2001   Amolans Svazek: 1 Strana: 0024
Amolans, u, m., něm., šp. m. jednou jedna, tabulka násobicí (násobilka). — Am. = dlouhý, nesmírný účet. Šr. O tom, kdo zle pochodil, říká se: Už je u pr. Ae s amolancem m. oškrábal kolečka, doševčil, dokupčil atd.

2002   Amolanz Svazek: 7 Strana: 1185
Amolanz. Už je v koncích s a-cem = dodělal, prodělal, neví si rady. Us. BPk Vz Ajnmolanz.

2003   Amoletka Svazek: 8 Strana: 0004
Amoletka, y, f. = děvče. V mluvě praž. Pepíků. Herm. Bod. Praž. 39.

2004   Amomice, e Svazek: 5 Strana: 0902
Amomice, e, f. A. srdeční, amomum car- damomum, das Kardamom. Šm.

2005   Amonien Svazek: 9 Strana: 0004
Amonien, u, m. Přičiniž k tomu tolikéž amonien. Maš. ruk. 182 a.

2006   Amor Svazek: 1 Strana: 0024
Amor, a, m., Amorek, rka, m., Mílek, bůžek lásky.

2007   Amor Svazek: 10 Strana: 0553
Amor, u, m., druh leštidla kovů. Us.

2008   Amoretky Svazek: 5 Strana: 0902
Amoretky, ů, m., Amoretten, sošky.

2009   Amorfism-us Svazek: 5 Strana: 0902
Amorfism-us, u, m., z řec, beztvarnosť Vz Šfk. 736.

2010   Amorfní Svazek: 5 Strana: 0902
Amorfní, beztvamý, amorph. A. těleso. ZČ. I. 249., Schd. I. 275., S. N.

2011   Amort Svazek: 5 Strana: 0902
Amort, a, m. A. Vavř. 1799. Vz Jg. H. 1. 530., Jir. Ruk. I. 14.

2012   Amort Svazek: 7 Strana: 1185
Amort Vavř. Cf. Mus 1892. 333.

2013   Amortisace Svazek: 1 Strana: 0024
Amortisace, e, f., umrtv-eni, umoření li- stiny, zvláště dlužních úpisův. Amortisation. — Amortisovati co: list (umořiti, umrt- viti). Rk. Amortisiren.

2014   Amortisace Svazek: 5 Strana: 0902
Amortisace. Za umrtvení přidej: uhra- žení. Hra. Vz S. N.

2015   Amortisační Svazek: 5 Strana: 0902
Amortisační, Amortisations-. A. kvota. Kaizl.

2016   Amortisovati Svazek: 5 Strana: 0902
Amortisovati. Přidej: uhraditi, Hra. — co čím.

2017   Amos Svazek: 5 Strana: 0902
Amos, a, m. f asi 1522. Vz Jir. Ruk. I. 14., Sbn. 771., S. N. — A. Komenský. Vz Komenský.

2018   Amosenci Svazek: 9 Strana: 0004
Amosenci. Vz Ott. IL 191.

2019   Amosenec Svazek: 5 Strana: 0903
Amosenec, nce, amosit, a, pl. -té, m.= přívrženec sekty Amosovy (z r. 1490.) v Če- chách. Vz více v Gl. 2.

2020   Amosit Svazek: 5 Strana: 0903
Amosit, vz Amosenec.

2021   Ampák Svazek: 5 Strana: 0903
Ampák, u, m., evodia, die Evodie, rostl. A. šírolistý, e. latifolia, protizimničný, e. febrifuga, úzkolistý, e. triphylla. Vz Rstp. 275.

2022   Ampažúra Svazek: 9 Strana: 0004
Ampažúra, y, f. = kořalka. Us. fiakrů. Kukla. 134.

2023   Ampelit Svazek: 5 Strana: 0903
Ampelit, u, m. = břidlice kamenečná, der Alaunschiefer. Vz S. N.

2024   Ampere Svazek: 10 Strana: 0003
Ampere, ru, m. = jednota intensity elek- tromotorické síly (intensita proudu procháze- jícího za elektromotorické síly jednu voltu vodičem o jednu ohmu odporu). Vz Vot. 165.

2025   Amp?remeter Svazek: 7 Strana: 1185
Amp?remeter = přístroj k měření proudu elektrického. Nár. listy.

2026   Ampermetr Svazek: 10 Strana: 0553
Ampermetr, u, m. Vz Vstnk. XIV. 674.

2027   Amph Svazek: 1 Strana: 0024
Amph . . ., vz Amf ....

2028   Amplifikace Svazek: 1 Strana: 0024
Amplifikace, e, f., z lat., rozvedení, roz- šíření. Rk. A-tion, Erweiterung.

2029   Amplifikace Svazek: 5 Strana: 0903
Amplifikace. Přidej: A., exaggerace = hromadění slov souznačných. Slíbil jim svou víru i česť. Let. 44. Jiné naděje a důvěr- nosti nejsem. Žer. Města pražská měla hořkosť a kyselosť mezi sebou. Let. 76. Týž artikul v sobě obsahuje a zavírá. Žer. (KB. 240.). Vz S. N., Jg. Slnosť. 55., 164.

2030   Amplifikace Svazek: 7 Strana: 1185
Amplifikace Cf. Jg. Slnosť 55., 164.

2031   Amplissim-us Svazek: 1 Strana: 0024
Amplissim-us, a, m., lat., nejváženější, vysoce důstojný; titul vyšších kněží, pre- látův a pod.

2032   Amplituda Svazek: 5 Strana: 0903
Amplituda, y, f. A. n. rozběh teploty denní; a. či odchylka roční. Stč. Žem. 518,, 522. A. = dvojnásobný úhel elongační. ZČ. I. 130. Cf. Mj. 157.

2033   Ampula Svazek: 8 Strana: 0004
Ampula, pampula = sušené ovoce zava- řené. ČT. Tkč. — A. — menší láhev podoby baňaté s hrdlem úzkým. Hrš. Nach. I. 357.

2034   Ampula Svazek: 9 Strana: 0423
Ampula, y, f. Vz I. Přisp. 4. S ampulami a s kropáči. Hus I. 77.

2035   Ampule Svazek: 5 Strana: 0903
Ampule, e, f. = lampa, kahan, die Ampel (bei der Gasbeleuchtung).

2036   Ampule Svazek: 10 Strana: 0004
Ampule v lučbě = skleněná nádoba, široce zahrdlitá. Zach. Test. 143., 18. Vz Ampula v I. Přisp. 4.

2037   Ampulka Svazek: 5 Strana: 0903
Ampulka, y, f., das Messkännlein. Rk.

2038   Ampulla Svazek: 5 Strana: 0903
Ampulla, y, f., lat., jistý prostor v uchu vnitřním. Vz Slov. zdrav. I. 12.

2039   Amputace Svazek: 1 Strana: 0024
Amputace, e, f., z lat., úřez, ujmutí údu. Rk. Amputation, das Abschneiden. — Ampu- tovati někomu něco čím: nohu nožem. — pro co: pro rozdrcení kosti. — u čeho: nohu u kotníku. — v čem: v nemocnici, nohu v stehně. Us. Amputiren, abschneiden.

2040   Amputace Svazek: 5 Strana: 0903
Amputace. Přidej: Vz Slov. zdrav. I. 12., S. N.

2041   Amputační Svazek: 5 Strana: 0903
Amputační, Amputations-. A. nůž. Us.

2042   Amrhele Svazek: 1 Strana: 0024
Amrhele, e, f., amarelle, amarelka, ha- mrale, hamrhle, hamrně. Šp. Vz Amarelle.

2043   Amrhele Svazek: 5 Strana: 0903
Amrhele. Přidej: Vz Rstp. 479.

2044   Amrta Svazek: 5 Strana: 0903
Amrta, y, f. = živá voda. Vz Sbtk. Rostl. 78., 79.

2045   Amslerovka Svazek: 9 Strana: 0004
Amslerovka, y, f., druh ručnice. Ott. XIII. 188 b.

2046   Amsterdam Svazek: 1 Strana: 0024
Amsterdam, Amsterodam, a, ni.; -dám- ský. Kom. Město v Holandsku.

2047   Amsterdam Svazek: 9 Strana: 0004
Amsterdam či Amsteldam? Vz Krok. 1897. 361. Šel až do Amstrdamu = daleko. Hoř. 88.

2048   Amtstak Svazek: 10 Strana: 0004
Amtstak, U, m., něm. — den úředního řízeni. Už nebude žádný a., vrchní už ne- bude rychtáře peskovat. Zvon III. 722.

2049   Amulet Svazek: 1 Strana: 0024
Amulet, u, m.; závěšek, návěšek (kou- zelný) na hrdle. Rk.

2050   Amulet Svazek: 5 Strana: 0903
Amulet. Přidej: Amuletka, amulet, arab. hamalet = závěsek t. j. věc, kterou dle zvyku pradávného lidé pověrčiví pro od- vrácení nehod a pro pomoc v různých pří- hodách při sobě nosí. KB. 315. Biřměnka, svatoska, škapulíř, amuletka, madonka, der Ostergroschen = mince s obrazem svatého a propovědí jakožto upomínka na křesť, biřmování atd. Us. Talisman = plodina pří- rodní i výrobek umělecký propůjčující tomu, kdo ji má, moci nadpřirozené; amulet toliko od zlého zachraňuje. Brt. A. římské a řecké, vz Vlšk. 187., 227., 242. A-ty čukočské, eskymácké. Vega II. 26., 122., 195.

2051   Amulet Svazek: 7 Strana: 1185
Amulet. Cf. Zbrt. 15.

2052   Amulet Svazek: 8 Strana: 0004
Amulet ve starší době. Vz Zbrt, Pov. 44. nn.

2053   Amulety, amuletky Svazek: 5 Strana: 0903
Amulety, amuletky, moučné jídlo. Vz Omelette.

2054   Amuli-us, a Svazek: 1 Strana: 0024
Amuli-us, a, m., strýc Romulův.

2055   Amumky Svazek: 5 Strana: 0903
Amumky, pl., f., amomum cardamomum, rostl. Bern.

2056   Amur Svazek: 5 Strana: 0903
Amur, a, m., největší řeka vých. Sibiři. Vz S. N.

2057   Amursko Svazek: 5 Strana: 0903
Amursko, a, n. = krajina vých. Sibiři. Vz S. N.

2058   Amusement Svazek: 5 Strana: 0903
Amusement (amysman), u, m., fr. = zá- bava, die Unterhaltung, Belustigung. Ve vojenství = škádlení, zaneprazdňování. S. N.

2059   Amydlia Svazek: 5 Strana: 0903
Amydlia, e, f. Čs. lk. X. 307., 315., 324., 331., 338.

2060   Amygdala Svazek: 7 Strana: 1185
Amygdala, y, f., lat. = mandle. Hank. Sb. 366.

2061   Amygdalin Svazek: 5 Strana: 0903
Amygdalin, u, m., v lučbě = hořce chut- nající látka obsazená hl. v hořkých mandlích, der Amygdalin. Nz. Vz Šfk. 568., Šfk. Poč. 586., KP. IV. 680., Slov. zdrav. I. 12., S. N.

2062   Amygdalový Svazek: 7 Strana: 1185
Amygdalový. A. kyselina Vz Rm. II. 340.

2063   Amykly Svazek: 1 Strana: 0024
Amykly, get. Amykel, f., pl., mě. v La- konii.

2064   Amyl Svazek: 5 Strana: 0903
Amyl, u, m., v lučbě, der Amyl. Nz.

2065   Amylacetat Svazek: 8 Strana: 0004
Amylacetat, u, m., v lučbě, Vstnk. III. 286.

2066   Amylalkohol Svazek: 7 Strana: 1185
Amylalkohol, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 260.

2067   Amylalkohol Svazek: 10 Strana: 0004
Amylalkohol, u, m. v lučbě. Vstnk. XII. 49.

2068   Amylamin Svazek: 5 Strana: 0903
Amylamin, u, m., čpavá a žíravá tekutina, der Amylamin. Vz Šfk. 616.

2069   Amylen Svazek: 5 Strana: 0903
Amylen, u, m., v lučbě, der Amylen. Čs. lk. II. 46. Vz Šfk. 508.

2070   Amylenglykol Svazek: 7 Strana: 1185
Amylenglykol, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 293.

2071   Amylenhydrat Svazek: 7 Strana: 1185
Amylenhydrat, u, m., v lučbě. Vz Rm. 1 263.

2072   Amylglycerin Svazek: 7 Strana: 1185
Amylglycerin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 311. -an přípona. Cf. Gb. Ml. I. 59.

2073   Amylmerkaptan Svazek: 8 Strana: 0004
Amylmerkaptan, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 23.

2074   Amylnatosírkový Svazek: 5 Strana: 0903
Amylnatosírkový. A. kyselina. Amyl- oxydschwefelsäure. Nz.

2075   Amylnatý Svazek: 5 Strana: 0903
Amylnatý, Amyl-. A. kysličník, das Amyloxyd. Nz. A. vodíkosirník. Nz.

2076   Amylnitrit Svazek: 5 Strana: 0903
Amylnitrit, u, m., lék. Vz Slov. zdrav. I. 12.

2077   Amylodextrin Svazek: 8 Strana: 0004
Amylodextrin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. III. 11.

2078   Amylodithioničný Svazek: 5 Strana: 0903
Amylodithioničný. A. kyselina, die Amyl- dithionsäure. Nz.

2079   Amyloid Svazek: 5 Strana: 0903
Amyloid, u, m., das Amyloid, v lučbě. Vz Šfk. 557.

2080   Amyloidledvin Svazek: 8 Strana: 0004
Amyloidledvin, u, m., v lučbě, Vz Vstnk. III. 386.

2081   Amyloidní Svazek: 5 Strana: 0903
Amyloidní tělisko. Čs. lk. II. 47. A. játra, die Speckleber, ledvina, die Speckniere. Nz. lk., Čs. lk. VII. 230.

2082   Amyloin Svazek: 8 Strana: 0004
Amyloin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. III. 10.

2083   Amylon Svazek: 5 Strana: 0903
Amylon, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 515., Schd. I. 397.

2084   Amylosíran Svazek: 8 Strana: 0004
Amylosíran, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 408.

2085   Amylovodík Svazek: 5 Strana: 0903
Amylovodík, u, m., nejlehčí ze všech známých tekutin, zápachu příjemného, oma- mujícího. Vz Šfk. 509.

2086   Amylový Svazek: 5 Strana: 0903
Amylový alkohol, der Amylalkohol. Nz. A. merkaptan, Amylmercaptan. Nz.

2087   Amymon-e Svazek: 1 Strana: 0024
Amymon-e, y, f.; dcera Danaova,

2088   Amyn Svazek: 10 Strana: 0004
Amyn = amen. Šb. D. 56.

2089   Amynt-as Svazek: 1 Strana: 0024
Amynt-as, y (a), m. Dle Despota, - Amyntovič. — Filipp.

2090   An Svazek: 7 Strana: 1185
An, ana, ano. D. Lhrg. 267., 269., Gb. Ml. II. 48., 196. An a ano bývá pro všecky rody a obě čísla, Vz Brt. Ruk 86. An m. inft. po viděti, uzříti, nalézti. Vidouce, ano němí mluví. Vz D. Lhrg. 317. Lidé, an (jenž, co) to viděli (m.: kteří, již). Gb. Ml. II. 89. 6. a. V spisovné řeči užíváme z pra- vidla vazeh shodných : kteří, již, am. Ib. 90.

2091   An Svazek: 8 Strana: 0004
An = hle. V Hačávsku. Phľd. 1894. 127.

2092   An Svazek: 9 Strana: 0004
An z: a on, ana, ano. O skloňování vz Gb. H. ml. I. 1. 453. Položí (ten kámen) na čéši, ana plna vody. Maš. ruk. 292 a.

2093   -an Svazek: 9 Strana: 0004
-an u jmen obyvatelů. Vz List. fil. 1899. 452.

2094   An Svazek: 10 Strana: 0004
An spojka ve spisovné řeči Palackého. Vz Mtc. 1901. 376. Sr. Baw. 430.. Chč. S. II. Slovník 2.

2095   -an, -an Svazek: 5 Strana: 0903
-an, -an. Ve 4. ř. po 125. přidej. Hlucháň (převzdívka), slepáň, peršáň, ryzáň, čeláň, sopláň, šurpáň, šoráň. Na Zlínsku. Brt. D. 143. Sršán, bečán, burián, chřtán atd. Vz Prk. Přisp. 26. Tam vz také o -an a cf. -ák. — V 8. ř. po Pražan přidej: St mění se v šť: město — měšťan. Vz -janín. — V ř. 21. oprav čan v: -čan. — Jména v -an mají v nom. pl. místy na Mor. -aně: Pase- čaně, Rožnov'ane. Brt. D. — an a án mění se místy na Mor. v un: vruna, žbun — žbuna, barun, bocun, škobrunek (skřivánek), mary- junek, kasunka, Junovice. Vyňata jest ad- jektivní přípona: jany: trňany, skuřany (kožený), měďany. O sobě: na zuď (zad) = na zpátek. Brt. D. 112., 102.

2096   -aň, -áň Svazek: 8 Strana: 0004
-aň, -áň, příp. jmen osob.: Duchaň ( Du- choslav), Hodaň (z Hodislav), Petráň (z Petr), Kobáň (z Jakob). Vz Kbrl. Sp. 11. Hlucháň, Socháň. Kbrl. Dmžl. 13.

2097   -an, -an Svazek: 9 Strana: 0004
-an, -an: bocan, hubaň, řepaň. Sr. Lor. 34.

2098   An, ana, ano Svazek: 1 Strana: 0025
An, ana, ano, m. a on, a ona, a ono. Zá- jmeno on, ona, on stojí po spojce a a utra- cuje o. Proč? vz Průzev, A. — Poněvadž z: a on, a ona, a ono povstalo, proto se ho jen tehdy užívati má, když podmět v třetí osobě jest. Vidím ho, an (a on) pláče. „Vidím tě, an pláčeš," jest tedy chybné, poněvadž nemohu říci: Vidím tě a on pláčeš. „Vidíš mě, an pláči," jest z též příčiny chybné, neb nemohu říci: Vidíš mne a on pláči. — An při mužském, ana při ženském, a ano při střed- ním rodě. Chybné tedy. Vidím matku, an pláče (m. ana); vidím dítě, an pláče (m. ano). An se vůbec zbytečně užívá pro všecky rody a oba počty: Vidím bratry, an jdou (m. ani, a oni); vidím sestry, an jdou (m. any, a ony); vidím holoubata, ąn létají (m. ana, a ona). On sem, an tam. Št. Jest tedy an = a on, ana = a ona, ano = a ono, ani = a oni, any = a ony, ana = a ona. An je tudíž to- liko pro třetí osobu mas. sg. a klade se nej- více po slovesech viděti, znáti etc. a z pra- vidla se slovesem v čase přítomném. Nalezl je, ani spí. Vz Čas přítomný a násl. — An, ana, ano, ani, any, ana jsou nominativy a jiných pádův nemají. — Vz Věta podstatná spoj- ková a: Ano (na konci). — Užívá se ho: 1) — tedy, něm. so. Jako stín při západu slunce: ohlédneš-li se naň, anť pojednou zmizí. Br. Pohledí-li na zemi, anať se třese. T. Potom umře matka jejie, ana poče sě mu- čiti. Kat. 1116. — Kom., Háj. 2) = a, ba. An i to sv. Augustin praví, že dítky; skrze křest a víru kmotrův jsou nevinné. Stelc. — D., Ros., Kom., V. 3) = kterak, že, ježto; něm. wie, dass. Uzřel Marii, ana stoji. Jg. Viděli jsme, ano se slunce zatmělo. V. Když uzříte, any se tyto věci dějí. Uzřel, ano lože jeho sprostně přikryto jest. Pass. Viděl, an muž stoji naproti němu. Br. Vieš hyn Katarínu, ana v kraji smutná chodí. Kat. 756. Uzřel lodi, any stojí u jezera. Br. Slyšel jej, an čte. D. — Ros., Jel., Solf. — Pozn. Po časo- slovech : viděti, uzříti, spatřiti, slyšeti, nalez- nouti atd. opisuje se v tomto případě infi- nitiv a přechodník často slovem: an. Uzřel dítě, ano pláče. Vidouce, ani němí mluví. 4) =- když, něm. wenn, waehrend, indem, als, da; lat. quum. Nalezl je, ani spí. Br. A když Byl ten kšaft čten, potom statek po- pisován a ono se peněz nenašlo žádných, já mu řekla, proč jste pak do toho kšafta pe- níze postavili, a ono se žádných nenašlo. Sved. 1570. Uzře Býky, ani plameny z sebe vypouštějí. Troj. K lodi jsme přijeli, ani již plachty rozkládali. T. Když David hudl před Saulem, ano jeho trápí zlý duch, ihned mu jest odlehčil tehdy. Št. Přišli k hrobu, an již slunce vzešlo. Br. — Háj., V., Br., D., Kom. 5) —. ježto, kdežto, ačkoli; něm. da, da doch; lat. quum. Utíká, an ho nehoní. D. Já řekla: Co mu tak hrubě laješ, an před tebou do domu utíká. Sved. 1569. 6)= protože, po- něvadž; něm. weil, da; lat. quum, quia. Zmokl, ano pršelo. I). Nic jistého se říci ne- může, ani vykládači jsou v rozepři. T. 7) = za- tím, ale, však; něm. aber, unterdessen. Jat' jsem jistě řekl, že ty sobě umyslíš . . ., ano pak zpět. Br. Vůl hází rohem prsť do nebe, ana na hřbet mu padá, Č. — Jg., Mkl. S., 79. 8) An s imperativem jest chybné. Ať udají svůj byt, ani potrestáni buďtež. Lépe: jinak potrestáni buďtež. Bs. 9) Vedlé an stává: a on. A viděl je a oni se s těžkostí plavili. Br. Ohledal ten kord a on byl ukrvavený na konci. Svěd.

2099   An, ana, ano Svazek: 5 Strana: 0903
An, ana, ano. Str. 20. a. ř. zd. 14. Přidej : Kdyby kto nevěřil ničemu, an by se ne- mohl i mluviti naučiti. Št. Vrátil se k němu holub, an vztáh ruku svú popadl jej. BO. — Ib ř. zd. 12. Přidej: Kněžiata volati budú, ano všecko vojsko slyší; Volala jsem, an mi neotpověděl; Otroka mého volal jsem, an mi nic neotpověděl. BO. — Ib. ř. zd. 3. Přidej: Viděl jsem, ano (an) skopec stáše před jezerem; Viděl jsem, ano diera ve stěně; Vida jednoho, an chud, dal jemu střiebro. BO. Viděl jsem, ano jedna hvězda s nebe spadla. ZN. Uzřel děvečku, ana u studnice šaty peře. V. Nalezla, ano dietě umřelo. Bj. Uzřel ji, ana podlé něho stojí. GR. Kniha má dva obrazy vytisknuty, jeden, an bratr nemocen na loži leží, druhý, au již na marách mrtvý leží. Štr. Viem, ež vieš hyn Katerinu, ana v kraji smutná chodí. Kat. 757. Cf. Gb. Uv. 22. — Str. 25. b. ř. sh. 14. Přidej: I dala jemu píti; an sě napiv i vece jej. BO. Ráno vstali, ano slunce vzešlo; Nalezl jeho, an na vrchu hory sedí. Bj. To sukno vzebrali jsú kupcóm, ani jedú z jar- marku. Pč. 17. Vyli na hlavu jeho, an se- dieše. ZN. Potkal se s nimi, ani již z hory vyjížděli. Bart. Nějací lotříkové napadli ho u jezera, an napájí koně. V. — Ib. ř. sh. 18. po 1569.: Běží, ano jeho ižádný nehoní. BO. — Ib. ř. sh. 21. Přidej: Mě pohonila k duchovnímu právu pro sirotky, ani ještě let nemají. Půh. I. 165. Ano ji bolí, volá. BO. Když David hudl před Saulem, ano jeho trápí zlý duch, inhed mu jest odlehčil tehdy. Št.

2100   An tam Svazek: 5 Strana: 0909
An tam = hen tam. Slov. Gemer. Rr. Sv.

2101   An-us Svazek: 5 Strana: 0911
An-us, u, m. = řiť. Vz Čs. lk. III. 151., V. 127., VI. 110., IX. 7., X. 384.

2102   Ana Svazek: 1 Strana: 0025
Ana, vz An. — 2) Přípona subst. fem., smetana. Mkl. B. 125.

2103   -ana Svazek: 5 Strana: 0904
-ana, přípona subst. fem.: smetana. Mkl. B. 125. Strojana, Křížana, Bujana, Chovana. Kld. I. 16.-17.

2104   -aňa Svazek: 5 Strana: 0904
-aňa (-anja), příp. subst. fem.: kabaňa, chrobaňa, kubaňa. Na Zlinsku. Brt.— -aňa tvoří přezdívky a) mužské = áň (-oň, -oš): hatłaňa, šmatłaňa, špihłaňa, švidraňa, žebraňa (nezbedný žebrák), b) ženské = ěna: drdłaňa, drchłaňa (s rozdrchanými vlasy), frflaňa (reptavá), gajdaňa (rozgajdaná, rozkasaná), krkaňa (val. hloupá ženská), pantaňa a) leda švadlena b) osoba, která pořád pance, se mýlí, šantaňa (ženská n. kráva šantavé, klá- tivé chůze), c) věcné: chrobaňa n. škrobaňa, kabaňa (škaredý kabát), krbaňa (střep), kvo- kaňa (slepice krákorající), łebaňa (veliká hlava). Brt. D. 143. Šmuraňa (kráva se šmoury sivými). Kld. I. 16.

