329001   Šišvera Svazek: 7 Strana: 0849
Šišvera, y, f. = zdráhaná věc, ku př. šátek. Us. Rgl.

329002   Šišvor Svazek: 7 Strana: 0849
Šišvor, u, m. = šišvorec, šubr, švonec. Brt. D. 273.

329003   Šišvor Svazek: 8 Strana: 0405
Šišvor, u, m. = slepená v tvrdý chumáč vlna. Val. Brt, D. II. 395.

329004   Šišvora Svazek: 3 Strana: 0880
Šišvora, y, f. = titěra. U Pelhř. Ptů. Co ty tu vyzáblá šišvoro děláš? Berla král. II. 75.

329005   Šišvorcovitý Svazek: 3 Strana: 0880
Šišvorcovitý. S. rostliny, orontiaceae: šišvorec, vodoklas. Rstp. 1653.

329006   Šišvorcový Svazek: 7 Strana: 0849
Šišvorcový. Š. kořen. Vz Šišvorec. Us.

329007   Šišvorec Svazek: 3 Strana: 0880
Šišvorec, rce, in., malá šiška jako na bríze, das Zäpfchen. Zlob. Š-rec, julus, die Kätzchenfrucht, plod složený, šúlu podobný, povstalý z jehnědy ztvrdnutím n. zdřevna- těním šupin na př. u habru, břízy, olše. Rst. 502. Vz Šiška. — Š. = chuchel, cucek, der Klunker. Jest tak špinavý, až se dělají š-ce po těle. Us. Vz Šiška (na konci). — Š. = tatarské zelí, prsní koření, kalmus, ca- lamus acorus, der Kalmus. S-rec má kořen hořký, aromatický, jenž se u nás jídá cu- krovaný. Vz Schd. 'II. 268., Čl. 144., Kk. 118., FB. 6., ČI. Kv. 85., Slb. 223., Rstp. 1654. Nejspíše z něm. Süsswurz a pruškvorec, prustvorec, puškvorec, z něm. Brustwurz. Mz. — Š. = přischlá lejna na ocase hově- zího dobytka. U Chocně. Ktk. — Š., zimo- stráz. V.

329008   Šišvorec Svazek: 7 Strana: 0849
Šišvorec, rostl. Mllr. 8. — Š. = potmě- chuť, Solanum dulca mara. U Počat. Jndr. — Š. = chuchel. Vz Chuchvalec. Šf. III. 549.

329009   ŠiŠVOrec Svazek: 8 Strana: 0405
ŠiŠVOrec = puškvorec, proškvorec, bru- škvorec, tatarák, tatarcok, acorus calamus, rostl. Laš. Brt. D. II. 499.

329010   Šišvoří Svazek: 3 Strana: 0880
Šišvoří, n., rostlina cizopasná, modrým květem kvetoucí, roste na vrbách. Mtc.

329011   Šišvoří Svazek: 7 Strana: 0849
Šišvoří, n., rostl. cizopasná; roste na vrbách a kvete modře. Mtc. XV. 193.

329012   Šišvůrky Svazek: 8 Strana: 0578
Šišvůrky = psí víno. Mtc. 1896. 52.

329013   1. Šít Svazek: 3 Strana: 0880
1. Šít, u, m., šíta, y, f., šitek, tku, m. = otep slámy, ein Strohbund. Us. v Krkonš. Hk., Dřk. Vz Otep. Z něm. Schütte. Mz. 412.

329014   2. Šít Svazek: 3 Strana: 0880
2. Šít, a, m. = stařec, der Greis. Š. babu rovně též jako pacholík děvčičku miluje. Jel. Enc. m. 21. Šestý věk od sedmdesáti až do skončenie slove šietnosť, od niež slovú šietové. Hus II. 65. Avšak šiet nebo baba pokřikne. Hus III. 110. Slovo toto ustou- pilo v 16. stol. obvyklému nyní kmet. Jir. v Mus. 1863. 263.

329015   1. Šít Svazek: 7 Strana: 0849
1. Šít = otep dlouhé slámy, svázaná dr- chanice. U Potštýna. Ibl.

329016   2. Šít Svazek: 7 Strana: 0849
2. Šít. U Benešova říká lid posud šejd. To je šejd (= dědek; potupně). Šíma.

329017   Šít Svazek: 9 Strana: 0326
Šít lnu = kloub. Čes. 1. IX. 391. Šíti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 217. Šiť horúcou ihlou (když se šití brzo páře). Šiť na zajačí skok. Zát. Př. 366b. Drž bratře, já pustím (o nedbalém šití). Šeb. 63.

329018   Šít mořák Svazek: 10 Strana: 0421
Šít mořák = mořský stařec, álioiog yegcov (Nereus). Msn. Od. 352.

329019   Šíta Svazek: 3 Strana: 0880
Šíta, vz Šít, 1. Šítal, a, m., osob. jm. Šítati = mrskati, peitschen. Jg. Šitboř, e, m., Schüttwa, ves u Ronš- berka. PL. Vz S. N.

329020   Šitbořice Svazek: 3 Strana: 0880
Šitbořice, dle Budějovice, Schüttbořitz. ves u Klobouk na Mor. PL.

329021   Šitbořice Svazek: 7 Strana: 0849
Šitbořice z: Ješutbořice. Mus. 1889. 164.

329022   Šitek Svazek: 7 Strana: 0849
Šitek = šetek, všecek. Slov. nář. čierno- hronecké. Šd.

329023   Šíti Svazek: 3 Strana: 0880
Šíti, šiji, šij, šije (íc), il, it, ití; šívati, šíjeti, (na Slovensku šíjati), el, en, ení, nähen. — abs. Ledajaké hasafírek chtěl by ženu míti, nežby radši si vzal jehlu a učil se šíti. Sš. P. 685. Není šití a je nití; není nití a je šití (jedno mám a druhé ne). Vz Nuzný. Lb. Jeden šije, druhý pára (vz Marné počínaní); Jak šíti tak párati (= vše mu práce. Vz Zmatek); Šíti jako párati, vše robota (vz Stejnost'). Č. Učiti se šíti. — co. Krejčí šije šaty. Kom. Není co šíti, ano vše děravo. Smil., Č. — co komu: kabát. Mojí nejmilejší košulenku šijte; Šij mi ženo ko- šulu, bo mam celu ohnilu. Sš. P. 150., 162. Nemocnému lékařství bývá nelibé, kdy jemu lékař ránu šije aneb úd který řeže. Hus II. 259. — co čím: košili jehlou, rukou, šicím strojem. Us. Neb žena lépe umie jehlu šíti. Dal. 9. Holečku, já sem už tvýma jehlama nešila, jak byl čert malé pachole (už dávno). U Dobrušky. Vk. Nedávej má milá košelky zlatem šít a pros pána Boha, abych mohl okřít; Žebys mně, Michalku, mohl ešče ožit, ešče bych ti dala košelu zlatem šít; Dala bych já sobě košelku zlatem šít. Sš. P. 122., 165., 184. Nečij pytle hedbávím. V. Dneska jím všeci čerti šijou, ist teufelsböse. Us. Šd. — co komu nač. On šije velkú botu na malú nožičku (dělá vola z komára). Mor. Tč. Š. někomu kabát na svátek. Sš. P. 576. — co kde pro koho. Š. na šicím stroji. Us. Neplač o mne, potěšení moje, šak mně šijú v Brně šaty nové; V Račiboru v jednym domě šijú se tam šaty pro mě. Sš. P. 573., 576. — kdy. Ve dně šila ko- šulenku, v noci přadla kúdelenku; Ve dně šila, v noci přadla, poctivě mě vychovala. Sš. P. 578. — se. Jak se šije, tak se pije. Vz Šetrnost'. Lb. Nešije (nechystá) se nic dobrého. Mor. Šd. — se s čím. To mi za to nestojí, abych se s tím šil. Us. Dch. — se nač. Šijete (= hrnete, šinete) se na mne jako vosy; Všichni se na mě šijou. Us. u Žirovnice. Vlk. — se k čemu. Šije se k vojně (chystá se, strojí se). Mor. Šď. jak. Š. stehem předním, zadním, velikým, malým, drobným, širokým, úzkým, plochým, dutým, vedlejším. Š. a Ž., Šp. Ty bys' mně musela košulenku šíti bez jehly, bez niti. Sš. P. 702., Er. P. 246. Šíti na obníček, randem. Dch. Šije koutky v hromadu (když kdo zaháleje po koutech chodí). Mus., Bl., Č. Š. od kraje, v kraji. Šp. -- po kom, podlé čeho. Šp. -- co z čeho: košili z plátna. Šp. Střevíčky z komárové kůže. Er. P. 246. Šila ji (košilečku) z hedvábí. Er. P. 148. — s adv.: hustě, řídce, čistě atd.

329024   Šití Svazek: 3 Strana: 0880
Šití, n., das Nähen, die Nähterei, das Nähzeug. Jehla k š., die Nähnadel; š. husté, hluboké, krásné, pracné, snadné, mizerné. Sp. Vz Šíti. — Š. = šatstvo. Kam to šití poneseš ? Us. u Rychnova.

329025   Šíti Svazek: 7 Strana: 0849
Šíti. List fil. 1883.123 , 453., IX. 121. až 122., XIX. 125. Vypravoval, že se tu něco šilo (kulo, činilo). Kom. Kor. 2.

329026   Šití Svazek: 7 Strana: 0849
Šití. Když je š., není nití; dyž jsou niti, není šití. Us. Bart.

329027   Šíti Svazek: 8 Strana: 0405
Šíti. Cosi se na vás šije = chystá. Už se všeličo proti němu šilo. Brt. D. II. 395.

329028   Šíti Svazek: 9 Strana: 0292
Šíti. — jak. Ktož v pláči sejí, budú žíti u veselí. Št. Bes. 91. Kto seje riedko, riedko žne; Ako seje, tak žne; čo seje, to i veje. Slov. Zát. Př. 163., 358a. Než sejete, vždy k tomu hleďte, aby semeno pokropeno bylo svěcenou vodou a hned u cesty, kde se po- číná první brázda, by se vysázela písmena: J. N. K. J. (Jež. Nazar., král judský). Sá. Kant. 31. — co: rolí = osívati. Sieti rolí jest dobro. Maš. ruk. 34a.

329029   Šíti s kým Svazek: 10 Strana: 0421
Šíti s kým. Šijú spolu (pletú spolu pikle). Us.

329030   Šitina Svazek: 3 Strana: 0881
Šitina, y, f. = otep. Vz Šít, 1. Ehr.

329031   Šitina Svazek: 7 Strana: 0849
Šitina. Z šitin, de texturis. 1381. Mý.

329032   Šitina Svazek: 10 Strana: 0421
Šitina, y, f., domitectutn (došek). Rozk. P. 2158., R. 101.

329033   Šítka Svazek: 3 Strana: 0881
Šítka, y, f., rostl., zastr. Sal.

329034   Šitko Svazek: 7 Strana: 0849
Šitko = všecko. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 56.

329035   Šitko řidko Svazek: 10 Strana: 0421
Šitko řidko = čepec Slez. Vlasť. I. 78.

329036   Šítkovský Svazek: 7 Strana: 0849
Šítkovský. Š. věž v Praze. Wtr. Obr. 527.

329037   Šitkovský Svazek: 7 Strana: 1389
Šitkovský. Š. mlýny v Praze, po vlast- níku Šitkovi. Wtr. Obr. II. 507.

329038   Šítnosť Svazek: 3 Strana: 0881
Šítnosť, i, f., zastr. — nejvyšší věk, das höchste Lebensalter. Když zemdlejí moci tak, že již znamenitě hynú skutkové pěti čiehóv a údóv, že již ruce sě třesieta, oči blíkáta neb tekú, přileze šestý věk, jenž slove šietnosť; Každý k dobrému životu některý v dětinství, některý v jinošstvu, některý v šietnosti veden jest. Hus I. 116., II. 65. (Tč.). Vz Šít, 2.

329039   Šítný Svazek: 3 Strana: 0881
Šítný = velmi starý, steinalt. Vz Šít, a, m.

329040   Šítový Svazek: 3 Strana: 0881
Šítový = sešlý, dekrepit. Nz. lk. Cf. Šít, 2.

329041   Šittler Ed Svazek: 10 Strana: 0421
Šittler Ed., spisov, nar. 1864. Sr. Tob. 218., Ott. XXIV. 633.

329042   Šitý Svazek: 3 Strana: 0881
Šitý; šit, a, o, genäht, —jak kde: kabát dobře, dle mody, dle nejnovějšího kroje šitý v dílně Mottlově, Mikšově atd. - kdy. Mám čechel v neděli šitý a do mše svaté válený. Sš. P. 108. Vz Šiti. Šitý, starý. Býti v šitém věku. BO. Vz Šít.

329043   Šitý Svazek: 8 Strana: 0405
Šitý. Je to šité: ,Bratři, držme se, je nás málo (řídké stehy). Mor. NZ. V. 546.

329044   Šiva brada Svazek: 9 Strana: 0326
Šiva brada = kúpel pri spišskom Pod- hradí. Mus. slov. I. 27.

329045   Šiva, Siva Svazek: 3 Strana: 0881
Šiva, Siva, y, m., u Indů jeden ze tři hlavních bohů čili trojice, znamená oheň jakožto sílu oživující a hubící. Vz S. N.

329046   Šivač Svazek: 3 Strana: 0881
Šivač, e, m. = kdo šívá, šije, der Nähter. Kon. Šivačka, y, f. = šička, die Nähterin. — S. = malá jehla, die Nähnadel. Slov.

329047   Šivanica Svazek: 7 Strana: 0849
Šivanica, e, f. = dlouhá a tlustá jehla na konci trojhranná na kožešiny. Val. Vck., Brt. D. 273.

329048   Šivár Svazek: 7 Strana: 0849
Šivár, u, šivarina, y, f. = ostřice tráva, varex, čo má byle (listy) tenké, podlhovaté. Slov. Hdž Čít. 199. Cf. Listnačka. — Orl. XI. 279.

329049   Šiváristý Svazek: 7 Strana: 0849
Šiváristý = šivárem zarostlý. Slov. Č. Čt. 72. Š. močiare. Lipa. II. 306.

329050   Šíváti Svazek: 3 Strana: 0881
Šíváti, vz Šíti.

329051   Šivěti Svazek: 9 Strana: 0326
Šivěti = šedivěti. Slov. Zát. Př. 84b.

329052   Šívka Svazek: 9 Strana: 0326
Šívka, y, f. Třížejdlíková š. (nádoba). 1620. Čes. 1. X. 25.

329053   Šivo Svazek: 7 Strana: 0849
Šivo, a, n. = šití. Mám moc šiva. Hrvát. Šd.

329054   Šizavý Svazek: 8 Strana: 0405
Šizavý = šidlavý. S. nádoba, která vy- padá, jakoby více pojala než skutečně pojme. Slavkov. Brt. D. II. 395.

329055   Šizba Svazek: 3 Strana: 0881
Šizba, y, f. = šizení, šalba, der Betrug. Ros.

329056   Šizení Svazek: 3 Strana: 0881
Šizení, n. = škádlení, pokoušení, die Neckerei, Fopperei, Vexirerei; klam, podvod, der Trug, Betrug, die Trügerei. D.

329057   Šizený Svazek: 3 Strana: 0881
Šizený; -zen, a, o, betrogen, geneckt. Vz Šiditi.

329058   Šizuňk Svazek: 3 Strana: 0881
Šizuňk, u, m. = šizba, šizení, kejklířství, die Bevortheilung, Prellerei, der Betrug. V. Jde na š. (— jest nepoctivý). Us. Kšá.

329059   šk Svazek: 8 Strana: 0405
šk m. šťk; ť odsuto: tlouška m. tloušťka, drška m. dršťka. Dšk. Jihč. I. 20. Cf. Gb. H. ml. I. 398., 526. — šk z sk: oskeruše, škála, škobla, skráně, skořápka m. oskeruše, skála atd. Vz Gb. H. ml. I. 483., Dšk. Jihč. I. 39., 38. - Šk mění se v šč: hruška — hruščička. Vz Gb. H. ml. I. 447.

329060   Škaba Svazek: 3 Strana: 0881
Škaba, y, m. a f., der Geizhalz. Rk. — Š., y, m., osob. jm.

329061   Škába Svazek: 7 Strana: 0849
Škába K. Vz Bačk. Př. 17.

329062   Škába Svazek: 10 Strana: 0421
Škába Kar. (Prok. Sázavský), spis., nar. 1858. Vz Ott. XXIV. 633.

329063   Škabně Svazek: 10 Strana: 0421
Škabně vz Skabně.

329064   Škaboniště Svazek: 3 Strana: 0881
Škaboniště, ě, n. Kde š-ště pověrečné hnilo. Pl.

329065   Škabrati co na kom Svazek: 7 Strana: 0849
Škabrati co na kom = žebroniti. Mor.

329066   Škabrout Svazek: 3 Strana: 0881
Škabrout, a, m., osob. jm.

329067   Škabrožný Svazek: 7 Strana: 0849
Škabrožný, munter. U Místka. Škd.

329068   Škabryně Svazek: 3 Strana: 0881
Škabryně, ě, f. = kalihoty, nohavice, die Hose. Reš. O původu vz Mz. 323. Dle Mz. slovo cizí. Cf. lat. scaber, vlas. scabro, kra- batý, kosmatý, škrablavý.

329069   Škabryně Svazek: 7 Strana: 0849
Škabryně. Krnd. 16. Cf. střhněm. scha- per?n, kaputze, kurzer Mantel. List. fil. 1890. 475.

329070   Škabřice Svazek: 10 Strana: 0667
Škabřice = taška. Lýková š. Val. Čes. 1. XV. 261.

329071   Škádlení Svazek: 3 Strana: 0881
Škádlení, n., das Necken, Foppen, die Neckerei. Jg.

329072   Škádlený Svazek: 3 Strana: 0881
Škádlený; -en, a, o, geneckt, gefoppt.

329073   Škádlený Svazek: 7 Strana: 0849
Škádlený. Udělal mu to na š-nou, zur Schur. Dch.

329074   Škádlící Svazek: 3 Strana: 0881
Škádlící, Vexir-. Š. číše, koflík. Sedl. F. 210.

329075   Škádlil, a, m. Šml. X Svazek: 9 Strana: 0326
Škádlil, a, m. Šml. X. 291.

329076   Škádlílek Svazek: 10 Strana: 0421
Škádlílek, lka, m., zdrobn. škádlil. Tbz. V. 6. 308.

329077   Škádlitel Svazek: 9 Strana: 0462
Škádlitel, e, m. Us.

329078   Škádlitelka Svazek: 9 Strana: 0462
Škádlitelka, y, f. Tbz. IV. 2. 322.

329079   Škádliti Svazek: 3 Strana: 0881
Škádliti, il, en, ení; škádlívati = dráž- diti, popouzeti, šiditi, ponoukati, pokoušeti, necken, Joppen, vexiren, reizen. Jg. — koho kdy. Škádlí nás na potkání. Ros. Co se má rádo, to se škádlí. Lb. Pořád se spolu škádlí. Us. Šd. — koho čím: uštěpačnou řečí, psa holí š. Ros. Mne nepřítel tímto mírem jen tak škádlil. Us. — koho proti komu. Ona otce proti mně škádlí. Ros. — se s kým. Ros., Sych. Š. se s dítětem. Us.

329080   Škádlivec Svazek: 8 Strana: 0405
Škádlivec, vce, m. = kdo jiné škádlí. Us Tkč.

329081   Škádlivka Svazek: 10 Strana: 0421
Škádlivka. Hádanky a š-ky. Vz Čes. 1. XIV. 28.

329082   Škádlivosť Svazek: 3 Strana: 0881
Škádlivosť, i, f., die Neigung zu necken. Škádlivý = kdo rád škádlí, neckisch. — Š. = škádlící, Vexir-. Š-vé zrcadlo, papír, prášek. D.

329083   Škadlúp Svazek: 3 Strana: 0881
Škadlúp, u, m. = škraloup. Vyškrabuje z hrnce š-py. Mor. Šd.

329084   Škadłop Svazek: 7 Strana: 0849
Škadłop = škadłúp. Dol. Brtch.

329085   Škádra Svazek: 3 Strana: 0881
Škádra, y, f., das Geschwader. D.

329086   Škadrbaňa Svazek: 7 Strana: 0849
Škadrbaňa, ě, f., nadávka. Ta stará š. už zase křičí. Slez. Šd.

329087   Škadrona Svazek: 7 Strana: 0849
Škadrona, y, f., Escadron, f. Š. dra- gounů. Čsk.

329088   Škach Svazek: 3 Strana: 0881
Škach, a, m., osob. jm.

329089   Škachnice Svazek: 7 Strana: 0849
Škachnice, e, f. = šachovnice. Hamer- schmid.

329090   Škaj Svazek: 3 Strana: 0881
Škaj, e, m., der Splitter. Šm.

329091   Škaj Svazek: 7 Strana: 0849
Škaj = úlomek kamene, z vl. scaglia = šupina, úlomek z kamene, mramoru dlátem způsobený. Hk. Škakovati = stopovati. Šf. Strž. II. 250. Škála. Cf. Zv. Př. kn. I 11., Fr. Chlum. 49.

329092   Škajčec Svazek: 3 Strana: 0881
Škajčec, čce, m., der Kieselsand. Šm.

329093   Škajka Svazek: 3 Strana: 0881
Škajka, y, f. = křemel jako ořech veliký, nussgrosser Kiesel. Jg. Cf. střlat. scaliae, kameny řezné, rozeklané. O původu vz Mz. 323. — Mus., Techn. U Kroměř. Bkř.

329094   Škála Svazek: 8 Strana: 0405
Škála m. skála a j. Zbirov. Šb. D. 22., Dšk. Jihč. I. 39.

329095   Škála Svazek: 10 Strana: 0421
Škála tonů (stupnice). Vz Strh. Akust. 459. — Š. = skála. Kbrl. Džl. 5.

329096   Škála, y Svazek: 3 Strana: 0881
Škála, y, f., z it., a to z lat. scala = skála, stupnice, postupné pokračování (buďsi zdola nahoru nebo naopak) od nějakého tonu, který základním nazýváme, až k jeho oktavě (osmici), die Tonleiter, Skala, Ton- stufe. Š. tvrdá n. dur, měkká n. moll, chro- matická. Vz více v S. N. Š-la vystupující, sestupující, nahoru n. dolů jdoucí; odvo- zená, diatonická n. původní, enharmonická n. stejnohlasná; stupeň š-y. Hd. Š. husto- měru, manometru, teploměru, tlakoměru. Vz KP. II. 40., 58., 333., 54. (59.).

329097   Škalba Svazek: 3 Strana: 0881
Škalba, y, f. = škarba, štěrba, díra, me- zera, die Spalte, Ritze; od kláti. Llk., Pk., Klš. Cf. Škalubina.

329098   Škalbina Svazek: 7 Strana: 0849
Škalbina, y, f. = škalba. Vhl., Brt. D. 273.

329099   Škaldať sa Svazek: 7 Strana: 0849
Škaldať sa = hněvat se. Slov. Ssk.

329100   Škalirovati koho Svazek: 7 Strana: 0849
Škalirovati koho = dobírati si, šká- dliti. Neor.

329101   Škalník Svazek: 10 Strana: 0422
Škalník m. skalník (skalní duch). Kbrl. Džl. 5.

329102   Škaloud Svazek: 3 Strana: 0881
Škaloud, a, m., osob. jm. Dch.

329103   Škálový Svazek: 7 Strana: 0849
Škálový, Skala-. Š. stupeň, Pdl., husto- měr. ZČ. I. 308.

329104   Škalubina Svazek: 3 Strana: 0881
Škalubina, y, f. — skulina ve dřevě n. ve skále, die Ritze. Slov. Plk. Cf. Škalba.

329105   Škalubinka Svazek: 9 Strana: 0326
Škalubinka, y, f. = skulina. Budeš plakat hleďaci š-kou. Brt. P. n. 366.

329106   Škamétka Svazek: 3 Strana: 0883
Škamétka, y, f. = kornout. Slov.

329107   Škamno Svazek: 3 Strana: 0881
Škamno, a, n., z lat. scamnum — školní lavice, die Bank. Us. Jir., Vrů.

329108   Škampa Svazek: 7 Strana: 0849
Škampa, y, f. = vydlabané místo v buntě, do něhož jsou zasazeny krokve. Mor. Vhl.

329109   Škampa Svazek: 9 Strana: 0326
Škampa, y, f. = ostuda f Š-pu si utržiti. Braun. 69.

329110   Škampa Svazek: 10 Strana: 0422
Škampa Al., básn. a belletr, nar. 1861. Vz Ott. XXIV. 63 i., Tob. 218.

329111   Škampa, y Svazek: 3 Strana: 0881
Škampa, y, m., osob. jm.

329112   Škamra Svazek: 7 Strana: 0849
Škamra, y, f. = škamračka. Slov. Rr. Sb.

329113   Škamrač, e, škamrák Svazek: 3 Strana: 0881
Škamrač, e, škamrák, a, m. reptač, der Murrer, Brummer. Slov. Bern.

329114   Škamračka Svazek: 3 Strana: 0881
Škamračka, y, f. = reptačka, die Mur rerin. Slov. Bern.

329115   Škamradí Svazek: 7 Strana: 0849
Škamradí, n. = haraburdí. Čce. Tkč.

329116   Škamrák Svazek: 7 Strana: 0849
Škamrák, a, m. = škamrač. Phľd. II. 1. 14., Rr. Sb.

329117   Škamral Svazek: 3 Strana: 0881
Škamral, a, m = škamrač.

329118   Škamrala Svazek: 7 Strana: 1389
Škamrala, y, m. = škamrač. Dol. Brtch.

329119   Škamrala, y Svazek: 3 Strana: 0881
Škamrala, y, m., osob. jm. Cf. Škamrati.

329120   Škamralka Svazek: 3 Strana: 0881
Škamralka, y, f. = škamračka. Us. Hý.

329121   Škamrání, n Svazek: 3 Strana: 0881
Škamrání, n. = reptání, das Murren. Š. statečnost raní; Š. všech ludí špatí nejvíc služebníka; To u poddaných š. vzbudzuje; Mluv malučko a vynechaj zbytečné š. Na Ostrav. Tč. Vz Škamrati.

329122   Škamranina Svazek: 7 Strana: 0849
Škamranina, y, f. = skamrání. Slov. Phľd. II 2. 40.

329123   Škamrať Svazek: 8 Strana: 0405
Škamrať = škemrati. Jevíčko. Brt. D. II. 395.

329124   Škamrati Svazek: 3 Strana: 0881
Škamrati, škamrám a škamři = reptati, murren, brummen; domlouvati, zureden, schelten, zurechtweisen. Cf. Šamlati. Us. na Mor., Slovensku a ve Slezsku. Brt., Klš. — abs. To je člověk, ustavičně jen škamrá (reptá). Us. Hý. — komu = domlouvati. Brt. — co. Co tvá prosba nedostává, nech jazyk tvůj neškamře. Na Moravě. Tč. — nač. Když tě kdo ze zlého kárá, nechti naň škamrati. Slov. Tč. Mnozí škamřú na vladaře, že pijú a jeďá, že jich pak od zkázy chráňá, o tom snad nevěďá. Mor. Tč. — nač kdy. Když ty robíš něco bez rozumu, potom darmo ve svém neščastí škamřeš na příhodu. Mor. Tč. — proti čemu. Morav., slez. Tč., Klš. — se. Hrubě se Zefa š-la, tak ju to mrzelo. Slez. Šd.

329125   Škamravě Svazek: 3 Strana: 0881
Škamravě, vz Škamravý.

329126   Škamravec Svazek: 3 Strana: 0881
Škamravec, vce, m. - škamrač. Slov.

329127   Škamravně Svazek: 3 Strana: 0882
Škamravně, scheltend, murrend. Bern.

329128   Škamravnice Svazek: 3 Strana: 0882
Škamravnice, e, f. == škamračka.

329129   Škamravník Svazek: 3 Strana: 0882
Škamravník, a, m. = škamrač. Slov.

329130   Škamravnosť, škamravosť Svazek: 3 Strana: 0882
Škamravnosť, škamravosť, i, f. = bu- blavosť, nevrlosť, reptavosť, die Gewohnheit zu murren, zu schelten. Slov. Bern. — Š. = krhavosť, die Triefäugigkeit. Slov. Koll.

329131   Škamravný, škainravý Svazek: 3 Strana: 0882
Škamravný, škainravý, na Slov., mor. a slez. = bublavý, reptavý, mürrisch, zank- süchtig. Kdo je š-vý, ten se hněvá a je tvrdohlavý. Mor. Tč. — Škamravý = kr- havý, triefäugig. Plk.

329132   Škamravý Svazek: 8 Strana: 0405
Škamravý. Krčma osvětlovaná š-vými lampami (blikavými?). Phľd. 1893. 584.

329133   Škandálik Svazek: 8 Strana: 0405
Škandálik, u, m. Pikantní š. Phľd. 1895. 427.

329134   Škandera Svazek: 3 Strana: 0882
Škandera, y, m. = člověk nemotorně oblečený, plump, schlotterig gekleidet. Us. Dch.

329135   Škandovati Svazek: 10 Strana: 0422
Škandovati = skandovati. Grm. XXI.

329136   Škandriť sa s kým Svazek: 8 Strana: 0406
Škandriť sa s kým = hádati se. Phľd. 1895. 295.

329137   Škaně Svazek: 7 Strana: 0849
Škaně, pl., f., coma, zastr. Hank. Sb. 284.

329138   Škapa Svazek: 3 Strana: 0882
Škapa, y, m. a f. = silný kůň, grosses Pferd. V., Kom., D. — Š. — veliká nemo- torná ženská, lochna, manda, die Strunze. D. — Š —veliké hovado; nemotorná věc, kůň jízdecký. Na vých.Mor. Na Hané také = obstárlá hubená ženština, koza, kůň a pod. Bkř. — Š., osob. jm. Šd.

