299001   Skrytohlavec Svazek: 7 Strana: 0695
Skrytohlavec, vce, m , cryptocephalus.

299002   Skrytohlavec Svazek: 9 Strana: 0294
Skrytohlavec, vce, ?., bostrychus, brouk. S. kapucínský, b. capucinus, šedochlupý, bi- spinosus. Vz Klim. 480.

299003   Skrytohlavý Svazek: 9 Strana: 0294
Skrytohlavý. Vz Ostruhař.

299004   Skrytohlod Svazek: 7 Strana: 0695
Skrytohlod, a, m., crypturgus, brouk. Šír II. 62, Kk. Br. 334.

299005   Skrytohlod Svazek: 9 Strana: 0294
Skrytohlod, ?, ?., brouk S. malý, c. pu- sillus. Klim. 629.

299006   Skrytonožec Svazek: 7 Strana: 0695
Skrytonožec, žce, m., Adelopod. m. Rk.

299007   Skrytoočí Svazek: 7 Strana: 0695
Skrytoočí, n., crypthophthalmus. S. víč- kové, c. palpebralis.

299008   Skrytopysk Svazek: 8 Strana: 0576
Skrytopysk, a, m., bothrydcres, brouk. S. hnědý, b. contractus. Vz Klim. 351.

299009   Skrytorožec Svazek: 8 Strana: 0576
Skrytorožec, žce, m., ephistemus, brouk. S. černý, e. nigriclavis, kulový, globulus, nej- menší, exiguus, rudoštítý, dimidiatus. Vz Klim. 322.

299010   Skrytosnil Svazek: 7 Strana: 0695
Skrytosnil, a, m., cryptohypnus, brouk. Vz Kk. Br. 213 , 214.

299011   Skrytosť Svazek: 3 Strana: 0393
Skrytosť, i, f., ukrytosť, das Verstecktsein, die Verborgenheit. Lékař nemóž se s nimi (kostmi) obierati pro jejich malosť a s-tosť. Sal. rkp. 2. 22. — S., tajnosť, tajemství, das Geheimniss, die Heimlichkeit. Něco v skrytosti míti (tajiti). V. Bůh zná s-sti srdce. Br.

299012   Skrytovarletnictví Svazek: 7 Strana: 0695
Skrytovarletnictví, n., cryptorchismus. S. hrázové, c. perinealis, kyčelní, c. abdom. iliacus, stehenní, c. cruralis, stehnošourkové, cruroscrotalis, stydké, c. pubicus. Ktt. exc.

299013   Skrytovarletnictví, n. S Svazek: 10 Strana: 0370
Skrytovarletnictví, n. S. břišní, ectopia testis abdominalis, jednostranné (jednovar- letí), monorchidia. Ktt.

299014   Skrytovarletník Svazek: 9 Strana: 0294
Skrytovarletník, a, m. Vz Ott. XIV. 36.

299015   Skrytožil Svazek: 7 Strana: 0695
Skrytožil, a, m., cryptobium, brouk. Kk. Br. 98., 99.

299016   Skrytožrout Svazek: 7 Strana: 0695
Skrytožrout, a, m., cryptophagus, brouk. Vz Kk. Br. 150., 151.

299017   Skrytožrout Svazek: 8 Strana: 0576
Skrytožrout, a, m., cryptophagus, brouk. S. borový, c. abietis, červenorohý, ruíicornis, dubový, quercinus, dvojskvrnný, bimaculatus, houbový, lycoperdi, hřbetoskvrnný, dorsalis, chlupatý, pilosus, kaštanový, badius, lesklý, nitidulus, malý, scutellatus, olištěný, labilis, opásaný, fasciatus, ostrorohý, acutangulus, páskovaný, subvittatus, příbuzný, aťfinis, řas- natý, scanicus, rezavý, subfumatus, rozdílný, distinguendus, Skalického, Skalickyi, sklepní, cellaris, srstnatý, pubescens, stromový, sub- depressus, širokorohý, hirtulus, štětinatý, se- tulosus, tečkovaný, punctipennis, topolový, po- puli, úzký, inaequalis, válcovitý, cylindrus, vinný, vini, vlnatý, villosus, výšinný, balden- sis, začoudlý, fumatus, zubatý, dentatus. Vz Klim. 314.

299018   Skrytý Svazek: 3 Strana: 0393
Skrytý; skryt, a, o = schovaný, tajný, přikrytý, verborgen, versteckt, geheim, heim- lich. Jg. S. věci (tajemství). V.; s. tajem- ství. Kom., boj. Ráj., pokoj, Leg., příhrada. Sych. Hrou skrytou působiti, die Hand im Spiele haben. Dch. Řeč svou obrací ku Ga- latům skrytým přechodem. Sš. II. 27. S. smysl něčeho. Hus I. 136. Jest-li hřiech skrytý, skrytě treskci, jestli zjevný, tehdy zjevně treskci, ať se ten polepší a jiní se bojie; Vzjevilo se, co prve bylo neznámo a skryto; Nic nenie přikryto, by nebylo zjeveno, ani skryto, by nebylo vzvěděno (Luk. 12.); Nemóž město skryto býti na huoře posazené; Na ořechu škořepina tvrdá jest a jádro skryto; Téžko jest skryté věci věřiti. Hus I. 248., 344., II. 217., III. 75., 78., 155. (Tč.). O věcech skrytých mluviti. Ros. Co skryto býti má, toho zjevně nepro- dává. Kom. Nic není skrytého, aby nebylo zjeveného. Č. — od čeho. Skrytoť jest od očí tvých. Ros., Bart. 355. 33. A má býti viera i jest o věcech, k nimžto jest doufání a jenž jsú skryté od našich tělest- ných očí; A bieše to slovo skryto od nich. (Luk. 18.). Hus III. 153., II. 77. — před čím. Skrytoť jest před očima tvýma. Ros. Skryto jest zatracenie před zlým. Hus I. 380. Má býti pilen (člověk), aby před králem najmúdřejším, před nímž nic nemóž skryto býti, dobrý počet vydal ze všech věcí, kteréž jest od něho vzal. Hus II. 389. — Alx., Kom., Byl. - z čeho. Prvého zrcadla jmenie skryta byla (= skládala se) z pósobnosti tělesenstvie v osobnosti. Výb. I. 796. 26. — kde. Toho velikého urozenie užitek ještě zde v světě skryt jest; Též božstvie v osobě syna božieho vzalo na se člověčenstvie a ostalo božstvie, skryté tělestnýma očima pod člověčenstvím; Syn boží vzal jest na sě člověctví tiein podobenstvím, že jakož prve jest noha a ostanúc nohú vezme na sě obuv a bude skryta pod obuví, tož . . . Hus I. 316., II. 22. Moci v zemi skryté. Toms. — kam. Syn v zem skrytý (po- hřbený). Plk. — Vz Skrýti.

299019   Skrytý kam Svazek: 7 Strana: 0695
Skrytý kam. Dívka za dub s-tá. Mcha. Maj. 5. vd. 6.

299020   Skrývač Svazek: 7 Strana: 0695
Skrývač, lathrimaeum, brouk. Kk. Br. 113.

299021   Skrývač Svazek: 8 Strana: 0364
Skrývač, e, m., lathrobium, brouk. S. bledý, 1. pallidum, černochodidlý, atripalpe, červeno- krovy, rufipenne, dlouhokrový, longipenne, dlouhý, longulum, dvojbarvý, bicolor, hladko- krový, laevipernne, hnědonohý, brunnipes, hně- dý, spadiceum, horský, fulvipenne, jamkovaný, fovolum, krychlový, quadratum, Letznerův, Letzneri, mnohotečný, multipunctum, pobřež- ní, ripicola, podlouhlý, elongatum, slabý, di- lutum, šírohlavý, geminum, tmavonohý. pici- pes, tenkorohý, filiforme, určený, terminatum, úzkorohý, angusticolle, úzký, angustatum. Vz Klim. 216.

299022   Skryvač, skryvatel Svazek: 3 Strana: 0393
Skryvač, skryvatel, e, m., der Hehler. D. Nebylo by zloděje (bráče), kdyby nebylo skryvače. Prov. Jg. Kdyby nebylo skryvača, nebylo by kradača. Slez. Šd. Není s-ačů, není kradačů. Dch.

299023   Skrývačka Svazek: 7 Strana: 0695
Skrývačka, y, f. = potápka malá. U Trh. Svin. Šír. Pt.

299024   Skrývačka Svazek: 8 Strana: 0365
Skrývačka, y, f. = nákres osoby, zvířete, jména atd. v jiném nákrese skrytě učiněný. Us.

299025   Skrýval Svazek: 3 Strana: 0393
Skrýval, a, m., der Hehler. Dch.

299026   Skrývanka Svazek: 7 Strana: 0695
Skrývanka, y, f. = schovávaná, Ver- steckspiel, n. Slov. Sb. sl. ps. I. 155.

299027   Skrývatel Svazek: 7 Strana: 0695
Skrývatel, e. m. = skrývač.

299028   Skrývati Svazek: 3 Strana: 0393
Skrývati, vz Skrýti.

299029   Skrývavosť Svazek: 3 Strana: 0393
Skrývavosť, i, f., die Geheimnissthuerei. Rk.

299030   Skrývavý Svazek: 3 Strana: 0393
Skrývavý, verheimlichend. Rk.

299031   Skrývavý Svazek: 8 Strana: 0365
Skrývavý. Vz Velkohlavec, Drabčík (3. dod.).

299032   Skrz Svazek: 3 Strana: 0394
Skrz s předložkami na a v. Skrz na skrz mokrý. D. Ve skrz a na skrz. D. Na skrz něco proraziti, proběhnouti, prohnati, po- hnouti, viděti. V.

299033   Skrz Svazek: 7 Strana: 0695
Skrz. Cf. Šf. III. 555., D. Lhrg. 302., Gb. MI. I. 146., List. fil. 1878. 209. Slov. a mor. skrzevá. S. pojí se na Karlovsku, Rožnov- sku a Laších s genitivem. Brt. D. 185. — Ad 1. Eufrates skrze ty země plove. AlxV. v. 2291. (HP. 55.). — Ad 2. Tu jemu na- lezeno skrze konšely, aby .... Arch. IV. 365. Jestližeby mlýn porušen byl skrze oheň. 1431. Tč. Ten, skrzeňž sme byli stvo- řeni. Št. Kn. š. 186.—Ad 3. Skrze mnohé zámutky musíme přijíti do nebes. Hus II. 183. A s. to věčně s ním mieti utěšenie. Št. Kn. š. 9.

299034   Skrz Svazek: 10 Strana: 0370
Skrz. V podřečí polnickém: krz, kroz, skroz. Hoš. Pol. 102.

299035   Skrz, skrze Svazek: 3 Strana: 0393
Skrz, skrze, předložka s akkusativem. Užívá se jí 1. o místě k vytčení běhu čin- nosti středem čeho jinam, vnitřkem čeho jinam (označuje prostoru, skrze kterou se pohyb děje. Mkl. S. 442.). V tomto smyslu užívají u Opavy předložky přes. Klš. Durch. Voda se probrala skrze hráz. Jg. Šli skrze husté lesy přes veliké hory. Háj. Propravil niť skrze ucho jehelné. Jg. Oheň věčný všechny údy skrzě a skrze člověka bude páliti. Hus I. 285. Věnce víla skroz modrej květ, že je Josef Nováků zet. Sš. P. 564. — 2. Klade se o pomocech, nástrojích a prostředcích, jichž kdo k vyvedení úmyslu svého užívá = pomocí, prostředkem, vinou, přičiněním, úsilím koho. Vz Instrumental, Mkl. S. 443. Durch, mittelst. Král Mathiáš žádal skrze pana Al- brechta Kostku krále Jiří za příměří. Dač. I. 39 V člověku a skrze člověka (jeho po- mocí, působením) rozmnožuje se moudrost' boží. Kom. Kristus zvítězil skrze kříž. V. Skrze svou ženu ve zkázu přišel. Us. Nechť nepřichází skrze mne k hanbě (mou vinou). Br. To se skrze úřad horní s vólí a vě- domím pána gruntu aneb jeho úřadníka ří- diti má. Nar. o b. a k. Aby pře vedli sami skrze se. Vl. zř. 7. Aby to pán ten skrze osobu svou aneb skrze posly aneb psaním svým purkmistru v tom městě ohlásil. Václ. XII. Aby všichni (cizozemci) před soudem zemským českým jazykem své pře vedli sami skrze sebe aneb kohož sobě zjednati mohou Zř. F. I. C. IX. Od Boha a skrzeň vše to jest. Št. Což byl mluvil skrze služeb- níka svého. Br. Skrze rychlé posly o tom, co se v Čechách děje, uslyšel. Háj. Protož die spravedlivý skrzě Davida: Skřípěli sú na mne svými zuby; Skrze to slovo ,Jenž jsi v nebesiech' znamená se duch svatý; Máme náměstka a což skrze jiného činí, jako by sám učinil; Ufámť pánu Bohu. žeť to miesto zachová do své vóle a učiní v něm prospěch věčšie skrze jiné, než jest skrze mne nestatečného učinil. Hus I. 230., 315., II. 66., III. 283. (Tč.). A tehdy jeden každý s-ze řečníka propověz a odpověz. CJB. 383. Aby žádný skrze se sám ani skrze jinou osobu nesměl prositi za žádný úřad. Zř. Fr. I. A. 31. Skrze prsy Kristovy rozumie sě sladkosť čtenie svatého, jímž se krmie mladí, tociž v nově k Kristovi obrácení. Hus III. 9. Vz Rozuměti. — 3. O příčině, za kterou se co děje, za kterou se co táhne, která co za sebou nese t. j. příčinou čeho, durch. Za- pálilo se od kováře skrze nešetrnosť. V. Škody nemalé staly se lidem skrze roz- vodnění Vltavy. V. Skrze ten hlad a mor veliká se v té zemi škoda stala. Háj. Hroznú žalosť nosi skrze řeči tejto děvy. Kat. 2741. Skrze Pána našeho prosíme za úrodu. Dch. Přišel k nám s. tu věc. Dch. Vstoupí-li
(biskup v biskupství) s. přiezeň tělesnú atd.
Hus I. 413. A ti, jenž sú srdce své skrze
zlosť zavřeli, naším kázáním učiníme, aby
i oni Kristovi dvéře srdce svého otevřeli.
Hus III. 61. Přišli jsú dva skrze podezřeme
u nás k vězenie. NB. Tě. 114. Na tom dvoře
sem s. to zmeškána, že mi mój dvór ležal
pust s. to tři leta; S. to její držení škoden
jest a toho pokládá za puol druhého tisíce
hř.: S. to připravil mě o 500 hř.; S. to mi
základ propadl. Půh. I. 193., 231., II. 262.,
601. (Tč.). S. nedostatky zdraví svého mnou
malá platnosť vám býti může. Arch. I. 73.
S. takovou nevěru ten boj zmrhán jest. Tur.
kron. Město skrze války jest pobořené. Plk.
Kakžť jest koli se stalo od nás skrzeli koho
nebli proč. Tkadl. II. 12. Skrze to mám od
něho nelibosť. Svěd. — Chybně užíváme prý
této předložky ve smyslu příčinném místo před-
ložek pro, za a ze: Žák byl skrze svou ned-
balosť potrestán (pro n. za svou nedbalosť,
ze své nedbalosti). Skrze mdlobu jíti jsme
nemohli (m.: pro mdlobu). Skrze veliký zá-
rmutek mluviti nemohl (m.: pro veliký z.).
Ale tato vazba jest dobře a s dostatek do-
ložena. Vz předcházející příklady. — Vz
Skrzeň. — 4. O osobě n. věci. jíž se přisa-
hajíce dovoláváme, něm. bei. Přisahámť tobě
s-ze tvú velikú moc, že se od tebe nikdy
neodlúčím. Pass. Přisahám skrze meč můj.
Háj. Zlořečil Davidovi skrze bohy své. Reš.
— Pozn. Předložka ta i příslovečně se sbíhá,
durch. Větví ostrou se až na skrze probodl.
Háj. Jeho laskavého srdce jsem sobě na
skrze povědom t. j. z plna. Kom. Neb tak
ho milovánie božie skrze prorážie, že od
toho milovánie v čas pokušenie neodstúpi.
Hus II. 209. — Dle Zk. Skl. 208.-210. —

299036   Skrze Svazek: 8 Strana: 0365
Skrze. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 67. Skrz m. skrze. Cf. Gb. H. ml. I. 206.

299037   Skrze Svazek: 9 Strana: 0294
Skrze, skrzeva. Na Císař. Vz Mtc. 1900. 148.

299038   Skrzeň Svazek: 3 Strana: 0394
Skrzeň = skrze něj, skrzeňž = skrze nějž. Vz On. Bj. By jich (božích slov) rád po- slúchal, mnoho by dobrého slyšal, skrzeň by múdrosť prošel a tady by k Bohu došel. St. skl. III. 109. Od něhož i skrzeňž. Ms. pr. pr. 190.

299039   Skrzeva Svazek: 3 Strana: 0394
Skrzeva, na Mor. = skrz. Boč., Tč., Brt.

299040   Skrzevá Svazek: 7 Strana: 0695
Skrzevá, vz Skrze. Dobytek s. to (skrze to, proto) nevyvedli. Na již. Mor. Šd., Hrb.

299041   Skrzka Svazek: 7 Strana: 0695
Skrzka, y, f. = skvrnka. Laš. Brt. D. 265.

299042   Skržěti Svazek: 9 Strana: 0294
Skržěti. Hus I. 127. Místo prý porušené Vz Mus. 1898. 246.

299043   Skržice Svazek: 3 Strana: 0394
Skržice, něm. Skrschitz, ves u Zdounek.

299044   Skržliti Svazek: 7 Strana: 0695
Skržliti = shrbiti. Skržlia s grošem. Slov. Orl. X. 182.

299045   Skř Svazek: 3 Strana: 0382
Skř-. Z náslovné skupeniny této s v ob. ml. se odsouvá: skřeček — křeček, skřivan — křivan, skřín — křínka a p. Gl. Hl. 115.

299046   Skřábať Svazek: 9 Strana: 0461
Skřábať = škrábati. U Záborné. Hoš. 100.

299047   Skřahnouti Svazek: 3 Strana: 0383
Skřahnouti = skřehnouti.

299048   Skřák Svazek: 7 Strana: 0691
Skřák, u, m. = nízký strom, křík. Slez. Šd.

299049   Skřak Svazek: 9 Strana: 0294
Skřak, ?, m., vz předcház. Sklenář (ryba).

299050   Skřákati se Svazek: 3 Strana: 0383
Skřákati se, v Krkon. = síly zase na- bývati, wieder zu Kräften kommen. Kb.

299051   Skřámati Svazek: 7 Strana: 0691
Skřámati = hltavě, nezpůsobně snísti. Brt.

299052   Skřanúti Svazek: 7 Strana: 0692
Skřanúti, obrigere, erstarren. Ž. kl. (335.).

299053   Skřáp Svazek: 7 Strana: 0692
Skřáp, u, m. = škráp. Us. Knrz.

299054   Skřápati Svazek: 7 Strana: 0692
Skřápati = schroupati. Všecka jablka skřápal. Mor. Šd.

299055   Skřapnouti Svazek: 3 Strana: 0384
Skřapnouti, pl, utí = skapnouti, zdech- nouti, scípnouti, verrecken. Us.

299056   Skřapnouti Svazek: 8 Strana: 0364
Skřapnouti = umříti. Kdybych mu skřap- la. Brt, D. II. 262.

299057   Skřášč Svazek: 7 Strana: 0692
Skřášč, e, m. = chřástal. U Star. Jičína. Vhl.

299058   Skřátati se Svazek: 10 Strana: 0369
Skřátati se = sesiltti po nemoci, sebrati se. Krkonš. Sb D. 33.

299059   Skřeckovatí se Svazek: 8 Strana: 0364
Skřeckovatí se = stavěti se jako křeček, zlobiti se. Přerov. Brt. D. II. 384.

299060   Skřečati Svazek: 3 Strana: 0384
Skřečati někde = v nečas seděti. Na mor. Zlínsku. Brt.

299061   Skřečati Svazek: 3 Strana: 0896
Skřečati — škřečeti. Mor. Kch. Škřeček, vz Skřeček. Kom. J. 210. — S. = člověk zlobivý. Ty škřečku! Us. Brt,

299062   Skřečati Svazek: 7 Strana: 0692
Skřečati = skřečeti. Mor. Vhl.

299063   Skřeček Svazek: 3 Strana: 0384
Skřeček, čka, škřeček, střeček, čka, m., hlodavec myšovitý, mus ericetus, der Hamster, Erdzeisel. Skřeček díry si dělá. Kom. — Skřeček, na Slov. a na Mor. = kři- kloun. Brt., Bern. Vz Skřečko.

299064   Skřeček Svazek: 7 Strana: 0692
Skřeček. Cf. Mkl. Etym. 303. Kdo udusí skřečka prostředním prstem pravé ruky, může potom tímto prstem všecky bolesti zažehnávati. Mus. — S. = zlobivý člověk. Ty s-ku! Us. Brt.

299065   Skřeček Svazek: 7 Strana: 1382
Skřeček = polní vrabec. Cf. Špulec (2. dod.). U Kelče. Mtc. 1893. 236.

299066   Skřečení Svazek: 3 Strana: 0385
Skřečení, n., vociferatio, das Geschrei. Ž. wit. 32. 3.

299067   Skřečeti Svazek: 3 Strana: 0385
Skřečeti, škřečeti, 3. pl. -čí, skřeč, če (íc), el, ení; skřekati, škřekati, skřeknouti, škřek- nouti, kl, utí; skřečívati, škřečívati — proni- kavé křičeti, quecken. Výb. I. 1098. — abs. Orel, sup, labuť, netopýr, žába s-čí. Us. — Zvl. o ptácích, když se hnízdí, hecken, glucken. Skřečí sup, koroptva, Br., slepice (na Mor.: chytá se jí skřek). Kom. — proč jak. Sta- rostí skřečela slepice bez ukonání. Puch. — kde. Straka v mém sadě škřečí. Koll. — S. = křičeti, schreien. Píše papežovi Euge- niovi, kterak na jeho sieni mnoho jest svá- róv, kterak dá skřečeti právu ciesařskému a velí mlčeti zákonu Kristovu. Hus I. 255. — Skřekati = sápati se. Na Mor. Brt.

299068   Skřečeti Svazek: 7 Strana: 0692
Skřečeti. Cf. Mkl. Etym. 303. Kura skřečí (sedí) na vejcích. Vhl. — S. = v ne- čas někde seděti. Brt.

299069   Skřečeti Svazek: 8 Strana: 0364
Skřečeti. Vz Mz. v List. lil. 1893. 22.

299070   Skřečeti Svazek: 9 Strana: 0294
Skřečeti. Nemocný skřečí (postonává) Mus. ol. 1898. 116.

299071   Skřečivě Svazek: 10 Strana: 0369
Skřečivě lkáti (o ptáku). Rgl.

299072   Skřečka Svazek: 3 Strana: 0385
Skřečka, y, f., slepice skřečná, kvočna, die Gluckhenne. Mor. Sd.

299073   Skřečko Svazek: 3 Strana: 0385
Skřečko, a, m. křikloun, der Schreier. Slov. Bern. Vz Skřeček.

299074   Skřečnice Svazek: 3 Strana: 0385
Skřečnice, e, f., zastr., cemma. Rozk.

299075   Skřečník Svazek: 3 Strana: 0385
Skřečník, a, m. = kdo skřečí. GR.

299076   Skřečník Svazek: 8 Strana: 0364
Skřečník = pištec. GR. Nov. 51.

299077   Skřečný Svazek: 3 Strana: 0385
Skřečný, škřečný, skřečící, kvočný. S. slepice, Gluckhenne, f. Jel.

299078   Skřečoň Svazek: 3 Strana: 0385
Skřečoň, e, m., ves u Bohumína ve Slez. Tč.

299079   Skřečoň Svazek: 7 Strana: 0692
Skřečoň. Poslali ho do S-ňa pro mo- resy. Sbtk. Krat. h. 205.

299080   Skřečovatěti Svazek: 3 Strana: 0385
Skřečovatěti, ěl, ění, s-titi se, krampf- haft werden. Nej.

299081   Skředylka Svazek: 3 Strana: 0385
Skředylka, y, ť. = poklička, die Stürze. U Prostěj. Fr. Přikryl.

299082   Skřeh Svazek: 3 Strana: 0385
Skřeh, skřeh, u, m., žabí křik, das Frosch- geschrei. Ros.

299083   Skřehati Svazek: 3 Strana: 0385
Skřehati, vz Skřehnouti. Sš. Sm. bs. 76.

299084   Skřehčeti Svazek: 3 Strana: 0385
Skřehčeti, el, ení, knirschen. — čím: zuby. Ctib. — Vz Skřehotati.

299085   Skřehet Svazek: 7 Strana: 0692
Skřehet = skřehot. V MV. nepravá glossa. Pa. 47.

299086   Skřehet Svazek: 7 Strana: 1382
Skřehet = skřehot. Mnč. Ev. 13. M. 8. 12.

299087   Skřehle Svazek: 3 Strana: 0385
Skřehle = stuhle, zmrzle, starr. Jg.

299088   Skřehlosť Svazek: 3 Strana: 0385
Skřehlosť, i, f., stuhlosť, zmrzlosť, die Erstarrung vor Kälte.

299089   Skřéhniť se Svazek: 8 Strana: 0364
Skřéhniť se. Nebudu se s ním s., křiče se hádati. Val. Brt. D. II 384.

299090   Skřehniti se Svazek: 3 Strana: 0385
Skřehniti se = plakati. Mor. Šd.

299091   Skřehnouti Svazek: 3 Strana: 0385
Skřehnouti, hnul a hl (zastr. skřahl), utí = zimou ztuhnouti, erstarren (vor Kälte); křehkým býti, mürbe werden. — čím: zi- mou. — kde: na cestě. Ros. Skřah na dřevě Ježíš (stuhl). Cant. D. — komu. Skřehlo jí srdce. Hlas.

299092   Skřehnutí Svazek: 7 Strana: 0692
Skřehnutí, n, die Erstarrung -. das Mürbewerden.

299093   Skřeholiť Svazek: 7 Strana: 1382
Skřeholiť = zpívati. V Krkonš. Světz. 1893. 100.

299094   Skřeholit Svazek: 10 Strana: 0369
Skřeholit podle not (zpívati). Rais. Vlast. 57. Jinak = křičeti. Rais. Sir. 102.

299095   Skřehot Svazek: 7 Strana: 0692
Skřehot. Mkl. Etym. 303.

299096   Skřehot Svazek: 8 Strana: 0364
Skřehot zubóv, starší než skřípení. Vz Vondrák. Spuren. 14.

299097   Skřehot, škřehot Svazek: 3 Strana: 0385
Skřehot, škřehot (zastr. skřehet), u, m. = skřehotání, skřek, příp. -ot?. Mkl. B. 118. Das Gekräusch, Klirren. V. S. zubami (m.: zuby). Bl. Položím před sě i pred každého zde v světě hriešného oheň věčný, temnosti věčné, pláč a s. zubóv; Tu bude pláč a s. zubóm; S. zubóv, jenž jest tvrdých kostí z bolesti tlučeme, znamená bolesť, jíž bude tělo súženo. Hus L 285., 322., II. 42., 47. — Skřehot, drobné kameničko, skřemení, der Gries. V. — S., ostrosť hrdla. 1520.

299098   Skřehotati Svazek: 3 Strana: 0385
Skřehotati, skřehotati, -rám a -ci; skřeh- tati, škřehtati, -tám a -ci, knarrend schreien, kräuschen, knirren, knirschen, quacken. — abs. Skřehtají krkavci, Zlob., slepice, D., žáby. Aqu. — čím: zuby. St. skl. — čím na koho. S-ly jsú na mě zuby. Ž. wit. 34. 16. Škřehce svými zuby na mě. Ctib., BO. — Ms. Ps. — od čeho. Meči od odění skřehcí. St. skl. — kde. Zelená žába na dřevě škřehce. Ms. bib. — proti komu. Jel.

299099   Skřehotati Svazek: 7 Strana: 0692
Skřehotati. Mkl. Etym. 303. — komu. Těm nechť si havran skřehotá. Kká. — jak. Báby, jenž skřehcete jako žáby. Výb. II. 36. — kde. Meči v odení skřehcí. AlxV. 1531.

299100   Skřehotný Svazek: 3 Strana: 0385
Skřehotný, plný skřehotu, voll Kiesel, Gries. Jád.

299101   Skřeht Svazek: 3 Strana: 0385
Skřeht = skřehot. Št.

299102   Skřehtání Svazek: 3 Strana: 0385
Skřehtání, n., fremitus. Ž. wit. Hab. 12. Vz Skřehotati. Výb. I. 48.

299103   Skřehtati Svazek: 3 Strana: 0385
Skřehtati, frendere, knirschen.

299104   Skřehtati Svazek: 7 Strana: 0692
Skřehtati, frendere. Ž. kl. (336.), Marek 2. b. 18.

299105   Skřehtati Svazek: 8 Strana: 0364
Skřehtati. Meč z helma skřehce (řinče). AlxV. 1689.

299106   Skřehtati čím Svazek: 10 Strana: 0369
Skřehtati čím: meči, Alx. V. 1531., zuby. Hrad. lla.

299107   Skřehýnati Svazek: 7 Strana: 0692
Skřehýnati = brečeti. Vz Skřehniti.

299108   Skřecht Svazek: 8 Strana: 0364
Skřecht. Tu, kdež pláč a s. zubový. XIV. stol. Mus. 1894. 84.

299109   Skřek Svazek: 3 Strana: 0385
Skřek, škřek, u, m., skřečení, křik proni- kavý, der Schrei, die Wehklage, das Ge- schrei. Žába dělá s.; s. slepičí (kvokání), Bern., orlový, žabí. L. Té slepice chytá se s. (skřečí). Us. na Mor. Strah vrahóm vy- razí z hrdel skřeky. Rkk. 13. S. veliký. Ss. o zští. S. něčí přehlušiti. Dch. A strašný s. při tom dělají (psi na východě). Sš. II. 173. — S. Žabí skřeky, der Froschlaich. Na Ostrav. Tč. — S., lapání ptáků vějicemi zastrčenými v haluze stromu. Na morav. Zlínsku. Brt. Vz více v Mtc. 1877. 144. — S. = klec, v Krkonš. Kb.

