417001   Zhlídati Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlídati = škareděti se, škaredě hleděti, finster schauen. Mor. Kd., Lpř. Zhlídá jako hrom. Šd. Cf. Shlédati.

417002   Zhlídavě Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlídavě = shlídavě, finster, sauer. Z. na někoho hleděti. Mor. Šd.

417003   Zhlidavo Svazek: 9 Strana: 0405
Zhlidavo. Vz Smějavo.

417004   Zhlídavosť Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlídavosť, i, f., vz Shlídavosť. Mor.

417005   Zhlídavý Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlídavý, vz Shlídavý. Mor. Lpř.

417006   Zhlídlý Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlídlý. Je bledá jako zhlídlý mák. Sá.

417007   Zhlídlý Svazek: 9 Strana: 0405
Zhlídlý. Jsi bledá jako z. mák. Sá. Kres. z Ješt. 262.

417008   Zhlídnosť Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlídnosť, i, í. = zhlédnosť.

417009   Zhlídnouti Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlídnouti = zhlédnouti.

417010   Zhlidnúť se čeho Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlidnúť se čeho. Zhlid se čehose (da- remných věcí), zhlidni se hlóposti. V Bo- huslav. na Mor. Neor.

417011   Zhlídnutí Svazek: 9 Strana: 0405
Zhlídnutí, n. Vz Šeb. 11.

417012   Zhlídný Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlídný = zhlédný.

417013   Zhlídoň Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlídoň, ě, m. = kdo zhlídá, škaredě hledí, wer finster, sauer sieht. Mor. Šd.

417014   Zhlidon, ě Svazek: 9 Strana: 0405
Zhlidon, ě, m. Vz předcház. Uzhlidaný.

417015   Zhlinatění Svazek: 10 Strana: 0530
Zhlinatění, n. = obrácení se v hlínu. Ktt.

417016   Zhlinovatěti Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlinovatěti, ěl, ění, thonig werden. Puch.

417017   Zhlístlý, zchlístlý Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlístlý, zchlístlý = hubený, mager. Us.

417018   Zhliveť Svazek: 8 Strana: 0510
Zhliveť = zdrepeneť (3. dod.). Slov. Kal. S. '213.

417019   Zhlizadlo Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlizadlo, a, n. = zrcadlo, der Spiegel. V Bohuslav, na Mor. Neor.

417020   Zhlízeti Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlízeti, el, ení. — se kde: v zrcadle. Rk. Vlasť zhlíží se v něm jako matka v na- dějném synu. Tč. exc. Ve vás zhlíží se vlasť ráda jako v zrcadle. Hlk. Vz Vzhlednouti.

417021   Zhlízeti Svazek: 7 Strana: 1139
Zhlízeti. Jen zhlízej (se mrač)! Čce. Tkč.

417022   Zhlíznatěti Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlíznatěti, ěl, ění, Beulen bekommen. Nohy z-ly. Ms. bib.

417023   Zhlízovatěti Svazek: 9 Strana: 0405
Zhlízovatěti. Mus. ol. XII. 111.

417024   Zhlížeti Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlížeti, vz Zhlízeti.

417025   Zhlobiti Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlobiti = sčiniti, znsammenthun, bauen. — co z čeho: z prken. Kom. Lab.

417026   Zhlóbka Svazek: 9 Strana: 0405
Zhlóbka = hloubka. Císař. Mtc. 1900. 149.

417027   Zhlodati Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlodati, vz Shlodati,

417028   Zhlodek Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlodek, dku, m. = ohlodek, ohryzek, obkusek, špatný zbytek. U Dalečína na Mor. Knrz.

417029   Zhlomoziti Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlomoziti, il, žen, ení: zhlomožovati = velice unaviti, abrackern, abstrappiciren, ab- müden. — koho čím. Č. — Z. = rozjezditi, rozcuchati, zerzausen. — co. Zhlomoziľs postel a nespíš. U Kr. Hradce. Kšť.

417030   Zhloubání Svazek: 7 Strana: 1139
Zhloubání, n., Erörterung, Durchfor- schung. Všestranné z. věci. Šf. Strž. I. 4., 317.

417031   Zhloubati Svazek: 7 Strana: 1139
Zhloubati = vyšetřiti, erforschen. Z. plat- nosť formy slova. Št. Strž. II. 47.

417032   Zhloubčiti Svazek: 5 Strana: 0470
Zhloubčiti, il, en, ení = hlubokým uči- niti, vertiefen. Plk.

417033   Zhloubení Svazek: 5 Strana: 0470
Zhloubení, n., die Vertiefung. Nicohla- vové slouží k z. kola. Us.

417034   Zhloubení Svazek: 7 Strana: 1139
Zhloubení brdečky při zákalu zeleném, excavatio glaucomatosa.

417035   Zhloubený Svazek: 5 Strana: 0470
Zhloubený; -ben, a, o, vertieft. Z. země. Koubl. Z. obraz, vertieftes Bild, intaglio. Nz.

417036   Zhloubí Svazek: 5 Strana: 0470
Zhloubí = co do hloubky, der Tiefe nach, tief. Z. tří prstů, Har.. sáhu, Zlob., muže. D. V tom dlážení jest díra okrouhlá z. skůro čtvrti lokte. Pref. Tři střevíce z. D. Tedy lépe s gt. než s akkus. Vz Dnes. Zdélí.

417037   Zhloubí Svazek: 7 Strana: 1139
Zhloubí. Dle Gb. Ml. I. 93. odchylkou m.: zhloubi. Na Mor. zhłúb'á (zlínsky), zhlub'a (val., laš.), zhłúbe (uh.). Brt. D. — Cf. Gb. Ml. II. 148., D. Lhrg. 282.

417038   Zhloubij Svazek: 8 Strana: 0510
Zhloubij. Háj. Herb. 15.

417039   Zhloubiti Svazek: 5 Strana: 0470
Zhloubiti, il, en, ení = vyhloubiti, ver- tiefen. — co: kolo mlýnské. Us. Honza tu cestu zhloubil. Us. Msk. — co čím jak. Díru do dvou sáhů rýčem z.

417040   Zhloubka Svazek: 5 Strana: 0470
Zhloubka, y, f. = hloubka, die Tiefe. Mor. Vck., Tč.

417041   Zhloucaný Svazek: 5 Strana: 0470
Zhloucaný; -án, a, o, verhudelt. Dch.

417042   Zhloucati Svazek: 5 Strana: 0470
Zhloucati, verdhudeln. Dch.

417043   Zhloupělosť Svazek: 5 Strana: 0470
Zhloupělosť, i, f. = zhloupilosť. Boč.

417044   Zhloupělý Svazek: 5 Strana: 0470
Zhloupělý = kdo zhloupěl, dumm ge- worden. Rd. zv. Vz Zhlupělý.

417045   Zhloupění Svazek: 5 Strana: 0470
Zhloupění, n., die Verdummung. Z. lidu. Kos. 01. I. 119.

417046   Zhloupilost Svazek: 5 Strana: 0470
Zhloupilost', i, f. = zhloupělosť, das Dumm- sein, die Dummheit. Boč. exc.

417047   Zhloupnouti Svazek: 5 Strana: 0470
Zhloupnouti, pnul a pl, utí, vz Zhlou- pěti.

417048   Zhloupnouti Svazek: 9 Strana: 0405
Zhloupnouti. V činech svých tak zhloupli. Slád. Lear. 37.

417049   Zhloustati Svazek: 8 Strana: 0510
Zhloustati co do sebe == hltavě snísti. Také o nevydatné stravě, které se mnoho z-stá. NZ II. 696.

417050   Zhltání Svazek: 5 Strana: 0470
Zhltání, n., das Verschlucken, Verschlin- gen.

417051   Zhltaný Svazek: 5 Strana: 0470
Zhltaný, verschluckt, verschlungen. Us.

417052   Zhltati Svazek: 5 Strana: 0470
Zhltati, vz Zhltiti.

417053   Zhltávati Svazek: 5 Strana: 0470
Zhltávati, wiederholt gierig verschlingen.

417054   Zhltiti Svazek: 5 Strana: 0470
Zhltiti, zhltati, zhlcovati, vz Sehltiti.

417055   Zhltnouti Svazek: 5 Strana: 0470
Zhltnouti, tnul a tl, ut, utí, gierig ver- schlucken, verschlingen, auffressen. — co. Chcú všetok tuk země zhltnút. Zbr. Lžd. 247.

417056   Zhltnutí Svazek: 5 Strana: 0470
Zhltnutí, n. = ,shltnutí, das Verschlucken, Verschlingen. Bern.

417057   Zhltnutý Svazek: 5 Strana: 0470
Zhltnutý; -ut, a, o, gierig verschluckt, verschlungen.

417058   Zhltovati Svazek: 5 Strana: 0470
Zhltovati, nach und nach gierig ver- schlingen, auffressen.

417059   Zhlúbati Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlúbati, erforschen. — co: prírodu. Let Mt. S. IX. 1. 73.

417060   Zhlubeň Svazek: 7 Strana: 1139
Zhlubeň, bně, f. = prohlubeň, Tiefe, f., Abgrund, m. Msr.

417061   Zhlubený Svazek: 10 Strana: 0530
Zhlubený mlýn. Škd. F. 177.

417062   Zhlúbí Svazek: 8 Strana: 0510
Zhlúbí, vz Zhloubí, Vzhlúbi, Gb. Km. -a. 21.

417063   Zhlúbia Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlúbia, adv. = zhloubí, tief. Na Mor. Vck.

417064   Zhlúbiti Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlúbiti = zhloubiti. Mor. Tč.

417065   Zhlúbka Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlúbka, y, f. = hloubka. Na Zlinsku. Brt Vz Z.

417066   Zhluboka, z hluboka Svazek: 5 Strana: 0470
Zhluboka, z hluboka, aus der Tiefe, aus dem Grunde. Z. vyskoumati. D. Z. od- kašlává. Us. Šd. Hřímalo z. na západě. Kmp. Č. 131.

417067   Zhlubšiti Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlubšiti (= zhloubiti), zhlubšovati, tie- fer machen, vertiefen. — co: příkop.

417068   Zhlubšovati Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlubšovati, vz Zhlubšiti.

417069   Zhlučiti Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlučiti, vz Shlučiti.

417070   Zhlučněti Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlučněti, ěl, ění = hlučným se státi, laut o. lärmend werden. Div. z ochot. 30.

417071   Zhluchnouti Svazek: 5 Strana: 0470
Zhluchnouti, chnul a chl, utí = oddech- nouti, taub werden. Bern., Tč. — čím: stářím.

417072   Zhluchnutí Svazek: 5 Strana: 0470
Zhluchnutí, n. = ohluchnutí, das Taub- werden.

417073   Zhluk Svazek: 5 Strana: 0470
Zhluk, vz Shluk. — Z. = hluk, ohlušení: Kat. 1095.

417074   Zhluknouti Svazek: 5 Strana: 0470
Zhluknouti = shluknouti.

417075   Zhluknutí Svazek: 5 Strana: 0470
Zhluknutí, n. = shluknutí. Bern.

417076   Zhluknutý Svazek: 5 Strana: 0470
Zhluknutý = shluknutý. Bern.

417077   Zhlukovati Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlukovati, vz Shloučiti.

417078   Zhlupělosť Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlupělosť, i, f., die Verdummung. Obecná z. Dch.

417079   Zhlupělý Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlupělý = zhloupělý. Z. mysl. Jel.

417080   Zhlupění Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlupění, n., das Dummwerden. Bern.

417081   Zhlupěný Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlupěný, dumm geworden. Bern.

417082   Zhlupěti Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlupěti, el, ění, zhloupnouti, dumm werden, verdummen. — abs. Moudrý ne- může zhloupnouti tak, jako bohatý schud- nouti. Sb. uč. — čím, od čeho: pádem, od pádu na hlavu. Us. Tč Vz Zhlupěti.

417083   Zhlupěti Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlupěti, ěl, ění = hloupým se státi, dumm werden, verdummen. Br., D. — čím: prílišným namáháním ducha.

417084   Zhlupitel Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlupitel, e, m., der Verdummer. Šp.

417085   Zhlupnút Svazek: 7 Strana: 1139
Zhlupnút = zblázniti se.

417086   Zhlušení Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlušení, n., vz Zhlušiti. Bern.

417087   Zhlušený Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlušený; -en, a, o, vz Zhlušiti. Bern.

417088   Zhlušeti Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlušeti, el, ení = hluchým se státi, taub werden. — Pšenice zhluší. Koubl. — čím: věkem.

417089   Zhlušiti Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlušiti, il, en, ení: zhlušovati = hluchým činiti, taub machen. — koho. Pam. kut. Všecky by mohl z. Vš. Jir. 40.

417090   Zhlušovati Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlušovati, vz Zhlušiti.

417091   Zhluzet Svazek: 8 Strana: 0510
Zhluzet. Krásný plavý vlas mu zrudnul, zhluzel. Phld. 1893. 2.

417092   Zhlúzovatět Svazek: 9 Strana: 0405
Zhlúzovatět = zhlízovatěti. Vyzov. Mus. ol. XIÍ. 111.

417093   Zhlybka Svazek: 5 Strana: 0470
Zhlybka, y. f. = zhloubka, die Tiefe. Na Ostrav. Tč.

417094   Zhłaň Svazek: 9 Strana: 0405
Zhłaň v V 469. Tam výr oprav ve: vír.

417095   Zhmážděný Svazek: 5 Strana: 0470
Zhmážděný; -ěn, a, o, vz Zhmožditi.— čím. Údové ranami z-ní hnis ze sebe vy- dávají. Ottersd.

417096   Zhmážditi Svazek: 5 Strana: 0470
Zhmážditi, vz Zhmožditi.

417097   Zhmotaření Svazek: 10 Strana: 0530
Zhmotaření lidu. Čes. 1. XIV. 406.

417098   Zhmotěti Svazek: 8 Strana: 0510
Zhmotěti = hmotou se státi. Am. Orb. 100.

417099   Zhmouřiti Svazek: 5 Strana: 0470
Zhmouřiti = zamhouřiti oči, die Augen zumachen, schliessen. Puch.

417100   Zhmoždění Svazek: 5 Strana: 0470
Zhmoždění, n. = zmačkání, obražení, die Quetschung, Kontusion. Nz. lk. Suchá rána dělá se z-ním atd. Kom. Z. oka, con- tusio bulbi. Schbl.

417101   Zhmoždění Svazek: 7 Strana: 1139
Zhmoždění břicha, Bauchcontusion, lebky, c. cranii, míchy, c. medullae spinalis, mozku, c. cerebri, prsou, c. pectoris, víček, c. pal- pebrarum. Ktt. exc.

417102   Zhmožděnina, y Svazek: 5 Strana: 0471
Zhmožděnina, y, f., die Quetschung, Kontusion, die Quetschwunde. Ja., Nz. lk., Čsk. Z. = porušení celistvosti dužniny, kteréž povstává buď udeřením aneb silným tlakem na nějakou časť těla. Vz S. N.

417103   Zhmožděný Svazek: 5 Strana: 0471
Zhmožděný; -ěn, a, o, contusus, ge- quetscht. Z. prst. Meč posvátný Svatopluka do z-né vezme dlaně. Hdk. C. 239. — Z. = utlučený, zerstossen. Z. pepř. — Z. = utý- raný, abgeplagt, abgerackert. — čím: pra- cemi. Kom.

417104   Zhmoždilosť Svazek: 5 Strana: 0471
Zhmoždilosť, i, f., die Quetschung.

417105   Zhmoždilý Svazek: 5 Strana: 0471
Zhmoždilý, zerstossen, gequetscht. Aqu.

417106   Zhmožditi Svazek: 5 Strana: 0471
Zhmožditi, il, ěn, ění; zhmožďovati, zhmážditi = pohmožditi, zdrtiti, stlouci, smlátiti, stočiti, smačkati, zerstossen, zer- quetschen, zerschmettern; utýrati, abplagen, abrackern. Jg. — co: hniličky, Ros., skálu, Kom., postel (rozcuchati, zersansen), D., V., pepř. — co, koho, se čím. Něco rukou, se pracemi. Kom., údy ranami. Ottersd. — kde: zázvor paličkou (tlučkou) v hmoždíři. Us. Tč. — se s kým, sich abbalgen.

417107   Zhmuřky Svazek: 5 Strana: 0471
Zhmuřky, pl. = žmurky, mžítek, das Ver- steckspiel. Na Slov. Plk.

417108   Zhňácati Svazek: 5 Strana: 0471
Zhňácati = dohromady stlouci (o jídle). — co jak. Zhňácáš všecko dohromady, pak tě ovšem bolí žaludek. Us. Kšť.

417109   Zhňápati Svazek: 7 Strana: 1139
Zhňápati = snísti. Us. (sprostě). Brt. D. 214.

417110   Zhnáti Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnáti, vz Sehnati.

417111   Zhněděný Svazek: 5 Strana: 0471
Zhněděný lilek, solanum fuscatum, rostl. III. a. 98.

417112   Zhnědlý Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnědlý, bräunlich geworden. Mj. 26.

417113   Zhnědly Svazek: 8 Strana: 0510
Zhnědly. Z. kladodia. ČI. L. Jos. 15.

417114   Zhnědnouti Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnědnouti, dl, utí, braun werden. Květy zhnědly. Rostl. III. b. 343. — čím. Roztok indiga touto kyselinou zhnědne. Mj. 33.

417115   Zhnědnutí, n Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnědnutí, n., das Braunwerden. Šp.

417116   Zhňésť Svazek: 5 Strana: 0471
Zhňésť = zhnísti. Na Slov. Bern.

417117   Zhnětění Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnětění, n., das Zusammenkneten; die Aufreibung.

417118   Zhnětěnina Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnětěnina, y, f. = zhmožděnina, die Aufreibung, Aufdrückung. Ja., Jád.

417119   Zhnětený Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnětený; -en, a, o, zusammengeknetet, — Z. = zdávený, zmačkaný, aufgedrückt, aufgerieben; geknetet. Z. hřbet koně. Jel. Vz Zhnísti.

417120   Zhnětlý Svazek: 7 Strana: 1400
Zhnětlý. Z. poušť. Lerm. I. 100.

417121   Zhněvati se Svazek: 9 Strana: 0405
Zhněvati se, irasci. Ne na věčnosť se z. Ž. pod. CII. 9.

417122   Zhnilá Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnilá, é, f, jm. místa u Hunčovic na Mor. Pk.

417123   Zhnila Svazek: 7 Strana: 1139
Zhnila, y, m. = lenoch, Faulenzer, m. Val. Vck.

417124   Zhnilačí Svazek: 7 Strana: 1139
Zhnilačí, n. = jistá bílá plíseň na zhni- lých kmenech stromových. Val. Obz. 1888. 292.

417125   Zhnilačiť Svazek: 7 Strana: 1139
Zhnilačiť = lenošiti. Laš. Brt. D. 299 Cf. Zhnilák.

417126   Zhnilák Svazek: 7 Strana: 1139
Zhnilák, a, m. = lenoch, laš. Brt. D. 299. — Z., u, m. = zhnilý strom, fauler Baum. Val. Vck.

417127   Zhnilec Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnilec, lce, m., der Faulenzer. Na Ostrav. Tč.

417128   Zhniličati Svazek: 5 Strana: 0471
Zhniličati = zhniličeti. Na Mor. Šd.

417129   Zhniličelosť Svazek: 5 Strana: 0471
Zhniličelosť, i, f., die Teigigkeit. Us.

417130   Zhniličelý Svazek: 5 Strana: 0471
Zhniličelý, teig, teigig. V. Z. hrušky, jablko. D. Vz Shniličelý.

417131   Zhniličený Svazek: 5 Strana: 0471
Zhniličený = zhniličelý. D.

417132   Zhniličeti Svazek: 5 Strana: 0471
Zhniličeti, el, ení, teig werden. Hrušky už zhniličely. Vz Shniličeti. — kde. Hrušky už na stromech z-ly. Us. Vz Zhniličati.

417133   Zhniličkavěti Svazek: 5 Strana: 0471
Zhniličkavěti = zhniličeti. Slov. Loos.

417134   Zhnilina Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnilina, y, f. = hnilosť, hnilota, hniloba, hnilina, die Fäulniss, Morschheit. V jablkách jsou z-ny, faule Stellen. — Z., y, m. a f. = lenoch, der Faulenzer. Počkej, ty zhnilino. — Vz Shnilina.

417135   Zhnilinec Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnilinec, nce, m = zhniloch, zhnilec. Mor. Šd.

417136   Zhnilka Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnilka, y, f. = hnilice, hnilička. Slez. Šd.

417137   Zhnilka Svazek: 9 Strana: 0405
Zhnilka, y, f. = zhniloch (ženská). Mus. ol. 1898. 121.

417138   Zhnilo Svazek: 7 Strana: 1139
Zhnilo, adv. Je mu z. vstáť. Mor. Šd.

417139   Zhniloba Svazek: 5 Strana: 0471
Zhniloba, y, f. = shnilosť. Z. lidí utrácí. Sk.

417140   Zhniloch Svazek: 5 Strana: 0471
Zhniloch, a, m. = zhnilec, zhnilinec, lenoch, lenivec, der Faulenzer. Mor. Brt., Vck., Šd. Na Beskyd.: zhnilok. Tč. Však vám, vy zhniloši! Šd. Ten z. se pořád po- valuje. Šd.

417141   Zhnilosť Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnilosť, i, f. = shnilosť.

417142   Zhnilošiti Svazek: 7 Strana: 1139
Zhnilošiti = zaháleti. Mor. Šd.

417143   Zhnilotina Svazek: 10 Strana: 0530
Zhnilotina, y, f. = shnilá věc. Us. Rgl.

417144   Zhnilovatělý Svazek: 8 Strana: 0510
Zhnilovatělý. Vstnk. II. 572.

417145   Zhnilý Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnilý = shnilý.

417146   Zhnilý Svazek: 8 Strana: 0510
Zhnilý, faul. Z-mu i krok židný. Mor. Čes. I. V. 421.

417147   Zhnilý Svazek: 9 Strana: 0405
Zhnilý = líný. Z. jak vůl. Šeb. 220.

417148   Zhnisání Svazek: 7 Strana: 1139
Zhnisání, ,n., Vereiterung.

417149   Zhnisaný Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnisaný, eiterig, vereitert. Z. místo. Nz. lk.

417150   Zhnisati Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnisati, vereitern. Rána z-la. Us.

417151   Zhnisoucí Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnisoucí = co v hnis se obrací, ver- weslich. — kde. Tělo z. v zemi. Modl. ms.

417152   Zhnísti Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnísti, vz Shnísti.

417153   Zhníti Svazek: 5 Strana: 0471
Zhníti, vz Shníti.

417154   Zhnití Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnití, n., die Verfaulung, Verwesung. Bern.

417155   Zhnití Svazek: 7 Strana: 1139
Zhnití v Ž. poděbr. chybně m.: nzěti.

417156   Zhnitý Svazek: 8 Strana: 0510
Zhnitý = shnilý. Z. drevo. Phľd. XII. 657., 578., Sbor. slov. 1. 60.

417157   Zhnízditi Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnízditi, vz Shnízditi.

417158   Zhnízditi se Svazek: 10 Strana: 0530
Zhnízditi se. Tam vrabci zhnízdí se, nidificabunt. Ž. pod. 103. 17.

417159   Zhnojení Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnojení, n., die Düngung.

417160   Zhnojený Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnojený; -en, a, o = pohnojený, ge- düngt. Z. pole. — od čeho. Podlahy světnic od vody z-né (povodní). Wtr. — čím: krav- ským hnojem.

