271001   Ráček Svazek: 7 Strana: 0549
Ráček v bot. Cf. Rstp. 707. — R. safí- rový, saphirina fulgens, Brm. IV. 2. 57., hvězdový, placoparia Zippei (zkamenělina). Frč. Geol. 63. — R. os. jm. D. ol. I. 136., Jg. H. 1. 616., Pk. MP. 23.

271002   Ráček Svazek: 8 Strana: 0573
Ráček, čka, m., čes. tanec dle textu písně: Leze ráček přes potůček. Vz Čes. 1. VI. 232.

271003   Ráček Svazek: 9 Strana: 0267
Ráček, tanec. Čes. 1. VI. 559.

271004   Ráček, čku Svazek: 10 Strana: 0324
Ráček, čku, m., sanicula, rostl. Vz Ott. XXI. 17. — R. = druh hádanky.

271005   Ráčení Svazek: 3 Strana: 0006
Ráčení, vz Ráčiti.

271006   Ráčení Svazek: 7 Strana: 0549
Ráčení. Píši zanechav r. a vámkování. Výb. II. 1160.

271007   Račenský Svazek: 7 Strana: 0549
Račenský, ého, m. Vz Jg. H. 1. 616 , Jir. Ruk. II. 160.

271008   Račerovice Svazek: 3 Strana: 0006
Račerovice, dle Budějovice, ves u Tře- bíče.

271009   Račeti Svazek: 7 Strana: 0549
Račeti = rachotiti. Vz Odráčeti, Zará- četi, Vyráčeti. Val. Brt. D. 259.

271010   Rači Svazek: 3 Strana: 0006
Rači, vz Rád.

271011   Račí Svazek: 3 Strana: 0006
Račí, Krebs-. R. noha, oko (na Mor. ra- kůvka. Us. Hý.), klepeto, skořepina, máslo, lezení, jízda (zdlouhavá, die Ochsenpost). Jg. R. omáčka, Krebsensauce. Dch. R. nohy (kravské přední nohy od tahání křivé). Us. Hk. Račím chodem se zvedlo = zpátečně. Vz Neštěstí. V., Č.

271012   Rači Svazek: 7 Strana: 0549
Rači vz Rád.

271013   Račí Svazek: 7 Strana: 0549
Račí (rybník) u Třtic. R. oči. Mllr. 58. Tys r. klepeto (hloupý). Us. R. mor, bran- chiobdella, červ. Ott. IV. 572.

271014   Račí Svazek: 9 Strana: 0267
Račí rybník u Řenčova. Slan. 8.

271015   Račí Svazek: 10 Strana: 0324
Račí verš, palindrom. Vz Ott. XIX. 106.

271016   Račiar Svazek: 7 Strana: 0549
Račiar, a, m. = rakař. Slov. Čkžk. X. 52.

271017   Račiboř Svazek: 3 Strana: 0007
Račiboř — Ratiboř. Sš. P. 576.

271018   Račice Svazek: 3 Strana: 0007
Račice, e, f., rak samice, příp. -ica. Mkl. B. 294. Die Krebsin. Ne vždy rak na mlýně, někdy račice. Smil. — R., dle Budějovice, a) ves ve Víškovsku na Mor., vz S. N., b) u Smiřic, c) u Železn. Brodu, d) u Skutče, e) u Plzně, f) u Vodňan, g) u Roudnice, h) u Křivoklátu.

271019   Račice Svazek: 7 Strana: 0549
Račice = mochna jarní, rostl. V jiho- vých. Mor. Brt. L. N. II. 140.

271020   Račíček Svazek: 9 Strana: 0267
Račíček, čka, m., obisium cancroides, Bücherscoroion. Mus. 1849. IV. 53.

271021   Račík Svazek: 3 Strana: 0007
Račík, a, m., vz Rak.

271022   Račik Svazek: 8 Strana: 0332
Račik = raději. Již. Mor. Nár. list, 1896. č. 161. odp. feuill.

271023   Ráčik Svazek: 10 Strana: 0324
Ráčik, u, m. = ranice, police na chléb. Slov. Mus. slov. VIL 58.

271024   Račín Svazek: 7 Strana: 0549
Račín, a, m., os. jm. Vz Jir. Ruk. II. 160., Jg. H. 1. 616.

271025   Račín K Svazek: 9 Strana: 0267
Račín K., kazatel, + 1711. Vz Vlč. Lit. II. 1. 23.

271026   Račina Svazek: 3 Strana: 0007
Račina, y, f., račí vůně, der Krebsgeruch. R-nou páchnouti, krebsern. D.

271027   Račinec Svazek: 7 Strana: 0549
Račinec, nce, m. = račí ostatky, Krebs- reste. Laš. Tč.

271028   Račiněti Svazek: 3 Strana: 0007
Račiněti, ěl, ění, račinou páchnouti, kreb- seln. Šm.

271029   Račíněves Svazek: 3 Strana: 0007
Račíněves, vsi, f., ves u Uhlíř. Janovic. PL., Tk. III. 657.

271030   Račiněves Svazek: 7 Strana: 0549
Račiněves u Roudnice. Tam mívají v peci vodu a na silnici stávají háječky, aby se jim tam nikdo neutopil; také jsou tam velmi mlsní na bezinky. Vz Sbtk. Krat. h. 93.

271031   Račinský Svazek: 7 Strana: 0549
Račinský (Bačlněveský) Dan. Vz Jir. Ruk. II. 392., Mus. 1890. 284.

271032   Račisko Svazek: 7 Strana: 0549
Račisko, a, n. = ratiště, žerď u veli- kých senných videl. U Velehr. Tč.

271033   Ráčiti Svazek: 3 Strana: 0007
Ráčiti, il, en, ení, raky loviti, krebsen, Krebse fangen. Vind.

271034   Ráčiti Svazek: 3 Strana: 0007
Ráčiti, rač (račte), ráče (íc), il, ení; rá- čívati = rád, radši míti, chtíti, milovati, žádati, wollen, begehren, gern haben; milost míti, hodna někoho uznati, wollen, belieben, geruhen, würdigen. Jg. R. m. radčiti od rád, č .jest vsuvka. Šf. R., velle. Mkl. aL. 106. Cf. Gb. Hl. 141. — abs. Nechť nás dobývá, kdo ráčí. Troj. Račte! Belieben (Sie)! Dch. Aby to sám súdil, jakž ráčí. Půh. II. 323. — co. Má, co hrdlo (srdce, duše) ráčí. Us. — s inft. By to Bůh dáti ráčil. Sych. Rač Bůh žehnati. Kom. Račte se posaditi. Us. Ráčí-li mi toho Bůh popříti. Hus. I. 64. Také móž Bóh jimi hrózu činiti a jiné divy, kte- réž ráčí. Hus. I. 72. Rač jim dáti jich ot- měny. Kat. 3369. By jeho přietel ráčil býti. Dal. 49. Pán Bůh rač pozdraviti! Aby léna knížecí na hradě pražském podávati ráčil. Zř. F. I. A. 22. Pán Bůh rač dáti dále. Žer. 1591. Přísahu učiniti ráčil. Zř. F. L B. VIL — Solí., V., Ros., St. skl., Har., Vrat. Impe- rativem slovesa ráčiti a infinitivem opisuje se imperativ: Neračte tomu věřiti = nevěřte tomu. Vz Brt. S. §. 401., Mkl. S. 867. — Pozn. Často slýcháme: Co račte povídati?, což jest šp. m.: Co ráčíte p.? (poněvadž jest zde indikativ a nikoliv imperativ). — někomu (se) = pochlebovati, schmeicheln. Pýcha chce, aby se jí modlili a ráčili. Ros. Počíná si, jak se mu ráčí (jak chce). Us. Bůh ti ráčí, ať ti stačí. Komu pán Bůh ráčí, tomu všeho stačí. Přísl. na Ostrav. Tč. — se s kým = milovati, lieben. Na Slov. — koho čím = častovati, bewirthen, traktiren. L.

271035   Ráčiti Svazek: 8 Strana: 0332
Ráčiti. Jednoduchého slovesa toho užívá lid na Mor. jen mluvě s knězem, ale často složenin. Brt. D. II. 376. Cf. Uráčiti, Vyráčiti. — se s kým. Phľd. 1895. 358.

271036   Ráčiti m Svazek: 7 Strana: 0549
Ráčiti m. rádčiti od rád. Šf. III. 501. Cf. Mkl. aL. 106. — abs. Jsem spokojen, jak p. Bůh ráčí. Us. Dá každému, jakž ráčí. Hus II. 169. (23.). — co. Móž činiti, což ráčí. Hus II. 48. (190.). — s inft. Arch. II. 257., Umuč sv. Jiří v. 479., Výb. I. 597 , Výb. II. 10, 16, 18., 1251., BR 21. b., Zjev. sv. Brig., Hr. ruk. 225., 229., 365, 377.. Mst. v. 23 , 915., AlxB v. 226. (HP. 77.), Št. Kn. š. 51, 43., Sv. ruk. 176., Hus II. 191., 212., III. 70 — komu. Když je člověk z sebe, ráčí mu i nebe. Us. Tč.

271037   Račkati Svazek: 3 Strana: 0007
Račkati = lézti, kriechen. Na Slov. Bern.

271038   Rački Svazek: 9 Strana: 0267
Rački, ého, m., spis chorvat. Gb. H. ml. III. 1. 566.

271039   Račkovanie Svazek: 9 Strana: 0267
Račkovanie = račí chůze. Slov. Phľd. 1897. 139.

271040   Račkovať Svazek: 7 Strana: 0550
Račkovať = lézti jako rak, račkati. Slov. Rr. Sb.

271041   Račkovať Svazek: 8 Strana: 0332
Račkovať. Phľd. XII. 470. Cf. Račkati.

271042   Račký Svazek: 3 Strana: 0007
Račký, lezoucí, kriechend. Na Slov. Bern.

271043   Račký Svazek: 7 Strana: 0550
Račký, kriechend, schleichend. Slov. Beru.

271044   Ráčlování Svazek: 10 Strana: 0324
Ráčlování, n., rhotacismus.

271045   Ráčlovati Svazek: 7 Strana: 0550
Ráčlovati, rhatschen. Vz R (dod.).

271046   Ráčna Svazek: 7 Strana: 0550
Ráčna, y, f. = oblouk na kružný ne- bozez. Mor. Rgl.

271047   Račná Svazek: 8 Strana: 0332
Račná, é, f., trať na Vsetínsku. NZ. IV. 272.

271048   Račněti Svazek: 3 Strana: 0007
Račněti, ěl, ění, račnívati = račním se státi, krebsartig werden. — kde. Račníť u dobytka lehce zatvrdlosf vemene. Ja.

271049   Rační Svazek: 3 Strana: 0007
Rační, rakovitý, rozjídavý, krebsartig. R. narostlina (v nose). Sal.

271050   Račnice Svazek: 3 Strana: 0007
Račnice, e, f., aeglea, korýš. Krok. II. 248.

271051   Račov Svazek: 7 Strana: 0550
Račov, a, m., z Radešov, Radšov. Mus. 1889. 162.

271052   Račová Svazek: 10 Strana: 0324
Račová, é, f, potok, přítok Oravice na Slov. Sb. sl. 1901. 162.

271053   Račovice Svazek: 7 Strana: 0550
Račovice z Radoěovice. Mus. 1889. 163.

271054   Račovice, Radošovice Svazek: 3 Strana: 0007
Račovice, Radošovice, dle Budějovice, ves u Strakonic. PL.

271055   Račte Svazek: 9 Strana: 0267
Račte m. ráčíte. Co račte? Us.

271056   Račún Svazek: 8 Strana: 0332
Račún, u, m. = pocty, účet. Slov. Phľd. 1895. 256.

271057   Rád Svazek: 3 Strana: 0007
Rád, a, o, pl. rádi, y, a, adj., užívá se ho jen v nom. sg. a pl. D. V již. Čech. pl. rádi pro všecky rody. Kts. -á v rád stup- ňováno z o: roditi — rád,. Gb. Hl. 141. Komp. radši, rudější; v již. Čech. rejší (razší — rajší — rejší, Bž. 135.); komp. adv. raději, radše, radš, radější, radč, radči, radějše (Hus. I.414) radějie, radějé, raděj (Hus.), na Ostrav. rači (Tč.), ve vých. Čech. rejš. Radši stává u býti, určuje-li se jím podmět sám : byl bych radši, radši bych u vás byl; v jiných případech klade se: raději, radč: raději chci pracovati; radč mně to dejte než jemu. D. Vz konec článku — R. = chtě, s chutí, s veselou myslí, volný, dobrovolný, z dobré vůle; ochotně, bez přinucení, gern, willig. V. Co musím, rád učiním. Co člověk musí, jakoby rád. Us. Hý. Nedělá to rád; Od srdce, celým srdcem rád; Rádo se stalo (tak odpovídají, když někdo za něco děkuje). Us. Dch. Aby potom rádi nerádi táhnouti nemusili. Sl. Uh. I. 153. Rád a s chutí pra- cuje. V. Musil rád nerád to slyšeti. Kom. Rád béře a nerád dává. V. Kdo rád z svého udělí, toho pán Bůh nadělí. Prov. Beř rád, když dávají. Prov. — R., s potěšením, s li- bostí, zalíbením, mit Lust, mit Vergnügen, gern, froh. On to velmi rád jí; Co bys rád? Jest na světě rád; Káráme, koho rádi máme ; Rád by mi to namluvil; Jsem u nich rád viděn; Ty se rády pěkně strojí. Us. Dch. Hoch měl tu holku k zbláznění rád. Us. Já byl rád v tvé přítomnosti. U Lužan. Pm. Ráda piješ, ráda jíš, ráda si pěkně chodíš ; ráda pěkné krávy máš, neráda jim trávy dáš. Sš. P. 540. Neráda robíš, ráda šumně (pěkně) chodíš, ráda dlúho spíš. Sš. P. 541. Ztratila jsem, našla jsem, rozbila jsem, ráda jsem, za ten žbán pána mám; Koho ráda vidím, toho mi dát nechceš. Sš. P. 163., 212. Ráda-li mja matko, ráda-li mja vidíš ? tebe synu ráda, nevěstu neráda. Sš. P. Svůj k svému rád se hrne. V. Rád bych věděí, jak se má. Sych. Rád vidím, že se učí. Bern. Ráda ho vidí (miluje ho). Us. Rád pije, leží. Bern. Jest rád mezi lidmi. Us. Máš mne ráda? (Odpověď: Když tě nevi- dím). Všecko by rád sám pohltal. Rádby všecko všem z hrsti vydřel. Rádby houserem berana vyloudil. Kdo mluví, co chce, uslyší, co by nerád (slyšel). Rád o něm slyší, coby sůl v oči sypal. Rád ho poslouchám, když mlčí. Oči by rády, huba nemůže. Snadno tomu pískati, kdo rád tancuje. Kdo haní, rád má; kdo chválí, rádby odbyl; Tenby rád svou králku provedl. Rád by ho na lžíci (vody) utopil. Mám ho rád, co trn v noze. Mám ťa rád, jako koza nóž. Mt. S. Má ho rád jako koza nůž (pes kočku). Jg. Má ji rád jako vůl otep slámy. U Náchoda. Dř. Rád tam šel co sedlák do kabátu. Vz Bez- děčný. Lb. Kde rádo, zřídka bývej, kde ne- rádo, nikdy. Pk. — Pozn. Při rčení rád bych příčestí činné se vypouštívá. Zabečela kráva, že by ráda na pole. Brt. S. §. 431. Dyž rybu vyloví, ráda by do vody, jak sa dívča vydá, ráda by svobody; Rády by travičky, rády by ke dvoru. Sš. P. 469., 529. — Rád býti čemu, komu. Znaje, čemu jsou rádi a co sobě li- bují. V. Dal mi syna (Bůh), jemuž jsem velmi ráda byla. Br. Rádi tomu byli. Br. Byl rád těm jabkám. Us. u Rychn. Msk. Ja na to nic nedbam, ja temu rad. P. sl. 83. A já su ráda tej. Na mor. Zlínsku. Brt. Císař pro tě nepojede, chudobný tě mine, potom budeš tomu ráda, který pase svině. Sš. P. 297. Jsúci tomu velmi ráda. Kat. 239. Právu byl rád. Dal. 103. Ta bieše božiej cti velmi ráda. Dal. 55. Jo neráda takové řeči. Ehr. 30. Jsem tomu od srdce rád. Dch. Kdo nic nového nevídal, ten i starému rád. Brt. S. §. 109. — z čeho. Zdá se, žes nerád z pří- chodu mého. Ib. §. 200. — R., snadno, leicht. Co se rádo trhá a láme. Velmi rádo vlastní při cizím hyne. Kámen, kterým se často s místa hýbe, nerád mechem obrostá. Kdo příkře přistavuje, rád spátkem padá (rádo se s ním odvracuje). — Jg. — R., obyčejné, gewöhnlich, gern. Kdož se s me- čem rád obchodí, ten od meče často schodí. Kde se kouří, tu rád oheň bývá. Jablko nerádo daleko od jabloně padá. Pro pravdu se lidé rádi hněvají. Jg. Kdo čeho dosti má, rád tím plýtvá. Sych. — Komp. a superla- tiv. Vz nahoře. Slíbil raději toho základu polepšiti než umenšiti. NB. Tč. Než bych já ti věnec dala, raděj bych se rúbat dala, pro věneček zelený z rozmarýnu pletený. Sš. P. 349. Radějše byste mohli mój súd trpěti. Bž. 137. Radější já svú čistú česť chci nésti. Kat. 298. Nežbych Němcu věnec dala, radši bych ho roztrhala; Já tebe radši mám než husar koníčka; Radše mně ukažte inej milej dveře; Holianský pole habe radš nebelo, habe mý srdečko po něm netóžilo. Sš. P. 305., 507., 568., 368. I zdaliť chce pán Buoh oběti a ne radějie, aby se poslú- chalo hlasu božieho; Klaněli se stvoření radějše než stvořiteli; Některý raději slúží ženě než Bohu; Radějše běžíme do pivnice než do kaplice. Hus. 1. 52., 67., 128. Vem ty sobě radše kovářovo děvče; Radš falešné panny nechám; Nežbych sobě vdovce ples- nivého vzala, radši bych já radši do vody skočila; Měla si tys raděj věneček nechati. Sš. P. 95., 181., 197., 798. Svině radějšie volí lajna. Hus. I. 230. Já jsem rači doma než na polu (poli). Na Ostrav. Tč. Když musíš, jakobys nejradší. Prov. Pravíc, že by radější k smrti, nežli k tomu rozlučení svolila. Troj. Radši ho vidím, aby byl dál ode mne. Prov. Než bych byla v ráji, s te- bou jsem radějši. St. skl. A že by ještě radše, tomu byl, aby . . . Háj. Co pak mr- tvých raději hledíš nežli živých? Kom. Ra- dějše toto učiňte. BO. Radše bych s ním mluvil. BN. Raději na statku škodu nésti nežli na cti. V. Kohout na svém smetišti nej- ráději kokrhá. Prov. Jg. — Vz Radosť.

271058   Rad Svazek: 7 Strana: 0550
Rad = řad. Slov. — R., vz Radoslav (dod.).

271059   1. Rád Svazek: 7 Strana: 0550
1. Rád. Komp. radše, Moravci řkou obu- těji radši, Čechové dobří raději, okolo Pern- šteina říkají rajši Bl. 275. R. = ochotně. Rád to chci zpósobiti. Kar. 115 — R. = s libostí atd. R. to slyším, věřím; Neví, co by ráda. Us. Čo nebolo, to byt môže, len sa majme rádi. Ps. sl. On ťa má rád, dyž ťa ešče nemá. Brt. L N. II. 72. Mějte se tu rádi (= s Bohem); Ať nás mají rádi (ať nám dají pokoj)! Us. Tkč. Mnozí rádi by české knihy zatratili. Št. Kn. š. 3. (4., 7.). Sv Prokop nechtě rád opatem býti. Hrad. 8. a. (Vz List. fil. 1886. 411). Co rádi či- níme, to rádi mluvíme. Us. Bž. Krt v do- brých lukách rád ryje, vlk na ovce rád vždy vyje. Alx. — jak. Měli se rádi, až k smrti, Sá., nad míru, Dch., ukrutně. Us. Má ho rád jako pěsť na tváři, jako jiskru na ruce, jako sůl v očích, Lpř., jako pa- zdeří v prdeli, Us. Holk., jako své vlastní oko v hlavě. Dch. Ráda tě mám ako tá kalina slnko a rosičku. Bl. Ps. 12. Má ho rád jako valach hříbě, jako kocour koťata, Us. Tkč., jako vodu v žaludku, jako zajíc buben. Us. — R. čemu býti. Sú rádi ho- sťom; Zastřelil sem korotvu, tej sem byl radši než zajícovi. Us. Brt. D. Takť by rádi byli jich dobrému jako tvému. Št. Kn. š. 87. (69., 156) To jsem tomu nerada. Us. Byli jsme jim rádi poznavše jich dobrý úmysl k nám. Har.— R. bych s infiniti- vem. To bych se nerad dožrať; Rád bych pomocť; Rády by to dostať. Val. Brt. L. N. I. 225 (II. 357.). Rada bych sa vydať, ale ma nik' nechce. Sl. ps. 327. — R. = oby- čejně. O čem se večer mluví, o tom se rádo snívá. Us. Tkč. — Kompar. Roky jdú a krasa sa pominie, preto každé dievča radšej za muž ide. Sl. ps II. 1. 72. Radše bez božie milosti budú; Radějše; Každý měl by raději s pravdú odsúzen býti, než .. Št. Kn. š. 30, 80., 20. Radějšé přinutkej je Ib. 149. 22. Máme sě radějšé domnieti, že . . Hus II. 270. (I. 371.). Malují v do- miech zlé radějšie nežli dobré. Hus I. 371. To život rozmnožovalo raději (= spíše) než zmenšovalo. Kom. Lab. 116.

271060   2. Rád Svazek: 7 Strana: 0550
2. Rád, u, m. = řád. Slov.

271061   Rád Svazek: 8 Strana: 0332
Rád. Komp. také: rac, réši, réš. Brt. D. II. 240. Má ho tak rád, jako holub žitko (má ho rád), jako koza nůž (nerad). Phľd. XII. 560. Má ho rád, jako sedláci berní úřad, jako v patě trn. Šml. VIII. 232., Vck. Val. I. 108.

271062   Rád Svazek: 9 Strana: 0267
Rád. Kdo rád má, nerad ztrácí. Řezn. Lev. 48. Je rád, ako komu chyža horí. Zát. Př. IV. 321.

271063   Rád Svazek: 10 Strana: 0324
Rád. Tak ju rádi mali, ako oko v hlave. Rizn. 173. Když se dva mají rádi, zahřejou se na ledě a srovnají se na šindeli. Litom. 74. Rád ťa (má), ako pes palicu (hůl); Rád ho vidí, ako svoje hriechy. Mus. slov. IV. 65. V. 28.

271064   Rada Svazek: 3 Strana: 0009
Rada, y, f., gt. pl. rad. Dříve psávali rada n. radda nečiníce žádného rozdílu ve významu, ku př. Háj., nyní píšeme jen: rada. Vz ku konci Rada = rádce. R., spo- lečné o něco radění-se, mluvení, rozjímání, uvazování, der Rath, die Rathsehlagung, Befathsehlagung. V radách o něco s někým býti; v radu s někým vejíti. Háj. Radu držeti, bráti, míti; do rady, v radu jíti, v radě býti; do rady vzíti, povolati; radu s někým o něco bráti, držeti; někoho k radě bráti; rady snášeti; s radou něčí vše činiti; v radách kvapný a scestný; o čemž jest 1; bez rady (uvážení). V. Lživě naň svědčí aneb zlú radu proti němu dává. Hus. 1. 229. Pán stran dědictví sluhova v radu vzal syna dědice. Sš. Oa. 218. To nenávidění jich v osnovu rady boží přijato bylo. Sš. J. 247. (Hý.). Od nepřítele radu bráti. Us. Radu s někým bráti (s rychlíkem = s nohama se poraditi). Br., J. tr., Koc, Er. P. 171., 479., Výb. II. 4L, NB. Tč., Sš., Žer. f. 16, b. Šli do rady, jsou v radě. Ros. Konšelé na rad- nici toliko rady své držeti mají. Kol. 15. Tu nemúdrú radu vzěchu. Dal. 13. (1. 11.) Pozvav Styra, člověka k radé múdrého. Dal. 32. Žeby byl na radu pojal neudatného. Dal. 18. 27. Neuměje sobě dáti rady. Alx. To by z rady na sebe pověděla (= schválně, ta- kové jest dobrotisko). Us. u Rychn. Msk. Jak k Dunaji přijeli, velkú radu měli. Sš. P. 188. Jíti k někomu na radu. Sych. Rady o to mezi sebou skládali. Kom. V radu zlou se scházeti. Po radě bývají páni, moudřejší. Č. Po účinku zlá rada. Prov., Č. S radou = rozmyslně. V. Kde dva, tu r., kde tři (více), tu zrada, nebo: Ve dvou r., ve třech zrada. Prov., Č. 1 sešli se kmetové a mezi sebou radu brali. Gusle od Kappra. Radu s dějinami bráti. Kos. Ol. I. 143. Přece to na něm vymohla, kdo ví jakou radou. Us. Vk. Nejde daleko pro radu (pro odpověď); Dobrá r. je drahá; Z večera kvas, z rána rada Us. Kšá. Kdož o svá předsevzetí s Bohem radu bére, šťastný jest. Anth. II. 220. Protivnú radu sobě vzíti. Alx. Pro léta (mladá) ještě rady nemíti. Alx. Hněvem moudré rady překážky berou; Pochlebná a úlisná slova v radě nebezpečná; Když jest krátká r., přichází z ní nenabytím váda. Pr. Synu můj, drž se starých rady, jich po- slúchaje nedojdeš brzo vady. Pulk. Drž se dobré rady, nedojdeš brzo vady. Lb. Ale však najlepšie rada, jiež mój smysl móž za- chytiti. Kat. 2498., Bylo zle o dobrou radu. Dch. Svou radou v něčem působiti; něčí radou n. z něčí rady něco předsevzíti (ne: «a radu). Er., J. tr. Kdož rád sedí v radě, ten ostojí v každé svádě. Dal. 17. To je z míry dobrá rada. T. Bez rady nic nečiň. a po účinku nepykneš. č., Lb. Za radou něčí jíti (poslouchati). Us. Ani do rady, ani do vady. Vz Hloupý. Č. Chytrá r. ne vždycky svůj průchod má; Zlá r. vlastního pána bije; V které obci není dobré rady, tam ve všem panují velké vady. Rb. Vz Kvapnosť. Zlá rada rádci nejhorší. V., Lb. Po radě páni moudřejší. Lb. Vz Rozvážnosť. — R., porádnosť, schopnosť raditi, die Weisheit, Klugheit. Při starých lidech nachází se rada jako při mladých síla, V. Muž plný rady. Sych. — R., co v radě nalezeno, uzavřeno, der Rath, Entschluss, Anschlag, Plan. Radu proti někomu skládati. Br. Radu změniti, na jinou radu přijíti, nastoupiti. V. Stálý úmysl n. rada, V. Radu vykonati, trestati, zamítati, kaziti. Br. Radu někomu těmito slovy vynésti. Jel. Rady pronesení (zrada). V. Radu zjinačiti. V. — R. v theologii, též r. evangelická = raděné dobro t. j. takový skutek dobrý, jehož Bůh nepřikazuje, nébrž toliko odporoučí, jehož nepředpisuje, nýbrž jediné radí, der evangelische Rath, consilium perfectionis aneb též prostě consilium. MP. 19. Tři jsou rady evangelické totiž: 1. do- brovolná chudoba, 2. ustavičná čistota (či bezženství pro Krista volené) a 3. dokonalá poslušnost pod správcem duchovním. Jsouc- nost rad; námitky proti jsoucnosti rad; vy- konání rad; nauka, pravda o radách; roze- znávání mezi povinností a radou; rozdíl mezi příkazem a radou. Rada nevyslovuje nutnou podmínku k dosažení blaženosti na prosto; Kdo nevykoná rady, nehřeší; K čemu rada vybízí, je lepší; Věcně je tuto rozdíl mezi příkazem a radou světle vysloven; Kristus tuto uděluje rady; Kde však o radu jde, tu; Za vykonání rad neslibuje života věčného, nýbrž připovídá poklad v nebi; O pannách radu dávám; Katolické tedy ro- zeznávání mezi povinností a radou zakládá se na dostatečných důvodech biblických; Vždy činila církev rozdíl mezi povinností a radou; Bíledně to bije do oči při těch evangelických radách; Skutečně (fakticky) vyznává církev jsoucnosť rad učením o sli- bech ; Námitky proti jsoucnosti rad učiněné pochodí z nepravých podmínek (suppositio) a z nedorozumění; A proto nauka o radách tomuto zákonu lásky neodporuje; Pak by ovšem žádných rad nestávalo. MP. 19—23. Ale samého majetku odčísti se nepadá v obor povinnosti obecné, nébrž činí radu evange- lickou; R. nevztahuje se k účelu, nébrž ku prostředkům; Rady prohlídají k cestám. jakými člověk snáze, kratčeji a jistěji cíle svého dosáhá; Tři jsou podlé toho rady evangelické, jak i život světský zvláště třemi povozován bývá vášněmi; Jsou po- vahy lidské, které stíží jinak leč prostřed- kem evangelických rad spasení své opatřiti mohou; Ve slovích Páně také jiná r. evan- gelická se nalézá. Sš. Mt. 265. — R., přátel- ské, důvěrné poučení jako prostředek k ně- čemu, der Rath, Einschlag, die Meinung. V. Já vím radu. Nevěděli si rady ani pomoci. Proch. Kdež jest dobrá rada, tuť bývá i pro- spěch. Flav. Rada od smrada (špatná). To je rada od starého smrada. Us. Hý. Vyšla rada od smrada (od nezkušeného). Us. Sml. Dobré rady nezraď; z něčeho radu vzíti; na něčí radu dáti; rady neposlušný. Us. Dch. Nevěsty, ej jakou radu dáte? P. sl. 16. Ach mamičko, dajte vy mi radu, probil sem já zemanovi hlavu. Sš. P. 794. Pan král jde k babě na radu; Jen ty mi dobrou radu dej. Er. P. 481. Tou bych vám byl radou, abyste . . . Kos. 01. I. 226. Za radu někoho žádati. Arch. I. 83. Radu někomu v něčem dáti. Kat. 468. Něčí rady stříci. Alx. Tvé rady nechci zavrci. To není jeho kázáním ani radú. Půh. II. 222. Od myslí nepravých nečekej rad zdravých. Pk. Ne- vybírej, nepřebírej, tu ti dávám radu. Sš. P. 297. Z tvé rady. V. Radu komu dáti, vnuknouti; rady uděliti, radou pomoci; rady ptáti, hledati, žádati, za radu prositi; rady něčí následovati, poslouchati; radou něčí se říditi, spravovati; po radě cizí choditi, po- stupovati; radou cizí vedenu býti; něčí radě povoliti; jinou radu míti, rady snášeti; ne- věděti, jaké sobě rady dáti. V. Radou při- spěti. D. Radou a skutkem. Zlob. Radu bráti; o radu se ptáti. D. Něčí rady upo- slechnouti. Flav., Vrat. Na něčí radu dáti; Nevoní mu ta rada. Sych. V radě poblouditi. V. Rady od někoho žádati. Háj. Někoho za radu žádati; tázati se o radu. D. Tázal se znalců o radu; Zde není jiné rady než ustou- piti. Ml. Jsi-li mladý, užívej rady. Prov. Komu není rady, tomu není pomoci. Us. R. zlá, vz Rb. 271. — R. = osoby radu sklá- dající, též shromáždění jich, die Rathsver- sammlung, der Rath, Stadtrath atd. Domácí, říšská r. Dch. Raditi se o něco v rozdílných odborech rady (v rozdílných senatech, in abgesonderten Senaten etwas berathen). J. tr. Cizozemcóv v radu nevnaď; Múdrý král má múdré mieti v svej radě; Po radě pána po- znati ; Nevěrného z rady pudil. Smil v. 487., 477., 479., 468. V tajné radě s někým seděti. Kat. 2920. Na radě s někým seděti; V radu poče Němce jímati; Zeměné na Křivoklát sě tajně snidú a tu v tajnú radu vnidú; Pak múdřejším hrad poručí a v radě je vsdy seděti uči řkúc: Ktožť rád sedí v radě, ten ostojí v každej, svádě. Dal. 49., 168., 109., 124., 17. Kteří jsú v ty časy v radě byli. NB. Tč. Tu králova rada vyřkla, aby mi vše stúpil; Toho mám svědomie královu radu. Půh. II. 614., f)78. Než jestliže syn který na otci dílu požádá, otec s radú přá- telskú má mu díl dáti. Tov. 83. Věc v plné radě uvážená. V. Uznání rady. Kom. Stará, nová r. Radu osaditi, shromážditi, do rady jíti, do rady někoho volati. Us. K němu do rady se scházeli. Mus. Někoho do rady po- volati. Háj. Němec v české radě. Prov. R. jest již shromážděna. Ml. Počet větší v radě přemáhá. Pr. Z rady někoho vyvrci. Er. R. pěti osob, v pěti osobách, z pěti osob. Us. Dům rady obecné (radnice). V. Seděni rady n. na radě (soud). V. Dvorská r. vojenská. R. zemská, der Landesrath, r. hejtmana (z pánů a rytířů zemsk. hejtmanu na Mor. od případu k případu od sněmu přidělovaná), úzká (kněžská, der engere Rath der Brüder - unität, později: Starší jednota). Vz Gl. 290. Cf. Tov. 16. *R. tajná. Vz Žer. Záp. II. 188. R. královská, vz Rb. 271., Gl. 290. Proto 12 pánů v radě sedí, aby, čehož neví aneb čemuž nerozumí jeden, to druhý aneb jiný připomenul a vnukl. Pr. Na radách dobře mluviti a v boji se zmužiti. Pk. Vz více v S. N. — R., kdo radí, rádce, zvl. osoba k tomu určená, aby radila, der Rath, Raths- herr, Beisitzer. Někteří různili slovo radda = rádce, úředník a rada = radění, ku př. Kom., Plk. a jiní. Různění to však nemá žádného základu, ježto souvislost' ve větě smysl ukazuje. Jg., Brs. 153., Toms. R. soudu komorního, V., císařský, královský, knížecí, Ros., při řízení zemském, D., u práva, Plk., tajný, při stavu zemském, při appel- laci, městský, dvorní. Z Jg. R. místodržitel- ský, krajského, zemského (vrchního) soudu, finanční, školní, hospodářský. R. konsistorní (strany titulu vz Důstojnost' n. Důstojný).

