tomto významu dle Mz. v List. fil. X. 326. správně: míto, také dle Vm. Pravop. slov. a Mkl. Etym. 194. Vz Mýť (dod.). — M., Mauth, mé. v Hořo- vicku; Meyto (něm.), hospoda u Batelova; Mauthstadt, ves u Plané; Planín, sam. u Mi- rovic. — Vvsoké M., vz Pal. Rdh. II. 126., Tk. IV. 734., V. 166., VI. 352., VII. 416., Arch. VII. 714., VIII., 312., 456., Tk. Žk. 91., 99., Blk. Kfsk. 1370., Sdl. Hr. I. 256., II. 278., VI. 277., Let. 45., 64., 77., 400., 488., Rk. Sl. V. M. od Al. Šembery 1845. Kritika v Mus. 1845. 128.

161301   Mýto Svazek: 8 Strana: 0220
Mýto, sthněm. m?ta, střlat. muta., souvisí s mutare. Gb. H. ml. I. 445. M. = plat, mzda, merces. Dob. Dur. 379., Ev. víd. Luc. 10. 7. M. z sádliska, z poltu slanin atd. 1520. Mtc. 1894. 61.

161302   Mýto Svazek: 8 Strana: 0563
Mýto = plat. Že mlynáři mnoho mejta brali. Tov. kn. 30.

161303   Mýto Svazek: 9 Strana: 0175
Mýto, vz Mejto. — M. ve mlýně bráti = plat, měřičné. 1559. Mtc. 1897. 278.

161304   Mýto Svazek: 9 Strana: 0451
Mýto. Vz Ott. XVII. 949.

161305   Mýto Svazek: 10 Strana: 0629
Mýto mlýnské = výmelné či měřičné, šestnáctý díl, na loďňácích (škrtnicích) ctyřiadvacátý díl z korce, mzda za semletí obili. Vz Čes. 1. XV. 189.

161306   Mýtosled Svazek: 6 Strana: 1060
Mýtosled, mítosled (vz Mýtiti, Mýto), u, m., die Hiebsíolge. Sl. les.

161307   Mýtosvaz Svazek: 6 Strana: 1060
Mýtosvaz, mítosvaz (vz Mýtiti, Mýto), u, m., der Hiebszug. Sl. les. Mappa, hranice m-zu. Sl. les.

161308   Mýtosvaznice Svazek: 6 Strana: 1060
Mýtosvaznice, mítosvaznice (vz Mýtiti, Mýto), e, f., die Hiebszuglinie. Sl. les.

161309   Mýtovní Svazek: 10 Strana: 0191
Mýtovní nařízení. List Litomyšl, č. 79. r. 1739. Mš.

161310   Mýtovnica Svazek: 6 Strana: 1060
Mýtovnica, e, f. = miera mlynárska, ňouž sa z meliva mýto vymerává, das Mauth- fassel. Slov. Rr. Sb. M. = ? prešp. merice, štvrtka. Zvolen. Rr. Sb. Majú pýchy, kle- biet plnú m-cu. Sb. sl. ps. II. 1. 112. Mly- nár dukáty a doliare m-cou merieval. Dbš. Sl. pov. II. 12., Sb. sl. ps. II. 1. 139.

161311   Mýtovník, u, m Svazek: 6 Strana: 1060
Mýtovník, u, m. = mýtovnica. Slov. Šm.

161312   Mýtský Svazek: 6 Strana: 1060
Mýtský, Manth-. Dvd.

161313   Myus Svazek: 1 Strana: 1097
Myus, gt. Myunta, m., mě. v Karii.

161314   Mýval Svazek: 1 Strana: 1097
Mýval, a, m. M. severní, procyon lotor, das Waschthier, druh medvědů. Frč. 390., KP. III. 353.

161315   Mýval Svazek: 6 Strana: 1060
Mýval. Cf. Brm. I. 2. 215.

161316   Mýval Svazek: 9 Strana: 0451
Mýval, medvěd. Vz Ott. XVII. 951.

161317   Mývaliště Svazek: 6 Strana: 1060
Mývaliště, ě, n., v hutn.. der Herd. Šm.

161318   Mývati Svazek: 1 Strana: 1097
Mývati, vz Mýti.

161319   Myxoedem Svazek: 6 Strana: 1060
Myxoedem, u, m., nemoc. Vz Slov. zdrav.

161320   Myxogliom Svazek: 8 Strana: 0220
Myxogliom, u, m., druh nádoru očního. Schb. Nád. 16.

161321   Myxoporidia Svazek: 8 Strana: 0220
Myxoporidia, cizopasníci rodu prvoků, hl. ryb. Vz Vstnk. Iľ. 556., Hlav. Obrz. 11.

161322   Myzbor Svazek: 6 Strana: 1060
Myzbor, a, m. = Myslibor. Mus. 1889. 162.

161323   Myzdřiti Svazek: 1 Strana: 1097
Myzdřiti, vz Mízdřiti.

161324   Myzlivý Svazek: 6 Strana: 1060
Myzlivý = lechtivý, kitzlich. Slov. Nuž keď je (kôň) velmi m-vý, akonáhle mu prí- dem s česákom na rebrá, hned zadkom pod- hadzuje. Phľd. VII. 141.

161325   Mýždě Svazek: 1 Strana: 1097
Mýždě, ěte, n., druh hrušek. Us.

161326   Mzák Svazek: 10 Strana: 0191
Mzák (mzhák), a, m. = honič a vlastník mezků, muiio. Rozk. P. 2078. Sr. Mzhyně.

161327   Mzal Svazek: 7 Strana: 1330
Mzal, a, m., ceco, zastr. Pršp. 44. 13.

161328   Mzda Svazek: 6 Strana: 1060
Mzda, goth. mizdon, Mkl. aL. 111., 286., Šf. Strž. I. 469. — M., pretium, Ž. wit. 43. 13., 61. 5., merces. 126. 3. M. věcná, tý- denní, kusová (od kusu, úkolní, Stück-), časová, Kaizl 296., 287., 288. M. čeledínóv. Vz Zř. zem. 694. M herců řím., vz Vlák. 502., vojska řec. a římského. Vz ib. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 406. Hoden jest dělník mzdy své. Krnd. 47 Mezd si nebral; Bude m. úsilí vašemu. BO. Almužna a m. Napsal prof. dr. Alb. Bráf.

161329   Mzda Svazek: 8 Strana: 0220
Mzda. Zaplať jim mzdu. Bl. Gr. 319. myslí, že zde slovo mzda jest nepotřebné a že stačí: Zaplať jim, aneb: daj jim mzdu. Ale někdy jest potřebné, nevěděloť by se, co se má za- platiti.

161330   Mzda Svazek: 9 Strana: 0175
Mzda, gt. pl. mezd. Gb. H. ml. III. 1. 179. Za mzdu spravedlivě má se pracovati. Fisch. Hosp 211.

161331   Mzda Svazek: 9 Strana: 0451
Mzda. Sr. Ott. XVII. 954.

161332   Mzda, mzdička Svazek: 1 Strana: 1097
Mzda, mzdička, y, f. O původu vz Mz. 62. Řec. ???O-??, strb. mbzda. Vz Gb. Hl, 27., 28. — M. z práce, záplata, důchod, der Lohn. V. M. za dílo, denní, od přívozu, lé- kaři od hojení (plat, honorar), za práci, od učení, Jg., peněžní, týdenní, J. tr., čelední, tiskařská, plavecká, nádennická. Šp. Hoden je dělník mzdy. Us. Ze mzdy na den dělati; za mzdu denní dělati; ze mzdy dělník; mzdu dáti, zaplatiti; bez mzdy (darmo). V. Mzdu ustanoviti. CJB. 419. Kdež jest třeba k řeč- níku se utéci, tenť svú mzdu (Palmare) vezma žalobu stvoří. O. z D. Ze mzdy pracovati. Jg. Nádenníky ze mzdy najímati. Kom. Za- slouženou mzdu zaplatiti. Br. Za to hodnou mzdu vzal. Har. Rozepře v příčině mzdy; práce ze mzdy. J. tr. Se mzdy někomu něco sraziti; účet ze mzdy. Šp. Přidati na mzdě, lépe: nadlepšiti, přilepšiti mzdy. Jv. Ne- spravedlivé m-y žádej, abys dostal sprave- dlivou. LB. Stran přísloví vz: Mlat, Mlátiti, Práce, Příze, Služebník, Zásluha. — M., cena, der Preis. Za velmi drahou mzdu ty věci koupeny Byly. Br. Vz Kb. str. 268. a S. N. — M., odplata, trest, die Belohnung, der Preis. V. Mzdu na hlavu jeho uložil. Trip. — M., plat, der Sold, die Besoldung. M. roční. V. — M., pachtovné, nájemné, Der Pachtzins. Bez jisté mzdy nejdeť řádné pronajetí. Rkp. pr. horo.

161333   Mzdáč Svazek: 6 Strana: 1060
Mzdáč, e, m. = mzdář. Cf. Mzdáčevý.

161334   Mzdáčevý Svazek: 6 Strana: 1060
Mzdáčevý. Léta m-vá (mercenarii). BO.

161335   Mzdář Svazek: 1 Strana: 1097
Mzdář, e, m., ze mzdy dělající, merce- narius. Bibl.

161336   Mzdář Svazek: 6 Strana: 1060
Mzdář, e, m. Otplata tvého m-ře (mer- cenarii) nikakéž u tebe neostávaj. BO.

161337   Mzdářův Svazek: 10 Strana: 0191
Mzdářův. Mzdářova léta, anni mercenarii. Pror. ol. 19a 2. Isa. 16. 14.

161338   Mzdička Svazek: 6 Strana: 1060
Mzdička, y, f., vz Mzda. V MV. pravá glossa. Pa.

161339   Mzditel Svazek: 10 Strana: 0191
Mzditel, e, m. = mercenarius. Ev. ol. 42. 84.

161340   Mzdník Svazek: 1 Strana: 1097
Mzdník, a, m. = mzdář. Ctib.

161341   Mzdodavce Svazek: 6 Strana: 1060
Mzdodavce, e, m., qui mercedem dat, der Lohngeber. Mkl. aL. 72.

161342   Mzdora Svazek: 6 Strana: 1060
Mzdora, y, f. = vzdor. Nečiň mi tu nic na mzdoru. Sš. P. 20. Udělal mu mzdoru. U Protivína. Kol. ván.

161343   Mzdový Svazek: 10 Strana: 0191
Mzdový. M. hnutí. Nár. list. 1902. č. 234. 3.

161344   Mze Svazek: 1 Strana: 1097
Mze, pl., f., mizení, souchotiny, Phthisis, die Abzehrung. Dostal bych z toho mze. D. Umřel na mze. Us. — M., zákožnice, hou- senky, újedí (u dětí). Mitesser, m., Wollhaare, n. Us. — Jg.

161345   Mze Svazek: 6 Strana: 1060
Mze. Arch. für slav. Philol. VII. 4. 602. I v tom jest ješitenství a mzie peské (afflic- tio. Ecc. 4. 8.). BO. Kdo má mze, chodí po tři dni večer po í bez, tam kleká a se mo- dlí : Beze, posýlá mě pán Bůh k tobě, abys ty mze vzal se mne na sebe. Sbtk. Rstl. 192.

161346   Mze Svazek: 10 Strana: 0191
Mze Zažehnávání mzí. Vz Čes. 1. XII. 133.

161347   Mzel Svazek: 1 Strana: 1097
Mzel, e, m., Mčely, něm. Mzel, Mizell, u Nimburka. PL.

161348   Mzet Svazek: 8 Strana: 0220
Mzet (mzieti). Mzí tam cosi (tlí). Zábř. Brt. D. II. 344.

161349   Mzhák Svazek: 10 Strana: 0191
Mzhák, a, m., vz Mzák.

161350   Mzhyně Svazek: 1 Strana: 1097
Mzhyně, ě, f., zastr. = mezkyně.

161351   Mzie Svazek: 1 Strana: 1097
Mzie, afflictio. Bibl. Vz Mze.

161352   Mzieti Svazek: 6 Strana: 1060
Mzieti, zastr. = neduživěti, torp ere. V též churavosti a hubenosti mziechu. BO.

161353   Mzieti Svazek: 7 Strana: 1330
Mzieti. Citát v dod. je z: Gen. 2. b. (Mus. 1890. 455.).

161354   Mzivosť Svazek: 1 Strana: 1097
Mzivosť, i, f., studenosť, die Kältlichkeit. Jg.

161355   Mzivý Svazek: 1 Strana: 1097
Mzivý, kältlich, rauh. Plk.

161356   Mzivý Svazek: 6 Strana: 1060
Mzivý, cf. List. fil. X. 327.

161357   mž Svazek: 8 Strana: 0220
mž. Z mž m odsuto. Dyž sež (sem -ž) byl mladej. Dšk. Jihč. I. 23.

161358   Mžák Svazek: 10 Strana: 0191
Mžák = mzhák. Mš.

161359   Mžan Svazek: 1 Strana: 1097
Mžan, a, m., Mžany, něm. Mschan, u Nechanic.

161360   Mžan Svazek: 6 Strana: 1060
Mžan, a, m., vynech a oprav: Mžany, dle Dolany, něm. Mžan, Mschan, ves. Cf. Sdl. Hr. I. 256., V. 363.

161361   Mže Svazek: 1 Strana: 1097
Mže, e, f. (dříve: mža), řeka v Čech., Mies, která od Berouna až po Zbraslav Be- rounkou sluje. Jg. Vz S. N., Tk. I. 618.

161362   Mže Svazek: 6 Strana: 1060
Mže řeka. Tk. IV. 64., 104., Rkk. 8., Arch. VIL 714., VIII. 562.

161363   Mže Svazek: 8 Strana: 0220
Mže, řeka, lat. Mesea, Msea. 1184., 1186. Vz Gb. H. ml. L 115.

161364   Mže Svazek: 9 Strana: 0175
Mže. Uč. spol. 1897. VIII. 8.

161365   Mžékaná Svazek: 7 Strana: 1330
Mžékaná, é, f. = hra na slepou bábu. Dol Brtch.

161366   Mžékaná Svazek: 10 Strana: 0629
Mžékaná, é, f. = mžička (dětská hra). Vz Brt. Slov.

161367   Mžen Svazek: 7 Strana: 1330
Mžen, a, m., mulia, ryba, zastr. Pršp 16. 75.

161368   Mžení Svazek: 1 Strana: 1097
Mžení, í, n., der Blick. M. oka. V., Bibl. Ve mžení oka. St. skl. Okamžení. Der Augen- blick. — M., mrhůlka, das Siefern. D.

161369   Mžení Svazek: 6 Strana: 1060
Mžení, cf. Mhnění, Mhnouti. Sté. Zem. 630., List. fil. X. 327. Ve m. oka. M., BO.. ZN., Sv. ruk. 113., Hus II. 311.

161370   Mžeti Svazek: 1 Strana: 1097
Mžeti, vz Mžíti.

161371   Mžetice Svazek: 6 Strana: 1060
Mžetice. Ve M-cích, pozemky na Pís. BPr.

161372   Mžhúrati Svazek: 10 Strana: 0191
Mžhúrati = mžourati. Mam. V.

161373   Mžiček Svazek: 8 Strana: 0220
Mžiček, čku, m. = místo, kam se při hře na hotaře během unavení hoši utíkají a kde je hotař nesmí chytiti. Vz Duť. 85.

161374   Mžička Svazek: 6 Strana: 1060
Mžička, vz Mžitka. — M. Hra na mžičku, na mžik = na schovávanou. Zlínsky. Km. 1887. 312., Brt. Dt. 192.

161375   Mžičky Svazek: 6 Strana: 1060
Mžičky. Cf. Schd. II. 351.

161376   Mžičky, mžinky Svazek: 1 Strana: 1097
Mžičky, mžinky, f., pl., míhání, mihy, jiskry před očima, der Flocken, das Flocken- sehen. D. Dělají se mi mžičky (před očima). Das Gesicht schweimet mir. D. Vz Mžitka.

161377   Mžičný Svazek: 1 Strana: 1097
Mžičný, augenblicklich. M. sláva. Zlatohl.

161378   Mžiga Svazek: 10 Strana: 0191
Mžiga, y, m. = kdo mžigá. Vyhl. II. 246.

161379   Mžigati Svazek: 1 Strana: 1097
Mžigati = mžikati. Na Mor.

161380   Mžigati Svazek: 10 Strana: 0191
Mžigati, vz Mžikati v II. Přisp. 175.

161381   Mžik Svazek: 1 Strana: 1097
Mžik, u, m., mžiknutí, mžení oka, der Augenblick. Ve mžiku, mžikem. Jg. Mžikem padli. Č.

161382   Mžik Svazek: 6 Strana: 1060
Mžik. V MV. nepravá glossa. Pa. Na m. = na okamžik. Čch. Bs. 73. M. záře. Nrd. Kosm. ps. 46. - Mžiky před očima, vz Mžicky. Šd.

161383   Mžík, u, mžitek, mžutek Svazek: 1 Strana: 1097
Mžík, u, mžitek, mžutek, tku, m., dět- ská hra, schovávačka. D. Hráti na m., V., na mžutka. Us. u Litom. Versteck spielen.

161384   Mžika Svazek: 7 Strana: 1330
Mžika, y, f., pila, míč. Hank. Sb. 352.

161385   Mžikačka Svazek: 6 Strana: 1060
Mžikačka, y, f. = mžik.

161386   Mžikal Svazek: 6 Strana: 1060
Mžikal, a, m. = kdo často mžiká, der Nicker, Wimperer. U Olom. Sd.

161387   Mžikala Svazek: 6 Strana: 1060
Mžikala, y, m. = mžikal. Us. Bkř., Sd.

161388   Mžikaná Svazek: 9 Strana: 0175
Mžikaná. Hráti na m-nou = na schová- vanou. Val. Čes. 1. X. 34.

161389   Mžikanda Svazek: 6 Strana: 1060
Mžikanda, y, f. = mžík (hra). Val. Brt. D.

161390   Mžikání Svazek: 6 Strana: 1060
Mžikání, n., das Zwinkern. S. N. 597.

161391   Mžikání Svazek: 10 Strana: 0191
Mžikání, n., mrkáni, nictitatio, spasmus nictitans, das Augenblinken; křečovité m. Ktt.

161392   Mžikař Svazek: 6 Strana: 1060
Mžikař, e, m. = kdo ve hře mžiká. Vy- čítaný odvrátiv se od hráčů zamže oči, ostatní se poschovávají, kam který. Na po- vel ,už' m. jich hledá. Brt. Dt. 192.

161393   Mžikati Svazek: 1 Strana: 1097
Mžikati; mžiknouti, knul a kl, utí; mži- kávati, klapky oční rychle zavírati a otví- rati. Vz S. N. — čím: očima. Us., Jg. — Něco jiného jest mhourati, zwinkern.

161394   Mžikati Svazek: 6 Strana: 1060
Mžikati. Plamen mžiká, zuckt. Sp. Jeli jsme rychle, stromy se jen m-ly. Ehr. 13. — se komu kde. Mžiklo se mu v očích. Tyl. — M. = při hře na mžik schovávati se. Mor. Kld., Bkř.

161395   Mžikati Svazek: 9 Strana: 0175
Mžikati = obrátiti se a oči zamhouřiti, aby neviděl. Val. Čes. 1. X. 34.

161396   Mžikavosť Svazek: 6 Strana: 1060
Mžikavosť, i, f., nystagtnus. Schb.

161397   Mžikavý Svazek: 1 Strana: 1097
Mžikavý, kdo klapky oční rychle zavírá a otvírá; liší se od: mhouravý.

161398   Mžikavý Svazek: 6 Strana: 1060
Mžikavý. M. blána, die Nickhaut.

161399   Mžikavý Svazek: 10 Strana: 0191
Mžikavý svit. Jrsk. IX. 261.

161400   Mžiknutí Svazek: 1 Strana: 1097
Mžiknutí, í, n., mžení, zavření oka. Mži- knutím jest po všem veta. Sych. Der Wink mit Dem Auge, der Augenblick.

161401   Mžiknutí Svazek: 6 Strana: 1060
Mžiknutí. M-tím zmizel, byl hotov. Us.

161402   Mžikomřivý Svazek: 6 Strana: 1060
Mžikomřivý, im Augenblicke sterbend, kurz lebend. M. jepice. Stč. Rozhl. hvězd. 45.

161403   Mžikový Svazek: 8 Strana: 0220
Mžikový. M. vědomí. Bráb. 190. M. zá- věrka ve fotografickém přístroji. Vz Ott. IX. 415.

161404   Mžinky Svazek: 1 Strana: 1097
Mžinky, pl., f., vz Mžičky.

161405   Mžírati Svazek: 6 Strana: 1060
Mžírati = mhourati. Na již. Mor. Šd.

161406   Mžitek Svazek: 1 Strana: 1097
Mžitek, vz Mžik.

161407   Mžitek Svazek: 6 Strana: 1060
Mžitek, tku, m. = mžitka, der Augen- blick. Pl. I. 165. Když člověk s radostí ně- kam chvátá, mžitkem cesta ubíhá. Němc. V. 116. — M. = mžík. Děti na mžitek babu hrají. 1606.

161408   Mžíti Svazek: 1 Strana: 1097
Mžíti, mžím, 3. os. pl. -ejí, mžeje (íc), el, mžen, mžení = mhlíti, mrholiti, Nebel fallen, schwach regnen, siefern, rieseln. Jg. Od mha (mhla). D. Mží. Us. — čím. Když nížíš rosou. Puch.

161409   Mžíti Svazek: 9 Strana: 0175
Mžíti, mžu, oculos claudere. Gb. H. ml. III. 2. 287. Pot studený jim údy mžil. Slad. Tayl. Col. 20. Mží-li, padá rez na staré a krása na mladé. Čes. 1. IX. 253.

161410   Mžíti Svazek: 10 Strana: 0191
Mžíti odkud. Pel mžil se stromů. Zr. Kom. 64.

161411   Mžíti kde Svazek: 6 Strana: 1060
Mžíti kde: v dolinách mží. Us. Cf. Sá- čiti, Saholiti.

161412   Mžitka Svazek: 1 Strana: 1097
Mžitka, y, f., mžička, mžinka, jiskra před očima, vz Mžičky. Dělají se mi mžitky. Jg. Jako mžitka mezi nimi stála (rychle). Hlas. Jasné mžitky, lichte Augenblicke Zlob.

161413   Mžitka Svazek: 6 Strana: 1060
Mžitka. Nezůstane tam ani mžitku déle. Us. Má z toho účtu mžitky. Dch. Míti sle- pičí mžitky = neviděti. Us. Rgl.

161414   Mžitkoletý Svazek: 1 Strana: 1097
Mžitkoletý, rychlý jako mžitka. Č.

161415   Mžitkovitý Svazek: 9 Strana: 0175
Mžitkovitý blesk. Slád. Bouř. 20.

161416   Mžitný Svazek: 6 Strana: 1060
Mžitný, schnellflimmernd. Dch.

161417   Mživý Svazek: 1 Strana: 1097
Mživý, meholící, siefernd. Jg.

161418   Mživý Svazek: 6 Strana: 1060
Mživý. M. lázeň, Nebelbad. Nz. lk. -— M. = mžitný. M. rej. Kká. K sl. j. 186.

161419   Mživý Svazek: 8 Strana: 0563
Mživý = mlhavý. M. den. Borb. 123.

161420   Mživý Svazek: 10 Strana: 0191
Mživý. M. prška. Stan. I. 143.

161421   Mžižovice Svazek: 1 Strana: 1097
Mžižovice, Mschischowitz, ves v Bene- šovsku. PL.

161422   Mžoural Svazek: 1 Strana: 1097
Mžoural, a, m., das Blinzauge. Rk.

161423   Mžourání Svazek: 6 Strana: 1060
Mžourání, n., das Blinzeln. Rk.

161424   Mžourati Svazek: 1 Strana: 1097
Mžourati, jen trochu otevřenýma očima koukati, blinzeln. — čím na koho: očima. Us. Vz Mhourati.