417161   Zhnojiti Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnojiti, il, en, ení; zhnojovati. vz Shno- jiti. — Z. = v hnůj obrátiti; zkaziti. — co. St. skl. Žid zhnojí dobrý byt. Na Ostrav. Tč. — se = v hnůj se obrátiti, zkaziti. Star. let., Z. wit. 37. 6.

417162   Zhnojiti Svazek: 8 Strana: 0510
Zhnojiti. Sejry se zhnojily (zkazily). Mus. 1896. 394.

417163   Zhnojovati Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnojovati, vz Zhnojiti.

417164   Zhnusení Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnusení, n., der Ekel, die Uibelkeit. Kos. Ol. I. 55., Bern.

417165   Zhnusený Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnusený; -en, a, o, ekel, ekelig, ekel- haft, Ekel erregend.

417166   Zhňusený Svazek: 10 Strana: 0530
Zhňusený. Vše se jí zdálo z-né (stísněné, jen tak ledabylo zrobené). Val. Čes. ). XIII. 75.

417167   Zhnusiti Svazek: 5 Strana: 0471
Zhnusiti, il, en, ení = zoškliviti, hnusným učiniti, verekeln, ekelhaft machen. — komu, si co. Tabl. lid., Dch., Sl. let. I. 313., Tč., Šd. — se. Zhnusila se mu pečeně. Us., Jg. — koho. Práce ho z-la = zničila. Mor. Brt.

417168   Zhobárat Svazek: 8 Strana: 0510
Zhobárat = hovořiti. Záhoří. Brt. D. II. 426.

417169   Zhobliti Svazek: 5 Strana: 0471
Zhobliti, il, en, ení, zhoblovati, ab-, aus- hobeln. Ros. — co: prkno, lidi, mravy. Bern. — co čím: desku hoblem. Na Mor. Tč.

417170   Zhobrovati Svazek: 8 Strana: 0510
Zhobrovati m. zbobrovati, vz Robrovati (padati). Drahotouše. Glos.

417171   Zhoda Svazek: 5 Strana: 0471
Zhoda, y, f., vz Shoda.

417172   Zhoda Svazek: 7 Strana: 1139
Zhoda. I z. jí (dobře jí tak). Prss. Obr. 17.

417173   Zhodení Svazek: 5 Strana: 0471
Zhodení, n. = shození. Na Slov. Bern.

417174   Zhodený Svazek: 5 Strana: 0471
Zhodený = zhozený. Na Slov. Bern.

417175   Zhoděný Svazek: 7 Strana: 1139
Zhoděný svátek = zrušený. Brt.

417176   Zhodiť Svazek: 7 Strana: 1139
Zhodiť. Zhodil 20 kr. na lokti (slevil). Tož ten grejcar nezhodíte? Nechtěl sem ím toho zhazovati (haněti, abrathen). Všelikeří ti svatí sú zhodění (jejich svátky jsou zru- šeny). Brt. D. 299.

417177   Zhoditi Svazek: 5 Strana: 0471
Zhoditi, vz Shoditi. — komu čeho. Jazť jej toho doma zhozi (zhodím = na- hradím, srovnám). Výb. I. 215., Hr. rk. 377.

417178   Zhoditi se Svazek: 10 Strana: 0530
Zhoditi se. Ta svaďba by sa zhodila = sešla by se, dobrá by byla. Brt. P. n. 775.

417179   Zhodky Svazek: 10 Strana: 0680
Zhodky, pl., m. = štočky. Brt. Sl.

417180   Zhodlivosť Svazek: 5 Strana: 0471
Zhodlivosť = zhodnosť.

417181   Zhodlivý Svazek: 5 Strana: 0471
Zhodlivý = zhodný.

417182   Zhodlovati si co Svazek: 5 Strana: 0471
Zhodlovati si co = spraviti, zříditi, einrichten. V.

417183   Zhodněť Svazek: 7 Strana: 1139
Zhodněť = státi se hodným; dobře vy- vypadati.

417184   Zhodno Svazek: 5 Strana: 0471
Zhodno, rathsam. Není z. každému věřiť. Mor. a Slez. Šd.

417185   Zhodnocení Svazek: 10 Strana: 0530
Zhodnocení, n. Nár. list. 1904. 43 9. Z. stavu. Ib. 1904. 356. 13.

417186   Zhodnocený čím Svazek: 10 Strana: 0530
Zhodnocený čím Světlem z-né tony ba- rev. Nár. list. 1903. 333. 13.

417187   Zhodnosť Svazek: 5 Strana: 0471
Zhodnosť, i, f., vz Shodnosť.

417188   Zhodnotiti co čím Svazek: 10 Strana: 0530
Zhodnotiti co čím. Veřejností mnohou práci literarní z-til. Máj. I 13.

417189   Zhodnouti Svazek: 5 Strana: 0471
Zhodnouti = uhodnouti. V Hodslavsku na Mor. Brt.

417190   Zhodný Svazek: 10 Strana: 0530
Zhodný. Ta byla by všecko ráda zhodna (zvelka, okázale). Val. Čes. 1. XIII. 75.

417191   Zhodný, vz Svazek: 5 Strana: 0471
Zhodný, vz Shodný.

417192   Zhodžic še Svazek: 9 Strana: 0405
Zhodžic še = srovnati, shodnouti se. Slez. Lor. 81.

417193   Zhofrátěti Svazek: 7 Strana: 1400
Zhofrátěti, wie ein Hofrath gesinnt werden. Us. 1892.

417194   Zhohov Svazek: 5 Strana: 0380
Zhohov, a, m., Zbohow, osada u Golč. Jeníkova.

417195   Zhoj Svazek: 5 Strana: 0471
Zhoj, e, m. = zhojení. Rk.

417196   Zhoj Svazek: 9 Strana: 0401
Zhoj. Z. mořských vln. Žeran. 130

417197   Zhoja Svazek: 5 Strana: 0471
Zhoja, e, f. = zhojení, lék. Slov. Našel srdca pýchy zhoju. Hrbň. Rkp.

417198   Zhojení Svazek: 5 Strana: 0471
Zhojení, n. Vz Zhojiti. — Z. (act.), scelení, vyléčení, die Heilung. Nemoc lidem pouhým k z. Nemožná. BR. II. 34. b. V. — Z. (pass.) = uzdravení, nabytí zdraví, die Genesung. Není naděje z. V.

417199   Zhojený Svazek: 5 Strana: 0471
Zhojený; -en, a, o, geheilt, kurirt, her- gestellt, gesund gemacht. Us. Bern. Z. rána. V.

417200   Zhojitel Svazek: 5 Strana: 0472
Zhojitel, e, m., der Heiler, Heilmacher. Bern.

417201   Zhojitelnosť Svazek: 5 Strana: 0472
Zhojitelnosť, i, f., die Heilbarkeit. Ros.

417202   Zhojitelný Svazek: 5 Strana: 0472
Zhojitelný, heilbar. V. Z. rána.

417203   Zhojiti Svazek: 5 Strana: 0472
Zhojiti, zhoj, je (íc), il, en, ení; zhojo- vati = zceliti, zdravým učiniti, heilen, ge- sund machen; se, zuheilen. — co, koho: ránu, V., nemocného. Ros. Z. ji nemohl žádný. Dač. II. 16. Já ji zhojím, já se té nemoci nic nebojím. Čes. mor. ps. 100. Lékař nemá také masti, co by zhojil ty bolesti. Brt. P. 87. Florian toho kejklíře zhojil. Dač. I. 903. Aby tělo chtíc z. snad duše neumo- rila, Pal. Děj. V. 1. 387. Porúbal som sa, bolí mia, přijde má milá, zhojí mia. Sš. P. 406. — se. Ufaji v Buoh, že se zhojím. Št. Kn. š. 3. — co, koho čím: oznobeninu mastí. Us. Čekáním se málo zhojíš. Alx. Šf. v. 106. (HP. 96.). — Sych., Lk. — se. Rána se zhojí, ale znak zůstane. Mor. Tč. — se komu. Zhojila se mu rána. Us. Však se ti to zhojí, než se oženíš (než se vdáš). Us. Šd. — koho, se čeho. Zhojili se té ne- moci, Št., Šf., úrazu. Dal. 100. — Lk. Z-ti koho čeho. Kz. Sám se bitie zhojím. Výb. I. 949., Žk. 241. Zhojil-li se té nemoci ? Št. Kn. š. 10. — se nač. Zhojil se na nohu Pref. Zhojil se na úraz levého oka. Lk. — se z čeho: z nemoci. Lk., Št. Kn. š. 10. Z kteréžto rány již dávno zhojen. Žer. 17. — se na čem. Měl to schované, aby se mu žádný na tom nehojil (aby mu to nezabavil). U Chocerad. Vk., Kšť. — se jak. Snad zhojí se mé rány divnou mocí. Vrch. Dochtor nemá takej masti, co by zhojil bez bolesti. Sš. P. 152. — se po čem. Rána po tom balsamu se z-la. Har. II. 59.

417204   Zhojiti koho nač Svazek: 10 Strana: 0530
Zhojiti koho nač: na vole. Frant 26. 7.

417205   Zhojna, z hojna Svazek: 5 Strana: 0472
Zhojna, z hojna = hojně, z husta, reich- lich, häufig. Vz Málo. Z. si vésti. Har Z války z. bídy pocházejí. V.

417206   Zhojniti co Svazek: 9 Strana: 0405
Zhojniti co: zkoušky. Wtr. Ziv. vys. šk. 474.

417207   Zhojovati Svazek: 5 Strana: 0472
Zhojovati, vz Zhojiti.

417208   Zhola, z hola Svazek: 5 Strana: 0472
Zhola, z hola = zcela, docela, ovšem, zprosta, ganz, ganz und gar, schlichtweg, rundheraus, unumwunden, vollends, rundweg, Dch., blos, nur, allein, weiter nichts. To jméno jest jim z. nesnesitelné; z. ne, z. nic; ne z. nic; z. věřiti. V. Z. něco odepříti. D. To z. bez chuti jest. Kom. Příběhy z. za- znamenati, die Ereignisse trocken registriren. Dch. Z. nic nám tam nedali, gar nichts. Us. Šd. Město z. zničiti, vyvrátiti. Lpř. Slov. I. 46. Už ho teraz z. nič netešilo. Dbš. Sl. pov. I. 500. Jakž by mohl člověk jen tak z. přijíť ke cti? Sá. v Osv. I. 178. Jejž cizozemci z. jenom hrabětem moravským nazývali; Ale jenom tak z. Vojtěch nesložil zbraně. Ddk. IV. 5., 14. Mordárství žádá pomstvu na mordára, neodpúsťa z. Na Slov. Tč. Sv. Luka o tom z. mlčí. Sš. II. 23. Mně jest z. úplně nic nedáno. Půh. I. 367. A hned z. BR. II. 613. b. Budem z. zřieti v obličej boží. Št. N. 275. Kdo svého nedrží slova, nemá poctivosti zpola. Prov.

417209   Zholdovati Svazek: 5 Strana: 0472
Zholdovati = holdem šběhati, auslaufen; popleniti, vydrancovati, ausplündern. — co. Všecky domy zholduje (holdem zběhá). Ros. Z. krajinu (popleniti). Háj., V.

417210   Zholdovati Svazek: 7 Strana: 1400
Zholdovati. Lidi mé z-val. Půh. V. 304. Cf. Holdovati.

417211   Zholení Svazek: 5 Strana: 0472
Zholení, n.= sholení, das Abscheren. Bern.

417212   Zholený Svazek: 5 Strana: 0472
Zholený = sholený, beschoren, abgescho- ren. Bern. Nic! v kút ten zpustlý, z-ný nie hviezdka sa viac nepodíva. Phld. V. 53.

417213   Zholiti Svazek: 5 Strana: 0472
Zholiti = sholiti. Zhon, u, m., na Slov. Vz Shon.

417214   Zholovati Svazek: 7 Strana: 1400
Zholovati. Já zavolal: Zholuj (dělej) ! A on odpověděl: Hned půjdu. Arch XII. 441.

417215   Zhon, zooun Svazek: 5 Strana: 0381
Zhon, zooun, u, m. = puchr, die Tasche, aufgeblasene Pflaume. Us.

417216   Zhoňba Svazek: 5 Strana: 0472
Zhoňba, y, f. = shon. Slov. Bern.

417217   Zhonckovati Svazek: 5 Strana: 0472
Zhonckovati = zdláviti. — co. Oves daka nevola zdlávila, zhonckovala. Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 31.

417218   Zhonění Svazek: 5 Strana: 0472
Zhonění, n. = uhnáni, die Ermüdung durchs Treiben. Bern. — Z. = sehnání, vz Sehnati.

417219   Zhoněný Svazek: 5 Strana: 0472
Zhoněný; -ěn, a. o = uhnaný, durchs Treiben ermüdet. Bern. — Z. = sehnaný. Vz Sehnati.

417220   Zhoniti Svazek: 5 Strana: 0472
Zhoniti, il, ěn, ění, vz Sehnati. — Z. = žena unaviti, durchs Treiben ermüden Na Slov. Bern.

417221   Zhoniti Svazek: 7 Strana: 1139
Zhoniti = dohoniti. Hned kvapně k Če- chóm jede, avšak jeho z. nemožíše. Výb. II. 842. Služebníci mého pána z-li je pod mýtem. Arch VIII. 90.

417222   Zhoniti Svazek: 8 Strana: 0510
Zhoniti. Kteréžto Žižka zhoniv na mnohé rány vložil jest. Břez. Font. V. 477.

417223   Zhonitý Svazek: 10 Strana: 0680
Zhonitý. Tlouk ke konci trochu s. = tenčí. Brt. Sl.

417224   Zhonky Svazek: 5 Strana: 0472
Zhonky, vz Shonek.

417225   Zhonorovati co Svazek: 10 Strana: 0530
Zhonorovati co = zaplatiti. Vzáj. I. 66.

417226   Zhonty Svazek: 10 Strana: 0530
Zhonty, pole u Pavlova. Čas mor. mus. III. 149.

417227   Zhora Svazek: 5 Strana: 0472
Zhora = shora.

417228   Zhorati Svazek: 5 Strana: 0472
Zhorati = shořeti. Všetko mu zhoralo. Slez. Šd. Na Ostrav. Tč.

417229   Zhorcovati Svazek: 5 Strana: 0472
Zhorcovati = spadnouti, sletěti, klopýt- nouti, sřítili se odněkud, herabfallen, herab- stürzen, herabstolpern. Mor. Vck.

417230   Zhorčení Svazek: 5 Strana: 0472
Zhorčení, n., das Heissmachen.

417231   Zhorčený Svazek: 5 Strana: 0472
Zhorčený; -en, a, o, heiss gemacht. Z. voda.

417232   Zhorčeti Svazek: 5 Strana: 0472
Zhorčeti, el, ení, heiss werden, sich er- hitzen.

417233   Zhorčiti Svazek: 5 Strana: 0472
Zhorčiti, il, en, ení, zhorčívati, zhorčo- vati = horkým učiniti, heiss machen, er- hitzen. — co. Ros.

417234   Zhorčiti Svazek: 5 Strana: 0472
Zhorčiti, il, en, ení, zhorčívati, zhořčo- vati = hořkým učiniti. — co čím. — co komu. Někomu mysl z., Jem. das Gemüth verbittern. Dch. Kdo sobě cizí štěstí cukruje, zbvtečně své si zhořčuje. Prov. Šd.

417235   Zhorčívati Svazek: 5 Strana: 0472
Zhorčívati, vz Zhorčiti.

417236   Zhorčívati Svazek: 5 Strana: 0472
Zhorčívati, vz Zhořčiti

417237   Zhorčovati Svazek: 5 Strana: 0472
Zhorčovati, vz Zhorčiti.

417238   Zhorec Svazek: 5 Strana: 0472
Zhorec, rce, m., Hurz, ves u Manetína; něm. Zhoretz, ves n Pacova. PL. Ze Zhorce Heřman. Tk. VI. 196. Cf. Blk. Kfsk. 448., 450., 878.

417239   Zhorek Svazek: 5 Strana: 0472
Zhorek, rku, m. = zánět hrdla, die Schlundbräune. Ja. — Z. u dobytka, podjeď, housenky, žába, hrdelnice. die Maulseuche, der Zungenkrebs. Ja. — Z., vz Shorek. Co je stárek ve mlýně, to je z. v maryáši. Klc.

417240   Zhorenisko Svazek: 10 Strana: 0530
Zhorenisko, a, n. Zostál sám, ako vŕba na z-sku. Rizn. 175.

417241   Zhorknouti Svazek: 5 Strana: 0473
Zhorknouti, knul a kl, utí, heiss werden. — komu. Hlava mu zhorkla. Na již. Mor. Šd.

417242   Zhorleti Svazek: 5 Strana: 0473
Zhorleti. el, ení, eifrig werden. — čím: pochvalou. Us. — se, sich ereifern. Vus.

417243   Zhorliti Svazek: 5 Strana: 0473
Zhorliti, il, en, ení, zhorlovati, eifrig machen. — koho čím: pochvalou. Us. — se = zhorleti. Vus.

417244   Zhorlivěti Svazek: 5 Strana: 0473
Zhorlivěti, ěl, ění = horlivým se státi, eifrig werden, sich ereifern. — čím. Duch národu rozbroji zhorlivěl. Mus.

417245   Zhorliviti Svazek: 5 Strana: 0473
Zhorliviti = zhorliti.

417246   Zhornatělosť Svazek: 5 Strana: 0473
Zhornatělosť, i, f., vz Zhornatělý, Hor- natosť.

417247   Zhornatělý Svazek: 5 Strana: 0473
Zhornatělý, gebirgig. Kraj, země z. Us. Šd.

417248   Zhorník, shorník Svazek: 5 Strana: 0473
Zhorník, shorník, a, m. = kdo nahoře, výše bydlí, der Hochländer. Dch.

417249   Zhornilý Svazek: 5 Strana: 0473
Zhornilý, Bergwerks-. Z. lid = hornický. Pam. kut, Nar. o h. a k.

417250   Zhorný Svazek: 5 Strana: 0473
Zhorný, ého, m., ves u Neveklova. PL.

417251   Zhoroucněti Svazek: 10 Strana: 0530
Zhoroucněti. Hlk. XI. 350.

417252   Zhoršení Svazek: 5 Strana: 0473
Zhoršení, n., die Verschlimmerung, Dete- rioration. Z. nemoci. Us. — Z. = rozhněvání, pohoršení, urážka, die Beleidigung, das Aer- gerniss. Na Slov. Bern.

417253   Zhoršení Svazek: 7 Strana: 1139
Zhoršení = pohoršení. Abychom nebyli k z. Pož. 320.

417254   Zhoršený Svazek: 5 Strana: 0473
Zhoršený; -en, a, o, verschlimmert, schlechter, deteriorirt. Z. zdraví, pole. Us. — Z. = rozhněvaný, pohoršený, uražený, beleidigt, zum Aergerniss gebracht. Na Slov. Bern.

417255   Zhoršitedlně Svazek: 10 Strana: 0530
Zhoršitedlně se chovati {pohoršlivě). 1589. Mus. 1901. 363.

417256   Zhoršiti Svazek: 5 Strana: 0473
Zhoršiti, il, en, ení; zhoršovati = horším činiti, schlechter machen, verschlechtern, deterioriren; uraziti, rozhněvati, pohoršiti, ärgern, zum Aergerniss bewegen; se = horším se státi, ärger werden, sich ver- schlechtern ; pohoršení vzíti, Aergerniss neh- men. V. — co čím. Sych., Ojíř. Polívku kořením z. Us. — se na čem, nad čím (kdy) = pohoršení vzíti. Zhoršili se na Kristu proto, že tělesným králem nebyl. Kom. Z. se nad čím, Záv., Koc, nad něčí řečí. Sych. Všichni zhoršíte se na mně této noci; By se všickni zhoršili na tobě, avšak ne já. Sš. Mr. 64. Potupně o něm mluvivše na něm se zhoršili. BR. II. 152. Dobrý pří- klad dávati, aby nebylo nad čím se zhor- šovati. Listin. literatů třebíčských. Nebo nad tím skutkem z-li jsou se mnozí; Bez dotvrzení od královny englické, jenž se nad tím zhoršovala, sťata. Dač. T. 87 . 161. — se. Postavení jejich se z-lo. J. Lpř. Zákon- níci se zhoršili (ärsrerten sich). BR. II. 218. — se na koho. Wtr. exc. — jak (čím). Nemoc se povážlivě z-la. Us. Pdl. Od té doby valně se z-lo postavení krále. Ddk. V. 149. Vinou hříchu vsecken člověk dle těla i duše zhoršen. Proch. Děj. bibl. I. 12. — kde. Z-lo se u těch špatných lidí. Dch.

417257   Zhoršiti Svazek: 9 Strana: 0405
Zhoršiti se na někoho. Kom. Kor. 11. (1630. ).

417258   Zhoršiti se na čem Svazek: 7 Strana: 1139
Zhoršiti se na čem. Výb. II. 1378., 1647.

417259   Zhoršivě Svazek: 5 Strana: 0473
Zhoršivě, ärgerlich ; anstössig. Bern.

417260   Zhoršivosť Svazek: 5 Strana: 0473
Zhoršivosť, i, f., die Aergerlichkeit; Anstössigkeit; Geneigtheit zum Aergernisse. Jg. Slov,

417261   Zhoršivý Svazek: 5 Strana: 0473
Zhoršivý = kdo jiné horší, pohoršuje, anstässig, ärgerlich. Háj. — Z. = kdo se nad čím horší, zum Aergerniss geneigt, leicht sich ärgernd. Jg.

417262   Zhoršlivě Svazek: 9 Strana: 0405
Zhoršlivě mu odpor činili. Wtr. Živ. vys. šk. 280.

417263   Zhoršlivý Svazek: 7 Strana: 1139
Zhoršlivý, vz Zhoršivý. Hrubý a z. blud. 16. stol. Mus. 1891. 246.

417264   Zhoršování Svazek: 5 Strana: 0473
Zhoršování, n., vz Zhoršení.

417265   Zhoršovati Svazek: 5 Strana: 0473
Zhoršovati, vz Zhoršiti.

417266   Zhóru Svazek: 5 Strana: 0473
Zhóru, auf. Aby vojensky z. byli. Pal. V. 2. 417.

417267   Zhory Svazek: 5 Strana: 0473
Zhory, vz Žhery.

417268   Zhoř Svazek: 5 Strana: 0472
Zhoř, lépe: tchoř. — Z., e, m., vsi u Na- dějkova, u Pacova, u Ml. Vožice, u Tábora, u Sedlčan, u Gol. Jeníkova, u Richmburka, u Zbraslavic, u Čes. Třebové, u Rosic, u Tišnova, n Jihlavy; osada u Čes. Třebové; něm. Hořkau, ves u Slabec; něm. Weshorsch, ves u Kladrub; Z. Holubí, ves u Vel. Mezi- říčí ; Z. Nový, Neu-Zhoř, ves u Vel. Mezi- říčí ; Z. Stránecká, ves tamtéž. PL., Tf. Odp. 287., Sdl. Hrd. II. 102., 104., 105., 109., III. 8., 82., Blk. Kfsk. 1460. Proč nebudou občané zhořští nikdy žádného starosty míti? Vz Sbtk. Krat. h. 137.

