78001   Hrnčisko Svazek: 1 Strana: 0494
Hrnčisko, a, n., špatný hrnec, ein elender Topf. Us.

78002   Hrnčiti Svazek: 1 Strana: 0494
Hrnčiti, il, en, ení, hrnce dělati, Töpfe machen. Techn.

78003   Hrnďál Svazek: 9 Strana: 0073
Hrnďál, u, m., veliký hrnec. Dříteň. Kub. 152.

78004   Hrnec Svazek: 1 Strana: 0494
Hrnec, nce, hrnek, nku, hrneček, čku, hrnček, hrnéček, čku, hrnoulek, lku, m, der Topf, das Töpfchen. V. H. hliněný, vypálený, polívaný, na mléko, na květiny, na popel (po- pelník), vyplakovací, na losy, D, noční, V, od medu, Er. P. 6, cedicí, trénohý, na nohou, Jg, Papinův (Papinův rychlovar), Nz, bři- chatý na ohniště, plechový pocínovaný, Kh., kamenný, železný, měděný, Š. a Ž, dvou- ucháč; nahoře široký: vrhej; měděný (mědě- nec), železný (železňák). Šp. H. penízkový (as třížejdlíkový), trojníkový (šestižejdlíkový), grešlový (desítižejdlíkový), brumlový (dvace- tižejdlíkový). Us, Jg. Vz Žejdlík. Trh na hrnce, ucho u hrnce. Us. Hrnce dělati, polé- vati, páliti. Jg. Hrnce voziti (ve spaní chrá- pati. Vz Spaní). Š. a Ž, Jg. Hodná poklička toho hrnéčka. Jg. H. příhodnou pokličku na- šel. Pk. Větřiti po kuchyních, kde se z hrncův kouří. Rád do cizích nahlédá hrnkův. Vz Mlsný. Č. Muž tluče hrnce a žena žbánky. Vz Nesvorný. Č. Hrnec kotel kárá, černa jsta oba. Č. Hrnec kotla tresce, oba jsta prava. Hrnec hrnci káže, oba černí jako sáze. Vz Podobný. Lb., Č. Jaký h., taková poklička. Č. K tomu hrnci dosti té pokličky. V. Dobře se ta poklička hodí k tomu hrnci a sýr k chlebu. V, Jg. Čím hrnec navře, tím až se rozbije, páchne. Dal. Čím h. po sprvu navře, tím potom dlouho zapáchá. V. Čím hrneček navře, tím vždycky zapáchá. Jg, Šp. Čím hrneček za nova navře, tím páchne. Reš. Čím hrnek navře, tím střípek zapáchá. Us, Šp. Čím se hrnek v nově navaří, tím zapáchá, až se rozrazí. Jg, Č. Co do nového hrnéčka kuchařka vloží, tím zapáchati bude, až se rozrazí. Rým. Čím h. za nova navře, tím zapáchá, až se rozbije. Sbr, Č., Š. a Ž. Když počnou do svého hrnéčka nahlídati a svých řeménkův potaho- vati (= sami ze svého živi býti). Rým. Kouká do svého hrnečku (sám si hospodaří. Vz Samo- statný). Chlubné plíce lezou z hrnce. Horný. Š. a Z. Tiše jako h. bezedný. Jg. Malý h. skoro (brzo) vyvře. Jg. Malý hrnec rád pře- téká (kypí). Jg., Š. a Ž. Malý h. brzo překypí (kypí = lidi malé snadno rozhněváš. Vz Malý). Lb., Č. Hrnci s kotlem se potýkati těžko. Č. H. se poznává po klepání, blázen po ště- betání. Šp. Kdo ví, co v hrnci vře, když je pod pokličkou. Šp.

78005   Hrnec Svazek: 6 Strana: 0372
Hrnec. Cf. Šrc. 136., Mz. v List. filol. 1880. 198. Hříti. Kram. Slov., Mkl. Etym. 64. H. římský a řec. Vz Vlšk. 143., 145. H. sporákový, Us. Pdl., na smetanu: slévák, smetaník, čepák, baňur. Mor. Brt. H., olla. H. naděje mé. Ž. wit. 59. 10. Vaše dcera je lenivá. Štyry týdně hrnce močí, na pátý je umývá. Sš. P. 678. Na hrnec píti = pe- níze, které se při zalikování dostanou, pro- piti. U Přer., Tovač. Mtl. Rozlili si hrníček (rozhněvali se). Us. Vysmíval sa kotel z hrnca: O jak si ty černý!; Když sa h. ku kotloví na blíze připojí, jak sa stlučú, tehdy h. celý neobstojí. Glč. II. 246., 176. Malý h. skoro vyvre; Okolo svého hrnca ohrňať, für sein Haus reden; Dokuď ti v hrnci vre, kdo ten ťa len nazre (vždy ťa kdo ten najde); Nemáš-li v hrnci nic, kdo dbá o teba víc? Slov. H. čím za nova navře, i z třepin páchne ta váře. Zámrský. Kdo jídá z hrnce, bude volen do výboru. Kld. Které věci h. za nova najde, túž vóni v něm na starosť najde. Sv. ruk. 157. — Hádanky. 1. Ze země pošel, krmil, napájel, a když umřel, ani ho nepochovali (hrnec). 2. Jsem z toho stvořen, z čeho Adam, lidem jíst a píti dá- vám a když umřu, ani země mého těla ani Bůh mé duše nepřijme. 3. Stařeček stojí před pecou, kolena se mu drkocou (hrnec s vroucí vodou). Km. 1886. 718. — H., os. jm. Tk. III. 526.

78006   Hrnec Svazek: 7 Strana: 1266
Hrnec. Vz Vařečka (dod.). Čím h. na- vře, nerad odmokne, až se rozrazí. 16. stol Wtr. Obr. 1. 749.

78007   Hrnec Svazek: 8 Strana: 0115
Hrnec. Vz předcház. Hrnček. H. z grni.cb. Gb. II. ml. I. 02. Každá gazdina vie, ako jej v hrnci vrie. Slov. Zátur. V nialoin hrnci ľahko sovrie; Nestrkaj nos do cudzieho hrnca, Slov. Nov. Př. 208., 274.

78008   Hrnec Svazek: 9 Strana: 0073
Hrnec. Vám jest poslouchati, aniž hrnec říká hrnčíři, proč mne tak kroužíš? Pal. Děj. IV. 2. 595. Veze hrnce do Svratky = chrápe. Nár. sbor. III. 90. O pořekadlech atd. vz Zát. Př. 315b. — H. Starý h. = starý člověk. Zát. Př. 85b.

78009   Hrnec Svazek: 9 Strana: 0439
Hrnec. Gazdiná umýva hrniec zvonku pre ľudí, zvnútra pre seba. Mus. slov. III. 12.

78010   Hrnec Svazek: 10 Strana: 0094
Hrnec, nce, m. = kalich, Číže. V zloděj. mluvě. Hádanka: Som zo zeme ako i Adam, lúdom jesť (jísti) a píť dávam, a keď zo- mrem, neprime ani zem telo moje, ani Boh dušu moju. Sbor. slov. 1900. 120.

78011   Hrneček Svazek: 1 Strana: 0495
Hrneček, vz Hrnec.

78012   Hrnečkář Svazek: 8 Strana: 0115
Hrnečkář, e, m. = prodavač hrnců. NZ. IV. 391.

78013   Hrnéčkový Svazek: 1 Strana: 0495
Hrnéčkový, Töpfchen-.

78014   Hrnečné Svazek: 1 Strana: 0495
Hrnečné, ého, n., clo, daň z hrnců. Vz Gl. 75.

78015   Hrnečné Svazek: 6 Strana: 0372
Hrnečné, ého, n. = plat z věcí v hrn- cích, jako z medu. Jir. Vz Listy 1886. 382.

78016   Hrnečné Svazek: 7 Strana: 1266
Hrnečné. 11. stol. D. Gesch. 81.

78017   Hrnečné Svazek: 10 Strana: 0094
Hrnečné, ého, n. = poplatek z hrnců. Vz Gb. Slov.

78018   Hrnečník Svazek: 1 Strana: 0495
Hrnečník, u, m., lecythis, rostl, myrtovitá. Rostl.

78019   Hrnečník Svazek: 6 Strana: 0372
Hrnečník, der Topfbaum. Vz Rstp. 609.

78020   Hrnečník Svazek: 9 Strana: 0073
Hrnečník, u, m., rostl. Vz Ott. XV. 764.

78021   Hrnečník Svazek: 10 Strana: 0094
Hrnečník, u, m. = police na hrnce. Mor. Čes. I. X. 444.

78022   Hrnečníkovitý Svazek: 1 Strana: 0495
Hrnečníkovitý. H. rostlina. Vz Hrnečník.

78023   Hrnečníkovitý Svazek: 6 Strana: 0372
Hrnečníkovitý. H. rostliny, lecythidi- deae: hrnečník, juvia, lončatník, uklopník. Vz Rstp. 608.

78024   Hrnečný Svazek: 9 Strana: 0073
Hrnečný, les na Mor. Arch XVI. 534.

78025   Hrnečný Svazek: 10 Strana: 0094
Hrnečný, Topf-. Vz Gb. Slov.

78026   Hrnek Svazek: 1 Strana: 0495
Hrnek, vz Hrnec.

78027   Hrnek Svazek: 10 Strana: 0588
Hrnek, nku, m. Vaří h. v hrnku (málo). Litom. 73.

78028   Hrněti Svazek: 7 Strana: 1266
Hrněti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 286.

78029   Hrnia Svazek: 6 Strana: 0372
Hrnia = několik domkův u Vsetína.

78030   Hrníček Svazek: 6 Strana: 0372
Hrníček, čku, m. = malý hrnec. Us.

78031   Hrníčkovati se s čím Svazek: 6 Strana: 0372
Hrníčkovati se s čím = do hrníčků slévati. Kdo by se s tím h-val! U Rychn. Msk.

78032   Hrnidlo Svazek: 7 Strana: 1266
Hrnidlo, a, n. H. vysoké peci, Eisen- kasten, m. Hř.

78033   Hrniec Svazek: 6 Strana: 0372
Hrniec — hrnec. Slez. a slov. Ht. Sl. ml. 239.

78034   Hrnkobliz Svazek: 6 Strana: 0372
Hrnkobliz, a, m. Vz Myší (jméno).

78035   Hrnkorn Svazek: 6 Strana: 0312
Hrnkorn. Pokázala h. (říkajíc hm!). Slov. Phld IV. 21.

78036   Hrnkoškrab Svazek: 6 Strana: 0372
Hrnkoškrab, a, m., der Topfkratzer, Schmarotzer. Šm.

78037   Hrnkový Svazek: 1 Strana: 0495
Hrnkový, Topf-.

78038   Hrnot Svazek: 6 Strana: 0372
Hrnot, u, m. = hrnutí. Phld. V. 51.

78039   Hrňoulek Svazek: 10 Strana: 0094
Hrňoulek, lku, m., zdrob. hrnec Dšk Km. 31.

78040   Hrnoulík Svazek: 1 Strana: 0495
Hrnoulík, u, m., hrneček, ein Töpfchen. Na Slov.

78041   Hrnoulínek Svazek: 6 Strana: 0372
Hrnoulínek, nku, m. = hrníček. Us.

78042   Hrnouti Svazek: 1 Strana: 0495
Hrnouti, hrnu, hrň, -na (ouc), nul, nut, nutí = sypkého něco hrabati, raffen, zusam- men schüren, scharren, streichen. Jg. — co: písek, zem, vodu, Zlob., obilí. — (co, se) kam. Každý pod sebe hrne. L. Každý na svou stranu hrne. Stav. manž. Pomsty boží na ně se hrnou. Br. Vše se naň hrne. D. Hrnouti vše k umění, nic k poctivosti. Jel. Lid velmi k němu se hrnul. Háj. Páni ku knězu sě hrnú. Rkk. 40, I hrnuchu sě k hradu po slovech udatna Čstmíra. Rkk. 18. Svůj k svému rád se hrne. V. Každý k sobě podobnému a rov- nému se hrne. V. Voje v řady hrnú (vůdcové). Rkk. 54. H. se do bitvy, do pranice. Us. Boháči v hromadu hrnou. Aqu. — kde. Nad kotníky v blátě jsem hrnula (šla). Na Mor. — se (= valiti, bráti se spěšně, běžeti, rollen, sich hurtig bewegen, sich drängen. Jg. ). Páni, vojska se hrnú; tamo se síla hrne; hrnuchu se voji. Rkk. Voda se hrne. Us. — se odkud. Nepřátelé od pevnosti proti nám se hrnuli. Kámen s hory se hrne. D. Z očí hrnuly se mu slzy. Rk. — se kam čím, jak, kudy. Lidé tlupami se hrnuli k Janu. Ev. Mat. 40. I hrnú sě vojska kolkol hory. Rkk. 22. Davem, prů- chodem do města se h. Ml. Voda přes hráz na louku se hrnula. — se za kým s kým. Hrnuše sě za niem osm vladyk, s vladykami třie sta vojnóv. Rkk. 31.

78043   Hrnouti Svazek: 6 Strana: 0372
Hrnouti m. hrtnouti. Bž. 46. Vz Mkl. Etym. 64. Hrnúše v Rkk., v List. filol. VI. 230. Vyhŕňati, zhŕňati. Mor. Brt. D. — co: nosejček, stülpen (verschmähend). Dch. — kam (jak). H. se v popředí, Osv. I. 342., ke studiím, Mour., do stavení. Sá. Hodnosti se naň hrnou; Lid se sem hrne. Dch. Val, syp, hrň (běž) domů. U Kelče. Brt. D. H-ly se mu slzy do očí. Sá. Statek v hromadu h. Štlc. Vše se do žida (k židovi) jen jen hrnulo. Kmk. Vojska dvojím proudem do země se h-la. Us. Pdl. Hrniechu k němu nebožátka (bez: se). Hr. rk. 25. H. se okolo něho. Lpř. H-li se k němu během. Vk. — odkud (kam). Se všech stran k němu se h-li, Us., k Sázavě. Vrch. Pot hrnul se jim s čela po tvářích. Šbr. — kudy. Do po- koje hrnula se okny vůně květin. Šml. I. 56. Cf. H. odkud. — komu. Už se nám zase ta zima hrne! Dch. Ty jabloň, ty mně ho nakloň, ty trň, ty mně ho hrň. Sš. P. 760. — se. Kde tě nezvou, nehrň se. Č. M. 85.

78044   Hrnouti Svazek: 8 Strana: 0115
Hrnouti m. hrtňouti z g?rt. Mkl. Etym. 04., Gb. H. ml. 1.62. Ten hrne.(jde) do házby. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520.

78045   Hrnouti Svazek: 9 Strana: 0073
Hrnouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 1. 246. Někam se h. = běžeti. Us. — co komu. Chtěl svůj statek vinuti a hrnuti synu ne- řádné pošlému. 1501. Arch. XVIII. 265.

78046   Hrnouti Svazek: 10 Strana: 0094
Hrnouti se kam jak. H. se nač jako mouchy na med.

78047   Hrňová, é, f Svazek: 6 Strana: 0372
Hrňová, é, f. = vrch na Vsacku. Vck.

78048   Hrnula Svazek: 3 Strana: 0608
Hrnula, y, f., jm. kraví.' Šd., Brt.

78049   Hrnula Svazek: 7 Strana: 1259
Hrnula, y, f., fonta, zastr. Pršp. 66. 17.

78050   Hrnulek Svazek: 6 Strana: 0372
Hrnulek, lku, m. = hrneček. Slov. Bern.

78051   Hrnulíček Svazek: 6 Strana: 0372
Hrnulíček, čku, m. = hrníček. Slez. a mor. Šd., Brt. D.

78052   Hrnulínek Svazek: 10 Strana: 0094
Hrnulínek, nku, m, zdrobn. hrneček. Čes. 1. XIII. 76. Sr. Hrnulíček v VI 372.

78053   Hrnúšček Svazek: 6 Strana: 0372
Hrnúšček, ščku, m. = hrneček. Rr. Sb.

78054   Hrnúše Svazek: 8 Strana: 0548
Hrnúše v Rkk. Cf. stejné tvary v Mus. 1896. 362.

78055   Hrnúšek Svazek: 6 Strana: 0372
Hrnúšek, šku, m. = hrníček. Mor. Brt. D.

78056   Hrnuti Svazek: 1 Strana: 0495
Hrnuti, n., das Scharren, Streichen, Drän- gen, Gewimmel. D.

78057   Hrnýček Svazek: 1 Strana: 0495
Hrnýček, čku, m. (lépe hrnéček, Jg. ). V. Vz Hrnec.

78058   Hrob Svazek: 1 Strana: 0495
Hrob, u, hrobek, bku, hrobeček, čku, m., eine Grube, das Grab. Stran odvození vz Mz. 35. Hrob od hřeb v hřebsti (zahrabati, po- chovati), pohřébsti, pohřbiti. Vz E. H. nový, mělký, hluboký, starý, sbořený, zapadlý, travou porostlý, květinami posázený, drnem obložený, s křížem. Us. Řeč u h-bu, nad hrobem míti. Us. H. boží. Dch. Kámen na h-bě (hrobník). V. Tabulka nad hrobem. Us. Loupání hrobů (olupováni, Gräberraub). Er. H. kopati. V. Do hrobu sprovoditi (příčinou smrti býti). V. Mrtvolu k hrobu provoditi, doprovoditi. V. Do hrobu vložiti, schovati, vnésti, pochovati, vloženu, položenu, scho- vánu, pochovánu, zakopánu, zahrabánu býti. V. Blízek h-bu (smrti). Nad samým hrobem stojí, nad hrobem chodí a již jednu nohu v h-bě má (stár jest). V. Jest jednou nohou v h-bě. Krab. Jednou nohou nad h-bem stojí. Vz Smrť. Č. To mne přivede do hrobu. Er. P. 184. Až do hrobu (až do motyky a lopaty) = do smrti. Jg. Smrdí hrobem. Ros. Name- taná země na h. (vršek, náhrobek). V. Hrob někomu něčím kopati. Us. Nad hroby mrtvých naříkati. Br. Nad hrobem plakati. Ben. V. Málo chybilo, že by všecko město hrobem bylo svých měšťanův. V. Ten darmo stříci nebude h-bu božího. Vz Sobec. Lb. Nebude darmo boží h. strojiti (o lakomém). Č. Lép jest ženu k hrobu nésti, než se s ní k od- davkám vésti. Jg. Hrob sobě hotuje, kdo nepřátelům hoví a folkuje. L. On by jej svými prsty z hrobu vykopal. V. Přijde tehdá, až i můj otec z hrobu. Vz Nikdy. Č. Za hrobem (jenseits des Grabes). Šm. — Boží hroby (před velikonoci). Na boží-li hroby prší, sucho úrodu poruší. Vz Hospodářský. Lb. Řeč u hrobu, nad hrobem míti. — H. = památka hrobní, hrobovec, pomník. Grab-, Denkmal. H. mramorový. Har. Nápis na hrobě. — Hrob, u, m., Hroby, mě., Klostergrab. Mus.

78059   Hrob Svazek: 6 Strana: 0372
Hrob = místo, kde se ukládají mrtvoly. Vz S. N., Mkl. Etym. 76., Kram. Slov., Stč. Zem. 737. Hroby v sibiřském pralese, eskimácké. Vega I. 279., II. 194. H. spo- lečný, rodinný, hromadný, Us. Pdl.; hroby řadové, Reihengräber, Ves. IX. 32., obrovské, KP. I. 98., h. boží. Dch., Sbn. 251., Jir. Ruk. I. 261. (Cf. Hry velikonoční. Vz Hra). Hroby řecké a římské. Vz Vlšk. 495. Hroby pohanské v Čech. Vz Ukaz 45. Kouká jako přátelé u hrobu (smutně). Č. T. Tkč. H-bů kažení a loupání. Cor. jur. Jir. IV. 3. 2. str. 415. Tvoja mamka leží ten h. ode dveří. Sš. P. 160. Položil, složil hlavu do hrobu; Sklesl v h. (umřel); Musí se v hrobě obrátiť; Spadne mu (skoupému) h.; Nedostalo se mu (skoupému) hlíny na h. Tkč. Trhá-li někdo s hrobu kvítí, přijde si v noci umrlec pro ně a vykráká mu. Mus. Kdo na h. sedne n. na něm usne, stává se lenivým ospalcem. Us. Vz o pověrách hrobu se týkajících v Mus. 1853. 475. Mysli na h., h. každému hotov. Prutem do hrobu nevženeš a kolá- čem z hrobu nedostaneš. Pk. Až v hrobě budeš, pak hoře zbudeš. Č. M. 181. Mrtvého h. nevrací. V h. se i největší vměstná. Bž. — H. = příkop. Ten kus lesa až po h. hra- ničný, der Gränzgraben. Soud. záp. opav. — H. = hrom (eufem.). Aby tě h. zabil! 1607., Dh. 118. — H. = pastviště u Zbraslavic. Pk. — H., Klostergrab, mě. u Teplice. Blk. Kfsk. 1320. Vz Tf. I. 451., III. 137., V. 242., S. N., Rk. Sl.

78060   Hrob Svazek: 7 Strana: 1266
Hrob. Čes. hroby s kostrami (doby po- zdní). Vz Ndr. Anthr. I. 8. nn., 45. Smrť h-bem = zasypání zemí v hrobě. Vz Wtr. Obr. II. 867. Vy budete koukat do vašeho muže hrobu (přežijete ho). Žink. Fč. — Na Hrobech, poloha na Velvarsku.

78061   Hrob Svazek: 8 Strana: 0115
Hrob z něm.; Mor. a Cechové říkávali: jáma. Bl. Gr. 175. Cf. Gb. H. ml. I. 83. Dieťa sa narodilo do hrobu, keď sa narodí v čas kopania nového hrobu. Phľd. 1894. 713. Věštba z hrobu. Vz Zbrt. Pov. 89. H. lačný je a žravý. J. Goll v Handel. 58. — H. = hrobka. Hrš. Nách. I. 674.

78062   Hrob Svazek: 8 Strana: 0116
Hrob, u, m., místo roh, h přisuto. Gb. II. ml. 1. 464.

78063   Hrob Svazek: 9 Strana: 0074
Hrob. Jedna noha v hrobě, druhá na hrobu (o starci). Čes. 1. VIL 41. Je tam ticho jako v hrobě. Hoř. 90. To je pro něj h. (konec). Ib. 124. O příslovích atd. vz Zát. Př. 315b.

78064   Hrob Svazek: 10 Strana: 0094
Hrob. Přísaha v hrobě. Vz Čes. 1. XI 236.

78065   Hrob Svazek: 10 Strana: 0588
Hrob. Kopáš družci h., sám se veň vložíš, qui fodit foveam, incidit in eam. Prov. XXVI. 27.

78066   Hrobaczewský Svazek: 10 Strana: 0588
Hrobaczewský J. dr., prof. Sr. Zl. Pr. XXI. 357., 359. s podob.

78067   Hrobák Svazek: 1 Strana: 0495
Hrobák, a, m. = chrobák. Na Slov.

78068   Hrobák Svazek: 6 Strana: 0372
Hrobák, u, m. = náhrobek. V severo- vých. Čech. Bdě. z. 1877. 175.

78069   Hrobárna Svazek: 1 Strana: 0495
Hrobárna, y, f., Todtengräberhäuschen. D.

78070   Hrobař Svazek: 1 Strana: 0495
Hrobař, e, m., hrobník, a, m., der Todten- gräber. D., V. Hrobaři je pohřbili. Br. Hrobař- tě tu hledal. Vz Smrť. Č., Š. a Ž. Také hrobař do hrobu musí. Č., Pk. — H., hrobník, chroust, der Todtengräber, Aaskäfer. Jg.

78071   Hrobař Svazek: 6 Strana: 0372
Hrobař mu vezme míru (umře). Tkč. Od faráře běž ty k hrobařovi, aby mně kopal hrob nový. Sš. P. 185. H-ři, h-ři, hluboko sázíte, předrahé semena nikdy nezchazíte! Sš. P. 491. — H. selský = lichvář. U Žamb. Dbv.

78072   Hrobař Svazek: 9 Strana: 0074
Hrobař. Odběhl h-růru s lopaty = ozdravěl. Mus. ol. 1898. 111.

78073   Hrobařce Svazek: 1 Strana: 0495
Hrobařce, ete, m., dítě hrobařovo, des Todtengräbers Kind. Dch.

78074   Hrobařeň Svazek: 6 Strana: 0372
Hrobařeň, rně, f. = hrobárna. Slov. Bern.

78075   Hrobaříček Svazek: 1 Strana: 0495
Hrobaříček, čka, m., Aaskäfer. Nz.

78076   Hrobařík Svazek: 6 Strana: 0372
Hrobařík, a, m., brouk. H. obecný, ne- crophorus vespillo, der Todtengräber; nej- větší, n. germanicus; lesní či červenorohý, n. humator; malý, n. mortuorum; lemovaný, n. fossor; červenopasný, n. sepultor. Vz Kk. Br. 127., Frč. 188., Schd. II. 509., Brm. IV. 70.

78077   Hrobařík Svazek: 8 Strana: 0548
Hrobařík, a, m., necrophorus, brouk. H. dvojskvrnný, n. apicalis, dvojtečný, bipuncta- tus, hledavý, vestigator, rudorohý, antennatus, slídivý, investigator, trojskvrnný, interruptus, zvláštní, speciosus atd. Vz Klim. 283., Ott. XI. 785.

78078   Hrobařiti Svazek: 6 Strana: 0372
Hrobařiti, il, ení = hrobařem býti, Todten- gräber sein. Vlč.

78079   Hrobařka Svazek: 1 Strana: 0495
Hrobařka, y, f., die Todtengräberin. Us.

78080   Hrobařský Svazek: 1 Strana: 0495
Hrobařský, hrobnický, Todtengräber-. H. práce.

78081   Hrobařství Svazek: 1 Strana: 0495
Hrobařství, n., Todtengräberdienst. Jg.

78082   Hrobce Svazek: 6 Strana: 0372
Hrobce, Hrobetz, ves u Roudnice; vrch u Broum na Křivokl. Jsfk.

78083   Hrobčák Svazek: 1 Strana: 0495
Hrobčák, u, m., v hospodářství, der Erd- kammformer. Rk.

78084   Hrobčice Svazek: 6 Strana: 0372
Hrobčice, dle Budějovice, Hrobschitz, vsi u Bíliny a u Plzně; Robschitz, ves u Kralovic. Blk. Kísk. 1320.

78085   Hrobčický Svazek: 6 Strana: 0372
Hrobčický, ého, m., os. jm. 1600. Mus. 1884. 444., Tf. Odp. 266. H. zHrobčic, stržit. panská rodina česká. Vz S. N., Sdl. Hr. IV. 362., Blk. Kfsk. 1320.— 1321., 190. — H. Em. 1843. Jg. H. 1. 2. vd. 565.