2105   -aňa Svazek: 8 Strana: 0004
-aňa, příp. jmen osob.: Zubaňa, Klvaňa. Vz Kbrl. Dmžl. 13.

2106   Anabaptista,y Svazek: 1 Strana: 0025
Anabaptista,y, m., z řec., novokřtěnec. Jg.

2107   Anabas-is Svazek: 1 Strana: 0025
Anabas-is, e, f., válečné tažení od moře do vnitř země. Rk.

2108   Anaemie Svazek: 5 Strana: 0904
Anaemie, e, f., z řec. = chudokrevnosť, blednička. Čs. lk. I. 122., III. 388., 255., 317., 318., Slov. zdrav. I. 13.

2109   Anaemin Svazek: 10 Strana: 0553
Anaemin, u. m., z řec., léčivo. Us.

2110   Anaerobové Svazek: 8 Strana: 0004
Anaerobové, druh mikroorganismů. Vstnk. III. 251.

2111   Anaesthesie Svazek: 5 Strana: 0904
Anaesthesie, e, f., z řec. = nečitelnosť, die Unfühlbarkeit. Vz Čs. lk. I. 177., II. 287., III. 184., V. 289., VI. 370., VII 9., 18., 139., Slov. zdrav.. I. 12.-13., S. N. I. 213.

2112   Anafor-a Svazek: 1 Strana: 0025
Anafor-a, y, f., řec. Vz Zk. Ml. II, 167.; Musejnik 1844. str. 433. Důrazné opakování téhož slova aneb i téhož spojení slov na počátku vět po sobě následujících. Hájiti práv své obce, hájiti práv své vlasti, hájiti práv člověčenstva jest povinností statečného muže. S. N.

2113   Anafora Svazek: 5 Strana: 0904
Anafora. Přidej: Dlúho vlasti naše v míře biechu, dlúho obih mezi liudem ktvieše. Rkk. Vz příklady také v Bdi. Obr. 36., S. N.

2114   Anafrodisie Svazek: 5 Strana: 0904
Anafrodisie, e, f., řec. = nedostatek pudu dohlavního. Vz N. N.

2115   Anafyt Svazek: 8 Strana: 0004
Anafyt, u, m. A. primární = prýtový člá- nek (rostliny). Čl. L. Jos. 10., 29

2116   Anafytosní Svazek: 8 Strana: 0004
Anafytosní nauka, theorie. Čl. L. Jos. 10., 29.

2117   Anagnosté Svazek: 1 Strana: 0025
Anagnosté, z řec, předčítající otroci u Ří- manův. Rk.

2118   Anagnosté Svazek: 5 Strana: 0904
Anagnosté. Přidej: Vz Vlšk. 262.

2119   Anagram, u Svazek: 5 Strana: 0904
Anagram, u, m. (anagramm-a, ata, n.), z řec. = nápis n. básnička s přestavením liter. Nz. A. = přestavení liter slova něja- kého jiný smysl vyvodící: dobrota — bo- drota, lež — žel. S. N. A. = odrůda hádanky, ve které syllaby přemítají: činitel — ničitel. Šatem Vesny jsem, kdy ze sna procítá, mnou se zdobí lučiny a hory; naděje mou barvou zakvitá a mnou živí nesčetné se tvory. Doba žití však mi dána krátká a má sláva jak ta tvoje vrátká. Kdo však slabiky mé zamění, tomu ze mne jasná záře plane na vysokých Tater temeni. Kdy noc temná nad krajinou stane, na salaši bača se družinou u mne rádi sobě odpočinou. (Tráva — vatra). Vl. Šťastný. Vz Enc. paed. I. 263., S. N., Jg. Slnosť. 78., 156., 158.

2120   Anagramm Svazek: 7 Strana: 1185
Anagramm. Vz Jg. Slnosť 78., 156.. 158.

2121   Anachars-is Svazek: 1 Strana: 0025
Anachars-is, ida, m., skythské kníže.

2122   Anachoret Svazek: 1 Strana: 0025
Anachoret, a, m., z řec, poustevník. Ein- siedler, Eremit, Anachoret.

2123   Anachronism-us Svazek: 1 Strana: 0025
Anachronism-us, u, m., časoblud, po- blouzení v letopočtu. Rk.

2124   Anachronismus Svazek: 5 Strana: 0904
Anachronismus. Přidej: Vz Enc. paed. I. 264., S. N.

2125   Anachronistický Svazek: 10 Strana: 0004
Anachronistický. Nár. list. 1903. 284. 1.

2126   Anakahuitový Svazek: 5 Strana: 0904
Anakahuitový. A. dřevo. Čs. lk. I. 23., III. 61.

2127   Anaklisa Svazek: 5 Strana: 0904
Anaklisa, y, f. (ávátthoic, přelomení), když slovo opětované opačný smysl má. Když Proculejus do syna si stěžoval, že na smrť jeho čeká, on pak řekl, žeť na ni ne- čeká, bodejž bys věru, vece, čekal (Cicero). Quis negat Aeneae magna de stirpe Neronem ? Sustulit hic matrem, sustulit ille patrem. KB. 239.

2128   Anakoinose Svazek: 1 Strana: 0025
Anakoinose, e, f., z řec, figura řečnická, když mluvící k posluchačům se obrátí a s nimi se radí, a cožby z pravdy aneb z povinnosti bylo, k rozsouzení podává, Zk.

2129   Anakoluth Svazek: 1 Strana: 0025
Anakoluth, u, m., z řec, výšin z vazby; figura (vid), když vazba, od kteréž se začíná, během řeči se přemění v jinou. Zk. Ml. II, 159.

2130   Anakoluth Svazek: 5 Strana: 0904
Anakoluth. Příklad vz v KB. 238.

2131   Anakoluth Svazek: 7 Strana: 1185
Anakoluth, u, m., anakoluthie, e, f. (= ne- souvislosť, spojení nesprávné) záleží v tom, že se od vazby začaté upouští a do jiné přechází. To bývá ve slohu neumělém a ve spisech starších. Vz Gb. Ml. II. 55.

2132   Anakoluth Svazek: 9 Strana: 0004
Anakoluth v obecné mluvě na Císařov- sku na Mor. Vz Mtc. 1899. 159.

2133   Anakoluth Svazek: 10 Strana: 0553
Anakoluth, u, m. A. (změna vazby) v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 129.

2134   Anakonda Svazek: 5 Strana: 0904
Anakonda, y, f., boa aquatica, největší had, 9 m. dlouhý, v již. Americe. Vz Frč. 329., Brna. Živ. zv. III. 324., S. N.

2135   Anakre-on Svazek: 1 Strana: 0025
Anakre-on, onta, m.. řec. básník.

2136   Anakreontika Svazek: 8 Strana: 0004
Anakreontika. Vz Vlč, Bás. 24.

2137   Anakreontika Svazek: 10 Strana: 0004
Anakreontika. Rokoková a. Lit. I. 357.

2138   Anakruse Svazek: 1 Strana: 0025
Anakruse, e, f., z řec, předrážka v taktu. Rk. Vz S. N., Mk. Ml. 315., Zk. Ml. II, 189.

2139   Analcim, u Svazek: 5 Strana: 0904
Analcim, u, m., nerost. Vz Bř. N. 144., S. N.

2140   Analekta, pl Svazek: 5 Strana: 0904
Analekta, pl., n., řec. = sbírka článků z rozličných děl.

2141   Analeptica Svazek: 5 Strana: 0904
Analeptica = léky dráždící.

2142   Analeptický Svazek: 1 Strana: 0025
Analeptický (z řec.) prostředek = posi- lující; analeptisch. Rk.

2143   Analfabeta Svazek: 7 Strana: 1185
Analfabeta, y, m. = člověk neumějící čísti ani psáti. Vz Ott. II. 235

2144   Analfabeti Svazek: 9 Strana: 0423
Analfabeti, Vz Wtr. Part. 765.

2145   Analka Svazek: 10 Strana: 0004
Analka, Análka, y, f., zdrobn. Anna. Dšk. Km. 31.

2146   Anallagmatický Svazek: 5 Strana: 0904
Anallagmatický. A. čáry. Vnč. 45.

2147   Anallagmatika Svazek: 5 Strana: 0904
Anallagmatika, y, f. A. sferická Vnč. 97.

2148   Analog-on Svazek: 5 Strana: 0904
Analog-on, a, n. = obdoba. Vz Analogie.

2149   Analogický Svazek: 5 Strana: 0904
Analogický, obdobný, analogisch.

2150   Analogický Svazek: 8 Strana: 0004
Analogický. A. oprava pravopisu českého: ci m. cy, po s a z dříve y, potom i n. y dle analogie, j m. a, ej m. ey atd. Cf. Gb. II. ml. I. 15.

2151   Analogie Svazek: 1 Strana: 0025
Analogie, e, f., z řec, obdoba; podlé způ- sobu, podlé podobnosti. Rk., S. N. — Ana- logický, analogisch. A. případ.

2152   Analogie Svazek: 5 Strana: 0904
Analogie. Přidej: A. znamená vniternou podobnosť nějakého předmětu ke druhému. Km. Vz Podobí. A. jest vedlé hláskových zrněn nejmocnějším činitelem ve vývoji ja- zyka. Koř. 30. a násl. A-ií rozumí se nejistý ale pravdě podobný úsudek, jímžto přiklá- dáme předmětu m vlastnosť nějakou x proto, že táž vlastnosť shledává se pří předmětech jiných, které jsou s m stejného druhu. Na př. neobvyklý v češtině nové infinitiv léci (od slovesa lehu m. lehnu) pokládám za správný podlé obdobných infinitivů moci, dosíci a p. Někdy však vidíme podobu tam, kde jí není a tu soudíme dle obdoby chybné, na př. když myslíme, že sudí jest jméno téhož druhu jako boží a skloňujeme dle toho gt. sudího, dat. sudímu atd. m.: sudí, gt. sudí, dat. sudí atd. podlé Paní. Vz více v Gb. Úv. 33. a 34., Listech filolog. I. 47. Jg. Slnosť. 42.

2153   Analogie Svazek: 7 Strana: 1185
Analogie. Vz Jg. Slnosť. 42.

2154   Analogie Svazek: 8 Strana: 0004
Analogie. Vz Krok. 1896., 82.

2155   Analogista Svazek: 10 Strana: 0553
Analogista, y, m., vz Novomilec.

2156   Analys-is Svazek: 1 Strana: 0025
Analys-is, e, f., rozbor, rozložení něčeho v částice (jemu naproti stojí skládání částek v jeden celek, synthesis). — Análysovati = ro- zebírati. Jg. — Analytický = rozborný. S. N.

2157   Analysa Svazek: 5 Strana: 0904
Analysa, y, f. Přidej: A. spektralní, die Spektralanalyse, Mj. 274., mathematická jest oddíl chemie zanášející se rozkládáním hmot v jejich součásti. Km., Stč. Zem. 10., alge- braická. Stč. Alg. 67. A. chemická. Vz Šfk. Poč. 2. A. v lučbě organická, kvantitativná. Vz Šfk. Poč. 381., 7., Schd. I. 261., 367., S. N.

2158   Analysační Svazek: 10 Strana: 0004
Analysační. A. přístroj. Strh. Akust. 403.

2159   Analysator Svazek: 5 Strana: 0904
Analysator, u, m., polarisační přístroj. Vz Bř. N. 68.

2160   Analysator Svazek: 7 Strana: 1185
Analysator. Ct. Polarisator (2. dod.).

2161   Analysta Svazek: 5 Strana: 0904
Analysta, y, f. = kdo činí analysy, der Analysator. Sté. Zem. 353. Vz Analytik.

2162   Analytický Svazek: 5 Strana: 0904
Analytický = rozborný, analytisch. A. mechanika, Stč. Zem. 95., rovnice. Šim. 32. Vz S. N.

2163   Analytik Svazek: 5 Strana: 0904
Analytik, a, m. = kdo analysuje, der Analytiker. S. N. Vz Analysta.

2164   Analytika Svazek: 5 Strana: 0904
Analytika, y, f. = rozbor těles etc. v částky. — A., čásť filosofie. Vz S. N.

2165   Anam Svazek: 5 Strana: 0904
Anam, a, m., říše ve vých. Asii. S. N.

2166   Anamesit Svazek: 5 Strana: 0904
Anamesit, u, m., hornina jemnozrná asi u prostřed mezi čedičem a doleritem. Vz S. N., Schd. II. 72., Krč. G. 150., 968.

2167   Anametist Svazek: 7 Strana: 1185
Anametist, u, m., nerost. Vz Chdt. 43.

2168   Anamnesa Svazek: 5 Strana: 0904
Anamnesa, y, f., řec. = udání, které ne- mocný lékaři o své nemoci učiní. Vz Slov. zdrav. 1. 13.

2169   Anamorfosa Svazek: 5 Strana: 0904
Anamorfosa, y, f., die Umbildung, Ge- staltumwandlung, Anamorphose. A. katop- trická. ZČ. III. 77.

2170   Anamorfosický Svazek: 5 Strana: 0904
Anamorfosický obraz. ZČ. III. 77. Vz Anamorfosa.

2171   -an,án Svazek: 1 Strana: 0025
-an,án. Přípona jmen podstatných: Bojan, bratran, skřivan, Kochan, beran, krajan, zeman, pijan, velikán, tchán. Vz Tvoření slov. Jg., D., Mkl. B., 125. — -au jest přípona jmen podstatných, znamenajících obyvatele, tvoře- ných od jmen míst a zemí, = lat. — anus: Řornanus — Říman, Thebanus — Theban, Před -an se c, d, h, ch, k, n, r, t mění v: č, d', ž, š, č, ň, ř, ť: Aegypt — Aegypťan, Brňan, Jičíňan, Pražan. — Místo -an klade se 1) -ák: Pražan — Pražák, Polan — Polák; 2) -ský: Kyjevský, Srnolenský. Ch., Bs. — Tato přípona -an měla v pl. cd do konce 12. stol. -ané: Třebované. První iené (ié) vyskytuje se v osadních jménech: Boroviené (1186), křiestiené, Sloviené. Jir. Jména obecná a jména národův v -an mají nyní v nom. pl. -né (ne:- ni): měšťan (měšťané), Moravan, Říman, Pražan atd. Výminky činí: kaplan, děkan, Markoman, skřivan, Beran a ukončená v ,,-an"; ta mají ni: Berani, Cikáni atd. Kz. — Vz čan; -ák,-ský. — V lučbě znamená přípona -an sloučeni kyselin se zásadami, ku př. siřičnatan jest sloučenina z kyseliny siřičnaté a zásady nějaké. Pr. chym.

2172   Anan Svazek: 5 Strana: 0904
Anan (= hlehle)! Sich, da ist's. Slov. Gemer. Kr. Sb.

2173   Ananas Svazek: 1 Strana: 0025
Ananas, u, m.: obecný, bílý, žlutý, cu- krový, pyramidální, maloplodý, hladký, prorostlý. Jg· — Ananasový. A. sklenník, Rk., vůně. Jg.

2174   Ananas Svazek: 5 Strana: 0904
Ananas, u, m. (bromelia), ananassa, der Ananas. A. pravý, a. sativa. Vz Rstp. 1522., 01. 136., Kk. 59., 131., S. N., Kram. Slov. 14., Rosc. 112., Ves. IV. 244., Mllr. 26. A., jablko královské; A-sy zadělati, zavařiti, zahustiti, do plechových krabiček zabed- niti. Šp.

2175   Ananaska Svazek: 5 Strana: 0904
Ananaska, y, f., die Ananasbirn. Šp.

2176   Ananasník Svazek: 5 Strana: 0904
Ananasník, a, m., der Ananashändler. L.

2177   Ananasovitý Svazek: 5 Strana: 0904
Ananasovitý, ananasartig. A. rostliny, bromeliaceae: ananas, karatas, agave, plu- tovka, kykatka. Vz Rstp. 1521., Kk. 131., Schd. II. 271., Ves. IV. 246., Rosc. 112.

2178   Ananasový Svazek: 5 Strana: 0905
Ananasový, Ananas-. Přidej: A. pole, šťáva, punčovina, červec, Ves. IV. 245., 246., ból (Ananasbowl), chlebíček, -brödchen, kardinal, -kardinal, kompot, -kompot, krem, -cr?me, nákyp, auflauf, huspenina, -sulz, syrup, -syrup, mražené, -eis, glasura, -glasur, julep, -julep, drobenka, -kaltschale, likér, -liqueur, punč, -punsch, renetka, -reinette, rosolka, -rosoglio, omáčka, -sauce, marme- lada, -marmelade, marcipán, -marzipan, pa- stilky, pastillen, ježek či pudding, -pud- ding, bavořina, -bavaroise, pěna (-krém), -schaum, nápoj. Šp.

2179   Ananasový Svazek: 10 Strana: 0004
Ananasový. A. stroj. Vz Ujímací.

2180   Anap-is Svazek: 1 Strana: 0026
Anap-is, a, m., byla řeka v Sicílii.

2181   Anapaest Svazek: 1 Strana: 0026
Anapaest, u, m., stopa třislabičná: ----, vedení, vracejíc. Zk.

2182   Anapaest Svazek: 5 Strana: 0905
Anapaest, u, m. Vz S. N., Listy filolog. III. 122 , kyklický. Ib. III. 131.

2183   Anapaest Svazek: 10 Strana: 0553
Anapaest, u, m. O a-stu a kolech ana- paestických vůbec. Vz Král. Metr. I. 206. nn

2184   Anapaestický. A Svazek: 10 Strana: 0553
Anapaestický. A řady; Jednotlirá kola a metra a-cká; A. systemy a strofy (přísné, volné). Vz Král. Metr. I. 206. nn., 208. nn., 233. nn., Anapaest.

2185   Anaph Svazek: 1 Strana: 0026
Anaph . . ., vz Anaf . . .

2186   Anaplastika Svazek: 5 Strana: 0905
Anaplastika, y, i, z řec. = umění po- rušené části těla (nos) z jiných částí téhož těla utvořiti. Vz S. N.

2187   Anarchický Svazek: 5 Strana: 0905
Anarchický, gesetz-, herrscherlos, anar- chisch, bez vlády.

2188   Anarchie Svazek: 1 Strana: 0026
Anarchie, e, f., z řec., bezvládí, Rk., stav společnosti, kde není vůbec uznané neb dosti mocné vlády ani platnosti zákonů v. S. N.

2189   Anarchista Svazek: 8 Strana: 0004
Anarchista, y, m. A-sté, polit, strana. Vz Strana (3. dod.).

2190   Anarchizna Svazek: 8 Strana: 0004
Anarchizna, y, f. Omladinářská a. Šípy 1895.

2191   Anarthrie Svazek: 5 Strana: 0905
Anarthrie, e, f. = porušení artikulace v mluvení. Vz Slov. zdrav. I. 12., Kram. Slov. 14.

2192   Anasarka Svazek: 5 Strana: 0905
Anasarka, y, f. = záložní vodnatosť Čs. lk. Vz S. N.

2193   Anasrasi-us Svazek: 5 Strana: 0905
Anasrasi-us, a, m. A. Jan. 1660. Vz Jg. H. 1. 530. — A. Frant., 17. stol. Vz Jir. Ruk. I. 15.

2194   Anastasie Svazek: 5 Strana: 0905
Anastasie, e, f., jm. ženské. Pass. 14. stol.

2195   Anastatický Svazek: 5 Strana: 0905
Anastatický. A. (vzkřišovací) tisk, nyní lithotypografie, otiskovaní starých spisů způsobem lithografickým. Vz KP. I. 401.

2196   Anastomovati co Svazek: 8 Strana: 0004
Anastomovati co. Vz Čl. L. Jos. 17.

2197   Anastrofa Svazek: 5 Strana: 0905
Anastrofa, y, f., řec. = kladení slova za jiné mimo obyčejný pořádek. Vz S. N.

2198   - ánať Svazek: 5 Strana: 0905
- ánať, přípona sloves intensivních: břin- kať — břáňať, hulákať — huláňať, tárat sa- taráňat sa (toulati se). Mor. Vz Brt. D. 158.

2199   Anatas Svazek: 5 Strana: 0905
Anatas, u, m., nerost. Vz Bř. N. 197. Vz Šfk. Poč. 170.

2200   Anatas Svazek: 9 Strana: 0004
Anatas, u, m., nerost. vz Mtc. 1900. 388.

2201   Anatas Svazek: 10 Strana: 0004
Anatas, u m., nerost. Vstnk. XI. 824.

2202   Anathema Svazek: 1 Strana: 0026
Anathema, gt. anathemata, n., z řec, kletba církevní, vyloučeni z církve. — Ana- thema sit: Budiž zlořečen, proklat. Jest to druh exkomunikace. Rk.., S. N.

2203   Anatherin Svazek: 7 Strana: 1185
Anatherin, u, m. Vchř.

2204   Anatherinový Svazek: 5 Strana: 0905
Anatherinový. A. voda. Vz Prm. III č. 10.

2205   Anatolie Svazek: 5 Strana: 0905
Anatolie, e, f., čásť Malé Asie.

2206   Anatom Svazek: 5 Strana: 0905
Anatom, a, m, der Zergliederer, Anatom.

2207   Anatomace Svazek: 9 Strana: 0004
Anatomace, e, f., z řec. = anatomie. Dač. I. 198.

2208   Anatomicky Svazek: 5 Strana: 0905
Anatomicky, anatomisch. A. něco ro- zebírati. Šml.

2209   Anatomický Svazek: 5 Strana: 0905
Anatomický, anatomisch. A. ústav.

2210   Anatomie Svazek: 1 Strana: 0026
Anatomie, e, f., z řec, pytva; rozbírání a popisovaní ústrojností organických těl. S. N. A. fysiologická n. životozpytná, pathologická n. chorobozpytná, mikroskopická, topogra- fická n. mistopisná, komparativní n. porov- návací, plastická n. výtvarná. S. N.

2211   Anatomie Svazek: 5 Strana: 0905
Anatomie. Místo porovnávací polož: srovnávací. Přidej: A. historická, S. N. XI. 336., rostlin. Čl. Vz Enc. paed. I. 266.—283. A. rostlin, vz Rosc. 8., 18

2212   Anatomie Svazek: 9 Strana: 0004
Anatomie, Čes. literatura o ní, vz Jub. II ? 1—4.

2213   Anatomovati Svazek: 1 Strana: 0026
Anatomovati, tělo lidské rozbírati, pyt- vati. Jg. Anatomiren.

2214   Anauxit Svazek: 5 Strana: 0905
Anauxit, u, m., zelenobílý nerost. Vz Bř. N. 159.

2215   Anaxagor-as Svazek: 1 Strana: 0026
Anaxagor-as, y, m. Dle Despota. Filosof.

2216   Anaxarch-us Svazek: 1 Strana: 0026
Anaxarch-us, a, m., řec. filosof.

2217   Anaximand-er Svazek: 1 Strana: 0026
Anaximand-er, ra, m., řec, filosof.

2218   Anaximen-es Svazek: 1 Strana: 0026
Anaximen-es, a n. ea, m., řec, filosof.

2219   Anbaláž Svazek: 5 Strana: 0905
Anbaláž, e, f. = obálka, obal, zahálka, die Emballage. Sl. les.

2220   Anbelangt Svazek: 1 Strana: 0026
Anbelangt, něm., vynáší se po česku před- ložkami : v, na, po, pro, o. Vz: Rychlý v nohy ; Chuť (na chuť): Mladý po čem; Umluviti o co. Pro mne si bud' živ. Bs.

2221   Anbrž Svazek: 8 Strana: 0004
Anbrž = anobrž. 1613. Kutu. šk. 132.

2222   Anc-us Svazek: 1 Strana: 0026
Anc-us, gt. Anka, m., král římský.

2223   Anceps Svazek: 1 Strana: 0026
Anceps, z lat., pochybný, neurčitý, ku př. délka slabiky.

2224   Anciáš Svazek: 1 Strana: 0026
Anciáš, e, m., na Mor. přezdívka, rarášek. D.

2225   Anciáš Svazek: 5 Strana: 0905
Anciáš. Přidej: satan, rozpustilý kluk, nezbeda. Cf. Antikrist.

2226   Ancienneté Svazek: 1 Strana: 0026
Ancienneté (fr., ansienté), přednosť po stáří (ve službě). Rk.

2227   Ancikrist Svazek: 5 Strana: 0905
Ancikrist, a, m. = Antikrist. Št. Kn. š. 16 — A. = nadávka dětem: nezdara, fagan, der Taugenichts, Rotzbube. Na Mor. Vck. Cf. Anciáš.

2228   Ancipřišt Svazek: 10 Strana: 0004
Ancipřišt, a, m., vedle arcipryšt. Mš. Slov.

2229   Ancon-a Svazek: 1 Strana: 0026
Ancon-a, y, f., mě. v Italii. — Anko- ňan; -konský.

2230   Ancourek Svazek: 10 Strana: 0004
Ancourek, rka, m. = Anča. Dšk. Km. 32.

2231   Anča Svazek: 1 Strana: 0026
Anča, Anče, Anna, Anka, Hanka, Nauka, Andula, Annička, Anninka, Ančička, Nanenka, Nanynka, Andulka, Anuše, Annuška, Han- nuška, y, f. Nanoušek, ška, m., Ančátko, a, n. Ančura, Ančurka, na Slov. — Psala An- čicka, Čte po ní kočička (o špatném pismě, vz Kura,). Č. Vz Andulka, Anna, Anča, vz Káča.

2232   Anča Svazek: 8 Strana: 0004
Anča. Chudá a., podúzdva, abramis vimba, ryba. Brt. D. II. 497.

2233   Ančák Svazek: 5 Strana: 0905
Ančák, a, m. Ančáci, převzdívka Záho- řanům u Lipníka, poněvadž tam oblíbeno jest jméno Anča. Brt. v Osv. 1884. 31.