417269   Zhořák Svazek: 7 Strana: 1139
Zhořák, u, m. = pečeňák, pečený bram- bor. Val. Brt. D. 299.

417270   Zhořalý Svazek: 5 Strana: 0472
Zhořalý, vz Shořelý.

417271   Zhořcov Svazek: 10 Strana: 0530
Zhořcov, a, m., les u Koutů. Čas. mor. mus. III. 149.

417272   Zhořčení Svazek: 5 Strana: 0472
Zhořčení, n., die Bittermachung. Bern.

417273   Zhořčený Svazek: 5 Strana: 0472
Zhořčený; -en, a, o, bitter gemacht. Bern.

417274   Zhořčeti Svazek: 5 Strana: 0472
Zhořčeti, el, ení, bitter werden.

417275   Zhořčiti co Svazek: 10 Strana: 0530
Zhořčiti co = hořkostí naplniti. Baw. E. v. 701.

417276   Zhořčovati Svazek: 5 Strana: 0472
Zhořčovati, vz Zhořčiti.

417277   Zhořec Svazek: 5 Strana: 0472
Zhořec, řce, m., Zhoretz, ves u Stonařov; Z. zadní, ves u Vel- Meziříčí. PL., Blk. Kfsk. 1460.

417278   Zhořejší Svazek: 10 Strana: 0530
Zhořejší, superior. Z. Egypt. Pat. Jer. 127. 27.

417279   Zhořeklý Svazek: 8 Strana: 0510
Zhořeklý. Z. máslo, ranzig. Telč. Brt. D. II. 426.

417280   Zhořeknouti Svazek: 5 Strana: 0473
Zhořeknouti. vz Zhořknouti.

417281   Zhořelec, Hořelec Svazek: 5 Strana: 0473
Zhořelec, Hořelec, lce, m., Zhořelice, Hořelice, dle Budějovice, mě. v Lužici, Görlitz. Dal. Jir. 133. Vz Tk. II. 70., 398., III. 317., 403., IV. 746., V. 230.. VT. 358., Pal. Děj. II. 1. 54.. 479. — Zhořelčan, a, m. — Zhořelecký, Us., Zhořelský. Z. hory. Rkk. 35. — Vz více v S. N.

417282   Zhořelice Svazek: 5 Strana: 0473
Zhořelice, vz Zhořelec.

417283   Zhořelisko Svazek: 5 Strana: 0473
Zhořelisko, a, n., die Brandstätte. Šm.

417284   Zhořelský Svazek: 7 Strana: 1139
Zhořelský. Z. zlomky. Vz Pyp. K. II. 549. Z. mince = špatné. Vz Wtr. Obr. II. 445,

417285   Zhoření Svazek: 5 Strana: 0473
Zhoření, n. = shoření, das Verbrennen. Bern.

417286   Zhořenina Svazek: 8 Strana: 0510
Zhořenina. Vidím iskričku maličkú na bezdušnej zhorenine. Kl. V. 130.

417287   Zhořený Svazek: 5 Strana: 0473
Zhořený; -en, a, o = spálený, uhořený, verbrannt. Bern.

417288   Zhořeti Svazek: 5 Strana: 0473
Zhořeti = shořeti.

417289   Zhořeti Svazek: 10 Strana: 0530
Zhořeti, vz Vzhořeti. Sf. Mus. 275. 13. — Mš. — jak. Pochodně zhoří vysoko; Z. od slunce. Luc. 54.

417290   Zhoří Svazek: 5 Strana: 0473
Zhoří, n., jm. lesa. Ptr.

417291   Zhořičiti Svazek: 10 Strana: 0530
Zhořičiti = zhořčiti. — co: slova. Baw. E. v. 1748.

417292   Zhořklý Svazek: 5 Strana: 0473
Zhořklý, bitter geworden.

417293   Zhořklý čím Svazek: 10 Strana: 0530
Zhořklý čím: svým osudem. Zvon V. 41.

417294   Zhořknouti Svazek: 5 Strana: 0473
Zhořknouti, knul a kl, utí; zhořeknouti, bitter werden. Zhořeklo. V. — komu. Ta radosť nám hned zhořkla. Kom. — Br., Sych. Máslo nám zhořklo. Us.

417295   Zhořknutí Svazek: 5 Strana: 0473
Zhořknutí, n., das Bitterwerden. Z. vína, mléka, másla. Us.

417296   Zhořknutý Svazek: 5 Strana: 0473
Zhořknutý; -ut, a, o = zhořklý, bitter geworden. Na Slov. Bern.

417297   Zhospodaření Svazek: 5 Strana: 0473
Zhospodaření, n., die Erwirthschaftung. Bern.

417298   Zhospodařený Svazek: 5 Strana: 0473
Zhospodařený; -en, a, o, erwirtschaftet. Bern.

417299   Zhospodařiti Svazek: 5 Strana: 0473
Zhospodařiti, vz Shospodařiti.

417300   Zhospodařiti Svazek: 8 Strana: 0510
Zhospodařiti. Vojáci tam již z-li (doho- spodařili, vše vzali). Kat. z Žer. II. 115.

417301   Zhost Svazek: 5 Strana: 0473
Zhost, u, m. = výhost, zhostný list, der Abschied, die Entlassung. 1680. Vz Zhostný. Z. dáti. Reš. Sirotci neb i jiní lidé, kteří by od pána svého zhostu neměli. Arch. IV. 208.

417302   Zhost Svazek: 9 Strana: 0405
Zhost. Napomínal je, aby toho zhostě draze si vážili (že dostali výhost, propuštění z poddanství). Wtr Živ. vys. šk. 90.

417303   Zhostinný Svazek: 5 Strana: 0473
Zhostinný = zhostný.

417304   Zhostitelný Svazek: 5 Strana: 0473
Zhostitelný = čeho se dobře jest zhostiti, etwas, dessen es gut ist sich zu entledigen. Měst. bož.

417305   Zhostiti Svazek: 5 Strana: 0473
Zhostiti, il, štěn, ění, zhostívati, zhošto- vati = zbaviti, zprostiti, losmachen, befreien, entledigen, frei machen. Jg. — koho čeho. poddanosti, práce. Ros. — Kom., Har. — se čeho: úřadu, V., hříchu. Kom. Sotva jsem se ho zhostil. Ros. Z. se obav, sporů. Vrch. Nov. bs. ep. 9. Knih těch se zhostil. Kom. D. 151. Ten se mne tak lehko neshostí (nezbaví). Kld. II. 333. Ješto jste z-li Boha se svatého, víry žeh shasili srdce zmámeného. Nitra VI 177. Shosťte se všech nepravostí. Sš. I. 403. Z. se koho. Dh. 6. Zlého se zprostíš a i smutku se zhostíš. Č. M. 196. — Br., Sych., Lom. — se čeho čím: útěkem. Ten takovým obdarováním a erbem pána svého dědičného zhoštěn není a býti nemá. Zř. F. I. A. XXIII. Kdoby se království čes. z. chtěl. Vz Zř. z. Jir. U. 18. — se odkud. Nikdy by se nebyla čistosť jazyka z prostředka učených zhostila (vyhostila). Hlas. — jak. Svého smýšlení ze základu se z. Dch.

417306   Zhostiti se odkud jak Svazek: 7 Strana: 1139
Zhostiti se odkud jak. Nezhostiv se z tohoto království tím pořadem, kterak (neodešed). Arch. VII. 179.

417307   Zhostné Svazek: 7 Strana: 1139
Zhostné, ého, n. = zhostní peníze (pla- cené za dovolení k vystěhování se), Ent- lassgeld, n. Wtr. Obr. I. 708.

417308   Zhostní Svazek: 5 Strana: 0473
Zhostní, vz Zhostný.

417309   Zhostný Svazek: 7 Strana: 1139
Zhostný. Zhostní peníze. Vz předcház. Z. list. Cf. Wtr. Obr. I. 65.—75.

417310   Zhostný, -ní Svazek: 5 Strana: 0473
Zhostný, -ní = výhostní, Entlass-, Ab- schieds-. Z. list, ein Brief, mittelst dessen ein Unterthan entlassen wird. Že mně pod- daného Vašeho listem zhostným propustíte. Žer. List. II. 508. Okaž prve list z. Pal. Děj. V. 1. 126.. Apol., Schön. — Z. = mi- lovník hostí. Reš. — Z., frei. — čeho. A krov dej mu (paláci) sloty každé zhostný. Sš. Bs. 176.

417311   Zhoščka Svazek: 9 Strana: 0405
Zhoščka (hustota). Že's to (kolíky do hrabí) nabil takovy hustý; děť to bude z., to ani nevětřepeš z nich. U Císařova. Mtc. 1899 37.

417312   Zhošelý Svazek: 5 Strana: 0474
Zhošelý = zhošilý.

417313   Zhošeti Svazek: 5 Strana: 0474
Zhošeti, el, ení, knabenhaft, bübisch werden 'von Mädchen). Us.

417314   Zhošilý Svazek: 5 Strana: 0474
Zhošilý = zchlapčilý. von bübischen (nicht mädchenhaften) Sitten, bübisch ge- worden. Z. děvče (dovádivé jako hoch). Jg. — Zhošilá = která za hochy běhá, die den Burschen nachlauft. Us.

417315   Zhošiti Svazek: 5 Strana: 0474
Zhošiti, il, en. ení, zhošavati, knabenhaft mahen, zum Knaben machen: se = zhošeti.

417316   Zhoštění Svazek: 5 Strana: 0474
Zhoštění, n. = sproštění. das Losmachen, Loswerden, die Befreiung. (Vzešlo mu) z. útrap. Msn. Or. 3.

417317   Zhoštění- se Svazek: 10 Strana: 0680
Zhoštění- se města. Cel. Priv. I. 810.

417318   Zhoštěný Svazek: 5 Strana: 0474
Zhoštěný; -ěn, a, o = sproštění, losge- macht, befreit. Vz Zhostiti.

417319   Zhošťovati Svazek: 5 Strana: 0474
Zhošťovati, vz Zhostiti.

417320   Zhotíkati Svazek: 5 Strana: 0474
Zhotíkati = zutíkati. davonlaufen. Mor. Tč. — komu. Zlýho pána máme v modrým baladráně, nesce nás dúm pustiť, me mo zhotíkáme. Sš. P. 512.

417321   Zhotovení Svazek: 5 Strana: 0474
Zhotovení, n.. die Verfertigung, Aus- fertigung, Herstellung. Způsob z., při zho- tovení usní. Šp. Z. spisu (zdělání). J. tr. Vz Shotovení.

417322   Zhotovenina Svazek: 5 Strana: 0474
Zhotovenina, y, f. = něco hotového, das Erzeugniss. Z. soustružnická. Svět. — Mus.

417323   Zhotovený Svazek: 5 Strana: 0474
Zhotovený; -en, a, o, verfertigt, fertig gemacht. Z. spis, J. tr.. Mus. 1880. 84., obraz. Sš. P. 41.— z čeho: z kůže. Ddk. V. 223. — jak. Řemeslně z-né nářadí. Mus. 1880. 448. — Často zbytečně: kabát z. ze sukna (— k. soukenný), lenoška rákosová, z rákosu. Brt. S. 179. — Vz Shotovený.

417324   Zhotovitel Svazek: 5 Strana: 0474
Zhotovitel, e, m. = kdo zhotovil, der Verfertiger, Erzeuger. Šp., J. tr. N. N., zhotovitel truhel atd., lépe: hotovitel n. zhotovovatel. Cf. Brs. 272.

417325   Zhotovitelka Svazek: 5 Strana: 0474
Zhotovitelka, y, f., die Verfertigerin, Erzeugerin. Us.

417326   Zhotoviti Svazek: 5 Strana: 0474
Zhotoviti, il, en, ení; zhotovovati = ho- tovým učiniti, uchystati, spraviti, přistrojiti, verfertigen, fertig machen. — co: spis. D. Seznam jmění z. Ddk. III. 60. — co čím: nějakým nástrojem. — co komu z čeho : ze sukna. Přílby své zhotovují z kůže nebo ze železa, Ddk. V. 223. Z hedbáví z-vovali polštáře pod hlavu. Ddk. IV. 253. — se kde. Co nejsilněji na moři se z., sich rüsten. V. Biskup Zdík dal u nich 'jeptišek) z. bohaté mešní ornáty. Ddk. IV. 256. — co komu zač: za drahý peníz. — se k čemu. V. Zhotov se k smrti! Us. Zpoza dverí dnuká kýsi padúch kuká: Zhotuj dušu k od- chodu! blízka tvá hodina. Lipa II. 265., Btt. Sp. 22.

417327   Zhotovování Svazek: 5 Strana: 0474
Zhotovování, n., vz Zhotovení. Z. obrazů. ZČ. Předml.

417328   Zhotovovati Svazek: 5 Strana: 0474
Zhotovovati, vz Zhotoviti.

417329   Zhoub Svazek: 7 Strana: 1400
Zhoub, i, f. = zhouba. Č. Sbr. sp. II. 55.

417330   Zhouba Svazek: 5 Strana: 0474
Zhouba, y, f. = záhuba, zkáza, zhubení, zrušení, roztržení, pojití, das Verderben, der Rum, Untergang, die Zerrüttung, Ver- wüstung, Verheerung. Na z-bu někoho při- vésti; k z-bě někoho přivésti; na zhoubu přijíti; On byl zhouba vlasti. V. Z-bou někomu hroziti. Sych. On na zhoubu po- hanů přijel. Sš. exc. Dílo zhouby veleradou zamýšlené. Sš. Sk. 60. Jak bych mohla hleděti na zhoubu rodiny své? Br.

417331   Zhouba Svazek: 7 Strana: 1139
Zhouba. Huba je zhúba; Milsná (mlsná) huba veľká zhúba. Slez. Šd.

417332   Zhoubce Svazek: 5 Strana: 0474
Zhoubce (zastr. zhúbce), e, m. a f., vok. zhoubče, vz -ce. Z. = hubitel. záhubce, der Verderber, Beschädiger, Vertilger, Ver- wüster, Verheerer. Zerstörer. Jg., V. Z. zem- ský. Zříz. těš. Z. a škůdce zemský. Rb. 274.. Václ. VII., Půh. I. 112., IT. 120., Arch. II. 272. Vz o nich Zř. z. Jir. R. 24., U. 4., Z. 6.. K. 4L, L. 16.. 25 , 27. Cf. Zahaleč. Z. lidský. Zlob. Kočka jest myší zhoubce. Rd. zv. Abychom v hromadu se strhli proti takovým nepřátelům a zhoubcům jazyka našeho; Dávní z. víry katolické: Proti zjevným zhoubcům zemským. Pal. Děj. IV. 4. 205., IV. 2. 29., V. 1. 398. Z-ce zemské honiti. Exc. Nebyl dobrý člověk nezzhúbce statku jeho. NB. Tč. 214.

417333   Zhoubce Svazek: 7 Strana: 1139
Zhoubce. Stran skloňování cf. Gb. Ml. I. 94.

417334   Zhoubkyně Svazek: 5 Strana: 0474
Zhoubkyně, ě, f., die Verderberin. Tč.

417335   Zhoubnatěti Svazek: 5 Strana: 0474
Zhoubnatěti ěl, ění = houbnatým se státi, schwammig werden. Dříví zhoubnatělo. Um. les.

417336   Zhoubnoduchý Svazek: 10 Strana: 0530
Zhoubnoduchý. Msn. Od 169.

417337   Zhoubný Svazek: 5 Strana: 0474
Zhoubný = záhubný, verderblich. V. Z. vášeň, Krok, povodeň, válka, škůdce, Us. Pdl., nájezdy, Šmb. S. II. 213., jed, Čch, Bs. 141. Vyrovnání sporu tak trapného a zhoubného bylo zase posunuto do dálky neurčité. Ddk. III. 282. — čemu: životu lidskému. Zlob. Zhubní kanci žitám. Hol. 331.

417338   Zhoubonosný Svazek: 8 Strana: 0510
Zhoubonosný. Z. mračna, Hudc. 68.

417339   Zhoubovatělosť Svazek: 7 Strana: 1139
Zhoubovatělosť, i, f., Schwammigkeit.

417340   Zhoubovatěti Svazek: 5 Strana: 0474
Zhoubovatěti, ěl, ění = zhubnatěti, schwammig werden. Šp.

417341   Zhoučati Svazek: 5 Strana: 0468
Zhoučati — štěkati hau hau, bellen. — kde na koho. Medzi takýmto premýšľaním tak ľahko minul sa mu čas, že ani Neve- del, kde sa vzal, len keď už psi zhoučali naňho pri samej kolibe. Dbš. Sl. pov. VIII. 39.

417342   Zhoukati Svazek: 5 Strana: 0474
Zhoukati, zhouknouti, knul a kl, utí. Z. si na někoho, J. anfahren, anschreien.

417343   Zhoupati Svazek: 5 Strana: 0474
Zhoupati; zhoupnouti, pnul a pl, ut. utí. Vz Shoupnouti.

417344   Zhousník Svazek: 5 Strana: 0474
Zhousník, u, m. = housenák, das Raupen- eisen. D.

417345   Zhoustlý. Z Svazek: 10 Strana: 0530
Zhoustlý. Z. stromořadí. Zl. Pr. XXI. 445.

417346   Zhoustnouti Svazek: 5 Strana: 0474
Zhoustnouti, stnul a stl, utí. dicht wer- den, sich verdichten. — čím. Povidla va- řením zhoustla.

417347   Zhoustnouti n Svazek: 9 Strana: 0405
Zhoustnouti na povidla (jako povidla). Us.

417348   Zhoustnutí Svazek: 5 Strana: 0474
Zhoustnutí, n., die Verdichtung. Z. par. Mj. 3.

417349   Zhouštiti Svazek: 5 Strana: 0474
Zhouštiti, il, ěn, ění, zhušťovati = hustším učiniti, dichter machen. — co, se. Us.

417350   Zhouževnatělý Svazek: 10 Strana: 0530
Zhouževnatělý život Tbz. VIII. 175.

417351   Zhouževnatěti Svazek: 5 Strana: 0474
Zhouževnatěti, ěl, ění, zäh werden. Kos. 01. L 175.

417352   Zhoužovatěti Svazek: 5 Strana: 0474
Zhoužovatěti = houžovatým se státi, zähe werden.

417353   Zhovadělý Svazek: 5 Strana: 0474
Zhovadělý, zum Vieh gemacht, viehisch, verwildert. Z. lid, člověk. Us. Vz Zhovadilý.

417354   Zhovadělý Svazek: 7 Strana: 1139
Zhovadělý na mravích. Mill. 105. Vz Zhovadilý (i dod.).

417355   Zhovadění Svazek: 5 Strana: 0474
Zhovadění, n., die Verwilderung, Ver- dummung. Kos. Ol. I. 148.

417356   Zhovaděti Svazek: 5 Strana: 0474
Zhovaděti, zhovadněti, ěl, ění = hovadem, hloupým, surovým se státi, viehisch, dumm werden. Všechen zhovaděl. Ros — z čeho. Z toho by lidé zhovaděli. V. — čím. Ko- řalkou člověk zhovadí. Us. Tč. — Z. = vousem zarůsti, bärtig werden (žertem). Tyś zhovaděl! U Kr. Hrad. Kšť.

417357   Zhovadile Svazek: 5 Strana: 0474
Zhovadile, viehisch. Z. si počínati. Ros.

417358   Zhovadile Svazek: 7 Strana: 1139
Zhovadile (s věcmi božskými) se obí- rati Bart. 336. Z zboží milovati. Výb. II. 1162.

417359   Zhovadilec Svazek: 5 Strana: 0474
Zhovadilec, lce, m., ein Verthierter. Dch.

417360   Zhovadilec Svazek: 8 Strana: 0510
Zhovadilec. Sterz. I. 811.

417361   Zhovadileti Svazek: 5 Strana: 0474
Zhovadileti, el, ení = zhovaděti. Reš.

417362   Zhovadilosť Svazek: 5 Strana: 0474
Zhovadilosť, i, f., die Bestialität, viehi- sches Wesen. Brikc, Kram. Loupíce a ple- nice v nelidské z-sti Ddk. V. 230.

417363   Zhovadilosť Svazek: 7 Strana: 1139
Zhovadilosť Pal. Rdh. III. 140., 294., Koll. III. 308., IV. 255.

417364   Zhovadilý Svazek: 5 Strana: 0474
Zhovadilý = zhovadělý, který se zhova- dil, hovadské mravy na se vzal, viehisch, brutal, verwildert. Vz Zdivočilý, Zhošilý, Zjedovatilý, Zježilý, Zlenošilý, Zdětinilý, Zlotřilý, Zněmčilý. Kon., V. Zhovadilý člověk, Ros., Kom., mysl, Br., Náruživosť, Scip., vycpatel břicha. Kom. Třetí stupeň hříchu jest zhovadilá zloubezpečivosť, když člověk v štěstí a zdraví jsa postaven nad Bohem i povoláním svým se zapomíná Zach. Bruncvik Limodis. 1606. Ai ty z-lý, ty veliká potvoro hadóv. Rkk. 12. Z. člověk. Us. Dch Smilstvo původ svůj v z-lé žá- dosti má. BR. TT. 694. Mnozí jsou tak tě- lesní a zhovadilí. Rd. zv. 177. Proto ta šelma vede boj proti svědkuom božím zho- vadilým ukrutenstvím, nebo čím kdo je zhovadilejším, tím viece proti duchovním věcem povstává; Skrze pak tu šelmu roz- umějí se lidé ukrutní a zhovadilí. Hus III. 307. — Z. = hovadský, Vieh-, thierisch. Z. zvíře. Rad. zv. 2.

417365   Zhovadilý Svazek: 7 Strana: 1139
Zhovadilý. Z. tělesnosť, Koll. Hlas. 176., ukrutenství, Pal. Rdh. III. 153., stvoření, život, Výb. II. 981., 1586., rozkoše, lidé, rozum, život. Bart. 70., 168 , 352. Cf. Zchla- pilý, Výb. II. 652., Zježilý, Zotročilý, Zlo- třilý, Zpanošilý, Zpikhartilý, Zpohanilý, Zprznilý (V.), Zvášnilý, Znuzilý, Zhovadělý (nahoře).