78086   Hrobčický Svazek: 10 Strana: 0094
Hrobčický z Hrobčic Jan Jáchým, ka- novník kap. pražské v IL pol. XVIII. stol., spis. Vz Mus. 1902. 315.

78087   Hrobčiti Svazek: 1 Strana: 0495
Hrobčiti, il, en, ení, Erdkämme machen. Rk.

78088   Hrobě Svazek: 7 Strana: 1266
Hrobě, ě, f., acervus. Vzmetachu naň velikú hrobi kamenie. B. ol. Jos. 7. 26.

78089   Hrobec Svazek: 1 Strana: 0495
Hrobec, bce, m. = hrobek. Vz Hrob. Aqu.

78090   Hrobec Svazek: 9 Strana: 0074
Hrobec, bce, m. Hus I. 284.

78091   Hrobek Svazek: 6 Strana: 0373
Hrobek, vz Hrob, Hrodek. — H. = kr- tinec V Bystersku. Sn.

78092   Hrobek Svazek: 10 Strana: 0094
Hrobek, bku, m., zdrobn. hrob. Udělati okolo řepy hrobky (vysoké záhony). Us. Tkč.

78093   Hrobel Svazek: 6 Strana: 0373
Hrobel, blu, m., der Steinhaufe. Slov. Ssk.

78094   Hrobeľ Svazek: 10 Strana: 0094
Hrobeľ, ble, f. = rokle ? Slov. Čes. 1. XI. 353.

78095   Hrobeť Svazek: 8 Strana: 0116
Hrobeť. Tam je h., pod kterou byl po- chován. Phľd. 1895. 23. Cf. Hrobel.

78096   Hrobice Svazek: 6 Strana: 0373
Hrobice, Hrobitz, vsi u Pardubic a u Ho- lešova na Mor. Arch. IV. 175., D. ol. X. 415., Sdl. Hr. L 39., 55.

78097   Hrobice Svazek: 10 Strana: 0094
Hrobice, e, f, zdrobn. z hróbě. Vz Gb. Slov.

78098   Hrobičany Svazek: 6 Strana: 0373
Hrobičany, dle Dolany, Hrobitschan, ves u Jičína. Blk. Kfsk. 1321., Sdl. Hr. V. 361.

78099   Hrobina Svazek: 6 Strana: 0373
Hrobina, y, f. = hrobiště. Sš. Snt. 32.

78100   Hrobina Svazek: 7 Strana: 1266
Hrobina, y, f. = nerovná, hrbolatá země. Slov.

78101   Hrobiska Svazek: 9 Strana: 0074
Hrobiska, pl., ?., pole. Pck. Hol. 112.

78102   Hrobisko Svazek: 6 Strana: 0373
Hrobisko, a, n., schlechtes Grab. Šm.

78103   Hrobiště Svazek: 1 Strana: 0495
Hrobiště, ě, n. = hřbitov. Der Gottes- acker. Mus.

78104   Hrobiště Svazek: 6 Strana: 0373
Hrobiště, vrch u Holoubkova.

78105   Hrobiště Svazek: 10 Strana: 0094
Hrobiště, ě, n. — místo, hde jsou hroby; hrob. Msn. II. 41.

78106   Hrobiti Svazek: 6 Strana: 0373
Hrobiti = pohřbívati. Hič.

78107   Hrobitov Svazek: 6 Strana: 0373
Hrobitov, a, m. = hřbitov. Slov. Ssk., Loos. Hroby a h-vy ozdobuje ľud. Dbš. Obyč. 111. Na všeobecný h. pochován je. N. Hlsk. III. 194. V chladu stromov h-va. Ppk. I. 132.

78108   Hrobitovný Svazek: 6 Strana: 0373
Hrobitovný = hřbitovní. H. kosti. Tóth. Sl. Báj. I 108.

78109   Hrobka Svazek: 1 Strana: 0495
Hrobka, y, f. = hřbitov, krypta, die Gruft, Todtengruft, Begräbnissstätte. V. H-ky při chrámu dělati. Lom. Pochován na knížecí hrobce pod Vyšehradem. V. Pomřeli a nesli se na obecné místo hrobek. Hlas. H., krypta, kladbiště, pohřební kobky. Pt. — V Krkon. = hromada kamení. Kb.

78110   Hrobka Svazek: 6 Strana: 0373
Hrobka rodinná. Us. Pdl. — Na Hrobce, vz Tk. I. 149. H. králů českých. Vz Tk. VI. 288., VII. 297. H. římské. Vz Vlšk. 495. O h. vz také Sd. Hr. II. 55., 142.—144.

78111   Hrobka Svazek: 7 Strana: 1266
Hrobka, y, f. Na Hrobce, vrch u Sto- chova.

78112   Hrobka Svazek: 8 Strana: 0116
Hrobka, vz předcház. Hřbitov. II. ka- menná = hrob. üs. Mus. 1895. 4G8.

78113   Hrobka Svazek: 10 Strana: 0588
Hrobka, y, f. = část jezu, násyp štěrku před prsní (krajní záplavou), čes. 1. XV. 226.

78114   Hrobkovač Svazek: 10 Strana: 0094
Hrobkovač, e, m. = náčiní k děláni hrobků. Nár. list. 1903. č. 134. 21. Vz Hrobek.

78115   Hrobkovati Svazek: 1 Strana: 0495
Hrobkovati =- hrobky (vršky zemní) dě- lati, mit Erde umschütten, häufeln. — co: zemčata. Mus.

78116   Hrobkovati Svazek: 8 Strana: 0116
Hrobkovati brambory. Výkl. Svat. 75.

78117   Hrobkovatý Svazek: 7 Strana: 1266
Hrobkovatý = hrbolatý. Slov.

78118   Hrobla Svazek: 6 Strana: 0373
Hrobla, e, f. = hrobka; hromada kamení. Slov. Ht. Sl. ml. 49., Vck., Rr. Sb., Phld. III. 1. 52. Vie ona, že s ním má v zemi hníť, keď ho chladná h. prikryje. Sldk. 179. Rádnú vam tryznu vykonám a prená- ramnú skal h-lu naválám. Hol. 255. (256.).

78119   Hrobla Svazek: 8 Strana: 0548
Hrobla, vz Riga (3. dod.).

78120   Hroblech Svazek: 7 Strana: 1266
Hroblech, u, m., sarcophagus. Pršp. 6. 11. Cf. Hřbileť (2. dod.).

78121   Hroblina Svazek: 6 Strana: 0373
Hroblina, y, f. = hromada kamení. Vláči Turčín po h-ně, po bodláči. . Chlpk. Šp. 94.

78122   Hrobnák Svazek: 1 Strana: 0495
Hrobnák, a, m., zastr., který v hrobech, jamách hnízdí. Aqu.

78123   Hrobnatý Svazek: 1 Strana: 0495
Hrobnatý, plný hrobů, mit Gräbern ge- füllt. Berg.

78124   Hrobní Svazek: 1 Strana: 0495
Hrobní, Grab-. H. nápis, sloup, kámen, řeč. Ros., Sych.

78125   Hrobnica Svazek: 6 Strana: 0373
Hrobnica, e. f. = hrobka. Slov. Sldk. 153., Ssk.

78126   Hrobnice Svazek: 1 Strana: 0495
Hrobnice, e, f. = hrobařka.

78127   Hrobnice Svazek: 7 Strana: 1266
Hrobnice, e, f. = umrlčí komora, Todten - haus. Č. Kn. š. 374.

78128   Hrobnický Svazek: 1 Strana: 0495
Hrobnický — hrobařský.

78129   Hrobnictvo Svazek: 6 Strana: 0373
Hrobnictvo, a, n., der Todtengräber- dienst. — H, das Grabgeld. K tomu 44 gr. platu ročního, tudíž oltářního a hrobnictva. Arch. I. 518.

78130   Hrobnictvo Svazek: 8 Strana: 0548
Hrobnictvo zvířat. Am, Orb. 105.

78131   Hrobničný Svazek: 7 Strana: 1266
Hrobničný, ého, m. H. odvážel nemocné po ulicích ležící do špitálu a sbíral mrt- voly po ulicích a březích v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 198. nn.

78132   1. Hrobník Svazek: 1 Strana: 0495
1. Hrobník, a, m., V., vz Hrobař.

78133   2. Hrobník Svazek: 1 Strana: 0495
2. Hrobník, a, m., chroust, vz Hrobař. — H., u, m., náhrobek, Grabstein, -mal. V.

78134   Hrobník Svazek: 7 Strana: 1266
Hrobník, u, m. = mohyla. Šf. Strž. II. 87.

78135   Hrobník, a Svazek: 6 Strana: 0373
Hrobník, a, m. H-ci římští. Vz Vlšk. 477. Řeč taková působila, jako kdyby při veselé besedě posluhoval h. Wtr. H. ho vzal (= hrom; eufem.). U N. Bydž. Kšť.— H., Gröbnig, ves v Hlubčicku v prus. Slez. Šd.

78136   Hrobný Svazek: 6 Strana: 0373
Hrobný = hrobový. Slov. H. tien. Phld. V. 54. Tvoja dcéra vďačne často y kraj ten pozerá, kde je h. tvoja tráva. Č. Čt. I. 224., Sldk. 447.

78137   Hrobokrádce Svazek: 1 Strana: 0495
Hrobokrádce, e, m., der Gräberdieb.

78138   Hroboň Svazek: 6 Strana: 0373
Hroboň, ě, m. H.Adolf. 1814.; H. Samo Boh., 1844. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 565.

78139   Hroboň Svazek: 8 Strana: 0548
Hroboň Sama Bohd., 1820.—1894., slov. básník; H. Jan, nar. 1859., slov. spis. Vz Ott, XL 790., 791.

78140   Hroboň Svazek: 9 Strana: 0074
Hroboň Samo Bohd., slov. básn., nar. 1820. Vz Vlč. Lit. slov. I. 130., 276. — H. Jan a Ludovít. Vz ib. 262., 73.

78141   Hrobosvit Svazek: 6 Strana: 0373
Hrobosvit, u, m., das Grabeslicht. Pl. I. 266.

78142   Hrobovatý Svazek: 1 Strana: 0495
Hrobovatý = drsnatý, holperig, rauh. Jg.

78143   Hrobovec Svazek: 1 Strana: 0495
Hrobovec, vce, m. = hrob. L.

78144   Hrobovec Svazek: 8 Strana: 0548
Hrobovec, vce, m. = hrob. H. Agamem- non ův; By h. můj byl na téže zemi. Słow. Lil. Ven. 8., 130.

78145   Hrobovina Svazek: 8 Strana: 0116
Hrobovina, y, f. = umrlčina. Sterz. I. 1129.

78146   Hroboviště Svazek: 1 Strana: 0495
Hroboviště, ě, n. = hřbitov. L.

78147   Hroboviště Svazek: 10 Strana: 0094
Hroboviště, ě, n.. vz Hrobiště. Tbz. XIII. 153. Pusté h. Tbz. V. 9. 133, V. 4. 415.

78148   Hrobovka Svazek: 1 Strana: 0495
Hrobovka, y, f., pyksla úzká a hluboká. Us., Č.

78149   Hrobovlk Svazek: 1 Strana: 0495
Hrobovlk, a, m. (nové), die Hyäne.

78150   Hrobovní Svazek: 1 Strana: 0496
Hrobovní = hrobový.

78151   Hrobovník Svazek: 1 Strana: 0496
Hrobovník, a, m. = hrobovec.

78152   Hrobový Svazek: 1 Strana: 0496
Hrobový, Grab-. H. kámen, kříž, V., nápis, Reš., Kom., svíce, Jg., truhla, ticho.

78153   Hrobový Svazek: 6 Strana: 0373
Hrobový. H. klid, Vrch., kostel (boží hrob), NA. I. 51., hlas, Hrts., zápach, Čch. B. 51., vzdechy, Kká., kopáč. Ol. Ezech. 39. 15.

78154   Hrobový Svazek: 10 Strana: 0094
Hrobový. Tvá každá radosť h-vým jest květem. Vrch. Z hl. 39.

78155   Hrobožil Svazek: 1 Strana: 0496
Hrobožil, a, m.; die Grabfliege. Rk.

78156   Hrobský Svazek: 6 Strana: 0373
Hrobský = hrobní. H. vrátka. Havlč. — H., sam. u Pelhřimova. — H. Adam F., farář. Jg. H. 1. 2. vd. 566., Jir. Rak. I. 261. H. ze Sedlce. Sdl. Hr. IV. 370.

78157   Hrobuška, y, f Svazek: 6 Strana: 0373
Hrobuška, y, f. = lesní poloha v Kra- jině, kde mnoho jest hrobů pohanských, der Grabhügel, der Todtenfels. Exc.

78158   Hroby Svazek: 6 Strana: 0373
Hroby, ves u Tábora. S. N. X. 252., Blk. Kfsk. 556., Sdl. Hr. IV. 370.

78159   Hrobykop Svazek: 7 Strana: 1266
Hrobykop, a, m. = hrobař. V 16. věku. Wtr. Obr. I. 721.

78160   Hrod Svazek: 1 Strana: 0496
Hrod, u, m. = hrom. I hrode!

78161   Hrod Svazek: 7 Strana: 1266
Hrod. Proč hrode víno piješ? Č. Kn. š. 301.

78162   Hroděj Svazek: 8 Strana: 0116
Hroděj, e, m., vz násl. Hroznata.

78163   Hrodek Svazek: 6 Strana: 0373
Hrodek, dku, m. = štandlík, der Ständer. Dch. — H. — hrůbek brambor. U Jindř. Hradce. Lg. Brambory sázejí se do hrodků nebo do brázdy; místy říkají hrobek. U Be- chyně. Mý, Cf. Hrotka. — H. = pevná že- lezná deska, jíž hlavní otvor do parního kotlu neprodyšně uzavřen bývá. Hrm. 42. 2 Hroch, fr. roc, ang. rock.

78164   Hrodek Svazek: 8 Strana: 0116
Hrodek, dka, m., vz násl. Hroznata.

78165   Hroéica Svazek: 9 Strana: 0074
Hroéica, e, f. = škopik. Slez. Lor. 72.

78166   Hroch Svazek: 1 Strana: 0496
Hroch, chroch, roch, u, m., hlas někte- rých zvířat, ku př. svině. Svině hrochá. — 2. Hroch, roch, u, m., slon v šachu. V. — 3. Hroch, a, m., Fluss-, Nilpferd. — Jg.

78167   3. Hroch Svazek: 6 Strana: 0373
3. Hroch, hippopotamus. Vz Frč. 377., Schd. II. 424., S. N., Kram. Slov.

78168   Hroch Svazek: 7 Strana: 1266
Hroch sv. Cf. Zbrt. 243., 244. — H., hippopotamus. Cf. Brm. I. 3. 602.

78169   Hroch Svazek: 8 Strana: 0116
Hroch m. roch (v šachu). Zbrt. Hry. 179. — H., vz násl. Hroznata.

78170   Hroch Svazek: 8 Strana: 0548
Hroch, hippopotamus. Cf. Ott, XI. 792.

78171   Hroch Svazek: 10 Strana: 0094
Hroch, a, m., jako nadávka=kanec. 1616. Zvon II. 592. Wtr.

78172   4. Hroch, a, m Svazek: 6 Strana: 0373
4. Hroch, a, m., os. jm. D. ol. IX. 325., Sdl. Hr. I. 254., Blk. Kfsk. 191.

78173   Hrochač Svazek: 1 Strana: 0496
Hrochač, chrochač, rochač, hrochtač, chrochtač, rochtač, e, m., kdo hrochá. Der Grunzer. Jg.

78174   Hrochačka, hrochalka, y Svazek: 6 Strana: 0373
Hrochačka, hrochalka, y, f., die Grun- zerin. Ssk.

78175   Hrochadlný Svazek: 1 Strana: 0496
Hrochadlný, zastr., stonavý, churavý, kränklich, unpässlich. Pulk.

78176   Hrochal Svazek: 1 Strana: 0496
Hrochal, hrochtal, chrochal, chrochotal, chrochtal, rochal = hrochač. Jg.

78177   Hrochati Svazek: 1 Strana: 0496
Hrochati, chrochati, rochati; hrochotati, chrochotati, rochotati; hrochtati, chrochtati, rochtati, hrochtám a hrochci; hrochnouti, chrochnouti, rochnouti, chnul a chl, utí; hrochávati, chrochávati, rochávati = hlahol podobný vydávati, bouchati, třeskati, kraken, quaken, knallen, krachen, rasseln. — abs. Hrom, ručnice, dělo, střelba, svině, vepř, žába, holub hrochá, rochá atd. Jg. — po čem. Vůz po kamení hrochce. Novina, sláva po městě hrochá (jde, zní). Jg. — čím = praskati, na Mor. a na Slov. Bičem h., ro- chati, rouchati (Mřk. ). Jestli kdo praskačem hrochne. Hlas. — koho čím: bičem = šlehati. Jg. — odkud (kam): se stromu na zemi (s hrochnutím spadnouti). L. Hrochne do pekla (ďábel = s hrochnutim sletí). Rokycana.

78178   Hrochati kde. či v Svazek: 6 Strana: 0373
Hrochati kde. či v tvé hrudi bouře světa hrochá? Sš. Bs. 178. — Cf. Šrc. 109.

78179   Hrochavý Svazek: 1 Strana: 0496
Hrochavý, chrochavý, rochavý, hrocho- tavý, chrochotavý, chrochtavý, rochavý, ro- chotavý, rochtavý, grunzend. Ch. svině, Jg., jazyk, Plk., býk. Presl.

78180   Hrochceti Svazek: 1 Strana: 0496
Hrochceti, chrochceti, rochceti = hroch- tati, grunzen. V. Chrochcení svinské. V.

78181   Hrochna Svazek: 1 Strana: 0496
Hrochna, chrochna, rochna = svině, eine Sau. Rad. zv. Kanec má tesáky, rochna jen krátké háky. Ja.

78182   Hrochnouti Svazek: 1 Strana: 0496
Hrochnouti = hrochati.

78183   Hrochnouti Svazek: 7 Strana: 1266
Hrochnouti = upadnouti. Byšte ne- hrochli do šachty hluboké propasti. Krnd. 49.

78184   Hrochnouti Svazek: 8 Strana: 0116
Hrochnouti. Hrochl na srnce (bouchl, střelil). Kld. IV. 106.

78185   Hrochnutí Svazek: 7 Strana: 1266
Hrochnutí. By nepřišlo na vás h. pře- hrozné. Krnd. 85.

78186   Hrochnutí Svazek: 10 Strana: 0094
Hrochnutí, n. = buchnutí, pád. Vz Gb. Slov.

78187   Hrochoň Svazek: 6 Strana: 0373
Hrochoň, ě, m., adansonia, der Melonen- baum. Šm.

78188   Hrochot Svazek: 1 Strana: 0496
Hrochot, chrochot, rochot, hrocht, chrocht, rocht, u, m. = hrochání. H. sviňský, das Grunzen. — H. = chraplavosť. Heiserkeit. Plk.

78189   Hrochoť Svazek: 6 Strana: 0373
Hrochoť, ě, f., míst. jm. na Slov.

78190   Hrochot Svazek: 6 Strana: 0373
Hrochot, u, m., míst. jm. na Slov. Ev. Šk. III. 262.

78191   Hrochot Svazek: 10 Strana: 0588
Hrochot, chrochot, u, m. = zmrzlé bláto. Mus. slov. V. 42.

78192   Hrochot, u Svazek: 7 Strana: 1266
Hrochot, u, m. = pohybné síto, Rätter. Hř.

78193   Hrochotati Svazek: 1 Strana: 0496
Hrochotati = hrochati.

78194   Hrochotavý Svazek: 1 Strana: 0496
Hrochotavý = hrochavý.

78195   Hrochotský Svazek: 6 Strana: 0373
Hrochotský Izák, vz Abrahamides.

78196   Hrochoun Svazek: 1 Strana: 0496
Hrochoun, u, m., dělo, eine Kanone. Ros.

78197   Hrochoun Svazek: 8 Strana: 0548
Hrochoun = dělo z doby střelného prachu. Ott. XL 792.

78198   Hrochov Svazek: 6 Strana: 0373
Hrochov, a, m., Hrochov, ves u Konic na Mor. — H. (Rochov), ves v Litmř. Blk. Kfsk. 505.

78199   Hrochovati Svazek: 1 Strana: 0496
Hrochovati, hrochtati = hrochati.

78200   Hrochovati Svazek: 6 Strana: 0373
Hrochovati, vz Hrochati. Divně se bude sápati, láti, škroukati, h. Dh. 27.

78201   Hrochovec Svazek: 8 Strana: 0116
Hrochovec, vce, m., vz násl. Hroznata.

78202   Hrochovice Svazek: 6 Strana: 0373
Hrochovice, e, f. = hrochová usně, das Flusspferdleder. Šp. — H., ves v Boleslav. Blk. Kfsk. 532.

78203   Hrochovití Svazek: 1 Strana: 0496
Hrochovití (živočiši), hippopotamea, ssavci mnohopaznehtní. Krok.

78204   Hrochtati Svazek: 1 Strana: 0496
Hrochtati = hrochati.

78205   Hrochtavý Svazek: 6 Strana: 0373
Hrochtavý, grunzend. Slov. Loos.

78206   Hrochův Svazek: 6 Strana: 0373
Hrochův Týnec, gt. Hrochova Týnce, Hrochow-Teinitz, městečko u Chrudimě. Vz S. N.

78207   Hrokati Svazek: 1 Strana: 0496
Hrokati, zastr., lépe: hrkati, rieseln. Voda strouhou hroká. Mus.

78208   Hrom Svazek: 1 Strana: 0496
Hrom, u, m. (na Slov. také parom; valaš. baram), od hrm (zvuku hromu, Gb. ) v slov. hrmeť, čes. hřměti, r se stupňovalo v or = horm a přesmyknutím hrom, Ht.; hrimi, vz R. Der Donnerkall, Donnerschlag, Donner, Donner- strahl, Donnerkeil, Blitz. Ros., Jg. H. zvuk blesku udeřujícího i sám blesk (na Slov. jasná, hrmená střela = hřměná st. ). Jg. Hrom také = plamen z mraku vynikající (tedy blesk). Kom. Hrom vyskočil vrchem koste- lem (m. kostela. Vz Spodobení a Genitiv). Let. 458. Zahučí hrom strašný; jak blesk hroma; rachot hroma; h. bije, tluče. Rkk. H. udeřil. D. H. rachotí, tluče, praská, otřásá zemí, Pt., třeští, Zlob., tepe, Jg., hučí. H. ho zabil. D. Hrom ho obrazil. Let. Hromem omráčen byl. Třeskot, bití, udeření hromu. V. Od h-mu uraženu, zabitu býti. V. By h. do tebe z čista jasna uhodil. Jg. Bodejž h. ti dršťky vypálil. Jg. Z čista jasna h. udeřil (o něčem nenadálém. Vz Neočekávaný, Vlk). Lb., Č. Kouká jako devět hromů (hněvá se). Č. Aby mu h. játra, slezinu, střeva, plíce, ledvinu, srdce a všecky vnitřnosti rozbil (Za- klení). V Želivsku. Sř. Sto hromov ti do rebar; A čoby hromy bily. Mt. S. Když se ozve v máji hrom, chyť kámen aneb strom. Hrš. Vz Blesk. — Ve smyslu přenešeném. Kda Pavla čítám, ne slova mi se zdají, ale hromy (jeho slova). L. H. když z tisíc houká děl. Puch. Hrome (nastojte)! D. Hrom a hrky ! Hrom a peklo! Kulhaví, chromí, největší hromy. Jg. Co slovo, to hrom a čert. Nebo: Na hromu lehne, na hromu vstane. Vz Kletba, Klení. Č. Hrom ze sudu ho omráčil. Vz Opilství. Č.

78209   Hrom Svazek: 6 Strana: 0373
Hrom. Vz Schd. I. 176., S. N., Šrc. 21., 112.—121., Stě. Zem. 660., Kram. Slov. Až podnes ještě Gemerští, Sariští a j. Slováci hrom peronem a perúnem nazývají. Koll. Zp. I. 407. Všechny hromy do toho!; H. ať do tebe!; H. a blesky! Tisíc hromů. Us. Dch. Aby ho h. ťuk! Us. Je silný jako h. (je hromotluk). Sbtk. H. tě škopkem po poli hoň! U N. Brodu. Holk. Hledí jak h. do kubáně (posupně), do báně. Km., do po- lice (škaredě), u Rychn., na žábu (zamra- čeně). Kšá. Bij, hrome, do ní z jasna, ta láska je falešná. Sš. P. 272. Hromové z dáli víc a víc z úhlů dvou hukotem hrozným rozderouc jícny řvou. Pl. I. 91. Hromy bijú, zbúrené sú nebesa. Sl. ps. 280. Přišlo to z čistá jasHa jako h. o sv. Dorotě. Tyl. Když h. zapálí, tož se uhasí mlékem od černé krávy. Val. Vck. Kdo u sebe nosí hromový kámen n. odštipek od stromu, do kterého hrom udeřil, nabude síly veliké. Us. Sbtk. O pověrách h-mu se týkajících vz v Mus. 1854. 547., 1853. 490. Cf. KP. II. 204., 206. — Přeneseně. Hrome! Wetter! Ba hroma (podivení)! Mor. Brt. H. bitvy, kletby, Čch., války. Kká. Zahnal hromy (usmířil hněv). Wtr. Je toho na hromy (mnoho); Hromy na fasuňky měřiti = mnoho klíti. Us. Jir. Ač tě čert líbá, h. po něm. Wtr. — H. Ant., v 16. stol., vydavatel ka- lendářů. Vz S. N., Jg. H. 1. 2. vd. 566., Jir. Ruk. I. 261.

78210   Hrom Svazek: 7 Strana: 1266
Hrom, a a u. D. Lhrg. 169. O hromu vz Zbrt. 285.. Mách. 210., Mtc. XVI. 83. (pověry). — H. Ant., dr.. vydal kalendáře na r. 1598.—1601. Vz Pal. Rdh. I. 112.

78211   Hrom Svazek: 8 Strana: 0116
Hrom. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 81. Hádání z hromu. Vz Zbrt. Pov. 78., Mtc. 1895. 250. Čím vyšší strom, tým bližší h. Mor. Čes. l. V. 418. H. tě (škopkem) po poli hoň! Nov. Př. 621.

78212   Hrom Svazek: 9 Strana: 0074
Hrom. H. ti dej ???; H. tě vem; H. tě po poli hoň; H. do tě uhoď; I aby do něho tisíc hromů uhodilo; Ať do mně h. uhodí, když to není pravda Us. Hoř. 124. Kouká jako žába na hroma (m.: hrom). Hoř. 79. O pořekadlech atd. vz Zát. Př. 3l5b., Čes. 1. VIII. 359.

78213   Hrom Svazek: 9 Strana: 0439
Hrom = hromový kámen, povětroň. Val. Čes. 1. X. 369.

78214   Hrom Svazek: 10 Strana: 0094
Hrom, vz o něm v Čes. 1. XII. 453. Zda ještě h. své vozy nebem valí? Vrch. Dojm. 109. Kouká jako h. do police (divous). Hav. Chamr. 72. — II. = pohroma. Baw. Ar. v. 5168.