271065   Rada Svazek: 7 Strana: 0550
Rada = radění se. Radu s někým vzíti. BO., Alx., Hus III. 100., Výb. II. 41. Vzali radu o něm, kterak by ho zahubili. Drk. (Mus. 1888. 330.). Všeckna naše myšlení a
rady. Pož. 58. S nimi v radu všel. Výb. II.
1331. Nechoď tam, kdež rady mají, doniž
tebe nezvolají. Sv. ruk. 197. Což s múdrú
radú činíš, v své se škodě méně viníš. Ezp.
965. Měj o to dobrou radu s múdrými. Št.
Přijde čas, přijde r. Us. Veliké věci potře-
bují veliké rady. Sb. uč. R. zvířat. Vz Sbn.
822., Jir. Ruk. II. 161. — R. = poučení.
Lepší dobrá r. než peníze. Us. Šd. Vyšla
r. z velkého hovada (špatná). VSlz. I. 236
Radou na Janka uhoditi (marně někomu
raditi). Mor. Knrz. Radou jeho všechno
činil. V. Toť jest moje r.; Ač budeš mé
rady střieci. Anth. On tu radu přije milě;
N'umě sobě dáti rady. Alx. Toho má mu
pomocen býti skutkem i radou. Št. Nemohú
sobě rady dáti; Podle rady ďábelské. Št.
Kn. š 87., 20. Někdy babská r. lepší než
desíti doktorů. Us. Tkč. Za takovou radu
vyseru se ti na hlavu (o tu nestojím). Us.
Ničím tak rádi neplýtváme jako svou radou.
Exc. Přišel sem, aby mi dal z toho dobrou
radu. Hr. ruk. 383. Jest veliký hřiech zlá
r. o blížniem bez jeho vědomie. Hus I. 234.,
379. Na světě není tak zlého jako r. muže
lstného; Jistá škoda v lestnej radě. Ezp
1352., 1353. R. otce synovi Vz Výb. I.
910. nn., Sbn. 249. Z brzké rady pochází
želení. Výb. II. 936. — Cf. Kn. rož. 133 ,
Jg. H. 1. 738. Rada: Iz, kaj ľudě jeďú;
seď, kaj ľudě seďú; stůj tam, kaj se stává;
dávaj, kaj se dává; zpívaj, kaj se nuďú;
uč se, kaj se učí; mluv tam, kaj se ptává;
spi tam, kaj se spává. Slez. Šd. — R. =
osoby atd. Zemská školní, zemědělská rada.
Us. Své šlechtice jměj v svej radě. Anth.
I. 3. vd. 34. R. biskupská, papežská. Hnoj.
R. větší = konšelé. Vz Wtr. Obr. 633. — R. = způsob, běh. Neví, jakou radou by se z toho dostal. Us. Msk. — R. = ochranná meta při hře v míč. Já jsem v radě; Skočil do rady. Us. Rgl. — R., y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 125.

271066   Rada Svazek: 7 Strana: 1374
Rada knížecí v Čech. Vz Ott. VI. 749 nn. Královská r. české země. Ib. 502.

271067   Rada Svazek: 8 Strana: 0332
Rada. Dobrá rada, hotová pomoc. Slez. Nov. Př. 288. — R. zvířat. Vz Vlč. Lit. 266., 286.

271068   Rada Svazek: 9 Strana: 0267
Rada. Lepšia r. ako vinš Mus. ol. L 25. I po radě dlouhé se přec jen rozhodne člo- věk v mžiku. Vaň. Göth. 67. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 353., 52. — R. = rádce. O skloň. sr. Gb. H ml. III. 1. 201., Vládyka. Pa- cholek radda králeva bude. Maš. ruk. (Mus. fil. 1898. 205. ) — R. = osoby atd. Velká r. = primator, král. rychtář, šepmistři, kon- šelé, osmisoudci, obecní starší horního města Hor Kuten; menší r. — šepmistři a konšelé. Br. St. 117., 120.

271069   Rada Svazek: 10 Strana: 0324
Rada. Z pravidla žádají lidé o radu, aby jí nenásledovali, aneb, když jí následují, proto, aby měli někoho, komu by mohli vyčítati, že jim ji dal. Vrch. Muš. II. 33.

271070   Rada Svazek: 10 Strana: 0324
Rada Alois, spis. Sr. Tob. 214.

271071   Radaliost Svazek: 3 Strana: 0011
Radaliost, vz Radihost.

271072   Radamaš Svazek: 3 Strana: 0011
Radamaš, e, m. == Rhadamanthus. Háj.

271073   Radaňský Svazek: 7 Strana: 0551
Radaňský potok v Písecku.

271074   Radáš Svazek: 8 Strana: 0573
Radáš, e, m. = přídavek, z maď. Slov. Kal. S. 145.

271075   Radášek Svazek: 7 Strana: 0551
Radášek, ška, m. = rarášek. Us. Nov.

271076   Radášek Svazek: 8 Strana: 0333
Radášek, ška, m. = rarášek. Dšk. Jihč. I. 10.

271077   Radášek Svazek: 10 Strana: 0324
Radášek, ška, m. místo: rarášek v již. Čech. Dš Sr. Huj. Progr 9.

271078   Rádati Svazek: 3 Strana: 0011
Rádati, řádávati = do řádu stavěti, ord- nen, reihen. V. — co, koho: myšlénky. D. — koho kam: v kolo tancující ř. Ler.

271079   Radava Svazek: 3 Strana: 0011
Radava, y, f., ves u Milevska. PL.

271080   Radavice Svazek: 7 Strana: 0551
Radavice, e, f. = rorejk. U Nové Paky. Hlr.

271081   Radba Svazek: 8 Strana: 0333
Radba, y, m., vz Radoslav (3. dod.).

271082   Radboř Svazek: 3 Strana: 0011
Radboř = Ratiboř.

271083   Radbuza Svazek: 3 Strana: 0011
Radbuza, y, f., řeka padající ve Mži u Plzně. Jg. Vadíta se lutý Chrudoš na Otavě křivě, Stiaglav chraber na Radbuzě chladně. Rkk. 71.

271084   Rádce Svazek: 3 Strana: 0011
Rádce, e, na Slov. radec, dce, m., der Rathgeber. V., BO. Radcím býti; Zlá rada rádci nejhorší. V. Takového r. maje. Kom. Křivého rádce se zprostiti. Sych Dobrý r. za boha. Pk. Více rádců více rady. Pk. — R. z povolání, der Rathsherr, Rath. V. I poče král rádci tázati. St. skl. V. 4. R. tajný. Aqu.

271085   Rádce Svazek: 7 Strana: 0551
Rádce. Cf. Gb. Ml. I. 94. (sklonění). Od svých rádci. Št. R. má povědieti pravdu tomu, komuž radí, užitečnú. Hus I. 234. Rádce — zrádce. Us. Tkč.

271086   Rádce Svazek: 8 Strana: 0333
Rádce, strč. skloň, podle panoše. Vz Gb. Km. -a. 28.

271087   Rádcovský Svazek: 7 Strana: 0551
Rádcovský, Rathsherrn-. Lpř.

271088   Radči Svazek: 9 Strana: 0268
Radči, vz Radši.

271089   Radčice Svazek: 7 Strana: 0551
Radčice v Litoměř. Vz Pal. Rdh. II. 403.

271090   Radda Svazek: 3 Strana: 0011
Radda, y, m., vz Rada.

271091   Raddota Svazek: 7 Strana: 0551
Raddota (!) = rada. Utvořil Rosa.

271092   Ráďé Svazek: 8 Strana: 0333
Ráďé = raději. Petrovice. Brt. D. II. 198.

271093   Radě, radče Svazek: 3 Strana: 0011
Radě, radče. Kom., Dh. 107. Vz Rád.

271094   Radec Svazek: 7 Strana: 0551
Radec, vz Rádce. — R. = Hradec. Us. Rgl.

271095   Radecký Svazek: 7 Strana: 0551
Radecký, ého, m., os. jm. Vz S. N., Rk. Sl.

271096   Radeč Svazek: 3 Strana: 0011
Radeč, dče, f., ves v Turnovsku. Vz S. N. —R., vz Rač.

271097   Radeč Svazek: 7 Strana: 0551
Radeč od Radka Pal. Rdh. I. 132. Cf. Radoslav (dod.). — R. či Rač = lesnatý hřeben u Rokycan. Krč.

271098   Rádečník Svazek: 3 Strana: 0011
Rádečník, u, m., v knihtiskárně náčiní, do něhož literky při sázení se kladou, der Winkelhaken. Us. Jg.

271099   Radegost Svazek: 7 Strana: 0551
Radegost, a, m. Vz Zbrt. 290., Radhost

271100   Radegost Svazek: 7 Strana: 1374
Radegost, Radigost, Radogost. Cf. Mách 27. 33.

271101   Radechová Svazek: 3 Strana: 0011
Radechová, é, f., Radechau, ves u Ná- choda. PL.

271102   Radechovka Svazek: 8 Strana: 0333
Radechovka, y, f., potok u Náchoda. Hrš. Nách. I. 237.

271103   Raděj Svazek: 7 Strana: 0551
Raděj, e, m., os jm. Pal. Rdh. I. 125.

271104   Raději Svazek: 3 Strana: 0011
Raději, raděj, radějie, vz Rád (kompa- rativ).

271105   Raději Svazek: 8 Strana: 0333
Raději. Výklad tohoto slova vz v List. fil. 1895. 319. Cf. Rád (i dod.), Ráďé, Radš, Rač, Radše.

271106   Raději Svazek: 9 Strana: 0268
Raději, f. -jši, n. -jši. Vz Gb. H. ml. III. 1. 308., -ějí.

271107   Radějov Svazek: 3 Strana: 0011
Radějov, a, m., ves u Manetína, Röding. — R., něm. Radiow, ves u Strážnice na Mor. — R., ves u Hořepnika.

271108   Radějov Svazek: 7 Strana: 0551
Radějov u Strážnice. Nejdou-li ve Stráž- nici hodiny dobře, říkají: Hodiny ukazují jako v R-vě na kostele nebo, že jdou podlé radějovských. Proč? O tom vz v Sbtk. Krat. h. 198

271109   Radějovice Svazek: 3 Strana: 0011
Radějovice, dle Budějovice, ves u Je- senic.

271110   Radejska Svazek: 3 Strana: 0011
Radejska, y, f., jm. lesa u Petrovic. Us. Dch.

271111   Radější Svazek: 3 Strana: 0011
Radější, radějše = raději. Vz Rád.

271112   Radek Svazek: 7 Strana: 0551
Radek, dka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 125., Arch. VIII. 76.

271113   Rádelní Svazek: 3 Strana: 0011
Rádelní, Pflughacken-. R. kolečka. Vz Rádlo. Us. Jg.

271114   Rádelní Svazek: 7 Strana: 0551
Rádelní. Vyvalil oči jako r. kolečka. Kos.

271115   Radelník Svazek: 8 Strana: 0333
Radelník, u, m. = jednoplužník. Sterz. I. 1175.

271116   Raden Svazek: 3 Strana: 0011
Raden, vz Radný.

271117   Radění Svazek: 3 Strana: 0011
Radění, das Rathen, der Rath. Staré jestiť přísloví. Buď hlemýžď v radění a pták v jednání. Rb. Vz Raditi.

271118   Radenice Svazek: 3 Strana: 0012
Radenice, dle Budějovice, ves u Velik. Meziříčí. PL.

271119   Radenín Svazek: 3 Strana: 0012
Radenín, a, m., ves v Táborsku. Vz S. N.

271120   Raděný Svazek: 3 Strana: 0012
Raděný; -ěn, a, o, gerathen. Vz Raditi. R. dobro -evangelická rada. Vz Rada. No- votáři pozdějších věků r-mu dobru mravní význam upírali. MP. 21.

271121   Radešov Svazek: 3 Strana: 0012
Radešov, a, m., ves u Police, u Volyně. PL.. Tk. 1. 485., II. 398., III. 90.

271122   Radešov Svazek: 7 Strana: 0551
Radešov, Rodisfurt, ves v Chebsku. Cf. S. N. XI. 91.

271123   Radhosť Svazek: 7 Strana: 0551
Radhosť = sbírka menších čes. prací Palackého Fr. Vz Pal Rdh. III. 257.

271124   Radhosť, Radhošť Svazek: 3 Strana: 0012
Radhosť, Radhošť, ě, m., bajeplný vrch v Beskydách nedaleko Rožnova na rozhraní Moravy a Slezska. Vz S. N. - R., vz Radi- host.

271125   Radhosťka Svazek: 7 Strana: 0551
Radhosťka, y, f. = dýmka, hůl z Rad- hostě. Šd.

271126   Radhošč Svazek: 7 Strana: 0551
Radhošč, Radhošt od Radhosta. Pal. Rdh. I. 132. — Radhošt, Radhoscht, ves u Vys. Mýta. S. N. XI. 91.

271127   Radhošťky Svazek: 7 Strana: 0551
Radhošťky, pl., f. Arch. VIII. 456.

271128   Radí, n Svazek: 9 Strana: 0268
Radí, n. = pořadí, rada. R. Sudetů. Pal.

271129   Radi-um Svazek: 10 Strana: 0324
Radi-um, a, n. = prvek působící ve tmě značné osvětlení, a to jest výsledkem energie elektrické; důležité pro lékaře a chemiky. Vz Nár. list. 1901. 85. 2., Zl. Pr. XXI. 286. Radium a radioaktivní látky. Vz Vstnk. XIV. 300.

271130   Radi-us Svazek: 3 Strana: 0013
Radi-us, a, m., lat., paprslek, der Strahl; polouměr, poloměr. Vz tato slova a S. N. R. vector, vz Provodič.

271131   Radiace Svazek: 3 Strana: 0012
Radiace, e, f., z lat., záření, die Strah- lung. S. N.

271132   Radiace Svazek: 10 Strana: 0324
Radiace, e, f., z lat. Elektrická r. Vz Vstnk. XII. 432. Světelná a tepelná r. Ib. XIII. 741., 750.

271133   Radiační Svazek: 7 Strana: 0551
Radiační body. Stč. Zem. 257.

271134   Radialní Svazek: 7 Strana: 0551
Radialní soustava kanalisace. Nár. listy.

271135   Radiant Svazek: 10 Strana: 0324
Radiant, u, m. Vz Strh. Mech. 15.

271136   Radiciren Svazek: 3 Strana: 0012
Radiciren, něm. z lat., v mathm., od- mocniti, die Wurzel aus einer Grösse ziehen. Stč.

271137   Radicirování Svazek: 8 Strana: 0333
Radicirování práva, Hrš. Nách. I. 461.

271138   1. Radič Svazek: 7 Strana: 0551
1. Radič od Radíka. Pal. Rdh. I. 132. - R., os. jm. D. ol. I. 326., Jg. H. 1. 617., Jir. Ruk. II. 161.

271139   2. Radič, raditel Svazek: 3 Strana: 0012
2. Radič, raditel, e, m. — rádce, der Rathgeber. Veleš.

271140   Radiček Svazek: 3 Strana: 0012
Radiček, čka, o, adj. = velmi rád, gar sehr gern. V. Radíček půjdu. Ros.

271141   Radičina Svazek: 10 Strana: 0324
Radičina, y, f., hora v Gemersku na Slov. Sb. sl. 1901. 166.

271142   Radičov Svazek: 3 Strana: 0012
Radičov, a, m., Rehšdorf, ves u Mor. Třebové. Vz Radišov.

271143   Radihosť Svazek: 7 Strana: 0551
Radihosť. V MV. nepravá glossa. Pa. 45. R. dle Šmb. S. I. 292. a S. N. VII. 164. = bůh válečný (rat = boj).

271144   Radihost, a Svazek: 3 Strana: 0012
Radihost, a, m. (Radahost, Radeyast, Radgost, Radhost, Radigast, Radoyast, Ra- doyošt, Radošt atd.), bůh hostinství a ku- pectví u starých Slovanův. Jg. Zavs,- fťvov, ochránce hostinství. Lpř., Jir. Mus. 1863. 151., 153.

271145   Radihošt Svazek: 3 Strana: 0012
Radihošt, a, m., ves n Milevska. PL.

271146   Radicha Svazek: 3 Strana: 0012
Radicha, y, f.. orthocerus, hmyz. Krok. II. 254.

271147   Radík Svazek: 7 Strana: 0551
Radík, a, m., Gaudentius. Kld. Rok. V. 200.

271148   Radík Svazek: 8 Strana: 0333
Radík, u, m. Kovář dělá kosy, srpy, hře- bíky, radíky aneb banty. 1670. Pras. Řem. 40.

271149   Radikal Svazek: 3 Strana: 0012
Radikal, radikál, u, m., prvek v ne- rostných, kyselinách. Takové skupeniny dvou prvků, jež samy opět co prvky se chovají, na způsob pravých prvků s jinými prvky opět se spojující zoveme základy či radi- kaly aneb organické radikaly (organische Radikale). Šfk. 387., 770., 779., 392. Cf. KP. IV. 676. Die Grundlage der Säuren. R-ly organické n. ústrojné, odvozené, původní; theorie radikalův. Nz. Vz S. N. — R., a, m. = radikalista.

271150   Radikal Svazek: 7 Strana: 0551
Radikal. Cf. Šfk. Poč. 23., 379., 412., 469., Schd. I. 278., 376.

271151   Radikál Svazek: 8 Strana: 0333
Radikál, a, m., vz Strana (3. dod.).

271152   Radikalism-us Svazek: 3 Strana: 0012
Radikalism-us, u, m., z lat., snaha o dů- kladné vykořenění všeho, co nesrovnává se s naším idealem a provedení rázných a roz- hodných oprav bez ohledu na jich přimě- řenost' a včasnosť. Hlavně o snahách politi- ckých a socialních. Vz S. N.

271153   Radikalism-us Svazek: 10 Strana: 0324
Radikalism-us, u, m. Vz Ott. XXI. 29.

271154   Radikalista Svazek: 3 Strana: 0012
Radikalista, y, m. (pl. -sté), přívrženec radikalismu.

271155   Radikalní Svazek: 3 Strana: 0012
Radikalní, radikální = důkladný, rázný, energisch. R. prostředek. — R., z radika- lismu vycházející. R. smýšlení. S N.

271156   Radikand Svazek: 3 Strana: 0012
Radikand, u, m., v mathm. číslo n. ve- ličina, z níž hledá se kořen některého stupně, mathamatische Grösse, aus der die Wurzel irgend eines Grades gezogen werden soll. S. N.

271157   Radikand Svazek: 7 Strana: 0551
Radikand = odmocněnec. Hra.

271158   Radíkov Svazek: 3 Strana: 0012
Radíkov, a, m., Radelsdorf, ves na Mor. u Nov. Jičína; R., Radikau, ves u Olo- mouce; R., něm. Radikow, ves u Nadějkova; R. dolní a. horní, něm. Radischen, ves u Dačic. PL.

271159   Radikovaný Svazek: 7 Strana: 0551
Radikovaný = vsazený, radicirt. R. živ- nosť. Pr. tr.

271160   Radikovice Svazek: 7 Strana: 0551
Radikovice, dle Budějovice, ves v Kr, Hradecku. S. N. XI. 92,

271161   Radíkovy Svazek: 3 Strana: 0012
Radíkovy, dle Dolany, ves v Opavsku. Vz S. N.

271162   1. Radím Svazek: 3 Strana: 0012
1. Radím, a, m., Gaudentius. Dal. k. 43.

271163   Radim Svazek: 7 Strana: 0552
Radim, ě, f., vz Boleslav, Chrudim, List. fil. 1882. 124., Pal. Rdh. I. 130.: z R-mi. - R, a, m., vz Radoslav (dod.).

271164   Radim Svazek: 8 Strana: 0333
Radim, a, m., vz Radoslav (3. dod.).

271165   2. Radim, i Svazek: 3 Strana: 0012
2. Radim, i, ť., ves a) u Jičína, b) u Kou- řimi. Vz S. N. Vz strany skloňování: Chru- dim. — Radimský.

271166   Radiměř Svazek: 3 Strana: 0012
Radiměř, e, f., Rothmühl, ves ve Svi- tavsku na Mor. Vz S. N.

271167   Radimír Svazek: 7 Strana: 0552
Radimír, a, m., vz Racek (dod.). Cf. Pal Rdh. I. 125.

271168   Radimský Svazek: 10 Strana: 0324
Radimský Václ., č. mal., nar. 1869. Vz Ott. XXI. 31., ZI. Pr. XXI. 106.

271169   Radín Svazek: 7 Strana: 0552
Radín, a, m., Raden, ves v Krnovsku. Šd.

271170   Radina Svazek: 3 Strana: 0012
Radina, y, f., soubor řádů zvířat. Am.

271171   Radina Svazek: 7 Strana: 0552
Radina, y, f., míst. jm. Půh. II. 127., 199.

271172   Radioaktivita Svazek: 10 Strana: 0324
Radioaktivita, y, f. Zjev r-ty t. j. vy- sílání různých paprsků charakterisovaných definovanými fysikalními i chemickými vlastnostmi a účinky, u četných látek., Vz Ott. XXI. 32., Vstnk. XII. 390. nn. Vstnk. XIV. 88. nn.

271173   Radioaktivní Svazek: 10 Strana: 0324
Radioaktivní látky, vz Vstnk. XII. 393., 16., XIV. 91. nn., paprsky. Nár. list. 1903. č. 157. 3.

271174   Radiofon Svazek: 8 Strana: 0333
Radiofon, u, m. = přístroj k přenášení zvuku tmavými paprsky. Vz KP. VIII. 378.

271175   Radiofon Svazek: 10 Strana: 0324
Radiofon, u, m. = přístroj, v němž se vzbuzuje ton se střídajícím ozářením tepelným. Vz Ott. XXI. 33.

271176   Radiografie Svazek: 10 Strana: 0324
Radiografie, e, f., vz Skiagrafie.

271177   Radiokonduktor Svazek: 10 Strana: 0324
Radiokonduktor. Vz Ott. XXI. 33.

271178   Radiometr Svazek: 3 Strana: 0012
Radiometr, u, m., stupňový oblouk k mě- ření polové výšky, der Radiometer. S. N.

271179   Radiometr Svazek: 7 Strana: 0552
Radiometr = vážky na světlo. ZČ. III. 22

271180   Radiometr Svazek: 10 Strana: 0324
Radiometr, u, m. Vz Ott. XXI. 35.

271181   Rádiový Svazek: 3 Strana: 0013
Rádiový, Hakenpflug-. Vz Rádlo.

271182   Radiozenital Svazek: 10 Strana: 0324
Radiozenital, u, m., v lučbě.

271183   Radírka Svazek: 7 Strana: 0552
Radírka, y, f., Radirgummi, n. Us. Pdl.

271184   Radirovati Svazek: 3 Strana: 0012
Radirovati, z něm. a to z lat., škrabati, vyškrabovati, nožíkem zhlazovati, schaben, kratzen; leptati (u umědirytcův), radiren. Rk.

271185   Radislav Svazek: 3 Strana: 0012
Radislav, a, m., Racek, cka, na., jm. mužské. — R., i, f., něm. Retz, mě. v Ra- kousích.

