394001   Vyumělkovaný Svazek: 7 Strana: 1089
Vyumělkovaný, erkünstelt. V. skladby, Dk., tvar, Čch., skládání básně. Pyp. K. II. 252.

394002   Vyumělkovati Svazek: 4 Strana: 1165
Vyumělkovati, herauskünsteln. Šm. — co.

394003   Vyumelkovati co Svazek: 8 Strana: 0488
Vyumelkovati co. Nár. list. 1893. c. 296.

394004   Vyumělůstkovaný Svazek: 10 Strana: 0505
Vyumělůstkovaný. V. rostlina. Hlk. XI. 71.

394005   Vyumetati Svazek: 4 Strana: 1165
Vyumetati, alles rein abkehren. Plk. — co čím. Us.

394006   Vyumyti Svazek: 4 Strana: 1165
Vyumyti, vz Vyumývati.

394007   Vyumytí Svazek: 4 Strana: 1165
Vyumytí, n., das Auswaschen, Ausspülen.

394008   Vyumytý Svazek: 4 Strana: 1165
Vyumytý; -yt, a, o, ausgewaschen, aus- gespült.

394009   Vyumývání Svazek: 4 Strana: 1165
Vyumývání, n., die Auswaschung, Aus- spülung.

394010   Vyumývaný Svazek: 4 Strana: 1165
Vyumývaný; -án, a, o, ausgewaschen. Bol do čistých bielych šiat oblečený a pekne v-ný. Dbš. Sl. pov. I. 77. (Šd. ).

394011   Vyumývati Svazek: 4 Strana: 1165
Vyumývati, vyumyti (vz Mýti), auswa- schen, ausspülen; aufhören zu waschen. Bern.

394012   Vyunkati Svazek: 4 Strana: 1165
Vyunkati, ausunken. — co. Žáby špatný čas v-ly. Na Ostrav. Tč.

394013   Vyuňkati Svazek: 4 Strana: 1165
Vyuňkati, näselnd aussprechen. — co. Na Ostrav. Tč.

394014   Vyupomenouti Svazek: 4 Strana: 1165
Vyupomenouti, ul, ut, utí; vyupomínati = upomínáním dostati, vymoci, einmahnen, einfordern, eintreiben. — co. Tehdy on vy- upomínaje ten základ má jej tomu dáti, číž... Zř. F. I. J. XXIV. V. plat, J. tr., peníze, Šp., úroky. Dač. I. 366. — co od koho: dluh. Br., J. tr. — čeho. Aby dluhu na místě jiných vyupomínati mohli. V. — koho. V. — na kom komu. Ten má jie to věno na rukojmiech vyupomínati. Vl. zř. 510. — kdy. Aby dluhy k sv. Havlu vy- upomínaly. Arch. V. 473.

394015   Vyupomínání Svazek: 4 Strana: 1165
Vyupomínání, n. = vybírání dluhů, die Einforderung, Eintreibung, Einmahnung. Dluhové též, jsou-li jací u koho k v. V. Vz Vyupomenouti.

394016   Vyupomínaný Svazek: 4 Strana: 1165
Vyupomínaný; -án, a, o, eingefordert, eingetrieben, eingemahnt. V. dluh. Us.

394017   Vyupomínati Svazek: 4 Strana: 1165
Vyupomínati, vz Vyupomenouti.

394018   Vyupotřebiti Svazek: 4 Strana: 1165
Vyupotřebiti, vz Upotřebiti.

394019   Vyúročiti Svazek: 4 Strana: 1165
Vyúročiti, il, en, ení, auszinsea.

394020   Vyúřadovati Svazek: 4 Strana: 1165
Vyúřadovati, ausamtiren, als Beamte aus- richten. — co kde. Us. Tč.

394021   Vyústění Svazek: 4 Strana: 1165
Vyústění, n., die Ausmündung. Dch.

394022   Vyústiti Svazek: 4 Strana: 1165
Vyústiti, aussagen, aussprechen. — co. To vyústí a dušicu pustí. Jir. Čít. pro IV. tř. — V., entspringen. — kde. Na jehož patě Kison se vyúšťuje. Proch. Děj. bibl. I. 29. Vz Ústiti.

394023   Vyušati Svazek: 9 Strana: 0388
Vyušati = vytahati za uši. Revnovice. Kub. L. f. 1900. 365.

394024   Vyuškovati Svazek: 4 Strana: 1165
Vyuškovati = vypohlavkovati, abohr- feigen. Na Slov. Bern.

394025   Vyutěkati Svazek: 4 Strana: 1165
Vyutěkati, vyzutěkati, ganz davonlaufen. — odkud. Všeci chlapci vyutěkali z kostela, jak přišel kostelník. Na Ostrav. Tč.

394026   Vyutírati Svazek: 4 Strana: 1165
Vyutírati, vyutříti, vyzutírati, ganz ab- wischen. — co komu odkud: slzy z očí.

394027   Vyutiskati Svazek: 4 Strana: 1165
Vyutiskati, genug drücken. Starušského otca iba slzy zalialy a nemohol ani dosť vyutiskať, vyobjímať sa s ním. Dbš. Sl. pov. VII. 68.

394028   Vyuzení Svazek: 4 Strana: 1165
Vyuzení, n., das Ausräuchern. Vz Vy- uditi.

394029   Vyuzený Svazek: 4 Strana: 1165
Vyuzený; -en, a, o, ausgeräuchert, Selch-. V. maso. Vz Vyuděný. — V. = hubený, vyzáblý, vyschlý. Ros.

394030   Využitel Svazek: 4 Strana: 1165
Využitel, e, m., der Ausnützer, Frukti- ficirer. Dch.

394031   Využiti Svazek: 4 Strana: 1165
Využiti, žiji, il, it, ití; využívati, aus- nützen, aufbrauchen. — čeho. V. všech okolností, Šb., síly koňské, Zpr. arch. IX. 101. V. vítězství ku podmanění země. Šb. — koho, čeho, k čemu, verwenden. Us. Tč., Šb. Stř. II. 14. On již těch let využil. Ros. — co: lék, celou sklenici již využí- val, einnehmen. Us.

394032   Využití Svazek: 4 Strana: 1165
Využití, n., die Ausnützung. V. prostory. Šp.

394033   Využitkování Svazek: 4 Strana: 1165
Využitkování, n., die Ausnützung. V. paliva, Šp., Dch., plodů půdy, půdy, Kř. Stat. 1. Rozumným v-ním pramenů. Ddk. VI. 210. Vz Využitkovati.

394034   Využitkovaný Svazek: 4 Strana: 1165
Využitkovaný; -án, a, o, ausgenützt. Šp. Vz Využitkovati.

394035   Využitkovati Svazek: 4 Strana: 1165
Využitkovati, ausnützen, verwenden. Us. i v Čech. i na Mor. Dch., Vck., Tč. — čeho k čemu. Us. Tč. Této příležitosti dovedl Jaromír dobře pro sebe v. Ddk. II. 315., III. 223. — Pozn. Slovo nové, obyčejněji: využiti, v užitek obrátiti. Brs. 264., Tk.

394036   Využitý Svazek: 4 Strana: 1165
Využitý; -it, a, o, ausgenützt. Šp.

394037   Využívání Svazek: 4 Strana: 1165
Využívání, n., die Ausnützung. Bern.

394038   Využívaný Svazek: 4 Strana: 1165
Využívaný; -án, a, o, ausgenützt. Bern.

394039   Využívati Svazek: 4 Strana: 1165
Využívati, vz Využiti.

394040   Vyvábení Svazek: 4 Strana: 1165
Vyvábení, n., die Aus-, Hinaus-, Her- auslockung, Ausrufung. Bern.

394041   Vyvábený Svazek: 4 Strana: 1165
Vyvábený; -en, a, o, aus-, hinaus-, her- ausgelockt, ausgerufen. Bern. V-né my- šlénky. Hvls. Vz Vyvábiti.

394042   Vyvábiti Svazek: 4 Strana: 1165
Vyvábiti, vab, vábě (íc), il, en, ení; vy- vabovati, vyvábívati = vábením dostati, vy- louditi, aus-, herauslocken. — koho. V. nemůže mne žádná nástraha. Kom. — co komu: slze. Cyr. — co odkud. Najprv len pekne ho vítaly, všakovsky vábili, aby čo len slova z neho vyvábily. Dbš. Sl. pov. IV. 69. Z něčeho mluno. Chym. Spíše by z tebe jiskry vyrazil, nežliby z tebe smích vyvábil. Prov. — co na kom: krejcar. Us. — koho čím odkud: sliby z domu. Us. — kam: v nebezpečenství. Ler. Keď Turci dráždili našich a vyvábovali k zá- pasu. Sl. let. II. 115. (Šd. ).

394043   Vyvabovati Svazek: 4 Strana: 1165
Vyvabovati, vz Vyvábiti.

394044   Vyvadění Svazek: 4 Strana: 1165
Vyvadění, n., die Ab-, Einlösung, De- vinkulirung. Vz. Vyvaditi, 1. — V., das Auszanken. Vz Vyvaditi, 2., Vyvazení.

394045   Vyvádění Svazek: 4 Strana: 1166
Vyvádění, n., das Herausführen, Aus- leiten, die Ausleitung. V. vody. Us. Dch. Vz Vyvésti. — V., das Herumtreiben, Pos- sentreiben, Lärmen usw. Us.

394046   Vyvaděný Svazek: 4 Strana: 1166
Vyvaděný; -en, a, o = vyvazený.

394047   Vyváděný Svazek: 4 Strana: 1166
Vyváděný; -ěn, a, o, wiederholt hinaus- geführt, ausgeführt. Cf. Vyvádění.

394048   Vyvádět o něčem Svazek: 10 Strana: 0678
Vyvádět o něčem = vypravovati. Mor. Čes. 1. XV. 392.

394049   Vyváděti Svazek: 4 Strana: 1166
Vyváděti, vz Vyvésti. Co ten tam vy- vádí, to je boží dopuštění. Us. Dch.

394050   Vyváděti Svazek: 8 Strana: 0488
Vyváděti. Tak to vyváděla = vyprávěla. Mor. NZ. VI. 83.

394051   Vyváděti Svazek: 9 Strana: 0388
Vyváděti. Ten se navyvádí = naskotačí; napyšni. Hoř. 96.

394052   Vyvaditelnosť Svazek: 4 Strana: 1166
Vyvaditelnosť, i, f., die Auswindbar- keit, Auelösbarkeit. Jg.

394053   Vyvaditelný Svazek: 4 Strana: 1166
Vyvaditelný = vyvazen býti mohoucí, auswindbar. Aqu.

394054   1. Vyvaditi Svazek: 4 Strana: 1166
1. Vyvaditi, ii, zen, ení; vyvazovati, vy- važovati (Bdž. 148. ) = vysvoboditi, vyplatiti, ab-, aus-, einlösen; vymotati, herausmachen, loswinden; vyniknouti, entkommen, sich los- machen, sich herauswinden. — ab. Nevědí kudy vyvaditi (vyniknouti, ven z něčeho se dostati). V. — co, koho: svou víru, přípověď, slib (= splniti), dluh (zaplatiti), V., pečeti rukojmí (což se stávalo tím, že pečeť rukojmě toho, jenž se vyvaditi chtěl, vyříznuta byla z dlužního úpisu, das Siegel des Bürgen vom Schuldbriefe auslösen. Gl. 375. ), závadu (zapraviti), Vš., statek (od dluhův osvoboditi), Ros., rukojmě v času určitém (platiti, splniti, co rukojemstvím slíbeno). Pr. měst. Dokudžby oň stál a v. jej chtěl. Vl. zř. 480., 396. --399. Komužby koli nápadem po kom statek přišel, že jest povinen všecky závady toho, po komž mu statek přišel, i dluhy jeho vyvazovati, do- kudž toho statku stačí. Zř. F. I. E. XVIII. V. dlužní list, einen Schuldbrief aus-, ein- lösen, pozemnosť, einen Grund entlasten, nemovitosť, eine Realität von Lasten de- puriren, J. tr., zboží, eine beanständete Waare frei machen, Šp., něčí závady, Mus. 1880. 106., říšskou zástavu. Ddk. VI. 126. Nemějtež péče žádné, chciť vás v. NB. Tč. 28. V. dobré lidi; Odbývej za sirotky dluhy a vyvazuj jich věci. Arch. I. 235., V 467. (Šd. ). Ktož za koho v rukojemství státi ne- chtěl, že má jeho v. (tenetur eum liberare). Vl. zř. 396. Něčí věci v. Ib. 460. Vězně v. Let. 48. Slíbili mě v., kdež jsem za ně stál. Půh. I. 376. Služebníka jatého v. ZV. Své mistry v-dil. GR. Jestliže co ženu prodá nebo zapíše v svém vdovství, to jest povinna v. Vš. Jir. 228. Vz Státi za koho. — co, koho čím (od koho zač). Rukojmě od žida penězi hotovými v. nemohli. Us. pr. kut. A vyvadil vězně své penězi hoto- vými. Pal. Děj. III. 2. 303. Tehdy povino- vat jest Jan ty peníze rukojmiem dáti, aby se oni jimi v-li; Že by takových peněz k placení neměli a toho žádný neodpírá, že mohú se erby a základem za jistinu vy- vaditi; A rukojmě také v tom dále státi nechtie žádajíc těmi penězi vyvazeni býti z rukojemstvie; Jmáme-li těmi penězi vy- vazeni býti, poněvadž předkem základ náš jest? NB. Tč. 144., 212., 217., 226. Tu byli zjímáni pan Záviš Černý, p. Hynek Červeno- horský. Těmi vyvadili své vězně. Let. 48. V-dil z židóv listy židovské svými penězi; Ty listy židovské musela od něho v. svým věnem. Půh. I. 189., II. 65. (Tč). — koho odkud; z dluhů, Půh. a nál., z rukojem- stvi, Žer., ze základu. Br. Pan Smil pohání pana z Pernšteina, že ho z rukojemstvie v. nechce. Žer. Slibuji, že týž pán J. z toho rukojemstvi vyvazen býti má beze vší své škody. Tov. 151. Aby každý z svého vě- zení vyvazen býti mohl. Zř. F. I. U. XI. Že vás z takového rukojemství pořádně vyvaditi chci... Faukn. 48. — Brikc., Jel. V. se ze svazkův = vymotati se. Br. Vy- vazovati se ze slibu. Kos. Ol. I. 124. Leč Galaty z léček, pastí a osidel jim stroje- ných v. Sš. II. 4. V. se z poslušenství. Šf. Z toho rukojemstvie řádné je v-dil; A jakož praví, žebych peníze bral a se vy- vazoval z vězenie, k tomu se já neznám; Cábala toho rukojmie nevyvadil z těch pěti hřiven. NB. Tč. 28, 66., 128. Póvod miesto- komorníku s komorníkem má ztravu plnú i obrok koňóm dáti, je potřebami všemi opatřiti a z hospod je v. Vš., Jir. 206. Aby je při tom drželi a zachovávali, jim v tom nepřekáželi, ani jich z toho vyvazovali. List z r. 1495. (Tč. ). Z toho je nechce v.; Abych byl ze škody vyvazen; Tu mi nepomohl sě z židóv v.; Mě od p. Peška z dluhu v. Půh. I. 127., 131., 184., II. 581. (Tč). V. někoho z roboty, ze všeho zlého, z rukú nepřátel. BO. — co se komu. Ten statek jest při páních, by byl při mně, jměl bych se jim v. NB. Tč. 282. Mě zastavil v rukojemství v židech a tu mi mé pečeti v. nechce. Půh. I. 173. — co od koho. My listy naše od nich vyvadili. List z r. 1467. (Tč. ). Ten sem list od kláštera vyvadil. Půh. II. 253. — odkud jak. Ktož provede starší základ, ten předkem buď připuštěn z toho se v. vedlé práva. NB. Tč. 226. Má pečeť bez škody v.; Měl mě z toho v. bez mé škody; Slíbil jemu dobrú svú věrú, že jej chce v. beze vší jeho škody; Mě slíbil v. od židóv bez mé škody. Půh. I. 159., 196., II. 47., 205. (Tč. ). — co kde. Vyvadí-li zastavené statky královské v zemi. Pal. Děj. IV. 1. 31. V. něco na úřadě, před soudem atd. 2. Vyvaditi, il, děn, ění a zen, ení = vádou vymoci, ab-, aus-, erzanken; vyláti, aaszanken. — koho = vyláti. Us. Mus. Budeš vyvaděna od svého milého, že si nenažala ovsa zeleného. Sš. P. 293. — co na kom. Us. Tč. — se s kým. Us. Jg., Tč. — se na koho. Ale boháč, akoby mu ani brat nebol, ešte sa hodne na neho vyvadil; Gazdina ho školila, vyvadila sa naňho a potom ho aj ubila. Dbš. Sl. pov. I. 136., III. 45., V. 3. (Šd. ).

394055   2. Vyvaditi Svazek: 7 Strana: 1089
2. Vyvaditi někoho = vádou odněkud vypuditi. Črn. Zuz. 84. — si co. Nevyva- díš si nic než šatlavu. Wtr.

394056   Vyvaditi Svazek: 8 Strana: 0488
Vyvaditi. Ke GR. přidej: Nov. 101. 9.

394057   Vyvadlovati Svazek: 4 Strana: 1166
Vyvadlovati = vyjeviti, offenbaren, sa- gen. Na Slov. Němc. VII. 51. Na mnohé dopytování predsa vyvadlovala, čo a ako stalo sa; Šecko vyvadlujem, jen mi aspoň život daruj. Dbš. Sl. pov. III. 87., 54. (Šd. ).

394058   Vyvadnouti Svazek: 4 Strana: 1166
Vyvadnouti, dnul a dl, ut, utí, ganz verwelken. — komu kde. Všecky květiny nám v zahradě horkem vyvadly. Us. Tč. Vz Zvadnouti. Vyvadnutí, n., das Verwelken. Bern.
Vyvadnutý, verwelkt. Bern.

394059   Vyvadný Svazek: 4 Strana: 1166
Vyvadný = vyvaditelný. Reš. Vyvádzati = vyváděti. Vz Vyvésti. Na Slov. Bern.

394060   Vyvahovati Svazek: 4 Strana: 1167
Vyvahovati, mehr wägen. — kde. Na lidské váze často ty věci více vyvahují, kteréž na boží váze ani váženy nebývají. Zuga.

394061   Vyvájeti Svazek: 4 Strana: 1167
Vyvájeti, vz Vyvanou ti. Pl.

394062   Vyval Svazek: 4 Strana: 1167
Vyval, u, m., die Herausströmung. Vý- val z řeky zaplavil všecky louky. Na Ostrav. Tč.

394063   Vyvalachovati Svazek: 4 Strana: 1167
Vyvalachovati obilí = na valachu vy- čistiti. Vz valachovati. Mor. Šd.

394064   Vyválání Svazek: 4 Strana: 1167
Vyválání, n., die Auswälzung. — V., die Ausknetung, Auswirkung. Na Slov. a Mor. Bern.

394065   Vyválaný Svazek: 4 Strana: 1167
Vyválaný, ausgewälzt, ausmangeln, rol- len. Moje košulenka v-ná. Sl. ps. Šf. II. 53. Má košili pěkně v-nou. Mor. Šd. — V., aus- geknetet, ausgewirkt. Bern. — V. = vyza- hálený, vyodpočinulý. On je v-ný. Us. Šd. Vykrikuje na nás len tak ako hocaký ne- vyválaný chruňo. Phld. III. 60.

394066   Vyvalašiti Svazek: 4 Strana: 1167
Vyvalašiti, il, en, ení = na valachu se- meno vyčistiti. Vz Valach. — koho: koně (vyklestiti, ausschneiden, kastriren). Ros. — se = vylenošiti se. Us.

394067   Vyvalašiti se Svazek: 7 Strana: 1089
Vyvalašiti se = vyprázdniti se. Slov. Rr. Sb.

394068   Vyválati Svazek: 4 Strana: 1167
Vyválati, vz Vyváleti, 1.

394069   Vyválčiti Svazek: 4 Strana: 1167
Vyválčiti, il, en, ení, durch den Krieg erwerben. — co čím: zbraněmi. Us. — Puch. — si co. Us. Tč.

394070   Vyválečkovati Svazek: 4 Strana: 1167
Vyválečkovati slad. Zpr. arch. VII. 30. Vz Vyválený.

394071   Vývalek Svazek: 7 Strana: 1089
Vývalek, lku, m. = vejce z hnízda vy- valené, vyhozené. Šd.

394072   Vyvalenáč Svazek: 8 Strana: 0580
Vyvalenáč, e, m. = kluk s vyvalenýma očima. U J. Hrad. Črmk,

394073   Vyvaleně Svazek: 4 Strana: 1167
Vyvaleně, glotzend. Co se na mě díváš tak vyvaleně? Us.

394074   Vyválenec Svazek: 4 Strana: 1167
Vyválenec, nce, m. = pecival. A potom ledasjaký v. s pece otře se o člověka. Us. Tč.

394075   Vyvalení Svazek: 4 Strana: 1167
Vyvalení, n., vz Vyvaliti.

394076   Vyválení Svazek: 4 Strana: 1167
Vyválení, n., vz Vyváleti.

394077   Vyvalený Svazek: 4 Strana: 1167
Vyvalený; -en, a, o, vz Vyvaliti. V-né oči, Glotzaugen. Dch. Měřil ho vyvalenýma očima. Km. A tu ľudia dívajú sa naňho v-ma očima, mit aufgerissenen Augen. Mt. S. I. 80.

394078   Vyválený Svazek: 4 Strana: 1167
Vyválený; -en, a, o, ausgewälzt, aus- geknetet, ausgewirkt, ausgewalkt. Vz Vy- váleti. V-ná košulenka, gerollt. Mor. Brt. V. těsto, geknetet. V. (vyválečkovaný) slad. Zpr. arch. VII. 30. Chléb dobře vyválený (vyhnětený). Us. Šd.

394079   Vyvalený. V Svazek: 10 Strana: 0505
Vyvalený. V. šošky = vyvinuté boule. Čes. 1. XIII. 173 Vz Šoška.

394080   1. Vyváleti Svazek: 4 Strana: 1167
1. Vyváleti, vz Vyvaliti.

394081   2. Vyváleti Svazek: 4 Strana: 1167
2. Vyváleti, el, en, ení = vyválčiti. — si co na kom. Rváč., Štelc. Plavenský rozuměl, že by málo na králi vyválel. Let. 24.

394082   Vyvalchování Svazek: 4 Strana: 1167
Vyvalchování, n., das Auswalken.

394083   Vyvalchovaný Svazek: 4 Strana: 1167
Vyvalchovaný; -án, a, o, ausgewalkt. V. sukno. Šp., Šd.

394084   Vyvalchovati Svazek: 4 Strana: 1167
Vyvalchovati, auswalken, mangeln, rol- len; aufhören zu walken; völlig auswalken; durchs Walken verdienen. — co: sukno, punčochy. Jg. — co kde: plátno na valše. Us. Tč. — co komu: sukno, hřbet (vy- biti mu). — komu jak: po hřbetě. Us. Tč.

394085   Vyvalina Svazek: 7 Strana: 1089
Vyvalina = co se vyvalilo. Černého dýmu v-ny. Pl.

394086   Vyvaliny Svazek: 4 Strana: 1167
Vyvaliny, pl., f. = vyvalené úlomy, aus- gewälzte Bruchstücke. Jg.

394087   Vyvaliti Svazek: 4 Strana: 1167
Vyvaliti, il, en, ení; vyváleti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; vyvalovati = valením vyn- dati, aus-, herauswälzen, herauskollern; vy- strčiti, hervor-, herauswälzen, hervorstrek- ken; vybořiti, einreissen, herausstossen; se = valením se vyjíti, sich herauswälzen; vy- padnouti, vyběhnouti, herausstürzen. — co: břich (vystrčiti), L., jazyk (vyplaziti), Us., oči (vybouliti, vytřeštiti). D. V. sud. Us. Hospodyně vyvaluje chléb (hněte). Us. Šd. Ten toho vyvalil (mnoho vypil). Mor. Vck. V. něco (něco sprostého říci). Us. Mtl. Ale nepotácaj sa ty, oslopanec, by ťa nevyválal tento osekanec! Dbš. Obyč. 122., Sl. spv. VI. 226. Hostinský len oči vyvaloval, či tomuto človeku rozum čisti se či čo mu je. Dbš. sl. pov. IV. 76. Vyvalil oči ako plánky. Mt. S. L 98. Nemóže tu řiť vyvaliť (o le- nochu tak říkají). Mor. Šd. Vyvaliti okno, zerschlagen. Na Ostrav. Tč. — co, se od- kud: sudy ze spílky. Us. Voda ze země se vyvalila. Berg. Pivo ze sklepa v. Us. Šp. Dým z pokoje se vyvalil. Us. Klá. Hustá, tmavá jedlina a z tej jedliny roj se vyvalí na okrúhlinu skály. Sldk. 332. Ně- koho z dluhů vyvaliti. Tov. Ktož se vy- valí (dostane) z těch sietí. Hr. rk. 287. Vz V se jak. Vyválal se z té nemoci (pozdra- vil se); Vyválal sa z něho hodný člověk (stal se)! Na mor. Val. Vck. Z platiny plech vyváleti. ZČ. III. 2. — co, se kam. Oči na něco v., J. anstarren. Sych., Šd. Jak mu to řekl, vyvalil naň oči nevěda, co chce. Us. Šd. Ten bude na to oči vy- valovať (podiví se)! Us. Šd. I na víťazné slavnosti okále svoje vyvaluje. Lipa 246. Na cizí koláč oči nevyvaluj a o svůj pečuj. Č. M. 54. Sudy na horu, kámen na vrch v. Us. Vyvalil se na něho poklad (vypadl). Ros. — (se) čím. Vyvalil se na nás kus zdi kopáním (vybořil). Ros. — jak. Voda třemi proudy se vyvalila. Us. V. těsto vá- lečkem v placku. Us. Pdl. Uvidíš zlatú hruštičku, nic sa neboj, len ju trirazy, ako najlepšie budeš mocť, potras, ona sa ti hneď z koreňa vyvalí. Dbš. Sl. pov. I. 217. Vy- valiti strom s kořenem. Sš. P. 144. Každý z nás s pláčem a bolestí z břicha sě v-lil a nah s kvílením a s bolestí v zemi se vrátí. Hus III. 133. — se. V-lil se dým. BR. II. 860. a. Už sa ta breza v-la, čo vela ludí ochladila. Sl. ps. Šf. I. 104. Janko si koboly v nohu priviazal, vyvalil sa (streckte sich hin) a zaspal. Dbš. Sl. pov. I. 153. Kopnúl nohou a dvere sa vyvalily (ote- vřely). Ib. I. 242. Jeho strana mlčí, nikam se nevyvalí, doma radí a vámi vždy na- sadí. Pal. Děj. IV. 2. 394. Když se mračna honí, rozptylují, říká se: Snad se to vy- valí (vyjasní). Mor. Vck. Až se mračna vy- válejí, bude hezky. Us. Stěna se v-la (zbo- řila). Us. — se, co komu. Košulku mu vyválela, aby sa na něm bělela. Sš. P. 174. Vypráskám ti, až se ti oči vyvalí. Us. — kde. Vstávej, už jsi se v posteli dost vy- válel. Us. — kdy kam. Každou chvíli se kouř vyvalil z kamen do pokoje. Us. Dch.

394088   Vyvaliti Svazek: 8 Strana: 0488
Vyvaliti. Už sa v-lil = zemřel. Phľd. 1894. 372. Zvíře v teneto se uvalilo, ale zase se vyvalilo z teneta (vyprostilo). Arch. XIII. 240.

394089   Vyvaliti Svazek: 9 Strana: 0388
Vyvaliti. V-lil sa ako sud, ako máček; V-lil oči ako plánky. Zát. Př. 374a.

394090   Vyvaliti — co Svazek: 7 Strana: 1089
Vyvaliti — co: vůz (převrhnouti, um- stürzen). Mor. Vck. — se. Húsata sa v-la = vylíhla. ZN. (Brt.). — se odkud. Řiedko se vyvalím (vyjdu) z svého bytu. Výb. I. 1168. V-lil se luňák z mraku. Č. Kn. š. 125. — co jak. Vyvaluje oči jako žába. Phl'd. VIII. 265. Vyvalí oči jako plánky. LObz. XVIII. 163. — co kde. Vyvalil za svými brejlemi oči. Vlč. — co za kým: oči. Vlč.

394091   Vyvalitka Svazek: 4 Strana: 1167
Vyvalitka, y, f., arcyria, der Kelchstäub- ling, rostl. V. červená, a. punicea. Vz Rstp. 1968.

394092   Vyvaľkati Svazek: 7 Strana: 1089
Vyvaľkati = vyváleti. V. cesto (těsto). Slov. N. Hlsk. XXI. 85.

394093   Vyvalkovati Svazek: 4 Strana: 1167
Vyvalkovati, vz Vyvalchovati.

394094   Vyválovač Svazek: 4 Strana: 1167
Vyválovač, e, m. = kdo ze sklepa víno vyvaloval. V-či měli zvláštní práva a větší plat. Mor. Džl.

394095   Vyvalování Svazek: 4 Strana: 1168
Vyvalování, n., vz Vyvaliti.

394096   Vyvalovati Svazek: 4 Strana: 1168
Vyvalovati, vz Vyvaliti.

394097   Vývaň Svazek: 4 Strana: 1168
Vývaň, ě, f., Eibis, ves u Vranovic na Mor. Tč.

394098   Vyvandrovaný Svazek: 4 Strana: 1168
Vyvandrovaný; -án, a, o = kdo vy- vandroval, der ausgewanderte. — V. Ten je v-ný (= tulák)! Us. Jmt.

394099   Vyvandrovati Svazek: 4 Strana: 1168
Vyvandrovati, z něm. auswandern. — co: všecky země v. Ros. — si co. Ros. — odkud: ze země = vystěhovati se. Us. — kam. Letos málo lidí do Bosny v-lo. Us. Tč.

394100   Vyváněti Svazek: 4 Strana: 1168
Vyváněti, vz Vyvoniti.

394101   Vyvání, n Svazek: 4 Strana: 1168
Vyvání, n., vz Vyváti.

394102   Vyvanouti Svazek: 4 Strana: 1168
Vyvanouti, ul, utí; vyvanovati = vyčich- nouti, auswittern, ausduften. — abs. Všecka vůně vyvanula. Ros. — odkud. Vůně z květů vyvane. Čch. Ba. 64. — co: obilí vyvanovati = vyvívati, worfeln. Ros.

394103   Vývanovy Svazek: 4 Strana: 1168
Vývanovy, pl., jm. polností na Zlínsku. Brt.

394104   Vyváný Svazek: 4 Strana: 1168
Vyváný, vz Vyváti.

394105   Vyvápenění, n Svazek: 4 Strana: 1168
Vyvápenění, n., die Anmachung mit dem Kalk. Bern.

394106   Vyvápeněný Svazek: 4 Strana: 1168
Vyvápeněný; -en, a, o, mit dem Kalke angemacht.

394107   Vyvápeniti Svazek: 4 Strana: 1168
Vyvápeniti, il, ěn, ění, mit dem Kalke anmachen, vermischen. Bern. — V., den Kalk beim Kalken verbrauchen. — co. Ještě bysme měli jedno jetelnisko vápeniti, ale už sme všecko vápno v-li. Dvě měřice vápna sme v-li. Us. Šd.

394108   Vyvápniti Svazek: 4 Strana: 1168
Vyvápniti, il, ěn, ění, auskalken. Vz Vyvápeniti. — co: roli. Us. Tč.

394109   Vyvápniti Svazek: 8 Strana: 0488
Vyvápniti, vz Vápniti (3. dod.).

394110   Vývar Svazek: 4 Strana: 1168
Vývar, u, m. = vyvaření, i to, co vy- vařeno n. z čeho vyvařeno, odvar, vyvaře- nina, der Auszug, Absud. Šp. V. třísloviny, die Gerbestoffabkochung. Šp. A z hlubin tajných jaké vývary na povrch metá různina hmot. Nitra III. 127. V. ze žaludů. Us. — V. = úvar, temenec, mokřina, vývařiště, die Wassergalle. Us. Jg.