2234   Ančalák Svazek: 5 Strana: 0905
Ančalák, u, m. = krátký šikmý hod špačkem (dřevěným). U Něm. Brodu. Holk.

2235   Ančár Svazek: 5 Strana: 0905
Ančár, u, m. = šťáva velmi jedovatá, antiaris toxicaria, z níž Javané připravují jed, kterým smrtící šípy napouštějí. Schd. II. 276., Rstp. 1377., Odb. path. III. 727., Kk. 144.

2236   Anče Svazek: 9 Strana: 0004
Anče, stran sklonění vz Káče.

2237   Ančica Svazek: 5 Strana: 0905
Ančica, e, f. = Anča, Anna. Slov. Vy- beriem si za žienku bystrú, švárnu Slo- venku : vyberiem si Ančicu, čo vie variť žinčicu. Sl. spv. II. 52.

2238   Ančička Svazek: 9 Strana: 0004
Ančička, y, f. = řeřicha luční. Hoř. 107.

2239   Ančička, y Svazek: 10 Strana: 0004
Ančička, y, f., = jídlo (jak se připra- vuje). Vz Čes. 1. XI. 88.

2240   Ančík Svazek: 5 Strana: 0905
Ančík, a, m., os. jm. Šd.

2241   Ančka Svazek: 7 Strana: 1185
Ančka hladká = polévka z mléka zaklo- ktaná moukou a vejcem. Němc. B. A. = polévka z vody a mouky řídko rozdělané. ČT. Tkč. Ande. Uzřeli, a. sedm diablóv nesú duši 14. stol. Mus. 1889. 450.

2242   Ančka Svazek: 8 Strana: 0004
Ančka m. Anička. Vz Gb. H. ml. I. 228.

2243   Ančka, y, f Svazek: 1 Strana: 0026
Ančka, y, f., mléková polívka,

2244   Ančura Svazek: 5 Strana: 0905
Ančura, y, f. = Anna. Slov. Bern.

2245   Ančurka Svazek: 5 Strana: 0905
Ančurka, y, f. = Ančička, Anna. Slov. Bern.

2246   Ančúš Svazek: 5 Strana: 0905
Ančúš, e, f. = Anča, Anna. Slov. Ešte brázdu nezorala, ej, mati na ňu zavolala: Ančúš, Ančúš, poďže domu, ej, vydávam ťa, neviem komu. Sl. spv. III. 94.

2247   Ančúša Svazek: 5 Strana: 0905
Ančúša, dle Káča = Ančúš. Jedna bola Ančúša, druhá bola Marčuša. Sb. Sl. ps. II. 1. 109.

2248   And-es Svazek: 1 Strana: 0026
And-es, gt. And., pl., m., rodiště Vergi- liovo v Italii, nyní Pietola. Dle Dolany.

2249   -anda Svazek: 5 Strana: 0905
-anda. Přidej: Kovanda, Klecanda, Mo- lenda, Bž. 231., prachanda, pracharanda, Mkl. B. 211., mouranda, galanda, chytanda, mžikanda. Brt. D. 142.

2250   Anda Svazek: 5 Strana: 0905
Anda, y, f. = Andula, Anna. Prk.

2251   Anda Svazek: 8 Strana: 0004
Anda, d vsuto. Vz Gb. H. ml. I. 409.

2252   -anda Svazek: 10 Strana: 0004
-anda příp.: drbanda.

2253   Andalusec Svazek: 5 Strana: 0905
Andalusec, sce, m., Andalusií, nerost. A. hranolový, primatischer A. Nz. Vz An- dalusií.

2254   Andalusie Svazek: 5 Strana: 0905
Andalusie, e, f. = jihozápadní krajina Španělska. Vz S N.

2255   Andalusijský Svazek: 5 Strana: 0905
Andalusijský, andalusisch.

2256   Andalusit Svazek: 5 Strana: 0905
Andalusit, u, m. = andalusec. Vz Bř. N. 176., Šfk. 209., Schd. II. 42., S. N.

2257   Andaluska Svazek: 10 Strana: 0004
Andaluska, y, f., druh slepice. Nár. list. 1903. č. 136.

2258   Andamento Svazek: 1 Strana: 0026
Andamento = na způsob andante.

2259   Andante Svazek: 1 Strana: 0026
Andante, krokem zdlouhavým a klidným. Hd.

2260   Andante Svazek: 5 Strana: 0905
Andante, it. = zvolna, klidně, v hudbě. Mlt., S. N.

2261   Andante Svazek: 8 Strana: 0004
Andante též pojmenování hudební skladby volného, klidného rázu. Vz Ott.

2262   Andantino Svazek: 1 Strana: 0026
Andantino, lehčím krokem. Hd.

2263   Ande Svazek: 1 Strana: 0026
Ande, zastr. 1. = když. Byl jest v jedné suknici, ande jeho obě líci zbleděly. Št, ski. 2. = tam, posud na Slov . . . ., ande milo- srdie pro bóh prosí. Rkk. 3. = jak, kterak. Kat. 722., 1210.

2264   Ande Svazek: 5 Strana: 0905
Ande = a onde. Přidej : I vezře ten (ne- mocný) na své tělo, ande jako sniežek bielo. Hr. rk. 61. A když by večer, přidú s ním všichni apostoli, ande již ustaveni stoli. Ib. 217. Tehdy Ježúš, ande mrka, venda v tu za- hradu. Ib. 277. Nemóžeš se mnú na malý čas bdieti a pro mě sě snu otjéti, ande mne chtie židové jéti? Ib. 229. Vyšli jste proti mně jako proti zlodějovi, ande sbožní jmají ve mně vši naději. Ib. 233. A když to Petr uslyše i vzvědě, ande kokot pěje na hradě, vzpomanuv na Ježúšova slova zbledě. Ib. 241. On sě činí Bohem a jsa člověkem a chodě mezi námi, ande nám jeho otec i mátě jsú dobře známi. Ib. 247. V Kat. 722., 2559. dle Er. = jak, kterak, což není docela správno. Strč. ande je = a onde a teprv později sražené ande = jak, kterak. Gb. Vz Listy filol. 1882. 298.

2265   Ande Svazek: 9 Strana: 0423
Ande = et Ulic. A když by večer, přídú s ním apoštoli, ande ustaveni stoli. Hrad. 76a. (Mtc. 1901. 312. ).

2266   Ande Svazek: 10 Strana: 0004
Ande. Cf. Pat. Jer. 142., Mš. Slov.

2267   Anděl Svazek: 1 Strana: 0026
Anděl, a, m., akkus. tedy -a, ne: -e; vo- kativ: -e, ne : -i, skláníť se anděl dle 1. (Páv) a ne dle 2. (Hráč) sklonění muž. Tedy: An- děle boží, strážce můj. PL: andělé, vz -é, Manžel. Andělek, andílek, lka, andělík, a, andělíček, čka, m. Der Engel, das Engelchen. Někteří píši : angel (V., Kom.), jiní: anděl. Br.. Kom., V. Anděl z řec. ??????? (posel), měli bychom tedy psáti: angel n. anjel, ale u nás slovo anděl úplně zdomácnělo jako žid (z lat, Judaeus), Kristus (z X<ii6tóc = poma- zaný), Paříž (Paris), škola (schola) atd. G přešlo v j (sr. Georgius — Jiří) a j často s d se střídá: jetel — dětel, Jetřich — Dě- třich, tedy také: angel, anjel, anděl. Mk. Anděl čteme již v Kat. 2873., 2908. atd., v Št. N. 278., 280., V., Br. atd. — A. = posel boží. I řekl jsem andělu. Br. Zjevili se mi anděli. St. skl. — A., duchové, zvl. ti, kteří svou čistotu zachovali, a. svatí, nebeští, na i rozdíl od padlých, zlých andělův. V., Jg. Příbytek sv. angelův. V. — An. strážce neb ochránce. Kom. Anděle boží, strážce můj. Toť ho a. strážce opatroval (chránil), že ne- spadl. Us. Co čert chce vzíti, to ani anděl neuchráni. Prov. To je můj a, strážce = hlí- dač, jako stín za někým chodící. Jg. — A. vše, co se čistotou, pěkností atd. andělům rovná. Jest krásná, sličná, dobrá j. a. — On jest v počestnosti proti němu anděl. V. Čistý, krásný jako a, Us. Zpívá jako andělíček. Nevinný jako anděl. D. — V důvěrném roz- mlouvání. Můj anděle, andílku, andělíčku! Jg. — Tak se staví, jakoby andělíčky poly- kal (o licoměrníku). Us. — A., rarášek, čert. Jest to andílek z krbu. Vz Ušpiněný. Lb. Tys andílek s rohama = čert, Us.

2268   Anděl Svazek: 5 Strana: 0905
Anděl. Str. 26. b. ř. sh. 16. Přidej: An- dělé boží. Št. Všichni angelé. Ž. wit. 96. 7. Anděl světlosti. Štr. Andělíčky hrajou na housličky, der Himmel ist voller Geigen. l)ch. Sedláci nepřijdou hned po andělích. Šml. Je andělíčkem, mezi andělíčky (o dí- těti = umřelo). Tč. Anděl strážce při tom stojí, kdo se Boha právě bojí. Sb. uč. Anděl smrti se ho dotknul = umřel. Tkč. Vždycky mně říkala má zlatá matička, že má každý člověk svého andělíčka. Bž. exc. Pověry o dobrých a zlých a-lích vz v Mus. 1854. 526. — Ib. ř. sh. 24. za Us.: Jestliže tam (do vody) skočíš, budeš polykať an- dělíčky (vodu). Us. Gth. — A. Andílek z roští = nehezhé (v obličeji rozškrábané, poďubané) děvče. Us. Kšť. — Ku konci přidej: A. děsu. Nrd. Bld. 5. Vyhlíží jak andílek, když z krbu vyletí (jako čert). Ces. mor. ps. 210. — U Anděla tepoucího v Praze, Tk. II. 191.; U Andělů tří. Tk. II. 203., 464. — A., os. jm. Tk., Tf. Odp. 280., 299. A. Jiř. 1542. Vz Jg. H. 1. 530, Jir. Ruk. I. 15. A. z Ronovce. Blk. Kfsk. 2., Sdl. Hrad. I. 58., 106., 145., 146., 148., 167., 179., 180.. 186.-189., 197., 201., 207., 218., II. 64.—65., 129., 176., 239., 270.

2269   Anděl Svazek: 7 Strana: 1185
Anděl. Ct. Mách. 6., 8., 62., 63., 151., 161., 165., 166., Hš. St. 281.

2270   Anděl Svazek: 9 Strana: 0004
Anděl, a; odchylkou vok. sg. andeli, Us.; akkus. sg. anděle, Brt. D. 54., akkus. pl. anděle. Beck. Vz Gb. H. ml. III. 1. 83. Stran pořekadel a přísloví slovenských vz Zát. Př 296 a.

2271   Anděl škrábce Svazek: 10 Strana: 0004
Anděl škrábce (m. strážce) = policajt. Čes. Buděj. Kub. (List. fil. 1902. 247. ). — Velkému pánu odpustili by třeba nejhorší naatku, malému by i anděla zhaněli. Rais. Zap. vlast. 234. Hospodin vsielá andiel (vzácný akkus. sg. ) boží. Ž. kl. 22b. (Mš. Slov. ).

2272   Anděla Svazek: 5 Strana: 0906
Anděla, y, f., jm. ženské.

2273   Andělák Svazek: 1 Strana: 0026
Andělák, a, m., andělka, druh velkých zemčat. Us. Eine Art Erdäpfel.

2274   Andělák Svazek: 5 Strana: 0906
Andělák, a, m., os. jm.

2275   Andělče Svazek: 5 Strana: 0906
Andělče, ete, n. = andělíček. — A., acan- thus, die Bärentatze, rostl. Šm.

2276   Andělec Svazek: 5 Strana: 0906
Andělec, lce, m. = anděl mořský, squa- lus squatina, der Meerengel. Šm.

2277   Andělek Svazek: 5 Strana: 0906
Andělek, lka, m., vz Anděl.

2278   Andělek Svazek: 7 Strana: 1185
Andělek, lka, m., lambucus, ryba. Pršp. 15. 46., Rozk.

2279   Anděli-um Svazek: 9 Strana: 0004
Anděli-um, a, n. = evangelium. Jičín. Kub. 150.

2280   Andělice Svazek: 7 Strana: 1185
Andělice potok. Čechy. I. 58.

2281   Andělíček Svazek: 1 Strana: 0026
Andělíček, čka, m. Někoho andělíčkem nositi (v podpaždí dítě vzíti a je tak nésti). Vz Anděl.

2282   Andělíček Svazek: 5 Strana: 0906
Andělíček, čka, m., vz Anděl.

2283   Andělíček Svazek: 7 Strana: 1185
Andělíček. A-čky polykati = topiti se ve vodě, až bubliny vycházejí. Us. Tč. Slyšeti andělíčky zpívati = umírati. Čce. Tkč.

2284   Andělíček Svazek: 9 Strana: 0004
Andělíček. Slyšel už a-čky zpívat (už mu bylo zle). Hoř. 121.

2285   Andělíček Svazek: 10 Strana: 0004
Andělíček, čka, m. Tam stála v světlých šatech s a Čky (s fabory) na rameně. Jrsk. XX. 2. 201. To dítě bude a-čkem (umře). Us.

2286   Andělíčka Svazek: 5 Strana: 0906
Andělíčka, y, f., vz Andělika.

2287   Andělíčka Svazek: 8 Strana: 0005
Andělíčka, y, f. = bršlica, heracleum, rostl. Brt, D. II. 503.

2288   Andělíčkový Svazek: 7 Strana: 1185
Andělíčkový. A. fazole = bílá, při jádře s červenými proužky. Brt.

2289   Andělík Svazek: 5 Strana: 0906
Andělík, a, m., vz Anděl.

2290   Andělík Svazek: 9 Strana: 0423
Andělík, anjelik, a, m., zdrobn. anděl, anjel. Vz Gb. Slov. 13.

2291   Andělika Svazek: 1 Strana: 0026
Andělika, angelika, angelička, y, f., rost- lina, die Angelika, Engelwurz. V. A. 1. větší či zahradní či domácí (andělský kořen, sv. Ducha koření), v obecné mluvě janoklika, Byl.; 2. menši n. planá. Byl. — 3. A., Meister- wurz. V.

2292   Andělika Svazek: 5 Strana: 0906
Andělika, angelika. Lat. angelica. Při- dej : Kořínek andělíčky chrání prý od hlav- ničky, má-li jej kdo, navštěvuje nemocné, pod jazykem ; a. silvestris, heracleum sphon- dilium, die Brustwurz. Mus. Vz o ní: Sbtk. Kosti. 321., Kk. 198., FB. 93., Schd. II. 304., Č. Kv. 344., Kram. Slov. 14., Slb. 578., 590., 580., Rstp. 735., 736., Nz. lk.

2293   Andělika Svazek: 9 Strana: 0004
Andělika či šmrtolno žehna. Slez. Čes. 1. VIII. 53.

2294   Andělikovitý Svazek: 5 Strana: 0906
Andělikovitý. A. rostliny, angeliceae: olešník, děhel, andělika. Vz Rstp. 701., 734.

2295   Andělikový Svazek: 5 Strana: 0906
Andělikový, vz Anjelikový.

2296   Anděliše Svazek: 5 Strana: 0906
Anděliše, pl. = bačkory, pletené papuše, v nichžto se chodí po andělsku t.j. tichoučko, jako duch. Na Mor. u Bzence. Šd.

2297   Anděliše Svazek: 8 Strana: 0005
Anděliše = papuče pletené ze soukenných ostřižků. Jihových. Mor. Glos.

2298   Andělka Svazek: 5 Strana: 0906
Andělka, y, f., dvůr u Tejnek u Prahy. — A. Regina. Vz Blk. Kfsk. 1164.

2299   Andělohorský Svazek: 5 Strana: 0906
Andělohorský. A. droba. Krč. G. 488.

2300   Andělojev Svazek: 7 Strana: 1185
Andělojev, u, m. = zjevení andělů. Vchř.

2301   Anděloslužba Svazek: 5 Strana: 0906
Anděloslužba, y. f., der Engeldienst. Sš. II. 215.

2302   Andělouka, y Svazek: 5 Strana: 0906
Andělouka, y, f., die Angelologie. Sš. II. 199.

2303   Andělová Svazek: 5 Strana: 0906
Andělová Markéta. Vz Blk. Kfsk 1028.

2304   Andělověda Svazek: 5 Strana: 0906
Andělověda, y, f.= andělouka. Šm.

2305   Andělový Svazek: 5 Strana: 0906
Andělový, Engel . A. vůz, der Engel- leichenwagen (v Praze). Us.

2306   Andělskosť Svazek: 8 Strana: 0005
Andělskosť, i, f., Engelschaft. Sterz. I. 802.

2307   Andělský Svazek: 1 Strana: 0026
Andělský, angelský, englisch, Engel-. A. pozdravení (od anděla pocházející), Us., kůr (andělův). V. — A. = andělům podobný, svatý, nebeský, dokonalý, šťastný, englisch, himm- lisch. A. nevinnosť, život (vésti). Andělský hlásek čertová písnička. Pk. — Andělské panny, šp. m. anglické, englické. — A. v bo- tanice. Ang. trafik = prha chlumní, Byl., ji- trocel horní. V. A. kořen. A. groš. V.

2308   Andělský Svazek: 5 Strana: 0906
Andělský. Za V. v 3. řádce přidej: Devět koróv a-ských. Št. Kn. š. 2. Vidí devět kůrů andělských (staví se na kramflíky, je pyšný). U Rychn. Msk. — Za Pk. přidej: A. dobrota, trpělivosť, duše, Us. Pdl., úsměv. Čch. Bs. 95. A. sňatek. Výb. II., tvář. Pass. 14. stol. Andělská slova, ďábelské pazoury. Exc. — A. nemoc = anglická. Us. Němc. — A. spřežení = kůň s kravou. Us. Pdl. — Na konec: A-ský trank, arnica montana, die Christwurzel, Blutblume, Mönchwurzel, Engelblume atd., česky také: prhonina, kam- zíkový kořen, závratový kořen, konilék. Vz Mllr. 17. A. kořen, sv. ducha kořen, ange- lica sativa, die Angelikwurzel, Luftwurzel, Engelwurzel atd. Vz Mllr. 13., Slov. zdrav. I. 13. — A. Hora, Engelhaus, mě. u Kar- lových Var. Tk. IV. 721., S. N. — A. Hory, Engelsberg, mě. ve Slez. PL.

2309   Andělsky Svazek: 7 Strana: 1185
Andělsky po ledě jezditi. Vz Brt. Dt. 208.

2310   Andělský Svazek: 7 Strana: 1185
Andělský. A. mše = první ze tři mší, které slouží kněz o hodu božím vánočním. Špcht. 20.

2311   Andělsky Svazek: 10 Strana: 0004
Andělsky, englisch. A. krásný. Herloš. (J. Hus). 24.

2312   Andělský Svazek: 10 Strana: 0004
Andělský. Prováděl vždy jen tanec a. (tančil vždy jen s některou vlastní sestrou). Sá. Pr. m. I. 62.

2313   Andělství Svazek: 5 Strana: 0906
Andělství, n., das Engelthum, die Engel- würde. Šm.

2314   Andělstvo Svazek: 1 Strana: 0026
Andělstvo, a, n. = andělé, die Engel; 2. = andělství, stav andělský. Bern.

2315   Andělstvo Svazek: 5 Strana: 0906
Andělstvo, a, n., die Engel, die Engel- schaar. Šm.

2316   Andělův Svazek: 5 Strana: 0906
Andělův, -ova, -ovo. Andělova ulice, Tk. II. 249., zahrada. Tk. II. 244., 481.

2317   Ander Svazek: 7 Strana: 1185
Ander Al., pěvec. 1817.—1864. Vz Srb 129.

2318   Anderer Svazek: 1 Strana: 0026
Anderer pronášíme opakováním přísluš- ného jména podstatného. Ruka ruku myje. Eine Hand wäscht die andere. Vrána vráně oči nevyklube. Bída bídu stihá. Mk.

2319   Andesin Svazek: 5 Strana: 0906
Andesin, u, m., nerost. Vz Bř. N. 180.

2320   Andesit Svazek: 5 Strana: 0906
Andesit, u, m., nerost. Bž. N. 243. A. amfibolový skládá se podstatně z oligoklasu a amfibolu a rozeznává se odrůda křemenná s přimíšeným křemenem, obyčejně černá a černozelená a odrůda bezkřemenná, šedá, tmavozelená i hnědá. Krč. G. 150. A. augi- tový smíšený z augitu a oligoklasu, má též odrůdu bezkřemennou, obyč. světlošedou s hmotou celistvou, v níž krystalky oligo- klasu a augitu, někdy i magnetitu, biotitu a olivinu jsou vyloučeny. Vz Krč. G. 150., 962., 963. Sedý, celistvý a. (šedý trachyt, Hargitta-Ahdesit). Krč. G. 963.

2321   Andeť Svazek: 9 Strana: 0004
Andeť. Na to hlédáš, a.... mistři nevrazí. Rozb. III. 735.

2322   Andílek Svazek: 1 Strana: 0026
Andílek, lka, m. Vz Anděl.

2323   Andílek Svazek: 9 Strana: 0004
Andílek. To je a. s rohama (šelmovská dívka). Hoř. 118.

2324   Andílkový Svazek: 9 Strana: 0004
Andílkový. A. neděle (na anděla strážce). Mtc. 1899. 221.

2325   Andivie Svazek: 5 Strana: 0906
Andivie, e, f., endivie, štěrbák, cichorium endivia, die Andivie, Endivie, der Bind-, Kraussalat, gekrauster Salat. Mllr. 33.

2326   Andlerka Svazek: 5 Strana: 0906
Andlerka, y, f., Antlersdorf, ves u Pro- stějova.

2327   Andr-os Svazek: 1 Strana: 0026
Andr-os, a, m., ostrov řecký.

2328   Andráss-y Svazek: 5 Strana: 0906
Andráss-y, jm. os. uherské, dle Sudí, Bž. 122. a dle Sv. v Brs. dle Muž.

2329   Andrášek Svazek: 8 Strana: 0005
Andrášek, ška, m. Vz Ondřej (3. dod.).

2330   Andreae Svazek: 5 Strana: 0906
Andreae Vavř. 1618. Vz Jg. H. 1. 530., Jir. Ruk. I. 16.

2331   Andreasberský Svazek: 7 Strana: 1185
Andreasberský. A vysočina. Čechy I. 245.

2332   Andrejka Svazek: 5 Strana: 0906
Andrejka, y, f., andreaea, rostl. Kk. 89.

2333   Andres Svazek: 1 Strana: 0026
Andres, a, m., z Andreas.

2334   Andres Svazek: 8 Strana: 0005
Andres, a, m., vz Ondřej (3. dod.).

2335   Andres, a, m Svazek: 5 Strana: 0906
Andres, a, m. = Andreas, Ondřej.

2336   Andresík Svazek: 8 Strana: 0005
Andresík, a, m. Vz Ondřej (3. dod.).

2337   Andris-cus Svazek: 1 Strana: 0026
Andris-cus, ka, m., za syna Perseova se vydával.

2338   Andrla Svazek: 8 Strana: 0005
Andrla, y, Andrlík, a, m., vz Ondřej (3. dod.).

2339   Andrlík Svazek: 10 Strana: 0553
Andrlík K., spis.

2340   Androfag Svazek: 5 Strana: 0906
Androfag, a, m. = lidojed. S. N.

2341   Androge-us, a Svazek: 1 Strana: 0026
Androge-us, a, m., syn Minoův.

2342   Androgyna, y, m Svazek: 5 Strana: 0906
Androgyna, y, m. = hermafrodit. S. N.

2343   Andromach-a 'y Svazek: 1 Strana: 0026
Andromach-a 'y, f.; choť Hektorova,

2344   Andromache Svazek: 5 Strana: 0906
Andromache. Vz S. N.

2345   Andromed-a Svazek: 1 Strana: 0026
Andromed-a, y, f., dcera Cefeova.

2346   Andromeda Svazek: 5 Strana: 0906
Andromeda. Přidej: Vz Listy filolog. VI. 177., S. N. — 2. A., souhvězdí. Sté. Zemp. 24., Schd. I. 217.

2347   Androni-cus Svazek: 1 Strana: 0026
Androni-cus, ka, m., řím. básník.

2348   Androti-us, a, m Svazek: 5 Strana: 0906
Androti-us, a, m. A. Fulvius. 1631. Vz Jg. H. 1. 520.

2349   Andryaš Svazek: 5 Strana: 0906
Andryaš, e, m. = Ondrej. Gl. 2.

2350   Andryk Svazek: 5 Strana: 0906
Andryk, a, m., os. jm. na Slov. Dbš.

2351   Andrýs Svazek: 5 Strana: 0906
Andrýs, a, Andrysek, ska, m. = Ondřej. Na Mor., ve Slez. a na Slov. Šd.

2352   Andřej Svazek: 5 Strana: 0906
Andřej, na Slov. Andrej, e, m. = Ondřej. Arch. IV. 452., Ev., Dbš.

2353   Andula Svazek: 1 Strana: 0026
Andula, Andulka, Andulina, Andulinka, y, f., vz Anna, — Andulin, Andulčin (klo- bouk). Jg.

2354   Andula Svazek: 5 Strana: 0906
Andula, Andulka, Andulička, Andulenka, y, f. = Anna. Us. Dobre ty máš, Andulenka, že si na mňa nič neriekla. Sl. spv. IV. 125.