271186   Radislav Svazek: 7 Strana: 0552
Radislav = Racek. Vz Racek, Raclav (dod.).

271187   Radiš Svazek: 8 Strana: 0333
Radiš, e, m., statek v Trenčan. Phľd. XII. 74., 551. — R., vz Radoslav (3. dod.).

271188   Radišov Svazek: 3 Strana: 0012
Radišov, a, m., Rehsdorf, u Mor. Tře- bové. PL. Vz Radičov.

271189   Rädiť sa Svazek: 9 Strana: 0268
Rädiť sa = vypravovati se někam (k mu- zice atd. ). Slov. Phľd. 1897. 178.

271190   Raditel Svazek: 3 Strana: 0012
Raditel, c, m., der Berather, Rathgeber. Vz Radič.

271191   Raditelka Svazek: 3 Strana: 0012
Raditelka, y, f., die Rathgeberin. Us. Jg.

271192   Raditi Svazek: 3 Strana: 0012
Raditi, radím (zastr. razi, razu), raď, dě (íc), il, děn a zen, ění a ení; radívati = radu dá- vati, rathen, anrathen; se == rady hledati, radu bráti, sich berathschlagen, um Rath fragen, zu Rathe ziehen. Jg. — abs. Mívej, radímť, jazyk za zuby. Prov. Dělati, jakž jiní lidé radí. V. — komu (co jak). Vší pilností a opravdové někomu r. V. Komu nelze r., tomu nelze pomoci. Ros. Chci ra- diti všem bez studu. Kat. 2610. Tehda mlad byl a sobě r. tu chvíli nemohl. Půh. II. 220. Nedal si r. Us. Dch. Jiným radí, sám neví co dělati. Vz Všetečný. C. — k čemu (jak). Prosi vás, raďte mi k tomu. Kat. 3116. Takéž já málo r. tuto uměji k tvej ctnosti. Smil v. 93. Co-li ty mně k tomu radíš? Výb. II. 34. Raďte mi k tomu, ku koum já mám hleděti. NB. Tč. Dobrák k pokoji jen radí, špatný člověk rád se vadí. Přísl. Tč. Kněžie, kteří radí k válkám a nekáží ku pokoji, jakož písmo velí. Hus. I. 158. K odci- zování zemí r. Zř. F. I. B. XIII. K mon- archii s velikou pilností radil. V. Oni k tomu radí. Br. Radiž každý k řádu, k pokoji. Smil v. 49. Každý rádce chválí to, k čemu radí. Br. — Jel., Ros., Solf., D. — od čeho. Raď (zrazuj) od nich súsedám svým. Výb. I. 685. — V., St. skl. — komu, se o kom, o čem. Musil také u jiných osob o tom r. se. Sš. L. 3. Ten kniezi o bratřích vše zle radieše. Dal. A méščené s hostmi o nich se radiechu. Dal 167. (102. 28). Na dvě hodiny o věcech se radil. Vrat. 154. R. někomu o hospodářství. B. Němc. — s inft. Vinici hradbou opatřiti radí. Sych. Radím vám k Bohu míti poslušenství. Troj. Razi vám v nich čísti. Št. N. 1. Kdyby kdo louky k projíždce dlážditi radil, kdežby pak seno brali? Prov. — aby. V. Radil, abychom poslušnosť zachovali. Sych. — se čeho, koho = s kým. Us. u Přerova. Kd. Bolo sa ti raditi dobrých ludí. Zpěv. 106. Šla jsem k přísežnému a radila jsem se jeho. NB. Tč. 198. Neb se jí zas takto radí. Dh. 103. Raditi se budou modl a kouzedlníkův. Br. Mysl u vyhledávání věcí rozumu se radí. Kom. — se s čím, s kým: s rozumem, Kom., s samým sebou, V., s Vaňkem (utéci). Us. — Dal., Stele. — se s kým oč. Let., J. tr. Potom o zhoubu životů se radili. Kom. L. 72. O to smyslně sě radíchu. Kat. 2428. Radil se o to se mnou, Ros., o válku. Br. — k čemu proč: z dobré vóle. Št. N. 302. — koho nač. A zda tě črt na to radil? Smil v. 663. Na to se radili. Vc. Strč. d. pr. 16. — se s kým v kom, v čem, kde. Radil se v té věci se mnou. Ros. Radil se v rozdíl- ných odborech rady. J. tr. R. se v přátelích, v dskách, v nálezích. (Vš.). Na faře mu tak radili, by byl ten hrob otevřený. Sš. P. 90. Vz R. se o čem. — se přes co, šp. m.: oč, o čem.

271193   Raditi Svazek: 3 Strana: 0013
Raditi, il, ěn, ění, v řadu stavěti, pořádek vésti, ordnen, in Ordnung stellen. — koho: vojáky. — co kde: stromy na poli dle cest. Us. Zdá se, že Lukáš ve skutcích apoštolských řadí apoštoly dle vážnosti. Sš. Sk. 11. Ženské na processích nedají se řa- diti, ale jdou, jak stádo běží. Us. Č. — se ke komu. Šm. — se kam: ř. se pod sebe vespolek. J. tr.

271194   Raditi Svazek: 7 Strana: 0552
Raditi. — abs. To je, babo raď (= to jsou nesnáze). Č. T. Tkč. — komu. Kdo nemóže r. sobě, neporadí ani tobě. Mor. Tč. Kdo se (= si) r. nedá, darmo pomoc hledá. Slez. Šd. Snáze jinému než sobě r. Sb. uč. Nelze nic lepšího býti, ktož sám sobě můž r. Sv. ruk. 201. Už si radíme jeden druhému (pomáháme). Brt. D. 259 — k čemu. Neradil bych ti k ní (abys ji sobě za ženu vzal). Sá. — se. Kdo se radí, ten nezavadí. 1667. Mus. 1880. 563. — se koho. Ľudí sa raď a svojho rozumu sa drž. Slov. Orl. IX. 247. — se s kým v čem. Sá. — komu nač. Čert mi na to radil. Wtr. exc. — se kde: v radě. Lpř. — jak: dobře. Mž. 8. Neb jinak vedlé písma božieho rádce radí. Hus I. 270. — komu v čem. Velmě jest těžko kněžím r. v slibech. Hus I. 269.

271195   Raditi Svazek: 7 Strana: 1374
Raditi v dialekt. List. fil. 1892. 215.

271196   Raditi Svazek: 8 Strana: 0333
Raditi, razen, nč. raděn. Gb. H. ml. I. 401.

271197   Raditi Svazek: 9 Strana: 0268
Raditi. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 317. Úsloví vz v Zát. Př.. 353b

271198   Raditi Svazek: 10 Strana: 0324
Raditi. Kto si nedá radiť, ten sa musí trápiť. Rizn. 69.

271199   Radix Svazek: 3 Strana: 0013
Radix, lat., kořen, die Wurzel.

271200   Radka Svazek: 7 Strana: 0552
Radka, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 125.

271201   Radko Svazek: 7 Strana: 0552
Radko, a, m. = Gerhard (sv.). Šd., Kld.

271202   Radkonice Svazek: 10 Strana: 0324
Radkonice, louky u Střížova.

271203   Radkov Svazek: 3 Strana: 0013
Radkov, a, m., něm. Radkow, ves u Sudo- měřic. PL. — R., Radkau, ves a) u Telče, b) u Bobrové horní na Mor.; R., něm. Rat- kau, ves u Opavy; R , Rattendorf, ves u Mor. Třebové; R., Rogau, ves u Sušice. PL.

271204   Radková Svazek: 3 Strana: 0013
Radková, é, f., ves u Žeranovic ua Mor. Hý.

271205   Radkovice z Svazek: 7 Strana: 0552
Radkovice z Radichovice. Mus. 1889. 165.

271206   Radkovka Svazek: 9 Strana: 0268
Radkovka, y, f., potok na Mor. Vz Pck. Hol. VIII.

271207   Rádkyně Svazek: 3 Strana: 0013
Rádkyně, ě, f. = raditelka. Nej.

271208   Rádl Svazek: 10 Strana: 0324
Rádl Eman. Dr., spis., nar. 1873. Vz Ott. XXI. 37.

271209   Radl, a Svazek: 7 Strana: 0552
Radl, a, m., os. jm. Jg. H. 1. 617., Jir. Ruk. II. 161.

271210   Radláč Svazek: 3 Strana: 0013
Radláč, e, m., víceradliční pluh, plenitel, der Exstirpator. Pta, Šp. R. na pýr, der Queckenexstirpator. Šp.

271211   Radlí, n Svazek: 3 Strana: 0013
Radlí, n. = radlice.

271212   Radlice Svazek: 3 Strana: 0013
Radlice, e, f, radlička, y, f., rádlo, na Slov. lemeš, die Pflugschar. R. se na plaz (náhlaví, čertadlo) nastrkuje a země kroji- dlem naříznutou odřezává, podjímá a obrací. Jg. R-ci nakládati. Us. Oráč r-cí vykrojuje brázdy. Kom. R. béře; r-ci na celo, na půl, na konec, na špic naložiti. Sp. Radlicka loupací (ku pr. u Hovardova pluhu) jest před velkou radlicí a to mnohem výše, die Schälschaar, das Schäleisen, Voreisen. Pta. Sedlák popad radličku a ženička přesličku, začali se honiti, on jí uťal kus řiti. Sš. P. 676. Vz Pluh, KP. III. 224.

271213   Radlice Svazek: 7 Strana: 0552
Radlice. Mkl. Etym. 225. R., vomer. Sv. ruk. 321. — R. = míst. jm. u Hunčovic na Ostrav. Pk., Wrch.

271214   Radlice Svazek: 8 Strana: 0333
Radlice = kukla špičatá, měla otvor pro oči, nos i ústa, pod bradou se zapínala a kon- čila se na ramenou jako malý límec. Wtr. Krj. I. 429.

271215   Radlická Svazek: 3 Strana: 0013
Radlická, vz Radlice. — R-u kosou no- siti = šátek na krku přeložený v rozích. Us. Dch. — R., částka lbi v krajině čidlové. Ssav.

271216   Radlicospodinový Svazek: 10 Strana: 0324
Radlicospodinový průchodek, canali- culus vomerobasilaris. Ktt.

271217   Radličák Svazek: 8 Strana: 0333
Radličák, u, m., vz Venťák (3. dod.).

271218   Radlička Svazek: 10 Strana: 0325
Radlička, y, f. = šev na kabátě. Šu- mava. Rgl.

271219   Radličkovati Svazek: 7 Strana: 0552
Radličkovati = radličkami pracovati. Čce. Tkč.

271220   Radličky Svazek: 8 Strana: 0333
Radličky n. půlky byly menší než pleny a méně vyšívané. NZ. IV. 307.

271221   Radličník Svazek: 3 Strana: 0013
Radličník, a, m., kdo radlice dělá, der Pflugscharschmied. Ms. Veleš.

271222   Radličnospodinový Svazek: 7 Strana: 0552
Radličnospodinový, vomerobasilaris.

271223   Radličuý Svazek: 3 Strana: 0013
Radličuý. R. kosť, das Nasescheidebein, Pflugscharbein. Rk. Vz Rádlo.

271224   Radlík Svazek: 3 Strana: 0013
Radlík, lebes, kotel, zastr. Bhmr.

271225   Radlina Svazek: 3 Strana: 0013
Radlina, y, f., pole měkké, kde jen rádlem se orá, ein seichter Acker. Us. u Petrovic. Dch.

271226   Radlinský Svazek: 6 Strana: 0546
Radlinský Felix, 1613.— 1675. Vz Bačk. Písm. I. 37., 40., 83., Šb. Dj. ř. 2. vd. 255., Jir. Ruk. I. 327., Jg. H. 1. 2. vd. 576., Pyp. K. II. 370., S. N., Rk. Sl.

271227   Radlinský Svazek: 7 Strana: 0552
Radlinský, ého, m, os. jm. Šb. Dj. ř. 281., Pyp. K. 474., Rk. Sl.

271228   Radlinský Svazek: 9 Strana: 0268
Radlinský Ondř. dr., spis., nar. 1817. Vz Vlč. Lit. slov. I. 166., 277.

271229   Radlinský Svazek: 10 Strana: 0325
Radlinský Miloš, pseudon. Vinc.. Praska. — R. Ondr, spis. 1817. —1879. Vz Ott. XXI. 38.

271230   Radliti Svazek: 7 Strana: 0552
Radliti = rádlem orati. U Velehrad. Rgl.

271231   Rádlo Svazek: 3 Strana: 0013
Rádlo, a, n., m.: oradlo, o se sesulo. Strsl. rolo, oralo, aratrum, příp. -lo. Mkl. 13. 97.. 99., 100. Vz O (se odsulo. II. 198. a), Arch. für slav. Phil. II. 703., Rataj. — R., druh pluhu, od něhož se nejvíce tím liší, že místo desky (Streichbrett) má dvě křídla n. ucha, kterými zemi s obou stran rozhrnuje; po- třebuje se k mísení, k zaorávání obilí n. zem- čat, der Haken, Hakenpflug. Rádla užívají zvl. v horách, odkudž i horský pluh slove. Vaň. Vz KP. III. 228., 229. Zemi rádlem orati. V. Zapřah ju do rádla. Sš. P. 677. Vzeli kuoň z r-a. Pč. 3. A mužie se drželi r-a. Dal. 15. Zvoral jsem, tatíčku, ale málo, že se mně radýlko polámalo. Sš. P. 535. — R., radlice. Reš. — R., radlička, kost rad- ličná, malá kůstka tvořící základ přepažky nosní, das Pfugscharbein. S. N. — R., polní míra. Dvór s poplužím a se dvěma rádloma pole. Arch. I. 154. (Gl. 291.). Bylo jeho jmě- nie pět set radl volových (juga boum). BO.

271232   Rádlo Svazek: 7 Strana: 0552
Rádlo. Mkl. Etym. 225, Št. Kn. š. 136. — R. = trakař bez. řebříčku (na hnůj). Us. Rjšk — R., a, m., os. jm. Jg. H. 1. 617.

271233   Rádlo Svazek: 8 Strana: 0333
Rádlo. 0 pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 36. Popis rádla vz v Brt. D. II. 449.

271234   Radloprsec Svazek: 8 Strana: 0573
Radloprsec, sce, myrmetes, brouk. Vz Klim. 377.

271235   Radlováti Svazek: 3 Strana: 0013
Radlováti, rádlem orati, mísiti, haken- pflügen, zwiebrachen. Reš.

271236   Radmera Svazek: 8 Strana: 0333
Radmera, y, f., potok v Tekovsku. Phľd. XII. 74., 551.

271237   Radmírov Svazek: 10 Strana: 0325
Radmírov, a, m., rybník v již. Čechách. 1560. Uč. spol. 1903. XIII. 44.

271238   Rádmluvný Svazek: 7 Strana: 0552
Rádmluvný, gern sprechend. Slov. Té.

271239   Radná Svazek: 10 Strana: 0325
Radná. Paní r. (choť radního). Kbrl. Džl. 15. Sr. násl. Radňová.

271240   Radně Svazek: 3 Strana: 0013
Radně == s dobrou radou, klug. R. od- pověděl. Ros.

271241   Radněj Svazek: 7 Strana: 0552
Radněj, radněji = raději. Netrhej ju ty sám, r. sa opytaj. Koll. Zp. I. 143. Volím r. Ppk. I. 196. (22., 23.). Bylo mu radněji držeti se příkladu. Tk. III. 446.

271242   Radní Svazek: 3 Strana: 0013
Radní, vz Rádný.

271243   Radní Svazek: 7 Strana: 0552
Radní kosť. Vz Návní. R. dům, vz Rad- nice.

271244   Radnice Svazek: 7 Strana: 0552
Radnice římská. Vz Vlšk. 61., 63, 107. R. v Čechách v 15. a 16. stol. Vz Wtr Obr. 473. — R. = stojíce v kostele, ve které pp. radní sedají. Čt. Tkč. — Z R-ce. Vz Jir. Ruk. II. 161.

271245   Radnice Svazek: 8 Strana: 0333
Radnice. Slovo toto nyní všeobecně uží- vané nelíbilo se Bl., pravíť ve své Gr. 171., že jest staré, iam absoletum.

271246   Radnice, radnice Svazek: 3 Strana: 0013
Radnice, radnice, e, f., radní dům n. síň, das Rathhaus, die Rathstube. V. Shro- máždění rady bývalo v radnici v určité dny. Mach. Do kostela kdy chceš a na radnici (před soud) kdy musíš. Č. M. 363. — R., mě. v okrese rokycanském. Vz S. N. — R., ves u Mohelnice na Mor., obyč. Hrdnice. PL — R., ves v Opavsku, Radnitz.

271247   Radnický Svazek: 3 Strana: 0013
Radnický, Radnické uhlí. Vz S. N. — R. dům = radnice.

271248   Radnictví Svazek: 3 Strana: 0013
Radnictví, n., radní úřad, die Rathsstelle. D.

271249   Radničan Svazek: 3 Strana: 0013
Radničan, a, m., der Radnitzer.

271250   Radniční Svazek: 8 Strana: 0333
Radniční, Rathhaus-. R. věž. Nár. list. 1893. č. 356.

271251   Radničný Svazek: 3 Strana: 0013
Radničný = radnický, Rathhaus-. Rk.

271252   Radník Svazek: 3 Strana: 0013
Radník, a, m., radní, der Rathsmann. L.

271253   Radník Svazek: 7 Strana: 0552
Radník, u, m. = salát polní širokolu- penný. Rt.

271254   Radno Svazek: 3 Strana: 0013
Radno, vz Radný.

271255   Radnosť, rádnosť Svazek: 3 Strana: 0013
Radnosť, rádnosť, i, f., das Vermögen Rath zu ertheilen, die Weisheit, Klugheit, Rathsamkeit, Rathgabe. Ros., Dch.

271256   Radňov Svazek: 3 Strana: 0014
Radňov, a, m., ves u Pelhřimova. PL.

271257   Radňová Svazek: 10 Strana: 0325
Radňová. Paní r. (choť radního). Bydž Kšť. Lid. 5. Sr. předcház. Radná.

271258   Radňovať Svazek: 10 Strana: 0325
Radňovať = býti radním. Val. Češ. 1. XI. 275.

271259   Radňovice Svazek: 3 Strana: 0014
Radňovice, dle Budějovice, ves u Nov. města na Mor.

271260   2. Rádný Svazek: 3 Strana: 0014
2. Rádný, k čemu se raditi může, rathsam. Není rádno. D. Bylo by rádno. Dch.

271261   Rádný Svazek: 3 Strana: 0014
Rádný (adv. řádně), pořádný = řád, pořá- dek milující, podlé pořádku dělaný, ordent- lich, der Ordnung gemäss, wie sichs gebührt. V. R. člověk, Us., plátce, D., chlapík (tüchtig), dělník. Us., Dch. Řádně platiti. Us. Řádně něco vypravovati. Us. Někoho za řádného člověka míti. Ml. — Ř., srovnalý se stavem naším vnitřním i zevnitřním, ordentlich. Ř. živobytí vésti. Ř. kázeň. Sych. Řádně živ býti. — Ř., srovnalý se zákonem, řádem, právem, pravidelný, ordentlich, gestzmäs- sig, regelmässig, rechtmässig. Jg. R. man- želka. R. vrchnosť, zuständige Obrigkeit. Str. Dítě z řádného lože manželského (z řád- ného manželstva), V.; r. vrchnosť, soudce, farář, učitel, professor, člen učené společnosti, ohledání, soud, čtení a psaní, Us., držení, dě- dic právní důvod. J. tr. Dílo řádně zhoto- vené. Us. Ř. poměr, Us., schůze, úřad, ob- sluha, cvičení, Dch., držitel věci, bydliště něčí, J. tr., právo, vz Právo.

271262   Radný Svazek: 7 Strana: 0552
Radný. Krnd. 148. a., Sv. ruk. 392. Při- mlouvajíc se slovy radnými. Ruk. Mus. 1884. 240. Kak mám srdce radné, však mám tři věci nesnadné. Alx. Anth. I. 3. vd. 32. — komu. Máme sobě radni a pomocní býti. Výb. II. 401. Věřím, že mi raden budeš. Arch. IV. 7. — komu čeho. Aby toho sobě radni byli. Let. 240. Máš mi toho raden býti. Arch. VIII. 154. — komu při čem, v čem. Aby radni a pomocní byli při běžných věcech; Že jim v tom radni a pomocní chtie býti. Výb. II. 1414., 1415.

271263   1. Rádný, radný, radní Svazek: 3 Strana: 0014
1. Rádný, radný, radní (rádní, Zlob) = k rade náležející, Rath-, Raths-. Rádná (radní, D.) osoba. Bl. Radní pán (na Slov. radný), V., Kom., radný dům (rádný, Bl.), radní dům. V., Kom., rádní světnice, Sych., radní světnice, kniha, sluha, písař, D., pokoj, Har., radná světnice, Star. let., radní místo. Ros., šatlava. Er. P. 487. Radní posel, pro- tokol, J. tr., zapisovatel, protokolista, sekre- tář. Šp. R. muž (vir consilii), čas (rady), BO., světnice, Bart., múdrosť. ZN. Sediechn v radném sboru (in concilio). ZN. Radní pán jest obecného dobra služebníkem. Pr. Radní páni jsou moudřejší, když jdou z rad- nice, než když jdou nahoru. Č. — Radní, ího, m., subst., der Rathsherr. Jeden z rad- ních. V. Dvorský r., der Hofrath, obecní r., der Gemeinderath. J. tr. Přední radní. D. Náměstek radního, Šp.; r. zemského soudu, městský. J. tr.

271264   Radober Svazek: 3 Strana: 0014
Radober, a, m., wer gerne nimmt. Rk.

271265   Radobýl Svazek: 7 Strana: 0552
Radobýl, a, m. = hora. Řvn. 162.

271266   Radobýl Svazek: 9 Strana: 0268
Radobýl, vrch severozápadně od Lito- měřic. Vz Př. star. II. 54.

271267   Radobyt Svazek: 7 Strana: 0552
Radobyt, u, m., Belveder. Šm. Neujalo se.

271268   Radobytce Svazek: 3 Strana: 0014
Radobytce, dle Budějovice, u Čimelic. Tk. III. 37.

271269   Radodaj Svazek: 3 Strana: 0014
Radodaj, e, m., rádce, der Rathgeber. —

271270   Radodajka Svazek: 3 Strana: 0014
Radodajka, y, f., die Rathgeberin; die Freigebige. Koll.

271271   Radodajný Svazek: 3 Strana: 0014
Radodajný, rathgebend; freigebig. Plk. Vz Radodaj.

271272   Radodal Svazek: 7 Strana: 0552
Radodal, a, m., der gern gibt. Rk.

271273   Radodárce Svazek: 10 Strana: 0325
Radodárce, e, m. Škod. II 2 23., 134, 200.

271274   Radodárný Svazek: 3 Strana: 0014
Radodárný, rathgebend. Rk.

271275   Radodatný Svazek: 10 Strana: 0325
Radodatný muž. Msn. II. 5., 20.

271276   Radogost Svazek: 7 Strana: 0552
Radogost, a, m., bůh ctěný na Radhosti. Hý. Ss.

271277   Radohostinský Svazek: 7 Strana: 0552
Radohostinský obyčej, gastfreundschaft- lich. Koll. IV. 73.

271278   Radohostinství Svazek: 7 Strana: 0552
Radohostinství. Koll. III. 268., IV. 198.

271279   Radohostinství, n Svazek: 3 Strana: 0014
Radohostinství, n., die Gastfreundschaft.

271280   Radohostivosť Svazek: 7 Strana: 0552
Radohostivosť, i, f. = radohostinství. Koll. III. 258.

271281   Radohošť Svazek: 7 Strana: 0552
Radohošť, ě, m. = rybníček u Nedvězí. Pdl.

271282   Radoch Svazek: 3 Strana: 0014
Radoch, a, m., jm. mužské. Jg.

271283   Radoch Svazek: 7 Strana: 0552
Radoch, a, m., vz Radoslav (dod.).

271284   Radoch Svazek: 8 Strana: 0333
Radoch, a, m., vz Radoslav (3. dod.).

271285   Radochna Svazek: 3 Strana: 0014
Radochna, y, f., jm. ženské. Mus.

271286   Radochně Svazek: 9 Strana: 0268
Radochně, pozemek. Pck. Hol. 211.

271287   Radochov Svazek: 3 Strana: 0014
Radochov, a, m.', ves u Nepomuk. PL.

271288   Radom Svazek: 3 Strana: 0014
Radom, i, f., Radensdorf, ves v Lužici.

271289   Radomantada Svazek: 3 Strana: 0014
Radomantada, vz Rodomontada.

271290   Radoměl Svazek: 3 Strana: 0014
Radoměl, a, m., der Habsüchtige. Rk.

271291   Radomluvnosť Svazek: 7 Strana: 0552
Radomluvnosť, i, f., Sprechlust, f. Dch.

271292   Radomluvný Svazek: 3 Strana: 0014
Radomluvný, redselig. Vz Radořečný.

271293   Radomyšl Svazek: 7 Strana: 0552
Radomyšl, e, f., od Ra-sla. Pal. Rdh. I. 131. R., městečko v Písecku. S. N. XI. 92.

271294   Radon Svazek: 3 Strana: 0014
Radon, ě, f., ves u Prachatic. PL.

271295   Radon Svazek: 7 Strana: 0552
Radon, a, m., vz Radoslav (dod ).

271296   Radon Svazek: 8 Strana: 0333
Radon, ě, m., vz Radoslav (3., dod.).

271297   Radoň F Svazek: 10 Strana: 0325
Radoň F. X., spis. Sr. Tob. 214.

271298   Radonice Svazek: 3 Strana: 0014
Radonice, dle Budějovice, mě. v Ka- daňsku. Vz S. N. — R., ves a) u Vlašimi, b) u Bukovska, c) u Brandýsa n. L., d) u Li- bochovic, e) u Kdyně.

271299   Radonín Svazek: 7 Strana: 0552
Radonín, a, m. Z R-na. Vz Jg. H. 1. 617.

271300   Radonosný Svazek: 7 Strana: 0552
Radonosný, ßovkrjyOQOt;.

271301   Radonovice Svazek: 10 Strana: 0325
Radonovice, pole u Červ. Lhoty. Čas. mor. mus. III. 141.

271302   Radopil Svazek: 3 Strana: 0014
Radopil, a, m., der Trinker. Šm.

271303   Radopisný Svazek: 3 Strana: 0014
Radopisný, schreiblustig, lépe: psavý.

271304   Radorečnica Svazek: 9 Strana: 0268
Radorečnica, e, f. = tlachalka. Slov. Zát. Př. 49a.

271305   Radořečník Svazek: 7 Strana: 0552
Radořečník,a, m., der Redselige, Schwät- zer. Koll. Zp. I. 99.

271306   Radořečný Svazek: 3 Strana: 0014
Radořečný, mluvný, redselig. Slov. Plk.

271307   Rados Svazek: 8 Strana: 0333
Rados m. radosť. V sev. vých. Cech. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 495.

271308   Radoslav Svazek: 3 Strana: 0014
Radoslav, a, m., jm. muž. Mus.

271309   Radoslav Svazek: 7 Strana: 0552
Radoslav, vz Raclav. Skráceně: Rad, Radeč, Radim, Radoch, Radon, Radosta, Radoš, Radota, Radún, Radúš, Rach, Racho- vec. Mus. 1889. 161.

271310   Radoslav Svazek: 8 Strana: 0333
Radoslav, a, m.: Radba, Radim, Radiš, Radoch, Radoň, Radosta, Radouš, Radšan, Rach, Rachač, Rachota, Banda, Randák, Randula, Rašek, Raška, Rašín, Rašta. Kbrl. Sp. 10. Cf. Kotk. 29.

271311   Radoslav Svazek: 10 Strana: 0325
Radoslav, ßovh'jcpogoq. Msn. U. 182.

271312   Radosměška Svazek: 7 Strana: 0552
Radosměška, y, f. Vký.

271313   Radosník Svazek: 7 Strana: 0552
Radosník, a, m. = radostník (koláč). Slov. Rr. Sb

271314   Radosník Svazek: 9 Strana: 0268
Radosník, u, m. = zhrievaná pálenka Slov. Sbor. slov. III. 140. Zavolati kmotru na r. (t. j. ponúknuť ju sladkou pálenkou). Mus. slov. II. 3. — R. = pečivo zasílané známým po narození dítěte. Sbor. slov. II. 132. Sr. Radostník. Radosť nese na zádech žalosť. Mor. Brt. (Čes. 1. VIII. 329. ) Ani nevidí, ani nepočuje od r-sti. Len sa tak naň uškúlil (usmíval) od r. Len tak plával, len sa tak rozplýval od r. Nevie, kde mu je hlava od r. Srdiečko by z neho vyletelo, by mu uletelo od r. Taký bol, jen na vyletenie od r. Taký je vyláskaný — vytešený, hneď by svetom uletel od r. Slov. Zát. Př. 32. I r. a potě- šení plodí neklid a zaplašuje spánek. Arb. Dom. 10. R. dnes, zajtra žalosť. R. chodí po žalosti. Od radosti sjesť koho. Po radosti žal. R. krátká, dlouhá žalosť. 1b. 353b. Po radosti bejvá žalosť. Dač. I. 264.

271315   Radospaj, e, radospal Svazek: 3 Strana: 0014
Radospaj, e, radospal, a, m., kdo rád spí, der Langschläfer. Slov. Baiz.