394111   Vývara, vývárka Svazek: 4 Strana: 1168
Vývara, vývárka, y, f. = vývar, der Absud.

394112   Vyvarati Svazek: 4 Strana: 1168
Vyvarati = vyhnouti se. Cf. Vari. — komu odkud. Vyvará mu z cesty. U Bruš- perka Šd.

394113   Vyvárati Svazek: 4 Strana: 1168
Vyvárati = vyvařiti.

394114   Vývarek Svazek: 4 Strana: 1168
Vývarek, rku, m. = vývar, der Absud. Zeliny v polívce, které se nejedí, slovou v-ky. Na Ostrav. Tč.

394115   Vyvarhaniti Svazek: 4 Strana: 1168
Vyvarhaniti, il, ěn, ění, als Orgelspieler erwerben. — si co. Us. — V. = přestati varhanářem býti. Us. Tč.

394116   Vyvarovací Svazek: 4 Strana: 1168
Vyvarovací, Verhütungs-, Praeservativ-. V. prostředek. J. tr.

394117   Vyvarování, n Svazek: 4 Strana: 1168
Vyvarování, n., die Verhütung, Ver- meidung. Pro lepší jistotu a v. všeho tako- vého zlého. Sl. let. V. 160. Leč v. odporu toho samozřejmo jest. Sš. Sk. 128. (Hý. ).

394118   Vyvarovaný Svazek: 4 Strana: 1168
Vyvarovaný; -án, a, o, verhütet, ver- mieden.

394119   Vyvartovati Svazek: 4 Strana: 1169
Vyvartovati, abwarten, durchs Wachen gewinnen. Ros.

394120   Vyvářecí Svazek: 4 Strana: 1168
Vyvářecí, Auskoch-. V. kotel, NA. IV. 50., káď (v cukrovaru). KP. V. 94.

394121   Vyvářeč Svazek: 10 Strana: 0505
Vyvářeč, e, m. V. v papírnictví. Vz Ott. XVIII. 175.

394122   Vyvaření Svazek: 4 Strana: 1168
Vyvaření, n., die Auskochung, Aussie- dung, die Reinigung durchs Kochen, das Auskochen, das Einkochen, Einsieden. V. látek. NA. IV. 50. Vz Vyvařiti.

394123   Vyvařenina Svazek: 4 Strana: 1168
Vyvařenina, y, f. = vývar. Šp.

394124   Vyvařený Svazek: 4 Strana: 1168
Vyvařený, ausgekocht, ausgesotten, durchs Kochen herausgebracht. V. tuk. Cf. Vývar. — V., durchs Kochen gereinigt, aus- gekocht. Danielovy v-né kosti byly přine- seny do Prahy. Ddk. III. 267. Vz Vyvařiti.

394125   Vyvařený Svazek: 7 Strana: 1089
Vyvařený; -en, a, o. Vypadá jako v-ný (o hubeném). U Kr. Hrad. Kšť.

394126   Vyvářet' se Svazek: 10 Strana: 0505
Vyvářet' se = vypařovati se (o močále a p. ). Hoš. Pol. I. 145., II. 5. Sr. Vyvařiti.

394127   Vývařisko, a, vývařiště Svazek: 4 Strana: 1168
Vývařisko, a, vývařiště, ě, n. = pra- men, kde se voda ze země vyřinuje, die Quelle. Sych., Jg., Kál. V. bouřných vod. Nitra II. 129. Ach, veľa jich, čo za mysku čočky opúšťajú rod, v odrodilstva v-sku cvi-
čiac ženu, seba, plod. Phld. III. 3. 280.

394128   Vývařiště Svazek: 4 Strana: 1168
Vývařiště, ě, n., vz Vývařisko.

394129   Vývařištný Svazek: 4 Strana: 1168
Vývařištný = z vývařiště, Quell-. Vz Vývařisko. V. voda, lázeň. Ms. bib.

394130   Vyvařiti Svazek: 4 Strana: 1168
Vyvařiti, il, en, ení; vyvářeti, el, en, ení, vyvárati, vyvarovati = vařením vytáhnouti, aus-, herauskochen, aussieden, heraussieden, durch Sieden herausbringen; úplně uvařiti, gar kochen; vařením čistiti, durchs Kochen reinigen, auskochen. Jg. Slov. — co: sádlo, vosk, med, pivo, sukno (barviti), železo. Vys. V. vrbové proutí. Dch. — co jak: maso na rosol. Us. Stříbro na bílo, D., že- lezo na bělo. Vys. Voda se v-la do půl hrnce. Us. Tč. V. do husta (vařením zhu- stiti, povidla). Vys. — s čím: s popelem. D. — co kde: v železném hrnci. Us. Dch. No, jak ty, more, v silných orkánoch, v tvo- jich nesmiernych vodných balvanoch vyvá- raš hrozný tento šum. Sldk. 468. — co od- kud. Kuchař vyvaří největší bohatstva ven z domu. Na Ostrav. Tč. — pro koho, komu. Ona pro druhé (druhým) vyvařuje (dává druhým obědy). Na Ostrav. Tč. — se = dosti se uvařiti; svařiti se. D. Vývarka, vz Vývara. Vyvářka, y, f., das Auskochen. V. prádla. Teď budeme prát z v-ky, z horkého. Us. Kšá.

394131   Vyvařiti Svazek: 9 Strana: 0388
Vyvařiti. Předák (pramen) se zavařuje = pod vraty jezu do vody zapadá a bez ne- hody v mrtvé vodě se vyvaruje (vychází zase ven). Čes. 1. VII. 26.

394132   Vyvařiti Svazek: 10 Strana: 0505
Vyvařiti. Tam čeládce tak vyvařujou (vaří). Zvon IV. 78.

394133   Vyvařovací Svazek: 4 Strana: 1168
Vyvařovací, Auskoch-. V. káď, der Aus- kochbottich. Šp.

394134   Vyvařovač Svazek: 9 Strana: 0388
Vyvařovač. V. nástrojů, Instrumenten- kocher. Ktt.

394135   Vyvařování Svazek: 4 Strana: 1168
Vyvařování, n., das Auskochen. V. na bílo, na žluto. Vz KP. IV. 232., 259.

394136   Vyvařovaný Svazek: 4 Strana: 1168
Vyvařovaný; -án, a, o, ausgekocht. Vz Vyvařený. V. kosti, máslo. Vyvarovatelný, vermeidlich. Vyvarovati = vystříct, verhüten, vor- beugen, bewahren; se = vystříhati se. Aby se mohl každý vystřieci a v. Vl. zř. Úv. — co, koho od čeho. Tělo od neduhů v. Ryt. kř. V. někoho od čeho. Na Ostrav. Tč. Aby je (lidi) vyvaroval od zákonníkův. Sš. L. 188. — co, čemu. J. tr. Stalo se tak z úmyslu politického, aby vyvarováno bylo předkem všelikému opanování Polska z ci- ziny; Slušeloť se teď na Břetislava, v. na vždy takovým obmyslům; Kdožby byl sta- čil v. tomu, aby....; Možnosti takového spolku musilo býti vyvarováno. Ddk. II. 121., 177., 186., 223. (II. 179., 329., 411. — Tč. ). Aby zmatkóm vyvarováno bylo. Vš. Jir. 224. — se čeho: pekla, V., úrazu. Lom. Každej škody abysme sa vyvarovali. Dbš. Obyč. 54. V. se zlého. Dač. 4. A když sobě to tak zřídíš, tak se té nehody vyva- ruješ. Let. 197. Jediné abychme se zrad v-li. Arch. III. 63. — se čemu. V-val se ruce tvé. V. — se čeho jak. Dáme právo osaditi a cokoli jim najde, tého žádným způsobem se nevyvarují. Sl. let. I. 233. I chtějíce s boží pomocí tohoto zlého se v. Arch. V. 406. — čemu kdy. Ota při-
činil se v. mu před časem. Ddk. II. 227.
Jak tomu při rozsáhlejším mezi chudé roz-
dělování v. s tíží se dopřává. Sš. Sk. 68.
(Hý. ). — něco n. čemu. J. tr. V. se mu
(osudu) nemohou a zase před čím utíkají,
toho se jim nikoli v. nelze. Skl. I. 334.

394137   Vyvařovati Svazek: 4 Strana: 1169
Vyvařovati, vz Vyvařiti.

394138   Vyvášněti Svazek: 4 Strana: 1169
Vyvášněti, ěl, ění = z vášně vyjíti, auf- hören leidenschaftlich zu sein.

394139   Vyvášniti Svazek: 4 Strana: 1169
Vyvášniti, il, ěn, ění, vyvašňovati = vášně zprostiti, von der Leidenschaft be- freien. Ros.

394140   Vyváti Svazek: 4 Strana: 1169
Vyváti, Vyvíti, vyvěji, ál n. íl, át n. án n. ín, ání (zastr. -íní); vyvívati = váním vyhnati, vyfoukati, aus-, herauswehen. — co. Vítr vyvál strom (vyvrátil). D. Obilí v. = vyvětrovati, prohoditi, würfeln, durchs Worfeln reinigen. Reš. Vítr vyvál sníh. Posp. Veje vetrík, veje, ale žiale nevyveje. Na Slov. — co odkud. Vítr vyvál plevy ze stodoly. Us. Plevy z pšenice. Br.

394141   Vyvátí Svazek: 4 Strana: 1169
Vyvátí, n., das Auswehen. — V, das Ausworfeln. Us. Šp., Bern.

394142   Vyvátý Svazek: 4 Strana: 1169
Vyvátý; -át, a, o, ausgeweht, geworfelt. Bern. Vývaz, u, m., die Entlastung. Dch.

394143   Vyvázání Svazek: 4 Strana: 1169
Vyvázání, n., das Aufbinden, die Auf- bindung. Bern.

394144   Vyvázaný Svazek: 4 Strana: 1169
Vyvázaný; -án, a, o, losgebunden, auf- gebunden. V. honba. Vz Vyvázati.

394145   Vyvázati Svazek: 4 Strana: 1169
Vyvázati, vázám, obyč. vážu, važ, vá- zal, án, ání; vyvazovati = vázáním zpotře- bovati, durchs Binden verbrauchen; vymásti, vymotati, vypárati, rozvinouti, heraus-, auf- binden, herausnehmen, herauswickeln, auf- lösen. — co. Už vše vyvázal. Ros. Otcov- ský poručník má moc závady vyvázati. VI. říz. 105. V. honbu = slaměnými obvazky znamenati, ausbinden. Šp. V. sukni, auf- binden. Šp. — se odkud: ze závazku, L., z moci něčí. Šm. V. se z úkolu svého, sich seiner Aufgabe entledigen. Kos. Ol. I. 300. Hřivnu z klína vyvázav vece (vyndav). Hr. rk. 385. — Vyvazovati = rychle utíkati, schnell laufen. Ten vyvazuje! Na mor. Val. Vck. — koho čeho. Jiné jsi provazóv vy- vázal (befreit) a sám jsi sě pútem svázal. Modl. ms. Č., Vz Vyvaditi, 1.

394146   Vyvázati se z čeho Svazek: 9 Strana: 0388
Vyvázati se z čeho. Jak se z té vděč- nosti vyvážeme, věru nevím. Šml. IV. 71.

394147   Vyvazení Svazek: 4 Strana: 1169
Vyvazení, n., die Auslösung, Haftungs- entbindung, Entlastung. J. tr., Šp. Aby se pro nevyvazení mohli uvázati v dědictví jeho. Vš. Jir. 354. V. pozemků = osvobo- zení jich od naturalních prací a dávek úroků, poplatků atd., die Grundentlastung, Depu- rirung. Vz S. N. Desátek sutý (Sackzehent) v-ním zůstal netknutým, lépe: nebyl vyva- zen. Šb. Vz Vyvaditi, 1. — V., das Aus- zanken. Vz Vyvaditi, 2.

394148   Vyvazený Svazek: 4 Strana: 1169
Vyvazený; -zen, a, o. V. dluh (zapla- cený, bezahlt, eingelöst), Ros., list (upsání dluhu nemající již platnosti, eingelöst). Brikc. Kdoby listem vědomě vyvazeným z dluhu upomínal. Er., Zř. zem. Jir. R. 13., O. 32. Otec jeho v-ným listem židovským vzal s něho 20 hř. gr. Exc. Bukovina ten list tak v-ný a prořezaný před úřadem ukázal; Aby mi týž Duchoň dal ten list v-ný. Arch. III. 312., IV. 192. (Šd. ). Drží mi můj list v-ný. Půh. I. 230., 370., II. 423., 506. Otce mého list vyvazený od židóv drží proti jeho vóli; Ten mój list v-ný dal žáku a ten mě o to pohoní; Mé rukojmě listem v-ným upomínal. Půh. II. 119., 267., 422. (Tč. ). — V., ausgezankt. Vz Vyvaditi, 2.

394149   Vyvázgnouti Svazek: 4 Strana: 1169
Vyvázgnouti = vyváznouti. Na Slov. Bern.

394150   Vývazné Svazek: 4 Strana: 1169
Vývazné, ého, n. = co se po hodech na výsluhu do šátku svazuje, das Mahlgeschenk mit nach Hause den Gästen gegeben. Us.

394151   Vývazní Svazek: 8 Strana: 0488
Vývazní, vz Svodní (3. dod).

394152   Vyváznouti Svazek: 4 Strana: 1169
Vyváznouti (zastr. vyvíznouti), znul a zl, utí = vyklouznouti, ujíti, vydrati se, vy- trhnouti se, ausreissen, ausbrechen, ent-, durchkommen, entlaufen, entrinnen, entwei- chen, entwischen. Jg., V. Hleď, jak vyváz- neš! Us. Dch. — odkud: z konopí (na krk; z kličky), D., z nebezpečenství, Kom., z nouze. Us. Zdálo se mi, že ze všech strastí vyváznu. Bes. ml. Bylo se obávati, že ne- vyvázne z tenat. Ddk. II. 83. Lehčeji vy- vázne nežli čáp z konopi. Dvrsk. — jak: bez úhony, Sych., bez úrazu z nebezpečen- ství. Ml. V. lstí z vězení. Ml. Vyvázli ži- votem; Dobře jsme vyvázli. Us. Dch. Biskup zanechav náčiní mešního sotva sám životem vyváznul. Ddk. II. 377. V-znul z nebezpe- čenství časným útěkem; Král obratným ve- dením Viperta z nebezpečenství v-znul. Ddk. II. 394., 414. (Tč. ). Těm, jenž skrze smrť jeho (Kristovu) z podsvětí vyvázli. Sš. Sk. 6. (Hý. ). Živi vyvázli. Ler. — čemu. Rk. Dětleb jen s těží v-zl smrti maje už celá záda popálená. Ddk. III. 286. Aby jim (ži- dům) v. nemohl. Sš. I. 2. (Hý. ).

394153   Vyváznutí, n Svazek: 4 Strana: 1169
Vyváznutí, n., das Entkommen. Us. Dch. V. z rukou vrahů. Ddk. IV. 316.

394154   Vyvazovací Svazek: 4 Strana: 1169
Vyvazovací, Entlastungs-, Grundentla- stungs-. V. dílo, jistina, práce, spisy, listina, J. tr., pokladnice, obligace, nedoplatky, dluh, dlužní úpis, fond zemský. Šp., Mus. 1880. 401. V. hlavní summa, das Entlastungskapi- tal, řízení, pokladnice, kommisse zemská. J. tr. V. otázka, die Ablösungsfrage. Sl. les.

394155   Vyvazovačka Svazek: 4 Strana: 1169
Vyvazovačka, y, f. = šátek na hlavu ke kroji valašskému na Mor. Hk.

394156   Vyvazovačka Svazek: 8 Strana: 0488
Vyvazovačka = druh vyšívaného šátku. Val. Vck. Val. I. 42.

394157   Vyvazování Svazek: 4 Strana: 1169
Vyvazování, n, die Ablösung. Vz Vy- vazení. V. dluhů. Mus. 1880. 103. Způsob v. (výkupu); jednání o v. Sl. les.

394158   Vyvazovati Svazek: 4 Strana: 1169
Vyvazovati, vz 1. Vyvaditi, 2. Vyvá- zati.

394159   Vyvážce Svazek: 4 Strana: 1169
Vyvážce, e, m. = vyvážeč.

394160   Vyvážecí Svazek: 4 Strana: 1169
Vyvážecí, Förder-. V. stroj. Zpr. arch. VII. 6.

394161   Vyvážeč Svazek: 4 Strana: 1169
Vyvážeč, e, m., der Ausführer, Ausfuhr- händler. Cf. Vývozce.

394162   Vývažek Svazek: 4 Strana: 1169
Vývažek, žku, m. = vyvážení (na váze) i co vyváženo, das Abwägen, das Abgewo- gene, Gewicht. Rovný v. Reš. Předsevzetí své na vývažku válečném (auf den Ausfall des Krieges) a ostrosti meče sobě založili. Skl. V. 264. — V. ku př. masa, kterým se váha dovažuje, dovažek, přívažek, die Zu- wage. Jg., J. tr. — V. = váha více než úplná, das Uibergewicht, Gutgewicht. Nz., Šp., Jg., V. Jestliže co mimo vývažek při- vrže, přívržek (přídavek) jest. Kom. V. = přídavek kupci na drobno prodávajícímu, aby mu velkoobchodník poněkud nahradil, co prováží, anebo co mu vyschne, vyteče a p. Skv. — V. = co se vyvážilo ku př. ze studnice, das Ausgeschöpfte. Jg. — V. = vypiti, der Trunk. Jg.

394163   Vyvážení Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvážení, n., die Ausschöpfung, Aus- leerung, das Aufwägen. Vz Vyvážiti. — V., die Ausfuhr, vz Vyvézti. Dělají sukna k v., lépe: na vývoz, na cizí trhy. Vz -ání. Pk.

394164   Vyvážený Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvážený; -en, a, o, aus-, herausge- schöpft. — odkud: nečistota, vody ze stu- dny v-né. Us. Vz Vyvážiti. — V., abgewo- gen. Deset loket dobře v-ho přediva. 1700. Šd. — V., pfundweise verkauft. Bern. — V., ausgeführt. — kam: zboží do cizích krajin v-né. Us.

394165   Vyvážeti Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvážeti, vz Vyvézti.

394166   Vyvážit Svazek: 8 Strana: 0488
Vyvážit = vypučiti. Zloděj v-žil okno. Brt. D. II. 418.

394167   Vyvážitelný Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvážitelný = mohoucí vyvážen býti, erschöpflich. Hlas II. 490.

394168   Vyvážiti Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvážiti, važ, že (íc), il, en, ení; vyva- žovati = odvážiti, wägen, ab-, auswägen; dovážiti, volles Gewicht geben-, vývažek dáti, zuwägen, Uibergewicht geben; vážením vy- táhnouti, vyprázdniti, er-, ausschöpfen; vy- piti, austrinken, aussaufen. — abs. Čím lépe kteří pijani neb močihubové srkati a vyva- žovati umějí. Br. II. 397. a. — jak. Ten kupec dobře vyvažuje (dává dobrou váhu). Us. Umí dobře v-žovati (píti). Br., Ros. Až do dna v. (vypiti). V. — co: studnu (vy- prázdniti), D., konvici (vypiti). V. Ty dary nevyváží chyby spáchané. Msn. Čr. 93. — co komu. To-li spravedlivá věc, žes mi sú- mezí mé vyvážil? NB. Tč. 248. — čím. Vše penězi se vyvažovati muselo. Dač. I. 286. Při jemném dělení demantem musí se váha rycích částí protivahou vyvážiti. ZČ. I. 25. Zlatem něco v. Msn. Or. 19. Nesli zlatý kříž od Boleslava darovaný, jímž tento třikráte sama sebe by v-žil. Ddk. II. 125. — co odkud. V něm (v písmě) volně bá- dati,... a což z něho vyvážil... Mtc. 1882. 105. — co čím na kom. Čechové vyvá- živše (vymohše) mocí a brannou rukou maje- stat na císaři Rudolfovi všecky ty, ješto toho majestatu podepsati nechtěli, na mi- zinu přivésti usilovali. Skl. V. 288. — se. I hluboká studňa sa často vyváží. Mt. S. I. 122.

394169   Vyvážiti Svazek: 10 Strana: 0505
Vyvážiti = vyvrátiti. — co čím: dvéře sochorem. Arch. XXI. 334.

394170   Vyvážka Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvážka, y, f. = vývoz, die Ausfuhr. Us.

394171   Vývažný Svazek: 4 Strana: 1170
Vývažný, überwichtig. Vz Vývažek.

394172   Vyvažovati Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvažovati, vz Vyvážiti.

394173   Vyvdákati Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvdákati = vykdákati, vyprositi, er- betteln. Mor. Šd., Sd.

394174   Vyvdání, n Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvdání, n., die Verheirathung. Má děv- čata na v. Us.

394175   Vyvdaný Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvdaný; -án, a, o, verheirathet. Má dcery již v-né. Us.

394176   Vyvdati Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvdati, vyvdávati = za muže vdáti, an Mann bringen, verheirathen. — koho: dceru, č. — se. Měla tři dcery a všecky se už v-ly. Us., Ddk. II. 426. — se odkud. Vy- vdávají-li se děvčata z domu, dostávají vý- bytné (věno) z jmění nemovitého. Ddk. I. 262. — koho, se za koho. Dcery za zá- možné muže vyvdala. Us. Tč. Juta za bý- valého krále Petra se v-la; Týž vyvdal se- stru svou za knížete Vratislava. Ddk. II. 196, 206. (II. 197., 267., 328., 388., 431. — Tč. ).

394177   Vyvděčiti Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvděčiti, il, en, ení; vyvděčovati, mit Dankbarkeit aufwägen, vollkommene Dank- barkeit erweisen, vděk úplně prokázati. L. — V. se = odměniti se, sich dankbar ab- finden. — se z čeho. Mus. Jg.

394178   Vyvděčiti se někomu zač čím Svazek: 7 Strana: 1089
Vyvděčiti se někomu zač čím. Sš., Mj. 96.

394179   Vyveceřeti Svazek: 4 Strana: 1170
Vyveceřeti, el, ení, aufhören zu soupi- ren. Bern.

394180   Vývěd Svazek: 4 Strana: 1170
Vývěd, u, m., vývědy, pl., m., vz Vý- zvědy.

394181   Vyvedenec Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvedenec, nce, m. = mladý pták z hnízda vyletlý. Us. Brt. Mladí ptáci jsou napřed holata, pak lopačata (jinde stončata), ko- nečně vyvedenci. Na Zlínsku. Brt.

394182   Vyvědění Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvědění, n., vz Vyvěděti.

394183   Vyvedení, n Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvedení, n., das Aus-, Heraus-, Hinaus- führen. V. z bludu, Mus. 1880. 250., z omylu. Dch. Průvody k v. -se obviněného, Beweis- mittel zur Entlastung des Angeschuldigten. J. tr. — V., die Durchführung. Věc co do v. jest dobra. Dch. Kopce mezi tím v-ním byly zdělány. Půh. I. 467.

394184   Vyvedenina Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvedenina, y, f., v lučbě, das Edukt. Rk.

394185   Vyvedený Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvedený; -en, a, o, aus-, hinaus-, her- ausgeführt. — odkud. Opilec z hospody v-ný. Us. Ptáci z hnízda v-ní. Vz Vyve- denec. — V. = podařený, vychytralý, durch- getrieben. To byl v-dený chlapík. Němc. (Nár. bibl. IV. 26. ). — V., ausgeführt, durch- geführt. Us. — jak. Palác naskrze z ka- mene v-ný (vystavěný). Lpř. J.

394186   Vyvěděti se Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvěděti se, vyvím, děl, dění; vyvídati se, vyvědovati a vyvězovati se = zvídati, pá- trati, nachfragen, nachforschen. Us. u Opa- vy. Klš. — co. On to teprv vyvěděl. Št., Jel. — čeho, o čem. L.

394187   Vyvedlivý Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvedlivý = možný k vyvedení, Zlob., lépe: vývodný, ausführbar. Rk.

394188   Vyvedu Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvedu, vz Vyvésti.

394189   Vyvěchovati Svazek: 7 Strana: 1398
Vyvěchovati. Podtrubí u rybníka v., vysekati a vymésti. Arch. XI. 509.

394190   Vývěj Svazek: 4 Strana: 1170
Vývěj, e, f., das Ausgewehte, die Spreu. Vz Vývějky. Na Ostrav. Tč.

394191   Vyvěji Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvěji, vz Vyváti.

394192   Vývějky Svazek: 4 Strana: 1170
Vývějky, ů, pl., m. = smetí od vyvání obilí pozůstalé, die Spreu. Reš. Umeť ty v. na bok (na stranu), ať to větr nevkuce do obilo. Na Ostrav. Tč.

394193   Vyvejřený. V Svazek: 10 Strana: 0505
Vyvejřený. V. oči = vyvalené. Rgl. Sr. Vejřit.

394194   Vyvejšiti Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvejšiti, vz Vyvýšiti.

394195   Vyvelbiti Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvelbiti, il, en, ení, vyvelbovati = vy- voliti. — si koho zač: za přítele. Na Ostrav. Tč.

394196   Vyvelebiti se Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvelebiti se, vz Potěšiti se. Anth. Jir. I. 3. vyd. XXXIX., Ros. — kde. V-bil se (rozložil se) nám zrovna na pohovce. Ft.

394197   Vyvěnčiti Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvěnčiti, il, en, ení, bekränzen. — se kde. Družky se vyvěnčajú v komoře, půjdu na svatbu. Na Ostrav. Tč. — co: síň. — čím: kvítím.

394198   Vyvěnčiti se Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvěnčiti se, il, ení, sich lüften. Pojď, vyvenčíme se. Us. Jg. Slov.

394199   Vyvěniti Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvěniti, il, ěn, ení; vyvěňovati = věno vykoupiti, den Mahlschatz auskaufen. — se = z věna se vykoupiti, sich vom Mahlschatze loskaufen. Jg. Nevěstu v. Rk. U Rychn. Ntk.

394200   Vývěr Svazek: 10 Strana: 0505
Vývěr, u, m. V. citů. Zvon V. 573.

394201   Vyvěrovati Svazek: 4 Strana: 1171
Vyvěrovati, auf die Versicherung seiner Treue erlangen. Roz. výkl.

394202   Vyvěřený Svazek: 9 Strana: 0388
Vyvěřený = na úvěr vzatý. Šeb. 128. Vz násl.

394203   Vyvěřiti Svazek: 4 Strana: 1170
Vyvěřiti, il, en, ení, vyvěřovati = na úvěr vzíti, auf Borg o. Kredit nehmen. — co: víno. Arch. rkv. z 16. stol. — co kde (u koho). Us., J. tr., Tč., Mřk. Jestližeby kdo co u koho vyvěřil a na čas určený ne- zaplatil. Václ. XIII. Vyvěřovali u mne. NB. Tč. 68. — co na koho: vědro vína. Us. Mor. — co od koho. Čes. Vč. Peníze od někoho vyvěřiti. Th. Ta vína od jiných vy- věřila. NB. Tč. 216. — si co — skrze úver získati, vypůjčiti. J. tr. — se = vyvě- řiti. Lom. Takový mezi nimi trpín býti; nemá, dokudž by se slušně nevyvěřil (ne- ospravedlnil). 1616, Lum. 1859. 949. — jak. Tajně v-řují děti bez vědomí rodičů. Reš. Vz Pokladač.

394204   Vyvěřiti Svazek: 10 Strana: 0506
Vyvěřiti. Vyvěřoval mi krávy, koně atd. Půh. brn. III 408. Sr. V. v II. Přisp. 388.

394205   Vyvěřiti něco Svazek: 9 Strana: 0388
Vyvěřiti něco = na dluh vzíti. Arch. XVIII 534.

394206   Vyvěřovati Svazek: 10 Strana: 0506
Vyvěřovati, vz Vyvěřiti.

394207   Vývěs Svazek: 10 Strana: 0506
Vývěs, u, m. Netřeba všecko prádlo z domu vynášeti na pouliční v. (vše vykle- vetiti). Nár. list. 1884. č. 334.

394208   Vývěsa Svazek: 4 Strana: 1171
Vývěsa, y, f. = vývesný štít, das Aus- hängschild. J. tr.

394209   Vývěsek Svazek: 4 Strana: 1171
Vývěsek, sku, m. = co vyvěšeno, der Aushang. V. na zdi, der Maueranschlag, ve- řejný, öffentlicher Anschlag (Kundmachung). J. tr. — V. = vývěsný arch (v knihtisk. ). Vz Vývěsný, Vývěšek.

394210   Vyveseliti se Svazek: 8 Strana: 0488
Vyveseliti se. Vyvesel se, milý. Rokyc. Post. (List. fil. 1895/134.).

394211   Vyvěsiti Svazek: 4 Strana: 1171
Vyvěsiti, il, šen, ení; vyvěšeti, el, en, ení, vyvěšati (mor. a sloven. ), vyvěšovati, vy- věšívati, vyvěšovávati = ven pověsiti, vystr- čiti, aus-, heraushängen, aus-, herausstrek- ken. — co: vích, jazyk, Us., prsy, V., ce- dule: Šm. V. píst pumpy napájecí, Šim. 54., hákový řebřik. Khl. Už sme prádlo vyvě- šali. Mor. Šd. Pomyslel som si: čo to len bude z toho božieho sveta, keď všetkých statočných ľudí vyvešajú a vystrielajú ? Lipa I. 101. (Šd. ). — co kam: prádlo na vítr. Us. V. prádlo na žerď, na plot. Us. Tč., Sš P. 138. Co urobí, hned na žerď vyvěšá (chlubí se). Na Ostrav. Tč., D. — co, se odkud: něčí hlavu z hradu, Br., korouhev z okna. V. se z okna. Us. V. hlavu se zdi. Ben. V. — co kde. Taxu a sazení vůbec v trhu v. Er.

394212   Vývěska Svazek: 4 Strana: 1171
Vývěska, y, f., die Aushängtafel. Šp.

394213   Vyveslovati Svazek: 4 Strana: 1171
Vyveslovati = vyplaviti se, herausru- dern. Us. — odkud: z přístavu. Us. Tč.

394214   Vývěsna Svazek: 4 Strana: 1171
Vývěsna, y, f., die Auslage = místo ve krámě, kde se věci na prodej vyvěšují. MP. Vz Vývěsný.

394215   Vyvesnati se Svazek: 4 Strana: 1171
Vyvesnati se, vyvesniti se, Frühling wer- den. V březnu, jak se vyvesná, budeme orati. Na Ostrav. Tč.

394216   Vývěsný Svazek: 4 Strana: 1171
Vývěsný, Aushänge-. V. arch, der Aus- hängebogen (v knihtisk. ). Vz Vývěsek, Nz., štít, der Aushängschild, vz Vývěsa, J. tr., skříně, der Aushängekasten, der Auslags- kasten, vz Vývěsna. Dch.

