244001   Pozodhrabati Svazek: 7 Strana: 0403
Pozodhrabati, nach einander alles weg- rechen. Tč.

244002   Pozodcházeti Svazek: 7 Strana: 0403
Pozodcházeti, nach einander weggehen. Tč.

244003   Pozodkvésti Svazek: 7 Strana: 0403
Pozodkvésti, nacheinander abblühen. Tč.

244004   Pozodlétati Svazek: 7 Strana: 0403
Pozodlétati, nacheinander wegfliegen. Tö.

244005   Pozodmykati Svazek: 7 Strana: 0403
Pozodmykati, nacheinander aufsperren. Zámky p. Tč., Šd.

244006   Pozodpadati Svazek: 7 Strana: 0403
Pozodpadati, nacheinander abfallen. Tč.

244007   Pozodpóščeť komu co Svazek: 10 Strana: 0291
Pozodpóščeť komu co — poodpouštěti. Haná. Hoch. 54.

244008   Pozodpravjati Svazek: 7 Strana: 0403
Pozodpravjati, nacheinander wegschaf- fen. Laš. Tč.

244009   Pozodrážeti Svazek: 7 Strana: 0403
Pozodrážeti, nacheinander abschlagen. Tč.

244010   Pozodskakovati Svazek: 7 Strana: 0403
Pozodskakovati, nacheinander wegsprin- gen. Tč.

244011   Pozodstěhovati se Svazek: 7 Strana: 0403
Pozodstěhovati se, nacheinander aus- ziehen. Tč.

244012   Pozodstrkovati Svazek: 7 Strana: 0403
Pozodstrkovati, alles wegschieben. Tč.

244013   Pozodstřihovati Svazek: 7 Strana: 0403
Pozodstřihovati, nacheinander abschnei- den (mit der Scheere). Tč.

244014   Pozodtahovati Svazek: 7 Strana: 0403
Pozodtahovati, nach einander ab-, weg. ziehen. Tč.

244015   Pozodžínati Svazek: 7 Strana: 0403
Pozodžínati, alles abschneiden. Vrchní klasy p. Tč.

244016   Pozohýbati Svazek: 2 Strana: 0864
Pozohýbati, vz Poz-.

244017   Pozoj Svazek: 2 Strana: 0864
Pozoj, e, m., stellio, ještěr. Krok.

244018   Pozoklepati Svazek: 8 Strana: 0306
Pozoklepati, pozolclepovati žito. Brt, D. II. 438.

244019   Pozomřzatkoho Svazek: 9 Strana: 0246
Pozomřzatkoho. Užhosvětp-zal(omrzel). Mus. ol. 1898. 113.

244020   Pozonal Svazek: 7 Strana: 1365
Pozonal, a, m , mirux Pršp. 16.

244021   Pozopíjati se Svazek: 10 Strana: 0654
Pozopíjati se. Vz Brt. Sl.

244022   Pozor Svazek: 2 Strana: 0864
Pozor, u, m., od zřeti, zříti. Šf. P., strsl. po + z?r?, kor. zr. Mkl. B. 9. 11., Gb. Hl. 146. P., pozření, pohled, zření, das Sehen, Hinsehen, der Blick. L. — P., úvaha, péče, bedlivost, die Aufmerksamkeit, Achtung, Auf- sicht, Rücksicht, Acht. P. je dvojnásobný stav duše a) napiatý názor či pohled, opak roztržitosti, b) bedlivost na posloupnost my- šlének našich. Vz S. N. S p-rem poslouchati; na néco p. míti. V., Skl P. a péči na ně- koho míti; p-ru nemíti; na čas p. (ohled) míti; na budoucí věci p. míti; míti bedlivý p. na své věci. V. P. měl na ústa její. Br. Věc p-ru hodná. Kom. Dluh má nohy, pole oči, les uší, na tv věci pozor míti sluší. Prov. Jg. Na néco p. bráti (novější). P. dáti, Kom. J. 484., D., Rad. zvíř., Ros., Ht. Sl. 214., dle Jg. a Proch. zastaralý germanismus m.pozor míti. Potřebí jest obci na to p. dáti, aby žádný svého statečku zle neužíval. Bdž. 116. Já dám p. na vás. Er. P. 498. Dejme p. na sebä, Ht. Sl. 215. Dáti se za pozůr. Vz Pozůr. U Opav. Klš. - (Pozn. Frasi p. dáti, Acht geben, nemá Brs. 132. za špatnou, ale po-
dotýká, že častěji čítáme: pozor míti. Na
Mor. jen: pozor dáti, ale: na pozoru se
míti; pozor míti = dohlížeti. Mřk.). Hnutí
mysli na p-ru míti. Kom. Na něco zvláštní
p. a zřetel míti. Er. Aby všecken p. obrácen
byl jenom na událost Sš. J. 32. Slova na p.
bráti. Berl. kr. Pozor! Achtung! Aufgeschaut!
Passt auf! Pozor na nominativy berani
berany. Bž. 82. Měj p. na zadní kola. Č. P.
dobré koření. Us. Kšá. Jsou krokové člo-
věka ctného Bohu pod p-rem. Kom. Aby
lid svůj vojenský proti nám na pozor dali,
zur Beobachtung. Skl. 138.—P. k někomu
míti (jej pozorovati, beobachten). Štelc. — P. nad něčím míti = nad tím bdíti, wachen. V. P. míti nad dobrými mravy. Kram. — Něco na p-ru míti (na péči, auf etwas Acht haben. V. — Na p-ru se míti, sich in Acht nehmen. Kom. (Tato frase jest dobra, ač ji někteří zamítají navrhujíce: hleděti se. Čf. Něco na p-ru míti. V.). Na p-ru se míti před někým. J. tr. Měj se na p-ru!Sych. Na p-ru býti, beachtet werden. Apol. — P. = roz- hled. Vystavěl jste si chalupu šikovné, máte pěkně po celém dvoře pozor (poněvadž ze světnice po celém dvoře vidí). Us. v Tá- borsku. — P., oko. Slov. Hdk.

244023   Pozor Svazek: 7 Strana: 0403
Pozor. V 1. ř. za Šf. polož: III. 476. Nedalo se pozor. Cf. Bylo mi zima. Bylo toho škoda a p. Dch. Naše panímáma stará, ona p. dává. Brt Ps. 23. Vzíti někoho na pozor (aby nepřišel k úrazu). Us. Jdr. Chodi od ničeho k ničemu a na nic dava pozůr (zahálí). VSlz. I. 231. P. dáti nač, Kom. Lab. 5., 84., 122., míti. Ib. 16. — P. = oko. Lepšie naše dva pozory, nežli jiné koně, voli. Koll. Zp. I. 281. — P., a, m. = psí jm. Brt.

244024   Pozor Svazek: 8 Strana: 0306
Pozor. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 80.

244025   Pozor Svazek: 9 Strana: 0246
Pozor na to dávali. Kom. Ohláš. 118. Úsloví vz v Zát. Př. 349a.

244026   Pozor Svazek: 9 Strana: 0459
Pozor. P. jest dobré koření. Šml. V. 26

244027   Pozor Svazek: 10 Strana: 0291
Pozor. Míti něco v špatném pru (nedobře k tomu přihlížeti). 1607. Schulz. 56.

244028   Pozorek Svazek: 7 Strana: 0403
Pozorek, rka, m. = díte, které na věc pozor má, der Aufmerker. U Kr. Hrad. Kšť.

244029   Pozorka Svazek: 7 Strana: 0403
Pozorka, y, f., sam. u Nepomuk a u Su- šice; dvůr u Lešišova; myslivna u Petrovic na Sušicku. Na P-kách = pozemky u Srbic na Klat. BPr.

244030   Pozorlivě Svazek: 7 Strana: 0403
Pozorlivě, aufmerksam, achtsam. P. něco do rukou vzíti. Us. Vz Pozorně.

244031   Pozorlivo Svazek: 7 Strana: 0403
Pozorlivo = pozorlivě. Slov. Hdž. Čít. 115.

244032   Pozorlivosť Svazek: 2 Strana: 0864
Pozorlivosť, i, f., možnosť pozor na vy- soký stupeň dovésti. Vz Pozornosť v S. N. — P., pozor. P. nad tvory. Kom.

244033   Pozorlivý Svazek: 2 Strana: 0864
Pozorlivý, aufmerksam, achtsam. — na koho: na sebe p. Kram. — čeho: své věci.

244034   Pozorlivý Svazek: 7 Strana: 0403
Pozorlivý. Jak si p-vý, buděš veselo živý. Slov. Tč.

244035   Pozorlivý Svazek: 9 Strana: 0246
Pozorlivý. Učinil ho p-va = pozorna. Pal. Záp. I. 81. Měl p-vou paměť na vše Ib. 2.

244036   Pozorně Svazek: 7 Strana: 0403
Pozorně, aufmerksam, achtsam. Vz Po- zorlivě. P. něco přečísti, prohledati atd. Us. Pdl.

244037   Pozorně Svazek: 10 Strana: 0291
Pozorně. Um. roudn. 1304., Mam. F. 85b.

244038   Pozornice Svazek: 2 Strana: 0864
Pozornice, e, f., die Beobachtern!, Auf- seherin. Th.

244039   Pozorník Svazek: 2 Strana: 0864
Pozorník, a, m., der Beobachter, Auf- merker, Aufseher. Bern.

244040   Pozorno Svazek: 7 Strana: 0403
Pozorno. Dnes je p. (říkají, když každý zvuk daleko jest slyšeti). Us.

244041   Pozorno. Je p Svazek: 10 Strana: 0291
Pozorno. Je p. = vše je dobře slyšeti. Litom. 51.

244042   Pozornohlasý Svazek: 7 Strana: 0403
Pozornohlasý, foyvy&oyyo?. Lšk. Lpř. přeložil: ostro-, jasnozvučný.

244043   Pozornosť Svazek: 2 Strana: 0864
Pozornosť, i, f. P., vlastnosť mysli v úkonu bedlivého pozorování t. j. úmyslného čili úče- lem nějakým vedeného názoru. S. N. Die Aufmerksamkeit. P. obrátiti po sobě {ne: na sebe). Byl. (Tuto frasi lze konkretněji vyjádřiti: Oči, zraky něčí k sobě, na sebe obrátiti. V. Cf. také: Aby k němu zřetel obraceli. Br. Zření k němu všecko obrací. Jel. — Brs. 132.). P. vzbuditi, od p-sti ustra- niti. Srn. Někoho k pozornosti napomínati. P. něčí chváliti, jímati. Dch. Něčí p. k ně- čemu vésti. Dch. Takovou p. na sebe uvedl, že ho každý hlídá. Us. u Dobrušky. Vk. Ostatně zápor klade se, aby pozornosť k jedné představě se obrátila. Sš. Mr. 41. Aby p. čte- nářů svojich zbystřil. Sš. J. 213. (Hý.). -- P., zevnitřní krása, ohlednosť, Ansehen, n. Ros., Kat, 1635. — P. hlasu = jasnost, Klarheit, f. Reš., D.

244044   Pozornosť Svazek: 7 Strana: 0403
Pozornosť bezděčná, činná, osvojovací či rozumová, prvotná, smyslná, trp1ná, úmy- slná. Udržení p-sti. Dk. P. 109., 110. P. něčí poutati. Mus. 1880. 172. To neušlo jeho p-sti. Mus. 1880. 456. Žádnému neškodí zby- tek p-sti. Slov. Tč. Lepšá p. nežli důvěr- nosť Slov. Tč. Kdě je vícej p-sti, méněj dóvernosti, a kdě méněj dóvernosti, víc tam bezpečnosti. Glč. II. 253.

244045   Pozornosť Svazek: 9 Strana: 0246
Pozornosť. Úsloví vz v Zát. Př. 18.

244046   Pozorný Svazek: 2 Strana: 0864
Pozorný, pozor mající, bedlivý, aufmerk- sam. Jest člověk p. V. Činím tě pozorna n. p-ným = připomínám ti něco, tvou pozor- nosť k něčemu obracím. Pozorně se stavěti, praebere se attentum. V. — P., okázalý, světlý, ohledný, in die Augen fallend, an- sehnlich, klar, hell. Jest p-no. Us. Velmi jasně a pozorně jsem viděl. Kom. — P. = jasný, čistý, klar, hell, vernehmlich. V. Hlas maje p-ný. Troj. Řeč byla p-ná a všecko při něm čilé. Kom. L. 10. 6. V noci je po- zorno (jest všechno slyšeti). P. věc, místo (kde se vše slyší). Ros. Nepozorné slovo, nep. řeč (nejasná). Jel. — P.. vážný, váhu mající, ansehnlich. Dokud měl štěstí, dotud vzácná byla jeho řeč ke všem i pozorná, a když pade, netbachu na něho. Troj. 24.

244047   Pozorný Svazek: 7 Strana: 0403
Pozorný, speciosus. P. chvála. B. olom. Sir. 15. 9.

244048   Pozorovací Svazek: 2 Strana: 0865
Pozorovací, Beobachtungs-. P. sbor, voj- sko, Observationsarmee, Us., duch. Nz., J. tr., Čsk.

244049   Pozorovací Svazek: 7 Strana: 0403
Pozorovací dar, -gabe, Nz., trubka, -röhre, Šp., pošta, NA. III. 84., místo, ZČ., methoda, Frč., stanice, Stč., pravidla, Dk. Rozb. f. 144 , oddělení pro choromyslné v nemocnici, Pdl. exc, návod, vz Jg. Slnosť. 40.

244050   Pozorování Svazek: 2 Strana: 0865
Pozorování, n., die Beobachtung, Wahr- nehmung, Verspürung. V. Něčeho buď pou- hým p-ním nabyti anebo zkouškami. Marek. P. vadné; místo p.; vada, nedostatek p. nebo v p. Nz. P. pověrečné, vz Pocta. P. baro- metrické. Vz KP. IL 59.

244051   Pozorování Svazek: 7 Strana: 0404
Pozorování anatomické, Mus., spekula- tivní, tlakoměrné, ZČ., nitra vlastního, sebe, Dk., teploměrné, ombrometrické, Stč., fysi- kalní, meteorologické, magnetické. Us. Pdl.

244052   Pozorovaný Svazek: 2 Strana: 0865
Pozorovaný; -án, a, o, beobachtet, wahr- genommen, bemerkt.

244053   Pozorovatel Svazek: 2 Strana: 0865
Pozorovatel, e, m., der Beobachter, Auf- seher. Jg.

244054   Pozorovatelka Svazek: 2 Strana: 0865
Pozorovatelka, y, pozorovatelkyně, ě, f., die Beobachterin, Aufseherin. Jg.

244055   Pozorovatelna Svazek: 7 Strana: 0404
Pozorovatelna, y, f. = pozorovací sta- nice. Hrm.

244056   Pozorovatelna Svazek: 9 Strana: 0246
Pozorovatelna, y, f. Mus 1897. 465.

244057   Pozorovatelnosť Svazek: 2 Strana: 0865
Pozorovatelnosť, i, f., die Beobachtungs- gabe. Krok.

244058   Pozorovatelný Svazek: 2 Strana: 0865
Pozorovatelný, wahrnehmbar, ersichtlich.

244059   Pozorovatelský Svazek: 7 Strana: 0404
Pozorovatelský, Beobachter-. P. oko, talent. Mus.

244060   Pozorovati Svazek: 2 Strana: 0865
Pozorovati, pozorovávati. P. = pozor míti, oko nésti, poslouchati, beobachten, be- trachten, aufmerken, aufpassen; znamenati, be-. anmerken, wahrnehmen, verspüren, ent- decken. Jg. — na co. Ztuha, zostra, pilně na něco p. D. Bedlivě jsem na to pozoro- val. Kom. L. 86. — Kram., Byl, Koll. — co, čeho (koho jak). Pozoruj, člověče, po- čátku, prostředku i skonání svého. V. Po- zorují jich. Kom. P. řeči. Br. Pozoruji tvého pokynutí. Knst. Pilně žalob a průvodů p. Er. Konšelé se vší pilností stran průvodův p. mají. Pr. měst. Jak to již nejstarší církev- nici ne bez podivení p-íi. Sš. I. 14. — kde (na čem, při čem = znamenati). Pozoruji něco na jejím obličeji. D. Suchosť při všech zrostlinách se pozoruje. Byl. předml. 4. — Pozn. Mylné jest tedy učení, že neznamená pozorovati nikdy německé wahrnehmen, be- merken, nýbrž jenom beobachten, betrach- ten. — že. Pozoruji, že voda opadáva. Sych.

244061   Pozorovati Svazek: 8 Strana: 0306
Pozorovati. P-li jsme po něm (dávali po- zor na podezřelého z krádeže. Zlín.). Brt. D. II. 370.

244062   Pozorovati — co Svazek: 7 Strana: 0404
Pozorovati — co: život, povahy lidské. Tf. — co čím: běh hvězd dalekohledem. Us. P. něco okem škodolibným. Šb. F. — odkud: z úkrytu. Posp. — jak. Hmotu lze p. buď dle její osobité povahy zvláštní, buď dle povahy její obecné. Mj. 1. — kudy: oknem, skulinou. Us. Pdl.

244063   Pozorovati čeho Svazek: 9 Strana: 0246
Pozorovati čeho. P-ruj zákona mého. Bibl. král. žalm 78. 1.

244064   Pozorovna Svazek: 2 Strana: 0865
Pozorovna, y, f., die Beobachtungswarte, das Observatorium. Dch.

244065   Pozorový Svazek: 2 Strana: 0865
Pozorový, Acht-. Kup si p. kořínek (měj pozor n. měj se na pozoru). Sych.

244066   Pozoruhodný Svazek: 7 Strana: 0404
Pozoruhodný, bemerkenswerth. Mus. 1880. 170. a j. P. zjev. Stč. Zem. 552.

244067   Pozorujičnosť Svazek: 2 Strana: 0865
Pozorujičnosť, i, f., zastr., pozornost, Aufmerkung, f. Ros.

244068   Pozorujičný Svazek: 2 Strana: 0865
Pozorujičný, zastr., pozorný, achtsam, rleissig. Ros.

244069   Pozořice Svazek: 2 Strana: 0864
Pozořice, vz Posořice. Ves v Pozoři- cích mi sebral. Půh. II. 23.

244070   Pozořiště Svazek: 2 Strana: 0864
Pozořiště, ě, n., theatrum, místo, z kte- rého se pozoruje. Mkl. B. 274.

244071   Pozořiště Svazek: 7 Strana: 0403
Pozořiště, der Beobachtungsort. Nz.

244072   Pozostalý Svazek: 7 Strana: 0404
Pozostalý, pozostalosť = pozůstalý, po- zůstalosť. Slov. Bern.

244073   Pozostať Svazek: 7 Strana: 0404
Pozostať = pozůstati. Slov. Hol. 111., Zbr. Lžd. 242.

244074   Pozostaviť Svazek: 7 Strana: 0404
Pozostaviť, vz Pozůstaviti. Slov. Bern.

244075   Pozošívati Svazek: 2 Strana: 0865
Pozošívati, nach einander zusammen- nähen. Slov. Vz Poz-.

244076   Pozotvírati Svazek: 2 Strana: 0865
Pozotvírati, nach einander aufmachen. — co: všecka okna p-ral. Us., Ros. Vz Poz-.

244077   Pozoubkovati Svazek: 2 Strana: 0865
Pozoubkovati, zoubky opatřiti, zähnen. — co: pilu.

244078   Pozoufati Svazek: 2 Strana: 0865
Pozoufati, pozoufávati, ein wenig ver- zweifeln. — si. Br. — čím. Vší věcí už jsem pozoufal. Troj. 205. — na kom. Všichni její doktoři na ní pozoufali. Čern.

244079   Pozoufati co Svazek: 9 Strana: 0246
Pozoufati co = naději o čem pustiti. P. nemocného. Maš. ruk. 40b. Vz Pozúfati.

244080   Pozoufati v Svazek: 10 Strana: 0291
Pozoufati v hřieších. Pass. Kř. 17b.

244081   Pozoun Svazek: 2 Strana: 0865
Pozoun, u, m., surma, z lat. buccina, Mz. 281., die Posaune. V. P., hudební nástroj, trouba podlouhlá s pohyblivými částkami, jimiž tony povyšuje n. ponižuje. Jg. Vz Pa- zoun. P. se skládá 1. z nátrubee, 2. z části hlavní t. j. ze dvou stejně dlouhých trubic, které jsou na hoře příčkou v rovné délce od sebe drženy, 3. ze dvou bot (trubic, které mají podobu podkovy), 4. z trychtýře zvu- kového. Pozouny diskantové, altové, teno- rové a basové (bas kvartový a kvintový). Vz více v S. N. P. armádni, snížcový. Vz KP. II. 311., 312., 318.

244082   Pozoun Svazek: 7 Strana: 0404
Pozoun, vz Mlt. 116. Cf. Mkl. Etym. 260.

244083   Pozoun Svazek: 10 Strana: 0291
Pozoun, u, m. Sr. Strh. Akust. 408.

244084   Pozounář Svazek: 7 Strana: 0404
Pozounář (muzikant) z Lince. Zbrt. 28.

244085   Pozounář, e, pozouník Svazek: 2 Strana: 0865
Pozounář, e, pozouník, a, m., der Po- saunist. V., Vodň. Vz Gl. 263., Pam. arch. 1869. 548.

244086   Pozounovati Svazek: 2 Strana: 0865
Pozounovati, posaunen. Jg.

244087   Pozounový Svazek: 2 Strana: 0865
Pozounový, Posaunen-. P. bas. Šm.

244088   Pozounový Svazek: 7 Strana: 0404
Pozounový. Č. Kn. š. 276.

244089   Pozov Svazek: 2 Strana: 0865
Pozov, a, m., ves u Benešova v Budějo- vicku. PL.

244090   Pozov Svazek: 7 Strana: 0404
Pozov, u, m. = troubení dlouhé jedním tonem s krátkým ukončením, aby se my- slivci sešli. Škd. exc., Šp. P. vydati. Zl. kl. 1856. č. 17. — P. ves. Vz Rk. Sl.

244091   Pozoval Svazek: 2 Strana: 0865
Pozoval, a, m., mirux, ryba. Rozk.

244092   Pozovice Svazek: 2 Strana: 0865
Pozovice, Bosovice, Bosowitz, ves v Po- lensku. PL.

244093   Pozovky Svazek: 8 Strana: 0306
Pozovky. Za týden po svatbě jsou p. t. j. mladí manželé pozvou nejbližší přátele na malou hostinu. Jevíčko. Brt. I). II. 370.

244094   Pozovník Svazek: 8 Strana: 0306
Pozovník, u, m. = provaz k póze (pa- vuzc). Tvarožná. Hloušek.

244095   Pozožírati se Svazek: 7 Strana: 0404
Pozožírati se = ožrati se. Všichni se na kořalce p-li. Laš. Tč.

244096   Pozpamatovati Svazek: 7 Strana: 0404
Pozpamatovati, wieder erwähnen, er- zählen. Bern.

244097   Pozpátek Svazek: 7 Strana: 0404
Pozpátek = pozpátku. Šel dudáček hráti na hody a padl p. do vody. Sš. P. 152.

244098   Pozpátku Svazek: 2 Strana: 0865
Pozpátku odešel, rücklings. Kram.

244099   Pozpátku Svazek: 7 Strana: 0404
Pozpátku. Chodí-li dítě p., vyšlapuje rodičům hrob. Mus.

244100   Pozpěv Svazek: 7 Strana: 0404
Pozpěv, u, m. = antifona. Hnoj. 125.

244101   Pozpěvle Svazek: 7 Strana: 1365
Pozpěvle, calendius. Pršp. 11. 39

244102   Pozpívati Svazek: 2 Strana: 0865
Pozpívati, pozpěvovati, eine Zeit lang singen. Kom.

244103   Pozplatiti Svazek: 7 Strana: 0404
Pozplatiti, pozpláceti, nach und nach bezahlen. Dluhy p. Us. Šd.

244104   Pozpodpírat Svazek: 9 Strana: 0246
Pozpodpírat stodolu, von allen Seiten unterstützen. Mtc. 1900. 270.

244105   Pozpodu Svazek: 2 Strana: 0865
Pozpodu, dole, unten. Br.

244106   Pozpomínati Svazek: 2 Strana: 0865
Pozpomínati, jedno po druhém v paměť uvésti, alles nach einander in Erinnerung bringen. — čeho. Pozpomínal jich (čertův) na sta. Us. u Opav. Klš.

244107   Pozpomínati komu ?? Svazek: 9 Strana: 0246
Pozpomínati komu ?? = vyčítati. Mtc 1900. 261.

244108   Pozpotiti se Svazek: 9 Strana: 0246
Pozpotiti se. Když jsme se chvilku p-ii a pohříli. Har. I. 151.

244109   Pozpověšeti koho Svazek: 9 Strana: 0246
Pozpověšeti koho: zbojníky. Mus. ol. 1897. 150.

244110   Pozpravený Svazek: 7 Strana: 0404
Pozpravený = pořízený. Text od Hanky p-ný. Šf. Strž. I. 273.

244111   Pozpraviti Svazek: 2 Strana: 0865
Pozpraviti, pozpravovati, lépe: pospra- viti. — co dle čeho: písma podlé (vedlé) textu hebrejského. Br. Ostatně vz Pospraviti.

244112   Pozpraviti Svazek: 8 Strana: 0571
Pozpraviti. Koho duch sv. p-vil (nadal dobrými vlastnostmi). Bl. (Hostn. 52.).

244113   Pozpražiti Svazek: 2 Strana: 0865
Pozpražiti, il, en, ení, ein wenig rösten. Byl. 383.

244114   Pozpřebíjeti Svazek: 7 Strana: 0404
Pozpřebíjeti, nacheinander durchschla- gen. — co. Tč.

244115   Pozpřehýbaný Svazek: 10 Strana: 0291
Pozpřehýbaný rákos. Hlavn. 15.

244116   Pozpřekrucovati Svazek: 7 Strana: 0404
Pozpřekrucovati, nacheinander verdre- hen. — co. Tč.

244117   Pozpřeřínati Svazek: 2 Strana: 0865
Pozpřeřínati, jedno po druhém přeře- zati. — co. U Opav. Klš.

244118   Pozpřevázati Svazek: 9 Strana: 0246
Pozpřevázati haluze. Mtc. 1900. 261.

244119   Pozpřevraceti Svazek: 7 Strana: 0404
Pozpřevraceti, nacheinander umwenden. — co. Kos.

244120   Pozpřiháněti Svazek: 7 Strana: 0404
Pozpřiháněti, nacheinander herbeitrei- ben. Tč.

244121   Pozpřichoditi Svazek: 7 Strana: 0404
Pozpřichoditi, nacheinander kommen. Tč.

244122   Pozpřivírati Svazek: 7 Strana: 0404
Pozpřivírati, nacheinander zuschliessen. Tč.

244123   Pozpuditi Svazek: 7 Strana: 0404
Pozpuditi, vertreiben. Šm.

244124   Pozpula Svazek: 7 Strana: 0404
Pozpula, y, f., pterocles, das Saudhuhn. Šm.

244125   Pozpůsobiti Svazek: 2 Strana: 0865
Pozpůsobiti, il, en, ení, zu Stande brin- gen. — čeho. Pozpůsobiv svých věcí potom jel zase do Rakús. Let. 114. — co čím. Us.

244126   Pozpytovať sa Svazek: 7 Strana: 0404
Pozpytovať sa = pozeptati se. Slov. Phl'd. VI. 223.

244127   Pozrábať Svazek: 7 Strana: 0404
Pozrábať. Cf Robiti. Z poľa všetko po- zrábajte. Slov. Čkžk. X. 60.

244128   Pozračnictví Svazek: 2 Strana: 0865
Pozračnictví, n. — perspektiva.

244129   Pozrec Svazek: 7 Strana: 0404
Pozrec = pozříti, podívati se. Brt. D. 254.

244130   Pozrné Svazek: 7 Strana: 0404
Pozrné, ého, n., das Schrottgeld. Pr. tr.

244131   Pozrnový Svazek: 2 Strana: 0865
Pozrnový. P. mouka, das Mundmehl. U Olom. Sd.

244132   Pozrnový Svazek: 8 Strana: 0306
Pozrnový. P. šupky pohanské (z pohanky) isou výborným krmivem vepřů. NZ. III. 227.

244133   Pozrývati Svazek: 2 Strana: 0866
Pozrývati, nach einander aufwühlen. Jg.

244134   Pozřednouti Svazek: 2 Strana: 0865
Pozřednouti, dnul a dl, utí, ein wenig dünn werden.

244135   Pozření Svazek: 2 Strana: 0865
Pozření, n., pohledění, das Sehen, Hin- sehen. Jg.

244136   Pozření Svazek: 2 Strana: 0872
Pozření, n., das Schlucken, der Schluck, die Verschlingung.

244137   Pozření Svazek: 7 Strana: 0404
Pozření, n. = pohled. Šml.

244138   Pozřený Svazek: 2 Strana: 0872
Pozřený; -en, a, o, geschluckt, verschlun- gen. Štelc. Ctib.

244139   Pozřetelnosť Svazek: 2 Strana: 0865
Pozřetelnosť, i, f., die Sichtbarkeit. Slov.

244140   Pozřetelný Svazek: 2 Strana: 0865
Pozřetelný, patrný, sichtbar. Slov. Koll.

244141   Pozříceti Svazek: 2 Strana: 0865
Pozříceti, el, ení, nach einander hinunter- werfen. L.

244142   Pozříditi Svazek: 2 Strana: 0865
Pozříditi, il, zen, ení, ein wenig ver-, ein- richten. Jg.

244143   Pozřídku Svazek: 2 Strana: 0865
Pozřídku = pořídku, řídko, zřídka, sel- ten, rar. Na Mor. slova tohoto neužívají. Mřk.

