162001   Nabúchať Svazek: 6 Strana: 1065
Nabúchať = nabouchai. Dala se n. (po- zbyla panenství). Slov. Rr. Sb.

162002   Nabuchcovati komu co Svazek: 2 Strana: 0009
Nabuchcovati komu co: záda (nabou- chati, vollpuffen. Jg. — se koho (Nabiti). Ros.

162003   Nabuchodonozorova Svazek: 6 Strana: 1065
Nabuchodonozorova socha (říkej rychle několikrát po sobě). Brt.

162004   Nabujněti Svazek: 6 Strana: 1065
Nabujněti, ěl, ění, stark üppig werden. Bern.

162005   Nabukati se Svazek: 2 Strana: 0009
Nabukati se, viel küben, summen. Dosti se ten bukač nabukal. Ros.

162006   Nabukati se Svazek: 2 Strana: 0009
Nabukati se = naboukati se.

162007   Nabulikovati Svazek: 2 Strana: 0009
Nabulikovati, anplauschen. — komu čeho. Ten mu toho nabulikoval. Us.

162008   Nabumbati se Svazek: 2 Strana: 0009
Nabumbati se. Nabumbej se synáčku. Us. Sich satt trinken. — se čeho jak: piva do sytosti. Us.

162009   Nabunělý Svazek: 2 Strana: 0009
Nabunělý, baňatý, plutzig. N. sklenice. Mus.

162010   Nabunělý Svazek: 6 Strana: 1065
Nabunělý = baňatý. Rst. 444.

162011   Nabúřiti Svazek: 6 Strana: 1065
Nabúřiti. Co sem se nabúřil (natloukl), nechtěla otevřít. Sš. P. 781.

162012   Nabůsti Svazek: 6 Strana: 1065
Nabůsti, vz Nabodnouti.

162013   Nabušiti Svazek: 2 Strana: 0009
Nabušiti, il, ení, viel pochen. — se čeho. Dosti se toho kovářové nabušili. Us.

162014   Nabylý Svazek: 2 Strana: 0009
Nabylý, kdo nabyl, der erlangt hat. — N., nabytý, erlangt, erreicht. Th.

162015   Nabystřiti Svazek: 6 Strana: 1065
Nabystřiti si kopí = nabrousiti. Tbz.

162016   Nábyt Svazek: 2 Strana: 0009
Nábyt, u, m. —- nábytek.

162017   Nábyt Svazek: 6 Strana: 1065
Nábyt. Pl.

162018   Nábyt Svazek: 9 Strana: 0176
Nábyt, u, m. Mohou své zboží a který- koli nábyt věcí movitých i nemovitých dáti, komu by chtěli. 1505. Arch. XVII. 86.

162019   Nabyt se kde Svazek: 10 Strana: 0629
Nabyt se kde. Ještě jsem se málo na světě nabyl. Kld. II. 202. Už sa nabyto zima = už je dlouho zima. Vz Brt. Slov. Sr. násl. Nabývati.

162020   Nábytečný Svazek: 2 Strana: 0009
Nábytečný, nábytku se týkající. Mobilien-.

162021   Nábytek Svazek: 2 Strana: 0009
Nábytek, tku, m., nabytí. Lahký nábytek, lahký pozbytek. Mt. S. — N., nabyté jmění, statek, der Erwerb, das Hab und Cut, Eigen- thum. Synonyma: movitý, letný statek, svršky. Jg. N. jest zlato, stříbro, drahé kamení, doby- tek, koně a to všecko, což hnáti anebo vézti anebo nésti můž. Ms. pr. pr. Peněz hotových n. neznamenal, poněvadž se vždy zvlášť uvádějí. Kn. dr. 135. Ovčák příchovek svůj (svůj vlastní n.) obzvláštním cejchem znamenaný má. Kom. Komory svršky (nábytky) napl- něné. Kom. Nábytky: Jménem nábytkov jiného se nic nerozumí než všecka hovada, která ve dvore, jako: koni, krávy, ovce, svině, husy, kačice, slepice, anebo jiná hovada, která v rybníciech, řekách a haltéřiech, jako : kapři, štiky a jiné ryby jsou. A mohu proto sluti nábytci, že od nich člověk statku na- bývá, Vš. 56G. N. bravov. Bibl. N. horní či svrchu (na zemi), dolní či sespod (pod zemí, ve sklepě jsoucí). Gl. 164. Vz Kn. dr. 135., Svrchky. — N., zvláště domovní hospodářství, nářadí, das Gerätlie, Hausgeräthe.V. Jménem svrchků rozumí se všecko, což jest v domě, ve dvoře nebo na poli, s příčinu ruky a práce lidské připraveno kromě dna a gruntov (tedy veškeré movité jmění); což tedy s dna nebo s gruntu bez zkázy stavení sňato býti může a proto svrchek slove, že na dně jest a svvchku. Ale jménem nábytkov atd., vz nahoře. Vz více v Gl. 163. — N., nyní obyč. jen do- mácí nářadí: jarmary, prádelníky, stolice, židlice, stoly, divany atd. Us. Die Einrichtug. Co k zařízení domu n. k vedení hospodářství slouží, slove nářadí. Rozeznává-li se nábytek od nářadí, znamená nábytek takové věci v pokoji, které k většímu pohodlí slouží: Hudební nástroje, stoly, sesle, postele, zr- cadla, obrazy, šatníky atd. Nádobí kuchyň- ské a stolní je nářadí a ne nábytek. Ale obojí nářadí i nábytek a vůbec celé movité jmění (kromě peněz) sloulo u starých svrchky či svršky. Škl. N. čalouněný, tapezirte Mö- beln; n. čistý jako sklo. Dch. N. ze dřeva ohýbaného. Vz Prm. III. č. 16. — N. = nad- bytek, Uiberschuss, m. N-tkem zůstalo hořčice přes žejdlík. Sych. — N., obkladek. N. koni dáti. Us. — Vz Náčiní, Nářadí.

162022   Nábytek Svazek: 6 Strana: 1065
Nábytek = nabyté jměni. Ľahké n-tky zriedka užívajú dietky. Slov. Zátur. Priat. I. 32. N. bravóv i volóv, possessio. BO. N. cizích zemi mezi ně podělen byl. Šf. Strž. I. 271. Dal desátek ze všech svých nábyt kóv; Dal mu Hospodin n. mnohý; Vladaři n-tka králova (substantia); N. bohatého. BO. Cf. Vš. 312., 463., Zř. zem. Jir. 461., 694. — N. = domáci nářadí. Pokoj bez u-tku. Šp. N. dětský, řezaný, Nf., kostelní. NA. I. 56. N. starých Čechů. Vz Sdl. Hr. I. 206., II. 166.

162023   Nábytek Svazek: 8 Strana: 0221
Nábytek na Mor. Vz Brt. D.. II. 435. Od- kázal mu n-tky, záponu atd. GR. N. 41.

162024   Nábytek Svazek: 10 Strana: 0191
Nábytek, tku, m. Nespravedlivé n-tky, zřiedka užívají dietky (nabyté jmění). Sbor. slov. VII. 131.

162025   Nábytek Svazek: 10 Strana: 0629
Nábytek, tku, m. Udobení a výzdoba domácího n-tku; Umístění n-tku v míst- nostech obývaných. Vz KP. XL 77. nn., 187.

162026   Nabytel Svazek: 2 Strana: 0009
Nabytel, e, m., der Erwerb, das Hab und Gut. Berl. král. 96. — N., der Erwerber. Us.

162027   Nabytelný Svazek: 2 Strana: 0009
Nabytelný, erwerbbar. Us.

162028   Nabyti Svazek: 2 Strana: 0009
Nabyti, nabudu n. nabydu (nabudu z kmene bu obyčejnější fut.; nabydu z kmene by. Vz u se střídá s y. Ht. Dle Brs. 16. lépe : na- budu, dobudu od kmene bud v bud-u)., nabuď, nabuda (ouc), byl, byt, ytí; nabývati. Vz Dobyti. — N. = dostati, svým činiti, sich zu erwerben suchen, erlangen, erwerben, erhal- ten, erringen. Jg. — abs. Jak nabyl, tak pozbyl. Vz Jmění. Lb. Lehce nabyl, lehce pozbyl. Co se lehce nabude, snadno se to odbude, Č. Jak nabyto, tak pozbyto. D. Což zle bývá nabyto, to mnohem hůře bývá odbyto. V. Nabyl Stejskal, pozbyl Vejskal. D. Dítě ne- řádně nabyté (mimo manželství). Pr. — čeho : síly, milosti, mysli, stříbra, statků, rozumu, učení, V., srdce, Háj., D., platnosti, určitější tvárnosti. Dch. Chceš-li cti nabyti, nesmíš na jednom miste žíti. Č. 228. N. právní moci, Gesetzeskraft erlangen. Us. N. zisku, D., zdraví, Kram., radosti, cti, hanby, zboží, Plk., vlády (vládu obdržeti, Rs.), vítězství (obdr- žeti), času. — co: Nechá toho, což nabyl, Ben. V., ale jinak: čeho a ne: co. Nabyl jakési zběhlosti, ne: jakousi zběhlosť. Km. Vz Nabyti čeho. Zájmena rodu středního kladou se výjimkou často do akkusativu m. do genitivu, vz ku př. žádati co m. čeho, Zájmeno. — čeho z čeho. Ze čtení slov nabude. Dal. Z knihy naučení n. V. Z řípy cukru. Us. Z vlastního zkušení opatrnosti n. V. — čeho čím. Dodávkami k vojsku nabyl značného jmění. Ml. N. přesvědčení svědky. — čeho čemu. N. potěšení svědomí svému. Štelc. — čeho o čem. Známosti, vědomosti o něčem n., Kram., Berg., lepšího světla, J. tr., jasnosti o něčem. Dch. — čeho po čem. Síly po víně n. Har. II. 71. — čeho kde: v domě větší světlosti. J. tr. — se. N. se kde = dlouho býti, lange bleiben, verweilen. Jg. Nabyl jsem se tam dosti. Us. To se málo doma nabyli. Us. Přer. Kd. Však se toho blata nabylo dosť. Us. Přer. Kd. — se kde. Dosti jsem se ve Varšavě nabýval. L. — Vz Nabytý, Nabyly.

162029   Nabytí Svazek: 2 Strana: 0010
Nabytí, í, n. N. zdraví. V., zboží, božské milosti, Jg, věci; výkaz o nabytí, der Aus- weis des Bezuges. Trest. zák. Das Erlangen, Erwerben.

162030   Nabytí Svazek: 6 Strana: 1065
Nabytí. Jaké n., takové pozbytí. Us. Tč. Nábytkář, e, m. = hotovitel nábytku.
Živn. museum. 1874. 66.

162031   Nabyti co Svazek: 8 Strana: 0221
Nabyti co. Což tu nabudu (co mi tu platno býti)! Val. Brt. D. II. 314.

162032   Nabyti co odkud Svazek: 10 Strana: 0191
Nabyti co odkud. Summa, kterúž z ko- mendořství nabyl. Arch. XX. 64.

162033   Nabyti. N Svazek: 6 Strana: 1065
Nabyti. N., dostati, obdržeti, přijíti, do- jíti, dosíci — synonyma. Vz Mus. 1845. 531. Nabydu — nabudu, vz Střídání. Syno- nyma: dostati, obdržeti. Vz Brt. S. 3. vd. 181. 3. — abs. Třešně ještě nabudou (se naliji, vzrostou). Us. — čeho: přesvědčení, poučení, Lpr., převahy, jiného smyslu, Sbn., vlivu, Šmb., ponětí o něčem, Dk., odpu- štěni, Mž. 81., odvahy, převahy, jasného náhledu, nějakého tvaru, jistoty. Us. Pdl. Tam Nabýt (= našel) svých bratrů. Val. Brt. D. 232. - odkud. Biblické učení od tradice věčšího světla nabývá. MH. 2. Z mi- losti něčí něčeho n. Mž. 9. N. z něčeho ně- jakých vědomostí. Osv. I. 169. — čím: přemýšlením přesvědčení, Šmb. S. I. 489., něčeho zkušeností. Us. — kde: na cestách. Us. Tím skutky tvé u Boha ceny nabudou. Mž. 6. Ešče sem sa málo na světě nabyl. Brt. Při ústí řek nabývá pobřeží podoby širokých rovin. Lpř. Děj. I. 32. — jak. Slávy nabyl skrze války. Šb. Stř. II. 10.

162034   Nabyti se s kým Svazek: 7 Strana: 1331
Nabyti se s kým = pobyti, verweilen. Us. Rgl.

162035   Nábytkářství Svazek: 6 Strana: 1065
Nábytkářství, n. = zhotovování nábytku. Živn. museum. 1874. 65.

162036   Nábytkový Svazek: 2 Strana: 0010
Nábytkový. N. zboží, odúmrť. Us. pr. Mobilien-, Fahrniss-, Geräth-.

162037   Nábytkový Svazek: 6 Strana: 1065
Nábytkový. N. látka, truhlářství, vůz. Us.

162038   Nábytkový. N Svazek: 10 Strana: 0629
Nábytkový. N. truhlářství, vůz. Sr. KP. XI 96. nn.

162039   Nábytný Svazek: 2 Strana: 0010
Nábytný, čehož nabyti možno, erwerblich. N. chléb. Novot. —N., k nabytí sloužící. Právo nábytné. Pr. hora. Erwerb-, Erwerbung.

162040   Nabytosť Svazek: 2 Strana: 0010
Nabytosť, i, f., die Errungenschaft. Rk.

162041   Nabytý Svazek: 2 Strana: 0010
Nabytý, erlangt, erworben. N. dar, Br., statek, Ros., jmění. D. Nespravedlivě naby- tého statku neužive třetí dědic. V. Bohactví zle nabyté zle bude odbyté. Kom. Zboží, statek zle nabytý, bývá ještě hůř odbytý. Lom. Vz Nabyti.

162042   Nabytý Svazek: 6 Strana: 1065
Nabytý. N. ctnosti, zkušenost. Hlv. 308., Us. Vz Nabylý.

162043   Nabývací Svazek: 2 Strana: 0010
Nabývací, Erwerbs-. Rk. N. listina, Er- werbungsurkunde. Vz S. N.

162044   Nabyvač Svazek: 2 Strana: 0010
Nabyvač, e, m. = nabyvatel. Us.

162045   Nabývání Svazek: 2 Strana: 0010
Nabývání, n., das Erwerben. O n. statku se starati. V.

162046   Nabývání Svazek: 6 Strana: 1065
Nabývání, n , Erwerbung. Aké n., také pozbývánie. Slov. Orl. IX. 248.

162047   Nabývaný Svazek: 6 Strana: 1065
Nabývaný, erwerbend. Rk.

162048   Nabývat Svazek: 10 Strana: 0629
Nabývat. Voves nabývá (roste). Hoš. Pol. L 139. Sr. Nabyti.

162049   Nabyvatel Svazek: 2 Strana: 0010
Nabyvatel, e, m., der Erwerber. Trest, zák.

162050   Nabývati Svazek: 2 Strana: 0010
Nabývati, vz Nabyti.

162051   Nábyvce Svazek: 6 Strana: 1065
Nábyvce, e, m., der Käufer, Erwerber. Us. Tč., Bor. 391.

162052   Nábývek Svazek: 2 Strana: 0010
Nábývek, vku, m., co nabyto, výtěžek, zisk, das Erworbene, die Losung, der Ge- winn, Besitz. Sš. IL 8tí.

162053   Nábzdí Svazek: 8 Strana: 0221
Nábzdí = pošetilý, ztřeštěný, přihlouplý, semistultus. Bl. Gr. 191., 280.

162054   Nabzdiškoła Svazek: 8 Strana: 0221
Nabzdiškoła, y, m. = kdo se ve škole ničemu nenaučil, leda plnou nabzděl. Laš. Brt. D. II. 344.

162055   Nabzdíti Svazek: 2 Strana: 0010
Nabzdíti, il, ěn, ění, mnoho bzdíti, viel feisten. Dosti toho, se nabzdil. Ros.

162056   Nabzdurovati se Svazek: 6 Strana: 1065
Nabzdurovati se = navzdorovati se. Us. Laš. Tč.

162057   Nabzí Svazek: 6 Strana: 1065
Nabzí, n., Nabsel, ves u Něm. Brodu. Čes. také Bzí. Blk. Kfsk. 805., Rk. Slov.

162058   Nabziť sa Svazek: 6 Strana: 1065
Nabziť sa, lange muthwillig handeln. Slov. Bern.

162059   Nabždúriť Svazek: 6 Strana: 1065
Nabždúriť, cf. Dúřiti. Korhelov n-ril žid, aby bili Matúškovcov. Slov. N. Hlsk. II. 52.

162060   Nác Svazek: 2 Strana: 0010
Nác, vz Nácek.

162061   Ňać Svazek: 7 Strana: 1331
Ňać - nať. Laš. Šb. D. 60.

162062   Ňac Svazek: 9 Strana: 0176
Ňac = nať. Slez. Lor. 75.

162063   Nacadlý Svazek: 6 Strana: 1066
Nacadlý, angeräuchert. N. stěna. Us. Tč.

162064   Nacachať sa Svazek: 6 Strana: 1066
Nacachať sa = nasahati se. Slov. Bern.

162065   Nacachati se Svazek: 2 Strana: 0010
Nacachati se, viel laufen, bes. im Kothe.

162066   Nacachtati Svazek: 6 Strana: 1065
Nacachtati = bláta na obuvi nanositi. Neběhejte ven, ať mnoho nenacachtáte. U Kr. Hrad. Kšť.

162067   Nacáknouti Svazek: 6 Strana: 1065
Nacáknouti = zmoknouti. Us. Knrz.

162068   Nacáknouti se Svazek: 2 Strana: 0010
Nacáknouti se, sich einen Rausch antrin- ken. Us. Dch. Ten je nacáknutý. Us. Da.

162069   Nácal Svazek: 6 Strana: 1065
Nácal, a, m., sam. u Kloušovic. BPr.

162070   Nacamraný Svazek: 6 Strana: 1065
Nacamraný; -án, a, o = opilý. Us

162071   Nacamrati Svazek: 6 Strana: 1065
Nacamrati = natlachati. Vz Camrati (dod.). — se = opiti se. Us. Kutn., Semr.

162072   Nacancaný Svazek: 6 Strana: 1065
Nacancaný; -án, a, o = opilý. Us.

162073   Nacapartovati se Svazek: 2 Strana: 0010
Nacapartovati se, lange um etwas hadern. Nacapartovali se dosť o to. Us.

162074   Nacápati Svazek: 6 Strana: 1065
Nacápati, viel aufladen, hinein-, aufge- ben. Slov. Ssk. — sa = nacpati se, najísti se. Slov. Bern.

162075   Nácapník Svazek: 10 Strana: 0191
Nácapník, u, m. = zástěra. Čáslav.

162076   Nacápnouti koho Svazek: 6 Strana: 1065
Nacápnouti koho = postihnouti, an- treffen. Mor. Sd., Kčr., Mtl.

162077   Nacásati čeho Svazek: 10 Strana: 0191
Nacásati čeho. Ti toho prádla nacásají (našpiní). Deštná. Mš. Sr. Scasati co.

162078   Nácavnice Svazek: 6 Strana: 1065
Nácavnice, e, f. = zástěra. Kál.

162079   Nace Svazek: 2 Strana: 0010
Nace, e, f., z lat., vz Nation.

162080   Nace Svazek: 6 Strana: 1065
Nace. To je n. = luza, pakáž a p. Us. Rgl.

162081   Nacecati se Svazek: 6 Strana: 1065
Nacecati se = nacucati, opiti se. Us.

162082   Nacediti Svazek: 2 Strana: 0010
Nacediti, il, zen, zení, voll seigen. — co, čeho. Plnou mísu krve nacedil. Ten toho mléka nacedil. Us.

162083   Nacediti Svazek: 6 Strana: 1065
Nacediti. N-dil mu do úst roztopeného zlata. Šf. Strž. II. 372.

162084   Nacejchovati Svazek: 2 Strana: 0010
Nacejchovati, bezeichnen. Vz Cejchovati.

162085   Nacejkati Svazek: 6 Strana: 1065
Nacejkati = naliti ku př., když se ná- dobí myje. Nacejkala, že mohou kachny plavat'. Ú Kr. Hrad. Kšť.

162086   Nacejrati Svazek: 6 Strana: 1065
Nacejrati = nacejkati. U ChRud. Brv.

162087   Nácek Svazek: 2 Strana: 0010
Nácek, cka, m., Nác, e, Nácíček, čka, Ignac, Ignatius. — N., cku, m., v obec. ml. žaludek. Ten si nacpal nácek (nácka). Der hat sich angepumst. Us. Dch. Má už naby- tého nácka. Mor. Hý.

162088   Nácek Svazek: 6 Strana: 1065
Nácek. Nabytého oprav v: nabitého. Už má nácek plný. Us. Vck. Už si nabil, na- pral nácka. Dch. V pruské válce r. 1866. snědl jistý pruský vojín v jedné vsi mezi Vys. Mýtem a Litomyšlí půl pečené kozy a z toho umřel. Obec postavila mu k hrobu kříž s nápisem: Zde leží jeden Prus, Jenž snědl kozy kus; Poněvadž mu pukl nácek, Jest pochován na ten plácek.

162089   Nácek Svazek: 10 Strana: 0629
Nácek. Podložit si Nácka = důkladně se najísti. Us. Rgl.

162090   Nacelovati se Svazek: 2 Strana: 0010
Nacelovati se, nalíbati se, sich satt küs- sen. L.

162091   Nacelovati se čeho Svazek: 6 Strana: 1066
Nacelovati se čeho. Tiech sie kotlóv naczielovav. Pass. Mus. 1883. 110.

162092   Nacengať komu Svazek: 9 Strana: 0176
Nacengať komu = naliti. Slov. Zát. Př. 262a.

162093   Nacengať sa Svazek: 8 Strana: 0221
Nacengať sa = nacáknouť se, napiti se. Phľd. 1894. 235.

162094   Nacepovati Svazek: 2 Strana: 0010
Nacepovati, cepem namlátiti, autdreschen. — co. Nacepovali dnes tři korce. Us. — se s kým = dlouho jej cepovati, cvičiti, Je- manden lange hobeln. Ros.

162095   Nacernalý, náčerný Svazek: 2 Strana: 0011
Nacernalý, náčerný, schwärzlich. Bib.

162096   Nácesta Svazek: 6 Strana: 1066
Nácesta, y, f. = kvasnice, droždí, nátě- stek. Slov. Dajže mu prenocovať, či ti n-u nezjie; Do cesta (těsta) pekárského keď sa nedáva odmlad, tedy sa dáva n. t. j. kus cesta z predošlého kvasu; Nemá mesta (Sitz- fleisch) ako n. Zátur. Vz Par.

162097   Nácesta Svazek: 9 Strana: 0176
Nácesta. Nemá miesta ako n. (neposeda). Slov. Zát. Př. 31b.

162098   Nácesta Svazek: 9 Strana: 0451
Nácesta. Ti tam už i ?-stu pojedia (při- šlo-li více hostí, než jich čekali). Mus. slov. III. 36.

162099   Nácestí Svazek: 2 Strana: 0010
Nácestí, n. = nácestné.

162100   Nácestnice Svazek: 6 Strana: 1066
Nácestnice, e, f., die Reisegefährtin. Šm. Dle Rk. spolucestná.

162101   Nácestník Svazek: 6 Strana: 1066
Nácestník, a, m., Reisegesell; Nach- ahmer. Šm.

162102   Nácestný Svazek: 2 Strana: 0010
Nácestný, Weg-. Nácestné, ého, n., ná- cestná, é, f., das Reisegeld, -vorrath, m. Ros.

162103   Nácesto Svazek: 6 Strana: 1066
Nácesto, a, n. = nátěstek. Slov. Ssk.

162104   Nacicati se Svazek: 2 Strana: 0010
Nacicati se = nacucati se. Tak sa nacical ako teľa (opil se). Mt. S. Sich voll saugen.

162105   Nacickati se Svazek: 6 Strana: 1066
Nacickati se = nacicati se. Laš. Tč.

162106   Nacíditi se Svazek: 2 Strana: 0010
Nacíditi se, il, zení, viel, lange säubern. — se s čím. Ros.

162107   Nacífaný Svazek: 10 Strana: 0629
Nacífaný = podnapilý. Brt. Slov. 36.

162108   Nacifrovati koho čím Svazek: 6 Strana: 1066
Nacifrovati koho čím = ozdobiti. Oltár kvítím, sebe pentlemi. U Uh. Hrad. Tč. Slov, Ssk.

162109   Nacigáněný Svazek: 6 Strana: 1066
Nacigáněný; -ěn, a, o, vz Nacikániti. N-né není požehnané, unrechtes Gut ge- deiht nicht gut. Slez. Šd.

162110   Nacigániti Svazek: 6 Strana: 1066
Nacigániti, vz Nacikániti. Mor., slov. Tč.

162111   Nacikáněti Svazek: 6 Strana: 1066
Nacikáněti. N. = cikáněním nabyti oprav v: ,Nacikániti — cikáněním nabyti a ,Ten toho n-néľ oprav: ,Ten toho n-nil.'

162112   Nacikáněti se Svazek: 2 Strana: 0010
Nacikáněti se, dlouho cikáněti. Mor. Hý. — N. = cikáněním nabyti, auf betrügerische Weise erwerben. Ten toho nacikáněl. Mor. Hý.

162113   Nacikániti Svazek: 6 Strana: 1066
Nacikániti, vz opravené nacikáněti. Sou- sed na mne nacigánil (nalhal) tatíčkovi, že .. Mor. a slov. Šd.

162114   Nacikanovati se Svazek: 2 Strana: 0010
Nacikanovati se, zigeunern. Jg.

162115   Nacílit co Svazek: 10 Strana: 0629
Nacílit co: flintu (k cíli naříditi). Čas. mus. VI. 2.

162116   Nacíliti Svazek: 2 Strana: 0010
Nacíliti, il, en, ení, zielen. Mám tam na- cíleno. Us.

162117   Nacimbati Svazek: 6 Strana: 1066
Nacimbati komu na záda, schlagen. U Místka. Tč.

162118   Nacingati Svazek: 6 Strana: 1066
Nacingati, nacinkati, viel klingeln. Bern.

162119   Nacintati Svazek: 6 Strana: 1066
Nacintati = nacejkati. Nelej vedlé, abys nenacintal. Us. Dch.

162120   Nacion Svazek: 6 Strana: 1066
Nacion, a, m. = daremný lid. Brt.

162121   Nacionalní Svazek: 10 Strana: 0629
Nacionalní rozmach. Zvon VI. 302.

162122   Nacítiti se Svazek: 6 Strana: 1066
Nacítiti se, viel fühlen, riechen. Us.

162123   Nácitný Svazek: 6 Strana: 1066
Nácitný, anempfindelnd. Šm.

162124   Nacivěti se Svazek: 2 Strana: 0010
Nacivěti se, věl, ění, lange warten. — se na koho. Dlouho jsem se naň nacivěl (načekal).