394217   Vyvésti Svazek: 4 Strana: 1171
Vyvésti, vedu, veď, veda (ouc), vedl, den, ení; vyvoditi, il, zen, ení (na Slov. -děn, ění); vyváděti, ějí, ej, eje (íc), ěl, ění; vyvozovati, vyvodívati, vyvádívati = veda provoditi, aus-, heraus-, hinausführen, vor-, hervorführen; vysvoboditi, befreien, losma- chen; vytvořiti, hervorbringen, erschaffen, erzeugen; ku konci přivésti, aus-, vollführen, ausflechten; odvoditi, her-, ableiten; dovo- diti, erweisen, beweisend durchführen; na horu vésti, hinaufführen; se z čeho = opak dokázati tvrzení odporníkova (Kn. drn. 107), očistiti se, vytáhnouti, sich herausziehen, sich reinigen, rechtfertigen; zbaviti se, sich um etwas bringen, seine Unschuld beweisen. Jg. — abs. Chlapci, nevyvádějte, nebuďte rozpustili. Us. Brt. Nevyváděj pořád! Us. Vck. — co, koho: plod. V., čin, skutek, D., lék pot vyvodící, Kom., něčí vůli. Troj., svou králku (= svou vůli), zeď (vystavěti), vojsko, svůj úmysl, Us, svědky (předvésti). Us., Šm. Když se náš pan Ježíš narodil, hvězdy, měsíc zázrak vyvodzil. Sš. P. 19. Vyvoditi zákony fysikalní, ZČ., tony. Ves. I. 5. Dobře jsi to vyvedl. Ml. Kdybys věděl, co ten zase vyvádí!; V. mistrovský kus, statečný čin, nějakou hlouposť; Cos to zase vyvedl?; Ten vyvedl něco čistého (iron. )! Us. Dch. Rodiče vyvádějí děti. Us. Knrz. Ptáci vyve- dli ptáčátka. Vz Vyvedenec. Us. Vyvádí po- řád samé hlupiny (= hlouposti); On pořád cosi vyvádí. Us. Vck. Tvorci slovo zavznělo a zem, more prameně, potoky a rieky vy- viedlo. Na Slov. Tč. U složených algebraic- kých výrazů jest lépe nejmenší společné násobné naznačovati než je vyváděl. Šim. 58. Zrojili se čmelové v súsedové stodole, kdo ty čmele vyvede, ten Haničku povede; Oficír koně vyvodzí, sedaj ty, šuhajku, na něho. Sš. P. 423., 599. (Tč. ). Když jiní zváz- nou v nětčem jako kuřata v koudeli, tedy on předce svou vyvede. Bl. 294. Staň se zemi jak staň, ledva vy svú vuoli vyvedli. Arch. II. 14. Čert vždy musí svou vyvésti, Kom. To má obec v. Půh. I. 311. Vyvede-li to, tehdy chvála Bohu. Půh. II. 221. Slíbil mi hranice v hoštické zboží v. Půh. II. 428. A vyvede-li a ukáže Jan (to), což jest za Hynka dal, to jemu má Jan Liška vrátiti. Ib. II. 552. (Tč. ). April svojo vyvádí. Slez. Šd. Bůh angely vyvedl (stvořil). Kom. Jenž vyvodí želinu. Ž. wit. 146. 8., 103. 14. Hezký hřeben jsi vyvedl, šp. m.: udělal, vyřezal. Kom. II. 86. Teprva závory dělá, když mu koně vyvedli (ukradli). Pozdě zá- vory dělati, když koně vyvedli. Prov. Mus. Při v., einen Process gewinnen. Zř. F. T. H. X. co, koho kam (nač, do čeho, v co, zač, před co): koně na pastvu, něco na jevo, někoho na opice (na marné naději držeti), V., někoho na procházku, Jd., něco na světlo, Pam. kut.; dítě, plod, porod na svět. Lk. Vyvedl 10 synů na svět. Lk., Ros. Vody z dolu na den v. Vys. Ně- koho na vrch střechy, Sych., na vrch ma- kovice v. (o hloupých). Ros. V. houfy k bitvě. Kom. V. ji před město. Kat. 3014. V. ně- koho do polí, v pole. Us. V. někoho na věž (= jej klamati). Us. Dch. V. vojsko do války. Šb. Nie pre seba jich on do boja vy- viedol (vyvedl), lež (než) aby nespravedli- vosť a zlosť znivočil. Lipa 227. Zkoušel pána Krista, zkoušel po první, vyvedl ho k hromadě kamení; Vyvedl jich na podolek, ukázal jim trn a hložek; Janka vyvedem za vrata a Chlupatého pod vrata, mého mi- lého až k svýmu domu. Sš. P. 34., 38., 708. (Tč. ). A hned mu svitlo v očach, akoby ho z hrobu na boží deň bol vyviedol. Dbš. Sl. pov. II. 10. Vyvedeš ma zejtra do tanečka Sl. ps. 235. Královo právo v. přede pány. Půh. II. 406. Na soud ji v. kázal; Ten ji na suchú zemi z moře vyvedl. Pass. mus. 318, 349. I káže pannu před se v. z žaláře. Kat. 2636., 2644. Mám dvě dceři, kteréž sta nepoznale muže, vyvedu je k vám. Hus I- 195. — co z koho. Ten by ze sebe vyvá- děl, kdyby byl pánem (= ten by sev ynášel). Us. Vck. Ten ze sebe vyvádí! Us. Dch. — co, koho, se odkud (kudy), někoho z omylu, z poroby, ze skály vodu, V.; lid z hříchu, se z nářku, Br., někoho z bludu, se z podzření, Sych., někoho z domnění, z vášně, Ros., pravdu z něčeho, Troj., se ze svobody (zbaviti se jí), Akt. Ferd., ně- koho z domu, Ros., z rukojemství, Žer., z pochybnosti, následky z něčeho, D., smrady, vody z dolů štolou. Vys. Z rud stříbro v. Vys. Z gruntu pořádem práva něco v. Pr. měst. Z něčí nepřítomnosti něco v. Ddk. III. 6. Z návět pravdu v. Sš. I. 10. Naučení z ně- čeho v. Dch. Jemu z toho vyvoditi se ká- zali. Vš. Jir. 176. Pěkně je z toho vyvo- zoval. BR. II. 169. Někoho z hospody v., Půh. II. 97., ze škod. Arch. II. 374., ze štěpů ovoce, J. N., někoho z pohanství. BO. Z něčeho elektrický proud vyvoditi. Osv. I. 485. Vysýlaje světlo na zem všeliký plod z ní vyvozuje. Mtc. 1. 63. 4. Svůj rod od někoho v. Us. V-dli ho za humna. Us. Když vyvodie štěpy z sebe ovoce. Hus II., 8. Vy- vádí to jako vrabec mladé z hnízda (dělá výtočky, vymlouvá se, macht Ausflüchte). Us. Dch. Kdož by byl vyveden z komorního platu. Vz Zř. zem. Jir. E. 8. Z hnoje vy- vodie chudého. Ž. wit. 112. 7. Kdož jest nařčen, žádný nemá k soudu připuštěn býti, dokudž se z toho nářku nevyvede, Nál. 160. Aby mohl z toho důmnění, v kterémž u ně- kterých jest, se vyvésti; Když od jiných z toho vyveden byl, že ne o mne než o pana hejtmana tuto činiti jest. Žer. Jestli že se kdo z toho vyvedl; Neb hned po zvodu ten dlužník a mordéř má z svého dědictví vy- veden býti. O. z D. A jestliže by prosoudil a právem z toho dědictví byl vyveden. Zř. F. I. C. XXII., U. XXIV. Takto tebe ha- nějí, vyveď se z toho. VI. zř. 95. (45. ). Jestliže byl z těch dědin právem vyveden. Ib. 97. Dobře ze všeho se vyvedl. Ml. V. se z viny, J. tr., vodu z měchýře. Lk. Z více daných čísel nové v. Stč. Alg. 8. V. někoho z pochybností. Us. V. se z něčeho = oči- stiti se, sich rechtfertigen. Nz. V. někoho z klamu. Dch. Vyvedu tě z březiny. Brt. P. 34. Tu pán hned vstal ze stolice, vy- vedl ho ven za ruce, vyvedl ho ven ze dveří; Vyvedu tě z těžké muky. Sš. P. 13., 26. (Tč. ). Prosím tebe, pacholátko, vyveď mne z tej hory. Sš. P. 44. Ze srovnalosti jinou srovnalosť v. Šim. 82. Tam že hotov bude v. se ze všech vin jemu křivě přičí- taných. Pal. Děj. IV. 2. 319. Povyraziti se a z věcí nemilých v. Ler. Přece ale dvojí blud z výroku toho lidé nedomyslní vyvo- dili; Z jeho (Davidova) semene Bůh podlé záslibu vyvedl Israelovi spasitele; Že ovšem s to jest z nářku se v. Sš. Sk. 128., 155., 266. (Hý. ). A protož, abych se vyvedl z omy- lu, posilám k Vašnosti tohoto posla pro vy- zvědění. Žer. Bdl. III. 73. Stíny Svatopluků, jak vás možno z hrobu v-sti? Koll. I. 148. Pakli se z toho nevyvede; Hrnčířovi jsi také kury pokradla: z toho se vyveď, ne- šlechetná kurvo!; Že jeho Charvat namluvil a najal a z města na to dielo vyvedl; Jakož ona praví, že bych já jich z statku vyvedl, k tomu já sě neznám; Leč se otec z toho vyvede, že sebrancem není. NB. Tč. 120., 237., 272., 282., 288. Vyvedena z její věna, jakož markrabina milosť jí pro ni dala. Půh. II. 262. Leč se z toho prve vyvede; Umře-li muž, žena věno obdrží a věnem svým z drženie každého vyvede; V-den z dědictví. Vš. Jir. 176., 227., 296. A také se já tobě z toho nedám v., leč mne právem vyvedeš; Bylť jest hlava všech bluduov v Basilii, takli jest ještě, ať se z těch věcí vyvede a očistí; A jestliže by tu od žádného viněna nebyla a právem z toho vyvedena, z toho ona učiň, což se jie zdá, jako ze svého. Arch. II. 141., 234., III. 338. (Šd. ). Z šraňkuov jej vyve- dechu. Výb. II. 44. O té pak slávě Pán tuto zmínku činí, aby své učedlníky z smyslu scestného o zdejším království vyvedl; Ty se mnou, cožť se dobře líbí, učiň, a slávu jména svého z toho vyvoď. BR. II. 115. a., 350. a. Z smysla ji vyvedu = rozumu zba- vím. Pass. 832. V. někoho z hřiechuov, ze žaláře. Št. N. 125., 239. Vyvedl z prsti vše- liké drevo krásné viděti; Vyveď mě z to- hoto hluku. BO. Pokrytče! vyvrz najprve břevno z oka tvého a tehdy prozříš, aby vyvedl (vyňal) mrvu z oka bratra svého. Luk. 6. 42., Hus II. 267. Pána Ježíše pu- dili sú a byli ho vyvedli z města Nazaretu, v němž se byl počal a vzchoval. Ib. III. 242. Děvče do dvanácti let češ, do šestnácti střez, po šestnácti děkuj tomu, kdo vyvede dceru z domu. Prov. Šd. — (co, se od- kud, kde) čím: svýma rukama. Ráj. Něco listem (psaným) v. NB. Tč. 241. Elektřinou vyvodíme magnetismus. Osv. I. 140. Svou řečí něco vyvésti. V. Měsíc pomeškáváním svým měsíce vyvodí. Kom. Zrcadlem lze vyvésti rozličné úkazy. Ml. Ženu biřicem vyvésti. Svěd. Písmem sv. někoho z bludu vyvésti Mus. 1880. 250. Jestliže Jiřík sě vy- vede pánem svým a tú dědinú, kdež sě jest choval, že jest své cti zachovaný, tehdá chceme právo od něho přijíti; A Cábala se vyvedl panem Romanem i tú vší obcí ve Zlíně, kde jest v ten čas byl. NB. Tč. 92., 128. Lidé sobě stěžovali, že sou jich z uží- vání pastviska jejich obecního smlouvou mezi knězem opatem a jimi Hradišťany uči- něnou vyvedli. List z r. 1581. Tč. Aby pó- vod svědomiem se z toho nároku vyvedl; Bude listem obranním z držení vyveden. Vš. Jir. 176., 306. Listy ty, ješto jsem já jimi měl své věci v. Ji mocnú rukú vyvedl z její zboží; To v. má těma dvěma pano- šema. Půh. I. 164., 277., II. 5., 324. (Tč. ). — co, koho kde: na divadle. Us. I vy- vedl jsem se před JMtí i před městem, že jest na mne křivdu žaloval. Ps. o záští. Chtě svú pravdu v. s dobrým svědomím před ním. Půh. II. 299. — (co, se odkud) jak. To skrze proroky vyvedl. Br. V-sti něco podlé jistých pravidel. Tom. V. něco ve skutcích. Troj. V. svůj úmysl přes všecky obtíže. Ml. To těžko se vyvede. Us. Němc. Něco krásně v. (také iron. ). Dch. To je krok za krokem vyvádělo z propastí. Vlč. To len bláznivé zvítězství k posmechu přichádza, keď kdo velký nad mdlú sílú zvítězství vy- vádza. Na Slov. Tč. Vyvedli sa za ruce ven ze dveří. Sš. P. 13. A v rameni vyvýšeném vedl je (Bůh Israelity) ze země egyptské; Bůh slovem svým veškerenstvo z ničeho vyvedl. Sš. Sk. 155., II. 199. (Hý. ). Když kto z dědictvie kúpeného, králem daného, zápisem neb spolkem naň přišlého jest prá- vem kterýmžkoli vyveden. Vš. Jir. 197. A z toho statku že žádným právem vyveden není. Arch. IV. 320. Ten to krásně vyvedl! Us. Dch. Výjevy způsobem umělým vyvo- diti. Mj. 3. A vyvedli mne mocí bez práva z mého dědictví, ježto jsem od svého otce držel spravedlivě; Jest sestra jeho mocí vy- vedena z její věna; Na posudku svú nemoc vyvedl podlé obyčeje zemského; Kteříž hranice přisahúc vyvedú, na tom má dosti býti. Půh. I. 164., II. 202., 572., 576. (Tč. ). Druhé dobré v manželstvie jest plod, aby tak bydléce v bázni božie Bohu ke cti a chvále plod vyvedli. Hus III. 209 — co, se komu. Ten mu vyváděl (nadával)! Us. Sá. Staňte hore, vyvedú vám krávu. Us. na Mor. Šd. Ale mu ja vyvediem, kade sa ja s ním sídem (sejdu). Sl. ps. 228. Však já mu vyvedu, co jenom se s ním sejdu. Mor. Šd. Mamince se housata dobře vyvedla (po- dařila). Us. Ntk. A když bylo v noci, vy- vedli jí zloději koně ven. NB. Tč. 6. Aby mi hranice vyvedl, jakož mi slíbil. Půh. II. 427. Však on si něco vyvede (ublíží si). Na Mor. Vck. — koho (gt), špatně ve vý- znamu: ven vésti, hinausführten. Katilina vy- vedl svých s sebou (m.: své). Brt. — koho, se čeho = zbaviti. Svého zboží byl vy- veden. Výb. I. 159. Toho se chci v. těmi úředníky. Půh. II. 381. Svého zboží jsa vy- veden (zbaven, o ně oloupen). Alx. BM. v. 329. (HP. 89. ). — kdy. Který by mě v ne- děli nevyvedl. Němc. Zlosynný skutek měl na zpáteční cestě z Kladska do Moravy vyveden býti. Ddk. III. 30. Z kterýchžkoli příčin zpanošeli a za krále Jiřího teprv své rody vyvedli. Arch. V. 401. Ta paní vy- vedla na posudku dva mlatce; Pan Boček má své držení té lúky na posudku v. do- brými panošemi. Půh. II. 76., 517. Zdali vyvodíš dennici svým časem? BO. — (kam, odkud) proč. Domaslava svázali a na po- pravu ven vyvedli. Ddk. II. 404. Poněvadž se z toho skrze tu příčinu svrchupsanú v nemuož. NB. Tč. 288. Smlouvou ty lidi z užívání toho pastviska, kteréž slove Volší. pro obecný užitek města Hradiště vyvedli. List hrad. 1581. Tč. Vyvedli mi hynst (hřebce) z jeho maštaly k jeho potřebě. Půh. I. 376 Královú vyvedú před město na popravu Kat. 3014. (3013. ). — co s čím, s kým Nevím, co s tím vyvedou, was sie damit zuwege bringen. Dch. Ten s tím vyvádí, der macht Wesens damit! Dch. Ten s ním nic ne vyvede. Us. Měla strach, že by si s ní něco vyvedla. Sá. v Osv. I. 181. Něco s sebou v Lpř. Sl. I. 44. — kudy. Vody, smrady štolou vyváděti. Vys. Nestaraj sa, môj milý, vyve- diem ťa za humny, poza humny chodníčkom. Mt. S. I. 15. Vyvedem tě ven humny, vy- vedem tě humničkem. Sl. ps. Šf. I. 60. Ne- staraj sa, můj milý, vyvedu ťa ven humny. Sš. P. 338. Ja bych cě vyvedla ba i přez celučký (celičký) les, ale se cě, synku, bo- jím, bo jsi je malučký. Sš. P. 381. — s kým oč. Jsem s jeho otcem rozdělen o meze i vyveden. Půh. II. 467. — si. Ten si vy- vádí (pyšně, nadutě)! Us. Kd. Jen si tak nevyvádějte! Us. A ten malý Honzíček, jak on si vyvádí. Mor. Kol. ván. — se. Ptáci se vyvedli = mladí ptáci z hnízda vyletěli. Us. Brt. Ktož jest shaněn, nevyvede-li se, hanbu trpí. Vl. zř. 440. Vyber vrabce, než se vyvedou. Us. Kšť. Bezecná mrcho, ještos plátno pokradla v Šumicích, vyveď se. NB. Tč. 240. Jsem hotov, z čehožby mi vinu dali, v. se. Arch. III. 7. Kdož jest nařčen a tak se vyvede. Gl. — že. Z toho lze v., že opustil císaře. Ddk. III. 259.

394218   Vyvésti Svazek: 7 Strana: 1089
Vyvésti, deducere, Ž. kl. 5. 9., egredi, 43. 10., reducere, 17. 20., edere, 104. 30, erigere. 112. 7. — co. Co to vyvede (co z toho pojde)? Brt. D. 291. Čistý ton v. Zv. Já tě vyvedu (spravím ; povím, zač je toho loket)! Brnt. Svině v-dla šest pod- svinčat. Us. Fč. Vyváděti gazdu (hráti si na pána) Prss. Vyváděti pohádky (vypra- vovati). Mor. Brt. D. 291. —odkud (jak). Řízení boží umí i ze zlých příhod dobré následky vyvozovati. Koll. IV. 157. Chtějí se z toho v. Let. 221. Aby se z toho v-dl do čtyř neděl. Výb. II. 1342. V. koho z pekla, skrze apoštoly z bludu, z roz- broje, z sbožie. Št. Kn. š. 21., 11., 58., 85.— koho proti komu: svědky křivé. Pass. — co zač jak. Při nespravedlivou nemá ni- žádným způsobem za spravedlivou vyvo- zovati. Vyb. II. 1406.

394219   Vyvésti Svazek: 10 Strana: 0506
Vyvésti koho z víry (viniti ho ze lži). Baw. E. v. 282.

394220   Vyvěstiti Svazek: 4 Strana: 1173
Vyvěstiti, il, štěn, ení; vyvěšťovati = vyjeviti, völlig bekannt machen, andeuten, auserzählen. Jg., Dbš. Sl. pov. 1. 334. Vyvěšadlo, a, n., der Ausrucker. Šp.

394221   Vývěšek Svazek: 4 Strana: 1173
Vývěšek, šku, m., das Aushängezeichen, Aushängeschild, das Plakat. Vz Vývěsa, Vý- věsek. Us. Tč.

394222   Vyvěšený Svazek: 4 Strana: 1173
Vyvěšený; -en, a, o, ausgehängt. V. okno, kyvadlo. Us. Šp.

394223   Vývěška Svazek: 10 Strana: 0506
Vývěška, y, f. = vývěšek Pravda jest jen v-kou, štítem... Pokr. 1886. č. 9.

394224   Vývěškový Svazek: 7 Strana: 1089
Vývěškový arch. Bdl. ŽŠf. 74. Vz Vý- věsný.

394225   Vývěšnictví Svazek: 7 Strana: 1089
Vývěšnictví plakátů. Nár. listy. 1889..

394226   Vyvěšovací Svazek: 4 Strana: 1173
Vyvěšovací, Aushänge-. V. svítilna (fran- couzská, s okrasami zinkovými). Šp.

394227   Vyvěšování Svazek: 4 Strana: 1173
Vyvěšování, n., das wiederholte Aus- hängen. Lep. Dj. I. 15. V-vání oken jest pracné. Vyvěšovati, vz Vyvěsiti.

394228   Vyvěštiti Svazek: 7 Strana: 1089
Vyvěštiti, il, ěn, ění, durchs Wahrsagen, Seher erfahren. V. si osudy budúce. Šyt. Táb. 183.

394229   Vyvěšťovati Svazek: 4 Strana: 1173
Vyvěšťovati, vz Vyvěstiti.

394230   Vývět Svazek: 4 Strana: 1173
Vývět, u, m., vz Výkaz.

394231   Vývěta Svazek: 4 Strana: 1173
Vývěta, y, f., der Folgesatz. Slov. Ssk.

394232   Vyvětiti Svazek: 4 Strana: 1173
Vyvětiti, il, těn, ění, vyvětovati = vy- mluviti, vymoci, vyvésti, vyvléci, vysekati, vybaviti, vyprostiti, vysvoboditi, vymaniti, zbaviti, aus-, herausreden, losmachen, be- freien. Us. u Chrud. aj. Kd. U Vys. mýta. Hrt. — koho, se odkud: z soudu a jiných pletek. Ten se z toho vyvětil. Us. Lonského roku drahně sme se dlužiti musili a tím na sebe a živnostky své veliké závady uvedli, že z nich mnozí do smrti se nevyvětíme. 1625. Nách. 171. V. se od vojny. Us. Z po- mluv se v.; Jak bychom se z těch kleští slušně v-li. Ehr. V-til se z tlačenice. Herloš. V. Ráda by se z toho v-la. U Rychn. Msk. To je práce, nemohu se z ní ani v-tiť. Ib. Panáčka tvého těm hloupým divochům z ru- kou chytře v-til. Tyl. Přivedl jej do zjev- ného odporu proti církvi římské, z něhož se více nevyvětil. Ddk. VI. 114. To je člo- věk prohnaný, ten se vyvětí ze všeho i ze šibenice. — co. V. směnku, einen Wechsel durch eine Bank einlösen lassen (tak slova toho užívají záložny a spořitelny, ale Jg. má vyvaditi). Ťalský. — V. = vyvoditi, fol- gern. — co (proti komu) odkud. Vizme, co apoštol vyvětuje proti židům z výroků svojich předešlých; Což tedy, jaký vývodek z toho vyvětíme; Tuto apoštol některá na- pomenuti z předestřených nauk vyvětuje. Sš. I. 48., 72., 86. (Hý. ). — V. = vystačiti, vyživiti se, auskommen. — čím. Tak, tak, že jsme tou kapinkou (mléka od jedné krávy) v-li. Mor. Knrz.

394233   Vyvětiti Svazek: 10 Strana: 0506
Vyvětiti syna = živiti až k jeho samo- statnosti; Vyvětil se živobytím = protloukl se. Litom. 55.

394234   Vyvětiti se Svazek: 8 Strana: 0488
Vyvětiti se = vystačiti. Brt. D. II. 410.

394235   Vývětnice Svazek: 4 Strana: 1173
Vývětnice = kvitance (poprvé užito od c. k. okres. úřadu v Chrastavě — Kratzau — v odpovědi na český dopis jednoho pražského úřadu). Mš.

394236   Vyvetovati Svazek: 4 Strana: 1173
Vyvetovati = sázkou vyhráti, wettend gewinnen. Ros.

394237   Vyvětralec Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvětralec, lce, m., die Kobaldblume. Jg. Slov.

394238   Vyvětralosť Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvětralosť (na Slov. vyvetrelosť), i, f., die Verwitterung, Verriechung, Schalheit. V. vína. Jg.

394239   Vyvětralý Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvětralý, na Slov. vyvetrelý, verwit- tert, verrochen, abgestanden, schal. V. V. víno, pivo. Kom., Šd. V. kámen, vrch, tvář, verwittert. Hdk.

394240   Vyvětrání Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvětrání, n., vyvětrování, die Lüftung, Auslüftung. Us. Posp. Dáti peřiny na v., Betten auf die Luft geben. Us. Dch. — V. = vyvětralosť, die Verwitterung. Bern.

394241   Vyvětraný Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvětraný; -án, a, o = vyvětralý.

394242   Vyvětrati Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvětrati (na Slov. vyvetreti), vyvětrá- vati = vyčichnouti, vychutněti, verriechen, auswittern, ausduften. — abs. Víno, pivo v-lo. Reš. — kde: v sudě neplném pivo v-trává. Us. Něco vyvětrávati = provětro- vati, lüften. D. — abs. Vyvěs ty peřiny na žerď, ať trochu v-jí. Us. — komu odkud. Otec dal do času tomu pokoj, bo si myslel, že to synovi z hlavy vyvetreje. Dbš. Sl. pov. III. 39.

394243   Vyvětravý Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvětravý = co rádo, snadně vyvětrá, flüchtig, verrauchend. V-vé těkavé částky. Vaň.

394244   Vyvetrelosť Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvetrelosť = vyvětralosť. Na Slov. Bern.

394245   Vyvetrelý Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvetrelý = vyvětralý. Na Slov. Bern.

394246   Vyvetreti Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvetreti = vyvětřeti. Na Slov. Bern.

394247   Vyvětrovati Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvětrovati = větrem vyčistiti, worfeln. — co: obilí (vyvíti). Ros. V. otázku (pro- třásati, ventilliren). Ros.

394248   Vyvětřeti Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvětřeti, 3. pl. ejí, el, ení, verriechen, verduften, abstehen. — abs. Víno v-lo. — jak: z chuti. — kde: v neplném sudě. — komu odkud. Otca to počalo trochu mrzeť; medzi tým dal len ešte pokoj; bo si myslel, že mu to z hlavy vyvetreje. Mt. S. 1. 78. — V. = provětrati se. — kde. Peřiny na slunci, na vzduchu, na bidle v-ly, auslüften. Us.

394249   Vyvětřiti Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvětřiti, il, en, ení = větřením vyčistiti, auslüften. — co, se. Jg. Poďme na pro-
cházku, drobet se vyvětříme. Bern. Jak se
v tří, budeme obilí vjať (váti), windig wer-
den. Na Ostrav. Tč. — V., auswittern, aus-
spüren. — koho. Pes zajíce v-il (po větru
jda nalezl). Šm. Ohař ho vyvětří. Kká. Td.
187.

394250   Vyvětřiti Svazek: 7 Strana: 1089
Vyvětřiti, ausspüren. To ani sám čert nevyvetrí. Rr. Sb.

394251   Vyvětřiti se odkud Svazek: 9 Strana: 0388
Vyvětřiti se odkud. Až by se z něho všecka syrovina v-la Fisch. Hosp. 32.

394252   Vyvetšeti Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvetšeti, ejí, el, ení = zcela vetchým se státi, ganz veralten, morsch werden. Jg. Slov.

394253   Vyvětšiti Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvětšiti = vetchým učiniti, morsch ma- chen. Jg.

394254   Vyvětvení Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvětvení, n., die Aus-, Verzweigung. Dch.

394255   Vyvětvený Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvětvený; -en, a, o, verzweigt.

394256   Vyvětviti Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvětviti, il, en, ení, vyvětvovati, ver- zweigen.

394257   Vývěv Svazek: 4 Strana: 1174
Vývěv, u, m. = vyvání, das Auswehen. Jg. Slov.

394258   Vývěva Svazek: 7 Strana: 1089
Vývěva. Cf. Kram. Slov. V. Bianchiova, Carréova, Deleuilova, dvoubotová, dvou- činná, Kravoglova, Nathererova, o jedné botě, Poggendorfova, Silbermannova, Spren- glova. ZČ. I. 327., 467.-487.

394259   Vývěva Svazek: 10 Strana: 0506
Vývěva dvojčinná, rtuťová, vodní, zhu- šťovací. Vz Strh. Mech. 550., 559., 574., 573. Její konstrukce. Vz KP. X. 371. nn.

394260   Vývěva, vývěvka Svazek: 4 Strana: 1174
Vývěva, vývěvka, y, f. = závěje, die Schneewehe. L. — Vývěvky, vývějky, aufge- gewürfelte Spreu. L. — V. = nástroj k vy- větí vzduchu z něčeho, Luttpumpe, f. D., Rk. V. = nástroj, jímž v uzavřeném prostoru vzduch co nejvíce rozřediti lze. Vz více v S. N., v KP. II. 81. Dějiny vývěvy. Ib. 81. V. hydraulická. Ib. 87. V. o dvou bo- tách. Ib. 85. Princip její. Ib. 82. Průřez její. Ib. 86. První v. Guerickova. Ib. 82. V-va stroje parního. Ib. 354. Zlepšená v. Gue- rickova. Ib. 83. Vz Výsot. Mokrá, suchá v. Šp. V. Daňkova. KP. V. 107. V. zřeďovací, die Verdünnungsluftpumpe, zhušťovací, Ver- dichtungs-, kohoutková, Hahn-, záklopková, Ventilluftpumpe. Ck. V. Liebigova, Reg- naultova, rtuťová (Geisslerova, Jollyova), vodní Bunsenova. Ck. Talíř vývěvy či vý- věvný. Nz. — V., v astron. souhvězdí, ein Sternbild. Nz., Stč. Zmp. 25.

394261   Vyvěvač Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvěvač, e, m., der Ausweher, Auswür- fler. V. obilí. Us. Jg.

394262   Vyvěvačka Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvěvačka, y, f., die Ausweherin, Aus- würflerin.

394263   Vyvěvadlo Svazek: 8 Strana: 0488
Vyvěvadlo, a, n. = vývěva, Luftpumpe. Am. Orb. 26.

394264   Vývěvka Svazek: 4 Strana: 1174
Vývěvka, y, f., die Schneewehe. Šm.

394265   Vývěvný Svazek: 4 Strana: 1174
Vývěvný talíř, der Teller, der Luftpume. Nz. Vz Vývěva. V. ventillator. Hrm. 47. Vz Vývěvový.

394266   Vývěvový Svazek: 4 Strana: 1174
Vývěvový = vývěvný. V. zvon. Presl. Chym.

394267   Vyvězelý Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvězelý = zvězelý, hubený, mager. V. ryba, pták. Jg.

394268   Vyvezení Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvezení, n., die Ausführung, Ausfah- rung. — V., das Aus-, Abfahren = vyjetí. Bern. — V. = vyjetí, das Hinauffahren (mit dem Wagen). Bern.

394269   Vyvezený Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvezený; -en, a, o, aus-, hinaus-, her- ausgeführt. V. zboží. — V., hinaufgeführt, hinaufgefahren. — odkud kam: vůz z vody na hráz v-ný.

394270   Vyvězeti Svazek: 8 Strana: 0488
Vyvězeti. Vím, že sobě na ní málo v. moci ráčíte (vězením dobyti). Kat. z Žer. II. 169.

394271   Vyvězeti se Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvězeti se, zvězeti se = vězením zhu- beněti, im Verhaft mager werden. Ros.

394272   Vyvěziti Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvěziti, il, en, ení = z vězení pomoci, osvoboditi, aus dem Verhaft befreien. Jg.

394273   Vyvěziti co na kom Svazek: 7 Strana: 1089
Vyvěziti co na kom = vězením dobyti. 1526. Wtr. Obr. II. 829.

394274   Vyvezmu, vz Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvezmu, vz Vyvziti.

394275   Vyvézti Svazek: 4 Strana: 1174
Vyvézti, vezu, vez, veza (ouc), zl, zen, ení; vyvoziti, il, žen, ení; vyvážeti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; vyvozívati, vyvázívati, vyvozovati = ven vézti, zu Wasser o. Wagen ausführen, hinaufführen. — abs. Liška vy- váží (zem před brloh vyhazuje). Šp. Pří- vozníkovi do rejstříku, co se který den vy- vozilo, poznamenati, durchs Führen, an der Uibertuhr verdienen. Mus. IX. 64. — co. Tu ležel a mí všechno vytrávil, což sem měl obilé, i domovité věci a druhé s sebú pobral a vyvezl. Půh. I. 166. — co, odkud: hlínu z rybníka, obilí ze země. Us. Dříví z paseky v. Us. Už je dievča vyvezenô ešte včera z tej Nitry! Sl ps. 333. Z našich huor drevo vyvážejí. Sl. let. I. 232. Doče- kavši, že jsem ze země jel, tu my vyvezla ze dvoru obilé. Půh. II. 125. — odkud s kým kdy. Vzal mi mlynáře a vyvezl jej s svými sedláky z mé dědiny na svú. Půh. I. 200. Niekteré věci z domu svého ročním časem vyvezl.., Sl. let. 1. 69. — co (kam) jak. Obilí z Čech po vodě a po suchu v. Us. Jeden ďábel na břeh člunkem vyváží mok onen bahnitý. Koll. I. 314. Mužík musil v poutech rynk umetati a na kolečkách vy- vážeti. Z r. 1650. Tč. — co kam: do ci- ziny. Hnůj na pole, na horu, obilí za hra- nice. Ml. V. k lesu. Us. Mlynáře mi vzal mého bez práva i vyvezl jej na svú dědinu. Půh. II. 381. Bojíce se ve vsech zapálení i vyvezli se na vršek do lesa a tu se vose- kali. Arch. V. 334. — se na kom = po- mstíti se, sich rächen. Na tobě se musím vyvézt. Kld. 259. Vyveženec, nce, m., der Deportirte. Rk.

