239001   Postihovatel Svazek: 7 Strana: 0374
Postihovatel, e, m. = postihatel. Dch

239002   Postihovati Svazek: 7 Strana: 0374
Postihovati, vz Postihnouti.

239003   Posticha Svazek: 10 Strana: 0284
Posticha = tise. Hoš. Pol. 141.

239004   Postila Svazek: 7 Strana: 1363
Postila, y, f. = poštolka. Šír. Pt. — Postilly staré doby. Vz Ott. VI. 297., D. Gesch. 224.

239005   Postílati Svazek: 2 Strana: 0795
Postílati, vz Postlati.

239006   Postilla Svazek: 2 Strana: 0795
Postilla, y, f., z lat. post illa = po tom (co po hlavním textu stálo; výklady na evan- gelia a epištoly celého roku). Jg. P., sbírka kázání, úvah a rozjímání o důležitých částech písma čili o perikopách na všecky neděle, svátky a jiné dni církví určených. Vz S. N.

239007   Postilla Svazek: 7 Strana: 0374
Postilla, vz Jg H. 1. 730., Sbn. 476., 488.

239008   Postilla Svazek: 10 Strana: 0284
Postilla, y, f. Vz Ott. XX. 307., České po- stilly. Naps. Hyn. Hrubý. V Praze 1901.

239009   Postillář Svazek: 9 Strana: 0242
Postillář, e, m. 1614. List. fil. 1897. 270. P. píše postilly. Vlč. Lit. II. 1. 14.

239010   Postillionův Svazek: 7 Strana: 0374
Postillionův, Postillons-. Trubka p-nova co vytrubuje. Vz Brt. Dt. 74., Km. 1886 409.

239011   Postillon Svazek: 2 Strana: 0795
Postillon (fr., postyljon), kočí z pošty, der Postknecht. P. ďamour, posel lásky, donášeč listů milostných. S. N.

239012   Postillování Svazek: 10 Strana: 0284
Postillování, n. = spisování postill. XVI. stol. Hrubý. 159.

239013   Postillový. P Svazek: 10 Strana: 0284
Postillový. P. literatura. Hrub. Post. VI.

239014   Postilly Svazek: 9 Strana: 0242
Postilly XVIII. stol. Vz Vlč. Lit. II. 1. 14.

239015   Postínati Svazek: 2 Strana: 0795
Postínati, nach einander köpfen, nieder- säbeln. — koho: dva vojáky postínali. V.— co odkud. Postínali haluze se stromů, her- unterhauen. Na Ostrav. Tč.

239016   Postíniti Svazek: 2 Strana: 0795
Postíniti, il, ěn, ění, postiňovati, be- schatten. Us.

239017   Postírati Svazek: 2 Strana: 0795
Postírati, vz Postříti.

239018   Postiskati Svazek: 2 Strana: 0795
Postiskati, postiskovati, ganz, alles nach einander zusammendrücken. — se, láskati se, einander ein wenig liebkosen. Na Slov.

239019   Postitel Svazek: 2 Strana: 0795
Postitel, e, m., der Faster, Fastenhalter. Rk.

239020   Postiti Svazek: 2 Strana: 0795
Postiti, il, stěn, ění; postívati. — co: pátky a soboty (an Freitagen fasten). BO. Já jsem svátků nesvětila ani pátků nepostila. Sš. P. 27. Vz o této vazbě a o původu slova z goth. fastan Gl. 258. — se, fasten. Ne- posťte se tak. V. Kaž se lačnému p. a sy- tému sedláku mlátiti. Prov., Jg. Praví, že se postí a nemá co jísti. Pk. — se ke komu: ke svatým. Br. — se o čem. Postí se o vodě a o chlebě. Sych. — se za koho. Chč. 637. — se od čeho. Takoví, když se postí od pokrmuov z dobré vuole, libě Bohu postí se. Chč. P. 145. b. — se co. Póst sě postili. BO. — se kdy: na však den. Št. N. 30.

239021   Postiti Svazek: 7 Strana: 0374
Postiti. Vedlé postiti se na Příborsku užívá se též prostého postiti. Brt. D. — co. Posť pateček, svěť svateček, požehná ti Buh stateček. Sš. P. 787. — se komu. Ten se Bohu nepostí, ale svému břichu. Hus. III. 186. — kdy. Kdož se bude v náš den p ? Vyb. II. 13. Svěť v svátek, posť se v pátek, nebude tvůj statek krátek. Sk. exc.

239022   Postiti Svazek: 8 Strana: 0302
Postiti. Postím (bez se) dva dni v týden. Ev. víd. 100. Luc 18. 12.

239023   Postiti se Svazek: 9 Strana: 0242
Postiti se. Postí se od žádostí tohoto světa. Chč. S. I. 241.

239024   Postiti se jak kde Svazek: 10 Strana: 0284
Postiti se jak kde. P. se jako mniši v klášteře. Tbz. V. 6. 92.

239025   Postižení Svazek: 2 Strana: 0795
Postižení, n., vz Postihnouti.

239026   Postižení Svazek: 7 Strana: 0374
Postižení, S p. toho rozum lidský není. Hlv.

239027   Postižený Svazek: 2 Strana: 0795
Postižený; -en, a, o, ergriffen, ertappt. atd., vz Postihnouti. — v čem. Přivedou pak zákoníci a fariseové ženu v cizoložství postiženou. Sš. J. 136. P. v klamu zjevném. Štr. — čím: nemocí. Dch.

239028   Postižený čím Svazek: 7 Strana: 0374
Postižený čím: škodou. Země p-ná po- vodní, morem. Dch.

239029   Postižitel Svazek: 2 Strana: 0795
Postižitel, e, m., der Erreicher, Ergreifer. Zlob.

239030   Postižitel Svazek: 7 Strana: 0374
Postižitel, chybně. Vz -tel (konec).

239031   Postižitelnosť Svazek: 2 Strana: 0795
Postižitelnosť, i, f., die Erreichbarkeit, Begreiflichkeit. Jg.

239032   Postižitelný Svazek: 2 Strana: 0795
Postižitelný, erreichbar, fassbar, begreif- lich. V. Předmět paterem smyslů p-ný. Bž. 66..

239033   Postižitelný čemu Svazek: 7 Strana: 0374
Postižitelný čemu Částečky zraku po- stižitelné. Kk Fys. 20.

239034   Postižník Svazek: 2 Strana: 0795
Postižník, a, m., der Regresspflichtige. J. tr. P., kdo povinen jest dáti jistotu, že bude směnka zaplacena. Blř.

239035   Postižný Svazek: 2 Strana: 0795
Postižný, stavovací, erreichbar; regressiv. P. zákon, Regressiv-Gesetz. J. tr.

239036   Postjotovaný. P Svazek: 8 Strana: 0302
Postjotovaný. P. samohlásky, jejichž člen druhý jest i: dej, pij. Vz Gb. II. ml. I. 89.

239037   Postkvíti se Svazek: 7 Strana: 0374
Postkvíti se, ein wenig glänzen. Bern.

239038   Postlačovať Svazek: 7 Strana: 0374
Postlačovať, alles zusammendrücken. Bern.

239039   Postlamka Svazek: 8 Strana: 0302
Postlamka m. poslamka. Vykl. Svat. 10.

239040   Postlání Svazek: 2 Strana: 0795
Postlání, n., das Betten, Bestreuen, Gebett. P. lože peřinami, chléva slamou, podlahy kvítím. Us. — P., postele, die Federbetten. Právo má ... z luoží a postelí k polovici p. a polovici má nechati. Tov. k. 137. Z obilé. z p., z truhel; Koně, odění a p. i což tu bylo; Paní má vzíti z toho p. nejlepší peřinu a dva polštáře. Půh. II. 29., 218., 246.

239041   Postlání Svazek: 9 Strana: 0458
Postlání, n. Peníze a p. 1417. Mšín. 12.

239042   Postlanie Svazek: 8 Strana: 0302
Postlanie, n. = pohřeb. Sotva stačí po- chvátať k p-niu svojho pestúna. Phľd. 1894. 154.

239043   Postlánka Svazek: 7 Strana: 0374
Postlánka, y, f. = postlání Oltářová p. Hnoj.

239044   Postlánka Svazek: 8 Strana: 0302
Postlánka, y, f. = ložní plachta. Brt. D. II. 436.

239045   Postlaný Svazek: 2 Strana: 0795
Postlaný; -án, ána, o, bestreut, gebettet. Us.

239046   Postlati Svazek: 2 Strana: 0796
Postlati, posteli, stlal, án, ání: postélati, postílati, postýlati; postlávati, betten, auf- betten, bestreuen. — čím — natrousiti. V. P. cestu ratolestmi. Ros. — co komu čím. Postlali mu zemi postavci (rouchy). Jel. — Mor. P. 410.

239047   Postlati Svazek: 7 Strana: 0374
Postlati. — abs. Kdo nepostele (nepo- hnojí), ten nesebere. Us. Brt. — co čím: ulice koberci. Mand. 69. b. Oř zem po- stýlaje ocasem. Č. Kn. š. 324. — se. Po- stelu sa (= ustelu si) a lehnu. Val. Brt. D. 168.

239048   Postloukati Svazek: 7 Strana: 0374
Postloukati, alles zerschlagen. Bern.

239049   Postmajstr Svazek: 7 Strana: 1364
Postmajstr, a, m , z něm. Postmeister. Arch. X. 223.

239050   Postně Svazek: 2 Strana: 0796
Postně, ě, f., quadragesima, zastr. Rozk.

239051   Postní Svazek: 2 Strana: 0796
Postní, Fasten-. P. den, dnové, fík (suchý), V., strava, Ros., jídlo, pokrm, Us., kázání. D. P. čas, neděle, modlitba, preclík, svatvečer (předpostní večer,die Fastnacht, Nacht vor Aschermitwoch). Šm. Lyska se v p. den jídá. Sych. — P., lačný, nüchtern. P. střevo. Sal.

239052   Postní Svazek: 7 Strana: 0374
Postní. Pověry o první neděli postní vz v Mus. 1853. 493. P. dni. Vz Zbrt. 252. P. = černě oblečený. Proč jsi dnes p. ? U Rychn. Dhn.

239053   Postní Svazek: 10 Strana: 0284
Postní doba ve Slezsku. Vz Vyhl. II. 34. nn.

239054   Postnica Svazek: 9 Strana: 0242
Postnica, e, f. = práce z jara v postě ve vinohradech, kdy začíná se okopávat půda okolo greftů. Srub. 37., Nár. sbor. 1900. 170., Šeb. 146., 152.

239055   Postnice Svazek: 2 Strana: 0796
Postnice, e, f., die Fasterin. — P., pl, zimní brusnice, die Moosbeere. Us. u Třebe- chovic. — P., hruška.

239056   Postnice Svazek: 7 Strana: 0374
Postnice. Jehož nejstarší rukopis 1. 1263. psán v postnici sv. Sávy blíž Chilandaru na Athosu. Šf. III. 182.

239057   Postnice Svazek: 9 Strana: 0458
Postnice. Pod střechou byla umístěna p. Tbz. IV. 2. 33.

239058   Postniea Svazek: 8 Strana: 0302
Postniea, o, f. = pomica. Brt. D. II. 440.

239059   Postník Svazek: 2 Strana: 0796
Postník, a, m., kdo se postí, der Faster. Pulk., Us. Sml.

239060   Postník Svazek: 7 Strana: 1364
Postník, a, m , jejunator, Faster. Pršp. 40. 81.

239061   Postný Svazek: 9 Strana: 0242
Postný. Ty všecko jeda tváři postné uka- zuješ vždy. Alx. Nách. CI. Sr. Postní.

239062   Posto Svazek: 2 Strana: 0796
Posto, it., stanoviště, der Posten. Rk.

239063   Posto Svazek: 7 Strana: 0374
Posto, a, m , psí jm. Škd.

239064   Postoj Svazek: 2 Strana: 0796
Postoj, e, m., die Stellung. P. ostražitý, gesicherter Halt, spatný, Fersengrundstellung, skrčený, gebückte St., základní, Grund-, s ruč- nicí na rameně, St. mit geschultertem Gewehr. Čsk. P. a poloha: 1. vztyk a ve vztyku: stoj spatný, stoj výkročný v pravo n. v levo, stoj rozkročný; výpad napřed, výpad na zad, stranou; 2. dřep; 3. podpor ležmo. Tš.

239065   Postoj Svazek: 7 Strana: 0374
Postoj přirozený, shrbený, Čsk., kročný, nožný, spojný, rozpojný, sehnutý, skřížený, úpolnický, výpon na patách, vzpřímený, dřep, podřep, střeh, únik, výpad, výřit. V tělocv. Rgl.

239066   Postoj Svazek: 10 Strana: 0284
Postoj, e, m. V p-ji šípy metati (stoje). Kká. Sion. I. 228.

239067   Postoj Svazek: 10 Strana: 0652
Postoj, e. m. P. značí postavení, hledíc spolu k určitému držení těla. P. vzpřímený, sehnutý, úpolnický. Rgl.

239068   Postojmo Svazek: 2 Strana: 0796
Postojmo, stoje, stehend. Pojedl p. Us. u Petrovic. Dch.

239069   Postojna Svazek: 2 Strana: 0796
Postojna, y, f. = orel, circaëtes, der Schlangenadler, Presl., u Slovincův. — P., město v Krajině, Adelsberg (vlastně by mělo býti: Adlersberg. Vz více v S. N. VI. 718.

239070   Postol Svazek: 7 Strana: 1364
Postol, u, m., culpo, zastr. Rozk.

239071   Postola Svazek: 2 Strana: 0796
Postola, y, f. (zastr.) = škorně, Stiefel, m. A on odpověďal: postoly prtuji t. j. škorně opravuji. Háj. 27. P., stsl. postolb, malorus. a pol. postoły (pl.), srb. postola, novořec. noóráhov, původu jest asi slovanského. Mkl. aL. 69., B. 8. Mz. 24. táhne se k řec. vná- áro/.oc;.

239072   Postola Svazek: 8 Strana: 0302
Postola. Bych rozvázal ten remenec, ješto jest v jeho p-le (tamtéž: v obuvi jeho). 14. stol. Mus. 1894. 82.

239073   Postolek Svazek: 2 Strana: 0796
Postolek, lku, m., die Werkbank. Tpl.

239074   Postolí Svazek: 2 Strana: 0796
Postolí, ího, m., truksas, der Truchsess. J. tr.

239075   Postolí Svazek: 9 Strana: 0242
Postolí, ?., der Nachtisch (konec hostiny). Na p. místo ovoce pozdrželi je rozprávkou. Sd. Hr. V. 112.

239076   Postolina Svazek: 7 Strana: 0374
Postolina, y, f. = lešení, podstavek. SŠ. Sk. 86.

239077   Postoliti Svazek: 2 Strana: 0796
Postoliti, il, ení, pojísti, ein wenig Tafel halten. Ros.

239078   Postolka Svazek: 2 Strana: 0796
Postolka (v obec. mluvě poštolka), y, f., pták dravý, vrabečník, falco tinnunculus, der Thurmfalke, Rittergeier. — P., strnad, em- beriza citrinella, die Goldammer. — P., vla- stovice, die Schwalbe, Jg., Schd. II. 458., Frč. 363.

239079   Postolka Svazek: 7 Strana: 0374
Postolka. Brm. II. 620. V MV. pravá glossa. Pa. — Mkl. Etym. 268. Pověry o ní vz v Mus. 1853. 486.

239080   Postolkovati Svazek: 2 Strana: 0796
Postolkovati, nach Tische (nach dem Essen) gerne lang sitzen bleiben. Šm.

239081   Postolkovský Svazek: 7 Strana: 0374
Postolkovský, ého, m os. jm. Sdl. Hr. II. 210.

239082   Postolní Svazek: 2 Strana: 0796
Postolní úřad, das Truchsessamt. J. tr. P. řeč, eine Rede nach Tische. Šm.

239083   Postoloprty Svazek: 2 Strana: 0796
Postoloprty, pl., m., starší tvar: Opostolo- prty, z ,Apostolorum porta', r stojí zde m. or. Ht. Dle Háj. od postola = lýkový střevíc, škorně, a prtati= dělati vůbec. Vz Postola. Jg. zamítá tento původ slova ukazuje k Apo- stolorum porta. Místo toho také Kost. (Archiv Český). Vz K. V obec. mluvě: Possiberg z něm. Postelberg. V Postoloprtech. Dal. 36. Pelcl má: Kostoloprty. — Postoloprťan, a, m. — Postoloprtský. — Vz více v S. N., Tk. I. 183., IV. 59., III. 657., Tf.. 167.

239084   Postoloprty Svazek: 7 Strana: 0374
Postoloprty. Mkl. Etym. 260., Rk. Sl.

239085   Postolov Svazek: 7 Strana: 0374
Postolov, a, m„ dvůr u Chocně. Blk. Kfsk. 933., Sdl. Hr. I. 227., 231., II. 279.

239086   Postolový Svazek: 2 Strana: 0796
Postolový. P. víno, Dessertwein. Šk.

239087   Postonati Svazek: 2 Strana: 0796
Postonati, postonávati, kränkeln, siechen. — abs. Pořád postonává. Us. — proč: pro nezáživnosť žaludka. Sych. — nač: na kámen. Sych.

239088   Postonek Svazek: 2 Strana: 0796
Postonek, nku, m., veselní násada, die Standdiele (eine dicke Planke am Steuer des Kahnes). Šm.

239089   Postopčák Svazek: 7 Strana: 0374
Postopčák, u, m., comptonia, die Com- ptonie, rostl. Vz Rstp. 1416.

239090   Postouchovice Svazek: 2 Strana: 0796
Postouchovice, dle Budějovice, Pastu- chowitz, ves u Jesenic.

239091   Postouliti Svazek: 2 Strana: 0796
Postouliti, il, en, ení, postulovati, etwas zusammenrücken, nachgeben. Ros.

239092   Postoupací Svazek: 2 Strana: 0796
Postoupací dekorace, Wandeldekoration, f. Šp.

239093   Postoupací Svazek: 7 Strana: 0374
Postoupací krásno, život Dk.

239094   Postoupati Svazek: 2 Strana: 0796
Postoupati, vz Postoupiti.

239095   Postoupavý Svazek: 7 Strana: 0374
Postoupavý, fortschreitend. Vch. Ar II 102.

239096   Postoupen Svazek: 2 Strana: 0796
Postoupen, pně, f. P. zvuková, die Ton- leiter. Sm.

239097   Postoupenec Svazek: 2 Strana: 0796
Postoupenec, nce, m., der Anhänger. J. tr.

239098   Postoupení Svazek: 2 Strana: 0796
Postoupení, n., das Vorrücken. K předu p. D. — P. po kom, po čem, das Folgen, die Befolgung. Jg. — P., Cession, Abtretung, f. P. statku, živnosti. Dobrovolným p-nim přijal. V. P. najatých místností, Räumung gemietheter Lokalitäten. J. tr. Vz Cesse. O p. práv v strč. právě vz Rb. 270.; Vš. 287.—290.

239099   Postoupení Svazek: 7 Strana: 0374
Postoupení, die Cession. Vz Vš Jir. 465.

239100   Postoupeník Svazek: 2 Strana: 0796
Postoupeník, a, m. = postupník. Jg.

239101   Postoupený Svazek: 2 Strana: 0796
Postoupený; -en, a, o, abgetreten, ge- räumt. Zkouška na p-nou, die Versetzungs- prüfung, zum Aufsteigen in die nächst hö- here Klasse. Us.

239102   Postoupený Svazek: 7 Strana: 0374
Postoupený, cedirt P. pohledávka. Us. Pdl.

239103   Postoupilý Svazek: 7 Strana: 0374
Postoupilý = kdo postoupil. P. kultura. Kos. — nač: na důstojnost tovaryšskou.

239104   Postoupiti Svazek: 2 Strana: 0796
Postoupiti, stup, stoupě (íc), il, en, ení; postoupati, postupovati; postoupnouti, pnul a pl, utí. — P.,= dál a dál kráčeti, stoupati, fortgehen, vor sich gehen, fortschreiten, rük ken; p. komu = ustoupiti, weichen, nach- geben, den Vorzug einräumen; p. zpátkem, weichen, zurücktreten, gehen; následovati, folgen, von der Parthei sein, nachahmen; pošlapati, treten; dáti, abtreten, überlassen. Jg. — abs. Slunce stále postupuje výše. D. P. zpátkem, V., zpět. Kom. Uhři po- malu zpátkem postúpati počali. V. Čas, dílo postupuje. Dch. Postup! Vorwärts-Marsch! Čsk. Postup dále, blíže, sem. Dch. — komu, čemu (ustoupiti, přednosť dáti): řečem. Leg. Nikomu nepostoupiti.Us. — co komu. Po- stoupiv mi tři hř. gr. v Pornicích u věně po své dceři; To zboží má p. Půh. I. 302., 200. Davši a postúpivší mi po své dceři dva lány. Půh. II. 288. Sv. Vavřinec bratru polovici mě- stiště postoupil. Pass. 642. Postoupil mu svůj statek. Ros. Přednost' Vám postoupiti sluší. Sych. — komu čeho. Strýcům svým kní- žectví postoupil. V. P. někomu svého pokoje. St. skl. IV. 267. Niť chcem biskupstva Něm- ciu p. Dal. 84. P. komu hradu, Arch. I. 142., svého kněžstva, královstvie. Dal. 108., 142. Té tvrze postúpil panu Rožmberskému. Pč. 39. Na to mi měl postúpiti čtyř hř. platu na svo- bodných lidech; Toho mi jest postúpil; Tu jsem jemu té zástavy kázal postúpiti. Půh. I. 179., 335., 250. Má hradu Přech Martinovi p.; Jemu té vsi postúpil; Jí mají toho věna p.; Tu jsem já toho sirotka i zboží Janu postúpil na ten slib; Když jsem jemu do- břanského zboží postupoval, tu mi slíbil. Půh. II. 64., 107., 143., 182., 542. a na mno- hých jiných místech. Nejvyšší vrchnosti a správy p. V. Turkům zámku postoupili. V. P. místa. Ros., Br. — St., Háj., Er., Sych. — po kom, po čem (následovati). Po něčí radě. V. Po jeho víře jsme postoupili Pass. 740. Aj, svět veškeren po něm postoupil. Sš. J. 199. Zdravý rozum po pachatelích a učitelích věcí zlých velí nepostupovati. Sš. Oa. 252. Kdož po svých náruživostech a žádostech postupují. Sš. L. 144. Postupovali po právě svém, Žer. L. I. 147., po jiných. Žer. Po svých vášních a zvyku světa p. Br. Po žádostech svých postupuješ. Br. Postupovati po zlatu, po chvále, po štěstí = bažiti. Br. — kde. Uka- zadlo na hodinách postupuje. D. — v čem (kde): v dokonalosti p. Sych. Zmužilý v před- sevzetí slušném bez přítrže postupuje. Kom. Lidí postúpil jemu v Heflíně; V těch penězích postúpil jemu zboží svého; Člověka, ješto jsem jemů postúpila v 5 hř. a 20 gr., že jsem neměla hotových peněz. Půh. II. 185., 84.; I. 373. P. v službě (vyššího místa dosíci), vorrücken. J. tr. Aby se o to uradili, jak by v té věci postupovati měli, vorgehen. Skl. III. 105. Ona jim byla nejspíše něco dlužna a proto jim všecko všudy v tom dluhu po- stoupila (im Betrag der Schuld). U Dobrušky. Vk. P. v úřadě pro svou schopnosť. Ml. — od čeho k čemu. Od snadnějšího k ne- snadnějšímu p. Kom. Pán ode zvláštního k obecnému postoupá. Sš. J. 188. Postupuji ot práva přívuzenství. BO. — kudy. Vojsko lesem postupuje. — před kým (= ustoupiti). On před Poláky postoupal. Háj., Troj. — jak: podlé poručení. Žer. Podlé přirození p. Kom.— za kým, za čím:za nepřítelem. Us. Postupovali za příkladem Šalamounovým. Kom. — s kým, s čím: s vojskem. Us. Když se jen rozumně s rozumným tvorem postupuje. Kom. — kam: vojínové mezi vozy postoupili, Dvě kron., mezi hradby. P. ku předu. Dch. Neže slunce postúpí vterým krokem nad vršiny lesné. Rkk. 21. Vojsko k městu postupuje. Us. — oč. Vojsko o 10 mil postoupilo. Us. — Ros. — čeho z čeho k čemu. Z peněz něčeho k užívání p. V. P. někomu něčeho ze své země. Výb. II. 41. Že jsem jemu postúpil kostela v Senici k jeho potřebě; Postúpil jsem jemu úmluvú panskú vrchních úředníkóv k držení vsi své ve 100 kopách gr. Půh. I. 248., II. 195. — čeho zač. Práva svého za slušný plat p. Sych. — čeho komu s čím. Postupuji mu statku se vším panstvím. Ms. 1506. — proti čemu. Postupovati proti nezákonnosti, gegen eine Ungesetzlichkeit vorgehen, J. tr., proti ne- příteli. Us. -— na čem. Má jemu na hvě- zdickém zboží p.; Jí melo ukázáno býti a postúpeno na tom zboží 50 kop platu. Půh. I. 202., II. 93. — co, čeho komu v co. Toho zboží jmá zase panu Erhardovi v jeho moc postúpeno býti. Půh. I. 207. Aby (purk- rabí) mu (králi) zámek, hrad pražský bez odporu v moc hned po volení krále postoupil. Zř. F. I. — kdy. Má jemu ve třech nedělích p. ode dnešního dne; Markr. milosť již to dvě létě o semně (sněmě) kázal jí byl toho postúpiti. Půh. II. 64., 113. — jak. Postu- povati krokem. Dch. Postúpiv mi toho svú dobrú volí. Půh. I. 356. — proč. Božím divem kámen postúpil (instr. příčiny). Pass. 564. — odkud. Postup (odstup) z cesty-. Dch.