271316   Radosť Svazek: 3 Strana: 0015
Radosť, vz Radhošť.

271317   Radosť Svazek: 7 Strana: 0552
Radosť. Ž. wit. 249. Synonyma: potě- šení, rozkoš, útěcha, vytržení, veselosť. Vz Mus. 1845. 551. Mají po r-sti; S r-stí, recht gerne. Us. Dch. Nevie od radosti, kde mu hlava. Rr. MBš. To je pro něčí r. Tkč. To jsou r-sti (= neštěstí a p.)! Jedno dítě — pro strach, dvě — pro r. a více jich — pro starosť. Us. Tkč. Rostl, až byla z něho r. Tbz. Mám z toho r., jako valach z hříběte (žádnou). Brt. Spomoziž nám k věčné ra- dosti. Výb. II. 18. Co nám kruté a nebez- pečné k snášení bylo, na to s r-stí vzpo- mínáme. Exc. R. jest průvodkyní ctnosti a dobroty; Kdo r. jiným kazí, není sám hoden r-sti. Sb. uč. Dobre mu rohy nevy- rostou od radosti. Rr. Sb. Proste, aby r. vaše byla plná; Po r-sti bývá pláč; Což najviec miluješ, v tom najvěčší r. máš. Hus I. 310., II. 128., III. 297. Co den, to r., ale slz neubývá; Když žalosť vrchu dostupuje, už se r. ohlašuje; Růže při trní se rodí, r. po žalosti chodí. Lpř. Ani r. věčna, ani žalosť bezkonečna. Bž. exc. — R. = pole u Příkaz.

271318   Radosť Svazek: 8 Strana: 0333
Radosť. Každá r. něco stojí. NZ. V. 542.

271319   Radosť Svazek: 10 Strana: 0325
Radosť. 1 r. sytívá. Tbz. V. 4. 61. Má 7. toho r. jako žid z prašiviny a jako pes z měsíčka (malou). Čes. 1. XI. 269. Střez se zasvěcovati někoho v stopy svých r- stí. Vrch. Muš. 1. 325.

271320   Radosť, i, radostka Svazek: 3 Strana: 0014
Radosť, i, radostka, y, f., zstr. radoště, pl. Z rád, a, o, a příp. -stb. Mkl. B. 169., 170. — R. = trvalý poklid duše uzpůsobený tím, že se buď uskutečnění účelu nějakého podařilo aneb že naděje k tomu jest jista, že se uskuteční zdařile. Hš. v S. N. R., příjemný cit v požívání přítomného aneb v živém před- stavení budoucího dobra. Blř. Die Freude. Roznosi se r. po vsiej Prazě, rozletnu se radosť po vsiej zemi. Rkk. 33. R. míti; v r-sti oplývati; r-stí plesati, poskakovati; r. věčná; r. z cizího neštěstí; radosti účastný; r. přinésti, uroditi; r-stí naplniti. V. Má se zle, až radosť! Dch. R-stí v něm každá žilka hrála. Us. VŠk. Radosť v něčí srdce líti. Us. Dej mu pán Bůh věčnou radosť, Gott hab ihn selig. Dch. Povídal, že by mi to za radosť udělal, ale že to není nic platno; Za r. bych šel ještě dál, ale nemohu; To (prádlo) já všechno za r. vypigluju (vy- žehlím). Us. v Dobrušce. Vk. R. na ni po- hledět'. Er. P. 132. Otci mě dodejte, otci na radosť; Hned jsem všecka klesla od ra- dosti; Už sme my užili světa radosti; Dejte vy mne chlapcům v radosť: Jeníček se ra- dostí poviklává. SŠ. P. 143., 383., 678., 706., 764. O r-sti nad r.! Št. N. 109. R. pravá, veřejná, bohorodná. Sš. R. pravá plyne z Boha; Není r. ta pravá, která se k Bohu neodnáší; R. svou na jevo dáti; Pozdvihuje pán radosť jejich k Bohu a obracuje ji od věcí časných k věčným; Učeníci pravdy jenom pravou r. míti mají, která jde z věcí věčných; R. bytná. Sš. L., 10., 13., 105. Všemi těmi přítoky bohorodné r-sti oplý- vali; Ješto s nimi o veškery radosti svoje se sděluje; R. čistá, sobecká; R. spasenců v nebesích; Avšak na tomto místě neběží o původ nébrž o jakost' a povahu radosti; Pavel k radosti duchovné napomíná; r. vy- nořovati; Takové radosti se mi dostalo; R. má se naplnila, dovršila, vrcholu svého došla; R. jeho rostla, nyní se dokonala. Sš. J. 243., 60., 75., I. 403. (Hý.). Proto žes neslúžil pánu Bohu svému v r-sti srdce svého; V něm (Bohu) ustavičně r. mieti; Až budu s Bohem v radosti, ráčí-li mi toho popřieti; Proti všem svatým, jenž v ten den v r. pojdú; Abychom byli věčně v radosti; Láska r. má z pravdy. Hus. I. 57., 62., 64., 113., 146., 163. Špatná radosť mého těla, vzala sem si, co sem chtěla, vzala sem si tě k radosti, tys mne přived do žalosti; Již je naše r. u věčného Boha; Po tobě (po cestě) chodit radosť byla. Sš. P. 325., 587., 601. A taks měla v tom pozdravení velikou r. Št. R. vzevně z úst vojnóv Zábojevých. Rkk. 13. S radostí běžeti; plný r-sti. Kom. R-stí po- jatý; Již je po mé radosti. D. R. z něčeho míti. Žal. 16. HříŠHá r. plodí žalost'. Sych. Míti nad něčím, v Něčem svou r. Us. Jakou r. má ženich z. nevěsty, Br., nad nevěstou. Ben. V. R. na sobě ukazovati, Us., r. vyje- viti; r-stí si výskati. Sych. R-stí se rado- vati. Stav. sv. 1523., se opojiti, Us., plakati. Pass. Srdce r-stí se hýbalo. Leg. R-stí ze- mříti, se pominouti. St. skl. R-sti naše po- minuly. D. S r-stí nás přijali, vítali. Vrat., Berg. Velikou r. toho mám. Pass Budeš míti r. sebe, žes přišel v nebeskú chválu. Výb. I. 860. Pro velikou radosť toho po- kladu jde. Výb. I. 545. R. míti přes něco, šp. m.: radosť míti čeho, z něčeho, v něčem, nad něčím, radovati se z něčeho atd. Od Boha žalosť, od Boha radosť. Slez. Tč. Takú má r., jak dyby mu kdo za krk nasral. Slez. Tč. Od r-sti ani to nevie, kde mu hlava. Mt. S. Z rána veliké r-sti, k večeru samé starosti (z mládí hýřivý k starosti nouzi mívá). Vz Marnotratný. Lb. Hříšná r. plodí žalosť. Lb. Častá r. blízká starosť. Vz Zdraví. Lb. Držíš-li psotu, směj se, máš-li radosť, chvěj se. Vz Štěstí. Lb. Vz Viděti od čeho. Dnes žalosť, zejtra r. Vz Žaloba. Č. Vystřel r., zabiješ žalosť. Č. — R., osoba n. věc radost působící. Tys má r. Mladosť radosť.

271321   Radosta Svazek: 3 Strana: 0015
Radosta, y, f.. příp. -ta, s vsuto, jako v pako-s-ta, staro-s-ta. Mkl. B. 165., 164. Gaudentius.

271322   Radosta Svazek: 8 Strana: 0333
Radosta, y, m., vz Radoslav (3. dod.).

271323   Radosta, y Svazek: 7 Strana: 0553
Radosta, y, m., os. jm., vz Radoslav (dod.). Mus. 1889. 161. — Pal. Rdh. I. 2. 91.

271324   Radosten Svazek: 10 Strana: 0325
Radosten, stna, o, vz Radostný. — v kom. V Bohu jsou r-stni (veseli). Čch. S. II. 274a.

271325   Radostice Svazek: 3 Strana: 0015
Radostice, ves a) u Budějovic, b) u Krum- lova, c) u Sušice. PL.

271326   Radostička Svazek: 7 Strana: 0553
Radostička, y, f. = malá radosť. Us.

271327   Radostín Svazek: 3 Strana: 0015
Radostín, a, m., městys na Mor.; b) ves u Čes. Lípy, c) v Chotěbořsku, d) u Hum- polce.

271328   Radostinka Svazek: 8 Strana: 0333
Radostinka, y, f., řeka u Meziříčí. Duf. 301.

271329   Radostinka Svazek: 9 Strana: 0268
Radostinka, y. ť. = radost. Ty si moja r. največí. Slov. Čes. 1. VII. 17.

271330   Radostiny Svazek: 7 Strana: 0553
Radostiny, pl, f., ves u Byteše na Mor. Tay. Bš. 75.—78.

271331   Radostiti koho Svazek: 7 Strana: 0553
Radostiti koho, erfreuen. Sokl. I. 296.

271332   Radostivě Svazek: 7 Strana: 0553
Radostivě, freudig. R. pracovati, trpěti. Hus II. 70, 173. (180., 252.).

271333   Radostivě Svazek: 8 Strana: 0333
Radostivě. R. vece mu. Kat. 629. (1617.).

271334   Radostivosť Svazek: 3 Strana: 0015
Radostivosť, i, f., radostnosť, die Freu- digkeit. Obléci se v r.; Ale i cestu ukazuje, kterak se mají při r-sti udržovati. Sš. Óa. 204., II. 265. (Hý.).

271335   Radostivý Svazek: 3 Strana: 0015
Radostivý = radostný, freudig. Leg. Hoto- vosť ke snášení útrap r-vá. Sš. Sk. 197.

271336   Radostivý Svazek: 8 Strana: 0333
Radostivý. Jest svýmu bratříčku r-stiv. Kat. z Žer. I. 283.

271337   Radostivý Svazek: 9 Strana: 0268
Radostivý. Hus. Post. 117a.

271338   Radostka Svazek: 3 Strana: 0015
Radostka, y, f., malá radosť, das Freud- chen.

271339   Radostka Svazek: 7 Strana: 0553
Radostka, y, f.. = smil píseční, helichry- sum arenarium, Strohblume, f., rostl. Vz Rstp. 910.

271340   Radostlivý Svazek: 7 Strana: 0553
Radostlivý = radostivý. Rk.

271341   Radostně Svazek: 3 Strana: 0015
Radostně, freudig; erfreulich; froh. Rk.

271342   Radostník Svazek: 3 Strana: 0015
Radostník, a, m., radostný člověk, ein troher Mensch. Ros. — R., radostná novina, fröhliche Nachricht. Ros. — R, u, m., ve- liký koláč při svatbě, ein Hochzeitskuchen. Na Mor., na Slov., Koll. Len (jen) si já od- krojím svého radostníčka. Sš. P. 148. — R., křtiny, der Taufschmaus. Plk.

271343   Radostník Svazek: 7 Strana: 0553
Radostník = koláč atd. Němc. III. 319., Pokr. Pot I. 108., Sl. ps. 386., Koll. Zp. I. 243. — R. = křtiny. Dbš. Obyč. 3. — R. = láhev pálenky. Na jihových. Moravě. Brt. — R., a, m. = narozené dítě, přícho- vek, nemluvně. Už nám ten r. zemřel. Slez. Šd.

271344   Radostník Svazek: 7 Strana: 1374
Radostník = láhev vína nebo kořalky, kterou přináší babka zvouc za kmotra. Mor. NZ. II. 14 — R., a, m., Dilettant. Ott. VII 541.

271345   Radostník Svazek: 8 Strana: 0333
Radostník. Cf. Pošajdes.

271346   Radostno Svazek: 7 Strana: 0553
Radostno = radostně. Slez. Tč.

271347   Radostnosť Svazek: 3 Strana: 0015
Radostnosť, vz Radostivosť. Ros., Bern. Předmět r-sti. Sš. J. 157.

271348   Radostný Svazek: 3 Strana: 0015
Radostný; radosten, stna, o — radosť působící, Freuden-, freudig, erfreulich, freu- denvoll, freudenreich. R. slavnosť, vytržení, D., list. Troj.,, den, novina, památka,, věc, příchod. Ros. O r-ná novina, přišla k němu Maria. Sš. P. 2. R, někomu. — R., radosť mající, cítící, freudig, froh. V. R. mysl. Dch. Radosten byl a všecka čeleď jeho. BO. Roz- létnu sě radosť po vsiej zemi, po vsie zemi od radostnej Prahy. Rkk. 33. — z čeho. Král r-sten byl z toho. Let. 112. I byl z toho radosten veškeren lid. V. A z té smlouvy radostni byli s obou stran. Tur. kron. — čím. Skrze to jeden druhého dobré vida, tak jeho dobrým, jako svým radosten bude. Št. I by tiem král radosten. St. skl. IV. 251. — Výb. I. 1131. — čeho. Toho běchu velmi r-stni. St. skl. IV. 188.

271349   Radostný Svazek: 7 Strana: 0553
Radostný = radost působící. R ohně, Tk. III. 474., NA. III. 128, událosť. Us Pdl. — R. = radosť cítící. — z čeho. Byl z toho r-sten. Arn. 543. — čím. By tiem král r-sten. AlxV. v. 2014. (HP. 49.). Vezdy tebú r-stna biech. Hr. ruk. 155.

271350   Radostov Svazek: 3 Strana: 0015
Radostov, a, m., ves v Královéhradecku. Vz S. N.

271351   Radostovice Svazek: 3 Strana: 0015
Radostovice, dle Budějovice, jm. místní. R., ves a) u Budějovic, b) u Krumlova, c) u Sušice. Bože, to je Káča z R-vic = hloupá (Honzíček z R-vic = hloupý). Us. u Rychn. Msk.

271352   Radoš Svazek: 3 Strana: 0015
Radoš, e, m., jm. muž. Ms.

271353   Radoš Svazek: 7 Strana: 0553
Radoš, e, m., vz Radoslav (dod.).

271354   Rádoš Svazek: 7 Strana: 0553
Rádoš, e, m. Skopce kupují řezníci na páry, vy bývající (ku př. 35tý) je r., jenž se dává nádavkem. Zlinsky. Brt. D. 259.

271355   Radošče Svazek: 10 Strana: 0325
Radošče = radosti. Kat. 6., Ev. olom 133.

271356   Radoščemi Svazek: 3 Strana: 0015
Radoščemi = radostmi, radostí velikou. Vz Radosť. Kat.

271357   Radošek Svazek: 3 Strana: 0015
Radošek, ška, m., jm. mužské. Mus.

271358   Radošice Svazek: 3 Strana: 0015
Radošice, dle Budějovice, mě. v Polsku. Vz S. N.

271359   Radošín Svazek: 3 Strana: 0015
Radošín, a, m., dvůr u Klobouk na Mor.

271360   Radošín Svazek: 8 Strana: 0333
Radošín, a, m., potok v Nitran. Phľd. XII. 157.

271361   Radošov Svazek: 9 Strana: 0268
Radošov, a, m., jm. místa u Zděchova na Mor. Vck.

271362   Radošovice Svazek: 3 Strana: 0015
Radošovice, dle Budějovice, ves v Budě- jovsku.

271363   Radošovská, é, f Svazek: 7 Strana: 0553
Radošovská, é, f. = pole na Vsacku.Vck.

271364   Radošť, z Svazek: 7 Strana: 0553
Radošť, z Radohostice, Radostice. Mus. 1889. 164.

271365   Radoštění Svazek: 8 Strana: 0333
Radoštění, inepta vox, praví Bl. Gr. 325.

271366   Radot, a Radota Svazek: 3 Strana: 0015
Radot, a Radota, y, m., jm. muž. Dal. k. 95.

271367   Radota Svazek: 3 Strana: 0015
Radota, y, m., rádce, der Rathgeber. — R., konšel, der Rathsmeister. — Dle Jg. jest toto slovo chybné jako měšťanosta.

271368   Radota Svazek: 7 Strana: 0553
Radota, vz Radoslav (dod.).

271369   Radotín Svazek: 3 Strana: 0015
Radotín, a, m., ves a) u Lubence, b) u Votic, c) u Zbraslavi. Tk. I. 622, III. 112.

271370   Radotínský Svazek: 7 Strana: 0553
Radotínský potok u Radotína. Krč.

271371   Radouň Svazek: 3 Strana: 0015
Radouň, ě, f., ves u Čes. Lípy.

271372   Radouň Svazek: 7 Strana: 0553
Radouň asi od Radúna Pal. Rdh. I.135.

271373   Radouš Svazek: 7 Strana: 0553
Radouš, e, m. = Gaudentius. Kld. Rok. V. 200. — R. Matouš. Vz Slavín II. 188.

271374   Radouš Svazek: 8 Strana: 0333
Radouš, e, m., vz Radoslav (3. dod.).

271375   Radouš Svazek: 10 Strana: 0325
Radouš Matouš, č. mal. + 1631. Vz Ott. XXI. 44.

271376   Radoušov Svazek: 3 Strana: 0015
Radoušov, a, m., Kravaře, něm. Grabern, mě. v Úštěcku. Vz S. N.

271377   Radov, a Svazek: 9 Strana: 0268
Radov, a, m., zaniklá obec na Hořicku. Hoř. 136.

271378   Radová Svazek: 3 Strana: 0015
Radová, é, f., die Rathsfrau, die Räthin. Us. Dch.

271379   Radovací Svazek: 3 Strana: 0015
Radovací, k radování náležející, Freuden-. R. list, Gratulationsbrief. Jg. Sloves. 93.

271380   Radovací Svazek: 3 Strana: 0015
Radovací. Zubové koňští dělí se dle času na mlíčné a řadovací zuby (bleibende Pferde- zähne).

271381   Radovan Svazek: 3 Strana: 0015
Radovan, a, m., jm. muž. Káže kněžna vypraviti posly po Radovan ot Kamenna Mosta. Rkk. 72.

271382   Radovan Svazek: 7 Strana: 0553
Radovan od Kamenna Mosta. Vz Mus. 1889. 168. — R., hora v Písecku.

271383   Radovanec Svazek: 3 Strana: 0015
Radovanec, nce, m., věnec pečený, ein Festkuchen. Cf. Radostník.

271384   Radovánek Svazek: 8 Strana: 0333
Radovánek, nku, m. = buchta zadělaná prvním hustým mlékem, vydojeným krávě po otelení (mlezivem); také: mlzevo (han.), biz (zip. Mor.), vrzanec (laš.). Brt. D. II. 478., 481.

271385   Radování Svazek: 3 Strana: 0015
Radování, vz Radovati.

271386   Radovanka Svazek: 7 Strana: 0553
Radovanka, y, f. = rybník v Písecku.

271387   Radovánka Svazek: 9 Strana: 0268
Radovánka, y, f. = zábava. U Polné. Hoš. 99.

271388   Radovánky Svazek: 3 Strana: 0015
Radovánky, pl., f.. Freudenfest, Jubel. V Praze drží r-ky. Ros. Na něčí r-ky se dívati. Gníd. Učinil jim r-ky (hody). Háj. R-nek účastný. Sych. Z mé duše, bludné ovčičky, učiň své radovánky. Sš. P. 74, Radovati, radovávati se, sich freuen, erfreuen, frohlocken, froh sein, jubeln. V. — abs. Sliby se slibují, blázni se radují. Prov. Neraduj se, ještě mnoho vody uteče. Vz Výstraha. Lb. — čemu: válkám, Flav., dobrému Št. Pro svoj zisk r. sě bude smrti člověčí. Št. N. 95. R-li se příkoří sobě uči- něnému. Sš. Sk. 19(5. R. se bude ženich mladé nevěstě své. BO. Raduje se pravdě ZN. Krása tělesná rovnému se raduje. Mudr. Každý druhého štěstí se raduje jako svému. Št. — Chč. 302. — k čemu. K zvuku houslí se radovati. Chč. 301. A k těm radostem se raduješ. V. — na čem. Pešín. — nad čím. Raduje se nad ní. Br. Nad tím se ra- duji. Žer. L. I. 146. Láska neraduje se nad zlostí. Hus. I. 163. - Zk., ML, Sš. Sk. 183. Tato vazba jest tedy dobra, ač ji někteří za špatnou mají. — v čem, kde: v odpo- činutí, Jel., v Bohu. Št. li. se v srdci. Alx. Jestliže srdce raduje se v tom. Chč. 614. Nyní se raduje v nebi s Kristem pánem. Sš. P. 739. — Troj., Br., Reš. - z čeho. Ra- duji se z tvého zdraví. Ros. Aby se mohl r. z jeho krásy. Er. P. 298. R. se ze štěstí. Jg. I. 58. Bude se r. z jeho radosti. Hus. 1. 43. Z toho se radujem, že padla robota. Sš, P. 513. — Háj., Br., Flav., Sych. — čím. Radujeme se tím, že s vámi rozmlou- váme. Sych. R. se radostí, Stav. sv. 1523., Sš. Sk. 60., velikú radostí, Pass. 121., Br., odpuštěním hriechov. Št. Kn. š. 234. — se kdy. Radujeme se v tomto novém roce. Er. P. 45. — se nač (co přijde, se objeví; r. se čemu, z čeho, nad čím atd., co jsem dostal, co již je). Tč. R. se na svátky (těšiti se na ně). Us. — proč. Pro něčí odchod. Sš. J. 224. Pro spravedlnost' pomsty radujme se a nikoli nerepceme proti Bohu. Hus. I. 228. Vz R. se čemu. — s kým, s čím. Ra- dujte se se mnou. Ros. On se s tím raduje (těší). Ros. Jakož slúžie sobě všichni údové, též ty raduj se s tím, jemuž jest Bóh dal zvláštní dar.Hus. I. 177. — V., Háj. — adv.: náramně se r. V. — že. Radoval se, že vy- hrál. — přes co, šp. m. dobrých vazeb výše uvedených. — Strany vazeb vz Těšiti se. Řadovati. Bažant řaduje (sedá na strom), veverka raduje (po stromě rychle leze). Us. Dch. — s kým, zechen. Řadoval (pil) s ním až do bílého rána. Sych. Konšelé s lidmi nevážnými obecenství míti a ř. nemají. Kol. 3. Radověrný, gerngläubig. Šm. Radovesice, dle Budějovice, něm. Rado- wesnitz, ves v Kolínsku. Vz S. N. Radovít, a, m., jm. muž. Radovky, pl., f., hody před úvodem, das Mahl bei dem Kirchengange der Wöchnerin. Us.k Bavorsku. Cf. Radovánky. Řadovní peníze, die Abgabe der in Reihen aufgestellten Buden. Ř. peníze od lidí přespolních. 1712. Gl. 291. Řadovnice, e, f., pijačka, die Zecherin, Zechschwester. D. — Ř., u pekařů, lopata na vážení chleba do peci řadou, die Schiesse, der Brotschieber. Us. Dch. Radovník, a, m, hodovník, der Froh- locker, Schmauser. Hus. — R , u, m. radostník (koláč). Na Slov.

271389   Radovati Svazek: 9 Strana: 0268
Radovati. Tam pil a ř val. Dač. II. 143.

271390   Radovati koho Svazek: 9 Strana: 0268
Radovati koho. I to ji r lo (těšilo). Pal. Záp. I. 4. —- se k čemu. R-val se k tomu dni, pravdy. Št. Bes. 40.

271391   Radovati se čemu (proč Svazek: 7 Strana: 0553
Radovati se čemu (proč): něčímu zdraví, narození, Pass. 302., 275., něčí smrti pro plen. Št. Kn. š. 168. R-val jsem se jeho zlému. V. Ps. fol. 184. b. — k čemu. Ta- ková holka a nesměti k muzice, k čemu se to raduje (= rovná)? U N. Bydž. Kšť. Ta zvěř jako pitomá se k ní r-la. Pass. 1395. R-jí se k zvuku varhan; Když se jest r-val jako obr k běhu cesty. Hus II. 311., III. 42. — v čem. Avšak neroďte se v tom r., že. . . Hus I. 257. — z čeho (jak). R. se z něčeho upřímně, nelíčeně. Us. Pdl. R-ji se z toho daru. Žer. Radovali by se z krále Jiřieho. Výb. II. 748. Neřádně se r-li z moci pójčené. Hus I. 258 — čím. R. se radostí velikú, Výb. II. 496, novou, Arch. VIII. 336., pokojem. Kar. 65. — kdy s kým. Abychom se s pánem Ježíšem po vítězství (nad ďáblem) r. mohli. Hus II. 95. — proč. R. se pro poddanie ďáblóv. Hus I. 258. — o čem. Nemá se r. o neščestí jiného. Výb. II. 537. — s inft. Raduje se každý angel tak velikého břemene chopiti. Hus II. 243.

271392   Radovati se o čem Svazek: 10 Strana: 0325
Radovati se o čem. R-val se o dítěti. Gest. B. 101b, — se k čemu = lísati se. Tomu člověku nic neudělají (psi), než ra dují se k němu. Lbk 37.

271393   Radovec Svazek: 7 Strana: 0553
Radovec, vce, m. =jistý druh sýra z pra- ménků pleteného. V Liptově. Rr. Sb., Pokr. Pot. I. 111.

271394   Radovesice Svazek: 7 Strana: 0553
Radovesice z: Radovesnice. Mus. 1889. 166. — Cf. Pal. Rdh. II. 402.

271395   Radovič Svazek: 7 Strana: 0553
Radovič, e = návrší. Pam. arch. I. 285.

271396   Rádoviděný Svazek: 7 Strana: 0553
Rádoviděný, gern gesehen. Brt., Sl. ps. 289.

271397   Radovka Svazek: 8 Strana: 0333
Radovka. Radovka = sklenička, z které na doušek v řadě pijí. Radovka — zradovka. Phľd. 1893. 701.

271398   Radovství Svazek: 9 Strana: 0460
Radovství, n. Věst. 1901. 376

271399   Radozpěvný Svazek: 7 Strana: 0553
Radozpěvný, gesangliebend. Srn.

271400   Rádožil Svazek: 7 Strana: 0553
Rádožil, a, m., ein lebenslustiger Mensch. Rk.

271401   Radoživý Svazek: 3 Strana: 0016
Radoživý, lebensfroh, lebensfreudig. Km.

271402   Rádpil, a, m Svazek: 7 Strana: 0553
Rádpil, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 78.

271403   Radslav Svazek: 3 Strana: 0016
Radslav, a, m., jm. muž.

271404   1. Radslav Svazek: 7 Strana: 0553
1. Radslav, a, m., vz Raclav. — D. ol. I. 14.

271405   Radslav Svazek: 8 Strana: 0333
Radslav, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 29.

271406   2. Radslav, ě Svazek: 7 Strana: 0553
2. Radslav, ě, f., míst. jm. Km. 1886. 27.

271407   Radslavice Svazek: 3 Strana: 0016
Radslavice, vz Raclavice.

271408   Radství Svazek: 10 Strana: 0325
Radství, n. = funkce v nějaké radě. Kmk.

271409   Radšachta Svazek: 7 Strana: 1374
Radšachta, vz násl.

271410   Radšachtník Svazek: 7 Strana: 1374
Radšachtník, a, m. = dělník pracující při radšachtě, t. j. při dolu, z něhož se ruda strojem koňmi v pohyb uváděným táhla. Arch. XII. 462.

271411   Radšan Svazek: 8 Strana: 0333
Radšan, a, m., vz Radoslav (3. dod.).

271412   Radše Svazek: 3 Strana: 0016
Radše, radč, radši, vz Rád.

271413   Radše Svazek: 8 Strana: 0333
Radše, radši, radš, lépe: raději. Bl. Gr. 189., 275. Cf. List. fil. 1895. 319.

271414   Radšej Svazek: 7 Strana: 0553
Radšej = raději. Vz Rád. Sb. sl. ps. II. 1. 71.

271415   Radši Svazek: 7 Strana: 0553
Radši = raději. Vz Rád. Vesna 1888. 124.

271416   Radšik Svazek: 7 Strana: 0553
Radšik = raději. Slov. Sb. sl. ps II. 1. 68.

271417   Raduha Svazek: 3 Strana: 0016
Raduha, y, f., die Regenbogen-, Farben- haut, Iris. Vký., Šm.

271418   Raduch Svazek: 7 Strana: 0553
Raduch, a, m., os. jm. Jir. Ruk. II. 162.

271419   Raduch Svazek: 8 Strana: 0333
Raduch Mart., učit. okol. 1776. Vz Phľd. 1895. 354.

271420   Raduň Svazek: 3 Strana: 0016
Raduň, ě, f., ves ve Slez. a) v Opavsku, b) v Krňovsku. Vz S. N.

271421   Radún Svazek: 7 Strana: 0553
Radún, a, m., vz Radoslav (dod.). — Arch. II. 494.

271422   Radún Svazek: 7 Strana: 0553
Radún ves z: Radujen. Mus. 1889. 165.

271423   Radůstka Svazek: 3 Strana: 0016
Radůstka, y, f. = radosť.

271424   Raduš Svazek: 3 Strana: 0016
Raduš, e, m., jm. muž. Mus.

271425   Radúš Svazek: 7 Strana: 0553
Radúš, e, m., vz Radoslav (dod.).

271426   Raduša Svazek: 7 Strana: 0553
Raduša, e, f. = kráva, kterou má kra- vařka ráda, červenobíle strakatá. Mor. Brt.

271427   Radvaň Svazek: 3 Strana: 0016
Radvaň, ě, f., Radvany, dle Dolany, mě. v Uhřích u B. Bystřice. Vz S. N.

271428   Radvan Svazek: 7 Strana: 0553
Radvan, a, m. = práč, Raufer; nemotora, hlupák, unbeholfener Mensch. Val. Vck., Brt.

