340001   Telegrafista Svazek: 7 Strana: 0895
Telegrafista, y, m., pl. -sté, Telegra- phist, m. Mus. Křeč t-stů, Telegraphisten- krampf.

340002   Telegrafistka Svazek: 7 Strana: 1392
Telegrafistka, y, f., Telegraphistin. Us.

340003   Telegrafné Svazek: 7 Strana: 0895
Telegrafné, ého, n., Telegraphengebür, f.

340004   Telegrafní Svazek: 4 Strana: 0046
Telegrafní = telegrafický. Šp.

340005   Telegrafník Svazek: 7 Strana: 0895
Telegrafník, a, m. = telegrafista. Kv. 1870. 307.

340006   Telegrafon Svazek: 10 Strana: 0672
Telegrafon, u, m. (telefonograf) = přístroj, jímž se magneticky zaznamenává telefonická zpráva atd. Vz Ott.

340007   Telegrafování Svazek: 4 Strana: 0046
Telegrafování, n., z řec, das Telegra- phiren. T. dle soustavy Teirichovy, ohněm, ohýbáním prstů, současné protivnými směry, znameními optickými. Vz KP. II. 265., 246., 245., 266., 247.

340008   Telegrafování Svazek: 8 Strana: 0425
Telegrafování bez drátu. Vz KP. VIII. 299.

340009   Telegrafovati Svazek: 4 Strana: 0046
Telegrafovati, z řec, telegraphiren. — komu kam: do Prahy. — na koho šp. m. komu. Vz Psáti. Brs. 2. vyd. 244. — odkud: z Vídně.

340010   Telegramm Svazek: 4 Strana: 0046
Telegramm, u, m. (m.: telegramma, řec. ) = zpráva telegrafická, das Telegramm. T. dostati, zasiati. Poplatek za t. Šp. T. pů- vodní, poukazovací (Anweisungs-), překrou- cený. Dch. V Roudnici chodí lid na telegram a dostává telegraf. Špd.

340011   Telegramm Svazek: 10 Strana: 0672
Telegramm. Vz Ott.

340012   Telegrammový Svazek: 8 Strana: 0425
Telegrammový. T. blanket. Světz. 1894. 79. c.

340013   Telej Svazek: 4 Strana: 0046
Telej = tolik. Slez. Pk., Šd. Mám za to- lej čeho. U Opav. Klš. Tolej ho (m. an. sg. ), tolej ju (f. sg. ), tolej jich (pl. m., f. i n. ) = tentam, utekl, ulíti, zmizel atd. Zloděj po- hodil měch a tolej ho! Střelil a vrána tolej ju. U Opav. Klš.

340014   Telektroskopie Svazek: 8 Strana: 0425
Telektroskopie, e, f. Vz KP. VIII. 378.

340015   Telemach-os Svazek: 4 Strana: 0046
Telemach-os, a, m., syn Odysseův a Pe- nelopin. Vz S. N.

340016   Teleň Svazek: 4 Strana: 0046
Teleň = tuleň. Krok. I. b. 83. Dle Jg, šp.

340017   Telena Svazek: 7 Strana: 1392
Telena, y, f., corporale, zastr Pršp. 85. 42.

340018   Tělence Svazek: 10 Strana: 0439
Tělence (cielece), tanec na Těšínsku. Slám. Put. 351. Šr. předcház. Telecí a Tě- lenci v II. Přisp. 339.

340019   Tělenci Svazek: 9 Strana: 0339
Tělenci, tanec ve vých. Slez. Vz Čes. 1. VII. 35.

340020   Telenčár Svazek: 4 Strana: 0046
Telenčár, a, m. = telák. Slov.

340021   Telenčárna Svazek: 10 Strana: 0439
Telenčárna, y, f., lúka u Závodu na Slov. Mus. slov. VII 87.

340022   Telenčí Svazek: 4 Strana: 0046
Telenčí, od telence, Kalbs-. T-čí zuby. U Sulkovce na Mor. Ktk.

340023   Telenec Svazek: 4 Strana: 0046
Telenec, nce, n. = tele, das Kalb. Pove- deme t-ca na pastvu. U Vsetína. Vck.

340024   Telenha Svazek: 4 Strana: 0046
Telenha, y, f., stragula, zastr. Bhmr.

340025   Telení Svazek: 4 Strana: 0046
Telení, n., das Kalben.

340026   Telení Svazek: 7 Strana: 0895
Telení. Pověry týkající se telení-se. Vz NZ. I. 20.

340027   Telení Svazek: 10 Strana: 0439
Telení, n., telecí dni, jelení t. = stěho- váni se čeledi ze statku, ze služby. Zliv. List. fil. 1902. 252.

340028   Telenica Svazek: 7 Strana: 0895
Telenica, e, f. = jalovice. Slov. Sl. let. III. 80.

340029   Telenko Svazek: 4 Strana: 0046
Telenko, a, n. = tele. Slov.

340030   Tělenko Svazek: 7 Strana: 0895
Tělenko, a, n., zdrobn. tělo. Sb. sl. ps. II. 1. 101.

340031   Teleologický Svazek: 4 Strana: 0046
Teleologický (vz Teleologie) = účelo- slovný, teleologisch. Důkaz jsoucnosti boží přírodoúčeloslovný (fysikoteleologický). Us. Hý.

340032   Teleologie Svazek: 4 Strana: 0047
Teleologie, e, f., řec. = učení o účelnosti v událostech přírodních i světových, účelo- sloví. T. fysická a mravní či ethická. Vz S. N.

340033   Teléř Svazek: 10 Strana: 0439
Teléř, e, m. = talíř. Mš.

340034   Tělesenský Svazek: 4 Strana: 0047
Tělesenský = tělesný, leiblich, körper- lich. T. Čin. Leg. Byl v ní t-sky. Ib.

340035   Tělesenství Svazek: 7 Strana: 0895
Tělesenství. Hš. Dod. I. 25. č. 159., Sv. ruk. SR. 766., K. IV. 10., Krist. 1. b., Pass. mus. 331., 451., Ž. kl. 135. 25., 64. 3., 144. 21. T. na se vzal. Pass. Své t. bez po- skvrny choval. Kar. 114. Podlé t. chtěl smrť trpěti. Št. Kn. š. 20. (15., 67.).

340036   Tělesenství, -stvo Svazek: 4 Strana: 0047
Tělesenství, -stvo (-a), n. = přirození tělesné, tělo, die Körperlichkeit, der Körper. V. Bůh přijal člověčenství, tělesenství. Ctib. T-stvím oděný. Bel. T. pána našeho (vtě- lení se). Št. Máš-li žádosť t-ství. St. ski. T-senstvi posty truditi (tělo). Výb. I. 312. Vizte Izrahele podlé tělesenstvie. ZN. Ježíš Kristus naše t-stvie přijal; T-senstvie naše v hřieše počaté, v hřieše vychované, všemi činy nebezpečné; A zdali to velicí lotři nejsú: ďábel, svět a naše t. ?; Já jsem pro vy t. přijal; A t. jest podstata a přirozenie zemné. Pass. 1., 7., 16., 30. (Hý. ). Mého t-stvie utrpenie jest mé duše v nebesa po- výšenie. Pass. mus. 320. Jest člověk dlužen Krista milovati, protože v t. za něho trpěl; Bóh jest naším bratrem, vzem na se naše t-ství a tovařišstvie; Jakož oheň se veličí, když k němu paliva přikládají: též mrzko- mluvenie, čím více ho přibude, tiem viece mysl i t. pálí a zvláště smilstvie; A tato voda uvedla by druhú vodu, to věz žalo- stivé slzy na hriechy a tak by ulel oheň smilstvie, jímž t. vře, aby skutek byl do- konán; Trój jest příchod Kristov: prvý v t., že se vtěíil; Jako (Krista) t. neb člo- věctvie bylo jest jako stroj neb úd božstvie k činění divóv, ale božstvie zvláště činilo ty divy člověčenstvím; A na znamenie těch tří věkóv Bóh Kristus vzkřísil jest, zde v t. pracuje, tři člověky; Nezřiezeně milu- jete mé t., protož užitečné jest, abych skryl člověčetvie před vašima očima, aby žádostí . duše byly vzhoru povzdviženy; Světí, kteří jsú hodně viděli Krista v t. a skutky jeho; A vloživ ho na hovado své t. j. vzem utr- penie za něho na t. své; T-stvím z nich pošel; (Kristus) i podlé t-tvie každý smysl i rozum tohoto světa múdrostí svú pře- sáhá; (Přijímáme) mdlí zápal k smilstvu, aby t. nemohlo na duši hřiechem smilným vítězstvie mieti; Maria t. Kristovo počala. Hus I. 151., 207., 273., 279., 323., II. 43., 64., 183., 329., 338., 359., III. 28., 177., 213. (Tč. Cf. Hus II. 433., III. 29., 173. ).

340037   Tělesenstvo Svazek: 4 Strana: 0047
Tělesenstvo, a, n. = souhrn tvarů těles- ných a vidomých, die Körperwelt. Sš. J. 14. — T. = tělesenství. Vz Abstrakta.

340038   Teleskop Svazek: 4 Strana: 0047
Teleskop, u, m., z řec. = dalekohled, das Teleskop, Fernrohr. D., Nz. T. Gregoriův, Herschlův, Newtonův, Rosseův. Vz KP. IL 174., 173.

340039   Teleskop Svazek: 10 Strana: 0672
Teleskop, u, m., z řec. T. elektrický. Vz Ott.

340040   Teleskopický Svazek: 7 Strana: 0895
Teleskopický, teleskopisch. T. hvězda (jen dalekohledem viditelná), Stč., Mj., bá- dání. Stč. Zem. 179., 236.

340041   Tělesky Svazek: 4 Strana: 0047
Tělesky, körperlich. Bž. 216.

340042   Těleský Svazek: 4 Strana: 0047
Těleský = tělesenský, tělesný, körperlich. Leg.

340043   Tělesky Svazek: 9 Strana: 0339
Tělesky. Byl v ní t. Rozb. III 731.

340044   Tělesně Svazek: 4 Strana: 0047
Tělesně, körperlich, fleischlich, leibhaft. Leží ciesař v klášteře tělesně. Martim. T. jí nepoznal. St. ski. 4. 295. T. někoho oku- siti. St. ski. IV. 232. T. s někým obcovati. Us. Nebyl od něho t zplozen. BR. II. 7. a. T. porušen budeš; Úd t. mrtvý a od těla odřezaný. Hus III. 172., 296. Kterak jest pán Bóh t. obcoval, trpěl a umřel; Pěkné obrazy sv. panen, jež kráse malují, než sú byly t. zpósobeny; i Kristus) nezbohatil jest v světě matky své t. ani přátel svých; T. proti nepřátelóm bojovali; A pán Ježíš t. s nimi byl; Eva t. jest z žebra stvořena; Nevěřil jest, by to, nejsa t. při něm, mohl učiniti; Prosili Krista, aby t-sné prví byli s ním, jeden na pravici a druhý na levici. Hus I. 71., 441., 186., II. 140., 384. (Tc. ).

340045   Tělesnění Svazek: 4 Strana: 0047
Tělesnění, n., die Verkörperung. Krok. I. c. 28.

340046   Tělesněti Svazek: 4 Strana: 0047
Tělesněti, ěl, ění = počínám tělesným býti, körperlich, fleischlich werden. Ros.

340047   Tělesníce Svazek: 4 Strana: 0047
Tělesníce, e, f. = chlipná žena, ein sinn- liches Weib. Jg.

340048   Tělesník Svazek: 4 Strana: 0047
Tělesník, a, m. == chlipný, vilný člověk, ein sinnlicher, wollüstiger Mensch, Wollüst- ling. D.

340049   Tělesniti Svazek: 4 Strana: 0047
Tělesniti, il, ěn, ění, tělesnívati = tě- lesným činiti, körperlich, fleischlich, sinn- lich machen.

340050   Tělesnoduševný Svazek: 7 Strana: 0895
Tělesnoduševný. T. zjevy. Vch. Ar. II. 5.

340051   Telesnosť Svazek: 4 Strana: 0047
Telesnosť (tělestnosť, Hus. ), i, f. = tě- lesná jakost, bytosť, tělesenství, die Körper- lichkeit., Sinnlichkeit. Vtip lidský všech tě- lesných věcí tělesnost odlouštiti umí. Kom. Porušitelnost' t-sti. Hus III. 132. — T. = sklonnost k nečistotě, tělesná žádost, smysl- nost, die Fleischeslust, Fleischlichkeit, Wol- lust, Sinnlichkeit. T. si ho podmanila. Sych. Na t. se oddati. Us. Nedáti vůle t-sti. Hus I. 455. Pouta t-sti. Sš. II. 60. Cf. Pleť.

340052   Tělesnosť Svazek: 7 Strana: 0895
Tělesnosť = tělesný obsah, Körperinhalt, m. Jd. Malba vzbuzuje dojem t-sti. Dk — T., Leibeigenschaft, f. Koncem 18. stol. Mus. 1891. 250.

340053   Tělesnosť Svazek: 7 Strana: 1392
Tělesnosť v geom., lépe: obsah tělesa. Sold. 17.

340054   Tělesnost Svazek: 8 Strana: 0425
Tělesnost', i, f. = ženský stydký úd. Laš. Brt. D. II. 401.

340055   Tělesný Svazek: 4 Strana: 0047
Tělesný (tělestný, Hus., Chč. 617. a j. ). Já diem: tělestný a jiní: telesný. Hus II. 440. Příp. -Bn-6. Mkl. B. 151. T. = tělo ma- jící, hmotný, einen Körper habend, körper- Ijch, leibhaft. Věci t. a hmotné. J. tr., Byl., Stele. Z t-ho stánku a podružství vykročiti. V. Mne tělesnýma očima spatříte a potom i vnitřníma. BR. II. 366. a. To očima tě- lesnýma se nevidí. Jb. IL 767.. a. T. úhel, roh, obrazec. Sedl. Že sám t-ný Petr přede vraty stojí. Sš. Sk. 145. Není láska vaše t. a pleťská, nýbrž duchovná. Sš. II. 195. (Hý. ). Domnívaje se, že Kristus telesným králem bude. BR. II. 9. b. Buoh v tu dobu nebyl jest t-tný jako nynie jest po vtelenie; Ani uškodí bliźniemu, neb nic jemu nebere bez- děky t-tného; Dávajíc matce tělestné po- třebu tělestnů; Božstvie nenie hmotné neb t-né; Mněli (učedlníci), že ducha viděli a ne t-ného Krista; Oko t-né jí (pravdy) ne- vidí; Má člověk oko zevnitřnie tělestné, jímž vidí t-né věci; A rozuměj tu, žeť Bóh otec nemá t-ných pravic. Hus I. 71., 108., 145., 363., II. 146., 230., 276., 374. (Tč. ). Myslili, že Bůh jest t-ný (že má tělo jako člověk). Zk. exc. — T. = co k tělu náleží, k tělu se vztahuje, den Körper o. Leib be- treffend, dem Körper gehörend, körperlich, leiblich, Leibes-. Jg. T. potřeby. Dch. T. trest, die Leibesstrafe, práce, dílo, váha, obsah. Šp., J. tr. Na sám skutek a neřád t-ný to přikázání obraceli. BR. II. 22. Zví- tězil ne silu tělestnů, ale slovy. BO. Dcera ta byla v t-né lepotě velmi krásna. Pass. 32. (Hý. ). Ne tak ovšem úzce varujme sě ot dél t-ných v neděli jako židé sě varují v sobotu; Rád by vzal pomoc tělesnu od svého menšieho; Pakli by neměl dítek tě- lesných; Pro krádež t-ný, zřejmý mnoho sú nakonali práv a ustavení ukrutných a ta držie pevnějé než božie zákon; Nazývá všicku t-nú potřebu chlebem; T. chléb pře- jiedá sě; Prosili pánóv, aby nedali jich tisknuti v ten hřiech i v škodu t-nú; Ná- jemník pro užitky t-né ovcě pase; Proto lúpie, aby u pokoji bydlo t-né dobré měli; Bieda duše jest mnoho horšie než bieda t-ná; Olejovánie i pohřeb a jiné věci du- chovnie sú na zisk t-ný obrátili; Pracovitý život plodný jest v t-ných věcech; Duchov- nieho života pro obchody t-né sem opu- stila; Krása tělesná nic jiného nenie než zástěra ohavnosti; Pokrm tělesný odhánie lačnost' a nápoj žiezeň tělesnú; Pokrm a nápoj t-ný jest k zachování těla; Pán Buoh jest zapověděl, aby sebe nepojímali ti, kteříž sobě v t-ném rodě jsú; Hlava t-ná dává správu údom těla; Pět jest čichuov t-ných: zrak, sluch, vidění, čich a dotknutí; Pa- nenstvie jest zachovánie vóle od t-ného po- rušenie v tom nebo v té, jenž jest nikdy nepřivolil — ani přivolila — k tělestné li- bosti; Žádost svú toliko v t-ných věcech vzkládají, což hovada činí; V boji t-ném mnozí raněni bývají, však ne hned padají. Hus I. 36., 145., 147., 209., 328., 329., 461., II. 169., 211., 269., 313., III. 4., 15., 145., 171., 205., 256., 257., 270., 307., 308. (Tč. ). T. způsoba, Troj., smrť, V., síla, povaha, D., život. Rad. zv., smysl, Har., krása, Jel., úraz, vada, neduh. J. tr. T. skutek s někým míti (tělesně s ním obcovati). J. tr. T-ný ústav pro cvik, šp. m.: ústav pro cvičení těla. Sb. — T., osobní, Leib-, leiblich, per- sönlich. T. pokuta, V., stráž, přísaha, D., svoboda. Rvač. T. trest. J. tr. T. stráž, die Leibgarde = vybrané a osvědčené vojsko sloužíc výhradně k ochrane osoby mocná- řovy. S. N. XI. 227. Vz Stráž (III. 696. a). Pokloněnie príslušie k poctivosti t-né. Hus I. 72. Pánové mluví před svým soudem jinak než ve svých tělesných (lépe: vlast- ních) organech. — T. = smyslný, v smysly spadající, sinnlich, in die Sinne fallend. Každé naše t. kochanie v tomto životě jest smiešeno s utrpením a s bolestí. Hus I. 63. Nie nevidí, než což tělesného. Jel. O jeho budúciem t-ném videní. Hus I. 77. — T. = na smyslech založený, sinnlich, in den Sinnen gegründet. T. člověk (a ne: člověk duchovní). Har. T. žadosť, libost'; nenakažený t-snou chlipností; váleti se v blátě žádostí těles- ných jako svině v kališti. V. Sami též píší, aby libost' t-nú měli; Život t. starého zá- kona má neděli na odpočinutie nedokonalé; Fro t. utěšenie někoho milovati; Pro přízeň t-nú; Lev papež byl sobě ruku uťal, že měl hnuti t-né, dotekl se úst jedné ženy, když jí tělo božie dával; Dobrým úmyslem bez prichýlenie t-ho méli by voliti několik dobrých k biskupstvie; Pro chlípu t-snú ženy žádati; A tak byli sú v t-ném nepo- kojí i v duchovniem; Uč t-ná myslenie svá vedle životov otcov svatých; Buď živ zde, jako chceš, u veselí, v libosti t-né a v roz- koši; Duši dáváš za hubenú libost' tělesnu; Radosti t-né konec jest bieda věčná; Čím viece a hlúbě milosť t-nú od sebe zapudí člověk, tiein viece okusí milosti božské; Jedni pojímají se pro chlípnost! t-stnú. Hus I. 54., 113., 155., 443., 449., 460., II. 88., 145., III. 18., 114., 143., 145., 204. (Tč. ). Muž ženě dluhu t-ho (debitum conjugale) navrátiti nemožeše. GR. T. žádost GR. — T. = věci tělesné milující, sinnlich, den sinnlichen Be- gierden nachgebend. Vždycky byli a jsú kněží t-í. Hus III. 315. Mnozí jsou tak tni a zhovadili. Rad. zv. — Kram.. Rváč. — T. = světský, zemský, irdisch, weltlich. T-mi věcmi zapletený. Kram. T. pozůstatky, die sterblichen Reste. Dch. Aby pokorni v lásce nereptali pro mnohost' zbožie t-ného; Čiňte přátely ze zbožie t-ho; Ne pro světskú sobě chválu ani pro t-né zbožie, ale, aby sě sa- mému Bohu líbila, dobré skutky činíš. Hus I. 165., II. 304., III. 21. (Tč. ).

340056   Tělesný Svazek: 7 Strana: 0895
Tělesný = hmotný. T. schránka, die sterb- lichen Uiberreste, Dch., zbytky (mrtvola). J. Lpř. — T. = k tělu se vztahující. T. po- roba, Vlč., zmrzačení. Lpř. V duchovních věcech i t-sných. Št. Kn. š. 29. — T. = osobní. T. lékař. Mus. 1880. 96. To bylo t. domnění Nikodemovo. Dik. II. 3. Aby slu- žebníci pánů svých tělesných poslouchali. V. — T. = na smyslech založený. T. mi- losť. Št. Kn. š. 44. Ktož nechce ostati své t. vóle. Ib. 19. T. cit. Vz Jg. Slnosť. 32.

340057   Těleso Svazek: 4 Strana: 0048
Těleso, a, n., slovo novější z: tělo, gt. tělese, n. Cf. Nebe gt. nebese, pl. nebesa, Schl., Gb., kolo — koleso. Příp. -es. Mkl. B. 321. T. = tělo, der Körper. T. tekuté, tuhé, hutné, měřické (plochami obmezené), přímé, nakloněné. Sedl. T. hranaté, kulaté (koule, ellipsoid), pravidelné, nepravidelné, ústrojné (organické), bezústrojné (neorga- nické), samosvitné, vzdušné; míra těles (tě- lesná). Nz. T. nebeské. Povstání, pohyb, světlo, teplo těles nebeských. Vz KP. II. 50., 337. Tížní bod těles. Sedl. Vlastnosti těles podstatné a nahodilé. Vz KP. IL 8. Tělesa hygroskopická, kapalná, pevná a plynná. Vz KP. IL 31L, 9. T-so rostlinné. D. Celé t. dráhy, der ganze Bahnkörper. Dch. Vz Tělo.

340058   Těleso Svazek: 7 Strana: 0895
Těleso a tělo synonyma. Vz Mus. 1845. 539. T-sa Malpighiova, Meissnarova, Vate- rova, Wollfova, žíhaná, krevní. Vz Slov. zdrav. 360. nn. T. fysické, mathematické či geometrické, Jd. I. 1., Mj. 5., oblé, Jd., svítící, tmavé, osvětlené, průzračné či dia- faní, neprůzračné či adiafaní, průsvitavé, ZČ. III. 3., křivoploché, Jrl. 425., zárod- kové, Frč. 13., chlorofyllové. SP. II. 101. T. lodní, Schiffskörper. Dch. — T. = veliký a silný člověk n. zvíře. To je t.! Us. Kšť.

340059   Tělesohled Svazek: 4 Strana: 0048
Tělesohled, u, m. = stereoskop.

340060   Tělesoměrnosť Svazek: 8 Strana: 0425
Tělesoměrnosť, i, i. Am. Orb. 86.

340061   Tělesoměrský Svazek: 4 Strana: 0048
Tělesoměrský, stereometrisch.

340062   Tělesoměrství Svazek: 4 Strana: 0048
Tělesoměrství, tělesoměřství, n., die Stereometrie. Sedl. G. 4.

340063   Tělesoměřec Svazek: 8 Strana: 0425
Tělesoměřec, řce, m. Am. Orb. 49.

340064   Tělesomíra Svazek: 8 Strana: 0425
Tělesomíra, y, f. Am. Orb. 16.

340065   Tělesonosný Svazek: 8 Strana: 0425
Tělesonosný. T. trojnožka. Stč. P. př. 132.

340066   Tělesopis Svazek: 4 Strana: 0048
Tělesopis, u, m., die Stereographie. Rk.

340067   Tělesopisný Svazek: 4 Strana: 0048
Tělesopisný, stereografický, stereogra-, phisch. Nz.

340068   Tělesořez Svazek: 7 Strana: 0895
Tělesořez, u, m., Stereotomie, f. Rk.

340069   Tělesotvorný Svazek: 7 Strana: 0895
Tělesotvorný, körperbildend. T. moc. Blý. 503*

340070   Tělesový Svazek: 4 Strana: 0048
Tělesový, Körper-. T. mira. Dch.

340071   Telestereoskop Svazek: 4 Strana: 0048
Telestereoskop, u, m. = stereoskop k poznávaní předmětů vzdálených, skuteč- ných krajin. Vz S. N., KP. II. 156., 166.

340072   Tělestně, tělestnosť, tělestný Svazek: 4 Strana: 0048
Tělestně, tělestnosť, tělestný, vz Tě- lesně atd.

340073   Tělestný Svazek: 9 Strana: 0339
Tělestný = tělesný. Hus II. 440. T. smysl = doslovný (proti duchovní). 1564. List. fil. 1900. 234.

340074   Těleství Svazek: 4 Strana: 0048
Těleství, n. = tělesenství, tělo, der Leib, Körper. Leg.

340075   Těleství Svazek: 7 Strana: 0896
Těleství. Dokad člověk v smrtedlném t. bydlí. Pass. mus. 332.

340076   Telesystolický Svazek: 8 Strana: 0425
Telesystolický = slyšitelný na samém konci systoly. Vstnk. III. 470.

340077   Teleš Svazek: 4 Strana: 0048
Teleš, e, m., osob. jm.

340078   Teletín Svazek: 4 Strana: 0048
Teletín, a, m., ves u Neveklova. PL.

340079   Teletín Svazek: 7 Strana: 0896
Teletín. Je z T-na (= hlupec). Krnd. 49.

340080   Teletina, teletinka Svazek: 4 Strana: 0048
Teletina, teletinka, y, f. = telecí kůže, das Kalbfell, -leder. Příp. -ina. Mkl., Ros. T. barevná, lakovaná, hlazená, hnědá, ho- lená, černá lehká, chlupatá, těžká, juchto- vitá, Kh., červená, francouzská, anglická, americká, černěná, mazaná, šlapaná,, vyšla- paná, leštěná, obrácená, nizozemská, bílá, činná z kamence, weissgar, slabá (teletinka), silná, tříliberní, kamzíkové barvy, bezhlavá, satinovaná (hlazená), tlačená, první, přední, s Černěným lícem, pověšená, tříslem vrbo- vým vydělaná, dubená (dubovým tříslem vy- dělaná), nasolená, strouhaná, s nevyvinutou tkaninou; továrník, výroba, vyděláváni, cena t-ny; odpadky, obsazeni (Besatz), ho- lénka, řemen z t-ny; továrna, koželužna, lak na t-ny. Šp. Ženština je drahší než t. Slez. Tč. — T. = telecí maso, na Sloven. telecina, das Kalbfleisch. Ros., Sych.

340081   Teletnice Svazek: 4 Strana: 0049
Teletnice, e, f., die Kalbspflegerin. Šm.

340082   Teletnice Svazek: 7 Strana: 0896
Teletnice, e, f. = druh sekery. Wtr. exc.

340083   Teletník Svazek: 4 Strana: 0049
Teletník, a, m. = telák, der Kälberhirt. — T., u, m. 1. chlév na telata, der Kälberstall; 2. děloha kraví, die Gebärmutter der Kuh. Ja.

340084   Teletník Svazek: 10 Strana: 0439
Teletník, u. m., vz předcház. Telák.

340085   Teležky Svazek: 7 Strana: 0896
Teležky, pl., f., die Pflugräder. Šmd.

340086   Telgart Svazek: 8 Strana: 0425
Telgart, a, m., míst. jm. v Gemer. Phľd. 1894. 61.

340087   Teli Svazek: 7 Strana: 0896
Teli -a -e, tantus, skloňuje se dle. teli les teleho lesa, v telim lesu (Frenšt.), tela kniha (Ukvaldy). Vedle keli (quantus) -teli užívá se též tvarů kelky — telky a kolky - tolky. Vz Brt. D. 121.

340088   Teliar Svazek: 7 Strana: 0896
Teliar, a, m. = telař. Slov. Sb. sl. ps II. 1. 112.

340089   Teliar Svazek: 9 Strana: 0339
Teliar, a, m. = hlupák. Zát. Př. 21b.

340090   Teliatko Svazek: 7 Strana: 0896
Teliatko = telátko. Slov. N. Hlsk. II 89.

340091   Telib Svazek: 4 Strana: 0049
Telib, ě, f., Tellip, myslivna a dvůr u Ml. Boleslavi. PL. — T. nová n. Nová ves, ves u Ml. Boleslavi. PL.

340092   1. Telice Svazek: 4 Strana: 0049
1. Telice (telica), e, f. = jalovice, vitula, od teta, příp. -ica. Mkl. B. 294. Byste byli neorali t-ci mú. BO. — T., kraví jm. Na mor. Zlínsku. Brt.

340093   2. Telice Svazek: 4 Strana: 0049
2. Telice, něm. Döllitschen, ves u Kla- drub. PL.

340094   Telička Svazek: 4 Strana: 0049
Telička, y, f. = telice, 1. Ve Slez. tě- lička. Klš.

340095   Tělíčko, teličko Svazek: 4 Strana: 0049
Tělíčko, teličko, a, n., ein kleiner Kör- per, Leib. Us. Dch.

340096   Telik Svazek: 4 Strana: 0049
Telik, a, m. = tele. U Vsetína. Vck.

340097   Telík Svazek: 9 Strana: 0339
Telík, a, m. = mladý volek. Smice. Kub. L. f. 1900. 364.

340098   Telín Svazek: 4 Strana: 0049
Telín, a, m., mlýn u Rokycan. PL.

340099   Telina Svazek: 7 Strana: 0896
Telina, y, f., capsa, zastr. Rozk.

340100   Telina Svazek: 10 Strana: 0439
Telina, y, f., capsa. Rozk. P. 1931., R. 96., Veleš. 114. Sr. Telma.

340101   Tělínko Svazek: 4 Strana: 0049
Tělínko, a, n. = teličko.

340102   Telíř Svazek: 8 Strana: 0425
Telíř m. talíř. V Krkonš. Gb. H. ml. 1.122.

340103   Tělisko Svazek: 4 Strana: 0049
Tělisko, a, n. = veliké n. špatné tele. Us. Msk.

340104   Tělisko Svazek: 4 Strana: 0049
Tělisko, a, n., ein kleiner o. sehr grosser Körper. T. řasínkové, der Strahlenkranz; t. rohovky, das Hornhautkörperchen; těliska škrobovitá, amylacea corpora, pohyblivá, corpuscula mobilia, t. mízová, die Lymph- körperchen; t-sko křišťálové, der Krystall- körper. Nz. lk. Oběh krevních t-sek. Dch.

340105   Tělisko Svazek: 7 Strana: 0896
Tělisko hmatové, chamové, Osv., bez- barvé, zárodkové (nucleus), Ves., tukové. Kk. Br. 10. T. brdečkové kože, corpus papillare cutis, cecíkovité, c. mammiliare, houbovité, c. cavernosum (cíbele, urethrae, poštiváčku, clitoridis, pyje, penis), kolín- katé, c. geniculatum, mlezivové, c. colostri, provázkovité, c. restiformis, pšeničné, c. triticeum, řasinkové, c. ciliare, růžkovité, c. corniculatum, síťkovité kože, c. reticu- lare cutis, vláknaté, c. fibrosum, zubovité, c. dentatum, žíhané, c striatum, žluté, c. luteum. Ktt. exc.

340106   Telisko Svazek: 8 Strana: 0425
Telisko, a, n. = tlusté tele; vox inepta. Bl. Gr. 326.

340107   Těliskovitý Svazek: 4 Strana: 0049
Těliskovitý, korpuskulär. Nz. lk.

340108   Tělistý Svazek: 7 Strana: 0896
Tělistý, corpulent. Laš. Tč.

340109   Tělíšek Svazek: 4 Strana: 0049
Tělíšek, ška, m., osob. jm.

340110   Teliť se Svazek: 7 Strana: 0896
Teliť se = pomalu jíti. Laš. Brt. D. 277. — T. se = plakati (o dětech). Co se pořád telíš? Us. Olv., Nov.

340111   Teliti Svazek: 4 Strana: 0049
Teliti, il, ení = jíti, gehen. U Brušperka. Mtl.

340112   Teliti Svazek: 4 Strana: 0049
Teliti, il, en, ení, ve složených: vtěliti, přivtěliti. — se = tělo dostávati, Körper bekommen. — k čemu. K milému se varná tělí duše. Nej. V. — kde. Ta jedna byla přemilá, vše sličnosť se v ni tělila. Sš. Sm. bs. 86.