239105   Postoupiti Svazek: 7 Strana: 0374
Postoupiti. — abs. Sta mu sě žalosť, že musí p. (= ustoupiti). Tristr. — Hugo. 426. (recedere). — čemu, komu. Zlatu vždy nahoru postupovalo. Wtr. exc. I postúpil jsem bratru svému a za to mi dal jeden groš a zlatý. NB. Tč. 164. — co komu. Musím ze země své jemu něco p. Výb. II. 41. — komu čeho (jak kdy jak kde). P-pil jim Dalmacie s tou výminkou. Šf. Strž. II. 255. Maji té vsi bez zmatku p. Arch. VII. 663. Mají zboží svrchupsaných za se p. Arch. VIII. 449. Aby on s chutí p-pil rád nám svého. Št. Kn. š. 110. Mocí toho listu p-puji jim sbožie svého a dědin svých v Kamenici. Výb. II. 358. Měl mi té vsi p. pod jistým dnem uloženým mezi námi. Půh. I. 375. — po čem (jak). Zákon, po kterémž podoba nejprostější postupuje v nekonečném zdokonalování k útvarům pořad vyšším Kod. P-li po jich smilstve. Št. Kn. š. 64. Po tobě p-pí; Učiní-li to (král), lid obecný bez zmatku po něm po- stúpí. Výb. I. 295., II. 712. Když po jeho řeči p. nechtěl; Aneb po naší vieře po- stupte, aneb zvěři snísti dáni budete; My po tobě nepostúpíme. Pass. mus. 362., 383., 284. Jenž nepostúpil po radě nemilostivých. Ž. wit. 1. 1. — kde (jak, oč). Ve vzduchu postupuje zvuk rychlostí 333 metrů. Mj. V první komposici postoupil jsem v lokaci o několik honů. Kos. — v čem: v službě. Hrts. — čeho k čemu: k životnímu uží- vání, zum lebenslänglichen Gebrauche. J. tr. — jak. Volným krokem p. Vrch. Při- bývání lidstva p-puje velmi ponenáhlu. Osv. Škály postupují v celých a půltonech. Fr. Chlum. Chromatická stupnice p-puje v sa- mých půltonech. Mj. 220. — kam. Když vědomosti dále p-pují. Mj. 2. P. na návrší. Posp. Bych před sě postúpal snažně. Prav. 2891. — oč. O třídu p. Us. Dch. — proti komu (jak). Proti takovému má se vší přísností postupováno býti. Us. Múdrý Ša- lamún p-pil po obyčeji svých žen protiv Bohu. Št. Kn. š. 64. — čím oč (v čem). Každým kyvem p-pí kolo o zub. Mj. 161. Čímž p-li jsme v určení pojmu o krok dále. Dk. P. pochodem. Dch.

239106   Postoupiti Svazek: 8 Strana: 0302
Postoupiti = couvnouti. Sta mu se žalosť, že musí postúpati. Tristram. Cnosť nevidúc širší rady postúpi na své hrady (ustoupila); Bezděky se rozrazichu a od brány postúpichu (ustoupili). Baw. 35., 229. (List, fil. 1896. 355.). Jinde = stoupati ku předu. Seyk. Ruk. 38., 39. Cf. Mus. 1896. 270., List. lil. 1896. 354.

239107   Postoupky Svazek: 2 Strana: 0797
Postoupky, dle Dolany, něm. Postupek, ves u Kroměříže. Hý.

239108   Postoupně Svazek: 2 Strana: 0797
Postoupně, nach einaNder folgend. P. zločince tázati. Ros.

239109   Postoupník Svazek: 2 Strana: 0797
Postoupník, a, m., der Nachfolger (im Besitze). — P., u, m., v musice, vz Postupník.

239110   Postoupnosť Svazek: 2 Strana: 0797
Postoupnosť, i, f., zastr. postúpnosť, po- stupování, postoupení, die Reihe, Folge, Nach- folge. Ros. Cf. Posloupnost

239111   Postoupnosť Svazek: 7 Strana: 0375
Postoupnosť. Zákon p-sťi. Vz Jg. Slnosť. 33.

239112   Postoupný Svazek: 2 Strana: 0797
Postoupný, zastr. postupný = postupující, posloupný, nach einander folgend. Jg.

239113   Postový Svazek: 2 Strana: 0797
Postový, postní, Fasten-. P. dni. Martini.

239114   Postový. P Svazek: 8 Strana: 0302
Postový. P. umělci; (který se umí dlouho postiti). Vstnk. IV. 147.

239115   Postožek Svazek: 2 Strana: 0797
Postožek, žku, m., stoh homolovitý na rozdíl od kuče obdélné a střechovité, der Feim, Feimer. Světoz.

239116   Postpliocenní Svazek: 7 Strana: 0375
Postpliocenní doba. Stč. Zem. 729.

239117   Postpositní Svazek: 9 Strana: 0242
Postpositní člen jb, ja, je. Gb. H. ml. III. 1. 3.

239118   Postráceti Svazek: 7 Strana: 0375
Postráceti, allmählig verlieren. Us.

239119   Postrádatelný Svazek: 7 Strana: 0375
Postrádatelný = čeho možno postrádati, vermissbar atd. Arb.

239120   Postrádati Svazek: 2 Strana: 0797
Postrádati = trpěti, snášeti, dulden, lei- den; utratiti, ztratiti, verlieren, einbüssen, beraubt werden; v novější době také: pohře- šovati čeho, entrathen, vz Strádati. Dle Brs. 130. v tomto významu lépe: nemíti, nedo- stávati se, pohřešovati. — čeho lépe než ,co'. Jg. Kdo rád ten sladký teskný život postrádá? Hlas. P. hodnosti. Č. P. přítele. L. Dalejších zpráv o tom jinochu postrádáme. Sš. I. 1. P. rozkoše. Troj. — čeho kde. Lid israelský blesku a nádhery v Kristu postrádal. Sš. J. 35.

239121   Postrádati Svazek: 7 Strana: 0375
Postrádati, entbehren. Cf. Mkl. Etym. 324. b. Postrádám peněz, pomoci, správně: jsem bez peněz, bez pomoci atd. Cf. Brt. S. 3. vd. 169. Prázdné slovo věcného vý- znamu p-jící, lepe; bez všeho významu. Ib. 179. 3. — čím. Těch vloh, co rezem p-ly dlouhým, síla mizí. Sš. II. 325.

239122   Postrádati Svazek: 10 Strana: 0284
Postrádati = nemíti. Andělé jsou bytosti postrádající těla m.: jsou pouzí duchové; Ten román postrádá ceny m. nemá žádné ceny, nestojí za nic. Věst. XII. 95. Brt.

239123   Postrádosť Svazek: 7 Strana: 0375
Postrádosť, i, f. Že se slovy těmi . . . nemůže Pavel potahovati k těm p-stem, ježto při hlásání evangelia podnikl. Sš. II. 240. Postrahovati = drobet strahovati. Postrachovati se, eine Weile fürchten. Bern.

239124   Postraha Svazek: 2 Strana: 0797
Postraha, y, f., výstraha, die Erinnerung, Ermahnung. — P., stráž, ochrana, die Obhut, der Schutz. L.

239125   Postrach Svazek: 2 Strana: 0797
Postrach, u, m., postrašení, strach, der Schrecken. Vyšegrade tvrd, na skále stojieši cuziem postrach. St. skl. I. 210. Někomu v p.; jest p-chem nepřátel. Šm. Na p. jiným ně- koho přísně trestati. Nt.

239126   Postrana Svazek: 2 Strana: 0797
Postrana, y, f. Z p-ny, von der Seite her. Šm., Dch.

239127   Postraně Svazek: 2 Strana: 0797
Postraně, lépe: po straně, zur Seite, auf der Seite, seitwärts. Ros. Cf. Po s dat., II. 600. b. P. něco dělati, Kram., někoho napo- mínati. Plk.

239128   Postranek Svazek: 2 Strana: 0797
Postranek, nku, postraněk, ňku, m., prostraněk, prostranek, na Mor. také pol- straněk, provaz, za který kůň n. vůl tahá, der Strang, Strick, die Halfter. P. koňský. Šp. Na kůňa postraněk. Nár. p. (Tč.). P-ky se potrhaly a koně prchli. Sych. P-ky svých břichóv bude zkrúcen (constringitur). BO. — P., kladivo, kterým kovář bije po straně, der Seitenhammer. Us.

239129   Postraněk Svazek: 7 Strana: 0375
Postraněk, Cf. List. fil. XIII. 182., Mkl. Etym. 322. a.

239130   Postraní Svazek: 2 Strana: 0797
Postraní, n., die Seitengegend. L.

239131   Postranice Svazek: 7 Strana: 0375
Postranice u žebříku, lodní, Lpř., v di- vadle, die Coulisse, lafetty, Lafettenwand. Čsk, NA. III. 99.

239132   Postranice Svazek: 10 Strana: 0284
Postranice, e, f. = stranice, visák, vak, holstra sedla, část sedla visící s obou jeho stran. Vz Ott. XXII. 761.

239133   Postranice, e, postranička Svazek: 2 Strana: 0797
Postranice, e, postranička, y, t, po- stranní věc, prkno, das Seitenbrett. P. u vozu, der Seitenbaum; ?. udidla, die Stange; u tka- dlcův (úzké dlouhé desky, na kterých visí bidlo či krč od bidla); v oule, die Wangen- scheibe, Rohn., D., u postele, vz Postel, u ko- šile (der Seitentheil). Šp.

239134   Postraniti Svazek: 2 Strana: 0797
Postraniti, il, ění, stranou jíti, seitwärts gehen, sich bergen. Ros.

239135   Postranně Svazek: 2 Strana: 0797
Postranně, po straně, seitwärts. Ros.

239136   Postranně Svazek: 7 Strana: 0375
Postranně. P. řeči mluviti. Arch. VIL 73. To jen p. sem náleží, nebenbei. Šf. III. 157.

239137   Postranní Svazek: 7 Strana: 0375
Postranní, Seiten-. P. řez kamene, Seiten- steinschnitt, Nz. lk., závisť, Km., korba, Lpř., tlak, NA. IV. 228., SP. II. 11., honci, verlohrene Wehr, vítr, Škd., kulissy v div., gallerie, přípisky, ližina. Us. Pdl. — P. = vedlejší. P. forma slova, Šf. Strž. II. 143., stezka, Vlč., oltář, loď chrámová. Us. Pal.— P. = nepořádný atd. P. pře. Cf. Kn. dr. LXV. P. zápis. Vz Výb. I. 1235. — P. honci až do konce polož do: P., Seiten-.

239138   Postranní, -ný Svazek: 2 Strana: 0797
Postranní, -ný, co po straně jest, Seiten-. P. prkna u postele (postranice), cesta, dvéře, klíč, Jg., píšťala. V. — P., vedlejší, Neben-, P. pokoj (výstupek), ohled, dílo, D., pomoc, čas, V., list, slunce, věc, právo, práce, Šm., vzhled, povrch, dolina. Nz. Vejpověď jest dvojí: mterloeutoria = postranní (das Inter- lokut), et definita = hlavní. Bdž. 141. — P., nepravý, falsch. P. učení, Apol., žaloba, řeč, Us., soud, Plk., zlepšovatel. Kom. Král vy- zdvihl všecky zápisy p-né. Bart. — P., ne- pořádný, mimo právo, mimo řád, a obyčej, unrechtmässig. Jg. P. schůze, Apol., syn (ne- manželský), V., Br., žádost', V., škola (po- koutní), Us., soud, Kom., pře, der Incidenz- fall, vz vice v Gl. 259., Žer. Záp. ?. 188.P. manželka, žena, milenka, dítě, manžel. Šm. Kdež jest sněmem obecným nařízeno, že po každém soudu komorním pořádným dvě ne- děle pře p-né na supplikací slyšány bývaly. Faukn. Vz Posudek. Jest pak právo jiné ordinarium = vejsadné a pořádné, jiné extra- ordinarium = postranní. Bdž. 8. P. soud aneb posudek jest, v němž přijatá zvyklosť města se nezachovává, ale k němu soudcové bez prísahy z rozličných měst aneb hranic po- voláni bývají. Ten obecně slove hraničný soud. Bdž. 11. P. honci, verlorene Wehr, řada honců, kteří se po straně nadháňky postaví, aby mohli zvěř zpět hnáti; p. vítr, der Seitenwind, který po boku fouká. Šp.

239139   Postrannosť Svazek: 2 Strana: 0798
Postrannosť, i. f., die Abseitigkeit, Son- derheit, Partheilichkeit. Ros. Když (kněz) modlitby s lidem koná, zanechej opět svého z knih říkání neb p-sti nějaké. Kom.

239140   Postranný Svazek: 8 Strana: 0302
Postranný. P. chlap = zbojník, který cho- dil poza bučky. Phľd. 1893. 22., 1894. 109.

239141   Postranovice Svazek: 10 Strana: 0284
Postranovice, e, f. = pelest postele. Dšk. Km. 41.

239142   Postrapatený Svazek: 8 Strana: 0302
Postrapatený = rozcuchaný. Účes od le- zania p-ný. Phľd. 1896. 66.

239143   Postrapkati Svazek: 2 Strana: 0798
Postrapkati, potřepiti, Fransen machen (durch Auftrennung usw.). Jg.

239144   Postrastný Svazek: 7 Strana: 0375
Postrastný, besorglich. Šm.

239145   Postrašeně Svazek: 7 Strana: 0375
Postrašeně, erschreckt. Krouží p. sem a tam (o ptácích). Osv. I. 84.

239146   Postrašení Svazek: 2 Strana: 0798
Postrašení, n., das Schrecken. P-ním ně- koho sklíčiti. Šm.

239147   Postrašiti Svazek: 2 Strana: 0798
Postrašiti, il, en, ení, ein wenig schrecken. — koho čím. Postrašili jste nás tou po- hrůžkou. Sych. Cf. Strašiti.

239148   Postrašný Svazek: 2 Strana: 0798
Postrašný, schreckend.

239149   Postrašný Svazek: 7 Strana: 0375
Postrašný výstřel, Schreckschuss. Us.

239150   Postrážný Svazek: 7 Strana: 0375
Postrážný = strážný. Bern.

239151   Postrčení Svazek: 2 Strana: 0798
Postrčení, n., der Schub, die Vorrückung.

239152   Postrčení Svazek: 7 Strana: 0375
Postrčení desetinné tečky v dělenci i děliteli o stejně mnoho míst. Šim. 75.

239153   Postrčení Svazek: 10 Strana: 0284
Postrčení, n. = ústrk. Vy p. mého jste si nevšimli. Sá. Jitř. 98.

239154   Postrčený Svazek: 2 Strana: 0798
Postrčený; -en, a, o, gerückt, vorgescho- ben.

239155   Postrčený Svazek: 10 Strana: 0285
Postrčený = opovržený. P. tvor. Sá. IV. 52.

239156   Postrčiti Svazek: 2 Strana: 0798
Postrčiti, il, en, ení; postrkati, postrká- vati, postrkovati, ein wenig schieben, fort- schieben, fort-, verrücken, fortstossen. Jg. — co kam: ku předu, D., k běhu, stůl, D., stolici ke zdi. Ml. — čeho. Postrč sem toho kalamáře. Ros. — Hlas. — kým, čím: stolem, D., Svěd., mrtvými, V., koho ostnem. Jel. Jeden tebou postrčí. Er. P. 302. Doufání lidmi postrkuje. Jel. — Har., Solf. — se s čím. Že se s tím tak postrkujete. Kater. Žer.

239157   Postrčiti co kde Svazek: 7 Strana: 0375
Postrčiti co kde: rafičku, ručičku na hodinách. Us. Pdl. — co oč kam: dese- tinnou tečku o několik míst v pravo n. v levo. Šim. 74., 75. — koho odkud. Ženy sě vadie postrkajíc jedna druhé s stolice. Hus I. 130.

239158   Postrhovati Svazek: 7 Strana: 0375
Postrhovati, allmählig alles abreissen. Bern.

239159   Postrk Svazek: 2 Strana: 0799
Postrk, u, m., postrkání, das Stossen. — P., hnání, strk, šup, der Schub, dopravováni osob cizích do místa, kam domovem příslu- šeji. Vz S. N. ?-??? někoho poslati. Šm. Přišel p-kem, na p., wurde abgeschoben. Hý. P-kem koho vyhostiti, vystrčiti, odvésti. Šm. Dostati se domů p-kem. Us. Hý. — P., die Verschmähung. Bližního pomlouváš, škodíš jemu, pohrdáš, zabíjíš, zlořečíš, p-ky činíš. 1520. Veliké p-ky bratřím činil. Čr.

239160   Postrk Svazek: 7 Strana: 0376
Postrk mechanický, Dk., u vrtání, der Vorschub. Včř. Z. II. 43. — P. = hnání. Cf. Kram. Slov.

239161   Postrk Svazek: 10 Strana: 0285
Postrk, u, m. = hnání, šub. Vz Ott. XX. 311.

239162   Postrkání Svazek: 2 Strana: 0799
Postrkání, n., das Stossen, Schieben. Tkad.

239163   Postrkatelný Svazek: 2 Strana: 0799
Postrkatelný, verrückbar, verschiebbar. Sedl.

239164   Postrkati Svazek: 7 Strana: 0376
Postrkati, vz Postrčiti.

239165   Postrkávač, postrkovač, postrková- ček Svazek: 2 Strana: 0799
Postrkávač, postrkovač, postrková- ček, čka, m., der Schieber. — P., postr- kováček, čku, m., nástroj, der Schieber. Tech.

239166   Postrkávačka, postrkovačka Svazek: 2 Strana: 0799
Postrkávačka, postrkovačka, y, f., die Schieberin; die Helferin, Gelegenheitmacherin, Div. z ochot. 48.

239167   Postrkovací Svazek: 7 Strana: 0376
Postrkovací, Schiebe-. P. lampa, Sp., nohy housenek (pošinky). Kk.

239168   Postrkovač Svazek: 7 Strana: 0376
Postrkovač ruční, das Handpoussoir. Šp.

239169   Postrkovadelna Svazek: 7 Strana: 0376
Postrkovadelna, y, f, der Poussoir- kasten. Šp.

239170   Postrkovadlo Svazek: 2 Strana: 0799
Postrkovadlo, a, n., nástroj tlačící řepu v krouhacím stroji k válci (na objemu 250 pilkami opatrenému), das Poussoir. Pta. — P., koho si nikdo nevšímá. Kšá.

239171   Postrkovati Svazek: 2 Strana: 0799
Postrkovati, vz Postrčiti.

239172   Postrmincovitý Svazek: 7 Strana: 0376
Postrmincovitý. P. rostliny, epacrideae : lysokeř, bělovlas, postrminec. Vz Rstp. 1003.

239173   Postrminec Svazek: 2 Strana: 0799
Postrminec, nce, m., epacris, rostl.

239174   Postrminec Svazek: 8 Strana: 0302
Postrminec, epaeris, rostl. Vz Ott, VIII. 649. b.

239175   Postroj Svazek: 2 Strana: 0799
Postroj, e, m., das Pferdegeschirr. Dch.

239176   Postroj Svazek: 7 Strana: 0376
Postroj = oblek, kroj. Jrsk.

239177   Postroj Svazek: 9 Strana: 0242
Postroj koňský: bilnice, nášelník, parhany, pobočky, prostranky, podklad (šla), poprat, uzda, vocky (liace), zubadlo. V Trstené. Mus. slov. II. 22.

239178   Postrojiti Svazek: 2 Strana: 0799
Postrojiti, il, en, ení; postrojovati, po- málu strojiti, anrichten, ankleiden, anputzen, Ros., 'přichystati, vorbereiten, die Pferde an- schirren. Dch. — se — přichystati se. V. Pohněvav se a postrojiv se tam jeti. Let. 22.

239179   Postrojiti Svazek: 9 Strana: 0242
Postrojiti. Postrojoval se s nimi k bratru = chystal se. Kom. Mus. 1899. 67.

239180   Postrojka Svazek: 7 Strana: 0376
Postrojka, y, f. = jeskyně ve skále vy- tesaná. Obzor. 1885. 84.

239181   Postrojna Svazek: 10 Strana: 0285
Postrojna, y, f. = místnosť pro koňské postroje, řemení, rozličné náčiní pro koně a p. Vz KP. IX. 398.

239182   Postrojný. P Svazek: 10 Strana: 0285
Postrojný. P. komora. Zvon IV. 357. Vz Postrojna zde.

239183   Postrolník Svazek: 2 Strana: 0799
Postrolník, a, m. (zastr.), nějaká ryba. Rozk.

239184   Postromice Svazek: 2 Strana: 0800
Postromice, e, f., postromník, u, m., epidendrum, rostl.

239185   Postromice Svazek: 7 Strana: 0376
Postromice, der Baumwurzler, rostl. Vz Rstp. 1514.

239186   Postromice Svazek: 8 Strana: 0302
Postromice, epidendron. Vz Ott. VIII. 660.

239187   Postromní Svazek: 7 Strana: 0376
Postromní obydlí (na stromech). Rstp. 1628.

239188   Postropí Svazek: 2 Strana: 0800
Postropí, n., ponebí, das Stockwerk. Krok.

239189   Postropiť Svazek: 7 Strana: 0376
Postropiť = pospojiti. Slov. Bern.

239190   Postropnice Svazek: 7 Strana: 0376
Postropnice, e, f., die Sofitte. Šm.

239191   Postrouhací Svazek: 2 Strana: 0800
Postrouhací, lépe: postruhací. Jg.

239192   Postrouhati Svazek: 2 Strana: 0800
Postrouhati, strouhám a strouži, strouhej a, postruž; postruhovati, eine Zeit lang oder alles beschnitzeln, schaben. Jg. — co. Já to vše postrouhám. Us. — co komu: mr- kvičku. — co jak: na ruby, falzen (u jir- chářů). D.

239193   Postrpění, n Svazek: 2 Strana: 0800
Postrpění, n., geduldiges Abwarten. Šm.

239194   Postrpěti Svazek: 2 Strana: 0800
Postrpěti, ěl, ěn, ění, trochu strpěti, ein wenig dulden, ertragen. — koho Job. — P., posečkati, sich gedulden. D. Postrp ! Měj postrpění. Us. — Jg.

239195   Postruh Svazek: 2 Strana: 0800
Postruh, u, m., štěp, dřevo, na, němž ko- želuzi kůže myzdří, myzdřící stolice, der Schabebaum (der Gerber). Rohn. Vz Koželuh.

239196   Postruh Svazek: 7 Strana: 0376
Postruh = škrabák, náčiní k oškrabo- vání podešvů, u nás obyč. sklo. Matj. 103. Cf. Mkl. Etym. 327.

239197   Postruhací Svazek: 2 Strana: 0800
Postruhací, Schab-, Gerber-. P. železo, nůž (myzdřicí), das Schabeisen. D.

239198   Postruhár Svazek: 10 Strana: 0285
Postruhár, a, m. = koželuh? Mus. slov. VIII. 23.

239199   Postruheň Svazek: 2 Strana: 0800
Postruheň, hně, f., postruhník, u, m., bochník z postrouhané dĺže. Jg.

239200   Postruheň Svazek: 7 Strana: 0376
Postruheň = placka. Slov. Němc. Vz násl.

239201   Postruheň Svazek: 8 Strana: 0302
Postruheň = materáčík. Ve Zvolen. a Turci. Phľd. 1894. 312.

239202   Postruheň Svazek: 9 Strana: 0242
Postruheň. Husám pečú p-hně. Sbor. slov. · I 64. Či jsi už sjedol p-hne (už jsi tu)? Zát. Př. 348b.

239203   Postruhník Svazek: 7 Strana: 0376
Postruhník, vz Postruheň. P. = koláč, placka z vyškrábaného těsta. Němc. VII. 108., Dbš. SI. pov. I. 541. Slovenská ma- tička nepustí dieťa do sveta bez p-ka; Bol len p-ky zjesť (nešel daleko na zkušenou). Dbš. Obyč. 98.

239204   Postruhovací Svazek: 7 Strana: 0376
Postruhovací = postruhací. P. dílo, die Dollirarbeit. Šp.

239205   Postruhovač Svazek: 7 Strana: 0376
Postruhovač, e, m. = postruhovací nůž (železo), das Falzeisen. Šp.

239206   Postruhovačka Svazek: 2 Strana: 0800
Postruhovačka, y, f., u zahrad., das Schabeisen zum Reinigen der Gänge. Šm.