244144   Pozřínati Svazek: 2 Strana: 0865
Pozřínati, alles herab-, wegschneiden. — co : hrozny. Na Ostrav. Tč.

244145   Pozříti Svazek: 2 Strana: 0865
Pozříti, zřím, el, ení; pozírati, ansehen, blicken, schauen. — (čím) kam. Pozřesta lisíma zrakoma na královy voje. Rkk. 10. Nepozeraj na mňa, nepuojdeš ty za mňa. Brt. Anth. 103. Tak pozerá na mňa, dobre mi z oči nepríde. Mt. S. Šťastný je to člo- věk, čo naňho pozeráš, čo sa s ním shováraš. Ht. S. 256. Pozírá na veškerenstvo co na soujem jednotlivostí; K poslední této stránce pozírá spasitel ozvláště. Sš. J. 14., 51. — odkud kam. Hlediště, s něhož na písma svatá pozírati můžeme, jsou rozmanitá. Sš. L. Předml. (Hý.). Plk., Koll., Krok. P. v oči. Plk. — kudy. Otec pozřel von oblo- kom. Ht. Sl. 220.

244146   Pozříti Svazek: 8 Strana: 0306
Pozříti m. pozříti (pozhříti), žr v zř. Gb. H. ml. I. 517.

244147   Pozříti Svazek: 8 Strana: 0307
Pozříti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 80.

244148   Pozříti kam Svazek: 7 Strana: 0404
Pozříti kam. Čo pozretia na teba, mu- sím zaplakati. Koll. Zp. I. 29. A my, milý, nič nemáme, len si v oči pozeráme. Orl. III. 206. Pozři v hrob. Hrad. 49. b. P. k ně- komu. Us. Pdl. — za kým. Mara za chlapci pozerá; Neraz som za tebou pozrela. Koll. Zp. I. 64., 7. Falešné on oči má, za jinými pozerá. Sš. P. 195. Žáden sa za ňú nepo- zerá. Slov.

244149   Pozřízení, pozřízeníčko Svazek: 2 Strana: 0865
Pozřízení, pozřízeníčko, a, n., die Ein-, Verrichtung. P. s někým míti. 1522.

244150   Pozticha Svazek: 8 Strana: 0306
Pozticha = po tichu. Brt, D. II. 221.

244151   Poztichounku Svazek: 10 Strana: 0291
Poztichounku, poztichu. Us. Mš.

244152   Poztupěti Svazek: 2 Strana: 0866
Poztupěti, ěl, ění. ein wenig stumpf werden. — čím. Us.

244153   Poztupěti Svazek: 9 Strana: 0246
Poztupěti. Roh mu p pěl. Ezop. 336.

244154   Pozubovati se Svazek: 2 Strana: 0866
Pozubovati se, drobet se zubiti, ein wenig zähneln, lachen. Us. Jg.

244155   Pozudírati se Svazek: 2 Strana: 0866
Pozudírati se = podrati se. Kulda. Vz Poz-.

244156   Pozúfati proč Svazek: 9 Strana: 0246
Pozúfati proč. Pozúfajic pro mnohé hřiechy své. 1507. Mus. fil. 1897. 140.

244157   Pozúfati, v Svazek: 7 Strana: 0404
Pozúfati, vz Pozoufati.

244158   Pozuchýliti se Svazek: 7 Strana: 0404
Pozuchýliti se, nacheinander auswei- chen. P. se na stranu. Tč.

244159   Pozujímati se Svazek: 2 Strana: 0866
Pozujímati se, vz Poz-.

244160   Pozujímati se Svazek: 7 Strana: 0404
Pozujímati se, Wurzel schlagen. Vrúble sa p-ly. Brt. D.

244161   Pozukazovati Svazek: 7 Strana: 0404
Pozukazovati, nacheinander zeigen. Po- zukazuju ti, kde co mám. Brt. D.

244162   Pozuklízeti Svazek: 10 Strana: 0291
Pozuklízeti kozu. Al. Mršť.

244163   Pozulétati Svazek: 2 Strana: 0866
Pozulétati, vz Poz-.

244164   Pozulétati Svazek: 7 Strana: 0404
Pozulétati, nacheinander wegfliegen. Ptáci p-li. Brt. D.

244165   Pozumésti Svazek: 7 Strana: 0404
Pozumésti, alles wegkehren. Šd.

244166   Pozumírati Svazek: 7 Strana: 0404
Pozumírati, nacheinander sterben. Tč.

244167   Pozumývati Svazek: 7 Strana: 0404
Pozumývati, nacheinander abwaschen. Tč., Šd., Brt. D.

244168   Pozunka, y Svazek: 7 Strana: 0404
Pozunka, y, f., die Posaune. Šm.

244169   Pozunkati Svazek: 7 Strana: 0404
Pozunkati, nacheinander austrinken. Po- zunkav několik holeb piva. Kos.

244170   Pozuostavilý Svazek: 10 Strana: 0291
Pozuostavilý. Aby ze statku sobě p-ho vydal 100 kop gr. 1487. Běl. Záp. 76. Vz Po- zůstalý.

244171   Pozůr Svazek: 2 Strana: 0866
Pozůr = pozor. Dáti se za pozůr (míti se na pozoru). Us. u Opav. Klš.

244172   Pozuřezovati Svazek: 7 Strana: 0404
Pozuřezovati,nacheinander abschneiden. P. si knoflíky. Brt.

244173   Pozuřiti Svazek: 2 Strana: 0866
Pozuřiti, il, en, ení, zuřivého učiniti, einen entrüsten. — P., ein wenig toben. Pozuřil a zase se utišil. — se, sich entrüsten. Brzo se p-ří a brzo udobří. Ros. — se s kým. svaditi se, in Zank gerathen. Hol. Bás.

244174   Pozuskrývati Svazek: 7 Strana: 0404
Pozuskrývati, nacheinander verbergen. Tč.

244175   Pozůstalec Svazek: 2 Strana: 0866
Pozůstalec, lce, m., der Uibriggebliebene (Waise). Ros.

244176   Pozůstalenský Svazek: 7 Strana: 0404
Pozůstalenský. P. potvrzení, abhand- lungsbehördliche Bestätigung. Neč.

244177   Pozůstalost Svazek: 2 Strana: 0866
Pozůstalost, i, f., co pozůstalo, der Uiber- rest. Mečíř pilníkem piluje, p-sti jsou odpilky. Kom. — P., co pozůstalo po odumrlém, statek movitý i nemovitý, der Nachlass, Verlass, die Verlassenschaft, Nachlassenschaft. P. jest jmění, soubor věci, které kdo po své smrti zůstavil. Vz S. N. Pozůslalosti se ujíti, ují- mati. Dělati si nápad na p. něčí. Ros. Roz- děliti se o p.; rozchvátili p. dědicové. Sych. Jednání, vyjednávání, vyjednání, opatrovník, věřitel, podstata, odbyti p-sti; úřad k vyje- dnávání p-sti; spisy k vyjednání p-sti se vztahující; dávka, daň z p-sti; věc k p-sti náležitá; p. vyjednati, odevzdati, odbyti. J. tr.

244178   Pozůstalosť Svazek: 7 Strana: 0404
Pozůstalosť literarní. Mus. 1880. 161., 379.

244179   Pozůstalostní Svazek: 2 Strana: 0866
Pozůstalostní, Verlassenschafts-.

244180   Pozůstalostní Svazek: 7 Strana: 0404
Pozůstalostní spisy, soud, věřitelé. Pr. tr.

244181   Pozůstalý Svazek: 2 Strana: 0866
Pozůstalý, zbylý, übriggeblieben, hinter- geblieben, rückständig. V. Maso na kůži po- zůstalé oškrábati. D. Pozůstalí = jiní. V. —

244182   Pozůstateček Svazek: 10 Strana: 0291
Pozůstateček, Čku, m., zdrobn. pozůstatek.

244183   Pozůstatek Svazek: 2 Strana: 0866
Pozůstatek, tku, m., pozůstatky, pl., m., ostatek, das Uibrigbleibsel, Verbleibsel. P. svatých (reliquiae). Vz Ostatky. D.

244184   Pozůstati Svazek: 2 Strana: 0866
Pozůstati, pozůstanu, stal, ání; pozů- stávati = po někom zůstati, bleiben, ver-, über-, hinterbleiben; ještě býti, übrig sein, noch übrig bleiben; trvati, býti, dauern, fortbestehen; záležeti na něčem, v něčem, worauf beruhen, abhängen wovon, bestehen. Jg. — abs. Pozůstali tu vdova a sirotci. Ros. Pozůstalo dědictví. Aesop., Já jediný jsem tam ještě pozůstal. D. Žádná nepo- zůstává pochybnosť. D. Že jie tři zlaté dlužen pozůstává. NB. Tč. — čeho. Bytu mého zde už na krátce pozůstává, Žer. — jak. Co by toho statku mimo dluhy pozůstalo, to aby bylo ženě jeho. NB. Tč. — v čem. Statky v rozepři pozůstávající. D. — Sych. Často pozůstávati chybně m.: záležeti v něčem, býti z něčeho složenu, skládati se, zavírati, sestávali, obsahovati, držeti (vz tato slo- vesa). Škola pozůstávající ze čtyř tříd m.: škola o čtyřech třídách, čtyřtřídní. Bs., Kmp., Brs. 132. Grunt všeho válečného štěstí po- zůstává (m.: záleží) v poslušenství. Tatr. V čem pozůstává (m.: záleží) jeho pozůsta- lost? Jeho zásluha pozůstává v tom, m.: záleží. Odbor pozůstává z 5 údův, m.: skládá se, složen jest. Šb. Pozůstává ze tří dílů, ?.: skládá se, složeno jest. Š. a Ž., Os. Byt pozůstává z 3 pokojův, m.: skládá se ze 3 pokojů, záleží z 3 p.. byt o třech pokojích. Slovo p. v tomto významu již D. zavrhl. Vz Sestávati. Řeč dítěte pozůstává v pláči. U Solnice. — na čem, na kom = zá- ležeti. Někteří pilní artikulové mezi stavy na nedorozumění pozůstávali. Skl. III. 105. To na něm pozůstává. D. Pozůstati, přestati na něčem. D. — s kým. Žena Kateřina s dietětem pozůstavši chce to polulánie držeti k sobě. NB. Tč. — po kom. Po otci nic nepozůstalo. Žer. — z čeho. Z domu toho pozůstaly zříceniny. Us.

244185   Pozůstati Svazek: 7 Strana: 1365
Pozůstati. Cožť jsem byl pozuostal na hory (nedoplatil). Arch. X 186. a j. tam.

244186   Pozůstati.— abs Svazek: 7 Strana: 0404
Pozůstati.— abs. Jeho pečování věčná paměť pozůstává. Pož. 5. Pozostaňte, až se poradíme. Zbr. Lžd. 242. — komu. Jaké hoře pozůstává těm, kteří . . . Pož. 41. Už vám nič nepozostáva. Vaj. T. m. 25. — z čeho. Město na prach obrátíme, nech z neho vác nejaké ani len nepozostane méno. Hol. 111. — na čem. Statek hospo- dářův, na čem ten koliv pozůstane, inven- tován býti má. Vc. Strč. d. pr. 54. — čeho. Že (páni) pozuostalí berně 50 zl.; že z těch vsích pozuostáno berně 32 zl., im Rück- stande bleiben. 1518. Soud. kn. opav.

244187   Pozůstavek Svazek: 2 Strana: 0866
Pozůstavek, vku, m., ostatek, das Uiber- bleibsel. Bern.

244188   Pozůstavení Svazek: 2 Strana: 0866
Pozůstavení, n., vz Pozůstaviti. P. dě- dičné. D. — P. S tím p-ním = výmínkou. D.

244189   Pozůstavený Svazek: 2 Strana: 0866
Pozůstavený; -en, a, o, hinterlassen. Vz Pozůstaviti.

244190   Pozůstavený komu čím Svazek: 7 Strana: 0404
Pozůstavený komu čím: dskami. Vš. 316.

244191   Pozůstavitel Svazek: 2 Strana: 0866
Pozůstavitel, e, m, der Zurücklasser.

244192   Pozůstaviti Svazek: 2 Strana: 0866
Pozůstaviti, po sobě zůstaviti, zanechati, hinter-, zurück-, nach-, über-, verlassen, lassen, übrig lassen, vererben; vymíniti, sich vorbehalten. Jg. — co. Tři kusy pole p. Sved. Odpolu mrtvého mne pozůstavili. Har. Věčnou památku p. Br. — čeho. P. jména nějakého, podvodů potomkům. Br. — co komu (k čemu). Obadva stavové svo- bodu si p-jí. Zř. F. I. A. 18. Jiným k uvá- žení něco p. Smrž. A jestliže by neráčil JMK. k svému vlastnímu slyšení a vyko- nání tobo sobě p. Zř. F. I. A. VIL 3. Knihy k památce. Krab. — co, koho v čem. Tvůj meč mnohé ženy v sirobě pozůstavil. Flav. P. v knihách. Byl. To my ve vůli a v moci sobě pozůstavujeme a necháváme. Zř. F. I. A. 29. — na čem. Ani kamene na kameni nep. Rvač. Na tom sobě nic nepozůstavujíc práva. Arch. I.154. — čeho po kom. Roz- ličných umění po sobě p., Byl., peněz. Us. — čeho komu. P. si (vymíniti si) výplaty (Auslösung). J. tr. — čeho při čem. My toho při tom pozůstavujeme. Zlob. Někoho při smlouvě p. Schön. — na čem si co p. = vymíniti. Dipl. 1457. — se nad čím = zdržovati se, sich worüber aufhalten. Zák. sv. Ben. — Pozn. U p. opisuje se podmět n. předmět větami vztažnými nejvíce s kon- ditionalem. Pozůstavil toho, kdoby jej za- stal. Br. Vz Věta podstatná vztažná.

244193   Pozůstaviti Svazek: 7 Strana: 1365
Pozůstaviti. P-viv po sobě sirotka, dě- večky mladé (gt. sg). Arch. X. 403.

244194   Pozůstaviti co po kom Svazek: 7 Strana: 0404
Pozůstaviti co po kom. Žádné po- škvrny rodičové jeho po sobě nepozůsta- vili. 1515. Mus. — komu čeho. Pozůstavil obého potomkům svým, Pal. Rdh. II. 288. — co kde. Bože, jenž jsi nám v přepo- divné svátosti památku svého umučení po- zůstavil. Mž. 80.

244195   Pozůstavka Svazek: 2 Strana: 0866
Pozůstavka, y, f., zbytek, rozdíl (při odčítání, der Rest). Koll.

244196   Pozůstavování Svazek: 2 Strana: 0866
Pozůstavování, n.. pozůstavovaný, vz Pozůstaviti.

244197   Pozutíkati Svazek: 2 Strana: 0866
Pozutíkati, vz Po/-.

244198   Pozutíkati (se Svazek: 7 Strana: 0404
Pozutíkati (se), nacheinander weglau- fen. Všeci p-li. Brt. D. P-li se. Kmk.

244199   Pozutínati Svazek: 2 Strana: 0866
Pozutínati, vz Poz-.

244200   Pozutínati Svazek: 7 Strana: 0404
Pozutínati, nacheinander abschlagen. Ha- luze p. Brt. D.

244201   Pozutírati Svazek: 7 Strana: 0404
Pozutírati, nacheinander abwischen. P. okna, hrnce. Šd.

244202   Pozutírati co Svazek: 10 Strana: 0291
Pozutírati co. Nár. sbor. VIII. 102.

244203   Pozutrhati Svazek: 9 Strana: 0246
Pozutrhati. Krávy se p ly, nach und nach abreissen. Mtc. 1900. 261.

244204   Pozuvazovati Svazek: 7 Strana: 0404
Pozuvazovati, nacheinander anbinden. Brt. L. N. I. 208.

244205   Pozva Svazek: 2 Strana: 0866
Pozva, zastr. = pozval.

244206   Pozvábiti, il Svazek: 2 Strana: 0866
Pozvábiti, il, en, ení, nach einander locken. L.

244207   Pozvací Svazek: 2 Strana: 0866
Pozvací, Ladungs-.

244208   Pozvač Svazek: 2 Strana: 0866
Pozvač, e, m., der Lader, Einlader-. Bern.

244209   Pozvalovati Svazek: 2 Strana: 0866
Pozvalovati, nach einander umwälzen, umwerfen. Baiz.

244210   Pozváně Svazek: 7 Strana: 0404
Pozváně, ě, n. = pozvání. Kdo bude roznášeť pozváňata. U Litovle. Vck.

244211   Pozváněti Svazek: 2 Strana: 0866
Pozváněti, vz Pozvoniti.

244212   Pozvání Svazek: 2 Strana: 0866
Pozvání, n., das Vorrufen, der Aufruf. ?sané p. Šm. Podlé p., k p. státi. Šm. — P. k jídlu, ? hostine, na hody, Einladung, f. P. učiniti. P. na úřad přijati, den Ruf zu einer Stelle annehmen. J. tr.

244213   Pozvání na Svazek: 7 Strana: 0404
Pozvání na valnou hromadu, lépe: k v. hr. Vm.

244214   Pozvánka Svazek: 7 Strana: 0404
Pozvánka, y, f. = zvací list, das Ein- ladungsbillet. Šd., Jdr.

244215   Pozvánky Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvánky, pl., f., hody týden po svatbě. Je nejlépe tátu zabiti na svatbu a mámu na p-ky. (Přísloví u Hořic naznačuje, že děti, jakmile se ožení, o rodiče nestojí). Hk. P-a kmotrovská, das Taufessen. Us. u Bělohr. Jg.

244216   Pozvánky Svazek: 9 Strana: 0246
Pozvánky = koláče zasílané hostům zvaným na posvícení. Hoř. 183.

244217   Pozvaný Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvaný; pozván, a, o, vorgerufen; ein- geladen. P. host. V. P-ný není vždy i ví- taný. Lb. — na co : na hody. V. — k čemu: k večeři. Sych.

244218   Pozvati Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvati, pozvu n. pozovu, pozvi n. po- zov, zval, án, ání; pozývati, pozvávati, ein- laden, laden; vorladen. O původu vz Mkl. aL. 162. — koho. Komár všecky ptáky pozval. Sš. P. 696. Pozval doktoróv, mi- stróv atd. Zb. exc. (1414). Hadlivě ny po- zývá. Rkk. Pozývam vás, abyste . . Kos. Ol. I. 47. P. přátely. GR. — koho (gt. a akkus.) kam, k čemu, nač. Císař pozva knížat k dvoru. Dal. 48. Pozval všecky sousedy n. všech sousedův. Ros. P. někoho k večeři, Hlas., k boji (vyzvati). Plk. Pozvi si těch k obědu; pozvi hostí. V. Pozvali měšťanův, Br., králův. Pass. Pozvete žen k nařiekání (lamentatrices). BO. J. Hus rozepsal intimaci všudy v Praze . . . pozývaj e všech vůbec a každého zvláště. Let." 15. Rozličné nábožné lidi k sobě po- zval. Pass. 526. K obědu někoho p. Dal. 143. Pozývati lid k hodům duševním. Kos. Ol. I. 79. P. někoho na kvas, Jel., na sňa- „tek, Háj., na hody, Dal. 50., zemanů na radovánky. Háj. P. si rodiče na pomoc. Dal. 103. Nestateč lidská k dobrému ne- jenom pozývána, nébrž i táhnuta býti musí; Leč Ježíš je (učeníky) k sobě pozývá; Po- zván pak byl i Ježíš a učeníci jeho na svatbu. Sš. j. 109., 33., 37. (Hý.). — kam jak: za příměřím (unter demVorwande) po- zvachu jich na svój hrad. Dal. 23. Pozvavše za mírem slovutnějších do Vyšehrada. Dal. 27. P. někoho za tučný stůl. Chč. 375. Pod dobrým přátelstvím je k sobě pozval. V. P. koho hostem (jakožto Hostě). Koubek. Na hody lstivým zámyslem p. Výb. I. 319.

244219   Pozvati Svazek: 7 Strana: 1365
Pozvati Každého muže pozváváše. B olom II. Reg. 15. 2

244220   Pozvati Svazek: 8 Strana: 0306
Pozvati. Pozov délníkóv, daj jim mzdu. Ev. seit. 14. Mat. 20. 8. Přijda domů pozove přátel a súsed. Ib. 28. Luc. 15. 6.

244221   Pozvati koho Svazek: 7 Strana: 0404
Pozvati koho. Pozov muže svého. Krist. 52. b. Pozvav svých apoštolóv. Hr. rk. 213. Káza židóv p. Ib. 249. Pozovu sluhy svého. Pror. 116. a. Pozval jest král matky jeho. BO. — koho nač, kam. Nač mne jest po- zval. Št. Ř. 175. a. P. někoho na svatbu, Krist. 81. b., na večeři, ZN., na hody, 15. stol. Mnč. R. 61. P. k hodům. 15. stol. Mnč. R. 61. Pozval Hladu na zemi. Ž. wit. 104. 16. Pozvav svých sluh před se. Pass. mus. 370. Král těch měščen před se pozvav. Výb. I. 301. Pozval jich do svého domku. Pass. mus. 387. Pozva k sobě sv. Kateřiny. Výb. I. 291. Pozvavše k sobě všecko množ- ství křesťanuov. Pass. XIV. A pán pozova ho před se; Stav, do kteréhož jest Buoh jej pozval. Št. Kn. š. 58 , 176. Budú po- zváni u věčnú radosť. Št. Kn. š. 22. Pozval k sobě těch králuov. 14. stol. Mus. 1888. 104. — jak. Menší kolon pozvali (nazvali) jménem komma. Dk. — kdy. Bužané v po- tomních časech pozváni jsou (= nazváni) Velynjané. Šf. Strž. II. 128.

244222   Pozvazovať Svazek: 7 Strana: 0405
Pozvazovať = posvazovati, alles ein-, zusammenbinden. Bern.

244223   Pozvedák Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvedák, u, m., Ve mlýně, das Rück- brett. Šm.

244224   Pozvedati Svazek: 7 Strana: 0405
Pozvedati, vz Pozdvihnouti.

244225   Pozvedený Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvedený; -den, a, o. Bral poplatky mé p-né, ježto jsem byl úředníky na to zve- děn. Půh. II. 399.

244226   Pozvěděti Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvěděti, erfahren. -- co. Us.

244227   Pozvedlý Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvedlý, emporgerichtet, aufgehoben. Dch.

244228   Pozvednouti, v Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvednouti, vz Pozdvihnouti.

244229   Pozveličiti Svazek: 2 Strana: 0867
Pozveličiti, il, en, ení, etwas ein wenig vergrössern. Vz Nepozveličiti se.

244230   Pozvésti koho kam Svazek: 9 Strana: 0246
Pozvésti koho kam. Císař se sám do říše (německé) p. dal. Har. J. 132.

244231   Pozvěšeti Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvěšeti, el, ení, nach einander herab- hängen lassen. L.

244232   Pozvíce Svazek: 7 Strana: 0405
Pozvíce, lépe: nejvíce. Kal. č. has. VI. 66.

244233   Pozvíjeti Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvíjeti, el, en, ení, nach einander zu- sammendrehen. Us.

244234   Pozvírati Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvírati, nach einander zuschliessen. L.

244235   Pozvolati někoho někam Svazek: 7 Strana: 0405
Pozvolati někoho někam = tajně, stra- nou ho poodvésti, bei Seite führen. Val.Vck.

244236   Pozvolení Svazek: 9 Strana: 0246
Pozvolení. S panským p-ním. Laš. Mus. fil. 1897. 445.

244237   Pozvolitel Svazek: 7 Strana: 0405
Pozvolitel, e, m., der Erlauber. Šm.

244238   Pozvoliti Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvoliti, il, en, ení, erlauben, gestatten. Lnem vždy k (věcem) nepozvoleným a ba- žíme, co nám se odepře =nitimur in vetitum cupimusque semper negata. Sš. 1. 178. — si co. Dch. — se nač = podvoliti se k ně- čemu, sich einverstanden erklären, einwil- ligen. U Opav. Tč.

244239   Pozvoliti Svazek: 7 Strana: 1365
Pozvoliti touze. Vrch. F. II. 154.

244240   Pozvoliti co komu (dovoliti Svazek: 10 Strana: 0291
Pozvoliti co komu (dovoliti). Msn. II. 9.

244241   Pozvolna Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvolna, povolně, zvolna, langsam.

244242   Pozvolniti Svazek: 7 Strana: 0405
Pozvolniti, ein wenig lockern. — co: pohyb. NA. IV. 223., Prss.

244243   Pozvolný Svazek: 7 Strana: 0405
Pozvolný, allmählig, langsam. P. dokva- šování, KP., ochlazování. Kk.

244244   Pozvoniti Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvoniti, il, ěn, ění; pozváněti, ěl, ěn, ění, eine Zeit lang läuten. — abs. Už p-nil, už je pozvoněno. Dch. Když se pozvání, brzo se sezvání. Prov. — na co: na mši. Us.

244245   Pozvoniti Svazek: 7 Strana: 0405
Pozvoniti. Let. 481.

244246   Pozvoniti čím Svazek: 10 Strana: 0291
Pozvoniti čím. Jen žbánkem p-ním (za- cinkám). XVIII. stol. Čes. 1. XI. 455.

244247   Pozvrátiti Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvrátiti, il, cen, ení, pozvraceti, nach und nach umstossen; alles ausspeien. Us. Tč. — co čím.

244248   Pozvratný Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvratný, etwas umstösslich. Šm.

244249   Pozvršovať Svazek: 7 Strana: 0405
Pozvršovať. Cf. Zvŕšať. Slov. Ev. šk. I. 127.

244250   Pozvrtkati se Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvrtkati se, vrtkavým se státi, wanken, wankelmüthig werden. — z čeho: z důvodů nějakých. Odpis br. 1507.

244251   Pozvučeti Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvučeti, el, ení, pozvučovati, pozvu- kovati, čívati, ein wenig tönen, ertönen, er- schallen. Us.

244252   Pozvučeti kam Svazek: 7 Strana: 0405
Pozvučeti kam. Hlas pozdravení tvého p-čal v mé uši. Pass. mus. 278.

244253   Pozvučí Svazek: 7 Strana: 0405
Pozvučí, n., vz Pozvuk.

244254   Pozvučivý Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvučivý, nachtönend. Šm.,Dch.

244255   Pozvuk Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvuk, u, m., der Nachklang, Nachton; v hudbě der Nachschlag (eine Note, welche nach einer anderen, die mehr gilt, ange- schlagen wird). Šm.

244256   Pozvukovati Svazek: 9 Strana: 0459
Pozvukovati. Ta píseň mu již dlouho v hlavě p-vala. Jrsk. XVIII. 17.

244257   Pozvybírati Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvybírati, pozvybrati, rein, einzeln, eines nach dem anderen zu Ende auflesen, aussuchen. — abs. Tak dlouho vybíral, až všecko pozvybíral. Na Ostrav. Tč. — co odkud: koukol z obilí. Ib. Tč. Vz Poz-.

244258   Pozvyčítati Svazek: 7 Strana: 0405
Pozvyčítati, alles vorwerfen. — co komu: Us. Šd.

244259   Pozvydati Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvydati, alle Töchter verheirathen. — koho. Až všecky dcery pozvydám, potom ráda chci umříť. Na Ostrav. Tč. — se kam. Už se všecky dcery pozvydávaly a to na pěkné grunty. Ib. Tč. Vz Poz-.

244260   Pozvyháněti Svazek: 7 Strana: 0405
Pozvyháněti, nacheinander forttreiben. — koho. Laš. Tč.

244261   Pozvyhazovati Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvyhazovati, vz Poz-.

244262   Pozvyhybovati se komu Svazek: 7 Strana: 0405
Pozvyhybovati se komu. Všeci se mu p-li, alle wichen ihm aus. Laš. Tč.

244263   Pozvykládati komu co Svazek: 8 Strana: 0571
Pozvykládati komu co (podrobně vy- kládati). Mor. Nár. list. 1897. č. 32. feuill.

244264   Pozvyklízeti Svazek: 7 Strana: 0405
Pozvyklízeti, nacheinander aufräumen. — co. Brt.

244265   Pozvyknouti Svazek: 8 Strana: 0571
Pozvyknouti něčemu. Bl. (Hostn. 13.).

244266   Pozvylézti kam Svazek: 9 Strana: 0246
Pozvylézti kam. I na střechy pozvylé- zali. Nár. list. 1897. č. 256. odp. feuill.

244267   Pozvynadati komu Svazek: 8 Strana: 0306
Pozvynadati komu = vynadati. Již. Mor. Nár. list. 1896. č. 151., 169.

244268   Pozvynachoditi Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvynachoditi, il, zení, nach u. nach alles auffinden. Na Ostrav. Tč.