161425   Mžourati Svazek: 6 Strana: 1060
Mžourati. Očka jeho ke mně mžourají. Hrts.

161426   Mžouravý Svazek: 6 Strana: 1060
Mžouravý, blinzelnd. Pč. 14. M. očka. Arb., Hrts.

161427   Mžourky Svazek: 10 Strana: 0629
Mžourky = mžitky. V očích dělají se mi m. Zvon VI. 25.

161428   Mžukati Svazek: 7 Strana: 1330
Mžukati = čekati (při hře). U Úboče. Rgl.

161429   Mžukati Svazek: 10 Strana: 0191
Mžukati = kývati, potákati. Volyně, čes. 1. XIII. 124.

161430   Mžurka Svazek: 1 Strana: 1097
Mžurka, y, f., das Augenlied, der Augen- deckel. Rk. Oči bez m-y. Krok.

161431   Mžurka Svazek: 7 Strana: 1330
Mžurka = vlčí mlha, slepičí mlha, mžitek. Val Slavč. 106.

161432   Mžurka Svazek: 10 Strana: 0191
Mžurka. Oči žraloků nemají mžurky. Ott. XXII. 739.

161433   Mžurkati Svazek: 7 Strana: 1330
Mžurkati očima = mžikati.

161434   Mžurkati na koho Svazek: 9 Strana: 0175
Mžurkati na koho = mrkati. Čes. 1. X. 298.

161435   Mžurknouti na koho Svazek: 10 Strana: 0191
Mžurknouti na koho = zamrkati. Val, Čes. 1. XI. 49. Sr. Mžukati.

161436   Mžutek Svazek: 1 Strana: 1097
Mžutek, vz Mžík. Us. Litom.

161437   Mžutka Svazek: 1 Strana: 1097
Mžutka, y, f., slepičí mhla, der Nacht-
nebel. Mám Dnes mžutku (nevidím k večeru
zřetelně). U Plaňan.

161438   -m? Svazek: 9 Strana: 0153
-m? 1. koncovka a) instr. pl. u, chlap a dub' m. -?: pánma, volma (v obec. mluvě), Gb. H. ml. III. 1. 63., 64.; b) dat. a instr. dualu u, oráč a meč', vz ib. 103., -oma; c) instr. pl. u, oráč a meč' m. -i: měsícma, vz ib. 111., -i; d) dat. a instr. dualu u, město': letma, vz ib. 138., -oma, -ama; e) instr. pl. u, kosť; kostma, vz ib. 343., 349., -mi; f) instr. pl. u, město': kolma, slovma, vz ib. 144., 145., 136., -y; g) dat. a instr. dualu u, moře': plecma, vz ib. 156., -ema, -oma; h) instr. pl. u, moře': polma, Us., vz ib. 159., i; i) instr. pl. u, ryba' m. -ami: děrma, vz ib. 182., -ami; k) instr. pl. u, duše': nedělma, Us., vz ib. 204; l) dat. a instr. dual, u, hosť a kosť': hostma, kostma, vz ib. 342., 345.; — 2. přípona a) 1. os. dual, praes. m. -va: co chcema učiniti, Gb. H. ml. III. 2. 16.; b) 1. os. pl. v nářečích východních: pudema, sednema, my to víno zaplatíma, Vz List. fil. 1898. 90., Gb. H. ml. III. 2. 22., -m, -??, -??, -??.

161439   -m? Svazek: 9 Strana: 0160
-m? přípona 1. os. pl. praes.: nese-me. Vz List. fil. 1898. 87., Gb. H ml. III. 2. 19, -m (m. m?), -m?, -m?, -m?.

161440   N Svazek: 2 Strana: 0001
Souhláska n náleží dle proudu ku plyn- ným, dle učlánkování ústního k zubným (vz doleji. Gb. Hl. 98.), dle zvučnosti k no- sovým, dle jakosti zvuku k tvrdým (ň k měkkým) hláskám. Bž. Ml. 13. Ještě více nežli nosovka m jest n nakloněno k tomu, spodobniti se souhlásce následující a tím způsobem vyvinuly se již v sanskrtském ja- zyku, který jest prajazyku indoeuropskmu nejbližší, vedlé prvotního zubního n hrdelné (asi ng), podnebné (ň), a lingualní či cere- bralní. Tytéž druhy zvuku n i v jiných ja- zycích se vyvinuly, hrdelné totiž před hrdel- nicemi. na př. v něm. enge, v řečt. uyyú.oq, v lat. angustus, ve franc. nosové n v point, v angl. king atd.; podnebné ň ovšem vedlé zubného n jest nejobecnější na př. ve slovanštině všude před praejerovanou samo- hláskou stojíc a buď diakritickým znamén- kem, na př. špan. n, buď složeninami se naznačuje, na př. pol. ni, jihosl. nj, rus. n?, it. a franc. gn, portug. nh, maď. ny, aneb dle obvyklého pravopisu bez zvláštního ozna- čení zůstává, na př. angl. new; cerebralní či lingualní n nejméně jest rozšířeno a lze nám je pouze písmem naznačiti, nikoli vysloviti. V jazyku starosl. n jakož i m před souhlás- kou aneb na konci slova se samohláskou předcházející v nosovky se slévají. Vz No- sovky. Gb. S. N. V. 598, 882. — Jak se vy- slovují n a ň dle mluvidel ústních. Při n vzepře se přední čásť a celý okraj jazyka k přednímu patru, zatarasuje úplně a pevně průlinu ústní a proud zvuku musí vyjíti z hrdla dutinami nosovými. Gb. Cf. Gb. Uv. str. 17. Při ň jest průlina zatarasena jako při ď a ť (vz ď, ť), ale neprotrhuje se a proud neu- chází ústy, nýbrž nosem. Gb. Uv. 16. Vz Hláska, Gb. Hl. 20. a násl. Hrdelné n máme na př. ve slově tenký, když tu nk tak vy- slovíme, jako v něm. denken; ale to jest jen výjimkou odchylka od obyčejného předo- patrového n. Gb. Hl. 7., 22., 21. V nářečí slováckém na Moravě mívá také n a n úkol samohláskový, na př. sedn (m. sedm, dvoj- slabičné), osn m. osm, kňže (dvojslabičné s první slabikou dlouhou, m. kníže), kňžky (též) atd., Gb. Hl. 12., sednnactý, sňdaní, chasňk. Brt. Mtc. 1878. 2. — N se měkčí v podnebné ň před měkkými samohláskami (Gb. Hl. 97.): i, í, ě(vz nahoře); před e a é zůstává tvrdým. Ku př. měniti, haněti, jelení, nebudu. Mění se tedy n v ň ku př. u příslovek: pěkný— pěkně, silný—silně; v komparativu před pří- ponou -ějsí: silný-silnější, pěkný- pěknější; v nom. ? vokativě pl. před í ? i: den—dni. černý—černí (orlové). — Pozn. 1. Co se týče měkčení n v ň., shoduje se tedy v češtině spi- sovné se zubnými ? odchyluje se od plyn- ných; zůstává zejména před původním e ne- změkčeno. Tak např. vok.pane (vedlé bratře) vinu — vineš atd. (vedlé mru — mřeš) atd. V uherské slovenštině však i zde n se mění v ň a podobno v některých nářečích mo- ravských: sedneš, slyně (Sš. 97. 28.); tu také v přechodní ku přitom, totéž změkčení se naskýtá: sedna—sedňa a p. Vz ostatně tytéž proměny u zubnic d, t. Gl. Hl. 98. — Pozn. 2. V obecné mluvě v nom. a vok. pl. u jmen pří- davných n v ú se neměkčí: černý orlové. 8b. Někdy se i zamlčuje, ale ň zůstává, ku př. v imperativech: hoň m. lioni. V dialektech se někdy i í vynechává. Na Zbiroze ku př. říká se: psaň, znameň, snídaň, penze m. psaní, znamení, snídaní, peníze. Hš. Když tedy po n následují ě, i, í (i a í se někdy zamlčují), zní n měkce, jakoby po něm bylo j (nj = ň): něco, nic, nyní, zvoň (m. zvoni, impert.), psaň (m. psaní). Slováci pak dle Bernoláka měkké n proužkují vždycky: ňikdo; my n před i a před ě neproužkujeme, nýbrž jen na konci slova a před ostatními praeje- rovanými hláskami: nijak, někdo, ale: ňádra, ňuchám, zaň, dlaň, proň. Dle Jg. N na konci slova n. na počátku skupeniny souhláskové s předcházející samohláskou v nosovka ę se mouti: seme m. semen (lat. semen), pěti z pbnti. Ht. Vz M (před souhláskami), Bž. Ml. §§. 14., 17., 339. II. a Nosovka, — N se buď střídá (s: d, m, ň) aneb přestrojuje (s: j, l, v, h). Vz Střídání a Přestrojování. Tedy: 1. s j: Jinonice (Ninonici,r. 1088.), Jenkovice (Něnkovici, 1227.), Majdalena (Mandalene). Jir. Ve vých. Čech., na Mor. a na Slov. ním m. jím, níma m. jimi (i kromě předložek; po předložkách mánie ovšem: s ním, s nimi). Jir., Ht. Zv. 96. V Krkonoších: nim m. jim. Kb. Po různu na východní, ale hlavně na západní Moravě v časoslovech před d: přindo, nando, vyndo, vodendo, Nende, donde m. přijdu, najdu, vyjdu, odejdu, nejde, dojde. 8b., Hš. Nandu, přindu, vvndu, odendu. Mtc. 1878. 9. Brt. Vz J. — 2. S 1. Pod Krkonoš. Limburk m. Nymburk, Kb., a vůbec ve vých. Čech.: lumero, milistrant, podlebí m. numero, ministrant, podnebí. Jir. Raděj bych umřela, lež (m. než) bych sa vdala. Sš. 94. 27G. (Gb. Hl. 98). Lebo, nedakdo v. ledakdo. Mtc. 1878. 9. Brt. Lundvář ni. nunvář. Us. na Plašte. Prk. Arch. f. slav. Phil. II. 705. -- 3. S r. V Krkonš. desentýr ni. desertýr. Kb. Místo n, slýchají-li se dvě n, klade se r: dřevěrnej. Tamtéž, Vz R. — 4. S ň. V obecné mluvě i nepra- videlně: níni, níčko m. nyní, nyčko. Přílišné rozšířeni přípony -ní m. ný též k nepravi- delnostem přičísti sluší. Jir. Ve středních a již. Čech. paňák m. panák; v jihozáp. a již. Čech. nadra, neco, nákej ra. ňádra, něco, nějaký (ňáký), Šb.; n m. ň (zvl. ve slabice ně-) na př. strč. k nemu, učinen ;doudl. a mor. nehkdy, nekam, nýskej m. někdy, někam, nízký. Gb. Hl. 98. Na záp. a střední Mor.: jeleň, kameň, ječmeň, plameň, deň m. jelen, kámen atd. Šb. Brt. v Mtc. 1878. str. 8. píše : (Ve Zlinsku na Mor. klade se ň m. n) a) ve všech pod- statných na -en : jelen, kameň, kořeň, hřebeň, deň, vyjma jména měsíců: leden, březen, duben; b) ve příponě -na: kolna, kovárna, kravárna; c)před příponou -ba: haňba, hoňba; d) před a sloves V. třídy: łynať, míňat, vyháňat, zeleňat sa, červeňat sa, čerňat sa; e) ve přechodníku přitom.: sedňa, utňa, vezňa; f) po různu: hňusit. Na Slov.: deň, jačmeň, jeleň, kameň, koreň, kremeň, pla- meň, prameň, prsteň. Ht. Zv. 94. nahoře. Před hrdelnicemi h, ch, k zhusta se změk- čuje: kaňka, kaňhati. — 5. S m. Vz M. Tajenství — tajemství, Mikuláš m. Nicolaus, naopak: nedvěd m. medvěd, nespor m. mespor z lat. vesper, nišpule m. mišpule z mespilus. Mravy, strč. nravy a srbsky posud: narav. Ht. Zv. 95. Chán—chám, hranostaj—chramo- stejl, jedin— strč. jediní, památen—památem [Žalt Kl. 58. Vz Ň prípona, b).]. Gb. Hl. 98., Ht. Zv. 94. Ve vých. Čech. (i pod Krkonš.): písmička, pampáter, sednáct, nesto, nedvjed, balšan m. písnička, panv pater, sedmnáct, město, medvěd, balšara. Šb., Jir. V jihozáp. Čech. kan, veznu, zankni m. kam, vezmu, zamkni. Šb. U Radhoště a z části i na Hané: veznu m. vezmu. Šb., Brt. V již. Čech. mjimrat m. nimrati. Kts. Homba, hambara. honba, hanba v obec. mluvě, jako v něm.: Ho(he)nburg— Homburg, Löwenberg—Lemberg; v lat.imbuo, impedio, m. inbuo atd.; v řeč. eußalvio, ??- 7TÍ7ZTM, t/Lt,uévo) ra. tvßaivm atd. Gb. Uv. 30., Gb. Hl. 98. — 6. S d. Drážditi, pol. draznič, Hš., na Slov. drážniť, Ht. Zv. 95., ve Zlinsku na Mor. drážnit. Mtc. 1878. 10. Brt. Ve vých. Cech. (i pod Krkonš.): strakapoud m. straka- poun, drozd — drozn a kdykoliv se dvě n uvnitř slova setkávají, vyslovuje se první jako d: vadna, Adna, soukedný, učedník, kožednej m. vanna, Anna, soukenný. Kb., Jir. Cf.Gb. Hl. 98. — S v. Ve vých. Čech. snětev m. větev. Jir. — 8. S h: nuhňati — huhlati. Jir. —

161441   N Svazek: 6 Strana: 1061
O n a o jeho měkčení cf. Mkl. aL. 299., 203., 301. aVm. ad Mkl. Hlásk. 22. O jeho dloužení v Mkl. aL. 186., 210. V Podluží změkčuje se n ve všech substantivech v -en: jeleň, kameň, březen, ledeň, v dubni a ve slově tŕň. Brt. V Lašsku n se neměkčí před e a) ve vok. a instr. sg.: Jane, pane, honem; b) před e zniklým z oje: krásneho; c) před pohybným e ve příponě -nek: synek, prsté- nek; d) ve slově nebo (nebe). Po Ukvaldy vyslovuje se neni, od Rychaltic počínajíc néni. Brt. D. 105. Samohláskové ň obecno jest ve Fryštacku a na Lukovsku: kňžky, k ňm (nim), ohňpara, dva dň. Brt. D. 60. —

161442   N Svazek: 7 Strana: 1331
Souhlásky n a ň. Vz Gb. Ml. I. 29. V Chodsku. Cf. Listy fil. 1891. 45. Slabiko- tvorné (samohláskové) n a ň Cf. Gb. Ml. I. 22. Na Chodsku. Vz Listy fil. 1891. 43. N přisuto k: jeho, jemu atd., k jísti, jíti. Vz Gb. Ml. I. 30., Km. 1890. 90.— Sklo- není kmenů na n. Vz Kvř. Ml. 62.—64. Na Dolnobečovsku na Mor. n jako samohl. Vz Listy fil. 1891. 414. N se tam spodobuje před b a v ve slovech: pámbu, pamva (pánev), kumšt. Ib. 428, 430. Mění se tam v ľ v několika slovech: ľebo, miľistrant, ľumero. Ib. 430. Měkčí se tam v ň a) před původním B: deň, jaseň atd., b) v kon- covce -án: hrtáň, zrzáň; c) v koncovce -ňa m. -na: kovárňa, kůlňa; d) před a sloves páté třídy: ľéňať, červeňať se; e) v haňba Ib. 430. N. se tam přisouvá k tvarům slo- vesa jíti kromě inft.: dondu, nandu, vendu atd. Vsuto je do slov handrlák (hadrník), kvančeť (kvičeti). Ib. 431. -n, -n příp Cf. Gb. Ml. I. 59. na příp. Cf. Gb. Ml. I. 59. U jmen na -na lid mor. tvoře z nich adjektiva tuto příponu odsouvá: Poštorna — poštorský. Brt. D. 152.

161443   N Svazek: 8 Strana: 0220
N, ň praslovanské. Vz Gb. II. ml. I. 307. Původní n. Vz ib. 302. Povaha souhlásky n. Ib. 327. 3(58. nn. N mění se v m a) spodobou ve skupinách nb, .np: hamba, pam pater (hamba, homba, Pambu, Brt, D. II. 232., 185.); b) po rúžmi: chramostýl m. hranostaj, mrav m. nrav atd. Vz ib. 373. Na rymku (Netín), smětlivý (Tišn.). Brt. D. ľI. 207., 185. Ü Kro- měř., Tišn. a j. ve skupině nv: pámva, komva. Brt. D. II. 16., 185. Na Valaš., Kroměř. a v okolí se mění také c) v ľ: ľebo. Brt. D. II. 16. Na konci slabik a slov v Ľuborči a j. na Slov.: žiem (žien, od žena), dobrej sem (sen), Phľd. 1893. 307., ödem kováč, těm (ten) tvovaryš, těmto (tento), kôm (kôň), Pám Boh. Pastr. L. 142. Tem (ten) u Tišn. Brt. I). II. 185. Bľim. U Kroměř. Brt. D. II. 86. — N m. m na konci slov: son v. som, šeckýn učiťelon. V Dobronivé na Slov. Phľd. 1893. 241. — N m. ň, před souhl. v Háj. Herb, a V. Kal. hist.: konský, svinský, plzenský. Cf. List. Hl. 1894. 212. Konský, svinský m. koňský, sviň- ský. Gb. II. ml. 1. 373. Kde se na Mor. stýká d s n, tam vyslovuje lid dvojité n: jedny — jenny. Mtc. 1894. 21. Místo n vyslovuje se místy dvojité n: dřevenný, Brt. D. I. 34., mě- děnný, V. Kal. 151., olověnný atd. Gb. H. ml. I. 374. N se někdy v Háj. Herb, a V. Kal. zdvojovalo: volověnný, Háj. Herb. 373. a., dřevěnný, ib. 67. a. a V. Kal. 232., měděnný. V. Kal. "151. (List. fil. 1894. 297.). — N cizí zůstává: pánev, nebo mění se a) v m: Miku- láš, b) v I: milistr, (milistrant. Brt. I). II. 16.), c) v ň. Vz nk, ng, nch, mn, sn, šn, gn, kn. Gb. H. ml. I. 375. nn. — N měkne v ň u subst. ukončených v -na, -en: deň, kameň, kůlňa, plameň. U Kroměř., Litovle, Konic, Jevíčka, Zábř. Brn., Kruml., Kunšt., Žďár. Brt, D. II. 16., 112., 128., 166., 207., 232.,
248. Trň m. trn. Tišn. Ib. 185. Česňek, ko-
miňář. Drahany. Ib. 101. — Slabikotvorné n,
n, ň: blázn, bázn n. bázň, ohňpara. Vz Gb. H.
ml. I. 301. — N a m so přesmykují: snem,
gt. snemu a senmu, směnka ze sněmka. Gb.
H. ml. I. 545. N a u se přesmykují: Pafuncí
m. Pafuncí. Ib. N a v se přesmykují: pinvice
m. pivnice, penvý m. pevný. Ib. N a 1: kľof-
nek m. knofľik. U Krom. Brt. D. II. 46. — N, ň se přisouvá: do něho, proň, vníti. Ib. 377. Odnímati, vyňmi, aby ním smáčel chřípí. Háj. Herb. 111. b., 18. b., 158. b. (List. fil. 1894. 295.). Zandat (u Kruml.), ve skup. mje: na stromně (Zábř.). Brt, D. II. 207., 128. Mněsto, umnět, mněch. Cf. Brt. ib. 5., 46., 166., 185. Mněsíc. Kruml. Ib. 207. — N, ň se odsouvá: hromnice — hromice, zimnice — zimice, sekanina — sekajna atd. Vz Gb. H. ml. I. 381. nn. Upřímný — upřímý, branden- burský — brandeburský. V. Kal. 76. b., 83. U Kroměř. ze skupiny mň: v humje. Brt. D. II. 16. Lumica m. Lumnica, Tišn. Ib. 185. — Souhlásky n, ň v Chronici na Mor. Vz List, fil. 1894.89. N zdvojeno, se odsouvá, se„při- souvá, mění se v: ň, I, d, m, j, r v již. Cech. Vz Dšk. Jihč. I. 11.—12. — N mění se a) v n: kone m. koně, sane m. saně, strešná. Vz Gb. H. ml. I. 372. nn., b) x j v příp. -nina, -nín: slajina, mišajina, sekajina, Hodojín, ko- pajina. U Litovle, Konic, Jevíčka, Zábř., Tišn., Kruml., Kunšt., Žďár. Brt. D. II. 112., 128., 185., 207., 232., 248. — Ň tvrdne ve předp. ně: nehdo, neco atd. U Kroměř;,, Li- tovle, Konic, Jevíčka, Tišn., Kunšt., Žďár., v nář. slov. a val. Cf. Brt. D. II. 16., 46., 112., 185., 232., 248. Ve slovech dyna, stupen. U Kruml. Ib. 207. — Ň jak povstalo, odsouvá se, přisouvá se, mění se v: n, j v již. Čech. Vz Dšk. Jihč. I. 12.—14. — Ve Vel. Revúci ň není. Phľd. 1893. 559. — Ň se psalo: ň, nh (penh = peňi), yn (weyn — veň), ng (oheng = oheň), nn (wenn = veň), ň (Hus.). Gb. H. ml. I. 369. -ň příp. jmen osob.: Bohuslav — Bohuň, Duchoslav — Duchou. Kbrl. Sp. 9.

161444   N Svazek: 9 Strana: 0175
N slabikotvorné: sedn. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 65. Změny jeho na Hořicku vz Hoř. 75. Na Hornoostravsku. Vz Lor. 18. — Slabikotvorné ň: ňkdo = někdo. Dšk. Vok. 65. — ň- m. j- u zájmen po předložkách. Vz Gb. H. ml. III. 1. 469. — -ň m. -jň u Husa. Vz -jň. — -n? příp. parte. pft. pass. Vz Gb. H. ml. III. 2. 101.

161445   N Svazek: 9 Strana: 0451
N.. Změny hlásky n v XV. stol. u Vel. Meziříčí. Vz Mšín. 6. — N. Vz Ott. XV1I. 958. Na. Nebudu ti na (= za) blázna. Vých. Č Čes. 1. X. 400. — Na o čase u Palackého. Na den Všech svatých korunován jest; též pouhý akkus.: Den sv. Víta korunován jest Pal. Vz Mtc. 1901. 263.