340113   Teliti Svazek: 8 Strana: 0425
Teliti. Komu telie, tomu reve (řve). Phľd. 1894. 197.

340114   Teliti Svazek: 9 Strana: 0339
Teliti. Pomáhal telit krávu (když se te- lila). Mte. 1900. 263.

340115   Teliti se Svazek: 4 Strana: 0049
Teliti se, en, ení; oteliti se, telívati se = tele roditi, kalben, kälbern, werfen. — abs. Telí se kráva, losice, laň (o jiných zvířa- tech praví se: okotiti se, oštěniti se, oprá- šiti se, ohřebiti se atd. ). Jg. Kráva ta pře- stala se t-ti. D. Ta kráva se těžce telívá. Ros. — Jg.

340116   Telítko Svazek: 4 Strana: 0049
Telítko, a, n. = telátko. Slez. Klš.

340117   Tělivo Svazek: 4 Strana: 0049
Tělivo, a, n. — tělo, der Körper, Leib. Slov. Má hodné t. Koll.

340118   Telivo Svazek: 8 Strana: 0425
Telivo, a, n. = lenoch, darebák. Phľd. XII. 560.

340119   Telivo Svazek: 9 Strana: 0339
Telivo, a, m. = hlupák. Zát. Př. 21b.

340120   -telka Svazek: 4 Strana: 0049
-telka, přípona jmen podstat, rodu žen.: učitelka, vychovatelka. Vz Tvoření slov.

340121   Telka Svazek: 7 Strana: 0896
Telka, y, f. = kolouh. Brm. I. 3. 166.

340122   Telko Svazek: 4 Strana: 0049
Telko = toliko. U Opavy. Pk.

340123   Telko Svazek: 7 Strana: 0896
Telko, a, n. = telátko. U Nepoměřic. Rč.

340124   Telkovy Svazek: 9 Strana: 0339
Telkovy, telky = tak veliký, toliký. Slez. Lor. 79.

340125   Telký Svazek: 4 Strana: 0049
Telký = tak veliký, so gros. U Opavy. Klš.

340126   Telký Svazek: 8 Strana: 0425
Telký — tak veliký. Je telky, jak za graj- car bělka. Slez. Nov. Př. 605.

340127   -telkyně Svazek: 4 Strana: 0049
-telkyně == -telka: vychovatelkyně, do- broditelkyně atd.

340128   Tell-us Svazek: 4 Strana: 0049
Tell-us, ury, f., lat. = země. — Tellur- ský, vz Tellurický.

340129   Tellur Svazek: 4 Strana: 0049
Tellur, u, m., nerost zrnitého složení, zemník, das Tellurium. Vz Bř. 209., S. N., Šfk. 293.

340130   Tellur Svazek: 10 Strana: 0439
Tellur, u, m. Vz Vstnk. XI. 545., XII. 581..

340131   Tellur Svazek: 10 Strana: 0672
Tellur, u, m. Vz Vstnk. XIV. 472. T. a jeho sloučeniny. Vz Ott.

340132   Telluri-um Svazek: 4 Strana: 0049
Telluri-um, a, n., dle Gymnasium, země- stroj = stroj, jímž zobrazují se výjevy při ročním oběhu kolem slunce se vyskytující, das Tellurium. Vz S. N. Z lat.

340133   Tellurický, tellurský Svazek: 4 Strana: 0049
Tellurický, tellurský = vše, co k zemi se vztahuje, aneb z ní pochází, tellurisch. Vz S. N.

340134   Telluričitan Svazek: 4 Strana: 0049
Telluričitan, u, in., kyselina tellnričitá se zásadami. Šfk. 264.

340135   Telluričitý Svazek: 4 Strana: 0049
Telluričitý, tellurig. T. kyselina, das Telluroxyd: Te O2. Šfk. 264.

340136   Tellurid Svazek: 4 Strana: 0049
Tellurid, u, m., das Tellurmetall T. dra- selnatý, stříbrnatý, vizmutový. Vz Šfk. 294.

340137   Tellurík Svazek: 4 Strana: 0049
Tellurík, u, m., nerost. T-rík olovnatý (altaid), písmenkový (sylvanit). Vz Bř. 210.,

340138   Tellurit Svazek: 10 Strana: 0672
Tellurit, u, m. Vz Ott.

340139   Tellurovodík Svazek: 4 Strana: 0049
Tellurovodík, u, m. = plyn bezbarvý. Vz Sfk. 294. (TeH).

340140   Tellurový Svazek: 4 Strana: 0049
Tellurový, Tellur-. T-vá kyselina, die Tellursäure: Te O3. Šfk. 294.

340141   Tellurový. T Svazek: 10 Strana: 0439
Tellurový. T. rudy. Vz Vstnk. XI. 819.

340142   Telma Svazek: 4 Strana: 0049
Telma, y, f. = kapsa, vak, tlumok, die Tasche, der Brodsack. Lex. vet. Chleba se nám nedostává v t-mách našich. Bibl. 1404. I vpustí je v t-mu pastusi, v nížto chléb nosieše. Ib. Neroďte nositi t-my. ZN.

340143   Telma Svazek: 10 Strana: 0439
Telma, y, f. Že řád boží se ruší, když jich telmy ubývá. Chč. S. II. 179a.

340144   Telmatý Svazek: 10 Strana: 0439
Telmatý, vz Talmatý, Talovatý, Telma.

340145   Tělnatě Svazek: 4 Strana: 0049
Tělnatě = tlustě, leibig. Us. Jg.

340146   Tělnatěti Svazek: 4 Strana: 0049
Tělnatěti, ěl, ění; tělnatívati = těla na- bývati, fett, stark, korpulent werden. Ros. — čím: stravou.

340147   Tělnatiti Svazek: 4 Strana: 0049
Tělnatiti, il, ěn, ění, korpulent machen. — koho čím: stravou.

340148   Tělnatosť Svazek: 4 Strana: 0049
Tělnatosť, i, f., die Körper-, Leibesfülle, Dicke, Dch., das Embonpoint, die Korpu- lenz, otylosť. Nz. lk. Hyzdí ho neforemná fr. Sych.

340149   Tělnatosť Svazek: 7 Strana: 0896
Tělnatosť vína. Vz KP. V. 190.

340150   Telnatý Svazek: 4 Strana: 0049
Telnatý = při těle, beleibt, dickleibig, wohlbeleibt, korpulent. Nad jiné silný a t. člověk. V. — Kom.

340151   Tělnatý Svazek: 7 Strana: 0896
Tělnatý. T. víno. Vz KP. V. 186.

340152   Tělně Svazek: 4 Strana: 0049
Tělně = stelně, trächtig.

340153   Tělně Svazek: 4 Strana: 0049
Tělně = tělesně.

340154   Tělněnka Svazek: 7 Strana: 1392
Tělněnka, y, f, accipa, zastr. Pršp. 49.

340155   Telnica Svazek: 7 Strana: 0896
Telnica, e, f. = kráva. Slov. Sb. sl. ps. I. 175., Rr. Sb.

340156   Telnice Svazek: 4 Strana: 0049
Telnice, e, f., Telnitz, ves u Brna. PL.

340157   Tělník Svazek: 4 Strana: 0049
Tělník, a, m., der Leibtrabant. — T., u, m. = kříž na těle nosený.

340158   Tělnosť Svazek: 4 Strana: 0049
Tělnosť, i, f. = objem těla, der Umfang eines Körpers; obsah vnitrní těla, der ku- bische Inhalt. Sedl. — T. = velikosť těla, die Grösse eines Körpers. Ja. — T., těles- nost, die Körperlichkeit. Ros.

340159   -telný Svazek: 4 Strana: 0049
-telný, přípona = tedlný. Vlastně jest to přípona -ný, která se ku kmenům jmen na -tel připíná: smr-telný, pominu-telný, ne- vyhnu-telný, či-telný, snesi-telný, zře-telný, srozumi-telný, viditelný, spasitelný, neukoji- telný, oklama-telný. Jako jména na -tel nej- raději se tvoří od sloves 4., 5. a 6. třídy, tak jest i zde při jménech přídavných na -telný. Zk. Ml. I. 197. Do přídavných po- šlých od podstatných na -tel vsouvali staří d před l: spasitedlný, viditedlný, zřetedlný, nyní se obyč. píše: -telný. Ht. Šr. ml. 214. Tuto příponu lze nahraditi a) ve slovech kladných příponou -?n, -?na, -?no: tesný kámen; b) ve slovech záporných parte, perft. passivi: nevyzpytaný, neoceněný. Pk. Město pevné a nedobyté. Lobk. Vz -tel.

340160   1. Telný Svazek: 4 Strana: 0049
1. Telný = březí (o kravách), trächtig. T. kráva, V., Kom., laň (vz Teliti se). L. Prodavači jest kadá kráva telná, když ta- kovou míti chceme. Č. M 330.

340161   2. Telný Svazek: 4 Strana: 0049
2. Telný = otylý, odulý, aufgedunsen. — čím. Bieše vodú telný. Modl. ms. 14. stol.

340162   Tělný Svazek: 4 Strana: 0049
Tělný = tělu podobný, Leib-. T. barva. V. — T. = tělesný, körperlich. Ros. — T. = tělnatý. Tělná dívka, dítě. Puch., dobytek (tlustý). Us. Dobře t-ná má býti chůva. D.

340163   -telný Svazek: 7 Strana: 0896
-telný. Jm. přídavné odvozené od subst. v -tel ukončených bylo významu téhož jako tato substantiva : vody hojitelné = léčivé, spasitelný = spasný. Ale časem děje se tu změna; adj. -telný berou se ve významu něm. -bar, lat. -bilis: vyslovitelné jest = co lze vysloviti, vyplnitelné = co lze vyplniti. Gb. Ml. I. 60. V jazyce starším hovělo se tomuto významu většinou způsobem jiným 1. partc, praes. pass. Jenž učinil vidomé všecky věci i nevidomé. Št. Uš. 10. b. — 2. Partc. perft. pass. (zřídka a nesprávně). Ať budú nepohnuti. Ž. wit. Moys. 16. — 3. Partc. praes act. (zřídka a nesprávně). Od protivenstvie všěch nepřátel našich vidú- cích i nevidúcích. Ž. kl. 139. a. — 4. Adj. v: -ný, -ivý, -ivný, -itý, -l-ný, -l-ivý, -úcí. Vz více v List. fil. 1882. 118.-120.

340164   Tělný Svazek: 7 Strana: 0896
Tělný. T. sukno (barvy těla lidského). Wtr. Obr. 572.

340165   -telný Svazek: 9 Strana: 0339
-telný. Za starodávna mela tato konc. také význam činný: očarovatelná milostnosť; nyní těchto adjektiv s významem trpným přibývá co den více: proveditelný. Mtc. 1901. 154.

340166   -telný Svazek: 10 Strana: 0439
-telný. Někdy lze dlouhá adjektiva utvořená příponou -telný nahraditi kratšími: neukrotitelný—neúkrotný, neuprositelný— neúprosný, neumořitelný—neúmorný. Mš.

340167   Tělný. T Svazek: 10 Strana: 0439
Tělný. T. podstata = tělesná. Zach. Test. 64. — T. registra. Vz Schulz Kom. 148., Registra.

340168   Teľo Svazek: 4 Strana: 0049
Teľo, toľko == tolik. Sloven. Šd. Očka, čarne očka, co teľo plačece? Sš. ps. 68. 214 Červené jabĺčko, teľo sa negúľaj, moje po- tešenie teľo sa netúlaj. Sl. ps. 156.

340169   Tělo Svazek: 4 Strana: 0050
Tělo, a, tělce, e, tílko, a, těličko, tě- líčko, tělinko, tělínko, a, n. Strsl. t?lo, gent. t?la, t?lese, tentorium (umbra), imago, corpus; kořen ski, odkudž i st?n?, sén?, t?nja. Mkl. B. 96., 321. (Hý. ). Dle Jir. koř. tě (tě-ju), vynikati, růsti. Vz Mus. 1863. 4. T. = cokoli hmotného jest, viděti a makati se může, co pod smysly padá, der Körper, jede Substanz, die nicht geistig ist. Jg. T. ve smyslu fysikalním == prostora se všech stran omezená a hmotou vyplněná. Vz S. N. Ve smyslu mathematickém = prostora se všech stran omezená, ale bez hmoty. T. hra- naté (mnohostěn), kulovité. Vz S. N. Tělo přirozené, V., nebeské, Troj., fysické. Nej. Telička útlá a plzká. Kom. T. ústrojné (or- ganické): t. lidí, zvířat, bylin; bezústrojné, ku př. kniha, voda, vzduch. Živým tvorům připisujeme těla, ale neorganickým říkáme raději tělesa: v nesmírných prostorách ko- lují tělesa nebeská. Školník. T. strojené, dě- lané (umělé, Kunstk. ). Nz. T. tekuté (teku- tina), tuhé, hutné, houbovité, zoubkovaté, zubovité, měřické; složení, přístroj, sklad, tvar, tvárnosť, způsob, zevnějšek těla. Šp. Tělo pravidelné, nepravidelné, samosvitné, selbstleuchtend; těla rovné pevnosti. Nz. Tílka belavá či cecíková, corpora candi- cantia, řasnatá. Nz. lk. Těla hranatá nebo mnohostěny a těla kulovitá (válec, kužel, koule, ellipsoid, hyperboloidy a paraboloidy). Vz S. N. Což hmotné jest, že se móž ho dotknúti, to tělo jest. Hus II. 147. Těla i tvaru nabyti. Dch. — T. = zvířecí, živo- čišné tělo, ein gegliederter, thierischer Kör- per, ein Leib. Jg. Tělo živočichů: kulaté, hranaté, cípaté, oblé, ploché, se stran smáč- knuté, válcovité, dlouhé, kluzké (vz Jhl. 253., Trup), sedmihranné (u mořského ko- níčka), pětihranné (u vyzy); tělo hmyzů skládá se z hlavy, z hrudi a břicha nebo zadku; t. z kroužků, členů složené (u červů) na koncích zašpičatilé, slizké, útlé. Jhl. Části těla: kůže, svaly (maso), kosti, cevy (žíly), čivy (čily, nervy), vnitřnosti; hlava, trup (dřík) a okončiny (ruce, nohy); vz Hřbet, Krk, Noha, Prsa, Hlava, Trup. T. zdravé, neduživé. Us. Zrůst, sklad, složení, povaha, přirozenost', plnosť, tloušťka, bou- belatosť, masitosť, kulovatosť, buclatosť, otylost', držení, čásť, úraz těla. Nz. lk. T. pěkně rostlé, zrostlé, hrbaté, zpotvořené; postava těla. Šp. Tělo lidské, V., hovadí. Ros. Těla našeho spojení z kostí, chrusta- ček, svazů, nervů, masa atd. Kom. Těla urostlého. Rkk. Tělo nahrbené. Dch. Ovčá koža je po zvenku, ale tělo vlčí. Mor. Tč. Těla omylná, jež duch zlý na se vezma lidem sě ukazuje, nemohú jiesti, jakož nejsú živa, ač ďábel je nosí. Hus II. 148. — T. = osoba, člověk, der Mensch, die Person, der Körper. Žena není sama svého těla mocna. Sych. Máte-li pak za mák cti v těle? Sych. Objal to tělo. Dch. Vzkazujíc od pána svého, že podával se slavnému království českému ke službám se vším, což měl i s vlastním tělem svým. Pal. Děj. III. 3. 94. Muž nemá moci nad svým tělem, ale žena, jiež sě jest k placení dluhu zavázal; Žena ta nemá moci nad svým tělem, aby zapřela dluhu muži svému. Hus III. 198., 209. — T. = opak duše, der Leib im Gegensatze zur Seele. Trestání na tele. V. Větší péče o dušech a o tělech. K nabytí zdraví těla. V. Kdo nemůže platiti penězi, nechť platí tělem. Již ten Čas nastal, aby každý své břeménko před Kristovu stolici nesl a za to, co do- brého neb zlého ve svém těle činil, odplatu bral. BR. II. 112. b. T-em blýskati (svítiti = otrhaným býti. Vz Chudoba). Č. Povaha, úraz těla; trest na těle. J. tr. T. prací zmo- žené. Tělo rouchem pokryti. Na tělo jíti (tělnatěti). D. To ti bude na zkázu těla i duše. Ml. Nad to i t. odpočine v naději. Ž. wit. 15. 9. a j. Člověk drobného tě. a, leibarm; Dokud duše v těle; Radostí mu duše v těle skáče. Dch. Jak lidé tělo své opravují, aby prý neonemocnělo. Vz Mus. 1854. 536. Doketové Krista pána skuteč- ného těla odsuzovali, napohledné t-lo jemu toliko přikládajíce; T. zhanobiti, poskvr- niti, zprzniti, zneuctíti; Kristus podstatu těla lidského z panny vzal; T. učiněno jest pro duši a ne naopak, tudy tělo je doplněk duše; T. pleťské či masité naproti tělu du- chovnému a oslavenému; T. křehké, pod- trpné, strádavé, bolesti poddané. Sš. J. 21., I. 31., II. 45., 90., 202. (Hý. ). Plynou léta, tělo stárne. Km. Duch zajisté ochoten, ale t. slabo. MP. Děj. bibl. II. 163. Tělem býti v Aegyptě a myslí v zemi svaté; Ve světě buď tělem, v Bohu srdcem. Št. Povolal lé- kaře svého těla (osobního lékaře). Rgl. zdr. Tělu mravy a ctnosti duši vždycky shro- maždovať sluší; T. zvykne ku bujnosti skrz dlúhé spávání. Morav. Té. Bolavé rány na těle denglavo mastíme; Mordár duši ne- uškodí, kďiž tělo zabije; Tělo ludské ništ jiného len popel a blato; O tělo ništ, keď je duša Bohu najmilejša. Slov. Tč. Nehleď velo (= tolik) na své tělo. Slez. Tč. Libosti těla; Z těl našich příbytek duchu svému učinil; Že jste podlé těla z rodu Abraha- mova pošli; Ani sobě Krista v těle přítom- ného neměli. BR. II. 1., 8. b., 13. a., 44. b. Tělo, tělo, tělo hříšné, bývalo jsi v světě pyšné; chodilo si v stříbře, v zlatě, a já duše trpím za tě; A to t. hřešilo, věnečky ve mšu vilo; A když duše z těla vyjde, přijmi ji pod svůj plášť; Byla jsem vyhnána a hříchům prodána, hynula sem cele, na duši na těle; Zostávaj tu tělo s tělem a dušičky s pánem Bohem; Já mám kyrys na svém těle, nebojím se nepřítele; Bosýmu zuli střevíce a nahýmu dvě košule, co jich neměl na svém těle. Sš. P. 17., 22., 63., 67., 90., 566., 686. (Tč. ). Jako tělo bez duše. Bart. Budete dva v jednom těle. ZN. Ani krůpěje poctivé krve v těle nemá. Pk. Duše opustila tělo. Byltě muž vysoké postavy a silného těla. Pal. Dj. III. 3. 268. Duch člo- věka jest dóstojnejší než tělo jeho; Nižádný nikdy svého těla v nenávisti neměl, ale krmí je a chová ho; Aby časem svým s učedlníky odpočinul vedlé těla; Také se jim ukázal na těle, kteraký jest u nich byl v mysli: Řka, by Kristus neměl pravého těla, jakož člověk má mieti, ale žeby měl omylné tělo; Někdy Člověk pro jiných pro- spěch mohl by jiesti z lásky, ač by svému tělu neměl potřeby jiesti; Zřiezená láska tomu chce, aby každý člověk viece miloval duši každého blížnieho než své tělo; Což urozeno jest z těla, tělo jest a co urozeno z ducha, duch jest; Tu řečí ukazuje, že každý člověk jest dvě věci t. j. duch a tělo; Zabitie na duši hřiechem jest těžšie než na těle; Tělo velme váží duši k věcem zemským; Život člověka jest dóstojnejší, dražší a tak lepší než jeho pokrm a tělo lepši než rúcho; On jest byl umřel na těle, ale oni mrtvi jsú na duši; Prve na duši léčí, potom na těle, aby ukázal, že těžšie jest nemoc duše než t-a; Prve ďábel vládne duší, potom tělem; Byl jest malý na těle, ale veliký hřiešnik na duši; Tělo se duši protiví; Kristus vstav z mrtvých vedlé t-a, bral se na výsosť nebeskú; Tělo slove člo- věk zevnitřní, duše člověk vnitřní; tělo tiehne k hřiechu a duše k ctnosti; T. mé z blata jest, protož blatná, nečistá a roz- košná myšlenie ot něho mám; Od těla uteci nemohu, ani ho od sebe zahnati mohu, ale musím je těpati, neb jest přivázáno a zabiti ho nesluší, živiti je musím; Proto t. vždy repce proti duchu; A proč duši svú málo vážíš a jie předkládáš tělo?; Pročež tehdy tělo své drahými věcmi okrašluješ, kteréžto po malých dnech črvie budú žráti?; Pokrm a nápoj tělestný jest k zachování těla; T. vzalo jest dóstojenstvie a duše ztratila jest poctivosť; Živý chlebe, kterýž's z sebe život zpuosobil zvoleným tělem, na kříži umu- čeným. Hus I. 328., II. 38., 49., 140., 146., 148., 171., 227., 233., 284., 304., 350., 354., 376., 391., 411., 432., III. 34., 105., 118., 119., 143., 155., 171., 235., 266. (Té. ). Vz Ukázka. Na našich tělích i duších; Pohodlí tělu svému hleděli; Abyste za příčinou svobody ducha nepovolovali tělu. BR. II. 503. a., 614. a., 639. b. Tlusté (hrubé) tělo, hrubá mysl. Č. Co tělu libo, duši žel. č. V malém těle bývá obyčajné malá síla. Morav. TČ. Kde málo na těle, tam málo v těle. Vz Chudý. Lb. Velké tělo malý duch (tomu, kdo se chlubí, že je vzrostlý). U Žamberka. Dbv. Vz k tomu a k před- cházejícímu strany přísloví a pořekadel ještě: Basa, Bašta, Bělidlo, Bič, Boube- latý, Břicho, Dar, Děvče, Dřevce, Hlava, Hluchý, Holka, Hrách, Chlap, Chlapec, Ko- nope, Kopí, Krajíc, Krása, Krásný, Máslo, Míra, Mužátko, Mýdlo, Neštovice, Noha, Okno, Oko, Opeci, Paňátko, Panství, Pěkný, Pes, Pokladnice, Předsevzetí, Předsudek, Pre- latura, Proso, Silný, Stéblo, Strniště, Suchý, Svinský, Tenký, Tlustý, Tvaroh, Útor, Vejce, Větřík, Zelí, Zívati, Zrcadlo, Žena. (Pří- sloví z Č. ). — T. = celosť něčeho, der Kör- per, die Kommunität. T. obce. Dch. T. církve (celá společnosť), Us., městské. V. Čtyři sta- vové aby jedno tělo byli. Beck. II. 2. 146. T. duchové (o cirkvi); Odrezaní a odsečení od těla církve. Sš. I. 161., II. 59. (Hý. ). Na- zývať sv. Pavel tělo Kristovo vešken sbor lidí, jenž spaseni budú; Kteréžto Kristus jako jie, když je skrze smrť jich k věčnému životu volá a je v své tělo, t. k tovarišstvu svému, jako krmi přijímá. Hus. II. 38., III. 58. (Tč. ). — T. = smyslnosť, die Fleischlich- keit, Sinnlichkeit. Dobuď se z okovů těla. Kom. K vilnosti těla nakloněný. V. Rozkoši těla uzdu pustiti, povoliti. V. — T. mrtvé, mrtvola, entseelter Körper, der Leichnam. T. bez duše; mrtvá těla pochovávati, páliti; tělo zemi navrátiti. V. Chodí jako t. bez duše (bez mysli, utrápený). Ros. T. mrtvé od hrobařů se vynáší. Kom. Aby někdo nad tělem tím mrtvým tyranství neprovodil. BR. II. 131. a. T. otevříti (dutinu prsní a břišní), okrásti, zprzniti; ohledáni mrtvého těla. J. tr. T. umrtvené. Sš. I. 56. T. pak mrtvé od- vezeno jest do Uher ku pohřbu. Pal. III. 3. 264. A pomáhali mrtvé tělo připravovati. NB. Tč. 198. Ej hukša, hukša s milého, ne- jezte těla bílého; Kdo tum cestum půjdže, přečitač se može, že v tym jednym hrobě dvě čela (těla) při sobě. Sš. Ps. 92., 453. (Tč. ). O jsú-li v tobě litostivá třeva, kře- sťane, jenž pláčeš těla, od něhož jest od- stúpila duše a neplačeš duše, od kteréž jest odstúpil Bóh?; Tělo v hrob uvaliti; Prve čertie donesú duši do pekla, než lidé tělo do hrobu; Mina jest masť lékařská a hořká, jížto těla mrtvá maží, aby červie a smrad jich neporušil. Hus II. 357., 358., II. 20. (Tč. ). — T. Páně, bozi, der Leib Christi. T. Páně přijímati. Us. Hod božího téla. Us. Nebude-li na boží tělo čas, nebudeme míti hustý kvas (bude nesporé obilí). Hrš. O bo- žím těle světí se věnce. Ml. Bratrstvo těla božího se znamením obruče (kruhu) a kla- divu ve 14. stol. v Praze. uch. Zvlášť se rač přimlouvati, když budem umírati, by- chom hodně t. Páně přijali; Kněz boží tělo zdvíhá, druhý posel přibíhá. Sš. P. 54., 795. (Tč. ). O svatém Duše ještě v kožuše, o bo- žím těle skoč do vody směle. Nedává se nám (za pokrm) tělo (Páně) hmotné a ha- matné, nébrž oslavené a zduchovnělé a zsvá- tostnělé; T. Páně bylo po vzkřesu o mnoho vzdušnějším, tenějším, duchovnějším, nejsouc místu a času podrobeno. Sš. J. 117., 299. (Hý. ). Božie telo dôstojné přijímá, ktož milostí v Bohu přebývá, ač k oltáři nepristúpi; Těla božieho v zpósobu chleba přijímáme dobrým často dobré jest; Když nemoc ve- liká připadne, tehdy sě zpoviedají a těla Ježíšova žádají; A tak jsú v první blud a v kacieřstvo upadli o božiem těle. Hus I. 364., 382., II, 323., III. 172. (Tč. ). — T. = dřík, trup, peň těla, der Rumpf des mensch- lichen Körpers D. — Tílko, a, n., das Lei- bel. — T. = maso na těle, das Fleisch. Bráti tělo (týti), tratiti télo, spadati z těla. L. Jest při těle (telnatý),. Ros. V těle se přepadati, hubeněti. Os. Úmysl stal se tělem a krví, das Vorhaben wurde Fleisch und Blut. Dch. Ten kůň byl při těle (tlustý). Us. A slovo tělem učiněno jest, das Wort ist Fleisch geworden. Chutnější jest kúsek chleba suchého v pokoji, nežli tělo upečené v rozbroji. Slov. Tč. Tělo mé jest pravý pokrm a krev má jest pravý nápoj; Tělo červóm, zbožie přátelóm a duše čertóm se dostala. Hus. I. 279., II. 243. (Tč). Nejsem já to dřevo, jsem já krev a tělo; kořen vy- kopejte, otci" mě dodejte; Pastvou tě na- 214* krmím, svým tělem nasytím, navrať se br-
zičko, ztracená ovečko. Sš. P. 143., 67. — T. = život, žaludek, der Leib, Magen. Möjky (májky) přijaté do těla jen mechýři škodí. Byl. Žluč mi v těle kypí (hněvám se). Sych. — T. = děloha, der Leib, die Gebärmutter. Veleš — T., der Körper, Extrakt (vína). Sk. Víno slabého těla. Dch. — Těla čtveřičná (pahorky) v mozku. Vz Schd. II. 333. — Tělička krevná. Vz Schd. II. 358. — Telo sklové v oku. Vz Schd. II. 349., Oko. — T. dřevní, dřevové, corpus ligni, der Holz- körper, nejhlavnější díl svazku cévnatého; t. kořenové, corpus radicis, der Wurzelkör- per, díl kořene pilovitý; t. dělohové, corpus eotyledoneum, der Samenlappenkörper. Vz Rst. 505., 53., 69., 58., 168., Schd. II. 176.

340170   Tělo Svazek: 7 Strana: 0896
Tělo. Cf. Mkl. Etym. 356., Ž. kl. 109. 3., 138. 13. (uterus), Hš. Št. 294. — T. živo- čišné. Přemohli je na jich těle. Výb. II. 14. A tu tělo sv. Anastasie pochovala. Pass. — Hádanky o těle lidském vz Km. 1886. 754., Brt. D. 155. n. — T. = opak duše. Slovák zřídka krade. Zachce-li mu se pochutnati si na cizím beranu, řekne upřímně: Vzdychej, duše, tělo půjde krásť. Němc. Chodili jak tělo bez duše. Zr. Masné t. přijal z sv. Mařie ; Neb ne v těle, ale jen v duši sstú- pil jest do těch pekelných krajin. Št. Kn. š. 14., 20. Spor duše s tělem. Vz Výb. I. 357. nn. Tělem (= osobně) přítomný. Kom. Kor. 1.

340171   Tělo Svazek: 7 Strana: 1392
Tělo Slavnosť božího těla. Vz Obz. 1892. (Brt).

340172   Tělo Svazek: 9 Strana: 0339
Tělo, pl. těla, tělesa. Gb. H. ml. III. 1. 420. Úsloví vz v Zát. Př. 3b8a. Kdyby's měl kusa cti v těle. Hoř. 95. Nech sprchne so mňa t., ako so stromu list. Mus. slov. III. 74.

340173   Teľo Svazek: 10 Strana: 0439
Teľo = tolik. To bulo t. jako nič. Spišsky. Sbor. slov. 1901. 82.

340174   Tělo Svazek: 10 Strana: 0439
Tělo. Trp, tělo, dyžs' chtělo (při propi- chování uší nebo při nemanželském porodu). Litom. 73. — T. v alchymii = každý předmět. T. umenšené = kov v dokonalosti umenšený, který ještě nedošel hodnoty čistého zlata n. stříbra. Zach. Test. 151. — T. boží. Vz Čeč. 165., Nejed. 347. O božím těle do vody směle. Us.

340175   Tělobijce Svazek: 4 Strana: 0052
Tělobijce, e, m., der Leibesmörder. L.

340176   Tělocit Svazek: 4 Strana: 0052
Tělocit, u, m., coenaesthesis. Mus. XI. 173.

340177   Tělocvičírna Svazek: 7 Strana: 0896
Tělocvičírna, y, f. = tělocvična. J. Lpř.

340178   Tělocvičiště Svazek: 7 Strana: 0896
Tělocvičiště, ě, n., Turnraum. Rgl.

340179   Tělocvičitel Svazek: 7 Strana: 0896
Tělocvičitel, e, m., Turner, m. Pdl.

340180   Tělocvičiti Svazek: 8 Strana: 0425
Tělocvičiti. Nár. list. 1896. č. 163.

340181   Tělocvična Svazek: 4 Strana: 0052
Tělocvična, y, f., die Turnhalle; v Praze a j.: sokolna, sokolovna.

340182   Tělocvičník Svazek: 4 Strana: 0052
Tělocvičník, a, m., sokol, der Turner. Šm.

340183   Tělocvičný Svazek: 4 Strana: 0052
Tělocvičný, gymnastisch, Turner-, Turn-. T. pohyb atd. T. střevíce, oděv, Tum-. Dch.

340184   Tělocvičný Svazek: 8 Strana: 0425
Tělocvičný. Dětské hry t-čné na Mor. Vz NZ. III. 22.

340185   Tělocvik Svazek: 4 Strana: 0052
Tělocvik, u, m. T. = pravidelné a sou- stavně pěstované cvičení těla lidského v po- hybech, které tělo s vědomím a z vůle člo- věka vykonává. Das Turnen, die Turnübung, Leibesübung, Gymnastik. S. N. Veškerá cvi- čení tělesná lze vykonati buď bez pomoci aneb bez odporu spolucvičenců jiných a anebo toliko pomocí n. za odporu jiných. V obo- jím pak případě sluší rozeznávati, může-li provedení cviku beze všeho zvláštního pří- strojí a nářadí býti podniknuto, aneb zdali takového nářadí k nim jest potřebí. Přiči- níme-li k tomu ještě rozdíl ten, že nářadí může býti buď pevné tak, že pohyby přes ně aneb na něm se dějí, aneb pohyblivé tak, že náčiní toto zvedáme aneb jím há- zíme, naskytují se nám následující druhy cvičení těla: A) cvičení bez nářadí a bez pomoci n. bez odporu cvičenců jiných (c. prostná); B) cvičení nářadová a to a) na nářadí: skok prostý (do dálky, do výšky a do hloubky), skok útokem, skok o tyči, mety na koni a na koze, cvičení na bra- dlech, na hrazdě, v kruzích, v kolovadle, na řebřících a šplhání, potom cvičení k udr- žení rovnováhy čelící, na chůdách, kladi- nách a na kouli; ß) cvičení s nářadím, k ně- muž náležejí zejména: činky, závaže, pytle, holi, oštěpy, koule kamenné nebo železné; C) cvičení toliko pomocí jiných provodi- telná: skupiny; D) úpoly, u nichž buď bez náčiní buď s náčiním odpor síly živé pře- máháme: odpory, zápas, rohování, šermo- vání sekem a bodem. Vzhledem k tělu lid- skému sluší Rozděliti veškerá učení tato hlavně na cvičení paží, trupu a nohou, u nichž všech tří pak jest nejhlavnější čin- ností ohýbání a napínání čili zpřimování. S. N. Vz Tš. (KP. I. 414. atd. ) a jména jednotlivých nástrojů zde jmenovaných. — Cvičení tělocvičná jsou buď prostocviky aneb dějí se pomocí nástrojův. Při prosto- cvicích hýbáme hlavou, rukama, nohama, běháme, skákame n. poskakujeme. Nástroje tělocvičné jsou: kůň, koza, hrazda, bradla, kruhy, řebřík, štihly (chůdy), paličky n. činky, kolovadlo, tyče, visací řebřík, pro- vaz; vz tato slova. Na koni se natahujeme, přes kozu skáčeme, na hrazdě a bradlech visíme n. se houpáme n. se otáčíme, v kru- zích se houpáme, po žebříce lezeme, na štihlách (chůdách) chodíme, paličkami to- číme, kolovadla se držíce do kola běháme, po tyčích a po provaze nahoru lezeme (se šplháme). Pt. O způsobech cvičení ve ško- lách národních vz Km. 1874. 663. -665. T. léčitelský, das Heilturnen. Dch. T. vojenský dělíme a) ve prostocviky (cvičení ohbí, Ge- lenkübungen), b) ve cvičení v poklusu (Lau- fen), c) ve skoku (Springen) a d) ve pře- máhání překážek (Uibersetzung von Hinder- nissen). Čsk. Vz o t-ku také S. N.