244269   Pozvynarobjati Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvynarobjati, Dummheiten treiben, ausarten. Co ti chlapci se tam pozvynaro- bjali, není ani víře podobné. — kdy: Pa- cholci při pobabě, při přádkách (přástkách) se dycky dosť pozvynarobjajú. Na Ostrav. Tč. Vz Poz-.

244270   Pozvynášeti co odkud Svazek: 10 Strana: 0291
Pozvynášeti co odkud. Čes. 1. XII. 86.

244271   Pozvypadati Svazek: 7 Strana: 0405
Pozvypadati, nacheinander ausfallen Už všecky zuby mu pozvypadovaly. Laš. Tč.

244272   Pozvypíjať Svazek: 7 Strana: 1365
Pozvypíjať = vše vypiti Dol. Brtch

244273   Pozvypláceti Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvypláceti, vz Poz-. — co komu: dluhy. Opav. Klš.

244274   Pozvypláceti Svazek: 7 Strana: 0405
Pozvypláceti, nach einander bezahlen. — co: dluhy. Brt. D.

244275   Pozvypředati Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvypředati, nach u. nach alles ver- kaufen — co. Tak dlouho chodil, až všecko pozvypředával, Na Ostrav. Tč. Vz Poz-.

244276   Pozvyrůsti. — z čeho Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvyrůsti. — z čeho. Děvčata už všecky pozvyrůstaly ze školy, entwachsen. Na Ostrav. Tč. Vz Poz-.

244277   Pozvyskákati za čím Svazek: 10 Strana: 0291
Pozvyskákati za čím = po jednom vy- skákati. Čes. 1. XI. 92.

244278   Pozvyskakovati Svazek: 7 Strana: 0405
Pozvyskakovati, nacheinander heraus- springen. Všeci oknem p-li. Us. Tč. P-li z vozu. Brt. D.

244279   Pozvysmykovati Svazek: 7 Strana: 0405
Pozvysmykovati, nach und nach hin- ausschleppen. Myši žito ze stodoly do svých pelechů p-ly. Tč.

244280   Pozvystavěti Svazek: 7 Strana: 0405
Pozvystavěti, nacheinander aufbauen, aufstellen. Kupci své krámy už p-věli. Tč.

244281   Pozvysypati Svazek: 9 Strana: 0246
Pozvysypati. Obilí se p-lo. Mus. ol. 1898. 113., Horen. 14.

244282   Pozvýš komíhati Svazek: 7 Strana: 0405
Pozvýš komíhati, hochwippen. Čsk. Ihned p. krčmy rozchádza sa dolina vo dvoje. Orl. VIII. 48.

244283   Pozvýšený Svazek: 7 Strana: 0405
Pozvýšený, etwas erhöht. SP. II. 21.

244284   Pozvýška Svazek: 9 Strana: 0246
Pozvýška, y, f. Do p-ky skákati (hodně vysoko). Mus. ol. 1898. 113.

244285   Pozvytahovati, vz Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvytahovati, vz Poz-.

244286   Pozvytrhati, vz Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvytrhati, vz Poz-.

244287   Pozvytrhovati Svazek: 7 Strana: 0405
Pozvytrhovati, nach und nach heraus - reissen. — co. Brt. D

244288   Pozvytřipati Svazek: 7 Strana: 0405
Pozvytřipati, vz Vytřípati. Všecko mu p-pal. Brt. D.

244289   Pozvytřípati Svazek: 8 Strana: 0306
Pozvytřípati slámu — vytřásti. Brt, D. II. 34.

244290   Pozvyupomínati Svazek: 2 Strana: 0867
Pozvyupomínati, vz Poz-.

244291   Pozvyžadovati Svazek: 7 Strana: 0405
Pozvyžadovati = vyžádati. P-li si to na něm, aby jim to udělal. Laš. Tč.

244292   Pozyv, u Svazek: 7 Strana: 0405
Pozyv, u, m. = pozvání, vyzvání. Šmb. S. II. 165., 234., LObz. XXIV. 129.

244293   Pozývací Svazek: 2 Strana: 0867
Pozývací list, Citation, f.. Edikt, n.

244294   Pozyvač Svazek: 2 Strana: 0867
Pozyvač, e, m., der Vorlader. L.

244295   Pozývati Svazek: 2 Strana: 0867
Pozývati, vorladen, vz Pozvati.

244296   Pozývati Svazek: 7 Strana: 0405
Pozývati. Km., Kyt. 1876. 53., Čch.

244297   Pozývavě Svazek: 7 Strana: 0405
Pozývavě, einladend. Dch.

244298   Pozzuolane Svazek: 2 Strana: 0867
Pozzuolane, tuf. Vz KP. III. 26.

244299   Požadač Svazek: 2 Strana: 0867
Požadač, e, m., der Begehrer. L.

244300   Požádalosť Svazek: 2 Strana: 0867
Požádalosť. i, f., die Forderung, der An- spruch. — Us. u Ber. Dch. Vz Požádavek.

244301   Požádání Svazek: 2 Strana: 0867
Požádání, das Begehren, Verlangen, Ge- such, die Bitte; Forderung, der Antrag. D. P. sněmovní. D. — Na p. šp. prý m.: k žá- dosti, ale vz II. 3. b. 22. r. zdola.

244302   Požádání Svazek: 7 Strana: 0405
Požádání, concupiscentia. Z. wit. 105. 14.

244303   Požádanosť Svazek: 7 Strana: 0405
Požádanosť, i, f. = pozádalost. Rk.

244304   Požádaný Svazek: 2 Strana: 0867
Požádaný; požádán, a, o, verlangt; er- beten. P. pokoj. Zlob. Na p-nou, auf Ver- langen: Us. Tč.

244305   Požadatel Svazek: 2 Strana: 0867
Požadatel, e, m. = požadač.

244306   Požádati Svazek: 2 Strana: 0867
Požádati, požadovati. P. = toužiti, žá- dati čeho, chtíti, begehren, sich gelüsten lassen, Begierde nach etwas haben; žádost, chtění toto slovy jeviti, begehren, verlangen, fordern, bitten, ersuchen, werben. Jg. — čeho (kde). V. Fabricius tvé krásy požádal. Dr. v. 25. Požádají tvej pomoci. Kat. 3352. — Dělníci před nimi své mzdy p-li. CJB. 295. — co. Jenom u zájmen rodu středního, ku př. Cožkoli požádá od vás Ezdráš. Ben. V. Což požádá. Kat. 598. — čeho komu od koho. Čehožkoli požádáš ode mne. Br. Kommen- dací jim požádavše od biskupa. Kom. V pří- znivé míře nepožádav rovného ode mne. Půh. II. 274. — koho (gt.) oč, Sych., D. — pro koho: o něčí dceru pro syna p. Jg., Šm. — koho k čemu: k stavu manželskému. Har. — čeho, koho za co. Jestli mu drozda dáš, za bažanta tě požádá. Č. M. 52., Horný. P. někoho za kmotra. Ml. Za dar ducha sv. peněz směl jest požádati. Hus. I. 400. Ani za stravu ani z kterého obyčeje napřed ani potom buď co požádáno. Hus I. 415. — J. tr. — čeho na kom: na vší obci. Vyzn. Požádali pečeti na králi. Let. 294. Co po- žádáš na Boze, dá tobě Bóh. Anth. I. 79. Když bych toho na něm požádal. Půh. II. 277., 308., 418., 526. Mají mu jej v desky vložiti, když by toho na úřednících po- žádal. Zř. F. I. — Chč. 446., J. tr. (Requi- riren).— aby. Požádal ho, aby odstoupil. — Cf. Žádati.

244307   Požádati čeho Svazek: 7 Strana: 0405
Požádati čeho. Kto požádá cizie ženy. Hus II. 254. — čeho na kom: pomoci na zemích okolních. Let. 450. — čeho po kom : po poslích. J. Lpř. — čím. Ni srdcem kdy (sem) požádala. Hr. rk. 179.

244308   Požadavek Svazek: 7 Strana: 0405
Požadavek, dle Nz. nesprávně m. po- žadek, požádka. P. ethický Dk. P. záko- nitý; p-kům vyhověti. KB. IV. Veliké p-ky činiti lépe: mnoho si osobovati, mnoho žá- dati. Vz Brs. 2. vd. 184.

244309   Požadavek Svazek: 9 Strana: 0246
Požadavek. P-ky neslušné Vz Zát. Př. X. B. odst. 16., 178a.

244310   Požádavek, požadavek Svazek: 2 Strana: 0868
Požádavek, požadavek, vku, m., das Postulat. První krásy p. jest bez odporu rozmanitosť předmětů. Mus. P-kům po právu učiniti, Forderung. Dch. Vona prej dělá velký p-ky, grosse Ansprüche. Us. Vk.

244311   Požadavka Svazek: 2 Strana: 0868
Požadavka, y, f., die Forderung, lépe: požadavek, požadek, (pohledanošť, pohle- dávek). Bs.

244312   Požadek Svazek: 2 Strana: 0868
Požadek, dku, m. = požadavek, der An- spruch, die Forderung; das Erforderniss. P. mravní. MP. 3. Žeby v úkonu tom všecky požadky svátosti se nalézaly. Sš. J. 216. P. zvýšiti a uvrcholiti. Sš. J. 113.

244313   Požadek Svazek: 7 Strana: 0405
Požadek. Nz. Vz předcház.

244314   Požadka Svazek: 2 Strana: 0868
Požadka, y, f. = požadavek. Štf.

244315   Požádka Svazek: 7 Strana: 0405
Požádka, vz Požadavek (dod.).

244316   Požadlavý čeho Svazek: 2 Strana: 0868
Požadlavý čeho, gierig, begierig. Na Ostrav. Tč.

244317   Požadlivý čeho Svazek: 7 Strana: 0405
Požadlivý čeho = požadlavý. Laš. Tč.

244318   Požadník Svazek: 7 Strana: 0405
Požadník, a, m. = žadatel.

244319   Požadnosť Svazek: 7 Strana: 1365
Požadnosť, i, f., apperitus, zastr.

244320   Požádný Svazek: 2 Strana: 0868
Požádný, chudobný,potřebný, arm, dürftig. Mor. Č.

244321   Požádný Svazek: 10 Strana: 0291
Požádný, opto. Rozk. P. 1179.

244322   Požádosť,i,f Svazek: 2 Strana: 0868
Požádosť,i,f., žádost, chuť,, das Verlangen, der Appetit. Lex. 1470.

244323   Požadovačnosť Svazek: 8 Strana: 0306
Požadovačnosť. Phľd. 1893. 738.

244324   Požadování Svazek: 2 Strana: 0868
Požadování, n., Anspruch, m. P. činiti. Dch. P. nemožné. Němc.

244325   Požadovaný Svazek: 2 Strana: 0868
Požadovaný; -án,a,o, aufgefordert, be- gehrt. Us.

244326   Požadovati Svazek: 2 Strana: 0868
Požadovati, vz Požádati.

244327   Požadovný Svazek: 2 Strana: 0868
Požadovný, žádoucí, wünschenswerth.

244328   Požaduj i čnosť Svazek: 2 Strana: 0868
Požaduj i čnosť, i, f., die Forderung, šp. m. pohledanosť, dluh, požadek, požadavek, pohledavek. Bs., Brs. 132.

244329   Požaha Svazek: 7 Strana: 0405
Požaha, y, f. = bělavé mráčky. Jsou-li p-hy, neprší. U Kr. Hrad. Kšť. U Ronova. Rgl. — P. a Požahy, pl. = zaniklá ves u Skřípova na Opavsku. Pk.

244330   Požaha. P Svazek: 10 Strana: 0291
Požaha. P-hy = červánky. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 88.

244331   Požahací Svazek: 2 Strana: 0868
Požahací ústroj, Fasspichapparat. Dch.

244332   Požáhání Svazek: 2 Strana: 0868
Požáhání, n., das Pichen (des Fasses). Dch.

244333   Požahárna Svazek: 2 Strana: 0868
Požahárna, y, f., die Pichstätte. Dch.

244334   Požahavý Svazek: 7 Strana: 0405
Požahavý = požehavý. Rk

244335   Požáhnouti, hnul Svazek: 2 Strana: 0868
Požáhnouti, hnul a hl, ut, utí; požáhati a požehati; požahovati = žíci, páliti, bren- nen, sengen. — co: sud (smolou hořící) vypáliti, posmoliti, auspichen, ausbrennen. Us. — čím. Požáhá děcko hořící loučí. Jg. Vz Požehati.

244336   Požahnouti koho Svazek: 8 Strana: 0307
Požahnouti koho. Toho světa marnost p-la. Bl. Gr. 859.

244337   Požahovárna Svazek: 2 Strana: 0868
Požahovárna, y. f. = požahárna. Us. Jg.

244338   Požal Svazek: 2 Strana: 0868
Požal, u, m., das Beklagen, Bejammern. Rk.

244339   Požalný Svazek: 2 Strana: 0868
Požalný, kläglich. Šm.

244340   Požalostiti si nač Svazek: 7 Strana: 0405
Požalostiti si nač = požalovati si. Kal. Ústř. mat. 1886. 77.

244341   Požalova Svazek: 7 Strana: 1365
Požalova, querimonia. Pršp 53. 45.

244342   Požalovati Svazek: 2 Strana: 0868
Požalovati = potoužiti, postýskati sobě, poželeti sobě, sich beklagen, beschweren. Jg. — komu. Požaluj mu, žes nevinně ob- žalován. Jg. Buď Bohu požalováno. Apol. — komu co, čeho. Požaluji Bohu křivdy mé a mých nátisků nebo mých křivd a nátiskův. Ros. Jemu své žalosti požalovav. Leg. G. 14. — nač. Mohl také požaluje na smrť říci jiná slova. V.

244343   Požalovati komu čeho Svazek: 9 Strana: 0246
Požalovati komu čeho. Kéž nám toho vždy požaloval! Pass. (Mus. 1851. 142. ). — koho: stranu. 1479. Arch. XVIII. 407.

244344   Požalovati si komu jak Svazek: 7 Strana: 0405
Požalovati si komu jak. Nech sa tej mamičke horko p-jem. Sl. ps. 127.

244345   Požár Svazek: 2 Strana: 0868
Požár, u, m., od hoř-eti. Šf. P., strl. po + žar-?, sr. lit. žereti, žeriu (glühen). Mkl. aL. 60., 108. — P., veliký, zhoubný oheň, der Brand, die Feuersbrunst. P. obydlí a jiných staveb, lesní, polní, prerií (v Americe). S. N. P. válek. Pojistné proti požáru. Šp. P. důlný, der Grubenbrand, slojní, der Flötzbrand. Hr. Vz Samožár. Omezení (Lokalisirung) p-ru; p. omeziti, lokalisiren. Dch. Gervánky od p-ru; Neštěstí p-rem, das Brandunglück. Dch. Její lidé pálíce p. i spálili jemu ves Čeblovice. Půh. II. 80. — P., spáleniště, die Brandstätte. Br. Staří těla mrtvá pálí- vali, odkudž hroby požáry (spáleništi) se jmenovaly. Kom. J. 961. Rum na p-ru, der Brandschutt, Vz Gl. 263. — P., dým od ohně smolného, Rauch, m. Ros. — Požáry, páry při vedru k večeru povstávající, čmoury, chmoury, šmoury, der Sonnen-, Höherauch, Dampf, Dunst. V., Sych.

244346   Požár Svazek: 7 Strana: 0405
Požár. Cf. Šf. III. 545., 498., Žéci, Wtr. Obz. 791. Požár přemoci, opanovati. Dch. P. trávy na planině. Hlb. I. 276.—280. — P. přen. P. války. Lpř. V oko vášně jí vrhly p. Vrch. — P., der Sonnenrauch. Nad dálkou temných hor poslední p. plál. Mcha. Máj. 5. vd. 31., 5. — Němc. Nár. bibl. IV. 30. Alpské požáry. Vz Alpský. — P. = místo ohněm vymýtěné, které se potom leho- tami osadilo. U Uher. Hrad. Tč. Cf. Žďár, Žár = žďár. A pán kázal mně zaručiti, abych ten požár stavěl aneb osadil; Kúpil p. NB. Tč. 169., 261. — P. = spáleniště. Mus. 1887. — P. Když po dešti oblaka se roztrhují, tedy skuliny, kudy slunce pro- zařuje, nazývají požáry. Lg., J. Lpř. — Cf. Mkl. Etym. 406. b. — P. = myslivna u Chlumce v Jič.; samota u Lhenic na Pís.; les u Kovářova a Mladé Vožice. Na P-řích, pole u Oslova. PBr. Cf. Požáry.

244347   Požár Svazek: 7 Strana: 1365
Požár. Pověry o p na Mor. Vz Mtc. XVI. 84 O p a požárně policii v Čechách v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II 218

244348   Požár Svazek: 8 Strana: 0307
Požár. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 80. — P. = spáleniště. Spálil se a vrátiv se na požár... Půh. III. 549. — P. = stavení a dvůr. Můj p. stojí za 1000 zl. V. Klobucko. Brt, D. II. 432.

244349   Požár Svazek: 9 Strana: 0246
Požár. Osvobozen ode všech robot ke· hradu Bezdězi kromě tak zvaných p-rů. Sdl. Hr. X. 15.

244350   Požárecký Svazek: 7 Strana: 0405
Požárecký, ého, m., os. jm.

244351   Požárek Svazek: 10 Strana: 0291
Požárek rku, m. = deštný obláček za hor- kého dne v létě. Deštná. Mš.

244352   Požárné Svazek: 7 Strana: 0405
Požárné škody, Brandschaden, Nz., po- kladnice, Šp., hlídač, Pr. tr., služba, Feuer- dienst, hotovosť, jeřáb, Dch., telegraf, auto- mat. Us. Pdl. Vz násl.

244353   Požární Svazek: 2 Strana: 0868
Požární, Brand-. P. hráz, pilíř, vzduch, větry v horn. Hř.

244354   Požární Svazek: 10 Strana: 0291
Požární přirážka, fond. Nár. list. 1903. č. 243. 17.

244355   Požární Svazek: 10 Strana: 0654
Požární telegrafie. Ott. XXV. 182.

244356   Požárník Svazek: 2 Strana: 0868
Požárník, a, m., der Abgebrannte o. der sich auf einer Brandstätte neu ansiedelt. 1584. Gl. 264. Vz Požár.

244357   Požárno Svazek: 2 Strana: 0868
Požárno = parno. Odpůldne bude p. Us. u Rychn.

244358   Požárný Svazek: 2 Strana: 0868
Požárný, ého, m., der Aufseher über Feuerlöschrequisiten, Brandmeister. Gl. 264.

244359   Požárný. P Svazek: 10 Strana: 0291
Požárný. P. láska. Zr. Krist. 40.

244360   Požárojev Svazek: 8 Strana: 0307
Požárojev, u, m.= nástroj k hašení po- žáru. KP.VIII. 305.

244361   Požárověst Svazek: 2 Strana: 0868
Požárověst, u, m., der Feuerautomat. Dch.

244362   Požároviště Svazek: 2 Strana: 0868
Požároviště, ě, n., Brandstätte, f.

244363   Požárový Svazek: 7 Strana: 0405
Požárový, Brand-, Feuer-. P. policie, řád, Pr. tr., opona, hák, Čerm., stříkačka. ZČ. Cf. Požárný (i dod.).

244364   Požárový Svazek: 8 Strana: 0571
Požárový hlásnik, telegraf, KP. VIII. 300.

244365   Požartovať Svazek: 7 Strana: 0405
Požartovať = požertovati. Bern.

244366   Požáry Svazek: 7 Strana: 0405
Požáry, dle Dolany, sam. u Něm. Brodu ; P. Horní, Ober-Poschar, myslivna; P. Dolní, Unter Poschar, dvůr u Jílového. Na P-řích, dvůr v Tábor. Blk. Kfsk. 146.

244367   Požáry Svazek: 10 Strana: 0291
Požáry = mraky skupené do žebrových vrstev. Litom 51.

244368   Požařiska Svazek: 7 Strana: 0405
Požařiska, pl., n. = trať polí v Kateři- nicích u Vsetína. Vck.

244369   Požářiště Svazek: 7 Strana: 0405
Požářiště, ě, n., die Brandstätte. Črm., Khl.

244370   Požářiti Svazek: 2 Strana: 0868
Požářiti, il, en, ení, rozžářiti, röthen. Bern.

244371   Požasnouti se Svazek: 2 Strana: 0868
Požasnouti se, snul a sl, utí, sich ent- setzen. Jg.

244372   Požast Svazek: 2 Strana: 0868
Požast, a, m., poloopice. P-i mají krátký rypák a velmi dlouhé zadní nohy. P. krátko- ocasý, indri, lichanotus brevicaudatus, das Zeigethier. Frč. 397., Ssav.

244373   Požast Svazek: 7 Strana: 0405
Požast. Cf. Brm. I. 235.

244374   Požastka Svazek: 2 Strana: 0868
Požastka, y, f., phasma, hmyz. Krok.

244375   Požati Svazek: 2 Strana: 0868
Požati, vz Požíti.

244376   Požatva Svazek: 7 Strana: 1365
Požatva = konec žní BZv 37.

244377   Požatý Svazek: 2 Strana: 0868
Požatý; požat, a, o, abgemäht, abge- schnitten, abgehauen. Us. P. tráva, obilí. Us.

244378   Požčač Svazek: 7 Strana: 1365
Požčač = půjčiti.V prus Slez. Mus 1842. 400

244379   Požčaj Svazek: 7 Strana: 0405
Požčaj, e, m. = půjčka, Aby se bosor- kám nedalo přístupu do domácnosti, nesmí na bílou sobotu nic býti na požčaji. Mor. Brt. L. N. II. 149.

244380   Požčati Svazek: 2 Strana: 0868
Požčati, požčávaťi, půjčiti, leihen. — abs. Zdraví (= zdrávi) požčávali (tak děkují tomu, komu splácejí věc vypůjčenou). Na Mor. Brt. — komu čeho. Na starosť mu čert požčá štětky — na stará léta se zblázní (o starém člověku, který se zamiluje atd). Na Rožnovsku. Kd., Půh. II. 439. Požčajte nám obřísel. Na Mor. Brt, — se od koho. Požčal se od něho na dycky. Us. u Opav. Tč. Vz Poščati, Požičiti, Požitek.

244381   Požčati Svazek: 7 Strana: 0406
Požčati. Požčaj mně šátka hedbávného, bílého ručníčka. Sš. P. 130.

244382   Požčati Svazek: 8 Strana: 0307
Požčati. Jaký požčaj, taký vrać. Slov. Zvolen.

244383   Požčávka Svazek: 8 Strana: 0307
Požčávka, y, f. = půjčka. Val. Brt, D. II. 370.

244384   Požčeti Svazek: 7 Strana: 0406
Požčeti, požčiti z požičiti. K tomu utvo- řené iterativum zachovalo se v mor. požčať. Také dvú peněz máme svému synu požčeti (půjčiti). Výb II. 919.

244385   Požčka Svazek: 7 Strana: 0406
Požčka, y, f = půjčka. Požcky s plačem choďu dom. VSlz. I. 227.

244386   Požda Svazek: 10 Strana: 0291
Požda, y, f., ardia (něco u peci). Rozk. P. 1864.

244387   Poždarovať Svazek: 8 Strana: 0307
Poždarovať, požgarovať = šťárati do ohně; popichovati koho řečí. Brt. D. II. 370.

244388   Poždati Svazek: 2 Strana: 0868
Poždati, požídati (zastr) = čekati, war- ten. Ciesař mu káza málo poždati. Dat. 116. — čeho. Něčího příštie. BO. — Kat. 2825. — kde. Poždi (m.: poždaj) v zelené horečce (v zeleném horečku). Rkk. 62.

244389   Poždati Svazek: 7 Strana: 0406
Poždati. By p-la ta pohanská zběř ten čásek malý. Kat. 2825. — Sv. ruk NM. 425.

244390   Poždgáti Svazek: 2 Strana: 0868
Poždgáti, poždgnouti = požgati. Na mor. Drahansku. Hý. Vz Naždgáti, Džgáti.

244391   Poždímati Svazek: 2 Strana: 0868
Poždímati, nach einander o. ein wenig auswinden. Ros. — co: prádlo.

244392   Požduchnút Svazek: 9 Strana: 0246
Požduchnút koho loktem (poštouchnouti). Srub. 128.

244393   Požďuchovati koho Svazek: 10 Strana: 0291
Požďuchovati koho. Zvon IV. 670. Vz Požďuchnouti v II. Přisp. 246.

244394   Poždurati Svazek: 7 Strana: 0406
Poždurati, poždurnouti, vz Pozdurcnouti. Na již. Mor. Šd., Vck. Vz Pozdurnouti.

244395   Poždurcaný Svazek: 7 Strana: 0406
Poždurcaný, vz Poždurcnouti.

244396   Poždurcnouti Svazek: 2 Strana: 0869
Poždurcnouti, poždurcati = poždouch- nouti, ein wenig vorwärts schieben, stossen. — co, koho. Poždurcala ho kráva. Us. na Mor. — Je celý poždurcaný (strkáním po- hmožděný). Us. Hý.

244397   Poždurnouti Svazek: 2 Strana: 0869
Poždurnouti, nul, nut, utí, ku předu postrčiti, nach vowärts rücken. U Brušperka. Mtl. Vz Poždurcnouti.

244398   Požebernice Svazek: 10 Strana: 0291
Požebernice, e, f. Zánět p-ce, Brust-, Rippenfellentzündung, pleuritis. Ktt.

244399   Požebernice, e Svazek: 7 Strana: 0406
Požebernice, e, f., das Brustfell, die Rippenpleura. Nz. lk., Šv. 67. Vz Pohrud- nice.

244400   Požebračiti Svazek: 7 Strana: 0406
Požebračiti = polámati. P. ruku Zlín- sky. Brt. D. 254.

244401   Požebrati Svazek: 2 Strana: 0869
Požebrati, ein wenig betteln. Ros. — čeho. Ten toho požebral (neurčitou měrou).

244402   Požéčet Svazek: 8 Strana: 0307
Požéčet = požíčit, půjčiti. Han. Brt. D. II. 370.

244403   Požega Svazek: 7 Strana: 0406
Požega, y, f., mě. v Slavonii.

244404   Požeh Svazek: 2 Strana: 0869
Požeh, u, m., das Brennen, Sengen. Dch.

244405   Požeh Svazek: 7 Strana: 0406
Požeh. V p. něco dáti = spáliti. Pal., Jrsk.

244406   Požeh Svazek: 9 Strana: 0246
Požeh na nebi = bílé trhané mráčky. Ces. 1. IX. 253.

244407   Požehání, n. P Svazek: 10 Strana: 0291
Požehání, n. P. příze. Vz Ott. XX. 603.

244408   Požehati Svazek: 2 Strana: 0869
Požehati, vz Požžíci.

244409   Požehavý Svazek: 2 Strana: 0869
Požehavý oheň, das Streichfeuer. Rk.

244410   Požehnací Svazek: 2 Strana: 0869
Požehnací (mše, lépe: (mše s požehnáním, Hý.), die Segenmesse. Dch.

244411   Požehnaně Svazek: 2 Strana: 0869
Požehnaně, gesegnet. Jg.

244412   Požehnaně Svazek: 7 Strana: 0406
Požehnaně na mne působil. Koll. IV. 283.

244413   Požehnaně Svazek: 9 Strana: 0246
Požehnaně. Má dětí p. (hodně). Hoř. 93.

244414   Požehnání Svazek: 2 Strana: 0869
Požehnání, n., udělení nadpřirozené moci, posvěcení, Einsegnung, f. Hus. — P., přání dobrého se znamením kříže, der Segen, die Anwünschung. P. někomu dáti, uděliti. V kostele jest p. Us. P., odpolední služby boží, záležející hlavně z litanií, pak z při- měřených modliteb, po nichž se udílí p. nejsvětější svátostí. S. N. P. míti, ne; držeti. Š. a Ž. P. rodičů ve vodě neutone, v ohni neshoří. Pk. Uchvátil p. (říká se, když jeden druhého v něčem předstihne). Č. — P., roz- loučení, Abschied, m. Vzíti od někoho p. — P., zdaření, udělení všeho dobra, Segen, m. Nebeské p. obohacuje. Kom. Ten má boží p. (všeho dosť). Us. Bůh ho svým p-ním daří. Sych. Povděčně požívejte, čehož vám p. boží popřálo. Sych. Bez božího p. marné lidské namáhání. Dch.

244415   Požehnání Svazek: 7 Strana: 0406
Požehnání apoštolské, biřmovaných, bi- skupské, hřbitova, kajicníka, kněze novo- svěceného, kostela, lidu po mši, manželů, manželského sňatku, odpustkové, svatby stříbrné a zlaté, úvodnice atd. Hnoj. Při- jměmž všichni p. našim hřiechóm na zba- venie, našim dušiem na spasenie. Vý1b. II. 24. — Cf. Jg. H. 1. 731. — P. = zdaření. Vinšování hojného p. božského. Pož. 1. Pro boží p. nemůže ke stolu (má mnoho dětí) U N. Bydž. Kšť. Škaredé krávy, šumné dívky a zhnilé hospodyně — špatné po- žehnání v domě. Slez. Šd. Pán Bůh dává p., ale do chléva sám nevhání. Bž. exc.