329139   Škapa Svazek: 7 Strana: 0849
Škapa, vz Skapa. Brt., Koll. III. 171.

329140   Škapa Svazek: 9 Strana: 0326
Škapa, y, f. = veliké semeno turecké fazole. Lisic.

329141   Škapa Svazek: 10 Strana: 0422
Škapa = herka (kůň). Baw. J v. 384.

329142   Škapatník Svazek: 7 Strana: 0850
Škapatník, a, m. = čert. Slov. Němc. II. III.

329143   Škapí Svazek: 3 Strana: 0882
Škapí = koňský, Pferd-. Š. maso. L.

329144   Škapík Svazek: 3 Strana: 0882
Škapík, a, m., osob. jm. Mor. Sd.

329145   Škapisko Svazek: 3 Strana: 0882
Škapisko, a, n., eine garstige Mähre.

329146   Škapléř Svazek: 7 Strana: 0849
Škapléř, e, m. = škapulíř. Pass. mus. 411., Hr. rk. 63., Bhm.

329147   Škapula Svazek: 9 Strana: 0326
Škapula, y, f., pozemek, ve Slez. Lor. 82.

329148   Škapulíř Svazek: 3 Strana: 0882
Škapulíř, e, m., škapuléř, na Slov. ška- pulár, z latin, scapulare, das Schulterkleid, oděv mnišský, jenž se nosí přes habit ře- holní, přikrývající toliko ramena, záda a prsa, nemajíc žádných postranních částí a sahajíc až ku kotníkům. Dominikani mají černý š. přes bílé roucho. Das Skapulier. Ve bratrstvech = dva malé kousky čtverhranné nějaké látky Hedvábné nebo vlněné, jež úzkými pásky tak spojeny jsou, že se na prsou a na zadech nosí. Hý., Sd. Vz S. N. a Mz. 412. — Š., který na šňůrce nosí, das Skapulier, das man am Halse trägt.

329149   Škapulíř Svazek: 7 Strana: 0849
Škapulíř. Vz předcház. a Amuletka.

329150   Škapulířový Svazek: 7 Strana: 0849
Škapulířový. Š. slavnosť, svátek. Hnoj. 100., 398. Vz Škapulířský.

329151   Škapulířský Svazek: 3 Strana: 0882
Škapulířský. Š. bratrstvo, die Skapulier- bruderschaft. Vz Skapulíř. Šd. Š. slavnost.

329152   Škára Svazek: 7 Strana: 0849
Škára = nevydělaná kůže. Divoké po- stavy lidí, ve š-rách lesních šelem. Čch, Dg. 703. — Š. = vrstva buněk protoplasma- tických y kůži pod pokožkou. Slov. zdrav. 362. — Š. = škraloup na mléce, na kaši atd. Val. Vck. - Cf. Šf. III. 557.

329153   Škára Svazek: 8 Strana: 0406
Škára. Proměna š-ry v useň. Vz KP.VI. 662. Ty škáro podšitá (nadávka)! Slád. Žen. 60. — Š. = skulina. Š-ry dvier (dveří). Phľd. 1895. 372., 387. Videl ich ces š-ru. 16. 1895. 1.

329154   Škára Svazek: 9 Strana: 0327
Škára = skulina. Pavúk čaká ve skáre na muchu. Zát. Př. 104a.

329155   Škára, škarka Svazek: 3 Strana: 0882
Škára, škarka, y, f. Na Moravě a na Slovensku = nevydělaná kůže i s chlupy. Tech., Km. Die abgezogene Haut. —Š. = spodní vrstva kůže, vrchní slove pokožkou. Vz Schd. II. 344. Dle S. N. je nahoře po- kožka, druhou vrstvou blána sliznatá, síťko- vaná, třetí vrstvou blána nervová a čtvrtou vrstvou škára. Vz S. N. Corium, die Leder- haut. Nz. — Š. = obstárlá, scvrklá žena (na- dávka). Ty stará škáro! Sd. Vz Škařupa. — Š., na Moravě = strup, die Rinde an der Wunde. D. Cf. vlas. escara, franc. escarre, střlat. scara, escara, lat. eschara, řec töyaa. Mz. 324. — Š. z masa = hubené maso, ma- geres Fleisch. Bern. — Š. = škulina, die Ritze. Koll., Plk., Šd.

329156   Škaraditi Svazek: 7 Strana: 0849
Škaraditi atd., vz Škarediti atd.

329157   Škaradý Svazek: 3 Strana: 0882
Škaradý = škaredý. Hus II. 226.

329158   Škaradý Svazek: 3 Strana: 0883
Škaradý konec položil řka: Jichž jisté za- tracenie jest. Hus II. 226. Š-dou smrtí se- jíti. Us. — Š. = ošklivý, nevlídný, unfreund- lich, sauer, gräulich. Kery nam nic nechce dati, ten penize s miškem zírati a dostane zlu odměnu, š-du, dudlavu ženu. Sš P. 740. Vyť jdete dnes se škaredou! Us. Vk. — čím: vzezřením. V. — S., rybník u Sudo- měře. Tk. IV. 33. — Š. středa 1. = popelec, der Aschermittwoch; 2. = člověk zasmušilý, der Sauertopf. D.

329159   Škárat Svazek: 10 Strana: 0667
Škárat = škrabati. Brt. Sl.

329160   Škáratý Svazek: 3 Strana: 0882
Škáratý, rauh (auf der Oberfläche). Dch.

329161   Škáravý Svazek: 7 Strana: 0849
Škáravý = škáratý. Orl. VIII. 134.

329162   Škarba Svazek: 3 Strana: 0882
Škarba, y, f., škarbina = skulina, die Spalte, Ritze. — Š. = nádoba ku hašení vápna, karb, Kasten zum Kalklöschen. Us. — Š. = škarpa. U Ronova. Rgl.

329163   Škarbal Svazek: 3 Strana: 0882
Škarbal, u, m. = stará, chatrná obuv, abgetragener Schuh. U Vsetína, Vck. U Opav. Klš. U Příbora. Mtl. Na Mor. vůbec dle Hý., Brt. Cf. Škarbol, Škarpál.

329164   Škarbal Svazek: 7 Strana: 0849
Škarbal. Cf Zbrt. Krj. I. 74., 248.

329165   Škarbal Svazek: 8 Strana: 0406
Škarbal. Hra na š. Vz Vck. Val. I. 76., Kld. II. 339.

329166   Škarbala Svazek: 3 Strana: 0882
Škarbala, y, f. = škarpál, škarbal.

329167   Škarbalov Svazek: 9 Strana: 0327
Škarbalov, a, m., čásť vsi Količína na Mor. Pck. Hol. 45.

329168   Škarbalovský Svazek: 3 Strana: 0882
Škarbalovský, ého, m., převzdívka tomu, kdo škrpe nohama (kdo nohy za sebou smýká, šoupá). U Opav. Klš.

329169   Škarbička Svazek: 8 Strana: 0406
Škarbička, y, f. = krabička. Tvarožná. Hledík.

329170   Škarbina Svazek: 3 Strana: 0882
Škarbina, y, f. = škarba.

329171   Škarbol Svazek: 3 Strana: 0882
Škarbol, u, m. = škarbal. U Místka, Škd.

329172   Škarboutiti se Svazek: 3 Strana: 0882
Škarboutiti se (o počasí), sich trüben. Us. u Petrovic. Dch. Š-tí se, bude pršeti. Us.

329173   Škarda Svazek: 3 Strana: 0882
Škarda, y, f., crepis, Pippau, rostl. Kk. 163. Š. smrdutá, c. foetida, pravá, genuina, makolistá, rhocadifolia, štětinatá, setosa, ze- lená, virens, střešní, c. tectorum, nicejská, nicaeensis, ozimá, biennis, ukousnutá, prae- morsa, velkokvětá, grandiflora, čertkusolistá, succisaefolia, bahenní, paludosa. FB. 38., Čl. Kv. 169. — Š., y, m., osob. jm. Š. Jakub, advokat a právnický spisovatel v Praze, nar. 11/3 1828. Vz S. N.

329174   Škarda Svazek: 7 Strana: 0849
Škarda, rostl. Cf. Ott. V. 712. - Š. Jak., Cf. Tf. H. 1. 183, 184., Tf, Mtc. 210., Šb. Dj. ř. 293., Rk. Sl., S. N. - Š. Václ., dr. a advokát v Praze, syn předešlého.

329175   Škarda Svazek: 9 Strana: 0327
Škarda Jak. dr. Sr. Jub. XXXI.

329176   Škarda Svazek: 10 Strana: 0667
Škarda Jak. Dr., advok., spis. 11. /3. 1828. -31. /12. 1894.; Š. Václ. Dr., adv., spi3., nar. 28. /5. 1861.; Š. Vlácl. Dr, adv., spis., nar. 1863.; Š. Ctibor Dr., adv., spis., nar. 1876. Vz Ott.

329177   Škareda Svazek: 3 Strana: 0882
Škareda, y, m. a f. = škaredý člověk, ein hässlicher Mensch; 2. kdo se škaredí, ein Sauertopf. Jg. Co tu chceš, ty škaredo! Us. Šd.

329178   Škaredák Svazek: 7 Strana: 0849
Škaredák, a, m. = škareda. Šd.

329179   Škaredě Svazek: 3 Strana: 0882
Škaredě - nehezky, ošklivě, hässlich, garstig. Š. mu to sluší. Reš. Š-dě někomu vyprášiti, posvítiti; Venku š. se chumelí. Sych. Vypadá to s ním š. Us. Dch. Dělníci š. láli. Us. Sd. — Š. hleděti — mračiti se, nevlídně koukati, finster aussehen, blicken. V. Š-ě naň hledí, Kom., š. se kaboní. Sych. Kdo š. hledí, dobře myslí. U Olom. Sd.

329180   Škaredé Svazek: 7 Strana: 0849
Škaredé, ého, n. = příkrá stráň pod Radhoštěm. Kld. I. 31.

329181   Škaredec Svazek: 3 Strana: 0882
Škaredec, dce, m. = škareda. — Š., das Rheuma. Slov.

329182   Škaredění Svazek: 10 Strana: 0422
Škaredění, n. Odpůrcovo š. Lit I. 613.

329183   Škareděti Svazek: 3 Strana: 0882
Škareděti, ěl, ění= stávati se škaredým, hässlich werden. Us.

329184   Škaredil Svazek: 3 Strana: 0882
Škaredil, a, m., ein Sauerblickender. Dch.

329185   Škaredina Svazek: 7 Strana: 0849
Škaredina, y, f. = škaredá věc. Šd.

329186   Škaredinec Svazek: 7 Strana: 0849
Škaredinec, nce, m. = škareda. Mor. Šd.

329187   Škarediti Svazek: 3 Strana: 0882
Škarediti, il, ěn, ění; škaredívati, häss- lich, garstig machen. — abs. Škaredí jako nic dobrého. U Žamb. Kf. — co. Nemusí proto člověka š. (ostouzeti). U Žamb. Dbv. To jeho obličej škaredilo. Ráj. — čím: očima š. Č.— se na koho = mračiti se. Ros., Dch., Šd. — se jak dlouho. Od bo- žího rána až do večera (= ustavičně) se š. Us. Hý.

329188   Škaredivý. Š Svazek: 10 Strana: 0422
Škaredivý. Š. žena, Rais. Lep. 31., tvář. Nár. list. 1886. č. 8.

329189   Škaredka Svazek: 3 Strana: 0882
Škaredka, y, f., nadávka ženským. Ty š-dko! du Hexe, garstige Dirne. Slez. Šd. — Š-ky = sladké hrušky s nážlutlou koží. Slez. Šd.

329190   Škaredně Svazek: 3 Strana: 0882
Škaredně = škaredě.

329191   Škaredník Svazek: 3 Strana: 0882
Škaredník, a, m. == škareda. Bern., Šf. Ale mi svazuje (svět) s takým š-kem. Sl. ps. 166.

329192   Škarednosť Svazek: 3 Strana: 0882
Škarednosť, i, f. = škaredosť. Bern.

329193   Škarednouti Svazek: 7 Strana: 0849
Škarednouti = škareděti. Hlas š-dne. Hol. 427.

329194   Škaredný Svazek: 3 Strana: 0882
Škaredný = škaredý. Slov.

329195   Škaredo Svazek: 8 Strana: 0406
Škaredo = škaredé. Š. hledí. Zvolen.

329196   Škaredohled Svazek: 3 Strana: 0882
Škaredohled, a, m. = kdo se porád ška- redí, škareda. U Bělohr. Bf., Zlob., Mark.

329197   Škaredohlednosť Svazek: 10 Strana: 0422
Škaredohlednosť, i, f. Š. Dantova obli- čeje. Jeř. Rom. básn. 391.

329198   Škaredohledý Svazek: 3 Strana: 0882
Škaredohledý, finster blickend. Šm., Jg.

329199   Škaredohledý Svazek: 7 Strana: 0849
Škaredohledý, vz Škarohledý, dod.

329200   Škaredohlída Svazek: 3 Strana: 0882
Škaredohlída, y, f. = škaredohled. U Olom, Sd.

329201   Škaredohlídec Svazek: 3 Strana: 0882
Škaredohlídec, dce, m. = škareda. U Ko- stelce n. Orl. Ktk.

329202   Škaredohlídek Svazek: 7 Strana: 0849
Škaredohlídek, dka, m., vz Škarohlíd.

329203   Škaredohlídský Svazek: 3 Strana: 0883
Škaredohlídský = škaredící se. Š-ský člověk = škareda. U Kostelce n. Orl. Ktk.

329204   Škaredohlídství Svazek: 7 Strana: 0849
Škaredohlídství, vz Škarohlídství.

329205   Škaredosť Svazek: 3 Strana: 0883
Škaredosť, i, f. = šerednost, ohyzdnost, ne- švarnost, mrzutosť, die Hässlichkeit, Garstig- keit. Š. těla. Jel. — Š. — smilstvo (zastr.). BO., Veleš.

329206   Škaredosť Svazek: 10 Strana: 0422
Škaredosť, scelus. B. ol. Ezech. 16. 51.

329207   Škaredství Svazek: 9 Strana: 0327
Škaredství života. Chč. S. I. 378.

329208   Škaredstvo Svazek: 3 Strana: 0883
Škaredstvo, a, n., -ství, zastr. = ška- redosť. St. skl. V. 52. Z bláta š-stvie. Ž. wit 39. 3.

329209   Škaredý Svazek: 3 Strana: 0883
Škaredý, komp. škaredější. Š. = drsný jako strup, rauh. Ros.— S. mrzký, nepěkný, ohavný, ohyzdný, hässlich,garstig, schändlich. S. tvář; až hrůza š. D. Š-dá snadno omrzí. Štelc Š. neštěstí. Tkad. Š-dou tvář dělati. Šm. Ve š-dém sudé může také býti dobré víno. Hnš. Š-dé písmo. Us. NI. Byl pěkny zeleny a včilej je černy, ach jakej on došel š-ej proměny! Šš. P. 296. Ač já jsem černá a ve vaší zemi škaredá, protoť já v zemi našie jsem krásná; Neb bude-li krásný, tožf bolesť, aby se jiné nechopil; bude-li ška- redý, tožť tesknost'. Hus III. 12., 269. Ne- chlub se pradědy sám jsa škaredý. C. Ška- redo jest ženě, v kostele mluviti. ZN. — Š. = nepříjemný, mrzutý, garstig, widrig, übel. Škaredou povahu do sebe míti. Sych.

329210   Škaredý Svazek: 7 Strana: 0850
Škaredý. Mkl. Etym. 298., Mkl. B. 210. Hleděl okem š-dým. Us. Š. duše. Pal. Rdh. III. 285. Š. š-ho neuctí. Val. Vck. - Š. = pole na Vsacku. Vck.

329211   Škaredý Svazek: 8 Strana: 0406
Škaredý. Š. jako noc. Nov. Př. 606. Š. oko mať na dokoho (zanevříti naň). Phľd. 1894. 549. Měl naň š-dou hubu = pomlouval ho, huboval naň. Žd'ár. Nár. list, 1894. č. 219. odp. feuill.

329212   Škaredý Svazek: 9 Strana: 0327
Škaredý (nehezký) člověk: škero, škrata, škuliperda, špata. Zát. Př. 65b. Š-dá jak po- tvora, jak opica, jak žaba. Šeb. 220. — Š. Na š-dou středu už nerada předu. Čes. 1. IX, 224.

329213   Škaredý Svazek: 10 Strana: 0422
Škaredý. Na škaredou středu nerada předu, ráda spím, a co je dobrého, ráda sním. Čes. 1. XI. 78. Jak na š-du středu prši, byva mnoho hysinic (housenek) v zelu. Slez. Vlasť. I. 212.

329214   Škarechov Svazek: 7 Strana: 0850
Škarechov, a, m. = hora. Pam. arch. I. 90.

329215   Škarechov Svazek: 9 Strana: 0327
Škarechov, a, m., chybně: Škarehof, vrch na Slansku. Slan. 2.

329216   Škárek Svazek: 3 Strana: 0883
Škárek, rka. m., osob. jm. Šd.

329217   Škarel Svazek: 7 Strana: 0850
Škarel, rla, m. Š-li = včeli, které před rojením vyhledávají místo, kam by se roj usaditi měl. U Místka. Škd.

329218   Škariant Svazek: 3 Strana: 0883
Škariant, vz Škaryant.

329219   Škarioth Svazek: 7 Strana: 0850
Škarioth. Judáš Š. Výb. II. 403.

329220   Škariotité Svazek: 3 Strana: 0883
Škariotité n. Judité slovú jmenovitě ti. kteříž dar boží prodávají ponuknutím neb zjevně řkúce. Hus III. 239.

329221   Škark Svazek: 8 Strana: 0406
Škark, a, m., les u Horních Bor. Duf. 313.

329222   Škárka Svazek: 3 Strana: 0883
Škárka, y, f., das Speckstück. Chodí po škárkách (když koncem masopustu junáci s hudbou po domech s právem chodí slaninu sbírajíce). Mor. Šd. Jinde to (chození s med- vědem) zovou choděním po škárkách. Sš. P. 732. — Š. = kůže namazaná kolomazí n. smolou k natírání biče, aby byl tužší. Na Mor. Mřk.

329223   Škarka Svazek: 7 Strana: 0850
Škarka, vz Škára. — Š. = rozedraná podešev. Mor. Vck. — Š. = škartka. U Kdýně Rgl.

329224   Škarlát Svazek: 3 Strana: 0883
Škarlát atd., na Slov. — šarlát atd.

329225   Škarloup Svazek: 7 Strana: 1389
Škarloup = škraloup. Vých. Mor. Mz.

329226   Škarlúp Svazek: 3 Strana: 0883
Škarlúp, u, m. — škraloup. Na morav. Zlínsku. Brt.

329227   Škarmaň Svazek: 3 Strana: 0883
Škarmaň, ě, f., der Felsensturz. Rk. Cf. Škramník.

329228   Škarman Svazek: 10 Strana: 0422
Škarman m. Škarvan, vrch u Domažlic. Krbl. Džl. 5., Čes 1. XII. 384.

329229   Škarnica Svazek: 10 Strana: 0422
Škarnica = kornout. Val Čes. 1. XII. 228.

329230   Škarnicl Svazek: 3 Strana: 0883
Škarnicl, e, m. — kornout, das Skarnitzel. V Čech. a na Mor. Kda., Škd.

329231   Škarnótek Svazek: 10 Strana: 0422
Škarnótek, tku, m. = kornountek. Lišeň. Mtc. 1902. 443.

329232   Škarnout Svazek: 3 Strana: 0883
Škarnout, u, m. = kornout.

329233   Škarnout Svazek: 10 Strana: 0422
Škarnout = kornout. Kbrl. Džl. 6.

329234   Škarňoutek Svazek: 8 Strana: 0406
Škarňoutek. Hra na š-tky (konôpky). Vz Duf. 106.

329235   Škarnoutka Svazek: 3 Strana: 0883
Škarnoutka, y, f. kornout. Mor. Bkř.

329236   Škarohled Svazek: 3 Strana: 0883
Škarohled, a, m. — kdo škaredě hledí, der sauer sieht. Na Slov.

329237   Škarohledství Svazek: 7 Strana: 0850
Škarohledství, n., Pessimismus, m. Rk.

329238   Škarohledý Svazek: 7 Strana: 0850
Škarohledý, pessimistisch a p. Š. ďábel, Brt. N. p. 446., Čch. Dg., Němc. V. 90.

329239   Škarohlíd Svazek: 7 Strana: 0850
Škarohlíd, a, m. = škaredohled, škaro- hled, Pessimist a p. Knrz., Rjšk , Hrb., Kšť.

329240   Škarohlídný Svazek: 10 Strana: 0422
Škarohlídný, schwarzsehend. Š. oko. Nár. list. 1884. č. 116. Sr. Škarohledý.

329241   Škarohlídství Svazek: 7 Strana: 0850
Škarohlídství, n, der finstere Blick, Pessimismus.

329242   Škarohlídství, n Svazek: 10 Strana: 0422
Škarohlídství, n. Nár. list. 1905. 186. 13. Sr. Škarohledství v VII. 850.

329243   Škarovidný Svazek: 10 Strana: 0422
Škarovidný lid. Kká. Sion II. 75, 162

329244   Škárový Svazek: 3 Strana: 0883
Škárový. Š. vrstva, dieLederhautschichte. Nz.

329245   Škarpa Svazek: 3 Strana: 0883
Škarpa, y, f., z franc. escarpe n. z vlas. scarpa = přikop vedlé cesty, die Skarpe, Böschung. Vz Mz 324. — Š. = strouha, der Graben. U Chrud. Kd. — Š. -- stráň travou obrostlá, ein mit Gras bewachsener Abhang. Na Hané. Hz. — Š. = vůz na kamení, písek, hlínu a p. U Kunv. Msk.

329246   Škarpák Svazek: 8 Strana: 0406
Škarpák, u, m., druh jablek. Nár. list. 1896. č. 299. Příl.

329247   Škarpal Svazek: 8 Strana: 0406
Škarpal, později skrampal, Wtr. Krj. I. 163.; škrbál později škarpetle = selská jedno- podševní obuv, kus kůže pod nohy. XVI. stol. Ib. 98. — Š. = harampátí, smeť. Ib.

329248   Škarpál, škarpal, škrbál Svazek: 3 Strana: 0883
Škarpál, škarpal, škrbál, u, m., na Slov. škarbala = kus kůže pod nohy místo podešvu. Ros. — S. = prosté selské střevíce, krabatiny, einfacher Bauernschuh; z ital. scarpa. Mz. 324. — V. Neb na ten čas stře- vícům říkali š-ly. Háj. 27. — Škarpaly, škr- bály = staré, roztrhané střevíce, alte, abge- tragene Schuhe. — Š-y = střevíce z vlny předené a setkané. Háj. 39.

329249   Škarpati se Svazek: 3 Strana: 0883
Škarpati se = potloukati se. herumstrei- chen. U Místka. Mtl.

329250   Škarpetka Svazek: 7 Strana: 0850
Škarpetka, y, f. = škarpetle. Pk. MP. 95.

329251   Škarpetle Svazek: 3 Strana: 0883
Škarpetle, f-, z ital., scarpetta = obuv, die Socke. Mz. 324., Kom. J. 514.

329252   Škarpíky Svazek: 10 Strana: 0422
Škarpíky, pole u Starce. Čas. mor. mus. III. 143.

329253   Škarta Svazek: 3 Strana: 0883
Škarta, y, f. = škartka. Artikulové se- psáni na škartě. Čr. Vz Škartka.

329254   Škarta Svazek: 7 Strana: 0850
Škarta. Deset škaret vážilo 15 liber. 1550. Wtr. Obr. 553.

329255   Škarta Svazek: 8 Strana: 0406
Škarta. Bl. Gr. 294.

329256   Škarta Svazek: 10 Strana: 0422
Škarta. Že jest ta š. při ní. 1511. Arch. XIX. 25.

329257   Škartečkář Svazek: 3 Strana: 0883
Škartečkář, e, m., der Winkelschreiber. Srn.

329258   Škarteka Svazek: 7 Strana: 0850
Škarteka, y, f., vz Škarta. Kos.

329259   Škartice Svazek: 7 Strana: 0850
Škartice, e, f., vz Škarta. Ruch. 1886 160

329260   Škartička Svazek: 10 Strana: 0422
Škartička, y, f. Š-ky a lístky. 1592. Hrubý 167.

329261   Škartík Svazek: 3 Strana: 0883
Škartík, u, m. Listy a škartíky. Bl. Živ. Aug. 37.

329262   Škartka, škarta, škartečka, škar Svazek: 3 Strana: 0883
Škartka, škarta, škartečka, škar- tička, y, f., z latin, charta = kus papíru, papír, eine Skarteke, ein Blatt, V., Kom. — Š. = čtvrtka archu, eines Bogens. Us. Jg., Šd.

329263   Škartník Svazek: 10 Strana: 0422
Škartník, u, m. = škatule. Mod. kn. 1898. č. 40. 78.

329264   Škaruda Svazek: 3 Strana: 0883
Škaruda, y, m., osob. jm. Mor Šd. P. Dom. S.. exhortator při morav. slez. lesní škole v Sovinci na Mor., zasylatel morav. slov do tohoto slovníku.

329265   Škarúpečka Svazek: 7 Strana: 0850
Škarúpečka, y, f., vz Škařópka. Brt. N. p. II. 384.

329266   Škarupina Svazek: 3 Strana: 0883
Škarupina, y, f. Vz Povětří (konec).

329267   Škarvaditi se Svazek: 3 Strana: 0883
Škarvaditi se, il, ční = škorpiti se, va- diti se. Plk. U Ronova. Rgl.

329268   Škarvan Svazek: 3 Strana: 0883
Škarvan, a m., osob. jm. Mor. Sd.

329269   Škaryant, skaryant Svazek: 3 Strana: 0883
Škaryant, skaryant, a, m., zastar.. = biřic, pochop, der Gerichtsdiener, Büttel, Scherge. V., Kom. Prvotní význam jest slu- žebník od lat. serviens. Mz. 324. Dle Gl. 335. a Mz. z střlat. serjantus, armiger, pro- střednictvím střn. scharianť.

329270   Škaředec Svazek: 7 Strana: 1389
Škaředec, dce, m., Asmodeus, zastr. Pršp. 3, 30.

329271   Škařík Svazek: 3 Strana: 0883
Škařík, a, m., osob. jm. Šd.

329272   Škařinec Svazek: 9 Strana: 0327
Škařinec, n??, m., pozemek. Pck. Hol. 211.

329273   Škařópka, škařoupka, škařupka, ška- řupina Svazek: 3 Strana: 0883
Škařópka, škařoupka, škařupka, ška- řupina, y, f. — skořápka z vajec, die Eier- schale. Do zahrádky na kadlátky, do cha- lópky na škařópky, do světničky na čer- ničky. Sš. P. 508. Vz násl. Obyčejně smrť tu ze slámy obláčejí do šatů bílých dle kroje svého a ověšují stuhami, škařoupkami z vajec čili výfuky či výdumky. Sš. P. 768. — Klda.

329274   Škařupa Svazek: 3 Strana: 0883
Škařupa, y, f. - škořepina, die Scherbe. Mor. Sd., Tč. Kde máš ženo š-py (z hrnců)"? Sš. P. 676. Vz Škařópka. — Š., y, m.—ne- otesanec. Ty. š-po! U Hostýnu. Zkl.

329275   Škařupina Svazek: 3 Strana: 0883
Škařupina, y, f. - skořápka. Vz Ška- řópka. Mor. Tč.

329276   Škařupina Svazek: 3 Strana: 0883
Škařupina, y, f., vz Škařópka.

329277   Škařupka Svazek: 3 Strana: 0883
Škařupka, y, f., na Moravě = škořápka. D.

329278   Škat Svazek: 3 Strana: 0883
Škat, u, m. = jáma (das Gesenke), jest šachta ve štrekách dělaná a tedy na den nevycházející. Am.

329279   Škatka Svazek: 8 Strana: 0406
Škatka, y, f. místo chartka, lat. charta, vz šk. Dšk. Jihč. L 36., 9., 44.

329280   Škatulant Svazek: 7 Strana: 0850
Škatulant, a, m., žertem m. auskultant. Mor. Tč.

329281   Škatulář Svazek: 3 Strana: 0884
Škatulář, e, m. = kdo škatule dělá, der Schachtelmacher, -händier, -mann; 2. kupec zboží v malém prodávající, der Krämer, Specereihändler. Us.

329282   Škatulařiti Svazek: 3 Strana: 0884
Škatulařiti, il, eníi, Schachtelmacherei, Schachtelhandel treiben. Jg.

329283   Škatulářka Svazek: 3 Strana: 0884
Škatulářka, y, f., die Schachtelmacherin, -händlerin. Jg.

329284   Škatulářský Svazek: 3 Strana: 0884
Škatulářský, Schachtelmacher-, Schach- telhändler-. S. řemeslo. Jg.

329285   Škatulářství Svazek: 3 Strana: 0884
Škatulářství, n., die Schachtelmacherei, -fabrikation, der Schachtelhandel. Jg., Prm.

329286   Škatule Svazek: 3 Strana: 0884
Škatule, e, na Slov. škatula; škatulka, škatulečka, y, f. = krabice, puška, Kom., die Schachtel, z lat. scatula. Škatule, gt. pl. škatul n. škatulí, vz -le. Víko, dno, po- strannice škatule. Us. Do škatule něco si uložiti. Us. Š. na dárky, Präsent-Schatulle. Dch. Š. na doutníky. Nf. Š. dřevěná. — Vz Tkadlcovství. — Š., stará š. = baba, babizna, altes Weib, stará panna:, stará laň, daňčiče.

329287   Škatule Svazek: 7 Strana: 0850
Škatule. Byl, jakoby ho byl ze š-lky vytáhl (čistý a p.). — Š. = stydký úd žen- ský. Vhl.