417366   Zhovadilý Svazek: 8 Strana: 0510
Zhovadilý. Z. lid, zvyklosť. Wtr. Živ. c. II. 917., 923. (891.).

417367   Zhovadilý Svazek: 9 Strana: 0405
Zhovadilý život. Chč. S. I. 67.

417368   Zhovaditi Svazek: 5 Strana: 0475
Zhovaditi, il. ěn, ění, zum Vieh machen. — koho. Kořalka člověka z-dí. Nemiernosť je hriech, ktorý človeka zhovaďuje, ent- stellen. Slov. Hdž. Ds. 48. Z. se. Us. Tč.

417369   Zhovaditi koho čím Svazek: 10 Strana: 0530
Zhovaditi koho čím: pověrou. Lit. I. 518.

417370   Zhovadněti Svazek: 5 Strana: 0475
Zhovadněti = zhovaděti. Rybay.

417371   Zhovaďovati Svazek: 5 Strana: 0475
Zhovaďovati, vz Zhovaditi.

417372   Zhovárati Svazek: 5 Strana: 0475
Zhovárati, vz Zhovořiti.

417373   Zhovění Svazek: 5 Strana: 0475
Zhovění, n . vz Shovění.

417374   Zhóvěřený Svazek: 10 Strana: 0680
Zhóvěřený = zdůvěřilý. Brt. Sl.

417375   Zhověřiti se Svazek: 5 Strana: 0475
Zhověřiti se, il, en, ení = zbortiti se. Prkno se z-lo. U N. Bydž. Kšť.

417376   Zhověti Svazek: 5 Strana: 0475
Zhověti, vz Shověti.

417377   Zhovězeti Svazek: 5 Strana: 0475
Zhovězeti, vz Zhověziti.

417378   Zhověziti Svazek: 5 Strana: 0475
Zhověziti, il, en, ení, verdummen. Národ český k posledku docela zhovězil (= zho- vězel). Mus. 1880. 288.

417379   Zhovor Svazek: 5 Strana: 0475
Zhovor, u, m., die Unterredung. Ohlasy učených z-rov umlkly. Phld. I. 1. 34. Vz Shovor.

417380   Zhovorka Svazek: 5 Strana: 0475
Zhovorka, y, f. = zhovor. Phld. I. 1. 10. Vz Shovorka.

417381   Zhovořiti Svazek: 5 Strana: 0475
Zhovořiti, vz Shovořiti.

417382   Zhozený Svazek: 5 Strana: 0475
Zhozený, vz Shozený.

417383   Zhozi Svazek: 5 Strana: 0475
Zhozi, zastr., vz Shoditi. Já jí toho doma zhozi = nahradím, srovnám. Výb. I.

417384   Zhozovati Svazek: 5 Strana: 0475
Zhozovati, vz Shoditi.

417385   Zhrabání Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrabání, n. = shrabání. Bern.

417386   Zhrabaný Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrabaný = shrabaný. Bern.

417387   Zhrabati Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrabati, vz Shrabati.

417388   Zhrabávati Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrabávati, vz Shrabati.

417389   Zhrabělý Svazek: 7 Strana: 1139
Zhrabělý = zimou zkřehlý. Vz Zgrablý. Slez. Šd.

417390   Zhrabky Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrabky, vz Shrabky.

417391   Zhrábnouti Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrábnouti, vz Shrabati.

417392   Zhrabovati Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrabovati, vz Shrabati.

417393   Zhraditi Svazek: 5 Strana: 0475
Zhraditi, il, zen, ení = zahraditi, um- zäunen. — čím. Ta voda (rybník) je zhra- zena přívrším. Val. Vck.

417394   Zhranatěti Svazek: 7 Strana: 1139
Zhranatěti, kantig werden. Us. Šd.

417395   Zhranatěti Svazek: 8 Strana: 0510
Zhranatěti = hranatým se státi. Am. Orb. 8«.

417396   Zhranatiti Svazek: 8 Strana: 0510
Zhranatiti = hranatým učiniti. Us.

417397   Zhranělý Svazek: 5 Strana: 0475
Zhranělý = shnilý, zpuchřelý, faul, morsch, vermodert. Vz Hraněti. Na mor. Val. Vck. Na Slov. Plk.

417398   Zhranený Svazek: 8 Strana: 0510
Zhranený. Z. palec na nohe. Phľd. 1894. 681.

417399   Zhraněti Svazek: 5 Strana: 0475
Zhraněti, ěl, ění = zpuchřeti, shniti, morsch, faul werden, vermodern. Na Mor. a Slov. Len zhraněl. Brt. S. 181.

417400   Zhraničiti Svazek: 5 Strana: 0475
Zhraničiti, il, en, ení, begränzen. Dch.

417401   Zhraniti Svazek: 5 Strana: 0475
Zhraniti, il, ěn, ění, zhraňovati, abkan- ten, kantig machen. — co kde: sloupy, tyčky u plotu. Us. Tč., Čsk.

417402   Zhrániti s inft Svazek: 7 Strana: 1400
Zhrániti s inft. Ona se toho vydávati z-vala. Půh. V. 83.

417403   Zhráti Svazek: 5 Strana: 0475
Zhráti, spielen. — komu kde. Kol úst mu hrdosť duše zhrala. Slov. Phld. IV. 13.

417404   Zhrážati Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrážati, zhrážeti = zhrožovati. Vz Zhro- ziti. Na Slov. — čím. A k tomu ešte kru- tou zhrážali mocne braňou. Hol. 390.

417405   Zhrbatění Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrbatění, n., das Buckligwerden. Bern.

417406   Zhrbatěný Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrbatěný; -ěn, a, o, bucklig geworden. Bern.

417407   Zhrbatěti Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrbatěti, ěl, ění; zhrbovatěti, höckerig werden, aufwachsen. D.

417408   Zhrbatěti Svazek: 10 Strana: 0530
Zhrbatěti = pokorným se státi. Hamz. 3.

417409   Zhrbati Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrbati = shrabati. Na Ostrav. Tč.

417410   Zhrbatiti Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrbatiti, il, ěn, ění, höckerig machen. Mus. III. d. 64. — koho čím

417411   Zhrbělosť, i, f Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrbělosť, i, f., der Buckel, Höcker. Bern.

417412   Zhrbělý Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrbělý, krumm, gekrümmt, gebogen, bucklig, höckerig. Bern.

417413   Zhrbenec Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrbenec, nce, m. = shrbený. Jg.

417414   Zhrbení Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrbení, n. = shrbení.

417415   Zhrbený Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrbený. vz Shrbený.

417416   Zhrbilosť Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrbilosť, i. f., die Geducktheit, Ge- beugtheit, Gekrümmtheit. Jg.

417417   Zhrbilý Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrbilý = sehnutý, gebeugt, geduckt, gekrümmt. Jg.

417418   Zhrbiti Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrbiti, vz Shrbiti.

417419   Zhrbovatěti Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrbovatěti, ěl, ění = zhrbatěti.

417420   Zhrčati Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrčati. Na Slov. Zhrčala (zahrčela. za- zněla, ertönen, schmettern) trúba. Sldk. 342. — komu kam. Krev jej do tvári zbľadlej zhrčala (vytryskla, vystoupila, auf- steigen). Sldk. 164. Čo by zhrčaly naňho nebesá, jich lom ho neznepokojí (spadla, herabfallen). Sldk. 62.

417421   Zhrčení Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrčení, n. = shromáždění, zhluk. Slov. Bern.

417422   Zhrčený Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrčený = shromážděný, zhlučený. Slov. Bern.

417423   Zhrči Svazek: 8 Strana: 0510
Zhrči = zhrdnouti. Květ práce, jímž ne- lze zhrci. Památník Sokola slánského. 1890. Mus. 1896. 369.

417424   Zhrčiti Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrčiti, il, en, ení = shromážditi, zhlu- čiti. Slov. Bern.

417425   2. Zhrda Svazek: 5 Strana: 0475
2. Zhrda, y, f. = zhrdání. Tvár zmraštil zhrdy návykom. Phld. V. 74.

417426   Zhrdá Svazek: 8 Strana: 0510
Zhrdá, y, f. Taký v srdci vztek a zhrdu cítil. Vrch. Rol. XXX. 23.

417427   1. Zhrda, z hrda Svazek: 5 Strana: 0475
1. Zhrda, z hrda, stolz. Z. mluviti. V. Z. si počínati, Us., kráčeti. Hol. 267. Chcel z prestola otca zhodiť, seba zvýšiť a berlu dopadnúť, i zhrda na hvezdném bohovať len tróne samotný. Hol. 81.

417428   Zhrdání Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrdání, n., die Verachtung, Verschmä- hung. Bern.

417429   Zhrdaný Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrdaný; -án, a, o, verachtet, verschmäht. Bern.

417430   Zhrdati Svazek: 5 Strana: 0475
Zhrdati; zhrzeti, 3. pl. zhrzejí, el, en, ení; zhrdnouti, dnul a dl, ut, utí; zhrzo- vati = opovrhovati, nedbati, verachten, ver- schmähen ; zhrdnouti = zpyšněti, stolz wer- den. — abs. Oč že zhrdne, když se za zemana provdá? Sych. Už to dajedno, či zhrdne, či ztvrdne, ale je zlé. Mt. S. I. 111. Cf. Dbš. Sl. pov. V. 71. — kým, čím = opovrhovati. Matkou zhrzeti jest tvá vlastní hanba. D. Nikým zhrzeti se nehodí, i nej- ničemnější uškodí. Č. M. 266. Králem's zhr- zěla. Dr. v. 33. U vůli Bohem zhrzující. BR. II. 486. —V., Br., Lom , Ros., Tkad. Vítěz- stvím zhrdnouti = zpyšněti. Jel. Všichni zhrdají mnou. Kom. Námi zhrdal. BN. Sta- nem města nezhrdám. Msn. Or. 154. Z. svě- tem. St. skl. IV. 298. Nezhrzej tím. 1602. Srdcem zkroušeným Bůh nezhrdá. Výb. I. 544. — čím jak. Tebe pravím, že si po- dliak, tebou zhrdám z celej duše mojej. Lipa III. 126. — proč. Aby nezhrdli pro velikou důstojnosť. Sš. L. 200. — co (zřídka). Ten panoše jeho k tomu vedeše, že vše zlosti zhrdav, ctnosti se přidrževše. St. skl. Kámen, jenžto jsú zhrdali dělníci. ZN. — s inft. Nezhrzej to přijieti. Hil. Již (duše) činiti dobře nebude moci, neb jest zhrzěla dobře činiti. Hus II. 312. Tristram zhrdá býti naším zetěm. Exc. Že se nezhrdali na- šim kumštům se podívati. Dh Jir.

417431   Zhrdati Svazek: 9 Strana: 0405
Zhrdati. Neroď z. hříšné duše mé. Modl. CXLIX. 115.

417432   Zhrdati co Svazek: 8 Strana: 0510
Zhrdati co: svět. GR. Nov. 133. 28. Vz násl. Zhrzeti.

417433   Zhrdati koho Svazek: 7 Strana: 1139
Zhrdati koho. Neb Buoh zhrzí je. Krnd. 1. Jinde: jimi (tamtéž). Ktož zhrzí mnú. Ev. ol. 272. A zhrzel všecko jako bláto. Ev. ol. 63.

417434   Zhrdavě Svazek: 10 Strana: 0530
Zhrdavě se usmívati. Čch. Kv. 7. Pravil z. Zvon V. 120.

417435   Zhrdavosť Svazek: 10 Strana: 0530
Zhrdavosť se v něm zazrcadlila. Tbz. XIII. 176.

417436   Zhrdavý Svazek: 7 Strana: 1139
Zhrdavý, verachtend. Z. oko, pohled. Zr. Gris.

417437   Zhrděti Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrděti, ěl, ění = zhrdnouti. Vz Zhrdati.

417438   Zhrděti něčím Svazek: 9 Strana: 0405
Zhrděti něčím. Pal. Děj. I. 2. 50.

417439   Zhrdle Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrdle, stolz, hoffärtig, hochmüthig, ehr- begierig, ehrsüchtig, spröde. Bern.

417440   Zhrdlený Svazek: 7 Strana: 1139
Zhrdlený, abgerackert. Slez. Šd.

417441   Zhrdľit Svazek: 8 Strana: 0510
Zhrdľit. Chce všecko sám z. (podělati). Laš. Brt. D. II. 426.

417442   Zhrdliti Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrdliti, il, en, ení, zhrdlovati, abwür- gen , abrackern, jugulari. Abychom byli zhrdleni a zhynuli. BO.

417443   Zhrdlosť Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrdlosť, i, f. = zhrdnutí Bern.

417444   Zhrdlý Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrdlý = zhrdnutý. Z. šlechta. Sbn.

417445   Zhrdnouti Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrdnouti, vz Zhrdati

417446   Zhrdnouti nad kým Svazek: 9 Strana: 0405
Zhrdnouti nad kým. Zhrdli nad náma. Šeb. 86.

417447   Zhrdnutí Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrdnutí, n. = zhrdlosť, das Stolzwerden, stolzes Betragen, die Hoffart, der Hochmuth. Bern.

417448   Zhrdnutý Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrdnutý ; -ut, a, o = zhrdlý, hochmü- thig, hoffärtig, stolz, ehrsüchtig. Na Slov. Bern.

417449   Zhrdzati Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrdzati = zhrzeti. Vz Zhrdati.

417450   Zhrdzavelý Svazek: 8 Strana: 0510
Zhrdzavelý = zrezavělý. Phľd. 1895. 222.

417451   Zhrdzavený Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrdzavený zrezavělý. Na Slov. V ruke šabľa zná. Lipa II. 326. Z. hlinec. Dbš. Sl. pov. I. 249.

417452   Zhrdzaveť Svazek: 8 Strana: 0510
Zhrdzaveť= zrezavěti.. Phľd. 1893. 140.

417453   Zhrdzavěť Svazek: 9 Strana: 0405
Zhrdzavěť. Komu prst na ruke zhrdzavie (dostane žlutou skvrnu). Phľd. 1898. 625.

417454   Zhrdzaveti Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrdzaveti = zrezavěti. Slov. Loos.

417455   Zhrebati Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrebati = zahrebati. Na Slov. Bern.

417456   Zhreby Svazek: 5 Strana: 0476
Zhreby, ů, m., pl. = koudel, das Werg. Na Slov. Plk., Bern.

417457   Zhriaknuť Svazek: 8 Strana: 0510
Zhriaknuť. Ale zavčasu zhriakol sa. Phľd. 1896. 95.

417458   Zhrívanka Svazek: 10 Strana: 0530
Zhrívanka, y, f = hriato, sladká pálenka. Sbor. slov. VII. 110.

417459   Zhrkafi Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrkafi, vz Shrknouti.

417460   Zhrknouti Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrknouti, vz Shrknouti.

417461   Zhrkotati Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrkotati = zahrkotati. Na Slov. — abs. Chyľ sa, okno, ale nezhrkoc. Phld. III. 3. 209. — komu. Išiol starý kolo fary, kolieska mu zhrkotaly. Dbš. Obyč. 168. — odkud. Uvarme ho na kašu, že iba kosti z neho zhrkocú. Ib. 58. — kam. Pút reťaz v bezednú prepasť zhrokotala. Phld. IV. 439.

417462   Zhrkotati Svazek: 8 Strana: 0510
Zhrkotati = zarachotiti. Koč z-tal pred kaštieľom. Phľd. 1894. 36.

417463   Zhrměti Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrměti (vz Hřměti) = zahřměti. Na Slov. — abs. Zhrmelo nebo, blesky sa roz- svitly. Sldk. 468. — kde. Nech zhrmí po- zdrav hrmený pod brehom metropoly; kto odpadne z družiny, odpadlec bude. Sldk.— kam. A hnevom tvár sa tvoja zastrela, ústa shrmely na neho. Sldk. 275. — jak. Kto stane na ty výšiny a zhrmí slovom: K životu! Č. Čt. II. 162. — Z. = sřítiti se, herunterstürzen o. herunterrumpeln. — abs. V tom tresk — zhrmel breh, div mu ruku neodtrhlo. Dbš. Sl. pov. V. 57. — kam kdy. V tom okamžení zhrmel posol dolu na zem. Mt. S. I. 66.

417464   Zhrnačky Svazek: 7 Strana: 1139
Zhrnačky, pl., f. = čižmy (boty) so sá- rami pokládanými, faldovanými, ktoré sa môžu i výše kolien natiahnuť i zase shr- núť. Slov. Rr. Sb.

417465   Zhrňák Svazek: 8 Strana: 0510
Zhrňák, u, m. = prkenná bódka (boudka) ve stodole, kam vymlácené obilí shrnují.

417466   Zhrnati Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrnati, vz Shrnouti. Na Slov.

417467   Zhrňati Svazek: 8 Strana: 0510
Zhrňati. Ten zhrňá = utíká. Heršpice. Rous.

417468   Zhrnečko Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrnečko, a, n. = zrnečko. Na Slov. Bern.

417469   Zhrnko Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrnko, a, n. = zrnko. Na Slov. Bern.

417470   Zhrno Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrno, a, n. = zrno. Na Slov. Bern.

417471   Zhrnouti Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrnouti, vz Shrnouti.

417472   Zhrnovati Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrnovati, vz Shrnouti.

417473   Zhrnutí Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrnutí, n. = shrnutí.

417474   Zhrnutý Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrnutý = shrnutý.

417475   Zhrocený Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrocený = hrotem raněný, zničený, mit dem Speere verwundet, vernichtet. Dch.

417476   Zhrociti Svazek: 8 Strana: 0510
Zhrociti = zročiti. Potom skrze nějaké jednání byla ta věc zhročena do Chba. Arch. XV. 146.

417477   Zhrohnouti koho Svazek: 10 Strana: 0530
Zhrohnouti koho = zabiti. Nár. list. 1902. 149. 4.

417478   Zhromáždění Svazek: 5 Strana: 0476
Zhromáždění, n., vz Shromáždění. Bern.

417479   Zhromážděný Svazek: 5 Strana: 0476
Zhromážděný = shromážděný. Bern.

417480   Zhromážditi, vz Svazek: 5 Strana: 0476
Zhromážditi, vz Shromážditi. Bern.

417481   Zhromiti Svazek: 5 Strana: 0476
Zhromiti, il, en, ení, niederdonnern. — co. Rk.

417482   Zhromiti koho čím Svazek: 7 Strana: 1400
Zhromiti koho čím = polekati. Tím rozkazem mne nezhromíš. Vrch. F. 1. 75.

417483   Zhrotělý. Z. brada Svazek: 10 Strana: 0530
Zhrotělý. Z. brada (vousy) = do špičky přistřižená. Tbz. VIII. 187.

417484   Zhrotiti Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrotiti, il, cen, ení = hrotem raniti, zabiti, mit dem Speere verwundern, tödten. Vz Zhrocený.

417485   Zhroubí Svazek: 5 Strana: 0476
Zhroubí, dick, gross, von der Dicke. Vz Zdélí. Děla nesla koule kamenné dvou pěstí z. Pref. Z. co slepičí vejce. Puch.

417486   Zhrouditi Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrouditi, vz Zhroutiti. Na Slov.

417487   Zhroutiti Svazek: 5 Strana: 0476
Zhroutiti, il, cen, ení = zřítiti, nieder- reissen. Na Mor. — co: zeď. — se. Chmel. — co, se jak, čím. Z. se rázem. Ehr. Zda vysílen kdys světy zhroutí v pád. Vrch. Tyto laviny konečně nepoddajného (Otakara) tíží svou zhroutily. Ddk. VI. 107. Maďaři od Pečengů vytisknuti byvše do velkomo- ravské říše se vklínili, ji také ku zhoubě západního Slovanstva i osvěty zhroutily. Kmp. Č. 130.

417488   Zhroutiti Svazek: 10 Strana: 0530
Zhroutiti = zbourati. — co: krb. Strn. Pov. 96.

417489   Zhrození Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrození, n, das Erschrecken, die Ab-, Erschreckung. — Z., das Drohen, die Dro- hung. Bern.

417490   Zhrozený Svazek: 5 Strana: 0391
Zhrozený; -zew, a, o = zmočený, zrosený, vz Zbroditi. — čím. — kde. V krvi z. (zkálený). V.

417491   Zhrozený Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrozený; -en, a, o = postrašený, er- schreckt. Umlk z. slavíček. Kamar. — čím. Jsouce velikým strachem a bázní zhrození mnozí utíkali. Pal. Děj. IV. 1. 172.

417492   Zhrozitelný Svazek: 5 Strana: 0476
Zhrozitelný = hrozný, schrecklich, ent- setzlich, erstaunlich.

417493   Zhroziti Svazek: 5 Strana: 0476
Zhroziti, zhroz, zhroze (íc), il, en, ení (žen a ení, Us.); zhrážeti, el, en, ení; zhro- žovati, zhrozívati = přestrašiti, erschrecken, in Schrecken versetzen; vyhrožovati, drohen ; se = uleknouti se, zděsiti se, sich entsetzen, sich abschrecken, in Schrecken gerathen, erschrecken, erstaunen. Jg. — koho. Ne proto vojsko sebral a přivedl, aby nad shromážděnými jakou moc provésti chtěl, ale aby zhrozil ty, kteříž by snad svobodě knížat a pánů překážku a protimyslnosť činiti chtěli. V. Nepřietele zhroziti, držeti neb povrci a vždy lásku zachovati. Hus I. 185. — se čeho. Dch., Lom., Sych. Lada se toho z-la. Němc. I. 149. Aby se tako- vého příchodu jejich zhrozil. BR. II. 372. b. — se. To já slyše zhrozím se. Kom. Lab. — se nad čím. Zlob. Tito sa z li nad otcovou biedou. Dbš. Sl. pov. I. 31. — se, koho čím. D., Tč., Jg. — komu kdy. Svár, v kte- rém jsem Achyllovi zhrážal (vyhrožoval). Holý, Zlob. — se k čemu. K těm slovům se zhrozil, T., snad lépe: těch slov. — komu, na koho. Bern.

417494   Zhroziti se čím Svazek: 9 Strana: 0405
Zhroziti se čím. Jedno neterdy (někdy), zhroze se peklem, chtěl by se ku pokaní navrátiti. St. Bes. 72.

417495   Zhrozívati Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrozívati, vz Zhroziti.

417496   Zhroznělý Svazek: 5 Strana: 0477
Zhroznělý = v hrozen proměněný, in eine Traube verwandelt Rst. 524.

417497   Zhrozný Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrozný = hrozný, entsetzlich. Kamar.

417498   Zhrožený Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrožený. Nezhrožený, unerschrocken. Dch.

417499   Zhrožovati Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrožovati, vz Zhroziti.

417500   Zhrtlý Svazek: 5 Strana: 0482
Zhrtlý, vz Zchrtnouti.

417501   Zhrtousiti Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrtousiti, il, šen, ení, ab-, durchwür- gen, drosseln. Us. Tč.

417502   Zhruba Svazek: 5 Strana: 0477
Zhruba, z hruba, hrubě, grob. Z. něco dělati, D., tlouci, Ros., chybiti, Sych., mlu- viti a otevřeně. V. Z. tesáte. Prov. D.

417503   Zhrube Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrube. Napadol sneh na such z. Let. sl. I. 152.

417504   Zhrubělosť Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrubělosť, i, f., die Vergröberung. Vz Zhrublosť. SP. II. 19.