299110   Skřek Svazek: 7 Strana: 0692
Skřek. Mkl. Etym. 303. S. bolu, Čch. Dg, hromu, Št N. 263., pronikavý, bolný. Kká. — S. = lapání ptáků. Na s. chytají se: sojky, žluny, vlhy, brhlové, datlové, kosové, drozdi. Brt. L. N. I. 21., List. fil. 1887. 42.

299111   Skřek Svazek: 8 Strana: 0364
Skřek. Mz. v List. til. 1893. 22.

299112   Skřek Svazek: 10 Strana: 0369
Skřek můj tebe dojde. Hod. Žalt. 127.

299113   Skřekání Svazek: 3 Strana: 0385
Skřekání, n. = křik, Geschrei, n. Vz Skřečeti. Sš. II. 124.

299114   Skřekání Svazek: 7 Strana: 0692
Skřekání. Št. Kn. š. 242. 35.

299115   Skřekati Svazek: 3 Strana: 0385
Skřekati, vz Skřečeti.

299116   Skřekati nač Svazek: 9 Strana: 0328
Skřekati nač. Neškřekej na starého. Št. Bes. 104.

299117   Skřekavý Svazek: 8 Strana: 0364
Skřekavý. S. žába. Vck. Val. I. 138.

299118   Skřekčiti Svazek: 3 Strana: 0385
Skřekčiti, il, en, ení; skřehčovati = křehké činiti, mürb machen. Rostl. — co čím: těsto máslem.

299119   Skřeklák Svazek: 3 Strana: 0385
Skřeklák, a, m. = křikloun. Bern.

299120   Skřeklavě Svazek: 3 Strana: 0385
Skřeklavě, skřeklavě (škřeklivě, Výb. I. 453.) = s křekem, schreiend. Tkad.

299121   Skřeklavosť Svazek: 3 Strana: 0385
Skřeklavosť, škřeklavosť, i, f., křiklavosť, das Zettergeschrei. Bern.

299122   Skřeklavý Svazek: 3 Strana: 0385
Skřeklavý, škřeklavý, křiklavý, stark schreiend, schreierisch. Tkad. S. žába. Orb. p.

299123   Skřeklivý Svazek: 7 Strana: 0692
Skřeklivý. S. umienenie. Výb. I. 453.

299124   Skřeklivý Svazek: 10 Strana: 0369
Skřeklivý = skřeklavý. Pulk. k. 77.

299125   Skřeknouti Svazek: 3 Strana: 0385
Skřeknouti, kl, utí = skřiknouti, einen Schrei machen. Bern. — S. se = svolati se, sich auf einen Schrei versammeln. St. 6kl. III. 138.

299126   Skřekoň Svazek: 3 Strana: 0385
Skřekoň, ě, m., děcko ubrečené, ukřičené, ein weinerliches Kind. Na mor. Zlínsku. Brt.

299127   Skřekule Svazek: 3 Strana: 0385
Skřekule, e, f., skřeklavá zena, die Schrei- erin. Bern.

299128   Skřele Svazek: 3 Strana: 0385
Skřele, pl. = klapky (ústroje dychací ryb), die Kiemen, Kiemendeckel. Us. Ktk.

299129   Skřele Svazek: 7 Strana: 0692
Skřele. Cf. Mkl. Etym. 33 a.

299130   Skřeli Svazek: 10 Strana: 0369
Skřeli, u, m. S. pávi. Zub Még. 16.

299131   Skřemčelý Svazek: 7 Strana: 0692
Skřemčelý, vz Skřenčelý. U Něm. Brodu. Holk.

299132   Skřemel Svazek: 3 Strana: 0385
Skřemel, škřemel, u, m., skřemelka, y, f., der Kiessand. Vaň.

299133   Skřemelák Svazek: 3 Strana: 0385
Skřemelák, u, m., křemelák, die Hage- eiche. Kaub.

299134   Skřemelený Svazek: 3 Strana: 0385
Skřemelený; -en, a, o, verkieselt. Dch.

299135   Skřemeleti Svazek: 3 Strana: 0385
Skřemeleti, el, ení, verkieseln. Dch.

299136   Skřemelice Svazek: 7 Strana: 1382
Skřemelice či Branná, přítok Lužnice, Braunaubach. Ott.0 VI. 60. a.

299137   Skřemen Svazek: 3 Strana: 0385
Skřemen, škřemen, e, skřemének, skřemí- nek, nku, skřemetiec, nce, m., skřemení, n. (na Mor. skřemenice, e, f.), skřemeníčko, a, n. = křemen, kámen oblátkový, der Kiesel, Kieselstein, Kies, Quarz. Příp. -men?. Mkl. B. 237. Škřemen, škřemení, škřemínek. V. K rozsvícení ohně křesadlo s troudem, s ocelí, škřemenem (křesacím kamenem) ať jest tu. Kom. Škřemeničko, kteréž do střevíce padá. V. Pravý skřernínek! Vz Svéhlavý. Č.— Vz Křemen.

299138   Skřemen Svazek: 7 Strana: 0692
Skřemen. Vz Mkl Etym. 303.

299139   Skřemenáč Svazek: 3 Strana: 0385
Skřemenáč. e, m., tetra lagopus, kura lesní, das Schnee-, Stein-, Waldhuhn. D., Schd. II. 461. — S., houba, der Steinpilz.

299140   Skřemenáč Svazek: 7 Strana: 0692
Skřemenáč, e, m., sillipium, zastr. Rozk.

299141   Skřemenatý Svazek: 3 Strana: 0385
Skřemenatý, škřemenatý, plný skřemene, grasig. D., Reš.

299142   Skřemenatý Svazek: 3 Strana: 0897
Skřemenatý = skřemenatý. Š. kámen. Bdž. 124.

299143   Skřemeněti Svazek: 3 Strana: 0385
Skřemeněti, ěl, ění, zu Kieselstein wer- den. Zlob.

299144   Skřemení Svazek: 3 Strana: 0386
Skřemení, Křemení, n., ves u Benešova v Buděj. PL. — S., vz Skřemen.

299145   Skřemenice Svazek: 3 Strana: 0386
Skřemenice, vz Skřemen.

299146   Skřemeniti se Svazek: 3 Strana: 0386
Skřemeniti se, il, ěn, ění = skřemeněti. Th.

299147   Skřemenitý Svazek: 3 Strana: 0386
Skřemenitý, skřemenitý, křemenitý, kie- sig. V.

299148   Skřemenný Svazek: 3 Strana: 0386
Skřemenný, škřemenný, plný křemenu, kiesig. V. S. pastvina, Rostl., kámen, D., ka- mení. V.

299149   Skřemenovatý Svazek: 3 Strana: 0386
Skřemenovatý, quarzig. D.

299150   Skřemoliti Svazek: 10 Strana: 0369
Skřemoliti = tajně povídati. — o čem: o pokladu. Krkonš. Fr. Nečásek.

299151   Skřemší Svazek: 9 Strana: 0294
Skřemší, n. = střemcha. U Polné. Hoš. 163.

299152   Skřencovitý Svazek: 8 Strana: 0364
Skřencovitý. S. dřevo = skřenec, hou- ževnaté, neštípne. Jevíčko. Brt. D. II. 384.

299153   Skřenčelý Svazek: 7 Strana: 0692
Skřenčelý, vz Zkřenčelý. Na mor. Slov. Džl. S. brambor (zvadlý, svraštělý). U Ko- šic. Brnt.

299154   Skřenčelý Svazek: 10 Strana: 0369
Skřenčelý = ztvrdlý. Hoš. Pol. I. 149.

299155   Skřenčeti Svazek: 7 Strana: 0692
Skřenčeti, vz Zkřenčeti.

299156   Skřenčilý Svazek: 7 Strana: 0692
Skřenčilý = spuchřelý. S. dřevo. U Kr. Hrad. Kšť.

299157   Skřenčit Svazek: 10 Strana: 0369
Skřenčit = ztvrdnouti. S-lo to fšecko. Hoš. Pol. 149.

299158   Skřenčovatět Svazek: 8 Strana: 0364
Skřenčovatět. Brambory s-lv, ztvrdly od vody, dešťův. Záp. Mor. Brt, D. II. 384.

299159   Skřenec Svazek: 7 Strana: 0692
Skřenec, nce, m., vz Křenec. U Kyjova Brt. D. 265.

299160   Skřenec Svazek: 8 Strana: 0364
Skřenec, cf. Skřencovitý (3. dod.).

299161   Skřenek Svazek: 10 Strana: 0369
Skřenek, nku, m. = skřenka. Litom. 38.

299162   Skřeněřka Svazek: 10 Strana: 0369
Skřeněřka, y, f., studánka u Hrubých Kozojed v Bydžovsku. Ces. 1. XIII. 383.

299163   Skřeníř Svazek: 3 Strana: 0386
Skřeníř, e, m. S. nový, Neu-Skrenitz, ves u Nov. Bydžova. PL.

299164   Skřeniti se Svazek: 8 Strana: 0364
Skřeniti se = ceniti se, šklebiti se. Cf. skř (3 dod.). Dšk. Jihč. I. 41.

299165   Skřenka Svazek: 3 Strana: 0386
Skřenka, y, f. = střenka. U Přer. Kd. — S. = skříně, poklop. U Prostěj Přk.

299166   Skřenka Svazek: 8 Strana: 0364
Skřenka, y, f. = střenka. Dolnobeč. Brtch.. V Chromči. List. lil. 1894. 92.

299167   Skřený Svazek: 10 Strana: 0369
Skřený = zajatý. V zloděj. mluvě.

299168   Skřép Svazek: 8 Strana: 0364
Skřép, skřepy = poleo na strmé stráni, ka- menité, nesjezdné. Jevíčko. Brt. D. II. 385.

299169   Skřepčiti Svazek: 10 Strana: 0369
Skřepčiti se = sraziti se. Polévka se s-la. Smíš. '24.

299170   Skřepek Svazek: 3 Strana: 0386
Skřepek, pka, m., osob. jm. Šd.

299171   Skřepelov Svazek: 9 Strana: 0294
Skřepelov, ?, ?., pozemek. ?ck. Hol. 225.

299172   Skřepeněti od Svazek: 7 Strana: 0692
Skřepeněti od zimy. Zátur., Rr. Sb.

299173   Skřepěti Svazek: 3 Strana: 0386
Skřepěti, ěl, ění = skřípati, knirschen. — čím na koho: zubama (m. zuby). Kom.

299174   Skřepilka Svazek: 3 Strana: 0386
Skřepilka, y, f. = křepelka, die Wach- tel. U Přerova. Kd.

299175   Skřepiti Svazek: 3 Strana: 0386
Skřepiti, il, en, ení, na Slov. — pochy- bovati, bezweifeln, bestreiten. Bern.

299176   Skřepňačka Svazek: 7 Strana: 0692
Skřepňačka, y, f. = žába chrastavá. Mor. Brt, Mtc. 1891. 291.

299177   Skřepnouti Svazek: 3 Strana: 0386
Skřepnouti, pnul a pl, utí, na Mor. = scípnouti, krepiren, verenden, verrecken. Skřepne, ani prdelí nehne (říkají o lakom- cích). Č.

299178   Skřepot Svazek: 7 Strana: 0692
Skřepot, u, m. = křepot ptačí, skotačení. Mor. Knrz.

299179   Skřepovitý Svazek: 3 Strana: 0386
Skřepovitý, rozpukaný, geborsten. S. kámen. Prm. IV. 188.

299180   Skřesal Svazek: 3 Strana: 0386
Skřesal, a, ra., kopal, der Pfuscher. Dch.

299181   Skřesaný Svazek: 3 Strana: 0386
Skřesaný; -án, a, o, abgehauen; übel zugerichtet, verpfuscht. Dch. Vz Zkřesati. — S., šmaťhavý.

299182   Skřesati Svazek: 3 Strana: 0386
Skřesati, sám a ši. — co, koho: kámen (mlýnský), abhauen, billen. — s koho = zbíti, abprügeln. Ti ho skřesali (v pranici). Us. — Na Slov. — s. co = sraziti, abstutzen. S. vrchol, hlavu; 2. vykřesati, zakřesati, Feuer anschlagen. Bern.; 3. špatně učiniti. Ten to skřesal (verpfuschen). Us. — co čím: mlýn- ský kámen železným náčiním. — Vz Zkřesati.

299183   Skřesati Svazek: 7 Strana: 0692
Skřesati, skřesnouti. Míti na někoho skřesáno, nabroušeno (zlosť míti). Us. Kšť., Rgl. — co čím : oheň křesivkem. Tč., Phľd. IV. 7 — kam. Ohňa chcel si zkře- sať do pípočky. Phľd. IV. 7. — co: knihu (strhati). Us. Kacíře zkřesati (ztepati) ne- znám za velký zločin. Vodň.

299184   Skřesati co Svazek: 10 Strana: 0369
Skřesati co: oheň. Baw. Ar. v. 3970., 3998.

299185   Skřet Svazek: 3 Strana: 0386
Skřet = skřet.

299186   Skřet Svazek: 7 Strana: 0692
Skřet. Mkl. Etym. 303., Šf. Strž. I. 72., Zbrt. 290., List. fil. 1878. 209., Vlšk.- 88. Cf. Šotek, Špírek, Špiritus. Aby tě skřítek vzal! Zbrt. — S., lophornis, heliactinus, pták. Vz Brm. II. 452., 451. — S., tku, m. = podlízek (dod). — S. = cop vlasů v týle, Weiehselzopf, m. Val. Vck.

299187   Skřet Svazek: 7 Strana: 1382
Skřet. Ct. Bydžovšké noviny. 1891. č. 4. Sřkítek v lidovém podání staročes. Seps. dr. Č. Zíbrt 1892. O S. dle dosavadního názoru lidu mor. Vz NZ. I. 285. nn. Není doma ani Skřítka. Jak toto pořekadlo po- vstalo, o tom vz v NZ. I. 286.

299188   Skřet, a, skřítek, skřítek, křístek Svazek: 3 Strana: 0386
Skřet, a, skřítek, skřítek, křístek, tka, m., duch, der Geist, Dämon. V MV. ne- pravá glossa. Pa. — Zvl domácí bůžek sta- rých Slovanů pohanských, ein Hausdämon, Hauskobold. Sie waren von guter (auch hospodáříček genannt) und tückischer Natur. Gl. 313. S., špiritus, špirek, luček, čertík, rarášek, Kuba, Kubík. Vz Kda. I. 215., 229., Hus. I. 409. Činí se ďábel hospodářem, kteréhož v domích jmenují skřítek aneb ho- spodáříček, a ten lidi mámí, v kterém sobě kde nesmyslní štěstí zakládají, a jemu pokrmu, obuvi zanechávají, kterýž mnohdykrát ukáže se v způsobu pacholíka. Štelc. o anděl. Je pravý skřítek (= pidimužíček). Prov. D. Vz Malý. Ty skřítku! Us. Skřítek to vzal. Us. na Mor. Posluhující skřítkové a hospo- dáříčkové (šotkové). Kom. Není ani skřítka (křístka) doma (= nikoho). Prov. — S., pře- zdívka dětská, der Fratz. U Opav. Klš. — S., tku, m., der Kopfgrind. Mor. Mtl. — O pů- vodu vz Mz. 81.

299189   Skřetuška Svazek: 3 Strana: 0386
Skřetuška, y, f., děva oblečená v kožich obrácený na ruby s rozskřepcem n. posvitkem od děvy k děvě chodící. Hra na s-ku. Vz Sš. P. 74.

299190   Skříb Svazek: 3 Strana: 0386
Skříb, u, m. = přeslička. Rostl. 1765.

299191   Skřib, a, m Svazek: 3 Strana: 0386
Skřib, a, m., ves u Letovic na Mor. PL.

299192   Skříba Svazek: 9 Strana: 0294
Skříba, y, f., trať u Kaškovic. Př. star. V. 121.

299193   Skříbec Svazek: 8 Strana: 0364
Skříbec, bce, m., Equisetsäure, ť. Am. Orb. 69.

299194   Skříbice Svazek: 8 Strana: 0364
Skříbice, o, f.= skříb, přeslička, equi- setum, rostl. Am. Orb. 93.

299195   Skřiby Svazek: 10 Strana: 0369
Skřiby, vrch a pole n Světnova. Hoš. Pol. 142.

299196   Skřice Svazek: 3 Strana: 0386
Skřice, e, f. = kštice. Olom. Šd.

299197   Skřičeti Svazek: 3 Strana: 0386
Skřičeti, el, ení; skřiknouti, kl, utí. Us. Skřičeti se = svolati se. Rad. zv. Vz Zkřičeti.

299198   Skřička Svazek: 3 Strana: 0386
Skřička, y, m., osob. jm.

299199   Skříčky Svazek: 9 Strana: 0294
Skříčky, pl., ?., pozemek. Pck. Hol. 182., 210.

299200   Skřidélka Svazek: 9 Strana: 0294
Skřidélka, y, f. = poklička. Horen. 351. Zdrobn. skřidla.

299201   Skřídélky Svazek: 7 Strana: 0693
Skřídélky, pl, f. Hra na s (klobouky). Vz Km. 1887. 313., Brt. Dt. 194.

299202   Skřidla Svazek: 3 Strana: 0386
Skřidla, y, f., skřidlice. škřidla, der Schie- fer. Chrám skřidlicí přikrytý. V. — S., die Platte. Bj. Decius kaza kyji jeho bíti a rozžžené s-ly železné k jeho bokóm při- činiti. Pass. 430. — S. = poklička. U Pře- rova. Kd. — S., pl., n. = křidla. Kd. — S., der Dachziegel. U Frýdka. Tč.

299203   Skřidla Svazek: 3 Strana: 0897
Skřidla (skřidla), škřidélka, y, f., na Mor. šleta = lupný kámen, kterým střecha se kryje, der Schiefer, Schieferstein. Š., skři- dlice, křidlice, břidlice. Rk. Kostel škřidlou pokryti dal. V. Š. zlatá, železná. Leg. Pře- ostrá š. BO. Vzev tělo jeho pod nějakú škřidlu aneb opuku tajně pochoval. Let. 25. — S. = poklička na hrnec, der Deckel, die Stürze. Kom. J. 535. Hrnec škřidlou při- kryti. Jád.

299204   Skřidla Svazek: 7 Strana: 0693
Skřidla. Cf. Mkl. Etym. 304. S., petra 15 stol. D. Gesch. 305.

299205   Skřidla, něm Svazek: 3 Strana: 0386
Skřidla, něm. Skřidlan, ves u Velešína. PL.

299206   Skřidlař Svazek: 7 Strana: 0693
Skřidlař, e, m. = pokrývač skřidlou. Wtr. Obr. 417.

299207   Skřídlenec Svazek: 3 Strana: 0386
Skřídlenec, nce, m. = pták. Bdl.

299208   Skřidlice Svazek: 10 Strana: 0369
Skřidlice, e, f., vz Skřidla. 24

299209   Skřidličný Svazek: 10 Strana: 0370
Skřidličný = křidličný, z křídlice. Grm. XIX

299210   Skřídlník Svazek: 3 Strana: 0386
Skřídlník, a, m., der Schieferbrecher. Ždk.

299211   Skřidlo Svazek: 3 Strana: 0386
Skřidlo = křídlo. Opav. Tč., Klš.

299212   Skřiekati na koho Svazek: 10 Strana: 0370
Skřiekati na koho. Otc. A, 337a. (List. fil. XIV. 41. Pozn. 2. ) Sr. Skřekati.

299213   Skřieň Svazek: 9 Strana: 0294
Skřieň, ě, m. = sprosťák. Slov. Zát. Př. 41a.

299214   Skříh Svazek: 3 Strana: 0386
Skříh, u, m., truhla na obilí, der Schütt- kasten. Mor. Tč., Sd.

299215   Skřih Svazek: 7 Strana: 0693
Skřih, vz Špižírna (dod.). Mor. Hrb. Obr. 103.

299216   Skřikník Svazek: 7 Strana: 0693
Skřikník, a, m. = pstruh alpský, saltno alpinus, Alpenforelle, f. Šp.

299217   Skřiknouti Svazek: 3 Strana: 0386
Skřiknouti, vz Skřičeti.

299218   Skřiměřov Svazek: 3 Strana: 0386
Skřiměřov, a, m., něm. Schreinetschlag, ves u Prachatic. PL.

299219   Skříň Svazek: 7 Strana: 0693
Skříň. V MV. nepravá glossa. Pa. 47 , Sv. ruk. 317. a., Mkl. Etym. 304. S. ostat- ková, Hnoj., věšací, Hängkasten, m., Us. Pdl., filtrační, Zpr. arch. IX. 80., na spisy, Pdl., na šperky. Posp.

299220   Skříň Svazek: 10 Strana: 0370
Skříň, ě, f. S. salonní, kancelářská, re- dakční s policemi (vyobrazcní) atd. Vz KP. XI. za str. 96., 133. —185., tab. XXI., XLII. —XLVII. atd.

299221   Skříňa Svazek: 9 Strana: 0294
Skříňa, ě, f. = dřevěné bednění ve struze mlýnské pod stavidlem a kolem. Mus. ol. 1898. 116.

299222   Skřinář Svazek: 3 Strana: 0386
Skřinář, e, m. = truhlář, der Schreiner. Šm.

299223   Skřinařka Svazek: 9 Strana: 0294
Skřinařka, y, f., rybník. 1459. Arch. XVI. 142.

299224   Skříně Svazek: 8 Strana: 0407
Skříně, z lat. scrinium.. Cf. Gb. H. ml. I. 486.

299225   Skříně, skřině, skříně, škřině Svazek: 3 Strana: 0386
Skříně, skřině, skříně, škřině, ě, f., skřínka, skřínka, skřínka, škřinka, skřiňka, škřinka, skřinečka, škřine- čka, y, f. = schrána, police, truhla, jar- mara, šatník, prádelník. S., arca. Z. wit. 131. 8. Strsl. skrinija, pol. skrzynia, lett. skrms, lat. scrinium, strhornoněm. skr?ni. Mkl. aL. 120. Der Schrank, Schrein, Kasten. S. výkladná, der, Auslagekasten, ledná, der Eiskasten. Dch. Skříně. V., Kom. S. na po- klad, na šaty, D., na obilí. Zlob. Skřinkám smutným knihy za podíl byly. Kom. Někde v skřinkách se to kreje. Ros. Skříně, kdež se poklady a jiné věci chovají. V. Skříně klenotmi (n. klenoty) naplněné. Kom. Ve skříni: hrabice n. rohatina na věšení šatů nebo přehrádky na knihy, prádlo, nádobí atd. S. na prádlo (prádelník), na knihy (kni- hárna), na šaty (šatník), na stolní náčiní (misník); na truhlářské atd. náčiní (der Werk- zeugkasten), na obilí, mouku, ovoce (špíže, špižírna), na peníze a drahé věci (skrb) atd. Š. a Ž. (Valter). S. úmluvy boží; s. svě- dectví, zaslíbení (archa úmluvy). BO. Když jsmy skřínku postavili a Jan sudí nad ní stál, tu sta každý z nich volal: Póhon mój. Půh. I. 157. S-ni někomu vylámati. NB. Tč. 240. — Skřínka, poklopec, padák na sýkory, na ptáky, v obec. mluvě místy křimka. (Zk.). Der Meisen-, Vogelschlag. D. S-ku na sý- kory strážiti. Mor. Brt. — S., nástroj malý, jímž se víno tlačí, die Weinpresse.

299226   Skřinice Svazek: 3 Strana: 0386
Skřinice, něm. Weckersdorf, ves u Brou- mova. PL.

299227   Skříniti se Svazek: 3 Strana: 0386
Skříniti se. Skříní se = slunce vychází, es wird Tag. Us. v Krkonš. Jg.

299228   Skřínka Svazek: 3 Strana: 0897
Skřínka, y, f.= poklop na ptáky. Us. Vz Skříně.

299229   Skříňka Svazek: 10 Strana: 0370
Skříňka, vz Skříně III. 386, KP. XI. 170.

299230   Skřinkovati Svazek: 3 Strana: 0387
Skřinkovati, Fächer machen, abfachen. Mus. II. 179.

299231   Skříňkovitě Svazek: 9 Strana: 0294
Skříňkovitě. Kameny s. sestavené. Mus. 1899. 334.

299232   Skřínkový Svazek: 7 Strana: 0693
Skřínkový hrob. NZ. I. 92.

299233   Skřínkový Svazek: 8 Strana: 0364
Skřínkový. S. steh. Čes. 1. V. 227.

299234   Skřinky Svazek: 3 Strana: 0387
Skřinky, pl., vrch u Radlic. Na S-kách. Tk. II. 273.

299235   Skřinný Svazek: 9 Strana: 0294
Skřinný. Vz Přetaha.

299236   Skříňový. S Svazek: 10 Strana: 0370
Skříňový. S. postel (mající podobu skříně). Nár. list. 1903. č. 243. 14. S. vůz. Ib. 1904. 135. 22.

299237   Skřip Svazek: 3 Strana: 0387
Skřip, škřip, u, m.. skřípání, das Knirren, Knarren, Geknarre. — S., na Slov. skřipec. Bern. — S., skříp, u, m., skřípí, n., rostlina, a) siler, die Wasserweide; b) crepis; c) ci- perus; d) přeslička, equisetum palustre, das Kannenkraut. Jg. — S., a, m., ves u Kun- štátu na Mor. Tč.

299238   Skřip Svazek: 7 Strana: 0693
Skřip. To obilí jest suché jako s. U Če- jova u Hump. Jos. Svátek.

299239   Skřipač Svazek: 3 Strana: 0387
Skřipač, e, m., der Knarrer.

299240   Skřipač Svazek: 7 Strana: 0693
Skřipač = hrklávka, řehtačka. Mor. Brt Dt. 300.

299241   Skřipáček Svazek: 3 Strana: 0387
Skřipáček, čka, m., pták. St. skl. 4. 323.

299242   Skřipačka Svazek: 3 Strana: 0387
Skřipačka, y, f., die KNarrerin; čím se skřípá, die Knarre. D.

299243   Skřipadla Svazek: 8 Strana: 0364
Skřipadla = krpadla, zastupují váhu u pluhu, který tahají voli. Val. Brt. D. II. 448.

299244   Skřípák Svazek: 7 Strana: 0693
Skřípák, a, m. = rorýs. U Lhoty u Ústí n. Orl. Šíř. Pt.

299245   Skřipáky Svazek: 3 Strana: 0387
Skřipáky, pl., m., skřipce tkadlcovské, Klöblein, n.

299246   Skřípání Svazek: 7 Strana: 0693
Skřípání, vz Skřípati.

299247   Skřípati Svazek: 3 Strana: 0387
Skřípati, skřípati; skřípnouti, pnul a pl, utí; skřípěti, ěl, ění: skřípávati, skřípívati, knirschen, knarren, knirren, kirren; quet- schen. — abs. Železo o železo třené skřípá, vrzá. Ros. Dvéře skřípají (vrzají). L. Kolo skřípá. St. skl. Stěžeje chrámové s. budú; Vůz těžký s senem skřípí. BO. Ptáci skřípí. Us. — kde. Kola v sněhu skřípají. Us. Ve dveřích se s. Us. Spodek člunu skřípal na písku. Dch. Sníh pod nohama skřípí. L. — čím: zuby. D., Kom., Br. Kanec slintavý zuby skřípí. Smrž. Má ducha němého a ten kdež- koli věk jeho chopí, tepe jím a pění a skřípí zuby a schne. Hus I. 125.— čím na koho (proč): zuby na někoho s. Solf., Hus I. 230., Ben. V., Br. Turci velikým hněvem zuby naň skřípěli. Vrat. 87. — komu. Střevíc mně skřípá. Us. — na co, na čem: na housle, Ros., na houslech (Houslích), schnarren, krat- zen, fiedeln, stümpern. Jg. Mistr Nouze učí dělati a psota Dalibora na housle skřípati. Prov. Jg. — na čem od čeho. Pán od zlosti na zubech skřípal. Kn. poh. 614. — se, koho. Kdo tě skřípl (smáčkl; 2. ošidil)? Us., Sá. S. se, na Slov.= vaditi se, streiten, zanken. — se čím: dveřmi.

299248   Skřípati Svazek: 3 Strana: 0897
Skřípati atd., vz Skřípati.

299249   Skřípati Svazek: 7 Strana: 0693
Skřípati. Cf. Mkl. Etym. 304., Skřípěti (BR. II. 408. a ). — kde. Spony zškřípaly jak nad kořisťou kaňa. Slov. Phľd. III. 1. 36.— čím (na koho, proč, proti komu). Zlostí zuby skřípal. Us Pdl. Všichni proti mně zuby skřípají. Otter I. 11. S. na koho zuby. Drk. Mus. 1888. 330. Lev na ni zuby skřípěl. Výb. II. 958. A s. bude naň zuby svými. Krnd. 217. Pro bolesť zubama skří- pěli. Len Zavrzgnutý (přiskřípnutý) zbojník skřípal od jedu zubami a jačal Dbš. Slov. pov. I. 271.—jak. Skříply húsle hrozným jekem. Kká. — se kam. Schody se skřípou do výše (se skřípotem vytahují). Nrd. v Osv. I. 88.