161446   N Svazek: 10 Strana: 0629
Změny hlásek n, ň v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 29.

161447   N se střídá Svazek: 6 Strana: 1061
N se střídá: s v, vz V (na Zlínsku); s m: Antomin. Brt. D. — N se vsouvá. Na Valašsku: žingla (slov. žigla = moučná truhla), handra, tintěra, mňágať vedlé má- gať; n se tam nepředsouvá před slovesa jit a jesť: vyjdu, obéjdu, zesť, zim, zed. Brt. D. 65. Na Lašsku: handra vedle ha- drlák (slov. hadra vedlé handrlák), kvaňčet (kvičeti), takovny (Frýd.), mňadlič (mědliti), rovnina, mrzutný. Na Příborsku a jinde ne- vsouvá se n před j ve tvarech: zjesť, od- jať, sjatý, zíztě (sněz). Brt. D. 110. U Do- láků: vyjáł (vyňal), zjedł (snědl). Brt. D. 54. V různořečí pomoravském n mezi dvěma samohláskami se zdvojuje: koženný. Brt. D. 30. Bákati — bančiti. Šf. III. 474. Cf. Bž. 50., Mkl. aL. 212., 295., Vm. Mkl. Hlásko- sloví jazyka českého 24.-25., Šf. III. 491., Leskien, Handbuch der altbulgar. Sprache. 1886. 51.—52., List. fil. 1889. 69. (v něm, do něho, s ním atd. m.: v jem, do jeho, s jím). Tenhlenc, tenton. Dolnina, rovnina, hrotnica, hnojnisko atd. U Star. Jičína. Vhl. Vz Zásuvka. — N se vysouvá mezi a — i: rozmaitý, sekaina, mišaina, mazaina. Brt. D. — N přípona cf. Bž. 228., 229., Šf. III. 525.

161448   N se vsouvá Svazek: 2 Strana: 0002
N se vsouvá u pádů zájmena třetí osoby (on, ona, ono) řízených předložkami (do sku- penin kj, dj, vj, sj atd.): od jeho — od njeho — od něho; k jemu — k njenm — k němu; s jím — s njím — s ním atd. Vz On. Nj mění se v ň. VzGb. III. 97. a 122. ř. 14. sh. Cf. Paňáco z bajazzo (ba-n-jáco). Prk. Kdy se u těchto zájmen vsuvného n neužívá, vz Jeho. — U slov pošlých složením některých předložek s časoslovy ,jati, jíti, jísti': jdu- jíti, sněm m, sjem; jmu—jíti, vyjmu —vyjal — vyňal, sňatek ra. sjatek, ponětí m. pojetí, jím — jísti — sjídati — snjídati— snídati; není z ne-je. Kz. Vnímati, snímati od jímati m. vnjímati, snjímati. lit. Zv. 96., Gb. Hl. 122., Bž. ??. 50. Uvnitř sloves před příponami (koncovkami) vyniká teprv od, 14. stol. Před tím: sedu, běhu, vladu, potom: sednu, běhnu, vládnu. Jir. Vinu, plynu, klenu, planu vedlé: plyju, viju, kleju, plaju; stanu — stá-ti, padnu — padu, pleniti — pleju, duněti — duju, Jir.; žvaniti — žváti, bučeti — beknu, bákati — bančiti, brynda a pol. brud, bryd. Sf. — V obec. mluvě do slabiky mě: mněla, pajmamně, mněsto, mnění m. měla, paní mámě, město, jmění. Šb., Jir. V obecné mluvě vkládá se ve složeninách časoslova dáti ve smyslu latinského ponere: vyndati — vydati, zandati — zadati, přen- dati — předati, odundati, sundati — nan- dati—nadati. Kts., Bž. Ml. 50. — V příponě -livý: učenlivý, mlčenlivý. Jir. — V jižních Čech. jako u zájmen (on, ona, ono) před j se vsouvá: ňemčina m. jemčina, ňehně ra. jehně. Kts. Cf. ňádro m. jádro, na Mor. a na Slov. ňuchať n. nuchať ra. strsl. achati (odo- rari); v-n-itř, slov. v-n-útri ra. v-utri z v + utr (v LS.), u Št. něsle ra. jesle atd. Vz Ht. Zv. 96., Bž. Ml. 49. — Ve vých. Čech. handra (hadr), brunčeti (bručeti), přindati (přidati). Jir. Ve Zlinsku na Mor.: handrlák (také v Čech. a na Slov.), mňást m. másti. Brt. Všeckno. Dač. — N se vysouvá. Ve vých. Čech. (i pod Krkonš.): vyčívati ra. vyčnívati, Kb., perpetin m. terpentin, Jir., mezi dvěma samohláskami: sekajna m. sekanina (sekaina-sekajna), paj- máma m. paní máma, pajmatka m. paní matka, nadívajna ra. nadívanina (Gb. Hl. 117). Šb. V již. Čech. ve středosloví vyslovují: pana,
spoměl, zapoměl m. panna, vzpomněl, za-
pomněl; někdy ne: mňel, mňesto. Kts. — Sesouvá se před i: zastr. nimě-imě (vedlé něm. Namen, lat. noraen atd.). Šf. Poč. 24. a 25., Ht. Zv. 96., Gb. Hl. 117., Bž. Ml. 45. — N se přesmykuje v severových. a jiho- záp. Čech.: pinvice, penvý m. pivnice, pevný. Šb. — N přípona a) substantiv: n u rodu muž., ň (??) z pravidla u rodu žen. Stan (státi), sen m. sepn (spáti), svícen (svítiti), mlýn (mlýti), ovčín, Č., den, drn, pán, stín, Mkl. B. 120., 116.; nb, ň: da-??, daň (dá-ti), kořen da, jabloň (jablko), zbraň, povodeň, Č., dlaň. Mkl. B. 120. Před toto n vsouvá se s a z: bá-sn? (báseň, koř. ba, lat. fari), bá-zeň (bo- jazn? od bojati se, báti se, koř. bi), žízeň (ží-zn?, lat. vita, v se vypustilo, živ-vivere), Schl., píseň, kázeň z kajazn?, přízeň z při- jazn?. Mkl. B. 120., Bž. Ml. 50. Toto z na- lezá se i v příponě -ina: otčina, rus. otčizna; rus. podobina, čes. podobizna. Schl. — b) Trpného příčestí pft.: nesen, mazán. Vz T. Šf. 2Vv strč. někdy v m přešlo: učiněm, naplněm, křestěra. Mkl. Vz N se střídá s m a Gb. Hl. 98. řád. 2. s hora; Ht. Zv. 94. — c) N (-ný, ???) přípona adjektiv, řec. -ivoq (Švhvoi;), lat. -inus (ferinus). Poslední samohláska před touto příponou odpadá: sil?n? (silný od síla), ?hval?n? (chvalný od chvála). Vz -ný. Schl. Cf. S. N. V. 598. (Gb.). — d) V obec. mluvě: tenton, tentononc, tenhlen,tenhlenc.Bž.M1.51.

161449   N ve skloňování Svazek: 2 Strana: 0002
N ve skloňování. O vok. sg. slov v n ukon- čených vz B, o lokalu vz Lokal. — Slova v n zakončená jsou rodu muž. a skloňují se dle I. sklonění; den a týden dle IIho. Slova v ň ukončená jsou rodu ženského (muž. jsou: kůň, oheň, stupeň, peň, mřeň) a skloňují se dle ,Daň´: bázeň, zně, píseň, sně; ale: plaň, i (rovina), pláň, i (pláňka), zeleň, i, prostraň, i (prostranství) dle ,Kosť. Mužská slova v ň ukončená dle II. sklonění: kůň, gt. koně. — Po n piš vždy y, ý, po ň vždy i, í: nyní. — N v mathemi.: n či- nitelův: n-tý kořen, kořen stupně n-tého; xn = x mocniny n-té; n-krát; z n členův. Nz. — N co číselnice znamená v řeč. v' = 50, ,v = 50000; n Římanů dle jedněch 90, dle jiných 900, a s přímou čarou nad sebou 90000 neb 900000. Gb. — n,, skrácenina = nebo; n. — neutrum; n. p. na příklad. S. N.

161450   N-sa Svazek: 2 Strana: 0101
N-sa = síť od zábradla k zábradlu vodo- rovně natažená, lapají-li se koroptve rukáv- níkem. Sp. — N., místo za pecí. Mají se jako v nebi za pecí. Vz Blahobyt. Č.

161451   1. -na Svazek: 2 Strana: 0003
1. -na, přípona jmen rodu žen., před níž se kmenová samohláska krátívá (Pk.): vl-na (vl-áti), pán- panna, kněžna, dílna. Č, D., jedna, dá-na, Jg., kůl-kolna, hříva-hřivna, Pk., měna, slina, stěna, struna, brána, blána, hrana, špína, sosna, zuna, Mkl. B. 118., bar- vírna, kovárna, octárna, kmetična, slečna, královna, Mkl. B. 154., lina (lijavec, Us. na Plašte), cihelna, pazderna, ratajna, rasovna, katovna, židovna, sokolovna a sokolna, ov- čárna, močírna, mučírna, na Slov.: sušárňa, mučírňa, ľadovňa (lednice), rabovňa (vězení). Prk. N. o tv. km. 25.; N, str. 2. a.Vz N přípona.

161452   4. Na Svazek: 2 Strana: 0005
4. Na, ná, nať, pl. nate, náte = tu máš, vezmi. Na jest adverbium, ve tvaru náte připojila se k na přípona 2. os. pl. Mkl. S. 156. Ná, vezmiž to jablko. Solf. Ná babo, vezmi. St. skl. Nate a jděte. Us. Nať (na) prsten muoj. Výb. II. 66 — O na s akkus. vz Akkusativ, 20. a. ř. 24. shora.

161453   Ná Svazek: 2 Strana: 0005
Ná-, vz Na-.

161454   -na Svazek: 6 Strana: 1061
-na: Jablonná, Smrčná, Třemešná, Blatná, Svinná atd. Pal. Rdh. I. 137. Přip. -na tvoří ženské převzdívky: fňukna, plkna, strojna (Putzdocke). Brt. D.

161455   -na Svazek: 6 Strana: 1061
-na laš. = -eň: pěsňa -- píseň, plesňa — plíseň, stupňa — stupeň. Brt. D. 143.

161456   Na Svazek: 6 Strana: 1061
Na- a) u časoslov které směry označuje, vz Jurs. 20., 24., 27., 29.. 30., 31., Brt. D. 167.—168. — b) u subst. Pozn. Abstrakta s předponou ná- složená mají a: naděja, náhrada, námluvy. Mor. Brt. D. — Ná značí, co nalézá se na tom, co druhou částí jme- nujemn: náramek. Bž. 238. — Ná- (místo naj-, nej-) při stupňování cf.: Sf. Poč. §. 63., Mkl. II. 359., Listy fil. 1886. 424., 1882. 305., Mkl. Etym. 210., Pk. Olom. progr. 1875. 7. Námladší. Vz Zakolébati. Nálepší, náprv. Brt. D. 65. Náduostojnějšie. Krnd. 138. Radu navyššieho. Ž. kl. 106. 11. První a navyšší. Mat. 344. Naprve. Pass. Náviec. Dal. Jir. 23. Kdež náviece kamen valie. Alx. Krev pili nášlechetnějšiu! Ž. kl. V Kat. dosti často: nálepší. Str. 140.

161457   2. Na Svazek: 6 Strana: 1061
2. Na začíná každou odpověď. Jak je ti? (=jak se jmenuješ)? Na Janek. Mor. Brt. D. 174.

161458   3. Na Svazek: 6 Strana: 1061
3. Na = tu máš, vezmi. Na drží v sobě význam slovesný a zejména imperativní. Se stanoviska tvaroslovného není imperativem, ale syntakticky pojímá se přece za impe- rativ a to pro svůj význam imperativní. Na tom pak, že se slovce na za imperativ po- jímá a že se mu jako imperativu rozumí, na tomto imperativním pojetí zakládá se další krok jazyka, když k singularovému na přičiněno pluralové nate (s významem: tu máte a vezměte!), kdež na, nate je flek- továno podlé analogie imperativů vůbec: nes — neste, pij — pijte, jdi — jděte atd. Vz List. fil. 1887. 298., Mkl. Etym. 210. Na, veziniž toto jabléčko. 1450. Mus. 1884. 242. Vydatnější jest slovo na nežli naděl pán Bůh! Č. M. 45.

161459   Ňa Svazek: 6 Strana: 1061
Ňa = mě. Na jihových. Mor. Brt.

161460   Na Svazek: 7 Strana: 1331
Na předl. Cf. D. Lhrg. 310., Gb. MI. II. 138.

161461   Na Svazek: 7 Strana: 1331
Na, nate. Cf. D. Lhrg 318.

161462   Ná Svazek: 8 Strana: 0221
Ná-: nábledý, nážlutý, nášedivý. Gb. H. ml. I. 598. Náryšavý, nážlutý. Háj. Herb. (List. fil. 1894. 373.).

161463   -na Svazek: 8 Strana: 0221
-na příp. jmen osob.: Duchna, Michna. Vz Kbrl. Sp. 13.

161464   Ňa Svazek: 8 Strana: 0221
Ňa m. mňa (sg. akk.). Zlín. Brt. D. I. 23., 27.

161465   Na Svazek: 9 Strana: 0175
IVa předl. na Císařovsku vz Mtc. 1900. 140., v Maš. ruk. vz Mus. fil. 1899. 266.

161466   -na Svazek: 9 Strana: 0175
-na u Husa. Vz List. fil. 1899. 450. Rachna, štrachna, kvična. Vých. Čech. Čes. 1. X. 64. — -ňa: Kulňa, plevňa. Slez. Lor. 34. — na a) nad, sesiluje pojem komparativu na superlativ. Kladiž (to) na hlavu, což móžeš nahorczegye. Maš. ruk. 46b. Ale také: na- yhorczegye. — b) Seslabuje vlastnosť adjek- tivem vyjádřenou: názelen, náčrven, lat. sub. Mus. fil. 1890. 267.

161467   Ná Svazek: 9 Strana: 0175
Ná — nuž. Slov. Phľd. 1897. 315.

161468   -na Svazek: 10 Strana: 0191
-na příp.: běhna, čmochna, duchna atd. Dšk. Km. 14 Ve spisech Husových, vz List. fil. XXVI. 450.

161469   Ná Svazek: 10 Strana: 0191
Ná. Ančo, des byla? Ná, u strýca. Slov. Sbor. čes. 86.

161470   -na Svazek: 10 Strana: 0629
-na. Místo této přípony je na Litomyšlsku -ně: kovárně, sušímě, pazderně, špižírně, lénárné atd. Vz Litom. 24.

161471   na Svazek: 10 Strana: 0629
na-. Slovesa s předponou na- složená pojí se s genitivem, má-li se označiti celek způsobený po částech: napíchal tam špen- dlíků. Nakrájel do polévky chleba. Brt. Vz Věst. XIII. 4. Sr. II. 5a. ř. sh. 25.

161472   Na Svazek: 10 Strana: 0629
Na předložka. Sr. Brt Slov. 211. - 214.

161473   Na bíle dni Svazek: 2 Strana: 0007
Na bíle dni = na bílém dni. Bíle je lokal neurčitého bíl n. běl (bílý), jako se říkalo v černě lese. Vz Bílý.

161474   Na bíle dni Svazek: 8 Strana: 0221
Na bíle dni. Vz List. fil. 1895. 289. (Gb.).

161475   Na blízku Svazek: 2 Strana: 0007
Na blízku, in der Nähe. Deh. Vz Blízko.

161476   Na celo Svazek: 7 Strana: 1331
Na celo dvéře otevříti. Prss.

161477   Na čas Svazek: 7 Strana: 1331
Na čas (interdum) postup (cede) tovařiši. 16. stol. Jgć. XIV. 1. 21.

161478   Na častovati se koho čím Svazek: 6 Strana: 1066
Na častovati se koho čím, genug be- wirthen. — se čeho : piva, sich satt trin- ken. Us. Tč., Mtl.

161479   Na čem Svazek: 7 Strana: 1331
Na čem = proč. Když jest toto zlé chvá- leno, na čem tu viece zlého nenie. Št.

161480   Na dále Svazek: 2 Strana: 0013
Na dále, fürderhin, fernerhin. Dch. Vz Dále.

161481   Na dalece Svazek: 6 Strana: 1068
Na dalece, entfernt, in der Ferne. Bern.

161482   Na dél Svazek: 6 Strana: 1070
Na dél. Kůň na d , Pferd lang, koza na d., Bock lang, stůl na d., Tiech lang, mety na d., die Hintersprünge. V tělocv. Rgl.

161483   Na díle Svazek: 2 Strana: 0017
Na díle, z částky, zum Theil. V. — N., v práci, in der Arbeit. Us.

161484   Na dlidli dli dli, dlídušky Svazek: 9 Strana: 0177
Na dlidli dli dli, dlídušky! Volání káčat. Šeb. 123.

161485   Na dlouze Svazek: 2 Strana: 0018
Na dlouze, vz Na krátce.

161486   Na drobno Svazek: 2 Strana: 0021
Na drobno, vz Drobno.

161487   Na dvakrát Svazek: 6 Strana: 1078
Na dvakrát, auf zweimal. Bern.

161488   Na hlas Svazek: 2 Strana: 0024
Na hlas, vz Hlas, Dnes.

161489   Na hoře Svazek: 2 Strana: 0027
Na hoře, vz Hora, Dole. Na hoře (svrchu) psaný. Vác. XXVII.

161490   Na hoře Táboře Svazek: 8 Strana: 0223
Na hoře Táboře, tanec. Vz Tanec (3. dod.).

161491   Na chmúřiti Svazek: 2 Strana: 0030
Na chmúřiti, il, ení; nachmuřovati, etwas umwölken, verfinstern. Us.

161492   Na chvíli Svazek: 6 Strana: 1085
Na chvíli, auf eine Weile. Vz Chvíle. Šm.

161493   na Jančách Svazek: 9 Strana: 0091
na Jančách, louka. Pck. Hol. 194.

161494   Na javo Svazek: 6 Strana: 1086
Na javo, ve strč. Vz List. fil. 1882. 299.

161495   Na jedovať koho Svazek: 8 Strana: 0224
Na jedovať koho — pohněvati. Phľd. XII. 609., 705.

161496   Na jevě Svazek: 6 Strana: 1086
Na jevě, vz Jev.

161497   Na kěj Svazek: 6 Strana: 1088
Na kěj to mám udělať, bis wann? Laš. Tč.

161498   Na konec Svazek: 6 Strana: 1090
Na konec = naposled. Loupiti není kou- piti, n. vždy více proděláš Č. M. 143.

161499   Na Kozelkách Svazek: 6 Strana: 0698
Na Kozelkách, myslivna u Bechyně.

161500   na Ladvích Svazek: 6 Strana: 0806
na Ladvích, vrch u Ďablic. Krč., Rk. Sl., Dch.

161501   Na lepšiti Svazek: 7 Strana: 1333
Na lepšiti. Mohl to n. k svému užitku rybníky (instr.). Arch. IX. 504.

161502   Na lizu Svazek: 6 Strana: 1095
Na lizu, sam. u Vamberka.

161503   Na mal Svazek: 9 Strana: 0179
Na malá na na na! Volání na krávy. Šeb. 103.

161504   Na mne hleď Svazek: 6 Strana: 1098
Na mne hleď, rostl. Mllr. 14.

161505   na Moráni Svazek: 6 Strana: 1024
na Moráni = časť města Prahy před Emauzy. Svt. 8. Vz Moráň (dod.).

161506   Na moutě Svazek: 9 Strana: 0179
Na moutě (duši). Rais. Pot. 101.

161507   Na moutě Svazek: 10 Strana: 0196
Na moutě (duši)! Jrsk. XXVI. 318.

161508   Na něho Svazek: 2 Strana: 0050
Na něho, lépe: na něj, naň. Vz On.

161509   Na nic Svazek: 2 Strana: 0170
Na nic = v niveč, v záhubu, zu Grunde. Na nic přišel. D. Na n. přivésti. V. Byl na nic uveden. Mor. Brt. — Na nic = k ni- čemuž hodný, špatný, zlý, nichts nütze, übel, schlecht. To víno je na nic. Na nic mu to sluší; na nic býti; na nic zníti; na nic psáti: s někým na nic nakládati; na nic býti na nohy; na nic noc míti. D. Mně je na nic; udělalo se mi na nie. Us. To je na nic hodné. Mor. Brt. — Pro, za. Pro nic za nic nedám sa bit. Na mor. Zlínsku. Brt. — S. S nic ne- býti (nic nemoci učiniti, nichts vermögen, im Stande sein). Nemoha já na ten čas s nic jiného býti. V. By sebou o zem bil, s nic býti nemůže. Prov., Jg. S ničím. — V. V nic (v niveč) obrátiti, zu Nichte machen. V. V nic přijíti. V. V ni v čemž. BO. — Za nic = für nichts. V. Za nic se trápí. Pro nic za nic. Br. Za nic nestáti. V. Za nic něco po- ložiti. Zav. Za nic, nic nevážiti, nepokládati; za n. neměti. V. Dnové moji za nice jsú. BO. — V s lok. V ničem není zkušen. Pešin. V ničem mne nevinil. Dal. — O ničem ne- vím. D. — Z. Z ničeho, aus nichts. Z ničeho nic není. Jg. Z ničehož nic se ohlédne a vidí. Us. Také na Mor. Brt. Udělá z lejna muškát, z ničehéhož svádu, z černého bílé a z bílého černé. Prov., Jg. — Nic ve větách záporných, vztahuje-li se k výroku, má u sebe časoslovo záporné. Nic o tom neříkej. D. N. z toho nepojde. 1). On ještě nic nejedl. V. Tobě do toho nic není. Us. Nic bez ničeho není (vz Pracovitosť); Ni u strýce, ni u děda, kdo nic nemá, tomu běda (vz Chudý); Kdo nic nemá, přeje si něco, kdo něco má, přeje si všecko (vz Lakomý). Lb. Kdo chce příliš mnoho, ne- mívá nic. Pk. On ze sebe nic nedělá. Dch. On mu neřekl nic o peníze. Svěd. Nic neslyší ; n. neváží, neplatí. V. Nic se tak tence upřísti nemůže, aby toho lidé při slunci spatřiti nemohli. V. Nic bez práce nepřichází lidem. Jg. Nic nepomůže; nic na tom není. V. Kde nic není, tu ani smrť nebéře. V. O to nic není. Po tom nic není. V. Nic mi do toho není. D. Již do něho nic není. V. Vz Ne 10. Pozn. — Ale někdy stává kladné časoslovo ; nic má moc v tomto případě tvrdicí do sebe, znamenajíc vůbec vše to, co není a jako subst. se váže. Kdo v nic obrátí řeč mou ? Br. Bůh všecko stvořil z ničeho. Kom. Téměřť jsou mne již v nic obrátili. Br. Víno je na nic (naproti tomu: víno není nanic). Za nic se trápí (ale: za nic se netrápí). Mkl. S. 187. Zalíbila se na nic chlapu zlatá Berona. To je nic po něm člověk = ničema. Km. Bude nic píti (nebude zhola píti). Har. Z něčeho nic udělati (v niveč obrátiti). V. Nic prospěje. Ps. ms. Nic vážený. V. A což z toho všeho nic má býti. Přítel, proňžto málo nebo nic činíme. GR. — Ne nic = něco, etwas, dle latiny. Jg. Vz Ne. O vy- kládání ne nic promluvím. Vš. — Nic stává u záporných časoslov obyčejně v nomina- tivu, v geuitivu tam, kde něco důrazněji zapírati třeba. Ničeho není naskrze, zhola nic není. Ht. — Nic stává často u přechod- ných časoslov záporných v akkus. místo v ge- nitivu. Nic nemám. Nic více nevybírejte než to. Ale cheme-li nic důrazněji jakožto před- mět vytknouti, klade se do genitivu. Ničeho nebude míti v ruce své. Ničeho nevezme při smrti. D. Vz předcházející (,nic´ ve větách záporných), Ne, Co. — V záporných větách klademe místo a nic raději: aniž co. Aniž jest co nového pod sluncem. Br. — Nic se někdy k podmětu, je-li v záporných větách v genitivu, pro důraznosť připojuje. Nic těch proměn není v Bohu (těch proměn není v Bohu). Št. Nic překážek, nic obtíží při tom není. Dch. — N. = ne, docela ne, nicht, gar nicht; stává na konci věty, zvláště po: -li, -čili. Sluší-li daň dáti, čili nic (m.: čili ne). Koho klamáme? Boha jistě nic. Pakli nic. D. Tři zlaté a více nic. Jsi-li ty Bůh můj, čili nic. V. Uvažuje, co dobré bylo činiti a co nic. V. Jedni prolezli, jiní nic. Kom. Nic se nerozpakuje, nic neodkládá. Kom. Proč nic ( — ne) ? Jdi a rozmluv s ním. Bart. Kr. 248. 2. Až potud vycházeti budeš a dále nic. Br. Kázali sobě takové meče dělati, nic kratší ani delší. Háj. Dlúhých rokóv nic nedává (smrť). St. skl. I. 132. Kdo 3000 důchodů měl, málo sobě ho vážili a nic jej za možného pokládali. Har.— V zá- porných větách stává co místo nie před infinitivem. Nepotřebí nám o tom co mlu- viti (lépe: nic mluviti). Cf. Není ti třeba říct nic nikomu. Er. P. 1.37. a. — Vz Věta zá- porná. Cf. Ht. Brus 266.-268. Jak ve Zlin- sku na Mor. ,nic' opisují: Nemá dobytka ani chłpa, obilí ani kláska, zelí ani mačinky, mléka ani kanútky, ani kanútečky, ani ka- pečky, ani krapečky, chleba ani odrobinky, múky ani omeliny, slámy ani zbla, ani paz- dérka, sena ani otrusiny, ani perútky, drév ani oteřiny, nemá kusa rozumu, maka nic mu neostalo, pracha maka tom' nerozumím. Vydělal na kočku zvonec. Ani střelená ani ťatá sa ho nechytne. Dostaneš třetinu po staříkovi. Tedy jediný pojem ,nic' označen tu způsobem dvacaterým (a počet ten nebylo by nesnadno od jinud více než zdvojnásobiti) a to názorně, obrazně, říkajíc makavě. Po- mysleme si nyní, že spisovatel ve všech těchto a podobných případech užije neur- čitého slabounkého slovíčka ,nic', abychom pochopili, jaký to ohromný rozdíl mezi pustým suchopárem slohu umělého a mezi květnatým luhem jadrné reci prostonárodní.

