300001   Sláčeti Svazek: 3 Strana: 0404
Sláčeti m. Svláčeti. Člověk když se sláčí, ne ihned vykydne se ze všeho, než nejprv zuje obuv, potom gatě, pak kabát, naposledy i košili. Žer. 321.

300002   Sláčik Svazek: 3 Strana: 0404
Sláčik, u, m. = smyčec. Slov. Hdk.

300003   Slačina Svazek: 7 Strana: 0697
Slačina, y, f. = sladčina. Mor. Vhl.

300004   Slačiti Svazek: 3 Strana: 0404
Slačiti, il, en, ení, na Slov. slíditi, spüren; znamenati, skoumati, wahrnehmen, merken. — S., na Slov., po čem, na co = bažiti, žádati, trachten, D., Plk., nedočkavě a ji- nému na obtíž po něčem toužiti. Mor. Brt., Mtl.

300005   Slačiti Svazek: 7 Strana: 0697
Slačiti. Mkl. Etym. 306.

300006   Slačka Svazek: 7 Strana: 0697
Slačka, y, f. = ? Slov. Keď si s-ku do čižmy zle položí. Rl. Pr. II. 220.

300007   Slačky Svazek: 3 Strana: 0404
Slačky, pl. = slídění, čouhání. Cf. Slačný. Na s. jíti = pod okna k hostině, aby něco dostal. Na Mor. Mtl. Cf. Čumenda.

300008   Sláčnice Svazek: 3 Strana: 0404
Sláčnice, e, f., pokoj ku svláčení. Slov. D.

300009   Slačník Svazek: 3 Strana: 0404
Slačník, a, m. = slídník. Vz Slídič. Slov.

300010   Slačnosť Svazek: 3 Strana: 0404
Slačnosť, i, f. = slídnosí, die Spürkrat't. Na Slov.

300011   Slačný Svazek: 3 Strana: 0404
Slačný, slídný, spürend; witzig, verschla- gen. Na Slov. — S. pes. Bern.

300012   Slad Svazek: 3 Strana: 0404
Slad, u, m., strsl. slad?, hordeum tostum, příp. -?,. Mkl. B. 29., 15. S. = obilí k várce připravené, kteréž se klíčí a za klíčeni ve hvozdě suší nebo též na povětří, das Malz. Jg. S. se na válečkách suší n. na hvozdě (sladovně, na drátěných sítích) praží. Pt. Ze zrn obilních hl. ječmenných, necháme-li je klíčiti, stává se proměněním škrobu v cukr a klovatinu slad. Kk. 113. Ječmen močí se při -/- 12° asi 48 hodin v čisté vodě (pokud zrno kašovité povahy nenabylo), potom se na hromady sype, aby střelčil (klíčil). Zahřívat' se samovolně na 15—30° a přemítáním se uchraňuje od spálení; když klíčil asi o 1/4 délky zrna, klíčeni se pře- trhuje rychlým sušením. Klíčením se lep mění a tu povahu na sebe béře, že pak škrob a dextrln v cukr obrací; ze škrobu zrna se tvoří dextrin a cukr; delším klí- čením by tyto hmoty opět vystřebány byly; proto se zrno klíčené suší, načež sladem sluje. Obilí pouze vzduchem a sluncem su- šené sluje sladem vzdušným (Luftmalz); z toho máme pivo bledé; na pivo hnědé se hvozdí t. j. horkým vzduchem (kouřem) n. parou vodní delší čas na 40 — 100° zahřívá, aby zhnědlo; takový slad je hvozděný (Darr- malz). Hvozdění děje se na sítech drátěných n. deskách kovových provrtaných. Vz více v Šfk. 680 a násl. S. ječný nemlený, se- mlený (tluč ječná, ječná mouka), V., hvoz- děný, Nz., sušený, hnědý, větrný, bledý, la- hodný, křehký, dlouhý, vytažený, krátký, podeschlý, rozšlapaný, vyrovnaný, mladý, starý. Šp. Líska, komora, mlýn, síto, žok, pytel na s., daň ze s-du; pivo od mletí s-du. Šp. S. dělati, d. Malz schippen, Wid- dern ; s. tlustě, tence položiti, den Malz- haufen fuhren; s. se rosí, potí, otepluje, má dílo, der Haufe schwitzt, hat Arbeit; s. kro- piti, ein-, besprengen; s. váti (buď lopatou, buď mlýnkem), worfeln, prosívati, žejbro- vati, fegen, šlapati, treten, hvozditi, sušiti, dörren, váleti, schwelchen, obraceti, schla- gen, wenden, předělati, umlegen, vystírati, einmeischen. Suk. S. sejmutý (sjatý), Pelz-, Filzmalz, kamenný, kamenáč, d. Bein-, Glas- malz; dělání sladu, das Widdern des Haufens, kropení sladu, das Netzen des Malzes; pří- stroj ku klíčení sladu, der Malz-, Malzungs- apparat. Suk. S. narážeti, einsacken, ein- fassen, vynášeti (výnosek), den Haufen (die Tenne) ausführen; s. je mnoho dotažen, při- pražen, hat hohe Darre. Suk. Mlýnek na s. Dch. To pivo není z pouhého sladu a chmele, ale má přísadu. Dch. Továrna na s., sladovna, Malzfabrik. Dch. S. roste, prýchuje, D., střelčí n. střelcuje; slad sušiti, zapařiti (einmei- schen), svařiti, Us. (Jg.), do housek dáti, narážeti, rozhrnouti, nastírati, sbírati, sta- hovati, rozhoditi, nositi, pronášeti (přenášeti), z větrna dělati (lüftig überarbeiten), za- hvozditi, potápěti. Šp. Od sládka pivo se vaří ze sladu a chmele. Kom. Poněvadž spoluměštěnín Váš slad ten u sladovníků koupil a na to zavdal, tedy již jeho s. byl. NB. Tč. 32. Chmel i slad zmrhati (darmo pracovati). V. Cf. lat.: Oleum operamque perdere. Hý. — S, zbroj. K tomu mi po- bral osmnácte sladóv s tvrze i jiné zbroje. Půh. I. 154.

300013   Slad Svazek: 7 Strana: 0697
Slad. Mkl. Etym. 313., Rk. Sl., Mllr. 65.. V MV. pravá glossa. Pa. 24. S. kamenný, nesušený, plný, pšeničný, scvrklý, tvrdý, vráskovitý, vyválený či vyvalečkovaný. Zpr. arch. VII. 30, 31. Kyselosť sladu, acidita. KP. V. 245. Bude z nich slady dě- lati. Hr. rk. 399.

300014   Slad Svazek: 9 Strana: 0295
Slad je duše a život piva. Fisch. Hosp. 70.

300015   Slad Svazek: 10 Strana: 0371
Slad, u, m = sladkosť. Mark.

300016   Slad ohnět Svazek: 3 Strana: 0406
Slad ohnět, u, m., sladové mačkadlo, mlý- nek na slad, die Malzquetsche. Suk.

300017   Slada Svazek: 7 Strana: 0697
Slada, y, f, cetsa, zastr. Rozk.

300018   Slaďácký Svazek: 10 Strana: 0371
Slaďácký. P. chasa sladovnická. Zvon. IV. 35.

300019   Sladáč Svazek: 3 Strana: 0404
Sladáč, e, m. = slaďátko.

300020   Sladák Svazek: 3 Strana: 0404
Sladák, a, m., v pivováře, der Mälzer. Dch., Suk.

300021   Slaďák Svazek: 7 Strana: 0697
Slaďák, u, sladáček, čku, m. = sládě. Nov.

300022   Sladař Svazek: 3 Strana: 0404
Sladař, e, m. = sladák.

300023   Sladátko Svazek: 3 Strana: 0404
Sladátko, a, n., sladké jablko, der Süss- apfel. D.

300024   Sladce Svazek: 3 Strana: 0404
Sladce, komp. sladčeji; sladičce, sladince, slaďoučce, sladounce = lahodně, süss. V. S. mluviti, dřímati. V. Sladce — jak by med lízal. Pk. Sláze vzní peniez v uši lakomého než slovo božie. Hugo.

300025   Sladce Svazek: 7 Strana: 0697
Sladce spáti, zpívati, Us., na někoho se usmívati. Hrts. Některým nevelmi s. z úst šlo (mluvení). Let. 341.

300026   Sladce Svazek: 10 Strana: 0371
Sladce kompar. dle Hoš. lépe sladšeji. Vz Mus. fil. 1904. 451., Hoš. Pol. H. 157. Od sladší.

300027   Sladcebolestný Svazek: 9 Strana: 0295
Sladcebolestný. S. rozjímání. Pal. Záp. I. 30.

300028   Sladcebolný. S Svazek: 10 Strana: 0371
Sladcebolný. S. záchvěv. Stroupežnický.

300029   Sládci Svazek: 7 Strana: 0697
Sládci, pl., m. = paseky u Vsetína. U Sládků. Vck.

300030   Sladčice Svazek: 7 Strana: 0697
Sladčice, f. = slívy kulaté, nevelké, ze- lené, do žlutava, nepříliš sladké. U Pard. Ibl.

