366001   Varhany Svazek: 9 Strana: 0365
Varhany. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 94. Hra na v. (dětská). Vz Mus. ol. 1897. 158.

366002   Varhany Svazek: 10 Strana: 0472
Varhany. Vz Strh. Akust. 344.

366003   Varhošt Svazek: 4 Strana: 0556
Varhošt, a, m., Haslicht, ves u Vel. By- střice u Olom.

366004   Varhovať Svazek: 8 Strana: 0456
Varhovať = hlídati. Domácího zloděja něuvarhuješ. Laš. Brt. D. II. 409.

366005   Varhula Svazek: 7 Strana: 1000
Varhula, y, m. = vařbuchta, hlupák, nemehlo.

366006   Varhule Svazek: 4 Strana: 0556
Varhule, e, f. = knedlíky rozvařenými švestkami polité, Klösse mit Pflaumenmuss. Mor. Vz Lafeta.

366007   Varhule Svazek: 10 Strana: 0472
Varhule = švestkový knedlík. Ty varhule nařvaná (převzdívka). Již. Čechy. List. fil. 1902. 253.

366008   Varhulec Svazek: 10 Strana: 0472
Varhulec, lce, m. = bláto na šatech, ka~ štany. Us. Rgl.

366009   Varhulice Svazek: 4 Strana: 0556
Varhulice, e, f. = měchura, koláč v peci pečený a mazaný. Jg.

366010   Varcheť Svazek: 7 Strana: 1000
Varcheť, ě, m. = balík. Laš. Brt. D. 284. Dali mi toho celý v. Slez. Šd.

366011   1. Vari Svazek: 4 Strana: 0556
1. Vari, vz Vary.

366012   2. Vari Svazek: 4 Strana: 0556
2. Vari = jistě, zajisté, věru, sicherlich, wahrlich. Na Slov. Takí bou lační, že bi sa vari aj do oloveních halúšok ta bou oddau. Er. Sl. čít. 55. Vari už od rokov nikdo nešol tadial. Dbš. Slov. pov. I. 256. Tie kriedla mi vari na raz na toľké na- rástly. Ib. 347. Čo kropíš tými slzami moje žlté vlasy ? Či vari visiá nad námi zlé časy ? Na Slov. Tč. Vari tebe, dievča, čerti malo- vali, že na tvoje líčka tolko krásy dali. Slov. ps. 322. Tč.

366013   2. Vari Svazek: 7 Strana: 1000
2. Vari = snad, asi. Slov.

366014   Vari Svazek: 9 Strana: 0365
Vari. Vz Gb. H. ml. III. 2. 317. — V. = snad. V. nás neznáte? Němc. III. 304.

366015   Vari-us Svazek: 4 Strana: 0557
Vari-us, a, m., os. jm. Vz S. N.

366016   Variace Svazek: 4 Strana: 0556
Variace, e, f., z lat. variatio = proměna, změna, zvl. v nápěvu některém, die Variation. Hd., Rk. Vz S. N. — V. v math = obměna (v nauce o kombinacích), představuje rych- losť, s jakou se mění tvar úkonu; ve hvěz- dářství = počet variační. Stč.

366017   Variace Svazek: 7 Strana: 1000
Variace = deklinace magnetické jehly Stč. Zem. 666.

366018   Variační Svazek: 4 Strana: 0556
Variační počet. Vz Variace, Stč. Alg. 112.

366019   Variaěik Svazek: 8 Strana: 0456
Variaěik. Odnášala mu chlieb aj v. s je- dlom. Phľd. 1894. 675.

366020   Variant Svazek: 4 Strana: 0556
Variant, u, m., z lat. = změna, úchylka, odchylka, různočtení, jiné čtení starého ru- kopisu. Rk. Vz S. N.

366021   Variant Svazek: 7 Strana: 1000
Variant = koëfficient rovnice změněné. V. stupně n-tého, kvadratický, kubický, bikvadratický. Čs. math. X. 208., 209.

366022   Varicella Svazek: 4 Strana: 0556
Varicella, y, f., variolois, druh nešto- vic. Vz S. N.

366023   Varicella Svazek: 7 Strana: 1000
Varicella = neštovice planá. Slov. zdrav. 393.

366024   Varicocele Svazek: 7 Strana: 1001
Varicocele, y, f. = kýla městková. Slov. zdrav. 393. V. = rozšíření žil kolem chamo- vodu. Ott. V. 397.

366025   Variecha Svazek: 8 Strana: 0456
Variecha, y, f. = vařečka. Slov. Phľd. 1896. 261.

366026   Varienka Svazek: 7 Strana: 1001
Varienka, y, f. = vařenka, spíšková sůl. Slov. Hdž. Šlb. 86., N. Hlsk. II. 210.

366027   Varienka Svazek: 8 Strana: 0456
Varienka, y, f. = vyvařená sůl naproti soli krušcové. Slov. Phľd. XII. 177.

366028   Varieté Svazek: 10 Strana: 0676
Varieté, n., druh divadla.

366029   Varietní Svazek: 7 Strana: 1001
Varietní kýla, scrotocela, zánět dužniny v., orchitis parenchymatosa.

366030   Varietní Svazek: 10 Strana: 0472
Varietní hlíza, orchitis chronica circum- scripta, Hodenabscess. Ktt.

366031   Varietní Svazek: 10 Strana: 0676
Varietní místnost' (ve varieté). Máj. IV. 251.

366032   Varietní, -ný Svazek: 4 Strana: 0557
Varietní, -ný, Hoden-. V. okruží, laloky, síť. Vz S. N. V. defekt. Nz. lk. V. cévy vyvodicí, vasa efferentia testis. Nz. lk.

366033   Varin Svazek: 4 Strana: 0556
Varin, a, m., os. jm. V. Jan. františkán. 1676. Vz Jir. H. 1. II. 310.

366034   Varín Svazek: 8 Strana: 0456
Varín, a, m., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 74., 554.

366035   Variola Svazek: 7 Strana: 1001
Variola, y, f. = neštovice. Slov. zdrav. 393.

366036   Variolois Svazek: 7 Strana: 1001
Variolois oprav v: varioloidis.

366037   Variometr Svazek: 8 Strana: 0456
Variometr, u, m. = přístroj určující va- riaci zemskomasrnetických elementu. Vstnk. II. 560.

366038   Variscit Svazek: 4 Strana: 0556
Variscit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 139.

366039   Variška Svazek: 7 Strana: 1001
Variška, y, f. = vařečka. Sl. spv. II. 117.

366040   Variti Svazek: 4 Strana: 0556
Variti, il, ení = odejíti, ustoupiti, uhnouti. Vz Varati. Us. u Rožnova, na mor. Valaš. Vck., Tč. On nevaril (= neustoupil). Vck. — odkud. Musel ujíti, z města variti. Kold. ván. 182., Šd.

366041   Variti Svazek: 7 Strana: 1001
Variti. Mkl. Etym. 376. a. V. úplně se posud časuje v okolí Nasavrk. Já nevarím a varit nebudu. Proč bych varil? Ať varí on.

366042   Variti Svazek: 7 Strana: 1396
Variti, vari, varať. Vz List. fil. 1892. 380. (úplné časování).

366043   Varito Svazek: 4 Strana: 0557
Varito, a, n. = nástroj hudební starých Čechův. Cf. řec. ßa(jßnov, lat. baritus. Tac. Germ. c. 3. Šf. má v. za slovo slovanské. Stúpi Záboj najnížeje dolov, vze varyto zvučno. Rkk. 8., Výb. I. 12. Vz KP. II. 297.

366044   Varix Svazek: 4 Strana: 0557
Varix, lat. = vakovité rozšíření žil. Vz S. N.

366045   Varka Svazek: 4 Strana: 0557
Varka, y, f. = oblouk mostní, der Bogen der Brücke. Us.

366046   Várka Svazek: 4 Strana: 0557
Várka, y, f. = jedno vaření piva atd., od vr (vříti), vz Vařiti. Das Gebräu, der Sud. Dnes máme várku. V. piva, V., mýdla. Us. Várka piva koná se napařováním (In- fusion). Dch. V. = všechny práce a výkony, kterými docílíme sladké (cukrnaté) tekutiny ze sladu. Zpr. arch. VIII. 61. Studená v. (= tajná, aby o ni berní úřad nezvěděl). U Rychn. Hsp. Každý měšťan prodal si várku na něho (= na jeho pořádku, na jeho pořad) navařenou. Pk. Hora napajedl. Slá- dek na jednu várku navařil. Us. Šd. Kupil ji varku piva, ešče se nenapila. Sš. P. 710. Podlé jejich privilegií mají takových vářek každému v míli brániti. List. 1547. (Tč. ). Ne- zdařila se mu v. Vz Nešťastný. Prov. Čas n. doba várek. Rk. V., vařka, var; v. celo- vareční, polovareční; bráti na várku. Šp.

366047   Varka Svazek: 7 Strana: 1001
Varka, y, f. = kuchařka. Slov. ZObz. XXIV. 213.

366048   Várka Svazek: 7 Strana: 1001
Várka. Vz Wtr. Obr. 794.

366049   Varkoč Svazek: 4 Strana: 0557
Varkoč, e, m. = plášť rytířský, sagum, pallium, zastr. BO., Bibl., Jir. exc. Vz Opá- sati.

366050   Várkoč Svazek: 7 Strana: 1001
Várkoč = skála čedičová před Ústím na levém břehu labském. Dch. — V., pallium. Cf. Zbrt. Krj. I. 154.

366051   Varkoč Svazek: 8 Strana: 0456
Varkoč = sukně oblékaná přes odění, Waffenrock, m. — V. = dlouhá sukně muž- ská, s rukávy a bez nich, lehká. Na prsou byly vyšity erby a znaky rodinné; po stranách a i v prostředku byla rozříznutá. Wtr. Krj. I. 246., 247.

366052   Varkoč Svazek: 9 Strana: 0365
Varkoč, e, m. = cop, vrkoč vlasů. Sbor. slov II. 36., Věst. op. 1895. 21. (Těšín).

366053   Varkočky Svazek: 9 Strana: 0365
Varkočky p. Marie (vrkoče). Vz Jablečník.

366054   Varlatový Svazek: 4 Strana: 0557
Varlatový, Hoden-. V. sval. Ssav. 92.

366055   Varle Svazek: 4 Strana: 0557
Varle, ete, n., varlata, varlátko = ná- roky, moudě, vejce, kulka, bobek, jádro všech zvířat mimo jeleny, daňky a srnce. Šp. V. = rodidlo mužské. Vz S. N. Die Hode, Geile. Zánět varlat; pytlík, šourek, jadrov- ník. Šp. Varlata. V. Vz Ráž. V MV. ne- pravá glossa. Pa.

366056   Varle Svazek: 7 Strana: 1001
Varle. Cf. Čs. lk. (rejstř.). Slov. zdrav. 393. Skrytá v-ta, cryptorchismus. Kdo má varlata v těle. Vz Znutrák. V. v tříslech, Seitenhoden. Dužnina v-te, Hodenparen- chym, n., hlíza v-te (nároková), -abscess, houbovatosť, -marksschwamm, nádory, -tu- moren, -geschwülste, rakovina v-te, carci- nom, řez varlete, Orchotomie, tuberkulosa, Hodentuberculose, úbytě varlat, -atrophie, zánět v-te, orchitis, didymitis (hnisavý, o. purulenta, kapavkový, o. gonorrhoica, po- časný, chronica, příjičný, o. syphilitica, rozteklý, o. diffusa, tuberkulosní, o. tuber- culosa, tvořivý, o. productiva, úrazový, o. traumatica, zkornativý, o. atheromatosa). Ktt. exc.

366057   Varle Svazek: 10 Strana: 0472
Varle. Vynětí varlat, vykleštění, orchec- tomia, castratio; V. hrázové, Dammhode, ectopia testis perinealis; tanec varlat, orchi- choria; čivová bolesť varlete, orchialgia; zánět prudký varlete, orchitis acuta (cíbe- lový, urethralis, převleklý, metastatica), rozsáhlý vleklý zánět varlete, orchitis chro- nica diffusa; sýrovitý zánět v-te, orchitis caseosa. Ktt.

366058   Varlesnice Svazek: 9 Strana: 0365
Varlesnice, e, f. = serosní blána obalující nadvarle. Ott. XVII. 976b.

366059   Varlesnice Svazek: 10 Strana: 0472
Varlesnice v II. Přisp. 365. oprav. v.: varletnice.

366060   Varletnice Svazek: 4 Strana: 0557
Varletnice, e, f., tunica vaginalis. V. společná, t. v. communis; v. nároková, t. v. testis. Nz. lk.

366061   Varletnice Svazek: 7 Strana: 1001
Varletnice. Kýla vodnatá v. chamová, hydrocele spermatica, kýla krevní v., hae- matocele, nádor krevní v., haematoma tu- nicae v., vlastní v., t. v. propria, vodna- telnosť v., hydrocele, zánět v., vaginitis, zánět v. nárokové, vaginitis testis. Ktt. exc.

366062   Varletnice Svazek: 10 Strana: 0472
Varletnice. Krvavý zánět v-ce nárokové, periorchitis testis haemorrhagica; syrova- tečný a syrovatečnovláknitý zánět poševnice varietní, varletnice, vz Syrovatečnovláknitý; klkatý zánět v ce nárokové, vaginitis testis villosa seu verrucosa; hnisavý zánět v-ce, periorchitis suppurativa; tvořivý zánět v-ce, periorchitis (vleklý, chronica, bujivý, proli- fera); vleklý syrovatečný zánět v-ce, p. chronica serosa. Ktt.

366063   Varlia Svazek: 8 Strana: 0456
Varlia, y, f. = perná na ústach, ret, pysk. V Šarišsku. Phľd. 1894. 307. Cf. slez. Varga,

366064   Varlichov Svazek: 4 Strana: 0557
Varlichov, a, m., Frimburk. Jg.

366065   Varlík Svazek: 10 Strana: 0472
Varlík (!) a, m. = kdo vaří. Rosa.

366066   Varmara Svazek: 7 Strana: 1001
Varmara, varmola, y, m. = zdlouhavý člověk. Laš. Brt. D. 284. Slez. Šd.

366067   Varmie Svazek: 7 Strana: 1001
Varmie, e, f., Ermeland, v Prusku. Pyp. K. II. 91.

366068   Varminský Svazek: 7 Strana: 1001
Varminský biskup. Vz Varmie. Pyp. K. II. 91.

366069   Varmistr, a Svazek: 7 Strana: 1001
Varmistr, a, m., v cukrovarech.

366070   Varmola Svazek: 7 Strana: 1001
Varmola, vz Varmara (dod.).

366071   Varmula Svazek: 7 Strana: 1001
Varmula, y, m. = varmuža, hlupák. Slez. Šd.

366072   Varmuška Svazek: 4 Strana: 0557
Varmuška = varmužka, vz Varmuže.

366073   Varmuška Svazek: 8 Strana: 0456
Varmuška, vz násl. Varmuže.

366074   Varmuža Svazek: 4 Strana: 0557
Varmuža, e, f. = varmuže. Mor. Tč. — V., e, m., osob. jm. Šd. — V. = nemotora, ťulpas, maňas. Mor. Pk., Škd.

366075   Varmuža Svazek: 7 Strana: 1001
Varmuža, e, m. = nevrlec, nemluva. Val. Slavč. 88. Vz předcház.

366076   Varmuže Svazek: 7 Strana: 1001
Varmuže. Cf. Slov. zdrav. 393., Mkl. Etym 376. a. V. byly z rejže, ze švestek, z hrušek, jablek, ořechů, bezového květu, z slepičích prsí a i z kozího mléka. Sva- řilo se to ono ve víně nebo v šmalci, pro- táhlo se skrze roucho, peklo se na rožni nebo pánvi. Severyn a Bavor. Vařil v-ku; I dala v-ku a chléb. Ev. olom. 127., 116.

366077   Varmuže Svazek: 8 Strana: 0456
Varmuže, střhněm. warmuos. Mtc, Gb. H. ml. I. 431. — V. = chamula. Příbor. Brt. D. II. 484. — V., varmuška, v Prus. ger- muška = chléb ve vodě vařený a pak oma- štěný. Slez. NZ. IV. 446. — V. = kal z másla vařeného, rantoš. Brt. D. II. 377. — V. = ťulpa. Kotk. 166.

366078   Varmuže Svazek: 9 Strana: 0463
Varmuže, varmužka — kaše (pulmentum). Ztlučiž (vařenou ředkev) u v-ži. Maš. ruk. 47a. a j. Ze střhn. warmuos. Vz Mus. fil. 1901. 208.

366079   Varmuže, varmuž Svazek: 4 Strana: 0557
Varmuže, varmuž, e, varmužka, y, f. = svařenina, kaše, die Brühe, der Absud, Brei, Koch. V. = vaječnice, do níž se dává trochu mouky. Na Mor. Vck. Z sřněm. Warmuos, olus, das Kraut. Mz. 364. — Jád., Ctib., Sal. Rozmíchej to lžicí, aby bylo jako varmuž. — V., na Mor. = máselná kaše (kapalice), der Buttersatz. — V., na Mor. a ve Slezs. = chlebová polévka, die Brodsuppe. Jg. — V. = krupice, s vejci v mléce zasypaná a na slaninách roztope- ných usmažená. Na Zlínsku. Brt. — Var- muška = mastnota udělaná ze zásmažky buď vodou n. mlékem. Tato mastnota vlévá se do důlku uprostřed kaše v míse uděla- ného, v němž pak jednotlivé kousky kaše se namáčejí. Na mor. Vsacku. Vck.

366080   Varmužírna Svazek: 4 Strana: 0557
Varmužírna, y, f., das Amalgamirwerk. Balbi. Zem.

366081   Varmužkář Svazek: 10 Strana: 0472
Varmužkář, e, m. = kdo rád jí chlebovou polévku. Hauer 15.

366082   Varna Svazek: 4 Strana: 0557
Varna, y, f. = zvl. místo, kde se pivo vaří, das Sudhaus. Aqu., Suk, Šp. V. na syrob, Syrupküche. Šp., Aqu. — V., mě. na západním břehu Černého moře. Vz S. N.

366083   Varna Svazek: 7 Strana: 1001
Varna = kuchyně. Slov. Zbr. Mudr. ž. II. 25. — V., várna, Siederei, f., Siedhaus, n. Rk.

366084   Varna Svazek: 10 Strana: 0472
Varna pivovaru ručního. Ott. XIX. 821.

366085   Varna Svazek: 10 Strana: 0472
Varna ledku. Vz KP. X. 102. '

366086   Varnavritta n. akšara chanda Svazek: 4 Strana: 0557
Varnavritta n. akšara chanda, vz Mk. Ml. 324.

366087   Varné Svazek: 4 Strana: 0557
Varné, ého, n. = várečný plat, die Bräu- steuer, das Bräu-, Biergeld. Zlob.

366088   Varné Svazek: 7 Strana: 1001
Varné. Arch. VII. 410. Cf. Wtr. Obr. 41.

366089   Varné Svazek: 10 Strana: 0472
Varné, ého, n. 1613., Listář 109.

366090   Varní, -ný Svazek: 4 Strana: 0557
Varní, -ný = k varu se vztahující, Sud-, Brau-. V. registra, Mus., kotlík. Č. V. trouba, das Siederohr. Šp. Varní síň, dus Sudhaus (varna), Zpr. arch. VIII. 62., X. 46., zkouška, die Kochprobe, pánev, die Siedpfanne, te- plota, die Siedtemperatur. Šp. Když dal berni v-nú neb pivní. Mus. 1845. 367. V. náčini. Dch. — V. = vařící, siedend. V. voda. — V. = vřelý, vřele milující, heiss liebend. Mus.

366091   Varník Svazek: 4 Strana: 0557
Varník, u, m., bouilleur, der Sieder, das Siederohr. Nz., Zpr. arch. XI. 2. šeš. str. 19. Vz Varový. Na Slov. = hrnec, der Sudtopf.

366092   Varník Svazek: 7 Strana: 1001
Varník, a, m. = kuchař. Slov. Cf. Varna (dod.). Hlad je nejlepší v. Zbr. — V., u, m. Sud piva ve dva v-ky. Arch. X. 101.

366093   Varník Svazek: 8 Strana: 0579
Varník, u, m., vz násl.

366094   Varník Svazek: 9 Strana: 0365
Varník (kotel), vz Ohřívač. Ott. XIV. 973. Je tam sedmnáct sudů varníkov prázdných. 1490. Arch. XVI. 347.

366095   Varník Svazek: 10 Strana: 0472
Varník, u, m. = hrnec. Kál. Slov. 24.

366096   Varníkový Svazek: 8 Strana: 0579
Varníkový kotel (kotel s varníkem), Sie- de -kessel, m. Sterz. II. 930.

366097   Varnosť, i Svazek: 7 Strana: 1001
Varnosť, i, f, Siedehitze. Hř.

366098   Varnsdorf Svazek: 4 Strana: 0557
Varnsdorf, u, m., mě. v Litoměřicku. S. N.

366099   Varný Svazek: 7 Strana: 1001
Varný, vz Varní.

366100   Varný Svazek: 7 Strana: 1396
Varný. V. dříví = k vaření piva určené. 16. stol. Vz Wtr Obr. II. 233. V. berně (Brau-). Arch. XII. 78.

366101   Varný Svazek: 10 Strana: 0472
Varný plat = z várky. Arch. XX. 357.

366102   Varobyly Svazek: 4 Strana: 0557
Varobyly, ves u Kopidlna, již zaniklá. Tk. III. 126.

366103   Varojev Svazek: 4 Strana: 0557
Varojev, u, m., der Pulshammer. Ck.

366104   Varolův Svazek: 4 Strana: 0557
Varolův most, pons Varolii = čtver- hranné těleso ležící nad míchou prodlouže- nou a prostředkujíci z části přechod od mozku velikého k malému. S. N. V. 516.

366105   Varoměr Svazek: 7 Strana: 1001
Varoměr, u, m, Manometr. Šand. II. 15., 87.

366106   Varonka Svazek: 4 Strana: 0558
Varonka, y, f., varronia. Rostl. I. 244.

366107   Varoplný Svazek: 4 Strana: 0558
Varoplný, sudvoll, wallend. V. sklenice (punče). Div. z ochot. 19.

366108   Varostroj Svazek: 4 Strana: 0558
Varostroj, e, m. = vakuum. Uzavřený v. o zředěném vzduchu; v. Howardův. V. skládá se ze tří Hlavních dílů: z kotlu var- ního (či žlutého), z kondensatoru a z vý- věvy. KP. V. 109

366109   Varostroj Svazek: 7 Strana: 1001
Varostroj vakuový. Cf. Ott. V. 765. a.

366110   Varostroj Svazek: 9 Strana: 0365
Varostroj, e, m. = stroj, v němž se mléko zhušťuje. Ott. XIV. 674b.

366111   Vároš Svazek: 8 Strana: 0456
Vároš, e, m. = město. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520.

366112   Varoučivosť Svazek: 10 Strana: 0472
Varoučivosť, i, f. = spořivost'. Mus. slov. VIL 56.

366113   Varoučivý Svazek: 10 Strana: 0472
Varoučivý = spořivý. Mus. slov. VII 57.

366114   Varouš Svazek: 8 Strana: 0456
Varouš, e. m. = Vavrouš, v odsuto. Dšk. Jihč. I. 26.

366115   Varouška Svazek: 4 Strana: 0558
Varouška, y, f., samota u Zdib. PL.

366116   Varování, n Svazek: 4 Strana: 0558
Varování, n., die Vermeidung, Mahnung. Mně jste nedali chvály, blíźniemu lásky a sobě hřiechu v. Hus I. 149. Vz Varovati.

366117   Varovaný Svazek: 4 Strana: 0558
Varovaný; -án, a, o, gewarnt, gehütet, bewahrt. Us.

366118   Varovatel Svazek: 4 Strana: 0558
Varovatel, e, m., der Vermeider, Mahner.

366119   Varovati Svazek: 4 Strana: 0558
Varovati, varovávati = opatrovati, ver- wahren, gehörig versehen; stříci, hlídati, bewahren, behüten, hüten, bewachen; na stranu dáti, odložiti, auf die Seite geben, beseitigen; odstoupiti, ustoupiti, odejíti, weg gehen, aus dem Wege gehen, weichen; se = stříd se, šetřiti se, zanechati, sich einer Sache entziehen, sich wovor hüten, in Acht nehmen, meiden; spořiti, aufbewahren, spa- ren. Jg. Cf. Varati, Vařiti. — abs. Varuj (ustup) haléři, ať groš sedne. V. Varuj otrubo, přijde bílá mouka. Prov. — co = hlídati, chovati, opatrovati. Ovoce, Plk., oheň, L., dítě, Bern., čistotu srdce. Tabl. Ten meč si ty vezmi, len si ho varuj ako oko. Dbš. Sl. pov. I. 385. Jedna musí doma ostať, dom varovať. Ib. 329. Pásol sa kŕdeľ bielych husičiek, varovalo ich (= je) pár čiernych očiek. Sl. ps. 331. Zámek mi dali v. Let. sl. III. 53. — (co) čím. Kožichy hřbety své varují (opatrují). L. Lukáš tedy slovem prvý varuje čtenáře, aby se nedo- mníval, že... Sš. L. 32. Varuj tím pryč (odstav to). Ros. — čeho. Svých hranic v. (opatrovati). L. Když u souseda hoří, varuj svého (odstav, chraň). Ros. Kdy on ve za- hradě včely varoval. Sl. let. IV. 77. Varuj (=šetř) peňáz, nebo člověk za ništ není, co se sebú nosí měšček z peněz vyprázněný. Na Beskyd. Tč. — koho (gt. ): lidu, šp. m.: lid. Brt. — koho, se čeho = stříci se. V. se oplzlosti, Kom., bezbožnosti, Br., zahálky. Kram. — D, V., Ros., Lom., Jel., Alx. Bu- deš-li zlá, varuj sa mňa, budeš-li dobrá, neboj sa mňa. Sš. P. 785. V. se klevetných řečí. Er. P. 103. Jiné na smrť nasazují, sami se jí va- rujíce. Pal. Dj. III. 3. 174. Protož pilně se varujte pejchy, zpoury, divokosti. Žer. Pří- sloví napomíná v. se příliš zdravých krmí, příliš velikého štěstí a příliš dobrých lidí. Har. II. 32. Neb jsem se toho jakž jsem živ varoval. Arch. V. 349. V. se pýchy. Chč. 626., 446. V. někoho chyb, vor Fehlern warnen. Dch. Varujte se takého diela; Zlí bojiece sě varovachu se zlého. Výb. I. 529., 144. Aby zahálky se varoval; Jak by se bludařů v. měli; Kněz soukromého se že- nami obcování se všelijak a úsilně v. má. Sš. II. 123., 172., J. 73. (Hý. ). Ješitného a marného mluvenie sě varuj. ZN. Varujme sě hřiechu; Varujiece se šachty, abychom v ni neupadli; Varuj sě psíkóv; Každý žid má se lichvy v.; Toho lánie se má každý v.; Pochlebenstvie má se člověk velmi v.; Daruov má se v. každý v duchovenstvie; Pilně se v. pádu v hřiech; Abychom se v-li lstivých a falešných prorokóv; Prosím, aby se v-li nehodných kněží. Hus I. 22., 137., 193., 214., 248., 376., 475., II. 106., 153., III. 282. (Tč. ). Varuj se té chyby, co se ti na jiných nelíbí; Zlého se varuj a křivdy snášej s tichostí. Na Mor. Tč. Tys neprátel tvoj, sám seba sa varuj; Vtedy panuješ, když sa zlosti varuješ. Na Slov. Té. Tím více se člověk ctnosti vzdaluje, čím méně se hříchu varuje; Modli se a zlých skutků varuj se; Varuj se přítele svého štěstí; Varuj se hostí, kteří mají ostí, sic jich budeš míti brzy dosti. Přís. Tč. Varuj se toho, kdo pomluvá koho. Na Mor. Tč. — co, se od čeho. Svá kola od cíle varuje (aby nenarazil). Ráj. V. se od hříchů. V., Br. V. se ode všeho nepravého. Chč. P. 4. b. Varujte se od rozkvasu du- chovníkového (a fermento phariseorum). ZN. Zaďakuj otcovi, materi, že ťa v-li od ohňa, od vody. Sl. ps. 381. Varuj sě od křivé přísahy, od obyčeje přísahy; Radil jest Ari- stoteles Alexandru, aby v-val se od vylitie krvi člověčie; Varujte se od každého la- komstvie. Hus I. 97., 157., 290. (Tč. ). Varuj se od ženy, jak chceš být od pádu zachrá- něný; Varuj se zdaleka od zlého člověka. Na Slov. Tě. Vz Ščebotný. — komu od- kud: s cesty (ustoupiti). V. — se před kým, před čím, dle něm.: lépe: se čeho. Jg., Š. a Ž., Brt. — se s čím před čím. V. se s něčím jako s prachem před jiskrou. Ctib. — se čeho v čem. Jediné varuj se v tom roztrženie a dalšieho příměřie, než naše úmluva svědčí. Arch. IV. 405. — co kde. Svoje peňáze varujú v truhlici sko- vané. Na Slov. Tč. — se čeho jak. Varuj sa s pilností zlej příležitosti; Varuj se ze všej možnosti od chlipnej příležitosti. Na Slov. Tč. — kdy. Hřiešníkóv nemáme za- mordovati, ale po třetiem napomenutie jich obcovánie se v.; Ne tak ovšem úzce varu- jeme se ot děl tělestných v neděli, jako židé hrubí sě varují v sobotu. Hus. I. 157., 136. Od chvály pokrytskej v každý čas sa varuj. Na Slov. Tč. Varovalo som ho v noci, ušiel mi on o polnoci. Dbš. Obyč. 156. — se. Lepší je: Varuj se! nežli: Neboj se. Koll., Š. a Ž. — s inft. Varuj se té věci dopustiti. Bern. Aby takový postav byl miery pravé 40 loket bez jednoho jakož obecně zdejší mistři varují v sobě držeti. Záp. měst. 1446. Proto varoval se (Pavel) tam kázati. Sš. I. 142. — aby — ne. Varuj se, abys nepadl. Bern. Varuj se, abys s ním nijak nemluvil. Br. V témž listu varuje ho Vladislav, aby knížatům saským příliš nedůvěřoval. Ddk. II. 321. Varuj sa, abys prátelov k hněvu nepozbu- dil. Na Slov. Tč. Vz Brániti. — aby. Kromě toho varuje (= napomíná) ho papež, aby hleděl vystříhati se všelikých přenáhlených exkommunikací. Ddk. II. 258. — si co = spořiti, sparen. Na Slov. Plk. Svoboda, po- ctivosť, ta všude panuje, které ju dievča má, nech si ju varuje. Dbš. Obyč. 3. Dar přátelský sebe (= sobě) varuj; Jak máš něco, varuj sobě, nech sa ti neztratí. Na Slov. Tč.

366120   Varovati Svazek: 7 Strana: 1396
Varovati. A což se jemu velí v. Chč. m. s. III. 4.

366121   Varovati Svazek: 9 Strana: 0365
Varovati sa lepší ako banovať. Varuješ, nagazduješ; Varuj glovy, pobije ti gnidy; Varuj sa, Boh pomôže; Varuj sa ho, ako besného psa. Slov. Zát. Př. 372a. Varuj kra- jiny, ješto slove Afrika. Muš. ruk. 19a.

366122   Varovati Svazek: 9 Strana: 0463
Varovati. U původu sr. Mus. fil. 1901. 208.

366123   Varovati Svazek: 10 Strana: 0472
Varovati. Varuj, kým (dokud) jest čo; keď nebude čo, ochráni sa samo. Rizn. 171.

366124   Varovati co, koho Svazek: 7 Strana: 1001
Varovati co, koho. Tak ho varuje, ako mladé máslo. Mt. S. I. 95. Já budu to plemeno v. Us. Vhl. — se čeho. Bart. 87., Výb. II. 25. — se. Lépe je: Varuj se! než: Neboj se ! Lpř., Rr. MBš. — se od čeho. Varuj se od něho. Krnd. 19. (34. a j.). — jak. Dobre varuj (hlídej). Na Mor. Brt.

366125   Varovati se čeho Svazek: 8 Strana: 0456
Varovati se čeho: hřiecha. Chč. m. s. III. 27. — se od čeho: od lakomstvie, od cesty. Chč. m. s. III. 22., 75.

366126   Varovcivý Svazek: 8 Strana: 0456
Varovcivý. Žena múdra, v-vá. Phľd. 1895. 450.

366127   Varovčí Svazek: 4 Strana: 0559
Varovčí, ího, m. = hlídač. Vký. Cf. Va- rovčík.

366128   Varovčice Svazek: 4 Strana: 0559
Varovčice, e, f. = hlídačka, die Pflege- rin, Hüterin. V. ovoce, dětí. Bern.

366129   Varovčík Svazek: 4 Strana: 0559
Varovčík, a, m. = hlídač, der Hüter. V. ovoce, dětí. Na Slov. a na východ. Mor. Němc. VI. 64.