329288   Škatule Svazek: 8 Strana: 0406
Škatule = jeden z hráčů ve hře na sto- ličky. Vz Duf. 98. Škatulka na tkadleovský člunek. NZ. IV. 40.

329289   Škatule Svazek: 10 Strana: 0422
Škatule. Na š-le (hra honěná). Rgl.

329290   Škatulice Svazek: 7 Strana: 0850
Škatulice, e, f. = škatule. Čes. mor. ps. 32.

329291   Škatulisko Svazek: 3 Strana: 0884
Škatulisko, a. n., eine hässliche Schachtel. Slov. Bern.

329292   Škatulkářství Svazek: 10 Strana: 0422
Škatulkářství, n. = dělání škatulek. Jrsk XXII. 184.

329293   Škatulkování Svazek: 7 Strana: 1389
Škatulkování látky = rozdělování. Us.

329294   Škatulkování Svazek: 10 Strana: 0422
Škatulkování, n. Školní š. Čes. 1. XIV. 406.

329295   Škatulní Svazek: 3 Strana: 0884
Škatulní = krabiční, Schachtel-. D.

329296   Škatulník Svazek: 3 Strana: 0884
Škatulník, a, m. = škatulář.

329297   Škava Svazek: 3 Strana: 0884
Škava, y, f., vz Hra.

329298   Škavčeti Svazek: 3 Strana: 0884
Škavčeti, el, ení — škytati, schlucken. Res.

329299   Škavka Svazek: 3 Strana: 0884
Škavka, šťkavka, y, f., die Schlucke, das Schluchzen. V. — Š., měkkýš, mittillus ana- tinus. Us.

329300   Škavražný Svazek: 7 Strana: 0850
Škavražný = hovorný. Laš. Brt. D 273

329301   Škeble Svazek: 7 Strana: 0850
Škeble. Cf. Dud. 40., Brm. IV. 2. 346., 363.

329302   Škeble, e, f Svazek: 3 Strana: 0884
Škeble, e, f., die Muschel. Škeble, na- jades, jsou sladkovodní lasturovci. Škeble rybničná, anodonta cygnea. Vz Velevrub, Frč. 220., Schd. II. 537.

329303   Škeblokam Svazek: 3 Strana: 0884
Škeblokam, u, m., der Konchinit. Šm.

329304   Škeblovitý Svazek: 7 Strana: 1389
Škeblovitý, muschelartig. Š vůz Venu- šin. Vrch. F. II. 147.

329305   Škeblovitý Svazek: 9 Strana: 0327
Škeblovitý. Š. měkkyši, najadeae. Vz Ulič. 143.

329306   Škeblovka Svazek: 3 Strana: 0884
Škeblovka, y, f. Š-ka uherská, estheria tetracera, lupenonožka. Vz Frč. 96.

329307   Škeblový Svazek: 7 Strana: 1389
Škeblový, Muschel-, Vrch. F. II. 159.

329308   Škeblozpyt Svazek: 3 Strana: 0884
Škeblozpyt, u, m., die Muschelkunde.

329309   Škebrač, škemrač Svazek: 3 Strana: 0884
Škebrač, škemrač, e, m., der Pracher, Fleher. D. Vz Škemra.

329310   Škebránie Svazek: 10 Strana: 0422
Škebránie, n., ululatus. Pat. Zim. 9a. 10.

329311   Škebrati Svazek: 7 Strana: 0850
Škebrati, mutire (vrtrati). B. ol. Jos. 10 21.,

329312   Škebrati, škemrati Svazek: 3 Strana: 0884
Škebrati, škemrati, -mrám a mři = že- bravě, plačtivě prositi, betteln, flehen, pra- chem. Jg. Na mor. škamrati = nevrle mlu- viti, kňourati, raunzen. Hý. — co na kom. Škemrá na něm, co u něho vidí. Us. — oč: o chléb. Us. — proti komu. Žádný proti synóm israelským nesměl s. (ani ceknouti). BO.

329313   Škebravý Svazek: 7 Strana: 0850
Škebravý, bettelnd (ununterbrochen). Rk.

329314   Škebroniti Svazek: 3 Strana: 0884
Škebroniti — škebrati.

329315   Škej Svazek: 7 Strana: 0850
Škej, e, m. = půlkrejcarák. Val. Brt. D. 273. Hrál, až mu nezbyl ani š. Neud Vz Škeje.

329316   Škeják Svazek: 7 Strana: 0850
Škeják, u, m. = půlnovák, půl nového krejcaru. Val Slavě. 34.

329317   Škejba Svazek: 3 Strana: 0884
Škejba = skýva. U Berouna.

329318   Škejbka Svazek: 7 Strana: 0850
Škejbka, y, f. = zdrobn. škejba. Rgl. Také v Domažl.

329319   Škejble Svazek: 3 Strana: 0884
Škejble, vz Škeble.

329320   Škeje Svazek: 3 Strana: 0884
Škeje = peníze. U Příbora. Mtl.

329321   Škejra Svazek: 3 Strana: 0884
Škejra, y,f. Na škejře s někým býti (hněvati se). Šm. Na někoho š-u míti; Býti s někým na škejře. Mají spolu š-ru; Š-ry někde způsobiti. Us. Dch.

329322   Škejřiti se Svazek: 7 Strana: 0850
Škejřiti se = škarediti se. U Kdýně a j. Rgl.

329323   Škemra Svazek: 3 Strana: 0884
Škemra, y, m. a f. — kňouravý, zebro- nivý, der Schnorrer, Raunzer. Us. Dch. Vz Škebrač.

329324   Škemra Svazek: 7 Strana: 0850
Škemra, vz Rozškemrati (dod.).

329325   Škemral Svazek: 3 Strana: 0884
Škemral, a, m. = škemra.

329326   Škemrala Svazek: 7 Strana: 1389
Škemrala, y, m. = škemral Dol. Brtch.

329327   Škemrání Svazek: 3 Strana: 0884
Škemrání, n., der Bettel. Dch. Vz Ške- mrati. BO.

329328   Škemrati Svazek: 3 Strana: 0884
Škemrati, vz Škebrati.

329329   Škemrati Svazek: 7 Strana: 1389
Škemrati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 362.

329330   Škemravý Svazek: 3 Strana: 0884
Škemravý = kdo rád škemrá, bettelnd. S. chlapec. Us. Poličan. — Š., na Moravě škamravý, raunzend. Člověk š. Us. Hý.

329331   Škemroň Svazek: 7 Strana: 0850
Škemroň, ě, f. = škemral. Mor. Knrz.

329332   Škendlík Svazek: 3 Strana: 0884
Škendlík, a, m., urceolus, zastr. Rozk.

329333   Škerák Svazek: 7 Strana: 0850
Škerák, u, m. = ořech ze slupky vy- loupnutý. Slov. Rr. Sb, Ssk.

329334   Škerd Svazek: 7 Strana: 0850
Škerd, u, m. = smích. Slov. Orl. X. 117.

329335   Škerditi sa Svazek: 7 Strana: 0850
Škerditi sa = velmi se smáti, sčeřiti se. Slov. Zátur., Orl. VII. 233.

329336   Škerec Svazek: 7 Strana: 0850
Škerec, rce, m. = škerák (dod.). Slov. Rr. Sb., Hol. 312.

329337   Škeredý Svazek: 9 Strana: 0327
Škeredý, dial. m. Škaredý. Praž. evang. (List. fil. 1897. 283. ).

329338   Škeriť Svazek: 10 Strana: 0422
Škeriť také = pukati. Škrupina škerí. Slov. Phľd. XXIV. 543.

329339   Škerla Svazek: 3 Strana: 0884
Škerla, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

329340   Škernieť Svazek: 10 Strana: 0422
Škernieť = plakati, vřeštěti. Spiš. Sbor. slov. IX. 48.

329341   Škeruše Svazek: 3 Strana: 0884
Škeruše, e, f. = oškeruše, zastr. Ms. bib. 14.

329342   Škeřidlo Svazek: 3 Strana: 0884
Škeřidlo, a, m., osob. jm. Tk. II. 244.

329343   Škeřipka Svazek: 7 Strana: 0850
Škeřipka, y, f. = skořápka. Ezp. 212., 214. Cf. Načísti (dod.).

329344   Škeřiti Svazek: 3 Strana: 0884
Škeřiti, il, en, ení, škeřívati, aufthun, fletschen. Na Moravě ščuřiti (ščurati). Us. Hý. — co: ústa, Bj., zuby. Us. Tč. — čím. Zubami škeří (šklebí se). Klda. 296. Nesem babu v koši, smrť nas o ňu prosi. Už Mařena leži a zubama škeři. Sš. P. 770. — čím nač. Psi na sebe čeří zubami. Mor. Tč. — se = rozpukávati se, sich aufreissen; hubu roztahovati buď pláčem buš smíchem, grei- nen, das Maul fletschen. Jg., ZN. Co se škeříš (proč plačeš)? Us. Radši chce se bláznem zdáti než mudrovati a š. se. Jel. Enc. m. 72. — se na koho. Leg. — se s kým = škádliti se, necken. U Opav. Klš.

329345   Škeřiti Svazek: 7 Strana: 0850
Škeřiti Mkl. Etym. 299. — nač. A roz- ličně naň škeříc jemu sie poruhachu. Pass. — se komu. Všeci sa ti skeřá. Val. Km.

329346   Šketa Svazek: 3 Strana: 0884
Šketa, vz Sketa.

329347   Škic, e Svazek: 7 Strana: 0850
Škic, e, m. = jm. psí. Škd.

329348   Škľáb Svazek: 7 Strana: 0850
Škľáb, u, m. = škleb, pošklebek, smích. Slov. Phľd. III. 2. 115. Val. Vck., Brt. D. 273., Slavč. 31., 99.

329349   Škláb Svazek: 10 Strana: 0422
Škláb, a, m. = otrok, Sclave. Veltrusy, List. fil. 1902. 252.

329350   Šklab Svazek: 10 Strana: 0667
Šklab, a, m. = otrok, člověk týraný. Vz Brt. Sl.

329351   Šklába Svazek: 8 Strana: 0406
Šklába. Šklábu si z někoho dělati = po- šklebky, smíchy. Vck. Val. I. 25. — Š. = sku- lina. Tk. X. 128.

329352   Šklaba Svazek: 9 Strana: 0327
Šklaba, y, m. = blázen. Tům. 97.

329353   Šklába Svazek: 10 Strana: 0422
Šklába, y, f. = trhlina, rozsedlina a p. Tělo měl samá krvavá š. Zvon II. 164.

329354   Šklába, šklabina Svazek: 3 Strana: 0884
Šklába, šklabina, y, f. = skulina, die Spalte, Ritze. Š-ba v prkně, ve stěně. Us. Jg., Mkl. B. 31.

329355   Šklabatý Svazek: 9 Strana: 0327
Šklabatý = ubrečený. Slez. Lor. 79.

329356   Šklabdiť sa Svazek: 10 Strana: 0422
Šklabdiť sa = šklabiti, šklebiti se. Slov. Phľd. XX1V. 543.

329357   Šklabinka Svazek: 3 Strana: 0884
Šklabinka, y, f. = záhyb. Us. Rgl.

329358   Škľabiť sa Svazek: 7 Strana: 0850
Škľabiť sa = šklebiti se. Slov. Rr. Sb. Nemci sa len škľabili z jeho hněvu. Let. Mtc. sl. X. 1. 29.

329359   Škláv Svazek: 7 Strana: 0850
Škláv, a, m. Poslušný š. Mus. 1880. 288. — Š. = otrapa. Mor. Brt.

329360   Škláva Svazek: 7 Strana: 0850
Škláva, y, m. = škláv (otrapa). U Vse- tína. Vck.

329361   Šklb Svazek: 7 Strana: 0850
Šklb, u, m., Ritz, Zug, m. Slov. Loos.

329362   Šklban Svazek: 7 Strana: 0850
Šklban, a, m. = škuban, trhan. Slov. Dbš.

329363   Šklban Svazek: 8 Strana: 0406
Šklban, a, m .= šklaban. S. zverskej tváre. Phľd. 1894. 508. Šklbanec. Vz Šiby-ryby (3. dod.).

329364   Šklbanka Svazek: 7 Strana: 0850
Šklbanka, y, f., Charpie, f. Slov. Loos

329365   Šklbať Svazek: 8 Strana: 0406
Šklbať = šklubati. Slov. Pastr. 85.

329366   Šklbati Svazek: 3 Strana: 0884
Šklbati, na Slov. = šklubati.

329367   Šklbkati Svazek: 7 Strana: 0850
Šklbkati = škubati. Ovce trávu chutne šklbkajú. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 502.

329368   Škleb Svazek: 3 Strana: 0884
Škleb, u, m. = šklebení, das Greinen, Zahnfletschen. Koll. Přišel domů se š-bem. Mor. Šd. Dal se do šklebu. Šd.

329369   Škleb Svazek: 7 Strana: 0850
Škleb. Mkl. Etym. 301. Š. tlamy. Kká. — Vrch., Zr.

329370   Škleb Svazek: 8 Strana: 0406
Škleb = pošklebek. Vrch. Rol. XLIII. 48. To v š. nám bylo. Vrch. Linng. 32.

329371   Škleb Svazek: 9 Strana: 0327
Škleb. Š. si z někoho strojiti. Mus. 1890. 497.

329372   Škleb Svazek: 10 Strana: 0422
Škleb, u, m. Shrdám šklebem hlupáků. Vrch Sud. 120.

329373   Škleba Svazek: 3 Strana: 0884
Škleba, y, f., das Fratzengesicht. Šm.

329374   Šklebák Svazek: 7 Strana: 0850
Šklebák, m., deno, zastr. Rozk.

329375   Šklebák Svazek: 7 Strana: 1389
Šklebák, a, m., deno. Pršp. 46. 62

329376   Šklebáň Svazek: 3 Strana: 0884
Šklebáň, ě, m. — kdo se šklebí. Mor. Šd. Der Greiner, Zahnfletscher, Grinser.

329377   ŠkleBenec Svazek: 9 Strana: 0327
ŠkleBenec, ???, ?. = kořalka (při křtu). Poďte na š. Král. Stachy. Kub. L. f. 1900. 363.

329378   Šklebení Svazek: 3 Strana: 0884
Šklebení a š-ní se = pláč, das Geplärr, Greinen, Maulfletschen. Dal se do š. Sych. — Š. = rozedŕení se, das Schrunden, Klaffen. — Š. = šklebina, skulina, na Slov. Jg.

329379   Šklebil Svazek: 3 Strana: 0884
Šklebil, a, m. = šklebáň.

329380   Šklebílek Svazek: 3 Strana: 0884
Šklebílek, lka, m. = šklebáň. Sd.

329381   Šklebina, Sklabina Svazek: 3 Strana: 0884
Šklebina, Sklabina, y, f., na Slov. = skulina. Bern. U Rychn. Us. Die Spalte, Ritze, Schrunde.

329382   Škľébiť čím Svazek: 10 Strana: 0667
Škľébiť čím: světlem = slabě svítiti. Brt. Sl.

329383   Šklébit sa Svazek: 10 Strana: 0422
Šklébit sa = slabě svítati. Š-bí se to jak svatojanek. Čes. 1. XI. 209.

329384   Šklebitel Svazek: 3 Strana: 0884
Šklebitel, e, m., der Gesichterschneider.

329385   Šklebiti Svazek: 3 Strana: 0884
Šklebiti, škleb, -bě (íc), il, en, ení; škle- bívati = rozvírati, aufreissen, fletschen; se — rozvírati se, schrunden, klaffen; hubu roz- tahovati, škeřiti se, das Maul aufreissen o. fletschen, greinen,plärren. Jg. — co: zuby, hubu. Jg. — se. Šklebí se (otvírá se) rána, Ros., ořech, žito. Bern. Co se š-bíš (plačeš) ? Sych. Šklebí se jako Jankes (Jankesla). Us. — se na co, na koho. Važte a vesele přijměte, že se na vás ďábel trhá a Anti- christ šklebí. Hus III. 274. Šklebila se na nás, když jsme jí šizuňk vyčetli. Sych. Š-bí se na to, Jako Mikeš na jelito. Vz Smích, Hloupý. Č. — se po kom, nachäffen. Us. — se s kým (hádati, svářiti se, hadern). Us. — se kde. Pod nimi šklebila se děsná pro- past, před nimi trčeli vzhůru skalní velikáni. Us. Tč. — se proti komu. Nechtěj zoufat, když se proti tobě šklebí závisť trkavá. Koll. — s adv. Zoufale se š. Dch.

329386   Šklebiti Svazek: 7 Strana: 0850
Šklebiti. Mkl. Etym. 301. K nebi povrch země příšerně se šklebí. Nrd. — se od čeho, z čeho. Vz násl. Šklíbky. — se jak. Šklebí se jak pes na horké kroupy. Us. Šklebna, y, f. = šklebivá ženská. Us Šd.

329387   Šklebiti se Svazek: 8 Strana: 0406
Šklebiti se. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 84.

329388   Šklebivec Svazek: 3 Strana: 0885
Šklebivec, vce, m. = šklebán.

329389   Šklebivý Svazek: 3 Strana: 0885
Šklebivý — šklebící se, na Slov. šklebný, greinend, fletschend. Bern. Š-vá ústa, der Fletschmund. Nz. lk. Š. koruna, dvoupyská, jejížto ústí silnou napuchlinou (patrem, rtem) doleního pysku jest uzavřeno, jako u lví tlamy, personatus, maskirt. Čl. Kv. XXVIII. Cf. Rst. 502. Šklebný — šklebivý.
Škleněti, ěl, ění — plakati. U Opav. Pk.
Šklenice, e, f. — sklenice. Sš. P. 499.

329390   Šklebna Svazek: 10 Strana: 0422
Šklebna, y, f. Vz předcház. Řehulena, Řehna.

329391   Šklebný Svazek: 7 Strana: 0850
Šklebný. Š. hlava, tvář, úsměv, zrak, Vrch, propasť. Čch. Dg. 486.

329392   Škleboň Svazek: 7 Strana: 0850
Škleboň, ě, m. = šklebáň, šklebivec. Mor. Brt. D., Vhl., Pk

329393   Šklebonosec Svazek: 7 Strana: 1389
Šklebonosec, sce, m., nasordus. Pršp 45, 21. 534

329394   Šklebot Svazek: 7 Strana: 0850
Šklebot, u, m. = šklebení se. Š-ty dělati. Rgl.

329395   Šklhati sa Svazek: 3 Strana: 0885
Šklhati sa — klouzati se. Na mor. Zlín- sku. Brt.

329396   Šklíb Svazek: 7 Strana: 0850
Šklíb, a, m. = kopec u Čes. Třeb. Tkč.

329397   Šklíb Svazek: 7 Strana: 1390
Šklíb, u, m. = rozpukané místo na ruce. Lib. NZ. I. 548.

329398   Šklíba Svazek: 3 Strana: 0885
Šklíba, y, m.= šklebáň. U Chocně. Ktk. — Š., osob. jm. Šd.

329399   Šklíba Svazek: 7 Strana: 0850
Šklíba, vz Rozšklebený (dod.).

329400   ŠklíBa Svazek: 9 Strana: 0327
ŠklíBa. Vz násl. Šklibák, Šklibna, Škliboň.

329401   Šklíba Svazek: 10 Strana: 0668
Šklíba, y, m. = posměváček. Čes. 1. XV. 144.

329402   Šklibák Svazek: 9 Strana: 0327
Šklibák, a, m. = Šklíba. Mus. ol. 1898. 117.

329403   Šklíbal, a, šklíbálek Svazek: 3 Strana: 0885
Šklíbal, a, šklíbálek, lka, m., vz Šklíba. U N. Kdyně. Rgl.

329404   Šklíbanda Svazek: 9 Strana: 0327
Šklíbanda, y, f. = Šklíb, kopec u Č. Třebové. Čes. 1. IX. 195.

329405   Šklíbavý Svazek: 3 Strana: 0885
Šklíbavý = ku šklebení náchylný, rád se šklebící (šklebivý). Hý. Mám já dítě š-vý. Sš. P. 153.

329406   Šklíbiti se komu Svazek: 3 Strana: 0885
Šklíbiti se komu — vysmívati se. Sá., Sl.ps. 28., Vk.

329407   Šklíbky Svazek: 7 Strana: 0850
Šklíbky, pl. m. = šklebení se. Mor. Brt. — Š. Sv. Mikuláš, veza plný vůz darů, tam a tam prý vyvrátil. Poněvadž potmě všeho posbírati nemohl, zůstalo prý tam hojně všelikých mlsků ležeti. Těmto pa- běrkům říkají š. Komu se jich zachce, musí tam jíti bos. Leckterý nedočkavý všetečka vypraví se tam nasbírat těch š-ků. Přichá- zeje pak s prázdnou a šklebě se od zimy a z nezdaru, dochází posměšně potěchy, že skutečně š. našel (šklebě se). V Přerovsku. Brt. Dt. 248. Š. vyzubovati vz Vyzubovati.

329408   Šklibna Svazek: 9 Strana: 0327
Šklibna, y, m. = šklíba. Mus. ol. 1898. 117.

329409   Šklibon Svazek: 9 Strana: 0327
Šklibon, ě, m. = šklíba. Mus. ol. 1898. 117.

329410   Šklípnouti Svazek: 9 Strana: 0327
Šklípnouti = stříknouti. Týn nad Vlt. Kub. 157.

329411   Šklivě Svazek: 3 Strana: 0885
Šklivě, ěte, n. = trpaslík. Us. Jg.

329412   Šklo Svazek: 3 Strana: 0885
Šklo, a, n. = sklo. U Opav. Pk.

329413   Šklobanke Svazek: 10 Strana: 0422
Šklobanke, pl. m. = škubánky. Líšeň. Mtc. 1902. 112.

329414   Šklobati Svazek: 3 Strana: 0885
Šklobati — škubati. — koho. Co vám dělá? Husy šklobá. Sš. P. 729.

329415   Šklofec Svazek: 3 Strana: 0885
Šklofec, fce, m. = klofec. Jenom oprobuj, kluku, natáhni na mňa ruku, dám ti š., až přeletíš přes pec. Sš. P. 671.

329416   Šklub Svazek: 3 Strana: 0885
Šklub, u, m., der Ritz. Rk.

329417   Šklubač, škubač Svazek: 3 Strana: 0885
Šklubač, škubač, e, m., der Rupfer. Jg.

329418   Šklubačka Svazek: 7 Strana: 0850
Šklubačka, y, f., vz Škubačka.

329419   Šklubačka, škubačka Svazek: 3 Strana: 0885
Šklubačka, škubačka, y, f., die Rupferin. Bern.

329420   Šklubadlo Svazek: 3 Strana: 0885
Šklubadlo, a, n. = čím se šklube, das Rupfzeug. Jg.

329421   Šklubal Svazek: 3 Strana: 0885
Šklubal, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

329422   Škluban Svazek: 3 Strana: 0885
Škluban, a, m. = oškubanec, der Hader- lump, Vagabund. U Olom. Sd.

329423   Šklubánek, škubánek Svazek: 3 Strana: 0885
Šklubánek, škubánek, nku, škubánka, y, f.; pl. šklubánky, škubánky = jídlo z mouky n. krupice a z bramborů; n. jenom z mouky n. krupice: piskorky, šustky, šterc, ovčácké buchty, škubané knedlíky, kucmouch, kuc- mocht, škubance, halušky, škubetle (u Ro- nova), der Sterz, Zweckerln, Kleibnocken. Š. mákem n. sýrem posypané. Us. Dch. — Š. = jídlo z mouky, vajec atd., šmarn z něm. Schmoren. Cf. Klofec. Jg.

329424   Šklubaní, n Svazek: 3 Strana: 0885
Šklubaní, n., vz Šklubati.

329425   Šklubaný Svazek: 3 Strana: 0885
Šklubaný; -án, a, o, gerupft, gepflückt, gezwackt. Jg.

329426   Šklubati Svazek: 3 Strana: 0885
Šklubati, škubati, šklubám, škubám, šklubu a škubu (na Slov. skubati), al, án, ání; šklubnouti, škubnouti, škubni a škub, bnul a bl, ut, utí; šklubávati, škubávati. Vz Mazati. — Š. = peří z ptáka trhati, pflücken, rupfen; i něco jiného drobného otr- hávati, rupfen, pflücken; štípati, zwicken, zwacken, rupfen; na cti, na jmění atd. ubli- žovati, haněti, týrati, zwacken. Jg. — abs. Škubaj = pas se (říkají dobytku). Slez. Tč. — co, koho: husu, D., Sš. P. 422., peří, Us. Tč., slepici zabitou, Us., květ rů- žový, Ros. chmel, Kom., trávu. V. Neškub ptáka, až ho lapíš. Ne toho pták, kdo ho škube, než kdo ho jí. Ros. Přeletěl ptaček přes Javorníček, škubal mech; komu to ptačku? tobě vojačku na pelech; K dubu, Janíčku, k dubu, tam já travičku škubu. Sš. P. 592., 782. Turek pohan křesťanstvo šklubal. Dač. I. 153. On ho šklube (štípá). Š. někoho (utrhati mu na cti atd., týrant jej). Kom. Holič lazebníka drbe, čert ďábli škube. Prov. — co komu odkud. Vlasy s hlavy si š. Pass. Paruku s hlavy někoma škubati. Er. P. 372. — koho za co: za vlasy. V. Zdechlého lva za bradu škubati. Č. — kým. Vřed jím škube. Mor. Šd. — koho kde. Škube mě to v noze. Šd. — co na čem. Rk.

329427   Šklubati Svazek: 7 Strana: 0850
Šklubati. Cf. Mkl. Etym. 304. — komu čím. Několikráte škublo mu hlavou. Šbr. — se. Pořád se škube = ošívá se. Šd. — co odkud. Vlnu s někoho š. Mand. 64. b.

329428   Šklubavý Svazek: 3 Strana: 0885
Šklubavý, rupfend, zupfend, nergelnd. Us. Dch.

329429   Šklubavý Svazek: 8 Strana: 0406
Šklubavý. Š. nádcha Vz Nádcha (3. dod.).

329430   Šklubec Svazek: 3 Strana: 0885
Šklubec, bce, m., der Schnabel. Rk.

329431   Škmasnúť Svazek: 8 Strana: 0576
Škmasnúť = strhnouti. Slov. Kal. S. 159.

329432   Škmor Svazek: 3 Strana: 0885
Škmor, u, m. — škmoření, sval, der Knoten im Gespinst. Tvá příze jest samý š. Us. — Š. —-- škvor, der Ohrenwurm, toto lepší. Jg. — S-ry = odstavky, v horn., die Schmarzen. Bc.

329433   Škmořit Svazek: 9 Strana: 0327
Škmořit = spořiti. Jičín. Kub. L. f. 1900. 363.

329434   Škmořiti Svazek: 3 Strana: 0885
Škmořiti, il, en, ení; škmořívati - stáh- nouti, svraštiti, ver-, zusammenziehen. — co: přízi (kroutiti), überdrehen; vz Škmor; čelo, falten. Us., Jg.

329435   Škmour Svazek: 3 Strana: 0885
Škmour, a, m. = škvor. U Jilemn.

329436   Škmour Svazek: 9 Strana: 0327
Škmour = škvor. Bes. 1871. 591.

329437   Škmouřit se Svazek: 10 Strana: 0422
Škmouřit se = mračiti se. Rais. Sir. 12., 143.

329438   Šknořiti se Svazek: 3 Strana: 0885
Šknořiti se = škňouřiti se. Us. Ptr. U Chocně. Ktk.

329439   Škňoural Svazek: 8 Strana: 0406
Škňoural m. kňoural. Dšk. Jihč. I. 44.

329440   Škňourati Svazek: 8 Strana: 0406
Škňourati m. kňourati.

329441   Škňouravý Svazek: 3 Strana: 0885
Škňouravý = ňuhňavý. Mor. Kmk.

329442   Škňouřiti se Svazek: 3 Strana: 0885
Škňouřiti se, il, ení = skeřiti se, škle- biti se, mračiti se, greinen, grinsen. Kck. — se na koho. Br. Vz Šknořiti se. Us. mor. Kd.; Kom.

329443   Šknřicí Svazek: 9 Strana: 0328
Šknřicí m. skořice. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 48.

329444   Škňůra Svazek: 3 Strana: 0885
Škňůra, y, m. = kdo brečí, pláče (obstar- ších lidech nežjest děcko). Mor. Brt., Šd. — Š., osob. jm. Šd. — Š., y, f., die Winslerin. Mor. Šd.

329445   Škňúrati Svazek: 3 Strana: 0885
Škňúrati = brečeti, winseln (o starším člověku než jest děcko). Mor. Brt.

329446   Šknurec Svazek: 7 Strana: 0850
Šknurec, rce, m. = člověk malý a slabý. U St. Jič.

329447   Škňuření Svazek: 7 Strana: 0850
Škňuření = kňourání, zdráhání. Na Žďársku. Ptn. 37.

329448   Šknuřiť se Svazek: 8 Strana: 0406
Šknuřiť se = upejpati se. Žďár. Brt. D. II. 395.

329449   Škňúřiti se Svazek: 3 Strana: 0885
Škňúřiti se = škňouřiti se. Mor. Šd., Sd. Jak počala (kočka) kúřiti, on (kocour) se začal škňúřiti. Sš. P. 711.

329450   Šknúřiti se Svazek: 9 Strana: 0327
Šknúřiti se = škarediti se. Ta se na mne škňúřila. Šeb. 10. V Přisp, skňuřiti oprav v: škňúřiti.

329451   -ško Svazek: 7 Strana: 0850
-ško: dneško, včérajško, letojško, vči- léjško Mor. Brt. D.

329452   Škobľa Svazek: 7 Strana: 0850
Škobľa, vz Škoble. — Š. = přeruba, díra v ledě. Mor. Brt. D. 273.

329453   Škoblati Svazek: 7 Strana: 0851
Škoblati = škobliti. Slov. Rr. Sb

329454   Škoblavý Svazek: 7 Strana: 0851
Škoblavý = suchý, mager. Val. Vck. Vz Košlavý.