162125   Nacizoložiti se Svazek: 6 Strana: 1066
Nacizoložiti se, viel ehebrechen. — s kým. Us.

162126   Nácký Svazek: 6 Strana: 1066
Nácký. N. kosť = návní. U N. Kdyně. Rgl., BPr. V Tábor. Kv. 1885. 338. Vz Návní.

162127   Naclav Svazek: 7 Strana: 1331
Naclav z Nadoslav, Nadslav. Mus. 1889. 163.

162128   Naclopati sě Svazek: 2 Strana: 0010
Naclopati sě, zastr. = nalokati se. Jir.

162129   Nacněť sa Svazek: 6 Strana: 1066
Nacněť sa, lange, oft einsam sein. Slov. Bern.

162130   Nacofkať sa Svazek: 6 Strana: 1066
Nacofkať sa = nacouvati se, lange zu- rückweichen. Slov. Bern.

162131   Nacombať sa Svazek: 6 Strana: 1066
Nacombať sa = nakníšať sa. Slov. Bern.

162132   Nacouhati se čeho Svazek: 2 Strana: 0010
Nacouhati se čeho = hodně se najísti. Na Mor. Brt.

162133   Nacourati Svazek: 6 Strana: 1066
Nacourati, anschlampern. Šm.

162134   Nacouvati se Svazek: 6 Strana: 1066
Nacouvati se, genug zurückweichen. Šm.

162135   Nacov Svazek: 6 Strana: 1066
Nacov, a, m., zaniklá osada v Čáslavsku.

162136   Nacpaný Svazek: 10 Strana: 0629
Nacpaný = najedený. N. jako cejcha. Litom. 90.

162137   Nacpaný. N Svazek: 2 Strana: 0010
Nacpaný. N. vole, pytel. Jg. — čím. Ko- mory svršky nacpané. Vz Nábytek. Kom. Angefüllt, vollgestopft.

162138   Nacpati Svazek: 2 Strana: 0010
Nacpati, nacpu a nacpám; nacpávati: na- pěchovati, naplniti, nandati, anfüllen, ein- stopfen, vollpfropfen, vollstopfen. — abs. Jak by nacpal. Us. Dnes je v divadle na- cpáno. Vz Nabitý. Dch. — co komu. N. si břicho, pandero, žaludek. D. Vole n. Kom. Někomu krk n. = naplniti ho jídlem. Jg. — co čím. Podušku peřím n. D. Těšínskými jablky měšec nacpává. Prov. Jg., C. — se čím ; jídlem, pitím, buchtami. Us. — čeho. Nacpal tam papíru (i. e. mnoho). Jg. Nacpal se svým bratrem před námi vlny z pytle do sudu atd.

162139   Nacpati Svazek: 6 Strana: 1066
Nacpati dýmku tabákem. Us. Pdl.

162140   Nacpávka Svazek: 10 Strana: 0191
Nacpávka, y, f. = tabák do dýmky na- cpaný. Nár. list. 1904. 299. 1.

162141   Nacrčeti Svazek: 2 Strana: 0010
Nacrčeti, el, ení, crkem natéci, einfliessen, einsintern. Ros.

162142   Nacrkati Svazek: 2 Strana: 0010
Nacrkati, crkaje nazpívati se, zirken, sipken. Ros. — čeho. Ten pták toho dnes nacrkal. Us. — se. Us. — N., crkem naliti, eintröpfeln. — co. Žes to přece nacrkal. Ros.

162143   Nacrknúť Svazek: 6 Strana: 1066
Nacrknúť = nacvrknouti. Bern.

162144   -náct Svazek: 2 Strana: 0010
-náct staženo z na deset, na dst, nact (ds = c), náhradou se a dlouží: náct. Dva- náct z dva na deset; jedenáct z jeden na deset. Vz Gb. Hl. 132.

162145   Nácte Svazek: 10 Strana: 0192
Nácte = více než desetkrát. Se všech stran a od nácte mil. Frant. 26. 17.

162146   Náctekrát Svazek: 2 Strana: 0010
Náctekrát, mnohokrát, mehrmal. Bech.

162147   Nactíti se koho Svazek: 6 Strana: 1066
Nactíti se koho, viel ehren. Us.

162148   Nacucati, nacecati, nacicati, nacu- clati, naciclati se Svazek: 2 Strana: 0010
Nacucati, nacecati, nacicati, nacu- clati, naciclati se, sich voll saugen. — se čeho. Us.

162149   Nacucati se Svazek: 6 Strana: 1068
Nacucati se, lange stillschweigen. Bern. Vz násl.

162150   Nacuclati se Svazek: 6 Strana: 1066
Nacuclati se = nacumlati se. Bern.

162151   Nacucnntý Svazek: 6 Strana: 1066
Nacucnntý. Je n. = opilý. Us.

162152   Nacucnouti se Svazek: 6 Strana: 1066
Nacucnouti se = napiti se; drobet se opiti. Us. Rgl.

162153   Nacúhati se Svazek: 6 Strana: 1066
Nacúhati se —= najísti se, naprati se, sich satt essen, stopfen. Mor. Škd., Brt. D. 232.

162154   Nacuchati čeho čím Svazek: 2 Strana: 0010
Nacuchati čeho čím, viel wirren. Nacu- chali tím noclehem plnou světnici slámy. Ros.

162155   Nacuchtovati Svazek: 6 Strana: 1066
Nacuchtovati = do zad nabuchcovati. Val. Vck.

162156   Nacukati se Svazek: 10 Strana: 0192
Nacukati se. Co se n-kám, než to udě lám (asi při tkalcování). Nár. list. 1898 odp. 10. /2.

162157   Nacukrovaný Svazek: 10 Strana: 0192
Nacukrovaný. Promluvila n-ným hlas- kem. Zvon IV. 133.

162158   Naculený Svazek: 6 Strana: 1066
Naculený; -en, a, o = špatně napředený; opilý. Přišel n-ný. U Kr. Hrad. Kšť.

162159   Naculiti Svazek: 6 Strana: 1066
Naculiti, il, en, ení = špatně napřísti. Tys to n-la! — N. = opiti. N-lil se po- řádně. U Kr. Hrad. a u Bydž. Kšť.

162160   Naculiti Svazek: 10 Strana: 0192
Naculiti = natlachati. N-la toho, až hlava bolí. Fr. Nečásek (Krkonš. )

162161   Nacumlati Svazek: 2 Strana: 0010
Nacumlati, zulpen, saugen. — se čeho. Ten se svého prstu nacumlal, když byl malý.

162162   Nacundaný Svazek: 6 Strana: 1066
Nacundaný; -án, a, o = napitý. U Po- lic. Kšá.

162163   Ňacunka Svazek: 9 Strana: 0176
Ňacunka, ?, f. = bramborová nat. Slez. Lor. 75.

162164   Nacupati Svazek: 2 Strana: 0010
Nacupati, nadupati, stampfen, trampeln. — čeho. Ten toho nacupal. — se s kým, se koho. Dosti se ho n. se s ním nacupal (natloukl). Ros.

162165   Nacupovati Svazek: 2 Strana: 0011
Nacupovati — cupaniny nadělati. Us. Da. Vz Cupati.

162166   Nacurkati Svazek: 6 Strana: 1066
Nacurkati, tröpfelnd sich sammelnd. Bern.

162167   Nacvakati se Svazek: 2 Strana: 0011
Nacvakati se, klirren, klimpern. Hodiny již dosti se nacvakaly. Jg. — se čím. Dosti se těmi penězi nacvakal. Ros.

162168   Nacválati se Svazek: 2 Strana: 0011
Nacválati se, viel rennen, gallopiren. Ros.

162169   Nacvanhati čeho Svazek: 2 Strana: 0011
Nacvanhati čeho. Ten toho dnes na- cvaňhal; schmutzen, klecksen. Us.

162170   Nacvekati se Svazek: 6 Strana: 1066
Nacvekati se = nacúhati se. Val. Vck.

162171   Nacvekovaný Svazek: 6 Strana: 1066
Nacvekovaný; -án, a, o = nacvokovaný, naplněný, vollgestopft. Má truhly n-né. Us. Kšť.

162172   Nacvekovati Svazek: 6 Strana: 1066
Nacvekovati = nacvokovati. N-li mu ovoce do kapes. Us Kšť.

162173   Nacvičiti Svazek: 2 Strana: 0011
Nacvičiti, il, en, ení, lange üben. — se koho. Ros.

162174   Nacvičiti se v čem Svazek: 10 Strana: 0192
Nacvičiti se v čem. Slád. Cor. 119.

162175   Nacvokati Svazek: 6 Strana: 1066
Nacvokati, vz Nacvokovati. KufR je na- cvokaný. lis. Rgl.

162176   Nacvokovati Svazek: 2 Strana: 0011
Nacvokovati = nacpati. — co čím: py- tlík penězi. D.

162177   Nacvokovati se Svazek: 9 Strana: 0176
Nacvokovati se = najísti se. Hoř. 91.

162178   Nacvrkati Svazek: 6 Strana: 1066
Nacvrkati, nacvrknouti = crkem naliti tropfenweise eingiessen. Fortuna mi nacvr- kala (něco jsem pomalu ve hře vyhrál). Šmil. Světz. 1881. 305. Nacurkni mi trošku do poháru. Us. Šd.

162179   Nacvrkati se Svazek: 2 Strana: 0011
Nacvrkati se, viel zirpen. Cvrček se dosť nacvrkal. Ros.

162180   Nacvrlíkati se Svazek: 2 Strana: 0011
Nacvrlíkati se, viel zwitschern. Vrabec dosti se nacvrlíkal. Ros.

162181   Nacvrndati Svazek: 6 Strana: 1066
Nacvrndati mléko — špatně nadojiti. U Kr. Hrad. Kšť.

162182   Nač Svazek: 2 Strana: 0011
Nač m. na če; če =- co, nač — na co (k němu, proč), worauf, auf was, wozu, worüber. Místo co říkali staří če, tedy: na co — na če = nač. Připojí-li se k če ž, e se nevypouští: načež. Kz. Nač to jest? Nač to padá, jde ? Us. Neměti nač živ býti. V. Nemám nač píti. Us. Nemámy nač mostuov opravovati (nemáme k tomu peněz). Nach. 59. (1442.). Tolik nezanechal, nač by mu pohřeb učiněn býti mohl. V. Načež jim od- pověděl. Br. A načež je to ? Kom. — Vz Co, Načež.

162183   Nač Svazek: 9 Strana: 0176
Nač — načal. Dialekt., f. načla. Gb. H. ml. III. 2. 180.

162184   Načabrauý Svazek: 6 Strana: 1066
Načabrauý; -án, a, o = na mol opilý. Ten je načabraný jako došek. Slez. Šd

162185   Načabrinkať sa Svazek: 6 Strana: 1066
Načabrinkať sa = nablouditi se. Slov. Bern.

162186   Načačuřený Svazek: 6 Strana: 1066
Načačuřený = napilý. Laš. Brt. D. 232.

162187   Načaditi Svazek: 2 Strana: 0011
Načaditi, il, zen, zení, načazovati, voll räuchern. — co: pokoj. Us.

162188   Načadnouti Svazek: 6 Strana: 1066
Načadnouti, dnul a dl, utí, rauchig wer- den. — čím. Pálením louče stěny n-dly. Us. Tč.

162189   Načagamařený Svazek: 6 Strana: 1066
Načagamařený; -en, a, o = nastrojený, vyfintěný. Val. Vck.

162190   Načagamařiti Svazek: 6 Strana: 1066
Načagamařiti, il, en, ení = nastrojiti, vyfintiti. Val. Vck.

162191   Načahovati sa Svazek: 6 Strana: 1066
Načahovati sa = natahovati se. N-li sa za zlatou hruškou. Dbš. Sl. pov. I. 315.

162192   Načáchlý Svazek: 6 Strana: 1066
Načáchlý = načichlý, prosáklý. Je ne- věrou n. U Kvasin.

162193   Načachořený Svazek: 9 Strana: 0176
Načachořený = načechraný. N. sukně. Srub. 118.

162194   Načachóřit Svazek: 8 Strana: 0221
Načachóřit = načechrati. Heršpice. Rous.

162195   Načachriť sa Svazek: 6 Strana: 1066
Načachriť sa = nakupciti se. Slov. Bern.

162196   Náčalný Svazek: 6 Strana: 1066
Náčalný = náčelný. Slov. Hdž.

162197   Načalo Svazek: 6 Strana: 1066
Načalo, načadlo, a, n. = zásada. Slov. Phľd. 1851. II. 101.

162198   Načandraný Svazek: 6 Strana: 1066
Načandraný; -án, a, o = našplíchaný. Je na jizbě n-no. Slez. Sd.

162199   Načandrati Svazek: 6 Strana: 1066
Načandrati = nacejkati (dod.), našplí- chuti. Laš. Brt. D. 232.

162200   Načané, načené Svazek: 2 Strana: 0011
Načané, načené, ého, n., das Zapfengeld, od načíti sud, anzapfen. Ms. 1581.

162201   Načankať Svazek: 6 Strana: 1066
Načankať = našáliti. Slov. Bern.

162202   Načapati se v čem Svazek: 2 Strana: 0010
Načapati se v čem. Dosti se v tom blátě načapal. Ros. Viel zappeln, trampeln. Ros.

162203   Načapěti se kde Svazek: 6 Strana: 1066
Načapěti se kde = naseděti se, sich satt hocken. Us. Tč.

162204   Načapkať Svazek: 6 Strana: 1066
Načapkať, viel bespritzen. Slov. Bern.

162205   Načárati Svazek: 6 Strana: 1066
Načárati, vz Načarovati, Načiariť.

162206   Načarbati Svazek: 2 Strana: 0011
Načarbati, zusammenschmieren. Na Slov.

162207   Načárkovati Svazek: 6 Strana: 1066
Načárkovati, Striche machen, ziehen. N. čárky. Lpř.

162208   Načarovati Svazek: 2 Strana: 0011
Načarovati, viel Striche machen ; genug zaubern.

162209   Načas Svazek: 6 Strana: 1066
Načas, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

162210   Náčasí Svazek: 7 Strana: 1331
Náčasí = doba. Slov. Cf. Czm. 128.

162211   Náčasí Svazek: 8 Strana: 0221
Náčasí, n. = kvantita. Phľd. 1894. 576.

162212   Náčasie Svazek: 6 Strana: 1066
Náčasie, n., das Zeitmass. Časomerné zase miery, ač výborne hodia sa pre našu československú reč, pre jej silné n. jsú pre básnira ťažké. Sokl. II. 540.

162213   Načasný Svazek: 6 Strana: 1066
Načasný = na čas, zeitweilig. N. po- trieby. Tôth. — Šm.

162214   Načať Svazek: 6 Strana: 1066
Načať = načíti. Slov. Bern.

162215   Načátek Svazek: 2 Strana: 0011
Načátek, tku, m., der Anfang. Ros.

162216   Načátek Svazek: 6 Strana: 1066
Načátek hostiny, das Entrée, chleba, piva, der Anschnitt, die Angänzung. Us. Tč., Dch.

162217   Načatí Svazek: 6 Strana: 1067
Načatí = načetí. Slov. Bern.

162218   Načatý Svazek: 2 Strana: 0011
Načatý, angefangen, angeschnitten, ange- zapft. Jg. N. chléb, vědro piva, pivo. Jg. Načaté pivo točí se čepem n. kohoutkem. Kom. — čím. Poskvrnou nenačatý. Scip.

162219   Načehost Svazek: 6 Strana: 1067
Načehost, a, m., os. jm. Pal. Rdh. 1.123.

162220   Načechraný Svazek: 6 Strana: 1067
Načechraný; -án, a, o, aufgelockert, aufgebauscht. Dch. N. hlava. Sk.

162221   Načechrati Svazek: 2 Strana: 0011
Načechrati, auflockern. — co. Ten tu mouku načechral. Us. N. peří, příhodu, eine Affaire aufbauschen, Dch., vlasy, auflockern. Hý., Rk. — čeho. Již-li je té mouky na- čechral ? Ros. — se s čím. Dosti jsem se s tou moukou (vlnou) načechral. Ros.

162222   Načechrati co kde Svazek: 6 Strana: 1067
Načechrati co kde: slámu v posteli. Us. Dch. — komu jak. Někomu hodné n. = za vlasy vydrbati, beuteln. Us. Dch.

162223   Náček Svazek: 6 Strana: 1067
Náček, čka, m., os. jm. Pal. Rdh. I.123.

162224   Náček Svazek: 9 Strana: 0176
Náček, čku, m. Nač je to? Odpověď. Náčkovi na nos (odbytí). Př. star. II. 36.

162225   Načekati se Svazek: 2 Strana: 0011
Načekati se, lange warten. To by se byl člověk načekal! — se koho n. na koho. Načekali jsme se ho (na něho) dlouho. Ros.

162226   Náčelek Svazek: 2 Strana: 0011
Náčelek, lku, m., die Stirnzierde, das Stirnband. Us. Petrov. Dch.

162227   Náčelek Svazek: 6 Strana: 1067
Náčelek, lku, m. = náčelní usně, das Stirnleder, der Stirnling. Vz Hlava pode- švice. N., der Stirnriemen. Čsk.

162228   Náčelek Svazek: 9 Strana: 0176
Náčelek = část ohlávky na čele. Vz Ott. XIII. 943.

162229   Náčelí Svazek: 2 Strana: 0011
Náčelí, n. die Fronte.

162230   Náčelí Svazek: 6 Strana: 1067
Náčelí = lícný štít, čelo (kabřinec), der Giebel, der Fronton. Nz. Citát v n. knihy položený. Osv. 1889. č. 5.

162231   Náčeliti Svazek: 9 Strana: 0176
Náčeliti. Za Řezn. v VI. 1067. polož: Sp. 161.

162232   Náčeliti čemu Svazek: 6 Strana: 1067
Náčeliti čemu = v čele býti. F. n-lil straně kalicha. Řezníček.

162233   Náčelka Svazek: 6 Strana: 1067
Náčelka, y, f., das Stirnband. Jrsk.

162234   Náčelní Svazek: 2 Strana: 0011
Náčelní beran, důstojník. Rk. Stirn-, Haupt-, Leit-, Stabs-.

162235   Náčelni Svazek: 6 Strana: 1067
Náčelni zvíře, das Leitthier, Posp., po- stavení, hegemonische Stellung, Dch., my- slitel. Pal. Rdh. I. 353. Jeho říše idealní měla za ideal a vzor náčelni krásu bož- skou, bezvýminečnou. Pal. Rdh. I. 289.

162236   Náčelnice Svazek: 2 Strana: 0011
Náčelnice, e, f., die Führerin. Us.

162237   Náčelnicky Svazek: 10 Strana: 0192
Náčelnicky vojsko procházeti. Msn. II. 65.

162238   Náčelnictví Svazek: 2 Strana: 0011
Náčelnictví, n. N. držeti. Nt. Das Kom- mando, die oberste Leitung.

162239   Náčelník Svazek: 2 Strana: 0011
Náčelník, a, m., představený, vůdce, Chef, m., Oberhaupt, n., Häuptling, m. N-kem býti. Us. — N., u, m., ozdoba na čelo. Br. Čelo ozdobovati n-kem nebo pentlíkem. Ler. N-em z peří ozdoben jsa. Ler. Vz Náčelek. N. u koně. Jg. Der Stirnriemen. Náčelný, Stirn-. N. vlasy, ozdoby. Jg.

162240   Náčelník Svazek: 6 Strana: 1067
Náčelník v tělocv., der Turnwart. Cf. Mkl. Etym. 31. — N., u, m. = zub vpředu koňské podkovy; zadní dva zuby slovou ozuby. Brt. D. 232.

162241   Náčelník Svazek: 8 Strana: 0221
Náčelník, u, m. N-ky českých panen v XV. stol. Vz Wtr. Krj. I. 101.

162242   Náčelník Svazek: 8 Strana: 0563
Náčelník čepce = pruh objímající vrch hlavy ponad čelo a slove též: ličko, predník. prednička, tabliěki/. Cf. Dýnko. Sbor. slov. I. . 46.

162243   Náčelník Svazek: 10 Strana: 0192
Náčelník, u, m. = předník, přední čásť čepce; zadní: dýnko. Slov. Ott. XXIII. 415.

162244   Náčelný Svazek: 10 Strana: 0192
Náčelný sbor, Kká. Sion. II. 222., bo- jovník. Msn. II. 218. Sr. Náčelní.

162245   Načené Svazek: 2 Strana: 0011
Načené, ého, n. = načané.

162246   Náčení Svazek: 2 Strana: 0011
Náčení, n. = věci kuchyňské, na Slov. Vz Náčiní. V.

162247   Náčenka Svazek: 6 Strana: 1067
Náčenka, náčinka, y, í. = první skrojek chleba. U N. Kdyně. Rgl. Cf. Náčinek.

162248   Načepený Svazek: 6 Strana: 1067
Načepený; -en, a, o = napilý. Ten byl n-pen! U Sknhrova. F. Dohnálek.

162249   Načepeovat komu Svazek: 9 Strana: 0451
Načepeovat komu = natlouci. Val. čes 1 X. 373.

162250   Načeperkovati komu Svazek: 9 Strana: 0176
Načeperkovati komu = natlouct. U Stu- dené. Vchř.

162251   Načepiti Svazek: 6 Strana: 1067
Načepiti, il, en, ení = načepovati.

162252   Náčepka Svazek: 6 Strana: 1067
Náčepka, y, f., jídlo, der Prügelkrapfen.

162253   Načepovati Svazek: 2 Strana: 0011
Načepovati, načíti, anzapfen. — co: pivo. Rk. Načepované pivo. Načepování piva. Jg.

162254   Načerac Svazek: 2 Strana: 0011
Načerac, e, m., ves u Vlašimi. Vz Tk. III. 123., S. N.

162255   Načerac Svazek: 6 Strana: 1067
Načerac, e, Načeradec, dce, m., Natsche- radetz, mě. u Vlašimě. Od Načerata. Pal. Rdh. I. 132., Tk. IV. 277., VII. 385., Blk. Kfsk. 93., Sdl. Hr. III. 305., IV. 372., Rk. Slov., Arch. VIII. 473.

162256   Načeracký Svazek: 6 Strana: 1067
Načeracký Jan, bratr + 1565. Jg. H. 1. 601., Jir. Ruk. II. 48. — N. Šimon. 1534. Jir. Ruk. II. 48.

162257   Načeradec Svazek: 2 Strana: 0011
Načeradec, dce, m., mě. v Kouřimsku. Jg.

162258   Načeradský Svazek: 6 Strana: 1067
Načeradský. N-ští husaři (chovají tam mnoho husí). Sbtk. Krat. h. 75. — N., vz Načeracký, Arch. VII. 714.

162259   Načerat Svazek: 2 Strana: 0011
Načerat, a, m., jm. vlastni. Vz Tk. I. 125.

162260   Načerat Svazek: 6 Strana: 1067
Načerat, a, m., os. jm. Vz Rk. Slov.

162261   Načérati Svazek: 7 Strana: 1331
Načérati = natírati. Hank. Sb. 233.

162262   Náčerek Svazek: 6 Strana: 1067
Náčerek, řku, m., die Tour beim Fri- seur. Vz Náčes. Rk.

162263   Načernastý Svazek: 6 Strana: 1067
Načernastý = načernalý. Slov. Ssk.

162264   Načernati Svazek: 2 Strana: 0011
Načernati, schwarz werden. Us.

162265   Načerněný Svazek: 6 Strana: 1067
Načerněný; -én, a, o, angeschwärzt. Sklo na jedné straně n-né. Mj.

162266   Náčernice Svazek: 2 Strana: 0011
Náčernice, e, f., die Schwarzsucht, žlou- tenice černá, nemoc. Ja.

162267   Načernistý Svazek: 6 Strana: 1067
Načernistý = načernastý. Slov. Ssk.

162268   Načerniti Svazek: 2 Strana: 0011
Načerniti, il, ěn, ení, anschwärzen. — co čím: vrata. Us.

162269   Načerniti se čeho čím Svazek: 6 Strana: 1067
Načerniti se čeho čím. Dosť se toho koptem n-nil. Us. Tč.

162270   Náčerný Svazek: 2 Strana: 0011
Náčerný = načernalý.

162271   Náčerný Svazek: 6 Strana: 1067
Náčerný. N. sukno. Koll. III. 61.

162272   Načerpati Svazek: 2 Strana: 0011
Načerpati; načerpnouti, pnul, pl., ut, utí = navážiti, nabrati. — čím čeho odkud: vody ze struhy koflíkem. Mus. Einschöpfen.

162273   Načeršiti Svazek: 2 Strana: 0011
Načeršiti, načarkovati, stricheln.

162274   Načertací Svazek: 2 Strana: 0011
Načertací, k načertání sloužící, Zeichen-, Reiss-. N. forma. Vorform. Techn.

162275   Načertati Svazek: 2 Strana: 0011
Načertati, mit Strichen bezeichnen, zeich- nen. Rk.

162276   Načertati Svazek: 6 Strana: 1067
Načertati posvátné tajemství. Šf. Strž. I. 579.

162277   Načertovati se Svazek: 2 Strana: 0011
Načertovati se, viel teufeln, fluchen, Lärm machen.

162278   Načertzjaťa Svazek: 10 Strana: 0629
Načertzjaťa. Te je n. s tím človekem. Phľd. XXIV. 342.

162279   Načervenalý Svazek: 2 Strana: 0011
Načervenalý, rothlich. V.

162280   Načervenastý Svazek: 6 Strana: 1067
Načervenastý = načervenalý. Slov. Ssk.

162281   Načervenati Svazek: 2 Strana: 0011
Načervenati, röthlich werden. Jablko načervenalo. Us. Da.

162282   Načervenavý, náčerveuý Svazek: 2 Strana: 0011
Načervenavý, náčerveuý, röthlich. Br., V.

162283   Načervenice Svazek: 2 Strana: 0011
Načervenice, e, f., die Hautröthe, Roth- sucht, nemoc. Ja.

162284   Načerveniti Svazek: 2 Strana: 0011
Načerveniti, il, ěn, ění, röthen. Us.

162285   Náčervený Svazek: 2 Strana: 0011
Náčervený, röthlich. V.

162286   Náčeřený Svazek: 6 Strana: 1067
Náčeřený, gekräuselt. Vz Čeřiti.

162287   Načeřiti Svazek: 6 Strana: 1067
Načeřiti, il, en, ení, načeřovati, kräuseln. Rk.

162288   Náčes Svazek: 6 Strana: 1067
Náčes, u, m., die Tour beim Friseur. Rk. Vz Náčeřek.

162289   Načesaný Svazek: 6 Strana: 1067
Načesaný, aufgekämmt. Us.

162290   Načesati Svazek: 2 Strana: 0011
Načesati, viel kämmen; pflücken. — čeho: ovoce; hnid. Us. — kde. Na hrušce mnoho načesali. Us., Mus. — se čeho. Dosť se jeho hlavy načesala. Us. — se čím. Dosti jsme se s tím ovocem načesali. Ros. — si co: hlavu, vlasy = upraviti, in die Höhe käm- men. Hý.