366130   Varovčivosť Svazek: 4 Strana: 0559
Varovčivosť, i, f. = schránlivosť, die Spar- samkeit. Na Slov. Koll.

366131   Varovčivosť Svazek: 8 Strana: 0456
Varovčivosť. Phľd. 1893. 392.

366132   Varovčivý Svazek: 4 Strana: 0559
Varovčivý, na Slov. = spořivý, šetřivý, sparsam.

366133   Varovčivý Svazek: 7 Strana: 1001
Varovčivý, sparsam. Úsilovní a v-ví ľudia bohatnú. Slov. Hdž Šlb. 56.

366134   Varovest Svazek: 4 Strana: 0559
Varovest, a, m., Warowest, samota u Se- mil.

366135   Varovka Svazek: 7 Strana: 1001
Varovka, y, f. = varovkyně, pěstounka, chůva. Slov. Ev. šk. III. 211., Zátur.

366136   Varovkyně Svazek: 4 Strana: 0559
Varovkyně, ě, f., dieWarnerin. Slov. Plk.

366137   Varovkyně Svazek: 8 Strana: 0456
Varovkyně = chůva, Wärterin. Phľd. 1893. 675.

366138   Varovnice Svazek: 4 Strana: 0559
Varovnice, e, f., die Hüterin, Warnerin. Us. Ssk.

366139   Varovník Svazek: 4 Strana: 0559
Varovník, a, m., der Hüter, Warner. Mor. Tč.

366140   Varovný Svazek: 4 Strana: 0559
Varovný = ubezpečující, Gewähr leistend, bürgend. — V. = opatrný, behutsam. — V. = střehoucí, warnend. Jg. V. hlas. Kos. Ol. I. 259., Dch.

366141   Varovný Svazek: 7 Strana: 1001
Varovný příklad. Mour.

366142   Varovný Svazek: 8 Strana: 0456
Varovný. V. lůj (čistý). 1725. Pras. Řem. 44.

366143   Varový Svazek: 4 Strana: 0559
Varový, od varu, Siede-. V. bod (bod varu), Sedl., horkosť. Šp. V. roury (bouil- leurs) v parokotlu s varníky. Zpr. arch. VII. 27.

366144   Varový Svazek: 7 Strana: 1001
Varový. Branní (Thorwächter) v-ho dříví (= k vaření piva, Brennholz) sousedům v branách bráti nemají, leč přespolní dal-li by jim; z drobného shoditi se poleno má. 1636. Wtr. Obr. 218., 263 , Mus. 1887. 450.

366145   Varpacll Svazek: 8 Strana: 0457
Varpacll, u, m. (vorback) = chlebový koláč (Litovel, Zábř.). Brt. D. II. 484.

366146   Varr-o Svazek: 4 Strana: 0559
Varr-o, ona, m., osob. jm. lat Vz S. N.

366147   Varrant Svazek: 7 Strana: 1001
Varrant, u, m. = skladní list, Warrant, Auslieferungsschein. Pr. tr., Jr. tr.

366148   Varský Svazek: 4 Strana: 0559
Varský. V. lázeň, Karlsbad. Žer.

366149   Varský Svazek: 9 Strana: 0365
Varský = karlovarský. V. měšťan. Pal. Děj. V. 2. 72.

366150   Varšany Svazek: 7 Strana: 1001
Varšany, dle Dolany, míst. jm. v Uhřích. P. Kal.

366151   Varšava Svazek: 4 Strana: 0559
Varšava, y, f., dříve: Vršova (ves, za- ložená Vršem r. 1279), mé. v Polsku, War- schau, Varsovia, Jg., Tk. II. 513. Vz S. N. — Varšavan, a, m., pl. -né. — Varšavský.

366152   Varšianský Svazek: 8 Strana: 0457
Varšianský, vz Radvanzský (3. dod.).

366153   Varšov Svazek: 7 Strana: 1001
Varšov, a, m. Z V-va Havlík. Mus. 1886. 653.

366154   Varšún Svazek: 7 Strana: 1001
Varšún, u, m., mastix, zastr. Pršp. 33.

366155   Varšůvky Svazek: 7 Strana: 1001
Varšůvky, pl., f. = vrch v Prlově na Vyzovsku. MzO. 1890. 179.

366156   1. Varta Svazek: 4 Strana: 0559
1. Varta, y, f., něm. Warte, od var = patřiti. Jg. V. = pozor, hlídka, bedlivosť, die Achtung, Hut, Wache. V. — V. nyní = stráž vojenská, die Wache, Schildwache. Denní a noční v. (bdění). V. Na vartu jíti, D, táhnouti. Vartu držeti; na vartě státi; v-y obcházeti. V. V-u státi. D. Vartu po- staviti. Us. Těžké, synečku, tvoje vyplá- cení, dyž si už vojanskú vartú obstavený; Kole zámku varta stojí a nikdá sa nepře- stojí. Sš. P. 595., 368. Posty vartú svú ob- sadil. Tč. exc. Na vartu kobzolí jíti (kob- zole v noci hlídati). Us. Na Ostrav. Tč. Na ztracené vartě býti = nebezpečný úřad za- stávati. Bern. Strážemi (v-ami) se ohraditi. Kom.

366157   2. Varta Svazek: 4 Strana: 0559
2. Varta, y, f., Warta, ves a) u Neštědic, b) u Milevska, c) u Klášterce; samota u So- botky; myslivna u Březnice; hájovna u Kři- voklátu. PL.

366158   2. Varta Svazek: 7 Strana: 1001
2. Varta = kopec u Pelhřimova. Ptů. Na Vartě, sam. u Řenčova.

366159   Vartač Svazek: 4 Strana: 0559
Vartač, e, m. = hlídač, der Wärter. Na Slov.

366160   Vartař, e Svazek: 10 Strana: 0472
Vartař, e, m. Půlnoční v. = vachtař (zde).

366161   Vartaš Svazek: 4 Strana: 0559
Vartaš, e, m. = vartač. Na Slov.

366162   Vartena Svazek: 7 Strana: 1002
Vartena, y, f., Batterie. Slov. Phľd. II. 3. 102. Cf. Vatra. — Let. Mt. sl. VII. 2. 21.

366163   Vartenberk Svazek: 4 Strana: 0559
Vartenberk, a, m., Wartenberg, mě. u Mimoně. Tk. I. 627., II. 552., III. 662., IV. 744., V. 262., Žer. Záp. II. 191., Tf. 394., S. N.

366164   Vartermörder Svazek: 4 Strana: 0561
Vartermörder, něm., límec stojatý, ko- sinky, na Zlínsku chomoutek (Brt. ), v obec. mluvě fatrmordy. Šp.

366165   Vartéř, vartýř Svazek: 4 Strana: 0559
Vartéř, vartýř, e, m. = strážný, der Wächter, Wärter. V., Gl. 355.

366166   Vartéřský Svazek: 4 Strana: 0559
Vartéřský, Wärter-. Žid.

366167   Vartko Svazek: 10 Strana: 0676
Vartko, vrtko = rychle. Brt. Sl.

366168   Vartký Svazek: 4 Strana: 0559
Vartký = čilý. U Brušperka. Mtl.

366169   Vartmberk Svazek: 7 Strana: 1001
Vartmberk. Čeněk z V-ka. Výb. II. 308.

366170   Vartmberk Svazek: 8 Strana: 0457
Vartmberk (slabikotvorné). V. Kal. 177.

366171   Vartnov Svazek: 4 Strana: 0559
Vartnov, a, m. Štěpán z V-va. Tov. 4.

366172   Vartnov Svazek: 7 Strana: 1001
Vartnov, hrad u Brumovic obořen r. 1474. Pk.

366173   Vartošna Svazek: 8 Strana: 0457
Vartošna, y, f., z Waidtasche. Cf. Vá- tošna.

366174   Vartování Svazek: 4 Strana: 0559
Vartování, n., das Wachen, die Bewa- chung. Bern.

366175   Vartovaný Svazek: 4 Strana: 0559
Vartovaný; -án, a, o, bewacht. Jg.

366176   Vartovati Svazek: 4 Strana: 0559
Vartovati = stráž držeti, na stráži státi, hlídati, Wache halten, bewachen. Ros. — koho, co: město. V. Noci, moje noci, veď som vás marnieval, keď som lecikomu dievča vyvartoval. Veď som ho vartoval, držal ako moje, přišel iný šuhaj, vzal si jako svoje. Slov. ps. Tč. — se kde. Že by měl ta písma otvírati a v nich se vartovati. Sdn. kn. opav.

366177   Vartovka Svazek: 10 Strana: 0472
Vartovka, y, f., hora u B. Bystřice (byla strážnicí). Mus. slov. VII. 42.

366178   Vartóvky Svazek: 9 Strana: 0365
Vartóvky, louky u Podhradí. Sbor. slov. III. 7.

366179   Vartovna Svazek: 4 Strana: 0559
Vartovna, y, f., jm. vrchu a polí u Lip- tala na Vsacku. Vck.

366180   Vartovní Svazek: 4 Strana: 0559
Vartovní, vartovnický, vartéřský, Wärter-, Wächter-, Ros.

366181   Vartovnice Svazek: 4 Strana: 0559
Vartovnice, e, f., jm kopce na Vsacku. Vck. — V., die Wächterin.

366182   Vartovník Svazek: 4 Strana: 0559
Vartovník, a, m. = vartéř. Ros.

366183   Vartovský Svazek: 4 Strana: 0559
Vartovský, ého, m., os. jm. Vz S. N.

366184   Vartýř Svazek: 9 Strana: 0365
Vartýř, vz Vartéř.

366185   Varuca Svazek: 9 Strana: 0365
Varuca, e, f = varecha. Varucú maslo miešela. Slov. Čes. 1. VIII. 342.

366186   Varucha Svazek: 4 Strana: 0559
Varucha = vařecha. Na Slov.

366187   Varunk Svazek: 4 Strana: 0559
Varunk, u, m., Währung. 500 rýnských mince a v-ku opavského. 1697.

366188   Varunk Svazek: 8 Strana: 0457
Varunk, Währung. 1483. Půh. V. 84.

366189   Varuška Svazek: 4 Strana: 0559
Varuška, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

366190   Varuvánie Svazek: 4 Strana: 0559
Varuvánie, n. = hlídání. Němc.

366191   Varvas Svazek: 7 Strana: 1001
Varvas, a, m. = hluk, hřmot. Mor. Brt. D. 284.

366192   Varvasiti Svazek: 4 Strana: 0559
Varvasiti, il, en, ení = velmi křičeti, bouřiti, schreien, poltern. Na mor. Valaš. Vck.

366193   Varvasiti Svazek: 10 Strana: 0472
Varvasiti. Zlosti se v něm v-lo (vřelo). Val. Čes. 1. XIV. 95.

366194   Varvašov Svazek: 4 Strana: 0559
Varvašov, a, m. V. u mostu, Warwa- schau bei der Brücke, osada u Čimelic.

366195   Varvažov Svazek: 4 Strana: 0559
Varvažov, a, m., Arbesau, ves u Chaba- řovic; Warwaschau, ves u Čimelic. Vz S. N.

366196   Varverený Svazek: 7 Strana: 1001
Varverený = varem vařený, siedend heiss. Slov. Phľd. IV. 465.

366197   Varvicit Svazek: 4 Strana: 0559
Varvicit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 201.

366198   2. Vary Svazek: 4 Strana: 0559
2. Vary, ův, pl., m. = lázeň n. voda od přirození horká, teplice, heisses Bad, das Warmbad. V. — Karlovy Vary, do K-vých Var, Karlsbad. Vz S. N.

366199   3. -vary Svazek: 4 Strana: 0559
3. -vary. Ukončení některých jmen míst- ných: Pasovary, Velvary. Šf.

366200   1. Vary Svazek: 7 Strana: 1001
1. Vary. Cf. Mkl. Etym. 375. b. Varme. D. Lhrg. 238.

366201   3. -vary Svazek: 7 Strana: 1001
3. -vary: Malovary. Šf. Strž. I. 556.

366202   4. Vary Svazek: 7 Strana: 1001
4. Vary = vari, 2. Otvorte, otvorte, vary nás neznáte? Koll. Zp. I. 235. (174.).

366203   Vary Svazek: 7 Strana: 1396
Vary. Jedúce spolu z Varuov; Byl u Va- řiech. Arch. XII. 151., 163.

366204   Vary Svazek: 8 Strana: 0579
Vary. Do Varuov (Karlových) jeti. Arch. XV. 36.

366205   Vary Svazek: 9 Strana: 0365
Vary. Počalo promírati okolo Varův. 1564. Sdl. Hr. IX. 25. Do Karl. Varů. Pal. Záp. I. 154. a j.

366206   1. Vary, varyte, lépe: vari, varite, var, varte Svazek: 4 Strana: 0559
1. Vary, varyte, lépe: vari, varite, var, varte; imperat. slovesa variti = pryč jíti, táhnouti. Rk. Vz také Mz. 87., Variti, Bdl. Obr. 54. Vari s cesty; vari odtud pryč; var s celou hlavou. Vari haléři, ať groš sedne. Vari, otrubo, běl jde. Jir. Ves. čt. 358. Vari, otrubo, jde bílá mouka. Prov. Šd. Varite oči, nevíme, kam skočí. — Vari se = varuj se, hüte dich. Vari se koňského zadku, panského předku a kněze po předu i po zadu. Prov. mor.

366207   Varyn Svazek: 4 Strana: 0559
Varyn, a, m., mě. v Uhřích, Varna. Bern. — Varyňan, a, m. — Varynský.

366208   Varyš Svazek: 7 Strana: 1001
Varyš, e, m. = tovaryš. Val. Vck.

366209   Varyť Svazek: 7 Strana: 1001
Varyť, vz Varať (dod.).

366210   Varyto. V Svazek: 4 Strana: 0559
Varyto. V. zvučné. Rkk. Vz Varito. Varytovka, y, f., pandora, druh mlžův. Krok. II. 138.

366211   Vař Svazek: 8 Strana: 0456
Vař, e, f. = vařivo. Jevíčko. Brt. D. II. 409.

366212   Vářa Svazek: 4 Strana: 0554
Vářa, e, f. = vařivo, die Kochviktualien, jako: čočka, hrách, fazole. Na Moravě a Slov. Šd. Cf. Váře, Vaření, Vařivo.

366213   Vářa Svazek: 7 Strana: 1000
Vářa = vařené jídlo; vaření. To je vářa v ty žňa! Mor. Brt. D. 141.

366214   Vařačka Svazek: 4 Strana: 0554
Vařačka, y, f. = vařečka. Na již. Mor. Šd.

366215   Vařačník Svazek: 10 Strana: 0676
Vařačník, u, m. Vz Vařečník v I. Přisp.

366216   Vařacha Svazek: 4 Strana: 0554
Vařacha, y, f. = vařecha, vařečka. Mor. Šd. Míšá sa do všeckého jak vařacha. Na Zlínsku. Brt.

366217   Vařacha Svazek: 7 Strana: 1000
Vařacha, y, m. = kdo se do všeho míchá. Mor. Brt.

366218   Vařák Svazek: 4 Strana: 0554
Vařák, u, m. = hrnec, v němž se vaří, der Kochtopf. Na Mor., u Rychn. Vck., Ntk. — V., a, m. = malý člověk, der Knirps. Us. u Velehr. Tč. Ten chlapec byl vám jen taký v., nestálo to za kopanec a přec nosil dva kosírky na klobouku, t. j. chtěl se rváti. Tč. — V., a, m., osob. jm.

366219   Vařák Svazek: 8 Strana: 0456
Vařák. Elektr. v., vz Roštěník (3. dod.).

366220   Vařák Svazek: 10 Strana: 0472
Vařák, u, m. = nádoba, ve které se vaří, V. na hadry (v papírnách). Ott. XVIII. 175.

366221   Vařaka Svazek: 4 Strana: 0554
Vařaka, vařeka, y, m. = kdo dělá nebo prodává vařeky. Na Mor. Šd. Vz Vařečkář.

366222   Vařaška Svazek: 7 Strana: 1000
Vařaška, y, f. = vařečka. Mor. Pk. Ps. 95.

366223   Vařaška Svazek: 8 Strana: 0456
Vařaška, y, f. = bodák. Ve Šviháčině. Brt. D. II. 521.

366224   Vařašník Svazek: 7 Strana: 1000
Vařašník, u, m. = náčiní, do kterého se zastrkují vařechy (vařečky), Kochlöffel- hälter. Mor. Brt.

366225   Vařbuchta Svazek: 4 Strana: 0554
Vařbuchta, y, m. a f. = člověk blbý, ein blöder Mensch. V Doudlebsku. Kts. — V. = člověk tlustý, ein dicker Mensch. Us. Mg., Vrů. — V. = lenoch, člověk neohra- baný, budiž k ničemu. V Čech. a na Mor. Pk., Šd., Vck., Mtl., pch., Bkř., Kšá. Válí se jako v. Ty v-to! Šd. Cf. Varmuška.

366226   Váře Svazek: 4 Strana: 0554
Váře, e, na Slov. vára, y, f. = něco va- řeného, etwas Gekochtes, gekochte Speise. Jg., Koll. — V. = vařivo, das Gemüse. Kom. Cf. Vářa. — V. = vaření, das Kochen. K té váři se už nehodí. Sk.

366227   Váře Svazek: 7 Strana: 1000
Váře. Cf. Mkl. Etym. 381. b. V. některá s koustíčkem masa. Kom. Cf. Vaření (dod.).

366228   Váře Svazek: 10 Strana: 0472
Váře, e, f. Hrnec čím za nova navře, i z střepin páchne ta váře. 1592. Hrubý 164.

366229   Vařecí Svazek: 7 Strana: 1000
Vařecí krčma = pivovárečná. Arch. VII. 600.

366230   Vařeč Svazek: 7 Strana: 1000
Vařeč, e, f., ponda, zastr. Rozk.

366231   Vařečka Svazek: 4 Strana: 0554
Vařečka, vz Vařecha. — V., y, m., osob. jméno.

366232   Vařečka Svazek: 7 Strana: 1000
Vařečka = sýkora, mlynářík. Šír. Pt.

366233   Vařečka Svazek: 9 Strana: 0365
Vařečka. Ve všem musí bejt za vařečku (do všeho musí mluvit). Hoř. 123. — V. (pták). Vz Mlynářík.

366234   Vařečka Svazek: 10 Strana: 0472
Vařečka. Nebuď do každého hrnce va- řečkou (nestarej se o vše). Lit. list XIX. 363.

366235   Vařečkář Svazek: 4 Strana: 0554
Vařečkář, e, m. = kdo vařečky dělá n. prodává, der Kochlöffelverfertiger o. -ver- käufer. Us. Šd.

366236   Vařečník Svazek: 8 Strana: 0456
Vařečník, u, m., Kochlöffelhalter. Jeř.

366237   Vařečník Svazek: 9 Strana: 0365
Vařečník = prkno s otvory, do kterých se strkají vařečky. Us.

366238   Vařecha Svazek: 7 Strana: 1000
Vařecha, vařacha, vařaja (mor.), vařenka. Neprodala vařečky (= netančila); Jde pro- dat v-ky = tancovati. Us. Kšť. — Hádanka : Hliněná zahrádka, dřevěný pastýřek honí v-ní prasátka (hrnec, vařecha, kaše). Brt. Dt. 157.

366239   Vařecha Svazek: 8 Strana: 0456
Vařecha. Tys' taká v. (do všeho so mícháš). Phľd. XII. 56.

366240   Vařecha, vařeka, vařečka Svazek: 4 Strana: 0554
Vařecha, vařeka, vařečka, na Mor. vařeška = měchačka. V již. Čech. měšečka, Kts., der Kochlöffel. Cf. Vařej, Vařejka. V. jako palica. Sš. P. 335. Má nohy, ruce jako vařečky. Us. Vrů. Vařili tam kašu, dali mi tam na vařečku, ještě podnes kašlu. Sš. P. 733. Nebuď do každého hned v. Vz Míchati se do čeho. Šd. Blázni byli, kordy měli, v-kami šermovali. Us. Šd. Dítě krmené v-kou bývá hloupé a blbé. Mus, 1853. 473. Děvče, které jídá kaši v-kou, mívá dlouhé námluvy. Mus. 1853. 474. Vařechou pěnu shrnouti. Na Slov. V každém hrnci vareška (do cizích věcí se míchati). Prov. na Slov. Míšá se do všeckého jako vařecha. Mor. Brt. V. liší se od kvedlačky, vz Kvedlačka. — V. = planá trnka, Schlehenpflaume, f. U Olom. Sd. — V., y, m. a f. = osoba, která se do všeho míchá a svár a různice tropí. U Opav. Klš.

366241   Vařechář Svazek: 4 Strana: 0554
Vařechář, e, m. = vařečkář. Sd.

366242   Vařechovať Svazek: 7 Strana: 1000
Vařechovať. Všaj musí v. VSlz. I. 222. Vz Vařecha.

366243   Vařej Svazek: 4 Strana: 0554
Vařej, e, f. = vařecha. Mor. Vařeje, li- žice berú svoje rance; pojďme, sestry roz- tomilé, nechťsi míchá, čím chce. Sš. P.

366244   Vařeja Svazek: 10 Strana: 0472
Vařeja, e, f., vařej = vařečka. Hoš. Pol. I. 144., II. 157. Od toho zdrobn. vařejka a od toho vařejčka. Hoš.

366245   Vařejčka Svazek: 7 Strana: 1000
Vařejčka = vařečka. Na Žďársku. NZ. I. 69.

366246   Vařejka Svazek: 4 Strana: 0554
Vařejka, y, f. = vařečka. Us. ve vých. Čech. Brnt.

366247   Vařeka Svazek: 4 Strana: 0554
Vařeka, y, f. = nadávka tomu, kdo v kuchyni často a zbytečně se plete; potom o dítku, které dorostlým do řeči se plete. U Olom. Sd.

366248   Vařená Svazek: 7 Strana: 1000
Vařená, é, f. = kořalka. Cf. Vařenka (dod.). Val. Brt. L. N. I. 235.

366249   Vaření Svazek: 4 Strana: 0554
Vaření, n., das Kochen, Süden. Vz Va- řiti. Hrnec k vaření, V., voda k v. Har. V. piva. Háj. V. parou, die Dampfkochung; v. klihu, die Leimbereitung, kandysu; v. na vlákna, das Blankkochen, Fadenprobekochen, cukru, syrobu, Šp., tvrdé v. cukroviny, das Fettkochen: v. cukrovin na hladko a na zrno. Vz KP. V. 81., 110. V. na bělo, der Zinnsud. Šp. Což se piva vaření dotýče. Arch. V. 474. — V. = vše, co se (kromě masa) k jídlu vařiti může, příkrmí; ale zvl. v. polní (zelenina, das Gemüse, die Hülsen- früchte). V. Zahrada pro vaření, der Ge- müsegarten. V. V. jsou: hrách, čočka, vikev. Puch., zelí, řípa, křen, Art. Vin., cibule, Pref., bob, vlčí hrách, cizrno, škrkavičný hrách, turecký hrách. Kom. Nedostatek v. V. Někdy místo v. drobet kaše. V. Raději jakéžkoli v. nežli maso. BR. II. 522. a.

366250   Vaření Svazek: 7 Strana: 1000
Vaření pokrmů. Cf. Kram. Slov. Maso s v-ním, Gemüse. Výb. I 265. Cf. Váře (dod.). Slýchal jsem dávné příslovie, žeť žákóm draho v. Žk.

366251   Vařenice Svazek: 4 Strana: 0555
Vařenice, e, f. = truhla na vařivo, der Speisekasten. Us. Cf. Vařenka. — V. = mnoho vaření. To byla dnes v. ! Us.

366252   Vařenice Svazek: 10 Strana: 0472
Vařenice, e, f., collicida. Rozk. R. 90., P. 1707.

366253   Vařeničko Svazek: 4 Strana: 0555
Vařeničko, a, n. = vaření, die Zuspeise. Ryt. kř. 187.

366254   Vařenina Svazek: 4 Strana: 0555
Vařenina, y, f. = něco vařeného, Ja., va- řené jídlo, das Gekochte, der Absud. Ja., Šd.

366255   Vařenka Svazek: 4 Strana: 0555
Vařenka, y, f. = truhla na vařivo, špi- žírna, die Speisekammer. Us. ve vých. Čech. Rč., Dbv. Cf. Vařenice. — V. = sůl vařená, das Sudsalz. Us. Šp., Koll.

366256   Vařenka Svazek: 7 Strana: 1000
Vařenka = vařečka. U Něm. Brodu. Olv. — V. = vařená kořalka, slov. hriatô, hriaté. Sláma. Put. po Slez. 206. V. = va- řená smíšenina vody, líhu, skořice a cukru. Laš. Wrch. Vz Vařená (dod.).

366257   Vařenka Svazek: 8 Strana: 0456
Vařenka, vz Varienka,

366258   Vařenosť Svazek: 10 Strana: 0472
Vařenosť, i, f. Vlhkosť krmící, je-li příliš temperovaná, dává mnoho syrového s nedostatečnou v-stí. Zach. Test. 51.

366259   Vařený Svazek: 4 Strana: 0555
Vařený; vařen, a, o, gekocht, gesotten. V. maso, pivo, víno, sůl, Us., jídlo. V. Ani vařený, ani pečený (člověk, todtschlächtig); On je tam vařený pečený, er steckt dort fortwährend. Dch. Pohostil ho masem va- řeným. Us. Když kupuje družba nevěstu, chtějí na něm ženy: kaši bez ohně vařenou (= med). Němc. Pov. 17. Radši mě daj po- jest něco v-ho. Sš. P. 669. Vařený a pe- čený nechcej nikdě býť. Na Slov. Tč. Řídko dobré maso dvakrát vařené a přítel dvakrát smířený. Prov. On je pořád jako v. Us. — v čem. Kořen v dobrém víně v. Byl. — jak: krupice na husto v-ná. Dch.

366260   Vařešisko Svazek: 4 Strana: 0555
Vařešisko, a, n. = špatná vařecha, schlechter Kochlöffel. Na Slov.

366261   Vařeška Svazek: 4 Strana: 0555
Vařeška, vz Vařecha.

366262   Vařešník Svazek: 7 Strana: 1000
Vařešník, u, m. = vařašník. Šd.

366263   Vářeti Svazek: 7 Strana: 1000
Vářeti v dialektech. Vz List. fil. 1892. 290.

366264   Vařibuchta Svazek: 4 Strana: 0556
Vařibuchta = vařbuchta. U Opav. Klš.

366265   Vařící Svazek: 4 Strana: 0556
Vařící, vz Vařiti.

366266   Vařící Svazek: 9 Strana: 0365
Vařící krčma = mající právo vařiti pivo. 1531. Pck. Hol. 95.

366267   Vařický Svazek: 4 Strana: 0556
Vařický = k vařiči se táhnoucí, Sieder-.

366268   Vařictví Svazek: 4 Strana: 0556
Vařictví, n. = vaření, várna, die Sie- derei. D.

366269   Vařič Svazek: 4 Strana: 0556
Vařič, e, m. = kuchař, der Sieder, Koch; v. soli, der Salzsieder. V. rybího tuku, der Wallrathsieder, D., v cukrovaru. Dch.

366270   Vařič Svazek: 7 Strana: 1001
Vařič cukru, Zuckersieder.

366271   Vařička Svazek: 4 Strana: 0556
Vařička, y, f. = kuchařka, die Köchin, Siederin. V. — V., lépe: vařečka. V., Kom. — V. = druh hrušek, eine Art Birnen. Us.

366272   Vařidlo Svazek: 4 Strana: 0556
Vařidlo, a, n., der Kochapparat. Dch., Šp., Prm. V. k vytápění líhem, plynem, pe- trolejem, Dch.; na klih, na bifstek, Beaf- steckapparat. Šp. V. v syrobárně, u parního stroje (bouilleur). Zpr. arch. VIII. 88., X. 66. Pouzdro na v., plameník u v-dla, der Koch- brenner (zum Gasofen). Šp.

366273   Vařil Svazek: 4 Strana: 0556
Vařil, a, m. = vařič.

366274   Vařilky Svazek: 8 Strana: 0456
Vařilky, f., pozdní hrušky. NZ. V. 522., 586

366275   Vařín Svazek: 4 Strana: 0556
Vařín, a, m. = dvůr. Arch. V. 573. — V. = městečko na Slov. sev. nad sv. Mar- tinem. Šd.

366276   Vařinice Svazek: 7 Strana: 1396
Vařinice (IV. 556. a.) dle Flš. chyb. m.: varmužě.

366277   Vařinice, e, f Svazek: 4 Strana: 0556
Vařinice, e, f., pulmentum, zastr. Bhmr.

366278   Vařinka Svazek: 4 Strana: 0556
Vařinka, y, f. = říčka u Vařína na Slov. Šd.

366279   Vařiny Svazek: 4 Strana: 0556
Vařiny, byla ves v Plzeňsku. Vz S. N., Arch. III. 240.

366280   Vařiti Svazek: 4 Strana: 0556
Vařiti, vařím, vař, vaře (íc), il, en, ení; vařívati (u Opav. vařovati, Klš. ) = dělati, aby vřelo, vodu atd. až do varu zahříti, sieden, kochen; v srdci ukrývati, chovati, hegen, im Herzen nähren; se = vříti, ko- chen, wallen; žířeti, glühen. Jg. V. od vr (vříti), stupňováním r v ar. Ht., Bž. 161. — abs. Žaludek vaří. D. Polívka jest ještě vařící. Us. Zkouška vařící vodou, judicium aquae calidae. Z nádoby vařící vodou na- plněné obnaženým ramenem něco vytáh- nouti. Ddk. IV. 240. Vařící jídlo, brenn- heisse Speise. Us. Dch. Vařiti, dokud dříví hoří, das Eisen schmieden, so lange es heiss ist. Dch. Nevaří spolu. Jak spolu vaříte? Us., Č. — co: jídla, pivo, V., mléko, maso, vodu, kroupy, Us., hněv, nenávisť, L., klih, Šm., polívku. Us. Co budeme vařiť? Slepé myši s česnekem a na modro koště. Us. Matička vařá obid. Slez. Šd. Vař, ženičko, vař obid, bo bych ja juž hrubě jid (jedl). Sš. P. 503. Zemáky k večeři v. Sš. P. 613. Kašu v. Dbš. Sl. pov. I. 96. V. kroupy, im Wasser Blasen werfen. U Litovle. Kčr. Cf. Mistička, Kačery. Počké chvílenečko, já vařím kašičko; Něumim ja kaše vařiť ani chleba pect; Baran pivo vaří, kocúr hospo- daří v komoře. Sš. P. 153., 207., 722. (Tč. ). Budu vařit jest (jest = jísti = oběd). Na Zlínsku. Brt. v Mtc. 1878. 27. Já musím mójmu pánovi jesť (jísti) vařiť. Dbš. Sl. pov. I. 82. — co, se čím: něco ohněm, V., zemčata parou. Voda v hrnci úvarem, klo- kotem, klokočkem se vaří. D. — co, se jak (komu kde): na jednu, na dvě vody. Techn. V. vejce na tvrdo, na měkko. Bram- bory se vařily plným hrncem. U Rychn. Črk. Voda se vaří jako šaty (= klokotem). U Žambk. Kfk. V. mastně něco, fett kochen, na krystaly, auf Krystalle. Šp. Ženci jsou už za dvorem, vařte polívku zázvorem. Sš. P. 558. Voda vaří se klokotem. Jg. Že ne- mají piv vařiti jim ke škodě. Arch. IV. 318. Že tu piv na prodej v. se nemá. Aby opat velehradský na gruntech klášterských žádných piv na škodu a ujmu toho města až do výš psaného času v. nedal; Chtie jej viniti z toho, že na škodu městu jich a proti privilejím a svobodám dá piva na klášteře v. a vystavovati na prodej. Lit. Uher. Hrad. 1545., 1547. (Ič. ). V. na melis, Meliskochen; V. na zrno (cezená těžká či hustá šťáva vaří se ve vakuu prudce, až se vytvoří drobné krystaly, kochen auf Kern); v. na niť, na vlákno (hladce) = cezená šťáva téžká, hustá zhustí se vařením ve vakuu jen tak, aby cukrovina, když vychladla, krystalisovati mohla, kochen auf Faden- probe, blank kochen. Pta. — s kým dobře v. = s ním se srovnávati, mit ihm auskom- men. Sych. Oni spolu nevaří. Od těch čas spolu nevaříme (spolu nemáme). Us. Šd., Dch., Vk., Bkř. — co s čím. Co vaříš? Měkké s tvrdým. U Litomyšle. Dř. — komu. Už sem sa já naučila, jak mužovi vařit, po- lívečku votrubovó plevama ju zasmažit. Sš. P. 480., 675. (Tč. ). — proč. Vaří vždy pouze pro svou kuchyni (sobík). Dvrsk. Pivo vař každý k své potřebě neb na pro- dej. Arch. V. 473. — co, se kde. Něco u ohně v., V., při ohni, na plotně. Us. Pod pokličkou tam cos vaří. č. V. něco v hrn- cích. Kom. Vaří myška kasičku na zeleném rendlíčku. Er. P. 3. Vždy (se) mu vaří v nose. Co vaříš dycky? nemůžeš se vy- smrkať? Na Ostrav. Tč. Budem je (jablíčka) vařívat na smetaně. Er. P. 131. Varte i v ko- ženom hrnci. Ht. Sl. ml. 208. Na kotle kašu vařila. Sš. P. 153. V srdci na bratra pomstu vařila. Dbš. Sl. pov. I. 483. Voda vaří se v žlabě mlýnském (víří). Vys. Hrách v na- ději v. (marně doufati). V. V cizí naději hrachu nevař (nemáš-li doma slanin). Prov. V. zemčata v páře. — z čeho. Chudina z vody vaří. Jg. Pivo ze sladu a z chmele v. Kom. Vařil si z nich patoky. Er. P. 8. Vařila bych kaši, hrách atd., nemám z čeho. Us. Šd. Dobře hospodařit, pak je z čeho vařit. Dch. — se. Maso se vaří. Železo se vaří (žíří). D. — se po kom = toužiti. Cf. Péci se po kom. St. skl. — se čeho. Po- něvadž se mne vždycky vaříš (= varuješ ? nemá býti: varyti? Jg. ). Kon. O smrti.