394276   Vyvézti Svazek: 7 Strana: 1089
Vyvézti. Obžalovaný se z toho vyvezl (= vyvedl). Tay. Bš. 59.

394277   Vyvěžení Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvěžení, n., vz Vyvěžiti.

394278   Vyvěžený Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvěžený; -en, a, o, aufgebaut wie ein Thurm. V-ný dům, Us., trosky, gethürmte Trümmer. Dch.

394279   Vyvěžený Svazek: 7 Strana: 1089
Vyvěžený. V. hřbety (vln). Čch. Sl. 110..

394280   Vyvěžiti Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvěžiti, il, en, ení; vyvěžovati = vy- stavěti jako věži, aufthürmen. — co, z čeho proč. V. z hnátů horu na památku něčí. Klicp. Vyvial, a, m., osob. jm.
Vyviáš, e, m. Bezpečnosť Moravy poža-
dovala chladnokrevného, pokoja milovného
muža na tróne nemeckom; Svatopluk pak
dopomohol ku nemu takému neposednému
vyviášovi, aký bol Arnulf. Let. mtc. Slov.
X. 1. 35. (Šd. ).

394281   Vyvěžiti se jak Svazek: 10 Strana: 0506
Vyvěžiti se jak. Mraky jako hradby se v-ly. Mršť. Obrz. 146.

394282   Vyvídati se Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvídati se, vz Vyvěděti se. Vyvierati, vz Vyvříti.

394283   Vyviděti co odkud Svazek: 10 Strana: 0506
Vyviděti co odkud. Masar. Stud. 17.

394284   Vyvieračka Svazek: 7 Strana: 1089
Vyvieračka, y, f. = studánka v Malém Hontu. Let Mat. sl. VI. 2. 11. (14.).

394285   Vyviežeš Svazek: 4 Strana: 1175
Vyviežeš = vyvážeš z měšce, dobudeš. Výb. I. 144.

394286   Vyvichřiti se Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvichřiti se, il, en, ení, zu brausen aufhören. Vyjeli jsme, jak se sníh v-chřil. Na Ostrav. Tč. Vyvíjati = vyvíjeti. Na Slov. Bern. Vyvíječ, vyviječ, e, m., der Aus-, Her- auswinder, Dreher, Ausdreher, Verdreher. Jg. Slov.

394287   Vyvíjení Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvíjení, n., die Entwickelung. Rst. 520.

394288   Vyvíjeti Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvíjeti, v z Vyvíti.

394289   Vyviji Svazek: 4 Strana: 1175
Vyviji, vz Vyvíti.

394290   Vyviklati Svazek: 4 Strana: 1175
Vyviklati, klán a kli; vyviklávati, vyvi- klovati, auswackeln. — co: hřebík, kolík, Us., město. Jel. — co komu: si zub. Us. — čím odkud: hřebík ze zdi rukou, kůl ze země sochorem.

394291   Vývin Svazek: 4 Strana: 1175
Vývin, u, m. = vyvinování, vyvinutí, die Entwickelung, Evolution. Nz. V., chybně m.: vývoj, kořen slovesa vyvinouti jest vi a z toho voj, jako z bi (bíti) boj, hni (hniti) hnůj, li (líti) loj. Os, Pk., Brs. 265. Vývin ústavního života spočívá na volebním řádu, lépe: vyvinutí, vývoj, prospěch ústavního zřízení zakládá se n. záleží na vol. řádu. Šb. Také: rozvoj. V. zeměkoule, živočišstva. Vz Schd. II. 89., 97. Vznik a vývin nemoci; V. původní (panenský), die Parthenogenesis. Nz. lk. Vývin práva. Us. Vývin v čelí, der Aufmarsch, Entwickelung in die Front (ve vojenství). S. N. XI. 287. Vývin zákono- dárství; Společenské poměry dospěly již k takovému vývinu; Historický vývin Slo- vanů vyznačuje se tím, že...; I polní ho- spodářství a řemesla dospěla kláštery k zdár- nějšímu vývinu. Ddk. IV. 235., 245., 251., 330. (Tč. ). Vyvínati, vz Vyviti. Vyviniti, il, ěn, ění, vyviňovati = omlu- viti. A jsú dlužni to činiti, nemóžeš jich v. Rkp. 1448., Sá. Kř. 189.

394292   Vývin Svazek: 7 Strana: 1089
Vývin z vyvinouti jako pokyn poky- nouti; vývoj od víti, viji jako z bi boj, z li loj. Vm v Km. 1888. 679. Vývin. Šf. III. 134., 154.

394293   Vývin Svazek: 9 Strana: 0388
Vývin m. vývoj. Pal. Děj. III. 1. 127. V. jest slovo dobré, utvořené z vin (a ne z ko- řene vi příponou nominální n?). Vystupovati by se mohlo proti němu jen tím zřetelem, že nemajíc odličného od staršího vývoj vý- znamu, jeví se někomu zbytečným a méně zvučným. Za to však jazyk závin již odlišil významem od závoj a proto se nezavrhuje. Vz Věst. 1901. 169.

394294   Vyvínati se Svazek: 10 Strana: 0506
Vyvínati se = vyvíjeti se. Kom. Did. 63.

394295   Vyviniti Svazek: 4 Strana: 1177
Vyviniti, il, ěn, ění, vyvlňovati, wogend machen. — se, emporwogen. — se jak. Voda nad břehy se v-la. Us. Tč.

394296   Vyviniti Svazek: 7 Strana: 1089
Vyviniti. Tatík syna vyviňoval. Sá.

394297   Vývinosloví Svazek: 4 Strana: 1175
Vývinosloví, n. = plodosloví, die Em- bryologie, nauka o postupných proměnách vejce zvířecího, až se z něho zcela doko- nalé zvíře udělá. Vz S. N. X. 179.

394298   Vyvinosť Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvinosť, i, f. = nastornosť, superficies, zast. Hank. gl. 177.

394299   Vyvinouti Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvinouti, vz Vyviti.

394300   Vyvinouti se čemu Svazek: 9 Strana: 0388
Vyvinouti se čemu = zahynutí. Hus. Zrc. 73.

394301   Vyvinovací Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvinovací, Entwickelungs-. V. láhev.

394302   Vyvinovač Svazek: 10 Strana: 0506
Vyvinovač, e, m. = chemický přístroj. KP. X. 113. V. plynu, ib. 121., páry. Nár. list. 1903. 136. 9.

394303   Vyvinování Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvinování, n., die Entwickelung, Er- regung. V. elektřiny, Nz., páry, tepla, Šim. 1. 7., plynu, die Gasentwickelung. Šp. Slova ta slouží apoštolovi za podkladek při v. myšlének; Apoštol se v dalejšku podjímá místnějšího náuky té v-ní. Sš. I. 109., II. 30. (Hý. ). Vz Vyvinutí.

394304   Vyvinovatel Svazek: 7 Strana: 1089
Vyvinovatel, e, m. V. duše člověka. Koll. IV. 172.

394305   Vyvinovati Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvinovati, vz Vyviti.

394306   Vyvinovati se Svazek: 9 Strana: 0388
Vyvinovati se obhajuje se vedle vyví- jeti. Vz Vest. 1900. 170.

394307   Vývinozpyt Svazek: 8 Strana: 0488
Vývinozpyt, vz Vývojezpyt a Vývin. Čl. L. Jos. 7.

394308   Vývinozpytec Svazek: 8 Strana: 0488
Vývinozpytec, tce, m., vz Vývin a Vývoje- zpytec. Cl. L. Jos. 9.

394309   Vývinozpytně Svazek: 9 Strana: 0388
Vývinozpytně něco zkoumati. ČI. Fyll. 2.

394310   Vývinozpytný Svazek: 8 Strana: 0488
Vývinozpytný lépe: vývojezpytný. Vz Vývin. Cl. L. Jos. 6.

394311   Vývinozpytný Svazek: 10 Strana: 0678
Vývinozpytný. V. věda. Zl. Pr. XXIII.. 66.

394312   Vyvintovati co Svazek: 8 Strana: 0488
Vyvintovati co, vz Vintova.ti (3. dod.).

394313   Vyvinulý Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvinulý, entwickelt. Us.

394314   Vyvinutcovitý Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvinutcovitý. V. rostliny, evolvulaceae: vyvinutec, živičnatka. Vz Rstp. 1097., 1088.

394315   Vyvinutec Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvinutec, tce, m., rostlina svlačcovitá, evolvulus. V. penízkový, kuřímorový, leno- listý. Rostl. Vz Rstp. 1097.

394316   Vyvinutí Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvinutí, n. = vymknutí, die Verren- kung. V. údu, V., kosti, Ja., Sal. 192. 25., v koleně. Ja. — V., die Entwickelung, Ent- faltung. V. samovolné při porodu. Čs. lk. III. 198. V. velkých tlaků. ZČ. L 252. Souměrné v. se hranatého tvaru. ZČ. I. 250. V. se z centra. Kom. Nejdokonalejšího v. dochá- zejí lidé, lépe: nejdokonaleji vyvíjejí se lidé (rostou atd. ). Pk. Vz -ání. V. (vyvíjení, vzbuzení) elektřiny, die E. der Elektricität, Nz., opravy, die Reformentwickelung, plynu, světla, kouře, Šp.; v. některých vět ve fy- sice. Šim. 88. — V., vyvinování = přečin, hřích, das Vergehen, die Sünde. Sš. L. 86. — V. = vymotaní, die Aufwickelung. — V. = vykroucení, die Entwindung.

394317   Vyvinutina Svazek: 8 Strana: 0488
Vyvinutina, v, f. Rostlinná v. Am. Orb. 98.

394318   Vyvinutosť Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvinutosť, i, f., die Entwickelung (als Eigenschaft). Šm.

394319   Vyvinutý Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvinutý; -ut, a, o, auf-, aus-, losge- wickelt. Buď vyvinut a prázden, který ne- plní tohoto slova. BO. — V. = vymotaný, aufgewickelt. — V. = vykroucený, entwun- den, verrenkt. — V., entwickelt. V. čich. V. člověk. Us., Osv. I. 521. V-té mincov- ství předpokládá také čilý život občanský, taktéž v-tý obchod. Ddk. IV. 178.

394320   Vyvinutý Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvinutý. Co chceš, kluku z plének v-tý? Wtr. exc. — V., entwickelt. Smysl náležitě pro něco, k něčemu v-tý. Osv., Mj.

394321   Vyvírací Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvírací, vyvěrací, Ausschluss-, aus- schliesend. Zlob.

394322   Vyvírati Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvírati, vz Vyvříti.

394323   Vyvírek Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvírek, rku, m. = pouchle, výdumek, die Eischale. Us.

394324   Vyvíření Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvíření, n., das Aufwirbeln.

394325   Vyvířený Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvířený; -en, a, o, aufgewirbelt. — čím. Božím dechem v-ná země. Čch. Bs. 145.

394326   Vyvířiti Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvířiti, il, en, ení, aufwirbeln, aufregen. — co čím jak. Želím chvíle té, kdy de- chem žití vy vířil jsem zemi, vodu, vzduch v divukrásné pudů vlnobití, v jarobujný živočistva ruch. Čch. Bs. 133.

394327   Vyvískati Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvískati = vískáním vyčistiti. — co: blechy, vši, ausflöhen, ausläusen. D.

394328   Vyvisnouti Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvisnouti, snul a sl, utí, vyviseti = vně viseti, von Aussen hinab-, herunter- hängen. Jg. Sl.

394329   Vyvítati Svazek: 4 Strana: 1175
Vyvítati, alle bewillkommen. Ros.

394330   1. Vyviti Svazek: 4 Strana: 1175
1. Vyviti, viji, il, it, ití; vyvinouti, ul, ut, utí; vyvíjeti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; vyvívati; vyvinovati (Let. 29. ) = rozvina vy- jmouti, vyplésti, heraus-, aus-, loswinden, loswickeln; vytočiti, vyndati, vytknouti, ver- renken, verdrehen, ausrenken, verstauchen; vitím vypotřebovati, ganz aus-, aufwinden; mávati, herumfuchteln, herumflackern, her- umschleudern; vykročiti, vom Wege abwei- chen; uchýliti se, ablenken, ausweichen; se = vyplésti se, vykroutiti se, vychýliti se, sich loswickeln, loswinden, sich herauswin- den, herausdrehen; vyvoditi, folgern; rozvi- nouti, entwickeln, entfalten. Jg. — co: úd (vytknouti), V., přízi (vitím zpotřebovati). Vyvíjeti činnosť šp. m.: činiti se, činným býti, činnosť jeviti. Brs. 265. V. vlasy, aus- flechten, Tč., provaz, ausdrallen, Čsk., vzo- rec mathematický, Stč. Zmp. 226., řadu, eine Reihe entwickeln, v matli. Nz. — co čím: lisem tlak. ZČ. I. 284. — (si) co od- kud (čím): nohu z kloubu, Ros., Let. Troj., skokem. D. V. niť s klubka. Us. V. s cesty (odchýliti se od ní). St. let., Leg. V. něco z něčeho, folgern, entwickeln. Vyvinete mu housle z ruky. Kos. Ol. 1. 167. Černojoký synek jako rozmarýnek, jakby ho maměnka vyvinula z plinek. Sš. P. 225. — si co kde: nohu v koleně, Ja., úd na nohách. Tkad. — na čem, čím kam = mávati. Šavlí vyvinul na povětří. Vyvíjí na koni (prohání koně). L. — (se) odkud. V. z mezí (vykročiti), V., se z centra, Kom., se ze smluv (uchýliti se). Mus. Vojsko od nepřá- tel v. Cyr. V. se od koho, sich loswinden. Ben. V. Slyše, ž' nechce vyvinouti od smrtci. Alx. B. M. 146. (HP. 84. ). Ze všeho se co úhoř vyvine. Č. A na tom sněmu aby ohle- dáno bylo, ktožby z těch smluv vyvinul, aby napravili. Arch. II. 253. (Šd. ). Z těchto církevních manů vyvinula se mladší šlechta. Ddk. VI. 12. Jako se z nemluvněte a dítěte vyvinuje pachole a v dalším vývoji jinoch. Sš. II. 116. Nejstarší soustava filosofická vy- vinuje z praduše vnitřní její silou všechny zjevy smyslné. Lpř. J. Děj. I. 23. V-nul se mezi nimi přátelský poměr. Osv. V oby- vatelstvu v-li se čtyři dědiční stavové. Lpř. Dj. I. 19. Jakým způsobem literatura během času se vyvíjela. Tf. H. 1. 5. Hned se z cesty vyvine (vyhne). Smil v. 1048. S dobré cesty sě vyvinul. Pass. 572. Aby od pravé snahy nevyvinovali; Židé vrstevníci Janovi na mnoze ode mravův a zbožnosti praotcův oněch vyvinuli a se vyšinuli. Sš. II. 178., L. 12. (Hý. ). — se kudy. Oštěp skrze ledví se vyvinul (prorazil). — (se) v čem (s kým). Uděl ti Bůh milosť svoji, od- pusť, v čem jsi vyvinul. Sš. Bs. 48. (Hý. ). V čemž když i nejvyšší kněz s svou rodi- nou vyvinul (chybil)... Br. Jestliže cítíš, žes se v něčem obzvláště vyvinul (vykro- čil, uchýlil se, chybil), to sobě k svému zahanbení připomínej. Kom. Jakoby v ně- čem byl vyvinul aneb vyštěrboval. Sš. I. 162. — Br. — co nač. Vyvila sem ho (roz- marýn) na věneček. Sš. P. 224. — se čeho (proč). Každý papež rád se vyvine toho místa pro ošklivosť jednoho skutku. Martim. V. se lidských hanebností. Kon. Odpieral a vždy se toho vyvinul. Arch. I. 288. Bu- deme-li této božie rady poslúchati, budeme se moci zahynutie vyvinúti. Hus III. 131. — (čemu, kde, se kdy) jak. Organ dle zá- konů přírodních sám se vyvinul. Mus. 1880. 424. Technika válečná teprve v časích no- vějších s hlubším důmyslem vyvíjeti se počala. Osv. I. 341. Čich dosti pozdě se vyvinuje ku přesnějšímu úkonu. Dk. P. 17. Zábavná prosa se v kronice trojanské vyvinula k vy- soké dokonalosti. Anth. Jir. I. 3. vyd. IX.
Pavel myšlénky své z kořene před zra-
koma čtenáňe vyvinuje; V následujících
verších apoštol srovnání to místněji vyvi-
nuje a sice trojím kladem: podobnosti, ne-
podobnosti a přesažitosti; Což místněji vy-
vinuje slovy. Sš. 1. 10., 64., II. 179. (Hý. ). Skrze takové lidí při zapisiech jich opa- trovánie mnohým bude omylóm moci vy- vinuto býti. Vš. Jir. 320. A kterak na veselé budeš vyvíjať (tancovati), když jsi chroma? Slez. Šd. Vyvine se co úhoř. Pk. Rovnice lze nejsnáze vyvíjeti pravidlem ře- tězovým. Šim. 94. V. se čelím, déployiren auf die T?te, v. se středem, d. auf die Mitte, v. se v proudech, d. in Kolonnen. Čsk. Zá- klady položiti k státní budově, z kteréž průběhem času vyvinulo se to, co podnes před sebou máme. Ddk. IV. 111 Poněvadž spása se s časem vyvíjí; Právě to hned spoštol místněji vyvinuje; Každý věk, každý stav, ano každá osoba dle své povahy se vyvinuje v Kristu; Ješto dlouhý věk časem se teprve vyvinuje; V listu tomto se útulná, tklivá a řekli bychom domácná mysl apo- štolova v celé milostnosti vyvinuje; An člověk snadno v. může; Leč při tom, co praví, že..., vyvinuje. Sš. I. 166., II. 38., 118., 138., 150., 168., Sk. 274. (Hý. ). Oči lehko snesou, když se nový řádně za darem dar vyvine; Vyviň třízubému klepetu Nep- tunu se ještě ke svobodě. Koll. 1. 19., 97. (Tč. ). Čemuž se každý móž vyvinúti. Vš. Jir. 285. Neb té chvíle nechtěli s cesty vyvinovati, když se na hory sbierali, aby lidem neuškodili. Let. 29. Páry sa v pusti- nách vyvinuly. Us. Tč. — odkud proč. Že pro bázeň z cesty pravdy nevyvinuje a že osoby nepřijímá. Hus II. 398.

394331   2. Vyvíti Svazek: 4 Strana: 1176
2. Vyvíti, vz Vyváti.

394332   1. Vyviti (co, se) odkud (jak Svazek: 7 Strana: 1090
1. Vyviti (co, se) odkud (jak). Lehce v. se z něčího objetí. Hrts., Jrsk. Člověk se vyvinul z rány předvěděné, Rd. zv. 1193. Z toho se vyvinuli zámyslem ošemetným. Krnd. 173. Smúti sě slyše, ž' nechce vyvi- núti od smrti, k níž sě byl blíže. Alx. BM. 4., 17. — se čím. Hnilobou vyvinuje se nezdravý zápach. Us. Pdl. Třením vy- vinuje se mnoho tepla. Kk. — se jak. Názory o bozích vyvíjely se na základě zpěvův epických. J. Lpř.

394333   Vyvíznouti Svazek: 4 Strana: 1176
Vyvíznouti = vyváznouti. — odkud. Jak on z toho vyvízne. Mor. Tč.

394334   Vyvjerati Svazek: 4 Strana: 1176
Vyvjerati = vyvírati. Na Slov.

394335   Vyvjodnút Svazek: 4 Strana: 1176
Vyvjodnút = vyvadnouti. Na Ostrav. Tč.

394336   Vyvjoť Svazek: 4 Strana: 1176
Vyvjoť = vyváti. Na Ostrav. Tč.

394337   Vyvjoznúť Svazek: 4 Strana: 1176
Vyvjoznúť = vyváznouti. Na Ostrav. Tč.

394338   Vyvláčati Svazek: 4 Strana: 1176
Vyvláčati = vyvláčeti. Na Slov. Bern.

394339   Vyvláčení Svazek: 4 Strana: 1176
Vyvláčení, n., das Hinausschleppen. — V., das Auseggen. Bern.

394340   Vyvláčený Svazek: 4 Strana: 1176
Vyvláčený; -en, a, o, hinaus-, heraus- geschleppt, -gezogen. Vz Vyvláčeti. — od- kud: seno z domu v-né. — V., ausgeegget. V. pole.

394341   Vyvláčeti Svazek: 4 Strana: 1176
Vyvláčeti, vz Vyvléci.

394342   Vyvláčiti Svazek: 4 Strana: 1176
Vyvláčiti, vz Vyvléci.

394343   Vyvlačívati Svazek: 4 Strana: 1176
Vyvlačívati, vz Vyvléci.

394344   Vyvlačování Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvlačování nohavic (kroj starý). Jrsk. Vz násl.

394345   Vyvlačovaný Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvlačovaný. Poctivice tykytou v-né. Reš.

394346   Vyvlačovaný Svazek: 8 Strana: 0488
Vyvlačovaný. V. šat (měl místa vyřezaná a ta jinými látkami vyplněná). Wtr. Krj. I. 310., 435.

394347   Vyvlačovati Svazek: 4 Strana: 1176
Vyvlačovati, vz Vyvléci.

394348   Vyvladařiti Svazek: 4 Strana: 1176
Vyvladařiti, il, ení, ausherrschen. Již vyvladařil (vladařství skončil). — si co: česť a jmění (vladařstvím získati, regierend erhalten, gewinnen). Jg. — kde. Ústaváctvo u nás už v-lo. Us. Tč.

394349   Vyvládati Svazek: 4 Strana: 1176
Vyvládati, beherrschen, bemeistern; s co býti, bewältigen. — si co. Prvá žnica zaujme svoju postať; za ňou zaujmú si jich ostatnie, každá tak širokú, jak viac menej trúfa si v. za tými, co před ňou žnú. Mt. S. I. 201.

394350   Vývlastek Svazek: 4 Strana: 1177
Vývlastek, stku, m. = vyvlastněný ma- jetek, expropriirtes Eigenthum. Šd.

394351   Vyvlastiti Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvlastiti = vyvlastniti. Dch. Aby ta- kého vyvlastě se zboží vstúpil do mocen- ství božího. Ev. olom 42.

394352   Vyvlastnění Svazek: 4 Strana: 1177
Vyvlastnění, n. = vyloučení soukrom- níka z vlastnictví, die Expropriation, Ent- eignung. J. tr-., Dch. Nucené v., die Zwangs- enteignung. Právo k v.; zákon o v. Sl. les. Vz Expropriace ve S. N.

394353   Vyvlastnění Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvlastnění. Cf. Kram. Slov.

394354   Vyvlastněný Svazek: 4 Strana: 1177
Vyvlastněný; -ěn, a, o, expropriirt. V. půda, pole.

394355   Vyvlastnitel Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvlastnitel, e, m., Enteigner. Pr. tr.

394356   Vyvlastniti Svazek: 4 Strana: 1177
Vyvlastniti, il, ěn, ění = odloučiti z vlast- nosti, z majetku, das Eigenthum wegnehmen, expropriiren. — co komu proč: pole za příčinou stavění železné dráhy. Us.

394357   Vyvlastňovací Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvlastňovací, Enteignungs-. V. právo, nález. Pr. tr. ,

394358   Vyvlaščený Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvlaščený = vyvlastněný. I žádných, jedno v-né, připuscíše do zákona. Ev. olom. 43.

394359   Vyvlažiti Svazek: 4 Strana: 1177
Vyvlažiti, il, en, ení, vyvlažovati, vy- vlažňovati = vymokřiti, aus-, durchfeuchten. Ros. — co. Vyvlažovať súsedné prestala medze; Jak mi tu čistotný hrkotá, majo- ránky a růže, v rovno i rozdělené vyvlaž- řňuje hrádky potóček. Hol. 68., 335.

394360   Vyvlažnouti Svazek: 4 Strana: 1177
Vyvlažnouti, ul, utí = vyvlhnouti, ganz feucht werden. Ros.

394361   Vyvlažňovati Svazek: 4 Strana: 1177
Vyvlažňovati, vz Vyvlažiti.

394362   Vyvlažovati Svazek: 4 Strana: 1177
Vyvlažovati, vz Vyvlažiti.

394363   Vyvléci Svazek: 4 Strana: 1177
Vyvléci, vyvlíci, vleku, češ, kou; vlec (ne: -vleč), vleka (ouc), vlekl, vlečen, ení; vyvléknouti, vyvlíknouti, kl, ut, utí; vyvlé- kati, vyvlíkati; vyvláčiti, il, en, ení; vyvlá- četi, ejí, el, en, ení, vyvlačovati, vyvlikovati, vyvláčívati = vleka vytáhnouti, vytočiti, vy- trhnouti, herausschleppen, schleppend her- ausziehen; vysoukati, vyviti, vytáhati, aus- winden, auswickeln, ausziehen; z truhlice vybrati, utratiti, aus der Truhe hinweg- schleppen, verschleppen, wegschleppen; vy- jíti, cele svléci, obnažiti, vyzouti, ganz aus- ziehen, entblössen, kahl machen; podšiti, füttern; se = s těží se vypraviti, vyjíti, sich mit Mühe und Noth herausmachen; svléci se, sich ausziehen. Jg. — abs. Do komory nanosím, zlá žena vyvleče. Sl. ps. Šf. II. 68. — koho, co. Zlato vláčel, stříbro vy- vlačoval. Sš. P. 329. Dotud vlk vláčí, až samého vyvlekou. Prov. Kdo často vláčí (z truhlice vybírá peníze), brzo vyvláčí. Ros. — co, koho kam: na ulici, na Horu, Us., na světlo. Jel. Vyvlekli ho za humna. Us. Vyvlekla dčber s prádlem na podsíň. Sych. — co, koho kudy: po zemi. Lom. Aby jazyk týlem vyvlekli. NB. Tč. 241. — co, koho, se odkud (komu kdy jak). Z léčky, z nemilé příhody, z povinnosti, z pletky se v. Us. Dch. Pýr z vrželiny v. (auseggen). Us. Tč. Ze všech vyvlékati duši kras. Hlk. Z povinností se v. Us. Dch. Biskupa z kostela mocí v.; Sotva nohy (paty, Ros. ) z domu vyvlekl (vyšel); Ně- koho z kůže v. (odříti). V. Všecko z domu v. (vynositi). Us. Někomu jazyk z hrdla v. Ms. pr. kut. Za živa mu střeva ze sebe v. kázal. Dal. 69. Niť z jehly v. D. Někoho z odění v. Háj. Sotva se z domu vyvlekl (vypravil). Us. — co čím: pole branami, Us., Šp., poctivice tykytou (vycpati). Reš., V. V. něco provazem. Č. Kdy tak učiní kazatel, tehdy sietí slova božieho vyvleče mnoho lidí z moře tohoto světa t. j. z pýchy, z hněvu i z smilstvie. Hus II. 280. — se komu odkud. Niť se mi z jehly v-kla. Us. Šd. — jak. Vyvléci koho za vlasy. Er. P. 337. Ještě mě naposled za vlasy vy- vlečou. Čes. mor. ps. 227. Dobrým způso- bem z něčeho se v. Dch. A když již dobrý den byl, lid, co tam v zámku byl, do košil z šatů vyvláčeli. Kron. hrad. Tč. Jmění po nitkách sbírá a provazem vyvláčí. Us. Sd. — čeho. Že bych již rád svého těž- kého tělesenstvie byl vyvlečen. Pass. 25.

394364   Vývlečka Svazek: 4 Strana: 1177
Vývlečka, y, f., das Hinaus-, Heraus-, Fortschleppen. — V., y, m. = kdo z domu vyvláčí, šantročil. Us. Šd. — V., osob. jm. Šd., Vck.

394365   Vývlek Svazek: 4 Strana: 1177
Vývlek, u, m. = vyvlečení, i co vyvle- čeno, das Herausschleppen, das Herausge- schleppte.

394366   Vývlek Svazek: 9 Strana: 0388
Vývlek, u, m. Dievky — vývleky (působí vydaní). Zát. Př. 89a.

394367   Vývleka Svazek: 4 Strana: 1177
Vývleka, y, f. = vývlečka. Dievky vý- vleky (mnoho z domu vynesou). Prov. Mt. S. I. 88.

394368   Vyvlékání Svazek: 4 Strana: 1177
Vyvlékání, n. = opětované vyvlečení, vz toto.

394369   Vyvlékaný Svazek: 4 Strana: 1177
Vyvlékaný; -án, a, o = opětně vyvle- čený. Vz Vyvlečený.

394370   Vyvlékati Svazek: 4 Strana: 1177
Vyvlékati, vz Vyvléci.

394371   Vyvléknouti Svazek: 4 Strana: 1177
Vyvléknouti, vz Vyvléci.

394372   Vyvléknutí, n Svazek: 4 Strana: 1177
Vyvléknutí, n. = vyvlečení.

394373   Vyvléknutý Svazek: 4 Strana: 1177
Vyvléknutý; -ut, a, o = vyvlečený.

394374   Vyvlekovati Svazek: 4 Strana: 1177
Vyvlekovati, vz Vyvléci.

394375   Vyvlhnouti Svazek: 4 Strana: 1177
Vyvlhnouti, ul, utí = vláhu vypáchnouti, die Feuchtigkeit verlieren. kde: na slunci. — čím. Vrželina větrem už vyvlhla, můžeš ji vláčiť. Na Ostrav. Tč.

394376   Vyvlíci Svazek: 4 Strana: 1177
Vyvlíci, vz Vyvléci.

394377   Vyvlíkati Svazek: 4 Strana: 1177
Vyvlíkati, vz Vyvléci.

394378   Vyvlíknutí Svazek: 4 Strana: 1177
Vyvlíknutí, n. = vyvlečení.

394379   Vyvlíknutý Svazek: 4 Strana: 1177
Vyvlíknutý; -ut, a, o = vyvlečený.

394380   Vyvlikovati Svazek: 4 Strana: 1177
Vyvlikovati, vz Vyvléci.

394381   Vyvlnatěti Svazek: 4 Strana: 1177
Vyvlnatěti, ěl, ění = vlnu ztratiti, die Wolle verlieren. Ros.

394382   Vyvltati Svazek: 4 Strana: 1177
Vyvltati, vyvltovati se, überwogen, aus- spülen. — jak, kam. Voda se vyvltuje přes břehy, na cestu. Na Ostrav. Tč.

394383   Vyvltavit se Svazek: 9 Strana: 0388
Vyvltavit se = naroditi se ve Vltavotýně. Kub. 159.

394384   Vyvnaditi Svazek: 4 Strana: 1177
Vyvnaditi, il, zen, ení; vyvnazovati, vy- louditi, hinaus-, auslocken. Ros. — co od- kud. Jasný slunce lesk bohatá žití zřídla z lůna země vyvnadil. Msn. Or. 155.

394385   Vyvnitřiti Svazek: 4 Strana: 1177
Vyvnitřiti, il, ěn, ění; vyvnitřovati = vykuchati, ausweiden. — co: Rybu. L. V. koho, se = vysíliti. L.