162291   Načesati komu Svazek: 6 Strana: 1067
Načesati komu = nabiti, durchprügeln. Us. Mtl., Neor.

162292   Načesnekovati něco Svazek: 6 Strana: 1067
Načesnekovati něco: maso. Us. Šd.

162293   Načešice Svazek: 6 Strana: 1067
Načešice, dle Budějovice, Natscheschitz, ves u Heřmanova Městce. Sdl. Hr. I. 256., Rk. Slov.

162294   Načetí Svazek: 2 Strana: 0011
Načetí, í, n., das Anfangen, Angänzen. N. piva, vína, chleba. Ros.

162295   Načetín Svazek: 6 Strana: 1067
Načetín, a, m., Natschetin, ves u Ronš- perka. Bk. Kfsk. 330., Rk. Slov.

162296   Načetý Svazek: 9 Strana: 0176
Načetý vedle načatý. Dšk. Vok. 12. (vji- hozáp. Čech. ).

162297   Načevoj Svazek: 6 Strana: 1067
Načevoj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

162298   Načež Svazek: 2 Strana: 0011
Načež, vz Nač, Co. — N., šp. m. potom, pak, darauf, o čase. Vz Ht. Brus, 162.

162299   Načež Svazek: 9 Strana: 0176
Načež (na čež), vz Čež (I. 180b).

162300   Načganý Svazek: 10 Strana: 0629
Načganý = naplněný; najedený. Bze- necko. Čes. 1. XIV. 421.

162301   Načgati Svazek: 6 Strana: 1067
Načgati = nacpati. Mor. Brt. Načgaj si za skráně (hodně se nacpi, najez). U Niv- nic. Kch.

162302   Načiahnuť sa Svazek: 8 Strana: 0221
Načiahnuť sa = natáhnouti se. Phľd. 1896. 6.

162303   Načiarať Svazek: 6 Strana: 1067
Načiarať (na paloš) = vzíti na mušku. Slov.

162304   Načičati Svazek: 2 Strana: 0011
Načičati, o dětech = nascati, pissen. — komu kam: do kapsy. Ros.

162305   Načieti Svazek: 6 Strana: 1067
Načieti Naczieli jsú! Z. wit. 105. 28. Chybně m. lat. initiati sunt. Gb.

162306   Načíhati se Svazek: 2 Strana: 0011
Načíhati se, lange lauern. Us.

162307   Načichati Svazek: 2 Strana: 0011
Načichati, načichnouti, chnul, a chl, utí, Geruch annehmen, bekommen, anwittern. Ta láhev načichla. — čím : olejem. Berg. — od hoho čím. Zlob.

162308   Načichlý Svazek: 2 Strana: 0011
Načichlý, angewittert. — čím. Vítr zvěří načichlý. Šm.

162309   Načichnouti Svazek: 2 Strana: 0011
Načichnouti, vz Načichati.

162310   Načim Svazek: 6 Strana: 1067
Načim = način, jest treba, es ist nöthig. Bern., Koll. Zp. II. 580., BO. Cf. Način.

162311   Načim Svazek: 10 Strana: 0629
Načim = potřeba, třeba. Užil (pil) viac, ako bolo načim; Aby som si mohla došiť, čo mi načim. Phľd. XXIII. 620., 685. Sr. Način.

162312   Način Svazek: 2 Strana: 0011
Način, na Slov. načim, adv., na čin, po- třebí, nothwendig. Plk. Načim jen tolik ko- nati, kolik můžeme.

162313   Náčin Svazek: 2 Strana: 0011
Náčin, u, m., nástroj, das Werkzeug, Ge- räthe. Ros.

162314   Náčin Svazek: 6 Strana: 1067
Náčin (slov. a val.), náčino (las.), náčení, náčiní = nádoba, nádobí, več se počítají též lžíce, nože, vidličky. Po jídle se umývá náčení (vše, z čeho, na čem a čím se jedlo). Brt. Cf. Náčiní.

162315   Náčin Svazek: 8 Strana: 0221
Náčin = třeba. Keby bolo n. Slov. Mtc. 1894. 107. Cf. Dob. Dur. 369.

162316   Náčin Svazek: 8 Strana: 0221
Náčin = nástroj. Po peřu poznáš ptáka, po náčinu řemesnika, po řeči člověka. Mor. NZ. V. 542.

162317   Náčinář Svazek: 6 Strana: 1067
Náčinář, e, m., der Zeugschmied. Rk., Loos.

162318   Načinatel Svazek: 2 Strana: 0011
Načinatel, e, m., der Anfänger, Urheber. Str.

162319   Načinatelka Svazek: 2 Strana: 0011
Načinatelka, y, načinatelkyně, ě, f., die Anfängerin. Jg.

162320   Načínati Svazek: 2 Strana: 0011
Načínati; načnouti, načíti, načati, načal, čat, četí, začíti, anfangen zu nehmen, an- gänzen, anhauen, anschneiden, anzapfen, an- brechen. Jg. — co: chléb (nakrojiti), V., sud (začati z plného točiti), pivo, víno, Jg., Ros., děvče. Us. — co na kom. Na nich to království načali. Br. — čím. Chléb nožem n. Něco krájením, řezáním n. Nt.

162321   Načínati odkud Svazek: 6 Strana: 1067
Načínati odkud. Načněme z jiného soudku (mluvme o jiném). Šml. — si co s kým. S někým si n. (půtku, hádku a p.), mit Einem anbinden. Dch.

162322   Náčiné Svazek: 7 Strana: 1331
Náčiné, máčiné, ého, n. = důchod z na- četí piva. 1530. Wtr. Obr. II. 495.

162323   Načinek Svazek: 2 Strana: 0012
Načinek, nku, m., skrojek chleba, der Schärzel. Us. u J. Hradce. — N., der Um- schlag. Rk.

162324   Náčinek Svazek: 6 Strana: 1067
Náčinek, nku, m. Náčinky ledové (ob- klady). Vz Náčin. N. z pšeničné mouky, epipla8ma.

162325   Náčinek Svazek: 8 Strana: 0221
Náčinek, nku, m. = skrojek chleba. Záp. Mor. Brk D. II. 478.

162326   Náčinek Svazek: 10 Strana: 0192
Náčinek, nku, m. = první skrojek chleba. Již. Čech. Kub. List. fil. 1902. 250. Vz násl.

162327   Náčiní Svazek: 2 Strana: 0012
Náčiní, í, n. (na Slov. náčení), náči- níčko, nádobí jakékoliv, das Geschirr, Ge- riithe, Hausgeräthe. Jg. N. stolní, jídelní, (Essbestek), D., kuchyňské, Kom., hospodář- ské, Us., domovní. Kor. Kuchyňské: nůž, vi- dlička, sekera, sekáček, pohrabáč, kleště, lo- patka, sběračka, pěnovačka,cedník, schránka, struhadlo, pánev, kotel, kamnovec, tácek, necky, vana, škopek, kbel, káď, sud, stou- (dev, putna, dřez či střez, kopist', díže, va- řečka, vál, válek, máselnice, pražidlo, kra- jedlo, kruhadlo, třínožka, mlýnek na kávu, vážky, 8. a Ž., kartáčky, slánka, kverlo- vačka, smetáček, samovar, řešátko, metla na sníh, loupadlo, plechy a. formičky, palice na tlučení masa, mašlovadlo, rohatinky, hr- nečky, pukličky, pekáče, rožeň, dčbán, mož- díř s paličkou, bubínek na cukr a na kávu, prkénka, trychtýř, žehlička atd. Us X. k osvět- lování a topení. Prm. N., domácí nábytek. V. N., co k vozu, ke koním a vůbec k hospo- dářství náleží. Us. — N. psací, rýsovací n. rýsovni, zobrazovací (Auftrageapparat). Nz. — N. slzné (záněť náčiní slzného, Thränen- wege). — Vz Nářadí, Nábytek.

162328   Náčiní Svazek: 6 Strana: 1067
Náčiní, cf. Náčin. N. zahradní, cestovní, Dch., visecí (na lodi: lana, plachty), das Hängewerk, Lpř., obléhací. Mour. Němá voza, němá náčiňa a kúpil se (si) koňa. Slez. Šd. N. horní do skály, das Gestein-, do uhlí, Kohlen-, střelné, Schiessgezähe, Hř., še-miřské, Fechtutensilieu. Rgl.

162329   Náčiní Svazek: 8 Strana: 0221
Náčiní domácí (nábytek), han. nádrabelí, nádrabí. Brt. D. II. 435.

162330   Náčiník Svazek: 6 Strana: 1067
Náčiník, u, m. = police na havířské ná- činí, der Gezähkasten. Hř.

162331   Načinitel Svazek: 6 Strana: 1067
Načinitel, e, m., der Urheber, Anfänger. Srn.

162332   Načiniti Svazek: 2 Strana: 0012
Načiniti, il, ěn, éní, thun, viel machen. — (komu) čeho. Dosti zlého načinil (natropil). Rod. N. sobě modl (vz Modla). Bibl. N. si bůžkův. T. — čeho kde. Po vší vlasti ko- stelů načinil. Pass. — se s čím: mnoho práce s tím míti. Us.

162333   Načiniti čeho kde Svazek: 6 Strana: 1067
Načiniti čeho kde. Oblehli jsú město a n-li okolo něho tvrzí. BO. — čeho. Ká- zal, aby kúzedlník hadů načinil Pass. mus. 349. — odkud. N-li sobě korábových lavic z slonových kostí. BO. Že z nich kněží n-nil. Výb. II. 234.

162334   Náčinka Svazek: 6 Strana: 1067
Náčinka, y. f., vz Náčenka. -~ N. = obkladek na ránu. Rgl.

162335   Náčinka Svazek: 10 Strana: 0192
Náčinka, y, f. — náčinek (předchází). Domžl. Kbrl. Džl. 14.

162336   Náčino Svazek: 10 Strana: 0629
Náčino = náčin, nádoba, bečka. N. na zelé. Brt. Slov.

162337   Náčinový Svazek: 6 Strana: 1067
Náčinový, Geschirr-. N. škopek, voda. Us. u Olom. a j. Sd.

162338   Načírati Svazek: 2 Strana: 0012
Načírati (zastr. začřeti, načri, el, en ení) — čerpati, nabírati, schöpfen. Voda načíraná. Sš. Sk. 105. — čeho čím odkud komu: vody dčbánem ze studnice velbloudům. Baiz. — Pass., Výb. I.

162339   Načírati Svazek: 6 Strana: 1067
Načírati, načrieti. Cf. Mkl. Etym. 34. Načra (nabera). BO. Načřěte nynie a neste starému svatu. ZN. Chodila načierať. ZN. — si co. Načři si vodu. Hugo. — čeho. Na- črev krve; Velblúdóm načířím vody; Na- črúce ohně; Načři ohně; Dcery těchto mě- šťan vyjdú vody načerať. BO. Načřěte vody. Z. wit. Isa. 3., Něm. IV. 447., 401. — čeho kde. Načře utěšenie u Hospodina. BO. — čeho k čemu jak. Krádežem načierachu vody k rozvlažení svému viece než k ná- poji. BO. — kam. Načrela hluboko do kapsy. Ntr. VI. 275. Ani máš, več by na- črel. ZN.

162340   Načisť Svazek: 2 Strana: 0012
Načisť, i, f., zastr., das Zuzahlen auf ge- münztes Geld. Jg., Rk.

162341   Načisť Svazek: 8 Strana: 0221
Načisť. Reg. II. 515. z r. 1279.

162342   Náčist Svazek: 9 Strana: 0176
Náčist, u, m. = rozdíl mezi váhou stříbra čistého a s mědí v minci smíšeného. Pal. Děj. I. 2. 286.

162343   Náčisť Svazek: 10 Strana: 0192
Náčisť, vz předcház. Lotovné.

162344   Načísti Svazek: 2 Strana: 0012
Načísti, načtu, čti, čta (ouc), četl, čten ; načítati, načítávati, viel aufzählen, viel lesen, sich müde lesen. Ne vytčení té záplaty, ale sjednání a stržení dokonává kupování, ačkoli záplata nebyla by načtena ještě. CJB. 365. — čeho. Ten toho načetl (i. e. mnoho). Us. — do čeho. Až do tisíce načetl. Jg. Řekl by, že do pěti n. neumí (o těch, kteří se hloupými býti zdají, nejsouce). — jak. Na- četl se do vůle. Jg. — koho mezi kým. Aby jej lidé mezi zlými načtli (počtli). Leg. — se kde. Dosti jsem se v té knihovně načetl. Jg. — se čím: cjsařem (jmenovati, vydávati se za něho). Živ. c. Karla IV. Cf.: A též mají všichni učiniti, ktož se Kristovy sluhy načítají. Chč. P. 88. b.

162345   Načísti Svazek: 9 Strana: 0176
Načísti. Načítati někoho svým bohem. Chč. S. L 323.

162346   Načísti co Svazek: 6 Strana: 1067
Načísti co. Načítali jeho hřiechy a bludy. Enc. Jir. Poslúchaja ho řekl by, že neumí pět načítat Us. Brt. — se čím. Báseň ške- ripkú (skořápkou) se načítá (se nazývá). Ezp. 214.

162347   Načísti co komu Svazek: 10 Strana: 0192
Načísti co komu. Načtla mu ty peníze = vysázela. 1511. Arch. XIX. 23 — co komu kam: peníze na dlaň. Val. Čes. I. XIII. 374. — se komu = vydávati se za něčího. N. se Bohu. Chč. S I. 1026.

162348   Načistiti Svazek: 2 Strana: 0012
Načistiti, il, štěn, ění; načišťovati, viel, lange, genug säubern. Jg. — se čeho. To jsme načistili těch sklenic! Us. — Načistil jsem se toho dosti. Us.

162349   Načisto Svazek: 6 Strana: 1067
Načisto = naprosto, dočista, ganz und. gar. Dcb.

162350   Náčit Svazek: 6 Strana: 1067
Náčit, u, m., der Anschnitt. Šm.

162351   Načítati Svazek: 6 Strana: 1067
Načítati, vz Načísti.

162352   Načítati Svazek: 10 Strana: 0192
Načítati, vz Načísti.

162353   Načitě Svazek: 6 Strana: 1068
Načitě = patrné, zřejmě, značně, zna- menitě. Bž. 136. Od dob císaře Josefa uvol- nil se n. nátlak u věcech víry. Šml. Lid sv. Methoda n. ctil a vroucně miloval. MP. Práce naše od oné lišiti se bude. Bdl. ŽŠf. 115. Celtové změnili n. položení severních národů; Naše historie n. od jiných se dělí; To n. lišiti se bude; Slované té doby již n. ku Pontu se byli přiblížili. Šf. Strž. I. 523., 577., II. 1., 15. Tak n. krásná byla. GR.

162354   Načitě Svazek: 8 Strana: 0221
Načitě. Za GR. polož: Nov. 57. Tak n. zpívá. Ib. 54.

162355   Náčitě Svazek: 10 Strana: 0192
Náčitě. Sběhne se n. mnoho lidí. Pass. Kř. 5a.

162356   Načíti Svazek: 2 Strana: 0012
Načíti, vz Načínati.

162357   Načití Svazek: 6 Strana: 1068
Načití, vz Nákati, Vynáčiti.

162358   Načitý Svazek: 6 Strana: 1068
Načitý, vz Načitě. N. město, urbs in- elita, dědictví, praeclara h.; K mládcóm n-té krásy, formae egregiae. BO. Rozdíl ten před časy naditější byl. Šf. Strž. II. 229.

162359   Načitý Svazek: 7 Strana: 1331
Načitý = značný, znamenitý, veliký, ná- ramný. Prk. v Kroku IV. (novém) 4. N. důkaz. Mus. 1889. 256

162360   Načitý Svazek: 8 Strana: 0221
Načitý, z: naočitý. Gb. H. ml. I. 564.

162361   Náčiuek Svazek: 2 Strana: 0012
Náčiuek, nku, n., nástroj řemeslnický, kuchyňský, domácí, das Werkzeug. Vz Ná- činí. Ros. — N., obkladek. N. studený, stí- ravý, kořenný. Ja., Ras. Der Umschlag.

162362   Načiž Svazek: 8 Strana: 0221
Načiž, sesilněné nač. Val. Brt. D. II. 344.

162363   Načkati Svazek: 2 Strana: 0012
Načkati (nadžkati) = natrhati, abreissen. Načkal (načgal) si hrušek za ňádra. Na Mor. Mřk. — N. = nacpati, füllen, vollstopfen, na Mor. Měch (pytel) obilím načkaný. Mřk. Je nadžganý jak měch. Brt. Vz Džkáti.

162364   Načkovice Svazek: 2 Strana: 0012
Načkovice, ves u Hoštky. Tk. III. 35., 40., 43.

162365   Načkovice Svazek: 6 Strana: 1068
Načkovice, dle Budějovice, Naschowitz, ves u Verneric. Vz Rk. Slov.

162366   Načlopať se Svazek: 8 Strana: 0221
Načlopať se = nachlemtati se. GR. Nov. 218. 8.

162367   Načmárancati Svazek: 8 Strana: 0221
Načmárancati = načmárati. Mor. List. fil. 1896. 174.

162368   Načmárati Svazek: 2 Strana: 0012
Načmárati, aufkritzeln. — čeho. Ten toho načmáral (mnoho). — se s čím. Us.

162369   Načmárati co kam Svazek: 10 Strana: 0192
Načmárati co kam: na zeď. Kká. Sion. II. 229.

162370   Načmoudlý Svazek: 2 Strana: 0012
Načmoudlý =- čmoudem páchnoucí, an- gebrannt. Sml. N. pivo, omáčka. Us. Da.

162371   Načnouti Svazek: 9 Strana: 0176
Načnouti, načel vedle načal. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 12.

162372   Načnu Svazek: 2 Strana: 0012
Načnu, vz Načínati.

162373   Načoc Svazek: 9 Strana: 0176
Načoc = načíti. Slez. Lor. 75.

162374   Načohniti Svazek: 6 Strana: 1068
Načohniti = natlouci. — někomu. Us. Nl., Olv. — čeho. Načohním ti jich. Us. u Kostelce n. Orl. Ktk.

162375   Načov Svazek: 6 Strana: 1068
Načov, a, m., Hnadschow, ves u Zavle- komě.

162376   Načpak Svazek: 10 Strana: 0629
Načpak = k čemu, proč. N. bych to dělal? Us. Rgl.

162377   Načpěti, načpíti, ě Svazek: 2 Strana: 0012
Načpěti, načpíti, ěl, ční, starken Geruch anziehen. Ros.

162378   Načreć Svazek: 6 Strana: 1068
Načreć = načerpati (vody). Brt. D. 232. Vz Načírati.

162379   Načrieti Svazek: 8 Strana: 0221
Načrieti, vz Načírati.

162380   Načršení Svazek: 9 Strana: 0176
Načršení, ?., das Stricheln. XV. stol. Rozb. II 194.

162381   Načršiti co Svazek: 10 Strana: 0192
Načršiti co = načárkovati. Vz Načršení.

162382   Náčrt Svazek: 6 Strana: 1068
Náčrt, u, m. = náčrtek. Us. Tč. Dle Brs. 2. vd. 144. lépe: nárys.

162383   Načrtaný Svazek: 6 Strana: 1068
Načrtaný; -án, a, o. — jak. Skizza ve hrubých obrysech N-ná. Us. Pdl.

162384   Načrtati Svazek: 2 Strana: 0012
Načrtati = načertati.

162385   Náčrte Svazek: 6 Strana: 1068
Náčrtek také = krátké pojednání, eine Skizze. Mus. 1880. 170.

162386   Náčrtek Svazek: 2 Strana: 0012
Náčrtek, tku, m. N. v kreslení. Eine Zeichnung, Skizze. Vz Výkres.

162387   Náčrtka Svazek: 6 Strana: 1068
Náčrtka, y, f. = náčrtek. Mš.

162388   Náčrtkový Svazek: 6 Strana: 1068
Náčrtkový, Skizzen-. N. výkres. Zpr. arch. VII. 28.

162389   Náčrtllík Svazek: 8 Strana: 0221
Náčrtllík, u, m. = kniha n. sešit, kde se činí náčrtky něčeho. Čes. 1. V. 150.

162390   Načrtnouti Svazek: 10 Strana: 0192
Načrtnouti, vz Načrtati.

162391   Načrtnutí Svazek: 6 Strana: 1068
Načrtnutí, n. = náčrtek. SP. 246.

162392   Načrtnutý Svazek: 6 Strana: 1068
Načrtnutý; -ut, a, o, skizzirt. Obraz v knize tužkou n-tý. Us. Pdl.

162393   Náčrtový Svazek: 10 Strana: 0192
Náčrtový posudek. Nár. list. 1902. Č 234. 2.

162394   Náčrven Svazek: 9 Strana: 0176
Náčrven = červenavý, subruber. Maš. ruk 295 a.

162395   Načřeti Svazek: 2 Strana: 0012
Načřeti, vz Načírati.

162396   Načřieti komu z čeho Svazek: 9 Strana: 0176
Načřieti komu z čeho. Modl. CLXXXV. 175.

162397   Načsi Svazek: 6 Strana: 1068
Načsi. Otáži se vás n. = na cosi. Vz Nač. BR. II. 219 b.

162398   Načtenosť, i, f Svazek: 6 Strana: 1068
Načtenosť, i, f., die Belesenheit. Šm.

162399   Načtený Svazek: 6 Strana: 1068
Načtený, belesen. Šm.

162400   Načtveraěiti se Svazek: 2 Strana: 0012
Načtveraěiti se, il, ení, genug treiben. — jak. Do sytosti se načtveračil. Us. — se s kým. Us.

162401   Načubčiti se Svazek: 6 Strana: 1068
Načubčiti se, lange unzüchtig leben. Bern.

162402   Načubený Svazek: 6 Strana: 1068
Načubený; -en, a, o. Je n. = opilý. Slez. Šd.

162403   Načučeti se kde Svazek: 6 Strana: 1068
Načučeti se kde, lange hocken. Ten se u nás n-čel. U Uher. Hrad. Tč.

162404   Načučeti se nad čím Svazek: 10 Strana: 0192
Načučeti se nad čím = naseděti. Mor. Čes. J. XII. 297.

162405   Načudovať sa Svazek: 6 Strana: 1068
Načudovať sa, sich vollaufwundern. Slov. Ssk.

162406   Načuchnúť Svazek: 6 Strana: 1068
Načuchnúť = načichnouti. Maso n-chlo. Laš. Tč.

162407   Načuchrať Svazek: 6 Strana: 1068
Načuchrať = načechrati, auflockern. Slov. Loos.

162408   Načuměti se Svazek: 6 Strana: 1068
Načuměti se, ěl, ění = dlouho čekati. Ty se n-míš, než na tebe dojde! Us. Kšť.

162409   Načupěti se Svazek: 2 Strana: 0012
Načupěti se, lange türkisch sitzen. Na Slov.

162410   Načurati Svazek: 2 Strana: 0012
Načurati nascati v dětské řeči. Vidíš, načurals tu moc, Us. Hý.

162411   Načúvati Svazek: 6 Strana: 1068
Načúvati = naslouchati, anhören. Val. Vck. Slov. Načúva, dobre o uši nepríde. Mt. S. I 52. Načúva, klope na dvere. Er. Sl. čít. 65. — co. Načúva hlas ozveny, šum hájov. Kyt. 1876. 16. Spievaj, budem ťa n. Sl. ps. 205. — komu. Laš. Tč. Ja čo znám, znám len preto, že som dobre načúval slovám matky. Zátur.