300031   Sladčík Svazek: 3 Strana: 0404
Sladčík, a, m., sladovník, der Bräuer- bursche. U Opav. Klš.

300032   Sladčina Svazek: 7 Strana: 0698
Sladčina, y, f. = něco sladkého, sladkosť. Šla nemocnému taková s. (slačina) z huby (sladký zápach). Mor. Vhl.

300033   Sladčiti Svazek: 3 Strana: 0404
Sladčiti, il, en, ení == slačiti něco. BO.

300034   Sládě Svazek: 3 Strana: 0404
Sládě = sladátko. Us. Bvř.

300035   Sládě Svazek: 8 Strana: 0365
Sládě revalské, jablko. Nár. list. 1896. č. 299. Příl.

300036   Sladec Svazek: 8 Strana: 0365
Sladec = svlačec. Brt. D. II. 385. Také: sładěc, slak, slatec, šlatec, žlatec, povoj (laš.), bičík (laš.), optletník, convolvulus, rostl. Brt, D. II. 501.

300037   Sládectvo Svazek: 7 Strana: 0698
Sládectvo, a, sládectví, n., Braumeisterei, f. Slov. Bern.

300038   Sládeč Svazek: 3 Strana: 0405
Sládeč, e, m., na Mor. = osladič, slado- vec, polypodium vulgare, die Süsswurzel. D. Po chuti nechuť bývá, lib sládeč. lib hořec. Tkadl. II. 39.

300039   Sládeček Svazek: 10 Strana: 0371
Sládeček Ant., spis., nar. 1850.; S. Jos., spis., nar. 1864. Vz Ott. XXIII. 326., Tob. 216.

300040   Sladek Svazek: 3 Strana: 0405
Sladek, vz Sladký.

300041   Sládek Svazek: 3 Strana: 0405
Sládek, dka, m., kdo slad dělá, der Mäl- zer, Ros., v širším smyslu: kdo pivo vaří, der Brauer, Bierbrauer. Us. S., sladovník, pan starý; jemu pomáhají: podstarší, mlá- dek, spilečný, spělák, sladomel. Cf. Sladák, Sladčík. Pt, Šp. Od s-ka pivo se vaří. Kom. Žatečtí sládci. Prov. Vz Slánský. Nepůjde s. v poselství sám (pošle si pomahače. Od- bytí prosícího). Lb. Sláva jeho padne s-vi do pivováru. Vz Opilec. S. Chmel drcnul ho do hlavy. Mor. Šd. Kde lehne sládek, ne- lehne pekař (kdo mnoho pije, málo jídá). U Dobrušky. Vz o sládcích v starší době Tk. II. 371., 380., 382., 388. — S-ci, paseky u Vsetína na Mor. Tč.

300042   Sládek Svazek: 7 Strana: 0698
Sládek. Vyhlíží jako pan sládek (dobře). Us. Tkč. Kolik s-ků, tolik malých bláznů. U Kr. Hrad. Kšť. — S., os. jm. Let. 5l3.— S. Frant, narozen 1835., rada zem. vý- boru, .† Tf. H. 1. 167., Rk. Sl. — S. Jos. Václ., naroz. 1845., prof. na čes. obchodní akademii a lektor angl. jazyka na české univers. v Praze. Tf. H. 1. 134., 135., 146., 147., 179., Pyp. K. 160., 421, Bačk. Př. 185., Ukaz. 109., Rk. Sl.

300043   Sládek Svazek: 8 Strana: 0365
Sládek Jos. V. Jeho činnosť posuzuje Kká. v Osv. 1896. 396. nn.

300044   Sládek Svazek: 10 Strana: 0371
Sládek Jos. F., sr. Flš. Písm. 706., Ott. XXIII. 326. nn.; S. Vád., prof. a spis., nar. 1858. Sr. Ott. XXIII. 328; S. Cyrill. Tob. 206. — S. Co dobrý sládek. to Čech. Us.

300045   Sládek Svazek: 10 Strana: 0663
Sládek Jos. V. Vz Zl. Pr. XXIII. 25. s podobz. a 33 nn., Máj. IV. 97. nn.

300046   Sladeň Svazek: 3 Strana: 0405
Sladeň, dně, f., melodia, symphonia. (Absque dubio a lexicographis tentatum. Jg.). Lex. vet.

300047   Sladeň Svazek: 7 Strana: 1382
Sladeň, diamargariton, kořen, zastr. Pršp. 33. 98. Vz Sladoň (2. dod.).

300048   Sladěnce Svazek: 3 Strana: 0405
Sladěnce, nce, m., glycine, rostl, vikvo- vitá. Krok. I. b. 229.

300049   Sladění Svazek: 3 Strana: 0405
Sladění, n., das Süssen. Vz Sladiti.

300050   Sladěný Svazek: 8 Strana: 0365
Sladěný m. slazený. Pastr. — S. (od la- diti). S. soustava barev = v lad uvedená. Čes. 1. V. 228.

300051   Sládež Svazek: 7 Strana: 0698
Sládež, e, f. = sladkosť. Mor. Brt. D. 146.

300052   Sladíce Svazek: 3 Strana: 0405
Sladíce, e, f., eine süsse Birn. Jg.

300053   Sladič Svazek: 3 Strana: 0405
Sladič, e, m., polypodium vulgare, pa- protka, osladič, der Engelfuss, das Engel- süss. Slb. 91.

300054   Sladičátko Svazek: 3 Strana: 0405
Sladičátko, a, n., cukroušek, das Lieb- chen. Šír.

300055   Sladičce Svazek: 7 Strana: 0698
Sladičce, vz Sladce.

300056   Sladička Svazek: 3 Strana: 0405
Sladička, y, f. S-ky, malé letní hrušky, eine Süssbirn. Us.

300057   Sladička Svazek: 7 Strana: 0698
Sladička = sladké dřevo, sladký kořen, glycirrhyza glabra. ZObz. XXIII. 98.

300058   Sladičkování Svazek: 7 Strana: 0698
Sladičkování. Vz Ozdobilkování

300059   Sladíčkovati Svazek: 3 Strana: 0405
Sladíčkovati, süsseln. Šm.

300060   Sladičký Svazek: 3 Strana: 0405
Sladičký, vz Slaďoučký.

300061   Sladidlo Svazek: 3 Strana: 0405
Sladidlo, a, n., das Süssmittel. Um. les.

300062   Sladidlo Svazek: 8 Strana: 0366
Sladidlo, a, n.: cukr, med, sacharín, dul- cin. Světz. 1894. 622.

300063   Sladík Svazek: 3 Strana: 0405
Sladík, u, m., berillium — S., glucinum, die Süsserde, das Glucin. Šm.

300064   Sladík Svazek: 7 Strana: 0698
Sladík, u, m., beryllium či glycium, kov. Ott. III. 879.

300065   Sladina Svazek: 10 Strana: 0371
Sladina, y, f. S. v pivovarech. Vz Ott. XIX. 818. S nu chmeliti (kořeniti). Ib.

300066   Sladina, y Svazek: 3 Strana: 0405
Sladina, y, f., der Süssstoff. Šfk. 577. Vz Sladizna. — S., sladkost, slasť. Šm.

300067   Sladince Svazek: 3 Strana: 0405
Sladince, sehr süss.

300068   Sladinka Svazek: 10 Strana: 0371
Sladinka, y, f., zdrobn. sladina.

300069   Sladinky Svazek: 3 Strana: 0405
Sladinky, pl., f., das Zuckerwerk. Us.

300070   Sladinký Svazek: 3 Strana: 0405
Sladinký, sehr süss. Vz Slaďoučký.

300071   Sladišt Svazek: 10 Strana: 0371
Sladišt, ě, f., vz Sladička v VII. 698.

300072   Sladit' komu Svazek: 8 Strana: 0366
Sladit' komu = lichotiti, Phľd. XII. 711. — s kým v čem. V tom s otcem nesladil (se neshodoval). Phľd. 1895. 230.

300073   Sladiti Svazek: 3 Strana: 0405
Sladiti, il, zen, ení (na Slov. děn, ění); sladívati, süssen, süss machen. — co čím: kávu cukrem. Us. Svůj čas láskou s. Puch. S. co zlatou vodou (vymyti, v lučbě). Vys. - se = líbiti se. — se komu kde. Plk. Že se mi nesladí v žádném země kraji. Dolež.