161510   Na nic Svazek: 6 Strana: 1099
Na nic. Stalo, udělalo se mu na nic. Us Dch., Mour. To je nanic hodné. Šf. III. 265.

161511   Na 'nom Svazek: 6 Strana: 1100
Na 'nom. N. světě = na onom. Št. Kn. š. 203.

161512   Na nově Svazek: 6 Strana: 1100
Na nově, vz Novo.

161513   Na novo Svazek: 6 Strana: 1100
Na novo = znovu. N. něco dělati. Us. Tč.

161514   Na oboření Svazek: 6 Strana: 1100
Na oboření, baufällig. Šm.

161515   Na obrácenie Svazek: 10 Strana: 0196
Na obrácenie = na obrat, na opak. Jestli pak na o. voda kalná nenie, toť se znamená, že... Lék. B. 169b.

161516   Na odpor Svazek: 6 Strana: 1101
Na odpor, vz Odpor.

161517   Na oko Svazek: 6 Strana: 1101
Na oko, aufs Auge; zum Scheine. Vz Oko.

161518   Na ostatku Svazek: 6 Strana: 1101
Na ostatku, am Ende. Slov. Šm.

161519   Na palicu Svazek: 10 Strana: 0196
Na palicu, tanec. Vz Brt. P. n. 963.

161520   Na pi pi Svazek: 9 Strana: 0179
Na pi pi pi pi pi! Volání na kuřata. Seb. 123.

161521   Na poca Svazek: 10 Strana: 0631
Na poca. Kůň na poca zapřažený (pod- sední, sedlový). Brt. Slov.

161522   Na podruhé Svazek: 2 Strana: 0056
Na podruhé, ein andersmal. To může počkať na p. Nech si to na podruhé. Us. Cf. Dostal to na ponejprv.

161523   Na pohrůzi Svazek: 7 Strana: 0315
Na pohrůzi = na blízku, u ruky. Podej mi nůžky, jsou-li na p. Us. u Vyzovic. Wrch.

161524   Na poly Svazek: 9 Strana: 0180
Na poly, vz Pol.

161525   Na poprvé Svazek: 6 Strana: 1106
Na poprvé, zum Erstenmale. Jrsk.

161526   Na pozady Svazek: 6 Strana: 1107
Na pozady. Zustáł na pozady (po zadu). Mor. Brt. D. 190.

161527   Na propíjenou Svazek: 2 Strana: 0060
Na propíjenou, vz Propíjená.

161528   1. Na pře Svazek: 6 Strana: 1061
1. Na předložka s akkusativem a loka- lem, vz Brt. D. 186,-187.

161529   2. Na předložka Svazek: 2 Strana: 0003
2. Na předložka pojí se s akkusativem a lokalem. I. S akkusativem určuje předložka na 1. místo, k němuž pohyb směřuje, jehož dochází vrchu jeho se dotýkaje a) činem hmotným, auf, zu, in, hinauf, darauf hin, darauf zu. Na skálu vystúpi silný Záboj. Rkk. 7. Potom stúpil na nebesa. Kat. 1310. Svatým slovem lidi na dobrou cestu vedl. Pass. 226. Vskoči na oř jarobujný. Anth. I. 29. V z Dokročiti, Jíti, Vstoupiti, Nésti, Vlo- žiti, Pustiti, Udeřiti, Zaklepati nač. — Pozn. Pouhý směr kam? označuje akkus. s před- ložkou na ve spojení se slovesy klidného tkvění při určování geografickém: na východ, na západ. Ta brána stojí na západní stranu. Pref. 359. — b) činem pomyslným: Ani vám na mysl nevstoupilo. Prot. 207. To těžce Sezimus na mysl vze. Výb. I. 283. I spadl los na Matěje. Pass. 232. Čekej, až na tě dojde. Us. Měl list na 100 hřiven. Půh. I. 163. Vz Vzíti, Přijíti, Nastoupiti, Dosaditi nač. — 2. Směr pohybu ku předmětu, jenž jest cílem činnosti podmětové, činem hmotným i pomyslným, a) ve spojení se slo- vesy činnosti nepřátelské, gegen, wider: jíti, vraziti, házeti, stříleti, vyraziti, udeřiti, vstou- piti, poslati a p. Češi na Polany jidú. Dal. 123. Vrazi kruto na Kublajevica. Řkk. 55. Sar- pedon oddal se udatně na Palameda. Troj. 359. Na tvrdý špalek tvrdý klín. Mudr. 87. Vz ona slovesa. — b) Ve spojení se slovesy: hleděti, dívati se, pozorovati, volati, mysliti, pamatovati, zapomínati, dbáti, ptáti se, há- dati, těšiti se, smáti se, věřiti atd. Vz tato slovesa. Auf. Na svů matku hleděl. Kat. 766. Já na to se dívati nemoha, prchl jsem. Kom. Lab. 106. Odvolá se na pány. Puh. I. 263. Mysli často na přítele, ale častěji na nepřítele. Č. 235. Na má dobrodiní nezpomínáte. Vrat. 71. Těším, raduji se na svátky. Us. — c) Ve spojení se slovesy nepříjemného hnutí duchov- ního a jeho projevu, wegen, über: hněvati se, zlobiti se, láti, klnouti, stýskati si, že- hrati, plakati, kvíleti, vzdychati, žalovati,
naříkati, zazlíti se, bědovati nač. Na neroz-
umného se hněvati, nerozum. Č. 113. Pak
na sebe láli a klínili. Kom. Lab. 64. Sedlák
na robotu si nestýská. Er. P. 93. Poviemť
jednu vinu na ni. Kat. 770. Vz ona slo-
vesa. — d) Ve spojení se slovesy dáti se a býti,
Vz je. Věže již na sboření jsou. Vrat. 24.
Otci naši na pokoj sě dali. Dal. Jiní sě na
běh oddacím. Dal. 28. — e) Ve spojení se
slovesy: slušeti, náležeti, svědčiti a obdob-
nými adjektivy (hodný, laskavý). Vz tato.
To na ně nenáleží. Vrat. 8. To sluší na tě.
Anth. I. 153. To nesvědčí na panenky. Pís.
mor. — Pozn. Touž vazbu mají adj.: dobrý,
zlý, hněvivý atd. Vz je. — f) Ve spojení se
slovesy: spoléhati, spouštěti se, bezpečiti se.
Vz je. Nespoléhej na cizí trošty. Č. 93. Na
líbezná slova se nespouštěj. Vrat. 9. — 3. Účel, ku kterému děj slovesný se nese, zu, auf. Vz Jíti, Jeti, Zváti, Odebrati se, Přijíti, Pozvati, Péci, Dáti, Učiniti, Ostati, Přitisk- nouti, Býti, Zvoliti, Pomazati, Korunovati, Namluviti, Blýskati se nač, Odsouditi (na smrť), Vzíti (na rozmyšlenou), Vyvésti (na popravu), vésti (na muky). Šly děvčátka na jahody. Sš. P. 164. Jíti na vodu = pro vodu. Us. Přer. Kd. Jeli na picování. Let. 110. Pozva sobě na pomoc rodiče svého. Dal. 169. Smluvili se na tvú záhubu. Kat. 67. Zvonili na klekání. Bl. 56. Mám na to dosti dobrých lidí. Půh. I. 177. Celá ves se sbíhala na po- dívanou. Bož. Něm. I. 299. By na bezživotie dán. Výb. I. 278. Že mu v tom omylná správa na zošklivení nás učiněna jest. Skl. 136. — Pozn. Též vazby užívá se taky přívlastkem. Koupil mi střevíčky na svátek. Sš. P. 360. Jakúbka činí společníka na zisk i za ztrátu. Půh. I. 149. — 4. Účin a výsledek ply- noucí z děje slovesného, způsobu, jakého co následkem děje slovesného nabývá, zu, auf, gegen. Kyji na smrť jej ubichu. Pass. 548. Na smrť se roznemohl. Pass. 175. U Boha modlitba na zmar nepřichází. Č. 8. Skály lodi na kusy roztříštily. Har. II. 120. Na smrť koho zabiti. Kat. 2894. Na psotu při- jíti. Us. Les na drva sdělal. K. Poh. II. 126. Deň sě rozhořieva na poledne. Rkk. 52. — 5. Příčinu, která za následek má děj slovesný, zu Folge, in Folge, wegen, mit, auf. Půhon odložen na žádost' strany. Žer. Záp. II. 22. Na žádost' něco učiniti (k žádosti). V. Ně- kolik neděl na červenku stonaje státi jsem nemohl. Vrat. 109. Roznemohl se na horkou zimnici. Žer. L. I. 90. — 6. Prostředek a nástroj děje slovesného, auf, mit. Chalupy byly jen na petlici zavřeny. Bož. Něm. IV. 61. Na bubny bubnovali. Let. 408. Čísti na brýle. Us. Klekl na kolena svá. Anth. II. 373. Na žaltář pěti. Št. N. 152. Vz Zamknouti, Přidělati (na háky), Troubiti, Pískati, Lapati, Slyšeti, Skočiti (na nohy), Bojovati (na svůj náklad), Zdíti nač (na vápno). - Pozn. 1. Ellipticky: Učí se na housle (hráti), na flétnu (pískati). Us. — Pozn. 2. Sem náleží též akkus. s předložkou na, jehož užíváme na označenou předmětu, kterým se dokládáme věrujíce a při- sahajíce. To na duši a víru svou připovídáme. Vrat. 171. Vždyť já vidím na mou věru. Kom. Lab. 67. Ach, na můj hloupý rozum! Sš. P. 194. — 7. Způsob děje slovesného. Tak na kvap vykonati nám to nelze. Žer. Záp. II. 164. Kvetl na jalovo. Št. N. 167. Na prázdno pracovala. Kat. 318. A prodávali je (polské haléře) na hřivny. Let. 98. Kamení na spěch voziti. Let. 345. Ta dci na div sličná bieše. Anth. 1. 28. Užívá na lačný život. Us. — 8. Míru prostoru. Seděli od oken na čtyři lokte. Bl. 46. Jordan zšíří jest na deset i dvanácte kroků. Pref. 182. — 9. Počet přibližný, bis zu, gegen, beiläufig. Ta hra trvala na hodinu. Pref. 515. Na 100 mužuov Lučav- ských jest od ran padlo. Háj. 33. Na 500 liudí bieše. Dal. 137. Diváků měli jsme okolo sebe na, tisíce. Vrat. 114. — 10. Vztah přísudku a přívlastku adjektivného, in Bezug auf, hin- sichtlich, betreffend, anlangend. Žižka byl slep na obe oči. Let. 46. Praha v ty časy velmi silna byla na lid. Let. 28. Mladý na rozum. C. 305. Vz Bohatý, Nemocný, Pěkný, Rovný, Skoupý, Veliký. — 11. Čas a) po který co trvá nebo trvati má. Na ten čas jsme toho opominuli. Žer. Záp. II. 76. Na věky s Bohem přebývati žádají. Anth. I. 76. Jedeš-li kam na den, beř chleba na týden. Č. 253. — b) Čas, ve který děj nastupuje. Na každý den něco činím. Anth. I. 97. Postila sě na však den. Št. N. 30. Na noc přišel do hory. K. Poh. II. 205. Na jaro do pole se strojí. Žer. L. I. 91. Soused šel pozdě na večer navštívit známého. K. Poh. II. 241. Vz Vesno, Hromnice, Řehoř. — II. S lokalem označuje předložka na téměř všecky ty po- měry ve spojení se slovesy klidného tkvění, které označuje s akkusativem ve spojení se slovesy ruchu, pokud svým logickým význa- mem z ruchu v klid přeložiti se dají. Urču- jeme tedy předložkou na s lokalem 1. místo děje slovesného, na jehož povrchu co jest neb se děje, auf, in, an a) činem hmotným. Řváše na hradě Kruvoj řvániem býka. Anth. I. 17. Seč veliká byla na mostě. Dal. 29. Na kober- cích jsme léhali. Vrat. 10. Šťastný na koni a nešťastný pod koněm. C. 153. Vz Stkvíti se, Růsti. — Pozn. Slovesa: posaditi, postaviti, položiti, padnouti, přivázati starší čeština za příkladem jiných jazyků slovanských jako vůbec tak i s předložkou na pojí na otázku kde? s lokalem. Vz je. Ciesař na svém stolci jej posadi. Dal. 49. Na velkém kameni to tělo položichu. Pass. 564. — b) Činem pomyslným a) s lokalem věcným. Ciesař v Praze na súdě sědě. Dal. 102. Chybil-li jsem na čem. Pass. 592. Na slovích málo jest bez skutkův. Arch. 1. 103. Na levé ruce leží zámek. Pref. 407. Vz Klečeti, Zůstati, Postaviti, Poslouchati, | Naplniti, Překážeti, Přestati, Scházeti, Ne- chati, Míti, Ležeti, Uložiti, Býti na čem. — ß) S lokalem osobním ve spojení se slovesy: prositi, žádati, chtíti, pláti, tázati se, zvěděti, obdržeti, dobyti, vysloužiti atd. Vz je. Na Boze uprosil. Pass. 332. Bratr na bratru dílu žádal. Tov. 30. Ty chceš na nás po tolárku? Sš. P. 718. Nikdy jsem na něm toho míti nemohl. Půh. I. 285. Vz Vyprositi, Požádati, Doptati, Otázati, Potázati. — Pozn. Sloveso přisahati pojí starší jazyk i s lokalem věci, kterou kdo přísahou potvrzuje, i s lokalem osoby, které se kdo na potvrzenou dokládá. Přisahám na tom pánu Bohu. Tov. 39. Poče p. na Boze. St. skl. IV. 178. Vz Přisahati. — 2. Účel děje slovesného ve spojení se slovesem býti, zu. Paní jest na hodech. Kn. rož. 41. V krčmě na pivě byli. Dsky I. 176. Byla
som v háječku na žaludě. Zpěv. 290. Vz
Býti na čem. — 3. Příčinu, která jest zá-
vadou ději slovesnému. Kdyby mně nebyly
hory na závadě, viděl bych svou milou na
zahradě. Sš. P. 200. — 4. Nástroj a pro-
středek děje slovesného, auf, in. Divné jest
viděti, ano zvěř ne na čtyřech nohách stojí.
Št. N. 152. Modlili se na růženci. Poh. I. 1(37.
Móž na dobrých knihách čísti. St. N. 81. Vz
Postaviti, Skřípati, Viseti na čem. — 5. Způsob děje slovesného. Peníze na hotově
odvedli. Žer. L. 45. Peníze na hotově leží.
Žer. L. I. 44. Není nás na mnoze. Sš.
P. 575. Bylo na pilně. K. Poh. 425. — 6. Vztah přívlastku a prísudku aj., in Hinsicht, hinsichtlich, in Bezug auf, betreffend, anlan- gend. a) Ve spojení s adjektivy. Mrtvý na těle nejie pokrmu tělesného. Št. N. 226. Byl na letech starší. Tov. 38. Ktož zdráv jest na těle. Anth. I. 112. Vz Vzrostlý, Zachovalý, Skrovný, Kulhavý, Nážlutý na čem. — b) Ve spojení se substantivy. Vzal škodu na svém lidu. Let. 40. Pomoc na lidu a penězích. Žer. L. I. 17. Na všech věcech zbožie máme veliké. Pass. 332. Vz Užitek, Véno, Summa, Dluh na čem. c) Ve spojení se slovesy. Zhyneš na životě. Anth. I. 97. Smiřický poražen od Děckého na lidech, koniech i pěších. Let. 114. Na penězích (na hrdle) je trestal. Žer. Záp. II. 56. Vz Hynouti, Míti se zle, Státi se, Ukázati se, Darovati, Škoditi, Nařknouti, Utrhati, Bráti, Chváliti na čem (koho). — Pozn. Poněkud jiného významu jsou vazby: Na tobě jest, na vás jest. Us. Pověděl písař, že co na něm jest, chce se k tomu přičiniti. Bl. 118. Cf. Zk. S. 247. 3): K vytčení zá- vislosti. — 7. Čas, kdy dej nastupuje. Na úsvitě táhl Žižka k hradu. Let. 34. Juž by na té době. Anth. I. 33. Na jaře, na počátku. Us. Brt. v Listech filolog, a paedag. II. 296.—304., III. 143.—148. Vz tam více příkladúv. Cf. Zk. Skl. 241.-249.; Ml. II. 31.; Mkl. S. 414. a násl., 662. anásl.; Št, N. 362. (Vyd. Vrťát- kovo); Jg. Slovník. — Brousek. Žádost', prosbu na někoho míti, lépe: ke komu. Ale dobře: žádosť, prosbu na koho vzkládati, vzná- šeti. — Právo, spravedlnost', naději ná něco míti, lépe: k něčemu. Vz Právo, Naděje. — Psaní psáti, telegrafovati na pana N... šp. m. komu (panu N..). Vz tato slova, — Na tobě mám přítele, jest šp. (german.) m. Mám v tobě přítele, mám tebe přítelem (V.). Vz Míti. — Má na služném, na platě, na mzdě 400 zl., lépe: má služného, platu, mzdy (pouhý genitiv) 400 zl. — Učitel, professor na škole, na universitě, jest dobře; ale klaďme raději dle starých: při škole aneb i prostě genitiv: učitel hlavní školy, professor gymnasia v N. — Na tom něco jest, an der Sache ist etwas. V tom smyslu budiž kladeno: do té věci, do toho něco jest; ta věc něco váží, znamená; do toho nic není. — Předložka na m. nad klade se často chybně, označuje-li se poloha místa, staří užívali tu jen předložky nad: Brandýs nad Labem. Vz Nad. Brs. 104. — Dnes už má i na tom humoru málo šp. m. dnes je mu jíž toho humoru málo (sr. však Dosť na čem a Míti na čem, 1032. b.); není ne- dostatek na kámen vyprahlý m. kamene vy- prahlého; letos sešlo se více na daních m. daní; nemá nic pilnějšího na práci m. nemá pilnější práce n. nemá o čem pilněji praco- vati; najísti se na čem m. čeho. Ht. Brus. 281. 3. Na-, předložka neoddělitelná: 1. u časo- slov. Přechodná časoslova s předložkou na- složená a nepřechodná časoslova pohybování (vz Pře-) řídí akkusativ. Naladiti basu, na- malovati obraz, napsati list, natříti dvéře, najíti cestu atd. Znamená a) okamžení, kterým předmět vzhůru namísto, do místa n. s hůry na místo, k místu, na něco se dává. Zk. Dle Mkl. S. 216. má ten význam, který mu ja- kožto předložce akkusativ a lokal řídící pří- sluší. Naložili stany na mezky. Nasadila sle- pici. (Směr na místo, v místo, auf.) — b) Ukazuje, že se předmět činnosti časoslova jednoduchého šíří, že vzrůstá. (Hromadění, přispoření). Meč tvou krví napojím. Háj. Vz Naplniti, Nastlati. Cf. Mkl. S. 2Í6 — c)'Uka- zuje k určité mnohosti n. kolikosti. Nanesli plné kádě vody. Jg. — Pozn. Táhne-li se k neurčité mnohosti n. jakosti, klade se genit. Nasekal ratolestí. Us. — Zk. Nakoupil statkův, nachytal ptákův. Us. — Pozn. Tedy neřídí všecka slovesa s na- složená genitivu. Má-li se u těchto sloves předmět celý ve svém dovršení jako výsledek děje označiti aneb Není-li předmět dělitelný, klade se do nomi- nativu neb akkusativu. Napadla rosička; Ne- hašené vápno nasypali; Kytičku natrhala, Kr. Nahrabala votýpečku Sš. Vz více v Mtc. 1871. 86., 1872. 5. 26. (Brt.) — d) U časoslov zvrať ných znamená trvání činnosti, sytost, zbyt. Najedl se, nalíbal se, naběhal se, Jg., nadivil se, nažil se, naspal se, najezdil se. Mkl. S. 216. — e) Někdy značí pouhý začátek čin- nosti: nakousnouti, nalomiti, napáliti, na- kopnouti, Jg., nahryznouti, nakrojiti, napo- věděti, natrhnouti. Mkl. S. 216. b). Vz Tn. na začátku a na str. 197. — b) U jmen podstatných dlouží se na- (ná-): nával, náhoda, název, náběh, nadávek, nádoba, ná- rod, návyk, náprstek, nábytek, ale: naděje etc. D., Ml. Vz Naděje a Pk. Pravopis, 43. Nákolník, náchlebník, nákolenek, nákolesník, nákolník, nákončí, nákrajník, nánosek, ná- pivek. Mkl. B. 406. — U časoslovných jmen podstat, na- se nedlouzí: nakládání, nalezení. Jg. — c) U jmen přídavnýeh a příslovcí dlouží se na- (ná-): náchylný, ná- chylně, nádenní, nábožný, nárožní. Vz Mkl. B. 406. — Ne však, když adj. jsou z pří- česťí tvořena: nachýlený, načerněný, načatý, naběhlý. — d) U některých sloves dlouží se na- vystavujíc symbolicky děj ve vyvinování neobmezený: náviděti, nenáviděti, následo- vati. Da. — Pozn. U subst. a adj. zmenšuje často na-jejich pojem, vyráží menší, přibližný stupeň vlastnosti, zdrobnělosí: nahořklý, ná- černý, nápihavá tvář, násivý, náhnědý, na- kyslý, názelený, náhluchý, náhluchosť, ná- černosť atd. = drobet hořký, černý atd. Jg., T. Náčervený, nálysý, napilý; v nábčlavý jest zdrobnělosť dvakrát označena. Mkl. B. 359. Vz Při, Za a Zk. Skl. 330. — Pozn. 2. Na- při stupňování, vz Superlativ, Pozn. 2.