329455   Škoble Svazek: 7 Strana: 0851
Škoble = přehnutý poříz k vystruhování dřevěných lžic. Slov. Rr. Sb.

329456   Škobliti Svazek: 3 Strana: 0885
Škobliti, il, en, ení, skoblovati, na Slov. — škrábati, drhnouti škoblou, reiben, kratzen. Bern.

329457   Škobliti koho Svazek: 7 Strana: 0851
Škobliti koho = bíti. Slov. Rr. Sb.

329458   Škobran Svazek: 7 Strana: 0851
Škobran, a, m. = skřivan. VSlz. I. 88.

329459   Škobránek Svazek: 7 Strana: 0851
Škobránek, nka, m. = skřivánek. Mor. Brt. Dt. 47.

329460   Škobrdúc Svazek: 7 Strana: 0851
Škobrdúc letí do skalisk, š. sletěti. Sk. Vz Škoprdúc, Škobrtati.

329461   Škobrla Svazek: 8 Strana: 0406
Škobrla, y, f. = sejko pták (3. dod.).

329462   Škobrt Svazek: 7 Strana: 0851
Škobrt, u, m. = škobrtnutí. Mor. Šd.

329463   Škobrták Svazek: 7 Strana: 0851
Škobrták, vz Škobrtok (dod.)

329464   Škobrtal Svazek: 3 Strana: 0885
Škobrtal, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

329465   Škobrtanec Svazek: 3 Strana: 0885
Škobrtanec, nce, m., kotrmelec, der Sturz- Burzelbaum. Us. Olom. Sd.

329466   Škobrtání, n., vz Svazek: 3 Strana: 0890
Škobrtání, n., vz Škohrtati. Kos. O1. I. 164.

329467   Škobrtati Svazek: 3 Strana: 0885
Škobrtati, škobrtnouti, tnul a tí, utí — klopýtati, pochop vzíti; se = kotrmelce dě- lati, převraceti se, burzeln. Kšá., Brt., Šd., Kda., Kčr., Klá., Sd. — se. Sklénka se pře- škobrtla (převrátila). Brt. — odkud. Š. se schodů. Us. Sd. — sebou š., Burzelbäume machen. Mor. Šd.

329468   Škobrtati Svazek: 7 Strana: 0851
Škobrtati. Čaja se nachýlí, narazí o pi- líř a š-túc leží bednář pod ní. Sk. Měl řádně vypravovati, ale jen š-tal. Dch. — Š. také po cestě botami šoupati. Mor. Vck.

329469   Škobrtati se kam Svazek: 8 Strana: 0406
Škobrtati se kam. Hadi š-li se do kře. Kld. III. 229.

329470   Škobrtek Svazek: 7 Strana: 0851
Škobrtek, tku, m = kotrmelec. Slez. Šd.

329471   Škobrtek Svazek: 8 Strana: 0406
Škobrtek, skobrtel = kotrmelec, mor. Vz Mz. v List. til. 1893. 9.

329472   Škobrtel Svazek: 7 Strana: 0851
Škobrtel, tle, m. = škobrtek. Obrtel má š. Us. Mor. Rgl.

329473   Škobrtelec Svazek: 7 Strana: 0851
Škobrtelec, lce, m. = škobrtel. Brt. D. 273.

329474   Škobrtok Svazek: 7 Strana: 0851
Škobrtok, tka, m. = škobrták = rebel- lant, Opponent, Laš. Tč., apostat. Brt. D 273.

329475   Škobrůnek Svazek: 3 Strana: 0885
Škobrůnek, nka, m. = skřivánek, die Lerche. Cf. Škovránek. Na Ostrav, Tč,

329476   Škobrůnek Svazek: 7 Strana: 0851
Škobrůnek, oprav v: škobrunek. Cf. Mkl. Etym. 305.

329477   Škoda Svazek: 3 Strana: 0886
Škoda (zastaralé škůda), škůdka, y, f. Strsl. skada ze sked (šted) -|- a, defectus. Mkl. B. 38. Pol. szkoda, lit. szkada, iszkada, z germ. strněm, scado, scadho, střnm. schade, nněm. Schade atd. Vz Mz. 325. Š. = poru- šení nebo zkáza dokonalého stavu věci nějaké, zvláště ublížení tělu, rána atd., der Schade, die Verletzung o. Unterbrechung o. Störung eines vollkommenen Zustandes eines Dinges. Jg. Š. záporná n. negativná, lucrum cessans — zisk, jenž uškozením spravedlivého vlast- níka minul; š. kladná n. vzešlá, damnum emergens. MP. 196. Š. na osení n obilí, když kroupy potlukou; š. na moři. V. S. ohněm pošlá. D. Stane se š. na věci, když se v ni něco pokazí, poláme, roztrhne atd. Us. Sobě na š-du jednati; Poměrům pospoje š. se činí; Měl jsem š-du při tom; Nebude ti to na š-du; Š-dy něčím nabyti; Jaká to š.!; Měl jsem z toho jen samou š-du. Us. Dch. Dobytek šel do škody, je ve škodě (někde, kde š-du činí). Us. u Opavy. Klš. Š. námořská, die Havarie; Úpis o napravení škod; Svou š-du odhádati; Užitek i š-da jde na kupujícího; Náprava pro škody; Š-dy zvěří nad míru rozmnoženou způsobené; Vyvarovati š-dě, vorbeugen; Š-da myslivostí učiněná. J. tr. Vávra horného a horníky na š-du vedl (aby ji spatřili). Pk. Pastýř aby žádnému stádem n. dobytkem š-dy nečinil Zř. selské 1525. Pojištění škody od ohně; Kůže často š-du vezmou při sušení; Š-da, pokud se dokáže. Šp. Š-dy z příliš dlouhého močení, z příliš starých louhů. Šp. Já jsem se pěkně cizí š-dou kál. Us. Na tejto cestě na pokojnej olúpen sem a toho mám škodu velikú. Exc. Dobytek dělá š-u na osení (šlapáním). Š-a jest zmenšení, porušení, zohyzdění věci naší vlastní. Pr. měst. Š. od zvěři. D. Ve š-dě ležeti; býti na š-ách (š-dě vysazenu býti). Us. Š. od povětří, D., od povodně. Ta zima mnoho škody nadělala. Us. Přilož šátek ve vodě namočený na š-du (ránu etc.), rozpustí se krev. Čern. Na zdraví š-du udělati; bez š-y a ujmy (celý); nežádej zlých věcí, třebas s nejmenší škůdkou ctnosti; po vzaté š-dě opatrnějším býti; š-ou zmoudřeti; na životu a statku š-u nésti; š-u udělati, učiniti, způ- sobiti, komu nahraditi, přinésti; ke škodě komu býti; š-y zprostiti; samého sebe ke Š-ě přivésti. Někoho ze š-y viniti (učiněné). Kdož by se škodou obchod vedl? Kom. Š-du nésti na něčem (z něčeho, Us.); š-du na něčem trpěti (tuto frasi pokládal někdo v Bs. za špatnou ale neprávem). Br., J. tr. Hroznou š-u nad nimi učinichu. Troj. Bez š-dy mého práva (bez ublíženi); Hrozných škod někomu nadělati. Ros. Š-u něčeho míti (al. vzíti). Dal. Někomu na statcích š-u činiti; Byl tam na š-ách (škodu tam činil); To nic na.š-u není, že jest cizozemec. Háj. Nebude vám na škodu, přijmete-li ho do spolku; Které š-dy vzešlé nahraditi se uvo- lujeme. Sych. Škodu z něčeho vzíti. Pref., Fiav. Ve š-dě vzaté (trpěné,Jg.). Jel. Š-u zabaviti (odvrátiti). Berg. Š-dn napraviti; bez Š-dy zachovati; znamenitá š.; někoho chváliti se š-ou jiného. D. Š-du na zdraví, na dobrém jméně, na, statku, na jmění tr- pěti, nésti, vzíti. Us. Škoda se děje na stat- cích atd. Us. Od zvěři š-u vzíti (raněnu býti). Cyr. Co na š-du? Do škody přijíti. Us. Škodu někomu skládati (nahrazovati). Ms. pr. ús. Ze škod někoho pohnati; š-dy útratní, nákladní; všecky škody a útraty navrátiti. Zříz. Ferd. Jestliže škoda vzejde tovaryšstvu příčinou některé jedné osoby, ta bude sama povinna takovou škodu pod- niknouti. Pr. měst. Š. útratní = útraty. Nz. Š. vzatá, na poli, ohněm způsobená n. od ohně, lesní, od vody, od zvířat, nákladní (ná- klady), soudní; š. (výlohy) v příčině nemoci; na š-du a ujmu toho, kdo nepřijde; pojišťo- vatelna pro š-u od ohně; spis o shledaných š-ách; popsání škod; důchodům obecním ke škodě; š-dy prokazovati (likvidovati); š. na věci nedbalostí vzniklá; š. na lodi; š-du na něčem učiniti, ceniti; někomu š-du napra- viti; náhrada, náprava, napravení š-y; radosť z cizí š-y; na zisk i na škodu, k zisku i ke š-ě. J. tr. Š-y požárně (od ohně); pád a š-u vzíti; k pádu a ku š-ě přijíti; náprava pro š-y (Vergütung). Nz. Býti komu na š-u. V. Š. chudobu, chudoba bídu spósobuje; Jazyk činí velkú škodu, ačkolivěk jest malý; Z tiché vody mnoho škody; Víno pité s vodú ne- učiní škodu, víno bez vody vede do š-dy; Vlastní zisk mnohým jest ku š-dě; Pokušení ku š-dě není; Š-dy malé nedbej, kdy zisk velký přindě; Jak chceš ze škody zisk mít, musíš ve škodě trpělivým být; Jak máš jakú š-du, vzhledni na příhodu; Od jednoho mlýna zrážať na druhý mlýn vodu, jest jed- nomu osoh Činit a druhému škodu; Někdy je i pravda na škodě tomu, kdo ji nezpů- sobně vloží na zlém místě. Mor. Tě. Budeš vesele živý, jak si v škodě trpezlivý; Dobre sa ti nevede, snaď si sám na škodě; Kdo čistú vodu do blata leje, kalí vodu, tak kdo dobré se zlým míšá, mravom činí škodu; Neoblubuj, čo by mohlo ku tvej škodě býť; Každý radněj škodu snese, než své potu- pení. Slov. Tč. Prednieslo žalobu, že má velkú škodu. Sl. ps. 17. Š. bylo toho (m.: byla. Vz Věta bezpodmětná). Něbyla sem doma, potkala mne š, měla sem milého, vzala mi ho voda; Nestaraj sa děvče ty, š. sa ti zaplatí, za ten žbán dukát dám; Dyž krávy do š-dy zašly; Ně tvoja děvucho, ně tvoja škoda, zaplaéim ci ja ju baj tolaroma; Nedělej si š-dy, schovaj košulenku, až já přijdu z vojny; Udělali š-du hroznó, uřezali kapsu práznó. Sš. P. 117., 163., 528., 565., 584., 686. (Tě.). A bojíce se škod připoví- dali se sami k těm vinohraduom; Tehdy přišel-li jest k jakej škodě, žádnému o to prorokovati nemůže než sám sobě; Praví Šrámek, že skrze to za 300 zl. škody vzal; Doufám Bohu, že mi to k š-dě nebude ani právu mému; Kterak se jemu š. stala veliká i jiným dobrým lidem od Davidky židovky a to skrze oheň; Také můž každý znáti, že bych sám sebe v takovú znamenitú š-du uvésti nechtěl, abych sě sám vypalovati jměl; Aby mu tu š-du opravil; On škodu peněz z té truhlice ztracených opraviti mo- sel; A nás skrze to k velikým škodám a nákladóm připravil; Petr jest tu š-du na- praviti povinen; Co se piva týče, tak že ona v té škodě nenie nalezena, ani která jistota té škody při ní; I stala se jest Vaň- kovi š. v tom varu piva, že jemů v pivo nametali cibule a jiné nečistoty; Lál jest v svět, kto by jemu tu škodu učinil, žeby nebyl dobrý člověk než zhúbce statku jeho; Jmá-li jemu fojt náš ten kuoň, kterýž se u něho zabil, zaplatiti, čili jmá v tej š-dě tak ustati; Nalož jedné (— jen) a ja chci o to pracovati, uzřieš, že nám š-dú nebude; Ku š-dám nás připraviv odešel. NB. Tč. 28., 32., 55., 83., 87., 124., 127., 176., 198., 214., 269., 272. A na to víc nemyslili, by jim ten vršek měl býti ku š-dě; Š. stala se na le- sích. Let. 188., 208. Š. se ti nahradí; Ne- bude vám to ke škodě. Er. P. 113., 315. S nimi jezdil na naše škody. Pč. 29. Musil bych toho š-du vzíti; Někomu na škodu se poraditi; Š-du v něčem vzíti; Na něčí š-du se oddati; Š-du od někoho míti. Dal. 29., 95., 76., 117., 147. Mnoho g-dy učini v ko- ních i liudech. Dal. k. 12. Aby právo učinili, pravé š-dy polepšili. Dal. Aby pověděli, že mohú (malomocní) bez škody obcě v obci bydliti; Tak boj ztracují a š-du velikú berú; Nedajte ze svých panství na svú š-du ven ze země nositi; A tak Š-dy prvnějšie zisky potomními nahrazují; Každý hřiech jest ku š-dě sboru svatých v zemi; Co platno člo- věku, získá-li vešken svět a. své duši š-du vezme anebo na duší utrpí?; Š. by mohla pro kletbu vzniknúti. Hus I. 30., 170., 470., II. 265., 310., III. 167., 229. (Tč.). Vezmú v duši š-du. Výb. I. 233. Š-du podniknouti, na něčem vzíti. Bart. 2. 27., 4. 32. Aby sě v tom domu z náhlej smrti i ot hromu ijednej škody nestalo. Kat. 3372. Ke š-dě přijíti. Alx. S-du vzíti. Alx. 1125., Smil v. 1508. Své hrozné š-dy nevidie. Smil v. 933. Mnoho zavésti může hejtman, což zemi na škodu býti nemůže. Žer. 344, Dobytek na škodě mu zajal. Vl. zř. 477. Na š-du řádům zem- ským býti. Zř. F. I. Neodbyv jeho z jeho škod; Toho naň chci dovésti dskami a opo- vídám š-dy; Na tom mi jest učinil š-dy za 80 hř.; Vzal jsem pro ně za 30 hř. škody, Š-dy vzal pro toho dluhu nesplnění; Učinil mi na tom š-dy za tisíce hř.; Ze škod od- povídati; Ale chci škod naň jeho listem dovésti; Pohnal mě ze škod a z těch mne nevyvadil; Bez jejich obú š-dy; Má škod odbyti; Což by pro to škoden byl pro ty peníze, že má jeho škoda býti; Jemu na jeho zboží š-du učinil jímáním atd.; Toho jsem škody vzal za 200 hř.; To zaplatili bez mé š-dy; Těch škod chci dovésti svými listy; Škoď těch nezaplatil; Š-dy opovídá na oba; Bera o to rozličné škody; Já ne- chtěcí větší škody vzíti musila jsem platiti v židech ze svého věna; Slíbil mi odvaditi mě bez mé vší š-dy; Neměl škod zapsáno; K větším š-dám přijíti; Těch škod poklá- dám za 60 hř.; O to mě pohoní a ku ško- dám připravuje; O to jsem já vzal o 60 hř. škod; Ty škody, kteréž úředníky vyvede Václav, ty má jemu Ješek napřed dáti; Skrze to veliká š. se mi děje; Upomínal jsem jej, aby mi mé š-dy odložil; Na tom nám velikú š-du činí; Je zbita až do krve, že jest hrubú š-du na svém životě i na své hlavě vzala; Mně od něho š. se děje; Na Bechyni za škody odbýval svých hostí. Půh. I. 128., 130., 148., 167., 168., 242., 261., 292., 309., 314., 341., 352., II. 11., 32., 55, 90., 192., 104., 110., 118., 140., 299., 357., 358., 381., 383., 388., 418., 431, 499., 588., 591. (Tč.). Z božieho dopuštěni hromem š. se stala neb kterú jinú bezelstností. V. Potom se ukáže s ziskem-li či se škodou bude. Cr. K veliké š-dě a závadě obce: té. Bart. Š-du dokázati; Ke š-dě se táhnouti; Š-du odvrátiti. OZ. č. 363. Pakli otpovie, že die: Nevěři tomu, že toliko š-dy vzal, tehda . .; Před otpovědiú móž poslóv prositi, z které by dědiny nebo dvora nebo z kterého miesta by š-du přijal, Schaden nehmen. Kn. rož. 117., 247.: Původ neprokáže-li žaloby, podlé práva nic neobdrží, než ještě š-dy straně vynahradí; Škody outratní obyčejně se zbí- hají mezi přespolními; domácí toliko ze škod nákladních se viňte. Kol. 12., 37. Jestližeby kdo ze stavu panského aneb rytířského jakou š-du na osobě nebo na statku komu učinil. Václ. VII. Ze ten plat svrchupsaný já na- předpsaný i erbové moji mám z těch lidí vybírati a jej kupitelům našim předepsaným na P. posýlati a v jich moc klásti svým ná- kladem a prací i na svú škodu. Tov. 146. Přistoupiti k tomu, k čemuž ani náchylen ani způsoben nejsem, s větší škodou nežli prospěchem by mi býti muselo. Žer. Ktožby š-dy útratné provodil; Půhonové ze škod útratných; Š-dy, kteréžby proto vzal a je provedl vedlé práva. Vl. zř. 277., 295., 300. Když komu půhon zdvihnou, když z městské věci požene, má hned ve dvú nedělí škody před menšími úředníky provésti; pakli ve dvú nedělí neprovede, přijde o ty škody; Š-dy útratné jsou přisouzeny na hospodyni. Nál. 213., 214. Jakož posud mohli sú se ohrazovati, aby ve škodu některakú nevešli ze své strany; S. vzniklá, der erlittene Sch. CJB. 383., 385. Pokudžby právům a svo- bodám na š-du a ublížení nebylo; A bylo- liby to komu ke š-dě; Tomu rozsudku má dosti učiniti a k tomu škody a náklady té straně, kterážby obdržela, zaplatiti; Že pro takové š-dy ani purkrabové žádné š-dy ani ujmy na statku ani na cti míti nemají; Ten má původoví škody pro tu při vzaté na schválení úředníkův . . . zaplatiti. Zř. F. I. A. IV., XX., B. XVIII., XXIX., C. XIII., XXXII. A dotčený puovod i o škody (Ge- richtskosten), tudíž o ten zatykač přijde; Jestližeby kdo chtěl pohnati kromě škod útratních a nákladních. Zř. F. I. C. XII1., XXXII. Toho ke škodě sirotčí učiniti ne- móž; Léta od krále daná nemají jemu ke škodě býti; A proto jest škodu vzal na roz- ličných základech, hotových penízech, na rozličných stříbrných klenotech za sto hřiven stříbra; Že jemu učinil š-du svú mocí bez- právně na jeho dědině. O. z D. A jestližeby pak původ k těm škodám před úředníky nestál, tehdy . . . .; Obrání-li se pohnaný, můž o ty škody útratní poručníka k prů- vodům těch škod udělati. VI. zř. 295., 7.42. Na veliké skrácení a škodu měšťanů praž- ských; děje-li se komu š., ten k druhému o to domlouvati se má; stala se škoda do- bytkem. Br. Do škody někoho přivésti; š, z protahování pošlá; svou š-u na žalovaném postihnouti: Jistota pro š-du; na škodu ně- komu býti. Řd. Kdož proti komu práv zů- stane (buď nálezem, buď právem staným, buď přísahy vykonáním), odsouzeného ze všech škod poháněti může; Každý může toho, proti komu práv zůstal, ze škod spravedlivě vzatých pohnati; Každý může škody, ku které jest skrze náklady přišel, nebo ku které svévolností odporníka při- praven byl, na něm a na statku jeho beze vší škody své postihati; Odsouzený škody všecky i všeliká přičinění slovy, skutkem, řeči n. moci učiněná napravuj; Ze škod, neopovíš-li jich v summě jisté, viniti ne- můžeš; Š-y zbytečné se nepřisuzují; Š-y od práva se změniti mohou; Když se oběma stranám nálezem něco přisoudí, strany tyto nemohou sebe ze škod viniti; Škody mají býti zdviženy, kde se jedním nálezem oběma stranám přisuzuje (Vš.). Pr. Š-y nemírné a svévolné (výlohy); š-u (svou příliš) ceniti, podniknouti, podstoupiti; To mu na Škodu není; Kdo se ke škodě zná; Kdo ve při padne, š-dy nahrazuj; ,k ujmě a ke škodě důchodův obecných; Utratní š-y povolují se nejvíce na 3 koně; Pod uvarováním škod; Š-y a zisku účastný; Š. od hovada pito- mého ; Po vykonaném trhu (koupí) jde užitek i š. na kupujícího; Děje-li se komu š. Er. Š. na někoho přišlá; náhrada za š-u. Řd. S. z požáru, finanční, obecní, od krupobití, válečná, zvěří způsobená (od zvěři); š-du počítati, vyšetřiti; Pojistné (pojišťovna) pro š-u z ohně; seznam škod; pojistné na š-y od krupobití; náhrady škod vpádem nepřá- telským učiněných; někoho ve škody při- vésti; odsouditi koho k náhradě (k nahra- žení) škod; pod uvarováním dalších škod; Š. živlem učiněná n. živelní; náhrady za š-y živelní; žalovati na někoho z učiněné š-y. Šp Užitek kdo čekáš, neodpírej š-ě; Kde jest užitek, tu jest i š. a břímě; Zisk beze š-y druhého býti nemůže; Nechtěj bo- hatnouti cizí š-ou; Š. vinného stíhá a na vinném se dopomáhá; Kdo ve při padne, š-y vzešlé straně druhé zaplať; Původ přes- polní o š-y uruč. Rb. O nahražování škod; co byla š.; kdo měl š-dy platiti; o škodách nedbalostí, hovadem cizím n. žertováním způsobených vz Rb. str. 204.—207; 273; o š-ách a nákladech soudních; kdo měl tyto š-y druhé straně platiti; kdy se š-y nepři- suzovaly, vz Rb. str. 133—134. (v strčes. právě). Vz Vš. 570. O škodách, za starých dob se stalých vz Tk. II. 338. Škody opo- vídám, damna publico, die Unkosten an- kündigen. Škody se kladú a opovíďaji proto v póhoních, jestližeby jich položeno ne- bylo, potom by z nich pohnati nemohl. Tov. k. 37. Neb ty š-dy, ku kterýmž při- pravíš pohnaného, zase z nich po odsúzení pohnán jsa, všecky opravovati musíš. Vš. 99. Hloupý přítel bývá více na škodu nežli moudrý nepřítel. Kmp. Blázni a pošetilci nebývají moudří než svou škodou. Ib. Po š-dě člověk nabude rozumu. Msk. Kto má š-du, má aj posmech. Mt. S. Máš-li z čeho š-du, nestarej se o posměch; Kdo má š-u, o posměch se nestarej; Lepší je š. nežli zlý užitek; Zisk a š. spolu choďá; Lepší
š-du míti nežli ji činiti. Mor. Tč. Ku škodě
ještě posměch bývá. Us. Dch, Malé škody
jak veliký zisk. Žal. 130. Š. í hloupému
někdy oči otvírá. Pk. Čí promeškání, toho
š.; Dávať a nebrat dvojí škoda. Sk. Malá
š. rovný žel. Vz Žel. Lepší malý zisk než
veliká š. Vz Zisk. Lb., V. Š. vtipu dodává
(vz Vystříhati); Lepší škodka nežli škoda;
Málo dáti hanba, mnoho š.; Škoda příliš
dobrým býti. Č. Mol v drahém rouše, živá
ryba na suše, vlk mezi kozami, žák mezi
pannami, kozel v zahradě, Němec v české
radě: můž tomu každý rozuměti, že ty věci
bez škody nemohou býti. Prov. Šťastný,
kdo cizí příhodou vystříhá se před svou
š-ou. Horný. Kdo chce v domu š-y zbýti,
nedej jiskře ohněm býti. Dal. 16. Po slibu
š-y čekej. Škoda zisku nenese. Ros. Vz
Ukázka. Strany přísloví, vz ještě: Havel,
Hoře, Čupřinky, Léčka, Opáliti se, Polízaná,
Psota, Podolek, Prst, Spáliti se, Svatý, Učení,
Ucho, Víra, Zčerniti se a hlavně: Prodělání.
Š. čeho (gt. příčiny). Š. krásy, kde rozumu
není. Vz Žena. Lb. S. mého milého, neměla
sem nad něho; Š. ti (== tě) panenko, š. ti
nastokrát; Š. je ho, š. podnes, co mě dával
seno, oves; Utopil se, š. ho, přišla, vodinka,
vzala ho; Ach š., přeškoda pavího pérečka,
že sem já ho polámal, ale je škodnější mojej
najrnilejší, že sem já ju oklamal; Š. tebe
vyšívanej šátku, ztratila sem od synečka
lásku; Š. tě šohajku, že za vodú býváš, voda
lávky vzala, ty k nám nechodíváš; Pře mé
milé vlasy, š. vaší krásy, že já vás zavit
mám do rócha bílýho; Š. tě lipečko, spadnó
s tebe listí; Košute, Košute, š. tvoje kráse,
že ti vyškubali v Temešváru vlase; Ej š.
mého manžela! kde sem ho smutna poděla V
Sš. P. 121., 149., 174., 180., 301., 305., 347.,
444., 549., 586., 664. (Té.). Š. toho druha
dobrého. Dal. 25. Š. jest takého diela. Výb.
I. 140. Š. velkých prací, kde malé stačí.
Pk. Š. toho. Us. Malá jich bude š. Bř. Jest
ho š. D. Škoda zubů, že jimi ořechy louskáš.
Š. toho člověka. Us. Š. těch krásných časův.
Us. — Š. oč, o koho. Š. o tu tvou krásu;
Jest o to škoda; O to š-dy vzali; Pro to
jsem š-dy vzal o 300 hř.; Š-dy o to roz-
ličné bráti. Půh. II. 3 , 42., 176., II. 179.
(Tč). Š., přeškoda o tu tvoju krásu. Zpěv.
1. 26. Dle Brs„. 2. vyd. 242. lépe: š. čeho.
Cf. Líto. — Š. = nemoc průtrží vzniklá
ku př. průtrž pobřišní, der Bruch, Laib-
schaden. On má škodu. U Náchoda. Hrš. — Š., ellipticky. Škoda, že nepřišel. Škoda tím si hubu trhati. Ach škoda, přreškoda! Us. — Š., y, m., osob. jm. Š. Jos., slavný prof. medic, kliniky ve Vídni, zemřel tamtéž 13/6 1881.

329478   Škoda Svazek: 7 Strana: 0851
Škoda. Cf. Mkl. Etym. 340. b., Cur. jur. IV. 3. 1. 432., 433., IV. 3. 2.446., Zř. zem. Jir. 121., 473, 699. Žaloba ze škod. Výb. I. 984., 986. Š-dy útratní a jiné urukovati. Zř. zem. Jir. ib. Nepotká nás žádná š. Kol. ván. 171. Našli jsme je na svých š-dách (když nám š-du činili). Osv. Š-du si nahra- diti. Us. Dch. Mnohé škody nesl a vzal. 1532. Mus. Juda na svou škodu zradil Boha. Výb. II. 3. Š-du popříti. Kn. rož. Kdo roz- kazuje š-du činiti, ten platí a ne ten, kdo ji činí. Cor. jur. IV. 3. 1. 394. Taková dobrovolná služba tomu na žádnou š-du a ujmu býti nemá. 1595. Š-du někomu uči- niti; Š. se mu stala; Bůh na tom š-dy ne- trpí ; Na tom nenabytnou š-du mají. BR. II. 40. b., 38. a., 61. b. Kdo utrpěl š-du, ne- ujde posměchu. Pal. Rdh. III. 184. Hleď Čechův na se nedrážditi, kdo chceš š-dy, hanby ujíti. Výb. II. 310. Dostúpím' všie škody; Ač i s škodú, však tam jeti. Alx. Kde příliš mnoho, š. je z toho. Dch. Napij se vody, neuděláš kapse š-dy; Z každé š-dy má někdo užitek. Us. Brt. Kdo želí malé výlohy, pozděj se učí ze škody. Tč. Z cizie š-dy nečiň sobě utěšenie. Výb. II. 937. Dobrý rozum po škodě, lepší před š-dou. Kmp. Gr. 141.—čeho. Je ho tam š., jako fialy na rumišti. Šml. Š. toho, čo pes uchytí. Slov. Rr. MBš. Čas ubíhá jako voda, každej chvíle věčná š. Us. Šd. — od čeho Š-dy od mrazů, Frostschäden. Dch. — s inft. Š. ho veru ešte v tej zemi hníť. Phľd. VII. 121. Mor. Šd. Ach ptáčku, š. ťa létať. Čes. mor. ps. 146. — oč. Š. o tu krásu. Koll. Zp. I. 36. — Š. = rána, bolák. Má velikou š-du na oku a nemohu to zhojiti. Čern. Zuz. 283. Š. že. Š. že ste tak starý a ta- kové hlúpoty vyváďáte! Š. že o tom věděl a nebránil tom. Brt. D. 176. — Š., y, m., os. jm. Š. Jak. (Počátecký), řed. gymn. v Přerově. 1835., † 1885. Cf. Tf. H. 1. 146., 181. — Š. Jan Kar., katecheta hlavní školy v Praze, 1810.-1876. Cf. Tf. H. 1. 186., 198., 199., 200., Rk. Sl., Back. Př. 140., Jg. H. 1. 634., Slavín IV 2 248. (seš. 29.). Ži- vot a působení Jana K. Š-dy. Napsal V. Kredba. — Š. Mart., † 1532. Vz Výb. II. 1393.—1394.— Š. Ant. Šb. Dj. ř. 293., Bačk. Př. 170. — Š. Jos. rytíř, 1805.—1881., dr., slavný lékař. Vz Rk. Sl., S N.