300074   Sladiti Svazek: 7 Strana: 0698
Sladiti. Jinde žíti se mi nesladí. Brt. — co čím: lásku písní. Hdk.

300075   Sláditi Svazek: 7 Strana: 0698
Sláditi = slačiti. Nasládil sa, než .... (načekal se). Mor. Brt. D. 266.

300076   Sladiti co jak: do Svazek: 10 Strana: 0371
Sladiti co jak: do souzvuku. Kvap. Lid. 26. Sr. Laditi.

300077   Sladivec Svazek: 3 Strana: 0405
Sladivec, vce, m., der Beerenzucker. Šm. Vz Sladič, Sladovec.

300078   Sladivo Svazek: 3 Strana: 0405
Sladivo, a, n., cukr, melasa, syrup, med, kandis. Vz Sladina.

300079   Sladivosť Svazek: 3 Strana: 0405
Sladivosť, i, f., die s?ssende Beschaffen- heit.

300080   Sladivý Svazek: 3 Strana: 0405
Sladivý, süss machend, süss. Mus.

300081   Sladizna Svazek: 3 Strana: 0405
Sladizna, y, f., sladina, die Süssigkeit. S. řepy není chutnavá. S. není pro chlopa, süsse Speisen. Na Ostrav. Té.

300082   Sladká hořká Svazek: 3 Strana: 0405
Sladká hořká = lilek sladkohořký, So- lanum dulcamara, das Bittersüss. Rostl. 1122.

300083   Sladkáhořká Svazek: 7 Strana: 0698
Sladkáhořká, é, f, dulcamara, Bitter- süss, n., rostl. Bern.

300084   Sladkan Svazek: 7 Strana: 1382
Sladkan, u, m. = (sladký) koláč. Slov. Šb. D. 76.

300085   Sladkan Svazek: 9 Strana: 0295
Sladkan, u, m. = koláč v Novohradsku na Slov. Šb. D. 76. Sladkosnivý. S. idylla. Flš. Písm. 517.

300086   Sladkastý Svazek: 8 Strana: 0366
Sladkastý. S. ton (řeči), Phľd. XIII. 749.

300087   Sladkavěti Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkavěti, ěl, ění, süsseln. D.

300088   Sladkavosť Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkavosť, i, f., die Süsselei, Süsslich- keit. Jg.

300089   Sladkavý Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkavý = přísladlý, zasladlý, ein we- nig süss, süsslich. D.

300090   Sladkavý Svazek: 10 Strana: 0663
Sladkavý = med. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47.

300091   Sladké Svazek: 10 Strana: 0371
Sladké, n., ve funkci substant. Jedno sladké mezi dvěma hořkými. Hugo.

300092   Sladko Svazek: 3 Strana: 0405
Sladko, süss. S. jest mi. Kom. Sladko chutnati. D. To mu bude s. a utěšeno. V. Jméno to pojmenovati duši jest sladko. Pass. S. do očí, za zády podskočí. Dch. Kdo sladko jídá, nesladko spává. Pk. — S., vz Sladký.

300093   Sladkoaesthetický Svazek: 10 Strana: 0371
Sladkoaesthetický. S. slečinka. Hlk. X. 182.

300094   Sladkoblahý Svazek: 10 Strana: 0371
Sladkoblahý obraz. Vrch. Dojm. 91.

300095   Sladkobolestný Svazek: 10 Strana: 0371
Sladkobolestný dojem. Jrsk. IX. 241.

300096   Sladkobolně Svazek: 10 Strana: 0371
Sladkobolně. To ho s. upomínalo. Jrsk. XVII. 291.

300097   Sladkobolno Svazek: 7 Strana: 0698
Sladkobolno, süssschmerzlich. Nrd. Kosm. ps. 7.

300098   Sladkobolný Svazek: 7 Strana: 0698
Sladkobolný, süssschmerzlich. S-né vzdychy, Ntr., cit, něha, sen, touha. Čch. (Bs. 93., Mch. 36., 50., Brč. 153.).

300099   Sladkočichý Svazek: 10 Strana: 0371
Sladkočichý. S. masť. Msn. Od. 62.

300100   Sladkodechý Svazek: 7 Strana: 0698
Sladkodechý = sladkodyšný. Lpř., Čch. Dg. S. vůně, Vrch., Sirena, Č. Kn. š. 183., šum lesa. Vrch.

300101   Sladkodumný Svazek: 7 Strana: 0698
Sladkodumný. S. fujara. Pokr. Pot. II. 246.

300102   Sladkodyšný Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkodyšný, süssduftend. Sš. Hc. 59.

300103   Sladkohlasí Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkohlasí, n., die Harmonie. Jg

300104   Sladkohlasý,. sladkohlasný Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkohlasý,. sladkohlasný = sladký (příjemný) hlas mající, libohlasý, von süsser Stimme, süssstimmig. S. ústa. Sš. Hc. 85.

300105   Sladkohořce Svazek: 10 Strana: 0371
Sladkohořce hráti. Rais. Lep. 238.

300106   Sladkohořký Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkohořký, bittersüss. S. lilek. Jg. Život dvorský s-ký. Č. M. 321. Vz Sladká hořká.

300107   Sladkojam Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkojam, u, m., sechium, die Stachel- gurke. Rostl. 625.

300108   Sladkokusný Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkokusný, sladký, süss, angenehm. S. řeč. O 7 vstup. Řeč s. a pochlebná. Št. N. 24.

300109   Sladkokvět Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkokvět, u, m., hipelate. Rostl.

300110   Sladkokyselý Svazek: 7 Strana: 0698
Sladkokyselý, süsssauer. Šml.

300111   Sladkokyselý Svazek: 10 Strana: 0371
Sladkokyselý pocit, s. ovoce. Nár. list. 1903. č. 172. odp., č. 163. 3.

300112   Sladkolajný Svazek: 7 Strana: 0698
Sladkolajný. S. zpomínky. Bendl I. 36.

300113   Sladkolibý Svazek: 10 Strana: 0371
Sladkolibý sen. Msn. II. 171. S. voda Msn. Hym. 85., smokvoň, návrat, víno, mest Msn. Od. 102., 163., 131., 302.

300114   Sladkolichotný. S Svazek: 10 Strana: 0371
Sladkolichotný. S. slovo. Slád. Rich. 23.

300115   Sladkolistý Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkolistý, süssblättrig. Dch.

300116   Sladkoluzný Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkoluzný. Pl.

300117   Sladkomandlový Svazek: 8 Strana: 0366
Sladkomandlový. S. sloučenina, Vz Am. Orb. 67.

300118   Sladkoměška Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkoměška, y, f., epimedium, die Sockenblume, rostl. Slb. 646., Rostl. 52.

300119   Sladkoměška n Svazek: 8 Strana: 0366
Sladkoměška n. škornice, rostl. Vz Ott. VIII. 668.

300120   Sladkomluvnosť Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkomluvnosť, i, f., die Süssredigkeit. Jg. Cf. Sladkořečí.

300121   Sladkomluvný Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkomluvný, sladce mluvící, süssre- dend. Reš.

300122   Sladkomravnosť Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkomravnosť, i, f., sladkosť či lahoda mravů, ochotnost. Sš. II. 224.

300123   Sladkomřivý Svazek: 7 Strana: 0698
Sladkomřivý dopis lásky. Vrch.

300124   Sladkonakyslý Svazek: 10 Strana: 0371
Sladkonakyslý. Nár. list. 1903. č. 103. 3.

300125   Sladkoovocný Svazek: 10 Strana: 0371
Sladkoovocný. S. jabloň. Msn. Od. 102.

300126   Sladkoperný Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkoperný, süssherb. Byl.

300127   Sladkopěvný Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkopěvný, lieblich singend. Šm.

300128   Sladkopitný Svazek: 7 Strana: 0698
Sladkopitný, süss zum Trinken. S. víno. Lsk.

300129   Sladkoplod Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkoplod, u, m., glycosmis, rostl, ci- troníkovitá. Rostl.

300130   Sladkoplodý Svazek: 7 Strana: 0698
Sladkoplodý fík. Osv. VI. 679.

300131   Sladkopochlebný Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkopochlebný, süss einschmeichelnd. S. řeč. 16l9.

300132   Sladkopřesný S Svazek: 10 Strana: 0371
Sladkopřesný S. víno. Msn. Od. 132.

300133   Sladkoretý Svazek: 7 Strana: 0698
Sladkoretý, süssredend. Lpř.

300134   Sladkořečí Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkořečí, n., řeč sladká, přemluvná, fj Tci&avokoyía. Aby nás nikdo neoklamal s-čím. Sš. II. 207. Cf. Sladkomluvnosť.

300135   Sladkořeký Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkořeký = sladkomluvný. Č.

300136   Sladkosladký Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkosladký (složení souřadné), über- süss. Bž. 286., Chmel.