366281   Vařiti Svazek: 7 Strana: 1001
Vařiti. Cf. Mkl. Etym. 381. b. — co. Už som trúd varil (bál jsem se). Slov. Orl. IX. 248. V. železo = rozpalovati, až se jeho povrch počne pohybovati jako povrch va- řící se vody. Vz Včř. Z. II. 12. — jak: špatně, mastně, fett. Šp. — nač : na zrno, auf Kern, na krystally, auf Krystalle. Šp. Už varia vodu naňho (strojí se naň). Slov. Orl. IX. 248. — se. Věc se vaří, ale po- sud se neuvařila. Mus. 1880. 46.

366282   Vařiti Svazek: 8 Strana: 0456
Vařiti. Laň s toho hrobu nevarila (ne- odcházela). Kld. L 166. Cf. Vari.

366283   Vařiti Svazek: 8 Strana: 0456
Vařiti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79. Co še vari, nej še vyvari. Phľd. 1895. 187. Čo bu- dete variť? Vodu na mäkko (kyslé na sladké). Slov. Nov. Př. 506.

366284   Vařiti Svazek: 9 Strana: 0365
Vařiti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 318.

366285   Vařiti jak Svazek: 10 Strana: 0472
Vařiti jak. Umí v. pro dva: pro kočku a psa (špatně). Čes. lid. XIII. 75.

366286   Vařítko Svazek: 4 Strana: 0557
Vařítko, a, n. = malé vařidlo, Taschen- kochapparat. Dch.

366287   Vařitý Svazek: 4 Strana: 0557
Vařitý = vařený. D., Bž. 231.

366288   Vařivky Svazek: 8 Strana: 0456
Vařivky, f., druh hrušek. Vz Ott. XI. 808.

366289   Vařivný Svazek: 4 Strana: 0557
Vařivný, Gemüse-. L.

366290   Vařivo Svazek: 8 Strana: 0456
Vařivo = zeleniny, Gemüse, n. Laš. Brt. D. II. 484.

366291   Vařivo, vařivko Svazek: 4 Strana: 0557
Vařivo, vařivko, a, n. = co se hodí h vaření n. co se vaří, der Kochartikel, ge- kochte Speise. Velen. — V. = vaření, pří- krmí, das Gemüse, die Zuspeise, Vorkost. Stlačené v. Čsk. Vz Vaření, Vlšk. 106., 209. Kdo mdlý jest, jez v. Sš. I. 132. V. polní, zahradní. D.

366292   Vařivý Svazek: 7 Strana: 1001
Vařivý = snadno a brzy se vařící, leicht kochbar. V. hrách. Us. Džl.

366293   Vářka, y Svazek: 10 Strana: 0472
Vářka, y, f. = vařečka. Lišeň. Mtc. 1902. 434.

366294   Vařmaso Svazek: 7 Strana: 1001
Vařmaso, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 88.

366295   Vařoucí Svazek: 8 Strana: 0456
Vařoucí m. vroucí. Brt. D. II. 259.

366296   Vařovna Svazek: 9 Strana: 0365
Vařovna, y, f. = bouda, v níž se vyvaruje plátno. Slez. Lor. 80.

366297   Vařtat Svazek: 4 Strana: 0559
Vařtat, u, m., der Kunstwebestuhl. Ro- bit za v-tem, weben. Us. na Ostrav. Tč.

366298   Vařunka Svazek: 8 Strana: 0457
Vařunka, y, f. = rum n. kvit vlitý do vřelé vody. Na Frydecku. NZ. IV. 446.

366299   Vás Svazek: 4 Strana: 0559
Vás, gt, akk. a lok. pl. zájmena ty.

366300   1. Vasa Svazek: 4 Strana: 0559
1. Vasa, y, f., z fr. vase, a to z lat. vas = skvostná nádoba, die Vase. Mz. 365. O ře- ckých a římských v. vz Vlšk. 516., S. N.

366301   2. Vasa Svazek: 4 Strana: 0559
2. Vasa, y, f., pavetta, das Scheelkorn, rostl. V. indská, p. indica. Rstp. 828.

366302   3. Vasa Svazek: 4 Strana: 0559
3. Vasa, y, m., osob. jm. Pal.

366303   Vasal Svazek: 4 Strana: 0559
Vasal, a, m., vz Man.

366304   Vasal Svazek: 9 Strana: 0365
Vasal. Vasallium dicitur, quando aliqua civitas seu aliquis inferior potentiori se subi- ciat causa protectionis vel ob spem mer- cedis. 15. stol. Vstnk. X. 200.

366305   Vasalský Svazek: 7 Strana: 1001
Vasalský, Vasallen-. V. přísaha, věrnosť. Šmb.

366306   Vasalství Svazek: 7 Strana: 1001
Vasalství, n., Vasallenthum, m. Šmb., Šb. F.

366307   Vaselin Svazek: 7 Strana: 1002
Vaselin, u, m. = uhlovodík těstovité povahy z pozůstatků petrolejových, po- dobný mastnotě, ale nezasmrádne; výborný na rany a spáleniny. Vz Kram. Slov.

366308   Vaselinový Svazek: 7 Strana: 1002
Vaselinový. V. těsto hl na strupy na hlavu. Vz Kram. Slov. a předcház. V. mý- dlo.

366309   Vasetice Svazek: 4 Strana: 0559
Vasetice, ves. Arch. I. 531.

366310   Vashington Svazek: 4 Strana: 0559
Vashington, čti Uešingten, a, m., hlavní město severoamer. Unie. Tl.

366311   Vasil Svazek: 4 Strana: 0559
Vasil, a, m. = Basilius, jm. Dbš.

366312   Vasilsko Svazek: 4 Strana: 0559
Vasilsko, a, n. = léno u Bojkovic na Mor. Tč.

366313   Vaska Svazek: 4 Strana: 0559
Vaska, y, m., osob. jm. Šd.

366314   Vaskosť Svazek: 4 Strana: 0560
Vaskosť, i, f., die Feuchtigkeit, Mor.

366315   Vaskularisace Svazek: 4 Strana: 0559
Vaskularisace, e, f. = protkanosť cé- vami, cévnatosť, die Vaskularisation. Nz. lk.

366316   Vaský Svazek: 4 Strana: 0560
Vaský = mokrý, nass, feucht. V tomto domě je vasko. Na Mor. Vck.

366317   Vasokonstriktor Svazek: 8 Strana: 0457
Vasokonstriktor, u, m., sval. Vstnk. III. 335.

366318   Vasomotorický Svazek: 4 Strana: 0560
Vasomotorický = cévohybný. Čivy vaso- motorické, Vasomotoren. Nz. lk.

366319   Vasomotorický Svazek: 10 Strana: 0472
Vasomotorický. Jednostranné bolení hlavy v-cké, hemicrania vasomotoria. Ktt.

366320   Vasomotorný Svazek: 7 Strana: 1002
Vasomotorný zjev. Ott. V. 477.

366321   Vasová Svazek: 4 Strana: 0560
Vasová, é, f., mlýn u Uher. Brodu. Tč.

366322   Vasová Svazek: 7 Strana: 1002
Vasová oprav v: Vazová.

366323   Vastrman Svazek: 4 Strana: 0560
Vastrman, m., cocodina, zastr. Veleš.

366324   Vastrže Svazek: 4 Strana: 0560
Vastrže, e, vastržej, e, f. = strouha, rýha podzemní, kanál, stoka, der Feldkanal. V Čech. i na Moravě. Boč., Dch., Bkř. Cf. Rýha.

366325   Vastrže Svazek: 8 Strana: 0457
Vastrže, z vasrstrže. List. fil. 1893. 465. — V., vz Výcuch (3. dod.).

366326   Vastržej Svazek: 7 Strana: 1002
Vastržej, aquae ductus, Abzugscanal, m. Urbář. 1399. vyd. Emler.

366327   Váš Svazek: 4 Strana: 0560
Váš, skloňuje se podlé Náš. V již. Čech. a j. v lok. sg. vašom, v instr. vašim, Kts., instr. pl. vašemi m.: vašimi. Us. V., zájmeno přisvojovací, hledí k 2. osobě. Cf. Bž. 152. Srdce vaše. Ž. wit. 30. 25. Z ruky vaší. Br. S vašimi syny. Ben. V. Vaše (věc) jest dáti. Us. To je na vaší (vůli). Us. Kd. Před vaší (chalupou) naroste zelený jaborec. Sš. P. 241. Oznamuje se láskám vašim (v ko- stele se říká). Us. Šd. Co váš (manžel) dělá? Kde je vaše (žena)? Us. Šd. — V titulech: Vaše Milosť. Vaše královská Milosť. Vaše Jasnosť. D. Jakož Vaše Opatrnosť ste psali. Arch. V. 413. Službu naši Vašem Milostem vzkazujem. NB. Tč. 11.

366328   Váš Svazek: 7 Strana: 1002
Váš. Cf. Náš. V. v obec. mluvě, vz List. fil. 1883. 431. Potkáł sem vaších staříčka. Mor. Brt. D. V z Náš (dod.). Před vaša = před vaším domem. Mor Brt. D. Vz Náš (dod.).

366329   Váš Svazek: 9 Strana: 0365
Váš. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 486.

366330   Váša Svazek: 4 Strana: 0560
Váša, dle Bača, Vašek, ška, Vašík, a,

366331   Váša Svazek: 8 Strana: 0457
Váša, dle Báča, vz Václav (3. dod.). — V. Vád., na poč. XIX. stol., knihtis. a spis. Vz Mus. 1894. 149.

366332   Váša Svazek: 9 Strana: 0365
Váša = louda. Hoř. 76.

366333   Vašák Svazek: 4 Strana: 0560
Vašák, a, m., os. jm. Vz S. N.

366334   Vašák Svazek: 8 Strana: 0457
Vašák, a, m., vz předcház. Václav.

366335   Vašardice Svazek: 7 Strana: 1002
Vašardice, dle Budějovice, ves na Slov. N Hlsk. XIV. 83.

366336   Vašata Svazek: 8 Strana: 0457
Vašata, y, m., vz předcház. Václav.

366337   Vašatín Svazek: 4 Strana: 0560
Vašatín, a, m., osob. jm.

366338   Vašatka Svazek: 4 Strana: 0560
Vašatka, y, m, osob. jm.

366339   Vašátko Svazek: 4 Strana: 0560
Vašátko, a, m., osob. jm.

366340   Vašátko Svazek: 7 Strana: 1002
Vašátko = Václav. Vz toto (dod.).

366341   Vašátko Svazek: 8 Strana: 0457
Vašátko, a, m., vz předcház. Václav.

366342   Vašatý Svazek: 4 Strana: 0560
Vašatý, ého, m., osob. jm.

366343   Vašatý Svazek: 7 Strana: 1002
Vašatý Jan, dr., advok. v Praze, zemský a říšský poslanec.

366344   Vašatý Svazek: 8 Strana: 0457
Vašatý, ého, m., vz předcház. Václav.

366345   Vašatý Svazek: 9 Strana: 0365
Vašatý Jan dr. Sr. Jub. XXXIII.

366346   Vaščák Svazek: 8 Strana: 0457
Vaščák, a, m.; převzdívka. Mtc. 1896. 299.

366347   Vašek Svazek: 4 Strana: 0560
Vašek, ška, m., vz Váša. — V. Ant., vz Tf. 170., S. N. — V. = hlupák, Tölpel, m. Ty jeden Vašku! Us. Bdl. — V. = kohout neúplně vyvinutý (s nevyvinutým hřebenem, s nevyvinutými varlaty). Us. u Renčova. — V. = prase, das Schwein. Us. v Doudleb. Hsp. — V., šku, m. = bába, nákyp, Auflauf, m. V. bramborový. Us. — V. = veliká va- řečka k míchání povidel, der Rührer. Us. Dch.

366348   Vašek Svazek: 7 Strana: 1002
Vašek, vz Václav. Hudy, hudy, Vašku chudý ! kde's ty poděl halenu ? Na past- visku sem ju ztratil, dyž sem pásl Malenu. Brt. D. 111. — V. Ant. Cf. Pyp. K. II. 548., Bačk. Písm. 634., Rk. hl. — V., šku, m. = měsidlo. Toč Vaškem Čce. Tkč.

366349   Vašek Svazek: 8 Strana: 0457
Vašek, ška, m., vz předcház. Václav.

366350   Vašek Svazek: 9 Strana: 0365
Vašek Ant. Sr. Jub. XXXIII. — V., šku, m. = vaček, měšec. Kto má ve vašku, má aj v hlave. Zát. Př. 153b.

366351   Vašek Svazek: 10 Strana: 0472
Vašek Ant., prof. a spis. 1829. -1880. Vz Vyhl. I. 49., Slám. Put. 433. s podobiznou.

366352   Vášeň Svazek: 4 Strana: 0560
Vášeň, šně, vášně, ě (zatr. vašň, šně), f. = mrav, vlastnosť, innere Eigenschaft, Sitte, Art, Weise, Laune. Liška chlupy, ale ne vášně své přirozené změní. Reš. Lidé, s kýmž mí- vají obyčej, toho vášně přijímají. Nezdá mi se, by zlé bylo psáti Čechóm české knihy, jimiž by mohli míti víry křesťanské a do- brých vášní naučení. St. Měsíc má tu v., že vlhkosti dává. Ms. v Rozb. 1841., Ms. o hvěz. Těch všech ctných vášní plna bieše. Pass. 498. Podlé vášně krajiny té. Bibl. Také dobrou vášni mělo. Mast. v. 292. Hospodyně šlechetná přitáhne k sobě svého muže v-mi dobrými. Št. — V. = zlá vlastnosť, vada, chyba, der Fehler. O ctnostech a vášních souditi máš. V. Není člověka, který by ně- kterých vášní a nedostatků do sebe neměl. — V. = hnutí mysli, každé okamžité zachvá- cení mysli prudkým citem vedoucí k jednání nepředloženému. S. N. V., affectus, die Ge- müthsbewegung, der Affekt. Vášně své kro- titi. V. Žena vášně muže svého krotí. Jg. Bohu se připisují lidské vášně a náklon- nosti, veselosť, bolesť, lítosť, hněv atd. Kom. Vášně své potlačiti. Krok. Vášeň přišla na ni. Bart. Umění všetečné vášně mládeže zdržuje. V. — V. = náruživosť, die Leiden- schaft. Vášně rozpalovati. Dch. Hrubý člověk neřídí se rozumem, ale vášněmi. Us. Tč. Tělo své s jeho vášněmi křižujte; Po svých vášních odcházejí. BR. II. 32. b., 482. a, Vášně zlé zjitřovati, umrtvovati. Rváč. Nez- bedné a nechvalitebné vášně. Bart. 308. Vášně své v uzdu pojímati. Kram. V-mi zasle- penu býti. Lom. Láska ke hře se mu obrátila ve vášeň. D. — V. = hněv, zlosť, záští, der Groll, Zank, Aerger, Streit, die Feindschaft. Pro vády a vášně přátely sobě v ošklivosť béře. V. Aby kazatel ne na osoby než na hříchy žehral, poněvadž se zdá, že jen v. a choutku provodí. Kom. V. náboženská, der Fanatismus. J. tr.

366353   Vášeň Svazek: 7 Strana: 1002
Vášeň. Kram. Slov., Mul. Etym. 376. a. Podnět, průběh, vrchol vášně. V. rozjařu- jící či jaré: rozhorlení, rozhněvání, zlosť, vztek, milé překvapení, rozpustilosť, opo- jení, rozkoš, rozechvění, obdiv, úžas, od- vaha, vzdor, nadšení, unešení, vytržení atd. ; v. chabé: bázeň, fanatismus, hrůza, leknutí, lítosť, ostýchavosť, pokorení, roz- pačitosť, rozželení, sklíčenosť, smutek, stesk, strach, stud, ustrnutí, úzkosť, vystřízlivění, zármutek, zbabělosť, zděšení, zoufání. V. snadno-, těžkovznětlá. Dk. P. 127., 128, 299., Dk. Rozb. fil. 97. V. šeredné, dobré; Takéž lidé: s kýmž mievají obyčej, toho vášně přijímají. St. Kn. š. 47., 101., 78. (98.). Svědomí jest hlas duše, v. hlas těla. Exc.

366354   Vášeň Svazek: 8 Strana: 0457
Vášeň. 0 strč. skloň. vz Gb. Km. -a. 27. V. jest jak velká voda, vzpírej se jí, vezme tě s sebou. Šml. VIL 232.

366355   Vášeň Svazek: 9 Strana: 0365
Vášeň. Z vášní rodí se záští, rozmíšky, nesvornosť, vzpoury a války. Hrub. Cic. Dob. 19.

366356   Vašgerd Svazek: 10 Strana: 0472
Vašgerd, Waschheerd? = skloněná plocha o délce 1-5 m. a šířce 0, 4—0, 5 m., po stra- nách vyvýšeným okrajem opatřená. Přístroj k dobývání platiny. Vz KP. X. 211.

366357   Vašica Svazek: 8 Strana: 0457
Vašica, dle Bača, vz předcház. Václav.

366358   Vašíček Svazek: 4 Strana: 0560
Vašíček, čka, m., Vašátko, a, n. = Vá- clav. Vaška si z koho dělati = blázna, Víd. list. — V, os. jm. Vz S. N.

366359   Vašíček Svazek: 4 Strana: 0560
Vašíček, čka, m., vz Váša. — V., os. jm.

366360   Vašíček Svazek: 8 Strana: 0457
Vašíček, čka, m., vz předcház. Václav.

366361   Vašík Svazek: 7 Strana: 1002
Vašík, a, m. = Václav.

366362   Vašík Svazek: 8 Strana: 0457
Vašík, a, m., vz předcház. Václav.

366363   Vašil Svazek: 8 Strana: 0457
Vašil, a, m., vz předcház. Václav.

366364   Vašímilostívati Svazek: 8 Strana: 0457
Vašímilostívati komu. 1589. Wtr. Živ. c. II. 506.

366365   Vašina Svazek: 8 Strana: 0457
Vašina, y, m., vz předcház. Václav.

366366   Vašinec Svazek: 4 Strana: 0560
Vašinec, nce, m. = jeden z vašich, der eurige. Us. Každý v., unusquisque vestrum. ZN. Ač neodpustíte každý vašinec bratru svému. M. —V., nce, na., osob. jm. NB. Tč.

366367   Vašinec Svazek: 7 Strana: 1002
Vašinec, vestras. 15. stol. V., unus quis- que vestrum. Všelikému v-nci dáno jest zjevení; Všeliky v. Ev. olom. 199., 305. — Bl. 88 dí: Agrestis vox našinec; fugienda est haec crassa rusticitas.

366368   Vašinec Svazek: 8 Strana: 0457
Vašinec. Slovo to páchlo Bl. selštinou. Bl. Gr. 90.

366369   Vašinka Svazek: 4 Strana: 0560
Vašinka, y, f. = jedna z vašich.

366370   Vašinský Svazek: 4 Strana: 0560
Vašinský, der eurige. V. obyčej. Tč.

366371   Vaširov Svazek: 4 Strana: 0560
Vaširov, a, m., Waschirow, ves u Smečna.

366372   Vaška Svazek: 8 Strana: 0457
Vaška, y, m., vz předcház. Václav.

366373   Vaškáně Svazek: 9 Strana: 0365
Vaškáně, hora a pole. Pck. Hol. 55., 77.

366374   Vaško Svazek: 8 Strana: 0457
Vaško, a, m., vz předcház. Václav.

366375   Vaškov Svazek: 4 Strana: 0560
Vaškov, a, m. = svatováclavská trestnice u sv. Václava v Praze. Us.

366376   Vaškovská Svazek: 9 Strana: 0365
Vaškovská, é, f., jm. místa u N. Hro- zenkova na Mor. Vck.

366377   Vaškra Svazek: 7 Strana: 1002
Vaškra, y, f. = vatra. Väčší oheň menuje sä vatra lebo v.; odtiaľ to slovo vatrit lebo vaškriť. Slov. Hdž. Čít. 152.

366378   Vaškriť Svazek: 7 Strana: 1002
Vaškriť, vz předcház.

366379   Vašků Svazek: 4 Strana: 0560
Vašků, osob. jm. Strany skloňování vz U.

366380   Vašků Svazek: 8 Strana: 0457
Vašků, vz -ů a předcház. Václav.

366381   Vášně Svazek: 8 Strana: 0457
Vášně, vz Vášeň.

366382   Vášněti Svazek: 4 Strana: 0560
Vášněti, ěl, ění, in. Affekt gerathen. Ros.

366383   Vášněti Svazek: 7 Strana: 1396
Vášněti. V ní vášní vše. Lerm. I. 79.

366384   Vášnička Svazek: 4 Strana: 0560
Vášnička, y, f.. = malá vášeň. Kom. Inft. 9.

366385   Vášník Svazek: 8 Strana: 0457
Vášník, a, m. = vášnivec. Am. Orb. 112.

366386   Vašnit Svazek: 10 Strana: 0472
Vašnit se = štítiti se. Vítějovice. List. fil. 1902. 253.

366387   Vášniti Svazek: 4 Strana: 0560
Vášniti, il, ěn, ení, vášnívati, in einen Affekt versetzen, hetzen. — koho: vášně komu dodávati. — V., phantasiren, im De- lirium sein. Us. u Humpolce. Krjk.

366388   Vášnivě Svazek: 4 Strana: 0560
Vášnivě = s vášní, leidenschaftlich. D., Jel., Vš. V. něco činiti. Us.

366389   Vášnivec Svazek: 4 Strana: 0560
Vášnivec, vce, m., der Leidenschaftliche. Hvls.

366390   Vášnivěti Svazek: 9 Strana: 0365
Vášnivěti. Pal. Pam. 590.

366391   Vášnivosť Svazek: 4 Strana: 0560
Vášnivosť, i, f. = vášeň, der Affekt, die Leidenschaftlichkeit. Vrstevníci vysvětlovali a omlouvali tuto chybu v-stí, jaká v něm vzkypěla výčitkami. Ddk. VI. 212.

366392   Vášnivý Svazek: 4 Strana: 0560
Vášnivý = náruživý, leidenschaftlich, launig, pathetisch. V. lidé. Kom., nevrlec. Sych. Kdo jiné spravuje, nemá v. býti. Jel. Víc rozumem, než v-vou myslí se v tom spravoval. Bart.

366393   Vášnivý Svazek: 7 Strana: 1002
Vášnivý. Cf. Mkl. Etym. 376. a. V. strana, Dch, řeč, Tf., zrak, Osv., hádka. Pdl. V-vému nepřikazuj. Výb. 11. 932. V. = molestus. V-va jest na mne tato vdova. B. mik. Luk. 18. 5.

366394   Vašnospán Svazek: 8 Strana: 0457
Vašnospán m. vašnostpan, t odsuto. Dšk. Jihč. I. 20.

366395   Vašnosť Svazek: 4 Strana: 0560
Vašnosť, i, f. = titul dávaný světským urozeným a nyní vůbec poctěnějším lidem, Euer Liebden, Euer Gnaden, Euer Edlen, Euer Gestrenge. Jg. Vašnosť z: Vaše milosť. Km. 1876. 798. On Vašnosti své služby vzka- zuje. Žer. V. navštěvuji. Žer. Vašnosti, račte uvážiti! Us. Co pak vy mládenci, co pak si myslíte, že my vám budeme vašnosť dě- lati? Ps. čes. mor. Us. Dáti sobě vašnosti říkati. D. — V. = titul duchovních osob, Euer Ehrwürden. D., Us. Titul tento vešel u kněží v obyčej a zastupuje skoro všecky nižší titule jako: velebný, ctihodný, vele- ctihodný, důstojný. Šr. Vz Titul.

366396   Vášnosť Svazek: 4 Strana: 0560
Vášnosť, i, f. = vášeň, vášnivosť, der Affekt, die Leidenschaft. Štelc, Berl. kr. 119.

366397   Vašnosť Svazek: 8 Strana: 0457
Vašnosť nepovstalo stažením, nýbrž přímo z polštiny. Krok. 1894. 139.

366398   Vašnostíček Svazek: 4 Strana: 0560
Vašnostíček, čka, vašnostínek, nka, m. = vašnosť. Us.

366399   Vašnostin, a, o Svazek: 8 Strana: 0457
Vašnostin, a, o. Kat, z Žer.

366400   Vašnostiný Svazek: 4 Strana: 0560
Vašnostiný; vašnostin, a, o=co vašnosti jest, Eeuren Liebden (Gnaden, Ehrwürden) gehörig. V. manžel, vašnostin příjezd; všeho však vůli vašnostině zanechávám. Žer. Dostal jsem odpovědí v-ných na má psaní. Žer. 312.

366401   Vašnostovať komu Svazek: 8 Strana: 0457
Vašnostovať komu. U Žleb. NZ. II. 695.

366402   Vašnostovati Svazek: 4 Strana: 0561
Vašnostovati, Jemanden gnädiger Herr heissen. — komu. D.

366403   Vašnostpán Svazek: 4 Strana: 0561
Vašnostpán, a, m., místy titul dávaný kaplanu (ehrwürdiger Herr), kdežto faráři říkají: velebný pán (Hochwürden). U Pe- trovic. Dch.

366404   Vašnostpán Svazek: 7 Strana: 1002
Vašnostpán, a, m. Vlč. Zl. v oh. I. 53.

366405   Vašnostpaní Svazek: 4 Strana: 0561
Vašnostpaní, f., edle Frau, titul. Dch.

366406   Vášný Svazek: 7 Strana: 1396
Vášný = vášnivý. Pušk. 26.

366407   Vašom, šp Svazek: 4 Strana: 0561
Vašom, šp. m.: vašem, vz Váš, Čom.

366408   Vašovna Svazek: 4 Strana: 0561
Vašovna, y, f., caput canalis, der Durch- lass. Bern.

366409   Vašť, i Svazek: 4 Strana: 0561
Vašť, i, m. a f., zastr., byl titul dávaný sedlákům a měšťanům menších měst. Jg. I s Vaští rač býti pán Bůh;, Dh. 34.

366410   Vašta Svazek: 4 Strana: 0561
Vašta, y, m., osob. jm. Šd.

366411   Vašta Svazek: 8 Strana: 0457
Vašta, y, m., vz předcház. Václav.

366412   Vašťák Svazek: 4 Strana: 0561
Vašťák, a, m., Waschtiak, několik domků u Vsetína. Vck. — V., jm. pole u Hovězí na Vsacku. Vck. — V., os. jm. Vck.

366413   Vašulka Svazek: 8 Strana: 0457
Vašulka, y, m., vz předcház. Václav.

366414   Vašuta Svazek: 8 Strana: 0457
Vašuta, y, m., vz předcház. Václav.

366415   Vašutky Svazek: 4 Strana: 0561
Vašutky, tek, pl., osada u Rožnova. Tč.

366416   Vašverak Svazek: 7 Strana: 1002
Vašverak, a, m., z něm. Waschwerk = mlady dělník na prádlech rudy. Us. u Pří- bramě.

366417   1. Vata, vatka Svazek: 4 Strana: 0561
1. Vata, vatka, y, f. = síť na ryby, nevod, sak, vak, das Zuggarn. V. — V. = bavlna k podšívce na zimu, die Watte. D. V. = pře- divo ve formě tabul rozčesané, které, aby pohromadě drželo, po obou stranách nějakou lepkavinou se natírá. S. N. V. bavlněná, pa- kostní. Kh. — V. = ohniště v zemi, der Feuerherd. Us. na Mor. 2. Vata, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

366418   1. Vaták Svazek: 4 Strana: 0561
1. Vaták, u, m., die Pistolenkappe.

366419   2. Vaták Svazek: 4 Strana: 0561
2. Vaták, a, m., osob. jm. Vatapunč, e, m. Šel na v. Vz Opilý. Vatař, e, m. = hotovitel vaty, der Watta- verfertiger.

366420   Vatalín Svazek: 10 Strana: 0472
Vatalín, u, m.= čistě vlněná nejlehčí a nejteplejší vložka místo vaty. Nár. list. 1903. 250. 17.

366421   Vatárna Svazek: 4 Strana: 0561
Vatárna, y, f., die Wattafabrik. Rk.

366422   Vatářský Svazek: 7 Strana: 1002
Vatářský, Watta-. V. dílna, Us. Pdl.

366423   Vatařství Svazek: 4 Strana: 0561
Vatařství, n., das Wattamacherhandwerk. Techn.

366424   Vatava Svazek: 4 Strana: 0561
Vatava, y, f., řeka v Prachynště, Wa- tawa. Jg.

366425   Vatava Svazek: 9 Strana: 0365
Vatava, y, f., vz Otava.

366426   Vatěkov Svazek: 4 Strana: 0561
Vatěkov, a, m., Watiekow, ves u Be- nešova v Budějovsku.

366427   Vateň Svazek: 4 Strana: 0561
Vateň, tně, m. a f., zastr. = ústí údu žen- ského, vavák, vulva, die weibliche Scham. Jád, Sal. — V., vagina, lépe: pošva, die Mutterscheide. Rostl. — Jg. Kýla vatně n. pochvy, zánět vatně. Nz. lk. Vz Pošva.

366428   Vateň Svazek: 7 Strana: 1002
Vateň. Cf. Čs. lk, Slov. zdrav. 393., Bhm. V. má tři rozdíly, první slove vateň, druhy futeň, třetí děloha. 15. stol. D. Gesch. 288. Vateň se roztrhne až do brda, že bude oboje jedna díra Ib.

366429   Vatenní Svazek: 7 Strana: 1002
Vatenní, Mutterscheide-. V. kuličky, globuli.

366430   Vaterka Svazek: 4 Strana: 0561
Vaterka, y, f., vateria. Rostl. I. 223. a.

366431   Vatětice Svazek: 4 Strana: 0561
Vatětice, dle Budějovice, Watietitz, ves u Sušice. Pl.

366432   Vátí Svazek: 4 Strana: 0561
Vátí, n., das Wehen, Fächern. Vaň. Hosp. 59. Cf. Váti.

366433   Váti Svazek: 7 Strana: 1002
Váti. Cf. Mkl. Etym. 387. b., Šf. III. 493., List. fil. 1884. 110. — abs. Když vietr viel. Mill. 84. Vietr věje. Št. Váno jest, ventila- tum est. Pror. Isa. 30. 24. Kdo obilí věje. BR II. 14. a. — kam. Jež vála volně k slunci. Kká. — co komu čím kam. V. si něčím chládek v líc. Kká.

366434   Váti Svazek: 7 Strana: 1396
Váti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 377.

366435   Váti Svazek: 8 Strana: 0457
Váti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 40. O tva- rech cf. ib. 100. V Bystřičku na Mor. jen v trpném příčestí: zavitý, zavátý, ostatek uží- vají slovesa fókať. Brt. D. II. 83.

366436   -vati Svazek: 9 Strana: 0365
-vati: znamenávati, Hus III. 38., kovávati, I. 72., připodobnávati I. 383., ukřižovávati, II. 308., vyobcovávati, III. 226., položovati, I. 94. a j. U Št. oblíbené.

366437   Váti, víti Svazek: 4 Strana: 0561
Váti, víti (na Mor. věti), věji, věj, věje (íc); vál n. víl n. na Mor. věl; ván, vín, na Slov. vát, na Mor. věn; vání, víní, zastr. vění, na Slov. vátí, vítí; vanouti (zastr. vě- nouti), ul, ut, utí; vívati. Vz strany časování Bíti, Hřáti. — V. = foukati, blasen, wehen, säuseln; svívati, wehen; vítr činiti, wehen, fächern; (obilí) lopatou proti větru přemítati, aby se plevy odloučily, das Getreide wangen, schwingen, sichten, würfeln, worfeln; lítati, fliegen; s větrem se pohybovati, flattern, wehen; s větrem pojíti, niknouti, verfliegen in den Lüften, vergehen, verschwinden, zer- stieben. Jg. — abs. Vítr věje. Br., Kom. Půlnoční vítr věje. Reš. Vieli sú větrové. ZN. Věli sú větrové. M. Už jiný vítr věje. Šd. Když sedlák mnoho věje, to se pěkně směje. Na Ostrav. Tč. Veje vetrík, veje, z ticha poduchuje. Sl. ps. Šf. I. 41. Jih věje, starého hřeje; Jak vítr věje, tak slunce hřeje; Kdo seje, ten věje. Prov. Tč. Cítí, odkud vítr věje. Prov. Kdo neseje, ten nevěje. Prov. — co: obilí (čistiti). Rk. Kdo plevy seje, plevy věje. Prov. Tč. Plevy naseješ, plevy navěješ. Slez. Šd. —(co) kam. Větřík věje na lesy. Us. Vítr věje (shání) písek na hromadu. D. Vítr věje v plachty. Us. Drželi větry, aby nevieli na zemi ani na moře. ZN. Ach tmavý hrob tě již kryje, na něj prší, též sníh věje. Ps. slez. Šd. — odkud. Věje větřiečekz knie- žeckých lesóv. Rkk. 60. Vůně z květin vůkol věje. MM. Vítr věje listí se stromů. Us. Věj, větříčku, z poledne. Anth. Brt. 71. Věň, ve- třičku, z Dunaje. Sš. P. 435. Od severu věje vítr. Us. Ze všech vlastí, ze všech krajin země k Olomúcu chorúhvi jich vějú. Rkk. 54. Ze všech čtyř stran světa, odkudž vějí čtyří přední neb hlavní větrové. BR. II. 109. b. Vějieše vietr s poledne. ZN. Větříčku lí- bezný, od polednia věješ. Sl. ps. Šf. I. 90. Vz Vánoce. — číra (kam): vějířem na tvář. Us. Pták křídlama věje. Jg. Zelený lupínku, vítr s tebou (= tebou) věje. Ps. čes. mor. 56. Vz násl. — (co) kde: obilí na humně. Br. Duch v díle věje. Sš. I po jejej bielej šíji vlasi zlatostvúcí vějú. Rkk. 40. Pod Ta- trou zástavy vějú, král náš ide v boje. Sl. ps. Tč., Koll. Věješ obilí na humně vějačkou, worfeln. Us. Tč. — komu kam. Písek mi věje (lítá) do tváři. D. — s čím. Kletby jeho s větrem vanuly (uletěly). L. Z věží s větrem vějí korouhve. Pl. — jak dlouho. Po celý den vál vítr. Ml. — jak. Vítr silně věje. Us. Jemně jarní větřík věje. Er. Jemným proudem větřík věje. Us. — kudy (kdy). Vítr lesem věje. Koll. Na své pouti světem vál jsem Nazaretem. Sš. Bs. 43. Věje přes střechu sníh na huru. Us. Tč. Vítr věje šírým světem den a noc. Dbš. Sl. pov. I. 61. Veje (= věje) vetrík, veje, po tráve ze- lenej. Sl. ps. — kdy. Vějou-li v říjnu se- verní větry, nezdaří se obilí; Nechce-li se- verňák v únoru váti, v dubnu se to musí přece jenom státi. Pran. Tč.