340186   Tělocvik Svazek: 7 Strana: 0896
Tělocvik. Cf. Slov. zdrav. 370. nn. Tělo- cvikem se spaní stává tvrdším, zdravějším, chuť k jídlu a pití se budí. Sb. uč.

340187   Tělocvik Svazek: 7 Strana: 1392
Tělocvik. Vz Ott. VI. 353.

340188   Tělocvik Svazek: 9 Strana: 0339
Tělocvik ve školách středověkých. Vz Wtr. Part. 469.

340189   Tělocvik Svazek: 10 Strana: 0672
Tělocvik. Vz Ott.

340190   Těločivný Svazek: 7 Strana: 0896
Těločivný. T. nervy. Dk. S. 8.

340191   Tělohřej Svazek: 4 Strana: 0052
Tělohřej, e, m., der Leibwärmer, pol. a rus. Jg. Dle Rk. tělohřejka.

340192   Tělohyb Svazek: 4 Strana: 0052
Tělohyb, u, m. = hnutí těla, tělesný pohyb, die Aktion des Körpers. Nz. Řeč t-by pro- vázeti. Nz.

340193   Tělochranitel Svazek: 4 Strana: 0052
Tělochranitel, e, m., der Leibwächter. Johanmt. 167.

340194   Tělochranný Svazek: 10 Strana: 0439
Tělochranný štít, plášť. Msn. II. 30., 220., 292.

340195   Těloj Svazek: 9 Strana: 0339
Těloj. T. vetché = tělo jest vetché. Št. Bes. 35.

340196   Tělokojný Svazek: 10 Strana: 0439
Tělokojný, leibpflegend. T. ústav. Hlas nár. 1886. 22. /9.

340197   Tělokupec Svazek: 4 Strana: 0052
Tělokupec, pee, m. = lidokupec, der Menschenhändler. L.

340198   Tělolibný Svazek: 4 Strana: 0052
Tělolibný, sinnlich, fleischlich. L.

340199   Těloměr Svazek: 4 Strana: 0052
Těloměr, u, m., der Körpermesser. Siu.

340200   Tělonosný Svazek: 4 Strana: 0052
Tělonosný, leibtragend. L.

340201   Tělopásek Svazek: 4 Strana: 0052
Tělopásek, ska, m., ein sinnlicher Mensch, der nur den Leib pflegt. Račín. 73.

340202   Tělopis Svazek: 7 Strana: 0896
Tělopis, u, m., Stereographie, f. Šd.

340203   Tělosečný. T Svazek: 10 Strana: 0439
Tělosečný. T. kopí, zbraň, Msn. II. 434., 234, kov. Škod. II2. 82.

340204   Tělosloví Svazek: 4 Strana: 0052
Tělosloví, n. = popis těla a jeho částí, die Somatologie. Rst. 2.

340205   Těloslovný Svazek: 10 Strana: 0439
Těloslovný, somatologisch. T. jednání. Presl. v Kroku I. a. 13. Sr. Tělosloví.

340206   Těloslužebnosť Svazek: 4 Strana: 0052
Těloslužebnosť, i, f., der Körperdienst, Kdož by chtěl skrze t. samého sebe od krá- lovství nebeského odciziti? Berl. král. 149.

340207   Telostava Svazek: 7 Strana: 0896
Telostava, y, f., Körperstellung, f. Slov. Ssk.

340208   Tělotrapný Svazek: 4 Strana: 0052
Tělotrapný, kasteiend.

340209   Tělotvarný Svazek: 7 Strana: 0896
Tělotvarný. Dk. Poet. 18. Tělotvorný, körperbildend. T. látka. Us.

340210   Tělotvorce Svazek: 4 Strana: 0052
Tělotvorce, e, m.; der Schöpfer des Kör- pers. Šm.

340211   Tělovati Svazek: 7 Strana: 0896
Tělovati, modelliren. Dk. Aesth. 175.

340212   Tělověda Svazek: 4 Strana: 0052
Tělověda, y, f. = tělosloví. Dch.

340213   Tělovědný. T Svazek: 10 Strana: 0439
Tělovědný. T. pitva, sectio anatomica. Ktt.

340214   Tělověstný Svazek: 7 Strana: 0896
Tělověstný smysl (hmat). Dk. P. 56.

340215   Tělovitý Svazek: 4 Strana: 0052
Tělovitý = telnatý.

340216   Tělovodný Svazek: 4 Strana: 0052
Tělovodný. T. nemoc = vodnatelnosť. ZN.

340217   Tělový Svazek: 4 Strana: 0052
Tělový, Körper-, Leib-. T. ústrojnosť, barva, die Fleischfarbe. Us.

340218   Tělový Svazek: 7 Strana: 0896
Tělový pocit, smysl, tvar. Dk. P. 18., 22.

340219   Těloznalec Svazek: 7 Strana: 0896
Těloznalec, lce, m., Somatiker, m.

340220   Tělozpyt Svazek: 4 Strana: 0052
Tělozpyt, u, m, die Somatologie. Vz Tělosloví. Rk.

340221   Tělozpytec Svazek: 4 Strana: 0052
Tělozpytec, tee, m., der Somatolog. Sm.

340222   Tělpatý Svazek: 10 Strana: 0439
Tělpatý. O nepřiléhavém šatě. Litom. 54.

340223   Tělpis Svazek: 4 Strana: 0052
Tělpis, u, m., nadávka = ťulpas? Tělpis ! Chumaj, co kefy žere. Nitra 41. 352.

340224   Telpis Svazek: 9 Strana: 0339
Telpis, a, m. = hlupák. Zát. Př. 21b.

340225   Tělsko Svazek: 4 Strana: 0052
Tělsko, a, n. = špatné tělo, ein elender Körper. L.

340226   Tělství Svazek: 4 Strana: 0052
Tělství, n. = tělo, der Körper, zastr. Ž. wit. 64. 3. (Jg. ).

340227   Teltieha Svazek: 4 Strana: 0052
Teltieha, y, f., stragula, zastr. Veleš.

340228   Tělúch Svazek: 7 Strana: 0896
Tělúch, a, m. = tele, hlupák (nadávka). Slez. Šd.

340229   Telunko Svazek: 8 Strana: 0425
Telunko. Velunko telunko, jedyn dejte. Slez. Nov. Př. 279.

340230   Telur Svazek: 9 Strana: 0339
Telur, u, m. Sr. Vstnk. X. 328.

340231   Telurovodík Svazek: 9 Strana: 0339
Telurovodík. Sr. Vstnk. X. 328.

340232   Telý Svazek: 4 Strana: 0052
Telý, á, é = tak veliký, so gross. U Bruš- perka. Mtl. U Frenštátu. Dšk.

340233   Telyn Svazek: 4 Strana: 0052
Telyn, u, m., harfa staronordická.

340234   Tem Svazek: 4 Strana: 0052
Tem, u, m., místo lepšího tma = legie, die Legion. T. dělá 13000. Háj., Solf. Tem = 21500 lidu jízdného i pěšího n. dle jiných 6100 pěších a 730 jízdných. V. Cf. Dvanádcte tem angelóv. ZN. — T. (lépe: pluk), das Re- giment. Scip., Th.

340235   Těm Svazek: 4 Strana: 0052
Těm, vz Ten.

340236   Tem Svazek: 8 Strana: 0425
Tem = ten. U mor. Kruml. Brt. D. II. 217.

340237   Temällice Svazek: 9 Strana: 0339
Temällice = chrásty na dětské hlavě. Sbor. Slov. III. 159.

340238   Temánec Svazek: 7 Strana: 0896
Temánec, nce, m. = temenee. Nov.

340239   Temátko Svazek: 10 Strana: 0439
Temátko, a, n., zdrobn. témě. Volyně. Čes. 1 XIII. 125.

340240   Témdni Svazek: 4 Strana: 0052
Témdni, vz Týden.

340241   Témě Svazek: 4 Strana: 0052
Témě, vz Tímě.

340242   Témě Svazek: 9 Strana: 0339
Témě. V temä uražený atd. Vz Zát. Př. 21?., 368?.

340243   Temechov Svazek: 4 Strana: 0052
Temechov, a, m., Temechau, dvůr u Kře- lovíc. PL.

340244   Temelín Svazek: 4 Strana: 0053
Temelín, a, m., Gross-Temelin, ves u Vl- tavo-Týna.

340245   Temelinec Svazek: 4 Strana: 0053
Temelinec, nce, m., Klein-Temelin, ves u Vltavo-Týna.

340246   Témencovatý Svazek: 4 Strana: 0053
Témencovatý, wassergallig. T. pole. Vz Témenec.

340247   Temenec Svazek: 10 Strana: 0439
Temenec, nce, m. = modřina. Dšk. Km. 42.

340248   Témenec, týmenec, temenec, tymenec Svazek: 4 Strana: 0053
Témenec, týmenec, temenec, tymenec (V., Reš. ), nce, m. = místo vlhké, bahnité v poli a jinde n. malá studánka, die Wassergalle, Nassgalle, Quelle. Mořský t., aestuaria. Jg. Vz Terneniště. Kal. — T., lupen, lupének, vřed umělý, fontanella. Nz. lk.

340249   Temenice Svazek: 7 Strana: 0896
Temenice, e, f. = temenec. Tč.

340250   Temeniční Svazek: 7 Strana: 0896
Temeniční voda (z temene). Sdl. Hr. III. 7.

340251   Temeništnatý Svazek: 4 Strana: 0053
Temeništnatý, voll Sümpfe, morästig. Krok. II. 139.

340252   Temeništný Svazek: 4 Strana: 0053
Temeništný = terneniště obsahující, sum- pfig, quellig. T. louka, Kom., pole, místo, dno (mokré, vlhké). V.

340253   Temeniti se Svazek: 4 Strana: 0053
Temeniti se, il, ění = prýštiti se, quellen — se kde. Pod javorem na louce voda se temeni. Č. V něm (Bohu) ti žití temeni se touha. Sš. Bs. 186. — se v co. Vrch te- meni se ve dvě špifie. Šml.

340254   Temeniti se odkud Svazek: 7 Strana: 0896
Temeniti se odkud. Odtud t-ní se život nový; Výslednice t-ní se ze všech těchto složek. Dk. Aesth. 511., 28. Vše mu t-ní ze smyslnosti. Mus. 1887. 543.

340255   Temenitý Svazek: 4 Strana: 0053
Temenitý = pramenitý, quellicht. Šm.

340256   Teménko Svazek: 4 Strana: 0053
Teménko, vz Tímě.

340257   Temenní, témenní Svazek: 4 Strana: 0053
Temenní, témenní = k temeni náležející, zum Scheitel gehörig. T. kosť. D., zubové (lícní, nejzadnější). V.

340258   Temenný Svazek: 4 Strana: 0053
Temenný = temeništný. Aqu.

340259   Temeno Svazek: 4 Strana: 0053
Temeno, vz Tímě.

340260   Temenososcový Svazek: 7 Strana: 0896
Temenososcový, parietomastoideus.

340261   Temenotýlní Svazek: 7 Strana: 0896
Temenotýlní, parietooccipitalis. T. rýha (sulcus). Temenovlasý, auf dem Scheitel behaart. Lpř.

340262   Temenozáhlavní. T Svazek: 10 Strana: 0439
Temenozáhlavní. T. rýha, Parietoocci- pitalfurche. Ktt.

340263   Temený Svazek: 4 Strana: 0053
Temený, ého, m., osob. jm. Šd.

340264   Téměř Svazek: 4 Strana: 0053
Téměř = takmer, skoro, blízko, beinahe, fast, schier, einigermassen. V. T. jedno; t. umrlý; až t. k smrti se báti. V. Veliký t. jako můj palec. D. Nebylo téměř zadných příjmů. Dch. T. všecko město se sebralo. ZN. Hra na Libušu provozovaná v Oseku a v okolí t. totožná jest se hrou čančaráka. Sš. P. 764. Pro mnohé nepříhodnosti, kteréž t. bez přestání při takových jízdách mne potkávaly, z mušení této povinnosti jsem pominul; Není t. co psáti. Žer. 15., 317. Jini budú zahanbeni a t. za nic poctěni. Hus III. 308. T. ho cítiti nebylo. Har. Každý t. svou vůli za právo má. Jel. — T. = raději, hned, gar, lieber. Aniž vypraviti uměji jejie šlechetnosti t. budu mlčeti. Tkad. Pros t. i za království. Ben. — Solf., Har.

340265   Temešiť sa Svazek: 7 Strana: 0896
Temešiť sa. T-ší sa ako medveď. Slov. Mt. S. I. 96.

340266   Temešvar Svazek: 4 Strana: 0053
Temešvar, a, m., mě. v Uhřích, Vz S. N. — T., Temeschwar, vsi a) u Tábora, b) u Kr. Hradce; T. nový, Nová ves, Temeschwar, ves u Písku. — Temešvarský.

340267   Temětín Svazek: 4 Strana: 0053
Temětín, a, m., hrad sev. od Píšťan na Slov. Šd.

340268   Temián Svazek: 7 Strana: 0896
Temián, u, tn. = kadidlo, Weihrauch, m. Slov. Bern.

340269   Temianár Svazek: 7 Strana: 0896
Temianár, a, m., Weihrauchhändler. Slov. Bern.

340270   Temiánový Svazek: 7 Strana: 0896
Temiánový, Weihrauch-. Slov. Bern.

340271   Těmice Svazek: 4 Strana: 0053
Těmice, Tiemitz, dvůr u Ml. Vožice; něm. Tiemnitz, ves u Kamenice n. L., PL.; něm. Temnitz, ves u Uher. Hradiště (vz Temnice). Hý.

340272   Temín Svazek: 4 Strana: 0053
Temín, a, m., harpalus, hmyz zlomeno- křídlý, hmyzožravý. Krok. II. 251.

340273   Temiti se Svazek: 7 Strana: 0896
Temiti se = dmouti se. Voda se temí. V Plzeň.

340274   Temjan, u Svazek: 7 Strana: 0896
Temjan, u, m., hyosciamus niger, Bilsen- kraut, n. Göm. Bartol.

340275   Temka Svazek: 4 Strana: 0053
Temka, y, f. = nástroj ku ztišení hudeb- ních nástrojů, die Sardine. Vid. list.

340276   1. Temlík Svazek: 4 Strana: 0053
1. Temlík, a, m., osob. jm.

340277   2. Temlík Svazek: 4 Strana: 0053
2. Temlík, u, ra., usoukenníků, das Spann- eisen. Rk.

340278   Temľoch Svazek: 10 Strana: 0672
Temľoch, a, m. = slepec. Brt. Sl.

340279   Temľov Svazek: 4 Strana: 0053
Temľov, u, m. = kozí kůže na gajdách či dudech. Dbš. 64.

340280   Temlov Svazek: 8 Strana: 0425
Temlov, a, m. = žráč. Slov. Kal. S. 184.

340281   Temlovať Svazek: 7 Strana: 0896
Temlovať, die Haut abziehen, ohne sie zu verschneiden. Slov. Ssk.

340282   Temlovati Svazek: 4 Strana: 0053
Temlovati, na Slov. = jísti (s příhanou), essen. — co = chléb. Koli.

340283   Temňák Svazek: 7 Strana: 0896
Temňák, a, m., vrch na vys. Tatrách. Pokr. Pot. II. 42.

340284   Temnati se kde Svazek: 9 Strana: 0339
Temnati se kde (pod střechou). Ld.

340285   Temnavosť Svazek: 4 Strana: 0053
Temnavosť, i, f. = částečná temnosť, das Dunkel. L.

340286   Temnavý Svazek: 4 Strana: 0053
Temnavý = přítemný, etwas dunkel. L. U Opavy: temnavý. Klš.

340287   Temně Svazek: 4 Strana: 0053
Temně = tmavě, dunkel, finster; unver- ständlich, leise. T. mluviti (v temných slo- vech, nesrozumitelně; 2. polovičným hlasem). Ros. —T. = příčernale, schwärzlich, dunkel. T. zelený. Jg.

340288   Temněbarvý Svazek: 4 Strana: 0053
Temněbarvý, dunkelfarbig. Šm.

340289   Temnec Svazek: 8 Strana: 0425
Temnec, asbolus, brouk. T. břežní, a. li- toralis. Klim. 285.

340290   Temněmodrý Svazek: 10 Strana: 0439
Temněmodrý hvozd. Rais. Vlast. 190.

340291   Temněrudý Svazek: 4 Strana: 0053
Temněrudý, dunkelschwarz. T. střecha. Hdk. L. k. 59.

340292   Temněti Svazek: 4 Strana: 0053
Temněti, ěl, ění; ztemněti — počínám temným býti, dunkel, finster werden; lesk tratiti, den Glanz verlieren. Jg. — komu. Oči mu ztemněly. L. — kde. To mluvě pá- novitého užíval hlasu a temněl ve tváři. Čes. Vč. — čím. Aby jí závistí, nenávistí a jinými náruživostmi t. nedopouštěl. Sš. L. 116. (Hý. ).

340293   Temnicar Svazek: 7 Strana: 0896
Temnicar, a, m. = temničář.

340294   Temnice Svazek: 4 Strana: 0053
Temnice, e, f. = temné místo, ein dunkler Ort, Finsterniss, f. Strsl. tbmbnica, příp. -ica. Mkl. B. 294. Bez slunce byla by naše země hrozná t. Koll. Položili mne v t-ci a stínu smrtelném. Ź. wit. 87. 7. Rač vlíti svit v duší našich t-ci. Sš. Hc. Jedna díra, zvaná oknem, osvětluje tuto t-ci. Koll. Cestop. I. 1. 4. Upadl v t-ci. BO. Ukryli ste se mi do tmavej t-ce, už ja vas, mamulko, neuvidím vice. Sš. P. 489. Do temnic přišel. BN. — T. starých otcův = očistec, das Fegefeuer. Almužna nepřipustí jíti duši do temnic. BO. — Lom., Št. — T. — temný vchod do dolu rudního, der Fahrschacht. Vz Báně. — T. = temný žalář, finsteres Gefängniss, der Ker- ker. J. tr., Pal. Také na Slov. Vsadili Jere- miáše v t-ci. BO. Klíče mu ukradeni, t-cu odemknem. Sš. P. 793. T. = ósamotnělá cela k uvězňování vojínů atd., do níž žádné světlo nevniká. S. N. XI. 227. — T. = tmavá komůrka, camera obscura, die dunkle Kam- mer. Sedl. T. = nástroj skládající se ze zr- cadla a z několika čoček broušených, jímž se obraz předmětu některého na stěně tmavé prostory objevuje. Vz S. N. T. přenášitelná, pro fotografy, základ její. Vz KP. II. 146., 151., 152., IV. 519. T. se šikmým zrcadlem, s broušenou deskou, Chevalierova s pravo- úhlým hranolem a odvěsnou plochou. Ck. — T., lépe (jak lid vyslovuje): Temice (Hý. ), Temnitz, ves u Uh. Hradiště.

340295   Temnice Svazek: 7 Strana: 0896
Temnice = temné místo. Tři krajiny byly sú pekelné: jedna pravé peklo, druhá čistec, třetí temnice svatých otcóv. Št. Kn. š. 20. — T. = žalář, carcer. Káza ji v t-ci vésti. Homl. v. 216. Dvanádste dní v t-ci byla. Mus. 1887. 217. (Kat.).

340296   Temnice Svazek: 7 Strana: 1392
Temnice = vchod do dolu. Arch. XII. 442.

340297   Temničář Svazek: 4 Strana: 0053
Temničář, e, m. = žalářník, der Kerker- meister. Koll. Zpěv. I. 47.

340298   Temnička Svazek: 4 Strana: 0053
Temnička, y, f. = šatlava, finsterer Ar- rest, Kerker. Vz Temnice. Dala bys mně voničku, tu koryčanskú temničku. Sš. P. 138. — T., y, m., osob. jm.

340299   Temničný Svazek: 7 Strana: 0896
Temničný strážce, Kerkerwächter. Ev. šk. II. 182.

340300   Temník Svazek: 4 Strana: 0053
Temník, a, m., myslivna u Jihlavy. PL. - T. = velitel temu. Vz Tem. Šb.

340301   Temník Svazek: 8 Strana: 0425
Temník, a, m., tenebroides (brouk). T. maurský, t. mauritanius. Vz Klim. 245. — T., sciodrepa, brouk. T. horský, začoudlý (fumata). Vz Klim. 280.

340302   Temník Svazek: 9 Strana: 0339
Temník, u, m. = louka u Sukorad na Hořicku Hoř. 110.

340303   Temnil Svazek: 4 Strana: 0054
Temnil, a, m., der Dunkelmann. Dch. Vz Temnomil.

340304   Temniti Svazek: 4 Strana: 0054
Temniti, il, ěn, ění; temnívati = temným činiti, dunkel machen, verdunkeln. — co čím: pokoj záslonami. — co, se komu. Temní se mu zrak. Us. Jakés šero tobě temní zrak. Sš. Sm. bs. 131. — kde. Po- hoří se v dálce temní. Dch.

340305   Temnítko Svazek: 10 Strana: 0672
Temnítko, a, n. = barevné sklo, jež před- měty temní. Blende, Blendglas.

340306   Temno Svazek: 4 Strana: 0054
Temno, vz Temný. — Temno, a, n. = temnota, das Dunkel. Z temna modrý. V. Chvátá temnem nočním. Rkk. — T., adv. Temno tu. Zvony t. hučí. Us.

340307   Temno Svazek: 7 Strana: 0896
Temno, a, n. T. vlasů, Hdk., hor. Mcha. T. lesní. Šml. Jenž temnem k světlu vodí národy. Vrch.

340308   Temno Svazek: 8 Strana: 0425
Temno. T. mluvit' = šeptem. Brt. D. II. 401.

340309   Temnoazurně Svazek: 10 Strana: 0439
Temnoazurně pláti. Zr. Strat. 224.

340310   Temnobarevný, -barvý Svazek: 4 Strana: 0054
Temnobarevný, -barvý, dunkelfarbig. Měst. bož. III. 46.

340311   Temnoblankytný Svazek: 4 Strana: 0054
Temnoblankytný, dunkelblau. Jg.

340312   Temnoboký Svazek: 10 Strana: 0439
Temnoboký koráb. Zr. Krist. 185.

340313   Temnobrunátný Svazek: 4 Strana: 0054
Temnobrunátný, dunkelbraun. Jg.

340314   Temnobrvý Svazek: 10 Strana: 0439
Temnobrvý mládec, t. žena. Kká. Sion I. 18., 120. T. obočí. Msn. Hym. 73.

340315   Temnobřichý Svazek: 9 Strana: 0339
Temnobřichý. Vz Hrobařík.

340316   Temnočelka Svazek: 4 Strana: 0054
Temnočelka, y, f-, mellinus, hmyz. Krok. II. 261.

340317   Temnočelka Svazek: 7 Strana: 0896
Temnočelka, Glattwespe. Cf. Brm. IV. 317. nn.

340318   Temnočelý Svazek: 10 Strana: 0439
Temnočelý koráb. Škd. Od. 39.

340319   Temnočerný Svazek: 4 Strana: 0054
Temnočerný, dunkelschwarz. Reš.

340320   Temnočirý Svazek: 4 Strana: 0054
Temnočirý, dunkelschwarz. T. noc. Hdk. L. k. 93.

340321   Temnohlasný, -hlasý Svazek: 4 Strana: 0054
Temnohlasný, -hlasý, dumpftönend. Nej.

340322   Temnohlávek Svazek: 4 Strana: 0054
Temnohlávek, vku, m., nigritella, der Schwärzling. T. úzkolistý, n. angustifolia. Rstp. 1504.

340323   Temnohlávek Svazek: 9 Strana: 0463
Temnohlávek, vku, m., nigritella, rostl. Vz Ott. XVIII. 307.

340324   Temnohledý Svazek: 10 Strana: 0439
Temnohledý. T. slečna. Sá. Upom. 233.

340325   Temnohlučný Svazek: 9 Strana: 0339
Temnohlučný les. Ld. 1.

340326   Temnohnědý Svazek: 4 Strana: 0054
Temnohnědý, dunkelbraun. Jg.

340327   Temnohřivec Svazek: 7 Strana: 0896
Temnohřivec, vce, m. (kůň). Man.

340328   Temnochlupý Svazek: 8 Strana: 0425
Temnochlupý blýskáček (brouk). Klim. 338.

340329   Temnokadeřavý Svazek: 10 Strana: 0439
Temnokadeřavý. T. slečna. Sá. Upom. 3.

340330   Temnokadeřný Svazek: 10 Strana: 0439
Temnokadeřný. Škd. Od. 146.

340331   Temnokadeřný Svazek: 10 Strana: 0672
Temnokadeřný Poseidon. Škod. II2. II 18. Sr. Temnokadeřavý v III. Přisp.

340332   Temnokosý Svazek: 10 Strana: 0439
Temnokosý bůh (Poseidon), xuotvo^aLt/yc. Msn. Od. 35., 141.

340333   Temnokový Svazek: 8 Strana: 0425
Temnokový blýskáček (brouk). Klim. 337.

340334   Temnokrový Svazek: 8 Strana: 0425
Temnokrový. Vz Temnook (3. dod.).

340335   Temnokšticí Svazek: 10 Strana: 0440
Temnokšticí děva. Zr. Leg. 54.

340336   Temnokučerný. T Svazek: 10 Strana: 0440
Temnokučerný. T. šeř. Msn. Od. 61.

340337   Temnolemý Svazek: 9 Strana: 0339
Temnolemý, vz Stehenáč.

340338   Temnolící Svazek: 7 Strana: 0896
Temnolící, braunwangig. T. muž. Osv. V. 826.

340339   Temnolistý Svazek: 9 Strana: 0339
Temnolistý. T. brečtan. Us.

340340   Temnomil Svazek: 4 Strana: 0054
Temnomil, a, temnomilec, lce, m., der Obskurant, Finsterling. Šm

340341   Temnomilství Svazek: 7 Strana: 0897
Temnomilství, n. = tmářství.

340342   Temnomodrý Svazek: 4 Strana: 0054
Temnomodrý, dunkelblau. Tpl, Č.

340343   Temnomračný Svazek: 10 Strana: 0440
Temnomračný vzduch. Msn. II. 406.

340344   Temnonohý Svazek: 10 Strana: 0440
Temnonohý stůl. Škod. II2. 224.

340345   Temnook Svazek: 8 Strana: 0425
Temnook, a, m., melanophthalma, brouk. T. červenohnědý, m. transversalis, červeno- žlutý, parvicollis, hnědavý, crocata (fuscula), hrbatý, gibbosa, kýlokrový, similata, morav- ský, moravica, temnonobý, fulvipes, tmavo- krový, fuscipennis, zuboštítý, distinguenda. Vz Klim. 326.

340346   Temnooký Svazek: 4 Strana: 0054
Temnooký, dunkeläugig. Us.

340347   Temnopeřejný. T Svazek: 10 Strana: 0440
Temnopeřejný. T. studnice. Msn. Od. 304.

340348   Temnoprsý Svazek: 9 Strana: 0339
Temnoprsý. Vz Úzkořiťník.

340349   Temnopřídý Svazek: 10 Strana: 0440
Temnopřídý koráb. Škd. Od. 191., Msn. Hym. 14.

340350   Temnorod Svazek: 4 Strana: 0054
Temnorod, a, m., der Blindgeborene. L.

340351   Temnorouchý Svazek: 10 Strana: 0440
Temnorouchý host. Zr. Nekl. 82.

340352   Temnorudě Svazek: 10 Strana: 0440
Temnorudě zářiti. Zr. Fant. pov. 248.,

340353   Temnorudek Svazek: 4 Strana: 0054
Temnorudek, dku, m., pyrargyrit. Vz Bř. 227.

340354   Temnorudek Svazek: 7 Strana: 0897
Temnorudek, dunkles Rothgiltigerz. Hrbk.

340355   Temnorudek, dku Svazek: 10 Strana: 0440
Temnorudek, dku, m. Vz Ott. XX. 1039.

340356   Temnorudý Svazek: 7 Strana: 0897
Temnorudý, dunkelroth. Mcha.

340357   Temnorudý Svazek: 9 Strana: 0339
Temnorudý. Vz Klanodrápník.

340358   Temnorusý Svazek: 4 Strana: 0054
Temnorusý, kastanienbraun. Jg.

340359   Temnosiný Svazek: 7 Strana: 0897
Temnosiný. Zmije po hřbetě t-ná. Msn.

340360   Temnosivý Svazek: 4 Strana: 0054
Temnosivý, dunkelgrau. Jg.

340361   Temnosivý Svazek: 8 Strana: 0425
Temnosivý. T. hora. Phľd. XII. 529.

340362   Temnoskvrnný Svazek: 9 Strana: 0339
Temnoskvrnný. Vz Úzkořiťník.

340363   Temnoslovečný Svazek: 7 Strana: 0897
Temnoslovečný. Ant. Marek.

340364   Temnosť Svazek: 4 Strana: 0054
Temnosť, i, f.; temnosti, pl., die Dunkel- heit, Finsterniss. V. Údolí t-stí (peklo). V. T-sti noční, Troj., věčné. Ros. V t-stech jest až dotad. ZN. Múdrého oči v hlavě jeho, blázen v t-stech chodí; Zavrzme skutky temnosti t. j. odbuďme hřiechóv, jenž vedú k věčné t-sti; Den t-sti a mrákoty; Přijde ten, jenž k věčnému ohni a k t-sti a všeli- kaké psotě zlé odsúdí; Protož vyjděte z tem- nosti své nevěry; By jiné pomsty nebylo, jedné ty t-sti pekelnie, jimž koncě nebude, dosti by měl sě člověk, lekati a hřiechov varovati; A slovú ty t-sti zevnitřnie prvé pro rozdiel t-stí vnitřniech, jenž sú nedo- statek milosti božie v duši; Lidé milovali sú viece t-sti než světlo; A slovú hřiechové t-sti, protože člověku rozum jako zatmie- vají; Lidé, kteříž hřešie, hledají t-sti, aby mohli hřešiti; Jakož po temnosti nočnie záře vzchodí, tak ten lid židovský po t-sti své nevěry vyzná světlo své pravé viery; Spasitel činí z pokušenie prospěch, když jedné člověk nezatvrdí sebe t-stí hřiechóv; Ženám i tesklivým i báznivým jest dobře, aby samy nebývaly a t-sti aby se varovaly. Hus I. 282., II. 6., 13., 42., 47., 213., 216., III. 77., 115. (Tč. ). T. mluvy. L. T. = mrá- koty, pošlosť oči, die Blindheit. Jel.