239207   Postruhovadlo Svazek: 7 Strana: 0376
Postruhovadlo, a, n. = postruhovací stroj, die Falzmaschine. Šp.

239208   Postrunění Svazek: 2 Strana: 0800
Postrunění, n., das Besaiten. Fl.

239209   Postrup Svazek: 7 Strana: 1364
Postrup, u, m., mamonetus, zastr. Rozk.

239210   Postružeň Svazek: 7 Strana: 0376
Postružeň, žně, f. = pečivo ze všech druhů mouky, ze zrn všeho obilí, ze šípků, petržele a ze zbytkův od štědrého večera, které se peče o sv. Janě po vánocích po dva dni a po dvě noci. Dává se jako prá- šek po celý rok kravám, aby hodně dojily. Na jihových. Mor. Brt.

239211   Postružka Svazek: 7 Strana: 0376
Postružka, y, f. Nožnice, ocílka, p. Koll. III. 26.

239212   Postružník Svazek: 7 Strana: 0376
Postružník, u, m, letztes Schabebrot; die Zurichttafel. Tpl.

239213   Postrvati Svazek: 2 Strana: 0800
Postrvati, posečkati, sich gedulden. Po- trvaje málo některý den. Plác.

239214   Postrýčenee Svazek: 10 Strana: 0285
Postrýčenee, nce, m. = kdo se zvedl po strýci. Jrsk. XII. 324.

239215   Postrygovať Svazek: 7 Strana: 0376
Postrygovať = počarovati. Slov. Rr. Sb.

239216   Postryšné Svazek: 2 Strana: 0800
Postryšné, ého, n., der Zoll, der vom Getreide, das nach Strichen gemessen wurde, gezahlt wurde. Gl. 259. — P., plat od shá- nění měřeného obilí, das Streichgeld.

239217   Postryšné Svazek: 7 Strana: 0376
Postryšné = berně z každého strychu pšenice, který na pivo se vyvařil. Vz Wtr. Obr. 14., 20.

239218   Postryšný Svazek: 2 Strana: 0800
Postryšný, Strich-. — P., ého, m., kdo postryšné přijímá. D. Vz Postryšné.

239219   Postryžiti Svazek: 2 Strana: 0800
Postryžiti, il, en, ení = očarovati, be- hexen. Slov. Koll.

239220   Postrž Svazek: 2 Strana: 0800
Postrž, e, f., vz Strž.

239221   Postřapiti Svazek: 7 Strana: 0375
Postřapiti, alles auftrennen. Bern.

239222   Postřásati Svazek: 7 Strana: 0375
Postřásati, alles allmählig abschütteln.

239223   Postřebati Svazek: 2 Strana: 0798
Postřebati, nach einander o. ein wenig schlürfen, trinken, saufen. Ros. — co. Oleje p. aby mohl pes, naházel do olejné láhvice oblátkového kamene. Vodň.

239224   Postřebě Svazek: 2 Strana: 0798
Postřebě, ě, f., latrína (inter partes do- mus). Rozk.

239225   Postřebí Svazek: 10 Strana: 0285
Postřebí, n., latrína. Rozk. P. 95.

239226   Postřecení Svazek: 9 Strana: 0242
Postřecení, n. = potkáni. Nesňal klo- bouku na p. 1635. Mtc. 1899. 274.

239227   Postřečkovati Svazek: 2 Strana: 0798
Postřečkovati, drobet střečkovati. Vz toto.

239228   Postřed Svazek: 2 Strana: 0798
Postřed, adv., in der Mitte. P. léta ktvúcí. Kat. 1792.

239229   Postřed Svazek: 10 Strana: 0285
Postřed. Modl. 56a. VzMš. Slov., Prostřed.

239230   Postředečně Svazek: 2 Strana: 0798
Postředečně, prostředečně, mittelbar. Ssav.

239231   Postředek Svazek: 2 Strana: 0798
Postředek, dku, m., nové, -prostředek, die Mitte, das Mittel. Mus.

239232   Postředkovati Svazek: 2 Strana: 0798
Postředkovati = zprostředkovati, vermit- teln. — co. Rk.

239233   Postředně Svazek: 9 Strana: 0242
Postředně, mittelbar. Pal. Děj. III. 1. 5.

239234   Postřední Svazek: 2 Strana: 0798
Postřední, nové = prostřední, mittelbar, Mittel-. Marek.

239235   Postřední Svazek: 7 Strana: 0375
Postřední, n., sam. u Březnice.

239236   Postřednictví Svazek: 2 Strana: 0798
Postřednictví, n., nové, die Vermittlung. Mysl naše jediné p-tvím neboli pomocí pojmů poznává. Mark. Leg. 10(5.

239237   Postřednik Svazek: 9 Strana: 0242
Postřednik, a, m. = sluha mezi kravařem a pacholkem. Slez. Lor. 77.

239238   Postřeh Svazek: 7 Strana: 0375
Postřeh, u, m = vjem, perceptio. Dk. Aesth. 147., Hlv. 47.

239239   Postřeha Svazek: 2 Strana: 0798
Postřeha, y, f., postřehnutí, postřežení, Dozorování, úvaha, podotčení, doložení, po- znamenání, die Bemerkung, Wahrnehmung. Můžeme se tu s kratšími p-hami spokojiti. Sš. Mt. 259. Tudy na málokterých p-hách přestaneme; O tom bratrská bibla činí tu p-hu; P. ta, že . . ., bolestí naplnila útrobu Janovu. Sš. J. 293., 67., 19. My obojí p-hy o své váze necháváme. Sš. II. 350. (Hý.).

239240   Postřehač Svazek: 2 Strana: 0798
Postřehač, e, m., der Bemerker, Wahr- nehmer. Cf. Postříhač. Jg.

239241   Postřehač Svazek: 7 Strana: 0375
Postřehač Pavel, knihtiskař 1660. Jir. Ruk II. 135.

239242   Postřehlá Svazek: 2 Strana: 0798
Postřehlá, é, f., Postrum, ves u Jablon- ného.

239243   Postřehlý Svazek: 2 Strana: 0798
Postřehlý, der Bemerkt hat. — P., kdo postřežen jest, der Bemerkte. P. líčka. Puch.

239244   Postřehnouti Svazek: 2 Strana: 0798
Postřehnouti, hnul, ut, utí; postříci, po- střehu, střehl, střežen, ení; postřehati, po- stříhati = zpozorovati, zkusiti, bemerken,wahr- nehmen, gewahr werden. — koho co. Zvíře postřehlo myslivce. D. Postřehujeme tu ur- čení času při události o Samaritanech Krista nepřijavších. Sš. L. 9(5. — Gníd., L.

239245   Postřehnouti co kde Svazek: 7 Strana: 0375
Postřehnouti co kde. P-hoval tam jen obchody s květinami. Čch. Brč. 120. Ty vše v domě dobře postřehuj. Msn. Or. 95. Postřehli známky padělanosti. Gb.

239246   Postřehnutí Svazek: 2 Strana: 0798
Postřehnutí, n., das Bemerken. Us. Jg.

239247   Postřehnutý Svazek: 2 Strana: 0798
Postřehnutý; — ut, a, o, bemerkt.

239248   Postřehovací Svazek: 10 Strana: 0652
Postřehovací bystrosť. Zvon V. 301.

239249   Postřek Svazek: 7 Strana: 1364
Postřek, u, m., pungena, nemoc. Pršp. 61. 95.

239250   Postřekov Svazek: 2 Strana: 0798
Postřekov, a, m. P. starý a nový, Pos- sigkau, Alt-, Neu-, vsi u Klenče v Doma- žlicku. PL.

239251   Postřel Svazek: 7 Strana: 0375
Postřel, u, m. = postřela. Čsk. — P. = vidlák, červ, pajeď na konci prstu. Pově- rečný lid dává si od toho pod bolavou rukou vystřeliti a to před čtvrtkem. U Opavy. Klš.

239252   Postřel Svazek: 8 Strana: 0302
Postřel, u, m., postřelba, y, f., Bestrich, m. Sterz. I. 474. a.

239253   Postřela Svazek: 2 Strana: 0798
Postřela, y, f., postřelení, der Streifschuss. Když jen narazí, však neraní, p. slove a do- cela mezi zhmoždilosti náleží. Ja. Vz Pateřní.

239254   Postřelek Svazek: 2 Strana: 0798
Postřelek, lku, m., niť na vrchu na plátně nezatkaná, kaz, nicht eingewebter Faden auf der Oberfläche der Leinwand. Us.

239255   Postřelenec Svazek: 2 Strana: 0798
Postřelenec, nce, m., der Angeschos- sene. Šp.

239256   Postřelení Svazek: 2 Strana: 0798
Postřelení, n., das Anschiessen, der Schuss, An-, Streifschuss. D.

239257   Postřelenina Svazek: 2 Strana: 0798
Postřelenina, y, f, rána postřehlá., od postřelení, die Schusswunde. D.

239258   Postřelenina Svazek: 8 Strana: 0302
Postřelenina, postrelma, y, f. = nezho- jitelné kulhání, kostižer. ČT. Tkč.

239259   Postřelený Svazek: 2 Strana: 0798
Postřelený; postřelen, a, o, angeschossen. Letí jako p. Jest p-ný = větrem podšitý, ztřeštěný. — Jg.

239260   Postřelily Svazek: 8 Strana: 0302
Postřelily = postřelující. P. batterie, Be- strichbatterie, f. Sterz. I. 473.

239261   Postřelimov Svazek: 2 Strana: 0798
Postřelimov, a, m., Gross-Heilendorf, ves u Zábřehu na Mor. PL.

239262   Postřelimovek Svazek: 2 Strana: 0798
Postřelimovek, vka, m., Klein-Heilen- dorf, ves u Zábřehu na Mor. Hý.

239263   Postřeliti Svazek: 2 Strana: 0798
Postřeliti, il, en, ení, anschiessen — koho. V. Ten mě samého postřelil a mého úřed- níka zabiti pomáhal. Půh. II. 192. — koho kde. Postřel Ančičku na hrázi. Er. P. 121. — koho v čem: luňáka v letu. Sych. — kam: v koleno. Flav. — koho čím: se- kaným olovem, Us., penězi (porušiti). V.

239264   Postřeliti Svazek: 7 Strana: 0375
Postřeliti, postřelovati koho kam: do boku. Us. Brt.

239265   Postřelka Svazek: 10 Strana: 0285
Postřelka, y, f. Nebezpečná p. Slád. Rich. 140. P. slov. (slovy). Slád. Šl. 35.

239266   Postřelkovati něčím Svazek: 10 Strana: 0285
Postřelkovati něčím. Slád. Jan. 30.

239267   Postřelný Svazek: 2 Strana: 0798
Postřelný, Schuss-. P. rána, postřelení, die Schusswunde. J. tr.

239268   Postřelovati Svazek: 10 Strana: 0285
Postřelovati, bestreichen. Vz Postřeliti.

239269   Postřemenný Svazek: 2 Strana: 0798
Postřemenný pes, výžel, vyžle, vyžle- nec, slídník, der Leithund, der an den Steig- bügeln angebunden wird. Šm., Rk.

239270   Postřený Svazek: 2 Strana: 0798
Postřený; -en, a, o, überzogen,gedeckt. — čím. Půda čalouny p-ná. Kom.

239271   Postřepek Svazek: 2 Strana: 0798
Postřepek, pku, m., potřepek, vejce jenom mázdřičkou potažené, ne skořápkou. Us. v Kr- konoš. Hk.

239272   Postřešiť Svazek: 7 Strana: 0375
Postřešiť = střechou opatřiti, bedachen. Ssk.

239273   Postřešný Svazek: 2 Strana: 0798
Postřešný, Dach-. — Postřešné, ého, n., plat s domu, podymné, das Sparrengeld. D.

239274   Postřešný Svazek: 7 Strana: 0375
Postřešný žlab. Zpr. arch. VII. 54.

239275   Postřet Svazek: 7 Strana: 0375
Postřet. Když blížil se k hlavnímu městu, král nám vyjel mu v postřet (naproti) a přivítal ho. Pal. Děj. IV. 1. 331.

239276   Postřetnouti Svazek: 2 Strana: 0798
Postřetnouti, tnul,ut, utí; postřící, střetu, střetl, ten, tení (zastr.) = potkati, begegnen. Kat. 2454. — co, koho. Ku konci hlavy té postřetujeme některé vlastivé věty Markovy. Sš. Mr. 43. Postřetlo ho 10 malomocných. Sš. L. 1168. Šla pro vodu k bílému Dunaju, po- střetla tam Turky, podala jim ruky. Mor. P. 125. Milosrdie a pravda postřetly sě. Z. k. 84. 11. -- koho kde: na rozcestí. Koll. — St. skl.

239277   Postřeženec Svazek: 10 Strana: 0285
Postřeženec, nce, m. Ať se dostaví od p-nců všecko mužské pohlaví. Tbz. XVI. 116. Snad: postřiženců, na nichž byly vy- konány postřižiny?

239278   Postřežení Svazek: 2 Strana: 0799
Postřežení, n., die Wahrnehmung. Vz Postřeha.

239279   Postřežený Svazek: 2 Strana: 0799
Postřežený; — en, a, o, wahrgenommen.

239280   Postřežený Svazek: 10 Strana: 0285
Postřežený, wahrgenommen. Vz Postříci.

239281   Postřežitelnosť Svazek: 7 Strana: 0375
Postřežitelnosť, i, f., die Wahrnehm- barkeit. Pdl.

239282   Postřežitelný Svazek: 7 Strana: 0375
Postřežitelný, wahrnehmbar. — čím: smysly. Hlv.

239283   Postřežka Svazek: 7 Strana: 0375
Postřežka, y, f. = čekaná, Anstand, m. Slov. Večerního času vycházíval do hor na p-ku. Koll. IV. 159. — Světz. 1880. 354. Cf. Postřížka.

239284   Postřežník Svazek: 7 Strana: 0375
Postřežník, a, m., der Nachsteller; Pa- trulle. Bern.

239285   Postřežný Svazek: 7 Strana: 0375
Postřežný, bemerkbar, wahrnehmbar. Sš.

239286   Postříbrněný Svazek: 7 Strana: 0375
Postříbrněný = postříbřený. Šd.

239287   Postříbrniti Svazek: 7 Strana: 0375
Postříbrniti = postříbřiti. Šd.

239288   Postříbrný Svazek: 2 Strana: 0799
Postříbrný, postříbřený, ver-, übersilbert. P. mečíky. Vrat.

239289   Postříbření Svazek: 8 Strana: 0302
Postříbření, n., vz KP. VIII. 223.

239290   Postříbřený Svazek: 2 Strana: 0799
Postříbřený; -en, a, o, versilbert. Blázni byli, kordy měli zlatem p -né (říká se tomu, kdo něco zpozdilého mluví n. činí). Dch.

239291   Postříbřiti Svazek: 2 Strana: 0799
Postříbřiti, il, en, ení; postříbrniti, il, ěn, ění; postřibřovati, postřibrňovati ver-, übersilbern. — co: měď, mosaz, tombak. — čím jak. Tímto popelem může se za stu- dena postřibřovati. Presl.

239292   Postříbřiti co čím Svazek: 10 Strana: 0285
Postříbřiti co čím. Měsíc p břil sníh světlými svými paprsky. Tbz. V. 5. 150.

239293   Postříbřítko Svazek: 2 Strana: 0799
Postříbřítko, a, n., stříbrný lupínek ku postřibřování, das Silberblättchen. Jg.

239294   Postříbřítko Svazek: 10 Strana: 0285
Postříbřítko, a, n. Povaha věci vyžaduje vícedobého slovesa, tedy: stříbřítko nebo postřibrovadlo, postříbrovátko. Prk. v Paed. 1886. 141.

239295   Postřibřovací Svazek: 2 Strana: 0799
Postřibřovací, Versilberungs-. P. teku- tina. Vz KP. IL 227.

239296   Postřibřování Svazek: 2 Strana: 0799
Postřibřování, í, n., die Versilberung, jest povlekání rozličných věcí kovových, dřevěných a j. tenkou vrstvou stříbra. Vz S. N., KP. IL 227., IV. 228., Sfk. 353. P. chemické a mechanické. Chemické: 1) v ohni, 2) studené a suché, 3) mokré: a) nátěrem, b) varem, c) galvanické. Vz více v S. N. P. lístkovým stříbrem, mit Blattsilber. Šp.

239297   Postřibřování Svazek: 7 Strana: 0375
Postřibřování, n. Cf. Šf. Poč. 286., Schd. I. 365.

239298   Postřibřování, n. P Svazek: 10 Strana: 0653
Postřibřování, n. P. v ohni, roztíráním, namáčením, platováním, galvanické. Vz Ott. XXIV. 241.

239299   Postřibřovátko Svazek: 7 Strana: 0375
Postřibřovátko, a, n., lépe než postři- břítko.

239300   Postříci Svazek: 2 Strana: 0799
Postříci = zpozorovati. Vz Stříci, Po- střehnouti.

239301   Postříci Svazek: 7 Strana: 0375
Postříci, vz také Postřehnouti, Postří- hati.

239302   Postřídati Svazek: 2 Strana: 0799
Postřídati, nach einander wechseln, ab- wechseln. Agend. čes. 71. — co. Us.

239303   Postřiebati Svazek: 7 Strana: 0375
Postřiebati, vz Postřebati, Jišelek.

239304   Postřiežka Svazek: 7 Strana: 0375
Postřiežka, y, f. = hlídka, dohled. Slov. Němc. III. 12.

239305   Postřiežka Svazek: 8 Strana: 0302
Postřiežka = čekaná. Na p-ke státi. Phľd. 1893. 524. Chodieval do hôr na p-ku. Ib. 1895. 228. Cf. Postřížka.

239306   Postřih Svazek: 2 Strana: 0799
Postřih, u, m., veliké nůžky zahradnické, die Stutzschere. Us. u Petrovic. Dch.

239307   Postřih Svazek: 8 Strana: 0302
Postřih. Ovce vyšly z koupele ku postřihu (stříhání vlny). Pís. pís. 39.

239308   Postřihací Svazek: 2 Strana: 0799
Postřihací, k postřikování sloužící, zum Tuchbescheren dienend. P. stroj. Tech. Po- střihací stroj, die Schermaschine, jest pří- stroj, jímž se postřihování sukna rychleji a jistěji má vykonati než nůžkami ručními. P. stroj a) s nůžkami, b) s válcem kývacím n. americký, c) s válcem otáčivým. Vz. S. N.

239309   Postřihactví Svazek: 2 Strana: 0799
Postřihactví jest řemeslo, jež se obírá postřihováním sukna. Das Tuchschererhand- werk. Vz Cvory, Úskřipky, Přepostřižení a více v S. N.

239310   Postřihač Svazek: 2 Strana: 0799
Postřihač, e, m., der Tuchscherer. Tk. II. 546. P. stáda, der Scherer. BO. — Po- střihačka, y, f., die Tuchschererin. — Po- střihačský, postřihacký, Tuchscherer-. P. nůžky, tovaryš, D., ostřižky. Techn.

239311   Postřihač Svazek: 7 Strana: 0375
Postřihač Lukáš. Blk. Kfsk. 962. — P. suken. Arch. VIII. 372. Cf. Wtr. Obr. 543.

239312   Postřihač Svazek: 10 Strana: 0285
Postřihač, e, m. = krejčí. V zloděj. mluvě.

239313   Postřihačský Svazek: 7 Strana: 1364
Postřihačský krám. Arch. X. 558.

239314   Postřihačství Svazek: 10 Strana: 0285
Postřihačství, n. P. zabývá se appre- turou čili úpravou suken postřihováním vlasu na stejnou délku. Vz Ott. XX. 310.

239315   Postřihárna Svazek: 2 Strana: 0799
Postřihárna, y, f. = postřihovna.

239316   Postřihárna Svazek: 8 Strana: 0302
Postřihárna, y, f. = dílna postřihovačská. Věst. op. 1894. 26

239317   Postřihatelný Svazek: 2 Strana: 0799
Postřihatelný, bescherbar.

239318   Postřihati Svazek: 2 Strana: 0799
Postřihati, postříkati; postřiknouti, hnul, ut, utí; postříci (zastr.), postřehu, střihl, střižen, ení; postřihávati, postřikovati, mit der Schere beschneiden, Schafe, Tuch, Haare scheren, schnippen; posekati, behauen. Jg. — abs. Již jsme postřihali. Us. — co, koho: D., sukno, vlasy, Jg., stromy, Šm., ovce. Ros. Všecky postřihali. Dal. Ten všecky napořád postříhá (olupuje ze cti, ze jmění). Vz Kle- veta. Č. — po čem. Zvěděti, po čem hoře postříhají (po čem hoře platí, co jest zlé). St. skl., Reš. Vz Postihnouti. -- co, koho nač: někoho na mnicha, Jg., něco na drobné kusy p., Ros., na samé kousky. Hý. — co komu: prst, kabát. Jg. — se. D.

239319   Postříhati Svazek: 2 Strana: 0799
Postříhati, vz Postřihati, Postřehnouti.

239320   Postříhati Svazek: 7 Strana: 0375
Postříhati. Jal se jeho p-hati a rány veliké jemu dávati. Výb. II. 44. — koho kdy. Při hodech postřihli syna (po prvé ho ostříhali). Vz Postřižiny. Šf. Strž . II. 370.

239321   Postříhati Svazek: 8 Strana: 0302
Postříhati. I je se jeho p. (sekati); Me- čem jej silně postřiháše. Štilf. 192., 194.

239322   Postříhati Svazek: 9 Strana: 0242
Postříhati. By si (jako osel) postříhal ušima (drobet stříhal). Slád. Caes. 90.

239323   Postřihovač Svazek: 2 Strana: 0799
Postřihovač, e, m. = postřihač. Rk.

239324   Postřihovačka Svazek: 2 Strana: 0799
Postřihovačka, y, f. = postřikačka. Rk. — P. u kolářů, die Spitzhacke. D.

239325   Postřihovati Svazek: 7 Strana: 0375
Postřihovati, vz Postříhati.

239326   Postřihovna Svazek: 2 Strana: 0799
Postřihovna, y, ť, die Tuchschererwerk- statt. Rk.

239327   Postřihy Svazek: 7 Strana: 0375
Postřihy = postřižiny, první ustřižení vlasů; tím byl jako Bohu poručen, aby v muže dospěl. Pal. Rdh. II. 264. Vz Po- střižiny.

239328   Postříkání Svazek: 2 Strana: 0799
Postříkání, n., die Bespritzung. Šm.

239329   Postříkaný Svazek: 2 Strana: 0799
Postříkaný; -án, a, o, bespritzt.

239330   Postříkati Svazek: 2 Strana: 0799
Postříkati; postřiknouti, knul a kl, ut, utí; postřikovati, bespritzen, besprengen. — koho čím: blátem, broky (anschiessen).

239331   Postřikovač Svazek: 10 Strana: 0285
Postřikovač, e, m. P. květin. Nár. list. 1903. č. 134. 21., 1904. 135. 21.

239332   Postříleti Svazek: 2 Strana: 0799
Postříleti, el, en, ení, trochu stříleti, ein wenig schiessen; napořád stříleti, schiessen, ausschiessen, alles abschiessen. —co komu: zajíce. Jg— Postřílel je po desátem (de- cimoval). Sm.

239333   Postřina Svazek: 7 Strana: 1364
Postřina, y, f., sicera. Pršp. 67. 38.

239334   Postříti Svazek: 2 Strana: 0799
Postříti, stru, střel, en, ení; postírati, überziehen. — co čím: železo mědí, Hlas., půdu čalouny. Kom. — P., na Slov. — vše utříti, alles ab-, wegwischen. Plk.

239335   Postřízvu Svazek: 2 Strana: 0799
Postřízvu = střízlivě, nüchtern, mässig. Ženy své povahy sotva p. umějí na uzdě zdržeti. Reš.

239336   Postřižek Svazek: 2 Strana: 0799
Postřižek, žku, m., postřižky, ů, pl., m., Abschnitzel, Abfallsel., n. P. sukna, pa- píru. — Jg.

239337   Postřiženec Svazek: 7 Strana: 0375
Postřiženec, nce, m. = tonsurat. Hnoj. 212.

239338   Postřižený Svazek: 7 Strana: 0376
Postřižený = mnich, kněz. Vz Postřiženec P-ní zbabělci před bleskem jeho zraku se kořili. Zr. Amis.

239339   Postřižený. P Svazek: 10 Strana: 0653
Postřižený. P. sukno. Wtr. Řem. 72.

239340   Postřižín Svazek: 2 Strana: 0799
Postřižín, a, m., ves v Kouřímsku. Tk. I. 621., III. 657. — P., ves u Veltrus. PL.

239341   Postřižiny Svazek: 2 Strana: 0799
Postřižiny, žin, pl., f. = postřižky. L. —

239342   Postřižiny Svazek: 7 Strana: 0376
Postřižiny. Vz Postřihy (dod.), Pal. Rdh. II. 140., Ddk. IV. 245., Šf. Strž. II. 370., 372., Vlšk. 181., Kram. Slov.