78215   Hrom Svazek: 10 Strana: 0588
Hrom. Kdyby do něho uhodil h., pokazí i ostří (hrom. O tvrdošíjném člověku); Bije jako prosečskej h. (od Proseče přicházejí často bouře) = je silný rváč. Litom. 74. Keď začuješ v máji hrom, zelený je každý strom. Sb. sl. VIII. 84.

78216   Hromada Svazek: 1 Strana: 0496
Hromada, hromádka, y, f., Menge, Schwall, Haufen. Ros. H. značí neurčité množství a stává proto u něho časoslovo v rodě střed. Hromada jich tu bylo. D. H. věcí n. lidí. H. dříví, kamení, obilí, země, písku, rumu, pe- něz, lidu, prsti, uhlířská (milíř), mezní (ko- pec). D., V. H-dy dělati. D. Vše po hromadě. Dělati na h-du. I v hlavním městě hlupáků hromada, Sych. Po h-dě se držící (celý). V. Držeti po h-dě (doma). V. Mnoho něčeho po h-dě míti. V. Nemá všech po h-dě (doma). D. Na h-du klásti, házeti, metati, skládati, snášeti, hrabati, shrabovati, dávati, D., pa- dati. Kom. Vše leží na h-dě. D. Do hromady = spolu. D. Sešli se do h-dy (o dvou lépe: sešli se, setkali se; v nepřátelském smyslu lépe: srazili se, nepohodli se. Brs. ). Dva za- milovaní sejdou se do h-dy (když dva po jedné věci sáhají). Jg. Dělá to do h-dy 20 zl. Us. Do h-dy sraziti, svázati, držeti (za jeden člověk býti. Místo:, dohromady držeti' lépe: svornu býti, za jedno býti, k sobě státi. Brs. ) Vzal se dohromady, šp. m.: sebral se, při- činil se. Brs. D. V h-dě se držeti. D. Do hromady, v h-du se sbíhati. V. V h-du stá- hnouti. V. Deset párů kohoutů v hromadu puštěno. Břez. To jazyk do h-dy (germn. ) stahuje (je kyselé, trpké). Us. Vše v h-du smí- siti, D., sraziti, sbíti, sehnati, stísniti, stisknouti, stlačiti, spojiti, svésti, slepiti, sloučiti, svázati, sšíti, složiti, stavěti, spořádati, smásti, leto- vati, smíchati, sdmýchati, stéci; stéci se v h-du. V. Mnoho živností v h-du sháněti; Lidi v h-du vaditi; Lidi v hromadu spustiti. V. V h-du sníti. D. Nohy v h-du spojené (šp. ). Ros. V hromadu! Vergatterung. Čsk. Tu se všecko vojsko v h-du strhlo. Vrat. V h-du bráti, Jel., zaplésti, Reš., zlato ohněm v h-du spouštěti. Háj. Boj se v h-du srazi. Rkk. V h-du, do h-dy vstoupiti. Jg. Vstoupivše se v hromadu, pravili. Solf. Čert dělá (klade) vždy na větší hromadu (Bohatý vždy spíše získá). Lb. Vz Čert, Štěstí. Hromádka se ráda po hromadě ohlíží. Č. Kde již hodná h., tam zanáší náhoda. Lb. — H. = shro- máždění, sbor, sběh, Versammlung, Zusam- menkunft, Zusammenfluss, Horst, Jg. Lud v h-du zve. Rkk. Sousedé jsou v h-dě, mají h-du na rychtě. Byl s nimi v h-dě. Ms. 1548. H-du odbývati, míti. Dne 26. dubna 1872. bude h-da. Bs. Hromada — obcí porada. Č. Convocatio neb h. držána kněžská. Břez. 255. H. v českém právu shromáždění obce na poradu, zvl. obce vesnické (sedláků bez cha- lupníkův. Gl). S. N. H. německých přírodo- zpytcův, Versammlung Mus. Všichni přišli do dnešní hromady. Us. Co do významu slova „Hromada" vz také: Sjezd. — Vz Hro- mádka, Hromadu.

78217   Hromada Svazek: 6 Strana: 0373
Hromada písku, kamení, plavného dříví, prken atd. Sl. les. Myslíš, že ti mohu hned h-du peněz vyklopit? Us. Sd. Má toho h-du a kopec (mnoho). Us. Vk. H-dy isomorfické. Vz Šfk. 743. Nahrnouti na h-du. Mour. Tam bylo na h-du peněz. Us. Kd. Na poli mandel, doma dva, za pecó dětí hromada. Sš. P. 680. Zkonfiskovali mu chmelnic pod 11 hromad tyčí. Exc. Těžce to v h-du sže- neš. Vš. Jir. 187. Ležiechu mrtvi na h-dách. BO. Vesměs se v h du shladili. Bart. Je- stliže se v h-du hryžete a jiete, vizte, abyste pohromadě Nezhynuli. ZN. Jiné jest vojsko a jiné h. Lpř. V h-du, simul. Ž. wit. 30. 14., in nnum. Ib. 132. 1. Abychom jednoho Boha v trojici a trojici v jednotě ctili, ani osob v h-du slíc. Št. Kn. š. 14. — H. = shromáždění. Lesnická h. Sl. les. H. policij- nímu, politickému úřadu oznámiti. Us. H. spolku, jednoty; h. národní, Volksvers. Us. H. valná (plná), výroční, občanská Us. Hro- mady římské. Vz Vlšk. 495. H-dy sousedské. Vz Sdl. Hr. IV. 263. — H. Už je na hro- madě (= už je s ním v koncích, se zdra- vím u konce a p.). Us. Msk.. Kšť. — H, y, m., os. jm. Vck., Tk. IV. 727.; H. Tom., nar. 1793. Vz S. N.

78218   Hromada Svazek: 7 Strana: 1266
Hromada, communitio, simultas, posses- sio. 1399. Mý.

78219   Hromada Svazek: 8 Strana: 0116
Hromada. Nepodezřelé právo či veliká h. (druh delegovaného soudu). Věst. op. 1892. 3. Obecní h-dy. Vz Duf. 329.

78220   Hromada Svazek: 9 Strana: 0074
Hromada (nedílnosť statku, spolek) = spo- jem dědin několika přátel (příbuzných) v jed notu, která trvala, pokud úřadům krajským nebylo oznámeno, že piestala býti. Vz Pal. Děj. I. 1. 261.. II. 1. 376. — H. = zlatka. Us. fiakristů. Kukla 134.

78221   Hromada Svazek: 10 Strana: 0094
Hromada, y, í. =zlatý (mince). Ve zloděj. mluvě. Dvě h-dy = 2 zl. — H. Bylo jich tam h-du. Nár. sbor. VIII. 20. Toho bude h. a kopec. Č. Lit. II 452.

78222   Hromada Svazek: 10 Strana: 0588
Hromada. Bylo tam h. lidu. Hoš. Pol. I. 121. H. jako příslovce v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 109. - H. = zlatý. V zloděj. mluvě. Čes. 1 XV. 46.

78223   Hromadění, n Svazek: 6 Strana: 0374
Hromadění, n., das Ansammeln. Jg. Slnosť. 64. II. náměstek. Mus.

78224   Hromaděný Svazek: 6 Strana: 0374
Hromaděný; -en, a, o, angesammelt, an- gehäuft.

78225   Hromadíce Svazek: 6 Strana: 0374
Hromadíce, e, f., gregarina. Nz. ik. Vz Hromadinka.

78226   Hromadíč Svazek: 6 Strana: 0374
Hromadíč, e, m., der Ansammler.

78227   Hromadilky Svazek: 8 Strana: 0116
Hromadilky, pl. f., vz Baranica (3. dod.).

78228   Hromadina Svazek: 6 Strana: 0374
Hromadina, y, f. — hromada. A ten jistý pastýř byl s nimi v hRomadině, když jsú vybíjeli někakého Němce. Pč. 52.

78229   Hromadina Svazek: 10 Strana: 0094
Hromadina, y, f. Milý je mi, ako h-ny (hŕba skália). Sbor. slov. VII. 130.

78230   Hromadinka Svazek: 6 Strana: 0374
Hromadinka, y, f. = nálevník. H. obecná, gRegaRina polymorpha; švábí, g. blattarum; žížalí, monocystis agilis; ostrohlavá, actino- cephalus lucani. Vz Frč. 21, Hromadíce.— H-ky = chumáč drobných hub vyrůstajících ze společného kořene. V Podluží. Brt. L. N. II. 22.

78231   Hromadisko Svazek: 8 Strana: 0116
Hromadisko, a, n. = hromada. Vést. op. 1893. 19.

78232   Hromadiště Svazek: 1 Strana: 0497
Hromadiště, ě, n. Ort der Versammlung. Mus. — H., uhliště, Kohlstadt, Kohlstätte. D.

78233   Hromaditel Svazek: 1 Strana: 0497
Hromaditel, e, m., der Häufer. Us.

78234   Hromaditel Svazek: 9 Strana: 0074
Hromaditel, e, m. H. beneficií. Sdl. Hrd. VII. 161.

78235   Hromaditi Svazek: 1 Strana: 0497
Hromaditi, il, ěn, ění, häufen. — abs. Ten pes pořád hromadí (dělá hromady). Plk. — co: bohactví. Us. — co na co. Obrazotvor- nosť obrazy na se hromadí. Hank. — se. Tresty se hromadí. Us. Rudy se hromadí (když se více žil sbíhá). Vys. Neštěstí se hromadí. Nt. — co čím kam atd. Peníze pro děti, vojsko proti nepříteli v některé krajině h. Hromadil za stodolou dřívkem chrousty pod čepici atd.

78236   Hromaditi se kde. Nad Svazek: 6 Strana: 0374
Hromaditi se kde. Nad vodou h-dí se v kotlu páRa. Mj. 142.

78237   Hromádka Svazek: 1 Strana: 0497
Hromádka, y, f. Ein Häufel, Häufchen, kleine Menge. Vz Hromada. H. tolarův. D. H. mladá (sladu) ve sladovně = ze štoku vyházený ječmen, junges Häufchen (Malz). H. prejchuje. H. sladu nesmí se spařiti. Us. H. mokrá, dlouhá (= houska) sladu, langes Häufchen. Jg. Podh-ky hráti (karty), häufeln. Hra pod h-ky. D. Seděti, umříti v h-dce (shrbený). Na Mor. Koupil chmel cent po 120 zl. a 3 zlaté dal na hromádku (i. e. 3 zl. přidal jako zpropitné ženským, které chmel česaly. Severně od Rakovníka).

78238   Hromádka Svazek: 6 Strana: 0374
Hromádka ječmene. KP. V. 250. H. štěrková, der Schotterhaufen. Sl. les. Hře- bíky na h-ky odčetl. NB. Tč. 121. Seděl v hromádce jak pět groši; Umřel v h-dce (skrčený, sglumený). Val. Brt. D. 216. Keď mia zabijú, bude památka, ostane ze mňa kostí h. Sš P. 262. Jde do h-ky (stárne, roste do země). Us. Kší. 11. ráda po hro- madě se ohlíží. — H, sam. u Nov. Města nad Met. — II Jan z Jistebnice, hejtman táborský v 15. stol. Vz 8. N., Tk. Ž. 221., Rk. Sl. — H. Mik, Tf. Odp. 133., 151.

78239   Hromádka Svazek: 9 Strana: 0074
Hromádka. Stála tu jako h neštěstí. Tům. Ml. 39.

78240   Hromádka Svazek: 10 Strana: 0094
Hromádka, y, f. H. se ráda k h-dce ohlíží — H. = zlatý; h. šustlavá = zlatka papírová. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 140. Sr. Hromada.

78241   Hromádko Svazek: 6 Strana: 0374
Hromádko, a, m., os. jm. Jan Nep. Nor. H. (Hromátko), prof. a redakt., 1783.-1850. Vz Bačk. Písm. I. 236., Jg. H. 1. 2. vd. 566., Šb. D. ř. 2 vd. 248., Pyp. K. II. 539., Rk. Sl., Bačk. Př. 168. - H. Frant, nar. 1831., prof. v Táboře. Vz Tf. II. 1. 3. vd. 190., 195 — H. Václ. Blk. Kfsk. 1257.

78242   Hromádko Svazek: 7 Strana: 1266
Hromádko Jan. Cf. ZI. Jg. 76., 180., 181., 183., Bačk. Písm. I. 927. — H. F., nar. 1831. Bačk. Př. 168.

78243   Hromádko Svazek: 8 Strana: 0548
Hromádko, a, m. H. Fr., nar. 1831., spis. Cf. Ott. XL 792.

78244   Hromádko Svazek: 9 Strana: 0074
Hromádko Fr. Vz Jub. XII, Flš. Písm. 563.

78245   Hromádko Svazek: 10 Strana: 0094
Hromádko Jan Nor. Vz Lit. I. 917., Vlč. Lit. II. 2. 23.

78246   Hromádková Svazek: 6 Strana: 0374
Hromádková, é, f, sam. u Smíchova.

78247   Hromádkovati Svazek: 1 Strana: 0497
Hromádkovati, häufeln, Häufel machen. Rk. —

78248   Hromadllík Svazek: 8 Strana: 0116
Hromadllík, u, m. = hromady věcí obsa- hující; vox inusitata. Bl. Gr. 169. Utvořil B. M. Červenka. — H., sorites. Slovo zaniklé. Krok. 1896. 8.

78249   Hromadně Svazek: 1 Strana: 0497
Hromadně. H-dně jedni na druhé padali mrtví. Ben., V. H. na skalách stáli. Us. Pří- sloví h. vyčítati, bez zvláštního šetření po- řádku. Mus. Häufig, haufenweise. — H., vesměs, überhaupt. Což ovšem ne o Israe- lovi h., ale o ostatcích zachovaných rozumíno býti má. Br.

78250   Hromadní Svazek: 6 Strana: 0374
Hromadní, vz Hromadný.

78251   Hromadnice Svazek: 6 Strana: 0374
Hromadnice, e, f. = druh hub. Na jiho- vých. Mor.

78252   Hromadnice Svazek: 7 Strana: 1266
Hromadnice či společnice, simulatrix. 1399. Mý.

78253   Hromadnice Svazek: 8 Strana: 0116
Hromadnice, e, f. = hromada kamení na poli posbíraného. Zábř. Brt. D. II. 319. — H., vz Baranica, rost. (3. dod.).

78254   Hromadnice Svazek: 10 Strana: 0094
Hromadnice, hromazdnice, e, f. = žena žijící ve spolku rodovém, podílnice, společná majitelka. Vz Gb. Slov.

78255   Hromadnický Svazek: 1 Strana: 0497
Hromadnický, Genossen-. H. právo. Marek.

78256   Hromadnictvo Svazek: 1 Strana: 0497
Hromadnictvo, a, n., Genossenschaft. Marek.

78257   Hromadnictvo Svazek: 9 Strana: 0439
Hromadnictvo, a, n. Spolčují se na h., že bude dědit jeden po druhém vše. Wtr. Part. 336.

78258   Hromadník Svazek: 1 Strana: 0497
Hromadník, a, m., přijatý do hromady. Vz Hromada. Genosse.

78259   Hromadník Svazek: 6 Strana: 0374
Hromadník, vz Výbava, Sdl. Hr. II. 137.

78260   Hromadník Svazek: 7 Strana: 1266
Hromadník, a, m., portionator. 1408. Mý. — H., u, m, = závěr hromadný, sori- tes, závěr řetězový, Kettenschluss, m. Vz Ott. I. 123 , Kadeř.

78261   Hromadník Svazek: 9 Strana: 0074
Hromadník, a, m. H. = člen hromady, spolku. Vz předcház. Hromada. H-ci poklá- dáni za osobu mravní, která teprve smrtí posledního h-a neboli jednotníka zanikla. Vz Pal. Dej. II. 1. 376.

78262   Hromadnosť Svazek: 1 Strana: 0497
Hromadnosť, i, f. = hromada. Papr.

78263   Hromadný Svazek: 1 Strana: 0497
Hromadný, hromadní, häufig, gehäuft. H. seménko (v hromadě jsoucí). Jg. H. jméno. Vz Jméno hromadné. U hromadných jmen sg. klade se výrok také v pl. Vz Shoda vý- roku s podmětem, Enallage, 2. Zk. H. zá- věrek (rozsudek), pokladnice, osoba, věc, Rk., hrob (šachta, Massengrab), vražda (Massen- mord). Dch. H. dopravy, Massentransporte. Čsk.

78264   Hromadný Svazek: 6 Strana: 0374
Hromadný, massig, kumulativ, v bot. büschelförmig. H. chytání ptactva, účinek, byt, honba, útěk, Dch., mračna, Haufen- wolken, NA. V. 366., obrost, gruppen-, forst- weise Bestückung. Sl. les. Krásno jest pojem h-ný. Dk.

78265   Hromadný Svazek: 7 Strana: 1266
Hromadný. Jména h. s plur. ve výroku. Vz Gb. Ml. II. 63.

78266   Hromadov Svazek: 6 Strana: 0374
Hromadov, a, m. = mlýn u Nadéjkova.

78267   Hromadu Svazek: 1 Strana: 0497
Hromadu se v obec. mluvě (na př. ve východ. Čech. ) neskloňuje. Stojí tam hromadu lidí. Jir. Jest akkus. kolikosti. Srov.: kapku, trochu, polovici. Vz Akkus. Brt.

78268   Hromadukrát Svazek: 10 Strana: 0588
Hromadukrát = mnohokrát, často. Litom. 46.

78269   Hromanica, e, f., jm Svazek: 6 Strana: 0374
Hromanica, e, f., jm. poli u Žlutavý na Mor. Tč. Hrojnanský = hromský. Vy h. duše! Slez. Šd.

78270   Hromátko Svazek: 8 Strana: 0548
Hromátko Jan, 1783.—1850., prof., spis. a žurnál. Vz Ott. XL 793.

78271   Hromátko, a, m. H Svazek: 6 Strana: 0374
Hromátko, a, m. H. Jan, vz Hromádko.

78272   Hromázditi Svazek: 1 Strana: 0497
Hromázditi, zastr. = hromážditi. Jir.

78273   Hromazditi Svazek: 8 Strana: 0116
Hromazditi = hromaditi. Št. Ř. 191. b. Odtud: hromažďovati. Gb. H. ml. I. 496.

78274   Hromazditi Svazek: 9 Strana: 0074
Hromazditi (-žditi), -maždu, Us. ždím. Vz Gb. H. ml. III. 2. 313.

78275   Hromázdně Svazek: 1 Strana: 0497
Hromázdně, hromáždně = hromadně. Rad. zvíř.

78276   Hromazdník Svazek: 10 Strana: 0094
Hromazdník, a, m., accumulator. Rozk. P. 1147. Vz Hromaždník VI. 374.

78277   Hromázdnosť Svazek: 1 Strana: 0497
Hromázdnosť, hromáždnosť, i, f., společ- nosť, spolek. Gemeinschaft. Spolek jest sstú- pení lidí v h. Vš.

78278   Hromázdný Svazek: 1 Strana: 0497
Hromázdný, hromáždný = hromadný, společný, beisammen, gehäuft. Hromáždné (hromadné) jméno. — H. = hřmotný, silný, veliký, gross, stark, dick. H. švestka, člo- věk. Jg.

78279   Hromazný Svazek: 10 Strana: 0094
Hromazný člověk = hromotluk. Dšk. Km. 17. Sr. Hromázdný.

78280   Hromáždění Svazek: 1 Strana: 0497
Hromáždění, vz Hromážditi.

78281   Hromaždič Svazek: 7 Strana: 1266
Hromaždič, e, m., adurator, zastr. Rozk.

78282   Hromaždič, hromažditel Svazek: 1 Strana: 0497
Hromaždič, hromažditel, e, m., Sammler, Häufler. Rk.

78283   Hromaždinky Svazek: 6 Strana: 0374
Hromaždinky, pl., f. = druh hub. Mor. a slov. Ssk.

78284   Hromážditi Svazek: 1 Strana: 0497
Hromážditi, il, ěn, ění; hromáždívati = sbírati, sháněti, hrnouti, zusammenhäufen, sammeln. Jg. Hromáždění dobytčí píce. — co: zboží a peníze, obilí (svážeti, picovati). V. Není dobře h. zboží a neužívati ho. Us. — co komu. Běda tomu, kterýž hromáždí lakomství zlé domu svému. Ben. V. Hro- mažď si poklady. V. — koho v co: lid v jednotu. Pís. 1529. — co pro koho: statky pro děti. Vz Hromaditi.

78285   Hromažditi Svazek: 6 Strana: 0374
Hromažditi. Souhlásky zd mění se v žď v praes. sg. 1. hromažďu, v part. hromažděn a v iter. hromážděti. Jin y má zůstati zď, ale vlivem tvarů jmenovaných vzniká žď na jeho místo. — -žď- bývá někdy v písmě naznačeno zřejmě, ale mnohdy lze čísti zď žd. Hromažďu (novotvar: hromazdím), -zdíš, -zdí, -ždí; -zdě a -ždě; -zdil a zdil; -žděn. Vz více v Lisr. filol. 1886. 291., 1882. 295., Bž. 50. — co: poklady hromazdí. BO. — komu. Hromazdí sobě. BO. Sobě hromaždí peníze. Št. Kn. š. 135. Striebro tobě bude hromažděno. BO. — kam: v stodoly. ZN. — jak: nepravě. BO. — se na koho. Ž. wit. Dout. 23. — odkud. A z těch zlostí hřiecha zisk hromáždíte. Hus I. 396.

78286   Hromáždně Svazek: 1 Strana: 0497
Hromáždně = hromázdně. Papr.

78287   Hromaždnice Svazek: 8 Strana: 0548
Hromaždnice, e, ť. = společnice. XVI. a XVII. stol. Často v kontraktech z okolí So- botky. Dr. Nováček.

78288   Hromáždník Svazek: 1 Strana: 0497
Hromáždník, a, m. (zastar), společník jmění. Glied einer Gütergemeinschaft. Učinil jej pravého společníka a hromáždníka. Vš.

78289   Hromaždník Svazek: 6 Strana: 0374
Hromaždník, a, m. = společník v držení nějakého zboží, Glied einer Gütergemein- schaft. S. N.

78290   Hromaždnosť Svazek: 6 Strana: 0374
Hromaždnosť, i, f. H. = společně statku držení. S. N.

78291   Hromba Svazek: 6 Strana: 0374
Hromba, y, f. = hrmení, hrom. Slov. Má túl plný žeravých strel a h-by nebeskej. Hol. 84.

78292   Hromce Svazek: 1 Strana: 0497
Hromce, e, m., hřmitel, der Donnerer. L.

78293   Hromce Svazek: 6 Strana: 0374
Hromce. Mor. a slez. Šd. Perunovi hromci. Pl. I. 292.

78294   Hromek Svazek: 1 Strana: 0497
Hromek, mku, hromovek, vku, m., hro- mové koření, der Spargel. Ros. Vz Hromostřel.

78295   Hromek Svazek: 6 Strana: 0374
Hromek = chřest obecná, asparágus offi- cinalis. Vz Rstp. 1559.

78296   Hroméř Svazek: 6 Strana: 0374
Hroméř, e, m. —- hromník. Šm.

78297   Hromeš Svazek: 10 Strana: 0094
Hromeš, mše, m. Hromši (hrome!), co to děláš? Dšk. Km. 50.

78298   Hromice Svazek: 6 Strana: 0374
Hromice, vz Hromnice, KP. IV. 608. — H., Hromitz, ves u Plas.

78299   Hromič Svazek: 6 Strana: 0374
Hromič, e, m. = hromce. Šd.

78300   Hromička Svazek: 9 Strana: 0074
Hromička, y, f. = svíčka Hromnice. Vyzov. Mus. ol. XIII. 29.

78301   Hromička Svazek: 10 Strana: 0094
Hromička, y, f., vz Zima (zde).

78302   Hromičný Svazek: 6 Strana: 0374
Hromičný == hromničný. H. sněm, Bart., panna Maria. Mor. Šd. Panenka Maria h-éní čista (jasna), úroda jista. Zlínsky. Brt.

78303   Hromitel Svazek: 1 Strana: 0497
Hromitel, e, m. = hromce. L.

78304   Hromitel Svazek: 6 Strana: 0374
Hromitel. Šf.

78305   Hromitel Svazek: 7 Strana: 1266
Hromitel, e, m. Karel Vel., h. národů, Bezwinger. Šf. Strž. II. 441.

78306   Hromitel Svazek: 9 Strana: 0074
Hromitel národů = Karel Vel. Flš. Písm. 1. 6.

78307   Hromiti Svazek: 1 Strana: 0497
Hromiti, il, en, ení; shromiti, hromívati = hromem, hřmotem děsiti; porážeti, nieder- schlagen. — koho čím: nepřátely zbraní, obilí srpy. L. — H. — hřímati, třaskati, donnern und wettern auf einen. Jg. — koho. L., Marek, Krok.

78308   Hromiti Svazek: 6 Strana: 0374
Hromiti. Hromícího pekla Aetny hlubiny jak strašně hřmějí. PI. 1. 31. — koho čím. Jakým hlasem nedávno ještě vrahy hromil. Štulc I. 57. — se = zaklínati se. Hrom sa, dievča, v svojej duši. Sl. ps. 229.

78309   Hromizvěř Svazek: 6 Strana: 0374
Hromizvěř, e, m., jm. štvaciho psa. Škd.

78310   Hromně Svazek: 10 Strana: 0588
Hromně volati. Zr. Strat. 129.

78311   Hromnéŕ Svazek: 6 Strana: 0374
Hromnéŕ, e, m. = hromník. Rk.

78312   Hromnéř Svazek: 7 Strana: 1266
Hromnéř, e, m., cyclops Pršp. 12. 74.

78313   Hromnice Svazek: 1 Strana: 0497
Hromnice, e, hromnička, y, f., geweihte Kerze, svěcená svíce proti hromu, kterou v čas bouře rosvěcují. Kom. — Hromnice, gt. hromnic, dat. hromnicům. H. svátek na den hromnic, na který takové svíce se světí, očišťování panny Marie. H., za starodávna také: hromice, svátek hromový, kterým se počíná hromová n. letní polovice roku. Slove také: den svíček, očištění panny Marie a po- chází z doby pohanské. Lichtmesse. S. N. Přijdou hromnice, konec sanice; O hromni- cích teplo, medvěd staví boudu; o hromni- cích mrzne, medvěd bourá boudu. Er. P. 47. Na h-ce uhlédne-li jezvec stín, opět zalézá do své peleše; Je-li jasno na h., bude sněhu mnohem více; Fučí-li vítr na h-ce od půl noci, je naděje, že se pohanka urodí. Na Mor. Na h. vidí sedlák v ovčinci raději vlka než slunce. Hrš. Skřivan musí na h. vrznout, kdyby měl hned na tento den zmrznout, (Er. P. 47); Jeli na h. chumelice, netrvá pak zima dlouho více; Na h. půl chleba (krajíce), púl píce a Bůh vi, co ještě více (má sedlák míti). Lb. Na hromice dne o hodinu více; Mnoholi (m. kolik) sněhu do hromic, tolik i po hro- micích; Co se napráší do hromic dveřmi, nepráší se po hromicích děrou. Er. P. 47. Na hromnice stěna vlhka od vrabce; Jak dlouho skřivánek před Hromnici zpívá, tak dlouho bude po Hromnicích mlčeti; Leze-li o Hromnicích jezevec z jámy, poleze za měsíc zase do jámy; O hromnicích sníh, na jaře déšť; Metelice na Hromnice cesty umetá, píci podmetá: Na Hromnice zima s letem potkala se. Č. Mudr. 443.