162412   Načvaňhati čeho Svazek: 6 Strana: 1068
Načvaňhati čeho = natlachati. Us. BPr.

162413   Načvrlikať sa Svazek: 6 Strana: 1068
Načvrlikať sa, lange zwitschern. Bern.

162414   1. Nad Svazek: 2 Strana: 0012
1. Nad. Předložka nad (opp. pod) pojí se s akkusatioem a s instrumentalem. A) S akkusativem předložka nad určuje: 1. místo, nad jehož povrch směrem vzhůru pohyb se děje, über, hinüber, darüberhin, darüberhinweg. Sekyra nad vodu zplula. Pass. 808. Slunce nad horu vynide. Pass. 873. Vstanú kyje nad kyje, kopie nad kopie. Výb. 1. 37. Pověsil obraz nad postel. Us. Postavím stolicu svú nad paprslky nebeské. Výb. II. 481. — 2. Míru, již děj nebo stav slovesný převyšuje, über. To je člověk nad míru dobrý. Us. Na těch náměstích nachází se nad pomyšlení množství všelijakých potrav. Har. II. 145. Nad právo jměj smilovánie. Anth. I. 154. Na panské robotě uloženou práci ještě nad úkol vykonal. K. Poh. 610. Nad povahu pohlaví ženského v tom jiné převyšovala. Bart. 253. Nad to výše uvoluji se. Žer. Záp. II. 29. Co nad to žádati můžeš. Kom. Lab. 81. Již přirození všech živočichův nutí, že utíkají před mocí a násilím nebez- pečným, nad to pak lidé. Bart. 191. Žádný by za života svého jich přečísti, nad to pak v paměti podržeti mohl. Anth. I. 164. — 3. Předmět, nad nějž předmět jiný větší měrou stejné vlastnosti předčí. a) Ve spojení se slevesy býti, sahati, předčiti, prospěti a p. To jest mast' nade vše masti. Výb. I. 73. Česť Nad bohatství. Mudr. 104. Ó radosti nad radosť. Štít. Nauč. 109. Není nad domov. Mudr. 225. Zbožím i učením sahá nad tě. Kat. 511. On všel smyslem nad vše ludi. Anth. I. 32. Nad tě ve všem dobrém předčí. Pass. 151. Kateřina v učení prospěla nade vše žáky. Kat. 109. Nad jiné děti v uměnie prospěl. Pass. 351. — b) Ve spojení s posi- tivem adjektiv na označenou smyslu kompa- ratívného : Kostus bieše mocen nade vše krále. Kat. 31. Vědě jednoho krále múdrého nad vše múdrosti, krásného nad vše jasno- sti. Kat. 480. Věhlasnosť chtěla přijíti před stvořitele mocného, krále nad krále svatého. Anth. I. 90. Byla jsem bohatá žena a v tom kraji nade vše čsn'á. Výb. I. 245. Slova jeho hořká jsú nad pelyněk. Výb. II. 514. Sýr nám nad marcipán (= lépe než) chutnal. Vrat. 128. — c) Ve spojení s komparativem a superlativem adjektiv: Co nad vlky dravěj- šího, co ukrutnějšího ? Žal. 116. K vyroz- umívání všem věcem nade všecky jiné byl jemnější a schopnější. Žal. 111. ?????? páni tito nad sedláky bídnější jsou. Kom. Lab. 70. Člověk jest sám nad vše zlato draží. Anth. I. 38. Ten muž jest nad ves svět najboha- tější, nad vše múdré najmúdřejší. Kat. 352. — 4. Způsob děje slovesného toliko ve rčení nad hlas (nyní = na hlas): Všem nad hlas pově- děl. Star. Skl. II, 62. Sudí káže zemskému písaři nad hlas čísti dsky. Anth. II. 31. — B) S instrumentalem předložka nad určuje 1. místo, výše něhož co tkví nebo se děje, über, oberhalb, obendarauf. Chorúhvú výš nad hlavú točí. Anth. I. 25. Zarachoce nad niem túlec s lukem. Anth. I. 28. Orlice bě nad vozem pověšena. Anth. I. 41. Anděli nad sv. se Václavem vznášiechu. Anth. I. 86. Robenec nad branú stoje ten list četl. Pass. 916. Nad Hostýnskú horu vychází slunečko. Suš. Pís. 63. Kdo nad sebou seká, třísky mu do očí letí. Mudr. 324. Ta jeskyně od Kúřima města za dvě malé míle nad řeku Sázavu bieše. Pass. 478. Ústí nad Labem. Žal. 71. — 2. Předmět, nad nějž předmět jiný svou mocí vyniká, nad nímž svou pře- vahu účinně projevuje. Jeden buoh nade všemi námi. Pass. 1007. Já jsem. král nad králi. Výb. I. 145. Julius nad tú vojsku sta- rostů bieše. Pass. 915. Český člověk nad námi jest. Výb. I. 194. Mamertínus tehdy starostů nad Římem bieše. Výb. I. 285. Pán nad pány, král nad králi. Štít. Nauč. 108. S dobrotu kraloval jsem nad svými lidmi. Pass. 3. Ktož sě s krotkostiú obchodí, nad nepřátely vévodí. Anth. I. 43. Ukáza nad nimi svou moc. Výb. I. 2ÜJ. Pastýři nad svým dobytkem na poli bdiec sediechu. Pass. 62. Zejtra nad svými nepřátely zvítězíš. Pass. 922. Dobré nad zlým vítězí. Mudr. 28. Hole- dbáše sě Vláslav kněz vícestviem nad Ne- klaném. Anth. I. 16. Knieže ukáže nad vámi svůj hněv. Výb. I. 202. Všechno pověděchu, co sě nad nimi dálo. Výb. I. 210. Nikda sě nad ním pomstiti nežádal. Pass. 731. Aby nad námi mstěno nebylo, jako nad nevěr- nými lidmi. Bart. 149. Učiňte nade mnú, co chcete. Pass. 770. Želeli toho, co jsú nad těmi svatými učinili. Pass. 597. Ona nad vámi, což jí libo, páše. Pass. 835. Rozličně nad ní starosta tryznieše. Pass. 812. Anděle boží, proč nade mnú hýříš, totiž křivdíš ? Pass. 963. Nade všemi's zradil. Let. 448. Nepřietel nad vámi odolati nemůž. Pass. 865. Má nad nimi popraveno býti. Tov. 27. Buď nad jeho životem popraveno. Arch. I. 211. — Pozn. Přechod z významu hmotného u význam pomyslný objasňují nám tyto pří- klady : Dionysius nad slepým ta slova pro- řekl. Pass. 900. Potom kázal apoštol všecky nemocné sezvati a bohu sě nad nimi po- modlil. Pass. 53. Vstane jedno slunce po všem nebi, vstane Jarmír nad všiú zemiú opět. Anth. I. 22. Mějdiek, věrný sluho, byľs nad málem věren. Štít. Nauč. 238. — 3. Příčinu pocitů libých i nelibých, halber, wegen. Jest jistě lítostivá věc, nad niž slušně úpěti a naříkati můžeme. Žer. L. I. 29. Po- peluška se nad tím velice starala. Poh. II. 191. Podivili jsme se nad takovou tupostí. Žer. Záp. II. 47. Smiluj se nade mnú. Výb. I. 195. Nad svú hřiešnú duší sě slitovavši na púšť běžela. Pass. 322. Vzteklý povyk učinili nade vším studem a bázní i nade vším dobrým řádem se zapomenuvše. Bart. 63. I nevím, jak jste se nad tím zapomněli. Anth. II. 127. Nalezl jsem mnoho nedostatkův, nad kterými by se stavové nemálo uraziti mohli. Žer. Sn. 79. Sám ty věci spatřil a nemálo se nad nimi pohnul. Žer. Sn. 79. Velmi se nad tím pozastavil. Us. Byl jsem nad tím velmi teskliv. Žer. Sn. 55. Nad odkladem tímto žádné nelibosti nésti neračte. Žer. Záp. II. 165. Nad tím se raduji, nad tím se rmoutím. Žer. L. I. 146. Velice jsem nad tím potěšen. Žer. L. I. 85. — Pozn. I v těchto a těm podobných případech původní význam před- ložky nad místný, hmotný jest: Nad hrobem i divně sobě hořekují a kvílí. Har. I. 283. Srovn. s tím: Hořekuje a kvílí nad smrtí otcovou, nad svými hříchy a p. Brt. v Listech filologických 1877. str. 230. a násl. Vz Zk. Skl. 260. a Ml. II. 34.

162415   2. Nad Svazek: 2 Strana: 0013
2. Nad- ve spojení se slovesy. Pře- chodná slovesa vůbec a nepřechodná pohy- bování s předložkou nad- řídi akkusativ (vz Pře-). Zk. Vz Akkusativ. TT sloves s neod- dělitelnou předložkou nad- složených má 1. nad- ten význam, který mu jakožto předložce (= darüber) přísluší: nadvésti, nadhraditi, nadepsati, nadsaditi, nad jeti; 2. označuje úsilovné dokončení děje, překonání někoho : nadžati (žna předstihnouti), nadjíti (koho), nadletěti; 3. přídavek : naddávati, nadměřiti. Mkl. S. 218. Vz Tn. 48.-49., 199. - U jmen: naddveří, nadzemský. Mkl. S. 416.

162416   Nad Svazek: 7 Strana: 1331
Nad. Cf. D. Lhrg. 312., Gb. Ml. II. 140. N. u komparat. Cf. D. Lehrg. 265

162417   Nad Svazek: 9 Strana: 0176
Nad předl, na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 141.

162418   Nad Svazek: 9 Strana: 0451
Nad. Nechoď tak nad (= před) lidi, mudlo umudlaná. Vých. Č. Čes. 1. X. 400. — Nad u Palackého o poloze na břehu řeky: Frank- furt nad Odrou. Ale: Postavil na řece Odře hrad. Pal. Lépe: nad řekou. Vz Mtc. 1901. 263.

162419   Nad běžně Svazek: 2 Strana: 0014
Nad běžně, vorläufig. N. o něčem se zmí- niti. Šf.

162420   Nad hlas Svazek: 7 Strana: 1331
Nad hlas. Ode všech pánuov nad hlas pravil. Arch. X 302.

162421   Nad jmenovaný Svazek: 6 Strana: 1072
Nad jmenovaný, vorgenannt. Us.

162422   Nad něho Svazek: 2 Strana: 0019
Nad něho, lépe: nad něj, nadeň, poně- vadž jeho vlastně genitiv jest, jehož nad neřídí.

162423   Nad předložka Svazek: 10 Strana: 0629
Nad předložka. Vz Brt. Slov. 215.

162424   Nad s akkus Svazek: 6 Strana: 1068
Nad s akkus. na otázku kde místo in- strumentalu místy na Mor.: Nad Pavlovice boží muka. Nad Opatovice je hradisko. Pole i nad lóke, nad skalke. Cesta nad chalúpky. Brt. D. 190. Nad ve zpojení se slovesy. Cf. Jurs. 20.,
127.. 29., 31., Pk. v Olom. progr. 1875. 7.

162425   Nad to Svazek: 2 Strana: 0022
Nad to, gar. Přítel svobody, nad to ústavné. Dch. Vz Nad.

162426   Nad víc Svazek: 10 Strana: 0630
Nad víc. To je nad víc nadbývá. Brt. Slov.

162427   Nada Svazek: 10 Strana: 0192
Nada, y, f = vnada Mš — N. = na - děje. Pokr. 1882. 271. U Březnice ?

162428   Nadabať sa Svazek: 7 Strana: 1331
Nadabať sa = nadabiť sa. Val. Slavč. 92., 101.

162429   Naďabati Svazek: 9 Strana: 0176
Naďabati = naďabiti. To sa n-lo málody. Val. Čes. 1. X. 135.

162430   Naďabiti Svazek: 6 Strana: 1068
Naďabiti = dostihnouti, antreffen. — koho kde. Až neskôr naďabil som u ná- sypa istého šuhaja. Lipa 264. — se kde. N-bil sa nám na ceste, nuž sme ho kúpili. Rr. Sb,

162431   Naďabiti Svazek: 8 Strana: 0221
Naďabiti. Nad'abil na prvého (roh kuže- lek == narazil); Co sa n-lo (nahodilo), to kú- pil. Phľd. 1893. 690., 1894. 190. — 1894. 522.

162432   Naďabiti se, il Svazek: 2 Strana: 0013
Naďabiti se, il, ení, nahoditi se, zufällig sein. Slov.

162433   Nadace Svazek: 6 Strana: 1068
Nadace z čes. na a lat. datio, tedy lepší by bylo slovo nadání, a z též příčiny měli bychom i nadační zaměniti za nadací, po- něvadž je nadační od nadace; ale obě slova jsou nyní již běžná. O n. ef. Rk. Slov.

162434   Nadace Svazek: 9 Strana: 0451
Nadace. Vz Ott. XVII. 966.

162435   Nadace Svazek: 10 Strana: 0192
Nadace, e, f. = nadací, nadání. Sr. Obli- gace, fundace. Mš.

162436   Nadace, e, f Svazek: 2 Strana: 0013
Nadace, e, f., nadání, fond, základ, jistina, Schenkung, Stiftung, f. N. církevní, do- mestikalní, kostelní n. zádušní, policejní, studijní, školní, J. tr., veřejná n. na skutky milosrdné, úředník při nadaci, pokladnice nadací (fondu); summa, doplnění, vrácení n-ce. Šp. Za n-ci žádati, n-ci obdržeti, do- stati. Vz Fond, Nadání, S. N.

162437   Nadací Svazek: 2 Strana: 0013
Nadací, vz Nadace. — N., nadační, Schen- kungs-, Stiftungs-, Dotations-, Fundations-. N. dlužní list, list, majetnost', místo, příjmy, statek, J. tr., jmění, kapital, potřeba, peníze, užitek, výnos, závazek. Šp.

162438   Nadací Svazek: 6 Strana: 1068
Nadací fond, Stiftungsfond, Dch., list. Sf. Strž. I. 23. Šlechtična z n-ho ústavu. J. tr.

162439   Nadač, e, m Svazek: 2 Strana: 0013
Nadač, e, m., kdo nadává, der Stifter. Lib. eect. XIII.

162440   Nadační Svazek: 2 Strana: 0013
Nadační = nadací.

162441   Nadační Svazek: 6 Strana: 1068
Nadační knihy, libri erectionum, mše. Bor., dům, denník, Stiftungsfondsjournal, jistina, požitek atd. Us. Pdl.

162442   Nadační Svazek: 8 Strana: 0221
Nadační. N. knihy, libri erectionum. Vz Ott. V1II. 701. b.

162443   Nadačník Svazek: 6 Strana: 1068
Nadačník, a, m. = kdo nadání požívá. Mus. Vz Nadanec.

162444   Nadájeti Svazek: 2 Strana: 0013
Nadájeti, ejí, el, en, ení, kojiti, säugen. — koho: dítě. D. — Kráva nadají mléka do ušáku. Us. Da.

162445   Nadájeti Svazek: 6 Strana: 1068
Nadájeti. Němc. VII. 34. Kráva tele na- dájecí. Koll. St. 9.

162446   Nadák Svazek: 6 Strana: 1068
Nadák, u, m., guettarda, die Guettarde, rostl. N. ozdobný, g. speciosa. Vz Rstp. 822.

162447   Nadákovitý Svazek: 6 Strana: 1068
Nadákovitý. N. rostliny, guettardaceae : rojok, odon, nadák, stavitok, timon, láma- vec, výhluben, nonatel. Rstp. 741., 819.

162448   Nadálosť Svazek: 2 Strana: 0013
Nadálosť, i, f. = naděje, očekávání, die Hoffnung, Erwartung, Vermuthung. Jg. Mimo n., proti n-sti. V., Br. Věc roste a rozmno- žuje se proti n-sti lidské. Čr.

162449   Nadálosť Svazek: 6 Strana: 1068
Nadálosť. Mimo n. se s ním stalo. Sš. Sk. 108. — Sněm 1651. p. 29.

162450   Nadálý Svazek: 2 Strana: 0013
Nadálý, čeho se kdo nadál, očekávaný, erwartet, erhofft. V. N. vítězství. Jel. Při nadálé příležitosti. D.

162451   Nadanec Svazek: 2 Strana: 0013
Nadanec, nce, m., der Stiftung. Rk.

162452   Nadánek Svazek: 2 Strana: 0014
Nadánek, nku, m. = přídavek, nádavek. Us. Mý.

162453   Nadání Svazek: 6 Strana: 1068
Nadání = nadace. N. na skutky milo- srdné. J. tr. N. klášterské. Půh. II. 404. N. církevní, pro chudé. Bor. 258., 266. O n. vz Vš. Jir. 275. — N. = vlohy. N. obchodní, Mour. státnické, přirozené. Šmb. N. k ně- čemu míti. Dch. Oni jsou už vyššího n. (baží po větším). Us. Vk. — N. = očeká- vání. Dle mého n. Us. Vk. Nade všeliké n. J. Lpř. Já jsem si vzal to n. do hlavy, že . . . U Dobruš. Vk. Já mám chuť na lí- vance. Bože, to máš mé n.!: Já jsem mí- vala taky divná n. (Einfälle). Ib. Vk.

162454   Nadání Svazek: 8 Strana: 0221
Nadání, n. — podezření. Ty máš n. na mne? Brt. D. II. 344.

162455   Nadání Svazek: 9 Strana: 0176
Nadání zahrnuje v sobě paměť a učeli- vosť. Hrub. Cic. Dob. 163. — N. = stipendium. N. pro chudé žáky ve středověku. Vz Wtr. Part. 395.

162456   Nadání, í, n Svazek: 2 Strana: 0014
Nadání, í, n., nadávání, Schenkung, Stif- tung, Dotirung, f., vz Nadace. Vš. 5G6. N. du- chovní, štědré (pobožné odkazy), ke kostelu, bohaté. Jg. O n. kaplanstvie. Sob. 93. List u. (výsada). D. N. činiti. Zlob. Jsou nadá- ními opatřeni. Br. Vz Nadace. — N., způsob myšlení, nápad, vlohy. Ten hoch nemá žád- ného nadání, hat kein Talent. Us. Ten (strýc) měl divné n. Einfall. Us. v Dobrušce. Vk. Každý má jiné n.; má celé jeho n.; ten má n.! Us. Zb. Nevím, jaké má n. Us. — N., očekávání, die Vermuthung, Erwartung. D. Stalo se to mimo vše nadání. J. tr. Všeliké n. převyšovati. Jg. Překvapila je proti n. zpráva, že . . . Nt.

162457   Nadánky Svazek: 2 Strana: 0014
Nadánky, pl., m., jm. pole u Lověšic na Mor. Km.

162458   Nadanosť Svazek: 2 Strana: 0014
Nadanosť, i, f., die Begabung. Rk.

162459   Nadanov Svazek: 9 Strana: 0176
Nadanov, a, m., hora na Hané. Bdl. Mor. 3.

162460   Nadaný Svazek: 2 Strana: 0014
Nadaný, darovaný, geschenkt. — čemu. Důchodové církvi nadaní. Brikc. — k čemu. Věci ke kostelům nadané. Háj. — N., obda- rovaný, opatřený, beschenkt, begabt, dotirt. — čím: mocí. Ráj., přátely, Hlas, vlohami, Nz., panstvím, Chč. 307., hlasem, stimm- begabt, Dch., svobodami, výsadami. Jg.

162461   Nadaný Svazek: 6 Strana: 1068
Nadaný = darovaný. N. zboží (nadání, nadace), Hus I. 423., mše. Hnoj. 143. N. statek. Vz Zř zem. 461., 694. — N. = ob- dařený. N. hlava. Mus. 1880. 476. — čím.: duchem básnickým. Tf. — jak : hudebně, Dk., bohatě, nevšedně, neobyčejně. Us. Pdl.

162462   Naďapiť Svazek: 6 Strana: 1068
Naďapiť sa = namásti se, maně pod ruku přijíti. Slov. Otvoril sväzok a náho- dou sa mu n-la pieseň trinásta. Lipa II. 338.

162463   Naďapiť sa Svazek: 8 Strana: 0221
Naďapiť sa = naďabiť sa.

162464   Nadarebně Svazek: 6 Strana: 1068
Nadarebně = podarebně, marně. Na- darmo synečku, nadarmo k nám chodíš, ešče nadarebněj kamarády vodíš. Brt. P. II. 460.

162465   Nadaremnikovat se Svazek: 10 Strana: 0629
Nadaremnikovat se = dosti daremností nadělati. Mus. slov. V. 37.

162466   Nadarmo Svazek: 2 Strana: 0014
Nadarmo, na darmo. N. pracovati. Kom. Vz Darmo. Vergeblich, umsonst.

162467   Nadarmo Svazek: 6 Strana: 1068
Nadarmo a naprázdno, frustra et vane. BO

162468   Nadaromně Svazek: 6 Strana: 1068
Nadaromně = nadarmo. Slov. Koll. Zp. I. 98.

162469   Nadarovati komu čeho Svazek: 6 Strana: 1068
Nadarovati komu čeho, reichlich be- schenken. Us. Šd.

162470   Nadařiti Svazek: 6 Strana: 1068
Nadařiti = obdařiti. Kam. — se = na- hoditi se. Dobře, že ste se tu n-li. Slov. Orl. VIL 217. — Také = podařiti se, ge- ingen. Ssk.

162471   Nadařiti se Svazek: 2 Strana: 0014
Nadařiti se, il, ení, nahoditi se, in den Wurf kommen. Na Slov. Nadařil se mi. Bern.

162472   Nadašín Svazek: 8 Strana: 0221
Nadašín, a, m., potok v Nitran. Phľd. XII. 74., 426.

162473   Nádašník Svazek: 6 Strana: 1069
Nádašník, u, m. = oponlca. Slov. Bern.

162474   Nádašník, u Svazek: 8 Strana: 0221
Nádašník, u, m. = oponka, glecoma, rostl. Phľd. 1892'. 623.

162475   Nadatek Svazek: 6 Strana: 1069
Nadatek, naddatek, tku, m. = nádavek. Když koupí masa lunt, dostane n-tkem kosť. Laš. Tč. — N. = louka u Žabobřesk. BPr.

162476   Nádatek Svazek: 7 Strana: 1331
Nádatek obilní, tociž z každého lánu čber ječmene. Arch. VIII. 488.

162477   Nadatel Svazek: 2 Strana: 0014
Nadatel, e, m., nadač, der Stifter, Fun- dator. Rk.

162478   Nadati Svazek: 2 Strana: 0014
Nadati, nadám, dej, daje (íc), dal, án, ání; nadávati = příhodně podati, geben, reichen; hojně dáti, genug geben; svobo- darni, důchody opatřiti, beschenken, begaben, dotiren, stiften; nazvati, přezdívati, aufheis- sen, schelten, Schimpfnamen geben. Jg. — co : míč (nadhazovati), Šm., barvu (v tiskárně, dávati ji válcem na písmo). Šm. Nejmá ižadný kaplanstvie n. Sob. 93. — co, koho čím: To město velikými svobodami nadal. Ros. Někoho hojným zbožím nadati. Jg., Výb. I. 189. Zemské právo, jímžto jest král od pá- nóv nadán. O. z D. Klášter platy n. Háj. 67. — komu co, čeho. Což lidé těm modlám nadali. Br. Tomu městu veliké svobody nadal. Ros. Bůh mi ovcí nadal. Br. — se čeho na koho, komu. Ten se mu nadával peněz. Us. Ten se nadával peněz na své syny (mnoho na ně platil). Jd. — k čemu. Kdož'nadává oltáře nebo k záduši nebo k špi- tálu. Zř. F. I. — Ve smyslu: přezdívati klade se jméno samo z pravidla do genitivu pl., někdy m. yt. klade se akkus.pl. Tedy: komu čeho (co). Jim nesmělých hubenců na- dával. Pass. Nadávali sobě zrádce a zlosiny. Svěd. Nadal mu bláznů, troupů, zlodějů, z kurvy synův, volatých, kluků, ožralců, zrádců, šelem, lotrů. Ros., Vrat., Štelc. Sova sýkoře hlavatých nadává. C. 92. Tlumočník můj bláznů mi nadal. Kom. Lab. 41. Vz Nadávka. — komu kdy. V hněvu sobě na- dávali. Jd. — komu kde. Na veřejné ulici někomu nadávati. J. tr. Nadáti se = nadíti se.

162479   Nadati čím Svazek: 6 Strana: 1069
Nadati čím: kostel zbožím. Výb. 11.15., Lg. kr. v. 300., Někoho výsadami. J Lpř. Až bude pošta penězi nadána. Dch. — komu čeho. A k tomu mně i lží nadal. Sd. kn. opav. Zukl. Sic jinak bychom Pa- vlovi klamů n. musili. Sš. H. 23. Nadal jí stříbra, zlata. Sš. Těm nikdy dosti nena- dáte. Laš. Brt. D. 232. — več. Neb ve jmě jeho krve prolitie nadán jest kostel. Št. Kn. š. 230. — N. ve smyslu: převzdívati. Cf. Prk. O dat 8. — komu. Kdo jinému nadává, chuti k praní dostává. Sb. uč — komu čeho. Nadával mu lotruov, padú- chuov. NB. Tč. 254. Nadala jsi mně faleš- ných, sama's neupřímná. Sš. P. 323. Uhléři nadavše jim zrádcnov zbíti je chtěli. Dač I. 123. — Pozn. V nářečí val., laš. a pon:. nadávati pojí se s předložkou do a gt. pl. nadávky. Nadávala jí do čarodenic. Nadáł mi do potvor. Vynadáł mu do kmínů. Brt. D. Do cigánů mi nadal a přezýval. Val. Vck. Cf. Brt, S. 3. vyd. 45. b. P. — jak. Nadál mu pod světem (škaredě). Zlínsky. Brt. Nadával, na čem svět stál (mnoho). U Kr. Hrad. Kšť. — nač: na groše nadávati, Agio zuzahlen. Arch. VIII. 164.

162480   Nadáti se Svazek: 6 Strana: 1069
Nadáti se = nadíti se. Us. Šd.

162481   Nadatky Svazek: 6 Strana: 1069
Nadatky, pl., m. = pole u Roušína na Kruml. BPr.

162482   Nad'atý Svazek: 6 Strana: 1069
Nad'atý = naditý. Jahelník švestkami n. Us. Ehr., Olv. — N. = katatý, tlustý. To je kluk naďatá U Košic. Brnt.

162483   Nadav Svazek: 2 Strana: 0014
Nadav, u, m., utiskování, die Bedrückung. Chudým n. činiti. Hus.

162484   Nadav Svazek: 6 Strana: 1069
Nadav. Za Hus polož: II. 199.

162485   Nádav Svazek: 7 Strana: 1331
Nádav, pressura. 14. stol. Jgć. XIV. I. 14.

162486   Nadavač, e Svazek: 2 Strana: 0014
Nadavač, e, m., kdo navaděči při navá- dění příze na stav nadává. Krok. Der Zu-, Aufgeber.

162487   Nadavačka, y, f Svazek: 2 Strana: 0014
Nadavačka, y, f., die Aufgeberin. Jg.

162488   Nadávačnosť Svazek: 6 Strana: 1069
Nadávačnosť, i, f. = náklonnosť k na- dávání, die Schmähsucht. Pal. Rdh. III. 302.

162489   Nadávačný Svazek: 10 Strana: 0629
Nadávačný = kdo často nadává. N. člověk. Slád. Jindř. 94.

162490   Nadavák Svazek: 2 Strana: 0014
Nadavák, u, m., veliká lopata v pivováře, die Schliffe, der Schöpfer. D.

162491   Nadávání Svazek: 2 Strana: 0014
Nadávání, n., das Agio. Arch. IV. 438. — N., das Aufgeben, Aufwerten, Auf heissen. — N., nadívání, das Füllen. Rozk.

162492   Nadávanina Svazek: 6 Strana: 1069
Nadávanina, y, f. = nadávání, die Schim- pferei. Ako čoby tie vaše n-ny ani sa nás netýkaly. Phľd. II. 48. (I. 1. 36.).

162493   Nadávati Svazek: 2 Strana: 0014
Nadávati, vz Nadati. — 2. N. se, nadí- vati se, očekávati, vermuthen, hoffen. — s inft. Nadávam se nesmrtelnosti hodným býti. Kom. — se čeho: zisku. Kruz.

162494   Nádavce Svazek: 2 Strana: 0014
Nádavce, e, m., kdo nadává, nadatel ko- stelů atd., der Dotirer, Stifter, Schenker; 2. utiskovatel, der Bedrücker. Hus.

162495   Nádavce Svazek: 6 Strana: 1069
Nádavce = utiskovatel. Hus III. 196.

162496   Nádavek Svazek: 2 Strana: 0014
Nádavek, vku, m., přídavek, die Darauf-, Auf-, Zugabe. Pekari dávají n. Us. N-ku k tomu dáti. D. N. dostati. Us. — N., co po uzavřené koupi od kupujícího se dává pro jistotu koupě, das Aufgeld. Vzal u něho službu a dostal nádavku dva zlaté. Dal ševci nádavku jeden zlatý. Jg. — N. ----- úloha, die Aufgabe. Th.

162497   Nádavek Svazek: 6 Strana: 1069
Nádavek. Na minci nadávati n z mince bráti, Agio. Výb. 11. 1366. Cf. Zř. zem. 461. — N.= pole u Kokšína, u Radovesic. BPr.

162498   Nadáviti Svazek: 2 Strana: 0014
Nadáviti, il, en, ení, podáviti, viel er- würgen. Liška mnoho slepic tam nadávila. Jg. — N., viel speisen. — se, lange würgen, speisen.