2355   Andulka Svazek: 5 Strana: 0906
Andulka, vz Andula. — Andulky, pl., f., andouilles, Andauletten, Andaulen (Klösse o. Würste aus gehacktem Fleische). Šp.

2356   Aně = a 'ně Svazek: 10 Strana: 0004
Aně = a 'ně. Uzřel dvě lodí, a'ně sto- jíta. Krist. 34b. (Mš. Slov. )

2357   Aneb Svazek: 5 Strana: 0906
Aneb chybně užívá se ve druhém členu otázky m.: či. Brs. 82.

2358   Anebo Svazek: 9 Strana: 0004
Anebo (= a důrazné + nebo). Lékaři tomu potu mají brániti, anebo dlí nemoc. Maš. ruk. 176 a. Dle Kla. = sice, jinak.

2359   Anebo, aneb, neb, nebo, neboli Svazek: 1 Strana: 0026
Anebo, aneb, neb, nebo, neboli (ž). Vz Věta rozlučovací, Neb. Denn, oder. Aneb jest 1. moci rozlučovací. Dej mi zboží nebo peníze. Těla hranatá jsou n. kulatá. — Když se členy s důrazem rozlučují, klade se přede všemi. Anebo jest to pravda anebo není. — Když se meze vytýkají, znamená to, co „nebo na nejvýš, nebo aspoň". Ta truhla stála za dvanáct, aneb patnáct kop. — 2. Jinde jest moci opravující, znamenajíc to, co „«neb vlastněji (lépe) řečeno, aneb což jednostejné jest, čili. Z mláta vinného dělá se lour aneb vodár. Kom. Conciliuiu aneB sbor. V. Vřed zlobivý aneb jízlivý. V. Zlý skutek neb úči- nek. V. SchovavaČ nebo schovavatel, který .... 3. Jest moci odporovaní, a to zvláště po větách záporných, znamenajíc to, co „nikoli-ale, ne-aleu. Višně nejsou všecky jed- noho a téhož přirození, nebo některé jsou sladké, některé přihořklé, jiné trpké, jiné kyselé. — 4. Někdy klade se m. že: A kázala ruce jemu lýky svázati a to nejvíce proto, neb věděla, že má mnoho zlata. — 5. V zá- porných větách klademe m. nebo: ani, aniž. Nežádáme stříbra ani zlata od tebe. Br. — 6. Někdy se tyto spojky vypouštějí. Snáze jeden na druhém vadu, chybu, omyl vidí, než na sobě sám. Kom. — Zk. — 7. li — aneb, anebo. Má-li aneb nemá-li. D.; bud (buďto) — aneb (anebo). Aniž tomu buď ten aneb onen překaziti co mohli. Kom.

2360   Anebo-li u v Svazek: 9 Strana: 0004
Anebo-li u větě podmíněné = anebo. Má-li člověk zlú jiezev nebo fistulu nebo zlú ránu anebo-li vlka, takto mu spomoz. Maš. ruk. 207 a.

2361   Anebolito Svazek: 10 Strana: 0004
Anebolito. Poslal nám bullu a. list. 1460. Mus. 1884. 103.

2362   -anec Svazek: 1 Strana: 0027
-anec. Přípona jmen podstatných. Lívanec (od li v liti), žvanec (od žv v zváti).

2363   -anec Svazek: 5 Strana: 0906
-anec. Přidej: křižovanec.

2364   -anec Svazek: 8 Strana: 0005
-anec, příp. jmen osob.: Holanec. Kbrl. Dmžl. 12.

2365   -anec Svazek: 10 Strana: 0004
-anec přípona: bublanec, řezanec, uma- zanec. Dšk. Km. 42.

2366   Anecefal Svazek: 8 Strana: 0005
Anecefal, a, m. Vstnk. IV. 27.

2367   -ánek Svazek: 8 Strana: 0005
-ánek, příp. jmen osob.: Dušánek (z Ducho- slav), Kubánek (z Jakub), Šimánek (z Šimon). Kbrl. Sp. 11.

2368   -ánek Svazek: 10 Strana: 0004
-ánek přípona: plivánek, kopánek, kra- jánek. Dšk. Km 32.

2369   Anekdota Svazek: 1 Strana: 0027
Anekdota, y, f., z řec. Nevydaná (povídka); vtipná, úsečná povídka. Rk.

2370   Anekdota Svazek: 5 Strana: 0906
Anekdota. Přidej: A. vlastně pl. n. ře- ckého ta ávéxďoza = nevydané (věci, spisy); nyní: a-ta, y, f. A. jest buď smyšlená buď skutečně zběhlá událosť, která vyniká ze- jména svým směšným výsledkem. Km. A. = krátká povídka, která majíc o sobě něco směšného, neočekávaného posluchače baví. Blř. Vz Enc. paed. I. 289.—291. Cf. Jg. Slnosť. 96.

2371   Anekdota Svazek: 7 Strana: 1186
Anekdota. Cf. Jg. Slnosť. 96.

2372   Anekdotář Svazek: 8 Strana: 0005
Anekdotář, e, m., Anekdotenliebhaber, -jäger. Sterz. I. 157.

2373   Anekdoticky Svazek: 10 Strana: 0004
Anekdoticky. Vypravování a. zbarvené. Čes. 1. XIII. 83.

2374   Anekdotický Svazek: 10 Strana: 0004
Anekdotický záznam. Čes 1. XIII. 16.

2375   Anekdotický. A Svazek: 9 Strana: 0423
Anekdotický. A. příhoda. Vlč. Lit. II. 281.

2376   Anekdotista Svazek: 5 Strana: 0906
Anekdotista, y, m., pl. -sté, der Anek- dotenjäger.

2377   Anekdotový. A Svazek: 10 Strana: 0553
Anekdotový. A. síť. Čch. I. Pov. 175.

2378   Aněl Svazek: 9 Strana: 0004
Aněl, a, m. = anděl. Lor. 70.

2379   Anelektrický Svazek: 5 Strana: 0906
Anelektrický, ve fys., anelektrisch. Nz.

2380   Anelektroton-us Svazek: 8 Strana: 0533
Anelektroton-us, u, m. = snížení dráždi- vosti těla elektřinou. KP. VIII. 474.

2381   Anemograf Svazek: 5 Strana: 0906
Anemograf, u, m., řec., větropisec. Vz Stč. Zemp. 602., S. N.

2382   Anemometr Svazek: 5 Strana: 0906
Anemometr, u, m., řec., větroměr v Stč. Zemp. 601., Nz. A. křídlový. Nef. IV. 150., S. N.

2383   Anemometr Svazek: 8 Strana: 0533
Anemometr, u, m. A. k měření (dobrého) vzduchu v dolech. Vz Ott. XI. 603.

2384   Anemometrický Svazek: 5 Strana: 0906
Anemometrický, anemometrisch. A. po- zorování. Stč. Zem. 601., 606.

2385   Anemometrie Svazek: 5 Strana: 0906
Anemometrie, e, f. = nauka o měření vzduchu. Stč. Zem. 601.

2386   Anemona Svazek: 5 Strana: 0906
Anemona, y, f., řec., pohanina, rostl. Vz S. N., Rosc. 140, Kram. Slov. 14.

2387   Anemona, y, f Svazek: 10 Strana: 0004
Anemona, y, f. květina. Adonis, syn cy- perského krále Cinyra, jejž Venus milovala, byl na honě od kance usmrcen. Z jeho krve učinila Venus a-nu. Škod. F. 146.

2388   Anemonka Svazek: 5 Strana: 0906
Anemonka, y, f., die Anemone. Rk.

2389   Anencephalia Svazek: 5 Strana: 0906
Anencephalia, Čs. lk.X.307., 315., 324., 331., 338. Stff.

2390   Anenská Svazek: 1 Strana: 0027
Anenská ulice, ne: Annenská.

2391   Anenský Svazek: 5 Strana: 0907
Anenský mlýn, Annamühle, u Brna. PL.

2392   Aneroid Svazek: 5 Strana: 0907
Aneroid, u, m. = tlakoměr kovový. A. Bourdonův. Stč. Zem. 562., 562. A. rourko- vitý, krabičný, Vidiův, Naudetův, Cookeův. ZČ. I. 419. a násl., Zpr. arch. IX.. 1., 127.

2393   Aneroid Svazek: 10 Strana: 0004
Aneroid, U, m., Z řec. '?-????? = ????? (?dv) teku) kapalný. Tedy a. = tlakoměr bez kapaliny (bez rtuti). Strh. Mech. 517.

2394   Aneša Svazek: 8 Strana: 0005
Aneša, dle Káča = Aneška, V. Klobúky. Hloušek.

2395   Anešto Svazek: 1 Strana: 0027
Anešto = a ježto.

2396   Anethol Svazek: 5 Strana: 0907
Anethol, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 553.

2397   Aneurysma Svazek: 5 Strana: 0907
Aneurysma, ata, n. = výduť. Čs. lk. Vz Výduť, Slov. zdrav. I. 13.

2398   Anéz Svazek: 5 Strana: 0907
Anéz, vz Anýz. Šm.

2399   Anežka Svazek: 1 Strana: 0027
Anežka (Anéžka, V.), y, f., z Agnes, tedy také Aneška vedle Anežka. Sykavku s ve slovech cizích zaměňujeme totiž obyčejně měkkými sykavkami š a ž: Säbel — šavle, census — činže, signare — žehnati. Ale gt. pl. ukazuje k tomu, abychom raději psali Anežka, říkámeť Anežek a ne: Anešek. Mk.

2400   Anežka Svazek: 8 Strana: 0005
Anežka z Agnéžka. Gb. H. ml. I. 459.

2401   Anežka Svazek: 10 Strana: 0004
Anežka sv. Zvyky k ní se táhnoucí vz ve Vyhl. II. 30. Anežto, vz Anešto. Mš. Slov

2402   Anfangen Svazek: 1 Strana: 0027
Anfangen. Střihl a dal se do Šití. Dal se Do takového křiku, strhl takový křik, jal se tolik křičeti. Mk. Dalo se na Déšť. Us. na Mor. Brt.

2403   Anfangs Svazek: 1 Strana: 0027
Anfangs = nejprve.

2404   Anfangsdründe Svazek: 5 Strana: 0907
Anfangsdründe, něm., vz Počátek.

2405   Ang-khak Svazek: 9 Strana: 0423
Ang-khak, u, m., barvivo. Vz Žv. VI. 156.

2406   Angal Svazek: 5 Strana: 0907
Angal, u, m. = angrešt. U N. Brodu. Holk.

2407   Angažman Svazek: 5 Strana: 0907
Angažman, u, m., vz Engagement.

2408   Angeblich Svazek: 1 Strana: 0027
Angeblich, domnělý, dle udáni, prý, jakž se praví, jakž praveno jest, jak se povídá, jak se v známosť uvádí, povídají, jistí, praví (se), praveno jest, povídá se, že atd. Vojska na 10000 býti pravili. — Vojska, jak pravili, na 10000 bylo. Povídali, že vojska bylo 10000 atd. Mk.

2409   Angeblich Svazek: 5 Strana: 0907
Angeblich. Přidej: Vz Zk. Ml. 11. 86.

2410   Angehen Svazek: 5 Strana: 0907
Angehen, něm. Was geht das dich an ? Co ti je do toho? Us. Vk.

2411   Angehörige Svazek: 1 Strana: 0027
Angehörige. Po heslu svoji se poznají. Mk.

2412   Angel Svazek: 1 Strana: 0027
Angel, vz Anděl.

2413   Angel Svazek: 7 Strana: 1186
Angel. Hus III. 7. A. zlý = hrom.

2414   Angelegenheit Svazek: 5 Strana: 0907
Angelegenheit, něm. V potřebě zemské. Vš. Ani se komu řeč přetrhá, by pak celý den kto potřebu svú mluvil. Vš. Do pří- jezdu králova ničeho ve své věci před se nebral. Pal. Každému poddanému s dobrou radou v mnoha důležitostech posloužil. Us. Vk. Válečný běh.

2415   Angelika Svazek: 1 Strana: 0027
Angelika, vz Andělika. V.

2416   Angelika Svazek: 10 Strana: 0004
Angelika, y, f. rostl. 1741. Schulz 250.

2417   Angelikový Svazek: 7 Strana: 1186
Angelikový. A. kyselina. Vz Rm. I. 437

2418   Angelologie Svazek: 5 Strana: 0907
Angelologie, e, i., řec. = nauka o an- dělích, die Lehre von den Engeln. Vz An- dělonka.

2419   Angelský Svazek: 1 Strana: 0027
Angelský, vz Andělský.

2420   -angen Svazek: 1 Strana: 0027
-angen. U německých jmen v -angen ukon- čených -en se odhozuje: Ellvang (k), a, m.

2421   Anger Svazek: 7 Strana: 1186
Anger Mor., hud. sklad., nar. 1844. Srb. 162.

2422   Anger Svazek: 10 Strana: 0553
Anger Moric, hud. sklad. 12. 3. 1844. — 3. 8. 1905. Vz Zl. Pr. XXII. 48., Nár. list. 1905. č. 21. odp. a jiné listy z též doby.

2423   Angina Svazek: 1 Strana: 0027
Angina, y, f., zapálení hrdla; záškrt. Jg.

2424   Angina Svazek: 5 Strana: 0907
Angina. Přidej: A.. Ludwigii. Čs. lk. VII. 341 , 339., 357. A. diphtheritica. Čs. lk. IV. 62. A. membranacea. Vz Záškrt. A. = zá- nět mandlí. Slov. zdrav. I. 13.

2425   Angiom Svazek: 5 Strana: 0907
Angiom, u, m., novotvar, ku př. fijalové skvrny v obličeji. Vz Slov. zdrav. I. 13.

2426   Angiomatosní Svazek: 8 Strana: 0005
Angiomatosní element v očním nádoru. Schb. Nad. 10.

2427   Angl Svazek: 5 Strana: 0907
Angl. = anglicky. Ve slohu kupeckém. Šd.

2428   Anglaise Svazek: 1 Strana: 0027
Anglaise (angléz) = anglický tanec. Rk.

2429   Anglesit Svazek: 5 Strana: 0907
Anglesit, u, m., das Bleivitriol, nerost. Vz Bř. N. 193., Šfk. 311., S. N.

2430   Anglia Svazek: 5 Strana: 0907
Anglia, e, f. = Anglie. Slov. — A. = anglické plátno, englische Leinwand. Slov. Bern.

2431   Anglia Svazek: 9 Strana: 0004
Anglia = pás. V Klukňave ve Spiši. Sbor. slov. II. 45.

2432   Anglicko Svazek: 5 Strana: 0907
Anglicko, a, n., vz Anglie.

2433   Anglický Svazek: 1 Strana: 0027
Anglický. Englisch. V. A. literatura, nemoc, kůň, pes, hospodářství, mile, koňstvo, právo, soudství, uměni, zboží, flastr n. přilep, jazyk. S.N. Anglický n. englický, po anglicku. An- glické panny, ne: andělské.

2434   Anglicky Svazek: 5 Strana: 0907
Anglicky, po anglicku, englisch. Dch.

2435   Anglický Svazek: 5 Strana: 0907
Anglický. Přidej: A. král, Dal. 183., víno ostružinové, e. Brombeerwein, stříbro (kov britanský), das Britanniametall, Šp., tráva, vz Jílek, Us. Pdl., novosad, e. An- lage, zkujování či pudlování, e. Pudlings- process (Eisenfabrikation), rybák, geloche- lidon anglica, die Lachseeschwalbe; krušinka a., genista anglica, englischer Ginster. Sl. les. A. jazyk. Vz Šrc. 311.—312., 370.—371., S. N., Enc. paed. I. 292.—308. A. panny, vz Enc. paed. I. 291., S. N. A. míle, ne- moc, divadlo, hospodářství, koňstvo, právo, umění, přílep, literatura, pot, roh. Vz Kram. Slov. 15., S. N.

2436   Anglický Svazek: 8 Strana: 0005
Anglický. A. panny, správně: andělské, neboť řád tento byl založen v XVI. stol. v Italii a nikoli v Anglii; u nás stalo se to záměnou englische Fräulein, což značí obé (andělské, anglické). Cern. Př. 43.

2437   Anglický Svazek: 9 Strana: 0004
Anglický. A. nemoc. Na Slov.: súchoty detské, príč. Sbor. slov. II. 75.

2438   Anglictví Svazek: 5 Strana: 0907
Anglictví, n., das englische Wesen. Bern.

2439   Angličáky Svazek: 5 Strana: 0907
Angličáky, pl., m., druh bramborů. Slov.

2440   Angličan Svazek: 5 Strana: 0907
Angličan, a, m., der Engländer, vz An- glie.

2441   Angličanín Svazek: 5 Strana: 0907
Angličanín, a, m. = Angličan. C.

2442   Angličanka Svazek: 5 Strana: 0907
Angličanka, y, f., die Engländerin, vz Anglie.

2443   Angličany Svazek: 5 Strana: 0907
Angličany, dle Dolany = Anglie. Č.

2444   Angličík Svazek: 5 Strana: 0907
Angličík, a, m. = anglický kůň. Šm.

2445   Angličina Svazek: 1 Strana: 0027
Angličina, y, f. Die englische Sprache.

2446   Anglie Svazek: 1 Strana: 0027
Anglie, e, f. — Angličan n. Engličan, a, m.; .... čanka, y, f.; Anglicko, a, n. — Angličany, čan, pl., m. England; Engländer.

2447   Anglie Svazek: 5 Strana: 0907
Anglie, e, f., vz S. N.

2448   Anglikani Svazek: 5 Strana: 0907
Anglikani = vyznávači panující v Anglii církve protestantské. Vz S. N.

2449   Anglisování Svazek: 1 Strana: 0027
Anglisování = utínáni ocasův koním. —

2450   Anglisovati koho Svazek: 1 Strana: 0027
Anglisovati koho: koně. Rk. Englisiren.

2451   Anglomanie Svazek: 10 Strana: 0553
Anglomanie, e, f. = opičení se po Angli- čanech. Strz., Nár. list. 1905. 353. 1.

2452   Angloromanskogermanský Svazek: 8 Strana: 0005
Angloromanskogermanský. A. báje. Vlč. Lit. 15.

2453   Anglové Svazek: 1 Strana: 0027
Anglové, kmen suevský. Tacitus.

2454   Angor Svazek: 9 Strana: 0423
Angor, u, m., z lat. ancora, kotev, zastr. Vz Gb. Slov. 13.

2455   Angor Svazek: 10 Strana: 0004
Angor (ankor), u, m., z lat. ancora = kotva.

2456   Angor Svazek: 10 Strana: 0553
Angor, u, m = telata narozená mrtvá nebo brzy po svém narození zabitá a maso z nich, tedy nezdravé. Us.

2457   Angora Svazek: 9 Strana: 0423
Angora, y, f. = veliký ženský šátek. Jrsk. XXII. 229.

2458   Angora Svazek: 10 Strana: 0553
Angora, y, f. = angorská kočka; druh vlny, kůže (angorové). Rgl.

2459   Angorový. A Svazek: 10 Strana: 0004
Angorový. A. čepec. Rais. Zap. vlast. 284.

2460   Angorská Svazek: 5 Strana: 0907
Angorská koza v Malé Asii. Vz S. N., Kram. Slov. 15.

2461   Angostura Svazek: 8 Strana: 0005
Angostura, y, f., mě. v státu bolivarském v již. Americe. — A. = angosturový likér, hořčina, z angosturové kůry. Dhnl. exc.

2462   Angosturový Svazek: 8 Strana: 0005
Angosturový, vz předcház. A. kůra. Vz Ott. II. 380.

2463   Angoul?m-e Svazek: 5 Strana: 0907
Angoul?m-e, a, m., Bž. 120., Sv. v Brs.

2464   Angrešt Svazek: 1 Strana: 0027
Angrešt, u, m., meruzalka, srstka, v obec. mluvě: srstka, chlupatka, polka, meruzalka, angrešt, agrešt, jahoda zelená či chlupatá. Jg. Vz Srstka, Agrest. Die Stachelbeere.

2465   Angrešt Svazek: 5 Strana: 0907
Angrešt. Přidej: ribes grossularia, die Kloster-, Kraus-, Heckenbeere. Vz MII. 88., FB. 96., Schd. II 299., Čl. 47., Čl. Kv. 350., Kk. 203., Rstp. 686., Slb. 491., Rosc. 161. Vz Kosmačky.

2466   Angrešt Svazek: 7 Strana: 1186
Angrešt. Cf. Kudláček, Kudlatinka.

2467   Angrešt Svazek: 10 Strana: 0004
Angrešt, také: měchounka, měchňanka. Nár. list. 1902. č 191. Ve Slezku: kudlačky, kudla- tinky, klosbery. Hauer 11.

2468   Angrešt Svazek: 10 Strana: 0553
Angrešt: angrešľ (zlin. ), egreš (horň), chlupač, chlupáček (han. a j. ), chlupěnka (Zábř. ), kudíáček, kudłačinka, kudíatinka (slez. ), měchourka (záp. Mor. ), husí víno (Stramb. ), muňka (Drahany), turenka (Kyjov), jakoubek (Třešť. ). Brt. Sl. 7. Z lat. angresta. Phľd. XXII 648.

2469   Angrešťák Svazek: 9 Strana: 0004
Angrešťák, a, m. A-ci = Dolnoměští (chodí na cizí angrešt). Čes. 1. IX. 422.

2470   Angreštový Svazek: 5 Strana: 0907
Angreštový plot, die Stachelbeerhecke. Sá.

2471   Angrivariové Svazek: 1 Strana: 0027
Angrivariové, kmen germánský na Veseře.

2472   Angurie Svazek: 5 Strana: 0907
Angurie, e, f. = citrule, hranodýně, Cu- curbita citrullus, die Angurie, Wassermelone, der Wasserkürbis. Mllr. 38.

2473   Angwarth Svazek: 10 Strana: 0004
Angwarth, u, m, lék. 1741. Vz Schulz 250.

2474   Anhaltský Svazek: 5 Strana: 0907
Anhaltský koláč, Anhaltskuchen. Šp.

2475   Anharmonický Svazek: 5 Strana: 0907
Anharmonický. A. funkce či dvojpoměr v mathematice, das Doppelverhältniss. S. N.

2476   Anhed Svazek: 8 Strana: 0005
Anhed, et continuo. Ev. víd. 105. L. 14., 5.

2477   Anheimstellen Svazek: 1 Strana: 0027
Anheimstellen, zůstaviti, býti. To jest na dobré vůli bratra tvého. Vz Abhängen.

2478   Anhinga Svazek: 7 Strana: 1186
Anhinga, y, f., plotus, pták. Cf. Brm. II. 3. 621.

2479   Anhydrid Svazek: 5 Strana: 0907
Anhydrid, u, m. = bezvodý síran vápe- natý, wasserloser schwefelsaurer Kalk. Vz Šfk. 188., Krč. G. 58., 59. A. bezvodec. Bř. N. 129., 241. Cf. Schd. II. 36., Mj. 46., KP. III. 26., KP. IV. 380., 602., 603 , S. N A-dy kyselin, Säureanhydride. Vz Šfk. 423., Šfk. Poč. 52., 27. A. fosforečný, Phosphorsäure- anbydrid, Šp., chlorový, Chlorigsäureanhy- drid, uhličitý, Kohlensäure-, zlatový, Gold- säure-, jodečný, Jodsäure-, borový (Šfk. Poč. 132.), Borsäure-, křemičitý, das Silicium- bioxyd, die Kieselerde, fosforový, Phospho- rigsäureanhydrid, dusíkový, salpetrigsaurer Anhydrid, vismutičný, Wismuthsäure-, man- ganový, Mangansäure-, nadchromový, Uiber- schromsäure-, jodistý, Uiberjodsäureanhy- drit, dusičelý, Untersalpetersäure, chlornatý, unterchlorigsaurer A., nadmanganový, über- mangansaurer A., chromový, Chromsäurean- hydrid. (Šfk. Poč. 324.), Sl. les. A. benzový, octový, sírový. Vz Šfk. Poč. 541., 448., 116.