244416   Požehnání Svazek: 10 Strana: 0291
Požehnání, n. = štěstí. V zloděj. mluvě.

244417   Požehnáníčko Svazek: 2 Strana: 0869
Požehnáníčko, a, n., malé požehnání. Němc.

244418   Požehnanina Svazek: 7 Strana: 0406
Požehnanina, y, f. = žehnanina. Hnoj.

244419   Požehnanosť Svazek: 2 Strana: 0869
Požehnanosť, i, f., hojnosť, die Segens- fülle. Šm. Plod p-sti, die Segensfrucht. Dch.

244420   Požehnaný Svazek: 2 Strana: 0869
Požehnaný; požehnán, a, o, vz Pože- hnati. P-ný jsi Bože. Kom. P. Hospodin. Ros. Prošlý rok byl požehnanější. Sych. P-ný plod života tvého. Us. Dch. Býti v požehna- ném stavu, lépe: býti s útěžkem, čekati se. Vz Naděje. Hý. P. žeň, země, hodina. Šm. Nepravé jmění požehnáno není. Unrecht Gut macht böses Blut. Dch. — mezi kým. — Požehnaná mezi ženami. — čím. Brt.

244421   Požehnaný Svazek: 7 Strana: 0406
Požehnaný jest každý, jenž přikázánie božie plní; Zachováš-li přikázanie božie, p-ný budeš v městě, p-ný na roli. (Deut. 28. . Hus I. 378., 304. — čím: úrodou. J. Lpř. P-ný je dětmi a kupovaným chlebem Slov. Rr. Sb.

244422   Požehnaný Svazek: 10 Strana: 0291
Požehnaný, východoslez. tanec. Vz Čes. 1. XII. 81., Brt. P. n. 988.

244423   Požehnaný kým Svazek: 9 Strana: 0246
Požehnaný kým. Duchem sv. p-ný. XV. století. Mus. fil. 1897. 168.

244424   Požehnati Svazek: 2 Strana: 0869
Požehnati, požel mávati = milost boží, štěstí zvěstovati a přáti s připojením kříže, segnen; chváliti, velebiti, preisen, segnen, benedeien; loučiti se, Abschied nehmen; štěstí, dobrého zdaření uděliti, segnen, Segen geben, Glück ertheilen. Jg. — komu (čím). Požehnal Gabael Tobiášovi. Br. Pán Bůh jim požehná požehnáním svatým. Sš. P. 471. Bůh ti požehnej. Ros. Bůh vám požehnej. — čeho. Požehnal Bůh dne sobotního. Br. P. světa (umříti). Us. u Litomš. Požehnal jest Šimona a jeho synóv. Hus. I. 402. Po- žehnal dvora královského, vojny, světa (umřel). V. Požehnej vás Bůh. Ros. — co. Všecky, knihy požehnal. Pass. 522., 051. P. město. Dal. — Kron. mos. — koho rozloučili se s kým, zastr. Jir. Rytieř ji požehnal. GR. Já ji požehnaji. BO. — se čím: sv. křížem. Us.

244425   Požehnati Svazek: 8 Strana: 0307
Požehnati. Požehnav královny i šel jest z sieni. Alx. Nach. k. II.

244426   Požehnati komu Svazek: 7 Strana: 0406
Požehnati komu. Ž. wit. 5. 13., Brt. S. 3. vd. 52. e. P. Požehnej své dceři. Kls. — čeho. Ž. wit. 27. 9., Brt. S. 3. vyd. 52. e. P — co. Ž. wit. 108. '28., Brt. S. 3. vyd. 52 e. P. — co čím. Svú rukú vodu po- žehnal Hr. rk. 19. Křížem čelo požehnal. Vrch. Král věčný nás p-hnej požehnáním svatým Brt. N. p. 608. — komu čím. Pán Bůh vám ráčil p. dítkami. Žer. 344. — komu nač. Již čas p. na zuby tomu gram- matikování. Pal. Rdh. I. 60. — komu jak. Pán Bůh jim na všech stranách p-val. Vlč. — kde. Na peci Pánboh nepožehná. Rr. MBš.

244427   Požehnavatel Svazek: 2 Strana: 0869
Požehnavatel, e, m., der Segner. Ros.

244428   Požehnejpánbůh Svazek: 7 Strana: 0406
Požehnejpánbůh. Lepší je chvála Bohu než p. Us. Bž.

244429   Požehovací Svazek: 2 Strana: 0869
Požehovací stroj, der Pichapparat, die Pichmaschine. Suk.

244430   Požehovačka Svazek: 7 Strana: 0406
Požehovačka, y, f. = požehovací stroj. KP. V. 383.

244431   Požehování Svazek: 2 Strana: 0869
Požehování, n. P. strojem bez přímého ohně, die Maschinenpicherei. Suk.

244432   Požehovati Svazek: 2 Strana: 0869
Požehovati, požahovati, nové sudy vy- smolovati, verpichen. Hk., Suk. Vz Požahati.

244433   Požehrati Svazek: 2 Strana: 0869
Požehrati, ein wenig schelten. — na koho. Vstav požehral na vietr. ZN. Zhřeší-li tvój bratr, požehři naň (increpa illum). ZN. — komu: větru. Ben.

244434   Požehrati na koho Svazek: 7 Strana: 0406
Požehrati na koho. Dělník, naňhožto požehral Pán. Št. Ř. 110. a.

244435   Požejtličný Svazek: 7 Strana: 1365
Požejtličný peníz. Mus 1890. 339.

244436   Poželení Svazek: 2 Strana: 0869
Poželení, n, lítosť, Reue, f. Pass. — P., útrpnosť, politování, das Erbarmen, Mitlei- den. P. hodná. Lom.

244437   Poželený Svazek: 10 Strana: 0291
Poželený, bedauert. P. nedostatek. Krok. I. a. 105.

244438   Poželeti Svazek: 2 Strana: 0869
Poželeti, el, en, ení = potoužiti, postý- skati si, eine Weile trauern, klagen. — komu čeho n. co: Svých těžkostí n. své těžkosti. Ros. — nad čím. Nad čímž jest co p. Lom. — P., politovati, bedauern, bemit- leiden. — koho. Lom. — se komu. Požel se Bohu (budiž Bohu žalováno). — Požel se Bože (aby se Bůh smiloval)!

244439   Poželeti Svazek: 7 Strana: 0406
Poželeti. Ž. kl. (326.). — abs. Rostlina p-la = pred časom dospela, zakrpatela, istú neprirodzenú barvu dostala. Slov. Zátur. — koho v čem. Pož. 226.

244440   Poželeznění, n Svazek: 8 Strana: 0307
Poželeznění, n. Vz KP. VIII. 229.

244441   Poželezničný Svazek: 8 Strana: 0307
Poželezničný. P. dozorce, Bahnaufseher. Petrl. 8.

244442   Poželice Svazek: 7 Strana: 0406
Poželice = zašlá ves. D. ol. IV. 633.

244443   Poželiví Svazek: 10 Strana: 0291
Poželiví, n. = krajina u Želiva. Čes. 1. XI. 406.

244444   Poženěný Svazek: 9 Strana: 0246
Poženěný. Měla děti již p-né. Šeb. 100. Sr. Poženiti.

244445   Poženiti Svazek: 2 Strana: 0869
Poženiti, il, ěn, ění, nach einander ver- heirathen (o synech). — se. Jeho synové již všichni se poženili. Us. Když je pěkné osení, mnoho jich se požení. Us. Tč.

244446   Poženov Svazek: 7 Strana: 0406
Poženov, a, m., les u Leskovic na Pa- covsku. BPr.

244447   Poženu Svazek: 2 Strana: 0869
Poženu, vz Pohnati.

244448   Požer Svazek: 2 Strana: 0869
Požer, u, m., žrádlo, das Futter. L.

244449   Požer Svazek: 7 Strana: 0406
Požer = sevlák. Slov. ZObz. XXI. 266.

244450   Požerací Svazek: 2 Strana: 0869
Požerací, Schling-. P. trubice, jícen. V.

244451   Požerač Svazek: 2 Strana: 0869
Požerač, e, požerák, a, m., hltoň, der Fresser. Rozk.

244452   Požeračka Svazek: 2 Strana: 0869
Požeračka, y, f. = požeradlo. Hojí oteklou hubu a p-ku. Čern. — P., die Verschlingerin. Jg.

244453   Požeračka Svazek: 7 Strana: 0406
Požeračka = strouha sbírající luční vody. Osv. 1886.

244454   Požeračka Svazek: 10 Strana: 0291
Požeračka, y, f., potok u Hlušic. Kšť. Poh. 165

244455   Požeradelní Svazek: 2 Strana: 0869
Požeradelní, zum Schlunde gehörig. Šm.

244456   Požeradlo Svazek: 2 Strana: 0869
Požeradlo (pozdější: požíradlo), a, n. P. jícnu, počátek jícnu, požerák, hltoň, der Schlund. P. v hrdle. V. Čípek v požeradle. V. — P., jícen, die Speiseröhre. Krok. — P., tlama, der Rachen. P. vždy otevřené míti jako hltavý a žravý pes. Reš. — P., propast, na Mor. zhlaň, der Abgrund, Strudel, Schlund. Vodu, kde sama se požírá, pože- radlem (prohlubní) nazývej. Kom. J. 70.

244457   Požeradlo Svazek: 10 Strana: 0291
Požeradlo, a, n. = peklo. Faust. 52.

244458   Požeradlový Svazek: 2 Strana: 0869
Požeradlový, zum Schlunde gehörig. Ssav.

244459   Požerák Svazek: 2 Strana: 0869
Požerák, a, m., požerač, požravec, hltoň, der Schlucker, Verschlinger, Fresser. Jg. — P., u, m. = požeradlo, čásť úst. P. jest ona čásť roury zažívací, jíž spojena jest dutina ústní s jícnem. Der Schlund, die Speiseröhre. D. Vz S. N. — P. u kanálu = díra, kterou voda do něho vtéká, das Rinnloch. Us.

244460   Požerák Svazek: 7 Strana: 0406
Požerák, jícen, der Schlund, oesophagus Kartáček na vyčištění p-ku; roztažení p ku, Oesophagodilatation, Speiseröhrenektosie; řez p-ku, aesophagotomia, katarrh, Speise- röhrenkatarrh, krvácení, -blutung, leptání p-ku, Oesophagoätzung, nedostatek p-ku, -mangel, ochrnutí, -lähmung, polyp, -polyp, proděravění, -Perforation, prohlížení či vy- šetření, -skopie, rakovina, -carcinom, -krebs, křečovité stažení, Oesophagismus, trhlina, -ruptur, zánět, oesophagitis (hnisavý, eitrig, katarrhový, katarrhalisch, leptavý, corro- dens, příjičný, o. syphilitica, tuberkulosní, tuberculosa), změklosť, změkčení, oesophago- malacia, zúžení, -ptenose. Ktt. exc.

244461   Požerák Svazek: 10 Strana: 0291
Požerák, u, m. = pytel. Čes. 1. XI. 141. Vz násl. Požirák. — P. = jícen, oesophagus. Vynětí p-ku, oesophagectomia. Ktt.

244462   Požerákový Svazek: 7 Strana: 0406
Požerákový, oesophageus, Schlund-, Speiseröhren-. P. zúženina, Oesophagus- strictur. Nz. lk. P. křeč, Oesophaguskrampf, nádor, -geschwulst, svalstvo, -musculatur, zrcadlo, -spiegel, žíla, Oesophagealvene, pí- štěla, -fistel, sliznice, -schleimhaut, trhlina, ruptur, vředy, -geschwüre. Ktt. exc.

244463   Požérať Svazek: 7 Strana: 0406
Požérať = požírať. Bern.

244464   Požeravosť Svazek: 7 Strana: 1365
Požeravosť, i, f = žravosť, Fresssucht. 16 stol. Mus. 1891. 234

244465   Požerný Svazek: 2 Strana: 0869
Požerný, verschlingend. P. propasť. Koll.

244466   Požertek Svazek: 2 Strana: 0869
Požertek, tku, m., das Spässchen. Z ně- koho p-ky činiti. L.

244467   Požertovati Svazek: 2 Strana: 0869
Požertovati, ein wenig spassen. — s kým. Ros.

244468   Požertovati se na čem Svazek: 10 Strana: 0654
Požertovati se na čem: na mysli = po- másti. 1561. Arch. XXII. 193.

244469   Požertvovati Svazek: 10 Strana: 0291
Požertvovati, požertviti. — co komu = žertvou obětovati. Msn. II. 103., Od, 132., 193., 161., &4>eiv.

244470   Požetí Svazek: 2 Strana: 0869
Požetí, n., die Abschneidung des Getrei- des. Jg.

244471   Požetice Svazek: 7 Strana: 0406
Požetice, ves zaniklá v Hrad. Blk. Kfsk. 23.

244472   Poževa Svazek: 7 Strana: 0406
Poževa, y, f. = strava, die Kost. V Srb- cích na Hané. Bkř.

244473   Požgarovať Svazek: 8 Strana: 0307
Požgarovať, vz Poždarovať (3. dod.).

244474   Požgáti Svazek: 2 Strana: 0869
Požgáti, lépe:podžgáti,vz toto, zerstossen. — co komu čím: osům oštinu kyjem. Na Ostrav. Tč.

244475   Požhrati Svazek: 2 Strana: 0869
Požhrati, požrati, sežrati, užrati. — abs. Prase již požhralo, hat gefressen. Us. na Mor. Hý. - P.= pokousati, beissen. — koho. Pes mě požhral. Na Ostr. Tč.

244476   Požialiť Svazek: 7 Strana: 0406
Požialiť = poželeti. — kde. Nad mojou mohylôčkou nemá kdo p. Sldk. 443., Sl. spv. II. 102.

244477   Požičaj Svazek: 2 Strana: 0869
Požičaj, e, m. :... půjčka, die Anleihe. Slov. D.

244478   Požičaj Svazek: 10 Strana: 0291
Požičaj, e, m. = půjčka. Aký p., taký vráť. Mus. slov. VI. 109.

244479   Požičaný Svazek: 8 Strana: 0307
Požičaný = půjčený. Phľd. XII. 39., XIV. 323

244480   Požičaný Svazek: 10 Strana: 0291
Požičaný = půjčený. Za p-ný peniaz ne- kupuj dom, lebo hrob budeš mať v ňom. Mus. slov. VI. 111. Sr. Slov. II. 809.

244481   Požičati Svazek: 7 Strana: 0406
Požičati, požičiavať = půjčiti. Slov. Slav., Němc. VII. 22. Radnej daruj nežli požičávaj. Slov. Tč. — komu. Zle je, keď si človek požičiavať musí, horšie je, keď mu nechcú požičať. Čkžk. VIII. 66. Drahá perla svej dobroty nepožičá tebe (tobě). Glč. II. 107.

244482   Požičavka Svazek: 7 Strana: 0406
Požičavka, y, f. = půjčka. P. koňa kazí, i podkovy tratí, někdy dobre, že sa z koňa aspoň chvost navrátí. Glč. II. 272.

244483   Požičavna Svazek: 7 Strana: 0406
Požičavna, y, f., die Leihbank. Slov. Ssk.

244484   Požiček Svazek: 7 Strana: 0406
Požiček, čku, m., das Borgen, die ge- borgte Sache. Šm.

244485   Požičení Svazek: 2 Strana: 0869
Požičení, n, zastr. = půjčení, das Leihen.

244486   Požičený Svazek: 2 Strana: 0869
Požičený; -en, a, o, zastr.= půjčený, geliehen. St. skl. I. 118.

244487   Požíčeti Svazek: 7 Strana: 0406
Požíčeti, vz Pójčěti (dod.). Iterat. k po- žičiti. Kak sě sbožným dušiem duch sv. po- žičí. Krist. 112. a.

244488   Požíčiať Svazek: 2 Strana: 0870
Požíčiať = půjčiti. Na Slov. Hdk. C.

244489   Požičiavanisko Svazek: 7 Strana: 0406
Požičiavanisko, a, n.= půjčování. Jaké p., také vracanisko = jaká půjčka, taková oplátka. Slov. Phl'd. III. 3. 289.

244490   Požičiavanka Svazek: 7 Strana: 0406
Požičiavanka, y, f. = půjčka, půjčo- vání. Slov. D. Šk. II. 41.

244491   Požičiavatel Svazek: 7 Strana: 0406
Požičiavatel, e, n. = požičitel, der Lei- ter. Slov. Loos.

244492   Požičitel Svazek: 2 Strana: 0870
Požičitel, e, m., zastr., der Anleiher.

244493   Požičitel Svazek: 7 Strana: 0406
Požičitel, e, m. Ž. wit. 108. 11.

244494   Požičiti Svazek: 2 Strana: 0870
Požičiti, požiči (zastr.), il, en, ení=půj- čiti, leihen. — co, čeho komu. Bůh úst člověku k mluvení požičil. Výb. I. 350. Má 'jemu listu p. Půh. II. 447. Vz Půjčiti, Požitek.

244495   Požičiti Svazek: 7 Strana: 0406
Požičiti, požičovati z požitčiti. Cf. Po- žitek (konec). Ž. wit. 36. 26. — čeho komu. Že požičí penieze svého. Št. Kn. š. 174. Všech jazykóv jim řeči p-čil. Sv. ruk. 297. Požič mu toho, gönne es ihm. Laš. a opav. Tč. Neděkoval jsem z daruov, jichžto mi jest p-čil. V. Ps. fol. 134. b. Jemu náš otec šesti set kop gr. p-čil. Půh. II. 579. Požič nám času. Ž. kl. 140. b. Požič mi tří chle- buov. Ev. olom 274. (229., 144.). P. komu vody = podati. Val. Brt. D. 254. — co, se k čemu. Výb. I 350. Když čas se k tomu (lovu) p-čí (posichzi). Pil. 6. — s inft. Požičeno jest ďáblu někdy pravdu mluviti. EM.

244496   Požičiti Svazek: 9 Strana: 0246
Požičiti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 346.

244497   Požičiti Svazek: 10 Strana: 0291
Požičiti (požitčiti), pozi(t)čovati —: půj- čovati. Ž. pod. 36. 26., III. 5.

244498   Požička Svazek: 7 Strana: 0407
Požička, y, f. = půjčka. P-čky nemilé veci. Zbr. Báj. 7. — Zátur. Pakli p-ku dáte jim. Ev. olom. 299.

244499   Pôžička Svazek: 8 Strana: 0307
Pôžička, y, f. = půjčka. Phľd. 1895. 323.

244500   Požička Svazek: 9 Strana: 0246
Požička. Aká p, taká návratka. Slov. Zát. Př. VIII. 51.

244501   Požičovňa Svazek: 7 Strana: 0407
Požičovňa, f. = půjčovna. Slov. Loos.

244502   Požídati Svazek: 10 Strana: 0291
Požídati = počkávati. Požídajte, af jest má žena dlúho zdráva. Dal. CM. 11. 46. Omylem přepsáno m.: bozi dajte. Mš.

244503   Požidění Svazek: 2 Strana: 0870
Požidění, n., die Verjudung. Sš. Sk. 177.

244504   Požiděný Svazek: 7 Strana: 0407
Požiděný; -ěn, a, o, verjudet. Šd.

244505   Požiditi koho, se Svazek: 7 Strana: 0407
Požiditi koho, se, verjuden (sich). Us. Šd.

244506   Požidnonti Svazek: 2 Strana: 0870
Požidnonti, dnul a dl, utí, židkým se státi, dünn werden. Ros.

244507   Požidovatělý Svazek: 10 Strana: 0291
Požidovatělý člověk. Čch. Kv. 173. P. časopisy. Pokr. 1885. č. 86. P-lý' předpo- kládá židovatěti; spíše: zžidovatělý. Mš.

244508   Požidovštiti koho Svazek: 9 Strana: 0246
Požidovštiti koho. Slád. Kup. 62.

244509   Požíhati Svazek: 2 Strana: 0870
Požíhati, vz Požžíci.

244510   Požilinský Svazek: 7 Strana: 0407
Požilinský, ého, m. Kňaz Andrejko Le- meš, p-ských ozdoba končin. Cf. Žilina. Orl. III. 357.

244511   Požílník Svazek: 9 Strana: 0246
Požílník, a, m., fysiognom, žilozpytec. 1704. Vlč. Lit. II. 1. 9.

244512   Požilosť Svazek: 10 Strana: 0291
Požilosť, i, f. P. jídla a pití. Msn. Od. 280.

244513   Požilý Svazek: 2 Strana: 0870
Požilý, požitý, geniessbar, nutzbar. P. lékařství. Jg.

244514   Požilý Svazek: 9 Strana: 0246
Požilý = starý. P. panna. Slov. Zát. Př. 93b.

244515   Požínati Svazek: 2 Strana: 0870
Požínati, vz Požíti.

244516   Požinati Svazek: 8 Strana: 0307
Požinati. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 82.

244517   Požínečka Svazek: 7 Strana: 0407
Požínečka, y, f. = která požinuje. Ej veru požínaj, malá p-čka, čo vyžneš, to mi dáš, moja frajerečka. Koll. Zp. II. 389.

244518   Požínek Svazek: 2 Strana: 0870
Požínek, nku, m., požínky, pl.= ožínky, das Erntefest. Sych. Čekáme do p-ku, do p-ků. Na Ostrav. Tč. — P., požinování, die Schröpfe, der Säher. Pšeničné p. D.

244519   Požínka Svazek: 2 Strana: 0870
Požínka, y, f., požínek (požinování). Us.

244520   Požinovati Svazek: 2 Strana: 0870
Požinovati, vz Požnouti.

244521   Požír Svazek: 2 Strana: 0870
Požír, u, m., sevlák, sium latifolium, by- lina rostoucí při vodách. FB. 91., Č). Kv. 337., Slb. 602. P. rády husy žerou. Us. Č.

244522   Požír Svazek: 7 Strana: 0407
Požír. Cf. Rstp. 722., Odb. path. III. 651.

244523   Požír Svazek: 10 Strana: 0291
Požír = sevlák, rost. Sr. Ott. XXIII. 233b.

244524   Požíra Svazek: 2 Strana: 0870
Požíra, y, m., monstruosus homo. Rozk.

244525   Požírač Svazek: 2 Strana: 0870
Požírač, e, m., lépe: požerač. Jg.

244526   Požíračka Svazek: 2 Strana: 0870
Požíračka, y, f., vz Požeračka. — P., veliká trouba u rybníka, die Teichröhre. Us.

244527   Požíračka Svazek: 10 Strana: 0291
Požíračka, y, f., potok u Hlušic. Kšť. Pov. 231. Vz Požeračka.

244528   Požíradlo Svazek: 2 Strana: 0870
Požíradlo, vz Požeradlo.

244529   Požírák Svazek: 2 Strana: 0870
Požírák, u, m. — požerák. — P., veliký nůž, grosses Messer. Jg.

244530   Požírák Svazek: 10 Strana: 0291
Požírák, u, m. = pytel v zloděj. mluvě. Vz předcház. Požerák.

244531   Požírání Svazek: 2 Strana: 0870
Požírání, n., polýkání, das Verschlucken. — P., žraní, das Nacheinanderfressen. Jg.

244532   Požírati Svazek: 2 Strana: 0870
Požírati, vz Požrati, b) Pozříti.

244533   Požíravec Svazek: 2 Strana: 0870
Požíravec, vce, m., der Verschlinger, Schlucker. Ros.

244534   Požíravec Svazek: 8 Strana: 0307
Požíravec, vce, m. P. vlastních dětí. Brab. 30.

244535   Požíravosť Svazek: 2 Strana: 0870
Požíravosť, i, f., hltavost, žravosi, obžer- nosť, obežralosť, obžerství, žroutství, lakot- nosť, jícnosť, die Gefrässigkeit. Ros., Šm.

244536   Požíravý Svazek: 2 Strana: 0870
Požíravý, hltavý, hastig schluckend, ge- frässig. Jg. Vz Požravý.

244537   Požírka Svazek: 2 Strana: 0870
Požírka, y, f., propasť, der Schlund. Us. Dch. Vz Požeradlo.

244538   Požírka Svazek: 7 Strana: 0407
Požírka. Na p-ku býti, zum Frasse die- nen. Dch.

244539   Požírna Svazek: 7 Strana: 0407
Požírna, y, f., Poschirna, hájovna u Světlé v Ledeč.

244540   Požírný Svazek: 2 Strana: 0870
Požírný, verschlingend, gefrässig. frass- gierig. P. tůně, verschlingende (Meeres-) Tiefe.Dch. Vz Požerný.

244541   Požířence Svazek: 2 Strana: 0870
Požířence, ves u Vltavo-Týna. Vz Tk. III. 657.

244542   Požiščati Svazek: 7 Strana: 0407
Požiščati = půjčiti. P-čaj mi to. Val. Vck.

244543   Požit Svazek: 7 Strana: 0407
Požit, u, m. = požitek. D. Aesth. 252.

244544   Požitba Svazek: 2 Strana: 0870
Požitba, y, f. = požitek, pokrm, jídlo, die Speise. Nová strava a p. Sš. Mt. 344. — P., požitek, požití, požívání, der Genuss, das Geniessen. Svět v p-bách blaha hledá, Sš. Mt. 69. P-teb světských se odříkati: Lidé tělesným p-bám oddáni. Sš. L. 100., 51. Mírná a střídmá p.; Bůh pokrmy k p-bě stvořil; Jestli tvor ten ku p-be se hodí; p. nevděkem se pokaluje; modlitbou p. v sobě samé nejetná stává se záslužnou a posvát- nou. Sš. II. 323., 324. (Hý.).

244545   Požitbář Svazek: 2 Strana: 0870
Požitbář, e, m., člověk požívavý, poží- válek, der Genusssüchtige, Lebemann. Lebe- mensch, fr. bonvivant. Antipas bezrázný chy- trák a p.; Z povahy toho p-ře věci těch do- mysliti se můžeme. Sš. L. 49., 54.

244546   Požitbářství Svazek: 2 Strana: 0870
Požitbářství, n., nauka stanovící blaže- nosť, kterou na poživě a to již duchovné (p. jemnější), již tělesné (p. hrubší) osnuje, za svrchovaný ba jediný cíl člověka, der Eudämonismus d. i. die Lehre, welche die Glückseligkeit (die sie nur im Genusse fin- det) als den höchsten, ja einzigen Zweck des Handelns ansieht. (MP. 8). Hý.

244547   Požitčiti Svazek: 10 Strana: 0291
Požitčiti, vz Požičiti.

244548   Požitebnosť Svazek: 2 Strana: 0870
Požitebnosť, i, í., možnost požívánu býti, poživatelnosť, užitečnosť, die Nützlichkeit, Geniessbarkeit. Hlavitý důraz na protivě p-sti a škodlivosti záleží. Sš. L. 113.

244549   Požitebný Svazek: 2 Strana: 0870
Požitebný, po požitbách, po požitcích se shánějící, požívavý, genusssüchtig. Oddati se p-bnému životu. Sš. I. 329. (Hý.).

244550   Požiteček Svazek: 7 Strana: 0407
Požiteček, čku, m., vz Požitek.

244551   Požitečně Svazek: 7 Strana: 0407
Požitečně, nützlich. P. panstvie na ně- čem mieti. Výb. II. 868.

244552   Požitečník Svazek: 2 Strana: 0870
Požitečník, a, m., poživatel, der Frucht- niesser. J. tr.

244553   Požitečnosť Svazek: 2 Strana: 0870
Požitečnosť, i, f., půžitečnosť, i, f., uži- tečnost, die Nützlichkeit. P. krávy. Rad. zvír. P. pole. Sych.

244554   Požitečnosť Svazek: 7 Strana: 0407
Požitečnosť. Chlubíš se p-stí svú. Výb. II. 959. Lesy, pastviny, vody a jiné po- dobné p-sti Mus. 1880. 504.

244555   Požitečný Svazek: 2 Strana: 0870
Požitečný, půžitečný; -čen, čna, čno, s požitkem, užitečný, nützlich. Žena, osel, ořech, to spolu tré hned požitečnější bývá ubyté (ubije-li se, potlouká-li se). Nux, campana, piger sine verbere cessant. Prov., Jg. P. nápoj. V. Koně nebij, sluhy netup, ženy nepopouzej, mají-li p-čni býti. Č. M. P. vlastenství, vlastník = požitků, právo (= k užívání), Nutz-. J. tr. P. rostliny, Nutzpflanzen. Dch. P. rok, dobytek. J. tri Tak se jemu p-čného dej. Hugo. — komu: církvi. V. Kráva jest člověku p. Rad.zvíř. — k čemu: k živnosti. V.

244556   Požitečný Svazek: 7 Strana: 0407
Požitečný. P. vlastenství (v. požitků), das Nutzungsrecht. Šp. P. lék, Arch. rkv. (ze 16 stol.), předmět. Šf. Strž. I. 4. Byl jim p-čný. Pal. Rdh. I. 301. Vsi p-čné od- hádal Jindřichovi; Vrátili se poslové s do- brými novinami a p-mi. Let. 409., 296. Aby to právo dědičné proměněno bylo v právo upřiemého a p-ho panstvie. Arch. V. 388. Co zbytečno, nebývá p-čno. Us. Šd.