162499   Nadávka Svazek: 2 Strana: 0014
Nadávka, y, f., nadávám, na Mor.: přez- dívka, das Schimpfwort, der Schimpfname, das Scheltwort, der Spottname. Vz ku pr. Sedlák. N-ky na Slov. : Ty bachor, baran, baraný roh, cmulo, daromník, chňupák, chrono, chrt, chrúst, jaštor, kujon, nekázanec neká- zaný, pes, potkan, sviňúr, svrčok, šibenec, baba, divok, dúdok, haťapa nemotorná, hro- dopisk, kvietok, motovidlo, mršina, mumák mumlavý, ohava, opice zaškriataná a nanič- hodná, osol Pána Kristov, ostuda, pandrava, papula, paskuda, pleťuha, řešeto, sova ne- učesaná, šelma, trio, zmok umoknutý, žaba, žrút; ženám toliko: Ty bachra, cmuľa, cundra, daromnica, drnda, flandra, hojda, jaštorica, jazyčnica, lojda, nekázanica nekázaná, saňa, sotona (satan, Xantippe), striga, suka, sviňa, šuta, ťapa, vyšľa chudá, žova skrčená a hlúpa. Vz více v Mt. S. 114.—117., sv. I.

162500   Nadávka Svazek: 6 Strana: 1069
Nadávka. Ty mamlase s mamlasem, ty neřáde, prevíte, protivo, ničemo, remonto, ryzáni, ryzoune, ty scíplino, scíplá, scíplý, shniláku (lenochu), sirko (suchému), skrčený knote atd.! Cf. Přezděv, Převzdívka, Bod, Mtc. 1878. 53. (n. na Zlínsku).

162501   Nadávka Svazek: 7 Strana: 1331
Nadávka, vz Převzdívka. N-ky 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 816.

162502   Nadávka Svazek: 8 Strana: 0221
Nadávka. Ty kluku klukovská. atd. Tyto čechismy vyskytují se teprv až na Dačicku a Telecku. Brt. D. II. 284.

162503   Nadávka Svazek: 10 Strana: 0192
Nadávka. N-ky a pomluvy nemají háčky (nechytají se toho, kdo je křivě pomlouván). Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 178. N. slezské: chvant, łach, vilkodlak, stodjabel; slabší: čechman, gačmala, grabak, gruchel, gybas, hampiček, cham, chlebúra, klajdak, koltun, kolo, kordupel, krek, kuřimacek, ožera, pas- kuda, pohlupavec, pošastaněc, pumykl, skři tek, slimak, vydara, vytahliš, zavěrucha atd. ženským: čapčura, čura, gyzd, gyzdula, chlapustina, klapustina, morka, něvleklo, pometlo, šlumpeta, šterkota, točidlo atd Vyhl. II 335.

162504   Nadávkář, e Svazek: 2 Strana: 0014
Nadávkář, e, m., kdo rád nadává. Je hanbář a n. Us. Příbr. Sml.

162505   Nadávkový Svazek: 6 Strana: 1069
Nadávkový, Gratis-. N. výtisk. J. tr.

162506   Nadávky Svazek: 9 Strana: 0176
Nadávky na Slov.: bestia, bezbožník, fi- jalka, galgan, goldoš (koldoš), holomok, huncút, kädečina, kädechto (kädekto), ko- pasník, kujon kujonský, kvietok, lagan, lapaj, lecichto (lecikto), lociga, leptoš, lotor, lúdza, mršina, nehanblivec, nekázanec, ne- kázaný, neznajboh, ničiga, ohava, ohávník, oplan, pačmaga, paplúch (o zlých deťoch), paskuda, pekelník, perepúť (hromadné), planec, planietník, planiga, planik, planina, pliaga, pobehaj, podliak, podlina, pokuta, potlkeň, potvora, prašina, priepastník, psia krü, psia noha, psie koleno (pokolení), psí koreň, psohlavec, psoväč (hromadné), roz- pustilec, sberka (hromadné), sebevolník, svetár, svévoľnik, sviňa, svindžúr, sviniar, sviňúr, šelma, šibenec, talhaj, tulák, vyvrheľ, vtáčik, zdochliak, zdochlina, zleza a, zlezeň světská (hromadné), zoliak neočatý. Ženským: culfa, cundra, flandra, klampa, lecičina, lušta, mriha (mrcha?), opica zaškriataná, pcha, pľuha, rašma, sajha, suka, sviňa, šlampa, švandra, troksa, zola neočatá. Zát. Př. 12b, 13a. N-ky hloupým, chudobným, mnohomluv- ným, podlým, svadlivým, svéhlavém, zlostným, žroutům vz tamtéž 334a. a jednotlivá slova: Hloupý atd. Sr. také násl. Nazývka.

162507   Nadávky Svazek: 10 Strana: 0629
Nadávky: děvka hnojná, kopyto, krou- ský koryto, nádyma, necudák, pitomá Nána, pleva, prašivina, prašivka, psota, vobžerák. Čes. 1. XIV. 477. N. na Lito- myšlsku: cabach, candoň, cápek, drchna, drchotina, hadí panenka, holan, chramosta, kutchán, mandragora, nekula, necáp, ne- statek, prevít, řásná huba, sekerník, spratek, šílenej, šimral, šmodrcha, tlouk, valnoha. Vz tato slova. Litom. 75.

162508   Nadba Svazek: 2 Strana: 0014
Nadba, y, f., jistota, die Sorglosigkeit, Sicherheit. Již to má v nadbě. Slov. V nadby = nenadále, unversehns. St. skl. — Jg., Šm. — N. = naděje. N. vzchází hříšníku. Sš. Hc. 18. Má něco v n-ě (za luhem). Na Mor. Hý., Brt., Mřk., Pk.

162509   Nadba Svazek: 6 Strana: 1069
Nadba = naděje. Dvěma způsoby vstá- váme z mrtvých, skutečně dle ducha a v na- ději a nadbě dle těla. Sš. II. 213. Mám to v nadbě. Brt. D. 233. - Pozn. Bl. Gr. 322. praví, že moravští sedláci tohoto slova někdy užívají. — Nadbä. Výraz obecného ľudu v Gemeri, zkrátený z nadobno. Mnoho ešte trudiť ta nám n- Slov. Sokl. II. 257. N. vám vedieť, že . .. Dbš. Sl. pov. II. 82.

162510   Nádba Svazek: 8 Strana: 0221
Nádba. Mám k tobě nádbu = naději, mo- ravští sedláci tak někdy mluví. Bl. Gr. 322.

162511   Nadbába Svazek: 2 Strana: 0014
Nadbába = prabába. Slov.

162512   Nadbaltický Svazek: 6 Strana: 1069
Nadbaltický. N. vlasti. Sf. Strž. I. 504.

162513   Nadbarvce Svazek: 8 Strana: 0221
Nadbarvce, rvce, m., v lučbě. Am. Orb. 63.

162514   Nadbarvitosť Svazek: 10 Strana: 0192
Nadbarvitosť, i, f. hyperchroMatosis. Ktt

162515   Nadbe Svazek: 6 Strana: 1069
Nadbe = nadobno, třeba. Slov. Sbor. sl. ps. II. 1. 32. Cf. Nadba (dod.)

162516   Nadběh Svazek: 6 Strana: 1069
Nadběh, u, m., der Vorsprung. Posp.

162517   Nadběh Svazek: 9 Strana: 0176
Nadběh, u, m. Skákati s m-hem. Mus. ol. 1897. 157.

162518   Nadběhnouti Svazek: 2 Strana: 0014
Nadběhnouti, hnul a hl, utí; nadbíhati, nadbíhávati. — koho. Jg. On si jej, ho nad- běhl. — komu, čemu. Ta mu nadbíhá. Rk., Hý. Ale lépe: co koho, vz Nad- (ve spojení s časoslovy), 2.

162519   Nadběhnouti komu kudy Svazek: 7 Strana: 1331
Nadběhnouti komu kudy: polem. Us Rgl.

162520   Nadběženka Svazek: 8 Strana: 0221
Nadběženka, y, f., tanec u Kr. Hradce. NZ. V. 497.

162521   Nadběžně Svazek: 6 Strana: 1069
Nadběžně. N. něco určiti; O nich jen n. se zmíníme; Již dříve n. jsme podotkli. Šf. Strž. I. 140., II. 61., 160.

162522   Nadběžný Svazek: 6 Strana: 1069
Nadběžný, vorläufig. N. známosť o sbír- kách písní. Šf. III. 397.

162523   Nadbíhavý Svazek: 6 Strana: 1069
Nadbíhavý, když u listů střechovitých list dolení koncem k hořením sahá přes hoření, oberschlächtig. Rst. 444.

162524   Nadbílečný Svazek: 6 Strana: 1069
Nadbílečný, kel přibílečni nad bílkem umístěný, u pepře, anliegend. Rst. 444.

162525   Nadbiskupovati Svazek: 6 Strana: 1069
Nadbiskupovati = nadbiskupem býti. Pluskal.

162526   Nadblankytuý Svazek: 2 Strana: 0014
Nadblankytuý, über dem Sternenhimmel seiend. N. říše. Sš. Hc. 7. 155.

162527   Nadbor Svazek: 2 Strana: 0014
Nadbor, u, m., ve vojenství, der Stab. Dch.

162528   Nadbradec Svazek: 6 Strana: 1069
Nadbradec, dce, m., epipogium, der Ueberbart, rostl. N. bezlistý, e. Gmelini. Rstp. 1508.

162529   Nadbradec Svazek: 8 Strana: 0221
Nadbradec, dce, m. = sklenobýl, epigonon, rostl. Vz Ott. VIII. 671. a.

162530   Nadbramovka Svazek: 6 Strana: 1069
Nadbramovka, y, f., das Oberbramsegel. N. přední a zadní. Vor-, Kreuz O. Kpk.

162531   Nadbrání Svazek: 6 Strana: 1069
Nadbrání, n., porticus. Pl. II. 128.

162532   Nadbratrský Svazek: 7 Strana: 1331
Nadbratrský, mehr als brüderlich. N. láska. Vchř.

162533   Nadbŕiší Svazek: 6 Strana: 1069
Nadbŕiší, n. = hořejší čásť břicha s důl- kem žuludko ým či srdečním, scrobiculus cordis, der Oberleib. Stff., Čsk.

162534   Nadbrušie Svazek: 6 Strana: 1069
Nadbrušie, n. = nadbřiší. Slov. Loos.

162535   Nadbřežní Svazek: 6 Strana: 1069
Nadbřežní, ober dem Ufer liegend. Šm.

162536   Nadbřišek Svazek: 2 Strana: 0014
Nadbřišek, šku, m., der Oberbauch. D.

162537   Nadbřišek Svazek: 6 Strana: 1069
Nadbřišek, šku, m., epigastrium. Vz Slov. zdrav., Nadbřiší.

162538   Nadbřiškový Svazek: 6 Strana: 1069
Nadbřiškový, epigastrieus. Nz. lk. N. tepna, arteria epigastrica.

162539   Nadbříškový Svazek: 10 Strana: 0192
Nadbříškový. Povrchní a tříselní žíly n-vé, venae epigastricae superficiales et inguinales. Ktt.

162540   Nadburec Svazek: 8 Strana: 0221
Nadburec, řce, Uibermangansäure, f. Am. Orb. 63., 65.

162541   Nadbylosť Svazek: 2 Strana: 0014
Nadbylosť, i, f., das Darübersein. Us.

162542   Nadbylý Svazek: 2 Strana: 0014
Nadbylý. überschüssig. Jg.

162543   Nadbyt Svazek: 2 Strana: 0015
Nadbyt, u, m. — nábytek, die Einrichtung, Geräthschaft, Mobilien. Půh. 1417.

162544   Nadbyt Svazek: 6 Strana: 1069
Nadbyt = pohyblivé jmění, opak dědiny. Jir. Mor. 47. N. = koně, krávy, svině, ovce, odění atd. Půh. I. 133. A v tom mi obilé, koně i svině i jiný n. pobral; Pobral otci mému dobytek i jiný n. Půh. I. 182., II. 420. (I. 148., II. 260., 286., 613.). Poněvadž žena jebo přihnala n. k svému muži. Půh. 1. 208. Vz Nadbyť, Nábytek, Jir. Mor. 47.

162545   Nadbyť Svazek: 6 Strana: 1069
Nadbyť, i, f. = nadbyt. Pohoním jej i z n-ti; Dobytek malý a veliký i jinú n.; Ve všecku n. Půh. I. 161., II. 126., 220.

162546   Nadbytečně Svazek: 6 Strana: 1069
Nadbytečně, pleonastisch. Sš. L. 37.

162547   Nadbytečný Svazek: 2 Strana: 0015
Nadbytečný, Luxus-. N. mince. Mus.

162548   Nadbytečný Svazek: 6 Strana: 1069
Nadbytečný. N. plodiny, Mus. 1880.514., rým. Dk. Poet. 406.

162549   Nadbytek Svazek: 2 Strana: 0015
Nadbytek, tku, m. (nadbyt, Ctib.), co nadbývá, der Uiberschuss. — N., zbytek, der Rest, Uiberschuss. V hojnosti, ba v n-ku bojí se psoty. Kom. Lépe míti n. než ne- dostatek. Kom.

162550   Nadbytek Svazek: 6 Strana: 1069
Nadbytek třísloviny. Šp. Kyselina jest v nadbytku, im Ueberfluss. Nz. lk. Pobral mu n. horní i dolní i k tomu hotové pe- níze. Půh. II. 179. Rovníkový n. sploštěné země. Stč. Zem. 88. N. sfaerický jest sou- čet úhlů sfaerického trojúhelníku zmenšený o 180 stupňů. Hra., Jd. Geom. II. 46., Stč. Zem. 322.

162551   Nadbytek Svazek: 9 Strana: 0176
Nadbytek dříve sešediví, ale praví do- statek déle žije. Slád. Kup. 15.

162552   Nadbyti Svazek: 2 Strana: 0015
Nadbyti, nadbudu n. nadbydu, yl, ytí, nadbývati, nad počet býti, zbývati, über- bleiben, mehr sein. Groš nadbývá (je více o groš, než se počítalo); nekdy toho trochu nadbude, nekdy chybí. Us. v Zlínsku na Mor. Brt. — komu (nad co). Někomu vždycky nadbývá (o zchytralých). Jg. Jemu na pe- nězích spíše se nedostává než nadbývá. Us. Rychn. Ještě nám nad kopu pět bílých nad- bývá. Ros. — N., nad čas býti, länger bleiben. Děvečky po sv. Jiří a sv. Havle nadbývají dvě neděle. Jg.

162553   Nadbyti kde Svazek: 6 Strana: 1069
Nadbyti kde. Částice a před slovy on chodil nad bývá. Sš. L. 86. Nekdy toho trochu nadbude, nekdy chybí. Mor. Brt. D. 233.

162554   Nadbytně Svazek: 6 Strana: 1069
Nadbytně, überflüssig. Bern.

162555   Nadbytnice Svazek: 6 Strana: 1069
Nadbytnice. Dem Worte n. dürfte der europäische Ausdruck: hyperbola vorzu- ziehen sein; denn n. sowie schodnice be- zeichnen die Sache nicht anschaulich, was doch wünschenswerth wäre, ja schodnice (Ellipse) dem Klange nach will nicht so eine Curve, als vielmehr eine gebrochene, terassenförmige Linie bezeichnen. Nz.

162556   Nadbytniční Svazek: 6 Strana: 1069
Nadbytniční, hyperbolisch. Nz. Vz Nad- bytnice.

162557   Nadbytničník Svazek: 6 Strana: 1069
Nadbytničník, u, m. = hyperboloid, das Hyperboloid. Nz.

162558   Nadbytniee, e, f Svazek: 2 Strana: 0015
Nadbytniee, e, f.= hyperbola.

162559   Nadbytný Svazek: 2 Strana: 0015
Nadbytný, überschüssig. N. jména, čím: počtem. Ndl.

162560   Nadbytný Svazek: 6 Strana: 1069
Nadbytný, abundans. N. statky. Stárek 373. N. tvary mají a) mužská na -a, b) žen- ská: dcera, matka, neť, c) střední: oblaka, hona, borka, símě atd.; N-ná dělíme v rů- znosklonná (heteroclita) a různorodá (hete- rogenea). Bž. 96., 110.

162561   Nadbývati Svazek: 8 Strana: 0221
Nadbývati. Teho kabáta ti nebude n. (bude ti v něm zima). Val. Brt. D. II. 344.

162562   Nadcenění Svazek: 10 Strana: 0192
Nadcenění, n. N. hodnoty. Nár. list. 1903. č. 175. 17.

162563   Nadceniti Svazek: 2 Strana: 0015
Nadceniti, il, ěn, ění, nadceňovati, nad- cenívati, überschätzen. Nadcenil. Us. — komu. Us. Lépe: vysoko, příliš ceniti, vážiti. Ale můžeme i slova nadceňovati uží- vati, mámeť nadužívati (v obecné mluvě).

162564   Nadcévnatka Svazek: 10 Strana: 0192
Nadcévnatka, y, f., lamina fusca, supra- chorioidea Ktt.

162565   Nadcibnosť Svazek: 8 Strana: 0221
Nadcibnosť, i, f. N. rostl., epistaminie. A.m. Orb. 96.

162566   Nadcíditi Svazek: 6 Strana: 1070
Nadcíditi, il, ěn, ění. Cf. Cíditi = po- dělati. Výb. II. 300. — kam. V křtitedlnice ste n-li, jenž ste své hřiechy myli. Výb. II. 250.

162567   Nadcitelnosť, nadcitnosť Svazek: 6 Strana: 1070
Nadcitelnosť, nadcitnosť, i, f., die Hyperaethesie. Rk.

162568   -nadct Svazek: 6 Strana: 1070
-nadct, vz -náct. Sudiece dvojenadcte pokolenie. ZN.

162569   Nadctnosť Svazek: 8 Strana: 0563
Nadctnosť, i, f. Vtělená n. Osv. 1896. 371.

162570   Nadčárový Svazek: 6 Strana: 1070
Nadčárový, ober dem Strich. N. tisk. Kos. Ol. I. 275.

162571   Nadčasnosf Svazek: 8 Strana: 0222
Nadčasnosf, i, f. N. božská. Am. Orb. 8.

162572   Nadčelí Svazek: 6 Strana: 1070
Nadčelí, n. Hackl.

162573   Nadčelistní Svazek: 7 Strana: 1331
Nadčelistní, supramaxilaris.

162574   Nadčelistní Svazek: 10 Strana: 0192
Nadčelistní klání, bolesť čivová, neur- algia supermaxillaris. Ktt.

162575   Nadčelný Svazek: 9 Strana: 0176
Nadčelný. N. časť karkule. Věst. op. č. 3. 4.

162576   Nadčepník Svazek: 6 Strana: 1070
Nadčepník, u, m. = príklop, der Zapfen-, Pfannen-Lagerdeckel. Sl. les., Šp., Hř.

162577   Nadčetný Svazek: 6 Strana: 1070
Nadčetný, überzählig. Ssk.

162578   Nadčiniti Svazek: 9 Strana: 0176
Nadčiniti = nastaviti. Kde krátko, nad- čiň. Č. Př. 254.

162579   Nadčitě, načitě Svazek: 2 Strana: 0015
Nadčitě, načitě — velmi, náramně, sehr. Troj., Ras.

162580   Nadčitý, načitý Svazek: 2 Strana: 0015
Nadčitý, načitý = neobyčejný, veliký, ungewöhnlich gross. N. zpěvák. Mm., Rkp. Pr. horn. Dějeť se pak důvod svědky, zápisy, přísahú a mněním nadčitým. CJB. 403.

162581   Nadčlověcky Svazek: 9 Strana: 0176
Nadčlověcky jednati. Wtr.

162582   Nadčlověk Svazek: 8 Strana: 0563
Nadčlověk, a, m. Osv. 1898. 194.

162583   Naddatek Svazek: 2 Strana: 0015
Naddatek, tku, m., naddavek. N. nad míru, die Zugabe; n. k penězům, Agio. —N., nad- měr, nadbytek, der Uiberfluss.

162584   Naddatek Svazek: 6 Strana: 1070
Naddatek, vz Nadatek.

162585   Naddati Svazek: 2 Strana: 0015
Naddati, naddám, dej, dal, án, ání, nad- dávati, zugeben, aufzahlen. — komu na co. Na dukát mu půl zlatého naddal. Ros. Nad- dávati na peníze. (Agio geben). Jg.

162586   Naddatkovec Svazek: 6 Strana: 1070
Naddatkovec, vce, m., minerál, der Epi- dot. Šm.

162587   Naddatkový Svazek: 2 Strana: 0015
Naddatkový, Zugabe-, Uiberschuss-. L.

162588   Naddavek Svazek: 2 Strana: 0015
Naddavek, vku, n., das Agio. Půh. 1528. Vz Naddatek.

162589   Naddebřicí Svazek: 9 Strana: 0176
Naddebřicí, ?., pozemek. ?ck. Hol. 167.

162590   Nadděd, a Svazek: 2 Strana: 0015
Nadděd, a, m. = praděd. Kom.

162591   Naddělati Svazek: 7 Strana: 1331
Naddělati, naddělávati. Pátek a sobota se naddělává t. j. pátek a sobota nečítá se do mzdy téhož týdne, nýbrž až do druhého. U Brna. Rgl.

162592   Naddělník Svazek: 6 Strana: 1070
Naddělník, a, m., der Oberarbeiter. Šm.

162593   Naddělovací Svazek: 6 Strana: 1070
Naddělovací nonius. NA. V. 118.

162594   Naddělovati Svazek: 6 Strana: 1070
Naddělovati, v math., vortragen. Nz.

162595   Nadděložný Svazek: 6 Strana: 1070
Nadděložný = epikotylní. Hg. 75.

162596   Nadďílec Svazek: 6 Strana: 1070
Nadďílec, lce, m., der Uebertheil. Rk.

162597   Naddíří Svazek: 8 Strana: 0222
Naddíří, n. = pole u Vyzovic. MzO. 1890. 126.

162598   Naddivný Svazek: 7 Strana: 1331
Naddivný, admirabilis. Ž. kl. 8. 2,

162599   Naddobrý Svazek: 6 Strana: 1070
Naddobrý Buob. Hus I. 330.

162600   Naddohlížitel Svazek: 6 Strana: 1070
Naddohlížitel, e, m., der Oberaufseher. Us.

162601   Naddolný Svazek: 6 Strana: 1070
Naddolný, ého, m. = nadpodolný. Hrbk.

162602   Naddržovati, vz Svazek: 2 Strana: 0015
Naddržovati, vz Nadržeti.

162603   Naddůlní Svazek: 10 Strana: 0629
Naddůlní, ího, m. N. v dolech. Zl. Pr. XXII. 157.

162604   Naddunají Svazek: 2 Strana: 0015
Naddunají, n., die Donaugegend. Jg.

162605   Naddunajský Svazek: 6 Strana: 1070
Naddunajský. N. kraj, Slováci. Us. Tč.

162606   Naddutopoddutý Svazek: 6 Strana: 1070
Naddutopoddutý, konvexkonkav. Sm.

162607   Naddutý Svazek: 2 Strana: 0015
Naddutý, vydutý, konvex. Sedl.

162608   Naddutý Svazek: 6 Strana: 1070
Naddutý. Slb. XLIV., Pal. Rdh. II. 15.

162609   Naddveří Svazek: 6 Strana: 1070
Naddveří, n., die Oberscbwelle, der Tbür- sturz. Bž. 239. Vz Nadedveří.

162610   Naddveřní Svazek: 6 Strana: 1070
Naddveřní, oberhalb der Thür. N. římsa. Zpr. arch. VII. 54.

162611   Naddveřník Svazek: 6 Strana: 1070
Naddveřník, u, m., das Oberlichtfenster. Us. Pdl.

162612   Naddvíhat Svazek: 10 Strana: 0629
Naddvíhat = nadzvihovati. Vz Brt. Slov.

162613   Nade Svazek: 2 Strana: 0015
Nade = nad.

162614   Nade hlas Svazek: 2 Strana: 0015
Nade hlas = na hlas, hlasitě. Kat. 1693.

162615   Nadeblati Svazek: 6 Strana: 1070
Nadeblati = naplniti.. U Rychn. Vk.

162616   Nadeč Svazek: 2 Strana: 0015
Nadeč = nad co. Jel.

162617   Nadečník Svazek: 6 Strana: 1070
Nadečník, u, m., ephydatia, rostl. Vz Rstp. 1865.

162618   Naděditi koho čím Svazek: 6 Strana: 1070
Naděditi koho čím = nadati, versehen. Peřím by mě n-li (rodiče). Sš. — čeho, viel erben. — se čeho, viel, oft erben.

162619   Nadedřví, n Svazek: 2 Strana: 0015
Nadedřví, n., hořejší dřevo nade dveřmi, podvoj, die Oberschwelle. Ms.

162620   Nadedveří Svazek: 6 Strana: 1070
Nadedveří, n., vz Naddveří. Nz., NB. Tč. 93.

162621   Nadeganý Svazek: 7 Strana: 1331
Nadeganý = nažganý. Slov. Phľd XII. 316.

162622   Nadehnaný Svazek: 7 Strana: 1331
Nadehnaný věnec = vysoký. U Stud ené Vlchř.

162623   Nadehnati Svazek: 2 Strana: 0015
Nadehnati, vz Nadháněti.

162624   Nadehnouti Svazek: 2 Strana: 0015
Nadehnouti, hnul, ut, utí, aufbiegen. D.

162625   Nadehnutec Svazek: 2 Strana: 0017
Nadehnutec, tce, m., der Inspirirte. Sš. I. 249.

162626   Nadehoditi Svazek: 2 Strana: 0017
Nadehoditi, vz Nadejíti.

162627   Nadehrobní Svazek: 6 Strana: 1070
Nadehrobní růže, Grabes-. Vc. Lab. 128.

162628   Nadehvězdný Svazek: 6 Strana: 1070
Nadehvězdný, ober den Gestirnen. N. taj. Čch. L. k. 38.

162629   Nádech Svazek: 2 Strana: 0015
Nádech, u, m., der Anlauf, Anflug, An- hauch; der Thau (na ovoci); die Hysterie, der Mutterkrampf. Jád. — N. božský, pro- rocký, Eingebung, f. SS. L. 20., I. 149., Hý.

162630   Nádech Svazek: 6 Strana: 1070
Nádech básnický, humoristický básně; n. nemoci. Dch. N. nerostu = teninký po- vlak nerostu na jiné hmotě nerostné. NA. V. 471., Bř. N. 50. N. trpkosti. Schlz.

162631   Nadechlý Svazek: 6 Strana: 1070
Nadechlý, angehaucht. Jest to obraz tklivý a na plátno jako n. Lum. 1880. č. 31.

