52001   Ďubčiti Svazek: 7 Strana: 1239
Ďubčiti = tělesně obcovati. Mor. Rgl.

52002   Dubčiti, koho Svazek: 1 Strana: 0320
Dubčiti, koho = bíti dubcem, knütteln. Us. na Slov.

52003   Dubec Svazek: 1 Strana: 0320
Dubec, bce, m., mladý dub. Rkk. — D., Eichenknüttel, dubový klacek. St. skl. — D., robota (porážení a svážení dubův). Tov. str. 150. —

52004   Dubec Svazek: 6 Strana: 0164
Dubec = mladý dub. Uletel, uletel za zelený dubec, už inde hrkúta môj milý ho- lubec. Sl. sp. 152. — D. = dubová násada. Kdo bude otcem? Sekera s dubcem. Sš. P. 696. — D , Tutz, ves u Hajdy. — D., dvůr v Plzeňsku. Blk. Kfsk. 279. — D. Jan. Tk. II. 534. D. Mat. Tk. IV. 419.

52005   Dubec Svazek: 8 Strana: 0068
Dubec Alex. Jar., 1863.—1888., čes. spis. Vz Ott. VIII. 78.

52006   Dubecko Svazek: 6 Strana: 0164
Dubecko, a, n., ves u Turnova. Blk. Kfsk. 533.

52007   Dubeč Svazek: 6 Strana: 0164
Dubeč, bše, m., Dubetsch, ves u Nepo- muk. -- D., Dubetz, městečko u Běchovic. S. N. X. 172., Tk. I. 605., II. 534., IV. 60., V. 238., VI. 347. — Blk. Kfsk. 922., Sdl. Hr. II. 261., IV. 369.

52008   Dubeček Svazek: 6 Strana: 0164
Dubeček, vz Dub. — D., ves u Běchovic. S. N.

52009   Ďubeček Svazek: 6 Strana: 0164
Ďubeček, čku, m., vz Ďubka (dod.).

52010   Dubečno Svazek: 6 Strana: 0164
Dubečno, a, n., ves u Zbraslavě. Arch. I. 527., Blk. Kfsk. 529., 546., Sdl. Hrd. II. 226.

52011   Dubečný Svazek: 9 Strana: 0046
Dubečný. D. dřevo. 1510. Arch. XVII. 144.

52012   Dubějovice Svazek: 6 Strana: 0164
Dubějovice, dle Budějovice, Dubějowitz, ves u Vlašimě. Tk. III. 35.

52013   Dubek Svazek: 1 Strana: 0320
Dubek, bku, m. Dubkem mi hore vlasy stály, něm. zu Berge. Plk. Dubkom jim vlasy vstávajú. Koll.

52014   Dubek Svazek: 6 Strana: 0164
Dubek. Vlasy mu dubkem vstávaly (se ježily). Němc. Koll. Zp. I. 5., II. 30.; Koll. III. 219. — Dúbek = doubek. Dúbku, dúbku,
dubečku, škoda tebe synečku, že jsi se ty
oženil, svoju krásu proměnil. Sš. P. 472. — D.,bka, m., os. jm. D. ol. II. 383.

52015   Dubek Svazek: 6 Strana: 0164
Dubek, bku, m. = zobák, ďobák. Laš. Té — D. = drobek. Je toho ď. U Polič. Kšá.

52016   Dubek Svazek: 9 Strana: 0046
Dubek, bku, m., pozemek na Hořicku. Hoř. 136.

52017   Dubek Svazek: 10 Strana: 0060
Dubek, bku, m. Dubkem mu vlasy stály. Msn. II. 448. — Kozí dubky = veliké záhyby v zadní části kazajky. Val. Čes. 1. XII. 318.

52018   Duben Svazek: 1 Strana: 0320
Duben, bna, m. (vz A). D. od dub, který toho času pučí. Jg. April, Eichenmond. V Dubnu čas, panský kvas (= nelze si na tom co zakládati). Hrš. Ať si d. sebe lepší bývá, přec ovčáčkovi hůl zasněžívá; Až přijde duben, ještě za kamny budem. Er. P. 57. Vz Březen.

52019   Duben Svazek: 6 Strana: 0164
Duben. Vz S. N. D. časy mění a obdaří fiolú zemi. 15. stol. D. suchý — rolníku hluchý. Kld. D. chladný deštivý, úroda nás navštíví. Noravan 875. Když v dubnu valný vítr se ozývá, seno i žito pěkné bývá; Po bouřce v dubnu připadají mrazy; Mokrý-li duben, bude úroda na víně ; Mokrý d., hojnosť ovoce; Studený a mokrý d. plní sklepy a sudy; Je-li d. pěkný, bude květen ještě lepší; Co si duben zazelená, květen mu to spálí; D. pobije mnoho jehňat; Hřmí-li v dubnu, konec mrazům; Je-ii v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjemný jistě. Pran. Tč. Vz Dubnový.

52020   Duben Svazek: 6 Strana: 0164
Duben, bně, m., os. jm. NB. Tč.

52021   Duben Svazek: 8 Strana: 0068
Duben. Mokrý d. přináší dobrý rok; Na mokrý d. přichází suchý červen; Bouřky v dubnu zahánějí mrazy. Vek. Val. I. 162.

52022   Duben Svazek: 9 Strana: 0046
Duben. Vlhký d. slibuje mnoho obilí a vína a hojnosť pastev. Fisch. Hosp. 267. Jiné pranostiky a pověry vz v Hrub. 8., Hoř. 2)3., Mus. ol. XII. 61., Čes. 1. VII 374., Zát. Př 225.

52023   Duben Svazek: 10 Strana: 0060
Duben Mokrý d. přislibuje dobrou skli- zeň. D. hojný vodou, říjen vínem. Mokrý d. a pak květen chladný, k sýpkám a k senu přístup žádný. Kvetou-li koncem dubna hojně stromy, bývá mnoho ovoce. Dobrý d., špatný květen. Bouřky v dubnu zvě- stují mokré léto. Sr. Ott. Kal. 1904. Duben, zajíc Huben (hubený). Čes. 1. XIII. 7. Vz jiné pranostiky v Čes. 1. XIII. 307.

52024   Duběna Svazek: 6 Strana: 0164
Duběna, y, f., jméno kravské dle barvy dubu. Mor. Brt.

52025   Dubenáč Svazek: 1 Strana: 0320
Dubenáč, e, m., krátký ženský kožich. Us. na Mor.

52026   Dubenáč Svazek: 6 Strana: 0164
Dubenáč, e, m. = dubovské (kožené) jablko, kožúšek. Mor. Brt. v Osv. 1884. 50., Šd.

52027   Dubenáč Svazek: 10 Strana: 0061
Dubenáč, e, m. = ovci kožich. U Bzence. Čes. 1. XIII. 477. Sr. násl.

52028   Dubeňák Svazek: 6 Strana: 0164
Dubeňák, u, m. = dubenáč, dlouhý kožich (který má po vrchu dubovou, červenotmavou barvu), na jihových. Mor. Brt., Šd. V Pod- luží = kožich s vyšívanými na zádech kvě- tinami. Cf. Buchličkový. Brt.

52029   Dubenastý Svazek: 10 Strana: 0575
Dubenastý kožuch zz dubeňák. Brt. Sl. 69.

52030   Dubenatý Svazek: 6 Strana: 0164
Dubenatý = dubové barvy. Vz Duběna. Mynářka vyběhla s velikú lopatú, zabila ba- bulku (krávu) pěkně d-tú. Sš. P. 538. D. rúcho. Trok. M. 22.

52031   Dubenatý Svazek: 8 Strana: 0068
Dubenatý = sedlatý, popelatý (černý a bílý). D. babuľka. Mor. Brt. I). II. 309.

52032   Duběnčec Svazek: 8 Strana: 0541
Duběnčec, nčce, m., Gallussäure, ľ. Am. Orb. 69.

52033   Dubenčice Svazek: 6 Strana: 0164
Dubenčice, e, f., gallicola. die Gallwespe. Nz.

52034   Duběnčivý Svazek: 6 Strana: 0164
Duběnčivý. D. žlabatka, komár. NA, V. od. II. 36.

52035   Dubenec Svazek: 6 Strana: 0164
Dubenec, nce, m., Dubenetz, vsi u Bu- dějovic, u Milína a u Králové Dvora. Tk. VI. 91., Blk. Kfsk. 1301., Sdl. Hr. II. 276.

52036   Dubení Svazek: 6 Strana: 0164
Dubení, n., das Lohen. Posp.. Prm. IV. 223. Rychlé d.. die Schnellgärberei. Sl. les.

52037   Dubení Svazek: 8 Strana: 0068
Dubení, n. I), kůže, Vz Ott. VIII. 79.

52038   Duběnka Svazek: 1 Strana: 0320
Duběnka, dubenka, dubinka, y, f. Duběnky jsou výrůstky na listech dubových způsobené od vosy žlabatky, která do nich vajíčka svá snáší. Pt. Laub-, Eich-, Gallapfel. Duběnky alepické, čínské, halepské n. černé, indické, istrianské (istrijské, lépe), smyrnské. Kh. Vz Dubový.

52039   Dubenka Svazek: 6 Strana: 0164
Dubenka. Vz Sdl. Hr. IV. 186.

52040   Duběnka Svazek: 6 Strana: 0164
Duběnka, místy: káleska. BPk. D. le- vantské, gallae quercus turcicae, türkische Galläpfel, Nz. lk., morejské, Morea-, mosul- ské, Mosul-, černé, bílé, žluté, zelené, apul- ské, Rakouské, fRancouzské, cypRské, pálené, na pRach Rozmělněné, Roztlučené. Sp. Cf. Kk. 141., Sal. 238., Prm. IV. 153., Rstp. 1399., 1395., 1398., Rst. 325., 409., S. N.

52041   Duběnka Svazek: 7 Strana: 1239
Duběnka. Cf. KP. VI. 386.

52042   Dubénka Svazek: 9 Strana: 0046
Dubénka, y, f. = červená nemoc hovězího dobytka. Mus. ol. 1598. 104.

52043   Duběnkan Svazek: 6 Strana: 0164
Duběnkan, u, m., gallussauRes Salz. Nz.

52044   Duběnkotříslový. D Svazek: 6 Strana: 0164
Duběnkotříslový. D. kyselina, Galläpfel- gerbsäure. Šp.

52045   Duběnkovati, co v čem Svazek: 1 Strana: 0320
Duběnkovati, co v čem. Výrobek ba- vlněný ve svařenině roztlučených duběnek d. (dubiti, beizen). Techn.

52046   Dubenkovka Svazek: 1 Strana: 0320
Dubenkovka, y, f., hmyz. Krok. Diplo- lepis.

52047   Duběnkovka Svazek: 6 Strana: 0164
Duběnkovka, y, f. = duběnková kyselina. Sl. les.

52048   Duběnkový Svazek: 1 Strana: 0320
Duběnkový, Galläpfel-. Kyselina d. Rostl.

52049   Duběnkový Svazek: 6 Strana: 0164
Duběnkový. D. kyselina, die Gallussäure, Nz., vz S. N., mok, die Galläpfeltinktur, tříslovina, -gerbstoff, prášek, -pulver. Sp.

52050   Dubenky Svazek: 6 Strana: 0164
Dubenky Panské, Herrndubenky, ves u Telče; D. Horní, Ober-Dubenky, ves tamtéž.

52051   Duběnky Svazek: 8 Strana: 0068
Duběnky = druh hálek, jež působí různé druhy žlabatek na dubových listech. Vz Ott. VIII. 79.

52052   Dubenný kožuch Svazek: 10 Strana: 0061
Dubenný kožuch = s koží na žluto vydělanou. Val. Čes. 1. XIII 372.

52053   Dubensko Svazek: 6 Strana: 0164
Dubensko, a, n., myslivna u Kožlan.

52054   Dubenský Svazek: 6 Strana: 0164
Dubenský, sam. u Rokycan. — D. Vz Sdl. Hr. IV. 306.

52055   Dubeňský Svazek: 6 Strana: 0164
Dubeňský Jak. Tk. VIL 411.

52056   Dubenští Svazek: 6 Strana: 0164
Dubenští z Chlumu. Sdl. Hr. III. 302. — D. z Poutvic. Sdl. Hr. IV. 298.

52057   Dubený Svazek: 6 Strana: 0164
Dubený; -en, a, o, gar gemacht. Vz Dubiti.

52058   Dubený Svazek: 7 Strana: 1239
Dubený kožich = z kožešiny na žluto vydělané bez soukenného potahu. Val. Slavč. 20.

52059   Dubetek Svazek: 6 Strana: 0164
Dubetek, tka, m. = dobytek v Doubrav- nicku na Mor. Knrz.

52060   Dubí Svazek: 1 Strana: 0320
Dubí, doubí, n. = duby. Eichwald. V.

52061   Dubí Svazek: 6 Strana: 0164
Dubí, vz Duby. — D., Eichwald, ves u Teplice. Tk. III. 36., Blk. Kfsk. 862. D. les u Roupova, pole u Lhovic, louky u Stra- žova a j. BPk.

52062   Dubí Svazek: 9 Strana: 0046
Dubí, n. D k staveni vydati. 1503. Arch. XVII. 26.

52063   Dubice Svazek: 6 Strana: 0164
Dubice, e, f., der Eichenwald; junge Eiche, Ssk.; Gerberlohe. Šm. —D., dle Budějovice, Dubitz, ves u Ústí nad L. Tk. III. 61., Blk. Kfsk. 297., 845.

52064   Dubický Svazek: 7 Strana: 1239
Dubický, vrch. Řvn. 172.

52065   Dubíček Svazek: 6 Strana: 0164
Dubíček, čku, m., vz Dub.— V Dubíčku, myslivna u Hostýna na Mor. Tč.

52066   Dubičí Svazek: 1 Strana: 0320
Dubičí, n. = doubí, Eichenwald.

52067   Dubičí Svazek: 6 Strana: 0164
Dubičí. Zahradil mu okna třenicí a d-čím. NB. Tč. 78. — D., les i pole u Louček. Pk.

52068   Dubičí Svazek: 9 Strana: 0046
Dubičí, n. Dávati d. k húžvám z lesů 1503. Arch XVII. 40

52069   Dubičina Svazek: 6 Strana: 0164
Dubičina, y, f., Ober-Eicht; D. Dolní, Unter-Eicht, vsi u Úště. Blk. Kfsk. 291.

52070   Dubičko Svazek: 6 Strana: 0164
Dubičko, a, n., Dubitzko, ves u Zábřehu. O Dubičských se vypravuje, že rádi po fa- rářích erbujou. Vz Sbtk. Krat. h. 153.

52071   Dubíčky Svazek: 9 Strana: 0046
Dubíčky, pl., n., vinohrad. Mor. Šeb. 192.

52072   Dubík Svazek: 10 Strana: 0061
Dubík, u, m., zdrobn. dub. Gb. Slov.

52073   Dubikov Svazek: 6 Strana: 0164
Dubikov, a, m., Dubiken. ves u Budě- jovic.

52074   Dúbiky Svazek: 6 Strana: 0164
Dúbiky, pl. = bublinky. Slov., göm. Rr. Sb.

52075   Dubina Svazek: 1 Strana: 0320
Dubina, y, f. D. = dubový les; dubové dřevo, dubová chrásť. Jg. Vz Dub. Eichwald, -holz.

52076   Dubina Svazek: 6 Strana: 0164
Dubina = dubový les. Aj d., dubina, pod d-nú březina, pod březinu milá uplakaná byla; Co su to za koně v tej naši d-ně? Pase ich ma milá, košulenku šije. Sš. P. 201., 583. — D. = hora nad Skořicemi u Příbramě. Kčr. v Kv. 1884. 438. — D., předměstí v Litoměřicích, Blk. Kfsk. 1119.; mlýn u Ml. Vožice, u Čáslavě, u Kutné Hory; sam. u Heřm. Městce, u Čáslavě, u Křivoklátu; osada u Dnespek; D. Ghotě- nická, sam. u Heřm. Městce; Eichendorf, ves u Zbraslavic. — D., pole u Radvanic. Pk.

52077   Dubina Svazek: 9 Strana: 0046
Dubina. Včelička, kde jsou d-ny, na- chází moc medoviny. Fisch. Hosp. 163.

52078   Dubina Svazek: 9 Strana: 0434
Dubina, y, f. = dubové roury. Vedli tam vodu po dubině. Uč. spol. II. 5.

52079   Dubinka Svazek: 1 Strana: 0320
Dubinka, y, f. = dubina; duběnka.

52080   Dubinka Svazek: 6 Strana: 0164
Dubinka. Vz Rstp. 1396. — D. = plod dubu, žalud. Na Zlinsku. Brt. — D., sam. u Rychnova a Litomyšle.

52081   Dubinkový Svazek: 6 Strana: 0165
Dubinkový. Na d. pastvu prasata honiti (žaludovou). Pk., MP. 132.

52082   Dubinový Svazek: 6 Strana: 0165
Dubinový, Eichen-. Ssk., Šm.

52083   Dubinský Svazek: 6 Strana: 0165
Dubinský mlýn v Čásl. Blk. Kfsk. 16.

52084   Dubiny Svazek: 6 Strana: 0165
Dubiny, pl., f., sam. u Zalužan.

52085   Dubiny Svazek: 10 Strana: 0575
Dubiny, pl., f., jm. polí. Hoš. Pol. I. 136.

52086   Dubírna Svazek: 6 Strana: 0165
Dubírna, y, f. = lužírna, das Beizhaus. Hck.

52087   Dubisko Svazek: 6 Strana: 0165
Dubisko, vz Dubiště. Koll. I. 125., III. 211.

52088   Dubiště, ě, dubisko Svazek: 1 Strana: 0320
Dubiště, ě, dubisko, a, n. = velký dub; místo, kde dubí roste. Ros.

52089   Dubitatio Svazek: 1 Strana: 0320
Dubitatio, lat., vz Mk. Ml. 306; Zk. Ml. II. 183.; Mus. čas. 1844. str. 437. D., když mluvící se rozmýšlí, co říci n. činiti má. Nevím tuto, odkud začnu, co prve říci mám, peklem-li bezbožného ku pokání strašiti či nebem vábiti mám. Kom.

52090   Dubiti Svazek: 1 Strana: 0320
Dubiti, il, en, ení = kože dubovou korou připravovati, ein Fell in der Lohe beizen, gar machen. Vz Koželuh. Dubená kůže. Jg.

52091   Dubjunka Svazek: 6 Strana: 0165
Dubjunka, y, f. = duběnka. Slez. Tč.

52092   Ďubka Svazek: 1 Strana: 0321
Ďubka, ďupka, y, f., dírka, jamka. Sych. — Skrýš, das Schlupfloch. D. — Ď ubkovaný, grubig. Rostl.

52093   Ďubka Svazek: 6 Strana: 0165
Ďubka, y, f. Ď. klová, der Keimhof, bot. Sl. les., Nz., Rst. 409. — Ď. = dírka. Také v jihových. Mor. Brt. — Ď. = skvrna povstalá ďubnutím, ein Farbenfleck. Ď. na nose, na stropě. Us. na Polic, u Olom., u Kostelce nad Orl. Kšá., Sd., Ktk. — Ď. = ďuba, tečka. Val. Brt. D. 208. — Ď. = dublena, ovce s černými ďubečky po všem těle nebo s hubou červenými krapkami poprskanou. Val. Brt.

52094   Dubka Svazek: 7 Strana: 1239
Dubka. Kdo má na nose modrou ďubku, nebude dlouho živ. Mtc. 1892. 193.

52095   Ďubkář Svazek: 6 Strana: 0165
Ďubkář, e, m., der Kugelschneider. Rk.

52096   Ďubkati Svazek: 6 Strana: 0165
Ďubkati = ťukati. Kld. Vyletel na oblok (okno). Tak dlho doňho ďubkal, kým mu len Neotvorila. Dbš. Sl. pov. V. 42.

52097   Ďubkatý Svazek: 6 Strana: 0165
Ďubkatý = ďubkami opatřený, klein- grubig. Rst. 409.

52098   Dubkem Svazek: 6 Strana: 0165
Dubkem, vz Dubek.

52099   Dubkovaný Svazek: 9 Strana: 0046
Dubkovaný. Vz Bezzubec.

52100   Ďubkovati Svazek: 6 Strana: 0165
Ďubkovati = ďubky dělati, grubig machen; fleckig machen. — co čím: papír jehlou, punktiren. Us. Sd., Tč.

52101   Ďubkovatý Svazek: 8 Strana: 0068
Ďubkovatý = dolíěkomtý od neštovic. Krok 1894. 98.

52102   Dubkovice Svazek: 6 Strana: 0165
Dubkovice, dle Budějovice, Topkowitz, ves u Neštědic. Blk. Kfsk. 863.

52103   Ďubkovitý Svazek: 6 Strana: 0165
Ďubkovitý, gesprengelt; narbig. Ď. líce, list. Us. Tč. Vz Ďubka.

52104   Ďublena Svazek: 6 Strana: 0165
Ďublena, y, f., vz Ďubka.

52105   Ďublík Svazek: 10 Strana: 0575
Ďublík, a, m. = diblík. Vz Vlasť I. 50.

52106   Dublin Svazek: 6 Strana: 0165
Dublin, a, m., hl. mě. v Irsku. Vz S. N. — D., ves u Sedlčan.

52107   Dublon Svazek: 1 Strana: 0321
Dublon, u, m., vz Doublon.

52108   Dublovice Svazek: 6 Strana: 0165
Dublovice, dle Budějovice, také Doudle- bice, Dublowitz, ves u Sedlčan. PL, Arch. 499., Tk. III. 129., V. 220.

52109   Dubna Svazek: 6 Strana: 0165
Dubna, y, f., zaniklá (?) ves na Mor. D. ol. III. 345.

52110   Dubná Hora Svazek: 6 Strana: 0165
Dubná Hora, osada u Písku. — Dubná, údolí u Vrčené. BPk.

52111   Dubnák Svazek: 1 Strana: 0321
Dubnák, a, m., doupnák, divoký holub (veliký). D. Waldtaube. — Dubňák, zvíře, které se v dubnu narodilo. Na Mor. Mřk.

52112   Dubňák Svazek: 6 Strana: 0165
Dubňák, u, m. = kožich se žlutým límcem, dubenný kožich. U Místka. Škd.

52113   Dubňany Svazek: 6 Strana: 0165
Dubňany, dle Dolany, Dubian, samota u Kožlan; D. Horní, Ober-Dubian, ves u Hrotovic, Žer. Záp. I. 39., 61.; D. Dolní, Unter-Oubian, ves u Mor. Krumlova; Dubnian, ves v Kyjovsku. PL., D. ol. I. 61., Tov. 129., Tk. IV. 638.

52114   Dubňaský Svazek: 6 Strana: 0165
Dubňaský Flor. Žer. Záp. I. 38.

52115   Dubnatěti Svazek: 6 Strana: 0165
Dubnatěti, ěl, ění, eichenhart werden; dumm werden. Šm.

52116   Dubnatý Svazek: 6 Strana: 0165
Dubnatý, eichenlaubförmig: in der Lohe gegärt. Šm.

52117   Dubné Svazek: 6 Strana: 0165
Dubné, ého, n.. Duben, ves u Budějovic. Blk. Kfsk. 1361.

52118   Dubněti Svazek: 6 Strana: 0165
Dubněti, ěl, ění, morsch werden. Ssk.

52119   Dubní Svazek: 6 Strana: 0165
Dubní plch, glis quercinus, myoxus dryas, der Grauwerth, Eichschläfer. Sl. les.

52120   Dubnica Svazek: 8 Strana: 0068
Dubnica, e, f., území v Nitře. Phľd. XII. 249.

52121   Dubnicay Svazek: 6 Strana: 0165
Dubnicay Štěpán, farář. Jir. Ruk. I. 176.

52122   Dubnice Svazek: 1 Strana: 0321
Dubnice, e, f., druh okrouhlých bramborů. Na Slov. 2. Borkový mlýn. Knoppermühle.

52123   Dubnice Svazek: 6 Strana: 0165
Dubnice, e, f. = dubové tříslo, die Eichen- lohe. Sl. les. — D., Hennersdorf, ves u Mi- moně, Tk. III. 645., V. 43., Blk. Kfsk. 144., místní jm. v Uhřích, vz S. N.; D. u Krnova, nyní Holubovice; Taubnitz, vsi u Krnova a u Holubkovic. Pk. Čest. 10.

52124   Dubnice Svazek: 9 Strana: 0046
Dubnice, e, f. = stoupy, kde dub opí- chají. Užitky z mlýnů, valchovny a dubnice. 1496. Arch. XVI. 495.

52125   Dubniczay Svazek: 9 Strana: 0046
Dubniczay Št, kazat. slov. v XVII. a XVIII. stol. Vz Vlč. Lit II. 1 44.

52126   Dubníček Svazek: 10 Strana: 0061
Dubníček, čka, m., pták. Poč. XVIII. stol. Čes. 1. XI. 461.

52127   Dubník Svazek: 1 Strana: 0321
Dubník, u, m., mlýn, kde se tluče dub (Gerberlohe). Ms. 1567. Gerber-, Lohmühle. — D., Eichenwald. Rk.

52128   Dubník Svazek: 6 Strana: 0165
Dubník, die Lohmühle. Šp., Sl. les. Vz Dubný.

52129   Dubník Svazek: 9 Strana: 0046
Dubník, u, m. Aby mlýna požíval s dub- níkem ševcovským. 1503. Arch. XVII. 39.

52130   Dubníky Svazek: 10 Strana: 0575
Dubníky, pl., m., pole u Závodu na Slov. Mus. slov. VIL 87.

52131   Dubno Svazek: 6 Strana: 0165
Dubno, a, n., sam. u Skalice; vsi u Ry- chnova a Příbramě; Karolinenhof, dvůr u Rychnova. PL., Tk. III. 37., VIL 411., Blk. Kfsk. 1301., Sdl. Hr. II. 276., III. 302.

52132   Dubnouti Svazek: 6 Strana: 0165
Dubnouti, vz Ďubati.

52133   Dubnovať Svazek: 9 Strana: 0046
Dubnovať = bubnovati. Slov. Zát. Př. 129. a

52134   Dubnový Svazek: 1 Strana: 0321
Dubnový čas. Přízeň lidská, dubnové po- časí. Kom. April-.

52135   Dubnový Svazek: 10 Strana: 0061
Dubnový. Sníh dubnový jako mrva po- hnojí. D. krása nejistotná (počasí bývá pro měnlivé). Slad. Šl. 22.

52136   Ďubňunka Svazek: 6 Strana: 0165
Ďubňunka, y, f. = duběnka. Slez. Té.

52137   Dubný Svazek: 6 Strana: 0165
Dubný = dubový. Pod ochranu svěřují se hory dubným vrcholinám. Pl. I. 69. Ď. mlýn — dubník, die Lohmühle. 1602. Matr. opav. — D., Sdl. Hr. IV. 369.

52138   Dubobarvý Svazek: 9 Strana: 0435
Dubobarvý. D. tkanina. Mus. 1901. 208.

52139   Dubodiel Svazek: 8 Strana: 0068
Dubodiel, míst. jm. v Gemerskú. Phľd. XII. 249.

52140   Dubodol Svazek: 6 Strana: 0165
Dubodol, u, m.Eichtbal, sklárna u Velvar.

52141   Dubohnědý Svazek: 6 Strana: 0165
Dubohnědý, eichenbraun. Us. Pdl.

52142   Duboch Svazek: 6 Strana: 0165
Duboch, u, m., grangeria, die Grangerie, rostl. D. burbonský, g. borbonica. Vz Rstp. 472.

52143   Dubokam, u Svazek: 6 Strana: 0165
Dubokam, u, m., dryites, versteinertes Eichenholz. Šm.

52144   Dubolistý Svazek: 1 Strana: 0321
Dubolistý. Rostl. List k dubovému listu podobu mající.

52145   Duboliť Svazek: 1 Strana: 0321
Duboliť, v Krkonoš. — po tichu vypra- vovati, leise erzählen. Kb.

52146   Dubosek Svazek: 6 Strana: 0165
Dubosek, a, m., der Eichenhacker. Šm.

52147   Dubosin Svazek: 8 Strana: 0068
Dubosin, u, m. (duboazín) = jedovatý alkaloid z rostliny duboísia myoporoides. Ott. VIII. 90.

52148   Ďubot Svazek: 6 Strana: 0165
Ďubot, u, m. = ďubání. Jak tisíc orlů d. Phld. III. 1. 37.