78314   Hromnice Svazek: 6 Strana: 0374
Hromnice, die Lichtm: sskerze. — H. svátek. Dat. také h-cím. Bž. 98. Cf. S. N. Meno hromnic má pôvod od Pahroma (Pa- roma). Č. Čt. II.384. Kdo na h-ce šije, hrom do něho bije. U Litomš. Bda. Po h-ce nevy- dávej polovice (krmiva dobytku). Cf. Pavel.; Na h-ce světlý den, prodej sukni a sej len (jistě se urodí); Jsou-li na h. kalužky, budou jablka i hrušky; Na h, přiletí skřivánek přes hranice a musí vrznout', kdyby měl zmrznout'; Na h. musí se skřivánek napiť z koleje; Když teče na h-ce voda kolajú, sbíraj, sedláčku, slámu, kde která (bude ještě dlouho zima); Když teče na h. voda po kolaji, sbíraj, sedláčku, obědiny (objedlé zbytky dobytkem z koryta vyhazované). Zlínsky. Brt. Do hromnic nevydávej víc (než polovici píce dobytku); Na h. na poly pecen (polovic potravy a píce; polovic zimy); Do h-ic nevydávej polovic; Svítí-li slunce na h-ce, hojnosť žita i pšenice; Jeli na h. špatné (prší-li), bude brzy konec zimy. Kld. Na h. půl pivnice a půl zimice. Slez. Šd. Roste koukol a metlice, bude chleba po h.; modrák a zvonec (svlačec), chlebu konec. Bž. Cf. Hromičný. O pověrách h-ic se týka- jících vz v Mus. 1855. 182. Písně o h. vz v Er. P. 47.

78315   Hromnice Svazek: 7 Strana: 1266
Hromnice. Cf. Zbrt. 285., Mách. 66., 168., NZ. I. 506., Pršp. 85. 44. O sklonění vz Gb. Ml. I. 94.

78316   Hromnice Svazek: 8 Strana: 0116
Hromnice. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 22. Jak mnoho sněhu do hromnic, tolik po h-cích; Napije-li se skřivan na h. z koleje, bude žíznivý rok; Na h. půl píce, půl kra- jíce. Tkč. Na H. půl zimnice, půl kravnice, půl krajíce, půl sanice. Slez. Nov. Př. 448. Na h. — o dvě svíce (je delší den); Jak dlouho před h-cemi skřivánek zpívá, tak dlouho po nich mlčí. Duf. 242. Napije-li se pták na h. z bařiny, bude neúrodný rok; Na h. ka- lůžky, ukážka na jabka, na hrušky (budou j. a h.); Na h. kopalinky (kopno = sucho po sněhu), uschovávejte obědinky (píci); Na h. chumelice, netrvá pak zima více; Tmavé h. dělají ze sedláka panice; II. teplé a jetele, je sníh svatodušní neděle. Vck. Val. I. 162. Oby- čeje o h-cích. Vz Oestr. Mon. (Böhm.) I. 440. O pověrách k h. se táhnoucích vz Světz. 1894. 195. b.

78317   Hromnice Svazek: 8 Strana: 0548
Hromnice. Na h. veliký mráz, Bože, ty nám ovoce dáš; Na h. jihne-li, do kamen přilož, mrzne-li, z kamen odlož. Čes. 1. V. 523.

78318   Hromnice Svazek: 9 Strana: 0074
Hromnice. O skloňování sr. Vánoce. Když se pták na h. napije z koleje, sbíraj pod kra- vami objediny (šetř pící, budeť ještě dlouho zima). Mus. ol. 1898. 111. Bude-li slunce na h. svítiti, bude nás po nich více zima trá- piti. Kolik dní skřivánek před h cemi zpívá, tolik dní bude po nich mlčeti. Fisch. Hosp. 261. Na h. slunko jistý vejce čistý; Slunko na h, moc ovoce, ale dlúhá zima. Šeb. 224. Prší li na h., nezvede se len. Čes. 1. IX. 255. O pranostikách vz ještě Hoř. 202., Hrub. 6., Mus. ol. XII. 61., Žát. Př. 316a.

78319   Hromnice Svazek: 9 Strana: 0439
Hromnice. Bojí sa, ako cigáň Hromníc; Aj cigáň sa naj viacej Hromníc bojí. Mus. slov. II. 99., III. 74.

78320   Hromnice Svazek: 10 Strana: 0094
Hromnice od hromnic, voskových svíček, jež se toho dne světí. O původu a významu tohoto svátku vz Souk. 1902. 11. H. ve Slez,, vz Vyhl. II. 30. Na H. sněživo a větrno, není jaro daleko, ale jeli jasno, nepřijde jaro tak snadno; O H-cích milejší ovčákovi vlk než slunce. Ott. Kal. 1904.

78321   Hromnice. Na H Svazek: 10 Strana: 0588
Hromnice. Na H. vezmi dve kabanice. Sb. sl. VIII. 84.

78322   Hromnickáles Svazek: 6 Strana: 0375
Hromnickáles, u, m., plat učitelům. Sdl. Děj. Čásl. 167.

78323   Hromnickáles Svazek: 8 Strana: 0116
Hromnickáles v VI. 375. oprav v: hrom- ničkáles a polož za: Hromnička.

78324   Hromnickáles Svazek: 8 Strana: 0548
Hromnickáles, plat žáků v XVI. stol. na zakoupení hromničky. Ott. XL 794.

78325   Hromnicz Svazek: 7 Strana: 1266
Hromnicz, autumnus 1498. Dle D. Gesch. 307. špatně.

78326   Hromničí Svazek: 10 Strana: 0094
Hromničí postavník (na hromnice, svě- cené svíčky). Vz Gb. Slov.

78327   Hromnička Svazek: 6 Strana: 0375
Hromnička, y, f. = hromničná zima, ostrá zima o hromnicích. Slov. Sokl. 11. 488.

78328   Hromničkales Svazek: 9 Strana: 0074
Hromničkales = školní plat na hrom- ničky o hromnicích dávaný. Mus. 1900. 4., 6.

78329   Hromničky Svazek: 8 Strana: 0116
Hromničky = svíčky na hromnice svě- cené. Us.

78330   Hromniční, -čný Svazek: 1 Strana: 0497
Hromniční, -čný, od hromnice, Licht- messkerzen. H. vosk. Lék. H. zima. Zlob. Tu sobotu po panně Marii hromničné. Act. Ferd.

78331   Hromničník Svazek: 1 Strana: 0498
Hromničník, u, m. = únor, ve Slezsku; od Hromnic. Gl.

78332   Hromničný Svazek: 6 Strana: 0375
Hromničný. Summy h-cné platívali krá- lům českým Dač. I. 130. Ještě přijde h-éná (zima). Us. Šd.

78333   Hromničný Svazek: 7 Strana: 1266
Hromničný. H. summa (která se platila o hromnicích). Arch. VII. 729. a j.

78334   Hromník Svazek: 10 Strana: 0094
Hromník, a, m. — hromnéř. Vz Gb. Slov.

78335   Hromnoburácný Svazek: 10 Strana: 0094
Hromnoburácný Zeus. Msn. II. 127.

78336   Hromný Svazek: 1 Strana: 0498
Hromný, hučný, donnernd, knallend. Ko- pím hromný Sarpedon padl. Krok. Udeřichu rány bubni hromné. Rkk.

78337   Hromný Svazek: 10 Strana: 0094
Hromný Žižka. Mark.

78338   Hromný. H Svazek: 6 Strana: 0375
Hromný. H. (hromový) výstřel, echo, Čch., mlaty, klín, Vrch., bouře, tresk.„Mkr. Velebná h. mluva Hospodinova. Dk. Štěstí všecku prostom probuřuje hromné zloby kolotání. Pl. I. 180. H. chýr. Koll. Zp. II. 372. H. hlaholeNÍ. Pl. I. 26.

78339   Hromobijce Svazek: 1 Strana: 0498
Hromobijce, e, m., der Donnerer, Blitz- schleuderer. Jg.

78340   Hromobitek Svazek: 6 Strana: 0375
Hromobitek, tka, m. = kopec u Dalečína. Pk.

78341   Hromobitel Svazek: 1 Strana: 0498
Hromobitel, e, m. = hromobijce. Plk.

78342   Hromobití Svazek: 1 Strana: 0498
Hromobití, í, n., Donnerschlag, Unge- witter. V. Bylo h., až mráz po člověku šel. Sych. Velké h., malý dešť. Č., Pk.

78343   Hromobití Svazek: 6 Strana: 0375
Hromobití. V tom se nebe zamračilo, h. jest nastalo. Sš. P. 179. Nejvyšší hory nej- těžší h. snášejí. Bž. exc.

78344   Hromobitičko Svazek: 6 Strana: 0375
Hromobitičko, a, n. = malé hromobití. Kos.

78345   Hromobitně Svazek: 6 Strana: 0375
Hromobitně. Z kusů h. pozdraven byl. Sdl. Hr. I. 40.

78346   Hromobitný Svazek: 8 Strana: 0116
Hromobitný. II. srážka (bouře). Fait. 31.

78347   Hromobitný Svazek: 10 Strana: 0094
Hromobitný. H. doba (když hrom bije). Mark.

78348   Hromobitý Svazek: 6 Strana: 0375
Hromobitý = všem strastem uvyklý. D vors. „H. chlap" byla nadávka v Senomatech. Wtr.

78349   Hromobitý Svazek: 10 Strana: 0094
Hromobitý. H. šelma (nadávka v XVI. stol ). Zvon II. 621 Wtr.

78350   Hromoblesk Svazek: 6 Strana: 0375
Hromoblesk, u, m., der Donnerstrahl. Dch., Vlč, Trok. 142., Koll. St. 32., 33.

78351   Hromobleskomocný Svazek: 9 Strana: 0074
Hromobleskomocný. Ld. 147.

78352   Hromobleskomocný Svazek: 10 Strana: 0094
Hromobleskomocný. Ld., Lit. I. 349.

78353   Hromobleskový Svazek: 6 Strana: 0375
Hromobleskový, Wetter-, Donnerstrahl-. II. vojna. Trok. 77.

78354   Hromohlas Svazek: 6 Strana: 0375
Hromohlas, u, m., die Donnerstimme. Trok. 112.

78355   Hromohlasný Svazek: 6 Strana: 0375
Hromohlasný, donnerstimmig. Světz. 1878.

78356   Hromohlasý Svazek: 9 Strana: 0074
Hromohlasý. H. bojovník. Nár. list. 1897. č. 195 Sr. Hromohlasný.

78357   Hromohluk Svazek: 6 Strana: 0375
Hromohluk, u, m., das Donnergetöse. Jan z Hvězdy.

78358   Hromohluký Svazek: 9 Strana: 0074
Hromohluký. Ld. 144.

78359   Hromojízvý Svazek: 1 Strana: 0498
Hromojízvý, jizvy od hromu mající, donnerwund. Koll.

78360   Hromoklín Svazek: 6 Strana: 0375
Hromoklín, u, m., der Donnerkeil. Vlč., Kká., Osv. I. 277.

78361   Hromolajce Svazek: 10 Strana: 0094
Hromolajce, e, m. = kdo pořád kleje. Wtr. Min. 32.

78362   Hromolen Svazek: 6 Strana: 0375
Hromolen, hora Milešovka, der Donners- berg. Křížek.

78363   Hromomil Svazek: 1 Strana: 0498
Hromomil, a, m., den der Donner erfreut. H. Zeus. Plk.

78364   Hromonosec Svazek: 9 Strana: 0074
Hromonosec, sce, m. = Juppitcr. Slád. Lear. 76.

78365   Hromonosný Svazek: 1 Strana: 0498
Hromonosný. H. mrak. Donnertragend. Č.

78366   Hromonosný Svazek: 6 Strana: 0375
Hromonosný. H. bouře, Dk., Čch. Dg. 610., blesk, Koll. III. 235., Ntr. IV. 197.

78367   Hromopádný Svazek: 6 Strana: 0375
Hromopádný, donnerwuchtig. H. slova. Dch.

78368   Hromoper Svazek: 1 Strana: 0498
Hromoper, a, m. = hromobijce, Perun. MM.

78369   Hromoplamenný Svazek: 6 Strana: 0375
Hromoplamenný, donnerflammig. H. Hurban. Trok. 90.

78370   Hromopranec Svazek: 6 Strana: 0375
Hromopranec, nce, m., der Bösewicht. Šm.

78371   Hromopraný Svazek: 1 Strana: 0498
Hromopraný, 1. hromem udeřený, vom Donner gerührt. 2. Člověk lehkomyslný, hromský. H. šelma. Bösewicht. Ros.

78372   Hromopraný Svazek: 8 Strana: 0116
Hromopraný = zlý. H. profous. 1640. Mus. 1894. 134.

78373   Hromopraný Svazek: 10 Strana: 0094
Hromopraný střevíček, nadávka zloději střevíců. XVI. stol. Zvon II. 622. Wtr.

78374   Hromopustý Svazek: 6 Strana: 0375
Hromopustý, schauerhaft öde. Šm.

78375   Hromorád Svazek: 10 Strana: 0094
Hromorád, a, m. = Zeus. Msn. II. 41., Od. 212.

78376   Hromorázný Svazek: 6 Strana: 0375
Hromorázný, donnerwuchtig. H. kladivo. Čch. Dg.

78377   Hromorodný Svazek: 6 Strana: 0375
Hromorodný, donnererzeugend. H. mra- čna. Trok. 64.

78378   Hromorozvod, u, m. H Svazek: 6 Strana: 0375
Hromorozvod, u, m. H. Divišův. KP. II. 209., Schd. I. 176.

78379   Hromorudý Svazek: 1 Strana: 0498
Hromorudý, červený jako blesk, blitz- roth. Ráj.

78380   Hromorudý a Hromostřel Svazek: 6 Strana: 0375
Hromorudý a Hromostřel polož před: Hromosvod.

78381   Hromoskoumatel Svazek: 6 Strana: 0375
Hromoskoumatel, e, m., der Donner- erforscher. Koll. St. 206.

78382   Hromostřech Svazek: 8 Strana: 0116
Hromostřech, u, m.= netřesk. Brt. D. II. 507.

78383   Hromostřel Svazek: 1 Strana: 0498
Hromostřel, u, m. = hromek.

78384   Hromostřel Svazek: 6 Strana: 0375
Hromostřel — hromek. Us. Hnsg.

78385   Hromosvod Svazek: 1 Strana: 0498
Hromosvod, u, m., nástroj hrom do země svozující, der Blitzableiter. Jg. H. Franklinův, Divišův (Diviš byl Moravan). Vz více v S. N. III. Dům h-dem ohraditi, Tabl., opatřiti. Sych.

78386   Hromosvod Svazek: 6 Strana: 0375
Hromosvod. Vz KP. II 208., 209., 210., 212., 210., Kram. Slov., Schd. 1. 176., Prm. III. č. 5., Rk. Sl. Souměrných. Dch.

78387   Hromosvod Svazek: 9 Strana: 0074
Hromosvod. Vz KP. VII 491. nn.

78388   Hromosvod Svazek: 10 Strana: 0588
Hromosvod. Vz o něm v KP. IX. 450. nn.

78389   Hromosvodný Svazek: 6 Strana: 0375
Hromosvodný, blitzableitend. H. přístroj. Us. Pdl.

78390   Hromošíp Svazek: 6 Strana: 0375
Hromošíp, u, m., der Donnerpfeil. Pl. I. 240.

78391   Hromoštítý Svazek: 6 Strana: 0375
Hromoštítý, mit dem Donnerschild ver- sehen. H. Zeus. Kuzmány.

78392   Hromot Svazek: 6 Strana: 0375
Hromot, u, m. — hřmot. Slov. Zavaloval skaliska s náramným h-tom do úvozu. Dbš. Sl. pov. II 34.

78393   Hromotiti Svazek: 6 Strana: 0375
Hromotiti, donnern und wettern. Dch.

78394   Hromotlucký Svazek: 9 Strana: 0074
Hromotlucký. H. sklepník. Kukla 191. Sr. Hromotluk.

78395   Hromotluk Svazek: 1 Strana: 0498
Hromotluk, a, m., člověk veliký, neo- hrabaný, nemotorný. Ein starker, knochiger Kerl. — H. = hromobijce.

78396   Hromotluk Svazek: 6 Strana: 0375
Hromotluk. Lpř., Koll. I. 300.

78397   Hromotník Svazek: 6 Strana: 0375
Hromotník, a. m. == hromotluk. U Místka. Škd.

78398   Hromotný Svazek: 6 Strana: 0375
Hromotný, krachend, donnernd. Šm.

78399   Hromotřesk Svazek: 1 Strana: 0498
Hromotřesk, u, m. = kromobití. — H., na Mor. netřesk, die Hauswurz. Jg.

78400   Hromotřesk Svazek: 6 Strana: 0375
Hromotřesk, rostl. Vz Sbtk. Rostl. 41., 321.-322., Slb. 569., Koll. Zp. I. 436., Mllr. 97. — H. = hromosvod. Zlínsky. Brt.

78401   Hromotřesk Svazek: 8 Strana: 0116
Hromotřesk == třesk hromu. Vrch. F. II. 308. - H. = netřesk, také ve Slez. NZ. III. 195., Vck. Val. I. 155.

78402   Hromotřeskný Svazek: 9 Strana: 0074
Hromotřeskný. H. vada. Ld. Vz Hromo- třeský.

78403   Hromotřeský Svazek: 1 Strana: 0498
Hromotřeský, hromem bitý, hlučný, don- nerkrachend. Krok.

78404   Hromováček Svazek: 1 Strana: 0498
Hromováček, čka, m., der Flucher. Ros.

78405   Hromoval Svazek: 6 Strana: 0375
Hromoval, a, m. = duch, jenž hromy valí. Kaln.

78406   Hromování Svazek: 6 Strana: 0375
Hromování, n., das Wettern, Fluchen. Mus. 1880. 440., Štlc.

78407   Hromovatel Svazek: 6 Strana: 0375
Hromovatel, e, m , der Wetterstürmer. Dch.

78408   Hromovati Svazek: 1 Strana: 0498
Hromovati, hromem láti, zlořečiti, wet- tern, fluchen. — na koho čím: řečí straš- nou. — H., hřmíti, donnern. Krok.

78409   Hromovati Svazek: 6 Strana: 0375
Hromovati. Nemáš, Bože, horšieho, ako je ten očím: tisícuje, hromuje, keď niekde vykročím. Koll. Zp. I. 276

78410   Hromovec Svazek: 7 Strana: 1266
Hromovec, vce, m. Druh klobouků se střechou na horu ohnutou. Vz Homolec (2. dod.). NZ. I. 479.

78411   Hromovec Svazek: 10 Strana: 0588
Hromovec, vce, m. = cylindrový mužský klobouk. Slov. Ott. XXIII. 414.

78412   Hromovek Svazek: 1 Strana: 0498
Hromovek = hromek.

78413   Hromovice Svazek: 6 Strana: 0375
Hromovice, e, f. = bouřka. Dch.

78414   Hromovina Svazek: 1 Strana: 0498
Hromovina, y, f., moc hromová, Blitz- stoff. Presl.

78415   Hromovina Svazek: 7 Strana: 1266
Hromovina, y, f. = elektřina Slov. LObz. XVIII. 163.

78416   Hromovitosť Svazek: 6 Strana: 0375
Hromovitosť, i, f., die Erschrecklichkeit. Slov. Bern.

78417   Hromovitý Svazek: 6 Strana: 0375
Hromovitý, donnerartig, -ähnlich, er- schrecklich; hřmotný. Bern. Dch., Kká. K sl. j. 107. H. rána mlatu, Vrch., ryk, Čch. Dg. 694., hlas. Koll. St. 24. Bodaj ti sto h-tých bohov do duše udrelo. Dbš. SI. pov. IV. 92.

78418   Hromovják Svazek: 8 Strana: 0116
Hromovják, hromovník, u, m. = vysoký klobouk bez střechy. Nosili jej v Hontě. NZ. III. 399.

78419   Hromovka Svazek: 1 Strana: 0498
Hromovka, y, f. = hromek? Jg.

78420   Hromovláda Svazek: 1 Strana: 0498
Hromovláda, y, f., hromící, těžká vláda, Donnerherrschaft. Mus.

78421   Hromovladař Svazek: 6 Strana: 0375
Hromovladař, e, m. = hromovládce. H. Zeus. Nej., Hol. 50.

78422   Hromovládce Svazek: 1 Strana: 0498
Hromovládce, e, m. = hromobijce. L.

78423   Hromovládce Svazek: 8 Strana: 0116
Hromovládce. Vrch. Rol. XXX. 21.

78424   Hromovládný Svazek: 1 Strana: 0498
Hromovládný, blitzschleudernd. L.

78425   Hromovládný Svazek: 6 Strana: 0375
Hromovládný. Nej., Vký.

78426   Hromovní Svazek: 1 Strana: 0498
Hromovní = hromový. Stach.

78427   Hromovnice Svazek: 6 Strana: 0375
Hromovnice, e, f., der Donnerkeil. Dch.

78428   Hromovník Svazek: 1 Strana: 0498
Hromovník, a, m. = hromobijce. Krok.

78429   Hromovník Svazek: 7 Strana: 1266
Hromovník, a, m. = Jupiter. Č. Kn. š. 298.

78430   Hromovnik Svazek: 8 Strana: 0116
Hromovnik, vz předcház. Hromovják.

78431   Hromovný Svazek: 7 Strana: 1266
Hromovný. Lidé h-vní (kteří pořád hro- mují, klejí). 16. stol. Wtr. Obr. I. 513.

78432   Hromovod Svazek: 1 Strana: 0498
Hromovod, vz Hromosvod.

78433   Hromový Svazek: 1 Strana: 0498
Hromový, od hromu. Donner-. H. oheň, uderení, rána, moc, střela (hrom), kámen. Jg. H. skála = křemen. Na Slov. — V bot., h. koření = výstřelek, svízel, sosenka, špargel. D. — H. slova, Bibl., hlas (silný).

78434   Hromový Svazek: 7 Strana: 1266
Hromový. Zažehnávání h-vým kamenem. Vz Mus. olom. 1889. 87.

78435   Hromový Svazek: 9 Strana: 0074
Hromový. H. kámen n. klín = starý z hadovce vyrobený mlat. Vz Čes. 1. VII. 82. Kdo nosí hromový kámen, bude silný. Čes. 1. IX. 254. H. zapálení. Dač. II. 249. To se dříve stalo, nežli se h. k( ření (špargl) zvařilo (rychle; špargl se rychle vaří) Fisch. Hosp. 89.

78436   Hromový Svazek: 9 Strana: 0439
Hromový. H. kameny (klíny). Vz Čes. 1. X. 214., Př. star. V. 46.

78437   Hromový Svazek: 10 Strana: 0094
Hromový kámen n. klín = oblázek se stran priostrený. Vz Nár. sbor. VIII. 137., Čes. 1. XII. 454.

78438   Hromový. H Svazek: 6 Strana: 0375
Hromový. H. rachot, Čch., ráz, Čch. Bs. 69., jásot, Us., klin, Donnerkeil, -stein (zkamenělina), Ves IV. 104., KP. II. 208., hluk, BO., světlosť. ZN. H. skála = skála, do níž kdysi uhodilo. Mor. Brt. D. 161. H. kámen slouží proti nemocem dětským a ne- mohou li stlouci máslo, musí jej hospodyně rozpáliti, do vody hoditi a tou vodou más- nici vypařiti. Kld. H. kámen, kořen. Mllr. 58.; Ib., 18, 44.

78439   Hromozvučno Svazek: 6 Strana: 0375
Hromozvučno, čně, donnernd. Trok. 84.

78440   Hromozvuký Svazek: 6 Strana: 0375
Hromozvuký, donnerschallend. H. hudba. Čch. Sl. 88.

78441   Hrompas Svazek: 10 Strana: 0094
Hrompas, a, m. Statný valibuk a h. Nár. list. 1904. 66. 9.

78442   Hrompnice Svazek: 6 Strana: 0375
Hrompnice = hromnice. List. hrad. 1464., 1467. Tč., Půh. L 263.

78443   Hromský Svazek: 1 Strana: 0498
Hromský; adv. -sky; ohromený, zlý, bez- božný, verdonnert, verteufelt, verwettert, ver- trakt, verhenkert, verhöllt. Jg. H. tuláku! To h. pachole. Ros. Toť je h. chlap. Hrom- ských potvor mi nadával. Vrat. H. zrada. Hlas.

78444   Hromství Svazek: 1 Strana: 0498
Hromství, n., hromské dílo, Wetterzeug. Plk. —

78445   Hromúcí Svazek: 6 Strana: 0375
Hromúcí. Hrome h.! U Vsetína, Vck.

78446   Hromův Svazek: 6 Strana: 0375
Hromův. Jakub a Jan synové hromoví sou nazváni. BR. II. 144. b.

78447   Hromuvník Svazek: 6 Strana: 0375
Hromuvník, u, m. = vysoký klobouk. Muži do nedávna nosili na hlavách h-ky, asi 25 cm. vysoké, cylindrům podobné. Pokr. Pot. II. 237.

78448   Hromženi Svazek: 8 Strana: 0116
Hromženi = kletí Slov. Phľd. 1894. 537.

78449   Hromžidlo Svazek: 10 Strana: 0094
Hromžidlo, a, n. = čím se hromží. Nár. list. 1904. 32. 2.

78450   Hromžiť Svazek: 1 Strana: 0498
Hromžiť = láti, hromovati, fluchen. Na Slov.

78451   Hromžiť Svazek: 8 Strana: 0116
Hromžiť = klíti. Slov. Phľd. 1894. 388., 1892. 193.

78452   Hromžiti Svazek: 9 Strana: 0074
Hromžiti. Tak hromžíval již Plener. Nár. list. 1898. č. 193 1.

78453   Hron Svazek: 1 Strana: 0498
Hron, Hran, a, m., řeka v Uhřích, Gran. Jg.

78454   Hron Svazek: 6 Strana: 0375
Hron, u, m = hrnutí. Cf. Ron. Slov. Phld. Vl. 252., IV. 5. — H., a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120., Mus. 1880 220., 256., Tk. V. 242., Dal. 146., Jg. II. 1. 2. vd. 566. (nar. 1804.), Blk. Kfsk. 1211. H. řeka. Vz S. N.