340365   Temnosť Svazek: 7 Strana: 0897
Temnosť Cf. Jg. Slnosť. 61.

340366   Temnosť Svazek: 10 Strana: 0440
Temnosť = název pekla. Luc. 44., 45.

340367   Temnostinnosť, i Svazek: 4 Strana: 0054
Temnostinnosť, i, f., das Schattendunkel.

340368   Temnostinný Svazek: 4 Strana: 0054
Temnostinný, dunkelschattend. T. jedlo- vina. Kam. Bs. 81.

340369   Temnostní Svazek: 9 Strana: 0339
Temnostní. T. zvířena. Žv. VIII. 77.

340370   Temnostopý Svazek: 7 Strana: 0897
Temnostopý, dunkelwandelnd. Lpř.

340371   Temnosvětlí Svazek: 4 Strana: 0054
Temnosvětlí, n., temnosvit, u, m., das Dunkellicht. Šm.

340372   Temnosvětlý Svazek: 4 Strana: 0054
Temnosvětlý, dunkellicht.

340373   Temnosvit Svazek: 7 Strana: 0897
Temnosvit, u, m. = tmavosvit. Dk. Aesth. 169., 172. a j.

340374   Temnosvit Svazek: 9 Strana: 0339
Temnosvit, u, m. Jrsk. XVIII. 182.

340375   Temnosvitný Svazek: 7 Strana: 0897
Temnosvitný. T. krásno. Dk. Aesth. 173.

340376   Temnošedý Svazek: 4 Strana: 0054
Temnošedý, dunkelgrau. T. nebe. Sá.

340377   Temnošerý Svazek: 4 Strana: 0054
Temnošerý — temnosivý, dunkelgrau. Jg.

340378   Temnoševý Svazek: 9 Strana: 0339
Temnoševý. Vz Rýhonosec.

340379   Temnošklebný Svazek: 7 Strana: 0897
Temnošklebný. T. propast. Čch. Sl. 123.

340380   Temnošťávný Svazek: 10 Strana: 0440
Temnošťávný dub. Zr. Fant. pov. 186.

340381   Temnoštítý Svazek: 9 Strana: 0339
Temnoštítý. T. mandelinka. Klim. 686.

340382   Temnošumný Svazek: 7 Strana: 0897
Temnošumný, dumpfrauschend. T. vlny. Lpř.

340383   Temnota Svazek: 4 Strana: 0054
Temnota, y, f. = temnost, die Dunkel- heit, das Dunkel. D., Ráj., Krok. Strslov. tbmbnota, obscuritas, příp. -ta. Mkl. B 164.

340384   Temnota Svazek: 7 Strana: 0897
Temnota žalářní. Vlč. Lidstvo v t-tách bludu pohřížené. Šmb. T. pojmu. Mus.

340385   Temnota Svazek: 10 Strana: 0440
Temnota, y, f. Pri t-tě upřímněji se to hovoří. Tbz. V. 1. 83.

340386   Temnotář Svazek: 4 Strana: 0054
Temnotář, e, m. = temnomil. Rk.

340387   Temnotoký Svazek: 10 Strana: 0440
Temnotoký zdroj. Msn. II. 147.

340388   Temnověštivý Svazek: 7 Strana: 0897
Temnověštivý, dunkelwahrsagend. T. sen. Msn Or. 39.

340389   Temnovid Svazek: 4 Strana: 0054
Temnovid, a, m., der Blödsichtige. L.

340390   Temnovidný Svazek: 10 Strana: 0440
Temnovidný, opak. jasnovidný. Nár. list. 1903. 243. 13.

340391   Temnovlasač Svazek: 4 Strana: 0054
Temnovlasač, e, m., wer dunkles Haar hat. Lšk.

340392   Temnovlasý Svazek: 4 Strana: 0054
Temnovlasý, dunkelhaarig.

340393   Temnovraný Svazek: 4 Strana: 0054
Temnovraný, dunkelrappig. Jg.

340394   Temnozelený Svazek: 4 Strana: 0054
Temnozelený, dunkelgrün. Jg.

340395   Temnozlatý Svazek: 10 Strana: 0440
Temnozlatý. T. pole, Zr. Zahr. 94., svět- luška. Zl. Pr. XXII. 98.

340396   Temnozraký Svazek: 8 Strana: 0425
Temnozraký. T. dívka. Krs. Moor. 92.

340397   Temnozvuký Svazek: 7 Strana: 0897
Temnozvuký, dumpf tönend. Lpř., Kká.

340398   Temnožlutý Svazek: 4 Strana: 0054
Temnožlutý, dunkelgelb. Jg.

340399   Temnožlutý Svazek: 10 Strana: 0440
Temnožlutý háv. Zr. Čer. 237.

340400   Temňule Svazek: 4 Strana: 0054
Temňule, e, f., helops. hmyz. Krok. II. 255.

340401   Temný Svazek: 4 Strana: 0054
Temný, (zastr. temen), mna, o = bezsvětlý, nejasný, dunkel, düster. T. věci, D., mrá- koty. Troj., barva, Us., voda. Ž. wit. 17. 12. T. vězení (temnice), hrob. Dch. Adam a Eva drahně sú utrpěli mnoho se kajíce zde na světě několik tisíc let u vězeni temném sú přebývali po smrti. Hus II. 433. T. les. Rkk. — T. = neznamenitý, unbedeutend, unansehnlich. Jel. — T. pojem (ponětí), před- stavení (představa) = nejasné, dunkel, un- klar. T. cit, řeč, slova (nesrozumitelná). Mlu- vil slovy temnými. BR. II. 366. — T. = slepý, blind, blöd. T. zrak. Krab., Kr. kr. Lid t. = neosvícený, blind, unaufgeklärt. — T. samohláska, vz Samohláska. — T. — mdlý, zdaleka znějící, nesrozumitelný (co do sluchu), dumpf, hohl, undeutlich. Kom. Má temný hlas. Ros. T. hřímání. Hlas.

340402   Temný Svazek: 7 Strana: 0897
Temný = bezsvětlý. T. hvozd, Vrch., propasť, stín. Pdl. T. hodinky jitřní, matu- tinum tenebrarum. Hrudička. Lit. 37. — T. = nejasný. T. představy. Dk. P. 29. — T. = slepý. Temný užíva sa o ľuďoch, slepý o zvieratoch. Rr. Sb. T. na obe oči. Slov. Phľd. XI. 316. — T. = z daleka znějící, nesrozumitelný. T. búře, Št., řev, ohlas, rachot, Vrch., lomoz, Čch, hukot, šumění, zvuky. Pdl.

340403   Temný Svazek: 8 Strana: 0425
Temný. T. souhlásky (tenues): ch, k, t, ť, p, s, c, š, č, f. Gb. H. ml. I. 4. Vz Hláska, — T. mše — ranní sloužená každou bílou so- botu. Vz Wtr. Živ. c. II. 860.

340404   Temný jak Svazek: 10 Strana: 0440
Temný jak. T. jako noc; Hlas t., jako když potáhneš buben suknem a bubnuješ. Tbz. V. 6. 275., 344.

340405   Temný Kút Svazek: 8 Strana: 0425
Temný Kút, hora v Turci. Phľd. XII. 338.

340406   Temovací Svazek: 4 Strana: 0054
Temovací kliny, Futterkeile, m Šp.

340407   Temovák Svazek: 10 Strana: 0672
Temovák, u, m. = železné dláto, kterým při temování se zatěsní roury do jiných rour zastrčené. Sr. Ott.

340408   Temování Svazek: 4 Strana: 0054
Temování, n., das Futterholz.

340409   Temování Svazek: 10 Strana: 0672
Temování, n. = těsnění mezery mezi dvěma do sebe zasahujícími konci rour oby- čejně vodorovných. Vz Ott.

340410   Temovati Svazek: 4 Strana: 0054
Temovati, z něm. dämmen, zacpávati, Dch., v lodn., die Fugen mit Moos verstopfen. Nz. — co: hráze. Us.

340411   Temovati Svazek: 10 Strana: 0440
Temovati = přitužovati. — co: hlavy nýtů. Ott. XVIII. 518.

340412   Tempe Svazek: 4 Strana: 0054
Tempe, gt. do Temp, dat. k Tempům, lok. v Tempich, inst, za Tempy (dle Slovo), pl., n. == krásné údolí hluboké a úzké ve vých. Thessalii. Vz S. N.

340413   Tempel Svazek: 4 Strana: 0054
Tempel, plu, m., z lat. = chrám, zvláště pohanský. Rk.

340414   Temperament Svazek: 4 Strana: 0054
Temperament, u, m., z lat. = vlastnost těla, letora, druh hnutí mysli zakládající se na pavaze těla (Da. ), das Temperament, die Gemüthsbeschaffenheit, -art. T. = pří- slušné v těle suchosti a vlhkosti, horkosti a studenosti spořádání. Kom. Cent, 26. T. = způsob mysli a povaha těla. Rk. Vz Letora. T. cholerický n. horkokrevný, melancholický n. kalokrevný, flegmatický n. chladnokrevný, sanguinický n. lehkokrevný. Nz.

340415   Temperament Svazek: 7 Strana: 0897
Temperament. Cf. Hš. Dod. II. 41. č. 272. 42. č. 274.

340416   Temperamentní Svazek: 10 Strana: 0440
Temperamentní slovo, vnímavost Nár. list. 1904. 17. 13., 1903. 134. 13. T. portrét. Ib. 1904 154. 13.

340417   Temperatura Svazek: 4 Strana: 0054
Temperatura, y, f., z lat. = teplota, Grad der Hitze o. Kälte, die Temperatur. T. střední; měna t-ry. Nz. Vz KP. II. 59, 331. — T. = odchylka od mathematickýcli poměrů tonových při ladění varhan a piana, die Temperatur. Mit.

340418   Temperatura Svazek: 7 Strana: 0897
Temperatura. Cf. Schd. I. 99. — T. akustická = vkládání tonů středních mezi tony celé. Mj. 222.

340419   Temperatura Svazek: 10 Strana: 0440
Temperatura, y, f. Lék dobré t-ry (dobře smíšený a p. ). Kom. Did. 275.

340420   Temperování, n. T Svazek: 10 Strana: 0440
Temperování, n. T. činů. Kom. Did. 53. T. smetany (upravení). Nár list. 1904. 138. 9

340421   Temperovaný Svazek: 7 Strana: 0897
Temperovaný. Rozhřatá kolomaz s má- slem t-ná. Mus. 1880. 440.

340422   Temperovati Svazek: 4 Strana: 0054
Temperovati, z lat. = mírniti, mildern, lindern, massigen, temperiren. — co: zlé náklonnosti. Br.

340423   Temperovati Svazek: 9 Strana: 0339
Temperovati víno (upravovati). 1521. Arch. XVIII. 384.

340424   Temperovati Svazek: 10 Strana: 0440
Temperovati = zahřívati. Zach. Test. 151.

340425   Temperový. T Svazek: 10 Strana: 0440
Temperový. T. ocel či kujná litina, t. uhlík. KP. X. 160, 140.

340426   Tempestoso Svazek: 4 Strana: 0054
Tempestoso, v hud., it. — bouřlivě, velmi prudce, heftig.

340427   Templ Svazek: 7 Strana: 0897
Templ, u, m. Do templa. V temple. Mus. 1887. 213. (Kat.). U vrat temple. Ev. olom. 183.

340428   Templ Svazek: 9 Strana: 0339
Templ, e; nč. gt -u. Gb. II. ml. III. 1. 8).

340429   Templář Svazek: 4 Strana: 0054
Templář, e, m., der Templer. T-ři = du- chovni rytířský řád povstalý za časů kři- žáckých válek, 1119. Vz S. N.

340430   Templáři Svazek: 9 Strana: 0339
Templáři. Vz Har. 1. 249.

340431   Templáři Svazek: 10 Strana: 0672
Templáři. Sr. Ott.

340432   Templářský Svazek: 4 Strana: 0054
Templářský řád, der Templerorden. Šd.

340433   Templský Svazek: 10 Strana: 0440
Templský pán = templář. Baw. Ar. v. 5450., 5468.

340434   Tempnosť Svazek: 7 Strana: 0897
Tempnosť, i, f, = temnosť, zastr. Kar. 117.

340435   Tempný Svazek: 4 Strana: 0054
Tempný, zastr. = temný, dunkel. Mus. III. c. 65.

340436   Tempo Svazek: 4 Strana: 0055
Tempo, a, n., it., fr temps (tán), das Zeit- mass, Tempo = pohyb, časomíra, jíž trvání jednotlivých taktův a tudíž pohyb celé skladby neb její části říditi se má. T. zdlou- havé (largo, lento), pozvolné (larghetto, adagietto atd. ), mírné (moderato, allegretto, rychlé (allegro), velmi rychlé (allegro vi- vace). Vz více v Mit. 109., 110. a S. N. — V tělocviku atd. znamená určitou dobu, v níž třeba rozličné hmaty ku př. se zbraní (Gewehrgriffe) na rychlo a precisně vyko- nati, na př. nabíjení čtyřliberního děla děje se na tři tempa a to na povel: Náboj v hla- veň (Ladung einführen)! 1. doba; Na x kroků dělo řiď (auf x Schritte richten)! 2. doba, na povel: Zápalku vlož (Brandel auf)! 3. doba. S. N. XI. 228. — T. v kupec. = čas, die Zeit. A tempo, na čas, do času, na lhůtu, ein Verkauf, bei welchem der Verkäufer dem Käufer eine bestimmte Frist zur Zah- lung einräumt. Kh.

340437   Temporali-a Svazek: 4 Strana: 0055
Temporali-a, í, n, pl., dle Gymnasium v pl., z lat., světské požitky osob duchov- ních, weltliche Einkünfte der Geistlichen, die Temporalien.

340438   Temporarní Svazek: 7 Strana: 0897
Temporarní = počasný. T. hvězdy. Stč. Zem. 46.

340439   Tempování Svazek: 4 Strana: 0055
Tempování, n., das Tempiren, u dělo- střelců vhodné upravení zápalky shrapnelův a jiných dutých trhacích střílidel a to upra- vení takové, aby se střílidlo v patřičné dálce a v určeném okamžiku roztrhlo. S. N. XI. 228.

340440   Tempovati Svazek: 4 Strana: 0055
Tempovati, tempiren. — co: shrapnel. Vz Tempování a S. N. XI. 228.

340441   Tempovní deska Svazek: 4 Strana: 0055
Tempovní deska, die Tempirplatte, šroub, die Tempirschraube, otvor, -Öffnung, uka- zovatel, -zeiger, stupnice, -skala jsou sou- částky přístroje ku tempování zápalky shra- pnelů; t. nebozez, der Tempirbohrer, klíč, -schlüssel, vidlice, -gabel, -kleště, -zange, přístroje dělostřelce k tempování potřebné. Vz více v S. N. XI. 228.

340442   Temtum Svazek: 8 Strana: 0425
Temtum = tento. U Tišňova. Brt. D. II. 193.

340443   Těmu Svazek: 8 Strana: 0425
Těmu m. čemu. Gb. H. ml. I. 525.

340444   Temu že Svazek: 7 Strana: 0897
Temu že = protože. Laš. Brt. D. 176.

340445   Temýnko Svazek: 4 Strana: 0055
Temýnko, a, n., vz Týmě.

340446   Těmyno Svazek: 7 Strana: 0897
Těmyno, a, n. = tímě. Laš. Tč.

340447   Temže Svazek: 4 Strana: 0055
Temže, e, 1., die Temse, angl. Thames, lat. Tamesis n. Tamisa, řeka v Anglicku, vz více v S. N.

340448   Ten Svazek: 4 Strana: 0055
Ten, ta, to; gt. toho, té, toho; dat. tomu, té, tomu; akk. toho (u životných; u neži- votných: ten), tu, to. lok. tom, té, tom; instrum. tím (dříve také: tým), tou (= tú z toju, strsl. toja.. Bž. 153. ), tím; pl. nom. ti (u životných; u neživotných: ty), ty, ta, gt. téch (vz Těch), dat. těm (vz Těch), akk. ty> ty, ta; -ok. těch (vz Těch), instr. těmi (vz Těch). — Pozn. Na Slov. tým (= tím, instrum. ), tej (= té, gt., dat., lok. f. sing. ), ty (= ta), tých (= těch), tým (těm), tými (—těmi). Ht. Sr. ml. 239., 240. V Doudleb- sku říkají v akkusat. sing. fem. tou m. tu; v instr. sg. m. a n říkají s tim m.: s tím, Kts.; v pl. říká se v ob. mluvě: ty páni, ty telata m. ti pani, ta telata, a jinde zase Hlavně ve vých. Čech. ti voli, ti krávy, ti telata m.: ty krávy, ta telata, Jir.; u Čechů v pruském Slezsku skloňuje. se ten, ta, to dle Nový: tého, tých atd. Sb. U Opavy: ten, ta, to; teho, tej, teho; temu, tej, temu; . tého (ten), tu, to; tym, tej, tym; tym, tum, tym; pl. ti, ty, ty; tych; tym; tych (ty), ty, ty; tych; ty ma. Klš. Strauy skloňo- vání v strč. vz Kt. str. 48., Š f. Pé. starč. ml. 76. (ve Výb. L), Bž. 11. O sklonbě zá- jmena ten na morav. Zlínsku vz Mtc. 1878. 18. — Ten (tb), ta, to; řec. ó, n, tó; lit. tas, ta; skr. sa, sa,, tat; goth. sa, sô, thata; nněm. der, die, das. Sch. Fischer má ten za starý akkus., vz Sborník vědecký král. českého. Odbor historický, filologický a filo- sofický I. str. 34. a násl. T. vzniklo z tb přisutím zdůrazňující přípony n (nb). Čistý kořen ťh zachoval se ve strč. jen ve pří- slovci: ve-t-éas (= v ten čas, illico) a v mezi- slovci vet jako: Vet ty zbraně. Rkk. Druhdy se ťh zdvojovalo v tet, jako: tet povod. Bž. 153., Ht. Sr. ml. 238. Cf. Mkl. B. 151. — T. ukazuje na věci, které místem n. časem bližší jsou nebo ukazuje na věci prítomné; onen, ona, ono ukazují na věci, které jsou místem n. časem od mluvícího vzdálenější; der, die, das, dieser, diese, dieses. Zk. Vz Onen. Ve strč. ukazovalo k bližšímu předmětu sien (= hic), ku vzdálenějšímu ten (= ille). Vz Bž. 153. Špatně se v té příčině psává: pro- nější, poslednější m.: onen, ten. Brt. Ta dcera jest pečlivá, ona nedbalá. Us. Tu skříni dala jsem synu, onu dceři. Těchto šetřiti budu, oněch nic. Svěd. (Zk. ) Tím časem, v tom čase, mezi tím časem, mezi tím, za tím, v tom, v té chvíli; před tím časem, před tím, málo před tím; po té, po tom; nad to, přes to,, k tomu; to samo; od toho času. V. Ona kýšky nechce a já su ráda tej (kýšce). Mor. Brt. Tím hájíček pěkný zelený a v tém hájíčku svaté by- dlení; V tejto chvíli a v tej dobé zemské žáby měla v hubě; Narodil se Kristus pán teho dne; Kdo tobě zbraňuje před te naše (okýnka) chodit? Sš. P. 5., 7., 24., 215. (Tč. ). Mimo těto dvě péči každá jiná je zlá; Lidé mohú jako hmatati, že viece ta kletba škodí těm, jenž klnú, než těm, kteří od nich kletbu trpie. Hus II. 350., III. 226. A to v ten pon- dělí po sv. Blažeji; V tém listu nestojí jména pánů těch. NB. Tč. 167., 70. A to se stalo ten úterý před sv. Havlem; Což jest mimo těch 300 zl.; Podlé těchto výpisuov z desk; A ti jsú též vyznali, že jsú toho léta po- loženy (peníze). Půh. II. 14., 237., 331., 491. Tvoje mamka leží ten hrob ode dveří. Sš. P. 160. Mezi tojú (dobu). Bž. 216. A to všecko ten Nikal s nimi požívá. Pč. 19. Od letare svolili sobě rok do té soboty po svá- tosti bez obů práva pohoršenie. Půh. I. 211. A poněvadž živosť těla jest menšie dobré než živosť neb spasenie duše, protož pro toto má ono, když jest čas, opuštěno býti. Hus II. 171. Ten dům jest na ráně. D. To 'ho do očí píchá. D. Ten zde, ten tam. Us. V té věci. Us. Ta smlouva neplatí. D. Do toho dne. V tom dvéře odevříny. Háj. Mám za to. D. Ten sám, ten samý, tenž. V. Té hodiny od- jedu. Toho roku jsem tam byl. Har. Změ- nila se krajina, jakoby ta nebyla. Ten ne- rád s lavice spadne. Ten se chléb k tomu sýru hoditi může. Prov. Ten úterý po smrti (nikdá). Těmi zuby té (takové) kůže nedo- táhneš. Prov. - Ten, ta, to ukazuje na věci, které na mysli máme, o kterých jsme právě mluvili n. o kterých mluviti chceme. Zk. On mi za to rukojmí byl. Sved. Pohrdá tím, kdož mne poslal. Br. Odvedou tě tou cestou, kterou jsi přišel. Br. Že se zná učedníkem toho svaté paměti mistra Jana Husy. Skl.
I. 47. Poslal Mojžíše sluhu svého: Aarona,
jehož vzvolil toho (ipsum). Ž. wit. 104. 26. — T., ta, to klade se, když o něčem s opovrže- ním mluvíme, lat. iste. Ten zajíkavý Blažej ! Svěd. Ten kluk se to opovážil říci? Kos. Nejen křesťanův, ale také těch pohanův a Turků. Skl. II. 244. - Ten - který, ten — co. Nic toho nečinil, co slíbil; Ne toho pták, kdo ho lapil, ale kdož jej snědl. V. Nena- rodil se ten, co by se líbil všem. Koll. Co komu, to tomu. Prov. Jinde toho hledá, čeho doma na zbyt má. Vz Ten který (za: Tenkterové). — Poznam. Před vztažnými zájmeny často ten se vypouštívá. Moudře jedná (ten), kdo v štěstí na neštěstí pamatuje. Zjevujeť na se zlý skutek (ten), kdož před soudem utíká. (To), co chci, udělám. (Ten), kdo uvidí, řekne. Š. a Ž. — Kdo — ten, který — ten. Ktož má moc, ten právo. Prov. Co oko tělu, to svědomí duši. Co jsem psal, to jsem psal (to platiž). Čím hrnec poprvu navře, tím potom dlouho zapáchá. V. Bez ten: Já však co vidím, vidím (= to vidím). Kom. — S že: To jest tím, že jest chudý. D. To dělá to, že jsem... Us. Pleonasticky (dle ßrt. S. 3. vyd. 32. má zde ten význam ethický (sdílný), když mlu- víme o něčem milém, nemilém, známém a p. ). Naděje člověka ani v tu smrť neopouští. I ti nectnostní ctnostným se diví. Až do té smrti (do smrti). Smrž. Tu nic toho, všechno všechněm společné, i ta duše. Kom. Laskav jsem na tebe z toho srdce. V. Sdělil (roz- dělil) by tu duši. Č. Já bych ráda z té duše. Us. Šd. Kery ten kůň tuhši běži, ten tu děvuchu obdrží. Sš. P. 781. Umění nadýmá, ale milosť ta polepšuje. ZN. Že by on ně- jakou pomoc z toho srdce Battianovi po- slati chtěl. Sl. Uh. 1. 1. Zřetel královský nejvíce naň obrácen byl, aby byl, dosazen i s tím svým Jakubem. Aug. 8. Hrdosť tvá, ta tě jest obludila. BO. Demas, ten mne jest opustil. ZN. Z té duše k němu ná- chylný. Br. A bohatá, ta vzdoruje. Plk. I toho života zdáli se nehodní býti. V. — Pozn. 1. Ten, ta, to při superlativu nyní velmi zhusta kladou jako v němčině člen ur- čitý. V češtině může ten při superlativě jen tehdáž býti, jde-li o důrazné vytčení před- mětu známého. Hle, to jest ten nejvěrnější sluha (ten známý nejv. sluha), jako rovněž tak říkáme v positivě: To jest ten (známý, po němž se ptáte atd. ) věrný sluha. Tam stojí ten nejstarší syn (kterého jste chtěli viděti). Proto dlužni jsme o takových dr- žeti, že všichni spolu jsou ten nejvyšší Antikrist, který všemi obyčeji mrtví Krista. Chč. P. 46. V příkladech těchto i důraz padá na náměstku. Brs. 2. vd. 244. Bůh jest ta největší moudrosť. Št. A za tak svaté se vystavujete, jako byste povinnosti své k Bohu ani v těch nejmenších věcech nezadržovali. Br. Cf. yixzlc áeUov, ró xáX- kiótov íntanvhii ecivív SAßa x&v nyotécoiv eáog. Sophok. Antig. v. 100. Zbytečně bývá náměstka ten, kde nemá této ukazo- vací platnosti: Těm nejhorším lidem často nejlépe se vede. Vybral si tu nejpěknější knihu. Sedli si za ten nejdelší stůl. Růže jest ta nejkrásnější květina. Brs. ib. Šel tím
největším lesem; Poslal mu ten nejlepší
kabát. Brt. Má ten nejpěknější statek. Ros.
Sprosté věci nad ty nejdražší kladli. Dyby
mně kdo koňa sedlal, také bych se na vojnu
dal. Starší sestra uslyšela, bratrovi koňa
sedlala, ta prostřední šablu dala, ta nej-
mladší zaplakala. Sš. P. 173., 175. Cf. A po-
ňavadž modlitba má dostojenstvie a moc od
skladače svého, zjevno jest, že ta modlitba
Otče náš jest nejdóstojnější. Hus I. 311. Vz
Člen, Brt. S. 3. vyd. 33. — Pozn. 2. Často
i jinde, kde na náměstce žádného důrazu
není, klademe zbytečně ten, ta, to, kde Ně-
mec určitý člen, der, die, das klade. Mám
to přesvědčení, zastávám tu zásadu atd.,
vz Přesvědčení, Zastati. Šb. Ta klekanie,
to do kostela časté chozenie i toť by mohlo
v lícoměrstvie na jalovo býti. Št. N. 168. —
Zbytečně klade prý se ve:, Trvalo to 6 ne-
děl. ´ Ale nevidíme toho příčiny. — Jinde
prý se klade šp. m.: věc. S povahou du-
ševní má se to ještě hůře m. má se věc
ještě hůře. Ovšem můžeme slovo věc po-
ložiti, než toto slovo znamená jako slovo
to něco neurčitého a tedy můžeme i to po-
ložiti. — Šlo to přece, šp. prý m.: Věc se
přece podala. Ale frąse první také není
špatná, vz Jíti, abs. Říkáme: Jde to, tak
to nejde. Kdyby místo slova to vůbec klásti
bylo slovo věc, jak bychom vyjádřili známé
čtení: To je to! To prší! To to jde!? (Brs.
2. vd. 244. ). — Pozn. Zbytečně klade se to tam,
kde není na něm důrazu: Jest mi to milo,
žes přišel. Jest mi to podivno. Brs. ib. —
Již jest ten tam = jest po něm veta, je
s ním konec. Umru-li, ten tam (budu). Prov.
Když jsem přišel, byl on už ten tam. Us.
Petr Kaniš řekl jest: Stúpil na nebesa ten
tam (= a zmizel). Vavř. z Břez. Vz Tam. — Ti jedou, ti skáčí, ti jdou = jedni jedou, druzí skáčí, jiní jdou. — To absolutně, das. Na tom býti; na tom ustrnouti, se po- staviti. V. A co toho víc. Kom. Z toho nic nebude. Co tobě do toho? Co máš z toho? Navzkazoval mu toho, až hořko povídati. Sych. Co je po tom. Rok tomu, co jsme se neviděli. Us. To už jako to (to lze připu- stiti). U Olom. Sd. Člověk nebyl by od toho, man wäre nicht dagegen; Co na tom, was liegt daran?; Toho není, das giebts nicht; Nejsem ten, abych mu ublížil; Jen do toho, nur ďrauf los; O to není, darum handelt es sich nicht; Nechme toho; Mlčme o tom; Co komu do toho?; To je toho, das sind Geschichten, Flausen! Dch. Ale taky brani, co mu nic do teho. Sl. ps. 109. Po ty (potom) zase se vzchopil. U Rycht). Vk. Bez toho, xal avtMg, i tak. Tys temu vinen, že si mne napajal červeným vínem; Néni tém žádné vinen jak pudmistr s rech- tářem. Sš. P. 424., 575. (Tč. ) Temu sem si kazabajku kúpila. Slez. Pk. K tomu jej v hlavu udeři. Zk. 461. Mlč chůvičko, ne- zel teho; Budě temu jina pomsta; Nepřijdu děvucho až jutro. Prošvarny synečku, čemu to? Prošvarna děvucho to temu (= proto), žes dala hubičky jinému. Sš. P. 179., 405. (Tč. ). O tom potom (toho nechme, o tom nemluvme). Brt. Na tém žalobník přestati nechce. NB. Tč. 250. A oni proti dóvodu odpierají, že toho nenie. Hus II. 123. Jest tomu tři léta. Us. Nejsem tím vinen. Us. Tím je těší. D. Proti tomu. V. Nejsem s to. Us. Vz S, S to (III. 670 b. ). Dáti co to (byť ne mnoho, přece něco). Mor. Brt. — Pozn. 1. Po to, předmět neurčitě znamenající, ne- stojí infinitiv, který by tentýž předmět ze- vrubněji určoval, nýbrž nová věta s aby. On se v to uvázal, aby pečoval o jeho cvi- čení (ne: pečovati). Nejsem s to, abych cho- dil (ne: choditi). Jg. Vz S to (III. 670. b. ), Konditional XIII. 1., 2. — On byl na tom umříti, lépe prý: on umíral. Ale vz Býti (I. 116. b. ). — Pozn. 2. Při slovesech sice bezpodmětných vyskytuje se druhdy obecný podmět to, ukazuje-li se k něčemu dříve označenému anebo mluví-li se s důrazem u výkřiku, na př. Viděl jsem ho kdysi; bylo to (t. že jsem ho viděl) o vánocích. To pršelo. To se zablýsklo! To jsem se udeřil! To jsme se nasmáli! To mne roz- bolely zuby ! Brt. S. 3. vd. 32. ). Mimo tyto případy chybno jest přičiňováti náměstku to. Brt. S. 3. vd. 14. Vz Es (něm., na počátku článku). — Místo ten kladou následující, vz Následující. - To zastupující všecky rody. To jest ten pán. Jest to tvůj bratr? To je starý kůň. Či je to věc ? Ros. Jste vy to ? My jsme to. To sú veliké dediny. Ht. Sl. ml. 186. To je lež. D. Kdo jsou to ? Kom. To je pravda. D. — Ten, ta, to je-li podmě- tem, jak se srovnává spřísudkem? Vz Shoda přísudku s podmětem, Zk. Skl. §. 31. a To. — To přikládá se za příčinou většího dů- razu. Zk. Neb nenie jiného jména, v kterém bychom mohli spaseni býti, jedné to jméno Ježíš. Hus II. 150. Jaká jest to řeč? Br. Načež se to díváte? Br. Co to mluvíš na tu ženu? Svěd. Vidím fíky a to velmi dobré. Br. (Zk. ). Divná jest to řeč vyšla z úst jeho? Jel. Kam jsme my to přišli? To bych se podíval! Cf. Bl. Gr. č. 249., Filolog, list. III. 219., Brt. S. 3. vyd. 32. 2. — A to = a sice, und zwar (má-li přívlastek, výrok n. příslovečné určení důrazně se vytknouti, připojuje se slovy a to. Brt. S. 3. vyd. 32. ). Sluhu a to věrného z něho máš. Vylál mu a to na veřejné ulici. Anně dal díl a to výborný. Br. Nepřátely stírala a to mocí božskou. Br. Navrať a to bez ujmy. Kom. — To to! = ne, warum nicht gar. Chodí
k Vám? To to! Zaplatil Vám? To to (kde
pak)! Dch. Vz To to. — Tím, u kompar. Tím
lépe, hůře. Aby tím ochotnější byli. Br. — Čím — tím, je — desto, um so — desto. Čímž viece má, tiem viece žádá. GR. Čím více kmotrů, tím více šelem. Čím větší šelma, tím větší štěstí. Tím tížeji padá, čím kdo výš leze. D. — Tenhle, tenli, tent, tentě, tento, vz tato slova. — Ten který vz Ten který (za Tenkterové). — Vz Zájmeno.

340449   Ten Svazek: 7 Strana: 0897
Ten; iste. Ten, ta, to kvantit. ve strč. vz List. fil. VI. 211. T. v nářečí českoslov. Vz ib X. 416. 421 Jak skloňuje se na jihových. Moravě? Vz Osv. 1884. 58. (Brt.). Dolnobečovské sklonění. Vz List. fil. 1887. 378. Lašské sklonění. Vz Brt. D. 119. - Ukazovací náměstky ten, ta, to užívá se zvl. často v pohodlném slohu pohádkovém. Potom šli do zámku. A dyž do toho zámku vešli. Vz Brt. D. 164. — Pojem neurčitosti vyjadřuje se velmi často náměstkami sou- vztažnými. Pomože nám kdo ten přece (někdo). Vyděláš si co to (přece něco). Mi je jedno, s kerým tým. Mor. Vz Brt. D. 165. Viz ten, jehož miluješ; Do toh'to města. Ev. víd. 28., 55. To mluvíše k tom chvaličóm. Ev. olom. 36. To je ten, co má holú řiť ven (roztrhané kalhoty). Mor. Šd. Od koho, od toho, čo koho do toho. Slov. Orl. IX. 247. Má polovici k tomu záduší dáti, k kterémuž by ta aneb ty vsi příslu- šely ; Věna zpraviti mají ti nebo ten, na kteréhožby statky naše spadly. Arch. X. 418., 430. — Říkadlo: Ten tá to pantáto, hic haec hoc ztratil se nám škop, der die das našli jsme ho zas. Km. 1886. 638.