300137   Sladkoslaný Svazek: 7 Strana: 0698
Sladkoslaný, brackig. S. voda (řek blíže moře). Posp , Sl. les.

300138   Sladkoslaný. S Svazek: 10 Strana: 0371
Sladkoslaný. S. tekutina. Čad. 88.

300139   Sladkosmavý Svazek: 8 Strana: 0576
Sladkosmavý. S. říše Zevova. Hanš. Neb. 45.

300140   Sladkosměchý Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkosměchý, süsslächend. Div. z och.

300141   Sladkosolný Svazek: 8 Strana: 0366
Sladkosolný, brackig. Sterz. I. 542.

300142   Sladkosť Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkosť, i, f., die Süssigkeit, Süsse. S. vina. Har. Medová s. V. Přílišná s. horší než hořkosť. S-sti se nedobírej až do hoř- kosti. Pk. — S., lahodnosť, die Lieblich- keit, Annehmlichkeit, Gefälligkeit. Jg. S. nebeská. Kom. Řeč tvá s. mým ústům způ- sobuje nad stred. Br. Již Ježíš v srdci mém kvete, ten květ plný sladkosti. Sš. P. 74. Což trpíme, máme v s-sti božstvie přijieti; Ty v svém těle k věčnému odpočinutí při- jímá (Kristus), kteříž utrpenie čijí, avšak od milovánie vnitřnie sladkosti neodstupují; Skrze prsy Kristovy rozumie se s. čtenie svatého, jímž se krmie mladí, tociž v nově ku Kristovi obrácení; Všichni věřící v Krista vždy v zelenosti své viery trvají, vzhuoru k nebeským žádostem sě táhnú a tu té s-ti požívají; Jakož na ořechu skořepina tvrda jest a jádro skryto, tak v tomto životě na- šem s spasenie nám tajna jest a nezjeví se nám; Nebeské s-sti ustavičně dásněmi mysli své okušuje; Zčestie svú s-stí mě klamá. Hus II. 148., III. 9., 65., 78., 86., 119. (Tč.).

300143   Sladkosť Svazek: 7 Strana: 0698
Sladkosť = lahodnosť. S. duchovnie; Když jej kto z pravé chuti a z srdečné s-sti miluje. Št. Kn. š. 46., 36. — S-sti = cukrovinky, mlsky. Us. Rgl.

300144   Sladkosvatě Svazek: 10 Strana: 0371
Sladkosvatě. Zpěv zněl s. Zr. Krist. 31.

300145   Sladkosvraskavý Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkosvraskavý, süss zusammenzie- hend. S. chuť. Pr. Chym. 245.

300146   Sladkosvůdný Svazek: 10 Strana: 0371
Sladkosvůdný. S. láska. Slád. Šl. 47.

300147   Sladkošeptající Svazek: 10 Strana: 0371
Sladkošeptající ústa. Zr. Nov2. 397.

300148   Sladkošumný Svazek: 7 Strana: 0698
Sladkošumný, lieblichrauschend, -schäu- mend. S. nápoj. Čch.

300149   Sladkota Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkota, y, f. = sladkost. S. zpěvu; Aby s-tou zázraku náuka se potvrdila. Sš. Hc. 8., Sk. 233.

300150   Sladkotina Svazek: 10 Strana: 0371
Sladkotina, y, f. = sladká řeč. Lišen. Mtc. 1902. 21., 230.

300151   Sladkotoký Svazek: 3 Strana: 0405
Sladkotoký, süss fliessend. S. slova. Vinař.

300152   Sladkotoký. S Svazek: 10 Strana: 0371
Sladkotoký. S. víno, nektar. Msn. Hym. 45.

300153   Sladkotrpký Svazek: 8 Strana: 0366
Sladkotrpký. S. smrť. Quis. Ifig. 41.

300154   Sladkotuk Svazek: 3 Strana: 0406
Sladkotuk, u, m. S-ky, Süssfette, Gly- ceride, glyceridy. Nz.

300155   Sladkoústec Svazek: 3 Strana: 0406
Sladkoústec, stce, m., der Süssmund. Šm.

300156   Sladkoústý Svazek: 3 Strana: 0406
Sladkoústý, der Süssmund, das Süss- maul. D. — S. = sladkomluvný. Jg.

300157   Sladkoústý Svazek: 7 Strana: 0698
Sladkoústý = sladkoretý. Lpř. S. Pie- ridka. Č. Kn. š. 188.

300158   Sládková Svazek: 3 Strana: 0406
Sládková, é, f, die Bräuerin. Us. Je tlustá jako paní s. Vz Sladovnice.

300159   Sládkovati Svazek: 7 Strana: 0698
Sládkovati, Bräuer sein. Kos.

300160   Sládkovic Svazek: 3 Strana: 0406
Sládkovic, Brauers-. S. syn, dcera, Jo- sífek, Ančička = sládkův, sládkova. Vz -ovic.

300161   Sládkovič Svazek: 3 Strana: 0406
Sládkovič, e, m., osob. jm. Mor. Šd.

300162   Sladkovič Svazek: 7 Strana: 0698
Sladkovič O. K. 1843. Vz Jg. H. 1. 626, Pyp. K. II. 468., 522.

300163   Sládkovič Svazek: 9 Strana: 0295
Sládkovič Ondr., básn., nar. 1820. Vz Vlč. Lit. slov. I 92., 277., Flš. Písm. 621.

300164   Sládkovič Svazek: 10 Strana: 0371
Sládkovič (Braxatoris) Ondř., ev. far. a slov. básník, 1820. —1872. Vz Ott. XXIII. 328.

300165   Sládkovičov Svazek: 8 Strana: 0366
Sládkovičov Mart., básník. Vz Phľd. XII. 214.

300166   Sladkovina Svazek: 7 Strana: 0698
Sladkovina, y, f. = sladina. Laš. a slez. Brt. D., Šd.

300167   Sladkovinný Svazek: 7 Strana: 0698
Sladkovinný, ýtivotvo?. Lpř. S. hrozny. Ndrf.

300168   Sladkovna Svazek: 9 Strana: 0295
Sladkovna, y, f. S-ny vedou obchod s octem. Fisch. Hosp. 328.

300169   Sladkovodní Svazek: 3 Strana: 0406
Sladkovodní, ze sladké vody, Süsswasser-. S. měkkýši, Dch., vápenec, fauna. Krč. 903., 927., 1029. S. útvary, die Süsswassergebilde, Tl., rakoviny, die Süsswassermuscheln. Rk.

300170   Sladkovodý. S Svazek: 10 Strana: 0371
Sladkovodý. S. kalužina. Hol. Met. II. 70.

300171   Sladkovonný Svazek: 7 Strana: 0698
Sladkovonný, süssduftend. Dch.

300172   Sladkovonný Svazek: 8 Strana: 0366
Sladkovonný. Své s. nitro zpoly rozevřel. Kald. 38.

300173   Sládkovský Svazek: 3 Strana: 0406
Sládkovský, -sky, po -sku= sladovnický, Mälzer-, Bräuer-. S. tovaryš. Ros.

300174   Sladkovský Svazek: 7 Strana: 0698
Sladkovský Karel, 1823 -1880., dr. práv a publicista. Vz Šb. Dj. ř. 287., Pyp. K. II. 436., Slavín I. 140., Rk. Sl., S. N.

