252001   Protichodmo, i Svazek: 2 Strana: 1190
Protichodmo, in Gegenbewegung. Hd.

252002   Protichran Svazek: 7 Strana: 0513
Protichran, u, m. = předbaští, Contre- Garde. Čsk.

252003   Protichůdce Svazek: 7 Strana: 0513
Protichůdce, e, m., der Gegenfüssler. Kutn., Rk.

252004   Protichůdně Svazek: 10 Strana: 0314
Protichůdně. Proti tomu stojí p. jiná úvaha Čes. 1. XII. 339.

252005   Protichůdný Svazek: 10 Strana: 0314
Protichůdný náhled. Nár. list. 312. 17.

252006   Protichůdství Svazek: 10 Strana: 0314
Protichůdství, n., Antagonismus. Ná- rodní p. Pokr. 1883. 6. 152.

252007   Protichutný Svazek: 2 Strana: 1190
Protichutný, schmacklos; gegen den gu- ten Geschmack verstossend. Us.

252008   Protichyl Svazek: 2 Strana: 1190
Protichyl, u, m., v tělocv., vz KP. I. 559.

252009   Protichyl Svazek: 7 Strana: 0513
Protichyl, Contre - Parade, Halbkreis- deckung, v šermování bodákem, končírem n. šavlí způsob krytu, jímž body n. seky protivníkovy odrážíme dříve, než tělo naše zasáhnou. S. N. XI. 362. Zálud proti p-lu, Finte gegen den Halbkreis. Čsk.

252010   Protijazyčný Svazek: 7 Strana: 0513
Protijazyčný, sprachwidrig. Nz.

252011   Protijed Svazek: 2 Strana: 1190
Protijed, u, m., das Gegengift, antidot. Nej. Lépe: kazijed, lék protijedu. Brs. 135.

252012   Protijev Svazek: 7 Strana: 0513
Protijev, u, m., die Gegenerscheinung. Dk. Aesth. 87., 305., 417. a j.

252013   Protikandidat Svazek: 7 Strana: 0513
Protikandidat, a, m., der Gegenkandi- dat. Us.

252014   Protikartelní Svazek: 10 Strana: 0314
Protikartelní heslo. Nár. list. 1904. 210. 13.

252015   Protíkati Svazek: 2 Strana: 1190
Protíkati, vz Protékati.

252016   Protikatolický Svazek: 7 Strana: 0513
Protikatolický, gegen-, antikatholisch. P. smýšleni. Mus.

252017   Protiklad Svazek: 2 Strana: 1190
Protiklad, u, m., der Gegensatz, Kon- trast, die Antithese. P. vzniká vystavováním rozdílných n sporných stránek při věcech dvou neb i při věci tétéž. Požehnání otcovo utvrzuje domy a matčina kletba z kořene vyvrací základy. Lásky šepot luzný, bitvy rachot hrůzný. P. slovný proti sobě klade pojmy opačné. Dýku věrnou v bok nevěrný jsem ti zarazil. Sprahlým hrdlem lzali rosnú trávu. Rkk. 52. Jest tu p. zásluh a osudu Jana křestitele; P. nespočívá na slovech písma a slova, nýbrž na slovech jeho a mo- jim; Rek jest národní p. žida; Jak celý p. namyká. Sš. L. 54., J. 97., Sk. 135., I. 35. P. důrazný a ovšem způsobný srdcem za- třásti těch svobodců. Sš. I. 136. (Hý.). Vz Protiva.

252018   Protiklad Svazek: 7 Strana: 0513
Protiklad. Cf. Ott. II. 476.

252019   Protiklad Svazek: 10 Strana: 0314
Protiklad. Mus. 1905. 459.

252020   Protiklada Svazek: 7 Strana: 0513
Protiklada, y, f. = protiklad. Šf. III. 649.

252021   Protikladnosť Svazek: 2 Strana: 1191
Protikladnosť, i, f., der Kontrast. Dch.

252022   Protikladný Svazek: 2 Strana: 1191
Protikladný, Kontrast-. P. částice. Sš. I. 57.

252023   Protikladný Svazek: 7 Strana: 0513
Protikladný. P. sloka, Dk. Aesth. 307., pořádek (obrácený). Dk. Poet. 307. P. vý- znam některých pádů předložkových. Vz Gb. Ml. II. 150.

252024   Protiklassický. P Svazek: 10 Strana: 0314
Protiklassický. P. tendence spisu. List. fil. 1903. 382.

252025   Protiklonný Svazek: 7 Strana: 0513
Protiklonný, antiklinal. Hrbk.

252026   Protiklubovní Svazek: 10 Strana: 0314
Protiklubovní kandidát. Pokr. 1885. č. 147.

252027   Protiklus Svazek: 2 Strana: 1191
Protiklus, u, m., v tělocv., vz KP. I. 425.

252028   Protikněžský Svazek: 8 Strana: 0324
Protikněžský. P. ton. Vlč. Lit. 269.

252029   Protiknihy Svazek: 2 Strana: 1191
Protiknihy, pl., f., v kupectví, das Ge- genbuch, die Kontrapartie. Šm.

252030   Protiknížecí. P Svazek: 9 Strana: 0460
Protiknížecí. P. opposice. Vlč. Lit. II. 244.

252031   Protikonkurrenční Svazek: 8 Strana: 0324
Protikonkurrenční. P. princip. Mus. 1891. 505. Protikrálovský. P. jednota. Vlč. Lit. 202.

252032   Protikouzlo Svazek: 2 Strana: 1191
Protikouzlo, a, m., der Gegenzauber. Rk.

252033   Protikozlovský Svazek: 10 Strana: 0314
Protikozlovský obyčej (proti shazování kozla s věže). Slám. Put. 235.

252034   Protikrál Svazek: 2 Strana: 1191
Protikrál, e, m., der Gegenkönig. Rk.

252035   Protikrist Svazek: 2 Strana: 1191
Protikrist, a, m., antikrist, protivník Kristův, der Antichrist. Sš. O. 278.

252036   Protikrist Svazek: 7 Strana: 0514
Protikrist. 1512. Mus. 1883. 365.

252037   Protikritika Svazek: 7 Strana: 0514
Protikritika, y, f. = antikritika.

252038   Protikřečový Svazek: 7 Strana: 0513
Protikřečový = protikřečný, antispas- modicus.

252039   Protikřečuý Svazek: 2 Strana: 1191
Protikřečuý, krampfstillend. Šm.

252040   Protikřesťanský Svazek: 10 Strana: 0314
Protikřesťanský smysl. Zr. Nov2. 360.

252041   Protikurdějný Svazek: 2 Strana: 1191
Protikurdějný, gegen den Scharbock dienend. P. rostliny. Rostl.

252042   Protikvasivý Svazek: 7 Strana: 0514
Protikvasivý. P. léky, antizymotica. Ktt. exc.

252043   Protikvasný. P Svazek: 10 Strana: 0314
Protikvasný. P. léky, antiphermentatíva. Ktt.

252044   Protiláska Svazek: 2 Strana: 1191
Protiláska, y, f., lépe: odměnná, vzá- jemná láska, Gegenliebe. Brs. 135.

252045   Protiláska Svazek: 7 Strana: 0514
Protiláska, y, f., Gegenliebe, f. Czm. 128.

252046   Protilatník Svazek: 2 Strana: 1191
Protilatník, a, m., der Gegenlatter. Šm.

252047   Protilehlosť, i Svazek: 2 Strana: 1191
Protilehlosť, i, f., Entgegensetzung, f. Šm.

252048   Protilehlý Svazek: 2 Strana: 1191
Protilehlý, naprotilehlý, entgegengesetzt. Úhel některé straně protilehlý. Sedl. P-lé úhly, které nemají žádné společné strany. Prm. P. prvky. Stč. Alg. 121.

252049   Protilék Svazek: 2 Strana: 1191
Protilék, u, m., die Gegenarznei. Rostl.

252050   Protiličný Svazek: 2 Strana: 1191
Protiličný; -čen, čna, o=protivný, od- porný, příčný, entgegengesetzt. — čemu. P-čna jest povaha člověka povaze té zákona. Sš. I. '78.

252051   Protilidský Svazek: 7 Strana: 0514
Protilidský, menschenfeindlich. Rk.

252052   Protilistný, protilistý Svazek: 2 Strana: 1191
Protilistný, protilistý, oppositifolius. Rostl.

252053   Protilíšťka Svazek: 2 Strana: 1191
Protilíšťka, y, f., díl boltce ušního, an- thelix. Ssav.

252054   Protilom Svazek: 2 Strana: 1191
Protilom, u, m., der Gegenbruch. Šm.

252055   Protilupenný, protinitný Svazek: 2 Strana: 1191
Protilupenný, protinitný. P. tyčinky = stojící proti lupenům obalovým. Rostl.

252056   Protilutherský Svazek: 9 Strana: 0261
Protilutherský odpor. Vlč. Lit. I. 369.

252057   Protimatka Svazek: 2 Strana: 1191
Protimatka, y, f., matka zdražená, die Kontramutter, v mech. Šp.

252058   Protiměrný Svazek: 2 Strana: 1191
Protiměrný, v mathm. Stč.

252059   Protimílek Svazek: 7 Strana: 0514
Protimílek, lka, m. Vj.

252060   Protimlunnosť, i Svazek: 2 Strana: 1191
Protimlunnosť, i, f., die Gegenelektri- cität. Presl.

252061   Protimlunný Svazek: 2 Strana: 1191
Protimlunný, von entgegengesetzter Elektricität. Presl.

252062   Protimluv Svazek: 2 Strana: 1191
Protimluv, u, m., der Widerspruch. Reš. — P., u, m., vz Oxymoron. — P., a, m., der Widersprecher

252063   Protimluv Svazek: 8 Strana: 0324
Protimluv = odpor. Phľd. XII. 458.

252064   Protimluva Svazek: 10 Strana: 0314
Protimluva, y, f. Sbor. čes. 237.

252065   Protimluviti Svazek: 2 Strana: 1191
Protimluviti, Koll., lépe: na odpor mlu- viti, odporovati, widersprechen.

252066   Protimluviti Svazek: 8 Strana: 0324
Protimluviti. To tomu p-ví, widerspricht. Phľd. 1894. 740.

252067   Protimluvnosť Svazek: 2 Strana: 1191
Protimluvnosť, i, f., widersprechende Rede. L. — P., odpor, zastr. Rozk.

252068   Protimluvný Svazek: 2 Strana: 1191
Protimluvný, widersprechend.

252069   Protimluvství Svazek: 7 Strana: 0514
Protimluvství, n., vz Protimluv. Dk. Aesth. 260.

252070   Protimorný Svazek: 2 Strana: 1191
Protimorný, gegen die Pest helfend. Rostl.

252071   Protimysl Svazek: 7 Strana: 0514
Protimysl, u, m., absurdum. Šim. 161.

252072   Protimyslnosť Svazek: 2 Strana: 1191
Protimyslnosť, i, f., co proti mysli jest, těžkosť, mrzutosť, tesknosť, obtížnosť, der Ver- druss, die Verdriesslichkeit, Beschwerlich- keit. A ostatne toho nic vděčen nejsem, aby tou příčinou vám p. nějaká činěna býti měla. 1613. Hrš. P. někomu činiti, dělati, udělati. V. Učinili nám to na p. Sych. Ča- sem na p. králi i bez viny je trestal. Háj. — P., vzdora, nelaskavost, der Widerwillen, die Widerspänstigkeit. Kdo něco činí, čímž p. svou proti nám jeví, ten jest proti nám. Sš. Mr. 42. Aby p. takového usmrcení od sebe na Pilata a Římany vůbec obrátili. Sš. J. 279. (Hý.). Mluvili s p-sti. Bart. 297. 19. Stavové k žádné p-sti proti JMC. ponoukati se nedají. Apol.

252073   Protimyslnosť Svazek: 7 Strana: 0514
Protimyslnosť. P-sti druh druhu strojil. Wtr. exc. — Výb. II. 1630.

252074   Protimyslnosť Svazek: 10 Strana: 0314
Protimyslnosť, i, f. Na něčí p. někam někoho vyslati (jemu na vzdory). Arch. XX. 134.

252075   Protimyslný Svazek: 2 Strana: 1191
Protimyslný, proti mysli jsoucí, obtížný, mrzutý, widerwärtig, widrig, überlästig, ver- driesslich, beschwerlich. V. Mnohým jest to p. V. To by bylo pánům p-né. Let. 294. Nic mu to p-né není, že jsou (páni) tak ztrestáni. V. P. strana. Sš.' Sk. 183. — P. člověk ten, který na vzdoru jiným dělá, widerspenstig. Ros. — Jg.

252076   Protimyslný Svazek: 10 Strana: 0314
Protimyslný. Jest p-no, že... Us.

252077   Protináboženský Svazek: 7 Strana: 0514
Protináboženský, antireligiös. P. duch. Us. Pdl.

252078   Protínačka Svazek: 7 Strana: 0514
Protínačka, y, f., druh sekery. KP. V. 354.

252079   Protinapětí Svazek: 7 Strana: 0514
Protinapětí, n., Contraextension.

252080   Protinárazový Svazek: 9 Strana: 0261
Protinárazový. P. kolejnice, Stossfang- schiene. Ott XIV. 544b.

252081   Protinárodní Svazek: 2 Strana: 1191
Protinárodní, antinational. Šm.

252082   Protínati Svazek: 2 Strana: 1191
Protínati, vz Protnouti.

252083   Protinávštěva Svazek: 2 Strana: 1191
Protinávštěva, y, f., Gegenvisite, lépe: odměnná návštěva. Brs. 135.

252084   Protiněmecký Svazek: 8 Strana: 0324
Protiněmecký. P. demonstrace. Nár. list. 1893. č. 258.

252085   Protinitka Svazek: 7 Strana: 0514
Protinitka, y, f., tristania, die Tristania, rostl. Vz Rstp. 584.

252086   Protinitný Svazek: 2 Strana: 1191
Protinitný, vz Protilupenný.

252087   Protinohý, protinožný; protinoh Svazek: 2 Strana: 1191
Protinohý, protinožný; protinoh, a, protinožec, žce, protinožka, y, m. a f. P-ci = antipodes, protichodci, die Gegenfüssler, Antipoden. Š. a Ž. Vz Protidomci.

252088   Protinožec Svazek: 10 Strana: 0314
Protinožec, žce, m. Vz Ott. XX. 798. Sr. Protichůdce, Protichodec.

252089   Protinůž Svazek: 7 Strana: 0514
Protinůž, nože, m. KP. V. 54,

252090   Protiobločný Svazek: 8 Strana: 0324
Protiobločný. P. stěna (oblok = okno). Phľd. 1896. 197.

252091   Protiobrácený Svazek: 2 Strana: 1191
Protiobrácený; -cen, a, o, entgegenge- kehrt.

252092   Protiobrana Svazek: 7 Strana: 0514
Protiobrana, y, f., Gegenwehr, f. Us.

252093   Protiobraz Svazek: 2 Strana: 1191
Protiobraz, u, m., das Gegenbild, lépe : protější obraz. Brs. 135. Vz Pendant.

252094   Protiobraz Svazek: 7 Strana: 0514
Protiobraz, antityp. Vz Ott. II. 476.

252095   Protiobrazí, n Svazek: 2 Strana: 1191
Protiobrazí, n., das Gegenbild. Pal.

252096   Protiobrnový Svazek: 7 Strana: 0514
Protiobrnový, antiparalytisch.

252097   Protiobvodní Svazek: 7 Strana: 0514
Protiobvodní, umkreiswendig. P. kel. Vz Rst. 478.

252098   Protiodpor Svazek: 7 Strana: 0514
Protiodpor, u, m., Gegenwehr, f.

252099   Protiodporce Svazek: 10 Strana: 0314
Protiodporce, e, m. NB. č. 68.

252100   Protiodporník Svazek: 7 Strana: 0514
Protiodporník, a, m., der Anfechtungs- gegner. Pr. tr.

252101   Protiohenní Svazek: 7 Strana: 0514
Protiohenní zeď, Feuermauer. Pdl.

252102   Protiohnice Svazek: 7 Strana: 0514
Protiohnice, e, f., Feuermauer. Dch.

252103   Protiosvícenský. P Svazek: 10 Strana: 0314
Protiosvícenský. P. práce, Vlč. Lit. I. 317., proud. Lit. I. 113.

252104   Protiotrocký. P Svazek: 10 Strana: 0314
Protiotrocký. P společnost Stan. I. 25.

252105   Protiotvor Svazek: 7 Strana: 0514
Protiotvor, u, m., Gegenöffnung, f. Nz. lk.

252106   Protipádnosť Svazek: 2 Strana: 1191
Protipádnosť, i, f. jinopádnosť, antiptosa, když spisovatel napíše ku př. genitiv místo dativu, die Antiptosis. Hý. V řeckém textu p. a nějaký výšin z vazby se nalézá. Sš. L. 198. (Hý.).

252107   Protipádnosť Svazek: 7 Strana: 0514
Protipádnosť. Nz.

252108   Protipadoucniční Svazek: 10 Strana: 0314
Protipadoucniční léky, antepileptica. Ktt.

252109   Protipapež Svazek: 2 Strana: 1191
Protipapež, e, m., Gegenpabst, m.

252110   Protipapežský Svazek: 2 Strana: 1191
Protipapežský, antipäbstisch. Knihu p-skou někomu napsati. Sš. I. 14.

252111   Protipapežský Svazek: 9 Strana: 0261
Protipapežský spolek. Pal. Děj. IV. 1. 237.

252112   Protipára Svazek: 7 Strana: 0514
Protipára, y, f., Gegen-, Contredampf. Sp., Hř. Pustiti p-ru.

252113   Protipéro Svazek: 8 Strana: 0324
Protipéro, a, n. = péro něco pozdržující. Am. Orb. 9.

252114   Protiperský Svazek: 7 Strana: 0514
Protiperský, antipersisch. P. strana. J. Lpř.

252115   Protipikle Svazek: 10 Strana: 0314
Protipikle. Pikle a p. Stan. III. 21.

252116   Protipilíř Svazek: 7 Strana: 0514
Protipilíř, e, m. = pilíř podporný, Con- trefort. NA. III. 139., 140.

252117   Protipísař Svazek: 2 Strana: 1191
Protipísař, e, m., der Gegenschreiber. Jg-

252118   Protipísmový Svazek: 2 Strana: 1191
Protipísmový, gegen die Schrift seiend. Kdo jest ten syn člověka, ten podivný p. Sš. J. 206.

252119   Protiplast Svazek: 10 Strana: 0314
Protiplast, u, m. = veškerý živý obsah buňky. Vz Ott. XX. 803.

252120   Protipodkop Svazek: 2 Strana: 1191
Protipodkop, u, m., die Contremine. L.

252121   Protipodpis Svazek: 7 Strana: 0514
Protipodpis, u, m., die Gegenunter- schrift. Us. Té.

252122   Protipodpora Svazek: 7 Strana: 0514
Protipodpora, y, f. = protipilíř. NA. III. 150.

252123   Protipohyb Svazek: 7 Strana: 0514
Protipohyb, u, m. Gegenbewegung, f. P. náboženský. Lipa 1864. 11.

252124   Protipokus Svazek: 7 Strana: 0514
Protipokus, u, m., Gegenversuch, m.

252125   Protipolicejní Svazek: 7 Strana: 0514
Protipolicejní, polizeiwidrig. Rk.

252126   Protipoložení Svazek: 2 Strana: 1191
Protipoložení, n., das Gegenüberliegen. Jg- Protipopud, u, m., der Kontrastimulus. Šm.

252127   Protipoložný Svazek: 7 Strana: 0514
Protipoložný, oppositus. V.V. 61.

252128   Protipostavený Svazek: 7 Strana: 0514
Protipostavený, entgegengesetzt. Koll. St. 766.

252129   Protiposudek Svazek: 2 Strana: 1191
Protiposudek, dku, m., die Gegenkritik. Krok.

252130   Protipotný Svazek: 2 Strana: 1191
Protipotný, Schweiss-. P. listy (ze tkané látky pod paždí), Schweissblätter, n. Dch.

252131   Protipověrečný Svazek: 9 Strana: 0460
Protipověrečný. P. spis. Vlč. Lit. II. 194.

252132   Protipovinnosť Svazek: 2 Strana: 1191
Protipovinnosť, i, f., Gegenpflicht, lépe: odměnná povinnosť. Brs. 135.

252133   Protipožadavek Svazek: 10 Strana: 0314
Protipožadavek, vku, m. P. formulovati. Nár. list. 1885. č. 171

252134   Protipravidelný Svazek: 7 Strana: 0514
Protipravidelný, regelwidrig. Šm.

252135   Protiprávně Svazek: 2 Strana: 1191
Protiprávně, widerrechtlich. Právo p. okrájeti, beschneiden. Dch.

252136   Protiprávní Svazek: 7 Strana: 0514
Protiprávní, widerrechtlich. Šm.

252137   Protiprávní Svazek: 8 Strana: 0324
Protiprávní. P. vejstupek. 1724. Pras. Těš. 43.

252138   Protiprávnosť Svazek: 2 Strana: 1191
Protiprávnosť, i, f., die Rechtswidrig- keit. Dch.

252139   Protiproud Svazek: 7 Strana: 0514
Protiproud, u, m., Gegenströmung, f. Dch., Stč. Zem. 769.

252140   Protiproudný Svazek: 2 Strana: 1191
Protiproudný, Gegenstrom-. Dch. Chla- dicí stroj p., der Gegenstromapparat. Suk.

252141   Protiproudový Svazek: 7 Strana: 0514
Protiproudový, vz Protiproudný. P. osmosní přístroj Dehneův. Wh.

252142   Protiprůkop Svazek: 7 Strana: 0514
Protiprůkop, u, m. = protipodkop. NA. III. 164.

252143   Protipředlohový Svazek: 8 Strana: 0324
Protipředlohový. P. opposice. Nár. list. 1894. č. 170. 4.

252144   Protipříjičný Svazek: 7 Strana: 0514
Protipříjičný, antiluetisch. P. léky, anti- syphilitica.

252145   Protipřírodní Svazek: 2 Strana: 1191
Protipřírodní, naturwidrig. Toho p-ního následku se nelekali. Sš. Sk. 174.

252146   Protipřírodný Svazek: 9 Strana: 0262
Protipřírodný boj, úmluva. Pal. Děj. I. 1. 59., 345.

252147   Protipřirozenosť Svazek: 2 Strana: 1191
Protipřirozenosť, i, f., lépe: nepřiroze- nosť, Widernatürlichkeit, f.

252148   Protipřirozený Svazek: 2 Strana: 1191
Protipřirozený, lépe: nepřirozený. Brs.

252149   Protipunkt Svazek: 2 Strana: 1191
Protipunkt, u, m., der Kontrapunkt. P. jednoduchý, dvojnásobný, 3-, 4-, mnohoná- sobný, opačný, dvojopačný, stejný, nestejný, ozdobný. Hd.

252150   Protipůsobení Svazek: 2 Strana: 1191
Protipůsobení, n., die Gegenwirkung. Šm.

252151   Protipůsobení Svazek: 8 Strana: 0324
Protipůsobení. Vstnk. II. 564.

252152   Protipůsobiti Svazek: 7 Strana: 0514
Protipůsobiti, entgegenwirken. ZČ. I. 286.

252153   Protipůsobivosť Svazek: 7 Strana: 0514
Protipůsobivosť, i, f., reactivita. Dsch. II. 34.

252154   Protipůsobivý Svazek: 7 Strana: 0514
Protipůsobivý. P. léčení, allopathia. Ktt. exc.

252155   Protírací Svazek: 2 Strana: 1191
Protírací, lépe: protěrací, vz toto.

252156   Protíračka Svazek: 10 Strana: 0314
Protíračka na len. Nár. list. 1904. 135. 22.

252157   Protirakouský Svazek: 8 Strana: 0324
Protirakouský. P. demonstrace. Nár. list. 1893. č. 258.

252158   Protirána Svazek: 2 Strana: 1192
Protirána, y, f., die Gegenwunde. Sm.

252159   Protírati Svazek: 2 Strana: 1192
Protírati, vz Protříti.

252160   Protiraz Svazek: 2 Strana: 1192
Protiraz, u, m., der Gegenstoss. Čsk.

252161   Protiráz Svazek: 7 Strana: 0514
Protiráz. Znělka vyžaduje ráz a p. my- šlénky. Dk. Poet. 441., 257.

252162   Protirčení, n Svazek: 2 Strana: 1192
Protirčení, n., Antithese, f. Cf. Paralle- lismus.

252163   Protireč Svazek: 2 Strana: 1192
Protireč, i, f., die Gegenrede, lépe : od- por.

252164   Protirečivý Svazek: 10 Strana: 0314
Protirečivý. Aby se zamezily p vé pro- jevy. Nár. list. 3. /10. 1900.

252165   Protireformace Svazek: 7 Strana: 0514
Protireformace, e, f., Gegenreformation, f. Mus.

252166   Protireformace Svazek: 10 Strana: 0314
Protireformace, e, f. Vz Ott. XX. 799.

252167   Protireformační Svazek: 7 Strana: 0514
Protireformační, Gegenreformations-. P. snahy. Mus.

252168   Protirevoluce Svazek: 10 Strana: 0314
Protirevoluce, e, f. Stan. III. 210.

252169   Protirukopisný. P Svazek: 10 Strana: 0314
Protirukopisný. P. svědectví, článek. Osv. 1896. 550., 545.

252170   Protiřádný Svazek: 2 Strana: 1191
Protiřádný, ordnungswidrig. Šm.

252171   Protiřečí Svazek: 8 Strana: 0324
Protiřečí, n., uvtí^iaaig. Nz.

252172   Protiřečiti Svazek: 7 Strana: 0514
Protiřečiti. Jemuž bude protiřečeno (pro- tivně mluveno); Neb ti zvláště z naučenie ďáblova p-li sú t. j. protivně mluvili sú tomu drahému spasiteli. Hus. II. 25.

252173   Protiřečně Svazek: 7 Strana: 0514
Protiřečně, kontradiktoricky. P. k sobě se míti. MH. 11.

252174   Protiřečník Svazek: 10 Strana: 0314
Protiřečník, a, m., der Gegenredner. Jeř. Rom. básn. 65.

252175   Protiřečnosť Svazek: 2 Strana: 1192
Protiřečnosť, protiřekost, i, f., der Wider- spruch, die Paradoxie, Kontradiktion. Prin- cip p-sti. Obzor 1879. ô. 1. str. 3.