52149   Dubotříslový Svazek: 6 Strana: 0165
Dubotříslový. D. kyselina, die Eichen- gerbsäure. Šp.

52150   Dubov Svazek: 8 Strana: 0068
Dubov, a, m., potok v Nitransku. Phľd. XII. 249.

52151   Dubová Svazek: 6 Strana: 0165
Dubová, é, f., Dubowa, ves u Chrastě; Stubau, ves u Krumlova. PL.

52152   Dubová Svazek: 8 Strana: 0068
Dubová, é, f., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 178.

52153   Dubové Svazek: 6 Strana: 0165
Dubové, ého, n., hora u Větrnice na Mor. D. ol. X. 88.

52154   Dubovec Svazek: 10 Strana: 0061
Dubovec, ce, m. = dubový kyj. Světz. 1888. Sr. Březovec.

52155   Dubovice Svazek: 6 Strana: 0165
Dubovice, dle Budějovice, Dubowitz, vsi u Pelhřimova a u Prachatic. PL., Tk. III. 36., Blk. Kfsk. 1173., Sdl. Hr. IV. 369. — D., zaniklá ves na mor. Třebovsku. D. ol. VI. 740. — D. = les u Vel. Petrovic na Klat. BPk.

52156   Dubovina Svazek: 1 Strana: 0321
Dubovina, y, f., dubina, doubrava. Eichen- wald.

52157   Duboviště Svazek: 1 Strana: 0321
Duboviště, ě, n., místo, kde duby rostou. Th. —

52158   Duboviště Svazek: 6 Strana: 0165
Duboviště. — B., das Eichengestrüpp.

52159   Dubovitý Svazek: 1 Strana: 0321
Dubovitý, k dubu podobný, Rostl., eichen- artig.

52160   Dubovitý Svazek: 6 Strana: 0165
Dubovitý. D. rostliny, quercineae: buk, kaštan, dub, líska, habr. Vz Rstp. 1391.—1402., Slb. 281., Kk. 139., Schd. II. 274.

52161   Dubovka Svazek: 6 Strana: 0165
Dubovka = duběnka. Rstp. 1396. — D = choroš dubovník, polyporus frondosus, hři- bovitá houba. Rst. 1909. — D. = hruška. Vz Hruška. — D., Dubowka, vsi u Neve- klova a Vlašimě, Blk. Kfsk. 155., hospoda u Votic a sam. u Horaždovic. PL. — D., les u Strážnice, D. ol. VI. 562., les u Mez- holce na Chuděnicku. BPk.

52162   Dubovka Svazek: 8 Strana: 0068
Dubovka, y, f. = dubovník, polyporus ťroudosus. Vz Ott. VIII. 91.

52163   Dubovníček Svazek: 6 Strana: 0165
Dubovníček, čka, m. = japonský hed- vábníček, bourec hedvábný, jenž se živí listím dubovým, antherea Pernyi. Dch., Pr. hosp. nov.

52164   Dubovník Svazek: 6 Strana: 0165
Dubovník, u, m. = choroš dubovník. Vz Dubovka. — D., a, m. = koželuh, jenž dubí, vydělává tříslem dubovým, der Eichengerber. Šp. — D., motýl, bourovec toulavý, gastro- pacha processionea, cnethocampa proces- sionea, der Eichenprocessionsspiuner. Kk. Mot. 157., Brm. IV. 427., Odb. path. III. 930.

52165   Dubovník Svazek: 10 Strana: 0061
Dubovník, u, m., houba, polyporus fron- dosus. Ott XX. 190.

52166   Dubovo Svazek: 8 Strana: 0068
Dubovo, a, n., území v Turci. Phľd. XII. 249.

52167   Dubovosť Svazek: 1 Strana: 0321
Dubovosť, i, f., hlouposť. Stockdummheit. D. —

52168   Dubovsko Svazek: 6 Strana: 0166
Dubovsko, a, n., sam. u Benešova.

52169   Dubovství Svazek: 1 Strana: 0321
Dubovství, n., hňupství, Tölpelei. D.

52170   Dubový Svazek: 1 Strana: 0321
Dubový. Eichen-. D. strom (dub), les (dubina, vz Dub), mélí, žalud, uhel, kulička n. kulka (na Slov. hálka; duběnka), drevo, kůra, kyj (duhovec), houba, mech, slova (hrozná), hlas (tlustý, drsnatý), člověk (hloupý), Jg., kmen, stůl, stolice. Šp. Jest dubového sluchu (= oslovských uší, kdo neslyší jemně). Jg. Věnec z dubového listie. Rkk. Na hrubou otázku odpověď dubová. Upomněti koho dubovými slovy. L. — Jg.

52171   Dubový Svazek: 6 Strana: 0166
Dubový. D. klesť, -reisig, extrakt, -holz- extrakt, Šp., štěpiny, -spaltholz, duha, křoví, růže, sloup, kmen, tyč, loupenník, -schälholz, listí, pařezina, -niederwald, výstavek, -aus- stäncler; nad.způsob;žlabatka(duběnkovka), vz Žlabatka; kůrovec, vz Kůrovec; kliko- roh, vz Klikoroh; žaludokaz, vz Žaludokaz; tesař, vz Tesař; zavinač, vz Zavinač; skákač, vz Skákač. Sl. les. D. barva, lohrothe F., mlýn, die Lohmühle. 1546. Mtc. m. 1877. 135. D. houba, poupata, jmejlí. Mllr. 24., 49., 63., 111. D. žába, vz Žába. Kyj dubový a makytový naučí robić; Ešče sem neviděl d-vej nemoci (bití); Bude nám běda, kúpil nás Breda, z d-vých (= zámožných) sedláků nadělá žebráků; Ej děvče, zima je ti, dej sobě zatopiti kůrkama dubovéma, ať tobě není zima; Její chrbet husle byl a smytec dubový kyj, řemenáče ja to byly struny. Sš. P. 208., 400., 536., 608., 671. Posypal ho dubovým popelem (zbil ho). U Poličky. — D. Mlýn, Eichmühle, ves u Veselí, Blk. Kfsk. 58.; D. Vrch, Eichberg, hájovna u Be- chyně. — D. Hora Dolení a Hoření, Eich- berg, v Bolesl. Blk. Kfsk. 18., 781.

52172   Dubový Svazek: 7 Strana: 1239
Dubový. D. košile = z režného nevybí- leného plátna. Us. Fč.

52173   Dubový Svazek: 9 Strana: 0046
Dubový. D. stráň. 1580. Mus. 1896 279.

52174   Dubový Svazek: 10 Strana: 0575
Dubový. Dakedy i z dubového suda dno vypadne. Sb. sl. VIII. 85.

52175   Dubra Svazek: 7 Strana: 1239
Dubra, y, f. tempe, zastr. Pršp 14. 11.

52176   Dúbrava Svazek: 1 Strana: 0321
Dúbrava, y, f. = doubrava, Rkk. Eichen- wald.

52177   Dubrava Svazek: 6 Strana: 0166
Dubrava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

52178   Dúbrava Svazek: 6 Strana: 0166
Dúbrava, y, í., silva Jovis quercum signi- ficat. V MV. nepravá glossa. Pa. Vz Dou- brava. D. archangelica, rostl. 14. stol. Cf. Sbtk. Rostl. 321. — D., řeka. Sl. let. VI. 99. — D., ves u Uher. Brodu.

52179   Dúbrava Svazek: 8 Strana: 0068
Dúbrava, y, f., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 178.

52180   Dúbrava, y Svazek: 10 Strana: 0575
Dúbrava, y, f., vrch na Slov. mezi štit- nickým a ochtinským chotárom. Vz Sb. sl. VIII. 100.

52181   Dubravi-us Svazek: 6 Strana: 0166
Dubravi-us, a, m. 1747. Vz S. N., Tk. Ž. 216., Jg. H. 1. 2. vd. 549., Jir. Ruk. I. 176., Sbn. 248., 935.

52182   Dúbravice Svazek: 6 Strana: 0166
Dúbravice, vz Doubravice. Tov. 129.

52183   Dúbravičky Svazek: 6 Strana: 0166
Dúbravičky, jm. vsi. Pk. Npj. 22.

52184   Dúbravina Svazek: 1 Strana: 0321
Dúbravina, y, f. = doubravina, Eichen- wald.

52185   Dúbravina Svazek: 6 Strana: 0166
Dúbravina, y, f. Vz Prk. Př. 28., Mus. 1878. 147. (Jir.).

52186   Dúbravina Svazek: 8 Strana: 0068
Dúbravina. Rkk. 7. Cf. Gb. Ruk. 566.

52187   Dúbravka Svazek: 6 Strana: 0166
Dúbravka, y, f., vz Hrúd.

52188   Dúbravníček Svazek: 6 Strana: 0166
Dúbravníček, čka, m. = dúbravník. Slov.

52189   Dúbravník Svazek: 6 Strana: 0166
Dúbravník, a, m. = medovník, dobronika růžová, melitis melissophyllum. Rstp. 1182. — D. = rojovník, včelník, matečník, melissa, marule, marulka, meduňka, medunice, meduň lékařská, melissa officinalis. Vz Rstp. 1178 — Mllr. 67.

52190   Dubravník Svazek: 8 Strana: 0068
Dubravník, rostl. Cť. Ott. VIII. 93. Také ještě rojovník, madrmačka, melissa off. Brt, D. II. 505.

52191   Dúbravuice Svazek: 6 Strana: 0166
Dúbravuice, e, f., die Melisse, melitis. Ssk., Šm.

52192   Dubrová Svazek: 9 Strana: 0046
Dubrová, míst. jm. u Kateřinic. Vck.

52193   Dubrověščie Svazek: 7 Strana: 1232
Dubrověščie, n , evangelium. Bhm. 47.

52194   Dubrovnický Svazek: 1 Strana: 0321
Dubrovnický, von Ragusa.

52195   Dubrovník Svazek: 1 Strana: 0321
Dubrovník, a, m., mě. Ragusa v Dalmacii.

52196   Dubrovník Svazek: 6 Strana: 0166
Dubrovník, a, m. D. čili Ragasa v Dal- macii, koll. II. 203., Pyp. K. I. 147. Vz S. N.

52197   Dubrovská Svazek: 10 Strana: 0575
Dubrovská Tereza, básn. Zvon III. 614., Zl. Pr. 1904.

52198   Dúbrovský Svazek: 7 Strana: 1239
Dúbrovský Petr. Ukaz. 97,

52199   Důbrý Svazek: 1 Strana: 0321
Důbrý = tučný, fett, gemästet. D. vůl. Us.

52200   Dubsko Svazek: 6 Strana: 0166
Dubsko, a, n., ves u Dnespek.

52201   Dubsky Svazek: 6 Strana: 0166
Dubsky, sam. u Sudoměřic.

52202   Dubský Svazek: 6 Strana: 0166
Dubský, ého, m., os. jm. D. z Třebomyslic, z Vitiněvsi. Vz S. N., Šdl. Hr. IV. 85., Blk. Kfsk. 4. D. Vilém a j. Žer. Záp. II. 183. — D. Frant. Jg. H. 1. 2. vd. 549., Jir. Ruk. I. 176. — D. Mlýn, Dubermühle, u Tábora. — D. zboží. Vz Tf. Odp. 295.

52203   Dubský Svazek: 7 Strana: 1239
Dubský potůček na Semil. Mzr. 133. — D., os. jm. Výb. I. 1026.

52204   Dubunka Svazek: 9 Strana: 0046
Dubunka, v, f. = duběnka. Lor. 71.

52205   Dubůvka Svazek: 6 Strana: 0166
Dubůvka, y, f., agaricus orcades, der Nagelschwamm. U Uh. Hrad. Tč.

52206   Duby Svazek: 6 Strana: 0166
Duby, dle Dolany, vsi u Kostelce nad Orl., u Humpolce, Blk. Kfsk. 414., 468., u Buštěhradu; sam. u Neveklova; několik domků u Dolních Studinek ve Slez.; něm. Dub, mlýn u Čáslavě; Daub, ves u Hranice na Mor. Dubským posmívají se Hanáci: Aha te se z Dobo, co tam tak Roztahojó hobó. Sbtk. KRat. h. 154. ,Vz Dub (ku konci). — D., DubeRmühle, mlýn u Plzně.

52207   Duc Svazek: 6 Strana: 0166
Duc — hlahol nárazu hlavy do něčeho. Sd. Říkavá se dětem, když hRavě hlavou na hlavu se naráží: BeRan, beRan duc! Us. Šd. — Duc = dukát. Kh. — D., os. im. D. z Vařin. Arch. III. 240.

52208   Ducák Svazek: 8 Strana: 0068
Ducák, a, m. = hlupák. Mor.

52209   Ducati Svazek: 6 Strana: 0166
Ducati, ducnouti se„ = dělati duc, Vz Duc. Ducejme se! Us. Šd.

52210   Ducatý Svazek: 1 Strana: 0321
Ducatý = buclatý, tlustý. Líce d. Chč. 375.

52211   Ducatý. D Svazek: 9 Strana: 0435
Ducatý. D. líce. Chč. S. L 245. Sr. Duc- matý.

52212   Ducet Svazek: 1 Strana: 0321
Ducet, ctu, m., z fr. = dvanáct. Jg. Ducent.

52213   Důcit, u Svazek: 1 Strana: 0321
Důcit, u, m., Gefühl. Úlohu s důcitem zpívati. Šm.

52214   Důcitný Svazek: 6 Strana: 0166
Důcitný, Gefühls-. D. abstrakce. Tš. O podm. 5.

52215   Ducmatý Svazek: 1 Strana: 0321
Ducmatý = duřmatý, tlustý, dick, paustig.

52216   Ducmatý Svazek: 9 Strana: 0046
Ducmatý. XVI. stol. Rozb. II. 184.

52217   Ducmoch Svazek: 10 Strana: 0575
Ducmoch, a, m. = tlustý člověk. Litom. 45.

52218   Ducnouti Svazek: 1 Strana: 0321
Ducnouti, cnul a cl, utí, mit dem Kopfe anstossen (v mluvě dětské). — čím do čeho: hlavou. Rk.

52219   Dúč Svazek: 10 Strana: 0061
Dúč = deutsch? Prešp. 855. Sr. Gb. Slov.

52220   Ďuča Svazek: 6 Strana: 0166
Ďuča, duča, dle Káča = duka, důlek, ein GRÜbchen, kleines Loch. Do ďuče fazole házeť, šprtati. Laš. Tč. — D. =jáma, tůň v řece. Tam se nepůjdeme koupať, je tam ď. V Holešovsku na Mor. Cf. Dučeja. Kd. — D. = jeskyně. Slov. Rr. Sb. — D., jm. stu- dánky na Hrabském u Bílovce ve Slez. Šd.

52221   Dúča Svazek: 6 Strana: 0166
Dúča = bařina. Val. Brt. D. 208.

52222   Duča Svazek: 9 Strana: 0046
Duča, e, ť. = jáma. 1722. Las. Mus. fil. 1897. 204., 342.

52223   Dučalka Svazek: 6 Strana: 0166
Dučalka, y, f. = duča. Las. Brt. D. 208.

52224   Důčastek Svazek: 10 Strana: 0061
Důčastek, stku, m. = podíl? Zpravuje mne, kterak už nějaký d. po ženě své měl. 1525. Arch. XXI. 469.

52225   Dučať Svazek: 10 Strana: 0575
Dučať = dutkať, nehybně seděti. Phľd. XXIV. 346.

52226   Ďuče Svazek: 1 Strana: 0321
Ďuče, ete, n., z děvče. Us. v Krkonš. Vz Ě.

52227   Důčej, e Svazek: 10 Strana: 0061
Důčej, e, m. Hnisavý d. ranný. Hol. Met II. 551.

52228   Dučeja Svazek: 1 Strana: 0321
Dučeja, dučeje, e, f., stč., průduch, dutí vod, vodopád, proud. Mz. 149. Strömung, Wasserschleusse.

52229   Dučeja Svazek: 6 Strana: 0166
Dučeja, vz Dučej.

52230   Dučeje Svazek: 6 Strana: 0166
Dučeje, vz Dučej, Dučeja.

52231   Dúčel Svazek: 6 Strana: 0166
Dúčel = dúčela. Slov. Rr. Sb.

52232   Důčela Svazek: 1 Strana: 0321
Důčela, y, na Slov. = roura. Röhre. — D. = píšťala. Pfeife. Č.

52233   Dúčela Svazek: 6 Strana: 0166
Dúčela — píšťala. Vždycky buděm Vám na vďačnú d-lu pískať Hol. — D. = naj- silnejšia kosť dutá nôh a rúk ľudských. Slov. Rr. Sb.

52234   Dučeť Svazek: 9 Strana: 0046
Dučeť. Dučí (dunčí) doma ako dudok. Slov. Zát. Př. 32. a.

52235   Dučeti Svazek: 1 Strana: 0321
Dučeti = dřepěti, hocken. Na Slov.

52236   Dučeti Svazek: 6 Strana: 0166
Dučeti, el, ení, mit geschlossenen Fersen und geöffneten Knien hocken (Hocke in der Affenstellung). Čsk.

52237   Dučice Svazek: 6 Strana: 0166
Dučice, ves u Mšece. Blk. Kfsk. 616.

52238   Dučka Svazek: 1 Strana: 0321
Dučka, y, f. D. = zvláštní druh skrčky při tělocviku. Tš.

52239   Dučka Svazek: 6 Strana: 0166
Dučka, y, f. = jamka. Vz Duča. Slov. Rr. Sb. — D., die Aftenhocke. Vz Dučeti, KP. I. 461.

52240   Dučka Svazek: 7 Strana: 1239
Dučka = skrčka, při níž jdou nohy kol paží. Rgl.

52241   Ďučka Svazek: 8 Strana: 0068
Ďučka, y, ť. = důlek na bradě, od ne- štovic. Jevíc. Brt. D. II. 309.

52242   Dučka Svazek: 9 Strana: 0046
Dučka, y, f., vz násl. Ďuka. Lúba (líbá) ji do rtů tak silně, až se jí ďučky bílé dě- lajú na hubě. Srub. 31.

52243   Dučka Svazek: 10 Strana: 0061
Dučka, y, f. = dívka. Ve škole seděla ď. vedle ďučky. Al. Mršt. Sr. Ďuka.

52244   Dučky Svazek: 6 Strana: 0166
Dučky. Přišel s dučky = s plačky. U Lnář.

52245   Dučmo Svazek: 6 Strana: 0166
Dučmo, vz Dučeti, Dučka. Vskok d. za ruce, der Wendeaffensprung; předskok d. před rukama, die Affenkehre; předskok d. za rukama, die Affenwende.

52246   Dud Svazek: 1 Strana: 0321
Dud, a, dudek, dka, dudeček, čka, m., Jg., dedek, mutek, chocholoušek. Šp. Der Wiedehopf. Dud obecný, velký. Dudek dudá. Sp. D. dudká, Orb. pict. Ty dudku! (== smrdíš jako dudek). Pk. Smrdí jako dudek. Smrdí dudkem. — D. = hlupec, Gimpel, Schöps, Einfaltspinsel. Mlč dudku borový. Stojí, dřepí jak dudek. Puch. Ne tu dudky loviti (zde neošidíš). — Dudky = peníze polské ? 7? kr. Gl. Geld. Jeho žena má dudky. Zlob. — Dedek (dědek) = stolice u koláře, Schneidebank. Us. Jg.

52247   Dud Svazek: 6 Strana: 0166
Dud, onomat. Vz Mkl. Etym. 396. Dudek obecný, upupa epops, der Wiedehopf, Dreck- hahn, Dreckkrämer. Frč. 357., Sl. les., Schd. II. 450., S. N. D. křičí: ,Po potok, po potok!' Vz Křástal. Kukačka povolává na dudka: Kup mi, sukňu! kup mi, sukňu! A d. dobrák honem se ozývá: Už du, du du du! Km. 1886. 380. Cf. Er. P. 25., gro. 56.-57., 105., Kram. Slov. Sedí jako dudek v kobylinci; Spí jako dudek. Brt. Staví se jako čubatý d. a smrdí (o pyšném). Ostrav. Tč. Je na- pilý jako d. Mor. Knrz. — D. = slepice. Jde d., nese súdek, a v tom súdku dvojí trunek (= slepice — vejce). Mor. Brt. — D. = hlupec. Ten člověk není dudek. Laš. Té. — D. = peníz. Tehdáž (1622.) platil d. 36. kr., groš český n. stříbrný 6 kr. Skl. V. 269. Peněz jako dudků (jako želez). U Sulkovce na Mor. Ktk. — Dudky = švestky při sušení připálené. U Ostroměře. Velinský. — D. = dětská hra. Hoši hrajou dudka (důlka, u Příbramě ; čampulu, v Be- chyňsku). U Bydž , u Chrud. Mý., Brv. — Dudek = staromodní čepec vizovský. Tč, = Dud, a, m., os, jm, NB. Tč.

52248   Dud Svazek: 8 Strana: 0068
Dud, dudek. Cť. Ott. VIII. 111. b. O pňv. cf. Krok 1892. 305. Hra na dudka, Vz NZ. III. 26.

52249   Duda Svazek: 7 Strana: 1239
Duda, y, f., znak písma. Šf. III. 196 — D., y, m. — D. Lad., naroz. 1854., prof. v Praze. Vz Bačk. Př. 162.

52250   Duda Svazek: 8 Strana: 0068
Duda Ant., uar. 1820., učit. a spis. Vz Ott. VIII. 109. - D. Ladisl., uar. 1856., proť. a spis. Vz Ott. Vlil. 109. Dudácká. Vz Zbrt. Tan. 217.

52251   Duda Svazek: 9 Strana: 0046
Duda, y, f. = vysekaná díra na za- mrzlém potoku. Slov. Phľd. 1897. 674.

52252   Duda Svazek: 10 Strana: 0061
Duda Lad. Vz Alm. VI. 95. nn.

52253   Duda, y, m Svazek: 6 Strana: 0167
Duda, y, m. = dudák. Ssk. — D., os. jm. D. Lad., prof. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 193.

52254   Dudácká Svazek: 6 Strana: 0167
Dudácká, é, f., die Sackpfeiferweise. Dch.

52255   Dudácká Svazek: 10 Strana: 0061
Dudácká, tanec, vz Brt. P. n. 833., písně. Čes. 1. XI. 282.

52256   Dudácký Svazek: 7 Strana: 1239
Dudácký. D. nápěv, píseň. NZ. I. 164.

52257   Dudácký Svazek: 10 Strana: 0575
Dudácký nápěv. Nejed. 228.

52258   Dudač Svazek: 1 Strana: 0321
Dudač, dudař, e, dudák, a, m., na vých. Mor. gajdoš (Brt. ). Dudelsackpfeifer. Us.

52259   Dudáček Svazek: 7 Strana: 1239
Dudáček, čka, m. = dudek pták. Šír.

52260   Dudáček Svazek: 9 Strana: 0046
Dudáček, čka, m., vz násl. Dudek.

52261   Dudačka Svazek: 6 Strana: 0167
Dudačka, y, f. = čes. tanec. Škd. Vz S. N.

52262   Dudačka Svazek: 8 Strana: 0068
Dudačka, y, f., čes. tanec, Cť. Vz Ott, Vlil. 110. Orchestr hrát jednu ze starých d-ček. Neruda. (Krejč. Psych. 61.)

52263   Dudák Svazek: 6 Strana: 0167
Dudák, vz Dudač. — D., u, m., čes. tanec. Škd., Kv. 1870. 214. Vz S. N. — D. = hra v karty; zamrzlík. U N. Kdyně. Rgl.

52264   Dudák Svazek: 7 Strana: 1239
Dudák, a, m. = dudek pták. Šír. Pt.

52265   Dudák Svazek: 8 Strana: 0068
Dudák, a, m., čes. tanec, Cť. Ott. V111.110.

52266   Dudák Svazek: 9 Strana: 0046
Dudák, a, m., vz násl. Dudek.

52267   Dudaňá Svazek: 6 Strana: 0167
Dudaňá, é, f. = ovce s tlustou hubou (od dudka). Val. Brt.

52268   Dudanár Svazek: 6 Strana: 0167
Dudanár, a, m. = dudák. Kopan, na Mor. Brt. L. N. II. 148.

52269   Dudanky Svazek: 6 Strana: 0167
Dudanky, pl., f. == dudy. Dudaly d., keď sme šli od Hanky, dudaly vesele, keď sme šli cez pole. Sl. ps. 231.

52270   Dudař Svazek: 1 Strana: 0321
Dudař, e, m. Dudelsackmacher. Vz Dudač.

52271   Dudař Svazek: 10 Strana: 0061
Dudař, e, m. = dudák. Čes. 1. XII. 18.

52272   Dudařský Svazek: 1 Strana: 0321
Dudařský. Sackpfeifer-.

52273   Dudařství Svazek: 6 Strana: 0167
Dudařství, n., die Sackpfeiferei. Šm.

52274   Dudáš Svazek: 6 Strana: 0167
Dudáš, e, m. = dudák. Slov. — D., os. jm. Slov. Šd.

52275   Dudati Svazek: 1 Strana: 0321
Dudati, dudkati, dudávati = na dudy hráti, dudeln. — abs. Dudek dudá. Šp. — kde. Dudák v hospodě, po světě dudá, Us. — o čem. Ani nedudati o něčem (ani ne- mysliti). L. — nač: na dudy. Er. P. 8. — D. (o dětech) = ssáti, saugen. Us. Bolesl.

52276   Dudati Svazek: 6 Strana: 0167
Dudati, na Slov. gajdovati. — kde. Taký sa mi chlebík udal, že pod kôrkou kocúr dudal. Sl. sp. 93.

52277   Dudavý. D Svazek: 10 Strana: 0061
Dudavý. D. píseň. Nár. list. 1886. 23. 7.

52278   Dudeček Svazek: 6 Strana: 0167
Dudeček, vz Dud.

52279   Dudečky Svazek: 6 Strana: 0167
Dudečky = malé dudy. Bern.

52280   Dudek Svazek: 1 Strana: 0321
Dudek, vz Dud.

52281   Dudek Svazek: 7 Strana: 1239
Dudek, dka, m., dudáček, dudek, smr- ďoch. Cf. Brm. II. 2. 618.—623, Hřebínek (2. dod.), Lulek (dod.), Kozlíček (dod.). Chodí jako d. (nahněvaný). Vhl. — D. = podložek pod ženský čepec, nedostává-li se vlasů. Mor. Vhl. Dudík Beda. 1815.-1890. Cf. Ukaz. 97., Bačk. Př. 105., 111., Pyp. K. II. 537.

52282   Dudek Svazek: 8 Strana: 0068
Dudek = drdol vlasů. Duť. 201. Zadní vlasy v d. točiti. Chrud. NZ. III. 489. — D. = peníz. Má dudky. Slov. Phľd. XII. 5ß. — D. — starodávný čepec valašský, různobarvý, s pentlí. Brt. I). II. 465. — D. pták: dužuč (Radostín), mutek (uh.). Brt, D. II. 496. — D. = tlusté, zavalité děcko. Brt. D. II. 309.

52283   Dudek Svazek: 9 Strana: 0046
Dudek: dudák, dudáček, dědek. lulek, hře- bínek, kozlíček, smraďoch (pták).

52284   Dudek Svazek: 9 Strana: 0435
Dudek. Bude, bude! slubuje jako dudok sove. Mus. slov. III 26.

52285   Dudek Svazek: 10 Strana: 0061
Dudek zpívá: Du, du, du, nechoď le- nivý k obědu. 1578. Čes. 1. XI 191. Cf Dud. Popěvky o dudkovi. Vz Vyhl. II. 266.

52286   Dudek Svazek: 10 Strana: 0575
Dudek, dku, m. = peníz. Slepý dudek som našol (pošpocel som se = potknul jsem se o kámen). Slov. Mus. slov. VII. 91.

52287   Dudel Svazek: 6 Strana: 0167
Dudel, dlu, m. = cumel, mlzek, zmolek. Slez. Šd. Laš. Brt. D. 208. — D. = malý uzlík. U Chocně. Ktk.

52288   Dudelčík Svazek: 6 Strana: 0167
Dudelčík, a, m., os. jm. Slez. Šd.

52289   Dudichovská Svazek: 6 Strana: 0167
Dudichovská, é, f., Dudichow, satn. u Vys. Mýta.

52290   Dudíj Svazek: 6 Strana: 0167
Dudíj Beda, dr., kněz, historiograf mor., nar. 1815. Vz S. N., Tf. H. 1. 3. vd. 163., 164. — D. Ant., nar. 1824., kněz a spis. Šb. D. ř. 2. vd. 237.