300175   Sladkovský Svazek: 10 Strana: 0371
Sladkovský Kar. Sr. Ott. XXIII. 328., Tk. Pam. I. 494.

300176   Sládkovství Svazek: 3 Strana: 0406
Sládkovství, n., das Mälzer-, Bräuerhand- werk. Ros.

300177   Sládkový Svazek: 10 Strana: 0371
Sládkový = med. V zloděj. mluvě.

300178   Sladkoznivý Svazek: 8 Strana: 0366
Sladkoznivý. S. pramen. Čch. Drob. pov. 50.

300179   Sladkozpěvný. S Svazek: 10 Strana: 0371
Sladkozpěvný. S. ptáče. Zr. Kom. 33.

300180   Sladkozvučný Svazek: 3 Strana: 0406
Sladkozvučný, libozvučný, süsstönend. Reš.

300181   Sladkozvučný Svazek: 8 Strana: 0366
Sladkozvučný. S. vodomet. Kká. Puš. Roz. 45.

300182   Sladkozvuký Svazek: 7 Strana: 0698
Sladkozvuký = sladkozvučný. Lpř., Čch.

300183   Sladkozvuký Svazek: 8 Strana: 0366
Sladkozvuký. S. kukačka. Kald. 63. S. struna, Čch. Otr. 3., ret. 1b. 52.

300184   Sládkův Svazek: 3 Strana: 0406
Sládkův, -ova, -ovo, dem Bräuer gehö- rig, des Bräuers. S. dům. Vz Sládkovič.

300185   Sladký Svazek: 3 Strana: 0406
Sladký; sladek, dka, o. Cf. lat. suavis m. svadvis, skr. svädus. Gb. Hl. 94. Strsl. slad?k?, dulcis, suavis, pří'p. -?b?. Srov. strind. svädu, lit. saldus. Fk. 221., Mkl. B. 256., 74., aL. 141. 85. Komp. sladší (zastr. slazší, Hus III. 36., 117., slaší), sladčejší, v obec. ml. místy slajší. Vz -ší, Gb. Hl. 103. Komp. sladšl je původem stejný se starším kompar. slazší; rozdíl, že je tu d místo z, nepřipisuji tomu, že by byla přípona jiná, ale tomu, že byl na blízku positiv sladký a ten svým d sváděl, aby so také v kompar. vyslovovalo d místo z, sladší m. slazší. Tak vykládám si také odchylné divokejší a su- chejší. Gb. v List. filolog. 1877. 303. - S , lahodnou chuť vzbuzující, süss; protiva: ky- selý, hořký, slaný. V., Ž. wit. 18. 11. Sladké chuti; sladký jako med. V. S. ovoce, víno (Ausbruch-, Süsswein, Šk.), cukr. Us. Všecky věci sladké jsou přirození lidskému libé. Byl. Nad med sladší. Sych. S. jako cecek (nepříjemně s.); s. až mdlo, ekelsüss. Dch. S. jako cukrový meloun. BN. Horou za s-kou jahodou chodia. Slov. Příliš s. omáčka brzy se vymáčí. Pk. S kého se nikdy do syta nenajíš a milého nikdy nenavolíš. Pk. Kdo chce (užívati) sladkého, musí prve (okusiti) kyselého (trpkého; vz Pracovitosť), Ros., Č., Lb.; Sladké se kyselým sladí; Kyselé slad- kému cestu strojí. Ros. Když se nejlép zdaří, sladké s hořkým se mísí. Kom. Ani sladký, ani hořký. Č. — čím: cukrem, medem. —- čemu, komu. A ovoce jeho jest sladké hrdlu mému. Hus III. 25. — S., o menším stupni lahodnosti, süss. S. mléko (ne ky- selé), nový sýr, voda (ne slaná jako moř- ská), kvašení. Us. (Jg.). Kradená voda sladší a kradený chléb chutnější. Prov. Jg. S. zelí. — S., příjemný sluchu, čichu, süss. Z. wit. 33. 9., 85. 5. S. popěvek. Hdk. Keď ti sladká slova dává. Ps. sl. 78. S. zvuky, hlas, hudba, vůně. Us. (Jg.). Sladké písně zpívá. Kom. — S., vůbec příjemný citu, süss, angenehm. S. paměť (upomínka), V., řeč, Ros., líbání, Puch., usnutí, spáni, sen, vlasť, jméno, Us. (Jg.), hřích. Koll. Po díle s-ký odpočinek. Dch. Vyviň, vyviň svou ručičku, ó božské pacholátko, já do ní vtisknu hubičku, ó sladké Jezulátko; Daj mi dzěvečko sladkej huběnky jako med. Sš. P. 74., 592. Protož die David: Odpočívajte a vizte, že sladký jest Pán: Po- chlebník jest sladký nepřietel, protože ušima sladkú řeč praví a duši kazí; Kdo chce sě ostřieci nepřietele velikého, ostřiehaj sě po- chlebníka sladkého, neb ten urazie viece než nepřietel; Jez stred t. j. požívaj Kri- stova božstvie jakožto nejslažšie vieci. Hus L 136., 154., 260., II. 148., III. 9. (Tč.). — v čem. Budu v jich ústech sladší než med. Boč. — S. v botanice. S. zelina (druh bedr- níku, pimpinella saxifraga, die Bibernelle). S. dřevo n. kořen, glycyrrhiza, lekořice, das Süssholz; hruška, falernum pyrum, die Speck- birn. V.; lupen, vz Sladník; chrasty (na Slov. ouročky), der Ansprang. Us. (Jg.). S. třešně. Cf. Slb. 599., 529., Sladká. — S. = zdravý, gesund, wohlbehalten. Slov. Dch. — S. strup, neduh nakažlivý, der Erbgrind. Ja.

300186   Sladký Svazek: 7 Strana: 0698
Sladký. Mkl. Etym 313. S. jako stred. Val. Brt. Kdo neokusil kyselých věcí, není hoden sladkých. Sdl. Hr. VII. 7. — S. bába (perníková), která prodává cukroví, perník. Kmk. — S. o menším stupni S. voda = pálenka Němc. — S. = příjemný sluchu, čichu. S slavík, Nrd., tón, zpěv. Vrch S. huba, lichotivé mravy přemáhají lidi slabé. Kl. — S. = vůbec příjemný citu. S. zamyšlení, naděje, touha, Šml., lenosť, Vlč., usmání, Kká., úsměv, Hrts., závrať, rtíky, duma, sen, Osv., polibek, ústa, Čch., dřímota. Má s. žena dle Pk. lépe: zlatá. Cf. Zlatoušku! S. mysl. Št. Kn. š 72 S. řeči zavozují větrné lidi. Krnd. 212. Z slad- kých slov neviera vzchodí. Ezp. 571. Ne- bývej ani sladký ani hořký, siceť smlsají tě s-ho a proklejí hořkého. Bž. exc. — S. v bot. S. list, rumex aquaticus. Mtc. 1891. 93. S. vrbka či vrbice, solanum dul- camara. Odb. path. III. 826.

300187   Sladký Svazek: 8 Strana: 0366
Sladký, sladek. Vz Gb. II. ml. I. 164. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 35. — S. v bot, S. list, rumex aquat. Brt. D. II. 507., Mtc. 1894. 336.

300188   Sladký. S Svazek: 10 Strana: 0371
Sladký. S. pití = lihoviny všeho druhu. Mtc. 1904. 37. Sladký záda = celý zadní díl všední haleny složený z jednoho kusu bez švu. Záhlinice. Čes. 1. XI. 210. — S. tětka = prodavačka cukrovinek. Vyhl. II. 97. — S. Václ., prof. a spisov.

300189   Sladlosť Svazek: 3 Strana: 0406
Sladlosť, i, f., die Süsslichkeit.

300190   Sladlý Svazek: 3 Strana: 0406
Sladlý, süsslich. Martim.

300191   Sladmistr Svazek: 9 Strana: 0295
Sladmistr, a, m. Nár. list. 1898. 93.

300192   Sladněti Svazek: 7 Strana: 0698
Sladněti = sladnouti. Slov. Ssk.

300193   Sladnice Svazek: 3 Strana: 0406
Sladnice, e, f., hruška, die Speckbirn. Rostl. 516. Vz Sladký (konec).

300194   Sladnický Svazek: 3 Strana: 0406
Sladnický = sladovnický, Bräuer-.

300195   Sladník Svazek: 3 Strana: 0406
Sladník, u, m., sladký lupen s drobnějším listem. Us.

300196   Sladník Svazek: 7 Strana: 1382
Sladník, conipus, zastr. Bhm. Fl. 207.

300197   Sladno Svazek: 7 Strana: 0698
Sladno = sladce. Snívaj s. Phľd. VIII. 227. S. sa usmievá. Ppk. I. 41.

300198   Sladnoplavek Svazek: 3 Strana: 0406
Sladnoplavek, vku, m., der Hydrobora- cit. Miner. 356.

300199   Sladnouti Svazek: 3 Strana: 0406
Sladnouti, sládnouti, dnul a dl, utí, süss werden. — abs. Ovoce již sladne. Jiskří zrak, tvář rudne, sladnou dásně. Sš. Snt. 174. — komu. Sládne červům (brzy umře). U Poličky. — komu kde. Sladne mi v ústech. Us. Šd. — S., líbiti se, gefallen. — komu. Modlářství jim sladlo. Br. — Ros. — komu čím. Jest rozkoš srdce nějaká v člověku, kteroužto mu chléb nebeský sladne. Sš. J. 109.

300200   Sladnouti Svazek: 7 Strana: 0698
Sladnouti. Ta krmie mi nie nesladne, kteráž . . . Ezp. 644.

300201   Sladný Svazek: 7 Strana: 0698
Sladný, lieblich, angenehm süss. S. nek- tar. Ppk. I. 49.

300202   Sladobolný Svazek: 7 Strana: 0698
Sladobolný = sladkobolný. Květ lasky duši s-ný. Msn. Or. 30.

300203   Sladojem Svazek: 7 Strana: 0698
Sladojem, u, m., Malzgefäss, n. Vz KP. V. 281.

300204   Sladokuství Svazek: 10 Strana: 0371
Sladokuství, n. = kochání se v tělesenství. Um. Roudn. 779. (Mš. ).

300205   Sladokusý Svazek: 3 Strana: 0406
Sladokusý, vz Sladkokusný. Št.

300206   Sladoľad Svazek: 7 Strana: 0698
Sladoľad, u, m., Gefrorenes. Ssk.

300207   Sladolík.u Svazek: 3 Strana: 0406
Sladolík.u, m.,arbellus, rostl., zastr.Rozk.

300208   Sladomel Svazek: 3 Strana: 0406
Sladomel, a, m., der Malzmaler, -Schrö- ter, nad ním jest mládek. Us.

300209   Sladomel Svazek: 10 Strana: 0371
Sladomel Vil., spis, far., nar. 1858. — 28. /7. 1905. Vz Ott. XXIII. 331. 42*

300210   Sladoň Svazek: 7 Strana: 1382
Sladoň, ě, f, melodia, zastr. Pršp. 88. 33. Cf. Sladeň.

300211   Sladořeký Svazek: 10 Strana: 0372
Sladořeký = sladce mluvící. S. Nestor. Msn. II. 8.

300212   Sladosť Svazek: 3 Strana: 0406
Sladosť, i, f. = sladkosť, strsl. sladost?, dulcedo, příp. -st?. Jáť kojila, znám s. lásky k děcku kojeňátku. Shakesp. Makb. 18.