2480   Anhydris Svazek: 10 Strana: 0004
Anhydris, u. m., nerost. Vz Mtc 1903. 46.. Vstnk. XI. 829.

2481   Anhydrohydraty Svazek: 5 Strana: 0907
Anhydrohydraty, m., vz Šfk. Poč. 52.

2482   Anhydrooxydy, m Svazek: 5 Strana: 0907
Anhydrooxydy, m., vz Šfk. Poč. 27., 52., 217.

2483   Anchis-es Svazek: 1 Strana: 0027
Anchis-es, a, m.; Anchisův syn: Aeneas.

2484   Anchusin Svazek: 5 Strana: 0907
Anchusin, u, m. = červené barvivo v ko- řenu barvířské anchusy. Vz Šfk. 589.

2485   Ani Svazek: 1 Strana: 0027
Ani = a oni. Vz An (ana, ano).

2486   Ani Svazek: 5 Strana: 0907
Ani. Přidej. str. 27. a. ř. zd. 12. po 605.: Ani mne v tom utěšíte. Hr. rk. 151. V tě úfaju, ani mi se posmějú nepřietelie moji. Ž. Kl. Uzřevši, že k ní ani který jejie bratr vy- jíti chce. Pass. Vz více příkladů v Jir. Nkr. 87. a Zápor. — Str. 28. a. ř. sh. 14. po zachovává přidej: Vz Aniž a Zápor. (IV. 208. a). Str. 28. a. ř. sh. 23. Po pije při- dej : Tři dni ani pila ani jedla. BO. Z vody vyšed ani rúcha ani koně nalezl. GR. Ani na otce zpomene, ani na mateř, ani svój kraj. Bibl. Ani vazba ani smrť mohly změ- niti mysl jeho. Mudr. 1475. Cf. Zápor (a Li- sty filol. 1883. 256.). — Ib. ř. sh. 27. po Kos.: Ale ani těch sú chtěli poslúchati. BO. S takovým ani krmě požívajte. ZN. Vidíte je vesely a zásobny: a ani kostelu dávají a Bohu děkují, jakoby od něho ti peniezi jim dáni byli. Hus III. 195. — Ib. ř. sh. 36. za neubývá: Sukně ani tkána ani šita bieše. Pass. Vz Jir. Nkr. 93. — Ib. ř. zd. 15.: I v najpevnejších vecách večitosti není. Na Slov. Tč. — Ib. ř. zd. 10. Jezabel psi snedí, ani bude, kto by ji pohřbil. Bj. Cf. Brt. S. 3. vyd. 122. — Ib. ř. zd. 7. po obec: Řádů našich ani sám neruší ani jiným rušiti nedopouští. V. Ani oko vidělo, ani ucho slyšelo; Ani se má člověk obrazu zpo- vídati, ani jeho zač prositi; Protož radí, aby lidé ani přísahali, ani jiných pudili k přísaze; Ani dětí tělestných obecně tací rodie, ani v duchovenstvie dobrých skutkov plodie; Ani kostelóv, ani žákov má biskup světiti z peněz; Tu ani herla, ani kopie, neb meč, sudlicě, ani kropáč, ani sviece ďábla odrazí; Křivá kletba ani před Bohem, ani před sborem vieže. Hus I. 41., 73., 97.. 194., 418., III. 135., 227. — Pozn. Dvojité ani — ani slučuje dva pojmy záporné a pojí se ve starší řeči z pravidla se slove- sem kladným, nyní obyčejně záporným. Brt. S. 3. vyd. 122. Vz tam jiné příklady. — 1b. ř. zd. 3. za Kom.: Ustanovili se na tom, aby se žádným narčeným nemluvili, ani obcovali. Bart. Šojcar odpírá, že židovi oštěpem nehrozil, ani se naň strojil. NB. Tč. 31. Nechválím, ani nezastávám. V. Ne- stýskaj sobě, ani se srdce tvé muť pro tu věc. Bj. Všed tam chleba jest nejedl, ani vody pil. BO. Otci mému ani materi nero- dil jsem pověděti, ani tobě ukázati mohu; Neboj se jich ani strachuj; Nic jest nezhy- nulo, ani zhnilo; Neopustím tebe, ani tebe ostanu; Jalovice, ježto jest netáhla ve jhu, ani zemi krojila radlicí. BO. — Na konci článku přidej: Vz Brt. S. 3. vyd. 122., Šf. Star. ml. 117., Zápor.

2487   Ani Svazek: 8 Strana: 0005
Ani. S takovým ani pokrmu beřte. Chč. S. 29. Spálili je, ani těhotným odpustivše. Břez. Font. V. 477.

2488   Ani Svazek: 9 Strana: 0004
Ani. Ani mne znáte, ani otce mého. Praž. evang. Joh 8. 19.

2489   Ani Svazek: 9 Strana: 0423
Ani. Ani Boha ctíti chcete. Ezop. 49.

2490   Ani Svazek: 10 Strana: 0004
Ani jsú hřiešni, ani s hřiešnými obcovati mají Che. S. II. 279b.

2491   Ani Svazek: 10 Strana: 0004
Ani som ševcová (tanec). Vz Brt. P. n. 934.

2492   -aní a -áni Svazek: 8 Strana: 0005
-aní a -áni subst. verbalních. V novočešt. -dní: kázání; v strčešt. -aní, byla-li před- cházející samohl. dlouhá: nadánie, hádanie, kázanie. Vz Gb. H. ml. I. 604.

2493   -ani (-aní Svazek: 1 Strana: 0027
-ani (-aní). Místy místo toho říká se aj: paní máma — pajmáma, sekanina — sekajna.

2494   -ání, -ani Svazek: 1 Strana: 0028
-ání, -ani. Obyčejně pravíme, že dvou- slabičné: ,spaní, psaní' mají krátké a; než píšeme vždy : přání (z přijání). Všimneme-li si však přídavných z příčestí utvořených (šlapán — šlapaný), přisvědčíme, že naši před- kové vyslovovali a krátce, proto také máš: kázaní, snídaní. Na Mor. posud tak se vy- slovuje. (Brt.). Někteří různí: snídáni, psání (das Frühstücken, das Schreiben) a snídani, psaní (Frühstück, Brief). Pk. Ostatně o uží- vání jich vz Abstrakta.

2495   Ani, aniž Svazek: 1 Strana: 0027
Ani, aniž, weder, auch nicht einmal. Vz Věta spojovací; stran složení jich vz Aniž. Po ani opakuje prý se ve výroku z pravidla záporné ne. Viděl ho, že ani nepovstal, ani se nepohnul před nim. Ani ho nepochovali; Mně zima není, ani nebude. Er. P. 20., 60. Žádný neviděl ani nezvěděl. Ani slyšeti o tom nechtěl. Jg. Že vás ani před sebe nechtěl pustiti. Jg. Neumí ani za mák. Prov. Ani truhle nevěřil. Kom. Před přítelem ani ne- přítelem nevypravuj o životu cizím. Br. Ne- čitedlné, což se ucítiti ani znamenati nemůže. V. Ani dobré žíly v sobě nemá, V. Nemá to hlavy ani paty. Us. Vz Mkl. S. 185. a víc příkladův v Jg. a dole. Ale zdá se, že toto pravidlo na, pravdě se nezakládá, neb nalezáme velmi zhusta u dobrých, starších ník nerozšiřuje ani odstupuje Bez potřeBy. Kom. Ani sám se chval, ani sám se haň. Pk. Ani tobě ani mně tento mlýn bude. Pass. Nepracuje, ani přede. Ani ze jhry jeden dru- hým mnoho klamej. Št. Smrť nebojí se Bo- hatého, ani stydí se chudým. Št. kn. šest. 272. Neb ani ptáka tu bieše. Výb. II, 59. Ti křesťané ani jakou úhonu měli ani jakým ohavným hříchem na soudu naříkáni byli. Har. I., 255. Nečiňte nikomu násile, ani koho obviňte křivdú. Št. kn. šest. 153. Jehož jsem nikdy ani znala, ni viděla. Kat. 284. (Vz Choť.) Kto je pyšného srdce, ani by chtěl rovně mieti. Št. N. 120. (Št. N. 191. a jinde). Ani na tvú hrózu tbáme. Výb. II. 9. (Pass.). Aniť oddechnouti může. Leg. Ani hor položil. V. Ani toho, jak Bůh ... co rozvažují. Br. Chč. klade kladné sloveso: Také ani ? rado- sti účastni jeho budú; Ani duše jeho podbá; Protož ani ? papeži ani ? biskupich spaseni jest; Ani by chválil Jana Křtitele srsti vel- bloudových; Ani by páni všichni býti mohli, by sedlákův nebylo; Když jsi ani povolil, ani se jinak pomstil. Che. 631., 449., 292., 628., 381., 605. — Proto také u ,aniž', které se od ,ani' ničím neliší, ,ne' z pravidla se neklade. Jal ho, aniž ho prve propustil, až mu města zase navrátil. V. Ten jimi nepo- hne, aniž jich změní. Br. Již neleze (nelítá) u vysokých věcech, aniž chodí o nižších, ale stojí. Št. Nebo nevidí ho, aniž ho zná. Nebo aniž sedneme za stůl, dokavadž . . Br. Aniž spříznění jaké s kým měli. Aniž ještě byly propasti. V. Aniž časté uší znění dobré znamená. Kom. Aniž se mi hrubě chtělo. Us. Aniž roztrhli roucha svá. Br, Než nalézáme také ,ne" u slovesa určitého: Aniž na to jsem nemyslil. Jg. Aniž nemohu k tomu přivoliti. Ros. Svobody zachovej, aniž komu jí nedávej Jel. — Pozn. Tuto poslední věta (a podobné jiné) má Mkl. S. 184. za latinismus: liber- tatem tuere neve ulli da eam m. svobodu zachovej a nikomu ji nedávej. Učiť Mkl., že, má-li se k větě záporné věta. záporná při- dati, to slovcem ,ni' se čini. Nepracuje, ani přede. Nevidí ho, aniž ho zná. Vz Ni. Pakli ku kladné větě záporná připojiti se má, činí se to slovci: ,a ne' tedy: Svobody zachovej, a nikomu jí nedávej. Ale toto pravidlo prý se nezachovává. — ,Ani' se klade: 1 .Když se k větě tvrdící záporná věta připojí. Zde jest ,ani' silnější než : ,a ne' (m. něhož vlastně stojí. Vz předcházející). Poslouchej otce svého aniž pohrdej matkou svou, když se sestará. 2. Když se dvě nebo více vět záporných v jedno spojí. I zde jest .ani´ silnější než ,a ne'. Ne- žádáme ani stříbra, ani zlata od Saule, aniž stojíme o čí bezživotí. Br. Nejí, ani nepije (nejí, aniž pije). - 3. Jest moci stupňovací; jím se mocně něco popírá, lat. ne-quidem. Mnozí k tomu ani srdce neměli. Kom. Ne- zůstalo ani jednoho z nich. Ani Napoleon se o to nepokusil (tím méně jiný). Kos. — 4. Jest moci odůvodňovací. I jdětež na všecko neštěstí, ani se víc dívati na to nechci (= neb nechci se více na to dívati). — 5. Opa- kuje se před každým členem, když na tom jest, aby se s jednostejnou mocí vytkly, aby se výrok od Dvou n. více předmětův n. podmětův s jednostejnou mocí oddělil. Rho- dus není velmi hojný ani od vína, ani od obilí. Jemu ani nepřibývá, ani neubývá. — Zk. Vz Ne. — 6. Někdy se klade i ve vý- znamu ani. I (m. ani) já tam nepůjdu. I já (ani já) jsem z nosu nevypadl. Prov. V tu dobu nekvetou ještě růže i (ani) pryskyřnik. Netoliko sami sebú, ale i (ani) cizími křesťan- ská čeleď nemá se posmievati. Št. kn. šest. 117. Z chlapského radu nikoli i (ani) jednoho v česť (v čestný úřad) nevoli. Alx. 1097. Aby sě v tom domu i (ani) ot hromu ijed- nej škody nestalo. Kat. 3371. Tam i (ani) jeden chud nenie, ani slep, ani belhav. Št. Nechtěj i (ani) vrahu tej škody. Výb. Bě- žela mezi, kvasany (hodovníky) i (ani) zvána nejsúc. Št. Avšak i (ani) člověka na něm (hradě) nebieše. Dal. Vzvazují na lid břemena a sami i (ani) prstem dotknúti sě nechtie toho. Št. N. 305. Nezacpávej i nyní ucha svého. Br. I tolik tuto pominouti nemohu. Har. I při nejlepší vůli toho nedokážeš. Us. — Vz 1 (ku konci). — 7. Místo: a nikdo, a žádný, a nikterý, a nijaký, a nikdy, a nic atd. praví se: ani kdo, ani který, ani jaký, ani kdy, ani co atd. A skopci tomu žádná šelma odolati nemohla, aniž kdo co mohl vytrhnouti z moci jeho. Br. — 8. Ani — ani, neque-neque, ovre-ovre. Ani vidí, ani slyší. Šf. Kdež ani kazanie bývá, ani nešpora. Šf. o věc. obec. — Ani ne — ani. Ani jisti ne- budou, ani piti. Ani ne ani ne. Ani nevidím, ani neslyším. Jemuž ani nepřibývá, ani neubývá. — Ne — ani. Nemohl jsem jísti ani píti. 1)., Kom. — Ne — ani ne. Nebrali peněz, ani neopravovali domů. Br. — Vz víc příkladův v Zk. Skl. 330.—334. a Aniž by.

2496   Ani brž Svazek: 5 Strana: 0908
Ani brž. Ani co v moci svej jměli, ani brž o střiebru co pověděli, by jaké jměli než měď. NB. Tč. 120.

2497   Ani hni Svazek: 5 Strana: 0908
Ani hni. Odtud mi ani hni ! Práł ho a on ani hni (ani se nehnul)! Milé čert ode- pňa casnoval sebó sem tam, ale ani hni! Na Hané a Slov. Er. Sl. čít. 45.

2498   Ani jaký Svazek: 1 Strana: 0028
Ani jaký, m. a nijaký, vz Ani, 7.

2499   Ani kdo Svazek: 1 Strana: 0028
Ani kdo, m. a nikdo, vz Ani, 7.

2500   Ani kdy Svazek: 1 Strana: 0028
Ani kdy, m., a nikdy. V z Ani, 7.

2501   Ani který Svazek: 1 Strana: 0028
Ani který, m. nikterý. Vz Ani, 7.

2502   Ani-o Svazek: 5 Strana: 0908
Ani-o, ena, m., řeka Anio v Italii.

2503   Anica Svazek: 5 Strana: 0908
Anica, e, f. = Anna. Slov. HVaj. BD. II. 31.

2504   Anička Svazek: 5 Strana: 0908
Anička, y, f. = Anna. To byla naše A. Us. Mus. 1880. 445. — A. = slečna. Němc. VII. 119. — A. = pomněnka, rostl. U Klo- bouk na Mor. Bka.

2505   Anička Svazek: 7 Strana: 1186
Anička. Hra na A-ku a Kačičku. Vz Brt. Dt. 186.-187.

2506   Aniel Svazek: 8 Strana: 0005
Aniel, a, m. = anděl. Slov. Loos., Pastr. L. 150.

2507   Anien Svazek: 1 Strana: 0028
Anien, ena, či Anio, ona či Anien-us, a, m., řeka v Italii, nyní Teverone.

2508   -aník Svazek: 8 Strana: 0005
-aník, příp. jmen osobních: Mičaník (z Mi- kuláš), Kbrl. Sp. 11., Zubaník. Kbrl. Dmžl. 13.

2509   Anil Svazek: 5 Strana: 0908
Anil, u, m., v lučbě, něm. Anile, pl. Nz. Vz S. N., Šfk. Poč. 536.

2510   Anilid Svazek: 5 Strana: 0908
Anilid, u, m., v lučbě, něm. Anilide, pl. Nz., Šfk. Poč. 516.

2511   Anilidový Svazek: 5 Strana: 0908
Anilidový. A. kyselina, Anilidsäuren, pl. Nz. Anilin, u, m., v lučbě, das Anilin. Nz.,
Šfk. 620., Čs. lk. I. 304, 297., III. 134., IV.
69., V. 90., Šfk. Poč. 535., Schd. I. 395.,
S. N., Kram. Slov. 15.

2512   Anilín Svazek: 7 Strana: 1186
Anilín, u, m. Otravy a-nem. Vz Pelc. 298. nn.

2513   Anilinný Svazek: 5 Strana: 0908
Anilinný. A. soli, Anilinsalze, pl. Nz.

2514   Anilinový Svazek: 5 Strana: 0908
Anilinový, Anilin-. A. čerň, das Anilin- schwarz, břečka, die Anilinbrühe, barva, barvivo. Šp., Prm.

2515   Anilinový Svazek: 7 Strana: 1186
Anilinový. Otravy solemi a barvami a-mi. Vz Pelc 298. nn.

2516   Anilka Svazek: 5 Strana: 0908
Anilka, y, f. A. červená, der Fuchsin, fialová, hnědá, modrá, zelená, žlutá. Ktzr.

2517   Anilový Svazek: 5 Strana: 0908
Anilový, Anil-, A. barvy na hedvábí. Prm. IV. 194.

2518   Animales Svazek: 9 Strana: 0004
Animales = školní plat (ve středov. ). Mus. 1900. 9.

2519   Animalis-mus Svazek: 5 Strana: 0908
Animalis-mus, u, m. = úhrn znaků, ji- miž se tělo živočiši různí od rostlinstva. S. N.

2520   Animalní Svazek: 5 Strana: 0908
Animalní, živočišný, thierisch, animalisch. A. očkování, Us. Pdl., soustava, Ml., úkony. Dk. P. 4.

2521   Animas fidelium Svazek: 1 Strana: 0028
Animas fidelium, lat., duše věřících (zpěv církevní). Rk.

2522   Animato Svazek: 1 Strana: 0028
Animato, it. z lat., silně a živě. Hd.

2523   Animato Svazek: 5 Strana: 0908
Animato, it. = živě, v hudbě. Mlt.

2524   Animism-us Svazek: 8 Strana: 0005
Animism-us, u, m. Vz Zbrt. Pov. 39.

2525   Animism-us Svazek: 10 Strana: 0004
Animism-us, u, m Vz List. fil. XXX. 490.

2526   Animistický Svazek: 8 Strana: 0005
Animistický, animistisch. A. ponímání. Phľd. 1894. 712.

2527   Animovaný Svazek: 10 Strana: 0004
Animovaný — povzbuzený, nadšený. A. zábava. Nár. list. 1904. 22. 4.

2528   Animový Svazek: 5 Strana: 0908
Animový. A. klí, das Animeharz. Prm. IV. 190.

2529   -anin Svazek: 7 Strana: 1186
-anin ( enin) přípona jmen národů, rodin: Lučané, Moravané, Slověnín (pl. Slované, Slověné), Říměnín, Římanín (Plác), Polané atd. Sing, u starých pořídku. Tato přípona jest v celém Slovanstvu jedna z nejstarších a nejrozšířenějších. Měštěnín a měšťanín, zeměnín a zemanín v pl. měštěné a mě- šťané, zemené a zemané. Zakončení -anin, -enin užívá se ve slovanštině původně a vlastně při tvoření jmen místních: Lučanin, Poljanin atd. Vz Šf. III. 435.

2530   Anina Svazek: 10 Strana: 0553
Anina, y, f. = Anna.

2531   Aninka Svazek: 5 Strana: 0908
Aninka, y, f., vz Anna. — Aninky, druh sliv. Ve vých. Čech. Jir.

2532   Aninov Svazek: 7 Strana: 1186
Aninov, a, m., Annathal. Čechy I. 124.

2533   Anion Svazek: 5 Strana: 0908
Anion, u, m., ve fys., der Anion. Nz., Mj. 406. A. = na anodě či polu vyloučená látka. Stč. Vz Električnosť.

2534   Anion Svazek: 10 Strana: 0004
Anion, gt. aniontu, m., v lučbě. Vot. 166.

2535   Anís Svazek: 1 Strana: 0028
Anís, u, m.; anyz, anýz, vz Anýz.

2536   Anisaldehydat Svazek: 7 Strana: 1186
Anisaldehydat, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 115.

2537   Anisalkohol Svazek: 7 Strana: 1186
Anisalkohol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II 105.

2538   Anisan Svazek: 5 Strana: 0908
Anisan, vz Anisyličnan.

2539   Anisette Svazek: 8 Strana: 0005
Anisette, fr. = anýzovka. Vz Ott.

2540   Anisidin Svazek: 10 Strana: 0004
Anisidin, u m., v lučbě. Vstnk. XI. 15.

2541   Anisol Svazek: 5 Strana: 0908
Anisol, u, m., v lučbě. V z Šfk. Poč. 553.

2542   Anisotropický Svazek: 5 Strana: 0908
Anisotropický. A. prostředí. ZČ. III. 4.

2543   Anisovka Svazek: 5 Strana: 0908
Anisovka, y, f. = likér s přísadou anísu.

2544   Anísový Svazek: 5 Strana: 0908
Anísový, vz Anízový.

2545   Anísový. — Anísoviště Svazek: 1 Strana: 0028
Anísový. — Anísoviště, ě, n. — Aní- sovka, y, f., kořalka anísová. —Anísovník, u. m.

2546   Anisyl Svazek: 5 Strana: 0908
Anisyl, u, m., v lučbě, das Anysil. Nz.

2547   Anisyličnan Svazek: 5 Strana: 0908
Anisyličnan, u, m. = anisan, anylsaures Salz. Nz.

2548   Anisyličný Svazek: 5 Strana: 0908
Anisyličný, Anisyl-. A. (anisová) kyse- lina, die Anisylsäure. Nz.

2549   Anisylový Svazek: 5 Strana: 0908
Anisylový, anisylig. A. kyselina. Nz.

2550   Aniš Svazek: 5 Strana: 0908
Aniš, e, m. = Anisius, ne: Anastasius. Gl. 2.

2551   Anizka Svazek: 10 Strana: 0553
Anizka, y, f. = rosolka z anisu. Mus. slov. VIII. 23. Sr. Anýzka, Anýzovka.

2552   Aniž Svazek: 1 Strana: 0028
Aniž. Zdá se býti složeno 1. z a (starého = ale); 2. ni = ani, ne; 3. příklonného ž. Byl tu, aniž jsme ho viděli = ale neviděli jsme ho. Ht. Ostatně stran užíváni ho vz Ani.

2553   Aniž Svazek: 5 Strana: 0908
Aniž. Přidej: Aniž pro sebe tak mluvím. V. Aniž v ně (v biskupství) vstúpil. Hus I. 408. Vz Zápor (IV. 208. a). Je tam zima? Včil už aniž tak ne jak zrána. A vlha pěkně-li zpívá? Ona aniž tak pěkně nezpívá jak je krásná. Brt. D. 170.

2554   Aniž Svazek: 10 Strana: 0553
Aniž. Srv. Brt. Sl. 7.

2555   Aniž by Svazek: 1 Strana: 0028
Aniž by. Chybují, kteří píší: Jestliže pe- níze přijmu, aniž bych jich užil, bude ve- liký poklad marně v rukou mých. Zeď se sesula, aniž by to byli zpozorovali. — Věty tyto nepochybně utvořeny jsou zhola dle něm. vazby: ohne dass es Jemand bemerkt hätte. — Jg. neuvádí na spojky aniž by — ve smyslu něm. ohne dass — ani jediného dokladu. Aniž by jest jen tehdy na místě, má-li věta, v níž stojí, platnosť podmínečného závětí, na př.: Pročež, čehož se oněm ne- dovoluje, aniž by se při nich trpělo, toho těmto plná svoboda. Kom. Zde dodej: kdyby se v to chtěli dáti. (Vz ještě 2 příklady v Mtc. 1873., 171. z Šf. a Purkyně). Věty nahoře postavené tedy se prostě spojí: Jestliže pe- níze přijmu a jich neužiji, bude etc. Zeď se sesula, aniž to zpozorovali (a nezpozorovali to). Vz Ohne Dass. Mš.

2556   Aniž by Svazek: 5 Strana: 0908
Aniž by. Za závětí polož: a v řeči ne- přímé, na př. Myslil, že mu peníze oplatí, aniž by ho upomínal. Brt. S. 3. vyd. 122. Ku konci přidej: Sice m.: anižby užívá se těchto vazeb: 1. Je-li hlavní věta kladna, následuje a ne, avšak ne, aniž s indikativem. Běda duši té, která se nábožnou a svatou dělá a není. Všecky řeky jdou do moře, avšak se nepřeplňuje. Dvakrát jsem puštěn byl, aniž mne poznali. — 2. Je-li hlavní věta záporna, následuje bych (abych) ne. Nezůstane tuto kamene na kameni, aby zbo- řen nebyl. Nic nemůže člověk viděti, nic slyšeti, nic makati, aby se hned v mysli ne- plodilo. — 3. Je-li věta vedlejší podmíněna, následuje leč. Nikdy ke stolu nesedej, leč se prve pomodlíš. — 4. Je-li věta vedlejší připouštivá, následuje an, ačkoli, ježto. Všeho tu nechavše utíkali, ano jich žádný nehonil. Již někteří činí se učiteli býti, ježto ne- jsou. — 5. Užívá se přechodníku záporného. I byl tu tři dni nevida ani pije ani jeda. Nebylo člověka tak lítého, aby to vida stál nepláče; Půjdeme nemeškajíce. Nic nevy- řídivše domů se navrátili. A póvod nemóž připuditi pohnaného, aby mu odpoviedal bez své vóle a ješče ho nesehnav všemi póhony. Kn. rož. 110. — Brt. S. 3. vydání 122.—123.

2557   Aniž by Svazek: 7 Strana: 1186
Aniž by. Cf. Brt. Ruk. Aniž (IV.) v dod oprav v: Aniž (V.).

2558   Aniž co Svazek: 1 Strana: 0028
Aniž co, m. a nic, vz Nic.

2559   Anjel Svazek: 1 Strana: 0028
Anjel, vz Anděl.

2560   Anjel Svazek: 7 Strana: 1186
Anjel, vz Angel, Anděl

2561   Anjel Svazek: 8 Strana: 0005
Anjel není z anděl, nýbrž z lat. angelus. Gb. H. ml. I. 406.

2562   Anjel Svazek: 10 Strana: 0004
Anjel. Hra na a-la a ďábla. Slez. Vz Vyhl. II. 249.

2563   Anjelíček Svazek: 10 Strana: 0004
Anjelíček, čka, m. Hra na a-čka a p. Marii. Slez. Vz Vyhl II. 250.

2564   Anjelička Svazek: 10 Strana: 0004
Anjelička, y, f, angelica, rostl. Mš. Slov.

2565   Anjelik Svazek: 5 Strana: 0908
Anjelik, a, m. = anděl. Boly to dobré milé deti ako dva a-ky. Dbš. Sl. pov. I. 475.

2566   Anjelika Svazek: 5 Strana: 0908
Anjelika, y, f-, vz Andělika.

2567   Anjelikový Svazek: 5 Strana: 0908
Anjelikový, Angelika-. A. mražené, likér, stonek, kořen. Šp.

2568   Anjelský Svazek: 10 Strana: 0004
Anjelský = andělský.

2569   Anjou Svazek: 5 Strana: 0908
Anjou (Anžú), a, n. Sv. v Brs.

2570   Anka Svazek: 1 Strana: 0028
Anka, y, f. = Anna.

2571   -anka Svazek: 5 Strana: 0908
-anka, přípona: ublanka (ovce, vz Ubla), Polanka, vsacanka (ovce ze Vsetína kou- pená). Us. Brt, Vz Brt. D. 152.