299250   Skřípati Svazek: 7 Strana: 1382
Skřípati v dialekt. List. fil. 1892. 359.

299251   Skřípati Svazek: 9 Strana: 0294
Skřípati. Gb. H. ml. III. 2. 327.

299252   Skřípati Svazek: 10 Strana: 0370
Skřípati = tlačiti. Bota mne skřípe. Li- tom. 90.

299253   Skřípavosť, skřiplavosť Svazek: 3 Strana: 0387
Skřípavosť, skřiplavosť, i, f., die knar- rende Beschaffenheit. Ros.

299254   Skřípavý Svazek: 3 Strana: 0387
Skřípavý, skřípavý, skřiplavý, skřiplavý — vrzavý, knirrend, schnarrend. S. housle, Ros., piskot. Kom. Skřípavý (= vrzavý) strom déle v lese stává. Č. M. 308. — Skří- pavé, skřiplavě na housle vrzati. Us. Kejdy a drndačka skřípavě znějí. Kom. — Skří- pavá bylina, vz Skřip.

299255   Skřípavý Svazek: 3 Strana: 0897
Skřípavý, vz Skřípavý.

299256   Skřipcovati Svazek: 3 Strana: 0387
Skřipcovati, na Slov. = skřipcem táhnouti, haspeln. — co z čeho: rudu z dolu. Bern.

299257   Skřipcový Svazek: 3 Strana: 0387
Skřipcový, skřipcový, Kloben-, Haspel-. S. kolečko, kleště. Reš.

299258   Skřipčař Svazek: 3 Strana: 0387
Skřipčař, e, m., der Haspler. Na Slov. Bern.

299259   Skřipčice Svazek: 10 Strana: 0663
Skřipčice, druh houslí. Val. Čes. 1. XV. 262.

299260   Skřípě Svazek: 3 Strana: 0387
Skřípě, ěte, n., druh divokých kachen. Ms. vodň.

299261   Skřipe Svazek: 9 Strana: 0294
Skřipek, pku, ?., trať u Frýdštejna. Př. star. V. 121.

299262   Skřipec Svazek: 3 Strana: 0387
Skřipec, škřipec, pce, skřipeček, čku, m., nástroj ku přiskřipnutí n. stažení něčeho, die Kneipe, Zwänge. D. S. černý, leštěný, silný pro strojníky, s okřídlenou matkou, s klíčem, do svěráku, s rukovětí, s perem, soustružnický, pozlacovačský, šicí, sedlářský n. řemenářský (koník); rozskřipec, oskřipec, proskřipec, proskřip, proštěp, štipce. Sp. Uchopiti něco skřipcem. Prm. IV. 126. S. svěrákový, der Reifkloben. Sp. S. siloměrný, Pronyova brzda, Brems- Dynamometer o. Prony's Zaum. Nz. S. zadní a přední u ho- blovací stolice, die Hinter-, Vorderzange bei der Hobelbank. Šp. — S. — proskřip, roz- skřipec (rozskřipec, D.) na ptáky, der Kloben, Nz., Us.; na ovoce, der Obstbrecher. D. — S., nástroj tahací; v pl. — kladkostroj, der Kloben, Krahn, die Flasche, die Winde. Sedl. S. dvou-, trojkladkový. Sedl. S. lanový, die Seilscheibe. Bc. S. na lodi. Tesař břevno skřipci zdvíhá. Kom. S. vozni, Us., v sto- dole, V., s obrtlíkem. Kom. Po skřipcích zhůru je tahali. Kom. Kolo u studnice, skřipec, na němž provaz jde. V. — S. u tka- dlců ono náčiní, na němž brdo, pod brdem rozporky a pod rozporkami kleviče a pod nimi podnožky visí. Ostatně vz Tkadlcovství. Hk. — S., nástroj katovský k mučení, řebřík, housličky, obecné máry, die Folterleiter, Fol- ter, Fiedel, das Schnüren. V., Kom, Jel., Kat. 2766. Na skřipci stáhnouti. V. Mučeni n. skřipcem tažení. Plk. Na skřipci koho natáhnouti, roztáhnouti. Us. Na skřipci vi- seti. Jel. Ne hned s každým na řebřík a na skřipec kvapiti. Pr. měst. Křičí, jakoby ho na skřipec bral. Ros. Je ve skřipci. Vz Ne- bezpečenství. Č. Dostati se do skřipce, in die Klemme gerathen. Dch. — S., válec v ho- dinách, na kterém visí šňůra se závažím, der Kloben, die Walze, Rolle. D. — S. v horn. = kotouče, po nichž se provaz hnací vleče, die Schachtscheiben. Vys. — S., der Zwicker, druh brejlí. Dch. — S., mlezivo, husté upečené mléko, které se po porode (otelení) krávy, kozy atd. nadojí.

299263   Skřipec Svazek: 7 Strana: 0693
Skřipec. Cf. Škřipec. S. na svíčky (k upev- nění jich do svícnu), Dch., na štětec, na tužku, na křídu, u péra kočárového, Feder- schlitz, v němž kladka upevněna jest, Us Pdl., zámečnický na plech, Blechspannklo- ben. Vz Včř. II. 22. — S. katovský. Počkaj, veď ty prídeš pod s., na s. Mt. sl. Četa ocitla se na skřipci (byla obklíčena se všech stran). Jrsk. Spjat na s-ci nejistoty. Vrch. Ep. bs. 159. Šejnoha pekař na s-ci přetržen. Kn. — S. = druh brejlí. Vz Ott. VI. 629. — S. = suchopeř, eriophorum, Wollgras, n., slov. Bartol. — S., míst. jm. Kreiwitz. VSlz. II. 196.

299264   Skřipec Svazek: 8 Strana: 0364
Skřipec. Cf. Mz. v List. fil. 1893. 23.

299265   Skřipec Svazek: 9 Strana: 0294
Skřipec. Natahuje s. = chrápe. Zát. Př. 74b.

299266   Skřipec Svazek: 10 Strana: 0370
Skřipec, pce, m., astulo, homo vitiosus, mancus corpore, Rozk. P. 1111., R. 80.; pi- tasma. Mam. A. 32b.

299267   Skřipečky Svazek: 3 Strana: 0387
Skřipečky, náčiní tkadlcovské zavěšené, na tyčici a sloužící k zavěšování nádobí jako jsou činky, paprsky atd. Us. Dch. Vz Skřipec.

299268   Skřipečky Svazek: 7 Strana: 1382
Skřipečky = kratiknot. 16. stol. V Hoř. Kut. Mus. 1893. 68.

299269   Skřipečník Svazek: 3 Strana: 0387
Skřipečník, u, m. = bidlo n. tyč, do které se několik skřipců po stranách nad sebe zasadí, které se dřevěnou pružinou dole u s-ku zároveň stahují, když ptáci na skřipce zasednou. Šp.

299270   Skřipečný Svazek: 3 Strana: 0387
Skřipečný, Kloben-. S. provaz, das Zug- seil. D. exc.

299271   Skřipel Svazek: 3 Strana: 0387
Skřipel, e, m., ves u Dobříše. Tk. III. 37.

299272   Skřípění Svazek: 3 Strana: 0387
Skřípění, skřípení, skřípění, skřípění = skřehot, das Knirren, Knarren, Knirschen. Skřípení, skřípení. V. V pekle jest věčný pláč a skřípení zubů, V., škřipění zubů. D. Budou míti pláč na ocích, skřípení na zu- bích, stonání v hlavě. V. Skřípení kol vo- zových, Jel., hlasův, V., železných dveří. Kavka. Skřípění hlasů jest nemotorné. Kom. Pláč a zubóv s. Smil v. 1590.

299273   Skřípění Svazek: 7 Strana: 0693
Skřípění zuby. Vz Slov. zdrav.

299274   Skřípenina Svazek: 3 Strana: 0387
Skřípenina, y, f., uskřípnutí, die Quet- schung. Ja.

299275   Skřipěti Svazek: 9 Strana: 0294
Skřipěti, O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 288.

299276   Skřípěti, vz Svazek: 3 Strana: 0387
Skřípěti, vz Skřípati.

299277   Skřípí Svazek: 3 Strana: 0387
Skřípí, n. = skřípina.

299278   Skřípí Svazek: 3 Strana: 0897
Skřípí, n. = škřípina. Kom. Vz Skřípí.

299279   Skřípí Svazek: 8 Strana: 0364
Skřípí (sfkripye), ciperus, rostl. 1440. List, til. 1893. 394. A špižírna — jakoby skřípím vytřel po té svadbe. Bl. Gr. 293.

299280   Skřípice Svazek: 7 Strana: 0693
Skřípice, e, f., Kegelschwamm, m. Rk.

299281   Skřípina Svazek: 3 Strana: 0387
Skřípina (skřípina), y, f., rostlina, seirpus. S. ostřižná, lesní, kořenová, Flor., jezerni, sítina, scirpus lacustris, die Teichbinse. Vz Čl. 160., Kk. 116., FB. 16.

299282   Skřípina Svazek: 3 Strana: 0897
Skřípina, y, f., scirpus, die Binse. Š. trs- natá, s. caespitosus, jezerní, s. lacustris, dvoj- blizná, s. Tabernemontani, mořská, s. mari- timus, lesní, s. silvaticus, kořenivá, s. radi- cans. Vz Rstp. 1699.-1702. Cf. Čl. Kv. 97., Slb. 121.

299283   Skřípina Svazek: 7 Strana: 0693
Skřípina, ciperus, Byl. 15. stol., Schilf- gras, n. Sl. les. Cf. Rosc. 109., Mllr. 95. A špižírna, iakoby skřípím vytřel po té svatbě. Bl. 298.

299284   Skřípina Svazek: 10 Strana: 0370
Skřípina, y, f., scirpus, rostl. S. bahenní, dlouhoklasá, hlíznatá, chudokvětá, jedno- plevá, jehlovitá, jezerni, kořenující, lesní, Micheliova, mořská, nitkovitá, položená, zmačknutá, směstnaná, šašinovitá, trojhranná, trsnatá, vejčitá. Vz Ott. XXII. 723.

299285   Skřipinný Svazek: 9 Strana: 0294
Skřipinný. Vz Tupohřbetec.

299286   Skřipka Svazek: 3 Strana: 0387
Skřipka, skřipka, y, f. -- váda, der Zank. Us. — S-, malá, červenohlavá kachna, anas eristata. — S., kopřivka, die Schnatterente, anas strepera. D.

299287   Skřipka Svazek: 3 Strana: 0897
Skřipka, y, f., anas strepera, die Schnarr- ente. Linn.

299288   Skřipka Svazek: 7 Strana: 0693
Skřipka = kladka, kterou se zdvihací most vytahoval a spouštěl (že často kladky skřípaly nejsouce namazány). Wtr. Obr. 235.

299289   Skřipka Svazek: 8 Strana: 0364
Skřipka, y, f. = chřipka. Dšk. Jihč. I. 4L, 35. — S. = smyčcový nástroj o třech stru- nách. V Polensku. Vykl. Svat.

299290   Skřipka Svazek: 10 Strana: 0370
Skřipka, y, f. = hudba. V zloděj. mluvě. — S. na pásmové pily. Nár. list. 1904 135. 21.

299291   Skřipky Svazek: 3 Strana: 0387
Skřipky, pl-, f.-— housle, die Geige (po- tupně). Mor. Sd.

299292   Skřipky Svazek: 7 Strana: 0693
Skřipky, Zwickzange, Pdl. exc.; malé boty. U Kr. Hrad. Kšť.

299293   Skřipky Svazek: 10 Strana: 0370
Skřipky, hudební nástroj (housle). Cvrček ozval se na své s. Rais. Lep. 413.

299294   Skřiple Svazek: 3 Strana: 0388
Skřiple, něm. Skřipel, ves u Dobříše. PL.

299295   Skříplík Svazek: 7 Strana: 1382
Skříplík, u, m. = mléko při vaření sra- žené. Lib. NZ. I. 547. Ct. Skřípnouti (dod.).

299296   Skřiplý Svazek: 7 Strana: 0693
Skřiplý. S. kýla, Brucheinklemmung, f. Šv. 164.

299297   Skřípnouti Svazek: 3 Strana: 0388
Skřípnouti, vz Skřípati.

299298   Skřípnouti se Svazek: 7 Strana: 0693
Skřípnouti se = sraziti se (o mléce). U Libunce. Dr. Jakubec.

299299   Skřípný Svazek: 3 Strana: 0388
Skřípný, vadivý, zanksüchtig. Na Slov., Plk. — S., skřípající. S. chřest. Sš. Sm. bs. 37.

299300   Skřípot Svazek: 3 Strana: 0388
Skřípot, u, m. = skřípání. Sš. Sm. bs. 9., Kos. 01. 1. 192.

299301   Skřípot Svazek: 7 Strana: 0693
Skřípot péra, Čch, zubů, Kká, vrat, Vrch., zlomené kosti (loskot), crepitatio.

299302   Skřípov Svazek: 3 Strana: 0388
Skřípov, a, m., něm. Skřipp, ves u Opavy. PL. — S., něm. Wachtel, ves u Brodku na Mor.

299303   Skřípov Svazek: 7 Strana: 0693
Skřípov. Kdy a jak zvou tam na hody. Vz Sbtk. Krat h. 204.

299304   Skřípová Svazek: 3 Strana: 0388
Skřípová, é, f., něm. Krippau, ves u Bo- chova.

299305   Skřísiti Svazek: 3 Strana: 0388
Skřísiti, vz Vzkřísiti.

299306   Skříš Svazek: 10 Strana: 0663
Skříš, e, f. = skrýš. Vz Brt. Sl.

299307   Skřit Svazek: 7 Strana: 0693
Skřit, a, m. = skřet. Slez. Sd.

299308   Skřita Svazek: 3 Strana: 0388
Skřita, y, f., kousek, úlomek, ein Bruch- stück. Kat. 2792. Vz Mz. 308. -- S., soška soukromého bůžka. Kat. 2449.

299309   Skřita Svazek: 7 Strana: 0693
Skřita. Dle Gb. i v Kat. 2449. = kousek.

299310   Skřítati Svazek: 3 Strana: 0897
Skřítati = šišmati, zaneřáditi, sudeln. D.

299311   Skřítek Svazek: 3 Strana: 0388
Skřítek, vz Skřet. — S., nemoc hlavy, der Weichelzopf.

299312   Skřítek Svazek: 3 Strana: 0897
Skřítek, vz Skřet. Kom. J. 987. — Š., tku, m. = vlasy rostoucí nad čelem vzhůru, ne dolů. Na Mor. Brt., Vck.

299313   Skřítek Svazek: 7 Strana: 0693
Skřítek, titinillus. Bhm. S. v lidovém podání (bytosť přítulná k tomu, kdo ho u sebe chová). Vz NZ. I. 186., Mách. 64., 104.-106., 181.- S. také = vlasy nad čelem jako vylíznuté. Ve Slez. a na Val. suchý vlk. Mtc. XV. 190. Cf. Koltún (i dod.).

299314   Skřítek Svazek: 7 Strana: 1382
Skřítek, titivillus. Pršp. 3. — S., tku, m. = vylíznuté vlasy nad čelem. Kdo má skřítka, je nedobrý. Mor. Mtc. 1892. 193.

299315   Skřítek Svazek: 8 Strana: 0364
Skřítek. Cf. Zbrt, Pov. 71., 104., Duf. 312., Phľd. XII. 36. — S. = upískané, střapaté a ne- dbalo zaodeté diete. Phľd. XII. 36.

299316   Skřítek Svazek: 9 Strana: 0294
Skřítek, tka, m. = Šetek. Vz o něm v Čes. 1. VIII. 101. — S. nádherný, lophornis ornata, kolibřík. Vz Ott. XIV. 552a. — S., tku, m. = hostec. Slez. Čes. 1. VII. 128. — S. (v Opavsku), skřotek (v Těšínsku) = koltun. Vz více v Čes. 1 X. 401. nn.

299317   Skřítek Svazek: 10 Strana: 0663
Skřítek vyobrazený. Vz Čes. 1. XV. 128.

299318   Skřítek. S Svazek: 10 Strana: 0370
Skřítek. S. polní objevuje se v podobě rozmanité a škodí obilí jako křeček, myš aj. Kšť. Lid. 14. S. lesní. Vz Čes. 1. XI. 308. nn. — S. v podání prostonárodním. Sebr. J. Košťál. Vz Čes. 1. XI. 305. nn. Sr. Otť. XXIII. 313., Vlasť. I. 46., Kšť. Poh. 43. nn. Ke Skřítkům patří Postelníček n. Postelnička, též Koutníček zvaný; vyhání děti z postele, když dlouho spí. Ib.

299319   Skřiti Svazek: 3 Strana: 0332
Skřiti, vz Shřáti.

299320   Skřítkovati Svazek: 7 Strana: 0693
Skřítkovati = po tmě (v noci) něco kutiti jako skřítek. Mor. Knrz.

299321   Skřítkový Svazek: 3 Strana: 0388
Skřítkový. S. noha =. muří noha. Kom. Inform. 12.

299322   Skřítkový Svazek: 3 Strana: 0897
Skřítkový. Š. nohy (dvojitý trojhran). Cf. Muří noha. Na mor. Zlínsku. Brt.

299323   Skřitý Svazek: 3 Strana: 0332
Skřitý; -it, a, o — ohřátý, erwärmt, ge- wännt. Zlob.

299324   Skřiváček Svazek: 3 Strana: 0388
Skřiváček, čka, m. = skřivan. Us. Cf. Skřipáček.

299325   Skřivák Svazek: 3 Strana: 0388
Skřivák, u, m., Taschenmesser, n. MM.

299326   Skřivan Svazek: 3 Strana: 0388
Skřivan (skřivan), a, skřivánek, nka, skřivance, nce, m. Skřivan, pl. skřivani, ne: -né, vz -an, é. V obecné mluvě křivan. Vz S. Na Slov. škrován, škrovánek, u Opavy Škrobánek. Klš. Skřivanec. Smil v. 1573. S., strsl. skovran?. m. skvran? ve skovran?, koř. skvr, příp. -an?. Je tedy s. místo skvran. Mkl. B. 124., 125. Škřivan, škřivánek, V., Kom; nyní více: skřivan. S-ni, alaudidae, die Lerchen. S. polní, alauda arvensis; s. chocholouš, a. cristata; s. lesní, a. arborea. Frč. 354. S. chocholatý (chocholouš), vodní, mořský. Kom., Kram., V., obecný, mongol- ský. S. N. Skřivánek dí crlivrli. Rad. zv. S. crkvrlí. Papr. Vysoko v povětří švitořil skřivánek. Er. Sl. čít. Pleje děva konopě u panského sada, pytá se jiej skřivánek, pro če žalostiva? atd. Rkk. 66. Jako každý š. má z přirození na hlavě chocholku. V. Te- nata na skřivany. D. Čas, čihadlo, síť, honba, lov na s-ny. Šp. S-ny lapati, chytati, stří- leti; S-ni táhnou, se stěhují; S-an musí na hromnice vrznout, kdyby měl hned na tento den zmrznout. Šp. Na sv. Dorotu (G/2) musí s. vrznut, dyby miéł zmrznut. Na Mor. Brt. Na hromnice mosí sa skřivánek napit z ko- laje. Mor. Brt. Není skřivánka. Aby Na jeho hlavě nebyla chocholka. Pk.

299327   Skřivan Svazek: 3 Strana: 0388
Skřivan, ě, f., něm. Skřiwan, ves v Kři- voklátsku. Vz S. N.

299328   Skřivan Svazek: 3 Strana: 0897
Skřivan, vz Skřivan. Kom. J. 153., 159.

299329   Skřivan Svazek: 7 Strana: 0693
Skřivan, škobránek, škorvánek, škrobánek. Vz Brt. Dt. 47. Cf. Brm. II. 2. 273.-290., Šrc. 58., 69.-70., Mách. 196. Skřivánci zpívají (ří- kají, když sníh pod botami chrupá). Us. Fč. S-nek nízko žije, ale vysoko Boha chválí. Bž. exc. Na sv. Blažeje musí se s-nek na- piti z koleje, má-li býti rok úrodný. Mus. — S., os. jm. — S. Dan., hodinář, opravil pražský orloj. Výb. II. 1523. — S. Ant, řed. školy kupecké v Praze, naroz. 1818, † 1887. Vz Tf. H. 1. 189., 200., Šmb. Dj. ř. 287., Tf. Mtc 297., Bačk. Př. 165, Rk. Sl. — S Gust., 1831.—1866., prof. čes. po- lytechn. v Praze. Vz Tf. H. 1. 189., Šb. Dj. ř. 287., Bačk. Př. 166., Rk. Sl. — S. Vilém, 1834.—1875.. sekret. při magistr. pražském, čes. spisov. Vz Rk. Sl.

299330   Skřivan Svazek: 8 Strana: 0364
Skřivan. O pův. slova cf. Krok 1833. 54., Mz. v List. fil. 1893.18. Skřivánek: lesní ka- nárek, linduška (i v Cech.), křivánek, škřivá- nek, škrobánek (val., laš.), škrovánek, škobrá- nek (slez.), škobruněk (Frýdce), škorvánek (St. Hrozen.), škrobránek (Frenšt.), škovrá- nek (Přer), škorlánek (Strání). Brt. D. II. 492., Mtc. 1893. 306. Je jako skřivánek (ranná, veselá, švitořivá). Žďársko. Nár. list. 1894. č, 155. odp. feuill. — S. Uvázati šněrovačku pentlemi na ramenou do skřivánků. NZ. VI. 86.

299331   Skřivan Svazek: 9 Strana: 0294
Skřivan. Vz Šír III. 65. S. lesní, lullula arborea. Na Mor. u Zubří: kotrla; u Rožn.: noční kotrlka; v Bezkyd.: liluška. Vz Mus. ol. III. 77.

299332   Skřivan Svazek: 10 Strana: 0370
Skřivan pták. Vz Ott. XXIII. 313. — S. Ant., č. spis., 1818. —1887.; S. Vilém, č. právn. a spis., S. Arnošt, spis., nar. 1842. Vz Ott XXIII. 313. —314.; S. Kar., spis. Tob. 216.

299333   Skřivana Svazek: 3 Strana: 0897
Skřivana, y, m. = skřivený člověk, ein Krüppel. Šd. — S., osob. jm. Mor. Šd.

299334   Skřivance Svazek: 10 Strana: 0423
Skřivance, nce, m. = skřivanec.

299335   Skřivancový Svazek: 3 Strana: 0388
Skřivancový, Lerchen-. Kosť s. (týlní) Sal.

299336   Skřivánče Svazek: 7 Strana: 0693
Skřivánče, ete, n. = malý skřivan. Rozk.

299337   Skřivánčí Svazek: 7 Strana: 0693
Skřivánčí mráz (nepatrný). U Kr. Hrad. Kšť. S. mluva. Skřivánek volá s jara se- dláka hlasem mocným a důrazným do práce polní: 1. Hotuj biče, pohoniče, sej, sedláčku, sej, jak nebudeš orati, budeš za rok žebrati 2. Vyjeď, synečku, do pola, vyjeď, vyjeď! 3. Vyjeď, sedláčku, na rolu, vyjeď, vyjeď, vrvi, vrvi synečkovi za kudly, za kudly, hrudum ho, hrudum, hrudum (u Opavy). 4. Sasa, sasa býk, vio vio koník. Brt. v Km. 1886. 359., 360.

299338   Skřivánčí Svazek: 9 Strana: 0294
Skřivánčí řeč. Vz Ces. 1. VIII. 343.

299339   Skřivánčí Svazek: 10 Strana: 0370
Skřivánčí mluva. Vz Vyhl. II. 264., Vlasť. I. 110.

299340   Skřivánčí, skřivaní, skřivanový Svazek: 3 Strana: 0388
Skřivánčí, skřivaní, skřivanový, Ler- chen-. S. hnízdo, péro, Zlob., měch (malá síť na skřivany, die Lerchenhaube), náhonec, tenátka, síť, zrcadlo, Šp., fiala, das Brach- veilchen. Hanka. — S. pole, Lerchenfeld, ves u Libavé na Mor. Tč. — S. houba, der Lerchenschwamm. Zlob.

299341   Skřiváně Svazek: 7 Strana: 0693
Skřiváně, ěte, n. = skřivánče. Rozk.

299342   Skřivanec Svazek: 7 Strana: 0693
Skřivanec, vz Skřivan. V MV. pravá glossa. Pa. 24.

299343   Skřivanec Svazek: 10 Strana: 0370
Skřivanec, nce, m. Bhm. Lex. 99., N. rada 1573., Rozk P. 171., Nom. 159. Sr. Skřivan,

299344   Skřivánek Svazek: 3 Strana: 0388
Skřivánek, nka, m, Lerchenhof, u Něm. Brodu, ves, PL., u Vsetína. Tč. Vz Skřivan.

299345   Skřivánek Svazek: 7 Strana: 0693
Skřivánek, nka, m., os. jm. — S. Václ., děkan, † 1808. Vz Mtc. 1891. 311., Jg. H. 1. 626. — S., nku, m., fazole. Vz Babuška (dod.).

299346   Skřivánek Svazek: 10 Strana: 0370
Skřivánek dí: Brlivrli, bejvaj, voráči, na poli. 1578. Čes. 1. XI. 191.

299347   Skřivaní Svazek: 7 Strana: 0693
Skřivaní, Lerchen-. S. hlas. Pl. II. 521.

299348   Skřivanko v Svazek: 3 Strana: 0388
Skřivanko v, a, m., Lerchenfeld, ves v Pro- stejovsku. Tč.

299349   Skřivánkový Svazek: 3 Strana: 0897
Skřivánkový, vz Skřivánkový.

299350   Skřívánovitý Svazek: 3 Strana: 0388
Skřívánovitý, skřivanu podobný, lerchen- artig. S. pták. Krok.

299351   Skřivanový Svazek: 3 Strana: 0388
Skřivanový, vz Skřivánčí.

299352   Skřivany Svazek: 3 Strana: 0388
Skřivany, dle Dolany, něm. Skřiwan, ves a) u Nov. Bydžova, b) u Úval, c) u Křivo- klátu. PL.

299353   Skřivany Svazek: 9 Strana: 0294
Skřivany = zkřivený. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 28.

299354   Skřívat se Svazek: 10 Strana: 0370
Skřívat se = skřivovati Dšk Km. 54. Sr.

299355   Skřívati Svazek: 3 Strana: 0332
Skřívati, vz Shřáti.

299356   Skřívati Svazek: 3 Strana: 0388
Skřívati, dlouho do noci bdíti. Vz Pozdě. V Policku. Kšá. — S. — postonávati, krän- keln, siechen. — s čím. Dlouho s prsoma skříval. Us. Chmel.

299357   Skřivditi Svazek: 3 Strana: 0388
Skřivditi, il, ěn, ění = křivdu spáchati, ein Unrecht begehen. — koho (polsky) a komu. Jg. Lépe viného pustiti než nevin- ného skřivditi. Č. M. 354. — v čem. Libuše učila, že ve své řeči nikdy neskřivdila (al. neskřivila). Dal. — Vz Zkřivditi.

299358   Skřivditi komu Svazek: 7 Strana: 0693
Skřivditi komu Ktož jemu s-dí. Krnd. 49.

299359   Skřivec Svazek: 3 Strana: 0388
Skřivec, vce, m., krč, das Krummholz. Č. — S., skřivený. Us. Šd.

299360   Skřivedlivosť Svazek: 3 Strana: 0388
Skřivedlivosť, i, f. = nespravedlivost', das Unrecht. Koll.

299361   Skřivedlivý Svazek: 3 Strana: 0388
Skřivedlivý = nespravedlivý, unrecht. Koll.

299362   Skřivedlný Svazek: 10 Strana: 0370
Skřivedlný, falso compositus. Knih s-ných neukázal. Pat. Jer. 101. 15.

299363   Skřivělý Svazek: 10 Strana: 0370
Skřivělý = zakřivený. S. nos. Baw. Ar. v. 2951.

299364   Skřivenec Svazek: 3 Strana: 0388
Skřivenec, nce, m., der Gekrümmte, Krüp- pel. PL.

299365   Skřivenina Svazek: 3 Strana: 0388
Skřivenina, y, f., skřivenosť, die Krüm- mung, Biegung. Skřivenin zpřímiti nelze. Kom. Vz S. N.

299366   Skřivenosť Svazek: 3 Strana: 0388
Skřivenosť, i, f., das Gekrümmtsein, die Krümme.

299367   Skřivený Svazek: 3 Strana: 0388
Skřivený; -en, a, o, gekrümmt, verbo- gen. Kom.

299368   Skřivený. S Svazek: 10 Strana: 0370
Skřivený. S. koleno, genu recurvatum, Hohlbein. Ktt.

299369   Skřiviti Svazek: 3 Strana: 0388
Skřiviti, il, en, ení, skřivovati, krümmen, biegen, krumm machen. V. — co, se čím: drát rukou. Us. S. se starostí. — se od čeho : od starosti. Jg. — co jak: na pra- vou stranu. Lk. — S., ukrásti, stehlen. U Příbora. Mtl.

299370   Skřiviti Svazek: 7 Strana: 0693
Skřiviti. — co. Smích vzdorný zkřivil její ret. Vrch. — co komu (kde). Hrom mu hubu z-vil. Mus. Ani vlásku na hlavě mu nezkřivil. Hnšk., Šml. — kdy co. Při tom ústa skřivil. Kká. Td. 53.