244557   Požitek Svazek: 7 Strana: 0407
Požitek. Právo p-tku, das Nutzungsrecht (vz Požitečný), roční p. Dch. Účet z p-tků (požitkový). Nz. Dobytek k p-tku chovati. Rkp. 1450. Města se všemi p-tky a užitky. Kar. 68. Aj teď máš, že netoliko odjal Ša- lomún p. najvyššímu biskupu, alebrž ssadil s kněžství. Hus I. 465. (II. 56.). Cf. Plenný (dod.). — P. = rozkoš atd. P. čistý, kusý, lichý, pravý, smíšený, úplný, krásna, Dk. Aesth. 625., 620., aesthetický, naivní či prostý a uvědomělý. Dk. P. 136. Tělesné p-tky, sinnliche Genüsse. Dch. — Cf. Mkl. Etym. 411. b.

244558   Požitek Svazek: 10 Strana: 0291
Požitek, tku, m. = krevní koláč (bílá, měkká, ellipčitá pecka, vyšlá po otelení krávy) Nár. sbor. VIII. 120.

244559   Požitek, půžitek Svazek: 2 Strana: 0870
Požitek, půžitek, tku, požiteček, čku, m. P., čeho požiti lze, was zum Genuss taugt, die Esswaare. Berg. — P., zisk, uži- tek, die Nutzung, J. tr., der Gewinn, Nutzen, Genuss, Erwerb, die Frucht, Benützung. Jg. P. od něčeho míti. Štelc. P-ku hledati. V. To k p-tku lidskému slouží. Volk. Vyce- nění, vlastnictví, vlastník požitkův; brání, požívání p-kü. die Fruchtmessung. J. tr. Místo dobrými p-tky nadané, Užitky a p-tky. Genüsse u. Bezüge, J. tr. Pražanóm bylo toho (vyjití studentů z Prahy) velmi žel. neb jich měli veliké p-tky a Praha byla jimi silna. Let. 11. Drží mi mój plat a mé p-tky v Dolním Pořičí; Berni z nich po- bral i také jiné všecky p-tky z nich béře bezprávně; na požitcích; Bral p-tky po dvě letě. Půh. I., 283., II. 199., 396., 439. P. bráti, dostávati, ceniti; účet z p-tků; právo k po- žitkům. Šp. Aby on tu kapiu v Betlemě měl, držel, spravoval a jí užíval se všemi důchody a p-ky k ní náležitými. Jdn. 60. Požitciť pak slovú, kteřížto zbývají po odvodu nákladu totižto kromě nákladův. Pr. Aneb aby žádal věci sprostně se vším jejím užitkem i s p-tky odtud přijatými. CJB. 387. Po sepření má obžalovaný všecky p-tky vzaté úplně na- vrátiti. CJB. 427. Málo p-tku z žebrácké kabele. Č. M. 171. — Pozn. Slova toho, které znamenalo původně zisk, užitek, jejž nějaká věc přináší, nyní příliš často užívá se ve smyslu přeneseném za jiná slova, jako: rozkoš, potěšení atd. To byl duševní p.! m.: rozkoš, zábava, potěšení atd. Brs. 132- Vz Užitek. — P., všeliký plod, ovoce, die Frucht. Rozeznáváme 1. p. přírodní, die natürliche Frucht, fructus naturalis; 2. p. míchaný či přírodoprůmyslný, die gemischte F., fructus mixtus; 3. p. čiře průmyslný, die rein industrielle F., f. industrialis. MP. 200. (Hý.). P. zemský; koupiti něco se všemi právy, půžitky, příslušnostmi. V. P. z viníc. Ben. V. P. nésti. Ros. Z ?-tků desátek dá- vati. Tkad. P. stromový, Šm., luskovitý; p. nějaký posekati. Puch. Výnos p-tků, Fruchter- trag, m.; obchod, obchodník s p-tky (s obilím, s ovocem), F.-handel, m., F.-händler, m.; ne- dostatek p-ků (neúroda), F.-mangel, m.; míra na suté p-tky (obilní, na obilí), F.-mass, n.; čas zrání, dospívání p-ků (jeseň, podzim), F.-zeit, F.; činže na p-tcích (na obilí, na plodinách), F.-zins, m. Šm. — P., půjčka, das Darlehen, odtud požitčiti = půjčiti. Živ. Jež. 14. s. Vz Požičiti.

244560   Požitel Svazek: 7 Strana: 0407
Požitel, e, na. = kto neprávne pripraviac blížneho o majetok, požíva ho, alebo kto požičané stroví a nevráti. Nejhorší urážka na Slov Dbš. Obyč. 81.

244561   Požitel, e Svazek: 7 Strana: 1365
Požitel, e, m , fenerator Hank. Sb. 243.

244562   Požitelný Svazek: 2 Strana: 0871
Požitelný, poživatelný, geniessbar. Jg.

244563   Požitelstvo Svazek: 7 Strana: 0407
Požitelstvo, a, n. = požívání. Streženie i p. pokladov jim nenáležiacich. Dbš. Úv. 25.

244564   1. Požiti Svazek: 2 Strana: 0871
1. Požiti, žiji, il, ití, = nějaký čas žíti, eine Zeit lang leben. Us.

244565   2. Požiti Svazek: 2 Strana: 0871
2. Požiti, požiji, poživu, žil, it, ití; požívati. P. = zažiti, stráviti, verdauen; jísti, geniessen, essen; radostně cítiti, míti, ušiti, geniessen, mit Lust, empfinden; k užitku svému obraceti, dobra účasten býti, sich be- dienen, benützen; pobiti, překonati, vyho- věti, womit fertig werden, überwältigen, Jemanden beikommen. Jg. — abs. Zdráv požil. Us. — co. Až do nemluvňátek prsy požívajících. Flav. Svú lásku požívali. BN. Což jest mého požil (verbrauchen). Což jest požil od těch časóv. Půh. I. 343., II. 143. A to (kradené věci) od nich přijímal a to požíval. Pč. 18. — čeho. P. pokrmu a ná- poje; čerstvého povětří, pokoje. D. P. post- ních pokrmů. Sych. P. rozkoší a krato- chvíle; cice (cucati). V. P. dobrého zdraví. Ros. P. požehnání božího. Sych. Perně jsem toho požil. Har. Zle p. moci něčí. Ben. V. Po tři dni toho požíval. Ml. Me- lounů nemírně požíval. V. Jen v neděli požívám čerstvého povětří. Ml. A ten Húska jich (zlodějů) také požíval (měl z nich zisk). Pc. 52. Což si s pánem vymienil, toho máš požívati. Výb. I. 613. P. nadace. J. tr. Ta panna má téhož práva p. Výb. I. 624. On toho tu požil a děl, kamž chtěl; Čehož má quitprify, toho by chtěl p.; V té chvíli požil mne jest a škody mi učinil: Má svo- bod p.; Co by ukázala, že otec její držel podlé (lesk od dávna, toho má p.; Což paní Eliška ukáže, dskami, toho poživ. Půh. II. 599., 320., 407., 454., I. 216.. 205. Ženy p. V. P. . nežitův , bewältigen, zertheilen. Sal. 217. 9., 227. 12. — (koho) odkud. Tok vody, z něhož všichni požívali. Flav. Z té (lektvaře) každého rána požívej. Byl. Požehnej darů, kterých z dobrotivosti tvé dnes požívati budeme (modlitba před jídlem). Us. Hý. Se všech stromů požívejte. Er. P. 500. Někoho z děl p. (= pobiti). Řkp. (Mus.) — čeho jak: štěstí po své vůli, V., po kap- kách. A poživeš toho od nás vším dobrým. Arch. I. 12. Svého rodu v rozkošech poží- vati. Chč. 448. Toho zlým a horkým mu- síte požívati. Bart. 381. Ač toho p. chce vedlé práva. NB. Tč. Těch (luk) požívají pravým násilím. Půh. 1. 383. Toho požíval k své vóli (a k libostí). Půh. II. 130., 135., 195., 265., 295. Požíval zboží k svej vóli. GR. Té dobré paní k své vóli požíval. BN. Řeky bude moci požívati lovením ryb. Nách. 63. (r. 1433). Povděčným srdcem něčeho p. Sych. Ničímž užitečným nepoživeš toho. Rad. zvíř. Se střídmostí darů božích p. Sych. — čeho proč. Pro nemoc; toho p. nemůže. Sych. — kde. Na svém štítu zlaté vrše požívati. Háj. Člověk jeden sešlý ne- moha pravdy požiti v súdě, prosil ciesaře. Št. — čeho k čemu. Požívati něčeho k hříchům na něčí potupu, Chč. 449., k svému zisku. Chč. 624. — čeho s kým. A požíval jich s Jankern. Pč. 21. A toho všeho ten Nikal s nimi požívá. Pč. 19. — proti čemu. Zbraně proti nepříteli, Us., lsti proti někomu. Trip. — čeho od koho: rady od svých pánův. Plk. — čeho za co: rozumu za vůdce = jakožto vůdce. Záv. Toho všeho požívá za 30 hřiven. Půh. I. 124.

244566   Požíti Svazek: 2 Strana: 0871
Požíti, požnouti, požnu, žal, at, etí; po- žínati, požínávati, požinovati = pořád žíti, abschneiden, abmähen; přizínati, schröpfen, sähern, verglasen. Jg Cf. Píti, 2. — Požati lépe než požnouti, chceš-li se požíti vyhnouti. — co. Požali veliký kus; požali dnes celé pole. Ros. P. obilí, přerostlou pšenici (při- žínati). Sych. — jak. Dnes jen s velikým namáháním to pole požali. Já jsem ji (trávu) požala včera na vlas. Er. P. 155. — kolik. Na 20 mandelů p. Us. — se — srpem se zraniti, mit der Sichel sich schneiden. Us. D.

244567   Požití Svazek: 2 Strana: 0871
Požití, n., der Genuss, das Geniessen. P. velebné svátosti. Štelc. Pro p. spravedlnosti a zastavení křivdy volívali. V. — P., zašití, die Verdauung. Naříká na nepožití. Sych, Přeji dobrého p. Us. Dobré p. krmě. Boč. exc.

244568   Požiti Svazek: 7 Strana: 0407
Požiti. Mají trestu p. Arch. VII. 255. Chce-li toho Martin požiti. NB. Tč. 8. Dobré tedy mysli požívej. BR. II. 39. a. Ktož mnohých p-vá (užívá) slov. Hus I. 271. Ty výrobky požívají dobré pověsti, lépe: sly- nou. Pk. Která strana k čemu právo mieti bude, ta toho poživ. Vš. 26. Té rady poživ želel potom toho. Výb. II. 438. — čeho jak. Kdo chce básně z plna p., musí ji slyšeti. Dk. Nečiníš zlého, jenž dobře požíváš přísahy. Hus I. 98. P. něčeho v dobrém způsobu zdraví. Mus. 1880. 356. Požíval (cizích) peněz mocí. Let. 235. Dokud roz- umu člověk právě požívá. Hus II. 130. Zle toho požive. Výb. II. 442. Nepoživeš toho dobrým. Výb. 1. 634. Chtěli-liby se ne- přátelé položiti proti vám z duolu, poži- vete jich z děl a muožete se hned za vrch položiti. Výb. II. 1007. — kde. Požívala v lidu veliké vážnosti (byla u veliké v. Brt.). Us. Lásky u lidu p. Us Pdl. Před soudem p-li rozličných výsad (měli výsady). J. Lpř. Ve spolku převahy p. J. Lpř. — čeho k čemu. Kto daróv jeho rozumně k jeho vóli bude p. Hus III. 27. — v čem. A můžete-li pana z Rozmberka v tom p., aby též poslal. Arch. VIII. 80. — čeho čím: rozkoše smysly. Vlč. — zač jak. Potom za to vším zlým požili. Let. 278. — kdy. I také potom v čas potřeby nastalé jich (práv) p-vali. Kol. 3. Včera a dnes trochu už požila (pookřála, po nemoci se sebrala). Na Vsacku. Vck., Brt. D. 254.

244569   Požití Svazek: 7 Strana: 0407
Požití. Upraviti jídlo, aby bylo k p. Dch.

244570   Požiti čím Svazek: 10 Strana: 0291
Požiti čím (měrami, vahami, obchody ==. z toho zisk míti). Rokyc. Post. 240b. — P. pět skoků = skočiti (jen na oko). Pel. XVII.

244571   Požitina Svazek: 7 Strana: 0407
Požitina, y, f. = čeho se požilo, Nah- rungsstoff, Genussmittel. Nz. lk., Dk.

244572   Požitka Svazek: 9 Strana: 0246
Požitka, y, f. = půjčka. Rozb. III. 730. Sr. Požičiti.

244573   Požitkář Svazek: 7 Strana: 0407
Požitkář, e, m., der Gewinn-, Genuss- süchtige. Kutn.

244574   Požitkářský Svazek: 8 Strana: 0307
Požitkářský. P. filosofie. Vlč. Lit. 263.

244575   Požitkářský Svazek: 9 Strana: 0246
Požitkářský. P. zásady. Vz Zát. Př. X. B. odst. 13., 177a.

244576   Požitkářství Svazek: 7 Strana: 0407
Požitkářství, n., die Gewinn-, Genuss- sucht. Pdl. exc.

244577   Požitkářství Svazek: 9 Strana: 0246
Požitkářství, n. Nár. list. 1898. č. 78 feuill.

244578   Požitkovati Svazek: 2 Strana: 0871
Požitkovati =požitek bráti, Nutzen zie- hen. — z čeho. L.

244579   Požitkový Svazek: 2 Strana: 0871
Požitkový, Genuss-, Nutzungs-. P. list, der Genussschein. Vyplatila-li se vylosovaná akcie, dostane za ni vlastník její p. list, který jej opravňuje každého roku dividendu si vybírati. Skř.

244580   Požitkový Svazek: 7 Strana: 0407
Požitkový. P. účet, Nutzniessungskonto. Nz.

244581   Požitný Svazek: 7 Strana: 0407
Požitný, nutzbar. Nz. P. právo. Sp.

244582   Požitý Svazek: 2 Strana: 0871
Požitý; it, a, o, požitelný, geniessbar, verdaulich. P. koření, Tkad., pokrm. Ms. kn. -- P., starý, alt, abgelebt (zastr.). Umřel v p-tém věku (provecta aetate). BO. P. ry- tířstvo, člověk. St. skl., Výb. I. 1100. 6.

244583   Požitý Svazek: 7 Strana: 0407
Požitý = starý. Člověk již dosti p-tý. Jdš. v. 200., Výb. I. 172. P. muž, rytieř- stvo. Alx.V. v. 1460., 329. (HP. 36., 8.).

244584   Poživa Svazek: 2 Strana: 0871
Poživa, i, f., požívání rozkoší, der Genuss. MP. 156. P-vám dáti výhosť. Sš. Mt. 200.

244585   Poživa Svazek: 7 Strana: 0407
Poživa = obživa, živobytí, potrava, der Lebensunterhalt, die Nahrung. Val. Vck. Našel i p-vy tolik. Němc. — P. = požívání, das Essen, Geniessen, der Genuss. P. vína. MP. 4. Toliko z jeduoho stromu poživa ovoce se mu zapovídala. Proch. Děj. bibl. I. 10. O jeho (masa) p-vě. Sš. I. 155.

244586   Poživa Svazek: 9 Strana: 0246
Poživa, y, f. Za Němc. polož: III. 171.

244587   Požívacný. P Svazek: 8 Strana: 0307
Požívacný. P. pud. Ztk. 86.

244588   Poživač Svazek: 2 Strana: 0871
Poživač, e. m., poživatel, uživatel po- žitků, der Fruchtmesser. Šm.

244589   Poživačka Svazek: 2 Strana: 0871
Poživačka, y, f. = poživatelka. Šm.

244590   Požívačnosť Svazek: 10 Strana: 0291
Požívačnosť, i, f., Genusssucht. Lit. II. 193., Nár. list. 1905. 131. 25.

244591   Poživačný Svazek: 2 Strana: 0871
Poživačný, uživačný, nutzniessend. Sm.

244592   Požívačný Svazek: 10 Strana: 0291
Požívačný egoismus. Věst. X. 285.

244593   Poživadlo, a Svazek: 2 Strana: 0871
Poživadlo, a. n., potrava, Nahrungs- mittel. Zlob.

244594   Požíválek Svazek: 2 Strana: 0871
Požíválek, lka. m., světák, rozkošník, světomil, der Lebemann. Šm.Vz Požitbář.

244595   Požíválek Svazek: 9 Strana: 0246
Požíválek, lka, m. Nár. list. 1898. č. 206·

244596   Požívání Svazek: 2 Strana: 0871
Požívání, n., jedení, das Essen, Geniessen. P. stravy, pokrmu, lékařství. Us. Docela hrubě o hmotném a látečném masa Páně p. slova jeho sobě vykládali. Sš. J. 117. Ovoce rozkošné ku p. Stav. svob. --P., v přene- seném sm. = užívání požitku, der Genuss, das Geniessen, die Geniessung, Nutzniessung, Nützung. P. č. bráni požitkův, der Nutzge- nuss, jest právo požitky z cizí věci beze všeho obmezení bráti šetře podstaty. S. N. P. rozkoše. V. Prodal mi zboží k věčnému p. Půh. III. 419. Úplné p. práv, der Voll- genuss. Raduje se p-ním jeho (požívaje ho). Kom.

244597   Požívání Svazek: 7 Strana: 0407
Požívání krásy, uměleckých dél. Dk.

244598   Požívanina Svazek: 7 Strana: 0407
Požívanina, y, f. P-ny, die Consumpti- bilien. Rk.

244599   Požívanina Svazek: 7 Strana: 0407
Požívanina: káva, čaj, kakao (čokoláda), tabák, koření, opium. Vz KP. V. 600. nn.

244600   Poživatel Svazek: 2 Strana: 0871
Poživatel, e,m., der Geniosser, Nutz- niesser. P. výslužného, der Pensionär. J. tr.

244601   Poživatelka, y, požívatelkyně Svazek: 2 Strana: 0871
Poživatelka, y, požívatelkyně, ě, f., die Nutzniesserin.

244602   Poživatelně Svazek: 2 Strana: 0872
Poživatelně, nutzniessend. On ten statek toliko p. drží. Ros.

244603   Poživatelnický Svazek: 2 Strana: 0872
Poživatelnický = poživatelský.

244604   Poživatelník Svazek: 2 Strana: 0872
Poživatelník, a, m. = poživatel.

244605   Poživatelnosť Svazek: 2 Strana: 0872
Poživatelnosť, i, f., možnosť požívánu býti, die Geniessbarkeit. — P., požívání, přijímání požitků, právo k požívání cizích věcí, der Nutzgenuss, die Nützung, Nutz- niessung. Ros.

244606   Poživatelný Svazek: 2 Strana: 0872
Poživatelný, čeho požívati lze, geniessbar. D., Ros. — P., co jest v požívání, co k tomu náleží, zur Nutzniessung gehörig. P. statek. Ros.

244607   Poživatelský Svazek: 2 Strana: 0872
Poživatelský, co poživateli náleží, dem Nutzniesser gehörig. Ros.

244608   Poživatelství Svazek: 2 Strana: 0872
Poživatelství, n., právo k požívání, das Nutzrecht, Nutzniessungsrecht. Ros.

244609   Požívati Svazek: 2 Strana: 0872
Požívati, vz Požiti.

244610   Požívati co Svazek: 9 Strana: 0246
Požívati co: citvar (požvýkávati). Maš. ruk. 185b.

244611   Poživatina Svazek: 8 Strana: 0307
Poživatina = čeho se požívá, ku př. pivo. Nár. list. 1893.

244612   Požívavosť Svazek: 2 Strana: 0872
Požívavosť, i, f., baživosť po užívání, die Genusssucht. Dch. A vzniklé odtud p-sti uzdu pustil. Sš. I. 31.

244613   Požívavý Svazek: 2 Strana: 0872
Požívavý, který požívá, tráví, Verdauungs-. P. moc. Sal. — P., požívání chtivý, genus- süchtig. Vz Požitbář.

244614   Poživek Svazek: 2 Strana: 0872
Poživek, vku, m., požití, der Genuss. Gníd— P., po-, užitek, prospěch, der Nut- zen. Šm.

244615   Poživeň Svazek: 7 Strana: 0407
Poživeň, vně, f. = poživa, obživa. Včely poživeň tam si hľadajú. Orl. VI. 53.

244616   Poživen Svazek: 8 Strana: 0307
Poživen. Ztade potom dovázali si zrno na p. domov. Phľd. 1893. 203. (21.).

244617   Poživení Svazek: 7 Strana: 0407
Poživení = způsob života. Každý tvor má jiné p Výb. II. 1687.

244618   Poživení, poživeníčko Svazek: 2 Strana: 0872
Poživení, poživeníčko, a, n. = po- krmení, vyživení, die Nahrung, der Lebens- unterhalt. V. Pokrm k p. těla. Byl. Od někoho míti p. Br. Aby z obchodu a p. počet při- jímal. V. Z gruntu svých p. míti. Plk.

244619   Poživený Svazek: 2 Strana: 0872
Poživený; -en, a, o, vz Poživiti.

244620   Poživina Svazek: 7 Strana: 0407
Poživina, y, f., Genussmittel. Nár. listy.

244621   Poživiti Svazek: 2 Strana: 0872
Poživiti, il, en, ení, nähren, ernähren. — koho. Rk. — se s kým. Rad. zvíř.

244622   Poživka Svazek: 7 Strana: 0407
Poživka, y, f., vz Poživa. Ssk.

244623   Poživně Svazek: 7 Strana: 0407
Poživně, frugaliter. Sedají k tvému dů- stojnému stolu, jedúc poživně zacělo tvé svaté tělo. Pravn. 666.

244624   Poživnosť Svazek: 2 Strana: 0872
Poživnosť, i, f., frugalitas. Rozk.

244625   Poživnosť Svazek: 7 Strana: 0407
Poživnosť = poživa, potrava, poživení, výživa. Acta consist. Borového I. 347. Pilné včeličky nemohúc snášať novú p., hynú hla- dom. N. Hlsk. X. 135. Pilně role, vinice dě- láte, s mnohou prací p hledáte. Koll. Zp. II. 143. Z niežto (studnice) sú všicni světie p. na tomto světě měli při svej pracnej čsčici. Pravn. 2035. (2380.). — LObz. XVII. 59.

244626   Poživný Svazek: 2 Strana: 0872
Poživný, pokrmný, Nahrungs-. P. šťáva. Jg. — Kat. 708.

244627   Poživný Svazek: 7 Strana: 0407
Poživný. Pivo jest nápoj p. a potravný. Pdl. exc.

244628   Poživo Svazek: 7 Strana: 0408
Poživo, a, n. = jídlo, Speise, f. Na Hané. Bkř.

244629   Poživohojný Svazek: 7 Strana: 0408
Poživohojný, genussreich. Šm.

244630   Poživotný Svazek: 7 Strana: 0408
Poživotný = po životě, po smrti jsoucí. P. doživotný a p. Lčk. CM. 24., 70.

244631   Poživu Svazek: 7 Strana: 0408
Poživu, vz Požiti.

244632   Požižčat Svazek: 10 Strana: 0654
Požižčat = půjčiti. Brt. Sl.

244633   Požižlati Svazek: 2 Strana: 0872
Požižlati, drobet žižlati, wälgern. — co: chléb. Ros.

244634   Požlábek Svazek: 2 Strana: 0872
Požlábek, bku, m., die Hohl-, Kehlleiste. Us. Dundr.

244635   Požlabnice Svazek: 7 Strana: 0408
Požlabnice, e, i., der Barenbaum. Sl. les.

244636   Požloutati se Svazek: 2 Strana: 0872
Požloutati se, gelb werden.

244637   Požloutenice Svazek: 7 Strana: 1365
Požloutenice, e, f = žloutenice. Na Dačicku. Brt.

244638   Požloutlý Svazek: 2 Strana: 0872
Požloutlý, gelblich. Br. P. barva, rokytí. Ler.

244639   Požloutlý. P Svazek: 10 Strana: 0291
Požloutlý. P. barva. Čes. 1. XIII. 330., Havl. 32.

244640   Požloutnouti Svazek: 2 Strana: 0872
Požloutnouti, tnul a tl, utí, gelb werden.

244641   Požltavý Svazek: 7 Strana: 0408
Požltavý, gelblich. Slov. Bern.

244642   Požltkavý Svazek: 7 Strana: 0408
Požltkavý = požloutlý, gelblich. P. vý- chod. Slov. Phľd. IV. 6.

244643   Požltlý Svazek: 7 Strana: 0408
Požltlý = požloutlý. P. krieda. Slov. Ev. šk III. 162.

244644   Požltnúť Svazek: 7 Strana: 0408
Požltnúť = požloutnouti, gelb werden. Bern.

244645   Požlutalý Svazek: 2 Strana: 0872
Požlutalý, gelblich. P. vlas. BO.

244646   Požlutalý Svazek: 10 Strana: 0291
Požlutalý v II. 872. oprav v: požluťalý.

244647   Požlutavý Svazek: 2 Strana: 0872
Požlutavý = požloutlý. Rostl.

244648   Požlutiti Svazek: 2 Strana: 0872
Požlutiti, il, cen, ení, požlucovati, gelb machen, gelben. Ros. — co čím.

244649   Požlutlý Svazek: 2 Strana: 0872
Požlutlý = požloutlý.

244650   Požlutlý Svazek: 8 Strana: 0307
Požlutlý, požlutý. Háj. Herb. 371. b., 120. b.

244651   1. Požlutný Svazek: 9 Strana: 0246
1. Požlutný = vybíravý v jídle. Buděj. Kub. L. f. 1900. 362.

244652   2. Požlutný Svazek: 9 Strana: 0246
2. Požlutný = trochu žlutý. Bude p-ná. Maš. ruk. 42b.

244653   Požmaný Svazek: 8 Strana: 0307
Požmaný = skrčený. Cf. Zmať (3. dod.), Brt. D. II. 431.

244654   Požmikať Svazek: 8 Strana: 0307
Požmikať. P-kal v kapse list synov (po- žmotil). Phl'd. 1896. 184.

244655   Požmnrkati Svazek: 8 Strana: 0307
Požmnrkati = mrkati. P-kal na mňa. Phľd. XII. 290.

244656   Požndlit co Svazek: 8 Strana: 0307
Požndlit co. Vz Žudliti (3. dod.).

244657   Požní Svazek: 7 Strana: 0408
Požní, n. = doba po žních. U Prahy. Zkr. Sečkal mi do p. U Chroustova u Ma- letina. Tbnk.

244658   Požňový Svazek: 7 Strana: 0408
Požňový, nach der Ernte. P. čas nejlepší. Na Hané. Wrch.

244659   Požnu Svazek: 2 Strana: 0872
Požnu, vz Požíti.

244660   Požokovati Svazek: 2 Strana: 0872
Požokovati, nacpati, säcken. Ros.

244661   Požoň Svazek: 7 Strana: 0408
Požoň = Požuň. Sokl. I. 220.

244662   Požoňka Svazek: 7 Strana: 0408
Požoňka, y, f., Pressburger Metzen. Loos.

244663   Požóřit se Svazek: 8 Strana: 0307
Požóřit se = povadili se. Vz Žouřit (3. dod.). Brt. D. II. 431.

244664   Požraný Svazek: 2 Strana: 0872
Požraný; -án, a, o, aufgefressen. Obilí od myší p-né. Sych.

244665   Požrati Svazek: 2 Strana: 0872
Požrati, požeru, žer, žera (ouc), žrán, žrání; požírati, nach einander auf-, abfressen. — co. On by to všecko sám požral. Ros. — co jak: pokrmy bez kousání požírati. Lk. — s čím = špatně pochoditi, schlecht fahren. U Olom. Sd. — Vz Požhrati.

244666   Požrati Svazek: 7 Strana: 0408
Požrati. Největší čásť brouků požírá látky rostlinné. Kk. Br. 12. Že i jich hubí a požírá. Pal. Rdh. III. 155.

244667   Požravec Svazek: 2 Strana: 0872
Požravec, vce, m. = žrout, žravec, hlta- vec, der Gefrässige. Šm.

244668   Požravý Svazek: 2 Strana: 0872
Požravý = požíravý. Šm.

244669   Požroutný Svazek: 2 Strana: 0872
Požroutný, gefrässig.

244670   Požříti Svazek: 2 Strana: 0872
Požříti, požru a požřím, požři, žřel, žření, požírati, požírávati; šp.: pozdřítí, pozhříti a pozříti. P., v již. Čech. přesmysknutím: poržít, poržu, poržel. Kts. — P. =polknouti, pohltiti, cpáti do sebe, schlucken, schlingen, verschlingen. — co: sousto, Sych., pokrm. Reš. Komáry cedí a velbloudy požírají (o ma- ličkostech mnoho hluku). Jg. P. statek. V. P. slovo, slabiku (polknouti, zamlčeti.). D. — co kam (s kým). Požři to v hrdlo své. Reš. Ten oheň vás v sebe pořže. Br. Země vůz i s Drahomírou v se požřela. Háj. Ne- požírej do sebe jako pes. Reš.—jak: oblo požírati (spěšně a lakotně jísti).V., Kom. J. 560.