329479   Škoda Svazek: 8 Strana: 0406
Škoda. S-du na něčem bráti. Chč. S. 70. Z každé škody má někdo užitek. Nov. Př. 159. Š. ide po chasňa. Slov. Ib. 193.

329480   Škoda Svazek: 8 Strana: 0578
Škoda. Lidé nerádi povědí, což jim jest ke škodě, než vždy to praví, co jim ku po- moci jest. Kn. drn. 69.

329481   Škoda Svazek: 9 Strana: 0327
Škoda. Kompar. škodéš. U Císařova. Mtc. 1899. 224. Š. hlavy! Škoda ho hniť. Š. ide do chasňa. Š. lahce tečie ako yoda. S. malá nenie svet. Š. nemá gazdu. Š. nikomu nie milá. Š. peňazí za ledačo. Š. tej duše. Š. tvojej podoby. Ku škode príde posmech. Škody väčšej bodaj nebylo! Škodka lepša ako š. Š-dou sa učiť, zmudreť. Slov. Zát. Př. 366., 367. Proč si děláte takovou škodu (říká se při přijímání daru). Hoř. 95. Po škodě špatná náhrada. Hoř. 121. — Š. Ant, Jos dr.. J. K. Sr. Jub. XXXI.

329482   Škoda Svazek: 10 Strana: 0668
Škoda, y, f. Škodou i bloud chybu (svor) pozná. Škod. II2. II. 161. — Š. Jos. Dr., lék., rvt.; Š. Jan Kar (Příbramský), prof., spis.; Š. Jak., řed. a spis., nar. 1839.; Š. Emil, ryt. průmysl, 1839. —1900. Vz Ott.

329483   Škoda. O š Svazek: 10 Strana: 0422
Škoda. O š. v dřívější době vz Arch XIX. 565. -569. Š. vtipu dodává. Lit. List XIX. 319.

329484   Škodár Svazek: 8 Strana: 0406
Škodár. Slov. NZ. IV. 413.

329485   Škodaradůstka Svazek: 3 Strana: 0888
Škodaradůstka, vz Škodoradostka.

329486   Škodař Svazek: 3 Strana: 0888
Škodař, e, na Slov. škodár, a, m. = škůdce, der Schadenmacher. Bern. Šd.

329487   Škodařiti Svazek: 3 Strana: 0888
Škodařiti, il, ení = škodařem býti, scha- den. Slov.

329488   Škodařka Svazek: 3 Strana: 0888
Škodařka, y, f., die Schadenmacherin. Šd. Vz Škodař.

329489   Škodařství Svazek: 3 Strana: 0888
Škodařství, n. = skosení, die Beschädi- gung. Slov. Bern.

329490   Škodce Svazek: 3 Strana: 0889
Škodce = škůdce, zastr. Hus II. 317., Tkadl. I. 1.

329491   Škoden Svazek: 10 Strana: 0422
Škoden, dna, o, vz Škodný.

329492   Škodič Svazek: 3 Strana: 0889
Škodič, e, m. = škůdce. Č.

329493   Škodík Svazek: 3 Strana: 0889
Škodík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

329494   Škodilý Svazek: 9 Strana: 0327
Škodilý — škodlivý. Snové škodili nejsú. Maš. ruk. 40a.

329495   Škoditel Svazek: 3 Strana: 0889
Škoditel, e, m. — škůdce. Šm.

329496   Škoditi Svazek: 3 Strana: 0889
Škoditi, škoď, dě (íc), il, zen, ení (na Slov. děn, ění); škodívati, schaden, Schaden zufügen. — abs. To nic neškodí. D. Co Škodí? Dch. Co škodí, to učí. Prov. Všeho moc škodí. Us. Dch., Vlk. Jazyk je úd malý v těle. ale mnoho škodí, jestli ho člověk na uzdě pozorně nevodí; Co nejvíce škodí, to se nejvíc rodí. Mor. Tč. Pochlebník jest sladký nepřítel, neb sladké a libé praví, ale viece než zjevný nepřietel škodí; Nižádná nebude škoditi prchlivosť, když nižádná nepanuje zlosť. Hus I. 258., II. 253. (Tč.). Skodí-li co ten rybník, jakož póhon svědčí, a topí-li dále. Půh. II. 549. Delší krk by neškodil, lépe: nebyl by se škodou. Km. Snáze jest hroziti než škoditi. Pk. Mnoho příliš mluví, ale málo škodí. Tím se maž, kdež škodí (kde bolavé místo jest). Jád. — komu. To zdraví neškodí. V. Coť jemu škodí (dobře se má)? Us. Budete-li se svá- řiti, bude vší zemi š. Dal. To jeho pocti- vosti nemá nic š. Václ. XIII. A jeho právu neškodí do tří let a 18 neděl. O. z D. Člověk sám sobě nejvíce škodí; Příležitosť k zlému neškodí každému; Kdo se od práce vzda- luje, ten i cti své škodí; Ten sám sobě škodí, kdo ku zlému túží. Na Mor. Tč. Žád- nému neškodí zbytek pozornosti; Víno škodí hlavě, v zbytku je nezdravé; Čo ludóm není k pokrmu, též i zemi škodí; Pokrm zby- tečný zdraví škodí; Vícej škodí člověkovi jazyka úpadek, nežli když na klskej cestě upadneš na zadek; Mnohé jedla (jídla) v pod- statě svej aj zdravju škoďa. Slov. Tč. Ne- škoď si (nezahanbuj se), Us. Zkr. Co jedněm lidem škodívá, to druhým prospívá. Kmp. Čím viece lichví, tiem viece sobě škodí; Jakož vinen jest, ktož púštie šípy a kopie k smrti, též muž, jenž lstivě škodie přieteli svému; Taký lajce škodí sobě; Báti se nemá dobrý, by jemu mohlo co škoditi, neb Bóh obrání; Jemu ta kletba neškodí ale pro- spívá; Mnějí kněžie a lid učí, že každá jich kletba škodie tomu člověku, jehož oni klnú; A tak jest nynie rozmnožena křivá kletba kněžská, že již sprostní lidé mohou jako hmatati, že viece ta kletba škodie těm, jenž klnú, nežli těm, kteří od nich kletbu trpie; Ani Bohu škoditi kto móž, ani Bóh nespra- vedlivě š. komu móž, ani škoditi nespra- vedlivě komu trpí. Hus I. 216., 234., 250., 363., II. 206., III. 224., 226., 227. (Tč.). Těm póhonóm nic nemá škoditi, dokudž on práz- den nebude; Škodí-li co Janovi do toho, k tomu mluv; Škodí-li jemu do něho co, ale požeň ho novým póhonem; Škodí-li p. Předborovi do koho a má proč, hleď toho právem. Půh. I. 263., 308., II. 327., 575. Kdo neskoro (pozdě) chodí, sám sobě škodí. Kmp., Lb. — (komu) na čem. Někomu na zdraví š. Us. Kdo v zármutku chodí, na zdraví si škodí. Us. Tč. Hněv na zdraví velmi škodí a tělo zemdlívá. Slov. Tč. Jestliže by jemu to na jeho cti škoditi mělo podlé práva. NB. Tč. 227. Baby na úrodách zemských škodily. Dač. I. 172. To Janovi na jeho právě nemá škoditi. Půh. I. 264. Onen (pochlebník) v duši rány činí, ale tento (nepřietel) ve zboží neb v těle a potom také i škodí i na těle i na zbožie. Hus I. 260. — komu s kým. Se svými kozáky velmi škodil Turkuom. Dač. I. 161. — komu nač. Neškoď si na oči. Us. Zkr. — komu co f = hubiti). I je sč jemu zemi škoditi. Dal. 47. (k. 28. 4.). — komu skrze co. Ať by ďábel, ten chytrý lakač, skrze ctnosti nás neoklamal, jenž také i skrze dobré skutky přivykl jest lidem škoditi. Hus III. 38. Tělo duši ubližuje skrze nepokoje a duša tělu škodí skrz nemoci svoje. Slov. Tč. — kde. Na moři škodí a loupí. V. Škodil si u majstrátu. Us. Zkr. Loupežník lidem na cestách škodí. — komu čím. Čechové svou přílišnou vlídností a dobrotou sobě škodí. V. Aby tím nic neškodil (neutrpěl). Arch. IV. 212. — St. skl. — s inft. Třikrát denně se nasytiti škodí, leč skrovně. Kom. —komu v čem. Rk. Doufají, že jim to ve právě jejich neškodí. NB. Tč. 286. V úmluvách, ježto se mnú učinila, škodila mi na mém zboží, na řekách i na lesích. Půh. II. 403. — komu jak, proč. Zlé slovo škodí mnoho. Mor. Té. Dlúhé spáni škodí krem nazdání. Slov. Tč. Z obojí strany sobě škodíce bitvu učinili. Dač. I. 283. A toho škodí za 20 hř. gr. Půh. I. 293. Š. komu mimo svou vůli, proti něčí vůli, bez zlého úmyslu, z pomsty. Škodí mu, aby ho zničil. Škodivý — škodlivý.

329497   Škoditi Svazek: 7 Strana: 0851
Škoditi. — abs. Všeho mnoho škodí, allzuviel ist ungesund. Dch. Snáze š. nežli dobře činiti. Sb. uč. — komu. Št. Kn. š. 27. Neverila som já tomu, že tá láska škodí komu. Sl. ps. 64.

329498   Škodka Svazek: 10 Strana: 0422
Škodka, y, f., zdrobn. škoda. Lepší š, nežli škoda. Cern. Z. 90., Chč. S. II. 193b

329499   Škodlán Svazek: 7 Strana: 0851
Škodlán, a, m. = kdo škodí, jinému do- bytkem louku spase a p. U Veselí v již. Čech. Jndr. Světz. 1882. 478.

329500   Škodlánství Svazek: 7 Strana: 0851
Škodlánství, n. = činění škody zvl. pastvou. V již. Čech. u Veselí. Světz. 1882. 478.

329501   Škodlivě, škodně Svazek: 3 Strana: 0889
Škodlivě, škodně, schädlich, nachtheilig, bösartig. Š. někoho raniti, postřeliti; Ko- runu š. c sekal. V. Nepřidávej k slámě ohně, abys se nespálil škodně. Prov. Jg. Protož bláznivě, zboží i duši své š. tak se hanějí; Aniž móž kto obžalovati člověka a zhyzditi před Bohem a před jeho nebeskú říší š., když hřiechu nemá smrtelného a konečně i všednieho. Hus II. 120., 299. (Tč.). Utíkala, aby škodně bita nebyla. Arch. rkv.

329502   Škodlivec Svazek: 3 Strana: 0889
Škodlivec, vce, m., der Schädling, Schä- diger. Dch.

329503   Škodlivec Svazek: 9 Strana: 0327
Škodlivec, vce, m., aphanisticus, brouk. Š. nepatrný, a. pusillus. Klim. 420.

329504   Škodlivina Svazek: 3 Strana: 0889
Škodlivina, y, f., die Schädlichkeit.

329505   Škodlivina Svazek: 8 Strana: 0578
Škodlivina, y, f. = škodlivá věc. Ott. XI. 1063.

329506   Škodlivina Svazek: 9 Strana: 0462
Škodlivina, y, f. = škodlivá věc. Ott. XVIII. 246.

329507   Škodlivosť, škodnosť Svazek: 3 Strana: 0889
Škodlivosť, škodnosť, i, f., die Schäd- lichkeit, Nachtheiligkeit. Jg.

329508   Škodlivý Svazek: 7 Strana: 0851
Škodlivý. Š-vá chodí v domě (sváry). Dvor. — komu. Tať jim není za vlas š-dna. N. Rada 1801. Ovoce jiným š-vé. BR. II. 13. b. Že soused hoří, může i tobě š-dno býti. Bž. exc. Žádaje toho, ještoj duchu š-dno. Št. Kn. š. 52. — čeho. Aby těch peněz škoden nebyl (aby na nich škody nevzal). Arch. VII. 663. Nejsi té prosby nic š-den. Výb. II. 607. Chč. Silnějšího nebuď škoden. Ezp. 1682. — k čemu a z čeho. Příklady ze Št. vz Št. Kn. š. 88. a 89.

329509   Škodlivý čeho Svazek: 10 Strana: 0422
Škodlivý čeho = tratící co. Jakoby ně- čeho měli škodni býti. Chč. S. II. 172b.

329510   Škodlivý, škodný Svazek: 3 Strana: 0889
Škodlivý, škodný; škodliv, a, o, škoden, dna, o == škodící, zhoubný, schädlich, nach- theilig, bösartig. V. ß. člověk, V., rána, Sal., zvěř. Um. les. Štěpíř škodlivé vlky vyklešťuje. Kom. Čtvrtodenní zimnice š-vé a smrtelné jsou. Kom. Co mnoho, to škodno. Koll. Pivo to má škodlivou přísadu. Us. Dch. Najlepšá vec jest škodné veci v ústách zadržati; Ten je svojím neprátelom, kdo škodnú vec žádá aneb u seba zdržuje. Slov. Tč. Aby jim nedali škodnu býti. NB. Tč. 164. Kněžská lúpež chytrá velmi škodná; Na počátce něco podoben jest kúkol k pše- nici a vytrhánie by kúkole bylo škodné, kdyby jej trhali a pšenici tlačili; Panovánie kněžské škodlivé jest; Mému dobrému dobro- dějci nednjte škódnu býti (aby měl škodu), prosím pnna Boha, milý pane Petře mine- mistře! Hus I. 368.. II. 61.. 437., III. 289. Škodná (i. e. zvěř), u myslivců: lišky, káně, veverky atd., das schädliche Wild. Škodnou odváděti i. e. 1. pazoury, zobáky škodných ptáků, začež dostávají od úřadu zástřelu; "2. zpovídati se (žertem). Jg., Šp. — komu, čemu. Zdraví š-vý, š-ný. V. Nebyl nikomu škoden. Lom. To tomu listu a této jednotě nemá š-dné býti. Tov. 6. Ach škoda, pře- škoda, pavího pérečka, že sem já ho po- lámal ; ale je škodnější mojej najmilejší, že sem já ju oklamal. Sš. P. 301. Hněv tvój zlý jest tobě škodlivější než meč v srdci tvém ostrý, než had neb štír za, ňadry a než uhel v lóně tvém. Hus II. 395. Čiň dobře všem a sobě nebuď škoden. Pk. Zemi š. D., Dal. - komu na čem. Toť mu na ničemž škodno není. Troj. — Škoden býti čeho — škodu pro něco poznávati, žádosť čeho míti, vermissen, Schaden empfinden. Jsem toho škoden (užitek mi ušel). Jsem nebožtíka pána škoden (ztratil jsem s ním mnoho dobrého). Us. Važ si otce, budeš ho škoden, až ho nebude více. Us. Dch. Jan je jí škoden (po- hřešuje ji). U Chocerad. Vk. Mají sirotci svého škodni býti? NB. Tč. 264. Však ona není toho škodna (nemá z toho žádné škody). V Kunv. Msk. Abych toho škodna nebyla. Půh. I. 297. — Ros., Zlob., St. skl., Er. — čeho na čem. Musí býti toho na životě škoden. St. skl. To už na té věci škoden nebudu (nebudu míti z ní škody). U Rychn. — s čím. On s ním není škoden (nemá s ním škody žádné). U Rychn. — čeho oč. Toho je škoden o 50 hř. Půh. I. 126., 153., 179. Škoden jsem o 30 hř. gr.; Toho držení jsem škoden o tisíce hřiven; Toho listu ne- vrácení jsem škoden o 600 hř. (mám z toho škodu). Půh. 1. 331., II. 10., 11. — čeho oč na čem, zač. Toho jsem škoden na svých mlýnech o 1000 hř. (mám škodu); Toho jsem na všem dvoře velmi škoden za to; Toho jsem škoden za 200 hř. Půh. II. 396., I. 135., 155., II. 120. — jak. Toho nestúpení škoden jsem pravým počtem o půl- druhého tisíce hř. Půh. II. 11. — proč. Toho jsem proň škodna 100 hř. gr.; Škoden jest pro jeho nesplnění (má Škodu). Půh. I. 282., II. 79. — skrze co. Skrze to její držení škoden jest a toho pokládá za puoldruhého tisíce hř.; Skrze to škoden jest o 60 hř. gr.; Skrze to škodna jsem na svém dědictví o puol třetino sta hř. gr. Půh. I. 231., II. 186., 219. (Tč.). — co čím. Tú cestu su š-en dva zlaté (utratil jsem ne ve svůj prospěch). Na mor. Zlínsku. Brt. — k čemu. Aby jemu nebylo škodno k náboženství. Št. Je- dovatý a k jídlu š-vý. Ler. — v čem. Hle- dejž, nejsou-li páni ve svých úrocích škodni. Št. — z čeho. Z prodlení toho budu ško- den. Št. — že, aby, inft. = u škodu býti. Vz Potřebnu býti.

329511   Škodná Svazek: 8 Strana: 0406
Škodná, é, f. Plat za škodnou. 1714. Cf. NZ. III. 521.

329512   Škodná Svazek: 9 Strana: 0462
Škodná, é, f. Krahujec rád koroptvičky jako my, a proto mu říkáme, že je škodná. Nár. list. 1901. ô. 189. 1.

329513   Škodná, é, f., vz Svazek: 3 Strana: 0890
Škodná, é, f., vz Škodlivý.

329514   Škodné Svazek: 3 Strana: 0890
Škodné, ého, n. = plat myslivcům za hubení škodné zvěři, das Schussgeld. Us.

329515   Škodně Svazek: 8 Strana: 0406
Škodně. Š. se někomu protiviti. Chč. S. 139. V tom byl lid š. oddělený (ku své škodě). Břez. Font. V. 407.

329516   Škodně, vz Svazek: 3 Strana: 0890
Škodně, vz Škodlivě.

329517   Škodnič Svazek: 10 Strana: 0422
Škodnič, e, m. = nocens. Ž. witt. 34. 1.

329518   Škodník, a, m Svazek: 3 Strana: 0890
Škodník, a, m., der Schädiger. Když se přiblíží na mě š-ci, aby jedli maso mé. Ž. wit. 26. 2.

329519   Škodnina Svazek: 9 Strana: 0327
Škodnina, y, f. = škodlivá věc. Ott. XV. 444.

329520   Škodnosť Svazek: 3 Strana: 0890
Škodnosť, i, f. — škodlivost.

329521   Škodný Svazek: 3 Strana: 0890
Škodný, lépe než: škůdný. Vz Škodlivý.

329522   Škodný Svazek: 7 Strana: 0851
Škodný. Tú cestú su škoden dva rynské (utratil jsem ne ve svůj prospěch). Brt. D. 274. VMt. toho škodna nebude (nebude z toho míti škody). Arch. IX. 188. Aby psané škody škodni nebyli. Arch. X. 374.

329523   Škodný čeho Svazek: 8 Strana: 0406
Škodný čeho. Kdyby zemřel, hrubě bych ho škodná byla a neřáda ztratila. Kat. z Žer. I. 252.

329524   Škodobortel Svazek: 7 Strana: 0851
Škodobortel, tle, m. = strůjce škody. Mor. Brt. D. 274.

329525   Škodolibě Svazek: 3 Strana: 0890
Škodolibě, schadenfroh. Š. se usmívati, někomu něco vypravovati. Us.

329526   Škodolibě Svazek: 8 Strana: 0406
Škodolibě. Š. jednati. Bráb. 186.

329527   Škodolibec Svazek: 3 Strana: 0890
Škodolibec, bce, m. — škodorád.

329528   Škodolibosť Svazek: 3 Strana: 0890
Škodolibosť, i, f, die Schadenfreude.

329529   Škodolibý Svazek: 3 Strana: 0890
Škodolibý, schadenfroh.

329530   Škodolibý Svazek: 7 Strana: 0851
Škodolibý. Š. zor, Čch., úsměch. Kká. Š-bým okem něco pozorovati. Šb. T.

329531   Škodopřejec Svazek: 3 Strana: 0890
Škodopřejec, jce, m. — škodorád.

329532   Škodopřejný Svazek: 3 Strana: 0890
Škodopřejný = škodolibý. Rk.

329533   Škodorád Svazek: 3 Strana: 0890
Škodorád, a, m., der Schadenfrohe. Rk.

329534   Škodoradník, a Svazek: 3 Strana: 0890
Škodoradník, a, m. škodorád. Rk.

329535   Škodoradnosť Svazek: 3 Strana: 0890
Škodoradnosť, i, ť. = šnodolibosi. Dch.

329536   Škodoradný Svazek: 3 Strana: 0890
Škodoradný = škodolibý. Dch.

329537   Škodoradosť Svazek: 8 Strana: 0406
Škodoradosť = škodolibost. Phľd. 1892. 329., 1893. 760., 1893. 68.

329538   Škodoradosta Svazek: 3 Strana: 0890
Škodoradosta, škodnradästka, y, m. — radující se ze škody cizí, der Schadenfrohe. Reš.

329539   Škodoradostne Svazek: 8 Strana: 0406
Škodoradostne. Smial som sa š. Phľd. XII. 199.

329540   Škodování Svazek: 3 Strana: 0890
Škodování, n., vzetí škody, das Schaden- tragen.

329541   Škodovati Svazek: 3 Strana: 0890
Škodovati, škodovávati — škodu nésti, Schaden leiden, nehmen. — abs. Mějme spolu, co vyděláš, však škoduj sám, co pro- děláš. Lom., Č. — co. Mám já to š. V Us., J. tr. Pán raději svět než duši š. učí. Sš. L. 91. Těch 5 zl. já š-ji. Dch. — co na čem. Škoduji na každém sudu zlatý. Ros. Na hlavní sumě musí polovici škodovati. Reš. Na té krávě škoduji 10 zl. Us. Sd. Š-val na tom balíku sukna. NB. Tč. 53. Š. na koni, Db., na kúpi. NB. Té. 53. Mnoho na své dobré pověsti u přátelů š. V. — Kom., Br. — zač. Za to prodané seno, pole škoduji 20 zl. Mor. Šd. — čeho. Nákladů svých š. Sych.

329542   Škodovati Svazek: 7 Strana: 1390
Škodovati. Každý aby toho š-val na oddílu svém. Půh. V. 54.

329543   Škodovati Svazek: 8 Strana: 0406
Škodovati. Aby neškodoval na oddíle svém. Půh. V. 230. Abych skrze to neško- doval. 1460. Arch. XIV. 101. Š. co. Půh. VI. 255.

329544   Škodovati. Při Svazek: 7 Strana: 0851
Škodovati. Při tom š-ju 50 kr. Us. Šd.

329545   Škodovnice Svazek: 3 Strana: 0890
Škodovnice, e, f. = škodnice.

329546   Škodovník, a Svazek: 3 Strana: 0890
Škodovník, a, m. = škodník.

329547   Škodový Svazek: 10 Strana: 0422
Škodový, případ. Nár. list 1903. 174. 5.

329548   Škodrlinka Svazek: 7 Strana: 0851
Škodrlinka, y, f. = kudrlinka. Dělať š-ky. Mor. Neor.

329549   Škoduice, e Svazek: 3 Strana: 0890
Škoduice, e, f., die Schädigerin. D. — Š., der Hagel. Zlob.

329550   Škodylibý Svazek: 3 Strana: 0890
Škodylibý, vz Škodolibý. Šml.

329551   Škohlati Svazek: 7 Strana: 0851
Škohlati = škohliti. Slov. ZOBz. XXII. 104.

329552   Škohlavý Svazek: 3 Strana: 0890
Škohlavý, kurzhaarig, kurzsteif haarig, hirtus, chlupy kratšími tuhými a hustými obrostlý. Š. listy klinopadu obecného. Rst. 502., Hz.

329553   Škohle Svazek: 3 Strana: 0885
Škohle, e, škoblice, e, škoblička, y, f. = nástroj, jímž kovář koňům kopyta strouhá, das Schabeisen. Aqu., Kom., D. (Č.). — Š. = nůž do půlkruhu, jímž se ště- tiny s opařeného prasete seškrabují. V Čech., na Mor. a ve Slez. Šd., Msk. — Š. = skoba.

329554   Škohlení Svazek: 7 Strana: 0851
Škohlení, n. Bojí sa š. (domluvy). Slov. Čkžk. II. 240.

329555   Škohliti Svazek: 3 Strana: 0890
Škohliti, il, en, ení, na Slov. = škrábati, drhnouti, reiben, kratzen. Bern.

329556   Škohniť Svazek: 7 Strana: 0851
Škohniť = sténati. Slov. Ssk.

329557   Škohrňati Svazek: 3 Strana: 0890
Škohrňati = hlodati, nagen. — kde. Myš v komoře škohrní. Mor. Šd. — se, mit den Stiefeln trampeln, sie auf der Erde schleifen. — kdy kde. Za kázání po ko- stele se škohrnal. U Bzence na Mor. Sd.

329558   Škohrtati Svazek: 3 Strana: 0890
Škohrtati, škohrtávati — škrhotati. škr- hati, škřehtati, quacken, knirren. — abs. Škobrtají žáby. Us. — kde. Na stěně š-tí. Št.— Š. = žebroniti, unablässig bitten. — na kom o co. Dítě na matce škohrtá o ně- jaký dárek (na Želivsku). Sř.

329559   Škola Svazek: 3 Strana: 0375
Škola, y, f., kolna n. něco z kolův uči- něného, stavení. Kat. 429.

329560   Škola Svazek: 7 Strana: 0851
Škola. Š. stavitelská, NA., pěvecká, Us. Pdl., řím. a řec., Vlšk. 513. Cf. Sbn. Rej- střík, Rk. Sl. Iść na š-lu (choditi do školy). Laš. Brt. D. 186. Dítě do školy dáno. Pass. mus. 328., Mus. Š-ly jsou dílny lidí. Kom. D. 38. Š-lu vychoditi. Us. Brt. Aby nedali židóm nových škol dělati. Št. Kn. š. 157. Ó jak mnozí litovali, že z mládí š-ly ne- dbali. Hkš. Kdo do školy nechodí, hloupostí si uškodí. Sb. uč. Jaká š., taká obec. Pro- jíti š-lou života. Vlč. Paměti o š. českých. Listár od 1598.—1616. s doklady starší a novější doby. Vyd. Fr. Dvorský. 1886. Oznámeno v Kroku 1888. 131. Školy v Če- chách. Vz Ott. VI. 189. nn. Š. národní, 189 nn., střední, 196., vysoké, 197. nn., odborné, zemědělské, průmyslové, obchodní, sloužící zvláštním účelům. 200. nn Cf. Wtr. Obr. 793. U sv Haštala š jako šatlava (bídná. Pořek. v 16. stol.). Wtr. Obr 469. Hra na š-lu. Vz Brt. Dt 196. — Š. křesťanská, kří- žová atd. Vz Jg. H. 1. 750 — Š. = kniha, dle níž se hudbě vyučuje. Š piana Us. Pdl. — Š. = žáci. Š. písárská, Anth , malířská (brabantská, flanderská, düsseldorfská, mni- chovská, národní česká), NA. I. 120.—150 , básnická.

329561   Škola Svazek: 7 Strana: 1390
Škola. Š-ly obecné. Vz Ott. VI. 358. Cf. Gymnasia ib. 358.

329562   Škola Svazek: 8 Strana: 0406
Škola. Obecné š. v Poděbr. okolo r. 1698. a platy učitelů. Vz NZ. III. 409. nn. Když se dobytek na podzim zavře (už se venku ne- pase), š. se otevře (chodí děti pilněji do školy). Duf. 160. Ději vod (od) š-ly (které již 'ze školy vyšly). Žďár. Brt. D. I. 287. Vidí se mi, že jsme nechodili do jednej školy (nemáme stejných zásad). Phľd. 1891. 470. Školy pľúca sú národa. Phľd. 1896. 618.

329563   Škola Svazek: 9 Strana: 0327
Škola bez jednoho žiaka bude. Š. mu smrdí. Š. nie zajac. Š. svet, psota majster. Do školy darmo nechodil. Školu leda ovoňal. Zát. Př. 367a. Sr. ib. 21a. Školy mateřské, národní, střední odborné, vysoké. Literaturu o nich vz v Jub. B. 5. - 66.

329564   Škola Svazek: 10 Strana: 0422
Škola. Školy mají velká ústa (student mnoho stojí). Rizn. 63. Š jsou zlatý důl, tam se vyváží mnoho zlata pro život Zvon III. 694. Hra na školu ve Slez. Vz Vyhl. II. 245. Š. obecná, střední, vojenská, vysoká. Vz Ott. XXIV. 640. -648.

329565   Škola Svazek: 10 Strana: 0668
Škola Jan, spis., nar. 1857. Vz Ott.