299371   Skřiviti Svazek: 10 Strana: 0370
Skřiviti.

299372   Skřiviti Svazek: 10 Strana: 0370
Skřiviti = křivě slibovati, zastr. Pel. XXII.

299373   Skřivodlivec Svazek: 7 Strana: 0694
Skřivodlivec, vce, m. = křivditel. Slov. Dbš. Úv. 81.

299374   Skřivodlivý Svazek: 7 Strana: 0694
Skřivodlivý = křivý, nespravedlivý. Slov. N. Hlsk. XIV. 124.

299375   Skřize Svazek: 10 Strana: 0370
Skřize = skrze Maš exc.

299376   Skříž Svazek: 7 Strana: 0694
Skříž, e, f. Pada taka s. = déšť v zimě hned mrznoucí. Brt. D. 265

299377   Skřižal Svazek: 7 Strana: 0694
Skřižal = polekule, pol hlavy kapusnej. V Oravě. Rl. Pr. II. 8.

299378   Skřížený Svazek: 3 Strana: 0388
Skřížený; -en, a, o, gekreuzt. S. ruce. Dch.

299379   Skřížený Svazek: 7 Strana: 0694
Skřížený. S. nohy stolu, Brt., rýmy, Dk. Poet. 417 , řemen, verschränkt. Šp.

299380   Skřížiti Svazek: 3 Strana: 0388
Skřížiti, skřižovati, kreuzen.— co: ruce, nohy. Dch.

299381   Skřížiti co kde Svazek: 7 Strana: 0694
Skřížiti co kde: ruce na ňadrech. Vrch — se s čím. S mou tvá se ocel skríži. Cch. Evr. 61.

299382   Skřížlica Svazek: 7 Strana: 0694
Skřížlica, e, f. = křidlice. Uh. Brt. D. 265.

299383   Skřížmo Svazek: 3 Strana: 0388
Skřížmo choditi, wiegegehen, klusati, wiegehüpfen, běhati, wiegelaufen. Km.

299384   Skřížný Svazek: 3 Strana: 0388
Skřížný chod, der Wiegegang. V tělocv.

299385   Skřížný Svazek: 7 Strana: 0694
Skřížný. S. sek, zálud v šermu, NA. III. 75., stoj, Kreuzschrittstellung, f. Čsk.

299386   Skřižovaný. S Svazek: 3 Strana: 0388
Skřižovaný. S. dílo včelí, staví-li všecky plásty v rozličných směrech k česlu. Lš.

299387   Skřižovati Svazek: 3 Strana: 0388
Skřižovati, vz Skřížiti.

299388   Skřotek Svazek: 9 Strana: 0294
Skřotek, tku, m. = kollun. Na Těšínsku. Čes. 1. IX. 339. Vz Skřítek. To hojí skřotka. Slez. Čes. 1. VIII. 54. Sr. Skřet (nemoc).

299389   Skřotkový Svazek: 9 Strana: 0294
Skřotkový. S. zelina = koltunová (plavuň), přístup i. e. posed černý, turánek atd. Vz Čes. 1 X. 403.

299390   Skřoupati Svazek: 3 Strana: 0390
Skřoupati = schroupati, chrupavě snísti, knorpelnd essen, pak vůbec snísti, zusammen-, aufessen. Us. Hý. — co. Us.

299391   Skřoupnouti Svazek: 10 Strana: 0370
Skřoupnouti, vz Skřoupati

299392   Skřtaltovati, šp Svazek: 3 Strana: 0391
Skřtaltovati, šp., z něm. gestalten, způ- sobiti, utvořiti. Jg.

299393   Skřup Svazek: 3 Strana: 0391
Skřup, u, m. Má na mne s. (zkřesáno). Slez. Šd.

299394   Skřúpati co Svazek: 3 Strana: 0391
Skřúpati co = snísti. Us. Šd. Vz Skřou- pati.

299395   Skřut Svazek: 3 Strana: 0391
Skřut, a, m. = skřítek. U Místka. Skd.

299396   skt Svazek: 8 Strana: 0365
skt. Ze skup. skt k se odsouvá: tresktati — trestati. Vz Gb. H. ml. I. 452.

299397   Sktvieti Svazek: 10 Strana: 0370
Sktvieti, vz Stvieti.

299398   Skubač, škubač Svazek: 3 Strana: 0394
Skubač, škubač, e, m., der Rupfer, Zupfer. Jg.

299399   Skubačka, škubačka Svazek: 3 Strana: 0394
Skubačka, škubačka, y, f., die Rupferin, Zupferin. Jg.

299400   Skubadlo, škubadlo Svazek: 3 Strana: 0394
Skubadlo, škubadlo, a, n., nástroj ke škubání, das Rupfwerkzeug. Jg. — S., šku- bané plátno, charpie, die Charpie. Sal.

299401   SkuBánkový Svazek: 9 Strana: 0328
SkuBánkový. Š. polévka. Hoř. 184.

299402   Skubati Svazek: 3 Strana: 0394
Skubati, vz Sklouti. Strsl. skuba, vello; sr. got. skiuban, schieben. Mkl. aL. 174.

299403   Skubati Svazek: 7 Strana: 0695
Skubati. Hester skubíc je (vlasy) s sebe modlila se Bohu. Št. Ř. 205. b. — Cf. Mkl. Etym. 301.

299404   Skubice Svazek: 3 Strana: 0394
Skubice, Tischlern, ves u Krumlova. PL., Tk. III. 104.

299405   Skublaný Svazek: 8 Strana: 0365
Skublaný = drchaný. S. sláma, Dšk. Jihč. I. 67.

299406   Skubot Svazek: 7 Strana: 0695
Skubot, u, m. = škubání. Slov. Phľd. III. 1. 37.

299407   Skúbsti Svazek: 3 Strana: 0394
Skúbsti = škubati. Vz Bž. 50.

299408   Skúbsti Svazek: 7 Strana: 0695
Skúbsti. Vz List. fil. 1883. 122.

299409   Skuckati Svazek: 8 Strana: 0365
Skuckati = pobliti. Skuckal okolo sebe sedící. Bl. Gr. 147.

299410   Skuckati se Svazek: 3 Strana: 0394
Skuckati se = zdáviti se kašlaje, kotzen. — se čím: smíchem. Us.

299411   Skucký Svazek: 8 Strana: 0365
Skucký m. skutecký, jako Skuč m. Skuteč. Mus. 1896. 375.

299412   Skucovati Svazek: 3 Strana: 0394
Skucovati, vz Skutiti.

299413   Skuč Svazek: 3 Strana: 0394
Skuč, e, m., vz Skuteč.

299414   Skučák Svazek: 7 Strana: 0695
Skučák, a, m. = fňukal Slov. Šd.

299415   Skůček Svazek: 10 Strana: 0370
Skůček, čku, m., zdrobn. skok. Čes. 1. XI. 462. — S., čka, m. S Ant., básn.

299416   Skučení Svazek: 3 Strana: 0394
Skučení, n., das Heulen, Winseln. Dch.

299417   Skučeti Svazek: 3 Strana: 0394
Skučeti, el, ení; skoukati; skučívati = bolestný hlas pouštěti, žalostiti, heulen, win- seln, kreischen. Jg. Koř. skyk ve starslov. skyčati, latrare. Mkl. aL. 160. — abs. Co ten pes tam skučí? Ros. Uhodíš-li psa, sku- vičí (skučí). Kom. Pes celou noc skoukal. Us. Turn. Liška, sejček, lev skučí. Plk., Br. — proč: bolestí.

299418   Skučeti kde Svazek: 7 Strana: 0695
Skučeti kde. Vítr skučel v skalách. Vrch. Skučí jak pes na pazdeří. Brt. — Cf. List. fil. 1882. 35.

299419   Skučil Svazek: 3 Strana: 0394
Skučil, a, m., der Heulmeier. Dch. Vz Skuhrač.

299420   Skučivý. S Svazek: 10 Strana: 0370
Skučivý. S. vání (větru), Tbz. V. G. 130., vítr. Ib. V. 9. 119.

299421   Skučkavosť Svazek: 3 Strana: 0394
Skučkavosť, i, f. = skouposť, die Knau- serei. Slov. Bern.

299422   Skučkavý Svazek: 3 Strana: 0394
Skučkavý, na Slov. = skoupý, knauserig, knickerig. Bern.

299423   Skučko Svazek: 7 Strana: 0695
Skučko, a, m. = lakomec. Slov. Ssk.

299424   Skučkováti Svazek: 3 Strana: 0394
Skučkováti, na Slov. lakoměti, knausern; sobě žíti, kalmäusern. Bern.

299425   Skučna Svazek: 3 Strana: 0394
Skučna, y, f., die Winslerin. To je s. skučnoucí. V Kunv. Msk.

299426   Skučno Svazek: 3 Strana: 0394
Skučno = teskno, bange. Div. z och.

299427   Skučný Svazek: 3 Strana: 0394
Skučný = skučící, winselnd. S. žena.

299428   Skučov Svazek: 3 Strana: 0394
Skučov, a, m.? něm. Skotsau, město ve Slez. Zlob.

299429   Skudla, škudla Svazek: 3 Strana: 0394
Skudla, škudla, y, f. = prkénko, deska, šindel, das Brett. Sal. 30., 26., Troj. S-ami mosaznými. BO. Strany původu vz Mz. 76.

299430   Skudlina Svazek: 3 Strana: 0394
Skudlina, y, f. = skulina. Us.

299431   Skudliti Svazek: 7 Strana: 0695
Skudliti = skrbliti. Vz Škudliti. Dumek.

299432   Skudly Svazek: 3 Strana: 0394
Skudly, dle Dolany, Skudel, ves u Pře- louče.

299433   Skudnosť Svazek: 8 Strana: 0365
Skudnosť, i, f. — nepatrnosť. S. dôchod- kov. Phľd. 1893. 757.

299434   Skudo Svazek: 3 Strana: 0394
Skudo, vz Scudo.

299435   Skuher Svazek: 3 Strana: 0394
Skuher, hře, m., Skuhře, něm. Skuř, ves u Jílového. PL., Tk. II. 417., Tf. 267.

299436   Skuherský Svazek: 7 Strana: 0695
Skuherský, ého, m., os. jm. S. Fr. AI, 1794.-1864., dr. lékař. Vz Rk. Sl., Jg. H. 1. 626. — S. Rud., 1828.—1863., prof. při technice v Praze. Rk. Sl. — S. Zdeněk, nar. 1830., hudebník a skladatel, řed. var- han. školy v Praze. Vz ib., Srb. 173.

299437   Skuherský Svazek: 7 Strana: 1382
Skuherský Fr. Zděnek, hud. sklad, a spisov. † 19/8 1892.

299438   Skuherský Svazek: 10 Strana: 0370
Skuherský Fr. Al.; S. Rud.; S. Zd., hud., 1830. -1892. Vz Ott. XXIII. 317. nn.

299439   Skuhnět Svazek: 8 Strana: 0365
Skuhnět = kňučeti, o dětech, pláčou-li ze vzdoru bez slz, greinen. Laš. Brt, D. II. 385.

299440   Skuhra Svazek: 9 Strana: 0294
Skuhra, y, m. = skuhrač. Mus. ol. 1898. 126. — S., y, f. = skuhračka. Ib.

299441   Skuhra Svazek: 10 Strana: 0370
Skuhra, f. k skuhroš. Phľd. XXIV. 483.

299442   Skuhrač Svazek: 3 Strana: 0394
Skuhrač, e, m., der Winsler, Kreischer. Vz Skučil.

299443   Skuhračka Svazek: 3 Strana: 0394
Skuhračka, y, f., die Winslerin. Jg. Vz Skučna.

299444   Skuhrák Svazek: 7 Strana: 0695
Skuhrák, a, m. = skuhrač, lakomec. Us. Vck., Rr. Sb.

299445   Skuhral Svazek: 3 Strana: 0394
Skuhral, a, m. == skuhrač. Rk.

299446   Skuhraň Svazek: 7 Strana: 0695
Skuhraň, ě, m. = skuhrač, lakomec. Slov. Rr. Sb.

299447   Skuhránek Svazek: 3 Strana: 0394
Skuhránek, vz Skuhravec.

299448   Skuhrati Svazek: 3 Strana: 0394
Skuhrati, skuhrám a skuhři; skuhrávati = naříkati, hořekovati, horliti, reptati, kunkati, mukati, stonati, stýskati si, kreischen, weh- klagen, klagen, jammern, winseln. Jg. — abs. On vždycky skuhrá (že ho boli, že nic nemá). Ros. — čím. Voják raněný bo- lestí skuhrá. Pt.

299449   Skuhrati Svazek: 7 Strana: 0695
Skuhrati, skuhýňat. Mor. Brt. D. — co: tajemná slova. Vrch. Pomatené písně s-la. Zr. Amis.

299450   Skuhravě Svazek: 3 Strana: 0394
Skuhravě, kläglich, flebiliter. S. prositi. Jel.

299451   Skuhravec Svazek: 3 Strana: 0394
Skuhravec, vce, skuhránek, nka, m. = skuhravý, skuhrač. Ros.

299452   Skuhravosť Svazek: 3 Strana: 0394
Skuhravosť, i, f., die Neigung zum Win- seln, Klagen. Kon.

299453   Skuhravý Svazek: 3 Strana: 0394
Skuhravý, kreischend, wehklagend, win- selnd. S. člověk, Us., hlas v bolesti. Jel. — S., kdo rád s jinými se hryze, zank-, streit- süchtig. Aqu. — Jg.

299454   Skuhravý Svazek: 10 Strana: 0370
Skuhravý Jul., odbor, učitel a spisov.

299455   Skuhroš Svazek: 7 Strana: 0695
Skuhroš, e, m. = skuhrák (dod.). Slov. Rr. Sb.

299456   Skuhroš Svazek: 9 Strana: 0294
Skuhroš, e, m. = lakomec. Zát. Př. 177a.

299457   Skuhrov Svazek: 3 Strana: 0394
Skuhrov, a, m., něm. Skuhrow, ves a) u Sedlčan, b) u Lomnice v Jič., c) u Rych- nova, d) u Železného Brodu, e) u Haber, f) u Rožmitála, g) u Mělníka, h) u Berouna; něm. Rathsdorf, ves u Čes. Třebové. PL., Tk. III. 38., Tf. 289.

299458   Skuhýňat Svazek: 10 Strana: 0663
Skuhýňat, inten. slovesa skuhnět, sku- hrat. Brt. Sl.

299459   Skuji Svazek: 3 Strana: 0394
Skuji, vz Skouti.

299460   Skujíček Svazek: 7 Strana: 0695
Skujíček, čka, m. = sýc obec. Šír. Pt.

299461   Skujíkati Svazek: 7 Strana: 0695
Skujíkati = skuvičeti. Val. Vck.

299462   Skuka, y Svazek: 3 Strana: 0394
Skuka, y, f., rus., dlouhá chvíle, die Lang- weile. Jg., Krok.

299463   Skukan Svazek: 8 Strana: 0365
Skukan. Hra na velikého skukana, Kluci se sehnou a podeprou se rukama o kolena za sebou stojíce; hoch skokan rozběhne se a přeskočí je dotkna se rukama zad posledního; po něm skáče poslední atd. Při hře na ma- lého s-na přeskakuje kluk ostatní skrčené rovnými nohama, Mor. NZ. III. 23.

299464   Skúkati Svazek: 3 Strana: 0394
Skúkati, skúkávati, na Slov. = čekati, civěti, passen, warten, lauern; zaháleti, un- thätig sein. Bern.

299465   Skuklený Svazek: 3 Strana: 0394
Skuklený; -en, a, o, vz Skukliti. Na tom záleží, aby Benátčané skukleni byli. Skl. III. 247.

299466   Skuklík Svazek: 3 Strana: 0395
Skuklík, a, m. = skuhrač. Us.

299467   1. Skukliti Svazek: 3 Strana: 0395
1. Skukliti, il, en, ení = kuklou sevříti — přemoci, in den Sack stecken, überwältigen. — koho. Ros.

299468   2. Skukliti, i Svazek: 3 Strana: 0395
2. Skukliti, il, ení = skuhrati. Us. Dch.

299469   Skuknouti Svazek: 9 Strana: 0294
Skuknouti. ??? zatíchol, ani len ne- skuknul, neškrknul (nepromluvil). Slov. Zát. Př. 51b.

299470   Skula Svazek: 3 Strana: 0395
Skula, vz Skulina.

299471   Skula Svazek: 7 Strana: 0695
Skula. Ezp. 1726. S., rima. Bhm.

299472   Skulacený Svazek: 7 Strana: 0695
Skulacený; -cen, a, o, abgerundet. Drát na konci do knoflíku s-ný. Mj. 234.

299473   Skulař Svazek: 3 Strana: 0395
Skulař, e, m., pholas, měkkýš, mlž. S. N. S. vrtavý, p. dactylus. Schd. II. 538., Frč. 224.

299474   Skulař Svazek: 7 Strana: 0695
Skulař. Cf. Brm. IV. 2. 375.

299475   Skulař Svazek: 10 Strana: 0370
Skulař, e, m., mlž. Sr. Ott. XXIII. 319.

299476   Skulatiti Svazek: 7 Strana: 0695
Skulatiti, skulacovati. Kapky olova sku- lacují se v pádu s výše na broky. Mj. 11.

299477   Skulec Svazek: 7 Strana: 0695
Skulec, lce, m., tak zove sa pri štepení za korku to pomocné drevko, ktoré odtisne kôru od dreva. Slov. Rr. Sb.

299478   Skulhati se Svazek: 3 Strana: 0395
Skulhati se, kulhavým se státi, lahm werden. Kobyla se s-la. Us. Dch. — S., herabhinken.

299479   Skulhavěti Svazek: 3 Strana: 0395
Skulhavěti, ěl, ění, lahm werden. - na čem. Byl prv kulhav na těle, nyní s-věl také na duši. Pal. IV. 328.

299480   Skulík Svazek: 3 Strana: 0395
Skulík, u, m., lépe: stulík.

299481   Skulík Svazek: 10 Strana: 0370
Skulík, u, m., rostl. Vz Leknín zde.

299482   Skulina Svazek: 3 Strana: 0395
Skulina (skulina; zastr. skula, skoula, škula, škoula), skulinka, škulinka, y, f. = díra, rozsedlina, štěrbina, der Ritz, die Lücke, Spaltung, Spalte, Oeffnung, Kluft. Jg. V MV. nepravá glossa. Pa. Ve všech skulinách hrabati. V. S-nu zavírati. Har. Skrze s-ny nahlédati. Solí. S. ve stěně. Kom. Netopýr vyprchl ze škouly. Pl. Jest skúla, jíž zá- konníci svatokupči. Hus I. 430. Sáhla do skouly ve stěně, kde měla rozčesák. Sá. Jak had v trávě tají v skoule se Skylla. Sš. Sm. bs. 115. A žádné s-ly míti nebu- deme. Sš. II. 102. Všelikú skúlu hlinú za- maže; Zaplnichu skúly stěnné. BO. S-nou světlo se mu zablesklo. Kom. Š. ve dveřích, D., v zemi. Us. Š-nou nás špehovali. Sych. Myš do škouly utekla. Aesop, S. n. zlámání kosti po dlouze, rozsedlina, der Längen bruch, Ja. S. hlasová, vz Schd. II. 366. — S., pole po strništi orané, das Sturzfeld. Us. v Bolesl. — Skoula, záškleba, zerrissene Wolken. Us.

299483   Skulina Svazek: 7 Strana: 0695
Skulina. Cf. Šf. III. 557., 615., Mkl. Etym. 304. Jezero (vystoupivší) všecky skuly myšie oseže. Ezp. 316.

299484   Skulina Svazek: 8 Strana: 0365
Skulina. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 78.

299485   Skulina Svazek: 10 Strana: 0370
Skulina Theod., spisov. Tob. 216.

299486   Skulinář Svazek: 9 Strana: 0294
Skulinář, e, m. = prkénko, jímž se prkna (trámy) spojují (jest uměle zadlabáno do dvou trámů nad sebou ležících). Val. Čes. 1. VII. 368.

299487   Skulinatěti Svazek: 3 Strana: 0395
Skulinatěti, ěl, ění, na povrchu skulin nabývati. Rostl.

299488   Skulinatý Svazek: 3 Strana: 0395
Skulinatý (šk ...), skulinovatý = plný skulin, voll Spalten o. Ritze, spaltig, ritzig. Aqu., D., Sš. Oa, 227.

299489   Skulinec Svazek: 7 Strana: 0695
Skulinec, nce, m. = šášeň, pholax, Bohr- muschel, f. Sl. les

299490   Skulinovitý Svazek: 8 Strana: 0365
Skulinovitý. S. rýha. ČI. Zrůd. 30.

299491   Skulíš Svazek: 3 Strana: 0395
Skulíš, e, m., erichthus, kývoš hybooký. Krok. II. 244.

299492   1. Skuliti Svazek: 3 Strana: 0395
1. Skuliti, il, en, ení; skulovati; skouleti, el, en, ení; skulívati = s vrchu dolů n. do hromady kouleti, herab-, zusammenrollen. Jg. — co odkud kam čím: kámen s hory do potoka rukama. Us. — se. Ten se s-il. — se komu. Letos se mi dvě (jeptišky) skulily (zbouchly). Dač. — se kam, v co. Ráj. — co, se kam, na co: na hromadu. — si. Pojďme, skulíme si (v kuželky, za- hrajeme si), ein wenig kegeln. Us.

299493   2. Skuliti Svazek: 3 Strana: 0395
2. Skuliti = skoliti, 1. Ten pes dnes skulí (vyje). Us.

299494   2. Skuliti Svazek: 7 Strana: 0695
2. Skuliti. Liška skulí. Ezp. 1563.

299495   Skuliti Svazek: 7 Strana: 0696
Skuliti. Mkl Etym. 304. Cf Konati. Šf. III. 532. S., v Ž. wit., v Ž. poděbr. činiti. — co : zradu, Výb. II. 3., Leg. o 12 apošt. 62., zlý skutek. Sv. ruk. 176. Což dobrý skutí (učiní). AlxB. v. 339. (HP. 80.).

299496   Skuliti Svazek: 8 Strana: 0407
Skuliti. Pasáci mu po nich š-li (po so- vách, šilhali, pásli, chystali se, že je z hnízda vyberou). Phľd. 1893. 475. Škádlili ho, že škúli na Aničku. Phľd. 1896. 228. On skulil zaľúbeno na jej (její) oslnenú (světlem) hlavu. Ib. 650.

299497   1. Skuliti se s kým Svazek: 7 Strana: 0695
1. Skuliti se s kým = zkurviti. U Bě- lohr. Bf.

299498   Skulka Svazek: 7 Strana: 0695
Skulka, y, f. = skulina Ezp. 1427.

299499   Skulovatý Svazek: 3 Strana: 0395
Skulovatý = plný skul, nerovný, hrbo- vatý, uneben, holperig. S. místo. Alx. fab. c. 44.

299500   Skulptor Svazek: 10 Strana: 0370
Skulptor, a, m., z lat. = sochař. — S. mincí = rytec mincí. Sb. sl. 1902. 81.

299501   Skulptura Svazek: 7 Strana: 0695
Skulptura, y, f., Sculptur, f., z lat.

299502   Skulptura Svazek: 10 Strana: 0370
Skulptura, y, f., vz Sochařství.

299503   Skulpturní Svazek: 10 Strana: 0370
Skulpturní výzdoba. Chyt. 17.

299504   Skultet-us Svazek: 7 Strana: 0695
Skultet-us, a, m. — S. Pavel, jesuita. Jir. Ruk. II. 392., Jg. H. 1. 626.

299505   Skulteti Svazek: 7 Strana: 0695
Skulteti Adam, 1748.-1803. Vz Jg. H. 1. 6. 26., Jir. Ruk. 222.

299506   Skum Svazek: 3 Strana: 0395
Skum, u, m. = skoumání. Vše skloň ducha skumu. Sš. Sntt. 152. Nejdřív pošlou bábu na skumy, zdali smějí přijíti. Němc.

299507   Skum Svazek: 7 Strana: 0695
Skum = konec. To vzelo s. U Místka. Škd.

299508   Skuma Svazek: 10 Strana: 0370
Skuma, y, f. = žal. Orava. Sb. slov. IX. 57.

299509   Skumatel Svazek: 7 Strana: 0695
Skumatel, vz Zkumatel.

299510   Skumatelství Svazek: 3 Strana: 0395
Skumatelství, n. S. dmuchavkou, Löth- rohrprobirkunst, f. Nz.

299511   Skúmati Svazek: 10 Strana: 0370
Skúmati, vz Skoumati.

299512   Skumelit Svazek: 10 Strana: 0663
Skumelit = skučeti. Vz Brt. Sl.

299513   Skumlák Svazek: 7 Strana: 0695
Skumlák, a, m. = skrblík. U Star. Jič. Vhl.

299514   Skumliti Svazek: 7 Strana: 0695
Skumliti = skrbliti U Star. Jič. Vhl.

299515   Skumně Svazek: 7 Strana: 0695
Skumně, theoretisch. S. něco na něčem zakládati Pal. Rdh. I. 286.

299516   Skumnosť Svazek: 3 Strana: 0395
Skumnosť, i, f., die Theorie. Div. z och.

299517   Skumný Svazek: 3 Strana: 0395
Skumný, theoretický, theoretisch. Mus. I. b. 107. S. nauka. Krok. První díl lučby slove pouhý n. skumný (theoretica), druhý ale zkusný (practica). Pr. Chym. - Palac., Marek. — S., skoumavý, forschend. Kdo skumným čítá duchem. Mus. Jg.

299518   Skumný Svazek: 7 Strana: 0695
Skumný. S. fysik, ZČ., vědy, Dk., pravda. Jg. Slnosť. 50.

299519   Skumrati Svazek: 7 Strana: 0695
Skumrati = skuhrati. ČT. Tkč.

299520   Skun Svazek: 7 Strana: 0695
Skun, u, m. = konec. Kdyby už radš vzala skun (umřela), aby už také roby ně- bylo. Slez. Šd. — Brt. D. 265.

299521   Skundolený Svazek: 8 Strana: 0365
Skundolený. S. hmla (sbalená a p.). Phľd. 1896. 528.

299522   Skundolit co Svazek: 9 Strana: 0294
Skundolit co: prach, aufwirbeln. Vlč. Lit. slov. I. 56.

299523   Skuner Svazek: 3 Strana: 0395
Skuner, u, m., lodi, Schoner, m. Kpk.

299524   Skunka Svazek: 10 Strana: 0370
Skunka, y, f. = kožešina severoameri- ckého smraďocha (činga). Vz Ott. XXIII. 319.

299525   Skuoro Svazek: 3 Strana: 0395
Skuoro = skoro.

299526   Skuoro Svazek: 7 Strana: 0695
Skuoro. Výb. II. 753., Št. Kn. š. 9

299527   Skuoroli Svazek: 10 Strana: 0370
Skuoroli = brzoli. Baw. Ar. v. 2341.

299528   Skúp Svazek: 10 Strana: 0370
Skúp, a, o, parcus. Rozk. P. 1085. Sr. Skoupý.

299529   Skup, u Svazek: 3 Strana: 0395
Skup, u, m., der Zusammenkauf. NB. Tč. 290. — S., vz Skoupý.

299530   Skupa Svazek: 3 Strana: 0395
Skupa, y, f. = skupina, das Tableau, Ge- mälde. Nz. Nová tu s. počíná. Sš. Zj. 434.

299531   Skupá Svazek: 3 Strana: 0395
Skupá, é, f., Skupay, ves u Slabec. PL.

299532   Skupák, a, skupáň Svazek: 3 Strana: 0395
Skupák, a, skupáň, ě, m. = skupec. Slov.

299533   Skupáň Svazek: 8 Strana: 0365
Skupáň, ě, m. = skupec. Phľd. 1892. 632., 1893. 456.

299534   Skupáň Svazek: 10 Strana: 0370
Skupáň, ě, m. = skoupý. Phľd. XXIII. 525.

299535   Skupániti Svazek: 7 Strana: 0695
Skupániti = skupáněm býti, lakoměti, geizen. Slov. Phl'd. VI. 248.

299536   Skupáňstvo Svazek: 8 Strana: 0365
Skupáňstvo, a, n. = skoupost. Phľd. 1896. 242.

299537   Skúpaný Svazek: 8 Strana: 0365
Skúpaný — skoupany. Tvár s-ná studom panenským. Phľd. XII. 665.

299538   Skúpati Svazek: 3 Strana: 0395
Skúpati = skoupati.

299539   Skůpátko Svazek: 9 Strana: 0294
Skůpátko, a, n. = mladý skopec. 1826. Čes. 1. VII. 416.

299540   Skupčiti Svazek: 3 Strana: 0395
Skupčiti, il, en, ení, lakoměti, geizen. Berg. — S., na Slov. = získati, vykupčiti, erhandeln. Bern.

299541   Skůpě Svazek: 3 Strana: 0395
Skůpě, ěte, m., mladý skopec.

299542   Skúpě Svazek: 3 Strana: 0395
Skúpě = skoupě.

299543   Skůpě Svazek: 9 Strana: 0294
Skůpě, ěte, n. = skopeček. Skůpat sto v ovčinci. Př. star. VI. 176.

299544   Skupec Svazek: 3 Strana: 0395
Skupec, pce, m., skoupý, der Knauser. Vz Skrbec. V. Skupec našel marnotratného (Cf. Co naspořil Stejskal, to utratil Vejskal). Prov. Lb. Skupec — hlupec. C. M. 53. S-ci jako včely med stále sbírají, až i sami umí- rají. Pk. Marnotratník je žebrák budoucí a s. věčný. Pk.

299545   Skupec Svazek: 3 Strana: 0395
Skupec, pče. m., Skupsch, ves u Veseřic. PL.

299546   Skupení Svazek: 3 Strana: 0395
Skupení, n., skupenina, y, f. = sou- měrné sestavení rozličných předmětů, zvířat n. osob v ladný celek, it. il gruppo, fr. le groupe, němec, die Gruppe. Jedno n. více skupení činí obraz ve smyslu výtvorného umění. S. N. S. toto (Niobe s dětmi svými); s. stromové. Svět. S. domů, stromu, stran. Dch. S. Horská, vrcholů, souhoří, die Berg- gruppe. Š. a Ž. Není pak církev pouhá ne- ústrojná s. věrců. Sš. I. 159. S-ny v math. příznivé, nepříznivé, přímé. Stč. Alg. 185., 174. S. v tělocviku: 1. ploská a) dvojpatrá ?) jeden na dvou, ?) dva na tři, ?) jeden na jednoho; b) trojpatrá. 2. S. kuželovitá a) dvojpatrá a) jeden na dva, ß) dva na tři, y) jeden na jednoho; b) trojpatrá, c) čtyřpatrá. Vz více v Tš. str. 113., KP. I. 457., 492., 498., 518. — S. souhlásek, Kon- sonant-Gruppen. Vz Souhláska, S. N. VIII. 654. — S. krystalová, vz Bř. N. 47. S. tri- asové, s. pestrého pískovce, die Triasgruppe. Nz. — S., v lučbě = vlastnosť těles, že buď pevná, buď kapalná, buď vzdušná či plynná jsou. Šfk. 21.