252176   Protiřečnosť Svazek: 7 Strana: 0514
Protiřečnosť. Nz.

252177   Protiřečný Svazek: 2 Strana: 1192
Protiřečný, antithetisch. Vz S. N.

252178   Protiřeký Svazek: 2 Strana: 1192
Protiřeký, widersprechend, paradox. P. úkaz. Sš. I. 106.

252179   Protiřezný Svazek: 2 Strana: 1192
Protiřezný papír na jehly. Techn.

252180   Protiřímsky Svazek: 10 Strana: 0314
Protiřímsky jednati = proti římské hier- archii. Lit. I. 616.

252181   Protisada Svazek: 2 Strana: 1192
Protisada, y, f., der Gegensatz. Hd.

252182   Protisada Svazek: 7 Strana: 0514
Protisada. Pal. Rdh. I. 319.

252183   Protisadnosť Svazek: 8 Strana: 0324
Protisadnosť, i, f., ávxiQ-txiv.á. Mark. (Krok 1896. 11.).

252184   Protisázka Svazek: 10 Strana: 0314
Protisázka, y, f. Zr. Rok. 10.

252185   Protisečně Svazek: 8 Strana: 0324
Protisečně. P. laločnatý. Čl. Zrůd. 5.

252186   Protisečný Svazek: 2 Strana: 1192
Protisečný, pinnatifidus. P. plocha lu- penu s ostrými vruby. Rostl. P. list, vz Spe- řený.

252187   Protisedání Svazek: 8 Strana: 0324
Protisedání listů. Am. Orb. 95.

252188   Protisek Svazek: 7 Strana: 0514
Protisek, u, m., Gegenhieb, m.

252189   Protisíla Svazek: 7 Strana: 0514
Protisíla, y, f., Gegenkraft, f. Nz.

252190   Protisk Svazek: 2 Strana: 1192
Protisk, u, m., Durchdruck, m. Techn.

252191   Protisknouti Svazek: 2 Strana: 1192
Protisknouti, knul a kl, ut, utí a štěn, ění, protiskovati, durchdrücken. — co : okno (protlačiti). Us. — co, se kudy (ke komu). P. co, se skrze malou dírku. V Mízu skrze šatu p. Us. Protiskl se až ku králi skrze dav lidu, sich durchdrängen. Jg.

252192   Protisknutí Svazek: 2 Strana: 1192
Protisknutí, n., das Durchdrücken. D.

252193   Protisled Svazek: 2 Strana: 1192
Protisled, u, m., Anakoluth.

252194   Protislednosť Svazek: 2 Strana: 1192
Protislednosť, i, f. = protisled. Ač vždy nějaká zadrhlivosť a p. se v něm (v překladu) nalézá. Sš. Sk. 129.

252195   Protisledný Svazek: 7 Strana: 0514
Protisledný, anakoluthisch, folgewidrig. Rk.

252196   Protisloha Svazek: 2 Strana: 1192
Protisloha, y, f., die Antistiophe. Mus.

252197   Protisloka Svazek: 7 Strana: 0514
Protisloka, y, f. = antistrofa. Dk.

252198   Protisloký Svazek: 7 Strana: 0514
Protisloký, antistrophisch. P. soustava. Dk. Poet. 318.

252199   Protislovák Svazek: 7 Strana: 0514
Protislovák, a, m., vz Čechaření (dod.).

252200   Protislovan Svazek: 7 Strana: 0514
Protislovan, a, m., Slavenfeind, m.

252201   Protislovaniti Svazek: 10 Strana: 0314
Protislovaniti = proti Slovanům jednati. Koll. v Pal. Záp. II. 102.

252202   Protíslovanský Svazek: 2 Strana: 1192
Protíslovanský, slavenfeindlich. Rk.

252203   Protislovanský. P Svazek: 10 Strana: 0314
Protislovanský. P. politika. Mus. 1905. 459.

252204   Protislunce Svazek: 2 Strana: 1192
Protislunce, e, n., odsluní (Šm.), die Neben-, Bei-, Wahnsonne, obraz slunce někdy na obloze se ukazující. Víd. list.

252205   Protislunce Svazek: 9 Strana: 0262
Protislunce = jasně bílá skvrna proti slunci ve stejné s ním výši na horizontalním kruhu. Vz Ott. XIV. 526b.

252206   Protisluní Svazek: 2 Strana: 1192
Protisluní, n., postavení oběžnice, v němž země mezi ní a mezi sluncem stojí. Vz S. N.

252207   Protislužba Svazek: 2 Strana: 1192
Protislužba, y, f., Gegendienst, m., lépe: odměnná služba, odsluha, odsloužení; já se vám odměním atd. Vz Proti-.

252208   Protisměnka, y, f Svazek: 2 Strana: 1192
Protisměnka, y, f., der Gegenwechsel. Dch.

252209   Protisměr Svazek: 7 Strana: 0514
Protisměr, u, m., entgegengesetzte Rich- tung.

252210   Protisměrný Svazek: 7 Strana: 0514
Protisměrný, antiparallelní. P. síly. ZČ. I. 59.

252211   Protismilný Svazek: 7 Strana: 0514
Protismilný. P. lék, antiaphrodisiacum.

252212   Protismysl Svazek: 9 Strana: 0262
Protismysl, u, m. Slád. Ham. 85.

252213   Protismyslnosť Svazek: 2 Strana: 1192
Protismyslnosť, i, f., nesmysl, die Wider- sinnigkeit.

252214   Protismyslný, -ně Svazek: 2 Strana: 1192
Protismyslný, -ně; smyslu, rozumu od- porující, widersinnig. Něčemu protismyslně rozuměti. D.

252215   Protisniti Svazek: 2 Strana: 1192
Protisniti, il, ěn, ění, durchzwingen. Šm.

252216   Protisoběpatření Svazek: 2 Strana: 1192
Protisoběpatření, n., v astrom., posta- vení planety proti planetě v kruhu zvířecím, 180 stupňů od sebe, oppositio, der Gegen- schein. Jg.

252217   Protisobný Svazek: 7 Strana: 0514
Protisobný. Vz Vstříčný, Slb. XLV.

252218   Protisoubojový Svazek: 10 Strana: 0314
Protisoubojový svaz. Nár. list. 1904. 103. 1.

252219   Protisoused Svazek: 9 Strana: 0262
Protisoused, u, m. Br. St. 42.

252220   Protispeřený Svazek: 2 Strana: 1192
Protispeřený. P. listy. Rostl. Vz Spe- řený.

252221   Protispis Svazek: 10 Strana: 0314
Protispis, Gegenschrift. Pokr. 1885. č. 147.

252222   Protisrstní Svazek: 7 Strana: 0514
Protisrstní, widerhaarig. Dch.

252223   Protist Svazek: 7 Strana: 0514
Protist, a, m. = prvok, nejjednodušší organismus. Cf. Stč. Zem. 811., Ott. IV. 932.

252224   Protistání Svazek: 7 Strana: 0514
Protistání, n. Tělesa nebeská jsou v p. (oppositio). Mj. 468.

252225   Protistáti Svazek: 2 Strana: 1192
Protistáti, entgegenstehen. — čemu. Po- něvadž nyní (měsíc) slunci protistojí. Mus.

252226   Protistátoprávní Svazek: 10 Strana: 0314
Protistátoprávní. Nár. list. 1905. 211. 2.

252227   Protistátoprávník Svazek: 10 Strana: 0314
Protistátoprávník. Nár. list. 1905 211. 2.

252228   Protistavič Svazek: 7 Strana: 0514
Protistavič, e, m. P. palce, musculus opponens pollicis, malíku, m. op. digiti minimi.

252229   Protistavitelný Svazek: 2 Strana: 1192
Protistavitelný = naproti se stavící, ent- gegenstehend. Palec ostatním prstům p-ný. Ssav. 63.

252230   Protisté Svazek: 7 Strana: 0514
Protisté. Vz Protist (nahoře).

252231   Protistibavý Svazek: 7 Strana: 0514
Protistibavý, antiperistalticus. Nz. lk.

252232   Protistin, u Svazek: 2 Strana: 1192
Protistin, u, m., der Gegenschatten. Krok.

252233   Protistinný Svazek: 7 Strana: 0514
Protistinný. P-nní, antiscii, obyvatelé pásu severního a mírného. Vz Ott. II. 831.

252234   Protistojka Svazek: 7 Strana: 0514
Protistojka, y, f., moraea, die Moräa, rostl. Vz Rstp. 1545.

252235   Protistojka, y, protistojnosť, i Svazek: 2 Strana: 1192
Protistojka, y, protistojnosť, i, f., die Antithese, der Gegensatz. Ros., Mus. 6. 42.

252236   Protistojný Svazek: 2 Strana: 1192
Protistojný, entgegenstehend, -gesetzt.

252237   Protistrana, y, f Svazek: 2 Strana: 1192
Protistrana, y, f., die Gegenseite, lépe: protější strana. Brs. 135.

252238   Protistráž Svazek: 7 Strana: 0514
Protistráž, e, f., Gegenwache, f. Lpř.

252239   Protisubjekt, a, m Svazek: 2 Strana: 1192
Protisubjekt, a, m., v hudbě, das Kontra- subjekt. Hd.

252240   Protisvah Svazek: 7 Strana: 0514
Protisvah, u, m., Contre-Escarpe. Čsk.

252241   Protisvažný Svazek: 7 Strana: 0514
Protisvažný, contrepente (kontrpánt). P. koliště, Glacis en contrepente. Čsk., NA. III. 152. Vz Protisvah.

252242   Protisvit Svazek: 7 Strana: 0514
Protisvit, u, m., Gegenschein, m. Rk.

252243   Protisvobodný Svazek: 2 Strana: 1192
Protisvobodný, antiliberal. Šm.

252244   Protisvrabový Svazek: 7 Strana: 0514
Protisvrabový. P. masť, Krätzsalbe, f.

252245   Protiškarpa Svazek: 7 Strana: 0514
Protiškarpa, y, f. = protisvah. Čsk.

252246   Protišlechtický Svazek: 9 Strana: 0460
Protišlechtický. P. smýšlení. Vlč. Lit. II. 246.

252247   Protištěp Svazek: 2 Strana: 1192
Protištěp, u, m., die Gegenspalte. Šm.

252248   Protištěrbina Svazek: 7 Strana: 0514
Protištěrbina, y, f, Contrefissur.

252249   Protitabákový Svazek: 10 Strana: 0314
Protitabákový spolek. Nár. list. 1902. č. 36. 3

252250   Protitah Svazek: 7 Strana: 0514
Protitah, u, m., Gegenzug, m. Šp.

252251   Protitěrkovati Svazek: 2 Strana: 1192
Protitěrkovati, vertändeln. — co. D.

252252   Protíti Svazek: 2 Strana: 1192
Protíti, vz Protnouti.

252253   Protitisk Svazek: 2 Strana: 1192
Protitisk, u, m., rub, der Gegen-, Wider- druck. Techn. III. 420.

252254   Protitlačnosť Svazek: 2 Strana: 1192
Protitlačnosť, i, f. = protitlak.

252255   Protitlačný Svazek: 2 Strana: 1192
Protitlačný, gegendrückend. Šm.

252256   Protitlak Svazek: 2 Strana: 1192
Protitlak, u, m., der Gegendruck. Tlak činí p. Us. Dch.

252257   Protitočna Svazek: 2 Strana: 1192
Protitočna, y, f., der Gegenpol, lépe: protější točna. Brs. 135.

252258   Protitomný Svazek: 7 Strana: 0514
Protitomný. P-, jinolícná sopka. Pl. I. 158.

252259   Protitorný Svazek: 2 Strana: 1192
Protitorný. P. kladky, Friktionsrollen. Čsk.

252260   Protitorný Svazek: 7 Strana: 0514
Protitorný. Nz., NA. V. 162., ZČ. I. 267., 255.

252261   Protitorpedový Svazek: 9 Strana: 0262
Protitorpedový. P. loď. Nár. list. 1898. č. 14. odp

252262   Protitosť Svazek: 2 Strana: 1192
Protitosť, i, f., die Polarität. Sm. Dle Jg. lépe: polarnosť.

252263   Protitrhlina Svazek: 7 Strana: 0514
Protitrhlina, y, f., Gegenriss, Contra- fissur. Nz. lk.

252264   Protitrojičník Svazek: 2 Strana: 1192
Protitrojičník, a, m., Antitrinitarier. P- ci, jinak též monarchiani či unitáři zváni, blu- daři 2., 3. a 4. stol., již nešetříce rozdílu tří božských osob je toliko za trojí roz- ličný výjev jedné a též božské osoby po- kládali. MH. 29.

252265   Protitrojičník Svazek: 7 Strana: 0514
Protitrojičník. Vz Ott. II. 476.

252266   Protitrojičník Svazek: 9 Strana: 0262
Protitrojičník, a, m. Kom. Ohláš. 77.

252267   Protitrojspolkový Svazek: 8 Strana: 0324
Protitrojspolkový. P. demonstrace (proti trojspolku Italie, Německa a Rakouska). Nár. list. 1893. č. 258.

252268   Protitrustovní Svazek: 10 Strana: 0314
Protitrustovní organisace. Nár. list. 1904. 107. 21.

252269   Protitvarna Svazek: 9 Strana: 0262
Protitvarna, y, f. P. při lisování. Vz Tvarna, Ott. XVI. 102.

252270   Protitý Svazek: 2 Strana: 1192
Protitý, dle Jg. lépe: polarní.

252271   Protiúčelno Svazek: 10 Strana: 0314
Protiúčelno. Je p. Nár. list. 1903. č, 270. 13.

252272   Protiúčinek Svazek: 7 Strana: 0514
Protiúčinek, nku, m. P. či reakce, jenž účinku síly jest protivný. ZČ. I. 51. Každý účinek budí stejné veliký p. či reakci. ZČ. I. 5.

252273   Protiúčinek Svazek: 8 Strana: 0324
Protiúčinek. P. magnetky. KP. VIII. 15

252274   Protiúhelný Svazek: 2 Strana: 1192
Protiúhelný, diagonal. P. přímka, Jedl., hrany. Krok.

252275   Protiúhlý Svazek: 7 Strana: 0514
Protiúhlý, diagonal. Rk.

252276   Protiúklad Svazek: 10 Strana: 0314
Protiúklad, u, m. Stan. II. 324.

252277   Protiúpis Svazek: 10 Strana: 0314
Protiúpis, u, m. Dáti někomu p. na dané mu akcie. Nár. list 1902. č. 240. 10.

252278   Protiústavní Svazek: 7 Strana: 0514
Protiústavní, verfassungswidrig, -feind- lich. Rk.

252279   Protiústavnosť Svazek: 10 Strana: 0314
Protiústavnosť, i, f. Vzáj. I. 94.

252280   Protiútočný Svazek: 7 Strana: 0514
Protiútočný, Gegenangriffs-. P. koly. NA. III. 145.

252281   Protiútok Svazek: 7 Strana: 0514
Protiútok, u, m., Gegenangriff, m. NA. III. 82.

252282   2. Protiv Svazek: 2 Strana: 1192
2. Protiv, u, m., das Gegentheil. Zlob.

252283   1. Protiv Svazek: 7 Strana: 0515
1. Protiv. P. zápovědi boží; To nenie protiv Bohu. Št. Kn. š. 3., 9. (37., 39.). P. v Kat., v Ev. víd. a olom. bezmála obecně. Jir.

252284   Protiv Svazek: 8 Strana: 0324
Protiv pojí se na Zlín. s gt. Brt. D. II. 3'

252285   1. Protiv, naprotiv Svazek: 2 Strana: 1192
1. Protiv, naprotiv, předložka = proti, gegen. Zastar. Kat. 389., 433., 824., 2162.

252286   Protiva Svazek: 2 Strana: 1192
Protiva, y, f., protivení, odpor. P., vedlé sebe postavení dvou, svou povahou proti sobě stojících představ, aby se znaky jednoho předmětu lišící se znaky druhého předmětu objasnily a vysvětlily. Blř. Der Gegensatz, der Widerstreit, das Gegentheil. Kat. 2865. Druhý zloděj řečí lstivú mluvieše mu na protivu. St. skl. 2. 65. P-vy nálady, Stimmungskontraste. Dch. P. národní, ná- boženská, strohá, absolutná, naprostá, vzta- žitá, poměrná, zaostřelá (oxymoron). Sš. I. 25., L. 46., J. 25., Sk. 66. (Hý.). P. tím se zaostřuje ; P. nemusí se v té přísnosti a stro- hosti bráti; To jest jedna strana p-vy té; V něm (v Pavlovi) veliké p-vy duchovního života se spojily; Kdež podobná p. či an- thithesa přichází; Při tom p-vou přirozeného a nadpřirozeného narození věc tu vysvětluje a odůvodňuje; Pro shlazení té p-vy čtou někteří rukopisové; Slovo to stojí v p-vě proti slovům . . .; Vylití darů ducha sv. jenom s křestem Janovým v p-vč stojí; Aby větši důraz měla ta zamlčená p. mezi modlami a pravým Bohem. Sš. O. 161., L. 5., Mt. 11., I. 8., 31., J. 20., 122., 276., Sk. 7., 88. (Hý.). Vz Protiklad. — P., proti- venství, die Widerwärtigkeit, Plage, Ver- folgung. Když to už jednou veme (== vezme) do p-vy, pak je to pořád protivné. Us. u Cho- cerad. Vk. Dán jest všem a v protivu (Kri- stus): div že mne vidíte živu pro tu mú těžkú protivu. St. skl. — P., y, m., protivník, der Gegner, Widerpart. Us. — P., vyběráček, kdo si rád vybírá. Us. u Jilem. — P., ničema, der Taugenichts. Ty p-vo! Us. u Něm. Brodu. Všk. To je protiva člověk. Na Ostrav. Tč. — P., na Mor. a na Slov. = proti. Protiva tomu nic nemám. Před našima na protivá rozmarýn se tam zelená. Sš. P. 318. Kdes včera večír byl ? Galanečko moja, enom na protivá (vis a vis). Sš. P. 310.

252287   Protiva Svazek: 7 Strana: 0515
Protiva, contrarietas. Jd. 3. vd. 11. P. kvalitativní, stupňová, Dk. Aesth. 99., ple- menná, Šmb., chemická, elektrická, Osv., krásna. Dk. To je pravá jeho p. Us. Rgl. Něco jest s něčím v přímé p-vě. ZČ. III. 2. — P. = protivenství. Za St. skl. polož: , Hr. ruk. 145. — P. = Styx. Lšk. — P., y, m., os. jm. Arch. VII 718., VIII. 408., D. ol. II. 90., Mus. 1880. 538. — P. Jan z Nové Vsi, kněz, protivník Husův. Vz Jir. Ruk. II. 154., 392. — P. = proti. Mkl. Etym. 266.

252288   Protivá Svazek: 7 Strana: 1371
Protivá = proti. Dol. Brtch. Béře od nas mýta p. svobodám královským. Půh. V 286.

252289   Protiva Svazek: 9 Strana: 0262
Protiva = proti. Nemá p. nám býti. 1472. Arch. XVI. 180. — P. Jan, kazatel a Husův protivník. Vz Flš. Písm. I. 145., Mus. 1?00. 190. nn.

252290   Protiva Svazek: 10 Strana: 0314
Protiva Jan kněz, a první kazatel v kapli betlémské v Praze asi r. 1430. Vz Ott.

252291   Protiváha, y Svazek: 2 Strana: 1192
Protiváha, y, f., das Gegengewicht. Šm. Aby zlu dobro p-hou se stalo. Sš. Sk. 89.

252292   Protiváhadlo Svazek: 7 Strana: 0515
Protiváhadlo, a, n. Zpr. arch. IX. 11

252293   Protivák Svazek: 7 Strana: 0515
Protivák, a, m. = protivník. Mor. a slez. Šd., Brt. D.

252294   Protivalí Svazek: 7 Strana: 0515
Protivalí, n. = ohrada proti pevnosti, Gegenversehanzung, Contravallation, f. Čsk.

252295   Protivánek Svazek: 7 Strana: 0515
Protivánek, nka, m., os. jm. Šd.

252296   Protivanov Svazek: 2 Strana: 1192
Protivanov, a, m., ves u Boskovic na Mor. PL.

252297   Protivcův Svazek: 10 Strana: 0314
Protivcův. Radosť z bolesti protivcovy. Zvon III. 278.

252298   Protivec Svazek: 2 Strana: 1193
Protivec, vce, m., ves u Vodňan. PL. — P., Widersacher, m.

252299   Protivec Svazek: 7 Strana: 0515
Protivec, os. jm. D. ol. II. 59., Arch. VII. 658., 534. — P., tvrz u Vodňan, Arch. VIII. 78.

252300   Protivec Svazek: 8 Strana: 0324
Protivec, vce, m. Dle Bl. Gr. 324. vox inepta, lépe: protivník.

252301   Protivěcný Svazek: 7 Strana: 0515
Protivěcný, gegensächlich. Dch.

252302   Protivědec Svazek: 7 Strana: 0515
Protivědec, dce, m. Dk.

252303   Protivek Svazek: 2 Strana: 1193
Protivek, vku, m., das Gegenstück. Šm.

252304   Protiven Svazek: 2 Strana: 1193
Protiven, vně, protivizeň, zně, f., der Kontrast, Widerstreit. Na Slov. Šf. Rozpr. 107. — P., die Widerwärtigkeit. Ib.. Šm.

252305   Protiven Svazek: 7 Strana: 0515
Protiven, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I 124.

252306   Protiven Svazek: 7 Strana: 0515
Protiven = protiva. Šf. III. 107. — P. = protivenství. Glč. I. 272.. Phľd. II 363.

252307   Protiven Svazek: 10 Strana: 0314
Protiven, vz Protivný.

252308   Protiven Svazek: 10 Strana: 0314
Protiven, vně, f. Robila mu p. Phľd. XXII. 34.

252309   Protivenerický Svazek: 7 Strana: 0515
Protivenerický, vz Protipříjičný.

252310   Protivení, n Svazek: 2 Strana: 1193
Protivení, n., das Widerstehen, der Wider- stand. Činil to s p-ním. Dch.

252311   Protiveno Svazek: 10 Strana: 0314
Protiveno, a, n. Pittn.

252312   Protivenství Svazek: 2 Strana: 1193
Protivenství, n., protivenstvíčko, a, n., odpor, zpor, protivnost, der Widerstreit, das Gegentlieil. Tkad. Pozorujíc, že se to všecko z p. proti tobě děje. Zák. sv. Ben. — P., protivné, odporné, nelibé věci, neštěstí, bída, odpornosti, die Widerwärtigkeit, das Unglück, Ungemach. V. P. domácí. D. Pouhé p. mozek mu hatí. Sych. P. někomu činiti. Zříz. Ferd. P-stvím navštěvuje Bůh poutníka. Sš. I. 59. P. pro Bóh trpěl. M. — P., ne- bezpečenství, nepřátelství, die Verfolgung, Feindschaft, Feindseligkeit. V., Tkadl. Jaké p. proti církvi Páně se pozdvihlo. Sš. Sk. 35. (Hý.).

252313   Protivenství Svazek: 7 Strana: 0515
Protivenství = odpor. Chč. P., contra- dictio. Ž wit. 17 44. a j. — P. = nelibé věci atd. A nemilují (Boha) tak v p., jako v prospěšenství; Buoh přepustí p. Št. Kn. š. 35 , 20. P. zkušuje lidí jako oheň zlata Krnd 205.

252314   Protivenstvo Svazek: 7 Strana: 0515
Protivenstvo, a, n. = protivenství.

252315   Protivěť Svazek: 7 Strana: 0515
Protivěť, i, f. Protiklad vyslovený slove p Jd. 3. vd. 9.

252316   Protivěta Svazek: 2 Strana: 1193
Protivěta, y, f., die Antithese. Sš. L. 72.

252317   Protivětí Svazek: 7 Strana: 0515
Protivětí, n. = protivěta, antinomie. Mus. 1880. 424., Dk. Dj. fil. 41., Dk. Roz. fil. 169.

252318   Protivětnosť Svazek: 9 Strana: 0262
Protivětnosť = kontradiktorní odpor. Ott Říz. I. 150.

252319   Protivětný Svazek: 8 Strana: 0324
Protivětný, antinomisch. Dk. (Krok 1895. 370.).

252320   Protivětří Svazek: 10 Strana: 0314
Protivětří, n. S p-třím jde už rozum můj (tomu už nerozumím). Slád. Ant. 98.

252321   Protivín Svazek: 2 Strana: 1193
Protivín, a, m., městys v Písecku. PL. Vz S. N.

252322   Protivína Svazek: 7 Strana: 0515
Protivína, y, f., Gegenstück, n. Slov. Loos.

252323   Protivína Svazek: 8 Strana: 0324
Protivína. P-ny vedla seba lepšie v oči bijú. Phľd. 1893. 350.

252324   Protivínská Svazek: 7 Strana: 0515
Protivínská, é, f., čes. tanec. Škd.

252325   Protiviti Svazek: 7 Strana: 0515
Protiviti se. Spor se p-ví. Dk. — se čemu: moci, řádu, Hus II. 257., I. 466., Št. Kn. š. 107., duchu, Pass., dobrému, vóli (něčí), své žádosti, lákání ďáblovu. Št. Kn. š. 40., 73., 182. — čemu čím. Ostnec svědomie, jímž by se p-vil hřiechu. Št. Kn. š. 186.

252326   Protiviti se Svazek: 2 Strana: 1193
Protiviti se, il, ení; protivovati se, pro- tivívati se, sich widersetzen, widerstehen, entgegen sein, widerstreben. Jg. — se komu, se čemu. To se mi protiví. Us. To se pro- tiví dobrým mravům. Jel. Pyšným se pán Bůh protiví, pokorným dává svou milosť. Kom. P-vil se jim Elymas čaroděj ; Výklad ten se mluvě obyčejné biblické protiví. Sš. Sk. 149., 30. Pravidlům těmto p-vují, se jména mláďat. Bž. 71. P. se božie vóli.'Št. N. 92. P-ví se slovu. ZN. P. se moci. Chč. 445. Kdožby se koli právu p-vil, že má na něj nejvyšší purkrabí pražský svú mocí táhnouti. Zř. F. I. B. 11. — s inft. Protiví se člo- věku jeho poslouchati. Sych. Protivil se nám přes pole průjezdu popřáti. Sych. — se komu v čem. Jestliže by sě jim v tom kto p-vil. Arch. I. 140. V skutcích Kristu se p-vil. Hus. I. 404. — se proti čemu: proti řádu. Hus. I. 394. — se jak. Podlé příkazu Petrova mučeníci pevně se příka- zům pohanů p-vili. Sš. Sk. 62. P. se bludům až do krve. Žal. 69. Těm se až do smrti p-ví. Hus. I. 423. Z nevědomosti v nevěře jménu Páně se p-vil. Sš. L 2. Jemuž (Titovu obřezání) Pavel do poslední síly se p-vil. Sš. Sk. 178. (Hý.). — se komu čím: slo- vem, pýchou, řečí. Chč. 445., 305., 620. — se komu také = hleděti jej zkaziti. Ros. — P., protivovati = protivou býti, protiviti se, entgegen sein. — čemu. Což (že slovo ďábel v řečtině se klade bez členu jako nějaké jméno vlastní) sličně protivuje jménu, jež ... Sš. Sk. 154. (Hý.).