329566   Škola, školka, školička, y Svazek: 3 Strana: 0890
Škola, školka, školička, y, f., z. lat.- řec. schola, ö-/Mv> vz Mz. 325. Š. = ústav kde se vědám a umění rozličnému vyučuje učírna, rus. učiliště, die Schule, Lehrschule, Akademie, š. bezplatná, Frei-, biskupská cvičná, Uibungs-, česká, pro dělmistry' Werkmeister-, dětinská, Kinder-, dívčí Mädchen-, domovní, Haus-, doučná, Ergän- zungs-, elementarní, Elementar-, farní, filo- logická, filosofická, gymnasium, historická, hlavní, Haupt-, hornická, Berg-, hospodářská, Oekonomie-, na housle, Violin-, hudební, Musik-, chlapecká, Knaben-, chudinská, jízdecká, katedralní, každodenní, Alltags-, klášterská, Kloster-, na klavír, Fortepiano-, konservatoř, Konservatorium, košikárská, Korbflecht-, kovářská, Hufbeschlag-, latinská, Latein-, lesnická, Forst-, lihovarnická, Spiri- tuserzeugungs-, lučební, malířská, Maler-, ma- teřská (vz Školka), mathematická, matičná, městská, Stadt-, měšťanská, Bürger-, ná- rodní, Volks-, nedělní, Sonntags-, německá, nižší n. menší (chatrnější, V.), občanská, Bürger-, obecná, Volks-, obchodní, Handels-, obraznická, odborná, Fach-, opakovací, opa- trovna, Kleinkinderschule, Wartanstalt, pa- cholecí, Knaben-, pivovárská, Bierbräuerei-, početní, Rechnungs- pokračovací, Fortbil- dungs-, pověcná (realní). Real-, právnická, Juristen-, průmyslová, Gewerbe-, psací, Schreib-, rabínská, realní (reální), Real-, re- alní gymnasium, Realgymnasium, řečnická, rhethorisch, řemeslnická, Handwerker-, se- meniště, das Seminar, skotolečitelská, Sch. für Viehärzte, sladovnická, Bierbräuer-, sou- kromá, Privat-, státní, pro stavitelská ře- mesla, Baugewerk-, střední (gymnasium, re- alka, ústav ku vzdělání učitelův a učitelek), Mittel-, šermířská, Fecht-, šicí, Näh-, taneční, Tanz, technická, die Technik, trivialní (— obecná), Trivial-, učedlnická, Lehrlings-, učená, gelehrte Sch., universita, die Univer- sität, ústav ku vzdělání učitelův a učitelek, Lehrer-, Lehrerinenbildungsanstalt, veřejná, öffentliche Sch., vesnická, Dorf-, vojenská, vz dole, vysoká n. vysoké školy (vysoké učení, universita), die Hochschule, Univer- sität, bez vyznání, konfessionslose Schule, zahrádka, der Kindergarten, živnostenská, gewerbliche Sch., zvěrohojská, Thierarznei- schule (Rostl.), škola zvěrolečitelská atd. Jg., Mus., Pt., Hd., Rk., Dch., Šp. Školy vojenské, Militärschulen: vojenské nižší a vyšší školy realné a vojenské akademie; průpravny; škola kadetní; ústavy a školy odborné a to ku vzdělání důstojnictva: válečná škola; vyšší dělostřelecký a vyšší hradebnický kurs; ústřední kurs pěchoty a jezdectva; průpravna (Vorbereitungs- schule) pro čekatele stábního důstojnictva dělostřeleckého; škola pro dělostřelecké střílení; dělostřelecký ústřední kurs ekvi- tační; vojensko-lékařský kurs, ústav pro skotolečitele; š. pro vojenské kováře; š. jezdecká pro pěchotu; jezdecké školy bri- gádní; š. střelecká; pro mužstvo: kurs pro polní četnictvo, pro polní signály, š. zdra- votnické, manipulační a škola ku vzdělání mužstva. Čsk. I. 5. 36. Školy dělí se tedy dle stupně na nižší, střední a vyšší. V niž- ších školách vyučují se děti beze všeho zření k budoucímu svému povolání počátkům tak zvaných literních umění: čtení, psáni, počátkům počtářství, grammatiky, přírodních věd a hlavním článkům náboženství, země- a dějepisu (v obrazích), písemnictví a kre- sleni. Střední školy, dle rozličného povo- lání, ku kterému připravují, jsou: gymnasia, připravují k universitě, realky, na nichžto vzdělávají se živnostníci a průmyslníci k ži- votu praktickému a připravují se. studující k studiím technickým; ústavy učitelské. Sem počítají i školy specialní hospodářské, les- nické, hornické, obchodnické a rozličné umě- lecké, vyšší dívčí školy. Školy vysoké jsou pro právníky, lékaře, duchovní, professory, úředníky atd. (university), pro vyšší prů- myslníky polytechnické školy, pro umělce akademie (výtvarných umění), konservatoře (hudební) atd. Potom jsou zvláštní školy za příčinou jistých poměrů: nedělní neb opa- kovací, továrnické, chudinské; potom jsou š-ly pro jisté stavy určené: školy vojenské (vz nahoře), šlechtické (konvikty, rytířské akademie). Co do vydržování škol jsou školy: státní, obecné, soukromé. S. N. Vz Ústav, článek Vojenský ve S. N. Š-ly s pa- rallelkami zaříditi; parallelkami opatřiti. Us. Vysoké školy založiti; na vysokých š-lách se učiti. Us. Do Š-y choditi. V. Š-u navště- vovati. Sych. Vz Navštíviti. Š-u prohlížeti. Šp. Déti do školy posýlati. Us. Na škole s někým se práti (in palaestra pugnare). V. Rozžehnati se s š-lou. V. Š-u míti. Br. Š-u založiti, zaříditi, zaraziti, nadati, J. tr., zří- diti, otevříti, zavříti. Us. Prohlídka škol; dohled ku školám; Loučiti se se školou. Dch. Žáčku učený, po všech š-ách cvičený; Mistře nad mistry učený a po školách vy- cvičený, pověz mně, co jest jedno?; Jedno (dítko) daj do škole, budeš mět školáka, druhé daj do dvora, budeš mět dvořáka. Sš. P. 76., 78., 140. Ti ze školy Kristovy nejsou, kteříž pro narčení, a druhdy ano jest pravé, pohánie sě a súdie a utracujie mnoho zbožie. Hus II. 120. Vyšší ještě š-u, školu nadpřirozené milosti, Bůh v útrobách lidských zarazil. Sš. J. 110. Š-u filosofickou zarazil. Sš. I. 168. Aby školy rabinské navštěvovali. Sš. J. 124. Škola bez kázně, mlýn bez vody. Pk. Chceš-li míti synka vola, hleď ať jemu smrdí škola. Km. Leda se vyklul ze školy a již chce jiné učiti (o hrdých). Č, Š. a Ž. Školy (školství) y Cechách, vz S. N. II. 315., Rb. 273. — Š. trpělivosti, die Schule der Geduld. - Š. — kde se něco, k budoucí potřebě připra- vuje a pěstuje. Š-la stromová (školka). Vz KP.III. 274., 310. S. štěpařská, vinná atd. Vz Školka. — Š. — shromáždění žákův a učitele, učení, die Schule, der Unterricht. Š-u držeti, míti. Us. Já dnes držím školu, lépe: učím, vyučuji. Š-u začíti, skončiti. Jest po š-le. Dnes není žádná š. Za š-u choditi (ne do ní, ale běhati), Dítě školou povinné, schulpflichtig; Š-la již dávno začala. Dch. Veliká strana lidí proto obecně dávají děti do školy, aby byli bohati, ve světě velebni a přátelóm aby pomáhali. Hus I. 447. — Š. židovská 1. = nábožné shromáždění židů k modlitbě, die Judenschule, Synagoge. V., Kom. — 2. S. židovská = husí sněm, der Plaudermarkt. Je tu jako ve š-le židovské (= mnoho hluku). Us. Hý. Křičí — vřešti, jak v židovské škole. Č. — Š. — sborníce, die Synagoge. Aby nedali židom nových škol dělati. Št. - Š, — dům školní, místo, kde se učí, die Schule, das Schulhaus. Š-u čistiti, mésti. Šp. Kobyla se ohřebila před školú na mostě, devět Turku zanechala a židů patnáste. Sš. P. 722. Protož mudrci byli sú napsali nad veřeji své školy: Po- znej se sám. Hus II. 22. Ve škole/zůstávati. Us. Plná škola žákův (velmi syt). Č. — Š. — žáci všichni jedné š-ly, soubor všech stou- penců nějakého mistra neb nauky v jakékoli vědě aneb zvláštního způsobu v jakémkoliv umění, die Schule, die Schüler. Celá škola vyběhla. Školu zkoušeti. Šp. Škola Aristo- telova, Platonova (jejich žáci). Š. stoická, Rafaelova, Rubensova, římská, hollandská, německá, francouzská (malířská). Jg. — Š., y, m., osob. jm. Tk. III. 558.

329567   Školáckoškolský Svazek: 7 Strana: 0852
Školáckoškolský. Š. poesie. Kos

329568   Školácký Svazek: 3 Strana: 0892
Školácký, Schüler-, schülerhaft. D. Š-á matice, die Schülerlade, Dch., napodobení, Kos. 01. I. 280., stav, život. Jg.

329569   Školácký. Š Svazek: 10 Strana: 0422
Školácký. Š. mše (školáků). Rais. Sir. 245.

329570   Školáctví Svazek: 3 Strana: 0892
Školáctví, n. = školácký stav, život, der Schülerstand. Jg. — Š-, lépe: školství, das Schulwesen. D.

329571   Školáček Svazek: 3 Strana: 0892
Školáček, čka, m., der Schuljunge. Šm. Vz Školák.

329572   Školačka Svazek: 3 Strana: 0892
Školačka, y, f., die Schülerin. D., Puch. Us.

329573   Školák Svazek: 3 Strana: 0892
Školák, a, školáček, čka, m., der Schul- knabe, Schüler. Š. první, druhé atd. třídy; š. obecných, měšťanských atd. škol. Š-lák velmi pilný a hodný. Š-ka ku pilnosti po- vzbuditi. Us. Ten š-lák má se k učení. Us. Dch. Na sv. Blažeje pozdě onde chodívají školáci rožeň nesouce a sobě živnosti hle- dajíce. Sš. P. 721. Deň slúži sedlákům a noc školákům. Na Mor. Tč.

329574   Školák Svazek: 7 Strana: 0852
Školák = školník. Laš. Brt.

329575   Školák Svazek: 10 Strana: 0422
Školák, a, m. = spolužák. Val. čes. 1. XI. 44.

329576   Školár Svazek: 3 Strana: 0892
Školár, a, m. = školák. V.

329577   Školárka Svazek: 3 Strana: 0892
Školárka, y, f. — školačka. Slov. Bern.

329578   Školař, školář Svazek: 3 Strana: 0892
Školař, školář, e, m. = školák. Ros. —

329579   Školasta Svazek: 3 Strana: 0892
Školasta, y, m., osob. jm. Slez. Tč.

329580   Školastik Svazek: 3 Strana: 0892
Školastik, a, m. = školdozorce, der Scho- lastikus. Š-vé kostela vyšehradského. Háj. r. 1088.

329581   Školastika Svazek: 7 Strana: 0852
Školastika, y, f. Sv. Š. Šmb. S. I. 385.

329582   Školauda Svazek: 3 Strana: 0892
Školauda, y, m., osob. jm. Šd.

329583   Škoľba Svazek: 10 Strana: 0668
Škoľba, y, f = škalbina, škulina. Brt. Sl.

329584   Školce Svazek: 3 Strana: 0892
Školce, e, f. = nevěstka, die Hure. Když ji tak pozná, že jest školce pravá. Trakt. 15. stol. Před každým dřevem rozstierala jsi se, školce. Ib. Š-cí ji nazývali. Ib.

329585   Školdozorce Svazek: 3 Strana: 0892
Školdozorce, e, m., der Schulaufseher. Us,

329586   Školení Svazek: 10 Strana: 0668
Školení, n. Vědecké š. List. fil. 1905. 376.

329587   Školezit Svazek: 3 Strana: 0375
Školezit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 143.

329588   Školia Svazek: 8 Strana: 0406
Školia, e, f. = lepenkovitý útvar čepcovitý v Lanžhotsku. NZ. IV. 439.

329589   Školiti Svazek: 3 Strana: 0892
Školiti, il, en, ení = mnoho kárati, tre- stati někoho řečmi, skaliren, schulmeistern. Koll.

329590   1. Školka Svazek: 3 Strana: 0375
1. Školka, ves u Mělníka. PL.

329591   2. Školka Svazek: 3 Strana: 0375
2. Školka, y, f., ostreum, die Schale, das Schalenthier. Sr. strhornoněm. scala die Schale, harte Umhüllung. Mkl. aL. 69.

329592   Školka Svazek: 3 Strana: 0892
Školka, y, f. Š. dětská, vz Škola (opa- trovna, zahrádka, der Kindergarten, die Kleinkinderbewahranstalt), mateřská, die Mutterschule, der Kindergarten, Dch., vinná, vinařská, vz Čk. 187., štepařská, zahrad- nická, lesní.

329593   Školmet Svazek: 3 Strana: 0892
Školmet = školomet.

329594   Školmetný, školmetský Svazek: 3 Strana: 0892
Školmetný, školmetský, Schulfuchs-, pedantisch. Šm.

329595   Školmistr Svazek: 3 Strana: 0892
Školmistr, a, m. = učitel, pěstoun, der Schulmeister. Nejvyšší š., der Rektor. Vq. 1524., Kom. J. 727.

329596   Školmistrová Svazek: 3 Strana: 0892
Školmistrová, é, f., die Sehulmeisterin. Jg.

329597   Školmistrovati Svazek: 7 Strana: 0852
Školmistrovati, schulmeistern. Koll. IV. 106.

329598   Školmistrovský Svazek: 3 Strana: 0892
Školmistrovský, schulmeisterisch. Osv.

329599   Školné Svazek: 3 Strana: 0892
Školné, ého, n., das Schulgeld. Š. platiti. Osvoboditi žáka od placení školného (zby- tečné m.: od školného). Brt.

329600   Školně Svazek: 3 Strana: 0892
Školně, ěte. n., das Schulkind. Šm.

329601   Školně Svazek: 9 Strana: 0327
Školně, ěte, ?. = školáček. Klc. v Mus. 1843. 331.

329602   Školní Svazek: 3 Strana: 0892
Školní, Schul-. S. kniha, učitel, mistr, správce, Žák, V., práce, byt, dům, přítel, nemoc, D., matice (die Schullade), prach, pomůcka, povinnosť, porada, Dch., zdravot- nictví, die Schulhygiene, vole, der Schul- kropf, vzduch, die Schulluft, Nz. lk., vědo- mosti, Šp., budovy, topení, nářadí a náčiní, mappy, diagrammy, globy, hračky, appa- raty, sbírky, modelly, Prm., setniny, S. N. 11., 96., pomocník, plat, zkoušeni, Sych., úřad, věc, záležitosť, dozorce, dohližitel, vzdělání, řeč, okres, okresní (zemský) rada nebo inspektor n. dozorce, nadaci, zákon, rok, řád, zkouška, radni, trest, visitace, inspekce, dohlídka, čas, J. tr., sluha (školník). Š. kapsu na hřebík pověsiti —- učení-se ne- chati. Š. pán = nadsbprničný, vz toto, archi- synagogus. ZN. Cf. Školský.

329603   Školní Svazek: 7 Strana: 0852
Školní řeč, vz Jg. Slnosť 167., mládež, Km., cvičení

329604   1. Školní Svazek: 9 Strana: 0327
1. Školní plat ve středověku: animales, cretales, čtenales, dušíčkales, expellere, gre- goriales, hromničkales, introitales, jarmar- kales, kalefaktura, kandelares, lusales, maso- pustales, montales, nundinales, ovace, paš- kales, pennales, pretiales, remissionales, salár, sekyrales, sobotales, stane, stojecí plat, vitrales, zvoničkales. Vz tato slova a Mus. 1900. 2. nn., Wtr. Part. 243.

329605   2. Školní Svazek: 9 Strana: 0327
2. Školní řády, metbody u vyučování, inspekce, zkoušky, divadla ve středověku. Vz Wtr. Part 600., 659., 706., 729.

329606   Školnice, e, školniěka Svazek: 3 Strana: 0892
Školnice, e, školniěka, y, f. = školačka, die Schülerin. Bern. — Š. — školníkova žena, die Schuldienerin. Us. — Š. = školní světnice, das Schulzimmer. U Nového města nad M. Hrš.

329607   Školnícký Svazek: 3 Strana: 0892
Školnícký, Schüler-, Schulmanns-. Jg.

329608   Školnictví, -ctvo Svazek: 3 Strana: 0892
Školnictví, -ctvo, a, n. = školnícké za- městnání, stav, der Schüler-, Schulmanns- stand, die Schulmeisterei. Č.

329609   Školník Svazek: 3 Strana: 0892
Školník, a, m. = kdo ve škole bydlí. Ros. — Š. = správce školy, der Rektor; školní učitel, Lehrer, m. V., Jel. — Š. = žák, der Schüler. V. — Š.= nyní: školní sluha, der Schuldiener. — Š., der Aufseher der Synagoge. Židé po 1 zl. aby platili, než rabi a š. jejich ti žádného platu dávati ne- majú 1580. Gl. 336. Cf. Tk. II. 304.

329610   Školniště Svazek: 8 Strana: 0406
Školniště, ě, n., jm. louky u Rovenska. Mus. 1895. 513.

329611   Školný Svazek: 3 Strana: 0892
Školný, ého, m. = školník, učitel. Kat. 99.

329612   Školný Svazek: 10 Strana: 0422
Školný. Š. učení. Pass. 420.

329613   Školodík Svazek: 3 Strana: 0892
Školodík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

329614   Školomet Svazek: 3 Strana: 0892
Školomet, a, školraeta, školometa, školometka, školmetka, y, m. = kdo školy mete, der Schulauskehrer. Š., pater- farnilias, quales olim pauperiores erant discipuli, qui inter alia scholam scopis ver- rebant. Jg. Vz Mendík. — Š. = školní pe- dant (grammatička, pravítko, Šm.), puntičkář, malicherník, der Schulfuchs, Schulpedant. 2. Apol. Zavrtaný š. Dch.

329615   Školomet Svazek: 7 Strana: 0852
Školomet. Pal. Rdh. I. 301., Koll. IV. 128.

329616   Školometka Svazek: 3 Strana: 0892
Školometka, y, m. = žáček. Us. u Pelhř. Ptů.

329617   Školometný Svazek: 3 Strana: 0892
Školometný = malicherný, pedantisch. Nz.

329618   Školometství Svazek: 3 Strana: 0892
Školometství, n., die Pedanterie, Kleinig- keitskrämerei, Silbenstecherei, malichernosť, malicherenství. Nz.

329619   Školosprávce Svazek: 10 Strana: 0422
Školosprávce, e, m. = školní správce. Máj III, 6.

329620   Školování Svazek: 8 Strana: 0406
Školování. Ta věc bez š. se vyvinula. NZ. IV. 44.

329621   Školovaný Svazek: 8 Strana: 0406
Školovaný, geschult. Rukou š-nou něco provésti. NZ. IV. 45.

329622   Školovati Svazek: 7 Strana: 0852
Školovati = školou vycvičiti ZObz.XXIV. 195.

329623   Školovie Svazek: 8 Strana: 0406
Školovie. Želka š. (ze školy, dcera uči- telova). Phľd. XII. 139. aj.

329624   Školoznalec Svazek: 3 Strana: 0892
Školoznalec, lce, m., der Schulkenner. Dch.

329625   Školoznalství Svazek: 3 Strana: 0892
Školoznalství, n., die Schulkunde. Dch.

329626   Školozorce Svazek: 3 Strana: 0892
Školozorce, e, m. = dozorce škol, der Schulaufseher. Kom. D. Vz Školdozorce.

329627   Školská Svazek: 7 Strana: 1390
Školská, é, f. = učitelka. Krkonš. Světz. 1893. 32.

329628   Školskoliterarní Svazek: 9 Strana: 0327
Školskoliterarní práce. Č. (Mus. 1871. 376. ).

329629   Školský Svazek: 3 Strana: 0892
Školský (sky, po -sku), Schul-. Š. ká- zání, V., hadání, Ryt. kř., prach, Smrž., pletichář, pachole, Us., mládenec, budova
(vz Budova). Us. Místo š. budova říkáme
obyč.: školní stavení, škola. Š. a Ž. Š-ský
zákon, sestra, peníz (Schulpfennig), nemoc.
Dch. Š. správa, vz Rb. 273., Školství. Cf. Školní.

329630   Školský Svazek: 7 Strana: 0852
Školský. Š. úřad, matice, Vm., okres Sš.

329631   Školský Svazek: 9 Strana: 0327
Školský. S. drama. Vz Vlč. Lit. II. 1. 68.

329632   Školství Svazek: 3 Strana: 0893
Školství, n. = soujem všech zařízení směřujících k duševnímu vzdělání mládeže, das Schulwesen. S. N. Š-ství odborné, das Fachschulwesen. Šp. Vz Škola a v S. N. II. 315., VIII. a IX. 55. a tamtéž články: Čechy, Rakousko.

329633   Školství Svazek: 7 Strana: 0852
Školství české. Vz Ukaz. 38., Škola (dod.)

329634   Školství Svazek: 7 Strana: 1390
Školství. Dějiny š. čes. Vz Ott. VI. 358. nn.

329635   Školů Svazek: 3 Strana: 0893
Školů mlýn u Březnice. PL.

329636   Školut Svazek: 3 Strana: 0893
Školut, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

329637   Škompa Svazek: 7 Strana: 0852
Škompa, y, f. Bodej oheň spálil toho, kdo nám tu zlou š-pu způsobil. Wtr. exc. Vz. Škumpa, 1.

329638   Škompa Svazek: 10 Strana: 0422
Škompa, y, f. Bude z toho posměšek, utržíme si š-pu (ostudu). Světz. 1895. 282.

329639   Škomprtle Svazek: 3 Strana: 0893
Škomprtle, pl., f. = staré roztrhané stře- více. Cf. Škrample. U Kunv. Msk.

329640   Škonka Svazek: 3 Strana: 0893
Škonka, y, f., osob. jm. = Scholastika. Pal., Šd.

329641   Škop Svazek: 7 Strana: 0852
Škop. Mkl. Etym. 302. Š. = dřevěná ná- doba obručemi stažená, s jedním n. dvěma uchama Š k umývání nádobí: zřez, řez, hřez (Haná), dřez (dol.), myják (myjok u Frýdka), hrot (opav.), lošof (sev. Opava) Brt. Cf. Hrotica, Žber. Je teprve u škopku a chce už býti kuchařkou. Us. Dch.

329642   Škop Svazek: 8 Strana: 0406
Škop, a, m. místo skop. Brt. D. L 92., Phľd. 1895. 234.

329643   Škop Svazek: 9 Strana: 0327
Škop, a, m. = hlupák. Lisic. — Š. = skopec. Také ve vých. Cech. Čes. 1. X. 59.

329644   1. Škop, u, škopek Svazek: 3 Strana: 0893
1. Škop, u, škopek, pku, škopík, u, škopíček, čku, m., z řec. latin. 6/.áq>iov, scaphium, der Schaff. Dal. k. 10. Vz Mz. 325. Skop, sypěn, kbelík, dčbernice, pu- ténka, umyvadlo (Jg.); na mytí nádobí: střez, dřez, na paření píce: pařák. Šp. Škopek, u Opavy: hrot, hrotek. Klš. Škop na vodu, na nohy, Fussschaff, mycí. To aby měl člověk hlavu jako škopek (velikou, aby vše do ní pojal). Us. Dch. Kuchařka sa bojí, škopíček ju honí, putenky ju pomúvají, že nenosí vody. Sš. P. 704. Š. na pomeje. V. Koně z hlubokého š-ku (puténky) napájeti. Ja. Škopíček k umývání rukou. Kom. J. 556. Š. sedací, das Sitzschaff. Dch. Nad ško- píčkem (umyvadlem) z nalevadla se umyti. Kom. Dáš-li kozi do škopka, ona ti dá do hrotka. Mor. a slez. Tč. Kde š. (sud) tu pivo, kde zvonie tu kostel, kde oběd tu milá, kde večeře tu jiná. Prov. Smil. — Škopíček = převzdívka hochu ševcovskému. (V Jindřich. Hradci a jinde). Tř.

329645   Škopa Svazek: 10 Strana: 0422
Škopa, y, f. Je jako š. (tlustý). Litom. 74.

329646   Škopar Svazek: 10 Strana: 0422
Škopar, a, m., migalus (inter bestias). Rozk. P. 487., R. 67.

329647   Škopec Svazek: 3 Strana: 0893
Škopec, pce, m. = skopec. Slov.

329648   Škopec Svazek: 10 Strana: 0422
Škopec, pce, m. = dozorce vězňů. V zloděj. mluvě Čes. 1. XI. 141.

329649   Škopek Svazek: 3 Strana: 0893
Škopek, pka, m., osob. jm. Pal., Tk. II. 120., III. 660., IV. 742., S. N. - Š., pku, m., vz Škop, 1.

329650   Škopek Svazek: 7 Strana: 0852
Škopek, pka, m., os. jm. Arch. VII 677. Š. Jindř. z Dubé. Vjb. II 379. Aleš Š. z Dubé. Ib. 384.

329651   Škopek Svazek: 9 Strana: 0327
Škopek. Hádanka: Do chlíva to jde březí a z chlíva jalové (škopek vodou, nápojem naplněný). Čes. 1. VII. 347.

329652   Škopica Svazek: 7 Strana: 0852
Škopica, e, f., Castrirmesser. Hrvát. Šd.

329653   Škopíček Svazek: 8 Strana: 0406
Škopíček. Každý mladý švec musí prý se napiti ze š-čku. Nár. list. 1891. č. 107. odp. feuill.

329654   Škopíček Svazek: 10 Strana: 0422
Škopíček, čku, m. Napil se ze š čka (ve kterém švec kůže močí = je potrhlý, sprčený). Čes. 1. XIV. 224. — Na š-ček, hra s kamínky. Ouboč. Rgl.

329655   Škopíček Svazek: 10 Strana: 0668
Škopíček, čku, m. = dížka k dojení. Brt. Sl.

329656   Škopík Svazek: 7 Strana: 0852
Škopík, u, m., vz Škop

329657   Škopiti Svazek: 3 Strana: 0893
Škopiti, il, en, ení, na Slov. = klestiti, vyklestiti, entmannen. Plk., Bern.

329658   Škopiti Svazek: 7 Strana: 0852
Škopiti. Mkl. Etym. 302.

329659   Škopkář Svazek: 3 Strana: 0893
Škopkář, e, m., der Schaffmacher. Us. Sd.

329660   Škopnec Svazek: 9 Strana: 0327
Škopnec. D. Gesch. d. böhm. Sp. 1818. 287. = aries. Vz Skopnec.

329661   Škopovina Svazek: 3 Strana: 0893
Škopovina, y, f. = škopovina. Morav, a slez. Šd.

329662   Škopovina Svazek: 10 Strana: 0422
Škopovina = skopovina. Mor. Arch. XX. 384.

329663   Škopový Svazek: 3 Strana: 0893
Škopový = skopový, Schöpsen-. U Opavy, Přerova a j. Klš., Kd.

329664   Škopový Svazek: 8 Strana: 0406
Škopový m. skopový. Neor. 10.

329665   Škoprdouc Svazek: 3 Strana: 0893
Škoprdouc (= klopýtl, již tu leží)! U Místka. Škd.

329666   Škor Svazek: 10 Strana: 0668
Škor, a, m. = škvor. Brt. Sl.

329667   Škora Svazek: 7 Strana: 0852
Škora, y, f. cerium. MV. Hank. Sb.423.

329668   Škora Svazek: 9 Strana: 0327
Škora, y, f. = škraloup. Slez. Lor. 79.

329669   Škorbut Svazek: 3 Strana: 0893
Škorbut, u, m. = kurděje, der Scharbock. D.

329670   Škorbutný, škorbutový Svazek: 3 Strana: 0893
Škorbutný, škorbutový = kurdějný, Scharbock-. Ja.

329671   Škorcenel Svazek: 7 Strana: 0852
Škorcenel, u, m. = černý kořen. Rt.

329672   Škorčeti Svazek: 3 Strana: 0893
Škorčeti = skručeti. — komu. Hlou- pému škorčelo v břiše a on myslil, že mu hrají. U Dobrušky. Vk.

329673   Škorec Svazek: 3 Strana: 0378
Škorec, rce, m., pták. S. vodní, cinclus aquaticus, die Bachamsel. Frč. 355., Schd. II. 441., Presl.

329674   Škorec Svazek: 7 Strana: 0852
Škorec = špaček. Bern, Hol. 332 Škorec na špace = budka na špačky. Brt. D. 274

329675   Škorec Svazek: 9 Strana: 0293
Škorec, rce, m., cinclus aquaticus, pták. Na Mor. u Věřovic: vodní kos, vodnář; u Hukv.: vodní spak (špaček); v Bezkyd.: rybář. Vz Mus. ol. III. 78.

329676   Škorec, škvorec Svazek: 3 Strana: 0893
Škorec, škvorec, rce, m., na Slov. = špaček (pták), der Staar. — Škorec, na Slo- vensku = knedlík z pšenice turecké n. ja- helné. Vz Netyje. Plk. — Š., euphorbia lathyriíi, rostl. Slov. Dbš. 67.

329677   Škorhoutati Svazek: 3 Strana: 0893
Škorhoutati = škohrtati. Jel.

329678   Škorica Svazek: 7 Strana: 0852
Škorica, e, f. = skořice. Loos.

329679   Škorka Svazek: 8 Strana: 0406
Škorka, y, f. Kŕmila (kuře) ako š. (kvo- čna?). Phľd. 1896. 567.

329680   Škormajzlice Svazek: 10 Strana: 0422
Škormajzlice, e, f. = skoupá žena. Rais. Lep. 244.

329681   Škormajzlík Svazek: 3 Strana: 0893
Škormajzlík, a, m. = škoudera, lakomec. V Jilemn., u Ronova. Rgl.

329682   Škorna Svazek: 3 Strana: 0893
Škorna = šorna. Na Mor.

329683   Škorňa Svazek: 7 Strana: 0852
Škorňa, ě, f. = škorně. Val. km.

329684   Škorňák Svazek: 3 Strana: 0893
Škorňák, a, m. — kdo nosí škorně. Š. ivy.vrjf.iu;. Vký.

329685   Škorňaný Svazek: 8 Strana: 0406
Škorňaný, vrch na Frýdecku. Věst. op. 1894. 18.

329686   Škornati Svazek: 7 Strana: 0852
Škornati = v botách těžce choditi. Ne- škornej ty střevíce (nechoď pořád v nich).