2572   Anka Svazek: 7 Strana: 1186
Anka smradlavá = stěnice obilná. ČT. Tkč.

2573   Anka Svazek: 8 Strana: 0005
Anka, poprala Janka! (Pokřikování.) Na Zďársku. Nár. list. 1894. č. 234. Odp. feuill.

2574   Anka Svazek: 9 Strana: 0004
Anka, y, f. = vesta s rukávy. Hostomice. Kub. 150.

2575   -anka Svazek: 9 Strana: 0004
-anka: kyjanka, koćanka atd. Lor. 34.

2576   -anka Svazek: 10 Strana: 0004
-anka přípona: spadanka, tlapanka, ar- chanka atd. Dšk. Km. 33.

2577   Ankerit Svazek: 5 Strana: 0908
Ankerit, u, m., nerost podobá se do- lomitu, mívá však lesk více perleťový než skelný. Vz Bř. N. 136.

2578   Anketa Svazek: 5 Strana: 0908
Anketa, y, f. = vyšetřování, die Enquette. Sl. les.

2579   Anketa Svazek: 8 Strana: 0005
Anketa, etiketa, enquéte. Vz Ott. VIII. 630.

2580   Anketní Svazek: 5 Strana: 0909
Anketní, Enquette-, vyšetřovací, zkou- mací. A. kommisse. Šp.

2581   Anklopéř Svazek: 5 Strana: 0909
Anklopéř, e, m., z něm. Anklopfer, wel- cher den Bergleuten das Ende der Arbeits- zeit (Schicht) durchs Klopfen auf die Tag- Haspel anzeigte. Gl. 2.

2582   Anklopéž Svazek: 8 Strana: 0005
Anklopéž = dělník, který havířům tluče- ním na řetěz hodiny oznamoval. Arch. XII. 462.

2583   -ánko Svazek: 10 Strana: 0004
-ánko přípona: znamánko, předánko. Dšk. Km. 32.

2584   Ankommen Svazek: 1 Strana: 0028
Ankommen. Was auf mich ankommt. Uči- ním, což na mně jest. Let. Troj. Na tomť jest, s kterými lidmi obcuješ. Mudr. V boji všecko na štěstí jest. Jel. Chudým a nuzným, byť pak bylo i do té sukně a ostatního kousku pokrmu, podle možnosti udělujte. Br. — Mk.

2585   Ankommen Svazek: 5 Strana: 0909
Ankommen. Přidej: Věř o tom konečné, žeť nám na to přijde, že my samy musíme na nepřítele doraziti; Zůstanu v jejich le- žení, abych jich mohl užiti, jestliže by nač přišlo. Ab. z Gt.

2586   Ankona Svazek: 1 Strana: 0028
Ankona, vz Ancona

2587   Ankor Svazek: 10 Strana: 0004
Ankor, vz předcház. Angor.

2588   Ankrešt Svazek: 7 Strana: 1186
Ankrešt, vz Angrešt. Mllr. 88.

2589   Anktoritářství Svazek: 10 Strana: 0006
Anktoritářství, n. Lit. I. 609

2590   Ankus Svazek: 1 Strana: 0028
Ankus, vz Ancus.

2591   ánky Svazek: 5 Strana: 0909
ánky, přípona: Dolánky, Kochánky, Brozánky (místní jm.). Pal. Rdh. 138.—139. Ostrovánky. Brt. D. 152.

2592   -ánky Svazek: 9 Strana: 0004
-ánky. Jména osad moravských ukončená v -ánky stran jejich původu vz v Mus. ol. XII. 98. Sr. -any (násl. ).

2593   Ankyloblefar-on Svazek: 5 Strana: 0909
Ankyloblefar-on, a, n. = srostlosť víček. Vz S. N.

2594   Ankylogloss-on Svazek: 5 Strana: 0909
Ankylogloss-on, a, n., podrostlý jazyk. S. N.

2595   Ankylosa Svazek: 5 Strana: 0909
Ankylosa, y, f., řec., neohbitosť, nehy- blivosť, srostlosť jistého kloubu. Vz S. N., Slov. zdrav. I. 13., Čs. lk. 232.

2596   Ankylosovati Svazek: 8 Strana: 0005
Ankylosovati = v ankylosu přecházeti. Ces. lk. 1888. 54.

2597   Ankynky Svazek: 8 Strana: 0005
Ankynky, pl., f. = nankynky. Čern. Př. 65.

2598   Ankyr-a Svazek: 1 Strana: 0028
Ankyr-a, y, f., mě. v Galatii.

2599   Ann-a Svazek: 1 Strana: 0028
Ann-a, y, f. Vok. sg. Anno, ale v obec. mluvě často: Anna. Anna, pojď sem. Vz A. — Vz Anča, Andulka. — Annin (dům). Sv. Anna, chladno z rána; Sv. Jakub seče, sv. Anna peče. Hrš. Sv. Anna žito žala. Er. P. 85.

2600   Anna Svazek: 5 Strana: 0909
Anna. Přidej: Annica, Annička, Andula, Andulka, Andulenka, Andulička, Anulienka, Anulenka, Anninka, Annenka, Hana, Ha- nulka (Mor.), Annoušek, Ančíš (Slov.), An- čúša, Ančura (Slov.), Ančurka, Anče, Anča, Hanka, Anninka, Ančička, Nanenka, Anuše, Anuška, Hanuška, Ančátko (a, n.), Anda, Anulka, Anka, Nána, Nanka, Nanynka, Anetta, Netty, Nettynka. Je tu jako u sv. Anny za oltářem (zima). U Bydž. Kšť. O sv. Anně žitečko se nažne. Mor. Šd. Kolik dní před sv. Jiřím vrba se rozzelená, tolik dní před sv. Annou se žne. Na Zlínsku. Brt. — Vz S. N.

2601   Anna Svazek: 8 Strana: 0005
Anna. Je-li zelí před sv. Annou hezké, je po sv. Anně nepěkné (a naopak). Duf. 244.

2602   Anna Svazek: 9 Strana: 0004
Anna. Kolik dní před sv. Jiřím vrba se rozzelená, tolik dní před sv. Annou se žne. Sv. Jan ubere na lžičku, sv. Anna na polo- vičku mléka kravám. Sv. Anna zavádí žence do pšenice. Sv. A. žito žala. Sv. Jakub seče, sv. A. peče. Sv. Vít kořen štíp, sv. Prokop kořen dokop, sv. A. srp vzala a žala. K sv. Anně den se krátí. O sv. Anně žitečka se nažne. Je-li zelí před sv. Annou pěkné, je po ní škaredé s opačné. Nár. list. 1899. č. 209. Ned. příl. Sv. Anna, chladno z rána. Čes. 1. VIII. 355.

2603   Anna Svazek: 10 Strana: 0004
Anna. Zvětšují-li mravenci na sv. Annu své hromadv, dá se očekávati jistě tuhá zima. Nár. list 1902. č. 205. 4.; Ott. Kal. 1904.

2604   Annabergit Svazek: 5 Strana: 0909
Annabergit, u, m. = květ niklový, ne- rost. Vz Bř. N. 136.

2605   Annal-y Svazek: 1 Strana: 0029
Annal-y, ův, pl., m., lat., letopisy. Annalen, Jahrbücher.

2606   Annalin, u Svazek: 5 Strana: 0909
Annalin, u, m., v lučbě. Vz KP. IV. 380.

2607   Annalista Svazek: 1 Strana: 0029
Annalista, y, m., z lat., letopisec. Jg. Annalist.

2608   Annalistický Svazek: 10 Strana: 0004
Annalistický, z lat. = letopisecký. Grm. I.

2609   Annaty Svazek: 5 Strana: 0909
Annaty, pl., m. = příjmy, jež římská kurie vybírala za udělení uprázdněných praebend. Vz S N.

2610   Annektovati Svazek: 1 Strana: 0029
Annektovati, lat., připojiti, annektiren. — si něco čím: sobě zemi válkou. — co pro koho bez čeho: bez něčí vůle.

2611   Annenská Svazek: 1 Strana: 0029
Annenská ulice, šp. m. Anenská.

2612   Annexe Svazek: 5 Strana: 0909
Annexe, e, f, z lat. = připojení, die Beifügung, Vereinigung, Annexion.

2613   Annina Svazek: 7 Strana: 1186
Annina Skála či Lysá Hora, Annafels, u Zelnavy. Čechy. I. 250.

2614   Anno Svazek: 5 Strana: 0909
Anno praecedente, praeterito = lonského roku, im verflossenen Jahr, lat., kupecky. Kh.

2615   Annominace Svazek: 5 Strana: 0909
Annominace, e, f., lat. Jg. Slnosť. 78.

2616   Annominatio Svazek: 1 Strana: 0029
Annominatio. Vz Zk. Ml. II., 173.; Mk. Ml. 295.; S. N.: z lat., hra v slovích, když k vyjádření rozdílných pojmův a věci slov jednostejných aneb podobných užíváme. Zk.

2617   Annominatio Svazek: 7 Strana: 1186
Annominatio. Vz Jg. Slnosť. 78.

2618   Annonce Svazek: 1 Strana: 0029
Annonce (fr. annons), e, f., ohlášení. Rk.

2619   Annoncovati Svazek: 5 Strana: 0909
Annoncovati = ohlásiti, vyhlásiti, ozná- miti, uveřejniti, ankündigen, öffentlich be- kannt machen, annonciren, z fr. Kh. Annov, a, m., Annadorf, ves u Tovačova.

2620   Annonční list Svazek: 8 Strana: 0005
Annonční list. Nár. list. 1893. č. 311.

2621   Annotace Svazek: 1 Strana: 0029
Annotace, e, f., z lat., poznamenání. Rk.

2622   Annotata Svazek: 1 Strana: 0029
Annotata, tat, pl., n., lat., poznámky. Rk.

2623   Annovice Svazek: 5 Strana: 0909
Annovice, dle Budějovice, Annowitz o. Annadorf, ves u Vlašimi. PL.

2624   Annuita Svazek: 1 Strana: 0029
Annuita, y, f., roční splátek. Rk.

2625   Annuita Svazek: 5 Strana: 0909
Annuita. Přidej: ročina, roční splátka vypůjčeného kapitalu, jíž se i úroky i ka- pital zaroveň splácí. Cf. Kram. Slov. 15., S. N.

2626   Annuloid Svazek: 5 Strana: 0909
Annuloid, vz Anuloid.

2627   Ano Svazek: 1 Strana: 0029
Ano. Klade se, když na otázky odpovída- jíce přisvědčujeme, ja, ja wohl, freilieh. Byls tam? Ano. (V obecné mluvě říká se: ja (na Mor.), jo, ju.).Spojením: „ano i, ano a, ano také i, anobrž, anobrž i" užívá se, když se věc mocnější neb pozoru hodnější vytýká. Hlavu mu, ano také i bradu do čista sholil. Ani těm, kteříž jsou z toho národu, nesluší do svatyně vcházeti, anobrž ani všechněm kně- žím. — 2. Ano (an) se užívá také bez ohledu na rod a počet, hlavně ve větách ča- sových, příčinných a připouštěcích. Král Jan, ano ho zima nutí, k Praze se obrátil. Když uzříte, ano se tyto věci ději. D. — Viz více v článku: An (ana, ano).

2628   -ano Svazek: 5 Strana: 0909
-ano (přípona) : hrana (pl) od gr, gra-ti = pěti, zvučeti, zvoniti a p. Prk. Přísp. 26.

2629   Ano Svazek: 5 Strana: 0909
Ano. Za: kněžím přidej : Ano stupňovací. Nechtěli jsme ano nemohli pominouti. Brt. S. 3. vyd. 120. — Ku konci za: dějí: při- dej: Volati, ano neprevezú; tlúci, ano ne- otevru ; Mluvíš, anoť řeč peřie; Pozdě s čbá- nem pro vodu, ano se hřiedlo utrhlo. Výb. I. 841., 842. I četl, ano všickni slyšie. Bj. Vstúpil na nebe, ano na to patří apoštolé. Št. Kn. š. 12. Věz, že jsem nepsal obecným obyčejem, jež sú vzěli Čechové a nedobře, protože latinskú abecedú chtie plně českú řeč psáti, ano nelze. Hus I. 359.

2630   Ano Svazek: 8 Strana: 0005
Ano z: a ono, ellipticky = a ono jest; spojka a jest v tomto spojení stvrzovací, při- svědčovací. Vz Kla. Sklad. 94. Na Slov. áno = tak jest. Phľd. 1895. 119. - A. = poně- vadž. Laban nemohl se uptati na své bohy, ano Kachel na nich seděla. Chč. S. 190.

2631   Ano Svazek: 9 Strana: 0423
Ano, něm. ja, jest již ? strčešt.; vz Praž. bibl. 1488. a Mus. fil. VII. 145.

2632   -ano Svazek: 10 Strana: 0004
-ano přípona: bředano. Dšk. Km. 15.

2633   Ano Svazek: 10 Strana: 0004
Ano, da doch Uvázal se mocí v zboží naše v landfridě, ano jemu páni nepřisúdili. Půh. ol. III. 461. — Ano, anoť po slovesech uznamenání. Uzře, ano jest múdrá žena; Hrozná žalost' vidieše, anoť zemi jeho hubie. Baw. Ar. v. 322., 1725. Vz více v Baw. 430.

2634   Ano ne Svazek: 10 Strana: 0553
Ano ne = jak pak by ne. Šum. Rgl.

2635   Ano také Svazek: 1 Strana: 0029
Ano také, vz Ano.

2636   Anobrž Svazek: 1 Strana: 0029
Anobrž, vz Ano. -— Ano i, vz Ano.

2637   Anobř Svazek: 8 Strana: 0005
Anobř. Bl. Gr. 227.

2638   Anočkář Svazek: 5 Strana: 0909
Anočkář, e, m. = anováček, der Jaherr. Rk. Vz Anovati, Arcil.

2639   Anoda Svazek: 5 Strana: 0909
Anoda, y, f., die Anode, vz Elektroda. Mj. 406., KP. II. 222.

2640   Anodyma Svazek: 5 Strana: 0909
Anodyma, pl., n., řec. = léky bolesť utišující.

2641   Anodynie Svazek: 5 Strana: 0909
Anodynie, e, f. = bezbolestivosť. Slov. zdrav. I. 14. Anol, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 553.

2642   Anomala Svazek: 1 Strana: 0029
Anomala, pl., n., z řec, nepravidelné části řeči. Rk.

2643   Anomali-e Svazek: 1 Strana: 0029
Anomali-e, e, f., z řec, nepravidelnosť, Anomalie, Unregelmässigkeit. A. výstředná (excentrická), střední, pravá. N.

2644   Anomalie Svazek: 5 Strana: 0909
Anomalie. A. thermická = teplotní od- chylka. Stč. Zem. 544. Vz o a-liích více v Enc. paed. I. 308., S. N. — 2. A. = úhel sevřený provodičem bodu a osou polárnou (v analytické geometrii). Hra.

2645   Anomalista Svazek: 10 Strana: 0553
Anomalista, y, m., vz Ypsilonista.

2646   Anomalistický Svazek: 5 Strana: 0909
Anomalistický = nepravidelný, anoma- listisch. Nz.

2647   Anomalní Svazek: 1 Strana: 0029
Anomalní, nepravidelný, unregelmässig, anomal, irregulär.

2648   Anomorfosa Svazek: 5 Strana: 0909
Anomorfosa, y, f. = zpotvořený obraz katoptrický, die Anomorphose. Mj. 259.

2649   Anonym Svazek: 1 Strana: 0029
Anonym, a, m., z řec, bezejmenný. —

2650   Anonymita Svazek: 5 Strana: 0909
Anonymita, y, f., řec. = bezjmenosť. Vz S. N.

2651   Anonymní Svazek: 1 Strana: 0029
Anonymní. Anonym, namenlos.

2652   Anopsie Svazek: 5 Strana: 0909
Anopsie, e, f., řec. = slepota. S. N.

2653   Anorganický Svazek: 1 Strana: 0029
Anorganický, z řec, neústrojný. Rk. An- organisch.

2654   Anorthit Svazek: 5 Strana: 0909
Anorthit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 179., Krč. G. 180.

2655   Anorthoskop Svazek: 5 Strana: 0909
Anorthoskop, u, m., ve fys. = nepravo- hled, der Anorthoskop, nástroj, kterým se příjemný optický klam způsobuje. Vz S. N., Nz., Mj. 289.

2656   Anoť Svazek: 9 Strana: 0004
Anoť = hle to, hle tu. Tu uzříš divnú věc: anoť ti strupi s něho jdú jako dlani. Maš. ruk. 186 a. (= tak hladce jako po dlani). Sr. Mus. fil. 1899. 96. ř. sh. 19. — Anoť = že. Když uzříš, anoť sůl se ze dna sadí. Flor. A. 9a.

2657   Anoušek Svazek: 5 Strana: 0909
Anoušek, ška, m. = Anna. Us. Olv.

2658   Anováček Svazek: 5 Strana: 0909
Anováček, čka, m., vz Anočkář. Rk.

2659   Anovati Svazek: 5 Strana: 0909
Anovati = ano říkati, ja sagen. L.

2660   Anrichten Svazek: 1 Strana: 0029
Anrichten. .Velikou škodu učiniti. Mk.

2661   Anrytgelt Svazek: 5 Strana: 0909
Anrytgelt, u, m., z něm. das Antrittgeld, das Handgeld, welches der angeworbene Reiter bei der Einreihung in die Truppe erhielt, zastar. Gl. 2.

2662   Ansambl Svazek: 5 Strana: 0909
Ansambl, vz Ensemble.

2663   Ansi Svazek: 10 Strana: 0553
Ansi = an jsi, zastar. Mus. 1905. 430.

2664   Ansicht Svazek: 1 Strana: 0029
Ansicht. Dle mého zdání; jak za to mám. Mk.

2665   Ansicht Svazek: 5 Strana: 0909
Ansicht, něm. Přidej: Podlé mého soudu, rozumu, smyslu. Bl. 231., 322., 340 Jiného zdánie zkaziti a lepšie rozum ukázati. Vš. Podlé mínění jiných. Zk. Já vám neudělám krok dobře. Us. Vk. Byla mu krásna. Us. Vk.

2666   Anspruch Svazek: 5 Strana: 0909
Anspruch erheben. Cf.: Nemá se víc na to natahovati. Gl. 173.

2667   Anstand nehmen Svazek: 1 Strana: 0029
Anstand nehmen: ostýchati se, beze všeho. Takoví beze všeho, kde v němčině to n. ono slovo stojí, všude i v češtině holý překlad jeho kladou. Mk.

2668   Anstoss nehmen Svazek: 1 Strana: 0029
Anstoss nehmen, pohoršení bráti z čeho. To ti bude k pohoršení. Mk.

2669   Anšova, anšovička Svazek: 5 Strana: 0909
Anšova, anšovička, anšovka, y, f. = sardella, nasolená, o koření a oleji naložená, Anchovis, Anchowis, Anjovis. Schd. II. 496. A. francouzská, vlaská, španělská, portu- galská; omáčka s anšovami. Šp.

2670   Anšovkový Svazek: 5 Strana: 0909
Anšovkový, Anchovis-, Anchowis-. A. omáčka (anglická), toast, der Anchowis- toast, máslo, ketchup (-ketchup), paštika, salát. Šp.

2671   -ant Svazek: 5 Strana: 0909
-ant, přípona: pracant, suchant, amant, poťouchlant (dle lat. partc. v -ans), všivant, trulant.

2672   -ant Svazek: 8 Strana: 0005
-ant, příp.: bažant, trulant. Cern. Př. 52.

2673   -ant Svazek: 9 Strana: 0004
-ant (z lat. part. praes. -ans): chromant, slepant, šišlant, vzteklant. Kub. 159.

2674   -ant Svazek: 10 Strana: 0004
-ant přípona: neposluchant. Věst. 1900. 159.

2675   Anť Svazek: 10 Strana: 0004
Anť = když Že by rád i nah utekl, anť se ze sna jako vztekl. Baw. Ar. v. 1115.

2676   Antagonism-us Svazek: 1 Strana: 0029
Antagonism-us, u, m., z řec, protivni- ctví. Rk.

2677   Antagonismus Svazek: 5 Strana: 0909
Antagonismus. Přidej: Vz Enc. paed. I. 311., S. N.

2678   Antagonista Svazek: 5 Strana: 0909
Antagonista, y, m.; pl. -sté = protiv- ník, der Gegner, Widersacher. — A., jistý sval. Vz Slov. zdrav. I. 14.

2679   Antal Svazek: 5 Strana: 0909
Antal, a, m. = Antonín. Slov. Ssk.

2680   Antálek Svazek: 9 Strana: 0424
Antálek, lku, m. = altánek. U Nepomuka. Kub. L. f. 1900. 357.

2681   Antalek Svazek: 10 Strana: 0553
Antalek, lku, m. = soudek. A. piva. Spiš. Sb. sl. IX. 49.

2682   Antalík Svazek: 5 Strana: 0909
Antalík, a, m., os. jm. Šd.

2683   Antar-es Svazek: 5 Strana: 0909
Antar-es, a, m., hvězda. Vz Schd. I. 219.

2684   Antarktický Svazek: 5 Strana: 0910
Antarktický =jihotočnový, dem Norden entgegenstehend, am Südpol liegend, ant- arktisch. A. pás, Stč. Zem. 315., 537., flora, země. S. N.

2685   Antecedence Svazek: 5 Strana: 0910
Antecedence, í, pl., f., z lat. = předchá- zející, minulosť.

2686   Antecedenci-e Svazek: 1 Strana: 0029
Antecedenci-e, i, f., pl., z lat., předchá- zející události. Rk.

2687   Antecedens Svazek: 7 Strana: 1186
Antecedens. Vz Jg. Slnosť. 41.

2688   Antecedent Svazek: 5 Strana: 0910
Antecedent, u, m., v math. Stč. Alg. 86.

2689   Antediluvianický Svazek: 1 Strana: 0029
Antediluvianický, z lat., předpotopní. Rk. Antediluvianisch.

2690   Anteflexe Svazek: 5 Strana: 0910
Anteflexe, e, f. = sklon materníku. Slov. zdrav.

2691   Antemn-a Svazek: 1 Strana: 0029
Antemn-a, y, n. Antemny, gt. Antemen, f., pl., mě. v stř. Italii. Antenor, a, m., trojský rek.

2692   Anteokupace Svazek: 1 Strana: 0029
Anteokupace, e, f., z lat. vz Prolepse, a: Zk. Ml. II., 184; Mk. Ml. 307. Když mlu- vicí sám to, co by kdo jiný namítal, vysloví a vysloviv odráží; soběnamitání. Zk.

2693   Anteversio Svazek: 5 Strana: 0910
Anteversio, lat. = přepáčenina přední. Čs. lk. II. 168., 226., IX. 150. A. = sklon materníku. Slov. zdrav.

2694   Anthemu-s Svazek: 1 Strana: 0029
Anthemu-s, nta, m., mě. v staré Make- donii.

2695   Anthofyllit Svazek: 5 Strana: 0910
Anthofyllit, u, m. = křemičitan železnato- hořečnatý. Vz Bř. N. 174., S. N.

2696   Anthofyllit Svazek: 10 Strana: 0004
Anthofyllit, u, m. nerost. Vz Mtc. 1903. 47.

2697   Antholith Svazek: 5 Strana: 0910
Antholith, u, m. = zkamenělý květ. S. N.

2698   Anthologie Svazek: 1 Strana: 0029
Anthologie, e, f., z řec, květobraní, výbor z něčeho (ze spisův).

2699   Anthologie Svazek: 5 Strana: 0910
Anthologie. Přidej: klasobraní. Cf. Ana- lecta. Vz Enc. paed. 312.—314.

2700   Anthosiderit Svazek: 5 Strana: 0910
Anthosiderit, u, m., nerost. Šfk.

2701   Anthoxanthin Svazek: 5 Strana: 0910
Anthoxanthin, u, m. = žluť květová. SP. 11. 103.

2702   Anthracen Svazek: 5 Strana: 0910
Anthracen, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 563.

2703   Anthracenkarbonový Svazek: 7 Strana: 1186
Anthracenkarbonový. A. kyseliny. Rm. II. 272.

2704   Anthracenový Svazek: 10 Strana: 0553
Anthracenový. Zacházení s barvami a-vými. Vz KP. XI. 63.

2705   Anthracit Svazek: 5 Strana: 0910
Anthracit, u, m. = uhlí skoro jako že- lezo černé polokovově lesklé a na vrypu šedo- černé. Vz S. N.. Bř. N. 233., Kram. Slov. 16., Hř. 1., Schd. I. 306., II. 30., KP. III. 126., Šfk. 41., Šfk. Poč. 135.

2706   Anthracitový Svazek: 5 Strana: 0910
Anthracitový důl, a. hory. Vz Anthra- cit. Hř. 1.

2707   Anthracitový Svazek: 8 Strana: 0005
Anthracitový. A. uhlí se nespeká, má skoro kovový lesk a jest k topení výborné. Mtc. 1895. 321.

2708   Anthrafenon Svazek: 10 Strana: 0004
Anthrafenon, u m., v lučbě. Vstnk. XI. 121.

2709   Anthraflavový Svazek: 7 Strana: 1186
Anthraflavový. A kyselina Rm. II. 268.

2710   Anthragallodimethylether Svazek: 8 Strana: 0005
Anthragallodimethylether. Vstnk. IV. 26.

2711   Anthragalol Svazek: 7 Strana: 1186
Anthragalol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 270.

2712   Anthrachinolin Svazek: 5 Strana: 0910
Anthrachinolin, n, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 573.