340450   Ten Svazek: 8 Strana: 0425
Ten. O skloň. tohoto zájmena u Malenovic. v N. Dědině vz Brt. D. II. 3., u Kvasic ib. 6., u Kojet. a místy na Přerov. 51., v Tý- necku 94., u Litovle, Konice a Jevíčka 117., u Zábřehu 137., u Slavkova 149., u Letonic 157., v Brněn. 172., u Tišňova 193., u Kruml. 217., u Kunšt. 238., na Žďársku 256., u Jem- nice 273., u Dačic. 281. T. v češt. Vz Kla. Sklad. 269. Ta jest byla nejprvnější příčina zlého (v. to bylo příčinou . . .). Tato vazba není assimilací, attrakcí, nýbrž brachylogií m.: Ta příčina byla nejprvnější příčina zlého (kde se subst. výrokové opakovati může). Vz Kla. Sklad. 103. — Hle připojené k ten v ná- rodních písních. Vz Kla, Sklad. 151. nn.

340451   Ten Svazek: 8 Strana: 0578
Ten. O skloň. ok. r. 1440. vz v Mus. til. 1896. 448.

340452   Ten Svazek: 9 Strana: 0339
Ten, tenhle, tenie, ťenhlenc, tenlenc. Hoř. 82. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 434 Na Lašsku, vz Mus. fil. 1897. 433. O užívaní této náměstky na Císařovsku vz Mtc. 1899. 361.

340453   Ten Svazek: 10 Strana: 0440
Ten. Vz List. fil. 1902. 60., 1904. 342.

340454   Ten Svazek: 10 Strana: 0672
Ten. Vz Brt. Sl. 442. -443.

340455   Ten — který Svazek: 10 Strana: 0672
Ten — který vz Který v Gb. Sl. II. 169.

340456   -ten a -cen Svazek: 4 Strana: 0057
-ten a -cen v příčestí perf. pass. Vz -sen.

340457   Ten a takový Svazek: 7 Strana: 0897
Ten a takový list dali jsme Arch. IX. 317.

340458   Ten jistý Svazek: 4 Strana: 0058
Ten jistý, der gewisse, erwähnte. Ale ty ten jistý jsi (tu idem es) a léta tvá nezhynu. Ž. wit. 101. 28. A jestližeby která osoba žádala. při tom také býti, aneb na místě svém vy- slala dva dobrá člověky, tehdy ten jistý... aneb kohož by poslal, mají k tomu připu- štěni býti. Václ. IX. (Právn. 1861. 27. ).

340459   Ten jistý Svazek: 8 Strana: 0425
Ten jistý (istý) = týž. Potom ta jistá Eudozia. Pass. mus. 395. Mluví tato panna jistá. Kat. 2183. Z toho jistého oblaka. Ib. 2875. Takž ti jistí učenníci. Ib. 3160. Ten istý. Slov. Kal. S. 184. Cf. Istý (3. dod.).

340460   Ten každý Svazek: 4 Strana: 0058
Ten každý, vz Ten který (na konci).

340461   Ten který Svazek: 4 Strana: 0059
Ten který, der betreffende. Ta která strana nechť náklady soudní zapraví, lépe prý: strana odsouzená, strana padlá aneb dle případností každá strana nechť náklady soudní zapraví. Slova ten který jsou staro- dávný příštipek kancelářský jako němec, slova respektiv, betreffs a užíváno jich buď jen zřídka, toliko v čas nutné potřeby, jako slova potahmo. Šb. Ale špatné právě toto spojení slov není, Skála ho často užívá a kromě toho cf.: Jestliže by v tom kterém kovu stříbro nebo zlato bylo. Nar. o h. a k. A jestližeby toho pohnaného ten který artikul nahoře dotčený zašel. Vl. zř. 94. A to tehdy vchází póvod ve zmatek, když se komu výboj n. moc nebo škoda od úředníka, služebníka nebo žoldnéře někte- rého pána stane, lidi jeho pohánie, maje pána samého, u kohož jest ten který byl, pohnati. Vš. 419. Z té které doby, aus der betreffenden Zeit. Dch. Ta která strana (strana, jíž se dotýče; některá nebo každá strana). J. tr. Muž toho kterého předmětu znalý. Ib. Také-li sou pak o toho kterého pána lidé nestydatí jazyk svůj špinavé utírali. Skl. V. 29. Vz Neorázný. Jestliže by neráčil J. M. K-á do vyřízení té které pře v království tomto zůstati, tedy aby na soud zemský ji podati ráčil. Er. exc. Cf. Římané v té takové moci a síle nemohli toho strpěti a snésti. V. Že jemu tomu (dem Betreffenden) dosti neučinil na ten čas, což jemu řekl. Václ. XIII. Pro snadší nalezení toho každého nálezu rozdílně položeného. Nál. Někteří z těch takových i v závrať upadli. Kora. L. 10. 7. Kterýž umění lékař- ského jakouž takouž známosť má. V. K po- silnění jakémuž takémuž napomáhají. Ler. Jestliže by který dlužník toto sukno sta- věti chtěl pro svůj který dluh, to býti můž. 1538. Nach. 117. Choj (jdi) tam do pola, na- ber kořena jakého takého. Sš. P. 664. — Brs. 2. vyd. 244. nedoporučuje tohoto obratu tam, kde se jasněji vyjádřiti můžeme: Ta která strana, správně prý: Strana dotčená, pří- slušná. Ohlastež se každý u toho kterého úřadu, správně prý: u svého, u příslušného, toho jistého úřadu.

340462   Ten který Svazek: 7 Strana: 0897
Ten který. Slyšel jsem od své 921eté tchyně na venkově žijící. Cf. Lebo si my- slela : Ešte si ty nie taká veľmi stará, žeby si sa komu tomu zapáčiť nemohla. Mt. S. I. 64. Múdrý netoliko hledí ku počátku které věnci, ale na konec. Hus III. 135. Cf. i násl.: Ten některý (za Tenký).

340463   Ten který Svazek: 8 Strana: 0425
Ten který. Kvačka nad tou kterou písme- nou. Phľd. 1893. 378.

340464   Ten který Svazek: 9 Strana: 0339
Ten který. Pláně tak se štěpovati mají, jak ty které z jádra pošly. Fisch. Hosp. 115. Často už není stopy po určitém jídelním lístku té které osady. Mus. ol. ??I. 26. Které ústupky té které straně Činiti se událo. Pal. Děj. V. 2. 272.

340465   Ten který Svazek: 9 Strana: 0463
Ten který. Pro poznání snah té které doby. Mtc. 1901. 245.

340466   Ten který Svazek: 10 Strana: 0440
Ten který. Aniž se ten který udál, jenž by se mnú mistra hledal. Hrad. Šebor, což jest od toho kterého kostela co utratil, to mu má navrátiti. Půh. ol. III. 432. (r. 1437. ).

340467   Ten kterýsi Svazek: 8 Strana: 0425
Ten kterýsi šp. m. ten který. Nár. list. 1895. (i. 218.

340468   Ten některý Svazek: 7 Strana: 0898
Ten některý. Než cožby v nahoře psa- ných knihách psáno bylo, ježtoby měst- ského stavu se dotýkalo a oni by také toho některého artikule pomáhati měli . . . Vl. zř. čl. 554.

340469   Ten onen Svazek: 4 Strana: 0059
Ten onen. Četl jsem to ono v jedné knize. Jg.

340470   Ten samý Svazek: 7 Strana: 0898
Ten samý. Cf. Též samo platí o ....; Jména táž sama jsou; Připomenuté svátky jsou též samy ; V témž samém městě. Šf. III. 22., 24., 85., 255. (Tam) nacházíme ty samé pretense. Pal. Rdh. I. 81. Když to samo za důkaz sloužiti může. Ib. I. 31.

340471   Ten samý Svazek: 8 Strana: 0425
Ten samý m. týž také na Chromecku. List. fil. 1894. 281. V mluvě lidové všeobecně; nepovstalo z něm. derselbe. Vz Mus. fil. I. 316. nu.

340472   Ten samý Svazek: 9 Strana: 0340
Ten samý. Možná, že to (jest) to samé, ??... Pal. Děj. IV. 2. 466. Vz Ten jistý. Sr.: Non alio exercitu Poenos subactos esse sed his ipsis militibus, quos in acie habehat Justin. XXX. 4. 14.

340473   Ten samý Svazek: 10 Strana: 0440
Ten samý. Ta samá posluha. Tk. Pam. I. 367.

340474   Ten samý Svazek: 10 Strana: 0672
Ten samý místo týž. Styky s nimi zů- stávaly ty samy. Tk. Pam. II. 85., Zr. Ploj- har. II. 14.

340475   Ten samý. V Svazek: 4 Strana: 0060
Ten samý. V. Pro tu samu příčinu; Ta sama věc. Skl. I. 83., 171., 301. Ale užívejme raději: týž, tentýž.

340476   Ten taký, ten takový Svazek: 4 Strana: 0060
Ten taký, ten takový, vz Ten který.

340477   Ten tam Svazek: 10 Strana: 0440
Ten tam. Byla ten (ta) tam (zmizela). Litom. 38.

340478   Tén, týn Svazek: 4 Strana: 0057
Tén, týn, zastr. = tenčeji, dünner. Jel. Týn přísti. Marek ex usu.

340479   Ten-li Svazek: 4 Strana: 0059
Ten-li, ta-li, to-li, ob dieser. Ten-li víno pije, ješto je kopá? Smil. To-li jsou básně? Apol. 100.

340480   Tena Svazek: 10 Strana: 0440
Tena, y, f. = pěna. Us. místy. Mš.

340481   Tenakl Svazek: 4 Strana: 0057
Tenakl, u, m., z lat. tenaculum = dr- žadlo rukopisu v knihtiskárnách, jež se do- lejší špicí do kasy zastrkuje, der Halter, das Heft. Dle S. N. — T. = rámec cedicí, das Teuakel.

340482   Tenatář Svazek: 4 Strana: 0057
Tenatář, e, m., vz Tenetář.

340483   Tenátce Svazek: 7 Strana: 0897
Tenátce, e, f., casellum, zastr. Veleš.

340484   Tenatěnka Svazek: 4 Strana: 0057
Tenatěnka, y, f, hydrodiction, der Netz- faden. T. pětihraničitá, h. pentagonum, rostl. Rstp. 1871. Cf. Schd. II. 255.

340485   Tenatný. T Svazek: 10 Strana: 0440
Tenatný. T. oko. Mam. V.

340486   Tenato Svazek: 4 Strana: 0057
Tenato, vz Teneto.

340487   Tenato Svazek: 10 Strana: 0440
Tenato, vz Teneto. Půh. mor. I. 231.

340488   Těňava Svazek: 4 Strana: 0057
Těňava, y, f. = stín. der Schatten. Slov. Plk.

340489   Tence Svazek: 4 Strana: 0057
Tence, tenoučce, teníčce, tenoučičce, tení- čičce, komp. tenčeji (téněji), superlt. nejten- čeji. T. = ne tlustě, nicht dick, dünn, klein, fein, klar. T. přísti. D. Nic se tak tence upřísti nemůže, aby to lidé při slunci spa- třiti nemohli. V. T. mluviti, krájeti. Někdy temněji, téněji, někdy jasněji. Bl. mus. T. (po tenku) je živ (tenkou stravou). T. dyše (bojí se). Ros.

340490   Tence Svazek: 9 Strana: 0339
Tence. Otec ji t. choval a opatroval. Sdl Hr. V. 191.

340491   Tence Svazek: 10 Strana: 0440
Tence. Mnohý by potom tence hvízdal (zle by se mu vedlo). Rais Vlast. 44. Kompar. tenčeji, dle Hoš. lépe: tenšeji. Vz Mus. fil. 1904. 451. Od: tenší.

340492   Tenčejší Svazek: 4 Strana: 0057
Tenčejší, vz Tenký.

340493   Tenčení Svazek: 4 Strana: 0057
Tenčení, n., das Dünnermachen, die Ver- dünnung (od tenčiti); das Dünnerwerden (od tenčeti).

340494   Tenčený Svazek: 4 Strana: 0057
Tenčený; -en, a, o, verdünnt, verfeinert, geschmälert.

340495   Tenčeti Svazek: 4 Strana: 0057
Tenčeti, el, ení = počínám tenkým býti; řídnouti, dünn werden; dünner werden. Res.

340496   Tenčí Svazek: 4 Strana: 0057
Tenčí, n. = polovice meče ode středu ku hrotu. Vz KP. 1. 533., 555.

340497   Tenčíce Svazek: 4 Strana: 0057
Tenčíce, e, f. = tenká košile, feines Hemd. Us. v Chrudimsku, v Hradecku, u Jižné. Hk., Kšť., Vrů., Zb. — T. = širočina, tenká tesačka tesařská. U Strážnice. Šd.

340498   Tenčíce Svazek: 9 Strana: 0339
Tenčíce = tenká košile vůbec a svršek (ženské) košile zvlášť. Čes. 1. X. 367.

340499   Tenčice Svazek: 10 Strana: 0440
Tenčice, e, f. = jemné plátno. Litom. 67.

340500   Tenčina Svazek: 4 Strana: 0057
Tenčina, y, f. = něco tenkého, dünnes, feines Wesen. Jg.

340501   Tenčíř Svazek: 4 Strana: 0057
Tenčíř, e, m. = pomocník pekařův. Jg. T dělá housky. Pt. T., štípač, bílý stírač, der Weissmischer.

340502   Tenčitelný Svazek: 4 Strana: 0057
Tenčitelný, verdünnbar. Eccl.

340503   Tenčiti Svazek: 4 Strana: 0057
Tenčiti, il, en, ení; tenčívati = tenkým činiti, dünn machen, verdünnen. V. — co, koho: něčí zásluhy. Jg. T. někoho = chu- dým dělati. — co čím: hůl strouháním. Us. — se = tenčeti. — se komu. Tvář, poklady se mu tenčí. Us. — Jg.

340504   Tenčivka Svazek: 4 Strana: 0057
Tenčivka, y, f., u zlatníků, die Dünn- schlagform. Sm.

340505   Tendečně Svazek: 7 Strana: 0897
Tendečně, absichtlich. T. zprávu pře- kroutiti. Pdl.

340506   Tendečně Svazek: 10 Strana: 0440
Tendečně v IV. 897. oprav v: tendenčně.

340507   Tendence Svazek: 4 Strana: 0057
Tendence, e, f., z lat. = směr zvi. poli- tický některé strany, der Zweck, die Ab- sicht, Richtung, Tendenz.

340508   Tendenční Svazek: 4 Strana: 0057
Tendenční = se směrem jistým se sho- dující, úmyslný, Tendenz-. Rk.

340509   Tendero Svazek: 4 Strana: 0057
Tendero, a, n. = panděro. U Písku.

340510   Tendle Svazek: 4 Strana: 0057
Tendle, vz Tenhle.

340511   Tendle Svazek: 8 Strana: 0425
Tendle polož před Tendr.

340512   Tendlenonc Svazek: 7 Strana: 0897
Tendlenonc = tenhle. Us. Kšť.

340513   Tendr Svazek: 4 Strana: 0057
Tendr, u, m., ang. = průvodčí nebo ob- služná loä při řadovém korábu, das Be- gleitungsschiff. — T. = železniční vůz při- pjatý k parostroji, na němž vozí se voda a uhlí, der Tender. Vz KP. II. 374., S. N.

340514   Tendrovka Svazek: 9 Strana: 0339
Tendrovka, y, f. = lokomotiva bez tendru. Vz Ott. XVI. 286.

340515   Tendrový Svazek: 7 Strana: 0897
Tendrový, Tender-. T. lokomotiva, Šln. I. 55., hadice. Wld.

340516   Tenebrace Svazek: 9 Strana: 0339
Tenebrace, e, f., z lat. = kantace v pátek konaná (zpívalo se: tenebrae factae sunt). Mus. 1900. 12., Wtr. Part. 256.

340517   Tened-os Svazek: 4 Strana: 0057
Tened-os, a, m., ostrov v aegaejském moři. Vz S. N. — Tenedan, a, m. — Te- nedský.

340518   Teněj Svazek: 10 Strana: 0672
Teněj kompar. adv. tenko = tenčeji. Brt. Sl.

340519   Téneji Svazek: 8 Strana: 0578
Téneji = tenčeji. Bl. (Hostn. 34.).

340520   Tenek Svazek: 10 Strana: 0440
Tenek, nka, o, vz Tenký.

340521   Tenerovati Svazek: 4 Strana: 0059
Tenerovati, Tenor singen. Kora.

340522   Tenesm-us Svazek: 4 Strana: 0057
Tenesm-us, u, m. = nucení na stolici.

340523   Tenetář Svazek: 4 Strana: 0057
Tenetář, e, m., der Wildgarner, Netz- stricker. Dch. Vz Tenetník.

340524   Tenetce Svazek: 4 Strana: 0057
Tenetce, e, n., vz Teneto. — T. = brá- nice, mázdra pístní, plst, das Netz. Ja. Zá- nět t. Šm.

340525   Tenetiště Svazek: 4 Strana: 0057
Tenetiště, ě, n., lesík u Prahy blíže Troje. Dch.

340526   Tenetné Svazek: 7 Strana: 1392
Tenetné, vz Tenetní (dod.).

340527   Tenetné Svazek: 10 Strana: 0440
Tenetné, ého, n. = plat za nošení tenat. 1249. Reg. I. (Jir. Prove 368. ). — T. = výkup osadníků z povinnosti vláčeti tenata při honbách knížecích. H. Jir. Sl. pr. II. 62. (r. 1238).

340528   Tenetní Svazek: 4 Strana: 0057
Tenetní, tenatní, Netz-. T-tní hůl, tyč, bidlo, provaz, Us., vidličky. V., sošky. Kom.

340529   Tenetní Svazek: 7 Strana: 0897
Tenetní plat (z tenat). 13. stol. Jir.

340530   Tenetnice Svazek: 4 Strana: 0058
Tenetnice, e, f., tenetiště, ě, n. = prů- sek, kde se tenata roztahují, die Richtstatt, Schneisse, der Richtweg, Stellweg. Šp.

340531   Tenetník Svazek: 4 Strana: 0058
Tenetník, a, m., kdo tenata váže n. plete, der Netz-, Garnstricker. Cf. Tenetář. Aqu.

340532   Tenetník Svazek: 8 Strana: 0578
Tenetník. Arch. XV. 115.

340533   Tenetník Svazek: 10 Strana: 0672
Tenetník, a, m, = kdo chytá zvěř tenaty. 1618. Arch. XXII. 564.

340534   Tenetný Svazek: 9 Strana: 0339
Tenetný sklopec. Sdl. Hr. III. 230. Sr. Terietní.

340535   Teneto Svazek: 4 Strana: 0058
Teneto, a, n. (zastr. tenato), tenátko. Jg. PI. tenata jest užívanější než teneta. D. T., strsl. též tonoto, tenoto, laqueus: ten, ton, strind. tan, extendere, tantu filum, texta aranea. Mkl. B. 161. T., tonoto, a, n., rete, strsl. tęlo z tendlo, cf. stind. tan, ta- noti, got. thanjan, dehnen, strhrněm. done, Spannung, lit. tinklas, Netz. Mkl. L. 11., 71. (Hý. ). — T. = konopní sít na zvěř, das Netz, Zeug, Wildgain, Jägergarn. Jg. V MV. nepravá glossa. Pa. Teneto lovčí, mysli- vecké, zaječí. V. Bidla, tyč, hůl, provaz, vidličky, sošky u tenat. T. na ptáky, na křepelky ätd. Tenátlca, n., pl., skládají se ze dvou sítí, jedna slove jádro, druhá obuzek, das Doppel-, Steckgarn. Dch. Teneta roz- táhnouti; tenety zatáhnouti, obtáhnouti; do teneta lapiti. V. Tenata vázati, dělati, tvr- diti, spravovati; do tenet hnáti (do tenat), chytati. Us Teneta v lese roztáhnouti. Háj. V tenato jelena uhoniti. Rad. zv. Tenata na někoho rozvinouti. Tkad. V t-ech ně- koho zaplésti. Rvač. 78. Padnu v teneto jeho hříšné země. Ž. wit. 140. 10. Pauk, když se tenata jeho kto dotkne, ihned sě hne a učije. Hus III. 199. Slíbil mi dáti te- nato zvířecí nové, dobré konopné; Aby to tenato vrácili. Půh. I. 231., II. 621. Upletl jest v teneto nohy své. BO. Teneto léceti něčím nohám. BO. Vz Tenký. — T. = provaz, kteRým spojují krávy, vedou li je na pastvu. U Bydž. Mý.

340536   Teneto Svazek: 7 Strana: 0897
Teneto. Cf. Mkl. Etym. 350. V 3. ř. článku za D polož: Lhrg. 190. — T-ta = kořenovité výběžky kořenonožců. Frč. 8.

340537   Teneto Svazek: 9 Strana: 0339
Teneto. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 148.

340538   Teneto Svazek: 10 Strana: 0440
Teneto. Tenata zvířecí, ptačí, srní. Arch. XIX.

340539   Tenhle Svazek: 4 Strana: 0058
Tenhle, tahle, tohle = ten + hle. V obec. mluvě: tendle, der da. Kts.

340540   Tenhlek Svazek: 8 Strana: 0425
Tenhlek, k přisuto. Brt. D. II.

340541   Tenice Svazek: 4 Strana: 0058
Tenice, e, f. = teno. Sš. Zj. 476., L. 162. (Hý. ).

340542   Tenice Svazek: 7 Strana: 0897
Tenice, e, f. = bahnitá země, tůně. U Uh- Hrad. Tč.

340543   Tenice Svazek: 9 Strana: 0339
Tenice, e, f., polní trať u Uh. Hradiště. Mus. ol. IV. 32.

340544   Teníčce Svazek: 4 Strana: 0058
Teníčce, vz Tence.

340545   Teničenka Svazek: 4 Strana: 0058
Teničenka, y, f., colobata, hmyz. Krok. 11. 266.

340546   Teničkosť Svazek: 4 Strana: 0058
Teničkosť, i, f. = tenkosť.

340547   Teničký Svazek: 4 Strana: 0058
Teničký, vz Tenký.

340548   Tenie Svazek: 8 Strana: 0425
Tenie m. tenhle, h odsuto. Gb. H. ml. I. 466.

340549   Tenín Svazek: 4 Strana: 0058
Tenín, a, m., osob. jm. Šd. — T., lep- topus, hmyz. Krok.

340550   Teninký Svazek: 4 Strana: 0058
Teninký, vz Tenký.

340551   Těniť Svazek: 7 Strana: 0897
Těniť, vz Těnúť (dod.).

340552   Teniti Svazek: 4 Strana: 0058
Teniti, il, ěn, ění, zastr. = tenčiti, tenkým činiti, dünn machen. — co: niť, řeč (vy- brousiti, verfeinern). Nz. — Strsl. tbniti, extenuare, od tbnb v tbnbkb. Mkl. B. 437.

340553   Tenitka Svazek: 4 Strana: 0058
Tenitka, y, f., aulacus, hmyz lumkovitý. Krok. II. 260.

340554   Tenitkosť Svazek: 4 Strana: 0058
Tenitkosť, i, f., vz Tenkost.

340555   Tenitký Svazek: 4 Strana: 0058
Tenitký = tenký.

340556   Teníze Svazek: 10 Strana: 0440
Teníze = peníze Litom. 89.

340557   Ténka Svazek: 8 Strana: 0425
Ténka, týnka, y, f. = tyčka. Záp. Mor. Brt, D. II. 401.

340558   Tenkel Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkel, klu, m. = špalda. Slb. 180.

340559   Tenkel Svazek: 7 Strana: 0897
Tenkel, těnkél, u (ne: klu). Nesiem kylu tenkela. Koll Zp I. 339. Cf. Genget, Rýža, Chlopka. — LObz. XIX. 67., Koll. Zp. I. 339.

340560   Tenkelový Svazek: 7 Strana: 0897
Tenkelový. T. krúpy. Slov. Hdž. Šlb. 85. Cf. předcház.

340561   Tenklíčná Svazek: 10 Strana: 0440
Tenklíčná, é, f., jm. lesa. Hoš. Pol. 144

340562   Tenknouti Svazek: 4 Strana: 0058
Tenknouti, knul a kl, utí = počínám tenkým býti, dünn werden. Slov. Leška.

340563   Tenknouti Svazek: 8 Strana: 0425
Tenknouti. Tenklo drevo (od zubu času, od vichřice atd.), ale striedka zdravá bola Phľd. XIV. 77.

340564   Tenko Svazek: 4 Strana: 0058
Tenko, tenoučko, teničko, vz Tenký. — T. = tence, dünn. T. zpívá. Po tenku = po málu. Konope t. přísti. Koll. Po tenku živ jest. Z tenka chvístá. Sych. Za tři léta bude po tenku se řemeslem. Us. Bylo toho po tenku. Us. Dch., Sd. Veru ten tvoj klinčok uroben bol z těnka Pok. Z hor. 89.

340565   Tenko Svazek: 7 Strana: 0897
Tenko přísti. Výb. I. 257.

340566   Tenko Svazek: 8 Strana: 0425
Tenko = málo. Po tenku jich tam bylo. Máme peněz po tenku. Brt. D. II. 401.

340567   Tenko Svazek: 10 Strana: 0440
Tenko. Kde t, tam se trhá. Brt. Čít. 247.

340568   Tenkoblanný Svazek: 7 Strana: 0897
Tenkoblanný, dünnhäutig. Pdl.

340569   Tenkobřitka Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkobřitka, y, f., limacina, blanýš. Krok. II. 123.

340570   Tenkočnělec Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkočnělec, lce, m., cofurus, rostlina pryšcovitá. Rostl. I 237. b.

340571   Tenkohlasý Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkohlasý, dünnstimmig. T. píšťala. Jg.

340572   Tenkohlavec Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkohlavec, vce, m. T-ci, trichotraehe- lidae, jsou hlístové těla oblého, velmi ten- kého a na hlavě bičovitě prodlouženého. T. bičíkový, trichocephalus dispar. Vrč 71. Cf. Schd. II. 531.

340573   Tenkohlavec Svazek: 7 Strana: 0897
Tenkohlavec. Cf. Odb. path. III. 63., Slov. zdrav. 366.

340574   Tenkohlavec Svazek: 8 Strana: 0425
Tenkohlavec, vce, m. = jazýčkovec, mi- croglossa. Vz Klim. 142.

340575   Tenkohlavka Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkohlavka, y, f., drypta, hmyz. Krok. II. 251.

340576   Tenkohlavý Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkohlavý, dünnköpfig.

340577   Tenkohřbeit Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkohřbeit, a, m., taenionolus.

340578   Tenkojazyčník Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkojazyčník, a, m. T-ci, plazi, ver- milinguia, die Wurmzüngler. Nz.

340579   Tenkojazyčný Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkojazyčný, dünnzüngig. T. živočich. Krok I. b. 76. Vz Tenkojazyčník.

340580   Tenkokmenný Svazek: 7 Strana: 0897
Tenkokmenný, dünnstämmig. T. strom. Mour.

340581   Tenkokorý Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkokorý, dünnschälig, -rindig. Rostl.

340582   Tenkokožný Svazek: 7 Strana: 0897
Tenkokožný, dünnhäutig.

340583   Tenkolistý Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkolistý, dünnblätteRig. Rostl. III. 48.

340584   Tenkolnpenný Svazek: 8 Strana: 0425
Tenkolnpenný. T. břidlice. Mtc. 1895. 241.

340585   Tenkolupenatý Svazek: 7 Strana: 0897
Tenkolupenatý, tenkolupenný, dünnblätt- rig. T. břidlice. Frč., Krč.

340586   Tenkoměšník Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkoměšník, u, m., echites Rostl. I. 250. a.

340587   Tenkomluvný Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkomluvný, zart redend. Jg.

340588   Tenkonártec Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkonártec, rtce, m., hippa, korýš. Krok. II. 248.

340589   Tenkonitník Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkonitník, u, m., stenostomum. Rostl. I. 256. b.

340590   Tenkonohý Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkonohý, dünnfüssig. Hlas

340591   Tenkonohý Svazek: 9 Strana: 0339
Tenkonohý. Vz Kulatočlenec.

340592   Tenkonosec Svazek: 9 Strana: 0339
Tenkonosec, sce, m., sibinia, brouk. ?. černoskvrnný, s. phalerata, chlumní, pellu- cens, jarní, primita, mochnový, potentillae, šedý, viscariae. Vz Klim. 198.

340593   Tenkonožák Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkonožák, a, m., leptopus, korýš. Krok. II. 247.

340594   Tenkonožec Svazek: 8 Strana: 0425
Tenkonožec, žce, m., ischnopoda, brouk. T. hnědý, i. umbratica. Vz Klim. 166.

340595   Tenkoodil Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkoodil, u, m., leptolaena. Rostl. I. 250. b.

340596   Tenkopalcák Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkopalcák, a, m., ilia, korýš. Krok, II. 248.

340597   Tenkopasý Svazek: 7 Strana: 0897
Tenkopasý, schlank. T. dívka. Us.

340598   Tenkoploský Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkoploský, flach und dünn. Jg.

340599   Tenkopluchý Svazek: 10 Strana: 0440
Tenkopluchý ječmen. Ott. XIX. 818. Vz Plucha.

340600   Tenkorohý Svazek: 8 Strana: 0425
Tenkorohý skrývač (brouk). Vz Klim. 217.

340601   Tenkorouný Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkorouný, dünnwollig. T. ovce.

340602   Tenkorožec Svazek: 7 Strana: 0897
Tenkorožec, žce, m., habrocerus, brouk. Vz Kk. Br. 87.

340603   Tenkorožka Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkorožka, y, f., crioceris, hmyz. Krok. II. 256.

340604   Tenkortý Svazek: 8 Strana: 0425
Tenkortý. T. ústa, Šml. I. 142.

340605   Tenkoryp Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkoryp, a, m., stenorrhynchus, tuleň. Ssav. 235.

340606   Tenkořepec Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkořepec, pce, m., oxyuris, hlísta. Krok. II. 517.

340607   Tenkosklenný Svazek: 7 Strana: 0897
Tenkosklenný, vom dünnen Glas. T. láhev. Kv. 1871. 196.

340608   Tenkoskořepý Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkoskořepý, dünnschälig. Sm.

340609   Tenkoslovec Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkoslovec, vce, m., der Spitzfindige. L.

340610   Tenkosloví Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkosloví, n., subtilis disputatio. L.

340611   Tenkoslovný Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkoslovný, spitzfindig. L.

340612   Tenkoslupký Svazek: 7 Strana: 0897
Tenkoslupký, dünnhülsig. Sl. les.

340613   Tenkosť Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkosť, i, t', tenoučkost, teničkosť, te- nitkosť, teničičkosť, die Dünne, Dünnheit, Feinheit, Klarheit, Zartheit. Tenkosť. V. T. plátna, sukna, hlasu, těla (netlustosť, Us.; churavosť. V. ), sluchu, D., Šm.

340614   Tenkosť Svazek: 7 Strana: 0897
Tenkosť jazyka čes. Jg. Slnosť. 9. Cf. Tenký.

340615   Tenkostebelný Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkostebelný, diinnhalmig. Šrn.

340616   Tenkostehník Svazek: 9 Strana: 0339
Tenkostehník, a, m., pidonia, brouk. T. plavý, p lurida, Gangelbaurův, Gangelbaueri. Klim. ' 640.

340617   Tenkostelmec Svazek: 9 Strana: 0339
Tenkostelmec, hence, m.. axinopalpus, brouk. T. něžný, a. gracilis. Klim. 646.

340618   Tenkostenný Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkostenný, dünnwandig. T. buňka.

340619   Tenkostěnný Svazek: 7 Strana: 0897
Tenkostěnný, dünnwandig. Rm. I. 49.

340620   Tenkošešulný Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkošešulný = tenkou šešuli mající. T. kapara, capparis tenuisiliqua. Rostl. lll. b. 265

340621   Tenkotek Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkotek, tka, m., omalium, hmyz. Krok. II. 252.

340622   Tenkotěl Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkotěl, a, m., hymenosoma, korýš. Krok. II. 247.

340623   Tenkotlačka Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkotlačka, y, f., u zlatníků, die Dünn- quetsche. Sm.

340624   Tenkotlapý Svazek: 9 Strana: 0339
Tenkotlapý. Vz Dlouhokrovec.

340625   Tenkotvar Svazek: 8 Strana: 0425
Tenkotvar, u, m. T. hlati. Am. Orb. 90.

340626   Tenkovitý. T Svazek: 10 Strana: 0440
Tenkovitý. T. příze. Msn. Od. 54.

340627   Tenkovlas Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkovlas, u, m, leptothrix buccalis. Nz. lk.

340628   Tenkovlasec Svazek: 7 Strana: 0897
Tenkovlasec, sce, m., cizopasník rost- linný = tenkovlas. Odb. path. III. 103.