52291   Dudík Svazek: 1 Strana: 0321
Dudík, u, m., na Slov. = jelito, Blutwurst. Plk.

52292   Dudík Svazek: 8 Strana: 0068
Dudík Běda, 1815. —1890., historiograf mor. Vz Ott, VIII. 110.

52293   Dudík Svazek: 9 Strana: 0046
Dudík Bela D?. Vz Jub. VII.

52294   Dudík Svazek: 10 Strana: 0061
Dudík Běda. Vz Lit. I. 44.

52295   Dudín Svazek: 6 Strana: 0167
Dudín, a, m., ves u Jihlavy. Blk. Kísk. 639.

52296   Dudiny Svazek: 6 Strana: 0167
Dudiny, pl., f., Dudin, sam. u Písku.

52297   Dudka Svazek: 6 Strana: 0167
Dudka, y, m. = dudák. Máš-li dudku neb pišťáka? Dh. 137. — D , y, f., die Pfeife.

52298   Dudka Svazek: 8 Strana: 0068
Dudka, y, f. = malá šachtice, Duckel, f. Sterz. I. 708. b. Dudky, rostl., vz Zajíčky (3. dod.).

52299   Dudkati Svazek: 1 Strana: 0321
Dudkati = dudati.

52300   Dudko vitý Svazek: 1 Strana: 0321
Dudko vitý, dudku podobný. D. ptáci. Krok.

52301   Dudkova Svazek: 10 Strana: 0061
Dudkova, hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1900. 152.

52302   Dudkovati Svazek: 1 Strana: 0321
Dudkovati = laškovati, tancovati, Possen treiben. — kde, před kým. L. — D. = k službám býti, autwarten, zu Gebote stehen. — komu. U koho peníze, tomu všichni dudkují. — D. = blázniti se, durditi se, vernarren. L.

52303   Dudkovati Svazek: 6 Strana: 0167
Dudkovati = uspávati. — koho. Už chvíli dítě dutkuje a posud jí nespí. U Kr. Hrad. Kšť.

52304   Dudkový Svazek: 1 Strana: 0321
Dudkový. D. chochol. Kom. Wiedehopf-.

52305   Dudky Svazek: 1 Strana: 0321
Dudky, pl., f., malé dudy. Kleine Sackpfeife.

52306   Dudky Svazek: 6 Strana: 0167
Dudky, vz Dud.

52307   Dudla Svazek: 6 Strana: 0167
Dudla, y, m. = brbla, dudlavec. Mor. Brt. D., Sd.

52308   Dudla, y Svazek: 10 Strana: 0575
Dudla, y, f. =: dětský cucák. Šumav. Rgl.

52309   Dudlač Svazek: 1 Strana: 0321
Dudlač, e, m., ein Dudler; 2. ein Brummer.

52310   Dudlačka, y Svazek: 1 Strana: 0321
Dudlačka, y, f. Eine Dudlerin; Brummerin.

52311   Dudlák Svazek: 6 Strana: 0167
Dudlák, a, m. = dudlavec. Ssk.

52312   Dudlati Svazek: 1 Strana: 0321
Dudlati, dudeln. — v co: d. v nástroj. L. — D. = bublati, murren. Koll.

52313   Dudlati Svazek: 6 Strana: 0167
Dudlati. Všecko zde (v Benátkách) zpívá aneb aspoň dudle a křiká. Koll. III. 142. Celý den nerobí, len dudle, haruší. Koll Zp. I. 11. Stará baba duble (bručí) jako pivná bečka a ta mladá poskakuje jako veverička Sš. P. 420. Nic nezná jen vždy d. Koll. Zp. II. 281.

52314   Dudlati Svazek: 8 Strana: 0068
Dudlati = chléb v listech žmoliti; 2. = dundati, z prsu ssáti. Brt. D. II. 309.

52315   Dudlati Svazek: 9 Strana: 0046
Dudlati = žvatlati (o dětech). Lisic.

52316   Dudlavě Svazek: 1 Strana: 0321
Dudlavě, bublavě, murrend. Jg.

52317   Dudlavec Svazek: 1 Strana: 0321
Dudlavec, vce, m., ein Murrer.

52318   Dudlaveť Svazek: 6 Strana: 0167
Dudlaveť = dutým se stávati, hohl werden. — proč. Starobou stromy dudlavejú. Slov. Hdž. Čít. 194., 164.

52319   Dudlavosť Svazek: 1 Strana: 0321
Dudlavosť, i, f., bublavosť, Brummerei. Jg.

52320   Dudlavý Svazek: 1 Strana: 0321
Dudlavý. D. strom = hohl, dutý. Na Slov., Jg. — D. = bublavý, murrend. Bern.

52321   Dudlavý Svazek: 6 Strana: 0167
Dudlavý = dutý. D. vrba. Ostrav. Té. — I). = bublavý. D. medvěd. Koll. IV. 159. A dostane zlú odměnu, škaredú dudlavú ženu. Sš. P. 740.

52322   Dúdlebi Svazek: 6 Strana: 0167
Dúdlebi = kmen český na Malši a ho- řejší Vltavě; župním hradem jejich byly Dúdleby na Ostrohu se dvou stran Malší otočeném stojící. Šmb. S. I. 313. Cf. Bž. 75., Doudleby, Sfk. Strž. II. 462.

52323   Dudlebové Svazek: 7 Strana: 1239
Dudlebové v již. Čech. Šf. Strž. II 462.

52324   Dudlena Svazek: 6 Strana: 0167
Dudlena, y, f., die Brummerin.

52325   Dudlík Svazek: 1 Strana: 0321
Dudlík, u, m., uzlík, Bündel. Us.

52326   Dudlík Svazek: 7 Strana: 1239
Dudlík, u, m. = cecek, cic. Us. Rgl.

52327   Dudlina Svazek: 6 Strana: 0167
Dudlina, y, f. = díra do dudlavého stromu, kde ptáci hnízdí. Ostrav, Tč.

52328   Dudliti Svazek: 6 Strana: 0167
Dudliti = dudlati, dudeln. Laš. Tč. — D. = uzlovatým činiti. Niť se dudlí = uzlovatí. U Rychn. Msk.

52329   Dudnati Svazek: 6 Strana: 0167
Dudnati = dmúť. Slov. Ssk.

52330   Dudnati Svazek: 9 Strana: 0046
Dudnati = dudněti, duněti. Prázdna bočka (bečka, sud) najhoršie dudná. Slov. Zát. Př 48. ?.

52331   Dudněti Svazek: 6 Strana: 0167
Dudněti = duněti, dumf tönen. — abs. Oheň dudnie. Slov. Zátur. — kde. Voda ve studni dudní. Kld. Cosi venku d-lo; V obla- kách to d-lo. Laš. Tč.

52332   Dudník Svazek: 9 Strana: 0046
Dudník, a, m. = dudák. Holic. 14., 127.

52333   Dudniti Svazek: 6 Strana: 0167
Dudniti, il, ěn, ění = dudnivým krokem jíti, mit den Füssen stampfen, gehen, dass es dumpf schallt. — kudy čím. Dudnil po dědinách bosýma nohama. Laš. Tč. — D.= schlagen, dass es dumpf schallt. — čím kde: pěsťu na prázdné bečce. Laš. Tč.

52334   Dudnivý Svazek: 6 Strana: 0167
Dudnivý = dunivý, dumpf tönend. D. hlas, hřmot, hrom. Laš. Té.

52335   Dudnotať Svazek: 7 Strana: 1239
Dudnotať Cf. Dudněti. Len tak vrelo a d-lo v nich (v mracích). Slov. Sal. P. 366

52336   Dudok Svazek: 9 Strana: 0046
Dudok, dka, m, vz předcház. Drnaj.

52337   Dudoš Svazek: 6 Strana: 0167
Dudoš, e, m. = dudák. Slov. Ssk.

52338   Dudotať Svazek: 8 Strana: 0541
Dudotať. V peci dudoce oheň. Phľd. 1896. 659.

52339   Dudotati Svazek: 6 Strana: 0167
Dudotati. Tu palica s cepami vzala milú mlynárku do roboty a mlátila ju, že len tak dudotalo (dunělo?). Slov. Dbš. Sl. pov. I. 472.

52340   Dudov Svazek: 6 Strana: 0167
Dudov, a, m., Dudow, ves u Bechyně. Sdl. Hr. III. 133., IV. 86. — D. — potok v karpat. pohoří. Škd.

52341   Dudra Svazek: 9 Strana: 0046
Dudra, y, f. = žena dudravá, mrzutá. Slov. Zát. Př. 36. ?.

52342   Dudrák Svazek: 9 Strana: 0046
Dudrák, a, m. = mrzout. Slov. Zát. Př. 36 ? Vz Dudroš (násl. ).

52343   Dudrati Svazek: 6 Strana: 0167
Dudrati, dudrovati = hubovati. Slov. Němc. VII. 68. — nač. Hoc celý svet na nás dudre. Kyt. 1876. 32.

52344   Dudravý Svazek: 9 Strana: 0046
Dudravý = mumlavý, mrzutí). Slov. Phľd. 1897. 304.

52345   Dudroš Svazek: 8 Strana: 0541
Dudroš, e, m. = kdo pořád dudře. Phľd. 1896. 547.

52346   Dudroš Svazek: 9 Strana: 0046
Dudroš, e, m. = mrzout. Slov. Zát. Př. 36. a., 34. b Vz Dudrák, Drdrák.

52347   Dudu Svazek: 6 Strana: 0167
Dudu, das Sclireien des Wiedehopfes. Šm.

52348   Dududu Svazek: 6 Strana: 0167
Dududu. Na husličkách jujuju a na gajdách dududu! Sl. spv. VI. 227.

52349   Duduk Svazek: 6 Strana: 0167
Duduk, a, m., nadávka. Slov. Mt. S. I. 117.

52350   Dudunár Svazek: 6 Strana: 0167
Dudunár, a, m. = dudák, gajdoš. Na jihových. Mor. Brt.

52351   Dudy Svazek: 1 Strana: 0321
Dudy, gt. dud, pl., f., nebo gt. dudův, pl., m., dudky, pl., f. D. z du (du-ji). Šf. Vz Mz. 28. Der Dudelsack, die Bock-, Sack- pfeife. Jg. Také: kejdy. Na vých. Mor. gajdy. Brt. Šel tudy, měl dudy, ani nezapískal. Prov., Jg. Jak dudy nadmeš, tak hrají. Vz stran přísloví: Tlachal. Č. Jak dudy oslaběl (= 1. nemocný, 2. když někdo najednou povol- ným učiněn). Vz Nemoc. Č. Dudy leží, když jich nenadmou. Dudy v měchy (v pytel i. e. dáti) = umlknouti. Hrály dudy u Pobudy, já jsem je slyšela atd. Píseň. Částky dud jsou: piskor, temlov, buk, gaidice (kejdice). Kollár. Dudy se skládají z koženého měchu a dře- věné roury mající podobu píšťaly. S. N.

52352   Dudy Svazek: 6 Strana: 0167
Dudy. Vz Gajdy. Spouští dudy = pláče. Us. Olv. Dudy, moje dudy, frajer mi je chudý, však ho já vypasiem, keď budú ja- hody. Koll. Zp. I. 291. Já půjdu do šenku, kde hrajú dudy. Sš. P. 614. Tieto d. s trima hučky, nech si vezme syn do ručky a na nich si pohráva, keď sa času dostáva. Sl. sp. 173. Kdo viděl z konopí kostel a z koně dudy (kdo stál v konopích a seděl na koni)? Mor. Brt. v Km. 1886. 787. Cf. Km. 1886. 636., KP. II. 322. D. u Římanů, vz Vlšk. 361. — D = mrzout.

52353   Dudy Svazek: 7 Strana: 1239
Dudy. Části dud mor.: gajdica, hlava, huk či hluk přední a zadní, klučka, míšek (dymák), páka horní a dolní, piskor malý a hrubý, půtko, stavce, sýtko, tymlov a vzduchojem. Vz popis a vyobrazení jich v Brt. N. p. III. str. XXXIX. Velké d., dechu málo (nic nepořídíš). Vc. Lab. 112.

52354   Dudy Svazek: 8 Strana: 0068
Dudy. Cf. Ott. VIII. 112. nn., Zbrt, Tan. 32. Sáně a dudy (výkřik obdivu)! ČT. Tkč. — D. = národní tanec hanácký. Cf. Ott, VIII. 113. - D. = jisté rukávy ženských košil po- čátkem tohoto století. NZ. IV. 304.

52355   Dudy Svazek: 9 Strana: 0046
Dudy = oměj, aconitum. Na mor. Slov. Mus. ol. VIL 12. — D. = hrací nástroj. Všakovak mu d. hrály (plakal). Slov. Zát. Př. 33. b.

52356   Dudy Svazek: 9 Strana: 0435
Dudy = nadudané rukávy. V Litomyšl. Př. star. X.

52357   Dudy Svazek: 10 Strana: 0061
Dudy zvučely, jako když nebe rachotí (silně). Tbz. V. 6. 200. — D., tanec v Tě- šínsku. Vz Brt. P. n. 985.

52358   Dudydom Svazek: 6 Strana: 0167
Dudydom. Ej škoda ťa, šuhajko, dudy dudy, dudydom, ej že za vodou býváš, dudy dudy, dudydom. Sl. spv. I. 3.

52359   Dudych Svazek: 8 Strana: 0068
Dudych Jos., 1819. 1881., kněz a spis. čes. Vz Ott. VIII. 113. Duba. Cf. Ott. VIII. 119. nn. Má-li d. oncc v dolinách, budou pluty (plískanice), pakli na kopcích, budou časy (pěkné). Vck. Val. I. 163. — D. = oblouk. Vysoká d. (u saní z předu voje nad hlavou koně) zachy- tila se za hradu (v kůlně). Phľd. 1895. 365. Koník ťažko dýchajúc pod nízkou duhou. Ib. 304. (409.).

52360   Duěej Svazek: 6 Strana: 0166
Duěej, e, f. = dučeja, produch, Cataracta. 1380. Mus. 1855. 564. V hlasu d-jí tvých. Ž. wit. 41. 8. D. (průchod) tříselná, der Leistenkanal: D. v kosti, nora; sokovodná, der Ernährungskanal, Nz.; d., průchod, vchod kylný, die Bruchpforte. Nz. lk. D. závitko- vatá. Osv. I. 228.

52361   Duehálek Svazek: 8 Strana: 0069
Duehálek, lka, m., os. jm. Cf. násled. Duchosłav.

52362   Duehamorna Svazek: 6 Strana: 0169
Duehamorna, y, f. Vnitřek takových domků jest hotovou d-nou. Pokr. Pot. I. 8.

52363   Duel Svazek: 1 Strana: 0321
Duel, u, m., fr. z lat. duellum, souboj, Zweikampf, Duell.

52364   Duellovati Svazek: 6 Strana: 0167
Duellovati se s kým, sich duelliren. Us. Tč.

52365   Dueňa Svazek: 7 Strana: 1239
Dueňa, dle Káča, špan. = společnice.

52366   Duetto Svazek: 1 Strana: 0321
Duetto, a, n., či duet, u, m., vlasky, dvojzpěv. L., Rk. Das Duett, Gesang von zwei Stimmen.

52367   Duetto Svazek: 6 Strana: 0167
Duetto také skladba pro 2 hlasy. Mlt.

52368   Dúfanlivě Svazek: 6 Strana: 0167
Dúfanlivě = doufanlivě. Slov. Dbš. Úv.

52369   Dúfati Svazek: 6 Strana: 0167
Dúfati — doufati a p.

52370   Dufek Svazek: 6 Strana: 0167
Dufek, fka, m., os. jm.

52371   Dufek Svazek: 10 Strana: 0575
Dufek J, spis.

52372   Dufka Svazek: 6 Strana: 0167
Dufka, y, m., os. jm. Šd.

52373   Dufrenit Svazek: 6 Strana: 0167
Dufrenit, u, m. = kraurit, nerost. Vz Bř. N. 153.

52374   Dufrenoisyt Svazek: 6 Strana: 0167
Dufrenoisyt, u, m., nerost. Vz Bř. N. 218.

52375   Dufresnit Svazek: 6 Strana: 0167
Dufresnit, u, m. = fosforečnan železitý, nerost. Šfk. Poč. 347.

52376   Dúgať Svazek: 9 Strana: 0046
Dúgať = soukati se při práci. Mus. ol. 1898. 104.

52377   Ďugať Svazek: 10 Strana: 0575
Ďugať, dgat, džgai, ďugnúť čím: mo- tykou = jen lehce, povrchně kopati. Liptov. Sb. sl. IX. 44.

52378   Ďúgati Svazek: 6 Strana: 0167
Ďúgati = nahlédati. Cf. Naďúgati. Val. Vck., Brt. D. 208.

52379   Duh Svazek: 1 Strana: 0321
Duh, u, m., moc, síla, das Gedeihen. Rostliny potravy k svému duhu potřebí mají. Jg. K duhu jíti, sloužiti, prospívati (=živiti, síliti, svědčiti, nähren, zusagen, gedeihen). Jde mu k duhu. Nepřišlo mi k duhu. Nechce mu to k duhu jíti. Us. Nejde mu to k duhu. Vz Mrzeti. Lb. Staří po obědě říkali: Dej Bůh, aby šlo k duhu. Kmp. Přeji, by šlo k duhu. Šm.

52380   Duh Svazek: 6 Strana: 0167
Duh, strsl. dag?, Stärke, nedag?,, Krank- heit. Vz Mkl. Etym. 48.

52381   Duh Svazek: 10 Strana: 0061
Duh. To jim nebylo v duh = vhod. Val. Čes. 1. XI. 275.

52382   Duha Svazek: 1 Strana: 0322
Duha, y, f., doužka, na Slov.: dúha; v již. Čech. douha. Kts. O původu vz Mz. 27. — D. = luk, oblouk, der Bogen. — D. = dužina, deska, deštka na sudy, die Daube, Fassdaube. Dlouhé, bednářské duhy. Duhy spojovati. Reš. — D. = oblouh na obloze roz- ličných pěkných barev, der Regenbogen. D. nebeská. V. D. obloukem nebe obklíčila. Br. Pije jako duha (vodu). Prov., Jg., Č., Brt., Mt. Š. (Vz Opilství). Barvy duhy; d. celá, necelá n. kusá, Nz. D. dešťová, rosová (bílá). D. — D. v oku = mázdřička rozdílně barvená na vzor kroužku, kolečko okolo zřítelnice, hvězda, obloha (lat. iris oculi). Iris. Rohn., Lk. — D. = prouha. Ano plovú krvavé struhy a na chřebti modré duhy. Ms. z 14. stol., č.

52383   Duha Svazek: 6 Strana: 0167
Duha, strsl. daga, arcus. Vz Mkl. Etym. 48. — D. = deska. Vz Kram. Slov. D. nor- malní či pravidelní, die Normaldaube; duha knihařská, der Buchbinderspan. Šp., Sl. les. — D., der Regenbogen. D. = výjev světla, který povstává lámáním a odrážením-se pa- prsků slunečních v kapkách deště právě tak, jako když sluneční paprsek skleněným hra- nolem prochází. Vz S. N., Kram. Slov. VMV. nepravá glossa. Pa. D. hlavní, vedlejší, NA. V. 381, 382., Mj. 278., Schd. I.175., měsícová (bílá), Mj. 279., sedmišatá (má 7 barev). Trok. M. 7. Duha vodu pije. Němc. IV. 440. Hore Hronom, dolu Hronom duha vodu pije. Nár. pís. Němc. IV. 441. D. pije vodu a vše, co v ní je; odtud pršívá žabami a p. V Pod- luží. Brt. Pije jako d. (mnoho). Us. Němc. IV. 441., Knrz. Pán i sluha jako duha (mě- nivý, nestálý). Dch. D. večerní věští tichý déšť, polední mnoho vody, ranní krásný čas toho dne. Cf. Sv. ruk. 23. Duze má se říkati boží duha a ne duha nebo kolo. Mus. Když se ukáže d., prší na třetí den. Na Zlínsku. Brt. Hodili se kov některý do duhy, v zlato se promění. Mus. 1854. 547. Kdo prstem ukazuje na duhu, tomu prst upadne. Us. Vz o ní MS. 162. — D. = pruh, prouh, der Streif. D. na axamítu, der Spiegel. Šp. Rána bičová na kóži duhy činí, flagelli plaga. Bibl., Ol. Sir. 28. 21. — D. U duhy v Praze. Tk. II. 534.

52384   Duha Svazek: 7 Strana: 1239
Duha. Cf. Zbrt. 158., Mách. 68.—70, 107., Mtc. XVI. 81. (pověry o ní).

52385   Duha Svazek: 9 Strana: 0047
Duha. D. bouři staví. III. 61. Kdo
na duhu ukazuje, uřkne ji. Ces. 1. IX. 254

52386   Duhán Svazek: 1 Strana: 0322
Duhán, u, m., druh tabáku uherského, velkolistého, a tím od bažáku rozdílného. Jg. Eine Sorte Tabak. Vz Dohán.

52387   Duhan Svazek: 6 Strana: 0168
Duhan. Nabereme d-nu a odnesem do Moravy na Hanu. Sš. P. 536.

52388   Duhanka Svazek: 6 Strana: 0168
Duhanka, vy, f., rybářská bárka z duh, der Dogger. Šm.

52389   Duhanský Svazek: 6 Strana: 0168
Duhanský, os. jm. Blk. Kfsk. 88.

52390   Duhař Svazek: 1 Strana: 0322
Duhař, e, m., der Daubenschläger. Rk.

52391   Duhati Svazek: 1 Strana: 0322
Duhati, duhávati = tabák kouřiti, schmau- chen. Jg.

52392   Duhauina Svazek: 6 Strana: 0168
Duhauina, y, f., das Tabacin. Šm.

52393   Duhelt Svazek: 10 Strana: 0061
Duhelt, u, m. = ungelt. Mš. Slov.

52394   Duhistý Svazek: 7 Strana: 1239
Duhistý = duhový. Slov. Toth. B. 12.

52395   Duhobarvý Svazek: 6 Strana: 0168
Duhobarvý, regenbogenfarbig. D. zář, Mkr., páska. Čch. Dg.

52396   Duhojas Svazek: 6 Strana: 0168
Duhojas, u, m., der Regenbogenglanz. Mkr.

52397   Duhokánský Svazek: 6 Strana: 0168
Duhokánský-= velmi dlouhý. Cf.Duhoký. Slov. Rr. Sb.

52398   Duhokřídlý Svazek: 6 Strana: 0168
Duhokřídlý, regenbogenflügelig. D. sbor motýlů, Čch. Dg., víla. Čch. Petrkl. 50.

52399   Duhokvět Svazek: 1 Strana: 0322
Duhokvět, u, m. Jasmin. Rk.

52400   Duhokvět Svazek: 6 Strana: 0168
Duhokvět. Dle Km. sluje jasmín u Presla též šešmík, čemín, ale ne d. D. také na Slov. Ssk.

52401   Duhoký Svazek: 6 Strana: 0168
Duhoký = dlhoký, dlhý, dlouhý. Slov. Rr. Sb.

52402   Duhoký Svazek: 8 Strana: 0068
Duhoký. Míľa nie je široká, ale je d-ká (dlouhá). Slov. Phľd. XII. 560. Důhon. Cť. Ott. VII1. 122.

52403   Důhon Svazek: 1 Strana: 0322
Důhon, dohon, u, m., druhé pohnání k soudu, Belangung.

52404   Důhon Svazek: 6 Strana: 0168
Důhon. Po d-nu kdožby svědectví nedal, lidí nepostavil n. něčeho nepoložil. Vz Zř. zem. Jir. S. 2. D. pro nesvědčení. Zř. zem. Jir. P. 20. Druhé obeslání svědka za d. po- čteno bude. Pr. měst. B. 47. Abych proti sobě položil řezanou ceduli, jakž týž půhon a důhon to v sobě šíře obsahuje a zavírá Faukn. 87. D. od konsistoře vydán jest na kněze Jiříka.. Jdn. 100. Žádal nás za d. a my jemu na tebe jsme d. tento vydali. Exc. — D. = průhon, místo, kudy někdo vodu musí pustiti. Us. Hk. — D. = místo a sta- vení, kam se všeliký koráb při připlavu svém doháněl, kde skládal, cenil, dežmoval, dogana či dohana. Koll. III. 88.

52405   Důhon Svazek: 10 Strana: 0575
Důhon, u, m. Vz Schulz Kom. 133., 141., 158.

52406   Důhončí Svazek: 1 Strana: 0322
Důhončí (kdo pohání k soudu, nižší úředník desk zemských); k důhonu se vzta- hující. Belangungs-. Jg.

52407   Důhončí Svazek: 8 Strana: 0541
Důhončí n. důhonní = osoba soudní, která strany, nepřišly-li po prvním citování, po- druhé doháněla; osoba soudní vůbec. Vz Kn. drn. 94. pozn.

52408   Důhonní Svazek: 1 Strana: 0322
Důhonní cedule. Jg. Belangungs-.

52409   Důhonní list Svazek: 9 Strana: 0047
Důhonní list = jímž úřad desk zem- ských vyzýval neposlušného svědka, aby před soudem svědčil pod pokutou práva stan- ného Ott. XVI. 116.

52410   Duhotřpytný. D Svazek: 10 Strana: 0575
Duhotřpytný. D. péro. Zr. Brand. 38.

52411   Duhotvorný Svazek: 6 Strana: 0168
Duhotvorný, regenbogenerzeugend. Dk. Roz. fil. 105.

52412   Duhou Svazek: 7 Strana: 1239
Duhou = cesta, kudy se dobytek honí. 1616. Hrš. Nách.

52413   Duhovať Svazek: 6 Strana: 0168
Duhovať, auf die Schwippe nehmen, wippen. Ssk., Šm.

52414   Duhovatý Svazek: 1 Strana: 0322
Duhovatý. D. sklo. Jg. Regenbogenförmig.

52415   Duhovec Svazek: 1 Strana: 0321
Duhovec, vce, m., dubový kyj. Na tvrdo- šijného dubovec. Prov. Eichenknüttel.

52416   Duhovec Svazek: 9 Strana: 0046
Duhovec, vce, m., jm. pozemku. Hoř. 136.

52417   Duhovice Svazek: 6 Strana: 0168
Duhovice, e, f., ixia, die Ixie, rostl. D. vlásková, i. capiJlaris. Vz Rstp. 1513., Du- hovnice.

52418   Duhovina Svazek: 1 Strana: 0322
Duhovina, y, f., duha, Daube. Dříví na duhoviny. D. Stabholz.

52419   Duhovitě Svazek: 6 Strana: 0168
Duhovitě, regenbogenartig. D. něco bar- viti. Němc. VI. 23.

52420   Duhovitý Svazek: 1 Strana: 0322
Duhovitý = duhovatý.

52421   Duhovka Svazek: 1 Strana: 0321
Duhovka, y, f., kotrč, Eichenschwamm. D. — D., dubinka, Gallapfel. Reš. — D., hůl dubová. D.

52422   Duhovka Svazek: 1 Strana: 0322
Duhovka, y, f., Regenbogenhaut, Iris. Rk.

52423   Duhovka Svazek: 6 Strana: 0168
Duhovka. Sevření laloku d-ky, iriden- kleisis, scházeni či nedostatek d-ky, iride- remia, zánět d-ky a cévnatky, iridochorioiditis, rozekláni d-ky, iridocoloboma, pošinuti d-ky, iridodesis, odloupnutí d-ky, iridodialysis, vý- hřez d-ky, iridokele, kolísání d-ky, irido- kinesis, zánět d-ky a tělíska řasinkovitého, iridokyklitis, naříznutí d-ky, iridotomia, ra- nění d-ky, vulneratio iridis, překrvení d-ky, hyperaemia iridis. Nz. lk., Schb. Cf. KP. II. 156., Schd. II. 349., I. 128., Kram. Slov., Čs. lék. IV. 251., V. 94., X. 189.

52424   Duhovka Svazek: 8 Strana: 0068
Duhovka, iris. Nedostatek d-ky, Anirie; rozeklanosť d-ky, coloboma iridis; různoba- revnosť d-ky, heterochromia iridis; pestroba- revnosť d-ky, polychroinia iridis; běláčnosť d-ky, albinoismus iridis; černěnka d-ky, nigri- ties iridis; překrvení duhovky, hyperaemia iridis; zánět syrovátečný d-ky, iritis serosa; tvořivý zánět d-ky, iritis plastica; zánět ď-ky, tvořivosyrovátečný, iritis seroplastica; hnisový ánět d-ky, iritis purulenta s. parenchyma- tosa; hlivový zánět d-ky, iritis gummosa; hostcový zánět d-ky, iritis rheumatica; ka- pavkový zánět d-ky, iritis sympathica; druhotný zánět d-ky, iritis secundaria inducta; úpla- vičný zánět d-ky, iritis diabetica; křeč d-ky, hippus iridis; kolísání d-ky, iridodonosis, iris tremulans; granulační nádory d-ky, granulo- mata iridis; epidermoidon d-ky; kysty d-ky; histoidní nádory d-ky; cizopasníci d-ky. Vz Ott. VIII. 122.— 126.