417505   Zhrubělý Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrubělý, etwas grob, vergröbert. Dch. Z-lý a ztučnělý odstúpil. Hus I. 221. — čím. Ruce prací z-lé. Us. — Vz Zhrublý.

417506   Zhrubělý Svazek: 7 Strana: 1139
Zhrubělý. Z. jména: chlap — chlapák. Vz Gb. Ml. II. 67.

417507   Zhrubělý Svazek: 7 Strana: 1400
Zhrubělý. Cf Zrdobnělý (2. dod).

417508   Zhrubělý Svazek: 9 Strana: 0405
Zhrubělý. Z. tvary na Císařovsku. Vz Mtc. 1899. 2-5. Na Hornoostravsku. Vz Lor. 32.

417509   Zhrubění Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrubění, n., die Vergröberung. Z. vkusu. Dch.

417510   Zhruběti Svazek: 5 Strana: 0477
Zhruběti, ěl, ění, gross, grob werden. Hlas jeho zhruběl. Us. Zhruběl jest a ztučněl. Hus III. 137. — kde. An na tváři zhruběl. Boč. — Troj. — čím Postava její tlustostí zhruběla. Troj. — proti komu. Tč.

417511   Zhrubiti Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrubiti, il, en, ení, zhrubovati, gross, stark, grob machen, vergröbern. — koho, co. D., Dch.

417512   Zhrúbka Svazek: 10 Strana: 0680
Zhrúbka, y, f. = velikost. Vz Brt. Sl.

417513   Zhrublosť, zhrubělosť Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrublosť, zhrubělosť, i, f. = hrubosť, die Vergröberung. Aqu.

417514   Zhrublý, zhrubělý, zhrubnělý Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrublý, zhrubělý, zhrubnělý, etwas grob, vergröbert. Z. kůže (mozol), Reš., hlas, C., ruce. Us. Srdce zhrublé a tvrdé. BR. II. 161. a. — na čem čím. Způsoba života ani tlustostí na čem zhrubělá, ani churavostí posvadlá. Troj.

417515   Zhrubnatěti Svazek: 10 Strana: 0530
Zhrubnatěti. 1585. Uč. spol. 1902. 28.

417516   Zhrubnělý Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrubnělý, vz Zhrublý.

417517   Zhrubněti Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrubněti, vz Zhruběti.

417518   Zhrubniti Svazek: 7 Strana: 1139
Zhrubniti, il, ěn, ění, grob machen. Rk.

417519   Zhrubnouti Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrubnouti, bnul a bl, utí = hrubým se státi, gross, stark, grob werden o. wachsen. Tvář zhrubla. Us. — komu. Zhrubly mně ruce. Strom zhrubnul. Us. Tč., Jel. — čím: špatnou společností. Ruce prací mu zhrubly. Kká. Td. 360.

417520   Zhrubnutí Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrubnutí, n., das Grob-, Vergröbert- werden. Z sleziny. Jád.

417521   Zhrubovati Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrubovati, vz Zhrubiti.

417522   Zhrúbška Svazek: 7 Strana: 1139
Zhrúbška, y, f. = tloušťka, Umfang. Prasa do z-ky porostlo (zhrubělo). Slez Šd.

417523   Zhrumiti Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrumiti = zhromiti na koho, mit Don- nerwetter auf Jem. kommen. Na Ostrav. Tč.

417524   Zhrútiti Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrútiti = zřítiti, sesouti, sbořiti, ein- stürzen. Mor. Vck.

417525   Zhrůzbiti se Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrůzbiti se = zhroziti se. Na mor. Val. Vck.

417526   Zhrůziti se Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrůziti se = zhroziti se. Na Ostrav. Tč. Na mor. Val. Vck.

417527   Zhružić śe Svazek: 9 Strana: 0405
Zhružić śe = zhroziti se. Slez. Lor. 81.

417528   Zhrúžiti Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrúžiti, il, en, ení = stáhnouti, zusam- menziehen. — co jak. Ten počujúc to, čelo zhrúžil v mrak. Phld. IV. 8.

417529   Zhryzati Svazek: 5 Strana: 0477
Zhryzati, vz Zhrýzti.

417530   Zhryzek Svazek: 5 Strana: 0477
Zhryzek, zku, m. = výhryzek, ohryzek. Na Ostrav. Tč.

417531   Zhryzek Svazek: 10 Strana: 0530
Zhryzek, zku, m. = zbytek píce. Slez. Vyhl. II. 30.

417532   Zhryzený Svazek: 5 Strana: 0477
Zhryzený; -en, a, o. Nevypečený chléb jest z-ný (zkažený, brouskovitý, schliefig). U Rychn. Ntk.

417533   Zhryzota Svazek: 5 Strana: 0477
Zhryzota, y, f. = péče hryzoucí, nagen- der Kummer, Gram, Harm, die Kränkung.

417534   Zhrýzti Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrýzti, vz Shrýzti.

417535   Zhrýzti sa s kým Svazek: 10 Strana: 0530
Zhrýzti sa s kým = zlobiti se. Phľd. XXIII. 681.

417536   Zhrzati Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrzati = zhrdati. Uzřela sě zhrzanu. BO. — čím. Králem zhrzala. Výb. II. 19.

417537   Zhrzavený Svazek: 7 Strana: 1139
Zhrzavený = zhrdaný. Koll. Zp. II. 201.

417538   Zhrzelivosť Svazek: 7 Strana: 1139
Zhrzelivosť, i, f. Z. zvolil, contempti- bilia elegit. Ev. ol. 103.

417539   Zhrzení Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrzení, n., die Verachtung.

417540   Zhrzený Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrzený = pohrdaný, verachtet, ver- schmäht. Z. nepřítel. V.

417541   Zhrzeti Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrzeti, vz Zhrdati.

417542   Zhrzeti co Svazek: 8 Strana: 0510
Zhrzeti co. Ty lehké prsy manželky zhrzel si. 1438. List. fil. 1895. 146. Zhrzyegýczý loze (lože) muzýe pro buoh, spernens thorum viri propter deum. 1418. Ib. To poslušenstvie ktož by zhrzel. Chč. S. 139. Jinde mívá Chč. instr. ku př. 141., 145. Jenž hanebne buohy zhrzyeff, qui prophanos deos spernis. 1418. List. fil. 1895. 211. Sladká otce zhrzel je lona, dulces patris sprevit sinus. 1418. List. fil. 1895. 440. Zemské věci všechny zhrzel jest. 1418. List. fil. 1896. 203. Ti kochanie zhrzeli jsú svět- ských věcí. Hmn. 1418. Mus. 1896. 458. Cf. Z hrdati.

417543   Zhrzitel Svazek: 7 Strana: 1139
Zhrzitel, e, m., contemptor. 14. stol. Jgć. XIV. 1. 15.

417544   Zhrzovati Svazek: 5 Strana: 0477
Zhrzovati, vz Zhrdati.

417545   Zhř Svazek: 8 Strana: 0510
Zhř- m. zř: pozhříti m. pozříti. Beck. II. 427. (Gb. H. ml. I. 465.).

417546   Zhřáti něco Svazek: 7 Strana: 1139
Zhřáti něco, wärmen, auswärmen. Rk.

417547   Zhřbetiti se až kam Svazek: 10 Strana: 0530
Zhřbetiti se až kam. Hora Petřín z-la se až do potoka. Pulk. Lobk. 3.

417548   Zhřebelcovati Svazek: 5 Strana: 0476
Zhřebelcovati, durchstriegeln. — koho: koně. Mor. Šd.

417549   Zhřebný Svazek: 5 Strana: 0476
Zhřebný, trächtig (von Pferden). Z., shřebná kobyla. Vz Shřebný. — Z. — ko- nopní, pačesní. Z. plátno. Bern. Zhrebnu pradzu mosa utkať. Sl. let. III. 250.

417550   Zhřébsti Svazek: 5 Strana: 0476
Zhřébsti, vz Hřébsti. — kde. Budú zhrebeni ve svém zhynutí (sepelientur in interitu). BO.

417551   Zhření Svazek: 10 Strana: 0530
Zhření, n. = hryzení v břiše. Arch. XXII. X. místo: žření.

417552   Zhřešení Svazek: 10 Strana: 0530
Zhřešení, n., vz Shřešiti.

417553   Zhřešilý Svazek: 5 Strana: 0476
Zhřešilý = kdo zhřešil, der gesündigt hat. Obraz člověka z-ho. Sš. L. 91.

417554   Zhřešitel Svazek: 5 Strana: 0476
Zhřešitel, e, m., der Sündiger. Ani Pavel nechtěl Petra co z-le vystaviti. Sš. II. 23.

417555   Zhřešiti Svazek: 5 Strana: 0476
Zhřešiti, vz Shřešiti.

417556   Zhříti Svazek: 5 Strana: 0476
Zhříti, vz Shřáti.

417557   Zhříti co Svazek: 9 Strana: 0405
Zhříti co: studené. 1564. List. fil. 1900. 236

417558   Zhřívací Svazek: 7 Strana: 1139
Zhřívací, Wärm-. Z. láhev. Krdm. Slov.

417559   Zhřívanec Svazek: 5 Strana: 0476
Zhřívanec, nce, m. = pohlavek, das Kopf- stück. Na mor. Val. Vck.

417560   Zhřívanica Svazek: 5 Strana: 0476
Zhřívanica, e, f. = shřívaná kořalka (valašský čaj). Na mor. Val. Vck.

417561   Zhřívanica Svazek: 8 Strana: 0510
Zhřívanica z květu, medu, koření a cu- kru. V. Klobúky. Hloušek.

417562   Zhřívaný Svazek: 7 Strana: 1139
Zhřívaný. Z. zelé. Brt. D.

417563   Zhřívati Svazek: 5 Strana: 0476
Zhřívati, vz Shřáti.

417564   Zhřívati se čím Svazek: 10 Strana: 0530
Zhřívati se čím: peřinou. XVIII. stol. Čes. 1. XII. 11. Vz Zhříti.

417565   Zhřívka Svazek: 5 Strana: 0476
Zhřívka, y, f., obyč. pl., etwas Aufge- wärmtes, autgewärmte Speisen. Na Ostrav. Té.

417566   Zhřizelivosť Svazek: 10 Strana: 0530
Zhřizelivosť, i, f. = zhrzelivosť. B. mik. 103. I Cor. 1. 27. (či v Ev. olom. ?) Mš.

417567   Zhřížený Svazek: 5 Strana: 0476
Zhřížený, versunken. — kam: v dumání. Mkr.

417568   Zhuba Svazek: 5 Strana: 0477
Zhuba, y, f., na Mor., ve Slez. a zastr. zhúba = zhouba. Slov. Hroznů od ľudu a všetkej otčiny vzďáľte zhubu. Hol. 380. Zhúba a zetřenie veliké. BO. To je zhúba! Mor. a slez. Šd.

417569   Zhubatěti Svazek: 5 Strana: 0477
Zhubatěti, ěl, ění, grossen Mund, grosses Maul bekommen. Us. Tč.

417570   Zhúbce Svazek: 5 Strana: 0477
Zhúbce, e, m. = zhoubce. Vz toto.

417571   Zhubec Svazek: 5 Strana: 0477
Zhubec, bce, m. = zhoubce. Na Slov. Bern. Prehrozne rúbem, odporní zakaváď na místě zhubci neľahnú. Hol. 421.

417572   Zhubenec Svazek: 10 Strana: 0530
Zhubenec, nce, m. = hubený člověk. XVIII. stol. Čes. 1. XII. 16.

417573   Zhubenělosť Svazek: 5 Strana: 0477
Zhubenělosť, i, f., emaciatio, die Ab- gezehrtheit.

417574   Zhubenělý Svazek: 5 Strana: 0477
Zhubenělý, abgemagert, abgezehrt. Do- bytek v zimě z. D., Šm.

417575   Zhubenění Svazek: 5 Strana: 0477
Zhubenění, n., das Magerwerden, das Ausgezehrtsein. Jád.

417576   Zhubeněti Svazek: 5 Strana: 0477
Zhubeněti, ěl, ení, mager werden, ver- magern. V. Všechen zhubeněl. Ros. — čím. Město válkami zhubenělo (oslablo). Plác.

417577   Zhubení Svazek: 5 Strana: 0477
Zhubení, n., das Verderben, die Ver- derbung, Vertilgung, Vernichtung.

417578   Zhubenilý Svazek: 5 Strana: 0477
Zhubenilý = zhubenělý. Zlob.

417579   Zhubeniti Svazek: 5 Strana: 0477
Zhubeniti, il, ěn, ění, mager machen. V. — co, koho: koně. Ros. Nemoc ho zhu- benila. D. Z. zemi. — čím: pole nehnojením.

417580   Zhubený Svazek: 5 Strana: 0477
Zhubený; -en, a, o, verdorben, vertilgt, vernichtet. V. A to aby bylo ouročníkům na ourocích sraženo pro polehčení té příliš z-né chudiny. Pal. Děj. III. 3. 135. — čím: země válkami zhubená. Us. — Z., nadávka na jihových. Mor. Brt.

417581   Zhubičkovati Svazek: 5 Strana: 0477
Zhubičkovati, abküssen. Sm. — koho kd- kdy.

417582   Zhubitelný Svazek: 5 Strana: 0477
Zhubitelný, vertilgbar. Ž. wit. 1. l.,glossa.

417583   Zhubiti Svazek: 5 Strana: 0477
Zhubiti, il, en, ení; zhubovati = zahu- biti, pohubiti, vyhubiti, zkaziti, verwüsten, verheeren, aufreiben, vertilgen; vyžiti, se- slabiti, ztenčiti, abmärgeln, entkrätten. Ž, wit. 93. 6. — co, koho: krajinu, D., město, Har., pole. Jindy člověk nezhubil oděvu za dlouhý čas. Vsetín. Vck. Z-li celé po- říčí, Ddk. IV. 16., celou úrodu. Us. Tč. — co kde. Kroupy všecko obilí na polích zhubily. Kram. — co čím: krajinu válkou, zvěř střílením. Pal. Děj. III. 3. 134. Z. ně- koho bitím, bodením. Alx. Proroky jejie rozličnú smrtí z-li sú. Hus III. 6. — se. V. Tak sě země zhubi všecka. Alx. (Anth. Jir. I. 3. vyd. 33.)

417584   Zhuble Svazek: 7 Strana: 1139
Zhuble, e, f., cama, bestia, zastr. Pršp. 21. 92.

417585   Zhublý Svazek: 5 Strana: 0477
Zhublý, abgemagert. Z. tvář. Us.

417586   Zhubnouti Svazek: 5 Strana: 0477
Zhubnouti, bnul a bl, utí = zhubeněti, mager werden. — čím: nemocí, špatnou stravou, nedostatkem obroku.

417587   Zhubnulý Svazek: 5 Strana: 0477
Zhubnulý = zhublý. Šm.

417588   Zhubnutí Svazek: 7 Strana: 1139
Zhubnutí. Cf. Kram Slov.

417589   Zhubný Svazek: 5 Strana: 0477
Zhubný = zhoubný. Na Slov. Hol.

417590   Zhúbný Svazek: 10 Strana: 0530
Zhúbný. Z. uhlí. Ž. brn. 119. 14.

417591   Zhubovati, vz Svazek: 5 Strana: 0477
Zhubovati, vz Zhubiti. — Z. koho — vyhubovati komu, ausschelten, ausmaulen. Us. Tč.

417592   Zhučati Svazek: 5 Strana: 0477
Zhučati, zhučeti, el, ení = zahučeti, er- tönen. — abs. Tmavé oči preds'sa zblisnú ako hviezdy ligotavé, tiché prsá predsa zhučia ako mora vlny dravé. Phld. Hl. 473. A keď zhučí hlas smrtného zvona. Sldk. 303. Za- spievaj, že zhučia hory, doly, polia: Kto zná, či ti zajtra spievať už dovolia. Č. Čt. I. 16. Keď liják zhučí, zšustí dážď. Phld. V. 53. — kdy. V tom zhučal vietor. Phld. III. 418. — kudy. Aj tu víchor lesom zhučí. Btt. Sp. 45. — jak. Ten velikým hrmotem na ne zrúkol, až celá hora ukrutno zhučala. Dbš. Sl. pov. VIII. 70.

417593   Zhučeti Svazek: 5 Strana: 0478
Zhučeti, vz Zhučati.

417594   Zhudebnění Svazek: 10 Strana: 0530
Zhudebnění, n. Nár. list. 1905. 26. 9.

417595   Zhudebniti co Svazek: 10 Strana: 0530
Zhudebniti co. Zvon V. 630.

417596   Zhudice Svazek: 5 Strana: 0478
Zhudice, dle Budějovice. Ze Zhudic Cti- bor. Tk. V. 40.

417597   Zhudlaný Svazek: 10 Strana: 0530
Zhudlaný člověk. Slád. Rich. 8.

417598   Zhudlařený Svazek: 8 Strana: 0510
Zhudlařený. Z. oděv. Cch. Kand. 156.

417599   Zhudlařiti Svazek: 5 Strana: 0478
Zhudlařiti, il, en, ení, verpfuschen. — co. Ros.

417600   Zhudlati Svazek: 5 Strana: 0478
Zhudlati, zhudlovati = zkaziti, verhun- zen. — co. D. — Zhudlati, aufrütteln, hý- báním zdvihnouti. Na Ostrav. Tč.

417601   Zhudovice Svazek: 5 Strana: 0478
Zhudovice, dle Budějovice, Sudowitz, ves u Dobříše. Tk. IV. 642., Blk. Kfsk. 935., Arch. III. 504.

417602   Zhudovský Svazek: 5 Strana: 0478
Zhudovský, ého, m. Z. z Hyršova Jak. Vz Blk. Kfsk. 934., 1270., Jan, 935.

417603   Zhúfovati Svazek: 9 Strana: 0405
Zhúfovati. Zhúfujú se okolo žaby (houfně se sbíhají). Šeb. 23.

417604   Zhuk Svazek: 5 Strana: 0478
Zhuk, u, m. = hluk, shon, der Lärm, das Getümmel. Na mor. Val. Vck.

417605   Zhúkanie Svazek: 5 Strana: 0478
Zhúkanie, n., vz Zhúkati. Slov. Snad nevedeli ani sami, kde, jak se poznali; no jeden stret: i boli známi; zrak jeden, hlá- sok prehodený, prask biča, z. na tráve: a osud jich bol zpečadený. Phld. IV. 16.

417606   Zhúkati Svazek: 5 Strana: 0478
Zhúkati, zhúknut, vz Zhoukati. Keď viezli truhlu maľovanú a na nej zhúkla rúšnica: les celý ozývnul sa plesom. Phld. IV. 19. Na svých od veselej prešli Tatranci radosti zaplesajú myslách i na velkú ďáľu jačácím zhúknu výskáním, a Slávovi slávu zahlásá. Hol. 304. Tnú, kácu ďalej lesa skvosty, pád horou duní — počujem. Ozo- nom vše to zhúkne, zšviští, jak keby kle- sal jeden národ v poslednom vzdore na bojišti. Phld. V. 54. Cf. Vyhouknouti.

417607   Zhuknouti Svazek: 8 Strana: 0510
Zhuknouti. Obilie zhúklo, že bolo jako jedna perina. Phľd. XII. 645.

417608   Zhulačiti Svazek: 5 Strana: 0478
Zhulačiti, il, en, ení = hulákem učiniti, zum Schlemmer machen. Ta holka se zhu- lačila. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

417609   Zhumplovaný Svazek: 7 Strana: 1139
Zhumplovaný. Vz Zhumplovati. Od fa- lešné lásky z-ný. Koll. Zp. II. 300.

417610   Zhumplovati Svazek: 5 Strana: 0478
Zhumplovati = zhubiti. Na Mor. a Slov. Šd., Bern. Vz Humplovati.

417611   Zhuňatěti Svazek: 5 Strana: 0478
Zhuňatěti, ěl, ění, zottig werden. Vše- chen zhuňatěl. Ros.

417612   Zhunit Svazek: 5 Strana: 0478
Zhunit = zhoniti, aufjagen. Ostrav. Té.

417613   Zhůnka Svazek: 7 Strana: 1139
Zhůnka, y, f. = toulačka. Vhl.

417614   Zhuntovati Svazek: 5 Strana: 0478
Zhuntovati = zkaziti, zhyzditi, zchvátiti, verderben, besudeln, zu Grunde richten. — co, koho: koně, Vrat., šat, Ros. — koho, co čím: koně čerstvou jízdou. — koho kdy: z mladosti. Vrat.

417615   Zhupnouti Svazek: 5 Strana: 0478
Zhupnouti, herabfallen, -springen.

417616   Zhůra Svazek: 8 Strana: 0510
Zhůra, y, f. Ten němože nic dat, ba němá teho na zhuru = nazbyt. Laš. Brt. D. II. 426.

417617   Zhurdati Svazek: 5 Strana: 0478
Zhurdati = zburcovati, vyburcovati. — koho. Brávek dycky leží, když mu nese žrádlo, třá ho z. Slez. Šd.

417618   Zhurec Svazek: 5 Strana: 0478
Zhurec, rce, m., Shuretz, sam. u Nepo- muk.

417619   Zhurka Svazek: 9 Strana: 0405
Zhurka = shora. Ces. 1. VIII. 275.

417620   Zhurkati Svazek: 5 Strana: 0478
Zhurkati = zbuditi spícího. Na Mor. Mřk.

417621   Zhurkati Svazek: 8 Strana: 0510
Zhurkati. Mrzelo ho, že se sedlák tak skoro zhurkál (probudil). Brt. D. II. 34.

417622   Zhurta, z hurta Svazek: 5 Strana: 0478
Zhurta, z hurta = čerstvě, ochotně, hurtig, frisch. Z. na ně. Puch. Z. do toho! Frisch darauf los! Dch. Z. do díla se dáti. Us. Dch. Zhurta koho odbyti. Oho, ne tak zhurta! To švec na neho zhorta: Neřekl jsem ja tobě, abys .... Er. Sl. čít. 48. Z. rozkázati. Bkř.

417623   Zhurtati Svazek: 5 Strana: 0478
Zhurtati, zhurtovati = zburcovati, auf- lärmen, aufrütteln. — koho. Hned pro něho běžel, tam ho zhurtoval, aby hned vstával. Kol. ván. 160. A veru som všetko zhurtal, ale o tej ti ja nic poviedať neviem. Dbš. Sl. pov. VIII. 22.