271429   Radvan Svazek: 8 Strana: 0333
Radvan, a, m., statek v Komárne. Phľd. XII. 551.

271430   Radvan Svazek: 10 Strana: 0325
Radvan, u, m., od toho zdrobn. radvanec. Dšk. Km. 42. Vz. Radvanec.

271431   Radvančice Svazek: 3 Strana: 0016
Radvančice, ves v Kutnohorsku. PL.

271432   1. Radvanec Svazek: 3 Strana: 0016
1. Radvanec, nce, m., kolečko, der Schub-, Laufkarren. Us. Šp., Kš.

271433   2. Radvanec Svazek: 3 Strana: 0016
2. Radvanec, nce, m., veliký koláč, který pekou tam, kde s provodní neděli dcera se má vyvdati a na nějž příbuzní obou stran se zvou. Přijďte k nám na r. Us. v Pra- cheňsku.

271434   1. Radvanec Svazek: 8 Strana: 0333
1. Radvanec, z něm. Reitwagen, m. Mkl. Etym. 286.

271435   Radvanice Svazek: 3 Strana: 0016
Radvanice, dle Budějovice, ves a) u Čes. Lípy, b) u Uhlíř. Janovic, c) u Klatov, d) u Lipnika, e) u Mor. Ostravy.

271436   Radvanov Svazek: 3 Strana: 0016
Radvanov, a, m., ves u Milevska, b) u Ml. Vožice. PL.

271437   Radvánzsky Svazek: 8 Strana: 0333
Radvánzsky Ant, bar., básn. slov. (Var- šianský). Cf. Phľd. 1895. 315. nn.

271438   Radvauovice Svazek: 3 Strana: 0016
Radvauovice, dle Budějovice, ves u Tur- nova. PL.

271439   Radyje Svazek: 3 Strana: 0016
Radyje, e, f., v stavit, vodním mříže okolo pilíře vodního, eisernes Gitter um die Wasserpfeiler. Us. Jg.

271440   Radyk Svazek: 3 Strana: 0016
Radyk, u, m., chondrilla, rostl. Wege- kraut, n. Č1. Kv. 181., FB. 40., Slb. 453.

271441   Radyk Svazek: 7 Strana: 0553
Radyk. Cf. Rstp. 954.

271442   Radyk Svazek: 9 Strana: 0268
Radyk, u, m., rostl. Vz Ott. XII. 305.

271443   Radýlko Svazek: 3 Strana: 0016
Radýlko, a, n., malé rádlo. Vz Rádlo.

271444   Radyně Svazek: 3 Strana: 0016
Radyně, sbořený hrad v Plzeňsku. Vz S. N.

271445   Radyně Svazek: 7 Strana: 0553
Radyně, od Rad-a. Pal. Rdh. I. 134.

271446   Radýrka Svazek: 7 Strana: 0553
Radýrka, y, f, Radiergummi, n. Mor. Tč.

271447   Rádzga Svazek: 7 Strana: 0553
Rádzga, y, f. = nadávka ženským. Dbš. Ob. 45., Mt. S. I 117.

271448   Radźić Svazek: 10 Strana: 0325
Radźić = mluviti. V Opav. a Ostravsku. Šb. D. 58.

271449   Raďzím Svazek: 8 Strana: 0333
Raďzím, ě, f., hora v Gemer. Phľd. 1895. 351.

271450   Raeháček Svazek: 3 Strana: 0017
Raeháček, čku, m., rolnička, die Schelle Us.

271451   Raetia, Rhaetia Svazek: 3 Strana: 0016
Raetia, Rhaetia, e, f., Raetsko, a, n., byla země mezi Dunajem, Rýnem, Padem a Norikem. Vz S. N. — Raetové, obyvatelé Raetie. — Raetský. R. krajina.

271452   Ráf, u, ráfek Svazek: 3 Strana: 0016
Ráf, u, ráfek, íku, ráfík, ráfeček, rá- fíček, čku, m., z něm. Reif, železný kruh na kola, pás, obruč, šín, spona, die Rade- schiene. Us.

271453   Ráfa Svazek: 3 Strana: 0016
Ráfa, y, f. = ráf. U Opav. Klš.

271454   Ráfa Svazek: 8 Strana: 0333
Ráfa, y, f. = ráf na kole. Brt. D. II. 518.

271455   Rafael Svazek: 3 Strana: 0016
Rafael, e, m, jm. muž., Raphael. Rafák, u, m., veliký nos, der Schmecker. Us. u Chrud. Jg. — R., kyvadlo u hodin, das Pendel. U Plzně. Dš. Rafala, y, f., nástroj, kterým se len hla- viček sprošťuje, die Riffel Na Slov. Am. Rafati, kousati, beissen. — co: maso. Us. Kal. — R., Flachs riffeln. Slov. Vz Rafala. Raffinace, e, f., raffinage (raffináž), z fr., čištění některých výrobků na př. cukru, oleje, die Reinigung, Läuterung. Raffinada, y, í., přečištěný cukr v podobu homole upravený, geläuterter Zucker. Rk.

271456   Rafák Svazek: 7 Strana: 0553
Rafák = veliký zub. Ten pes má r-ky. Us. Rgl.

271457   Rafalo Svazek: 8 Strana: 0333
Rafalo, a, n., vz Rafala. Phľd. 1894. 85.

271458   Rafantiti něco Svazek: 7 Strana: 0553
Rafantiti něco = kaziti. U Chudenic. Rgl.

271459   Rafár Svazek: 10 Strana: 0325
Rafár = ? Slov. Vlč. Lit. I. 315.

271460   Rafať Svazek: 8 Strana: 0333
Rafať, riffeln. Ľan a konope r. V Liptov- skú. Phľd. 1894. 85.

271461   Raffinace Svazek: 7 Strana: 1374
Raffinace cukru. Cf. Ott. V. 765. nn.

271462   Raffinadový Svazek: 7 Strana: 1374
Raffinadový. R. šťáva. Ott. V. 765. nn.

271463   Raffinement Svazek: 3 Strana: 0017
Raffinement, (rafinmán), chytráctví, die Schlauheit, Spitzfindigkeit. :

271464   Raffinerie Svazek: 3 Strana: 0017
Raffinerie, e, f., čistírna cukru, cukrovar, die Zuckersiederei.

271465   Raffinerie Svazek: 7 Strana: 0553
Raffinerie = čistírna i jiných věcí. Us.

271466   Raffinérský Svazek: 10 Strana: 0325
Raffinérský cukerní kartel. Nár. list. 1903 č. 312. 2.

271467   Raffinosa Svazek: 7 Strana: 1374
Raffinosa, y, f., druh cukru. Vz Ott. V. 761.

271468   Raffinovaně Svazek: 10 Strana: 0325
Raffinovaně jednati. Lit. I. 392.

271469   Raffinování Svazek: 10 Strana: 0325
Raffinování stříbra, mědi, zlata atd. Vz KP. X. 172., 190., 184., 208.

271470   Raffinovanosť Svazek: 7 Strana: 0553
Raffinovanosť, i, f., vz Raffinnement. Mus. 1880. 188.

271471   Raffinovauý Svazek: 3 Strana: 0017
Raffinovauý; -án, a, o, raffinirt, geläutert. R. cukr. Us. — Přen. R. člověk = šibal, durchgetrieben. R. pokrytectvo. Kos. Ol. I. 115.

271472   Raffinovna Svazek: 7 Strana: 0554
Raffinovna, y, f. = rafinerie. Us.

271473   Raffmovati Svazek: 3 Strana: 0017
Raffmovati, čistiti, läutern, reinigen.

271474   Rafice Svazek: 7 Strana: 0554
Rafice, e, f., Rausch, m. Má r-ci. Us. Rgl.

271475   Rafíček Svazek: 7 Strana: 0554
Rafíček, čku, m. = rafika, Rk.

271476   Rafičit koho Svazek: 9 Strana: 0268
Rafičit koho = strojiti, fintiti. Lisic.

271477   Rafičiti Svazek: 7 Strana: 0554
Rafičiti = rafikou psáti. Mor. Tč.

271478   Rafida Svazek: 3 Strana: 0017
Rafida, y, f., jehlovitá hráň ve svazcích rostlinných. Kk. 10., Schd. II. 1G4.

271479   Rafíinárna Svazek: 8 Strana: 0333
Rafíinárna. R. cukru, vz Raffinerie. Nár. list. 1894. č. 255. odp.

271480   Rafije Svazek: 3 Strana: 0017
Rafije, e, f. = rafika. Bž. 45., Šm.

271481   Rafije Svazek: 7 Strana: 0554
Rafije. Jazyk je r. neb péro ducha sv. Hus I. 263.

271482   Rafijec Svazek: 3 Strana: 0017
Rafijec, jce, m., der Zeichenschiefer. Šm.

271483   Rafijka Svazek: 7 Strana: 0554
Rafijka = rafika. Št. Kn. š. 134. 39.

271484   Rafijný, rafijový Svazek: 3 Strana: 0017
Rafijný, rafijový, od rafije, Griffel-. R. žehadlo. Sal.

271485   Rafika Svazek: 7 Strana: 0554
Rafika minutová, hodinová. Šim. 105. — R. = trafika. V Podluží. Brt.

271486   Rafika Svazek: 8 Strana: 0333
Rafika, y, f. = trafika. Podluží. Brt, D. II. 518.

271487   Rafika, rafička Svazek: 3 Strana: 0017
Rafika, rafička, y, f. Starší tvar je ra- fije z řec. lat. yomptiov, lat. graphimn, der Griffel. Bj. Vz Mz. 287. Rafiěkou píšeme v tabulkách, aby se smazati mohlo. Kom. R. bylo náčiní dřevěné n. kovové ku psaní. Us. Ktož mi toho pojíčí, aby byly popsány řeči mé v knihách železnú rafijí (stilo ferreo) v olovenú stpici (Lamina). Br. Job. 20. 24. Vz S. N. — R., hůlka ukazovací při čtení, Griffel, m. Kom. Stojí to jako rafika. Us. — R., stínící železo na hodinách slunečních; ručička u hodin kolečkových, der Uhrzei- ger. R. stojí na dvanácti. Us. — R., žezlo, zpráva (od učitelů, kteří rafikou písmena na tabuli ukazovali), der Stab, die Zuchtruthe. Ti rafiku drží a na úřadech sedí. V.

271488   Rafnouti co Svazek: 7 Strana: 0554
Rafnouti co = chytiti. Us Ktk., Holk., Nov., Kšť., Phľd., Brt. D. 259. — R., ra- pnúť = udeřiti. Val. Brt. D. 63. — R. = kousnouti. Pes ho raf do lejtka, raf po něm. Us. Rgl.

271489   Rafnovka Svazek: 3 Strana: 0017
Rafnovka, y, f., rafia, rostl, vikvovitá. Rostl.

271490   Rafoník Svazek: 3 Strana: 0017
Rafoník, a, m. — předměšťák, der Vor- städtler. U Poličky. Kšá.

271491   Ráfovati Svazek: 3 Strana: 0017
Ráfovati, das Rad beschienen, mit der Schiene beschlagen. Us. Šm., Tč. — co čím: kola železem. Na Ostrav. Tč. Vz Ráf.

271492   Ráfový Svazek: 7 Strana: 0554
Ráfový, Reif-, R. železo. Us. Pdl.

271493   Rafús Svazek: 7 Strana: 0554
Rafús, a, m. = Rafael. Arch. I. 178.

271494   Ragac Svazek: 8 Strana: 0333
Ragac = lézti po stromech. Phľd. 1895. 120., 495.

271495   Ragáč Svazek: 7 Strana: 0554
Ragáč, e, m., míst. jm. u Hulína. Pk.

271496   Ragáčový Svazek: 7 Strana: 0554
Ragáčový. Ta hore som išla v r-vom venci a dolu som prišla v klepnovanom čepci. Koll. Zp. I. 137.

271497   Ragadia Svazek: 7 Strana: 0554
Ragadia, e, f. = rozsedlina, rozpukání rtů. U Místka. Škd. Ragan, a, m. Šel chudý, měl dudy, on si nu ně pískal. Šel ragan, měl čagan, vše- cko mu to ztřískal. Pk. Ps. 103.

271498   Ragaly Svazek: 3 Strana: 0017
Ragaly, pl., nástroj hudební. D. exc.

271499   Ragan Svazek: 7 Strana: 1374
Ragan, a, m.= nezvedené dítě (již větší). Val. Slavč. 3.

271500   Ragan Svazek: 9 Strana: 0268
Ragan, ?, ?., = nezvedenec, ničema. Val. Čes. 1. X. 33.

271501   Raglán Svazek: 10 Strana: 0325
Raglán, u, m. = volný svrchní kabát.

271502   Ragout Svazek: 7 Strana: 0554
Ragout = směs mas, ryb a zelenin. R. brzlíkové, ledvinkové, jatrové, rybí, smr- žové atd. Hnsg.

271503   Ragout (fr Svazek: 3 Strana: 0017
Ragout (fr., ragú), zadělávané silně ko- řeněné maso, ein Gericht bereitet aus Fleisch und einer würzhaften Brühe. S. N.

271504   Ragusa Svazek: 3 Strana: 0017
Ragusa, Dubrovník.

271505   Ráh Svazek: 3 Strana: 0017
Ráh, u, m., v lodnictví, die Reh. Šm.

271506   Ráhati Svazek: 7 Strana: 0554
Ráhati = skřečeti (o vodních ptácích). Čch.

271507   Rahle Svazek: 3 Strana: 0017
Rahle, e, f. R. ocasní, u tkanináře, der Schwanzknüppel. Srn.

271508   Ráhní Svazek: 3 Strana: 0017
Ráhní, Raa-. R. plachta. Kpk.

271509   Ráhnice Svazek: 3 Strana: 0017
Ráhnice, e, f., die Zwese (beim Lein- damaststuhle); v lodnictví, die Pieken, das Pieckholz. Šm.

271510   Ráhnička Svazek: 7 Strana: 0554
Ráhnička, y, f. = tkaloun u trávnice. U Modletína. Neud.

271511   Ráhniční Svazek: 3 Strana: 0017
Ráhniční, Pieck-. R. zástava (v lodn.), die Pieckpforte. Šm.

271512   Ráhnina Svazek: 3 Strana: 0017
Ráhnina, y, f., v lodnictví, das Piekholz.

271513   Ráhno Svazek: 7 Strana: 0554
Ráhno. Vz Mkl. Etym. 272. — R. (šp. místo kopí). Vký.

271514   Rahno Svazek: 9 Strana: 0268
Rahno, a, n. — bidlo pověšené pod stře- chou, na které věšejí turkyň (kukuřici). Slov. Čes. 1. VIII. 330.

271515   Ráhno, rahénko, rahýnko Svazek: 3 Strana: 0017
Ráhno, rahénko, rahýnko, a, n., bidlo, die Stange. Rahénka na peřiny. Čeřen na rahénku do vody se vpouští. Kom. Pověs prádlo na ráhno. U Třebíče. Fl. R., na kterém slepice sedají. R. lodní, horv. križ (Kpk.) = tyč, která u prostred své délky popříč na stěžni visí a plachtu nese, něm. die Raa, Rahe. Prostřední místo, v kterém r. za závěs (Rack) na stěžni visí, slove závěsina (Racktheil). Konec ráhna slove rahýle (Raa- nocke), v kterých kotouče pro přítuže (Schoote) zasazeny jsou. R. přední, přední marsové, přední brámové, přední nadbrá- mové, hlavní, hlavní marsové, hlavní nad- brámové, podzadní, zadní, zadní nadbramové. Vz více v S. N. Plachty n. ráhna proti n. po větru otočiti. Kpk. — R., veliký, vysoký člověk, bidlo, slonbidlo. Ten chlap jest ráhno. U Třebíče.

271516   Ráhnoví Svazek: 7 Strana: 0554
Ráhnoví, n. = všecka ráhna. Mour.

271517   Rahnový Svazek: 9 Strana: 0268
Rahnový. R. plachta. Ott. XVI. 245.

271518   Rahoj Svazek: 7 Strana: 0554
Rahoj, e, m. R. veliký, falco sacer, Gross- falke, m. Sl. les.

271519   Raholec Svazek: 3 Strana: 0017
Raholec, lce, m., die Leimstange.

271520   Raholina Svazek: 7 Strana: 0554
Raholina, y, f. = rašelina. Rk.

271521   Raholina Svazek: 9 Strana: 0460
Raholina, y, f. Nevěděli, kolik mají jiter lesin, kolik luk, kolik pastvišťat, o r-nách ani nemluvím. Tbz. V. 332, IV. 2. 201.

271522   Raholina Svazek: 10 Strana: 0325
Raholina, y, f. = Spatná půda (země). Tbz. III.. 1. 154.

271523   Ráholiti s kým Svazek: 3 Strana: 0017
Ráholiti s kým — rozmlouvati, sich unterreden. U Solnice. Fch.

271524   Raholiti se s kým, k někomu Svazek: 7 Strana: 0554
Raholiti se s kým, k někomu = licho- titi se. Neor.

271525   Rahor Svazek: 7 Strana: 0554
Rahor, a, m , herodius, dravý pták. Jel. Cf. List. fil. XVI. 164., 178.

271526   Rahotati Svazek: 9 Strana: 0268
Rahotati, vz Řehotati, Řehtati.

271527   Rahůvka Svazek: 9 Strana: 0460
Rahůvka, y, f. = rabování. 1647. Mtc. 1901. 294.

271528   Rahýnek Svazek: 9 Strana: 0268
Rahýnek, nku, m. = pánvička. Zát. Př. 172b. Sr. Rahynka (násl. ).

271529   Rahynka Svazek: 9 Strana: 0268
Rahynka, y, f. = rajnica, rendlík. Šar. Zát. Př. 292a.

271530   Rahýnko Svazek: 3 Strana: 0017
Rahýnko, a, n. = rahénko, bidélko. Vz Ráhno.. Smrť tu ze slámy na r-ku asi loket dlouhém obláčejí. Sš. P. 768.

271531   Ráhynko Svazek: 7 Strana: 0554
Ráhynko, a, n. Hra fazolemi na r-ka. Vz Km. 1887. 391., Brt. Dt. 204.

271532   Rahýnko Svazek: 8 Strana: 0333
Rahýnko. Na r-ka se klade len, když se suší. Vz NZ. I. 516. — Phľd. 1895. 187.

271533   Rahýnko Svazek: 9 Strana: 0268
Rahýnko, ?, n., zdrobn. rahno.

271534   Rach Svazek: 7 Strana: 0554
Rach, a, m., Rack, eine Krümmung im kleinen Flusse. Šm. — R., a, m. = Radim. Kld. Rok V. 200. — R., vz Radoslav. — Rach, rach, rach (volání na prasata)! Us. Rgl.

271535   Rach Svazek: 8 Strana: 0333
Rach, a, m., vz Radoslav (3. dod.).

271536   Rach Svazek: 10 Strana: 0325
Rach, u, m. = rachot. Hřmot a r. pří- valného potoku. Msn. U. 71.

271537   Rách Svazek: 10 Strana: 0325
Rách, u, m. = hrách. Na Polensku. Šb. D. 41.

271538   Racha Svazek: 7 Strana: 0554
Racha jest znamenie, jímž člověk ukáže hněv srdečný: nosu ukřivenie n. úst atd Hus II. 285.

271539   Racha Svazek: 8 Strana: 0333
Racha = hlas hněvu srdečního nerozumný, který se s chrkáním, s řvaním n. odkašlává- ním někomu na vzdory činí. Philomates. Bl. Gr. 150.

271540   Racha Svazek: 10 Strana: 0325
Racha je tolik, jakobychom my řekli: bezmozký. Chč. S. II. 194a

271541   Rachač Svazek: 8 Strana: 0333
Rachač, e, m., vz Radoslav (3. dod.).

271542   Rachačka Svazek: 7 Strana: 1374
Rachačka, y, f. = potok, vzniká u há- jovny Krejcárku. Vz Ott. VI. 72. b.

271543   Rachačka Svazek: 8 Strana: 0333
Rachačka, y, f. = řechtačka. Plzeň. NZ. IV. 336.

271544   Rachadlo Svazek: 3 Strana: 0017
Rachadlo = ruchadlo. Us. v Táborsku.

271545   Rachák, u, m Svazek: 9 Strana: 0268
Rachák, u, m., vz Rochák (násl. ).

271546   Rachala Svazek: 7 Strana: 0554
Rachala, y, vo. a f., nadávka. Slez. Šd.

271547   Rachati Svazek: 3 Strana: 0017
Rachati, rachotati, rachtati. Záhy rachají, röcheln. D. Prase, svině rachá, grunzt.

271548   Rachati Svazek: 3 Strana: 0017
Rachati, v Krkonš. = broditi se ve sněhu, im Schnee waten. Kb.

271549   Rachati Svazek: 7 Strana: 0554
Rachati = rachlati. Řetěz rachá! Slez. Šd. — R. se v čem = přehrabovati se. U N. Kdyně. Rgl.

271550   Rachati Svazek: 8 Strana: 0333
Rachati. O pašijových dnech poledne a klekáni rachají. NZ. IV. 330., 336. Cf. Ra- chačka (3. dod.).

271551   Rachati Svazek: 10 Strana: 0325
Rachati v III. 17. Záby oprav v: Žáby.

271552   Rachavý Svazek: 3 Strana: 0017
Rachavý, grunzend. Jg. Vz Rachati.

271553   Rachavý Svazek: 10 Strana: 0325
Rachavý zvuk (nůžek narážejících při stříhání na desku stolu). Rais. Lep. 170. R. blas. Ib. 180.

271554   Rachejtka Svazek: 3 Strana: 0017
Rachejtka, y, f. = rachlák. Us.

271555   Rachejtle Svazek: 3 Strana: 0017
Rachejtle, žertovně rachomejtle, vz Ra. keta. Na Ostrav. rachetla, y, f. Tč. Ra- chetle puščat. Na Ostrav. Tč. K uctění ně- čímu rachejtle pouštěti a zapáliti mu střechu (o nemilém, dělání úcty). Dch.

271556   Rachejtle Svazek: 7 Strana: 0554
Rachejtle, e, f. = divoká ženská. U Kr. Hrad. Kšť.

271557   Rachel Svazek: 7 Strana: 0554
Rachel, e, f., os. jm.

271558   Rachet Svazek: 3 Strana: 0017
Rachet, u, m. — rachot, zastr.

271559   Rachétla Svazek: 7 Strana: 0554
Rachétla, rachométla, y, = stará děvka. Val. Vck., Brt.

271560   Rachialní Svazek: 7 Strana: 0554
Rachialní bolesti v kříži. Vz Slov. zdrav. 326.

271561   Rachiotom Svazek: 7 Strana: 0554
Rachiotom, u, m., Wld

271562   Rachitom Svazek: 3 Strana: 0017
Rachitom, u, m. Vz Nástroje k pitvě. Cn.

271563   Rachľa Svazek: 8 Strana: 0333
Rachľa, e, f. R. sa šaty, z něm. Rechen. Brt, D. II. 518.

271564   Rachlák, rachlík Svazek: 3 Strana: 0017
Rachlák, rachlík, u, m. = rolnička, die Schelle. U Vysok. Světz. Vz Racholec, Ra- eháček, Rachej tka.

271565   Rachlati Svazek: 3 Strana: 0017
Rachlati, cinkati, zvoniti, krkati. Rachlá to. U Jilemn.

271566   Rachlátko Svazek: 3 Strana: 0017
Rachlátko, a, n., hrkačka, klapátko. U Jilemn. Vz Rachlák.

271567   Rachle Svazek: 7 Strana: 0554
Rachle, e, f. = stará, nehezká ženská. To je r.! U N. Kdýně. Rgl.

271568   Rachlice Svazek: 8 Strana: 0333
Rachlice, e, f. = žena stará, neladná a pohodlná; z Rachel. Krok. 1894 140. Cf. Rachle.

271569   Rachlička Svazek: 7 Strana: 0554
Rachlička, y, f., Schelle, f. Rk. Vz násl.

271570   Rachlík Svazek: 7 Strana: 0554
Rachlík. Zvuk r-ků rozléhal se krajinou. Rais 63.

271571   Rachna Svazek: 3 Strana: 0017
Rachna, y, f. = hubařka, die Keiferin. — R., svině, die Sau. To je stará rachna! - R., svinská tlama, die Schnauze.

271572   Rachna Svazek: 8 Strana: 0333
Rachna, y, f. = kulička, která při hře s vršíčku se kutálejíc jiné dobře trefuje a tím vyhrává. ČT. Tkč.

271573   Rachna Svazek: 9 Strana: 0268
Rachna = Člověk n. dobytče tlusté, široké. Čes. 1. X. 64.

271574   Rachnatý Svazek: 7 Strana: 0554
Rachnatý = rapnatý, chrastavý. R. žaba. Val. Brt. D. 259.

271575   Rachnněk Svazek: 8 Strana: 0333
Rachnněk, ňku, m. = počet, z něm. Brt. D. II. 518.

271576   Rachnouti jak kde Svazek: 10 Strana: 0325
Rachnouti jak kde. Rouchem rachnula vesla po hladině. Msn. Od. 185.

271577   Rachocení Svazek: 7 Strana: 0554
Rachocení, n., vz Rachotiti. Kam se hrabeš, staré r. (o starém ženichu). ČT. Tkč.

271578   Rachocení, n Svazek: 3 Strana: 0017
Rachocení, n., vz Rachot. Myš pořád svoje r. vedla. Us. v Dobr. Vk.

271579   Rachochati Svazek: 3 Strana: 0017
Rachochati, počítati, zählen. Na Ostrav. Tč. Vz Rachovati, Rachunek.

271580   Racholec Svazek: 3 Strana: 0017
Racholec, lce, m. = rolnička na koně, U Jilemn. Vz Rachlák.

271581   Rachomejtle Svazek: 9 Strana: 0268
Rachomejtle, e, f. = ženská divá, rozcu- chaná. Jičín. Kub. 156.

271582   Rachométla Svazek: 7 Strana: 0554
Rachométla, vz Rachétla (předch.).

271583   Rachot Svazek: 3 Strana: 0017
Rachot, u, m., rachocení, od zvuku své jméno má, das Geräusch. R. hromu, děl, Zlob., kočárů. Us. Tč. Oščepóv lom jako rachot hroma. Rkk. 48. Rachot kopí bystrých. Rkk. 54. Takový r. (v kuchyni) vedla až hrozno. Us. v Dobrušce. Vk. Rázný hrom shora hrůzyplným rachotem se ozývá (ono- mat.). Dch.

271584   Rachot Svazek: 3 Strana: 0017
Rachot, n, m. = řechot, řehot, das Ge- lache. Vedli řachot veliký, lautes Lachen, V Kunv. Msk.

271585   Rachot Svazek: 7 Strana: 0554
Rachot. List. fil. XVI. 164. (Mz.). R. hromový, Mj., vozů, Osv , strojů, Vrch., bouře, Mkr., bubnů, bitvy, bitevní. Čch. R. Vz Slov. zdrav. 326.

271586   Rachot Svazek: 10 Strana: 0325
Rachot. Trubicový r., amphorichess Rasseln. R. (šelest), strepitus, bublin malých, kleinblasiges Rasseln, velkých bublin, gross- blasiges R., chřestivý, ronchus s. renchus, průduškový, bronchiales, konsonierendes R., současný s pohyby srdečními, herzsysto- lisches R., suchý, trockenes R. vlhký, feuchtes R. Ktt.

271587   Rachota Svazek: 3 Strana: 0017
Rachota, y, f., drchota, zerzaustes Rum- pelzeug. Dch. Vz Rachotina.

271588   Rachota Svazek: 7 Strana: 0554
Rachota = práce. Us. v Podskalí v Praze. Herm. Pr. z. 3. — R. = člověk starý, vetchý. To je stará r. Us. ČT. Tkč.

271589   Rachota Svazek: 8 Strana: 0333
Rachota, y, m. = křikloun. Laš. Brt. D. II. 377.

271590   Rachota Svazek: 8 Strana: 0333
Rachota, y, m., vz Radoslav (3. dod.).

271591   Rachota Svazek: 10 Strana: 0325
Rachota, y, f. = rachotina, starý sešlý dům. Nár. list. 1904. 107. 9.

271592   Rachotačka Svazek: 3 Strana: 0017
Rachotačka, y, f., druh pily, die Rumpel- säge. Tech.

271593   Rachotati Svazek: 3 Strana: 0017
Rachotati, vz Rachati.

271594   Rachotilka Svazek: 10 Strana: 0325
Rachotilka, y. f. = rachocení hromu. Z toho bude r. Sá. XX. 191.

271595   Rachotina Svazek: 3 Strana: 0017
Rachotina, y, f., haraburdí, das Gerümpel, Dch. Vz Rachota.

271596   Rachotina Svazek: 7 Strana: 0554
Rachotina = chatrné stavení. Sdl. Hr. VII. 247.

271597   Rachotiti Svazek: 3 Strana: 0017
Rachotiti, il, cení; rachotívati, rumpeln, poltern, rasseln. — abs. Rachotí tu myši. Us. Vůz, hrom rachotí. D. — čím: stolem, stolicemi, nářadím. Us. — kde. Rachotí po nebi třesk. Puch. Když zlá se vášeň zmohla po národu, po vlasti bouřným on r-til hro- mem. Sš. Bs. 48. — se. Hrom se rachotí. D.