366438   Vatikan Svazek: 4 Strana: 0561
Vatikan, u, m., it. Vaticano = pahorek v Římě; 2. papežský palác a dvůr v Římě na hoře vatikanské, der Vatikan. Rk.

366439   Vatikanský Svazek: 4 Strana: 0561
Vatikanský, vatikanisch. V. palác. Vz Vlšk. 46. V. hromy. Pal. IV. 2. 317.

366440   Vatín Svazek: 4 Strana: 0561
Vatín, a, m., Wattin, ves u Žďára.

366441   Vátina Svazek: 8 Strana: 0457
Vátina, y, l. Písková v. NZ. II. 702.

366442   Vatina Svazek: 9 Strana: 0365
Vatina, y, f. = místo, kde se věje písek. Vrátkov. Kub. 158.

366443   Vatka Svazek: 4 Strana: 0561
Vatka, vz Vata.

366444   Vatka Svazek: 8 Strana: 0457
Vatka, y, l. V. (Hustopeč), mreže (pl., Strážn.), pletky (Bralleny) = velká obdélná síť; dole visí koule olověná, na vrchu dře- věná, Brt. D. II. 498.

366445   Vatmolka Svazek: 9 Strana: 0365
Vatmolka, y, f. = sukně. Čes. 1. 1898. 234.

366446   Vatoš, e Svazek: 4 Strana: 0561
Vatoš, e, m., osob. jm.

366447   Vátošna Svazek: 4 Strana: 0561
Vátošna, y, f., z něm. Weidtasche = my- slivecká tobolka, brašna, torba, kabela. Us. Dbš. Sl. pov. I. 386.

366448   Vátošna Svazek: 8 Strana: 0457
Vátošna, bátošna, vartošna, bartošna, brá- tošna, z Waidtasche.

366449   Vatovák Svazek: 10 Strana: 0472
Vatovák, u, m. = přístroj u šicího stroje. Ott. XXIV. 604.

366450   Vatovati Svazek: 4 Strana: 0561
Vatovati = vatou vycpati, wattiren. — co: kabát.

366451   Vatovna Svazek: 4 Strana: 0561
Vatovna, y, f. = vatárna. Rk.

366452   Vatový Svazek: 4 Strana: 0561
Vatový, Watta-. V. obvaz, pasement ouaté. Nz lk.

366453   Vatra Svazek: 4 Strana: 0561
Vatra, y, f., o původu vz Mz. 87. V. = blesk, zastr. Krok. II. 342. V MV. nepravá glossa. Pa. — V., na Slov. = plamen, oheň, die Flamme, das Feuer; ohniště, der Feuer- herd. Tab. lid., Koc, Šd., Němc. Už v. blčala a plameň vysoký stával. Dbš. Sl. pov. 1. 77. Na Královej holi jasná v. svieti, okolo tej vatry dvanásť horných detí. Sl. ps. Tč. Od vatry se nad Slovenskem nebe zoří. Na- hrdluješ sa, že bi si račej pod vatrou hladi mrel. Na Slov. Šd. — V. = ohniště, der Feuerherd. U Vsetína na Mor. Vck.

366454   Vatra Svazek: 7 Strana: 1002
Vatra. Cf. Mkl. Etym. 376. b., Vaškra. Príde k vatre, vystrie dlane proti ohňu a zahrieva sa. Dbš. Sl. pov. II. 48. — V. = ohniště. Val. Vck. — V. = fakule; hro- mada neřádu. Laš. Brt. D. 284.

366455   Vatra Svazek: 9 Strana: 0365
Vatra = ohniště a oheň na něm; hro- mada bramborů obložená slamou a hlinou, abv přezimovala na poli. Slez. Lor. 80.

366456   Vatrál Svazek: 4 Strana: 0562
Vatrál, u, m. = palka, obuch ovčácký, kovaná hůl k rozhrabování ohně, die Schäfer- keule. Na Slov. Plk., Dch., Kld., Mtl. Cf. Vatra. V. = kutáč, na Mor. kuták. KB. Však tobě necháme buď že v. ťažký nebo tu pa- ličku, ale bez valašky. Hdk. C. 144. Také na mor. Valaš. = ovčácká hůl, čagan. Vck. — V. = veliký kus (chleba), ein grosses Stück. Cf. Gaval. Na mor. Valaš. Vck.

366457   Vatrál Svazek: 7 Strana: 1002
Vatrál. Cf. Posekanec (dod.). — V., a, m. = tlustý chlap, ein dicker Kerl. Laš. Brt. D. 284.

366458   Vatrc Svazek: 7 Strana: 1002
Vatrc, e, m. = hodný kus. V. chleba, vatrál, gaval. Val. Vck., Brt. D. 284.

366459   Vatrč Svazek: 8 Strana: 0457
Vatrč, e, f. = svazek. V. pantliček. N. Město. Brt. D. II. 409.

366460   Vatreno Svazek: 7 Strana: 1002
Vatreno = ohnivě. Slov. Orl. III. 94.

366461   Vatrený Svazek: 7 Strana: 1002
Vatrený = ohnivý. Slov. Sednúc na v-ho sívku. Rzm. Štf. 15. Blčí vatra v-ná. Sldk. 606. — Dbš. Úv. 72.

366462   Vatro rozmaryno Svazek: 10 Strana: 0473
Vatro rozmaryno = pět, šest vysokých prutů rozmarýnových. Lišeň. Mtc. 1902. 122.

366463   Vatrok Svazek: 4 Strana: 0562
Vatrok, u, m. = průplav, der Kanal. Má vodu skrze v. pod stodolu vésti. Us. Jest téhož původu jako vantrok.

366464   Vatrok Svazek: 9 Strana: 0365
Vatrok, u, m. = vantrok. 1507. Arch. XVII. 90.

366465   Vatrožhavec Svazek: 4 Strana: 0562
Vatrožhavec. vce, m. = duch, jenž vatru (oheň) rozžíhá. Kln.

366466   Vatrs Svazek: 7 Strana: 1002
Vatrs, u, m. = trs. Mor. Knrz. V., fru- stra. Pršp. 24. Cf. Vatrsek.

366467   Vatrsek Svazek: 4 Strana: 0562
Vatrsek, sku, m., vatrsčí, n. = roždí, chrast, das Knieholz. Us.

366468   Vatřisko Svazek: 4 Strana: 0562
Vatřisko, a, n. = ohnisko, vatra, die Feuerstätte, der Feuerherd. Na Slov. Dch., Hk. Ešte som mu drva nasbierala a uon naperie ohňa na v-ku a postavi hrnčok s hrachom, abi vrelo. Na Slov. (Nář. hro- necké). Šd.

366469   Vatřiti Svazek: 4 Strana: 0562
Vatřiti, il, en, ení = vatru činiti, oheň rozdělati, Feuer anmachen. Plk. — kde. Milý parobšok vatriu pod tym kotlom. Er. Sl. čít. 74. — V. = hořeti, pláti. Krok. V celém městě široce sype jiskry, vatří plamen běžný. Koll. I. 145.

366470   Vatřiti Svazek: 7 Strana: 1002
Vatřiti, vatrovati. Cf. Vaškra. Už to vatruje (v peci = plamenem hoří). Laš. 2b4. Oheň vatřen byl v kuchyni. Koll. IV. 164. — co čím. Stjierajú paprutinu a va- tria ňou šlahajúce vatry. Lipa. — Phl'd. V. 51.

366471   Vatší Svazek: 4 Strana: 0562
Vatší = větší. Na Slov. Bern.

366472   Vätšina Svazek: 7 Strana: 1002
Vätšina, y, t. = většina. Slov. Ht. Sl. ml. 174.

366473   Vatšiti Svazek: 4 Strana: 0562
Vatšiti = většiti. Na Slov.

366474   Vatšítko Svazek: 4 Strana: 0562
Vatšítko, a, n., das Additionszeichen. Na Slov. Bern.

366475   Vätšmi Svazek: 7 Strana: 1002
Vätšmi = více. Slov. (To) prvému členu srovnania v. prislúcha nežli druhému. Ht. Sl. ml. 195.

366476   Vátý Svazek: 4 Strana: 0562
Vátý, geweht, V. písek (plachý). Um. les. I. 31. Vz Váti.

366477   Vatýrka Svazek: 4 Strana: 0562
Vatýrka, y, f. = sukně vatou podšitá, der Wattarock. Us. Kšá., Mtl., Hvlk.

366478   Vaudevilla Svazek: 4 Strana: 0562
Vaudevilla, y, f., z franc. vaudeville (vódvil) = divadelní hra s písněmi. Nz., Rk. Vz S. N.

366479   Vaudevillista Svazek: 4 Strana: 0562
Vaudevillista, y, m. = spisovatel vau- devill. Vz S. N. XI. 163.

366480   Vaupolky Svazek: 10 Strana: 0473
Vaupolky = vejpůlky. Drží se v., obě dvě rozchlupaceny. Rakovn. kn. svěd. 1566. Wtr.

366481   Vauquelinit Svazek: 4 Strana: 0562
Vauquelinit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 195.

366482   Váva Svazek: 4 Strana: 0562
Váva, y, m., osob. jm. Arch. I. 422. V., co chudým dává. Prov. Mus. III. d 71.

366483   Vavák Svazek: 4 Strana: 0562
Vavák, u, m., vz Vateň. Troje věc jest nenasycená a čtvrtá nikdy nedie: dosti jinám: peklo a vavák (os vulvae) a země suchá, ježto se nenasytí vody a oheň. BO. (Prov. 3. 15. —16. ). — V, a, m., os. jm. Tk. IV. 744., V. 204. — V. Franěk Jan, nar. 1741., básn. Vz Šb. H. 1. 302., S. N.

366484   Vavák Svazek: 7 Strana: 1002
Vavák, tersites, zastr. Hank. Sb. 50., 61. — V., os. jm. Arch. VII. 725. — V. hr. Jan, samouk, †1816. Cf. Bačk. Písm. 1. 48, 149 , Rk. Sl.

366485   Vavák Svazek: 8 Strana: 0457
Vavák, a, m., vz násl. Vavřinec.

366486   Vavák Svazek: 9 Strana: 0365
Vavák. Nejsemť v, nam sum vivens. XV. stol. Vstnk. IX. 296.

366487   Vávání Svazek: 4 Strana: 0562
Vávání, n. = užívání trvacích sloves se slabikou vá. Tak Bl. 107.: Mluvíť tak i ještě někteří naší kazatelé, ale velmi zřídka; lépe jest tomu vávání odvyknouti. (Tč. ).

366488   Vavčati Svazek: 4 Strana: 0562
Vavčati, vavčiti. — kam: do ohňa = na světlo a oheň kríkať, do něho nadrapovať a ťahať sa. Na Slov. Dbš. Obyč. 6.

366489   Vavel Svazek: 7 Strana: 1002
Vavel (pul. Wawel) = vrch nad Vislou v Krakove se zámkem a katedrálou. Kk. Sl.

366490   Vavellit Svazek: 4 Strana: 0562
Vavellit, u, m, nerost. Vz Schd. II. 40.

366491   Vavera Svazek: 8 Strana: 0457
Vavera, y, m., vz násl. Vavřinec.

366492   Vaverka Svazek: 4 Strana: 0562
Vaverka, y, f., Wawerker Mühle, ves u Tišňova. — V., y, m., osob. jm.

366493   Vaverka Svazek: 8 Strana: 0457
Vaverka, y, m., vz násl. Vavřinec.

366494   Vávěrka Svazek: 9 Strana: 0365
Vávěrka, y, f., jm. místa u Liptálu na Mor. Vck.

366495   Vaverkový mlýn Svazek: 4 Strana: 0562
Vaverkový mlýn, Wawerkamühle, u Do- mašova na Mor. Tč.

366496   Vavice Svazek: 4 Strana: 0562
Vavice, dle Budějovice, Bowitz, ves u Netolic.

366497   Vavous Svazek: 4 Strana: 0562
Vavous, u, m., pl. v-sy = valousy, fr- ňousu, mrňata, der Stutzbart. D.

366498   1. Vávra Svazek: 4 Strana: 0562
1. Vávra. Kecek (keckal, chřástal) volá: Kec, kec vávra! Slez. Šd.

366499   2. Vávra Svazek: 4 Strana: 0562
2. Vávra, y, m. = Vavřinec. Pravýs Vá- vra = bloud n. hlupec. Mus. Chytá se ho v.; sedí mu na zádech v. (když v letě při práci anebo v chůzi někomu je horko a on okápale chodí). V již Mor. Šd. — V. Em.; nar. 1839., spis. Vz Tf. H. 1. 144., 175., Šb. H. l. 302. V. J., nar. 1792., spis. Vz Tf. H. 1. 160., Sb. H. 1. 303. V. Vine, nar. 1824., spis. Vz Tf. H. 1. 144., Šb. H. 1. 303. Cf. S. N. — V., y, f., Wawra, samota u Budějovic.

366500   2. Vávra Svazek: 7 Strana: 1002
2. Vávra. Vávro, uteč ode mňa, lebo vybijú teba a i mňa. Slov. Orl. IX. 248.— V , os. jm. Arch. VII. 396., 632., 648 , VIII. 607. — V. Em., 1839.— 1891., spis., inspek- tor gymn. v Erivaně na Kaukasu. Cf. Bačk. Př. 69., Pyp. K. 1. 304., II. 127, 435, Rk. Sl., Ukaz. 113. — V. Jos. Cf. Mus. 1886. 640., Bačk. Písm. 1. 17. — V. Vinc. Cf. Rk. Sl., Bačk. Pr. 61., 69., 90., Pyp. K. II. 436. — V. Al. Bačk. Př. 155. — V. Slavm. Jg. H. I. 771.

366501   Vávra Svazek: 9 Strana: 0365
Vávra E. a Václ. dr. Sr. Jub. XXXIII, Mdr. Fr. V., spis. 1853—1900. — V. Jan, spis. a finančník f asi 27. /11. 1900. Vz Nár. list. 1900. č. 330.

366502   Vávra Svazek: 10 Strana: 0473
Vávra Fr., spis.

366503   Vávra Svazek: 10 Strana: 0676
Vávra, y, m. Sedí mu v. na hřbetě = lenivý. Brt. Sl.

366504   Vavrata Svazek: 4 Strana: 0562
Vavrata, y, m., osob. jm. Pal. — V. = Vávra.

366505   Vavrda Svazek: 4 Strana: 0562
Vavrda, y, m., osob. jm. Vyhráš co V. v kůty. Prov. D., Č.

366506   Vavrda Svazek: 8 Strana: 0457
Vavrda, y, m., vz násl. Vavřinec.

366507   Vavrecka Svazek: 8 Strana: 0457
Vavrecka, y, m., vz násl. Vavřinec.

366508   Vávrečka Svazek: 4 Strana: 0562
Vávrečka, y, m., osob. jm. Šd.

366509   Vavrejna Svazek: 8 Strana: 0457
Vavrejna, y, m., vz násl. Vavřinec.

366510   Vavrek Svazek: 4 Strana: 0562
Vavrek, a, m., na Slov. = trpaslík, malý člověk, tamtéž: miezara, zakrpenec, der Zwerg. Koll. — V., osob. jm. Slov. Šd.

366511   Vavrek Svazek: 7 Strana: 1002
Vavrek, Schreier. Slov. Ssk.

366512   Vavroch Svazek: 8 Strana: 0457
Vavroch, a, m., vz předcház. Vavřinec.

366513   Vavroň Svazek: 8 Strana: 0457
Vavroň, ě, m., vz předcház. Vavřinec.

366514   Vavroš Svazek: 8 Strana: 0457
Vavroš, e, m., vz předcház. Vavřinec.

366515   Vávrošky Svazek: 4 Strana: 0563
Vávrošky, pl., ves u Nákla. Pk.

366516   Vavrouch Svazek: 4 Strana: 0563
Vavrouch, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

366517   Vavrouš Svazek: 4 Strana: 0563
Vavrouš, e, m., osob. jm. — V. = Va- vřinec. Šd.

366518   Vavrouš Svazek: 10 Strana: 0473
Vavrouš, e, m. = Vavřinec.

366519   Vavroušek Svazek: 4 Strana: 0563
Vavroušek, ška, m. = Vavřinec.

366520   Vavrovce Svazek: 10 Strana: 0473
Vavrovce, pole a louky u Radošova. Čas. mor. mus. III. 146.

366521   Vavrovec Svazek: 4 Strana: 0563
Vavrovec, vce, m., osob. jm.

366522   Vavrovec Svazek: 8 Strana: 0457
Vavrovec, vce, m., vz předcház. Vavřinec,

366523   Vavrovice Svazek: 4 Strana: 0563
Vavrovice, dle Budějovice, Wawrowitz, ves u Opavy.

366524   Vavruch Svazek: 8 Strana: 0457
Vavruch, a, m., vz předcház. Vavřinec.

366525   Vavruš Svazek: 4 Strana: 0563
Vavruš, e, rn., osob. jm. NB. Tč.

366526   Vavruš Svazek: 8 Strana: 0457
Vavruš, e, m., vz předcház. Vavřinec.

366527   Vavruše Svazek: 4 Strana: 0563
Vavruše, e, f., Laurentia. Jg.

366528   Vavruška Svazek: 4 Strana: 0563
Vavruška, y, m., osob. jm.

366529   Vavruška Svazek: 8 Strana: 0457
Vavruška, y, m., vz předcház. Vavřinec.

366530   Vavrův Svazek: 4 Strana: 0563
Vavrův, -ova, -ovo, dem Lenzel gehörig.

366531   Vavrýn Svazek: 4 Strana: 0563
Vavrýn, a, m., osob. jm. Šd.

366532   Vavřena Svazek: 7 Strana: 1002
Vavřena, y, f, os. jm. 14. stol. Mus.

366533   Vavřenec Svazek: 4 Strana: 0562
Vavřenec = Vavřinec. Arch. I. 509.

366534   Vavřenka Svazek: 7 Strana: 1002
Vavřenka, y, f. V-ky = druh hrušek. Mor. Brt. L. N. 1. 180.

366535   Vavřetice Svazek: 4 Strana: 0562
Vavřetice, dle Budějovice, Wavřetic, ves u Dnespek.

366536   Vavřich Svazek: 8 Strana: 0457
Vavřich, a, m., vz násl. Vavřinec.

366537   Vavřík Svazek: 4 Strana: 0562
Vavřík, a, m., osob. jm. Pal., Tk. I. 61. — V. = Vávra.

366538   Vavřín Svazek: 4 Strana: 0562
Vavřín, u. m., z laurus, l ve v, vz L. Vz Mz. 365. V., bobkový strom, laurus no- bilis, edler Lorbeer. Cf. Čl. 130., S. N., Rstp. 1300., Kk. 154. V. obecný, indijský, kafrnatý, palčivý. Rostl., I. 149. Věnec z v-nu. Us. — V., a, m. = Vávra. Jde na něho V.; Má V-na na řbetě = jest ospalý. U Opav. Klš. Cf. Vávra.

366539   Vavřina Svazek: 4 Strana: 0562
Vavřina, y, f., Wavřina, samota u So- běslavi. — V., y, m., osob. jm.

366540   Vavřína Svazek: 7 Strana: 1002
Vavřína, y, f. = Laurentia.

366541   Vavřína Svazek: 8 Strana: 0457
Vavřína, y, m., vz násl. Vavřinec.

366542   Vavřince Svazek: 7 Strana: 1002
Vavřince, ete, n. V-ta = jablka, která zrají kolem sv. Vavřince. N bydž. Kšť.

366543   Vavřincovy slzy Svazek: 9 Strana: 0365
Vavřincovy slzy = povětroně objevující se od 10. — 13. srpna každého roku. Vz Ňár. list. 1898. č. 215. feuill.

366544   1. Vavřinec Svazek: 4 Strana: 0562
1. Vavřinec, nce, m., z Laurentius, l ve v, vz L. V. = Vávra, Vavrouš, Vavroušek, na Slov. Vavřiš, Vavřišek, Lorenz, Lenzel. Tk. II. 552., V. 263., Jir. H. 1. II. 310. Ho- roucí slzy a jiskry sv. V-nce (= padající hvězdy, žhounky, Sternschuppen, Lauren- tiusschwarm). Dch. Jak sv. V. zavaří, tak celý podzimek vaří. V Bystersku. Sn. Va- vřinec — podzimec (10/8). Na Zlínsku. Brt. Jak V. navaří, tak se podzimec daří. Na Zlínsku Brt. Jaký sv. Vavřinec a sv. Barto- loměj, takový bude podzimek. Er. P. 87. Na sv. V-nce dej na oltář z hroznů věnec. Šk. O sv. V-ce voda jedovatosti nabývá a neřesti na těle působí, koupá-li se kdo v ní. Mus. Na V-ce naští jelen do vody, voda se ochladí, přestanou se koupati. Na Zlínsku. Brt. Na sv. V-ce brambory (s kobzoloma, ve Slez. Šd. ) do Hrnce (počínají nové bram- bory jísti). Hrš. Na sv. V-ce jdou oříšky do věnce. Tč.

366545   2. Vavřinec Svazek: 4 Strana: 0562
2. Vavřinec, nce, m., Wawřinetz, ves a) u Uhlíř. Janovic, b) u Mělníka, c) u Blanska.

366546   1. Vavřinec Svazek: 7 Strana: 1002
1. Vavřinec Cf. Archiv VIII. 607. V. z Březové. Vz Pal. Rdh. II. 463. — Zbrt. 148., Km. 1886. 593. Vavřine! kočka dríme, pes pod lavú kýve hlavú. Mor. Brt.

366547   Vavřinec Svazek: 8 Strana: 0457
Vavřinec, nce, m. Odtud: Havrda, horek, Roula, Vavák, Vavera, Vaverka, Vávra, Va- vrda, Vavrečka, Vavrejna, Vavřich, Vavřík, Vavřín, Vavrína, Vavřinec, Vavřineček, Va- vřínek, Vavřiš, Vavŕíšek, Vavroch, Vavron, Vavroš, Vavroun, Vavroušek, Vavrovec, Va- vruch, Vavruš, Vavruška. Kbrl. Sp. 9., 20. Mimo to v Kotk. 33. Sv. V. odnes svačinu i hrnec (od té doby nedává se dělníkům žádná svaci na). Duf. 244. Sv. V. ochladí vodu. Ib. 363. Na sv. Vavřinca s kobzolema do hrnca; Dy na sv. V-ca prši, nalihně se moc myši. Slez. Nov. Př. 459. — V. Vinc. z Březové (ne: z Březiny). Vz Mtc. XVIII. 282.

366548   Vavřinec Svazek: 9 Strana: 0365
Vavřinec — oči na klinec. Zát. Př. XIV. 65. Pranostiky vz v Hrub. 12. — V. z Bře- zové. Vz Flš. Písm. 1. 242.

366549   Vavřinec Svazek: 10 Strana: 0473
Vavřinec. Krásně-li o V-nci (10. /8. ) a Bartoloměji (24. /8. ), na dobrý podzimek měj dobrou naději. Ótt. Kal. 1904. Na den sv. V-nce jdou oříšky do věnce. Ib. Jak sv. V. zavaří, tak se nám podzimek podaří, jestli mu to Bartoloměj nezkazí. Čas. mor. mus. III. 124. Sr. Vlasť. I. 214.

366550   Vavřinecký Svazek: 7 Strana: 1002
Vavřinecký. Proč mívali V-čtí před po- licajtem naramný strach ? Vz Sbtk. Krat. h. 124.

366551   Vavříneček Svazek: 8 Strana: 0457
Vavříneček, čka, m., vz předcház. Va- vřinec

366552   Vavřínek Svazek: 4 Strana: 0562
Vavřínek, nka, m, osob. jm. V. Polák z Pangova. Žžk. 8.

366553   Vavřínek Svazek: 8 Strana: 0457
Vavřínek, nka, m., vz předcház. Vavřinec.

366554   Vavříniště Svazek: 4 Strana: 0562
Vavříniště, ě, n., der Lorbeerwald. Rostl. III. b. 35.

366555   Vavřínka Svazek: 4 Strana: 0562
Vavřínka, laurelia, rostl. V. kořenná, 1. aromatica. Vz Rstp. 1381.

366556   Vavřinky, pl., f Svazek: 4 Strana: 0563
Vavřinky, pl., f., druh hrušek o Vavřinci zralých. U Rožn. a na Zlínsku na Mor. Šd., Brt. Vavřínolistý, lorbeerblätterig.

366557   Vavřínovitý Svazek: 4 Strana: 0563
Vavřínovitý. V. rostliny, laurineae: sko- řicovník, vavřín bobkový, strom kafrový, čtveran, obaleň, blaholist, krytojadeř, dva- kratec, kašta, dobrozev, kančenec. Vz Schd. II. 279., Rstp. 1299.

366558   Vavřínový Svazek: 4 Strana: 0563
Vavřínový, Lorbeer-. V-vý věnec. Dch., Rk.

366559   Vavřínský mlýn Svazek: 4 Strana: 0563
Vavřínský mlýn, u Lobosic.

366560   Vavřiš Svazek: 4 Strana: 0563
Vavřiš, e, m. = Vavřinec.

366561   Vavříšek Svazek: 8 Strana: 0457
Vavříšek, ška, m., vz předcház. Vavřinec.

366562   Vaz Svazek: 4 Strana: 0563
Vaz, u, m. = vázání, vše co drzí i co se drží jako lep atd., die Klebrigkeit, Klette. Ros. — V. = vázání rév k tyčkám. Us. — V. = spojení kostí v těle jakýchkoli, das
Knochenband. Ras., Sal. — V. na domě. Vz
Vázání. Us. — V. = zvl. vaz šíje, das Ge-
nick, der Nacken. Kat. 2734. To je těžkého
díla, aby člověk zlámal vaz! Us. Dch. Zlé
slovo iba tomu za vaz padá, kdo laje, kleje.
Dbš. Obyč. 45. Ruboš vazem s koně spadl.
Rkk. 43. V. hrdla. Troj. Aby zlámal vaz,
to bych mu přál. Us. — V. = druh jilmy.
V., ulmus campestris, die glatte Feldulme.
Na Slov. břest. V MV. nepravá glossa. Pa. — V., ulmus sativa, die rauhe Ulme. Um. ls. I. 68. — V. bílý, ulmus laevis, die Weiss- vüster. D. — V., ulmus minor, die Steck- wicke. D. Kolo z vazu. Troj. 14. — V., ulmus effusa. Rstp. 1385., Kk. 142.

366563   Vaz Svazek: 7 Strana: 1003
Vaz. Cf. Mkl. Etym. 56. b. Vazy hlasové čili pravé hlasivky, chordae vocales Kvř. V., mícha v anatom. Vz Stff. Enc. p. I. 270. V., ligamentum: příční bérce, 1. trans- versum cruris, Bertinův, 1. Bertini, bodco- čelistní 1. stilomaxillare, branicojaterní, 1. phrenicohepaticum, bránicoslezinný, 1. phre- nicolienale, bránicožaludkový, 1. phrenieo- gastricum, cípovitý, 1. laciniatum, čéžkový, 1. pateilare, člunkoklínovitý, 1. scaphocunei forme, děložní, 1 teres uteri deltovitý, l. deltoides, hřebenovitý duhovky, 1. pectina- tuffl iridis, dvanáctníkoledvinový, 1. duode- nozenale, Gimbernatův, 1. Gimbernati, há- kovitoklíčkový, l. coracoclaviculare, háko- vitonadpažkový, l. coracoacromiale, háko- kovitoramenní, 1. coracobrachide, hákovitý, 1. coracoideum, hlasivkový, 1. glottidis (ne- pravý, spurium, pravý, verum), hlavičky žebra, 1. capituli costae, hleznopatový, 1 talocalcaneum, hleznočlunkový, 1. talosca- phoideum, hrachohákovitý, 1. pisauncinatum, hrachozáprstní, I. pisometacarpeum, hrotový, l. apicum, hruďoklíčkový, 1, sternoclavicu- lare, hruďožeberní hvězdovitý, 1. sterno- costale radiatum, jaterní trojhranný, 1. he- patitis triangulare, jatrodvanáctníkový, 1. hepatoduodenale, jatroledvinový, 1. hepato- zenale, jatrotračníkový, 1. hepatocolicum, jatrožaludkový, 1. hepatogastricum, jazylko- poklopový, 1. hyoepiglotticum, jazykopo- klopový, l. glossoepiglotticum, jhový, 1. jugale, kapsový, 1. ventriculorum laryngis, kladívkový, 1. malei (přední, anticum, zadní, posticum), klínovirý, 1. cuneiforme, kloubu ramenního, 1. glenoideobrachiale, kochosr- deční, 1. bternocardiacum, konečníkoděložní, 1. rectouterinum, kosočtverečný, 1. rhom- boideum, kostkočlunkovitý, 1. cuboscaphoi- deum, kostkoklínovitý, 1. cubocuneiforme, koutkový oka, 1. canthi oculi (vuitřní, in- ternum, zevní, externum), krčku žeberníbo, 1. colli costae, křídlatý, 1. alarium, křížodě- ložní, sacrouterinum, křížokostrčný, 1. sacro- coccygeum, křížový, 1. coronarium, crucia- tum, kruhovitý bulvy, 1. annulare bulbi, kuželovitý, 1. conieum, kyčlobederní, 1. ileo- lumbale, kyčloholenní, 1. iliotibiale, kyčlo- hřebenový, l. ileopectineum, kyčlokřížový, l. ileosacrum, kyčlopředstojnicový, l.ischiopro- staticum, lichoběžníkovitý, 1. trapezoideum, loketní postranní, l. laterale ulnare, lýtko- hleznový, 1. fibulare tali, lýtkopatový, 1. fibulare calcanei, měchýřoděložný, 1. vesico- uterinum, měchýřopupkový, 1. vesicoumbili- cale, meziklíčkový, l. interclaviculare, mezi- klínový, 1. intercuneiforme, mezikloubní, 1. iuterarticulare, mezilaloční, l. interlobulare, meziobloukový, l. intercrurale, mezipříční 1. intertransversale, mezisvalový, l. inter- musculare, mezitrnový, 1. interspinale, mezi- zápěstní, 1 intercarpeum, nadpažkoklíčkový, 1. acromioclaviculare, nálevkopánvový, 1. infundibulopelvinum, nálevkovaječníkový, 1. infundibulvovaricum, nártopřednártní, 1. tar- sometatarseum,obloukovitý Hallerův, 1. arcu- atum Halleri, oblý, 1. teres, paprskovitý, 1. radiatum, pateře přední a zadní dlouhý, 1. longitudinale anterius et posterius, plicní, 1. pulmonale, pochvový, 1. vaginale, po- mocný, 1. auxiliare, postranní, 1. laterale, pouzdrovitý, 1. capsulare, Poupartiův, 1. Poupartii, příční, l. transversum, přídatný příční l. accessorium anticum, pupeční jater, l. umbilicale hepatis, slizovitý, 1. mucosum, šíjový, l. nuchae, široký, 1. latum, štítoja- zylkový, 1. thyreohyoideum, štítokonvico- vitý, l. thyieoarytenoideum, štítopoklopový, 1. thyreoepiglotticum, tříhranný, l. trique- trum, trojhranný cíblu, 1. triangulare ure- thrae, trnokřížový, 1. spinososacrum, vaječ- níku vlastní, 1 ovarii proprium, věšací, 1. suspensorium (čočky, lentis, pyje, penis), víčkový, 1. palpebrare, víčkové chrustavky, 1 tarsi, vřetenní, 1 radiale, základový, 1. basium, zákolenní, 1. popliteum, zakrvavělý, 1. subcruentum, zápěstí, l. carpi, závitkovitý, 1. spirale, žaludkoslezinový, 1. gastrolienale, žaludkotračníkový, 1 gastrocolicum, žebro- klíčkový, 1. costoclaviculare, žebromečíko- vitý, 1. costoxyphoideum, žebropohrudniční, 1. costopleurale, žebropříční, 1. costotrans- versale, žilní, 1. venosum; zkostnatění vazů, Bänderverknöcherung. Ktt. exc. Ahned uzdra- veni jsú vazové jeho i paty (bases et plan- tae) Ev. olom. 183. V. hl. šíje (grg, krk) má na predku hrdlo, na zadku šíju. Hdž. Čít. 215. — V. v bot. = jilm, Rüster. Cf. Rosc. 116. V. = prašina, cuscuta europaea. Rr. Sb. — V., pera. Aby neměli zlata, ani střiebra, ani opaskuov (zona) ani vazuov. Ev. olom. 13.