340629   Tenkovlasosť Svazek: 7 Strana: 0897
Tenkovlasosť, i, f., heptotrichie.

340630   Tenkovlasý Svazek: 4 Strana: 0058
Tenkovlasý, dünnhaarig. Jg.

340631   Tenkovrchý Svazek: 7 Strana: 0897
Tenkovrchý = mající tenký vrch. T. pinie. Čch.

340632   Tenkovysoký Svazek: 7 Strana: 0897
Tenkovysoký, dünn u. hoch. T. modla. Koll. St. 300.

340633   Tenkozobec Svazek: 7 Strana: 0897
Tenkozobec čáponohý, himantopus candi- dus, grauschwänziger Stelzenläufer, opačný, recurvirostra avocetta, Avosettsäbler. Sl. les , Šír. Pt., Brm. II. 3. 337. nn. Cf. Čá- pek, Čáponoh (2. dod.).

340634   Tenkozobec Svazek: 9 Strana: 0339
Tenkozobec, pták. Vz Šír IV. 88.

340635   Tenkozobec Svazek: 10 Strana: 0440
Tenkozobec, bce, m., recurvirostra, slu- kovitý pták. Vz Ott. XXI. 373.

340636   Tenkozobý Svazek: 9 Strana: 0339
Tenkozobý. T. koliha, n. tenuirostris. Ott. XIV. 552a.

340637   Tenkozubec Svazek: 7 Strana: 0897
Tenkozubec oprav v : tenkozobec.

340638   Tenkozubec Svazek: 8 Strana: 0425
Tenkozubec, himantopus, bahňák sluko- vitý. Vz Ott. XI. 297.

340639   Tenkozubka Svazek: 4 Strana: 0059
Tenkozubka, y, f., trichostomum, der Haarmund. T. vřesovitá, t. ericoides, skrou- cená, t. tortile, rostl. Rstp. 1811.

340640   Tenkozvuký Svazek: 4 Strana: 0059
Tenkozvuký, fein tönend. T-ká píšťala. Koli. Zn. 478.

340641   Tenkrát Svazek: 7 Strana: 0897
Tenkrát. V posl. ř. oprav uz v: už. — T. = nyní T. si ji už vezme. Us. Vhl.

340642   Tenkrát, -te Svazek: 4 Strana: 0059
Tenkrát, -te = tehdáž, toho času, dies- mal, dazumal, ďasmal, dann. T-krát Němec Čechu přeje, když se had na ledě hřeje. Prov. Ach Bože můj, mocny Bože, kaj můj nocleh budzě t, když moja dušička z mého cěla vyjdzě; Až já věneček pozbudu, t. já uz víc veselá nebudu. Sš. P. 54., 798.

340643   Tenkráto Svazek: 9 Strana: 0339
Tenkráto (= tenkrát to) pamatuju. Dšk. Vok. 14.

340644   Tenkterové Svazek: 4 Strana: 0059
Tenkterové, kmen germanský.

340645   Tenkule Svazek: 4 Strana: 0059
Tenkule, e, f., physa, plž. Krok. II. 125.

340646   Tenký Svazek: 4 Strana: 0059
Tenký, (zastr. tenek), nka, o; komparat. tenší, tenčí, tenčejší; tenoučký, teníčký, te- ničký, teninký, tenitký, teničičký, tenoučičký. Tbnbkb, lat. tenuis, skr. koř. tan: ex-ten- dere, řec. táv-vuai, tev v teívo (m. rívjoj); cf. teneto, tetiva. Schl. Strsl. tbntkb, tenuis, rus. tonokb, litev. tenvas, lett. ttvs, got.
thanjan, stnord. thunr, strhrněm. dunni, lat.
tenuis, řecky reivw, ravctóc, stind. tanu,
Wurzel tan. Mkl. aL. 27., B. 256. (Hý. ). — T. = ne tlustý, dünn, nicht dick, fein, zart.
Jg. T-ká niť, Us., příze, Sych, prkno, Us.,
sukno, papír, plátno., V. T. jako niť, jako
vlas. Us. T. kůže. Šp. Ten tuze rád píchá
do tenkého (o lenochu). V Kunv. Msk. To
umřel někdo v tenké košili (když se komu
po smrti dlouho umíráčkem zvoní). Us. Všk.
Nech mně pošle košulenku, tu. konopnú a
tu tenkú; V konopné (košuli) budu choditi
a v tenké budu viseti. Sš. P. 91. (Tč. ). Ja
synečku, synečku, máš tenkú košulečku;
košulenka tenká, šila ju panenka. Mor. pís.
Za tenký konec chytať (voliti si snazší
práce). Mt. S. Život jeho na tenké nitce
visí (v nebezpečí jest). Ros. Ctnosť a štěstí
visí na tenké niti. Koll. Dvorské štěstí na
teničké pavučině visí. Prov. Neohýbáš-li
tenkou hůlku, tlustou neohneš. Prov. — T. = cíplý, útlý, táhlý, štíplý, schlank, rank, schmächtig. V. T-ký mládenec. Troj. Jest tenký jako konopě. Vz Tělo. Č. Lo- penické sady rjedké, lopenické dzjevky cjenké; také cjenké jako trsci, ohýbajú sa mi v hrsci; Vzal sobě ženku tenku, nemohla vylezt z venku; Namlóval tenké tenkó v zahrádce pod višinkó. Sš. P. 363., 710., 758. (Tč. ). Tenká ženka i rozkošná (tener mu- lier et delicata). BO. — kde. Tenká v dřieku, žeby ju muhol preštiknúť. Mt. S. — T. = ne hustý (o tekutinách), dünn, fein, klar. T. káva (řídká), pivo (Hus I. 428. ), omáčka, víno, povětří, pot. D., Troj. — T. = jemný, fein, dünn. Pradlena t-ho prádla, die Fein- wäscherin. Dch. T. jak pavučina. Us. Brt. Má tenké punčochy (hned všemu rozumí), tenké uši, tenký (čišný) nos. Č. T. sluch, leise. D. — T. — churavý, schwach. T-ké zdraví. V. — T. == skrovný, massig, frugal, gering. Kedy bývá tenký obed, večera (ve- čeře) smakuje. Slov. Tč. T. strava. Ros. T. déšť. Dch.

340647   Tenký Svazek: 7 Strana: 0897
Tenký. Cf. Mkl. Etym. 350. Byl tenek. Zrcd. 10. b. T. ret. Pdl. Dříví na tenko rozštípané. Pdl. — T. = štíhlý atd. T. jako hlísta. Rr. MBš. Kupovals mi šňurovačku, aby se šňurovala, aby ti tenká byla. Slez. Šd. Dievča tenké ako topolík. Sb. sl. ps. I. 88. — T. = jemný. V tenké roucho slov se odívá. Č. Kn. š. 57. — T. = pronikavý, ostrý. T. větr. Brt. D. 278. T. souhláska (ostrá). Ndr.

340648   Tenký Svazek: 8 Strana: 0425
Tenký. Tenká v drieku, že by ju mohol preštiknúť. Slov. Nov. Př. 606. Dievča tenké (štíhlé) ako topolík. Nov. Př. 606. Na tenšom sa ľad láme. Slov. Ib. 177.

340649   Tenký Svazek: 9 Strana: 0339
Tenký. Je tenká, bičom by ju přeťal. Tenká na preštiknutie. T. brucho. T. ako vlas. T. ako bobový klas. T. ako hlísta. T. oběd, chutí večera. Slov. Zát. Př. 368a. ?. ako cverna. Mus. slov. II. 50. Vrtal u ten- kýho = nepochodil. Hoř. 95. Lidicky, to sem vám se udělal tenkej (ze strachu). Dšk. Vok. 60.

340650   Tenký jak. T Svazek: 10 Strana: 0440
Tenký jak. T. jako prst, lupínek, niť, brčko, vosa, kmínek. Us. Čes. 1. XI. 270. Byl v pasu tenký jako chrt. Jrsk. VII. 2. 233. — T. čin = nepatrný. Kom. Did. 32.

340651   Tenkýn, a Svazek: 4 Strana: 0059
Tenkýn, a, m., caprella, kývoš. Krok. II. 245.

340652   Tenmý Svazek: 9 Strana: 0340
Tenmý = temný. Maš. ruk. Cf. Mus. fil. 1896. 439., 1899. 288.

340653   Tennantit Svazek: 4 Strana: 0059
Tennantit, u, m., nerost, das Graukupfer- erz. Vz Bř. 219., S. N.

340654   Tenný Svazek: 4 Strana: 0059
Tenný, v z Tený.

340655   Teno Svazek: 4 Strana: 0059
Teno, a, n. = aegyptské plátno tenké a krásné, bus, vz Bus (v dodatcích), Byssns. Sš. Zj. 476.

340656   Tenolinký Svazek: 10 Strana: 0440
Tenolinký = velmi tenký. Dšk. Km. 33.

340657   Tenonký Svazek: 9 Strana: 0340
Tenonký m. tenounký. Dšk. Vok. 43.

340658   Tenor Svazek: 4 Strana: 0059
Tenor, u, m., z it. = vysoký hlas mužský, der Tenor, die Tenorstimme. Vz S. N. — T. == hlas psí. Šp. — T. = nepřetržený běh nějaké věci; řada, posloupnosť, smysl nebo obsah nějakého zákona, der Tenor. S. N.

340659   Tenor Svazek: 7 Strana: 0898
Tenor. Jakýž bývá t. položen, takýž má diškant přistrojen býti, jinak by ne- bylo zvučno. Krnd. 28. 6.

340660   Tenora Svazek: 7 Strana: 0898
Tenora Jan, kapl. Vz Mus. 1886. 639.

340661   Tenora Svazek: 9 Strana: 0340
Tenora Jan, far., spis. Mtc. 1899. 199.

340662   Tenora Svazek: 10 Strana: 0672
Tenora Jan, spis., nar. 1863. Vz Ott.

340663   Tenorista Svazek: 4 Strana: 0059
Tenorista, y, m., dle Despota (vz -sta) = zpěvák tenorovým hlasem, der Tenorist. Rk,

340664   Tenorit Svazek: 4 Strana: 0059
Tenorit, u, rn., nerost. Vz Bř. 200.

340665   Tenorka Svazek: 4 Strana: 0059
Tenorka, y, f., tenoria. Rostl. I. 258. b.

340666   Tenorovka Svazek: 4 Strana: 0059
Tenorovka, y, f., die Tenorgeige. Vz Mit. 110.

340667   Tenorovka Svazek: 7 Strana: 0898
Tenorovka = sokolská trubka. Rgl.

340668   Tenorový Svazek: 4 Strana: 0060
Tenorový, Tenor-. T-vý hlas, klíč, Us., fagot, housle. Hd. Vz S. N.

340669   Tenořiti Svazek: 10 Strana: 0440
Tenořiti. Když tak pokřikovali a t-li. Faust. 124. Slepička si t-ří, že je na slu- níčku (zpívá). Rais. Lop. 125.

340670   Tenosť Svazek: 4 Strana: 0060
Tenosť, i, f., die Feinheit. Stsl. tbnostb, subtilitas; příp. -ste. Mkl. B. 169. S attickou t stí se tu (v listu 1. ku Korinťanům) de- mosthenická síla střídá. Sš. I. 157. (Ib. L. 153. — Hý. ).

340671   Tenosť Svazek: 7 Strana: 0898
Tenosť = vybroušenosť v přednášení, Feinheit im Vortrage. Nz.

340672   Tenotomie, tenontotomie Svazek: 4 Strana: 0060
Tenotomie, tenontotomie, e, f. = šlacho řez, jest chirurgická operace, jíž skrácené šlachy se prořezávají. Vz S. N.

340673   Tenoučký Svazek: 4 Strana: 0060
Tenoučký, vz Tenký.

340674   Tenoulinký Svazek: 7 Strana: 0898
Tenoulinký = tenounký. SP. II. 113.

340675   Tenounko Svazek: 4 Strana: 0060
Tenounko, dünn, schmal, gering. Vz Tenký. Ty jíš t. = málo. Us. Dhn.

340676   Tenounký Svazek: 4 Strana: 0060
Tenounký, sehr dünn, schmal, schlank, mässig atd. Vz Tenký. T. niť, stéblo. Dch. Roucho má bílé, tenounké jak pavučinku. Er. Sl. čít. 30.

340677   Těnovice Svazek: 4 Strana: 0060
Těnovice, Tienowitz, ves u Rokycan. PL.

340678   Tense Svazek: 10 Strana: 0440
Tense, e, f., z lat. = rozpínavost. T. par. Vz Vot. 107.

340679   Ténský Svazek: 7 Strana: 0898
Ténský. T. kultura. Cf. Ndr. Anthr. I. 19. a j. tam.

340680   Těnský Svazek: 7 Strana: 1392
Těnský. T. doba. Vz NZ I. 609

340681   Těnský Svazek: 8 Strana: 0425
Těnský. T. kultura počíná se asi ve IV. stol. před Kristem a zaniká asi ve IV. stol. po Kristu. Vz NZ. III. 73., Latěnský.

340682   Tenť Svazek: 4 Strana: 0060
Tenť, tente, tenti, tentiž, tať atd., toť atd. = ten (+ ť + tě + ti + tiž), der wol, der ja, dann, so. Jg. Toť jsou blázni. Ros. Toť byste byli šťastni. Totě vše nenáleželo na jeho povolání. Br. — Jg. Vz Ten.

340683   Tenta Svazek: 4 Strana: 0060
Tenta, y, m., osob. jm.

340684   Tentakulit, u, m Svazek: 7 Strana: 0898
Tentakulit, u, m. = zkamenělá skořápka drobných ploutvonohých plžů. Frč.

340685   Tentakulitový. T Svazek: 7 Strana: 0898
Tentakulitový. T. břidlice. Krč. G. 385. Vz předcház.

340686   Tentam Svazek: 7 Strana: 0898
Tentam. Je t. (umřel; pryč, zmizel). Tkč.

340687   Tento Svazek: 4 Strana: 0060
Tento, tato, toto = ten + to, ta + to, to + to; gt. toho + to, té + to, toho + to atd., skloňuje se jako: ten (to se přivěšuje). V obec. mluvě říká se: tenle, tendle, Jir,, vz Tenhle. T., dieser, hicce, nemá se Másti, lečby se na něco přítomného ukazovalo. Zpět se nemá leč jen tehdy táhnouti, když věc, na kterou ukazuje, hned vedlé a jako ještě před očima jest. Tento strom vysoký. Kde se na předešlý předmět ukazuje, stačí ten n. onen Již ten strom vykopali, který ne- nesl žádného ovoce. Š. a Ž. V tento způsob; od této hodiny; tímto způsobem. V. Tento dar přijmi vděčně. Ros. Radoval jsem se v těchto, jež mi jsú pověděna. Ž. wit. 121. 1. Tato, žena to učinila. D. S této strany řeky. D. Že nám to naučenie tento pondělí vy- dati ráčíte po tomto poslu. NB. Tč. 194. Tímto, hiermit. D. Chybně užíváme této náměstky a) kde jí není třeba. Otec chválil syna, poněvadž (tento) vyplnil vůli jeho. Aby dal psu chléb, aby (tento) hladem ne- zahynul. Tím přemluvil mladíka, že (tento) slíbil. — b) Tam, kde by měla býti ná- městka on. Přišel k sousedovi a počal to- muto (m.: mu) domlouvati. Brs. 2. vd. 245 Nakrájel řemenův a učinil z těchto (z nich) dlouhý provaz. Brt, S. 3. vyd. 32. Vzala papír a napsala na tento (naň)... — Často lépe substantivum se opakuje. Přišel do města a v tomto se procházeje (a prochá- zeje se městem). Brt. v Pdg. 1880. 396. Místo tento užívají slova následující. Vz Následující, Toto.

340688   Tento Svazek: 7 Strana: 0898
Tento. Často bude žena mieti po té věštbě naději řkúc : Ostanu po muži, zbudu práce této neb této. Št. Kn. š. 10. Šaty na tento den, tentodní šaty = všední. U Tur- nova. Sá.

340689   Tento Svazek: 8 Strana: 0425
Tento — ten to = ten zde, ten tu. Vz Kla. Sklad. 148. nn.

340690   Tento Svazek: 9 Strana: 0340
Tento, tentoc, tentočky, votentočky, voltnto (vkládají se do řeči bez zvláštního významu). Hoř. 82. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 447.

340691   Tento Svazek: 10 Strana: 0440
Tento. Tohoto slova v Bydž. není, klade se tenle. Kšť. Lid. 6.

340692   Tentočkovati Svazek: 4 Strana: 0060
Tentočkovati = neuměti své myšlénky vyjádřiti, tentononc a p. říkati, Dings da sagen. Rgl.

340693   Tentočky Svazek: 4 Strana: 0060
Tentočky, gt. tohotočky atd. Us. u Bo- lesl. Ale, tentočky, hospodáři, udělejte mi to. U Rychli. Ntk. Tentočky, otočky, ono- hočky, od kočky (nemůže-li kdo v řeči z místa neb svou řeč příliš rozpřádá). Vz Tlachal. Tentočky, onohočky, natočky šíti. Lb. Tentočky onohoéky od kočky = tresky plesky, tlachy machy. Č. M. 603.

340694   Tentodní Svazek: 7 Strana: 0898
Tentodní, vz předcház.

340695   Tentohle Svazek: 4 Strana: 0060
Tentohle, tatohle, totohle, dieser da. Krok. Tedy tatohle musí sama za luňáka vně děvčat s kolkem státi. Sš. P. 728.

340696   Tentok Svazek: 7 Strana: 0898
Tentok = tento i takto. Mor. Rgl.

340697   Tentokrát Svazek: 4 Strana: 0060
Tentokrát = tenkrát, diesesmal, diesmal. Minula je t. zhouba. Měst. bož. T. ti to promíjím.

340698   Tentokrát Svazek: 7 Strana: 0898
Tentokrát. Pro t. ti to odpouštím. Us. Svolili k tomu, aby na t. několik doputo- vaných stavu rytířského k volbě také při- puštěno bylo. Pal. Dj. IV. 1 23.

340699   Tentoliž Svazek: 4 Strana: 0060
Tentoliž, tatoliž, totoliž = tento + li + že, jestli tento, ob dieser.

340700   Tentononc Svazek: 4 Strana: 0060
Tentononc, v obec. mluvě m.: tento.

340701   Tentononc Svazek: 7 Strana: 0898
Tentononc, vz Onačení (dod.).

340702   Tentoť Svazek: 4 Strana: 0060
Tentoť, tatoť, totoť, der da, der Dings da. Vz Tento. Přišel tu tentoť, jak se honem jmenuje, no tentoť! nemohu si zpomněť. Mor. Tč. I co ste vyšli viděti? proroka? Ovšem, pravím vám, viece než proroka; tentoť jest jistě, o němž psáno jest. (Mat. 11. ). Hus II. 14.

340703   Tentotiti Svazek: 4 Strana: 0060
Tentotiti, tentovati, jest přílepek, kde člověk neví, které slovo by nejlépe po- věděl, thun, machen, irgend wie machen. Sr. Tentoť. Již to musíme jaksi tentotiť, aby ten chlapec prošel. Mor. Tč. Obecný lid užívá někdy tohoto slova eufemisticky m.: scáti, sráti a p. Byl jsem tentovat. On ji tentoval, stentoval (tělesně s ní obcoval). Mor. JT.

340704   Tentou, tentonon Svazek: 4 Strana: 0060
Tentou, tentonon = tentononc. V obec. mluvě. Bž. 51.

340705   Tentovati Svazek: 8 Strana: 0425
Tentovati = pořád tento říkati. Kotk. 73.

340706   Tentuhlečka Svazek: 8 Strana: 0425
Tentuhlečka = tento.- U Tišňova. Brt. D. II. 193.

340707   Tentuk Svazek: 8 Strana: 0426
Tentuk = tento, sesilněný tvar. U Tišň., v Brněn. Brt. D. II. 173., l93.

340708   Tentumhlečke Svazek: 8 Strana: 0426
Tentumhlečke = tento. U Tišnova. Brt. D. II. 193.

340709   Tentušiti Svazek: 7 Strana: 0898
Tentušiti = tlouci ? Zvalili ho na trávu, t-li Slov. Phľd. X. 14.

340710   Tentutok Svazek: 8 Strana: 0426
Tentutok = tento. U Tišnova. Brt. D. II. 193.

340711   Tentyrek Svazek: 4 Strana: 0060
Tentyrek, rka, m., tentyra, hmyz. Krok II. 254.

340712   Tentýž Svazek: 4 Strana: 0060
Tentýž (ten týž), tatáž, totéž, gt. toho- téhož, tétéž, tohotéhož, dat. tomutémuž atd., skloňuje se tedy ten, ta, to a týž, táž, též, v-z Týž. Mnozí druhé částky týž nesklánějí: v tomtýž (m. v tomtémž) bytě. T. Kromě nominativu (a akkus., pokud se rovná no- minativu) obou čísel užíváme ostatních ne- ohrabaných pádů zřídka nahrazujíce je pády slova týž. — Totéž (též) mysliti; téhož se držeti; totéž rovně činiti (následovati). V. Tatáž přísnost. Br. Na tentýž způsob. Ce- remonie u všech tytéž jsou. Kom. Rodina Ditrichova či vlastně potomci téhož šp. m.: jeho. Brt. Cf. Tento.

340713   Tentýž Svazek: 7 Strana: 0898
Tentýž, týž. Vz Brt. Ruk. 83.

340714   Tentýž Svazek: 8 Strana: 0426
Tentýž. O skloň. cf. Mus. fil. I. 318.

340715   Tentýž Svazek: 9 Strana: 0340
Tentýž. O skloň. er. Gb. H. ml. III. 1. 450.

340716   Tenúčko Svazek: 4 Strana: 0060
Tenúčko = tenko, tenounko. Ráda přadeš rada len, co se táhne z bečky ven a to pěkně tenúčko, až je v bečce malúčko. Sš. P. 540. Vz Tenký.

340717   Teňučký Svazek: 7 Strana: 0898
Teňučký = hezky tenký. Brt. D. 153.

340718   Tenucha Svazek: 4 Strana: 0060
Tenucha, y, f., trachelium, das Halskiaut. T. modrá, t. caeruleum. Rstp. 976.

340719   Tenulenký Svazek: 7 Strana: 0898
Tenulenký = tenounký. Slov. Šd.

340720   Tenulinký Svazek: 7 Strana: 0898
Tenulinký = tenounký. Let. Mt. sl. VIII. 2. 43.

340721   Tenulký Svazek: 8 Strana: 0426
Tenulký = tenounký. Slov. Phľd. 1896. 285.

340722   Tenúnenký Svazek: 7 Strana: 0898
Tenúnenký = tenounký. Brt. D.

340723   Teňunký Svazek: 4 Strana: 0060
Teňunký = tenounký, tenký. Zdálo se mi, zdálo tej noci po vůli, přišel k nám šuhajek v teňunkej košuli. Sš. P. 413.

340724   Tenuška Svazek: 4 Strana: 0060
Tenuška, y, f., trichonema. T. prodlou- žená, t. bulbocodium. Rstp. 1541.

340725   Tenušký, tenučký Svazek: 4 Strana: 0060
Tenušký, tenučký = tenký. Odpadal lístoček s javora tenušký. Sl. ps. 319.

340726   Těnúť Svazek: 7 Strana: 0898
Těnúť = plouti, schwimmen. Slov. Bern. Lovili rybári ryby na Dunaji, viděli Ilonku těnúť popri kraji. Chlpk. Sp. 31. Junák to bľedý tam po vodě tenie. Ib. 47. Tenie prutík, tenie, po tej bystrej vodě. Koll. Zp. I. 244. (145.).

340727   Tenuto Svazek: 4 Strana: 0060
Tenuto (ten. ) nad notou, která se má přísně vydržeti, aushalten. Hd.

340728   Těny Svazek: 4 Strana: 0060
Těny, dle Dolany, Tieň, ves u Zbirova.

340729   Tený, tenný Svazek: 4 Strana: 0060
Tený, tenný = tenký, dünn, fein. I pro- mluvil teným a přimlklým hlasem. Ms. Vlna vlčatá, jadrná a tenná aby oddělována byla od prostřední. Hosp. instr. 1574. Teným duchem něco vnímati; T. rozdíl; Lidskou duši měli za hmotu velmi tenou: T. prach. Sš. P. 90., II. 6., Sk. 260., Mt. 132. (Hý. ).

340730   Tenynko Svazek: 4 Strana: 0061
Tenynko = tenounko. Bl. Živ. Aug. 81.

340731   Tenzona Svazek: 4 Strana: 0061
Tenzona, y, f., eine der Glosse ähnliche Dichtungsart der Spanier, das Streitgedicht, die Tenzone. Nz. T., (tenson, zápas) slula střídavá rozmluva o sporných otázkách v zá- pase lyrických básníků provensalských. Skládá se ze tří částí: první čásť — obyc. sloha o čtyřech trochejích čtyřstopých — obsahuje otázku, na kterou způsobem dvo- jím lze odpověděti. Odpovídají na ni dva básníci tolika decimami, kolik veršů thema obsahuje, tak že povstávají tím dvě glossy. Jako při glosse končiti se musí i zde každá decima jedním veršem themata a sice v první glosse v tom pořádku, jak v thematu po sobě následují, v glosse druhé pořádkem obráceným, tak že první verš themata jest i posledním veršem celé básně. Než i básně sporné vůbec, ve kterých dvě neb více osob o přednost' buď mezi sebou aneb o přednost' jiných předmětů zápolí, nazývají se tenzonami. KB. 187. Ku př. o sporné otázce: Co jest větší, zda slasti aneb strasti lásky? Zápas ten vedli obyě. dva básníci strofami aneb i celými básněmi vystřída- nými stejného metra a rýmu, načež k jich ocenění zvolen rozsudí. S. N., Dch. Příklad: Meč a pluh ve Světozoru 1874. č. 26. str. 303. Od Dch.

340732   Tenzona Svazek: 7 Strana: 0898
Tenzona, vz Vor. P. 108.

340733   Tenž Svazek: 8 Strana: 0426
Tenž. 1658. Mtc. 1896. 121. Že tenž (týž) Hans a Ambros s týmž Cechem v rozepři jsou. 1574. Pras. Řem. 7., 25. V tomž střielení. AlxB. v. 46. Tenž 79., 257., těchž zámyslov 309. Lok. fem. tejž 279. Cf. Krok 1892. 8. — Tenže k označení totožnosti; lid ho neužívá maje: ten samý. Vz Mus. fil. I. 316.

340734   Tenž. T Svazek: 10 Strana: 0440
Tenž. T. vražedlník měl při sobě devět zl. NB. č. 75. T. súkup dále mluví. Ib. č. 158.

340735   Tenže Svazek: 4 Strana: 0061
Tenže, taže, tože; tenž, taž, tož; genit. tohož, též, tohož = ten, tento, dieser. Do svého domku pozval jich a jediný telček maje doma i tenž jim zabiti kázal. Leg., Mus. Tohoto zájmena zřídka užívejme, neníť s dostatek doloženo. Ve významu eben der- selbe užívejme týz. Brs. 2. vyd. 245.

340736   Tenže Svazek: 7 Strana: 0898
Tenže = týž. Slov. Ht. Vz Týž, Gb. Ml. II. 87. 5.

340737   Tenže Svazek: 9 Strana: 0340
Tenže. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 447. U Pal. často m.: týž. Tenže cit. Pal. Rad. I. 387. Sr. Mtc. 1901. 166.

340738   Teodolit Svazek: 4 Strana: 0061
Teodolit, u, m. T. opakovací, Repetitions- theodolit. Nz.

340739   Teodor Svazek: 10 Strana: 0440
Teodor. Popěvek: Teodore! Kapsa hore. Vyhl. II. 259.

340740   Teorban Svazek: 7 Strana: 0898
Teorban, u, m. = hudební nástroj, kte- rým národní pěvci ukrajinští provázely své zpěvy. Pyp. K. II. 135.

340741   Teoretický Svazek: 4 Strana: 0061
Teoretický, vz Theoretický.

340742   Teorie Svazek: 4 Strana: 0061
Teorie atd., vz Theorie atd.

340743   Tep Svazek: 4 Strana: 0061
Tep, u, m., der Schlag. T. se prudším chodem odliší. Sš. Snt. 167. — T., ein Pulsschlag; t. sítnicový, der Retinalgefäss- puls. Nz. lk.

340744   Tep Svazek: 7 Strana: 0898
Tep, Puls. Cf. Slov. zdrav. 366. T. Ob- lenění tepu, Pulsverlangsamung ; t. červo- vitý, pulsus vermicularis, čtveratý, čtver- natý, p. quadrigeminus, druhotný vlny (dvoj- ráznosť), discrotismus, dvojatý, p. bigeminus, dvojpředrážkový, anadicrotismus, chabý, ne- dostatečný, p. deficiens, malý, p. parvus, měkký, p. mollis, mozkový, Gehirupulsation, nadbříškový, p. epigastricus, nehmatný, p. insensibilis, nepravidelný, p. irregularis, nestejný, inaequalis, niťkovitý, filiformis, obleněný, tardus, odporný, paradoxus, pilo- vitý, serratus, plný, plenus, potřásavý, vibrans, řídký, rarus, rozdílný, differens, rychlý, celer, silný či mocný, fortis, slabý, debilis, stažený, contractus, střídavý, inter- mittens s. alternans, třeslavý, tremulus, tro- jatý, trigeminus, tupý, myurus, tvrdý, tar- dus s. durus, vbíhavý, intercurrens, veliký, magnus, vlásečnic, capillaris, vlnitý, undo- sus, vnitrooční, p. entopticus, entoptische Pulserscheinung. Ktt. exc. Děva vznesla ručku k tepům srdce tesklivého. Dch — Bolestnými tepy a vrazy duše má unavena byla. Koll. III. 317. Třeskuté tepy zvonu. Čch. Bur. Vz Tepna (dod.).

340745   Tep Svazek: 10 Strana: 0440
Tep, u, m T. cvrkavý, cvrčivý, pulsus fibrans, schwirrender Puls, častý, hojný, p. frequens, häufiger P., dvojrází, doppelschiä- giger P., křepelčí (tři tepy rychle za sebou), p. coturnisans, nesouměrný, p. arythmicus, občasný, vysazující, p. intermittens, aus- setzender P., prázdný, p. vacuus, leerer P., přibývající, p. inciduus, skákavý, p. saliens, hüpfender P., stísněný, p. oppressus, zdlou- havý, protahovaný, obleněný, p. tardus. Ktt.

340746   Tep Svazek: 10 Strana: 0672
Tep, u, m., pulsus, puls. Vz Ott.

340747   Tepák Svazek: 4 Strana: 0061
Tepák, a, m., der Hauer, Schläger. Šm.

340748   Tepák Svazek: 9 Strana: 0340
Tepák, U, m. = klempířské kladivo, kterým se plech tepe. Ott. XIV. 345.

340749   Těpal Svazek: 7 Strana: 1392
Těpal, a m., carpo, ryba, zastr. Pršp. 16. 72.

340750   Tepání Svazek: 4 Strana: 0061
Tepání, n., das Schlagen, Pulsiren. Nz. lk. T. srdce, der Pulsschlag. Dch.

340751   Tepání Svazek: 7 Strana: 0898
Tepání hrdelnic, Pulsation der Jugular- venen, krkavic, P. der Carotiden.

340752   Tepání Svazek: 10 Strana: 0440
Tepání, n. = tepaná věc. Kování a t. Nár. list. 1903. 270. 17.

340753   Tepání Svazek: 10 Strana: 0672
Tepání, n. (úprava kovů). Vz Ott.

340754   Tepaný Svazek: 10 Strana: 0440
Tepaný. Věci t-né v koži. Nár. list 1902. 232. 2.

340755   Tepárna Svazek: 7 Strana: 0898
Tepárna, y, f. T. na pozlátko, Gold- schlägerwerkstatt, f. Hř.

340756   Tepatel Svazek: 4 Strana: 0061
Tepatel, e, m., der Schläger, Zurecht- weiser, Züchtiger. Dk.

340757   Tepatelka Svazek: 4 Strana: 0061
Tepatelka, y, f., die Züchtigerin, Zu- rechtweiserin.

340758   Tepati Svazek: 4 Strana: 0061
Tepati (na Mor. tepati, zastar. tépsti), tepám a tepu, eš, e atd., tepej a tep; te- paje (íc), al, án (a en), ání; tepávati; tep- nouti (na Mor. těpnouti), pí, ut, utí. Strsl. tepa, ferio, lit. tapštereti, damit ist viel- leicht tepttati, calcare u. tąp-6, obtusus verwandt. Mkl. B. 11. — T. = tlouci, bíti, schlagen; zabíjeti, todt schlagen; házeti, werfen; týrati, necken; se, sich schlagen. Jg. — abs. Žíly tepou. — komu. Žíla pul- sovní rychleji ženě tepe. Kn. lék. — co, koho. Dobrá vůle koláče jí, zlá hlavu tepe a řídké pivo pí. Prov. Posmívali se jemu tepouce ho. Br. Prsy své tepouce. Br. T. nepřítele, D., vepře (zabíjeti), minci (raziti). T. koho také = týrati. Jel. Bylo jest ve- liké bitie, ano tepů mladé i staré, ženy i děvečky. BO. Přichází mi na dědiny a tepe mi mé lidi a jich dobytek. Půh. II. 588. Ale když oni koho tepúce kostel zkrvaví, to neškodie; Když je lúpie, jímají, pudie a tepů; Nepřietele tisknouti a t. Hus II. 124., 212., 265. — co koho čím: železo kla- divem, někoho holí tepati. Kohout slepici křídlem tepal. Puch. Kohouti ostruhami, křídly se tepou. Jel. Kůň podkovou půdu tepe. Vlnu strunami t-ati. Jel. — se kam proč. T. se hněvy v čelo (instr. příčiny). Pass. 556. — koho, co kam (čím, odkud). A trú sě prosiece za obroky a nohy líbají, ač dopustí oděnci žoldnéři, jenž kyji chudé od noh tepů. Hus II. 126. Koleně jeho v hromadu sě tepiešta. BO. Tepúc se v prsy, v hlavu. Žk. v. 261., 433. Že mě tepeš za mé ucho. Mast. v. 387. T. se rukami k srdci. Kat. 687. Tepúce trstí v hlavu; Chudé od nich kyji tepúce. Hus II. 79., 404. (Tč. ). T. koho na hlavu. Us. T. na koho. Kom. Ho- diny na zvoneček tepou. Schön. Hromem t. na koho. Jel. Ohněm na město t. Pulk. T. koho přes hlavu, v hlavu. Ros, přes ruku metlou. Koly do země berany (beranem) t. Reš. — kým oč: o zemi (tlouci). Ben. — se s kým (jak dlouho) s nepřátely. Háj., Troj. T. se s kým od poledne až do ne- šporův. Bruncv. — se s kým oč. Tak se spolu o to tepů. Let. 42. Viz, oč se tepů i světští i kněžie nejviece. Hus I. 278. — Výb. II. 64. — se kdy (čím): po odpo- činutí zase se tepali. Troj. Hrozným bitím na modlitvě se těpiechu. Dal. 64. — s adv. Lehčejeť tepe dievčie ruka, od mužské rány bývá veliká muka. Dal. 10. Vražedlně se tepali. Troj. — koho jak: bez milosti. Troj. T. koho po hlavě. Chč. 445. kde: ve vojsku t. (zabíjeti). Troj. Srdce v něm tepalo Sš. II. 155.