162632   Nadechnouti Svazek: 6 Strana: 1070
Nadechnouti, vz Nadchnouti.

162633   Nadechnutý Svazek: 10 Strana: 0192
Nadechnutý. N. krajina. Nár. list. 1901 314. 17

162634   Nádechový Svazek: 6 Strana: 1070
Nádechový. N. obrazec. NA. V. 129.

162635   Nadej Svazek: 8 Strana: 0222
Nadej, o, ť., obec v Tekovsku, Phľd. XII. 252.

162636   Naděje Svazek: 2 Strana: 0015
Naděje, e, f. (zastr. naděja), nadějička. Naděje mělo by dle: náhoda, nákaza, náprava atd. míti á: náděje, jakž i v skutku mnozí už psali a píší. Mk. Ale takových slov jako jest naděje je více: nabídka, narážka, na- dálosť, namátka, nabiják, nabadač, namahač, nahazovač. Jg. Vz „Na, 3." V obec. mluvě: nádeje. N., činná touha po budoucím a možném dobru spojená s důvěrou, že ho dosáhneme, die Hoffnung. MP. 78. Vz S. N. N. jalová, Rkk., veliká, plná, neomylná, důvěrná, zmý- lená, dobrá, Jg., marná. V. V tom tvrdá (pevná) jest má n. Alx. Žena ta jest v na- ději, lépe o ženách říká se: je s útěžkem, čeká se (do kouta). Brs, 105. Býti blahé naděje. Dch. Mimo n-ji, mimo všecku n-ji, proti n-ji; jsem k vám té důvěrné n-je; v té n-ji býti; n-ji míti, dobrou n-ji sobě dáti; (marnou) n-jí se kojiti, vedenu býti; míti složenou naději; v n-ji spoléhati; n-ji a důvěrnosť svou míti; jakž mám naději; podlé mé n-je; jakž mne n. vede; n-ji složiti (důvěřiti se); bez n-je býti (Alx. 1103., n-je žádné nemíti); ode vší n-je pustiti; marnou n-ji míti; v n-ji své zmýlenu, zklamánu býti; s nadějí se chybiti; n. mne zmýlila, chybila, zklamala, oklamala ; proti mé n-ji se stalo; jináč, než měl n-ji, se stalo; jináč než jsem n-ji měl; marná byla n. má; léčby mne n. zklamala, zmýlila, chy- bila; nebudu-li zmýlen v n-ji. V. V Bohu svou n-ji pokládati. Kom., Br. N-ji svou na Bohu zakládati; dělati si na něco n-ji; n-jí se těšiti; n-ji odložiti. D. Rozvila se jim n. Kom. Mám k tomu n-ji. Jel. N-ji vzkládati v koho, na koho, v kom, na kom (skládati). Jg. To vše obšírně a jakž jistá n. vede, i prav- divé položím. Skl. V. 81. N-ji svou k trůnu mému obracejí. Kom. I ta n. jim pochybila, Čr. V ničemž ho n. nikde nechybila. Rv. V chlapiech naděje neklaď. Smil v. 488. V tobě naše naděje bude. Dal. 61. V Uhřích žádné naděje nemějme. Arch. I. 85. Klásti naději v mocných lidech. Chč. 377. Naději v kom míti. St. N. 268., Kat. 3481., 1659. Činiti si n-ji. Kom. Měl plnou n-ji. Ben. Oni jsou té n je, že. Solf. V neomylné n-ji postavenu býti. Apol. Ještě nám n. svítí. Plk. Všecka naděje klesla. Vrat. Od n-je upustiti. Har. Uzřev to, že jest obluzen, odstúpi ho vše naděje. Alx. 1115. Pokoušel se Žižka i o Plzeň, ale spadlo mu z naděje. Pěšina. Lepší hrsť jistoty než pytel naděje. Jg. Lepší jistota než n. Nádeja je u Človeka a pomoc u pána Boha. Mt. S. N. srdce přidává. D. V cizí n-ji hrachu nevař (nemáš-li doma slanin, ne- máš-li ho čím omastiti). Lb., D. N. dobré snídaní, ale zlá večeře. S. a Ž. N. má hlu- bohé dno. Č. Netrať naděje, když se zle děje. Č. Dokud člověk ústy zívá, nech všeho na- ději mívá. Č., Lb. Vz Neštěstí. Na měkkém polštáři n-je odpočívati. N. se v kout skryla. Č. N-jí někoho krmiti (kojiti). Č. Vz Doma, Zisk (stran přísloví). — čeho. V n-ji lé- kařství (léku) se zranil. Jel. Dělá se n. zla- tého věku. Vrat. N. zdraví, zhojení. V. Mnozí lidé nadějí dlouhého života zklamáni bývají. Mudr. — o čem. O čemž naděje nebyla. V. O němž žádné více naděje zdraví není. V. O skoncování naději má. Kom, Tresci syna svého, dokavadž jest o něm naděje. Br. Ve- liká byla o něm n. V. Žádné naděje o za- chování hrdla svého míti nemohu. V. Mám o tvém vtipu tu naději. Jel. — v co. N-je v potomstvo. Št. V něho naději měli. Reš. — k čemu. N. k blaženému vzkříšeni. Kram. A já mám naději k našemu Matěji. Er. P. 269. Jednak n. byla ku pokoji, jednak strach války. V. Té n-je jsa k němu, že ... Pref. Naději k vítězství mu činili. Vrat. Nebylo n-je k vysvobozeni. Br. — Naději míti nač, tato vazba není doložena, tedyjí neužívejme. N-ji někomu dělati, lépe: nadějí koho kojiti, krmiti. Kmp. —Hoffentlich: Jakž mám n-ji; jakž mne n. vede; té jsem naděje, že. Bs. — N. naše spočívá na mládeži, lépe: zakládá se, záleží na mládeži; nadějí naší je mládež. Šb., a Š. a Ž. —

162637   Naděje Svazek: 6 Strana: 1070
Naděje. Cf. Mkl. Etym. 44. Náděj je dech, ktorý z uplakaných očí slzy sfukuje. Lipa 377. N. jest bdícího sen. Aristoteles. N. jest čakánie věčné radosti, z zaslúženie a z milosti božie jenž pochází; N. jest ča- kánie budúcího blahoslavenství o nebudúcí psoty. Hus II. 421., 158. N-ji pustiti. Kos. Nastaviti si celé Prahy zlatých nadějí. Šml. Ty's hřiešných n.; N-ji plnú měj v pána Boha. Výb. II. 27., 42. U Bože jmám na- dieji. Ž. wit. 55. 11. Neklásti v lidech n-je. Výb. II. 731. Té jsem jisté naděje, že . . . Výb. II. 1325. N. člověka ani v tu smrť neopustí, spes hominem nec in ipsa morte relinquit. Výb. II. 1512. N-je v lidech ne- klaď. Krnd. 213. K žádnému jsem s naději krom tebe jíti nemohl. Anth. II. 224. V tom-li jest tvá n.? Žk. 446. V čemť kto má větší naději, toť zachová velim raději; V něm položéc n-ji všichnu. Št. Kn. š. 32., 106. N. drží, aby protivné věci neporazily. Hus II. 8. Nic se ve světě neděje bez lásky a naděje. Tč. Náděj světská marná všecka. Glč. II. 218. Pro naději mnoha mála se ne- spouštěj. Bž., Lpř. Víra n-ji ničeho nepůj- čuje. Bž. exc. N. jen z pilné ruky kyne. Veliká n. málo prospěje. Co kotva lodi, jest n. Člověku. Sb. uč., Hkš. Štěstí brzy opou- ští, ale n. nikdy. Lpř. Pytel n-je bláznu prospěje, Hoffen und Harren macht man- chen zum Narren. Dch. — čeho. N. zisku. Št. Kn. š. 146. Ztratil všecku naději lidské pomoci. Har. Dvoje jest n., jedna pomoci, druhá odplaty. Hus III. 158. — k čemu: k obdržení milosti. Hus II. 230. — nač: na déšť. Stč. Zem. 635. — do čeho: do boží milosti. Št. Kn. š. 21. — N. = nadání. Což pak, až to začne stříkat bez n-je? U Do- brušky. Vk. — N., dvůr u Lomnice v Bu- děj. a u Bechyně. — N. = rybník. Mus. 1880. 234. — N., e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

162638   Naděje Svazek: 7 Strana: 1331
Naděje je laciné zboží.

162639   Nadeje Svazek: 8 Strana: 0222
Nadeje. N. dolu vodou. Phľd. XII. 665. V tu n-ji přicházím, že ... (tou nadějí se ko- jím). Kutu. šk. 127. a j.

162640   Naděje Svazek: 8 Strana: 0563
Naděje. Keď nadej klesá, vtedy príde po- moc. Phľd. 1896. 655.

162641   Naděje Svazek: 9 Strana: 0176
Naděje., Čím menší n., tím radostnější vyplněni. Sml. IV. 86. Člověk bez n-je strom jest v půdě kamenité. Šml. X. 95.

162642   Naděje Svazek: 10 Strana: 0192
Naděje. Kdo od n-je živ býti chce, od hladu prý umře. Pal. Záp. II. 237. Zlé jest v cizí ?-ji hrách vařiti a na prázdnou řeč se ubezpečiti. 1573. UČ spol. II. 11. N. jest seménko, které se ujímá i na skále nej- tvrdší. Zr. II. Nov. 257.

162643   Naděje Svazek: 10 Strana: 0629
Naděje, e, f. Nádeja u človeka, pomoc u Boha. Sb. sl. VIII. 84. N. nevymírá v srdci člověka, dokud je mlad. Sr. Proto je stáří tak smutné, že už doufati přestává.

162644   Nadějéčka Svazek: 6 Strana: 1070
Nadějéčka, nadějka, y, f., kleine Hoff- nung.

162645   Nadějeplný Svazek: 6 Strana: 1070
Nadějeplný, hoffnungsvoll. Ml., Sl. les.

162646   Nadejeti Svazek: 6 Strana: 1070
Nadejeti = nadjeti.

162647   Naději se Svazek: 6 Strana: 1070
Naději se, vz Nadíti.

162648   Nadějička Svazek: 2 Strana: 0016
Nadějička, y, f., eine kleine Hoffnung. Br.

162649   Nadějitelný Svazek: 6 Strana: 1070
Nadějitelný, erhoffbar. Jestiť viera na- dějitedlných věcí podstata (sperandarum rerum substantia). ZN.

162650   Nadejíti. — abs Svazek: 6 Strana: 1070
Nadejíti. — abs. Nadešla doba, večer, příležitosť a p. šp. prý m.: přišla, nastala, přiblížila se a p. Ale cf.:Však i v manžel- stvu nadejdú práci, a snad těžší aneb ně- kolik jich miesto jedné. Št. Kn. š. 70. Cf. Nadstoupiti. — co, koho. Nadešlo jich (= je) pachole. S.š. P. 14. Nemóžeš-li vy- soké stezky nadjíti panenství. Št. Kn. š. 81. Nespravedlnosti mé nadešli jsú hlavu mú. Ž. wit. 37. 5. Mrchu nadjíti. Ezp. 811. — kde. Však i v manželství nadejdú práci. Št. Kn. š. 70. — koho (kdy). Nadešel mne v noci sen. Sš. Kdyžť v tom jej smrť nadejde. Št. Kn. š. 23. Zámutky sú ny na- dešly. Ev. olom. 45. 2.

162651   Nadejíti kam Svazek: 9 Strana: 0176
Nadejíti kam. Duch sv. nadejde v tě (v Mirii). Pr. evang. (List. fil. 1897. 189. )

162652   Nadejíti, nadjíti Svazek: 2 Strana: 0016
Nadejíti, nadjíti, nadejdu, nadešel a nad- šel, nadjití (zastr. nadeští); nadehoditi, il, zen, ení; nadcházeti, el, en, ení, zuvorkom- men, vorkommen. Vz Jíti. — co, koho. On ho nadešel a pak střelil. Jg. — Ros., Dal., St. skl., Troj., Rkk. — koho v čem. V tom biskupství mnoho protivenství tě nadejde (potká). Leg. — St. ski. — si koho. N. si někoho. Nadejíti si. ein Stück Weges sich ersparen. Us., Sych., Rk. — si kudy (instr.). Myslivec nadchází dolinou. Er. ?. 39(>. Ten si ho nadchází (hledí si ho nakloniti, sucht ihn zu gewinnen). Us. IIý. Tímto paloukem si nadejdete. Ml. — k čemu (blížiti se), nahen. Když jsme nadcházeli k bráně. Koni. ~ oč. Hodinky nadcházejí (šp. jdou napřed) o několik minut (několika minutami). Us. — komu, v obec. mluvě a v již. Čech. tak pravidelně : Tou pěšinou mu nanejdeš. Da.

162653   Nadějka Svazek: 6 Strana: 1070
Nadějka, y, f. = rybník u dvora Naděje v Tábor. BPr.

162654   Nadějkov Svazek: 2 Strana: 0016
Nadějkov, a, m., mě. v Táborsku. Vz S. N.

162655   Nadějkov Svazek: 6 Strana: 1070
Nadějkov, Nadějkau, městečko u Se- dlce. Blk. Kfsk. 1370., Sdl. Hr. IV. 340., Rk. Slov., Arch. VII. 229.

162656   Nadějkov Svazek: 8 Strana: 0222
Nadějkov. O lidové etyniol. vz Cern. Př. 30.

162657   Nadejmák Svazek: 9 Strana: 0176
Nadejmák, u, m., rybník na Hořicku. Hoř. 136.

162658   Nadějně Svazek: 6 Strana: 1070
Nadějně, hoffnungsvoll. Sklíčenosť mysli nedala mu nadějněji pojímati poměry poli- tické. Bdl. ŽE. 90.

162659   Nadějník Svazek: 10 Strana: 0192
Nadějník, a, m. = nadějní člověk. Nár. list. 1902 č. 25. 1.

162660   Nadějnosť, i Svazek: 2 Strana: 0016
Nadějnosť, i, f., die Hoffnungsfülle. Dch., Č.

162661   Nadějný Svazek: 2 Strana: 0016
Nadějný, čeho se nadíti možná, gehofft. Us. Jest pak víra nadějných věcí podstata. Br. N. mladík, Nt., kvítek, Hoffnungsvolles Früchtel. Dch. To je naše n. mládež. Us. Hý.

162662   Nadějov Svazek: 6 Strana: 1070
Nadějov, a, m., Nadiejow, ves u Jihlavy. PL.

162663   Nadějoviee Svazek: 2 Strana: 0016
Nadějoviee, dle Budějovice, vymyšlené jméno. Byla z N-vie (činila si naději). Puch.

162664   Nadějovky Svazek: 6 Strana: 1070
Nadějovky, pozemek u Koupě. BPr.

162665   Naděkovati se komu Svazek: 2 Strana: 0016
Naděkovati se komu, genug, viel danken. Nemohu se vám dosti n. Us, T.

162666   Nadělání Svazek: 2 Strana: 0016
Nadělání dluhů, křiku. Us., Jg. Das (viel) Machen.

162667   Nadělaný Svazek: 2 Strana: 0016
Nadělaný křik, gemacht. N., hmotný, celistvý, massiv, stark. N. děvka (tlustá). N. plátno. Krok. — N.. těhotný, schwanger. Je už zase nadělaná. Mor. Hý.

162668   Nadělaný Svazek: 6 Strana: 1070
Nadělaný = naplněný. N. bedna. — N. = tuhý, hustý. N. chléb, buchta. Rgl. — N. = upracovaný, unavený. Mor. Rgl. My idem z roboty těžko n-ní. Brt. N. p. II. 327.

162669   Nadělat si Svazek: 8 Strana: 0222
Nadělat si = nabrati si čeho. Ilan. Brt. D. II. 344.

162670   Nadělati Svazek: 2 Strana: 0016
Nadělati, nadělávati, viel machen; nal- hati, viel lügen, blauen Dunst vormachen ; nanecistiti, bemachen, beschmutzen. Jg. — čeho : hluku, povyku, Dch., dluhů, V., dříví, jelit, různic, útrat, sena, křiku, řečí, rybní- kův atd. Ros., D., Jel. — čeho o čem. Málo slov o tom nadělal. Us. — komu. Tovaryš mistru nadělává (když po vyučení ještě čtr- náct dní zdarma pracuje). Us. Dch. — komu čeho. N. struh potůčkům. Jel. Ten mi na- dělal zlosti! Us. Nadělal si nepřátel. Us. — čeho z čeho. Způsobných dětí z nás na- dělal. Reš. My si peněz naděláme z olověných knoflíků. Er. P. 259. Nevědí, jakých potvor chtí ze sebe nadělati. Chč. 450. — Byl. — čeho čím. Ten prací statků nadělal. V. — komu kam. Nadělal mi do postele. Us. N. si do hnízda. I). — se na čem. Dosti se na té studnici nadělal. Ros. — se s čím. Co se s tím nadělám. Dch. — čeho na koho. Nadělali na mne klevet. Er. P. 100. —- se na koho. Co jsem se na něho nadělala (napracovala). Us. Da.

162671   Nadělati se o čem Svazek: 6 Strana: 1070
Nadělati se o čem. Tři ho třeli, tak se o něm n-li, než ho vzkřísili. Us. Vk. — čeho s čím. Ten s tím nadělá kusů, viel Wesens machen. Dch. — z čeho. Ten na- dělá ze sebe! Us. Dch.

162672   Nadělavý Svazek: 9 Strana: 0176
Nadělavý. Ten člověk je už n. = už se mnoho nadělal. Us. Mtc. 1900. 340.

162673   Nadělení Svazek: 2 Strana: 0016
Nadělení, i, n. N. Ježíška, boží. Letos máme boží n. úrodu. Ros. To je pěkné n., Bescherung, f. (iron). Dch.

162674   Nadělení Svazek: 6 Strana: 1071
Nadělení. Tu máme to n., da haben wir den Salat. Us. Dch.

162675   Nadělený Svazek: 2 Strana: 0016
Nadělený, beschert, Jg.

162676   Nadělený Svazek: 6 Strana: 1071
Nadělený. To je hodná n-ná, eine schöne Bescheerung. Us. Dch.

162677   Nadelhotí Svazek: 9 Strana: 0176
Nadelhotí, ?., pozemek. Pck. Hol. 131.

162678   Naděliboh Svazek: 2 Strana: 0016
Naděliboh — naděl Bóh (to, co nad míru se přidalo), das Zumass. Gl. 165.

162679   Naděliboh Svazek: 6 Strana: 1071
Naděliboh. V MV. nepravá glossa. Pa.

162680   Naděliti Svazek: 2 Strana: 0016
Naděliti, il, en, ení; nadělovati, bescheren, betheilen. — abs. Naděl Bůh. Us. Naděl pán Bůh. Lb., Dch. — co, koho. Naděl tě (vás) Bůh (říká žebrákům, kdo nic dáti nechce). Us. v Rych. a jinde. Dám, co Bůh nadělí. Jg. Kdo chodí s kabelí, toho pán Bůh na- dělí. Ros. — komu. Kdoze svého uděluje, tomu pán Bůh naděluje. Š. a Ž. Naděl vám Bůh. Us. Štěstí mu nadělilo. V. — komu čeho, co. Ten mu toho nadělil ! Us. — Zk. — koho čím (obyčejná vazba. Zk.). Pán Bůh ho hojně obilím nadělil. Ryb. Čím nás na- dělíte ? Er. P. 75. — komu z čeho. Ně- komu ze svého naděliti. D. — na čem. Pán Bůh vám to nadělí na zahradě, na poli. Er. P. 38.

162681   Naděliti Svazek: 6 Strana: 1071
Naděliti. U toho je cizích slov naděl pán Bůh! Kos. 01. I. 48. Nadělpánbůh kapsy nenaplní! Bž. exc.

162682   Naděliti Svazek: 7 Strana: 1331
Naděliti žebráka = říci mu: Naděl vám p Bůh = nedati mu nic. Us. Hrb.

162683   Náděložka, y Svazek: 6 Strana: 1071
Náděložka, y, f., der Mutterkranz (do dělohy). Srn.

162684   Nadělpánbůh Svazek: 6 Strana: 1071
Nadělpánbůh kapsy nenaplní. Vz Na- děliti. Bž. exc.

162685   Nádemek Svazek: 6 Strana: 1071
Nádemek, mku, m. Ona je jako n. (na- dýmá se, neděje-li se jí po vůli). Us. Vk.

162686   Nadeň Svazek: 2 Strana: 0016
Nadeň = nad něj, über ihn. Kom. Vz On.

162687   Náden Svazek: 6 Strana: 1071
Náden = denní plat. Slov. Nádenníci tu z roka na rok menší n. dostávajú. N. Hlsk. XXI. 276.

162688   Naden Svazek: 6 Strana: 1071
Naden. Vz Bž. 150. Nadeňž. Hus I. 12. Pošli n. (prsten) duch tvój. Kar. 94.

162689   Nádeň Svazek: 7 Strana: 1331
Nádeň, dně, f. = nádní, spodek lodní. Rgl.

162690   Nadení Svazek: 6 Strana: 1071
Nadení, n. = tři jitra. I našlo se jest, že tři jitra činí jedno n. Sbor. hist. IV. 185.

162691   Nadění Svazek: 10 Strana: 0192
Nadění, n. = nadání. Přijdou bez n. Purk. v Kroku I. c. 23. Nad nadění nadál sem se. Ž. kap. 118. 43.

162692   Nádeničina Svazek: 6 Strana: 1071
Nádeničina, y, f. = nádennická práce.

162693   Náděnka Svazek: 6 Strana: 1071
Náděnka, y, f. = nádeničina. Šli do světa na n-ku. Na jihových. Mor. Brt.

162694   Nádenka, y, f Svazek: 2 Strana: 0016
Nádenka, y, f.. nádennická práce. Tag- löhnerarbeit. Us. Ve Zlinsku na Mor. Brt.

162695   Nádenné Svazek: 6 Strana: 1071
Nádenné, ého, m., der Taglohn. Loos.

162696   Nádenní Svazek: 2 Strana: 0016
Nádenní lidé (dělníci), V., dílo. Th. Tag-.

162697   Nádenní Svazek: 6 Strana: 1071
Nádenní pisák, Diurnist, Jg. Sbr. sp. 145., práce, Wtr., domnění, alltäglich, Pal. Rdh. I. 319., mzda, Šp., pacholek. Výb. II. 1019.

162698   1. Nádenní Svazek: 9 Strana: 0176
1. Nádenní. N. odplata. Hus. I. 312.

162699   2. Nádenní Svazek: 9 Strana: 0176
2. Nádenní, n. Troje n. gruntů orných (rolí, luk), drei Tagwerke Acker (Wiesen) Zastr. Jos. Smolík.

162700   Nádennice Svazek: 2 Strana: 0016
Nádennice, e, f., die Taglöhnerin. D. — Nádennický, Taglöhner-. N. práce. D. Ná- dennickým dílem se živiti. Ros. — Náden- nictví, n., die Taglöhnerei. — Nádenničiti, für Taglohn arbeiten. — za co: za plat s kým. Č. — Nádenník, a, m., der Tag- lölmer. N-ci z peněz lidem posluhuji. V. N-ka ze mzdy najati. Kom. Vz Tk. III. 389.

162701   Nádenníci Svazek: 9 Strana: 0176
Nádenníci. N. lopota. Proch. 128.

162702   Nádennický Svazek: 10 Strana: 0192
Nádennický lid. 1671. Čes. 1. XI. 287.

162703   Nádennictví Svazek: 8 Strana: 0222
Nádennictví. Nár. list. 1894. č. 27.

162704   Nádenničiti Svazek: 6 Strana: 1071
Nádenničiti. Pal. Rdh. I. 352.

162705   Nádennička Svazek: 6 Strana: 1071
Nádennička, y, f. = nádennice. Us. Šd.

162706   Nádenník Svazek: 6 Strana: 1071
Nádenník. Patron n-ků sv. Theobaldus. Vz Zbrt. 241.

162707   Nádenník Svazek: 8 Strana: 0222
Nádenník, místy nádeník. Gb. H. ml. I. 374. N-ci vypovídají se z Neděliště přes Ho- dinu do Platu. NZ. III. 229.

162708   Nadenž Svazek: 6 Strana: 1071
Nadenž = nad něj. Výb. II. 1430. Vz Nadeň (dod.).

162709   Nadenží Svazek: 9 Strana: 0176
Nadenží, n., v Rakousku. Pal. Děj. I. 2. 44.

162710   Nadepsaný Svazek: 2 Strana: 0016
Nadepsaný na hoře, svrchu, napřed psaný, dotčený, pravený. Pr. měst., Žer. S nadepsanými stavy z počátku psaná na- rovnáni spraviti jsme dali. Nar. o h. a k. Der Adressat. Vz Psaný.

162711   Nadepsaný Svazek: 6 Strana: 1071
Nadepsaný. Ač se chcete pokuty n-né uvarovati. Zř. F. I. A. II. N. Anička; Pro příčinu n-nú. NB. Tč. 248., 159. V n-né schůzi. Bart. 18.

162712   Nadepsati Svazek: 2 Strana: 0016
Nadepsati, nadpíši, psal, psán, ání; nad- pisovati = na hoře psáti. Us. Apol. — co: knihu. Nt.

162713   Nadeptaný Svazek: 6 Strana: 1071
Nadeptaný = našlapaný, natlačený. Dy poščáš (si vypůjčíš), vracaj n-né. Slez. Šd.

162714   Nadeptati Svazek: 6 Strana: 1071
Nadeptati. Bláta na botech do jizby na- nésti a je tam n., rozdeptati, našlapati. Laš. Tč.

162715   Náděra Svazek: 6 Strana: 1071
Náděra, y, m. = kdo se nadírá, nadouvá, nadutý, pyšný. Rgl.

162716   Naděrati sa Svazek: 6 Strana: 1071
Naděrati sa = nadírati se. Slov. Bern.

162717   Naderchovati komu Svazek: 6 Strana: 1071
Naderchovati komu = nabiti. U Kr. Hrad. Kšť.

162718   Ňadérka Svazek: 6 Strana: 1071
Ňadérka, pl., n., vz Ňadra.

162719   Naderu Svazek: 6 Strana: 1071
Naderu, vz Nadrati.

162720   Nadeslati Svazek: 2 Strana: 0016
Nadeslati = předpokládati, voraussetzen, andeuten. — co. Což jeho božskou přírodu nadesýlá. Sš. J. 52.

162721   Nádesník, nádeštní Svazek: 2 Strana: 0016
Nádesník, nádeštník, u, m., dřevo u pluhu, podlé dolejší hrany deštky zároveň až ku plazu běžící, sloužíc ku přitlačování brázdy. Us.

162722   Nadespělosť Svazek: 6 Strana: 1071
Nadespělosť, vz Nadspělosť.

162723   Nadestříti Svazek: 2 Strana: 0016
Nadestříti, nadestru, el, en, ení; nad- stírati, darüber breiten. — co komu jak. S jakým povykem by nám pohané bohy své nadstírali. Č.

162724   Nádešdec Svazek: 6 Strana: 1071
Nádešdec, dce, nádešdník, u, m. = dešt- ník. Slov. Bern.

162725   Nadešený Svazek: 2 Strana: 0016
Nadešený = nadšený. Gníd.

162726   Nadešník Svazek: 2 Strana: 0016
Nadešník, u, m., bylina. Na Slov.

162727   Nádešník Svazek: 6 Strana: 1071
Nádešník, u, nádešníček, glechoma he- deraceum, z druhu labiatae, oponka, oponec. Let. Mt. S. VIII. 1. 29, X. 1. 46., Rr. Sb. Dle Rstp. 1180. poponec obecný.