271598   Rachotiti Svazek: 7 Strana: 0554
Rachotiti = pracovati. V Podskalí. Herm. Pr. z. 1. Vz Rachota (dod.).

271599   Rachotivý Svazek: 7 Strana: 0554
Rachotivý, vz Rachotný. Šm., Rk., Loos.

271600   Rachotka Svazek: 10 Strana: 0325
Rachotka, y, f., vz Klapačka.

271601   Rachotno Svazek: 7 Strana: 0554
Rachotno = plno rachotu. Tu zvučno a r. Orl. X. 358.

271602   Rachotný Svazek: 3 Strana: 0017
Rachotný, rachotivý, polternd, lärmend. R. buben. Č. (pís.). To byla r. doba. U Rychn.

271603   Rachoty Svazek: 9 Strana: 0268
Rachoty n. Rochoty, poloha v Brdských Horách. Čes. 1. VIL 343.

271604   Rachovaé Svazek: 8 Strana: 0333
Rachovaé = počítati, z něm. Laš. Brt. D. II. 518.

271605   Rachovati Svazek: 3 Strana: 0018
Rachovati = rachochati. Na Ostrav. Tč. — co. Dyby sem jo měla chodníčky racho- vać, musela by sem jo lokajička chovać. Sš. P. 226.

271606   Rachovec Svazek: 7 Strana: 0554
Rachovec, vce, m., vz Radoslav.

271607   Rachovné Svazek: 7 Strana: 0554
Rachovné, ého, n., Rechenpfennig, m. Slov. Bern.

271608   Rachtaba Svazek: 7 Strana: 0554
Rachtaba, y, m., os. jm. Vz Jg. H. 1. 617., Jir. Ruk. II. 162.

271609   Rachtáč, e, rachtáček Svazek: 3 Strana: 0018
Rachtáč, e, rachtáček, čku, m., čím se rachtá, rachotí, das Klapper-, Rollwerk. Dítě běhá s r-kem.

271610   Rachtačka Svazek: 7 Strana: 0554
Rachtačka, y, f. = řehtačka. U Rokyc. Fč. Jinde : řachtačka. Sá.

271611   Rachtati Svazek: 7 Strana: 0554
Rachtati = řehtati. U Rokyc. Fč. Jinde: řachtati. Sá.

271612   Rachtavý Svazek: 7 Strana: 0554
Rachtavý, klappernd. Rk.

271613   Rachunek Svazek: 3 Strana: 0018
Rachunek, nku, m., z něm. die Rech- nung, počet. Na Ostrav. Tč. Vz Rachochati.

271614   Rachvala Svazek: 9 Strana: 0268
Rachvala, y, f., bývalá tvrz u Sobotky. Sdl. Hr. X. 99.

271615   Rachvala Svazek: 10 Strana: 0325
Rachvala, y, m. = dach, čert. Mor. Čes. 1. XIV. 384.

271616   Ráchy Svazek: 3 Strana: 0018
Ráchy, křik krkavčí. Rokyc. výkl.

271617   Rachyt-is Svazek: 7 Strana: 0554
Rachyt-is, y, f., die Rückgratskrümmung. Cf. Slov. zdrav. 452.

271618   Ráchyváchy Svazek: 8 Strana: 0333
Ráchyváchy = křik krkavčí. Rokyc. (Vlč. Lit. 191.).

271619   Raiféř Svazek: 3 Strana: 0018
Raiféř, e, m. (r. pannorum). Tk. II. 373., 381 Raison, u, m. (fr., rezon), z lat. ratio, rozum, uznání, die Vernunft, Erkenntniss.

271620   Raiffeisenka Svazek: 10 Strana: 0325
Raiffeisenka, y, f. druh záložny (po zakladateli Raiffeisenovi). Vz Ott. XXI. 64., Vck. Vset. 321

271621   Raiffeisenův Svazek: 10 Strana: 0325
Raiffeisenův. R-vy záložny. Vz Raiff- eisenka.

271622   Raiman Svazek: 10 Strana: 0325
Raiman Fr., prof, a spis. Vz Vyhl. L 104.

271623   Rainer Svazek: 10 Strana: 0325
Rainer Václ. Vavř., čes. malíř ve středo- věku Vz Zl. Pr. XXI. 574.

271624   Rais Svazek: 7 Strana: 0554
Rais, a, m., os. jm. Cf. Jg. H. 1. 617.

271625   Rais Svazek: 7 Strana: 1374
Rais Kar. V., učitel a spisov.

271626   Rais Svazek: 9 Strana: 0268
Rais Kar. Sr. Jub XXVI.

271627   Rais Svazek: 10 Strana: 0325
Rais Kar., říd. učit. a spis., nar. 1859 Vz Ott. XXI. 69., Flš. Písm. 736., Tob. 214

271628   Raisonable Svazek: 3 Strana: 0018
Raisonable (rezonábl). rozumný, ver- nünftig.

271629   Raisonnenment Svazek: 3 Strana: 0018
Raisonnenment (rezonman), u, m., rozu- mování, die Beurtheilung; der . Vernunft- schluss; die Vernünftelei.

271630   Raisonneur Svazek: 3 Strana: 0018
Raisonneur (rezonér), a, m., mudrák, žvástal, tlachal, odmlouvač, der Vernünftler; Schwätzer, Widersprecher, Rechthaber. Rk. Vz S. N.

271631   Raisonýrovati Svazek: 10 Strana: 0325
Raisonýrovati = hubovati. Us. Rgl.

271632   Ráj Svazek: 3 Strana: 0018
Ráj, e, rájek, jku, m., zahrada rozkošná, v které Adam a Eva bydleli. Sr. stind. rái, der Besitz, die Habe; Sache; kor. m, spenden. Mkl. aL. 107. Das Paradies, der Garten Eden. R. svatý. V. R. pozemský, duchovní, bezprostorný (idealny). Sš. L. 213. Hodil by se do ráje (o zdrženlivém). Č. Nehodí se do ráje, rád mnoho radí. Vz Tlachal. Č. Angel z nebe, Adam z ráje vypadl. Proč? Pro hřiech. Hus. 1. 184. Vandruj že Evo z raju, už cě tu dobre znaju; vychodzil Adam z raju, stanul na zemském kraju. Sš. P. 788. — R., nebesa, příbytek andělův, Himmel, m. R. nebeský. V. Svá smysl peklo i ráj. Smil. I řekl jemu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes se, mnou budeš v ráji. Sš. L. 213. — R., vůbec rozkošná zahrada, der Lustgarten, das Paradies. V. — R., každá rozkošná věc, jeder angenehme Gegenstand. Studený máj, v stodole (v zahradách) ráj. Wohlstand, m. Us. — R., radost, rozkoš, die Lust. S mi- litkou r. míti. St. skl. R. blahých duší. Dch. Zdál se r. na zemi ustrojovati. Sš. Sk. 34. — R,, ves ve Frištátsku. Vz S. N, .

271633   Ráj Svazek: 7 Strana: 0554
Ráj. Slovo to prvotně znamenalo říši jasných oblak. Šmb. S. I. 304. V MV. ne- pravá glossa. Pa. — R. = nebesa. Za- bleskne-li se z čista jasna, nahlížeti lze v otevřený r. Us. Dch. Jest v ráji = ze- mřel. Us. Bdl. R. duše. Vz Jir. Ruk. II. 162. — R. = rozkošná věc. Plné stáje vedou v ráje. Bž. exc. — R. = pěkné udolí u Za- šové. Pk.

271634   Ráj Svazek: 7 Strana: 1374
Ráj. Cf. Mách. 17., 19., 165.

271635   Ráj Svazek: 8 Strana: 0333
Ráj. Odejíti v r. = umříti. Phľd. 1896. 181.

271636   Raja Svazek: 3 Strana: 0018
Raja, dle Káča, obyvatelé Turecka, kteří nejsou mahomedány. Rk. Tur. tolik co stádo, die Heerde. Hý.

271637   Raja Svazek: 7 Strana: 0554
Raja, e, f. = rajka. Brm. II. 2. 449., 745.

271638   Rajanka Svazek: 3 Strana: 0018
Rajanka, y, f., rajania, rostl, česneko- vitá. Rostl.

271639   Rajbanica Svazek: 10 Strana: 0325
Rajbanica, e, f. = strouhané těsto z jem- nější mouky s vejcem a zavařené v masové polévce. Mus. slov. II. 26.

271640   Rajblík Svazek: 3 Strana: 0018
Rajblík, u, m., u zedn., šp. z něm. Reiber, hladítko, dýnko.

271641   Rajboch Svazek: 9 Strana: 0268
Rajboch, u, m. M m ještě r. (úklid, ještě sem nepoklízela). Hoř. 94.

271642   Rajbovňa Svazek: 10 Strana: 0325
Rajbovňa, vně, f. = továrna na plechové náčiní. Záp Mor. Mtc. 1902. 22.

271643   Rajbovňák Svazek: 10 Strana: 0325
Rajbovňák, a, m. = dělník v rajbovně. Záp. Mor. Mtc. 1902. 22.

271644   Rájce Svazek: 10 Strana: 0325
Rájce, luka u Bzence. Čes. 1. XIII. 475.

271645   Rajcech Svazek: 7 Strana: 0554
Rajcech, rajscech, u, m. = cech všech řemesel v některém místě, která tam zvlášt- ního cechu nemají. Čce. Tkč.

271646   Rajcovati Svazek: 3 Strana: 0018
Rajcovati, herumlaufen. Celý boží den rajcuje. U Olom. Sd. — se = rajdati se. Neraj- cuj se tak hrozně. Mor. Hý. Vz Rajdati se.

271647   Rajcupa Svazek: 9 Strana: 0268
Rajcupa, y, f. = obarová polévka. U Se- beše. Mns. slov. I. 87.

271648   Rajčák Svazek: 7 Strana: 0554
Rajčák, rajčiak, rajštiak, u, m. = rajské jablko. Slov. Rr. Sb., Let. Mt. S. X. 1. 47.

271649   Rajčák, a Svazek: 9 Strana: 0268
Rajčák, a, m., vz Pěnkava.

271650   Rajčanka Svazek: 7 Strana: 0554
Rajčanka, y, f. = řeka na Slov. ZObz. XXIV. 223.

271651   Rajčany Svazek: 8 Strana: 0333
Rajčany, dle Dolany, míst. jm. v Nitran. Phľd. XII. 159.

271652   Rájček Svazek: 7 Strana: 1374
Rájček, ečku, m., paradisus. Pršp. 25. 7.

271653   Rajčovina Svazek: 7 Strana: 0554
Rajčovina, y, f. = červená koža v Rajci na Slov. vyrábaná. Rr. Sb.

271654   Rajčúr, rajčúl Svazek: 3 Strana: 0018
Rajčúr, rajčúl, u, m , z něm. Reitschule, dřevený koník, das Holzpferd. Dostal krejcar na r. V Policku. Kšá.

271655   Rajda Svazek: 3 Strana: 0018
Rajda. Trajda, rajda, rajda, oženil se Klajda. Sš. P. 636.

271656   Rajda Svazek: 7 Strana: 0554
Rajda, y, f. = běhna. Us. Rgl. — R., y, m. a f. = člověk rajdavý. Slez. Šd.

271657   Rajdáček Svazek: 8 Strana: 0334
Rajdáček, čku, m. = živůtek bez rukávů s baňkami. Duf. 204.

271658   Rajdák Svazek: 7 Strana: 0554
Rajdák, u m. = rédovák, mor. tanec. Brt.

271659   Rajdák Svazek: 7 Strana: 1374
Rajdák, u, m. = fald vzadu na šatce kolem hlavy ovinuté. Mor. a slov. NZ. II. 166

271660   Rajdák Svazek: 9 Strana: 0268
Rajdák, u, m. = bílý čepec, gargule. Na HaDé a u Přer. Sbor. slov. II. 133., Mus. ol. IX. 104.

271661   Rajdák Svazek: 10 Strana: 0325
Rajdák, u, m, tanec. Vz Brt. P. n. 931.

271662   Rajdati Svazek: 7 Strana: 0554
Rajdati. Cf. Glajdati, Gramlati se, Šan- ta ti se.

271663   Rajdati se Svazek: 3 Strana: 0018
Rajdati se == nohama plésti. Na mor. Zlínsku. Brt.

271664   Rajdavý Svazek: 3 Strana: 0018
Rajdavý, kdo rajdá. Vz Rajdati. Brt.

271665   Rajdavý Svazek: 7 Strana: 0554
Rajdavý. Cf Grlajdavý, Gramlavý, Šan- tavý.

271666   Rajdna Svazek: 3 Strana: 0018
Rajdna = rejdna.

271667   Rajdovačka Svazek: 10 Strana: 0325
Rajdovačka, y, f., tanec. Vz Brt. P. n. 931.

271668   Rajdovák Svazek: 7 Strana: 0554
Rajdovák, u, m. = rejdovák tanec. Zlin- aky. Brt.

271669   Rajdovati Svazek: 7 Strana: 0554
Rajdovati = rejdovati. Mor. Šd.

271670   Rajdovný Svazek: 10 Strana: 0325
Rajdovný = rejdovný. R. voj = kterou se vůz rejduje, řídí. Brt. P. n. 573.

271671   Rájec Svazek: 3 Strana: 0018
Rájec. jce, m.. Raitz, ves v Zábřešsku. Vz S. N.

271672   Rajec Svazek: 8 Strana: 0334
Rajec, jce, m., míst. jm. v Trenčan. Phľd. 1894.61.

271673   Rájec Svazek: 9 Strana: 0268
Rájec, jce, m., byl les u Bzence. Mtc. 1897. 369.

271674   Rájek Svazek: 7 Strana: 0554
Rájek, vz Ráj.

271675   Rajenek Svazek: 7 Strana: 0555
Rajenek, nku, m. = rájek. Slov. Phľd. IV. 461.

271676   Rajhrad Svazek: 7 Strana: 0555
Rajhrad. Cf. List. fil. XVI. 163. (Mz.).

271677   Rajhradohorce Svazek: 10 Strana: 0325
Rajhradohorce, e, m. R. Odysseus. Msn. Od. 354.

271678   Rajhrady Svazek: 3 Strana: 0018
Rajhrady, dle Dolany, Rajhrad, u, m., mě. na Moravě, Raigern. Vz S. N. Prosla- vený R-de, drahý vlasti poklade. Sš. Bs. 21. — Bajhraďan, a, m. — Bajhradský. Rajiti, il, en, ení. Selce služku narajiti = smluviti, patrně m.: raditi, U Opavy. Pk.

271679   Rajikras Svazek: 7 Strana: 1374
Rajikras, u, m., paradisus, zastr. Rozk., Pršp. 10. 11.

271680   Rájiti Svazek: 3 Strana: 0018
Rájiti, il, en, ení, zum Paradies machen. — co čím. Povolání tvé jest r. dny chotě milostí. Nár. bibl. V. 127.

271681   Rajka Svazek: 3 Strana: 0018
Rajka, y, f., paradisea apoda, pták, bez- nožka, letavec, der Paradiesvogel. Šm., Frč. 356.

271682   Rajka Svazek: 3 Strana: 0018
Rajka, y, f. Bájky, druh hrušek, eine Art Birnen. Na mor. Zlínsku. Brt.

271683   Rajka Svazek: 7 Strana: 0555
Rajka. Cf. Brm. II. 2. 443.—452.

271684   Rajka Svazek: 8 Strana: 0334
Rajka, y, f. = kurva. Slov. Zátur.

271685   Rajka Svazek: 9 Strana: 0268
Rajka = nevěstka. Za Zat. polož: Př. 173a. — R. = klevetnice. Slov. Phľd. 1897. 342. — R. = jarka (ovce). Slov. Phľd. 1897. 738.

271686   Rajka Svazek: 10 Strana: 0325
Rajka, paradisea, pták. Sr. Ott. XXI 73.

271687   Rajko Svazek: 7 Strana: 0555
Rajko, a, m. = nadávka. Dbš. Obyč. 44., Sb. sl. ps. I. 116.

271688   Rajkovice Svazek: 7 Strana: 0555
Rajkovice ves. Arch. I. 531.

271689   Rajl Svazek: 3 Strana: 0018
Rajl, vz Ryl.

271690   Rajma Svazek: 7 Strana: 1374
Rajma, y, f, pansa, zastr. Pršp. 74. 52

271691   Rajmovati Svazek: 7 Strana: 0555
Rajmovati = rymovati. Us. Tkč.

271692   Rajmund Svazek: 8 Strana: 0334
Rajmund, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 30.

271693   Rajna Svazek: 7 Strana: 0555
Rajna, y, f. = klevetnice. Slov. Rr. Sb.

271694   Rajnica Svazek: 3 Strana: 0018
Rajnica, e, f. = rendlík. Slov. Kd.

271695   Rajnica Svazek: 10 Strana: 0325
Rajnica, e, f. Hádanka: Krivé nohy, veľké brucho, malý pyštek, velké ucho (rendlík). Sbor. slov. 1900. 114.

271696   Rajnice Svazek: 8 Strana: 0334
Rajnice, e, f. = rendlík. Phľd. 1894. 131.

271697   Rajnice Svazek: 8 Strana: 0573
Rajnice, e, f. = rendlík. Phľd. 1897. 28.

271698   Rajnička Svazek: 8 Strana: 0334
Rajnička, y, f., zdrobn. rajnice. Phľd. 1896. 6.

271699   Rajnok Svazek: 3 Strana: 0018
Rajnok, vz Rejnok. Bern.

271700   Rajnošek Svazek: 7 Strana: 0555
Rajnošek, ška, m., os. jm. Šd.

271701   Rajolní Svazek: 10 Strana: 0325
Rajolní pluh. Nár. list. 1905.

271702   Rajolování Svazek: 3 Strana: 0018
Rajolování, rejolování, riolování, n., způsob vzdělávání půdy, kterým povrh její na 2—3 stopy tak se obrací, že vrstva, která nahoře ležela, nejspodněji se klade a nej- spodnější vrstva nahoru. S. N.

271703   Rájovec Svazek: 3 Strana: 0018
Rájovec, vce, m., bydlitel ráje, der Para- diesbewohner. Ráj.

271704   Rajovec Svazek: 7 Strana: 0555
Rajovec polož před Rájovka. — R., macropus, ryba. Brm. III. 3. 158.

271705   Rájovka Svazek: 3 Strana: 0018
Rájovka, y, f. = rajka. Kněz má se po- dobati r-kám, jenž prý neustále ve vzduchu se váží. Sš. Mt. Předml.

271706   Rájovka Svazek: 7 Strana: 0555
Rájovka = souhvězdí. Stč. Zem. 25.

271707   Rajpán Svazek: 9 Strana: 0268
Rajpán, u, m. = plochý kousek kosti k pod bírání krajův už přišitého podešvu, když je švec obřezuje. Sbor. slov. III. 32.

271708   Rajrati Svazek: 7 Strana: 0555
Rajrati. Sami zahálejí rajrajíce a těm to vydrou. Rokyc. Postilla. Mus. 1879. 204.

271709   Rajrati Svazek: 8 Strana: 0334
Rajrati. Dal vám Buoh zboží, abyste r-li, se hrdě připravovali sedrúc s chudiny V Rokyc. (Vlč. Lit. 191.).

271710   Rajsek Svazek: 3 Strana: 0018
Rajsek = rejsek. Šm.

271711   Rajská Svazek: 7 Strana: 0555
Rajská, é, 1., os. jm. — R. B. Vz Jg. H. 1. 617., Bačk. Písm. I. 931.

271712   Rajská Svazek: 10 Strana: 0325
Rajská B. (Ant. Reizová), druhá choť Fr. Čelakovského, 1817. -1852. Vz Ott. XXI 74.

271713   Rajský Svazek: 3 Strana: 0018
Rajský, co k ráji náleží, paradiesisch, Paradies-. R. stromoví, pád. Ros. Poletíme v rájská sídla. Sš. P. 25. Zdálo se, že duch Páně stav docela r. v církvi obnoví; Kra- jina téměř r-ou lahodou oplynulá. Sš. Sk. 33., 107. R. chvíle, hodina, die Schäfer- stunde. Us. Č. Naivnosť Vaše jest někdy až rajská. Kos. Ol. — R. pták = rajka. Kom. — V bot.: r. dřevo, lignum aloë, Aloeholz, n.; jablko, solanum lycopersicum, der Liebes- o. Paradiesapfel, Čl. 73.; zrno, cardamomum, die Kardamome. D.

271714   Rajsky Svazek: 7 Strana: 0555
Rajsky, paradisisch. Kos.

271715   Rajsky Svazek: 7 Strana: 0555
Rajsky dvůr = v klášteřích chodby okolo ráje (paiadisus), okolo zahrady čtverhranné, otevřené, od ní sloupy klenutí podporujícími odloučené. Zb. — Dal. 35. — R. chvojka, Mllr. 57., zrna, 11., jablko, 34., 38., 99., jadérka, 11., kořen 99.

271716   Rajský Svazek: 9 Strana: 0268
Rajský. R. jablko, slov. také: rajštiak, rajčiak. Sbor. slov. II. 72.

271717   Rajstra Svazek: 3 Strana: 0018
Rajstra, pl., n., z lat. registra. Toho se táhne na r. fojtova, kdež psáno stojí, že . . NB. Tč.

271718   Rajšče Svazek: 10 Strana: 0325
Rajšče, e, n. = rajské jablko. Us. Rgl.

271719   Rajší Svazek: 3 Strana: 0018
Rajší m.: razší, dial. rejší. Vz toto. Bž. 39.

271720   Rajšták Svazek: 7 Strana: 0555
Rajšták, vz Rajčák.

271721   Rajt Svazek: 3 Strana: 0018
Rajt, u, m. Dělá rajty = kusy, svody, hříchy. V Policku. Kšá.

271722   Rajt Svazek: 7 Strana: 0555
Rajt = prohánka. Máme mnoho práce, to bude r. U Kr. Hrad. Kšť. — R. = způ- sob. Budeš-li tiem rajtem viece psáti. Krnd. 96.

271723   Rajta Svazek: 7 Strana: 0555
Rajta, y, f. = jméno černé hrubé feny. Mor. Brt.

271724   Rajtar Svazek: 3 Strana: 0018
Rajtar, a, m. == rejthar. Aby ho poznala mezi r-rama. Sš. P. 395. Vz Rejthar.

271725   Rajtár Svazek: 9 Strana: 0268
Rajtár, u, m. = náčiní ku shánění plev s obilí. Sbor. slov. III. 29. Zbožie (obilí) precúdiť na r-re. Ib. IV. 169.

271726   Rajtarka Svazek: 7 Strana: 0555
Rajtarka, y, f. = rejtharka. Slov. Bern.

271727   Rajtarka Svazek: 8 Strana: 0334
Rajtarka, y, f. = ručnice kratší jezdců, karabina. Hrš. Nách. 78. a j. Cf. Rejtharka.

271728   Rajtarský Svazek: 7 Strana: 0555
Rajtarský = rejtharský. Slov. Bern.

271729   Rajtarství Svazek: 7 Strana: 0555
Rajtarství, n. = rejtharství. Slov. Bern.

271730   Rajtarstvo Svazek: 10 Strana: 0325
Rajtarstvo, a n. R-stvu se učiti. Lbk. 106.

271731   Rajtašovati Svazek: 3 Strana: 0018
Rajtašovati = velikými kroky jíti, utí- kati, in grossen Schritten ausschreiten, laufen. Na Mor. Tč., Kmk.

271732   Rajtel Svazek: 9 Strana: 0268
Rajtel, e, m. Hrubý ako r. Slov. Zát. Př. 240a.

271733   Rajteračka Svazek: 10 Strana: 0325
Rajteračka, y, f. = jezdkyně. Kdýně. Rgl.

271734   Rajterák Svazek: 10 Strana: 0325
Rajterák, a, m. = jezdec. Kdýně. Rgl.

271735   Rajtlík Svazek: 7 Strana: 0555
Rajtlík, u, m., Spannknebel, m. Slez. Šd.

271736   Rajtlíkovati Svazek: 7 Strana: 0555
Rajtlíkovati = rajtlíkem zatahovati. Slez. Šd.

271737   Rajtop Svazek: 9 Strana: 0268
Rajtop, rajtopík, u, m. = hrnec na mléko. Slov. Phľd. 1897. 675.

271738   Rajtšulovati, šp Svazek: 3 Strana: 0018
Rajtšulovati, šp. z něm — koho, pro hnati, vytrestati, vycvičiti. V Příborsku. Sml.

271739   Rajtunk Svazek: 7 Strana: 1374
Rajtunk, u, m. = veliká síň, kde ve- řejná jednání o věcech horních se dála. Arch. XII. 414., 423. a j.

271740   Rajz Svazek: 7 Strana: 1374
Rajz, e, f. = hráz. U Strážn. na Mor. Mtc. XVI. 83.

271741   Rajzák Svazek: 10 Strana: 0325
Rajzák, a, m. Obchodní r, z něm. Rei- sender. Rais. Lep. 299.

271742   Rajzí Svazek: 3 Strana: 0018
Rajzí, zastr., vz Ryzí.

271743   Rajž Svazek: 3 Strana: 0018
Rajž, zastr., vz Rýž.

271744   Rak Svazek: 7 Strana: 0555
Rak. V MV. 23., 45. Cf. Brm. IV. 2. 20.—29., 34., 53., Frč. Geol. 63., 65., 69., 71., 104., Rk. Sl. R. má nejchutnější maso, když pšenice kvete. Us. Kšť. Prach z raků smíchaný se zaječím sádlem přikládají py- tláci na rány. Kšť. Má ruce jako r. (červené od zimy). Brt., Dch. Volněji rak z břehu hledí, než když již ve čbáně sedí. Ezp. 2838. — Pověry o raku vz v Mus. 1853. 489. — Hádanka. 1. Má to červený kabá- tek, chodí to vždy nazpátek. 2. Černý do koupele, červený z koupele. Brt. Dt. 147. — R. planý = vodoměrka bahenní, hmyz. V Podluží. Brt. — Račíček = pavouk rako- vitý v starých knihách, žere hmyz. Kram. Sl. — R. nemoc. Vz Rakovina (dod.). — R. = syr. Sýr z raka je nejlepší. Val. Vck., Brt. — R. = čes. tanec. Škd. — R. = ko- ření. Mllr. 27. — R. = os. jm. Let. 515., Mus. 1880. 28.

271745   Rak Svazek: 8 Strana: 0334
Rak. Původní význam = tvrdý. Krok. 1892. 304. Dy ži (sní) dva raky, vykuři dvě fajky tabaky, je břuch jednaký. Mor. NZ. V. 544. O pův. cť. Kotk. 161. — R. = nemoc. Hojení raku na Mor. a Slov. Vz Mtc. 1894. 338., Phľd. XII. 567.

271746   Rak Svazek: 8 Strana: 0573
Rak, čes. tanec. Vz Čes. L VI. 235. — R, špitálský = veš. U J. Hrad. Črmk.

271747   Rak Svazek: 9 Strana: 0268
Rak. Oběd jaký taký, na večeřu samé raky (nic). Mus. ol. 1898. 106. Sr. Zát Pr. 353b. — R. = tanec. Vz Ces. 1. VI. 559. — R. = znamení nebeské. Co za něho činiti a čeho se varovati. Vz Rozb. II. 192.

271748   Rak Svazek: 10 Strana: 0325
Rak, a, m. Vz Ott. XXI. 75. Kdo chytá raky, měj pozor, aby moucha, která na raka sedla, nepřeletěla mu někam na tělo, neboť na tom místě udělal by se mur, bo- lestná nemoc. Mtc. 1. 1897. 60. Nekúpite raky (nepůjdete se mnou domů)? Sbor. slov. VII. 130. Malá voda, malý r. Rizn. 168. — R., tanec. Brt. P. n. 823. — R., souhvězdí. Sr. Ott. XXI. 77. Kdo se narodí na raku, nic se mu nebude dařiti, vše mu půjde nazpátek. Mtc. 1. 1897. — R, nemoc. Sr. Ott. XXI. 77. Vodní r., snět ve tváři, noma, cancer aquaticus. Ktt. Sr. Rakovina. — R. Jan a Jos., spis. Sr. Tob. 214.