366564   Vaz Svazek: 10 Strana: 0473
Vaz = palička, kulička. V zloděj. mluvě. — Hřbetní vazy člunkokostkové, ligamenta scaphocuneiformia dorsalia, široký vaz dě- ložní. ligamentum uteri latum, oblý vaz dě- ložný, 1. uteri rotundnm, hoření a dolení vaz chrustavky víčkové, 1. tarsi superius et in- ferius, oblý v. jaterní, 1. hepatis teres, zá- věsný v. jaterní, 1. Suspensorium hepatis, střední a postranní vazy jazykopříklůpkové, 1-ta glossoepiglottica media et lateralia, do- lení vnitřní v. kloubu ramenního, 1. glenoideo- brachiale internum inferius, podélný a kosý v. ploskový, 1. plantare longum et obliquum, dlouhý přímý ploskový v. patokostkový, 1. calcaneocuboideum plantare longum directum, hřbetní příční vazy spodinové, 1-ta basium transversalium dorsalia, v. zoubkovaný, 1. denticulatum, podpůrný v. zubový, 1. Suspen- sorium dentis, zadní příční v. žeberní, 1. costotransversale posterius. Ktt.

366565   Váza Svazek: 4 Strana: 0563
Váza, vz Vasa.

366566   Váza Svazek: 10 Strana: 0473
Váza, y, f. = ozdobný prostředek v sta- vitelství. Vz KP. XI. 92.

366567   Vazací Svazek: 4 Strana: 0563
Vazací = k vázání se hodící. Bind-. V. obruč, jehla (štrikovací), D., drát. Šp.

366568   Vazač Svazek: 4 Strana: 0563
Vazač, e, m., der Binder. V. snopů, V. knih (Žid. ), lépe: knihař (kněhař. V. ). V. kůry, der Rindenbinder. Šp. — V. za starších dob = zavazovač ran, der Wundarzt. O tom, což se ruky dotýče, vázači zprávu dadí. Vš. 70. Cf. Výb. I. 874. 27., Smil v. 896. — V., der Netzflechter, Stellheger. — V. = kdo zvěř vyvrhuje, der Ausweider... honiti mají, protož prosím tebe, aby jemu v-če dobrého zjednal. Arch. IV. 7., Gl. 355.

366569   Vazač Svazek: 8 Strana: 0457
Vazač, e, m., lictor. Praetorovi dáno bylo vazačuov šest. Kosmogr. 739. a. — V., vz Přadlák (3. dod.).

366570   Vazačka Svazek: 4 Strana: 0563
Vazačka, y, f. = která váže, ku př. snopy, die Binderin, Ver-, Zubinderin; která plete (štrikuje), die Strickerin. D. — V., na Slov. = vázání, vazba ku př. ve vinohradě, das Binden. Bern. Přišla k nám na vázačku. Us. Tč. — V. = provaz, kterým se kůň ku žlabu přivazuje. Us. — V., Wasatschka, ves u Bělé.

366571   Vazadlník Svazek: 4 Strana: 0563
Vazadlník, a, vazadlář, e, m., der Bandagist. Rk.

366572   Vazadlo Svazek: 4 Strana: 0563
Vazadlo, a, n. = vše, čím se co váže, das Bindemittel, Band. V. příliš utažené. Ja. Vz Obvazadlo, KP. V. 160. — V. kostí, kloubů (úvazek, svaz, svazek), das Gelenk-, Kno- chen-, Kapselband. Krok, Sal., Ja.

366573   Vazák Svazek: 4 Strana: 0563
Vazák, u, m. = vazadlo, podvazek, das Band; oprátka, lano, řetízek, kterým se krávy atd. k žlabu přivazují, das Bindseil. D., Ktk., Sn. V. býkový, koňský (s perem, roubíkem), kravský, volský. Kh. — V. = držení u vozu. Us. Kšá. — V. = povříslo, jimž se svazek povřísel v jeden svazek svazuje. Us. u Ho- řic. Hk. — V., a, m., der Binder, v horn. Bc.

366574   Vazák Svazek: 8 Strana: 0457
Vazák, u, m. = příční trám ve střeše. Brt. D. II. 433., Sterz. I. 714.

366575   Vazák Svazek: 9 Strana: 0365
Vazák, u, m., vz Svázka.

366576   Vázané Svazek: 4 Strana: 0563
Vázané, ého, n. = dar k jmeninám n. k narozeninám, das Angebinde. Dáti komu něco vázaného. Dostati od někoho vázaného. Us. Jg. Cos dostal na svátek v-ného? Us. Šd., Tč., Kšá. Dostal v-ného od hrobaře = byl pohřben. Shakesp.

366577   Vázané Svazek: 7 Strana: 1003
Vázané, vz Národní listy 1890. ze dne 18. července.

366578   Vázané Svazek: 8 Strana: 0457
Vázané, das Angebinde. Cf. Zbrt. Pov. 45.

366579   Vázané Svazek: 10 Strana: 0473
Vázané = dar dítěti při křtu dávaný, na Opavsku: uzelek, na Frydecku: vinš.

366580   Vázanec Svazek: 4 Strana: 0563
Vázanec, nce, m. = vrše, Reuse, f. Reš. — V. = otépka dříví, vál, válec, vázanek, das Holzgebünde. — V., der Knäuel. Py- tlové motouzy ve v-cích prodávati. Dch.

366581   Vázanek Svazek: 4 Strana: 0563
Vázanek, nku, m. = otépka dříví, das Bündel. Vz Vázanec.

366582   Vázanek Svazek: 7 Strana: 1003
Vázanek = vázané. Slez. Šd.

366583   Vázání Svazek: 4 Strana: 0563
Vázání, n., das Binden, Heften, die Bin- dung. Vz Vázati. V. snopů, rány, kytek. Dnes máme v. (obilí). O v. obilí u Řekův a Římanů vz Vlšk. 106. — V. = obvazek, der Verband. D., Sal. Nechej koně s tím v-ním státi. Db. — V. = vázané. Dětem při křtu se dává cosi do vázánia. Na Ostrav. Tč. — V. punčoch = pletení, das Stricken; v. sítí, tenat. — V. kněh, dns Einbinden, der Ein- band. V. břeven, trámů, das Binden, Ge- bälke, Dachwerk, der Dachstuhl. —V. elek- třiny. Vz KP. II. 200, —V. not. Hd. — V. koho k čemu i. e. ukládání mu povinnosti, das Binden, die Vepflichtung. Jg.

366584   Vázání Svazek: 7 Strana: 1003
Vázání slov u věty. Mus. V. o žních a při stavbě. Vz Zbrt. 163.

366585   Vázání Svazek: 10 Strana: 0473
Vázání, n. = okovy. Baw. J. v. 1672.

366586   Vázanice Svazek: 4 Strana: 0563
Vázanice, e, f. = snop, svazek, otépka, das Bund, Bündel V. z bylin. Let. Sl. II. 21. — V. = 10 došků svázaných, die Stroh- schaube. Koll., D. V. křenu, řetkve, das Bündel. Plk. V-ci pstruhův uzených vám posíláme. 1589. Gl. 355. — V. = pracné vá- zání, mühsames Binden. To jest s tím v. !

366587   Vázanička Svazek: 4 Strana: 0563
Vázanička, y, f., das Band.

366588   Vázaničko Svazek: 4 Strana: 0563
Vázaničko, a, n. = vázání, kleines An- gebinde. MM.

366589   Vázanina Svazek: 4 Strana: 0563
Vázanina, y, f., etwas Gebundenes. Jg.

366590   Vázanka Svazek: 4 Strana: 0563
Vázanka, y, f., das Bindband. — V. = svazek, das Bündel, Gebünde. V. brků. Mor. Šd. V. po 12 štípech. Na Ostrav. Tč. V. řetkve, pažitky. U Opav. Klš.

366591   Vázanka Svazek: 10 Strana: 0473
Vázanka, y, f. = svazek. Kradl seno ve v-kach z kupy. Vlasť. IV. 65. — V., Bind- band. Náprsenky a v-ky té doby. Lit. II. 408.

366592   Vázanost Svazek: 7 Strana: 1003
Vázanost, i, f, Gebundenheit, f. Dk. Aesth. 95., 188 V. mluvy, Dk. Poet. 294., osobní (poddanství). Kzl. 82.

366593   Vázaný Svazek: 4 Strana: 0563
Vázaný; -án, a, o, gebunden. Na jednou, dvakrát, třikrát v. Us. V. punčocha (naproti punčoše tkané). Zlob. V. kniha. Us. V. řeč = básnická; protiva: prosa. Obyčejně se v-nou řečí rozumějí verše. S. N. V. noty. Vz S. N. V. elektřina (utajená), teplo, ge- bunden, Nz., kyselina. KP. V. 179. — do čeho: kniha do desk v. Us. — v čem. Kniha v tuhých deskách v. Us. — k čemu. Br. — jak: ztuha, festgebunden. — s inft. Jest vázán zůstati doma. Dch.

366594   Vázaný Svazek: 7 Strana: 1003
Vázaný. V. zboží, gestrickte Arbeit. Šp. V. lajblík = bohatě vyšívaný. U Chodů. Rnd. 165. — čím: přísahou, slovem. Us. Pdl.

366595   Vázaný Svazek: 8 Strana: 0457
Vázaný = pletený. V. punčochy. Brt. D. II. 470.

366596   Vazárna Svazek: 7 Strana: 1003
Vazárna, y, f. = místnosť ve sklárnách, kde se sklo do slámy zavazuje, aby mohlo býti zasláno. Jndr

366597   Vazař Svazek: 4 Strana: 0563
Vazař, e, m., osob. jm. Šd.

366598   Vazatel Svazek: 4 Strana: 0563
Vazatel, e, m. = vazač.

366599   Vazatelka Svazek: 4 Strana: 0563
Vazatelka, y, vazatelkyně, ě, f. = va- začka.

366600   Vázati Svazek: 4 Strana: 0563
Vázati, vázáni, obyč. váži, vážu a: víži, vížeš, víže, vížeme, vížete, víží (Bž. 19. a 20. ); važ (zřídka: věž, cf. Bž. 200., Ht. Sr. ml. 297. ), vázal, án, ání. Vz strany časování: mazati. — V. = pevniti provazem, řemenem, nití atd., binden, knüpfen; obvazovati, ver-, umbinden; vázaného dáti, anbinden; spojo- vati, binden, verbinden, verschlingen; plésti, stricken, wirken, flechten; sešívati, binden, einbinden; povinnosť ukládati, binden, ver- pflichten; spravovati se, říditi se, poslouchati, sich woran binden: povinen býti, verbunden o. schuldig sein. Jg. — abs. Chléb nejmoc- něji váže. L. Puška dobře váže (broků mnoho nerozhazuje). Šp. Nemajiec kde koňuov vá- zati museli do vsi jeti. Let. 58. Žalo by sa žalo, ač by sa vázalo, dyby potěšení za mnú posedalo; Budeme-li žito žít, budem taky vázat. Sš. P. 556., 758. — co, koho: snopy, otep slámy, trámy, noty, knihy, cihly při stavění, Us., slova (verše dělati), Kom., pun- čochy (plésti), Ros., krov (spojovati), síť Rk. V. koho. Us. Toto přikázání lidi víže. Br. Panenka Maria vochraňovala, sv. Anna čepičku vázala. Pís. čes. mor. 9. Kdes byl? žito vázat. Us. Brt. Do lesa běžala, březe ohýbala, hyntušky vázala, synáčka tam dala. Sš. P. 140. Papežovu moc víže zákon; Avšak víže (bázeň) člověka, aby zlého nechal a dobře činil. Hus I. 477., III. 157. Mluví, ja- koby plevy vázal. Jir. Ves. čt. 359. Hovada provázek, slovo ludi váže. Na Slov. Tč. Staří mládenci budou z myších trusů po- vřísla v. Němc. II. 8. — co komu (kdy, kde). V. někomu ruce, nohy. Kram. Na křtu někomu něco v. (vázaného dáti). L., Šm. A keď (= když) mu (kolébku) vázala, žalostně zpívala; Keď mi ho milá vázala, žalostně nad ním plakala; neplač má milá žalostně, šak mi malíček zarostně. Sš. P. 140., 406. Sv. Petr pravil: Co já mu mám vázať (= darovati) ? Kld. Pov. Plný uzel mu navázala. Us. A posaváde ještě vázává se dětem o velké noci anebo příbuzným, při- jdou-li na besedu. Hš. — co, koho, se čím. Žádnému sobě tím svědomí svého v. nedejte; Zlatý tuto ještě věk byl, když aspoň studem se někteří vázali. BR. II. 683. a., 396. b. Že Galatští již se nemají obřízku a jinými ce- remoniemi zákona v. Ib. 638. Na mor. Slo- vácku až posud ze žertu se to dělává, když o jmeninách povříslem vázávají. Hš. Bázní páně se vázala. BR. II. 421. (Šd. ). Ty sieti (Kristovy) vieží se nití lásky sv. v synech božích vyvolených. Hus II. 280. V. něco provazem, Us., řetězi, Flav.; někoho slovem, písmem v. Br. Kteří se cizí vůlí vázati nemusí. Br. Mnohem pak méně sne- šeními sněmovními víže se. Skl. II. 2. Nevá- zati se ceremoniemi. Kom. V. se svědomím. Br. Kníže se právy nevíže. V. V. koho, se slibem. Rk. — co jak: v balík. Reš. Všecky (smrť) v jeden snopek váže (nečiní rozdílu). Prov. Jg., Č. V. písek ve snopy (marnou práci konati). Poř. Bdl. Dostaneš šáteček červený, budeš-li ho vázat až po samé uši. Ps. čes. mor. 233. Na hoře na dole ve tem zeleném hájku trhala má milá modrú fia- lenku. Trhala, trhala, do kystek vázala; Mý pantličky červený, nadarmo vás vážu; sy- neček je daleko, po kém já mu zkážu?; Vážu mi ho (věneček), vážú na jeden veliký (uzel), co ho nerozváže všecek svět širokej. Sš. P. 281., 422., 499. (Tč. ) Boží vóli nad svú váže. Smil. v. 1168. Staří mládenci budou muset v předpeklí písek do otýpek v. Us. Vulgata váže (slova) tedy tím smyslem. Sš. II. 31. Šátek na babku v. Us. Kvítí v kytku vázati T. V. knihu do desk. Us. — koho k čemu. To jej k poslušenství váže. Jg. Někoho k stromu v. Jg. Ohňové.... k po- kutě hospodáře nevíží. Er. Sem bratři, sem blíže, koho k rodu srdce víže. Škultety. Že jich kletba buď pravá neb křivá člověka vieže k zatracenie? Hus I. 352. — Ros., Kram. Sám Jan zřel, že jen syn jej k lidu víže. Tč. exc. K tomuto sněmu váže se též jiná ješte událosť; Kterýž (řetěz) od r. 1075. knížete českého tak mocně vázal jest k trůnu Jindřicha IV.; Štěpána uherského osobný prospěch k Polsku vázal; Zřídlo báje, ješto víže se ke klášteru hradištskému. Ddk. II. 176., 250., III. 4, IV. 320. To víže rodné děti k rodné matce zemi. Kká. Š. 78. Slovo spravedlivý může buď ke slovu z víry se v., buď... Sš. II. 35. — koho na čem. Aby ho vázala doma na provázku. Er. P. 222. — koho zač (kam). Já takové hochy za podvazky vážu. Er. P. 220. — proč. Já jsem... pro... vázán. Pass. 16. (Hý. ). Mý červený pantličky, načiž (nač) já vás vážu ? Sš. P. 289. — co, se s čím (kde), s kým. Daremně se s tím váže (daremně to váže). Kom, S. a Ž. V. se s kým = spojovati se. Býkové s kravami se víží. L. To se váže s sebou (hängt zusammen). Us. u Dobrušky. Vk. Na stejno vychodí, vážeme-li slovo za- vříni se slovy v tu víru anebo; Slova ta úzko s předešlými vážou; Slova ta nejúžeji váží se se slovy předešlými; Jak v řeckém tak i v našem jazyku možno slovo áné/eód-ai zdržovati se buď s genitivem pouhým buď s předložkou Wó od vázati. Sš. II. 41., 31., Sk. 181., 185. (Hý. ). — koho, se nač (v čem). Překladatel ten ve své práci otrocky na literu se váže. Měst. bož. Ne- chtěl se vázati na žádný zvyk. Lépe: v. se čím. Brs. 2. vyd. 252. Nemocný jest na jizbu vázán. Dch. Já vašeho synka na pod- vazky vážu. Ps. čes. mor. 215. Aniž se na zásluhy váže; Pán náuky své vázal na oko- ličnosti. Sš. I. 101., J. 213. (Hý. ). Věci da- rované na tělo nebo na šat podarovanému se vázaly. Hš. — co, se v co. A také ten, ktož se v sirotky víže...; Té žalobě mi sě nezdá odpovídati a to proto, že by se jměl v. v to muž muoj nebožtík bez práva. NB. Tč. 204., 209. Budem zpívat na zdraví pana rychtáře, který nás v pořádek váže. Čes. mor. ps. 280. Bratr mój ani čeleď jeho ne- mají v niveč se v. bez vuole mé. Arch. IV. 400. Vázal mi se v mój dvór; Víže se mi v to dědictvie, v mé věno. Ddk. I. 245., 293., II. 181. (Tč. ). V. se v hádku (míchati se). Dal. Kdo se ve při váže (uváže), tu má do- konati. Br. — co v čem: Aby táž jednání sněmovní je ve svědomích jich v. měla. Skl. I. 142. Aby v ničem vázán nebyl. Ib. II. 343. Vz na hoře: koho nač. — koho skrze koho: skrze pochopy. Kom. — co kde. Ve psaní litery v. Jg. Láska mezi námi sponu víže. Čas. duch. Abyste nemusili někdy před peklem písek v. Sk. Křivá kletba ani před Bohem ani před sborem vieže. Hus III. 227.

366601   Vázati Svazek: 7 Strana: 1003
Vázati, viežu (vieži, víži), nč. vážu, 2. os. viežeš (vížeš), nč. vážeš; imp. věž, važ; parte, vieže, viežúc. List. fil — co: teplo, došky. Us. Fč. Puojduť k milé váže hrdlo. Výb. II. 639. Sedlák když nenaháže (hustě nezaseje), nenaváže. Val. Vck. — co komu. Strach mu váže ústa. Vrch — koho čím: přísahou, přísnými pravidly. Lpř. — se čím s čím. Průtažný ton váže se oblouč- kem s předešlým tonem. Zv. Př. kn. II. 17. — co jak. Váže jej nade vše stvo- řenie ; Ale v svém netbánie jako za nic neváže toho přikázánie. Št. Kn. š. 49 , 5. — co kam (čím): klestí do otypek. Us. Pdl. Plyn se váže k hmotě přilnavostí. Mj. 116. Mne slabá niťka k životu váže. Kyt. Dítě jí na duši v-la. Sá. — več. V modrý věnec hora váže horu. Vrch. V pevný celek čá- stice v. Mj. 3. V. se u práci Št. Kn. š. 126. Ve vše sě viežeš. Boh. 338 Kdy kto vieže šě v to, což Bohu příslušie. Alb. 14. b. — co s kým. Mní, že se mnú vieže cepy. Výb. — co komu čím. A ty jé, proč pláče, tiežeš, jímž jí viec bolesti vie- žeš. Hr. rk. 117. v. 596. Dle Opatrného chybně m.: jímž ji viec bolestí viežeš.

366602   Vázati Svazek: 8 Strana: 0457
Vázati. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 82. O tva- rech cf. ib. 111. — co jak. V-li to od kopy (dostali zaplaceno od kopy). Brt. D. II. 287.

366603   Vázati Svazek: 9 Strana: 0365
Vázati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 360.

366604   Vázati se več jak Svazek: 10 Strana: 0473
Vázati se več jak. Diabel násilím vieže se v cizí. Chč. Post. 227a.

366605   Vázati v Svazek: 7 Strana: 1396
Vázati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 364

366606   Vázavý Svazek: 7 Strana: 1004
Vázavý, bindend. V. mocnosť příkazu. Dk. Aesth. 119.

366607   Vazba Svazek: 4 Strana: 0565
Vazba, y, f. — vázání, das Binden, Heften, die Bindung, Heftung. V. V. na vinici V., keře vinného. KP. V. 160. V. knih, slov. S. N. Vazba (slov) přímá, nepřímá, po smyslu (ad intellectum, v. axa óvveůiv); v. změtená, výšin z v-by (protisled, anakoluth); bez- sponečná vazba vět; v. pomocí příčestí (pře- chodníku), s příčestím (s přechodníkem). Nz. Vazba příkrá jest a nepřichází v starém zá- koně; V. či konstrukce otazně se nese až do slov...; Připustíme-li vazbu slov tu; V. ta nucena jest; Ale bližší a tudy míst- nější v. jest se slovem; My dáváme předek vazbě té; Ještě na vazbu slov pohleděti musíme; V. se vede částicí zajisté; Leč v. žádné vážnosti a žádného základu nemá; První vazba předkuje; Vynechání to kritici pro ulehčení v-by stálým býti praví; Pro zniknutí obtížně vazby nejednoho prostředku se podjali; V. ta přesaditá a lomitá odpo- vídá citu a dojmu; Leč ta vazba zhola ne- jista jest; Čímž bezpotřebně celou v-bu ná- ramně tvrdou činí; Leč v. ta nemnoho po- dobenství v sobě chová; Leč v. (slov) ta příkrá, bezpříkladná a téměř nemožná jest; Tato v. jest osvědčenější; Buď již k této aneb ku předešlé vazbě slov se připojíme; Tak nyní obyčejně vazba se urovnává; V. prvá jest průvodnější; V. větami vkladenými se přetíná; V. plynutá; Převráceni vazby (jinovaznosť či hypollage); Slovíčkem jsem nejlépe kusá a komolá v. se doplňuje; Pavel opět ujímá v-bu na počátku kapitoli opu- štěnou: Tudy my se poslednější vazby dr- žíme; Ale prvá v. jest obyčejnější a dolič- nější; Jiní jinou v-bou svazují úžeji slova věku plnosti; Bývá pak spojováno skrze vazbu nápomocnou či přisluhovanou; V. ta předčí před tou, podle nížto... V. první předkuje, nejvíce k souvislosti přiléhajíc; V. taková (slov) jenom ve veliké vášni se děje; Obměnou vazby dí dále od záporu ku kladu přecházeje; Tu dvojí v. možna jest; Jako údové jednoho těla spojeni budou vazbou jednotlivou; Pavel obhrnut myšlén- kami v-bu proměnil; V. ta na první pohled velmi vhodnou se býti vidí a přirozeně plyne; Apoštol vazbu přestavuje a obracuje; V. myšlének těch s předešlými nad míru za- drhlá a sukovitá jest; Lehčejší a plynutější je však v. řeckého textu; Stručnosť a slav- nosť v-by verše toho; Řecký text má pří- trudnější v-bu, pro jejížto oplynutění a ula- hození právě ona slova přidána byla. Sš. L. 24., 113., J. 15., 18., 50., 77., Sk. 34., 64., 128., 129., 149., 159., 265., 269., 272., II. 19., 20., 48., 92., 94., 96., 102., 106., 108., 111., 117., 118., 122., 134., 143., 208., I. 23., 39., 66., 104., 149., 168., Mr. 31. (Hý. ). Krása očím pastva a duši v-ba. Prov. Hš. Pevnou v-bou něco opatřiti. Šp. V. neosobná ve skladbě. Vz Trpný. Duše v-by těla vyzula jsoucí Bohu nežli lidem bližší. Koll. I. 201. V. = co vázáno jest ku př. v. snopů, das Gebünde; svazek, der Bund, die Verbindung. Mají, dělají malou v-bu. Us. Obilí ve v-bě (ve snopech). Ros. Víno pod v-bou (v sudech pod obručemi). Ros. Velká, malá v-ba (ve- liké, malé snopy). Hrp. V. nás pojí k vlasti. Dch. V. mezi mužem a ženou nad jiné veš- keré mnohem útlejší, sstoupenější a těsnější jest. Sš. II. 136. Mě z v-by hřiecha vysvo- bodiv tajných věci přietelkyní ráčil učiniti. Hus III. 70. — V. zločince = svázání, vsa- zení do vězení n. žaláře, samo vězení, žalář, pouto, die Verhaftung, Haft, das Gefängniss. V. Do vazby dáti, uvrci, bráti, vzíti, vsa- diti; u v-bě držeti; z v-by propustiti. V. Z vazby vysvoboditi. Lom., V. Ve vazbě (v poutech). Ros Byl ve vazbě. Us. U v-ě seděti. Pr. kut. Vazbu zase zvdihnouti. Us. J. tr. Do bezpečné vazby někoho dáti, u vazbě někoho chovati. Us. Dch. V. tuhá, strenger, přitužená, verschärfter Arrest. Čsk. Být královnou ve v-bě hůře jest, než otrokem býť v mrzké služebnosti. Shakesp. (Tč. ). Přátelé jejich v městě učinivše pokřik, že prý vzati jsou do vazby; Dala zrádce za- tknouti a ve tvrdé vazbě držeti. Pal. Dj. V. 2. 128., IV. 1. 19. (Šd. ). Jaromír vyšel poz- ději z této v-by; Svatopluk vrátil se z v-by od krále; V. jeho trvala déle dvou měsíců; Kdežto ztrávil skoro tři léta ve vazbě; Na Vyšehradě do vazby vsazen byl. Ddk. II. 77., 396., 397., 424., III. 25. (Tč. ). Má dvě neděle v panské vazbě seděti u věži. Arch. III. 312. Kdožby koho do vězení vzal u vazbu Ib. V. 515. Kázeň a vazbu panskú trpěti má. Vš. Jir. 425. Do v-by koho při- praviti. Klat. Hroziti komu v-bou. Koc. V-by zločinci naplněné. Plk. V. samotná (samo- vězenství, die Einzelnhaft). J. tr. Někoho ve vazbě pro vraždu držeti. Er. Jak by měl vězně vazbou držeti. 1552. Nách. V-by koho zprostiti, v-by prostu býti. Us. V. vyšetřo- vací. Vz Zjištěný, Vězení. Us. Ve v-bě vyše- třovací býti, se nacházející, strč.: vězením zjištěný. Rk. — V. = zajetí, die Gefangen- schaft. Býti ve vazbě něčí. Troj. Ta choť do Babylona jata byla, ale od krále Cyra od té vazby vysvobozena. Hus III. 5. — V. k jmeninám = vázané, das Angebinde. Us. Měštky Alžbětě přivezenou vazbu darovali. Bck. II. 2. 207. — V. v lovectví = tenata na koroptve, sít na ryby, das Netz. S. N. Nevody a jiné v-by ať se vyperou. V. Pták, jenž se s v-by s osidlem utrhne. Boč. Velká zlodějstva v rybnících se dějí a to měchy, vršemi, nevody, saky, síťmy neb jinými v-mi a přípravami. Arch. IV. 497. — V. v stavi- telství = spojení trámů, die Zusammenzap- fung, Verklammerung, der Werksatz, das Kreuzband. V. v hřebeně u domu. V. V. křížem, na kříž; v. (krov) plná, střídmá (leer). Nz. V. = stolice, krov, kryt, vz Sto- lice, Tesař. V. střechy. Šp. V. kamene, dřeva. Vz KP. I. 203., 207. V. = souhrn všech trámů, které činí střechu. Vz Střecha. Kch. Tesaři nejsou s vazbou ještě hotovi. Us. Šd. V. příčná, das Querband. Nz. V. u zed- níků taková, že kamenem n. cihlami horní vrstvy kryjí se vždy vrstvy dolejší. KP. Už táhne v-bu, legt den Dachstuhl. Us. Šd. V. = kaberna, bašta, barbora (v rybn. ), der Zapfenkasten. V. = spojka na tření, die Frik- tionsrolle. Šp.

366608   Vazba Svazek: 7 Strana: 1004
Vazba = co vázáno jest. V. atomů dvo- jitá, trojitá, normalná, řetězová, Rm. I. 74., 75., jednoduchá, kruhová 54., 55 V. knihy tuhá, pevná, elegantní, trvanlivá, plátěná, kožená, hedvábná, lipská, anglická (celá v plátně). Us. Pdl.

366609   Vazba Svazek: 8 Strana: 0457
Vazba. Vazbu půjčiti (uvězniti dovoliti). Arch. XIV. 40L

366610   Vazba Svazek: 10 Strana: 0473
Vazba zdiva. Vz KP. IX. 279. — Změna vazby ve větě. Vz Anakoluth. — V. dřev. Vz KP. XI. 67. nn.

366611   Vazba Svazek: 10 Strana: 0676
Vazba knih v XV. stol. Vz Wtr. Řem. 263. nn.

366612   Vazbář Svazek: 4 Strana: 0565
Vazbář, e, m. = vazebník.

366613   Vazbářský Svazek: 4 Strana: 0566
Vazbářský = vazebnický.

366614   Vazbářství Svazek: 4 Strana: 0566
Vazbářství, n. = vazebnictví.

366615   Vazbový Svazek: 7 Strana: 1004
Vazbový. V. obálka (která chrání vazbu knihy). Mus. 1880. 378.

366616   Vazbový Svazek: 9 Strana: 0365
Vazbový ubrus. Har. J. 182.

366617   Vazčina Svazek: 7 Strana: 1004
Vazčina, y, f., nasse Stelle, nasses Feld. Wrch.

366618   Vazební Svazek: 4 Strana: 0566
Vazební, od vazby, Band-. V. trámy, krovy. KP. V. kladka v tiskař., der Bund- steg. Dch.

366619   Vazebnice Svazek: 4 Strana: 0566
Vazebnice, e, f., die Netzmacherin. — V. = vínek, die Binde. —V. = druh sítí na koroptve, die Kriechel. Šp.

366620   Vazebnický Svazek: 4 Strana: 0566
Vazebnický, Netzmacher-.

366621   Vazebnictví Svazek: 4 Strana: 0566
Vazebnictví, n., die Netzmacherei

366622   Vazebník Svazek: 4 Strana: 0566
Vazebník, a, m., der Netzmacher.

366623   Vazebný Svazek: 9 Strana: 0365
Vazebný. V. vrba, Bündweide. Fisch. Hosp. I. 271

366624   Vazek Svazek: 4 Strana: 0566
Vazek, zku, m. = svazek. Nej. — V. = kus pole, kde obyč. jen zelená píce se seje jako vojtěška, jetel atd. Us. Dch.

366625   Vazek Svazek: 10 Strana: 0473
Vazek, zku, m., liga. Bhm. hex. 532.

366626   Vazem Svazek: 7 Strana: 1004
Vazem = naznak. GR.

366627   Vazeň Svazek: 4 Strana: 0566
Vazeň, zně, m. = vězeň, der Gefangene, Sträfling. Na Slov. Tč., Sl. ps. Šf. 103. Mno- horečný blázen všetečnosti vazen. Na Slov. Tč. Každý je v svém živobytí jednej smrti vazen. Tč.

366628   Vazeň Svazek: 7 Strana: 1004
Vazeň, zně, f., lanx, zbraň, zastr. Pršp. 79.

366629   Vazení Svazek: 4 Strana: 0566
Vazení, od vaditi = štvání k vádě, das Hetzen. — V. n. v. se = hádání se, rozpor, svár, der Streit, Zank. V., Jel. — V. = vě- zení, das Gefängniss. Zloděj utek z vazeňá. Na Slov. Tč.

366630   Vazení Svazek: 7 Strana: 1004
Vazení. Výb. II. 1183. Není času k v., abych uhýbal (šel). Kom. Lab. 25.

366631   Vazenice Svazek: 7 Strana: 1004
Vazenice, e, f. = vaděnice Wrch.

366632   Vazenice Svazek: 10 Strana: 0473
Vazenice, e, f. = druh rybářské síti. Tbz. I. 3. 43.

366633   Vazený Svazek: 4 Strana: 0566
Vazený = vaděný, gezankt, ausgezankt. Us.

366634   Vazený Svazek: 9 Strana: 0365
Vazený. V. punčochy. 1597. Mus. 1899. 132.

366635   Väzeť Svazek: 8 Strana: 0457
Väzeť = vězeti. Slov.. Kal. S. 198.

366636   Vázeti Svazek: 4 Strana: 0566
Vázeti, el, en, ení, na Slov. = uváděti šestinedělku. Šf.

366637   Vázgnúti Svazek: 4 Strana: 0566
Vázgnúti = váznouti. Na Slov. Bern.

366638   Vázgnutí Svazek: 4 Strana: 0566
Vázgnutí, n., das Steckenbleiben. Na Slov. Bern.

366639   Vázgovisko Svazek: 4 Strana: 0566
Vázgovisko, a, n., der Ort, wo man stecken bleibt. Na Slov. Bern.

366640   Vazí Svazek: 4 Strana: 0566
Vazí, n. = vaz, das Genick, zastr. Mus. pr. pr.

366641   Vazí Svazek: 9 Strana: 0365
Vazí, n., pozemek. Pck. Hol. 54.

366642   Vazice Svazek: 4 Strana: 0566
Vazice, pl., ves. Arch. III. 495.

366643   Vazička Svazek: 4 Strana: 0566
Vazička, y, f. = malá váza, das Gefäss, die Vase. MM. 376.

366644   Vazilsko Svazek: 4 Strana: 0566
Vazilsko, a, n., Wasilsko, dvůr u Boj- kovic.

366645   Vazina Svazek: 4 Strana: 0566
Vazina, y, f., die Faschine. Tpl.

366646   Vazisko Svazek: 7 Strana: 1004
Vazisko, a, n. Víchor duté po chrastine láme v-ka. Hol. 186.

366647   Vaziště Svazek: 7 Strana: 1004
Vaziště, ě, n. = kolářské dříví, Wagen- holz. Šp.

366648   Vaziti Svazek: 4 Strana: 0566
Vaziti, il, en, ení = kaziti, překážku či- niti, hemmen, hindern. Krok.

366649   Vazivina Svazek: 8 Strana: 0457
Vazivina, y, f. = vazivo. Oas. čes. lék. 1888. 53. (Dhn.).

366650   Vazivo Svazek: 4 Strana: 0566
Vazivo, a, n. = spojivo, das Bindemittel. Bc. Hmota v-va. Šp. — V., das Bindege- webe. V. vedlé vaječníku, parovarium. Nz. lk. Záněť vaziva podkožního víček, blepha- ritis phlegmonosa (abscessus) Schb.