239343   Postřižiny Svazek: 7 Strana: 1364
Postřižiny, tonsurae. MV., Hank. Sb. 22.

239344   Postřížka Svazek: 2 Strana: 0799
Postřížka, y, f., čekaná (u myslivců), der Anstand. Na-žku vyjíti. D. Vz Čekání.

239345   Postřížka Svazek: 7 Strana: 0376
Postřížka, vz Postřežka. Slav., Pokr. Pot. I. 329., Čkžk. II. 275, Dbš. Sl. pov. VI. 95., Klčk. Zb. IV. 13.

239346   Postřižka Svazek: 10 Strana: 0285
Postřižka, y, f. P. kněžská = tonsura. Kká. Sion. n. 52.

239347   Postřižné Svazek: 8 Strana: 0302
Postřižné, ého, n., Apprehendentenantheil, m. Sterz. I. 235.

239348   Postřižník Svazek: 7 Strana: 0376
Postřižník, a, m., der Schafscherer. Rk.

239349   Postskript Svazek: 2 Strana: 0800
Postskript, u, m., z lat. post scriptum, na psaních = přípisek, douška, S. N., Rk , dodatek. J. tr. Die Nachschrift.

239350   Postskripta Svazek: 8 Strana: 0302
Postskripta, y, f. = post scriptum. Kat. z Žer. 1. 266. a j.

239351   Poststation Svazek: 2 Strana: 0800
Poststation, u, m., (z fr. a to z lat.), poštovská štace n. zástavka. Rk.

239352   Postudeniť Svazek: 7 Strana: 0376
Postudeniť, alles kalt machen. Bern.

239353   Postudeniti Svazek: 8 Strana: 0302
Postudeniti, kalt machen, kühlen. Voda p-la jej bosé nôžky. Phľd. 1894. 148. (1892. 269.).

239354   Postudentiti se Svazek: 2 Strana: 0800
Postudentiti se, ein Student werden. Hlas.

239355   Postuditi Svazek: 2 Strana: 0800
Postuditi, il, zen, ení, ein wenig o. nach einander kühlen. Ros.

239356   Postuhlovať co Svazek: 8 Strana: 0302
Postuhlovať co. Len to tak p-la. Ph'd. 1895. 445. Cť. Stiihlovati (3. dod.).

239357   Postujka Svazek: 8 Strana: 0302
Postujka, y, f., vz Poštolka (3. dod.).

239358   Postukať Svazek: 7 Strana: 0376
Postukať = postonať. Slov. Bern.

239359   Postulant Svazek: 2 Strana: 0800
Postulant, a, m., z lat., žadatel, der Bitt- steller, Forderer.

239360   Postulat Svazek: 2 Strana: 0800
Postulat, u, m., z lat., žádost, požadavek, das Postulat, der Forderungssatz. P. = úsu- dek o nutnosti nějaké věci takový, jenž přís- ným a chladným rozumem se sice nedá do- ložiti čili dokázati apodikticky, jenž však přece nutným býti se cítí pro důsledky jeho praktické ku př. nauka o nesmrtelnosti duše lidské. Hš. v S. N. — P., propuštění (u tis- kařů), die Lossprechung eines Halbgesellen. Šm.

239361   Postulatní Svazek: 8 Strana: 0302
Postulatní. P. sněm = který povoloval daně od panovníka žádané. S. N.

239362   Postůlka Svazek: 9 Strana: 0242
Postůlka, vz předcház. Poštolka.

239363   Postulovat se Svazek: 10 Strana: 0286
Postulovat se = usmívati se. Litom. 51.

239364   Postumus Svazek: 2 Strana: 0800
Postumus, vz Posthumus.

239365   Postup Svazek: 7 Strana: 0376
Postup = pochod. P. zvuku, Mj., času, Osv., pístu u lokomotivy, NA. IV. 206., periodický hvězd, planetarní, Stč. Zem. 140., 242., světla (přímočarý, nerušený). ZČ. III. 7. V tělocv.: šermířský. Rgl. Cf. Jg. Slnosť. 65. — P. = postoupení, der Fortschritt. P. měřický či zdvojnásobování (1: 2 : 4: 8 : 16 . ..), početní (1:2:3:4:5..). Osv. I. 520. P. myšlének, představ, rozumový, Dk., kulturní p. člověka, Stč., práce, Mus., osvěty. KP. Úředník má naději na p.; P. v úřadě. Us. Pdl.

239366   Postup, u, postupek Svazek: 2 Strana: 0800
Postup, u, postupek, pku, m., postupo- vání nohama, chod, der Gang. L. — P., ta- žení, tah, pochod, der Vormarsch. D., Čsk. Nepřítele v p-pu zastaviti. Dch. P. čelní, Frontal-Bewegung. Čsk. Slíbiv p-py nepo- stúpil. Půh. II. 422. — P., další kroky, po- stoupení, das Fortschreiten, der Fortschritt. V p-u, postupem času. Us. P. geometrický (posloupnost!, postupnosť). Jg. Moc života v neustálém jest postupu. Mus. Děje se to v p.; p. zvuků. Šm. P. v hudbě stejný, ne- stejný, protivný. Mus. Víno roku p-em (každým rokem) násobí své vděky. Č. 226. Dálo se to p-em od méně horšího k hor- šímu. Sš. I. 30. Aniž on mohl, směl a chtěl uspíšiti p. věcí těch, které se s ním dáti měly; Sám přítomen byl celému p-pu té udá- losti. Sš. J. 122., 183. Slovy: stéblo, klas, zrno, p. v říši přírody se vypisuje; V říši ducha neméně p. se stává a začátkové od svrchovanosti nemálo odestávají. Sš. Mr. 22. P. právní, gerichtliches Verfahren. Jg. P., způsob postupování, das Verfahren. Ná- sledujícími p-py sloučenina pochodí. Presl.

239367   Postúpati Svazek: 10 Strana: 0285
Postúpati, postúpiti, vz Postoupiti.

239368   Postupce Svazek: 2 Strana: 0800
Postupce, e, m., postupitel, der Cedent. J. tr.

239369   Postupec Svazek: 7 Strana: 0376
Postupec, pce, m. = paragraf. U star- ších učitelův okolo Počátek. Jdr.

239370   Postupek Svazek: 7 Strana: 0376
Postupek, vz Postup. — P. = přestupek. Také pokuty se stanovují na p-pky těchto nařízení. Pal. Rdh. II. 117.

239371   Postupeň Svazek: 2 Strana: 0800
Postupeň, pně, m., stupen, der Grad, die Stufe, Abstufung, Tonstufe. Kam., Krok., Dch.

239372   Postupice Svazek: 2 Strana: 0800
Postupice, dle Budějovice, městečko v Be- nešovsku v Budějovsku. Vz S. N., Tk. IV. 737., III. 58.

239373   Postupim Svazek: 2 Strana: 0800
Postupim, a, m , Potsdam, mě. v Prusku. Vz S. N.

239374   Postupim Svazek: 7 Strana: 0376
Postupim, ě, f. (ne: a, m.). Pal. Rdh. I. 130, Rk. Sl., List. fil. 1882. 124.

239375   Postupitel Svazek: 2 Strana: 0800
Postupitel, e, m., vz Postupujičník.

239376   Postupitel Svazek: 7 Strana: 0376
Postupitel, e, m., der Abtretende, Ab- treter. Šm.

239377   Postupky Svazek: 2 Strana: 0800
Postupky, dle Dolany, Postoupek, ves u Kroměříže. PL.

239378   Postupmo Svazek: 2 Strana: 0800
Postupmo, successiv. Šm.

239379   Postupmo se Svazek: 7 Strana: 0376
Postupmo se rozhovořil. Šml.

239380   Postupně Svazek: 2 Strana: 0800
Postupně, nach u. nach, successiv. Dělo se vše p. Us. — Stc. Alg. 74.

239381   Postupní Svazek: 2 Strana: 0800
Postupní, Stufen-, rok, žalm, D., kolo (v hodinách), das Steigrad. Us. Dch.

239382   Postupník Svazek: 2 Strana: 0800
Postupník, a, m., dem etwas abgetreten wird, der Cessionär. J. tr.

239383   Postupník Svazek: 7 Strana: 0376
Postupník, der Nachfolger, Ptolemaeus a jeho p-ci. Šf. Strž. I. 381., II. 369.

239384   Postupnodílnosť Svazek: 9 Strana: 0242
Postupnodílnosť, i, f. P. údů (těla). 1704 Vlč. Lit. II. 1. 9.

239385   Postupnosť Svazek: 2 Strana: 0800
Postupnosť, i, f., die Folge, Nachfolge. Jg. Vz Posloupnosť.

239386   Postupnosť Svazek: 7 Strana: 0376
Postupnosť. Vz Jg. Slnosť. 33.

239387   Postupný Svazek: 2 Strana: 0800
Postupný, fortschreitend. P. svírání se střev. Krok. P. učení, pochod (Vormarsch). Dch. P. přehláska, vz Přehláska. — Vz Po- stupovací. — P., postoupný, stufenweise, suc- cesiv. Ros.

239388   Postupný. P Svazek: 7 Strana: 0376
Postupný. P. pohyb, ZČ. I. 60., 100., Mj. 141., 151., Stč. Zem. 95., poznání, ZČ. I. 6., zpěv (graduale), Hnoj., chod (od obec- ního k zvláštnímu, od návěsti hořejší k do- lejší, progressives Fortschreiten). Hš. exc. — P., Abtretungs , Cessions-. P. smlouva, listina. Šp.

239389   Postupný. P Svazek: 10 Strana: 0653
Postupný. P. zkouška (na postoupenou, ve školách). Věst. XIII. 356.

239390   Postupok Svazek: 7 Strana: 0376
Postupok, pku, m. = krok. Slov. a rus. Czm. 97.

239391   Postupovací Svazek: 2 Strana: 0800
Postupovací = postupný. — P., Ab- tretungs-. P. listina, smlouva. J. tr,

239392   Postupovač Svazek: 2 Strana: 0800
Postupovač, e, m., der Carriere-Macher. Dch.

239393   Postupování Svazek: 2 Strana: 0800
Postupování, n., das Fortschreiten. P. výše ku předu. D. — P. statku (odevzdání), die Abtretung.— P., jednání, das Verfahren. Něčí p. ospravedlniti. Kom. - Jg.

239394   Postupování. Jg Svazek: 7 Strana: 0376
Postupování. Jg. Slnosť. 65.

239395   Postupovati Svazek: 2 Strana: 0800
Postupovati, vz Postoupiti.

239396   Postupovník Svazek: 2 Strana: 0800
Postupovník, a, m., vz Postupník.

239397   Postupový Svazek: 7 Strana: 0376
Postupový = postupný. P. síla, pohyb, výslednice. Pek 6., 7.

239398   Postupujičník Svazek: 2 Strana: 0800
Postupujičník, a, m., postupitel, kdo po- stupuje (statku), der Abtreter, Cedent. Ros.

239399   Postúšinec Svazek: 9 Strana: 0242
Postúšinec, trať u Dol. Merkl. Věst. op. 1895. 15.

239400   Postužiti Svazek: 7 Strana: 0376
Postužiti, ein wenig steif machen. Us.

239401   Postvářeti Svazek: 2 Strana: 0800
Postvářeti, el, ení, nach einander er- schaffen. L.

239402   Postviny Svazek: 2 Strana: 0800
Postviny, dle Dolany, Hüttenberg, ves u Olešnice (u Nového města n. M.). PL.

239403   Postvrdnouti Svazek: 2 Strana: 0800
Postvrdnouti, dnul a dl, utí, nach ein- ander o. ein wenig hart werden. Byl.

239404   Postyděti se Svazek: 2 Strana: 0800
Postyděti se, ěl, ění, sich ein wenig schämen. — za koho, zač. Měl by se za to p. Ros. — čeho. Postyďal se obličeje proroka. BO.

239405   Postyděti se Svazek: 7 Strana: 0376
Postyděti se, revereri. Ž. wit. 34. 26., Ž. klem. 24. 20., Greg. — za koho. Výb. I. 310.

239406   Postydnouti Svazek: 7 Strana: 0376
Postydnouti, nach und nach kalt wer- den. Bern.

239407   Postydný Svazek: 2 Strana: 0800
Postydný, mrzký, schändlich. Hank.

239408   Postýkati Svazek: 2 Strana: 0800
Postýkati, vše navléci, alles anfädeln-. Na Slov. Plk.

239409   Postyla Svazek: 2 Strana: 0800
Postyla, vz Postilla.

239410   Postýlati Svazek: 2 Strana: 0800
Postýlati, vz Postlati.

239411   Postýlka Svazek: 2 Strana: 0800
Postýlka, y, f., vz Postel.

239412   Postylka Svazek: 7 Strana: 0376
Postylka, y, f. = malá postilla.

239413   Postýlka Svazek: 7 Strana: 0376
Postýlka, placenta Křž. Por. 11.

239414   Postýlka Svazek: 9 Strana: 0242
Postýlka, y, f. P-ky držeti = po porodu, poj istou dobu v posteli ležeti. Slov. ?us. 1859. 503., Němc. III. 318.

239415   Postýlka Svazek: 10 Strana: 0285
Postýlka svatojanská (sv Jana Křtitele). Vz Čes. 1. XII. 409. Je z mateří doušky, na vrch se vloží obrázek sv. Jana. Stele se pod stůl. Žel. Brod. Vz Čes. 1. XIII. 29.

239416   Postýskatí Svazek: 2 Strana: 0800
Postýskatí, vz Postesknouti.

239417   Postyskování Svazek: 7 Strana: 0376
Postyskování, n., Klagen, n. V nemoci bez p. jí chránil. Wtr. exc.

239418   Postyskovati co komu Svazek: 10 Strana: 0285
Postyskovati co komu. Když se jí p-valo nejvíc. Zvon III. 226.

239419   Posud Svazek: 7 Strana: 0376
Posud. Mkl. Etym. 297.

239420   Posud Svazek: 10 Strana: 0285
Posud = po (su) tuto dobu; potud = po tu, tehdejší dobu. Ve spisovné řeči Palackého. Vz Mtc. 1901. 373.

239421   2. Posud, u Svazek: 2 Strana: 0801
2. Posud, u, m., vz Posudek.

239422   1. Posud, vz Svazek: 2 Strana: 0801
1. Posud, vz Posavad.

239423   Posudce, e Svazek: 7 Strana: 0376
Posudce, e, m., der Kritiker, Recensent. Nz

239424   Posudeček Svazek: 7 Strana: 0376
Posudeček, čku, m., zdrobn. posudek. Km.

239425   Posudek Svazek: 2 Strana: 0801
Posudek, dku, m. P-ky (v strč. soud- nictví) jsou dnové, v nichž se jisté věci po soudu (po-súd-ě) ještě vyřizovaly, der Rechts- tag (nach dem Hofgericht), judicium extra- ordinarium. Ros., S. N. P. (moravský) = vyko- návání nálezů po soudě, aby ten, kdož jest komu co prosoudil, tu od sebe dosti učinil; ale exekučním řízením ještě nebyl, neb u něho se za vedení exekuce žádalo. Pr. 18C9. str. 780. Do roka má býti 9 súdóv plných a 3 p-kové a po každých třech soudech má rychtář pomáhati a p. jeden učiniti, aby se obci spravedlnost stala. Brikc. Kterak úředník k lidem dohledati a jak soudy a posudky mezi nimi držeti má. V. P-vé v témž mar- krabství čtyřikrát do roka se držívají. Faukn. Své úředníky postaviti na p-ku. Půh. II. 160., 145. Dá naň přísud na p-ku v Olomúci. Půh. I. 21G. Přinésti svůj list na p. před úřed- níky. Pňh. II. 228. O věci vz více v Gl. 259.—260.. Žer. Záp. I. 164., Pr. 1869. 780. a násl. — P., posouzení, Beurtheilung. f. P. spisu, úvaha, Recension, f. Spisovatel na po- sudky vydávati se nechce. Mus. — P. na posudek, další p., die Superarbitrirung. J.tr.

239426   Posudek Svazek: 7 Strana: 0376
Posudek. O p-cích vz Kn. dr. LV11I., Cor. jur. IV. 3. 2. 433.

239427   Posudek Svazek: 7 Strana: 1364
Posudek = dodatečné soudní sedění kon- šelů, nebyli-li v těch dnech, v nichž konán zahájený soud, hotovi. Vz Wtr Obr. II. 623., Zahájený.

239428   Posudek Svazek: 8 Strana: 0571
Posudek. O p-cích v starší době. Vz Kn. drn. LVIII.

239429   Posudek Svazek: 10 Strana: 0285
Posudek, dku, m. = shromáždění celé obce. Slez. Vyhl. II. 34., Vyhl. Slz. 17.

239430   Posudí Svazek: 10 Strana: 0285
Posudí, ího, m. Krok. I a. 16. Vz Po- sudní.

239431   Posudič Svazek: 2 Strana: 0801
Posudič, posuditel,e, m. =posuzovač. Šm.

239432   Posuditelný Svazek: 7 Strana: 0376
Posuditelný, qualificirbar. Dch.

239433   Posúditi Svazek: 10 Strana: 0285
Posúditi, vz Posouditi.

239434   Posudkář Svazek: 2 Strana: 0801
Posudkář, e, m., der Kritiker.

239435   Posudkovati Svazek: 10 Strana: 0285
Posudkovati, bekritteln, — co, koho. Nár. list. 1885. č. 75.

239436   Posudné Svazek: 7 Strana: 0376
Posudné. Cf. Wtr. Obr. 12., 791.

239437   2. Posudní Svazek: 2 Strana: 0801
2. Posudní, bisherig. Kram.

239438   Posudní Svazek: 9 Strana: 0242
Posudní dnové či posudky. Pal. Děj. I. 2. 137.

239439   1. Posudní, -ný Svazek: 2 Strana: 0801
1. Posudní, -ný, Fass-. — P-dní, p-dné, ého, n.,plat, který se ze sudu piva atd. dává, Bier-, Weintaz, f. P. z piva, z vína. J. tr. P-dné dáti. Háj. P. z věrtele piva dva groše české. V. Udeřil král na Pražany o p. Cr. Toho času při sv. Prokopu p-né vzniklo pro krále Ludvíka. Let. 442. — P-ný, ého, m., der Fasskellner. Dch.

239440   Posudník Svazek: 7 Strana: 0376
Posudník, a, m , der Fasskellner. Rk.

239441   Posudnosť Svazek: 2 Strana: 0788
Posudnosť, i, f., jakosť posoudného, schop- nosť k posuzování, soudnosť, die Beurtheilungs- gabe, -kraft. Šm.

239442   Posudnosť Svazek: 7 Strana: 1364
Posudnosť za Posouditi oprav v: Po- soudnosť.

239443   Posudnosť, i Svazek: 7 Strana: 0376
Posudnosť, i, f., Beurtheilungskraft. f. Pl. II. 139.

239444   Posuch Svazek: 2 Strana: 0801
Posuch, u, m., osuch, trockener Kuchen. Na Slov. Plk.

239445   Posucha Svazek: 2 Strana: 0801
Posucha, y, f., suchý čas, trockene Wit- terung, pol. L.

239446   Posuchlý Svazek: 7 Strana: 0376
Posuchlý, abgemagert. V p. tváři obráží se láska k pořádku. Kal. Ústřed. mat. 1886. 143.

239447   Posucho Svazek: 2 Strana: 0801
Posucho, a, n. = sucho, vl. neutr. od po + suchý. Někomu jen tak z p-a vybiti, vylátati, vymletí, vyprášiti; někoho jen tak z p-a udeřiti = tak že nemá žádných mazů, ran, modřin. Us. na mor. Drahansku. Hý.

239448   Posukovací Svazek: 10 Strana: 0285
Posukovací stroj při předení bavlny, válec tamtéž. Vz Ott. XX. 600., 604.

239449   Posukovadlo Svazek: 10 Strana: 0285
Posukovadlo, a, n. P. na česanou vlnu atd. Ott. XX. 605.

239450   Posukování, n P Svazek: 10 Strana: 0285
Posukování, n P. bavlny (při předení jí). Vz Ott. XX. 597.

239451   Posukovati Svazek: 2 Strana: 0801
Posukovati, zauzliti, viele Knoten ma- chen. Us. u Olom. Sd. — co: bič, niť, mo- touz. Us. Hý.

239452   Posun Svazek: 7 Strana: 0376
Posun, u, m. = posunutí. Líný hodin posun. Čch. Bs. 75.. P. děla na zad (po ráně), der Rücklauf. Čsk. P. v tělocv., das Nachstellen, der Nachstellgang. Rgl.

239453   Posun Svazek: 10 Strana: 0285
Posun, u, m. P. v tělocviku = šinutí obou chodidel ku předu. Ott. XX. 314.

239454   Posuna Svazek: 2 Strana: 0801
Posuna, y, f. = posunek, die Geberde. Nezdá se, že by byl Ježíš nějakou p-nou záhadná slova svoje ojasniti volil. Sš. J. 44. Neduživec slova jeho slyšeti nemoha toliko posunami a znameními o tom, oč se jedná, dověděti se mohl. Sš. Mr. 33. Zachariáš mlu- viti nemoha požádal p-nami nějakými ta- bulky. Sš. L. 26. Židé nelibost' svoji p-nami, obličejem pošmourným a vyboulenýma očima na jevo dávali. Sš. Sk. 89. (Hý.).

239455   Posunčina Svazek: 2 Strana: 0801
Posunčina, y, f., neustálé pohybování údů, nemoc sv. Víta, chorea sancti Viti, scelotyrbe, der Veitstanz.

239456   Posunčina Svazek: 7 Strana: 0376
Posunčina. P. klidná, chorea stataria, kvapná či chvatná či rychlá, ch. festinans, poobrnová, po jednostranné obrně, ch. post- hemiplegica, veliká, ch. magna, vrozená, ch. innata, těhotných, ch. gravidarum, vy- bíhavá, ch. procursiva, získaná, ch. acqui- sita. Ktt. exc. Cf. Slov. zdrav., Čs. lk.

239457   Posunčina Svazek: 10 Strana: 0285
Posunčina, y, f. Vz Ott. XX. 314. P. jednostranná, chorea dimidiata, hemichorea, kývavá, ch nutans, rhythmická, ch. rhythmica, skákavá, ch. saltatoria, točivá, ch. rotatoria, vířivá, ch. vibratoria. Ktt.

239458   Posunčinovitý Svazek: 7 Strana: 0376
Posunčinovitý, choreiformis. P. pohyby.

239459   Posunčiti se po kom Svazek: 10 Strana: 0285
Posunčiti se po kom. Slád. Cor. 74.

239460   Posunčivý. P Svazek: 10 Strana: 0285
Posunčivý. P. tah tváře. Nár. list. 24. /7. 1887.

239461   Posunek Svazek: 2 Strana: 0801
Posunek, nku, posuněk, ňku, posunky, ův, pl., m. = posunutí, způsob hnutí těla i údův jeho. P., hnutí, posunutí těla lidského a zvl. tváři, jímž se spolu nějaké hnutí mysli a zvláštní stav a způsob její naznačuje. Vz S. N. Die Geberde. Hlasem a p-kem doká- zati, že druhému štěstí přeje. V. Divné p-ky. Kom. Má on divné p-ky (povahu). Ros. P-ky
dělati. Nt. Divní byli při něm posunkové.
Bart. Vz Posuna. — P., smyšlená n. směšná
řeč n. věc, fraška, die Posse. Ros.

239462   Posunek Svazek: 7 Strana: 0376
Posunek. Cf. Šrc. 4.-7., 294.

239463   Posuňkář Svazek: 2 Strana: 0801
Posuňkář, e, m., der Possenreisser. Us. Jg.

239464   Posuňkování Svazek: 2 Strana: 0801
Posuňkování, n. = posunství.

239465   Posuňkovati Svazek: 2 Strana: 0801
Posuňkovati, Possen treiben.

239466   Posunkovati Svazek: 9 Strana: 0242
Posunkovati. Ona tak p-la. Ezop 257.

239467   Posunkový Svazek: 7 Strana: 0377
Posunkový. P. řeč. Dch. Původ jazyka od řeči p-vé až do nynější vyvinutosti jeho. Blý. Osv. 1885. P. bezřečí.

239468   Posunkový. P Svazek: 2 Strana: 0801
Posunkový. P. hra, die Pantomime. Šm.

239469   Posunkový. P Svazek: 10 Strana: 0285
Posunkový. P. křeč lícní, spasmus facialis. Ktt.

239470   Posunný Svazek: 9 Strana: 0242
Posunný úkrok (v tanci). Čes. 1. VI. 549.

239471   Posunouti Svazek: 2 Strana: 0801
Posunouti, posunu, nul, ut, utí; posou- vati, posunovati vorschieben, fortschieben, hinrücken. — co kdy, po čem : nohu v tanci, po zemi. L. — se na koho = obořiti se. Leg. — se v čem. Jest to otázka paedago- gická, kterou apoštolé v poznání Páně a ve víře v něho p. se a povýšiti měli. Sš. J. 99. — se kam. Za hodinou hodina se němá posunuje ve hrob nepamátky. Sš. Bs. 178. (Hý.). Uskutečnění toho ve větší dálku se posunuje. Dch.