394386   Vývod Svazek: 4 Strana: 1177
Vývod, u, m. = vyvedení, das Heraus-, Hinausführen, die Aus-, Hinausführung. Veleš. V. někoho odněkud. — V. = průtok, der Ausführungsgang, ductus exeretorius, v zool. Nz. — V. = plod, das Produkt, Nz. — V. = počet, účet, die Rechnung. Na Slov. V. z peněz dáti. Plk. — V. = dedukce, die Ausführung, Folgerung, Abfolge, die De- duktion. Pdl., Krok. 1. b. 138., d. 29. Vz Jg. Slov. Logický v.; v-dy činiti; naše v-dy spočívají na pravdě; To vede k nesmysl- nému v-du, das führt ad absurdum. Us. Dch. V. dogmatický, Sš. I. 121., algebraický, theo- retický. Stč. Zmp. 10., 328. (Pdl. ). — V., die Ausführung, Exequirung, executio. Dvojí jest v. odsydka: jeden slove čistý a druhý smí- šený. Čistý v. jest, když před přítomnýma stranoma poznána jest pře od některého súdce a súdce káže někomu, aby ten odsu- dek vyvedl, taký vývodec nemá slyšeti od- 285 por, neb jemu jest poručeno holé odsudka vyvedení. Bel. rkp. 47. — V. = odvádění čeho odkud, die Ab-, Herleitung, der Stamm- baum. V. rodu Krajířského. Žer. O jejím urození a v-dech ničeho jsme neslyšeli. Ctib. Hád. 82. — V. = vyvádění, vedení důkazu, gründliches Auseinandersetzen, die Beweis- führung. Můžeš-li svému žalobníku odepříti vývody pravými. Vš. Kdož by koho vinil, že jemu škodu učinil na silnici a on vedl k vývodu svědky a ti se nesrovnali.... Nál. 213. K v-dúm se přidati. Us. Dch. On má vždycky těch svých vývodů (= výmluv). V Kunv. Msk. Hned si pomyslela, že už zle povodilo sa s ním. Ale kto tu jej aspoň dáky v. dá o tom? Dbš. Sl. pov. III. 71. Druhdy v přejasných si vede v-dech. Sš. I. 15. Prosíme vás za naučení, jest-li dosti v-du k okázánie na těch listech svrchupsa- ných, Na těch listech dosti v-dů nenie. NB. Tč. 288. Chci od nich přijieti jejich v-dy. Půh. I. 367. — V. = očištění se, ukázání neviny své, die Entschuldigung, Rechtferti- gung, Reinigung, Entlastung. Propadá svou česť, kdo jsa k vývodu obeslán nepostaví se. Faukn. 99. Na kohož týž zločinec vy- znává, toho purkrabě obsílá k vývodu. Faukn. K v-du se postaviti, Pr. měst., Er., jíti. Star. let. K v-du svědky vésti. Cf. Zř. zem. Jir. V. 9., Kol. Jir. S. XXVIII. Na tretie ráno mali už postaviť sa pred kráľa a ešte nevedeli tej veci ani vývod ani roz- vod (kudy tam, kudy ven). Dbš. Sl. pov. II. 94., Mt. S. I. 96. Skrze dlúhosť času že takového vývodu beze lsti jmieti nemuože. NB. Tč. 288. Poněvadž jest stál a stojí k očištění a vývodu svému. Arch. IV. 321. Zľutujte že sa, zľutujte nade mnou a nad tými, co plačú vo svete. Veď som ja pri- šiel o v. pre všetkých. Dbš. Sl. pov. II. 56. (Šd. ). — V., der Entlastungsgrund. J. tr.

394387   Vývod Svazek: 7 Strana: 1090
Vývod = vyvedení. Pro ten vývod tak ohavný, když byl veden naze. Pravn 1069. — V. = očištění se. Rychtář sklep zape- četil (byly tam kradené věci) a ten hospo- dář musil jíti k v-du. Let. 316. V. při mu- kách. Wtr. Obr. II. 762., 765.

394388   Vývod Svazek: 10 Strana: 0506
Vývod. Byl u vývodu, vz Žebřík. V. rodu = rodokmen. Ott. XXI. 879

394389   Vývoda Svazek: 4 Strana: 1178
Vývoda, y, m. (lépe: vojevoda, vévoda), der Heerführer, Herzog. Jg., Dch., Bdl. Jede, jede vývoda po tej lúce zelenej. Sš. P. 106. Slezský vývoda. 1479. Tč. — V., osob. jm. Šd.

394390   Vývodce Svazek: 4 Strana: 1178
Vývodce, e, m. = kdo něco vyvodí, der Ausführer. V. odsudku. Vz Vývod.

394391   Vývodce Svazek: 7 Strana: 1090
Vývodce. Všeobecný vkus jest nejlep- ším v-dcem z rozpaků všech. Dk. Aesth. 68.

394392   Vývodek Svazek: 4 Strana: 1178
Vývodek, dku, m. = výsledek, výron, vývoj, die Folgerung, das Corollarium, das Edukt, die Deduktion. Vz Vývod. Sš., Nz., Nz. lk. Sv. Ambrož v-dku tomu odpíral; Avšak v. onen není nuten; Štěpán přidává nutný a samoplynný v. a následek věcí pře- dešlých; V. dogmaticky z čeho vyplývající; Někteří žádných v-dků nepřipouštějí; Vésti koho k nutnému v-dku; Z toho pak odvě- tuje apoštol druhý v.; Scestný v.; Z toho, co posud přednesl apoštol, činí v. vše- obecný; To je v., jenž plyne sám sebou z toho, co...; Slova ta nepředkládá apo- štol jako v.; Tu přičiňuje v. a následek onoho sobě podsunutého chování-se; Na- pomenutí to je v. z předešlého, ale připojen je bezspoječně; Ješto z toho, co pravil, po- všechné v-dky odvětuje. Sš. J. 265., Sk. 70., 77., L. 103., 114., I. 40., 42., 103., II. 40., 54., 59., 128., 181. (Hý. ). Z toho v. uči- niti zůstavuje se čtenáři. Sš. Cf. Výtvorek, Vyvodina.

394393   Vyvodění Svazek: 4 Strana: 1178
Vyvodění, n., vz Vyvedení, das Heraus- führen. — V. = vývod, die Deduktion. Vz Vývod, Nz.

394394   Vyvoděný Svazek: 4 Strana: 1178
Vyvoděný; -ěn, a, o, herausgeführt, ge- nug herumgeführt.

394395   Vývodice Svazek: 4 Strana: 1178
Vývodice, e, f. = vévodkyně. Pulk. 47.

394396   Vyvodící Svazek: 4 Strana: 1178
Vyvodící = sousledečný, konsekutivní, konsekutiv. V. částice. Sš. J. 152. (Hý. ).

394397   Vývodička Svazek: 4 Strana: 1178
Vývodička, y, f. = stružka k odvádění vody z polí, die Wasserfurche. Us. u Táb. Vz Vyvodina.

394398   Vývodík Svazek: 4 Strana: 1178
Vývodík, a, m. = vojevodic, Herzogs- sohn. Stranský.

394399   Vyvodina Svazek: 4 Strana: 1178
Vyvodina, y, f. = co lučebně z něčeho vyvedeno. Cf. Vývodek. Pr. Chym. — V., vývodička, vývodek na poli, das Edukt. Sl. les. Vz Vývodička.

394400   Vývodinka Svazek: 4 Strana: 1178
Vývodinka, y, f., Herzogstochter. Stran- ský.

394401   Vyvoditel Svazek: 4 Strana: 1178
Vyvoditel, e, m., der Ausführer.

394402   Vyvoditelka Svazek: 4 Strana: 1178
Vyvoditelka, y, f., die Ausführerin.

394403   Vyvoditelnosť Svazek: 4 Strana: 1178
Vyvoditelnosť, i, f., die Ausführbarkeit. Šm.

394404   Vyvoditelný Svazek: 4 Strana: 1178
Vyvoditelný, deducirbar, ausführbar. V. z něčeho. Mj. 30.

394405   Vyvoditi Svazek: 4 Strana: 1178
Vyvoditi, vz Vyvésti.

394406   Vývoditi Svazek: 4 Strana: 1178
Vývoditi, vz Vojevoditi.

394407   Vývodkový Svazek: 4 Strana: 1178
Vývodkový, Folgerungs-, Deduktions-. V. výrok. Sš. I. 66. (Hý. ).

394408   Vývodkyně Svazek: 4 Strana: 1178
Vývodkyně, vz Vojevodka.

394409   Vývodně Svazek: 4 Strana: 1178
Vývodně, folgernd. V. mluviti. Sš. I. 70. (Hý. ).

394410   Vývodní Svazek: 4 Strana: 1178
Vývodní, -ný, Ausgangs-. V. kohoutek. V. trouba, trubice. Šp. — V., Entlastungs-. V. svědek. Us., J. tr. — V., vz Vyvedlivý.

394411   Vyvodniti Svazek: 4 Strana: 1178
Vyvodniti, il, ěn, ění, vyvodňovati = vymočiti, auswässern. — co: kůže. Šp.

394412   Vývodný Svazek: 4 Strana: 1178
Vývodný = vývodní.

394413   Vývodný Svazek: 7 Strana: 1090
Vývodný, deductiv. V. logika, Jd. 5., důkaz. Jd,, Dk. — V. zpráva, Gegenbericht, m. 1634. Soud. záp. opav.

394414   Vývodsky Svazek: 4 Strana: 1178
Vývodsky, herzoglich. V. žíti.

394415   Vývodský Svazek: 4 Strana: 1178
Vývodský, herzoglich. V. město. Us. Bern.

394416   Vývodství, n Svazek: 4 Strana: 1178
Vývodství, n., das Herzogthum. Vz Vo- jevodství.

394417   Vyvodzaný Svazek: 10 Strana: 0506
Vyvodzaný — tanec při slez. svatbě. Vz Vyhl. II. 88

394418   Vyvochlovati Svazek: 4 Strana: 1178
Vyvochlovati, aushecheln. — co. D.

394419   Vývoj Svazek: 4 Strana: 1178
Vývoj, e, m., die Entwicklung. Vz Vý- vin. V. řeky = délka její po všech okli- kách. Blř. Při nejvíce možném vývoji; Věc v-je schopná. Us. Dch. Každý národ má stejné právo na v. a samobytnosť. Tč. exc. V. dějepisný, Kř. Stat. 2., mravní, duševní, Sb. S. I. 427., organický, Stč. Zmp. 690., geologický, Lpř. J. Dj. I. 9., organismu, historický. Mus. 1880. 425., 516. Kteréž epochu činilo ve vývoji práva českého. Pal. Děj. V. 1. 7. Věc ta na zemi v. svůj má; Samaritané mimo veškeren v. starozákon- ných ústav se nalezali; Historický v. víry křesťanské; V. hříchu a pokání se strany lidské vylíčiti; V. mravných zásad; Ne- patří smrť ku přirozeným v-jům lidstva; A na jednom místě nákresové listu ku Ga- latům obšírného v-je v listu k Římanům docházejí. V. božských rad ohledem po- hanů; Vrcholu v-je dosíci; Jako se z ne- mluvněte a dítěte vyvinuje pachole a u dal- ším vývoji jinoch. Sš. J. 52., 70., L. 150., I. 28., 63., II. 4., 78., 116. (Hý. ).

394420   Vývojek Svazek: 4 Strana: 1178
Vývojek, jku, m. = vývoj. Slova ta berou se za dalejší v. Sš. II. 112. (Hý. ).

394421   Vývojepis Svazek: 7 Strana: 1090
Vývojepis, u, m., Organographie, f. V. člověka. Kv. 1884. 655.

394422   Vývojepisec Svazek: 7 Strana: 1090
Vývojepisec, pce, m., Organograpb, m. Pdl. exc.

394423   Vývojepisný Svazek: 4 Strana: 1179
Vývojepisný, die Entwickelung beschrei- bend, darstellend, organographisch. SP. II. 254.

394424   Vývojesloví Svazek: 7 Strana: 1090
Vývojesloví, n. Vz Vývojosloví.

394425   Vývojesloví Svazek: 8 Strana: 0488
Vývojesloví. V. vědy. Mus. 1894. 308. Vz Vývoj osloví.

394426   Vývojeslovný Svazek: 7 Strana: 1090
Vývojeslovný. V. zákon. Dk. Dj. f. 183.

394427   Vývojezpyt Svazek: 7 Strana: 1090
Vývojezpyt, u, m., Organologie, f. Dk. Dj. f. 184., Ott. VI. 789.

394428   Vývojezpytec Svazek: 4 Strana: 1179
Vývojezpytec, tce, m., Organolog, der Erforscher der Entwickelung. Světoz.

394429   Vývojezpytně Svazek: 8 Strana: 0488
Vývojezpytně. V. důležitý cizopasník. Vstnk. II. 543.

394430   Vývojezpytný Svazek: 4 Strana: 1179
Vývojezpytný, die Entwickelung erfor- schend, organologisch.

394431   Vyvojiti Svazek: 4 Strana: 1179
Vyvojiti, il, en, ení, vyvojovati, auskäm- pfen. — co komu jak. Dch.

394432   Vývojka Svazek: 9 Strana: 0388
Vývojka, y, f. = tekutina při fotografo- vání. Us.

394433   Vývojka Svazek: 10 Strana: 0506
Vývojka. Sr. Ott. XXI. 878.

394434   Vývojně Svazek: 4 Strana: 1179
Vývojně. V první části listu dílem v., dílem výbojně pokračuje. Sš. II. 192.

394435   Vývojněník Svazek: 10 Strana: 0506
Vývojněník (!), a, m. = invalida. Pohl.

394436   Vývojnosť Svazek: 7 Strana: 1090
Vývojnosť, i, f., Evolutionsfähigkeit. Dk. Poet. 518.

394437   Vývojný Svazek: 7 Strana: 1090
Vývojný = evoluční. V. theorie. Hg. 83.

394438   Vývojosloví Svazek: 4 Strana: 1179
Vývojosloví, n., organogenia, zpytuje vývoj ústrojů jednoho ze druhého. Kk. 2. vyd. 3.

394439   Vývojový Svazek: 7 Strana: 1090
Vývojový. V. theorie, Msr. 98. (55.), doba. Ndr. Lub. Vz předcház.

394440   Vyvojštiti se Svazek: 4 Strana: 1179
Vyvojštiti se, il, ěn, ění = vojensky vy- táhnouti, kriegerisch ausziehen. Č.

394441   Vyvojvoditi Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvojvoditi = dovojvodovati, přestati býť vojvodou. Zbr. Hry 109.

394442   Vyvol Svazek: 4 Strana: 1179
Vyvol, u, m. = vyvolání. Na Slov. Bern.

394443   Vyvolací Svazek: 4 Strana: 1179
Vyvolací, Ausrufs-. V. cena. J. tr., Šp.

394444   Vyvolač Svazek: 4 Strana: 1179
Vyvolač, e, m., der Ausrufer, Herold, Ankündiger. Bern.

394445   Vyvolání Svazek: 4 Strana: 1179
Vyvolání, n., das Ausrufen, der Hervor- ruf. Dch. V. rukojmí. Vz Gl. 375., Tov. k. 176. Hlučné v., stürmischer Hervorruf. Dch.

394446   Vyvolanka Svazek: 4 Strana: 1179
Vyvolanka, y, f. = souboj, der Zwei- kampf. Na Slov. Bern.

394447   Vyvolaný Svazek: 4 Strana: 1179
Vyvolaný; -án, a, o, ausgerufen, heraus- gerufen, herausgefordert. V. cena. Vz Vy- volati.

394448   Vyvolaný Svazek: 10 Strana: 0506
Vyvolaný. Ohnivosť artificialní = uměním vyvolaná, způsobena. Zach. Test. 43.

394449   Vyvolatel Svazek: 4 Strana: 1179
Vyvolatel, e, m. = vyvolač. Us. Tč.

394450   Vyvolati Svazek: 4 Strana: 1179
Vyvolati, vyvolávati = volati odkud na koho, auf-, ausrufen; voláním ohlásiti, aus- rufen; ven volati, aus-, herausrufen. — co, koho: hodiny, D., vojnu (ohlásiti), Nomencl., duchy, cenu (vyzvati), Us., koho (velebiti, chváliti). V. V. herce. Us. V. pohyb, ne- pořádek, něčí hněv (lépe: způsobiti). Pk., Tk. V. jména stanic. Us. Vlč. Ponocný vy- volával dvanáctou. Tyl. I. 91. V. rukojmě. Tov. Záveje ako múry. Brodí sa cez ne a vyvolává dievku, ale neozýva sa jej ani duša. Dbš. Sl. pov. II. 49. Hleděno buď k tomu, které zájmy společnosť vyvolaly, lépe: hleděno buď k tomu, z kterých pří- čin společnost zřízena jest n. který prospěch společnosť zřizujíc se na zřeteli měla. Šb. Nepřátelé vyvolali boj, lépe: dali příčinu, počátek k boji n. nepřátelé počali, začali, způsobili boj, byli příčinou boje. Bs. To vyvolalo hádku, lépe: způsobilo, bylo pří- činou hádky. — čeho, koho (gt., šp. m. akkus. ). V-lal ostatních, těch slov (šp. m.: ostatní, ta slova). Brt. 86. — na koho: na služebníka, aby přišel. Us. Hovězané na nás divně vyvolávali (pokřikovali). 1717. Pk. — co čím, kým. Dali to biřicem vy- volati. Ros. Skotáci rohem (trubou, Pt. ) vyvolávají dobytek (z chlevů). Kom. Něčí nespokojenosť něčím v. (lépe: způsobiti ap. ). — koho kde kdy. Kdyby takového ne- mohli chytiti, tehdy po měsíci má vyvolán býti v městech po krajích. Arch. II. 507. koho odkud: ze školy. — koho kam: na pole. Br. — nač: na souboj (vyzvati). Us. — koho k čemu: k pranici a bitvě. V. V. někoho k bitce. J. tr. — komu proč. Vyvolávali na slávu víťazovi. Dbš. Sl. pov. I. 301. — kdy. Obecenstvo spiso- vatele kusu po každém jednání hlučně vy- volávalo. Vlč. — kde. Už ho vyvolávají ve škole (už má choditi do školy). Mor. Šd. — co kde jak. Které (pře) před úřadem kdys vyvolával sám svým vlastním hlasem. Kká. Td. 41. — co komu. Došli na slova a vyvolali si (= vyčítali), co komu na srdci ležalo. Dbš. Obyč. 81.

394451   Vyvolati co Svazek: 10 Strana: 0506
Vyvolati co. Tak jako ty v-láš působení přirození zevnitř. Zach. Test. 46.

394452   Vyvolati koho kam: do Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvolati koho kam: do boje. Osv. I. 209. Učitel v-lal žáka k tabuli, před la- vici. Us. Pdl. — odkud jak na koho. Z dálky na velebníčka celou silou hlasu svého vyvolával. Vlč. Zl. v ohn. I. 61.

394453   Vyvolávací Svazek: 4 Strana: 1179
Vyvolávací, vyvolavací, Ausrufs-. V. cena. Šp.

394454   Vyvolávač Svazek: 4 Strana: 1179
Vyvolávač, vyvolavač, e, m., der Aus- rufer. D., J. tr., Bern.

394455   Vyvolávání, n Svazek: 4 Strana: 1179
Vyvolávání, n., vz Vyvolání, Vyvolati.

394456   Vyvolávanka Svazek: 4 Strana: 1179
Vyvolávanka, y, f. = vyvolávka. Dbš. Obyč. 148.

394457   Vyvolávatel Svazek: 4 Strana: 1179
Vyvolávatel, vyvolávatel, e, m. = vy- volávač. Mus. 1880. 435.

394458   Vyvolávati Svazek: 4 Strana: 1179
Vyvolávati, vz Vyvolati.

394459   Vyvolavec Svazek: 4 Strana: 1179
Vyvolavec, vce, m. = vyvolávač. Č. Nár. ps. II. 169.

394460   Vyvolávka Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvolávka, y, f. Hra na v-ku (míčová). Vz Míč, Brt. Dt. 196, Km. 1887. 363.

394461   Vývolba Svazek: 4 Strana: 1179
Vývolba, y, f. = vyvolení, die Wahl, Auswahl. Předurčení k synovství je jen vý- voj v-by boží. Sš. II. 81. (239., I. 100. — Hý. ).

394462   Vývolebný Svazek: 4 Strana: 1179
Vývolebný = vývolivý, vyvolen býti mo- houcí, vývolný, wählbar. Aby úložek (úra- dek, uložení) boží zůstal vývoleben či vý- voliv. Sš. I. 100. (Hý. ).

394463   Vývolek Svazek: 4 Strana: 1179
Vývolek, lku, m. = vyvolení. Původ v-lku. Sš. I. 100. (Hý. ).

394464   Vyvolenec Svazek: 4 Strana: 1179
Vyvolenec, nce, m., der Gewählte, Aus- erwählte, Auserkorene. Posp., Šb. S. II. 209., Tč. V. boží. Čch. Mch. 38. A on své ovce t. vyvolence jmenuje jmenovitě; (To miesto) jest najmenšie před Bohem dóstojenstvie vyvolencóv božích. Hus II. 224., 363. (Tč. ).

394465   Vyvolení Svazek: 4 Strana: 1179
Vyvolení, n., die Wahl, Auswahl, Er- wählung. V. svobodné. Kram. — V., prae- optatio, das Vorziehen. — V., praedistinace. V. V. = kon boží, podlé něhož Bůh člověka nebo národ k víře v Krista od věčnosti předustanovil. Uskutečněním v. je povolání, f] xkrjöic. Vz Povolání. Sš. II. 239. V. naše od Boha zakládá se na zásluhách Krista Pána; To v. se dálo od věčnosti; A stalo se v. to za účelem svrchovaným; Slovem tím Pavel udává způsob v. božího. Sš. II. 80., 81. (Hý. ). V božiem v. ste položeni, abyste byli měšťané nebeského královstvie; A že nás jest a ne mój toliko milostivým v-ním, dlužni jsme jemu bázní. Hus I. 145., 315. (Tč. ).

394466   Vyvolenka Svazek: 4 Strana: 1179
Vyvolenka, y, f., die Ausgewählte, Aus- erkorene. Šml. Pomoz ty, lilie, v-ko její. Hdk. C. 222., Šml. I. 39.

394467   Vyvolenstvo Svazek: 10 Strana: 0506
Vyvolenstvo, a. n. V. milosti. Kká. Sion I 126.

394468   Vyvolený Svazek: 4 Strana: 1179
Vyvolený; -en, a, o, erwählt, ausge- wählt. V. zboží. Us. Žito krmí všecky blázny napořád a pšenice jen ty v-né. Us. Tč. — V., lieber gewählt, vorgezogen. Velmi mnoho
povolaných, v-ných málo. Us. Tč. V. národ.
Br. Za své v-né jsem vás neměl. BR. II.
33. b. V. syn (adoptovaný). Jel. — čím:
srdcem v-ná, die Herzenserkiesene. Dch. — V., auserwählt, praedestinirt. Vz Vyvolení. Judáš od spasitele k biskupství v-ný pro lakomstvie kterak jest vzvelebený?; Aniž vědie, jest-li k spasenie v-ný čili k zatra- cenie předvěděný; Neb v-ný nižádný ne- zahyne a předvěděný nižádný spasen ne- bude; V-ný jest ten, kohož pán Bóh volil jest, aby dobře jsa živ byl konečně spasen. Hus I. 184., 341., II. 177. (Tč. ). V-ní boží, V., svatí. Us. 285*

394469   Vyvolitel Svazek: 4 Strana: 1180
Vyvolitel, e, m., der Aus-, Erwähler. Us.

394470   Vyvolitelka Svazek: 4 Strana: 1180
Vyvolitelka, y, f., die Aus-, Erwählerin.

394471   Vyvolitelný Svazek: 4 Strana: 1180
Vyvolitelný, erwählbar. Šm.

394472   Vyvoliti Svazek: 4 Strana: 1180
Vyvoliti, il, en, ení; vyvolovati = volením vybrati, wählen, auswählen, erwählen, er- lesen, erkiesen, vorziehen, prädestiniren. — co, koho. Maje apoštoly v. BR. II. 220. a. Já sem vás dvanácte v-lil a jeden z vás ďábel jest; Otazujíciemu, proč jest Bóh chudé v-lil apoštoly? brzká odpověď jest: že sě jemu tak líbilo. Hus I. 249., II. 52. (Tč. ). — co komu. Koho's ty si vyvolila, ten s tebú. Sš. P. 448. A já vás tu něpu- stím, dokaď vy mne nědáte, co já sobě vy- volím. Sš. P. 15. — si co. Kom. V. si cestu, D., krále, Rad. zv., syna (adopto- vati). Jel. — koho zač: za pána. Ros., za krále, Us., za kmotra. Štelc. Vyvoliti si za ochranku. Er. P. 135. Dyž sem si tě nevzal za ženičku, vyvolím si tebe za družičku. Sš. P. 231., Čes. mor. ps. 167. Včil si ťa v-lím za družičku. Sl. ps. 356. Já se ti ože- ním, ani nezvíš, tebe za družičku si v-lím. Slez. ps. Svůj národ mnohý za nástroj si vyvolil své záhubné snahy. Tč. exc. V-lil si za manželku Jitku. Ddk. III. 196. Ješto od Krista mimořádným a zvláštním během za apoštola vyvolen byl. Sš. I. 3. Slove otec proto, že sobě za syna v-lil. Hus I. 315. — koho k čemu (jak). Bratr jeho byv k stavu duchovnímu v-len...; Se strany biskupovy v-len jest k tomu arcipříšť plzeňský. Ddk. II. 204., II. 35. (Tč. ). Z mnoho tisíc ťa jed- ného k službě svej v-lil. Na Slov. Tč. Ten buď vyvolen k kněžství a to s svědectvím lida, aby... Věrní mají úfati, že jsú v-ni k spasení. Hus 1. 461., II. 420. (Tč. ). — co odkud. Vyvol sobě jedno z dvého. Er. P. 480. Já sem sobě v-la z růže květ, lepší je ten můj malžen než celý svět. Sš. P. 448. Já bych všechněm Slavům krále z tohoto tu kmene v-lil. Koll. I. 112. Pustili los, aby pán Bóh ukázal, kterého by z těch dvú v-li. Hus I. 460. — koho kým: starostou. Us. Vz Zvoliti. Kdo tě v-lil prelatem? Bdl. Bóh jím je v-lil. Hus II. 180. — proč. Pro ne- drahný čas apoštolé snadnou věc vyvolili; Pravda, že Bůh z pouhé lásky nás v-lil. Sš. Sk. 182., II. 81. Spytihněv císařem vy- volen byl pro Moravu na místě Vladislava. Ddk. IV. 85. Ne z případnosti, ale z před- zvědění za svědky v-ni sú. Hus III. 305. — kde kdy. Jenž (apoštolé) od Krista za jeho na zemi pobytu v-ni byli; Jakož v-lil nás v něm (v Kristu) před světa založením. Sš. II. 12., 79. (Hý. ). — jak. Apoštolé bez- prostředně od Pána v-ni byli. Sš. Sk. 16. Vz Voliti.

394473   Vývolivý Svazek: 4 Strana: 1180
Vývolivý, vz Vývolebný.

394474   Vývolka Svazek: 7 Strana: 1090
Vývolka, y, f. = druh révy v mor. Pod- luží. Brt. L. N. II. 14.

394475   Vývolmo Svazek: 4 Strana: 1180
Vývolmo = závisle od vyvolení. Úložek boží v. se stává. Sš. I. 100. (Hý. ).

394476   Vyvolniti Svazek: 4 Strana: 1180
Vyvolniti, il, ěn, ění; vyvolňovati = vol- ným učiniti, frei machen. — koho (eman- cipovati). Rk. — se kde: čep v hřídeli se vyvolnil. Vys.

394477   Vývolný Svazek: 4 Strana: 1180
Vývolný, vz Vývolebný.

394478   Vyvolovati Svazek: 4 Strana: 1180
Vyvolovati, vz Vyvoliti.

394479   Vyvoňaný Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvoňaný = vyvoněný. Slov. Bl. Ps. 19.

394480   Vyvoňati Svazek: 4 Strana: 1180
Vyvoňati = vyvoněti. Na Slov. a Mor. Bern., Šd.

394481   Vyvonění Svazek: 4 Strana: 1180
Vyvonění, n., die Verduftung.

394482   Vyvoněný Svazek: 4 Strana: 1180
Vyvoněný; -en, a, o, ausgerochen, ver- duftet. Na, vem si tu vyvoňanou růži. Na již. Mor. Šd.

394483   Vyvoněti Svazek: 4 Strana: 1180
Vyvoněti, ěl, ěn, ění, vyváněti = vy- ňuchati, ausriechen, durchs Riechen finden; durchs Riechen alles an sich ziehen, auf- riechen; aufhören zu riechen; aufhören einen Geruch von sich geben, zu riechen, aus- riechen. Bern. — co. Já tu růži vyvoňám. V již. Mor. Šd. — odkud. Vyvonime, vy- zvoníme smutek z hlavy ven. Čch. Bs. 150. Všecku vůni z fialek v-ním. Us. — si co. Co si sám naprdím, to si sám v-ním. Slez. Tč. — jak. Fialky příjemně vyvánějí. Us. Tč.

394484   Vyvopálati Svazek: 4 Strana: 1180
Vyvopálati = vyčistiti. — co: oves. Us. Vz Opálati. Db.

394485   Vývora Svazek: 4 Strana: 1180
Vývora, y, f., die Klausur (im Kloster). Šm.

394486   Vyvorati Svazek: 4 Strana: 1180
Vyvorati, vz Vyorati.

394487   Vyvosčiti Svazek: 4 Strana: 1180
Vyvosčiti, il, en, ení = vyvoskovati. Bern.

394488   Vyvoskovati, co Svazek: 4 Strana: 1180
Vyvoskovati, co: niť, podlahu, auswich- sen; vosk, das Wachs verbrauchen. Us.

394489   Vyvosliti Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvosliti = vyosliti. Us.

394490   Vývoz Svazek: 4 Strana: 1180
Vývoz, u, m. = vyvezení lodí n. vozem, der Export, die Ausfuhr, der Ausgang. Nz., J. tr., Dch., D. V. obilí, dříví ze země. Us. V. zboží: zákaz v-u. J. tr. Clo z vý- vozu (vývozní), der Austrittszoll, J. tr., v. kostí, die Knochenausfuhr. Šp. V. a dovoz, Aus- und Einfuhr; Továrna a v. kožených rukavic, Lederhandschuh-Fabrik u. Export. V. toho zboží zase oživěl. Dch. Volný v. vína do Polska se povoluje. Ddk. V. 121. O v-zu řím. a řec. vz Vlšk. 290. — V. = úvoz, der Hohlweg. Mor. Šd., Bkř., Vck. Nestojí na mostě, ale nad v-zem, nemožu já pohnút ani prázným vozem; Chytni mrkvu a zatáhni někde do vývoza. Sš. P. 461., 705. (Tč. ). Moje koně stojí nad vývozem. Sš. P. 461. — V. = žlábek u řiti mezi no- hama, též částka kalhot, jež ono místo kryje. Na Hané. Bkř. — V., jm. polí u Pří- kaz. Pk.

394491   Vývoz Svazek: 7 Strana: 1090
Vývoz = místo, kde se na pole, na louku vjíždí. Nov.

394492   Vývoz Svazek: 8 Strana: 0488
Vývoz. Hnali býka hore vývozom a pohá- ňali ho perútku (tak skáče se do řeči tomu, kdo lže). Slov. Nov. Př. 521.

394493   Vývoz Svazek: 10 Strana: 0678
Vývoz, u, m. Obchodní vývoz z Čech v XV. stol. Vz Wtr. Řem. 940.

394494   Vývozba Svazek: 4 Strana: 1180
Vývozba, y, f. = vývoz, die Ausfuhr, der Export. Nz.

394495   Vývozce Svazek: 4 Strana: 1180
Vývozce, e, m. = kupec domácí zboží do ciziny vyvážející, der Exporteur. Skř., Dch., Šp. Vz Vyvážce, Vývozník.

394496   Vývozce Svazek: 10 Strana: 0506
Vývozce, e, m. = kdo něco vyváží. Nár. list. 1903. 222. 17.

394497   Vývozek Svazek: 4 Strana: 1180
Vývozek, zku, m. = vývozné zboží, der Ausfuhrartikel. Nz. — V. = malý úvoz, žleb, kleiner Hohlweg. Vz Vývoz. Mor. Vck.

394498   Vyvození Svazek: 4 Strana: 1180
Vyvození, n., vz Vyvezení, Vyvézti.

394499   Vyvozený Svazek: 4 Strana: 1180
Vyvozený, vz Vyvezený.

394500   Vyvozený Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvozený také = odvozený, abgeleitet. Vzorec empiricky v-ný. Rm.