300213   Sladostný Svazek: 3 Strana: 0406
Sladostný, süss. Kam.

300214   Sladoš Svazek: 3 Strana: 0406
Sladoš, e, m., hancornia, die Hankornie, rostl. Rostl. 1066.

300215   Slaďoučce Svazek: 7 Strana: 0698
Slaďoučce, vz Sladce.

300216   Slaďoučkosť, slaďounkosť, sladičkosť Svazek: 3 Strana: 0406
Slaďoučkosť, slaďounkosť, sladičkosť, i, f., grosse Süssigkeit.

300217   Slaďoučký, slaďounký, sladičký, sla- dinký Svazek: 3 Strana: 0406
Slaďoučký, slaďounký, sladičký, sla- dinký = velmi sladký, sehr süss. D. Sla- ďúňké jabko. Sš. P. 214.

300218   Slaďounce Svazek: 7 Strana: 0698
Slaďounce, vz Sladce.

300219   Slaďounkování Svazek: 3 Strana: 0406
Slaďounkování, n., die Süsselei. Šm.

300220   Slaďouňkovati Svazek: 3 Strana: 0406
Slaďouňkovati = sladičkovati.

300221   Slaďour Svazek: 8 Strana: 0366
Slaďour, u, m., Bleizucker, m. Am. Orb. 67.

300222   Slaďoušek Svazek: 3 Strana: 0406
Slaďoušek, ška, m., ein Süssling, süsser Herr, der Süsslispler. — S., šku, m., melo- mites lapis, kámen, zastr., der Süssstein. Aqu.

300223   Sladovací Svazek: 7 Strana: 0698
Sladovací, Malzungs-. S. způsob. KP. V. 258.

300224   Sladovadlo Svazek: 7 Strana: 0698
Sladovadlo, a, n. S. lískové, otáčecí, Saladinovo, strojné či mechanické, vzdušné či pneumatické, Valléryovo. Vz KP. V. 242., 258., 259., 261.

300225   Sladovák Svazek: 10 Strana: 0372
Sladovák, a, m. = sladovnický. Jrsk. XXVI. 178.

300226   Sladování Svazek: 3 Strana: 0406
Sladování, n., die Malzung. Suk.

300227   Sladování Svazek: 7 Strana: 0698
Sladování Vz KP. V. 243.

300228   Sladování Svazek: 10 Strana: 0372
Sladování, n. = příprava sladu z ječ- mene ve sladovně. Ott. XIX. 818., XXIII. 331.

300229   Sladovati Svazek: 3 Strana: 0406
Sladovati = sušiti, Malz machen, dörren. Suk.

300230   Sladovčík Svazek: 7 Strana: 0698
Sladovčík, a, m. = sládek. Slov., Ssk.

300231   Sladovec Svazek: 3 Strana: 0406
Sladovec, vce, m. = sladič, rostl.

300232   Sladoveň Svazek: 8 Strana: 0366
Sladoveň, vně, f. 1568. L. posíl. 47. a j. Místy tam také: sladovna.

300233   Sladoven Svazek: 10 Strana: 0663
Sladoven, vně, f. Aby na jich s-vních jim slady dělali. 1538. Arch. XXII. 91.

300234   Sladovina Svazek: 7 Strana: 0698
Sladovina, y, f., Malzextract, m. Rk.

300235   Sladovinkář Svazek: 8 Strana: 0366
Sladovinkář, e, m. = cukrář. XVIII. stol. Zbrt. Tan. 260.

300236   Sladovna Svazek: 3 Strana: 0406
Sladovna, y, f., stavení na sušení sladu, die Malzdörre, das Malzhaus. Aqu., Let, Us.

300237   Sladovna Svazek: 7 Strana: 0698
Sladovna = průmyslový závod připra- vující pro pivováry z ječmene slad. S. N. XI. 166. — Arch. VIII. 374., Hr. rk. 397.

300238   Sladovna Svazek: 9 Strana: 0461
Sladovna, sladoven. Ze s-vně, v s-dni. XV. stol. Vz Mšín. 9.

300239   Sladovně Svazek: 10 Strana: 0372
Sladovně, ě, f. Kn. čáslav. fol. 54. Wtr., Arch. XX. 498 S., brazeatoreum. Bhm. hex. 648. Sr. Sladovna.

300240   Sladovní Svazek: 3 Strana: 0406
Sladovní, Malz-. S. dům, das Malzhaus. Dch.

300241   Sladovnice Svazek: 3 Strana: 0407
Sladovnice, e, f. = sládková. Slov.

300242   Sladovnice Svazek: 10 Strana: 0372
Sladovnice, e, f Ta s. byla kmetičnou. 1515. Arch. XIX. 306.

300243   Sladovnický Svazek: 3 Strana: 0407
Sladovnický; -cky, po -cku, Bräuers-. S. pomahač, tovaryš, mistr, nádobí, vůz, kotel. Sladovnický vandrovní tovaryš slove obyčejně: řemeslo, někdy také krajánek (toto obyčejně o mlynářských chasnících). Jg.

300244   Sladovnictví Svazek: 3 Strana: 0407
Sladovnictví, n., die Bierbräuerei. Us.

300245   Sladovnictví Svazek: 7 Strana: 1382
Sladovnictví v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 364. nn.

300246   Sladovničí Svazek: 8 Strana: 0366
Sladovničí řemeslo. Arch. XIV. 469.

300247   Sladovník Svazek: 3 Strana: 0407
Sladovník, a, m., kdo slad dělá, der Mälzer. V. — S. = sládek. V.

300248   Sladovník Svazek: 7 Strana: 0698
Sladovník. Vz Sbn. 231., Hr. rk. 399., Er. P. 403. Cf. Tk. VIII. 537 Korouhev s-ků, vz Výb. II. 338.

300249   Sladovný Svazek: 9 Strana: 0295
Sladovný mlýn. Fisch. Hosp. 59. Vz Sla- dovní. S. kolo (k mletí sladu). Arch. XVII. 149.

300250   Sladovoz Svazek: 7 Strana: 1382
Sladovoz, a, m. = kdo vozí slad. Wtr. Obr. II. 494.

300251   Sladový Svazek: 3 Strana: 0407
Sladový, od sladu, Malz-. S. mlýn, káď. Jg. S. tresť, Malzextrakt, výrobky, -pro- dukte, pokroutky n. cukrátka, -zelteln, květ, cukr. Dch.

300252   Sladový Svazek: 7 Strana: 1382
Sladový. S. výroba = slad. Wtr. Obr. II. 494.

300253   Sladový. S Svazek: 10 Strana: 0372
Sladový. S. víno. Vz Nár. list. 1903. č. 137. 5.

300254   Slaďučký Svazek: 7 Strana: 0698
Slaďučký = slaďoučký. Na již Mor. Šd.

300255   Slaďuličký Svazek: 9 Strana: 0295
Slaďuličký. S. hubička. Brt. P. n. 39.

300256   Sladulinký Svazek: 7 Strana: 0698
Sladulinký = slaďoučký. S. med, ange- nehm süss. DSt. I. 33. S. pocit. Slov. Orl. III. 21.

300257   Sladuška Svazek: 3 Strana: 0407
Sladuška, y, f. = osladič. Rostl. 1782.

300258   Sladuška Svazek: 7 Strana: 1382
Sladuška, glicerinum, rostl. Pršp. 44. 2.

300259   Sladušký Svazek: 3 Strana: 0407
Sladušký, sehr süss. Slov.

300260   Slaďušký Svazek: 7 Strana: 0698
Slaďušký = slaďoučký. S jako med. Slov. Rr. MBš.

300261   Sladyšť Svazek: 3 Strana: 0407
Sladyšť, ě, f. = sladkosť, die Süssigkeit, der Zuckergehalt. Hrušky mají hodně sla- dyště. U Opav. Klš.