239472   Posunouti se kam Svazek: 8 Strana: 0302
Posunouti se kam = vrhnouti se. Po- sunuv se na Lixia. Alx. Nách. k. VIII.

239473   Posunovací Svazek: 2 Strana: 0801
Posunovací měřítko, das Schubvisir. Čsk. Vz Posouvací.

239474   Posunovač Svazek: 7 Strana: 0377
Posunovač, e, m., der Schieber. P. že- lezničních vozů. Us

239475   Posunovačka Svazek: 8 Strana: 0302
Posunovačka, y, f., tanec u Kr. Hradce. NZ. V. 4.97.

239476   Posunovadlo Svazek: 7 Strana: 0377
Posunovadlo, a, n. = přístroj k posu- nování. Zpr. arch. VIII. 70.

239477   Posunovadlo Svazek: 8 Strana: 0571
Posunovadlo, a, n., Schiebebühne, f. KP. VIII. 421.

239478   Posunovati Svazek: 7 Strana: 0377
Posunovati, vz Posunouti. — P. = hru nebo řeč posunami provázeti, gesticuliren. Nz , Dk P. 69.

239479   Posunství, n Svazek: 2 Strana: 0801
Posunství, n.. das Mienenspiel. Sm. Vz Posunkování.

239480   Posunutí Svazek: 2 Strana: 0801
Posunutí, n., die Verschiebung. Vojsko učinilo p. Dch.

239481   Posup, u, m Svazek: 2 Strana: 0801
Posup, u, m., zamračení, das Verfinstern, Dunkel. L.

239482   Posupávati Svazek: 2 Strana: 0801
Posupávati, ein wenig schnauben, schnar- chen. Ros.

239483   Posupělek Svazek: 2 Strana: 0801
Posupělek, lka, m., staurus, ryba. Rozk.

239484   Posupílek Svazek: 7 Strana: 1364
Posupílek, lka, m., staurus, ryba? Pršp. 16. 69.

239485   Posupiti Svazek: 2 Strana: 0801
Posupiti, il, en, ení; posupovati. — co: čelo, tvář (pomračiti, verfinstern). L. — se na koho = osupiti, anfahren. Jg.

239486   Posupiti Svazek: 7 Strana: 0377
Posupiti Cf. Mkl Etym. 315.

239487   Posuplivý Svazek: 2 Strana: 0801
Posuplivý, finster. P. zrak na někoho upříti. Dch.

239488   Posupně Svazek: 7 Strana: 0377
Posupně, finster. P. se mračiti. Vlč. — P., spöttisch P. se zasmáti. Us., Nár. listy. 1889.

239489   Posupnice Svazek: 10 Strana: 0285
Posupnice, e, f. Msn. II. 186.

239490   Posupník Svazek: 2 Strana: 0801
Posupník, a, m., ein Griessgram. L.

239491   Posupnosť Svazek: 2 Strana: 0801
Posupnosť, i, f., die Finsterheit, Düster- heit. L.

239492   Posupnosť Svazek: 7 Strana: 0377
Posupnosť. Osv. I. 276.

239493   Posupný Svazek: 2 Strana: 0801
Posupný, nevlídný, zamračený, pošmour- ný, finster, düster. Troj., Ráj. Býti pohledu p-ého. Sš. Oa. 319. Neoddali se smutku a citům p-ným. Sš. L. 217.

239494   Posupný Svazek: 7 Strana: 0377
Posupný. P tvář, Msn. Or. 27., Kká. Td. 52., čelo, Čch Sl. 80., líce, Čch. Dg. 613., šero, Čch. Mch. 46., lodník. Čch. Sl. 106

239495   Posúriť něco Svazek: 7 Strana: 0377
Posúriť něco = pohnouti něčím. Cf. Súriť. Slov. Šd.

239496   Posurnúť Svazek: 7 Strana: 0377
Posurnúť = žduchnouti. Val. Brt. D. 253.

239497   Posúšati se Svazek: 7 Strana: 0377
Posúšati se = pomětati se, herumstrei- chen. Val. Vck, Brt. D. 253.

239498   Posúšek Svazek: 7 Strana: 0377
Posúšek, posúšik, u, m. = posuch, po- struheň. Slov. Phľd. IV. 59

239499   Posušiska Svazek: 7 Strana: 0377
Posušiska, pl., n = pole na Vsacku.Vck.

239500   Posušiti Svazek: 2 Strana: 0801
Posušiti, il, en, ení; posoušeti, el, en, ení; posušovati, ein wenig o. nach einander trocknen. Jg. — co. Něco dnes, ostatek zejtra posušíme. Ros. — kde: na slunci.

239501   Posušiti Svazek: 9 Strana: 0242
Posušiti. Mravenci posušovali si pšenici. Ezop. 209.

239502   Posušitý Svazek: 7 Strana: 0377
Posušitý. P. dřevo = které brzo vyschne. Val. Brt Ď. 168., Slov Ssk.

239503   Posúšok Svazek: 7 Strana: 0377
Posúšok = osúšok. Slov. Ssk.

239504   Posúti Svazek: 7 Strana: 0377
Posúti, vz Posouti

239505   Posutice Svazek: 2 Strana: 0801
Posutice, též Bosnice, něm. Posnitz, ves v pruském Opavsku. Vz S. N.

239506   Posutý Svazek: 7 Strana: 0377
Posutý = posypaný, bestreut. — čím Kaše p-tá skořicí. Us., Jrsk. Vz Posouti

239507   Posuv Svazek: 2 Strana: 0801
Posuv, u, m., die Rückung, Ver-, Vor- schiebung. Dch.

239508   Posuv Svazek: 7 Strana: 0377
Posuv = posunutí. Vz Včř. Z. II. 62.

239509   Posuvatelný Svazek: 2 Strana: 0801
Posuvatelný = posouvatelný.

239510   Posúvátko Svazek: 7 Strana: 0377
Posúvátko, a, n. = posuvná lišta, Schie- bungsleiste, f. Nz., NA. IV. 209.

239511   Posuvka Svazek: 2 Strana: 0801
Posuvka, y, f., v hud., das Versetzungs- zeichen. P. podstatná, náhodná, snižující, zvyšující, Erniedrigungs-, Erhöhungszeichen. Mus.

239512   Posuvka Svazek: 7 Strana: 0377
Posuvka = posouvací přístroj. NA. III. 135. — P. = kruhoměr, siloměr, das Gabel- mass. Sl. les. — P. v hud., vz Mlt.

239513   Posuvka Svazek: 9 Strana: 0242
Posuvka. Za Mus. polož. 1850. II, 7. 24, 38..

239514   Posuvka Svazek: 10 Strana: 0285
Posuvka, y, f. P. v hudbě. Vz Ott. XX. 315.

239515   Posuvník Svazek: 7 Strana: 0377
Posuvník, u, m., der Schuber. P. kola stupního, Steigrad-. Šp

239516   Posuvnosť Svazek: 7 Strana: 0377
Posuvnosť, i, f. = posmyčnosť, die Ver- schiebbarkeit. Nz.

239517   Posuvný Svazek: 2 Strana: 0801
Posuvný, posuvatelný, ver-, vorrückbar, schiebbar, beweglich. Moucha má nos posu- vatelný. Krok.

239518   Posuvný Svazek: 7 Strana: 0377
Posuvný. P. lavina, Rutschlavine, Nz., tření, Verschiebungsreibung, Šp., okno, dvéře. Schieb-, Včř. Z. I. 33., tyč, NA. IV. 199., válec, držadlo, skřipec, stínítko, ZČ. I. 171., 181., III. 11., šroub, Wld., koleje, měřítko, úhelník. Us. Pdl.

239519   Posúzenie Svazek: 2 Strana: 0801
Posúzenie = soud. Kat. 2042.

239520   Posúzi Svazek: 2 Strana: 0801
Posúzi = posoudím. Výb. I. 1091.

239521   Posuzovací Svazek: 2 Strana: 0801
Posuzovací, Beurtheilungs-, zur Kritik gehörig. P. sloh, Jg., měřítko, Us., kommisse. J. tr. Kommisse dále p., vyšší p. kommisse, die Superarbitrirungs-Kommission. J. tr.

239522   Posuzovač, e, posuzovatel, e Svazek: 2 Strana: 0801
Posuzovač, e, posuzovatel, e, m., der Richter, Beurtheiler, Recensent. P. divadelní, Šm., učených děl, umělých prací. D. — P.= zlý soudce, schiefer Beurtheiler, der Splitter- richter.

239523   Posuzovačnosť Svazek: 2 Strana: 0802
Posuzovačnosť, i, f, vloha posuzovací, die Beurtheilungsgabe. Šm.

239524   Posuzovačnosť, i Svazek: 7 Strana: 0377
Posuzovačnosť, i, f. Mus. 1889. 146.

239525   Posuzovačný Svazek: 8 Strana: 0302
Posuzovačný. P. člověk. Krs. Moor. 7.

239526   Posuzovačství Svazek: 7 Strana: 0377
Posuzovačství, n., Beurtheilungssucht, f. Zlomyslné p. Mus. 1890. 297.

239527   Posuzování Svazek: 2 Strana: 0802
Posuzování, n.,die Beurtheilung. P. opo- vážlivé v theol.= rozhodné a slovy pro- nesené podezřívání, das freventliche Urtheil, judicium temerarium. MP. 203.

239528   Posuzovanka Svazek: 7 Strana: 1364
Posuzovanka, y, f. = posuzování P-ky plodí hněv. Zbr. Mudr. živ. II. 7.

239529   Posuzovatel Svazek: 2 Strana: 0802
Posuzovatel, e, m. = posuzovač.

239530   Posuzovatelský Svazek: 2 Strana: 0802
Posuzovatelský sbor, das Begutachtungs- komité. Šm.

239531   Posuzovati Svazek: 2 Strana: 0802
Posuzovati, vz Posouditi.

239532   Posúžiti Svazek: 2 Strana: 0802
Posúžiti, il, en, eníi, ein wenig enger machen. — co: okna. Br.

239533   Posužovati Svazek: 7 Strana: 0377
Posužovati, ein wenig quälen. Bern. Vz Posoužiti.

239534   Posvácanec Svazek: 7 Strana: 0377
Posvácanec, nce, m. = posvěcenec, kněz. Slov. Hol. 163.

239535   Posvácaný Svazek: 7 Strana: 0377
Posvácaný = posvěcený. Hom. opat. 152. b. 6.

239536   Posvácati Svazek: 7 Strana: 0377
Posvácati = posvětiti. Slov. Bern.

239537   Posvacený Svazek: 8 Strana: 0302
Posvacený = posvěcený (nepřehlas.). Chč., Št. a j.

239538   Posváčený Svazek: 10 Strana: 0653
Posváčený prstének = snubný. Slov. Nár. sbor. XI 21.

239539   Posvačiti Svazek: 2 Strana: 0802
Posvačiti, il, en, ení, ein wenig jausen. — čeho. Chleba a sýra posvačíme. Sš. P. 139.

239540   Posvaditi se Svazek: 7 Strana: 0377
Posvaditi se = pohádati se Po obědě dobře se p-li. Výb. II. 1449.

239541   Posvadlosť Svazek: 2 Strana: 0802
Posvadlosť, i, f., das Welksein.

239542   Posvadlý Svazek: 2 Strana: 0802
Posvadlý, nach und nach verwelkt. By- lina polská i p-lá. 1410.

239543   Posvadnouti Svazek: 2 Strana: 0802
Posvadnouti, dnul a dl, utí, welk wer- den. Dříve času posvadla. Tkd., ZN. — čím: churavostí. Troj.

239544   Posvajbovať někde Svazek: 10 Strana: 0285
Posvajbovať někde = svatbu slaviti. Haná. Hoch. 41.

239545   Posvaliti Svazek: 7 Strana: 0377
Posvaliti pramen (dříví) = na mělčině uváznuvší zase do vody strčiti. Na Vltavě. Špd.

239546   Posvar, n, posvarek Svazek: 2 Strana: 0802
Posvar, n, posvarek, rku, m., svár, váda, der Wortwechsel. L.

239547   Posvářiti Svazek: 2 Strana: 0802
Posvářiti, il, en, ení, zusammenhetzen. — koho. Us. — se s kým oč, zanken.

239548   Posvářník Svazek: 10 Strana: 0285
Posvářník, a, m., terribilianus. Žídek. Vz Posvěceník.

239549   Posvat Svazek: 2 Strana: 0802
Posvat, a, m. = svat, der Brautwerber. L.

239550   Posvatební Svazek: 2 Strana: 0802
Posvatební, Nachhochzeits-. Šm.

239551   Posváteční týden Svazek: 10 Strana: 0285
Posváteční týden. Nár. list. 1904. 100. 17.

239552   Posvatenství, n Svazek: 2 Strana: 0802
Posvatenství, n., posvátnosť, das Heilig- thum. Ms. pr. cís.

239553   Posvatený Svazek: 7 Strana: 0377
Posvatený = posvěcený. P kněz. Slov. Hol. 215

239554   Posvätený Svazek: 8 Strana: 0302
Posvätený = posvěcený. Lopeník bájami p. Phľd. XII. 659.

239555   Posvatiti Svazek: 7 Strana: 0377
Posvatiti = posvětiti Slov. Bern.

239556   Posvatná Svazek: 2 Strana: 0802
Posvatná, é, f., Poswatno, ves u Hranic na Mor. PL.

239557   Posvátna Svazek: 10 Strana: 0285
Posvátna, y, f., sacrista. Rozk. P. 954. Sr. Posvátně VII. 377.

239558   Posvátně Svazek: 2 Strana: 0802
Posvátně, sacramentaliter. Kom.

239559   Posvátné Svazek: 2 Strana: 0802
Posvátné, ého, m., das Kirchengut. Mor. Šm.

239560   Posvátně Svazek: 7 Strana: 0377
Posvátně. Hus III. 173.

239561   Posvátné Svazek: 8 Strana: 0302
Posvátné. Št. N. 240.

239562   Posvátněný Svazek: 2 Strana: 0802
Posvátněný; -en, a, o, posvátným uči- něný, geheiligt, consecratus. Kdo z kalicha p-ného pije, přichází v obecenství s Kristovou krvi . . . Stejný poměr panuje při chlebě p-ném. Sš. 1. 233. (Hý.).

239563   Posvátní Svazek: 7 Strana: 0377
Posvátní, vz Posvátný.

239564   Posvátníce Svazek: 2 Strana: 0802
Posvátníce, e, f. = sakristie. Kukla. — P., das Allerheiligste, heilige Stätte. Reš.

239565   Posvátnice Svazek: 7 Strana: 0377
Posvátnice Sdl. Hr. IV. 276.

239566   Posvátníce Svazek: 9 Strana: 0242
Posvátníce, vrch v Plzeň. Plz. 13.

239567   Posvátník Svazek: 2 Strana: 0802
Posvátník, a, m., zastr., sacrista. Rozk.

239568   Posvátník Svazek: 10 Strana: 0285
Posvátník, u, m., pole u Laviček. Čas. mor. mus. III. 140.

239569   Posvátniště Svazek: 7 Strana: 0377
Posvátniště, ě, n. = sakrář. Hnoj. 46.

239570   Posvátniti Svazek: 2 Strana: 0802
Posvátniti, il, ěn, ění, posvátným učiniti, posvětiti, heilig machen, heiligen, chléb a víno v tělo a krev Kristovu proměniti, con- secriren, consecrare. Hý. — co jak. Posvát- ňují se pak chléb a víno výhovorem usta- novených slov Kristových. Sš. I. 233. (Hý.).

239571   Posvatno Svazek: 2 Strana: 0802
Posvatno, a, n., předměstí kelčské u Pri- bera na Mor. Hý.

239572   Posvátnosť Svazek: 2 Strana: 0802
Posvátnosť, i, f., die Heiligkeit. P. místa, přísahy, osoby. — P., vše, co svato, ctěno, váženo, mysli a srdci draho: sochy, kaplice, chrámy a co k bohoslužbě zří, das Heilig- thum, die Heiligthümer, tä ??{]??/.<???. ??- hlédaje na p-sti vaše nalezl jsem oltář. Sš. Sk. 206. V tom čísle (sedmkrát) nějaká p. leží. Sš. J. 66. — P., svátost, das Sakra- ment. Hil.

239573   Posvátnosť Svazek: 7 Strana: 0377
Posvátnosť. Ev. olom. 113., 196.

239574   Posvátný Svazek: 2 Strana: 0802
Posvátný, posvěcený, geweiht, geheiligt, gewidmet. P. místo, Us., nádoby, háj, hostie, řádové, V., chléb a víno, Stelc., služby, Flav., roucho, Br., věc. Šm. Posvátná místa po- rušiti, zprzniti. D. P. přijímání, Jel., křest. Sedm jest číslo p-né; Celá hora za p-nou pokládána ; p. hostina, večeře; všeliká práce p-na jest. Sš. J. 81., 69., 278., 304. P. chle- bové, oblícní, die Schaubrode, obřad a oby- čej p. Sš. L. 8. (Hý.). Pln p-né úcty; p. stánek, hlava, slavnosť, das Weihefest, Dch., mše, die Weihmesse. Šm. — čím. Les za- svěcením praotců posvátný.

239575   Posvátný Svazek: 7 Strana: 0377
Posvátný. P. knihy, Šmb., doba, oka- mžik, Dch., zvíře, Osv., ticho. Šml. Drahé jest přijímánie těla božieho p-tnie toliko. Hus III. 173. — komu. Delfín Ladě p-tný. Koll. St 762.

239576   Posvázati Svazek: 2 Strana: 0802
Posvázati, posváži, svaž, svázal, án, ání, posvazovati, ein wenig o. alles nach einander binden. — co kde. Všecko obilí u lesa, na poli posvázali.

239577   Posvážeti Svazek: 2 Strana: 0802
Posvážeti, el, en, ení, nach einander zu- sammenführen. — co odkud: obilí s polí.

239578   Posvěcan Svazek: 10 Strana: 0285
Posvěcan, a, m., vz Posvěceník.

239579   Posvěcenec Svazek: 2 Strana: 0802
Posvěcenec, nce, m., der Geweihte. BO.

239580   Posvěcení Svazek: 2 Strana: 0802
Posvěcení, n., das Weihen, die Weihung, Einweihung, Einsegnung. Jg. P. kněžstva, na kněžstvo, kněžské, die Priesterweihe, priesterliche Ordination, Jg., J. tr., chrámu, kostela. D., V. P. vyšší, nižší. J. tr. P. dáti, V., dostatí. Krom toho p. jest mrcha člověk. Sych.

239581   Posvěcení Svazek: 7 Strana: 0377
Posvěcení jest kostela požehnánie neb hod, v který pamatují to požehnánie. Hus II. 417. P., sacrificatio, Ž. wit. 77. 54., sacri- ficium. 105. 28.

239582   Posvěcení Svazek: 8 Strana: 0302
Posvěcení. Oslavování p. chrámu. Vz Zbrt. Pov. 34.

239583   Posvěcení Svazek: 10 Strana: 0285
Posvěcení, n., vz násl. Posviecenie.

239584   Posvěceník Svazek: 7 Strana: 1364
Posvěceník, a, m., terribilianuss, zastr Veleš.

239585   Posvěcenina Svazek: 2 Strana: 0802
Posvěcenina, y, f., sacrificium. BO.

239586   Posvěcenka Svazek: 2 Strana: 0802
Posvěcenka, y, f., die Geweihte. Svět ctil tebe jako p-ku. Sš. B. 193.

239587   Posvěcený Svazek: 2 Strana: 0802
Posvěcený; -cen, a, o, geweiht. P. háj, den (svátek), V., pole. D. — komu. Maso- pust Bacchovi posvěcený. Kom.

239588   Posvěcený čím Svazek: 7 Strana: 0377
Posvěcený čím: utrpením. Vrch.

239589   Posvěcovanec Svazek: 2 Strana: 0802
Posvěcovanec, nce, m., kdo se posvě- cuje, der geheiligt wird. Jednou tou obětí zdokonalil p-ce. Sš. J. 268.

239590   Posvěcování Svazek: 2 Strana: 0802
Posvěcování, n., die Heiligung. D.

239591   Posvěcovat Svazek: 8 Strana: 0302
Posvěcovat. Chvílkama slunko p-lo. Zlín. Brt, I). II. 368.

239592   Posvěcovatel Svazek: 2 Strana: 0802
Posvěcovatel, e, m., der Heiliger, Ein- weiher. Br.

239593   Posvěcovati Svazek: 2 Strana: 0802
Posvěcovati, vz Posvětiti.

239594   Posvěcovný Svazek: 2 Strana: 0802
Posvěcovný, posvěcující, heiligmachend. P. milosť. Sš. L. 105. Vz Milosť.

239595   Posvěčenosť Svazek: 2 Strana: 0802
Posvěčenosť, i, f., die Weihung, das Ge- weihtsein.

239596   Posvědčení Svazek: 2 Strana: 0802
Posvědčení, n., die Bezeugung. D.

239597   Posvědčitel Svazek: 2 Strana: 0802
Posvědčitel, e, m., der Bezeuger, Bei- pflichter.

239598   Posvědčitelka, y, posvědčitelkyně Svazek: 2 Strana: 0802
Posvědčitelka, y, posvědčitelkyně, ě, f., die Bezeugerin. L.

239599   Posvědčiti Svazek: 2 Strana: 0802
Posvědčiti, il, en, ení; posvědčovati, be- jahen, bezeugen, beipflichten, beistimmen, Recht geben. Jg. — co. Posvědčuje to sku- tek. Jel. — komu. Posvědčil mu. Ros., Br. A všickni posvědčovali jemu. Sš. L. 59. — koho čím. Synem jej ducha sv. posvědčil. M. — co komu. Já jsem mu to posvědčil. Ros. — komu čeho. Toho mu též řečtí kněží posvědčili. Pref. Všeho posvědčovati. Kram.

239600   Posvědčiti Svazek: 7 Strana: 0377
Posvědčiti, testificari. Ž. wit. 49. 7. — jak. Mlčky p-la. Osv. — čeho. čehož i ten nejmoudřejší politikus p-čuje. Abr. V. 38. Aby Bóh nebeský jeho pravdy p-čil. Hus I. 94.

239601   Posvědčování Svazek: 2 Strana: 0802
Posvědčování, n., vz Posvědčení.

239602   Posvědčovati Svazek: 2 Strana: 0802
Posvědčovati, vz Posvědčiti.

239603   Posvěka Svazek: 2 Strana: 0802
Posvěka, y, f., zastr., ancha, prdel. Rozk.

239604   Posveličiti Svazek: 2 Strana: 0802
Posveličiti, il, en, ení, ein wenig erheben, auszeichnen. — se v čem: v ješitné chvále. Leg.

239605   Posvěrka Svazek: 7 Strana: 0377
Posvěrka, y, f., die Gold-, Gerstenammer. Škd.

239606   Posvěsiti Svazek: 2 Strana: 0802
Posvěsiti, il, šen, ení, ein wenig hängen lassen. — co: hlavu. Us.

239607   Posvět Svazek: 2 Strana: 0802
Posvět, u, m., zastr. (posud u Zábřehu. Kčk.), co k posvícení slouží, světlo, das Licht, der Leuchtstoff. — P., velká dračka, louč, dřín, die Schleusse. U nás svítíme dřeve- nými p-ty. Us. — P., loj, der Talg, das Unschlitt. P. okolo ledvinek = svíčka. Jád.

239608   Posvět Svazek: 7 Strana: 0377
Posvět, u, m. = dračka, svítivo. Ev. víd. 133. Místo v Exodu 12. 7.: Ponet super utrumque postem et in superliminaribus do- morum přeloženo chybně: Položí na obě veřeje i také posvětóm. Překladač četl in superluminaribus m. in superliminaribus (na ponebí, na nadpraží) a v omylu tom užil slova posvět. Jir. Mor. 61. — P. = lůj. P. točený. 16. stol. Wtr. Obr. 39.

239609   Posvět Svazek: 7 Strana: 1364
Posvět, lucerna. Pršp. 84. 18.

239610   Posvěť Svazek: 9 Strana: 0242
Posvěť, u, m. = lůj. Každý řezník má dáti kámen p-tu točeného. 1494. Arch. XVII. 421.

239611   Posvěť, u Svazek: 10 Strana: 0285
Posvěť, u, m. = lůj Tři kamene p-tu. 1513. Arch. XIX. 209.

239612   Posvěta Svazek: 2 Strana: 0802
Posvěta, y, f., posvěcení, die Heiligung. Veškera voda dochází p-ty, když nad ní se vzývá Bůh; Křest sebou odpuštění hříchu a p-tu srdce a mysli obnáší; Voda jest ná- stroj, jímž duch sv. p-tu a obrat člověka vykonává ; A p. věcná a skutečná se vy- konati měla; Negativná, kladná část' p-y; živel, prostředek p-y; Pokud čelí (tah boží) ku p-tě člověka, připisuje se duchu sva- tému; Veškera p. se děje duchem svatým. Sš. J. 49., 268., 267., 109., 169. Setrvati v p-tě. Sš. II. 313. (Hý.).