271749   Rak, a, ráček Svazek: 3 Strana: 0018
Rak, a, ráček, čka (na Slov. račík, a), m., račice (samice), e, f., ráče (mladý rak), ete, n., cancer, der Krebs. Vok.: raku; lok. v ráčkách m. ráčcích. Strsl. rakb, prus. rokis. Mkl. aL. 107. R. veliký: klepetáč. R. v nové skořápce: kabátník. R. obecný, astacus fluviatilis, mořský či homar, homa- rus vulgaris, norvežský, nephrops norve- gicus, poustevnický, pagurus Bernhardus, bělohorský, clythia Leachii. Vz Frč. 83., 106., 107., Schd. II. 526. R. mollucký. Vz Schd. II. 528. R. klepety svými před i za se kráčí. Kom. R. má klepeta a leze (chodí) v před i v zad. Pt. R. se svléká, svláčí, líná (linák); rybník na raky. Sp. Raky lo- viti, chytati, D.; na raky jíti, choditi. Us. Hej, rak od. vody! Vz Kotě. Č. A kde rak, ježto vody nenie? Vz Nuzný. Smil. Jak chodí starý r., i mladý se učí tak. Č. Mla- dého raka starý rak trestal, že leze naopak, neukázal mu lépe jak, i lezou po dnes oba tak. Č. Mladého raka trestal starý rak, proč leze znak, neukázal mu lépe jak, i lezou oba po dnes tak. Vz Podobný. Lb. Ne vždycky r. na mlýně, někdy také žába se nahodí (někdy také račice). Č. Kdo raky chytá, najde i žábu. Vz Zisk. Lb. Chudému vždycky spíše v saku žába než r. Šp. Chytal raky, chytil žábu. Šp. R. zajíce chytá. Vz Marný. Č. Jde na to, jako r. na hrachovinu. Šml. Chodíš jako r. na pouť. Sk. V ne- rybných krajinách i rak za rybu platí. Pk. Kde ryb není, platí i rak za rybu. Č. M. 175. Učiti raka přímo choditi. Vz Marný. Č. Zpátkem leze co r. Č. Leze, opak jako rak (couvá zase zpátkem). Vz Úmysl. R. a pšenice zároveň do zrna rostou (když pše- nice kvete, jsou raci nejlepší). Č., Pk. Utopíš raka ve vodě? Vz Výhrůžka. Sedí na raku (nedaří se mu). Vz Neštěstí. Č. Leze jako r. s kvasnicemi (lenoch). Č. Raky někomu za ňádra sypati (dobrodiní). Č. Jíti na raky = nikam. Na Slov. Kdy se mají raci chytati ? Vz Podařiti se. — R. zkamenělý, vz Krč. 362., 659. R. s krejcarovou hlavou (silurská zkamenělina, remopleurides. Zkr.) — R., sou- hvězdí na nebi severním, der Krebs. V. Vz S. N. — R., nemoc maso -sžírající a rosjí- dající, der Krebs, das Krebsgeschwür. R. vláknatý, morkový (kosmatý, černetní), po- kožkový n. poblaničný, rosolový, svazeč- natý. Vz více v S. N. R. v kůži, v žaludku. Lk. Přivrhl se rak na prs. Lk. R. v chřípích, v dásních. Ras. R. pravý, vlk. R. jazyka, na hubě, r. prsu, prsní. R. skrytý n. tajný (ještě nehnijící), otevřený (již hnisající). S. N. Když r. do nohy, do prsu atd. se dá. Us. Dch. A řeč jejich (bludařů) jako r*. roz- jídá se. Sš. II. 361. — R.' na květinách, vyšší stupeň rezu, der Krebs. Rostl. — R. Malty = ony kousky sýra ovčího, který v drobtech zbývá, vaří-li se žinčice. U Rožnova. Kold. ván. 67., Vck. — R., knihy od knihkupců nakladatelům vrácené, remissa. Us. — R., vězení, Arrest, m., Gefängniss, n. Musel jíti do raka. Us. ve mluvě trestnické. Pokrok 1872. č. 86. — R., korení, které roste podlé řek a má podobný kořen k raku, proto mu říkají říčný rak. O rozl. vod. D. — R., u, m., arak, kořalka rýžová, der Arack. Víd. list.

271750   Raka Svazek: 3 Strana: 0019
Raka, y, f., tumba, sepulcrum. V MV. ne- pravá glossa. Pa. Vz Rakev.

271751   Rakač Svazek: 3 Strana: 0019
Rakač, e, m., concha, lastura, zastr. Rozk. Vz Rakovice.

271752   Rakač Svazek: 10 Strana: 0325
Rakač, e, m., concha. Rozk. P. 93.

271753   Rakan, a Svazek: 7 Strana: 0555
Rakan, a, m. = psí jm. Skd.

271754   Rakancia Svazek: 7 Strana: 0555
Rakancia, e, f. = lov raků. Slov. Phľd. V. 293.

271755   Rakanina Svazek: 3 Strana: 0019
Rakanina, y, f., tělo rozvařené v huspe- ninu, ein zerkochter u. gallertig gewordener Körper. Us,

271756   Rakárna Svazek: 10 Strana: 0326
Rakárna, y, f. = místnost, kdo chovají raky. Nár. list. 1902. č. 233. 14.

271757   Rakař Svazek: 3 Strana: 0019
Rakař, e, m., der Krebshändler, -fänger.

271758   Rakař Svazek: 7 Strana: 0555
Rakař. Vz Er. P. 402.

271759   Rakaření Svazek: 8 Strana: 0334
Rakaření, n. = chytání raků. Phľd. 1895. 44.

271760   Rakařka Svazek: 3 Strana: 0019
Rakařka, die Krebshändlerin, Krebsfän- gerin.

271761   Rakařství Svazek: 9 Strana: 0460
Rakařství, n. Nár. list. Nauč. rozbor, č. 5.

271762   Rakatové Svazek: 7 Strana: 0555
Rakatové. Od nich mají jm. Rakousy a nikoli od hradu Rakez, Rakouz, nyní Rötz. Šf. Strž. II. 348.

271763   Raketa Svazek: 3 Strana: 0019
Raketa, y, v obec. mluvě raketle, ra- chejtle, rachomejtle, e, f., z vlas. rachetto, vz Mz. 268. R., zápalnice, prskavka, pr- skoun (v delostrelectvu). Rakete, f. Vz více v S. N., KP. IV. 501. Vz Rachejtle.

271764   Raketa Svazek: 9 Strana: 0268
Raketa, v, f. = druh pošinovače hodino- vého. Vz KP. VIL 311.

271765   Raketárna Svazek: 3 Strana: 0019
Raketárna, y, f., die Raketenfabrik. Bur.

271766   Raketle Svazek: 7 Strana: 0555
Raketle, reticulum, Ragetlein = sítko při hře míčem. Zbrt. Hry 260.

271767   Raketní Svazek: 3 Strana: 0019
Raketní, Raketen-. R. batterie, sbor. Vz S. N. Raketnice, e, f., das Raketengeschütz. Čsk.

271768   Raketník Svazek: 3 Strana: 0019
Raketník, u, m., křovatý jetel, cytisus hirsutus, Strauchklee, m.

271769   Raketník Svazek: 7 Strana: 0555
Raketník, a, m., Raketeur, m.

271770   Rakev Svazek: 3 Strana: 0019
Rakev, kve, rakvice, e, rakvička, y, f., umrlčí truhla, strsl. raka, zastr. raky. Mkl. B. 60. Vz Raka. Cf. lat. arca a R. Gb. Hl. 124. Der Sarg. U bratrovy rakve stála, vlasy rvala, smutně lkála. Sš. P. 169. Tělo do rakve dáti (položiti), Kom., vložiti. V rakvi ležeti. R. zabedniti, Kom., do hrobu spustiti. Us. Lepší dřevená postel než stříbrná rakev Hnš. Vz S. N.

271771   Rakev Svazek: 7 Strana: 0555
Rakev. Cf. Mkl. Etym. 272. Svrchní r., Uibersarg, m. Rakev zdvihnouti (mrtvého z domu). Dch. Nesehnali ani na r. Us. Jrsk. Sbírá-li babička po cestě dříví, říká se: Sbírá si na r. U N. Bydž. Kšť. Červený dnes jako růže, zítra v rakvi ležeť může. Sb. uč. R. každého změří. Bž. exc. — Há- danka. Kdo mne dělá, ten mne nechce; kdo mne má, spí na vždy lehce. Slez. Šd.

271772   Rakev Svazek: 8 Strana: 0334
Rakev. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 36.

271773   Rakev Svazek: 9 Strana: 0268
Rakev. Neměl ani truhláři na r. Šml. X. 25.

271774   Rakev Svazek: 10 Strana: 0326
Rakev, kve, f. Namane-li se ti někde nová r., netaž se, koho v ní ponesou, sic to budeš ty sám. Mtc 1. 1897. Obr. 30.

271775   Rakevní Svazek: 3 Strana: 0019
Rakevní, Sarg-. R. stroj castrum, Kram., úprava.

271776   Rakia Svazek: 7 Strana: 0555
Rakia, e, f. = slivovice. Horvát. Šd.

271777   Rakija Svazek: 8 Strana: 0334
Rakija = rakia. Stokláska do paleného (kořalky) n. do rakije namočená (lék). Mtc. 1894. 331.

271778   Rakín Svazek: 8 Strana: 0334
Rakín, a, m., území v Novohradsku na Slov. Phľd. XII. 337.

271779   Raklinice Svazek: 10 Strana: 0326
Raklinice, zaniklá ves na Znojemsku. Vz Mtc. 1903. 156.

271780   Raknit Svazek: 7 Strana: 1374
Raknit, a, m., Australis, zastr. Rozk. — Pršp. 16. 61.: Rakun.

271781   Rakodavy Svazek: 3 Strana: 0019
Rakodavy, dle Dolany, Rakodau, ves u Tovačova. PL.

271782   Rakolusky Svazek: 3 Strana: 0019
Rakolusky, dle Dolany, ves u Krälovic.

271783   Rakomor, u Svazek: 7 Strana: 0555
Rakomor, u, m., croton, Krebsblume, f. Rk.

271784   Rákon Svazek: 7 Strana: 0555
Rákon, a, m. = jamajský medvěd. Mz. v List. fil. XVI. 166.

271785   Rakoň Svazek: 10 Strana: 0326
Rakoň, ě, m., kopec v Gemersku na Slov. Sb. sl. 1901. 165.

271786   Rakonov Svazek: 3 Strana: 0019
Rakonov, a, m., rak (souhvězdí).

271787   Rakonov Svazek: 8 Strana: 0334
Rakonov, a, m. = rak (ve zvěrokruhu). 1440. List. lil. 1893. 391., 1896. 261.

271788   Rakonov Svazek: 9 Strana: 0268
Rakonov, a, m, = rak, znamení ve zví- řetníku. Dívka narozená v R-vu. Maš. ruk. 18a, 22a.

271789   Rakopně Svazek: 7 Strana: 1374
Rakopně, ě, f., cocleapus, zastr. Rozk. — Pršp. rakapun, ryba?

271790   Rakopun Svazek: 10 Strana: 0326
Rakopun, vz Rakopně.

271791   Rákos Svazek: 7 Strana: 0555
Rákos. Cf. Rstp. 1734., Sbtk. Rostl. 18., Mllr. 18., 49., Rosc. 108., španěl. 106 , List. fil. XVI. 166.

271792   Rákos Svazek: 8 Strana: 0334
Rákos. Cf. Rákuš, Arch. XI. 174., 177., 371. Šli páni do rákoša (rady); Po r-ši múdri páni; Děti, ale i psi, vrabci, žáby, husy robia r. (= kriky, šantu); Tam ich je vraj celý r. = celá hromada. Phľd. 1892. 624. Velela ce- lému r-šu bab. Phľd. 1895. 425. It do r-ša = do besedy. Stráni u Brodu. Brt. D. II. 377.

271793   Rákos Svazek: 8 Strana: 0573
Rákos španělský (rákoska) či rotang v ko- šíkářství. Vz KP. VIL 104., 105., 123., 138. nn.

271794   Rákos Svazek: 10 Strana: 0326
Rákos. Sr. Ott. XIX. 690.

271795   Rákos, rokos Svazek: 3 Strana: 0019
Rákos, rokos, u, m.; r., i, f., rákosí, rokosí, n. Příp. -osb-. Mkl. B. 327. R., trest, třtina, palach, palaší. Rákos obecný, phragmites communis, das Schilfrohr. Vz Čl. 154., FB. 11., Schd. II. 267., Slb. 132., 168. R-sím pošiti (rákositi), zarůsti (zaráko- siti se). R-sím zarostlý rybník. Us. li. se- kati. Ó křehký rákos se opírati. Dch. Píšťala z r-sí. D. Snadno v r-sí píšťaly řezati. Us., Šp. Kdo v rákose sedí, snadno mu píšťaly řezat Vz Bohatství. Lb. Sedí v rákosí. Vz Blahobyt. Č. — R. na nástroje. R. pepřová", španělská, rotan. Kh., Schd. II. 269. — R., skřípina, sítí, scirpus, na Mor. šáší, die Binse. V. — R. cukrový (třtina), saccharum, das Zuckerrohr. Har. — Bakosí, spartum, genista, der Pfriem. V.

271796   Rákosatý Svazek: 3 Strana: 0019
Rákosatý, schilfreich, schilficht. Us. D.. Dch.

271797   Rákosčák Svazek: 3 Strana: 0019
Rákosčák, u, m., rákosník palmosítinový, calamus palmiuncus draco, Drachenrotang, m. Šm.

271798   Rákosí Svazek: 7 Strana: 0555
Rákosí, vz Rákos. Rstp. 1735. — R. = čes. tanec. Škd.

271799   Rákosí Svazek: 7 Strana: 1374
Rákosí. Cf. Mách. 166.

271800   Rákosí Svazek: 8 Strana: 0334
Rákosí. Rostl jako z jara r. (rychle). Šml. VIII. 207.

271801   Rákosí Svazek: 9 Strana: 0268
Rákosí, čert s babou letěl do r. = do čar, do sněmu. Sr Rákoš. Čes. 1. VI. 567.

271802   Rákosina Svazek: 3 Strana: 0019
Rákosina, y, f., der Schilfbestand. Dch.

271803   Rákosinatý Svazek: 10 Strana: 0326
Rákosinatý. R. tráva. Stan. III. 86.

271804   Rákosiště Svazek: 3 Strana: 0019
Rákosiště, ě, n., třtinoviště, síťoviště, der Ort, wo Schilfrohr wächst. Ros.

271805   Rákosiště Svazek: 7 Strana: 0555
Rákosiště. Vz Rst. 482.

271806   Rákosištný Svazek: 7 Strana: 0555
Rákosištný = na rákosišti rostoucí. Rst. 482.

271807   Rákositi Svazek: 3 Strana: 0019
Rákositi, il, en, ení, rákosím pokryti, pošiti, berohren, schilfen.

271808   Rákositi Svazek: 8 Strana: 0334
Rákositi = sněmovati, raditi se. O čom ste tam r-li? V Phľd. 1892. 624.

271809   Rákositý Svazek: 3 Strana: 0019
Rákositý, schilfig. P. močál. Dch. R. lesknice, phalaris arundinacea, das schilfar- tige Glanzgras. Šm.

271810   Rákoska Svazek: 3 Strana: 0019
Rákoska, y, f., der Rohrstock. D. R-kou někoho bíti, přetáhnouti; r-kou někomu vy- lupati, vyprášiti; šat r-kou prášiti, klepati. Us. — R., rákosník, pták. Dobrotu jeho srdce unesla by r. na ocásku. U Litom. Dř.

271811   Rákoska Svazek: 7 Strana: 0555
Rákoska, villa u Libně. Pdl.

271812   Rákoska Svazek: 8 Strana: 0573
Rákoska, y, f., vz Rákos (3. dod.).

271813   Rákoskový Svazek: 7 Strana: 1374
Rákoskový způsob vyučování (pomocí rákosky, bitím). Schz.

271814   Rakosloví Svazek: 8 Strana: 0334
Rakosloví, n., Carcinologic. Sterz. I.591. b.

271815   Rákosnatý Svazek: 3 Strana: 0019
Rákosnatý, rákosem porostlý, rohrig, schilfig. D.

271816   Rákosní Svazek: 7 Strana: 0555
Rákosní, vz Rákosný.

271817   Rákosnice Svazek: 3 Strana: 0019
Rákosnice, e, f. = rákoska. Ros. — R., druh hrušek, eine Art Birnen. Us.

271818   Rákosnice Svazek: 7 Strana: 0555
Rákosnice, nonagria, Rohreule, f, mo- týl Brm. IV. 1. 436., Kk. Mot. 220.

271819   Rákosnice Svazek: 8 Strana: 0334
Rákosnice, druh jablek. Nár. list. 1896. č. 299. Příl.

271820   Rákosnice Svazek: 9 Strana: 0268
Rákosnice, e, f., Schilfeule, motýl. Vz Stein. 100., Exl. 139.

271821   Rakosníček Svazek: 3 Strana: 0019
Rakosníček, čka, m. R. hedvábný, do- nácia sericea, brouk, der Rohrkäfer. Frč. 183. — R., čku, m., šmel okoličnatý, butomus, der Wasserliesch. Čl. Kv. 129.

271822   Rákosníček Svazek: 7 Strana: 0555
Rákosníček, donacia. Cf. Brm. IV. I. 202.—204., Kk. Br. 261.—263

271823   Rákosníček Svazek: 8 Strana: 0334
Rákosníček, donacia, brouk. Vz Ott. VII. 822. — R., pták. Cf. Skorec, Lednáček (3. dod.).

271824   Rákosníček Svazek: 9 Strana: 0268
Rákosníček, čka, m., donacia, brouk. R. čárkový, d. simplex, finský, fennica, chlu- patý, tomentosa, krátkorohý, brevicornis, měďový, semicuprea, měnivý, versicolorea, modrohlavý, collaris, modrozelený, pulcher- rima, nohatý, crassipes, obecný, vulgaris, okřehkový, limbata, purpurový, sanguinea. stlačený, impressa, šedohnědý, cinerea, tem- ný, obscura, vodní, aquatica, zelenavý, bi- color, zlatový, clavipes, zubonohý, dentata. Klim. 665, Ott. XVI. 748a.

271825   Rákosníček Svazek: 10 Strana: 0326
Rákosníček, pták. Vz Ott. XXI. 79 — R. Augustin, spis. Sr. Tob. 214.

271826   Rákosník Svazek: 3 Strana: 0019
Rákosník, a, m., kdo rákos řezá atd., der Riethbinder.— R., pták, ernberiza schoe- niclus, der Rohrsperling; lanius arundinurn, die Rohrammer. — R., u, m., 1. rostlina, arundinaria, tráva; palmosítinový, vz Rákos-, čák; 2. zub u koně žlábkovitý; 3. hřebík ku přibíjení drátu na rákosový strop, der Rohr- nagel. Us. — R., der Rohrhobel. Skv.

271827   Rákosník Svazek: 8 Strana: 0334
Rákosník, a, m., vz Lednáček (3. dod.), Rákosníček (3. dod.).

271828   Rákosník Svazek: 10 Strana: 0326
Rákosník, a, m, pták. Vz Ott. XXI 79.

271829   Rákosník pták Svazek: 7 Strana: 0555
Rákosník pták. Cf. Brm. II. 2. 224. až 247, 745., Hlb. Rejstřík XXXIII., Bahní. Jak volá r. ? Vz Svrběti (dod.). — R. rostl. Cf. Dlj 61. — R., rybník v Písecku.

271830   Rákosný Svazek: 3 Strana: 0020
Rákosný, schilfig. R. zátoka. Us. Dch.

271831   Rákosný Svazek: 7 Strana: 0555
Rákosný. R. trám, Pcl. 96., drát, hřebík, Us. Pdl., antilopa. Hlb.

271832   Rákosokam Svazek: 3 Strana: 0020
Rákosokam, u, m., der Rohrstein. Šm.

271833   Rákosování, n. R Svazek: 10 Strana: 0326
Rákosování, n. R. stropů. Vz KP. IX. 301.

271834   Rákosovatý Svazek: 3 Strana: 0020
Rákosovatý, rohrreich, schilfig. R. břeh. Hlas.

271835   Rákosovec Svazek: 3 Strana: 0020
Rákosovec, vce, m., thrinax, palma sa- balovitá. Rostl.

271836   Rákosovitý Svazek: 3 Strana: 0020
Rákosovitý, schilfartig. R. rostliny, arun- dinaceae.

271837   Rákosový Svazek: 3 Strana: 0020
Rákosový, Schilfrohr-, schüfen. R. střecha.

271838   Rákoš Svazek: 3 Strana: 0020
Rákoš, e, m., pole u Pešti, kde Maďaři za starodávna sněmy mívali. — R., zmatený hlahol, křik, der Lärm. Na Slov. Bern., Plk. Nedělejte rakoša. Na Moravce. Tč. — R., sjezd, sněm, der Land-, Reichstag. Uhři drželi r. u Peštu. V. Slov. Bern., Plk.

271839   Rakoš Svazek: 7 Strana: 0555
Rakoš, e, m. = hranice cihel. Laš. Brt. D. 259.

271840   Rákoš Svazek: 7 Strana: 0555
Rákoš = křik. Cf. Mkl. Etym. 280. - R. = vrch u Velehradu. Vck. — R. = ve- liká hromada ovec. Val. Vck.

271841   Rakošánek Svazek: 3 Strana: 0020
Rakošánek, nku, m., malý žebřinový vůz. Na Mor. TJ.

271842   Rakošanky Svazek: 8 Strana: 0334
Rakošanky, f. = hrušky. NZ. V. 522.

271843   Rákošit Svazek: 7 Strana: 0555
Rákošit = sněmovati. Slov. Phľd. VII. 83.

271844   1. Rakous Svazek: 3 Strana: 0020
.1. Rakous, zastr. Rakus, a, m., hrad v Rakousích, das Schloss Rötz. Jg.

271845   2. Rakous Svazek: 3 Strana: 0020
2. Rakous, Rakous, čtyry kočky zakous, pátá ho udávila. C.

271846   Rakousko Svazek: 3 Strana: 0020
Rakousko, a, n., Oesterreich, n. R. skládá se ze skupin, jež jsou: 1. země české: Čechy, Morava, Slezsko, 2. země alpské: Rakousy dolní a horní, Solnohradsko, Štýrsko, Koru- tany, Krajina, Přímoří, Tyroly, Vorarlbersko; 3. země chorvátské: Chorvátsko a Slavonie, Dalmacie, Vojenská Hranice; 4. země uher- ské: Uhry a Sedmihradsko; 5. země polské: Halič a Bukovina; 6. Bosna a Herzegovina. Tl. Vz více v S. N.

271847   Rakousko Svazek: 7 Strana: 0555
Rakousko. ,Kdyby R-ska nebylo, musili bychom přičiniti se co nejdříve o utvoření jeho', pronešeno bylo za předpokládáním, ba za nepochybnou důvěrou, že ve spolku tom osvobozených národů napotom pano- vati má i bude spravedlnosť. Pal. Rdh. III. 14., 179., 208., 300. O poměru Čech i Ra- kouska k říši německé. Vz Pal. Rdh. III. 10 —17. — Cf. Rk. Sl.

271848   Rakousko Svazek: 10 Strana: 0326
Rakousko, a, n. Vz Ott. XXI. 82 nn.

271849   Rakouskouherský. R Svazek: 10 Strana: 0326
Rakouskouherský. R banka. Nár. list. 1903. č. 174. 5.

271850   Rakouský Svazek: 3 Strana: 0020
Rakouský, österreichisch. R. císař, dům, víno, Us., země, V., strana, D., císařství, arcivojvodství, stát, občan. J. tr.

271851   Rakouský Svazek: 7 Strana: 0555
Rakouský. Idea státu rakouského. Vz Pal. Rdh. III. 158.—230. —R. = městský. R. moda. Val. Vck.

271852   Rakousy Svazek: 3 Strana: 0020
Rakousy, dle Dolany, Oesterreich. R. od Rakatův, národu tam dříve usedlého. Šf. R. hoření a dolení (nad Enží, pod Enží). Jíti do Rakous, přijíti z Rakous; byl v Rakou- sích. Ros. Čechy hraničí s Rakousy. Us. — R., ves u Turnova.

271853   Rakousy Svazek: 7 Strana: 0555
Rakousy. Cf. Šf. Strž. I. 65., 531., Rk. Sl.

271854   Rakoúsy Svazek: 8 Strana: 0334
Rakoúsy, u Kosmy; u Dal. již stažené Rakúsy. List. fil. 1895. 68.

271855   Rakov Svazek: 3 Strana: 0020
Rakov, a, m., něm. Rackau, ves v Opol- sku. Vz S. N.

271856   Rakov Svazek: 8 Strana: 0334
Rakov, a, m., statek v Turci. Phľd. XII. 337.

271857   Raková Svazek: 3 Strana: 0020
Raková, é, f., ves u Konic na Mor.; b) u Rokycan, c) u Uher. Brodu. — R., studně v Hustopečí (Auspitz), der Raigerbrunnen. Us. Hý.

271858   Raková Svazek: 7 Strana: 0555
Raková na Mor. Tam umřel Pámbíček až 4. dne. Vz Sbtk. Krat. h. 198.

271859   Rakovany Svazek: 8 Strana: 0334
Rakovany, zaniklá ves na Mor. Mtc. 1896. 120.

271860   Rakovati Svazek: 3 Strana: 0020
Rakovati, nebyti stejně dlouhým. Tyto 2 trámy rakují. Us. u tesařů. Puch.

271861   Rakovatý Svazek: 3 Strana: 0020
Rakovatý, krebsartig. L.

271862   Rakové Svazek: 7 Strana: 0555
Rakové, ého, n., les u Zašove. Pk.

271863   Rakově Svazek: 10 Strana: 0326
Rakově červený. Us. Rgl.

271864   Rakovec Svazek: 7 Strana: 0555
Rakovec, vce, m. = míst. jm. v Malém Hontu na Slov.; pole u Lahačovic.

271865   Rakovec Svazek: 7 Strana: 1374
Rakovec, vce, m. = Rak (souhvězdí). 15. stol. D. Gesch. 288.

271866   Rakovec Svazek: 8 Strana: 0334
Rakovec, vce, m., potok ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 12.

271867   Rakovice Svazek: 3 Strana: 0020
Rakovice, e, rakovina, rakovička, y, f., skořípka, die Krebsschale, Muschel. D. Ŕ. mořská. — R., vrba vazelná, jíva, salix viminalis, die Bandweide. C, Rk. — R., proutí z vrby křovinaté, das Weidicht. Us. Dch. Vz Rakovičný. — Bakovičky, rako- viny (na Mor. rakůvky), na Slov. a na Mor. = račí oka, die Krebsaugen. — R., rak, rakovnice, das Krebsgeschwür. Us. — R., ves u Těšína, b) u Čimelic.

271868   Rakovice Svazek: 7 Strana: 0555
Rakovice. Tam nosí kostelník se svou ženou faráře v truhle do kostela. Vz Sbtk. Krat. h. 199.

271869   Rakovice Svazek: 8 Strana: 0334
Rakovice, obec v Nitran. Phľd. XII. 337.

271870   Rakovičný Svazek: 3 Strana: 0020
Rakovičný, z rakovice, z proutí, Weiden-. R, košíček. Dch.

271871   Rakovina Svazek: 7 Strana: 0555
Rakovina nemoc, Carcinoma. Nauka o ra- kovině, Carcinomatologie. R. dělohy, Uterus- carcinom, konečníku, prsu, střev, žaludku. Vz Slov. zdrav. 326., 327. R. boubelovitá, Cystenkrebs, brdečková, carcynoma papil- lare, cévnatá, c. teleangiectoides, černěn- kovitá, c. melanoides, čočkovitá, c. lenti- culare, dělohy, c. uteri, dřeňová, c. medul- lare, dvanáctníková, c. duodenale, hlenovitá, c. myxomatoides, hrmy, c. vulvae, hrtanová, Kehlkopfcarcinom, jaterní, c. hepatis, jazyku, c. linguae, jednoduchá, c. simplex, klihovatá, c. colloides, kostní, Knochenkrebs, kožní, Haut-, měchýře, c. vesicae, Blasen-, mikte- rová, c. pancreatis, Bauchspeicheldrüsen-, mozku, Hirn-, nákazou, durch Infection, obratle, Wirbelcarcinom, obrovskobuněčná, c. gigantocellulare, otevřená, c. apertum, poblánice (posliznice), Epithel-, pobřišnice, c peritonei, pochvy, c. vaginae, prsu, c. mammae, pupečníku, Nabelkrebs, pyje (kvě- ták, Karfiol, m.), rohovitá, c. keratoides, rosolovitá, c. colloides (gelatinosum), různo- žlázá, sarkomová, c. sarcomatosum, síťko- vitá, c. reticulare, sítnice, c. retinae, sklíp- katá, c. alveolare, skrytá, c. occultum, slizovitá, c. alveolare, střevní, c. intestini (tlustého střeva, Dickdarm-, tenkého střeva, Dünndarm-), svazečkovitá, c. fasciculatum, šourku, Scrotalkrebs, šourku u kominíků, Russ-, tračníku, Colon-, úbyťová, c. atro- phicum, vaječníku, c. ovarii, válcovitá, Cylinder-, vazivová tvrdá, c. scirrhosum, víček, Augenlidcarcinom, vláknitá, c. fibro- sum, výstelková, Endothel-, zkamenělá, c. petrificans, zrnitá, c. granulosum, žaludku, c. ventriculi, žlázová, Adenocarcinom, Drü- sen-, žláz mízních, Lympbdrüsenkrebs, žlu- čovodu, Krebs der Gallenwege. Ktt exc. Jizva po r-ně, Krebsnarbe. Nz. lk. — R. (rak) na jeteli (kustřebka jetelová), peziza ciborioides, Kleekrebs; na konopí (kustřebka konopná), p. kaufmanniana, Hanfkrebs; na kůře modřínu (kustřebka modřínová), p. ca- lycina, Lärchen-; na ovocných stromech, der Krebs der Obstbäume; r. a kouzelná pometla na jedli obecné, der Krebs und Hexenbesen der Coeisstanne. R-nou zachvá- cené stromy poznáme z velikých naduřenin s kůrou silnou, hluboko rozpukanou. Pří- činou choroby je houba aecidium elatinum. Vz Pometlo (dod.). Pta.