252327   Protivítr Svazek: 2 Strana: 1193
Protivítr, větru, m., protivný vítr, der Gegenwind.

252328   Protivizeň Svazek: 7 Strana: 0515
Protivizeň, vz Protiveň.

252329   Protivka Svazek: 2 Strana: 1193
Protivka, y, f., protiva, das Gegentheil, Entgegengesetzte. Rostl. Nedělám té (ti) nic na p-ku = protivného. V Krkonš. Kb.

252330   Protivka Svazek: 7 Strana: 0515
Protivka = proti. Oni se p. mně podle půhonu nezachovali. 1537. Soud. kn. opav.

252331   Protivklad Svazek: 7 Strana: 0515
Protivklad, u, m.. Point, m. (ve hře v karty).

252332   Protivkusný Svazek: 7 Strana: 0515
Protivkusný = nevkusný, geschmack- widrig, abgeschmackt. Nz.

252333   Protivládce Svazek: 7 Strana: 1371
Protivládce, e, m., Gegenherrscher. Vrch. F. II. 249.

252334   Protivládní Svazek: 2 Strana: 1193
Protivládní, oppositionell, regierungs- feindlich. Rk.

252335   Protivládný Svazek: 9 Strana: 0262
Protivládný. P. strana. Pal. Pana. 451.

252336   Protivna Svazek: 2 Strana: 1193
Protivna, y, f., ligapta, šat, zastr. Rozk. P-vny k sedlům přibiti. Ms. jur. 217.

252337   Protivna Svazek: 8 Strana: 0324
Protivna. K Ms. jur. 217. přidej: Arch. XIV. 438., 473. Uzdáři prodávali protivna (zde pl. n.) k druhému popruhu. 1618. Hrš. Nách. I. 508.

252338   Protivně Svazek: 7 Strana: 0515
Protivně, widerwärtig atd., vz Protivný. P. smýšleti (feindselig). Lpř. Hřiechy lidé hřešie p. jemu. Št. Kn. š. 17.

252339   Protivnica Svazek: 9 Strana: 0262
Protivnica, e, f. = protější sousedka. Již Mor. Šeb. 56.

252340   Protivnice, e, protivnička Svazek: 2 Strana: 1193
Protivnice, e, protivnička, y, f., die Gegnerin, Feindin, Widerstreiterin. D., Ctib.

252341   Protivnický Svazek: 2 Strana: 1193
Protivnický, Widersacher-, Gegner-. Us.

252342   Protivnictví Svazek: 2 Strana: 1193
Protivnictví, n., die Gegnerschaft, Feind- schaft. Us.

252343   Protivnictvo Svazek: 7 Strana: 0515
Protivnictvo, a, n. = protivnictví. — P., die Gegner. Dch.

252344   Protivničí Svazek: 2 Strana: 1193
Protivničí, feindlich. 1424. Mus.

252345   Protivník Svazek: 2 Strana: 1193
Protivník, a, m., odpůrce, nepřítel, der Gegner. Feind, Widersacher, Widerpart, An- tagonist. V. Nepřítel a p. církve. V. Když p. odpírá n. zapírá. CJB. 401. Kde není p-ka, tu není půtka. V. Ctnosť bez p-ka vadne. Prov.

252346   Protivník Svazek: 7 Strana: 0515
Protivník. Horší jazyk falešníka nežli kopie p-ka. Výb. II. 728.

252347   Protivno Svazek: 2 Strana: 1193
Protivno = odporno, widerwärtig. Tkad., St. skl. — P., vz Protivný.

252348   Protivnosť Svazek: 2 Strana: 1193
Protivnosť, i, f., odpornosť, neshoda, das Gegentlieil, Widerspiel, der Gegensatz, Kon- trast. P. domnění, Us., představ a ponětí. Marek. — P., nepříjemnost, odpornosť, die Widerwärtigkeit, Widrigkeit. Jsme Bohem samým vydáni rozličné lidi rozličnými p-stmi potkati. Tkad. Všecky p-sti přemoci. Smil v. 272. — P., nepřátelství, odpornosť, zpur- nosť, die Feindseligkeit, Verfolgung, Wider- setzlichkeit. Jsme (neštěstí) všeho stvorenie p. a protivenstvie. Tkad. P. způsobiti.

252349   Protivnosť Svazek: 7 Strana: 0515
Protivnosť = nepříjemnosť atd. Cf. Jg. Slnosť. 34. V p-sti chop se zmužilosti. Bž. exc.

252350   Protivný Svazek: 2 Strana: 1193
Protivný; protiven, vna, o. P., strsl. protiv?n?, oppositus, příp. -?n?. Mkl. B. 146. P., naproti postavený, Gegen-, entgegenge- setzt. Představy, z nichž jedna něco tvrdí, což druhá upírá, slují protivné ku př.: pěkný, nepěkný. Marek. P. úsudkové, Marek, veli- činy (v počtech), Sedl., úhlové magnetu. Rostl. — čemu. Protivný sobě jsou smích a pláč, šept a křik. Kom. — jak: z konců p., diametralentgegengesetzt Hš. — P., ne- příjemný, odporný, widrig, widerwärtig, ge- hässig, unangenehm. P. zvyklosť. J. tr. P. vůně, slovo, Jel., věci. V. Pošetilec jest p. človek. Us. — komu. Ano v popředí staví myšlénku židům p-nou o utrpění spasitele. Sš. Sk. 41. (Hý.). Jest mi to protivné. D. Nad to nic mi není protivnějšího. Sych. Kluku bezbožná, lidem protivná. Us. Všk. Hřích Bohu protivný. Chč. 634. Žáku to bylo p-vno. Žk. 385. — komu proč: Bohu leností. Št. 223. — s infinit. Múdrá slova jsú bláznóm slyšeti p-ná. Výb. I. 898. — P., nepřátelský, zpurný, feindlich, widrig, wider- wärtig, widersetzlich. V. P. vítr; p. štěstí. D. P. strana, nepřítel. V. — komu. Buď protiven protivnému. Alx. 1098. Zákonu protivný. J. tr. — Troj., Tkad. — v čem. V něčem protiven sv. řeholi. Zák. sv. Ben. — k čemu komu. Vítr nám k našemu pla- vení p. Pref. — P., nestydatý, ostudný, un- verschämt, hässlich. Na mor. Zlínsku. Vz Dožera, Necuda, Nehaňba, Nestyda, Ohava, Omasta, Ostuda, Oštera, Ošusta, Otrapa, Pa- luda, Pluha, Smotlaeha, Spata. Brt.

252351   Protivný Svazek: 7 Strana: 0515
Protivný = naproti postavený. P. kněží (protivné strany). Let. 232. P. směr. Jd. Pořádek v číslování u tohoto nonia jest p-ný s pořádkem u měřítka Mj. 7. P. pro- měna (v protivu, naopak obrácená). Hr. rk. 91. — čemu. Tot jest pravá viera křesťan- ská, což by tomu p-né bylo, tomu žádný věřiti nemá; A když spzříš to vše popsánie viery, hlédaj, aby i jedné věci ze všech těch protiven nebyl. Št. Kn. š. 13., 15. — v čem. Řeč Kristova zdála se jim něco v sobě p-ná. Hus III. 179. — P. = nepří- jemný. Mnoho p-ho trpěl. Výb II 4. Do- nidž jemu nic p ho neučiní. Št. Kn. š. — komu. Smilstvoť jesť p-ná věc Bohu. Št. Kn. š. 112. — k čemu. Ktož mu co po- dává k zdraví p-ho. Hus I. 153. — P. ne- přátelský — čeho. Jest tam mnoho p-ných krve Kristovy Let. 505. Antikrist vykládá se jako protikrist aneb odporný a p-ný Krista. 1512. Mus. 1883. 365.

252352   Protivný Svazek: 9 Strana: 0262
Protivný. P. věno. Vz Odporný (zde).

252353   Protivný Svazek: 10 Strana: 0314
Protivný s inft. Víno p-né píti. Lbk. 30., 48.

252354   Protivo Svazek: 2 Strana: 1193
Protivo (zastr.) = proti, gegen. Vz toto. P. mně. Br.

252355   Protivo Svazek: 7 Strana: 0515
Protivo. Mkl. Etym. 206. Jakou víru zasluhuje tato legenda a to nejen z p-va jiným ale i sama o sobě. Pal. Rdh. II. 134. V Ž. kl. čtyřikrát. Ve vých. Mor. napro- tivo. Cf. Archiv Jag. XII. 192.

252356   Protivod Svazek: 7 Strana: 0515
Protivod, u, m. = protiproud. Zpr. arch. VII. 26.

252357   Protivodič Svazek: 7 Strana: 0515
Protivodič, e, m., Gegenlenker, m. Nz.

252358   Protivodojem Svazek: 7 Strana: 0515
Protivodojem, u, m. = vodojem naproti jinému ležící. Zpr. arch. XII. 14.

252359   Protivoj Svazek: 7 Strana: 0515
Protivoj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

252360   Protivoko. Když Svazek: 10 Strana: 0314
Protivoko. Když k němu p. přisedli. Wtr. Str. 28.

252361   Protivoložný Svazek: 10 Strana: 0314
Protivoložný, gegensätzlich. Krok II. b. 313.

252362   Protivopoložnosť Svazek: 7 Strana: 0515
Protivopoložnosť, i, f. Vz Jg. Slnosť. 66.

252363   Protivopůsobiti Svazek: 7 Strana: 0515
Protivopůsobiti = protipůsobiti. Pal. Rdh. I. 405.

252364   Protivorečnosť Svazek: 7 Strana: 0515
Protivorečnosť, i, f. = protimluva. Slov.

252365   Protivořeč Svazek: 7 Strana: 0515
Protivořeč, i, f. = protiřeč. Váňa.

252366   Protivořečení Svazek: 7 Strana: 0515
Protivořečení, n., Widerspruch, m. To není nic než pouhý odpor a p. sobě sa- mému. Pal. Rdh. 1. 217., 430.

252367   Protivořečící Svazek: 2 Strana: 1193
Protivořečící sobě dílo, ein sich wider- sprechendes Werk. Pal. Radh. III. 223.

252368   Protivosť Svazek: 2 Strana: 1193
Protivosť, i, f., protivnosť, odpornosť, der Gegensatz, Kontrast. P. idealu. Mus. I. a. 88.

252369   Protivostaviti Svazek: 2 Strana: 1193
Protivostaviti, entgegensetzen. Mus. I. a. 88.

252370   Protivovati se Svazek: 2 Strana: 1193
Protivovati se, vz Protiviti se.

252371   Protivu Svazek: 7 Strana: 0515
Protivu, strb. protivą contra, adversus. A toti p. mně mluviechu; P. duši méj; Položichu nenávisť p. milosti mej. Ž. wit. 118. 23., 108. 20., 108. 5.

252372   Protivý Svazek: 7 Strana: 0515
Protivý, entgegengesetzt. Vz Protivný. A zdorní p-ma kolú sa beranci parohma. Slov. Hol. 313.

252373   Protivývojový Svazek: 9 Strana: 0262
Protivývojový. P. idea. Nár. list. 1898. č 83. feuill.

252374   Protiypsilonský Svazek: 8 Strana: 0324
Protiypsilonský. P. smýšlení. Zl. Jg. 191., 197.

252375   Protizákonnictví Svazek: 7 Strana: 0515
Protizákonnictví, n., Antinomismus = popírání závaznosti mravního zákona. Vz Ott. II. 465., Protizákonnosť.

252376   Protizákonnosť Svazek: 7 Strana: 0515
Protizákonnosť, antinomia. Vz Ott. II. 464.

252377   Protizákonný Svazek: 2 Strana: 1194
Protizákonný, gesetzwidrig. P. skutek Koll.

252378   Protizákop Svazek: 7 Strana: 0515
Protizákop, ,u, m., Contre-Approche, Gegentranchée. Čsk.

252379   Protizánětlivý Svazek: 7 Strana: 0515
Protizánětlivý, protizánětivý = proti- zánětní.

252380   Protizánětní Svazek: 2 Strana: 1194
Protizánětní, antiphlogistisch. Šm.

252381   Protizápachový Svazek: 10 Strana: 0314
Protizápachový. P. léky (zápach ničící), desodorisantia. Ktt.

252382   Protizápalný Svazek: 7 Strana: 0515
Protizápalný, antiphlogistisch. Rk. Vz Protizánětný.

252383   Protizávaží Svazek: 7 Strana: 0515
Protizávaží, n., Gegengewicht, n. ZČ. I. 29., Zpr. arch.

252384   Protizávěrka Svazek: 7 Strana: 0515
Protizávěrka, y, f. = protizpěr, Gegen- sperre, f. Šp.

252385   Protizbouření Svazek: 2 Strana: 1194
Protizbouření, n., die Gegenrevolution. Šm.

252386   Protizemní Svazek: 2 Strana: 1194
Protizemní strana města, die Landseite.

252387   Protizimničný Svazek: 7 Strana: 0515
Protizimničný. P. rostlina, chinininga. Presl. P. léky.

252388   Protizkouška Svazek: 2 Strana: 1194
Protizkouška, y, f., die Gegenprobe. P. při hlasování.

252389   Protizlomenina Svazek: 7 Strana: 0515
Protizlomenina, y, f., Contrecoupfractur.

252390   Protiznačnosť Svazek: 7 Strana: 0515
Protiznačnosť, i, f., enantiosis, enantio- semia, antiphrasis: bellum non est bellum (hezké není válka). Nz.

252391   Protiznak Svazek: 2 Strana: 1194
Protiznak, u, m., Kontrasignal, n. Šm.

252392   Protizněnství, protiznění Svazek: 2 Strana: 1194
Protizněnství, protiznění, n., der Kon- trapunkt (v mus.). Šm.

252393   Protizpčv Svazek: 2 Strana: 1194
Protizpčv, u, m., antiphona. Rozk. Vz Přípěv.

252394   Protizpěr, u Svazek: 7 Strana: 0516
Protizpěr, u, m., vz Protizávěrka.

252395   Protizpěrací Svazek: 7 Strana: 0516
Protizpěrací zpruha, Gegensperrfeder, f. Šp.

252396   Protižidovitví Svazek: 7 Strana: 0516
Protižidovitví, n., Antisemitismus, m.

252397   Protižidovský Svazek: 7 Strana: 0516
Protižidovský, antisemitisch. Dch.

252398   Protížiti se Svazek: 2 Strana: 1194
Protížiti se, il, en, ení; protěžovati se, schwer werden. — se komu kde. Protížilo se mu to břemeno po cestě. Us.

252399   Protiživelnosť Svazek: 8 Strana: 0324
Protiživelnosť, i, f. Am. Orb. 109.

252400   Protkaný Svazek: 2 Strana: 1194
Protkaný; -án, a, o, durchgezogen, ge- stickt, gespickt. — čím: diamantem. Sš. P. 273. Sluníčkem je protkán bělořasný kroj. Hdk. C. 21. Zajíc slaninou p. Us. Roucho jeho stříbrem p. Sš. Sk. 147. (Hý.).

252401   Protkati Svazek: 2 Strana: 1194
Protkati, proťkávati, protýceti, el, en, ení. Vz Protýcený. Durch-, hineinweben. — co kam. Tkadlec do osnovy outek protká- vaje plátno dělá. Kom. — co čím: zlatem, Ros., aksamit stříbrohlavem. V. Nebe p-lo tvůj život štěstím a radostí. Šm.

252402   Protkati co Svazek: 7 Strana: 0516
Protkati co. Paprsek protkal mračna tíhu. Kká. Smích a zpěvy hluk p-valy. Vrch. — co čím. Nach, jimž západ cedry p-kává. Vrch. Dějiny pověstmi a bájemi p. Šmb.

252403   Protklý Svazek: 2 Strana: 1194
Protklý = probodený, durchstochen. P. ruka. Sš. Hc. 89. — čím. Hlavu maje p-klou hřebem. Sš. Bs. 206. (Hý.).

252404   Protknouti Svazek: 2 Strana: 1194
Protknouti, ul, ut, utí; proteku, tkl, tekl (zastr. protčen, ení); protýkati, protykovati = probodnouti, durchstossen ; prokládati, prohazovati, durchwirken, sticken. Jg. — co jak. Ot ramene šúrem kyčlu protče (pro- tekl). Rkk. 55. — co komu. Štít, pláty, brnie jemu protče. St. skl., Alx. 1119. — co čím: boky něčí mečem. Ben. V. Tělo své mečem p. Kram. Hrtán jemu protkni hrál! strohou. Sš. Bs. 201. (Hý.). Zajíce sla- ninou p. (= protahovati, v obecné mluvě dle něm.: špikovati). Us. Jiní je naskrze rožny protýkali. Trip. P. koho mečem. Chč. 606. — kde. To pak slyševše protknuti byli v srdci. Sš. Sk. 28. (Hý.).

252405   Protknouti Svazek: 8 Strana: 0324
Protknouti. Od ramene šúrem kyčlu pro- tče. Rkk. Cf. Nár. list. 1896. č. 223. 4. (ob- hajuje se).

252406   Protknouti co čím (jak Svazek: 7 Strana: 0516
Protknouti co čím (jak). Nelibým ta zpráva mě protknula dojmem. Čch. Živ. Těla jejich meči protkli až do smrti. Pass. mus. 384.

252407   Protkvělý Svazek: 7 Strana: 0516
Protkvělý = protklý. Tichým žalem p. Dk. Aesth. 344.

252408   Protlačení, n Svazek: 2 Strana: 1194
Protlačení, n., das Durchdrücken. Us.

252409   Protlačený Svazek: 2 Strana: 1194
Protlačený; -en, a, o, durchgedrückt. P. hrách, čočka, Erbsen-, Linsenpuré. Dch.

252410   Protlačiti Svazek: 2 Strana: 1194
Protlačiti, il, en, ení; protlačovati, pro- tlačívati = na skrze tlačiti, durchdrücken, durchpressen, tlačením díru udělati, ein- drücken, durchdrücken; se = protiskuouti se, sich durchdrücken, durchdringen, sich durchdrängen. Jg. — co : vejce (promačk- nouti). D. — co, se kudy. Něco skrze ce- dítko, skrze malou díru p. V. P. se skrze zá- stup. Ros. — co čím. Hlavou zdi nepro- tlaéíš. Ros. — se kde, v čem, vz Bohatý.

252411   Protlačiti se kudy Svazek: 7 Strana: 0516
Protlačiti se kudy: zástupem. Us. Pdl.

252412   Protlačovací Svazek: 2 Strana: 1194
Protlačovací síto, das Passirsieb. Šm.

252413   Protlachati Svazek: 2 Strana: 1194
Protlachati, protlachávati, verschwatzen, verplaudern. — co : celý den. — P., tla- chavě propověděti, protlampati, herauschwa- tzen. Ros. — co : tajemství. Us.

252414   Protlampati Svazek: 2 Strana: 1194
Protlampati, protlampávati = žvavě pro- pověděti, herausschwatzen, -plaudern. — co. Všecko protlampá (vytlampá, vyzvoní). Reš.

252415   Protlaskati Svazek: 2 Strana: 1194
Protlaskati, protlaskávati = tlaskáním pozbyti, verschnellen. Ros. — co. Protleti, tleji, tlel, ení, protlívati, ver- modern, durchglimmen. Us. Jg.

252416   Protlouci Svazek: 2 Strana: 1194
Protlouci, tluku, češ atd., tluc, tluka (ouc), tloukl, tlučen, ení; protloukati, pro- tlukovati = proraziti, durchschlagen; stlouci, zusammenstossen. Jg. — co. Co to pro- tloukáš (díru do toho děláš)? P. rudu (na drobno roztlouci). Vys. — co s čím: ze- linu s pepřem p. (stlouci).V. — co čím: kladivem, durchhämmern. Šm. — se kudy: skrze vojsko, skrze nepřátely (probiti se). Ros. P-ká se živobytím. Us. Kšá. My se životem už nějak protlučeme. Us. — se kudy jak: bídně. Němc. P-kati se světem žebrotou. Sabina.

252417   Protlouci co Svazek: 7 Strana: 0516
Protlouci co. Život (bídně) protloukati, das Leben kümmerlich durchdringen. Dch., Lpř., Šml. Peníze p. Us. Rgl.

252418   Protmívati se Svazek: 2 Strana: 1194
Protmívati se, dunkel hervorstechen. Us. Dch.

252419   Protnouti Svazek: 2 Strana: 1194
Protnouti (cf. Jmouti, Pnouti), tnu, tni, tna (ouc), ul, ut, utí; protíti, tnu, ťal, ťat, tětí; protínati = proseknouti, durchhauen. Jg. — co: žílu, ubrus, plátno, dřevo. Ros. — co čím: mečem, sekerou, nožem. — co komu: králevi kožiu. Alx. 1134. — se. Přímky se protínají. Pom.

252420   Protnouti co čím Svazek: 7 Strana: 0516
Protnouti co čím. Dráha hlubokým vý- kopem protíná potok. Zpr. arch. VII. 27. P. přímkou AB přímku CD. Jd. Geom. An ho hned mečem protče. Jdš. v. 209. — se kde. Dvě plochy protínají se v čáře je- diné. Us. — se jak. Cesty se vespolek křížem p-nají. Us. Pdl.

252421   Protnutí Svazek: 7 Strana: 0516
Protnutí, n., das Durchhauen. Vz Slov. zdrav.

252422   Protný Svazek: 7 Strana: 0516
Protný = protičelný. Slov. Ssk.

252423   Proto Svazek: 7 Strana: 0516
Proto = neboť. Jarmark bude slabý, proto lidé sú na poli. Srov. laš. čemu. Mor. Brt. D. 175.

252424   Proto, protoť, protož Svazek: 2 Strana: 1194
Proto, protoť, protož. Klade se: 1. Když vyslovujeme, že věta předchodná pří- činu toho v sobě drží, co se ve větě druhé vynáší, deswegen, darum, deshalb, daher. A tak jsem porozuměl, že na těch stolicích seděti nebezpečno jest, protož jsem raději odešel. A my proto, aby se v tom dobře opatřil, rok jemu jsme dali do dvú nedělí. NB. TČ. Dostal co proto, er bekam seinen Thoil (Verweis, Schläge). Dch. — 2. Když předchodná věta důvod toho v sobě obsahuje, o čem v druhé řeč jest. Člověk k práci stvořen jest. Protož rozličné práce uměti potřeba. Kom. Protož z těch peněz pohoní; Nezná se mu Hovorka, protož mu má práv býti. Půh. II. 126., 64. Dobrý ? přímý jest Hospodin, protož vyučuje hříšníky cestě své. Br. — 3. Když k důvodům, kterými větu předchodnou stvrzujeme, to, co z nich a je- jich povahy vyplývá, připojujeme, v kteréžto příčině spojka protož za spojkou nebo jde. Dobře pak a vlastně aby se každé dílo dělati (učeník) učil, k tomu také potřebí příkladu aneb vzoru co nejdokonalejšího. Nebo kdo se z zlého učí, jak se dobře učiti má? Prtá- kem bude ne písařem neb malířem dobrým, kdo se z leda písma, z leda malování škrtati učí. Protož dokonalosť hned z místa namě- řovati se musí, ačkoli jí hned z místa vy- hledávati nelze. Kom. — Pozn. 1. Místo proto klade se pročež, když výsledek s dů- vodem úžeji spojiti jest. Trápení každé noci vrtá kosti mé ve mně, pročež ani nervové moji neodpočívají. Br. — Pozn. 2. Místo proto klademe i: za tou příčinou, pro tu příčinu, z té příčiny, za kterouž příčinou. Z té příčiny hornaté byliny mocnější bývají. Byl. — Vz Zk. Skl. 573., Věta výsledná, příčinná.

252425   Protočiti Svazek: 2 Strana: 1194
Protočiti, il, en, ení; protáčeti, 3. os. pl. ejí, el, en a ín, ení; protočovati = toče díru udělati, durchlöchern, durchdrehen; skrze něco točiti, durchwinden, durchdrehen; toče ztratiti, durchs Drehen verlieren. — abs. Protočil (šenkýř nepozorně pivo vytáčeje). Us, — co: pivo = co při točení ukrápne, co ujde, co se protočí, der Zapfenabgang. — co čím. Sukna, která lehce prstem protočíš, nekupuj. Ros. — Č.

252426   Protogin Svazek: 2 Strana: 1195
Protogin, u, m., druh žuly. P. z ortho- klasu a oligoklasu, pak ze šedého křemene, z tmavozelené slídy a ze světle zeleného talku se skládá. Bř. N. 244., Krč. 80., Schd. II. 69., S. N.

252427   Protok Svazek: 2 Strana: 1195
Protok, u, m., vz Průtok.

252428   Protokatechový Svazek: 7 Strana: 0516
Protokatechový. P. kyselina. Vz Rm. II. 157.

252429   Protokatechualdehyt Svazek: 7 Strana: 0516
Protokatechualdehyt, u, m. Vz Rm. II. 115.

252430   Protokol Svazek: 2 Strana: 1195
Protokol, u, m., z řec., první zápiska; spis sepsaný o soudním n. úředním n. jakém- koli sborovém jednáni, das Protokoll, die Verhandlungsschrift. Vz více v S. N. P. pře- hlížecí, skontrovací, Skontrirungs-, zasedací n. sedací, Sitzungs-, trestní, Straf-, o stání n. v příčině stání, Tagsatzungs-, taxovní, o seznání svědků, odevzdávací, Uibergabs-, přejímací n. za příčinou přejímání něčeho, p. v příčině narovnání, p. dražební, volební, ku slyšení svědků, směnečního osvědčení, soudní, jednací, Geschäfts-, hledací, Nach- schlage-, protokol v příčině základu brání n. vzetí, Pfaendungs-, J. tr., p. o řečech stát- ních, věrný, Er., průchodčí, Passanten-, Us., podací, podavací ne: zadavací, Šb., o do- brém zdání znalcův, Šp., ohledací n. o ohle- dáni, dotazovací, Anfrage-, poradní, Berath- schlagungs-, o poráženi dobytka n. porá- žečný, Schlachtungs-, o shledané stavbě, Baubefunds-, počtů pozemných, J. tr., schva- lovací, Collaudirungs-, konferenční, skladací, Erlags-, dražební n. licitační, likvidační, tržní, pachtovní, radní, Raths-, o přehlídce. Šp. K p-lu něco přiložiti; p. zhotoviti, vésti, přečísti, podepsati, datovati, zdělati; něco do p-lu nebo v p. dáti, vložiti; číslo po- dacího (Exhibiten-) p-lu; p. o něčem sepsati n. zdělati; zapsati, sepsati něco p-klem; p. podepsati n. podepsati se v protokole; se- psání žaloby ústní p-klem n. do p-klu. J. tr. Žalobu do p-klu vzíti; do p-klu něco za- psati ; listiny ku p-klu přiložiti; p. znalcům dáti podepsati;o nařízeních p. vésti; rekurs do p-klu dáti. Rd. Vyslechnutí koho p-klem; zapsati firmu p-klem; p. skončiti. Šp. P. se- psaný, zdělaný atd. při schůzi atd. dne 15. září 1873., dne 22. dubna 1880. P. zavésti, šp. m: psáti, sepsati, vésti atd., vz nahoře. P. přes žalobu sepsati, šp. m.: o žalobě. Do p-klu něco zanésti šp. m.: dáti, vložiti, zapsati atd., vz nahoře.