340759   Tepati Svazek: 4 Strana: 0061
Tepati, na Mor. = tepati. — T. = kou- sati, štípati jako hmyz, stechen. Us. — T. = tepiti.

340760   Tepati Svazek: 7 Strana: 0898
Tepati. Cf List. fil. X. 123. — co. Kto tiepá drva. Bibl. olom. Eccles 10. — koho. Hrom ho potepal. 1570. — kam (čím, od- kud). V hlavu jeho třtí tepúce. Hr. ruk. 251. Hromem tepe na ně. Bart. 126. Tu na se tepú z húfnic. Let. 157. — jak. Srdce tepe volněji. Ves. I. 61. Tak ji velmi te- piechu, až potoci těčiechu té krve nevinné. Dr.

340761   Tepati Svazek: 7 Strana: 1392
Tepati minci. Arch. XII. 402.

340762   Tepati Svazek: 8 Strana: 0426
Tepati. T. dobytek = porážeti. 1748. NZ. III. 407. — se oč (tlouci, bíti a p.). Lidé o to se tepou, pálí atd. Chč. (Vlč. Lit. 176.).

340763   Tepati Svazek: 9 Strana: 0340
Tepati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 155., 326. Žíla tepe se jemu znenáhla. Maš. ruk. 168b. (Mus. fil. 1898. 211. ) T. kovy. Vz KP. VII. 609. nn.

340764   Tepati co čím Svazek: 10 Strana: 0440
Tepati co čím: mečem rány. Baw. J v. 659.

340765   Tepátko Svazek: 4 Strana: 0061
Tepátko, a, n. = nástroj ku tepání, plec- truin.

340766   Tepátko Svazek: 10 Strana: 0440
Tepátko, a, n., plektron, při hře na lyru. Vz Ott. XIX. 893.

340767   Tepavý Svazek: 4 Strana: 0061
Tepavý, pochend, pulsatil. Dch., Nz. lk.

340768   Tepec Svazek: 4 Strana: 0061
Tepec, pce. m., ve: zlatotepec.

340769   Tepec Svazek: 8 Strana: 0426
Tepec. T. a bijce kněží. Wtr. Živ. c. I. 214.

340770   Tepec Svazek: 10 Strana: 0440
Tepec, pce, m. Hlav českých tepče zlý. Zvon III. 168.

340771   Tepeceraje Svazek: 9 Strana: 0340
Tepeceraje asi = koberce, gobelíny (dle Wintra). Mus. 1899. 106.

340772   Tepelný Svazek: 4 Strana: 0061
Tepelný, Wärme-. T. účinky elektřiny, galvanického proudu, thermoelektrického proudu. Vz KP. II. 202., 218., 244. T. pa- prsky (= tepla), Wärmestrahlen. Nz.

340773   Tepelný Svazek: 7 Strana: 0898
Tepelný. T. vodivosť, Rm. 42., jednice, zabarvení, Rm. 132., 135., 63., kapacita, interference a ohyb paprsků t-ných. MS. 201., 223.

340774   Tepelský Svazek: 4 Strana: 0061
Tepelský, vz Teplá.

340775   Tepělý Svazek: 4 Strana: 0061
Tepělý, zastr. = ztepilý, štíhlý, vysoko strmící, schlank, hochragend. Jir., Č. exc. T. dřevo, nebude-li jraieti hlubokého - ko- řenu, spieše vietr vyvrátí. Št. Stála v, te- pělém (stetit in directo). Ž. wit. 25. 12. Čtou také: na topělém. T. lesové. Troj. 12.

340776   Tepen Svazek: 7 Strana: 0898
Tepen, pně, f. = tepna. Slov. N. Hlsk. IV. 239.

340777   Tepeně Svazek: 7 Strana: 0914
Tepeně, vz Topinka (i dod.).

340778   Tepenec Svazek: 7 Strana: 0898
Tepenec, nce, m = vrch. ČMr. V. 197.

340779   Tepenec Svazek: 7 Strana: 0898
Tepenec, nce, m. = hrad a hora u Štern- berka na Mor., Karlsburg. Km 1883. 72. — T. = vrch. ČMr. V. 197.

340780   Tepenka Svazek: 4 Strana: 0061
Tepenka, y, f., arteriola, kleine Schlag- ader. Nz. lk.

340781   Tepenka Svazek: 7 Strana: 0898
Tepenka pronikající, a. perforans (dolení a hoření, inferior et superior), krajová, mar- ginalis, sestupná chrustavky víčkové, de- scendens tarsea, vzestupná chr. víčk , ascen- dens tarsea. Ktt. exc. — T., Pulswärmer, m.

340782   Tepennatý Svazek: 4 Strana: 0061
Tepennatý, arteriosus. Nz. lk.

340783   Tepenní Svazek: 10 Strana: 0440
Tepenní pleteň, plexus arteriosus, Arte- riengeflecht, rána (poranění tepny), Arterien- wunde, stěna, Arterienwand, plena, Arte- rienhaut; zánět zevního obalu t-ho, arteriitis externa, periarteriitis, exarteriitis, lis, tor- cular, Tourniquet. Ktt.

340784   Tepenný Svazek: 4 Strana: 0061
Tepenný, arteriell. T. háček, Arterien- haken, proštěpec, die Arterienpincette. Nz. lk.

340785   Tepenný Svazek: 7 Strana: 0898
Tepenný, arterialis. T. klíštky, -zange, křeč, -krampf, krev, -blut, krevní nádor, arterielles Haematom, kroužek duhovky, circulus arteriosus iridis, kužel, conus ar- teriosus, pochva, -scheide, průchod, ductus arteriosus, hnisavý zánět, arteriitis puru- lenta. Ktt. exc.

340786   Tepenstvo Svazek: 8 Strana: 0426
Tepenstvo, a, n. = souhrn tepen. Am. Orb. 101.

340787   Tepera Svazek: 4 Strana: 0061
Tepera, y, m., osob. jm.

340788   Teperiť co jak kde Svazek: 10 Strana: 0440
Teperiť co jak kde. I teperí pred sebou smeti po filfase se smutnou tvárou. Phľd. XXIV. 51. Sr. I. Přisp 426.

340789   Teperiť co kam: do Svazek: 8 Strana: 0426
Teperiť co kam: do ulice = nésti, ta- hati se s čím. Phľd. XII. 402.

340790   Teperiť sa Svazek: 9 Strana: 0340
Teperiť sa. Medvěd t-rí sa. Slov. Zát. Př. 166b.

340791   Těpeře Svazek: 4 Strana: 0061
Těpeře, dle Budějovice, Tiepeř, ves u Něm. Brodu. PL.

340792   Tepeřiti Svazek: 4 Strana: 0061
Tepeřiti, il, en, ení, tepeřívati — strčiti, stossen. Slov. — komu co. Slouchá, jak si cvrčík címbalík tepeří. Hdk. C. 250. —- komu kam. Aj podivný buchtot tepeří mu v skráně. Hdk. C.

340793   Tepetati Svazek: 4 Strana: 0062
Tepetati = tepati, schlagen. Troj.

340794   Tepetavý Svazek: 7 Strana: 0898
Tepetavý pohyb. Mtc. 1. 63. 18.

340795   Tepidari-um Svazek: 4 Strana: 0062
Tepidari-um, a, n., lat. = síň pro vlažné lázně; nyní vlažný sklenník. S. N.

340796   Tepielý Svazek: 4 Strana: 0062
Tepielý, vz Tepělý.

340797   Tepilosť, i Svazek: 4 Strana: 0062
Tepilosť, i, f., die Feinheit, Schlankheit.

340798   Tepilý Svazek: 4 Strana: 0062
Tepilý = tenký, fein, schlank, dünn. A ta žilná jest prázdna a tepila. Sal.

340799   Tepirvo Svazek: 7 Strana: 0898
Tepirvo. A t. krev pojide. Rozml. p. Marie s Anselmem. 348.

340800   Těpiti Svazek: 4 Strana: 0062
Těpiti, il, en, ení; tepati, tiepati = nositi, tragen, schleppen;. se == zdlouha jíti, plaziti se. schleichend gehen, schleichen; nositi se s čím, etwas mühsam tragen, schleppen. Jg. — co, koho. Ač ďábel je tiepá neb nosí. Hus III. 148. Od těla utéci nemohu ani ho od sebe zahnati mohu, ale musím je t-ati. Hus III. 118. T. břímě. Troj. — koho kam. A tak i těpie ho na duši umrlého ti nosiči v hrob zlého obyčeje a chtie, aby... Hus II. 357. T. koho na hrad. Puchm. — se s čím kam. Smrť s ním k soudu těpí se. D. — se. Ten se těpí. Us., Ros. — se kudy: po pútech se t. (zdlouha choditi). Ms. Rokyc. T. se světem. Us. Rgl.

340801   Těpiti po něčem Svazek: 7 Strana: 0898
Těpiti po něčem = bažiti. Brtv. — se kudy. Světem se těpím a hnusně žiji; Semo tamo po bludech se těpí. Vc. Lab. 14., 102. — Dle Jir. Mor. 37. a. = mor- dere. Hlad utěpí. Vz tam Čepiti (konec).

340802   Těpiti se s čím kam Svazek: 10 Strana: 0440
Těpiti se s čím kam. Plášť těpil se s nimi (letěl, nesl je), až se na paláci octli; Čert se s nimi do těch zemí těpil. Faust. 115., 174.

340803   Těpivý Svazek: 4 Strana: 0062
Těpivý, radicans, wurzelnd = kořeny vě- trné totiž nadzemní vypouštějící a na před- měty se upevňující na př. kmen a větve brečtanu, škumpy kořenivé.

340804   Tepka Svazek: 4 Strana: 0062
Tepka, y, f., horavka, rhodeus amarus, der Bitterling. Frč.

340805   Těpkati Svazek: 8 Strana: 0426
Těpkati. Cf. Potěpkati.

340806   Těpkov Svazek: 4 Strana: 0062
Těpkov, a, m., ves na Slov.

340807   Tepl Svazek: 10 Strana: 0440
Tepl Branislav, spis.

340808   Teplá Svazek: 4 Strana: 0062
Teplá, é, f., mě. v severozáp. Čech. a v Uhřích, Tepl. Vz více v S. N. — Teplá, klášter, Stift Tepl, Tôpel, ves u Teplé. — T., něm. Tepley, Töplay, ves v Lobosicku. — T., řeka u Karlových Var. Jg. — Tepelský, Tepler-.

340809   Teplá Svazek: 7 Strana: 0898
Teplá, é, f., řeka. Vz Ott. VI. 87. a.

340810   Teplá Svazek: 8 Strana: 0426
Teplá, é, f., potok v Tekovsku. Phľd. XII. 338.

340811   Teplá Svazek: 10 Strana: 0440
Teplá, é, f. = světnice. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI 142. T. = pokoj. V zlod. ml. Čes. 1. XV. 48.

340812   Teplárna Svazek: 4 Strana: 0062
Teplárna, y, f., lépe: topírna, das Glas haus, die Heitzstube.

340813   Teplastý Svazek: 7 Strana: 0898
Teplastý = teplavý. T. voda. Slov. LObz. XVI. 101.

340814   Tepľať Svazek: 7 Strana: 0898
Tepľať = tepleti. Voda už trochu tepľá. Na již. Mor. Šd.

340815   Teplavosť, teplovatosť Svazek: 4 Strana: 0062
Teplavosť, teplovatosť, i, f. = malá teplost, die Lauheit, geringe Wärme.

340816   Teplavý, teplovatý Svazek: 4 Strana: 0062
Teplavý, teplovatý = vlažný, lau. Jg,

340817   Teple Svazek: 4 Strana: 0062
Teple, kompar. tepleji, warm. Kosatec t. na lůno přiložený. Byl. T. se oblékati. T. sedí, tře (je bohat). Ros.

340818   Tepleti Svazek: 7 Strana: 0898
Tepleti, el, ení, warm werden.

340819   Teplianka Svazek: 10 Strana: 0440
Teplianka, y, f., potok v Liptovsku. Mus. slov. IV 23.

340820   Teplica Svazek: 4 Strana: 0062
Teplica, e, f., Teplitza, mlýn u Hole- šova.

340821   Teplica Svazek: 8 Strana: 0426
Teplica, osad. v Gemer. Phľd. 1895. 351., 339. Kunová Teplica. Ib. 1895. 349.

340822   Teplice Svazek: 4 Strana: 0062
Teplice, e, a pl. teplice, -plic, f. T. = teplé lázně, teplá voda, aneb která v zimě aspoň nezamrzá jsouc jinak studená, ther- mae, das Warmbad. Vodň., V., Us. T. lázeň n. voda od přirození teplá, horká. V MV. nepravá glossa. Pa. Pojedeme do teplice n. do teplic. Ros. Mýti se v t-ci, Záv., v te- plících. Krab. Teplic užívati. Později neslo město to jméno Thermae t. j. teplice, od minerálních pramenů. Sš. II. 235. — T. = sklenník, das Treib-, Gewächshaus. Toms. — T., e, f., město v Čech. na patě Krušných hor, Teplitz. Táhli k T-ci. Háj. Pojedeme do Teplice. Vz více v S. N. T. vídeňská. Žer. Záp. I. 9. — T., Töplitz, koupárny u Hranice na Mor. — T., něm. Wermsdorf, ves u Sobotína na Moravě. — T. dolejší, Unter-Wekelsdorf; T. hořejší, Ober-Wekels- dorf, vsi v Policku. PL. — Tepličan, a, m., pl. -né. — Teplický, Teplitzer. T. měšťan, voda. T. vrstvy. Vz Bř. 266., KP. III. 22.

340823   Teplice Svazek: 7 Strana: 0898
Teplice. A jsouť zajisté rozkošné t. Vrat. Vlaštovky poletí už brzy do teplíc (teplých krajin). Na Hané. Bkř. — T. mě. dle Pal. Rdh. I. 138. sing. Dle Gb. Ml. I. 94. zase naopak: T., gt. -ic, dat. -cím a také -ům, lok. -ích, instr. -emi; sing, jen po různu v některých spisech starších. Cf. však slov- ník a: Což se dotýče židů v T-ci. 1526. Arch. IX. 105. Člověk z Teplice. 1489. Arch. IX. 483. V archivu teplickém jm. města Teplice vždy v sing. přichází. D. Teplice richtet sich im Sing. nach Země. D. Lhrg. 185.

340824   Teplice Svazek: 7 Strana: 1392
Teplice Do T-ce, v T-ci; Cedule hejt- manu na T-ci. 1531. Arch. XI 90. Od T-ce. 1532. Ib. 109. Posluti na T-ci. Ib. 114., 116., 120. Přijel na T-ci, do T-ce. Ib. 117., 120. Hajtman na T-ci. Ib. 79. V jednáni o T-ci. 1530. Ib. 37. Na Bielině a T-ci. 1531. Ib 102. Pro zdraví-li v T-ci jste. 1526. ib. 475. Z T-ce. 1531. Ib. 100. Na T-ci (kde). Arch. XII. 112., 113., 114., 115. atd. Přijeď ke mně na T-ci. Ib. 116. Ve vsi T-ci (u Ná- choda). 1775. Mus. 1893. 249. — T. = kou- pel. V t-ci se myl ; Hledali ho v t-cích. Chč. m. s. II 92., 93.

340825   Teplice Svazek: 8 Strana: 0426
Teplice. Od T-ce přišed do Stadic. Arch. XIV. 13. Do Teplice. Kat, z Žer. II. 104. V T-ci. Wtr. Živ. c. I. 93. Příchozí z Teplice povídají. Jg. (Zl. Jg. 357.). Když do Teplice městečka přitáhli. Břez. Font. V. 505. Na T-ci z Prahy sem vyjel; Z Prahy na T-ci se vrátil; Umřel v T-ci; vypraven z T-ce. Borb. 122., 123., 124., 127. a j. často. Cf. předcház. Teplica.

340826   Teplice Svazek: 9 Strana: 0340
Teplice, pl., někdy též sg. Místní jm. sg.: do T-ce, ? T-ci; ale i: do do Teplic. Us. do Teplic dostal převahu analogií: z Budě- jovic. Vz Gb. H. ml. III. 1. 227. Trenčanská T-ce. Mus. 1848. II. 330. Pojede z T-ce. Mus. 1871. 228. V T-ci. Wtr. Vys. šk. 208. Do T-ce. Tk., Pal. Pam. 70. Z T-ce. Pal. Záp. I. 129. (Jinde tam: z Teplic). V okolí T-ce. Pal. Děj. II. 2. 420. Zmocnil se T ??, Krupky a Duchcova; Přes T ci a Krupku, ib. III. 2. 35., 163.; v T-ci, ib. IV. 1. 321, IV. 2. 549 Purkart Fictum na T ci (1482. ). Ib. V. 1. 214. Pojedu do T-ce; Měl jsem v T-ci hosti. Holic. 101., 102. Obsadili Oustí, Tetš a zámek T-ci. Har. I. 122. V T ci, pole na Holešovsku na Mor. Pck. Hol. 43. Nad T-cú, trať. Pck. Hol. 126. - V T cích. Har. J. 137. Do Teplic. Mus. 1871. 228.

340827   Teplice Svazek: 10 Strana: 0440
Teplice = teplá voda pramenná. Baw. Ar. v. 2844. Trenčanské T. (pl. ). Sbor slov. VIII. 97. V Teplici. Tk. Pam. I. 49., 70., 149. a j. Do Teplice se dostal. 1612. Listář 106. a j.

340828   Teplice Svazek: 10 Strana: 0672
Teplice, e, f. Vz Ott.

340829   Teplickomostecký Svazek: 10 Strana: 0672
Teplickomostecký. Us.

340830   Teplič Svazek: 4 Strana: 0062
Teplič, e, m. = topič, der Einheitzer. Slov. D.

340831   Tepličár Svazek: 4 Strana: 0062
Tepličár, a, m., na Slov. = koupelník, der Bademeister. Bern.

340832   Teplička Svazek: 4 Strana: 0062
Teplička, y, f., Neu-Teplitz, ves u Lu- bence.

340833   Tepličko Svazek: 7 Strana: 0899
Tepličko, a, n., zdrobn. teplo. Zde je t. jako v lázni. Us. Rgl.

340834   Tepličky Svazek: 7 Strana: 0899
Tepličky, pl., f. = teplá vřídla u Štít- níku. Bartol.

340835   Tepliční, -čný Svazek: 4 Strana: 0062
Tepliční, -čný = k teplici náležející, Bade-. T. voda, Zlob., pramen, zdroj. L.

340836   Tepličník Svazek: 7 Strana: 0899
Tepličník, u, m. = místo v řece, kde je teplá voda. Vz Zlednati.

340837   Teplie Svazek: 7 Strana: 0899
Teplie, n., Temperatur. f. Slov. Ssk.

340838   Teplík Svazek: 4 Strana: 0062
Teplík, u, m., der Wärmestoff, das Ther- mogen. Krok. I. a. 138. - T. = těplík, warme Quelle. Na Ostrav. Tč.

340839   Teplina Svazek: 7 Strana: 0899
Teplina, y, f., vz Kalorie. — T. = místo teplé, chráněné od severního větru. Dědina je v t-ně. Brt. D. 278

340840   Teplinec Svazek: 4 Strana: 0062
Teplinec, nce, m., osob. jm. Mor. Dch.

340841   Teplinec Svazek: 7 Strana: 0899
Teplinec, das Treibhaus. Šd.

340842   Teplinky Svazek: 4 Strana: 0062
Teplinky, dle Benátky, mě. Dóbling.

340843   Teplisko Svazek: 8 Strana: 0426
Teplisko, a, n. = ohnisko. Am. Orb. 34.

340844   Teplíšovice Svazek: 4 Strana: 0062
Teplíšovice, dle Budějovice, Tepley- schowitz, ves u Benešova v Budějovsku. PL.

340845   Tepliti Svazek: 4 Strana: 0062
Tepliti, il, en, ení, teplívati, wärmen, warm machen. Ros. — co kde čím.

340846   1. Teplo Svazek: 4 Strana: 0062
1. Teplo, vz Teplý. — T., adv. = teple, warm. T. se obléci. Mně je t. D. Dnes je pošmourno a t. Us.

340847   2. Teplo Svazek: 4 Strana: 0062
2. Teplo, a, n. = teplosť, die Wärme. V. Zima je, kde tepla není. Toms. T. mírné, v těle lidském, žaludkové, Us., vázané, skryté, poměrné, vztažité, utajené, zářící, sálavé, zápalné n. spalné (Verbrennungs- temperatur), parou pohlcené; chápavost', chopnosť, jímavosť, stupeň, vodič, paprsky tepla. Nz. Vedení, pohlcováni tepla; Špatní, dobří vodičové t-a. Š. a Ž. Kámen z mrazu do tepla přecházeje pláče; Věku přibývá, tepla ubývá. Dch. Teplo těla zachovává. Rg. zdr. Mně z toho není teplo ani zima (to se mne netýká). U Žamb. Kf. Je tam t. jako v kostele za oltářem (zima). U Litom. Co pro zimu dobré i pro teplo. Sk. Buď ti v tom t., co máš. Ctib. Hd. Bude asi toho tepla, jako ho má stará baba. Er. P. 94. Dělá se t., lépe: oteplívá se. Brs. 2. vyd. 245. To t. projde. D. V teple se chovati n. držeti. D. Ze studena do tepla choditi. Z tepla vydělaná kůže. D. Za tepla do ně- čeho se dáti (hned). Sych. Za tepla něco hledati (hned. Vz Čas), č. Jděte tam ještě za tepla. Šml. Ta klepna to vyřídila hned za tepla. Us. Za tepla přeloženy v němčinu (hned). Kos. 01. I. 53. T. hmoty roztahuje; Teplem hmoty tuhé se taví, kapalné vrou. Š. a Ž. Nežeň sa, synečku, nežeň sa na leto, lehni pod jedličku, bude tobě teplo. Sš. P. 681. Má-li býti teplo, nechať bude znoj (mám-li za jednu nohu viseti, lépe za obě). Prov. Musí se dým pro teplo snášeti, trpěti (o vadách čeledínův a manželů jinak uži- tečných). Prov. O teple vůbec, o působení t-a v těla, o utajování a uvolňování tepla, o chápavosti t-a, o účincích světelných atd. vz S. N., Schd. II. 234. T. a světlo, jednička jeho; t. sálavé či zářící, účinky jeho; t-lo utajené, uvolněné, v přírodě. Vz KP. II. 329., 330., 345., 331., 332., 337., 339. Cf. Tepelný. - T. = náklonnost, Liebe, f. V té rodině nebylo žádného tepla. V. Bardoun v Mtc. lidu: Jen výš. 36. — T. = léto (u rybářův), der Sommer. Rybník na 2, na 3 tepla (který se v 2, 3 letech loví). Us. Rybník kaprový na jedno, na 2, na 3 tepla (horka); Výmět (plod) na 2, 3 horka nebo tepla. Vz Ryb- ník. Šp. Teplohled, u, m., das Thermoskop. Dch.

340848   Teplo Svazek: 7 Strana: 0899
Teplo. Cf. Mus. 1858. 568., Kram. Slov , Stč. Zem. 493 , Rk. Sl., MS. 190. nn., 229., Schd. I. 98., 115. nn. T. tělesné, skupenské, měrné. Mj. 336., NA. V. 275. Rovnomoc- nina tepla, Wärmeaequivalent Mj. Absorpce světla a tepla sálavého. Ott. 1. 97. Rozta- hování hmot teplem, MS. 194., vodění tepla, 199., změna skupenství teplem, 205., t. varu, 209., sálání tepla, 221, polarisace a dvoj- lom tepla, 223., vyzařování a pohlcování tepla, 223., zdroje tepla. 225. Udělej to za tepla (hned). Us. Fč. Dali se do řeči a za tepla do vyjednávání; Jděte tam hned za tepla. Šml. Nedal mu hned za tepla odpo- vědi. Výb. II. 1448. Je tu t. jako u kamen, za kamny. Us. Tkč. Komu najlepší jak čertovi v pekle, nedělá tam nic, ene sedí v teple. VSlz. I. 234. Sedl do tepla = do- bře se přiženil. Us.

340849   Teplo Svazek: 8 Strana: 0426
Teplo. T. ako v starej izbe. Phľd. XIV. 314.

340850   Teplo Svazek: 9 Strana: 0340
Teplo ako v lázni, ako v starej izbě. Zát. Př. 168b. Je tam t. jako za oltářem sv. Anny (zima). Hoř. 92. Je v teple (bohat, dobře zaopatřen). Kukla 134. Už je t. od sluníčka. Mtc. 1900. 143. Vz Teplúčko.

340851   Teplo Svazek: 10 Strana: 0440
Teplo. Nauka o teple. Vz Vstnk. XII. 125. nn., XIV. 257. Specifické teplo prvků ve stavu tuhém. Vz Vot 21. nn. Je mu teplo, až má pod jazykem mokro. Mus. slov. IV. 101.

340852   Teplo Svazek: 10 Strana: 0672
Teplo atomové, chemické, molekulové, rozpouštěcí, skupenské, spalné, specifické. Vz Ott. Nauka o teple, thermica. Vz Ott XXV. 346.

340853   Teplocitný Svazek: 7 Strana: 0899
Teplocitný, für Wärme empfänglich. Hg. 97.

340854   Teplodárný Svazek: 7 Strana: 0899
Teplodárný, wärmespendend. Stč.

340855   Teplodárný Svazek: 8 Strana: 0426
Teplodárný. T. poloha. Stč. P. př. 64.

340856   Teplojev Svazek: 7 Strana: 0899
Teplojev, u, m., Wärmeerscheinung. Kod. Úv. 313.

340857   Teplokrevný Svazek: 4 Strana: 0062
Teplokrevný, cholerisch. Šm.

340858   Teplokrevný. T Svazek: 10 Strana: 0441
Teplokrevný. T. letora. Hyna. Vz Čad. 115.

340859   Teplolis, u Svazek: 4 Strana: 0062
Teplolis, u, m., die Wärmpresse (bei der Stearinbereitung). Sm.

340860   Teploloď Svazek: 4 Strana: 0062
Teploloď, i, f., kalorisches Schiff. Rk.

340861   Teplolomný Svazek: 7 Strana: 0899
Teplolomný = za tepla lámaný, roth- brüchig. Hř.

340862   Teploměr Svazek: 4 Strana: 0063
Teploměr, u, m., thermometr = nástroj ku měření tepla, der Wärmemesser, das Thermometer. T. vzduchový, Sedl., teplo- krajný (Maximumth. ), mrazokrajný (Mini- mumth. ). Nz. Teploměr Celsiův, Delisleův, Drebellův, Fahrenheitův (o hotovení jeho), kovový Breguetův, kovový Holzmannův, li- hový, Réaumurův, rtuťový, vzdušný, Walfer- dinův. Vz KP. II. 332., 335., 333., 336., 334., S. N. T. rozdílojevný, Differentialthermo- meter. Nz. Bod mrazu a varu, stupnice tepla a zimy na t-ru. Š. a Z. T-měr za okno, na stěnu, k pokusům fysikalnim se stojanem, výmezný na největší teplotu, Maximumth., Leslielův rozdílový (Differential-), jedno- duchý vzduchový. Ck. T. s jednou, s trojí stupnicí, ve skleněné trubce, normalni, vý- tokový (Ausfluss-). Ck. Stupnice n. skála t-u. Nz. T. ukazuje dnes dne 4. června 1874. o 1/2 9. hod. dopol. 29° R. (na slunci). T. klesl o 5° pod 0. T. stoupá. Us. Vz S. N.

340863   Teploměr Svazek: 7 Strana: 0899
Teploměr. Cf. Slov. zdrav. 366., Schd. I. 99., Rk. Sl., Sb. uč 1860. 123., Stč. Zem. 494 , 500. T. Rotherfordův maximominimalní, Stč. Zem. 500., elektrický, NA. V. 304., tlakoměrný, výškoměrný či hypsometrický, stodílný (Celsiův), kovový Zabelův, holín- kový, kalorisační, průsvitný, půdní, hůl- kový, sklepní, stokový, tlakový, na mla- dinku, diffusní, Wld., k přístrojům před- hřívacím, rovný, zásobní, v úhlů, do satu- ratorů. Exc.

340864   Teploměr Svazek: 8 Strana: 0426
Teploměr vodíkový, Vstnk. III. 288., ma- nipulační 286., alkoholický 297., toluolový 297., kalorimetrický. 301. Ť. Celsiův jest roz- dělen na 100°, Reaumurův na 80", Fahren- heitův na 212° (20 R, = 24 C); lihový k mě- ření veliké zimy. Vz Am. Orb. 32., 34.

340865   Teploměr Svazek: 10 Strana: 0441
Teploměr dusíkový, heliový, kyslíkový, plynový. Vstnk. XIV. 257., 259.

340866   Teploměr Svazek: 10 Strana: 0672
Teploměr, u, m. Sr. Ott.

340867   Těploměrný Svazek: 7 Strana: 0899
Těploměrný, wärmemessend, thermisch. T. pozorování, růže větrná, rtuť, sloupec, stroj, Stč., hmota (líh, rtuť a p.), kulička, rourka. Pdl.

340868   Teploměrový Svazek: 7 Strana: 0899
Teploměrový = těploměrný. Mj.

340869   Teploměrství Svazek: 7 Strana: 0899
Teploměrství, n , Wärmemessung. ZČ.

340870   Teplomilovný Svazek: 7 Strana: 0899
Teplomilovný, wärmeliebend. T. řasa. Hg. 181.

340871   Teplomlunný Svazek: 8 Strana: 0426
Teplomlunný. T. stroj. Am. Orb. 32.

340872   Teplonosný Svazek: 4 Strana: 0063
Teplonosný, wärmebringend.

340873   Teplonoš Svazek: 7 Strana: 0899
Teplonoš, e, m., Kalorifer, m. Dch.

340874   Teplopisec Svazek: 7 Strana: 0899
Teplopisec, sce, m., Thermograph. Stč. Zem. 501. Vz Thermograf.

340875   Teploplodný. T Svazek: 10 Strana: 0441
Teploplodný. T. látky. KP. X. 121.

340876   Teplopud Svazek: 7 Strana: 0899
Teplopud, u, m., Calorimotor, m. Rk.

340877   Teplorád Svazek: 7 Strana: 0899
Teplorád, a, m. = kdo miluje teplo. Kod. Mtc. 1. 63. 123.

340878   Teplorodný Svazek: 4 Strana: 0063
Teplorodný, wärmerzeugend. T. jižní větry. Jg.

340879   Teplosloup Svazek: 4 Strana: 0063
Teplosloup, u, m., die Thermosäule. Dch

340880   Teplosmyslný Svazek: 9 Strana: 0340
Teplosmyslný dojem. Krč. Assoc. 49.

340881   Teplost Svazek: 4 Strana: 0063
Teplost, i, f. = teplota, teplo, die Wärme. V., Kom. Slepice svou teplostí (vejcům) jako života dodává. Smrž. T. slunečná. Troj.