417624   Zhurtovať na někoho Svazek: 9 Strana: 0405
Zhurtovať na někoho. Phľd. 1897. 81.

417625   Zhůru Svazek: 5 Strana: 0478
Zhůru, adv., lépe: vzhůru, hinauf, auf- wärts, in die Höhe. Jg. Z. patřiti, hleděti, vzezříti. V. Skály z. strmí; páry z. se ne- sou. Kom. Povstaň na pravú nohu, pohleď zhůru i dolů; Jide tam s húlečkú, z. po chodníčku; Chodí z., chodí dolů okolo na- šeho domu; Z. ke krchovu cestička dlážena; Běžela ovečka z. do kopečka. Sš. P. 15., 119., 224., 490., 719. Jde mně to z. (zvrací se mi). V Kunv. Msk. Z. pácem, z. nohama (převrácený). Us. Vch. Pořád jezdí z. dolů. Us. Šd. Ta má hlavu z. jako panský kůň. Us. Šd. Visel z. nohama. Kuchařka mě peče, ona mne z. nohama obrací. Pís. slez. Z. bradou, z. nohama. Us. Šd. Muzikanti z., že já nesu koláč s ďúrú. Mor. Brt. Krákala vrána, když z. letěla, a když dolů, i křídla svěsila (o chlubných). Pořek. Šd. Ptáci z. létají. Jde mu z. (daří se mu). Jde jim z. (jsou dražší). V. Skoč z., neb dolů. Prov. Vz Dnes. — Z., interj. Zhůru! Z. troubiti, lermo bíti; z. troubení; se vším vojskem z. býti. V. Všickni z. byli. D., Ehr.

417626   Zhůru Svazek: 7 Strana: 1139
Zhůru. Na z. plakala (velmi, usedavě). Val. Vck.

417627   Zhůrubitný Svazek: 5 Strana: 0478
Zhůrubitný = zhůru bijící, auffluthend, hinauf schlagend. Háj 2. 16.

417628   Zhuře Svazek: 5 Strana: 0478
Zhuře, něm. Shursch, ves u Blovic. PL., Blk. Kfsk. 280.

417629   Zhuří Svazek: 5 Strana: 0478
Zhuří, n., Haidl, ves u Sušice.

417630   Zhuseti Svazek: 5 Strana: 0478
Zhuseti, el, sen, ení = pohusiti se, husi- tisch werden, Šd.

417631   Zhusnouti Svazek: 5 Strana: 0478
Zhusnouti, snul a sl, utí. Zhuslo se mu = omýlil se. V Krkonš. Kb.

417632   Zhuspeninovatěti Svazek: 5 Strana: 0478
Zhuspeninovatěti, ěl, ění, gallertartig werden. Rostl.

417633   Zhusta, z husta Svazek: 5 Strana: 0478
Zhusta, z husta, dicht, häufig, zahlreich, in Menge. Z lidé mřeli. V. Z. to u nás ví- dáme. Kram. Z. se o tom rozpráví. Ros. Pršelo z husta (silně). Us. Tč. Při volbách biskupů povstávaly z. nepořádky a různice. Ddk. II. 457. Tak vodí sa z.: Mocný sebe (sobě) utiera čelo, chytrý ústa. Zbr. Báj. 4. Padaly na něho z. (rány) = nasypali mu jich. Pořek. slez. Šd.

417634   Zhustěti Svazek: 5 Strana: 0478
Zhustěti, ěl, štění, dicht werden. Nz. lk.

417635   Zhustitelnosť Svazek: 5 Strana: 0478
Zhustitelnosť, i, f., das Verdichtungsver- mögen. Šm.

417636   Zhustitelný Svazek: 5 Strana: 0478
Zhustitelný, verdichtbar, verdichtungs- fähig.

417637   Zhustiti Svazek: 5 Strana: 0478
Zhustiti, il, stěn, ění; zhuštovati = hu- stým učiniti, dick machen, verdichten, ver- dicken. Vz Shustiti.

417638   Zhustiti co Svazek: 10 Strana: 0531
Zhustiti co: řeč = mnoho napovídati, láti. Jid. 212.

417639   Zhustlina Svazek: 7 Strana: 1139
Zhustlina krve, thrombus: deštičková, Plättchen-, náchlopenní, klappenständig, se- šlostí věkem, marantisch, smíšená, gemischt, ucpávací, obturirend, vrstevnatá, geschichtet, Ktt. exc.

417640   Zhustlosť Svazek: 5 Strana: 0478
Zhustlosť, vz Shustlosť.

417641   Zhustlý Svazek: 5 Strana: 0478
Zhustlý, vz Shustlý.

417642   Zhustnouti Svazek: 5 Strana: 0478
Zhustnouti, vz Shustnouti.

417643   Zhuštění Svazek: 5 Strana: 0478
Zhuštění, n., die Verdickung, Verdich- tung, Kompression. Nz. Z. vzduchu, Mj. 119., zvuku, hlásky, Nz., vody, krve. Ja.

417644   Zhuštěními Svazek: 5 Strana: 0478
Zhuštěními, y, f. = zhuštěná tekutina, verdickte Flüssigkeit, Verdickung. Ja.

417645   Zhuštěnosť Svazek: 10 Strana: 0531
Zhuštěnosť, i, f. Vrch. (Lit. II. 746. ).

417646   Zhuštěný Svazek: 5 Strana: 0478
Zhuštěný; -ěn, a, o, verdickt, verdichtet, komprimirt, kondensirt. Z. mléko. Vck., Dch. Z. páry. Z. květenství, jehož stopečky k ose přiblížené tedy hustokvěté jsou, asi jako směstnaný, gedrungen. Rst. 524. — čím. Strom listím z. Aesop.

417647   Zhušťovací Svazek: 5 Strana: 0478
Zhušťovací, Verdichtungs-, Kondensi- rungs-. Z. stroj. Mj. 122., Hrk., komora, trouba. NA. IV. 167., 171.

417648   Zhušťování Svazek: 5 Strana: 0479
Zhušťování, n., die Verdickung etc., vz Zhuštění. Z. páry, Hrm. 93., vzduchu, Mj. 119., výparů. Zpr. arch. IX. 86.

417649   Zhušťovatel Svazek: 5 Strana: 0479
Zhušťovatel, e, m., der Verdichter, Kon- centrateur. Šp. — Z., der Verdichtungs- apparat. Šp.

417650   Zhušťovati, vz Svazek: 5 Strana: 0479
Zhušťovati, vz Zhustiti.

417651   Zhut Svazek: 9 Strana: 0405
Zhut = s hlt, s doušek. Z. neuškodí. Val. Čes. 1. X. 381.

417652   Zhutati si Svazek: 5 Strana: 0479
Zhutati si, sich besinnen, sich fassen. Slov. Bern.

417653   Zhutnělosť Svazek: 7 Strana: 1400
Zhutnělosť, i, f , Verdichtung. Nár. list.

417654   Zhutnělý Svazek: 8 Strana: 0510
Zhutnělý. Z. mluva. Vlč. Lit. 17.

417655   Zhutnúť co Svazek: 8 Strana: 0510
Zhutnúť co = zhltnouti. Phľd. 1893. 521.

417656   Zhutnút co Svazek: 10 Strana: 0531
Zhutnút co: kašu = shltnouti, spolknouti. Val. Čes. 1. X. 467.

417657   Zhuvěřilý Svazek: 8 Strana: 0510
Zhuvěřilý = zbortěný. Z. dřevo. Jevíčko. Brt. D. II. 426.

417658   Zhúžvjať Svazek: 9 Strana: 0405
Zhúžvjať = houževnatě spořiti. Val. Čes. 1. X 297.

417659   Zhvězdění Svazek: 5 Strana: 0479
Zhvězdění, n. = souhvězdí, das Stern- bild. Troj.

417660   Zhvězditi Svazek: 5 Strana: 0479
Zhvězditi, il, ěn, ění = hvězdami poseti, besternen, mit Sternen versehen. — co: nebe, oblohu. Jg. — se. Nebe se zhvězdilo, zítra bude jasno, bude mrznouti. Us. — se kde. Až se v krbě zhvězdí (cf. Nikdy, Na psí letnice). Hanka 40.

417661   Zhvězditi se Svazek: 8 Strana: 0510
Zhvězditi se. Až se atd. je z. Bl. Gr. 293.

417662   Zhvízdnouti Svazek: 5 Strana: 0479
Zhvízdnouti, dnul a dl, ut, utí, zhvíz- dati co komu odkud, stehlen, wegstibit- zen. Na Ostrav. Tč.

417663   Zhvižďati Svazek: 5 Strana: 0479
Zhvižďati, pfeifen, zischen. Z-ly větry. Na Slov. Ppk. II. 167.

417664   Zhvozditi Svazek: 5 Strana: 0479
Zhvozditi, il, ěn, ění, aufmalzen. — co: ječmen. Us.

417665   Zhyb Svazek: 5 Strana: 0479
Zhyb, u, m. = zhybadlo. Slov. Hdž. Šlb. 53.

417666   Zhyb Svazek: 7 Strana: 1139
Zhyb, Stossbug, m., v šermíř. Čsk.

417667   Zhybadlo Svazek: 5 Strana: 0479
Zhybadlo, a, n. = příhblí, zhyb, das Ge- lenk. Na Slov. Koll. Na každom prste sú tri články či z-dla. Hdž. Šlb. 53. Cf. Zhy- balo, Zhyb.

417668   Zhybák Svazek: 9 Strana: 0405
Zhybák, u, m. = druh nože (zahybák). Sbor. sulov. II. 124.

417669   Zhýbal Svazek: 5 Strana: 0479
Zhýbal, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

417670   Zhýbala Svazek: 5 Strana: 0479
Zhýbala, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

417671   Zhybalo Svazek: 5 Strana: 0479
Zhybalo, a, n. = zhybadlo. Slov. Hdž. Šlb. 53., 215.

417672   Zhýbání Svazek: 5 Strana: 0479
Zhýbání, n. = shýbání. Vz Sehnouti. Bern.

417673   Zhýbaný Svazek: 5 Strana: 0479
Zhýbaný; -án, a, o = shýbaný, herab- geneigt. — čím. Lipa větrom z-ná. Slov. Zátur.

417674   Zhýbati Svazek: 5 Strana: 0479
Zhýbati, vz Sehnouti. — jak. Že sa mu- sela z Boka na bok zhýbať. Phld. IV. 195.

417675   Zhybec Svazek: 7 Strana: 1139
Zhybec. Do kolena, stěhna, poty, zhybca preostrým šídlom v hněvě bodávajú. Trok 5.

417676   Zhybka Svazek: 5 Strana: 0479
Zhybka, adv. = hybko. Slov. A v tom zahnav sa do predku ohromným z. vrtí sa mečom. Hol. 285.

417677   Zhy(b)notlti Svazek: 10 Strana: 0531
Zhy(b)notlti = zhynouti, zhehnouti. V. Mýto. Jir.

417678   Zhýbnoutl Svazek: 5 Strana: 0479
Zhýbnoutl, vz. Sehnouti.

417679   Zhýbnutí Svazek: 5 Strana: 0479
Zhýbnutí, n. = sehnutí. Vz Sehnati.

417680   Zhýbnutý Svazek: 5 Strana: 0479
Zhýbnutý = sehnutý. Vz Sehnati.

417681   Zhybný Svazek: 7 Strana: 1139
Zhybný = ohebný. Z. vetvice lipy. Orl. X. 70.

417682   Zhyclovati Svazek: 5 Strana: 0479
Zhyclovati = utýrati, unaviti, erschöp- fen, abplagen, abrackern, überanstrengen. — koho čím kdy: koně silnou robotou (prací), koně při orání. Na Ostrav. Tč.

417683   Zhýčiti Svazek: 5 Strana: 0479
Zhýčiti, il, en, ení = pobídnouti. U Ro- nova. Rgl.

417684   Zhýčkanec Svazek: 10 Strana: 0531
Zhýčkanec, nce, m. Slád. Rich. 184.

417685   Zhýčkání Svazek: 5 Strana: 0479
Zhýčkání, n., vz Zhýčkati.

417686   Zhýčkaný Svazek: 5 Strana: 0479
Zhýčkaný; -án, a, o, vz Hýčkati. Kocour z-ný a masem krmený. Kos. v Km. 1884. 648.

417687   Zhýčkati Svazek: 5 Strana: 0479
Zhýčkati (zz Hýčkati), verhätscheln.

417688   Zhyd Svazek: 5 Strana: 0479
Zhyd, u, m., zhyda, y, f. = neřád, ne- švara na př. hnidy, vši, das Ungeziefer, der Unrath. Přišel jí dom (ze světa) plný zhydu. Cf. Hyd, Hmyz (dod.). Na Mor. a Slov. Šd.

417689   Zhyda Svazek: 5 Strana: 0479
Zhyda, vz Zhyd.

417690   Zhydovati Svazek: 5 Strana: 0479
Zhydovati = zhyzditi, verunstalten. Lom.

417691   Zhýkati Svazek: 5 Strana: 0479
Zhýkati, vz Zhýknouti.

417692   Zhýkati Svazek: 8 Strana: 0510
Zhýkati. Deva zhíkne a klesne bez seba (vzkřikne). Phľd. 1894. 575.

417693   Zhýknout Svazek: 10 Strana: 0531
Zhýknout = úžasem vykřiknouti. Sbor. slov. 1901. 115.

417694   Zhýknouti Svazek: 5 Strana: 0479
Zhýknouti, knul a kl, utí, zhýkati = hý vykřiknouti, hý aufschreien; schreien Besond. wie der Esel; mit Verwunderung aufrufen. Na Slov. Plk. — abs. Tak to zhýklo. Nitra VI. 152. Zadiví sa a zhýkne: Pre živého pána Boha, toľko peňazí. Frsc. Zor. I. 38. Ach, syn môj, cože myslíš? zhýkla matka. Dbš. Sl. pov. 1. 463. — jak. Tak ju stisnul náročky do dlani, že zhýkla maznave. Zbr. Báj. 12. — nad čím. Privie- dol svoju milú ku zlatému zámku. Ta zhýkla nad tou nevídanou krásou. Dbš. Sl. pov. 1. 512.

417695   Zhýleti Svazek: 5 Strana: 0479
Zhýleti, el, ení = zuhelnatěti. Poleno zhejlelo. U Boskovic. Kšť.

417696   Zhymnovati Svazek: 8 Strana: 0510
Zhymnovati, lépe: sezpívati. Bl. Gr. 207.

417697   Zhyn Svazek: 5 Strana: 0479
Zhyn, u, m. = zhynutí. Kamar.

417698   Zhyn Svazek: 8 Strana: 0510
Zhyn, u, m. Vrch. Rol. XLVI. 149., Len. 81.

417699   Zhyn Svazek: 10 Strana: 0531
Zhyn, u, m, dle Vodičky nesprávně tvořeno. Vz Věst. IX. 38.

417700   Zhýňati sa Svazek: 5 Strana: 0479
Zhýňati sa. Vysoké biele pero na kal- paku sa zhýňa a do hora vstáva ako živé. Klčk. Zb. III. 52.

417701   Zhynouti Svazek: 5 Strana: 0479
Zhynouti, ul, utí; zhynovati = zahy- nouti, pojíti, zu Grunde gehen, umkommen; zmizeti, ztratiti se, verschwinden, verloren gehen. — abs. Zapálil bych Liptál, Lhotu, nechodil bych na robotu; Liptál, Lhota ne- shořela, robotěnka už zhynula. Pck. Ps. 23. Voda zhynie, druhá přijde, moja mladosť už neprijde. Č. Čt. 11. 141. Studnice z-la. GR. Ta knížka tam zhynula (se ztratila). Na mor. Val. Vck. Zhyne víra, síla, zdraví, vše. Jel. Jakož zhynuje dým. Z. wit. 67. 3. Zhynúti mi kázala milosť tvá. Ž. wit. 118. 139. Zhynujícím. ZN. Bárs si ťa cudzí má- ličko všímajú, lež vlastné deti zhynúť ti nedají; Nedala mne zhynúť tá moja rodina, vzali mňa sirotu vojáci za syna. Č. Čt. I. 193., 276. Piesne moje, piesne moje, keď ja zhyniem, kto vás prime ? či vás vichry roz- chytajú? či vám ľudia miesta dajú? Čjk. 24. Ach Bože, ach Bože, už zhynieme! Zbr. Lžd. 109. Já poplynu, bych měla zhynúť. Sš. P. 352. Dobre, ale to tebe bude na duši, ak zhynieme. Dbš. Sl. pov. IV. 75. Tělo musí zhynúť, duša večne žije. Na Slov. Tč. Pane hospodáři! Ty-li na nás pravíš, žeť by konvice zhynula (zmizela, tobě ukra- dena byla)? NB. Tč. 107. A k tomu snaď že zhynul som a zlú vzal zkázu myslíte? Hol. 5. List císaře Karla na volení pána a krále českého, zahynul-liby rod králův če- ských. Pal. Děj. IV. 1. 51. Z-lo jest srdce jejich, dissolutum cor eorum. BO. Nejsem poslán jedné k ovciem, kteréž sú zhynuly. Hus II. 95. Všecko pomine, jen pravda ne- zhyne. Přísl. Šd. — komu. Ľúbim, vrelo ľúbim drahú predkov mojich otčinu; pri- spievať chcem ku jej blahu, kým mi sily nezhynú. Č. Čt. I. 221. Z-la mi konvice (zmizela, byla ukradena). Slov. NB. Tč. 107. Cvič sa v dobrom, milý synu, všímaj si svedomia hlasu, bys, keď ti raz sily zhynú, nepovedal: Škoda času! Č. Čt. 1. 22. — čím: žízní, hladem, D., smrtí. Troj. Žalostí mi srdce z-lo. Br. Zhynul-liby tam buď smrtí přirozenou. Ddk. IV. 10. Půjčováním knížky zhynou, gehen zu Grunde o. ver- loren. Na Ostrav. Tč. Se vším svým lidem, kromě co mu hladem a nemocemi z-lo, bez- pečně odtáhl. Žer. 17. Trapněje zhynúti žízňú meče (= než mečem). Rkk. 53. Duše prý zhyne smrtí. Št. N. 181. — v čem: v nouzi. D. Nedaj nám v hřiešiech zhynúti. Výb. II. 26. Kdo nepravosť oblibuje, v ne- pravosti zhyne. Mor. Tč. — na čem: na rozumu. Reš. Jinak zhyneš na životě. Žk. 427. — proč. Pro svou vinu vodou zhynul. Dal. Z. žalostí. Er. P. 200. Zhynul on pro milú, ona pro milého; zhynuli obádvá, jeden pro druhého. Sš. P. 94. Zhynul milé pro miló, milá pro milého. Sš. P. 781. Když vešken liud pro svú vinu kromě osmi vodú zhynu. Dal. 5. Když by již víra mnohých zhynula z udušení lásky a rozhojnění ne- pravosti. Hus III. 301. — kde: v boji. Flav. Z před někým. Us. Z. na vojně, Us. Tč., v Bitvě, Us., v otroctví, v porobě, Kyt. 1876. 27., na lodi. Pokr. Pot. 26. Na straně přemnozí prý zahynuli dílem před hradbami dílem v Blízké řece Moravě. Ddk. IV. 24. V mokře všecky kobzole z-ly. Us. Tč. Už tady zhynu. Šd. Když jsem šel (jel) do Prahy pro hrách, zhynul mi na cestě valach. Pis. Šd. Obrácení a kající na cestě by to- hoto světa z-li, kdyžby božího slova nepo- žívali. Hus II. 290. — za koho. Us. — za kým. Bárs som za horami v cudzej mi kra- jine, však srdce za vámi div žiaľom ne- zhynie. Ppk. II. 60. Potešenie moje, v kto- rej si krajine? Dobre moje srdce za tebou nezhynie. Sl. spv. III. 107. — od čeho: od meče. Br. Jináče k nemu nemohli, než po teliech na hore šli, kterí od neho zhy- nuli. Sl. let. I. 283. Císar zhynul od práte- lóv v Ríme na radnici; Od najmenšej veci zhyneš, když nejvetších príčin mineš. Na Slov. Tč. Ot meče a ohně zhyne; Zhynú jako rúcho ot mola BO. Dva králové od nepřátelského meče z-li. V. Udatný Alexandr a od špatného chlapa zhynul. Bž. exc. — jak. Zhynul s celou rodinou na tróne. Zbr. Lžd. 249. Letel kozák k Moskovanom, tam žalostně zhynul a so svojou Ukrajinou na veky sa minul. Č. Čt. I. 267. Takto hriešna stvora nemilo Bohu zhynúť musím. Dbš. Sl. pov. I. 352. Bez zákona živi jste, bez zá- kona zhynete. Arch. IV. 146. — odkud. Zhynuly bačkory otcovy z komory (zmi- zely, ztratily se) a materi čižmy, nemala jich nikdy. Sl. spv. VI. 213. A vyjdúc přišli za sě pravíc, že by jim tři zlaté z tobolky zhynuly; V tom zhynulo jest z té truhličky z 40 zl. peněz. NB. Tč. 179., 198. Abyste zhynuli z země, do niežto ...; Dým se rodí z ohně a hned když u výsosť vejde, z očí lidských zhyne. Hus I. 58., III. 37. Z-ly mi boty z síně (zmizely). Na Ostrav. Tč. — kdy. Zhyneš, Janku, ten týdeň. Sš. P. 171. Těch let země velmi zhyne. Alx. Anth. I. 3. vyd. 34. Císař Fridrich zhynul dne 10. června 1190. v řece zvané Selef u Tyra. Ddk. IV. 75. O dva týdne sneh už zhyne (se roztaje). Kyt. 1876. 17. I jeli sme na- před do města Brna a jich samých sme zuostavili při voziech a tu jest chvíli střiebro nam zhynulo (se ztratilo). NB. Tč. 120. Zhynú brzo v krátce jak rosička ranní. Sš. P. 515. Časem vše zhyne. Us.

417702   Zhynouti Svazek: 7 Strana: 1140
Zhynouti. Cf. Ž. kl. 32. 22, a j. — komu. Kto má, tomu zhyne. Orl. IX. 247.

417703   Zhynouti Svazek: 9 Strana: 0405
Zhynouti. Zhynul, ako s husi voda. Phľd. 1897. 498.

417704   Zhynouti na Svazek: 8 Strana: 0510
Zhynouti na zradu. Vrch. Rol. XLVI. 174. — komu. Znamenitá summa peněz mu zhynula = se ztratila. 1568. L. posíl. 20.

417705   Zhynulý Svazek: 5 Strana: 0480
Zhynulý, zu Grunde gegangen, unter- gegangen, umgekommen. — jak: v síle. BO.

417706   Zhynutelný Svazek: 5 Strana: 0480
Zhynutelný, vergänglich.

417707   Zhynutí Svazek: 5 Strana: 0480
Zhynutí, n., das Zugrundegehen, Unter- gehen. Pobili protivníky až do z., usque ad internetionem. BO. Dá tobě Pán srdce strašivé a z. očí. Hus I. 58.

417708   Zhynutí Svazek: 7 Strana: 1140
Zhynutí své duši učinil. Marek 2. a. 36.

417709   Zhynuti Svazek: 10 Strana: 0531
Zhynuti = zhynouti.

417710   Zhynutý Svazek: 5 Strana: 0480
Zhynutý; -ut, a, o = zhynulý. Dá tobě Pán duši žalostí z-tú. Hus I. 58. Z. blaho- slovenie. BO.