300262   Sládza Svazek: 8 Strana: 0576
Sládza, y, f. = sladká šťáva květu. Slov. Kal. S. 160."

300263   Slaéík Svazek: 8 Strana: 0365
Slaéík = smyčec. NZ. IV. 13., Phľd. 1895. 206.

300264   Slahoda Svazek: 7 Strana: 0698
Slahoda, y, f. = mír. Vz Slahoditi S. mezi poddanými. Zbr. Hry 221.

300265   Slahoditi se Svazek: 3 Strana: 0407
Slahoditi se = smířiti se, sich versöh- nen. — abs. Sotva se kdy s-me. Mor. Brt.

300266   Slahomocný Svazek: 3 Strana: 0403
Slahomocný, von schwacher Kraft. S. dítě. Krok. I. b. 35.

300267   Slach Svazek: 3 Strana: 0407
Slach, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

300268   Slajší Svazek: 8 Strana: 0366
Slajší = slazší. Vz Gb. H. ml. I. 495.

300269   Slak Svazek: 3 Strana: 0407
Slak, u, m. — svlačec. Vz Slb. 371. — Tč., Šd., Bka. — S. = smyčec. Rozk.

300270   Slak Svazek: 7 Strana: 0698
Slak, Fuge, f. Šd. S., vendula. Rozk.

300271   Slak Svazek: 8 Strana: 0366
Slak. Vystavěl slak, jednoduchú drevenú stenu bez striešky a výše na dobrého chlapa. Phľd. XII. 203. Ponad slak vkradol sa do dvora, Phľd. XII. 202. — S., vz Sladec (3. dod.).

300272   Slak Svazek: 9 Strana: 0295
Slak, u, m. = smyčec. Kúpime my vám husličky, slaky, struny. Slov.

300273   Slákat se Svazek: 9 Strana: 0295
Slákat se = svlékati se. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 35.

300274   Slaknúť Svazek: 7 Strana: 0698
Slaknúť, in die Fuge passen. Slov. Hdž.

300275   Slakovitě Svazek: 3 Strana: 0906
Slakovitě — po šlaku, ďasovitě, teuflisch, verflüchst. S. jste chytří. U Solnice.

300276   Slám Svazek: 7 Strana: 0698
Slám, u, m. = salami? Kuchařka nakou- pila tří liber slámů ku špikování. Wtr. exc.

300277   1. Sláma Svazek: 7 Strana: 0698
1. Sláma. Mkl. Etym. 314. Je to s. suchá i hluchá, es ist ohne Saft und Kraft. Dch. Nemám slámy ani stýblo. Us. Hnšk. Topí slamou (o nemocném, churavém, hl. o souchotináři). Na Hané. Bkř. Brázda hlu- boká, s. vysoká. Us. — S. turecká = me- tlice. U Nechan. Kšť.

300278   2. Sláma Svazek: 7 Strana: 0699
2. Sláma, y, m., os. jm. — S. Frant., 1792.—1844., děkan v Bechyni. Vz Tf. H. 1. 158., 185., 186., 198., Jir. Ruk. II. 222., Tf. Mtc. 34 , 42., 54., Jg. H. 1. 626., 771., Rybička Křisitelé 333 —373., ZI. Jg. 300., Mus. 1874., 1875. (Rybička), 1886. 638, Ukaz. 68., 109., Šb. Dj. ř. 287., Bačk. Př. 136., Bačk. Písm. I. 318., 931., Rk. Sl. — S. Frant., dr. a spisov. Vz Rk. Sl. — S. Ant., hud. sklad. 1804.—1879. Srb. 125.

300279   Slama Svazek: 8 Strana: 0366
Slama, y, f., riečka v Gemeri. Phľd. XII. 338.

300280   Sláma Svazek: 8 Strana: 0366
Sláma. O pův. slova cf. Krok 1894. 28., Gb. H. ml. I. 35. Slámy, pi. Čel. Pr. m. I. 372. Já měl vědět, na ohni že chytne s.!; Je to nebezpečno nésti vích slámy v ruce se sví- čkou, když dyší kol větry zlé (býti s hezkou dívkou někde sám). Vrch. Rol. XXIII.—XXIX. 64., 81. Ta tú slama, padnem na ňu (porúhajú sa maznavému). Phľd. 1894. 440. Chce mu se to dělati jako psu slámu jísti (nechce se mu). Bl. Gr. 296. Krátká s., dlouhé pytle (bude mnoho zrna). CT. Tkč.

300281   Sláma Svazek: 8 Strana: 0576
Sláma v košíkářství. Vz KP. VII. 106.

300282   Sláma Svazek: 9 Strana: 0295
Sláma. Slámu na zisk prodávati jesti· chléb zanedbávati. Fisch. Hosp. 380. Kde sj' tam oheň blízko. S. striga bez sena. Zo slamy sečka. Slamky nehni pred ním (o po- pudlivém). Slamku neprekročí. Slov. Zát. Př. 358a. Žádný po mně slámu pálit nebude (v Ještědsku polívají po nebožtícich slámu, na níž zemřeli, aby se jim po nich nestý- skalo). Sá. Povíd. 29. Kdo z slámy oheň dělá, dým jen po ní, nic víc nemá. Har. II. 96. - S. piklníků (ryb) = slaměný svazek (kolik piklníků obsahoval, není známo). 1597. Přinesl (na trh) 68 slam piklníků. Mus. 1899. 113., 115. —S. Frant. dr. Sr. Jub. XXVIIL, Flš. Písm. 563. Słamany = slaměný. Slez. Lor. 78.

300283   Sláma Svazek: 10 Strana: 0372
Sláma, y, f. Sr. Ott. XXIII. 332. — S. Fr. dr., rada a spis., nar. 1850. Vyhl. I. 55., Ott. XXIII. 334. — S. Fr. Jos., 1792. až 1844. Vz Ott. XXIII. 333.

300284   Sláma, slamka, slámečka, slamenka Svazek: 3 Strana: 0407
Sláma, slamka, slámečka, slamenka, na Moravě slámka, slámečka, y, f. S., instr. slamou, vz Brána. S. místo stláma od koř. stl (stláti), příp. -ma; sr. lat. stramen, strhnem, str?. Mkl. B. 233. Vz vysouvání souhlásek, Stl. Kt. S. — stébla zralého zvl. vymláce- ného obilí, das Stroh. Jg. Sláma otepná h. dlouhá, řiťová, Schütten-, drchaná, plažená, rušená, mětná (svijanka, měténka, drchanka, mrvenka, matenice), Wirr-, žitná, pšeničná, ječná, ovesná, strnišťná (strniště), oživotní (řítí), der Strohstürzel, Us. (Jg.), cuchaná, matená, mrvená, drchotina, cuchanice, cu- chanina, splažky, splaženka, matenka, ma- tenice, matinka, hatlocha, chumlanina, chum- lanka, kasanice, drobnička, krátká, výtřasky, hluchá, rozčechraná, kudlená ; k doškům: dochovina, dochovice; otep slámy, nouze o s.; trlice, vidle, sklad, trh, stodola na s ; vě- chet, hnůj ze slámy, Sp., s. k stláni, das Streu- stroh. D. S. od ovcí ožraná: úhryz; s. do bot, aby v zimě nezáblo: obtáčka, v botách sešlapaná: stlačka. Šm. Sláma se drchá, do- bře hoří. Us. Zrno zraje, sláma žloutne a schne. Sych. Chalupa slamou pošitá. Kram. Slamou okno zacpati. Mus. Ani slamky kří- žem nepřeloží (o lenochu). Us., Bern., Č. Sla- mou střechu pošiti; s-mu řezati, sekati, hra- bati, drchati, cuchati, podstýlati, na půdu n. do stohu skládati atd. Us. To dříví hoří jako sláma (čerstvě). Us. Porodila tě ho na té prosté slámě, do plen ovinula, v jesle položila; A včul němáš ani slamy, rozďubú tě straky, vrany; A tam Káču prodali za oklepinu slámy; A te naše koně belebe to koně, debe si chodile pro vodo do stodně, na hůro pro slámo; Zamči si ho zamči na devět zámečků a já ho odemču teňúčkú slá- mečku; Sama sem nerada, že vojna nastala, měla sem synečka, zůstala sem sama; zů- stala sem sama jak na vodě sláma, jak ten měsíček mezi hvězdičkama; Noclehu vám nedám, chyba (leč) bych vám dala v tej pustej stodole na tej hnilej slámě. Sš. P. 31 , 175., 177., 204., 335., 337., 793. (Tč.). Prázdnou (hluchou) slámu mlátiti. Vz Marný, Č., Háj. S. se nehodí než do chomoutu a kroupy do jelita. Vz Hloupý. Lb., Ros. Komu česť, tomu česť má býti dána, do chomoutu nehodí se než sláma. Rým. Dobrá v cho- moutu sláma. Lb. Sláma mu z bot kouká. Na s-mu svatého Jakuba léhati (v chudobě býti). Reš. Páp — sláma mu z bot kouká (čouhá). Lb., č. Vz Hrubý, Sprostý. Kdo nemá okenice, můž slamou nahraditi. Č. Na slámě jako na trávě. Vz Stejnost', Stejný. Č. Ze s-y nebude než sekanina a z prkna drtina. (O člověku, jehož k ničemu užiti nelze), č. Tys jako s. (slabý). U Lukavice. Dhn. Co velmi v slámu roste, neplíné bývá (neplodné, nesype). Vz Hloupý. Č. Má s-u v kotrbě (==jest hloupý). Dch. Síla i s-u láme; Sláma poli máma, neřád hrabej po- řád, mech ten nech ; Dobrá v chomout s. a v kaftan bavlna; Kde s. a seno blízko sebe stojí, rádo hoří. Šp. Nebezpečně s. leží vedlé ohně. Hus III. 188. Hloupému leda hučelo, jen když s. do huby neleze. Us. Nepřidávej k slámě ohně, abys se nespálil škodně; Kdo se topí, slámy se chytá (to- noucí břitvy se chytá); To není seno ani sláma; ani bílé, ani černé. Jg. Ze zlého dluhu dobra i sláma vzieti (vzatá). Mus. Strkat slámu do chomouta (= bohatého bo- hatiti). Na Mor. Mřk. Vz o slámě v S. N., Kk. 113.