252431   Protokol Svazek: 7 Strana: 0516
Protokol = zápisník.

252432   Protokol Svazek: 8 Strana: 0324
Protokol, f. Zábř. Brt. D. II. 281.

252433   Protokolista Svazek: 2 Strana: 1195
Protokolista, y, m., dle Despota, zapi- sovatel, der Protokollist. J. tr.

252434   Protokoll Svazek: 10 Strana: 0314
Protokoll. Sr. Ott. XX. 801.

252435   Protokollárně Svazek: 9 Strana: 0262
Protokollárně něco uvésti. Ott. Říz. I. 8.

252436   Protokollární Svazek: 9 Strana: 0262
Protokollární prohlášení. Ott. Říz 1. 171

252437   Protokolní Svazek: 7 Strana: 0516
Protokolní kniha. Mus. 1880. 81.

252438   Protokolník Svazek: 2 Strana: 1195
Protokolník, a, m. = protokolista. Šm.

252439   Protokolovati Svazek: 2 Strana: 1195
Protokolovati, do protokolu zapsati, pro- tokol vésti atd., protokolliren. Vz Protokol.

252440   Protomedi-cus Svazek: 2 Strana: 1195
Protomedi-cus, ka, m., zdravotní úředník vyšší důstojnosti, jemuž svěřena jest vrchní správa zdravotních záležitostí a ústavů ve větším okrese, v celé zemi n. v celé říši. Vz S. N.

252441   Protomedicus Svazek: 10 Strana: 0314
Protomedicus nyní: zemský zdravotní referent. Ktt.

252442   Protomerit Svazek: 8 Strana: 0324
Protomerit, u, m. = odstavec přední (poly- cystidy). Vstnk. II. 335.

252443   Protonotář Svazek: 7 Strana: 0516
Protonotář, e, m., protonotarius. P., místy nejvyšší písař, druhý slul mladší, menší; v Praze slul nejvyšší písař kancléř. Wtr. Obr. 723. P. rady Nového města praž- ského, apoštolský. Mus. 1880. 491., 47l.

252444   Protopiti Svazek: 2 Strana: 1195
Protopiti, il, en, ení; protopovati, ein wenig durch-, einheitzen. — co čím: kamna, pokoj dřívím, uhlím. — se. Tato kamna se brzo protopí. Šm.

252445   Protopiti se Svazek: 7 Strana: 0516
Protopiti se, untersinken. Nelez na slabý led, ať se neprotopíš. U Žir. Vlk.

252446   Protoplasma Svazek: 7 Strana: 0516
Protoplasma, mata, n., z řec. = dusič- natá bílkovinná základní látka rostlinná, SP. II. 99., dusíkatá látka rosolovitá v rostlinné buničce. Vz KP. V. 423. P. = živá hmota buňky, hmota, z níž se skládá embryo zví- řecí. Vz Cambium, Sarcoda. Purkyně 1839. Cf. Ott. IV. 936. P. je směsí sloučenin che- mických. Vz Ott. IV. 936.

252447   Protoplasma Svazek: 10 Strana: 0314
Protoplasma, atu, n. = buňka, Ott. XX. 803

252448   Protoplasmatický Svazek: 7 Strana: 0516
Protoplasmatický, protoplasmatisch. P. látka, hmota bylinná. Osv. I. 485., SP. II. 125.

252449   Protoplasmový Svazek: 7 Strana: 0516
Protoplasmový lépe: protoplasmatický.

252450   Protopop Svazek: 7 Strana: 0516
Protopop, a, m., Protopresbyter (dod.).

252451   Protopresbyter Svazek: 7 Strana: 0516
Protopresbyter, tra, m., vůbec protopop zvaný, jest člen hierarchie ruské mezi bi- skupem a popem položený. S. N. XI. 79.

252452   Protosystolický Svazek: 8 Strana: 0324
Protosystolický. P. šelesť srdeční počí- nající se systolou. Vstnk. III. 470.

252453   Prototyp Svazek: 2 Strana: 1195
Prototyp, u,m., pravzor, praobraz, vzorný obraz, vzor; též první otisk prací ryjeckých, das Prototyp, Mustervorbild. S. N.

252454   Prototyp Svazek: 10 Strana: 0314
Prototyp, u, m. P kilogrammu, metru. Strh. Mech. 89., 90., 21., 26.

252455   Protoulati Svazek: 2 Strana: 1195
Protoulati, protulovati, durchstreifen, durchwandern. Jg. — co. Protoulal (proběhl) všecky země. Ros. — se — projíti se, pro- běhati se, sem tam se toulati, spaziren, flan- kiren, herumschweifen. Jg. . Semotam se p. V. Paliči se protulovali. V. — se kde. Pro- tulovali se v zemi nepřátelé. Ps ms. Pečo- vání v mysli se protulují. Jel. P. se v městě po ulicích. Lom. Bezbožnosť a nepravosť so mezi Námi protulují. Br. — se jak: bez pořádku. Karyon. — se čím: P. se jinde mysli, p. se očima. Jg., Žalm.

252456   Protoulati se kudy Svazek: 10 Strana: 0314
Protoulati se kudy. Protulují se po domích sprostých lidí. XV. stol. Uč. spol. 1903 III. 19.

252457   Protoužiti Svazek: 2 Strana: 1195
Protoužiti, il, en, ení, durchs Sehnen verlieren. Po nemnohých chvílích zde pro- toužených, im Sehnen zugebracht. Č. B. 57.

252458   Protovaryšiti Svazek: 2 Strana: 1195
Protovaryšiti, il, en, ení, durch seine Gesellen verlieren. Bern.

252459   Protož Svazek: 2 Strana: 1195
Protož, vz A, Proto.

252460   Protože Svazek: 10 Strana: 0314
Protože = protož, igitur. P. takto mlu- vieše. Hrad. lla. 2.

252461   Protrandati Svazek: 7 Strana: 0516
Protrandati = promarniti, zmařiti, pro- běhati. Ty všecek čas p-dáš. Us. Rgl.

252462   Protrápiti Svazek: 2 Strana: 1195
Protrápiti, il, en, eni, durchquälen. — se, sich quälend durchhelfen. Šm.

252463   Protratiti Svazek: 2 Strana: 1195
Protratiti, il, cen, ení; protráceti, el, en, ení, verlieren. —??: česť, Bianc, svou pa- nenskou čistotu. Št. Ruben p-til od svého otce požehnánie. Št.

252464   Protratiti Svazek: 8 Strana: 0324
Protratiti. Čtyři zl. jsme tam p-li (utra- tili). Půh. VI. 192.

252465   Protratiti co čím Svazek: 7 Strana: 0516
Protratiti co čím. Ruben smilstvem p-til od svého otce požehnánie. Št. Kn. š. 113.

252466   Protrávení Svazek: 10 Strana: 0314
Protrávení, n. Za p. platiti. Zvon III. 329.

252467   Protráviti Svazek: 2 Strana: 1195
Protráviti, il, en, ení; protravovati = projísti, utratiti, zmrhati, verzehren, durch - bringen; ztráviti, trvati, zubringen; se: po- travy stráviti, den Vorrath aufzehren; strá- venu býti, aufgezehrt werden. Jg. — co: statek a jmění. V., D. Co dobytek p-vii. Zř. F. I. G. 31. — čeho. Ten protrávil peněz (neurčitou summou). Us. — kde. Pro- trávil jsem na půl cestě, co jsem cestného dostal. Sych. Celé dni při obětech p. Měst. bož. Dlužen mi peníze za stravu, jakož u mne p-vil. Půh. II. 404. Že jsú v mém domu protrávili u mne. Půh. I. 191. Co se na cestě tam i zase p-ví. J. tr. — co v čem. Celé dny v modlitbách p. (tráviti). Měst. bož. — co kdy. Za jednu zimu p-vil celý svůj statek (prohýřil). Us. Hý. — se s kým: s vojskem = potravu všecku stráviti. Mus.

252468   Protráviti Svazek: 9 Strana: 0262
Protráviti, P-viv se s vojskem. Pal. Děj. IV. 1. 184.

252469   Protráviti co čím Svazek: 7 Strana: 0516
Protráviti co čím: noc plesem. Us. Hlk. — co kde. Svůj život na vozích pro- travují Šf. Strž. I. 402.

252470   Protravný Svazek: 2 Strana: 1195
Protravný, verdaulich. L.

252471   Protrestati Svazek: 2 Strana: 1196
Protrestati, durchfuchteln. Sm.

252472   Protrh Svazek: 7 Strana: 0516
Protrh, u, m. = protržení, Durchbruch, m. Je tam na poľu od vody taký p. Slez. Šd.

252473   Protrhati Svazek: 2 Strana: 1196
Protrhati, vz Protrhnouti.

252474   Protrhlosť Svazek: 2 Strana: 1196
Protrhlosť, i, f., protrženost, der Bruch.

252475   Protrhlý Svazek: 2 Strana: 1196
Protrhlý, protržený, durchgerissen.

252476   Protrhnouti Svazek: 2 Strana: 1196
Protrhnouti, ul, ut, utí a trhl, tržen, ení; protrhati, protrhovati, protrhávati = něco na skrz trhnouti, tržením díru udělati, durchreissen , durchbrechen, durchlöchern ; zrušiti, brechen, verletzen; propučiti, pro- díti, aufreissen; rychle zbuditi, jähling auf- wecken ; p. se: otevříti se, díru dostati, durch- brochen werden, durchreissen; náhle se pro- buditi, jähling aufwachen, im Schlafe auf- fahren; vyskočiti, hervorbrechen. Jg. — co: papír, U., šaty, střevíce, D., smlouvu, V., Kom., právo, V., pokoj, příměří, Ros., slib. Th. Voda protrhla rybník, V., jez, hráz. Ros. — co kde: mezeru v hradbě. Řetěz na více místech p. Kom. — co čím: rukou. Us. Pavučiny větší zvířata mocí protrhují. Mach. — se. Protrhla se plachta, Us., hráz, Ros.; protrhl se řád, jez, nežit. Us. — koho, se z čeho: ze psaní. V., Sych., Jel. — se kam. Řeka do strouhy se protrhla. Cyr.

252477   Protrhnouti Svazek: 7 Strana: 0516
Protrhnouti. = co: oči = otevříti, pro- buditi se. Vlč. — co kdy. Když ráno po dlouhém spánku zrak p-hla. Šml., Osv. I. 279. — se komu. Až se jim p-haly žíly. Kld. I. 134. — se kudy. Protrhuje-li se chmurou ranní paprsek sluneční, věštívá to pěkný den. Mj. 149.

252478   Protrhnutí Svazek: 2 Strana: 1196
Protrhnutí, n., das Durchreissen. Us.

252479   Protrhovač Svazek: 2 Strana: 1196
Protrhovač, e, m., der Durch-, Zerreisser, Unterbrecher, Ausjäter. Bern.

252480   Protrhování, n Svazek: 2 Strana: 1196
Protrhování, n., die Unterbrechung, Auf- reissung, das Aufwachen aus dem Schlafe. Us.

252481   Protrhovaný Svazek: 2 Strana: 1196
Protrhovaný; -án, a, o, vz Protrhnouti.

252482   Protrkati Svazek: 2 Strana: 1196
Protrkati, protrknouti, knul a kl, ut, utí, mit den Hörnern durchstossen. — co čím. Býk rohy dvéře protrkl.

252483   Protrkati se kudy Svazek: 10 Strana: 0314
Protrkati se kudy: světem (protlouci). Hamz. 13.

252484   ProtrouBiti Svazek: 2 Strana: 1196
ProtrouBiti, il, en, ení; protrubovati, nějaký čas troubiti, eine Zeit lang blasen; vytlampati, ausposaunen; troubě ztratiti, durchs Trompeten verlieren. Us. Jg. — co: zdraví a život p. Us. P. statek (propiti). Us. Hý.

252485   Protrousiti Svazek: 2 Strana: 1196
Protrousiti, il, šen, ení; protrusovati a protrušovati = prosypati, durchstreuen; se, pronikati, durchdringen; projeti, protáhnouti, durchfahren, durchgehen. Jg. - co, se kudy. Něco skrze říčici, sítko p. (prosypati). Ros. Prach i skrze dosti husté koberce se pro- trousí (prorazí, pronikne). Ros. — co proč. Leccos toho z křehkosti onde i onde pro- trušuje. Br. — čím kde. Protrušuje ve své knize zde i onde něčím užitečným. Jel. — se. Již snad jednou ti vojáci se protrousí (protáhnou). Ros. — se na koho. P-lo se to na něho = prozradilo se. Us. Hý.

252486   Protrpěti co Svazek: 9 Strana: 0262
Protrpěti co: zlé dni. Slád. Jak. 126.

252487   Protrubovati Svazek: 9 Strana: 0262
Protrubovati, vz Protroubiti.

252488   Protruditi Svazek: 2 Strana: 1196
Protruditi, il, zen, ení, durchquälen. — se. Šm.

252489   Protruhlařiti Svazek: 2 Strana: 1196
Protruhlařiti, il, en, ení, durch Tischlerei verlieren. — co. Ros.

252490   Protruchlený Svazek: 7 Strana: 0516
Protruchlený; -en, a, o, vertrauert. P. den. Sá.

252491   Protruchliti Svazek: 2 Strana: 1196
Protruchliti, il, en, ení, vertrauern. — co sobě: zdraví i život si p. Ros.

252492   Protrulantiti Svazek: 8 Strana: 0324
Protrulantiti. Českou zemi byste p-li (hloupostí ztratili). Šml. VIL 171.

252493   Protržení, n Svazek: 2 Strana: 1196
Protržení, n., die Durchreissung, Durch- brechung, Trennung, der Bruch, Vorfall. V. P. oblakův, Us., zřízení zemského, Apol., vody, Us., hráze, der Dammbruch, Dch., smlouvy. — P., spatný prodej, ein mit Scha- den geschehener Verkauf. Cf. Protržiti. Též Evky prosila, aby ji z toho p. propustila, NB. Tč. 196.

252494   Protrženina Svazek: 2 Strana: 1196
Protrženina, y, f., der Durchbruch. Brt.

252495   Protrženina Svazek: 8 Strana: 0324
Protrženina, y, f. Háj. Herb. 222.

252496   Protrženo Svazek: 10 Strana: 0314
Protrženo, vz Proraženo.

252497   Protržený Svazek: 2 Strana: 1196
Protržený; protržen, a, o, durchgebrochen, unterbrochen. P. čas. Zlob., hráz, Dch., smlou- va. Cf. Protržení, Protrhnouti.

252498   Protržiti Svazek: 2 Strana: 1196
Protržiti, il, en, ení, mit Schaden ver- kaufen. Us. Jg.

252499   Protržiti Svazek: 7 Strana: 1371
Protržiti. P. hajtman p-žil tvrz Byňov (prodal). Půh. V. 224. Tak, jakž jest u Ho- ráka p-žil (prodělal). Ib. 113.

252500   Protržný Svazek: 2 Strana: 1196
Protržný, vz Průtržný.

252501   Protřásací Svazek: 7 Strana: 0516
Protřásací, durchschüttelnd. Pdl.

252502   Protřásání Svazek: 7 Strana: 0516
Protřásání, n., Durchschütteln, n. P. kapaliny. Zpr. arch. XI. 12.

252503   Protřásaný Svazek: 7 Strana: 0516
Protřásaný; -án, a, o, durchgeschüttelt. Otázka často p-ná, oft ventilirt, discutirt. Dk.

252504   Protřásati Svazek: 7 Strana: 0516
Protřásati otázky, discutiren. Dch., Dk.

252505   Protřáskati Svazek: 2 Strana: 1195
Protřáskati, protřískati, protřesknouti, schmetternd werfen o. durchdringen, durch- schmettern— co čím. Kamením protřískali jeho tělo. Šm.

252506   Protřásti Svazek: 2 Strana: 1195
Protřásti, třesu, třes, třesa (ouc), třásl, třesen, třesení; protřásati = třesa prohoditi, durchschütteln, durchrütteln; probrati, durch- schütteln ; třesa rozebrati, durchschütteln; něčím pohybovati, pohazovati, aufschütteln. Jg. — co: hrušky (probrati), Us., slámu (tře sením rozbírati, aby zrna vypadala), peřinu (aby peří zkypřelo), šaty. Ros. — co kudy: zrno skrze řešeto (třesením prohoditi). Ros. — (co) čím: slámu výtřaskami p. Us. P. peřinou — peřinu. Ros. — co komu: měšec, kapsu (vyhráti). Ros. — se kde: na voze, po cestě. Ros. — Jg.

252507   Protřebivý Svazek: 7 Strana: 0516
Protřebivý. Žertev p-vá síla. Msn. Or. 112.

252508   Protřele Svazek: 7 Strana: 0516
Protřele, vz Protřelý. Jiní drzeji a pro- třeleji dále postoupili. Bdl. ŽŠf. 111.

252509   Protřelosť Svazek: 2 Strana: 1195
Protřelosť, i, f., nestydatost, Schamlosig- keit. V. — P., zkušenost, zběhlost, Erfahren - keit.

252510   Protřelý Svazek: 2 Strana: 1195
Protřelý = zkušený, zběhlý, geübt, er- fahren. Prese všeliké ponížení Kristovo p. zrak čísti mohl napsaná na tváři jeho slova: Král králů, pán pánů. Sš. J. 32. (Hý.). Muž rozumu p-lého. Šml. — čím. Je muž životem p. Us. u Rychn. — P., gebannt. P. cesta. Šm. — P., nestydatý, unverschämt, frech. Pro- třelé tváři, protřelého čela býti. V. Jsou čela p-lého jako nevěstka nestydatá. Skl. V. 104.

252511   Protření Svazek: 2 Strana: 1196
Protření, n., die Durchreibung. Us. Jg.

252512   Protřený Svazek: 2 Strana: 1196
Protřený; -en, a, o, durchgerieben. Vz Protříti.

252513   Protřepati Svazek: 2 Strana: 1196
Protřepati, protřepávati, durchrütteln, durchschütteln. — co: peřiny. — se. Ptáček se protřepává. Ros.

252514   Protřepetati se Svazek: 2 Strana: 1196
Protřepetati se, protřepetávati se. Ptáci se protřepetávají, die Flügel schütteln, sich rütteln.

252515   Protřes Svazek: 2 Strana: 1196
Protřes, u, m., die Durchschüttelung.

252516   Protřesený Svazek: 7 Strana: 0516
Protřesený; -en, a, o, durchgeschüttelt. Smíšenina řádné p-ná. SP. II. 101.

252517   Protříbení Svazek: 2 Strana: 1196
Protříbení, n., die Sichtung. Kom.

252518   Protříbený Svazek: 2 Strana: 1196
Protříbený; -en, a, o, gesichtet, P. slova. Dch.

252519   Protříbený Svazek: 10 Strana: 0314
Protříbený zrak = vyjasněný. Kká. Sion. II. 258.

252520   Protříbiti Svazek: 2 Strana: 1196
Protříbiti, il, en, ení, protřibovati = pro- mlátiti, procíditi, pročistiti, opálati, prosí- vati na říčici, přesypati, durchdreschen, sich- ten. — co: spis. Scip. Chtěl satan, aby vás mohl p., abyste totiž plevami shledáni byli. Sš. L. 200.

252521   Protříbiti se čím Svazek: 7 Strana: 0516
Protříbiti se čím: zkušenostmi. Šml.

252522   Protřípati Svazek: 2 Strana: 1196
Protřípati, prostřípávati, máchati, schwei- fen. Milá prala, protřípala, vypadla jí ruka bílá. Sš. P. 134. (U Březové). — někoho = přetřepati, o někom špatnou povesť rozšiřo- vati, verleumden. Na Mor. Bkř.

252523   Protřískati Svazek: 2 Strana: 1196
Protřískati, vz Protřáskati.

252524   Protřísti Svazek: 8 Strana: 0324
Protřísti slámu. Us. Seyk. Ruk. 112.

252525   Protříti Svazek: 2 Strana: 1196
Protříti, tru, tři, tra (ouc), třel, třen, ení; protírati, protírávati=prodrbati, promnouti, durchreiben; ušlapati, bahnen; stud odlo- žiti, unverschämt werden; utříti, propraviti, aus-, abwischen; oči otevříti, die Augen öffnen; pomazati, anstreichen; se, protlačiti se, sich durchdrängen, ,Jg. — co: nádobu, lžíci (třením díru udělati), Us., něčí omyly (drbati), Proch., cestu (ušlapati), Us., čelo (utříti, stud odložiti), V., vtip (ostřiti). Jg. — co komu (kdy). P. sobě oči po spaní. D. On mu protřel oči (otevřel, že něco po- znal). Jg., Hus. I. 403. Politická jednota ta protírala cestu jednotě náboženské a církevní. Sš. 1. 12. (Hý.). Ten nám protřel zrak, (oči nám otevřel; oklamal nás). Sych. Grošům, penězům oči protírati (vydávati je). Lom. Sedl sobě (pták) na štymberské věži, pro- tíral si svoje zlaté péří. Sš. P. 184. — co, se čím, kudy (sobě). Cestu ke mně šla- páním si protřeli. Br. Protřel si cestu lítou snažností. Troj. Statkem nebožtíka oči si protříti (pomoci si). Jg. Protřev svú rukú kciciu (kštici). Dal. 140. Trápením si protřel oči (zmoudřel). Br. Hladem a nouzí se pro- tříti (protlouci). D. Skrze houfy na ryňk (náměstí) se p. V. — se kam. Voda do sklepa se protřela (protlačila). Us. — co, se kde. Dobře se protřel mezi lidmi. Prov. Č. Svůj vtip na někom p. Šml.

252526   Protříti Svazek: 7 Strana: 0516
Protříti. — co komu. Inhed svému ko- níkovi čelo protieráše. Výb. II. 444. — se kudy: životem. Šml. — se kam. Aby neprotřel se nikde k vozu. Alx.V. v. 1270. (HP. 31.). — co kde Protřel v očích temno. Kká. K sl. j. 211.

252527   Protříti Svazek: 9 Strana: 0262
Protříti. Aby cestu k tomu protřeli. Št. Bes. 14.

252528   Protřízlivělý Svazek: 7 Strana: 0516
Protřízlivělý = protřízvělý. Us. Rgl.

252529   Protřízlivěti Svazek: 7 Strana: 0516
Protřízlivěti = protřízvěti. Us. Rgl.

252530   Protřízvělý Svazek: 7 Strana: 0516
Protřízvělý, nüchter geworden.

252531   Protřízvěti Svazek: 2 Strana: 1196
Protřízvěti, ěl, ění, tříslivým se státi, nüchtern werden. Us. Jg.

252532   Protřízviti Svazek: 2 Strana: 1196
Protřízviti, il, en, ení = tříslivým uči- niti, nüchtern machen. Us. Jg.

252533   Protřpytěti se Svazek: 2 Strana: 1196
Protřpytěti se, ěl, ění, protřpytívati se, protřpyťovati se, durchschimmern. — se čím. Protřpyťuje se leskem kopí povětří. Č.

252534   Protuberance Svazek: 7 Strana: 0516
Protuberance (výšlehy) jsou rozžhavené hmoty plynné, sopečným způsobem nad po- vrch sluneční vyšlehující. Stč. Zem. 188., 195. Vz Výšleh.

252535   Protuhnouti Svazek: 2 Strana: 1196
Protuhnouti, hnul a hl, utí, erstarren. Protuhlá košile. Us. Jg.

252536   Protuchnouti Svazek: 2 Strana: 1196
Protuchnouti, chnul a chl, utí, durch u. durch muhlig werden. L.

252537   Protulačiti se Svazek: 2 Strana: 1197
Protulačiti se, il, ení, umherschweifen. Bern.

252538   Protulmočiti Svazek: 2 Strana: 1197
Protulmočiti, protulmačiti, Ros., lépe: protlumočiti. Jg. Protulování, n., das Herumschweifen. Žalan.

252539   Protulovati se Svazek: 2 Strana: 1197
Protulovati se, hin- u. herschweifen. Kom.

252540   Protulovati se Svazek: 7 Strana: 0516
Protulovati se ulicí. Wtr. Obr. 522.

252541   Protupený Svazek: 10 Strana: 0314
Protupený. Vz násl.

252542   Protupiti Svazek: 10 Strana: 0314
Protupiti. Gl. roudn. 2a. (protupený, spretus).

252543   Proturnajiti Svazek: 2 Strana: 1197
Proturnajiti,proturnérovati, durchs Tur- niren verlieren. — co. Ros. — P., prohýřiti, verthun, verschwenden. Ros. — co: své jmění.

252544   Protuž Svazek: 7 Strana: 0516
Protuž = myší ouško, gnaphalium, rostl. Mllr. 51.

252545   Protvrdlosť Svazek: 2 Strana: 1197
Protvrdlosť, i, f., die Verhärtung.

252546   Protvrdlý Svazek: 2 Strana: 1197
Protvrdlý, verhärtet. Ros.

252547   Protvrdnouti Svazek: 2 Strana: 1197
Protvrdnouti, dnul a dl, utí, durch u. durch hart werden. Ros.

252548   Protycený Svazek: 2 Strana: 1197
Protycený; -cen, a, o. Praha zahradami a vinicemi opletená a p-ná (= protkávaná). Bech. Vz Protkati.