299547   Skupení Svazek: 7 Strana: 0695
Skupení volební. Us. Cf. Jg. Slnosť. 164.

299548   Skupeninka Svazek: 7 Strana: 0695
Skupeninka, y, f., zdrobn. skupina. Osv.

299549   Skupenitosť Svazek: 3 Strana: 0395
Skupenitosť, i, f. = skupenství. Nz.

299550   Skupenský Svazek: 7 Strana: 0695
Skupenský. S. teplo, Mj. 141., tvar. ZČ 1. 387.

299551   Skupenství, n Svazek: 3 Strana: 0395
Skupenství, n., způsob, jakým nejmenší částice (atomy, molekule) těl spolu spojeny jsou, skupenitosť, nahrnulosť, der Aggregat- zustand, die Aggregationsform. S. pevné, kapalné, plynné n. vzdušné. S. N., Nz. S. nerostů, vz Br. N. 56. O s. hmot vz KP. II. 9., 331.

299552   Skupenství, n Svazek: 10 Strana: 0370
Skupenství, n. Vz Ott. XXIII. 319.

299553   Skupený Svazek: 3 Strana: 0395
Skupený; -en, a, o, aggregirt, Nz., zu- sammengehäuft, gruppirt. Jak divně s-ny ty stěny skal! Kká. Š. 98.

299554   Skupený Svazek: 8 Strana: 0365
Skupený. S. samohlásky = dvoj-, troj- hlásky: dieuča, diouča. Slov. Vz Gb. H. ml. I. 88., 89.

299555   Skupice Svazek: 3 Strana: 0395
Skupice, Skupitz, ves a) u Postoloprt, b) u Herm. Městce. PL.

299556   Skupice Svazek: 7 Strana: 0695
Skupice, e, f. = mrtvé rameno Labe u Poděbrad.

299557   Skupina Svazek: 3 Strana: 0395
Skupina, y, f., vz Skupení.

299558   Skupina Svazek: 7 Strana: 0695
Skupina. S-ny útvarné: 1. prahorní ěi kryptozoické. 2. prvohorní či palaeozoické. 3. druhohorní či mesozoické, 4. třetihorní či kainozoické, 5. čtvrtohorní či anthropo- zoické. Stč. Zem. 682. S. představ, mnoho- členná, Dk. P. 28., hvězdní, Stč. Zem. 147., v metrice. Dk. Poet. 303.

299559   Skupinný Svazek: 7 Strana: 0695
Skupinný, Gruppen-. S. dvojřádka. Dk. Poet. 303.

299560   Skupinořádkový Svazek: 7 Strana: 0696
Skupinořádkový. S. spojení veršů. Dk Poet. 301.

299561   Skupinovatý Svazek: 10 Strana: 0370
Skupinovatý = po skupinách sestavený, corymbosus Ktt.

299562   Skupinový Svazek: 7 Strana: 0696
Skupinový, Gruppen-. S. ventily. Hrm. 36.

299563   Skupinový Svazek: 9 Strana: 0294
Skupinový. S. federace. Pal. Pam. 612.

299564   Skupiti Svazek: 3 Strana: 0395
Skupiti, il, en, ení, gruppiren. — co: osoby. — se = v kupu sestoupiti, zusammen- häufen, gruppiren. Bur.

299565   Skúpiti Svazek: 10 Strana: 0370
Skúpiti, vz Skoupiti. Mill. 66.

299566   Skupiti co jak: v Svazek: 7 Strana: 0696
Skupiti co jak: v celek Kk., Mj. 11.— se k čemu kam jak. K odpočinutí na balvany v kruhu na chvíli se skupil ma- lebně hlouček Kká. K sl. j. 64.

299567   Skupka Svazek: 3 Strana: 0395
Skupka, y, m. a f. = skupec n. skoupá, Jg.

299568   Skupka Svazek: 9 Strana: 0294
Skupka, y, f. = předsíň ? kostela. Lišov a j. Kuba 156.

299569   Skupkyně Svazek: 3 Strana: 0396
Skupkyně, ě, f., skoupá ženština, die Knauserin. — Na Slov. — skupovatelka, die Aufkäuferin. Bern.

299570   Skúpně Svazek: 10 Strana: 0370
Skúpně, ě, f, cupido. Rozk. P. 2323.

299571   Skupnosť Svazek: 3 Strana: 0396
Skupnosť, i, f., odbyt, guter Absatz; prodajnosť, die Verkäuflichkeit. L.

299572   Skupný Svazek: 3 Strana: 0396
Skupný, mohoucí býti koupeným, pro- dejný, verkäuflich. S. statkové. Dipl. 1607.

299573   Skupoň Svazek: 3 Strana: 0396
Skupoň, ě, m. = skupec.

299574   Skúposť Svazek: 3 Strana: 0396
Skúposť, vz Skoupost.

299575   Skupovačka, skupovatelka, y, sku- povatelkyně Svazek: 3 Strana: 0396
Skupovačka, skupovatelka, y, sku- povatelkyně, die Auf-, Ein-, Zusammen- käuferin. Jg.

299576   Skupovačný Svazek: 3 Strana: 0396
Skupovačný, kdo rád skupuje, gern zu- sammenkaufend. Bern.

299577   Skupovaě, skupovatel Svazek: 3 Strana: 0396
Skupovaě, skupovatel, e, m., der Zu- sammenkäufer, Auf-, Einkäufer. S. potrav. Kom.

299578   Skupování Svazek: 3 Strana: 0396
Skupování, n., der Auf-, Einkauf. V. S. domův. 2. Apol. 282.

299579   Skupovatel Svazek: 3 Strana: 0396
Skupovatel, e, m. = skupovaě.

299580   Skupovati Svazek: 3 Strana: 0396
Skupovati, vz Skoupiti.

299581   Skupština Svazek: 3 Strana: 0396
Skupština, y, f., srbský sněm, serb. Na- tionalversammlung.

299582   Skupština Svazek: 10 Strana: 0370
Skupština, y, f. národní shromáždění Srbů.

299583   Skupštinář Svazek: 7 Strana: 0696
Skupštinář, e, m. = člen skupštiny.

299584   Skůr Svazek: 10 Strana: 0370
Skůr = spíše, dříve. Čím s. odletí. Koll. III. 76.

299585   Skůra Svazek: 3 Strana: 0396
Skůra, y, f., kůže, skora, die Haut, das Fell. Slez. Kld. ván., Klš. Svrbí tě s. (chceš výprask? říkají neposlušnému). Klš.

299586   Skura Svazek: 7 Strana: 0696
Skura, y, f. = nevydělaná kůže. Brt. D. 265 Vz Vhoditi

299587   Skura Svazek: 8 Strana: 0365
Skura, y, f. = kůže. Čišmar ma telo (to- lik) zisku, co nacahne skuru v pysku. Phľd. 1895. 187.

299588   Skura Svazek: 9 Strana: 0294
Skura, y, m. = lakomec. Slez. Lor. 78. — S., y, f. = nevydělaná kůže; kůrka chlebová. Slez. Lor. 78.

299589   Skuraný Svazek: 3 Strana: 0396
Skuraný = kožený, ledern. S. galaty, die Lederhose. Na Ostrav. Tč.

299590   Skurař Svazek: 9 Strana: 0294
Skurař, e, m. = přištipkář a p. Laš. 1547. Mus. fil. 1897. 340. Sr. Skura = nevydělaná kůže.

299591   Skurati Svazek: 3 Strana: 0396
Skurati. Vandruj že dceřičko, bys tam co skurala, by si se mi věcej dceřičku ne- vzala. Sš. P. 777.

299592   Skůrka Svazek: 3 Strana: 0396
Skůrka, y, f., malá kůže vydělaná, kleines Leder. Na Ostrav. Tč. Vz Skorá, Skůra. — S., kůrka, die Brotrinde. Mor. a ve Slez. Šd., Tč., Klš.

299593   Skůro Svazek: 3 Strana: 0396
Skůro = skoro. Dh. 23. Svitaj, Bože, svitaj, co by skůr mrkalo, co by mého věku skůrej ubývalo. Sš. P. 250.

299594   Skůro Svazek: 7 Strana: 0696
Skůro. Bart. 179., 182, 56. Skůro-li vstaneš ze sna svého ? Pož. 148

299595   Skurský Svazek: 3 Strana: 0396
Skurský, ého, m., osob. jm. Mor. Šd.

299596   Skurvisyn Svazek: 3 Strana: 0396
Skurvisyn, a, m. = z kurvy syn. Tak často v NB. Tč. 72., 102., 108., 229., 231.. 232., 241., 244., 246., 251., 254. atd.

299597   Skurvisyn Svazek: 7 Strana: 0696
Skurvisyn, vz Zkurvisyn.

299598   Skurvisynsky Svazek: 7 Strana: 0696
Skurvisynsky a neprávě nad niem uči- nil. NB. Tč. 231.

299599   Skurviti Svazek: 3 Strana: 0396
Skurviti, vz Zkurviti.

299600   Skurvysynstvo Svazek: 10 Strana: 0370
Skurvysynstvo, a, n. = násilí. S. někomu učiniti. 1486. Arch. XXI. 216.

299601   Skury Svazek: 3 Strana: 0396
Skury, Vskury, dle Dolany, Skur, ves u Slaného. PL.

299602   Skůrý Svazek: 7 Strana: 0696
Skůrý, vz Skorý.

299603   Skůř Svazek: 7 Strana: 0696
Skůř, vz Skoro.

299604   Skuřaný Svazek: 7 Strana: 0696
Skuřaný = kožený Mor. Brt. D.

299605   Skuřina Svazek: 3 Strana: 0396
Skuřina, y, f., ves u Sobotky. PL.

299606   Skúřiť něco Svazek: 7 Strana: 0696
Skúřiť něco = zdrápiti, ukrasti, selhati. U St. Jič. Vhl. Laš. Brt D. 265.

299607   Skuřit se Svazek: 10 Strana: 0663
Skuřit se = utéci, zmizeti. Brt Sl.

299608   Skuřovati Svazek: 3 Strana: 0396
Skuřovati, vz Skouřiti.

299609   Skus Svazek: 3 Strana: 0396
Skus, vz Zkus.

299610   Skusiti Svazek: 3 Strana: 0396
Skusiti, vz Zkusiti.

299611   Skusovka Svazek: 7 Strana: 0696
Skusovka, y, f. = zkušení, zkouška. Slov. Bern.

299612   Skusovník Svazek: 7 Strana: 0696
Skusovník, a, m., Probirer, m. Slov. Bern.

299613   Skusovný Svazek: 7 Strana: 0696
Skusovný, Probir-. Slov. Bern.

299614   Skusti Svazek: 3 Strana: 0396
Skusti, zastr. m. skubsti. Bž. 47.

299615   Skústi Svazek: 7 Strana: 0696
Skústi m. skúbsti. Gb. Ml. 148.

299616   Skústi Svazek: 8 Strana: 0365
Skústi m. skúbsti a to m. skúbti. S. vlasy. Pass. 326. Cf. Gb. H. ml. I. 425., 487.

299617   Skústi Svazek: 9 Strana: 0295
Skústi, skúbsti, skubu. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 153.

299618   Skušený Svazek: 3 Strana: 0396
Skušený; -en, a, o, vz Zkušený. O zdvo- řilosti vlaských kavaglierů maje sobě po- vědomou a s-nou nikdy sem pochybnosti neměl. Žer. 317.

299619   Skušovaní Svazek: 3 Strana: 0396
Skušovaní, n. Přišel na s. NB. Tč. 272. Vz Zkusiti.

299620   Skušovaný Svazek: 7 Strana: 0696
Skušovaný = zkušený. Val. Brt. D 265.

299621   Skůt Svazek: 3 Strana: 0396
Skůt, vz Skot.

299622   Skut Svazek: 3 Strana: 0902
Skut, a, m. = zavilec, zarputilec, der Starrkopf. Mor. Brt., Mtl. — Š. = přezdívka dětem obojetná. Počkej, ty škuto (sloto, šelmo i. e. po zlém i po dobrém). Mor. Brt., Kd., Sd.

299623   Skůt Svazek: 7 Strana: 0696
Skůt = skot. Píti bude všeckno množ- ství i s. jich. Ev. olom. 120.

299624   Skut, vz Svazek: 3 Strana: 0396
Skut, vz Skutý.

299625   Skuta Svazek: 3 Strana: 0396
Skuta, u, m., koř. sk? (sků), příp. -ť? (in Geschossform gefalteter Untertheil des Rockes), Schooss, extrema vestis pars, amictus. Srov. litev. abskutnéti, abscheren; strhornoněm. sc?z, Schooss. Mkl. aL. 174., B. 160.

299626   Skuta Svazek: 3 Strana: 0396
Skuta, y, f., čuchoňská loď úzká o jednom stěžni. Kpk.

299627   Skuta Svazek: 9 Strana: 0328
Skuta, y, f. = kravský chlup. Vyzov. Mus. ol. XII. 108. Sr. Skut, Škucina.

299628   Skutaliti Svazek: 3 Strana: 0396
Skutaliti, íl, en, ení; skutáleti, 3. osob. pl. -lejí, el, en, ení; skutalovati, zusammen- wälzen, -rollen, herabwälzen. Strany vazby vz Skuliti.

299629   Skutati Svazek: 7 Strana: 0696
Skutati, vz Skutiti.

299630   Skutčiti Svazek: 10 Strana: 0370
Skutčiti = činiti, agere. Mam. F. 88b. 1.

299631   Skutec Svazek: 8 Strana: 0365
Skutec, tče nebo Skuče, dat. Skutči n. Skuči a odtud chybný nom. Skuč. Gb. H. ml. I. 163., 394. Je ze Skutče (kdo pořád skučí). ČT. Tkč.

299632   Skuteč Svazek: 3 Strana: 0396
Skuteč, tče (Skutče, Skuč), m., město v Chrudimsku, němec. Skutsch. Vz S. N., Tk. II. 378., Tf. 7., 298. — Skutečský, sku- tecký, Skutscher-.

299633   Skuteč Svazek: 7 Strana: 0696
Skuteč. O skutečských ševcích ; Jak v Skutči oves sázejí? Až se všichni Sku- tečští sejdou, bude soudný den u Stradouně. Vz Mšeno, Sbtk. Krat. h. 93.

299634   Skuteček Svazek: 3 Strana: 0396
Skuteček, vz Skutek.

299635   Skutečně Svazek: 3 Strana: 0396
Skutečně, skutkem, v skutku, v pravdě, in der That, wirklich, thätig, werkthätig. S. k něčemu se míti, Br., přičiniti. Žer. S. dokázati. V. Skutečně-li tomu tak?; S. tam byl; S. to dodal. Dch. S. k něčemu se va- liti; s. něčeho se dopustiti. Hus I. 473., II. 88. Nosorožec s. se nachází; Svěř se mi, oč s. stojíš? Sych. S. naň bylo shledáno. S. se to stalo. D. — Jg. Mstili velmi s. = skutkem. Výb. I. 974.

299636   Skutečník Svazek: 3 Strana: 0396
Skutečník, a, m., činitel, der (Misse-) Thäter. ZN., D. Kdyby 10 zlodějóv a mor- déřóv zjímal a ti by pravili, že jsú to něčím rozkázáním učinili, tolikoby chtěl nad roz- kazatelem pomsty hleděti a tyto s-ky pu- stiti? Arch. II. 38. V tom chcem neleniví s-ci nalezeni býti. Ib. II. 274. — S., kdo myslí, že konaje dobré činy bude spasen. Pýchu s-ků snižuje. Br.

299637   Skutečnina Svazek: 7 Strana: 0696
Skutečnina, y, f. = něco skutečného. Msr. 56

299638   Skutečniti Svazek: 3 Strana: 0396
Skutečniti, il, ěn, ění, bewerkstelligen, wirklich machen, fertig machen. — co. Ros.

299639   Skutečnosť Svazek: 3 Strana: 0396
Skutečnosť, i, f., činnost, přičinlivost, die Thätigkeit, Wirksamkeit. Až by lékař- ství v těle svou s. prospěšně spůsobilo. Ms. Ovc. — Lom., Krab. — S., pravdivost, die Wirklichkeit. S., souhrn všeho toho, co ne- popiratelným jest předmětem nepojaté vnější i vnitřní zkušeností. Přivésti něco ke s-sti; s. věcí, die Realität der Dinge; státi se s-í. Dch. Zákon vešel v s. (v moc, v platnosť). J. tr. Uvedení stráže bezpečnosti ve s.. die Aktivirung der Sicherheitswache. J. tr. Pře- myšlování působilo jim jistou toho všeho s.; Toť jsou ty s-sti, které jsou se z příčin napřed položených vypučily. Bart. Nedají — o skutečnosti zvířátek pochybovati. Hlas.

299640   Skutečný Svazek: 3 Strana: 0396
Skutečný, skutek přinášející, činný, thätig, wirksam, werkthätig, thätlich. S. život, Kram., milovník českého jazyka. Dal. — S., opravdivý, v pravdě jsoucí, wirklich, reell. S. hřích, rada, čin (opravdový skutek), zbouření, dluh, D., pravda. Us. S-né děje v účet bráti; s. plnění práce; s. děj atd. Dch. S-nou délku čáry stanoviti. Nz. S. mi- losť, gratia actualis, lépe: milosť skutková n. úkonná (t. j. skutkům dobrým potřebná). MH. 75. Vz Milosť. Duše věrná jest obmyta ot hřiechu přirozeného, druhé od s-ného. Hus II. 22. Pod skutečným na hrdle tre- stáním. Kom. S. držení dědin. Ms. 1611. S. přinucení. Har. S-né části zločinu; s-né okolnosti. J. tr. — S. učitel, professor, defi- nitiv angestellter Lehrer, Professor. J. tr.

299641   Skutek Svazek: 3 Strana: 0396
Skutek, tku, skuteček, čku, m. od ku-ja., strč. skutiti (stvořiti, creare), skutitel (stvo- řitel, creator); sr. lat. cu-do. Šf. Koř k? (ků), příp. -?k?. Mkl. B. 263. V Podkrko- noší: skůtek. Nk. — S., pod smysly padající proměna bytností svobodně činící způsobená, čin, die That, Handlung, die Thatsache. Jg. S. dokonaný čin z vůle lidské; v obec. mluvé vše, co člověkem se dokonalo. Vz více v S. N. S. dobrý, poctivý, počestný, zlý, hanebný, nectný, bezectný, nevážný, nešlechetný, nepočestný, lotrovský, udělaný, hrozný, ohavný, zločinný, bezbožný, zloře- čený, V., mrzký, D., dokonaný, dovršený, rozhodný. Nz. S. nepříčetný. Dch. Nadpři- rozeně, přirozeně dobrý, zlý skutek. Přiro- zeně dobrý skutek v theologii = takový čin, který z víry nepochází aniž nadpřirozenou milostí, nýbrž jediné přirozenými člověka silami vykonán bývá. Nadpřirozeně dobrý s. = takový čin, jenž pochází z nadpřiro- zené víry a nadpřirozenou milostí způsoben byl. MP. 42. Vzhledem k záslužnosti roz- dělují se všickni mravně dobří skutkové na tré tříd: 1. na mrtvé, opera mortua t. j. ta- kové, již ve stavu nemilosti (hříchu) vyko- náni byli, buďtež přirozeně nebo nadpřiro- zeně dobří, 2. na skutky živé, opera viva, čili takové, již vykonáni ve stavu milosti a 3. na umrtvené, opera mortificata t. j. ta- kové, již sice ve stavu milosti vykonáni, avšak po jeho ztrátě vyšší ceny své pozbyli. Tito skutkové při navrácení stavu milosti opět ožívají. MP. 43. Aby nadpřirozeně dobří skutkové před Bohem byli záslužni, třeba, aby ve stavu posvětivé milosti a z pod- nětu svaté lásky byli konáni a úkonně (ak- tualně) nebo povahově (virtualně) k Bohu co poslednímu cíli směřovali. Ib. Stupeň zá- služnosti jak přirozeně tak i nadpřirozeně dobrých a před Bohem záslužných skutků určuje se hlavně podlé většího vlivu svo- body, podlé čistoty úmyslu a pohnutky, zvláště pak podlé míry svaté lásky. MP. 44. (Hý.). S. nadbytečný, nad bytný = rada evan- gelická, der evang. Rath. Sš. Mt. 259., Sš. L. 168. S. přírodný, nadpřírodný, zázračný, vý- znamný. Sš. J. 292. Aby se s. se slovy srovnal, aby s. slova potvrdil; s. s řečí a řeč se sku- tkem srovnati; dovésti s-em; s em prokázati, naplniti; v s-ku dokázati, naplniti; slov svých s-kem nenaplniti; s. ukazuje, se srovnává; hanebného s-ku se dočiniti, dopustiti; zlý s. spáchati; při samém s-ku (na líci, Vz Líce) postihnouti, vzíti (popadnouti, polapiti). J. tr., V. Ne jen slovy, ale i s-kem. Ros. S. sám to ukázal. Ler. S. stvoření, vykoupení. Str. U velikých věcech i na samém chtění dosti jest, by k žádnému skutku nepřišlo. Vš. I. 6. A již vidí s. netajný a odhádání zjevné. O. z D. S-ci úředničí (Amtshandlung) mají se vždy mezi nimi měniti (= střídati). O. z D. Kdož by koli ve zlodějství aneb v s-u zlém byl polapen. Václ. VII. A jestiť soud skutek tří osob správný. CJB. 381. S. chy- stati; posvěcenosť (die Weihe) skutku; s. konati. Dch. Někomu skutkem ublížiti; ublí- žení skutkem; něco skutkem zaviniti; po- vaha s-ku; okolnosť s-ku. J. tr. Ve zlém s-ku někoho shledati; A nenie v s-ku, pro kterej žalují, lapena ani se svědky obžalo- vána. NB. Tč, 249. Na slovích málo jest bez skutkův; K s-úm sluší hleděti. Arch. I. 103., 76. Nemíti do sebe skutků dobrých. Bart. 1. 27. Že mám počet vydat z mých (ze svých) rozličných skutků; Ale ty zlé skutky, ty budú zármutky, ty nás budú hnísti, ty na srdci hrýzti, ach po všecky věky. Sš. P. 62., 65. Hermas tu má zření ke skutkům tak řečeným nadbytečným. Sš. Oa. 215. S-kové předcházejí před osprave- dlněním; S-ky zákonem předepsané; S-ky dobré, z víry v Krista výchozí; S-ky mrav- nosti přirozené; A neobcujte skutkům tem- nosti; Jak každý dobrý s. ve svých po- čátcích od Boha pochodí a přece lidským skutkem svobodným jest; Ve všelikém s-u dobrém plodonositi; Záslužnosť s-tku zna- jíce; Důstojnost, hodnota dobrých skutků; Všichni vněšní skutkové boží celé nejsvě- tější trojici společní jsou, ač pak každé přesvaté osobě se zvláštní s-kové přičítají; S-vé Bohu příjemní; S-vé vyrostlé ze zlo- vůle jejich; Celý souhrn skutků dobrých; Bůh svobodné s-ky jejich v plán záměrů svojich vesnoval. Sš. I. 47., 108., II. 27., 96., 125., 168.. 193,, Sk. 93., J. 76., 88., 104., 150., 205.' (Hý.). Budú hřiešného člo- věka skutci proti hřiešnému mluviti, A jsem svědek jeho všech zlých skutkuov. Pass. 18., 19. (Hý.). Kniežata nejsú k bázni do- brého skutka, ale zlého; Slovem, skutkem neb obým spolu člověk přikázánie přestu- puje; Jeho slovo řečí i skutkem tupí; Skut- kové viece jsú vážní než slova; Před Bohem ne stav povýšenější, ale života lepšího s-ek člověka činí dôstojnejšieho; A též řečeno jest prve i o vraždě, že počíná sě v srdci a koná sě v skutku; Žádáme tehdy jest plně dokonáno, když vóle rozum přemóž, aby s. byl dokonán; Skutkové zjevní, ti, jenž z nečistého srdce pocházejí, mají pomstu míti od člověka; Aby neprázdnil wv řeči marné, ani v lenosti dne zmařil, ale světil t. j. svatými s-ky svat učinil; Žádost' tě- lestná troje: Prvá, když vóle plně přivolí k hřiechu, ač skutkem nekoná; druhá,qdyž žádosť zlú skutkem koná; třetie, když tu žádosť skutečnú bez přetrženie v obyčeji má; Mluvenie jest troje: myslí, ústy a s-m; S. vždy má býti v lásce učiněn; S-vé více a pevněji učí než holá siova; Vedlé jich s-kóv neroďte činiti; Ještě nepřišla hodina, jenž by se k tomu s-tku hodila; Všechny své s-tky činie, aby byli vidieni od lidí; Netřeba bylo řečí praviti, co jest bylo v s-u zjevno; Po s-ku vleče se obyčej, po oby- čeji zatvrzenie, po zatvrzenie zúfalstvie atd.; Miera dobrá tuto slove dobrý s. milosrdný, jíž kto měří, vezme odměru milosrdnú; Ni- žádný nás s. nenadýmej; Všichni vaši s-vé buďte v lásce; Při každém s-ku našem tři věci máme znamenati: chválu boží, prospěch bližnieho a své zaslúženie; Nejzvláštnější a nejpřístupnější s. k dostiučinění hřiešníku jest mieti srdce skrúšené; S. má založenie vnitř v člověku, v rozumu a v žádosti; Tak své s-ky Kristus ukazuje, aby nám cestu k následovanie ustlal; A kdy zlý kněz krstí neb rozhřešuje, člověk, maje dobrú vóli, přijímá ducha sv. od Krista skrze s. zlého kněze; Tehdy duše věrná jméno své jako olej vylévá, když pověst' s-tkóv svých jako dobrú vóni svým bližním na příklad činí; Ale vstaň a čiň skutky příkladné a svěť světlem svým, ať tak bližní tvoji vidie s-y tvé; Ani slovem ani skutkem žádám jemu co zlého, jedno že s ním nemohu mluviti; O Kristu píše Lukáš 23., že byl muž veliký v skutku i v řeči. Hus I. 176., 222., 223., 243., 275., 286., 348., 372., 380., 391., 453., II. 35., 44., 89., 273., 385., 318., 287., 288., 293., 148., 158., III. 10., 32., 181., 305. (Tč.). Váháte s-kem dokázati, že nás rádi máte; Slov mnoho, skutku žádného; Chtěl nad nimi toho skutku pomstiti; Vyznávám se z toho s-ku. Sych. Kdo nechtě a nevěda zlého s-tku se dopustil, politování hodný jest; Opačná zajisté moudrost' jest, po s-ku moudrým býti. Kom. Poněvadž nedostatek zdraví vašeho v to vkročil, vůli vaši za s. přijímám. Boč. Dobrá vůle a úmysl za s. mezi přátely počten a přijímán bývá. Boč. Hanebné s-ky páchati. Flav. Žalovati ně- komu zlého skutku. Háj. Za zlé s-ky ztre- stati. Peyt. Běda s-ku mého, že jste pro mě v této núzi. Dal. Krvavá vůle za s-ek vraždy byla vážena. Sych. S. hned se stal. Bibl. Filosof bývá moudrý před skutkem. Smrž. S-kem zaviniti. Pr. měst. Co se s-ku týče i zákona; někomu s-kem ublížiti; s-em zaviniti (sich thätlich vergehen). J. tr. S. pravdu vykládá; Úmysl ospravedlňuje s. Vz Úmysl. Pr., Č. S dobrými s-tky dobre se žije. Č. S-kem něco ukázati. J. tr. Někomu síovem i s-kem škoditi. Us. Mnoho řeči, málo skutku. Dáť on dosti řeči, ale skutek v háji. Mus. Skutek utek. Vz Sliboval, Slovo. Lb., D. Řeči dosti, ale skutek utek (utekl). Ros. Slibuje hory doly a když k skutku přijde, nepodať vody. Prov. Jg. Na hubu mnohého dost, ale s. utek. Pk. Huby nazbyt, ale s. utek. Sk. Od slova ke skutku co od hlavy do kůtku; V dobrém skutku nebraň; Netřeba se smrti báti, ale zlých s-ků; Z dobrých s-ků netřeba se káti. Pk. Podlé s-ku člověka poznáš. Vz strany prísloví: Dub, Rozum, Slepice, Strom, Tesař, Trn, Zvedený. — S., příběh, děj, čin, die Be- gebenheit, That, Geschichte. Ten s. všude se roznesl. Hav. S-ové sv. apoštolův (apoštolští). Bibl. Divný, zázračný s. (zázrak). V. Oprav- dový s. D. Vypsání, popsání, povaha, vyhle- dání, okolnosť skutku, příběhu. J. tr. Jdúce odpovězte Janovi ty věci, které jste slyšeli na kázání a viděli na divných skutciech; S-kové svatých s velikú pilností mají vá- ženi býti. Hus II. 15., III. 38. Tuto předsta- vuje smrť Kristovu co s. ukončený a jedno- dobý. Sš. II. 100. — S., věc, jistota, zkušení, pravda, die That, Erfahrung, Sache, Wirk- lichkeit. V skutku = v pravdě, skutečně, jistotně. V s-tku a v pravdě. V. To v s-u tak se stalo; v s-ku shledati, věděti; A to také s-kem vykonali. V. Statečnou pilností v s-ku toho dokážeš. Troj.^ S. mluví. Jel. Něco v s. uvésti, uváděti. Šf., D., Pal. Ně- jakou věc k s-ku přivésti; Skutek to uka- zuje, že marná byla má naděje. V. Hubou, ale ne s-kem. Dch. Uznati něco skutkem, ' etwas faktisch anerkennen; s-kem něčeho d.okázati, etwas faktisch erreichen. J. tr. Úmluva boží s Abrahamem . . . smrtí Kri- stovou ve s. teprv přejíti měla. Sš. II. 37. Až do té chvíle dojíti sem toho nemohl a mezi tím nechtěl sem pominouti s-kem žá- dosti vaše naplniti. Žer, 346. Mnoho jest kněží jménem před lidmi, ale málo jich v s-ku před Bohem; Žádost' tělestná jest trojí: plné přivolení a s-kem naplnění a obvčejeni konání; Toto čteni $ s-ku stalo se na květnů neděli; K dobrému se po- zdvihnouti a to, což jiným káže, skutkem plniti; Těch slov výklad Kristus skutkem ukázal; Avšak tak jsme hluší, že řiedko se člověk nalezne, jenž božie prikázanie s-em drží; Ne těch povolal, kteří vyznávají ústy, že Boha znají, s-kem pak ho zapírají, ale kteří slovem i skutky vyznávají. Hus I. 182., 385., II. 3., 61., 212., 32Í., III. 305. (Tč.). Vidíme a s-kem poznáváme. Reš. — S., vnější jednání, dílo, práce, das WTerk. S. dobrý, milosrdný (almužna). V. Dobré s-ky činiti. D. V dobrých s-cích pracovati. Kram. K dobrým s-kům napomínati; Boha v s-ích jeho zpytovati. Kom. S. zlý = hřích. S-ky těla. Rváč. Aby s mužem s-ku neměla (nespala). Ms. Kn. lék. S-ky lásky blíženské, Liebeswerke. Budeni-li meť dobré skutky, dobře nám to půjde (po smrti). Sš. P. 65. Ale to bohdá s-ek ukáže. Žer. 15. Slibuji Bohu, že tě mám za svů manželku, jedné přivol mi k skutku; S-y milosrdné nuznému činiti; S nižádným bravem nesmiesíš sě, to věz, čině sním s-ek; Když panna neb vdova Bohu slíbí, aby nikdy s mužem s-ku neměla ; A móž manželský s. hodný býti trojím oby- čejem, to věz: pro plod, pro dluh (debitum conjugale) a pro výstrahu smilstva; Všecky s-ky své činí, aby byli vidíni od lidí; S-óm věřte; Úřad kněžský přijímáme, ale s-tku úřada neplníme; Viera bez s-ků mrtva jest; S-ky laskavé čiňte; Pakli žádosť jest zlá, tehdy bude s. zlý; Ovoce prelatské a kněž- ské zlí skutkové; Že mrtvé kriesil, malo- mocné uzdravoval atd., zevní s-ové božští byli sú; O by na konec hleděli, kterak ne- pomohu papežovi listové, nepredejdú-li dobří s-kové; Pakli přivolí k s-ku tělestnému manželskému, již jest manželstvie. Hus I. 95., 140. 193., 197., 453., 473., II. 2., 49., 140., 293., 437., III. 69., 138., 201. (Tč.). — S., účinek, die Wirkung. Nevyznávají, žeby viděli skutek udeření rány smrtelné. NB. Tč. 72. Když zemdlejí moci tak, že již zna- menitě s-kové hynú pěti čichóv a údóv . . . Hus I. 116. Kosatec slovanský v moci a skutku silnější bývá. D. Ten-lék na každý den ukazuje skutek, nebo zřejmě a rychle otok shání. Ras.