239613   Posvěta Svazek: 7 Strana: 0377
Posvěta. Považoval se za umělce z po- volání a z p-ty. Kdyby svou návštěvou dala krajině jaksi poetické p-ty. Šml.

239614   Posvětáč Svazek: 2 Strana: 0803
Posvětáč, e, ra , dřevěný svícen n. po- stavek rat fakule, - hölzerner Fackelleuchter. Na Slov. Plk.

239615   Posvětačený Svazek: 8 Strana: 0302
Posvětačený; -en, a, o. P. člověk. Phľd. 1895. 151.

239616   Posvětačiti se Svazek: 8 Strana: 0302
Posvětačiti se. Cf. předcház.

239617   Posvětina Svazek: 7 Strana: 0377
Posvětina. y, f. = svěcenina. Hnoj. 120.

239618   Posvětitel Svazek: 2 Strana: 0803
Posvětitel, e, m., der Heiligmacher, Ein- weiher. Jg.

239619   Posvětitel Svazek: 8 Strana: 0302
Posvětitel. 1418. List, fil. 1895. 220.

239620   Posvětitelka Svazek: 2 Strana: 0803
Posvětitelka, y, f., die Einweiherin. L.

239621   Posvětiti Svazek: 2 Strana: 0803
Posvětiti, il, cen, ení; posvěcovati — Bohu oddati, přivlastniti, odložiti, etwas Gott heiligen, we?hen, widmen; požehnati, posvěcení dáti, weihen, einsegnen, Weihung geben; světiti, heiligen: oddati, einer Sache widmen, zu etwas weihen, bestimmen, auf- opfern, hingeben. Jg. — co (všecko. Vz Po- jísti). Láska a čistý úmysl posvěcují užívání věcí nejetných. Sš. II. 387. P. kostel, Us., tělo a krev, Ms., slavnost' (světiti). Har. Účel posvěcuje prostředky. Us. — čeho (čásť, neurčitou měrou, jedno po druhém). P. chleba, sýra. Vz Pojísti. Brt. Posvěcujíce všeho a svato činíce; Jenž tak mocně posvěcuje všech. Chč. 380., 306. Moha p. hříšných všech. Chč. P. 17. b. Posvětili jste rukou svých. Exod. P. kostela, Pulk., domu (čásť po části). Br. — koho (čeho) kým, čím. Posvětím duchem svatým. Kom. P. pokrmů modlitbami. Plk. Kristus církev posvětil obmytím vody a slovem života. Sš. J. 49. Začátku králování svého mordem posvětil. V. V starém zákoně kněží na kněžství obětmi posvěcováni bývali. Sš. J. 268. Sv. Petr jed- noho měštěnína akvilejským biskupem po- světil (instr. přís.). Brt. S. §. 160., Pass. 344. — koho nač: na kněžství, Us., na biskup- ství. Pass. 39., D. — zač. Za abatyši po- svěcena byla Mlada. V. A za ně (apoštoly) posvěcuji (obětuji) sebe. Sš. J. 268. — koho v co. Posvěť se v chrám Bohu. Sš. J. 72. Proč chceš, synu, posvěcen býti v kněze? Sš. Bs. 167. — jak. Pán apoštoly po stup- něch k úřadu posvěcoval. Sš. L. 91. — od- kud. Duch sv. nad vodami se vznáší po- svěcuje je ze sebe. Sš.J. 49. — se. Posvěť se jméno tvé. Us. — koho, se komu, čemu, k čemu. Aby ji k životu zákonnému po- světil. Ob. Pan. Život svůj Bohu p. D. Kostel sv. Michalu p. Hlas. P. se Bohu. V. Jí se posvětil. Záv. — (se) v čem. Tak on se v svém náboženství posvěcoval. Kr. mosk. Onoho v nás jmě buď posvěceno. Gh. Po- světiž je v pravdě. Sš. J. 263.

239622   Posvětiti Svazek: 8 Strana: 0302
Posvětiti. Posvějce — posvěť se; z posvěť vzniklo posvějť a ztvrdlé tas smíšeno v c. List. fil. 1896. 160. On posvěcuje toliko hlav- ních kněží; Aby posvěcoval let milostivých po zemiech. Chč. S. 292., 295.

239623   Posvětiti co, se čemu Svazek: 7 Strana: 0377
Posvětiti co, se čemu. Život svůj vědě p. Hrts. P-li jsme se lepší víře. Kká. Š. 75. — čeho (komu). Aby jich p-til. Pulk. P-tiž nám pokrmů. Brt. N. p. I. 236. — čím (jak), kde k čemu. Duch sv. svou milostí nás p-cuje. Mž. 20. (126). Jenž k obětem je velkým posvětí dnes lásky kouzlem, zítra nadšením. Vrch. Aby také v svých domiech, čtúc božie písmo, až do plna se p-li milo- srdenstvím jeho. Št. Kn. š. 4. — kdy. Tys mne na křtu sv. p-til. Mž. 2.

239624   Posvětivý Svazek: 2 Strana: 0803
Posvětivý, posvěcující, heilig machend. Ve stavu p-vé milosti býti. Sš. J. 299.

239625   Posvetlastý Svazek: 7 Strana: 0377
Posvetlastý = pomodravý, bläulich. Slov. Bern.

239626   Posvetlavý Svazek: 7 Strana: 0377
Posvetlavý = pomodravý, bläulich. Slov. Bern.

239627   Posvětlý Svazek: 2 Strana: 0803
Posvětlý, světlý, licht, grell. D.

239628   Posvětna Svazek: 2 Strana: 0803
Posvětna, y, f., lucerna, die Laterne. Veleš.

239629   Posvětný Svazek: 2 Strana: 0803
Posvětný = posvětivý. Křest Krista pána vlévá milosť p-nou v duše lidské. Sš. Mt. 50. Aby moc p-ná také na ostatní tvory, pokud toho schopni jsou, se dostala. Sš. Mr. 73. A tak voda posvěcena byvši moc p-nou v sebe vnímá. Sš. J. 49. Vz Milosť, Posvícný.

239630   Posvětný Svazek: 9 Strana: 0242
Posvětný system nátury. Pal. Pam. 318.

239631   Posvětový Svazek: 10 Strana: 0653
Posvětový. P. stolice = na řezání po- světů (draček). Brt. Sl.

239632   Posvětštění, n. P Svazek: 10 Strana: 0285
Posvětštění, n. P. politiky. Nár. list. 1903. č. 305. 17.

239633   Posvévoliti, i Svazek: 2 Strana: 0803
Posvévoliti, il, en, ení, ein wenig über- müthig sein. L.

239634   Posviacať Svazek: 7 Strana: 0377
Posviacať= posvěcovati. Slov. N. Hlsk. XIV. 141.

239635   Posviacka Svazek: 7 Strana: 0377
Posviacka, y, f. = posvěcení. Slov. Sl. let. III. 125. P. chrámu. Zátur., Ssk., Koll. Zp. II. 198.

239636   Posviacka Svazek: 10 Strana: 0285
Posviacka, y, f. = posvěcení. Sbor. čes 41.

239637   Posviackový. P Svazek: 10 Strana: 0285
Posviackový. P. zkúška (má-li býti kan- didat vysvěcen?) Slov. Sbor. čes. 41.

239638   Posvícenačka Svazek: 7 Strana: 0377
Posvícenačka, y, f. P-ky = druh hru- šek.. Sá

239639   Posvícení Svazek: 2 Strana: 0803
Posvícení, n., das Leuchten (einmal). P-ním zapálil. Jg. Jiná věc jest posvěceni a jiná posvícení; neb posvícení jest světla ukázání, ale posvěcení jest kostela požehnáni. Ms. Hus. — P., n. = posvěcení chrámu, vý- roční slavnost na památku posvěcení chrámu. Vz S. N., Tk. III. 198., IV. 411. U židů p. = slavnosť ustanovená na památku od model očištěného a k službě boží opět obnoveného chrámu za časů Machabejských (r. 164. př. Kr.). Vz více v Sš. J. 77. Das Kirchweihfest, die Kirchweihe, Kirchmesse, Kirmess, Kirmse. P. s náležitou veselostí se slaví. Kom. Není toho kostelíka (tak malé vesnice), aby v něm (v ní) jednou do roka p. nebylo. D., Lb. Není vsi, aby v ní p. nebylo. Sk. — P., hody posvícenslcé, na Mor. hody, ve vých. Čech. pochcení. Jir. Der Schmaus, die Lust- barkeit bei der Kirchweihe. P. sedlské, V., císařské (v neděli po sv. Havle), vz více v S. N. VI. 722. P. mladé (osm dní po pr- vém). Us. P. míti, strojiti, držeti, D., okolním strojiti. V. Na p. jíti. Us. Mníš, žes tu na p. (tomu, kdo lenoší)? Us. Ne každý den p. Č., Lb. Vz Štěstí. Je nevrlý jako staré p. V Kunv. Msk. P. a peněz není. Kein Gut kein Muth. Dch. Po p. sračka. Lb. Vz Nuzný. — P., babí léto, das Fadengewebe, der Altweibersommer. Již poletuje p. Us. u Chrud. Zl. — P., svatyně, co svatého jest, das Heiligthum, zastr. Ctib.

239640   Posvícení Svazek: 7 Strana: 0377
Posvícení. Cf. Zbrt. 289., Rk. SI. Str. 803. b. 2. ř. sh. za Hus polož: II. 407. — Št. Kn. š. 103., 171. — P. =hody. Martin- ské p. Svt. 177. O p. sedlák Jonák: k obědo kos masa, křen s mlíkem a s réžem sle- pice, kašo posepanó perníkem. Brt. N. p. 305. Vy tam máte ještě s prací p. (nemáte těžké práce). U Rychn. Msk. Nemůž býti pořád p., někdy také musí býti — pouť. U Chroustova u Milet. Tbnk. P. v Praze. Vz Let. 211., 233. — Hádanka. Starý se narodí a mladý umře (p., za týden hody). Mor. Brt. - P. = babí léto. U Kr. Městce. Kšť. — Tbz. — P. Staré, Alkermessyrup. U Náchoda. Gth.

239641   Posvícení Svazek: 8 Strana: 0302
Posvícení. Vz o něm v Oestr. Mon. (Böhm.). I. 450.

239642   Posvícení Svazek: 9 Strana: 0242
Posvícení. Slavení p. na Vyzovsku. Vz Mus. ol. XII. 60. Na Pelhřim. Vz Chorv. 103. Po p. bejvá bolení (po hodech). Hoř. 123.

239643   Posvícení Svazek: 10 Strana: 0285
Posvícení, n. = hody. O p. pase p. Bůh (dobytek vyhání se na pastvu). Vyhl. Obrz. 255. Pouť bez koláce jako p. bez husy. Tbz. III. 1. 151. Sr. Souk. 1903. 14., Vykl. Obrz. 240. Mladé p. tu neděli po posvícení. Vykl. Obrz. 263. P., na Lašsku: krmaš. karmaš. Vz Brt. Čít. 401. nn.

239644   Posvíceníčko Svazek: 2 Strana: 0803
Posvíceníčko, a, n., malé posvícení, eine kleine Kirchweihe. D.

239645   Posvíceníčkovati Svazek: 2 Strana: 0803
Posvíceníčkovati, eine Kirchweihe hal- ten. D.

239646   Posvícenský Svazek: 2 Strana: 0803
Posvícenský, Kirchweih-. P. pokrmy, Aesop., radosti, C., koláč, Us., příprava, Bart. 188., výsluha. Kouří jako z p-ho komína. Us.

239647   Posvícenský Svazek: 7 Strana: 0378
Posvícenský. P. písně. Vz Er. P. 91.

239648   Posvícenský Svazek: 8 Strana: 0571
Posvícenský. P. jablko. Nár. list. 1896. č. 299. Příl.

239649   Posvícensky Svazek: 10 Strana: 0285
Posvícensky naladěný. Čes. 1. XII. 210,

239650   Posvícenský. P Svazek: 10 Strana: 0285
Posvícenský. P. zádušní mše (v neděli po posvícení). Vz Souk. 1903. 16.

239651   Posvicka Svazek: 7 Strana: 0378
Posvicka, vz Posviacka.

239652   Posvícný Svazek: 2 Strana: 0803
Posvícný, posvětný, co po svíci n. po světle jest. P. smrad (od svíce). Ms. v Rozb. 1841.

239653   Posviecenie Svazek: 10 Strana: 0285
Posviecenie, n. = světla ukázanie; po- svěcení — kostela požehnanie. Hus II. 417.

239654   Posvietiti Svazek: 9 Strana: 0242
Posvietiti = trochu světlým učiniti, očistiti. Eliotropia jest kámen zelený, maje krópě črvené; posvietí-li (posvití-li kdo) ten kámen i položí jej na čéši, ana plná vody, proti paprsku, bude slunce se viděti črvené... Maš. ruk. 292a.

239655   Posvietnik Svazek: 9 Strana: 0242
Posvietnik = svietnik. Phľd. 1897. 315·

239656   Posvietný Svazek: 9 Strana: 0242
Posvietný smrad. ?V. stol. Rozb. II. 194. Vz Posvícný.

239657   Posvíjaný Svazek: 8 Strana: 0302
Posvíjaný = kraus. P. vlasy. Phľd. 1892. 604.

239658   Posvince Svazek: 8 Strana: 0302
Posvince m. posvinče, podsvinče. Dšk. Jihč. I. 42.

239659   Posviniti Svazek: 2 Strana: 0803
Posviniti, il, ěn, ění, besudeln, beflecken. — co čím: papír inkoustem.

239660   Posvist Svazek: 7 Strana: 0378
Posvist, u, m. = pohvízdání. Šd.

239661   Posvitek Svazek: 7 Strana: 0378
Posvitek, tku, m. (Z věčného svetla) dávajú len slabé p-tky (jiným). Slov. ZObz. XXIV. 221.

239662   Posvítiti Svazek: 2 Strana: 0803
Posvítiti, svěť, svitě (íc), il, cen, ení, ein wenig leuchten.— komu: a) svítiti, leuchten. Posviť mi sem; b) zapáliti mu dům, das Haus anzünden. Já ti posvítím. Us.; c) vy- prášiti záda, Jemanden heim leuchten, D.; d) uškoditi, übel mitspielen, auszahlen. P-til mu k smrti, hat ihm das Lebenslicht ausge- blasen. Dch. Ten mu posvítil. Us., Sych.; e) zle poraditi, übel rathen. Ty bys mi po- svítil. Us. — komu kam: na pravou cestu. Br. Na cestičku p. Er. P. 134. — čím kam: svíčkou, lucernou do sklepa, přes zeď atd. Posvítímť já mu tam pístem. Dh. 25.

239663   Posvítiti komu kdy Svazek: 7 Strana: 0378
Posvítiti komu kdy. Čertovi treba i vo dne posvietiť. Slov. Zátur.

239664   Posvítiti si na někoho čím Svazek: 10 Strana: 0285
Posvítiti si na někoho čím: pěstí (zbíti ho). Hamz. 57.

239665   Posvítka Svazek: 7 Strana: 0378
Posvítka, y, f. = svěcení kostela, školy, hřbitova. Val. Vck., Brt. D.

239666   Posvolati Svazek: 2 Strana: 0803
Posvolati, zusammenberufen. — koho. Všech cechů posvolá. Puch.

239667   Posvraskalý Svazek: 2 Strana: 0803
Posvraskalý, ein wenig zusammenge- schrumpft. Krok.

239668   Posvrběti Svazek: 2 Strana: 0803
Posvrběti, ěl, ění; posvrbívati, ein wenig jucken. — koho. Vždy mne to posvrbívá. Ros. Posvrbívá ho kůže (chce výprask). Us. Hý.

239669   Posvrch Svazek: 7 Strana: 0378
Posvrch, vz Povrch. Šm.

239670   Posvrchní Svazek: 2 Strana: 0803
Posvrchní, povrchní, oberflächlich. P. po- božnosť, Scheinandacht, f.

239671   Posvrchový Svazek: 7 Strana: 1364
Posvrchový. P. přímka. Procházka. O ploše.

239672   Posvrchu Svazek: 8 Strana: 0302
Posvrchu. Čistí tělo p. Háj. Herb. 265. a.

239673   Posvršek Svazek: 2 Strana: 0803
Posvršek, šku, m., vz Povrch. — P., die Abgabe. Šm.

239674   Posvršky Svazek: 10 Strana: 0653
Posvršky, m. = svršky, háby. Rais. Lid. 27. Pošáblý = chatrný. P. oblek. Brt. 81. Pošepný, český geolog, Zl. Pr. XXIII. 321. s podobz.

239675   Posyčeti Svazek: 2 Strana: 0803
Posyčeti, el, ení, eine Zeit lang zischen. Ros.

239676   Posychrati Svazek: 2 Strana: 0803
Posychrati, posychrávati, nasse Kälte leiden. Věř mi, že posychráš. — P. neosobně. Posychrává, es fängt an nasskalt zu werden. Ros.

239677   Posykačka Svazek: 2 Strana: 0804
Posykačka, y, f. = palestra, cukačka, Paläster. Vz Patka. U Chrud. Kd.

239678   Posykati Svazek: 2 Strana: 0804
Posykati, posykovati, eine Zeit lang zischen. — kdy : v bolesti. Jg.

239679   Posykovati Svazek: 9 Strana: 0242
Posykovati. XV. stol. Vstnk. IX. 296. Sr. Sykati. P. sa = poscávati se. Sbor. slov. V. 83.

239680   Posýlací Svazek: 8 Strana: 0302
Posýlací list. 1481. Půh. VI. 115.

239681   Posylák Svazek: 10 Strana: 0285
Posylák, a, m. Obecní p. = posel. Hlk. VIII. 42. Sr. Posilák v I. Přisp. 301.

239682   Posylatel Svazek: 7 Strana: 0378
Posylatel, e, m., der Sender, Versender.

239683   Posýlati Svazek: 2 Strana: 0804
Posýlati, vz Poslati.

239684   Posýlka Svazek: 2 Strana: 0804
Posýlka, (posílka, vz Poslati), y f., po- sýlání, das Schicken. Na p-ku jíti. Sych. Jíti někam, k někomu p-kou. Us. Hý. — P., co posláno, die Sendung. Obdržeti p-ku. Krok. P. zboží. J. tr. P. peněz, die Geld- sendung. J. tr. — P., koláče před posvícením přátelům, posýlané. Jg. — P., die Ordonanz (ve vojště). Čsk., Kulda.

239685   Posýlka Svazek: 7 Strana: 0378
Posýlka. Cf Mkl. Etym. 333. b.

239686   Posynek Svazek: 7 Strana: 0378
Posynek, nka, m. Cizí pobratim zove pobratimova syna posynkem. Sokl. I. 427.

239687   Posynění Svazek: 7 Strana: 0378
Posynění, n. Obojí ty následky p. bo- žího apoštol v následujících verších opi- suje. Sš. I. 87.

239688   Posyp Svazek: 10 Strana: 0285
Posyp, u, m. = posýpací písek. Pohl.

239689   Posypací Svazek: 2 Strana: 0804
Posypací, Streu-. P. písek, der Streusand, Ros., mouka, das Streumehl. Srn.

239690   Posypadlo Svazek: 2 Strana: 0804
Posypadlo, a, posypátko, a, n., V., Mkl. B. 265., 264., nástroj, v němž posypací písek bývá, die Streu-, Sandbüchse. — P., sám tento písek,der Streusand. D. Zlaté p., das Streugold. Šm.

239691   Posypání Svazek: 2 Strana: 0804
Posypání, n., die Bestreuung. P. popelem.

239692   Posypaník Svazek: 8 Strana: 0302
Posypaník, u, m. = vdolek posypaný per- níkem. Hranice. Brt. D. 480.

239693   Posypanka Svazek: 7 Strana: 0378
Posypanka, y, f., vaucheria, die Vau- cherie, rostl. Vz Rstp. 1863. — P., die Streubüchse. Šm., Dch.

239694   Posypaný; -án a, o Svazek: 2 Strana: 0804
Posypaný; -án a, o, bestreut.

239695   Posypaný čím Svazek: 7 Strana: 0378
Posypaný čím. Koláč cukrem p. Us. Pdl.

239696   Posypati Svazek: 2 Strana: 0804
Posypati, posypám a posypu; posýpati,po- sypávati, posypovati, bestreuen, beschütten, besprengen. — co, se čím : koláče perníkem, mákem, Ros., maso solí, D., prachem n. po- pelem hlavu, Br., čerstvé písmo pískem. Po- pelem se posype. BO. — kam. Nevypáleného popela na hlavu drobet posype. Reš.

239697   Posypati co Svazek: 7 Strana: 0378
Posypati co. Mnoho to neposype (ne- vydá, nevynese). Us. Posp. — se. Posypu sa = pospíším si. Brt. D. 271. — se kam. On se na mne poseypal (hnal). Arch. rkv. Wtr. — se čím. Pospi sě prachem. Hus II. 110.

239698   Posypátko Svazek: 7 Strana: 0378
Posypátko, posýpátko, a, n., die Streu- büchse, Sandbüchse. Dobrá, p. na to (platí)! Šml.

239699   Posýpě Svazek: 7 Strana: 0378
Posýpě, ě, n. = posýpátko. Us. BPr.

239700   Posypek Svazek: 2 Strana: 0804
Posypek, pku, m., summa, kterou ten, jenž při prosoudil, na posudku úředníkům položiti či sypati musil, die Summe, welche der Sachfällige beim posudek entrichtete. Tov. k. 142.

239701   Posýpka Svazek: 2 Strana: 0804
Posýpka, y, f., posypadlo. Na Slov. — P., prach nasypaný na pánvičku. Sp.

239702   Posypkový Svazek: 8 Strana: 0302
Posypkový. P. ko'áč = posypaný. Slez. NZ. IV. 498.

239703   Posyřalý, posyřelý Svazek: 2 Strana: 0804
Posyřalý, posyřelý, v sýr obrácený, ge- läbt, geronnen. P. mléko. Kom. J. 416.

239704   Posyření Svazek: 2 Strana: 0804
Posyření, n., das Lab. Aqu.

239705   Posýřený Svazek: 10 Strana: 0285
Posýřený, P. mléko. Luc. 66.

239706   Posyřeti Svazek: 2 Strana: 0804
Posyřeti, zastr. posyřati, gerinnen. Jg.

239707   Posyřiti Svazek: 2 Strana: 0804
Posyřiti, il, en, ení; posyřovati, laben. — co: mléko (na sýr zadělati). Ros. — co kde. Mléko v nádobách p. Br.

239708   Posyřiti Svazek: 7 Strana: 0378
Posyřiti. Ž. kl. (324.).

239709   Posytiti Svazek: 2 Strana: 0804
Posytiti, il, cen, ení, posycovati, nasytiti, ersättigen. — koho: duše. Past. ms.

239710   Póš Svazek: 8 Strana: 0302
Póš = půjdeš. Uč sa, p. za hudca. Phľd. XIII. 700.

239711   Pošáblý Svazek: 8 Strana: 0302
Pošáblý = splašený. Han. Brt. D. II. 368.

239712   Pošacovati Svazek: 2 Strana: 0804
Pošacovati, zněm. schätzen.— co jak: statek k své duši p., nach Gewissen. V.

239713   Pošadať Svazek: 10 Strana: 0285
Pošadať = popukati Orava. Sbor. slov. IX. 55.

239714   Pošafářiti Svazek: 7 Strana: 0378
Pošafářiti, aufhören ein Schaffer zu sein Bern.

239715   Pošafrániti Svazek: 2 Strana: 0804
Pošafrániti, il, ěn, ění. — co: polívku, mit Saffran würzen. Us.

239716   Pošajdes Svazek: 7 Strana: 0378
Pošajdes, u, m. Výslužky takové jme- nují se p-sem. Slov Pokr. Pot I. 108.

239717   Pošáklý Svazek: 2 Strana: 0804
Pošáklý = zbrklý, pošetilý, närrisch. Us.

239718   Pošálenec Svazek: 7 Strana: 0378
Pošálenec, nce, m. = pošetilec. Mor. Šd.

239719   Pošáleti Svazek: 2 Strana: 0804
Pošáleti, el, ení, verrückt werden. L.

239720   Pošáliti Svazek: 2 Strana: 0804
Pošáliti, il, en, ení, verrückt machen. L. — koho.

239721   Pošamrati se kde: v Svazek: 10 Strana: 0285
Pošamrati se kde: v kapci = pohrabati. Brt. P. n. 1029.

239722   Pošamtati se Svazek: 2 Strana: 0804
Pošamtati se, šamtavě jíti, paihati se, ungeschickt gehen, schlendern. Us. u Roz- honic.

239723   Pošancovati se Svazek: 2 Strana: 0804
Pošancovati se, ubírati se, sich begeben, cf. Pošantati se. Já se tam přece pošancuji. Ros.

239724   Pošanovati, šp Svazek: 2 Strana: 0804
Pošanovati, šp. z něm. schonen, ušetřiti. Us.

239725   Pošantati se Svazek: 2 Strana: 0804
Pošantati se, pokulhati se, wohin hum- pen. Ros.

239726   Pošantovať Svazek: 8 Strana: 0302
Pošantovať. Keď chce sa vám p. na mne, ponižte sa predo mnou. Phľd. 1896. 68. Cf. Šan- tovati.