329687   Škorně Svazek: 7 Strana: 0852
Škorně. Š. s faldem. Let. 493 Jeden nevie, co druhého v škorni hněte. Smil. Troje š. ukradl. Pč. 4 — Š., ocreae = obuv pokrývající holeň a lýtka. Vz Zbrt. Krj. I. 76. Cf. ib. 249. (ve 13. stol.), Tk. VIII. 496., 497., Št. Kn. š 170., Mkl. Etym. 303. - Š, os. jm. Arch VII. 197 , VIII. 605., D. ol X. 497. Š Jan z Frymburka, úředn. 1575. Jg. H. 1. 634, Jir. Ruk. II. 257.

329688   Škorně Svazek: 8 Strana: 0406
Škorně, z kóra, strsl. skorá = kůže. Čern. Př. 64., List, fil. 1896. 160. Š. v XV. a XVI. stol Vz Wtr. Krj. I. 54., 162., 492., Boty (3. dod.). Není dobře v cizích škorních choditi (cizího užívati). Bl. Gr. 218. Ne každý umí v cizích škorních choditi. Čes. 1. VI. 128.

329689   Škorně Svazek: 9 Strana: 0327
Škorně (škvorně) = boty ze dvou kusů kůže sešité, sahají po kolena. Sbor. slov. II 130.

329690   Škorně Svazek: 10 Strana: 0668
Škorně byly v holinkách širší než boty a rády se shrnovaly. Wtr. Řem. 249.

329691   Škorně, vz Svazek: 3 Strana: 0893
Škorně, vz Skorně. Š. (skóra = kůže) = obuv kožený nad kotníky sahající, dosti těžký. Jir. ad Žk. 34. V jich š-ě se obují (jich následují). Hus. Tvrdý jako š-ně. Pk. Měl š. železné na nohách. Bj. — Pč. 4. — Š., ě. m., osob. jm. Vz S. N.

329692   Škornica Svazek: 7 Strana: 0852
Škornica, e, f. = kožená zástěra. Slov. Phľd. XII. 317.

329693   Škornice Svazek: 3 Strana: 0893
Škornice = škorně. NB. Tč. 93.

329694   Škornice Svazek: 8 Strana: 0406
Škornice, vz Sladkoměška (3. dod.).

329695   Škornice Svazek: 10 Strana: 0422
Škornice = škorně. Arch. XX. 288..

329696   Škornička Svazek: 7 Strana: 0852
Škornička, y, f. = rybník v Písecku. — Š., y, m , os. jm. 1549.

329697   Škornička Svazek: 8 Strana: 0406
Škornička, y, f. = kornout. Dšk. Jihč. I. 44.

329698   Škorniti se, il Svazek: 3 Strana: 0893
Škorniti se, il, ění — hněvati se, ve hněvu s někým býti. Us. Dch.

329699   Škornout Svazek: 8 Strana: 0406
Škornout = kornout, š přisuto. Dšk. Jihč. I. 44.

329700   Škorňoutka Svazek: 8 Strana: 0406
Škorňoutka, y, f. = kornout. Dšk. Jihč. I. 44.

329701   Škorpení Svazek: 3 Strana: 0893
Škorpení a š. se, n. = vadění, das Ge- zänke. Plác, D., Pulk.

329702   Škorpice Svazek: 3 Strana: 0893
Škorpice, e, f., eine stachelige Geissei. Otec můj mrskal vás bičíky, ale já mrskati budu vás škorpicemi. MP. Děj. bibl. I. 177.

329703   Škorpič Svazek: 3 Strana: 0893
Škorpič, e, m. = vadič, der Zänker, Haderer. Jg.

329704   Škorpička Svazek: 3 Strana: 0893
Škorpička, y, f., die Zänkerin, Hadererin. Jg. Škorpík, a, m., osob. jm. Vz S. N. — Š., der Zänker. Rk.

329705   Škorpijan Svazek: 10 Strana: 0422
Škorpijan, u, m. = něj. lék. Vyhl. II. 63.

329706   Škorpík Svazek: 7 Strana: 0852
Škorpík Frant. (Zhorský), 1814.—l7/1 90., dr, děkan. Vz Rk. Sl., Jg. H. 1. 634., Šb. Dj. ř. 293 , Nár. listy 1890 ze dne 19/1 č. 18.

329707   Škorpík Svazek: 10 Strana: 0668
Škorpík Frt. (Zhorský). Vz Ott.

329708   Škorpil Svazek: 3 Strana: 0893
Škorpil, a, m., osob. jm. — 2. Š., der Zänker.

329709   Škorpil Svazek: 7 Strana: 0852
Škorpil Vlad., prof. v Yaltě. Mus. 1886. 639.

329710   Škorpil Svazek: 10 Strana: 0422
Škorpil Frant. Sr. Tob. 218.

329711   Škorpil Svazek: 10 Strana: 0668
Škorpil Vlad., archaeol., spis, nar. 1853; Š. Hermeng., spis. nar. 1858.; Š. Kar., spis., nar. 1859.; Š. Frt., spis, nar. 1866. Vz Ott.

329712   Škorpina Svazek: 3 Strana: 0893
Škorpina, y, f., kochleria, die Kochlerie, rostl. Š na hřebenitá, k. eristata, sivá, k. glauca. Slb. 158.

329713   Škorpion Svazek: 7 Strana: 0852
Škorpion. Ml!r. 95.

329714   Škorpion Svazek: 10 Strana: 0668
Škorpion, a, m., z lat. scorpio = šíir

329715   Škorpiti Svazek: 3 Strana: 0893
Škorpiti, il, ení; škorpívati = škádliti, reizen; se = škádliti se, hádati se, zanken, hadern, sich beissen. — koho: děti. Us. — se s kým. Us., Mel. — se oč: o nábožen- ství. Mus. Nehorli a neškorpi se o to. Brt. S. 73. Srozuměl, o koho se škorpili. Jir. Anth. II. 363. A tehdáž se křesťanstvo o ná- boženství š-li a nesnadili. Dač. I. 114. — se mezi kým. Škorpili se mezi sebou. Pulk. — jak. Bez přestání se š. Sych.

329716   Škorpiti se Svazek: 7 Strana: 0852
Škorpiti se Cf. Šf. III. 559.

329717   Škorpivosť Svazek: 3 Strana: 0893
Škorpivosť, i, f. = hašteřivosť, die Zank- sucht. D.

329718   Škorpivý Svazek: 3 Strana: 0893
Škorpivý, zänkisch, streit-, hadersüchtig. — Š., ého, m., osob. jm. Pal.

329719   Škorpy Svazek: 10 Strana: 0422
Škorpy = střevíce. V zloděj. mluvě.

329720   Škort Svazek: 3 Strana: 0893
Škort, u, m. = škortání, das Gescharre. Jg.

329721   Škortal Svazek: 3 Strana: 0893
Škortal, a, m., ein Pfuscher, Kratzer. Dch.

329722   Škortání Svazek: 3 Strana: 0894
Škortání, n., das Knurren. Š. v břiše. Lk.

329723   Škortati Svazek: 3 Strana: 0894
Škortati; škortnouti, tnul a tl, ut, utí; škortávati. Š. = ničím ostrým strouhati, scharren, kratzen, nagen. Jg. — co. Myši škortají řípu (hryzou), (líru. Us. — nač: na housle (špatně hráti, quitschen). Us. — komu kde. Škortá mi v břiše (chrčí), knurrt, kollert, Us. — Jg.

329724   Škorucha Svazek: 3 Strana: 0894
Škorucha, y. f., na Slov. = řeřicha, die Kresse. Bern.

329725   Škorupa, škořupa, y Svazek: 3 Strana: 0894
Škorupa, škořupa, y, f. = škořepa, die Schale; Seherbe. — Š. škraloup, die Kruste. Š na hrnci od mléka. Slez., mor. Tč.. Klš. S. na poli (když po dešti svrchní vrstva půdy ztvrdne). Klš.

329726   Škorupěti Svazek: 3 Strana: 0894
Škorupěti, ěl, ční. eine Kruste bekommen. Slez. a mor. Tč.

329727   Škorupina Svazek: 3 Strana: 0894
Škorupina škorupa. Pk.

329728   Škoruša Svazek: 3 Strana: 0894
Škoruša oškeruše. Slov. Jg.

329729   Škorvada Svazek: 3 Strana: 0894
Škorvada, y. f. hádka, der Zank, Streit. Vký.

329730   Škorváň Svazek: 7 Strana: 0852
Škorváň, ě, m = skřivan. Slov. Phľd. II 333., IV. 7.

329731   Škorvánek Svazek: 8 Strana: 0406
Škorvánek, nka, m., vz Skřivánek (3. dod.).

329732   Škořačka Svazek: 8 Strana: 0406
Škořačka, y, f. = úložníček, lysimachia nummularia, rostl. Brt. D. II. 504.

329733   Škořápka Svazek: 3 Strana: 0893
Škořápka, y, f., vz Skořepa.

329734   Škořápka Svazek: 7 Strana: 0852
Škořápka = malá loď.

329735   Škořápka Svazek: 10 Strana: 0422
Škořápka. Žabí š. = škeble. Čes. Třeb. Ces. 1. XI. 36

329736   Škořepa Svazek: 3 Strana: 0893
Škořepa, vz Skořepa. Kom. J. 147., 216., 91.

329737   Škořepati se Svazek: 3 Strana: 0893
Škořepati se = zlobiti se, durditi se, sich ärgern. Us. Rgl.

329738   Škořepina Svazek: 3 Strana: 0893
Škořepina, y, f., putamen, die Nuss- schale. Slb. Vz Skořepina.

329739   Škořepina Svazek: 7 Strana: 0852
Škořepina. Jádro v s-ně. BR. II. 58.

329740   Škořepník Svazek: 3 Strana: 0893
Škořepník, a, m., mya pictorium, die Malermuscbel. 1486.

329741   Škořípka Svazek: 3 Strana: 0893
Škořípka, y, f., mlýn u Smiřic. PL.

329742   Škořípka Svazek: 7 Strana: 0852
Škořípka, vz Skořepa.

329743   Škot Svazek: 3 Strana: 0894
Škot, a, m. Skotové. V. Vz Šot.

329744   Škotský Svazek: 7 Strana: 0852
Škotský, vz Skotský. Dch.

329745   Škoubačka Svazek: 3 Strana: 0894
Škoubačka, y, f. — škubačka, das Rupfen. Š. = škubání peří obyčejně na svatvečer v sobotu, když se nic jiného nepracuje, leda někomu zdarma se pomáhá. Na Ostrav. Tč. Vz Škoubka.

329746   Škoubka Svazek: 3 Strana: 0894
Škoubka, y, f. = škubání, das Rupfen. Š. hus. kachen. Us. Jg. Vz Škoubačka.

329747   Škoudera Svazek: 3 Strana: 0894
Škoudera, y, m. — lakomec U Jilemn.

329748   Škoudera Svazek: 9 Strana: 0327
Škoudera. Bes. 1871. 626.

329749   Škoudleti, el Svazek: 3 Strana: 0894
Škoudleti, el, ení; škoudnouti, dnul a dl, utí = hubeněti, mager werden; nuzovati se, sich das Nöthige abbrechen. Us.

329750   Škoudlík Svazek: 3 Strana: 0894
Škoudlík, a, m, skrbec, der Knicker, Kniuser. Us.

329751   Škoudlil Svazek: 3 Strana: 0894
Škoudlil, a, m., der Geizkragen. Dch.

329752   Škoudliti, il, en Svazek: 3 Strana: 0894
Škoudliti, il, en, ení = hubenili, mager machen; utrhorati, abdarben, abknausern.— co si od čeho. Matka si to od hub škoudlí. — kde. U toho panstva se škoudlí. Dch. — se o koho, darben, knausern. O děti se mí- zuje a škoudlí (se hubení). Us

329753   Škoudliti se Svazek: 9 Strana: 0327
Škoudliti se = vzpírati se. Jen se tak neškoudli. Studená. Vchř.

329754   Škoudnouti Svazek: 3 Strana: 0894
Škoudnouti, dnul a dl, utí, mager wer- den. Rk.

329755   Škoudný Svazek: 7 Strana: 0852
Škoudný, škoudrný = skoudmý. Rk.

329756   Škoudrně Svazek: 9 Strana: 0327
Škoudrně. Sukně š. šitá (úzká). Hoř. 209.

329757   Škoula Svazek: 7 Strana: 0852
Škoula, vz Spara (dod.).

329758   Škoulinec Svazek: 3 Strana: 0894
Škoulinec, nce, m., phocas, mlž. Krok.

329759   Škouliti Svazek: 3 Strana: 0894
Škouliti, il, ení, škoulívati, na Slov. = šilhati, schielen. Koll. — na koho. Roz- umec jen hrdě na tě škoulí. Sš. Bs. 187. — čím: očima, Ziak.

329760   Škovran Svazek: 7 Strana: 0852
Škovran, vz Škovránek. Phľd. VII. 106., Němc. IV. 421., 442.

329761   Škovránek, škrovánek Svazek: 3 Strana: 0894
Škovránek, škrovánek, nka, m. skři- vánek. Slov. a mor. Vz Škrovánek. A ty černý ptáčku š-nku, něrozhaňaj husek po hajku. Sš. P. 546. Spievajú škrovánke, javor sa rozvíja. Sl. ps. 129.

329762   Škovŕlíkať Svazek: 7 Strana: 0852
Škovŕlíkať (o skřivanu). Vz Vrlíkať. Slov. Hdž. Šlb. 34.

329763   Škovŕlikať Svazek: 8 Strana: 0406
Škovŕlikať. Škovránek vŕliká, vŕžiká, škovŕliká. Vz Pastr. L. 88.

329764   škr Svazek: 8 Strana: 0406
škr m. skr: škraloup. Dšk. Jihč. I. 39. a j.

329765   Škrab Svazek: 3 Strana: 0894
Škrab, u, m. = čára škrábnutím udělaná, die. Scharte, der Ritz. Š. jehlou udělaný. Techn. — Š., škrabotina = špatné pole, schlechtes Feld. Us. Dch.

329766   Škráb Svazek: 8 Strana: 0406
Škráb, u, m. = škrampál. Duf. 66. Také mor.

329767   Škrab Svazek: 10 Strana: 0422
Škrab, u, m. =poškrábanina, Schramm. Měl š-by v obličeji. Jrsk. VII. 2. 66.

329768   Škrábá Svazek: 3 Strana: 0894
Škrábá, y, f., die Schramme. U Nové Kdyně. Rgl. — Š. špatné písmo, schlechte Schrift. U Ronova. Rgl. — Š-by = trepky, pantofle, staré střevíce. U Kdyně. Rgl.

329769   Škrabací Svazek: 3 Strana: 0894
Škrabací, Kratz-, Radir-. S. železo, no- žík. D.

329770   Škrabací Svazek: 7 Strana: 0852
Škrabací stroj. NA. IV. 33., 52.

329771   Škrabáctví Svazek: 9 Strana: 0327
Škrabáctví, n. = činnosť škrabáka, skri- benta. Osv. 1899.

329772   Škrabač Svazek: 3 Strana: 0894
Škrabač, e, m. = škrabadlo ku seškra- bování trávy se zahradních cestiček, das Schindeisen, der Schindpflug, das Scharr- eisen. Dch. — Š., e, m., der Kratzer. Jg.

329773   Škrabačka Svazek: 3 Strana: 0894
Škrabačka, y, f., která škrabe, die Krat- zerin. — Š. = škrabanka, hrabanka, die Waldstreu. Us. u Zbirova, Lg. — Š. = škra- badlo. Vezmi škrabačku a oškrab kola, vůz (bláto s vozu). Us. Šd. Hledáte ho, nandete ho, nandete š-čku vedli něho. Sš P. 659. — Š. — odrhlá metla. Slez. Šd.

329774   Škrabačka Svazek: 7 Strana: 0852
Škrabačka = svrab. Rr. Sb. — Š. = sirka Mor. Brt. - - Š. = špatná hudba. Mor. Rgl.

329775   Škrabadlo, škrabátko Svazek: 3 Strana: 0894
Škrabadlo, škrabátko, a, n., das Schab- eisen. Š. u truhláře, die Zinke; u kotláře, die Schabkrücke, f. Us. Š. (skoble) Luerovo na kosti, vz Nástroje (resekční, trepanační, k pitvě). Cn. — Š. = stroj včelaršký, jímž se nečistota se stěn úlů seškrabuje. Lš. — Š. = šorna, die Kübelscharre. D.

329776   Škrabák Svazek: 3 Strana: 0894
Škrabák, a, m. = kdo škrabe, der Schaber, Kratzer; špatný písař, škrtač, der Kritzler. Schmierer, Schmaderer. Jg., D., Sych. — Š. = holič, der Kratzer, Bartscherer. — Š. = vydřiduch, hamonič, der Schaber, Zusasrm- menscharrer. — Š., u, m. = nástroj ku škra- bání, das Kratzeisen; u pekařů, der Auf- reiber. — Š. = nástroj k vytahování kulek z hlavní, der Kugelzieher. — Š. = krace, die Kratze. Na Mor. — Š. = rasple na dřevo, die Raspel. — Š. = náhubek, krabuška, der Maul-, Beisskorb. V. Koně š-kern sevřeného. Kom. J. 450. — Š. = noha škodné zvěři, liščí, vraní atd. (pazour), der Griff. Jg. — Š. = zahnutá lopatka, jíž se bláto se sil- nice seškrabuje. Us. Ktk. — Š. = kyselý nápoj z planěk, trpké víno, ein herbes Ge- tränk. D.

329777   Škrabák Svazek: 7 Strana: 0852
Škrabák, u, m. Š. = nůž osní. V Plzeň Otm. Š. ševcovský (vz Postruh), bednářský, na ryby, na cukr, na obuv. Dch, Šp., Včř. — Š. = pazour. Ssk.

329778   Škrabák Svazek: 8 Strana: 0406
Škrabák, u, m. = kusý, useknutý, starý srp na trávu. Na Hané. Brt. D. II. 395.

329779   Škrabák Svazek: 9 Strana: 0327
Škrabák, ?, ?., dělník čistící kolejnice. Us.

329780   Škrabák Svazek: 10 Strana: 0422
Škrabák, a, m. = chrobák Sb. sl. 1902. 4.

329781   Škrabal Svazek: 3 Strana: 0894
Škrabal, a, m., der Kratzer, Schreibler. Jg. Vz Škrabač. — Š., osob. jm. Šd.

329782   Škrabala Svazek: 3 Strana: 0894
Škrabala, y, m. = písálek, der Schreibler. Vz Škrabač. — Š., osob. jm. Mor. Šd.

329783   Škrabálek Svazek: 3 Strana: 0894
Škrabálek, lka, m., der Schrejbler, Skri- bler. Us. — Š., osob. jm. Mor. Šd.

329784   Škrabälka Svazek: 3 Strana: 0894
Škrabälka, y, f., die Kratzerin. Jg. Kočka š. Us. Dch.

329785   Škrabalka Svazek: 7 Strana: 0852
Škrabalka, y, f. = stráň u Dalečína. Pk.

329786   Škrabán Svazek: 3 Strana: 0894
Škrabán, u, m. = škraloup, die Kruste. V Policku, v Kunv. Kšá., Msk.

329787   Škrabaňa Svazek: 7 Strana: 0852
Škrabaňa, ě, f. = pila, Säge, f. Val. Vck.

329788   Škrabanec Svazek: 3 Strana: 0894
Škrabanec, nce, m. - škrab, škrábnutí, der Ritz. Má na hubě š. Mor. Šd. — Š., das Gekritzel, die Schmieralien. U Olom. Sd.

329789   Škrabanec Svazek: 7 Strana: 0852
Škrabanec, nce, m. = místo škrábnutím sedřené. ČT. Tkč.

329790   Škrabánek Svazek: 3 Strana: 0894
Škrabánek, nku, m., mlýn u Humpolce. PL. — Š. — koláč z tista po neckách vy- škrabaného, poškrabek, výškrabek, ein Ku- chen aus zusammengeschabtem Teig. Mor. Bkř., Kd., Šd. — Š-ky, druh jablek. Mor. Bkř.

329791   Škrabánek Svazek: 7 Strana: 0852
Škrabánek = koláč atd. Také u Rokyc.

329792   Škrabánek Svazek: 9 Strana: 0327
Škrabánek, nku, m. Má š-nky (dloužky) Hoř. 125.

329793   Škrabání Svazek: 3 Strana: 0894
Škrabání, n., das Schaben, Gekritzel, i Kratzen.

329794   Škrábání Svazek: 9 Strana: 0327
Škrábání jiných = pomlouvání. Ezop. 302.

329795   Škrabanice Svazek: 3 Strana: 0894
Škrabanice, e, f. = špatné psaní, das Gekratzel, die Schmiererei. — Š = mnohé, namáhavé psání, die Schreiberei. To jsme měli dnes š-ci! Us.

329796   Škrabanina Svazek: 3 Strana: 0894
Škrabanina, y,f. škrabanice

329797   Škrabanina Svazek: 8 Strana: 0407
Škrabanina. Phľd. 1895. 223.

329798   Škrabánka Svazek: 3 Strana: 0895
Škrabánka, y, f. = škrabačka. — Š. = mouka z pražené pšenice, Mehl aus gerö- stetem Weizen. U Jílov. Mý. — Š. = nízká tráva, kurzes Gras. Ale nesu jenom š-ku. V Kunv. Msk. — Š. Je to kůzle š-ka (suché, na oškrabování). V Kunv. Msk.

329799   Škrabánky Svazek: 10 Strana: 0422
Škrabánky, pl., m. = lejna po trhu, po ulicích seškrábaná. Chrud. Rgl.

329800   Škrábaný Svazek: 3 Strana: 0895
Škrábaný; -án, a, o, geschabt, gekratzt. Š. mrkev, jablko. Us. Š. (vyškrábané) místo, die radirte Stelle, Rasur. Nz.

329801   Škrábaný Svazek: 7 Strana: 0852
Škrábaný, Š. vlna NA. Obrazy díla š-ho. Sdl. Hr. VII. 218

329802   Škrabár Svazek: 7 Strana: 0852
Škrabár a, m., Kritzler, schlechter Schrift- steller. Slov Phľd. I. 2. 33.

329803   Škrabati Svazek: 3 Strana: 0895
Škrabati (škrábati), škrabám a škrabu; škrábnouti, bnul a bl, ut, utí; škrabávati. Vz Mazati. — Š. == něčím ostrým tříti, kratzen; drbati, kratzen, jucken; drápati, kratzen, krauen, krällen; dojímati, nabírati, šiditi, vexiren, täuschen, foppen, anführen; strou- hati, schaben, scharren; týrali, klamati, be- vortheilen, um etwas bringen, beleidigen; haněti, schimpfen; špatně psáti, kritzeln, schlecht schreiben, schmadern; se — drbati se, sich kratzen, sich krällen, sich ritzen; škrábaje lézti, krabbeln. Jg. — abs. Kočky škrabou (drápají). Us. Ten škrabe (špatně píše). Us. Napřed hladí, zadu škrabe. Prov. Ten hřeben škrabe. — co, koho: sklo. Us. Ten ho Škrabe (nabírá, šidí, haní). Aesop., Klat., D. Své vlastní škrabe (obírá, šidí). Kom. Kdo s koho býti může, ten toho škrabe. Ler. Cos tam škrábl (= ukradl) ? Us. Škrabala myšička křen. Brt. Škrabati koho = udeřiti. Mor. Brt., Kčk. Škrábalť mne dosti i ženě mé rob stuchlých nadával jest. NB. Tč. 245. — co odkud. Cos s krámu škrábnul (ukradl)? Us. — co čím, nač. Kočka drápy na dvéře škrabe. Jg. Š. někoho nehty, Kom. J. 263., jehlou, Us.; brambory n. mrkev nožem š. Us. Š. nožíkem písmena v rukopise, radiren. Us. Nz. — koho s kým oč. Řečník spolu s súdci škrabe o peníze lidí. Jel. Enc. m. 52. — komu co: si hlavu. — se. Kam se škrabeš (škrabaje lezeš)? Us. I tam se škrabe, kde ho nesvrbí. Us. — se kam: na strom (lézti). D. S. se do výšky. Us. Dch. 52. Š. se k domu, k zahradě. Us. — se kam s čím. S. se s bačkorami na parádu = vy- pínati se, chlubiti se. Us. u N. Kdyně. Rgl. — se oč, čím. Š. se o hřebík, jehlou. D. Svině se o zeď škrabe. D. — se jak: až do krve se š. Kom. — (se) kde: v hlavě. Us. Škrabati se za ušima. Jen pod drnem se š. = rudy jen v mělčině dobývati. Vys. Do očí hladí, za zády škrabe. Us. Dch. Nemocná sestra se sotva po pokoji škrabe. Us. Dch.

329804   Škrábati Svazek: 7 Strana: 0852
Škrábati. Mkl. Etym. 303.-koho. Aby ty pletky nás více neškrábaly. Výb. II. 1294. — jak. Škrabe jako kocour. Us Brnt. Aby pod způsobem sprostnosti bližního svého škrabal. Pož 352. — kde (čím). Škrabe mne v krku. Us Šd. Škrábal se po bradě všemi pěti (prsty), ale marně. Šml. — co nač: brambory na polívku. Us. Fč.

329805   Škrábati Svazek: 7 Strana: 1390
Škrábati v dialekt. Vz List. fil. 1892 293 , 1893. 21 (Mz.).

329806   Škrabati Svazek: 8 Strana: 0407
Škrabati. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 84., List. fil. 1893. 21. Slováci škrabú jenom zemáky, jabka krúžl'ú, Hanáci škrabajó í jab- ka. Brt. D. II. 295. — Š. = šiditi. Vím, že mne strany dělání sejrů škrábaly. Kat. z Žer. I. 47.

329807   Škrábati Svazek: 9 Strana: 0327
Škrábati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 352. — koho čím: slovy. Sdl. Hr. IX. 70. — se kam = dráti, dotírati se. Čes. 1. X. 296.

329808   Škrabati se Svazek: 10 Strana: 0422
Škrabati se. Ten se škrabe, koho co svrbí (koho se týče, ten se hlásí; kdo vinen, ten se Hlásí). Us. — se kde. Škrabe se i tam, kde ho nehryze. Rizn. 177.

329809   Škrabátko Svazek: 3 Strana: 0895
Škrabátko, a, n., das Kratzeisen. Vz Škrabadlo.

329810   Škrabátko Svazek: 7 Strana: 0852
Škrabátko, a, n. = nepatrný písař. Čce. Tkč.

329811   Škrabava Svazek: 10 Strana: 0668
Škrabava = mělké pole. Čes. 1. XV. 279.

329812   Škrábe Svazek: 10 Strana: 0422
Škrábe = pět kaménků na hraní. Mor. Mtc. 1902. 433. Vz Drápka v I.

329813   Škrabek Svazek: 7 Strana: 0852
Škrabek. Š-bky = bláto seškrábané na silnici. Cestář prodal š. Us Kšť. — Škrábek, les chotěšovský. Krč — Š. Josef. Pyp. K. II. 260.

329814   Škrábek Svazek: 8 Strana: 0407
Škrábek, bku, m. = kružéłka, oškrábaná slupka s jablek. Brt. D. II. 395.

329815   Škrábek Svazek: 10 Strana: 0422
Škrábek, bku, m. = výškrabek z dýmky. Rais. Lep. 103.

329816   Škrabek, škrábek Svazek: 3 Strana: 0895
Škrabek, škrábek, bku, m. = malý škrab, das Ritzchen. Ta lžíce má škrábky od mytí pískem. Us. Dch. — Š. = oškrabky, Abschabsel, n. Vz Oškrabek. U Olom. Sd. — Š. = škraloup, die Kruste. Takhle mu dát š. s mlíka. V Kunv. Také na Mor. Gn. — S., bka, m., osob. jm. Škrabílek, lka, m. = škrabal. U Koje- tína. Bkř.

329817   Škrabice Svazek: 7 Strana: 0852
Škrabice, e, f. = krabice. Mor. Rgl.

329818   Škrabička Svazek: 8 Strana: 0407
Škrabička, y, f. místo krabička. Dšk. Jihč. I. 44.

329819   Škrabinoha Svazek: 7 Strana: 0852
Škrabinoha, y, m. a f. = kdo se pořád na nohách škrabe. Val. Vck. — Š. = stra- šidlo, které prý dětem bláto z umazaných nohou škoblú seškrabuje Mor. Brt. Dt. 28.

329820   Škrabinožka Svazek: 10 Strana: 0422
Škrabinožka, vz Škrabinoha v VII. 852.

329821   Škrabiny Svazek: 9 Strana: 0327
Škrabiny, f. = slupky s brambor seškrábané. Mus. 1898. 117.

329822   Škrabivous Svazek: 3 Strana: 0895
Škrabivous, a, m., špatný holič, der Bartkratzer. Us.

329823   Škrabka Svazek: 3 Strana: 0895
Škrabka, y, f. = druh kyje (lopatky) ku hře s míčem ve dlouhé trávě, angl. scraper. Dch. — Š., y, m., osob. jm. Šd. — Š., m. a f. = vydřiduška, der Scharrhals, Schaber, die Schaberin. Jg.

329824   Škrabka Svazek: 7 Strana: 0852
Škrabka, y, f. = lžíce, kterou se škrabou slupky z brambor. Vchř. Š. = nástroj k se- škrabování bláta. Rgl. Š. na sirky = drsná plocha škatulky. Rgl.

329825   Škrabka Svazek: 7 Strana: 0854
Škrabka, y, f. = bílá šatka na hlavu panny slovenské, je vždy škrobená a visí až pod kolena. Rb. Sb. Š-ky miznú a na miesto š-ky nosia barvisté ručníky. Phl'd. X. 333. — Š. = kominická škrabačka. Brt. D.274.

329826   Škrabka Svazek: 10 Strana: 0422
Škrabka, y, f. = bramborová polévka. Us.

329827   Škrabkati Svazek: 7 Strana: 0853
Škrabkati = poškrabovati. Slov. Rr. Sb., Koll. St. 25.

329828   Škrabky Svazek: 7 Strana: 0853
Škrabky, pl., f. = kožky z oškrábaných zemáků Brt. D. 274. — Š., vz Škrubky (dod ), Škrabek (dod.).