417711   Zhýrale Svazek: 5 Strana: 0480
Zhýrale, schwelgerisch, wüst. Dch.

417712   Zhýralec Svazek: 5 Strana: 0480
Zhýralec, lce, m. = člověk zhýralý, sběhlý, chytrý, ein Bereister, Erfahrener, Kluger. Zlob. Nyní z. = nedbalec, hejsek, prosto- pášník, ein Wüstling, Schwelger, verkom- menes Individuum. D, Šd., Dch.

417713   Zhýralice Svazek: 5 Strana: 0480
Zhýralice, e, f., Schweigerin, f. D.

417714   Zhýralosť Svazek: 5 Strana: 0480
Zhýralosť, i, f. = zběhlosť, zkušenosť, chytrosť, die Bereistheit, Erfahrenheit, Klug- heit, Gewandtheit, der Witz. Jel. — Z. = zhýřilosť, prostopášnosť, flottes, wüstes Le- ben, die Schwelgerei. Z. mravů. Us. Pdl. Zlato jest vnadidlo zlého, z-sti, lakotnosti. Bž.

417715   Zhýralý Svazek: 5 Strana: 0480
Zhýralý = zběhlý, zkušený, chytrý, vtipný, bereist, erfahren, klug, gewandt. Běhlý a z. kupec mnohé věči spatřuje. Jel. — v čem. Řečník jest muž v mluvení dospělý a z-lý. Jel. — Z. = zhýřilý, nedbalý, marnotratný, nezbedný, prostopášný, ničemný, daremný, flott, wüst, elend, liederlich, schwelgerisch, schurkhaft, verkommen. Šd., Dhn., Msn. Or. 97., Ros., Apol., D. Metla stíhá národ zhý- ralý. Sš. Sntt. 98. Stran přísloví vz: Čistota, Čistotný, Lovec, Luňák, Mošna, Obora, Panna, Pes, Plot, Řemeslo, Sokolíček, Sůl, Svět, Tlouci se po čem, Zvětšiti.

417716   Zhýrati Svazek: 5 Strana: 0480
Zhýrati; zhýřiti, il, en, ení, zum Schwelger machen; se, ein Müssiggänger, Schwelger, Schwärmer, leichtsinnig werden. Jel. —koho. Jg.

417717   Zhýřilec Svazek: 5 Strana: 0480
Zhýřilec, lce, m. = zhýralec. Dch., Němc., Sá.

417718   Zhýřilosť, i Svazek: 5 Strana: 0480
Zhýřilosť, i, f. = prostopášnosť. Puch. Vz Zhýralosť.

417719   Zhýřilý Svazek: 5 Strana: 0480
Zhýřilý = prostopášný, vz Zhýralý. Z. město, Ráj, chasník, masopustníci. Sych. Muž věkem již sešlý, ale ještě prý vždy z-lý. Pal. Děj. V. 1. 225.

417720   Zhýskovati Svazek: 5 Strana: 0480
Zhýskovati = hejskem učiniti, zhýřiti. Vz Zhýřiti. — koho. Ros. - se. Ros.

417721   Zhyzda Svazek: 5 Strana: 0480
Zhyzda, y, f. = zhyzdění, die Verun- staltung, Entehrung. Zlob.

417722   Zhyzdění Svazek: 5 Strana: 0480
Zhyzdění, n., die Verunglimpfung, Ver- leumdung, Verunstaltung. Neb taková řeč chýlí se, pane, k z. mne dobrým lidem křivě. Arch. 11. 43. Ne pro napravení bližního než k z. jeho. BR. II. 31. a.

417723   Zhyzděný Svazek: 5 Strana: 0480
Zhyzděný; -ěn, a, o, verunstaltet, verun- glimpft, verleumdet. — čím. Zůstali do smrti mrzáky, aneb z-ni byli ošklivými jizvami. Cimrhnz. Myth. 61.

417724   Zhyzditi Svazek: 5 Strana: 0480
Zhyzditi, il, děn, ění; zhyzďovati = zohaviti, hässlich machen, verhudeln, be- sudeln, schänden; pomluviti, znectíti, ent- ehren, schänden. — co, koho. Dobrou povést o sobě z. Sych. Z. šat. Hlk. Staro- dávní obyčeje, práva. Vš. Lidé své modlitby a jiné skutky dobré zhyzďují. BR. II. 268. b. Z. koho = pomluviti. Pešín. — co, koho, se čím. Jak se zhyzdíš jednou vadou, ne- smyješ se žádnou vodou. Prov. Č. M. 25., Šd. Poskvrnou něčí pověsť z. 1515. Mus. 1880. 490. Že ten smrad, jímž jiné apoštoly zhyzdil Jidáš, vyklizen bude; Aby těla svého nečistotami nezhyzďoval. BR. II.353., 694. b. — co komu kde jak. Dobrým lidem v této zemi nepravě a křivě nás zhyzdiece. Arch. II. 248. Aniž móž kdo ob- žalovati člověka a z. před Bohem, když hřiechu nemá. Hus II. 299. Nás vždy jim pod tajdinky a pěknými řečmi z. chtiece. Arch. II. 267.

417725   Zchabělý Svazek: 7 Strana: 1140
Zchabělý, schwach. Štulc I. 81.

417726   Zchaběti Svazek: 5 Strana: 0481
Zchaběti, ěl, ění, zchabnouti ochabnouti, schlaff, schwach werden. — čím: horkem, namáháním, nemocí Mor. Tě. — kdy, kde : po nemoci celý zchabl na duši i na těle. Ib. Tč.

417727   Zchabiti Svazek: 5 Strana: 0481
Zchabiti, il, en, ení, zhabovati = schabiti, schlaff, schwach machen, lähmen. — co, koho: rámě spravedlnosti z. Dch. — čím.

417728   Zchable Svazek: 10 Strana: 0531
Zchable komu se vzdáti, Kká. Sion. II. 203., se k něčemu přimykati. Ib. 156.

417729   Zchablý čím Svazek: 9 Strana: 0405
Zchablý čím: ztrátou síly. Žeran. 138.

417730   Zchabrať sa Svazek: 7 Strana: 1140
Zchabrať sa = zbrchati se. Slov. Sokl. I. 78

417731   Zchádzať Svazek: 7 Strana: 1140
Zchádzať, vz Sejíti. Slov. Sl. sp. II. 84.

417732   Zchachotati sa Svazek: 5 Strana: 0481
Zchachotati sa = zachachotati sa. Keď ubehla, sa zchachotala. Slov. Phld. IV. 23 — kdy. Lež v tom jej priechod zaskočil i zchachotal sa pri tom znovu. Phld. V. 60.

417733   Zchal Svazek: 5 Strana: 0481
Zchal, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

417734   Zchaměti Svazek: 5 Strana: 0481
Zchaměti, ěl, ění, verbauern, chamem se státi. U Místka na Mor. Škd.

417735   Zchamlati Svazek: 5 Strana: 0481
Zchamlati, mlu, eš, aufessen. — co. Pes zchamle i skořepinu vejčí. Na Ostrav. Tč.

417736   Zchamradilý Svazek: 7 Strana: 1140
Zchamradilý = ničemný, nichtsnutzig. Kos.

417737   Zchamtnouti Svazek: 5 Strana: 0481
Zchamtnouti, vz Shamtnouti.

417738   Zchandobený Svazek: 5 Strana: 0481
Zchandobený; -en, a, o = utrmácený. Slez. Šd.

417739   Zchápati Svazek: 5 Strana: 0481
Zchápati, vz Schopiti.

417740   Zchátralosť Svazek: 5 Strana: 0481
Zchátralosť, i, f., die Schlechtigkeit. Vz Schátralý. Kos. Ol. I. 247.

417741   Zchátralý Svazek: 5 Strana: 0481
Zchátralý = schátralý. Bgl., Šmb. S. II. 175. — čím. Otec jeho z. vojnou odešel na pensi. Kos. v Km. 1884. 630.

417742   Zchátrati, vz Svazek: 7 Strana: 1140
Zchátrati, vz Schátrati (dod.) Rais 61.

417743   Zchatrnělosť Svazek: 5 Strana: 0481
Zchatrnělosť, i, f., die Armseligkeit, der Verfall.

417744   Zchatrnělý Svazek: 5 Strana: 0481
Zchatrnělý, armselig, dem Verfall nahe, baufällig.

417745   Zchatrněti Svazek: 5 Strana: 0481
Zchatrněti, ěl, ění, gering werden. Jg. — čím, kdy: nemocemi, po nemoci. Us. Tč.

417746   Zcházeti Svazek: 5 Strana: 0481
Zcházeti, vz Sejíti.

417747   Zchechtati Svazek: 5 Strana: 0481
Zchechtati = špatným, tupým nožem zřezati, mit stumpfem Messer schlecht ab- schneiden. — co čím. Chléb zahybákem. Na Ostrav. Tč. Vz Pižlati.

417748   Zchejtiti Svazek: 5 Strana: 0481
Zchejtiti. Kat sklidil! kat zchejtil. Č. M. 613.

417749   Zchiavnúť Svazek: 5 Strana: 0481
Zchiavnúť = zachvěti, schütteln. — čím. Guboš skočí raz do peci, zchiavne devätraz tými gubami. Na Slov. Dbš. Sl. pov. I. 552.

417750   Zchladiti Svazek: 5 Strana: 0481
Zchladiti, vz ochladiti. Sd., Šml. — co komu čím. Svěžesti mi oči zchlaď. Kká. K sl. j. 56.

417751   Zchladlý Svazek: 5 Strana: 0481
Zchladlý, abgekühlt. Z. horlivosť, Kká. Td. 94., 171., Krb. Ib. 244.

417752   Zchladnouti Svazek: 5 Strana: 0481
Zchladnouti, dnul a dl, utí = schladnouti, auskühlen, kalt werden, sich abkühlen. — abs. Či sa kde mojim starosťam smeje? či, ach, Bože! mrtvý zchladol? Sldk. 28. — čím. Pokoj otevřením oken zcela zchladl. Mtc. — kde: v hrobě. Kká. K sl. j. 133. Jídlo na okně zchladlo. Us. Tč. — kdy. Brzy zchladneš = umřeš. Němc. I. 133. Prudká láska brzo zchladne. Us.

417753   Zchladnutí Svazek: 7 Strana: 1140
Zchladnutí, n., Abkühlung. Z. par. Rm.

417754   Zchlácholiti Svazek: 5 Strana: 0481
Zchlácholiti, vz Schlácholiti.

417755   Zchlamtati Svazek: 5 Strana: 0481
Zchlamtati = schlamtati. — co : polívku. Dch.

417756   Zchlapcilý Svazek: 8 Strana: 0510
Zchlapcilý. Z. mravy. Světz. 1895. 15., Wtr. St. nov. 198.

417757   Zchlapčelý Svazek: 5 Strana: 0481
Zchlapčelý, vz Zchlapčilý.

417758   Zchlapčeti Svazek: 5 Strana: 0481
Zchlapčeti, el, ení, bübisch werden. Us.

417759   Zchlapčilý Svazek: 5 Strana: 0481
Zchlapčilý, knabenartig, bübisch. Z-lá holka; lépe prý: zchlapčelá. Jg. Ale Cf. Zdivočilý, Zhovadilý.

417760   Zchlapčiti se Svazek: 9 Strana: 0405
Zchlapčiti se = zchlapčeti. Nár. list. 1898. č. 6. 1.

417761   Zchlapěti Svazek: 5 Strana: 0481
Zchlapěti, ěl, ění, zchlapívati, den Adels- rang verlieren, zum chlap d. h. unadelig werden Živnosť městskou provozuje zchlapěl. Zer. Záp. I. 265. A nastala zatím i v ze- manstvu změna taková, že drobného zeman- stva velice ubylo a tak vznikla místo mno- hých malých statků veliká panství a zemané dřívější zchlapěli. Pk. Čeština 20. — Dal. — Z., bäurisch werden. I ten nejučenější na vsi mezi sprostým lidem zchlapí. Mor. Tč.

417762   Zchlapilosť Svazek: 5 Strana: 0481
Zchlapilosť, i, f. = neurozenosť, die niedere Herkunft.

417763   Zchlapilý Svazek: 5 Strana: 0481
Zchlapilý = chlapu podobným učiněný, neurozený, unadelig. Jel.

417764   Zchlapilý Svazek: 9 Strana: 0405
Zchlapilý. Z něho to mají ti z li oráči. Jrsk. XIX. 586.

417765   Zchlapiti Svazek: 5 Strana: 0481
Zchlapiti, il, en, ení = chlapem učiniti, šlechtictví odníti, entadeln. Jg.

417766   Zchlapívati Svazek: 5 Strana: 0481
Zchlapívati, vz Zchlapěti.

417767   Zchlemtati, v Svazek: 5 Strana: 0481
Zchlemtati, vz Schlemtati.

417768   Zchlípělosť, i Svazek: 5 Strana: 0481
Zchlípělosť, i, f., die Niedergeschlagen- heit.

417769   Zchlipělý Svazek: 5 Strana: 0481
Zchlipělý = chlipný, geil, weibisch. Jg. Vz Schlípělý.

417770   Zchlípenosť Svazek: 5 Strana: 0481
Zchlípenosť, i, f., die Lappigkeit.

417771   Zchlípený Svazek: 5 Strana: 0481
Zchlípený, lappig, herabhängend. Jg.

417772   Zchlipěti Svazek: 5 Strana: 0481
Zchlipěti, ěl, ění = chlípnosti pozbyti, die Geilheit verlieren, Kos.; chlipným se státi, geil werden. Jg.

417773   Zchlípiti Svazek: 5 Strana: 0481
Zchlípiti, vz Schlípiti.

417774   Zchlíplý Svazek: 9 Strana: 0405
Zchlíplý = schlíplý. Žeran. 171.

417775   Zchlipněti Svazek: 5 Strana: 0481
Zchlipněti, ěl, ění = přestati chlipným býti, aufhören geil zu sein; 2. chlipným se státi, geil werden. Ros.

417776   Zchlipnouti Svazek: 7 Strana: 1140
Zchlipnouti, herunterschlürfen. — co odkud: z kalicha. Orl. VI. 205.

417777   Zchlístnouti Svazek: 5 Strana: 0481
Zchlístnouti, ul, utí = zhubnouti, mager werden. — proč: úzkostí. Us. — co komu čím = politi, begiessen. Hanka.

417778   Zchlóbný Svazek: 10 Strana: 0531
Zchlóbný. Z té tvé ch-né cesty nebude nic. Nár. list. 1903. 270. 90. Sr. Schlouba.

417779   Zchlouba Svazek: 5 Strana: 0481
Zchlouba, y, f. = chlubení se, das Prahlen. Jel.

417780   Zchlúba Svazek: 10 Strana: 0531
Zchlúba = zchlouba. Chč. Post. (Výb. II. 627. 16. ).

417781   Zchlubený Svazek: 5 Strana: 0481
Zchlubený = vychlubený, vychválený. Kat. 3056.

417782   Zchlubiti se Svazek: 9 Strana: 0405
Zchlubiti se, gloriari. Ž. pod. V. 12.

417783   Zchluditi Svazek: 10 Strana: 0531
Zchluditi = sbíti. Baw. E. v. 2827.

417784   Zchlupacenosť Svazek: 5 Strana: 0481
Zchlupacenosť, i, f., die Haarigkeit.

417785   Zchlupacený Svazek: 5 Strana: 0481
Zchlupacený; -en, a, o, haarig.

417786   Zchlupatěti Svazek: 5 Strana: 0481
Zchlupatěti, ěl, ění, haarig, zottig wer- den. Dch., Tč.

417787   Zchlupatěti Svazek: 9 Strana: 0464
Zchlupatěti. Tam jí z-těl jazyk = stala se mlsnou. Nár. list. 1901. č. 255.

417788   Zchlupatiti Svazek: 5 Strana: 0481
Zchlupatiti, il, ěn, ění, haarig machen. — co. Reš.

417789   Zchlupilý Svazek: 5 Strana: 0481
Zchlupilý = chlupatý, haarig, rauh. Z. sukně. Jel.

417790   Zchmatnouti Svazek: 5 Strana: 0481
Zchmatnouti, ergreifen, ertappen, er- schnappen. — co. Poletuje si tam dakde vtáča ze stroma na strom a skacká z ko- nára na konár. Prikráda sa za nim náš vičko, že si ho zchmatne. Ale vtáča mu vždy uletelo a chmatnul za každým na prázdno. Dbš. Sl. pov. VIII. 15.

417791   Zchmuřiti co Svazek: 10 Strana: 0531
Zchmuřiti co: oči. Rais. Lep. 293.

417792   Zchmýřovatěti Svazek: 5 Strana: 0481
Zchmýřovatěti, ěl, ění, zaserig werden. Puchm.

417793   Zchňápati Svazek: 5 Strana: 0481
Zchňápati, vz Schňápati.

417794   Zchobolený Svazek: 7 Strana: 1140
Zchobolený, zusammengezogen. Nešťa- stie z-né nad rodinami. Slov. Phl'd. II. 35.

417795   Zchod Svazek: 5 Strana: 0481
Zchod, vz Schod, Schodek. — Z. = vzchod, východ, der Aufgang. Z. slunce. Troj.

417796   Zchodek Svazek: 5 Strana: 0481
Zchodek, vz Schodek.

417797   Zchodí Svazek: 5 Strana: 0481
Zchodí, n. Na zchodie leta, in exitu anni. Zlomek strč. exodu 23. 16.

417798   Zchodilý Svazek: 5 Strana: 0481
Zchodilý = vyšlý, aufgegangen. Z. hrách. Papr.

417799   Zchoditi Svazek: 5 Strana: 0481
Zchoditi, vz Sejíti.

417800   Zchoditi co kdy Svazek: 9 Strana: 0405
Zchoditi co kdy. Šaty cestou do Čech z-li (ztrhali). Wtr. Živ. vys. šk 117.

417801   Zchodné Svazek: 5 Strana: 0481
Zchodné, ého, n., das Abzugsgeld, wenn der Unterthan auf ein anderes Dominium zog. Vz Odchodné, Odpuštění. Gl. 386.,. Nz. 320

417802   Zchodné Svazek: 7 Strana: 1140
Zchodné. Št. Kn. š. 159. 23. Cf. tamtéž str. 349.

417803   Zchocholacenosť Svazek: 5 Strana: 0482
Zchocholacenosť, i, f., die Schopfigkeit.

417804   Zchocholacený Svazek: 5 Strana: 0482
Zchocholacený, schopfig.

417805   Zchocholatěti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchocholatěti, ěl, ění, schopfig werden. Ros.

417806   Zchocholatiti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchocholatiti, il, cen, ení, schopfig ma- chen. — co. Ros.

417807   Zchocholený Svazek: 5 Strana: 0482
Zchocholený; -en, a, o, buschig. Z-ná přílba. Kká. K sl. j. 60.

417808   Zchomáčený Svazek: 5 Strana: 0482
Zchomáčený; -en, a, o = svazečnatý, büschelig. Nz.

417809   Zchomáčeti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchomáčeti, el, ení = v chomáč se shrnouti, büschelig werden. HVaj. BD. I. 180.

417810   Zchopilý Svazek: 7 Strana: 1140
Zchopilý člověk. Výb. II. 652.

417811   Zchopiti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchopiti, vz Schopiti.

417812   Zchopnosť Svazek: 5 Strana: 0482
Zchopnosť, vz Schopnosť.

417813   Zchopný Svazek: 5 Strana: 0482
Zchopný, vz Schopný. Proti múdrému zchopnější jest závisť. Mudr.

417814   Zchoroběti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchoroběti, ěl, ění, krank werden.

417815   Zchorobněti Svazek: 8 Strana: 0510
Zchorobněti; s-bniti koho. Nár. list. 1895. č. 329. feuill.

417816   Zchorobněti Svazek: 9 Strana: 0405
Zchorobněti = ochuravěti. Us.

417817   Zchorobniti co Svazek: 9 Strana: 0405
Zchorobniti co. Slád. Ham. 84.

417818   Zchoudlý Svazek: 5 Strana: 0482
Zchoudlý = zchudlý. Jg.

417819   Zchoulostiti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchoulostiti = zchoulostiviti.

417820   Zchoulostivělosť Svazek: 5 Strana: 0482
Zchoulostivělosť, i, f., die Weichlichkeit, der Kleinmuth.

417821   Zchoulostivělosť Svazek: 9 Strana: 0405
Zchoulostivělosť. Hrub. Cic. Dob. 14.

417822   Zchoulostivělý Svazek: 5 Strana: 0482
Zchoulostivělý, kleinmüthig, weichlich, empfindlich geworden.

417823   Zchoulostivělý Svazek: 8 Strana: 0510
Zchoulostivělý. Z. mládež. Kutn. šk. XV.

417824   Zchoulostivěti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchoulostivěti, ěl, ění = choulostivým se státi, kleinmüthig werden, verzagen; ci- tlivým na zimu, měkkým býti, weich, em- pfindlich werden. Ros.

417825   Zchoulostiviti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchoulostiviti = učiniti koho choulo- stivým, kleinmüthig machen, verweichlichen. Jg.

417826   Zchovalý Svazek: 5 Strana: 0482
Zchovalý = usazelý, naproti zrodilému. Poněvadž ty jsi nechtěl míti lítosti žádné netoliko nad starými a šedivými a tu z-lými lidmi, ale také ani nad zrodilými v tom městě. Brt. 319. 35.

417827   Zchovanec Svazek: 5 Strana: 0482
Zchovanec, nce, m., vz Schovanec.

417828   Zchovanec Svazek: 7 Strana: 1140
Zchovanec. Koř. Act. 13. 1.

417829   Zchovanectví Svazek: 5 Strana: 0482
Zchovanectví, n., das Ziehkinderwesen. Dch.

417830   Zchovaný Svazek: 5 Strana: 0482
Zchovaný, vz Schovaný.

417831   Zchovati Svazek: 5 Strana: 0482
Zchovati, vz Schovati.

417832   Zchovati Svazek: 7 Strana: 1140
Zchovati čistotu, panenství. St. Kn. š. 86., 76.

417833   Zchovřenie Svazek: 10 Strana: 0531
Zchovřenie, n. Stane se z. Jakob, atte- nuabitur gloria Jacob. Pror. Isa. 17. 14. (Mus. 1864. 373. ).

417834   Zchrána Svazek: 5 Strana: 0482
Zchrána, y, f., vz Schrána.

417835   Zchrániti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchrániti, il, ěn, ění, zchraňovati = za- chrániti. — co před čím. I možné-li je dobrej snahe pred týchto dačo z. hryzom, z paznechtov vydreť. Slov. Phld. V. 49.

417836   Zchrapt?ti Svazek: 8 Strana: 0510
Zchrapt?ti. Toto slovo zamítá Bl. Gr. 327.

417837   Zchrastati se Svazek: 5 Strana: 0482
Zchrastati se = obrátiti se. Vký.

417838   Zchrastiti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchrastiti, il, stěn, ění = zdrastiti, rauh machen. Ros.