271872   Rakovina Svazek: 7 Strana: 1374
Rakovina. Parasitický původ r-vin. Vz Vstnk. II. 116. nn.

271873   Rakovina Svazek: 8 Strana: 0334
Rakovina. Léčení r-ny. Vz Zbrt. Pov. 59., 60. Cf. O kokcidiovitých parasitech. Seps. dr. Hlava a Obrzut. V Praze 1893.

271874   Rakovina Svazek: 10 Strana: 0326
Rakovina, y, f., careinoma, cancer. Vz Ott. XXI. 262. R. plicní, Ib. XIX. 925b. R. jícnu, požeráku, c. vesophagi, Speiseröhren- krebs. R. nosní, rhinocarcinoma, plicní, c. pulmonum, rosolovitá, Gallertcarcinom, syro- vatečnic (blan syrovatečných), pohrudnice, pobrišnice, srdečníku, válcobuněčná, c. cy- lindrocellulare, r. kosmatá, carcinoma vil- losum, Zottenkrebs, mozková, sarkom rako- viťý mozku, sarcoma carcinomatodes cerebri, Hirnkrebs, pokožková, Epidermialkrebs, prostá (vláknitá), simplex, tvrdá, scirrhus, vodnatá, cancer aquaticus, Wasserkrebs. Ktt. — R., přeneseně. Už i do kostelů dostala se tato společenská r. (vada). Zvon III 423

271875   Rakovinný Svazek: 7 Strana: 0556
Rakovinný, Krebs-. Tkaň, uzlíky-, perle r., šťáva, zúženina, strictura carcinomatosa. Ktt. exc.

271876   Rakovinný Svazek: 10 Strana: 0326
Rakovinný vřed, ulcus carcinomatosum. Ktt.

271877   Rakovitosť Svazek: 7 Strana: 0556
Rakovitosť, i, f, carcinosis.

271878   Rakovitý Svazek: 3 Strana: 0020
Rakovitý, krebsartig, krebsicht. R, živo- čich, Krok, vred. Rostl.

271879   Rakovity Svazek: 7 Strana: 0556
Rakovity. R. rozmíšeHÍ, Krebsdiathese, sešlosť, Krebskachexie, hrbolek či uzel, -knoten. Nz. lk.

271880   Rakovka Svazek: 3 Strana: 0020
Rakovka, y. f., síť na raky, Netz zum Krebsefangen. Us.

271881   Rakovnica Svazek: 7 Strana: 0556
Rakovnica, e, f. = potok na Slov. Phľd. IV. 532.

271882   Rakovnica Svazek: 8 Strana: 0334
Rakovnica, e, f., potok v Turci. Phľd. XII. 337.

271883   Rakovnice Svazek: 3 Strana: 0020
Rakovnice, e, f., nežit černý smrdutý. Sal. 70.'17. R. jater, matky, v nose. Ja. Vz Rakovice.

271884   Rakovnicko Svazek: 3 Strana: 0020
Rakovnicko, a, n., das Rakonitzer Ge- biet. Us. Jg.

271885   Rakovnický Svazek: 7 Strana: 0556
Rakovnický, vz Rakovník. R. hory. Rkk. Město a kraj r. za vojny 30leté. Od Z. Wintra. Vz Mus. 1887. 168. nn. — R, os. jm. Arch. VIII 541, Sbn. 672., Jir. Ruk. II. 162, Jg. H. 1. 617.

271886   Rakovník Svazek: 3 Strana: 0020
Rakovník, a, m., mě. v Čechách, Rako- nitz, lat. Racona. Vz S. N., Tk. IV. 738., Čáslav. — R., místo, kde jest mnoho raků. Na Ostrav. Tč. — Bakovničan, a, m. (pl. -né), ein Rakonitzer. — Bakovnický, Rakonitzer. R. kraj, pole, měšťan. Rakovničtí pivovár- níci. Cf. Slánský. Prov. Vz více o Rakov- níku v S. N.

271887   Rakovník Svazek: 7 Strana: 0556
Rakovník. Vz Mus. 1887 , Pal. Rdh. II 128., Arch. VII. 718.. Sbtk. Krat. h. 67., 94., Rk. Sl.

271888   Rakovník Svazek: 8 Strana: 0334
Rakovník, a, m., potok v Turci. Phľd. XII 337

271889   Rakovo Svazek: 10 Strana: 0326
Rakovo, a, n., hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1900. 153.

271890   Rakový Svazek: 3 Strana: 0020
Rakový, Krebs-. R. masť, Ros., koření. Jg.

271891   Rakový Svazek: 7 Strana: 0556
Rakový. R. buňka, Krebszelle, f. Nz. lk

271892   Rakožravý Svazek: 3 Strana: 0020
Rakožravý, krebsfrässig. Šm.

271893   Rakša Svazek: 8 Strana: 0334
Rakša, c, f., obec v Turci. Phľd. XII. 74., 551.

271894   Rakun Svazek: 3 Strana: 0020
Rakun, a, m., šup, procyon lotor, druh medvědu v sev. Americe. Vz S. N., Schd. II. 398.

271895   Rakusec Svazek: 3 Strana: 0020
Rakusec, sce, m., Bakonsky, bývalá ves u Kralic v Olomoucku. Cf. Půh. I. 74.

271896   Rakusic Svazek: 7 Strana: 0556
Rakusic, e, m. = Rakušan. Výb. I. 485., Dal. 150.

271897   Rakúsija Svazek: 7 Strana: 0556
Rakúsija, e, f. = Rakousko. Slov. Hdž.

271898   Rakúsky Svazek: 7 Strana: 0556
Rakúsky, míst. jm. na Mor.

271899   Rakúský Svazek: 7 Strana: 0556
Rakúský = rakouský Dal. 86., 135.

271900   Rakusy Svazek: 7 Strana: 0556
Rakusy = Rakousy. Dal. 193.

271901   Rákuš Svazek: 3 Strana: 0020
Rákuš. Dnem i nocí r-še drželi (sněmy ni Rákoši u Pešti). Pam. arch. 1864. 101. Vz Rákoš.

271902   Rákuš Svazek: 7 Strana: 0556
Rákuš, e, m. = rákoš. Což se dotýče R-še anebo sněmu (uherského). Arch. VII. 106., Dal. 193.

271903   Rákuš Svazek: 8 Strana: 0334
Rákuš. Snm. I. 236. R. = shromáždění, není nazván po poli Rákoši u Pešti, nýbrž oboje spočívá na kořeni rak (řéci, říci), ro- kovati. Krok 1892. 268.

271904   Rakušáctví Svazek: 7 Strana: 0556
Rakušáctví, n., Oesterreicherthum, n. Dch.

271905   Rakušan Svazek: 3 Strana: 0020
Rakušan, a, m., zastr. Rakusic, é, m., Oesterreicher, pl. Rakušané, vz é, -an.

271906   Rakúšanka Svazek: 3 Strana: 0020
Rakúšanka, y, f., příp. -bka, Mkl. B. 272., die Oesterreicherin. - R.., druh hrušek žlutých.

271907   Rakušanka Svazek: 7 Strana: 0556
Rakušanka. Lepší je ta R. jak moravské děvče, R. da hubičku a Moravka nechce. Brt. P. II. 441.

271908   Rakušansťví Svazek: 10 Strana: 0326
Rakušansťví, n. List. fil. 1904. 396.

271909   Rakuška Svazek: 7 Strana: 1374
Rakuška, y, f., australina, ovoce?, zastr. Rozk., Pršp. 26. 38.

271910   Rakůvka Svazek: 3 Strana: 0020
Rakůvka, vz Rakovice. — B-ky, drobné kosti, chrupavka, die Knorpel. Ros.

271911   Rakůvka Svazek: 7 Strana: 0556
Rakůvka = patáček. Neor. R. = račí oko. Brt. D. 259.

271912   Rakvice Svazek: 3 Strana: 0020
Rakvice, e, f., ves v Břeclavsku. Vz S. N. — R., muschelíormiges Gefäss. Učinil lo- dičky voštěné v r-ci, jež byla plna vody dešťové. Alex. fab. c. 1. — R. mořské, Mu- scheln. Ib. c. 125. Vz Rakovice.

271913   Rakvice Svazek: 7 Strana: 0556
Rakvice, vz Rakev. — R. = slimák, ostrea. Mill. 108. R., Cochlea. Bhm. 28. — Počítadlo při hře: Rak leze z díry, nese černy knihy, rakvice, bukvice, cvoky, floky, ven. U N. Bydž. Kšť.

271914   Rakvičí Svazek: 3 Strana: 0020
Rakvičí, n., kleč, das Knieholz, v Krkonš.

271915   Rakyja Svazek: 10 Strana: 0326
Rakyja, e.. f. = kořalka z hroznových vý- tlačků. Val. Čes 1. XI. 49.

271916   Rákyť Svazek: 8 Strana: 0334
Rákyť. Na r-ti, jm. pole na Slov. Phľd. 1895. 58.

271917   Rakyta Svazek: 3 Strana: 0020
Rakyta, y, f., rokyta, na Slov. sesel, sa- lix caprea, die Palmweide, rostlina. Slov. Bern.

271918   Rakyta Svazek: 7 Strana: 0556
Rakyta. Cf. Rstp. 1408.

271919   Rakytí Svazek: 3 Strana: 0020
Rakytí, n., rokytí, coll. = rakyty, die Palmweiden. Jg.

271920   Rakytina Svazek: 7 Strana: 0556
Rakytina, y, f. = rakytí. Orl. VIII. 100.

271921   Rakytina Svazek: 10 Strana: 0326
Rakytina, y. f. vrch v Gemersku na Slov. Sb. sl. 1901. 166.

271922   Rakytiště Svazek: 3 Strana: 0020
Rakytiště, rokytiště, ě, n., sesliště, die Palmweidenstaude. Vz Rakytí. Slov. Bern.

271923   Rakytle Svazek: 10 Strana: 0326
Rakytle = rechejtle. 1638. Věst. X. 10.

271924   Rakytní Svazek: 3 Strana: 0020
Rakytní, seslní, voll Palmweide. Slov. Bern.

271925   Rakytnice Svazek: 8 Strana: 0334
Rakytnice, e, f., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 70.

271926   Rakytník Svazek: 3 Strana: 0020
Rakytník, u, m., rostl., žlutý sob (Šm.), hippophaë, der Sanddorn. Slb. 561. R. úzko- listý (bodlák), h. rhamnoides; širokolistý, h. canadensis.

271927   Rakytník Svazek: 7 Strana: 0556
Rakytník. Vz Rstp. 1314.

271928   Rakytník Svazek: 8 Strana: 0334
Rakytník, hippophae. Cf. Ott. XI. 311.

271929   Rakytovec Svazek: 8 Strana: 0334
Rakytovec, vce, m., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 70.

271930   Rakytový Svazek: 3 Strana: 0020
Rakytový,. von Palmweide. Slov. Bern.

271931   Raľa Svazek: 7 Strana: 0556
Raľa, fundus, Grund, m. V Oravě. K. Ml. 15.

271932   Rala Svazek: 8 Strana: 0334
Rala = role. Phľd. 1893. 539.

271933   Ralba Svazek: 10 Strana: 0326
Ralba, y, f. = larva. Volyně. Čes. 1. XIII. 125.

271934   Ralia Svazek: 9 Strana: 0269
Ralia, gt. e-, lok. -lej; pl. nom. -?? = role. Slov. Phľd. 1897. 674.

271935   Ralija Svazek: 7 Strana: 0556
Ralija, e, f. = oranina. Slov. Ssk.

271936   Ráliš Svazek: 9 Strana: 0269
Ráliš, e, m. = opilec. Hoř. 137.

271937   Ralletando Svazek: 3 Strana: 0020
Ralletando, it., vždy zdlouhavěji. Hd.

271938   Ralo Svazek: 8 Strana: 0334
Ralo = rádlo, pluh. Phľd. 1893. 570.

271939   Ralsko Svazek: 3 Strana: 0020
Ralsko, a, n., pustý hrad u Vartemberka. Vz S. N., Tk. IV. 738.

271940   Ralva Svazek: 8 Strana: 0334
Ralva, y, f., místo larva. Us. Dšk. Jibč. 1. 48., 7., Brt. D. II. 187.

271941   Rám Svazek: 7 Strana: 0556
Rám. Cf. Mkl. Etym. 272. Chytati ptáky pod r. Us. Tkč. Dejte si to za rámeček (nechte si to)! Us. Tkč.

271942   Rám Svazek: 9 Strana: 0269
Rám parního stroje. Vz KP. IX. 34.

271943   Rám Svazek: 10 Strana: 0326
Rám parního stroje. Vz KP X. 269.

271944   Rám, u, rámec Svazek: 3 Strana: 0020
Rám, u, rámec, mce, rámek, mku, rá- meček, čku, rámček, mečku, na. O původu vz Mz. 288. R., něco dlouhého a úzkého (rám na stěně, der Kleiderrahmen, Slov.); stroj z takových rámů (Rahmengestell, n.), obruba obrazu, okna atd., der Rahmen. Do rámu něco dáti. Us. R. na sukna, roztaho- vací, vydlabaný, k vyšívání, vyšívací, šicí, na ohlávky u provazníkův, tkadlcovský, u pily (pila s rámem, s rámcem), u stavidla (sloupy stavěci s pouchem), na.obrazy, do oken. Jg., Vys. Rámce sirkové. Vz KP. IV. 663. Rámec universalní na stereotypy. KP. I. 355. R. soukenický, Nvk., cedicí (v lučbě). Podstavec pod r., vyšívati na rámci. Us. Rámec dříví (míra čtverhranná), ein Rahmen Holz. Dch. Rámem opatřiti, v r. zasaditi, na r. napiati, natáhnouti; střevíc, podšev s rámcem; vrchní dřevěná čásť rámu: sou- ponek. Šm. — Rárnek, čtyrúhelník z lištiček sbitý, v kterém dělají včely voští. Všk. —' Zastr.: r. — větev stromu,. der Ast, lat. ramus. Ros; — R., pálená voda, líh, Geist, " m. Jád.

271945   Ramajzl, ramejzl Svazek: 3 Strana: 0021
Ramajzl, ramejzl, u, m., šp. z něm. Raumeisen, der Kugelzieher, kančík. Jg.

271946   Ramajznice Svazek: 3 Strana: 0021
Ramajznice, e, f., veliká ženská, slon- bidlo. U Rychn. Msk.

271947   Ramár Svazek: 3 Strana: 0021
Ramár, u, m., šp. z něm. Rammel; na- biják, der Ladestock. D.

271948   Ramasseur Svazek: 3 Strana: 0021
Ramasseur, u, m. R. Civialův, vz Ná- stroje k operacím kamene. Cn.

271949   Ramať Svazek: 8 Strana: 0334
Ramať = kopati. Bolo treba v zahradách a na lukách r. Phľd. 1894. 432. (433.).

271950   Ramazan Svazek: 7 Strana: 0556
Ramazan, u, m. = postní měsíc u Turkův. Šd.

271951   Rambek Svazek: 7 Strana: 0556
Rambek, a, m., os. jm. Vz Jir. Ruk. II. 162.

271952   Rambón Svazek: 7 Strana: 0556
Rambón, u, m. = jablko. Mor. Brt.

271953   Rambousek Svazek: 7 Strana: 0556
Rambousek, ska, m., os. jm. Mus. 1880. 256.

271954   Rambousy Svazek: 3 Strana: 0021
Rambousy, dle Dolany, od rub-ati, strb. rabiti. Gb. Hl. 37. Samota u Votic.

271955   Rambuch Svazek: 7 Strana: 0556
Rambuch, u, m. (řimbuch) = peckovité ovoce kulaté U Kdýně. Rgl.

271956   Rambucha Svazek: 3 Strana: 0021
Rambucha, y, f., eine Art Pflaume. Vz Bluma.

271957   Rambusek Svazek: 10 Strana: 0326
Rambusek Jos. Dr. spis. Sr. Tob 214.

271958   Ramcoulky dělati, ramcoulkovati Svazek: 3 Strana: 0021
Ramcoulky dělati, ramcoulkovati, větší drahokam menšími obsaditi, karmusi- ren. Šm.

271959   Rámcovati Svazek: 3 Strana: 0021
Rámcovati, vz Rámovati.

271960   Rámcovník Svazek: 3 Strana: 0021
Rámcovník, u, m., rámcový hoblík, der Rahmhobel. Vz Ramovák.

271961   Rámcový Svazek: 3 Strana: 0021
Rámcový = rámový, Rahm-. R. příčky, hoblík (rámovník), váleček. Šm.

271962   Rámček Svazek: 7 Strana: 0556
Rámček, rámec, rámeček, vz Rám.

271963   Rámě Svazek: 3 Strana: 0021
Rámě, vz Rameno.

271964   Rámě Svazek: 8 Strana: 0334
Rámě. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 36., 55., 113. Na jedno rameno nabírá, s druhého sype (dvouramenář). Us. Cf. Plece.

271965   Rámě Svazek: 9 Strana: 0269
Rámě. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 415.

271966   Ramenáč Svazek: 3 Strana: 0021
Ramenáč, e, m., remenatý, breitschultri- ger Mensch. — R., živočich opicovitý, bylo- bates. Krok. — R., oblouk v čelesnu, der Bogen im-Ofenloche. Us. u Bělohr. — R., dřevo u vrat přes kříž zadělané, aby vrata se nezkřížila. Us. — R., veliký pilník, die Armfeile. Šp. — R., krakovec, der Trag- stein. Šp. Vz Ramenák.

271967   Ramenáč Svazek: 7 Strana: 0556
Ramenáč, Laternenträger, čásť svítilny, Šp., kozlík, Tragbock, m. Čerm.

271968   Ramenák Svazek: 3 Strana: 0021
Ramenák, u, m., kámen zednický přes dvě zdi položený n. p. nad okna. Vz Rame- náč. Us.

271969   Ramenář Svazek: 3 Strana: 0021
Ramenář, e, rn., obojetník, klevetník, do- nášeč, der Achselträger. R. a lhář do jedné branže. Us. u Litornš. Dš. Vz Nadymač.

271970   Ramenář Svazek: 10 Strana: 0326
Ramenář, e, m. = člověk silný, hrubý. Litom. 51.

271971   Ramenařiti Svazek: 3 Strana: 0021
Ramenařiti, il, ení, ramenařovati = ra- menářem býti, achseln. Šm.

271972   Ramenářka Svazek: 3 Strana: 0021
Ramenářka, y, f., die Achselträgerin.

271973   Ramenát Svazek: 3 Strana: 0021
Ramenát, u, m., podpora dřevěná, oblou- kovitá, jíž užívají při zdění klenby, skruží, skruže (Šm.)., der Lehrbogen. Us. Sml., Zkr.

271974   Ramenát Svazek: 7 Strana: 0556
Ramenát = rameno, na němž ve skříni zavěšují se kostelní roucha. Mor. Šd.

271975   Ramenatec Svazek: 9 Strana: 0269
Ramenatec, tce, m. Otylý r. Braun 54.

271976   Ramenatěti Svazek: 3 Strana: 0021
Ramenatěti, ěl, ění, breitschultrig wer- den. Us. Jg.

271977   Ramenatka Svazek: 3 Strana: 0021
Ramenatka, y, f., thiore, živočich su- mýš. Krok.

271978   Ramenatka Svazek: 7 Strana: 0556
Ramenatka. Cf. Brm. IV. 2. 49

271979   Ramenatý Svazek: 1 Strana: 0662
Ramenatý, steinig. K. pole, půda. Šp.

271980   Ramenatý Svazek: 3 Strana: 0021
Ramenatý, na Slov. ramenitý, armig, r. kolo ; breitschultrig. R. člověk.

271981   Ramence Svazek: 3 Strana: 0021
Ramence, e, f., zastr., humerale, nára- menník.

271982   Ramení, n Svazek: 3 Strana: 0021
Ramení, n., ramena, die Arme, Schultern. Lom., Kom.

271983   Ramenice Svazek: 3 Strana: 0021
Ramenice, e, f., die Achselbürde. Rk.

271984   Ramenice Svazek: 8 Strana: 0334
Ramenice úhlu, die Seite eines Winkels. Am. Orb. 17.

271985   Rameník Svazek: 7 Strana: 0556
Rameník, u, m. = hradba ramenatá, Schwalbenschwanz, m. Čsk.

271986   Ramenitě Svazek: 7 Strana: 0556
Ramenitě, armförmig. — R. = náramně. Slov. Ssk.

271987   Ramenito Svazek: 9 Strana: 0269
Ramenito, sr. Ramenitě v VIL 556. Po tomto úderu nemocný r. sa vystre (ihned se natáhne). Sbor. slov. III. 160.

271988   Ramenitý Svazek: 7 Strana: 0556
Ramenitý, armförmig. Čsk. Vz Rame- natý.

271989   Ramenitý Svazek: 9 Strana: 0269
Ramenitý. R. skákanie (náramné). Sbor. slov. III. 54.

271990   Ramenkář Svazek: 3 Strana: 0021
Ramenkář, e, m. = ramenář. Na Ostrav. Tč.

271991   Raménko Svazek: 3 Strana: 0021
Raménko, vz Rameno.

271992   Ramenní Svazek: 10 Strana: 0326
Ramenní bolesť, brachyalgia, bolesť kloubu r-ho, omalgia, dna kloubu r-ho, omagra, arthritis articulationis humeri, kosť, os brachii, brachium, tepna, arteria brachi- alis; Ktt.

271993   Ramenník Svazek: 8 Strana: 0334
Ramenník, u, m. = provázek pH šorcoch. Brt, D. II. 463.

271994   Ramenný Svazek: 3 Strana: 0021
Ramenný, ramenový, Schulter-, Achsel-. R. kosť, kloub; dláto (široké). Us. R. šírka, záhyb, výška, Achsel- (u košile). Šp. — R., armlang, zdélí ramene. Rostl.

271995   Ramenný Svazek: 8 Strana: 0573
Ramenný. R. či náramkové oplecko = ta čásť vyšívaného oplecka, která kryje ra- mena. Sbor. slov. I. 42.

271996   Rameno Svazek: 3 Strana: 0021
Rameno, a, nyní obyčejněji než starší rámě, ene, raménko, ramínko, a, n., sr. něm. Arm, lat. armus, řec. áypóc;. Vz Pře- suvka. Cf. Gb. Hl. 125. Strsl. rame (ra- menb.) z radménb., koř. ra (rad), příp. -men; sr. stind. radh, gelingen, fertig werden, od- tud strsl. radb, lubens. Mkl. B. 236., 237.. 496., aL. 54. Někteří mají tvar rameno za špatný m.: rámě, ale tvaru rameno užívali již: V., Kom. Rámě, ramene, rameni, rámě, rámě, rameni, ramenem; pl. ramena, gt. ra- men n. dual ramenou (v obec. mluvě šp. ramenouch), dat. ramenům (v obec. ml. šp. ramenoum), akk. a vok. ramena, lok. rame- nech n. dual ramenou (ramenách, v obecné mluvě šp. rainenouch), instr. rameny (rame- noma, u básníků, ramenama v obec. mluvě). V již. Čech. v pl. dle Slovo, jen že jest instr.
ramenama. Kts. Vz Koleno. — R., celá ruka
od lopatky až do prstův, der Arm. Vz S. N.,
Schd. II. 325. Mezi ruce a ramena vzíti (ob-
jímati). V. R. vztáhnouti, vystrčiti. Bern.
Vezmi nás do ramen lásky své. Kom. Ob-
vaz k zpětnému tažení ramen. Cn. Tvó
krásno hlavěnko vlož na mý ramýnko. Sš.
P. 215. Ramenú pozdvihovati. Hus. I. 72. — R., od plece až do lokte, der Oberarm. V.
R., paže, paždí, nadpaždí. Ruka v sobě
svalovité rameno obsahuje, loket, hrsť. Kom,
R. hoření. — R. spodní n. dolení od lokte
až ku pěsti, der Unterarm. V. — R., míra
od lokte až ku konci prostředního prstu n.
17 palcův, 45 centim., die Elle. Rostl. — R., ruka, die Hand, der Arm. Hrnčíř rame- nem hlínu působí. Ben. V. Někomu rámě zadržeti. Dch. — R., moc, síla., der Arm, die Macht. Světského ramene pomoc. Kom. Světské moci n. rameni k ztrestání podáni. V. Církev odevzdala kacíře k potrestání světskému ramenu. Ml. Ze všeho ramene — ze vší síly svého ramene. Kat. 2297. — R., co k ramenu člověčímu podobno jest, der Arm. R. koňské (přední stehno od plece až do kolena), Arm. Us. R. račí (klepeto), Schere, f. Bern. R. mořské (do země vnikající), Ann. V. R. potočné n. řičné. Řeka dělí se ve dvě ramena. Ml. R. hory, Gebirgsarm. R. v kole mlýnském (špice v kole vozním), r. vodního kola (ta čásť kola, která spojuje okolek s nábojem n. se hřídelem, S. N.., Prm. III. č. 18., der Radarm ; ramena zasa- diti, zavěsiti, zatáhnouti, stříhnouti; díra na ramena); r. v kříži (na kterém se kola sklá- dají) ; r. páky, délka kolmice z bodu pod- pory na směr síly tažené n. vůbec čásť páky mezi podporou a působištěm sil ležící, S. N., u váhy, síly, tíže. Vys. R. u vozu (přední oj mezi sebou držící, zadní), u pluhu, svícnu, stromu (větev. Bern.). Us. (Jg.). Vůz se nám zařezal v blátě až po ramena. Us. Hý. V stavitelství r. jalové, der Afterarm. Nz. R. pily, der Sägearm. R. k pilce kuchyňské, dře- vařské, Maschinsägeann, m. Skv. R. u ko- šile, die Achsel. Rameno úhlu = přímka, jež s jinou přímkou úhel zavírá. Blř. — R., plece, Schulter, f. Drva vložichu na rámě. Rkk. 1.9. Na mých ramenou. V. R. krátké, úzké, ši- roké, vpadlé. Šp. Nosiči na ramenách nosí. Na obou ramenách nositi (s oběma stranami držeti). Žer. Nosí na dvou (obou) ramenech. Vz Pomluvač. Č. Můj milé má zlatý pírko, viselo mu přes ramínko; Janiček má páví pírka, visejó mu na ramýnka. Sš. P. 281., 218. Šuhajkovo pérko visí přes raménko. Sš. P. 630. Kouká mu přes rameno = nad něho se vypíná. Vz Pyšný. Lb. Skládám to na Ramena boží silná k snášení toho břemene. Žer. 318. Přes rameno hleděti (pyšný). Č., V. Nosí péro přes ramena (sekyru, není velký pán). Prov., Jg. Rameny krčiti. D. Pokrčil ramenama, když jsme ho o jeho pří- mluvu požádali. Sych. Tleskal mu na ra- mena. Sych. Nohy na ramena vzíti (utíkati). Us. Na ráme zbraň! Schultert! Us. Čsk.

271997   Rameno Svazek: 7 Strana: 0556
Rameno. Cf. Mkl. Etym. 273., Ž. wit. 9. 15. (36.), Deut. 11, Št. III 525., Slov. zdrav 327. — R. = ruka. Štít zlatý na rámi držieše. Ezp. I22. Podali si r-na. Vrch. Chraň tě r. boží. Tkč — R., Oberarm, m. R. mezi nadpažkem a kotníkem loktovým. Stff. Komu tčie vhóru ramena, strašivý jest; ale kto spustil dolóv ramena, jest hrdina. Výb. I. 960. — R., Schulter. Dáti něco za ramena (zapomenouti). U Žamb. Dbv. Osm zl. přes rameno (= prohrál). U Rokyc. Fč. Má hlavu v ramenech (krátký krk). Čce. Tkč.

271998   Rameno Svazek: 7 Strana: 1374
Rameno. Jsou spolu přes ramena = na štíru. Ach. XI. 470.

271999   Rameno Svazek: 9 Strana: 0269
Rameno. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 147.

272000   Rameno Svazek: 10 Strana: 0326
Rameno. R-na = různoběžné strany licho- běžníku. Věst. X. 107. Sr. Půdice.