78455   Hron Svazek: 7 Strana: 1266
Hron, a, m. = Romul. Kld. Rok. V. 318.

78456   Hron Svazek: 8 Strana: 0116
Hron, u, m. = hluk? Ten je h. a šum (riavy). Slov. Hviezdoslav I. 28. — H., a, in., rieka vo Zvolene. Phľd. XII. 423. — H. = po- tok. Kačka niesla sa (plovala) na hrone. Slov. Phľd. XII. 722. — H., vz násl. Hroznata.

78457   Hron Svazek: 10 Strana: 0094
Hron Bedř, spis.

78458   Hrona Svazek: 7 Strana: 1266
Hrona, y, f. = Romula. Kld. Rok. IV. 461.

78459   Hronášů Svazek: 6 Strana: 0375
Hronášů Mlýn, mlýn u Počátek.

78460   Hrončina Svazek: 7 Strana: 1266
Hrončina, y, f. = mluva při Hronu na Slov. Šd.

78461   Hronec Svazek: 1 Strana: 0498
Hronec, nce, m., potok a ves v Uhřích. — H., u řeky Hrona bydlící, pl. Hronci. Jg.

78462   Hronec Svazek: 7 Strana: 1266
Hronec. Nemůž ten bez toho být jako H. bez čerta (klení). Němc. Mus. 1889. 353.

78463   Hronek Svazek: 8 Strana: 0116
Hronek, nka, Hroněk, ňka, m., vz násl. Hroznatá.

78464   Hronětice Svazek: 6 Strana: 0375
Hronětice, dle Budějovice, ves u Nym- burka.

78465   Hronička Svazek: 1 Strana: 0498
Hronička, y, f. = rolnička, die Schelle. Us.

78466   Hroník Svazek: 8 Strana: 0116
Hroník, a, m., vz násl. Hroznata.

78467   Hronka Svazek: 6 Strana: 0376
Hronka, y, f. = časopis, jejž 1836.—-38. H. Kuzmány v Báň. Bystřici českým jazykem vydával. Vz Pyp. K. 460.

78468   Hronka Svazek: 7 Strana: 1266
Hronka. Cf. Bačk. Písm I. 522.

78469   Hronle Svazek: 7 Strana: 1266
Hronle, e, f., tricuspis. Pršp. 78. 33.

78470   Hronle Svazek: 10 Strana: 0094
Hronle v. kronle. Mš.

78471   Hronmičný Svazek: 10 Strana: 0094
Hronmičný, H. artikuly (o hromnicích učiněné). Tk. XI. 125.

78472   Hronmík Svazek: 6 Strana: 0375
Hronmík, u, m., der Donnerwinkel. Čechy. I. 32., 51.

78473   Hronouti se Svazek: 1 Strana: 0498
Hronouti se, hronu se, nul, utí = hrnouti se, řítiti se, stürzen. — se jak kam. Upadl jsem a po hlavě jsem se hrnul clo nestyda- tosti bláta. Ottersd.

78474   Hronouti se Svazek: 6 Strana: 0376
Hronouti se po čem jak. Jestiť ne moudrota mudrochů, jenž se rykem po té hlíze hronou. Sš. Bs. 198.

78475   Hronov Svazek: 6 Strana: 0376
Hronov, a, m.; Hronow, městečko u Ná- choda. Kam chodí Hronovští, pošlou-li se pro chléb do police (do Police)? Vz Sbtk. Krat. h. 271. — Cf. Tk. IV 206., 391., Tk. Ž. 114., Blk. Kfsk. 529., Sdl. Hr. II. 125., V. 361., Rk. Sl.

78476   Hronova Svazek: 6 Strana: 0376
Hronova Vesce, ves u Nadějkova. Blk. Kfsk. 1222.

78477   Hronovačka Svazek: 1 Strana: 0495
Hronovačka, y, f. = hrnačka.

78478   Hronovci Svazek: 6 Strana: 0376
Hronovci, strčes. rod šlechtický. Vz. S. N.

78479   Hronovci Svazek: 9 Strana: 0074
Hronovci v Čechách. Vz Pal. Děj. II. 1. 362.

78480   Hronský Svazek: 6 Strana: 0376
Hronský Mlýn, mlýn u Pacova.

78481   Hronšová Svazek: 6 Strana: 0377
Hronšová, é, f. Hrauschowa, hospoda u Golčova Jeníkova.

78482   Hronutí Svazek: 6 Strana: 0376
Hronutí, n. = ruina, neštěstí. Neraduj se h. nepřietele tvého, ne gaudeas in ruina inimici. BO.

78483   Hrop Svazek: 10 Strana: 0094
Hrop, u, m. = hrob. Spišsky. Sbor. slov. 1901. 85.

78484   Hrornaždění Svazek: 6 Strana: 0374
Hrornaždění zbožie. BO.

78485   Hrošek Svazek: 1 Strana: 0498
Hrošek = hroch.

78486   Hroší Svazek: 1 Strana: 0498
Hroší, Nilpferd-. H. maso. Světoz.

78487   Hrošík Svazek: 7 Strana: 1266
Hrošík, u, m., grossus. Za h. střiebrný. Mill. 79.

78488   Hrošitný Svazek: 1 Strana: 0498
Hrošitný, ohrošilý, slabý, schwach, ge- brechlich, zastar. Let.

78489   Hroška Svazek: 6 Strana: 0376
Hroška, y, f, Hroschka, ves u Rychnova. Blk. Kfsk. 679., Sdl. Hr. II. 277., V. 38.

78490   Hrošoň Svazek: 6 Strana: 0376
Hrošoň = chrochoň. Šm.

78491   Hrošov Svazek: 10 Strana: 0589
Hrošov, a, m., obec na Slov. Vz Čas. mus. IV. 2. nn.

78492   Hrošovice Svazek: 6 Strana: 0376
Hrošovice. Sdl. Hr. I. 74.

78493   Hrot Svazek: 1 Strana: 0498
Hrot, u, m., hrotek, tku, hrotík, u, hro- teček, čku, hrotíček, čku = železce na střele, na kopí, na oštípu, das Spiesseisen, die Spitze eines Pfeils. Jg., Výb. I. Ostří hrotu. Jel. Vzesta dřevce ostrú hrotú. Rkk. 41., 42. H. praporní, Fahnenspitze. Čsk. H. na kopí n. špic u meče n. na oštipci. Tak že zláma sie kopie a kus dřeva s hrotem v jeho prsech ustrnulo. Troj. — H. násada u kopí neb podobného oruží dřevce i samo kopí, der Schaft, die Spiessstange, der Wurfspiess selbst, Speer. V., Jg. Svým hrotem v bok uhodiv, naskrz jej prohnal. D. Měchýřem a parou nás neustraší, musíť na hrot přijíti. Na Slov. — H., tyč, na níž se něco ku podívaní nosí, eine Bare. V. — H. = koš ve mlýně, die Gosse. Plk. — H. Ale hrote (= hrome)! já jsem na to zapomněl! Ros.

78494   Hrot Svazek: 6 Strana: 0376
Hrot = železce atd. V MV. nepravá glossa. Pa. Vz Mz. v List. filol. 1880. 194., Mkl. Etym. 79: H. střely, Sal., kotvy, Ankerklaue. Kpk. Skály strmý b. Vrch. Cf. KP. I. 533., 555. Hrot hromosvodu. Ib. II. 210. — Hrotek v knihtiskařství, der Spiess. Dch. — H. = násada atd. Dajž mu ránu až do hrotu. Výb. II. 33. — Přenes. Jak ani necítil by choroby hrot ve svém těle. Vrch. H. řeči. Dk. Aesth. 60. Výčitce h. ulomiti. Dch. — H. úhelníku tělesného (oblý, břitnatý). Jd. Geom. II. 21. H. bašty. NA. III. 143. — H. = radlice. Vz Nákolesník. -- H. = střez. Cf. Mz. v List. filol. 1880. 194. Vz Škopek (v dod.). Z hrota pomyj nabrala, na hlavu jí vylela. Sš. P. 778. — H. v botan. = jemně protáhlá, tenká, tuhá nebo měkká špička na konci listů, plátků, plodův atd., mucro. Čl. Kv. XIX., Slb. XLI. — H, a, m., os. jm. D. ol. VII. 660.

78495   Hrot Svazek: 7 Strana: 1266
Hrot, Körperecke, lépe: tělesný úhelník, mnohohran. Sold, 18.

78496   Hrot Svazek: 8 Strana: 0116
Hrot. Býti na hroty. Roudn. Mus. 1896. 261.

78497   Hrot Svazek: 9 Strana: 0074
Hrot mléka (šechtar). Zát. Př. 94b.

78498   Hrot Svazek: 10 Strana: 0094
Hrot, u, m. Hnáti věc na hrot (roz- hodnutí). Zvon III. 315. - H. = střez. Hauer 11

78499   Hrota Svazek: 1 Strana: 0498
Hrota, y, f., dojačka, dĺžka, Melk-, Milch- kübel. — 2. Hroty, díry v kruhu kola pa- lečného na palce. — Jg. Mezery mezi hlavami dvou palcův kola palečního n. dvou zubů kola zubatého. Vys.

78500   Hrotař Svazek: 9 Strana: 0074
Hrotař, e, m., mordella, brouk. H. dva- nactitečný, m. duodecimpunctata, dvojznaký, bisignata, chlupatý, villosa, páskovaný, fas- ciata, skvrnitý, maculosa, srstnatý, villosa, šestitečný, sexpunctata špičatý, aculeata. Vz Klim. 507.

78501   Hrotařník Svazek: 9 Strana: 0074
Hrotařník, a, m., mordellistena, brouk. H. černý, m. pumila, hnědý, brunnea, malý, parvula, ramenoskvrnný, humeralis, rovno- boký, lateralis, temnobřichý, abdominalis. Vz Klim. 508.

78502   Hroteček Svazek: 7 Strana: 1267
Hroteček, čku, m. = nádoba, do niž se na stružkoch (na struhadle) zelí strouhá. U Příbora. Vck.

78503   Hrotek Svazek: 1 Strana: 0498
Hrotek, tku, m. Vz Hroť. — H., hromada pěti snopů. Ječmen do hrotkův skládati. Dch. Vz Hrotiti. — H., dojačka, nádoba k dojení mléka. Na Mor.

78504   Hrotek Svazek: 6 Strana: 0376
Hrotek = dížka. Cf. Hrot., Mz. v List. filol. 1880. 194. Mor. a slov. Brt., Zmešk., Tc., Ktk., Hdk. C. 378., Kčr. Také v Ruk. kd.— Cf. Máselnice. — H., tka, ra., os. jm.

78505   Hrotek Svazek: 7 Strana: 1267
Hrotek, tku, m. = špinavý klobouk. Mor. Rgl.

78506   Hrotek Svazek: 9 Strana: 0074
Hrotek, tku, m. = krajáč. — H. = ho- řejší část máselnice. Turkov ve Slez. Ces. 1. 1897. 466. — H. = škopek. Tb. — H. = po- hlavní úd samečků brouků, forceps. Klim. X.

78507   Hrotenka Svazek: 6 Strana: 0376
Hrotenka, y, f. H. obecná, brachionus urceolaris, hlísta. Vz Frč. 59. H. čtyřrohá, noteus quadricornis. Brm. IV. 2. 100.

78508   Hrotěnka Svazek: 7 Strana: 1267
Hrotěnka, y, f., acanthosoma, Stachel- wanze, f., stěnice. Vz Brm. IV. 615.

78509   Hrotica Svazek: 6 Strana: 0376
Hrotica, e, f. = škopek s jedním uchem; nádoba dřevěná, okrouhlá, v níž se dává dobytku žráti; také na mouku. Mor. Brt., Tč., Vck. A on po ní h-cú, ona po něm přaslicú. Sš. P. 676. — H. = buňka, ze které se matka včel líhne. Zlínsky Brt.

78510   Hrotíce Svazek: 7 Strana: 1267
Hrotíce, e, f., balea, plž. Vz Ott. III. 153.

78511   Hrotíce Svazek: 9 Strana: 0074
Hrotíce, e, f., balea, měkkýš. H. obrácená, b. perversa. Vz Ulič. 77.

78512   Hrotíček Svazek: 1 Strana: 0498
Hrotíček, čku, m., malý hrot, Spitze. Rostl.

78513   Hrotíček Svazek: 6 Strana: 0376
Hrotíček, vz Hrotek, Máselnice.

78514   Hrotička Svazek: 6 Strana: 0376
Hrotička, y, f. = hrotíce. U Frenšt. Dšk.

78515   Hrotík Svazek: 1 Strana: 0498
Hrotík, u, m., malý hrot. Vz Hrot.

78516   Hrotík Svazek: 6 Strana: 0376
Hrotík, vz Máselni-ie.

78517   Hrotíkovec Svazek: 1 Strana: 0498
Hrotíkovec, vce, m., das Nedelerz. Dch.

78518   Hrotisko Svazek: 6 Strana: 0376
Hrotisko, a, n. = veliký n. špatný hrot. Hol. 58.

78519   Hrotiště Svazek: 1 Strana: 0498
Hrotiště, ě, n., der Lanzenstift, hastile. Gl.

78520   Hrotiti Svazek: 1 Strana: 0498
Hrotiti, co: obilí = do hrotků skládati, čtyři snopy k sobě klasy vzhůru a pátý přes ně.

78521   Hrotiti Svazek: 6 Strana: 0376
Hrotiti, spitzen; wundverwunden. Dch. Loto slovo polož za; Hrouště.

78522   Hrotitý Svazek: 1 Strana: 0498
Hrotitý list (jako hrot). Vz Hrot. Rostl.

78523   Hrotitý Svazek: 6 Strana: 0376
Hrotitý = v hrot vybíhající. Čl. Kv. XIX. H. železo, Tš. Laok. 50., oblouk. SP. II. 12., Dch., klenutí. SP. II. 34.

78524   Hrotivý Svazek: 6 Strana: 0376
Hrotivý, mit der Spitze verwundend, niederstechend, scharfverwundend, nieder- schmetternd. Dch.

78525   Hrotivý Svazek: 10 Strana: 0094
Hrotivý. H. vání vichřice, podup, zou- falství. Nejasný význam a Jg. toho slova ueschvaluje. Mus. 1843. 398.

78526   Hrotka Svazek: 6 Strana: 0376
Hrotka, y, f. = malá brázda na bram- bory na přič pole dělaná. U Třeboně. Mrk. Cf. Hrodek.

78527   Hrotkovati Svazek: 1 Strana: 0498
Hrotkovati, hrotíčkovati, hrotem opatřiti, mit einer Spitze versehen. Listy hrotíčko- vané. Rostl.

78528   Hrotky Svazek: 8 Strana: 0116
Hrotky (v Hrotkách), úžlabí ve Frýdecku. Vést. op. 1893. 8.

78529   Hrotnatec Svazek: 6 Strana: 0376
Hrotnatec, tce, m. H-tci, xiphosura, die Stachelfüssler, jsou velcí korýši se štítnatou hrudihlavou a s dlouhým ostnem či hrotem na konci článkovitého těla: 1. různorepi, eurypteridae: různorep; 2. ostrorepi, poe- cilopoda: ostrorep. Vz Frč. 98.—100., NA. V. 585. — H., mordella, brouk mající vzadu špičatý článek jako hrot. H. skvrnitý, m. maculosa; dvoutečný, m. bisignata, pásko- vaný, m. fíisciata; dvouskvrnný, m. biguttata; nejmenší, m. pusilla; špičatý, m. aculeata; zakrsalý, m. pumila. Kk. Br. 265.— 267., Schd. II. 509., Brm. IV. 2. 54.

78530   Hrotnatec Svazek: 9 Strana: 0074
Hrotnatec, tce, m, gonodera, brouk. H. brslenový, g. evonymi, černý, maura, pilo- rohý, serrata, rezavý, ferraginea, šedý, ma- rina, štítoskvrnný, thoracica, tesařikovitý, ceramboides, žlutonohy, loperus Klim. 496.

78531   Hrotnatosť Svazek: 6 Strana: 0376
Hrotnatosť, i, f., die Spitzigkeit. Šm.

78532   Hrotnatý Svazek: 1 Strana: 0498
Hrotnatý, plný hrotů, spitzig, spiessig. II. luska, Rostl., klas. Koubl.

78533   Hrotnatý Svazek: 6 Strana: 0376
Hrotnatý = v hrot vybíhající. ČL. Kv. XIX. H. germanogotická architektura. Koll. III. 117. — H. korýši = hrotnatci. Krč. G. 365.

78534   Hrotnice Svazek: 1 Strana: 0498
Hrotnice, e, hrotnička, y, f., škopík, Schaff. Na Mor.

78535   Hrotnice Svazek: 6 Strana: 0376
Hrotnice, die Helmstange. Sl. les.

78536   Hrotnice Svazek: 10 Strana: 0588
Hrotnice, e, f. H. ve krovech. Vz KP. XI 359

78537   Hrotník Svazek: 1 Strana: 0498
Hrotník, a, m. Speermacher. Troj.

78538   Hrotník Svazek: 6 Strana: 0376
Hrotník, a, m. = kdo dělal hroty. Tk. II. 377., 382.

78539   Hrotnobrodec Svazek: 8 Strana: 0116
Hrotnobrodec, cice, m., patrobus, brouk. Vz Klim. 26., 27.

78540   Hrotnoclenec Svazek: 8 Strana: 0116
Hrotnoclenec, nce, m., acupalpus, brouk. H. červenoštítý, dlouhorohý, hnědonohý; malý, osedlaný, polední, skvrněný, světlohřbetý, vý- značný, vzhledný, žlutohrdlý, žlutý. Vz Klim. 65.-68.

78541   Hrotnohrudní Svazek: 8 Strana: 0548
Hrotnohrudní vodák, brouk. Klim. 112.

78542   Hrotnokřídlec Svazek: 6 Strana: 0376
Hrotnokřídlec, dlce, m., hepiolus, motýl. H. chmelový, hepiolus humuli, der Hopfen- spinner; vrbový, h. silvinus, winklig ge- streifter Wurzelspinner; pivoňkový, h. hec- tus, das Punktband; chmelový menší, též běloskvrnný, h. lupulinus, Hopfen wurzel - Spinner, Bogenflügel; zelenavý, virescens. Vz Km. 1878. 597., Kk. Mot. 130.—132., Hg. Z říše rostl. 189., Sír.

78543   Hrotnokřídlec Svazek: 9 Strana: 0074
Hrotnokřídlec, delce, m, motýl. Vz Exl. 89.

78544   Hrotnoroh Svazek: 1 Strana: 0498
Hrotnoroh, u, m., anoa, ssavec dvojpa- znehtný, býkovitý. Ssav.

78545   Hrotnosemenka Svazek: 6 Strana: 0376
Hrotnosemenka, y, f., rhynchospora, rostl. H. bílá, r. alba; hnědá, r. fusca. Vz Čl. Kv. 96., FB. 16. Vz Hrotuosímka.

78546   Hrotnosemenka Svazek: 10 Strana: 0094
Hrotnosemenka. Vz Ott. XXI. 677., Hrotnosímka v I. 498.

78547   Hrotnosímka Svazek: 1 Strana: 0498
Hrotnosímka, y, f., rhinchospora, rostl. H. bílá, hnědá. Rostl.

78548   Hrotnozrnko Svazek: 6 Strana: 0376
Hrotnozrnko, a, n. H. menší, řasa. Hg. Z říše rostl. 180.

78549   Hrotný Svazek: 6 Strana: 0376
Hrotný, spitzig. Proč jsou slavské tváře okrouhlé, a ne tenké, hrotné, tříúhlé? Koll. I. 19. H. šiky chrlí proti Čechům (ostré jako hrot). Hdk. Lum. V. 259.

78550   Hrotočelý Svazek: 9 Strana: 0074
Hrotočelý krab. Ott. XVI. 645.

78551   Hrotojazyčník Svazek: 9 Strana: 0074
Hrotojazyčník, a, m., hypebaeus, brouk. H. žlutonohý, h. flavipes. Klim. 456.

78552   Hrotoštítec Svazek: 8 Strana: 0548
Hrotoštítec, tce, m., notothecta, brouk. H. obrvený, n. anceps, širší, confusa, úzko- hlavý, scapularis, žlutonohý, flavipes. Vz Klim. 150

78553   Hrotov Svazek: 6 Strana: 0376
Hrotov, a, m., Hrottow, ves u Brtnice na Mor.

78554   Hrotovce Svazek: 10 Strana: 0094
Hrotovce, pole u Hrotova. Čas. mor. mus. III. 133.

78555   Hrotovice Svazek: 6 Strana: 0376
Hrotovice, dle Budějovice, Hrottowitz, ves v Brnensku. Vz S. N., Žer. Záp. II. 11. Proč se Hrotovičtí neponěmčili ač chtěli ? Vz Sbtk. Krat. h. 164.

78556   Hrotovitý Svazek: 6 Strana: 0376
Hrotovitý = hrotu podobný. Srazila se mračna h-tá. Hdk. Lum. V. 257.

78557   Hrotovník Svazek: 1 Strana: 0498
Hrotovník, u, m., nebozez na vrtání hrot. Vz Hrota, 2.

78558   Hrotovný Svazek: 1 Strana: 0498
Hrotovný. Hrotovnou mědí pobitá mako- vice. Schallers Prag. — Jg.

78559   Hrotový Svazek: 1 Strana: 0498
Hrotový, Spiess-. H. rána. Mus.

78560   Hrotový Svazek: 10 Strana: 0094
Hrotový. H. ztemnění, Spitzendä pfung. Ktt.

78561   Hroub Svazek: 6 Strana: 0376
Hroub, i, f. = hroubí, dříví hmotné, das Derbholz. SI. les.

78562   Hroubí Svazek: 6 Strana: 0376
Hroubí, n. = hroub. Sl. les.

78563   Hroubný Svazek: 8 Strana: 0116
Hroubný = lněný. H. plátno. V Humpol. N Z. II. 566.

78564   Hroubovice Svazek: 6 Strana: 0376
Hroubovice. Sdl. Hr. I. 254.

78565   Hroucati Svazek: 10 Strana: 0094
Hroucati co do sebe = cpáti (jídlo). U V. Mýta. Mš.

78566   Hrouda Svazek: 1 Strana: 0498
Hrouda, vz Hruda.

78567   Hrouda Svazek: 10 Strana: 0094
Hrouda sněžná = lavina. 1806. Lit. I. 515.

78568   Hroudí Svazek: 6 Strana: 0376
Hroudí, n. — hroudy, kollekt. Mřk. Oby- čejné se Mařena spaluje, potopuje anebo aspoň hroudím a kamením uhazuje. Sš. P. 771. Hroudovati se, sich mit Schollen be- weifen. — jak: až do krve. Us.

78569   Hroudí Svazek: 10 Strana: 0095
Hroudí, n. = hroudy. Naplniti něco hrou- dím a blátem. Kom. Did. 169.

78570   Hrouditi Svazek: 1 Strana: 0498
Hrouditi (hrúditi), il, ěn, ění; hroudívati, hroudy činiti, in Schollen verwandeln. Hank. — se, schollig werden.

78571   Hroudko Svazek: 10 Strana: 0095
Hroudko, a, n. = hrudí. Deštná. Mš.

78572   Hroudnatý Svazek: 10 Strana: 0095
Hroudnatý. H. pláň. Proch. Hrad. 8.

78573   Hroudník Svazek: 1 Strana: 0498
Hroudník, u, m., das Schnürrfäschen (tesařů). D.

78574   Hroudovatý, -ovitý Svazek: 1 Strana: 0499
Hroudovatý, -ovitý, schollig.

78575   Hroudy Svazek: 6 Strana: 0376
Hroudy, pl., f., Rauda, doly u Zdic.

78576   Hrouchati Svazek: 6 Strana: 0376
Hrouchati bičem = praskati. Vz Ro- chati. V Bystersku. Sn.

78577   Hroup Svazek: 6 Strana: 0376
Hroup, a, m. = troup. Nechť, sobě b. rovné hledá a mne s pokojem zanechá. Dh. 127.

78578   Hrouště Svazek: 1 Strana: 0499
Hrouště, čte, n., Holzbirn. Rk.

78579   Hroutit Svazek: 10 Strana: 0588
Hroutit = bořiti, káceti. H. les. Hoš. Pol. I. 137.

78580   Hroutiti Svazek: 1 Strana: 0498
Hroutiti, hrutiti, il, cen, cení, zhroutiti, hroutívati = bořiti, lámati, brechen, ein- reissen. — co: stromy, Víd. list., zeď. Na Mor. — H. = másti, motati, wirren, fitzen. — se kam. Netopýr hroutí se do vlasův. Jg.

78581   Hrouz Svazek: 6 Strana: 0377
Hrouz, a, hrouzek, zka, m. = řízek, ryba kaprovitá. Mor. Brt., Knrz.

78582   Hrouzek Svazek: 8 Strana: 0116
Hrouzek, zka, m., vz, násl. Hroznatá, a Rezek.

78583   Hrouziti Svazek: 6 Strana: 0377
Hrouziti. Mkl. Etym. 78.

78584   Hrouznice. e Svazek: 6 Strana: 0377
Hrouznice. e, f, scheuchzeria, die Scheuch- zerie, rostl. H. obecná, sch. palustris. Vz Rstp. 1677.

78585   Hroužiti Svazek: 1 Strana: 0499
Hroužiti, il, en, ení, versenken. Vz Hřížiti.

78586   Hroužiti Svazek: 9 Strana: 0074
Hroužiti. O původu sr. Zub. 404.

78587   Hrovadlný Svazek: 1 Strana: 0499
Hrovadlný. H. narostlina, vyrostlina, eine Art Gewächs. Herb.

78588   Hróza Svazek: 1 Strana: 0499
Hróza = hrůza. Kat. 2617.

78589   Hróza Svazek: 6 Strana: 0377
Hróza. V MV. nepravá glossa. Pa. H. v Kat. Leg. Vz List. fil. IX. 317.

78590   Hroza, y, f Svazek: 6 Strana: 0377
Hroza, y, f. == hráze, der Damm. Laš. Tč.

78591   Hrozavá Svazek: 10 Strana: 0588
Hrozavá, é, f. = tanec strašák. Brt. SI. 108.

78592   Hrozavý Svazek: 1 Strana: 0499
Hrozavý, hrozný, schreckend. Jg.

78593   Hrozba Svazek: 1 Strana: 0499
Hrozba, y, f., pohrůžka, die Drohung, Drohworte. Lepší prosba nežli hrozba. Trnk. To prosbou, to hrozbou (odpůl prošením, odpůl hrožením). Vz Nucení. Č.