52425   Duhovka Svazek: 10 Strana: 0061
Duhovka. Vrstva cévnatková d-ky, pars uvealis iridis, vrstva sítnicová d-ky, pars retinalis iridis, natržení (rozštěp) d-ky, irid- encleisis, odtrhnutí d-ky od svazu hřebín- kovitého, iridodialysis, podtrhnutí, odchlí- pení okraje d-ky, iridectopia partialis, pře- místění, vymknutí d-ky, iridectopia, trhliny d-ky na okraji zornicovém, iridoschisma traumaticum, vhojení d-ky do šikmé rány a tím utvoření štěrbinovité zornice, iriden- cleisis, výhřez d-ky, iridoptosis, zánět d-ky hlenotoký, iritis blenorrhagica. Ktt.

52426   Duhovkocévnatkový Svazek: 10 Strana: 0061
Duhovkocévnatkový zánět hlívatý, iri- dochorioiditis gummosa. Ktt.

52427   Duhovkový Svazek: 10 Strana: 0061
Duhovkový. D. pupence, papulae iridis. Ktt.

52428   Duhovky Svazek: 7 Strana: 1239
Duhovky, staré peníze, Regenbogen- schüsselchen. Arch. pam. 1877. 768.

52429   Duhovnice Svazek: 6 Strana: 0168
Duhovnice, e, f., ixia, das Ehrenschwertel. Šm. Vz Duhovice.

52430   Duhovosť Svazek: 6 Strana: 0168
Duhovosť, i, f. Dk. Roz. fil. 105.

52431   Duhový Svazek: 1 Strana: 0322
Duhový. D. barvy. Regenbogen-. V., kožka (v oku). Iris-. Hlas.

52432   Duhový Svazek: 6 Strana: 0168
Duhový. D. oblouk, kruh. Mj. 278 D. blána v oku. Šv. 61. — D., Dauben-. D. dřevo (na duby). Us. Tč.

52433   Duhový Svazek: 8 Strana: 0069
Duhový. D. misky (zlaté mince malé, keltické). Vz NZ. IV. 522. D. barvy: červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, indichomodrá, fialová.-

52434   Duhozářní. D Svazek: 10 Strana: 0575
Duhozářní. D. opál. Zr. II. Nov. 332.

52435   Dúhý Svazek: 6 Strana: 0168
Dúhý = dlouhý. Slov. Aj z krátkej ko- nopy dúha niť bývá. Pořek. Rr. Sb.

52436   Dúhý Svazek: 9 Strana: 0047
Dúhý. Je d. a tustý (tlustý) Slov. Nár. sb. II. 66.

52437   Duch Svazek: 1 Strana: 0322
Duch, a či u, m., doušek, šku. Duch z kořene du v du-ji příponou ch (Šf. ), odkud pak vzduch a seslabením kmenové samo- hlásky dýchati, dech povstalo. Duch tedy = plyn, který člověk vdychoval a vydychoval. Vz: Ducha vydechnouti, popadati. Ale možná, že duch = dutí dělající, dující a s tím by souhlasilo i sanskr. (dhuka = vítr. Duch by tedy znamenalo sílu životnou, dech a dýchání způsobující. Gb. Duch, duch-b, lit. dussas (pára, plyn). Schl. Vz Fk. 103. — Duch, a (bytosť s tělem sloučená, n. rozumná bytosť bez těla, lat. animus), duch, a či u, (dech, pára, lat. halitus). Mk. — Dat. sg. duchu, ne: duchovi. Vok. sg.: duchu; duše vyskytá se jen v církevních modlitbách a písních. Kt. Vz: Přijď svatý duše. Nom. pl.: duchové, ne: duši. D. — Duch = dech, vání, vítr, das Wehen. D. povětří. Ps. ms. Rei duchu ode čtyř větrův, přijď duchu a věj. Br. — D. = povětří, které do sebe táhneme a zase vy- dychujeme, der Hauch, Athem. Krátkého ducha (dušný). V. Těžký a krátký duch míti. V. Duch popadati, zadržeti. Us. D. se krátí a tratí. Kom. Na krátký duch si stěžovati. Ml. Křičím, co mám ducha. Puch. Má zlý d. (smradlavý). Us. Poslední duch. Když koho d. opustí. Aesop. Bili ho, až duch (ducha) pustil. Us. Jedním duchem (douškem) vytáhnouti. Dal si hráti k doušku (k vypití jedním dechem). Us. A duchem chřípí tvých shromážděny jsou vody. Br. A duchem rtů svých zabije bezbožného. Br. — D. = pára, der Dampf, Dunst, C eist, Spiritus. Jg. D. všecek táhnul se do vyššího sklepa. L. Mýdlový duch (líh). D. D. = smrad, zápach, Gestank. Bern. Pustil ducha, zlého ducha = smrad. Us. Pouští zlé duchy. Vz Smrdutý. Lb. Pustil ducha z ko- žucha = prdl. Us. na Mor. Brt. — D. = míza, šťáva nervová, die Lebensgeister. Víno duchy tělesné oživuje. L. Duchové čitedlní. Reg. zdr. — D. = trest', jádro něčeho, nějakého díla, der Geist, Kern. Duch denníkův. Jg. D. spisu, zákona. Vz víc v S. N. — D. das Schnauben, der Zorn. Duch pak jeho jest jako potok rozvodnily. Br. — D. = bytosť s tělem slou- čená, rozumná duše tělo oživující. Protiva: tělo; der Geist, die Seele. D. člověka = duše. V. Ducha vzdáti, pustiti, vypustiti (vydechnouti = umříti). Kom. Rozumný, vě- domý duch. V. Ale ducha žádného nebylo v nich; A já vedu do vás ducha, abyste ožili; Duch zvířat byl v nich. Br. Duch vzhledem na tělo, s kterým spojen jest, slove: duše. Bůh, andělé, ďáblové jsou tedy duchové, ne: duše, nemajíce těla; ale modlíme se za duše (ne: duchy) zemřelých. Mluví-li se o by- strosti rozumu, vtipu o moudrosti, říká se: duch, ne: duše. Velicí duchové. Mluví-li se o vykonání velikých ctností, o trpělivosti, smířlivosti, říká se: duše, ne: duch. To je dobrá duše. Duch mocný, vtipný, vzdě- laný, osvícený, vznešený, hrdý, Ondrák; silný, slabý, veliký, válečný, vědecký, svobody, řečnický, spisovatele, Nt.; duše: krásná, spa- nilá, dobrá, milá, trpělivá, poctivá, prostá, bídná, podlízavá atd. Šk. — Živý duch, živá duše, člověk. Nikdo tě neviděl? Ani živý duch. Jg. Ani živý duch (živá duše) = nikdo. Šm. Ani živého ducha neviděl. Rk. — D. = to, co zahřívá úmysl, Geisteskraft, Begeisterung, Genie. Muž velikého ducha; ducha plný, D.; duchem nadaný, výtečný, obdařený; duch tvorčí, tvorný, Nz., pozorovací. Hš. Má v sobě duch prorocký. Háj. Duchem prorockým je nadchl. Kom. Veliký d. D. Bez ducha, ducha prázdný. D. — D. - obraznosť, mnění. Mei- nung, Einbildung. Jest velikého ducha, V. — L. — D. = úmysl, smýšlení, vůle, rozum, mysl, der Geist, Wille, das Gemüth, der Gedanke. Všecken duch svůj vypouští blázen. Br. V témž duchu úřad spravovati. Nt. Byl bez pochyby ducha moravských bratří. Šl. Měl jsem sen a děsil se d. můj; Hospodin pustil mezi ně ducha z vrátivého. Br. Dra- hého ducha jest muž rozumný. Br. A tak vzbudil Hospodin proti Jehoramovi ducha Filistinských. Br. Jedním duchem dchnou. Nadechl ho svým duchem. Mus. D. volný, ale tělo slabé. Zlého ducha člověk. D. po- korný a ponížený. V. Pokorného a tichého ducha býti. V. Téhož ducha se mnou jest. Kom. Lidé ducha služebného. V. D. stranní, Partheigeist. D. Duchem vražedlným dýše. Kom. Prudkého ducha (náhlý). Kom. Lepšího ducha dojíti (obrátiti se). Tím duchem (úmy- slem). V. Duchem byl s námi. Jg. Ne holí přes kosti, ale duchem tichosti (vychovávej). Pk. — D. = vědění. Kteréž jsem naplnil duchem moudrosti; D. můj osvícený nutí mne, abych odpovídal. Br. — D. = rozumná bytosť bez těla, duchovní stvoření, der Geist, ein körperloses, vernünftiges Wesen. Du- chové dobří, nebeští, čistí, ochranní (duch strážce), zlí (ďáblové). Jg. Zlým duchem vedený. V. Zjevil se mu duch. Ml. — Du- chové dělili se ve středověku na duchy: zemní (gnomy), vodní (undiny), vzdušní (sylfy), ohenní (mloky, salamandry). S. N. — Duch svatý = třetí božská osoba; a) boží milosť, dar. D. moudrosti a rozumu; d. rady a po- moci. Jg. Ludmila duchem božím poznala, že... Háj. D. pravdy (svatý). V. A ducha sv. svého neodjímej ode mne. Žalm. 51., 14. — ß) O svatém duše, o svatý duch, um Pfing- sten. O svatém duše choď ještě v kožiše. Do svatého ducha nechoď bez kožucha, po svatém duše zóstaň v kožuše. Na Slov. Fr. Po svatém duše. Jg., Lb. Vz Hospodářský.

52438   Duch Svazek: 6 Strana: 0168
Duch. Vok. duše jen o 3. božské osobě. Bž. 88. O původu cf. také Gb. Hl. 101., 145. D. předpokládá starší tvar dus?. Vz Gb. Hl. 110. Cf. Šrc. 194. — D. = povětří, vzduch, který dýcháme. Ot dýchání duchu. Ž. wit. 17. 16. — D. = trest, jádro. D. jazyka, slo- vanštiny. Mus. 1880. 339. D. jazyka = souhrn veškerých bezvědomých snah jazykových. Kvř. 19., 20. — D. = duše, opak: tělo. D. přírody, transcendentní (přestoupaci), im- manentní (obsažný), pohybující, d. hybu, smíru, zákonodárný. Dk. Aesth. 348., 349. Nauka o duchu, der Spiritismus. Dch. Le- tošní zima dala lidem do ducha (byla tuha). V Bystersku. Sn. D. s srdcem nejsú z jednej materie & preca v oboch duch jednoty žije. Trok. 59. Divnéť se to zdá a nepodobné, když chceš o duchu mysliti, jak o tělu. Št. Kn. š. Ot udulánie ducha. Ž. wit. 54. 9. D. ducha poznává a srdce srdci návěští dává. Bž. exc. — D. == co zahřívá úmysl atd. Síla ducha. J. tr. Podnikavosť ducha. Šp. D. básnický. KB. 1. Muž duchem básnickým nadaný. Tf. Kazí ducha sílu, zdraví dlúhé pracování, když sa jedním duškem koná bez odpočívání. Glč. I. 82. Kto jemu vdunul duch životný. BO. Nemohli proti jeho mú- drosti zvítěziti a proti duchu, jenž z jeho úst mluvieše. Pass. 14. stol. Chválu jeho u veselém duchu prozpěvuje. Št. Kn. š. 128. — D. = úmysl, rozum atd. D. času-souhrn veškerých snah společnosť jistou dobou ovlá- dajících. Kvř. 20. D. doby. Us. Počítavý duch. Vz Počítavý. D. zákonnosti. Dk. Aesth. 350. D. vlastenectví pronikal všecky třídy. Sbn. D. nazíravý, rozjímavý a více vnímavý. Sš. I. 10. D. člověka k pracování tím schop- nější bývá, když časem skrovnou veselosť za pokrm užívá. Glč. I. 82. D. pravdy. Čch. B. 34. Len tam sa muži s duchom času vodjá, kde sa na slovo a česť hladí z mládí; Keď sa d. v školách a chrámoch utvorí, potom k pokladom cestu si utvorí; Je to lud bystrý, nábožný a živý, dajtě mu ducha, budě tvoriť divy. Trok. M. 21., 23. To žia- den d. neuhádne (nevie). Mt. S. I. 97. Vy ste se vždy duchu protivili. Pass. 14. stol. Otejmež duch jich. Ž. wit. 103. 29. — D. = duchovní stvoření. Duchy pekelné žárlivosti. Čch. Bs. 95. — D. = duch svatý. Ducha : svatého koření. Sbtk. Rstl 326. Maria du- chem sv. počala. BR. II. 8. Plných ducha svatého. Pass. 14. stol. Potom, jakož světíš na letnice, poslal ducha svatého. Št. Kn. š. 12. — Sv. d. = letnice. O sv. duše tři leta budú, jakž on fojtem byl. NB. Té. 286. Daj si pozor, aby ti netrefilo sv. ducha v pátek (abys se nepřepočítal, nesklamal). Brt. D. Déšť v neděli velikonoční vymlátí obilí, na sv. ducha vymlátí na čisto. Zlínsky. Brt. Prší-li na sv. ducha, jsou klepány žita. U Král. Hrad. Kšť. Do sv. ducha nespúščaj sa kožucha (nespouštěj se kožicha), po sv. duše ostaň v kožuše (po sv. duchu dobre chodiť v kožuchu, po sv. duše choď zas v kožiše, a po sv. duchu maj sa ku ko- žichu). Brt., Hrš., Tč., Němc. IV. 442. Do sv. Ducha něvyslékaj kožucha a po sv. Duchu fuk do kožuchu. Slez. Šd. Do sv. ducha nevyslékaj kožucha, po sv. duchu obzéraj se (obhlídaj se) po kožuchu. Slez. Šd. V den sv. ducha volí si hoši krále a jezdí jako rytíři na koních (na vrbových habřích) a vybírají po domech vejce; to jmenují držeti sv. duch. Do nedávna činili to dorostlí chasníci a jezdili na skutečuých koních. U Olom. Sd. — Sv. Ducha kořen = andělský kořen, angelika, die Angelika- wurzel; čemeřice černá, kýchavka černá, heleborus niger, die schwarze Niesswurzel, rostl. Mllr. 13., 53. — D., a, m. rozený Čech, blahověst Kroatů (1091.). Koll. I. 222., II. 272.

52439   Duch Svazek: 7 Strana: 1239
Duch, vapor. Duchy n. páry vitroliové. Jord. 211. Zapálení ducha, t. j. páry n dýmu. Ib. 52. — D., spiritus D. a duše, synon. Vz Mus. 1845. 527. Zavítej k nám, duchu svatý. Kom. Povšechný ohled ducha v jednotě. Pal. Rdh. I. 333. V ruce tvoje porúčím duch mój. Ev ol. 260. O usouze- ném člověku říká se: Má tenkého u. úz- kého ducha. Mat. Philadelphus Zamrský. Postil. Duch času. Vz Mus. 1890. 425. Vz více příkladů v Jir. Mor. 40. Gt duchu v nich jest obecnější než ducha. D. do- movní, vz Mách. 98., lesní, ib. 165., zlý. Ib. 42., 159., 164., 175.

52440   Duch Svazek: 8 Strana: 0069
Duch. Cf. Ott. VIII. 128. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 86., Jag. Arch. XVI. 3., 4. Heft. 391. Letí, běží, ledva ducha popadá. Nov. Př. 646. — Aby se po té věci ptali tichým du- chem. Arch. XII. 265. Aby (hospodyni fará- řovu) tichým duchem (pokojně) z gruntů jeho odkázali. 1566. L. posíl. II. 9. — D. Sv. Ott, VIII. 150. Sv. Duch přinesl nám pytel much. Duť. 244. O sv. Duchu do vody v kožuchu. Us. — D. = dech. Dobrý d. v ústech. Háj. Herb. 25. b. a j. Cf. List, fil. 1894. 206.

52441   Duch Svazek: 8 Strana: 0541
Duch. Sv. ducha koření, eleborum nigrum. 1440. Mus. fil. 1896. 26i3.

52442   Duch Svazek: 9 Strana: 0047
Duch. O původu vz Zub. 391. Aby měchů duchem (foukáním) oheň rozdělán byl. Fisch. Hosp. 417. — D. = vzluch, povětří. Z květin zapáchá d. vonný Hš. — D. sv. Den sv. Ducha na Vyzovsku Vz Mus. ol. XII. 60. Duchaprázdný. D. kniha. Pal. Záp. I. 25.

52443   Důch Svazek: 9 Strana: 0435
Důch, u, m. = došek. Ezop. 357. 8.

52444   Duch Svazek: 10 Strana: 0061
Duch. Něsmi to byť ani za zly duch = = za nevím co; Povědal mu enem tichým duchem = šeptem. Hauer 10. Zvyky atd. táhnoucí se k sv. Duchu. Vz Vyhl. II. 50. — D. = alchimistický praeparat. 1585. Uč. spol. 1902. 29. a j., Zach. Test. 144.

52445   Ducha Svazek: 1 Strana: 0323
Ducha, y, f. = duše, Seele. Na mou duchu! Us.

52446   Ducha Svazek: 8 Strana: 0069
Ducha, y, f., eufem. = duše. Na mou duchu! Cch. Leš. k. 63.

52447   Duchacká Svazek: 7 Strana: 1239
Duchacká, é, f. — D. Terez., učitelka na Smíchově, spisovatelka.

52448   Duchač Svazek: 1 Strana: 0323
Duchač, e, m., der Blaser. Bern.

52449   Dúchač. — D Svazek: 6 Strana: 0169
Dúchač. — D. = měch, der Blasebalg. Na již. Mor. Šd., Brt. D. 209. -- D., os jm. Blk. Kfsk. 993.

52450   Ducháček Svazek: 8 Strana: 0069
Ducháček, čka, m., os. jm. Cf. násled. Duchoslav.

52451   Ducháček Svazek: 10 Strana: 0575
Ducháček Fr. dr., prof. a spis.

52452   Ducháčková Svazek: 6 Strana: 0169
Ducháčková Kat. Blk. Kfsk. 1016., 1029.

52453   Duchadlo Svazek: 6 Strana: 0169
Duchadlo, a, n. = duchač, měch, der Blasebalg. Slov. Zbr. Lžd. 160. — D. Klá šter a Kostel u sv. Ducha v Praze. Tk. I. 605., II. 534., III. 133., 190., IV. 10., 96., 172.'

52454   Duchamor Svazek: 6 Strana: 0169
Duchamor, u, m., die Geistestödtung. Kutu.

52455   Duchamorný Svazek: 1 Strana: 0323
Duchamorný, duchomorný, geisttüdtend. D. práce. Rk.

52456   Duchamorný Svazek: 10 Strana: 0061
Duchamorný chybně, neboť morný ne- spojuje se ani s gt. ani s akkus. Mš. D. koncert, Zr. Čer. 172., cety. Kká. Sion I. 140.

52457   Duchaň Svazek: 8 Strana: 0069
Duchaň, ě, m., os. jm. Cf. násled. Ducho- slav.

52458   Ducháň, ě, m Svazek: 6 Strana: 0169
Ducháň, ě, m. = duhán. Slov. Ssk.

52459   Duchánek Svazek: 8 Strana: 0069
Duchánek, nka, m., os. jm. Cf. násled. Duchoslav.

52460   Duchaplnosť Svazek: 6 Strana: 0169
Duchaplnosť, i, f., Esprit. Dch., Osv. 1. 157.

52461   Duchaplný Svazek: 1 Strana: 0323
Duchaplný, vtipný, důvtipný, geistvoll, geistreich. D. muž. Nt.

52462   Duchaplný Svazek: 6 Strana: 0169
Duchaplný. D. spis, článek, pojednání, provedeni, Us. Pdl., vtip. Dk. P. 97.

52463   Duchaprázdnosť Svazek: 6 Strana: 0169
Duchaprázdnosť, i, f., die Geistesleere. Kos. Ol. I. 7.

52464   Duchaprázdnosť Svazek: 7 Strana: 1239
Duchaprázdnosť, i, f. Pal. Rdh. I. 304.

52465   Duchaprázdnosť Svazek: 10 Strana: 0061
Duchaprázdnosť, i, f. Pal. Záp. II. 164.

52466   Duchaprázdný Svazek: 1 Strana: 0323
Duchaprázdný, geistlos, -leer, geistes- arm. Rk.

52467   Duchapřítomně, duchapřítomný Svazek: 10 Strana: 0061
Duchapřítomně, duchapřítomný, obé nelze správně říci, neboť přítomný nepojí se ani s gt. ani s akkus. Mš.

52468   Duchapřítomnosť Svazek: 1 Strana: 0323
Duchapřítomnosť, i, f., Geistesgegen- wart. Rk.

52469   Duchapřítomný Svazek: 7 Strana: 1239
Duchapřítomný, geistesgegenwärtig. Vchř.

52470   Duchař Svazek: 8 Strana: 0069
Duchař, e, m., os. jm. Cf. násl. Ducho- slav.

52471   Duchař Svazek: 9 Strana: 0047
Duchař, e, m. = spiritista, kdo cituje duchy. Nár. list. 1898. č. 163. odp., Hoř. 137.

52472   Duchař Svazek: 10 Strana: 0061
Duchař, e, ??. — přívrženec spiritismu. Vz násl.

52473   Duchaření Svazek: 10 Strana: 0061
Duchaření, duchařství, n., spiritismus. Nár. list. 1902. č. 90, 2.

52474   Duchaslabosť Svazek: 10 Strana: 0061
Duchaslabosť, i, f. = slabosť ducha.

52475   Duchaslabý Svazek: 10 Strana: 0061
Duchaslabý nelze správně říci, poněvadž se slabý nepojí ani s gt. ani s akkus. Mš. D. vůdce. Pokr. 1885. č. 313.

52476   Dúchať Svazek: 10 Strana: 0575
Dúchať = dýchati. Darmo d. do deravého mecha (měcha, pytle). Sb. sl. VII. 129.

52477   Dúchati Svazek: 6 Strana: 0169
Dúchati, duchnouti = dýchati, foukati, athmen, blasen; měchem dýmati, den Blase- balg ziehen, blasen. Mor. a Slov. — abs. Sedí a poslouchá, ba nedúchá ani (ani ne- dutá, neceká, nedýše). Hdk. C. 54. — co kde. Už tu nebude d'lho kašu dúchať. Sb. sl. ps. I. 92., Dbš. Sl. pov. I. 489., Erb. SI. Čít. 65. Mal som mrcha ženu, nechcela ma slúchať, dal som ju cigaňom, musí mechy dúchať. Sl. sp. 139. — kam: do ohně, do ucha. Ostrav. Tč., Brt. D. 208. — D. == zhasínati. — kde. Duchlo (zhaslo) to v peci. U Olom. Sd.

52478   Dúchati Svazek: 10 Strana: 0061
Dúchati, duchnouti. — kam. Duchl naň. NB. ě. 72. (Mš. ).

52479   Duchcov Svazek: 1 Strana: 0323
Duchcov, a, m., mě. v Čechách u Loun, Dux. — Duchcovský. D. dráha.

52480   Duchcov Svazek: 6 Strana: 0169
Duchcov. Tk. IV. 725., VI. 207., 325., VII. 411., Blk. Kfsk. CXLIX.

52481   Duchek Svazek: 6 Strana: 0169
Duchek, chka, m., os. jméno = Dušek, Dúcha, -Dúša, Douéa. Dch. Cf. Listy filol. 1877. 303. Dle Jir. = Duchoslav. — Šd.,- Arch. IV. 347., V. 529., Pal. Rdh. I. 120., NB. Tč. 288., 1480.. Tk. III 499., IV. 446., V. 238., VI. 161., Tf. Odp. 334., Sdl. Hr. II. 231.

52482   Duchek Svazek: 7 Strana: 1239
Duchek, chka, m., os. jm. Výb. II. 1644.

52483   Duchek Svazek: 8 Strana: 0069
Duchek, chka,, m., os. jm. Cf. násled. Duchoslav. — D. Vojt., 1824.—1882., lékař, spis. Vz Ott. VIII. 131. — D. Front., nar. 1840., úřed. a spis. dramatický. Ib. 132.

52484   Duchek Svazek: 9 Strana: 0047
Duchek V. dr. Fr., Kar., M. Vz Jub. VIL

52485   Duchelt Svazek: 10 Strana: 0061
Duchelt, u, m, = ungelt. Mš. Sr. Duhelt.

52486   Duchenka Svazek: 6 Strana: 0169
Duchenka, vz Duchna.

52487   Duchkovič, e, m Svazek: 6 Strana: 0169
Duchkovič, e, m., os. jm.

52488   Duchlat Svazek: 10 Strana: 0575
Duchlat, duchlit = něco tajiti. Litom. 45.

52489   Duchlík Svazek: 7 Strana: 1232
Duchlík, a, m., vench, ryba? Pršp. 16. 69.

52490   Duchmati Svazek: 6 Strana: 0169
Duchmati = stlačovati, zusammendrük- ken. — co: peřiny. U Olom. Sd.

52491   Duchna Svazek: 1 Strana: 0323
Duchna, duchenka, y, duchnice, e, duch- nička, y, f. = svrchní peřina, svrchnice, die Dune, das Federbett, Deckbett. Jakou duchnu máš, tak lehni, tak pod ní se obrať a stěhni. Vz Šetrnost'. Reš., Č., Lb. Pod jednou du- chnou léhají. Vz Stejnosť, Č.

52492   Duchna Svazek: 6 Strana: 0169
Duchna. Odkryla duchnu a vytáhla lí- stek. Drsk. Povec, dievča, povec pravdu: či máš duchny či máš ládu? Koll. Zp. 1. 222. Tu jest opět vysypala puol duchny a plátno vzala. NB. Tč. 240. Aby na duchně líhali. Pč. 46 Přikryjeme milého pěknó duchnicú. Sš. P. 708. Protož se také peři- nami nebo d-mi praporovými a kožichy přikrývati zapovídá. Eur. Corda Lékař, z r. 1529. — D. eufemist. = duše. Na mou duchnu! Us. na Mor. Brt., Bdl., Vck.

52493   Duchna Svazek: 8 Strana: 0069
Duchna, y, m., os. jm. Cf. následuj. Duchoslav.

52494   Duchná Svazek: 10 Strana: 0575
Duchná. Na mou duchnou. Hoš. Pol. I. 136. Sr. Duchna v VI. 160

52495   Duchnarka Svazek: 6 Strana: 0169
Duchnarka, y, f. Duchnárkami nazývají ženy, které o svatbě s nevěstou odvážejí duchny a družbům (mládencům) je žertem prodávají. Slov. let. VI. 290.

52496   Duchnice Svazek: 6 Strana: 0169
Duchnice, duchnička, vz Duchna.

52497   Duchník Svazek: 8 Strana: 0069
Duchník, a, m., os. jm. Cf. následuj. Duchoslav.

52498   Duchnisko Svazek: 6 Strana: 0169
Duchnisko, a, n., die Duchetziche. Bern.

52499   Duchniště Svazek: 1 Strana: 0323
Duchniště, ě, f., povlak na duchnu. Bett- ziche; velká duchna. Na Slov.

52500   Duchnň, ě, m Svazek: 6 Strana: 0170
Duchnň, ě, m., os. jm. NB. Tč., D. ol. I. 141., 345., III. 35. a j., Arch. I. 182., IV. 192., V. 529.

52501   Duchnouti Svazek: 6 Strana: 0169
Duchnouti, vz Dúchati.

52502   Duchnta, y, f Svazek: 6 Strana: 0170
Duchnta, y, f. = dech. Němc. VII. 248. To ťa ľen tá ľudská d. zaráža, co si dú- chal ; Veď to len nadúchal si sa tej člověcej d-ty, keď si po svete lietal. Dbš. Sl. pov. IV. 10., VII. 79. (VIII. 22.).

52503   Duchnvědný Svazek: 6 Strana: 0170
Duchnvědný, Seelenlehre-. Msr. 35., Athen. III. 176.

52504   Duchný Svazek: 1 Strana: 0323
Duchný. D. peřina, vz Duchna.

52505   Duchny Svazek: 10 Strana: 0061
Duchny = dýchací. Vz Gb. Slov.

52506   Duchoborce Svazek: 6 Strana: 0169
Duchoborce, e, m. Macedoniáni d-rci. Sš. Sk. 55. V Rusku se bogomilstvo zjevilo pod názvem razkolníkův a d-rcův. Koll. III. 200.