239727   Pošarovati, šp Svazek: 2 Strana: 0804
Pošarovati, šp. z něm. scharren, pohra- bati. — kde: pod kotlem (aby lépe hořelo). Ros.

239728   Pošarpati Svazek: 2 Strana: 0804
Pošarpati, roztrhati, zerreissen. Na Ostrav. Tč.

239729   Pošarvatiti Svazek: 2 Strana: 0804
Pošarvatiti, poškoditi. — co. Hrom p-t.il kostel. Na mor. Zlínsku. Brt.

239730   Pošař Svazek: 8 Strana: 0302
Pošař, e, m. = pašer. Zábř. Brt. D. II. 363.

239731   Pošast Svazek: 7 Strana: 0378
Pošast, a, m. = větroplach, třeštík. Slez. Šd.

239732   Pošastaněc Svazek: 10 Strana: 0285
Pošastaněc, ňce, m. = poplašený Člověk, větroplach. Hauer 14. Sr. Počast, Vyhl. II. 335.

239733   Pošášať sa čím Svazek: 7 Strana: 0378
Pošášať sa čím = pochlubiti se. Mor. Rgl. exc.

239734   Pošašit Svazek: 9 Strana: 0242
Pošašit — pracně málo získati. Jičín. Kub. L. f. 1900. 361.

239735   Pošaškovati Svazek: 2 Strana: 0804
Pošaškovati, ein wenig scherzen, Possen treiben. Jg. — s kým. Us.

239736   Pošátka Svazek: 7 Strana: 0378
Pošátka, y, f. = polní tráva, kvete žlutě. Mor. Rgl exc.

239737   Pošavlovati Svazek: 2 Strana: 0804
Pošavlovati, šavlí, palašem posekati, niedersäbeln. Lid jejich p. a postříleti kázal. Skl. 321.

239738   Pošavlovati Svazek: 8 Strana: 0302
Pošavlovati diváky. 1603. Wtr.Krj. 1.628.

239739   Pošcekať Svazek: 7 Strana: 0378
Pošcekať = poštěkati, ein wenig bellen. Slov. Bern.

239740   Pošč Svazek: 8 Strana: 0302
Pošč, e, f.= poušť. V Chromči na. Mor. List. fil. 1894. 78.

239741   Poščaj Svazek: 7 Strana: 1364
Poščaj, e, m. = půjčka. Val. Slavč. 22

239742   Poščákati koho čím Svazek: 7 Strana: 0378
Poščákati koho čím = pocákati. Na již. Mor. Šd.

239743   Poščastikovati Svazek: 7 Strana: 0378
Poščastikovati = popřáti, gratuliren. Když takto p-la, dá snopek gazděně. Mor. Brt. L. N. I. 207.

239744   Poščastit sa Svazek: 7 Strana: 0378
Poščastit sa = poštěstiti se. Slov. Bern.

239745   Poščať Svazek: 7 Strana: 0378
Poščať. Poščal mu na dycky. V.Slz I. 239.

239746   Poščati Svazek: 2 Strana: 0804
Poščati, poščávati, půjčiti, leihen, borgen. — kde. On u jiných poščává — dělá dluhy. Us. u Uher. Hradiště. Tč. —- komu čeho. Poščajte nám motyky, chleba, peněz. Ib. Hý. Vz Poščky.

239747   Poščávka Svazek: 7 Strana: 0378
Poščávka, y, f. = půjčka. Mor a slov. Šd., Rr. Sb.

239748   Póščavo Svazek: 9 Strana: 0242
Póščavo. Obarvil dvéře na p. Císař. Mtc. 1900. 140.

239749   Poščebotať Svazek: 7 Strana: 0378
Poščebotať = poštěbetati, ein wenig plau- dern. Slov. Bern.

239750   Poščegliť Svazek: 7 Strana: 0378
Poščegliť, ein wenig kitzeln.

239751   Pošček Svazek: 7 Strana: 1364
Pošček, poštěk, a, m , orbtis, zastr. Rozk.

239752   Poščépať Svazek: 7 Strana: 0378
Poščépať = poštípati, alles zerspalten. Slov. Bern.

239753   Poščepiť Svazek: 7 Strana: 0378
Poščepiť = poštěpiti, alles propfen. Slov. Bern.

239754   Poščetiť Svazek: 7 Strana: 0378
Poščetiť = poštvati. Poščetíme na sebe úřad. Mor. Brt. D. 346.

239755   Poščičkovať Svazek: 7 Strana: 0378
Poščičkovať, poščicovať = potahati za kštice, za vlasy. U Strážn. Šd. Slov. Bern.

239756   Poščiediti Svazek: 2 Strana: 0804
Poščiediti, propůjčiti, schenken. Z' mne Bóh ješče jest poščiedil šesť dní, bych váš stav zpořiedil. Výb. II. 5. 21.

239757   Poščiediti čeho Svazek: 9 Strana: 0242
Poščiediti čeho. Tvé milosti poščiedi. Hod. 14. stol (Mus. fil. VII. 91. )

239758   Poščikútať Svazek: 7 Strana: 0378
Poščikútať, ein wenig schluchzen. Bern.

239759   Poščípanina Svazek: 10 Strana: 0285
Poščípanina, y, f. = místo hadem uštknuté. Hoš. Pol. 149.

239760   Poščípať Svazek: 7 Strana: 0378
Poščípať = poštípati. Slov. Bern.

239761   Poščíti Svazek: 10 Strana: 0285
Poščíti, poščevati = poštíti, poštvati. Lev- harda na jelena p. Mill. 50. Sr. Poščvati.

239762   Poščjediti Svazek: 7 Strana: 0378
Poščjediti = poščiediti. Za 21. polož: , Leg. o 12 apošt. 134.

239763   Poščka Svazek: 7 Strana: 0378
Poščka, y, f. = půjčka. Slez. Šd.

239764   Poščky Svazek: 2 Strana: 0804
Poščky, gt.pošček, pl., f., půjčka, das Darlehen. Něco je na poščkách (vypůjčeno). U Opavy. Klš. Vz. Poščati.

239765   Poščky Svazek: 10 Strana: 0285
Poščky = priapus. Rozk. P. 440. Od posek, zdrobn. pošček, pl. poščky. Mš.

239766   Poščllé Svazek: 9 Strana: 0242
Poščllé, poščuvać, = postínati. Slez. Lor. 77.

239767   Poščúvať Svazek: 7 Strana: 0378
Poščúvať, poščúť = poštvati. Laš. Tč., Vck., Brt. D. 253.

239768   Poščvati Svazek: 10 Strana: 0285
Poščvati = poštvati, provocare. — koho nač. Mill. 50. Sr. Poščíti.

239769   Poše Svazek: 7 Strana: 0378
Poše, ovca! Vz Pošem. Val. Brt.

239770   Pošebeliti Svazek: 7 Strana: 0378
Pošebeliti, vz Poševeliti.

239771   Pošeděti Svazek: 2 Strana: 0804
Pošeděti,pošedivěti, ěl, ění, grau werden, ergrauen. Jg.

239772   Pošeděti Svazek: 7 Strana: 0378
Pošeděti. (Vlasy) od starosti pošedivěly. Č. Kn. š. 75. Vz násl.

239773   Pošedivělý Svazek: 2 Strana: 0804
Pošedivělý, etwas grau geworden, grau- lieh. D.

239774   Pošedivěti Svazek: 7 Strana: 0378
Pošedivěti, vz Pošeděti (dod.).

239775   Pošedivosť Svazek: 2 Strana: 0804
Pošedivosť, i, f.. šediny, das Greisen- alter. Pr. zem. 1538.

239776   Pošehtati Svazek: 10 Strana: 0285
Pošehtati = pošeptati. 1512. Arch. XIX. 122.

239777   Pošelmovati Svazek: 2 Strana: 0804
Pošelmovati, ein wenig schelmisch thun. Ros.

239778   Pošem Svazek: 2 Strana: 0804
Pošem, volání na ovce. Pošem, pošem. Us.

239779   Pošem na Svazek: 7 Strana: 0378
Pošem na! Volání také na krávu. Mor. Brt.

239780   Pošepcovati Svazek: 10 Strana: 0285
Pošepcovati = pošeptávati, susurare. Mam. A. 35b.

239781   Pošepkať Svazek: 7 Strana: 0378
Pošepkať = pošeptati. Bern.

239782   Pošepky Svazek: 2 Strana: 0804
Pošepky, vz Pošepmo.

239783   Pošeplati Svazek: 2 Strana: 0804
Pošeplati, pošeplám a pošepli, mit der Zunge anstossend reden. — abs. On poše- plává. Us. Hý. — co komu. Ros.

239784   Pošeplovati Svazek: 10 Strana: 0285
Pošeplovati. Kto mluví pošepluje (trans- gres. ). XV. stol. Vstnk. X. 601.

239785   Pošepmo Svazek: 2 Strana: 0804
Pošepmo, šeptem, šeptavě, pošepky, po- šeptmo, lispelnd, flüsternd, leise. P. mluviti. V., Kom. P. odmlouvati. V. P. jsem mu pravdu pověděl. Sych.

239786   Pošepmo Svazek: 7 Strana: 0378
Pošepmo = pošepky. Bern.

239787   Pošepmý Svazek: 2 Strana: 0804
Pošepmý, flüsternd. Us. Dch.

239788   Pošepnouti Svazek: 7 Strana: 0378
Pošepnouti, vz Pošusnouti.

239789   Pošepný Svazek: 7 Strana: 0378
Pošepný, ého, m., os. jm. Mus. 1880. 380.

239790   Pošepný Fr Svazek: 10 Strana: 0285
Pošepný Fr.. č. geol. a spis., 1836. až 1895. Vz Ott. XX. 315.

239791   Pošepoliti Svazek: 7 Strana: 0378
Pošepoliti = posypati, bestreuen. — co čím: sečku múkú. Mor. Brt. D. 273., Vck.

239792   Pošept Svazek: 2 Strana: 0804
Pošept, u, m., das Flüstern, Geflüster. L.

239793   Pošeptač Svazek: 2 Strana: 0804
Pošeptač, e, m., der Zufliisterer. Št.

239794   Pošeptati Svazek: 2 Strana: 0804
Pošeptati, pošeptám a pošepci, pošep- távati, zischen, raunen, lispeln. — co komu. Němý hluchému pošeptal, aby beznohý utí- kal. Prov. Těžko mu co p., když jest co peň chluchý. Sych. — kam: do ucha, V. Čert mu to do ucha pošeptal. Šm.

239795   Pošeptati Svazek: 7 Strana: 0378
Pošeptati. Mistr jemu v ucho pošeptá. Umuč. sv. Jiří v. 168.

239796   Pošeptavač Svazek: 2 Strana: 0804
Pošeptavač, e, m., der Einbläser. Dch. Vz Pošeptač.

239797   Pošeptmo Svazek: 2 Strana: 0804
Pošeptmo, leise. Přípona -mo. Mkl. B. 236.

239798   Pošeptný. P Svazek: 10 Strana: 0285
Pošeptný. P. čtení. Hlavn. 20.

239799   Pošeptný, pošepný Svazek: 2 Strana: 0804
Pošeptný, pošepný, geflüstert. Řekl p-nými slovy. L.

239800   Pošerediti Svazek: 2 Strana: 0804
Pošerediti, il, děn, ění, zen, ení, garstig machen. — co čím. Us. — se v čem = znečistiti. Sf.

239801   Pošerediti se v čem Svazek: 9 Strana: 0242
Pošerediti se v čem. Pakli jste se v čem p-li. Št. Bes. 8.

239802   Pošerhovati Svazek: 7 Strana: 0378
Pošerhovati =jako šerha (ras) hrubian- sky pokřikovati, se chovati. Slez. Šd.

239803   Pošermovati Svazek: 2 Strana: 0804
Pošermovati, ein wenig fechten. — čím s kým: mečem se sousedem.

239804   Pošeřelý Svazek: 9 Strana: 0242
Pošeřelý. O. nebe. Br. Hod. 199.

239805   Pošestný Svazek: 2 Strana: 0804
Pošestný, sechsfach. P-né koně, sechs- spännig. L.

239806   Pošeť Svazek: 2 Strana: 0804
Pošeť, i, f., nerozum, nesmysl, bláznovství, der Aber-, Wahnwitz, der Wahnsinn, die Thorheit. P. boží moudřejší jest nade všechnu moudrost' lidskou. Sš. Sk. 47. Nemějme p-ti jejich za výroky ducha svatého. Sš. L. před- mluva.

239807   Pošetění Svazek: 7 Strana: 0378
Pošetění. Jel. Enc. m. 11.

239808   Pošetění, n Svazek: 2 Strana: 0804
Pošetění, n., zastr., zbláznění, die Narr- heit.

239809   Pošetěný Svazek: 2 Strana: 0804
Pošetěný; -ěn, a, o, unsinnig. Jg.

239810   Pošetěti Svazek: 2 Strana: 0804
Pošetěti, ěl, ění = pošetiti se, wahnwitzig werden. O Pánu, že pošetí, pravili. Sš. J. 168.

239811   Pošetile Svazek: 2 Strana: 0804
Pošetile, bláznově, wahsinnig, thöricht. P. si počínati, D., koně hnáti. Sych.

239812   Pošetilec Svazek: 2 Strana: 0805
Pošetilec, lce, m., ein Narr, Thor, Schwär- mer. Sych., D.

239813   Pošetilkyně Svazek: 10 Strana: 0286
Pošetilkyně, ě, f. = pošetilá ženská. Kká. Sion II. 50.

239814   Pošetilna Svazek: 7 Strana: 0378
Pošetilna, y, f., das Irrenhaus, Narren- haus. Nz.

239815   Pošetilost Svazek: 2 Strana: 0805
Pošetilost', i, f., nerozum, nemoudrosť, nesmyslnost, bláznovství. V., Jg. P. trvalá a znamenitá nejapnosť a převrácenost'. Hš. Vz S. N. Die Thorheit, Sinnlosigkeit, der Wahn- sinn, Aberwitz. To za největší p. měl. P. jest stav mysli naší, v němž bdějíce, své zámysly skutečnými zvědami čilosti bvti pokládáme. Mark. Log. 184.

239816   Pošetilosť Svazek: 7 Strana: 0378
Pošetilosť a pýcha životné sestry jsou. Sš. J. 135.

239817   Pošetilský. P Svazek: 10 Strana: 0286
Pošetilský. P. láska. Kká. Sion. II. 92.

239818   Pošetilství Svazek: 7 Strana: 0378
Pošetilství, n., die Albernheit, Thorheit. Rk.

239819   Pošetilství Svazek: 10 Strana: 0286
Pošetilství, n. = pošetilosť. Kká. Sion II. 19.

239820   Pošetilůstka Svazek: 9 Strana: 0242
Pošetilůstka, y, f. P-stek vzpomínati. Slád. Jak. 42.

239821   Pošetilý Svazek: 2 Strana: 0805
Pošetilý, nesmyslný, střeštěný, nemoudrý, blázen, posedlý, un-, wahnsinnig, irre, be- thört, aberwitzig. V. P. tlachání. D. Pošetilé kvapení v zápětí má želení. Sych. Opičí láska p-lé matky. Sych. — na čem: na mysli. Eus. — čím. Dcerku ďáblem p-lou. Lom. kan. sv. — P., od šet (šít) = stařec, der Greis.

239822   Pošetilý Svazek: 8 Strana: 0303
Pošetilý. P-lí vypovídají se z Bláznova přes Přemyšlín do Moudré. NZ. III. 229.

239823   Pošetilý Svazek: 9 Strana: 0242
Pošetilý. O pův. sr. Krok 1898. 284. Na rozumu p. Dač. II. 106.

239824   Pošetiti Svazek: 2 Strana: 0805
Pošetiti, il, ěn, ění, pošeťovati = zblá- zniti, pošetilým učiniti, unsinnig, wahnwitzig machen. Ros. — koho. Pavle, veliká učenosť tě pošeťuje. Sš. Sk. 280. — se — zblázniti se, smyslu pozbyti, Narr werden, toll, unsinnig, wahnsinnig, sinnlos werden. D. On se po- šetil. V. Zloducha má a pošetil se. Sš. J. 177. Pravíce se býti moudrými pošetili se. Sš. I. 27. — se čím (na čem)'. Smyslem se pominul a pošetil. Lom. Vzteklostí na mysli se pošetil. Eus. — se proti komu. Lid proti věrným se pošetil. Trip.

239825   Pošetiti Svazek: 8 Strana: 0303
Pošetiti. Mysl se mu p-la. Wtr. St. nov. 114.

239826   Pošetiti se čím Svazek: 9 Strana: 0242
Pošetiti se čím. Kocháním chlipné li- bosti kvapně se pošeťuješ. Rozb. III. 693.

239827   Pošetmo Svazek: 9 Strana: 0242
Pošetmo n. pošeptmo. Hoř. 76.

239828   Pošetření Svazek: 2 Strana: 0805
Pošetření, n., die Beobachtung, Beach- tung, Erwägung. Šm.

239829   Pošetřiti Svazek: 2 Strana: 0805
Pošetřiti, il, en, ení; pošetřovati = trochu šetřiti, pozor míti, ein wenig sparen, Acht geben, erwägen, beobachten. — abs. Jakby ty obrany platny byly, pošetřme (trochu po- važme). Skl. V. 345. Pošetřme, co Platon praví. Vodň. — co, čeho, nač. Ať pán sám to (toho, na to) pošetří. Ros. Pošetř sám na sebe. Kram. Pošetřme teď toho. Rváč. Po- šetřte (pohledněte) na kosti naše. S. Aug. o marn. — (P. čeho: Jel., Reš., Záv., V.) — se. Pošetřme se, jací budeme v den súdný. Sv. Aug. o marn.

239830   Pošetřiti čeho Svazek: 9 Strana: 0242
Pošetřiti čeho. Pošetřte bedlivě těchto příčin. Mart. S. 3.

239831   Pošetřiti s inft Svazek: 8 Strana: 0303
Pošetřiti s inft. Není pochybné, že on práce bedlivě vykonávati pošetří. 1574. Kutn. šk. 16.

239832   Pošev Svazek: 2 Strana: 0805
Pošev, švi, poševka, y, f., (pol.), povlak, povlek, cejcha na peřiny, die Bettziche.

239833   Poševeliti Svazek: 2 Strana: 0805
Poševeliti, pošebeliti, il, en, ení, pomač- kati, zerrütteln. — co: peřiny. Us.

239834   Poševeliti Svazek: 7 Strana: 0378
Poševeliti, ein wenig bewegen. Cf. še- veliti. — čím. Ja nevládzem krýdlami p. Slov. Phľd. II. 393.

239835   Poševna Svazek: 2 Strana: 0805
Poševna, y, f., eleodora, živočich blanýš. Krok.

239836   Poševnatice Svazek: 2 Strana: 0805
Poševnatice, e, f., spathodea. Rostl.

239837   Poševnatý Svazek: 2 Strana: 0805
Poševnatý, mit einer Scheide versehen, pošvou okrytý. P. listy. Rostl.

239838   Poševní Svazek: 7 Strana: 0378
Poševní boubel, cysta vaginae, hlíva, bulbus vaginae, katarrh, catarrhus vaginae, kýla, elytrocele, kýla střevní p., enterocele vaginalis, šev, elytroraphia, měřidlo, Schei- denmesser, n., věneček, -pessarium, zrcadlo, -Spiegel. Ktt. exc.

239839   Poševní Svazek: 10 Strana: 0286
Poševní sliznice, Scheidenschleimhaut, p. trhlina, Ruptur der Scheidenhaut, vyše- tření p-ním zrcadlem, Hysteroscopie; Vleklý zánět p., bílý tok, vaginitis chronica, fluor albus. leucorrhoea. Ktt.

239840   Poševní, -ný Svazek: 2 Strana: 0805
Poševní, -ný, Scheiden-. P. klikoroh, curculio vaginalis, der Scheidenkäfer. Šm.

239841   Poševnice Svazek: 7 Strana: 0378
Poševnice, vagina. Zánět p-ce, vaginitis (varietní, v. testis: bradavičnatý, villosa s. verrucosa, hnisavý, purulenta, příjičný, sy- philitica, tuberkulosní, tuberculosa, tvořivý, plastica). Ktt. exc.

239842   Poševník, a Svazek: 2 Strana: 0805
Poševník, a, m., pošvář, der Scheiden- macher.

239843   Poševnosť Svazek: 7 Strana: 0378
Poševnosť, i, f. = obratnosť, čerstvosť, Regsamkeit. U Kr. Hrad. Kšť.

239844   Poševný Svazek: 7 Strana: 0378
Poševný = čerstvý, obratný, mrštný, schnell, regsam. V severovýchod. Čech. P. do práce. Kšť., Msk., Ntk.

239845   Pošianať Svazek: 7 Strana: 0378
Pošianať, verschonen. Slov. Nedopa- ľujte ma, lebo vás zle pošianam. N. Hlsk. II. 232.

239846   Pošibati Svazek: 7 Strana: 0378
Pošibati, pošibávati, pošibnouti = po- poháněti, popošlehávati. — koho: koně, děti. Mor a slov. Sb sl. ps. II. 1. 139., Vck., Koll. Zp. II. 56., Er. Sl. č. 67., Brt. D 273.

239847   Pošibkávať Svazek: 7 Strana: 0378
Pošibkávať, vz Pošibati. Slov. Rl. Pr. II. 350.

239848   Pošidać Svazek: 9 Strana: 0241
Pošidać = posedati. Slez. Lor. 77.

239849   Pošiditi Svazek: 2 Strana: 0805
Pošiditi, il, zen, ení, ein wenig foppen, betrügen. — koho. Pošidím ho drobet. Ros. Dosti jsi pošidil děvčat. Us. — se s kým. Us.

239850   Pošijek Svazek: 2 Strana: 0805
Pošijek, jku, m., zášijek, udeření po šíji, ein Schlag an den Nacken, Nackenstoss, -schlag. Dáti komu p. St. skl. Zeplváchu na jeho obličej a p-jky jej tepiechu. ZN.

239851   Pošíjek Svazek: 7 Strana: 0378
Pošíjek, parauchenium. Nz. Tu jemu po- šíjky dávali. Sv. ruk. 168. Pošíjky jemu dávachu. Drk. 161. b.

239852   Pošijkovati Svazek: 2 Strana: 0805
Pošijkovati,pošijky dávati, Nackenstösse geben. L.

239853   Pošijkovati koho Svazek: 10 Strana: 0286
Pošijkovati koho = pohlavkovati. Mand. Gl. Mat. 296.

239854   Pošik Svazek: 2 Strana: 0805
Pošik, u, m., položitosť, nahnutosť, die Abschüssigkeit, Schräge. Ras. Rána na pošik. Ras. — Pošikem = stranou, šikmo, šourem, schräg. Preť.

239855   Pošík Svazek: 7 Strana: 0378
Pošík Bedřich. Vz Tf. Mtc. 236.

239856   Pošik Svazek: 8 Strana: 0303
Pošik, u, m., vz Řeťázkový (3. dod.).

239857   Pošik Svazek: 9 Strana: 0242
Pošik, u, m. Stěžeje země ? ekliptice jsou z pošika. Pal. Záp. I. 75.

239858   Pošík Svazek: 10 Strana: 0286
Pošík Bedř. dr., prof. a spis., nar. 30. /9. 1844. Vz Věst. XII. 11—18.

239859   Pošikmo Svazek: 2 Strana: 0805
Pošikmo, pošikem, schräg. Loď pošikmo plave. Berg. D.

239860   Pošikmý Svazek: 7 Strana: 1364
Pošikmý = drobet šikmý. Phľd. XII 317.

239861   Pošilhávati Svazek: 2 Strana: 0805
Pošilhávati, pošilhati, ein wenig schielen. Us. — po kom. Pošilhává po tom děvčeti (líbí se mu). Us. Všk.

239862   Pošiměřice Svazek: 2 Strana: 0805
Pošiměřice, dle Budějovice, ves v Pra- chensku. Tk. I. 432.

239863   Pošimrati Svazek: 7 Strana: 0378
Pošimrati, ein wenig kitzeln. Us. Šd., Pdl.

239864   Pošimrati Svazek: 8 Strana: 0303
Pošimrati koho peřím na nose. Us. — Vrch. Tryz. 26.

239865   Pošin Svazek: 7 Strana: 0378
Pošin, u, m. = pošinutí. Pck. 33., Phld. IX. 3. P. vodorovný. Zpr. arch. VIII. 54.

239866   Pošiniti Svazek: 7 Strana: 0378
Pošiniti, beschienen. Bern.

239867   Pošinka Svazek: 7 Strana: 0378
Pošinka, y, f. P-ky = postrkovací nohy housenek, die Nachschieber. Sl. les., Kk.

239868   Pošinka Svazek: 9 Strana: 0242
Pošinka, y, f. P. housenky = postrkovací noha, pár noh na posledním článku těla sloužící jen ku postrkování těla. Exl. 4.