78594   Hrozba Svazek: 6 Strana: 0377
Hrozba. Hrozby jdou mimo mne. Dch. H. málo stojí, kdo se tě nebojí. Tč.

78595   Hrozden Svazek: 10 Strana: 0095
Hrozden = hrozen, uva. Krev hrozdnu by pili, medullam uvae. Ž. klem. Pat. ve ve svém vyd. 302. béře to za adj. Sr. List. fil. XVIII. 83.

78596   Hrozdný Svazek: 7 Strana: 1267
Hrozdný, uvae. Krev h-dnú (víno) pili. Z. kl. CMD. 14.

78597   Hrozdný Svazek: 8 Strana: 0116
Hrozdný = z hroznů, uvae, d vsuto. Ž. kl. Deut. 24. V bibli z r. 1417.: krev hroznovú pil.

78598   Hrozebně Svazek: 10 Strana: 0095
Hrozebně pokutu na něco usaditi. Světz. 1886. 421.

78599   Hrozebný Svazek: 1 Strana: 0499
Hrozebný, drohend, graus, schrecklich.

78600   Hrozek Svazek: 6 Strana: 0377
Hrozek, zka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

78601   Hrozek Svazek: 8 Strana: 0116
Hrozek, zka, m., vz násl. Hroznatá.

78602   1. Hrozen Svazek: 1 Strana: 0499
1. Hrozen, znu, hrozník, u, hrozníček, čku, m., na Slov. hrozno, hrozénko, a, n., na Mor. haluzka, střapec, die Traube. Jistý druh květu. — H. vinný, hrozník vína. Nerostou z trní hroznové. V. H. čím bližší k zemi, tím lepší. Čk. Víno v hroznech. Krab. H. se rozsypal (rozkvetl). Us. Hrozny zrají. D. H. zabarvený, drupa. V. H. bez zrn: krample; odříznutý: osečí. Šp. Vína dle barvy hroznů jak slovou, vz Víno. — H. na konci děla, die Traube am Bodenstück der Kanone. Jg.

78603   2. Hrozen Svazek: 1 Strana: 0499
2. Hrozen, zna, m., hlupák, Tölpel. Lex. vet. — H., vz Hrozný.

78604   Hrozen Svazek: 6 Strana: 0377
Hrozen. Hrozn, uva. Z. wit. Deut. 32. Cf. Kram. Slov., Mkl. Etym. 79. H. krátký, dlouhý, jednoduchý, rozvětvený, ušatý, husto- zrnný, řídkozrnný, stejno-, nestejnozrnný. KP. V. 155. Víno v hrozních. Půh. II. 412. Ten už nebude h-ny sbírati (do té doby umře). Hrb. — Vz Slb. XLI, Rosc. 96., Č. Kv. XIX., Schd. II. 207., Kk. 39. — H. děla. Č8k. H. či hlavna je za dnem děla a dělá se k snazšímu zacházení jim. NA. II. 94. — H. = slaměný úl (koš) otvorem nahoru obrácený, der Stroh-, Stulpstock. Lš. — U Hroznů v Praze. Tk. II. 536.

78605   Hrozen Svazek: 10 Strana: 0095
Hrozen, znu, m. Jak uchovati hrozny, aby zůstaly dlouho čerstvými. Vz Čes. 1. XII. 94. — H. obranný, vz Vejštěpek.

78606   Hrozená Svazek: 6 Strana: 0377
Hrozená, é, f. = strašák tanec. Zlinsky. Brt.

78607   Hrozenácký Svazek: 1 Strana: 0499
Hrozenácký = hrozitánský. Krok.

78608   Hrozének Svazek: 10 Strana: 0095
Hrozének, nku, m., zdrobn. hrozen. Vz Gb. Slov.

78609   Hrození Svazek: 1 Strana: 0500
Hrození (V. ) někomu trestem. J. tr. Dro- hen, Drohung. Vz Hroziti.

78610   Hrození Svazek: 6 Strana: 0377
Hrození, n., die Drohung. Každé h. uži- tečné není. Tč. Někdy h. k dobrému bývá ku pomoci. Glč. II. 152.

78611   Hrozenkov Svazek: 6 Strana: 0377
Hrozenkov, a, m., Hrozinkau, ves u Uh. Brodu; Nový H., Neu-H., ves u Vsetína. Vck , Sš. P. 684., S. N.

78612   Hrozhohled Svazek: 1 Strana: 0499
Hrozhohled, a, m., dinops, ssavec neto- pýrovitý. Ssav.

78613   Hrozící Svazek: 1 Strana: 0499
Hrozící, vz Hroziti.

78614   Hrozil Svazek: 8 Strana: 0116
Hrozil = hrozen. Ž. wit. Deut. 32.

78615   Hrozín Svazek: 7 Strana: 1267
Hrozín, a, m. = les u Bukovníka v Sušic.

78616   Hrozinek Svazek: 8 Strana: 0116
Hrozinek, nku, m. = hrozinka. 1554. Kosinogr. List, fil. 1893. 457.

78617   Hrozinka Svazek: 8 Strana: 0116
Hrozinka v. rozinka, z něm. Rosine, ne z: hrozen. Gb. H. ml I. 465.

78618   Hrozinko Svazek: 6 Strana: 0377
Hrozinko, a, n., kleine Weinbeere, kleine Weintraube; die Cibebe. Slov. Bern.

78619   Hrozinkovatěti Svazek: 6 Strana: 0377
Hrozinkovatěti, ěl, ění, Beeren bekom- men. Hrozen h tí. KP. V. 157.

78620   Hrozinkový Svazek: 1 Strana: 0499
Hrozinkový, hrozénkový, Rosinen-. H. med, víno. D.

78621   Hrozínky Svazek: 1 Strana: 0499
Hrozínky, hrozénky, ův, m., pl., hro- zénka, hrozínka, y, f., v obec. mluvě: ro- zínky = usušené bobulky z hroznův. Die Rosine, Cibebe. H. veliké (cibeby): levantské (nejlepší), italské, francouzské, španělské; h. malé: korinty. S. N. Bez pecek; sultánky.

78622   Hrozinky Svazek: 6 Strana: 0377
Hrozinky, vz Rstp. 245., Kk. 233., S. N.

78623   Hrozitán Svazek: 1 Strana: 0499
Hrozitán, a, m., hrozitánský člověk. Mus. Ungeheuer.

78624   Hrozitananánský Svazek: 9 Strana: 0074
Hrozitananánský, vz Hrozitánský. Hoř. 83.

78625   Hrozitanánský Svazek: 9 Strana: 0074
Hrozitanánský, vz Hrozitánský. Hoř. 83.

78626   Hrozitánský Svazek: 1 Strana: 0499
Hrozitánský, hrozný, veliký, gross- mächtig, schrecklich gross. H. člověk, jablko, chlap. Jg. To byl chlap hrozitánský. Us.

78627   Hrozitel Svazek: 1 Strana: 0499
Hrozitel, e, m., der Droher. — Hro- zitelka, y, f., die Droherin.

78628   Hrozitelnosť Svazek: 1 Strana: 0499
Hrozitelnosť, i, f.. Bedrohlichkeit. Bern.

78629   Hrozitelný Svazek: 1 Strana: 0499
Hrozitelný, hrozný, bedrohlich. Bern. — H., veliký, sehr gross.

78630   Hroziti Svazek: 1 Strana: 0499
Hroziti, 3. pl. -zí, hroz, -ze (íc), il, žen, žení; hrozívati, drohen, dräuen. Jg. — abs. Bouře, příval, spousta hrozí. Jg. Hrozí tuze, málo může. Č. Kdo škoditi nemůž, hrozí (hrůza bez moci je marná). Jg. Vz Hněv. Kdo hrozí, vystřihá, Pk., Ros., Č. Když hrozíš, nasadíš také svého půl. (Cf. Kyj má dva konce). Nebo: Medle hroz svého půl (nic mi neuškodíš. Vz Nebáti se). Lb. Mus., Č. Hroz ty, neb pros, vše jedno (o zatvr- dilých). Jg. Dnes tam strašlivě hrozí (bouří, hrom bije, straší). Ros. — čím. Zeď hrozí pádem (je na spadnutí). Us., Kom. Mrak ledem hrozí. Rkk. Již pros nebo peklem hroz, přece při nich nic nespravíš. Br. — komu. Hrozí kočce, ale z daleka. Vz Báz- livý. Lb. — komu čím: klukovi metlou, lidu vězením; někomu smrtí, válkou, Ros., založením ohně, J. tr., pálením, Arch. I. 78., prstem. V., Kom. Lab. 66. Pokojně jede ne- hrozí jí ani robotami ani platy velikými. Chč. 299., 607. — komu pro co kde. Hrozil mu pro krádež před svědkem za mými zády. — se čeho. Hrozím se toho. V. Zlých věcí se hrozí. Kom. H. se všeho nečistého. Kom. H. se smrti. D. Stínu se často hrozíme. D. — se před čím, šp. m. se čeho. Jv. — s inft. Hrozí nás zničiti, lépe: že nás zničí, hrozí nám záhubou. Km. — se čím. Let. 45.

78631   Hroziti Svazek: 6 Strana: 0377
Hroziti, vz Mkl. aL. 271. — abs. Hrozí-li kdo, jeho vuole za skutek. Cor. jur. Jir. IV. 3. 1. str. 393. — komu čím: záhubou. J. Lpř. H-li jim králem, BO. Poče jim císařem h. Dal. 115. H. někomu hladem, vězením, Št. Kn. š. 93., popálením i na zbožie. Pč. 49. — odkud. Nebezpečí jim odevšad hrozí. Pdl. V němé nádheře hrozí velikáni hor z tmy mlhové. Kká. — se čeho. Brt. S. 3. vd. 188. H-li se tak blízkého s duchem nečistým sousedství. Jg. - jak. Kdo mnoho hrozí, toho se neboj. Bž. exc. — se komu, slov. Prátelovi sa h. není vec statečná, ne- prátelom sa h. je vec nebezpečná; I děti na smetisku, když vespolek hrajú, hrozí sa jedno dRuhému, když sa pohnevajú; Na- darmo sa hrozíš tomu, kdo sa ťa nebojí; Kdo ti sa Hrozí bez příčiny, ty na to ništ nedbej! Glč. II. 154., I. 172., 181., 274. H. sa neprislúchá na mužský obličaj, nebo se zlýma h. je ženský obyčaj. Glč. I. 172. — s inft. PodhoRáky tiché smrtí přeukrutnou zdnsiť hrozí. Pl. I. 31.

78632   Hrozivě Svazek: 10 Strana: 0095
Hrozivě rozhorlený. Národ. list. 1904. 95. 1.

78633   Hrozivec Svazek: 6 Strana: 0377
Hrozivec, vce, m. = Styx. Lšk.

78634   Hrozivosť Svazek: 1 Strana: 0499
Hrozivosť, hrozlivosť, i, f., Schreck- lichkeit. Jg.

78635   Hrozivý Svazek: 1 Strana: 0499
Hrozivý = hrozebný. L.

78636   Hrozky Svazek: 9 Strana: 0074
Hrozky, straň ve Slez. Lor 82.

78637   Hrozlivě Svazek: 10 Strana: 0095
Hrozlivě, vz Hrozlivý, Gb. Slov.

78638   Hrozlivosť, vz Svazek: 6 Strana: 0377
Hrozlivosť, vz Hrozivosť.

78639   Hrozlivý Svazek: 1 Strana: 0499
Hrozlivý = hrozivý.

78640   Hrozlivý Svazek: 10 Strana: 0095
Hrozlivý. H. věc. Pat. Žer. 96. 18.

78641   Hrozn, u Svazek: 6 Strana: 0377
Hrozn, u, m., vz Hrozen.

78642   Hrozna Svazek: 10 Strana: 0588
Hrozna, y, f. = hrozen. Brt. Sl. 108.

78643   Hrozna, os Svazek: 6 Strana: 0377
Hrozna, os. jm. Vz Strachota.

78644   Hroznan Svazek: 6 Strana: 0377
Hroznan, u, m , traubensaures Salz. Nz., Rst. 24., 416.

78645   Hroznánský Svazek: 8 Strana: 0116
Hroznánský = hrozitánský. H. kus cesty. Kld. IV. 81.

78646   Hroznata Svazek: 1 Strana: 0499
Hroznata, y, f., Methodius (Meth. šp. odvozeno od metus). Vz Gl. 75.

78647   Hroznata Svazek: 6 Strana: 0377
Hroznata, y, m., os. jm. Vz Tk. I. 608., S. N., Sbn. 139., Rk. Sl.

78648   Hroznatá Svazek: 8 Strana: 0116
Hroznatá, y, m., os. jm., Odtud: Hrozek, Hrůza, Hrouzek; Hroněk, Hronek, Hroník, Hron; Hroch, Hrochorec, Hrůša; Honek, Ko- ník, Ronec, Ron; Roch?, Hroděj?, Hrodek? Kbrl. Sp. 15., Kotk. 19.

78649   Hroznatěnka Svazek: 1 Strana: 0499
Hroznatěnka, y, f., haloragis. Rostl.

78650   Hroznatěnka Svazek: 6 Strana: 0377
Hroznatěnka. V Rstp. 553. je haloragis = zmule, Meerträublein.

78651   Hroznatěnkovité Svazek: 1 Strana: 0499
Hroznatěnkovité rostl., cercodiae. Rostl.

78652   Hroznatí se Svazek: 6 Strana: 0377
Hroznatí se. Rozpadaná všade zem trú- chlou sa hroznala tvárou (suchem rozpu- kaná šklebila se). Hol. 68.

78653   Hroznatka Svazek: 1 Strana: 0499
Hroznatka, y, f., osmunda. Rostl.

78654   Hroznatka Svazek: 6 Strana: 0377
Hroznatka královská (podezřen), o. re- galis, das Königsfarn. Sl. les. Cf. Slb. 87.

78655   Hroznatý Svazek: 1 Strana: 0499
Hroznatý, plný hroznů, jako hrozen, traubig, traubenreich. H. réva, květ. Vz Hrozen. Jg.

78656   Hroznatý Svazek: 1 Strana: 0499
Hroznatý, plný hroznů, jako hrozen, trau- big, traubenreich. H. réva, květ. Vz Hrozen. Jg. -

78657   Hroznavka Svazek: 1 Strana: 0499
Hroznavka, y, f., kudravec, Trauben- kraut. Berg.

78658   Hroznavka Svazek: 1 Strana: 0499
Hroznavka, y, f., kudravec, Trauben- kraut. Berg.

78659   Hrozně Svazek: 1 Strana: 0499
Hrozně, hrůzu činíc, erschrecklich, ent- setzlich, schrecklich, schauderlich. Jg. H. se naň díval lev. Jg. — H. = přílišně, ukrutně, náramně, hrubě, überaus, ungemein, erstaun- lich, gewaltig, heftig. Jg. Muž h. veliký. H. se báti. V. Něčemu h. se diviti. H. mě hlava bolí. H. škaredý. Us. Bylo tam h. horko. Jg.

78660   Hrozně Svazek: 6 Strana: 0377
Hrozně = velice. H. śi śe mi zavděčil. Laš. Brt. D. 216.

78661   Hroznec Svazek: 6 Strana: 0377
Hroznec, zence, m..= hrozen, Racerous. BO. Až do h-nce, usque ad racemum. BO. H-cóv a zrn opadalých budeš shromažďo- vati. BO.

78662   Hroznějovice Svazek: 6 Strana: 0377
Hroznějovice, dle Budějovice, Hroznio- witz, ves u Vitavotýna. Tk. III. 37., 43., IV. 372., Blk. Kfsk. 1241.

78663   Hroznejš Svazek: 6 Strana: 0377
Hroznejš, vz Hroznýš.

78664   Hroznek Svazek: 10 Strana: 0095
Hroznek, zenku, m., zdrobn. hrozen. Gb. Slov.

78665   Hrozněnec Svazek: 1 Strana: 0499
Hrozněnec, nce, m., bacobotrys, rostl, vřesovitá. Rostl.

78666   Hrozněný Svazek: 6 Strana: 0377
Hrozněný, traubig. Rst. 416.

78667   Hroznětice Svazek: 6 Strana: 0377
Hroznětice, dle Budějovice, Hroznietitz, ves u Křelovic. Cf. Tk. I. 406., 408., III. 73., Blk. Kfsk. 20.

78668   Hroznětín Svazek: 6 Strana: 0377
Hroznětín, a, m., Hrozniatin, ves u Vel. Meziříčí ,Lichtenstadt, mě. v Chebaku; Ros- notin, ves u Ledče. Od Hrozněty. Pal. Rdb. I. 134. Cf. Tk. I. 165., S. N., Blk. Kfsk. 696., Rk. Sl.

78669   Hroznice Svazek: 6 Strana: 0377
Hroznice, Hroznitz, ves u Uhlíř. Jano- vic. Blk. Kfsk. 61.

78670   Hrozníček Svazek: 1 Strana: 0499
Hrozníček, čku, m. = hrozen. — H., hroznová bylina, lebedník, Dorfgänsefuss; Traubenkraut. Jg.

78671   Hrozníček Svazek: 6 Strana: 0377
Hrozníček, čku, m. = hrozníčková bylina, chenopodium ambrosioides, das Trauben- kraut, rostl. Mllr. 32.

78672   Hroznička Svazek: 6 Strana: 0377
Hroznička, y, f. = malý hrozen. U Tře- boně.

78673   Hrozníčkovitě Svazek: 6 Strana: 0377
Hrozníčkovitě nahloučené výtrusy. Hg. Z říše rostl. 191.

78674   Hrozníčkový Svazek: 6 Strana: 0377
Hrozníčkový. H. bylina. Vz Hrozníěek.

78675   Hrozník Svazek: 1 Strana: 0499
Hrozník, u, m. = hrozen.

78676   Hroznitý Svazek: 6 Strana: 0377
Hroznitý = hroznovitý. Srn.

78677   1. Hrozno Svazek: 1 Strana: 0499
1. Hrozno, a, n. = hrozen, die Traube. Na Slov. — H. psí, schwarzer Nachtschatten. Na Slov.

78678   2. Hrozno Svazek: 1 Strana: 0499
2. Hrozno = hrozně. Na něhož hrozno hleděti. V. Zde je mi tuze h. Sych. H. je slyšeti, jak... Sych.

78679   1. Hrozno Svazek: 6 Strana: 0377
1. Hrozno = víno, zrna v hroznech. Slov. Něrnc. IV. 320., Hdk. C. 378. Nepochádza hrozno z trna, ani fík z bodláka. Glč. I. 163. Na vínovej ratolesti muožeš sladkuo h. jésti. Koll. Zp. I. 101.

78680   2. Hrozno Svazek: 6 Strana: 0377
2. Hrozno. Taková šeredná bouřka po- čala býti po vší Praze, až h. bylo tam býti. Čr. Mé télo jest h. hleděti. Kruml. 369. b. Neb jest h. pomysliti. Št. Kn. š. 51.

78681   1. Hrozno Svazek: 10 Strana: 0095
1. Hrozno = víno. H. pred Ďurom vi- dené nebýva do sudov dávané. Rizn. 62.

78682   Hroznoděj Svazek: 10 Strana: 0095
Hroznoděj, e, m. Msn. 11. 85.

78683   Hroznohlasnosť Svazek: 6 Strana: 0377
Hroznohlasnosť, i, f., gräuliches Ge- töse. Slov. Bern.

78684   Hroznohlasný Svazek: 6 Strana: 0377
Hroznohlasný, gräulich, schrecklich tö- nend, rauschend. Slov. Bern.

78685   Hroznohřmotný Svazek: 10 Strana: 0095
Hroznohřmotný. H. bitva. Msn. II. 38.

78686   Hroznojekotný Svazek: 10 Strana: 0095
Hroznojekotný. H. vřava (vln). Msn. Od. 181.

78687   Hroznokam Svazek: 6 Strana: 0377
Hroznokam, u, m., botrytes, der Trau- benstein. Šm.

78688   Hroznokvílný Svazek: 10 Strana: 0095
Hroznokvílný. H. smrt. Msn. II. 298, 402.

78689   Hroznomluvný Svazek: 6 Strana: 0377
Hroznomluvný, Drohworte ausstossend.

78690   Hroznorodický Svazek: 10 Strana: 0095
Hroznorodický. H. děva (Athene). Msn. Od. 39.

78691   Hroznorodý Svazek: 10 Strana: 0095
Hroznorodý. H. Arna. Msn. II. 33.

78692   Hroznorohý Svazek: 6 Strana: 0377
Hroznorohý, fürchterlich gehörnt. Šm.

78693   Hroznoryký Svazek: 10 Strana: 0095
Hroznoryký útěk. Msn. II. 296.

78694   Hroznosť Svazek: 1 Strana: 0499
Hroznosť, i, f., strašlivosť, die Schreck- lichkeit. H. morská. Us. H. tváří nepřátel- ských. Plk.

78695   Hroznosť Svazek: 7 Strana: 1267
Hroznosť, i, f., terribile. Z. kl. 105. 22

78696   Hroznosť Svazek: 9 Strana: 0074
Hroznosť. Hus. Er. I. 21.

78697   Hroznostrašně Svazek: 10 Strana: 0095
Hroznostrašně zahouknouti. Msn. II. 28., 294.

78698   Hroznostrašný Svazek: 1 Strana: 0499
Hroznostrašný, schrecklich. H. ranami koho bíti. Žalansk.

78699   Hroznostrašný Svazek: 1 Strana: 0500
Hroznostrašný, fürchterlich, graus.

78700   Hroznotvárný Svazek: 6 Strana: 0377
Hroznotvárný, von schrecklicher Ge- stalt. H. had. Čch. D. 703.

78701   Hroznotvor Svazek: 10 Strana: 0095
Hroznotvor, a, m. = hrozný tvor. Msn. II. 28.

78702   Hroznova Svazek: 9 Strana: 0074
Hroznova, pl. ?., les. Pck. Hol. 218.

78703   Hroznovatě Svazek: 6 Strana: 0377
Hroznovatě, traubenförmig. Lpř.

78704   Hroznovatý Svazek: 6 Strana: 0377
Hroznovatý, traubig. Šm.

78705   Hroznovec Svazek: 1 Strana: 0499
Hroznovec, vce, m., coccoloba. Rostl.

78706   Hroznovec Svazek: 6 Strana: 0377
Hroznovec, uvaria, der Traubenbaum, rostl. H. cejlonský, u. zeyianica. Vz Rstp. 42. — H, coccoloba, die Seetraube, rostl. H. obecný, c. uvifera; pýřitý, c. pubescens; různolistý, c. diversifolia; bělostný, c. nivea, Vz Rstp. 1261. — Kk. 208.

78707   Hroznovec Svazek: 7 Strana: 1267
Hroznovec, rostl. Cf. Ott. V. 478.

78708   Hroznoví Svazek: 1 Strana: 0499
Hroznoví, n., Weintrauben; Trauben- stängel.

78709   Hroznoví Svazek: 6 Strana: 0378
Hroznoví řezati; Jediné h. ostaviti. BO. Sbeřiž h. vinice zemské. ZN.

78710   Hroznovice Svazek: 6 Strana: 0378
Hroznovice, e, f., sargassum, der Beeren- tang, rostl. H. obecná, s. vulgare; ostro- puchýřná, s. bacciferum. Vz Rstp. 1847.

78711   Hroznovice Svazek: 6 Strana: 0378
Hroznovice (Rozněvice), ves v Plzeň. Blk. Kfsk. 424.

78712   Hroznovice Svazek: 10 Strana: 0095
Hroznovice, e, f, sargassum, mořská řasa. Vz Ott. ???. 641.

78713   Hroznovina Svazek: 7 Strana: 1267
Hroznovina, y, f. = víno, Rebensaft. Orl. III. 6, 36.

78714   Hroznovitý Svazek: 1 Strana: 0499
Hroznovitý, traubenförmig. H. hráně, Us., květ. V.

78715   Hroznovitý Svazek: 10 Strana: 0095
Hroznovitý. Tepavý nádor cévní h-tý, angioma arteriale racemosum. Ktt

78716   Hroznovka Svazek: 6 Strana: 0378
Hroznovka, y, f., uvea, nemoc. Nz. lk. Cí. Hroznový.

78717   Hroznovka Svazek: 10 Strana: 0588
Hroznovka, y, f. = druh okurek. Rgl.

78718   Hroznovník Svazek: 1 Strana: 0499
Hroznovník, u, m., uvaria. Rostl.

78719   Hroznový Svazek: 1 Strana: 0499
Hroznový, Trauben-. H. krev, Br., šťáva (víno). D. — H. koření, bylina (hrozníček); lupina či kožka či mázdřice oka. Trauben- haut. — Jg.

78720   Hroznový Svazek: 6 Strana: 0378
Hroznový. H. cukr, Prm. IV. 127., S. N., syrop, mest, Šp., kyselina (paravinná), Trau- ben-, Paraweinsäure, Nz., KP. V. 13., S. N., léčba, S. N., zrno, BO., víno, ZN., krev, j Ž. wit. Deut. 14., mázdřice, die Trauben- han t. Rk.

78721   Hroznozubý Svazek: 10 Strana: 0095
Hroznozubý. H. vepř. Msn. Od. 63.

78722   Hroznožalostivý Svazek: 1 Strana: 0499
Hroznožalostivý. H. hněv. Žalansk. Aeus- serst kläglich.

78723   Hroznučký Svazek: 6 Strana: 0378
Hroznučký, schaudernd, rauh. Slov. Bern.

78724   Hrozňule Svazek: 1 Strana: 0499
Hrozňule, e, f., botryllus, mlž. Krok.

78725   Hrozný Svazek: 1 Strana: 0499
Hrozný; hrozen, zna, zno; komp. hroz- nější; adv. hrozně, hrozněji. H. od hrůza; ne: hrůzný; ů se krátí v o: stůl — stolní, vůle — volný, půst — postní. Mk. Vz Hrůzný, -ný. — H., z čeho jde hrůza, strašný, strašlivý, ukrutný, grässlich, dro- hend, fürchterlich, entsetzlich, grausam, schau- derhaft, gräulich, furchtbar, schrecklich. Jg. I vyletí z skály drak, maje velmi hrozný zrak. Rým. Člověk hrozného vzezření. Troj. Hrozný na pohledění. V. H. skutek (hanebný). V. Hroznými hříchy zprzněný. V. To je h. věc (divná). Jak je to h. věc, když člověk neslyší (zlá, trudná). Toms. Synonyma: strašný, děsný. Strašný má nej- menší účinek, hrozný větší, děsný největší. Při strašném bledneme, při hrozném se tře- seme, při děsném trneme a paměť tratíme. Ondrák. — čím. Jeleni rohy hrozní jsou. Jel. Stará Germanie byla lesy hrozná. — komu. Us. — H. = veliký, náramný, ukrutný, sehr gross, gewaltig, erstaunlich, ungeheuer. Jg. H. vítr. To je h. rozdíl. Byla tam hrozná síla lidí. H. člověk, křik, horko. D. — Kat. 864., 1150.