366651   Vazivo Svazek: 7 Strana: 1004
Vazivo. Cf. Slov. zdrav. 393., Čs. lk. V. bílé, weisses B., čivové, Nerven-, kol- klubíčkové, periglomerulöses B., kollaloč kové, periacinös, kolovrátnicové, peripor- tales B., krční, Hals-, ledvinné, Nieren-, mezerové, interstitielles B., mezičivové, Gliagewebe, mezilalokové, interacinös, mezi- rourkové, mezitrubičkové ledvin, intertubu- lär, mezisvalové, intermusculär, mezižlázové, interglandulär, obděložné, kolem dělohy, perimetrium, očnicové, Orbital-, podspojiv- kové, subconjunctivales B., vláknité, fibril- läres, fasriges B.; bujení vaziva, Bindege- webshyperplasie, novotvoření v-va, -neu- bildung, vývoj v a, -entwickelung, zánět v-va kolžilního, periphlebitis, zánět vaziva kolem tepen, periarteriitis, zánět v-va ko- lem žlaz, periadenitis, zatvrdlosť v-va, -in- duration, ztloustnutí, -verdickung, ztvrd- nutí, -Verhärtung, zvrhlosť, -entartung. Ktt. exc. — V jemném syntaktickém v-vu jest veliký rozdíl mezi češtinou starou a novou Gb.

366652   Vazivochrustavkový Svazek: 10 Strana: 0473
Vazivochrustavkový nádor, fibrochon- drom. Ktt.

366653   Vazivovitý Svazek: 10 Strana: 0473
Vazivovitý nádor, desmoid, fibroid. Ktt.

366654   Vazivový Svazek: 4 Strana: 0566
Vazivový, Binde-. V. svazečky, Binde- bündel, vlákénka, -fibrillen, chrustavky, -knorpel, těliska, -körperchen. Nz. lk.

366655   Vazivový Svazek: 7 Strana: 1004
Vazivový, Bindegewebs-. V-vá blána, -hülle, -membrane, buňka, -zelle, jizva, -narbe, lištna, -leiste, nádor, -geschwulst, obal, -hülle, pruh, -zug, škvár, -schwarte, trhlina, -spalte, ústrojí, -apparat, vlákno, -faser, vrstva, -lage, vyčnělek, -fortsatz. Ktt. exc.

366656   Vazivový Svazek: 10 Strana: 0473
Vazivový. Pouzdro v-vé, capsula fibrosa. Ktt. Hnisavý zánět v-vých tkanin těla, phlegmona. Ktt.

366657   Vázka Svazek: 4 Strana: 0566
Vázka, y, f. = vázání, vazba. Kdo by vázku obilí velkou a neobyčejnou dělal, ten aby dvojnásobnou daň dal. Bck. II. 1. 392. — V. = přivazování rév ke kolíkům atd. — V. = úrod (žen do kostela). Na Slov. Němc. III. 311., Sd., Plk.

366658   Vazkavý Svazek: 7 Strana: 1004
Vazkavý, ein wenig feucht, nass. Wrch. Vz Vazčina (dod.).

366659   Vazkolečka Svazek: 4 Strana: 0566
Vazkolečka, y, f. = vazkosť, vlhkosť. U Olom. Sd.

366660   Vazkosť Svazek: 4 Strana: 0566
Vazkosť, i, f. = vlhkosť. U Olom. Sd. - V. = tuhosť, die Zähheit.

366661   Vazkov Svazek: 4 Strana: 0566
Vazkov, a, m., ves u Stříbra. Tf. 288.

366662   Vazký = tuhý Svazek: 4 Strana: 0566
Vazký = tuhý, zäh. V. knedlík, kůže. Us. — V. = vlhký, mokrý. V. půda, komora, obilí. Na rolú je vazko. Na Zlínsku Brt. Vázati obilí za vazka. Šd. V jizbě je vazko. Na Mor. a ve Slez. Kd., Zmš., Pk., Kch. Nehodí se orati, ještě jest vazko. Mor. Brt. V lese je vazko; Kameně sú po děšti vazké; Mám v botech vazko. U Uh. Hrad. Tč.

366663   Vazmo Svazek: 4 Strana: 0566
Vazmo. Na v. = zavázaný na uzel, na zadrhmo. Us. u Jilemn. Cf. Bž. 217.

366664   Vázňa Svazek: 7 Strana: 1004
Vázňa, ě, f, = vázanka. Mivala na boku taku vazňu. Laš. a slez. Šd., Brt. D. 284.

366665   Vazné Svazek: 7 Strana: 1004
Vazné, ého, a. = vázané, dávané kmo- trům n. na svatbu. Na Žďársku. NZ. I. 70., 200.

366666   -vazně Svazek: 7 Strana: 1004
-vazně, -bündig Levo-, pravovazně, links-, rechtsbündig, v stavit. Pcl.

366667   Vazně Svazek: 8 Strana: 0457
Vazně. Trámy v. položené, tvoří-li lícné plochy jednu rovinu. Vz Ott. VIII. 1.

366668   Vazné Svazek: 8 Strana: 0457
Vazné, ého, n. = vázané, dar jako od- plata za dar šestinedělce do kouta poslaný a p. Na Žďársku. Cf. Nár. list, 1894. č. 247. odp. feuill.

366669   Vazní Svazek: 7 Strana: 1004
Vazní, Genick-. V. místo. Sl. les.

366670   Vazní Svazek: 9 Strana: 0365
Vazní trám ve střeše. Ott. XV. 262.

366671   Vaznice Svazek: 4 Strana: 0566
Vaznice, e, f. = tyčka, jakými se srov- nané dříví při hromadě drzí, die Pfette. Us.

366672   Vaznice Svazek: 7 Strana: 1004
Vaznice. Na zpěrácích spočívají v., pod- porující vazby prázdné a spojující plné (při stavbě klenby mostní). NA. IV. 233. — Pcl. 41., 64. — V. = houžev. Mor. Rgl

366673   Vaznice Svazek: 8 Strana: 0457
Vaznice v stavit. Vz Ott. VIII. 2. b.

366674   Vaznice Svazek: 9 Strana: 0365
Vaznice, e, f. V. ve střeše = průběžný vodorovný trám. Ott. XV. 261.

366675   Vaznice Svazek: 10 Strana: 0676
Vaznice, e, f. V. střech okapová, vrcholní atd. Vz KP. XI 341, 329.

366676   Vaznicový Svazek: 9 Strana: 0365
Vaznicový. V. soustava (střechy). Ott. XV. 261.

366677   Vazník Svazek: 4 Strana: 0566
Vazník, u, m., der Höhenbinder. Zpr. arch. XII. 4. 21. — V. = vazební kladka. Vz Vazební.

366678   Vazník Svazek: 10 Strana: 0473
Vazník, u, m., při stavbách. Vz KP. IX. 279. nn.

366679   Vaznosť Svazek: 4 Strana: 0566
Vaznosť, i, f., die Bindungsfähigkeit. Vápno dobré vaznosti. Zpr. arch. VIII. 114.

366680   Váznouti Svazek: 4 Strana: 0566
Váznouti, víznouti, vázl a vízl, utí; uváz- nouti, uvíznouti = zůstati vězeti, stecken, hangen bleiben. — abs. Uváznu, budu vě- zeti. Veškera moudrosť a opatrnosť jejich vázne. Sš. L. 157. Obchod, hovor, hlas vázne. Us. Dch., Ml. Tu to vázne. Us. Dch. — jak. Tam peníze dluhem váznou. Dch. — kde. Lodí na mělčinách váznou. Jg. Bláto na nohách v-ne. Br. Na statku v-nou dluhy. Vz Vězeti. Šb., Slov. I. 248. Dluh vázne na chalupě a platiti se nemůže. Us. Šd. V pavučinách špatné a mdlé mušky váznou, velicí brouci se prorážejí. V. Vázne jako pták v sklonu neb v pletku. Ctib. Hád. Vňuž ptáci váznú na lepě. Alx. V. v. 2045. (HP. 49). Ptáci váznou v léčkách. Jg. Něco mi vázne v krku. Bern. Vůz v blátě vázne. Bern. — čím kde. Nohama v blátě v. Us. — komu. Tu člověku rozum vázne. Us. Dch. Když jazyky váznou líné k mluvě, své zdání zjevte němým znamením. Skakesp. (Tč. ). — komu kde jak. Řeč jeho poslou- chačům s velikou libostí v srdcech vázne. Smrž. — kam. Ježto sami pro svú česť chtie slúti mistři, váznú v rozličná osidla, kteráž topie lidi v zatracení. Št. Vůz do bláta vázne. Us. Bern. Na Ostrav. Tč.

366681   Váznouti Svazek: 8 Strana: 0457
Váznouti. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 111. nn.

366682   Váznouti Svazek: 9 Strana: 0365
Váznouti. O tvarech sr. Gb. H. ml. I?. 2. 256

366683   Váznouti kde Svazek: 7 Strana: 1004
Váznouti kde. Slovo na jazyku jí vázne. Čch. Loď v písku vázne. Kká. Vz Běžeti.

366684   Váznutí Svazek: 4 Strana: 0566
Váznutí, n., das Stecken, die Stockung. V. díla, práce, die Arbeitsstockung, pospoje, Dch., obchodu, placení n. platby, Zahlungs- stockung. Šp.

366685   Vazný Svazek: 4 Strana: 0566
Vazný, Bund-, Binde-. V. sloup, die Bund-, Stuhlsäule, trám, der Bundtram, Nz., drát (vázací), der Bindedraht. Šp. — V. = co se snadno váže, bindbar, dünnhalmig. V. malta (která dobře váže, drží). U Rychn. V. mouka, těsto. Us. Jdr. V. žito (s tenkými stébly). Us.

366686   Vazomluva Svazek: 4 Strana: 0566
Vazomluva, y, f = verše. Ros.

366687   Vazomluva Svazek: 7 Strana: 1004
Vazomluva (!) = báseň. Utvořil Rosa. Vz Báseň.

366688   Vazomluvka Svazek: 10 Strana: 0473
Vazomluvka (!), y, f. = báseň. Rosa. Sr. Vazomluva v VII. 1004.

366689   Vazomluvnosť Svazek: 9 Strana: 0365
Vazomluvnosť = vázaná mluva. Phľd. 1897. 565.

366690   Vazopis Svazek: 7 Strana: 1004
Vazopis, u, m., Desmographie.

366691   Vazosloví Svazek: 7 Strana: 1004
Vazosloví, n , Syndesmologie.

366692   Vazová Svazek: 7 Strana: 1004
Vazová, é, f. = řeka Morava u Kojetína, jejíž břehy porostlé jsou vazy. Wrch.

366693   Vazovec Svazek: 4 Strana: 0566
Vazovec, vce, m., Wasowetz, ves u Tur- nova.

366694   Vazovina Svazek: 7 Strana: 1004
Vazovina, y, f. = vazivo. Šv. 12., 27., 54, Osv. I. 228.

366695   Vazovisko Svazek: 4 Strana: 0566
Vazovisko, a, n., der Ort, wo man stecken bleibt. Na Slov. Bern.

366696   Vazovitý Svazek: 7 Strana: 1004
Vazovitý, ligamentosus. V. nádor, des- moid.

366697   Vazovitý Svazek: 9 Strana: 0365
Vazovitý. V. drveno = nesnadno ští- patelné. Vých. Čech. Čes. 1. X. 65.

366698   Vazovka Svazek: 4 Strana: 0566
Vazovka, y, f. = velká houba, grosser Stockschwamm. Us.

366699   Vazovnice Svazek: 4 Strana: 0566
Vazovnice, Wazownitz, samota u Bene- šova v Buděj.

366700   Vazový Svazek: 4 Strana: 0566
Vazový, z vazu, Rüster-. V. dřevo. Zlob., prkno. Troj. — Jg. Dal mu náhubek z v-ho lýčí. Na mor. Valaš. Šd, Er. Sl. čít. 45. — V., Nacken-. V. odpadek, der Halsabfall.

366701   Vazový Svazek: 8 Strana: 0457
Vazový. V. střevíc ženský. Wtr. Krj. I. 489.

366702   Vazový. V Svazek: 7 Strana: 1004
Vazový. V. svaly, těliska, Osv. I. 419., 228., provaz, Brt., halouzka. Vz Mách. 174. Pověry o v. dřevu a lýku. Vz Mcc. XVI. 93.

366703   Vazuněk Svazek: 4 Strana: 0566
Vazuněk = fasuněk. Us. u Plaňan.

366704   Važ Svazek: 4 Strana: 0566
Važ, e, f. = věž. Na Slov. Na mašovskej važi dva holůbky sediá. Sl. ps. Šf. II. 139. (Šd. ).

366705   Váž Svazek: 4 Strana: 0566
Váž, e, m., osob. jm. Tf. 40., 52.

366706   Važ Svazek: 10 Strana: 0473
Važ = balík. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48.

366707   Väža Svazek: 8 Strana: 0457
Väža = věž. V Gemer. Phľd. 1893. 554.

366708   Važák Svazek: 7 Strana: 1004
Važák, u, m. = řetěz. Jrsk.

366709   Važany Svazek: 4 Strana: 0566
Važany, dle Dolany, Wažan, ves a) u Boskovic, b) u Víškova, c) u Kroměříže, d) u Uhers. Hradiště. Cf. Tk. V. 149.

366710   Važčí Svazek: 4 Strana: 0566
Važčí, ího, m. = dohlížitel při váze. Vz Tk. II. 290.. 352., 401.

366711   Važec Svazek: 4 Strana: 0567
Važec, žce, m., říčka na Slov. Kde Zel- nice padá do V-ca. Let. Sl. II. 203.

366712   Važec Svazek: 10 Strana: 0473
Važec, žce, m., pondo. Mam. vodn.

366713   Vážeň Svazek: 4 Strana: 0567
Vážeň, žně, f. = miska u váhy, die Schale an der Wage.

366714   Vážen Svazek: 9 Strana: 0365
Vážen, žně, f. = vážnost. Ld. Neujalo se.

366715   Vážen Svazek: 10 Strana: 0473
Vážen, a, o, vz Vážený.

366716   Vážeň Svazek: 10 Strana: 0473
Vážeň, žně, f., lanx. Rozk. P. 2060., R. 100.

366717   Vážení Svazek: 4 Strana: 0567
Vážení, n., das Abwägen. V. zboží. V. na zkoušku, die Probeabwage. — V přenes. smyslu. Dává se to k rozsouzení a v. Bart. 341. 37. V. sebe, die Selbstachtung. Dch. Křest sv. přijal... příklad na sobě drahého v. tě služby ukázal. BR. II. 14. b.

366718   Vážení Svazek: 7 Strana: 1004
Vážení. Vz MS. 17.

366719   Vážení Svazek: 8 Strana: 0457
Vážení, n., cadus, bečka. Sto v. oleje. Ev. seit. 31. Luc. 16. 6.

366720   1. Vážený Svazek: 4 Strana: 0567
1. Vážený; -en, a, o, geschöpft. — od- kud. Kde řeky neb potoka není, tam čerstvě ze studně v-ná voda službu tu zaujímá. Sš. P. 760.

366721   2. Vážený Svazek: 4 Strana: 0567
2. Vážený; -en, a, o, geehrt, geschätzt. Vysoce v., titul nešlechtických vzdělancův a vážených občanův. Vz Titul, Blahorodí. Šr. — jak: nade všechny vážený. Us. Dch.

366722   1. Vážený Svazek: 7 Strana: 1004
1. Vážený. Vědomosti z knih v-né. Pdl. Z empirie vážený zákon. Rm. 9. — jak. Ortel po právě v-ný. Wtr. exc.

366723   2. Vážený Svazek: 7 Strana: 1004
2. Vážený. Byli tam v-ni, jako myší hovno v kroupách (= nic). Us. Kšť.

366724   2. Vážený Svazek: 10 Strana: 0473
2. Vážený. Je v-ný jako hrách u cesty (málo; kdo přijde, škube, pošlape). Us. čes. 1. XI. 270.

366725   Vážesko Svazek: 9 Strana: 0365
Vážesko, a, n. = vážisko, váha ? vozu a j. U Císařova. Mtc. 1900. 274.

366726   Vážeti Svazek: 4 Strana: 0567
Vážeti. Tohoto slovesa jen s předložkami se užívá: navážeti, dovážeti.

366727   Važi Svazek: 7 Strana: 1004
Važi, važi! Volání na husy. Vz Husa, Važinky (dod.). U Třebíče. Brt.

366728   Važice Svazek: 4 Strana: 0567
Važice, Wažitz, ves u Libáně. Vz Tk. III. 166., 267.

366729   Važič Svazek: 4 Strana: 0567
Važič, e, m. = važitel, kdo váží vodu, der Schöpfer, Einschöpfer. V. vod. Aqu., Jg.

366730   Važič Svazek: 9 Strana: 0365
Važič, e, m. = kdo váží zboží. Ott. Ríz. I. 98.

366731   Važička Svazek: 4 Strana: 0567
Važička, y, f., die Einschöpferin. Bern.

366732   Važidlo Svazek: 4 Strana: 0567
Važidlo, a, n. Samočinné v. na obilí, se- mena olejná, slad a p. Wld.

366733   Vážina Svazek: 4 Strana: 0567
Vážina, y, f. = hloubka řeky Váha. Po- topil sa šuhaj v hlubokej vážině. Sl. ps. 74. — V., die Waaggegend. Bern. Vážinečka, y, f. = krajina za Váhem. Sl. ps. 283.

366734   Vážina Svazek: 7 Strana: 1004
Vážina, y, f, pens, mince, zastr. Pršp. 74.

366735   Važinka Svazek: 8 Strana: 0457
Važinka, y, f. = babulka, husa. Záp. Mor. Brt. D. II. 409.

366736   Važinky Svazek: 7 Strana: 1004
Važinky, pl., lichotné jm. husí. Mor. Brt. Vz předcház.

366737   Važisko Svazek: 4 Strana: 0567
Važisko, a, n. = dřevo při voze, na němž jsou brdečka váh zavěšena. V Kunv., Msk., u Olom. Kd.

366738   Vážiště Svazek: 8 Strana: 0457
Vážiště, ě, n., vz Váhovisko (3. dod.).

366739   Važištš Svazek: 4 Strana: 0567
Važištš, ě. m., dasWageholz; die Pflug- wage. Vz Váhy u vozu, u pluhu.

366740   Važitel Svazek: 4 Strana: 0567
Važitel, e, m. = kdo váží na váze, der Wäger, Abwäger. — V. = soudce, der Beur- theiler, Schätzer. Mudr., Jel. — V. = čerpač, naběrač, der Schöpfer, Einschöpfer. Jg.

366741   Važitel Svazek: 7 Strana: 1004
Važitel. Nepředsudný vážitel. Šf. Strž. I. 491. (119.).

366742   Važitelnina Svazek: 4 Strana: 0567
Važitelnina. y, f. = hmota važitelná. Pr. Chym. 60.

366743   Važitelný Svazek: 4 Strana: 0567
Važitelný, wägbar. V. hmota. Pr. Chym. — V. = co čerpáno, nabíráno býti může, schöpfbar. Aqu.

366744   Važitelství Svazek: 4 Strana: 0567
Važitelství, n., die Wägekunst. D.

366745   Vážiti Svazek: 4 Strana: 0567
Vážiti, vážím, važ, váže (íc), il, en, ení; vážívati = vyšetřovati tíži něčeho na váze, wägen, abwägen, durch die Wage die Schwere, das Gewicht erforschen; srovná- vati, gegen einander halten, vergleichen; učiniti, že se něco váhá, in eine wägende, schwingende Bewegung setzen, wägen, be- wegen; vlásti vedlé libosti, nach Belieben lenken, leiten, kehren; potězkávati, mit der Hand wägen; uvažovati, přemýšleti, roz- jímati, erwägen, abwägen, betrachten, unter- suchen, überlegen; ceniti, pokládati za mnoho n. málo, schätzen; za něco míti, ctíti, v šetrnosti míti, vysoko si ceniti, schätzen, achten, ansehen; domysliti se, zavírati, schätzen, schliessen; vykládati, aufnehmen, vermerken, auslegen; vynaložiti, nasaditi, nelitovati, daran setzen, auf etwas ver- wenden; sázeti nač, nasaditi, pokoušeti se s nebezpečenstvím, wagen, daran setzen; vrci se na co, žádati, dbáti čeho, auf etwas zielen, darauf losgehen, darnach trachten, nachtrachten nachstellen; ze studny vytaho- vati, Wasser schöpfen; chlastati, trinken, saufen; — váhu míti, Gewicht haben, wie- gen; platiti, cenu míti, gelten; moci, gelten, giltig sein, Gewicht haben; se = váhati se, chýliti se, sich wägen, hin und her wägen, schaukeln, schwingen, schwanken; smíti, opovážiti se, odvážiti se, etwas wagen, sich unterstehen, unterfangen; — si = se, wagen (na Slov. ). Jg. — abs. Ale važte, bratřie moji, važte, co die pán; Uvaž, že múdře žádá; Važ každý, co činí a znamenaj, již-li pracuje u vinici božie; Pán Bóh neváží, co kto dá, ale z kterak dobré vóle; Protož važmy, kterú bázní mámy sě Boha báti. Hus II. 2., 43., 65., 268., III. 136. Neváží (neuva- žuje), co tím císařství římskému škodí. V. Kdo nasází mladých stromků, bude vážen od potomků. Prov. Tč. Řeč se váží a ne- počítá. Prov. Šd. Práva bez exekucí nic neváží. V. — co, koho (si). Otázky be- dlivě v. V. Ustanovení, dekreta v. a jim dosti činiti. Skl. I. 274. V. maso, kávu, cukr, vodu, zboží. Us. Cestu k němu v. (jí nelitovati). Jg. V. zoul (vyměřiti jeho výšku), Výs., nález (z něčeho učiniti, uzavříti). Knst. Ta věc váží 10 liber. D. Kus země někam v. Šm. Slunce váží vodu. Šm. Těžce vážil tato slova (mrzela ho). Drsk. A toto vá- žiece světí prorokové nechtěli nižádného poslúchati proti božiemu přikázání. Hus I. 89. Važ poslednie věci hořké a krátkú libosť jejie (ženy). Hus. I. 277. Tělo i zboží v. (nasaditi). Výb. I. 814. V. si něco. Pal. Rdh. III. 137., Bart IV. 3. Však on ví, jak tvoje tlachy vážit. Šml. Kníže Soběslav vyvěsil r. 1129. v chrámu vyšehradském korunu, jenž vážila 12 hř. ve zlatě a 80 ve stříbře. Ddk. IV. 261. Snad ti (= tě) váží (= tlačí) šabla moja? Mt. S. Vážíť to (uvažují) a roz- jímají lidé věrní. Bart. II. 16. Sám svo- body kdo hoden, svobodu zná v. každou. Koll. Bídu svou v-li (uvažovali). V. V. práci. Drsk. Sám sebe važ. Kmp. Nechť to ctné právo váží; Račte to vážiti, jakož ta žena vyznává, má-li to svědomie zavrženo býti vyslyšané čili má trpeno býti; Rač to právo v., das Gericht möge das in Erwä- gung ziehen. NB. Tč. 8., 42., 215. Ode vzdáli k tobě, králi, v-li jsme cestu k tomu tvému městu. Sš. Bs. 51. Kteřížto sú hrdla svá tak dobře v-li jakožto já; Váživše pilně tu věc. Arch. IV. 13., V. 190. (Šd. ). Tam obyčej býval peníze v. a ne čísti. BR. II. 118. a. Napomínám (pannu), aby panenskú čistotu vážila draho. Št. N. 5. Nevaž sobě těžko toho. Št. N. 13. Lehce sobě něco v. Vš. 53. Ó by tuto řeč svatú v-li. Ty važ viece Boha i jeho jméno a přikázánie; Viece vážie zbožie světa než své spasenie; Važ krátkosť života; Tuto řeč spasitele kdo váží, ten znamená...; Kněžie viece vážie při- kázánie lidské nežli přikázánie božie; Ne- beský súdce kterak to v. bude, nevieme; Viece's vážil hlas jednoho slepého než hlas zástupa velikého; Tu jich kárá zlosť, že viece sú v-li osla neb vola než svého blíž- nieho zdravie; A tak má v. člověk viece proviněnie proti Bohu než proti blížniemu; A tak váživ pádu velikosť zamútil se v duchu a omdlel jest až do krvavého potu; Važ utrpenie mé, nebť sem já vážil oblúpenie i raněnie tvé; A všecky věci časné bude sobě málo vážiti. Hus I. 90., 107., 122., 284., 289., II. 30., 70., 84., 362., 390, 431., 434., III. 144. Velmi sobě váží svého sluhu; Lehce sobě váží svátky; A tu kletbu málo si vážie. Hus 1. 60., 137., II. 201. — co, čeho (si) jak. Své váží nad ono cizí. Št. Má sobě toho vážiti nad jakékoliv klénoty. Br. Přátelskou měrou nám to važte. Apol. Každý vedlé toho se váží (srovnává). Jel. V. něco podlé něčeho. Kom. Ze své upřímnosti v. koho (posuzovati). L. V. si někoho před jiným. J. tr. Dítek sobě s ostýcháním v. máme. Kom. Kořisť váží přes náklad vý- pravy, die Beute überwiegt die Kosten des Feldzuges. Dch. Protož vážíce svědomie s uobú strun v spravedlnosti za naučení prosíme. NB. Tč. Vážiti rudu na centnéře. Dač. I. 344. Tebe nade všecko bohactví chci sobě vážiti. Us. Šd. Hřiecha velikosť má býti vážena po osobě, jenž hřeší. Hus II. 277. Úmysly v pilnosti v. máme. Št. N. 270. Aby nade všechny jiné pány sobě ho vážil. Hus T. 59. Svět mne sobě nic neváží a já také na jeho marnosti nic nedbám. BR. II. 642. b. To si můžeš v. čtvrcí dvacetníků. Us. u Rychu. Draze váží Boha nade vše stvořenie. Čr. To páni v. mají vedlé spra- vedlnosti. 1604. Tč. exc. Páni s pilností svú v-li, což v těchto knihách psáno stojí. Pal. Dj. V. 1. 422. V čemkoli váží se kdo nad jiné sám, hrdť jest. Št. N. 26. 21. — co, koho zač. Nelíbíš-li se zlým, za velkou chválu važ to sobě. Št. Múdrý zná šeřed- stvie smilstva a vážie je za šeředstvie. Št. Nyní libru masa za 38 kr. váží. Us. Svět nas za nic neváží. Br. Za nic, za nejmenší věc nevážiti. V., Bl. Proto váží sobě Buoh kněžské svátky za hovno, že opúštějí ná- božnou modlitbu. Hus 1. 130. Nepřítele i nej- špatnějšího za málo nevaž. Č. M. 235. Zač mne sobě vážíš? Us. Ktk. A téměř za nie jako psů sobě jich neváží. Vrat. 116. Když zlí o tobě mluviti budú, važ to sobě za chválu. Kš. 2. A to za nic neb málo v-li. Let. 293. Jako za nic neváže toho přikázánie i listův nechtěl čísti. Št. Krvavá vůle za skutek vraždy byla vážena. Sych. — čeho, co komu (si). Milostivě, zle. těžce někomu něco vážiti (pokládati). Jg. Jak vysoko si ten prsten vážíte? D. Jak by si to draze vážil, kdyby... Jel. Že tíže váženo bývá od soudu tomu. Skl. I. 47. Že císař váží mn to velmi. Ib. II. 85. Jsem té jisté naděje, že i Jeho Milosť císařská takové mé v le- žení zůstání milostivě by mi v. ráčil. Žer. Ktož v-li sobě zákon jeho. Chč. P. 62. b. Vysoce ty váží, jižto... Št. N. 277. Všecko to sobě vysoce vážím. Abr. z 9. Něco ně- komu těžce v. U s. Dch. Přešťastný, komu Bůh hříchu jeho těžce neváží. Kom. Kus stříbra více si vážil než... Kom. — Háj. Ros., Solf., Bibl. — si čeho: přízně; Vý- strahy naší za nic sobě váží. Sych. Lehce sobě něčeho v.; Čeho si lidé mnoho váži. V. Zdraví si v. Sych. Kdo si mála neváží, po mnohu ať nebaží (není mnoha hoden). Prov. Jg., Šd. Malého něvoží, velkého ne- zaslúží. Na Ostrav. Tč. Těžce někomu ně- čeho v. (zle vykládati). Us. Směl-liby pak přes to kdo poručení toho JM. sobě tak lehce v. Žer. Mladý ať si staršího váží. Us. Dch. Svoboda jest ten drahý poklad, jehož si máme v. nastokrát. Čes. mor. ps. 88. Dobře jsem mu radil a nevážil si toho slova. Us. Šd. Važte si svobody, zlatá pouta zů- stanou jen pouta. Krup. Čech. 142. Přátelství vysoce sobě važ. Ib. 116. Poláci králuov svých nehrabe sobě v. navykli. Dač. 1. 160. Nenič toho sobě lehce v. Arch. II. 39. Vaší Msti nálezu jest sobě velmi lehce vážil. NB. Tč. 245. Turci všech žen lehce a málo sobě váží. V. Nevaž sobě té práce a pouč mne. Abr. z G. I. 456. Mnozí sobě věže, sprave- dlivě v ni vsazeni jsúce vedlé práva, ani hanby nic nevážie a řiekajie: Však pro kozy nenie. Vš. Jir. 289. Té kaply a místa okol- ního pohané hrubě sobě váží. Har. I. 196. Važte si, děvčátka, svoji poctivosti, jako ta travěnka svoji zelenosti. Sš. P. 398. Takť bezbožný svět, více sviní než svého spasení sobě váží; Více sobě lotra Barnabbáše nežli jeho vážili; Aby učili se darů božích i malých sobě v.; Dětinský jest to obyčej více sobě v. blata nežli zlata. BR. 11. 38. a., 49. b., 65. b., 573. b. By lidé řeč kupovali, ne tak mnoho by mluvili, řeči by sobě vážili. Us. Hš. Važ si času, chop se práce, zahálky se střež co zrádce. Tč. Své přátely množ a otcových si važ. Č. M. 229. Své přátely množ a otcových si vož. Na Ostrav. Tč. Vážím ho sobě jako oka svého. Č. M. 522. Kdo si neváží cuzého, ten nědbá ani svo- jého. Ve Slez. Šd. — čeho. Vážíť ho jako prachu v očích (nic si ho neváží). Prov. Pokudž se soudcím nevidělo jeho (půhonu) vážiti (v úvahu bráti). Žer. Zp. 1. 15. Daruov božích vážíc lehce. Dač. I. 1. (Lidé hrubí) málo vážie dobroděnství Kristova. Hus 1. 58. — se čeho = odvážiti se. Že jest pro malou lahodu, nechtěla se vážiti lopoty těžké. Št. Již se musím v. jeho hněvu. Exc. V-žím se toho. GR. Než mohloby býti na týden, žeťby se vážil příjezdy do Prahy. Arch. II. 428., Pal. Dj. IV. 1. 98. A to učiním proti právu, vážiec se smrti i zlé příhody. BO. — co, se na koho, nač. Ušel z obce, kdež naň nevážili (ho nenáviděli). V. Nevážili na Aristobula pro jeho ukrutenství. Plác. Na farizee nevážili. Ib. Lituji, že tak lehce vážíš na něho svého mladého života. Tč. exc. Jen se na takové věci nevaž (nevěř jim). U Rych. Msk. Neboť vždycky proti nim čelil a proto i oni naň vážili. Let. 125. Opisius Macrinus tak hrubě nevážil na cizoložníky, že je ohněm páliti rozkázal. Bdž. 188. Ne- váží na něho (nedbá). Ros. Vážím to na pravdomluvnosť jeho (srovnávám). Kom. V. náklad na něco (vynaložiti). Us. On na to své hrdlo vážil (nasadil). Ros. Na obě strany se v. (v pochybnosti býti). V. Život na něco v. Rk. — co s čím, s kým. S sebou ať to váží (o tom myslí). Jel. Hříchy s ctnostmi v. (srovnávati). Jel. Váže prospěch svůj v ži- dovství s pronásledováním církve. Sš. II 13. co, se kde (na čem, v čem, u koho, před kým, při kom): na váze, na ruce (potěžkávati). Jg., Kom. Pták váží se na křídlách v povětří. L. Na vážkách něco v. Kom. V mysli něco v. (= uvažovati). V. To vida a váže u sebe. V., Háj. To před Bohem nic neváží. Mnoho při někom v. (moci). V. I váží apoštol na mysli důvody ony. Sš. II. 30. Arcibiskupem pražským učiněn pan Zbyněk Berka z Dubé, ale v Čechách to už nehrubě váženo bylo. Dač. I. 177. Čím som sa tě- šila, to som i stratila, čo som si v tom svetě najviece vážila. Sl. ps. Šf. I. 90. Páni a ry- tířstvo na sněmu obecném s pilností sou vážili, což v těchto knihách psáno stojí. Pal. Dj. V. I. 422. V Čechách se v právu zemském léta přirozená vážie. Vš. Jir. 254. — co (čím): vahou, Jg., V., rukou (potěž- kávati), Us., dlaní. V., hrdlem, životem (na- saditi hrdlo). Bern. Vodu ze studny okovem, Kom., kolem vážiti. V. Strom železem v. (vyvraceti). L. (Ona) při dvoře papežském jak ctnostmi tak i bystrotou ducha svého velice mnoho té doby vážila. Ddk. II. 256. — co proti čemu. Tesknosť proti rozkoši v. (srovnávati). Jel. Žádné privilegium proti tomu nic neváží. Plk., L. — co o kom. Nad míru mnoho o sobě váží (myslí. ) Bern. — co proč. Pro věci marné něco v. (vynalo- žiti). Pref. Judit, kteráž pro vlasť nebez- pečně česť i hrdlo vážila. Pal. Dj. IV. 2. 400. I prosím snažně V. Msti, abyste sobě té práce pro věci horší v. neráčili. Arch. III. 28. Život svůj nebezpečně vážil pro tě. Bj. Mnějí, by pro jich mistrstvie pán Bóh hřie- chu jim nevážil; Pro malý zisk světa to- hoto málo vážíte život věčný. Hus I. 453., III. 270. Člověk pro zlato duši váží. Alx. V. v. 628. Pro zbožie svój život v. Alx. V. v. 1859. Vz V. s infinit. — co odkud. Z toho již každý v. (souditi) může. V. Vodu ze studnice v. Kom. Učení od někoho v. (bráti). Plk. Z pramenů v. Us. Dch. Příčinu toho v. můžeme ze slov téhož apoštola. Že od eonu a vyšších jakýchsi duchů plnosť vědy a moudrosti v. přijde. Sš. I. 57., II. 211. Pořádně vypsaného jména nenalezl Pez v rukopisu, z něhož jej byl vážil. Ddk. II. 321. — se kam: do bitvy (odvážiti se). Reš. — adv. (jak) málo, lehce, velmi, mnoho, Us., velice, vysoce, vysoko, draze, V., laskavě, milostivě v-ti. D., Reš. Velmi lehce to váží; Zná spasitele svého a váží pilně bolesť jeho; Tu řeč pilně važme. Hus I. 107., 109., 336., II. 397. (Tč. ). Lehce ně- koho v. Chč. 299. Draze si toho vážím. Jel. To mu milostivě vážil. Abr. r. 9. II. 103. Velmi milostivě lidské pokolení vážíš. Ib. II. 119. A protož draze sobě jí važme. BR.
II. 749. b. Nevažte sobě těžko toho. Št. N.
66. 13. Súdcí prositi, aby to jemu lehčeje
váženo bylo; To jsú pilně vážiece nalezli;
Všeliká přísaha ode všech lidí těžce jest
vždycky vážená. Vš. Jir. 65., 85., 98. V. si
něčeho málo. Vz Šiška. — s inft. Vážil
sem (váhal) to udělati. Krab. Nic neváží pro-
siti milosti za hříchy. V. Že sobě pro Boha
i statků svých vynakládati nevážili. Br. Nic
tobě neváží prolévati krve. Br. Ktož k vůli
otci a matce své pro zalíbení se jim neváží
sobě mne uraziti a zapříti. BR. II. 47. a.
Aby do rozeznání dobrých lidí nesměli se
vážiť tu zem orať. Sl. let. I. 249. — kdy. Při svědomí ne množstvie svědkóv, ale viera nenakažená v svědectví a pravda se váží. Vš. Jir. 360. Jestiť s podivením, jak lehce v-lo sobě za těch dob právě německé bis- kupstvo klatby církevní. Ddk II. 302.