161530   Na raky Svazek: 6 Strana: 1110
Na raky = nikam. Slov. Ssk.

161531   Na raze Svazek: 6 Strana: 1110
Na raze = rázem. Slov.

161532   Na rejtharsky Svazek: 10 Strana: 0631
Na rejtharsky. Jel tam n. (na koni). Hoš. Pol. I. 110.

161533   Na rovno Svazek: 6 Strana: 1113
Na rovno. Vkročil n. do světnice. Turg.

161534   Na rózno Svazek: 10 Strana: 0198
Na rózno. Chválu na rózno béřete. Ev. vid. Joh. 5. 44. Vz Na různo.

161535   Na ruca Svazek: 10 Strana: 0631
Na ruca, na roc. Kůň n. zapřažený = náruční. Brt. Slov.

161536   Na různo Svazek: 2 Strana: 0069
Na různo, vz Různo.

161537   Na řádky Svazek: 8 Strana: 0226
Na řádky = tanec. Vz Tanec mor. (3. dod.).

161538   Na skrovně Svazek: 6 Strana: 1116
Na skrovně, wenig, spärlich. Srn.

161539   Na solech Svazek: 6 Strana: 1118
Na solech, hornatý hřeben ve Zbirov- sku. Krč.

161540   Na spojovati se čeho Svazek: 6 Strana: 1118
Na spojovati se čeho, viel verbinden, zusammenfügen. Us.

161541   Na stokrát Svazek: 6 Strana: 1120
Na stokrát vás pozdravujeme, hundert- mal. Us.

161542   na Tabarkách Svazek: 8 Strana: 0420
na Tabarkách u Velehr. Mtc. 1895. 112.

161543   Na to Svazek: 6 Strana: 1126
Na to. Spievajte si, Šak je leto na to. Sl. ps. 10. Chce-li vdova ta nařčení toho prázdna býti, musí dvěma prstoma tak, jakož na to slušie, se vysvoboditi. NB. Tč. 221. Na to poklid vzali. Půh. II. 514. To je volač inšie, keď si ty na to prišiel. Dbš. Sl. pov. 8. 22. — N. = potom. Na to z velké střelby se střílelo. Beck. II. 3. 231. Na to do spolku mne přijala. Půh. II. 407.

161544   Na to Svazek: 8 Strana: 0564
Na to. Cf. Vejřek (3. dod.).

161545   Na to Svazek: 9 Strana: 0181
Na to. No to Jiří odpověděl (= k tomu); Na to ještě žádné odpovědi nemám. Pal. Děj. IV. 1. 179., 199.

161546   Na to, šp Svazek: 2 Strana: 0085
Na to, šp. m.: potom (pak). Ht. Brus. 162.

161547   Na to zme tu kopaničku kopali Svazek: 10 Strana: 0199
Na to zme tu kopaničku kopali, tanec Vz Brt. P. n. 888.

161548   Na toť Svazek: 6 Strana: 1126
Na toť. On té neposlouchá n. (neřku-li) aby to udělal. Mor. Rgl.

161549   Na tu tu tu tu tu Svazek: 9 Strana: 0181
Na tu tu tu tu tu! Volání na slípky. Šeb. 123.

161550   Na umělý Svazek: 10 Strana: 0199
Na umělý = neumělý. Vz Ne (zde), Mš. Slov.

161551   Na vděk Svazek: 6 Strana: 1128
Na vděk mu přišly ty výklady. Osv. V. 768.

161552   Na věky Svazek: 6 Strana: 1128
Na věky = ustavičně. Němc. VII. 103. Vz Věk.

161553   Na vlas Svazek: 6 Strana: 1129
Na vlas to věděla, haarklein. Us. Sá. Vz Vlas.

161554   Na voznici Svazek: 6 Strana: 1130
Na voznici, sam. u Dobříše.

161555   Na vrch Svazek: 6 Strana: 1131
Na vrch. Polož to na v., oben auf. Vz Vrch. Mour.

161556   Na vrchovatí Svazek: 2 Strana: 0095
Na vrchovatí, navršovati; navršiti, il, en, ení, auf-, anhäufen. — co: míru. Us. — čím čeho: křivdami, nepravostí. Plác. Cf. Na- plniti.

161557   Na vrchu Svazek: 6 Strana: 1131
Na vrchu, sam. u Mníška.

161558   Na vzchod slunečný Svazek: 10 Strana: 0200
Na vzchod slunečný = východní, orien- talis. Mill. 11. N. krajina. 9.

161559   Na zátiší Svazek: 6 Strana: 1132
Na zátiší, zaniklá ves. D. ol. VII. 497.

161560   Na živě Svazek: 2 Strana: 0099
Na živě, vz Živo.

161561   na-, naj Svazek: 7 Strana: 1331
na-, naj-, u superlativu. Na je starší a původní a řidší a také v dialektech. Jag. Arch. XII. 189.

161562   Na-desěte Svazek: 8 Strana: 0222
Na-desěte = jeden-na-desěte = jedenáct. Gb. II. ml. I. 151.

161563   Na-s-neděli Svazek: 8 Strana: 0227
IVa-s-neděli. Necháme si to n-li. (Vzácný příklad. Slyšel jsem jej v Budiškovicích na Dacie. Brt. 1). II. 290.) Cf. Předložky složené (3. dod.).

161564   Náájemnický Svazek: 10 Strana: 0630
Náájemnický. N. osada. Nár. list. 1906. 27., 13.

161565   Naarendovať Svazek: 6 Strana: 1061
Naarendovať, viel pachten. Slov. Bern.

161566   Naarestovati se koho Svazek: 2 Strana: 0005
Naarestovati se koho. Ros. — se s kým. Šm. Oft, lang kerkern.

161567   Naba Svazek: 6 Strana: 1061
Naba, y, f., Naab, přítok Dunaje u Řezna.

161568   Nababčilý Svazek: 10 Strana: 0191
Nababčilý = zavalitý, Netolice; nahnilý. N. jablk... Jičín. Kub. list. fil. 1902. 250.

161569   Nababiti Svazek: 2 Strana: 0005
Nababiti, il, en, eni, babenim získati, als Hebamme erwerben. — si čeho. Hezkého jmění nababila, Jg. — se. Již jsem se dosť nababila, Lange Hebamme sein. Res.

161570   Nababrati co kam Svazek: 6 Strana: 1061
Nababrati co kam, hinschmieren. Mor. Tč.

161571   Nababrati se Svazek: 2 Strana: 0005
Nababrati se, viel, lange wühlen. — v čem: v prachu, v mouce. Hý.

161572   Nababušit Svazek: 9 Strana: 0175
Nababušit, bausehen. N. šat. Slov. Sbor. slov. I. 193 Sr. Babušit.

161573   Nabačiť Svazek: 6 Strana: 1061
Nabačiť = napamatovati. Slov. Bern.

161574   Nabačlivosť Svazek: 6 Strana: 1061
Nabačlivosť, i, f. = napamatlivost. Slov. Bern.

161575   Nabačlivý Svazek: 6 Strana: 1061
Nabačlivý = napamatlivý. Slov. Bern.

161576   Nabačovati sa Svazek: 6 Strana: 1061
Nabačovati sa, lange bäurischer Schafler sein. Slov. Bern.

161577   Nabadací Svazek: 6 Strana: 1061
Nabadací, Aufreizungs-. Šm.

161578   Nabadač Svazek: 2 Strana: 0005
Nabadač, e, m., der Anstifter, Antreiber. N. veslařův. V.

161579   Nabadač Svazek: 6 Strana: 1061
Nabadač, Hus III. 287.

161580   Nabádání Svazek: 2 Strana: 0005
Nabádání, ponoukání, napomínání. Ča- stým n-ním pohnut jsa. Háj. Z n. nějakého kněze, zlých lidí to učinil. V. Das Antrei- ben, die Anstiftung, Anreizung.

161581   Nabadatel Svazek: 6 Strana: 1061
Nabadatel, e, m. = nabadač.

161582   Nabádati Svazek: 2 Strana: 0005
Nabádati, naváděti, popouzeti, ponoukati, antreiben, anreizen, anstiften. — koho. Vlasta nepřestávala dnem i nocí nabádati svých dru- žiček. V. — koho k čemu: K shromažďování pokladů. V. K práci n. D. — Kom., Lom., Ben. — koho proti komu čím. Ale mne všemi obyčeji nabádajíce proti němu pokoj [jste mi nedali. Har. i Nabadurkati = namluviti, anplauschen. Na Slov.

161583   Nabádati Svazek: 6 Strana: 1061
Nabádati. Nabádajte vašich, ať též činí. Výb. II. 713.

161584   Nabádka Svazek: 10 Strana: 0191
Nabádka, y, f. = nabádání Zloradná n. Msn. Od 144.

161585   Nabadkač Svazek: 6 Strana: 1061
Nabadkač = nabadač. Bern.

161586   Nabadkati Svazek: 6 Strana: 1061
Nabadkati = nabádati. Slov. Bern.

161587   Nabadkavý Svazek: 6 Strana: 1061
Nabadkavý, anstiftbar. Slov. Bern.

161588   Nábadný Svazek: 8 Strana: 0563
Nábadný. N. rozprava. Hanš. Neb. 146.

161589   Nabaduriť Svazek: 6 Strana: 1061
Nabaduriť = nabadurkat. Slov. Ssk.

161590   Nabadurkať Svazek: 6 Strana: 1061
Nabadurkať také = poštvati. Slov. Ssk.

161591   Nabafčiti Svazek: 6 Strana: 1062
Nabafčiti se = dosti se nakouřiti; dosti se najísti (čeho). Us. Rgl.

161592   Nabachat Svazek: 8 Strana: 0221
Nabachat = nabobtnati. Lomn. Brt. D. II. 344. Cf. násl.

161593   Nabachňati Svazek: 8 Strana: 0221
Nabachňati = silně otéci. Noha nabach- nala. U Císařova na Mor. NZ. VI. 62. Cf. Na- bachat.

161594   Nabachtaný Svazek: 6 Strana: 1062
Nabachtaný = najedený. Mor. Rgl.

161595   Nabajdati Svazek: 6 Strana: 1062
Nabajdati, napajdati se kde u koho, sich satt plauschen. Laš. Tč.

161596   Nabájeti Svazek: 2 Strana: 0005
Nabájeti, el, en, ení, viel fabuliren. — co. Co Mahomet nabájel, tomu Turci věří. L.

161597   Nabájeti o čem Svazek: 6 Strana: 1062
Nabájeti o čem. Což tu bylo nabájeno o velikých nehodách. Kos.

161598   Nabákati Svazek: 2 Strana: 0005
Nabákati, nabančiti, aufhetzen. Puch.

161599   Nabákati komu co Svazek: 6 Strana: 1062
Nabákati komu co = namluviti, an- plauschen. Us. Dch.

161600   Nabaláchať koho Svazek: 8 Strana: 0221
Nabaláchať koho. Phľd. XII., 706 , XIII. 13.

161601   Nabaláchati Svazek: 2 Strana: 0005
Nabaláchati, namluviti, schwatzen. Slov.

161602   Nabalamutiti Svazek: 2 Strana: 0005
Nabalamutiti, il, cen, cení, namluviti, anplauschen. — co komu. Us.

161603   Nabalsamovati koho čím Svazek: 6 Strana: 1062
Nabalsamovati koho čím, einbalsami- ren. Us.

161604   Nabančiti Svazek: 2 Strana: 0005
Nabančiti, il, en, ení, nabaňkovati, na- tlouci hubu, sfackovati, das Maul derb ab- bläuen; namluviti, bereden, aufhetzen. Jg. — co komu: hubu, tvář. Ros., Us. — koho čím. Podvodnými řečmi Kroesa nabaňko- vali, (namluvili), aby válku začal. Cyr. — koho k čemu. (namluviti). Us., Dch.

161605   Nabanovat se Svazek: 10 Strana: 0629
Nabanovat se = nalitovati se. Brt. Slov. Sr. Banovati.

161606   Nabarbošiť koho Svazek: 8 Strana: 0221
Nabarbošiť koho = nastrašili. Myjava. Phľd. 1895. 444.

161607   Nabarviti Svazek: 2 Strana: 0005
Nabarviti, il, en, ení, nabarvovati, fär- ben, mit Farbe anstreichen. — co. Dnes ně- kolik kusů nabarvil. Ros. On něco nabar- vuje (počíná barviti). Ros. — se s čím. Dosti jsem se s tím nabarvil. Ros.

161608   Nabastviti Svazek: 6 Strana: 1062
Nabastviti, lüstern machen. Slov. Ssk.

161609   Nabaštiti se Svazek: 6 Strana: 1062
Nabaštiti se, il, štění = hodně se na- jísti. Us. Brnt, Bkř. — N. někomu = vy- biti. Us Bsck.

161610   Nabaštrngovac Svazek: 9 Strana: 0175
Nabaštrngovac = naostřiti (pilu a j. ). Slov. Phľd. 1897. 674.

161611   Nabáti se Svazek: 6 Strana: 1062
Nabáti se, viel, oft, lange fürchten. — čeho. Us.

161612   Nabaťkati koho k čemu Svazek: 6 Strana: 1062
Nabaťkati koho k čemu = namluviti, navésti. Mor. Brt., Vck.

161613   Nabatoliti se Svazek: 2 Strana: 0005
Nabatoliti se, il, ení. Dosti se tam děti nabatolily, genug lange haben sie gewatschelt, gespielt. Us.

161614   Nabávání Svazek: 2 Strana: 0005
Nabávání, n. Slova tohoto není u Jg., jakož i slova základního nabávati. Jsouc významu opětovacího vytvořeno z ba-ji báti, jako távati od ta-ji táti, hrávati od hraji a p. Kmen ba jest týž jako v rec. q>]-,4-í, v lat. fari a odtud význam slovesa báji — báti = mluviti, zvl. v mluvě dětské; další pak vý- znam jest fabulari, ,uv&eve60-at,fabeln. Avšak kontext, ve kterém jest substantivum nabá- vání, žádá jiného významu, totiž zaklínati, zažehnávati, lat. incantare, řec. ??????, kte- rýžto má sloveso strb.: bojati v Mkl. Lex. Palaeosl. A všemi obyčeji hledají zdravie a pomoci od těch ran; nemuož-li býti pro- spěšno lékařstvím a kořením, ale žehnáním, nabáváním, pověrami, kúzly hadači. Chč. P. 174. a.

161615   Nabaviti se Svazek: 2 Strana: 0006
Nabaviti se, sich genug unterhalten. Us.

161616   Nabazgrať Svazek: 6 Strana: 1062
Nabazgrať = načmárati. Slez. Šd.

161617   Nabaženosť Svazek: 9 Strana: 0175
Nabaženosť lidu. Pal. Děj. Jíl. 1. 486.

161618   Nabažený Svazek: 9 Strana: 0175
Nabažený. Měj si vůli n-nu. Šml. IV. 97.

161619   Nabažily čeho Svazek: 6 Strana: 1062
Nabažily čeho, satt. Dch.

161620   Nabažiti Svazek: 2 Strana: 0006
Nabažiti, il, en, ení, nasytiti, naplniti, sättigen. — co. Bychom, snášejíce muky statečně, nabažili mstivou jeho prchlivost'. Ráj. — se čeho. Již jsem se nabažil těch lahůdek. Ros. — co komu = někomu v ně- čem po vůli býti. Rk.

161621   Nabažiti se čeho jak: do Svazek: 6 Strana: 1062
Nabažiti se čeho jak: do sytosti, do syta. Us. Dch., Vlč., Koll. IV. 243. — co komu: vůli (po vůli učiniti). U N. Kdyně. Rgl.

161622   Nábda Svazek: 2 Strana: 0006
Nábda, y, f., bedlivosť, péče, die Obsorge, Obhut. V n-bě chovati. Sš. Zj. 363.

161623   Nabdín Svazek: 2 Strana: 0006
Nabdín, a, m., u Velvar. Ťk. III. 63., 83.

161624   Nabě Svazek: 7 Strana: 1331
Nabě straně = na obě straně, zastr. Gb. Ml. I. 19.

161625   Nabě Svazek: 8 Strana: 0221
Nabě (nabie) straně = na obě strany. Pass. 311., AlxB. I. 41.

161626   Nabeblati Svazek: 6 Strana: 1062
Nabeblati = namluviti, nažvastati. U Bruš- perka. Mtl.

161627   Nabeblositi čeho Svazek: 6 Strana: 1062
Nabeblositi čeho = naplkati. U Bruš- perka. Mll.

161628   Nabečkovaný Svazek: 6 Strana: 1062
Nabečkovaný; -án, a, o, aufgebläht. Slez. Šd.

161629   Nabečkovati se Svazek: 6 Strana: 1062
Nabečkovati se. Kráva se mu n-la (na- dmula se), bekam Blähungen. Slez. Šd.

161630   Nabedakať sa Svazek: 6 Strana: 1062
Nabedakať sa, viel heulen, klagen. Slov. Bern.

161631   Nabedliť sa Svazek: 6 Strana: 1062
Nabedliť sa, viel wachen. Slov. Bern.

161632   Nabednářiti se Svazek: 6 Strana: 1062
Nabednářiti se, lange Binder sein. Us.

161633   Nabědovati se Svazek: 2 Strana: 0006
Nabědovati se, viel ausstehen. — s čím. Dosti jsem se s tím dvorem nabědoval (na- nuzoval). Ros. — N., stýskati si. Ten se nabědoval. Jammern, klagen. Us.

161634   Nabědovati se Svazek: 6 Strana: 1062
Nabědovati se, viel ausstehen; viel jam- mern. Šm.

161635   Nábedrně Svazek: 8 Strana: 0221
Nábedrně == nábedrnice. Wtr. Živ. c. 782.

161636   Nábedrní Svazek: 2 Strana: 0006
Nábedrní, n. = nábedrnice. Res., Žid., Ben.

161637   Nábedrní Svazek: 6 Strana: 1062
Nábedrní. Učiníš n. lněné. BO.

161638   Nábedrní Svazek: 8 Strana: 0221
Nábedrní na koně. Arch. XIII. 514. Uzdáři prodávají n. i šle, kryky i krásy. 1425. Arch. XIV. 438.

161639   Nábedrnice Svazek: 2 Strana: 0006
Nábedrnice, pl., f., kalhoty, die Hose. Káz. Lut.

161640   Nábedrník Svazek: 2 Strana: 0006
Nábedrník, u, m., šat vlněný po kolena s kapsami u rybářů ve východ, krajinách, das Lendenkleid. Sš. J. 305.

161641   Nábedrník Svazek: 8 Strana: 0221
Nábedrník = lcrytí ramene (náramek). Wtr. Krj. I. 251., 604. Cf. Náplecník.

161642   Nábedří Svazek: 2 Strana: 0006
Nábedří, n., die Schulterdecke der Pferde. 1547. Gl.

161643   Nabedří Svazek: 8 Strana: 0221
Nabedří, cf. Spinka (3. dod.), v

161644   Náběh Svazek: 2 Strana: 0006
Náběh, u, m., naběhnutí. Das Anlaufen, der Anlauf. U hvozdu lovci a jezdci činili n. Č. N. bodákem, der Anlauf mit dem Ba- jonet. Čsk. Voda rostouc domy, skály, ovce nese dolů v prudkém náběhu. Koll. Naše knihovny vzaly dobrý n. šp. m. počátek. Ht, Brus. 281.

161645   Náběh Svazek: 6 Strana: 1062
Náběh. Marný proudů n. ku skalným bokům. Hdk. Lum. V. 258. N. nepřátel. Pokr. Pot. II. 150., Čsk. — N., der Einfall ins Land. Šf. Strž. II 318. - N., der Stich. N. šedý, zažloutlý (kovu). Šp.

161646   Naběhaný Svazek: 8 Strana: 0221
Naběhaný. N. kráva (která počala). Phľd. 1895. 493.

161647   Naběhati Svazek: 2 Strana: 0006
Naběhati = sběhati, belaufen. Dosti toho naběhal = sběhal. Ros. — se, zu viel, sich satt, müde laufen. Ten se naběhal, nežli ho našel. Us. — se s čím. Dosti se s tím na- běhal. Ros. — se jak: do ustání, D., do sytá, do unavení. Rk. Vz Naběhnouti.

161648   Naběhati Svazek: 6 Strana: 1062
Naběhati, begatten (o kravách). Slov. Ssk.

161649   Náběhlík Svazek: 6 Strana: 1062
Náběhlík, u, m., der Aufläufer (jídlo). N. nadívaný, kvašený, z kyselé smetany, do polévky. Šp.

161650   Naběhliua Svazek: 2 Strana: 0006
Naběhliua, y, f., die Geschwulst, das Anschwellen, die Aufgetriebenheit. N. krevní, břicha, některého údu. Ja. N. --- naběhlá žíla, die Krampfader. D.

161651   Naběhlosť Svazek: 2 Strana: 0006
Naběhlosť, i, f., die Geschwulst. N. kostní, viček (opuchlosť). Ja. — N., přihodilosť, die Zufälligkeit. List Boh. z Lob.

161652   Naběhlý Svazek: 2 Strana: 0006
Naběhlý. N. úd, žláza, aufgelaufen, ge- schwollen. Jg.

161653   Naběhlý čím Svazek: 10 Strana: 0191
Naběhlý čím. Zrak krví naběhlý. Tbz. V. 1. 315

161654   Naběhlý jak Svazek: 6 Strana: 1062
Naběhlý jak. Žíla silně naběhlá. Us. Dch., Pdl. — N., angelaufen, angehaucht. Stroj naběhlý. Šp. Černý, nahoře modře naběhlý. Kk. Br. 23.

161655   Naběhnouti Svazek: 2 Strana: 0006
Naběhnouti, hnul a hl, utí, nabíhati; vběhnouti, padnouti nač, anlaufen, anrennen, anschiessen, loslaufen, anfallen; otéci, na- dmouti se, aufschwellen, anschwellen, anlau- fen ; běžením se unaviti, weit laufen müssen, sich müde laufen. Jg. — abs. Otok naběhne a splaskne. Kom. — čemu, komu. Nabíhají mu nohy. žíly. D. Zle jsem si naběhl (zle jsem pochodil). D. Vy jste tomu naběhl = vy jste tomu dal, přišel na kloub. Us. Přer. Kd. — komu na co. Sám mu na kord na- běhl. Ros. N. na těžkosti (v ně upadnouti), na záhubu (přijíti). V. — na koho čím. Prošením, prosbami na někoho n., otázkami. D., Kom., V., Har. — na koho oč. J. tr. — komu oč. Nabíhá mi o šátek (jde mi oň). Jg. — kam. Voda mu až do uší na- bíhala. Hlas. — čeho kudy kam. Roztlu- čeným oknem naběhlo zimy do pokoje. Ml. — čím: barvami. Nz. Rybník vodou na- běhl. — co z čeho. Z toho člověk nemoc naběhne. Ms. 14. stol. — se, daleko, mnoho běžeti, weit laufen müssen, sich müde lau- fen. Jg. To jsem se naběhl, než jsem ho do- stihl. Us. — (si) kde. Naběhneš si u něho (zle pochodíš). D. A pod koží s krví na-
běhši. Kat. 2349. Žíla na krku mi naběhla.
Lk. Ten se u něho naběhá (o tvrdé službě).
Da.