78726   Hrozný Svazek: 6 Strana: 0378
Hrozný. V MV. nepravá glossa. Pa. H. zjev, zjeveni, Vrch., hrůza, Km., osud, Us. Pdl., smrť, muka, Výb. II. 12., místo, Ž. wit. Deut. 10., žalář, Pass. XIV., věc. Št, Kn. š. 28. By premilých z Hroznej vychránil zkázy Tatrancov. Hol. 245. Hrozní účinkové hroznými pokutami se tresčí. Cor. jur. Jir. IV. 3. 2. str. 415. — komu. Zlým lidem byl h. Pass. raus. 329. H. sluchu. Lpŕ. Sl. 1. 56. — H. = velmi veliký a p. H. hřmot, Výb. II. 12., strach, hanba, Št. Kn. š. 23., pohanění, Vrch., šlechetnost, pokoj, božie milosrdenstvie. Št. Kn. š. 131., 132., 8. — Hrozný = údolí u Zbečna. Jsfk.

78727   Hrozný Svazek: 7 Strana: 1267
Hrozný. Pán v zezření h. Výb. II. 1349. — H., rybník v Písecku.

78728   Hrozný Svazek: 10 Strana: 0095
Hrozný = hroznový. Vz G b. Slov.

78729   Hroznýš Svazek: 1 Strana: 0500
Hroznýš, e, m., boa constrictor. Světoz. Vz Had.

78730   Hroznýš Svazek: 6 Strana: 0378
Hroznýš, H-ši, peropodes, die Sturnmel- füssler, největší ze všech hadův a škodí jen svou silou: hroznýš, anakonda, krajta. H. královský, boa constrictor, die Abgott- schlange, útlý, vodní, tigrovitý. Vz Frč. 329., Schd. II. 484., Brm. III. 310., 319., 324., 330., Kram. Slov. Takový živý h. na- plňuje člověka zdrcujícím úžasem. Ddk. It. v. 52.

78731   Hroznýš Svazek: 8 Strana: 0548
Hroznýš, had. Cf. Ott. XL 798.

78732   Hrózonosný Svazek: 1 Strana: 0500
Hrózonosný skřek. Rkk. 37. Schrecken- tragend.

78733   Hrozostrašný Svazek: 6 Strana: 0378
Hrozostrašný, vz Hroznostrašný. Šm.

78734   Hrozová Svazek: 6 Strana: 0378
Hrozová, é, f., osada. Pk. Češt. 9.

78735   Hrozuí Svazek: 6 Strana: 0377
Hrozuík vinný. BO., Mllr. 15.

78736   Hróž Svazek: 1 Strana: 0500
Hróž, i, f., zastr., vyhrožování, hrozba. Kat. 2413.

78737   Hrož Svazek: 6 Strana: 0378
Hrož, e, m. = (sv.) Rochus. Šd. — H. = psi jm. Škd.

78738   Hróž Svazek: 6 Strana: 0378
Hróž = hrozba, dle Er. ad Kat. 2433. Ale ,pod hrozí´ jest = pod hrozú. Cf.: Ciesař kazuje pod hrozú i při milosti. Kat. 1452. Exc.

78739   Hrožavý Svazek: 6 Strana: 0377
Hrožavý = hrozivý. H. hlas, počasí. Ostrav. Tč.

78740   Hroždí Svazek: 1 Strana: 0500
Hroždí, n., roždí, proutí, Reisig. Rad. zv.

78741   Hrožňata Svazek: 9 Strana: 0439
Hrožňata. 1417. Mšín. 11.

78742   Hrsky Svazek: 6 Strana: 0378
Hrsky = hezky, mnoho. H. tam pršelo. Na Hané. Hz. Vz násl.

78743   Hrský Svazek: 6 Strana: 0378
Hrský, vz Herský.

78744   Hrský Svazek: 8 Strana: 0116
Hrský = herský, hezký. Koj et. Brt. D. II. 46.

78745   Hrsť Svazek: 1 Strana: 0500
Hrsť, i, hrstka, y, hrstička, y, f. H., dlaň s prsty zahnutými k zahrnutí n. objetí ně- čeho. Vz Přehoušlí. S. a Ž. V jižních Čech. prahoušel; s p. = s hrsť. Kts. Die hohle Hand, um etwas zu fassen. Plná h. (ovsa). V. Co to máš v hrsti? Ros. Držeti v hrsti. Kom. A to vše pohotově a v hrsti měj. Vš. Schází na hrstech (tratí se velmi na těle). Us. S hrsť (co do hrsti se vejde). Věří, co v hrsti drží. Přišla mu víra do hrsti (nechtěl věřiti až po škodě). Jg. Už ho má v hrsti (vehnal ho do měcha, má ho jistého). Pk., Č. — H., co se do ruky zahrnouti, vzíti může, Handvoll, ein Gauf, Griff. V. H. vlny. V. H. prsti, ovsa, jader, jalovce, peněz, zlata, moci, jistoty, lnu, konopí, obilí (žatého), slámy. Š. a Ž. H. obilí: kejše, pokos, po- klad, der Schwaden. Pt. H. obilí = kolik žnec hrstí obsáhne a pak užne; z hrstí skládají se pokládky. Na Mor. Brt. Hrsti (obilí) sbírati. Šp. Obilí žaté po hrstech klásti, rozložiti. Jg. Přidej jim po hrsti ovsa. Us. Lepší h. moci než spravedlnosti s pytel. Ros. Lepší h. jistoty, než pytel naděje. Jg. Víc může s hrsť moci, nežli s plný pytel práva. Va- díme se o kozí (o cizí) srst', ješto jí není ani s hrsť. Lom. Ani s hrsť mouky nemáme. Us. Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. V hrstku se smáti. Šm. — H. vojska=malý počet, eine Handvoll Soldaten. V. Připojil se k nim s silnou hrstí lidu a jel s nimi též clo Brna. Skl.

78746   Hrsť Svazek: 6 Strana: 0378
Hrsť. Vz Bž. 220. V MV. nepravá glossa. Pa. V hrsti něco držeti. Svěd. 1569. Už sem to poznala na hrstce (jak jsem to vzala do hrsti). Us. Msk. Lopenické dzjevky cjenké, také cjenké, jako trsci, ohýbajú sa mi v hrsci, Sš. P. 363. Zbraň do hrsti chytiti Šbr. Zaj. 570. Roste, jako srsť v hrsti = málo. Us. Bda. Dáš-li prst, vezme hrsť — H. = co se do ruky vzíti může. Za: ,poklaď polož: U Opavy: pokladina. Hrstě klasaté rázem po řadě padaly na zem. Pl. I. 86. Už sme sa nažaly, hrstí naválaly ; ktože jich poviaže, keď šuhaj němože? Sl. sp. 135., Koll. Zp. 1. 305. Kdo hrstky odciznje, i korce odná- šeti může. Us. - H. = malý počet. Lepší svorná hrstka malá, než nesvorný zástup. Us. Šd.

78747   Hrsť Svazek: 8 Strana: 0116
Hrsť z gtrst. Cf. Gb. H. ml. I. 61., 62., 67., Jag. Arch. XVI. 3. 4. Heft, 393. O strč. skloň, vz Gb. Km. -i. 34. Milosti ani do hrsti = nic. Phľd. 1894. 551. Tajně se tomu do hrsti směje (ins Fäustchen). 1594. Zbrt. Tan. 152.

78748   Hrsť Svazek: 9 Strana: 0074
Hrsť, i, v obec. ml. také ě. Gb. H. ml. III. 1. 383. O původu sr. Zub. 394

78749   Hrsť, i Svazek: 10 Strana: 0095
Hrsť, i, f. = stovka. Hrstí deset hromá- dek = lOOOzl. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 140.

78750   Hrstati Svazek: 1 Strana: 0500
Hrstati, hrstnouti = chrstati, chrstnouti.

78751   Hrstečka Svazek: 1 Strana: 0500
Hrstečka, y, f. = hrsť.

78752   Hrstěný Svazek: 1 Strana: 0500
Hrstěný, schwadenartig gelegt, gehauen.

78753   Hrstev Svazek: 1 Strana: 0500
Hrstev, tve, f. = hrstva.

78754   Hrstevnický Svazek: 1 Strana: 0500
Hrstevnický, hrstnický, krupařský. Jg. Griesler-.

78755   Hrstevnictví Svazek: 1 Strana: 0500
Hrstevnictví, hrstnictví, n., krupařství, Grieshandel. Jg.

78756   Hrstevník Svazek: 1 Strana: 0500
Hrstevník = hrstník.

78757   Hrstí Svazek: 1 Strana: 0500
Hrstí, n. = hrstva, Handvoll. Plk.

78758   Hrstička Svazek: 1 Strana: 0500
Hrstička, hrstice = hrsť, hrstka.

78759   Hrstka Svazek: 1 Strana: 0500
Hrstka, hrstečka, hrstička, y, f. Vz Hrsť. H. lnu, žatého obilí. Jg. — H. = hromádka, počet. Maličká troška n. hrstka jich zacho- váno bylo. Br.

78760   Hrstka — H Svazek: 6 Strana: 0378
Hrstka — H., sam. u Ml. Vožice.

78761   Hrstkář Svazek: 6 Strana: 0378
Hrstkář, e , m. = kdo na hrstky prodám, der Greisler, U Uh. Hrad. Tč, Vz Hrstnář.

78762   Hrstkářství Svazek: 6 Strana: 0378
Hrstkářství, n., die Greislerei. Vz Hrst- kář. U Uher. Hrad. Tě.

78763   Hrstkov Svazek: 6 Strana: 0378
Hrstkov, a, m., mlýn u Čes. Brodu.

78764   Hrstkovati Svazek: 8 Strana: 0116
Hrstkovati = požaté obilí v hrsti sklá- dati. Světz. 1895. 451.

78765   Hrstkový Svazek: 8 Strana: 0116
Hrstkový. H. polévka = v níž se vaří kaše (krup, čočky, každého s hrstku). Han. Brt. D. II. 474.

78766   Hrstnář Svazek: 6 Strana: 0378
Hrstnář, e, m. — hrstkář. Rk.

78767   Hrstní Svazek: 1 Strana: 0500
Hrstní, Hand-. Hrstních kůstek jest pět. Krok.

78768   Hrstnice Svazek: 1 Strana: 0500
Hrstnice, hrstevnice, e, f., die Grieshänd- lerin.

78769   Hrstnice Svazek: 7 Strana: 1267
Hrstnice, vz násl.

78770   Hrstnice Svazek: 9 Strana: 0074
Hrstnice. Sr. Wtr. Vys. šk. 2 6

78771   Hrstnice Svazek: 10 Strana: 0095
Hrstnice, e, f. H. prodávaly v malém jahly, kroupy, krupici, semenec. Wtr. Str. 66.

78772   Hrstnický Svazek: 1 Strana: 0500
Hrstnický = krupařský.

78773   Hrstnictví Svazek: 1 Strana: 0500
Hrstnictví, n., krupařství, Grieslerei.

78774   Hrstník Svazek: 1 Strana: 0500
Hrstník, hrstevník, a, m. = krupař (pro- dávající na hrsti, mírky), Griesler. Jg.

78775   Hrstník Svazek: 6 Strana: 0378
Hrstník, a, m. = prodavač hrstí či na hrsti? Tk. II. 406.

78776   Hrstník Svazek: 7 Strana: 1267
Hrstník = kdo prodával obilí mimo čas trhu a neměl míti na skladu více čtyř korců. Tk. VIII. 408. H. = kdo směl kupovati jen málo obilí (týdně 4 strychy pšenice, ječ- mene, ovsa) a prodávati jen v malém, na hrsti Wtr. Obr. II. 276., 277.

78777   Hrstnouti co kam Svazek: 6 Strana: 0378
Hrstnouti co kam. Vz Chrstati.

78778   Hrsťovati Svazek: 7 Strana: 1267
Hrsťovati, hrstiti obilí = v hrsti klásti. NZ. I. 545.

78779   Hrstový Svazek: 1 Strana: 0500
Hrstový = co lze do hrsti vzíti, ein Handvoll betragend. Jg.

78780   Hrstva Svazek: 1 Strana: 0500
Hrstva, y, f., Garben, Handvoll. Jg.

78781   Hršla Svazek: 6 Strana: 0378
Hršla, e, f. = hrsť. H. ořechů. Cf. Pře- houšlí. Laš. Tč.

78782   Hrtal Svazek: 1 Strana: 0500
Hrtal, u, m. = hrtán. Aqu.

78783   Hrtálek Svazek: 10 Strana: 0095
Hrtálek, lku, m. = hrtánek. Vz Gb Slov.

78784   Hrtán Svazek: 1 Strana: 0500
Hrtán, chřtán, křtán, u, hřtáň, chřtán, ě, (na Mor. ), hrtánek, chřtánek, křtánek, nku, m. — H. = trubice dechová z hrdla do plic, dýcha- vice, Luftröhre. Jg. H. skládá se ze čtyř chřupek; největší z nich jest chřupka ští- tová (ohryzek). Hořejší otvor hrtánu zavírá se pohyblivým víčkem (Kehldeckel). Pž. Od- dycháni skrze chřtán. Kom. Bolesť v hrtánu. Us. Vz Nástroje k ohledávání hrtánu. — H. = předek hrdla, hrdlo, die Gurgel, Drossel. V. Podřezati někomu chřtán. D. — H. = tlama, der Rachen. Mat. verb.

78785   Hrtán Svazek: 6 Strana: 0378
Hrtán = dýchavice. Ž. wit. 13. 3., S tff., Slov. zdrav. Úbytě h-nu, laryngophthisis; křeč h-nu, laryngospasrnus; řez h-nu, laryn- gotomia. Nz. Ik. Jak víc křičíš, tehdy darmo h. tvoj nadúváš. Glč. II. 171. — H. = hrdlo. Koř. gr?t, deglutire, devorare. Listy filol. 1880. 199. Cf. Mkl. Etym. 63. Na roboto kážó, chleba nevokážó, hrnec mlíka do py- tlíka na h. uvážó. Sš. P. 513.

78786   Hrtáň Svazek: 6 Strana: 0378
Hrtáň, ě, m. (chřtán), jen ve smyslu po- tupném ; též nadávkou: Ty hrtáňu! Ten má dobrý h. (hodně pije, pojí). U Hostýna. Zkl. Máme doma mnoho h-ňů (jedlíků). Val. Vck. H. = piják, žrout. Brt. — H., os. jm. Vck.

78787   Hrtan Svazek: 8 Strana: 0116
Hrtan, chřtán z g?rt. Gb. H. ml. I. 62.

78788   Hrtan Svazek: 8 Strana: 0548
Hrtan (chřtán, larynx). Cf. Ott. XI. 798.

78789   Hrtan, u Svazek: 10 Strana: 0095
Hrtan, u, m. Katarrh h-nu, zánět h-nu katarrhový, laryngitis catarrhalis, Kehlkopf- katarrh. Ktt.

78790   Hrtáník Svazek: 6 Strana: 0378
Hrtáník, a, m. = křikloun. Vz Hrtániti.

78791   Hrtánil Svazek: 6 Strana: 0378
Hrtánil, a, m. = hrtáník. Slez. Šd , Brt. D.

78792   Hrtániti Svazek: 6 Strana: 0378
Hrtániti = hrtán rozdavovati, z plna hrdla křičeti, vřeštěti. Slez. a Slov. Ten tam h-ní! Šd., Brt. D. 216. — se s kým oč: o plot. Phld. II. 533. — se = chrtou- siti se, sich rackem. Člověk se musí pořad h. Slez. Šd.

78793   Hrtanoprůduškový Svazek: 10 Strana: 0095
Hrtanoprůduškový řez, laryngotracheo- tomia. Ktt.

78794   Hrtánový Svazek: 1 Strana: 0500
Hrtánový, chřtánový, křtánový, Kehl-, Luftröhren-, Gurgel-. H. kosť. Ras.

78795   Hrtánový Svazek: 6 Strana: 0378
Hrtánový. H. pištěl, Kehlfistel, svaly, polyp, řez, úbyt, zrcadlo. Nz. lk. H. stří- kačka, zrcátka. Wld.

78796   Hrtanový Svazek: 10 Strana: 0095
Hrtanový. Mázdřivčitá choroba h-vá, diphtheritische Rachenaffektion; h. křeč dětí, laryngospasmus infantilis. Ktt.

78797   Hrtati Svazek: 6 Strana: 0378
Hrtati = hltati. Rk.

78798   Hrtavý Svazek: 1 Strana: 0500
Hrtavý = hltavý, verschlingend. Hrtavý oheň. Jg.

78799   Hrtavý Svazek: 6 Strana: 0378
Hrtavý = kvapný, ukvapený. U Ronova. Rgl. — H. = vorax, hltavý, . H. oheň (od neužívaného hrtati). List. fiiol. 1880. 199.

78800   Hrtedlný Svazek: 1 Strana: 0500
Hrtedlný = hrdelný, Gurgel-. H. nádor (otok v krku). Sal. V h-né žíly jej smrtedlně pobode. Troj.

78801   Hrtešiti se Svazek: 1 Strana: 0500
Hrtešiti se, il, ení = blížiti se, louditi se, sich nähern, schleichen. — kam. Hrtešil se k stavení. Us. (Turn. )

78802   Hrtiti se Svazek: 1 Strana: 0500
Hrtiti se, il, cení, shrtiti se, řítiti se. Dům se hrtí, shrtil (sesul). Č.

78803   Hrtiti se Svazek: 6 Strana: 0378
Hrtiti se. Pl. I 8.

78804   Hrtlík Svazek: 6 Strana: 0378
Hrtlík, u, m. = tvrdé zimní jablko. Mor. Brt.

78805   Hrtmaniť sa Svazek: 6 Strana: 0378
Hrtmaniť sa = trmáceti se, sich rackern Slov. Zátur.

78806   Hrtósiti Svazek: 6 Strana: 0378
Hrtósiti, hrtúsiti se = mnoho dělati, prací slabé síly napínati, trmáceti se = hrtousiti se. Mor. Vck , Brt. D. 216.

78807   Hrtousiti Svazek: 1 Strana: 0500
Hrtousiti, il, šen, šení = rdousiti; se = kuckati, dáviti se. — se čím. Hrtousí se kostí, která mu v hrtánu uvázla. Us. na Mor.

78808   Hrtousiti Svazek: 6 Strana: 0378
Hrtousiti, cf. HRtósiti.

78809   Hrtun Svazek: 6 Strana: 0378
Hrtun, ě, m. = hrtán, die Kehie. Laš. Tč.

78810   Hrtúsati Svazek: 6 Strana: 0378
Hrtúsati = hrtousiti. Laš. Tč.

78811   Hrtúsiť sa Svazek: 6 Strana: 0378
Hrtúsiť sa = hrtósiti se. Zlínsky. Brt.

78812   Hrtúz Svazek: 7 Strana: 1267
Hrtúz = hrtan. Val. Slavč. 53.

78813   Hrub Svazek: 1 Strana: 0500
Hrub, vz Hrubý.

78814   Hrůb Svazek: 6 Strana: 0378
Hrůb, gt. hrobu, m. = hrob. Laš. Tč. Na matčin h. padla, žalostNě plakala. Sš. P. 790.

78815   Hrubá Svazek: 6 Strana: 0378
Hrubá, é, f. = potok na Mor. S. N. V. 458. — H. (mše), vz Hrubý.

78816   Hrubá mše Svazek: 6 Strana: 0378
Hrubá mše, vz Hrubý.

78817   Hrubá Skála Svazek: 6 Strana: 0378
Hrubá Skála u Turnova. Tk. VII. 412., S. N.

78818   Hrubá Voda Svazek: 6 Strana: 0378
Hrubá Voda, Grosswasser, ves u Olo- mouce.

78819   Hruba, y, m Svazek: 6 Strana: 0378
Hruba, y, m. = hrubián. Kam.

78820   Hrubáč Svazek: 6 Strana: 0378
Hrubáč, e, m. = hrubý pilník. Vz Pilník.

78821   Hrubačka Svazek: 7 Strana: 1267
Hrubačka, y, f. = hrubé uhlí, Grob- kohle, f. Ostrav. Hř.

78822   Hrubačka Svazek: 10 Strana: 0095
Hrubačka, y, f. = hrubé plátno. Val. Čes. list. XI. 114.

78823   Hrubák Svazek: 1 Strana: 0500
Hrubák, a m., hrubý člověk, ein roher Mensch. 1522.

78824   Hrubant Svazek: 10 Strana: 0095
Hrubant, a, m. = hrubián. Kbrl. Džl 15.

78825   Hrubata Svazek: 9 Strana: 0074
Hrubata, pl., n. = kopečky písku kol řeky nebo trati. Hluboká. Kub. 152.

78826   Hrubavý Svazek: 6 Strana: 0378
Hrubavý = drobet hrubý. Mor. Brt- D.

78827   Hrubčice Svazek: 6 Strana: 0378
Hrubčice u Prostějova, vz Hrubšice.

78828   Hrubčický Svazek: 6 Strana: 0378
Hrubčický, os. jm. Vz Zer. Záp. II. 184.

78829   Hrubě Svazek: 1 Strana: 0500
Hrubě, komp. hruběji. Grob. — H. = ne tence, dick, grob. Chléb máslem h. nama- zaný. L. — H. = po sprostu, neozdobně, grob, schlecht. Jg. H. se chovati, žíti. L. — H. = nezdvořile, grob, unhöflich. Jg. H. se k ně- komu chovati, míti. Us. H. někomu psáti. Us. — H. = tuze, příliš, velmi, sehr viel, gröblich, stark, sehr. Jg. Není h. veliký. D. Z takové hotovosti h. vám děkuji. Žer. Není mi při tom h. volně. D. Nehrubě si toho kdo všímá. D. Nehrubě dbáti. Neměti h. kdy. D. Lká, ale hrubě nepláče. Kom. H. se divím. Kom. Aniž se mi h. chtělo. Kom. Není h. zdráv. D. H. se mýliti. D. H. smýšlí o sobě (vysoce). Br. H. se báti, strašiti, dě- siti, lekati, se vynášeti, se chváliti; h. píti, žráti; h. ráno; srdce něčí h. raniti. V. Po- čalo h. pršeti. Rk. H. něco oplakati. Sl.

78830   Hrubě Svazek: 6 Strana: 0378
Hrubě. Vz Bž. 216., 136. — H. = ne tence. H. tečkovaný, Kk. Br. 32., tesaný. Us. — H. — velmi. To mu h. nevadí. Us. Nebyl sobě toho h. svědom. Vlč. Ta báseň h. nevyniká. Mour. Ten žebrák h. často chodí. Šd. On se mi h. Nelíbí. Tč. Ta je h. teplá. Je mně h. zima. Sš. P. 180. Zprávou tou nebyl h potěšen. Mus. 1880. 455. Hrubě-li jsi tomu rád? Vrat. — H. = skoro. Nedal mi h. ani s pánem Bohem. Zkr. To h. ani za řeč nestojí. Pdl.

78831   Hrúbě Svazek: 9 Strana: 0074
Hrúbě, subst. Z-hrúbi. z-hrúbí. Gb. H. ml. III. 1. 217., 218. — H. = pastvinka při okraji pole. Blatná. Kub. 152.

78832   Hrúbě Svazek: 10 Strana: 0095
Hrúbě, ě, f. = hrubosť, velikosť. Vz Gb. Slov.

78833   Hrůbě Svazek: 10 Strana: 0095
Hrůbě, ěte, n., pl. hrůbata = hrůbek. Dšk. Km. 21.

78834   Hrubé, n Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubé, n., les u Lověšic. Pk.

78835   Hrubec Svazek: 1 Strana: 0500
Hrubec, bce, hrubeš, bše, hrubian, a, m. = hrubý člověk, ein grober, roher Mensch.

78836   Hrubec Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubec, bce, m., os. jm. Tk. V. 88.

78837   Hrůbek Svazek: 1 Strana: 0500
Hrůbek = hrobek, hrob.

78838   Hrůbek Svazek: 6 Strana: 0379
Hrůbek, sam. u Klenče.

78839   Hrůbek Svazek: 9 Strana: 0074
Hrůbek, bku, m. = malá brázda. Hlu- boká. Kub. 152. — H. = bramborový řádek Kouřim. Kub 152.

78840   Hruben Svazek: 1 Strana: 0500
Hruben, bna, m., zastr., přestupný měsíc, Schaltmonat. Ros. Lépe: Hruden. Jg.

78841   Hrubeš Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubeš = hrubec.

78842   Hrubeš Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubeš, bše, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1321.

78843   Hrubeš Svazek: 10 Strana: 0095
Hrubeš, Grobian. Frant. 40. 12.

78844   Hrubešský Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubešský = hrubý, grob, unartig. Vz Hlad.

78845   Hrubešsky Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubešsky. Lepší jest po h-šsku se na- jísti než zdvořile hlad trpěti. Pk.

78846   Hrubešství Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubešství, n. Grobheit. Hlas.

78847   Hruběti Svazek: 1 Strana: 0501
Hruběti, ějí, ěl, ění, hrubým se stávati, gröber, dicker werden. Us.

78848   Hrubí Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubí. Vz KP. I. 533., 555. — Házeti hrubím a kamením. Kld. 290.

78849   Hrubí, n Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubí, n., Stärke. H. přední, zadní (v šer- mířství). Tš.

78850   Hrubian Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubian, a, m. = hrubec. Vz Grobian.

78851   Hrubián Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubián. Frk. Př. 27. Zac ta huba (moula) na krámě (říká se tomu, kdo hlavu o obě ruce opírá)? Odpověď: Nač ty se ptáš, hru- biáne? Hrubiánský, grob. H. léta, Flegeljahre. Sm.

78852   Hrubián Svazek: 9 Strana: 0074
Hrubián: grobian, gvoldo, hrubý plátenník, hrubý súkenník, sekačka (žena), sekerka, ro- zavúbt, rozdrapenec, pyskáč, pyskačka (žena), zubačka (o ženách). Zát. Př. 57b.

78853   Hrubiancit Svazek: 8 Strana: 0116
Hrubiancit komu. Phľd. 1895. 358.

78854   Hrubianka Svazek: 8 Strana: 0116
Hrubianka, y, f. = hrubá ženská. Nár. list. 1895. č. 346. ned. příl.

78855   Hrubianský Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubianský, grob. Vz Grobianský. H. človek, mravy. Jg.

78856   Hrubianství Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubianství, n., Grobheit.

78857   Hrubiánství Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubiánství, n., die Grobheit. Šm.

78858   Hrubina Svazek: 9 Strana: 0439
Hrubina, y, f. Ktorý strom nerodí, tomu zatlč peniaz do h-ny. Sbor. slov. IV. 140.

78859   Hrubiti Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubiti, il, en, ení, zhrubiti, grob machen. — co: sukno, mravy. Jg.

78860   Hrubiti se Svazek: 10 Strana: 0095
Hrubiti se = hruviti se.

78861   Hrubizna Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubizna, y, f., hrubá látka (na šat), grober Stoff. Dch.

78862   Hrubizný Svazek: 8 Strana: 0116
Hrubizný = silný. H. zeď. Phľd. XII. 691.

78863   Hrubka Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubka, y, f., die Dicke. Laš. Tč. — H., grober Laut. Šm.