52507   Duchočin Svazek: 10 Strana: 0061
Duchočin, u, m, actus. Vz Gb. Slov.

52508   Duchočinnosť Svazek: 6 Strana: 0169
Duchočinnosť, i, f., die Geistesthätig- keit. Šm.

52509   Duchočinný Svazek: 6 Strana: 0169
Duchočinný, geistesthätig. Šm.

52510   Důchod Svazek: 1 Strana: 0323
Důchod, u, m. (zastar. dochod), důchodek, dku, důchodeček, čku. D. = dojití. Das An- langen. D. šťastný. Us. Dochodem jitra. L. — D. = plat n. požitek z něčeho jdoucí, příjem, das Einkommen, die Einkünfte, die Renten. Jg. Důchody, ův, pl., něm. Gefälle. D. běžný, roční, stálý (jistý), zemské dů- chody, Jg., časný, ustavičný, doživotní. S. N. D. běžný, stálý, Er., obecný, skutečný; vyměřený (d. duchovních a učitelův = con- grua), pomíjející n. výroční (Annuität), pří- padový, hlavní, kostelní, vojenský, vedlejší, čistý, statní, městský, sirotčí, nahodilý n. náhodný; důchod z živnosti, z výdělku, z po- zemků, z dolů, z půdy, ze zahrad, Šp., ryb- niční a obilný. Břez. Případné d-dy a platy. Er. Výkaz, nadání, pramen d-dův, J. tr., denník, pachtýř, skrácení, správa, větev, po- jišťovna d-dův. Šp. Kapital z d-dů. J. tr. D. z kapitalu, pomoc z d-dův zemských; daň z d-dů. Šp. Kdyby co v d-dech ušlo. S dů- chodky nakládati, zacházeti, hospodařiti. Šp. Důchody vládnouti. Šp. D-dy z něčeho neb od někoho bráti; míti své d-dy. J. tr. Má pěkné d-dy. Má na 10000 každoročně d-dů n. d-du. Jg. Věděl, co má obec na důchod- cích. V. D-dy zlepšovati (množiti). Har. D. veliký se schází. Har. D-dy vybírati, utrá- ceti. Har. Na d-du vynášeti. D. Dochodové úředničie, vz Vš. 155. —156., 389. —406. — D. = úřad důchodkový, das Rentamt. Málo do d-du odvedl. Jg. D. statní (aerar).

52511   Důchod Svazek: 6 Strana: 0169
Důchod = plat. D. doživotní, die Leib- rente, ustavičný, perpetuirliche Rente (úroky, ale kapital se nikdy nesplácí), Skř., poštovní, das Postgefäile, J. tr., pozemkový, die Grund- rente, Dch., státní, peněžný či z peněz, ad- minikularní, Adminíkular-, Šp., hrubý, lesní, ze zvěři, z hrabanky, die Rechstreunutzung. Sl. les. Případné duochody a platy. 1579. D. původní, odvozený, vázaný, volný. Kaizl 109., 110. Pije (jí) jako do d-dů (na obecný důchod, mnoho). Us.BPk, Dhn. Vz S. N. O d. desek, komorníků, písařů, úředníků, ingrossatorů, registratorů, řečníků, měřičů, sudího atd. v starší době vz Zř. zem. Jir. 450. O d. panských v starší době vz Sdl. Hr. I. 16., 260., II. 7., 123.

52512   Důchod Svazek: 8 Strana: 0069
Důchod. Cf. Ott. VIII. 135. nn.

52513   Důchodek Svazek: 6 Strana: 0169
Důchodek, vz Důchod.

52514   Důchodek Svazek: 8 Strana: 0069
Důchodek, dku, m., das Gefälle. Vz Ott, VILI. 140.

52515   Důchodenský Svazek: 1 Strana: 0323
Důchodenský, Rent-. D. úřad, písař, D., dluhy. Zlob.

52516   Důchodenství Svazek: 1 Strana: 0323
Důchodenství, n., důchod, die Rente. Zlob. — D., důchodnictví. Das Rentmeister- amt. —

52517   Důchodka Svazek: 6 Strana: 0169
Důchodka, y, f., die Rente. Skř.

52518   Důchodkový Svazek: 1 Strana: 0323
Důchodkový (Gefälls-): účtárna, úřad, závada, záležitosť, úředník, pokladnice, uži- tek, výnos, soud, zákon, pokuta, peníze, zá- konník trestní, přestupek, správa, přirážka. Šp., J. tr.

52519   Důchodkový Svazek: 6 Strana: 0169
Důchodkový. D. tabulky, finanzielle Tabelle, cena, der Rentirungswerth, Sl. les., list, der Rentenschein, Us., nález, die Ge- fällsnotion. J. tr.

52520   Důchodkový Svazek: 8 Strana: 0069
Důchodkový. D. právo trestní. Vz Ott, VIII. 137.; d. daň. Ib. 140.

52521   Důchodní Svazek: 1 Strana: 0323
Důchodní (Rent-. ) D. komora, úřad, re- gistra, písař, úřadník, dům. V., Kom., po- hledanosť, počty, ústav, J. tr., odvod, kniha, kapital, pokladnice, povinnosť, listina, po- hledávka, denník, účet, dluh. Šp. — Dů- chodní, ího, m., Rentmeister, berník, výběrčí daní. Us.

52522   Důchodní Svazek: 8 Strana: 0069
Důchodní písař byl v XVI. stol. reviden- tem obročí a účetních výkazů vůbec. Vz Muč. Zás. 6.

52523   Důchodnice Svazek: 1 Strana: 0323
Důchodnice, e, f. = důchodňová, Rent- meisterin.

52524   Důchodnice Svazek: 10 Strana: 0061
Důchodnice, e, f. = důchod, nová. Paní d. Pal. Záp. II. 40.

52525   Důchodnický Svazek: 1 Strana: 0323
Důchodnický. D. povinnosť. Jg. Rent- meister-.

52526   Důchodnictví Svazek: 1 Strana: 0323
Důchodnictví, n., důchodnický úřad. Ros. Rentmeisteramt.

52527   Důchodník Svazek: 1 Strana: 0323
Důchodník, a, m., Rentner, Rentmeister. Kom.

52528   Důchodnosť Svazek: 1 Strana: 0323
Důchodnosť, i, f., die Rentabilität.

52529   Důchodňová Svazek: 1 Strana: 0323
Důchodňová, é, f. (vrchňová atd. ). Rent- meistersgattin, špatně as tvořeno, poněvadž se od adjektiv přisvojovací přídavná jména netvoří. Vz -ův. — Ale my těchto slov užíváme tvoříce je dle analogie: krejčí, krejčová. Bž. Na Mor.: paní důchodního. Mřk.

52530   Důchodný Svazek: 1 Strana: 0323
Důchodný = výnosný, einträglich. Jg.

52531   Důchodonosný Svazek: 6 Strana: 0169
Důchodonosný, Renten tragend, einträg- lich. Šm.

52532   Důchodový Svazek: 1 Strana: 0323
Důchodový, Rent-. D. kniha. L.

52533   Důchodový Svazek: 6 Strana: 0169
Důchodový. D. majetek, daň. Kaizl 108., 316., 309.

52534   Důchodua Svazek: 1 Strana: 0323
Důchodua, y, f. Rentamt. Ros.

52535   Duchojemnosť Svazek: 8 Strana: 0069
Duchojemnosť, i, f. Ztk. 87. (3. vyd.).

52536   Duchojemný Svazek: 1 Strana: 0323
Duchojemný, einnehmend, anmuthig. Jg.

52537   Duchokliatba Svazek: 7 Strana: 1239
Duchokliatba, y, f., vz Osinutý (dod.).

52538   Ducholov Svazek: 6 Strana: 0169
Ducholov, u, m., die Seelenjagd, Arg- list. D. člověčí. Pass. mus. 348. Ducholovec, vce, m., der Seelenfänger. Šm.

52539   Ducholově Svazek: 8 Strana: 0069
Ducholově = dolose, lstně. D. učinil. Z. kl. 36. b.

52540   Ducholovec Svazek: 7 Strana: 1239
Ducholovec, vce, m. = vlk. Ezp. 2595.

52541   Ducholovenství Svazek: 10 Strana: 0061
Ducholovenství, n. = nepravost, Unrecht. Vz Gb. Slov.

52542   Ducholovný Svazek: 6 Strana: 0169
Ducholovný, seelenfangend, arglistig. Šm.

52543   Ducholovný Svazek: 7 Strana: 1239
Ducholovný. Krnd. 50.

52544   Ducholovství Svazek: 1 Strana: 0323
Ducholovství, n., -stvo, a, n., zastr., lesť, klam, chytrosť, List, Arglist, Betrug. Ps. ms.

52545   Ducholovství Svazek: 7 Strana: 1239
Ducholovství, n., dolus. Ž. kl. 23 4. a j.

52546   Ducholový Svazek: 1 Strana: 0323
Ducholový (zastar. ) = lstný, klamný. Kat. 1969., 3073. — Ps. ms. Listig, arglistig, trü- gerisch.

52547   Ducholový Svazek: 7 Strana: 1239
Ducholový, dolosus. D. zlosť, rada ďá- blová. Kat. 172., 182., 111. V Ž. kl. skoro obecně. Cf. Ducholovný.

52548   Duchomor Svazek: 6 Strana: 0169
Duchomor, a, m., der Seelentödter. Ssk., Šm.

52549   Duchomorna Svazek: 10 Strana: 0061
Duchomorna, y, f. Hlk. x. 314.

52550   Duchomornosť Svazek: 6 Strana: 0170
Duchomornosť, i, f., die Geistestödtung. Lpř. Sl. II. 383.

52551   Duchomorný Svazek: 1 Strana: 0323
Duchomorný, vz Duchamorný.

52552   Duchomorný. D Svazek: 10 Strana: 0575
Duchomorný. D. smrť. Škod. II. 2 II. 17.

52553   Duchoň Svazek: 8 Strana: 0069
Duchoň, ě, m., vz násl. Duchoslav.

52554   Duchoňec Svazek: 6 Strana: 0170
Duchoňec, ňce, m., os. jm. D. ol. I. 141., 345., Tk. V. 99., 100.

52555   Duchoněk Svazek: 6 Strana: 0170
Duchoněk, ňka, m., os. jm. D. ol. VI. 187.

52556   Duchonosný Svazek: 6 Strana: 0170
Duchonosný, voll des hl. Geistes. Šm.

52557   Duchonška Svazek: 6 Strana: 0170
Duchonška, y, f., Duhonschka, samota u Bubenče u Prahy.

52558   Duchopis Svazek: 6 Strana: 0170
Duchopis, u, m. Msr. 15.

52559   Duchoplod, u Svazek: 6 Strana: 0170
Duchoplod, u, m., der Geniestreich. Šm.

52560   Duchopravna Svazek: 10 Strana: 0061
Duchopravna, y, f., ecclesiastica. Vz Gb. Slov.

52561   Duchoprázděn Svazek: 7 Strana: 1239
Duchoprázděn, dně, f. = duchoprázd- nosť. Mrzutá d. Pušk. 168.

52562   Duchoprod Svazek: 7 Strana: 1239
Duchoprod, u, m., symonia, zastr. Rozk., Pršp. 53. 60.

52563   Duchoprodavec Svazek: 6 Strana: 0170
Duchoprodavec, vce, m., symoniacus. 15. stol.

52564   Duchoprodavník Svazek: 10 Strana: 0061
Duchoprodavník, a, m = duchoprodavec, symniacus. Rozk. P. 1078.

52565   Duchoprodník Svazek: 7 Strana: 1239
Duchoprodník, a, m., symoniamus, zastr. Rozk.

52566   Duchoprodník Svazek: 10 Strana: 0061
Duchoprodník, a, m. V VII. 1239. sy- mouiamus oprav v: symoniacus, symonianus. Má býti asi: duchoprodavník.

52567   Duchoprodný Svazek: 7 Strana: 1239
Duchoprodný, symoniacus, zastr. Rozk.

52568   Duchopůrce Svazek: 6 Strana: 0170
Duchopůrce, e, m. Macedoniani a d-ci. Cf. Duchaborce. Sš. Sk. 55.

52569   Duchormutný Svazek: 7 Strana: 1239
Duchormutný. D. plyny. Č. Rž. LVI.

52570   Duchorodný Svazek: 6 Strana: 0170
Duchorodný, geisterzeugend. D. svět. Pl. I. 243.

52571   Duchoslav Svazek: 6 Strana: 0170
Duchoslav, a, m., Spiridion. Pal. Rdh. I. 120., Šd.

52572   Duchoslav Svazek: 8 Strana: 0069
Duchoslav, a, m., os. jm.: Duchoň; Doucha, Douchánek; Duchek, Ducháč, Du- cháček, Duchálek, Duchaň, Duchánek, Duchna, Dušek, Duška, Dušan, Dušánek, Dušta; Douša, Doušan, Doušánek, Douše; Dousek?, Dusík?, Duchník. Kbrl. Sp. 11., 13., 15. Cf. Ott, VIII. 128., Kotk. 17.

52573   Duchoslavová Svazek: 6 Strana: 0170
Duchoslavová Libuše. Blk. Kfsk. 1029.

52574   Duchosloví Svazek: 6 Strana: 0170
Duchosloví, n., die Geisterlehre. Dk. Dj. f. 157.

52575   Duchoslovný Svazek: 9 Strana: 0047
Duchoslovný. D. věta (noologická). Dk. Paed. 7.

52576   Duchosmutný Svazek: 6 Strana: 0170
Duchosmutný, traurig im Geiste. Šm.

52577   Duchosvarna Svazek: 10 Strana: 0061
Duchosvarna, y, f., psychomachia. Vz Gb. Slov.

52578   Duchotvor Svazek: 1 Strana: 0323
Duchotvor, u, m. Geistesschöpfung, -ge- bilde.

52579   Duchou Svazek: 6 Strana: 0170
Duchou, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120. — D., mlýn u Příbramě.

52580   Duchovatý Svazek: 1 Strana: 0323
Duchovatý = hrdý. Us. v Bolesl. Hoch- müthig.

52581   Duchověda Svazek: 6 Strana: 0170
Duchověda, v, f., die Seelenlehre. Msr. 15.

52582   Duchovědecký Svazek: 10 Strana: 0061
Duchovědecký foliant sepsati o něčem. Čch. kv. 9.

52583   Duchovenský Svazek: 1 Strana: 0323
Duchovenský. D. rada, úřad, D., řád. Zák. sv. Ben. Geistlich, Kirchen-.

52584   Duchovenský Svazek: 6 Strana: 0170
Duchovenský. D. cvičení, Exercitien, Dch., statky. Mus. 1880. 507.

52585   Duchovenství Svazek: 1 Strana: 0323
Duchovenství, í, n., duchovní statky, záduší, Žer. Záp. I. 189; věci duchovní; bohabojnosť, náboženství, V.; duchovní řád (der geistliche Stand). Ros.

52586   Duchovenství Svazek: 6 Strana: 0170
Duchovenství = záduší. Vz S. N., Žer. Záp. I. 189., 247. Pijechu z d., de spirituali. ZN. — D. = duchovní věc. Ani podlé d., ani podlé tělesného přirozenie. Št. Kn. š. 11. (130). — D. = duchovní řád. Také jsme smluvili, abychme všemu d. přikázali. Výb. I. 382. Syn kněžského d. jsa. Zř. mor. 1604. Snad by se nahodjl klášter, ježto jest již tak pohyNul v d. Št. Kn. š. — D. = vysoka duchovní hodnosť. Nemají na žádná d. jako biskupství, opatství . . . dosazováni býti. Slavata II. 204. — D. = allegoria. 1424.

52587   Duchovenství Svazek: 8 Strana: 0069
Duchovenství = náboženství. Chč,

52588   Duchovenstvo Svazek: 1 Strana: 0323
Duchovenstvo, a, n., společnosť duchov- ních, die Geistlichen. Světské d. D. — D. = záduší, geistliches Gut. Ros.

52589   Duchovenstvo Svazek: 7 Strana: 1239
Duchovenstvo čes. starší doby. Vz Ott. VI. 484 a.

52590   Duchověrec Svazek: 10 Strana: 0061
Duchověrec, rce, m. = věřící v duchy, strašidla. Cch. K?. 9.

52591   Duchoveselný Svazek: 6 Strana: 0170
Duchoveselný, geisterfreuend. Šm.

52592   Duchovid Svazek: 6 Strana: 0170
Duchovid, a, m , der Geisterseher. Posp.

52593   Duchovid Svazek: 7 Strana: 1240
Duchovid.

52594   Duchovidce Svazek: 9 Strana: 0435
Duchovidce, e, m. = duchovid. Klc. v Mus. 1843. 330.

52595   Duchovidec Svazek: 7 Strana: 1240
Duchovidec, dce, m. = spiritista. Vz

52596   Duchoviny Svazek: 6 Strana: 0170
Duchoviny, pl., f. — dychadlo. Šm.

52597   Duchovitě Svazek: 6 Strana: 0170
Duchovitě, geisterartig. Skály bělají se d. k výši. Kká. K sl. j. 26.

52598   Duchovitý Svazek: 6 Strana: 0170
Duchovitý, geisterartig. Kká. K sl. j. 126., Osv. Vl. 872. D. peruť. Mus. 1880.262.

52599   Duchovně Svazek: 6 Strana: 0170
Duchovně, geistig. Mž. 131. Tělesně i d. o sebe pečovati. Koll. IV. 183.

52600   Duchovněti Svazek: 6 Strana: 0170
Duchovněti, ěl, ění, geistlich werden.

52601   Duchovní Svazek: 1 Strana: 0323
Duchovní, duchovný. — D. — k duchu, k dýchání se vztahující, Athems-, Athmungs-. Přípona (= bránice) děli krmitelné údy od duchovných. Sal. — D., od ducha, geistig; opak: tělesný. Bart., Jel. — D. = boho- myslný, opak: světský; geistig gesinnt. D. píseň. V. D. mnich. Troj. Duchovní život vésti. D. epos, vz Poesie epická. — D. otec: učitel, kněz, zpovědlník, kmotr. Kom., V. D. matka = kmotra. V. D. správce a správa vojenská vz Rf. str. 126. Ministr věcí du- chovních. Rk. D. pastýř, stav, člověk (kněz), právo, soud, dědictví, sněm, stvoření (duch), moc, hladovitosť, řád, zákon, řehole. Jg. D. osoby, vz Vš. 184., 274., 310.; Kb. 266. Geist- lich. — Duchovní, ího, m., ein Geistlicher, kněz. D. světský, církevní. D.

52602   Duchovní Svazek: 6 Strana: 0170
Duchovní správa, správce (pastýř), Žer. Záp. I. 161., 162., J. tr., bytosť, Hlv., MH. 7., útěcha, Mž. 102., básnictví, Tf., řečnictví, Jg. Slnosť. 166., píseň, ib. 107., kantata, ib. 147., cit, ib. 32., pomoc, Mus. I880. 471., dary, Geistesanlagen, Pal. Rdh. 1.139., právo, Tov. 120., život (spatrný), vita contempla- tiva, Št. Kn. š., zábava, Anth. Jir. I. 3. v. VI., matka (kmotra), Pass. raus. 404., zisk, věc, milosť, soudce, utěšení, sladkosť, Št. Kn. š. 4., 29., 40., 44., 145., 126., 46., soud, ib. 146., Půh. II. 621., krmě, pitie. ZN. D-vné tak jako světácké památnsti v sobě zdržovala. Koll. I. 251. Sedmero skutků milosrdenství d-ho. Mž. 18. Buďtež světští nebo duchovní. Arch. III. 449. Aby v svých srdcích d. pšenici shromáždili a z písma aby d. perly u pokladiech srdce svého schovali. Št. Kn. š. 4. D. lidé jak svědčili. Zř. zem. Jir. S. 3., P. 16. D. statkové, ib. A. 11., E. 32., Tk. VI. 245., 254. O d. lidech před právem vz Cor. jur. IV. 3. 411. —.Vz S. N.

52603   Duchovní Svazek: 8 Strana: 0069
Duchovní: knížata, křesťané, lavice, Ott. VIII. 143., píseň, příbuzenství, řády, 144., statky, 146., stav. 147.

52604   Duchovní Svazek: 10 Strana: 0061
Duchovní dědiny, plat, práva. Vz Arch. XIX. 500

52605   Duchovnice Svazek: 1 Strana: 0324
Duchovnice, e, f., klášternice. Kloster- frau. Št.

52606   Duchovnický Svazek: 6 Strana: 0170
Duchovnický, klerikal. Ssk., Šm.

52607   Duchovnictví, n Svazek: 6 Strana: 0170
Duchovnictví, n.,die Priesterwürde. Ssk., Šm.

52608   Duchovnictvo Svazek: 6 Strana: 0170
Duchovnictvo, a, n., der Priesterstand. Ssk.

52609   Duchovníček Svazek: 9 Strana: 0047
Duchovníček, čka, m. Hus. (List. fil. 1898. 3G5. ). Vz Du hovník. Duchovnička, y, f. (ženská). Št. Bes. 84. Duchozvěr, a. m., naproti zvěrobvlu, Mus. 1849. 1. l18

52610   Duchovnička Svazek: 6 Strana: 0170
Duchovnička, y, f. — duchovníce. Hus 1. 345.

52611   Duchovník Svazek: 1 Strana: 0324
Duchovník, a, m., kněz. Kom. Ein Geist- licher.

52612   Duchovník Svazek: 6 Strana: 0170
Duchovník, pharisaeus. ZN., Koll. I. 351., Sš. I. 72.

52613   Duchovník Svazek: 7 Strana: 1240
Duchovník, a, m., pharisaeus. V B. mik. skoro všude jen po různu čte se : zákon- ník. Jir.

52614   Duchovníkový Svazek: 6 Strana: 0170
Duchovníkový. Varujte sě od rozkvasu d-ho, a fermento pharisaeorum. ZN.

52615   Duchovniti Svazek: 6 Strana: 0170
Duchovniti, il, ěn, ění, geistlich machen. Rk.

52616   Duchovnosť Svazek: 1 Strana: 0324
Duchovnosť, i, f., bytnosť duchovní, Gei- stigkeit, geistiges Wesen, Geist. Jg.

52617   Duchovnosť Svazek: 6 Strana: 0170
Duchovnosť. Umění d-sti, religiositatis; D. ostřiehá srdce. BO. Ze všie mé nevsta- tečnosti k neskonanej d-sti. Pravn. 1408.

52618   Duchovný Svazek: 10 Strana: 0061
Duchovný, vz Duchovní.

52619   Duchovosť Svazek: 6 Strana: 0170
Duchovosť, i, f. = duchovnosť. Sš. L. 190, Dk. D. boží, Sš. Sk. 18., duše lidské. Lenz.

52620   Duchovský Svazek: 6 Strana: 0170
Duchovský Václav, kněz a historik, 1717 — 1773. Vz S. N.

52621   Duchovský Svazek: 8 Strana: 0069
Duchovský Václ. Prok., 1717.— 1773., kněz a histor. spis. Vz Ott. VIII. 150.

52622   Duchovstvo Svazek: 6 Strana: 0170
Duchovstvo, a, n. — duchové. Půtka proti d-stvu nešlechetnosti v podnebesku. Sš. II. 139.

52623   Duchový Svazek: 1 Strana: 0324
Duchový, vz Dechový, Duchovní.

52624   Duchový Svazek: 6 Strana: 0170
Duchový, geistig. D. krásno. Dk. Aesth. 143 , 350. Pozdvižení, a rozčilení d.; moc d. Sš. L. 129., 122. Čisté d. náboženství; d. vývoj, síly. Alx. 1879. Majíc d. postavu. Št. Kn. š. 85. D. smutek, afflictio spiritus. BO. D. vítr, impetus spiritus. Ol. Ezech. 1. 12.

52625   Duchozjevosloví Svazek: 6 Strana: 0170
Duchozjevosloví, n., die Leine von den Geistererscheinungen. Dk. Dj. f. 174.

52626   Duchozpyt Svazek: 6 Strana: 0170
Duchozpyt, u, m. Msr. 13., 15., Athen. III. 374.

52627   Duchozpytný Svazek: 6 Strana: 0170
Duchozpytný. D. vědy. Athen. III. 374.

52628   Duchta Svazek: 6 Strana: 0170
Duchta, y, f., u lodních tesařů, der Ducht. Šm.

52629   -duchý Svazek: 1 Strana: 0324
-duchý. Tato přípona násobných číslovek (m. -násobný) připojuje se k genitivu zá- kladních čísel: dvouduchý, tříduchý, peti- duchý. Kz.

52630   Důj Svazek: 6 Strana: 0170
Důj = doj.

52631   Dujačka Svazek: 9 Strana: 0435
Dujačka, y, f., druh brambor. V Trstené. Mus. slov. II. 21.

52632   Duják Svazek: 6 Strana: 0170
Duják, u, m. = zimní vietor. Slov. Hdž. Šlb. 89., Hdž. Čít. 154.

52633   Duje Svazek: 1 Strana: 0324
Duje, e, f., das Gemelke.

52634   Dujec Svazek: 1 Strana: 0324
Dujec, jce, m., der Blaser, Blasebalg. Máš dobrý d. = smrdíš. Us. na Mor.

52635   Důjem Svazek: 9 Strana: 0047
Důjem, jmu, m. = dojem. Mus. 1898. 342.

52636   Důjemnosť Svazek: 6 Strana: 0170
Důjemnosť — dojemnosť. D. slova. Dk. Aesth. 278.

52637   Dujemný Svazek: 1 Strana: 0324
Dujemný = dojemný.

52638   Důjezd Svazek: 1 Strana: 0324
Důjezd = dojezd.

52639   Důjezd Svazek: 6 Strana: 0170
Důjezd (výjezd) = cesta, po které se na pole vyjíždí. U Král. Hrad. Kšť. — D. = místo, kudy jest dovoleno jezditi. Us. Hk.

52640   Duji Svazek: 1 Strana: 0324
Duji, vz Douti.

52641   Důjka Svazek: 6 Strana: 0170
Důjka, y, m., os. jm. Vck.

52642   Dujný Svazek: 6 Strana: 0170
Dujný, od douti. D. vání. Hdk. Mračno kolíbané d-nou větrů smečkou. Hdk. Lum. V. 257.

52643   Ďuk Svazek: 8 Strana: 0069
Ďuk. Je jako ďuk == tlustý a zdravý. Kunšt. Brt, D. II. 309.

52644   Ďuk Svazek: 9 Strana: 0047
Ďuk. Nebude mu už ani ďuk (nezemře). Slov. Zát. IV. 79. a.

52645   Duka Svazek: 6 Strana: 0170
Duka, duka, y, f. = duča. Nadělal do zdi hodně ďuk. Val. Tč. Velká d. (díra rukou do země vyhrabaná). Laš. Tč. Hra míčem (puckú) na ďuky (jeden hoch je v kole a dva po něm házejí; kdo se ho chybí, musí do kola). Na mor. Slov. Hrb.

52646   Duka Svazek: 10 Strana: 0061
Duka, y, t. = děva. V Krkonš. Fr. Ne- čásek.

52647   Dukáč Svazek: 8 Strana: 0541
Dukáč, e, m. D. dukáním na dukačky na- hrazuje zvonění. Čes. 1. VI. 135. Cf. násl. Dukačka.

52648   Dukačka Svazek: 8 Strana: 0541
Dukačka, y, f. = řehtačka. Chodsky. Čes. 1. VI. 135.

52649   Dukát Svazek: 1 Strana: 0324
Dukát, u, m., dukátek, dukátík, duká- teček, dukátíček, červený zlatý, červenec, der Dukaten. D. vážný, D., plný. Nz. Du- kátek v ruce, ochotnosť všude. Vz Bohactví. Lb.

52650   Dukát Svazek: 6 Strana: 0171
Dukát říšský, ducato di regno (v Nea- polsku). Vz o d. v S. N. Mé pentličky čer- vené, hejnom tynom danom, po dukáte pla cené. Sš. P. 442. Která holka nemá dukáty, ať zůstane doma u táty. Pís. Pšenice jako d. (co do barvy). Us. Chceš-li věděť, kolik d. platí, tedy jdi a vypůjč jeden. Exc. Dříve než d. přijímáš, opatrné ho vážíš; tak i slova než proneseš, važ. Sb. uč. — D., a, m. D. Jak. 1725. Vz Jg. U. 1. 2. vyd. 549., Jir. Ruk. I. 176.

52651   Dukát Svazek: 7 Strana: 1240
Dukát, také: kanárek, strnádek. Us.

52652   Dukát Svazek: 8 Strana: 0069
Dukát. Vz Ott. VIII. 153. nn.

52653   Dukát Svazek: 9 Strana: 0047
Dukát. 0 příslovích atd. vz Zát. Př. 309. b. — D. Jak., Jan. Vz Mus. 1900. 74., 255.