299642   Skutek Svazek: 7 Strana: 0696
Skutek. Mkl. Etym. 153. Cf. Konati, Šf III. 532. Jeden s. muož mieti viec vin. Cor. jur. IV. 3. 1. 391. Nepoctivě, nelidsky, ne jako obecný běh jest muži s ženú býti; byl s ní v tom skutku. Št N. 51. 15 Veď milosť po skutcích poznáš; S. manželský; S ženou s učiniti Št. Kn š. 42 , 96 , S. pravdu vykládá. Lpř. S dobrými skutky dobře se žije. Hkš. Velká slova, malé skutky ; Slova jsou ženského, skutky mužského rodu. Exc. Toho má jemu pomocen býti skutkem i radou. Št. Jsme povinni s. okázati (sku- tečně jednati). Arch. VII 65. Hory slov a s. prachem lítá; Po dobrém skutku vrz konce u vodu. Bž. exc. — S., Wirklichkeit. Aby se na skutku poberal preč- Sb. sl. ps. II. 1. 142. V samém skutku. Šf. Rozp 8. Skutkem něco činiti. Št. Kn. š. 186. — S.= dílo, Werk. S. apoštolské Pass Skutky i životy svatých, acta. Ott. I. 145. — S. = způsob, čin. Nebo umřeš skutkem zlým. Marg. v 317

299643   Skutek Svazek: 8 Strana: 0365
Skutek. Skutky se lidé viece hýbají nežli řečí, verba movent, exempla trahunt. Chč. S. 21. Neskoro, dy s. utek. Slez. Nov. Př. 264.

299644   Skutí Svazek: 3 Strana: 0398
Skutí, n., das Zusammenschmieden. Jg. Vz Skouti.

299645   Skutičko, Skutečko Svazek: 3 Strana: 0398
Skutičko, Skutečko, a, n., Skutitschko, ves u Skuče. PL.

299646   Skutina Svazek: 3 Strana: 0902
Skutina, y, f., na Mor. a na Sloven. = štětina, die Borste. — Š. = pačesy, der Schopf. Chytím tě za š-y. Plk. — Š., y, m. a f. = nadávka hochům a děvčatům rozpu- stilým. Us. ve Slez. Klš., Pk., Cf. Skutiti. S., y, f. = zastrčené špatné pole. Obec tu š-nu nikdy lépe neprodá. Us. Ehr., Lpř. — Š-na, nějaká rostlina. Um. les. — Š,, ves u Dobrušky. PL.

299647   Skutina Svazek: 10 Strana: 0370
Skutina, y, f, sádlo. V zloděj. mluvě.

299648   Skutitel Svazek: 3 Strana: 0398
Skutitel, e, m., der Thäter, factor. Ž. wit. Deut. 15.

299649   Skutitelka Svazek: 3 Strana: 0398
Skutitelka, y, f., die Thäterin. Jg.

299650   Skutiti Svazek: 3 Strana: 0398
Skutiti, il, cen, ení (na Slov. těn, ění); skličovati, skutati, skutám a skuci =: shra- bati , zusammenkutten, -scharren, herab-, herunterscharren o. wühlen; stropiti, spá- chati, thun, anzetteln, ins Werk setzen. Jg. — co: oheň (shrabati\ Jg., zlý skutek (spá- chati). St. skl. III. 149. Vé, co sme skutili! Výb. II. 34. 20. — se nad kým: co se nad námi skuti (== skutilo i. e. že se měsíc za- tměl) ? St. skl. II. 260. — co v čem. Z. wit. 11. 6., 14. 3.

299651   Skutiti Svazek: 8 Strana: 0365
Skutiti. Lopatka (taková), jako jie zku- cují voheň. Arch. XIII. 525.

299652   Skutkem Svazek: 7 Strana: 0696
Skutkem = skutečně, opravdu. Laš Brt. D. 265.

299653   Skutkobažný Svazek: 7 Strana: 0696
Skutkobažný, thatdürstend. Lipa.

299654   Skutkočin Svazek: 7 Strana: 0696
Skutkočin, u, m., Thathandlung, f. Mus. 1888. 198.

299655   Skutkování Svazek: 3 Strana: 0398
Skutkování, n., dělání, působení, das Handeln, Wirken. Mluvíš o s. Sš. J. 105.

299656   Skutkování Svazek: 7 Strana: 0696
Skutkování, n. = usktečnování Pal. Rdh. I. 410. — S. = působení. Někoho v jeho politickém s. sledovati. Nár listy.

299657   Skutkovaný Svazek: 3 Strana: 0399
Skutkovaný = dělaný, působený, ge- macht, bewirkt. — kým. Víra duchem sv. skutkovaná. Sš. II. 238.

299658   Skutkovatel Svazek: 3 Strana: 0399
Skutkovatel, e, m., dělatel, působitel, der Thäter, Wirker. Osnovatelé a s-lé těch krutostí byli židé. Sš. J. 288.

299659   Skutkovati Svazek: 3 Strana: 0399
Skutkovati = dělati, působiti, ve skutek uváděti, thun, handeln, wirken, bewerkstel- ligen. — co. Vzrůst, jejž Bůh s-kuje a po- skýtá. Sš. II. 216., J. 105. — kde. Že jeho vůle tuto působí a s-je. Sš. Sk. 56. Vzrůst činí a s-je v lásce. Sš.- II. 118.

299660   Skutkový Svazek: 3 Strana: 0399
Skutkový, That-, wirklich. S. milosť = úkonná, gratia actualis. Hý. Sr. Milosť. (I. 1018. b.). Hříchem se tu rozumí i hřích s. i rodový; Křestem sv. hřích s. i hřích přirozený či dědičný se obmývá. Sš. I. 287., Ž. 96. Vz Skutečný.

299661   Skutkový Svazek: 7 Strana: 0696
Skutkový. S. základ žaloby, Pr. tr., po- vaha (věci).

299662   Skutkový Svazek: 9 Strana: 0295
Skutkový. S. podstata rozsudku, Urtheils- thatbestand. Ott. Říz. II. 262.

299663   Skutočně Svazek: 7 Strana: 0696
Skutočně = skutečně. Slov. Ht. Sl. ml. 164.

299664   Skutterudit Svazek: 3 Strana: 0399
Skutterudit u, m., nerost. Vz Bř. N. 222.

299665   Skutý Svazek: 3 Strana: 0399
Skutý; -ut, a o, zusammengehiimmert. Ach můj rode přeubohý, síla tvá je skuta. Hdk. C.104.

299666   Skuvičeti Svazek: 3 Strana: 0399
Skuvičeti, el, ení; skuvíkati = skovičeti, skučeti, heulen. — abs. Pes, uhodíš-li jej, skuvič (skučí), sice štěká. Kom. Který pes trefen, ten skuvičl Č. M. 520.

299667   Skuvíňať Svazek: 7 Strana: 0696
Skuvíňať = skučeti. Slov. Ssk

299668   Skužak Svazek: 7 Strana: 0696
Skužak, a, m = skrblík. Laš. Brt D. 266,

299669   Skužala Svazek: 3 Strana: 0399
Skužala, y, m. = lakomec, der Geizhals. Llk.

299670   Skuželnice Svazek: 3 Strana: 0399
Skuželnice, e, f., ženské návštěvou přišlé, Frauen zu Besuch. Us. u Jilem.

299671   skv Svazek: 8 Strana: 0365
skv m. stkv: skvostný m. stkvostný, skvieti se m. stkvieti se. Gb. H. ml. I. 397.

299672   Skváceti koho čím Svazek: 10 Strana: 0371
Skváceti koho čím = poraziti, skáceti. Potvora mne valným těla hmotem skvácí. A. Mar. v Prvot. 1814. 54.

299673   Skvaknouti Svazek: 3 Strana: 0399
Skvaknouti, kl, utí, snad m. zkaknouti, zfáknouti. Jg. — co. Já bych to skvakí (skvakla = já bych to sklidil, zesral). Ros., Us. Msk., Hrp., Km., Kd., Jir. Er soll mir auf den Buckel kriechen). Us. Radši bych to skvak', než se tím típal. Us. (Jir.).

299674   Skvaknouti koho Svazek: 10 Strana: 0371
Skvaknouti koho. XVI. stol. Praž. arch. Wtr.

299675   Skválně Svazek: 7 Strana: 1382
Skválně = schválně. Dol. Brtch.

299676   Skvaltovati Svazek: 3 Strana: 0399
Skvaltovati, Gewalt anthun, nothziich- tigen. U Olom. Sd. — koho: pannu, ženu. Us.

299677   Skvaltovati se Svazek: 7 Strana: 0696
Skvaltovati se = namoci se prací. U Kr. Hrad. Kšť.

299678   Skvan Svazek: 3 Strana: 0902
Skvan, a, m., osob. jm. Slov. Šd.

299679   Skvápati Svazek: 7 Strana: 0696
Skvápati, skvápnouti, triefeln. Dnes je- nom skváplo (sprchlo) U Domažl. Rgl

299680   Skvapka Svazek: 7 Strana: 0696
Skvapka, y, f. = malá kapka. U Domažl. Rgl.

299681   Skvar Svazek: 3 Strana: 0902
Skvar, u, m. = hlas vařící se mastnoty. Ros. — S., škvár = truska kovu, uhlí atd., die Schlacke. Ros. Š. uhlový, die Kohlen- schlacke. Zacpání roštu škváry, die Ver- schlackung des Rostes. Šp. Ruda ze š-árů. das Schlackenerz; pec, propich, kleště na škváry. Šm. — Škvár priškvařená kůže, die Schwarte. D. — Škvár = stará kniha; stará, Spatná věc, altes Buch, der Schund. Cf. Škvára. — Š. a škvár = poskvrna, der Fleck, die Mackel. Aby nás dřievních ška- ruov a nečistot očistiti ráčil. Modl. ms. Máš u mne ještě škvár, eine üble Note. Us. Č.

299682   Skvařenina Svazek: 7 Strana: 0696
Skvařenina, y, f. = míchaná vejce (jí- dlo) Brt. Ruk. 29.

299683   Skvařitel Svazek: 3 Strana: 0399
Skvařitel, e, m. = mrhač. Slov.

299684   Skvařitelka Svazek: 3 Strana: 0399
Skvařitelka, y, f. = mrhačka. Slov.

299685   Skvasiti Svazek: 3 Strana: 0399
Skvasiti, ií, šen, ení; skvašovati = okva- siti, nakvasiti, einsäuern. — co: víno. Techn. — S. = kvasem setrvati, durchschmausen. — s kým. On s ním dva i tři dni skvasí (ho- duje). Ros. — S., srovnati s kým, auskom- men. — s kým. Divná hlava, nikdo s ním neskvasí (nesrovná se, nesetrvá). Ros. — Jg.

299686   Skvasněti Svazek: 3 Strana: 0399
Skvasněti, ěl, ění, sauer werden. L.

299687   Skvda Svazek: 7 Strana: 0696
Skvda, y, m. = hřmotný, tělnatý člověk. Val. Vck., Brt. D. 266.

299688   Skvěčeti Svazek: 3 Strana: 0399
Skvěčeti, el, ení = vřískati, křičeti, schreien. — kde. Seveřík v roklinách skvěčí. Hdk. C. 138.

299689   Skvěk Svazek: 7 Strana: 0696
Skvěk, u, m = skřek. Bendi. I 151.

299690   Skvěkalka Svazek: 3 Strana: 0399
Skvěkalka, y, f., limboria. Rostl. 1844.

299691   Skvěkalkovitý Svazek: 3 Strana: 0399
Skvěkalkovitý, S. rostliny, limboriei. Rostl. 1844.

299692   Skvěkalý Svazek: 3 Strana: 0399
Skvěkalý = otevřený, aufgeborsten. — od čeho: od horka. Pref.

299693   Skvěkati Svazek: 3 Strana: 0399
Skvěkati = otevříti se, rozštípnouti se, aufbersten. Rostl.

299694   Skvěl Svazek: 10 Strana: 0371
Skvěl, u, m., splendor. Rozk. P. 1890.

299695   Skvěle, skvělosť, skvělý Svazek: 3 Strana: 0399
Skvěle, skvělosť, skvělý, správněji: Stkvěle, Stkvělosť, Stkvělý. Vz tato slova.

299696   Skvělobílý Svazek: 10 Strana: 0371
Skvělobílý oblek. Msn. Hym. 26.

299697   Skvěloočka Svazek: 9 Strana: 0295
Skvěloočka, y, f., chrysops, rod ovadů. Vz Ott. XII. 427.

299698   Skvěloočka Svazek: 10 Strana: 0371
Skvěloočka, y, f., vz Ott. XXIII. 321. a II. Přisp. 295.

299699   Skvělorouchý Svazek: 7 Strana: 0696
Skvělorouchý, glanzgekleidet Man

299700   Skvěloříše Svazek: 7 Strana: 0696
Skvěloříše, e, f, Prachtreich, n S. Vesny. Pl. I. 159.

299701   Skvělošatý Svazek: 7 Strana: 0696
Skvělošatý = skvělorouchý. Dch.

299702   Skvělot Svazek: 7 Strana: 0696
Skvělot, u, m. = skvělosť. Slov. Phľd. III. 1. 43.

299703   Skvělovozý Svazek: 7 Strana: 0696
Skvělovozý, tváy^atoq, im glänzenden Wagen fahrend, ruhmvoll im Wagenkampfe. Lpř.

299704   Skvělozávojný Svazek: 7 Strana: 0696
Skvělozávojný, Xina^o^tjáe/u,vó?: glän- zend veischleiert. Lpř.

299705   Skverk Svazek: 7 Strana: 0696
Skverk, u, m. = modřín. Slov. Němc. IV. 411 , Orl III 232.

299706   Skverkový Svazek: 3 Strana: 0399
Skverkový, modřínový. S. šindel. Sr. Skvrk, škvrkový. Slov.

299707   Skverkový Svazek: 8 Strana: 0365
Skverkový šindel. Phľd. 1895. 24.

299708   Skverkový Svazek: 9 Strana: 0295
Skverkový. Za Slov. polož: Němc. III. 327., Mus. 1849. 509.

299709   Skvětati Svazek: 3 Strana: 0399
Skvětati, vz Zkvésti.

299710   Skvevna Svazek: 3 Strana: 0399
Skvevna = skvrna.

299711   Skviloviua Svazek: 3 Strana: 0399
Skviloviua, y, f., das Scillitin. Rst. 49.

299712   Skvířiti Svazek: 7 Strana: 0696
Skvířiti, kröschen. Mkl. Etym 305.

299713   Skvíti Svazek: 3 Strana: 0399
Skvíti, lépe: stkvíti. Vz toto.

299714   Skvitnouti se Svazek: 7 Strana: 0696
Skvitnouti se = vyrovnati Rgl

299715   Skvor Svazek: 7 Strana: 0696
Skvor, a, m., vz Skvořec (násl ). zastar.

299716   Skvorec Svazek: 3 Strana: 0399
Skvorec, rce, m., kos vodní, turdus aqua- ticus, die Wasseramsel. Pdy. — S., psitta- cus. MV.

299717   Skvornici-us Svazek: 7 Strana: 0696
Skvornici-us, a, m. — S. Mart, kněz 1603. Jg. H. 1. 631.

299718   Skvorov Svazek: 9 Strana: 0328
Skvorov, a, m., trať. Pck. Hol. 29.

299719   Skvořec Svazek: 7 Strana: 0696
Skvořec, sturnus. Bhm.

299720   Skvořetice, Škvořetice Svazek: 3 Strana: 0399
Skvořetice, Škvořetice, Skwořetitz, ves u Blatné. Vz S. N.

299721   Skvořiti se Svazek: 3 Strana: 0399
Skvořiti se, il, en, ení = trmáceti, lo- potiti se, sich plagen. C. •

299722   Skvos, u Svazek: 7 Strana: 0696
Skvos, u, m. = skvost. Slov. Orl. II 318., Zbr. Báj. 56. S. na ulici, dlžoby v tru- hlici. Zbr. Hry 49.

299723   Skvosný = skvostný Svazek: 10 Strana: 0371
Skvosný = skvostný. Pís. 1727. (Mš. ).

299724   Skvost Svazek: 3 Strana: 0399
Skvost, u, m. (novější), stkvostnosť, die Pracht. Č. S. bohatosti občanské. Sš. 1. 153. S-y v zastavárne propadlé (nevyplacené); zastavené s-ty vyplatiti; s. míru, korunný. Dch.

299725   Skvost Svazek: 7 Strana: 0696
Skvost, vz Skvos (dod).

299726   Skvostina Svazek: 7 Strana: 0696
Skvostina, y, f. S-ny, Pretiosen Rk

299727   Skvostně, stkvostně Svazek: 3 Strana: 0399
Skvostně, stkvostně == blýskavě, nád- herně, prächtig, herrlich, köstlich. Skvostně ctíti, uctíti, chovati, sobě vésti, V., tráviti, Cyr., hodovati, Proch., se nositi, si choditi. D. S. se strojiti. Dch. S. choditi. Luk. 16., Hus. II. 237. Jedl jest každý den s. t, j. pří- pravně. Hus. II. 241.

299728   Skvostnice Svazek: 7 Strana: 0696
Skvostnice, e, f. = schránka na skvosty Mus.

299729   Skvostnolepý Svazek: 10 Strana: 0371
Skvostnolepý rov. Msn. Od. 353.

299730   Skvostnosť, stkvostnosť Svazek: 3 Strana: 0399
Skvostnosť, stkvostnosť, i, f. = blesk, nádhernost', die Pracht, Köstlichkeit, Präch- tigkeit, der Luxus, die Herrlichkeit. Nád- hernost' a s. V. Skvostností otčiznu mrhati. Kom. S. útratná. Ros. Ta s. nás na mizina přivede. Sych. — čeho: nábytku. — v čem. Přílišná s. v jídle. V.

299731   Skvostnoťa Svazek: 3 Strana: 0399
Skvostnoťa, y, f. = skoostnosť.

299732   Skvostný Svazek: 3 Strana: 0399
Skvostný, správněji stkvostný = blys- kavý, nádherný, nákladný, drahý, prächtig, herrlich, köstlich, stattlich, niedlich, kostbar, luxuriös. Jg. V. Sk. n. stk. krmě, hody, oděv, život, V., jídla, Kom., kvas, oběd, D., honba (das Festjagen), Sp., úprava, papír, inkoust (Luxustinte), kus (das Prunkstück), síně, průmysl (Luxusindustrie). Dch. S. kment. Sych. S-ostné vydání knihy. — S., skvostu milovný, prachtliebend. S. člověk. V., Kom.

299733   Skvostný Svazek: 7 Strana: 0696
Skvostný. Mkl. Etym. 323. b.

299734   Skvostný v čem Svazek: 10 Strana: 0371
Skvostný v čem: v hodování. Brt. P. n. 1120.

299735   Skvot Svazek: 3 Strana: 0399
Skvot = skiťot = skot. Ms. k. pr. — Jg.

299736   Skvoucí Svazek: 7 Strana: 0696
Skvoucí, glänzend. S. hvězda, roucho. Osv.

299737   Skvrada Svazek: 3 Strana: 0399
Skvrada, vz Skovrada.

299738   Skvram Svazek: 3 Strana: 0399
Skvram., vz Skřivan.

299739   Skvrček Svazek: 3 Strana: 0399
Skvrček, čka, m., der Winsler, Greiner. L.

299740   Skvrčeti Svazek: 3 Strana: 0399
Skvrčeti, škvrčeti, el, ení, zischen. Že- lezo horké do vody strčené škvrčí (syčí). Zlob. — komu kde. Skvrčí mně v břiše, knurrt. Us. Sd. — S., naříkati, winseln. L.

299741   Skvrčeti Svazek: 8 Strana: 0365
Skvrčeti, svrčeti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 64.

299742   Skvrk Svazek: 3 Strana: 0399
Skvrk, u, m., skvrčení, das Prasseln, Zi- schen; Wimmern, Klagen. L.

299743   Skvrklivosť Svazek: 3 Strana: 0399
Skvrklivosť, i, f., die Weinerlichkeit, Klagesucht. L.

299744   Skvrklivý Svazek: 3 Strana: 0399
Skvrklivý, weinerlich, greinerisch. L.

299745   Skvrknouti se Svazek: 3 Strana: 0399
Skvrknouti se, kl, utí, stáhnouti se, scvrknouti se, zusammenschrumpfen, sich zu- sammenziehen. — se komu. Když trnky jí, ústa mu se skvrknou. Krab.

299746   Skvrna Svazek: 3 Strana: 0399
Skvrna (skvrna), y, f.; s a š často se střídají. Strsl. skvr?na, inquinamentum, koř. skvr, příp. -na. Mkl. B. 117. — S., poskvrna, spliha, zmaz, der Makel, Fleck, macula. V MV. nepravá glossa. Pa, Ta s. pouští, ne- pouští; s-nu v něčem udělati. Šp. Vodička na s-ny, das Fleckenwasser. Dch. S. slu- neční. Š. a Z. Prorado! skvrno křesťan věčná! Rkk. 53. Prášek k vypravení skvrn ze tkanin lněných. Presl. Měsíc vždy ty samé skvrny ukazuje. Mus. IV. S. na kůži. Lk S. na rostlinách = místo rozdílného tvaru (okrouhlé, rohaté) nevyvýšené, jinak nežli půda barvené na př. na listech jetelu obecného, aronú skvrnatého. S-ny výtrus- naté, maculae fructiferae, místo na stélce řasovitých povýšené, skvrně podobné, v je- hožto dutině jsou výtrusnice; ve stélce če- pelatek (laminaria). Rst. 210. O s-nách ve skle a o poznání jich vz KP. II. 155.

299747   Skvrna Svazek: 7 Strana: 0696
Skvrna. Mkl. Etym. 305. S. sluneční, vz Stč. Zem. 179., na křídlech motýlů, cf. Stn I. 13—18., Kk. Br. 6., mrtvolová, vz Slov zdrav. — S., y, m., os jm Mus

299748   Skvrna Svazek: 8 Strana: 0365
Skvrna. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 64,

299749   Skvrna Svazek: 10 Strana: 0371
Skvrna kožní, ecchymosis, Hautfleck. Skvrny kožní ohraničené, morphea (bílé, alba, špekovité, lardacea, úbyťové, atrophica). Ktt.

299750   Skvrňany Svazek: 3 Strana: 0400
Skvrňany, dle Dolany, Skurnian, ves u Plzně. PL., Tk. IV. 592.

299751   Skvrnař Svazek: 8 Strana: 0576
Skvrnař, e, m., onitocellus, brouk. Klim. 385,

299752   Skvrnatec Svazek: 9 Strana: 0295
Skvrnatec, tce, m., colotes, brouk. S. černý, c. maculatus, Hampeiův, Hampei. Klim. 456.

299753   Skvrnatosť Svazek: 3 Strana: 0400
Skvrnatosť, i, f., die Fleckigkeit. S. dříví javorového. Svět.

299754   Skvrnatý Svazek: 3 Strana: 0400
Skvrnatý, fleckig, gefleckt. S. kočka. Us. S. lodyha bolehlava. Rst.

299755   Skvrnavka Svazek: 7 Strana: 0696
Skvrnavka, y, f., Petechie.

299756   Skvrnavý Svazek: 3 Strana: 0400
Skvrnavý, strsl. skvr?navý. maculatus. Příp. -av?,. Mkl. B. 220.

299757   Skvrněti Svazek: 3 Strana: 0904
Skvrněti, ěl,ění, wimmern. Dítě pořád skvrní. Us. Cf. Škvrčeti.

299758   Skvrniti Svazek: 3 Strana: 0400
Skvrniti, íl, en, ění (škvrniti), verunrei- nigen, beflecken, unrein machen. Jg. — koho, co. Mrtvý ten čistých neskvrní. St. skl. II. 24. 8. den sváteční. Hus I. 132. — se čím: nečistotou. Kněžstvie hřiechy svými škvrnie. Hus I. 134.

299759   Skvrniti Svazek: 3 Strana: 0904
Skvrniti, lépe: skvrniti, il, ěn, ění; škvr- nívati — káleti, sudeln, besudeln, verunrei- nigen, makein. — co, koho. Daremné jest kánie, kteréž potomnie škvrnie hřešenie; Zeď cierkve svaté obořila sě, psi a svině vchodie a kostel škvrnie. Hus III. 120., I. 301. (Tč.). — čím koho, se: hříchy, po- mluvami.

299760   Skvrnitosť Svazek: 7 Strana: 0696
Skvrnitosť, i, f., Fleckigkeit, f. S. listů morušových, jahodových a j. Pta.

299761   Skvrnitý Svazek: 3 Strana: 0400
Skvrnitý, gefleckt. S. břidlice. Krč. 264.

299762   Skvrnitý Svazek: 3 Strana: 0904
Skvrnitý = skvrnutý.

299763   Skvrnitý Svazek: 10 Strana: 0371
Skvrnitý tyfus, Us., mor. Slád. Ant. 96.

299764   Skvrnobarvý Svazek: 3 Strana: 0400
Skvrnobarvý, fleckfärbig. Dch.

299765   Skvrnobřichý Svazek: 8 Strana: 0576
Skvrnobřichý krasec (brouk). Vz Krasec (3. dod.).

299766   Skvrnobřichý Svazek: 9 Strana: 0295
Skvrnobřichý krasec, buprestis infra- maculata, brouk. Klim. 412.

299767   Skvrnohlavý Svazek: 8 Strana: 0365
Skvrnohlavý močálník(brouk). Klim. 144.

299768   Skvrnohlavý Svazek: 8 Strana: 0576
Skvrnohlavý hnojník, brouk. Vz Klim. 389.

299769   Skvrnokrový Svazek: 8 Strana: 0365
Skvrnokrový hbitec (brouk). Klim. 182.

299770   Skvrnopásník Svazek: 7 Strana: 0696
Skvrnopásník, a, m., zerena, motýl. Vz. Kk. Mot. 278. nn., Harlekýn.

299771   Skvrnopásník Svazek: 9 Strana: 0295
Skvrnopásník, a, m., bapta, Flecken- spanner, motýl. S. angreštový, dubový, jil- mový, lískový, chluchavkový, zahradní. Vz Stein 134., 136., Exl. 172.