394501   Vývoziště Svazek: 4 Strana: 1180
Vývoziště, ě, n., der Ausfuhrplatz. Hlavní v. Šp.

394502   Vyvozitel Svazek: 4 Strana: 1180
Vyvozitel, e, rn., der Ansführer.

394503   Vyvozitelka Svazek: 4 Strana: 1180
Vyvozitelka, y, vyvozitelkyně, ě, f., die Ausführerin.

394504   Vyvoziti Svazek: 4 Strana: 1180
Vyvoziti, vz Vyvézti.

394505   Vývozné Svazek: 4 Strana: 1180
Vývozné, ého, n., die Ausgangsgebühr, die Ausfuhr-, Exportgebühr. Nz., J. tr.

394506   Vývozní, vývozový Svazek: 4 Strana: 1180
Vývozní, vývozový, Ausgangs-, Aus- fuhr-, Ausfuhrs-, Exito-, Export-. V-zní clo, Zlob., zápověď, Us., Rk., zboží, tržba, Nz., J. tr., obchod, úřad, das Austrittsamt, celní poukázka, die Austrittsbollete, list (prů- vodní), der Ausfuhrpass, J. tr., pytel, der Exportsack, náhrada, Exportbonifikation, Šp., cesta (odvozní), der Abfuhrsweg, Sl. les., soustava, das Ausfuhrsystem. Dch. V. vý- robky, Ausfuhrprodukte, Šp., nádoba, das Transportgefäss. Zpr. arch. IX. 9. 47. V. pivo. Šp.

394507   Vývozník Svazek: 4 Strana: 1181
Vývozník, a, m. = vývozce. Nz., Šp. — V., v horn., der Förderer. Dch.

394508   Vývoznosť Svazek: 10 Strana: 0506
Vývoznosť, i, f. V. textilní. Nár. list. 1903. 347 25.

394509   Vývozný Svazek: 4 Strana: 1181
Vývozný = vývozní.

394510   Vyvozovací Svazek: 4 Strana: 1181
Vyvozovací list (očišťovací), Rechtferti- gungsschreiben, f. Nz.

394511   Vyvozovač Svazek: 10 Strana: 0506
Vyvozovač, e, m. V. páry. Nár. list. 1905. 131. 23. Sr. Vyvinovač.

394512   Vyvozování Svazek: 4 Strana: 1181
Vyvozování, n., die Folgerung. Nz. V. jich z marných myšlének. BR. II. 13.

394513   Vyvozování Svazek: 10 Strana: 0506
Vyvozování, n. = očišťování z viny. Chč. S. I. 51a.

394514   Vyvozovati Svazek: 4 Strana: 1181
Vyvozovati, vz 1. Vyvésti, 2. Vyvézti.

394515   Vyvrácati Svazek: 4 Strana: 1181
Vyvrácati = vybiti. Na mor. Val. Vck.

394516   Vyvrácenec Svazek: 4 Strana: 1181
Vyvrácenec, nce, m., ein Umgestürzter. V. od víry = odštěpenec. Plk.

394517   Vyvrácení Svazek: 4 Strana: 1181
Vyvrácení, n., das Verwerfen, Umstür- zen, die Umwerfung, Umstürzung. V. stromu. D. — V. námitek (odmítání, odmítka), die Widerlegung. Krok. V. důvodů. Mus. 1880. 474. — V. něčeho z kořen, V., města, die Verheerung, Zerstörung. Har. — V. = vý- vrat, dávení, das Speien.

394518   Vyvrácení Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvrácení. Ž. kl. 61. 4.

394519   Vyvrácenina Svazek: 4 Strana: 1181
Vyvrácenina, y, f. = vývratek, vyvrá- cené (z těla), das Erbrochene. Štelc.

394520   Vyvrácený Svazek: 4 Strana: 1181
Vyvrácený; -en, a, o, umgestossen, um- gestürzt. Hospodin zdvíhá v-né. Ž. wit. 145. 8. V. strom. Vrch. V. důvod, žaloba. Vz Vyvrátiti.

394521   Vyvrácený. V Svazek: 10 Strana: 0506
Vyvrácený. V. víčko (oční), ectropium luxurians s. sarcomatosum, v. víčko sta- řeckým ochabnutím svalu očnicového, e. mu- sculare senile. Ktt.

394522   Vyvraceti Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvraceti, el, ení = vyvřeštěti. Us.

394523   Vyvracovací Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvracovací návod. Vz Jg. Slnosť. 40.

394524   Vyvracovač Svazek: 4 Strana: 1181
Vyvracovač, e, m., der Umstosser, Wi- derleger. V. nepravé zprávy. Us.

394525   Vyvracovati Svazek: 4 Strana: 1181
Vyvracovati, vz Vyvrátiti.

394526   Vyvrangať Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvrangať, vyvranžeť = vydrankať. Na již. Mor. Šd.

394527   Vyvrásčiti Svazek: 4 Strana: 1181
Vyvrásčiti = vyvraštiti. Na Slov.

394528   Vyvraskati Svazek: 4 Strana: 1181
Vyvraskati, vz Vyvraštiti.

394529   Vyvraštění Svazek: 4 Strana: 1181
Vyvraštění, n., die Ausglättung der Run- zeln. Us.

394530   Vyvraštěný Svazek: 4 Strana: 1181
Vyvraštěný; -en, a, o, von Runzeln be- freit, glatt gemacht. V-né a vypuklé čelo nestydatého (dle domnění) ukazuje. Kom.

394531   Vyvraštidlo, a Svazek: 4 Strana: 1181
Vyvraštidlo, a, n., das Ausbrecheisen. Vz Vyvraštiti.

394532   Vyvraštiti Svazek: 4 Strana: 1181
Vyvraštiti, il, ěn, ění; vyvrašťovati = vrá- sek zbaviti, entrunzeln, glätten. — co čím. Jirchář kůži vyvraštidlem v-šťuje. Techn.

394533   Vyvrašťovati Svazek: 4 Strana: 1181
Vyvrašťovati, vz Vyvraštiti.

394534   Vývrat Svazek: 7 Strana: 1090
Vývrat dělohy, perversio uteri, měchýře, p. (astrophia) vesicae urinariae. — V. = vyvrácení. Navrátil se k v-tu svému. Bart. 30.

394535   Vývrat Svazek: 8 Strana: 0488
Vývrat. Chlastali až do v-tu (až blili). XVIII. stol. NZ. IV. 107.

394536   Vývrat Svazek: 9 Strana: 0388
Vývrat, u, m. = sjetá vrstva země horní hlíny. Čes. 1. IX. 195.

394537   Vývrať, ě, vývratka Svazek: 4 Strana: 1181
Vývrať, ě, vývratka, y, f. = vyvrácený strom i to co po něm zůstane jako kořen, pařez, der Windbruch. Sych., Bž. 100., Dch., Jrsk. Vz Vývrat.

394538   Vývrat, u, vývratek Svazek: 4 Strana: 1181
Vývrat, u, vývratek, tku, m. = vyvrá- cení i co vyvráceno, das Um-, Herumkehren, Umwerfen, Um-, Verdrehen, das Umgekehrte, Verdrehte, Umgeworfene, der Umwurf. — V. = vyvrácení stromu i sám vyvrácený strom i co zůstane po odstranění stromu jako kořen, zlomek pařezu, Jg., zálom, zá- lomek, der Windbruch, Windfall, Windwurf, Windschlag. Pt. V. dubu. Kká. Td. 108. Bouřlivé větry mnoho v-tů nadělaly. Koubl. — V. = dávení i co vydáveno, das Erbre- chen, Erbrochene. V., Br. Kouty budou plny vývratků mrzkých a ohavných. Bart. 338. 35. Poněvadž jsi v hrdlo zase bral, což jsi prve odvolal navrátiv se jako pes zase k vý- vratu svému kacieřskému. M. S. z Pr. 21. — V. = vyvrácení, die Widerlegung. Vývrat toho psaní pošel z péra Karvajalova. Pal. Děj. IV. 2. 343. Tys vždycky na vývraty (vše vyvracíš). Us.

394539   Vývratek Svazek: 4 Strana: 1181
Vývratek, tku, m., vz Vývrat. Jg. Slov., Kál., Šd., Bart.

394540   Vyvrátění Svazek: 4 Strana: 1181
Vyvrátění, n. = vyvrácení. Slov.

394541   Vyvrátěný Svazek: 4 Strana: 1181
Vyvrátěný = vyvrácený. Na Slov.

394542   Vyvratitel Svazek: 4 Strana: 1181
Vyvratitel, e, m., der Umstürzer, Zer- störer. V. Troje. Msn. Or. 35. — V., der Widerleger.

394543   Vyvratitelka Svazek: 4 Strana: 1181
Vyvratitelka, y, vyvratitelkyně, ě, f., die Umwerferin; Widerlegerin.

394544   Vyvratitelný Svazek: 4 Strana: 1181
Vyvratitelný, umstösslich, widerleglich. D.

394545   Vyvrátiti Svazek: 4 Strana: 1181
Vyvrátiti, vrať, vrátě, il, cen, ení; vy- vraceti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; vyvra- covati, vyvracovávati = na druhou stranu obrátiti, umwenden, umkehren; docela obrá- titi, převrátiti, zpod na vrch, umwerfen, umstürzen, umstossen, umschmeissen; vyko- řeniti, vyhubiti, mit der Wurzel ausreissen, vernichten, verheeren, zerstören; vykroutiti, verdrehen, verzerren; vydáviti, vrátiti, spei- en, sich erbrechen; se = padnouti, umfallen, umstürzen, Jg., slehnouti (o ženách), nieder- kommen. — abs. Kacieře člověka po prv- niem a druhém tresktání varuj sě věda, že vyvracen jest. Hus I. 471. — co: strom, jídlo, V., oči, hubu = vykroutiti, Us., po- řádek, Šm., svůj rozum (na rozumu se po- másti). Us. Lekára živí lekárstvo, len teba vyvráťa. Na Slov. Tč. Múdrosť je voděc (vůdce) rozumný, len ťa nevyvráti. Ib. Tč. Na zemi musíš hlavu zpínati a oči vyvra- covati, chceš-li něco lepšího spatřiti než hrudu. Koll. I začal vyvracať všetky vrecka. Dbš. Sl. pov. V. 86. V. něčí slova, důvody, tvrzení, Us., námitky, Rk., v tomto smyslu také: srážeti, porážeti co čím, vyvésti se čím z čeho, poraziti průvod odvodem, den Beweis durch Gegenbeweis widerlegen. Jv. — čeho, šp. m.: co. — co kam. Ryba Jonáše na břeh v-la. Br. Sedla sem na kameň, v-til se se mnou do bystré vodičky. Čes. mor. ps. 144. V. co na zem. Us. Tč. Na někoho oči v. Rad. zv. — co odkud. Ze sebe vy- vraceti, Br., V., z úst, Štelc, ruku z kloubu. Lk. On sa ale zo svojho v-tiť nedal. Dbš. Sl. pov. I. 50. Počnu tě z svých úst vyvra- ceti. Št. ř. 193. a. Na to se ďábel všecken vydá, aby vás z víry v-til; Kteříž by od víry pravé se v-li. BR. II. 283. b., 753. b. — co jak: strom s kořeny. D., Reš. Strom z kořen, V., Háj., město z kořene, D., BO., město ze dna v. Kom. Žaludek na ruby v. Ras. Zaduje vietor a všetko z kořena vy- vracia. Dbš. Sl. pov. I. 504. Jenž z kořene v-titi chtěl křesťanství. Sš. Sk. 112. Anti- kristovo falešné učení z kořene vyvrátiti. Hus III. 302. Něco ze základů v-titi. Dch., Ddk. III. 51. Krakov té doby od základů jest v-cen. Ddk. II. 122. Jak sa bijú, tak sa bijú, v-li s hrncom briju. Mt. S. I. 25. Článek za článkem vyvraceti; Námitky na dobro v. Us. Dch. Oblehli hrad a dokořán v-li. Km. 1883. 74. Na tu (rybu) tresknul, že hneď zgägla a v-la sa hore bruchom. Dbš. Sl. pov. III. 36. — čím. Tím nejsou vy- vráceny veškery pochybnosti. Ddk. II. 309. V. námitky dobrými důvody. Mus. 1880 475., 516. (Pdl. ). — se. Strom se v-til. D. Zákon se ruší a vyvrací. BR. II. 158. a. V-til sa ako snop. Dbš. Sl. pov. III. 47. Mám strach, že se to kolo v-tí (zusammen- brechen). Slez. Šd. Byl zdráv, na jednou se v-til (fiel rücklings um) a bylo po něm. Mor. Šd. Naše sousedka se již v-la (slehla). Mor. Tč.

394546   Vyvrátiti Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvrátiti, exterminare. — co. Ž. kl. 79. 14. V-tě to, jehož jest požiti nemohl. Št. Kn. š. 136. — co kudy. Jídlo ústy v.

394547   Vyvrátiti Svazek: 9 Strana: 0388
Vyvrátiti sklenici = do dna vypiti. Ho- řen. 80.

394548   Vyvrátiti se kam Svazek: 10 Strana: 0506
Vyvrátiti se kam. Až se v-til na zem = padl. Val. Nár. sbor. VIII. 99.

394549   Vývratka Svazek: 4 Strana: 1182
Vývratka, y, f. = vývrat. Šm.

394550   Vývratkový Svazek: 7 Strana: 1090
Vývratkový = z vyvráceného stromu. V. dříví. Šd.

394551   Vývratnice Svazek: 4 Strana: 1182
Vývratnice, e, f., taliera, die Brechpalme. V. obecná, t. silvestris. Vz Rstp. 1612.

394552   Vývratnictví, n Svazek: 4 Strana: 1182
Vývratnictví, n., der Radikalismus. Šm. Vývratník, a, m., der Radikale. Šm.

394553   Vývratno Svazek: 4 Strana: 1182
Vývratno, zum Umstürzen, zum Um- werfen. Tu je v., jeď pomály. Slez. Šd. Klš.

394554   Vývratnosť Svazek: 4 Strana: 1182
Vývratnosť, i, f., die Umwendbaikeit, Verkehrtheit, Umwerflichkeit. Jg. Slov.

394555   Vývratný Svazek: 4 Strana: 1182
Vývratný = snadný k vyvrácení, leicht umzuwerfen. Marek. — V. = vyvracející, umstürzend. V. cesta. Vz Vývratno. Slez. Šd., Klš. — V. = vyvrácený, verkehrt, ver- dreht, umgeworfen. V. dříví, das Lagerholz. D., Jg.

394556   Vývratný Svazek: 7 Strana: 1090
Vývratný. V. dříví. 1594. Wtr. exc.

394557   Vyvravať Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvravať = vyhovořiti, vymluviti, vyroz- právěti. Na Slov. Bern. Ľudia, keď vravia, vše dačo vyvravia. Gemein Gerücht ist sel- ten erlogen. Na Slov. Zátur.

394558   Vyvrazčiti Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvrazčiti = vyvraštiti. Slov.

394559   Vyvrázditi Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvrázditi, il, ěn, ění = vyvraziti. Plk.

394560   Vyvrazení Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvrazení, n., das Auskühlen o. Ver- derben durch wiederholten Aus- und Ein- gang. Na Slov. Bern.

394561   Vyvrazený Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvrazený; -en, a, o, ausgekühlt o. ver- dorben durch wiederholten Aus- und Ein- gang. Na Slov. Bern.

394562   Vyvrázet Svazek: 10 Strana: 0506
Vyvrázet, vyvrážet co: teplo = vrzáním vypouštěti. Kbrl. Džl. 16. Vyvraziť, vyvrazdiť. Liptov. Sbor. slov. IX. 47.

394563   Vyvrazgati co na kom Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvrazgati co na kom = vyžebroniti. U Věrovan. Hvk. Cf. Vražditi 2. a násl. Vyvražditi.

394564   Vyvraziti Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvraziti, il, en, ení, vyvrážati, vyvra- žovati, auskühlen o. verderben durch wie- derholten Aus- und Eingang; se, aufhören öfters aufzumachen, aus- und einzugehen. Na Slov. Bern.

394565   Vyvraziti Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvraziti. Všecko teplo v-zíte. U Kdýně. Rgl.

394566   Vyvrážati Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvrážati, vz Vyvraziti.

394567   Vyvraždený Svazek: 8 Strana: 0488
Vyvraždený. Lid dávno v-ný. Słow. lál. Ven, 7.

394568   Vyvražditi Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvražditi, vz Vražditi 1. a 2.

394569   Vyvražditi Svazek: 8 Strana: 0488
Vyvražditi lid. Us.

394570   Vyvražkati Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvražkati = vyvrašťovati. Vz Vyvra- štiti. Slov. Bern.

394571   Vyvrbiti Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvrbiti, il, en, ení, vyvrbovati = špatně vyvésti, schlecht, aus-, durchführen. — co. Tys to pěkně vyvrbil! Na Mor. Bkř., Šd. — — se = vyskytnouti se. Kde se ten tu v-bil ? Šb., Škd. Všickni žasli a kývali hlavami sou- strastně, jenom pan Švarz se vyvrbil (ozval) hrdým slovem: Co vy ? Kmk.

394572   Vyvrcati Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvrcati = vyvrčeti. Na Slov. Bern.

394573   Vyvrcení Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvrcení, n. = vymíchání, das Aus- rühren. Šp.

394574   Vyvrcený Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvrcený; -en, a, o, ausgerührt, aus-, herausgedreht. V. máslo. NA. IV. 101. Vz Vyvrtiti.

394575   Vyvrci Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvrci, vz Vyvrhnouti.

394576   Vyvrcovati Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvrcovati, vz Vyvrtiti.

394577   Vyvrčeti Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvrčeti, vrč, el, en, ení; vyvrkati, vy- vrknouti, knul a kl, ut, utí; vyvrkovati — vrčením dostati, erschnurren. — si co: kus pečeně. — co na sebe: hůl. Ros. — V. = vrčením vyhnati, herausschnurren, -girren. — koho. Ros. — koho odkud: ze svět- nice. Us. — se = přestati v.

394578   Vývrh Svazek: 4 Strana: 1182
Vývrh, u, m. = vyvržení i co vyvrženo, das Auswerfen, der Auswurf. Vývrh sopek. Krok. V. pokolení lidského. Marek. — V. = brak, der Ausschuss. Bern.

394579   Vývrh Svazek: 7 Strana: 1090
Vývrh = střeva jelení. Brm. I. 3. 142.

394580   Vyvrhati Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvrhati, vz Vyvrhnouti. Bern.

394581   Vyvrhel Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvrhel, e, m. = vývrh, der Ausschuss, Auswurf. Šp. V. člověčenstva. Tč., kletý v. Msn. Or. 151.

394582   Vyvrhel Svazek: 8 Strana: 0488
Vyvrhel. O pův. cf. Ob. H. ml. I. 79.

394583   Vyvrhlec Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvrhlec, helce, m. = vyvrhlý, der Aus- würfling. Ros.

394584   Vyvrhlina Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvrhlina, y, f. = vyvrhel, der Aus- wurf. Taká v. života. Phld. I. 3. 161.

394585   Vyvrhlý Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvrhlý, ausgeworfen. Vz Vyvržený. Ros.

394586   Vyvrhnouti Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvrhnouti, ul, ut, utí; vyvrci, vrhu, žeš... hou, vrz, vrha (ouc), vrhl, žen, ení; vyvrhati, vyvrhovati = vyhoditi, vymetati, aus-, hinaus-, herauswerfen; vytrhnouti, her- ausziehen, herausnehmen; vyloučiti, vyobco- vati, vyhnati, ausmustern, ausscheiden, aus- schliessen, verwerfen, verweisen, ausstossen; ustanoviti, aussetzen, bestimmen; se = vy- skočiti, ausbrechen, ausschlagen (auf der Haut); vypadnouti, anfallen. Us. — co. Vy- vrhla zem tělo. D. V. mezník, Har., kostku (1. hoditi, 2. vrci se v nebezpečenství, po- číti něco), V., zub (vytrhnouti), Baiz, zvěř, jelena (střeva vyndati), D., pokrm (dávením). V. Vyvrhnouti šance. Skl. II. 498. Vyvrh- nouti kobyly (vypřáhnouti). U Kuklen. Ktk. Vyvrhovati náspy (nahazovati). Nebť tu pět (krošóv) k němu provrhu, nebo dřevních osm vyvrhu (vyhraji). Hr. rk. 375. Dvoje ďábeství vyvrhl; Ďábelství slepé a němé vyvrhl; Chtěli jste nepřítele vyvrci. BR. II. 1., 52., 77. b. (Šd. ). Aby smilníka vyvrhli jako starý kvas; I vyvrhl jest Šalamún Abi- atra, aby nebyl knězem božím; Když vy- vrže všechna kniežata i vladařstvie i moci; Aby pohoršenie v-hl; V. hřiech; Vyvrci kúpi jest něco nelibé, ale však pro zacho- vánie života to vyvrženie jest volné. Hus I. 143., 181., 324., 443., 462., 258. (Tč. ). — co, koho odkud. Mrvu z cizího oka chtíti vyvrci a v svém břevna neviděti. V. A jestliže jeho z jednoty a ze zápisu vašeho vyvržete. Hl. I v-hl ot obličeje jich vlasti. Ž. wit. 77. 54. Hanbu od sebe v. Dvě kron. V-ti z vlasti, ze země, z města, z hrdla (chrkati), V., z ráje, Kom. Vyvrž z hlavy tvoju hlú- posť skrz pilné učení. Na Slov. Tč. V. ně- koho z úřadu. J. tr. Anebo nechtěl-liby toho učiniti, abyste jeho tehdy ze zápisu vašeho v-hli; A jestliže jeho z jednoty a ze zápisu vyvržete. Arch. II. 35. Vás z vinnice vyvrže. BR. II. 13. b. A ktož jim jinak věřie, z svaté obecné viery bude vyvržen. Pass. 10. Vstavše vyvrhú jej z města. ZN. Hrdosť z srdce v. Št N. 65. Mrtvého z obce vyvrci. Vyvrz najprve břevno z oka svého a tehdy pozřiž, aby v-hl mrvu z oka bratra svého; Aby vy- vržen byl z prostředka vás, jenž jest to učinil; Mají vyvrci prve z své žádosti břevno sva- tokupectvie; Vyvrz najprve břevno z oka svého t. zbuď najprve sám hřiechu veli- kého; Ať vyvrhú z měst každého malomoc- ného; Pokrytče! vyvrz prve břevno z oka tvého a pak přijda vyvržeš mrvu z oka bratra tvého. Hus I. 144., 244., 444., II. 204., 276., 341., III. 180. (Tč. ). —co komu (k če- mu). V. komu oči. Ctib., Tč. 6., GR., BO., Aesop, Konáč. V. komu plat (ustanoviti). Us. V-hli sobě příkop hluboký a zasadili proti ní kusy své. Skl. II. 501. Velel vladař vězně vyvrci psům k snědku. Sych. — co, se kam: na soka. Dal. Se na koho = vy- padnouti. Troj. Vlny ho na ostrov vy- vrhly. Us. Z dědičných v porobné jařmo bohové mne komnat vyvrhli. Msn. Or. 74. I měl v-žen býti v psotu a biedu. Anth. Jir. I. 166. Vyvržte jej ven do tmy. BR. II. 115. a. Ale synové králevstvie budú vy- vrženi v temnosti zevnitřnie. Hus II. 243. — se komu kde. Ať káže v rybníce strúhu vyvrci až k nové trúbě. Arch. IV. 213. Pryskýř se mu na noze vyvrhl. Us. Nežit na hřbetě se mu v-hl. V. Hlíza se v zemi ně- mecké vyvrhla. Us. — se čeho. Panského ustanovení a nálezu se v., sich entschlagen, sich hinwegsetzen. Ps. o záští. — koho čím kam. Býk ho rohy do povětří v-hl. Us. — kdy. Po smrti pryskýř se mu v-hl. Dač. I. 38. — koho, co komu proč. Ale synové pokolenie Kristova, to věz židé, pro nevděčnosť budú v-ženi v temnosti zevni- třní, t. j. v vzbavenie nebeského světla v pekle. Hus II. 47. Někomu oči z něčího rozkazu v-ti. Pont. o stát. — s infinit. V prvniem vezření to jemu se čísti v-hlo (událo). Jež. 14. stol. — se, také = zvr- hnouti se, ausarten. U Opavy. Klš.

394587   Vyvrhnouti Svazek: 9 Strana: 0388
Vyvrhnouti. To se mu často v-hlo = udalo. Rozb. III. 733. V. příkop = vyko- pati. 1479. Arch. XVIII. 354.

394588   Vyvrhnouti co Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvrhnouti co: zajíce, prase, rybu (střeva vyndati). Us. Rgl. — co, koho se odkud. Ten se v-hl z našej rodiny, aus der Art schlagen. Val. Brt. D. 291. V. ně- koho od obecné milosti. Št. Kn. š. 42. Slušie je inhed v-ci ven z žádosti. Ib. 183. — koho kam: u bezbydlé tohoto světa. St. Kn. š. 5. — se komu. Žižkovi v-hla se hlíza a umřel jest. Výb. II. 1522. — Let. 167. — koho kdy: v hněvě. Ž. kl. 140. 7.

394589   Vyvrhnutí, n Svazek: 4 Strana: 1183
Vyvrhnutí, n. = vyvržení, die Aus-, Hinaus-, Herauswerfung, die Verwerfung, Ausschliessung; zmetání, die Verwerfung, das Missgebären; ustanovení, die Bestim- mung; vydávení, das Ausspeien. Bern.

394590   Vyvrhnutý Svazek: 4 Strana: 1183
Vyvrhnutý; -ut, a, o = vyvržený, vyho- zený, aus-, hinaus-, herausgeworfen; vybra- kovaný, ausgeschossen, verworfen, ausge- worfen; zmetaný, verworfen, missgeboren; ustanovený, ausgeworfen, festgesetzt, be- stimmt; vydávený, ausgespieen. Bern.

394591   Vyvrhování Svazek: 4 Strana: 1183
Vyvrhování, n., vz Vyvrhnutí, Vyvr- hnouti.

394592   Vyvrhovaný Svazek: 4 Strana: 1183
Vyvrhovaný = opětně, občasně vyvr- hnutý, vyvržený. Vz Vyvrhnutý.

394593   Vyvrhovati Svazek: 4 Strana: 1183
Vyvrhovati, vz Vyvrhnouti.

394594   Vyvrchol Svazek: 10 Strana: 0506
Vyvrchol, u, m. Nár. list. 1902. 234. 1.

394595   Vyvrcholení Svazek: 10 Strana: 0506
Vyvrcholení, n. V. významu. Zvon VI. 208.

394596   Vyvrcholený Svazek: 10 Strana: 0506
Vyvrcholený. Příběh v-ný v konflikt. Zl. Pr. XXII.. 374.

394597   Vyvrcholiti co čím Svazek: 10 Strana: 0506
Vyvrcholiti co čím. List. fil. 1902. 388. — co kde. V tom obraze v-lil všechen půvab jara. Čch. Kv. 232.

394598   Vyvrcholiti se Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvrcholiti se, den Gipfelpunct errei- chen. — se kdy. V té době se v-lil filoso- fický idealismus Fichtův. Ant. Jeřábek.

394599   Vyvrchovati Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvrchovati oprav v: vyvrchnovati.

394600   Vyvrchovati se nad kým Svazek: 4 Strana: 1183
Vyvrchovati se nad kým = převyšo- vati koho, na vrch se dostati nad koho, übertreffen. Sa mu zle nedobre zastrúhali, že sa musejú nad ním vyvrchnovať. Dbš. Sl. pov. I. 292.

394601   Vyvrkati Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrkati, vz Vyvrčeti.

394602   Vyvrklý Svazek: 8 Strana: 0488
Vyvrklý. V. (noha). Bráb. 135.

394603   Vyvrknouti Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrknouti, vz 1. Vyvrčeti, 2. Vyvr- tnouti.

394604   Vyvrknutí Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrknutí, n., das Aufknurren. — V., die Verrenkung. Vz Vyvrknouti. V. obratie, spondylolythesis. Nz. lk. V. palce, kotníku. Us.

394605   Vyvrknutý Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrknutý; -ut, a, o. V. hlas. Vz Vy- vrčeti. — V., verrenkt. Vz Vyvrknouti, Vy- vrtnouti. V. palec, kotník. Us.

394606   Vyvrkovati Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrkovati, vz Vyvrčeti.

394607   Vyvrotiti Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrotiti = vyvrátiti. Na Ostrav. Tč.

394608   Vyvrsknouti se Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrsknouti se = vymknouti se (komu z rukou), entschlüpfen, entglitschen. Na Mor. Sd., Vck. Jenom jsem pořád hleděl, jak se mám v. Sš. P. 665. Ti, co moudřej- šími a opatrnějšími byli, napřed se vyvrskli. Sš. J. 138.

394609   Vyvrsknouti se Svazek: 9 Strana: 0388
Vyvrsknouti se z maštale (vytratiti se). Srub. 14., 38.

394610   Vyvrstvení Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrstvení, n., die Aufschichtung.

394611   Vyvrstvený Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrstvený; -en, a, o, aufgeschichtet.

394612   Vyvrstviti Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrstviti, il, en, ení, vyvrstvovati, auf- schichten. — co: snopy. Us., Ros.

394613   Vyvršeć Svazek: 10 Strana: 0506
Vyvršeć. Něčí bohactví v. = vyvážiti, jemu se rovnati. Prus. Slez. Čes. 1. X. 428.

394614   Vyvršení, n Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvršení, n., die Aufhäufung. — V. = pomsta, die Rache. Na Slov. Nástroj k v. sa nad mužmi slovenskými. Phld. I. 1. 60., Bern.

394615   Vyvršený Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvršený; -en, a, o, aufgehäuft. — V., pomstěný, gerächt. Na Slov.

394616   Vyvršiti Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvršiti, il, en, ení, vyvršovati, aufhäu- fen, aufhören zu verschliessen (na Slov. Bern. ). — se = pomstíti se, sich rächen. Plk., Bern. — co komu. V-li mu rov (= nasypali). Inda. — se na kom. Tak završil a vyvršil sa osud i na tebe (tobě). Let. Mt. S. VIII. 1. 62., I. 74. Ale už kohokoľvek tu dopálim, na tom vyvŕšim sa. Dbš. Sl. pov. III. 58. — se nad kým jak. Začali sa sprisahávat proti nim, aby, jakýmkoľvek spôsobom mohli by sa nad nimi vyvŕšiť, nemlčali. Sl. let. II. 30. — se za koho. Nože no, stará mamo, vyvŕšte sa za seba aj za svoje dievky. Dbš. Sl. pov. III. 53.

394617   Vyvršování Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvršování, n, vz Vyvršiti.

394618   Vyvršovaný Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvršovaný; -án, a, o, vz Vyvršiti.

394619   Vyvršovati Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvršovati, vz Vyvršiti.

394620   Vývrt Svazek: 4 Strana: 1184
Vývrt, u, m. = co se pojednou vyvrtí, die Bohrung, Höhlung. Us. V. děla. Bur., Čsk. Průměr v-tu, der Bohrungsdurchmes- ser; v. komínku, die Pistonbohrung; v. vál- covitý, cylindrische Höhlung; kruh v-tu, der Bohrungskreis, stěna vývrtu, die Boh- rungswand plocha vývrtu, die Bohrungs- fläche. Čsk.

394621   Vyvrtáček Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrtáček, čku, m., der Stöpselzieher. Šm.

394622   Vyvrtání, u Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrtání, u., die Ausbohrung, Aushöh- lung. V. klády.

394623   Vyvrtaný Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrtaný; -án, a, o, ausgebohrt, ausge- höhlt. V. díra, moučka. Rk. — čím. Čtyry jámy žita máme nebozízem v-né. Sš. P. 627., Sl. ps. Šf. II. 58.

394624   Vyvŕtať koho Svazek: 9 Strana: 0388
Vyvŕtať koho = sbiti. Slov. Zát. Př. 249b.

394625   Vyvrtati Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrtati, vyvrtávati, ausbohren. — co: díru, Us., hlaveň. Čsk. — co odkud: z ořechu jádro. D. — co čím kde, kam: nebozezem díru (V. ) do prkna, v prkno, v prkně. Us. Do čoho nemôže djeru (díru) vyvŕtať (do vody)? Mt. S. I. 138. — se s kým = vytančiti. Vyvŕtajú sa s ňou aj druhí svadebníci. Dbš. Obyč. 23.

394626   Vyvrtávati Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrtávati, vz Vyvrtati.

394627   Vývrtek Svazek: 4 Strana: 1184
Vývrtek tku, m. = kus másla v pod- máslí, ein Stück frische Butter in der Butter- milch. V. = máslo, které se při stloukání (vrtění smetany) vytočí. Ktk. V. másla. Us. — V. = yvrtaná tříska, das Ausgebohrte. Páliti v-ky. Us. Jg., Šd. — V., das Bohr- loch. Dch.