52654   Dukát Svazek: 10 Strana: 0061
Dukát. Byl na řeč skoupý, jakoby každé slovo bylo za d. Jrsk. XII. 242.

52655   Dukátec Svazek: 10 Strana: 0061
Dukátec, tce, m. = dukát. Tbz. III. 1. 48.

52656   Dukátek Svazek: 6 Strana: 0171
Dukátek, vz Dukát.

52657   Dukati Svazek: 6 Strana: 0171
Dukati auf einem Horn blasen; in den Ohren liegen; wie der Frosch quacken. Šm.

52658   Dukati Svazek: 8 Strana: 0541
Dukati = řehtati. Vz Dukáč (3. dod.).

52659   Dukátik Svazek: 6 Strana: 0171
Dukátik, vz Dukát.

52660   Dukátina Svazek: 6 Strana: 0171
Dukátina, y, f., ein elender Dukaten. Šm.

52661   Dukátisko Svazek: 1 Strana: 0324
Dukátisko, a, n., veliký dukát, ein grosser Dukaten. Na Slov.

52662   Dukátku Svazek: 6 Strana: 0171
Dukátku, y, f., hruška. Mor. Brt.

52663   Dukátník Svazek: 6 Strana: 0171
Dukátník, a, m., os. jm. Šd.

52664   Dukátník Svazek: 9 Strana: 0047
Dukátník, a, m. D-ci, les u Vsetína. Vck.

52665   Dukátový Svazek: 1 Strana: 0324
Dukátový. D. zlato, váha, vážky, zrno, Jg., Rk., tíže. Šp. Dukaten-, Gold-.

52666   Důkaz Svazek: 1 Strana: 0324
Důkaz, u, důkazek, zku, m., důvod, Be- weisgrund, der Erweis, Beweis, Probe. Jg. D. poloviční (z polovice), úplný, dostatečný, podstatný, mdlý, nedostatečný, listovní (listi- nami), d. okolnostmi n. případnostmi shodu- jícími se, d. pro věčnou paměť, odvozovací (Entlastungs-), J. tr., d. z domyslu, přímý a nepřímý (probatio indirecta, per absurdum), kolemchodný (circulus vitiosus), z přezvědu (a posteriori), Nz., z domyslu (a priori), smí- šený (z přezvědu a ďomyslu), vývodný (de- monstratio deductiva) a výčetný (d. induc- tiva), d. podobnosti (k pravdě), d. z neúpl- ného výčtu, z (nedokonalé) obdoby, důkaz z důvodů podmětných (argumenta ad homi- nem), Jd., jinopádný (hetororetesis), Hš., svědkový, Řd., skladný, rozborný, domyslný, zvěstný, nutný. Důkazy přiložiti. Nemá do- statečných důkazův o tom, z čeho nás viní. Sych. D. dovésti, D., vésti. Řd. Důkazy jeho pilnosti. D. Bych malý d. vděčnosti své pronesl. Berg. D-zy něco opatřiti; d-zů prve pominulých doložiti; d-zy obviněnému n. ku prospěchu obviněného sloužící; pro- pustiti někoho pro nedostatek důkazův, v (za) nedostatku důkazů; d. způsobnosti k vyučo- vání; d. způsobilosti učitelské; pro nedo- statek d-zů vyšetřování zastaviti. J. tr. Ve- dení d-zu, povinnost' k d-zu. Éd. S polo- vičný d. býti. Řd. D. na něčem zakládati. Nz. D. knihami obchodními; d. skrze znalce o nedostatcích zboží. Účinnosť polovičního d-zu. D. něčeho, o něčem. D. dáti; d-zy opa- třiti; d-zu dovésti; vedení d-zu. J. tr. Moc polovičního d-zu míti; d. v listinách n. na listinách zakládati; knihám tržebním polo- viční d. dáti, propůjčiti. J. tr. D. na někoho; d. povahy věci sporné; d. skrze svědky; d. mine. Řd. D-zy podati, při ruce míti; d-zy koho přemoci; na d. býti; to jest d., že...; d. toho, jest, že... Nt. D. zvrátiti, z daleka bráti. Šm. D. skutkem, thatsächlicher Beweis. Vz Průvod, Pře v S. N. VI. 896.

52667   Důkaz Svazek: 6 Strana: 0171
Důkaz — vývoj pravdy nějaké věci z ne- popiratelných důvodů. Vz 8. N., Jg. Slnosť. 55. Důkazové pro jsoucnosť boží: ontholo- gický či bytoslovný, kosmologický či světo- slovný, fisickotheologický (přírodoboslovný) či fisickoteleologický (přírudoúčelný), mo- ralní či mravovédný, historický či dějepisný. MH. 4., 5. D. poznání, Hlv. 20., podstatný či pádný, schlagender B., Sl. les., d. ne- shodou (ueductio ad absurdum), Jd. 89., negativní, nezvratný. Stč. Zem. 102., 104.

52668   Důkaz Svazek: 7 Strana: 1240
Důkaz vedoucí (Nz.) lépe: dokazovatel; D., že byl někdo jinde, Alibi-Beweis. Neč. Způsob d-zu, Beweisart, vážení d-zu, Be- weiswürdigung. Nz.

52669   Důkaz Svazek: 8 Strana: 0069
Důkaz rozvedený, progressivní, synthetický, přímý, nepřímý, kruhem, circulus vitiosus, v řízení sporném, obviňovací či usvědčovací, vývodní či obhajovací, úplný a neúplný. Vz Ott. VIII. 155. nn., Krok 1896. 84.

52670   Důkaz Svazek: 9 Strana: 0047
Důkaz listinami znalci, ohledáním. Ott. Zř. 1. 121.. 181., 186. D. = souhrn všech dů- vodů nasvědčujících pravdě aneb nepravdě nějaké okolnosti faktické, spornou stranou v rozepři uvedené rozhodné, avšak po- chybné; D. a dokazování u soudu; Zajištění d zu. Ib. ?. 84. nn., 225.

52671   Důkazek Svazek: 6 Strana: 0171
Důkazek, vz Důkaz.

52672   Důkazlivý Svazek: 1 Strana: 0324
Důkazlivý = dokazný. Beweis-.

52673   Důkazně Svazek: 7 Strana: 1240
Důkazně. Tch. 1889. 37.

52674   Důkazní Svazek: 9 Strana: 0047
Důkazní. D. řízení u soudu, výsledek, břímě. Vz Ott. Říz. I. 29., 252., 361., II. 84., 96. Sr. Důkazný. Dulok = dolák, obyvatel doliny. Lor. 71. Dům. Všaktě je hned to i na domě znát, ký majitel jeho. Vaň. Göth. 44. Ü p íslovích atd. vz Zát. Př. 308.

52675   Důkazní. D Svazek: 10 Strana: 0061
Důkazní. D. řízení soudní. Ott. Říz. III. 259. Sr. Důkazný.

52676   Důkaznictví Svazek: 6 Strana: 0171
Důkaznictví, u. = důkazosloví, nauka o důkazích, die Beweislehre. Nz.

52677   Důkaznosť Svazek: 1 Strana: 0324
Důkaznosť, i, f. Beweiskraft. Trest. zák.

52678   Důkazný Svazek: 1 Strana: 0324
Důkazný = dokazný. Beweis-. D. moc, síla, povinnosť. Rk.

52679   Důkazný Svazek: 6 Strana: 0171
Důkazný. Nutuo bývá, aoy se věta d. (argumentum) proměnila v thesi a hledala se k ní opět věta jiná d. Hš. Sl. 172.

52680   Důkazosloví Svazek: 1 Strana: 0324
Důkazosloví, n., Beweislehre. Nz.

52681   Důkazový Svazek: 7 Strana: 1240
Důkazový, Beweis-. Vch. Důk. 56.

52682   Dukla Svazek: 6 Strana: 0171
Dukla, y, f. = malá kutná, obyč. vrtná jáma, Duckel, m., v horn. Dobývání rud duklami (duklovéj, der Dackelbau. Hř. 7.

52683   Důklad Svazek: 1 Strana: 0324
Důklad, doklad, u., důkladek, dokladek, dku, m. = přídavek, doplnění, die Zugabe, Ergänzung, der Zusatz, Beisatz. Jg. D. na váhy. Aqu. D-du něčemu dodati. D. — D. = ná- klad, prostředek, pomoc, Mittel, Vorschub. K vydání celé biblí tak naspěch ještě d-du není. Kom. D-du k stavení neměli. Plác. — D. = základní peníze, které se ku právu při odvolání skládají. Schub-, Appellationsgelder. D. za sebe činiti. Pr. měst. — D. = důkaz. důvod, Grund, Beweis. Skládá d. podlé práva. Jg.

52684   Důklad Svazek: 6 Strana: 0171
Důklad = důkladnost. Má se tu jednati s důrazem a d-dem potřebným. Pal. Rdh. III. 98. — D. = dosah,, die Tragweite. D. rozhodných dějin cítěn daleko. Pal. — D. = ictus. D. metrický, ictus metricus (hlavní, vedlejší). Dk. Poet. 230. — D. = základní peníze. Odvolávajíce se má d. složiti. Kol. 44. Vz Důkladní, Cor. jur. IV. 3. C. VI.

52685   Důklad Svazek: 7 Strana: 1240
Důklad. Jestliže by se komu nezdálo přestati na jich právě, bude moci učiniti d. k vyššímu právu. Melichar. Monogr. Unoště. 217. Té válce nic odolati nemohl, k tomu také duokladu (peněz) neměl. Výb. II. 846.

52686   Důkladně Svazek: 1 Strana: 0324
Důkladně něčemu rozuměti, d. mluviti; něco znáti, vyšetřiti, ohledávati, Jg.; poučiti, o čem jednati, něco proskoumati. Gründlich. - Nt.

52687   Důkladně Svazek: 6 Strana: 0171
Důkladně říditi, spravovati, Lpř. Sl. I. 25., něčemu se opříti. Šml. I. 49. D. něco opraviti, probrati, něčemu se naučiti, se vzdělati, něco vyčistiti atd. Us. Pdl.

52688   Důkladné Svazek: 6 Strana: 0171
Důkladné, ého, n., die Kaution. D. sklá- dal, kdo k vyšším soudům appelloval. Vz Mus. 1884. 95.

52689   Důkladní Svazek: 1 Strana: 0324
Důkladní, k důkladu náležející. D. peníze. P. měst. Appellirgeld. Vz Důkladný.

52690   Důkladní Svazek: 6 Strana: 0171
Důkladní. Odvolávající má se do dvou nedělí od rozsudku, že chce appellovati, ohlásiti a peníze d. (Appellatioustaxe) při ohlášení složiti. Vz Důklad. Kol. 34.

52691   Důkladnický Svazek: 10 Strana: 0061
Důkladnický. D. časopis. Pokr. 1885. č. 80. Žertovně ze slova též žertovného: důkladník. Mš.

52692   Důkladnosložitý Svazek: 10 Strana: 0061
Důkladnosložitý. D. dvéře. Msn. Od. 318.

52693   Důkladnosť Svazek: 1 Strana: 0324
Důkladnosť, i, f., úplnosť, Vollständig- keit, Gründlichkeit. S velikou d-stí něco znáti, vyšetřiti. Us. Stran přísloví vz: Babka, Nehet, Soustruh, Šňůra, Uliti, Vlas a hlavně: Ze- vrubnosť. Nedůkladnosť, Ungenauigkeit. Trest zák. —

52694   Důkladný Svazek: 1 Strana: 0324
Důkladný, úplný, obšírný, dostatečný, dokonalý, podstatný, vážný, nachdrücklich, ausführlich, genau, gründlich, umständlich. Jg. D. řeč, rozum, člověk, D., znalec, uče- nosť. — v čem. V tom jeho vedomosti jsou důkladné (dostatečné, úplné). — D. = ná- kladný, kostbar. Ros. — D. = bohatý, reich, vermögend. Res.

52695   Důkladný Svazek: 6 Strana: 0171
Důkladný. D. a vkusná vazba (Einband), článek, práce, zkouška, eingehend, vědo- mosti, dohlídka, Dch., pokus, Stč. Zem. 502., poznání, Kŕ. Stat. 1., úředník, tüchtig, J. tr., dílo, spis, zprávy, oprava. Us. Pdl.

52696   Důkladný Svazek: 7 Strana: 1240
Důkladný koláč = veliký. Kv. 1884. 189.

52697   Důkladový Svazek: 6 Strana: 0171
Důkladový, mit dem Ictus versehen. D. slabika. Dk. Poet. 244., 221.

52698   Duklice Svazek: 10 Strana: 0061
Duklice, e, f., les u Přibyslavic. Čas. mor. mus. III. 131.

52699   Duklíř Svazek: 7 Strana: 1240
Duklíř, e, m. = náčiní bednářské. Wtr. Obr. I. 588.

52700   Duklový Svazek: 6 Strana: 0171
Duklový, vz Dukla.

52701   Důkon Svazek: 8 Strana: 0069
Důkon, u, m., entelech. J. Durdík.

52702   Dukovany Svazek: 6 Strana: 0171
Dukovany, dle Dolany, Dukowan, ves u Mor. Krumlova. Kdy zvoní v D-nech proti mračnům. Vz Sbtk. Krat. h. 154.

52703   Duktilita Svazek: 6 Strana: 0171
Duktilita, y, f. = tažnosť, die Ziehbar- keit, z lat. D. tělesa. ZČ. I. 246.

52704   Duktor Svazek: 8 Strana: 0069
Duktor, u, m., z lat, = náčiní v knihti- skařství čerň na válec roztěrací. Nár. list. 1894. č. 88. odp. feuill.

52705   Dukumentně Svazek: 10 Strana: 0575
Dukumentně = důkladně. D. něco na- psati. Litom. 45.

52706   Důl Svazek: 1 Strana: 0324
Důl (dříve: dol), gt. dolu, důlek, lku, dolík, u, důleček, odolíček, čku, dolinek, nku, m. — D. = příkop, kanal k vedení vody, jáma, rokle, Grube, Loch. Činí, jakoby v tom dole nebylo vody (= stavěti se nevědou; 2. nedbalý). Č., Prov. Krůpě činí v kamení důlek. Ros. Doly pod kým kopati (úklady strojiti). Jg. Na vlky kopají se doly. Jeden druhému d. kopá. Vz Jáma. Upadl v důl, kterýž kopal vám. Kom. Důlek prsní, pod prsy (jamka), Us., srdečný, mezi lopatkami. V. Důlek od neštovic, v dlani, podhrdelní kosti, v líci, v bradě. Jg. Hra do důlku. Us. — D. v hornictví = a) veškerosť hor- nických děl (i s budovami); b)jen podzemní díla hornická, c) někdy = šachty, štola, d) někdy = hory, báně, e) někdy = dělání hor, hornictví. S. N., Vys. Vz Hora, D. zlatý, stříbrný, měděný, pískový. V. Doly dělati, v dolech pilně hledati. Háj. Doly spustiti; rud v dolech hledati; d. sám se zakládá (tolik vynáší, čeho potřebuje); dolův dobývati, zle dolův užívati; starý d. ujíti; dolu zanechati; d. obložiti, zaraziti. Vys. — D. = studna, Brunnen. Na Slov. Kom. — D. = hrob, das Grab. St. skl. — D. == spodní díl, der untere Theil, Boden, Grund. Jg. Důl bečky, lodí. Až na důl spadl. Z důlu naň vzhlédá. Kom. — D. == dolina, Thal. Hory v doly vraziti a pět za sudu počítati. Prov. Slibuje hory doly a když k skutku přijde, nepodáť vody. Prov. Až se hory doly rozléhaly. Rkk. Přes hory doly. D. — Na důl = po vodě, hinunter, abwärts. Na d. jíti, plynouti. Jg. Na d. jíti také = scházeti. Po dolech. S hor i dolův. V dole = na dolním místě. Z dolu, z důla, zdola, Jg., von unten herauf. — D. med- vědí, vlčí (vlkovna), zubrový (ku chytání medvědů, vlků, zubrů). Šp. Vz více ve Svě- tozoru 1875. str. 156. — Dolův (dolov, dolů) = na důl, abwärts, hinunter. Dolů skočiti. Har. Skoč zhůru neb dolů. Prov. Klobouk dolů! Dolů shoditi, spustiti, svrci, poraziti, patřiti, jíti. V. Na horu d. běhati. V. S hory dolóv. Rkk. D. běžeti, viseti, hleděti, dolů s koně. D. Jde dolů = schází, geht zu Grunde V. Vz Dolů.

52707   Důl Svazek: 6 Strana: 0171
Důl, dol?, das Loch, die Grube. Gt. dolu, nikoli důlu. Vz Mkl. Etym. 47., aL. 79. — D. = příkop, jáma atd. D. úzký, široký, hluboký, mělký, Šp., ve vinohradech, Re- bengruft, Šd., na sazenice, das Pflanzloch, Sl. les., vlny, das Wellenthal, Mj., Stč. Zem. 755., příkrý a kamenitý; Ktož kopá družci dól, sám veň upadá. BO. D. ústřední (fovea centralis) n. žlutá skvrna uprostřed sítnice (v oku). Dk. P. 21. Cř. Důlek. — D. hor- nický. D. kamenouhelný. Vz Schd. II. 108. Požádá-li kdo, aby měl právo skrze tvůj d. vodu z svého dolu provésti aneb rudu nebo něco jiného vytahovati. CJB. 387. — D. = hrob. Stávejte maměnko z hlubokého dola. Chceš-li, milá, věděť, jaký je můj dum? V té francúzské zemi kopajú mně důl. Sš. P. 491., 593. — D. = dno. D. pekla. Hdk. — D. = dolina. Přes kopce a dolíky, über Stock u. Stein. Dch. Stojí hruška v dole, vrch sa jí zelená; Na horách na dulách srnička vodu pije. Sš. P. 155., 669. — Na důl = dolů. Laš. Brt. D. — D. = pád, do- bytčí mor, die Viehseuche. V Pešti vypuk- nul dúl. N. Hlsk. I. 10. By statek na důl lebo druhé choroby nekapal. Dbš. Obyč. 61. — Hdž. Šlb. 88. Na Slov. — D. pod vlčí jedlou; d. slaný, hadí; v klokočově dole; Důl v dolech a p. jm. polí, lesů, past- visk, luk na Mor. Pk. — D., ves u Mšena; Dol, ves u Blatné; Doll, vsi u Pacova a u Tábora; Doller Mühle, mlýn u Dnespek. PL. Cf. Blk. Kfsk. 1301., Sdl. Hr. III. 51., IV. 396.

52708   Důl Svazek: 8 Strana: 0069
Důl. Vz v Ott.: Hornictví. — V důli = dole. Tišn. Brt. D. II. 19. f.

52709   Důl Svazek: 9 Strana: 0435
Důl. Činí, jako by v tom dole vody nebylo (jakoby o tom nevěděl). Rybay.

52710   Důla Svazek: 1 Strana: 0325
Důla, y, důle, e, důl, i, f. = nižší místo, der niedere Ort. Z důly. Ros., Har.

52711   Dula Svazek: 6 Strana: 0171
Dula = kdoule, die Quitte, cydonia vul- garis. Let. Mt. sl. X. 1. 53. Cf. Dule. — D. = kyselá hruška. Mor. Brt. — D., y, m., os. jm. Pal. Rdh. 1. 120.

52712   Dula Svazek: 8 Strana: 0541
Dula = hlíza. Slov. Kal. S. 37.

52713   Dulan, a, m Svazek: 6 Strana: 0171
Dulan, a, m. = obyvatel dolního (sever- ního) konce dědiny. Ve Fryčovicích. Brt. D.

52714   Dulcein Svazek: 6 Strana: 0171
Dulcein, u, m. Holub II. 327.

52715   Dulcian Svazek: 8 Strana: 0069
Dulcian, u, m. = hudební nástroj v XVI. stol. Mus. 1894. 235., Zbrt. Tan. 240. — D., vz Dolcian (3. dod.).

52716   Dulcin Svazek: 8 Strana: 0069
Dulcin, u, m., příbuzný saceharinu. Světz. 1894. 622.

52717   Dulcinea, e, f Svazek: 6 Strana: 0171
Dulcinea, e, f. = milenka Dona Quixota; milenka vůbec.

52718   Dulcit Svazek: 7 Strana: 1240
Dulcit, u, m., v lučbě. Rm. I. 554.

52719   Dulcit Svazek: 8 Strana: 0069
Dulcit, u, m.: C6H14O6 druh cukru bylin- ného, Ott. VIII. 162., cukr čistě alkoholický. Vstnk. III. 9.

52720   Dulcitan Svazek: 7 Strana: 1240
Dulcitan, u, m., v lučbě. Rm. I. 555.

52721   Důlčík Svazek: 6 Strana: 0171
Důlčík, u, m. = ocelový hranol ve vá- leček přecházející a kůželem končící; slouží ku znamenání bodů na železe, kterými se hraničné čáry výkresu vedou, der Körner. D. se nad bodem, jenž se má znamenati, přidrží a kladivem přirazí. Vz Včř. II. 24. Vz Důlkář.

52722   Důlčina Svazek: 6 Strana: 0171
Důlčina, y, f., das Grübchen. Šm.

52723   Duľdať Svazek: 10 Strana: 0575
Duľdať, qlgať, odul dáť sa = oglgať sa. Spiš Sb. sl. IX. 50.

52724   Důle Svazek: 6 Strana: 0171
Důle = dole, unten, dolů, hinab. Zlínsky, val. Brt. On šel d., jest d. U Uher. Hrad. Tč. Fuč větričku, fuč důle, shodz mi ja- blčko lebo dvě. Sl. sp. 154.

52725   Dule, pl Svazek: 6 Strana: 0171
Dule, pl., f. = druh hrušek kyselých (ve- likých). Val. a zlínsky. Brt., Vck. Cf. Dula.

52726   Dulěbové Svazek: 6 Strana: 0171
Dulěbové, národ slov. Vz Pal. Rdh. I. 144. Cf. Doudlebi, Dúdlebi.

52727   Důleček Svazek: 6 Strana: 0171
Důleček, čku, m., vz Důl.

52728   Dúlej Svazek: 7 Strana: 1240
Dúlej, e, f. = dažď, čo kratšou pŕškou prejde (přeháňka). Slov. Hdž. Čít. 155.

52729   Důlek Svazek: 1 Strana: 0325
Důlek, vz Důl. — D., spodek v kartách. Der Unter. D. — D., bažantí hnízdo, Fasanen- nest. Sp.

52730   Důlek Svazek: 6 Strana: 0171
Důlek, lka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

52731   Důlek Svazek: 6 Strana: 0171
Důlek, vz Důl. D. krční. Dk. Aesth. 155. Od velkeho žalu sluze ji kapaju, na bilym kameňu důlky vybijaju. Sš. P. 355. Holka se bojí důlku (nejde k muzice bojic se, že by ji k tanci nebrali, že by stála a vystála důlek). Sá. Vz Důl -= příkop, jáma atd. D. ústřední v oku, vz Důl. Poďme hráť důlka = čampulu. Us. Mý. — Ü. v kartách, cf. Hůrek. Také ve Slez. Tč. — Důlky, jm. pole u Kelče. Pk. V důlcích = louka a role v Bystřici pod Hostýnem. Šd.

52732   Důlek Svazek: 7 Strana: 1240
Důlek. Kdo má d. v bradě, dvakrát se ožení (vdá). Us.

52733   Důlek Svazek: 8 Strana: 0541
Důlek, lku, m. Choditi do lesa na důlky (dělat důlky k sazenicím). Us.

52734   Důlek Svazek: 10 Strana: 0575
Důlek, lku, m. Je pořádem na stejným důlku. Litom. 73.

52735   Dulenka Svazek: 6 Strana: 0172
Dulenka, y, f. = levandule. Rt., Ssk.

52736   Důležitě Svazek: 8 Strana: 0069
Důležitě. Toho d. potřebuji. Kat, z Žer. II. 149.

52737   Důležitosť Svazek: 1 Strana: 0325
Důležitosť, i, f., potřeba, pilnosť, Erheb- lichkeit, Gewicht, Interesse, Wichtigkeit. Jg. D. příčiny. D. To má velikou d. To je věc veliké d-sti. Us. Nahlížeti d. věci. Nt. — D. = důležitá věc, eine wichtige Sache, An- gelegenheit. Právní d. Rechtssache. Zlob.

52738   Důležitosť Svazek: 6 Strana: 0172
Důležitosť národního hospodářství, Sl. les., dějepisná, politická, J. Lpř., světová, Vlč., strategická věc svrchované důležito- sti. Mour. Věci d-sti dodati. Dch. — D. = subjectum. Bdž. 55. D. jest vůle kšaftov- níka a dědic v též vůli ustanovený, lb. 75.

52739   Důležitý Svazek: 1 Strana: 0325
Důležitý, potřebný, pilný, podstatný, vážný, wichtig, erheblich. Jg. D. potřeba, příčina, Ros., věc, V., spisy, práce, Jg., okol- nosť. Us.

52740   Důležitý Svazek: 6 Strana: 0172
Důležitý. D. tvrz, pevnosť, otázka, ob- jev, vynález, úřad., Us. Pdl. — jak. Místo strategicky d. Us. Pdl. — kde. D. moment v dějinách. Šmb. — čím. Převrat následky d-tý. Km.

52741   Důlíček Svazek: 6 Strana: 0172
Důlíček = dolíček. D-ky po neštovicích, die PockengrubeH. Dch.

52742   Duličkovitý Svazek: 6 Strana: 0172
Duličkovitý = dollčkovatý.

52743   Dulieť Svazek: 6 Strana: 0172
Dulieť = hruběti, tučněti, puchnouti. Slov. Hdž. Čít. XIV.

52744   Dulichi-um Svazek: 1 Strana: 0325
Dulichi-um, a, n., dle „Slovo, " ostrov moře ionského. — Dulichijský.

52745   Dulija Svazek: 6 Strana: 0172
Dulija, e, f. = lalija, lilie. Slov. Sl. sp. 79.

52746   Dulka Svazek: 6 Strana: 0172
Dulka, y, f. = sladká hruška. Mor. Brt.

52747   Důlkář Svazek: 6 Strana: 0172
Důlkář, e, m. = důlčík, der Körner. Sp.

52748   Dulkatec Svazek: 6 Strana: 0172
Dulkatec, tce, m., lišejník. D. plicní, stricta pulmonaria, lichen pulmonarius, die Baumflechte. Sl. les., Rstp. 1834.

52749   Důlkovaný Svazek: 1 Strana: 0325
Důlkovaný = ďubkovaný.

52750   Důlkovatěti Svazek: 1 Strana: 0325
Důlkovatěti = dolovatěti.

52751   Důlkovati Svazek: 1 Strana: 0325
Důlkovati, důlky činiti, grüblicht ma- chen. Jg.

52752   Důlkovatosť Svazek: 1 Strana: 0325
Důlkovatosť, i, f., důlkovitosť; dolíčko- vatosť. Grubige Beschaffenheit; Blatternar- bigkeit. Jg.

52753   Důlkovatý Svazek: 1 Strana: 0325
Důlkovatý, důlkovitý, grubicht; blatter- narbig. D.

52754   Důlkovec Svazek: 1 Strana: 0325
Důlkovec, vce, m., mlž. Krok.

52755   Důlkový. D Svazek: 6 Strana: 0172
Důlkový. D. setba, die Löchersaat, hno- jení, die Lochdiingung. Sl. les.

52756   Důlky Svazek: 10 Strana: 0061
Důlky, pole u Mikulovic. Čas. mor. mus. III. 131.

52757   Důlňáci Svazek: 10 Strana: 0575
Důlňáci zz Valaši na Těšínsku. Slám. Put. 347.

52758   Důlňák Svazek: 8 Strana: 0069
Důlňák, a, m., les ve Frýdecku. Vz Věst. op. 1893. 7.

52759   Důlní Svazek: 6 Strana: 0172
Důlní, Berg-. Hř. 14. D. Necky, der Berg- tRog, otevření, der Aufschluss. Hrk.

52760   Důlní Svazek: 7 Strana: 1240
Důlní, ího, m. = správce dolu. Us. Rgl.

52761   Duloš Svazek: 6 Strana: 0172
Duloš, e, m. Vidi on aj takých po skry- niach d-šov, to sú tiež malí zlodeja. Slov. Zátur. Háj. I. 16.

52762   Důlou Svazek: 10 Strana: 0061
Důlou se hnáti = dolů. V Krkonš. Fr. Ne- čásek.

52763   Dulovati Svazek: 6 Strana: 0172
Dulovati = hledati, suchen, stöbern. Ku- tily, d-ly po izbe. Slov. Dbš. Sl. pov. V. 83. -- Mt. S. I. 77 , Němc. VII 6. Vz Du- lu váti.

52764   Dulovati Svazek: 8 Strana: 0069
Dulovati. Cože duluješ po cudzích dvo- roch (slídíš)? Slov. Phľd. XII. 207. (XIII. 485.).

52765   Dulovnice, e Svazek: 6 Strana: 0172
Dulovnice, e, f., die Riesenmaus. Slov. Ssk.

52766   Důložek Svazek: 1 Strana: 0325
Důložek, žku, m., doložení, důklad. Rkp. 1551. Aufwand, Geldvorrath, Vermögen.

52767   Důložek Svazek: 6 Strana: 0172
Důložek = fond. Stálý d., stehendes Kapital; oběžný peníz či d., umlaufendes Kapital. Nz. D. tržební, Handelskapital. Šp.