161656   Naběhnouti Svazek: 9 Strana: 0175
Naběhnouti. Tím mi naběhl na plnou (ránu). Šml. IV. 110.

161657   Naběhnouti komu Svazek: 6 Strana: 1062
Naběhnouti komu. Naběhlo mu (musí na stranu). Na Hané. Bkř. Nabíhá mu husí kůže (dostává strach). Us. Sd. Nabíhá mu hřebínek, es wächst ihm der Kamm. Dch. Nabíhá mu = jest v úzkých. Us. Sd. — kam, na koho. Naběhl mu na pěsť, na plnou. Us. Šml., Lpř. Nabíhali na Řeky přes Dunaj. Šf Strž. II. 25. Nebudeš-li se káti, naběhneš na hořké. Krnd. 51. Na krále n. Abr. — čím. Sklo naběhlo parou. Ves. I. 5. — kudy kdy. Nádržka naběhne troubou za 20 hodin. Šim. 59., 68. — čím kdy. Ocel při napouštění nabíhá barvami. NA. IV. 172. — kde jak. Paruka v zadu v pytel nabíhala. Kká. Td. Špatně u něho naběhla (pochodila). Šml. — jak. Stříbro nabíhá černě, kyz měděný pestře. NA. V. 474. —- si co. On si to jinak naběhne (na- hradí). U Žamb. Dbv.

161658   Naběhnouti komu kde Svazek: 10 Strana: 0191
Naběhnouti komu kde. Prouhy po plecích mu naběhly. Msn. 11. 432. - koho v čem. Aby nás v tom více nenabíhala (na nás nechodila, nás tím neobtěžovala). Arch. XX. 274.

161659   Naběhnutí Svazek: 2 Strana: 0006
Naběhnutí, n., das Anlaufen, Anrennen. — N., oteklina, die Geschwulst. D. — Vz Naběhnouti.

161660   Naběhnutý Svazek: 6 Strana: 1062
Naběhnutý = naběhlý. Bern.

161661   Nabehovati Svazek: 6 Strana: 1062
Nabehovati, vz Naběhnouti. Bern.

161662   Nabechňať Svazek: 10 Strana: 0629
Nabechňať = nabubřeli, napuchnouti. Brt. Slov.

161663   Nabekati Svazek: 6 Strana: 1062
Nabekati, vz Bekati. Maměnko, dajte mi mléka. Až ho koza nabeká. Brt. Dt. 27.

161664   Náběl Svazek: 2 Strana: 0006
Náběl, i, f., běl, bělavosť, etwas Weisses. Jád.

161665   Náběl Svazek: 6 Strana: 1062
Náběl = mléko a výrobky z mléka: má- slo, tvaroh, sýr, podmáslí, kyška ba i chléb. Ve vých. Mor. Brt., Pta., Škd., Mtl., Šd., Pk., Tč., Vck. Hospodyň spravuje z n-la kuchyň, svoje i dívčecí šaty, hospodář platí z rolí daň, svoje a chlapčí šaty. Laš. Tc.

161666   Nabel Svazek: 7 Strana: 1331
Nabel, blu, m , arcus, zastr. Rozk.

161667   Nabělastý Svazek: 6 Strana: 1062
Nabělastý, weisslich. Slov. Ssk.

161668   Nabělavěti Svazek: 10 Strana: 0191
Nabělavěti = bělavým se státi. — čím: prachem. Msn. II. 88.

161669   Nábělavosť Svazek: 2 Strana: 0006
Nábělavosť, i, f., Weisslichkeit. Ros.

161670   Nábělavý Svazek: 2 Strana: 0006
Nábělavý, vz Na- (3) — trochu bělavý, weisslich. V.

161671   Náběle Svazek: 9 Strana: 0451
Nábělek Fr. dr., spis. Vz Ott. XVII 959.

161672   Nabělelý Svazek: 2 Strana: 0006
Nabělelý = nábělavý. Har. N. barva.

161673   Nabělelý Svazek: 9 Strana: 0175
Nabělelý. N. věc. Har. II. 111.

161674   Naběleti Svazek: 2 Strana: 0006
Naběleti, el, ení, etwas weiss werden. Jg-

161675   Naběliti Svazek: 2 Strana: 0006
Naběliti, il, ??. —co. Us. čeho: niti, šňůrek (gt. part.) L. Genug weiss machen.

161676   Nábělý Svazek: 6 Strana: 1062
Nábělý = trochu bílý. N. vlasy. Tóth.

161677   Náběr Svazek: 6 Strana: 1062
Náběr, u, m. = nabrání. Jedným n-rom černidla do pera odpovieme. Ev. Šk. I. 15. — N. = všechen užitek od krávy (mléko, máslo, sýr). Val. Vck. Vz Náběl (dod.).

161678   Náběr Svazek: 8 Strana: 0563
Náběr = řasa, fald. Sbor. slov. I. 39. Cf. Náběra.

161679   Náběra Svazek: 2 Strana: 0006
Náběra, y, f., řása, die Falte. Na Slov. Plk.

161680   Naběrací Svazek: 2 Strana: 0006
Naběrací lžíce, Us., naberačka. Schöpf-. — N., faltig. Tkadl.

161681   Naběrač Svazek: 2 Strana: 0006
Naběrač, e, m., čerpač, der Schöpfer; der Schöpflöffel.

161682   Naběračka Svazek: 2 Strana: 0006
Naběračka, y, f., později: nabíračka = která nabírá, die Schöpferin; lžíce naběrací, der Schöpflöffel. D. N. na smetanu. Šm.

161683   Naběračka Svazek: 9 Strana: 0175
Naběračka, y, f. Naběračka u krpců = provaz z vlny n. srsti upletený místo návlak. Vz Návlaka. Slov. Sbor. slov. II. 130.

161684   Naběradlo Svazek: 2 Strana: 0006
Naběradlo, a, n., das Schöpfgefäss. Rk.

161685   Naběrák Svazek: 2 Strana: 0006
Naběrák = nabírák.

161686   Naběrák Svazek: 9 Strana: 0451
Naběrák, u, m. = náčiní, kterým pískaři ?. s?k z vody vytahují. Semer. 125.

161687   Naběrák Svazek: 10 Strana: 0629
Naběrák, u, m. N. u tkadlcovského stavu. N-ky dávají se mezi činky. Litom. 67.

161688   Naberaniti Svazek: 6 Strana: 1062
Naberaniti. N-nil se mu toho (= navy- světloval)! Us. Brt.

161689   Nabérať Svazek: 6 Strana: 1062
Nabérať = nabírat. Slov.

161690   Naběratel Svazek: 6 Strana: 1062
Naběratel, vz Nabíratel.

161691   Náběrka Svazek: 6 Strana: 1062
Náběrka, y, f. = naběračka, der Schöpf- löffel. Šk., KP. V. 184. — N. šatů, das Buffchen. Dch. — Cf. Mkl. Etym. 9.

161692   Náběrkovati Svazek: 6 Strana: 1062
Náběrkovati, vz Podlinkovati.

161693   Naberu Svazek: 6 Strana: 1062
Naberu, vz Nabrati.

161694   Naběř Svazek: 6 Strana: 1062
Naběř, e, m., na niž jest sak upevněn. NA. IV. 120.

161695   Nabesniť sa Svazek: 6 Strana: 1062
Nabesniť sa = zběsniti se. Slov. Bern.

161696   Nábetky Svazek: 8 Strana: 0221
Nábetky = provázky při leknicoch. Jicko. Brt, D. II. 463.

161697   Nabezpečiti se koho Svazek: 6 Strana: 1062
Nabezpečiti se koho, viel versichern; nač, sich viel auf etwas verlassen. Bern.

161698   Náběžek Svazek: 6 Strana: 1062
Náběžek, žku, m. Síla n-žku oddenko- vého, síla oddenku, die Schenkelstärke. Sl. les.

161699   Naběžení Svazek: 6 Strana: 1062
Naběžení = náběh. Sv. ruk. Aug. 325. ř. 2. a 12.

161700   Naběžeti se Svazek: 6 Strana: 1062
Naběžeti se, vz Naběhnouti.

161701   Nabežkati sa Svazek: 6 Strana: 1062
Nabežkati sa = naběhati se. Slov. N. Hlsk XXI. 252.

161702   Náběžník Svazek: 6 Strana: 1062
Náběžník, u, m. = jistý druh hlavice na pilíři spočívající, jenž nese spodní zá- věrný kámen archivolty. Lehner. Charakte- ristickou známkou sloupu byzantského jest hlavice zadělaná na způsob komolé pyra- midy, majíc na sobě podobný ještě nástavec či n., jenžto zastupuje abakus. Šmb. S. L 459.

161703   Nabí Svazek: 2 Strana: 0007
Nabířka, náběrka, y, f., der Schöpflöffel. Berg.

161704   Nabi-s Svazek: 2 Strana: 0007
Nabi-s, da, m., král spartský.

161705   Nábička Svazek: 10 Strana: 0629
Nábička, y, f. = konec biče (tenká šňůrka). Šum. Rgl.

161706   Nabičovati se koho Svazek: 6 Strana: 1062
Nabičovati se koho, viel geissein, peit- schen. Us.

161707   Nabídavý Svazek: 6 Strana: 1062
Nabídavý, gern anbietend. Sš.

161708   Nabidelník Svazek: 6 Strana: 1062
Nabidelník, u, m., Untergestell für eine Stange z. B. beim Wäschetrocknen. Šm.

161709   Nabíditi Svazek: 6 Strana: 1062
Nabíditi, vz Nabídnouti.

161710   Nabídka Svazek: 2 Strana: 0006
Nabídka, y, f., die Aufforderung, die An- stiftung; das Anbot, die Offerte. Dch.

161711   Nabídka Svazek: 6 Strana: 1062
Nabídka na vyjednávání lépe: k v-ní. Vm.

161712   Nabídkový Svazek: 6 Strana: 1062
Nabídkový, Offert-. Dch.

161713   Nabídnouti Svazek: 2 Strana: 0006
Nabídnouti, dnul a dl, ut, uti; nabíditi; nabízeti, 3. pl. -eji, -zej, el, en, ení, antrei- ben, ermahnen. — koho. Nabídni ho, aby se učil. Us. Nepij a nejez, leč tě žízeň a hlad nabízí (nutí). Kom. — koho (se) čím k čemu (proti komu. Nt). Tímto k do- brému se nabídíš, když . . . Ms. Někoho k boji n. (vybízeti). Jd. — se komu k čemu. Us. — co komu: pomoc, Us., své služby, výminky. Nt. — se komu zač: za vůdce, za pomocníka k čemu. Nt. — se komu čím. Rk. — se komu do čeho: do služby. Sych. Vz Nabízeti.

161714   Nabídnouti co komu Svazek: 6 Strana: 1062
Nabídnouti co komu: peníze, své služby. Us. Té., Osv. I. 81. Aby mně to nabiedli. Arch. VII. 673. — se komu, Jem. einen Vorschlag thun. Nz.~- co, se komu k čemu. Někomu něco lacino ke koupi n. Us. Pdl. N. něco ku prodeji, se králi k vasalství, Šb. F., nepříteli pokoj, J. Lpř., dáme dvorně své rámě, Hrts., kandidaturu, svůj spis k tisku. Us. Nejspieše tím k dobrému se nabiedieš, když .. . Výb. II. 1173. — se komu čím: kmotrou (za kmotru). Us. Vk. Mírem tako- vým se vám nabízím. Kos. Ol. I. 311. — se jak. Kdo se příliš nabízí, věc jistá, nebo tě sklamal, nebo se chystá. Bž., Lpř. — koho (gt.). Ježíš poče svých apoštolov nabiezeti. Hr. ruk. 29. — Porn. Tento gt. visí na poče. Vz Počíti 2.

161715   Nabídnutí Svazek: 2 Strana: 0006
Nabídnutí, j, n. N. k něčemu učiniti (na- bídnouti se). Rd. N. k sňatku; n. přijati. Nt. N. k prodeji. Der Anbot.

161716   Nabidzovati se Svazek: 6 Strana: 1063
Nabidzovati se = nabízeti se. Slov. Rr. Sb.

161717   Nabiediti se Svazek: 6 Strana: 1063
Nabiediti se, genug kümmerlich leben. Ssk.

161718   Nabieranie Svazek: 8 Strana: 0563
Nabieranie, n. = řasnaté rukávy, nabí- rané. Sbor. slov. I. 39.

161719   Nabíhaná Svazek: 6 Strana: 1063
Nabíhaná, é, f. = český národní tanec. Back., Šm. — N., das Anlaufen. Šm.

161720   Nabíhání Svazek: 2 Strana: 0006
Nabíhání, na meč; n. údův (otékání), Us., mědi, das Anlaufen. Tech.

161721   Nabíhání Svazek: 6 Strana: 1063
Nabíhání. Črn. Z. Rádby s tím lidem dále táhl, aby neustálého na sebe n. neměl. Mus. 1880. 254. N. barvami, das Anlaufen. Nz.

161722   Nabíhati Svazek: 2 Strana: 0006
Nabíhati, vz Naběhnouti.

161723   Nabíhati koho Svazek: 7 Strana: 1331
Nabíhati koho = docházeti k někomu. Dvor. Kvaltovně a rukú mocnú ho nabíhal. Arch. IX. 432. Cf. Naběhnouti.

161724   Nabíhavosť Svazek: 2 Strana: 0006
Nabíhavosť, i, f., die Zudringlichkeit. Jg.

161725   Nabíhávý Svazek: 2 Strana: 0006
Nabíhávý, zudringlich. Ráj.

161726   Nabijač Svazek: 6 Strana: 1063
Nabijač, e, m. = nabíječ. Laš. Tč.

161727   Nabiják Svazek: 2 Strana: 0006
Nabiják, u, m. N. u ručnice, rovný prut dřevěný neb železný, jímž se náboj ke dnu hlavně nabíjí, der Ladstock. Šp. N. na pa- trony, der Patronensetzer. Čsk. N. na střely, der Geschosssetzer (u artil.) Čsk. — N. u pe- kařů (k rovnání hlíny v peci), das Herdeisen, u košařů (k stloukání pletených prutů). Das Klopfeisen.

161728   Nabíjanice Svazek: 6 Strana: 1063
Nabíjanice, e, f. = nabíjaná, z hlíny utlučená chalupa. Mor. a slov. Brt. L. N. II. 106, Rr. Sb.

161729   Nabíjecí Svazek: 2 Strana: 0006
Nabíjecí, Lad-. N. lopatka, rukáv. Bur., D., buben, die Ladtrommel. Čsk.

161730   Nabíječ Svazek: 2 Strana: 0006
Nabíječ, e, m., der Lader.

161731   Nabíječ Svazek: 6 Strana: 1063
Nabíječ vedlé nabíječ. Cf. -dlo, -tel.

161732   Nabíječka Svazek: 2 Strana: 0006
Nabíječka, y, f., der Kugellöffel. Čsk. —- N., die Laderin. — N., nástroj k nabíjení tyček na vinici, chmelnici, der Schlägel. D.

161733   Nabíječka Svazek: 10 Strana: 0629
Nabíječka, y, f. N-kou nadívají se ji- trnice. Us

161734   Nabijedlo Svazek: 2 Strana: 0006
Nabijedlo, a, n., das Ladzeug. Podložka n-a, das Ladungskreuz. Čsk., Bur.

161735   Nábijek Svazek: 2 Strana: 0006
Nábijek, jku, m. -—. náboj. D.

161736   Nabíjení Svazek: 2 Strana: 0006
Nabíjení, í, n., das Laden, Einschlagen. N. kolův, tyček (natloukání), humna; zbraně. Res., Jg. Prostora k n.; n. od ruky; n. volné, Šp., komorou (zadem). Čsk.

161737   Nabíjený Svazek: 2 Strana: 0007
Nabíjený, geladen, vz Nabíjeti. N. šel- ma = šelma skrz na skrz. Us. Přer. Kd.

161738   Nabíjený Svazek: 9 Strana: 0175
Nabíjený. N. chalupa = stavěná tak, že se mezi prkna přiměřeně proti a od sebe postavená hlína nasypává a pěchuje. Vz Mus. ol. IX. 62., Nabíjenica.

161739   Nabíjeti Svazek: 2 Strana: 0007
Nabíjeti, el, en, ení; nabiti, biji, bij, bije (íc), il, it, ití = bíti v něco, natlouci, ein-, hineinschlagen, bohren; často, mnoho bíti, viel, oft prügeln, schlagen; nacpati, voll pfro- pfen, stopfen; vtlačiti, einschlagen, einlassen; viel tödten, schlachten; mnoho mluviti, na- mluviti, viel reden. Jg. — abs. Jak nabije, tak vystřelí. Vz Tlachal, Ztřeštěnosť. Č. Má nabito. Vz Opilec. Lb. — co: hřebíky, ko- líky, jitrnice, ručnici, sukno, pec, kolo, ná- boj, palce (kolo palci opatřiti). Jg., Vyš. — čeho (= mnoho něčeho). Nabil kolů, hře- bíků, Jg., volů, prasat, peněz. Us. — čeho kde: kolů okolo města. Us. — komu. Hubu, hlavu někomu nabiti. Ros. Měšec si nabil. L. N. komu uši (mnoho mluviti). Šm. — jak: na ostro, na slepo, na prázdno, na výpal (ručnici) nabiti. Šp. — co čím. Jelito kroupami; Us., ručnici broky, kulkou, D.; prachem n. Kom. N. kus 30 librami prachu. Let. 401. Něco koly, hřebíky, Us., mlat hli- nou, Reš., podlahu palicí. Kom. — co kam: hlínu na špalek = k strouhání na špalek klásti. Us. Dch. Broky do ručnice, Us., ná- boj (palce) do kola nabíjeti, Vys., vajec do svítku nabiti. — se koho. Já se ho dosť nabiji, ale on přece neposlouchá. Us. — se komu oč (= otírati se). Všichni se mu na- bíjejí, ten o úřad, ten o pensi. L. — na koho. Neuměl na ni nabit. Er. P. 397. — Nabil kladivem hřebíků v chlévě nad a pod žlabem se svým soudruhem, aby žlab upevnil.

161740   Nabíjeti, abs Svazek: 6 Strana: 1063
Nabíjeti, abs. Bylo tam plno, jako by nabil. Us. Dch. — co: sukno, postav (na rám napínati), Sl. let. V. 57., Us., leiden- skou láhev. Mj. — komu. Ten mu nabil, co se do něho vešlo. Us. Kapsy si na- bíjeti, spicken. Dch. — co čim. Tím nabí koni Roh. Ruk. kd. — co odkud: zadovky od zadu, předovky od předu se nabíjejí. Us. Pdl. — se čeho jak. A tak sie jeho nabivše. Pass. Nabil se jich do vóle. Let. 56. — komu jak. Po líci jí nabili. Pass. 1395.

161741   Nabíjivo, a Svazek: 6 Strana: 1063
Nabíjivo, a, n. = nábojná látka, das Besatzmaterial. Hrbk.

161742   Nabiliště Svazek: 9 Strana: 0451
Nabiliště, ě, n. = místo na dně hlavně, kam se klade náboj, Laderaum, m. Vz Ott. XVII. 960.

161743   Nabíliti Svazek: 2 Strana: 0007
Nabíliti, il, en, ení, weiss anstreichen. — se čeho, se s čím, etwas lange, oft weis- sen. Ros.

161744   Nábílý Svazek: 2 Strana: 0007
Nábílý, weisslich, bělavý. Vz Na-, 3. V.

161745   Nabírací Svazek: 2 Strana: 0007
Nabírací, vz Naběrací.

161746   Nabírač Svazek: 6 Strana: 1063
Nabírač, vz Naběrač.

161747   Nabíračka Svazek: 6 Strana: 1063
Nabíračka, y, f., vz Naběračka.

161748   Nabírák, naběrák Svazek: 2 Strana: 0007
Nabírák, naběrák, u, m., u tkadlce, der Fadenleiter. Rohn.

161749   Nabírání Svazek: 6 Strana: 1063
Nabírání, n., das Schöpfen. N. vody. Us.

161750   Nabíraný Svazek: 2 Strana: 0007
Nabíraný, eingeschöpft. N. voda. Voda z potoka nabíraná. Us. — N., eingeschlagen, gefaltet. N. perle, sukně, obojek (Kom.), čelo hněvivé, věnec. Jg., Kom.

161751   Nabíraný Svazek: 8 Strana: 0221
Nabíraný. N. boty = mužské s měkkými holínkami; takové ženské: navrápené. Slov. Brt. D. II. 469.

161752   Nabíratel Svazek: 6 Strana: 1063
Nabíratel, naběratel, e, m.; der Schöpfer; Falter.

161753   Nabíratelka Svazek: 6 Strana: 1063
Nabíratelka, naběratelka, y, f., die Schö- pferin; Falterin.

161754   Nabíratelný Svazek: 6 Strana: 1063
Nabíratelný, naběratelný, schöpf bar. Lpř.

161755   Nabírati Svazek: 2 Strana: 0007
Nabírati; nabrati, naberu, bral, án, ání; nabírávati, na se vzíti, naložiti, auf sich nehmen, aufladen; dostatkem bráti, genüg- lich nehmen, sammeln, zusammenbringen; falten, in Falten legen. Jg. — abs. Řeka nabírá (roste). Jg. Krejčí nabírá (činí ná- běry, řásy, v obec. mluvě: dělá faldy). Kom. Nabírá, hnedle spustí (chce plakati). Us., Ml. — co. Nabral perly (všecky); nabírati perly, oka u punčochy, vodu; nabral mnoho, ne- uveze: nabral toho sílu; tkadlec přízi na- bírá. Us. Kde si děvče tu krásu nabralo? Zpěv. I. 73. Nabírati hubu = nadírati. Us. — koho. Ti ho nabírali (smáli se mu, škád- lili). Us. Ml. — Někoho si n., někoho zle n., einem zusetzen. Dch. — (se) na koho, na co (kam). Tys na vůz málo nabral. Us. N. koho na rohy. Er. P. 5. Na lžíci něco na- bírati. Us. Kde bych se na tebe nabral? Us. — kam (do čeho). Co se do tří prstu na- brati může. Us. Vody do džbánu, do hrnce; něčeho do kapes. Us. Do věder nabíraly. Er. P. 178. Nabralo se mi vody do střevíců. Us., Rk. — (se, komu) čeho nabrati: vody (genit. dělivý), Rkk., vína. Br. Nabrav kořisti odešel. V. Kde peněz naberu? Kde trpělivosti se naberu? L. Kde se těch much nabere? Ml. Kdes té smělosti nabrala? Er. P. 481. Chlebův, aby měli na dlouhý čas, nabrali. Háj. 4. — co nabírati, čeho na- brati odkud. Vody ze studánky, z potoka, polívky z mísy. Us. Nabrala mu vody z louže. Er. P. 477. — čím. Nabrati vody džbánkem. Us. Každý sobě džbánkem a jinému stříp- kem (nabírá). Pk. Někoho pochlebováním nabírati. Ml. — čeho kde. Měli mnoho zlata, kteréhož byli v Syrii nabrali. Flav. — v co, kam. Vlk, že velmi hltavě žéře, na tři dni v břicho své nabéře. Rad. Zvíř. Nabiera vody v kovaná vědra. Rkk. 60. Naberouce ve své hrdlo lživě slov božích. Chč. 374. — komu. Nabral si do košíčku jablek. Ml. — se. Dosti se tam nabral. Us. Kobyla, kráva se nabrala (je březí). Na Slov. — s inft. Na- bral se jíti do lesa. Us. na Mor. Brt.