394628   Vyvrtění Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrtění = vyvrcení. Na Slov.

394629   Vyvrtěný Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrtěný =vyvrcený. Na Slov. Beru.

394630   Vyvrtěti Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrtěti, ěl, ění, sich genug herumdre- hen. Na Slov. Bern.

394631   Vyvrtiti Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrtiti, il, cen, ení; vyvrcovati, genug herumdrehen, ausbuttern, ausrühren. — co: máslo. D. — co komu. Počkej, já ti to vy- vrtím, heraufschwingen (vrtě vytáhnu). Mor. Šd. — se. Kohoutek se v-til (vykroutil) a spadl dolů. Us. Tč.

394632   Vyvrtiti koho v Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvrtiti koho v tanci. Brt. P. II. 411.

394633   Vývrtka Svazek: 4 Strana: 1184
Vývrtka, y, f., der Schraubenzieher. Techn., Nz., NA. III. 99. — V. = vytaho- váček, der Pfropfen-, Stöpselzieher. Dch., Rgl., Suk. — Vývrtky, pl., m., Bohrspäne. Čsk.

394634   Vyvrtkati Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrtkati, aufhören zu beissen, zu drük- ken. — co: srdce. Na Slov. Bern.

394635   Vyvrtnouti Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrtnouti, vyvrtknouti (vyvrknouti, v obec. ml. ), tnul a tl, ut, utí vytknouti, vymknouti, verrenken, ausrenken, verstau- chen. Dch., Nz. lk. — si co: nohu, ruku; čím: pádem. Us.

394636   Vyvrtovať Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrtovať, vz Vyvrtati. Slov.

394637   Vyvru Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvru, vz Vyvříti.

394638   Vyvrzání Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrzání, n., vz Vyvrzati.

394639   Vyvrzaný Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrzaný; -án, a, o, durchs Hin- und Hergehen aus dem Zimmer durch die Thüre herausgelassen. odkud. Teplo ze svět- nice v-né. Us. Šd.

394640   Vyvrzati Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrzati = vrzáním vypustiti, durchs Aus- und Eingehen durch die Thür aus- lassen. — (co) odkud. Všecko teplo ze světnice v-zal. Ros., Sd., Šd., Vck., Tč., Škd. Z něčeho vyvrznút = vybřednouti z nesnází. Us. Brt — kam. Je rád, když může ven vyvrznút (= upláchnouti, utéci). Us. Šd.

394641   Vyvrzgati Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrzgati, aufhören mit der Thür zu knarren; vyvrzati. Na Slov. Bern. — Vy- vrzgnouti, sich aus dem Staub machen, ent- schlüpfen. Na Slov. Ssk.

394642   Vyvrznút se odkud Svazek: 10 Strana: 0506
Vyvrznút se odkud: z dveří = vyjíti. Mtc. 1902. 441. Sr. Vyvrzati. — komu = utéci, vyváznouti. Val. Čes. 1. XI. 229.

394643   Vývrž Svazek: 4 Strana: 1184
Vývrž, i, f. = vývrh, vyvrhel, co vyvr- ženo, der Auswurf, Auskehricht. Na smetích a jiné vývrži. Ms.

394644   Vývržek Svazek: 4 Strana: 1184
Vývržek, žku, m. = vyvržené vnitřnosti, der Aufbruch, Šp., vývrh, který draví ptáci ráno vyvrhnou, když předešlého dne srsť n. peří polkli, das Gewölle. Šp.

394645   Vyvrženec Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrženec, nce, m., der Auswürfling. Dch., Posp.

394646   Vyvržení Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvržení. Kletva jest v. z křesťanské obce pro hřiech zevný a smrtedlný. Št. Kn. š. 28.

394647   Vyvržení, n Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvržení, n. = vyvrhnutí. O v. ďábel- ství. BR. II. 42.

394648   Vyvrženina Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvrženina, y, f. = vývržek. V-na so- pečná. Miner.

394649   Vyvržený Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvržený; -en, a, o, hinausgeworfen. Vz Vyvrhnouti, Vyvrhnutý. — odkud. Psanec z lůna společnosti v-ný. Us.

394650   Vyvržitelný Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvržitelný = vývržný. Us.

394651   Vývržný Svazek: 4 Strana: 1184
Vývržný, auswerfbar. Šm.

394652   Vyvržovati Svazek: 4 Strana: 1184
Vyvržovati = vyvrhovati, vz Vyvrhnouti. Bern.

394653   Vyvržúkati Svazek: 4 Strana: 1185
Vyvržúkati = vyvrzati. Na Slov. Bern.

394654   Vyvředěti Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvředěti, ěl, ění, schwürig werden.

394655   Vyvřediti Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvřediti, il, ěn, ění, vz Vyvředovati.

394656   Vyvředovati Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvředovati, vyvřediti, schwären ma- chen. — se. Plíce se v-ly, wurden schwü- rig. Ja.

394657   Vyvřelec Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvřelec, lce, m. = vyvřelá hmota. Kod. (Mtc. 1. č. 63. 99.).

394658   Vyvřelý Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvřelý. V. pivo, víno, ausgesotten. Reš. V. útvar. Vz Vyvřený. Stč. Zmp. 681.

394659   Vyvřelý Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvřelý. V. kamení. Krč., Osv., NA.

394660   Vyvřelý Svazek: 8 Strana: 0488
Vyvřelý. V. horniny pronikají jinými hor- ninami. Vz Ott. XI. 613. a.

394661   Vyvření Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvření, n., das Aus-, Aufsieden, Auf- sprudeln, Einsieden, Einkochen. Vz Vyvříti.

394662   Vyvřený Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvřený; -en, a, o, ausgesotten, aufge- sprudelt, eingesotten, eingekocht. Vz Vy- vříti. — V. = vypuštěný. — odkud. V-ní z pekla ohaři. Hr. rk. 311.

394663   Vyvřéskati Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvřéskati, vz Vyvřeštěti.

394664   Vyvřesknouti Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvřesknouti, vz Vyvřeštěti.

394665   Vyvřeštěti Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvřeštěti, ěl, ěn, ění; vyvřesknouti, knul a kl, ut, utí; vyvřéskati, vyvřískati = vřeskem vyvolati, vykřičeti, aus-, heraus-, auf- schreien, ausplärren. —co na kom (vřeskem obdržeti). Ros. — na koho co: hůl. Vy- vřeštěl na sebe hůl. Us. Co o něm uslyší, vše na něho v-ští (poví). Us. Tč. — se. Ten kluk už se v-štěl. Us.

394666   Vyvřeti Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvřeti, vz Vyvříti. Na Slov. a Mor.

394667   Vyvřetí Svazek: 4 Strana: 1182
Vyvřetí, n. = vyvření. Na Slov. Bern.

394668   Vyvřískati Svazek: 4 Strana: 1183
Vyvřískati, vz Vyvřeštěti.

394669   Vyvřiskovati Svazek: 10 Strana: 0506
Vyvřiskovati = vykřikovati, roztrubo- vati. — co o kom. Val. Čes. 1. XIII. 111.

394670   Vyvřitel Svazek: 4 Strana: 1183
Vyvřitel, e, m., exterminans. ZN.

394671   Vyvříti Svazek: 4 Strana: 1183
Vyvříti, vru, vři, el, ení; vyvírati = vy- vařiti se, einsieden, ein-, auskochen, ver- dünsten; vařiti se, zhůru vříti, aufsieden, aufkochen, aufsprudeln, aufbrausen; vřením vydati, heraussieden lassen, aussprudeln; vypustiti (něco zamčeného), heraus-, aus-, loslassen; se = vyvaliti se, mocí vyniknouti, mit Gewalt hervorbrechen; odejíti, odsko- čiti, vyskočiti, ab-, entkommen, sich aus- schrauben. — abs. Polívka všecka vyvřela. Ros. Vyvřelo jest vařenie. BO. V-la voda při ohni. Us. Až polovica vody vyvře, odstav hrnec. Us. Tč. Studánka vyvírá = prýští se. Na Slov. — co, koho. V. koho = vytevříti. Zlob., Šm. V. laji, psy = pu- stiti. Výb. I. 1121. 8. a 14. Poďme domů, aby nás nevyvřeli (ausschliessen). Us. Tč., Pal. Rdh. II. 95. Vliv a tlak, jakýž vyvíralo to Petrovo licoměrné jednání. Sš. II. 23. (Hý. ). — z čeho jak. Čím hrnec navře, z toho z těžka vyvře. Prov. odkud (kde). Pojednou voda vyvře ze země. Jg. Voda se v-la ze země. Us. Ten vyvřev se z boje (vyšed, odskočiv) utekl. V. Psy ze smečky v. = vypustiti. L. Na dně vyvírá se voda ze mnoha drobných pramenů. Bud. zahr. (Šd. ). Kdo pozde do domu chodí, to se z neho vyvre (ausschliessen); Z prs skal- ných vyvríva pramenek čerstvý; Voda ze žrídla vyvíra, zlosť ze zlých řečí; Ze stud- nice voda vyvíra. Na Slov. Tč. Že to od- puštění hříchů co podkladek a základ spásy od jediného milosrdenství božího vyvírá (se prýští); Jaký pak z toho následek se vy- vírá?; Z toho písmového výroku božího Abrahamovi učiněného vyvírá a odvětuje apoštol vším právem; Učení, kteréž od pravdy nevyvíralo. Sš. L. 29., 1. 86., II. 33., 206., (Hý). — co, koho kam, na koho, nač: svůj hněv. L. Psy na vepře v. (vypu- stiti). St. Skl. Když naň (vepře) vyvrú láji. Alx. V. v. 1622. (HP. 39. ). Vliv, jejž vý- chodní církev na Maďary vyvírala. Čas. kat. duch. 1882. 466. Ale jaký účinek vyvíralo seslání to (ducha sv. ) na jiné lidi?; To všecko musilo náramný vliv vyvírati na mysli všechněch; Muži ti nemalý na církev vliv vyvírali. Sš. Sk. 20., 34., 184. (Hý. ). — co kde. Přišli k jednej studničke. Voda v něj vyvjerala čistá ako krištál. Er. Sl. čít. 62. Na pravej strane od skaly vyviera studnička. Dbš. Sl. pov. II. 17. V mojej milej dvore studenka vyviera. Koll. I. 199. Slovo to, poslušen byl' náramnou v církvi působnosť vyvíralo. Sš. L. 47. Když naň (vepře) vyvrú laji v háji. Alx. (Vz nahoře). — jak. A tu vidí, že víno už do poly po- hára vyvrelo. Dbš. Sl. pov. I. 560. Evan- gelium moc svou vyvírá napravováním, uko- jováním a oblažováním lidí. Sš. II. 195. — co jak dlouho. Po věky budou slova ta nesmírnou moc svou vyvírati. Sš. II. 112. (Hý. ). — kdy. Vyvřela v pomsty hněvu výheň vzteků. Čch. Příkladové světců a světic božích veliký vliv vyvírali po všechna století. Sš. II. 305. (Hý. ). Otevři, sice v krátce vyvru tebe. Shakesp. Tč. V hněvu vyvře, co v srdci vře. Prov. Šd. — se = vyskyt- nouti se. Kde jsi se tu vyvřel? U Žamb. Dbv. — Dač.

394672   Vyvříti Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvříti. — abs. Díl komonstva jeho byl vyvřen (nebyl vpuštěn). Pal. Rdh. II. 95. — koho. Málem bych ho byla vyvřela (dvéře před ním zavřela). Us. — odkud čím. Z boje utečením se vyvřev Výb. II. 1203. — več (kdy). Za živa v červy vy- vřela, sie ging in Würmern auf. Lpř. Kři- vosť mínění v úkony lidské vliv vyvírá. Hlv. Tělo nemá vlastní činnosti, kteroužby na duši vliv vyvírati mohlo. Hlv. 225. — čím. Padl, proudem krve žití vyvřelo. Č. Kn. š. 130.

394673   Vyvřitý Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvřitý; -it, a, o. Stehna měu (měl) v-té jako baně. V Podlnží. Brt.

394674   Vyvstalý Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvstalý, emporragend. Usedli na v. kořen. Jrsk.

394675   Vyvstalý Svazek: 9 Strana: 0388
Vyvstalý tovaryš = kterv z práce vy- vstal, z ní vystoupil. 1669. Mtc. 1898. 400.

394676   Vyvstání, n Svazek: 4 Strana: 1185
Vyvstání, n. = povstání, das Aufstehen.

394677   Vyvstati Svazek: 4 Strana: 1185
Vyvstati, vstanu, al, ání; vyvstávati = zhůru vstáti, aufstehen, sich in die Höhe richten; vystoupiti, z prostředku jiných vstáti, aufstehen, sich erheben; povstati, gegen Je- mand aufstehen, sich stellen; povstávati, dě- lati se, entstehen, aufsteigen; lekati, abste- hen (wie die Fische). Jg. — abs. Tedy vyvstal kněz a řekl jim. Br. Bude bouřka, vyvstávajíť boule. Sych. V-vají ryby (lekají, mrou). Jg. Vyvstává boule, die Beule tritt empor. Hněv lidu v-ne jak lvice. Čch. Vy- vstávají mraky. Us. — proti komu (jak). Mladí proti starším lidem s uctivostí v. mu- sili. V. V. proti komu = povstati. Lom. Ryby proti vodě v-ly. V. — odkud: z rady (odejiti), Ros., ze sedění, J. tr., ze stolic, Br., z lavic. Er. V. ze soudu, austreten aus der Gerichtssitzung. J. tr. Jen hlavičky kvítků z vody vyvstávají; V. z lože; Jak kachny trochu z vody v-nou, můžeš po nich střeliť. Us. Tč. Od stolu s někým vyvstati. Er. P. Ze břehů ven vyvstala (voda). Er. P. 181. Sedláci v-li pánům z vesnic. Skl. V. 219. V. z práce (vystoupiti). Art. řemesl. Hle, tu vyvstal z kruhu štíhlý hoch. Kká. K sl. j. 65. Z temna obrysy vrchů v-vají. Kod. — v co. Obilí v stébla vyvstává. Kom. — kde (proč). Pot na něm vyvstal. Šm. Vyvstává mi po těle pot ze strachu. Us. Tč. Mezi lidem sváda znova v-la. Arch. IV. 420. Nebezpečenství nad říší německou v-lo. Ddk. II. 68. — jak. Střecha domu nad skálu vyvstávala. Us. kde jak. To všechno, jakoby bylo před duchem mým v-lo u věr- ném obraze. Šbr. Zaj. kr. Vác. 752. — komu. V-ly mu ryby (lekly). Ros. Pot mu vyvstal na čele. Šm. — na koho kdy. Bořivoj vyvstává na Vladislava r. 1109. Ddk. II. 342.

394678   Vyvstati Svazek: 9 Strana: 0388
Vyvstati. Ptáci vy vstavše odletěli (zdvihše se). Ezon. 285.

394679   Vyvstati odkud Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvstati odkud. Jak první z hor vy- vstane den. Mcha. Učedník z díla vyvstal a někde jinde v dílo se dal. Wtr. exc — kam. Nad hory den vyvstal. Mcha.

394680   Vyvstávání, n Svazek: 4 Strana: 1185
Vyvstávání, n., vz Vyvstati.

394681   Vyvstávati Svazek: 4 Strana: 1185
Vyvstávati, vz Vyvstati.

394682   Vývstavek Svazek: 4 Strana: 1185
Vývstavek, vku, m., v knihtiskařství pís- meno či výplněk vyvstávající, der Spiess. Jinak též muší hlava, der Fliegenkopf. Dch.

394683   Vyvstoupiti Svazek: 4 Strana: 1185
Vyvstoupiti, il, en, ení, vyvstupovati, em- porsteigen. — kudy kam: lesem na skálu. Us.

394684   Vyvšedněti Svazek: 4 Strana: 1185
Vyvšedněti, ěl, ění, aus der gewöhnli- chen Art austreten. Us. Tč.

394685   Vyvůňať Svazek: 4 Strana: 1185
Vyvůňať = vyvoniti. Na Ostrav. Tč.

394686   Vyvundati Svazek: 4 Strana: 1185
Vyvundati, vyndati = vyložiti, vystrčiti, herausthun. — koho odkud: ze světnice. Ros.

394687   Vyvundati Svazek: 8 Strana: 0488
Vyvundati. V. nádobí. Kat. z Žer. I. 284.

394688   Vývůz Svazek: 4 Strana: 1185
Vývůz, vozu, m., der Hohlweg. U Opavy. Klš.

394689   Vyvyhazovati Svazek: 4 Strana: 1185
Vyvyhazovati, nach einander alles hin- auswerfen. — koho odkud: z půdy. Us. Tč.

394690   Vyvykati Svazek: 4 Strana: 1185
Vyvykati, zu ihrzen aufhören; vykaje dosíci, ausihrzen. — si co na kom. Jg.

394691   Vyvylúčilý Svazek: 4 Strana: 1185
Vyvylúčilý = osamělý. V. místo. Troj.

394692   Vyvýskati Svazek: 4 Strana: 1185
Vyvýskati, vyvýsknouti, knul a kl, ut, utí, vyvyskovati = výskáním vyvolati neb získati, ausjauchzen, erjauchzen. — abs. V-skla, jak ho viděla. Us. — co na sebe: hůl. Ros. — proč. Radostí v-skla. Us. Tč. — odkud kam. S hory na horu jedna na druhou vyvyskovala... Tč. — kde. Co na ňu slyšela, to všecko v dědině v-la (vykle- vetila). Na Ostrav. Tč.

394693   Vyvýsknouti Svazek: 4 Strana: 1185
Vyvýsknouti, vz Vyvýskati.

394694   Vyvyskování Svazek: 4 Strana: 1185
Vyvyskování, n., das Aufjauchzen.

394695   Vyvyskovati Svazek: 4 Strana: 1185
Vyvyskovati, vz Vyvýskati.

394696   Vyvýšeně Svazek: 4 Strana: 1185
Vyvýšeně = vysoce, hoch, erhoben. V.

394697   Vyvýšenec Svazek: 4 Strana: 1185
Vyvýšenec, nce, m. = vyvýšený. Ros.

394698   Vyvýšení Svazek: 4 Strana: 1185
Vyvýšení, n. = povýšení, die Erhöhung. V. věže. Us. V. jámy, die Ausstattung des Schachtes. Bc. V. hladiny mořské. Stč. Zmp. 759. — V., die Erhöhung, Erhebung zu Ehren, zu Würden. K v. přijíti. Boč. Všichni lidé, kteréhož by kolivěk stavu, řádu, v., důstojenství, povahy a způsobu byli. List. z r. 1515. Mus. 1880. 490. — V., die Ver- grösserung. — V., die Erhebung, das Rüh- men, Preisen. — V. = pýcha, nádhera. Bern.

394699   Vyvýšenina Svazek: 4 Strana: 1185
Vyvýšenina, y, f. = vyvýšené místo. Rostl., Rst. 520. Kýlovitá v. Kk. Br. 38. V. země, die Bodenerhöhung. Posp. V-ny ne- gativní. Stč. Zmp. 467. V prostředku byla v. (v synagoze), kamž kniha zákona se do- nášívala. MP. Děj. bibl. II. 73. Nižina mír- nými v-nami vlnitě prostoupená. Ddk. VI. 192. Vz Povýšenina zemská.

394700   Vyvýšenosť Svazek: 4 Strana: 1185
Vyvýšenosť, i, f., die Erhöhung, Höhe, Eminenz. V. půdy. Us. — V., die Erhebung, Auszeichnung. V. rady a mysli, V., učitele. Jel. V tom nový spatřujeme důkaz v-sti a vážnosti krále římského. Ddk. III. 6. Poně- vadž ne všichni kněží od Boha sú potvrzeni a posláni, musí to býti, že někteří pro v. hluboce padají. Hus III. 302.

394701   Vyvýšený Svazek: 4 Strana: 1185
Vyvýšený; -en, a, o = povýšený, vyzdvi- žený, erhöhet, erhoben, in die Höbe geho- ben. V-šené místo, dílo, V., chodník, Dch., plocha. Čsk. — jak. Dobytí Moravy skrze Břetislava jest věcí nade vši pochybnosť v-nou. Ddk. II. 105., 385. Osv. I. 147., Dch. Věkem i zkušeností nad obecní lid v-ný. Ddk. II. 339. — kde. Podhradí uprostřed kýlovitě v-né. Kk. Br. 5. — V. = pový- šený (rodem, stavem a p. ), erhöhet, erhoben, emporgebracht. V. rod. Žer. 332. V. učitel. Jel. Čím kdo vyvýšenější, tím bývá sebou nebezpečnější. Prov. — jak. Člověk nad jiné v. V. — V., vergrössert. Bern. — V., gepriesen, gerühmt. — jak. Nad všechnu chválu v-ný. Us. Dch.

394702   Vyvýšený nad Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvýšený nad jiné rodem. Výb. II. 1325.

394703   Vyvýšina Svazek: 10 Strana: 0506
Vyvýšina strmá. Msn. II. 227.

394704   Vyvyšitel Svazek: 4 Strana: 1185
Vyvyšitel, vyvýšitel, e, m., vz Vyvyšo- vatel.

394705   Vyvýšiti Svazek: 4 Strana: 1185
Vyvýšiti, il, en, ení; vyvyšovati = vzhůru vynésti, vyzdvihnouti, erhöhen, hoch erhe- ben; vychváliti, erheben, lobpreisen, in den Himmel erheben; se = pyšným býti, sich erheben (über andere), stolz sein. — co, koho. Jméno boží slavné vyvyšujme spolu! Exc. -- co komu. Já ti vlasy vyvýším (= vy- táhnu, vykrákám ti). Us. Dbv. — co, koho jak. Zeď o střevíc v. Us. Někoho do nebe vyvyšovati (chváliti). Us. Tč., Dch. David bol (byl) vyvýšen ku královské hodnosti. Slov. Tč. — koho, se nad co čím. Zro- stem, mravy a ctnostmi nad jiné se v. (po- výšiti). Pass. V. se nad jiné (pyšným býti). Jg. Z nízka vyvýšil se nade vše. Us. Tč. Vyznamenání, kterým Vladislavův děd a jeho předci čeští vyvýšeni byli nad ostatní knížata. Ddk. III. 229. Toho sluhu nikdo nemiluje, který se nad pána ve všem vy- vyšuje. Na Mor. Tč. Vyvyšuje se nad spra- vedlnosť, kdo činí více, nežli čeho potřebí k jejímu obhájení. Ddk. VI. 207. — koho zač. Král muož chlapa erbem za vládyku v. Tov. 123., 233. — kam. Chtí Břetislava na knížecí stolek v. Ddk. III. 30. — se. Plné klasy se snižujú, prázné se vyvyšujú. Na Mor. Tč.

394706   Vyvýšiti Svazek: 7 Strana: 1090
Vyvýšiti. Aby úřadem nad jiné se ne- vyvyšovali. Výb. II. 1397. Milosrdenstvie tvoje vyvyšuje (= převyšuje) všecky hříchy naše. Arch. IX. 120.

394707   Vyvyšování Svazek: 4 Strana: 1186
Vyvyšování, n., die Erhöhung, Erhe- bung usw. Vz Vyvýšiti, Vyvýšení. V. -se chlouba. V.

394708   Vyvyšovaný Svazek: 4 Strana: 1186
Vyvyšovaný; -án, a, o = opětně vyvý- šený, wiederholt erhöhet, erhoben usw. Vz Vyvýšený.

394709   Vyvyšovatel Svazek: 4 Strana: 1186
Vyvyšovatel, e, m., der Erhöher, Er- heber. Pont. o stát. 72. Vz Vyvyšitel.

394710   Vyvyšovati Svazek: 4 Strana: 1186
Vyvyšovati, vz Vyvýšiti.

394711   Vyvyšovně Svazek: 4 Strana: 1186
Vyvyšovně, versteigerungsweise. V. něco prodati. Na Slov. Bern.

394712   Vyvyšovnosť Svazek: 4 Strana: 1186
Vyvyšovnosť, i, f., die Versteigerung. Na Slov. Bern.

394713   Vyvyšovný Svazek: 4 Strana: 1186
Vyvyšovný, versteigerungsweise. V. pro- dej. Na Slov. Bern.

394714   Vyvyšujicnosť Svazek: 4 Strana: 1186
Vyvyšujicnosť, i, f. = vyvyšovnosť. Na Slov. Bern.

394715   Vyvyti Svazek: 4 Strana: 1186
Vyvyti, vyji, yl, ytí = vytím vyvolati, herausheulen. — koho na koho. Vyvyl na sebe vlka. Ros.

394716   Vyvytí Svazek: 4 Strana: 1186
Vyvytí, n., das Ende des Heulens. Bern.

394717   Vyvzdechovati Svazek: 4 Strana: 1186
Vyvzdechovati, vz Vyvzdychovati.

394718   Vyvzdorovati Svazek: 4 Strana: 1186
Vyvzdorovati, ertrotzen, abtrotzen. — co komu. V. si hůl na záda. Ros. To, synečku, tobě na vzdor dělat budu. Málo mně, má milá, vyvzdoruješ. Sš. P. 300. — co na kom čím: pláčem.

394719   Vyvzdychati co komu Svazek: 10 Strana: 0506
Vyvzdychati co komu = své vzdychy, starosti mu pověděti. Jlnk. Jos. I. 49., Rais. Lep. 472. — koho odkud (vzdycháním pohnouti, aby odněkud odešel). Slád. Cor. 161.

394720   Vyvzdychovati Svazek: 4 Strana: 1186
Vyvzdychovati, vyvzdechovati, vyvzdy- chati, jede Weile aufseufzen, erseufzen. — si co. Kdybych celý den vzdychala, nic si nevyvzdychám. Tyl. — jak. Vyvzdychovala sobě každým krokem. Us. Tč.

394721   Vyvzetí Svazek: 4 Strana: 1186
Vyvzetí, n., die Heraus-, Erhebung. Dílu svého k v. požádala. Ms. Č.

394722   Vyvzíti Svazek: 4 Strana: 1186
Vyvzíti, vz Vzíti = zcela vzíti, gänzlich nehmen, heben. — co. Všecken svůj podíl vyvzala (vybrala). Ms. Něco vyvzíti. Lom. Kanc. sv.

394723   Vyvzíti Svazek: 8 Strana: 0488
Vyvzíti. Něco z něčeho v. 1583. Mus. 1896. 140.

394724   Vyvznášeti se Svazek: 4 Strana: 1186
Vyvznášeti se = vznésti se, sich erhe- ben. — se odkud kam. Stromoví se vy- vznášelo z nízké země do výsosti. Víd. list.

394725   Vyvznešený Svazek: 4 Strana: 1186
Vyvznešený, hoch erhaben. Us. Dch.

394726   Vyvztekati se Svazek: 4 Strana: 1186
Vyvztekati se, vyvztěkati se, austoben, ausrasen. — jak: do sytosti.

394727   Vyyrznúť z čeho Svazek: 7 Strana: 1090
Vyyrznúť z čeho = vybřednouti z ne- snází. Mor. Brt. D. 291.

394728   Vyz Svazek: 4 Strana: 1186
Vyz, vz Vyza.

394729   Vyza Svazek: 4 Strana: 1186
Vyza, y, f., vyz, a, m. = ryba, rod je- setrů, bělucha, acipenser huso, der Hausen. Vz Frč. 300., Schd. II. 493., S. N., KP. III. 378-, S. N., MV. O původu slova toho vz Mz. 89. — V., y, m., osob. jm. Arch.

394730   Vyzábati Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzábati, vz Vyzábnouti.

394731   Vyzabiti Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzabiti, zabiji, il, it, ití, vyzabíjeti, nach und nach alle tödten. — koho. Puchm. Už všecky husy vyzabíjeli, co měli. Us. Tč.

394732   Vyzabiti Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzabiti, il, en, ení, durchkälten, kalt machen. — koho. Ta zima mě strašně v-la, jsem celý vyzabený. Na Ostrav. Tč.

394733   Vyzáble Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzáble, kalt. Vz Vyzabiti. — V., vyschle, dürr, trocken, mager. Vypadá v. Us.

394734   Vyzáblice Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzáblice, e, f. = vyzáblá žena, ein dür- res, mageres Weib. — V., die Erinys. Pl.

394735   Vyzáblina Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzáblina, y, f. = vyzáblosť. — V., y, m. a f. = vyzáblý člověk. Cf. Vyzáblice. Mor. Šd.

394736   Vyzáblivec Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzáblivec, vce, m., der Abgemägerte. Šm.

394737   Vyzáblosť Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzáblosť, i, f. = vyzábnutí, das Er- frieren. Bern. — V. = vyschlosť, vychřad- losť, hubenosť, die Hagerkeit, Magerkeit, Dürre. V., Br. V. údův, Zlob., hřbetu, die Rückendarre (úbyt, ubytí, ubývání michy). Ja.

394738   Vyzáblý Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzáblý, erfroren. — V. = tenký, hu- bený, vyschlý, šíplý, vychřadlý, přepadlý, dünn, dürr, trocken, mager, hager, abge- magert, abgehärmt, schwindsüchtig. V., Kom. V. oči, tělo. Us. V. zvěř. Dch. V. tvář, líce. Čch. Mch. 73., 12. Ty vyzáblá duše! Us. V. jako co sršeň (suchá káně), jako sítí, V., jako smrť. Us. Tam bydlí děsný strach, hlad i bída v-blá. Cimrh. Myth. 203. (Aen. VI. 276. ). A vyhladovelé, vyziablé deti ešte len teraz počaly mravčať, žeby ony jiedly. Dbš. Sl. pov. I. 8. V-blý a suchý hubenec, jakby včera vyšel ze špitálu. Koll. I. 282. — čím: hladem. Vrat. — kde: na těle. Us.

394739   Vyzáblý Svazek: 7 Strana: 1091
Vyzáblý. Život v a tvrdý nésti. Výb. II. 1562.

394740   Vyzábnouti Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzábnouti, vyzíbnouti, ul, utí; vyzábsti (zastr. vyzebu), zábl; vyzábati, vyzíbati = vystydnouti, vymrznouti, ganz auskühlen, ausfrieren. — abs. Vyzábnul tam jak ná- leží (vystydl). Ros. Vyzábá, vyzíbá, vyzebe = jest zima, es friert. — komu. Hodně mu tam vyzáblo. Ros. — V. = vyschnouti, zchřadnouti, zchuravěti, abzehren, schwin- den, mager werden. V. Tělo jeho vyzáblo. Eus. — Jg.

394741   Vyzábnutí Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzábnutí, n. = vyzáblosť. Bern.

394742   Vyzábnutý Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzábnutý; -ut, a, o = vyzáblý. Bern.

394743   Vyzábsti Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzábsti, vz Vyzábnouti.

394744   Vyzagrovati Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzagrovati, z něm. seigern = vylučo- vati čistý kov. Pr., Nar. o h. a k. 1575.

394745   Vyzahálení Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzahálení, n., vz Vyzaháleti.

394746   Vyzahálený Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzahálený; -en, a, o = vylenošený, ausgeruht. Us. Šd.

394747   Vyzaháleti Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzaháleti, el, ení, durch Faulheit sich zuziehen. — co: málo vyzahálíš. Mus. — se kde: za pecí, na peci.

394748   Vyzahnouti Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzahnouti, vyzahybati, vyzahybovati, gänzlich umbiegen, umwenden. — co: hře- bíky. Us. Tč.

394749   Vyzáhonkovati Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzáhonkovati = na záhonky rozděliti, in Beete theilen. — co: zahradu. Us. Šd.

394750   Vyzahybovati Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzahybovati, vz Vyzahnouti.

394751   Vyzajímati komu Svazek: 9 Strana: 0388
Vyzajímati komu = vyšlehati. Val. Čes. 1. X. 32.

394752   Vyzajíti Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzajíti, vz Vyzajmouti.

394753   Vyzajmoud Svazek: 8 Strana: 0488
Vyzajmoud. Na něco peněz v. (vypůjčiti si). Arch. XIII. 253. Zda by těch 100 kop mohl u něho vyzajieti. Arch. XIV. 248.

394754   Vyzajmouti, vyzajíti Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzajmouti, vyzajíti, jal, jat, jetí. — Vyzajímati = vydlužiti si, borgen, ausbor- gen. — abs. Půjčuje dávající, vyzajímá beroucí. Č. — co. Navrátíš, co jsi vyzajal. O moci svět. 1552. — co od koho. Chtí- címu od tebe vyzajíti, neodvracuj se. Ib.

394755   Vyzákoniti Svazek: 7 Strana: 1091
Vyzákoniti, il, ěn, ění. — koho, eines Gesetzes, Rechtes verlustig erklären. Ml.