417839   Zchrbtilý Svazek: 5 Strana: 0482
Zchrbtilý, höckerig. Z. hora. Pulk.

417840   Zchrčeti Svazek: 7 Strana: 1140
Zchrčeti = zachrčeti. Slov. Phl'd. VI. 252.

417841   Zchrobačiti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchrobačiti = začerviti, wurmig machen. — co: ovoce, dřevo. Na Ostrav. Tč.

417842   Zchromělosť Svazek: 5 Strana: 0482
Zchromělosť, i, f., die Erlahmung.

417843   Zchromělý Svazek: 5 Strana: 0482
Zchromělý, erlahmt, lahm geworden. Us.

417844   Zchroměti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchroměti, ěl, ění. Vz Schromnouti.

417845   Zchromiti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchromiti, vz Schromiti.

417846   Zchromnouti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchromnouti, vz Schromnouti.

417847   Zchromnuti Svazek: 7 Strana: 1140
Zchromnuti, n., Lähmung, Lahmheit, f.

417848   Zchropěti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchropěti, ěl, ění = ochroptěti, heiser weiden. — čím: nastuzením. Ros.

417849   Zchroumati Svazek: 5 Strana: 0482
Zchroumati, vz Schromiti.

417850   Zchrouniti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchrouniti, vz Schrouniti.

417851   Zchroustati Svazek: 5 Strana: 0482
Zchroustati, vz Schroustati.

417852   Zchrtiti (lépe Svazek: 5 Strana: 0482
Zchrtiti (lépe: zchytiti, Jg.), wegschnap- pen. Puch.

417853   Zchrtnouti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchrtnouti, ul, utí = hubeným se státi jako chrt, mager werden wie ein Windspiel.

417854   Zchrupnouti si Svazek: 7 Strana: 1140
Zchrupnouti si = pospati si. Us. Rgl.

417855   Zchrustavčeti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchrustavčeti, el, ení, verknorpeln. Nz. lk.

417856   Zchrustavělý Svazek: 5 Strana: 0482
Zchrustavělý, verknorpelt. Nz. lk.

417857   Zchřabřeti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchřabřeti, el, ení, tapfer, muthig werden. Us. Tč.

417858   Zchřadlosť Svazek: 5 Strana: 0482
Zchřadlosť, i, f., die Magerkeit, cache- xia. Nz. lk.

417859   Zchřadlý Svazek: 5 Strana: 0482
Zchřadlý, vz Schřadlý.

417860   Zchřadnouti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchřadnouti, vz Schřadnouti.

417861   Zchřadnouti Svazek: 8 Strana: 0510
Zchřadnouti. Zchřadnú hory, tabescent. Pror. Isa. 34. 3. (Gb.).

417862   Zchřapěti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchřapěti, ěl, ění, das Heiserwerden. Hlas mu zchřapěl. Ruk. kd. Vz Schrápěti.

417863   Zchřaplati Svazek: 5 Strana: 0482
Zchřaplati, plám a pli; zchřapleti, el, ení = zchřapěti, heiser verden. Ros., Jg.

417864   Zchřápnouti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchřápnouti, vz Zchřápěti. — od čeho. Od mnoho mluvení zchřápnul. Ostrav. Tč.

417865   Zchřátati se Svazek: 5 Strana: 0482
Zchřátati se = ozdravěti, genesen. Us.

417866   Zchřibiti se Svazek: 5 Strana: 0482
Zchřibiti se, il, en, ení, zum Strauch emporwachsen, aufschiessen. — kdy. Jete- lina po dešti se z-la. Na Ostrav Tč.

417867   Zchřupati Svazek: 5 Strana: 0482
Zchřupati, zchřupnouti, pnul a pl, ut, utí = rychle, s chutí snísti, mit Lust, mit Gier aufessen, aufknacken. — co : oběd, Us. Ntk., ořechy (snísti, že to mezi zuby chřupe, aufknacken). Us. Tč.

417868   Zchudačeti Svazek: 8 Strana: 0510
Zchudačeti, verarmen. Světz. 1895. 310.

417869   Zchuditi Svazek: 5 Strana: 0482
Zchuditi, vz Schuditi.

417870   Zchuditi koho čím Svazek: 8 Strana: 0510
Zchuditi koho čím. Těmi břemeny zchudí lidi a obtieží velmi. Chč. S. 125.

417871   Zchudlivec Svazek: 5 Strana: 0482
Zchudlivec, vce, m., ein Verarmter. Šm.

417872   Zchudlosť Svazek: 5 Strana: 0482
Zchudlosť, vz Schudlosť.

417873   Zchudlý Svazek: 5 Strana: 0482
Zchudlý, vz Schudlý.

417874   Zchudnouti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchudnouti, vz Schudnouti.

417875   Zchudnutí Svazek: 5 Strana: 0482
Zchudnutí, n., vz Schudnutí. Z. půdy, die Bodenverarmung. Šp.

417876   Zchudobnělý Svazek: 5 Strana: 0482
Zchudobnělý, verarmt. Tč., Lipa 219.

417877   Zchudobněti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchudobněti, ěl, ění, verarmen. Dbš. Sl. pov. V. 16., Tč. Vz Schudoběti.

417878   Zchudokrevněti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchudokrevněti, ěl, ění, blutarm wer- den. Us. Dch.

417879   Zchuchlený Svazek: 5 Strana: 0482
Zchuchlený, geklumpt. Dch.

417880   Zchuchlovatěti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchuchlovatěti, ěl, ění, voll Klösse wer- den. Ta mouka zchuchlovatěla. Ros.

417881   Zchuchvalovatěti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchuchvalovatěti, ěl, ění, klumpig wer- den. U povrchním ranění krev někdy na větru z-tí. Ja.

417882   Zchuchvalovitosť Svazek: 5 Strana: 0482
Zchuchvalovitosť, i, f., die Klumpig- keit. Z. krve. Ja.

417883   Zchuchvalovitý Svazek: 5 Strana: 0482
Zchuchvalovitý, klumpig. Z. krev. Ja.

417884   Zchumeliti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchumeliti, vz Schumeliti.

417885   Zchuravělosť Svazek: 5 Strana: 0482
Zchuravělosť, vz Schuravělosť.

417886   Zchuravělý Svazek: 5 Strana: 0482
Zchuravělý, vz Schuravělý.

417887   Zchuravení Svazek: 5 Strana: 0482
Zchuravení, n., vz Zchuraviti.

417888   Zchuravění Svazek: 5 Strana: 0482
Zchuravění, n., vz Zchuravěti. Z. těla, die Erkrankung. Boč. exc.

417889   Zchuravěti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchuravěti, vz Schuravěti.

417890   Zchuraviti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchuraviti, vz Schuraviti.

417891   Zchuraviti koho Svazek: 8 Strana: 0510
Zchuraviti koho, macerare. 1418. List. fil. 1895. 212.

417892   Zchutěti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchutěti, ěl, ění = zchutněti.

417893   Zchutiti se komu Svazek: 5 Strana: 0482
Zchutiti se komu. Studije se mu z-ly, wurden ihm zum Vergnügen, gefielen ihm. Us. Vrů.

417894   Zchutnati Svazek: 5 Strana: 0482
Zchutnati, Wohlgefallen. — se komu. Zchutnalo se mu (zalíbilo se mu). Ros. — sobě. V.

417895   Zchutněti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchutněti, ěl, ění, schmackhaft werden. Ros.

417896   Zchutniti Svazek: 5 Strana: 0482
Zchutniti, vz Schutniti.

417897   Zchuzelosť Svazek: 7 Strana: 1140
Zchuzelosť, i, f., Verarmuug, f. Z. města. 1639. Wtr. exc.

417898   Zchuzelý Svazek: 5 Strana: 0482
Zchuzelý = zchudlý, verarmt. Novot.

417899   Zchuzení Svazek: 5 Strana: 0482
Zchuzení, n., die Verarmung. Též město k většímu z. přijíti mělo. List hrad. 1545. Tě. Vidúce téhož města škodu a z. Arch. V. 287.

417900   Zchvácení Svazek: 5 Strana: 0482
Zchvácení, n., vz Zchvátiti.

417901   Zchvácenosť Svazek: 5 Strana: 0482
Zchvácenosť, i, f., vz Schvácenosť.

417902   Zchvácený Svazek: 5 Strana: 0482
Zchvácený; -en, a, o, vz Zchvátiti, Schvá- cený. — čím. Tělo mdlobou z-né. Vrch.

417903   Zchvalé Svazek: 5 Strana: 0482
Zchvalé, ve frasi: na schvalé = naschvál. Jel.

417904   Zchválení Svazek: 5 Strana: 0483
Zchválení, vz Schváleni.

417905   Zchválený Svazek: 5 Strana: 0483
Zchválený, vz Schválený.

417906   Zchváliti Svazek: 5 Strana: 0483
Zchváliti, vz Schváliti.

417907   Zchvalně Svazek: 5 Strana: 0483
Zchvalně, vz Schvalně.

417908   Zchvalný Svazek: 5 Strana: 0483
Zchvalný, vz Schvalný.

417909   Zchvátiti Svazek: 5 Strana: 0483
Zchvátiti, vz Schvátiti.

417910   Zchvělý čím Svazek: 9 Strana: 0405
Zchvělý čím: mukou. Žeran 75., 134.

417911   Zchvěný Svazek: 8 Strana: 0510
Zchvěný. Strachem z. Zvič. Mlt. 29.

417912   Zchviľu Svazek: 7 Strana: 1140
Zchviľu = trochu. Tam z. dumá. Slov. Phľd. VII. 64.

417913   Zchvíti Svazek: 5 Strana: 0483
Zchvíti, zchvěji, ěl, ění; schvívati, be- wegen, erschüttern. — se = zachvíti se, be- wegt werden. — (se) čím. Krok. Zchvej šírym morom. Slov. Phld. IV. 437.

417914   Zchvíti Svazek: 9 Strana: 0405
Zchvíti. Tvé úpěni cizáka zchví; Nic sladšího už neschví ho ni slávy nad úděl. Dorf. 37., 45.

417915   Zchvívati Svazek: 5 Strana: 0483
Zchvívati, vz Zchvíti.

417916   Zchvoření Svazek: 5 Strana: 0483
Zchvoření, n., extenuatio, zastr. Js. 17. 4. BO.

417917   Zchvostati Svazek: 5 Strana: 0483
Zchvostati, zastr. = zbíti, sbičovati, — koho čím. Kat. 2881.

417918   Zchybati Svazek: 5 Strana: 0483
Zchybati = svrci, herunterwerfen. — co odkud kam: skálu z pole na mezu. Na Ostrav. Tč.

417919   Zchybiti Svazek: 5 Strana: 0483
Zchybiti, il, en, ení, schybovati, verfehlen. — co: cestu. — se v čem, kde: v počí- tání, v cestě, sich verirren. Na Ostrav. Tč.

417920   Zchybiti Svazek: 9 Strana: 0405
Zchybiti. I ten nejmoudřejší může z. Č. M. 284.

417921   Zchybnúť Svazek: 5 Strana: 0483
Zchybnúť = nedostatek míti, Mangel ha- ben. — komu. Ba len ber, Maruška, ber len, koľko páči sa ti, nikda nedobereš sa jej, nikda viac nezchybne ti. Na Slov. Dbš. Sl. pov. III. 32. Keď mu trocha zchyblo. Ib. III. 74.

417922   Zchycení, zchycený Svazek: 5 Strana: 0483
Zchycení, zchycený, vz Zchytiti.

417923   Zchychotati sa Svazek: 5 Strana: 0483
Zchychotati sa = chechtati se. Slov. — jak. Smiech nastal vôkol, búrny smiech jak u stola, tak při kachliech, ženičky v päsť sa z-ly. Phld. IV. 20.

417924   Zchýliti Svazek: 5 Strana: 0483
Zchýliti, vz Schýliti.

417925   Zchynouti Svazek: 5 Strana: 0483
Zchynouti = svrci, hinunterwerfen. Na Ostrav. Tč.

417926   Zchýřiti Svazek: 5 Strana: 0483
Zchýřiti, il, en, ení= pověsť roztrousiti, ein Gerücht verbreiten. Slov. Plk.

417927   Zchystati Svazek: 5 Strana: 0483
Zchystati, vz Schystati.

417928   Zchytati Svazek: 5 Strana: 0483
Zchytati, vz Schytiti.

417929   Zchytiti Svazek: 5 Strana: 0483
Zchytiti, vz Schytiti.

417930   Zchytiti Svazek: 7 Strana: 1400
Zchytiti. Z-til jsem se s lůže (skočil). Arch. XII. 442.

417931   Zchytra Svazek: 5 Strana: 0483
Zchytra, z chytra, pfiffig, klug. Z. na někoho jíti. Us. Dch.

417932   Zchytrale Svazek: 5 Strana: 0483
Zchytrale, vz Schytrale.

417933   Zchytralec Svazek: 5 Strana: 0483
Zchytralec, lce, m. = schytralec.

417934   Zchytralec Svazek: 10 Strana: 0531
Zchytralec, lce, m. Vz Tudiť.

417935   Zchytrálek Svazek: 5 Strana: 0483
Zchytrálek, lka, m. = schytralec. Ros.

417936   Zchytralík Svazek: 5 Strana: 0483
Zchytralík, a, m. = zchytralec. Ros.

417937   Zchytralosť Svazek: 5 Strana: 0483
Zchytralosť, vz Schytralosť.

417938   Zchytralůstka Svazek: 5 Strana: 0483
Zchytralůstka, y, f. = zchytralosť, die Spitzfindigkeit. Zlatoh. II. 104.

417939   Zchytralý Svazek: 5 Strana: 0483
Zchytralý, vz Schytralý.

417940   Zchytrati Svazek: 5 Strana: 0483
Zchytrati, vz Schytrati.

417941   Zchytřelosť Svazek: 5 Strana: 0483
Zchytřelosť, i, f. = zchytralosť.

417942   Zchytřelý Svazek: 5 Strana: 0483
Zchytřelý = zchytralý. Ros.

417943   Zchytřeti Svazek: 5 Strana: 0483
Zchytřeti, el, ení = zchytrati. Ros. Uč se, abys zchytřel. Kmk.

417944   -zí Svazek: 5 Strana: 0483
-zí m.: -ží ve: koz-í, vyz-í. Prk. Přisp. 14.

417945   -zí Svazek: 7 Strana: 1140
-zí. Adjektiva od jmen místních vyzvu- kujících koncovkou -zí, před níž jest sou- hláka, odmítají -ín a vsouvají mezi sou- hlásku kmenovou a koncovou samohlásku e: Hobzí — hobeský, Kramsín — krame- ský. Brt. D. 153.

417946   zi Svazek: 8 Strana: 0510
zi se mění v źi. Vz Gb. H. ml. I. 492.

417947   zi Svazek: 8 Strana: 0510
zi- se mění v ze-: zima — zema. Brn. Brt. D. II. 161.

417948   zí Svazek: 8 Strana: 0510
zí- se mění v zé- jen v několika slovech: v země. Brn. Brt. D. II. 161.

417949   Ziabka Svazek: 5 Strana: 0483
Ziabka, y, f. = zábnutí, zima, das Frie- ren, der Frost. V horúcej izbe zahriala sa rychlo i z. prestala (už ji nezáblo). Slov. Phld. IV. 57.

417950   Ziabnúť Svazek: 7 Strana: 1140
Ziabnúť = zábnouti. Slov. Šd.

417951   Ziabor Svazek: 5 Strana: 0483
Ziabor, u, m., galeopsis ladanum, rostl. Let. Mtc. Sl. VIII l. 30.

417952   Ziabor, u Svazek: 7 Strana: 1140
Ziabor, u, m., bylina. Slov. DŠk. II. 279.

417953   Ziabry Svazek: 7 Strana: 1140
Ziabry = bolavé pupence a pleskuríky na diasnach alebo na jazyku. Slov. LObz. XVIII. 54.

417954   Ziabsť Svazek: 8 Strana: 0510
Ziabsť, vz Zábsti (3. dod.).

417955   Ziak Svazek: 5 Strana: 0483
Ziak, a, m., vz Žák.

417956   Ziandovský Svazek: 5 Strana: 0483
Ziandovský, vz Žandovský.

417957   Ziapať Svazek: 8 Strana: 0510
Ziapať = křičeti, vřískati (hl. o dítěti). Myjava. Phľd. 1895. 444. Ešte i ty, Jano, na muža ziapla, Ib. 1892. 742.

417958   Ziapať Svazek: 10 Strana: 0531
Ziapať zr těžko dýchati. Liptov. Sbor slov. IX 47., Phľd. XXIV. 481.

417959   Ziape Svazek: 5 Strana: 0483
Ziape, 3. os. sg. Dieťa z. (keď plačíc hovorí). Na Slov. Hdž. Šlb. 34.

417960   Ziať Svazek: 5 Strana: 0483
Ziať = vzíti, nehmen, heirathen. — koho. Mohol si si takú z., čo ti je rovná. Sl. ps. Šf. I. 85. Musíš si hu ty z. Dbš. Obyč. 14.

417961   Ziať Svazek: 5 Strana: 0483
Ziať (zjať), ě, m. = zeť, der Schwieger- sohn. Slez. Šd.

417962   Ziatko Svazek: 5 Strana: 0483
Ziatko, a, n. (malý zeť), os. jm. Sl. let. VI. 331.

417963   Zib Svazek: 5 Strana: 0483
Zib, u, m. = rašelina, borky, der Torf. Miner., Škd., Šp.

417964   Zibák Svazek: 7 Strana: 1140
Zibák, u, m. = tupý nůž, stumpfes Mes- ser. Val. Vck.

417965   Zíbala Svazek: 5 Strana: 0483
Zíbala, y, m , os. jm. Mor. Šd.

417966   Zibati Svazek: 7 Strana: 1140
Zibati, wanken. Rk.

417967   Zibelin Svazek: 10 Strana: 0531
Zibelin, u, m., látka. Nár. list. 1903. 257. 20.

417968   Zibelka Svazek: 5 Strana: 0483
Zibelka, y, f., sam. u Dobříše PL.

417969   Zíbert Svazek: 9 Strana: 0405
Zíbert Čen. dr. Sr. Jub. XXXVI.

417970   Zibet Svazek: 5 Strana: 0483
Zibet, a, m. = zibetová kočka, das Zibet- thier. — Z., u, m. = vonná hmota z zibeta, der Zibet. — Z., a, m. (nedobře tolik co pížmový srnec), das Bisamthier. V.

417971   Zibetka Svazek: 5 Strana: 0483
Zibetka, y, f., vz Zibet.

417972   Zibetový Svazek: 5 Strana: 0483
Zibetový, von der Zibetkatze. Bern.

417973   Zibiště Svazek: 5 Strana: 0483
Zibiště, ě, f. = místo, kde se zib dobývá, ein Ort, wo der Torf gewonnen wird. Techn. II. 11.

417974   Ziblaha Svazek: 8 Strana: 0511
Ziblaha, y, f. = chudá, churavá osoba. V. Revúce. Phľd. 1893. 373.

417975   Zíbnouti Svazek: 5 Strana: 0483
Zíbnouti, vz Zábsti.

417976   Zíbnouti Svazek: 7 Strana: 1140
Zíbnouti, vz Zábsti, Mkl. Etym. 401. a.

417977   Zibohlavy Svazek: 5 Strana: 0483
Zibohlavy, dle Dolany, Zibohlav, ves u Kolína. Tk. III. 35., V. 194., Blk. Kfsk. I. 1065., Arch. I. 528.

417978   Zibovitý Svazek: 5 Strana: 0483
Zibovitý, torfig. Presl.

417979   Zibrt Svazek: 7 Strana: 1400
Zibrt Čeněk, dr. a docent, spis.

417980   Zíbrt Svazek: 10 Strana: 0531
Zíbrt Čen. dr., řed. knihovny Musea král. čes. Sr. Lit. I. 468., Flš. Písm. 739.

417981   Zibřid Svazek: 5 Strana: 0483
Zibřid, a, m. (Sifrid), osob. jm. Pal. Rdh. I. 128., Arch. I. 421.

417982   Zibřidice Svazek: 5 Strana: 0483
Zibřidice, dle Budějovice, ves v Bole- slavsku. Blk. Kfsk. 84.

417983   Zibřidovice Svazek: 5 Strana: 0483
Zibřidovice, dle Budějovice, Zibřidowitz, ves u Dol. Kralovic. PL., Tk. I. 406.. 409., Arch. I. 530.

417984   Zíbsti Svazek: 5 Strana: 0483
Zíbsti, vz Zábsti.

417985   Zička Svazek: 5 Strana: 0483
Zička, y, f., litera z.

417986   Zičkový Svazek: 5 Strana: 0483
Zičkový rým, který se končí na z: kněz, rez. Puch. V. 6. Vz Zička.

417987   Zid Svazek: 5 Strana: 0483
Zid = sněsdl. Zěsť = snísti. Na Ostrav. Tč.

417988   1. Zíde Svazek: 5 Strana: 0483
1. Zíde = zde, zastr. Žvt. otc. 50. b.

417989   2. Zíde Svazek: 5 Strana: 0483
2. Zíde = zjide, zejde, vzejde, vz Vzejíti. Na Slov. Druhá tráva zíde. Sl. spv. II. 80.

417990   Zidealisovati co Svazek: 5 Strana: 0483
Zidealisovati co, idealisiren. Osv. I. 164., Hš. Sloh. 178.

417991   Zídečka Svazek: 7 Strana: 1140
Zídečka, zídka, jinde stěnka, na okraji peci v jizbě, chránila od spadnutí s peci, na níž líhali. Na Hané. NZ. II. 150.

417992   Zidek Svazek: 10 Strana: 0531
Zidek, dka, m. = nenasyta. To je ž. Slez. Vlasť. I. 237.

417993   Zídka Svazek: 5 Strana: 0483
Zídka, y, f., vz Zeď.

417994   Zídka Svazek: 8 Strana: 0511
Zídka. Už je za zídkou (hřbitovní = už umřel). Us. Črmk.

417995   Zidrach Svazek: 7 Strana: 1140
Zidrach, a, m., hiraton?, monstrum, zastr. Pršp. 17. 5.

417996   Ziebsti Svazek: 9 Strana: 0405
Ziebsti (zábsti), zabu, eš; zibst (Chod. ). O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 155.

417997   Ziegler Svazek: 5 Strana: 0483
Ziegler, a, m. Z. Jos. Liboslav, prof. a spisov. †1816. Vz Jg. H. 1. 657., Tf. H. 1. 125., 172., 194., Kb. H. l. 309., Ryb. Křísit. 167. —199., S. N.

417998   Ziegler Svazek: 7 Strana: 1140
Ziegler Jos., nar. 1872. Cf. Mus. 1869. 34. nn., Tf. Mtc. 301., Bačk. Př. 136. a Písm. I. 163., 933, Zl. Jg. 191., 214., 228., 235., D. Lhrg. XVI.

417999   Ziegler Svazek: 9 Strana: 0405
Ziegler Jos. Sr. Jub. XXXVL, Fls. Písm. 563.

418000   Ziegler Jos Svazek: 10 Strana: 0531
Ziegler Jos. Sr. Lit. I. 940., II. 3., 880., Tk. Pam. I. 600.