2713   Anthrachinon Svazek: 5 Strana: 0910
Anthrachinon, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 565.

2714   Anthrachinon Svazek: 7 Strana: 1186
Anthrachinon karbonový. Rm. II. 273.

2715   Anthrachinonsulfochlorid Svazek: 10 Strana: 0004
Anthrachinonsulfochlorid, u, m, v luč- bě. Vstnk. XI 130.

2716   Anthrachryson Svazek: 7 Strana: 1186
Anthrachryson, u, m., v lučbě. Rm. II. 271.

2717   Anthrakonit Svazek: 5 Strana: 0910
Anthrakonit, u, m., odrůda vápence. S. N.

2718   Anthramín Svazek: 8 Strana: 0005
Anthramín, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 6.

2719   Anthranilový Svazek: 7 Strana: 1186
Anthranilový. A. kyselina. Rm. II. 140.

2720   Anthranilový Svazek: 8 Strana: 0005
Anthranilový. A. kyselina, Vstnk. IV. 17.

2721   Anthrapurpurin Svazek: 7 Strana: 1186
Anthrapurpurin, u, m., v lučbě Rm. II. 270.

2722   Anthrarufín Svazek: 7 Strana: 1186
Anthrarufín, u, m., v lučbě Rm. II. 268.

2723   Anthrarufol Svazek: 7 Strana: 1186
Anthrarufol, u, m., v lučbě. Rm. II. 262.

2724   Anthrol Svazek: 7 Strana: 1186
Anthrol, n, m., v lučbě. Rm. II. 261.

2725   Anthropian Svazek: 5 Strana: 0910
Anthropian, a, m. A-né = kacíři učící, že Kristus byl pouhý člověk. Desold. sv. Tren. I. 12.

2726   Anthropocentrický Svazek: 5 Strana: 0910
Anthropocentrický. A. názor světa. Obz. 1884.

2727   Anthropofag Svazek: 5 Strana: 0910
Anthropofag, a, m. = lidojed, z řec.

2728   Anthropogeografický Svazek: 9 Strana: 0004
Anthropogeografický. A. část' spisu. Mus. 1897. 469.

2729   Anthropogeografie Svazek: 8 Strana: 0005
Anthropogeografie, e, f., -geographie. Mus. 1893. 593., Stč. P. př. 30.

2730   Anthropoidní Svazek: 8 Strana: 0005
Anthropoidní opice. NZ. IV. 75.

2731   Anthropokratický Svazek: 5 Strana: 0910
Anthropokratický, antbropokratisch, z řec. A. doba. Stč. Zem. 739.

2732   Anthropologický Svazek: 5 Strana: 0910
Anthropologický, menschenkundig, die Naturlehre des Menschen betreffend, anthro- pologisch, z řec. Mus. 1880. 192. A. důkaz o jsoucnosti boží. Rjšk.

2733   Anthropologický Svazek: 10 Strana: 0004
Anthropologický. A. náboženství. List. fil. XXVII. 404.

2734   Anthropologie Svazek: 5 Strana: 0910
Anthropologie, e, f., z řec. = věda za- bývající se tělesnou i duševní soustavou člověka, člověkověda, die Naturlehre über den Geist und Körper des Menschen, die Menschenkunde. Km , Rjšk. Vz více v Enc. paed. I. 315.—319., S. N.

2735   Anthropometrie Svazek: 8 Strana: 0005
Anthropometrie, e, f. = měření člověka. Us.

2736   Anthropomorfický Svazek: 7 Strana: 1186
Anthropomorfický, antropomorphisch. Vz Jg. Slnosť. 158.

2737   Anthropomorfický Svazek: 10 Strana: 0004
Anthropomorfický. A. zobrazování Boha (v lidské podobě). Vlč. Lit. II. 2. 12.

2738   Anthropomorfisace Svazek: 10 Strana: 0004
Anthropomorfisace, e, f., řec. = učlo- věčení. Mtc. 1903. 260., List. fil. XXVII. 428.

2739   Anthropomorfism-us, u, m Svazek: 5 Strana: 0910
Anthropomorfism-us, u, m. = rčení podlé obdoby u člověka, tedy podstatou ne zcela platné, z řec. v theol., der An- thropomorphismus. Rjšk. Vz S. N.

2740   Anthropomorfistický Svazek: 5 Strana: 0910
Anthropomorfistický, anthropomorphi- stisch. A. ponětí (jaké si lidé tvoří, lidské) o Bohu. Šmb. S. I. 511., Jg., Snosť. 158.

2741   Anthropomorfosa Svazek: 5 Strana: 0910
Anthropomorfosa, y, f., die Versinn- lichung in Menschengestalt, Anthropomor- phosis, z řec.

2742   Anthroponiorfit Svazek: 5 Strana: 0910
Anthroponiorfit, a, m., pl. -té = bludař přikládající Bohu údy lidské, der Anthro- pomorphit. MH. 8.

2743   Anthropotomie Svazek: 7 Strana: 1186
Anthropotomie, e, f., = pitva člověka, anatomie v užším smyslu, z řeč.

2744   Anthropozoický Svazek: 5 Strana: 0910
Anthropozoický, anthropozoisch, zví- řeckolidský, z řec. A. či čtvrtohorní sku- pina útvarná. Stč. Zem. 682.

2745   Anti-um Svazek: 1 Strana: 0029
Anti-um, a, n., mě. v Latiu. — Antijský.

2746   Antiarin Svazek: 5 Strana: 0910
Antiarin, u, m. C.28 H20 O10, prudký jed. Vz Šfk. 578.

2747   Antibacchi-us Svazek: 1 Strana: 0029
Antibacchi-us, a, m., stopa:-- oházíme.

2748   Antibakterin Svazek: 8 Strana: 0533
Antibakterin, u, m.; lék. Vz Kár. list, 1896. č. 271.

2749   Antibalanční Svazek: 10 Strana: 0553
Antibalanční přístroj. Nár. list. 1905. 131. 21.

2750   Antibenzaldoxim Svazek: 10 Strana: 0004
Antibenzaldoxim, u, m., v lučbě. Vot. 94.

2751   Anticipace Svazek: 1 Strana: 0029
Anticipace, e, f., z lat., vz Zk. Ml. II. 152; S. N.; Mk. Ml. 297. Předjímání, když se podmět aneb předmět z věty vedlejší do věty hlavní předbirá. Rozprávěli jsme o domu, že, jej bude stavěti ni. rozpr. jsme, že dům bude stavěti. Zk.

2752   Anticipace Svazek: 5 Strana: 0910
Anticipace. Přidej: Vz Prolepsis, Brt. S. 3. vyd. 186.

2753   Anticipando Svazek: 1 Strana: 0029
Anticipando, z lat., vzetím napřed, před- bermo. Rk.

2754   Anticipando Svazek: 5 Strana: 0910
Anticipando, napřed, im Voraus, lat. A. plat dostávati, na budoucí měsíc ku př. dne 1. ledna na měsíc leden.

2755   Anticipatka Svazek: 5 Strana: 0910
Anticipatka, y, f., der Anticipations- schein. Šp., Plk.

2756   Antický Svazek: 1 Strana: 0029
Antický, z lat., starožitný, duchu staro- žitnosti přiměřený. Rk. Antik.

2757   Antický Svazek: 5 Strana: 0910
Antický, přidej: A., z lat. antiquus = stará, starobylé, zvl. = starořecké a staro- římské. Vz více v Enc. paed. I. 319. A. duch, názory. Mus. 1880. 476., 479.

2758   Anticyklon Svazek: 8 Strana: 0005
Anticyklon, u, m. Fait. 32.

2759   Anticyklon Svazek: 10 Strana: 0004
Anticyklon, u, m. Vz Ott. XX. 357.

2760   Anticyklonalní Svazek: 5 Strana: 0910
Anticyklonalní, antikykionalisch. A. směry proudů vzdušných. Stč. Zem. 590.

2761   Anticyklonalní Svazek: 8 Strana: 0005
Anticyklonalní pohyb vzduchu. Stč. P. př. 82.

2762   Antidogmatický Svazek: 5 Strana: 0910
Antidogmatický, antidogmatisch. A. re- formace. Mus. 1880. 191.

2763   Antidot Svazek: 1 Strana: 0029
Antidot, u, m., z řec, protijed. Rk. Gegenmittel, Gegengift.

2764   Antidot Svazek: 5 Strana: 0910
Antidot, u, m. Cf. Čsk. Ik. I. 164., 210., II. 152., III. 251., IV. 62., V. 51., 213., VIII. 181., 391., IX. 21.. 103., 317 , X. 220., Šfk. Poč. 189.

2765   Antidynastický Svazek: 10 Strana: 0553
Antidynastický. Nár. list. 1905. 211. 3.

2766   Antievaluta Svazek: 5 Strana: 0910
Antievaluta, y, f.. Vrč. 50.

2767   Antifermetativní Svazek: 8 Strana: 0005
Antifermetativní. A. prostředek. Světz. 1896. 621.

2768   Antiflogistica Svazek: 5 Strana: 0910
Antiflogistica, pl., n-, řec. = léky proti- zánětové. Slov. zdrav., S. N.

2769   Antifluktuator Svazek: 10 Strana: 0004
Antifluktuator, u m. = pryžcový mě- chýř před motorem plynovým. Vz Ott. XIX. 961b.

2770   Antifona Svazek: 7 Strana: 1186
Antifona v názvosloví církevním také = krátký předzpěv před každým žalmem. Vor. P. 52.

2771   Antifona Svazek: 8 Strana: 0005
Antifona není nic jiného, než nějaká před- mluva zpěvů potomních, což jich tu koli více býti má. Bl. Gr. 356.

2772   Antifonář Svazek: 5 Strana: 0910
Antifonář, e, m. = kniha choralů. Rgl. Vz S. N.

2773   Antifonář Svazek: 10 Strana: 0004
Antifonář, e, m. — sbírka církevních zpě- vů. A. cholinský. Mtc. 1903. 23. nn.

2774   Antifonář Svazek: 10 Strana: 0553
Antifonář, e, m. Vz Nejed. 346.

2775   Antifonie Svazek: 1 Strana: 0029
Antifonie, e, f., protizpěv, střídavý zpěv, předzpěv. Rk.

2776   Antifonie Svazek: 5 Strana: 0910
Antifonie, e, f., řec. = střídavý zpěv kněze s lidem nebo dvou sborů na kúru. Mlt. Vz S. N.

2777   Antifony Svazek: 10 Strana: 0553
Antifony. Vz Nejed. 346.

2778   Antifrikční Svazek: 5 Strana: 0910
Antifrikční maz. ZČ. I. 265.

2779   Antigen-a, y Svazek: 1 Strana: 0029
Antigen-a, y, f., dci Oedipova.

2780   Antigl Svazek: 7 Strana: 1186
Antigl, a, m. = hora na Šumavě. Čechy I. 94.

2781   Antigon-us Svazek: 1 Strana: 0029
Antigon-us, a, m., král macedonský.

2782   Antigona Svazek: 5 Strana: 0910
Antigona. Vž S. N.

2783   Antigorit Svazek: 5 Strana: 0910
Antigorit, u, m., nerost (odrůda břidlič- natá), skrze jehož černozelené, tenké desky čistě zelené světlo prochází. Bř. N. 140.

2784   Antihelmiuthica Svazek: 5 Strana: 0910
Antihelmiuthica, pl., n. = léky hlísto- pudné.

2785   Antichlor Svazek: 5 Strana: 0910
Antichlor, u, m , v lučbě. Vz Šfk. Poč. 228., KP. IV. 603.

2786   Antichristový. A Svazek: 5 Strana: 0910
Antichristový. A. roty. Chč. Mus. 1880. 540.

2787   Antika Svazek: 1 Strana: 0029
Antika, y, f., dřevnosť, starobylý sloh v uměni. Rk. Die Antiko.

2788   Antika Svazek: 5 Strana: 0910
Antika. Vz S. N.

2789   Antikatolický Svazek: 1 Strana: 0029
Antikatolický, protikatolický. Antika- tholisch.

2790   Antikaustický Svazek: 5 Strana: 0910
Antikaustický, spálení zabraňující, das Verbrennen verhütend, antikaustisch.

2791   Antikaustika Svazek: 5 Strana: 0910
Antikaustika, y, f. = vedlejší zápalnice. Vnč. 50., 51.

2792   Antikl-es Svazek: 1 Strana: 0029
Antikl-es, -ea n. a, m., athénský vůdce.

2793   Antiklastický Svazek: 5 Strana: 0910
Antiklastický, antiklastisch, z řec. A. či vypuklo-vydutá plocha. Stč. Dif. 249.

2794   Antiklimax Svazek: 1 Strana: 0029
Antiklimax, maku, m., vid, když se od slova mocnějšího k slabšímu přechází, vz Mk. Ml. 294.; Zk. Ml. II., 172.

2795   Antiklimax Svazek: 5 Strana: 0910
Antiklimax. Vz Klimax, KB. 240. Tam příklady. Jg. Slnosť. 65.

2796   Antiklimax Svazek: 7 Strana: 1186
Antiklimax. Vz Jg. Slnosť. 65.

2797   Antiklinalní Svazek: 5 Strana: 0910
Antiklinalní, antiklinalisch, z řec. A. ohyb. Krč. v Kv. 1884. 546.

2798   Antiklinalní Svazek: 8 Strana: 0005
Antiklinalní poloha či opačně skloněná. Stč. P. př. 36.

2799   Antikovna Svazek: 5 Strana: 0910
Antikovna, y, f. = síň antik, das Antiken- kabinet. Nz.

2800   Antikrist Svazek: 1 Strana: 0029
Antikrist, a, m., protivník Kristův. V.

2801   Antikrist Svazek: 5 Strana: 0910
Antikrist, a, m., der Antichrist, Gegen- christ, Feind o. Widersacher des Christen- thums. Nejprv zjevno buď, že A. vykládá se jako protikrist. 1512. Mus. 1883. 365. Vz S. N.

2802   Antikrist Svazek: 7 Strana: 1186
Antikrist, a, m. Cf. Zbrt. 19.

2803   Antikrist Svazek: 9 Strana: 0004
Antikrist, a, m. = katolík. XV. stol. Flš. Písm. I. 215.

2804   Antikristovati koho Svazek: 8 Strana: 0005
Antikristovati koho = říkati, že jest antikristem. 1549. Wntr. Živ. c. I. 453.

2805   Antikristský Svazek: 10 Strana: 0004
Antikristský. A. moc. Fel. 71.

2806   Antikristství Svazek: 5 Strana: 0910
Antikristství, n , das Antichristenthun. A již znám z jeho daru, že jest pravé rú- hánie Kristovo a zavrženie jeho písma i ná- sledovánie a že jest pravé a. Hus II. 127. Vz Antikrist.

2807   Antikritika Svazek: 5 Strana: 0910
Antikritika, y, f. = kritika kritiky jiné, Gegenkritik. Mus. 1880. 54.

2808   Antikva Svazek: 1 Strana: 0029
Antikva, y, f., latinské písmo rovné. Rk.

2809   Antikva Svazek: 7 Strana: 1186
Antikva, y, f. = latinka rázu starého a tvaru zakulaceného. Gb Ml. II. 221

2810   Antikvár Svazek: 1 Strana: 0029
Antikvár, a, antikvář, e, m., starožitník, obchodník se starožitnostmi, se starými knihami. Antiquar. Rk.

2811   Antikvariat Svazek: 5 Strana: 0910
Antikvariat, u, m., z lat. = obchod se starými, opotřebovanými knihami. Vz více v Enc. paed. I. 320.

2812   Antikvita Svazek: 5 Strana: 0910
Antikvita, y, f. = starožitnosť, staro- bylosť, dávnověkosť, stará doba proti době nové, zvl. doba předkřesťanská. Vz Enc. paed. I. 321.

2813   Antikvovaný Svazek: 5 Strana: 0911
Antikvovaný; -án, a, o, veraltet. A. ideje. Kos. Ol. I. 306.

2814   Antikvovati Svazek: 5 Strana: 0911
Antikvovati = zastarati, veralten, anti- quiren. Us.

2815   Antikvovati něco Svazek: 7 Strana: 1186
Antikvovati něco = starým činiti.

2816   Antiliban-us Svazek: 1 Strana: 0029
Antiliban-us, a, m. Pohoří ve Foenicii.

2817   Antiloch-us Svazek: 1 Strana: 0029
Antiloch-us, a, m., syn Nestorův.

2818   Antilopa Svazek: 5 Strana: 0911
Antilopa, y, f., antilope, die Antilope, dutorohý dvoukopytník. Vz Sajka, Frč. 381., S N.

2819   Antilopa Svazek: 7 Strana: 1186
Antilopa. Cf. Hlb. II. rejstřík XXVI.

2820   Antilopí Svazek: 10 Strana: 0004
Antilopí. A. kůže. Stan. ?I. 194.

2821   Antimetabol-e Svazek: 1 Strana: 0029
Antimetabol-e, y, f. vz Zk. Ml. II. 179; Mk. Ml. 304. Opáčnosť s představením, když se dvě myšlénky, jež od sebe rozdílné jsou, tak ustrojí, aby druhá z první představením slov vycházela. V boji o pokoji, v pokoji o boji přemýšlel. Zk.

2822   Antimetabole Svazek: 5 Strana: 0911
Antimetabole. Oprav opáčnosť v opačnosť a představením v přestavením a přidej: Vz také KB. 239.

2823   Antimetafysický Svazek: 10 Strana: 0005
Antimetafysický. A. stanovisko. Uč. spol. 1902. IX. 39.

2824   Antimon Svazek: 1 Strana: 0029
Antimon, u, m., kov barvy skoro stříbrné. Vys. A. bílý jako cín, na povrchu šedě naběhlý, velmi křehký, vz Kov. Bř. A. čistý, hrubý, preparovaný. Kh. — Antimonový. A. popel, sklo, játra, kysličník, sůl. Nz.

2825   Antimon Svazek: 5 Strana: 0911
Antimon. Přidej: = surmík. A. klencový, rhomboedrisches Antimon o. gediegenes A. oder gediegener Spiessglanz. Nz. Vz Šchd. I. 352., II. 57., S N., Bř. N. 209., Kram. Slov. 16., Šfk. 282., Šfk. Poč. 195.; KP. IV. 133.

2826   Antimon Svazek: 9 Strana: 0424
Antimon, u, m. Sr. Vstnk. X. 322.

2827   Antimon Svazek: 10 Strana: 0005
Antimon, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 538., XII. 493.

2828   Antimon Svazek: 10 Strana: 0553
Antimon, u, m. Dějiny, raffinování, vlast- nosti, výroba, upotřebení a-nu. Vz KP. X. 229. nn, Vstnk. XIV. 456.

2829   Antimonan Svazek: 5 Strana: 0911
Antimonan, u, m. Vz Šfk. Poč. 198.

2830   Antimoni-um Svazek: 5 Strana: 0911
Antimoni-um, a, n., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 198., 200., KP. IV. 135.

2831   Antimoničelý Svazek: 5 Strana: 0911
Antimoničelý, antimonig. A. kyselina. Nz.

2832   Antimoničnan Svazek: 5 Strana: 0911
Antimoničnan, u, m., antimonsaures Salz. Nz.

2833   Antimoničný Svazek: 5 Strana: 0911
Antimoničný, Antimon-. A. chlorid, Sl. les., sirník. Nz. lk.

2834   Antimoník Svazek: 5 Strana: 0911
Antimoník, u, m., nerost. A. stříbrnatý. Vz Bř. N. 86., 221.

2835   Antimonit Svazek: 5 Strana: 0911
Antimonit, u, m., antimonový leštěnec. Bř. N. 216., Šfk. Poč. 200., 198., S. N.

2836   Antimonitový Svazek: 10 Strana: 0005
Antimonitový. A. formace rud. Ott. XXII. 79 a.

2837   Antimonotriaethyl Svazek: 5 Strana: 0911
Antimonotriaethyl, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 467.

2838   Antimonovec Svazek: 5 Strana: 0911
Antimonovec, vce, m. = surmíkovec. A. osodělný, der prismatoidische Antimonglanz o. Antimonit. Nz.

2839   Antimonovodík Svazek: 5 Strana: 0911
Antimonovodík, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 304., Schd. I. 352.

2840   Antimonovodík Svazek: 5 Strana: 0911
Antimonovodík, u, m., der Antimon- wasserstoff. Nz. Vz Šfk. 288.

2841   Antimonový Svazek: 5 Strana: 0911
Antimonový, Antimon-. A. játra, die Antimonleber, kysličník, das Antimonoxyd, soli, Antimonoxydsalze, popel, Nz., ruda, květ, chlorid, kyselina, antimonige Säure. Sl. les. A. sírník, běl, das Antimonweiss, rumělka, Antimonzinnober, máslo, die Spiess- glanzbutter, sklo. Sl. les., Nz. lk.

2842   Antimonový Svazek: 10 Strana: 0553
Antimonový. A. rudy. KP. X. 229.

2843   Antimonpentasulfld Svazek: 8 Strana: 0005
Antimonpentasulfld, u, m. Vstnk. IV. 54.

2844   Antimontrisulfid Svazek: 8 Strana: 0005
Antimontrisulfid, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 53.

2845   Antimonyl Svazek: 5 Strana: 0911
Antimonyl, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 197.

2846   Antimycotica Svazek: 5 Strana: 0911
Antimycotica, pl., n. = prostředky plísně hubící. Vz Slov. zdrav. I. 14.

2847   Antino-us Svazek: 1 Strana: 0029
Antino-us, a, m.

2848   Antino-us Svazek: 5 Strana: 0911
Antino-us, a, m., záletník Penelopin. — A., miláček císaře Adriana. — A., souhvězdí. Sté. Zem. 25.

2849   Antinomie Svazek: 10 Strana: 0005
Antinomie, e, f., řec. A. kosmologických ideí. Uč. spol. 1902. IX. 20.

2850   Antinomové Svazek: 9 Strana: 0004
Antinomové = přívrženci náboženské sekty Jana Agrikoly (1494. —1566. ). Vz Kom. Ohláš. 85.

2851   Antinonnin, u Svazek: 9 Strana: 0424
Antinonnin, u, m., v lučbě. Vz Žv. VI. 186.

2852   Antiocenský Svazek: 10 Strana: 0005
Antiocenský = antiošský. XV. stol. Vz Uč. spol. 1903. 111. 30.

2853   Antioch-us Svazek: 1 Strana: 0029
Antioch-us, a, m., král syrský.

2854   Antiochi-a Svazek: 1 Strana: 0029
Antiochi-a, e, f. — Antiošský. V Syrii.

2855   Antiochský Svazek: 10 Strana: 0005
Antiochský, antiochenský zastaralé m. antiošský. Vstnk. Xf. 668.

2856   Antipassát, u, m Svazek: 5 Strana: 0911
Antipassát, u, m. = passatní vítr horní. Stč. Zem. 583.

2857   Antipassátní Svazek: 5 Strana: 0911
Antipassátní. A. proud vzdušný. Stč. Zemp. 583.

2858   Antipater Svazek: 1 Strana: 0029
Antipater, tra, m., král macedon.

2859   Antipathie Svazek: 1 Strana: 0029
Antipathie, e, f., z řec, nelibost', nechuť. Rk.

2860   Antipatriotický Svazek: 10 Strana: 0553
Antipatriotický. Nár. list 1905. 211. 3.

2861   Antipendi-um Svazek: 7 Strana: 1186
Antipendi-um, a, n , z lat. = skvostná opona hedvábím, zlatem a stříbrem vyší- vaná n. protkaná, drahokamy a perlami po- setá, kterou ověšuje se přední strana oltářní. Vz Ott.

2862   Antipodové Svazek: 5 Strana: 0911
Antipodové, řec. = protinožci. Vz Stč. Zem. 309., S. N.

2863   Antipohanský Svazek: 10 Strana: 0005
Antipohanský ráz básně. Pel. 249.

2864   Antipol-is Svazek: 1 Strana: 0029
Antipol-is, e, f., mě. v Gallii.

2865   Antipulicin Svazek: 8 Strana: 0005
Antipulicin, u, m. = prášek proti ble- chám. Nár. listy. 1894. č. 155. odp.

2866   Antipyrin Svazek: 10 Strana: 0005
Antipyrin, u, m., lék. Vstnk. XII. 59.

2867   Antipyrylmočovina Svazek: 10 Strana: 0005
Antipyrylmočovina, y, f. Vstnk. XH. 59.

2868   Antisemita Svazek: 5 Strana: 0911
Antisemita, y, m. = odpůrce židovstva.

2869   Antisemitism-us Svazek: 5 Strana: 0911
Antisemitism-us, u, m. = protižidovství.

2870   Antisemitský Svazek: 10 Strana: 0005
Antisemitský = protižidovský. Us.

2871   Antiseptický Svazek: 5 Strana: 0911
Antiseptický, z řec. = protihniličný, antiseptisch, fäulnisswidrig. Nz. A. pro- středky. Zpr. arch. IX. 9., Slov. zdrav. I. 14.

2872   Antisinesism-us Svazek: 8 Strana: 0005
Antisinesism-us, u, m. = nepřátelské smýšlení proti Číňanům (hl. v Americe). Vz Nár. list. 1895. č. 10. feuill.

2873   Antispast-us Svazek: 1 Strana: 0029
Antispast-us, u, m., stopa: o------o

2874   Antispiritista Svazek: 5 Strana: 0911
Antispiritista, y, m. = odpůrce spiri- tismu. Us. Pdl.

2875   Antistechon Svazek: 8 Strana: 0005
Antistechon, když se obyčejná litera vy- vrže ze slova a jiná na její místo vloží: mosí m. musí, nejsvětější z nejsvatější, pérko v. pýrko. Vz Bl. Gr. 173.