52768   Důložitý v čem Svazek: 8 Strana: 0069
Důložitý v čem. (Zlatnicí) d-tí v svém řemesle. Kabt. 27.

52769   Dulší Svazek: 7 Strana: 1240
Dulší = dolejší. Mor. Brt. D. 155.

52770   Duluvať Svazek: 6 Strana: 0172
Duluvať = dulovati. Kdo by čo mohol najsť a vzjať nedovolene, menovite d. to značí, lebo kutiť je aj spähen. Slov. Zátur.

52771   Důly Svazek: 6 Strana: 0172
Důly, pl., Regengüsse. Slov. Ssk. — D., samota u Duespek. — V důlech, mlýn u Be- nešova. PL.

52772   Dům Svazek: 1 Strana: 0325
Dům (zastr. a na Slov. dom), gt. domu (Vz Doma), domek, mku, domeček, čku, m. Dom-B, skr. véd. dama, řec. ôófio?, lat. domus, strsl. donmb. Fk. 87., Schl. Das Haus. Doma (lokal) = lat. domi, řec. oí/. oi. — Při gt. jmen v -ovic, dům' se vypouští: Stál jsem před sousedovic (domem). Zk. Na Mor. při adj. poss.: stál před Hradilovým. Brt. — Části domu: síň, světnice (světlice, sednice, jizba) n. pokoj, kuchyně, špižírna (spížnice, po- travna), večeřadlo (jídelna, jídárna), lož- nice (léhárna), sklep, půda (podkroví, pod- střeší, hůra, mazanice), dvůr, dřevník, kurník (kuřinec, hradí, hřadí), chlév (kravín), ko- nírna atd. Pt. Vz Nářadí. — D. pěkně, ná- kladně vystavěný; d. ve vsi, v poli, sedlský, vlastní, otcovský, V., panský, knížecí, krá- lovský, Kom, zadní, dřevěný (srub), zděný, kamenný, o jednom patru, o dvou (třech) patrech, o jednom poschodí (jednopatrý), Jg., nuzný, lichý (krcálek, lepenka, chalupa, bouda, chatrč, kletka), starý, sešlý, na roz- boření, na spadnutí. D. D. boží (chrám, kostel), d. kázně (káznice), d. pro chudé n. chudobnice (Ľr. ) n. d. chudých, d. bláznů (blázinec, na Mor. bláznivý dům), d. churavých vojákův (invalidovna), d. hostinský, špitalský (špital, z lat., nemocnice), d. mrzákův (Siechenhaus), radní (radnice). Jg. D. od kamene, od dřeva, Jv., císařský, J. tr., váreční, Rk., sirotčí (sirotčinec), Nz., d. na hlavní silnici, na ráně, Ml., d. na sa- motě (poušťka, samotina), průjezdný, průcho- dicí. Us. D. radní atd. vz Rb. str. 266. D. bez došků, bez oken. Er. P. 235. Držení, správa, správce, držitel, majitel, pořádek domu. J. tr. Závada na domě (Last, Hypothek), daň z domu. J. tr. Dům stavěti, rozbořiti, říditi, spravovati, opatrovati, obstarávati, ukliditi (Br. ), pro- hlédnouti. Jg. Po domě choditi. Po domích kupčiti, obchod vésti (provozovati. Sp. ) Jg. Každý v svém domu pán. Ve svém domě každý jest pánem. Rb., Č. Do domu svého koho přijati; d. kde míti. V jednom domě bydlí (domácí). V. Do domu vcházeti, vkro- čiti, vjíti, jíti. L. Chleba dům od domu žebrať musel. Dům od domu prositi, T., choditi. Koc. Od domu k domu choditi, dle německého, šp. m. dům od domu. Gb. Uved. 34. A když přišel dům (akkus. cíle). Vz Dom. Z domu vyjíti. Z domu koho vy- biti. V. Noclehu v domě propůjčiti. V. Což- koli v témž domě hřebem přibito a hlinou omazáno jest (1673., nietfest). Er. Milý dům, nejlepší dům. (Doma je nejlépe. Č. ). Prov., Jg., Pk. Hosť v dům, Bůh v dům. L. Nebuď lvem v domě svém a nezavazuj všecko na své hrubé a neústupné hlavě. Lb., Jg. Kdo chce v domě škody zbýti, nedej jiskře ohněm býti. Dal. Každý svým před domem prve umeť. L. Nech každý před svojím domom zametá. Mt. S. Ne dům pánu česť dává, ale pán domu. Ne pán domem stojí, ale dům pánem. Č. V cizím domě nejlépe býti polo- němým, polohluchým, poloslepým. 0. Jeden d. dvou pánův netrpí. Č., Rb). Není domu bez dýmu (bez mrzutosti). Č. Nieje domu bez dýmu. Mt. S. Těžko v cizím domě slou- žiti, ale tíže svůj zříditi; Vlastní dům zlatem nezaplatíš. Pk. Kde řád v domu, tu statku přibývá, kde neřád, tu zboží ubývá. Rb. Každý dům hezký hospodářem Šp. Nestojí dům na gruntě, ale na ženě. Šp. — D. = obydlí, Haus, Wohnung. D. někde míti (by- dleti). V. D. kurevský, nevěstčí, ptačí (klec). V. — D. = řád, správa, hospodářství. Das Haushalten. Pán, paní, správce domu. Nt. Dáti, co dům má. Co dům dá (na tom pře- staň). Ros. Správa, opatrování domu i čeledi. V. D. říditi, spravovati, opatrovati, ostarati (hospodařiti). V. Ten d. neprospívá, kde kohout mlčí a slepice zpívá. Bern. Běda tomu domovi (m. domu), kde rozkazuje tele volovi. Bern. Ten dům neprospívá, kde muž nosí přeslici a žena palici. Šp. Běda tomu domu, kde poroučí kráva volu. Šp. Co dům, ne co trh dává (přestaň na domácím). Č. Blaze tomu, kdo má v domu. Č. — D. = rodina, Fa- milie, Stamm. V. D. rakouský. Dům vzdě- lati někomu. Br. Vojna mezi domem Sau- lovým a domem Davidovým. Br. Co se doma navaří, má se doma snísti. Č. Člověk z do- brého domu; šlechtický d. Nt. — D. =. síň, předsíň, Vorhaus, Vorhalle. Us. v již. Čech. Kts. — D. = pokoj, mír, der Friede. Pán v bojích zmužilý, v pokoji a o domě velice slavný. Lesl. leg. I.

52773   1. Dům Svazek: 6 Strana: 0172
1. Dům = domů, akk. cíle. Mor. Pomiluja hezký děvče musím dům. Sš. P. 720. Vz Dům, 2.

52774   2. Dům Svazek: 6 Strana: 0172
2. Dům, gt. domu, laš. dumu. Tč. Na Zlínsku dóm. Brt, Cf. Mkl. aL. 63., Etym. 48. — D. = vše, kde se můze člověk před zimou, deštěm, vedrem pŕichrániti. U Polic. — D. = stavení, das Haus. Držení domu, der Hausbesitz, hledání v domě, die Haus- durchsuchung. J. tr. D. dopRavní, zasýlatel- ský, Speditions-, obchodní, Handlungs-. Sp. Můj muž je pořád v domě = doma. Mor. Kurz. Na tom našem domě plavý kohut pěje, z chudobne dzěvečky ledakdo se směje. Sš. P. 355. I řek! mi žid v jeho domu; Přišli jsú do jeho domu na vino; I nešsen do domu k mateři; Prodal jsem jemu duom se všiem statkem, co v domu bylo; Túžili na Vachu, že jim na erbu otce jich sedí, totiž na domu. NB. Tč. 4., 53., 105., 157., 262. D. celný. 1579. Domové měští a statkové šosovní k soudům městským náležejí. Vz Zř. zem. Jir. X. 2. Domem někoho pohnati = pohnati z toho sídla, kde kdo bydlí; půhon domem jest protivou půhonu trhem. Kn. rož. Bdl. čl. 18. Svůj d. jest peklo i ráj. 1497. Minst. Mír tomuto domovi. ZN. Domovi tvému slušie svatosť. Ž. wit. 92. 5. Chceš-li rád pevnému domu, řač od dřievie nedělati. N. Rada v. 1654. Čísti písmo sv. v domech; Nelze domu bez základu udělati. Št. Kn. š. 6., 7. Dům hučí, hospodář čučí, hospodáře chytnou, dům uteče okny ven (voda, ryba). Mor. Brt. Domy římské a řecké, vz Vlšk. 492. D. staro- slovanský. Vz Listy filol. I. 33. Co v kou- peném domě kupci náleželo; Dům dvěma náležitý když jeden prodal; Kdo dům pro- najatý prodal; D. radní; D. radní místo vý- sadné; D. odkázaný nepojímal s sebou ná- bytkov a svršků; D. svůj tak stavěj, aby jinému neškodil; D. kdo z nova stavěti chtěl; Domu jménem co se rozumělo; Z domů panských v městech před právem městským odpovídati se mělo. Vz Cor. jur. IV. 3. 411. — D. —sněm, soud. D. dolní, d. obecných, d. horní, d. lordů. Zl. D. = stoličné shro- maždění. Rb. Se vším musel na dům (na soud). Bl. Živ. Aug. 41. — D. = hospodářství atd. Na marnosti nedávej nic z domu. Glč. I. 83. Což jsú v svých domích měli. Půh. II. 122. = D. = rodina. Dome Jakubův. BO. V písmě duom často rod miení. Št. Kn. š. 88. Hospodin požehnal domu Israhelovu, Aaronovu. Ž. wit. 113. 12. (20.). — D. = síň, světnice. V druhém domě říká se m.: v druhé světnici téhož domu, od toho druho- domský. V Držkovsku. Kodym. Také na Plassku a u Klatov. BPk.

52775   Dům Svazek: 7 Strana: 1240
Dům. Co je v domě, to je pro mne. Us. Brt.

52776   Dům Svazek: 8 Strana: 0069
Dům. Stavba domu (pověrečné obyčeje při tom). Vz Zbrt, Pov. 155. Vysoký dom, zle býva v ňom. Slov. Zátur. Co se v dumě hodí, sôsedovi nepřepóščé. Mor. Čes. 1. V. 418.

52777   Dům Svazek: 8 Strana: 0541
Dům (dóm). O skloň, vz Gb. H. ml. III. 327. a doplněné tvary v Mus. 1896. 357.

52778   Dům Svazek: 9 Strana: 0435
Dům. Části domu slov.: izba, komora, násyp, návratie, pitvor, poval, výška atd. Vz Sbor. slov. III. 29. — D. = selský statek. V Dobroutově. Hoš. 120.

52779   Dům Svazek: 10 Strana: 0061
Dům. Na mor. Valašsku zakladaj í-li dům, dávají pod základní kámen desetník nebo aspoň čtyrák, aby se peníze držely při domě. Mtc. 1. 1897. 69.

52780   Dům Svazek: 10 Strana: 0575
Dům. Velké domy, velké starosti. Sb. sl. VIII. 86. To je taký dom, že by tnu ovca numero slízala (malý). Phľd. XXIII. 308.

52781   Dum-dumský. D Svazek: 9 Strana: 0047
Dum-dumský. D. koule = třaskavé ná- boje. Us. Dunaj. O původu sr. Mus. 1900. 30.

52782   Duma Svazek: 1 Strana: 0326
Duma, y, f., úvaha, rozmysl, pol. a rus., das Nachdenken, Erwägen etc. — D. = do- mysl, domnění, Einbildung, Meinung, Dünkel. Odložiti svou dumu o něčem. Jg. — D. = smutné zpívání, Klageton. Ptáčkův dumy slýchám. Č. Vz Mz. 28. — Duma či dumka jest hrdinská elegie maloruská, opěvující skutky bohatýrů kozáckých, hlavně prosla- vených atamanů Chmelnického, Ničaje, Mo- rozenka a jiných mužů hrdinstvím proslulých. Zpívají je na Rusi nejvíce starci kobzaři a banduristé při zvucích kobzy a bandury, nástrojů mnohostranné kytaře podobných. KB. 179. Heldentrauerlied, heroischer Klag- gesang. Jg.

52783   1. Duma Svazek: 6 Strana: 0172
1. Duma = doma. Laš. Tč. Bo mi d. vy- bijú. Sš. P. 730. Už srny d Laš. Tč. A já sem d. nebyla; Utekla nám myška do stmiska, nemáme jí d. vod včeréška. Sš. P. 604., 728.

52784   2. Duma Svazek: 6 Strana: 0172
2. Duma, dumka = myšlénka, vzpomínka. Brt. — D. = smutné zpívání. Dumy borů, Vrch.; hluboká d., Čch. Bs. 76.; d. noci. Kká. K sl. j. 131. A tiché dumy zpěv. Kká. Š. 98. Života tichá d. Nrd. Ruské d. Koll. I. 273. Cf. Vor. P. 72, 84., S. N.

52785   Dúma Svazek: 6 Strana: 0172
Dúma, y, f., hyphaena. rostl. D. obecná, h. crinita. Vz Rstp. 1609., Kk. 121.

52786   Dumání Svazek: 6 Strana: 0172
Dumání, n., das Nachdenken. Zabral se do d. Vrch. Sladké d. Šml. I. 73.

52787   Dumati Svazek: 1 Strana: 0326
Dumati = tajemně mysliti, denken. — co na koho: něco zlého, na Slov. = kouti. — co o kom. Něco zlého o někom d. = mysliti. Na Slov. — nad čím. (zamysliti se, nachsinnen). L. — čím: smutným veršem d. (zpívati).

52788   Dumati o čem Svazek: 6 Strana: 0172
Dumati o čem: o smrti. Us. Pdl. To ty dumáš o processe. Kká. Td. 183. — nad čím. Kká. K sl. j. 208. Dumal jsem nad tou zpoustou. Vrch. Nad nadejou hoc i dumáš. Kyt. 1876. 32. — komu. Tak si dume šuhaj. Kyt. 1876. 16. — kdy v čem. Po svobodě ztrátě dumá v strasti svoji. Kká. Td. 13. — že. D-la moje mac, že ju budzem hovac. Koll. Zp. I. 361.

52789   Dumavě Svazek: 6 Strana: 0172
Dumavě, nachdenkend, nachsinnend, me- lancholisch. Hvls. D. v dáli zří. Nrd.

52790   Dumavec Svazek: 10 Strana: 0061
Dumavec, vce, m. = k dumání náchylný. Nár. list. 30. /5. 1889.

52791   Dumavosť Svazek: 1 Strana: 0326
Dumavosť, i, f., pol., melancholie, za- myšlenosť, náklonnosť k dumání, ale nevyráží cele melancholii. Jg. Za to máme: zádum- čivosť, těžkomyslnosť. Mus. Vz tato slova. Nachsinnende Melancholie.

52792   Dumavý Svazek: 1 Strana: 0326
Dumavý, nachdenkend, nachsinnend; me- lancholisch. Rk.

52793   Dumavý Svazek: 6 Strana: 0172
Dumavý. D. zrak, Čch. Bs. 66., touha. Osv. V. 757. Řeka svůj valí d. proud. Ib.

52794   Dumavý. D Svazek: 10 Strana: 0061
Dumavý. D. píseň. Nár. list. 1903. 347. 17. Dumek Jos., spis. f 14. /12. 1903. maje 59 let. Vz Nár. list. 1903. č. 342. odp. a jiné listy z též doby.

52795   Ďumba Svazek: 6 Strana: 0172
Ďumba, y, m. = nimra. Než ta ď. se nají, to je doba! U Kr. Hrad. Kšť.

52796   Ďumbati se s něčím Svazek: 6 Strana: 0172
Ďumbati se s něčím = nimrati se. Ten se s tím ďumbá. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

52797   Ďumběr Svazek: 1 Strana: 0326
Ďumběr, ďumbír, u, m., na Slov. = zázvor, Ingber. — Ďumbír, vysoká hora na Slov. na rozhraní liptovské a zvoleňské stolice. Fr. —

52798   Ďumbier Svazek: 10 Strana: 0575
Ďumbier z řec. lat. gingiber. Phľd. XXII. 648.

52799   Ďumbír Svazek: 6 Strana: 0173
Ďumbír, vz Dumběr. Němc. III. 383., Bstp. 1491., S. N.

52800   Dumbrava Svazek: 8 Strana: 0069
Dumbrava, y, f., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 178.

52801   Dumec Svazek: 6 Strana: 0173
Dumec, mce, m., der Dünkelhafte. Slov. Ssk., Šm.

52802   Duměk Svazek: 6 Strana: 0173
Duměk, mku, m. = domek. Ve Slez. a na Mor. Tč., Sš. P. 462. — D., mka, m., os. jm. D. Jos., zemský hospodářský učitel a spisov. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 200-

52803   Dumek Svazek: 8 Strana: 0069
Dumek Jos., nar. 1844., hospod, spis. čes. Vz Ott. VIII. 169.

52804   Dumek Svazek: 10 Strana: 0575
Dumek Jos., spis. + 14. /12. 1903.

52805   Důmění Svazek: 1 Strana: 0326
Důmění, lépe: domnění. Jg.

52806   Důměnka Svazek: 7 Strana: 1240
Důměnka = podmínka, Bedingung, f. Arch. IX. 363. a j. tam.

52807   Důměnlivosť Svazek: 10 Strana: 0061
Důměnlivosť, i, f. Zvon. III. 433.

52808   Duměti Svazek: 6 Strana: 0173
Duměti, kauern. — komu kde. Milec duměl jí u nohou. Dch. — se, über etwas staunen. 8m.

52809   Dumfort Svazek: 6 Strana: 0173
Dumfort, u, m. = průjezd u domu, šp z něm. Durchfahrt. U Počat. Jdr.

52810   Dumin Svazek: 6 Strana: 0173
Dumin, a, m.= Dominikus. Dumine, bába sedí v komíně, vybírá tam vrabce, strká je do kapce. Mor. Km. 1886. 592.

52811   Důmínka Svazek: 1 Strana: 0326
Důmínka, y, f. D. se často chybné užívá m. domněnka. Důmínka n. domínka od do- míniti se = zmíniti se, tedy = zmínka, Er- wähnung, domněnka pak od domnívati se, tedy = Vermuthung. Ml., Jg., Os., Bs. Ostatně vz Domínka.

52812   Důmínka Svazek: 6 Strana: 0173
Důmínka, die Erwähnung. Vyznávají, že dobrovolně dali jsou pánům vinici s tako- vými výminkami a d-mi, i pod ten plat, jakož to ten list v sobě Šíře obsahuje. Faukn. 47.

52813   Dumka Svazek: 1 Strana: 0326
Dumka, vz Duma. Elegie.

52814   Dumka Svazek: 6 Strana: 0173
Dumka, y, f., os. jm. D. ol. VII. 113.

52815   Důmka Svazek: 6 Strana: 0173
Důmka = domů. Už ja mosím domů, důmka, za dveřama stojí hůlka. Sš. P. 714.

52816   Dumľa Svazek: 6 Strana: 0173
Dumľa, e, f. = dumlík. Slov. Ssk. — D., das Sieb. Ib. Ssk.

52817   Dumlati Svazek: 1 Strana: 0326
Dumlati = cumlati, zulpen.

52818   Dumlík Svazek: 1 Strana: 0326
Dumlík, u, m. = tuřín, řepa, řípa, Teller- riibe, Torsche; die weisse Rübe, Kohlrübe. D.. — D. = sítko. Ras. — D. = tvaroh druhý z převařené syrovátky.

52819   Dumlík Svazek: 6 Strana: 0173
Dumlík, brassica napus rapifera, napo- brassica, tuřín. Vz Rstp. 86., Kk. 214., Mllr. 25. — D. = cumel. Us. Kšť., Rsck.

52820   Dumlík Svazek: 10 Strana: 0061
Dumlík, u, m. = turín. Holka jako d. (tlustá) Us. Důmysl. D-slem svede se více než silou Msn. II. 421. Z d-slu něco předpovídati. Us

52821   Dumně Svazek: 6 Strana: 0173
Dumně = dumavě. Osv. VI. 871., Kká. K sl. j. 140.

52822   Důmnělý Svazek: 1 Strana: 0326
Důmnělý, lépe: domnělý.

52823   Důmnění Svazek: 1 Strana: 0326
Důmnění, i, n., lépe: domnění, Jg. Vz toto. Lehké d., těžký důkaz. Sk.

52824   Důmnění Svazek: 8 Strana: 0069
Důmnění. Zlé d. — peklo horoucí. Vz Čes. 1. V. 28. Malý pán, velké d. Nov. Př. 99.

52825   Dumněnka Svazek: 6 Strana: 0173
Dumněnka, y, f., die Meinung. Šm.

52826   Důmněnlivosť Svazek: 1 Strana: 0326
Důmněnlivosť, i, f. D. Verdächtlichkeit.

52827   Důmněnlivý Svazek: 1 Strana: 0326
Důmněnlivý = domnění mající, arg- wöhnisch, D.; zdánlivý, vermutlich, ver- meint. Sedl.

52828   Dumnívati se čeho Svazek: 6 Strana: 0173
Dumnívati se čeho = domnívati. Laš. Tč.

52829   Dumnomyslný Svazek: 6 Strana: 0173
Dumnomyslný, hochmüthig. Šm.

52830   Dumnoplaský Svazek: 6 Strana: 0173
Dumnoplaský, hochtrabend und schal. Šm.

52831   Dumnosť Svazek: 6 Strana: 0173
Dumnosť, i, f., der Hochmuth. Šm.

52832   Dumný Svazek: 6 Strana: 0173
Dumný. D. hluk, tönend, dröhnend. Mor. Tč. — D. = dumavý, zadumavý, smutný. Slez. Tč. D. čelo, Čch. Petrkl. 24., zamyšlení, Osv. VI. 591., říš, píseň, Nrd. Bld. 14., oko, sen, Vrch., moře. Kká. K sl. j. 104. Dumným okem v dáli pozírá. Kyt. 1876. 90. — D., hochmüthig. Šm.

52833   Dúmovitý Svazek: 6 Strana: 0173
Dúmovitý. D. rostliny, hyphaeneae: dúma, dupník, vývratnice, moukeň, houžeň. Vz Rstp. 1609.

52834   Dumpling Svazek: 6 Strana: 0173
Dumpling, u, m. D. s hrozinkami, der Kurrantdumpling, jídlo. Šp.

52835   Dumploch Svazek: 1 Strana: 0326
Dumploch, u, m., míra horní 4 loket pražských dlouhá. Pam. Kut., V., z něm. Dumplachter; 2. močidlo, louže, cf. něm. Dümpfel. Mz. 149. Sumpf, Pfütze. Ros.

52836   Dumploch Svazek: 8 Strana: 0069
Dumploch. Arch. XII. 419. (míra).

52837   Dumrajice Svazek: 6 Strana: 0173
Dumrajice, dle Budějovice = Tubero- vice, Dumrovitz, ves u Mor. Krumlova.

52838   Důmysl Svazek: 1 Strana: 0326
Důmysl, u, (domysl), důmyslek, slku, m. D. = domyšlení se, i čeho se kdo domyslí, domnění, das Muthrnassen, Muthmassung. Jg. O tajné věci a nejisté lidé po důmyslích mluví. Jel. Již vidíš, že můj d. pravý jest. Aesop. — Z domyslu, a priori. Nauky bý- vají čerpány z dvojího pramene, buď z pře- zvědu (a posteriori) anebo z domyslu. Marek. Důkaz z domyslu; poznání, podobnosť z do- myslu. Nz. Poznání domyslné n. domy- slitelné. Nz. Něco z domyslu souditi. Ml. — D. = domnění, Meinung. Lidští důmy- slové jsou nebezpeční. Kom. Rozliční jsou o tom důmyslové. Br. — D. = obmysl, rada, der Anschlag. Muž udatný a domyslův plný. Troj. Jest dobrého domyslu a rozumu. Sal. Muž důmyslů plný. Kom. — D. = myšlénka, nálezek mysli, der Einfall. Lidé rozličných umění a dómyslóv. Tkad. — D. = mocnosť duše domýšleti se. Denkkraft, Einsicht, Tief- sinn. D. Všecken d. na to nestačí. Ml. D. lidský; muž velikého d-slu; d-slu jeho nie neujde. Nt. — D. se liší od vtipu. Tento znamená snadné pochopení, jest rychlý jako blesk; onen znamená hluboké pronikáni a zavírá v sobě delší promýšlení, zpytování. D. hluboký, pronikavý, nalézavý, hloubavý, bystrý. D. Do- mysl značí jednotný děj domyšlení a liší se od důmyslu, jenž znamená stálou vlastnosť, mocí které se vždy příslušné věci domýšlíme. ML, Mk.

52839   Důmysl Svazek: 6 Strana: 0173
Důmysl, der Scharfsinn, rozeznává bystře rozdíly nejpodobnějších sobě věcí Hš. Sl. 149.

52840   Důmysl Svazek: 8 Strana: 0069
Důmysl. Cf. Ott. VIII. 174.

52841   Důmyslně Svazek: 1 Strana: 0326
Důmyslně, domysl., z domyslu. Pal. Vz Důmyslný.

52842   Důmyslník Svazek: 1 Strana: 0326
Důmyslník, u, m., důmyslný člověk. Mus.

52843   Důmyslnosť Svazek: 1 Strana: 0326
Důmyslnosť, domyslnost' (zastr. ), i, f., smyslnosť, důvtipnosť, bystrost První jeho d. v tom se pronesla. V. Witz, Erfindsamkeit, Scharfsinn.

52844   Důmyslný Svazek: 1 Strana: 0326
Důmyslný. — D. = na pouhém domyslu neb domnění založený, muthmasslich. Jak jiná všechna umění, tak obzvláště i toto hvězdářství jest důmyslné a nejisté. Smrž. — D. = smyslný, Kom., vnímavý, rozumný, vynalézavý, důvtipný, scharfsinnig, sinnreich, einsichtsvoll, schlau, witzig, erfindsam, ge- lehrig, anschlägig, geistreich. Jg. D. člověk, hlava (důvtipná). D. a vtipný. Aesop.

52845   Důmyslný Svazek: 6 Strana: 0173
Důmyslný = důvtipný atd. D. soustava, Čch. Bs. 140., přístroj. Sté. Zem. 321., Mj. 6. — D. = aprioristický. D. vědomosti. S. N. I. 3.

52846   Dun Svazek: 1 Strana: 0326
Dun, vz Duny.

52847   Dun Svazek: 6 Strana: 0173
Dun, u, m. = dunění. Hdž. Rkp.

52848   Důň Svazek: 6 Strana: 0173
Důň, Duoň, ě, m., os. jm. D. ol. VIII. 431., XI. 323.

52849   Dún Svazek: 8 Strana: 0069
Dún, u, m. D. na rámě soukenickém: jedno pole od sloupce ke sloupci; na rámě je 10 až 12 dúnů. Val. Brt. D. II. 309.

52850   Ďun Svazek: 8 Strana: 0069
Ďun, a, m., území v Nitře. Phłd. XII. 423.

52851   Dun Svazek: 10 Strana: 0062
Dun — dovnitř. Něch sa páči dun. Slov Nár list 1901 č. 309 2.

52852   Dún Svazek: 10 Strana: 0575
Dún, u, m. = na rámě soukennickém jedno pole od sloupce k sloupci. Brt. Sl. 70.

52853   Duna Svazek: 1 Strana: 0326
Duna, ě, f., dunka = dyně, Kürbiss. Jest tlustý jako duňa. Na vých. Mor.

52854   Duna Svazek: 1 Strana: 0326
Duna, y, f., Brett, Done. V hora. Vys.

52855   Duňa Svazek: 6 Strana: 0173
Duňa, dle Káča = dyně. Slov. Ssk. — D„ dle Bača, os. jm. Půh. II. 531.

52856   Duna Svazek: 8 Strana: 0069
Duna (ďina) = duna. Phľd. 1893. 557.

52857   Dunačka Svazek: 10 Strana: 0062
Dunačka, y, f —dýmka. V zloděj. mluvě Sr. Čudačka, Oudka.

52858   Dunaj Svazek: 1 Strana: 0326
Dunaj, e, m., Donau, Javovßioe, Jávov/Jt-?, Danubius. V již. Cechách fem., nejspíše dle něm. a skloňuje se tam dle „Daň. " Kts. D. se svítí. D. svítá, nebude pršeti (jihozápadní strana je jasná). Jg., Mkl. Do Dunaje vodu vlévati (Sr.: Do lesa dříví nositi). Z jámy do Dunaje vodu líti. (= marnou práci ko- nati). Jg. Foukej větříčku z Dunaje. Pís. Za malým Dunajkem, tam se husy pasú. Na Mor., Mkl. V malorus.: tychyj Dunaj. Mkl. (Z národních písní moravských a maloru- ských nade vši pochybnosť vysvítá, že dunaj znamená vodu vůbec. Brt. ). — Vz o něm víc v S. N. — Dunajský.