161756   Nabírati Svazek: 6 Strana: 1063
Nabírati. — abs. Obilí nabírá = zrno v něm zasedá. Mor. Brt. D. 232. — co: dech. Us. P dl. Nabírati moldánky, S. N. V. 413., míč (cukati), Us. Kd., čelo. Kos. Ol. I. 159. — koho, co jak. Nabírati k pláči. Šml. Nabral (= udeřil) ho přes záda. Us. Kšť. Rokle až po kraj vodou se nabrala. Osv. V. 766. Nabírati dech z hluboka, pl- nými tahy, Rychle, tiše, záhy. Zv. Př. k. I. 1. — čeho. Kde bys vtipu nabral. Us. N. kořisti. Šb. Naber si peňazí! Ht. Sl. ml. 217. Já ti naberu chuti (dodám)! Us. Vck. Cf. Brt. S. 3. vd. 45. Pozn. — odkud. Na- brachu vody z čisterny. BO. N. si jídla z mísy. Us. Pdl. Počkej, ty nabereš ode mne, od tatínka (budeš bit). Us. Dch., Brnt. Hlava mu od pláče nabrala (otekla). Kld. 264. — čím. Nabral košem vody (nedostal nic). Dch. — kam. Nabere na nohy, na rohy a potom nemôže zaplatiť. Slov. Orl. IX. 247. Vody do síta nabírati (marnou práci konati). Us. Jrsk. Kravička, pas se, naber na sebe masa. Sš. — s kým. Když mají kam jiti, naberú s sebú ztravy roz- ličné. Št. Kn. š. 6. — kdy. Nabírati před kýchnutím, ausholen. Dch. — se. Nabral se (o opilém). Us. —- od koho zač. Na- brala som od drába za rebra. Koll. Zp.

161757   Nabírati Svazek: 8 Strana: 0221
Nabírati. Nabrati si = nakoupiti si na šaty. Na Zvolen. Phľd. 1894. 614. Nabral nohy = utekl. Rošt.n. Brt. D. II. 344.

161758   Nabíravý Svazek: 8 Strana: 0221
Nabíravý pohled (zkoumavý). Světz. 1895. 42.

161759   Nabiřmovati Svazek: 6 Strana: 1063
Nabiřmovati, viel firmen. — se, lange, oft firmen. — komu = natlouci. Us. Rjšk.

161760   Nábiška Svazek: 6 Strana: 1063
Nábiška, y, f. = bičiště. U N. Kdyně.

161761   Nábitek Svazek: 2 Strana: 0007
Nábitek, tku, m., náboj, die Ladung eines Gewehres, der Schuss. Dáti malý n. veliký n. do ručnice. Ros. — Nábitby, pl., m., pa- lice u kováře. Der Schlägel. Us.

161762   Nábitek Svazek: 6 Strana: 1063
Nábitek = náboj. Karabín n-tkom dobre naplněný. Koll. Zp. I. 22. (421.)

161763   Nábitek Svazek: 8 Strana: 0221
Nábitek. Na naše tak se tlačili, až je z šiku vyrazili, že se nemohli spraviti a ku n-tku (k nabíjení) zase přijíti. Lomn. Píseň o žalost, zkáze země čes. (1620).

161764   Nábitek Svazek: 9 Strana: 0175
Nábitek, tku, m. = hlava ? hrubí (svlak). Bechyně. Kub. L. f. 1900. 360.

161765   Nabiti Svazek: 2 Strana: 0007
Nabiti, vz Nabíjeti.

161766   Nabiti čeho kam Svazek: 10 Strana: 0191
Nabiti čeho kam. A lovci v ten piesek kolé velikého nabíjí. Ev. ol. 80. — koho jak. Někoho furt nabívati = tlouci. Dšk. Km. 53.

161767   Nábitka Svazek: 7 Strana: 1331
Nábitka ke kolům Wtr. Obr. I. 589.

161768   Nabitý Svazek: 2 Strana: 0007
Nabitý, geladen. N. střelba. V. Ručnice je nabita. Us. Mám nabito. Us. V divadle je dnes nabito, voll zum Brechen, Erdrücken. Dch. — čím: jelito kroupami, Er. P. 32., ručnice broky n. Us. — jak. Ručnice na slepo n. Dch. — čeho (zastr.). Nabita biechu tato kola všady železných hřebóv. Kat. 2773. — kde. Palce v kole n-té. Us.

161769   Nábivka Svazek: 2 Strana: 0007
Nábivka, y, f., die Ladung beim Spren- gen eines Felsens. Rk.

161770   Nabízat koho Svazek: 10 Strana: 0629
Nabízat koho = pobízeti. Brt. Slov.

161771   Nabízecí Svazek: 6 Strana: 1063
Nabízecí, Anbot-. N. list, Anerbietungs-, brief. Rk.

161772   Nabízeč Svazek: 6 Strana: 1063
Nabízeč, e, m., der Anbieter. Kaizl 168.

161773   Nabízení Svazek: 6 Strana: 1063
Nabízení, n., das Anbieten. Dch.

161774   Nabízený Svazek: 6 Strana: 1063
Nabízený; -en, a, o, angeboten. N. přá- telství. Us. Pdl. Zboží ku prodeji n. Us. Nemohla n-né ruky přijati Šml. I. 46.

161775   Nabízeti Svazek: 2 Strana: 0007
Nabízeti. N. se s něčím lépe prý než: co, Os., ale nemá žádných dokladův; ostatně vz Nabídnouti.

161776   Nabízitel Svazek: 6 Strana: 1063
Nabízitel, e, m., der Offerent. Dch.

161777   Nabízitelka Svazek: 6 Strana: 1063
Nabízitelka, y, nabízitelkyně, ě, f., die Anbieterin, Antreiberin. Šm.

161778   Nabíznút Svazek: 6 Strana: 1063
Nabíznút = přijměti. N-zli mě k ternu. Laš. Brt. D. 232.

161779   Nabla Svazek: 8 Strana: 0221
Nabla, y, f., z lat. nabulum, nablum, hud. nástroj v XII. a XIII. stol. Vz Zbrt. Tan. 27.

161780   Nablafařiti se Svazek: 6 Strana: 1063
Nablafařiti se. Ten se n-řil (hltavě na- jedl)! U N. Kdyně. Rgl.

161781   Nablahoslaviti Svazek: 6 Strana: 1063
Nablahoslaviti, viel beglücken, preisen.

161782   Nablátiti Svazek: 6 Strana: 1063
Nablátiti, il, cen, ení, mit Koth beschmie- ren. Šm.

161783   Nablázněný Svazek: 6 Strana: 1063
Nablázněný, närrisch gemacht, bethört. Bern.

161784   Náblazní Svazek: 2 Strana: 0007
Náblazní, pošetilý, der nicht recht bei Sinnen ist, der Thor. V. Svědomí stranám vydávati nemohou též čeleď domácí, nachleb- ník, služebník hluchý, náblazní. Kol 61.

161785   Náblazní Svazek: 8 Strana: 0221
Náblazní. Bl. Gr. 191.

161786   Nablázniti Svazek: 2 Strana: 0007
Nablázniti, il, ěn, ční, närrisch machen. D., Jel.

161787   Nábláznivý Svazek: 2 Strana: 0007
Nábláznivý, ein wenig närrisch. Reš.

161788   Nablečeti se Svazek: 6 Strana: 1063
Nablečeti se, el, ení, lange blöcken, heu- len, weinen.

161789   Nábledý Svazek: 2 Strana: 0007
Nábledý, ein wenig blass, blond. D., Res.

161790   Nablekotať Svazek: 6 Strana: 1063
Nablekotať, viel belfern. Bern.

161791   Nableptati Svazek: 2 Strana: 0007
Nableptati, nablebtati, viel schwätzen. — čeho. Ten toho nableptal. Us. — se. Us.

161792   Nabličej Svazek: 8 Strana: 0221
Nabličej m.: na obličej; nabličeji ni. na obličeji. Alb. 12. a, (Gb. H. ml. I. 249., 564.)

161793   Nabličeji Svazek: 7 Strana: 1331
Nabličeji = na obličeji. Gb. Ml. I 19.

161794   Nablíže Svazek: 7 Strana: 1331
Nablíže = na blízku. Pfleger

161795   Nablížiti sa Svazek: 6 Strana: 1063
Nablížiti sa = přiblížiti se. Slov. Orl. X. 269.

161796   Nablížiti si Svazek: 9 Strana: 0175
Nablížiti si = nadejiti si. Tudy si n-me. Vyzov. Mus. XIII 32.

161797   Nabľkati Svazek: 6 Strana: 1065
Nabľkati, viel Geklimper machen. N-ká toho, až uši bolí. Us. BPr.

161798   Nabloucať se Svazek: 6 Strana: 1081
Nabloucať se = nažrati se, o dobytku. Poč. Kš.

161799   Nablouditi se Svazek: 2 Strana: 0007
Nablouditi se, il, zení, viel, sich müde herumirren. Gnid. Dosť som sa nachodil, tmavých nocí nabloudil. Zpěv. I. 197.

161800   Nablum Svazek: 10 Strana: 0191
Nablum, hudební nástroj. Vz Nejed. 118., 121.

161801   Nablúzniti Svazek: 2 Strana: 0007
Nablúzniti, il, ění = mnoho žváti, viel schwätzen, närrisch reden. Na Slov. Plk.

161802   Nablýskati se Svazek: 6 Strana: 1063
Nablýskati se, genug flimmern.

161803   Nabob, a Svazek: 2 Strana: 0007
Nabob, a, m., indický náměstek; člověk bohatý a nadutý. Rk.

161804   Nabobčiti komu Svazek: 7 Strana: 1331
Nabobčiti komu = nabiti. Mor. Rgl.

161805   Nabobkovati komu Svazek: 6 Strana: 1063
Nabobkovati komu = vybiti. U Bohu- slavic. Neor.

161806   Nabobněti Svazek: 2 Strana: 0007
Nabobněti, nabobtěti, nabopněti, nabot- něti, nabobtněti; nabobtati, nabobnati, na- bopnati, napotnati, nabobtnati, nabotnati; nabobnívati, nabobtívati, nabotnívati, nabob- nívati, nabotnávati, nabobtnávati, napotná- vati; nabobňovati, nabobťovati, nabopňovati, nabotňovati, nabobtňovati = naběhnouti, na- puchnouti, auf-, anschwellen, aufquellen. D. — komu. Břicho mu nabopnělo. Ros. — čím. Hrách vodou nabobněl. Us. — Krok. — kdy. Hrozně po smrti nabotnal. Ros. Jádra na podzim sazená nabobní přes zimu.

161807   Nabobtělý Svazek: 2 Strana: 0008
Nabobtělý, angeschwollen, strotzend. — čím: mlíkem, vodou. D.

161808   Nabobtěnina Svazek: 2 Strana: 0008
Nabobtěnina, y, f., nabotnalosť, die Verquellung. Rostl.

161809   Nabočady Svazek: 6 Strana: 1063
Nabočady, dle Dolany, Neschwitz, ves u Děčína. Také Nebočany. Vz Blk Kfsk. 53., Sdl. Hr. I. 256., Rk. Slov.

161810   Nabočany Svazek: 6 Strana: 1063
Nabočany, dle Dolany, ves u Chrudimě. Rk. Slov., Arch. III. 493.

161811   Nabočiti se Svazek: 6 Strana: 1063
Nabočiti se, viel, lange fliehen, summi- ren, stemmen. Slov. Bern.

161812   Náboční Svazek: 6 Strana: 1063
Náboční, Seiten-. Šm.

161813   Nábočník Svazek: 8 Strana: 0221
Nábočník. N-ky na koně dělal uzdář. Hrš. Nach. I. 508.

161814   Nabočný Svazek: 2 Strana: 0008
Nabočný, Seiten-. Veleš.

161815   Nábod Svazek: 2 Strana: 0008
Nábod, u, m., nabodnutí, der Anstich. Jg.

161816   Náboda Svazek: 6 Strana: 1063
Náboda, cuspis, die Langspitze. Rst, 444. Vz Náboditý.

161817   Nabodení Svazek: 2 Strana: 0008
Nabodení, n., das Anstechen, der Anstich. N. svině oštěpem, der Saufang. D.

161818   Nabodení Svazek: 9 Strana: 0175
Nabodení, n., das Punktieren. XV. stol. Rozb. II. 194.

161819   Nabodeníček Svazek: 9 Strana: 0175
Nabodeníček krátký = tečka nad hlás- kou; dlouhý = tenká čárka tam. Hus. (Flš. Písm. I. 155. ) Sr. Nabodeníčko.

161820   Nabodeníčko Svazek: 6 Strana: 1063
Nabodeníčko, a, n. N-a krátká a dlouhá = diakritická znamení. Kdež nalezneš nad i krátké n., věz, žeť má spěšně to slovo řčeno býti jako takto: miesto, lat. civitas, a kde dlúhé, že to slovo s prodlúžením má řčeno býti, jako takto: miesto lat. locus. Hus III. 269.

161821   Nabodeníčko Svazek: 9 Strana: 0175
Nabodeníčko, a, n. — tečka na literou: é, n atd. Hus. (Ib. ) Sr. předcház. Nabode- níček.

161822   Náboditý Svazek: 2 Strana: 0008
Náboditý, langgespitzt. Rk.

161823   Náboditý Svazek: 6 Strana: 1063
Náboditý = zjehlený, lang-, feingespitzt. N. hoření listy divizny sapovité. Rst. 444.

161824   Nabodnouti Svazek: 2 Strana: 0008
Nabodnouti, dnul a dl, ut, utí; nabůsti, nabodu, dl, den, dení, spiessen. — co čím: motýla špendlíkem, Us., svini oštěpem. D. — co na co: na nůž. Us. Jelen myslivce, psa, jelena na rohy nabodl. Sp. Vz. Bůsti.

161825   Nabodnutí Svazek: 6 Strana: 1063
Nabodnutí břicha, hrudníku, mázder va- ječných, měchýře. Vz Slov. zdrav.

161826   Nabodnutí, n Svazek: 2 Strana: 0008
Nabodnutí, n. = nabodení.

161827   Nabodnutý Svazek: 2 Strana: 0008
Nabodnutý, angespiesst. Jg.

161828   Nabohatiti Svazek: 6 Strana: 1063
Nabohatiti, il, cen, ení = obohatiti. Lichevníci chtiec své děti n. Pass. 9.

161829   Nabohatnouti Svazek: 6 Strana: 1063
Nabohatnouti = zbohatnouti. Bern.

161830   Náboj Svazek: 2 Strana: 0008
Náboj, e, m., nábojec, jce, m. N., ná bitek, rána (do ručnice), patrona, die Pa- trone. N. na prázdno, prázdný (pouhý prach); ostrý, naplněný (prach s kulkou nebo s broky), die Ladung; háček na n.; válec na náboj; n. patronovy; lože náboje. Šp. N. nasadni, die Aufsatzpatrone. Čsk. Náboj v-zbraň! La-det! Čsk. — N., návoj, nabité palce v kole patečním, der Eingriff des Kammerrades in das Getriebe. Jg. Nový n. nové palce; N. sekati, dávati, nabiti, namrsknouti; do náboje dáti, vstrčiti, kobilici hnáti. Z náboje vystrčiti; % náboje mlýn hnáti. Mlýn jde v náboji mělce (když palce kola patečního méně do cev padají), hluboce (naopak), do- bře, volně, tiše, nepokojně. Vys. Vstrč pod- horní do náboje; vystrč z náboje. Us. — Jí., pista u kola, die Nabe. Us. — N., nástroj k strouhání šindele. Us.

161831   Náboj Svazek: 6 Strana: 1063
Náboj v olejnách = množství semene, které se najednou do záboje k lisování klade. Kram. Slov.

161832   Nabojec Svazek: 6 Strana: 1063
Nabojec, jce, m., vz Náboj.

161833   Nábojka Svazek: 2 Strana: 0008
Nábojka, y, f., čásť pluhu, kde špice vra- ženy jsou tlustším koncem, die Nabe. Us. Plaňan.

161834   Nábojka Svazek: 6 Strana: 1063
Nábojka = náboj, die Patrone. Rgl. — N. = smíšenina uhelného prachu s hlínou,
das Gestübe. Hř., Šp., NA. IV. 163., 164. — N. = vystýlka, die Auskleidung der Ofen- wände u. dergl., das Herdfutter. Hř.

161835   Nábojka Svazek: 7 Strana: 1331
Nábojka, y, f., Patrone A. Krejčí.

161836   NáBojní, náBojový Svazek: 2 Strana: 0008
NáBojní, náBojový, k náboji (do ručnice) se vztahující, Patronen-. N. komora, prostor, válec. Šp. — N., Naben-.

161837   Nábojnice Svazek: 2 Strana: 0008
Nábojnice, e, f., sumka, die Patronen- tasche. Čsk.

161838   Nábojnice Svazek: 6 Strana: 1064
Nábojnice — papírové n. kovové pouzdro patrony, v něm je prach, die Patronenhülse. NA. III. 108. a j.

161839   Nábojník Svazek: 6 Strana: 1064
Nábojník, u, m., der Schlagkelter. Sl. les. — N., a, m., der Held; Einer der Offen- siven. Šm.

161840   Nabojovati se Svazek: 6 Strana: 1064
Nabojovati se, lange kämpfen Z. wit. 55. 2. Ti se s nimi po tři léta n-li! Us. — N- = durch Krieg erwerben. Bern.

161841   Nábojovina Svazek: 6 Strana: 1064
Nábojovina, y, f. = nábojové dříví, pí- stovina, das Nabenholz. Sl. les.

161842   Nábojový Svazek: 2 Strana: 0008
Nábojový, Patronen-, Naben-. Us.

161843   Náboky Svazek: 8 Strana: 0221
Náboky, druh puten n. škopků. XVI. stol. Hrš. Nách. I. 516.

161844   Naboleti se Svazek: 6 Strana: 1064
Naboleti se, lange schmerzen. Us.

161845   Naboniti se Svazek: 2 Strana: 0008
Naboniti se (čeho), vz Boniti.

161846   Nabopnalý Svazek: 2 Strana: 0008
Nabopnalý, angeschwellt. N. hrách. Us.

161847   Nabopnati Svazek: 2 Strana: 0008
Nabopnati, vz Nabobněti.

161848   Nábor Svazek: 6 Strana: 1064
Nábor, u, in. N. shybů, řas (řasování), der Faltenwurf, ein Theil der Draperie Nz. Das Aggregat; die Wulstung. Rk.

161849   Naboskati se Svazek: 6 Strana: 1064
Naboskati se, genug küssen. Bern.

161850   Nabosorovati něco, někoho Svazek: 6 Strana: 1064
Nabosorovati něco, někoho. Vz Bo- sorovati. Šd.

161851   Nabotnalý Svazek: 6 Strana: 1064
Nabotnalý = nabopnalý. Vz Nabobněti. Sd.

161852   Nabouchati komu Svazek: 2 Strana: 0008
Nabouchati komu (vybiti). Us. — se čeho n. čím = nacpati se příliš jídlem, sich anstopfen. Us.

161853   Naboukati se Svazek: 2 Strana: 0008
Naboukati se, vz Boukati se.

161854   Naboulený Svazek: 6 Strana: 1064
Naboulený. N. tváři (nafoukané, tlusté). Us. Rgl.

161855   Nabourati se čeho Svazek: 6 Strana: 1064
Nabourati se čeho, lange einreissen, demoliren.

161856   Nabouřiti Svazek: 6 Strana: 1064
Nabouřiti,viel hetzen, beunruhigen. Bern.

161857   Nabovazy Svazek: 6 Strana: 1064
Nabovazy, ves v Žatecku. Blk. Kfsk. 622., 1085., Rk. Slov.

161858   Nábozel Svazek: 7 Strana: 1331
Nábozel, zlu, m., areas. Pršp 32. 86.

161859   Nabozez Svazek: 8 Strana: 0221
Nabozez = nebozez. Us. místy a také na Slov. Čern. Př. 75.

161860   Nabozkati se koho Svazek: 6 Strana: 1064
Nabozkati se koho, sich satt küssen Sb. sl. ps II. 1. 144. Cf. Naboskati.

161861   Nabožekati Svazek: 6 Strana: 1064
Nabožekati, vz Božekati. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 336.

161862   Nábožen Svazek: 6 Strana: 1064
Nábožen, vz Nábožný. Osv. V. 635.

161863   Náboženskofilosofický Svazek: 10 Strana: 0629
Náboženskofilosofický. Zvon V. 560.

161864   Náboženskokřesťanský Svazek: 10 Strana: 0191
Náboženskokřesťanský. N. vznícenosť. Nár. list. 1903. č. 257. 17,

161865   Náboženskomravní Svazek: 9 Strana: 0175
Náboženskomravní zásady. Pal. Pam 511.

161866   Náboženskopoučovací Svazek: 10 Strana: 0191
Náboženskopoučovací ráz knihy. Hrubý 215

161867   Náboženskosť Svazek: 6 Strana: 1064
Náboženskosť, i, f., die Religiosität. I u jiných staroitalských kmenů jeví se tato n. Koll. St. 57.

161868   Náboženskovzdělavatelný Svazek: 10 Strana: 0191
Náboženskovzdělavatelný N. literatura, List. fil. 1902. 440., obsah. Hrubý 211.

161869   Náboženský Svazek: 2 Strana: 0008
Náboženský, Religions-. N. rozpravy, matice, Jg., vyznání, dějiny, válka, Nz., služba, nadací, spolek, mínění, strana, odštěpek, sekta, správce, obřad, J. tr., bratrstvo, edikt, fond, svoboda, S. N., záležitosti, obyčeje, obřady.

161870   Náboženský Svazek: 6 Strana: 1064
Náboženský. N. netečnosť, Dch., cit, Dk. P. 139., literatura, Tf, Sbn. 943., pravda, MH. 1., 3., bouře, Anth., boj, fanatismus, odpůrce, hádka, reformace, zášť, předsudek, Mus. 1880. 470., 475.-477., 483., 485., kniha, píseň (duchovní).

161871   Náboženský Svazek: 7 Strana: 1331
Náboženský zpěv v 10. stol. Vz Hrb 6.

161872   Náboženství Svazek: 2 Strana: 0008
Náboženství, í, n., nábožnost, pobožnost, die Andacht, Gottesfurcht, Frömmigkeit. Dal. 8 ním jiných třicet pokřtěno s velikým na- boženstvím. Háj. Vidúc jich n. z nich sobě biskupy volichu. Pass. 988. Vešli do chrámu s velikú pokorú i s náboženstvím. Troj. 9. 3. — N., služba, pocta boží, der Gottesdienst, die Kirchenandacht. Jg. Lid se schází k n. L., Flav. — N., vyznání, víra, die Religion, der Glaube. Jg. N. katolické, pod obojí, židovské, pohanské, Jg., křesťanské, maho- medské, přirozené n. rozumové, nadpřirozené n. zjevené n. historické n. stanovené n. po- sitivní. — Pře o n.; nenávisť z n.; válka pro n.; horlivosť, svoboda v n.; důchod, základ, rouhač, posměváček n-ství. Jg. Roz- dílnost' n.; dějiny, dějepis n-ství; válka o n. Nz. Svoboda v provozování n-ství; vyzna- vač, rušeni, provozováni n.; vyučováni n. ; roztržka, nátisk v n. J. tr. Jakého jste n-ství ? N. své provozovati, k n. se hlásiti. Berg. N. a svědomí, vz Rb. str. 268. Jak dle strčes. práva výstupky proti n. (rouhači, svatokrádci atd.) trestány byly, vz Rb. 231.—232. Vz o n. více v S. N., KP. I. 76. — N., místy domácí nábytek. Marek.