162728   Nádešník Svazek: 9 Strana: 0451
Nádešník, u, m. = nátkové kořeni, nepeta cataria. Nár. sbor. 1901.

162729   Nádeštní Svazek: 6 Strana: 1071
Nádeštní nápis (na deskách).

162730   Nádeštník Svazek: 2 Strana: 0016
Nádeštník, u. m. = deštník.

162731   Nádeštník Svazek: 6 Strana: 1071
Nádeštník. Koll. III. 235, 288.

162732   Nadeť Svazek: 6 Strana: 1071
Nadeť = nadíti. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 351.

162733   Náděv Svazek: 6 Strana: 1071
Náděv, u, m. = uzenářské zboží jemnější, jež rozmanitě nadíváno a upraveno jsouc na tenké řízky se krájí, Wurst grösserer Gattung, N. z vepřové hlavy, der Press- kopf, z vepřové kýty, Schinkenwurst, z hu- sích jater, Gansleber-, galantinový, Galantin-, Ianýžový, Trüffel-, jazykový, Zungenwurst. Dch.

162734   Naděvač Svazek: 2 Strana: 0016
Naděvač, e, m., der Füller. Jg.

162735   Naděvačný, nadívačný Svazek: 2 Strana: 0016
Naděvačný, nadívačný, füllbar. Jg.

162736   Naděvčiti se Svazek: 2 Strana: 0016
Naděvčiti se, nachoditi se za děvčaty. Us. Da.

162737   Naděvčiti se Svazek: 6 Strana: 1071
Naděvčiti se = jako děvečka dlouho sloužiti. Us. u Turn. a. j.

162738   Náděvka Svazek: 6 Strana: 1071
Náděvka, y, f.= nádivka. Slov. Zátur.

162739   Náděvné zboží Svazek: 6 Strana: 1071
Náděvné zboží, Wurstwaaren. Dch.

162740   Nadevsí Svazek: 6 Strana: 1071
Nadevsí, n. = jm. pozemků v Jasené u Vyzovic. Šd.

162741   Nadevzatý Svazek: 2 Strana: 0016
Nadevzatý, vorgenommen. N. vyšetření. D.

162742   Nadevzíti Svazek: 2 Strana: 0016
Nadevzíti, nadvezmu, si: sich vornehmen. D.

162743   Nadezdění Svazek: 6 Strana: 1071
Nadezdění, n. = nadezdívka, die Nach- mauerung beim Gewölbe. Nz., NA. IV. 234.

162744   Nadezdívka Svazek: 6 Strana: 1071
Nadezdívka, y, f., vz Nadezdění. NA. IV. 234.

162745   Nadeznamenaný Svazek: 10 Strana: 0192
Nadeznamenaný = nadznamenaný. Krok. I. a. 17. (1821 ).

162746   Nadfilosofický Svazek: 10 Strana: 0192
Nadfilosofický smysl. Osv. 1896. 370.

162747   Nadhájí Svazek: 9 Strana: 0176
Nadhájí, n., les. Pck. Hol. 133.

162748   Nadháněč Svazek: 7 Strana: 1331
Nadháněč, e, m. = dohazovač. Kmk.

162749   Nadháněti Svazek: 2 Strana: 0016
Nadháněti, něj, něje (íc), ěl, ěn, ění; na- dehnati, nadženu, hnal, án, ání, vortreiben. — co komu čím: lovci jelena psy. Us. Ten mu nahání (k zisku pomáhá). Us. Hý.

162750   Nadháněti kdy Svazek: 6 Strana: 1071
Nadháněti kdy. Byl zjednán, aby při dražbě nadháněl. Us. Črk. — komu. Když se dva pohánějí, třetímu nadhánějí. Bž. exc.

162751   Nadhánka Svazek: 2 Strana: 0016
Nadhánka, vz Naháňka, die Treibjagd.

162752   Nadháňka Svazek: 9 Strana: 0176
Nadháňka u pluhu = hřeb potykač. Netol. Kub. 154.

162753   Nadhasič Svazek: 6 Strana: 1071
Nadhasič, e, m. = vrchní hasič. Čerm., Khl. 19.

162754   Nadhavéř Svazek: 9 Strana: 0176
Nadhavéř, e, m. Br. St. 74.

162755   Nadhavíř, e Svazek: 10 Strana: 0192
Nadhavíř, e, m. V listině XVI. stol. Mš.

162756   Nadházka Svazek: 6 Strana: 1071
Nadházka, y, f. = námitka; předmět; otázka. Slov. Bern. — N., y, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1157.

162757   Nadhazovač Svazek: 8 Strana: 0222
Nadhazovač, o, m. = dohazovač. Phľd. 1894. 390.

162758   Nadhazovat Svazek: 8 Strana: 0222
Nadhazovat' vůz — vůz za nápravu chy- titi a pošinouti na pravé místo. — N. komu co — z daleka řečí mu připomínati. Brt. D. II. 344.

162759   Nadhazovati; nadházeti Svazek: 2 Strana: 0016
Nadhazovati; nadházeti, el, ení; nad- hoditi, il, zen, zení, vorwerfen. Musíš lépe nadhoditi. Us. — co komu. míč. Us. Já mu něco nadhodil (napověděl, zu verstehen geben). Jg.

162760   Nádhera Svazek: 2 Strana: 0017
Nádhera; y, ť., nádhernost', die Pracht, der Stolz. N-ry a pýchy pán Bůh nenávidí. Král se bral ve své n-ře k určitému Mus. U veliké nádheře se objevil. Us Nádheřivost, i, f., nádhernost', die Pracht- heb. Světoz.

162761   Nádhera Svazek: 6 Strana: 1071
Nádhera, cf. Mkl. Etym. 63. N. květeny, Osv. I. 636., lesů, hvězd. Vrch. N. bez vkusu jest smutným barbarstvím. Zr.

162762   Nádherně Svazek: 2 Strana: 0017
Nádherně, skvostně, slavně, prächtig. N. koljo chovati, ctíti ; sobě vésti, vykračovati, pohnati, D., Jg.; n. žíti, auf grossem Fusse leben. Dch. — N.= pyšně, hrdě, stolz, Hoch- mut big. N. mluviti. V.

162763   Nádhernice Svazek: 6 Strana: 1071
Nádhernice, e, f., die Prunksüchtige. Šm.

162764   Nádhernictví Svazek: 6 Strana: 1071
Nádhernictví, n., die Prunksucht. Šm., Loos.

162765   Nádherník Svazek: 2 Strana: 0017
Nádherník, a, m., der Prachtliebhaber, Mach., hrdý, der Stolze. Rvač.

162766   Nádhernost Svazek: 2 Strana: 0017
Nádhernost, i, f-, skvostnosf, slávnosť, sláva, die Pracht, Pomp, der Staat, das Ge- pränge. V. N. světa, v šatstvu, v jídle a pití a v jiných věcech. D., V. Ve vší n-šti se ukázal. Us., D. N. od šatstva, stavení. Har. — N., pýcha, hrdosť, der Stolz, Hoclimutli, die Hoffart. Žádné n-sti při sobě neměti. V. — N., rozkošnosť, die Zärtlichkeit, Weichlich- keit. Volk. Nádherný, skvostný, útratný,V., prächtig, köstlich, herrlich. V. N. předmět, lépe : šperk. Kos. — N., rozkošný, rozmařilý, zärtlich. N. potravy, výprava k triumfu, čin, oděv, postel. V., Kom., D. — v čem: v jídle, v nápoji, v oděvu. V., v rouše. Lom. — N., hrdý, pyšný, stolz, hochmüthig. V. N. svět. Kom. — v čem: v řeči a mluvení. V. — N. — ště- betný, geschwätzig. Aqu.

162767   Nádhernosť Svazek: 6 Strana: 1071
Nádhernosť. K n-sti příleží zbytečnosť. Výb. II. 1169.

162768   Nádherný Svazek: 6 Strana: 1071
Nádherný = skvostný. N. stavba, chrám, peří (paví). Us. — N. = rozkošný. N. život. Dch. — N. = hrdý: postava, Vrch., slova. Dk. — N., os. jm. Vz Rk. Slov.

162769   Nádherný Svazek: 9 Strana: 0176
Nádherný. Vedou život od zlata a stříbra n. (útratný). Har. II. 135.

162770   Nádheročelný Svazek: 10 Strana: 0192
Nádheročelný. N. Kypris Msn. Od. 116.

162771   Nádheropásý Svazek: 10 Strana: 0192
Nádheropásý. N. žena. Msn. 11. 110.

162772   Nádheroslovství Svazek: 6 Strana: 1071
Nádheroslovství, n., der Bombast. Dk.

162773   Nádheřivosť Svazek: 6 Strana: 1071
Nádheřivosť, i, f., die Prachtliebe, Prunk- sucht. Šm.

162774   Nádheřivý Svazek: 6 Strana: 1071
Nádheřivý, prachtliebend, prunksüchtig. Šm., Loos.

162775   Nadhlas Svazek: 6 Strana: 1071
Nadhlas, laut. Právo stané má n. na plném súdu čteno býti. Vš. Jir. 41. N. čísti Výb. II. 823. Má n. řieci. Výb. I. 615. (627.).

162776   Nadhlava Svazek: 6 Strana: 1071
Nadhlava, y, f. Juřík jest dobyl meče svého a Bajk jest jemu uchytil meč, jednú rukú rukověť a druhú n-vu. NB. Tč. 72. Vz Nadhlaví, Nadhlavek.

162777   Nadhlavek Svazek: 6 Strana: 1071
Nadhlavek, vku, m., der Knopf. N. sedlový. Kom. Orb.

162778   Nadhlaví Svazek: 6 Strana: 1071
Nadhlaví, n., vz Nadhlava. N. zbraně. Čch. Bs. 32.

162779   Nadhlavní Svazek: 2 Strana: 0017
Nadhlavní, ober dem Haupte befindlich. N. úhel. Scheitelwinkel. Nadhlavník, u, m., Zenith, m. Myslíme-li si od temene hlavy své přímou čáru až ku klenbě nebeské, jmenujeme ten bod, v kterém by se tato čára s oblohou setkala, nadhlav- níkem. Vz Podnožník. Cimrhanzl. Vz S. N. Nadhnouti = nadehnouti. Nadhoditi, vz Nadhazovati. Nadhorní, ího, m., der Bergmeister. Rk. Nadhraditi, il, zen, ení; nadhrazovati, oberhalb zäunen. — co komu = nahraditi. — co komu čím. Jinú věcí mi to nadhradí (nahradí, ersetzen). Tkadl. Nadhrduý, nádherný, stolz. 1G93. Nadhrohní, über dem Grabe. N. řeč. Nadhubky, pl., m., das Mundstück. Rohn. Nádcha, nádcha, nátcha, nátka, y, f. — nadchnutí, dech, der Hauch, Athem. D. — N., nemoc, když se kdo nadchne n. nalká zlého povětří, Ros., zimnice. N. z rány, D., k zubům. D. Okolo močidla chodě neujdeš n-chy. Vz Společnost. Lb. — Kom. — N., oteklina, růže, der Rothlauf. Jg. — N., rýma, der Schnupfen, Katarrh. N. prsní. Tys. Nadcházeti, vz Nadejiti. Nadchlípiti, il, en, ení, nadchlipovati, oberhalb beugen. Rostl. Nadchlivosť, i, f., der Ansatz zur Krank- heit. D. Nadchlivý, k nemoci náchylný, Ansatz zur Krankheit habend. Scip. Vz Nadchlý. Nadchmat, u, m. N. pokos (v tělocviku). Tš. Nadchnouti (zastr. natclmouti), nadchnu nadechnu, nadechl, nadchl, nadšen, nadchnut, šení, chnutí; nadýchati = na něco dechnouti, anblasen, einblasen, anhauchen ; vdechnouti, einblasen : naplniti myšlénkou n. žádostí, ein- geben, begeistern. Jg. — koho. (akkus.). Natchl ducha oživujícího. Br. Nadechl ho někdo = navedl ho, poradil mu, poštval ho. C. To ji lasička nadchla (iron.). Us. Da. Nadchl hrdin (gt.) šp. m. hrdiny (akkus.). — koho čím: člověka jedem, Jg., svým duchem, Mus., duchem Hospodinovým. Br. Nadech ho svým dechem. Č. Saň lidi smr- dutým duchem nadchla, Pass. 357. Šaty nadchly kouřem. Us. — koho k čemu = popuditi. Rk. — na co. Rk. Vz Nadchnutý.

162780   Nadhlavnice Svazek: 8 Strana: 0222
Nadhlavnice, e, f., Abacus, v stavit. = nadhlavní deska sloupu. Sterz. I. 3.

162781   Nadhlavník Svazek: 6 Strana: 1071
Nadhlavník. Vz Zenith, Stč. Zem. 60., 61. — N., der Unterbalken. Sl. les.

162782   Nadhlavníkový Svazek: 6 Strana: 1071
Nadhlavníkový, Zenith-. N. odlehlosť. NA. V. 102.

162783   Nadhlavný Svazek: 6 Strana: 1071
Nadhlavný = nad hlavou jsoucí, ver- tikal. Čiastky odveria sú: n. prah, pod- nožný prah a boky. Slov. Ev. Šk. II. 164.

162784   Nadhled Svazek: 6 Strana: 1071
Nadhled, u, m., die Uiberwachung. Šm.

162785   Nadhmotný Svazek: 6 Strana: 1071
Nadhmotný, nicht materiell. Osv. I. 234.

162786   Nadhnutý Svazek: 6 Strana: 1071
Nadhnutý; -ut, a, o, eingebogen, einge- schlagen. Vz Rst. 445.

162787   Nadhoditi Svazek: 9 Strana: 0176
Nadhoditi Když jí to nadhazovali = vy- čítali. Šeb. 199.

162788   Nadhodnota Svazek: 9 Strana: 0176
Nadhodnota, y, f. Ott. XV. 178.

162789   Nadhomka Svazek: 6 Strana: 1071
Nadhomka, y, f., Ludvigia, die Lud- wigie, rostl. N. rozestřená, 1. diffusa. Rstp. 547.

162790   Nadhončí Svazek: 10 Strana: 0192
Nadhončí, ího, m. = náhončí. Nár. list. 1886. č. 6.

162791   Nadhorečkový Svazek: 6 Strana: 1071
Nadhorečkový, hyperpyretisch. Nz. Ik.

162792   Nadhorečkový Svazek: 7 Strana: 1331
Nadhorečkový, hyperpyreticus.

162793   Nadhoupávati se Svazek: 6 Strana: 1071
Nadhoupávati se. Rád se n-vá při pro- cházce po boulevardech. Kutn„

162794   Nadhozený Svazek: 6 Strana: 1071
Nadhozený; -en, a, o, aufgeworfen. N. kůže, aufgeschlagene Haut. Šp.

162795   Nadhrdinský Svazek: 8 Strana: 0222
Nadhrdinský. N. čin. Zvič. Mlt. 13.

162796   Nadhrnovák Svazek: 6 Strana: 1072
Nadhrnovák, u, m. = nadhrnové kameny, Gemeinstücke, hutn. Hř.

162797   Nadhrobí Svazek: 9 Strana: 0176
Nadhrobí, n., pole. Pck. Hol. 26.

162798   Nadhrobní Svazek: 6 Strana: 1072
Nadhrobní, vz Nadehrobní.

162799   Nadhrudní Svazek: 7 Strana: 1331
Nadhrudní, suprasternalis.

162800   Nadhřbetník, u Svazek: 6 Strana: 1072
Nadhřbetník, u, m., die Obergurte. Čsk.

162801   Nadhřebenný Svazek: 6 Strana: 1072
Nadhřebenný, supraspinatus. Nz. lk.

162802   Nadhubek Svazek: 6 Strana: 1072
Nadhubek, náhubek, bku, m. = řemen ohlavy, který jest koni nad hubou, nad nozdrami. Hk.

162803   Nadhubí Svazek: 6 Strana: 1072
Nadhubí, n., das Obermaul (des Pferdes u. s. w.). Čsk.

162804   Nadhutní Svazek: 6 Strana: 1072
Nadhutní, ího, m., der Hammermeister. Šm.

162805   Nadhvězdný Svazek: 6 Strana: 1072
Nadhvězdný, ober den Sternen. N. světy, Štulc 1. 86., vlasti. Čch. Petrkl. 52., stan. Č. Kn. š. 230.

162806   Nádcha Svazek: 6 Strana: 1072
Nádcha = nemoc, růže. Cf. Mkl. Etym. 54. Jak ji zažehnávájí? Vz Mus. 1856. 63 , 1853, 478., Kv 1885. 339., 341., 342.— N.= rýma. N. devateru nemoc odháňá Mor. Kuličky proti nátce, globuli ad Erysi- pelas, Elisabethkugeln. Nz. lk a slov. Sd., Zátur.

162807   Nádcha Svazek: 7 Strana: 1331
Nádcha = souborný název několika ne- mocí. N. (nátka) chodívá (chodí po těle), lámavá, trhavá atd. Jak se zažehnává. Mor. Vz Mtc. XV. 190., 1893. 142.

162808   Nádcha Svazek: 8 Strana: 0222
Nádcha hrkavá, nátkoucí, pichlavá, rýpavá, sypavá, škubavá. J)uf. 292. Zažehnávání n-chy. Vz ib. 292. — N. = rýma. Léčení jí na Slov. Vz Mtc. 1894. 108. — N. zosobněná (zlá by- tosť). Vz Vck. Val. I. 101. — Cf. Nátka (i dod.).

162809   Nádcha Svazek: 9 Strana: 0176
Nádcha. Zaříkadla na nádchu. Vz Mus. 1859 56.

162810   Nádcha Svazek: 9 Strana: 0451
Nádcha. N. chodívá, lámavá, mokrá (prej- skavá, pukavá), shnilá, žlutá. Nar. sbor. 1901. 156., 168.

162811   Nádcha Svazek: 10 Strana: 0192
Nádcha, nátcha, nátka. N. lekavá, lesní, loupavá, mokrá, oteklá, pálivá, pichlavá, schavá, suchá, škubavá, štiplavá, trhavá, určivá, větrová, vrtkavá, vrtavá, žíravá. Vz Nár. sbor. VIII. 139. Nátcha panská nemoc, lebo žobrák a sedliak nátchu nedo- stane. Rizn. 170. Zažehnávání nátky. Vz Čes 1. XII. 78. nn.

162812   Nadchalúpčena Svazek: 6 Strana: 1072
Nadchalúpčena, y, f., hruška. Mor. Brt.

162813   Nadchaluzec Svazek: 8 Strana: 0563
Nadchaluzec, zce, m., v lučbě. Am. Orb. 63.

162814   Nadcházka Svazek: 10 Strana: 0192
Nadcházka, y, f. Čch. Kv. 159.

162815   Nadchlípnutý Svazek: 6 Strana: 1072
Nadchlípnutý; -ut, a, o, nadhnutý. Rst. 445.

162816   Nadchlý Svazek: 6 Strana: 1072
Nadchlý, begeistert etc. Ona by to ráda, ona je na to nadchlá. Us. Vk.

162817   Nadchmat Svazek: 6 Strana: 1072
Nadchmat, der Obergriff. Čsk.

162818   Nadchnouti. — abs Svazek: 6 Strana: 1072
Nadchnouti. — abs. Hrnek nadchl (na- čichl něčím). Us. Rgl. — kam: na desku. ZČ. I. 248. — koho nač = navésti. Cf. Nadchlý. — koho k čemu. Básník na- dchnul se tím k písni. Hrts. Smrť ma ešte sta věstca nadchýna na brehu sveta dru- hého ku spevom. Lipa 349.

162819   Nadchnulý Svazek: 7 Strana: 1331
Nadchnulý. Jsúce Rendlem n-lí. Arch. XII. 183.

162820   Nadchnutí Svazek: 2 Strana: 0017
Nadchnutí, í, n. — N. = nadutí, das An- hauchen, die Anhauchung. D., Krab. — N., nadšení, die Begeisterung. Budoucí věci před- povídal z božího nadšení. Kom. N. básnické, zápal svrchovaný. Jg.

162821   Nadchnutí Svazek: 6 Strana: 1072
Nadchnutí, n., die Begeisterung. Ssk.

162822   Nadchnutosť, i Svazek: 2 Strana: 0017
Nadchnutosť, i, f., nadchnutí, die Begei- sterung. Jg.

162823   Nadchnutý Svazek: 2 Strana: 0017
Nadchnutý, vz Nadchnouti. — N., nadutý, an-, aufgeblasen. V. — N., nadšený, napl- něný, inspirirt, begeistert. V. — čím : duchem svatým, Ros., Sš., duchem Páně, D., pověrou. Sych. Čím srdce jest nadchnuté, tím ústa jsou naplněna. Jg.

162824   Nadchnutý Svazek: 9 Strana: 0176
Nadchnutý. Písmo Bohem n-té. Kom. Ohláš. 131.

162825   Nadchoditi Svazek: 10 Strana: 0629
Nadchoditi = blížiti se, nastávati. N-dí večér. Val. Vz Brt. Slov.

162826   Nádchový, vz Svazek: 6 Strana: 1072
Nádchový, vz Nátkový.

162827   Nadchvalný Svazek: 6 Strana: 1072
Nadchvalný, superlaudabilis. BO.

162828   Nadieti se Svazek: 10 Strana: 0192
Nadieti se, vz Nadíti se.

162829   Nadílka Svazek: 2 Strana: 0017
Nadílka, y, f., nadělení, das Geschenk, die Gabe. Us. Petrov. Dch.

162830   Nadílka Svazek: 8 Strana: 0222
Nadílka, y, f. = nadělení. NZ. IV. 538.

162831   Nádillí Svazek: 8 Strana: 0222
Nádillí, n. = buchta na pekáči pečená, v ní hodně vajec a másla. Brt. D. II. 478.

162832   Nádiní Svazek: 6 Strana: 1072
Nádiní, n. = druh pečiva. U Star. Jičína. Vhl.

162833   Nadir, nadir, u, m Svazek: 2 Strana: 0017
Nadir, nadir, u, m. Vz Podnožník. S. N.

162834   Nadírati Svazek: 6 Strana: 1072
Nadírati si hubu, den Mund voll nehmen. Dch.

162835   Nadírati se Svazek: 2 Strana: 0017
Nadírati se = velmi křičeti, sehr schreien. Ký čert se tam nadírá ? Solf. Kteréž (ženy) divně křičíce zpívaly, ne jináč než jakoby jazyků neměly a skrze samý chřtán se na- díraly velmi nelibým hlasem. Har. II. 171.— N. se = roztahovati se, breit, gross thun, sich unnütz machen. D. Jen sc tak nenadírať. Us. Hubu si nadírati, sich das Maul zerreissen, grosssprecherisch reden. Dch. — N. se, do- váděti, schäkern.

162836   Nadíravý Svazek: 6 Strana: 1072
Nadíravý, wichtigthuend, patzig. Dch.

162837   Nadisť Svazek: 6 Strana: 1072
Nadisť = nadejíti, nadjeti. Slov. Bern.

162838   Naditec Svazek: 6 Strana: 1072
Naditec, tce, m., prosopís, die Prosopis, rostl. N. klasonosný, p. spicigera, jehně- datý, p. juliflora. Vz Rstp. 427.

162839   1. Nadíti Svazek: 2 Strana: 0017
1. Nadíti, naději, naděj, děl n. díl, ití; nadívati = plniti, nacpati, füllen. — co: jitrnice, holoubata, kuřata, kužel. Us. — co čím. Holoubata nádivkou, Us., střeva masem. Kom. — co komu : jehlu (navlíkati). — co na co: len na kužel. Us. — se s kým, s čím (pracně se namáhati). On se s ním dosti nadívá a přece nic nechápá (pracně ho učí). Ros.

162840   1. Nadíti Svazek: 6 Strana: 1072
1. Nadíti = naplniti. Cf. Bž. 203. — co: koudel. Dbš. Sl. pov. I. 351. — co, se čím: kužel lnem, aby se mohl len spřádati. Us. Hk., Němc. A když přišlo pondělí, na- díla. se kúdelí. Sš. P. 673. — kam: len na kužel. Němc. Ano crčie krvavé struhy, kdež se hložie v hlavu nadí, div že se leb ne- rozsadí. Modl. 54. a. — se s kým. Na- dievať sa s dákym = súdiť sa. Sb. sl. ps. I. 107., Dbš.

162841   2. Nadíti Svazek: 6 Strana: 1072
2. Nadíti se. Cf. Bž. 202., 203. Strb. nadéjati, naděje se. Cf. List. fil. 1880. 105., Ž. wit. 17. 31., Ezech. 13., Mkl. Etym. 43. — abs. Ukážeť větší milosť, než's se nadál. Št. Kn. š. 17. Môžem-li nedejiť sa. Slov. Phl'd. III. 1. 44. Vždycky se neděje, jak se kdo naděje. Bž. exc. — se čeho: mi- losti. Št. Kn. š. 69. Lepšieho sem tě na- dála. Hr. ruk. 53. Cf Brt. S. 3. vd. 52. 2. d. P., Prk. Stud. o dat, 8. — se čeho do koho. By se do nich které cti nadieli. Dal. C. Úv. — se čemu. Láska všemu se na- děje. ZN. Naději se tvorci svému. Umuč. sv. Jiří v. 148., 342. Nadějíc se tomu. Kat. 26. A kak se jest čemu nadieti, když . . . Št. Kn. š. 7. — se kde do čeho. Nenaděj se do pomoci živých na světě. Št. — kdy kde. Spíše bych se byl kdo ví koho v této hodině zde nadál, než jí. Sá. — se jak. A my nadějíce se podlé jich řeči, že se on z toho vyměří. NB. Tč. 99. — v čem. V tom že sě nadějí, že Černá utekla. NB. Té. 86. — s inft. Naději se k JMti při- jeti Žer. L. I. 71. — že. Velmi se naději (myslím), že v moři ztonuli. Výb. I. 268.