252549   Protykačka Svazek: 2 Strana: 1197
Protykačka, y, f., die Spicknadel. Us. Dch.

252550   Protýkati Svazek: 2 Strana: 1197
Protýkati, vz Protknouti.

252551   Protykol Svazek: 9 Strana: 0262
Protykol m. protokoll. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 50.

252552   Proučiti Svazek: 7 Strana: 0516
Proučiti. Cf. List. fil. XIV. 93.

252553   Proúčtovati Svazek: 2 Strana: 1197
Proúčtovati, sich verrechnen. — v čem. V pravdě neproúčtuješ. Č. M. 63.

252554   Proud Svazek: 2 Strana: 1197
Proud, u, m. a prouď, i f. (zastr. prúd), prudký tok řeky, vzduchu atd., strsl. ?rąd?, der Gang des Flusses, koř. před = salire, sr. strněm. spranz, das Aufspringen, Auf- spriessen. Mkl. aL. 98., 41., B. 37. Der Strom, Schuss, Gang, Lauf eines Flusses, Schwall, Stromstrich, die Strömung. Vodu, kde teče, proudem nazývej. Kom. Potok krve lidské nikdá proudem téci nepřestal. V. Plavili se proti proudu. Proti p-du plavati. D. Po p-du, mit dem Strome; do p-du něco přivésti (rozprouditi), se dostati, in Fluss gerathen; v plném p-du býti; p. naběhlý se hrne; do p-du přicházeti. Dch. P. stálý, konstante Strömung, povrchní, studený či pojarní. Polar-, rovníkový, Aequatorial-. Š. a Ž. P. větrní v horn., tah důlního vzduchu, der Wetterzug, -Strom, Luftzug. P. větrní úvodní či přicházející, einziehender Wetterstrom; p. větrní výdušný n. odcházející n. zpátečný, abziehender, abgehender Wetterstrom. Hř. 69. Krev mu proudem z huby crčí; Lidé valí se p-dem z hospody, od města na trh. Us. Hý. P-dové z útroby jeho poplynou vody živé; Aby z nich p-dové ducha sv. vylinovali. Sš. J. 131., Sk. 7. (Hý.). Těžko proti p-du plovati. Prov. Vz Moc. Přijíti do p-du; p-dem téci. Us. Slzy p-dem tekly. Us. Do p-du skočiti; v p-du utonouti; řeka p-dem se žene. Sych. P. mořský. O proudu (vzduchu) při článkování hlásek vz Hláska. P-dy deště z oblak se lijí. Jir. Anth. II. 31. Svatojanské p-dy (na Sázavě u Zbraslavi). Us. O prou- dech mořských a vzdušných vz více v KP. III. 359., 360., S. N. Hlavitý p. (evangelia) šel od Jerusalema k Římu. Sš. Sk. 190. — P., na Slov. = mělčina, brod, die Furt, seichter Ort. Přes p. vojsko převésti. Jest na p-dě = v bezpečnosti. Lodi po řece (Sá- zavě) pro proudy nemohou, jelikož na nich váznou. Sr. pol. prąd = pařez pod vodou, strsl. ?rąd? = hráz. Jir. exc. Na p-dě jest
dobře ryby chytati (bezpečně). Bern. — P.,
vojska, die Kolonne, Heeressäule. P. dvou-
řadový, Doppelreihenkolonne, plukový, die
Regimentskolonre. Čsk. P. pobočný, die
Seitenkolonne. Dch. P. dvoustupní, čtyř-
stupní; předí, konec p-du. Vz Reihe, Povel.
Rf. P. (v tělocviku) na pravo n. na levo
otevřený. Tš. P. čelní, boční, die Stirn-,
Flankensäule. A. Kučera. Vz KP. I. 431. — P. elektrický n. galvanický ve fysice. P.
thermoelektrický, prvotní, indukční n. na-
vedený, podružný, protiběžný. Nz., S. N. — P., prouh, pramen, pásmo, der Streifen, Strich. Us. u Olom. Sd. P. vlasů, uhlí. Us. Hý.

252555   Proud Svazek: 7 Strana: 0516
Proud, proudík, u, proudeček, čku, m. Mkl. Etym. 265. P. páry, Dampfstrom, Šp., protiběžný, Gegenstrom, Nz., světla, Šmb., žití, slzí, deště, Us., ledovcový, Stč. Zem. 655., lávy, Lava-, Pdl., granátový (místo, kterým se granáty nejvíce táhnou v náplavu granátovém), Dh., Zhlk., mořské (aequatore- alní jižní a severní, brasilský, karaibský, floridský, golfský, severoafrický, gronský, labradorský, antarktický, západoafrický, novozélandský, australský, severní polarní, peruanský, jihoaustralský, západoaustral- ský, mosambický, agulhajský), Stč. Zem. 767. nn., Krč. G. 53., letavic či meteoritní (srpnový či slzení sv. Vavřince, říjnový, listopadový, prosincový, lednový, dubnový), ib. 258.—260., vzdušný (odrovníkový či aequatorealní, ssací či buran, polarní. Ib. 582., 588., 611. Zábava jest v proudu. Vlč., Hrts. P. vůně, Vrch., událostí, Osv., času, děje (v básni), Dk., řeči, Hdk., vypravova- telský. Mus. Dostav se do proudu, nevěděl kudy ku konci. Šml. Vše v proudu jest, vše v stálém tvoření. Vrch. Vidíme zvíře i bylinu v plném proudu života. Osv. I. 48. Otázku nějakou do proudu přivésti. Mus. 1880. 515. — P. vojska: jednoduchý, sevřený či semknutý, oddílový, Čsk., řa-
dový, Reibenkolonne, přední či hlava (t?te),
střední či valný (gros), zadní či konec
(quene), útokový (colonne ďattaque); boky,
hloubka p-du. NA. III. 78., 79., 84, 85 — P. elektrický. Proud původní, Osv. I. 482., elektroelektrický, magnetoelektrický, oka- mžitý, Mj., svalový, nervový; p. uzavříti. Osv.

252556   Proud Svazek: 8 Strana: 0324
Proud. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 81. P. hornin = proudovité (podlouhlé) rozlitiny hornin na povrchu země. Ott. XI. 613. b.

252557   Proud Svazek: 8 Strana: 0572
Proud. Elektrické proudy. Vz KP. V1II. 499.

252558   Proud Svazek: 9 Strana: 0262
Proud. Po proudu se lehko pluje. Hoř. 124.

252559   Proud Svazek: 10 Strana: 0314
Proud. Proudy elektrické, mořské. Vz Ott. XX. 806, 810.

252560   Proudeček Svazek: 7 Strana: 0517
Proudeček, čku, m., zdrob. proud.

252561   Proudělí Svazek: 7 Strana: 0517
Proudělí, n., pole u Zad. Ptákovic. BPr.

252562   Proudění Svazek: 2 Strana: 1197
Proudění, n., das Wogen, Strömen. P. lidstva, das Menschengewoge. Dch.

252563   Proudění Svazek: 7 Strana: 0517
Proudění moře (rovníkové, polarní: vz Proud, dod.), Mj. 489., Stč. Zem. 765., ka- pitálu ze země do země, Kzl. 219., vzduchu Mj. 147., Stč. Zem. 591., 596.

252564   Prouditě Svazek: 2 Strana: 1197
Prouditě = proudem, stromweise, reis- send. Voda p. běží.

252565   1. Prouditi Svazek: 2 Strana: 1197
1. Prouditi, il, ění = puditi, antreiben ; proudem téci, strömen. Jg. — k čemu (pu- diti): k hněvu, Plk., k lásce. Sf., — se (prou- dem téci). Reka se proudí. Us. — se v čem. Lyrické výlevy proudí se v měrách. Krok. — se odkud kam. Teď naposled z úst zsinalých jeho proudí se výrok k otci na zánebí. Sš. Bs. 24. Proudilo se to bezpro- středně z božského názoru a prozoru srdce lidského. Sš. J. 45. (Hý.).

252566   Prouditi Svazek: 7 Strana: 0517
Prouditi. List. fil. XIV. 184. - kde odkud. Když v zpěvánkách z plné duše proudí (slovenská řeč). Hdk. — kam: do řeky. Kká. — odkud kam. Dobrý zdroj z těch tajin zašlých dějů proudí v svět. Kká. Vzduch se proudí se země nad moře. Us. Pdl. — kudy. Ulicemi proudí zástupy lidstva. Us. Pdl. Zvláštní pocit proudí tě- lem. Alb. Síla proudí každou žilou. Kyt. — jak. Hudební skladba rychleji n. volněji proudí. Dk.

252567   Prouditosť Svazek: 2 Strana: 1197
Prouditosť, i, f., die Strömigkeit.

252568   Prouditý Svazek: 2 Strana: 1197
Prouditý, strömig. Us. Jg.

252569   Proudivosť Svazek: 10 Strana: 0314
Proudivosť, i, f. P. hlasu. Pokr. 1885. č. 121.

252570   Proudivý Svazek: 2 Strana: 1197
Proudivý -= proudný, strömend, flutend. P. řeka. Nej., V.

252571   Proudkovice Svazek: 2 Strana: 1197
Proudkovice, dle Budějovice, Prautko- witz, ves u Sedlčan. PL.

252572   Proudmo Svazek: 7 Strana: 0517
Proudmo tábořiti (v proudech, vz Proud ve vojsku; tak, že setnina za setninou se rozloží). S. N. XI. 224.

252573   Proudnák Svazek: 7 Strana: 0517
Proudnák, u, m. = točité čerpadlo k vy- dávání velikého množství studené tekutiny do pivovarů, Würgel, m. Dch.

252574   Proudně Svazek: 2 Strana: 1197
Proudně, stromweise, reichlich. P. něčím oplývati. Dch. Ješto cit p. se v něm vy- skytl. Sš. J. 157. (Hý.).

252575   Proudnice Svazek: 7 Strana: 1371
Proudnice, e, f., rybník na Chlumecku v Jič. Ott. VI. 90.

252576   Proudnice Svazek: 8 Strana: 0572
Proudnice, e, f., vz Hubice (3. dod.).

252577   Proudnice Svazek: 10 Strana: 0314
Proudnice, e, f. = čára spojující body o nejvyšší rychlosti povrchové, der Strom- strich. Vz Ott. XX. 809.

252578   Proudník Svazek: 2 Strana: 1197
Proudník, a, m., ryba, squalius lepus- culus, Frč. 288. — P., rod sleďů, clupea ha- rengus minor, der Strömling. D. — P., rod vodních ptákův, die Schnellente. D.

252579   Proudník Svazek: 7 Strana: 0517
Proudník = bělice, jelec, ryba, squalius. Cf. Brm. III. 3. 312., Ott. III. 675.

252580   Proudník Svazek: 7 Strana: 1371
Proudník, u, m., vz Poušť (2. dod.). — P. — jm. mezníku u Kut. Hory v 16. stol. NZ. II. 174.

252581   Proudník Svazek: 8 Strana: 0324
Proudník, a, m., brychius, brouk. P. kýlo- krový, b. elevatus. Vz Klim. 85.

252582   Proudník Svazek: 9 Strana: 0262
Proudník, a, m., ryba. Har. I. 61.

252583   Proudník Svazek: 10 Strana: 0314
Proudník, a, m. = jelec (ryba). Sr. Ott. XX. 809.

252584   Proudný Svazek: 2 Strana: 1197
Proudný, proudem tekoucí, strömend. Strom-. P. řeka, voda, moře, Us., Ráj, vlny, Fluthwellen, f., rýha, Fahrrinne, f. Dch. Dav strastí, jenžto tebe čeká jako p-ná řeka. Sš. Bs. 52. — P., proudu se tykající, z něho pocházející. Dva měsíce tekou vody, dva měsíce trvá proudný sten. Osv. 1880. (Hdk.).

252585   Proudný Svazek: 7 Strana: 0517
Proudný. P. život, Kos., slova. Kv. 1889. 170.

252586   Proudodatný Svazek: 8 Strana: 0324
Proudodatný. P. část' stroje elektrického. KP. VIII. 105.

252587   Proudohojný Svazek: 7 Strana: 0517
Proudohojný, stromreich. P. slzy. Ntr. VI. 135.

252588   Proudoměr Svazek: 2 Strana: 1197
Proudoměr, u, m., nástroj, jímž se ur- čuje rychlosť a síla proudu vody nějakým otvorem vytékající. S. N. — P., der Gal- vanomater; p. lučebný, Voltameter, tangentní Webrův, die Tangentenboussole, sinusový. Sinusboussole; p. Zengerův, Mohrův, zrca- dlový. Ck. P. Pilotův, die Pilotsche Röhre; p. kyvadlový, der Stromquadrant o. hydro- metrisches Pendel; p. Woltmannův, Wolt- manns Flügelrad; p. Lapointův, der Mess- cylinder von L. Prm. III. č. 9.

252589   Proudoměr Svazek: 7 Strana: 0517
Proudoměr, Rheometer. Nz.

252590   Proudorozenka Svazek: 10 Strana: 0314
Proudorozenka, y, f. = z vody zrozená (Athena). Škd. Od. 42.

252591   Proudotok Svazek: 2 Strana: 1197
Proudotok, u, m., bystřina, der Bergfluss. Kam.

252592   Proudovatý Svazek: 2 Strana: 1197
Proudovatý=pruhovatý, gestreift, strei- fig. U Olom. Sd. Vz Proud (na konci).

252593   Proudověst Svazek: 7 Strana: 0517
Proudověst, u, m., Galvanoskop, Rheo- skop, n. NA. V. 315.

252594   Proudovník Svazek: 7 Strana: 0517
Proudovník, a, m. = řidič ústnice hasič- ské, Rohrführer, m. Tlm.

252595   Proudovod Svazek: 7 Strana: 0517
Proudovod, u, m. = polarní drát (vz Proud elektrický). Bkř., Mj. 417. Vz Proudo- vodič (dod.).

252596   Proudovodič Svazek: 7 Strana: 0517
Proudovodič, e, m., Stromleiter, m. Vz Proudovod (dod.). Mj. 451.

252597   Proudovodič Svazek: 8 Strana: 0324
Proudovodič, e, m. = vodič elektrického proudu. KP. VIII. 46.

252598   Proudovodný Svazek: 8 Strana: 0324
Proudovodný. P. drát, KP. VIII. 18., láno (elektr. proud vodící). Ib. 419.

252599   Proudovodný Svazek: 8 Strana: 0573
Proudovodný. P. láno. Vz KP. VIII. 194.

252600   Proudovrat Svazek: 2 Strana: 1197
Proudovrat, u, m., der Kommutator (im (Talvanismus). P. rtuťový, Stöhrerův, zát- kový, Müllerův. Ck. Vz KP. II. 234., 237.

252601   Proudovrat Svazek: 8 Strana: 0324
Proudovrat. P. u galvanické batterie. KP. VIII. 60., 68., 83.

252602   Proudovratič Svazek: 9 Strana: 0460
Proudovratič, e, m., Stromwender. Ktt.

252603   Proudovratič Svazek: 10 Strana: 0314
Proudovratič, e, m., Stromwender, Com- mutator. Ktt. Sr. Proudovrat.

252604   Proudovratný Svazek: 8 Strana: 0573
Proudovratný stroj, Kumulatorniaschine. KP. VIII. 96.

252605   Proudový Svazek: 2 Strana: 1198
Proudový, Strom-. Skrytě p. sloh, Mikro- fluktuationsstruktur. Krč. 183. P., Kolonnen-. P. šířka, hloubka, délka. Čsk. Vz Proud (vojska).

252606   Proudový Svazek: 7 Strana: 0517
Proudový. Za sloh přidej : hornin. NA. V. 553.

252607   Proudový Svazek: 9 Strana: 0262
Proudový. P. voda. Hoř. 82. P. vidlice u elektrických vozů (spojující drát s vozem). Us.

252608   Prouh, pruh Svazek: 2 Strana: 1198
Prouh, pruh, u, m., prouha, y, f., proužek, žku, m., proužka, y, f., dlouhá modřina zůstalá po ráně, znamení zmodralé od prutu, jizva, modřina, pružina; na Mor.: lizna, máz, máza, der Striemen, die Strieme, Schramme. D., V. P. od pružiny jest. Kom. Po každé ráně krví podlitá p. zůstala. Sych. — P., jízva od rány zahojená, die Narbe, Schmarre. — P., čožkoliv úzkého a dlouhého na tele, šatstvu atd., der Streifen, Strich. Na štítě červené p-hy nositi. Dal. Mramor p-hami strakatý jest. Har. Vranný kůň s bílými p-hy. D. Krupobití jen prouhem šlo. Ros. Žulový prouh. Krč. 492. P. křídového útvaru v pásmu jurských útesů na východní straně Bezkyd ve Slovensku, v Uhřích a v Haliči. Krč. 806. Prúhy deště přecházejí. Regenstreifen, m. Us. Tč. — P., čárka, das Strichel (znamení přízvuku, minut atd.) — Proužka, v rostl., rýha silicí naplněná, vitta, der Striemen. Kk. 197. Proužky na plodu rostlin okolič- natých, mezi žebry v brázdkách ležící, totiž vnitřní rourky často hnědé olejkem prcha- vým naplněné. Čl. Kv. XXV. — Proužky = pruh země, který mezi spáry v stopě jelení strmí, Fädlein, n. Šp. — P. nebeský, pás, zona, der Himmelsstrich. V tom pruhu země slunce praží. Sych. — Kom.

252609   Prouha Svazek: 7 Strana: 0517
Prouha. Cf. Mkl. Etym. 262.

252610   Prouhatý Svazek: 7 Strana: 0517
Prouhatý = pruhatý. Rst. 473.

252611   Prouhořepý Svazek: 8 Strana: 0324
Prouhořepý. P. sparák, pták. Brehm. .

252612   Prouhovaný Svazek: 7 Strana: 0517
Prouhovaný; -án, a, o, gestreift. Lpř.

252613   Prouhovati Svazek: 7 Strana: 0517
Prouhovati, streifig machen.

252614   Prouhovatý = pruhovitý Svazek: 2 Strana: 1198
Prouhovatý = pruhovitý. Na mor. Dra- hansku. Hý.

252615   Prouhovitosť Svazek: 2 Strana: 1198
Prouhovitosť, i, f., die Gestreiftheit. Us Jg.

252616   Prouhovitý Svazek: 2 Strana: 1198
Prouhovitý, gestreift. Us. Jg.

252617   Proukázati co Svazek: 7 Strana: 0517
Proukázati co: svou poctivosť. Obr. Ps. Vz Poctivosť. — co zač. Bohověda vytkla si úlohu tento nejvyšší ideal p. za bytosť nejvěcnější. Dk. Dj. f. 51.

252618   Prouna Svazek: 2 Strana: 1198
Prouna, y, f., .v horn., die Pronne, ein Ritz ins Gestein. Šm.

252619   Proúpěti Svazek: 2 Strana: 1198
Proúpěti, wehklagend zubringen. Sm.

252620   Prousa Svazek: 8 Strana: 0324
Prousa, y, m., vz předcház. Prokop.

252621   Prousek Svazek: 7 Strana: 0517
Prousek, ska, m., os. jm. Tf. Mtc. 128., Rk. 81.

252622   Prousek Svazek: 9 Strana: 0262
Prousek Vinc., spis. f 24. /10. 1900. Vz Nár. list. 1900. č. 296.

252623   Prousek Svazek: 10 Strana: 0314
Prousek Vinc, škol. insp. a spis., 1823. až 1900.; Jan, č. mal., nar 1857. Vz Ott. XX. 546., 811.

252624   Proustit Svazek: 2 Strana: 1198
Proustit, u, m. P. n. jasnorudek, nerost. Vz Bř. N. 227., S. N., Schd. II 60.

252625   Proustit Svazek: 7 Strana: 0517
Proustit, arsenische Silberblende. Hř.

252626   Proušina Svazek: 7 Strana: 0517
Proušina, y, f. P. kladiva, mlatu, Hammer- auge, n. Hř.

252627   Prouškokrčec Svazek: 8 Strana: 0325
Prouškokrčec, čce, m., haploderus, brouk. P. vyhloubený, h. cavatus, vykrojený, caesus. Vz Klim. 239.

252628   Proutek Svazek: 2 Strana: 1198
Proutek, vz Prut.

252629   Proutek Svazek: 7 Strana: 0517
Proutek = římsa vypouklá, velmi úzká, jejíž profil tvoří polokroužek, das Stäb- chen. Lehner.

252630   Proutěnka Svazek: 2 Strana: 1198
Proutěnka, y, f., die Faschine. Rk.

252631   Proutěnka, y Svazek: 7 Strana: 0517
Proutěnka, y, f. = nůše z vrbového proutí pletená. U Zbir. Lg.

252632   Proutěný Svazek: 2 Strana: 1179
Proutěný; -ěn, a, o, vz Prostiti.

252633   Proutěný Svazek: 2 Strana: 1198
Proutěný, aus Reisern bestehend. P. koš.

252634   Prouti Svazek: 2 Strana: 1198
Prouti, pruji, prul = párati, auftrennen. — se. Všecky švy se rozpruly. — co: šaty. Us. na Ostrav. Tč.

252635   Prouti Svazek: 7 Strana: 0517
Prouti = sálati, páliti. Slunce, oheň pruje. Slov. Hdž. Čít. 148.. 152. Pec pruje. Hdž. Šlb. 83.

252636   Proutí Svazek: 7 Strana: 0517
Proutí. Vz Mkl. Etym. 265., List. filol. XIV. 405.

252637   Proutí Svazek: 8 Strana: 0325
Proutí. I zdola vody prútie rastie (keď nižší vyššího karhá). Phľd. 1894. 196.

252638   Proutí, proutíčko Svazek: 2 Strana: 1198
Proutí, proutíčko, a, n. = mnoho prutů, Reiser, Gerten, Ruthen, das Abholz. P-tím pleteným něco hraditi. Kom. Vrba dává p. Kom. Koš pletený z p. V. Hradba z p. ple- tená. V. V p. se rozkládati. V. Dyž jsem já byl malý chlapec, měl jsem gatě z próti a čepičku z chrachoviny, jak se mně to krótí (kroutí)! Sš. P. 685. — P., metliště, roždí, das Gestrippe. Kom. Kdež mnoho p. roste. V.

252639   Proutíkovati Svazek: 7 Strana: 0517
Proutíkovati, mit Ruthen hauen. Koll.

252640   Proutit Svazek: 10 Strana: 0314
Proutit, u, m. = jasnorudek, ruda stří- brná. Vz Ott. XX. 812.

252641   Proutiti se Svazek: 2 Strana: 1198
Proutiti se, il, ění = v proutí se roz- kládati, Reiser bekommen, sich ausbreiten. V. Keř se proutí.

252642   Proutkovati Svazek: 7 Strana: 0517
Proutkovati, stängeln. Rk.

252643   Proutkovatý Svazek: 2 Strana: 1198
Proutkovatý, gertartig. Zlob.

252644   Proutkový. P Svazek: 10 Strana: 0314
Proutkový. P. krajky. Vz Krajka. P. závěsa. Rgl.

252645   Proutnatý Svazek: 7 Strana: 0517
Proutnatý, ruthen-, steckenreich. P. po- rost. Č. Kn. š. 356.

252646   Proutnice Svazek: 7 Strana: 0517
Proutnice, e, f. = místo, kde se pěstuje proutí. U Hořic. Hk.

252647   Proutník Svazek: 9 Strana: 0262
Proutník, a, m., thamnurgus, brouk. P. pryžcový, t euphorbiae. Vz Klim. 633.

252648   Proutovní Svazek: 2 Strana: 1198
Proutovní, Stangen-. P. stříbro. N. o h. a k. 1575.

252649   Proutový Svazek: 2 Strana: 1198
Proutový, vz Prutový.

252650   Prouza Svazek: 8 Strana: 0325
Prouza, y, m., vz Prokop (3. dod.).

252651   Prouze Svazek: 7 Strana: 0517
Prouze. Presl v Kroku.

252652   Prouze Svazek: 9 Strana: 0262
Prouze, proužeji. Když by najprouže lodij hnala. Ezop. 50. Beran ještě proužeji za ním běžel. Ezop. 154.

252653   Prouze, prouzeji Svazek: 2 Strana: 1198
Prouze, prouzeji, kompar. od proudě = prudce, heftig. Židé uraženými se cítíce tím p. a nehodněji se na něho dobývali; Ovšem tím tužbu po spáse prouzeji ubudil. Sš. J. 154., I. 17.

252654   Proužek Svazek: 2 Strana: 1198
Proužek, vz Pruh.

252655   Proužka Svazek: 2 Strana: 1198
Proužka, y, f., vz Prouha.

252656   Proužkář Svazek: 2 Strana: 1198
Proužkář, e, m., der Plätter. Šm.

252657   Proužkatý Svazek: 7 Strana: 0517
Proužkatý, gestriemt. Rst. 473.

252658   Proužkočelník Svazek: 7 Strana: 0517
Proužkočelník, a, m., euplectus, brouk. Vz Kk. Br. 120.

252659   Proužkokrovečník Svazek: 7 Strana: 0517
Proužkokrovečník, a, m., asemum, brouk. Vz Kk. Br. 344.

252660   Proužkokrovečník Svazek: 9 Strana: 0262
Proužkokrovečník, a, m., asedum, brouk. P. borový, a. striatum, narudlokrový, agreste. Vz Klim. 648.

252661   Proužkokrový Svazek: 8 Strana: 0573
Proužkokrový. Vz Společník (3. dod.), Trojrýžec (3. dod.).

252662   Proužkovací Svazek: 2 Strana: 1198
Proužkovací, Streif-. P. stroj, die Quil- lochirmaschine. Techn.

252663   Proužkovaný Svazek: 2 Strana: 1198
Proužkovaný; -án, a, o, gestreift, passig. P. látka. Dch.

252664   Proužkovati Svazek: 2 Strana: 1198
Proužkovati, streifen; mit Strichel be- zeichnen. — co: písmo. Víd. list.

252665   Proužkovatina Svazek: 2 Strana: 1198
Proužkovatina, y, f., das Passig. Techn. P. mělká, flach, úkosná, geschoben, zavitá, Spiral-. Sm.

252666   Proužkovatý Svazek: 2 Strana: 1198
Proužkovatý, gestreift.

252667   Proužkový Svazek: 7 Strana: 0517
Proužkový, Streifen-. P. důkaz (pra- vosti anebo nepravosti královédvorského rukopisu). Vz Mus. 1889. 182. nn. a Athen. 1889.

252668   Proužkový Svazek: 8 Strana: 0325
Proužkový. P. důkaz v Rkk. Vz Seyk. Ruk. 275. nn. a v Mus. 1893. 226. a násl.

252669   Proužník Svazek: 8 Strana: 0325
Proužník, a, m. P-ci, helopliorini, brouci. Klim. 120.

252670   Prováděcí Svazek: 7 Strana: 0517
Prováděcí, Durchführungs-. P. nařízení, zákon. Pr. tr.

252671   Provaděč Svazek: 2 Strana: 1198
Provaděč, e, m., radius vector. Tpl.

252672   Prováděč Svazek: 7 Strana: 0517
Prováděč, Fahr-, Leitstrahl, n. Nz.

252673   Provádění Svazek: 7 Strana: 0517
Provádění, n., Durchführung, f. P. po- kusů, ZČ., zámyslů. Mus.

252674   Prováděný Svazek: 7 Strana: 0517
Prováděný; -ěn, a, o, durchgeführt. Zá- sada důsledně p-ná. Us. Pdl.

252675   Prováděti Svazek: 2 Strana: 1198
Prováděti, vz Provésti.

252676   Provadit Svazek: 10 Strana: 0314
Provadit, = prodati. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

252677   Provaditi Svazek: 7 Strana: 0517
Provaditi = vaděním se ztratiti, durchs Zanken verlieren. — co: čas. Vlč.

252678   Provádka Svazek: 2 Strana: 1198
Provádka, y, f. (divadelní) die Aufführung. Stf.

252679   Provadlosť Svazek: 2 Strana: 1198
Provadlosť, i, f., die Durchwelktheit. Us. Jg.

252680   Provadlý Svazek: 2 Strana: 1198
Provadlý, durchwelkt.

252681   Provadnouti Svazek: 2 Strana: 1198
Provadnouti, dnul a dl, utí, durchwelken. Tráva již p-dla. Us.

252682   Provájeti Svazek: 2 Strana: 1198
Provájeti, vz Proviti. Pl.

252683   1. Proval Svazek: 2 Strana: 1198
1. Proval, u, m., povalení, der Durch-, Aufbruch. Us. Jg.