366746   Vážiti Svazek: 7 Strana: 1004
Vážiti. Cf. Mkl. Etym 374. a. — abs Už váženo, milá ženo (už se stalo). Kmk. Kuk. II. 315.— co. V-žil každé slovo. Schz. Dnes žerty vlídněji vážil. Šml. To těžce v-li páni zemští. Let. 293. Tu věc a pří- hodu váživše (uváživše). 1532. Mus. Tak málo na Bóh tbá, že i jeho obraz lehce váží Št. Kn. š. 6.— jak: sblížené, rychle. Mj. 79. Někoho dle zásluhy si v. Sá. Aby mu to milostivě váženo bylo. Wtr. exc. Opatrně vážíš (uvažuješ), nežli prodáváš (mluvíš). Šml. Vysoko něco v. Lpř. Draze něco v. Št. Kn. š. 61., 68., 79., 183. By to (zlato) v-li místo bláta (jako bláto, za nic). Arn. 2567. — čeho. I toho v. sluší (erwä- gen). Šf. Strž. 1.194 , 329. — si čeho. Pod- staty více si v. nežli forem zevnějších. Mus. — se čeho. Všech zlých příhod sě váživše přijeli k královi. Výb. II 551. Či-li by vážil se tolik ohyzdy i zápovědi božie?; V. se božího hněvu. Št Kn. š. 18 , 38. — co nač. Křesťan na boží pravdomluvnost všecko váží (dá). Kom. L. 117. — co čím: slib myslí vážiti. Ezp. 1363. — co proč (s kým). Život pro něco v. Pass. mus. 390. Neb sbožie i život s svým pánem pro jeho pravdu v. mají. Št. Kn. š. 167. — si čeho proč. Pro její nelíčenosť si jí vážil Sá. Nevážiec sobě proň i jedné práce ani smrti. Št. Kn. š. 37. — co odkud. Dech z hluboka v. Hlk. Povídku z vesnického žití v. Mus. Jinak toho nemáme v. sobě než od Boha. Št. Kn. š. 20. — co kam. Kdyžť káži, i život vážíš mezi lotry aneb přes moře. Št. Kn. š. 18. — s inft. Aby práce nevážil mne skrze svět provésti. Kom. Lab. 9.

366747   Vážiti co Svazek: 8 Strana: 0457
Vážiti co. Aby uměli v. tu milosť. Chč. m. s. III. 49. Váží koření (klímá). Mor. NZ. V. 544.

366748   Vážiti co Svazek: 9 Strana: 0365
Vážiti co. Váža to ako šefrán; Váži cent, co povie; Váži si to ako dve oči, ako slinu. Zát. Př. 372a. V. pepř = dřímaje hlavou klátiti. Mus. ol. 1898. 139. — se čeho proč. Zdali lid nemúdrostí oslepený pro marnú česf neváží se každé prace. St. Bes. 76. — nač. Na svině já nevážím (těch nedbám). Ezop. 152. — V., wiegen. Sr. Váhat.

366749   Vážítko Svazek: 8 Strana: 0457
Vážítko, a, n. = táhlo, Balancierstange, ť. Sterz. I. 382.

366750   Váživě Svazek: 4 Strana: 0569
Váživě = vážlivě.

366751   Váživosť Svazek: 4 Strana: 0569
Váživosť, i, f. = vážlivosť.

366752   Váživý Svazek: 4 Strana: 0569
Váživý = vážlivý.

366753   Vážka Svazek: 4 Strana: 0569
Vážka, y, f., obyč. pl. vážky = malá váha, kleine Wage. Vz Váha. V. dukátové, zlaté, Ros., na zlato. V. Na vážky (na vous). V. Na zlaté vážky něco vložiti. V. V. pivní, die Bierwage, Us. Dch., pružné, die Feder- wage, Ck., hydraulické, vz Prm. III. č. 17., na droždí, der Hefenmesser, Suk, tangen- cialní, die Tangentialwage (Zengrovy). Šp. Polož slova svá na zlaté vážky. Reš. Neber si všecky řeči na vážku. Sl. ps. Šf. II. 123., Mt. S. Spravedlivosť bez premeny je všeckym jednaká a na jedných vážkách váží pána i sedláka. Na Slov. Tč. Slova na vážku bráti (uvažovati). Prov. Na vážkách vážiti. Kom. — Vodní vážky (libella, libellula) = nástroj k určování vodorovné polohy dvou n. ně- kolika předmětův. V. rourkovité, okrou- hlé. Vz S. N. — V. = hmyz, šídlo, motýlice, libellula, die Wasserjungfer. Vz S. N. V. ploská, libellula depressa, čtyřskvrnná, l. quatuormaculata. Vz Frč. 147.

366754   Vážka Svazek: 7 Strana: 1004
Vážka hmyz. Cf. Brm. IV. 549.

366755   Vážka Svazek: 9 Strana: 0365
Vážka, y, f. Na vázku jíti = chůze mladé choti po svatbě do kostela na mši a šesti- nedělky ? úvodu Na Slov. Mus. 185? 98., 505., Němc. III. 311. Vz předcház. Vácka.

366756   Vážkovati Svazek: 4 Strana: 0569
Vážkovati, balanciren. Mor. Tpl.

366757   Vážkovitý Svazek: 4 Strana: 0569
Vážkovitý. V-tí hmyzi, libellulina, die Wasserjungfern. Nz.

366758   Vážkový Svazek: 7 Strana: 1004
Vážkový, Wage-. V. miska. Vz Váhový. Pdl.

366759   Vážky Svazek: 9 Strana: 0365
Vážky, libellulidae, hmyz. Vz Ott. XV. 1013.

366760   Vážky Svazek: 10 Strana: 0473
Vážky = tyčka s řetězy po obou stranách, na nichž se nosí ve vědrech voda. Val. čes. 1. XI. 322.

366761   Vážlice Svazek: 7 Strana: 1005
Vážlice (!), e, f. = pumpa. Utvořil Pohl.

366762   Vážlivě Svazek: 4 Strana: 0569
Vážlivě, schätzend, abwägend.

366763   Vážlivosť Svazek: 4 Strana: 0569
Vážlivosť, i, f., die Bedachtsamkeit. Ros.

366764   Važlivý Svazek: 4 Strana: 0569
Važlivý = vážící, wägend. — V. = uváž- livý, rozvážlivý, bedächtig. Krab. — V. = vážený, vzácný, angesehen, geschätzt. Reš.

366765   Vážně Svazek: 4 Strana: 0569
Vážně = s váhou, wichtig, schwer. Bern. — V. = s dotiskem, wichtig, nachdrücklich, mít Nachdruck. V. to pověděl. Jel. — V. = uctivě. V. se stavěti, V., k matce se míti. Br. — V. = opravdově, přísně, ernsthaft, ernstlich. V. si vésti. V. Jeseň krajem v. chodí. Vrchl. — V. = rozmyslně, bedächtig, vorsichtig. Staří v. si počínají. Berg.

366766   Vážné Svazek: 4 Strana: 0569
Vážné, ého, n., das Waggeld. Nz.

366767   Vážněti Svazek: 7 Strana: 1005
Vážněti, ernst werden. Tvář jeho v-la. Večeřa. Pov. I. 40.

366768   Vážní Svazek: 4 Strana: 0569
Vážní = od váhy, Wag-. V. misky. Aqu. V. kniha na řepu, das Rübenwagbuch, lístek, der Wagschein. Šp. Skutkové viece jsú vážní než slova. Hus I. 223. V. lať. Vz Vážnice.

366769   2. Vážní Svazek: 4 Strana: 0569
2. Vážní, ího, m., der Wagemeister. Dch. Vz Vážčí, Vážník, Vážný.

366770   Vážnice Svazek: 4 Strana: 0569
Vážnice, e, f. = studnice, der Schöpf- brunnen. Us. — V. = váhy u vozu a u pluhu, die Wagen-, Pflugwage. Us. — V. = vážní lať, die Waglatte. Prm. — V. = veřejná místnosť k vážení, das Wagehaus, die Stadt- wage. Jg., Šp. — V. na Slov. = senná váha, die Heuwage. Plk.

366771   Vážnice Svazek: 7 Strana: 1005
Vážnice, vz Třpíra.

366772   Vážnice Svazek: 8 Strana: 0457
Vážnice, e, ť. = studnice s vahou. Záp. Mor. Brt. D. II. 409.

366773   Vážnice Svazek: 10 Strana: 0473
Vážnice, e, f. Studna s v-cí. Kol. Her. I. 214.

366774   Vážník Svazek: 4 Strana: 0569
Vážník, a. m., der Wäger, Abwäger. Vz Tk. II. 375., 381. Vz Vážní, 2.

366775   Vážník Svazek: 10 Strana: 0676
Vážník, a, m. V. dělal váhy. Wtr. Řem. 148.

366776   Vážno Svazek: 4 Strana: 0569
Vážno, wichtig, giltig. L.

366777   Vážnomyslnosť Svazek: 7 Strana: 1005
Vážnomyslnosť, i, f., ernste Gesinnung. Vypravoval s v-stí. Koll. IV. 160.

366778   Vážnomyslný Svazek: 4 Strana: 0569
Vážnomyslný, ernst gesinnt. Žer.

366779   Vážnosměšný Svazek: 7 Strana: 1005
Vážnosměšný. Odvětila v-ným hlasem . Ntr. VI. 338.

366780   Vážnosť Svazek: 4 Strana: 0569
Vážnosť, i, f. = váha, tíž, těžkosť, das Gewicht, die Wichtigkeit, Schwere. Svou v-stí tělo dolů přímo se nese. Jg. — V. = náležitá váha, gehöriges Gewicht, Wichtig- keit, Werth. V. dukátu, mince. Bern. —V. = platnosť, cena, der Werth, die Wichtig- keit, Giltigkeit. Užitek věcem v. dává. Jel. 247 Mnoho v-sti; v. míti. V. — V. = síla, váha, die Kraft, Wichtigkeit, Nachdrücklichkeit, der Nachdruck, das Interesse. V. práva. Jel. — V. = moc, die Gewalt, Wichtigkeit, der
Einfluss, das Ansehen. Moc úřadu, v. a zřetel.
V. Muž veliké v-sti. D. Také za Johanity a
za klášter rajhradský zasazoval se svou bis-
kupskou v-stí. Císařova vážnosť vzmohla se
do té míry, že... Ddk. 285., II. 175. — V. = hodnosť, důstojnosť, die Würde, Wich- tigkeit, Grösse, das Ansehen. V. a důsto- jenství senatorů římských. V. Aby při soudu v. byla zachována. Boč. V. soudu, vz Žer. Záp. I. 99., 109., 141., 274., 276. Nabyti platnější v-sti; V. něčí podvrátiti. Us. Dch. Co se dotýče vraždy, ran a jiných hmotných věcí, v takových bývají váženy v právě rozličné výmienky podlé v-sti a zachovánie osob, také podlé v-sti znění a vyslovení pří, žaloby a odporu atd., ježto potřebí jest o tom věděti před právem. NB. Tč. 88. — V. = přísnosť, opravdivosť, der Ernst, die Ernst- haftigkeit. V. V. mužská. Jel. V. s přívěti- vostí mísiti. Bern. Opatrná v. Arch. I. 206. — V. = česť, poctivosť, pocta, die Achtung, Hochachtung. Míti koho ve (u) vážnosti (ctíti jej); není v žádné vážnosti u lidí. V. V. někomu prokázati. D. V. ta nepocházela z ohledů politických. Sš. I. 12. I pes je ve svém úřadě u lidí ve vážnosti. Skakesp. Tč. Kdoby starých lidí ve v-sti neměl. Us. Šd. Turci ten kostel u veliké vážnosti mají. Har. I. 190. To zvýšilo v. a hrdosť jeho lidu; V. jeho pomíjela zároveň se štěstím jeho. Ddk. III. 257., II. 174. (Tč. ). V malé v-sti jest na světě. BR. II. 60. a V. a pocta. Dch. Se vší v-stí a uctivostí k tobě. Br. V takové jsou v-sti jako prach v očích. — V. = povážnosť, rozvaha, die Uiberlegung, Erwägung. Opa- trná v. v razení (radění). Jel.

366781   Vážnosť Svazek: 9 Strana: 0365
Vážnosť = vašnost. Tak já bych, v-sti, prosil. Us. Kukla 89. — V. = uvážení. I to v-sti jest hodné. Chč. S. I. 396.

366782   Vážnota Svazek: 4 Strana: 0570
Vážnota, y, f. = vážnosť, poctivosť, ucti- vosť, die Achtung, Schätzung. Krok. II. 200.

366783   Vážný Svazek: 4 Strana: 0570
Vážný = od váhy, Wage-. V. mísky, Aqu., kniha, dům. — V., ého, m., subst. = kdo váží. Vz Vážní, 2. Der Wäger, Abwäger, Wagmeister. V. chleba. V. — V. = těžký, schwer. V. V. jest písek. Zlato jest nejváž- nější. Kom. V. vůz. Bern. Ten hošík je v-ný. Us. Vk. V. kýta. Us. Vk. Hrúdu dobře v-nú v rúchu uvázav. Pass 37. (Hý. ). — V. = co se na váhu prodává, wägbar. Zboží vážné a mírné neb loketní. Bck. II. 1. 72. Dva vozy se zbožím vážným vzeli. Pč. 17. — V. = náležitou váhu mající, vollwichtig. V. mince. V. — V. = mnoho platící, veliké váhy, platný, znamenitý, wichtig, von Wich- tigkeit, erheblich, viel geltend, ansehnlich, gross, Einfluss habend. Věc vysoce v. D. List velmi v. Plk. — V. = ctěný, poctivý, počestný, ctihodný, důstojný, achtbar, schätz- bar, würdig, ehrwürdig. Nz. V. ctnosti. Hus III. 20. Vysoce vážný. V. Někdy (byl) vážný, nyní žádný (ztratil úřad. Vz Úřad, Pyšný). D., Č. — čím: věkem, uměním, soudem. Jg. — V. = přísný, opravdový, ernst, ernst- haft, würdig, gesetzt. V. povídka. Nz. V. postava, dáma, nálada. Us. Dch. V. doba, ernster Augenblick. J. tr. Byla žena stará a vážná a ne nějaká mladice klevetná. BR. II. 206. Nastaly vážnější boje. Pal. Dj. III. 3. 51. Podlé našeho rčení a slibu dobře váž-
ného. Arch. II. 29. V Jihlavi s jinými mno-
hými v-nými a pilnými běhy dosti budem
míti činiti. Arch. II. 38. Málo v. V. Musíť
biskup býti v. Br. Směšné i vážné věci. Jel.
Vážní obyčejové toho muže. Kom. — v čem:
v činech a řečech. Troj. — V. = důkladný,
gründlich, nachdrücklich. V. řeč. Kom. — V. = vážící sobě, cenící, schätzend, achtend. — čeho: malých věcí v. Boč. — V. = vážen, čerpán býti mohoucí, schöpflich, schöpfbar. V. voda. Bern. = Tahoun v. = kdo za provaz táhne, der Seilzieher. V.

366784   Vážný Svazek: 7 Strana: 1005
Vážný. Cf. Mkl. Etym. 374. a. V., ernst. V. zkoumání. Osv. Báseň v-ho obsahu. Us. Pdl. Přišly v. časy. Us. V. hlas, krok. Hrts. Neb se některé věci málo vážné za víc vážné pokládají. 1512. Mus. Ani při krato- chvilných věcech vážně se mievaj, ani při vážných věcech kratochvíle užívej. Výb. II. 1169. — V. studnice, Schöpfbrunnen, m. Žvt. otc. 54. a.

366785   Vážný Svazek: 7 Strana: 1396
Vážný člověk nesmi tvrditi, co věří, ný- brž co ví. Exner. Nár. list.

366786   Vážný Svazek: 8 Strana: 0457
Vážný = těžký. GR. Nov. 139. 15. — Ku- pectví (— zboží) vážné = které se na váhu prodává, 1530. Snm. I. 378.

366787   Vážný Svazek: 9 Strana: 0365
Vážný = vážený. Více jsú vážní než Bůh Chč. S. L 46.

366788   Vážoň Svazek: 7 Strana: 1005
Vážoň, ě, f., míst. jm. na Slov.

366789   Važová Svazek: 7 Strana: 1005
Važová, é, f. = vrch v Písecku.

366790   Vážský Svazek: 4 Strana: 0570
Vážský, Waag-. V. úžina pltníkům jest nebezpečna. Slov. Tč. V. kanal. Sl. let. IV. 137.

366791   Vbabrati Svazek: 4 Strana: 0570
Vbabrati = vpiprati, hineinschmieren. — co kam čím: maltu rukama do okna. Na Ostrav. Tč.

366792   Vbácať Svazek: 8 Strana: 0457
Vbácať = vházeti. Všecko vbácala na lůžko. Vých. Mor. Brt. D. II. 409.

366793   Vbájeti si co kam Svazek: 10 Strana: 0473
Vbájeti si co kam: v přírodu síly nad- obyč. jné. Vykl. Obrz. 216.

366794   Vbájiti Svazek: 7 Strana: 1005
Vbájiti, il, en, ení, hineindichten. V. přírodě ducha. Dk. Aesth. 348.

366795   Vbarviti Svazek: 4 Strana: 0570
Vbarviti, il, en, ení, hineinfärben. — co kam čím: štětcem kvítko mezi jiná kvítka. Us. Tč.

366796   Vbásniti Svazek: 4 Strana: 0570
Vbásniti se, il, ěn, ění, sich eindichten. — se kam, v co: Pokor. Z hor. 117.

366797   Vbásniti Svazek: 7 Strana: 1005
Vbásniti, hineindichten. Třeba to ve příběhy v. Vch. Ar. 27.

366798   Vbatoliti se Svazek: 7 Strana: 1396
Vbatoliti se někam. Vz Batoliti se. Světz. 1893. 181. a.

366799   Vbedniti Svazek: 7 Strana: 1005
Vbedniti dno, einspünden. KP. V. 382.

366800   Vběh Svazek: 4 Strana: 0570
Vběh, u, m., der Einlauf. Šm.

366801   Vběh Svazek: 10 Strana: 0473
Vběh, u, m., incursus. Ž. kap. č. 90. 6.

366802   Vběhnouti Svazek: 4 Strana: 0570
Vběhnouti, hni, hna (ouc), hnul a hl, utí; vbíhati, hineinlaufen, hineinfliessen, mün- den, einmünden. — kam (komu, s kým). V. do domu, Us., někomu do řeči, Bern., nepříteli do rukou. Č. Jedna ulice do druhé vbíhala. Kom. V. v neštěstí, v dům. Kdyby hovado k sousedu vběhlo. Er. Ale však pro to člověčenstvie, kteréž jsi přijal, menší nejsi, ani proto s ním v které vběhuješ po- níženie. Vol. sv. Jer. V. v zámezí, zum Aeussersten gedeihen. Dch. Do komory vběhla a do truhly lehla. Sš. P. 125. Mo- ravka vbíhá do Ostravice (vlévá se). Us. Tč. Telata vbíhajú přes furtku do zahrady na salát. Na Ostrav. Tč. Vražedlník do domu vběhl. NB. Tč. 104. Čeledín v duom vběhna vece. Pass. 791. Jestližeby pak kteří (v Slezsku) več odporného se vydali a v ne- bezpečenství nějaké samoděk vběhli, tedy aby... Skl. V. 154. — odkud kam. Voda vbíhá se střechy do žlabu. Us. Tč.

366803   Vběhnutí Svazek: 4 Strana: 0570
Vběhnutí, n., das Hineinlaufen.

366804   Vbehovati Svazek: 4 Strana: 0570
Vbehovati = vbíhati. Na Slov. Bern.

366805   Vběžiště Svazek: 4 Strana: 0570
Vběžiště, ě, n., der Einmündungspunkt (an der Eisenbahn). Šm.

366806   Vbičovatel Svazek: 4 Strana: 0570
Vbičovatel, e, m., der Einpeitscher. Dch.

366807   Vbičovati Svazek: 7 Strana: 1005
Vbičovati někoho někam, bineinpeit- schen. Us.

366808   Vbídnouti se Svazek: 4 Strana: 0570
Vbídnouti se, vbízeti se, sich antragen. — komu nač. Rád bych se mu vbídl na pomoc, ale nevím, bylo-liby mu to milo. Mor. Šd. — se komu do čeho: do služby, do práce. Mor. Šd.

366809   Vbíhající se Svazek: 4 Strana: 0570
Vbíhající se větve, žíly a žebra listová, rozvětvená, konci svými se spojující a tak dělající jako síť, anastomosans, anastomo- sirend. Rst. 513.

366810   Vbíhání Svazek: 4 Strana: 0570
Vbíhání, n., das öftere Hineinlaufen.

366811   Vbíhati Svazek: 4 Strana: 0570
Vbíhati, vz Vběhnouti.

366812   Vbíleční Svazek: 4 Strana: 0570
Vbíleční, im Eierweiss liegend, intrarius. V. kel v bílku umístěný či bílkem obklí- čený n. p. semena routy, sisy, drchničky a j. Rst. 513.

366813   Vbíti Svazek: 4 Strana: 0570
Vbíti, vbiji, vbij, vbije (íc), il, it, ití; vbíjeti, el, en, ení; vbíjívati = vtlouci, vra- ziti, ein-, hineinschlagen, einhaften; přibiti, anschlagen. V. — co, koho kam: obruč na sud. Ms. Někoho na kůl, na kolo, Pk., na kříž. Pref. Zapověděl, aby nikdo se ne- opovážil vbíjeti se do domů. Pal. Dj. IV. 1. 172. Rozum v hlavu nevbiješ a ctnosť ke kůži nepřišíješ. č. — co kam čím: hře- bík kladivem do zdi. Něco tlučkem do hlavy vbíjeti (aby si to pamatoval). Na Ostrav. Tč.

366814   Vbití Svazek: 4 Strana: 0571
Vbití, n., das Ein-, Hineinschlagen.

366815   Vbíti kde kdy kam koho Svazek: 7 Strana: 1005
Vbíti kde kdy kam koho. Před sví- táním na valech jej vbili v kolo. Vrch.

366816   Vbitý Svazek: 4 Strana: 0571
Vbitý; -it, a, o, ein-, hineingeschlagen.

366817   Vbitý Svazek: 7 Strana: 1005
Vbitý. V. hřeby. Čch. Hlava na kůl vbitá. Vrch.

366818   Vbízeti Svazek: 4 Strana: 0571
Vbízeti, vz Vbídnouti.

366819   Vblinknouti Svazek: 4 Strana: 0571
Vblinknouti, vblinkati, hineinschlagen. — co kam: klínek do desky. — čím kam: kyjem do okna, tak že to dělá: blink! blink! Na Ostrav. Tč.

366820   Vblíti Svazek: 4 Strana: 0571
Vblíti, vbliji, il, it, ití, vblívati, ein- speien. Ros.

366821   Vblknouti Svazek: 4 Strana: 0571
Vblknouti, knul a kl, utí, hereinflackern. — kam. Oheň, plamen vblknul do okna a zapolil jizbu. Na Ostrav. Tč.

366822   Vbočení Svazek: 7 Strana: 1005
Vbočení kolena, genu valgum.

366823   Vbočený Svazek: 4 Strana: 0571
Vbočený; -čen, a, o. V. palec, halux valgus. Nz. lk.

366824   Vbočiti Svazek: 4 Strana: 0571
Vbočiti, il, ení, einlenken. — kam: v pravou kolej. Kos. 01. I. 151.

366825   Vbod Svazek: 7 Strana: 1005
Vbod, u, m., Stichöffoung, Hineinstechen.

366826   Vbodčivý Svazek: 4 Strana: 0571
Vbodčivý = pichlavý, bodoucí, stechend. Boč. exc.

366827   Vbodlý Svazek: 4 Strana: 0571
Vbodlý = vbodený, eingestochen. V-lý do poupěte sosek včely. Dch.

366828   Vbodnouti Svazek: 4 Strana: 0571
Vbodnouti, ul, ut, utí; vbůsti, vbodu, dl, den, ení; vbodati, vbodávati, vbodovati = vpíchnouti, vraziti, ein-, hineinstecken, ein-, hineinstechen. — co komu kde kam. Dobytčeti jetelem přejedenému bodec v levé straně do jamky slezinné vbodni. Ja. Jehly do polštáře v. Us. — koho kam čím: no- žem. Us. Tč. — koho nač: na parohy. Er. P. 271.

366829   Vbodnouti na Svazek: 7 Strana: 1005
Vbodnouti na skráň korunu trnovou. Mkr. Assessor vbod' v letu zrak dýkou v Telimenu. Kká. Td. 161.

366830   Vbořiti Svazek: 4 Strana: 0571
Vbořiti, il, en, ení, vbořovati se, einfallen, verfallen, einstürzen. — kam: do bahna. Us.

366831   Vbouchati, vbouchnouti Svazek: 4 Strana: 0571
Vbouchati, vbouchnouti, chnul a chl, ut, utí, hineinschlagen. — co kam: do ně- koho vědomosti vbouchati, einpauken. Us. Dch.

366832   Vbožiti Svazek: 4 Strana: 0571
Vbožiti, il, en, ení, vbohovati, zastr. = s Bohem spojiti, mit Gott vereinen. — se = bohem se státi, Gott werden; s Bohem se spojiti, sich mit Gott verbinden. Včlověčil se Bůh, dí sv. Athanasius, aby se člověk vbožil. Sš. J. 22. Hodné kázání to činí, že duše některak vboží se a s Kristem v jed- notu v milosti vejde a na věky tak móž ostati. Hus II. 75. — se jak. Vnitrným a svrchovaným sjednocením (s Bohem) se vbohujeme. Sš. Sk. 209.

366833   Vbrknouti Svazek: 4 Strana: 0571
Vbrknouti, knul a kl, utí, hineinfliegen. — kam. Vbrkna v jizbu na mé plece se- dnul. Koll. I. 113.

366834   Vbroditi se v Svazek: 9 Strana: 0365
Vbroditi se v tůň mořskou. Žeran. 155.

366835   Vbrtiti, il Svazek: 4 Strana: 0571
Vbrtiti, il, cen, ení, zastr. = vevrtati, einbohren. Ros.

366836   Vbryndnouti Svazek: 4 Strana: 0571
Vbryndnouti, dnul a dl, utí, hineinwaten. — kam: do vody. — jak. Lehko tam v., ale jak vybryndnút! Na Ostrav. Tč.

366837   Vbrzce, lépe Svazek: 4 Strana: 0571
Vbrzce, lépe: v brzce, bald. Vz Brzko. Jg.

366838   Vbřez Svazek: 7 Strana: 1005
Vbřez (úbřez), e, f., foeta, zastr. Rozk. Pršp. wbrzecz, rj. vbrzyecz. obřezená.

366839   Vbudovati Svazek: 4 Strana: 0571
Vbudovati, hineinbauen. — co kam: sklep do skály v. Us. Tč.

366840   Vburáceti Svazek: 7 Strana: 1005
Vburáceti, hineinstürmen. Vlak v-cel do nádraží. Us.

366841   Vburcovati Svazek: 4 Strana: 0571
Vburcovati, hineinstürzen. — kam. Na- vrátiv se v larvě listonoše do příbytku směle v-val. Koll. I. 135.

366842   Vbůsti Svazek: 4 Strana: 0571
Vbůsti, vz Vbodnouti.

366843   Vcáknouti Svazek: 4 Strana: 0571
Vcáknouti, hineinspritzen. Šm.

366844   Vcediti Svazek: 4 Strana: 0571
Vcediti, il, zen, ení, vcezovati, einseihen. Ros. — co kam: do hrnce. Us. — čím, jak. Mléko cedzákem neb přes cedzák do hrotka. Na Ostrav. Tč.

366845   Vcechovati Svazek: 4 Strana: 0571
Vcechovati, einsiegeln. — co čím kam: své jméno svým cechem (Siegel) do dřeva, do plátna v. Na Ostrav. Tč.

366846   Vcele Svazek: 4 Strana: 0571
Vcele, lépe: v cele, ganz, im Ganzen. Aby ta strana to naplnila vcele a úplně. Arch. II. 294. V. zůstávati. List z r. 1558. Vz Celo, Celý.

366847   Vceliti co kam Svazek: 9 Strana: 0365
Vceliti co kam. Hulčín ku knížectví těšínskému dědičně v. a připojiti ráčil. 1495. Arch. XVIII. 20.

366848   Vcestný Svazek: 4 Strana: 0571
Vcestný = nasedlý, praevius. V. koláč, placenta praevia. Nz. lk. V. překážky, im Wege stehend.

366849   Vcestný Svazek: 10 Strana: 0473
Vcestný koláč za těhotenství. Vz Ott. XIX. 825b.

366850   Vcezení, n Svazek: 4 Strana: 0571
Vcezení, n., die Einseihung.

366851   Vcezený, -en, a, o Svazek: 4 Strana: 0571
Vcezený, -en, a, o, eingeseiht.

366852   Vcíliti Svazek: 4 Strana: 0571
Vcíliti, il, en, ení, vcilovati, einzielen.

366853   Vciply Svazek: 4 Strana: 0571
Vciply, jm. polí v Hovězím na Vsacku. Vck.

366854   Vcítiti se do Svazek: 7 Strana: 1005
Vcítiti se do něčeho, sich hineinfühlen. Pal Rdh. I. 386.

366855   Vclopati Svazek: 4 Strana: 0571
Vclopati = vslopati, hinunterschlingen. — co kam: do sebe. Na Mor. Tč.

366856   Vcohnať sa kam Svazek: 9 Strana: 0365
Vcohnať sa kam (do chléva) = vecpati se. Val. Čes. 1. X. 382.

366857   Vcochmati Svazek: 4 Strana: 0571
Vcochmati = strčiti něco do něčeho, hin- einstecken. Na mor. Valaš. Vck.

366858   Vcpáti Svazek: 4 Strana: 0571
Vcpáti = vecpati.

366859   Vcrknouti Svazek: 4 Strana: 0571
Vcrknouti, knul a kl, ut, utí, vcrkovati, hineintröpfeln. — co komu kam: vcrklo mu trochu do kalhot; vcrknul mi dvě kapky do léku. Na Ostrav. Tč.

366860   Vćuci Svazek: 4 Strana: 0571
Vćuci = nenadále, unverhofft, plötzlich. V. tam přišel. Na Ostrav. Tč.

366861   Vcúcy Svazek: 9 Strana: 0366
Vcúcy = samoděk, svévolně. Slez. Lor. 80

366862   Vcvíkať Svazek: 8 Strana: 0458
Vcvíkať. Musí sa v. mezi nich (vtiskati). Phľd. 1892. 595.

366863   vč Svazek: 8 Strana: 0458
vč. Z vč v odsuto: čala m. včala, čera m. včera. Dšk. Jihč. I. 26.