78864   Hrúbka Svazek: 10 Strana: 0588
Hrúbka, y, f. = šířka. H. valu mení sa od 6-10 m., výška ale od 1, 28—2, 37 m. Sb. sl. VIII. 102.

78865   Hrůbkář Svazek: 6 Strana: 0379
Hrůbkář, e, m. = polní náčiní, kterým se hrůbky či hřebeny dělají, der Kamm- tormer. Pta. Vz S. N.

78866   Hrůbkovací Svazek: 10 Strana: 0095
Hrůbkovací přístroj u řepovního stroje. Nár. list. 1903. č. 136. 9., 134. 21.

78867   Hrůbkování Svazek: 6 Strana: 0379
Hrůbkování, n., die Ackerung in Käm- men. Šmd.

78868   Hrůbkovati Svazek: 6 Strana: 0379
Hrůbkovati, in Kämmen ackern. Šmd.

78869   Hrůbkový Svazek: 6 Strana: 0379
Hrůbkový. H. setba, die Kammsaat. Šp.

78870   Hrubněti Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubněti, vz Hrubnouti.

78871   Hrubnouti Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubnouti, bnul n. bl, utí, zhrubnouti; hrubněti, ějí, ěl, ění = hrubým se stávati, grob werden. — abs. Mysl hrubne. Lom. Ten člověk hrubne. Reš., Br. — od čeho. Ať dělá to, od čeho by měkké ruce hrubly. Jel. — čím. Páry studeností vzduchu hrub- nou. Rkp.

78872   Hrubnožec Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubnožec, žce, m., Humbertia, die Hum- hertie, rostl. H. velikokvětý, h. madagasca- riensis. Vz Rstp. 1088.

78873   Hrubný Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubný, trochu hrubý, ziemlich, etwas gross. Ros.

78874   Hrubo Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubo, hrubě, grob, dick, gross. Z hruba délá, teše. Ros. Z hruba se vyslovuje d, d' měkce. Jg. Užitek n. výnos, váha, zisk z hruba. Z hruba něco pracovati.

78875   Hrubo Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubo. Kaplička z hruba vystavěná. Šml. 1. 51. Z h-a někomu odpovídati. Us. Tč.

78876   Hrubo Svazek: 8 Strana: 0116
Hrubo. Nediv se, že sobě tak h. (hrubě) činím (naříkám). Tkadl. I. 27.

78877   Hrubobřichý Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubobřichý, dickbäuchig. L.

78878   Hrubocitný Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubocitný, schwerfühlend. Koll. Zp. II. 491.

78879   Hrubočelatý Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubočelatý, grossstirnig. Reš.

78880   Hrubočlunec Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubočlunec, nce, m., macrotropis, rostl. luštinatá. Rostl.

78881   Hrubodeskový Svazek: 9 Strana: 0074
Hrubodeskový. H. břidlice. Mtc. 1899. 167

78882   Hruboduchý Svazek: 10 Strana: 0588
Hruboduchý převor. Zvon VI. 204.

78883   Hrubodušnosť Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubodušnosť, i, f. = silné dýchání. Uvésti v h. a potom v silný pot. 1529. Exc.

78884   Hrubohlásek Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubohlásek, ska, m., baryto, pták. H. strakatý, špinavý. Presl.

78885   Hrubohlasý Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubohlasý, starkstimmig. Čch.

78886   Hrubohlasý Svazek: 8 Strana: 0116
Hrubohlasý. H. barbora (basa). Phľd. 1894. 571.

78887   Hrubohlavec Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubohlavec, vce, m., hlaváč, Gross- kopf. Jg.

78888   Hrubohlávka Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubohlávka, y, f., macrocephala, hmyz stěnicovitý. Krok.

78889   Hrubohlavý Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubohlavý, hlavatý, grossköpfig. Berg.

78890   Hrubohlučný Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubohlučný. H. popraží, é^íůovnu,- (velehlučný). Lšk.

78891   Hrubohubý Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubohubý, diekmäulig. Šm.

78892   Hruboklešťan Svazek: 1 Strana: 0501
Hruboklešťan, a, m., megachile, hmyz včelovitý. Krok.

78893   Hrubokorý Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubokorý, grobrindig. H. dub. Um. les.

78894   Hrubokostý Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubokostý, hrubých kostí, dickknochig. L.

78895   HrubokoŽní Svazek: 9 Strana: 0074
HrubokoŽní či mnohopaznehtní ssavci, multungula, Dickhäuter. Mus. 1849. IV. 70.

78896   Hrubokrevnosť Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubokrevnosť, i, f., dickes Blut. Čern.

78897   Hrubokrevný Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubokrevný, von dickem Blute. Čern.

78898   Hrubokvět Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubokvět, u, m., macranthus, rostl. vik- vovitá. Rostl.

78899   Hrubolání Svazek: 10 Strana: 0095
Hrubolání, n. = hrubé lání. Msn. Od. 355.

78900   Hrubolátný Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubolátný. H. nerovnosť. Pl. I. 22.

78901   Hruboletý Svazek: 6 Strana: 0379
Hruboletý, grobjährig, starke Merkmale des Jahrwuctises habend, v lesn. Šm.

78902   Hrubolící Svazek: 9 Strana: 0074
Hrubolící. Pal. Děj. IV. 2. 203. Vz Hru- bolícný v VI. 379.

78903   Hrubolícný Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubolícný, grobnarbig. H. kozlovice. Šp.

78904   Hrubomel Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubomel, u, m. = holandr na drť polo- mletou, der Halbzeugholiänder. Šp.

78905   Hrubomletý Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubomletý, grobgemahlen. Šp.

78906   Hrubomluvnosť Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubomluvnosť, i, f., grobe Sprache. Šm.

78907   Hrubomluvný Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubomluvný, grob, ungebildet spre- chend. Jg.

78908   Hrubonártec Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubonártec, tce, dryinus. hmyz. Krok.

78909   Hrubonitý Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubonitý, grobíädig. Dch.

78910   Hrubonoh Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubonoh, a, m., megalopa, korýš rako- vitý. Krok.

78911   Hrubonohý Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubonohý, dickfüssig. L.

78912   Hrubonos Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubonos, a, m., nasalis, druh opice. Presl.

78913   Hrubonožec Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubonožec, žce, m., humbertia, rostlina svlačcovitá. Rostl.

78914   Hrubonožka Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubonožka, y, f., megalopus, hmyz. Krok.

78915   Hrubook Svazek: 9 Strana: 0074
Hrubook, a, m., euglenes, brouk. H. černý, e. nigrinus, hnědý, pygmaeus, obroučkový. pruinosus, proláčkoštítý, oculatus, žíhaný, populneus. Vz Klim. 516.

78916   Hrubookác Svazek: 8 Strana: 0548
Hrubookác, e, m., eusthetus, brouk. H. červenohnědý. e. laeviusculus, dvojtečný, bi- punctatus, hnědohlavý, ruficapillus. Vz Klim. 234.

78917   Hruboosedlý Svazek: 6 Strana: 0379
Hruboosedlý = půlláník Na Hané. Wrch.

78918   Hruboposměšný Svazek: 9 Strana: 0075
Hruboposměšný. H. přivítání Zát. Př. 222a.

78919   Hruboprstý Svazek: 6 Strana: 0379
Hruboprstý, grobgfingerig. Kká. Td. 24.

78920   Hrubopřádelní Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubopřádelní stroj, Vorspinnmaschine. Světoz.

78921   Hruborázný Svazek: 10 Strana: 0095
Hruborázný muž. Kká. Sion II. 78.

78922   Hruboráž Svazek: 6 Strana: 0379
Hruboráž, e, m., pachyma, die Riesen- trüffel, houba. H. indský, p. regium; karo- linský, p. cocos; pukavý. p. solidum. Vz Rstp. 1970.

78923   Hruborostlý Svazek: 6 Strana: 0379
Hruborostlý, starkgewachsen. Tč.

78924   Hruborysý Svazek: 10 Strana: 0095
Hruborysý typ. Nár. list. 1904. 244. 13.

78925   Hruboskalský Svazek: 10 Strana: 0095
Hruboskalský. 1756. Sr. Velkoskalský.

78926   Hrubosnedý Svazek: 8 Strana: 0116
Hrubosnedý. H. země. Zbrt, Tan. 284.

78927   Hrubosrstný Svazek: 10 Strana: 0095
Hrubosrstný pinč. Us.

78928   Hrubosť Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubosť, i, f. = velikosť, tlustosť, die Dicke, Grösse. H. písku, Us., bolesti. D. — H. = hmotnosť. Ceremonie h-sti naší slouží. Br. — H. = nevzdělanosť, Grobheit, Rohheit. Svou h-stí vše si pokazil. Us. — Jg.

78929   Hrubostopý Svazek: 9 Strana: 0075
Hrubostopý. Vz Trnoústec.

78930   Hruboš Svazek: 7 Strana: 1267
Hruboš, e, m. = hrubý člověk. Phľd. XII. 729.

78931   Hrubotečký Svazek: 9 Strana: 0075
Hrubotečký. H. mandelinka. Klim. 685.

78932   Hrubotvárný Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubotvárný, roh gestaltet, H, muž, Cch. Mch. 85., židle. Čch.

78933   Hrubousedlý Svazek: 10 Strana: 0095
Hrubousedlý = sedlák. Nár. list. 1901. č. 199.

78934   Hrubovatý Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubovatý = hrubný. L.

78935   Hrubovazný Svazek: 10 Strana: 0095
Hrubovazný krk = tlustý. Msn. Od. 136.

78936   Hrubovice Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubovice, dle Budějovice, Raubowitz, ves u Chrasti.

78937   Hrubovlhkosť Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubovlhkosť, i, f., Phlegma. Lék. kn.

78938   Hrubovlhký Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubovlhký, phlegmatisch. Jg.

78939   Hrubovlnný. H Svazek: 10 Strana: 0588
Hrubovlnný. H. ovce. 1561. Arch. XXII. 188.

78940   Hrubovlný Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubovlný, grobwollig. Us.

78941   Hrubozel Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubozel, e, m., Meierkraut, rostl.

78942   Hrubozel Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubozel = laskavec rozložený, amaran- thus blitum. Vz Rstp. 1268., FB. 32, Čl. Kv. 156.

78943   Hrubozel Svazek: 7 Strana: 1267
Hrubozel, albersia, rostl. Vz Ott. I. 716

78944   Hrubozob Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubozob, a, m., dlask, Kirschfink. L.

78945   Hrubozob Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubozob, loxia coccothraustes, cocco- thraustes vulg., der Dickschnabel. Si. les.

78946   Hrubozobý Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubozobý. Vz Pták.

78947   Hrubozobý Svazek: 9 Strana: 0075
Hrubozobý. H. ptáci, crassirostres, Dick- schnäbler. Vz Sír. III. 75. nn.

78948   Hrubozrnitý Svazek: 10 Strana: 0095
Hrubozrnitý. H. sůl. Stan. III. 144. Sr. Hrubozrnný.

78949   Hrubozrnný Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubozrnný. H pískovec, Stč. Zem. 723., žula, složení, NA. IV. 172., střelný prach. Us.

78950   Hrubozrnný Svazek: 10 Strana: 0095
Hrubozrnný vtip. Jakl. Mar. 15.

78951   Hrubozrný Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubozrný, grobkörnig. D.

78952   Hrubství Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubství, hrubstvo, a, n., Grobheit. Rk.

78953   Hrubšice Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubšice, dle Budějovice, Hrubsehitz, vsi u Mor. Krumlova a Prostějova. D. ol. II. 102. Jak vděčni byli Htubšičtí (u Prost.) za darované jim koryto? Vz Sbtk. Krat. h. 165.

78954   Hrubý Svazek: 1 Strana: 0501
Hrubý; hrub, a, o; komp. hrubější, hrubší. H. = veliký, gross. V. Chlapec už hrubý. Kts. H. dělo, střelba, Vrat., nos, V., skála, Rkk., mše (veliká, zpívaná), Us. u Jilem. a na Mor.; lež, přestupek, Nt., oltář, hrubého zrna. Jg. — H. = tlustý, silný, dick, grob, stark. H. provaz, kladivo. Jg., D. — H., ne tenký, ne jemný, nicht fein, grob. H. písek, V., mouka, papír, příze, ubírák (hoblík), struna na base, D., sukno, šídlo, jehla, zrno, maso. Jg. Hrubého léta dříví, grobfaserig. Us. H. chléb, len (koudel). V. Člověk hrubého těla, hrubé tváři. Ros. — H. = nesnadný, ne- lehký, těžký, grob, schwer. II. potrava, jídlo, D., zvíře (slon), práce, Jg., zvěř (zubr, los, jelen). Šp. Jsem vám hrubý v očích a protož mne zabiti usilujete. Br. — H. = tlustý, fett, dick. Břicháč, který h. břicho má. V. Břicho hrubé míti (těhotnou býti). V. H. žena, má hrubý život (těhotná). Na Slov. — H. = neokřesaný, nelepý, nevycepovaný, grob, derb, unhöflich, massiv, roh, un- gehobelt, ungeschliffen, ungebildet. Jg. — H. člověk (hrubec, hrubeš, hrubian). Jg. H. mravy, žerty, slova. L. H. co pařez, Us., co měch. Pk. H. vtip, Jel., osel (bloud), V., mluva, řeč, jazyk. Jg. Hrubého díla pacholek (hloupý, nezdvořilý. V. ). Prov. Jg. — na koho, ke komu: k lidem. Lid těch časuov hrubý k božiej službě bieše. Výb. I.. 309. — Stran přísloví vz: Durich, Knot, Kuba, Kůra, Opálený, Pacholek, Plíce, Sláma, Sršeň, Tele, Úštěpek. — Hrubá Skála, místo v Če- chách, Grossskal, mezi Jičínem a Turnovem.

78955   Hrubý Svazek: 6 Strana: 0379
Hrubý = veliký. H. trh, Rb., provinilec, Lpř., písek, Us, moc, Osv. I. 150., ústa. Sml., uhlí, Hř. 23., neznalstvi, obrys, Dk., dům, pán, paní. Mor. Tč., průřez, Pcl. 77., muzika, Hrb., úpis (dlužní; malý úpis, směnka), na Mor., Rjšk., škoda. Půh. I. 249. Před naše je pěkný h. trávnik. Sš. P. 606. Hrubou chvíli nemohl ani slova promluviti. Abr. — H. == silný. H. strom (tlustý), Brt., plášť, Čch. Bs. 22., nerost, NA. V. 471. — od čeho. Ruce hrubé od práce. Hrts. — H.. = tlustý. H. žena (tehotná). Laš. Tč. — H. = čirý, pouhý. H. materialismus. Osv. I. 159. — H. = nelepý, nečistý a p., roh. H. kov = legovaný (proti ryzímu), Kaizl 149., tváře, Kká. K sl. j. 161., smích, Šbr., zisk, výtěžek. Roh-, Brutto-, příjem, váha, užitek, výnos. Šp., Dch., Kaizl 110. H. člo- vek neřídí se rozumem, ale chtíči svými. Lpř. — H, os. jm. — H. z Jelení Řehoř, † 1514. Vz S. N„ Jir. Ruk. I. 261., Pyp. K. II. 340., 341., Ukaz. 45., Tf. H. 1. 3. vd. 39., 75, 76., Jg. II'. 1. 2. vd. 565., Šb. D. ř. 2. vd. 249., Rk. Sl, Jelení. — H. s J. Sig. 1497.-1554. Vz S. N., Tf. H. 1. 3. vd. 43, 75., 76., Jg. H. 1. 2. vd. 566., Šb. D. ŕ. 2. vd. 249., Jir. Ruk. I. 262., Pyp. K. 539. — H. z Löwenher zu a Jelení Vz S. N. — H. Timoth. Vz Bačk. Př. 172., 173.

78956   Hrubý Svazek: 7 Strana: 1267
Hrubý = veliký. H. roh (jednorožce). Mill. 105. — H. Tim. Cf. Bačk. Př. 172., 173. — H. Jiří (Jelenský z Jelení.) Cf. D. Lhrg. 359.

78957   Hrubý Svazek: 8 Strana: 0117
Hrubý. H. nemoc = padoucnice. Han. Brt. D. II. 487. — Hrubá Skála v Rkk. Zákrejs v Osv. 1896. doporučuje psáti: hrubá skála. Cf. List. fil. 1896. 259.

78958   Hrubý Svazek: 8 Strana: 0548
Hrubý Mat., H. Kar., H. Jaromír, H. Timoth., spis. Vz Ott, XI. 801. H. z Jelení. Vz ib. 802.

78959   Hrubý Svazek: 9 Strana: 0075
Hrubý = těhotný. Je hruhá Slov. Mus. 1859. 503. -- H. z Jelení Řehoř Vz Vlč. Lit. I. 329., 351., Wtr. Vys. šk. 27., Flš. Písm. I. 269., Jub. XII. — H. z Jeleni Zikm. Vz Vlč. Lit. I. 338., 351., Flš. Písm. 1 316. — H. Timothej prof. a spis 1861—6. /3. 1898. Sr. Jub. XII. — H. Jar. Jub. XII.

78960   Hrubý Svazek: 10 Strana: 0095
Hrubý Timotej, prof. a spis. f 1896. Vyhl. I. 102. - H. Vád., soud. rada, nar. 1848. Vz Vyhl. I. 96. — H. Skála u Turnova. O staro- bytosti tohoto slova vz Osv. 1896. 363., 903.

78961   Hrubý. H Svazek: 10 Strana: 0588
Hrubý. H. dřevo (nezpracované). Čes. 1. XIV. 422. — H. z Jelení Zikm. Sr. Mus. 1905. 288.; H. Tom. a Václ., spis.

78962   Hruby, sam Svazek: 6 Strana: 0379
Hruby, sam. u Dobříše.

78963   Hrubýš Svazek: 10 Strana: 0095
Hrubýš, e, m. = hrubec Vz Gb. Slov.

78964   Hruď Svazek: 1 Strana: 0501
Hruď, i, f.; hrudi, í, pl., f. (Lk. ), hrudí, í, n., hrudíčko, a, n. = prsy, die Brust. Sloveť pak ta dlúhosť spojením těch (sedmi prsních) kostí vlastně hrudie. Sal. Telecí hru- díčko. D. Vz Kosť, Kostra. — Hruď u hmyzu se skládá z předoprsí, meziprsí n. mezihrudí a zadoprsí. Jhl. Vz S. N. III. str. 945.

78965   Hrud Svazek: 6 Strana: 0376
Hrud, hrúd, u, m. = suchá země, su- šina, kde není mokřina, trockener Boden. My máme seno t hroudu! Na mor. Slov. Šd. Cf. Hrúd.

78966   Hrud Svazek: 6 Strana: 0379
Hrud, u, m. = massa. Svařil spolu (smolu, běl u vlasy; i učinil h. BO. — H., a, m., os. jm. Arch. IV. 381.

78967   Hruď Svazek: 6 Strana: 0379
Hruď, pectus, prední strana hrudníku. Stťf. Vz Hrudník, Mz. v List. filoi. 1880. 202., Mkl Etym. 79. Hrudí telecí, nadívané, stočené, se slaninou, zadělávané, se smr- žemi, s kaštany, s makaronkami, skopové, smažené. Hnsg. — H. brouků, motýlů, tho- rax. Kk. Br. I. 15, Kk. Mot. 4. - H., psí jm. Škd.

78968   Hrúd Svazek: 6 Strana: 0379
Hrúd, u, m. = prostora až o 3 sáhy vyšší ostatní, kde řeka Morava už neza- tápí, 3 — 5 jiter zaujímající. Jména těchto hrúdů a) na Mikulčicku: Valy, Uhlenka, Melesín, Osová; b) na Týnecku: Patorocká, Bělúš, Střebunka, Jasnový, Košár, Jabo- rový, Uhlenkový, Habrový; c) na Tvrdon- sku: Jaslový, Kopřivový, Zaječí, Rúbani- cový. Liščí; d) na Lanžhotsku: Chmelsko, Hrubý Bojek, Mokrý Bojek, Kyčová, Dú- bravka, Lány, Habrový (hrúd). Vz Brt. v Obzoru 1883. 113., Hroud (dod.).

78969   Hrud Svazek: 7 Strana: 1267
Hrud = zvýšenina. Slov. Šb. D. 67.

78970   Hruď Svazek: 7 Strana: 1267
Hruď vysoké peci. Us. Pdl. Vz násl. Hrudníce.

78971   Hruď Svazek: 8 Strana: 0117
Hruď. O původu slova a skloň. strč. vz Gb. H. ml. L 46., 26.

78972   Hruď Svazek: 9 Strana: 0075
Hruď. Hruď motýlů, vz Exl. 11., brouků, vz Klim. (úvod).

78973   Hruď Svazek: 10 Strana: 0095
Hruď, i, f. Když je na hrudi kámen (starosť), nedobře se to oddychuje. Tbz. V. 6. 106.

78974   Hruda Svazek: 1 Strana: 0501
Hruda, hrouda, hrudka, y, f., hrudí, hroudí, n., Erdkloss, -scholle, Klumpen, Scholle. Jg. Hruda, Br., Ros., D., hrouda, Reš., Us. Hruda, hrouda, hroudou n. hrudou; gt. pl. jen: hrud. H., kus země suché, trupel, obal. H. veliká: lavice; hroudy = hrudí. Jg. Mnohá h. se tu svalí (nebude bez nesnází. Vz Nesnáze). Č. — H., cokoli suchého a v hromadě se drží- cího, ein Klumpen. H. fíkův, cukru, soli, másla, zlata, stříbra, sněhu, sýra. Ros., D., Br.

78975   Hruda Svazek: 6 Strana: 0379
Hruda. MV. Cf. Mkl. Etym. 79. Jako hruda bez života na zem klesl. U Rychn. Je jako hruda (malý a zavalitý). Kšá. Na zimu hrudka budka (hroudy chrání obilí od zimy); Zaseti do hrud. Slez. Šd. — H. Poslal ku kraľovi hrudu svra. Ht. Sl. ml. 210. H. sýra. Brt. P. 165. Chlapci moji, dobre paste, dám vám zésť Hrudu (sýrek). S1. sp. 187. Vz Hrouda, Hrudka.

78976   Hruda Svazek: 8 Strana: 0117
Hruda. Jseš jako h. = nemotorný. U Žleb. NZ. II. 615. Jakous tam hroudu sválel (ne- snáz střápal). Bl. Gr. 297.

78977   Hruda Svazek: 9 Strana: 0075
Hruda. Seděl tam jak zajíc pod hrudou. Us. Hořen. 97.

78978   Hruda Svazek: 10 Strana: 0095
Hruda soli = 10 liber. Zvon II. 75.

78979   Hruda Svazek: 10 Strana: 0588
Hruda, y, f. Hroudy mraku (chuchvalce). Čes. 1. XV. 143.

78980   Hrudař Svazek: 1 Strana: 0501
Hrudař, e, m., der die Schollen zerschlägt. Rohn.

78981   Hrudařka Svazek: 6 Strana: 0380
Hrudařka, y, f. = ženská, která hroudy tluče. Šd. — H. == čistý šat, do kterého se dává hrudka ovčího sýra a který se věší na klín, aby syrovátka vytekla. Val. Brt.

78982   Hrudatý Svazek: 7 Strana: 1267
Hrudatý = mající hrudy. H. zemina. LObz. XVI. 213.

78983   Hrudce Svazek: 6 Strana: 0380
Hrudce svacené = hrudí svěcené. BO.

78984   Hruden Svazek: 1 Strana: 0501
Hruden, ruden, dna, hrudnec, hrudenec, ence, m., měsíc příbytný, hrudní. Vz Hrudný. Jg. Schaltmonat. — Hruden, leden. Vz Gl. 75., Hruben. Hrudí, í, n., hroudí = hroudy, mnoho hrud, Erdschollen. Plné truhly měli hrudí a kamení. Kom. H-dím házeti. Na Mor. — H., vz Hruď.

78985   Hruden Svazek: 6 Strana: 0380
Hruden, měsíc. BO. (Mach. I. 1. 57.). Vz Hrudný.

78986   Hruden Svazek: 8 Strana: 0117
Hruden (měsíc). Cf. Dob. Dur. 96.

78987   Hruděž Svazek: 6 Strana: 0380
Hruděž, e, f., mě. Vz Tk. IV. 595.

78988   Hrudí Svazek: 6 Strana: 0380
Hrudí písčité, die Sandscholle. Škd. H. jeho jest zlato, glebae illius aurum; H. se spojovalo. BO. Pakli bude tvrdé hrudie, ale ztluče je. Št. Ku. š. 97.

78989   Hrudička Svazek: 6 Strana: 0380
Hrudička Alois. Vz Bačk. Př. 167.

78990   Hrudička Svazek: 7 Strana: 1267
Hrudička Ant., nar. 1843 Cf. Bačk. Př. 167.

78991   Hrudička Svazek: 8 Strana: 0548
Hrudička Alois, kněz a spis., nar. 1843. Vz Ott. XL dod.

78992   Hrudihlava Svazek: 1 Strana: 0501
Hrudihlava, y, f., Kephalothorax, hmyz. Rk. —

78993   Hrudihlava Svazek: 6 Strana: 0380
Hrudihlava není hmyz, nýbrž hruď a hlava dohromady srostlé jako u rakův a pavouků. Mý.

78994   Hrudihlava Svazek: 8 Strana: 0548
Hrudihlava = hlacahruď (3. dod.).

78995   Hrudiměrství Svazek: 10 Strana: 0588
Hrudiměrství, n., thoracometria. Ktt.

78996   Hrudistý Svazek: 6 Strana: 0380
Hrudistý = plný hrud, drsný. Ctnost' vyznává sama hrdá, že jej cesta h. a tvrdá. Zbr. Báj. 68.

78997   Hrudistý Svazek: 10 Strana: 0095
Hrudistý = hroudovitý. H. země. Msn. II. 5.

78998   Hruditi se Svazek: 1 Strana: 0501
Hruditi se, il, ění = nelaskavým býti, unfreundlich sein. — se na koho čím (za- star. ). Darmo mluvíš a na mne se hněvem hradíš. Kat. 344. — H. = hrouditi.

78999   Hrudka Svazek: 1 Strana: 0502
Hrudka, y, f., ein Klümpchen. H. soli (krupička, zrno soli, Salzkorn). D. H. bílá, žlutá, zelená atd. Us. H. červená = rudka, Röthel. Us. — H. v hrnčířství kus hlíny od válenice utržený a pro kruh pripravený, z kteréhož se hrnec na nadkruží dělá. Hrnčíř dělá z trupele válenici, z válenice hrudku, z hrudky nádobu. Dch.

79000   Hrudka Svazek: 6 Strana: 0380
Hrudka sýra. Vz Hrouda, Hruda. H. = sýr ze syrovátky v hroudu stlačený. Brt. Sýr se na hrudky, hrudy prodává. Laš. Tč.