252684   2. Proval Svazek: 2 Strana: 1198
2. Proval, u, m., každé bolavé místo, které se provalí, das Geschwür. Masť na p-ly.

252685   Proválciti Svazek: 7 Strana: 0517
Proválciti, durch Krieg verlieren. Šm.

252686   Proválčiti Svazek: 2 Strana: 1198
Proválčiti, il, en, ení, mit Kriegen durch- bringen. — co: své jmění, V., své krá- lovství. Sych.

252687   Provaleni Svazek: 2 Strana: 1198
Provaleni, n., vz Provaliti.

252688   Provalení-se Svazek: 7 Strana: 0517
Provalení-se = proval, Durchbruch, m. Us.

252689   Provalenina Svazek: 2 Strana: 1198
Provalenina, y, f., der Durchbrach. Na hlinách jsou veliké p-ny, Erdbrüche, m. Na Ostrav. Tč. — P., proval, das Geschwür. Us.

252690   Provalený Svazek: 2 Strana: 1198
Provalený; -en, a, o, vz Provaliti.

252691   1. Prováleti Svazek: 2 Strana: 1198
1. Prováleti, vz Provaliti.

252692   2. Prováleti Svazek: 2 Strana: 1198
2. Prováleti, el, ení, válkou ztratiti, durch Kriege verlieren — co. Solf.

252693   Provalchovati Svazek: 7 Strana: 0517
Provalchovati, durchwalken; durchs Walken verlieren. Šm.

252694   Provalina Svazek: 7 Strana: 0517
Provalina, y, f, v horn., Verbruch, m. Hrbk.

252695   Provaliti Svazek: 2 Strana: 1199
Provaliti, il, en, ení; prováleti, el, en, ení;provalovati = naskrz valiti, durchwälzen; probořiti, durchbrechen; sem tam váleti, hin u. her wälzen; p. se = probořiti se, pro- puknouti, prodíti se, sich hervorwälzen, durch- brechen, sich herumwälzen, aufbrechen. Jg. — co: led, zeď provaliti (probořiti), Ros., železo, kov, těsto prováleti (sem tam váleti). Us. — co, se kudy: sudy skrze dvéře, Us., se skrze podlahu provaliti. Us. — co čím: těsto rukama Hodně p. — se. Led se neprovalil (neprolomil). V. Hlíza se provalí. Jád. Vřed sám od sebe se provalil. Sych.— se kde. Svině v blátě se provaluje. Us. P. se na seně, na posteli. Us. Kromě těch, kteří se na ledu p-lili a ztonuli. Let. 50. Provalila se pod ním (s ním) podlaha. Us. — se komu. Provalil se mu vřed, prova- lila se mu noha. Us. Koni rána se p-lila. Db. — se čím. Tak, že se horkem země provalovala. Let. 208.

252696   Provaliti se kam Svazek: 7 Strana: 0517
Provaliti se kam. Klenutí do vnitř se p-lo. Mkr.

252697   Provalovací Svazek: 2 Strana: 1199
Provalovací stroj, die Walzmaschine. Techn.

252698   Provalování Svazek: 2 Strana: 1199
Provalování, n., vz Provaliti.

252699   Provalovati Svazek: 9 Strana: 0262
Provalovati, vz Provaliti.

252700   Provan Svazek: 10 Strana: 0314
Provan, u, m. = průvan. Msn. Od. 73.

252701   Provandrovati Svazek: 2 Strana: 1199
Provandrovati, durchwandern, durch- laufen, durchziehen. V. — co: zemi. Ros. — se čím kam. Do cizích krajin nikam se rozumem svým neprovandrovali. V.

252702   Provandrovati Svazek: 7 Strana: 0517
Provandrovati se v světě. Kom. Lab. 9.

252703   Provanuti Svazek: 10 Strana: 0657
Provanuti, n. Umělecké p. Nár. list. 1905. 354. 13.

252704   Provanutý Svazek: 7 Strana: 0517
Provanutý; -ut, a, o, durchhaucht. Obraz poesií p-tý. Mour.

252705   Provařiti Svazek: 2 Strana: 1199
Provařiti, il, en, ení; provařovati, durch- kochen ; utratiti, verschwenden. V. — co: maso (na skrze vařiti). Provařil svůj statek (utratil). Ros. — se. Hrách se již p-řil. Šm.

252706   Prováti Svazek: 2 Strana: 1199
Prováti, vz Proviti.

252707   Provaz Svazek: 7 Strana: 0517
Provaz. Cf. Mkl. Etym. 386. a. P., funis. Ž. wit. 15. 6., 118. 61. a j. P. v tělocv., das Klettertau. Rgl. P. drátěný. Us. Pdl. Chodí jako po p-zku (dá se ovládati). Šml. Vše tu jde pořádně jako na provázku, na drátku. Us. Dch. Někoho na svůj p-zek dostati. Dch. Co je na provaz, to se ne- utopí. Us. — Provázek, provazec chamový, chamovodný, funiculus spermaticus, Samen- schnur, f., Nz., měchýřový či močový, ura- chus, Nz. lk., pupeční (šňůra). Pdl. P-zec svalový, taemia, Nz. lk., klínovitý, funiculus cuneatus, osamělý, f. solitarius, pupeční, f. umbilicalis, svazový, f. ligamentosus, štíhlý či Gollův, f. gracilis; zánět p-ce chamového, funiculitis spermatica; nemoci p-ce chamo- vého, Samenstrangkrankheit; poranění p-ce chamového, -Verletzung. Ktt. exc. — P. Česká míle 365 p-zců. Dle rakovn. měst. práva. Mus. 1884. 446. P-zek = kus lesa k vysekání prodaný. Mor. Bkř., Vhl. Vz Ochoz. Dnes se budou prodávati provázky. Us. Kšť. — P. = otep dříví. Koupila ně- kolik p-zku. U Bydž. Kšť. P-zec = míra ku měření mořské hloubky, uzel, Faden, m., 1·83 m. Bkř.

252708   Provaz Svazek: 8 Strana: 0325
Provaz. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 34., 80.

252709   Provaz Svazek: 9 Strana: 0262
Provaz. Příprava p-zů. Vz KP. VIL 176 nn. Kde p. tenký, tu se trhá. Hrub. 27. Z toho môže povrazy pliesť (o mokrém seně). Mus. slov. L 11.

252710   Provaz, u, provazec Svazek: 2 Strana: 1199
Provaz, u, provazec, zce, provázek, zku, provázček,provázeček, čku, m., dříve a na Slov. a u Chorvátů a Slovinců posud povraz, r se přesmyklo (cf. pol. povroz a povříslo). Jg. P. m.: povraz, strsl. ??vr?z?, koř. vr?z, příp. -?. Mkl. B. 31. Dle Šf. p. od váz-ati, r vsuto. Cf. Ht. Brs. 50., Gb. Hl. 123., 124., 147. — P. = ukroucené tlusté vazadlo z konopí, lýčí atd. P. sítěný, lyčený, velbloud (p. tlustý, na němž kotve zavěšují), studničný, lodní, V., z rákosí, plavecký (láno), plachtový, k zavázání něčeho. Us. P. havířský, lina: kruhlý, das Rundseil, plo- ský, Flach-, aloesový. Aloe-, konopný, Hanf-, drátěný, Draht-, ocelový, Stahl-, vratkový, Haspel-, vratový n. koňovratný, Göpel-, je- řábový, Kranich-, těžný, Förder-, Treib-, Schacht-, vrchní, Ober-, spodní, Unterseil, Hř., provazec odvěsový, die Senkelschnur. Bc. P. přípřežný, Bur., vlačicí, das Schlepp- seil ;provazce, m., pl., u rybářů udice z mnoha provázků se skládající, D., spolehací pro- vazec u tiskaře (Lehnschnur, der Anschlag). Plk. P. řezníkův: hončík; na ptáky vábné (volavce): humenec; na osidla: otouch,přítrž; z lyčí: lyčák; z březových prutů: krutina; u rybářů: hasák, u sítě: obrev, Sp.; p. na picování, vazák, der Fouragirstrick, Čsk., p. z tvarohu, Er. P. 9.; p. nekonečný (jehož konce spojeny jsou, k převádění pohybu třením). Vys. P. z koudele: koudelňák. Na mor. Drahansku. Hý. Provázek n. provazec u některých řeholníků k opínání, das Strick- cingulum. Dch. Šplhání na provaze. Vz KP. I. 509. P-zy dělati; po p-ze choditi, lítati; rozkázal ho oběsiti za provaz. V. P-zem se oběsiti, D., zadusiti. Rad. zv., V. P-zem na hrdle trestati, zardousiti. V. Kradou, až se p-zu dokradou. Sych. P. mu na šíji vzvázali. Dal. P-zy někoho svázati. Č. Oběsímy šest pacholků na jeden p. Sš. P. 689. Posýlám ti lásku po provázku. Ib. 514. Provázky krú- time, galány lúdíme. Ib. 767. Za p-zy ta- hati. Flav., Br. Krávu s p-zu pustiti. Sych. Vodí ho jako na provázku. Sych. Spustili jej po p-ze přes zeď v koši. Br. P. se přetrhl. P-zem někoho odpraviti. Rk. P. na krávy: pes na p-ze. Šp. Psa v sadech na provázku voditi, auf der Leine führen. Dch. Teče to jako po provázku. Er. P. 361. Prší, jakoby p-zky spustil. Na mor. Drah. Hý. P. natočiti, točiti, nastaviti. Šp. Dali mu točiti provázek (vyhostili ho). Vz Odbytí. Lb., Jg. P. trojná- sobný nesnadně se přetrhne. Vz Svornosť. Č., Pk. Medové p-ky komu skrze ústa pro- tahovati (= žádostivosť, chuť působiti. Vz Mlsný). Č. P. nepřetrhne jeden (člověk). Vz Svornosť. Lb., č. V košilce se narodil a v p-ku umře. Vz Trest, Oběsiti. Ten se potkal s p-zem. U Litomyšl. Dš. Napraví se jako p. v mošně (se narovná). Č. Tahají za jeden p. (znají se, jsou srozuměni. In ein Horu blasen. Vz Stejnost). Č. Kdo se k p-zu na- rodí, v zemi neshnije. Šp. Kde provaz tenký, tu se trhá. Šp. Najdeš-li na cestě p., měj se před neštěstím na pozoru. Vz Železo. Na Mor. — P., provazec, míra k měření povrchu: polí, lesa, rybníků, vinohradů atd., die Leine, das Seil, ein Feldausmass. Vz Gl. 279., S. N. P. má v sobě 32 lokte vídeňské. Břez. 235. P. řetízkový. Háj. P. zemský (lesní, polní) má 42 lokte, p. rybnikářský 22 loket. Vz Loket. Háj. Provazec obnáší 72 lokte; p. zemský (po shoření desk) 52 lokte; pr. vi- ničný (54 lokte. Rohn. — Provazec země = pruh země. Tejřov. — P. pupeční, šňůra pupeční, Nabelschnur, f. Ja. — P. = špagát. Us. u Kroměříže. N1. — Povraz ruky n. paži = pažná žíla. Sal. — P. ve svíčce — knot, der Decht. V. — Provázky, ručičky n. po- pinky u některých rostlin, jimiž se jiných věcí chytají, die Ranken. Um. les.

252711   Provázání Svazek: 2 Strana: 1199
Provázání, n., das Durchbinden. Us.

252712   Provázaný Svazek: 2 Strana: 1199
Provázaný; -án, a. o, vz Provázati.

252713   Provazárna Svazek: 2 Strana: 1199
Provazárna, y, f., die Seilerwerkstätte.

252714   Provázati Svazek: 2 Strana: 1199
Provázati, provazovati, durchbinden, durchflechten. — co čím: kvítím. Us.

252715   Provazce Svazek: 7 Strana: 0517
Provazce, pl., m. = pole u Troubelic, u Lučice na Klat. a j. BPr.

252716   Provazcovitý Svazek: 7 Strana: 0518
Provazcovitý, bandartig, restiformis. P. těliska.

252717   Provazcovitý. P Svazek: 10 Strana: 0315
Provazcovitý. P. zvrhlosť, degeneratio funicularis. Ktt . Provazec, zce, m. Zatvrdlosť zadních p-ců, tabes dorsalis, Hinterstrangsklerose; zánět p-zce chamového, spermatitis, funi- culitis spermatica. Ktt.

252718   Provazcový Svazek: 7 Strana: 0518
Provazcový. P. půda = provaziště. Rk.

252719   Provázček Svazek: 7 Strana: 0518
Provázček, vz Provaz

252720   Provazec Svazek: 2 Strana: 1199
Provazec, vz Provaz.

252721   Provazec Svazek: 7 Strana: 0518
Provazec = hora u Čenkova. Krč.

252722   Provazec Svazek: 8 Strana: 0573
Provazec = vlákno houbové. Vz Ott. XI. G88. a,

252723   Provázeč Svazek: 8 Strana: 0325
Provázeč, e, m. = kdo co provádí. Ztk. 113. (3. vyd.).

252724   Provázeček Svazek: 7 Strana: 0518
Provázeček, vz Provaz.

252725   Provazečný Svazek: 2 Strana: 1199
Provazečný, Seil-, P. stroj. Sedl.

252726   Provázek Svazek: 2 Strana: 1199
Provázek, vz Provaz.

252727   Provázek Svazek: 7 Strana: 0518
Provázek, zka, m., os. jm D. ol. VIII. 353

252728   Provázek Svazek: 9 Strana: 0262
Provázek, zku, m. = tenké větvoví lesních stromů. Jičín. Kub. 156.

252729   Provázení Svazek: 2 Strana: 1199
Provázení, n., průvod, die Begleitung. Mus., Hud.

252730   Provázený Svazek: 2 Strana: 1199
Provázený; -en, a, o, begleitet. — kým. Králky chodily mnoha děvami p-nó. Sš. P. 760.

252731   Provázeti Svazek: 2 Strana: 1199
Provázeti, vz Provésti.

252732   Provazí, n Svazek: 2 Strana: 1199
Provazí, n., coll., die Stricke.

252733   Provaziště Svazek: 7 Strana: 0518
Provaziště, ě, n. P. v divadle, Strick-, Schnürboden. Dch., Zpr. arch. VIII. 38.

252734   Provázka Svazek: 2 Strana: 1199
Provázka, y, f., die Begleitung. Us. Vz Provázáni.

252735   Provázka Svazek: 7 Strana: 0518
Provázka, y, f. = vrch u Zvoliněvsi.

252736   Provázkovatý, provázkovitý Svazek: 2 Strana: 1199
Provázkovatý, provázkovitý, na způ- sob provázku, strickartig. Ssav. P. ratolístka. Um. les..

252737   Provázkový Svazek: 2 Strana: 1199
Provázkový, Strick-.

252738   Provázkový Svazek: 10 Strana: 0315
Provázkový bič, Tbz. XIII. 408., plomba. Nár. list. 1903. č. 243. 15.

252739   Provazna Svazek: 7 Strana: 0518
Provazna, y, f., místnosť, Seilerei (Lo- cale), f. Dch.

252740   Provazna Svazek: 9 Strana: 0262
Provazna. Dle Věst. VI. 29. lépe prý než provazárna. Vz -árna.

252741   Provazněnka Svazek: 2 Strana: 1199
Provazněnka, y, f., usnea, rostl. lišej- níková. Rostl.

252742   Provazní Svazek: 2 Strana: 1200
Provazní, provazový žebřík, die Strick- leiter. Tabl. lid.

252743   Provaznice Svazek: 2 Strana: 1200
Provaznice, e, f., die Seilerin. Us.

252744   Provaznice Svazek: 7 Strana: 0518
Provaznice = kotouč na šňůru, die Schnurscheibe. Vz Včř. Z. II. 1., 57.

252745   Provaznice Svazek: 7 Strana: 1371
Provaznice, e, f., rybářská síť. 15. stol. Wtr. Obr. II. 531.

252746   Provaznický Svazek: 2 Strana: 1200
Provaznický, Seiler-. P. tovaryš. P. ulice v Praze, vz Tk. ?. 245.

252747   Provaznický Svazek: 9 Strana: 0262
Provaznický. P. zboží. Vz KP. VII. 169.

252748   Provaznictví Svazek: 2 Strana: 1200
Provaznictví, n., das Seilerhandwerk. P. jest řemeslo zabývající se zhotovováním hrub- ších výrobků předených a kroucených, sňůr, provazů, lán, popruhů atd. Nástroje pro- vaznické: běhoun, hrábě, vlk či mrcmrc, lanadlo, sán. Vz tato slova a více v S. N.

252749   Provaznictví Svazek: 10 Strana: 0315
Provaznictví, n. Vz Ott. XX. 813. nn.

252750   Provazníček Svazek: 9 Strana: 0262
Provazníček, čku, m., les u Halenkova na Mor. Vck.

252751   Provazničiti Svazek: 2 Strana: 1200
Provazničiti, provazníkovati, das Seiler- Handwerk treiben. Jg.

252752   Provazník Svazek: 7 Strana: 0518
Provazník = ras, Schinder. Bdl.

252753   Provazník, a, provazníček Svazek: 2 Strana: 1200
Provazník, a, provazníček, čka, m., kdo provazy dělá, Seiler, ?. V. P-ci oprátky (provazy) kroutí. Kom. P. točí (kroutí) bě- hounem provázky, špagát, šňůry; z více pro- vázků dělá provazy, oprati, lána, popruhy atd. Pt. Kázala mně moje máti p-ka namlú- vati, toho nechci. Sš. P. 483. Vz Provaz- nictví, Tk. II. 546.

252754   Provazníkův Svazek: 2 Strana: 1200
Provazníkův, -ova-, -ovo, Seiler-. Oddati se s provazníkovou dcerou. Vz Oběšený, Obě- siti, Trest. C, Lb.

252755   Provazniště Svazek: 2 Strana: 1200
Provazniště, ě, n., místo, kde provazy pletou, die Seilerbahn. D.

252756   Provazný Svazek: 9 Strana: 0262
Provazný, les u Halenkova na Mor. Vck.

252757   Provazoběhoun Svazek: 2 Strana: 1200
Provazoběhoun, a, m. = provazolezec. Jg.

252758   Provazoběžec Svazek: 7 Strana: 0518
Provazoběžec, žce, m. = provazolezec. Rk

252759   Provazochodec Svazek: 7 Strana: 0518
Provazochodec, dce, m. = provazolezec Rk.

252760   Provazolezec Svazek: 2 Strana: 1200
Provazolezec, zce, Kom. Jg. 945., pro- vazochodec, dce, m., der Seiltänzer, Akro- bat. Dále odkazuje apoštol na p-zce. Sš. II. 202.

252761   Provazolezectví, n. Jg. (Zl. Jg Svazek: 8 Strana: 0325
Provazolezectví, n. Jg. (Zl. Jg. 222.).

252762   Provazoskočec Svazek: 2 Strana: 1200
Provazoskočec, čce, m. = provazolezec. Jg.

252763   Provazovatý, provazovitý Svazek: 2 Strana: 1200
Provazovatý, provazovitý, striekartig.

252764   Provazoví Svazek: 10 Strana: 0315
Provazoví, n. Dšk. Km. 25, Nár. list. 1903. č. 243. 17.

252765   Provazovka Svazek: 2 Strana: 1200
Provazovka, y, f., nemertes, červ krouž- kovitý. Vz S. N. — P., usnea, rostl. z čeledi lišejníků. Vz S. N.

252766   Provazovka Svazek: 7 Strana: 0518
Provazovka, usnea, Bartflechte, rostl. Vz Rstp 1830, Veselé prázdniny 21., 22., Mllr. 109.

252767   Provazovna Svazek: 2 Strana: 1199
Provazovna, y, f., v divadle, der Schnür- boden. Tpl.

252768   Provazovník Svazek: 10 Strana: 0315
Provazovník, u, m., philodendron, rostl. Vz Ott. XIX. 681, XX. 815.

252769   Provazovod Svazek: 7 Strana: 0518
Provazovod, u, m , Seilführung, f. Hř.

252770   Provazový Svazek: 2 Strana: 1200
Provazový, Strick-.

252771   Provazový Svazek: 7 Strana: 0518
Provazový. P. most, NA. IV. 241., že- břík. Us.

252772   Provažek Svazek: 7 Strana: 0518
Provažek, žku, m., Gewichtsabgang, -verlust, m. Nz.

252773   Provážení Svazek: 2 Strana: 1200
Provážení, n., die Einwage. D.

252774   Provážený Svazek: 2 Strana: 1200
Provážený; -en, a, o, vz Provážiti.

252775   Provážeti Svazek: 2 Strana: 1200
Provážeti, vz Provoziti.

252776   Provážiti Svazek: 2 Strana: 1200
Provážiti, il, en, ení, provažovati, ein- wägen. — co na čem. Na 100 librách pro- vážil 10 liber (ztratil). Ros. — se v něčem. Nz.

252777   Provdaný Svazek: 7 Strana: 0518
Provdaný; -án, a, o, verheiratet. Ona je p-ná hraběnkou. Us. Vk.

252778   Provdatá Svazek: 10 Strana: 0315
Provdatá dcera = provdaná. Val. Nár. sbor. VIII. 103.

252779   Provdati Svazek: 2 Strana: 1200
Provdati, provdávati = dceru za muže dáti, eine Tochter verheiraten. — koho, se za koho : dceru za pana N. Zlob. P. se za zemana. Sych. — se komu. Když se mu dcery provdaly, zůstal o samotě. Sych. Co je mně po tobě, má zlatá panenko, dys ty se mně provdala. Sš. P. 638.

252780   Provdati Svazek: 7 Strana: 1371
Provdati vejměnek = vdáním ztratiti. Us. NZ. I. 541.

252781   Provdati se kdy: ve Svazek: 7 Strana: 0518
Provdati se kdy: ve dvacátém roce věku svého. Us. Pdl. — se odkud kam: z chalupy do statku Us. — Vz Provdaný.

252782   Provdej Svazek: 2 Strana: 1200
Provdej, e, m., provdám, die Heirat. D. Býti na p. Rk.

252783   Prove Svazek: 7 Strana: 0518
Prove či Prono = bóh práva a sprave- dlnosti bol tiež Belboh. Hdž. Čít. 263., Č. Čt. II. 384.

252784   Prove, slovan Svazek: 10 Strana: 0315
Prove, slovan. bůh. Vz Jir. Prove 297.

252785   Provečeřeti Svazek: 2 Strana: 1200
Provečeřeti, el, ení, durchs Nachtmal Schaden leiden. Jg.

252786   Provedení Svazek: 2 Strana: 1200
Provedení, n., vykonání nějaké úlohy obzvl. jeli zdárné a úplné, die Durchführung. P. něčeho někomu svěřiti. Us. P. zločinu. J. tr. Co v zámyslu bývá prvním, v p. bývá posledním. Kom. P. záměrů. Dch. Vz S. N.

252787   Provedený Svazek: 2 Strana: 1200
Provedený; -en, a, o, durchgeführt; er- wiesen. Dluh neprovedený platiti. NB. Tč. Podati provedenou zmateční stížnost'. J. tr.

252788   Provedený Svazek: 7 Strana: 0518
Provedený. P. řízení. Pr. — jak. Pokus nesprávně p-ný. Osv. Rytina jemně p-ná. Mus. Obraz do podrobností p-ný. NA. I 45.

252789   Prověděti Svazek: 2 Strana: 1200
Prověděti, vím, děl, dění =zvěděti, do- věděti se, erfahren. Co z novin a běhóv zdej- ších proviem, toť dám věděti. Arch. III. 10.

252790   Proveditelný Svazek: 10 Strana: 0315
Proveditelný. Ty návrhy jsou tou dobou neproveditelné. Nár. list. 30. /9. 1900.

252791   Provedlivý Svazek: 7 Strana: 0518
Provedlivý, durchführbar. P. cvičení (v tělocv.) Rgl.

252792   Provednosť Svazek: 9 Strana: 0262
Provednosť, i, f. Možnosť a p. věci. Flš. v Mus. fil. 1900. 232.

252793   Provedný Svazek: 9 Strana: 0262
Provedný, ausführbar. Us.

252794   Provějačka, y Svazek: 7 Strana: 1371
Provějačka, y, f., aspersa. Bhm.

252795   Provějnosť Svazek: 2 Strana: 1200
Provějnosť, i, f., die Durchwehbarkeit.

252796   Provějný Svazek: 2 Strana: 1200
Provějný, durchwehbar. Reg. zdr. 4.

252797   Provejtník Svazek: 7 Strana: 0518
Provejtník, u, m., Durchschlag (beim Sporer) Šm.

252798   Prověkovati Svazek: 2 Strana: 1200
Prověkovati = prožiti, durchleben; ---- co v čem: život v bezženství. Č. Mar. 9.

252799   Provencie Svazek: 2 Strana: 1200
Provencie, e, f., Provence ve Francii. Šm. Vz S. N.

252800   Provenience Svazek: 2 Strana: 1200
Provenience, e, f., z lat,, výtěžek, výnos, Ertrag, Nutzen, m. Rk.

252801   Prověnovati Svazek: 2 Strana: 1200
Prověnovati, věnováním pozbyti, durch Mitgift verlieren. — co : statek. Kos.

252802   Proverbi-um Svazek: 2 Strana: 1200
Proverbi-um, a, n.. dle Gymnasium, pří- sloví.

252803   Prověřiti Svazek: 2 Strana: 1200
Prověřiti, il, en, ení, durchs Borgen Schaden leiden. Ros.

252804   Prověs Svazek: 2 Strana: 1200
Prověs, u, m., prověsení, das Durchhän- gen. Jg.

252805   Prověsiti Svazek: 2 Strana: 1200
Prověsiti, il, sen a šen, ení, prověšeti el, en, ení, prověšovati, durchhängen. Ros. — co kde. Us.