244671   Požřiti koho, co Svazek: 7 Strana: 0408
Požřiti koho, co. Země požřela Datana (deglutire). Ž. wit. 105. 17. Absorbere. Ib. 57.10. Jenž (hněv tvój) je jest požřel jakžto pazdeřie. Anth. I. 3. vd. 6. Tehda oheň boží spad s nebe i požřiel oběť. Bj. Zver pre- ukrutná ta mne p. má. Koll. Zp. I. 50. — koho čím. Vysvobození od zlosti těla, aby nás nepožřelo rozkoší. Hus I. 356.

244672   Požuchlať s někým Svazek: 7 Strana: 0408
Požuchlať s někým = požertovati. Mor. Brt. D. 304.

244673   Požúliť Svazek: 7 Strana: 0408
Požúliť = pojísti, smlsati. Slov. Trebárs zjedla i húsku i prasiatko, ešte potom i vše- linečo p-la za tým kochom. Dbš. Sl. pov. IV. 35.

244674   Požuň Svazek: 7 Strana: 0408
Požuň, ě, f., Pasonia, Prešpurk, Břeti- slava, Pressburg. Pokr. Pot. I. 13., Let. Mat. S. VIII. 2 36.

244675   Požuňský Svazek: 7 Strana: 0408
Požuňský, Pressburger-, Kv. 1881., Dch. P. stolice. Č. Čt. I. 162.

244676   Požúť Svazek: 7 Strana: 0408
Požúť, požuvati = požvýkati. Slov. Najprv požuj, potom jedz: najprv rozvaž, potom hovor. Sb. sl. ps. I. 107. — co. Ej, ej, keď už chceš tak hovoriť, aspoň si to požuj. Rr. Sb.

244677   Požutý Svazek: 2 Strana: 0872
Požutý = požvýkaný. Kukla.

244678   Požutý Svazek: 7 Strana: 0408
Požutý = požvýkaný. Vyplil p-tou bělku. Kld. 117.

244679   Požváchati Svazek: 2 Strana: 0872
Požváchati = požvýkati. Slov.

244680   Požvachlati Svazek: 2 Strana: 0872
Požvachlati šaty, zerknittern. Na mor. Zlínsku. Brt.

244681   Požvachtati Svazek: 2 Strana: 0872
Požvachtati, požvatlati. Us. na mor. Drahansku. Hý.

244682   Požvančiť Svazek: 7 Strana: 0408
Požvančiť, vz Žvančiť. Kráva mi šatku p-la Slez. Šd.

244683   Požvaniť s kým Svazek: 7 Strana: 0408
Požvaniť s kým, ein wenig plauschen. Us. Tč.

244684   Požvaný. P Svazek: 10 Strana: 0291
Požvaný. P. chléb = požvýkaný. Slez. Čes. 1. XIII. 110.

244685   Požvati, vindemiare Svazek: 10 Strana: 0291
Požvati, vindemiare. Ž. kap. (chybně v Pat.: pozvati). List. fil. 1903. 359.

244686   Požvatlati Svazek: 2 Strana: 0872
Požvatlati, ein wenig plaudern. Ros.

244687   Požvatlati si s kým o čem Svazek: 10 Strana: 0291
Požvatlati si s kým o čem. Slád. Jan 41.

244688   Požvýkati Svazek: 2 Strana: 0872
Požvýkati, zerkauen. Ros. — co komu. Us. Hý.

244689   Požvýkati Svazek: 7 Strana: 0408
Požvýkati, vz Požúť (dod.).

244690   Požvýkati Svazek: 9 Strana: 0246
Požvýkati, požvýkávati co: tabák. Us.

244691   Požžení Svazek: 2 Strana: 0872
Požžení, n., das Ab-, Versengen.

244692   Požžený Svazek: 2 Strana: 0872
Požžený; -en, a, o, gesengt, gebrannt. Sal.

244693   Požžíci Svazek: 2 Strana: 0872
Požžíci, požhu, žžal, žžen, ení; požehati, požíhati, požehovati. Jg. P. = popáliti, sen- gen; verpichen. Oheň plamene požehujícieho. BO. — koho, se čím: kopřivami.

244694   Pr Svazek: 2 Strana: 0872
Pr, kořen. Pr = scindere, rozpor, párati; pr = fulcire, opřel, opírám, opora. Bž. 31. -- Pr! tak se volá na koně, aby se zastavili. Cf. Ou! Kšá.

244695   Pr Svazek: 7 Strana: 0408
Pr, ve slohu kupeckém = per = po, za. Kh.

244696   pr Svazek: 8 Strana: 0307
pr. Z pr p odsuto: rozstopášnosť m. pro- stopášnost. Dšk. Jihč. I. 23.

244697   Pr, pr Svazek: 10 Strana: 0291
Pr, pr! = pryč, uteč. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

244698   Pra Svazek: 2 Strana: 0872
Pra-. Předložky této se nyní jen k ozna- čení osob n. věcí vynikajících, počátečních, prvotních (prašelma, praotec, pramáti, Pra- vídeňák, ein Stockwiener, prastarý, pračert, pramladý, praslepý, prabřidlice, prahory, Ur-, Erz-, Stock-) a k označení stupňů pokrev- nosti užívá (prastrýc, pratchán, praděd, pra- praděd, prabába, praprabába, pravnuk atd. Ur-, Gross-). Jinde jest všude pro a ve slo- venčině i pre: prorok, probrati (prehnať), Ht., parob -- poroba, pranárod — pronárod. Vz A (se střídá s o), Pa-, Mkl. B. 362., S. 235., Bž. 36., 237., 217., Gb. Hl. 77.

244699   Pra Svazek: 7 Strana: 0408
Pra sakra! Knrz. On dnes není pra k ni- čemu. Us. Dch.

244700   Pra Svazek: 7 Strana: 1365
Pra = pře. Gemer. (slov.). Šb. D. 77.

244701   Pra-um Svazek: 2 Strana: 0890
Pra-um, u, m., die Urvernunft. Mus. 9. 423.

244702   Prabába Svazek: 2 Strana: 0872
Prabába, prababka, prababička, y, f., die Urgross-, Uraltmutter,Urahnfrau. Kom. J. 602. — Prabábin, a, o, der Urgrossmutter ge- hörig. P. bratr, sestra. Jg. — Vz Pra-.

244703   Prabáječný Svazek: 7 Strana: 0408
Prabáječný = prabájný. P. povesti. Dbš. Úv. 149.

244704   Prabájný Svazek: 7 Strana: 0408
Prabájný = prvotní, báje se týkající. Sú predstavy a myšlienký p-né. Dbš. Úv. 140.

244705   Prabědný Svazek: 8 Strana: 0307
Prabědný. Vrch. Kol. XXXII. 106.

244706   Prabezbožný Svazek: 2 Strana: 0872
Prabezbožný, gottvergessen. Dch.

244707   Prabídně Svazek: 2 Strana: 0872
Prabídně, elendiglich. Dch.

244708   Prabídný Svazek: 2 Strana: 0872
Prabídný, elendiglich, sehr elend.

244709   Prablizounko Svazek: 10 Strana: 0291
Prablizounko = velmi blízko. Tbz. III. 2. 137.

244710   Prabloud Svazek: 7 Strana: 0408
Prabloud, a, m. Vz Bloud. Vc. Lab. 200.

244711   Prabludař Svazek: 7 Strana: 0408
Prabludař, e, m. Vz Bludař, Pra-. Ss. Sk. 99.

244712   Praboh Svazek: 2 Strana: 0872
Praboh, a, m. = prabůh. Slov.

244713   Praboháč Svazek: 7 Strana: 0408
Praboháč, e, m., ein steinreicher Mann. Šm.

244714   Prabohatý Svazek: 2 Strana: 0872
Prabohatý, steinreich. Dch.

244715   Prabohyně Svazek: 7 Strana: 0408
Prabohyně, ě, f.. die Urgöttin. Šmb. S. I. 298.

244716   Prabožič Svazek: 7 Strana: 0408
Prabožič, e, m. = božič, syn boží. Slov. Aby p. z hrobu nám vykvitol. Hrbň. Jrsk.

244717   Prabřidlice Svazek: 2 Strana: 0872
Prabřidlice, e, f., der Urschiefer. Krok.

244718   Prabůh Svazek: 2 Strana: 0872
Prabůh, praboha, m., der Urgott.

244719   Prabůh Svazek: 10 Strana: 0291
Prabůh, praboha. m. Zr. Nekl. 5.

244720   Prabunice Svazek: 9 Strana: 0246
Prabunice, e, f. Původní p. Mtc. 1897. 376.

244721   Prabuňka Svazek: 7 Strana: 0408
Prabuňka, y, f., die Urzelle. Vlach.

244722   Prabydlitel Svazek: 2 Strana: 0872
Prabydlitel, e, m., der Ureinwohner. Mš.

244723   Prabydlitelství Svazek: 7 Strana: 0408
Prabydlitelství, n., die Ureinwohner- schaft (als Eigenschaft). Aby p. Slovanů v Europě dokázal. Bdl. ŽŠf. 112.

244724   Prabylina Svazek: 7 Strana: 0408
Prabylina, y, f, Urpflanze. Šm., Rk.

244725   Prabylosť Svazek: 7 Strana: 0408
Prabylosť, i, f. = prabytnosť. P. národa českého. Sbn.

244726   Prabyť Svazek: 2 Strana: 0872
Prabyť, i, f., prabytnosť, das Urwesen. Sš. J. 13.

244727   Prabytelstvo Svazek: 2 Strana: 0872
Prabytelstvo, a, n., prvobytelstvo, die Ureinwohnerschaft, die Ureinwohner. Šm.

244728   Prabytí Svazek: 10 Strana: 0291
Prabytí, n. Zr. Zahr. 116.

244729   Prabytnosť Svazek: 2 Strana: 0872
Prabytnosť, i, f, die Ureinwohnerschaft (als Eigenschaft). Šm.

244730   Prabytnosť Svazek: 7 Strana: 0408
Prabytnosť. Koll. St. 45.

244731   Prabytný Svazek: 2 Strana: 0872
Prabytný, urthümlich. Šm.

244732   Prabytný Svazek: 7 Strana: 0408
Prabytný. Látka písně p-ná. Brt.

244733   Prabytný zdroj Svazek: 10 Strana: 0291
Prabytný zdroj. Zr. Zahr. 116.

244734   Prabytosť Svazek: 2 Strana: 0872
Prabytosť, i, f., das Urwesen.

244735   Prabytový Svazek: 2 Strana: 0872
Prabytový, Ur-. P. člověk. Sš. J. 247.

244736   Pracant Svazek: 2 Strana: 0872
Pracant, a, m., kdo rád pracuje, pracoun, ein fleissiger Arbeiter. Us. u Petrovic. Dch. — P., kdo náramně pracuje, ein übertriebe- ner Arbeiter. Us. Ib. — Cf. Suchant, Pracek.

244737   Prace Svazek: 2 Strana: 0873
Prace, Pratze, ves v Brněnsku.

244738   Prace Svazek: 7 Strana: 0408
Prace, Pratze, ves u Brna. Tam jsou všichni na hlavu padlí. Jak tam vítali žida místo p. děkana. Býkovi dávají občas nové koženice n. novou košili a k té slavnosti krmívají trakař n. ostryvku. Vz Sbtk. Krat. h. 195.

244739   Práce Svazek: 7 Strana: 0408
Práce. V 10. řádce tohoto článku oprav práceck v: prácech. V 24. ř. oprav přílišná v: přílišná. Cf. Mkl. Etym. 261., Robota (dod.), Gb. Ml. 93. 4. a 5. P. duševní, Us , polní, domácí, Sá., mechanická, ZČ., těžař- ská, NA. IV. 130., písemní, KB., saisonní (zednická, pokryvačská a p.), Kzl. 291., hle- dací (v horn.), NA., hospodářská, Kzl., vy- sazovací. Pflanz-, probírací, Durchforstungs-, Sl. les, přípravná, předchozí; doba, rozdě- lení, poměry, způsob, přijímatel, den, obor, ukládání práce, přestávka v práci, prostor k práci. Šp. P. jest životem. To stálo něco práce! Us. Ndrf. Je chlap do práce (praco- vitý). Us. Vhl. Žene se do p. dosť. Us. Frch. On se do p. nutí; Jíti po své práci; Ne- stojí to za práci; S něčím si práci dáti. Dch. Z každého kouta kouká na mne p. Us. Vk. Musím za svou prací. Šml. P. tichá a společná získá vlasti oslavu. Č. Rž. XCII. Dětinství je začať prácu a nevést k celosti. Glč. II. 245. Kdo co dělá s chutí mile, p. jest mu kratochvíle. D. Šk. II. 274. Jde mu práca jako po šnôre, jako po másle, Rr. MBš, jakoby kozu dřel nebozízem skrze plot (o nešikovném člověku). U Kr. Hrad. Kšť. Nikomu pro sprosté práce chvály ne- ubude; Jak si jídlem nepomožeš, práca tě udusí. Mor. Tč. Po práci někde býti. Us. Bkř. P. bez vůle nejde ke konci; Kdo svú vůli k práci přidá, taká p. mnoho vydá; Kdo se p. bojí, nepřijde k pokoji, mor.; Bez sčastí práca čas svój utrácá; Páni bez p. pokrmy jeďá všelijaké, preto majú bez všej síly těla ledajaké (slabé). Slov. Tč. Líp se daří každá p., když víc rukou se jí chytí. Vrch. Pr. 97. Prácu pro zutřek dělaj dnes, zelé pro dneskaj zutra zjez. Val. Vck. Těžšie jest p.., z niež užitek nepochází. Výb. II. 648. Každá p. těžkáj' tomu, komuž nenie milá; Připraviec se snažně a s velikú prací; Dobré se jest na manželskú práci rozmy- sliti. Št. Kn. š. 33., 6., 63. O vdovách, ješto jsú dlužny o někom práci nésti. Šf. Taková p. málo do kuchyně přináší (je málo platna). Us. P. obohacuje a ducha vzdělává; Nic na světě není bez p.; Těš se hladem, když mrzela p.; Nic bez p. nepřichází; P. rodí zámožnosť a sílu; Máš-li práci, chutě do ní, budeš míti brzo po ní. Sb. uč. Važ si času, chyť se práce, zahálky se střež co zrádce; Pilen práce co zajíc bubnu. Č. Při práci za nehty mu zašlo a při míse se upo- til; Ustavičná p. všecko přemůže; P. člo- věka živí, zahálka maří. Lpř. P. není bez platu, rozkoš plodí útratu; Úsilím a prací i nebe koupíš; Po práci milo odpočinouti; Milátě práce; ač i těžká, jen když není daremná; Větší dobré s větší prací při- chází; Za špatný plat nesporá práce; V den svatý p. mají státi; Vítej sluNce s modlitbou v ústech a s prací v ruce. Us. Bž. P. se mi zprotivila, na jídlo mám chuť; Kdo se do p. strojí, ten se jí bojí. Us. Brt. — P. = péče. Zavaliti práci komu, esse oneri alicui. Bj. Na něco práci naložiti. Št. Kn. š. 165. — Cf. Hr. ruk. M. 272. — P. = svízel. Všudy p., všudy kříž, všudy je nějaká tíž. Bž. exc. Pomni, žeť sú, milujíc Boha, práci i smrť proň nesli. Št. Kn. š. 12. (18.). — P. = bo- lesť. Cf. Hr. ruk. B. 226. — P. = dílo (ho- tové). P. kusová. Kzl. 288.

244740   Práce Svazek: 7 Strana: 1365
Práce. V 10. řádce tohoto článku oprav práceck v: prácech.

244741   Práce Svazek: 8 Strana: 0307
Práce. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 33., 384. O strč. skláň. cf. Gb. Km. -a. 20. Vě- štění z nahodilých zjevů, pozorovaných na začátku nějaké práce. Vz Zbrt. Pov. 98. nn. Prácu pro zutřek děłaj dnes, zeľé pro dněskaj zutra zes (zjež = sněz). NZ. V. 541., Vck. Val. I. 109. Z práce roste všude chléb. Šml. VIL 82. Kdo je pilný prace, k týmu štěsti skáče. Slez. Nov. Př. 128. Je do práce jako lev. NZ. V. 542.

244742   Práce Svazek: 8 Strana: 0571
Práce. Činnosť práce povzbuzuje ducha. Hudc. 131.

244743   Práce Svazek: 9 Strana: 0246
Práce. O skloň. sr. Gb. H. ml. III 1. 214. Tvrdá p. krásy nepřidá, těla neokrouhlí. Do práce třikrát nebyla. Šml. VIL 23., 242' P, ten předrahý nebes klenot. Č. (Mus. 1871. 371). Má ten práce, že neví, čeho se spíš chytit. Mtc. 1899. 39. P. omrzelá, konec práce; P. ako modlitba; P. chváli majstra; P. ľahká netrváca; P. polovičná — žiadna; Práca, po- tom pláca; P. a výdělek, p. lehká, namá- havá; Práce nemáš, sváľaj pec; Bez práce nič (nice) koláče; Bez práce niet pláce; Po práci chutí jedlo; Po práci chutí spočinok; V práci sa potrhať; P. těžká, vůbec. Vz Zát. Př. 349b. Pověry o ní. Vz Hoř. 148.

244744   Práce Svazek: 10 Strana: 0291
Práce. Vz Ott. XX. 377. P. je modlitbou Bohu nejmilejší. Sá. Na úsv. 19. Z poctivé práce nezbohatl ještě nikdo. Tbz. V. 1. 355. P. z povinnosti a přece z lásky ta se ne-, bojí zapomenutí a nečeká slávy. Jrsk. XXIV. 77. Spíš dostane čerta ke kříži než Janka k práci. Litom. 73. To je p., jako když se pes pase (malá). Litom. 75. Práca vo sviatok, v nedelu nie je hodna fajku dymu; Dobrá práca sa vypláca. Rizn. 171., 173. Ustavičná p. všecko přemůže. Do roboty jako osa (vosa) a do práce ledvá hnie sa. Mus. slov. V. 5. — Přísloví o práci vz ve Vlasť. I. 222. — V II. 873a. 11. r. sh. práceck oprav v: prácech.

244745   Práce, e, pracička Svazek: 2 Strana: 0873
Práce, e, pracička, y, f. P. z pratja (prt — ati). Gb. Hl. 106. P. krátí á v instr. sg. (prací), v pl. pak v genit., dat, lok. a instr.: prací, pracím, pracích, pracemi; ale ně- kteří spisovatelé á vůbec nekrátí. Také v obec. mluvě vých. Čech a jinde á se nekrátí: prácej, prácema. Jir. Taktéž na Mor.: Nemohu býti s tou prácí hotov; to je s terna prácema včil kříž. Hý. Někteří doporučují také dat. pl. prácem, a lok. pl. práceck, ale tyto tvary nejsou s dostatek doloženy, čtemeť aspoň v Jg. Slov. jenom: Pracem jest poddán. Sokol. 48. Uprázdnění k učeným pracem. D. — P., vynakládání síly tělesné n. duševní k účelu nějakému, namáhání jí, těžkost, das Arbeiten, die Arbeit, Mühe, Beschwerlich- keit, Mühewaltung. P. veliká, daremná, sou- marná, koňská, V., trpká, D., oslovská, Kom., marná, bezpotřebná, zbytečná, neužitečná, malá, snadná, lehká, Jg., právní, skrovná, Šm., bezděčná, ničemná, noční, nádenická, Us., obtížná, trudná. Sš. O. 173. P. na vin- níci: ráz, u;z rázu někoho pustiti (z práce na vinníci). Sp. P. hlavou, přílišná, uložená, svěřená, J. tr., z úkolu n. úkolová, svobodná, běžná, nekonečná (bez konce), Nz., na ho- diny, po kusu, denní n. na den, ze mzdy, na úkol, objednaná, smluvená, tuhá, pokoutní, Šp., namáhavá, lopotná, dlouhá, krátká, Da., potná, zdlouhavá (páračka, piplačka), malá (pracička, podělka), Šm., neodbytná, piplavá, Hý., trojsměnná (když se dělnictvo denně 3krát střídá vždy po 8 hodinách), Vys., těžká, hmotná, J. tr., střídavá, společná (vz Čída), Us., rozrušná, aufreibend, hovadská, Dch., nucená, donucená, z donucení. J. tr. P. v theol.: p. dělnická = všechna tělesná p., která od služebníkův a řemeslníkův, dělníkův a stroj- níkův se vykonává, die knechtische Arbeit, opus servile; p. volná = která ku vzdělání ducha směřuje, die freie A-, opus liberale. MP. 128. P. v horn.: lopatní, (lopatování, die Schaufelarbeit), klínová (klínování, Keil-), želízková či želízkem n. mlátkem, Schlägel-, nosákem, Keilhauen-, střelná n. střelným prachem, Spreng-, Schiess-,ohenní, das Feuer- setzen, strojová, Maschinen-, denní n. po- denní, Tag-, důlní n. podzemní, Gruben-, směnová, Schichten-, úkolní, Geding-, při- stala, Zustande-, třitřetičná, Dreidrittel-, jedno- ruční, einmännische A-, dvouruční, zweimän- nische Arbeit. Hr. P. pod zavřením, Klausur- arbeit. J. tr. Výkaz, vedení, způsob, pořádek, obor, poměra, správa (řízení) práce. J. tr. Stávka práce dělníkův. Nz. Cena, seznam práce, účet z p. Šp. Dělání, konání, pří- lišné ukládání p-ce. J. tr. P-ci odfleknouti, schleuderisch abfertigen. Dch. P-ce schopný; nepřítel, milovník p-e; mzda n. plat za p-ci nebo od p-e;chuť, čas, náčiní ku p-ci; kůň do p-e. Srn. Od register ohledání n. vymazání nemá nic dáno ,býti, neb to jest písařova práce. O. z D. Úředníci o to p-ci nesúce darmo pracovati nechtie. O. z D. P-ce přikázané na potaz bráti, die über- wiesenen Geschäfte verhandeln. Pr. P. méně hmotná a s menším rachotem spojená. Sš.J. 86. Tím se zanášeti a v tom p-ci vésti. Čr. Míti někoho k práci. Us. Co kdo na práci má. J. tr. Práci se zvykati; v práci se stří- dati; až budeš míti po práci, potom si od- počiň; v p-ech si postesknouti. Sych. Práci vésti (daremnou); (s) velikou prací; nelitujíc žádné péče ani práce; p-ci a nepokoj uči- niti ; míti mnoho práce a díla. V. Pracemi shmoždění odpočívají; něčeho s prací vy- hledávati; na čemž jest mnoho práce; k če- muž mnoho těžké p-ce potřebí; p-cí um- dlený, ustalý; p-ci vynaložiti; práce si ne- vážiti. Kom. Má se do práce, k práci (činí se). Dch., Sych. Není k žádné p-ci; vzal si s tím dílem práci; do práce se dáti; p-ci podstoupiti; jest plno p-ce; máme plné ruce p-ce. Dch. Co se týče práce; pohledanosť (Forderung) za práci. J. tr. Ku práci někoho připraviti. Půh. II. 578. P-ci s něčím míti. Chč. 302. Ten kněz o jiniem p-ce nejmieše. Dal. 164. P-ci o něco míti. Chč. 607. U nás jest mnoho práce; otec jde na svou p-ci. V Solnicku. Že má něco do práce. Us. Sou samá práce (pracovití). V Dobrušce. Vk. Druhá p. v hornictví jest práce na střelný prach, šp. m.: střelným prachem. Když se kdo ne- zvaný zvláště dítě plete do práce, říká se: Už je od tej p-ce zaplaceno a i peníze pro- pité. Na mor. Zlínsku. Brt. P-cí utýrati; utahati; p-cí se namoci, přetrhnouti; To mi mnoho p-ce nadělá; já při tom mařím jen svou práci; p-ci si dáti. D. V p-ci někoho zavésti. Br. Nechce se mu do práce; P-eí zmořený,, Jg. Jíti do p-ce, z p-ce; v p-ci býti; p-ci počíti, skončiti; míti po p-ci; dalo mi to velikou práci; s úsilnou p-cí něco konati; v p-cech ustávati; mnohé práce vystáti; p-ci konati, vykonati, podnikati, do- konati, vyříditi, dodělati, k věci přiložiti, na něco vynaložiti, na se vzíti; p-ci svou zle (darmo) vynaložiti; se vší p-cí se sna- žiti ; p-ci komu zavaliti, udělati; p-ci i náklad zmrhati; nic bez p-ce nepřichází lidem; to vykonati není žádná práce; nemá s tím žádné práce; dám si na práci. Jg. Člověk se bez p-ce nenají. Ros. Jednou p-cí (s jednou prací) něco spraviti. Ros. Stojí to za práci. Srn. Z práce plat bráti. Ondrák. Za p-ci se styděti nemusíš; Jaká práce, taková pláce (yz Mzda); Kdo práci umí, rád nečumí; Častá dohlídka pohání p-ci; Volovi seno, koňovi oves, pacholku buchtu, vždy se práce dobře koná. Lb. Trpká práce, pokoj sladký, po práci jsou milé svátky; Zrob svou práci, pokud světlo stačí a p-ci Bůh ti požehnati ráčí; Pilný výská, lenivec si stýská, když je p. pilná nebo blízká; Kdo se p-ce štítí, toho lechce (lektá) v řiti (zaslouží po řiti, výprask); Kdo své práce nehledí, po tom nikdo nedědí; Kdo je p-ce lenivý, není člo- věk poctivý. Ve Slez. Tč. P. bezděčná ne- bývá vděčná. Šp., Č. Kdo se svou prací živí, o krádeži nic neví. Č. Po p-ci milé odpočinutí. Č. Po práci mílo odpočinouti. Ros., Č. Kdy jest práci konec, sladký jest odpočinek. Bern. Po vykonané práci dobře jídlo chutná; Váhavá p. špatná mzda. Bern. S nouzí se potká, kdo se p-ci vyhýbá. Sych. P. všecko přemáhá. Bern. Zbožie, česť nenie bez p-ce. Smil v. 1020. Práca mu ide zpod ruky ako voda. Mt. S. Marna p. kosom vodu načierať; Najprv práca, potom pláca. Mt. S. P-ce kdo se štítí, pytel musí vzíti. Km. Práce černá dělá bílé penízky; Škoda velkých p-cí, kde malé stačí; P. není bez platu, roz- koš plodí útratu. Pk. Žáden bez p-ce nejí koláče. Jg., Č. Bez p. není ovoce. Č. Člověk jest ku p-ci stvořen jako k letu pták; Kůň k tahu, pták k letu a člověk ku práci. Č. Tomu buď dávána česť, kde i větší práce jest. Rb. Strany přísloví a pořekadel vz: Činiti co, Dlíti se, Chléb, Jedlík, Jídlo, Kámen, Klátiti se. Kohout, Mzda, Obživa, Pracovati, Pracovitosť, Řemeslo, Stojací, Umění, Za- hálka, Zapomenlivosť. — P., péče, starosť, die Sorge. P. správy některé země. V. Ktož nechce p-ce zbýti, uruč se za druhého. Smil. Co mi p-ci děláš (Verlegenheiten bereiten)? NB. Tč. Všecka jejich p. o tento časný život jest. Anth. II. 379. — P., těžkost, svízel, die Beschwerlichkeit, Mühe, das Mühsal. Tyran ustavičnými daněmi a p-cemi sse krev z žil poddaných svých. V. Viděl Hospodin svého lidu velikú p-ci v Egyptě. Pass. 869. Kdož z nich na moři plavá, ač jest kde v kterém nečasu, vzdada prosbu svého hlasu, v kterejž koli p-ci bude, té jeho pomociú zbude. Výb. II. 5. 13. — P., bolesť, der Schmerz P. ku porodu. V. — P., věc, o kterou tělesní n. duševní síly namáháme, buď že způsobiti se má, buď že způsobena jest (dílo), die Arbeit, Beschäftigung, das Geschäft, Werk. Jg. P. noční, nádennická, sečná. D., sedací, Jg., robotní, hudlařská. Sych. P. vypuklá (vy- daná, Relief), povypuklá (povydaná, plosko- vypuklá, povypuklina, Basrelief), polouvy- puklá (polouvydaná, polouvypuklina, Demi- relief), plnovypuklá (plnovydaná, plno vypu- klina, Hautrelief); rilievo, basso r., mezzo r., alto r.; p. odbytá, vyřízená. Nz. P. čistá, štípená, kvapná, na rychlo, dobrá, učená, ukončená, dokonalá, tesařská atd. Us. P. dekorativní, Tč., konkursní, Konkurselaborat, n. J. tr. Nesčíslnými pracemi stíženu býti; neměli p-ce, nic na práci; Jiného na práci nemá než aby žral a pil: p-ci (dílo) udělati, na stranu odložiti (občerstviti se). V. P. ta celého člověka vyhledává. Kom. Míti moc (mnoho) na práci; p-ce si hleděti; p-ce se chápati; úkolnou p-ci konati; bez pobídnutí k práci se míti. do práce se hnáti; p-ci za den podělati; pojď, ať jednou s p-ci u konce jsme; p-cí dlouho se párati; z p-ce hanbu míti; za p-ci zaplatiti; ta p. po švu se páře ; p-ci něčí haněti; ta p. nestojí za nic, se po- dařila, Sych. Co máš na práci? Někomu p-ci odložiti, uložiti, dáti; p-ci vyložiti, za- valiti; do práce se dáti (v nečas); odbývati p-ci ledabylo; v p-ci pokračovati; s prací si pospíšiti; p. se opozdila; p-ci konati, do- konati, vykonati, odbaviti, odbyti; p-ci za- stati; pěkná je na tom práce; s p-ci si pospíšiti. Jg. Po mých povinných pracech nezbývá mi mnoho času. D. Není ho s tu práci. Sych. P. ostarávati, poříditi: ku p-ci dostaviti. Er. P-ci zbytečnou na svá ramena brali. Vš. Od p-ce málo vzíti. Hus. I. 417. P-ci opraviti, NB. Tč., dohotoviti. P. nebo spis kommisse. J. tr. Do její p-ce nic není. Us. Nedostatečný ku podnikání p-cí takových. Sš. I. 3. P-ci na se vzíti; podvoliti se práci; podjati práci. J. tr. Jeho p-ce jsou výtečné; p-ci dělati, odevzdati, odvésti. Nz. P-ci do- stati, do práce k někomu jíti; z p-ce jíti, vystoupiti.; z p-ce někoho pustiti; návod ku p-ci. Šp. Važ si času, chyť se p-ce, za- hálky se střez co, zrádce. Spěšná práce nad výdělkem pláče. C. P. kvapná málo (n. není) platná. C. P-ci na zaprášku odbývati (hbitě, až se práší). Č. Míti více práce než peci o velkonoci. C. (Vz Straka, Vůl). Při práci za nehty tnu zašlo a při míse se upotil (= lenoch). Č. Pilen práce své co zajíc bubnu. Č. Práce nebývá křiva, jenom zrovna při- hlížej. Pk. Lahká práca nebývá trváca. Mt. S. Vyhybá se práci co čert kříži. Sk., Č. Dobrá p., dobrá mzda. Č.. Bern. Jaký plat, taká p. Šp.