52859   Dunaj Svazek: 6 Strana: 0173
Dunaj = řeka, Donau. Vz S. N. Danuvius od kelt. adj. dánu = fortis, tato keltolatiuská forma přešla do němčiny a z té do slovan- štiny. Vz List. filol. III. 239. Dunaju, Dunaju, ty rieka hltavá, povedz, kolkós ludí v sebe pochovala? Sl. ps. 132. — D. = voda, řeka vůbec. Na Mor., v Čech., v Lužici, v Polsku, v písních maloruských. Dle Jagiče v List. filol. III. 240. má tento význam původ svůj v Dunaji skutečném a vznikl teprv potom, když Slované s Dunajem skutečným se se- známili. Cf. Ľunajek. Tak silně pršelo, že za krátko tekly dunaje (= veliká voda, pří- valy). U Týřovic u Rakov. Šíma. Jak pres hrázku prekročila, prešvarného syna měla; pantličkú krk zavázala, hodila ho do dunaja. Na jihových. Mor. Brt. U dunaja šaty perú, de (kde) vojáci maširujú. Brt. P. 64. Šla Kača pro vodu k bílému dunaju; V okénečku sedá, pěkně sobě spívá, její hlasek padá zrovna do dunaja; Jak přijeli k mořu: Staň kočarku se mnu, abych se napila z bystreho d-ja; Nejsem naučena ze zlatých pohárů, ale sem učena přilehna k d-ju; Hoďte ji v d. hlyboky; Kole d-ja chodila, do d-ja ho ho- dila, jakby jeho máť nebyla. Sš. P. 125., 126., 146., 147., 157., 156. Jen jedného syna mala, hodila ho do d-ja; Z druhej strany d-ja Durna Ruce myje; Jak byl prostřed d-ja, volal, Bože, kraja; Z jednej stRany za d-jem vadil se žid se šuhajem; Kdo ten d. přeplyne, ten to děvče dostane; Můj zeleny vinek po dunaju skače a moja poctivosť v koliběnce plače; Potom tě. má milá, do d-ja hodím, do d-ja, do tej hlubočiny, co by se nad tebú klokočky točily; Hruška stojí na podolí, pod tu hrušku d. bystrý; Fókni, větře, z d-je, shoď jablečko lebo dvě; Vřutil Jas Jašenku v ten d. hluboky; A volim ja, volim přes ten d. plynuť, mižli v tvojich rukach zhynuť. Sš. P. 157.. 187., 188., 189., 378, 473., 563., 767., 777. Stojí hruška v širém poli, pod tou hruškou d. běží. Sš. P. Vítr od d-je a d. za ním. Prov. Tč. Cf. Labe (dod.), Dunajka, Dunajský. — D. = třetí zpěv Kollárovy Slávy dceRa. — D., psí jm. Brt.

52860   Dunaj Svazek: 7 Strana: 1240
Dunaj. Cf. Šf. Strž. I. 551., Mách. 141. až 142. — D., potok v Bělorusi. Ib.

52861   Dunaj Svazek: 8 Strana: 0069
Dunaj. Vz Ott. VIII. 174. nn.

52862   Dunajda Svazek: 6 Strana: 0173
Dunajda. Ej dunaj dunaj dunaj, ej dunaj d. Sb. sl. ps. II. 1. 110.

52863   Dunajec Svazek: 6 Strana: 0173
Dunajec, jce, m., řeka v Polsku. Perw. D. == rieka pod Lomnicou na severnom spáde Tatier. Č Čt. II. 354. Vz S. N. — D., ves u Rejhradu. Tk. III. 94.

52864   Dunajec Svazek: 8 Strana: 0069
Dunajec, jce, m., míst. jm. ve Spiši. Phľd. XII. 75.

52865   Dunajice Svazek: 6 Strana: 0173
Dunajice, dle Budějovice, Dunajitz, ves u Lišova. Vz Blk. Kfsk. 657.

52866   Dunajíček Svazek: 6 Strana: 0173
Dunajíček, čku, m. = vodička. A já ti uplynu preč po d-čku; Šla děvečka na vo- dičku ež k bystrému d-čku. Sš. P. 692., 154.

52867   Dunajka Svazek: 6 Strana: 0173
Dunajka, y, f. Bystré vody v horách a d-ky na záhonech dělají žlaby v zemi. Ostrav. Tč. Ve vých. Mor. a ve Slez. rovně tekoucí potok a každý hlubší příkop (nádržka)u mlýna, kudy voda na stavidla teče, slove d-kou. Cf. Dunaj. Tč. Po velkém lijavci tekou mo- ravky a d-ky po pastviskách. Slez. Tč. — D. Vyjde k němu z vody sivej víla D-ka. Btt. Sp. 180.

52868   Dunajov Svazek: 6 Strana: 0173
Dunajov, a, m., ves na Slov. Phld. IV. 500.

52869   Dunajovice Svazek: 6 Strana: 0174
Dunajovice, dle Budějovice (od Dunaje, Pal. Rdh. I. 134.) = Dunavice, Dunawitz, ves u Benešova; D. Dolní a Horní, Unter-, Ober-Dannowitz, městečka u Znojma a Mi- kulova. PL., Tov. 129., Sdl. Hr. III. 127., 135.

52870   Dunajskooderský Svazek: 10 Strana: 0062
Dunajskooderský průplav. Nár list. 1904 41 2

52871   Dunajský Svazek: 6 Strana: 0174
Dunajský, Fluss-, Bach-. Byla bych volala na svého bratříčka, dyž mia zalévala d. vo- dička. Sš. P. 127. Sjezte mia tu, sjezte, d. rybičky, ať mia nedostanú Turkovy ručičky. Sš. P. 147. — D., Donau- (Fluss-, Bach-?). Všetky sluby i slovíčka vzala d. vodička. Sl. ps. 32. Pečeňa koňská, voda d. to je oběd mój; D. rybičky, to budú družičky. Sl. sp. 106., 142. — D., ého, m. D. Vavř., Slovák, řezbář, nar. 1784. Koll. I. 233., II. 290. Vz S. N. — D. B. 1842. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 549.

52872   Dunajský Svazek: 7 Strana: 1240
Dunajský F. Cf. Bačk. Písm. 1. 431.

52873   Dunajský Svazek: 8 Strana: 0069
Dunajský Vavř. 1782.—1836. — D. Ladi- slav, nar. 1822. Oba sochaři slováčtí. Vz Ott. VIII. 184.

52874   Dunajský Svazek: 10 Strana: 0575
Dunajský. Už ho ani d. voda nezaleje (o velkém ohni). Mus. slov. IV. 10.

52875   Dunák Svazek: 1 Strana: 0326
Dunák, a, m., der Greiner.

52876   Dunárová Svazek: 9 Strana: 0435
Dunárová, dolina u Vel. Revúce. Sbor. slov. IV. 28.

52877   Dunati Svazek: 1 Strana: 0326
Dunati, hlasitě se šklebiti, greinen. — oč, proč: o chléb, pro hračku. Us. Na Mor.

52878   Dunava Svazek: 9 Strana: 0047
Dunava, y, f., rybník u Vojkovic na Mor. Arch. XII. 440., 558.

52879   Dunaveče Svazek: 6 Strana: 0174
Dunaveče, pl., míst. jm. v Uhrách. P. Kal.

52880   Dunavice Svazek: 6 Strana: 0174
Dunavice, dle Budějovice, Dunawitz, ves u Benešova. Blk. Kfsk. 153. — B., vz Du- najovice.

52881   Dunavý Svazek: 1 Strana: 0326
Dunavý, dunající. Vz Dunati. Greinend.

52882   Dunčať Svazek: 1 Strana: 0326
Dunčať, duňať = šuměti, duněti. Na Slov.

52883   Dunčať Svazek: 6 Strana: 0174
Dunčať. Muchy sa pobúrily a hučaly, len tak d-lo. Mt. S. I. 72.

52884   Dunčavě Svazek: 6 Strana: 0174
Dunčavě = dunivé. Slov. N. Hlsk. II. 31.

52885   Dunčo Svazek: 8 Strana: 0069
Dunčo. Bhr. Mrt. Z. 43. Z panského psa stal sa obyčajný d. Slov. Phľd. 1893. 544.

52886   Dunčo, a, m Svazek: 6 Strana: 0174
Dunčo, a, m., psí jm. Slov. Hdk. C. 377.

52887   Dunda Svazek: 6 Strana: 0174
Dunda, y, m. = hlupák. Chyťte si toho zadního ďundu. Sš. P. 730. — Ako na jar mladé dievky volajú: Ďuňda hoja, tak Valach o Žofii: Prošia ovenka moja. Sl. sp. 187. Naše zpěvohra ,Hoja Ďuňda hoja' sloužila původně ku cti Ladě, bohyni lásky. Koll. Zp. I. 398. — D., os jm. Mor. Šd. — D., y, f'. = ženský stydký úd. U Nepoměřic. Rč. — D., v horn.

52888   Dunda Svazek: 7 Strana: 1240
Dunda, y, f. = ženská nepořádně ustro- jená; plodící úd ženský. D. rozdundaná. Čce. Tkč.

52889   Dunda Svazek: 9 Strana: 0047
Dunda, y, f., rostl. Mor. Mus. ol. V. 14.

52890   Dundáček Svazek: 6 Strana: 0174
Dundáček, čka, m. == dundálek, pijáček. Vz Dunda. Slez. Šd.

52891   Dundajda Svazek: 6 Strana: 0174
Dundajda, y, f. = hlupec. Vz Dunda.

52892   Dundák Svazek: 6 Strana: 0174
Dundák, a, m. = dundal, pijan. Dch.

52893   Dundal Svazek: 6 Strana: 0174
Dundal, a, m. = dundák. Dch.

52894   Dundala Svazek: 6 Strana: 0174
Dundala, y, m. = dundal.

52895   Duňďala Svazek: 6 Strana: 0174
Duňďala, y, m. = ťalamba. U Opav. Klš.

52896   Dundálek Svazek: 6 Strana: 0174
Dundálek, lká, m. = dundáček. Us. Šd.

52897   Dundati Svazek: 1 Strana: 0326
Dundati. Dítě dundá (cucá, saugt).

52898   Duňďati Svazek: 6 Strana: 0174
Duňďati = sem tam se ohýbati, neod- hodlaně si počínati, váhati, unschlüssig sein, schwanken. Laš. Tč.

52899   Dundati. — D Svazek: 6 Strana: 0174
Dundati. — D. = popíjeti, zavdávati si, trinken, saufen. Us. Šd.

52900   Duňďavý Svazek: 6 Strana: 0174
Duňďavý = váhavý. Laš. Brt. D. 209.

52901   Dundel Svazek: 1 Strana: 0326
Dundel, e, m., chomáč, svazek, uzel. D. hrušek na stromě. Mark. D. vlasů. Büschel. Us.

52902   Dundel Svazek: 10 Strana: 0575
Dundel, u, m. = plný váček. Brt. Sl. 70.

52903   Dunděla Svazek: 10 Strana: 0062
Dunděla, y, f Vz; Džindžala. Hauer 10

52904   Dundelec Svazek: 10 Strana: 0575
Dundelec, lce, m. = chomáč. D. peří. Hoš. Pol. I. 136.

52905   Dundelka Svazek: 6 Strana: 0174
Dundelka, y, f. = Dorota, převzdívka. U Strakonic.

52906   Dunder Svazek: 7 Strana: 1240
Dunder Jos. A Cf. Tf. Mtc. 236, Bačk. Př. 134., 143.

52907   Dunder Svazek: 8 Strana: 0069
Dunder, vz násl. Dundyr.

52908   Dundet Svazek: 6 Strana: 0174
Dundet, u, m., v bot. == vrcholík, die Scheindolde. Sl. les. — Pozn. Není-li to tisková chyba m.: dundel?

52909   Ďuňdíček Svazek: 6 Strana: 0174
Ďuňdíček, čka, m. = milostný epithet jako Janoušek, holeček, miláček, brachánek. Slov. Pokor. Z hor. Slovákům v Šariši zna- mená Ďuňdík, ďuňdíček to, co mileček, mi- lenec. Koll. Zp. I. 397. Janíčku, moj milý ďuňdíčku, veras se zakochal v mojím bílém líčku. Koll. Zp. I. 3. Či v paměti snad máš mladého ďuňdíčka, jenž zabloudil na salaš do tvého srdíčka? Ježek.

52910   Duňdík Svazek: 6 Strana: 0174
Duňdík, a, m., vz Ďuňdíček.

52911   Dundlík Svazek: 6 Strana: 0174
Dundlík, u, m. = dundel. Rk.

52912   Ďunďola Svazek: 6 Strana: 0174
Ďunďola, y, f. Sem chlapci do kola, do kola, seje kvety Ďunďola, ej Ďunďa, Ďunďa, Ďunďola. Slov. Phld. IV. 174.

52913   Dundr Svazek: 6 Strana: 0174
Dundr Jos., nar. 18C2., spisov. Vz S. N. II., X., Jg. H. 1. 2. vd. 549., Šb. D. ř. 2. vd. 237.

52914   Dundr Svazek: 8 Strana: 0069
Dundr Jos., 1802.—1874., ées. spis. — D. Vád. Jiří, 1811.—1872., čes. spis. — D. Vád., nar. 1817., spis. českopolský. — Vz Ott. VIII. 187. Cf. násl. Dundyr.

52915   Dundr Svazek: 9 Strana: 0047
Dundr J., vz Jub. VIL

52916   Dundy Svazek: 6 Strana: 0174
Dundy. Neplač, neplač, půjdem d. (= k mu- zice, na besedu). V dětské řeči. Slez. Šd.

52917   Dundýlek Svazek: 10 Strana: 0575
Dundýlek, lku, m. = cop. Litom. 68.

52918   Dundyr Svazek: 8 Strana: 0069
Dundyr, a, Dunder, dra, Dundr, a, m., báječná bytost lužic. Srbů. Vz Ott, VIII. 188.

52919   Dundžať Svazek: 10 Strana: 0575
Dundžať = ozývati se. Sud dundží. Phľd. XXIV. 346.

52920   Duně Svazek: 6 Strana: 0174
Duně, ě, f. = duše, eufem. Na mou duni. U Brušp. Mtl.

52921   Duně Svazek: 7 Strana: 1240
Duně, abides, zastr. Pršp. 17. 92.

52922   Duneček Svazek: 6 Strana: 0174
Duneček, čka, m., der Greiner. Cf. Du- nati. Mor. Šd.

52923   Dunění, n Svazek: 6 Strana: 0174
Dunění, n., das Dröhnen etc. Vz Duněti. Sopečné d. Mus. 1880. 154.

52924   Duněti Svazek: 1 Strana: 0326
Duněti, 3. os. pl. -ní, ěl, ění, hlučeti, hučeti, zvučeti, schallen, dröhnen, dumpf tönen. — Dupati, až zem duněla. Jg. Vz Dunčať.

52925   Duněti Svazek: 6 Strana: 0174
Duněti. Cf. Mz. v List. filol. VII. 167. — abs. Proud duní, moře dunící. Vrch. Tančil, až to dunělo. Sá, — kde. Přílbice kolem dusně d-ly. Lpř. Sl. I. 105. A půda pod kopyty duní. Sk. Hrom duněl v dáli. Vrch. Země d-la pod tisícem koní. Šbr. Kol zdá se d. mocný války hrom. Kká. — odkud. V stranu, odkud hromu ohlas duněl. Vrch. — čím. Most duní cvalem koní. Kká. Td. 242. Rachotem kraj duní hromovým. Čch. Bs. 123.—kudy. Neduní to zápas po úvalech. Kká. K sl. j. 131. Krok duní chodbou. Čch. Bs. 151. — jak: z hloboka. Šbr.

52926   Ďungnúť Svazek: 10 Strana: 0062
Ďungnúť - ? Slov. Czam. Slov 123

52927   Duníce Svazek: 6 Strana: 0173
Duníce, e, m. = dumec.

52928   Dunice Svazek: 6 Strana: 0174
Dunice, e, f., der Gewächskübel, Blumen- topf. Slov. Ssk. — B., dle Budějovice, Dunitz, ves u Dolních Kralovic. Tk. I. 406., 408., III. 73.

52929   Dunidlo Svazek: 7 Strana: 1240
Dunidlo, a, n. Nár. list.

52930   Dunidlo Svazek: 9 Strana: 0435
Dunidlo, a, n. = nástroj, kterým se činí dunivý zvuk. Nár. list. 1901 č. 234.

52931   Duniny Svazek: 9 Strana: 0047
Duniny, pl., f., trať. Pck. Hol. 140.

52932   Dunit Svazek: 6 Strana: 0174
Dunit, u, m., nerost, der Olivinfels, ob- sahuje zrnitý zelenavý olivín a jemně vtrou- šený chromit. Krč. G. 241.

52933   Dunit Svazek: 8 Strana: 0069
Dunit, hornina. Cf. Ott, VIII. 190.

52934   Duniti Svazek: 6 Strana: 0174
Duniti, il, ěn, ění = dumpfe Schläge machen. D. na něco pěstí. Laš. Tč. Vz Dudniti. Bos duní po zemi == jde dunivým krokem, trampelt. Ostrav. Tč.

52935   Dunivý. D Svazek: 10 Strana: 0575
Dunivý. D. ozvěna (zvonů). Zl. Pr. XXII. 109.

52936   Duňka Svazek: 6 Strana: 0174
Duňka, y, f. = dynka.

52937   Dunor Svazek: 6 Strana: 0174
Dunor, u, m. = dunot. Čo chlapec ucho som prikladal k zemi, žeby som vybádal d. diel. Slov. Hrbň. Jsk.

52938   Dunot Svazek: 6 Strana: 0174
Dunot, u, m. = dunění, das Dröhnen, der dumpfe Schall. Lpř. Potok padá dolu s vrchu so skály s velikým hukotem a du- notem. Hdž. Čít. 157.

52939   Dunouti Svazek: 9 Strana: 0047
Dunouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 244. Sr. Dunúti.

52940   Dunovati Svazek: 6 Strana: 0174
Dunovati, auf etwas dringen. Sm.

52941   Dunovice Svazek: 6 Strana: 0174
Dunovice, dle Budějovice, Dunowitz, ves u Netvoříc. Tk. I. 436., Blk. Kfsk. 353., Sdl. Hr. III. 290.

52942   Dunovietr Svazek: 8 Strana: 0069
Dunovietr. Gb. H. ml. I. 353.

52943   Dunovietr Svazek: 10 Strana: 0062
Dunovietr, u, m. = dunouci vítr, vánek. Vz Gb Slov

52944   Dunovský Svazek: 8 Strana: 0069
Dunovský Jan, nar. 1849., čes. spis. Vz Ott. VIII. 192. b.

52945   Dunový Svazek: 8 Strana: 0055
Dunový. Koleje dunové, Werkstättenge- leise, ľetľl. 15.

52946   Dunst Svazek: 10 Strana: 0575
Dunst, u, m. = hrubá pšeničná mouka n. rozmletý koňský zoubek (kukuřice obrovská či americká), dávaný jako přísada do uze- nářského zboží, do jaternic, uzenek atd. Nár. list. 1905. 95. 3.

52947   Dunšć Svazek: 9 Strana: 0047
Dunšć = dojíti. Lor. 71.

52948   Dunu Svazek: 1 Strana: 0326
Dunu, vz Douti.

52949   Dunúť Svazek: 8 Strana: 0069
Dunúť. Ze by nedunuli za to znamenie. Chč. Mik. 485.

52950   Dunúti Svazek: 1 Strana: 0326
Dunúti, zastr. = dechnouti. Jir.

52951   Dunúti Svazek: 6 Strana: 0174
Dunúti, flare. Dune duch tvój. Ž. wit. 147. 18.

52952   Dunutí Svazek: 6 Strana: 0174
Dunutí, n. = dechnutí. Pán d-tím či vdechnutím učeníkům uděluje ducha sv. Sš. J. 299.

52953   Duny Svazek: 1 Strana: 0326
Duny, ů, pl., m. Duny tahati = dunati (plakati, greinen). Chmela.

52954   Duny Svazek: 7 Strana: 1240
Duny, abides, zastr. Rozk.

52955   Duny Svazek: 8 Strana: 0070
Duny, Dünen = navátiny písku. Vz Ott. VIII. 194.

52956   Duo Svazek: 6 Strana: 0066
Duo m. bfcdno. Bž. 45., 228. D. = nej- dolejší místo věcí dutých. Cf. Rst. 407. Ď. cementové, der Cementboden, stoky, Gra- benbett, -boden, jalové, Stell-, Doppel-, Šp., jámy, jámové, die Schachtsohle, Bc, Hr. 10., odzvučné (u nástroje hudebního), Vch. Ar. 2., propasti. Us. Na dnu svém každý stavěti a kopati může. Cor. jur. IV. 3. K. XIV. Scházeti se ve dno (dohromady). Němc. Mám málo na dně, vypiju snadně. Sš. P. 647. Hledí rád na dno; Rád se dívá na d.; Koukl se ke dnu (hluboko. O opilém). Us. Bdl., Sn. — D. = přeneseně. Upozornil na věci, kterým na dno přišel (vypátral). Sdl. Hr. III. 249. Až na dno duše. Vrch., Mus. 1880. 273. — D. = půda, role. Což móž se dna nebo s gruntu bez zkázy stavenie sňato býti; A proto svrchek slove, že na dně jest a svrchu; Kromě dna a gruntův. Vš. Jir. 312.

52957   Duoč Svazek: 8 Strana: 0070
Duoč, e, f. = tenké bílé pamukové plátno, maď. gyolcs. Slov. Phľd. 1895. 256.

52958   Duočastek Svazek: 10 Strana: 0575
Duočastek, stku, m. Má klásti buď pánu odúmrť neb sirotkóm jich d.; Kdo se dá na řemeslo bez vůle panské, propadne pánu d. svůj. 1540. Arch. XXII. 103., 106.

52959   Duodatek Svazek: 6 Strana: 0174
Duodatek, tku, m. = věno. Chudobné děvčata d-tkov nemáme, ale dobre robiť známe. Koll. Zp. I. 223.

52960   Duodec Svazek: 1 Strana: 0326
Duodec, e, m., z lat., dvanácterka (kniha). Duodez.

52961   Duodecimalný Svazek: 6 Strana: 0174
Duodecimalný. D. dělení měr. J. Lpř., Schd. I. 20.

52962   Duodrama Svazek: 6 Strana: 0174
Duodrama = melodrama pro 2 osoby, das Duodrama. Nz., Mlt. Vz Drama, Jg. Slnosť. 144.

52963   Dup Svazek: 1 Strana: 0326
Dup, u, m., dupnutí, einmaliges Gestampfe.

52964   Dup Svazek: 7 Strana: 1240
Dup, quada. Pršp. 61. 77.

52965   Dupa Svazek: 1 Strana: 0327
Dupa doupa.

52966   Dupa Svazek: 8 Strana: 0070
Dupa oprav v: dúpa (doupa).

52967   Ďupa Svazek: 9 Strana: 0047
Ďupa = řiť. Udělal si z ďupy sáňky (sklouzl při náledí). Mor. Šeb. 221.

52968   Ďupa, y, f Svazek: 6 Strana: 0174
Ďupa, y, f. = řiť. Kopl ho do ďupy. Us. Kšť. Kuku! Odpověď: Vyliž mně dupu! Us. Šd. Vz Ďupka.

52969   Dupáček Svazek: 6 Strana: 0174
Dupáček, čka, m., os. jm. Mus. 1880. 250.

52970   Dupačka, y, f Svazek: 6 Strana: 0174
Dupačka, y, f., hospoda u Nov. Města nad Met.; několik domků tamtéž; revír u Rožnova. PL.

52971   Důpad Svazek: 1 Strana: 0327
Důpad = dopad. Rk. Dupák, u, m., jakýsi tanec. Us.

52972   Dupajciti Svazek: 7 Strana: 1240
Dupajciti = dupati. Slov. Němc. I. 35.

52973   Dupák Svazek: 6 Strana: 0174
Dupák, u, m., čes. tanec. Škd.

52974   Dupák Svazek: 7 Strana: 1240
Dupák, a, m. = kdo pořád okolo práce chodí, ale málo udělá. Lib. NZ. 1. 457.

52975   Dupák Svazek: 8 Strana: 0070
Dupák, čes. tanec, Vz Ott. VIII. 196.

52976   Dúpák a Svazek: 9 Strana: 0047
Dúpák a, m. doupňák.

52977   Dupalka Svazek: 9 Strana: 0047
Dupalka, y, f. = chalupa, kde se tančí, tančírna. Čes. 1. IX. 192.

52978   Dupancovati Svazek: 7 Strana: 1240
Dupancovati = dupati. Slov. Phľd. VIII. 238.

52979   Dupanda, y Svazek: 6 Strana: 0175
Dupanda, y, f. = taneční síň v Roudnici (žert); sam. u Klatov. BPk.

52980   Dupání Svazek: 6 Strana: 0175
Dupání, n., das Stampfen, Getrappel. Dch.

52981   Dupanina, y Svazek: 10 Strana: 0575
Dupanina, y, f. = udupaná země jako podlaha ve světnici. Rais Koř. 61.

52982   Dupárna Svazek: 8 Strana: 0070
Dupárna, y, f. = sprostá tančírna, Kitzel- pelle, f. Sterz. II. 56. D, v rychtě (kde se tančilo). Nár. list. 1895. č. 158.

52983   Dupati Svazek: 1 Strana: 0327
Dupati; dupnouti, pnul a pl, utí, dupá- vati = zem nohou tlouci, cupati, stampfen, trampeln. — čím: nohou, nohama. V., Br. — kde. Nebudeš v hospodě dupať; Venku před domem koně dupali. Er. P. 276., 472. — si k čemu čím. K tomu si dupal botou. Er. P. 41.

52984   Dupati Svazek: 6 Strana: 0175
Dupati, na Zlinsku dúpati. Brt. Cf. Mz. v List. filol. VII. 167. — abs. Kývnul na ni, aby si šla dupnout (zatančiti). Stnk. — čím (oč). D. nohou o zem. Hrts. Pravou nohou na zemi d-li. LeR. Ač nevieš taccuvať, len si nožkou dupni. SI. ps. 234. D. kyjákom = uhoditi, udeřiti. Slov. Šd. — si na koho (zlobě se naň). Sá. — co odkud. Koník jeho blesky dupá z plání. Kká. K sl. j. 218. —proč: hněvem. Šbr.

52985   Dupati Svazek: 6 Strana: 0175
Dupati = klestiti. Oďupať chvoj. Mor. Brt. D. 209.

52986   Dupátko Svazek: 8 Strana: 0070
Dupátko, a, n., zdrobn. doupě. Koranda. (Vlč. Lit. 220.)

52987   Dupavá Svazek: 8 Strana: 0070
Dupavá, é, f., vz Tanec čes. (3. dod.).

52988   Dupavá Svazek: 9 Strana: 0047
Dupavá, é, f. = tanec. Vz Čes. 1. VI. 365.

52989   Dupavka Svazek: 8 Strana: 0541
Dupavka, y, f., čes. tanec. Čes. 1. VI. 235.

52990   Dupavka Svazek: 9 Strana: 0047
Dupavka, y, f. = tanec. Vz Čes. 1. VI. 3b6.

52991   Dupavý Svazek: 6 Strana: 0175
Dupavý, gern stampfend. D. nožka. Hlk. S. I. 20.

52992   Dupcě Svazek: 10 Strana: 0062
Dupcě, ě, f = doupě; myší díra. Ezop Baw 695

52993   Dupčiti Svazek: 6 Strana: 0175
Dupčiti = tancovati, poskakovati, tanzen, hüpfen. U Olom. Sd. Také v Čech. a na Slov. Rgl. Hoj vy hory, hoj vy skalý! hoj vy Tatier milé kraje! Kedy že té časy boly, keď cez vaše tmavé háje dvanástorí si po vôli dobrí chlapci dupčievali ? Čo s ostrými valaškami, co s pistolkami při boku d-čili Tatier grúnami až k bystrému Hrona toku. Č. Čt. I 327.-328. Vz Dupkati.

52994   Dupe Svazek: 1 Strana: 0327
Dupe (dyp, fr. ), ošizený hlupák, trulant. Rk.

52995   Dúpě Svazek: 6 Strana: 0175
Dúpě, é, n. = doupě. Prk. Př. 17. Dúpata zemská, cavernae terrae. ZN.

52996   Dúpě Svazek: 7 Strana: 1240
Dúpě. Lišky dúpě (foveas) mají. Ev. ol. 42.

52997   Dupějka Svazek: 7 Strana: 1240
Dupějka, y, f. = doupě, jamka. Ezp. 1754.

52998   Dupějka Svazek: 10 Strana: 0062
Dupějka, y, f = malé doupě Baw E \ 1754

52999   Dupek Svazek: 1 Strana: 0327
Dupek, pku, m. = dup.

53000   Dupený Svazek: 6 Strana: 0175
Dupený Jan, 1714.-1765. Jir. Ruk. I. 176.