252806   Provéslo Svazek: 2 Strana: 1200
Provéslo, províslo, a n. = povříslo. Slov.

252807   Provésti Svazek: 2 Strana: 1200
Provésti, vedu, veď, veda (ouc), vedl, den, ení; provoditi, il, zen, ení, na Slov. děn, dění; prováděti, ěl, ěn, ění; provázeti, el, en, ení; provádívati,provázivati, provozovati = naskrze vésti, durch-, hindurchführen; voditi, aby shledl, herumführen; s někým jíti, následovati, begleiten; činiti, páchati, konati, thun, verüben, treiben, betreiben, verrichten; dokázati, prokázati, darthun, be-, erweisen, durchsetzen, ausführen; vymoci, způsobiti, ausrichten, bewirken; usmrtiti (sc světa p.), aus der Welt schaffen; p. sobě = počínati sobě, sich betragen, thun, sich be- nehmen. Jg. — abs. Provede-li, tehdy ob- drží na Bartošovi, z čehož jej pohnal. Půh. I. 311. Pakli neprovede, obeslaný bude očištěn. Kol. 21. On maje provésti, kde jest byl ten čtvrtek, utekl jest z města, NB. Tč. Nepro- vede-li žalobce, pohnaný osvobozen bude ; Kdo jistí a za pravdu něco pokládá, pro- vozovati jest povinen a ne ten, kterýž od- pírá; To má toliko provozováno aneb od- vozováno býti, oč strany spolu činiti mají. Pr. Kdo požene z jisté summy peněz a právo by ustál, ten každý má toho staného práva užiti, i nebude jemu potřebí provozovati. Zř. F. I. C. 26. — co, koho. P. někoho (s ním jíti); provozovati rejdy, skoky (tan- covati), pýchu, rozkoš, moc (násilí), násilí, nepravosť, zločinstvo, nešlechetnosť, lotrov- ství, tyranství, modlářství, řemeslo, svou králku, umění, živnosť, kupectví, myslivost', kouzla, rytířské kusy. V. Provoď vás Bůh! Slavné činy, čertovinu (dováděti), vraždu, krádež, dětinství, ukrutenství, právo (vz Průvod), rozbroje, Kom., čáry, obchod p. D. P. Veliké věci, při, Jel., lenosť, vášeň, náboženství, šašky, Us., svou vůli, Br., ne- čistoty (smilniti), Reš., něčí zpěv, Hank., kratochvíle, Vrat., štolu (u horníků = pře- sednouti), Vys., zločiny, advokatství. J. tr. To lze provésti; p. svůj úmysl, zákon, svou hru, volbu, mety (voltigiren). Dch. P. svůj pych. Pal. IV. 2. 136. Nebo tehdáž ještě za obyčej bylo pannám myslivost' provoditi. V. Při čemž každá strana svou při vysoce lí- čila a provozovala. Bart. P. střídu, eine Strecke treiben, v horn. Hř. Ktož co pro- vede, buď dsky nebo svatební lidi, podlé toho páni chtí súditi. Půh. II. 444. Původní jeho mocné výsledky provede; Nepřátelé Páně dále sočení své provodili; Aby (hřích) povahu svou hříšnou všelijak provodil; P. klam; Dozorství mravné provoditi. Sš. L. 12., 71., I. 79., Sk. 55., 205. Beneš žalobu pro- vedl ; provésti právo; Přes to, když svědomí provedú, což vyznají, při tom mají zůstati; Strany mají výpis z desk p.; Provedl panský nález o ten dvůr; Tu opět má svú nemoc provésti. Půh. II. 223., 341., 446., 519., 551. Muože-li to p., kte ty peníze a před kým kladl; Já jej p-dil, begleitete ihn. NB. Tč. Za právo jest v české zemi: Kdož na koho žaluje a viní koho z čehokoli, že ten má to nejprve provoditi a ne ten, kdož pohnán jest; Žalobník čímkoli pohnaného viniti chce, musí to dostatečně prve provoditi; Každý původ žalobu svou prožalovanou má pro- voditi, viň z čehokoli; Pohnaný žalobníka dobře k tomu drž, aby to provodil, co pro- mluví a z toho ho nepropouštěj, aby st jinam přenesl. Pr. Původ což jest prožaloval, to také povinen jest prokázati a provésti. Kol. 12. A když pohnaný přísahu provede a očistníci také budou přísahati, tehdy. Zř. F. I. C. 34. Stané právo kdož obdrží při soudu purkrabském očkoli, má relaci vzíti ku dskám ve čtyřech nedélích a provozovati (to), oč pohnal. Vál. 159. Tehda kaž komorníkóm a ti provedú třetí póhon. Kn. rož. 78. Čert vždy musí svou (králku) provésti. Prov. Provedl tam znamenitý kousek. Ros. — čeho. Ten toho provedl! Ten provedl změn (neurčitou summou)! Ale jinak akkus.: p. co. — co skrze co, skrze koho. Veliké věci skrze něj provedl. Jel. Hřích vládu svou provodil skrze smrť; Onu (mohutnosť) otec skrze syna na světě provodí. Sš. I. 67., 88. — co, koho kudy. P. někoho skrze zahradu, Us., skrze dvoje dvéře, Ros., vo- jáky skrze mustruňk. V. P. po domě, po městě, Kom., po zámku (ukazovati mu). Sych. P. někoho cestou, Ojíř., táborem. Ml. — co, koho čím. Co libým zrakem p., Troj., zpěv pianem. Us., něco důvody (dokázati), Jel., svědky a svědomím. V., Žer. Záp. II. 81., 150. Svědky nepravosť jeho provozuje (do- kazuje). V. P. něco listinou, J. tr., účtem (dokázati). Nz. Provodil sílu ramenem svojím. Sš. L. 19. P. koho očima. St. skl. II. 114. Chci to svatebními lidmi ukázati a p., jakž mi páni najdú; P-dl jsem to dobrým svě- domím. Půh. II. 426., 438. Nenie povinovata svědomím toho provoditi; Každý svú při svědomím chce provoditi; Že ta sukně za dva zlaté jemu dána jest, ať to svědomiem provede; P. něco listem, fojtem a konšely; Ne jedniem ale na sto osobami provésti by chtěl, že jsem jemu těch peněz pójčil; Chce-li toho Martin požiti, má to svýma dvěma prstoma na kříži přísahúu provoditi podlé práva. NB. Tč. Toho jsou ničímž nikdá ne- provedli. Bart. 299. 16. Můž věno své sva- tebními lidmi, kteří při smlúvách byli, pro- vésti. Tov. 80. Zná-li se, zná se v pravdě, pakli pří, chci svědky p. a na panském ná- lezu dosti míti. Tov. 37. Ktožby útratní škody provoditi měl, ten má je dvěma n. třemi člověky hodnověrnými provoditi; Krčmy, kteréžby mohly provedeny býti od 30 let buď výsadami neb svědomiem, ty mají při tom zuostati (deren dreissigjähriger Bestand durch Privilegien u. s. w. nachgewiesen werden kann); A on neměl čím provésti. Vl. zř., 298., 300., 215. Útratní škody provoditi ho- spodářem a dvěma svědky. Zř. F. I. J. 9. — koho kam: do nejbližší pevnosti někoho p. Vrat. Někoho k hrobu provoditi. Chč. 447., V., k činu. Šm. Zločince na popra- viště p. Sych. Něco na světlo p. (vydati). Šm. — co na koho = dokázati. Bart. II. 12. Provede-li tu věc na toho člověka, jakož byl pohnal o tu klesku. Puh. II. 454. Že to na Martina provede svědomiem hodným; Chce to naň p., že jemu těch 13 zl. dlužen jest spravedlivě; Dlužens mi a to na tě provedu; Já to naň provedu dobrými lidmi, kteříž při tom byli. NB. Tč. Toho žádný na nás neprovede na věky. Bart. 299. 16. Ať se to naň dobře provede. V. Nemohl provésti na souseda, čím jej nařkl. Ml. Pro- vedu to na tebe tvou ženou. Svěd. P. na někoho svou pohledanosť (seine Forderung erweisen). J. tr. Neb to na pána toho pro- vede, že jest s vólí pána svého to učinil. Vl. zř. 481. Na kohož by se to p-dlo. Zř. F. L A. 5. Aby to na toho měštěnína dvěma svědky provedl, že jest to mluvil. Václ. 12. P. na někoho dluh. Pr. 1532. — co jak. Podlé práva něco p. (dokázati). Zř. F. I. Veselá divadla s radostí provozovati. V. Jedni nad druhé umění provozovali. Cyr. P. něco podlé zemského zřízení. Zř. F. L B. 18. Aby k ní provedla (ihr gegenüber), což jest mluvila, pakliby neprovedla, aby- chom ji opatřili jakožto ženu nevinnú. NB. Tč. P-dil je šnekem dolů. Bl. Kdo ctnosť provodí, neprovodí jí mimo Boha, nébrž v Bohu; Slavík mrákotu v sladkém klokotu provází; Provodíc čáry a kouzla použitím vědomostí přírodnických. Sš. J. 56., Bs. 16., Sk. 96. (Hý.). Skrze Jordan Bůh svůj lid suchou nohou provedl. Har. II. 171. Poňvadž neprovedl póhona podlé knih. Půh. II 347. Jeden na druhém beze vší příčiny sobě dané svou vůli a moc provozuje pod řádem a právem (== bez práva). Bdž. 168. — co kde jak. V němž (v listu k Římanům) zásadu svrchovanou, že . . . ., s podivnou duchaplností provádí a dovozuje; V prvotné církvi vůbec vyšší svět mocí a silou svou skutky patrné provodil. Sš. I. 6., Sk. 56. Chtě v své při se svědomiem to nejedniem provésti, ale s osobami. NB. Tč. Dítě na vo- dítku provoditi. Pt. Vz P. co kde. — co proti komu (jak). Co provede proti pobožným. Br. Obě strany proti sobě podlé ortele od zřízených rad nad appellací provedli. Mus. Provedl svou vůli proti mně. Ml. Provedli své póhony proti nim. Půh. II. 383. Svou vůli, svou zlosť a závisť proti někomu p. Bart. I. 34., 32. Pavel neobřezání Tita tam (v těch soukromých schůzích) proti židov- níkům šťastně provedl. Sš. Sk. 186. (Hý.). — co nad kým (jak). Kocurník bylina svou moc nad kočkami provozuje. Byl. Podivna jest to moc, kterou Ježíš nad lidmi zištnými p-dil; Ale i nade přírodou Filip moc p-dil. Sš. Sk. 96., J. 43. Provedl ukrutenství nad poslem, Kom., ukrutnosť nad poddanými. V., Háj. Pod zástěrou práva svou pýchu a libost' nad poddanými provozuje. V. P. nad někým vraždu, svou moc, vůli. Er., J. tr. Kdoby nad kým svou vůli provedl. Er. — co kde. Slovo boží v srdcích! moc velkou provodí. Br. Slavné činy v Asii provozoval. Ml. Pří- sahu v kapli p. Vš. P-dl před úředníky 4 listy s pečeťmi a k tomu 2 sedláky. Půh. II. 491. Vypravováni to Janovo v celém postupu svém mistrovsky provedeno jest; Obdoba a parallelismus, jejž tu apoštol mezi Kristem a Adamem provodí; V těle hřích svou králku provodí; Ve hlavitých pohanské vědy sídlech boj ten provedli. Sš. J. 158., I. 63., 81., Sk. 190. Jenž provoduje na ho- rách seno. Ž. k. 146. 8. P. při před soudem (= dokázati). Jg. Kejkly na provaze pro- vozovati. Ml. Aby svú nemoc na posudku provedl; Svědky na posudku něco p. Půh. II. 486., 517. Člověk musí mravnou pro- měnu na sobě p.; Zloduch moc svou za dopuštěním božím na nich ku potrestání všetečnosti p-dil. Sš. I. 67., Sk. 224. (Hý.). — co, koho z čeho. Z těch akt to pro- vedeme. Trip. P. něco z svědectví písem. Cyr. -- koho odkud, z čeho : se světa někoho provoditi (usmrtiti). Kom., Troj. Kteréžto král přikázal provésti ven z Čech. Let. 111. P. koho z domu. Er. P. 474. Pa- kliby díla nemohli míti, aby z města poctivě byli provozeni. Sedl. Rychn. 3. Nemám peněz, enom trojník, ešče mi ho milá dala, dy mne z domu prováděla. Sš. P. 135. — co s čím. S tím vojskem málo provedeme. Jg. — co proč: umění pro svou zábavu provozovati. Ml. — sobě (v čem, nač) = počínati si. Pyšně, ukrutně sobě provozovati, nádherně v jídle a v šatech sobě p. V. Nevím, nač si provodí. Sych. Ten si provádí (vede si pyšně). Us Kšá. Všelikou kratochvíli si p. Us. — se. Ta věc se už provádí. Dch. Po- kud se co prokáže a provede. J. tr. Tyto dvě domněnky provésti se nedají. Sš. L. 3. Provoditi se = pyšniti se. Us. u Brušperka. Mtl. — co kdy. Žalobu svú v sněmu pan- ském provedl. Půh. II. 150. Pohané nepra- vosť tu (smilství) také k službě bohům a bohyněm při luperkaliích a dionysianinách provozovali; Ještě za Mojžíše Israelité pro- vodili modlářství. Sš. Sk. 182., 85. (Hý.). Z jara děvy provodí hru na Helenu. Sš. P. 724. — že. Provedl jsem to, že. . . Br. Chci to provésti, že k němu lepší právo mám. Půh. II. 591. Což J ... provede, že je právem ob- držal, toho má požiti. Půh. II. 553. To pro- vésti chce, že jí zlatý dal; Jestli provede, že ten dluh zaplatí. NB. Tč. — adv. P. něco špatně, dobře, Us., zmužile, hrdinsky, Flav., poctivě, V., při výmluvně, Jel., vz P. sobě. Vz Prosaditi.

252808   Provésti co Svazek: 7 Strana: 0518
Provésti co: své jmění = promarniti. U Kr. Hrad. Kšť. - - čeho čím. Podstat- nými důvody toho provedli. Šf. Strž. I. 444. — co jak: do podrobna, k úplné spoko- jenosti něčí, malou silou. Mj. 6., Dk. Kus v divadle s dobrým výsledkem p. Us. Pdl. — co proč: ze zvyku. Sá. — co kde: změnu v ústavě, J. Lpř., soustavu ve spise, důsledně p. Mj, P. něco v účtě. Nz. — co s kým: neřády. BR. II. 636. a. Tržbu s ně- kým p. Osv. Hanebný skutek s ní provedl. Pož. 503. — si s čím = honositi se, vy- chloubati se, prahlen. Ta si provádí s no- vými šat, ! Us. Knrz.

252809   Provésti co nač Svazek: 9 Strana: 0262
Provésti co nač: na peníze = převésti. Chč. S. I. 433.

252810   Provésti něco Svazek: 10 Strana: 0657
Provésti něco, lépe: skončiti, spraviti, vykonati, vyplniti, zavŕšiť. Vz Phľd. XXIV. 811.

252811   Provět Svazek: 10 Strana: 0657
Provět, provějat = provanouti. Vz Brt. Sl.

252812   Provětiti se čím Svazek: 2 Strana: 1202
Provětiti se čím, etwas kümmerlich durchfristen. — se kudy. Už se nějak ži- votem provětím. Us. u Litom. a v Policku. Zkr.

252813   Provětovati Svazek: 2 Strana: 1202
Provětovati, wettend verlieren, verspie- len. Ros.

252814   Provětrací Svazek: 2 Strana: 1202
Provětrací, Ventilations-. P. přístroj.Dch.

252815   Provětradlo Svazek: 2 Strana: 1202
Provětradlo, a, m., der Ventilationsap- parat. Dch.

252816   Provětrák Svazek: 7 Strana: 0518
Provětrák, u, m. = provětradlo. Dch.

252817   Provětrání Svazek: 2 Strana: 1202
Provětrání, n., das Durchlüften, die Ven- tilation.

252818   Provětrati Svazek: 2 Strana: 1202
Provětrati; provětřiti, il, en, ení; pro- větrovati, lüften. — co: obilí (proviti), otázku (probrati), Ros., důl. Vys. — P., auslüften ; proschnouti, trocknen. Jg. — abs. Seno, prádlo provětralo, košile provětrala (proschla). Us. — co čím: školu otvíráním oken. Us.

252819   Provětrati Svazek: 9 Strana: 0262
Provětrati. Aby se šaty (na vzduchu) provetřily. Fisch. Hosp. 282.

252820   Provětrávací Svazek: 7 Strana: 0518
Provětrávací, vz Provětrací. P. komín, okno, Us., soustava. Nz. lk.

252821   Provětrávač Svazek: 7 Strana: 0518
Provětrávač, e. m. = provětradlo. Nz. lk.

252822   Provětrný Svazek: 2 Strana: 1202
Provětrný, provějný, durchwehbar. P. mříž. Č.

252823   Provětrování Svazek: 2 Strana: 1202
Provětrování, n., das Durchlüften. P. dolů, vz KP. III. 84.

252824   Provětření Svazek: 2 Strana: 1202
Provětření, n. = provětrání. Vz Prově- trati.

252825   Provětvení Svazek: 2 Strana: 1202
Provětvení, n., die Verzweigung. Šm.

252826   Provětviti Svazek: 2 Strana: 1202
Provětviti, il, en, ení, verzweigen. Sm. — co.

252827   Prověv Svazek: 2 Strana: 1202
Prověv, u, m., freier Luftzug. L.

252828   Prověvač Svazek: 2 Strana: 1202
Prověvač, e, m., der Durchweher, -worfler. L.

252829   Prověvný Svazek: 2 Strana: 1202
Prověvný, luftig. L.

252830   Provézti Svazek: 2 Strana: 1202
Provézti, vezu, vezl, vezen, ení; provo- ziti, il, žen, ení; provážeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení, durchfahren. — co jak: po ku- sích. V. — co kudy: zboží branou (nepla- titi cla). Us. — se (proč), ausfahren. To jsme se dnes provezli. Us. P. se pro ukrá- cení tesklivé chvíle. V.

252831   Proviant Svazek: 2 Strana: 1202
Proviant, u, m., z it., potrava, spíše,zá- soba, píce, též střelivo vojenské. Kom. Šp.: profiant, profant. (V.). P-tem se opatřiti. Štelc.

252832   Proviantmistr Svazek: 7 Strana: 0518
Proviantmistr, a, m., Proviantmeister. Mus.

252833   Proviantní Svazek: 2 Strana: 1202
Proviantní, Proviant-.

252834   Proviantník Svazek: 2 Strana: 1202
Proviantník, a, m., der Lieferant, po- travník, špižírník. Cyr.

252835   Proviantovati Svazek: 2 Strana: 1202
Proviantovati, proviantiren. V.

252836   Providentialní Svazek: 10 Strana: 0315
Providentialní, z lat. = prozíravý, obe- zřetný Nár. list. 1904. 66. 1.

252837   Províjený Svazek: 7 Strana: 0518
Províjený; -en, a, o. Vocas tvůj (paví) jest p-ný. Výb. II. 952.

252838   Provijeti Svazek: 9 Strana: 0460
Provijeti, vz Proviti. Tvůj ocas (páví) jest províjený = ozdobně prokládaný. Ezop. 113. 16.

252839   Proviliti Svazek: 2 Strana: 1202
Proviliti, il, en, ení, vilením, smilstvím ztratiti, durch Geilheit verlieren, vergeuden. Ms. — co.

252840   Provina Svazek: 2 Strana: 1202
Provina, y, f. = provinění. Podlé stupně p-ny také stupeň pokuty a trestu se určuje; Úpadek či hřích znamená celou p-nu Ada- movu a povstalé odtud škody duchovní Sš. Mt. 77., I. 66. Hý. Smí kleti p-ně. Hlk. I. 81. Vz Provinění.

252841   Provina Svazek: 8 Strana: 0325
Provina. By jemu za jeho p-nu milosť dal. Břez. Font. V. 366.

252842   Provincial Svazek: 2 Strana: 1202
Provincial, provinciál, a, m., z lat., do- zorce nad kláštery některého řádu v jisté krajině, podřízený generalovi řádu. Rk. Vz S. N. Der Provincial.

252843   Provincialism-us Svazek: 2 Strana: 1202
Provincialism-us, u, m., krajinské slovo n. mluvení, krajinomluv. Vz S. N.

252844   Provincialisovati Svazek: 10 Strana: 0315
Provincialisovati. Vlč. Lit. II. 2. 92.

252845   Provincialní Svazek: 2 Strana: 1202
Provincialní, provinciální, krajinský. Rk. P. město. Kos. 01. I. 276. Provincial-.

252846   Provincie Svazek: 2 Strana: 1202
Provincie, e, f., krajina ve Francii, Pro- vence. V. — P., lat., u Římanů země od nich podmaněná a místodržitelem (praeto- rem, později prokonsulem n. propraetorem) na základě ústavy provincialní spravovaná. Vz S. N. — P. nyní = země k nějaké říši připojená, která není její původní částí. Vz S. N.

252847   Provinční Svazek: 10 Strana: 0315
Provinční město. Nár. list. 1903. č. 305. 21.

252848   Provinčník Svazek: 2 Strana: 1202
Provinčník, a, m., obyvatel římské pro- vincie. Stf. Der Provinzbewohner.

252849   Proviněnec Svazek: 8 Strana: 0325
Proviněnec, nce, m. Ztk. 103. (3. vyd.).

252850   Provinění Svazek: 2 Strana: 1202
Provinění, n., zavinění, přečinění, vina, hřích, die Verschuldung, Vergehung, das Verbrechen, Vergehen. P. se dopustiti, se dočiniti. D. Lítosť nad svým p-ním míti; k poznání svého p. přijíti. Sych. P. zemské, proti zemi. Oběť za p. D. Seznam p., das Deliktenregister. J. tr. Jest to vrchol všeho p. Sš. I. 28. Tehdy má ten zločinec před týmž právem postaven a tu vedlé svého p. souzen býti. Nar. o. h. a k. Že taková po- kuta pro jeho provinění na JMK. připadá. Zř. F. I. A. 24.

252851   Provinění Svazek: 7 Strana: 0518
Provinění. Jakostí p. rozdílná bývají. Cor. jur. IV. 3. 2. 415. P. proti Bohu. Hus II. 390.

252852   Provinění Svazek: 9 Strana: 0262
Provinění nedrží se dědiců, nýbrž pů- vodů jejich. Fisch. Hosp. 388.

252853   Proviněný Svazek: 7 Strana: 1371
Proviněný člověk = který se provinil. Gb. Ml. II. 172.

252854   Proviněný Svazek: 10 Strana: 0315
Proviněný. Hrad. Vz VII. 1371.

252855   Provinilec Svazek: 2 Strana: 1203
Provinilec, lce, m., kdo něco provinil, vinník, der Verbrecher, Uibelthäter. Měst. bož., Sš. Sk. 196. P-ce vyhledati. J. tr.

252856   Provinilosť Svazek: 2 Strana: 1203
Provinilosť, i, f., dieVerschuldung, Schuld. Bern.

252857   Provinilý Svazek: 2 Strana: 1203
Provinilý, vinný, schuldbar, schuldig, strafbar. V. P. nevědomosť, J. tr., vlasť. Kos. Ol. I. 277. P. ať trestu neujde. Sych. Útočištná místa pro provinilé. Koin. P-lému rány dáti. Br.

252858   Provinilý Svazek: 2 Strana: 1203
Provinilý, schuldig. Ctib. H. 95.

252859   Provinilý komu čím Svazek: 7 Strana: 0518
Provinilý komu čím Lpř. Sl. I. 30.— čeho: smrti, wer das Leben verwirkt hat. Št. Kn. š. 214. 8.

252860   Provinitel Svazek: 2 Strana: 1203
Provinitel, e, m. = provinilec. D. exc.

252861   Proviniti Svazek: 2 Strana: 1203
Proviniti, viň, il, ěn, ění; proviňovati = prohřešiti, přestoupiti, verschulden, sich ver- gehen, sich zu Schulden kommen lassen; vinou ztratiti, verwirken, verschulden. Jg. — co (vinou ztratiti): život, Zlob., něčí milosť, svou hlavu. J. tr. Provinils-li něco (== do- pustils-li se něčeho), nepomáhej sobě lží. Berg. Smrť Páně celé člověčenstvo p-lp. Sš. Sk. 25. Adam ráj provinil shřešiv. Št. N. 175. — Kat. 1895. - (co) komu. Pakliť jsem jim co provinil (ublížil). V. Náš otec tak provinil všem svým dětem. Št. Co jsem ti já provinila, abych moře přeplavila? Sš. P. 81. — J. tr. — čím. Na klobúček psali zlaté litery, aby lidé věděli, čím se p-nil. Sš. P. 193. Provinil jsi krví (prohřešil jsi se), kterou proléváš. D. Já toho ničímž ne- provinila. Půh. I. 240. — co proti komu. Jel., J. tr. O viny městské v městě, proti komuž by městský člověk co provinil, ty zůstaňte při právě pana komořího. Václ. 17. — co proč. Svou hlavu, svou česť, svůj statek pro něco p. J. tr. Pro něž (mužo- bojstvo) svú zemiu proviní. Dal. 6. — se čím proti čemu: slovem proti zákonu. Ml. — se v čem. Šm., J. tr. Napraviti hodlali, v čem se celý národ židovský pro- vinil. Sš. Sk. 29. (Hý.). Ani proti zákonu, ani proti císaři jsem se ničím neprovinil. Proti výsadě té se p-li starostové; Nad to Felix proti lidu židovskému nesčíslnými zbrodněmi se p-nil Sš. Sk. 271., 199., 265. — se na kom. Židé na Pánu se p-li. Sš. J. 44. (Hý.).

252862   Proviniti Svazek: 2 Strana: 1204
Proviniti, il, ěn, ení, durchwogen. Šm.

252863   Proviniti Svazek: 7 Strana: 0518
Proviniti. City čtenářovy se náležitě p-ní a rozeberou. Blý.

252864   Proviniti se čím Svazek: 7 Strana: 0518
Proviniti se čím: myšlénkami, řečí, žádostmi, skutky. Mž. 34. — proti čemu. Kteříž proti jeho vlastní osobě p-li. Skl. II. 264. — (co kam) jak. S právem jsem byl život p-nil. Výb. 1. 408. Ten takový aby statek svůj do komory našie potratil a provinil beze všie milosti. Arch. VIII. 374

252865   Provinník Svazek: 7 Strana: 0518
Provinník, a, m. = provinilec. Svtz. 1875.

252866   Provinouti Svazek: 2 Strana: 1203
Provinouti, vz Proviti.

252867   Provise Svazek: 2 Strana: 1203
Provise, e, f., z lat., zásoba, záloha, der Vorrath; odměna (za obstarání nějakého obchodu), die Provision, die Vergütung (für gehabte Mühe). Vz více v S. N. P. při pla- cení směnky. J. tr. P. úvěrová (del credere). za vydání, die Auslieferungsprovision. HGB.

252868   Provise Svazek: 8 Strana: 0325
Provise = živení služebníků dvorských a jiných lidí v klášteřích do jich smrti, kam od panovníků na místě výslužby posíláni byli. Vz Wtr. Živ. c. 724.