161873   Náboženství Svazek: 6 Strana: 1064
Náboženství = nábožnosť. N., víra -~- synonyma. Vz Mus. 1845. 526. Bychom (božie tělo) s n-ím pohřebil Výb. II. 36. Aby i jiná n. za někoho konali. Výb. II. 636., Chč. Aby nezameškal toho n. Krnd. 16. To přijímej s n-stvím. Krnd. 182. Kdo bude náš den v n. míti. Lg. kr. v. 230. Řkouc pokorně k Bohu v n. Brig. k. VI. 6. a. Matka s velikým n-stvim poklekla. 14. století. Živ. Jež. Abych dobré skutky s n-stvím plodil. Sv. ruk. 299. Zapovědě, by sě kde n-stvím chlubili. Hr. ruk 51. S velikým n-stvím zákon sv. Dominika při- jal; S velikým n-stvím se otraživ v tom bojn. Pass. mus. 420., 484. Pokoj jim viece dával n., než sú ho pracujíc j měli; V skrú- šení a n. doma sedě. Št. Kn. š. 126., 77. — N. = víra. N. je voj, měj si třeba 4 kola, neujedeš bez něho. Us. Bačk. — N., die Religion. O užívání n. Cf. Zř. zem. 461., 694., Ukaz. 56., Sdl. Hr. II. 56., 140., Rk. Slov. — N. = mše. Ranné a velké n., celé n. = ranní a hrubá. Laš. Brt. D. 232.

161874   Náboženství Svazek: 8 Strana: 0221
Náboženství. Cf. Dob. Dur. 369. — N. = pobožnosť. Protož rci za to jeden otčenáš s n-stvím. GR. Nov. 59.

161875   Náboženství Svazek: 9 Strana: 0451
Náboženství. Vz Ott. XVII. 961.

161876   Náboženstvíčko Svazek: 7 Strana: 1331
Náboženstvíčko, a, n. Hš. Št. 193.

161877   Náboženstvíčko Svazek: 9 Strana: 0175
Náboženstvíčko, a, n. Aneb jim. někdy v kostele nějaké n. na mysl přijde. Št. Bes. 68.

161878   Náboženstvo věda Svazek: 6 Strana: 1064
Náboženstvo věda, y, f., die Religions- wissenschaft. Dk. Dj. f. 107.

161879   Nábožinství Svazek: 10 Strana: 0191
Nábožinství, n. = velká mše. Ostrava. Šb D. 60.

161880   Nábožka Svazek: 2 Strana: 0008
Nábožka, y, f., bohomyslnosť. Na Slov. Bern.

161881   Nábožně Svazek: 2 Strana: 0008
Nábožně a vroucně se modliti, fromm, andächtig. Kom. N. pohnutý. N. komu slou- žiti. Dal.

161882   Nábožněpoučný Svazek: 9 Strana: 0451
Nábožněpoučný. N. knížka. Ott. XVII. 785.

161883   Nábožnice Svazek: 2 Strana: 0008
Nábožnice, e, f., nábožná žena, andäch- tiges Weib ; modlitebnice, Bethaus, n.

161884   Nábožnický Svazek: 6 Strana: 1064
Nábožnický = k nábožníku se táhnoucí. Pal. Rdh. II. 34.

161885   Nábožnictví Svazek: 6 Strana: 1064
Nábožnictví, n. = pobožnůstkářství. Dk. Děj. fil. I. 2.

161886   Nábožníček Svazek: 6 Strana: 1064
Nábožníček, čka, m., der Pietist. Koll. IV. 242. Pokrytý n. Krnd. 66.

161887   Nábožnička Svazek: 6 Strana: 1064
Nábožnička, y, f., die Pietistin. Hr. ruk. 301.

161888   Nábožníčkář Svazek: 6 Strana: 1064
Nábožníčkář, e, m. = nábožníček.

161889   Nábožníčkování Svazek: 6 Strana: 1064
Nábožníčkování,n. Zdali jeho nábožnosť pouhé n. čili pietismus jest, to jen ten roz- soudí . . . Koll. IV. 29.

161890   Nábožník Svazek: 2 Strana: 0008
Nábožník, a, m., nábožný člověk, ein an- dächtiger Mensch, Kom., Br.; mnich, Mönch, m. Eus., Smrž.

161891   Nábožník Svazek: 6 Strana: 1064
Nábožník = mnich. Krnd. 29.

161892   Nábožno-idyllický Svazek: 9 Strana: 0175
Nábožno-idyllický. N. slávnosť. Pal. Děj. III. 1. 252.

161893   Nábožnomravný Svazek: 6 Strana: 1064
Nábožnomravný cit, religiössittlich. Koll. IV. 130.

161894   Nábožnopůvěrčivý Svazek: 6 Strana: 1064
Nábožnopůvěrčivý, religiösabergläu- bisch. N. pocty a obřady. Koll. St. 59.

161895   Nábožnosť Svazek: 2 Strana: 0008
Nábožnosť, i, f., die Frömmigkeit. Jg. Vz S. N.

161896   Nábožnosť Svazek: 6 Strana: 1064
Nábožnosť. Nebezpečenství učí nábož- nosti. Lpř.

161897   Nábožnostný Svazek: 6 Strana: 1064
Nábožnostný, Religions-. Z armarie vy- kukovalo viacej n-ných knih. Slov. Zátur.. Nápr. 106.

161898   Nábožnotvářný Svazek: 8 Strana: 0221
Nábožnotvářný. N. zasmušilec. Vlč. Bás. 91.

161899   Nábožnůstka Svazek: 2 Strana: 0008
Nábožnůstka, y, f., die Andächtelei, Frömmelei, Bigoterie.

161900   Nábožnůstkář Svazek: 2 Strana: 0008
Nábožnůstkář,e, m., Andächtler, Frömm- ler, m.

161901   Nábožnůstkářka Svazek: 6 Strana: 1064
Nábožnůstkářka, y, f., die Frömmlerin. Koll. IV. 256.

161902   Nábožný Svazek: 2 Strana: 0008
Nábožný, fromm, andächtig, gottesfürch- tig. Jg. N. modlitba, cit, Jg., obyčej. Nz. — jak: na oko n. D. — ke komu: k Bohu, k některému svatému n. L. — N., laskavý, dobročinný, mild. N. nadání, odkaz. Jg.

161903   Nábožný Svazek: 6 Strana: 1064
Nábožný. Cf. Mkl. Etym. 16. N. poesie, spisy (duchovní). Tf., Hš. Dod. k Jg. I. str. VI. a str. 24. č. 154., II. 5 č. 36., Jg. Slnst. 122., 137. N. písně. Brt. N. p. 494. nn. — komu. Bratr jeden Bohu n-ný. Výb. II. 908.

161904   Nábožný Svazek: 7 Strana: 1331
Nábožný. Panna v Boze n-ná. Arch. VIII. 531. a.

161905   Nábožný Svazek: 10 Strana: 0191
Nábožný, ého, m., os. jm. 1512. Arch. XIX. 91.

161906   Nábožný v Svazek: 9 Strana: 0175
Nábožný v zámutcích. Modl. CL. 126.

161907   Nábožstvo Svazek: 6 Strana: 1064
Nábožstvo, a, n. Hi (i) svým n-stvem všelikým, mdlobú hi postem. Leg. o 12 apošt. 149., Výb. II. 6. 14

161908   Nabradec Svazek: 6 Strana: 1064
Nabradec, dce, m. = šťávinka, epipo- gium, rostl. Vz Slb. 213.

161909   Nábradek Svazek: 2 Strana: 0008
Nábradek, dku, m., der Kinnbart. Rk.

161910   Nábradný Svazek: 7 Strana: 1331
Nábradný. N. čásť přílbice. Mus. 1893. 70.

161911   Nabrakovati Svazek: 2 Strana: 0008
Nabrakovati, viel ausscheiden. Ros.

161912   Nabrání Svazek: 2 Strana: 0008
Nabrání vody z potoka. Jg. Das Nehmen, Schöpfen.

161913   Nabrániti se Svazek: 2 Strana: 0008
Nabrániti se, il, ění, se čeho, viel, lange vertheidigen. Nabránu jsem se jich. Jg. Dosť se města nabránu. Jg. — se komu, čemu, genug, lange abwehren. Nabránili jste se dosti těm neřádům. Jg. — Sych.

161914   Nabraný Svazek: 2 Strana: 0008
Nabraný, genommen, eingeschöpft. Voda konvicí ze studánky n. Us.

161915   Nabraný Svazek: 6 Strana: 1064
Nabraný; -án, a, o. Voda o půl noci rukou čisté panny do nové nádoby n-ná. Osv. I. 279. — N-ný oděv = faldovitý. Šf. Strž. I. 404.

161916   NaBrat Svazek: 9 Strana: 0176
NaBrat = píti. Us. n fiakristu. Kukla 134.

161917   Nabrat Svazek: 10 Strana: 0629
Nabrat. Nabírala zdravé své tváře k úsměvu veselému. Zvon VI. 105. — co: nohy — utéci. — čeho. Nabrál chytrosti a utekl s penězi Brt. — komu. Nabrala mu noha = sebrala se, otekla Brt. Slov.

161918   Nabrati Svazek: 2 Strana: 0008
Nabrati, vz Nabírati.

161919   Nabrati Svazek: 7 Strana: 1331
Nabrati. Kdeže si sa tu nabrala (vy- skytla)? Němc. I. 226.

161920   Nabratý Svazek: 7 Strana: 1331
Nabratý = nabraný. Koza má vemínko n-tý. U mor. Hranice. Rgl.

161921   Nabratý Svazek: 8 Strana: 0221
Nabratý = nadchnutý. Sú vysťahovatel- ským duchom nabrati. Phľd. XII. 467.

161922   Nabravčáriť sa Svazek: 6 Strana: 1064
Nabravčáriť sa, lange Schweinhandel treiben. Slov. Bern.

161923   Nabrázditi Svazek: 2 Strana: 0008
Nabrázditi, il, děn, ění, brazdami napl- niti, befurchen. Jg.

161924   Nábrazdník Svazek: 2 Strana: 0008
Nábrazdník, u, m., klín u pluhu, der Keil. Plaňan.

161925   Nabrblaný Svazek: 10 Strana: 0191
Nabrblaný. Co jseš taký n. ? Smíš. 22. Sr. Nabrblati v VI 1064.

161926   Nabrblati Svazek: 6 Strana: 1064
Nabrblati, vz Brblati. Nech n-blá do komína. SŠ.

161927   Nabrechati Svazek: 6 Strana: 1064
Nabrechati. A čuože si zasa n-li? Slov, Šd. — se = naštěkati se. Slov. Bern.

161928   Nabreptati se Svazek: 6 Strana: 1064
Nabreptati se, viel zusammenschwatzen. Vz Breptati. Us.

161929   Nabrhliti Svazek: 6 Strana: 1064
Nabrhliti, il, en, ení, das Gesicht mit Schnee einreiben. Slov. Ssk.

161930   Nabrinúť Svazek: 6 Strana: 1064
Nabrinúť = nabrněti. Slov. Nohy jim n-ly, ramena zdrevenely. Syt. Táb. 168., Rr Sb.

161931   Nabrinutý Svazek: 8 Strana: 0221
Nabrinutý. N. nohy. Phľd. 1894. 575. Cf. Nahrnúť (dod.).

161932   Nabrkati Svazek: 6 Strana: 1064
Nabrkati, nabrknouti. N. si děvče = namluviti si. U Miletína, Dvd., u Kr. Hrad. Kšť. Ten se tam nabrkal (navnadil) I U Ry- chnova.

161933   Nabrknouti Svazek: 2 Strana: 0009
Nabrknouti, kl, uti. — koho = obelhati, ošiditi, betrügen, prellen. N. děvče = zmr- hati. Us. Da.

161934   Nabrnčeti se Svazek: 6 Strana: 1065
Nabrnčeti se, viel, lange summen. Us.

161935   Nabrněti Svazek: 6 Strana: 1065
Nabrněti, ěl, ění. Udeřil ho, že mu n-la bula (se učinila). Laš. Tč.

161936   Nabrněti Svazek: 10 Strana: 0629
Nabrněti v VI. 1065. se učinila oprav: naskočila.

161937   Nabrniti se Svazek: 6 Strana: 1065
Nabrniti se, il, ěn, ění = nastrojiti se. Val. Vck.

161938   Nabročiti Svazek: 2 Strana: 0039
Nabročiti, il, en, ení; nakročovati. — kam: na cestu, Jg., na šlepěje otce svého. Plk. — na koho = dotírati naň, Jemanden hart zusetzen. Přísně na někoho n. Šm. Kočka na myš nakročila. Us. Nakročuje jako kočka na hada (bázlivě). Vlček.

161939   Nabroditi se Svazek: 2 Strana: 0009
Nabroditi se, il, dění a zeni, lange, viel waten. Jg.

161940   Nabrojiti Svazek: 2 Strana: 0009
Nabrojiti, il, en, eni, stiften. — co kde. Dosti zlého ve světě nabrojil. D. — se proti komu jak. Dosť se proti nám nabrojil ústně i perem, hetzen.

161941   Nabrousiti Svazek: 2 Strana: 0009
Nabrousiti, il, šen, šení, schleifen, schär- fen.— co: nůž. V. — co čím: nůž ocelem, brusem. — co kde: nůž na brousku. Us. — si na koho co : hubu, jazyk —. vyhubovati někoho. — komu: koni (na ostro okovati). — se čeho. To jsem se toho nože nabrousil (dlouho). Us. Ti se těch slovíček nabrousili, až je přebrousili. Us. Da.

161942   Nabrousiti Svazek: 9 Strana: 0176
Nabrousiti. Má nabroušíno (má chuť ? hádce). Hoř. 123.

161943   Nabrousiti na koho Svazek: 6 Strana: 1065
Nabrousiti na koho. Má naň n-no, hat ein Lüstchan auf ihn. Dch.

161944   Nabroušený Svazek: 2 Strana: 0009
Nabroušený, vz Nabrousiti. Ta má na- broušenou (hubu), die hat eine scharfe Zunge. Us. Da.

161945   Nabrublý Svazek: 7 Strana: 1332
Nabrublý. etwas grob. Jar 57.

161946   Nabručený Svazek: 7 Strana: 1331
Nabručený. Jest na něho n-čen (hněvá se naň). U Brna Rgl.

161947   Nabrunátný Svazek: 9 Strana: 0176
Nabrunátný. N. vlasy. Ezop. 337.

161948   Nabrušek Svazek: 6 Strana: 1065
Nabrušek, šku, m., der Bauchgurt. Slov. Bern. Vz Nábřišek.

161949   Nábruuatný Svazek: 2 Strana: 0009
Nábruuatný, trochu brunátný. Gern.

161950   Nabrváceti Svazek: 2 Strana: 0039
Nabrváceti, el, ení. — se z čeho: z rány, bluten. Us.

161951   Nabrydlý Svazek: 6 Strana: 1065
Nabrydlý = nabopnalý. — čím: vodou. Mor. Tč

161952   Nabrydnouti Svazek: 6 Strana: 1065
Nabrydnouti, dnul a dl, ut, utí = na- bobtěti. — čím: vlhkem. Laš. Tč.

161953   Nabryndati Svazek: 2 Strana: 0009
Nabryndati (viel) pantschen. — Vody do vína n. Rk.

161954   Nabryndati se čeho Svazek: 6 Strana: 1065
Nabryndati se čeho, sich volltrinken. Laš. Tč Vz Opilý.

161955   Nabrýzgať Svazek: 6 Strana: 1065
Nabrýzgať, vz Brýzgati. Toľko mu n-gal (špatno nahovoril). Slov. Rr. Sb.

161956   Nabrzglý Svazek: 6 Strana: 1065
Nabrzglý, navrzglý = navinulý. N. mléko. U Vsetína. Vz Brzglý. Brt. D 201., Vck. — N. = ochuravělý, trochu nemocný, kränk- lich. Val. Vck., Brt. D. 232.

161957   Nábrzlý. N Svazek: 2 Strana: 0009
Nábrzlý. N. mléko = kyseleti počínající. Na Slov. Vz Nabřesklý.

161958   Nabřehlík Svazek: 6 Strana: 1064
Nabřehlík, a, m , der Strander. Šm.

161959   Nabřehnouti Svazek: 6 Strana: 1064
Nabřehnouti, stranden. Šm. Lépe dle Rk.: vraziti na břeh, na skálu, na mělčinu ; uváznouti na břehu atd., rozbiti se, ztros- kotati se (o lodi).

161960   Nábřesklý Svazek: 2 Strana: 0008
Nábřesklý, nákyslý, säuerlich. N. víno, ovoce, pivo, mléko. Us.

161961   Nábřež Svazek: 6 Strana: 1064
Nábřež, e, m.. talitrus, ein Arthrocepha- lus. Šm.

161962   Nábřež Svazek: 6 Strana: 1064
Nábřež, žně, f., Quai (stavba: nábřeží, Ufer). Dch., Koll. III. 82. Vz Nábřeží.

161963   Nábřeží Svazek: 2 Strana: 0008
Nábřeží, í, n., der Quai, das Ufer. Podlé n. se pustiti. Hlas. V Praze na (po) n. se procházeti, na n. jíti. — Nábřežní, Ufer-, Quai-. N. pták. Jel.

161964   Nábřeží Svazek: 6 Strana: 1064
Nábřeží patrové, Etagen-, schodové, Stu- fen-Quai. Zpr. arch., Rk. Slov.

161965   Nábřeží Svazek: 10 Strana: 0629
Nábřeží, n. Pražská n.: Ferdinandovo, Františkovo, Riegrovo, Rudolfovo, Pala- ckého, Sr. Dolen. Pr. 619.

161966   Nábřežní Svazek: 6 Strana: 1064
Nábřežní zeď, zábradlí. TJs. Pdl. N. skála. Orl. X. 97.

161967   Nábřežník Svazek: 2 Strana: 0008
Nábřežník, a, m., der Quaimeister. Rk.

161968   Nábřežník Svazek: 6 Strana: 1064
Nábřežník, a, m., der Quaimann. Loos.

161969   Nabřiditi Svazek: 6 Strana: 1064
Nabřiditi = nabrousiti. Bern.

161970   Nabřidnouti Svazek: 2 Strana: 0008
Nabřidnouti, dnul a dl, utí, fett werden. — čím. Ty šišky máslem nabřidly, haben viel Butter angezogen. Ros.

161971   Nabřinčeti Svazek: 2 Strana: 0008
Nabřinčeti, el, ení; nabřinkati, nabřink- nouti, genug, viel klimpern. — na čem. Dosti toho na té citaře nabřinkal. Ros. — se. Ten se za den něco nabřinká. Us.

161972   Nabřinkati Svazek: 6 Strana: 1064
Nabřinkati = natlouci. Kmk. — komu. BPr.

161973   Nábřišek Svazek: 2 Strana: 0009
Nábřišek, šku, m., Bauchtuch, n., V.; die Bauchgurte der Pferde. D.

161974   Nábřišní Svazek: 2 Strana: 0009
Nábřišní, Bauch-.

161975   Nábřišnice Svazek: 6 Strana: 1064
Nábřišnice, e, f., die Leibbinde. Nár. list.

161976   Nábřišník Svazek: 2 Strana: 0009
Nábřišník, u, in., nábřišek.

161977   Nabubati se čeho Svazek: 2 Strana: 0009
Nabubati se čeho = nabumbati se. Až já se pivíčka nabubám. Er. P. 257.

161978   Nabublati Svazek: 2 Strana: 0009
Nabublati, viel murren. Dosti toho, se nabublal. Ros.

161979   Nabubnovati Svazek: 2 Strana: 0009
Nabubnovati, genug trommeln. Dosti toho n. se nabubnoval. Ros.

161980   Nabuboriť Svazek: 8 Strana: 0221
Nabuboriť = načechrati. Vrabec sa n-ril. Phld. XII. 365.

161981   Nabubřele Svazek: 10 Strana: 0191
Nabubřele mluviti. Vrch. Muš. I. 209.

161982   Nabubřelost Svazek: 6 Strana: 1065
Nabubřelost, i, f, die Anschwellung, Aufgedunsenheit. Dch. Ve slohu, die Schwül- stigkeit, der Bombast. Nz.

161983   Nabubřelý Svazek: 2 Strana: 0009
Nabubřelý, geschwollen. Us. N. dobytek. Us. Da.

161984   Nabubřelý Svazek: 6 Strana: 1065
Nabubřelý, angeschwollen, aufgedunsen ; schwulstig. Dch.

161985   Nabubřelý čím Svazek: 9 Strana: 0176
Nabubřelý čím. Spis n-lý jalovými fra- semi. Wtr. Živ. vys. šk. 378.

161986   Nabubření Svazek: 6 Strana: 1065
Nabubření, n., die Blähung. Bc.

161987   Nabubřenina Svazek: 6 Strana: 1065
Nabubřenina, y, f., eine angeschwollene Stelle. Šv. 85., Rr. MBš.

161988   Nabubřený Svazek: 10 Strana: 0191
Nabubřený. N. slova. Pokr. 1884. č. 107. Lépe: nabubřelý. Mš.

161989   Nabubřeti Svazek: 2 Strana: 0009
Nabubřeti, el, ení, aufschwellen. — čím. Houba nabubří vodou. Us. Jg.

161990   Nabubřeti kde Svazek: 6 Strana: 1065
Nabubřeti kde. Méchýř ve vodě mocně n-bří. ZČ.

161991   Nabubřiti Svazek: 2 Strana: 0009
Nabubřiti, il, en, ení, schwellen machen. — se čím. Srdce jeho jedem závisti se na- bubřilo. Nej.

161992   Nabubřovati Svazek: 6 Strana: 1065
Nabubřovati, vz Nabubřiti.

161993   Nabucati se Svazek: 6 Strana: 1065
Nabucati se = najísti se. V Kunv. Msk.

161994   Nabučeti Svazek: 2 Strana: 0009
Nabučeti, el, ení, viel brüllen. Dosti toho n. se nabučel. Ros. Kráva se nabučela po teleti. Us. Da.

161995   Nabuda Svazek: 6 Strana: 1065
Nabuda, y, f, sam. u Křelovic.

161996   Nabuditi se Svazek: 2 Strana: 0009
Nabuditi se, il, zení, lange wecken. — koho (gt). Dosti jsem se jich nabudil, než jsem koho zbudil. Ros.

161997   Nabudnút Svazek: 6 Strana: 1065
Nabudnút = nadobudnút

161998   Nabudovati Svazek: 2 Strana: 0009
Nabudovati, sich anschaffen, sammeln. — co: len (nashromážditi). Jg., Rk. Co u nás slouží, nabudoval si již mnoho, jako : prádlo, šaty (zjednal, koupil si). Mor. Hý. — N., nastavěti, viel bauen. Na Slov.

161999   Nabudovati Svazek: 6 Strana: 1065
Nabudovati = nastavěti. Také v Čech. a na Mor. Sš. L. 121.

162000   Nabudovník Svazek: 6 Strana: 1065
Nabudovník, a, m., aedilis. Koll. St. 806