366864   Včačkať Svazek: 7 Strana: 1005
Včačkať, vz Včankati (dod).

366865   Včala Svazek: 8 Strana: 0458
Včala, y, ľ. = včela, chod.; včála v Písec. Kts. 8.

366866   Včalař Svazek: 9 Strana: 0366
Včalař = včelař. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 26.

366867   Včalovna Svazek: 7 Strana: 1005
Včalovna, y, f. = rybník v Písecku.

366868   Včankati Svazek: 7 Strana: 1005
Včankati, vz Čankati (vpraviti). Slov. My milú češtinu pod náš pokrov slovenský tak včankáme a včačkáme. Hdž. Vět. 117.

366869   Včáření Svazek: 4 Strana: 0571
Včáření, n. = účaří, vzetí do čáry, das Alignement. Nz.

366870   Včářiti Svazek: 4 Strana: 0571
Včářiti, il, en, ení, včařovati = v čáru pojati, do čáry vzíti, aligniren. Nz.

366871   Včařovati Svazek: 4 Strana: 0571
Včařovati, hineinzaubern. — co kam čím: v. nemoc do někoho kouzelnictvím. Us. Tč.

366872   Včas Svazek: 4 Strana: 0571
Včas = včasně, lépe: v čas, zur Zeit, bei Zeiten, rechtzeitig, zeitlich. Ja prídem na sobotu za včasu. Sl. ps. 28. Abych sa odprosil svej milej za včasu. Sš. P. 306. Přišla sem ešče za včasu. Us. Tč. Přinď za včasu ba i včasněji než včera. Na Ostrav.

366873   Včas Svazek: 9 Strana: 0366
Včas hore; V. líha, neskoro vstáva; V. vedeť-ostareť. Zát. Př. 372a. — V. = časem. Voda včas črvená. Maš. ruk. 168b. Vz Mus. fil. 1900. 335.

366874   Včasně Svazek: 4 Strana: 0571
Včasně = příhodně, v čas, zeitlich, zur rechten Zeit. Vz Včas.

366875   Včasně Svazek: 7 Strana: 1005
Včasně. Nalezla je v. Pravn. 426.

366876   Včasník Svazek: 8 Strana: 0458
Včasník, u, m = řeřišník. Slov. Kal. S. 198.

366877   Včasnosť Svazek: 4 Strana: 0571
Včasnosť, i, f. = příhodnosť, Zeitgemäss- heit, f. Reš.

366878   Včasný Svazek: 4 Strana: 0571
Včasný = v čas se dějící, zeitgemäss, rechtzeitig, zeitgerecht. V. V. smrť. Rostl. V. útěk, bei Zeiten bewerkstelligt. Us. Dch. Kdyby se bylo Paltramovi podařilo včasným vystoupením Vídeň vyrvati králi římskému. Ddk. VI. 184.

366879   Včásti Svazek: 7 Strana: 1005
Včásti, partim, zastr. Hank. Sb. 428.

366880   Včašie Svazek: 4 Strana: 0571
Včašie = v čas, zur gehörigen Zeit, recht- zeitig. Us. na Slov. Prečos' včašie nepri- šieu? Sl. ps. 277.

366881   Vče Svazek: 4 Strana: 0571
Vče, zastr. = počal; včechu = počali. Výb. I. 172., 179. — Vče = tští, prázdný, bez- důvodný, nepodstatný, leer, nichtig, zastr. Vče a špatné příčiny. Har.

366882   Včechrati Svazek: 4 Strana: 0571
Včechrati, včechrávati, es auflockernd hineinthun. — co do čeho (kam). Ros.

366883   Včekati Svazek: 8 Strana: 0458
Včekati m. štěkati, v přisuto. Žd'ár. Brt. D. 11. 250.

366884   Včel Svazek: 4 Strana: 0571
Včel = včil. O tom, abyste věděli, že jsem poručenstvie učinil o jiné všecky věci, než co tu včel jmám, na ty jsem nepomněl. NB. Tč. 11. 247*

366885   Včela Svazek: 4 Strana: 0572
Včela (místy včala), včelka, včelička, včelinka, y, včelice, e, f., apis, die Biene. V. místo bčela, strb. bBčela (bučeti). Šf., Gb. Hl. 93. Dle jiných od vuk (vučeti), vz -ela, Bž. 227. V již. Čech. fčíla, v Písecku místy včála. Kts. V. = hmyz z řádu žilno- křídlých. Vz S. N. V. obecná, apis melifica, zednická, chalicodoma muraria. Vz Frč. 170., 172. V. hrabavá (andrena), zední (antho- phora parietina), čalounická (megachile). Vz Schd. II. 513. Včela domácí n. medonosná, dělná, robotná. D. V. úlové (domácí), br- tové (lesní, divoké), Jg., vlaské (bez ža- hadel), mdlé, Šp., zední, megachile muraria. Zl. klasy 1856. č. 10. V.: královna n. matka (jediná samička), trubci (samci), dělnice n. pracovnice n. plástnice. Jhl., S. N. Roj prvák, potom druhák, třeťák atd.; roje od letoš- ních rojů slovou paroje n. panenské. Vz S. N. Včely bezmateřelé (bez matky). Na Zlínsku. Brt. Podřezač, přehlížitel včel, včelař; plod, červ, chomáč včel; včelolupič; pytel na včely (včelochytka), včelní ruka- vice; včelařská kukle, čepice; špalek, brť, klát, kláď: slaměný, dzieřoňák; včeličí mor; prázdná buňka = souš; míhání, hemžení včel; podřez včel; včely umřely; včely po- debrati, vybubnovati, podkuřovati, pod- métati, opatrovati, hlídati. Šp. Zemřelý plod: shnilotina, shnilina, shnilý n. zkažený plod nebo červ; nemoc tato: shnilina, shnilotina plodu n. červa. Šp. V. bzučí, Pt., vučí, bručí. Kom. Včely plásty medu dělají, roje jako nové osady vypouštějí. Kom. V. pra- covité med sbírají, snášejí. D. V. přehlížeti, podřezávati. V. žihadlem štípe, píchá. Žluva jest včelám záhubná. Us. (Jg. ). Jsou jako včely bez matky aneb ovce bez pastýře. Solf. Včeličí mol. Šp. či včelenky brňá, či mia milý volá? Sš. P. 339. Poněvadž se na tebe všickni jako včely ssuli. BR. II. 376. a. Včely před deštěm vyléhají z úlů (kupí se kolem česna). Us. Tč. Včela ze hněvu a pomsty někoho uštíkajíc žehadlo ztrácí a druhdy se i života zbavuje; David nepřá- tely své včelám připodobňuje, an dí: Ob- kličily mne včely. Sš. II. 122. (Hý. ). V. umírá; včely po-, vymřely. Us. Brt. V-ly sa prášíja (vorspielen). Na Zlínsku. Brt. Včely na jaře přehlížeti a med zbylý z úlů vybírati; včely podporovati (medu jim při- dávati). Us. Tam mu zavadzal jeden suchý peň a ten byl plnučičký plný včelami. Dbš. Sl. pov. I. 430. Poslau by som posla, tu malú včelôčku. Sl. ps. 170. Petran vzal včely osmnáctery v dluhu panském. NB. Tč. 264. Vlkova byla našla první roj těch včel a od toho roje ty včely vzplodily sě, kteréž Petral pobral. Ib. 264. Dyby mi tak bylo, jako, synečku, tobě, já bych chodila jak ryba po vodě, včela po včelínku. Brt. Ps. 7. Lupla mě v. z rána ve včelínku, dyž sem žala drobnú dětelinku. Čes. mor. ps. 62. My medu nemáme, my včel nechováme. Sš. P. 463. Poctivou pannu včelička neštípne. Mus. 1853. 474. Čo nasbírá v. za deň, to v noci nestroví. Na Slov. Tč. Lidé se ra- dují létu a včelka květu. Dch. Komu v. za uchem lítá, ten se omítá. Pk. Čmel bzučí jako v. Ve Slez. Šd. Ženci na pole, včely z pole. Er. P. 85., Č. Jako včely se mo- tají. Bern., Č. Mezi včely nedmýchej. Ros., Šp. Od včely med, od hada jed. Ros., Č. Čím více se člověk včel choulí, tím více j se za ním sypou. Vz Nepřítel. Jg., D. Bez matky včeličky, ztracené dětičky; Včely, rybníky, ovce zmohou i schudnou lehce; Na zimu sto včel za vídenský, na jaře jedna za krejcar; Skoupě kdo včely přehlíží (moc medu jim ubírá), sám ve škodu se pohříží. Šp. Člověk po světě jako v. po květě. Šd. Na pěkný kvítek i v. letí (= krása se líbí). Šd. Keď v. sladkosti sbírá, po kvitečkách lítá: tak dobrý z příkladních ludí mravy sebe (= sobě) chytá. Na Slov. Tč. Vyle- tují-li včely hned časně z rána z úlů a ne- vzdaluií-li se, bude téhož dne pršeti. Tč. Co činiti, aby včely hodně se rojily a aby neštípaly? Vz Mus. 1854. 551. Co činiti, aby včely po smrti hospodářově neumřely? Vz Mus. 1853. 483. Potká-li v zimě včely ně- jaké neštěstí (zahynou-li ku př. ), přijde v létě neštěstí i na lidi. Kda. O dalších po věrách včel se týkajících vz Mus. 1853. 489. — Vz Hmyz, Roj Včelí.

366886   Včela Svazek: 7 Strana: 1005
Včela, medostrojka. Cf. List. fil. 1878. 211., Brm. IV. 230.—265. V. Cf. vučeti. Šf. III. 615. Píchnutí včely. Vz Slov. zdrav. 401. Jak povstaly včely? Vz Sbtk. Výkl. 53. O řím. chovu včel. Vz Vlšk. 106. Vče- ličky chudobných kravičky. Rr. MBš. — Hádanka. Letí, letí ponad hory, samo sebe hutorí, nožičky má jako ráča a kriedelca jako ptáča. Mt. S. I. 138. Ptáček lítá a ne- hodí se k jezení. Vz Kvítek. Šidlo, bodidlo, po světě chodilo a domů nosilo. Brt. Dt. 152., Km. 1886. 752. — Včely, které se rojí před Janem, jsou lepší nežli po Janu. La- komým lidem se včely nedaří, brzy jim pomrou. Jedí-li novomanželé z jednoho ta- líře, nevedou se jim včely; Přehodí-li se roj včel růžencem nebo drobečky chlebo- vými, neuletí. Aby se včely časně rojily, nakapají místy před sv. Filippem a Jaku- bem na česlo ovčího mléka. Včely, které se vyrojily ua sv. Petra a Pavla, mohou ssáti z červeného jetele med. Kšť. Kdo trhá lipový květ a v. ho uštípne, má pře- stat trhati, koření (květ) by v nemocech neprospěl, ale spíše uškodil. Když se k vče- lám přihlíží, má se dáti pod úl vejce, aby budoucím rokem hodně medu měly. U N. Bydž. Kšť. Pověry o v. vz Mtc. XVI. 90., NZ. I. 334. V. ve významu a podání svato- janském. Vz Mus. 1891. 486. — V. česká, časopis. Vz Bačk. Písm. I. 381., 389., Tf. Mtc. 86. — V., souhvězdí. Vz Stč. Zem. 25. — V. Včelička = vstavač, rostl. Mor. Brt. Mllr 14.

366887   Včela Svazek: 8 Strana: 0458
Včela. Pověry k ní se táhnoucí vz v Zbrt. Pov. 168. Lidé se za ní táhli, jako včely do úlů (hojně). Kld. III. 208. Včely štípí, když jim ujímají. 131. Gr. 301. — V. Včeličky = kukačka, kukalka, zezulka, kukučí obrteľ (uh.), orchis, rostl. Brt. D. II. 505.

366888   Včela Svazek: 9 Strana: 0366
Včela dáva mäd, had jed; V. mäd, svada had; V. na jar zagrajciar; Na včely aký rok, tak na ovce; Včely dolu, murari hore; 1 včelka sa bráni atd. Vz Zát. Př. 372a. Pověry na Hořicku táhnoucí se k chovu včel. Vz Hoř. 148. Sr Zát. Př. XI. odst. 8. ?

366889   Včela Svazek: 10 Strana: 0473
Včela vyšla Kristu pánu z čela, vosa čertovi z nosa. Rizn. 63.

366890   Včelák Svazek: 4 Strana: 0572
Včelák, a, m. = včelař. Na Slov. —V., osob. jm.

366891   Včelák Svazek: 7 Strana: 1005
Včelák, a, m. = včelojed. Šír. Pt.

366892   Včelaňka Svazek: 4 Strana: 0572
Včelaňka, y, f. = bylina, die Melisse. Ms. ovc.

366893   Včelarský Svazek: 10 Strana: 0473
Včelarský med chybně m.: včelí. Věst. XII. 93

366894   Včelař Svazek: 4 Strana: 0572
Včelař, e, m., der Bienenzüchter, -mann, -meister, -wirth, Imker, Zeidler, Zeidel- meister. Kom. J. 394. V. pěstuje, ošetřuje atd. včely. Vz Včela. Které zvíře bylo by rádo včelařem? Medvěd. Šd. Vz Nástroje pro včelaře. — V. = krutihlav, der Wende- hals. Us. Kal.

366895   Včelař Svazek: 8 Strana: 0458
Včelař. V-ři vypovídají se ze Včelákova přes Rojovice do Úlovic. NZ. III. 229.

366896   Včelař Svazek: 9 Strana: 0366
Včelař (pták), vz Lejsek.

366897   Včelařiti Svazek: 4 Strana: 0572
Včelařiti, il, ení, Bienenzucht treiben. — kde. Zdařile ve včelínu v-il. Let. Mt. sl. IX. 2. 113.

366898   Včelařka Svazek: 4 Strana: 0572
Včelařka, y, f., die Bienenzüchterin, Zeidlerin. Jg.

366899   Včelařka Svazek: 7 Strana: 1005
Včelařka, včelička, včelůvka = hruška. Mor. Brt.

366900   Včelařský Svazek: 4 Strana: 0572
Včelařský, Bienenzucht-. V. spolek. Us. Dch.

366901   Včelařství Svazek: 4 Strana: 0572
Včelařství, n. = včelařské umění, cho- vání včel, die Bienenzucht. V-ím se zaná- šeti, se živiti. Jg. V. a chmelařství taktéž náleželo k hospodářství. Ddk. IV. 140. Vz KP. III. 296., S. N. Dějepis českého vče- lařství vz S. N. II. 315. O v. u Římanů vz Vlšk. 106.

366902   Včelařství Svazek: 7 Strana: 1005
Včelařství podběrné. J. Pitra. 1880 (spis.). V. v Čechách vz Ott. VI. 145. nn

366903   Včelesno Svazek: 4 Strana: 0572
Včelesno, a, n. = ve hvozdě zděná trouba ze zadního konce peci vstupující, die Sauge, Hölle in der Malzdörre. D.

366904   Včelí Svazek: 4 Strana: 0572
Včelí přirození, Bienen-. Rad. Zv. V. dílo, der Waben. Ktk. V. červ a) krúcený = zasedlý (ve vajíčku), b) bršený (včelka vylehlá). Us. Na Zlínsku. Brt. (Šd. ).

366905   Včelice Svazek: 4 Strana: 0572
Včelice, e, f., vz Včela.

366906   Včelice Svazek: 7 Strana: 1005
Včelice, e, f., eristalis, hmyz dvoukřídlý Vz Brm. IV. 492.

366907   Včelice Svazek: 8 Strana: 0458
Včelice, eristalis, moucha. Vz Ott. VIII. 715. a.

366908   Včeličí Svazek: 7 Strana: 1005
Včeličí, Bienen-. V. pilnosť. Dch.

366909   Včelička Svazek: 4 Strana: 0572
Včelička, y, f., vz Včela.

366910   Včeliční Svazek: 4 Strana: 0572
Včeliční, Bienen-. V. práce, váhavá. Zlob.

366911   1. Včelín Svazek: 4 Strana: 0572
1. Včelín, u, m. = včelník, 2., der Bienen- garten, das Bienenhaus. Na Mor. a Slov. Vz Včela.

366912   2. Včelín Svazek: 4 Strana: 0572
2. Včelín, u, m. = vůbec malá pozem- nosť, zahrada, chalupnická polnosť. U. Val. Meziř. Tč.

366913   3. Včelín Svazek: 4 Strana: 0572
3. Včelín, a, m., myslivna u Kojetína. Tč.

366914   4. Včelín Svazek: 4 Strana: 0572
4. Včelín, a, m., něm. Wčelin, samota u Velešína. PL. — V. = luka u Piňovic. Pk.

366915   Včelín Svazek: 7 Strana: 1005
Včelín, potok v pohoří karpat. Škd. — V., os. jm. Mus. 1886. 142., 653.

366916   Včelín Svazek: 8 Strana: 0458
Včelín, u, m. = včelník. 1519. Dml. List. 15.

366917   Včelina Svazek: 4 Strana: 0573
Včelina, y, f. = hrec k podkuřování včel, kouřník, Topf zum Räuchern. Us.

366918   Včelinec Svazek: 4 Strana: 0573
Včelinec, nce, m. = včelín, das Bienen- haus. Byl jest z jich v-ce, einer der Ihrigen. Bart. Pohľadajú každý v. každého včelara dvaraz do roka. Dbš. Obč. sl. 100. — V., stráň ve sloven. Gemarsku. Let. Mt. sl. IX. 2. 33.

366919   Včelinec Svazek: 9 Strana: 0366
Včelinec = včelník. Maš. ruk. 293a.

366920   Včelínek Svazek: 4 Strana: 0573
Včelínek, nku, m. = včelín. Chodila po v-nku, trhala jatelinku. Brt. P. 72.

366921   Včelínek Svazek: 9 Strana: 0366
Včelínek, nka, m., jm. místa u Liptálu na Mor Vck.

366922   Včelíny Svazek: 9 Strana: 0366
Včelíny, louky u Podhradí. Sbor. slov.

366923   Včeliti Svazek: 10 Strana: 0473
Včeliti, il, en, ení = v čelo postaviti. Tak korúhev Arnošt včelí. Baw. Ar. v. 4334.

366924   Včelka Svazek: 4 Strana: 0573
Včelka, vz Včela. — V. = čmelík, mor. včelka, slov. švehla, die Hühnerlaus.

366925   Včelka Svazek: 8 Strana: 0458
Včelka = včilka, včil. II Císařova. NZ. VI. 75.

366926   Včelkáj Svazek: 8 Strana: 0458
Včelkáj = včil. U Litovle. Brt. D. II. 111. B. Včelník, dracocephalum, rostl. Vz Ott. VII. 903.

366927   Včelna Svazek: 4 Strana: 0573
Včelna, y, f. = včelnice. Nadal je ně- kolika v-nami v Otěhřibech. Ddk. V. 35.

366928   Včelná Svazek: 4 Strana: 0573
Včelná, é, f., něm. Kolíne, ves u Vim- berka. PL.

366929   Včelnatosť Svazek: 7 Strana: 1005
Včelnatosť, i, f. = hojnosť včel, Bienen- menge, f. LObz. XIX. 219.

366930   Včelnatý Svazek: 4 Strana: 0573
Včelnatý, bienenreich.

366931   Včelné Svazek: 4 Strana: 0573
Včelné, ého, n., der Zeidelzins. Šm.

366932   Včelní Svazek: 4 Strana: 0573
Včelní = včelám náležející, Bienen-. V. koš, mol, D., červ, matka, chumel n. roj, V., úl. Aqu. V. roje, které padly před sv. Janem Kř., jsou nejlepší. Tč. Vz Včela. — V. hrádek, Bienenburg, samota u Jílového. PL.

366933   Včelnice Svazek: 4 Strana: 0573
Včelnice, e, f. = úl; též místo, kde se včely chovají, včelník. Jg. — V., Wčelnitz, ves u Jindř. Hradce. PL. Vz S. N. — V. řeka. Arch. II. 315. (Šd. ).

366934   Včelnice Svazek: 7 Strana: 1005
Včelnice. Byl z jejich v. (strany). Bart.

366935   Včelnička Svazek: 4 Strana: 0573
Včelnička, y, f., das Bienenthal, ves u Kamenice n. L. PL.

366936   1. Včelník Svazek: 4 Strana: 0573
1. Včelník, a, m. = včelař, 1107., V.; 2. žluva, pták, der Bienenspecht. Bern.

366937   2. Včelník Svazek: 4 Strana: 0573
2. Včelník, u, m. = včelnice, včelín.

366938   3. Včelník Svazek: 4 Strana: 0573
3. Včelník, u, m. = dračí hlava, draco- cephalum, der Drachenkopf. V. moldavský, d. moldavicum, kanarský, d. canariense. Rstp. 1180., Čl. Kv. 257., Slb. 331., FB. 62., S. N.

366939   4. Včelník Svazek: 4 Strana: 0573
4. Včelník, u, m. = dubravník, rojovník, matečník, melissa, marule, marulka, meduňka, medunice, meduň lékařská, melissa officinalis, die Melisse. Rstp. 1178., Čl. Kv. 255., Fb. 61.

366940   Včelný Svazek: 4 Strana: 0573
Včelný = včelní. A toho jest vyměřeno 65 lánóv i se dvěma zahradama včelnýma. Arch. II. 315.

366941   Včelochyt Svazek: 7 Strana: 1005
Včelochyt, u, m. = přístroj k chytání rojů, Binnenfangapparat, m. Dch.

366942   1. Včelojed Svazek: 4 Strana: 0573
1. Včelojed, a, m., pernis apivorus, sokol. Vz Frč. 362.

366943   2. Včelojed Svazek: 4 Strana: 0573
2. Včelojed, a, m. = včelní mol, der Immenwolf, pol. L.

366944   Včelojed Svazek: 7 Strana: 1005
Včelojed, a, m., vz Včelák (dod.).

366945   Včelojeď Svazek: 9 Strana: 0366
Včelojeď, pernis apivorus (luňák). Ott. XVI. 459b.

366946   Včelokrmný Svazek: 7 Strana: 1005
Včelokrmný. V. byliny. Vchř.

366947   Včelolupič Svazek: 4 Strana: 0573
Včelolupič, e, m., der Bienendieb.

366948   Včelomorka Svazek: 7 Strana: 1005
Včelomorka, y, f., broula, moucha. Ott. IV. 596., Brm. IV. 510.

366949   Včelomorky Svazek: 10 Strana: 0473
Včelomorky, braulidae, druh puporodek. Vz Ott. XX. 938.

366950   Včelovitý Svazek: 4 Strana: 0573
Včelovitý, bienenartig. V. hmyzi, antho- phila, die Blumenwespen. Nz.

366951   Včelovník Svazek: 7 Strana: 1005
Včelovník, a, m, sitaris, hmyz. Brm. IV. 145.

366952   Včelovník Svazek: 10 Strana: 0473
Včelovník, a, m., sitaris, brouk. Vz Ott. XXIII. 223.

366953   Včeložrout Svazek: 4 Strana: 0573
Včeložrout, a, m., der Immenvogel. Vz Vlha. Rk.

366954   Včeložrout Svazek: 9 Strana: 0366
Včeložrout, a, m. = všelojed (pták) Šír I. 42.

366955   Včelstvo Svazek: 4 Strana: 0573
Včelstvo, a, n. = včely, die Bienen.

366956   Včelstvokrmný Svazek: 8 Strana: 0458
Včelstvokrmný. V. rostliny. Duf. 266.

366957   Včeňuchati Svazek: 10 Strana: 0473
Včeňuchati, sr. vzčeňuchati. Mš.

366958   Včepiti Svazek: 4 Strana: 0573
Včepiti, il, en, ení, včepovati = hlubokým zachycením vložiti, einzapfen. Kln.

366959   Včepní Svazek: 4 Strana: 0573
Včepní peníze, v horn. peníze po zapla- cení výloh přebývající. Am., Pam. kut.

366960   Včepný Svazek: 10 Strana: 0473
Včepný. Na cupusech neodvedených včepných do 300 kop gr. se nachází. 1620. Listář 144. Sr. Včepní ve IV. 573.

366961   Včera Svazek: 4 Strana: 0573
Včera, na Mor. místy i včéra a včeraj (Brt. ), včíra (Háj. ), ve Slez. včeraj a vče- rajky (Šd. ), gestern, adv. Včera m. večera a to místo vBčera, kde b původní a zastu- puje; litev. vakar. Schl. Dle Prk. (ve Studii o dat. 16. ) jest v. lokal sg. jako doma; úpl- nější koncovka -âi uchovala se v mor. lo- kalu včeraj (Sš. P. 9. ), z ní pak vyvinulo se ai (?). Vz Doma. On v. v noci dlouho bděl. To se v. stalo. Kom. Ne v. jest před houserem běhal. Prov. Ode včera, ode včíra. Us. Jg. Pověz mi, synečku, kdes v. večír byl? Galanečko moja enom na pro- tivá; Včeras byla matičena (= matčina) a dneska juž se (jsi) moja žena. Sš. P. 310., 798. (Tč. ) Včera týden pohřeb měla. Brt. S. 23. To jsem řekl včera (v. jsem to při- sliboval, ale dnes už ne). Us. Dbvr. Mnozí sú dněs ve věčnosti, kteří žili včera. Us. Tč. Přiepis, kterýžs mi poslal, v. tepruv po obědě jest mi přinesen; V. v samý večer přijel jest služebník mój. Arch. II. 35., IV. 410. V. večer okolo dvou hodin na noc do Prahy jsem přijel. Žer. 1591. Včera a před vče- rajším dnem. Bj. Přišly, aby ohledaly hrob, to jako v. večer. Hus. II. 135.

366962   Včera Svazek: 7 Strana: 1005
Včera, vBčera heri z večerB, lit. vaka- ras. Mkl. aL. 24. Cf. Mkl. Etym. 376. b. Včeras přišel (říkají tomu, kdo něco ne- zná) ? Km. Cf. Včerejší (dod.). V. týden pohřeb měla (zde má v. attributivní plat- nosť). Vz Brt. D. 162.

366963   Včera Svazek: 8 Strana: 0458
Včera. O tvaru vz Gb. H. ml. I. 154.

366964   Včeraj Svazek: 4 Strana: 0573
Včeraj, vz Fčera.

366965   Včerajky Svazek: 4 Strana: 0573
Včerajky, vz Včera.

366966   Včerajšek Svazek: 4 Strana: 0573
Včerajšek, šku, m. = včerejšek. Na Mor. a Slov. a ve Slez. Před včerajškem. Šd., Tč. Vz Včerajší, Včerejšek.

366967   Včerajší Svazek: 4 Strana: 0573
Včerajší = včerejší. Vz Včerejší, Vče- rajšek. Tá sa ho opýtá: Že či bola dobrá tá včerajšia večera? Dbš. Sl. pov. I. 231. Tisíc let před tvýma očima jako den vče- rajší, jenž jest minul. Hus II. 178.

366968   Včérajško Svazek: 7 Strana: 1005
Včérajško = včerejšek. Po v-šku, před v-šky. Od v-ška ráno sem doma nebýł. Mor. Brt. D. 284.

366969   Včeraly Svazek: 4 Strana: 0573
Včeraly, dle Dolany, něm. Wčeral, vos u Uher. Hradiště.

366970   Včerejšek Svazek: 4 Strana: 0573
Včerejšek, ška, m. = včerejší den, der gestrige Tag. Od v-ka. Us. Na v-k jsme přijeli. Předv-kem. Jg. Od v-ška voda padá; Od v-ka jsem ještě nic nejedl. Us. Tč. To je ještě ze v-ška. Us. Dch. Do v-ška byl úplně zdráv. Us. Tč. Včerejšek není dnešek. Tč. Honí se za včerejškem (je blázen). Us.

366971   Včerejší Svazek: 7 Strana: 1005
Včerejší. Mám oči v. (nevyspalé). Brt. Co's v. (že to nevíš) ? Vz Včera (dod.). Km.

366972   Včerejší Svazek: 8 Strana: 0458
Včerejší. Je na vždy ztracen den v. a zítřka který z nás as dosáhne? Brab. 136.

366973   Včerejší lépe Svazek: 4 Strana: 0573
Včerejší lépe než: včeřejší, ač máme: zejtřejší, der gestrige Tag. Zbytky v-ší ve- čeře. Ddk. II. 230. V. den. Hledá v-ho dne (= hledá, čeho nalézti nelze. Někde při- dávají: a on minul. ) Vz Ztřeštěný. Prov. V. noc. D. Cos včerejší (n.: Cos včera při- šel? — Vz Hloupý)? Ros., Č. Vdyť nejsem v. ! Bern. Vz Nynější.

366974   Včerejšní Svazek: 4 Strana: 0573
Včerejšní = včerejší. U Turn. Zl.

366975   Včerom Svazek: 4 Strana: 0573
Včerom, za včerom = včera. Ktorie že ste šitko boli na tej svadbe za včerom? Na Slov. Sd.

366976   Včerpaný Svazek: 7 Strana: 1005
Včerpaný, eingeschöpft. V. voda, vzduch. Us. Pdl.

366977   Včerpati Svazek: 4 Strana: 0573
Včerpati, einschöpfen. — co odkud kam. Z hrnce do hrnce vodu v. Us. Tč.

366978   Včesati Svazek: 4 Strana: 0573
Včesati; včesnouti (včísnouti), snul a sl, ut, utí; včesávati, včesovati. Ros. — co kam odkud: vlasy na čelo, za ucho, s čela. Tč.

366979   Včeť Svazek: 4 Strana: 0573
Včeť = včíti. Na Slov. Ssk.

366980   Včetně Svazek: 4 Strana: 0573
Včetně = v to počítaje, v to pojímaje, v to zahrnuje, einschliesslich, inklusiv. J. tr., Nz., Šim. 11., 48. Od r. 1159. až do r. 1177. včetně vyskytuje se v listinách Kunrat. Ddk. III. 292. Může zajisté částice až buď včetně, buď výlučně vzata býti. Sš. I. 142. (Hý. ).

366981   Včetný Svazek: 10 Strana: 0473
Včetný = co se včitá. Přídavek osobní není včetný do pense (einziehbar) Pokr. 1886. č. 18.

366982   Včieti Svazek: 7 Strana: 1005
Včieti, incipere. Hank. Sb. 429. Včě sě ve mně radovati. Hr. rk. 187. Dle opravy Opatrného. Vz List. fil. X. 133.

366983   Včieti Svazek: 10 Strana: 0473
Včieti, vz Včíti.

366984   Včíhnouti Svazek: 4 Strana: 0573
Včíhnouti, hnul a hl, uti = vjíti, hin- einkommen. Ros.

366985   Včil Svazek: 7 Strana: 1005
Včil, včul, včile = nyní, teď, zřídka hned. Jag. Arch. XII. 187. V., včile, včilej, vči- lejky, včilek (laš), včilék, včiléky (v Pod- luží), včiléj, včilkaj (slov., val.), Brt. D. 177, včilečky. Slyš mé slovo včilě. Pravn. 1189. Měľs zdávna i máš nyní včilě. Ib. 1823., 2398. O včile vz Čilý, Jag. Arch. XII 187., Krok (nový) IV. 48.

366986   Včil Svazek: 8 Strana: 0458
Včil: Milej (Pastr. L. 109.), včelkáj (u Li- tovle), včile, včilečky, včilej, včilejky (Pastr. L. 109.), včili, včilka, včilkaj, včilké (Brn.), včilkék, včilkom (Brn.), včilkum, včul (Pastr. L. 109.).

366987   Včil Svazek: 10 Strana: 0473
Včil, vz Číla. Posud na Mor. adv. Také: včul, hanácky včel, na Slov. včil a včul. Vz Rozp. fil. 32.

366988   Včilajšek Svazek: 7 Strana: 1005
Včilajšek, šku, m. = včilejšek. Koll. Zp. I. 372.

366989   Včile Svazek: 8 Strana: 0458
Včile, vz předcház. Včil.

366990   Včile, včil Svazek: 4 Strana: 0573
Včile, včil, komp. včileji; přehlasováním z v čule. — V. = rychle, bystře (ale v tomto smyslu se ho už neužívá), rasch, schnell. Ovoce včile dospělo. Výb. I. 171. V. nebo včul m.: v čile vyskýtajícího se v EZ. ve smyslu rychle, nebo m.: v čulě, lokalu to s předložkou v od neurčitého adj. čul, a, o, přehlaseně čil, a, o, pošlého ze slovesa čiji — číti. Ht. Zv. 63. — V., včilej, včilkaj, včilky, včilka, včile, včilejc, včilek = nyní, teď, hned, jetzt, sogleich. Na Slov. a Mor. a ve Slez., na Slov. včul atd. Vck., Tč., Klš., Pk., Šd. Včil přišel. Bern. Od včil, od včile, von nun an, von jetzt an; od včilka, od včilejška; před včilem tu byl, právě odešel; po včil, bis jetzt; před včil odešel. Na Ostrav. Tč. Až včil = až teď, až nyní. Kda. I. 93. Ten dělá včile na poli; Muž mój včile jest doma byl. NB. Tč. 39., 121. Včil mládenci nastávajú, do mší svatých v karty hrajú; Milúnká děvečko, potěš mé srdečko; Prvej sem těšila, včilej už nemožu; Zvonily by tobě ty turecké zvony, včil ťa budú žráti ty morské potvory; Pověz, děvčico, budeš-li moja? Ei budu, budu, ale to ne včil, počkaj, šohajku, až si podívčím; Měla jsem galánů jak maku drobného a včilej já smutná už nemám žádného; Včilej sem, má milá, na tebe zapomněl; Včil ja juž musim być tvojum manželkum; U mamy si jedla žitne halušečky a včilej musiš jesť dosť chore klusečky; Včilej sem sa vdala, starého si vzala, včilej mosím doma byť; Prve's mě vodil od města k městu, včilej mě vodíš čertovú cestú. Sš. P. 45., 94., 146., 228., 235., 263., 425., 470., 494., 532. (Tč. ). A včilka, jak vidím, vzíti se (= si) mě ne- smíš. Čes. mor. ps. 184.