2876   Antisthen-es Svazek: 1 Strana: 0029
Antisthen-es, ea n. a, m., řec filosof.

2877   Antistrofa Svazek: 1 Strana: 0029
Antistrofa, y, f., z řec, protisloha. Rk.

2878   Antistrofa Svazek: 5 Strana: 0911
Antistrofa, y, f., řec = zpěv odpovída- jícího druhého sboru. Mlt. — A., eine rhe- thorische Figur, wenn mehre Glieder einer Periode mit demselben Worte sich enden. Nz.

2879   Antistrofický Svazek: 5 Strana: 0911
Antistrofický = protislohový, antistro- phisch. Nz.

2880   Antithes-is Svazek: 1 Strana: 0029
Antithes-is, e, f., z řec, protiřčení. Vz Mus. 1844. str. 434. a násl.

2881   Antithesis Svazek: 7 Strana: 1186
Antithesis. Vz Jg. Slnosť. 66. A. v mor národních písních. Vz Brt. N. p. III. CXX.

2882   Antithet-on Svazek: 1 Strana: 0029
Antithet-on, a, n., z řec, vz Zk. MI. II. 179; Mk. MI. 303. Protiklad, když se roz- dílné aneb odporné stránky věci jedna proti druhé staví, aby poměr jich jasněji na jevo vystoupil. Dobři muži o radách svých ne z skončení, kteréž následovalo, ale z upřím- ného úmyslu souzeni býti mají. Koc. (Zk.).

2883   Antithet-on Svazek: 5 Strana: 0911
Antithet-on. Dodej: Vz Protiklad. Jg. Slnosť. 66.

2884   Antitheton Svazek: 7 Strana: 1186
Antitheton. Vz Jg. Slnosť. 66.

2885   Antitoxin Svazek: 10 Strana: 0553
Antitoxin, u, m. = jed proti jedu toxínu. Vz Ott. XXII. 882a.

2886   Antivenin Svazek: 8 Strana: 0533
Antivenin, u, m. = prostředek proti uštknutí hadímu. Vz List. fil. 1896. č. 279.

2887   Antivikové Svazek: 5 Strana: 0911
Antivikové, vzProtidomci. Stč. Zem. 309.

2888   Antl Svazek: 10 Strana: 0005
Antl Theod., abjunkt třeboň. archivu, spis., f 16. /6. 1903.

2889   Anto Svazek: 10 Strana: 0005
Anto. Takový poklísek se mu neodpouští, a. práce jeho jest velekrušná. Krok II. b. 212.

2890   Antoch Svazek: 5 Strana: 0911
Antoch, a, m., os. jm. Tk. IV. 652., 138., Tk. Ž. 85., 87. A. z Helfenburka, †1552. Vz Jg. H. 1. 561., Jir. Ruk. I. 16.

2891   Antoch Svazek: 8 Strana: 0005
Antoch, a, m., z Antonín. Kbrl. Sp. 8.

2892   Antolín Svazek: 5 Strana: 0911
Antolín, a, m. = Antonín. Na Ostrav. Té.

2893   Antoň Svazek: 7 Strana: 1186
Antoň, ě, m. Istřabský And. 21.

2894   Antoň Svazek: 10 Strana: 0553
Antoň Bartoň ś śivum (s černum) bradum zabil koňa pod zahradum: Apolena jeho žena sbira kośti do břemena. Slez. Vlasť. I. 103.

2895   Antonelli Svazek: 1 Strana: 0029
Antonelli, gt. Antonelliho, m.

2896   Antonia Svazek: 1 Strana: 0030
Antonia, e, Antoninka, Tonka, Tonenka, Tonečka, Tonička, y, f.

2897   Antoníček Svazek: 10 Strana: 0005
Antoníček, čka, m., zdrob. Anton. Brt. P. n. 699.

2898   Antoníčky Svazek: 5 Strana: 0911
Antoníčky, dle Dolany, předměstí v Da- čicích.

2899   Antonín Svazek: 1 Strana: 0030
Antonín, a, m., jest vlastně Antoninus. Znamená-li to Antoni-us (a), měli bychom říkati: Anton. Antoň, ě, m., (zastr.), Anto- níček, Antoš, Antošek, Tonda, y, Toník, a, Tonek, nka, Toníček, čka. Na Den sv. Antoně. V. Antonín. V. Na sv. Antonína dáme maso do komína. Hrš. — A., rána sv. Antonína, oheň (pekelný, studený), růže na noze, čer- vený a palčivý otok. V.

2900   Antonín Svazek: 8 Strana: 0005
Antonín. A-ne, kočka dříme, Tonda sedí na komíně! (Pokřikování.) Na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 234. odp. feuill. Odvozeniny vz v Kotk. 10.

2901   Antonín Svazek: 10 Strana: 0005
Antonín veze kmin, veze Kaču na tra- gaču pod komin. Slez. Vz více ve Vyhl. II. 254. nn.

2902   Antoniš Svazek: 5 Strana: 0911
Antoniš, e, m., os. jm. Pal. Děj. III. 2. 150., Tk. IV. 241., V. 234., VI. 345.

2903   Antoniš Svazek: 7 Strana: 1186
Antoniš, e, m., os. jm. Arch. VII. 640.

2904   Antonka Svazek: 5 Strana: 0911
Antonka, y, f., Antonidorf, ves u Sušice. PL.

2905   Antonomasi-a Svazek: 1 Strana: 0030
Antonomasi-a, e, f., z řec, přejmeno- vání. Rk.

2906   Antonomasie Svazek: 5 Strana: 0911
Antonomasie, e, f., řec., kde se m. jména vlastního obecné jméno klade, místo Pavel: apoštol Páně. Vz S. N.

2907   Antonov Svazek: 5 Strana: 0911
Antonov, a, m., Antoninow, ves u Místka.

2908   Antorf Svazek: 1 Strana: 0030
Antorf, a, m., mě. Antwerpen.

2909   Antoryja Svazek: 5 Strana: 0911
Antoryja, e, f., květina nějaká. Us. v Po- dluží na Mor. Brt.

2910   Antoš Svazek: 1 Strana: 0030
Antoš, e, m., Tonda, Antonín.

2911   Antoš Svazek: 5 Strana: 0911
Antoš, e, m. = Antonín. Slov. Ssk.

2912   Antoš Svazek: 8 Strana: 0005
Antoš, e, m., z Antonín. Kbrl. Sp. 8. An- tošku, zakývaj nožkú, já se budu dívať, jak ty budeš kývať. Brušperk. Hledíková.

2913   Antoš Svazek: 9 Strana: 0004
Antoš, e, m. Antošu, skovej dušu pod loktušu a své hříchy do zlé cíchy. Posměšek na jméno. Mus. ol. 1897. 88.

2914   Antové Svazek: 7 Strana: 1186
Antové = hlavní větev vindického kmene dle Jornanda. Šf. Strž. I. 84.

2915   Antozon Svazek: 5 Strana: 0911
Antozon, u, m., nerost, podobá se ozonu zápachem a snadnou slučivostí s hmotami okysličitelnými, rozeznává se však hlavně tím, že jodidu draselnatého nerozkládá. Bř. N. 105.

2916   Antrapirovat Svazek: 8 Strana: 0005
Antrapirovat, cizí = trápiti. Val. Brt. D. II. 513.

2917   Antrasolový Svazek: 10 Strana: 0005
Antrasolový. A. mýdlo (bílé dehtové). Nár. list. 1904. 154. 12.

2918   Antreten Svazek: 1 Strana: 0030
Antreten, něm. Den Weg ant.: nastoupiti na cestu. V., Br. Ein Amt a., nastoupiti na úřad (ujmouti úřad, uvázati se v úřad. Us.). Kom. Die Regierung an., na trůn, na vladař- ství nastoupiti, Jg., uvázati se, vejíti ve vládu. J. tr. Den Dienst a.: vstoupiti do služby. Die Lust trat mich an, žádost mě pojala (tam jíti, abych tam šel); zachtělo se mi. Ein wildes Thier antreten, postaviti se šelmě. Den Kampf antreten, boj počíti, podstoupiti. Den Tanz a., počíti tančit', dáti se do tance, postaviti se k tanci. Die Kanzel a., na úřad kazatelský nastoupiti. Den Beweis, die Erb- schaft a., hlasití se, přihlásiti se, připovědíti se k čemu. J. tr. Statek, dědictví ujmouti, uvázati se v statek, v dědictví. J. tr. Fahrt an., vz Weg a. Das Leben an., do života vstoupiti. Den Eid a., vz Den Beweis a. Einen Vorsatz a., umíniti si, umysliti si. Das neue Jahr an., počíti nový rok. Das 10. Jahr an., vstoupiti Do 10. roku. Den Kampf a., do boje se pustiti, se dáti, v boj se uvázati, k boji se přihlásiti. Um Erlaubniss Jemanden a., žádati koho za povolení, svolení. Eine Stelle a., na něčí místo nastoupiti. Kom.

2919   Antrieb Svazek: 1 Strana: 0030
Antrieb. Aus eigenem A., sám od sebe, sám ze sebe, sám sebou, samochtě, z vlastní vůle. Mk.

2920   Antuš Svazek: 5 Strana: 0911
Antuš, e, m. = Antonín. Slov. Bern.

2921   Antverpy Svazek: 5 Strana: 0911
Antverpy, Antorf, belgická pevnosť. Vz S. N.

2922   Anu Svazek: 10 Strana: 0005
Anu, interj. Pobuď, a. pobuď, pokládáme (sečeme) louku. Fr. Nečásek.

2923   Anui-us Svazek: 1 Strana: 0029
Anui-us, a, m., Říman.

2924   Anulenka Svazek: 5 Strana: 0911
Anulenka, y, f. = Anna. Anulenko moja, moje potešení, s žádným nesedávej, keď mňa doma není. Sb. sl. ps. II. 1. 66.

2925   Anulienka Svazek: 5 Strana: 0911
Anulienka, y, f. = Anna. Preletela la- stovienka cez tri dvory do okienka Anu- lienke do komory. Sl. spv. VI. 221.

2926   Anulka Svazek: 5 Strana: 0911
Anulka, y, f., vz Anna. Slov. Lipa.

2927   Anuloid Svazek: 5 Strana: 0911
Anuloid, lépe: annuloid, u, m. A. kru- hový n. plocha okruhová; a elliptický, das Annuloid, der Torus, die Ringflache. Jrl. 262.

2928   Anurie Svazek: 5 Strana: 0911
Anurie, e, f., řec. = bezmocí, stav, ve kterém ledviny žádné moči neodměšují. Vz Slov. zdrav. I. 14., S. N.

2929   Anuša Svazek: 10 Strana: 0005
Anuša, e, f. A. o svobodné, Hanča o vdané. Val. Čes. 1. X. 470.

2930   Anuše Svazek: 1 Strana: 0030
Anuše, e, f., Anna,

2931   Anxigin-us Svazek: 5 Strana: 0911
Anxigin-us, a, m. A. Vikt. 1554 Vz Jg. H. 1. 530., Jir. Ruk. I. 17.

2932   Anxur Svazek: 1 Strana: 0030
Anxur, a, m., mě. v Latiu.

2933   Any Svazek: 1 Strana: 0030
Any 1. — a ony, vz An (ana, ano); 2. pří- pona jmen místních; původem jejich byla obyčejně poloha místa n. krajiny: Dolany, Vysočany, Plaňany. Č.

2934   -aný Svazek: 1 Strana: 0030
-aný. Stran významu této přípony u ča- soslov vz -ený.

2935   -any Svazek: 5 Strana: 0911
-any. Vz Any, Brt. D. 152.

2936   Any Svazek: 5 Strana: 0911
Any. Místo: „; 2." udělej: „. — -any. A přidej: Lipany, Bučany, Olšany, Rokycany, Říčany, Mokřany, Tuřany atd. Vz Pal. Rdh. I. 137. V lok. pl. vysouvala se v strčeš. celá slabika: Vraňách m. Vraňaniech, Dolás m. Dolanech, Turas m. Tuřanech. Vz Bž. 48.

2937   -any Svazek: 8 Strana: 0005
-any. Jména místní v -any mají zvláštní lokal: Cermany, v Cermách; Ripňany, v Rip- ňách; Preserany, v Preserách; Rybany, v Ry- bách; Podlužany, v Podlužách. Mezi Váhem a Nitrou. Vz Phľd. 1894. 253.

2938   -any Svazek: 9 Strana: 0005
-any. Jména osad moravských ukončená v -any stran jejich původu vz v Mus. ol. XII. 98. nn. a předcház. -ánky.

2939   Anygl Svazek: 8 Strana: 0005
Anygl, u, m. = zanykl (kámen). Wtr. Krj. I. 533.

2940   Anýša Svazek: 5 Strana: 0912
Anýša, dle Káča = Aneška. U Poličky. Zkr.

2941   Anyše Svazek: 7 Strana: 1186
Anyše, e, f. = Anysia, os. jm. Kld. Rok. I. 219.

2942   Anýška Svazek: 5 Strana: 0912
Anýška, y, f. = Aneška. U Poličky. Zkr

2943   Anýz Svazek: 1 Strana: 0030
Anýz, u, m., vz Anís. A. čínský n. indij- ský. Kh. — Anýzový. A. voda, kořalka. Jg.

2944   Anýz Svazek: 5 Strana: 0911
Anýz, u, m., anís, pimpinella anisum, der Anis. Byl. 15. stol. A. Český, moravský, polský, ruský, španělský, tlučený; preclík s anizem, Anisbrezel, chlebíček, rohlík, koláč, věnec, kobliha, marcipán, perník, placky, řízek, vánočka, calta, pečivo s anísem. Šp. A. hvězdičkový, illicium anisatum, anisum stellatum. Mllr. 55. Vz Anýzový, Čl. 52., Čl. Kv. 337., Schd. II. 301., Kk. 198., Rstp. 721., FB. 91., Slb. 599., Slov. zdrav. I. 14., Rosc. 158.

2945   Anýz Svazek: 10 Strana: 0005
Anýz, u, m., pimpinella anisum Vz Ott. XIX. 749b.

2946   Anýzek Svazek: 5 Strana: 0911
Anýzek, zku, m. = pečivo s anýzem. Hnsg.

2947   Anyzel, zlu Svazek: 5 Strana: 0912
Anyzel, zlu, m. = anýz. Na Ostrav. Tč.

2948   Anýzovec Svazek: 5 Strana: 0912
Anýzovec, vce, m., der Aniskuchen. Rk.

2949   Anýzoviště Svazek: 5 Strana: 0912
Anýzoviště, ě, n., das Anisfeld. Rk.

2950   Anýzovka Svazek: 5 Strana: 0912
Anýzovka, y, f. = anýzový likér, Anisli- quenr, m., Anisette. Šp.

2951   Anýzovka Svazek: 8 Strana: 0005
Anýzovka, y, f. = anýzová voda. Dhnl.

2952   Anýzovník Svazek: 5 Strana: 0912
Anýzovník, u, m., die Anispflanze. Šm.

2953   Anýzový Svazek: 5 Strana: 0912
Anýzový, Anis-. A. pečivo, Anisgebäck, hubičky, Anishäufchen, klobouček, -hütchen, pokroutka, -zellel, kroužek, -ring, kornoutek, -karnitzel, kořalka (anýzovka), zrno, -kom, oblouček, -bogen, krem, -cr?me, pamlsek -leckerei. Šp. Vz Anýz.

2954   Anž Svazek: 1 Strana: 0030
Anž, anaž, anož. V novější době objevuje se v Denních listech i jiných knihách nové zájmeno vztažné: anž, anaž, anož. Slovo ,an' povstalo z a on; jakož pak není možno říci: a onž, a onaž, a onož, tak i slovce anž atd. v mluvnici neobstojí. Jg. ho též neuvádí a u dobrých spisovatelův snad ho nenajdeš. Mš.

2955   Aoni-a Svazek: 1 Strana: 0030
Aoni-a, e, f. = Boeotie; Aonové, aonský.

2956   Aorg-us Svazek: 5 Strana: 0912
Aorg-us, a, m. A. (Neděle) Kašp. (Kašp. Prostějovský), knihtiskař, † 1562. Vz Jir Ruk. I. 18.

2957   Aorist Svazek: 1 Strana: 0030
Aorist, u, m., z řec. Aoristy vyhynuly zejmena v ruštině, polštině, češtině a ve slovinštině. Gb. — Kdy aoristy v češtině zanikly, zevrubně určiti se nedá. Jisto jest, že první grammatikové čeští Optat a Gzel jim zanikati pomáhali a že v 16. stol. aoristy v ústech lidu ještě žily. Bych žije podnes zbytkem někdejšího aoristu. Kt. 90. Vz Časování. O tvarech aoristův vz Kt. (Květ), 57.; S. N. I. 265.; Počátkové stč. mluvnice od P. J. Šafarika, v Praze 1845. O významu a užíváni aor. vz také Mkl. S. 767., 787.

2958   Aorist Svazek: 5 Strana: 0912
Aorist. Str. 3. a. ř. zd. 1. za aoristu přidej: Také vece. Vz Veceti. Ku konci článku připoj: Cf. i Bž. 169. a násl., Listy filol. 1884. 56., 1878. 263., 1879. 233.—234., 1880. 160. (oprava), Enc. paed. I. 323.—326. — Vedlé složených tvarů był sem, pisał sem atd. obyčejny jsou posud v 1. osobě jedn. na Místecku, Frýdecku, ve Frydlantě praeterita složená z příčestí a aoristového znaku ch: bułch, pisołch, čnulch (četl jsem), šolch (šel jsem), dołch (dal jsem), choďułch, młoťułch, voźułch, voďułch, dryžułch (držel jsem), mułch (měl jsem — Palkovice), lita- łach, jach tam buł, jach věděla (Čeladná), žech to něvěděł (Frydlant), jach neslyšeła, jach ešče była nemocna, dalech nebyła (St. Hamry), čich se nadoł (Sedliště), užech tam vliz (= už jsem tam vlezl — Šamařovice), pivach tu vypila kvartu (piva jsem tu vy- pila, Morávka). V Opavsku tyto tvary již se vytratily, toliko v Plesné (v jižním Opav sku) slyšel jsem od 841eté stařeny : něbyłach tam, sedłach na koňa, jełach na polo. Brt. D. 133.

2959   Aorist Svazek: 7 Strana: 1186
Aorist. Cf. Šf. III. 588., 604., Ott. II. 499., Gb. Ml. I. 140., II. 159 , 160.

2960   Aorist Svazek: 8 Strana: 0005
Aorist. Cf. Vašek. Filol. důkaz. 74.

2961   Aorist Svazek: 9 Strana: 0005
Aorist. Vz o něm v Gb. H. ml. III. 2. 42., 60.. 62., 443., List. fil. 1898. 99., 120. nn. O aor. u Husa vz v Programmu akad. gymn. na r. 1894. 28. nn.

2962   Aorist Svazek: 9 Strana: 0424
Aorist v XV. stol. u Vel. Meziříčí. Vz Mšín. 10.

2963   Aorta Svazek: 5 Strana: 0912
Aorta, y, f. = srdečnice, hlavní tepna vycházející z levé komory srdeční a od- vádějící odtud veškerou okysličenou krev do všech ústrojů člověka (a. vystupující, sestupující, prsní, břišní). Vz Slov. zdrav. I. 15., Čs. lk. II. 4., 33., V. 276., VIII. 124., IX. 174., S. N. A. sestupující. Šv. 92., 97.

2964   Aoster Svazek: 10 Strana: 0005
Aoster, stru, m., vedle auster. Mš. Slov.

2965   Ap-is Svazek: 1 Strana: 0030
Ap-is, isa n. ida, m., modla aegyptská v podobě býka.

2966   Apa Svazek: 5 Strana: 0912
Apa, y, f. = Apolena. U N. Kdýně. Rgl.

2967   Apa Svazek: 7 Strana: 1186
Apa, y, m. = otec. Slov. Šb. D. 75.

2968   Apage Svazek: 1 Strana: 0030
Apage, lat., odstup; a, satanaš = odstup čerte! Rk.

2969   Apanage Svazek: 1 Strana: 0030
Apanage (fr., apanáž), výživa mladších synův a dcer knížecích. Rk. Z středolatin. apanagium, od panis, chlebné. S. N.

2970   Apartní Svazek: 1 Strana: 0030
Apartní, fr., zvláštní. Rk.

2971   Apartnosť Svazek: 10 Strana: 0553
Apartnosť, i, f. = neobyčejnosť, zvláštnosť. Nár. list. 1905. 64. 13.

2972   Apatečnice Svazek: 10 Strana: 0005
Apatečnice, e, f. 1456. Mš. Slov.

2973   Apatečník Svazek: 1 Strana: 0030
Apatečník, a, m. = lékárník, Jád., Apotheker.

2974   Apatečník Svazek: 5 Strana: 0912
Apatečník. Přidej: Ty zahrádky sú na- sázeny od a-kóv. Hus III. 67.

2975   Apateka Svazek: 1 Strana: 0030
Apateka, vz A patyka,

2976   Apatéka Svazek: 10 Strana: 0005
Apatéka, y, f. Čím dnes jsou naše lé- kárny, obchody materialistův a cukrářské, tím našim staročeským předkům bývaly a-ky. Dolenský. Praha 234. Cf. Apatyka.

2977   Apatekář Svazek: 1 Strana: 0030
Apatekář, apatykář, e, m., V., lékárník, Apotheker.

2978   Apatekářka Svazek: 1 Strana: 0030
Apatekářka, apatykářka, y, f., lékárnice. Apothekerin.

2979   Apatekářová Svazek: 1 Strana: 0030
Apatekářová, apatykářová, é, f., žena lékárníkova, Apothekersfrau.

2980   Apatekářovati Svazek: 1 Strana: 0030
Apatekářovati, apatykářovati = lékár- nictví provozovati. Apothekerkunst treiben.

2981   Apatekářský Svazek: 1 Strana: 0030
Apatekářský, apatykářský, apotekářský. A, léky, masti, prášky, Kom., libra. V. Apo- theker —.

2982   Apatekářství Svazek: 1 Strana: 0030
Apatekářství, apatykářství, n., lékár- nictví. D. Apothekerkunst.

2983   Apatekářův Svazek: 1 Strana: 0030
Apatekářův, apatykářův, -ova, -ovo. Apo- thekers —.

2984   Apathi-e Svazek: 1 Strana: 0030
Apathi-e, e, f., z řec, netečnosť, prazdnosť náruživostí, necitelnosť. Rk.

2985   Apathie Svazek: 5 Strana: 0912
Apathie, e, f. Vz S. N. Apatit. Přidej: Vz Šfk. 191., Schd. II. 36., Bř. N. 148., Šfk. Poč. 259., S. N.

2986   Apatieka Svazek: 10 Strana: 0553
Apatieka, y, f. Od zadu a. zavretá (na kuželně koule od zadu kuželek neporáží). Slov. Mus. slov. V. 6.

2987   Apatit Svazek: 1 Strana: 0030
Apatit, u, m., obsahuje kysličník vápenatý, kyselinu fosforečnou a chlor n. fluor. Vz Hálovec. Bř.

2988   Apatit Svazek: 10 Strana: 0005
Apatit, u m., nerost. Vz Mtc. 1903. 47., Vstnk. XI. 841.

2989   Apatycký Svazek: 8 Strana: 0005
Apatycký, Apotheken-. A. nádobí. Kat. z Zer. I. 283., II. 141. Na str. 290. má o též věci mluvíc: apatykářský.

2990   Apatyka Svazek: 1 Strana: 0030
Apatyka, apatika, apateka, apatheka, vlastně apotheka, y, f., z řec. ?????/.? = místo ke schování všelikých věcí. Jg. — A. = lékárna. Die Apotheke. A. Domácí, polní. Jg. Mohl bys v apatice prodati (jsi drahý). Jeli s tím do apatiky (vz Drahý). Komu není shůry dáno, v apatice nekoupí (vz Hloupý). Č., Lb. Kclo oD přirození hloupý, v apatice rozumu nekoupí. — Č. — Apa- tykář, e, m. = lékárník.

2991   Apatyka Svazek: 5 Strana: 0912
Apatyka. Přidej: Pro mne apatyka už není (mně nepomůže). Us. A. hnojkovi smrdí. Bž.

2992   Apatyka Svazek: 10 Strana: 0553
Apatyka, y, f. Voní to tu jako v a-ce. Us. Rgl. To je tu draho jako v a ce. Us. Rgl.

2993   Apatykář Svazek: 5 Strana: 0912
Apatykář Jiří. Vz Blk. Kfsk. XXXIII., LVII., 1164.

2994   Apatykářský Svazek: 9 Strana: 0005
Apatykářský tovaryš. Dač. II. 264. Vz Apatekářský.

2995   Apatykářský Svazek: 10 Strana: 0005
Apatykářský. Všemi a-skými sádly ma- zaný. Světz. 1895. 338.

2996   Apatyt Svazek: 9 Strana: 0005
Apatyt, u, m. = appetit. V jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 62.

2997   Apelace Svazek: 1 Strana: 0030
Apelace, vz Appellace.

2998   Apell-es Svazek: 1 Strana: 0030
Apell-es, a, m. — Apellův, -ova, -ovo.

2999   Apelles Svazek: 5 Strana: 0912
Apelles. Vz S. N.

3000   Apennin-us Svazek: 1 Strana: 0030
Apennin-us, a, m., pohoří v Italii. — Apenniny. severní, střední, jižní; ligurské, etrurské, římské, Abruzzy. S. N.