299772   Skvrnopásý Svazek: 9 Strana: 0295
Skvrnopásý, vz Jasanohlod.

299773   Skvrnošedý Svazek: 9 Strana: 0295
Skvrnošedý, vz Slunéčko.

299774   Skvrnoštítý Svazek: 9 Strana: 0295
Skvrnoštítý pružník, elater sinuatus, brouk. Klim. 427. S. růžkář.

299775   Skvrnota Svazek: 3 Strana: 0400
Skvrnota, y, f., sordes, příp. -ta. Mkl. B. 163.

299776   Skvrnov Svazek: 3 Strana: 0400
Skvrnov, a, m., Skworniow, ves u Kou- řimi. PL.

299777   Skvrnovitý Svazek: 7 Strana: 0696
Skvrnovitý. S. plody lišejníku. Nk. J.

299778   Skvřieti Svazek: 7 Strana: 0696
Skvřieti, vz Skvor?ti, Mkl. Etym. 305, List. fil. 1883. 138.

299779   Skvřieti Svazek: 9 Strana: 0295
Skvřieti, skvru. Zaniklo. O tvarech vz Ob. H. ml. III. 2. 198.

299780   Skvřieti se Svazek: 8 Strana: 0365
Skvřieti se, fervere. Cf. Gb. H. ml. I. 28., 547.

299781   Skvucí Svazek: 3 Strana: 0400
Skvucí, zastr. stkvoucí.

299782   Skv?eéti Svazek: 3 Strana: 0399
Skv?eéti má dílem přesmyknutí, roze- skrvěl n. rozeskřvěl, dílem jeho r vzalo na se povahu souhlásky, rozskyrlý; vosk roz- skquirly cera liquescens, Ž. wit. 21. 15., země rozeskrvělá. Ž. Pod. 74. 4. (Gb. v Li- stech filolog. 1880. str. 300.).

299783   -sky Svazek: 3 Strana: 0400
-sky. Tvary v -sky ukončené jsou instr. plur.: česky, německy atd. Tomu nasvědčují tyto okolnosti: 1. vyskytují se takové pří- slovečné instrumentaly v sing, i v plur. vedlé sebe: hupkem — hupky, celkem — celky, zpátkem — zpátky, mlčkem — mlčky atd. — 2. Nasvědčují tomu adverbia väcmi (slov.) a velmi, tvořené nepochybnou pří- ponou instrumentalu plur. — Taktéž tvar pěškami vedlé nynějšího pěšky, v starších památkách zcela obyčejný: Musichu pěš- kami choditi. St. skl. IV. 291. a j. Vz Pěš- kami. — 3. Obdoba jiných jazyků: d'iá Ttí/éwv, ô tet ß^a/eo>v, dl 'ey.óvro>v. Alternis, střídavě. Brt. Instrum. 39.

299784   -ský Svazek: 3 Strana: 0400
-ský, přípona jmen přídavných (řec. -ixoq, lat. -icus, -acus, něm. -isch). V této skupe- niné jest před k přisuto s; stb. -?sk?j (proti lat. -icus, řec. -r/.o<,-). Gb. Hl.119. Adjektiva příponou touto ukončená zastupují genitiv jiných příbuzných řečí, Mkl. S. 11., a tvoří se více ze substantiv než z adjektiv, z těchto zřídka. Mkl. B. 280. Klade se: 1. místo ge- nitivu přivlastňovacího vytýkajíc věc, jež jménu omezenému přísluší (Vz -í, -ní, -ný přípona). Kopyto hovadské, kleště kovářské, V., pysk sviňský, Kom., zdi jerusalemské, ruce lidské, obličej zemský, dům královský, Br., egyptská moudrosť, zápal ženský, Mudr., přirození člověcké a božské, Pass., právo měšťanské; oděv mužský, ženský, panský. — 2. Místo genitivu podmětu, vytýkajte podmět aneb původ činnosti a vlastnosti, kterouž jméno omezené do sebe má (Vz -í, přípona, -vý, -ní). Hněv pohanský, Pass., kvílení dětinské, umění lékařské, Kom., mi- lování manželské, otcovské chlubení, Mudr., otázka královská, Háj., běh něbeský (běh nebes). V. — 3. Místo genitivu předmět- ného jmenujíc věc, která předmětem činnosti jména omezeného jest. (Vz přípony: -vý, -ný, -ní). Obležení jerusalemské, Pass., ostraha městská, Troj., spasení lidské. Kom. — 4. Jmenuje se jí příčina a původ, odkud vec omezena jest. (Vz přípony: -ový, -ný). Kun- rad Brněnský, chléb nebeský, V., Anna Ko- stelecká, Vojtěch Roudnický, Markéta By- střická, Svěd., víno uherské, máslo horské. — 5. Jmenuje se jí místo, kde věc omezena jest, čas, kdy se deje, aneb způsob, jak jest. (Vz přípony: -ový, -ný, -ní). Polské (od pole) květy, zvěř leská, Rkk., kostel vyše- hradský, duha nebeská, V., pád rajský, slunce nebeské. Kom. Život venkovský. — Zk. Skl. str. 305.-315. Cf. Šf. Poč. 116., Bdl. Obr. LS. 2. vyd. 90. — Změny hlásek na konci slov před -ský (-hský). 1. H se mění v ž a toto se souhl. s v šs a s: Bůh — božský, s podob, božský — boský (v Krkonš. boj- ský). — 2. Ch do š a toto se souhl. s v ss a s: mnich — mnišský — rnniský, Cechy — češský — český, Vlachy — vlašský — vlaský. — Pozn. Proměna tato může se vykládati také odsutím š. Gb. Hl. 103. — 3. Z v ž ve slově kněz — kněžský. Slez — slezský — slezký. — 4. S se vynechává: Sas — sasský — saský, ves — veský, pes — peský. — 5. K do c a c splývá s s do c (čs = tšs — ts — c): katolík — katoličský — katolický, zpěvák — zpěváčský — zpěvácky, Mohuč — mohucký. — 6. C s s splývá do c: Němec — němecský — německý. — 7. Jiné měkké souhlásky jako: ř, u, ď, ť objevují se jen tenkráte před -ský, mají-li je substantiva k nim příslušná: Libeň — libeňský, Vídeň — vídeňský, Plzeň — plzeňský, kůň — koňský, rybář —rybářský, moře — mořský, Pešť — pešťský a p. Naproti tomu : hora — horský, žena — ženský, mlýn — mlýnský, pán — panský, Lhota — lhotský, Karlín — karlín- ský, Brod — brodský a p. mají hlásky tvrdé. SpRávněji tudíž říkáme: plzeňský, libeňský, koňský, vídeňský než: plzenský, libenský, konský, vídenský a p. Brs. 2. vyd. 226. — 8. Před příponou touto krátí se předchá- zející dlouhá kmenová samohláska pravidelně u adjektiv vedených od substantiv na -ík, jak obecných tak vlastních: básník — bá- snický, rolník — rolnický, Mělník — měl- nický, Rakovník — rakovnický. U adjektiv místních ode jmen jiného zakončení nebývá obyč. toto ukrácení: Beroun — berounský, Přelouč — přeloucký (ale i přelucký), olo- moucký (olomucký), jičínský, kolínský, ber- línský a pod. Brs. 2. vyd. 226. — Cf. také ku př. ráj — rajský, pan — panský, kráva — kravský, ale: kovářský, jonácký, mydlář- ský, cikánský. — 9. U adj. vedených ode jmen v ice splývá c se souhláskou s v c: Jilemnice — jilemnický, sušický atd. Vz Cs. U jmen v -iče, -ovice, pomnožných (u jmen původně kmenových) odsouvá se často pří- pona -ice a připojuje se přípona -ský ku kmeni: Budějovice — budějovský, Par- dubice — pardubský a p. Některá však mají jen tvar v -ický: kralický, litomě- řický; u ostatních, pokud není zřetelnosti na ujmu, užívati jest raději forem krat- ších u lidu oblíbených: pardubský, čela- kovský (od Čelakovice), benešovský (od Benešovice) atd. Vz Pardubský. Kde však jest třeba různiti benešovský (od Benešova) a benešovický (od Benešovice) a p., tam to čiňme. Brs. 2. vyd. 226. — 10. E se vkládá: panna — panenský, Uhry — uherský. Vz E. — 11. -ěn se vkládá: Brno — brněnský. — 12. -»v vkládá se nejvíce do jednoslabičných kmenů: čert — čertovský, otec — otcovský, švec — ševcovský, žid — židovský. — 13. U cizích jmen tvoříme adjektiva touto příponou dvojím způsobem, a) Přivěs ujeme ji ku kmenům jmen podstatných: Nola - nolský, Athenai — athenský, Delfi — delf- ský, Bajae — bajský, Narbo — narbonský, Karthago — karthaginský, Madrid — ma- dridský, Neapolis — neapolský. — Poznam. U slov, jež e n. ae před koncovkou -ský mají, vkládá se j mezi e n. ae a pří- ponu -ský, ku př.: Malea — malejský, Plataeae — plataejský n. platejský, dle řecké formy: platajský. U jmen ukon- čených v -ia vkládá se j nebo i se vy- nechává: Antiochia — antiochijský — anti- ošský. — b) Přivěšujeme ji ku kmenům adjektiv, jmenovitě u latinských jmen pří- davných ukončených v -icus, -anus, -aeus, -ensis: academic-us, akademický (m. aka- demicský); trojan-us, trojanský: antiochens-is, antiochenský; african-us, afrikanský; euro- pae-us, europaejský — europejský. Ale kde toho není potřeba, tam toho nečiňme a při- věšujme -ský raději ku kmenům substantiv, tedy lépe: trojský, antiochijský n. anti- ošský, africký, europský atd. Někdy jest ovšem patrný rozdíl mezi oběma tvary, ku př. amerikanský (od Amerikan, co se táhne k Amerikanům, obyvatelům Ameriky) a ame- rický (od Amerika, co se táhne k Americe). Některá slova tvořená od kmenů adjektivních už zajisté zdomácněla, ku př. akademický m. akademijský, gymnasialní m. gymnasijní. — 14. Přípony -ský užíváno od starých Čechů v případech, kde nyní jiné přípony místo mají: lěsský (lesní), polský (polní), tělesský (tělesní), pesský (psí). Vz -ový. Jír. — 15. -ský mění se v obec. mluvě ve středních a již. Čechách, předchází-li sou- hláska, v -cký (ckej): selský — selckej, polský — polckej, křesfanckej, vojanckej, mořcká ryba, morafcká zem. Toto pravidlo nemá platnosti, vysula-li se předcházející sou- hláska: českej (češ-ský m. čech-ský), fran- couskej (m. francouzský), praskej (m. praž- ský z prahský); zde souhlásky š, z, ž se vysuly. Kts. — 16. Jména vlastní žen- ského rodu ukončená v -ská. Paní Seli- bovská. Slečna Selibovských (?) nebo Seli- bovská (?). Vz Jméno (vlastní) a Časopis Komenský roč. I. str. 217. (1873). — 17. V pl. m. u život. -ští. Europský — europští národové. Ale na mnohých místech Mor. a Slezska ba i v Čechách (východ., u Hradce Král. a Brandýsa) klade lid -scí: světscí, panscí. Ch. Lhotští - lhotcí (Sš. P. 778.), černoccí (Sš. P. 773.), bohoticí (Sš. P. 212.), moravčí, pavlovčí (Sš. P. 591., 717.), hradeččí podruzi. (Šb.). Gb. Hl. 104.

299785   -ský Svazek: 7 Strana: 0696
-ský. Cf. Šf. III. 437., List. fil. 1886. 379 , Jir. Nkr. §. 287. str. 64., Gh. Ml I. 62. — -ský v -ck: tranovckěj. V Chodsku. Vz List. fil. 1891. 51.

299786   Sky Svazek: 7 Strana: 1382
Sky, pl., f. = dlouhá prkénka pod nohy k jízdě po sněhu. Objevily se v Praze po- čátkem r. 1893. Jinak: sněžnice. Vz o nich v Nár. list. 1893. č. 10. v odpoled. listě na str. 2.

299787   -ský Svazek: 8 Strana: 0365
-ský. Adj. v -ský mají v češt. historické jen složené sklonění (ne jmenné), nikdy: les je panesk. List. lil. 1895. 303.

299788   -ský Svazek: 9 Strana: 0295
-ský konc. mění se v nom. pl. živ. v -ščí a to v -ští (n. -scí, -čí; vz tyto): ptáci ne- beští. Gb. H. ml. III. 1. 550. Adj. na -ský mají jen sklonění složené: panský, ne. pansk, uhersk. Vz Gb H. ml. III. 1. 293. -ský u Husa. Vz List. fil 1899. 449. U Pa- lackého, vz Mtc. 1901. 152.

299789   -ský Svazek: 10 Strana: 0371
-ský ve spisovné řeči Husově. Vz List. fil. XXVI. 449.

299790   Skyb Svazek: 3 Strana: 0401
Skyb, a, m., pomatomus, ryba. Krok. I. d. 108.

299791   Skyba Svazek: 3 Strana: 0401
Skyba, vz Skyva.

299792   Skyba Svazek: 10 Strana: 0371
Skyba Jos. Děhylovský, lidový básník, nar. ok. r. 1860. Vyhl. I. 87.

299793   Skybka Svazek: 8 Strana: 0365
Skybka. Dolky uvazují šátek na skybky, na švajky (náušnice), na dénko (do týla), na ocas (dlouhý cíp splývá po zádech, zpředu jsou ušničky), na poľku a na veslanku (oba konce z týla přes ramena do předu otočené). Brt. D. II. 466.

299794   Skydač Svazek: 3 Strana: 0401
Skydač, e, m., vykydač, der Ausmister. Slov. Bern.

299795   Skydák Svazek: 7 Strana: 0696
Skydák, u, m. = míšek tvarohový, je končité vrecúško, do ktorého sa odvarená kýška zleje, aby srvátka odtiekla. Rr. Sb.

299796   Skydánek Svazek: 3 Strana: 0401
Skydánek, nka, m., osob. jm. Mor. Šd.

299797   Skydati Svazek: 3 Strana: 0401
Skydati, skydnouti, dnul a dl, ut, utí; skydávati = sházeti, zusammenwerfen; dolu shoditi, herabwerfen. Jg. — co čím kam. S. hnůj. Ros. Na tu vrstvu hlína se skydá malou lopatkou. Techn. - odkud: hnůj s vozu.— koho čím: blátem s. (poházeti). — se = vstáti. Koll.

299798   Skydati Svazek: 8 Strana: 0365
Skydati. Práva papežská a práva městská skydavše s věru. Chč. S. 90.

299799   Skydati se Svazek: 7 Strana: 0697
Skydati se, zusammenstürzen. Slov. Tu podšmikla se mu noha, zkydol sa: padali všetci. Dbš. Sl. pov. VIII. 7. (I. 5.). — se s čím. Tuť se túha s hořem skyde. Výb. I. 375, — co kam. Vše smrť na hromadu zkydá. Výb. I. 365.

299800   Skydlo Svazek: 10 Strana: 0371
Skydlo, a, n. (skydla?) =? Hybaj dolu, skydlo, tu je tvoje bydlo. Sbor. slov. VII. 128.

299801   Skydnouti koho čím Svazek: 10 Strana: 0371
Skydnouti koho čím = obhoditi. Kristus někdy skydne jako smradem člověka ohav- nými věcmi. Chč. S. I. 108b.

299802   Skydo Svazek: 7 Strana: 0697
Skydo, a, m. = darebák, lenoch. Slov. Rr. Sb.

299803   Skydoň Svazek: 7 Strana: 0697
Skydoň, ě, m. = skydo (předchází). Mt. sl. 1. 116., Dbš.

299804   Skýchnouti Svazek: 3 Strana: 0401
Skýchnouti, chl, utí. — komu. Skýchlo mu = sklaplo mu, es misslang ihm. Us.

299805   Skyjovati Svazek: 3 Strana: 0401
Skyjovati koho = kyjem stlouci. Ros.

299806   Skyla Svazek: 8 Strana: 0365
Skyla, y, f. místo skyva S. chleba; v v 1. Brt. D. II. 249. (na Žďársku).

299807   Skýlka Svazek: 3 Strana: 0401
Skýlka, y, f., střídka chleba. U Chrud. Kd. Krájejte, tetka, do kola, aby se na vás hoši smáli. A já radši s-ku, aby se smáli každú chvilku. Na Policku. Kšá.

299808   Skýlka Svazek: 7 Strana: 0697
Skýlka = skývka. Knrz.

299809   Skýlko Svazek: 3 Strana: 0401
Skýlko, a, n., das Gläschen. — S., ein- glasige Lorgnette. Rk.

299810   Skylla Svazek: 3 Strana: 0401
Skylla, y, f, dle báje obluda mořská přebývající ve sluji naproti víru Charybdě; vlastně skalina v úžině sicilské naproti víru Charybdě, za starých dob lodím nebezpečná. Vz více v S. N. Incidit in Scyllam cupiens vitare Charybdin. Ovid. — S., scilla, rostl., Meerzwiebel, m. S. dvoulistá (ladoňka), s. bifolia; příjemná, s. amoena; sibiřská, s. si- birica. FB. 19., Slb. 205.

299811   Skyltovati odkud Svazek: 10 Strana: 0371
Skyltovati odkud. Z číše s. = sobě při- pijeti. Frant. 36. 7.

299812   Skynouti Svazek: 3 Strana: 0401
Skynouti, ul, ut, utí = svrci, shoditi (zřídka), herabwerfen; spadnouti, fallen. — komu. Slza mu skynula. Jg. — S. = vy- kynouti, aufgähren. — abs. Těsto skynulo (na Slov. = skyslo). Us. — se = snížiti se, snésti se, spadnouti, sich herabbewegen, sich neigen, sich senken, fallen. — se k čemu. Skyň se k zemi v rozhrucených harfo úlom- cích. Č.

299813   Skynouti Svazek: 7 Strana: 0697
Skynouti. Těsto zkynulo. BR. II. 60. b.

299814   Skynožiti Svazek: 3 Strana: 0401
Skynožiti = pokaziti. Na mor. Valašsku. Brt. — S. = promarniti, durchbringen. Slov. Bern.

299815   Skynulý Svazek: 3 Strana: 0401
Skynulý. S. těsto, Kom., chléb, aufge- gangen. Us.

299816   Skýpala Svazek: 3 Strana: 0401
Skýpala, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

299817   Skýpala Svazek: 10 Strana: 0371
Skýpala Otok., spis. Tob. 216.

299818   Skýpalka Svazek: 9 Strana: 0295
Skýpalka, y, f., les u N. Hrozenkova na Mor. Vck.

299819   Skýpati Svazek: 3 Strana: 0401
Skýpati, skýpám, skýpi; skypěti, ěl, ění = vykypěti, überlaufen. — odkud. Skýpe to z hrnce. Us. na Mor. a ve Slez. Klš., Mtl.

299820   Skypidár Svazek: 8 Strana: 0365
Skypidár, u, m. = terpentin, z rus. Mz. v List. fil. 1893. 7.

299821   Skypřeti Svazek: 7 Strana: 0697
Skypřeti, vz Zkypřeti.

299822   Skypřiti Svazek: 3 Strana: 0401
Skypřiti, il, en, ení, z mělniti, auflockern. — co čím: zemi rýčem. Teplo skypřuje těla. Toms. — co čemu: zem sadbám. Ros. Vz Zkypřený, Zkypřeti.

299823   Skýptiti Svazek: 7 Strana: 0697
Skýptiti = zmrzačiti. — koho. Kmt.

299824   Skyr-os Svazek: 3 Strana: 0401
Skyr-os, a, m., nyní Skyro, sporadický ostrov východně od Euboee. Vz více v S. N. — Skyřan, a, m , pl. -né. — Skyrský. Skysati, vz Zkysati.

299825   Skyseleti Svazek: 3 Strana: 0401
Skyseleti, el, ení, Sauerwerden. — čím: mléko horkem s-lo. Us. — S., rozhněvati se, erbittert werden. 2. Apol. 510.

299826   Skyseliti Svazek: 3 Strana: 0401
Skyseliti, vz Zkyseliti.

299827   Skyselitý Svazek: 3 Strana: 0401
Skyselitý — nákyslý, etwas sauer. S. žin- čice. Am.

299828   Skyslený Svazek: 3 Strana: 0401
Skyslený; -en, a, o, sauer gemacht. Bern.

299829   Skysleť Svazek: 8 Strana: 0576
Skysleť = zkyseleti. Slov. Kal. S. 160.

299830   Skysliti Svazek: 3 Strana: 0401
Skysliti, il, en, ení = skyseliti, sauer machen. Bern.

299831   Skysliti Svazek: 7 Strana: 0697
Skysliti. Val. Brt.

299832   Skyslosť Svazek: 3 Strana: 0401
Skyslosť, i, f., die Versäuerung. Jg.

299833   Skyslý Svazek: 3 Strana: 0402
Skyslý, versäuert. S. kov, Víd. nov.; mléko. Us.

299834   Skyslý Svazek: 7 Strana: 0697
Skyslý. S. víno. Čes. mor. ps. 212. Vrátil se s., mürrisch. Kká. Td. 155.

299835   Skysnouti Svazek: 3 Strana: 0402
Skysnouti, sl, utí ; skysati, skysávati, sauer werden, versäuern. — kdy kde. Pivo přes noc ve džbáně skysalo, skyslo. — komu. Pivo mu skyslo. Us. — S., na Slov. = vyhynouti, ausgähren. Tělo skyslo. Bern.

299836   Skysnouti Svazek: 7 Strana: 0697
Skysnouti. Ten už brzo zkejsne.V Kunv. Msk. — nač. Zkysla na ocet (nevdala se). Us. Fč. — kde. Zkysl v té třídě (opako- val ji). Us. Tč.

299837   Skýsti Svazek: 3 Strana: 0402
Skýsti, skydám a skydu, dl. Vz Skydati. — se s čím. Tuť se túha s hořem skyde, když smrť k tomu tělu přijde. Rozml. duše s těl.

299838   Skýsti Svazek: 7 Strana: 0697
Skýsti. Gb. Ml I. 147.

299839   Skýsti Svazek: 9 Strana: 0295
Skýsti, skytu. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 138.

299840   Skýsti Svazek: 10 Strana: 0371
Skýsti, skytati, offerre. Mtz. Č. sl. 76. — co kam: šiji pod meč skytati. Pass. 825. — S, jaculari. Alx. Jhr. 311. — S. = hnáti, propellere. S. koho před se. Alx. B. 20. — se odkud. Když se poče len z země s. Baw. E. v. 979. Sr. List. fil. X. 118., XI. 49. — se = nabízeti se. Neskyť mi se, prosím tebe. Baw. E. v. 3200.

299841   Skyščeti Svazek: 7 Strana: 0697
Skyščeti = sraziti se. Mléko s-lo. Mor. Brt. D. 266.

299842   Skyšice Svazek: 3 Strana: 0402
Skyšice, něm. Skyschitz, ves u Sobotky.

299843   Skýšiť Svazek: 8 Strana: 0576
Skýšiť = zkysati. Slov. Kal. S. 159.

299844   Skyt Svazek: 3 Strana: 0402
Skyt, u, m., znik, Gedeihen, n. Plk. — S. Mám tu kartu jen na skyt (říká se, když hrající jen jednu kartu jisté barvy má a tedy hned ji vynese). Us. u Příbrami. Jg.

299845   1. Skyt Svazek: 10 Strana: 0371
1. Skyt, u, m. Ž. gloss., Pror. olom. 36bl. Sr. Skýsti.

299846   Skytalec Svazek: 8 Strana: 0365
Skytalec, lce, m. = poskytoval? Phľd. 1895. 41.

299847   Skytaly Svazek: 3 Strana: 0402
Skytaly, dle Dolany, něm. Skytal, ves u Lubence. PL.

299848   Skytání Svazek: 3 Strana: 0904
Skytání, n., das Schlucken, Schluchzen. Při š. říkají: Vzpomíná, vystrkuje hlavu z komína, nohy z pece, vzpomíná přece. Us. u Litomyšl. Dř.

299849   Skytati Svazek: 3 Strana: 0904
Skytati, štkáti, Mukati; škytnouti, tnul a tl, utí; škytávati = škyty činiti, schluch- zen, schlucken, schlucksen, rülpsen, gluck- seH. — Šťukati, ve vých. Čech. a na Mor. (ščukati). — proč: pláčem. Hlas. — od čeho: od přejedení a přepití. Sych. — kde: dítě v rukou matčiných škytá. Pt. — komu po čem = chce se mu čeho. Us. Hý.

299850   Skytha Svazek: 3 Strana: 0402
Skytha, y, m , pl. dle Despota, S-cytha, der Skythe. V. Vz více v S. N. — Skythie, e, f. — Skythský.

299851   Skythi Svazek: 3 Strana: 0402
Skythi, vz Skytnouti. — S., v kyty svá- zati, den Hanf zusammenbinden. Slov.

299852   Skythové Svazek: 7 Strana: 0697
Skythové. O jejich původu a živobytí vz v Šf. Strž. I. 304 nn.

299853   Skytin Svazek: 3 Strana: 0402
Skytin, a, m., bylo místo blíž Poříčí u Prahy.

299854   Skytnouti Svazek: 3 Strana: 0402
Skytnouti, tnul a tl, ut, utí; skytati. O původu vz Mz. 76. S. se, vagari. Fk. 2. 681. srovnává stind. ščju, čjavat?, sich regen, got. sk?vjan, gehen. Gt. Lit. Stud. 70. táhne se ku lit. skuisti, skuitau, deiirare. Mkl. aL. 160. — S. = na jevo, na oči dáti, podati, vorhalten, bieten, darzeigen; se = okazovati se, zniknouti, na jevě býti, sich zeigen, erscheinen, sich darbieten. Jg., Výb. I. 787. — co: dar; slunce paprsky skyte. Troj. Svět skytá nějaká ochotenstvie. Št. N. 11. — co komu (k čemu): jedovatému hmyzu k očima smaragd s. Troj. V roz- ličné pak vnadé krásu světu skýtá. Sš. Bs. 14. — co kde kam. A jak slunko do všech cest pravou bláhu skýtá. Sš. Bs. 15. Druh před druhem (jeden po druhém) šíji pod meč skytieše (skytal). Pass. 825. — komu jak. Já vám skytu ze své milosti. Boč. — se komu. Vždy mi sě skyteš. Št. Svému sě nepřieteli skytěchu (exhibebant). Ms. 14. stol. — se kde: po vlastech. Č.

299855   Skytnouti Svazek: 3 Strana: 0904
Skytnouti, vz Škytati.

299856   Skytnouti Svazek: 7 Strana: 0697
Skytnouti. Cf. List. fil. 1883. 118., Mkl Etym. 306, — co jak. Se všech stran skytá příčiny jako podnět k rozličnému žádání. St. Kn. š. 50. — koho kde kam. S. ně- koho (v bitvě) před sebe (předstrkovati). AlxB. v 20. (HP. 72.).

299857   Skytný. S Svazek: 10 Strana: 0371
Skytný. S. léto (které nám skýtá plodů). Mš. exc.

299858   Skytorinský Svazek: 7 Strana: 0697
Skytorinský, vz Denhort. Jg. H. 1. 626.

299859   Skyva Svazek: 7 Strana: 0697
Skyva. Mkl. Etym. 306. S. chleba. Drk. Mus. 1888. 332., Ev. olom. 114. Úzká brá- zda, široká skyba. Brt. Cf. Uvrhnouti (IV. 506. b).

299860   Skýva Svazek: 8 Strana: 0365
Skýva ze sthněm. sciba. Gb. H. ml. I. 423. Cf. Krajíček.

299861   Skyva Svazek: 9 Strana: 0461
Skyva, skyba, z něm. Sr. Mus. fil. 1901. 207.

299862   Skýva Svazek: 10 Strana: 0371
Skýva, vz Krájeti (zde).

299863   Skyva, skýva, skyba, skýba, skyvka, skývka, skybka, skýbka, skyvečka, skyvička, skybička Svazek: 3 Strana: 0402
Skyva, skýva, skyba, skýba, skyvka, skývka, skybka, skýbka, skyvečka, skyvička, skybička, y, f. Cf. pol. a srb. skyba, něm. Scheibe, strněm. scipa, scíba, střněm. schibe. Schl. Cf. Gb. Hl. 93., Ž. wit. 147. 17. S., kus, řízek chleba po délce se- říznutý, eine Scheibe Brotes, Brotschnitz der Länge nach. Šm. Vz Krajíc. Skýva, skyva. V. Ukrojím si krajíc, nenajím se ho nic, u maměnky s-bku, ta je mně k užitku Sš. P. 496. Všem dal po skývě chleba. Bj. Zdali sem kdy jedl svú skývu sám a nejedl jie sirotek? BO. Položím Vám skývu chleba. BO. Zlořečený ten, kterýž pro skývu chleba opustí pravdu; Lepší jest skyvka chleba s ve- selím, než dóm pln krmí s svárem. (Šal. Prov. 17.). Hus I. 353., 255. (Tč.). Jsou cho- váni o tenkých skyvách = nuzně. Ehr. 31. Tys skýva (= hloupý). U Lukavice. Dhn. S. chleba s máslem. D. Chudému skýva za bochník. C. M. 176. — S., kus chleba vůbec, s plná ústa, Mundvoll, Bissen Brot. V. — S., das der Länge nach vom Pfluge aufge- ackerte Erdreich. Na Ostrav. Tč. — S. Tak se nazývají na Hané výklenky šátku za- vázaného na hlavě; mají podobu jakousi s boltci přirozených uší. Sd. — S., die Hut- krämpe. Na Mor. Hý., Kčr.

299864   Skyvka Svazek: 9 Strana: 0295
Skyvka, y, f. Šátek na skyvku zavá- zaný. Již. Mor. Šeb. 169.

299865   Skývnuť Svazek: 8 Strana: 0576
Skývnuť = vzíti; schnouti, sklopiti. Slov. Kal. S. 159.

299866   Skývražiť Svazek: 7 Strana: 0697
Skývražiť = skoupě dávati, lichvařiti. Slov. Phľd. VII. 115., Dbš. Sl. pov. II. 77.