239869   Pošinouti Svazek: 2 Strana: 0805
Pošinouti, nul, ut, utí; pošívati, bewegen, weiter rücken. Pošívati se, odšinouti se. Šf. — (co) kam: Pošinul oko na pána (pohnouti; obyč.: mrkl okem na pána. Kmp.). Č. Do dálky p. Dch. — čím. Nt. — co: hranice své říše, vorrücken. Nt. Oni krasovědy . . . bytně dále pošinuli (ku předu přivedli). Pal. Rd. I. 315. — se, sebou, pohnouti se, sich bewegen. — se pošívati = hněvati se. V Kr- konoš. Kb. Pošinul se = pohnul se; polá- mal se. Us. Vepř výše sebú pošinul. St. skl. — se odkud: z místa. C. — se v čem: v kříži (polámati se), sich das Kreuz verren- ken. — se čím (polámati se). Pošinul se zdvi- háním těžkého kamene. — se proti komu, posouvati se, sápati se. Č. Črtie hrozné se proti sv. Hedvice pošívajíc. Výb. I. 1157., 1159. — s kým. Zase s tebou čert pošívá. Us. Mřk.

239870   Pošinouti co kam Svazek: 7 Strana: 0379
Pošinouti co kam. Meze dále p. Tš. — kdy. Za vlády otce jeho středisko dějin k západu se p-lo. Šbm. Stř. II. 7. — čím (kam). P. lampou. ZČ. Něco nahoru, dolů šroubem p. ZČ. — se komu. Ručka se jí p-la a děvečka v dunaj padla. Sš. P. 154. — jak. P. něco podél něčeho. Us. Pdl.

239871   Pošinovací Svazek: 7 Strana: 0379
Pošinovací, Rücker-, Corrections-. P. ko- lečko, hřebínek, -rechen, ručička, -zeiger. Šp.

239872   Pošinovač Svazek: 7 Strana: 0379
Pošinovač, e, m., der Schieber. P. vago- nův. Us.

239873   Pošinovadlo Svazek: 7 Strana: 0379
Pošinovadlo, a, n , der Rücker. Deštička, štítek p-dla, das Rückerplättchen; vyrov- navací p., compensirte Correction. P., die Reibungsparthie bei Spindeluhren. Šp.

239874   Pošinovaě Svazek: 9 Strana: 0242
Pošinovaě, e, m. = náčiní při dělání pro- vazů. KP. VII 471. P. v hodinách (dvě páky umístěné na prstenu). Vz KP. VII 311.

239875   Pošinování Svazek: 7 Strana: 0379
Pošinování, n., das Rücken. P. hvězd na obloze. Stč. Zem. 133. P. obrazců v ro- vině. Dch.

239876   Pošinovati Svazek: 10 Strana: 0286
Pošinovati, vz Pošinouti.

239877   Pošinulý, pošinutý Svazek: 2 Strana: 0805
Pošinulý, pošinutý; — ut, a, o, polo- mený, der sich verrenkt hat. — kde: kůň v kříži p-tý. Ms.

239878   Pošinutelnosť Svazek: 7 Strana: 0379
Pošinutelnosť, i, f., die Verrücktbar- keit. P. kapalin. ZČ. I. 281., Mj. 90., Kk.

239879   Pošinutelný Svazek: 7 Strana: 0379
Pošinutelný, verrückbar. P. koleje. NA. IV. 199.

239880   Pošinutí Svazek: 2 Strana: 0805
Pošinutí,pohnutí, die Bewegung, Rückung. P. hlavy. Měst. bož. III. 236. -- P. nohy, die Verrenkung. — P. kříže, v kříži, die Kreuzlähmung. Jg.

239881   Pošinutí Svazek: 7 Strana: 0379
Pošinutí hvězdní. Stč. Zem. 134. — Schd. I. 230.

239882   Pošinutie Svazek: 9 Strana: 0242
Pošinutie, e, n. = mrtvice. Sbor. slov. III. 53.

239883   Pošinutý Svazek: 2 Strana: 0805
Pošinutý, vz Pošinulý.

239884   Pošípati Svazek: 2 Strana: 0805
Pošípati, ušpiniti, beschmutzen. Us. u Míst- ka. Mtl. — P., ein wenig reiben, wälzen. Ros.

239885   Pošírný Svazek: 8 Strana: 0303
Pošírný. P. hora (po šíři se táhnoucí), aequatoriales Gebirge. Am. Orb. 83.

239886   Poširoký Svazek: 8 Strana: 0303
Poširoký = poněkud široký). Brt. D. II. 283. Vz Po-.

239887   Pošířiti Svazek: 2 Strana: 0805
Pošířiti, il, en, ení, pošiřovati, etwas weiter, breiter machen. Dch. — co čím.

239888   Pošířiti Svazek: 7 Strana: 0379
Pošířiti. Inhed ty dvéře povýšichu se a pošířichu. Výb. II. 603.

239889   Pošířiti co Svazek: 7 Strana: 1364
Pošířiti co: příkopu (akk sg. od p-pa). Půh. V. 52.

239890   Pošířiti co Svazek: 9 Strana: 0242
Pošířiti co = širším učiniti. Mlýnské strúhy p. 1511. Arch. XVII. 233.

239891   1. Pošišlati Svazek: 2 Strana: 0805
1. Pošišlati, pošišmati = pomazati, be- schmutzen. Kom. — co: prádlo. Sych.

239892   2. Pošišlati Svazek: 2 Strana: 0805
2. Pošišlati, pošišlávati, drobet šišlati, ein wenig zischeln. — abs. Pošišlává. Us. Hý. Pošišlal si.

239893   Pošišmaný Svazek: 2 Strana: 0805
Pošišmaný; — án, a, o, ušpiněný, be- schmutzt. Vz násl.

239894   Pošišmat si co Svazek: 8 Strana: 0303
Pošišmat si co: šaty (pokrčiti). Slov. Brt. D. II. 369.

239895   Pošišmati Svazek: 2 Strana: 0805
Pošišmati, ušpiniti, umazati, beschmut- zen. Us. u Pelhř. Ptů. Vz Pošišlati.

239896   Pošiti Svazek: 2 Strana: 0805
Pošiti, šiji, šij, šije (íc), il, it, ití; poší- vati, trochu šíti, ein wenig nähen; po-, při- kryti, bedecken; potáhnouti, überziehen. Jg. — čeho. Ta pošila košil (neurčitou měrou). — co. Všecko prádlo posila. Us. P. střechu, Ros., cep, (ošití na držák přišiti). Us. — co čím: střechu slamou, došky, rákosím, sítím. Jg., něco koží, D., chalupu hrachovinou p. Er. P. 363.

239897   Pošitý Svazek: 2 Strana: 0805
Pošitý; -it, a, o, benäht, bezogen, bedeckt. Vz Pošiti. Jg.

239898   Pošívač, e, pošíval Svazek: 2 Strana: 0805
Pošívač, e, pošíval, a, m., der Stroh- decker. Rk., Prk. Př. 11.

239899   Pošívání, n. P Svazek: 10 Strana: 0653
Pošívání, n. P. šňůrkami, Aufnäh- arbeit. Rgl.

239900   Pošivanica Svazek: 7 Strana: 0379
Pošivanica, e, f. = brň, Brustharnisch, m. Slov. Bern.

239901   Pošívaný Svazek: 2 Strana: 0805
Pošívaný, benähet. P. dílo. BO. Vz Po- šitý.

239902   Pošívati Svazek: 2 Strana: 0805
Pošívati, vz Pošiti, Pošinouti.

239903   Pošívka Svazek: 2 Strana: 0805
Pošívka, y, f., pošití, der Uiberzug. Žen- ská p. (po ženských zblázněný), der Weiber- narr. D.

239904   Pošívka Svazek: 10 Strana: 0286
Pošívka, y, f., vz Pošívka. Mš.

239905   Pošívkář Svazek: 2 Strana: 0805
Pošívkář, e,m., wer Uiberzüge macht. Jg.

239906   Poška Svazek: 2 Strana: 0805
Poška, y, f., koule sněhová, der Schnee- ball. —P-ky, koule z vytlačeného voští. Us. ve vých. Čech. Ktk., Kal., Všk.

239907   Poškádlení Svazek: 2 Strana: 0806
Poškádlení, n., das Reizen, Foppen. Sm.

239908   Poškádlený Svazek: 2 Strana: 0806
Poškádlený; — en, a, o, gereizt, gefoppt. Us.

239909   Poškádliti Svazek: 2 Strana: 0806
Poškádliti, il, en, eni, ein wenig foppen, reizen. — koho. Ros. — se s kým. Ros.

239910   Poškamrať Svazek: 7 Strana: 0379
Poškamrať, ein wenig murren. Slov. Bern.

239911   Poškapiti se Svazek: 7 Strana: 0379
Poškapiti se, stolpern, Verstoss begehen. Šm.

239912   Poškárat Svazek: 10 Strana: 0653
Poškárat stěnu = poškrábati. Brt. Sl. 423.

239913   Poškaredělý Svazek: 2 Strana: 0806
Poškaredělý, finster blickend. Šm.

239914   Poškareděný Svazek: 9 Strana: 0242
Poškareděný. Šeb. 11.

239915   Poškarediti Svazek: 2 Strana: 0806
Poškarediti, il, ěn, ění, hässlich machen. Us.

239916   Poškarediti se Svazek: 8 Strana: 0303
Poškarediti se = pošpinili se; vynadali si. Jevíčko. Brt. D. IT. 369.

239917   Poškavříti Svazek: 10 Strana: 0286
Poškavříti (?) čelo. Mark. Prvot. 1814. 54.

239918   Poškleb Svazek: 2 Strana: 0806
Poškleb, u, m.= pošklebek, das Gegrinse. Dch.

239919   Poškleba Svazek: 2 Strana: 0806
Poškleba, y, m , pošklebač, e, m., der Spötter, Verhöhner. Div. z och.

239920   Pošklebač Svazek: 7 Strana: 0379
Pošklebač, e, m. = sedmihlásek. Vhl.

239921   Pošklebač Svazek: 8 Strana: 0303
Pošklebač, e, m., pták, vz Sedmihlásck (3. dod.).

239922   Pošklebáček, č Svazek: 2 Strana: 0806
Pošklebáček, čka, m. = posměváček, pták. Us. u Strak. Slm.

239923   Pošklebačný Svazek: 2 Strana: 0806
Pošklebačný, spöttisch, höhnisch.

239924   Pošklebavý Svazek: 7 Strana: 0379
Pošklebavý = pošklebačný. Ehr.

239925   Pošklebečnosť Svazek: 10 Strana: 0286
Pošklebečnosť, i, f. Nár. list. 1905. 57. 13.

239926   Pošklebek Svazek: 2 Strana: 0806
Pošklebek, bku, m., der Spott, Hohn. P-ky z někoho si dělati. Us.

239927   Pošklebiti Svazek: 7 Strana: 0379
Pošklebiti. P-vati se nad čím. Osv. V. 762.

239928   Pošklebiti se Svazek: 2 Strana: 0806
Pošklebiti se, il, ení, pošklebovati, ein wenig greinen, höhnen. — se po kom, se čemu. Rk. Co bychom se ti pošklebovali (posmívali)? Us.

239929   Pošklebivý. P Svazek: 10 Strana: 0286
Pošklebivý. P. dívka. Stan. III. 227.

239930   Pošklebně Svazek: 2 Strana: 0806
Pošklebně, höhnisch, spöttisch. Us.

239931   Pošklebník Svazek: 10 Strana: 0286
Pošklebník, a, m. Msn. Hym. 28.

239932   Pošklebný Svazek: 2 Strana: 0806
Pošklebný, höhnisch, spöttisch. Us.

239933   Pošklebovatel Svazek: 10 Strana: 0286
Pošklebovatel, e, m. Zvon III. 206. Vz Pošklebovač.

239934   Pošklíbač Svazek: 10 Strana: 0286
Pošklíbač, e, m. Msn. Od. 333.

239935   Pošklubati Svazek: 2 Strana: 0806
Pošklubati, poškubati, pošklubnouti, po- škubnouti bnul a bl, utí; poškloubati, po- šklubávati, ein wenig zupfen, rupfen. — koho za co: za ruku, za kabát. Us.

239936   Poškodek Svazek: 2 Strana: 0806
Poškodek, dku, m., der Schaden, die Schlappe. Dch.

239937   Poškoditi Svazek: 2 Strana: 0806
Poškoditi, il, zen, ení, einen Schaden zufügen. — abs. Zemětřesení velice poško- dilo. V. — co, šp. dle něm. etwas beschä- digen m.: uškoditi něčemu, pokaziti, porou- chati něco, Jg., Brs. 130., pohanobiti co, na Mor. Mřk. — čemu. Aby právu nepoškodili. Pulk.; Ms. pr. kut. — komu v čem. Alx.

239938   Poškoditi koho Svazek: 7 Strana: 0379
Poškoditi koho zobecnělo. Vm. v Km. 1888. 679. — komu v čem. V němž by nám rád p-dil. Alx. B. M. v. 214. (HP. 86.).

239939   Poškohlit Svazek: 7 Strana: 0379
Poškohlit = poškrábati. Slov. Bern.

239940   Poškoláček Svazek: 7 Strana: 0379
Poškoláček, čka, poškolák, a, m. = žák, který z trestu po vyučování ve škole podržen byl. Us. Msk a j.

239941   Poškopiti Svazek: 2 Strana: 0806
Poškopiti, il, en, ení, všecky n. mnohé škopiti, vyřezati, alle o. viele verschneiden, entmannen. Na Slov. — P. = odníti, nehmen, vermindern, stehlen. — co komu: hrušky (ukrásti). Bern. — P. = poraziti, nieder- werfen. Mladou ženu poškopil. V.

239942   Poškorn Svazek: 2 Strana: 0806
Poškorn, u, m. Za 4 slepice, které se při odvozování p-nu (z Buschkorn?)na Bystré dávají. Ms. 1648. (Gl. 260.).

239943   Poškorniti se Svazek: 2 Strana: 0806
Poškorniti se, il, ění, s někým se po- škorpiti, in Zwist sein. Us. Dch.

239944   Poškorpiti Svazek: 2 Strana: 0806
Poškorpiti, il, en, ení = poškádliti, ein wenig reizen. — koho. Us. — se s kým. = pohádati se, zanken. D.

239945   Poškoubání Svazek: 10 Strana: 0286
Poškoubání. V jakém poškoubání od něho jsem (ostouzení). 1614. Z měst. kn. J. Hrad. Wtr.

239946   Poškovati Svazek: 2 Strana: 0806
Poškovati, poškami po sobě házeti, mit Schneeballen werfen. Us. ve vých. Čech. Kda. Vz Poška.

239947   Poškový Svazek: 8 Strana: 0303
Poškový. P. houba (roste na bucích. Sma- čkává se v pošek a z toho se krájí do p - lévky). ČT. Tkč. Cf. Pošek (3. dort'.).

239948   Poškozenec Svazek: 10 Strana: 0286
Poškozenec, nce, m. — poškozený. Tbz, V. 9. 390., VIII. 305.

239949   Poškození Svazek: 2 Strana: 0806
Poškození, n., die Beschädigung. P. vzíti.

239950   Poškozenina Svazek: 10 Strana: 0286
Poškozenina, y, f. = poškozená věc, Beschädigung. Ohledal p-nu pilíře. Pokr. 1884. č. 128.

239951   Poškozený Svazek: 2 Strana: 0806
Poškozený, lépe:, škodující (ten, kdo škodu vzal). Šb., Š. a Z. Zboží došlo v stavu poškozeném, lépe: zboží došlo porušené. Šb. Na Mor. také = pohanobený. Mřk. Cf. Po- škoditi co.

239952   Poškrab Svazek: 7 Strana: 0379
Poškrab, vz Poškrabek.

239953   Poškrabák Svazek: 2 Strana: 0806
Poškrabák, u, m., nástroj pekařský ku škrabání tésta, der Aufreiber. D.

239954   Poškrabanče Svazek: 10 Strana: 0653
Poškrabanče, e, n. = postruhník z po- škrábaného cesta (těsta). Phľd. XXIV. 482.

239955   Poškrabanina Svazek: 7 Strana: 0379
Poškrabanina, y, f., eine zerkratzte Stelle.

239956   Poškrábati Svazek: 2 Strana: 0806
Poškrábati, poškrábám a poškrábu; po- škrábnouti, bnul a bl, ut, utí; poškrabovati, podrápati, auf-, zerkratzen, an-, aufreiben, aufritzen; ošiditi, betrügen, anschmieren; na- bírati, škádliti, foppen, sticheln. Jg. — co, koho. Poškrábal stůll. Us. P. koho = po- drápati ; 2. ošiditi; 3. žertovně nabírati. Jg. — co, koho čím: nehty. Papír tužkou p. (počmárati). Us. Hý. — kde: na n. po obličeji.

239957   Poškrabek Svazek: 2 Strana: 0806
Poškrabek, bku, poškrab, u, m., ku př. chléb z těsta z díže vyškrabaného, výškrabek, na Slov.postruheň, das Aufreibsei, das Sehabe- brod. — P., škrábnutí, eine Verletzung durchs Kratzen. Dch. — P., bka, m., poslední dítě týchž rodičův, das Nestküchen.

239958   Poškrabek Svazek: 7 Strana: 0379
Poškrabek, vz Chlebovník, Škrabánek.

239959   Poškrabek Svazek: 8 Strana: 0303
Poškrabek, vz Martínek (3. dod.).

239960   Poškrabkati Svazek: 7 Strana: 0379
Poškrabkati, vz Poškrabkávati. Slov. Mt. S. I. 65.

239961   Poškrabkávati Svazek: 2 Strana: 0806
Poškrabkávati, pohlazovati, sanft strei- cheln Koll.

239962   Poškrabkávati Svazek: 10 Strana: 0286
Poškrabkávati = poškrabovati. — koho. Stojí jako ošípaná, keďju p-kávajú. Rizn. 177.

239963   Poškrabotiti se kam Svazek: 10 Strana: 0286
Poškrabotiti se kam. Já se zas p-tím k naším rybám(odeberu). Rais. Vlast. 348.

239964   Poškrabovati Svazek: 2 Strana: 0806
Poškrabovati, vz Poškrábati.

239965   Poškrabpánvička Svazek: 9 Strana: 0242
Poškrabpánvička, y, m. = žrout. Slov. Zát. Př. 73b. Sr. Potrimiska.

239966   Poškrbek Svazek: 7 Strana: 0379
Poškrbek, bku, m. = ve hre na špačka, když kdo palaestrou hrábne, aby špačka postrčil netrefiv ho. Č. T. Tkč

239967   Poškriepiť Svazek: 8 Strana: 0303
Poškriepiť. P-li sme sa pre tie peniaze (pohádali). Phľd. 1893. 582.

239968   Poškrkati Svazek: 2 Strana: 0806
Poškrkati, poškrkávati, scherren, quacken, gurren, rülpsen; škrkaje popsati, pomazati, be- kritzeln, beschmieren. Vz Poškrtati. —.co: papír. Hý. — na čem: na houslech. Jg. — co jak: na kusy (roztrhati, zerfetzen). Us. na Mor. Jg.

239969   Poškrobať Svazek: 7 Strana: 0379
Poškrobať = poloupati. Slov. Bern.

239970   Poškrobek Svazek: 7 Strana: 0379
Poškrobek, bku, m. = poškrabek. Val. Vck. U Star. Jič. Vhl.

239971   Poškrobník Svazek: 10 Strana: 0286
Poškrobník, u, m. = moučné pečivo. Mus. slov. VIII. 23.

239972   Poškrobok Svazek: 7 Strana: 0379
Poškrobok, bku, m. = poškrabek. Slov. Zátur., Bern.

239973   Poškrouhati Svazek: 2 Strana: 0806
Poškrouhati, ein wenig knurren. Ros.

239974   Poškrtati Svazek: 2 Strana: 0806
Poškrtati, bekritzeln, beschmieren. Vz Škrtati.

239975   Poškrtiti Svazek: 2 Strana: 0806
Poškrtiti, il, cen, ení, nach einander er- würgen. — koho s kým. Všecky se svými pomocníky poškrtil. Us.

239976   Poškrýpati Svazek: 7 Strana: 0379
Poškrýpati = pošplíchati. Us. Rgl. Po- škrejpává = poprchává.

239977   Poškřek Svazek: 2 Strana: 0806
Poškřek, u, m., pokřik, das Geschrei, der Lärm. Pís. br.

239978   Poškřipiti Svazek: 2 Strana: 0806
Poškřipiti, il, ení, škřipiti, ein wenig knirschen. — na koho čím: zuby. Ctib.

239979   Poškubati Svazek: 2 Strana: 0806
Poškubati, poškubovati, nörgeln, zupfen. — koho na čem. Us. Dch.

239980   Poškubati komu čím Svazek: 7 Strana: 0379
Poškubati komu čím. Rtem mu po- škubávala křeč (hněvivému). Janda B.

239981   Poškubavý Svazek: 2 Strana: 0806
Poškubavý, nörgelnd. Dch.

239982   Poškuľovať Svazek: 8 Strana: 0303
Poškuľovať = šilhat i. Jedným okom na bok poškuľuje. Phľd. 1895. 604.

239983   Poškvařiti Svazek: 2 Strana: 0806
Poškvařiti, il, en, ení, ein wenig o. nach einander schmoren, auskochen. — co kdy. Us.

239984   Poškvařiti co Svazek: 7 Strana: 0379
Poškvařiti co. Ruk. kd.

239985   Poškvírati se někomu Svazek: 2 Strana: 0806
Poškvírati se někomu = posmívati se, auslachen. U Něm. Brodu. Všk.

239986   Poškvrkávať Svazek: 7 Strana: 0379
Poškvrkávať, bisweilen zischen, lau- schen. Slov. Bern.

239987   Poškvrliti Svazek: 2 Strana: 0806
Poškvrliti, il, en, ení, popáliti, ein we- nig versengen. Slov.

239988   Poškvrn Svazek: 2 Strana: 0806
Poškvrn, u, m. = poškvrna, die Makel. Nenie na světě tak dobrého člověka, aby sě ďábel nepokusil chtě sě rád dotknúti jeho p-nem. Boč. exc.

239989   Poškvrna Svazek: 2 Strana: 0806
Poškvrna, lépe: poskvrna, poškvrnka, lépe: poskvrnka, y, f., zmazání, vada, der Flecken, die Makel. BO. Bez p-ny — čistý. V. P. v šatech, Reš., od vosku. D. To nemá p-ny. Sych. P. na oku (povlaka malá na bláně rohové). Ja. Poskvrn nadělati. V. Po- skvrnu ve slunci hledati (příliš pochybující, vybíravý). Vz Zevrubnosť. Č. — P., úhona, der Schandfleck, die Unthat. Ani p-ny na něm nebylo. D. Poškvrnu na své cti nésti. V., Sych.

239990   Poškvrna Svazek: 7 Strana: 0379
Poškvrna. P. duší. Bart. 20. Není již na světě toho, jenž by p-ny neměl mnoho. Ezp. 1719. Bez poškvrny hřiecha; Jsú zpr- zněni poškvrnami rozličnými; Tělesná p.; Jsa čist ode všech poškvrn. Št. Kn. š. 19., 30., 64., 180.

239991   Poškvrnělý Svazek: 10 Strana: 0286
Poškvrnělý, P. oči. Olom.

239992   Poškvrněnec Svazek: 7 Strana: 0379
Poškvrněnec, nce, m., der Befleckte. Lpř.

239993   Poškvrnění Svazek: 2 Strana: 0806
Poškvrnění, lépe: poskvrnění, n. = pokálení, die Befleckung, Verunreinigung, Bemaklung, V., porušení, die Schändung, Verunheiligung. Jg.

239994   Poškvrněnosť Svazek: 2 Strana: 0806
Poškvrněnosť, lépe: poskvrněnosť, i, f., nečistost, Beflecktheit. Us.

239995   Poškvrněný Svazek: 2 Strana: 0806
Poškvrněný, lépe: poskvrněný; -něn, a, o. P., pokálený, befleckt, bemakelt. — čím: krví a talovem. Eus. — P., nečistý, unrein, befleckt, geschändet. P. pověsť, Jel., svědomí, panna (porušená). V. — čím: pá- dem, Kram., chlipú (coitu). BO.

239996   Poškvrněný Svazek: 7 Strana: 0379
Poškvrněný. P. stolice, cathedra pesti- lentiae. Ž. wit. 1. 1.

239997   Poškvrnilý Svazek: 2 Strana: 0807
Poškvrnilý, lépe: poskvrnilý, befleckt. P. oči. BO. Vz -lý.

239998   Poškvrnitel Svazek: 2 Strana: 0807
Poškvrnitel, lépe: poskvrnitel, e, m., der Beflecker. Kom.

239999   Poškvrnitelka Svazek: 2 Strana: 0807
Poškvrnitelka, lépe: poskvrnitelka, y, poskvrnitelkyně, ě, f., die Befleckerin. Jg.

240000   Poškvrnitelný Svazek: 2 Strana: 0807
Poškvrnitelný, lépe: poskvrnitelný, befleckbar. Měst. bož. II. 200.