252869   Provískati Svazek: 7 Strana: 0518
Provískati hlavu = prohledati, jsou-li ve vlasech vši, durchlausen. Us. Vlk.

252870   Províslo Svazek: 2 Strana: 1203
Províslo, a, n. = povříslo. Na Mor. Mtl., Tč., Bkř. Na Hané: obříslo. Bkř.

252871   Provisní Svazek: 7 Strana: 0518
Provisní, Provisions-. P. pravidlo Nz.

252872   Provisor Svazek: 2 Strana: 1203
Provisor, a, m., dozorce, dohledač, správce (kláštera atd., hlavně lékárny). Der Aufseher, Vorsteher, Verweser.

252873   Provisori-um Svazek: 2 Strana: 1203
Provisori-um, a, n., lat., dle Gymnasium, prozatímní stav, prozatímnosť, vorläufige Einrichtung.

252874   Provisoriat Svazek: 2 Strana: 1203
Provisoriat, provisoriát, u, m,, zvláštní úřad, jenž nakupuje, uschovává a rozděluje potravu horníkům atd. na srážku z výdělku jejich. S. N.

252875   Provisorně Svazek: 7 Strana: 0518
Provisorně nějaké místo obsaditi (za- tímně) Us. Pdl.

252876   Provisorní Svazek: 2 Strana: 1203
Provisorní, prozatímní, na čas, proviso- risch, vorläufig, einstweilen. Rk., J. tr., S. N.

252877   Proviti Svazek: 2 Strana: 1203
Proviti, viji, il, it, ití: provinouti, ul, ut, utí; províjeti, el, en, ení = protkati, durch- winden, durchflechten. Jg. — co. Víno pro- víjí (prolézá) křoví. Šm. — co čím: vlasy kvítím. Us. Hlemýžďové slaninou se pro- víjejí a pekou. Ler. — Jel. — se kudy: se skrze lesy, Hlas., se lesy. — si co čím. Provinula sobě roucha věncemi. Sš. Bs. 67.

252878   Proviti Svazek: 2 Strana: 1203
Proviti, prováti, věji, víl a vál, vít a vát (zastr. vín), átí, ití (zastr. víní); provanouti, nul, ut, utí; provívati, provanovati = pro- fukovati něco, durchwehen, durchblasen; pro- větrovati, worfeln (o obilí); sanft wehen; větrem proschnouti, ein wenig trocknen. Jg. — abs. Ty šaty hezky provanuly (větrem proschly). Ros. Chladivý vítr zde provívá. Sm. — co. Vítr provívá pokoj, Plk., lesy. Us. P. obili (provětrovati). Ros. Vystavte mě za dvéře, nech mě větr prověje. Dy ses chtěla provějat, mělas na mšu chodívat. Sš. P. 22. — kdy. Mandele po větru pro- vanou. D. — co jak. Nepracovitv kazatel bez užitku vítr provívá a vodu přelívá. Kom. Kvítí vůní svou provívá údolí. Šm.

252879   Proviti Svazek: 2 Strana: 1203
Proviti, provanuti, n., das Durchwinden, Durchflechten. Us.

252880   Proviti Svazek: 2 Strana: 1203
Proviti, n., das Durchwehen, Durchwor- feln. Us.

252881   Proviti Svazek: 7 Strana: 0518
Proviti, ventilare. Ž. wit. 43. 6. — co. Přeletný Zefyr vlasy tvé provívá. Č. Kn. š. 341. Bolesť mne provívá. Čch. Bs. 135. — kudy. Myšlénka hlavou provívá. Bendl I. 17.

252882   Proviti co čím Svazek: 8 Strana: 0573
Proviti co čím. Bl. (Hostn. 20.).

252883   Proviti se kudy Svazek: 7 Strana: 0518
Proviti se kudy. Řeč se jimi (příslo- vími) jako kvítky nebo perličkami províjí. Exc.

252884   Provitý Svazek: 2 Strana: 1203
Provitý; -it, a, o, durchflochten. — čím. Věnce zlatem p-té. Ráj. I. 131. Vínku tvému zelenému, rozmarýnem provitému. Sš. P. 192. Vz Proviti.

252885   Provitý Svazek: 2 Strana: 1203
Provitý, durchgeweht, -geworfelt. Vz Pro- viti. — čím: vůní. Šm.

252886   Provívati Svazek: 2 Strana: 1203
Provívati, vz Proviti.

252887   Provizlo Svazek: 10 Strana: 0315
Provizlo, a, n. = povříslo. Slez. Vyhl. II. 322.

252888   Provjéslo Svazek: 7 Strana: 0518
Provjéslo, a, n. = povříslo. U Mor. Lho- tek a j Brt. L. N. II. 111.

252889   Provlácně Svazek: 8 Strana: 0573
Provlácně zpívati (zdlouha). Josq. (Hostn. 93.).

252890   Provlač Svazek: 7 Strana: 0518
Provlač, e, f. P. k trúbám (kterou se zamrzlé trouby vodárenské provláčením jí čistily). Wtr Obr. 528.

252891   Provláčeti Svazek: 7 Strana: 0518
Provláčeti, vz Provléci.

252892   Provlačitel Svazek: 2 Strana: 1203
Provlačitel, e, m., der Durchzieher. — P., der Zauderer, Aufschieber. L.

252893   Provlačiti Svazek: 2 Strana: 1203
Provlačiti, vz Provléci.

252894   Provlačka Svazek: 2 Strana: 1203
Provlačka, y, f., vz Provlak.

252895   Provláčný Svazek: 2 Strana: 1203
Provláčný, rozvláčný, zaudernd, lang- sam. L.

252896   Provláčný Svazek: 7 Strana: 0518
Provláčný, prolixus. P. sloh (stilus). Nz.

252897   Provlačovaný Svazek: 10 Strana: 0315
Provlačovaný biret. Zvon IV. 45. Vz

252898   Provlačovati Svazek: 7 Strana: 0518
Provlačovati, vz Provléci. P. zamrzlé roury. Wtr. Obr. 529.

252899   Provlačovati Svazek: 10 Strana: 0315
Provlačovati v VII 518.

252900   Provládnouti Svazek: 2 Strana: 1203
Provládnouti, dnul a dl, ut, utí; pro- vládati, durch u. durch beherrschen. — co. Živější barva provládá všecky méně čilé. Mus. X. 86.

252901   Provlak Svazek: 2 Strana: 1203
Provlak, u, m., provlaka, provlačka, y, f., plotnička s děrkami ve stroji k tažení drátu, das Zieheisen. Vz KP. IV. 98.

252902   Provlakový Svazek: 2 Strana: 1203
Provlakový, Zieheisen-. P. díry. Techn. Vz Provlak.

252903   Provlažiti Svazek: 2 Strana: 1203
Provlažiti, il, en, ení; provlažovati, durch- feuchten ; vlažným učiniti, lau machen. Us. — co čím. Studenou vodu teplou p. Provlažnouti, žnul a utí, lau werden. Ros.

252904   Provlčan Svazek: 7 Strana: 1371
Provlčan, a, m., licaon, dravec Pršp. 19. 52.

252905   Provléci Svazek: 2 Strana: 1203
Provléci, vleku, vlec, vlekl, vlečen, ení; provléknouti, provlíknouti, knul a kl, ut, utí; provlékati, provlíkati, provlékávati, provle- kovati, provlačiti, il, en, ení; provláčeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; provlačovati, pro- vlečovati (Puch. ex Exod. 26. 28.) = pro- táhnouti, durchziehen, durchschleppen, durch- stecken ; prodlužovati, protahovati, in die Länge ziehen, zaudern; se, sich durch- ziehen, durchkommen.— co: provázek, tka- nici (protáhnouti); něčí žádosť (prodloužiti, protáhnouti). St. skl. P-kl to tak dlouho (protáhl), až . . . M. — co, se kudy: niť skrze ucho jehly, se skrze díru. Protiva ta celým pásmem historie národu israelského se provléká. Sš. Sk. 77. — co čím: sukno hedvábím, Us., maso slaninou. Ler. — co komu: žíniu. Dal. 171. — co na čem. Což obojí na niti provlékají. Sš. P. 768. — s inft. Neprovlačujme tam jíti. Bj. Neprovláčel jsi pravdy vyznati. M.

252906   Provléci Svazek: 7 Strana: 0518
Provléci. V 12. ř. za St. skl. polož: Hr. rk. 131.

252907   Provléci Svazek: 9 Strana: 0262
Provléci. Však já to ňák provlíknu (chytře vykonám). Hoř. 93.

252908   Provlekadlo, a Svazek: 2 Strana: 1204
Provlekadlo, a, n., ein Werkzeug zum Durchziehen. P. sklenářů, v mincích (das Adjustirwerk). Techn.

252909   Provlékání Svazek: 8 Strana: 0573
Provlékání, n. P. nití. Ces. 1. VI. 179.

252910   Provlékaný Svazek: 8 Strana: 0573
Provlékaný. Vz předcház. Prolamování.

252911   Provlékati Svazek: 7 Strana: 0518
Provlékati, vz Provléci.

252912   Provleklosť Svazek: 2 Strana: 1204
Provleklosť, i, f.. dlouhý tah, lange Dauer, lange Strecke. L.

252913   Provleklý Svazek: 2 Strana: 1204
Provleklý, in die Länge gezogen, auf- gezogen, ausgedehnt, aufgeschoben, lange dauernd, zögernd. L.

252914   Provléknouti Svazek: 7 Strana: 0518
Provléknouti, vz Provléci.

252915   Provlekovati Svazek: 7 Strana: 0518
Provlekovati, vz Provléci.

252916   Provlhati Svazek: 7 Strana: 0518
Provlhati. Zeď p-há (vlhkosť skrze ni vniká). Us. Pdl.

252917   Provlhčení Svazek: 7 Strana: 0518
Provlhčení, n., die Durchfeuchtung. Us Pdl.

252918   Provlhčiti Svazek: 2 Strana: 1204
Provlhčiti, il, en, ení, durchfeuchten. Jg.

252919   Provlhčiti Svazek: 7 Strana: 0518
Provlhčiti, durchfeuchten. — něco. KP. V. 705.

252920   Provlhlý Svazek: 7 Strana: 0518
Provlhlý, durch und durch feucht ge- worden. P. zeď. Pdl. — čím. Střecha deštěm p-hlá. Kos.

252921   Provlhnouti Svazek: 2 Strana: 1204
Provlhnouti, hnul a hl, utí, durch und durch o. ein wenig feucht werden. Ros.

252922   Provlhnouti co Svazek: 10 Strana: 0657
Provlhnouti co. Bláto provlhne boty špatně místo: provlhčí. Věst. XIII. 4.

252923   Provlhnouti komu Svazek: 10 Strana: 0315
Provlhnouti komu. Modrá očka jí pro- vinuji (slzami). Tbz. XVI. 212.

252924   Provlíkati, provlíknouti Svazek: 7 Strana: 0518
Provlíkati, provlíknouti, vz Provléci.

252925   Provněc Svazek: 10 Strana: 0315
Provněc = začátek obřadů, modliteb; prv- něc?, pregurcium. Rozk. P. 2321.

252926   Provo Svazek: 2 Strana: 1204
Provo, vz Prono.

252927   Provod Svazek: 2 Strana: 1204
Provod, vz Průvod. Kat. 568. — P., der Betrieb. Vz Provozování. Vynález ve p. dáti, in Betrieb setzen; z p-du vyloučiti, ausser B. setzen; držeti v p-du, ve p-du býti; p. zastaviti; do p-du se dostati; p. parou; p. odevzdati; drobný p., .Kleinb.; ruční p. stroje, Handbetrieb der Maschine ; druhotný p., Sekundärb.; státní p. dráhy; tovární p.; p. lázeňského domu; strojní p.; prostředky vozního p-du, Fahrbetriebsmittel; dráhy s parním p-dem ; nauka o p-du; ředitelstvo, výlohy p-du. Dch. — P., u n. a. m., pro- voda, y, f, provody, pl., provodní neděle, prvá neděle po veliké noci S provody bude míti svatbu = ten týden po provodní ne- děli. Až bude s provoda, bude teplá voda. Prov. Hody, hody do p-dy. Er. P. 61. Po p-dech. Arch. VI. 517. Ach (provede), skoro-li tebe bude? Až do dneška za dvě neděle. Provod jede proti nám, po věnečku nese nám. Sš. P. 769. Vz Provodní. — P., jm. polí u Petrovic. V p-dech. Dch.

252928   Provod Svazek: 7 Strana: 0518
Provod; provoď, i, f. provodní neděle. Št. Kn. š 66. 30. Hody, hody do provody. Cf Km. 1887.774. Léta téhož po p-dě. Let. 91. — Brt. D. 258.

252929   Próvod Svazek: 7 Strana: 0518
Próvod, vz Průvod.

252930   Provoď Svazek: 8 Strana: 0325
Provoď. Z provoda — pohoda (dobrý čas k polním prácem atd.). Nár. list. 1894. č. 99. odp. feuill.

252931   Provodce Svazek: 7 Strana: 0518
Provodce. Na P-dci = pozemky u Les- kovic. BPr.

252932   Provoděcí Svazek: 2 Strana: 1204
Provoděcí, usvědčovací, průvodný, do- kazovací, důkazný, Beweis-, Uiberführungs-. P. kus, článek.

252933   Provodění Svazek: 2 Strana: 1204
Provodění, n., die Weisung. Doplniti skon- čené p., eine abgeführte Weisung ergänzen; dodatné p., die Additionalweisung. J. tr.

252934   Provodí Svazek: 7 Strana: 0518
Provodí m.: příchodí. Mkl. Etym. 377 a.

252935   Provodice Svazek: 2 Strana: 1204
Provodice, Probolden, ves v Krumlovsku.

252936   Provodič Svazek: 2 Strana: 1204
Provodič, e, m., provoditel. — P.majtka, v lodn., der Höhenlotze. Šm. — P., radius vector, eine gerade Linie, welche aus dem Brennpunkte einer krummen Linie nach einem Punkte im Umfange derselben gezo- gen wird. Šm. Úhel sevřený p-čem bodu a osou polarnou, Hra.

252937   Provodín Svazek: 2 Strana: 1204
Provodín, a, m., Mückenhahn, ves u Č. Lípy.

252938   Provoditel Svazek: 2 Strana: 1204
Provoditel, e, m., der Führer, Ge-, Be- gleiter. Sš. P. 761. P. čarů = vlchevník. Sš. Sk. 96.

252939   Provoditelkyně Svazek: 7 Strana: 0518
Provoditelkyně, ě, f., die Führerin, Be- gleiterin Us.

252940   Provoditi Svazek: 2 Strana: 1204
Provoditi, vz Provésti.

252941   Provodivý Svazek: 2 Strana: 1204
Provodivý, begleitend. Světoz.

252942   Provodné Svazek: 7 Strana: 0518
Provodné, ého, n. = podání veleb. svá- tosti na smrť nemocným, viaticum. Hnoj. 185.

252943   Provodní Svazek: 2 Strana: 1204
Provodní, vz Průvodní, Geleits-. — P. neděle, bílá neděle, vz Provod. S. N. Der weisse Sonntag. A to bylo v pondělí po provodní neděli. Sš. P. 360. — P., Betriebs-. P. jistina, dozorce, síla, úředník, lučebník, řád, správa, ředitelstvo atd. Dch.

252944   Provodník Svazek: 2 Strana: 1204
Provodník, a, m., vz Průvodník.

252945   Provodník Svazek: 10 Strana: 0315
Provodník, a, m. = průvodčí. Frant. XIV. 10.

252946   Provodnosť Svazek: 2 Strana: 1204
Provodnosť, vz Průvodnosť.

252947   Provodný Svazek: 2 Strana: 1204
Provodný, vz Průvodný.

252948   Provodov Svazek: 2 Strana: 1204
Provodov, a, m., ves u Nového města nad Metují; 2. u Uher. Hradiště. PL. Vz Tk. I. 621., ???. 94.

252949   Provodovati Svazek: 2 Strana: 1204
Provodovati, lépe: provozovati, vz Pro- vésti.

252950   Provodovice Svazek: 2 Strana: 1204
Provodovice, ves u Bystřice pod Hostý- nem.

252951   Provokace Svazek: 2 Strana: 1204
Provokace, e, f., z lat., vyzvání, pobíd- nutí, die Aufforderung; odvolání-se, die Beru- fung ; dráždění, popouzení, die Herausforde- rung. S. N.

252952   Provokační Svazek: 7 Strana: 0518
Provokační, Provocations-. P. okres, právo. Lpř. Dj. L 190., 193.

252953   Provokovati Svazek: 7 Strana: 0518
Provokovati, provociren. Vz Provokace.

252954   Provolací Svazek: 2 Strana: 1204
Provolací list, edikt, vyhláška, obsýlka, der Ausrufungsbrief, -edikt, n. J. tr. Vz Gl. 279.

252955   Provolač, provolavač Svazek: 2 Strana: 1204
Provolač, provolavač, e, m., der Aus- rufer. Rozk., Veleš.

252956   Provolání Svazek: 2 Strana: 1204
Provolání, n., die Verkündigung, der Aufruf, das Aufgebot. P. volební, der Wahl- aufruf. Dch. Cf. Proklamace. — P., der An- schlag, die Versteigerung, Verauktionirung. D.

252957   Provolaný Svazek: 2 Strana: 1204
Provolaný; -án, a, o, aufgerufen, ver- kündigt, versteigert. Vz Provolati.

252958   Provolati Svazek: 2 Strana: 1204
Provolati, provolávati = prohlásiti, ohlá- siti, vyhlásiti, ausrufen, verkündigen, auf- bieten ; křičeti, volati, rufen, zurufen; statek na prodej prohlásiti, verauktioniren, verstei- gern, aufbieten, anschlagen. Jg. — co : boj, Br., den (ustanoviti), Háj., vojnu, Dal., cenu něčeho, Us., zdraví, Šm., propadený statek (na prodej prohlásiti). V. Staré knihovní dluhy n. závady p., alte Satzposten prokla- miren. J. tr. P. hádku, rozepři a p. chybně- m.: příčinu dáti k hádce, hádku ztropiti, způsobiti atd. Vz více v Brs. 136. — co komu: slávu. Dch. — čeho. Hlasatel těch slov p-lal, šp. m.: co. Brt. — kde. Sněm po městech trhem p. Arch. I. 46. P. něco mezi obcí. Arch. I. 56. Jestližeby komu král dal kterou odúmrť, že ti, kterýmž dáno bude, mají dáti předkem tu odúmrť provo- lati v nejbližším místě od téhož zboží, kdež leží, jakž forma listu provolacího doleji na- psána to v sobě šíře zavírá. Zř. F. I. O. 13. Dal ve vojště p., že . . . Ros. Po kostelích p. rozkázal. V. — co čím (kde). Tím činem p-lal u nich tu vzdorovitosť. Sš. J. 278. Cf. P. co. Králem českým jej provola. Dal. 84. P. boj troubou, Jg., statek biřicem (na pro- dej). D. — co kam proč. Je sě věčinu pro- volati v národ k rozsúzeniu na sněm sboren. LS. v. 83. — kdy. Dali p. na kázání. V. — koho za co: za císaře. Kram. — co jak: žalobu ústné Bez listův a cedulí p.. Pr.

252959   Provolati co kde kudy Svazek: 7 Strana: 0518
Provolati co kde kudy: v městě trhem. Výb. I. 620.

252960   Provolavač Svazek: 2 Strana: 1204
Provolavač, e, m., der Ausrufer. J. tr. P. ďáblů, praeco. Pass. 897.

252961   Provolavačka, y, provolavatelkyně Svazek: 2 Strana: 1204
Provolavačka, y, provolavatelkyně, ě, f., die Ausruferin.

252962   Provolávati Svazek: 2 Strana: 1204
Provolávati, vz Provolati.

252963   Provolení Svazek: 2 Strana: 1204
Provolení, n., provolená, é, f., Urlaub, m. Šm.

252964   Provolovať Svazek: 10 Strana: 0657
Provolovať = provolávati. Brt. Sl. 343.

252965   Provoněti Svazek: 7 Strana: 0519
Provoněti, provanovati = zapáchati. Maso už p-ňovalo. 1478. Wtr., Pk. Npj. 107.

252966   Provorati Svazek: 2 Strana: 1204
Provorati, vz Proorati.

252967   Provoskovati Svazek: 2 Strana: 1204
Provoskovati, durchwichsen. — co: niť, podlahu. Jg.

252968   Provoz Svazek: 2 Strana: 1204
Provoz, u, m., die Durchfuhr. — P., ves u Dobrušky.

252969   Provoz Svazek: 7 Strana: 0519
Provoz = provod, Betrieb, m. Dch.

252970   Provoz Svazek: 10 Strana: 0315
Provoz, u, m. = provozování, der Betrieb. Vozba, Zugsförderuug. Přeprava, převoz, Transport, doprava, Verkehr. Nár. list. 1904. 37. 2.

252971   Provození Svazek: 7 Strana: 0519
Provození, n., Hervorbringung, f. Šm.

252972   Provozenka Svazek: 7 Strana: 0519
Provozenka, y, f. = průvodní listina (při tajných sokolských vycházkách). Kutn.

252973   Provozka Svazek: 2 Strana: 1204
Provozka, y, f. = projíždka, die Spazier- fahrt. Slov.

252974   Provozní Svazek: 7 Strana: 0519
Provozní = provodní, Betriebs-. Dch.

252975   Provozný Svazek: 7 Strana: 0519
Provozný, ého, m., Betriebsleiter, -auf- seher, m. Dch.

252976   Provozovací Svazek: 2 Strana: 1204
Provozovací, Betriebs-. P. síla. Vz Pro- vodní.

252977   Provozovací Svazek: 7 Strana: 0519
Provozovací úvěr, pravidla, Kzl., pro- středky, Krost, výlohy. Zpr. arch.

252978   Provozovací Svazek: 7 Strana: 1371
Provozovací, Betriebs-. P. ředitelstvo. Tch. 1889. 62.

252979   Provozovační Svazek: 2 Strana: 1205
Provozovační jistina, Betriebskapital, n. Skř. Vz Provodní.

252980   Provozování Svazek: 2 Strana: 1205
Provozování, n., die Ausübung, der Be- trieb. P. lékařského umění, divadelní živ- nosti. Šm. P. divadelní, Aufführung, f. Šm. P. jízdy, der Fahrbetrieb. Šm. P. řemesla, prů- myslu. J. tr. Hlavní summa na p., Betriebs- kapital, n. J. tr. Vz Provod, Provésti. — P., die Beweisführung. Má se ptáti soudce stran, chtějí-li co ještě víceji k odporu svému před- ložiti aneb promlouvati. Jestliže nic nemají více, tehdy zavrou p-ní a to slove závírka v rozepři. Bdž. 136.

252981   Provozovaný Svazek: 7 Strana: 0519
Provozovaný; -án, a, o, aufgeführt atd. Vz Provésti. P. drama. Dk. Sedání byl boj dvou osob koňmo rozličnými zbraněmi p-ný. Jir.

252982   Provozovárna Svazek: 7 Strana: 0519
Provozovárna, y, f. = provozovací míst- nosť, Betriebsanlage, f. Šp. Vz Provozovna.

252983   Provozovatel Svazek: 2 Strana: 1205
Provozovatel, e, m., der etwas betreibt. P. živnosti, der Gewerbsinhaber, der Ge- werbstreibende. Šm.

252984   Provozovatelný Svazek: 2 Strana: 1205
Provozovatelný, betreibbar, darstellbar. P. umělosť. Sš. Sk. 224.

252985   Provozovati Svazek: 2 Strana: 1205
Provozovati, vz Provésti.

252986   Provozovna Svazek: 7 Strana: 0519
Provozovna, y, f. = provozovárna. Šp

252987   Provozovna Svazek: 9 Strana: 0262
Provozovna, y, f. Živnostenská p. Ott. Říz. I. 334.

252988   Provoženie Svazek: 10 Strana: 0315
Provoženie od angelóv do nebes. Pat Jer. 81. 31. a j.

252989   Provrci Svazek: 7 Strana: 0519
Provrci, vz Provrhnouti.

252990   Provrhnouti Svazek: 7 Strana: 0519
Provrhnouti. Nebť tu pět k němu pro- vrhu (prohraji vrhem kostek), nebo dřev- ních osm vyvrhu (vrhem kostek vyhraji). Hr. ruk. 375 (373).

252991   Provrhuouti Svazek: 2 Strana: 1205
Provrhuouti, ul, ut, utí; provrci, vrhu, vržeš, vrbou, vrhl, vržen, ení; provrhovati = prohoditi, durchwerfen ; vrhaje probrati, in Würfeln verspielen. St. skl. IL 121. — co kudy: skrze díru (hoditi). Us. — sobě, na Slov. střídati v čem, abwechseln. Pro- vrhni (na Slov. převrhni) si, nejez vždy po- lívku. Plk. Provříslo, a, n. = povříslo. Provříti, vru, el, en, ení; provírati = násilně otevříti, rozpárati, aufreissen, auf- schlitzen. — co komu. Některým hrdlo pli. 1395. Výb. II. 10. 36. — Št. — co čím: hřebím židovinu (perforare). BO. — P., pro- vařiti se, durchkochen, durchwallen. — abs. Až maso provře (trochu uvře). Us. Hý. To musí náležitě p. Šm. — co. Krev provírá žíly mév. Šm. Vznešení citové provírali mé srdce. Šm.

252992   Provroucnělosť Svazek: 10 Strana: 0657
Provroucnělosť, i, f. Slova s p-stí pro- nésti. Zvon V. 701.

252993   Provroucnělý Svazek: 10 Strana: 0657
Provroucnělý pohled. Zvon V 619.

252994   Provrstviti Svazek: 2 Strana: 1205
Provrstviti, il, en, ení, durchschichten. Šm. — co.

252995   Provrtan Svazek: 2 Strana: 1205
Provrtan, a, m., terebratula, živočich chapýš. Krok. 2. a. 130.

252996   Provrtancovitý Svazek: 2 Strana: 1205
Provrtancovitý. P. rostliny. Vz Provr- tanec.

252997   Provrtanec Svazek: 2 Strana: 1205
Provrtanec, nce, m., aucuba, rostl. be- zovitá. Rostl.

252998   Provrtání, n Svazek: 2 Strana: 1205
Provrtání, n., die Durchbohrung. D.

252999   Provrtaný Svazek: 2 Strana: 1205
Provrtaný; -án, a, o, durchgebohrt.

253000   Provrtati Svazek: 2 Strana: 1205
Provrtati, provrtávati (zastr. provrtiti, il, cen, ení; provrcovati), durchbohren, ver- lochen. — co čím: prkno nebozezem. Us. Div nebe čelem neprovrtá. Prov. — co, se kudy: průduch skrze strop. Sych. Červ se p-tal skrze prkno n. prknem. Šm. — co kam, kde: díru do stropu, ve stropě p. — čeho. P-tal té zdi, šp. m.: tu zeď.