394756   Vyzápasiti Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzápasiti, il, en, ení, vyzápasívati, er- kämpfen. — si co: koně. Ros.

394757   Vyzáplacovati Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzáplacovati, verrücken. — co nač. Mnoho sukna na ty záplaty vyzáplacoval. Ros.

394758   Vyzáření Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzáření, n., die Ausstrahlung. V. tepla. Dch.

394759   Vyzářený Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzářený; -en, a, o, ausgestrahlt. V. teplo. Us.

394760   Vyzářený Svazek: 7 Strana: 1091
Vyzářený, glänzend, hell. V. blankyt. Štulc I. 217.

394761   Vyzářený čím Svazek: 10 Strana: 0506
Vyzářený čím. Silnice v-ná sluncem. Jrsk. XXIX. 106.

394762   Vyzářiti Svazek: 4 Strana: 1186
Vyzářiti, il, en, ení, vyzařovati, aus- strahlen, hervorschimmern. Dch. — co. Slunce světlo a teplo vyzařuje. Phld. III. 3. 259. — odkud. Krása, která vyzařo- vala z rozmanitých předmětů. Vlč. — se. Nebe se vyzářilo. Us. — se proč. Tvář jeho radostí se vyzářila. Us.

394763   Vyzářiti kam Svazek: 7 Strana: 1091
Vyzářiti kam. Kamna teplo v světnici vyzařují. Slunce světlo na zem vyzařuje. Kká.

394764   Vyzařovací Svazek: 9 Strana: 0388
Vyzařovací mohutnosť platiny. Žv. III. 254.

394765   Vyzařování, n Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzařování, n. = opětné vyzáření, wie- derholte Ausstrahlung. V. tepla. Stč. Zmp. 539.

394766   Vyzařovaný Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzařovaný; -án, a, o = opětně vyzá- řený, wiederholt ausgestrahlt. V. teplo. Us.

394767   Vyzařovati Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzařovati, vz Vyzářiti.

394768   Vyzáti Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzáti, vyzíti, vyzeji, ál, ání; vyzívnouti, vnul a vl, ut, utí; vyzívati, vyzevovati = páru vypustiti, vyduchati, aushauchen, aus- athmen, auigähnen, ausdünsten, transpiriren, aufgeben. — co. Kvítkové vyzívají vůni. Us. V. duši, ducha. Krok. Vyzívá (vyblep- tává, ausplaudern, ausschwatzen, ausplap- pern), co mu slina (na jazyk) k ústům při- nese. Syr. — co z čeho. Krok. — se komu. Vyzálo se mi na jednou, vol nevol, tak jsem byl ospalý. Na Ostrav. Tč.

394769   Vyzauškování Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzauškování, u. = vyoflinkování, vy- pohlavkování. Na Slov. Bern.

394770   Vyzauškovaný Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzauškovaný = vypohlavkovaný. Na Slov. Bern., Lipa III. 37.

394771   Vyzauškovati Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzauškovati = vypohlavkovati. — ko- mu. Bern., Dbš. Obyč. 45. — koho jak. V-la ho z jednej i z druhej strany. Dbš. Sl. pov. I. 61.

394772   Vyzaviti Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzaviti, vz Vyzjaviti.

394773   Vyzbaviti Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzbaviti = zbaviti, osvoboditi, befreien, frei machen. — koho odkud (z čeho). Us.

394774   Vyzberati Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzberati = vysbírati, aus-, heraus- suchen, ausklauben. Na Slov. Bern. — co odkud: smetí z čočky.

394775   Vyzbíjati Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzbíjati = vyzbíjeti. Na Slov. Bern,

394776   Vyzbíjení Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzbíjení, n., der Einbruch, die Aus- plünderung, Ausraubung. Bern.

394777   Vyzbíjený Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzbíjený; -en, a, o, eingebrochen, aus- geplündert, ausgeraubt. Bern.

394778   Vyzbíjeti Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzbíjeti, el, en, ení, einbrechen, aus- plündern, ausrauben. — co. Ze mají za čerstva boháčov dom vyzbíjať. Dbš. Sl. pov. III. 73. Vyznal, že, kdy co vyzbíjeli, nemali nikde hospody. Sl. let, VI. 163.

394779   Vyzbírati Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzbírati, vz Vysbírati. — co: drobné kamení. Sš. P. 472. Výzbroj, e, m. = výstroj, die Ausrüstung. Čsk., Dch. V. stříkačky, Khl. 4., hasický. Us.

394780   Výzbroj Svazek: 8 Strana: 0488
Výzbroj. Čel. Pr. m. II. 1164. a j.

394781   Vyzbrojení Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzbrojení, n. = výzbroj. V. hasické, válečné. Dch.

394782   Vyzbrojení Svazek: 7 Strana: 1091
Vyzbrojení. Cf. Sdl. Hr. IV. 76., 178.

394783   Vyzbrojený Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzbrojený; -en, a, o, ausgerüstet, ar- mirt. — čím: zbrojí, Us., znalostí něčeho, vědomostmi. KB. V.

394784   Vyzbrojený Svazek: 7 Strana: 1091
Vyzbrojený jak: až po uši. Kká.

394785   Vyzbrojiti Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzbrojiti, il, en, ení, vyzbrojovati, aus- rüsten. — koho: vojsko. — co čím: zbrojí, zbraní. Us. — koho odkud. Nebylo ovšem možno z údělů brněnského a znojemského v. dostatečný počet lidu válečného. Ddk. II. 376. — co jak. Vyzbrojte na svůj pe- níz rotu. Kká. Td. 291. — koho kam kdy. V-li jsme se na cestu, do kosby. Us. Tč. Říše česká za panování krále Vratislava vzala na se závazek v. ke každé výpravě do Říma 300 jízdných. Ddk. II. 419.

394786   Výzbrojný Svazek: 4 Strana: 1187
Výzbrojný, Ausrüstungs-. V. věci. Dch.

394787   Vyzbrojování Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzbrojování, n., die Ausrüstung. Ddk. V. 325.

394788   Vyzbrojovati Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzbrojovati, vz Vyzbrojiti.

394789   Výzbrojový Svazek: 10 Strana: 0506
Výzbrojový plán. Nár. list. 1905. 359. 21.

394790   Vyzbyti koho odkud Svazek: 9 Strana: 0388
Vyzbyti koho odkud (ze světnice do- stati). Laš. Mus. fil. 1897. 445.

394791   Vyzdati Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzdati = vyvdati, verheirathen. U Uher. Hrad. Tč.

394792   Vyzdáti se Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzdáti se, im Traum erscheinen, in den Traum kommen. — se komu kdy. Mluvíš, co se ti vyzdá; Vyzdálo se ti něco a už chceš, aby to bylo; Ani nevíš, co se ti za deň vyzdá = co si vymyslíš. Na Ostrav.

394793   Vyzdění Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzdění, n., die Ausmauerung. V. sklepa. Us. V. z úplna, völlig ausgemauertes Ge- wölbe. Nz.

394794   Vyzděný Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzděný; -en, a, o, ausgemauert. V. šachty, štoly vodoodvodné. Vz KP. III. 80., 81. V. chodník. Vz Ib. 81. — čím. Příkop tesaným kamenem v-ný. Anth. Jir. II. 77.

394795   Vyzdírati Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzdírati, nach und nach abreissen. — co. Všecko listí vyzdírala. Na Ostrav. Tč.

394796   Vyzdířeti Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzdířeti, el, en, ení. Když někdo v zlosti všelicos reptá, vytýká, vymýšlí, praví se: on vyzdíří. Us. v Krkonš.

394797   Vyzdíti Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzdíti, zdím, zdi, zdě (íc), i1, ěn, ění; vyzdívati = zeď spraviti, ausmauern; zdí upevniti, ausmauern; zeď učiniti, auf mauern. — co. V. zeď, Ros., příkop, Háj., šachtu, Vys., vápno (zděním zpotřebovati, vermau- ern, mit Mauern verbrauchen). — co čím: studnu kamením. Vz Vyzděný. Us. Tč. — co kde. Vyzdili průjezd pod divadlem. Us.

394798   Vyzdíti co jak Svazek: 7 Strana: 1091
Vyzdíti co jak. V. pilíř do výšky sedmi stop. Us. Pdl.

394799   Vyzdívání Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzdívání, n., die Ausmauerung. V. chod- níku, štol a šachet. Vz KP. III. 80., NA. IV. 136.

394800   Vyzdívati Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzdívati, vz Vyzditi.

394801   Vyzdívka Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzdívka, y, f., die Ausmauerung. V. důlní. Hř. V. parapetová, římsová, hlavní zdi. Us. Pdl., Stat. př. kn. 1877. 106.

394802   Výzdoba Svazek: 4 Strana: 1187
Výzdoba, y, f., der Aufputz, die Aus- schmückung. Výzdoba květinová. Dch. Ta v. pěkně se nese; V. zmokla a se poka- zila; V-bou vroubený. Dch. Vz Vyzdobení.

394803   Vyzdobení Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzdobení, n. = výzdoba. V. chrámu, vnitřku budovy, Us., figuralní. SP. II. 22. Letopisec mluví o bohatém v. domácí kaple. Ddk. VI. 206.

394804   Vyzdobený Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzdobený; -en, a, o, geziert, ausge- schmückt, aufgeputzt. V. brána. — čím: chvojím a květinami. Us.

394805   Vyzdobiti Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzdobiti, il, en, ení; vyzdobovati, aus- schmücken, verzieren. — co komu čím: pokoj čalouny. Zpěv slavný nebožtíku nářky vyzdobte. Msn. Or. 77. Biskup Menhart vy- zdobil hrob sv. Vojtěcha zlatem, stříbrem i křišťálem. Ddk. IV. 261.

394806   Výzdobník Svazek: 4 Strana: 1187
Výzdobník, a, m., der Dekorateur. Rk.

394807   Výzdobný Svazek: 4 Strana: 1187
Výzdobný, Aufputz-, dekorativ, Deko- rations-. V. věno, obraz, umění. Dch.

394808   Vyzdobovatel Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzdobovatel, e, m. = výzdobník. Rk.

394809   Vyzdobovatelka Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzdobovatelka, y, vyzdobovatelkyně, ě, f., die Dekorateurin. Šm.

394810   Vyzdobovati Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzdobovati, vz Vyzdobiti.

394811   Vyzdojímati komu Svazek: 7 Strana: 1091
Vyzdojímati komu = vybiti. U Star. Jič. Vhl.

394812   Vyzdorovati Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzdorovati = vyvzdorovati. — komu. Málo mně vyzdoruješ. Sš. P. 300.

394813   Vyzdovedati sa Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzdovedati sa = vyzdověděti se, er- fahren. — odkud. Jak to slyší múdry Zemižížeň, nechce po dalších čuť kvíľov, poneváč z ostatních všetko, čo žádal, vy- zvedoval sa slov. Hol. 137.

394814   Vyzdověděti se Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzdověděti se, vz Vyzdovedati sa.

394815   Vyzdralý Svazek: 4 Strana: 1187
Vyzdralý = vyschlý, hubený, mager. Tak v-ho člověka sem dávno neviděl. V Kunv. Msk.

394816   Vyzdráti Svazek: 4 Strana: 1188
Vyzdráti = seschnouti. — kde. Ten hoch v tom světě vyzdrál. Us. v Kunv. Msk.

394817   Vyzdravělý Svazek: 4 Strana: 1188
Vyzdravělý = uzdravený, genesen. V. otec. Zátur. Vin. I. 16.

394818   Vyzdravění Svazek: 4 Strana: 1188
Vyzdravění, n. = vyhojení, die Gesun- dung, Genesung. Bern., Dch. Šťastné vy- zdravění z těžké nemoci. Ddk. III. 160.

394819   Vyzdravěti Svazek: 4 Strana: 1188
Vyzdravěti, ěl, ění = pozdraviti se, ge- sund werden, genesen. Č., Ros. Povstává už, ale posuď docela nevyzdravěl. Us. Šd. — z čeho: ze strachu, hat sich von der Furcht erholt. Us. Dch.

394820   Vyzdraviti Svazek: 4 Strana: 1188
Vyzdraviti, il, en, ení, gesund machen. — koho = pozdraviti. Ros. Jak ho pán Bůh nevyzdraví, doktor mu nepomůže. Na Mor. Tč. — se z čeho. Postižen jest ne- mocí, z které se nevyzdravil; Jindřich z ne- moci již se byl v-vil. Ddk. III. 81., 137 (Tč. ).

394821   Vyzdraviti koho Svazek: 8 Strana: 0488
Vyzdraviti koho: malomocné. Chč. S. 116.

394822   Vyzdravnouti Svazek: 4 Strana: 1188
Vyzdravnouti, vnul, utí = vyzdravěti. Nemocný vyzdravne. Kld. 64.

394823   Vyzdravování, n Svazek: 4 Strana: 1188
Vyzdravování, n., die Heilung. Bern.

394824   Vyzdravovati Svazek: 4 Strana: 1188
Vyzdravovati, vz Vyzdraviti.

394825   Vyzdřipolo Svazek: 10 Strana: 0678
Vyzdřipolo = vyžerpole. Brt. Sl.

394826   Vyzdřiti Svazek: 4 Strana: 1188
Vyzdřiti = vyzříti, hinausblicken. Na Ostrav. Tč.

394827   Vyzdřoť Svazek: 4 Strana: 1188
Vyzdřoť, vyzdřaju, eš, e = vyzráti, reif werden. Na Ostrav. Tč.

394828   Vyzdůbkovati Svazek: 4 Strana: 1188
Vyzdůbkovati, ausschnörkeln. Dch.

394829   Vyzdvíci Svazek: 10 Strana: 0506
Vyzdvíci = vyzdvihnouti. — co čím. Tú nadějí pokaždé ducha a srdce v. maš. Hugo. Č. Dod. 58.

394830   Výzdvih Svazek: 4 Strana: 1188
Výzdvih, u, m., der Aufzug, das Auf- heben. V. mostu. Čsk.

394831   Vyzdvihač Svazek: 4 Strana: 1188
Vyzdvihač, e, m. = vyzdvihovač. — V., osob. jm. Arch. III. 416.

394832   Vyzdvihadlo Svazek: 4 Strana: 1188
Vyzdvihadlo, a, n., das Hebezeug. Reš.

394833   Vyzdvíhati Svazek: 4 Strana: 1188
Vyzdvíhati, vz Vyzdvihnouti.

394834   Vyzdvihnouti Svazek: 4 Strana: 1188
Vyzdvihnouti, vyzdvihnouti, ul, ut, utí (ve Slez. vydvihnúti, Šd. ), vyzdvihu, žeš, -hou, zdvihl, žen, ení; vyzdvíhati; vyzdvi- hovati = zhůru zdvihnouti, vyvýšiti, in die Höhe heben, auf-, erheben; pomoci, aufhel- fen, emporheben; postaviti, vystaviti, er- richten, aufrichten, aufstellen, erheben, auf- bauen, erbauen; založiti, počátek něčemu učiniti, einführen, errichten, anordnen, auf- bringen, anheben, anfangen, stiften, erregen; ustanoviti, einsetzen, bestellen; zrušiti, pře- kaziti, konec něčemu učiniti, abschaffen, kassiren, aufheben, ungiltig machen; bráti, jímati, chytati, heben, aus-, aufheben; vy- týkati, vorwerfen: se = povstati, vstáti, sich erheben, aufstehen; vychvalovati se, sich loben, preisen, erheben; povstati, vzni- kati, emporkommen, entstehen, sich erhe- ben. Jg. — abs. Pakliby přes to byt svůj v zemi české mieti chtěli, aby byli vyzdvi- hováni jako jiní pováleči. Vl. zř. 559. — co, koho. To mysl vyzdvihuje. Us. Vítězná znamení v. Kom. Válku v. (začíti) V., Br.; stavení v. (vystavěti). V. Karel učení obecné vyzdvihl. V. Arcibiskupství v. (založiti). V. Vyzdvihlo ho štěstí. Jel. Bude moci ta- kového povaleče v., kde chce. Zř. F. I. U. VIII. V. peníze, zboží. Nz. Měl plán v. ve- likou říši slovanskou; V. něčí ostatky; Ná- mezdné roty vyzdvihly stany své v šíré rovni na levém břehu Olšavy; Něčí mrtvolu v. Ddk. II. 78., 317., 440., IV. 216. Nedo- statky jejich vyzdvihnete. Sš. II. 66. Tu kaplu vyzdvihl a nadal. Let. 3. V. něčí mandat. Čr. V klášter, Us., svěcení neděle. Kom., dluhy, Pam. kut., hrob, kostel, spra-
vedlnost, závazek, faru = zrušiti. Rk. V.
loupežníky, škůdce (chytiti, zajmouti). V. V. ve smyslu, zrušitil, špatně prý m.: zru- šiti, zdvihnouti, ale jest to dobré, užívaliť tohoto slova v témž smyslu: V., Kom., Br. V. hory, důl (počíti kopati, těžiti n. pusté z novu těžiti). Hory skleslé v. V. štolu (starou, pustou, zabořenou vykliditi a vy- roubiti). Vys. — co, komu: hrob, památku (pomník) = založiti. Jel., Cyr. V. co komu = vytýkati. Schön. — co kde: odpor, ne- voli, nesnáz mezi stranami v. = způsobiti, začíti. V. Stavení na svém městišti v. Pr. měst. Na těch gruntech hory se vyzdvihly (počátek vzaly). Vys. Dal dne 8/5 1254. v. kosti sv. Stanislava v Krakově u přítom- nosti několika biskupů; Mezi Moravou a Rakousy v-žen jest rod velemocný; Pevnosť, která byla vyzdvižena při hranicích pol- ských. Sš. V. 312., II. 372., 400. (Tč. ). Ška- redě věci proti sobě vedli, až to mezi nimi spokojeno a vyzdviženo. Dač. I. 176. V. ko- stel u fary v městě Hradišti. 1467. Tč. Byla-li by o kom řeč, že by bludný byl, má na něm to vyzdviženo býti. Bart. I. 12. — co, koho čím: chvalami. Jel. Tím svou smělosť král vyzdvihl. Troj. V. kámen so- chorem, srdce nadějí. Us. Obecným naří- zením něco v. (ustanoviti). Pr. měst. Tú nadějí pokaždé ducha a srdce vyzdvici máš. Hugo. Křesťan věrný vyzdvihuje se svú myslí k věcem věčným. Jel. enc. m. 78. — co, koho zač: za kníže (ustanoviti). Háj. Vyzdvihl za hlavu jejich město Lubek. V. A na místě těch vesnic ony, kteréž tak daleko od zámku leží, aby prodati a za ně peníze v. ráčil. Zř. F. I. B. XIV. Synové krále Jiřího českého vyzdviženi jsú za knie- žata říšská. Let. 179. Za vlasy vysoko ho vyzdvihl a o podlahu jím mrštil. Ddk. II. 230. — co, koho kam (kdy): na ra- mena, Us.; někoho na něčí místo (ustano- viti). Troj. Někoho do výšky v. Us. Páry v bouřku se vyzdvihují. Aqu. Ten dvanáctý obor vydvihol ho ako hrušku k samému obločku. Dbš. Sl. pov. VI. 68. Při které (práci) za jednu sekundu vyzdvihne se jeden kilogr. na výšku jednoho metru. ZČ. I. 252. — co jak. Fary bez hodných příčin v. (zrušiti). V. Kdožby takový statek od ženy koupil, má zaň u desk peníze klásti a chce-li je muž v. s volí ženy své, ujisť ty peníze u desk. Zř. F. I. T. VIII. Vyzdvihše pr- chajícího daremně Zdirada na troje dřevce vysoko do povětří jako snop k zemi ho pustili; Kamenec (pevnosť) nákladně v-hl. Ddk. II. 327., 400. (Tč. ). Věc jest odtud vyzdvižena a odložena do dalšího od vrch- nosti opatření. Dač. II. 14. Nyní ale výsada a přednosť ta Bohem skrze Krista v-na jest. Sš. Sk. 128. Nade všecky se vyzdvi- hovali. Kom., Jel. Chvalami k nebi do nebe někoho v-vati. Jel. V. někoho k stavu ry- tířskému. Žer. A on odemkl, vyzdvihl měšec s penězi na horu a řekl, že.... NB. Tč. 198. — co, koho, se odkud (kam). Nuz- ného z prachu v. Ros. Peníze ze záložny v. Us. Jiné pak z far vyzdvihoval. Skl. II. 8. Vz V. se proti komu. Centnéř od země v. Us. Někoho ze starosti v., ihm die Sorgen benehmen. Dch. Peníze z po- kladnice si v. J. tr. A z toho platu klášter ten vyzdvižen a dostaven byl. 1507. Tč. Tu sa vydvihol z plameňa člověk so šedivou bradou. Ht. Sl. ml. 209. V. někoho z úřadu. 1532. Mus. 1880. 496. Lid vojenský v-ván jest z Čech do Rakous. Dač. I. 296. Vojsko z jiných měst vyzdviženo bylo. Bek. II. 2. 373. Těleso proti směru tíže vyzdviženo bylo z B do O. ZČ. I. 254. Velikou summu peněz z chrámu v. (vzíti). Br. Zajíce z lože v. Šp. Lodí z portu se vyzdvihly. Pref. Vyzdvihla se z toho válka. Zlob. Páry ze země do povětří se vyzdvihují. Us. — co, se proti komu: válku proti někomu v. (začíti). Plk. V. se proti komu. Bibl. Kdyžby se lidé poddaní pánu svému zprotivili, neb jakžkoli se proti pánu svému vyzdvihli. Zř. F. I. W. I. — kdy. A poněvadž to zřejmé a vědomé jest, že od toho času až do té chvíle ne toliko málo hor se vyzdvihlo. Nar. o h. a k. To všecko s obou stran bedlivě uva- žujíce vás při času sv. Jiří najprv příštího z té fary a správy vyzdviháme. Jdn. 234. Okolo roku 1109. vyzdvižen jest společnou jich péčí tento třetí klášter moravský v pu- stém lese při řece Jihlavce. Ddk. II. 422. — proč. Nade všecky se pro toto vyzdvi- hují. Jel. Enc. m. 52. Oltář v nově založen a vyzdvižen ke cti a ku chvále milým sv. apoštolům Petru a Pavlu. List z r. 1407. — se. Vyzdvihni se trochu (povstaň). Ros. Vy- zdvihuje se pýcha. Jel. Vyzdvihují se zna- menití mužové (povstávají). Plk. — se ko- mu. Žaludek se mi vyzdvihuje. Jg.

394835   Vyzdvihnouti co, koh Svazek: 7 Strana: 1091
Vyzdvihnouti co, koho. Bůh nevinné lidi vždycky obhajoval a v-hoval. Bart. 34. Vysokou školu v. (založiti). 1590. V-hl svo- bodné umění a akademii pražskú. Pož. 5. — kde. Sbor obecný jest v Bazilei v-žen (ustaven). Výb. II. 677 a j. tam. — co jak. Karel IV. učení pražské slavně jest v-hl (zvelebil). Arch. VIII 337.

394836   Vyzdvihnutí Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzdvihnutí, n. = vyzdvižení, die He- bung in die Höhe, Erhebung. V. stolu, mysli, hlasu. — V., die Erhebung, Erre- gung. V. války, rozbroje. — V., die Erhe- bung, Einnahme, Einkassirung. V. peněz. — V., die Aufhebung, Abschaffung, Kassirung.
V. práva, řehole (= zrušení). — V. = za-
vedení, vystavění, založení, die Erhebung,
Einführung, Gründung. V. dolů, kláštera. — V. = chvála, das Lob, Preisen. Cf. Vy- zdvihnouti. Bern. — Vz Vyzdvižení.

394837   Vyzdvihnutý Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzdvihnutý; -ut, a, o = vyzdvižený, erhoben, in die Höhe gehoben; aufgehoben, erregt; eingehoben, einkassirt; aufgehoben, abgeschafft, kassirt; erhoben, eingeführt, gegründet, gelobt, gepriesen a p. Vz Vy- zdvihnutí, Vyzdvihnouti.

394838   Vyzdvihovač Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzdvihovač, e, m., der Erheber. V ana- tom. musculus attolens. Nz. lk.

394839   Vyzdvihovadlo Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzdvihovadlo, a, n., elevatorium. Nz. lk.

394840   Vyzdvihovák Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzdvihovák, u, m., der Heber. V. ho- lový, s pracnami, s třínožkou, Hayleyův.

394841   Vyzdvihování Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzdvihování, n., vz Vyzdvihnouti.

394842   Vyzdvihovatel Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzdvihovatel, e, m., der Auf-, Er- heber. Jg. Slov.

394843   Vyzdvihovati Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzdvihovati, vz Vyzdvihnouti.

394844   Vyzdvižení Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzdvižení, n., die Erhebung, Hebung in die Höhe, der Aufzug. V. opony. Dch. — V. = povznešení. V. mysli, hlasu. — V., die Erhebung, Erregung. V. vojny, Dač., rozbroje. — V., die Einnahme, Einkassi- rung. V. peněz. Šp. — V. = uvězení, die Einkerkerung. Několik nedělí po našem v. Bart. — V. = zrušení, die Aufhebung, Ab- schaffung. V. kláštera. Mus. 1880 287. —
V. = založení die Einführung, Gründung.
V. hor. Mus. 1880. 441. —V. = propuštění,
vymazání, die Löschung. Ucházel se o v,
z desk zemských. Mus. 1880. 228. — V.,
die Förderung, Unterstützung, Erhebung.
Maje on mne k sobě laskavého a náchyl-
ného k jeho v. a spomožení. Žer. 23. — V. = chvála, das Lob, Preisen. — Vz Vy- zdvihnutí.

394845   Vyzdvižení Svazek: 9 Strana: 0388
Vyzdvižení stavení = vystavění ho. Čes. 1. 1898. 183.

394846   Vyzdvižený Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzdvižený; -en, a, o, vz Vyzdvihnouti.

394847   Vyzdvižený Svazek: 9 Strana: 0388
Vyzdvižený. V. propovědění, axioma ne- gatum. XVI. stol. Mus. 1898. 256.

394848   Vyzdvižitel Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzdvižitel, e, m., špatně, vz -tel (ko- nec).

394849   Vyzdvižitelný Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzdvižitelný, aufhebbar. V. břemeno. Techn.

394850   Vyzdvořilkovati Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzdvořilkovati, abartigen. Šm.

394851   Vyzdychati Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzdychati = vykapati, krepiren, aus- sterben. Dobytek v-chal. Us. Brt.

394852   Vyzdychati Svazek: 9 Strana: 0388
Vyzdychati. Koně v-li = pošli. Zát. Př. 200b.

394853   Vyzeji Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzeji, vz Vyzáti.

394854   Vyzejskalý Svazek: 9 Strana: 0388
Vyzejskalý = vycvičený. Táboří a Sirotci byli v bojích tak v-lí a zkušení, že.. Dač. I. 25.

394855   Vyzelenati se Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzelenati se, aufgrünen. Celá hora sa utešene vyzelenala. Dbš. Sl. pov. I. 11. — kdy. Na jaře se všecko vyzelená. Us. Tč.

394856   Vyzemnatěti Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzemnatěti, ěl, ění, den Erdgeschmack verlieren. Ros.

394857   Vyzeň Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzeň, zně, f. = vyza, zastr.

394858   Vyzerať Svazek: 9 Strana: 0388
Vyzerať. Vyzerá ako božie umučenie, ako obrážtek, ako s kríža sňatý, ako smrť. Zát. Př. 374b. Vyzerá do hrobu (o těžce chorém). Čes. 1. VII. 41.

394859   Vyzérati Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzérati, vz Vyzříti.

394860   Vyzérati Svazek: 10 Strana: 0506
Vyzérati. Vyzéra, jako keby pres skle- nicu med lízal (zle). Mus. slov. VIII. 27.

394861   Vyzerzavěti Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzerzavěti = vyzrzavěti. Na Ostrav. Tč.

394862   Výzev Svazek: 4 Strana: 1189
Výzev, u, m. = vyzívání i co se vyzívá, pára, vydýchání, die Ausdünstung. Mhy a výzevy. Ráj., Pl., Rostl., Krok. — V. = vyzvání, die Aufforderung. Jg. V. ku vzdání se. Čsk.

394863   Výzev Svazek: 8 Strana: 0488
Výzev = vyzrání. Tož výzvu jejich nedbá. Vrch. Rol. XXXIII. 134. (XL. 125., XLIII. 65.). — V., epifonema, s důrazem vytčená myšlénka závěrečná n. morálka dodatkem k bajce připojená, Ott. VIII. 661.

394864   Vyzévání Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzévání, n. = vydychování, vz Výzev. V. plynu kyslíkového. SP. II. 132 Vz Vy- zevování.

394865   Vyzévati Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzévati = vydychovati, vypouštěti, aus- athmen, ausströmen. — co odkud kam. Assimilující rostlina kyslík z průduchů svých do vzduchu vyzévá. SP. II. 98.

394866   Vyzevlovatěti Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzevlovatěti, ěl, ění, aufhören zu gaf- fen, gescheiter werden. Ros.

394867   Vyzevlovati Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzevlovati, er-, ausgaffen. — si co. Ros. — se, ausgaffen, genug gaffen. Ros.

394868   Výzevník Svazek: 4 Strana: 1189
Výzevník, u, m., das Ausrufungszeichen. Šm.

394869   Výzevný Svazek: 4 Strana: 1189
Výzevný = vyzývací, Aufforderungs-. J. tr. — V., aushauchbar. Rk.

394870   Vyzevování, n Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzevování, n., evaporatio, die Aus- dünstung. Vz Rst. 253., 520., Vyzévání.

394871   Vyzevovati Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzevovati, vz Vyzáti.

394872   Vyzgúmať koho Svazek: 8 Strana: 0488
Vyzgúmať koho = vyzkoumati. Vck. Poh. 138.

394873   Vyzháňati Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzháňati, auf-, ausjagen. — koho od- kud. V. služebníky z brlohu. Na Ostrav. Tč.

394874   Vyzhazovati Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzhazovati, nach und nach hinauswer- fen. — co odkud kam: snopy z vozu do stodoly. Us. Tč.

394875   Vyzhovárať sa Svazek: 9 Strana: 0388
Vyzhovárať sa = vymlouvati se. Brt. P. n. 78.

394876   Výzchyt Svazek: 7 Strana: 1091
Výzchyt, u, m. Neslušno haniti zápal a v. ducha, který na tomto kraji tkví. Koll. III. 240.

394877   Vyzí, vyzový Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzí, vyzový, Hausen-. V. měchýř (ka- ruk), ichtyocolla, die Hausenblase. Jg., Nz. lk., Šp. V. klí či pryskyřice. Ms. bib. 121. V. maso = vyzina.

394878   Vyzíbati Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzíbati, vyzíbnouti, vz Vyzábnouti.

394879   Vyzíblina Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzíblina, y, m. a f. = suchý, hubený člověk, ein hagerer Mensch. Mor. Vck. Vz Vyzíblý.

394880   Vyzíblý Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzíblý = vyzáblý. Na Zlínsku. Brt. — od čeho, čím: od nemoci, od bídy; nemocí, bídou. Us. na Mor. Bkř.

394881   Vyzíbnouti Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzíbnouti, vz Vyzábnouti.

394882   Vyzičení Svazek: 4 Strana: 1189
Vyzičení, n., vz Vyzičiti.

394883   Vyzičiti Svazek: 4 Strana: 1190
Vyzičiti, il, en, ení, aufhören zu ver- gönnen. Na Slov. Bern.

394884   Vyzigliť Svazek: 10 Strana: 0678
Vyzigliť = vymazati. V. viks. Brt. Sl.

394885   Vyzimek Svazek: 4 Strana: 1190
Vyzimek, mku, m., der Wintervorrath.

394886   Vyzimený Svazek: 7 Strana: 1091
Vyzimený = vychladlý (světnice). Val. Vck., Brt. D. 291.

394887   Vyziměti se Svazek: 4 Strana: 1190
Vyziměti se = přestati zima býti, auf- hören kalt zu sein. Vyzimělo se. Us.

394888   Vyzimiti se Svazek: 4 Strana: 1190
Vyzimiti se, il, ení, vyzimovati se = vystydnouti, vymrznouti, auskühlen, aus- frieren. Je mu horko, šel na mráz se vy- zimovati. Us. Jg. — V. = přestati zimou býti, aufhören kalt zu sein. Co by se už jenom vyzimilo. Us. Šd.