162842   Nadíti co čím Svazek: 10 Strana: 0629
Nadíti co čím: pluh železem. 1464. Arch. XXII. 19.

162843   Nadíti co kam Svazek: 10 Strana: 0192
Nadíti co kam. Niť do jehly n. = na- vléci. Domžl. Čes. 1. XII. 306

162844   Nadíti se Svazek: 7 Strana: 1331
Nadíti se v dialekt. Vz List. fil. 1892. 374.

162845   2. Nadíti se, nadáti se Svazek: 2 Strana: 0017
2. Nadíti se, nadáti se, naději se (praes. a ťut. Ros.), nadál se; nadívati se, nadávati se = doufati, víru míti, hoffen, vermuthen, verhoffen, sich getrösten. Jg. Jakž se naději; dříve než se naděje. V. Jináč, než jsem se nadál. V. — se čeho : smrti, D.,' lepších časů, Sych., Mudr., odměny (doufati). Kom. Lab. G3. Když se toho nejméně nadějí. Br. Kdo by se toho nadál? Us. Dieš, že by se prve smrti nadál. Chč. (?07. Učiniv příteli dobro naděj se téhož. Č. Mudr. 232. Bude-li pýchati, aby se toho povýšení a úřadu ne- nadaj. V. Ani sami v živnostech jich odtud by znamenitého zrůstu se n. mohli. Nar. o h. a k. — se o kom, o čem. Naději se o něm. Jel. Nadějeme se o vás lepších věcí. Br. Naději se o všech lidech, že . . . Kram. — Jel. — se čeho od koho. Dobré rady od krále se nadíti. V. Toho bych se byl od tebe nenadál ! Us. Darmo od něho nenaděj se smi- lování. Chč. 449. — Jel. — čeho z čeho. Na- ději se z toho chvály. Jel. — z čeho o kom. Naději se z toho o vás. D. — se čeho do koho, do čeho. Kdo by z lidí toho se nadál do vás, abyste na svém neustupni byli. Br. Do tebe mi sě viery nadíti. Dal. 60. Nebyl bych toho do vás nikdy se nadál. Žer. L. 51. Do svých poddaných nenaději se než věrné lásky. V. Čehož jsme se do vaší horlivosti nenadáli. Apol. — D., Ottersd., Kram., J. tr., Jd., Bart. 1. 32. — se čemu. Kdo by se tomu byl nadál ? D. Tomu jsem se nenadálá. Er. P. 357. Já se tomu nenadál, by mi se to bez viny dieti mělo. III. Ale nadál jsem se hojnějšímu jídlu. Jir. Anth. 11.,, str 10. — se na čem, aby. Nadál se na jeho pohledu a pokoře, aby . . . Plk. — že. Nadálí se, že ty věci něco horšího jsou. Br. — s adv. Ďaramně, nadarmo se n. V. — s inft. Jakož často souzeni býti nadějete se. Výb. I. Od- tud pochází všeho zlého počátek, odkudž by se nadalo přijíti lékařství. Mudr.

162846   Naditosť Svazek: 6 Strana: 1072
Naditosť, i, f. = přílišná přecpanosť oblekem, die Bepacktheit Dch.

162847   Naditý Svazek: 2 Strana: 0018
Naditý, gefüllt, ausgefüllt, vollgestopft, verpackt (im Kleide).

162848   Naditý Svazek: 6 Strana: 1072
Naditý. N. mýdlo. S. N. V. 582. Cf. Brt. 445. — kde: v těsném šatu. Us. Rgl. Je u galetách jak n-tý. V.Slz. 1. 238. - - N. = navlečený, eingefädelt. N. jehla. U N. Kdyně. Rgl.

162849   Nádiva Svazek: 10 Strana: 0629
Nádiva, y, m. = hlupák. Rgl. N.

162850   Nadívač Svazek: 2 Strana: 0018
Nadívač, vz Naděvač.

162851   Nadívač Svazek: 6 Strana: 1072
Nadívač také náčiní k nadívání. Tč.

162852   Nadívačný Svazek: 2 Strana: 0018
Nadívačný, vz Naděvač.

162853   Nadívajna Svazek: 2 Strana: 0018
Nadívajna — nadívanina. Vz N.

162854   Nadívajna Svazek: 10 Strana: 0192
Nadívajna. Slívová n. (švestková bubla- nina, jídlo) Zvon III. 723. (Vých. Č. Jir. ).

162855   Nadívajna Svazek: 10 Strana: 0630
Nadívajna, nadívajnina, y, f. = bubla- nina s ovocem kromě se švestkami a střeš- němi, ta slove bublanina. Litom. 71.

162856   Nadívaňák Svazek: 7 Strana: 1331
Nadívaňák, u, m. = vdolek sýrem na- ditý. Na Hané. Hrb. Obr. 290.

162857   Nadívání Svazek: 2 Strana: 0018
Nadívání, n., die Anfüllung; das Hoffen; das Zusehen. Vz Nadívati.

162858   Nadívání Svazek: 8 Strana: 0222
Nadívání, n. = buchta z krupice. Han. Brt. D. II. 478.

162859   Nadívanice Svazek: 2 Strana: 0018
Nadívanice, e, f., něco nadívaného, ku př. klobása. — N. To byla n., das war eine Arbeit mit dem Füllen. Us.

162860   Nadivanina Svazek: 2 Strana: 0018
Nadivanina, y, f., nádivka, die Fülle; klobása, die Bratwurst. Res. — N., jahelná n. ryžová kaše, pečená se škraloupem. Ve vých. Cech. Jir. Brei, m.

162861   Nadívanina Svazek: 6 Strana: 1072
Nadívanina, y, f. = kaše. N. jahelná, krupičná, krupková. Č. T. Tkč. — Ty n-no (nadávka)!

162862   Nadívanka Svazek: 6 Strana: 1072
Nadívanka, y, f., die Galatine. Šm., Loos.

162863   Nadívaný Svazek: 2 Strana: 0018
Nadívaný. N. klobása, zelí, holoubata, gefüllt; len, der Flachswickel, D. ; nohavice (plundry), die Ploderhosen. V. — čím : koláč makem, tvarohem. Us. na Mor. Hý.

162864   Nadívaný Svazek: 8 Strana: 0222
Nadívaný. N. šaty (bavlnou, koudelí, ží- němi). XVI. stol. Wtr. Krj. I. 316.

162865   Nadívati Svazek: 2 Strana: 0018
Nadívati, vz Nadíti. 1. — N. se, vz Na- díti se. — N. se, genug, lang zusehen. Vz Dívati se.

162866   Nadívati Svazek: 6 Strana: 1072
Nadívati. Nemohl se na to dosti n. Us. Dch.

162867   Nadivilo Svazek: 8 Strana: 0563
Nadivilo v Rkk. Vz Mus. 1896. 382. Cf. násl.

162868   Nadiviti se čemu Svazek: 2 Strana: 0018
Nadiviti se čemu, sich sehr wundern. V. Lidé se tomu nemohli n. Háj.

162869   Nádivka Svazek: 8 Strana: 0222
Nádivka (hlavička) = pečivo velikonoční. Han. Krt. I). II. 478. — N. = rukáv nad rameny naditý. Wtr. Krj. I. 398.

162870   Nádivka Svazek: 9 Strana: 0176
Nádivka: krupicová, maková, trnková (povidlová), tvarohová, zelná. Šeb. 109.

162871   Nádivka, (nádivka Svazek: 2 Strana: 0018
Nádivka, (nádivka, V.), y, f., die Fülle. N. do holuba, do krocana, do telecí pečene atd. Naše Božena ráda jí nádivku. Us. — N. patentovaná, kremičitan vápenatý strojený, v papírnictví. Vz KP. I. 286. — N., kracle, koudel sčesaná na vochličce. Us. Jilem.

162872   Nadivno Svazek: 6 Strana: 1072
Nadivno, vz Nadivný. Bž. 125.

162873   Nadivno Svazek: 8 Strana: 0222
Nadivno v Rkk. Cf. Mus. 18.. 6. 274., List. fil. 1896. 358.

162874   Nadivno Svazek: 9 Strana: 0176
Nadivno. Bylo n poslouchati. Šml. V. 114.

162875   Nadivný Svazek: 2 Strana: 0018
Nadivný; nadiven, vna, vno, (zastr.) — podivný, wunderbar. Nastojte i nadivno vám sluchu = jest vám to podivno sluchu (slyšeti). Rkk. 45.

162876   Nadivný Svazek: 8 Strana: 0563
Nadivný, vz Naddivný (2. dod.).

162877   Nádivoký Svazek: 2 Strana: 0018
Nádivoký, trochu divoký, etwas wild. Aqu.

162878   Nadivu Svazek: 10 Strana: 0192
Nadivu = na odivu. Hamz 55.

162879   Nadivy Svazek: 6 Strana: 1072
Nadivy, odiv, wunderbar, ungemein. Rk.

162880   Nadížka Svazek: 7 Strana: 1331
Nadížka, y, f., periplemia. Pršp, 62. 12. Rj.: nádržka.

162881   Nadjahlkan Svazek: 6 Strana: 1072
Nadjahlkan, u, m., saueres, äpfelsaueres Salz. Šm.

162882   Nadjamný Svazek: 6 Strana: 1072
Nadjamný, ého, m. = nadšachetný, der Schachtmeister. Hrbk.

162883   Nadjazylkový Svazek: 7 Strana: 1331
Nadjazylkový, suprahyoideus.

162884   Nadjednější Svazek: 2 Strana: 0018
Nadjednější, nad to nade vše, co kdež jest jedno, t. Bůh, Výb. I. 668, Št.; nej- jednější, prosto jeden, absolut ein. Vz Nej-.

162885   Nadjednější Svazek: 6 Strana: 1072
Nadjednější a najjednější, absolut ein- fach. Bůh nadjednější jest nad to nade vše, co kdež jest jedno; Jednotú, jíž Bůh jest najjednější. Št.

162886   Nadjechati Svazek: 6 Strana: 1072
Nadjechati, überfahren, vorfahren Té.

162887   Nadjeti Svazek: 2 Strana: 0018
Nadjeti, nadjedu, el, et, etí; nadjížděti, ěl, ěn, ění, vorfahren, vorreiten, zuvorkom- men. — co, koho. On ho sobě nadjel. Jg., Hos. Vítr n. Har. Nadjel ju švarný synek na vraným koňu. Mor. P. 332. Zb. — V obec. mluvě též slýchati: Že mu nenadjedeš? Da.

162888   Nadjezdový Svazek: 8 Strana: 0222
Nadjezdový most, Uiberfahrtsbrücke. Petrl. 10. '

162889   Nadjícnový Svazek: 8 Strana: 0222
Nadjícnový. Ott. XL 392.

162890   Nadjidu Svazek: 2 Strana: 0018
Nadjidu, zastr. = najdu. Jir.

162891   Nadjinosť Svazek: 10 Strana: 0630
Nadjinosť, i, f. superlativ. Klc. 67.

162892   Nadjíti Svazek: 2 Strana: 0018
Nadjíti, vz Nadejíti.

162893   Nadjíti Svazek: 10 Strana: 0192
Nadjíti, Kdyby se byl dal tam n. (na- jíti, kdyby tam přišel). Faust. 44. Vz nade- jíti

162894   Nadjízda Svazek: 10 Strana: 0192
Nadjízda (při jízdě). Čch. II. Pov. 142.

162895   Nadjížděti Svazek: 2 Strana: 0018
Nadjížděti, vz Nadjeti.

162896   Nadjmenovaný Svazek: 2 Strana: 0018
Nadjmenovaný, svrchu jmenovaný, vor- genannt, D., nepěkné prý slovo ; máme prý raději opakovati to které slovo n. užívati zájmen : on, ten, tento. Bs. Ale cf. Nade- psaný ; tedy ho lze užívati.

162897   Nádka Svazek: 9 Strana: 0176
Nádka = nádcha. Vz Šeb. 56.

162898   Nadkafran Svazek: 6 Strana: 1072
Nadkafran, u, m., das Kamphoras. Šm.

162899   Nadkamní Svazek: 2 Strana: 0018
Nadkamní, n., místo nad kamny. Ros.

162900   Nadkancellářní Svazek: 6 Strana: 1072
Nadkancellářní, ího, m., der Kanzlei- vorsteher. Šm.

162901   Nadkapitalisovati Svazek: 10 Strana: 0192
Nadkapitalisovati. Ten kurs dividendu n-suje Nar. list. 1903. č. 175 17.

162902   Nadkladek Svazek: 6 Strana: 1072
Nadkladek, dku, m., der Uiberkranz im Deichb. Šm.

162903   Nadkladkový Svazek: 7 Strana: 1331
Nadkladkový, supratrochlearis.

162904   Nadkladkový Svazek: 10 Strana: 0192
Nadkladkový. Přední a zadní jamka n-vá, fovea supratrochlearis anterior et po- sterior Ktt.

162905   Nadklenouti Svazek: 2 Strana: 0018
Nadklenouti, nadklubati, vz Klenouti, Klubati.

162906   Nadklíčkový Svazek: 7 Strana: 1331
Nadklíčkový, supraclavicularis.

162907   Nadklíčkový Svazek: 8 Strana: 0563
Nadklíčkový. N. čivy, nervi superclavi- culares. Ott. XI. 806.

162908   Nadklíčový Svazek: 6 Strana: 1072
Nadklíčový, supraclavicularis. Nz. lk.

162909   Nadklínkovati Svazek: 6 Strana: 1072
Nadklínkovati = zasaditi, klínek do šatu dáti. Šd.

162910   Nadklon Svazek: 6 Strana: 1072
Nadklon, u, m., das Lager. Šm.

162911   Nadklop Svazek: 6 Strana: 1072
Nadklop, u, m. = nebesa kazatelny. Hnoj. 42. N. oltářový. Ib.

162912   Nadklučí Svazek: 6 Strana: 1072
Nadklučí, n., vz Kluč v Rst 445.

162913   Nádkončie Svazek: 8 Strana: 0222
Nádkončie, nákončie, naodkončie, húžvice = tenký, úzký řemenec, kterým se přivazuje k noze krpec. V Tekove, Zvolene, Selci a j. NZ. III. 405.

162914   Nadkonía Svazek: 9 Strana: 0176
Nadkonía (naodkončia, nákončä, húzvice) — úzké řeménky, které se u krpců dvorci provlékají. Slov. Sbor. slov. II. 130. Vz Dvorce.

162915   Nadkopčí Svazek: 9 Strana: 0176
Nadkopčí, n., pozemek. Pck. Hol. 195.

162916   Nadkorábnický Svazek: 6 Strana: 1072
Nadkorábnický, Admiral-. Šm.

162917   Nadkorábník Svazek: 2 Strana: 0018
Nadkorábník, a, m., der Schiffskapitän. Reš.

162918   Nadkostan Svazek: 6 Strana: 1072
Nadkostan, u, m. = superfosfát. Pr. hosp. nov.

162919   Nadkostelí Svazek: 6 Strana: 1072
Nadkostelí, n. Brt. D.

162920   Nadkotníčky Svazek: 10 Strana: 0192
Nadkotníčky = druh ženských střevíců. Čapk. 78.

162921   Nadkoziberky Svazek: 9 Strana: 0176
Nadkoziberky, trať v Rakovicích. Šeb. 191.

162922   Nadkrátiti co Svazek: 9 Strana: 0176
Nadkrátiti co. Cestu si n. (jíti cestou kratší). Horen. 172.

162923   Nadkrbí Svazek: 2 Strana: 0018
Nadkrbí, n., místo nad krbem. Us. Da.

162924   Nadkrevnosť Svazek: 10 Strana: 0192
Nadkrevnosť, i, f. (krevnatosť), polyae- mia. Vodnatá n., p. aquosa, syrovatečná, p. serosa. Ktt.

162925   Nadkrov Svazek: 6 Strana: 1072
Nadkrov, u, m. = nadkroví. N. oltářový. Hnoj. 32.

162926   Nadkroví Svazek: 2 Strana: 0018
Nadkroví, n., místo nad krovem, über dem Sparren. Ros.

162927   Nadkruží Svazek: 2 Strana: 0018
Nadkruží, n., talíř, hořejší kolo kruhu hrnčířského. Us. Petrov. Dch.

162928   Nadkryti Svazek: 6 Strana: 1072
Nadkryti něco, überdecken. N. cihly střechou (pokryti). Las. Tč.

162929   Nadkryti Svazek: 9 Strana: 0176
Nadkryti si hlavu šatou. Mus. ol. V. 15.

162930   Nadkryvka Svazek: 6 Strana: 1072
Nadkryvka, y, f., die Decke, der Deckel. Laš. Tč.

162931   Nadkuchyňský Svazek: 6 Strana: 1072
Nadkuchyňský, der Oberküchenmeister. Kká. Td. 315. Dědičný n. království če- ského. Koll. III. 408.

162932   Nadkvasný Svazek: 6 Strana: 1072
Nadkvasný, Oberhefen-. N. pivo. Us. Rjšk.

162933   Nadkyčlí Svazek: 6 Strana: 1072
Nadkyčlí, n., die Hüftengegend, Weiche. Nz.

162934   Nadkysličník Svazek: 6 Strana: 1072
Nadkysličník, u, m., das Hyperoxyd. Nz., Bř. N. 86., Mj. 26. N. dusičitý. Šv.

162935   Nadlaban Svazek: 2 Strana: 0018
Nadlaban, a, m., der Oberelbebewohner.

162936   Nadlabati Svazek: 2 Strana: 0018
Nadlabati, nadlabám a n-bi; nadlabávati, viel o. wenig höhlen, meisseln. Málo si dnes nadlabal. Ros. — co čím. Klín dlátem n. Vys.

162937   Nadlabati se Svazek: 7 Strana: 1331
Nadlabati se = najísti se. Nadlábnouti se. Us. Rgl.

162938   Nadlabati se s něčím Svazek: 6 Strana: 1073
Nadlabati se s něčím = mnoho v tom dlabati. Us. — se = hodně se najísti. U Kr. Hrad. Kšf.

162939   Nadlábnouti se Svazek: 9 Strana: 0177
Nadlábnouti se = hojně se najísti. U Kře- novic. Vchř

162940   Nadlabský Svazek: 6 Strana: 1073
Nadlabský, ober der Elbe wohnend o. seiend. Šm.

162941   Nadláhnout Svazek: 8 Strana: 0222
Nadláhnout koho při čem = maně po- stihnouti. Kunšt. Brt. 1). II. 344.

162942   Nadľacha Svazek: 10 Strana: 0630
Nadľacha, y, f. = moučné jídlo. čas. mus. V. 100.

162943   Nadlapati Svazek: 10 Strana: 0192
Nadlapati = najíti — co: cestu. Baw. Ar. v. 4156.

162944   Nadlapiti koho Svazek: 6 Strana: 1073
Nadlapiti koho, arripere, chytiti. Bj.

162945   Nádlatek Svazek: 6 Strana: 1073
Nádlatek, tku, m., das Anstückeln. Je to větší o ten n. Slez. Šd., Brt. D. 233.

162946   Nadlážditi, nadlážiti Svazek: 2 Strana: 0018
Nadlážditi, nadlážiti, il, děn, dění, žení, nadlažďovati, nadlažovati, viel o. wenig pfla- stern. Ros. — se s čím, mit dem Pflastern viel Arbeit haben. Ros.

162947   Nádlažní Svazek: 6 Strana: 1073
Nádlažní dráha koňská = tramway. S. N. XI. 240.

162948   Nadledvina Svazek: 2 Strana: 0018
Nadledvina, y, f., die Oberniere.

162949   Nadledvina Svazek: 6 Strana: 1073
Nadledvina, die Nebenniere. Nz., Us.

162950   Nadledvina Svazek: 7 Strana: 1331
Nadledvina, y, f., glandula suprarenalis. Zánět n-vin, paranephritis.

162951   Nadledvina Svazek: 10 Strana: 0192
Nadledvina. Nádor ?-vin, Struma der Nebennieren, tučníkový nádor n-vin, struma lipomatosa suprarenalis. Ktt.

162952   Nadledvinka Svazek: 8 Strana: 0222
Nadledvinka. O exstirpaci n-nek vz Vstnk. IV. 27.

162953   Nadledvinka Svazek: 10 Strana: 0192
Nadledvinka. Tuberkulosa n-nek, Tuber- kulose der Nebennieren. Ktt.

162954   Nadledvinkový Svazek: 10 Strana: 0192
Nadledvinkový. N. žíly, venae suprare- nales. Ktt.

162955   Nadledvinky Svazek: 7 Strana: 1331
Nadledvinky. Cf. Ott. IV. 678.

162956   Nadledvinový Svazek: 6 Strana: 1073
Nadledvinový, suprarenalis. Nz. lk.

162957   Nadleh Svazek: 6 Strana: 1073
Nadleh (nadlech) = v postupu času, nach und nach. Pal. Rdh. I. 182. Cf. Nadléch (dod.).

162958   Nadlehčiti Svazek: 2 Strana: 0018
Nadlehčiti, il, en, ení. —komu co, komu v čem, ein wenig erleichtern. Rk.

162959   Nadlehčiti Svazek: 6 Strana: 1073
Nadlehčiti. Slad nadlehčovati (míchati). Zpr. arch. VIL 32. — komu v čem. Pal. Rdh. III. 218.

162960   Nadlehčovací Svazek: 6 Strana: 1073
Nadlehčovací závaží. ZČ. I. 245.

162961   Nadléch Svazek: 6 Strana: 1073
Nadléch = na dlouho. Takové věci n. sú na dobré nevycházely; A na toli by n. přišlo, co oni chtie, kto to vie?; A n. šípy neupřiemnosti v jejích prsiech zvieznú. Kraď. 203., 204., 213. Jeho n., nebude-li dobrý, zlé nemine. Arch. VII. 306. N. by to ke škodě býti mohlo. Ib. VIL 379. Že by z toho i n. nic dobrého nepřišlo. Arch. VIII. 24. Cf. Nadleh.

162962   Nadlékař Svazek: 6 Strana: 1073
Nadlékař, e, m., der Oberarzt. S. N. XL 56.

162963   Nadlepšení Svazek: 2 Strana: 0018
Nadlepšení, n., die Verbesserung. Jg.

162964   Nadlepšenost Svazek: 2 Strana: 0018
Nadlepšenost, i, f., die Zugabe. Ros.

162965   Nadlepšený Svazek: 2 Strana: 0018
Nadlepšený, verbessert (durch Zugabe), erhöht. Jg.

162966   Nadlepšitel, nadlepšovatel Svazek: 2 Strana: 0018
Nadlepšitel, nadlepšovatel, e, m., der Verbesserer (durch Zugabe). Ros.

162967   Nadlepšiti Svazek: 2 Strana: 0018
Nadlepšiti, il, en, ení, nadlepšovati, zu- bessern, zugeben. — co komu (o co). N. některému dítěti jeho díl. Pr. měst. Nadlepšil mu jeho díl o tisíc. Jg. — komu čeho. Protož se jim služby nadlepšuje. V., J. tr. — co komu při čem. Chtěje sobě při úrocích něco n. Er. — se, besser werden. Ros.

162968   Nadlepšiti komu čím Svazek: 6 Strana: 1073
Nadlepšiti komu čím: darem. Bor. 469.

162969   Nadlesenství Svazek: 6 Strana: 1073
Nadlesenství, n., die Oberförsterei (úřad). Šm.

162970   Nadlesí Svazek: 6 Strana: 1073
Nadlesí, n., der freie Platz oberhalb eines Waldes. Sl. les.

162971   Nadlesí, n Svazek: 10 Strana: 0192
Nadlesí, n., les u Radošova. čas. mor. mus. III 137.

162972   Nadlesník Svazek: 6 Strana: 1073
Nadlesník, a, m., der Oberförster. Šm.

162973   Nadlesný Svazek: 2 Strana: 0018
Nadlesný, ého,nadlesni, ího, m., der Ober- forst, Waldmeister. D.

162974   Nadletěti Svazek: 6 Strana: 1073
Nadletěti, ěl, ění. — koho, vorfliegen. Té. — komu nač. Pták mi n-těl na ránu. Us. Šd.

162975   Nadletí Svazek: 6 Strana: 1073
Nadletí, n., der Spätsommer. Rk.

162976   Nadletní Svazek: 6 Strana: 1073
Nadletní, Spätsommer-. Rk.

162977   Ňadlica Svazek: 8 Strana: 0222
Ňadlica m. mědlice. Brt. D. II. 245.

162978   Nadlidé Svazek: 10 Strana: 0630
Nadlidé. Zvon V. 207.

162979   Nadlidský Svazek: 2 Strana: 0018
Nadlidský, übermenschlich.

162980   Nadlipie Svazek: 9 Strana: 0451
Nadlipie, ?., skála u Podhradí. Sbor. slov. III. 6.

162981   Nadlíř Svazek: 7 Strana: 1331
Nadlíř, e, m. Nadlířská pečeť. Mus. 1886. 194.

162982   Nadliti Svazek: 10 Strana: 0192
Nadliti čeho kam. Na ruce vody n. Msn. II. 446., Od 44. a j.

162983   Nadlízati Svazek: 6 Strana: 1073
Nadlízati = někomu se vtírati. Pořád nadlízá. Na Hané. Wrch.

162984   Nadlodí Svazek: 6 Strana: 1073
Nadlodí, n., das obere Schiff. N. chrá- mové, die Empore. Hnoj. 24.

162985   Nadloketní Svazek: 6 Strana: 1073
Nadloketní, Oberarm-.

162986   Nadloktí Svazek: 2 Strana: 0018
Nadloktí, n., der Oberarm.

162987   Nadlom Svazek: 6 Strana: 1073
Nadlom, u, m., der obere Bruch. Bc.

162988   Nadlopatkový Svazek: 7 Strana: 1332
Nadlopatkový, suprascapularis.

162989   Nadlovčí Svazek: 2 Strana: 0018
Nadlovčí, ího, m., der Oberjägermeister. D., Šp. Nadlužiti se, il, en, ení; nadlužovati se, viel, oft ausborgen. — se čeho. Ten se toho vozu nadlužuje ! Us.

162990   Nadložek Svazek: 6 Strana: 1073
Nadložek, žku, m., die Zulage, der Zu- satz. Bern.

162991   Nadložení Svazek: 6 Strana: 1073
Nadložení, n., das Zulegen, Zusetzen. Bern.

162992   Nadložený Svazek: 6 Strana: 1073
Nadložený, aufliegend. N. boryt, penízek. Vz Rst. 445. — N., zugelegt, zugesetzt.

162993   Nadloží Svazek: 6 Strana: 1073
Nadloží, n. = hořejní díl lůžka květo- vého v terč rozšířeného, der Oberboden. Rst. 445., 103. — N. = visutý v hora., co nad ložištěm jest, das Hangende. Hrbk.

162994   Nadložiti Svazek: 6 Strana: 1073
Nadložiti, il, en, ení = nadstrčiti. N-žíš ruky a citrony samy od seba do rúk od- padnu. Dbš. Sl. pov. VIL 65.

162995   Nadložná Svazek: 6 Strana: 1073
Nadložná, é, f., die Logenmeisterin. Dch.

162996   Nadložní Svazek: 6 Strana: 1073
Nadložní, v horn., hangend. N. bok, chodba, odžilek, překop, průkop, skála, sluj, žíla. Vz Hrbk. — N. = co jest nad ložem, was über dem Bett ist. Šm.

162997   Nadložný Svazek: 8 Strana: 0222
Nadložný. N. vrstva mladší hory (hořejší). Mtc. 1895. 131.

162998   Nadlucká Svazek: 6 Strana: 1073
Nadlucká = pole nad lukami u Petro- vic na Klat. BPr.

162999   Nadluží Svazek: 6 Strana: 1073
Nadluží, n. = jm. rolí u Jasené u Vy- zovic. Šd.

163000   Nadlúžiti Svazek: 6 Strana: 1073
Nadlúžiti, il, en, eni = nadloužiti, delší učiniti. Slez. Šd. Nádma = větrnosť břišní, tympanitis. Čs. lk.