244746   Pracejovice Svazek: 2 Strana: 0874
Pracejovice, Pracovice, ves u Strakonic. PL.

244747   Pracek Svazek: 2 Strana: 0874
Pracek, cka,m. Je notný p. Lb. Vz Pilný, Pracíř, Pracoun, Pracant.

244748   Pracek Svazek: 7 Strana: 0409
Pracek, os. jm. Arch. VII. 717, VIII. 600.

244749   Praceľ Svazek: 9 Strana: 0246
Praceľ = přítel. Ve Spišsku. Sbor. slov. IV. 89.

244750   Pracelý Svazek: 10 Strana: 0291
Pracelý den. Msn. Od. 141.

244751   Pracen Svazek: 10 Strana: 0291
Pracen, vz Pracný.

244752   Pracevání Svazek: 7 Strana: 0409
Pracevání = pracování. Sv. ruk. Al. 425.

244753   Prací Svazek: 2 Strana: 0874
Prací, Wasch-. P. necky, sud, kotel, la- vice, stroj, káď. Us., D.

244754   Prací Svazek: 2 Strana: 0874
Prací věta. Přání vyjadřuje se a) kondi- tionalem buď prostým, nebo se slovci kdy, kéž (zřídka), bodejž. Ó by již byl večer! Bych se byl nikdy nenarodil. Ó kdybychom i my byli zemřeli, když zemřeli bratři naši. Bodejž bych já jen tuto zaveden nebyl. — b) Indikativem s částicí kéž. Vz Kéž. — c) Činným příčestím minulým. Zdravi byli! Vzala to voda! — d) Slovesem moci s infini- tivem. Mohls mi toho nedělati. Na ty hody mohl sem nechoditi. Sš. 688. —Brt. S. §. 460. Vz Konditional (I. 736. b), Indikativ (I. 573. a).

244755   Prací Svazek: 7 Strana: 0409
Prací buben, NA. IV. 50., látka, šaty. Dch., Vlč., Pdl.

244756   Prací Svazek: 10 Strana: 0291
Prací stroj (s vyobraz. ). Vz Ott X. 382.

244757   Pracička Svazek: 7 Strana: 0409
Pracička, zdrobn. práce. Nechtiec i jedné p-ky pojměti. Št. Kn. š. 128.

244758   Praciesarz Svazek: 7 Strana: 1365
Praciesarz, e, m , induperator. Rozk., Pršp. 36. 93.

244759   Pracinka Svazek: 7 Strana: 0409
Pracinka, vz Pracka.

244760   Pracírkev Svazek: 2 Strana: 0874
Pracírkev, kve, f., prvocírkev, die Ur- kirche. Vy-li jste p. vzorná? Sš. I. 269.

244761   Pracíř Svazek: 2 Strana: 0874
Pracíř, e, m., pracovitý člověk, který moc podělá, ein arbeitsamer Mensch. Us. u Klat. Kd. Vz Pracek, Pracant.

244762   Pracizí Svazek: 2 Strana: 0874
Pracizí, wildfremd. Dch.

244763   Pracizí Svazek: 10 Strana: 0291
Pracizí muž, jméno. Kká. Sion I. 30., 110., II. 103.

244764   Pracka Svazek: 7 Strana: 1365
Pracka, y, f. = mosazná přezka. Ott VI. 445

244765   Pracka Svazek: 8 Strana: 0307
Pracka = přezka, spona, z něm. Prazzen, Brazzen. V Opav. a na Slov. NZ. III. 403., Phľd. 1894. 108. P. u vozu. Cf. Brt. D. 11.444.

244766   Pracka, pracna, pracnička, pracínka, y Svazek: 2 Strana: 0874
Pracka, pracna, pracnička, pracínka, y, f. = tlapa, dlapa, die Pfote, Tatze. D. — P., ruka. die Hand. To je p.! Musí své pracky ve všem míti, do všeho strkati (o vše- tečném). Us. Hý. -?- Pracka na Slov. přeska, die Schnalle. Bern.

244767   Prackár Svazek: 7 Strana: 0409
Prackár, a, m. = přeskář. Slov. Bern.

244768   Prackov Svazek: 2 Strana: 0874
Prackov, a. m., Pratzkow, ves v Titr- novsku. PL.

244769   Prackovice Svazek: 2 Strana: 0874
Prackovice, Praskowitz. ves u Lovosic. PL.

244770   Praclienok Svazek: 7 Strana: 0409
Praclienok, nka, m. = přeslínek. Slov. Ssk.

244771   Praclík Svazek: 7 Strana: 0409
Praclík, u, m. = preclík. Na jihových. Mor. Brt. L. N. II. 117.

244772   Praclovný Svazek: 2 Strana: 0874
Praclovný, Präge-. Železa p. k dělání peněz. Vz Gl. 264.

244773   Pracna Svazek: 7 Strana: 0409
Pracna, die Pratze. P. škopku, postranní válce brzdového, Seitenpratze bei der Schleif- walze ; náprava s pracnami či lapnami, die Lappenachse. Pdl. exc. — P. = dřevený čtyřhranný špalíček u hemovníku, jenž na kolo tlačí a vůz zadržuje. Us. Hrt., Msk. — P. = přezka. Slov. Němc. Mus. 1879. 357.

244774   Pracna Svazek: 10 Strana: 0291
Pracna, y, f. Vz Pracka, v II. 874.

244775   Pracně Svazek: 2 Strana: 0874
Pracně, nesnadně, bídně, mühsam, schwer, hart, elend. P. se živiti, V., vydělati. Kom. Matka děti p. rodí. V. P. mu to přijde (pracno bude). Har. — Jg.

244776   Pracně Svazek: 7 Strana: 0409
Pracně oč usilovati, Vš. 356, přes moře jezditi. Ler.

244777   Pracník Svazek: 2 Strana: 0874
Pracník, a, m., dráč, trapič, der Peiniger, Quäler. Lex. vet. -- P., pracovník. Volá pán Ježíš, p-ku, na tebe. Pís. kosti. Hý.

244778   Pracník Svazek: 10 Strana: 0291
Pracník, u, m. = lajblík. Slov. Ott. XXI1I. 414.

244779   Pracno Svazek: 7 Strana: 0409
Pracno = pracně. P. mu to přijde. Mor. Šd.

244780   Pracnosť Svazek: 2 Strana: 0874
Pracnosť, i, f., die Mühsamkeit. D.

244781   Pracnozdělaný. P Svazek: 10 Strana: 0291
Pracnozdělaný. P. komnata. Msn. Od. 70.

244782   Pracný Svazek: 2 Strana: 0874
Pracný; pracen, cna, o: těžký, lopotný, klopotný, psotný, trudný, obtížný, což nelze leč s úsilnou prací vykonati, mühselig, mühsam, schwer, mit Mühe verbunden. Jg. To jest pracně. P. živnosť, rolí. cestu, Us., okrasa, Jel., život. V. Hra v šachy je pracná. Kom. Ačť jest co těžko, ač pracno v man- želstvu, máš vše strpěti. Št. N. 18., 68. P. korrektura. Bž. k čemu. Země pracná k zdělávání. Puch. — P., bídný, chudý, stonavý, bolný, krank. Výb. 1. 192. Kulha-
vých, pracných sebrav. Leg. Od rozličných
nemocí pracným pomáhal. Pass. 999. Maria
p-né lidi v Boze sílí. Pass. 786. Pracným
veliká útěcha příde. Dal. 145. — St. skl.
— P. třída = doba práce. Žk. 311. — P.,
k práci náležející, Arbeit-. P. dům. Jg. — P., pracovitý, arbeitsam. V. P. mravenec. Rad. zvíř.

244783   Pracný Svazek: 7 Strana: 0409
Pracný = těžký, lopotný atd. Cf. Mkl. Etym. 271. P. práce. Lpř. Na svém pracném díle v dolech byli Let. 497. Od tohoto světa hubeného a p-ho. Št. Kn. š. 129. Bôh s vámi ve vašich p-cných núziech. Pravn. 576. — P. = chudý, nemocný atd. Vz Hr. ruk. P. 316, 411., 414., 430., 743., 867., 894., Pl. 41., 197., Sv. ruk. SR 811., Št. kn. š. 111., 19., 129. 28., 275. 17. P. a chudý jsem já. Ž. wit. 108. 22., 34. 10 Sú tělem i duší pracni. Pravn. 2719. Drva vdovám pracným nosieše. Kar. 113. Pracným k zdraví pomáháše. Hr. ruk. 23. Coj' pracných ne- mocných. Št. Kn. š. 111. Pomocitel prac- ných. Hr. ruk. 147. Mnoho chudých, sle- pých, p-cných sebrav. Pass. mus. 429. Jeho žena času p-ho (porodu) dojide. Výb. I. 1164. — P. = pracovitý. Sv. ruk. 282.

244784   Pracný Svazek: 8 Strana: 0307
Pracný = nemocný. Pracné (leprosos) očisťte. Ev. víd. 111. Mat. 10. 8.

244785   Pracoun Svazek: 2 Strana: 0875
Pracoun, a, m., vz Pracant.

244786   Pracování Svazek: 2 Strana: 0875
Pracování, n., das Arbeiten, die Arbeit. P. myslí (myšlení), ku porodu (bolesti). V. P. hlavou. Üs. P. přes svět (cesta). Us. P. k dítěti, Lk., k smrti. Us.

244787   Pracování Svazek: 7 Strana: 0409
Pracování duchem. Osv. Duch člověka k p. tím schopnější bývá, když časem skrov- nou veselosť za pokrm užívá; Kazí ducha, sílu, zdraví dlúhé p., když sa jedním dúškem koná bez odpočívání. Glč. I. 82.

244788   Pracovaný Svazek: 7 Strana: 0409
Pracovaný, gearbeitet. Výrobek solidně p-ný. Us.

244789   Pracovatel Svazek: 2 Strana: 0875
Pracovatel, e, m., pracovník, der Arbeiter. Ros.

244790   Pracovati Svazek: 2 Strana: 0875
Pracovati, cuji, cuj, cuje (íc), oval, án, ání, arbeiten; v Z. přichází vždy ve smyslu. cvičiti se, cvičenu býti. Č. — abs. Jak kdo jí, tak obyčejně pracuje. Vz Práce. Lb. Stroj pracuje. Us. P., až pot oči za- lévá. V. P. jako mezek. Pk. — co. Jg. -- k čemu: k smrti, D., k hodince smrti, V., J. tr., k poslední hodince, Us., ku porodu, Kom., k dítěti. Koc. P. k něčímu prospěchu. Řd. P-li ku králi do Uher s velikým úsilím a prací. Bart. 203., 26. — komu. Us. Bídní my, že jsme lišce pracovali. Aesop. — na co: na zakázku. Sych. Jen na jídlo praco- vati. Rad. zvíř. Stravu jim dáti musil, aby na své nepracovali. Tov. 118. P. na vítr. BO. — V. — oč. O to pracují, aby nás roz- dvojili. V. P. o zvelebení sv. statku. Jg. O hrdlo p. (těžce). Plk. O dušu p. (až by duši vypustil, do úpadu). Us. u Přer. Kd. Král o pokoj pracoval. Let. 330. O všecko pryč, o tři zdechy p. Mor. Brt. Jdiž preč a. pracuj mi o to. Kat. 2512. O to bych s lidem pracoval. Bart. 357. 14. Jakoby o to u měst p-li. Bart. 207. 17. — o čem. On o tom pracoval a náklad na to činil. V. Dejž Bůh, o čemž pracuješ, ať se šťastně vede. V. O dědinách a rolích sami vlastníma rukama pracují. V. Ulož služebníku, o čem by měl p. Koc. Já o tom pracuji a tobě to strčím. Us. Těžce pracujeme o chlebě. Us. Sám dříve o nápravě svojí p. musí; O dokona- losti mravné pracují. Sš. L. 75., 89. Oplať se otci a mateři pracuje o nich. St. N. 34. Usilovně o dokonalosti své p. Sš. L. 145. (Hý.). O roli p. BO. -- Br., Nz., J. tr. — co s kým: s bratrem. Us. — kudy. To se stává, když jedeš na koni a pracuješ skrze veliká bláta na cestě neb prachy. Db. — proč. P. pro dobré jiných. Št. N. 73. Vší myslí pro užitek i ve dne i v noci pracují. Anth. I. 45. P-val (Ježíš) pro jeho (člověka) hříchy. Hus. I. 16. — po čem, po kom. Po někom něco p. D. Přes svět po živnosti p. V. — kde (přes co, po čem). P. přes svět (cestovati). V. P. po světě (cestovati). Jg., Šm., Lom. Ješto přes svět pracují, jedno místo více chválí než druhé. V. —v čem: v napravování filosofie, Kom., v spravedl- nosti, v neduhu (nemocným býti), Martim., Šm., v stavu manželském. V. V tom pracoval a náklad na to činil. V. Ulož služebníku, v čem by měl p. Kor. Ale v dobrém skutku snažně pracuj. Smil v 960. V svej vieře snažně p. Kat. 1601. P-val v svém úřadu církvi sv. k prospěchu. Hus I. 421. — čím. P. cestou (cestovati), Koc, tělem, Kom., hlavou (mysliti), nohama, rukama, Jg., je- hlou. Šp. — jak: s nejvyšším úsilím. V. P. do unavení, do upocení, až do potu, V., až do úpadu. Rk. P. bez užitku. V. Na prázdno. Kat. 318. Něco s pilností p. T., Os. Umí p.do sáhu (mnoho). Us. Všk. P. na kusy. Sp. Vší silou, snažností, mocí. V. — z čeho: ze mzdy. Sych. P-val z peněz u sedláků. Hus I. 417. — kde (při, čem, na čem, v čem, u koho, po čem). P. při svíčce. Us. Baba při ženách rodících pracuje. V. Při svém starším pracovati. V. Pracuj každý s chutí na národu roli de- dičné. Koll. P. na stole (při něm sedě na něm něco dělati). Us. P. u souseda. Us. Pracovali jsme o to u práva. T. Kteří po moři pracují a živnosti sobě na vodách do- bývají. Vod. P. v domě. V. —jak dlouho: až po konec svůj, Dch., do noci. —se s čím. Kam se s tím tělem pracujete (taháte)? Pass. 642. — s kým. Čemuž dále praciješ s mi- strem'? ZN. — aby. P-val všemožně, aby se očistil. V. — s adv. P. zpovolna, Sych., pilně, silně, tuho, D., nadarmo, daremně, těžce, všemožně, Jg., rychle, pořád. Šm. — na čem, an etwas arbeiten. S pilností na knize p., chybne m.: p. knihu, o knize. Pk., Rs. Maloruští spisovatelé pracovali na vzniku literatury maloruské, chybně m.: pra- covali o vznik, o vzniku, nebo: o to se sna- žili, usilovali, aby vznikla. Brs. 132. Vz Pra- covali oč, o čem, kde, Dělati. — P. za koho, za co: za tovaryše (ne: co tovaryš). Ml.. Vst. P. za plat. Ml. Pracuje za dva, jí za pět. Na mor. Zlínsku. Brt. Za pravdu (pro justitia) pracij. BO.

244791   Pracovati Svazek: 7 Strana: 0409
Pracovati. — abs. Kdo pracuje, toho Bůh neskracuje; Kdo nepracuje, ať nejí. Us. Lpř. Pracujíce jezte více. Us. Bž. — co. Kto chceš chleba, pracuj (to), čo treba. Slov. ZObz. XXI. 225. — oč. Když jsme dělali v šachtách o stříbro p-jíce; Já chci o to p. NB. Tč. 272. Sedláci o obilí pra- cující. Výb. II. 1565. O to lidé p-cují. Arch. III. 41. Pravý kající pracuje o radosť ne- beskú. Hus III. 120. — o čem. Porúčiem ti ji, aby věrně pracoval o ní. Št. P-jíce o něm (o chlebě). Št. Kn. š. 154. Člověk co viece žádá, o tom viece p-cuje. Hus I. 209. — s čím. Ani p-cují s lidmi svátostmi božími (bosáci). Krnd. 47. S svatú vierú p. jest najvětšie služba božie. Krnd. 6. A také veliká jest příkaza u škorně tak dlúhý nos, neb pěš nemóž s nimi p. Št. Kn. s. 170. — kde. I nechtie chutně p. zde na světě. Št. Kn. š. 31. Okolo něčeho p. Lpř. Sv. Alž- běta při nemocných p-la. Št. Kn. š. 87. — v čem (proč). A tak dlúho p-val v bolesti Žvt. otc. 51. b. P. u modlitvách, v učení i v jiných věcech duchovních; Pak z toho zapálenie bude p. v skutciech dobrých. Št. Ku. š. 54., 178· —jak: s úspěchem, Us., v soukromí, v tichosti, Vlč., s rozvahou, Us., o přítrž, Osv., postem a modlitbami. Št. Kn, š. 86. P-val co měl síly, aus Leibes- kräften. Dch. Stroj p-cuje s třetinou plnění, s pateronásobnou expansí. Šmr. 111. P. jako chudý (pilně), Us. Rgl., jako morovatý (svě- domitě). U Král. HRad. Kšť. Podlé svého stavu p. Št. Kn. š. 55. Nám třeba k tomu nohama rukama p. Kmp. Pro něho životem svým p-val (v boji). Arn. 1133. Ňadra těžce p-la. Vrch. P. někomu do rukou. Kzl. 122., Dk. Parou p. (rychle). Šml. Nehezky se pracuje, když se někdo do rukou dívá. Us. Kšť. — proč. Mnoho p-cije pro ně, pro se; Ješto su proň p-li; Mílo nám bylo pro svú libosť v světském běhu p. Št. Kn. š. 40., 22., 87, — kdy. Kdo p-cuje z mladu, nimo na starosť hlodu. VSlz. I. 222. Po porodu k smrti pracující. Výb. II. 1381.

244792   Pracovati Svazek: 7 Strana: 1365
Pracovati. P-vav o ně jako věrný ka- zatel Chč. m. s. III. 56.

244793   Pracovati Svazek: 8 Strana: 0307
Pracovati. Na Mor. užívají z pravidla slova dělati. Brt. D. II. 370. Pracuj a modli se, statek tvůj množi se Nov. Př. 133. Na všecky pracuje. Brt. D. II. 288. Kdož, by tou cestou pracoval (jel) s svými statky. Čel. Pr. m. II. 859.

244794   Pracovati kde jak Svazek: 9 Strana: 0246
Pracovati kde jak. P-val zvláště ve vý- chodní Europě světem. Sdl. Hr. X. 188. P. o překot, váhou (zdlouha). Mus. ol. 1898. ??.

244795   Pracovati o koho Svazek: 9 Strana: 0459
Pracovati o koho: o bratra. 1423. Mšín. "12.

244796   Pracovatý Svazek: 2 Strana: 0875
Pracovatý = pracovitý. P. život. Hank. exc.

244797   Pracovice Svazek: 2 Strana: 0875
Pracovice, vz Pracejovice.

244798   Pracoviště Svazek: 9 Strana: 0246
Pracoviště, ě, n. Ott. Říz. I. 334.

244799   Pracovitě Svazek: 8 Strana: 0307
Pracovitě. Hradu p. bráníce. Břez.

244800   Pracovitě Svazek: 10 Strana: 0291
Pracovitě = pracně. P. něco z něčeho vytrhnúti. Rhas. E. 22. 19*

244801   Pracovitka Svazek: 2 Strana: 0875
Pracovitka, y, f., polyergus, hmyz. Krok.

244802   Pracovitosť Svazek: 2 Strana: 0875
Pracovitosť, i, f., dělnosť, die Arbeitsam- keit, Geschäftigkeit, Thätigkeit. V. Tvá ne- činnosť sžírá ovoce pracovitosti tvých před- kův. Sych. Strany přísloví vz : Bohatý, Čin- nosť Holub, Chléb, Jádro, Jesle, Mák, Měšec, Neleniti se, Noc, Peníze, Práce, Ráno, Ře- meslo. Ruka, Růže, Setí. Sladký, Vlk, Za- hálku, Zapřahání.

244803   Pracovitosť Svazek: 7 Strana: 0409
Pracovitosť. Umělosť, ctnosť a zámož- nosť jsou dcerušky matky p-sti. Sb. uč.

244804   Pracovitý Svazek: 2 Strana: 0875
Pracovitý (na Slov. pracovný), kdo rád pracuje., dělný, thätig. arbeitsam, fleissig. Vz Mkl. B. 195. P. člověk, lidé, dělníci, V., život. D. Mravenec jest malý, ale pracovitý. Kom. P. roba chlopu se podobá; Člověk p-tý ne- chodí na pyty (žebrat). Na Mor. Tč. Vz Pilný. — v čem: Bs. — P., pln práce (pass.), mühevoll, mühsam. P. řemeslo, V., dílo. Byl., výmluvnosť, pracovitá jest věc. Jel. Cožkoli jest těch věcí protivných a pra- covitých. Chč. P. 105. b.

244805   Pracovitý Svazek: 7 Strana: 0409
Pracovitý = dělný. P. ruka všade po- klad vykope. Orl. II. 367. — P. = pln práce. P. dielo. Krnd. 122., život. Št. Kn, š. 127.

244806   Pracovitý Svazek: 8 Strana: 0307
Pracovitý. P-tí vypovídají se z Pracná přes Mozolín do Padařova. NZ. III. 228.

244807   Pracovitý Svazek: 9 Strana: 0246
Pracovitý. P. žena bídě dojít nedři. Srub. 143.

244808   Pracovitý. P Svazek: 10 Strana: 0292
Pracovitý. P-mu žehná nebe. Rizn. 167.

244809   Pracovna Svazek: 8 Strana: 0307
Pracovna, y, f. = ruka (v řeči pražských Pepíků). Nár. list. 1896. č. 295. 3.

244810   Pracovna, y, f Svazek: 2 Strana: 0875
Pracovna, y, f., dílna, die Arbeitsstätte, -stube, das Arbeitslokale. J. tr., Dch. P. do- nucovací, robotárna, Arbeitshaus, n. Er.

244811   Pracovní Svazek: 2 Strana: 0875
Pracovní pokoj, Arbeitszimmer, n. Us.

244812   Pracovní Svazek: 10 Strana: 0292
Pracovní knížka. Vz Ott. XX. 379.

244813   Pracovní, -ný Svazek: 7 Strana: 0409
Pracovní, -ný, Arbeits-. P. dům, síla, doba, knížka, Dch., služka, lid, Osv., náčiní, nástroje, Kzl., den, Mour., hodina, Šim., včela, NA. IV. 108., třída lidu, Us., člověk.

244814   Pracovnice Svazek: 2 Strana: 0875
Pracovnice, e,f., die Arbeiterin. D.

244815   Pracovnický Svazek: 7 Strana: 0409
Pracovnický, Arbeiter- Šm.

244816   Pracovnictvo Svazek: 7 Strana: 0409
Pracovnictvo, a, n., die Arbeitegenossen, Arbeitsgenossenschaft. Dch.

244817   Pracovník Svazek: 2 Strana: 0875
Pracovník, a, m., pracovníček, čka, m., der Arbeiter. Někteří mají mylně slovo pra- covník za lepší než slovo dělník, pokládajíce dělníka jen za nádenníka a slovo dělník za sprosté, ale máme také dělníky na vinnici Páně. Vz Dělník. Více o tom v Š. a Ž. 1857. str. 224. P. ve veldílně, der Fabriksarbeiter. J. tr. Hoden jest p. pokrmu svého. Hus I. 437. Pojďte sem ke mne všickni p-ci. Pís. kostel. Hý. Vz Pracník.

244818   Pracovny. P Svazek: 10 Strana: 0654
Pracovny. P. ústrojí mlýnského slo- žení (koš nasýpací, vřeteno s mlýnskými kameny). Vz Čes. 1. XV. 231.

244819   Pracovská Svazek: 7 Strana: 0409
Pracovská, é, f., Pratzower Hof, dvůr u Tábora.

244820   Pracující Svazek: 2 Strana: 0876
Pracující. — kde. — Lid přes svět p., ausser der Stadt. Skl. V. 257. Ostatně vz Pracovati.

244821   Prač Svazek: 2 Strana: 0876
Prač, Pratsch, ves ve Znojemsku. PL.

244822   Práč Svazek: 2 Strana: 0876
Práč, e, m., kdo jiné bije, Schläger, m. — P., kdo se s jinými pere, Raufer, m. P. z na- vyklosti. J. tr. — P., kdo prádlo pere, Wä- scher, m. — P., Práče, Pratsch, ves u Vršovic u Prahy. Vz Tf. 267., Tk. II. 546., III. 110., IV. 737.

244823   Práč Svazek: 7 Strana: 0409
Práč = stolec, na němž se prádlo pístem n. kyjankou (laš.) vypírá. Mor. Brt. — P. = psí jm. Škd.

244824   Práč Svazek: 10 Strana: 0292
Práč, e, m. Práti acetylen v hydraulice čili práči. Vz KP. X. 117.

244825   Pračas Svazek: 2 Strana: 0876
Pračas, u, m., die Urzeit. Presl, Dch.

244826   Pračatka Svazek: 2 Strana: 0876
Pračatka, y, f., nástroj k házení kamene, Schleuder, f., fundibula, P-kú házeti. Aqu.

244827   Pračatka Svazek: 7 Strana: 0410
Pračatka. List. fil. XIII. 187.

244828   Prače Svazek: 2 Strana: 0876
Prače, ete, n., pračata, pl.; pračátko, a, n. prakovník, der Schleudercr. Vz Prak. Vyběhli proti nim pračata, (kteří z praků há- zeli, V., prakovníci. Br.). Ben. — P., proutek ku kárání, švihání, zmrštek (Šm.), die Spiess- ruthe. Skrze pračata běhati, běžeti, hnáti (skrze suchý les. Šm.). Ros. Pakli by se kto dopustil toho zlého, tomu šilink bude bez milosti skrze pračata. Výb. II. 169. (Háj.). — P. Hra dětí na pračata. Kdo ve hře míčem druhého se chybí, dostane do důlku kamí- nek, jemuž prače říkají. Chmel. — Přenes. Jsem tam jako mezi pračaty (mezi svárli- vými). Č. Boží pračata (těžká nějaká kázeň. Vz Trest). Č. Což je byl v pračatech (ve veliké úzkosti). Jg. Dostal se mu do pračat. V Kun v. Msk. P-ta toho světa. Kom. Divná on prošel pračata (mnoho zkusil). Č. M. 518., Ros.

244829   Práče Svazek: 7 Strana: 0410
Práče Duchek. Arch. VII. 649.

244830   Prače Svazek: 9 Strana: 0247
Prače. Žižka je dal svým pračatům (pra- kovníkům), kteří je spálili. Pal. Děj. III. 1. 386. (Sdl. Hr. II. 98. ).

244831   Práček Svazek: 2 Strana: 0876
Práček, čku, m., malý prak.

244832   Praček Svazek: 7 Strana: 0410
Praček, čka, m., os. jm. Arch. IV. 387.

244833   Pračert Svazek: 2 Strana: 0876
Pračert, a, m., der Erzteufel. Balb.

244834   Pračka Svazek: 2 Strana: 0876
Pračka, y, f., pranice, na Mor. a Slov. bitka, die Schlägerei. J. tr., Kom. Povstala z toho v Hospodě, strhla se z toho cestou hrozná, strašná p. Us. Hý. — P. = prání, das Waschen. Bern. — P., žena, která koho n. co n. s někým se pere, die Schlägerin, Prüglerin; Wäscherin; Rauferin. Ros.— P., v cukrovarech, stroj na, praní řepy. Z ře- párny přijde řepa na p-ku a potom na stru- hadlo. Us. u Hořic. Hk. — P., špatnější oděv, který pradleny perouce nosí, der Waschrock. Us. l)ch.