340882   Teplosuchý Svazek: 4 Strana: 0063
Teplosuchý, warmtrocken. Jg.

340883   Teplota Svazek: 4 Strana: 0063
Teplota, y, f. = teplost, teplo. T. = onen stav nějakého těla, v jakém se zevně jeví v příčině tepla, jež v sobě obsahuje. S. N. T. zárody množí. Gníd. T. země, vz Schd. II. 60., krve. Ib. 369. T. potažná; chápavost' tepla. Vz Šf k. 753. O teplotě vůbec a o t-ě vzduchu vz KP. II. 331., 59. — T. = tem- peratura. Kolísání t-ty, der Temperatur- wechsel, změna, poměry, snížení, zvýšení, stav, rozdíl t-ty; t. půdy, die Bodentemp.; obyčejná, stálá, mírná t. Šp. T. střední, die mittlere T. Teplota horečková, die Fiebert.; nepravidelnosť, vliv, měření t-ty: t. výši- nová, die Höhentemp.; t. těla vlastní, die Eigenwärme. Nz. lk. Jinaké bývá počasí a jinaká t. na horách, jinaká na ostrovech a na pobřežích. Cimrhnz.

340884   Teplota Svazek: 7 Strana: 0899
Teplota. Cf. Schd. I. 99., 162. T. tě- lesná. Cf. Slov. zdrav. 366. T. vnitrozem- ská. Stč. O udržování t-ty v místnostech. Vz KP. VI. 288. — T. = temperatura. T. kožní, Haut-. T. denní, měnivá, nejmenší, nejnižší, největší, nejvyšší, nízká, normalní, pozemská, průměrná, roční, rovnoběžníková, vysoká, vzdušná, základní či normalní, Stč. Zem. 508.—560., varu. Šf. Ruk. 74.-76.

340885   Teplota Svazek: 8 Strana: 0426
Teplota. Samočinný oznamovatel t-ty. Vz KP. VIII. 302.

340886   Teplota Svazek: 10 Strana: 0441
Teplota vzduchu a záření. Vz Vstnk. XIII. 681.

340887   Teplota Svazek: 10 Strana: 0672
Teplota, y. f. Sr. Ott.

340888   Teplotlakoměr Svazek: 4 Strana: 0063
Teplotlakoměr, u, m. = teploměr k usta- novení tlaku vzduchu při varu vody. Vz S. N.

340889   Teplotní Svazek: 7 Strana: 0899
Teplotní, Wärme-. T. odchylka, poměr, změna. Stč. Zem. 537., 544., 566.

340890   Teplotoměrný Svazek: 4 Strana: 0063
Teplotoměrný, kalorimetrisch. Dch.

340891   Teplotový. T Svazek: 10 Strana: 0441
Teplotový. T. porucha. Ott. XIX. 15.

340892   Teplotvorný Svazek: 8 Strana: 0426
Teplotvorný. T. ústředí (v těle). Ott. XI. 573. a.

340893   Teploučko, teploučkosť, teploučký Svazek: 4 Strana: 0063
Teploučko, teploučkosť, teploučký, vz Teplo, Teplost, Teplý.

340894   Teplounký Svazek: 7 Strana: 0899
Teplounký = teploučký. Rk.

340895   Teplovlhký Svazek: 4 Strana: 0063
Teplovlhký, warmfeucht. Vus.

340896   Teplovní Svazek: 8 Strana: 0426
Teplovní. T. vlnění. Am. Orb. 81.

340897   Teplovod Svazek: 4 Strana: 0063
Teplovod, u, m., die Wärmeleitung. Nz.

340898   Teplovod Svazek: 8 Strana: 0426
Teplovod, u, m., Calorifer. Sterz. I. 587. a.

340899   Teplovodič Svazek: 7 Strana: 0899
Teplovodič, e, m., Wärmeleiter, m. Kk., NA.

340900   Teplovodný Svazek: 4 Strana: 0063
Teplovodný, wärmeleitend. Šm.

340901   Teplovodý Svazek: 7 Strana: 0899
Teplovodý = teplovodný. Tl. M. 19.

340902   Teplový Svazek: 7 Strana: 0899
Teplový, Wärme-. T. pocit, převod, pra- men, střed, ztráta, Nz lk., poměry na po- vrchu zemském, paprsky, Stč., zdroj. Kk.

340903   Teplovzdušný Svazek: 9 Strana: 0340
Teplovzdušný motor. Us.

340904   Teploznačný Svazek: 7 Strana: 0899
Teploznačný, wärmeanzeigend. T. čáry. Stč. Zem. 549.

340905   Teplozvěst Svazek: 7 Strana: 0899
Teplozvěst, u, m., Thermoskop. NA. V. 345.

340906   Teplúčko Svazek: 7 Strana: 0899
Teplúčko = teplutko. Us. Šd. Vz Te- ploučko.

340907   Teplúčko Svazek: 9 Strana: 0340
Teplúčko. Je tam t. jak ve starej izbě (ta bývala ucpaná a došky krytá). Šeb. 222.

340908   Teplúčký Svazek: 7 Strana: 0899
Teplúčký = teploučký. Mor. a slov. Šd.

340909   Teplucha Svazek: 7 Strana: 0899
Teplucha, y, f. = Teplička. Ph'ld. V. 24.

340910   Teplutko Svazek: 4 Strana: 0063
Teplutko = teploučko, warm. Slez. Šd.

340911   Teplý Svazek: 4 Strana: 0063
Teplý; (zastr. tepl), a, o; kompar. teplejší; teploučký, teplounký. Strsl. teplí, vedle topkb, calidus, stind. tap, tápati; příp. -lb. Mkl. aL. 11., B. 94., 96. (Hý. ). Cf. lat. tepere. Bž. 227. U Opavy teplý. Klš. Teplb, skr. koř. tap calefacere, urere, lat. tep-idus. Schl. T. = nestudený, warm, lau. Velmi, mírně t.; teplým býti, teplým udělati. V. T. oheň (mírný). Db. Po celý den nic t-ho v těle nemíti (= žádného teplého pokrmu). Dch. T. jako louh. Us. Brt. Dnes je o kožich tepleji. Us. Dř. Teplé-li jest či studené co, dotýkáním shledáš. Kom. T. voda, pivo, víno, sklep (Jungkeller, Šk. )7 Us., brada (panště). D. Buď s tím ticho jako s teplým
koláčem. Us. T. krev teče. Rkk. Netřeba
mně maštal teplá, ani tobě panna pěkná.
Sš. P. 532. T. vřídla česká. Vz KP. III. 60.
Teplý říjen, studený únor. Er. P. 91. — T. = horlivý, eifrig, nicht gleichgiltig Ani
teplý ani studený. Vz Nepotřebný. Č. — T. = jemuž teplo jest, erwärmt. Syt chleba neodhoď a tepl jsa rúcha. Prov. — Teplou rukou = za života, bei Lebzeiten. — T. = bohatý, reich, vermögend, warm sitzend. Také na Mor. Brt. Ten strýc jest teplý, neb má 2 svobodné lány v pšeničné půdě. Sych. Oženil se s teplou babou. L. Má teplé nohy (vše se mu daří). L. — T. = teplo působící, Wärme erzeugend. T. vrch = pří-, krý. Na Slov. — Teplá, vz Teplá. — T., osob. jm. T. Jan, spisovatel, nar. 29/6 1780. Vz Jg. H. 1. 640.

340912   Teplý Svazek: 7 Strana: 0899
Teplý. Cf. Táti (Šf III. 488.), Mkl. Etym. 352. T. povětrnosť, Kod., kraj. Osv. Přilil horkého k teplému (o hádajících se). Us. T.= horlivý. T. cit. Hlk. — T. = teplo pů- sobící. Hodila na sebe rychle něco teplého. Sá. — T. Sytá, teplá barva. Dk. Aesth. 7. T. barvitosť. NA. I. 97., 99.

340913   Teplý Svazek: 8 Strana: 0426
Teplý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 84. — s inft. Voda píti teplá. Kabt. 19.

340914   Teplý Svazek: 9 Strana: 0340
Teplý. T. vrch = příkrý. Mus. 1848. II. 330. T. = bohatý. Dostal teplou nevěstu. Šml. V. 11.

340915   Teplý Svazek: 10 Strana: 0441
Teplý. Ľahko je tomu teplým byť, kto pri samom ohni sedí. Rizn. 169.

340916   Tepna Svazek: 4 Strana: 0063
Tepna, y, f., přívodice. T-ny jsou cévy, kte- rými krev ze srdce vychází (die Arterien, Puls- o. Schlagadern; poněvadž tepají). Postrky krve svíráním-se srdce činěné jeví se v tep- nách jakožto puls n. tepot. T-ny skládají se z pružných kroužkovitých vláken, které jako srdce se svírají a rozevírají — tepají a krev pohánějí. Pž. Zúžení tepen, arterio- stenosis, sekání tepny, pouštění (krve) tep- nou, arteriotomie; t-ny okružné, Gekrös- arterien: t. játrová, Leberarterie, ledvinová, Nierenarterie, věnčitá, arteria coronaria; rozšíření tepen, arteriektasis, zánět tepen, ozva tepen, der Arterienton. Nz. lk. T. ra- menní. Vz Žíla, Schd. II. 357., 359., S. N. T. ramenní. Schd. II. 359. Nástroj, háček, prostý hák na tepny, vz Nástroje ampu- tační. Cn. Ustrnutí (ustání) tepen, der Puls- stillstand. Šm.

340917   Tepna Svazek: 7 Strana: 0899
Tepna. Cf. Slov. zdrav. 368., Čs. lk. Rej- střík, Ott. V. 338. nn. Nauka o tepnách, Arteriologie, obražení tepny, otevření t-ny, arteriotomia (Ott. II. 806., 807.), řez t-ny, arteriotomia, rozšíření t-ny, arteriektasis (Ott. II. 806.), roztržení, trhlina t-ny, arte- riorhexis, -ruptura (Ott. II. 806., 807.), vi- nutí se tepen, Arteriendurchschlingung, vlček tepen, Arterienaterom, ústí t-ny, epi- stome, zánět tepen, arteriitis (bujivý, hyper- plastica, hnisavý, purulenta, kostnativý, pe- trificans, tuberkulosní, tuberculosa, znetvo- řivý, deformans), zarostění tepen, Arterien- obliteration, zkornatění či ztvrdnutí tepen, -sclerose (Ott. II. 806., 807.), zvuky tepen, Arterientöne; klíštky na tepny, Arterien- zange ; t. bederní, a. lumbalis, bodcososco- vitá, stilomastoidea, bradová, mentalis, brá- nicová, arteria phrenica, bránicožeberní, a. phrenicocostalis, břišní, a. coeliaca, brzlí- ková, thymica, bubínková, tympanica, ced- niční či sítková či řítiční, a. ethmoidalis, cévnatky, choroidea, čelistní vnitřní, maxil- laris interna, čelní, frontalis, číšková, a. acetabuli, čočkožíhaná, lenticulostriata, dě- ložní, uterina, dlaňová, volaris (mezikostní, interossea, společná prstů, digitalis com- munis, vlastní prstů, digitalis propria), dva- náctníková, duodenalis inferior, hlívocíbe- lová, bulbourethralis, hlívová, bulbina, hla- vová či krkavice společná, carotis commu- nis (vz Ott. V. 175.), hltanová, laryngea (inferior), hluboká, profunda (pyje, penis, poštěváčku, clitoridis), holenní, tibialis (an- tica et postica), hrázová, a. perinei, hřbetní, dorsalis (mezikostní, interossea, nosu, nasi, poštěváčková, clitoridis, prstů nohy, digi- talis pedis), hrtanová stoupací, pharyngea ascendens, hrudní, thoracica (nejvyšší, su- prema, vnitřní, interna), hyžďová, glutaea (superior), chamovodová, a. deferentialis, chamová vnitřní, spermatica interna, chru- stavky víčkové a spojivky vzestupující a sestupující, tarsoconjunctivalis ascendens et descendens, jamky Sylviovy, fossae Sylvii, jařmoočnicová, zygomasticoorbitalis, jařmo- sáňová, zygomasticomaxillaris, jaterní vlastní, hepatica propria, jazyková, a. linguae (hlu- boká, profunda, hřbetní, dorsalis), klíno- patrová, sphenopalatina, kloubu kolena střední, a. articulationis genus media, ko- nečníková dolení, haemorrhoidalis inferior, kořenná, Wurzel-, koutková, angularis, kří dlová, pinnalis s. alaris, krku příční, colli transversa, kyčelní, iliaca (objímavá, circum- flexa, společná, communis), kyčelníkotračni- cová, ileocolica, kyčlobederní, ileolumbalis, lačníkokyčelníková, jejunalis et ileae, la- ločková, auricularis (hluboká, profunda, přední, anterior, zadní, posterior), ledvinová, renalis, lícní příční, a. faciei transversa, loketní poboční dolní, ulnaris collateralis inferior, lopatková, a. scapulae (hřbetní, dorsalis, objímavá, circumflexa), lůžková, alveolaris (dolení, inferior, hoření, superior), lýtková, peronea, mandlová, tonsillaris, měchýřová, vesicalis, mezikostní, interos- sea (hřbetní prvá, dorsalis prima, společná předloktí, communis antibrachii, vnější, externa, vnitřní, interna), mezilaločková, a. interlobularis, meziplicní, mediastinalis, mezižeberní, intercostalis, mozečková, a. cerebelli (inferior, superior, posterior), mo- zková, cerebralis (profunda, dextra, sini- stra), mykterodvanáctníková, pancreatico- duodenalis, nadbřišková, epigastrica (infe- rior, superior), nadledvinová, suprarenalis, nadočnicová, supraorbitalis, nadpažková, acromialis, nejmenovaná, anonyma, nohy hřbetová, dorsalis pedis, nosočelní, naso- frontalis, nosová hřbetní, dorsalis nasi, obratlová, vertebralis, oční, ophthalmica, okružní, mesenterica (inferior et superior), omozečnicová, meningea (střední a zadní, media et postica), ostrůvková, insularis, palce, a. pollicis, pastelínová, haemorrhoi- dalis, pateřní, spinalis (anterior et poste- rior), patrová, palatina (anterior, descen- dens), plosková, plantaris (mezikostní, inter- ossea, vnitřní, interna), poboční, collate- ralis, podbradová, submentalis, podbříšková, hypogastrica, podklíčková, subclavia, pod- lopatková, subscapularis, podočnicová, infra- orbitalis, podpažní, axillaris, poševní, vagi- nalis (lichá, impar s. azygos), poštěváčková, a. clitoridis (hluboká, profunda), pouzdrová, capsularis, požeráková, oesophagea, před- nártní, metatarsea, přepažky nosní, a. septi nasi, příhbí loketního povrchní, a. plicae cubiti superficialis, pronikající, perforans, prstenoštítová, cricothyreoidea, prstenovitá, a. cricoidea, prstová, digitalis, průdušková, bronchialis (anterior, posterior), průvodčí čivu kyčelního, a. comes nervi ischiadici, pupeční, umbilicalis, pupkookružní, ompha- lomesenterica, pysků (stydkých) zadní, py- sková, labialis posterior, ramenní, brachialis, řasinková, ciliaris, řezáková, incisiva, ří- tičná, vz cedničná, sáňojazylková, mylo- hyoidea, sáňová, a. mandibularis, síťková, vz cedničná, skalní, petrosa, skráňová, tem- poralis (hluboká, profunda, povrchní, super- ficialis), slezinná, splenica, sluchová, audi- tiva interna, slzní, lacrimalis, soscovitá, mastoidea, spodinová, basilaris, spojná, com municans, srdečníkobránicová, pericardiaco- phrenica, srdečníková, pericardiaca, stehenní, a. femoris profunda, středová sítnice, cen- tralis retinae, stydká, pudenda (externa), svalobránicová, musculophrenica, šíjová, cervicalis (hluboká, profunda, povrchní, superficialis, sestupná, descendens), šour- ková, scrotalis, štítová, thyreoidea, trační- ková, colica (dextra, media, sinistra), trámce mozkového, corporis callosi, týlní, occipi- talis, ucpávací, obturatoria, věnčitá, coro- naria (levá, sinistra, pysková, labiorum, žaludku, ventriculi superior sinistra et dextra), víčková, palpebralis (interna, su- perior, inferior, medialis, communis), Vidia- nova, a. Vidiana, vrátnice, pylorica, tarsea, vřetenní, radialis, výživná kosti holenní, nutritia tibiae, záhlavní, occipitalis, za- nártní, zvratná holenní, recurrens tibialis, žaludkodvanáctníková, gastroduodenalis, žebrobránicová, musculophrenica, žluční- ková, a. cystica. Hnisavý zánět tepen z hustliny krevní, thromboarteriitis puru- lenta. Ktt. exc. Cf. Ott. V. 175.

340918   Tepna Svazek: 10 Strana: 0441
Tepna nártní, nártová, hřbetní t. nožní, arteria dorsalis pedis, plicní, a. pulmonalis, vnitřní a vnější t. plosková, a. plantaris interna et ex erna, t. podjazyková, a. sub- lingualis; zúžení tepny, arteriostenosis, hni- savý zánět tepen záhaťový, thromboarteriitis purulenta Ktt.

340919   Tepna Svazek: 10 Strana: 0672
Tepna, y, f. Sr. Ott.

340920   Tepnice Svazek: 4 Strana: 0063
Tepnice, e, f. = tepna. Šm.

340921   Tepnoměr Svazek: 4 Strana: 0063
Tepnoměr, u, m., der Pulsometer. Dch.

340922   Tepnonádor Svazek: 4 Strana: 0063
Tepnonádor, u, m., die Schlagaderge- schwulst, das Aneurysma. Šm.

340923   Tepnopisač Svazek: 4 Strana: 0063
Tepnopisač, e, m., der Pulsschreiber. Dch.

340924   Tepnotřes Svazek: 4 Strana: 0063
Tepnotřes, u, m., das Pulszittern. Šm.

340925   Tepnouti Svazek: 7 Strana: 0900
Tepnouti, vz Tepati.

340926   Tepnovod Svazek: 10 Strana: 0441
Tepnovod, u, m., ductus arteriosus. Ktt.

340927   Tepnový Svazek: 7 Strana: 0900
Tepnový, Arterien-. T. svěradlo, pro- štěpec, Us., kladívko. NA. V. 273.

340928   Tepnutí, n Svazek: 4 Strana: 0063
Tepnutí, n., der Pulsschlag. Šm.

340929   Tepoměr Svazek: 7 Strana: 0900
Tepoměr, u, m., Pulsmesser, m.

340930   Tepopis Svazek: 10 Strana: 0441
Tepopis, u, m. Polygraf = přístroj, jehož užito bylo jako t-su, dechopisu. Ktt.

340931   Tepot Svazek: 4 Strana: 0063
Tepot, u, m. = tepání, das Schlagen. T. žil. Rk. T. srdce. Sš. I. 157. Znáš-li skrytý přetajemný t. v člověckého těla zátiší ? Sš. Snt. 167.

340932   Tepovka Svazek: 7 Strana: 0900
Tepovka, y, f., Pulswärmer, m. Cf. Te- penka.

340933   Tepový Svazek: 4 Strana: 0063
Tepový, Puls-. T. vlna, die Pulswelle. Nz. lk.

340934   Tepový Svazek: 7 Strana: 0900
Tepový. T. hodiny, Pulsuhr, f.

340935   Tepr Svazek: 10 Strana: 0441
Tepr = teprve. T. počne. Pat. Jer. 57 25.

340936   Teprá Svazek: 9 Strana: 0340
Teprá = teprve. Hoř. 77.

340937   Tepráv Svazek: 8 Strana: 0426
Tepráv = teprv. U Jaroměřic. Brt. D. II. 221.

340938   Teprem Svazek: 4 Strana: 0063
Teprem = teprv. Na Mor. a ve Slez. Šd.

340939   Teprem Svazek: 8 Strana: 0426
Teprem m. teprv, v v m. Gb. II. ml. I.430.

340940   Tepró Svazek: 8 Strana: 0426
Tepró, teprová — teprv. V Chromecku. List. lil. 1894. 365.

340941   Teprom Svazek: 4 Strana: 0063
Teprom = teprv. Slez. Šd.

340942   Tepróv Svazek: 10 Strana: 0441
Tepróv, vz Tepruv. Gl. roudn. II. 559., Gest U. 277., Živ. Jos. (Mš. )

340943   Teprova Svazek: 7 Strana: 0900
Teprova = teprv. Slov. Ssk.

340944   Tepru Svazek: 4 Strana: 0063
Tepru, tepru, teprů = teprv. Teprú! Na morav. Zlínsku. Brt. Na morav. Valaš. Vek. Teprů. V Krkonš. Světz. Tepru ju malíři malovati budú; Já ti nečaruju, ale teprú budu, teprú fa šohajku prubirovat budu; Až na ten osmý (rok) jatelinka zešla, teprů ta děvečka páva napásla. Sš. P. 213., 363., 545. (Té. ).

340945   Tepru Svazek: 7 Strana: 0900
Tepru = teprv Krok. IV. 51. T. po letech. Ev. olom. 184.

340946   Tepruv Svazek: 4 Strana: 0063
Tepruv = teprv. ZN., Pass. 723. a j., Zk. 218., Sš. L. 96., Bž. 216. Na Mor. u Blanska. Hý. Tepruv. Půh. I. 344. Jak ťa budu, můj synečku, znáti, tepruv budu s tebú sedá- vati pod tú našú javorovú stěnu. Sš. P. 353. Potom když sme již byli několik neděl v Hluku, tepruv jsú žalovali na nás; A že potom tepruv oheň vyšel; Tu jest Martin Lichý svědomie toho tepruv zamítal, že tu Havel nebyl. NB. Tč. 142., 185., 275. Tu tepruv divnou věc znamenám; A tepruv třetie važte Hanbu a křivdu, která se vám bez viny děje; A tu tepruv (světí) úplně božie přikázanie naplnie v milovánie božiem a bližnieho. Hus II. 97., III. 274., 298. (Tč. ).

340947   Tepruv Svazek: 7 Strana: 0900
Tepruv. Mkl. Etym. 244., Krok. IV. 51. Moravci tepruv, tepruva. Bl. 267.

340948   Tepruv Svazek: 8 Strana: 0426
Tepruv m. teprv. Bl. Gr. 267. Posud ve vých. Cech. Mus. 1895. 183.

340949   Tepruva Svazek: 7 Strana: 0900
Tepruva = teprv. Arch. VII. 36., 156.

340950   Tepruva Svazek: 8 Strana: 0426
Tepruva, mor., agrestis vox. Bl. Gr. 267.

340951   Teprv Svazek: 7 Strana: 0900
Teprv. Mkl. Etym. 367., 244., Krok IV. 51., List. fil. II. 259., Št. Kn. š. 234., 235. Teprve. Km. 1889. 358. (konec).

340952   Teprv, teprva Svazek: 4 Strana: 0064
Teprv, teprva [tepno, tepru, tepruv, tepruva (Kat. ), teprve (ne: teprve), tepřiva, teprom, tepruvo, na Mor. a ve Slez. teprem]. Tepruv z teprv, u zastupuje -b ve starsl, prbvb. Kt. Strb. toprvo (o se seslabilo v e). Gb. Hl. 78. V již. Čech. teprv před samo- hláskami a teprva před souhláskami: Jdu teprva domů. Je teprv osum hodin. Kts. Vz Tepřiva, Teprom, Tepru, Tepruv. T. = ne dříve než ted, konečně, nyní, erst, anitzt. Když blázna uperou, teprv sobě usrozumí. V. Čemu naše braň jmá tepruv ot vrcha soptati krutosť? Rkk. 10. Teprv onehdy jsme se seznámili; teprv budoucně toho užiješ; tu t., když..; zejtra t. ?; Blázen t. rozumí, když se stane; Teprva závory dělá, když mu koně vyvedli. D. Na víně se t. dotrhli. Sych. Jesli se rozzelená (suchá jedla), teprem si tebe vezmu; Tveho veseli je na male, dokud maš vineček na hlavě; jak vinka z hlavy pozbudzěš, teprem ty plakaci budzěš. Sš. P. 264., 461. (Tč. ) To t. ne; Ten je t-va rozkřičen. Dch. Čemu jste nám hned po prvé to neohlásili, než t. když řád platiti máte?; Než po poluletí t. jej viní. NB. Tč. 244., 260. On mě teprv vyvedl! Půh. II. 419. Teprva mne bratrem zveš, kdy v ohni věčném bytuješ; Teprva je mně toho slibu líto; Teprv mia vezú zelenú mezú, už mně ukazujú brněnskú věžu. Sš. P. 20., 428., 568. (Tč. ). Blázne! již kúpiv t-va chceš pokusiti; Jako i prvý blázen, kúpiv tepruv chtěl vyjíti, aby ohledal. Hus II. 254. Tu t. dolů shledl. Har. Až mi dáš jísti, teprva mi pískej. Prov. Tepruv tehdáž. Jel. T. abecedě se učí. Reš. Poněvadž jest ve všech lidech řídká stálosť: v ženách pak tepruvo žádné není. Jel. — T. = kdy, čas, Zeit, Müsse. Byť bylo teprv (kdy). Št. — T. užívá se za odpověd přisvědčovací. Ti tam hýřili! Odpověď: A teprva (= mnoho, nad míru, náramně)! Na Želivsku. Sř. — Teprv-li, ob erst. Teprv-li ty na jarmarky jezdíš? Klat.

340953   Teprvády Svazek: 10 Strana: 0441
Teprvády = teprve. Dšk. Km. 23.

340954   Teprym Svazek: 9 Strana: 0340
Teprym = teprve. Slez. Lor. 79.

340955   Tepřiv Svazek: 7 Strana: 0900
Tepřiv = teprv, U Žinkov. Fč. U Kdýně. Rgl.

340956   Tepřiva Svazek: 4 Strana: 0063
Tepřiva = teprv. U Nové Kdyně. Rgl. U Domžl. Er.

340957   Tepřiva Svazek: 7 Strana: 0900
Tepřiva. Cf. Mkl. Etym. 244. U Klat. Ošť. U Kdýně. Rgl.

340958   Tepsérovati Svazek: 7 Strana: 0900
Tepsérovati = kůži na rukavičky vy- střihovati. Us.

340959   Tepséř, e, m Svazek: 7 Strana: 0900
Tepséř, e, m. = dělník rukavičkářský. Us.

340960   Tépsti Svazek: 4 Strana: 0064
Tépsti (vz Zábsti), tepu; nyní užíváme obyč. slovesa: tepati. Cf. Bž. 180.

340961   Tépsti Svazek: 7 Strana: 0900
Tépsti. Cf. Mkl. Etym. 352.

340962   Tépsti Svazek: 10 Strana: 0441
Tépsti = tlouci. Hříšníci tepú na buben. Chč. 8. II. 208a.

340963   Těpša, tepša Svazek: 4 Strana: 0064
Těpša, tepša, dle Káča, na Slov. = pe- káč, Blech zum Kuchenbacken. Plk. — T. = přezdívka ženám nemotorným. Slov. Plk.

340964   Těpta Svazek: 4 Strana: 0064
Těpta, y, m., osob. jm. Pal. I. 198.

340965   Těptín Svazek: 4 Strana: 0064
Těptín, a, m., Tieptin, ves u Jílového.

340966   -ter Svazek: 4 Strana: 0064
-ter (-terb) přípona: který, úterý. Mkl. B. 174., 175.

340967   Těr Svazek: 4 Strana: 0064
Těr, u, m. = tření. T. klady (proříznutí, der Schnitt mit der Säge. Od téru platiti. Jg-

340968   Těr Svazek: 8 Strana: 0426
Těr, u, m. = rybí semeno (ryby se trou). Brt. 1). II. 402. Jikrám rybím říká se těr. Ib. 498. Vz Potěr.

340969   Těr Svazek: 9 Strana: 0340
Těr, u, m. = třiny ze stiřelého dřeva Mus. ol. 1898. 118.

340970   Tera Svazek: 8 Strana: 0426
Tera m. teda, d v r. Chod. Šb. D.. 46.

340971   Tera Svazek: 10 Strana: 0441
Tera = tedy. Šli t. do chaloupky. Džl. Čes. 1. XIV. 328.

340972   Teraba Rud Svazek: 10 Strana: 0441
Teraba Rud., stavební rada, 1850. —13/11. 1904. Vz Noviny ze dne 14. /11. 1904.

340973   Těrací Svazek: 4 Strana: 0064
Těrací způsob kresby, die Wischmanier der Zeichnung. Us. Dch.

340974   Těračka Svazek: 4 Strana: 0064
Těračka, y, f., die Raspel. Rk.

340975   Těradlo Svazek: 4 Strana: 0064
Těradlo, a, n. == těračka. Rk.

340976   Teraj Svazek: 7 Strana: 0900
Teraj = tudy. U Frýd. Brt. D. 176.

340977   Terajšek Svazek: 7 Strana: 0900
Terajšek, šku, m. = nynějšek. Slov. Phľd. VII. 95., Let. Mt. sl.

340978   Terajší Svazek: 4 Strana: 0064
Terajší = nynější. Slov. Šd.

340979   Terajškosť Svazek: 7 Strana: 0900
Terajškosť, i, f. = terajšosť. (dod.) Slov. Ssk.

340980   Terajšosť Svazek: 7 Strana: 0900
Terajšosť, i, f., Gegenwart, f. Slov. Ssk. Vz předcház.

340981   Terakrylový Svazek: 7 Strana: 0900
Terakrylový. T. kyselina. Rm. I. 439., II. 328.

340982   Teranta Svazek: 4 Strana: 0064
Teranta, y, f., erigeron acre, turan. Ta květina mocna jest proti čarům. Sš. P. 735. Vz Rapanta.

340983   Terany Svazek: 7 Strana: 0901
Terany, dle Dolany, míst. jm. v Uhřích.

340984   Teras Svazek: 4 Strana: 0064
Teras, vz Taras.

340985   Terasovitě Svazek: 10 Strana: 0441
Terasovitě stavěti. Hlk. XI. 114.

340986   Terašek Svazek: 7 Strana: 0901
Terašek, šku, m. = terajšek. Slov.

340987   Terašný Svazek: 7 Strana: 0901
Terašný = terajší. Slov. Chlpk. Sp. 172.

340988   Těrátko Svazek: 4 Strana: 0064
Těrátko, a, n., vz Těrka. Dch.

340989   Teratologie Svazek: 7 Strana: 0901
Teratologie, e, f., z řec. = učení a) o zá- zracích, b) o nestvůrách, c) o nepravidel- ném růstu rostlin a nerostu. Rk. Sl.

340990   Teraz Svazek: 4 Strana: 0064
Teraz (ceras), teráz = teď, nyní, jetzt, nun. Na Slov., Mor. a Slez. Ze Spiša chlapci dvoria si t. okolo Trenčína. Ht. Sl. ml. 207. Sú dobrje, ale sa mi teraz nechce. Er. Sl. čít. 51. Milujem ťa od malička, od malička až po teraz. Sl. ps. 55. Na koho maš teraz nařikać?; Ku komu mé srdce teraz smutné půjdzě?; Ale cěch ja chodziła dycky o půl noci, teraz mi něosechnu moje černe oči; A tys něbyl temu vděčny, musiš teraz v oheň věčny. Sš. P. 393., 583, 781., 789. (Tč.. ). T. tvoja sláva v tôni skryta leží. Slov. pís. Tč.

340991   Teraz Svazek: 7 Strana: 0901
Teraz. Šf. III. 564.

340992   Terazg Svazek: 7 Strana: 0901
Terazg, u, m. = drobné, ostré kamenčí. Val. Slavč. 9.

340993   Terazky Svazek: 7 Strana: 0901
Terazky = teraz. VSlz. I. 98.

340994   Terazky Svazek: 10 Strana: 0441
Terazky ku starosti něuněsu svojich kosti Slez. Vlasť. I. 98. Sr. T. v VII. 901.

340995   Teraznější Svazek: 7 Strana: 0901
Teraznější = nynější. Teraznějšé chlopci jak polné motýle. Sl. ps. Šf. II. 162.

340996   Terazný Svazek: 7 Strana: 0901
Terazný = nynější. Mor. Šd.

340997   Terazučíčko Svazek: 7 Strana: 0901
Terazučíčko = teraz. Slov. Phľd. VIII

340998   Terazučky Svazek: 7 Strana: 0901
Terazučky = teraz. Slov. Dbš. Sl. pov. III. 13.

340999   Těrba Svazek: 7 Strana: 0901
Těrba, y, f., Massage, f., v medic. Rk.

341000   Terbegec Svazek: 8 Strana: 0426
Terbegec, gce, m., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 75.