329829   Škrabľa Svazek: 7 Strana: 0853
Škrabľa, e, f. = škrablisko. Mor. Šd.

329830   Škrablačka Svazek: 7 Strana: 0853
Škrablačka, y, f. = škrablisko. Na Hané. Wrch., Bkř.

329831   Škrablatý Svazek: 3 Strana: 0895
Škrablatý = škrablavý. Rk.

329832   Škrablaviti Svazek: 3 Strana: 0895
Škrablaviti, il, en, ení, rauh machen.

329833   Škrablavosť Svazek: 3 Strana: 0895
Škrablavosť, i, f., die Rauhigkeit. Us.

329834   Škrablavý Svazek: 3 Strana: 0895
Škrablavý = drsnotý, nicht glatt, krat- zend, rauh. Jg. Š. hlas (chraplavý). Rk. Š. máslo, sádlo, olej (zasmrádlý, razivý) ranzig. Us. Dch.

329835   Škrablice Svazek: 3 Strana: 0895
Škrablice, e, f. — šavle, der Säbel (s pří- hanou r. žertem). Bern. Cf. Škrablisko.

329836   Škrablina Svazek: 7 Strana: 0853
Škrablina, y, f. = skoula. Mor. Rgl.

329837   Škrablisko Svazek: 3 Strana: 0895
Škrablisko, a, n. = pometlo, alter Besen. V Blansku. Ktz. Cf. Škrablice.

329838   Škráblovatý Svazek: 7 Strana: 0853
Škráblovatý = drsný, rauh. Š. ruce. U Kr. Hrad. Kšť.

329839   Škrabňa Svazek: 9 Strana: 0327
Škrabňa, ě, f. = sedrané proutové koště. Slov. Zát. Př. 64a. Sr. Škrabne. Stará š. (o ženě). 1b. 85b.

329840   Škrabně Svazek: 3 Strana: 0895
Škrabně, ě, f., na Slov. = staré koště, alter Besen.

329841   Škrábnouti Svazek: 3 Strana: 0895
Škrábnouti, vz Škrabati.

329842   Škrábnutí Svazek: 3 Strana: 0895
Škrábnutí, n., der Ritz. Us.

329843   Škraboch Svazek: 10 Strana: 0668
Škraboch, a, m. = chrobák, brouk. Brt. Sl.

329844   Škraboška Svazek: 7 Strana: 0853
Škraboška. Cf. Tk. VIII. 503., Vlšk. 513.

329845   Škraboška Svazek: 8 Strana: 0407
Škraboška. Nošení š-šek u starých Cechů. Vz Zbrt. Pov. 16., 17., 20., 30. také: kra- boška, škravoška, škrabuška. Gb. H. ml. I. 514.

329846   Škraboška Svazek: 10 Strana: 0422
Škraboška k omámení, k narkosi, Nar- kosenmaske, k narkosi etherem, Aetherm., k chloroformování, Chloroformmaske. Ktt.

329847   Škraboška, škrabuška Svazek: 3 Strana: 0895
Škraboška, škrabuška, y, na Moravě škramuše, e, f. — larva, die Maske, Larve, Mumme. V., Háj. Š-ou zastříti, verlarven; š-u vzíti. D.

329848   Škraboškovitý. Š Svazek: 10 Strana: 0422
Škraboškovitý. Š. tvář. Nár. list. 1903. 154. 13.

329849   Škrabot Svazek: 3 Strana: 0895
Škrabot, u, m., lautes Kratzen; Gezänk, der Lärm, das Geräusch. Mor. Vch., Kd., Šd. Jaký jest to zde š.? To je člověk, ustavičně délá nám škrabot. Us. Hý.

329850   Škrabotati Svazek: 3 Strana: 0895
Škrabotati - škrabati, laut kratzen. Jg.

329851   Škrabotati Svazek: 7 Strana: 0853
Škrabotati, vz Škrabati Brt. D

329852   Škrabotina Svazek: 3 Strana: 0895
Škrabotina, y, f., vz Škrab.

329853   Škrabotiti Svazek: 3 Strana: 0895
Škrabotiti, cení, laut kratzen, lärmen, zanken. Mor. Šd.

329854   Škrabotník Svazek: 3 Strana: 0895
Škrabotník, a, m.— svárlivý člověk, rý- pal, der Stänker. U Přer. Kd.

329855   Škrabový Svazek: 3 Strana: 0895
Škrabový mlýn, Strabamühle, u Zlutice. PL.

329856   Škrabuch Svazek: 3 Strana: 0895
Škrabuch, u, m., das Glaspapier. Tpl.

329857   Škrabulka Svazek: 3 Strana: 0895
Škrabulka, y, f., die Insektenlarve. Šm.

329858   Škrabulka Svazek: 8 Strana: 0407
Škrabulka = pondrava. Am. Orb. 77.

329859   Škrabulka Svazek: 9 Strana: 0327
Škrabulka, y, f. = larva (hmyzu). Mus. 1849. IV. 54.

329860   Škrabuněk Svazek: 3 Strana: 0895
Škrabuněk, ňku, škrabuňk, u, m. šizení, die Vervortheilung, Prellerei, der Be- trug. — Š. = týrání, příkoř, das Drangsal. Korn. — Š. = kejklířství, der Schwank, die Posse, Gaukelei. V.

329861   Škrabuňk Svazek: 7 Strana: 0853
Škrabuňk, u, m. Mistrům tesařským se přikazuje, aby zůstávali jen při díle jednom a nedávali sobě platiti na několika místech, to prý je š. 1585. Wtr. Obr. 420.

329862   Škrabuňk Svazek: 8 Strana: 0407
Škrabuňk. Papežovy daremky se proná- šely a lidé o jeho š-cích zvěděli. Enns. 194. A. Bl. bylo toto slovo nepřípadné. Bl. Gr. 326.

329863   Škrabuška Svazek: 3 Strana: 0895
Škrabuška, vz Škraboška.

329864   Škrabuška Svazek: 8 Strana: 0407
Škrabuška, y, f., vz Škraboška (3. dod.).

329865   Škráček Svazek: 3 Strana: 0895
Škráček, čka, m., na. Slov. = ošklivý člo- věk, ein abscheulicher Mensch; skřeček, der Hamster. — Š. = skřítek. Bern. Není doma ani š-čka (ani živé duše). Němc. III. 12.

329866   Škráček Svazek: 10 Strana: 0422
Škráček, čku, m. Ani škráčka nevidno na tej polievke (mastného očka). Mus. slov. IV. 28

329867   Škračenica Svazek: 7 Strana: 1390
Škračenica, e, f. = nějaké jídlo. NZ I. 584.

329868   Škračiti Svazek: 7 Strana: 0853
Škračiti = roztápěti (máslo). Peče-li se pečené nebo dělá-li se zásmažka, říká se: To škračí. Mor. Vck. Š. vejce = škvařiti. Mor. Brt. D. 274.

329869   Škračka Svazek: 3 Strana: 0895
Škračka, y, f., na Slov. - škvarka, die Kramel. Leška.

329870   Škračka Svazek: 9 Strana: 0327
Škračka. Pokradnul fararovi š. (o chra- stavém na tváři). Slov. Zát. Př. 76a.

329871   Škradliti se s čím Svazek: 3 Strana: 0895
Škradliti se s čím = piplati se, tän- deln, langsam arbeiten. U Opavy. Klš.

329872   Škradlúp Svazek: 3 Strana: 0895
Škradlúp, a, m. = škraloup. U Strážn. na Mor. Šd.

329873   Škradný Svazek: 7 Strana: 0853
Škradný = trať u Hovězí na Vsacku. Vck.

329874   Škrach Svazek: 3 Strana: 0895
Škrach, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

329875   Škrach Svazek: 8 Strana: 0407
Škrach, u, m., vz Ševcovina (3. dod.).

329876   Škrak n Svazek: 9 Strana: 0327
Škrak n. škrach, acerina, Schraitzer, ryba. Mus. ol. I. 80.

329877   Škraka Svazek: 3 Strana: 0895
Škraka, y, f. = slanina s mlékem roz- puštěná. Na mor. Valašku. Vck., Nl.

329878   Škraličky Svazek: 3 Strana: 0895
Škraličky, v Jg. slov. šp. m.: šrakličky Jg;

329879   Škraloup Svazek: 3 Strana: 0895
Škraloup (zastr. skraloup), u, škralou- pek, pku, škraloupeček, čku. m. == hustá mázdra na něčem vařeném n. smaženém a jinde, die Rinde, Kruste, der Schorf, Ranft, die Haut;. Vz Škrabán, Škradlúp, Škralúp. Škraloup vedlé skraloup. Srbsky skorup, Sahne, f., slovan. skralub, škralub, cremor.
Staroslovansky skora, hora, a příp. -up?.
Cf. polsky kožuch na mléce. Mkl. B. 213.
S. na mléce, na smetaně, na kaši, na vodě
(tenký led, die Eiskruste, die Eisschichte,
š. sněhový, der Schneehorst, Dch.) v hrnci
(přívara, přívarek, die Schwarte). Š. z hrnce
vyškrabati, vydrhnouti. Š. na ráně: strup,
die Narbe, Rufe, der Ruf. Rána dostává š.
(celí se). Jg. Pecní š., der Ofenbruch. Miner.
Š. na poli po dešti: Mra, kožich. Šp. — Š.= chrásty na hlavách detských, na čele, der Kopf-, Wachsgrind. Sal — Š. = úhona, skvrna, der Schandfleck. S. si udělala. S. si přivěsiti. V. Má on na sobě veliký š. Ros. Každý má své š-y. Č. M. 283. Ujel maje ten š. na sobě. Bart. 134. Ten š. při vás na věky zůstane. Koule. Aniž jest bez škralúpu t. bez poskvrny tovaryství tajem- ného ten, jenž . . . .; A kupec i prodavač i přímluvce š-pem pohaněnie buďte pora- ženi. Hus I. 470., III. 235. — Š-pek, pka, m.= kdo rád škraloupy jídá, der Schwarten- liebhaber. Ros. Škraloupovatý, -vitý, rindig, krustig. S. vřed, das Scharfgeschwür. Jg.

329880   Škraloup Svazek: 7 Strana: 0853
Škraloup. Mkl. Etym. 302. S jeho očí jako škralúp spadl i inhed prozřel. Pass. 1395.

329881   Škraloup Svazek: 8 Strana: 0407
Škraloup. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 33.

329882   Škraloupový Svazek: 3 Strana: 0896
Škraloupový, Rinden-, Krusten-, Ranft-, Schwarten-.

329883   Škralúp Svazek: 10 Strana: 0422
Škralúp (škraloup), u, m. = špína. Š. s sebe smýti. Baw. Ar. v. 2867. Š., squa- lor. Rozk. P. 1600., R. 87.

329884   Škralupina Svazek: 8 Strana: 0407
Škralupina, y, f. = škraloup. Přerov. Brt. D. II. 395.

329885   Škrambal Svazek: 3 Strana: 0896
Škrambal, u, m. = škrampál. Šle dvě kvasničkuvý do Chrlic, nalívale vodo díra- vém š-lem do kvasnic. Sš. P. 044.

329886   Škrambala Svazek: 8 Strana: 0407
Škrambala, y, f. = kdo při chůzi nohy vláčí. Brt. D. II. 395.

329887   Škraměti Svazek: 7 Strana: 1390
Škraměti = zakrsati. Ty zemnáky škra- míja (nerostou). Val. Vck.

329888   Škramfál Svazek: 9 Strana: 0327
Škramfál, u, m. = hodný kus. Š. másla. Tům. Ml. 62.

329889   Škramlatý Svazek: 10 Strana: 0423
Škramlatý = dolíčkovaný, zďubaný od neštovic. Netolice. List. fil. 1902. 252.

329890   Škramlík Svazek: 3 Strana: 0896
Škramlík, u, m. = škatulka, die Schach- tel. — Š., a, m., osob. jm. Cf. Skramlík. — Š., a, m., nadávka. Ty š-ku! U Buděj. Nl.

329891   Škrampa Svazek: 7 Strana: 0853
Škrampa, y, f. = děvče, ženská, která se v botách škrampá. Mor. Šd.

329892   Škrampál Svazek: 3 Strana: 0896
Škrampál, u, m. = krampavý střevíc, alter, abgenützter Schuh. Us.

329893   Škrampala Svazek: 7 Strana: 0853
Škrampala, y, m. a f. = kdo se škrampe, glajda. Mor. Šd., Brt.

329894   Škrampati se kde: po Svazek: 3 Strana: 0896
Škrampati se kde: po světnici (šou- pavě choditi, herumgehen die Füsse nach- ziehend). Dch.

329895   Škrample, škrampetle Svazek: 3 Strana: 0896
Škrample, škrampetle, škřampetle, pl., f. = pantofle, trepky, die Schlarfen, Schlackern. Us.

329896   Škramuša Svazek: 3 Strana: 0896
Škramuša, e, f., der Maulkorb (vlastně: škraboška). Pes má na tlamě š-šu. Mor. Šd. -- Š. stará ženština. Mor. Šd.

329897   Škramuška Svazek: 7 Strana: 0853
Škramuška, y, skramuža, e, m. = malý a slaboučký člověk. Val. Vck., Brt. D. 274.

329898   Škramuža Svazek: 10 Strana: 0668
Škramuža, e, m. = slabý člověk. Brt. Sl.

329899   Škraň Svazek: 8 Strana: 0407
Škraň, ě, f. = tvář, líce. Políbil ho na škraně. Han. Brt. D. II. 395.

329900   Škraň, škraně Svazek: 3 Strana: 0896
Škraň, škraně, ě, f., vz Skraň. Pk., Kd.

329901   Škraňák Svazek: 3 Strana: 0896
Škraňák, a, na. = člověk, který má ve- liké skráně, tlustou tvář, ein Bausbackiger. Šd. — Š., osob. jm. Mor. Šd.

329902   Škraňatý Svazek: 3 Strana: 0896
Škraňatý škraňák.

329903   Škrancnouti koho Svazek: 3 Strana: 0896
Škrancnouti koho = škrábnouti. U Kři- voklátu. Ktk.

329904   Škrančeť Svazek: 8 Strana: 0407
Škrančeť. Brt. D. II. 395.

329905   Škrančiti Svazek: 7 Strana: 0853
Škrančiti = naplákaje o něco žadoniti Brt.

329906   Škrandy Svazek: 3 Strana: 0896
Škrandy, pl., f., na Slov. vlasy, die Haare. Leška.

329907   Škraňha Svazek: 3 Strana: 0896
Škraňha, y, f. = rozšmailaná bota. — S., y, m. člověk loudavý. Ty škraňho! U Rychn. Msk.

329908   Škrání Svazek: 10 Strana: 0423
Škrání, vz Skrání.

329909   Škrániť Svazek: 10 Strana: 0423
Škrániť někoho o něco = úsilně žádati. Mor. Rgl.

329910   Škráňosaňový Svazek: 7 Strana: 0692
Škráňosaňový, temporomaxillaris. Nz. lk.

329911   Škranuše Svazek: 3 Strana: 0896
Škranuše,, e, f., v Jg. Slov. šp. m.: škramuše.

329912   Škráp Svazek: 3 Strana: 0896
Škráp, u. m. škrampál. U Litovle. Kčr.

329913   Škrapa Svazek: 10 Strana: 0423
Škrapa, škrapaň, m., vz Rapa, Rapavec Slov. Phľd. XXIV. 543.

329914   Škrápati Svazek: 8 Strana: 0407
Škrápati = škrpálem po zemi šámati. Kotk. 110.

329915   Škrapatý Svazek: 8 Strana: 0407
Škrapatý. Phľd. XII. 317.

329916   Škrapatý Svazek: 10 Strana: 0423
Škrapatý člověk. Slov. Phľd. XXIV. 483.

329917   Škrapún Svazek: 9 Strana: 0327
Škrapún, a, m. = sprosfák. Slov. Zát. Př. 41.

329918   Škrát Svazek: 7 Strana: 0853
Škrát, u, m. = zmrzlý sníh, sněhový škraloup. Val. Slavč. 102., Vck.

329919   Škrat Svazek: 9 Strana: 0327
Škrat, ?, m., vz Škrátek (skřítek). Sr. Škrata. Slov. Mus. 1848. II. 327. - Š. = škareda. To je š. človek. Slov. ib.

329920   Škrata Svazek: 3 Strana: 0896
Škrata, y, f. = fraška, Possen. — Š. = potvora, die Missgeburt. Mus., KB. — Š., y, m., nadávka. Ty š-to! Slov. Dbš. 45.

329921   Škrata Svazek: 7 Strana: 0853
Škrata, jinde Škrátek, u Čechů Skřítek. Koll. Zp. I. 416, Koll. St. 165., Mách. 105., 153

329922   Škráta Svazek: 7 Strana: 0853
Škráta, y, f. = škrát (dod.). Val. Slavč. 37. Škřata, y, m. = ušpiněný kluk. Val. Brt.

329923   Škrata Svazek: 9 Strana: 0327
Škrata, y, m. = člověk škaredý, nehezký. Slov. Zát. Př. 65b. Sr. Škrat.

329924   Škrata Svazek: 10 Strana: 0423
Škrata, y, f. = fraška. Strygy tam hodne škraty narobia. Mt. S. I. 209.

329925   Škraták Svazek: 7 Strana: 0853
Škraták, a, m. = škrata (škaredý) Slov. Čkžk. II. 275.

329926   Škratať sa Svazek: 7 Strana: 0853
Škratať sa = hojiti se. Val. Brt. D. 273.

329927   Škrátek Svazek: 3 Strana: 0896
Škrátek, tka, škrát, a, m., na Slov. = skřítek, domácí bůžek, der Hausgeist. — Š. zlý duch, rarášek, der böse Geist, Teufel. Š. mu peníze nosí. Má při sobě skrátka. Bern. — Š. = škaredý, ein hässlicher Mensch. To je škrat člověk. Na Slov.

329928   Škrátek Svazek: 7 Strana: 0853
Škrátek, vz Škrata (dod ) Mkl. Etym 303.

329929   Škratý Svazek: 7 Strana: 0853
Škratý, hässlich. Slov. Ssk.

329930   Škravada Svazek: 3 Strana: 0896
Škravada, y, f. = svár, der Zwist, Hader. Pass. 608.

329931   Škravaditi se Svazek: 3 Strana: 0896
Škravaditi se, il, ění = hašteřiti se, hadern. Leg. — se oč. Pass. 359. Všickni žádachu, o to sě škravadiec, kto spieše mohl k němu přistúpiti. Ib. — se kam, v co = dráti se. Pass. 359.

329932   Škravoška Svazek: 8 Strana: 0407
Škravoška, y, f. = škraboška (3. dod.).

329933   Škrbál Svazek: 3 Strana: 0896
Škrbál, u, m. = křáp, starý střevíc, škram- pál, ein alter Schuh. Klda., Nz., Mý. Vz Skarpál.

329934   Škrbec Svazek: 7 Strana: 0853
Škrbec, bce, m. = plsť. Slov. Rr. Sb.

329935   Škrbeň Svazek: 3 Strana: 0896
Škrbeň, bně, f., osada u Šenova ve Slez. Té.

329936   Škrbol Svazek: 7 Strana: 0853
Škrbol, u, m. = škrbál. Slez. Šd.

329937   Škrcení Svazek: 3 Strana: 0896
Škrcení, n., das Würgen.

329938   Škrcený Svazek: 3 Strana: 0896
Škrcený; -en, a, o, eingeschnürt, ge- würgt. V bot. díly duté trubkovité napuchlé na jednom n. na mnohých místech uprostřed alespoň ne na konci obojím stěsnané. Rst. 502.

329939   Škrcnúť Svazek: 7 Strana: 0853
Škrcnúť = škrknouti. Š. hoblíkem. Slez. Šd.

329940   Škrčání Svazek: 7 Strana: 0853
Škrčání, n. = skrčení. Slov. DSt. I. 33.

329941   Škrček Svazek: 7 Strana: 0853
Škrček, čku, m. = scuchanina. Niti sú samý š. Mor. Brt. D. 274.

329942   Škrčeti Svazek: 7 Strana: 0853
Škrčeti. Sedlák se krčí, ež mu drščka v bruše škrčí. Brt. N. p. II. 324. — na koho = žehrati. Val. Brt. D. 274

329943   Škrčka Svazek: 10 Strana: 0668
Škrčka, y, f. = skřípot; hádka. Vz Brt. Sl.

329944   Škrčkovatěť Svazek: 7 Strana: 0853
Škrčkovatěť, vz Škvrčkovatět (dod.).

329945   Škrčkovati se Svazek: 3 Strana: 0896
Škrčkovati se = skrčovati se, sich zu- sammenziehen, Knoten bilden. — se komu. Nemohu dnes nijak šíti, pořád se mi niť škrčkuje (zdrhuje se, dělají se na ní skrčky, uzlíky). Mor. Šd.

329946   Škrda Svazek: 8 Strana: 0407
Škrda, y, m. = škrtil, skrblík. Kotk. 72.

329947   Škrdlactvo Svazek: 7 Strana: 0853
Škrdlactvo, a, n = skrblictví, Knauserei,

329948   Škrdlák Svazek: 10 Strana: 0423
Škrdlák, a, m., obyvatel Škrdlovic. Hoš. Pol. I. 144.

329949   Škrdle Svazek: 7 Strana: 0853
Škrdle T. B. Vz Bačk. Př. 19.

329950   Škrdle Svazek: 10 Strana: 0423
Škrdle Tom., kněz a spis., nar. 1853. Vz Ott. XXIV. 652.

329951   Škrdlice Svazek: 7 Strana: 0853
Škrdlice na Mor. Jak se tam rozeznává hadrář starosta od ostatních hadrářů? Vz Sbtk. Krat. h. 208.

329952   Škrdliti Svazek: 7 Strana: 0853
Škrdliti = skrbliti, vz Škrdlactvo (dod.). — Š. = škrtiti. Kole krku ji košile škrdlí. U Přerova. Šd., Brt. D. 273

329953   Škrebať Svazek: 8 Strana: 0407
Škrebať = škrabati. Slov. Pastr. L. 10.

329954   Škrečiak Svazek: 7 Strana: 0853
Škrečiak, a, m. = kdo škřečí. Niet pro- tivnejšího škrečiaka medzi všetkými ope- rencami Slov. Zbr. Báj. (dod. 28.).

329955   Škrečný. Š Svazek: 10 Strana: 0668
Škrečný. Š. kura = kvočna. Brt. Sl.

329956   Škrejkati Svazek: 3 Strana: 0896
Škrejkati; škrejknouti, knul a kl, ut, utí = stříkati, spritzen. — koho čím: vo- dou. — Š. = poprchávati, siefern. — abs. Škrejká, bude mrholiti (pršeti). Us. Jg. Vz Škrejpati.

329957   Škrejpati Svazek: 3 Strana: 0896
Škrejpati = poprchávati, siefern. Vz Škrejkati. Škrejpá = začíná drobně pršeti. U Plzně a Klatov. Kd., Dšk. — S. šplý- chaje z nádoby vymrštiti (něco tekutého), aus einem Gefässe, es, schaukelnd, abgiessen. Neškrejpej! Us Vz Škrýpati.

329958   Škrejpka Svazek: 7 Strana: 0853
Škrejpka, y, f., Spritzregen, m. Dch.

329959   Škrek Svazek: 9 Strana: 0327
Škrek, u, m. = skřek. Potvora malá, velký š. Slov. Zát. Př. VI. 169.

329960   Škrekula Svazek: 7 Strana: 0853
Škrekula, y, f., Schreierin, f. Bern.

329961   Škrenie Svazek: 7 Strana: 0853
Škrenie, n., Grimm, m. Slov. Bern.

329962   Škrenina Svazek: 3 Strana: 0896
Škrenina, y, f., die Einschnürung = náhlé stěsnění. Rst. 502.

329963   Škreť Svazek: 7 Strana: 0853
Škreť, avšak sa len v 3. os. užíva: škrie ma (ťa, ho atd.), škrelo ma = boleti, mrzeti. A ju to škrelo, že. Slov. Zátur., Dbš Sl. pov. IV. 35., Rr. Sb.

329964   Škret, škřet Svazek: 3 Strana: 0897
Škret, škřet, a, m., zastr. Vz Skřítek, Mz. 81.

329965   Škréta Svazek: 7 Strana: 0853
Škréta Kar., 1604.—1674., čes. malíř. Bačk. Písm. 431., Slavín I. 29, Rk. Sl., S. N.

329966   Škréta Svazek: 10 Strana: 0668
Škréta Kar. Vz Ott.

329967   Škrevetať Svazek: 7 Strana: 0853
Škrevetať = skřehotati. Havrani škre- vetia. Slov. Č. Čt. I. 336.

329968   Škrha Svazek: 7 Strana: 0853
Škrha, škrhla, y, m. = lakomec. U Svat- ňovic. Kod.

329969   Škrhati Svazek: 7 Strana: 0853
Škrhati. Mkl. Etym. 303. Š. také = v řeči r zadrhovati. Cf. Zaškřahovať. Val. Vck.

329970   Škrhati Svazek: 8 Strana: 0407
Škrhati, škrhotati. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 66.

329971   Škrhel Svazek: 8 Strana: 0407
Škrhel, hlu, m. = brzda vozová. Brt. D. II. 446.

329972   Škrhelec Svazek: 7 Strana: 0853
Škrhelec, lce, m. = půda kamenitá. Ve š-lci se pohanka daří. St. Jič. Vhl.

329973   Škrhet Svazek: 7 Strana: 0693
Škrhet = skřehot. Bude s. zubóm. ČE.

329974   Škrhla Svazek: 3 Strana: 0897
Škrhla, y, f. = malé prase, ein kleines Schwein. Na vých. Mor.

329975   Škrhla Svazek: 7 Strana: 0853
Škrhla, y, m., vz Škrha (dod.).

329976   Škrhlä Svazek: 7 Strana: 0853
Škrhlä, aťa, n. (ne: škrhla, y, f) = se1e. Vz Škrla.

329977   Škriadiť sa Svazek: 7 Strana: 0853
Škriadiť sa = mrňavě plakati; s nechutí odpovídati Škriadi sä to dieťa. Slov. Hdž. Šlb. 40.

329978   Škriatek Svazek: 7 Strana: 0853
Škriatek = Škrata, Skřítek. Mách 105.

329979   Škriatok Svazek: 9 Strana: 0328
Škriatok, tka, m. = skřítek. Phľd. 1897. 83.

329980   Škríbek Svazek: 9 Strana: 0328
Škríbek, bku, m. Ženich má voničku rozmarýnovou a š. Již. Mor. Šeb 180.

329981   Škribenda Svazek: 10 Strana: 0423
Škribenda, y, f., z lat. = škola, ve které počínaly děti psáti. Jrsk. IX. 229.

329982   Škridélka Svazek: 8 Strana: 0407
Škridélka, y, f. = polička. Slov. Mtc. 1895. 345.

329983   Škrie Svazek: 3 Strana: 0898
Škrie, e, f., něm. Skyrl, ves u Žatče. PL. Vz S. N.

329984   Škriekať Svazek: 9 Strana: 0328
Škriekať = škřečeti. Slov. Zát. Př. 236b.

329985   Škrieňa Svazek: 7 Strana: 0853
Škrieňa, aťa, n. = ausgezehrtes Kind; Skelet. Slov. Ssk.

329986   Škriepiť sa Svazek: 7 Strana: 0853
Škriepiť sa = hádati se. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 494. a j., Rt. Pr. II. 8.

329987   Škriepiť sa Svazek: 8 Strana: 0407
Škriepiť sa = hádati se. Slov. Phľd. 1896. 552.

329988   Škriepka Svazek: 7 Strana: 0853
Škriepka, y, f. = hádka, Zank, Streit, m. Slov. Z toho povstala š. tuhá. Zbr. Báj. 49. — Dbž Sl. pov. I. 415, III. 21.

329989   Škriepník Svazek: 7 Strana: 0854
Škriepník, a, m., der Streitsüchtige. Slov. NHlsk. XXI 51.

329990   Škriepný Svazek: 7 Strana: 0854
Škriepný, streitsüchtig. Slov. Šd., Loos.

329991   Škriepny Svazek: 8 Strana: 0407
Škriepny. Vrany neprekváčeš, škriepneho nepreškriepiš. Phľd. 1894. 196.

329992   Škrieť Svazek: 7 Strana: 0854
Škrieť = mrzeti. Slov. Ssk.

329993   Škrieť Svazek: 8 Strana: 0407
Škrieť. Ač jich to škrie a mrzí. Čes. 1. V. 34. — Phľd. 1895. 746. A to by mna bolo tým viac škrelo. Phľd. 1896. 529.

329994   Škrich Svazek: 8 Strana: 0407
Škrich = škřih. Do š-cha je zavrel. Slov. Mtc. 1895. 158.

329995   Škriňa Svazek: 3 Strana: 0897
Škriňa, ě, f. = stromová stěnice. Na mor. Zlínsku. Brt. Š. červené, vz Barušky.

329996   Škriniarstvo Svazek: 10 Strana: 0423
Škriniarstvo, a, n. = truhlářství. Sbor. slov. IX. 7. Sr. Skříně. III. 897.

329997   Škripec Svazek: 3 Strana: 0897
Škripec, pce, m., vz Skřipec. Kn., Kom. J. 527., 668. Podobně jak škřipcem někdy nejvýš jej vytáhnouti. Žer. 310. Počkaj, veď ty prídeš pod škripec, na škřipec. Mt. S.

329998   Škriptorál Svazek: 3 Strana: 0897
Škriptorál, u, m., z lat. scriptorius = nožíček na pera, das Federmesser. V., Kom. J. 738.

329999   Škriptorálek Svazek: 9 Strana: 0328
Škriptorálek, rku, m. —perořízek, Feder- messer. Fisch. II. Sr. Škriptorál.

330000   Škrjatek Svazek: 7 Strana: 0854
Škrjatek, tka, m.= Skřítek. Vz Škrata, Škrátek (dod.). U Hrozenkova. Tč.