244835   Pračka Svazek: 7 Strana: 0410
Pračka = přístroj na praní řepy; lid říká též: bulík (že v něm řepa mizí, jakoby ji požíral), Hk.; přístroj na praní ječmene. KP. V. 240.

244836   Pračka Svazek: 8 Strana: 0307
Pračka, y, f. = praní prádla. Phľd. XII. 719.

244837   Pračka Svazek: 9 Strana: 0247
Pračka = pradlena. 1685. Věst. op. č. 2. 18.

244838   Pračka Svazek: 10 Strana: 0292
Pračka, y, f. = prací stroj, Us.

244839   Pračkový Svazek: 2 Strana: 0876
Pračkový = prakový. Točiti se budú u brzkosti okolka pračkového. Bj.

244840   Pračlověk Svazek: 2 Strana: 0876
Pračlověk, a, m., der Urmensch. Hý.

244841   Pračlověk Svazek: 7 Strana: 0410
Pračlověk, a, m. Cf. Stč. Zem. 842.

244842   Pračník Svazek: 2 Strana: 0876
Pračník, u, m., kdo dělá praky, der Schleudermacher. Tk. II. 377. P., prakov- ník, der Schleudercr. Jg.

244843   Pračník Svazek: 7 Strana: 0410
Pračník = prakovník (ozbrojenec). Arch. VII. 298.

244844   Pračov Svazek: 2 Strana: 0876
Pračov, a, m., Pratsehov, ves v Chru- dimsku. PL.

244845   Pračtverák Svazek: 7 Strana: 0410
Pračtverák, a, m., der Erzschelm. Dch.

244846   Pradar Svazek: 2 Strana: 0876
Pradar, u, m , das Geschenk. Ohmela.

244847   Pradarebák Svazek: 7 Strana: 0410
Pradarebák, a, m., der Erzhalunke, -lump. Lpř.

244848   Pradarebný Svazek: 10 Strana: 0292
Pradarebný slaboch. Msn. Od. 140.

244849   Pradávno Svazek: 7 Strana: 0410
Pradávno. Od p-na. Stč., Ddk.

244850   Pradávný Svazek: 2 Strana: 0876
Pradávný, uralt. Mš.

244851   Pradávný Svazek: 7 Strana: 0410
Pradávný. V době p-né, Osv.; od pra- dávných časů. Posp.

244852   Praděd Svazek: 7 Strana: 0410
Praděd. Nechlub se p-dy, sám sa ška- redý. Us. Bž. — P. = hora v Sudetách (na Mor. nejvyšší, 1487 m. vys.), překlad něm. Altvater. Cf. Ott. IL 24.

244853   Praděd Svazek: 7 Strana: 1365
Praděd na Mor., vz Mtc. 1893. 107. nn.

244854   Praděd Svazek: 8 Strana: 0307
Praděd. O pfiv. slova cf. Gb. H. ml. I. 36.

244855   Praděd, a, m Svazek: 2 Strana: 0876
Praděd, a, m., pl. pradědové, der Ur- grossvater, Urahn, Uraltvater. V. P. (mój) zbi diva tura, otčík zahna Němcev sbory. Rkk. — Vz Praščeď. — P. = hora na Mor., der Altvater.

244856   Pradědeček Svazek: 7 Strana: 0410
Pradědeček, čka, m., demin. praděd. Osv.

244857   Pradědictví Svazek: 8 Strana: 0307
Pradědictví, n. Zvič. Mit. 67.

244858   Pradědovský Svazek: 7 Strana: 0410
Pradědovský, alt-, urgrossväterlich. Sm.

244859   Pradědský Svazek: 2 Strana: 0876
Pradědský, urgrossväterlich. Us.

244860   Praděj Svazek: 7 Strana: 0410
Praděj, e, m., uralte Handlung. Dk. Aesth. 575., P. 39.

244861   Pradějiny Svazek: 2 Strana: 0876
Pradějiny, jin, pl., f., Urgeschichte, f. Mus.

244862   Pradelka Svazek: 2 Strana: 0876
Pradelka, y, f., die Waschfrau. Jg.

244863   Prádélko Svazek: 9 Strana: 0247
Prádélko, a, n. Vz Prádlo.

244864   Prádelna, y, f Svazek: 2 Strana: 0876
Prádelna, y, f., die Waschanstalt, -stube. Dch., D.

244865   Prádelní Svazek: 2 Strana: 0876
Prádelní, Wasch-, Wäsche-. P. závod, die Waschanstalt. Dch.

244866   Prádelník Svazek: 2 Strana: 0876
Prádelník, u, m., der Wäschkasten. Dch. — P., separace v trestnici. Pokrok 1870. č. 41.

244867   Prádelník Svazek: 10 Strana: 0654
Prádelník, u, m. P. s vyobrazením. Vz KP. XI 160.

244868   Prádelný Svazek: 9 Strana: 0247
Prádelný. P. pístě. Fisch. Hosp. 260., 426.

244869   Prádelská Svazek: 2 Strana: 0876
Prádelská, é, f., pradelka, die Waschfrau. Šm.

244870   Prádelský Svazek: 2 Strana: 0876
Prádelský, Wasch-. — P., ého, m., der Waschaufseher.

244871   Pradeno Svazek: 8 Strana: 0307
Pradeno, a, n. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 107.

244872   Praděti Svazek: 2 Strana: 0876
Praděti, í, f., potomstvo, pravnuci, praščeď. die Nachkommen, Urenkel. St.

244873   Pradětina Svazek: 10 Strana: 0292
Pradětina, y, m. To je p. (kluk)! Dšk. Km. 16.

244874   Pradla Svazek: 7 Strana: 0410
Pradla, y, f. = pradlena. Fr. Dvrsk.

244875   Prádla Svazek: 7 Strana: 0410
Prádla, pl., n. = hlubina vyzděNá, vodou naplněná, k praní upravená, posud na Mor., die Waschgrube, das Waschbecken. Lpř.

244876   Pradlák Svazek: 7 Strana: 0410
Pradlák, a, m. = jehož žena je pradle- nou. Val. Km.

244877   Pradlcový Svazek: 2 Strana: 0877
Pradlcový. P. pole, bylina. BO.

244878   Pradlé Svazek: 2 Strana: 0877
Pradlé, f., zastr. = pradlí, die Wä- scherin. Žid.

244879   Prádle Svazek: 9 Strana: 0247
Prádle, e, f. místo pradlí = pradlena, lotrix. Vz Gb. H. ml. III. 1. 216., 241. -dle.

244880   Pradlec Svazek: 2 Strana: 0877
Pradlec,dlce, m., práč, der Wäscher. Us.

244881   Pradlec Svazek: 7 Strana: 0410
Pradlec. 15. stol.

244882   Pradlen Svazek: 2 Strana: 0877
Pradlen, u, m., prací necky, der Wasch- trog. Us.

244883   Pradlena Svazek: 2 Strana: 0877
Pradlena, y, f., die Wäscherin. P. vy- prala, přinesla prádlo. Us. P. tenkého prádla, die Feinwäscherin. Km.

244884   Pradlena Svazek: 7 Strana: 0410
Pradlena. Nastrká ti toho jako drátař n-ně (nic; žertem). Us. Kšť. Hra na p-nu. Vz Brt. Dt. 170.—171.

244885   Pradlena Svazek: 8 Strana: 0307
Pradlena. P-ny vypovídají se z Mydlovan přes Peruc do Bělče. NZ. III. 229.

244886   Pradlena Svazek: 8 Strana: 0307
Pradlena. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 107.

244887   Pradlena Svazek: 10 Strana: 0292
Pradlena špatná, vz Ocas zde.

244888   Pradlenky Svazek: 9 Strana: 0247
Pradlenky = živé maličké panenky, Vz Př. star. II. 2. nn.

244889   Pradlenství Svazek: 7 Strana: 0410
Pradlenství, n., die Wascharbeit. Stat. př. kn. 1877. 37.

244890   Pradlí Svazek: 2 Strana: 0877
Pradlí, f. (m., zastr.), kdo prádlo pere. Vz Pradlena, Tk. II. 389.

244891   Pradlí Svazek: 7 Strana: 0410
Pradlí. Cf. Mkl. Etym. 240., 241., List. fil. XIV. 186.

244892   Pradlí Svazek: 8 Strana: 0307
Pradlí, f., dle Paní. Cf. Gb. Km. -a. 34.

244893   Pradlictvo Svazek: 2 Strana: 0877
Pradlictvo, a, n., zastr.: umění práti, die Waschkunst, ars lotrica. Ros.

244894   Pradličstvo Svazek: 10 Strana: 0292
Pradličstvo, a, n. = pradlictvo, lotria. Rozk. P. 1543., R. 86.

244895   Pradlíně, ěte Svazek: 2 Strana: 0877
Pradlíně, ěte, n., dítě pradlenino, da's Kind der Wäscherin. Us. Dch.

244896   Pradlíř Svazek: 2 Strana: 0877
Pradlíř, e, m., der Wäscher. Zlob.

244897   Pradliska Svazek: 7 Strana: 0410
Pradliska, pl., n. Pod P-sky, pole v Pra- dlisku. Sk.

244898   Prádlisko Svazek: 2 Strana: 0877
Prádlisko, a, m., ves u Uher. Hradiště. PL.

244899   Pradliti Svazek: 2 Strana: 0877
Pradliti, il, ení, als Wäscherin sich er- nähren. Us. Dch.

244900   Pradlo Svazek: 2 Strana: 0877
Pradlo, a, n., ves u Nepomuk. PL.

244901   Prádlo Svazek: 2 Strana: 0877
Prádlo, a, n., z pr v práti. P., přípona -dlo. Mkl. B. 100., 101. — P., prání, das Waschen. V. Plat od p-dla. D. Ženy daly se do prádla. Sych. Peníze na p-lo dáti. 1). Jedním prá- dlem, in einem Aufwaschen. Dch. Však já ho vezmu do prádla (podám si ho). Us. Všk. Dnes je u nás p., dnes máme p. (pereme). Us. Hý. — P., prádelna, das Waschhaus. Paní jest na prádle. Us. Jíti do prádla. Šm. Us. u Li- tovle. Kčr. V horn. místo, kde se ruda vy- pírá, das Waschwerk. Us. u Příbr. -— P., oblek, který se pere: košile, sukně atd., die Wäsche. P. na těle, die Leibwäsche, ko- stelní, Kirchen-, kuchynské, Küchen-, Dch., ženské, ložní (Bettzeug: cíchy, povlaky, sypky, prostěradla, spodnice, svrchnice), stolní (Tischwäsche: ubrusy, ubrousky, ruč- níky), noční, košile, kazajky, šátky, na krk a kapesní, kalhotky, zástěry. Š. a Ž. Oblé- kací a postelní p. Dch. Koš na p., der Wäschkorb. Šp. Šití bílého prádla, das Weissnähen. Šm. P. šíti, spravovati, látati, záplatovati, znamenati, číslovati, namáčeti, odepírati, zapářeti, vyvářeti, modřiti, my- dliti, bíliti atd. Š. a Ž. P. zapotiti, zašpi- niti, ukoptiti, umouniti, zaprati, vyprati, vymáchati, vykáliti, vyždímati (na Mor. vy- kroutiti, Hý.), věšeti, pověsiti, usušiti, škro- biti, složiti, zváleti (manglovati). Jg. Prádlo se špiní, vodou, mýdlem a louhem pere, škrobí, suší, na válníku (manglu) válí (vál- cuje, mangluje), žehlí. Pt. P. tenké, Putz- wäsche, tlusté, hrubé, zleželé. Jg. P. na čisto vymáchati. Sych. Provaz na p. Džber s prádlem. Jg. P. zcuchati, uváleti (umazati, umouniti, usmoliti). Us. Po západu slunce se nemá p. práti, v ty doby prý jen čaro- dějnice perou. Kda. — Vz S. N.

244902   Pradlo Svazek: 7 Strana: 0410
Pradlo, Pradlermühle, mlýn u Bechyně.

244903   Prádlo Svazek: 7 Strana: 0410
Prádlo = prání. Při jednom prádle, etwas unter Einem Aufwaschen thun. Dch. Ta je čistá, jako kdyby právě z prádla vyšla. Us.
Dbv. — P. = prádelna. Vyprati si v cizím
prádle. Nrd. P. = místo obyčejně plotem
ohrazené a vybíhající do řeky, kde na Hané
perou. Wrch. Cf. Prádla. — P. (promyvadlo)
na hrubé zrno, die Grobkornwäsche, Hř.,
na uhlí, Kohlenwäsche, Šp, na brambory,
Kartoffelwaschmaschine (přistroj v lihova-
rech), Zpr. arch , na řepu. KP. V. 42. — P. = prací oblek. Z čího prádla pot dobře pouští, ten jest dobrý. Us. P. nepřepere, chleba nepřemísí, zelí nepřemastí a ženu nepřebije. Us. Kšť.

244904   Prádlo Svazek: 7 Strana: 1365
Prádlo za starší doby v Čech. Cf. Zbrt. Krj. II. 231.

244905   Prádlo Svazek: 8 Strana: 0307
Prádlo = práni. Vzaly ho baby do prádla (dostal se jim do úst). Phľd. 1894. 196. — P. v XVI. stol. Yz Wtr. Krj. I. 497.

244906   Prádlo Svazek: 8 Strana: 0307
Prádlo, Waschwerk. A lidem mým zrušil a zametal prádla v jejich svobodných pastvi- skách. Půh. VI. 83.

244907   Prádlo Svazek: 9 Strana: 0247
Prádlo. Voda vzala prádla (lávky s písty). Mus. ol. 1898. 114.

244908   Prádlo Svazek: 10 Strana: 0292
Prádlo. Vz Ott. XX. 381. Kouká vám p. (říká se, nemá-li ženská upravený rozparek u sukně). Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 178. Vz Blyskati se, Truhla.

244909   Prádlo Svazek: 10 Strana: 0654
Prádlo, a, n. Strojidlo nebo prádlo v mlýnské lednici = místnosť za vodnmi koly, kde snětivá pšenice v kádi byla vy- pírána. Čes. 1. XV. 188.

244910   Pradlouho Svazek: 10 Strana: 0292
Pradlouho = velmi dlouho. P. nejedl. Msn. Od. 96.

244911   Prádlovna Svazek: 2 Strana: 0877
Prádlovna, y, f. = prádelna. Šm.

244912   Pradoba Svazek: 2 Strana: 0877
Pradoba, y, f., nejstarší doba, die Ur- epoche. Šf., Bdl.

244913   Pradobrácký Svazek: 10 Strana: 0292
Pradobrácký chlap. Tbz. V. 9. 15.

244914   Pradobráček Svazek: 10 Strana: 0292
Pradobráček, čka, m. Tbz. V. 6. 327.

244915   Pradobý. P Svazek: 10 Strana: 0292
Pradobý. P. mohyla. Kká. Sion. I. 110.

244916   Pradočista Svazek: 2 Strana: 0877
Pradočista, platterdings. Šm.

244917   Prádočky Svazek: 7 Strana: 0410
Prádočky, pl., i.=přádečky. Vz Přádky. Slov. Koll. Zp. I. 250.

244918   Pradohrák Svazek: 9 Strana: 0459
Pradohrák, a, m. Tbz. IV. 2. 235

244919   Pradomov Svazek: 7 Strana: 0410
Pradomov, u, m., das Urheim. Dch. Vz násl.

244920   Pradomovina Svazek: 7 Strana: 0410
Pradomovina, y, f., das Urheim, Stamm- land, der Ursitz. Hrvát. Šd.

244921   Pradrtiny Svazek: 10 Strana: 0292
Pradrtiny, f. Na p. něco rozsekati. Sá.

244922   Praduch Svazek: 2 Strana: 0877
Praduch, a, m., der Urgeist. Dch.

244923   Praduch Svazek: 10 Strana: 0292
Praduch, a, m. Kká. Sion. I. 121.

244924   Pradulenka Svazek: 2 Strana: 0877
Pradulenka, y, f., zdrobněle, malá přa- dlena. Mor. p.

244925   Pradulenka Svazek: 7 Strana: 0410
Pradulenka, přadulenka. Koll. Zp. I. 312., Sš. P. 766.

244926   Praduše Svazek: 7 Strana: 0410
Praduše, e, f., die Urseele. Lpř. Dj. I. 23.

244927   Prädza Svazek: 7 Strana: 0410
Prädza = příze. Slov. Phl'd. VI. 267., Rb.

244928   Prädziar Svazek: 7 Strana: 0410
Prädziar, a, m , der Spinner; der Garn- händler. Slov. Hdž. Čít. 231.

244929   Prae, lat Svazek: 2 Strana: 0877
Prae, lat. předl. = před. Odtud: pré, míti pré= míti vůli ve svém jednání. Když není kocour doma, mají myši pré. Rk.

244930   Praebenda Svazek: 2 Strana: 0877
Praebenda, y, f., die Präbende, Pfründe, Stiftsstelle. Vz Prebenda, Tk. III. 52.

244931   Praebendák Svazek: 8 Strana: 0307
Praebendák, vz Prebendák (3. dod.).

244932   Praebendník Svazek: 7 Strana: 0410
Praebendník, a, praebendář, e, m., der Präbendar, Pfründler. Rk.

244933   Praecedenční Svazek: 10 Strana: 0292
Praecedenční, Praecedens-. P. případ. Nár. list. 1903. č. 250. 21.

244934   Praecedens Svazek: 2 Strana: 0877
Praecedens, lat., předcházející, předchozí (věc, osoba, věta etc.). Das Präcedenz, vor- ausgegangener Fall, v-nes Urtheil usw.

244935   Praeceptor Svazek: 2 Strana: 0877
Praeceptor , a , m., lat., napominatel, učitel, der Lehrer.

244936   Praeceptor Svazek: 9 Strana: 0247
Praeceptor. Vz Kustoš.

244937   Praeceptorský. P Svazek: 10 Strana: 0292
Praeceptorský. P. trestání. 1638. Věst. X. 6. P. kapsa na jeleny nestačí. Rais. Vlast. 148.

244938   Praeceptorství Svazek: 10 Strana: 0292
Praeceptorství, n. Rais. Vlast. 107.

244939   Praecesse Svazek: 7 Strana: 0410
Praecesse, e, f., z lat. = předstoupání, postup bodů rovnodenní z jednoho znamení zvířetníku do druhého. ZČ I. 181. P. luni- solarní. Stč. Zem. 87., 90.

244940   Praecessní Svazek: 10 Strana: 0292
Praecessní pohyb. Vz Ott. XX. 385.

244941   Praecipitando Svazek: 2 Strana: 0877
Praecipitando, v hudbě: rychle, odvážně.

244942   Praecipitat Svazek: 2 Strana: 0877
Praecipitat, u, m., sraženina, das P. Šm.

244943   Praecisně Svazek: 2 Strana: 0877
Praecisně, úsečné, určitě, stručně, odmě- řeně, bestimmt, genau, pünktlich, präeis.

244944   Praecisní Svazek: 2 Strana: 0877
Praecisní, úsečný, vz Praecisně.

244945   Praecisnosť Svazek: 2 Strana: 0877
Praecisnosť, i, f, z lat., úsečnosť, Genauig- keit, Präcision. P. slohu. Šm.

244946   Praeclusivní Svazek: 7 Strana: 0410
Praeclusivní lhůta, Praeclusiv-Frist = lhůta, do které se po úpadkn s něčím věři- telé přihlásiti mají. Kh.

244947   Praeconisace Svazek: 2 Strana: 0877
Praeconisace, e, f., papežské potvrzení nově ustanoveného biskupa. Vz S. N. Die Präconisation.

244948   Praedestinace Svazek: 2 Strana: 0877
Praedestinace, e, f., lat,, předurčení, die Prädestination, Vorherbestimmung. Vz S. N., Předúloha, Přednložení.

244949   Praedikat Svazek: 2 Strana: 0877
Praedikat, vz Predikát.

244950   Praedikator Svazek: 7 Strana: 0410
Praedikator, a, m., z lat. = kazatel. Pass. mus. 406.

244951   Praedikatorový Svazek: 7 Strana: 0410
Praedikatorový zákon = zákon kaza- telový. Pass. mus. 404., 406.

244952   Praedisposice Svazek: 7 Strana: 0410
Praedisposice, e, f., z lat. = nálada, přizpůsobení tělesné k některé chorobě Vz Slov. zdrav.

244953   Praeexistence Svazek: 2 Strana: 0877
Praeexistence, e, f., dřívější bytí, před- bytí, předbytování, das vorherige Dasein, die Präexistenz.

244954   Praeexistentianism-us Svazek: 2 Strana: 0877
Praeexistentianism-us, u, m., nauka stanovící předbytí či předbytování duší. Sš. J. 159.

244955   Praefekt Svazek: 2 Strana: 0877
Praefekt, vz Prefekt.

244956   Praefekt Svazek: 9 Strana: 0247
Praefekt školský. Vz Wtr. Part. 159.

244957   Praefektování Svazek: 8 Strana: 0307
Praefektování. Jg. (Zl. Jg. 307.).

244958   Praefektura Svazek: 2 Strana: 0877
Praefektura, y, f., z lat., úřadovna pre- fektova, die Präfektur. Vz Prefektura.

244959   Praeferanc Svazek: 7 Strana: 0410
Praeferanc, e, m. = hra v karty. Us. Rjšk.

244960   Praegnance Svazek: 2 Strana: 0877
Praegnance, e, f., obižnosť ve slohu, die Prägnanz. Vz Obižnosť. Sš. L. 96.

244961   Praegnantní Svazek: 2 Strana: 0878
Praegnantní, z lat. praegnas, těhotný, březí, schwanger; plodný, fruchtbar; obilný, významný, smyslu plný, gehaltreich. P. slovo, vazba. Vz Obižný.

244962   Praehendát Svazek: 10 Strana: 0292
Praehendát, praebendár, a, m., der Pfründ- ner. Mtc. 1903. 281.

244963   Praehistorický Svazek: 7 Strana: 0410
Praehistorický, vorgeschichtlich. Stč. Zem. 738.

244964   Praehistorie Svazek: 7 Strana: 0410
Praehistorie, e, f., z lat., die Vorge- schichte. Osv. VI. 547.

244965   Praehistorie Svazek: 7 Strana: 1365
Praehistorie Čech od J. Smolíka. Vz Ott. Čechy a NZ. I. 609.

244966   Praejerované Svazek: 2 Strana: 0878
Praejerované spřežky slovou v mluvnici ty, které vznikly- z ? a ze samohlásky: konja z kon? + a. S. N.

244967   Praejotované Svazek: 2 Strana: 0878
Praejotované spřežky = takové skupe- niny hlásek, které povstaly z j a, ze samo- hlásky: jesm? = j + asmi. S. N.

244968   Praejotovaný Svazek: 8 Strana: 0307
Praejotovaný. P. samohlásky. Cf. Gb. H. ml. I. 89.

244969   Praejudici-um Svazek: 2 Strana: 0878
Praejudici-um, a, n., lat., předsudek (rozhodnutí nějaké otázky od soudu vyš- šího jakožto ředidlo pro nižší soudy v po- dobných případech. S. N.), das Präjudiz; škoda, ujma, der Nachtheil, Schaden.

244970   Praejudicialita Svazek: 9 Strana: 0247
Praejudicialita, y, f. P. trestního nálezu. Ott. Říz I 21.

244971   Praejudikat Svazek: 7 Strana: 0410
Praejudikat, u, m , z lat. = předchozí výrok soudní. Pr. tr.

244972   Praejudikovati v Svazek: 7 Strana: 0410
Praejudikovati v něčem, präjudiciren. Pal. Rdh. III. 213.

244973   Praekluse Svazek: 9 Strana: 0247
Praekluse, z lat. P. soudní = vyloučení úkonu obmeškaného z dalšího jednání. Vz Ott. Říz. I. 347.

244974   Praekonisovati Svazek: 7 Strana: 1365
Praekonisovati biskupa = potvrditi. Us.

244975   Praelat, praelatura Svazek: 2 Strana: 0878
Praelat, praelatura atd., vz Prelát.

244976   Praelatura Svazek: 10 Strana: 0654
Praelatura, y, f. Byli jsme při obědě (s opatem) v praelatuře, jiní pak v re- fektáři (s převorem). Tk. Pam. II. 366.

244977   Praelegat Svazek: 7 Strana: 0410
Praelegat, u, m. = odkaz napřed daný. Pr. tr.

244978   Praeliminář Svazek: 10 Strana: 0292
Praeliminář, e, m., z lat. = předchozí rozvrh, rozpočet, smlouva. Vz Ott. XX. 389.

244979   Praeludi-um Svazek: 2 Strana: 0878
Praeludi-um, a, n., lat., předehra, úvod v nějakou hudební skladbu. Vz S. N. P. na varhany před službami božími. Rk. Das Vor- spiel.

244980   Praemi-um Svazek: 2 Strana: 0878
Praemi-um, a. n., lat., vena, odměna zvl. žáků za pilnosť a dobré mravy, das Prämium, der Preis, Ehrenlohn, die Be- lohnung. — P., praemie, premie, pojistné, cena n. poplatek za pojištění, die Prämie, Rk. P. dostati.

244981   Praemiant Svazek: 2 Strana: 0878
Praemiant, a, m., z lat., žák odměnou vyznamenaný, der Prämiant, Vorzugsschüler.

244982   Praemiantka Svazek: 2 Strana: 0878
Praemiantka, y. f., die Prämiantin, Vor- zugsschülerin.

244983   Praemiantství Svazek: 10 Strana: 0292
Praemiantství, n. Slýchal o jeho p. Hav. Chamr. 21.

244984   Praemie Svazek: 10 Strana: 0292
Praemie, z lat. P. cukerní, dovozní, ne- přímá, přímá, průvozní, skrytá, vývozní, zřejmá. Vz Ott. XX. 389.

244985   Praemijnictví Svazek: 8 Strana: 0307
Praemijnictví při vývozu cukru. Nár. list. 1896. č. 163.

244986   Praemiový. P Svazek: 10 Strana: 0292
Praemiový. P. hospodářství, los, příjem. Nár. list. 1903. č. 175. 17., 305. 2., 174. 5.

244987   Praemissa Svazek: 2 Strana: 0878
Praemissa, y, f., z lat. praemissum, v log. = návěst' n. průpověď, násudek (Šm.), ona věta, z níž následuje nutně jiná, conclusio či závěrek zvaná, die Prämisse, der Vorder- satz. Vz S. N.

244988   Praemonstráti Svazek: 10 Strana: 0292
Praemonstráti. Vz Ott. XX. 390.

244989   Praeneste Svazek: 2 Strana: 0878
Praeneste, e, n. (dle Pole), Šf., lépe: Prae- nest-e, a, n. (dle Slovo), poněvadž před posl. e jest (tvrdé) t. Brs. — Praenesťan, a, m. — Praenestský.

244990   Praenotace Svazek: 2 Strana: 0878
Praenotace, e. f., z lat., die Pränotation, Vormerkung.

244991   Praenumerace Svazek: 2 Strana: 0878
Praenumerace, e, f. vz Prenumerace.

244992   Praeparace Svazek: 2 Strana: 0878
Praeparace, e, t., zlat. praeparatio, pří- prava, die Präparation, Vorbereitung.

244993   Praeparanda Svazek: 2 Strana: 0878
Praeparanda, y. f., z lat., přípravna, (Šm.), průpravna (Us. Hý.) učitelská, ústav ku vzdělávání učitelů, Hý., die Präparande, die Vorbereitungsschule für das Erziehungs- geschäft, Šm., die Lehrerbildungsanstalt.

244994   Praeparat Svazek: 2 Strana: 0878
Praeparat (praeparát), u, m., z lat., něco připraveného, das P. P. chemický, tělo lu- čebním pochodem učiněné; p. lékárnický, lék složený; p. anatomický, čásť těla zvíře- cího neb lidského nožem, vodou, sušením, bílením atd. připravená. Vz S. N.

244995   Praeparovati Svazek: 2 Strana: 0878
Praeparovati, z lat., připraviti. Vz Prae- parat.

244996   Praepavand, a Svazek: 2 Strana: 0878
Praepavand, a, m., kdo se k něčemu připravuje, zvl. čekanec učitelský. S. N.

244997   Praeponderace Svazek: 7 Strana: 0410
Praeponderace, e, f, z lat. = převaha, das Uibergewicht, die Praeponderanz. Kh.

244998   Praeponderance Svazek: 10 Strana: 0292
Praeponderance, e, f., z lat. = převaha, nadvláda. Nár. list. 1903. č. 298. 13.

244999   Praeposice Svazek: 2 Strana: 0878
Praeposice, e, f., z lat. praepositio,před- ložka, das Vorwort. Vz Předložka.

245000   Praepositional Svazek: 7 Strana: 1365
Praepositional, u, m. = lokal. D. Lhrg. 161., 297.