299867   Skyvraživosť Svazek: 10 Strana: 0371
Skyvraživosť. Sbor. čes. 13. Sr. Skyvra- žiti.

299868   Sl Svazek: 3 Strana: 0402
Sl z dl, vz Dl; z tl, vz Tl. — SI mění se následující měkkou souhláskou v šl: po- slati — pošli, mysl? — přemýšleti: zvláště v trpném příčestí následkem hlásky j: my- sliti — mysljen — myšlen; ale: kresliti — kreslen. Vz -en, -sen, šl.

299869   Sl Svazek: 7 Strana: 0863
Sl.

299870   sl Svazek: 8 Strana: 0365
sl m. stl: sloup m. stlúp, letorosl, jesli atd. Gb. H. ml. I. 398.

299871   Slab Svazek: 3 Strana: 0402
Slab, vz Slabý.

299872   Slabáň Svazek: 7 Strana: 0697
Slabáň, ě, m. = slaboch. Mor. Rgl.

299873   Slabatý Svazek: 10 Strana: 0371
Slabatý = dosti slabý. Ločenice. List. fil. 1902. 252.

299874   Slabavý Svazek: 7 Strana: 0697
Slabavý, schwächlich. Val. Rgl., Vck.

299875   Slabce Svazek: 3 Strana: 0402
Slabce, gt. Slabec, pl., dle Budějovice, také Slapce, Slavce, něm, Slabetz, ves u Ra- kovníka. Vz S. N. — S. německé, tamtéž.

299876   Slabčice Svazek: 3 Strana: 0402
Slabčice, dle Budějovice, Slabschitz, ves u Týna nad Vltavou.

299877   Slabě Svazek: 3 Strana: 0402
Slabě, schwach. S. se brániti. Troj. S. mluviti.

299878   Slabě Svazek: 9 Strana: 0295
Slabě. Kdybychom se k nim (lotrům) s. měli Arch. XVIII. 467.

299879   Slabec Svazek: 3 Strana: 0402
Slabec, bce, m., slaboch, der Schwächling. Pl. Víra činí silným slabce. Sš. Bs. 17.

299880   Slaběti Svazek: 3 Strana: 0402
Slaběti, ěl, ění, schwach werden. L.

299881   Slabička Svazek: 3 Strana: 0402
Slabička, y, f., dem. slova slabika. — S., y, m., der Silbenstecher. D.

299882   Slabičný Svazek: 3 Strana: 0402
Slabičný, Silben-. S. hádanka (šarada), písmo. Nz.

299883   Slabičný Svazek: 7 Strana: 0697
Slabičný. Samohlásky l a r kladeny v strčes. metrice brzo co slabičné, brzo co neslabičné. Jir. Antb. I. 3. vd. XLVII. S. písmo. Gb. Ml. II. 221.

299884   Slabika Svazek: 3 Strana: 0402
Slabika, y, f., lat. syllaba, z řec. övllaßi], tedy m. syllabika. S. jest hláska buď sama o sobě nebo ve spojení s jinými Hláskami pojednou vyslovená. S. kořenová, vývodná, odvodná (vyvozovací, odvozovací), Ablei- tungssilbe, dlouhá, krátká, obojetná n. stře- dočasná, zweizeitig, skrácená, dvoudobná, hlavní, kmenová, přízvučná, nepřízvučná, plnopřízvučná, hochtonig, polouzvučná, mit- teltonig; délka, krácení, dloužení, členění slabik; koncovka, předpona (předtvoRek). Nz. — Míra slabik. S. jest dlouhá, drží-li v sobě dlouhou samohlásku (á, é, í, ů) nebo dvojhlásku, jinak jest krátká: kvílím, chloubou, chloubu — o, rovina o o o, nebe u u; ě a ia jsou krátké: piali u o, pěje u u. Hlásky r, l, m, když moc samo- hlásek do sebe mají, činí též slabiku krátkou: trvati u u u, slza u u, sedm u. Vbásnictví časoměrném, kde se slabiky podlé délky a krátkosti měří, rozeznávají se nad to sla- biky položením n. polohou dlouhé (po- sitione longae), jsou-li za krátkou samo- hláskou dve anebo více souhlásek. V této pří- čině náležejí a) obě souhlásky k té slabice, která se dlouží: ctnost', hvězd, blesk. — b) Obě souhlásky náležejí k jednomu a témuž slovu, avšak první táhne se k slabice před- chodné, druhá pak (aneb je-li jich více, tedy ostatní) k následující slabice: pom-sta —• o, leh-ký --, ječ-men — u, hoj-ný --, prav-da — o, po-kor-ný u --, pan-na — o, roz- sou-dím --. c) Aneb táhnou se obě aneb všecky k slabice následující tak, že sla- bika, jež se dlouží, otevřena jest, jako: ko-stel - u, by-strý — —, ošklivý — u --, za-spím - -. Pozn. 1. Dvě nosovky aneb nosovka s tekutou a tekutá s nosovkou (vz Souhláska) činí slabiku předchodnou polo- žením dlouhou: te-mný --, u-mru — u, při-lnu — u. Pozn. 2. Jednoslabičné před- ložky otevřené jsou položením dlouhé, když jméno jich od dvou souhlásek se počíná: na stromě — u o, po stráni-- u. d) Aneb náležejí obě souhlásky k rozličným slovům: od lovců---, pod stromy — u u, všech těch — u. Pozn. Ve všech těchto příčinách slove položení silné, posice silná- — Obo- jetné jsou slabiky: 1) Když se samohláska i dlouze i krátce vyslovuje: nížina — nížina, nalézám — nalezám, béřeš — bereš. — 2) Když v témž slově za slabikou otevřenou dvě sou- hlásky jdou, z nichž druhá tekutou 1, r, ř n. nosovkou m, n jest. V této příčině jest první a) němá: mo-krý_^_ —, smutný ^ —, vti-pný ^ —, by-dlím ^ —, u-kru-tný '± ^_ —, nepřátelé ^ — u —. b) Aneb vanutá: ro-vný — — , vy-tr-hnu , po-šlu ^ v, tru- chlím n —, uz-řel v 3) Když za samo- hláskou krátkou dvě aneb více souhlásek je, které však k slovu následujícímu příslušejí, tehdy táž slabika z pravidla krátká jest; ale může se, však jen v arsi, za dlouhou poklá- dati: nade mnou o ,___, ode všech u_ u, víme kteraký___,__ u u ___. Pozn. i. Ve všech těchto příčinách slove položení slabé, po- sice slabá. — Pozn. 2. Dvojhláska ě muže předchodnou slabiku položením dlouhou uči- niti, když v je přejde: sobě — sobje. Rovněž tak mohou c == ts, č = tš předchodnou sla- biku prodloužiti: něco U j, ovoce u uuu. učiním u —. Když se dvě aneb více slabik podlé míry, již do sebe mají, sestaví, vzniknou stopy veršové. Vz Zk. Ml. II. 185. a násl. — Mk. Ml. 312., 313., Sš. 4. — Cf. Kvantita, Gb. Hl. 44. - O skladu slabik vz Gb. III. 38. a násl. a Děleni. — O dělení slabik v písmě vz Dělení, Zk. Ml. II. 17., Gb. Hl. 40. — Jak se slabiky končily? Ve staré češtině a vůbec ve slovanštině končily se slabiky kdysi z pravidla samohláskou (nebo souhl. j) a valná většina slabik českých ná- sledkem toho posud samohlásku na konci mají; na mnoze však čeština přece se od- chýlila od bývalého pravidla a má nyní také takových slov a slabik dosti, které se končí souhláskou. A právě v těchto odchylkách od původního pravidla odsuta jest větším dílem česká střídnice starobulharského jeru; málo kdy tu bývá odsuta samohláska jiná. Gb. Hl. 28. Vz Jer. — O proměnách slabik vz kromě tohoto článku Gb. Hl. 40. a násl. — O přízvuku slabik vz Přízvuk, Gb. Hl. 44. — Počtem slabik rozeznávají se slova jednoslabičná, dvouslabičná atd. — S. otevřená končí se samohláskou: chu-do-ba, zavřená končí se souhláskou: bez-bož-ník. Gb. Hl. 39. — O průzivu slabik vz Průziv — S-ky měřiti, děliti, počítati; dělidlo slabik.

299885   Slabika Svazek: 7 Strana: 0697
Slabika. Cf. Dk. Poet. 329., 337., Kvř. Ml. 10-12. a) o dělení slabik 10.-11. (Gb. Ml. 75., Dělení); b) o míře (kvantitě) 11.-12.; c) o přízvuku. 12. S. kořenná. Gb. Ml. I. 52. Věřte mi do s-ky, že . . . (úplně). Šml. Star. f.

299886   Slabika Svazek: 7 Strana: 1382
Slabika. Trvání slabik. Vz. List. filol. 1893. 257.

299887   Slabika Svazek: 8 Strana: 0365
Slabika. Sklad a rhythmus, dělení slabik. Vz Gb. H. ml. I. 551. nn. Délka slabik v Ge- mersku různí se velmi od délky jejich v če- štině. Vz Phľd. 1893. 557.

299888   Slabikáma Svazek: 9 Strana: 0295
Slabikáma, y, í. = škola, kde se učí žáci slabikovati. Wtr. Vys. šk. 130.

299889   Slabikánek Svazek: 9 Strana: 0295
Slabikánek, nku, m. = slabikář. Vyučit koho v s nku. Brt. P. n. 298.

299890   Slabikant Svazek: 3 Strana: 0403
Slabikant, u, m. = hoch učící se slabi- kovati. Lpř. Vz Slabikář.

299891   Slabikant Svazek: 8 Strana: 0365
Slabikant. 1599. Kutn. šk. 72.

299892   Slabikář Svazek: 3 Strana: 0403
Slabikář, e, slabikářek, řku, m., lístek n. knížka, z níž se učí děti abecedě, slabi- kování a čtení, das Abecebuch, Namenbuch. Jg. — V. Dítě na s-ři (slabikant), der Abece- schütz. Dch. Na s-ři jsem se učil. Us. Naše Mařenka snědla už tři slabikáře a přece nic neumí. V Kunv. Msk. Má tvař jako slabikář (=jako lístek, hubenou). Šm. Prodává sla- bikáře (= hubený. Vz Chudoba). Č.

299893   Slabikář Svazek: 3 Strana: 0904
Slabikář, e, m. = slabikář. Slov. Dbš. 8.

299894   Slabikář Svazek: 7 Strana: 0697
Slabikář, Fiebeł, f. Cf Jg. H. 1. 744., 745. Hubený jako s. Us. Brt.

299895   Slabikář Svazek: 8 Strana: 0365
Slabikář. Mluvil moudře jako s. Šml. VIII. 52.

299896   Slabikočetný Svazek: 7 Strana: 0697
Slabikočetný princip. Dk. Poet. 343.

299897   Slabikoměrný Svazek: 9 Strana: 0295
Slabikoměrný. S. umění (rýmovní). Pal. Pam. 382.

299898   Slabikoschematický Svazek: 7 Strana: 0697
Slabikoschematický. S. označení, roz- dělení či stanovení stop. Dk. Poet. 277.

299899   Slabikotvorný Svazek: 7 Strana: 0697
Slabikotvorný, silbenbildend. S. sou- hláska (ve funkci samohlásky). Kvř. S. (sa- mohláskové): l, r, m, n, ň. Vz Gb. Ml. I. 22. S. úkol. Gb. Ml. I. 4.

299900   Slabikotvorný Svazek: 8 Strana: 0365
Slabikotvorný. S. r, I, m, n, ň. Vz Gb. H. ml. I. 89.

299901   Slabikovati Svazek: 3 Strana: 0403
Slabikovati, buchstabiren. V.

299902   Slabikový Svazek: 7 Strana: 0697
Slabikový, Silben-. S. sklad a jeho změny. Vz Gb. Ml. 1. 44. nn.

299903   Slabina Svazek: 7 Strana: 0697
Slabina. Mkl. Etym. 306. S. = měkká čásť těla mezi žebry a kyčlí. Stff. Cf. Ott. IV. 677. — S. = slabá stěna parního kotlu. Hrm. 65. — Přenes. Vzal ho za s-nu (za jeho slabou vlastnosť nějakou, uměl mu zalichotiti, něco namluviti, aby ho k ně- čemu přemluvil a p.). Jrsk.

299904   Slabina Svazek: 8 Strana: 0365
Slabina. Našiel mu s-ny (slabou stránku). Phľd. 1894. 315.

299905   Slabina, slabizna, y Svazek: 3 Strana: 0403
Slabina, slabizna, y, f., slabiny, f., pl., měkké místo boku mezi žebry a kloubem, die Dünnungen, Flämen, Wammen, Weichen, Dünnen. Jg. Žebra v slabině se skonávají. Kom. V s-nu někoho udeřiti. Ráj. — Sla- bina, slabá čásť kůže. Us. Dch.

299906   Slábingr Svazek: 8 Strana: 0365
Slábingr, a, m., vz Krepsr (3 dod.).

299907   Slabinný Svazek: 3 Strana: 0403
Slabinný, Weichen-. S. žebra. Vz Sla- biznový. Slabisko, a, n., schwächliches Geschöpf. Sm.

299908   Slabisko Svazek: 9 Strana: 0295
Slabisko, ?, ?., jm. místa u Roketnice na Mor. Vck.

299909   Slabiti Svazek: 3 Strana: 0403
Slabiti, il, en, ení, slabívati, schwächen. — co. To jídlo slabí žaludek (slabým činí). Us. S. něco také = popouštěti, nachlassen, schlaff machen. Ros. — Jg.

299910   Slabiti se Svazek: 7 Strana: 0697
Slabiti se. Popruh se slabí (popouští). Brt D. 266.

299911   Slabizna Svazek: 3 Strana: 0403
Slabizna, vz Slabina.

299912   Slabiznový. S Svazek: 3 Strana: 0403
Slabiznový. S. střevo, der Weichdarm. V. Vz Slabinový.

299913   Slabko Svazek: 7 Strana: 1382
Slabko = slabě. Slov. Phld. XII. 736.

299914   Slábnouti Svazek: 3 Strana: 0403
Slábnouti, slábnouti, bnul a bl, utí, schwach o. schlaff werden. V. — na čem: na duši a na těle. Us. — čím: nemocí. — komu. Už mi paměť slabne. Us Dch.

299915   Slábnouti jak Svazek: 9 Strana: 0295
Slábnouti jak. Slábl jak moucha na podzim. Tům. Ml. 75.

299916   Slábnouti kde jak. Ve Svazek: 7 Strana: 0697
Slábnouti kde jak. Ve slovech troj- syllabých přízvuk spadající na syllabu první valně slábne, je-li syllaba druhá buď při- rozeně nebo polohou dlouhá. KB. 2. vd. 2.

299917   Slabo Svazek: 3 Strana: 0403
Slabo, vz Slabý. — S., adv. slabe, schwach. S. ho udeřil. Plk. — S., volně, locker. S. uvázati. Plk.

299918   Slabočichosť Svazek: 10 Strana: 0371
Slabočichosť, i, f., Dysosmie. Ktt.

299919   Slabočilný Svazek: 3 Strana: 0403
Slabočilný, nervenschwach. Šm. Vz Sla- bonervý.

299920   Slabočivný Svazek: 7 Strana: 0697
Slabočivný, nervenschwach. Koll. III. 102.

299921   Slabočivosť, i Svazek: 7 Strana: 0697
Slabočivosť, i, f., Neurasthenie, f.

299922   Slabočivý Svazek: 7 Strana: 0697
Slabočivý = slabočivný.

299923   Slabodecký Svazek: 7 Strana: 1382
Slabodecký, kurzathmig. Nár. list. 1893.

299924   Slabodechý Svazek: 10 Strana: 0371
Slabodechý. V VII. 1382. slaboduchý oprav v: slabodechý.

299925   Slaboduch Svazek: 7 Strana: 0697
Slaboduch. Pal. Rdh. I. 292.

299926   Slaboduch, a, slabodoušek Svazek: 3 Strana: 0403
Slaboduch, a, slabodoušek, ška, m., der Schwachgeist. Krok.

299927   Slaboduchosť Svazek: 3 Strana: 0403
Slaboduchosť, i, f., die Geistesschwäche. Dch.

299928   Slaboduchý Svazek: 3 Strana: 0403
Slaboduchý, geistesschwach. Dch.

299929   Slaboduchý Svazek: 7 Strana: 0697
Slaboduchý. Blý., Šb., Osv., Kzl.

299930   Slabodušný Svazek: 10 Strana: 0371
Slabodušný = slabého ducha. Mark.

299931   Slaboěidlosť Svazek: 8 Strana: 0365
Slaboěidlosť, i, f. Am. Orb. 109.

299932   Slabohlednosť Svazek: 3 Strana: 0403
Slabohlednosť, i, f., slabosť zraku, die Blödsinnigkeit. Rostl. III. a. 101. Vz Slabo- zrakosť.

299933   Slaboch Svazek: 3 Strana: 0403
Slaboch, a, m. = slabec. — S., slabá včelí čeleď. Všk.

299934   Slaboch Svazek: 10 Strana: 0371
Slaboch Václ., malíř, + 1904.

299935   Slabocharakterní Svazek: 8 Strana: 0365
Slabocharakterní člověk. Phľd. 1893.743.

299936   Slabokrevný. S Svazek: 10 Strana: 0371
Slabokrevný. S. kultura. Nár. list. 1905. 98. 13.

299937   Slabolesklý Svazek: 8 Strana: 0365
Slabolesklý korník, mrvomil (brouci). Vz Klim. 160., 184.

299938   Slabomyslnosť Svazek: 7 Strana: 0697
Slabomyslnosť, i, f. = slaboduchosť.

299939   Slabomyslnosť Svazek: 10 Strana: 0371
Slabomyslnosť, i, f. S. obrnová, dementia paralytica. Ktt.

299940   Slabomyslný Svazek: 3 Strana: 0403
Slabomyslný = slaboduchý. D., Sš. I. 136.

299941   Slabomyslný Svazek: 7 Strana: 0697
Slabomyslný, schwachsinnig.

299942   Slaboň Svazek: 7 Strana: 0697
Slaboň, ě, m. = slabec. Mor. a slov. Šd.

299943   Slabonervý Svazek: 3 Strana: 0403
Slabonervý, chabonervý (Srn.), nerven- schwach. Vz Slabočilný. D.

299944   Slabonoha Svazek: 3 Strana: 0403
Slabonoha, y, f., netykavka europská, impatiens, der Springsame. Sľb. 637.

299945   Slabonohý Svazek: 3 Strana: 0403
Slabonohý, schwachfüssig. Šm.

299946   Slabonosec Svazek: 9 Strana: 0295
Slabonosec, sce, m, coryssomerus, brouk. S. kapucínský, c. capucinus. Klim. 589.

299947   Slabopruhý Svazek: 9 Strana: 0295
Slabopruhý vodaň, brouk. Klim. 689.

299948   Slaborožec Svazek: 8 Strana: 0365
Slaborožec, žce, m., habrocerus, brouk. S. vláskový, h. capillaricornis. Vz Klim. 179.

299949   Slaborýhý Svazek: 9 Strana: 0295
Slaborýhý, vz Lalokonosec.

299950   Slaboskvrnný Svazek: 9 Strana: 0295
Slaboskvrnný, vz Mšicojed.

299951   Slabosrdečný Svazek: 3 Strana: 0403
Slabosrdečný, schwachherzig. D.

299952   Slabosť Svazek: 3 Strana: 0403
Slabosť, i, f., die Schwäche, Schwachheit, Hinfälligkeit. V. S. těla, ducha, rozumu, věku, tvrzi, nepřítele, hlasu, tonu, výrazu, zraku, vína. Us. Svou s. (nestatečnosť) ukázati. D. Ukázati s. Dch. — S., přečinění z nedostatku síly rozumu n. vůle, křehkost, die Schwach- heit. Každá s. se tresce porobou. Jul. Zeyer. Vz Slabota.

299953   Slabosť Svazek: 7 Strana: 0697
Slabosť a s. žaludeční. Cf. Slov. zdrav.

299954   Slabosť Svazek: 9 Strana: 0295
Slabosť tělesná. Úsloví atd. vz v Zát. Př. VI. odst. 18. a 19.

299955   Slaboška Svazek: 8 Strana: 0365
Slaboška. Malá S., děd. v Gemer. Phl'd. 1895. 389.

299956   Slabošovce Svazek: 8 Strana: 0365
Slabošovce, ves v Gemer. Phľd. 1895. 349.

299957   Slabošský Svazek: 7 Strana: 0697
Slabošský, dem Schwächling eigen. S. povolnosť. Šmb.

299958   Slabošsky Svazek: 10 Strana: 0371
Slabošsky. Hromu se bál příliš s. Kubl. 117.

299959   Slabota Svazek: 3 Strana: 0403
Slabota, y, f. = slabosť. Dch. S-tou usnouti. Dch. Aby mu připomenul lidskou s-tu; Trpělivost' hledí k soužením, ke vlast- ním s-tám. Sš. J. 306., II. 196.

299960   Slabotecký Svazek: 8 Strana: 0576
Slabotecký hnojník, brouk. Vz Klim. 392.

299961   Slabotečký Svazek: 9 Strana: 0295
Slabotečký. Vz Slunéčko.

299962   Slabotina Svazek: 7 Strana: 0697
Slabotina, y, m. = slabec. Mor. Šd.

299963   Slabotka Svazek: 7 Strana: 0697
Slabotka, y, m. = slabec. Slez Šd.

299964   Slaboučký Svazek: 3 Strana: 0403
Slaboučký = slabounký.

299965   Slabounký Svazek: 3 Strana: 0403
Slabounký, sehr schwach, dünn. S. stéblo. Dch.

299966   Slaboušek Svazek: 7 Strana: 0697
Slaboušek, ška, m., vz Slaboch.

299967   Slabověrec Svazek: 3 Strana: 0403
Slabověrec, rce, m,, der Schwachgläubige. Kl.

299968   Slabověrý Svazek: 3 Strana: 0403
Slabověrý, slabý u víře, schwachgläubig. Tím činem k upevnění s-rých slouží. Sš. Sk. 241.

299969   Slabověsný Svazek: 9 Strana: 0295
Slabověsný Čimišník. Wlt. 34.

299970   Slabovitosť Svazek: 3 Strana: 0403
Slabovitosť, i, f., die Schwächlichkeit. L.

299971   Slabovitý Svazek: 3 Strana: 0403
Slabovitý, schwächlich. L. Slabozrakosť, i, f., slabý zrak. Rostl. Vz Slabohlednosť.

299972   Slabovolnosť Svazek: 10 Strana: 0371
Slabovolnosť, i, f. Něco s-sti leží na jejich karakterech. Zvon. IV. 213.

299973   Slabozrakosť Svazek: 7 Strana: 0697
Slabozrakosť,asthenopia. Cf. Slov. zdrav., Ott. II. 918. S. přispůsobivá, a. acommoda- tiva, svalová, a. muscularis, Schb., hyste- rická, a. hysterica.

299974   Slabozrakosť Svazek: 10 Strana: 0371
Slabozrakosť, i, f. S. čivová, asthenopia nervosa. Ktt.

299975   Slabozraký Svazek: 3 Strana: 0403
Slabozraký, schwachsichtig. Dch.

299976   Slabozrnný Svazek: 9 Strana: 0295
Slabozrnný střevlík, carabus arrogans, brouk. Klim. 739.

299977   Slabúch Svazek: 7 Strana: 0697
Slabúch, a, m. = slaboch. Slov Zbr. Báj. 39., Sl. let. III. 2.

299978   Slabúch Svazek: 9 Strana: 0295
Slabúch, a, m. = bázlivec. Slov. Zát. Př. 31a.

299979   Slabulinký Svazek: 8 Strana: 0365
Slabulinký = slaboučký. S. světlo. Phľd. XII. 690.

299980   Slabůstka Svazek: 3 Strana: 0404
Slabůstka, y, f., eine schwache Seite. To je jeho s. Us.

299981   Slabuško Svazek: 7 Strana: 0697
Slabuško = slabě. S. sa zmáhať. Slov. Zátur.

299982   Slabušký Svazek: 7 Strana: 0697
Slabušký = slabý. Slov. Klčk. Zb. IV. 94., Orl. VIII. 53. a j.

299983   Slabý Svazek: 3 Strana: 0404
Slabý; slab, a, o; komp. slabší a slabější. Slaboučký a slabounký. Strsl. slab?, debilis, příp. -?. Mkl. B. 29. — S. = netuhý, volný, schlaff, weit. Někteří slabé (prostranné) roucho rádi mají, jiní tuhé (těsné). Kom. — v čem: u víře. Hý. — S., nesilný, nemocný, křehký, mdlý, útlý, schwach, kraftlos, hin- fällig. S. provaz, nohy (tenké), dítě, oko, paměť, nepřítel, pevnosť, posádka, hlas, řeč (nepronikající do srdce), světlo, víno, pivo, polívka, Jg., lodyha. Rst. Slabého smyslu. Us. S. jelen (malý). Šp. To je jeho slabá stránka, ein Faible. Dch. Slabý prízvuk. Nz. Neminulo sedym roků, šel tatíček v slabém kroku. Sš. P. 118. Včilé mi dáváš slabou potravu. Sš. P. 532. (Tč.). S. jako moucha, Us., jak hrachovina, na mor. Zlínsku, Brt., jako makový květ. Mt. S. Slabý musí za sla- bého trpěti, strany toho vz přísloví v článku: Jedle, Krkavec, Pán. — čím: rozumem. Dch. — nač, na koho, k čemu. Dievčie ruka na vy k vládě slaba. LS. 115. Síly ku půt- kám slabé. Sš. II. 206. Jeden jako druhý slabý na myšlénky. Sá. — po čem: po nemoci. Us. — na čem: na duši i na těle, Jg., na mysli. Dch. — S., tenký, chatrný, dünn, schwach. S. sukno. Kom. — S., malý, klein. Při s. ohni vařiti. Ras.

299984   Slabý Svazek: 7 Strana: 0697
Slabý. Mkl. Etym. 306. Kdyby někomu bylo slabo (nevolno, kdyby onemocněl). Prss. S. slabika (bezpřízvuká), zakončení verše, svit, Dk., ton. Zv, elektrický proud, vo- laní, žaludek. Us. Pdl. S. pec (málo vyto- pená). Us Lg. — čím. Nepřítel počtem slabý. Us. Pdl. — v čem. Žák v tom předměte jest slabý. Us. Já su včil slabý v penězoch. Brt. D. 188. — do čeho: do roboty. Č. Čt. I. 49. — S. = malý. Je tam s. hodinka. Us. Rgl.

299985   Slabý Svazek: 8 Strana: 0365
Slabý. Člověk slabý k vědomí, k slepotě velký. Bráb. 196. — čím. S. vôlou a cha- rakterom. Phľd. 1895. 152. —jak. Slabý jako střízlík. Nov. Př. 605.

299986   Slabý Svazek: 8 Strana: 0576
Slabý. Kdo jest slabý, silného se bojí; Čím uražen slabý, nikdy mocný neví (slabý jest brzy uražen). Bráb. Vrch. 23., 123.

299987   Slabý Svazek: 9 Strana: 0295
Slabý. Nazývky slabých, neduživých na Slov: chrchloš, chrchliak (o kašlání), lazár (soustrastně), lazár večitý, mrcina, smrťka, smrti večera zdochliak, zdochlina. Zát. Př. VI. 566. (str. 77a. ). S. ako kvas, ako kvet, ako mucha. S. nech sa nebije. Na slabom sa každý uháňa. Slov. Zát. Př. 359a. Je s. jako hlína. Hoř. 121.

299988   Slabý jak Svazek: 10 Strana: 0371
Slabý jak: jak mucha, jak hrachovina (na rozpadnutí). Vlasť. I. 238. — S. Fr., malíř, nar. 1863.; S. Jos., hospod. spis., nar. 1865. Sr. Ott. XXIII. 325.

299989   Slabý jak Svazek: 10 Strana: 0663
Slabý jak. S. jako pěnice. Šum. Rgl.

299990   Slabýhoudek Svazek: 8 Strana: 0365
Slabýhoudek, dka, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22

299991   Slabykant Svazek: 10 Strana: 0371
Slabykant, a, m. = žák učící se slabykovati. Tk. Pam. l. 10.

299992   Slacký Svazek: 3 Strana: 0404
Slacký, ze Slatiny. Slez. Šd.

299993   Slačať na koho Svazek: 7 Strana: 1382
Slačať na koho = číhati, aby něco dal; čekati daru něčího n. čehokoli prospěšného od někoho. Val. Slavč. 57., 101.

299994   Slačať nač Svazek: 10 Strana: 0371
Slačať nač = číhati nač, dychtiti po něčem; neodbytně doléhati. Val. Čes. 1. XI. 132., XII. 43.

299995   Sľačat nač Svazek: 10 Strana: 0663
Sľačat nač = nedočkavě po něčem chti- vým zrakem pohlížeti. Vz Brt. Sl.

299996   Slačec Svazek: 7 Strana: 0697
Slačec = svlačec. Val. Vck. — S. = vláčník, vlačebník, Egger, m. Sl. les.

299997   Slačeć na koho Svazek: 9 Strana: 0295
Slačeć na koho = hleděti na koho a od něho něco očekávati. Slez. Lor. 78. Slačok = čumil při svatbě. Slez. Lor. 78.

299998   Sláček Svazek: 7 Strana: 0697
Sláček, čku, m., vz Slák, Sláčik.

299999   Slačení Svazek: 7 Strana: 0697
Slačení, n. = slídění. Slov. Bern.

300000   Slačený Svazek: 7 Strana: 0697
Slačený; -en, a, o = slíděný. Slov. Bern.