300285   Slámáček Svazek: 8 Strana: 0366
Slámáček, čku, m. = slámeček (násl.). Světz. 1895. 495. b.

300286   1. Slamák Svazek: 3 Strana: 0407
1. Slamák, a, slamař, e, m., der Stroh- händler. Rk.

300287   2. Slamák Svazek: 3 Strana: 0407
2. Slamák, u, m., slaměný klobouk, der Strohhut. Kalló. Vz Slaměňák.

300288   Slamák Svazek: 10 Strana: 0372
Slamák, u, m, vz Slamník. Dšk. Km. 28.

300289   Slamanka Svazek: 7 Strana: 0699
Slamanka, y, f. Všecky osoby su do s-ky posedane (do kola). Laš. Brt. D.

300290   Slamec Svazek: 10 Strana: 0372
Slamec, mce, m. = slamník. Pohl.

300291   Slámeček Svazek: 8 Strana: 0366
Slámeček, čku m. = slaměný klobouk. Světz. 1893. 482. a.

300292   Slaměná Svazek: 3 Strana: 0407
Slaměná, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

300293   Slaměna Svazek: 7 Strana: 0699
Slaměna, y, f. = veliký okřín. Vz Sla- měnka. Nabrala na s-nu mouky. Mor. Šd.

300294   Slaměňák Svazek: 3 Strana: 0407
Slaměňák, u, m. — slamák, 2. Mor. Brk, Šd. — S., slaměný úl, Bienenkorb von Stroh. Rozml. o vč.

300295   Slaměnář Svazek: 3 Strana: 0407
Slaměnář, e, m., der Stroharbeiter. Srn.

300296   Slaměnec Svazek: 3 Strana: 0407
Slaměnec, nce, m., slaměný klobouk n. polštář, der Strohhut o. das Strohpolster. Reš.

300297   Slaměnec Svazek: 7 Strana: 0699
Slaměnec, Strohwein. D. Gesch. 292.

300298   Slaměnek Svazek: 3 Strana: 0407
Slaměnek, nku, m., der Stohhut. D.

300299   Slaměnice Svazek: 3 Strana: 0407
Slaměnice, e, f., slaměná rohožka, die Strohdecke; láhvice slamou opletená, die mit Stroh umflochtene Flasche. Bern. — S., xeranthemum, die Strohblume. D. — S., okřín, der Napf. Na Slov.

300300   Slamenice Svazek: 7 Strana: 0699
Slamenice = slaměnka. Na Kopan, na Mor. Vz Ošatka.

300301   Slaměník Svazek: 3 Strana: 0407
Slaměník, u, m , na Slov. ošitka slaměná. Vz Okřín. Plk. — S., slamník, der Stroh- sack. Kinský.

300302   Slaměník Svazek: 7 Strana: 0699
Slaměník, a, m., os. jm. — S. Frant., vydavatel časopisu Komenského. Bačk. Př. 155.

300303   Slaměník Svazek: 10 Strana: 0372
Slaměník Fr., nar. 1845, řed. mešť. školy, spis. Sr. Tob. 216., Ott. XXIII. 334.

300304   Slamenikár Svazek: 7 Strana: 0699
Slamenikár, a, m. = zhotovovatel sla- měných úlů Slov. LObz. XXIV. 106.

300305   Slaměnka Svazek: 3 Strana: 0407
Slaměnka, y, f., okřínek, ošitka slaměná na chléb, die Strohschüssel, na Mor.; košík, rohožka ze slámy, Strohkorb, m., Strohdecke, f. usw.; slamník, der Strohsack. Us.

300306   Slaměnka Svazek: 7 Strana: 0699
Slaměnka, helichrysum, květina. Dlj. 41. — S. = slaměnice, Strohblume. Us. Kšť.

300307   Slaměnkář Svazek: 3 Strana: 0407
Slaměnkář, e, m., der Brotkorbmacher. Mor. Šd.

300308   Slaměnkář Svazek: 10 Strana: 0372
Slaměnkář, e, m. S. prodává slaměnky (ošitky). Mtc. 1902. 28.

300309   Slaměnný Svazek: 3 Strana: 0407
Slaměnný, lépe slaměný, ze slámy dělaný, von Stroh, ströhern S. střecha (došková), V., hnůj, D., rohožka, vích, klobouk, žok (slamník), zboží. Us. (Jg.). S. plášť (k ochraně požatého obilí před deštěm). Dch. S. papír, stelivo, housle (cimbál), píce, pletivo, tka- nina, obtáčka (do bot. Vz Sláma). Šm. Nebyla to kráva, byla to panenka, bodaj neminula slaměného vínka, slaměný minula, drnový dostala; Měl sem šate nový, klobók pěkné papírové a gaťke slaměný; Dyž pro tó klo- stó (tlustou) jeli, s-ný voze měli. Sš. P. 287., G85., 758. — S. = mdlý, špatný, schlecht. S. důvod, schwach. Bojí se co slaměného střelce (hastroše na poli; nebojí se). Mus. — S. ulice v Praze. Vz Tk. II. 251., 347. — S. redaktor = nastrčený ; sl. vdovec, vdova, jichž druhá drahá polovice jest vzdálena, dle něm. Strohwitwer, -witwe; Rk. má po- louvdovec, vdovec po živé, polouvdova, vdova po živém.

300310   Slaměný Svazek: 7 Strana: 0699
Slaměný. Vzňal se k ní s-ným plame- nem (láska brzy vymizela). Šml. — S. = žlutý jako sláma. S. barva. NA. IV. 172.— S. = špatný. S. básník. Fr. J. Rubeš.

300311   Slaměný Svazek: 8 Strana: 0366
Slaměný. Za stara a dialekt, také sla- mený. Gb. H. ml. I. 199. Lepší s. muž než hedbávné děti (říkají vdovy). Vck. Val. 1.107. S. kňaz (při slov. svatbě). Vz Phľd. 1896.121.

300312   Slaměný Svazek: 8 Strana: 0576
Slaměný. S. zboží. Vz KP.,VIL 135. nn.

300313   Slaměný Svazek: 9 Strana: 0295
Slaměný. Skorej sa ožení slamený mlá- denec, ako sa vydá hodvabna dievka. Mus. slov. I, 25. S. ulice v Praze u bývalé Po- říčské brány. Jrsk. XIX. 351.

300314   Slamianka Svazek: 7 Strana: 0699
Slamianka, y, f., vz Ošatka.

300315   Slamice Svazek: 7 Strana: 0699
Slamice, e, f. = sláma. Ezp. 2671.

300316   Slamienok Svazek: 10 Strana: 0372
Slamienok = osatka. Mus. slov. VII. 58. Sr. násl. Slamionka.

300317   Slamina Svazek: 3 Strana: 0408
Slamina, y, f., das Geströhe. Šm.

300318   Slamina Svazek: 7 Strana: 0699
Slamina = stéblo slámy. Val. Brt. D. 266.

300319   Slaminka Svazek: 3 Strana: 0408
Slaminka, y, f. = slaměnka, die Stroh- schüssel. U Opavy Klš.

300320   Slaminka Svazek: 8 Strana: 0366
Slaminka, y, f. = slaměná rohožka přede dveřmi na utírání nohou. Slez. NZ. III. 164.

300321   Slamínkový Svazek: 7 Strana: 0699
Slamínkový. Pecen chleba pokládati na stůl lopatkovou stranou, ne s-vou, jinak kreti ryjí. VSlz. I. 195.

300322   Slamiok Svazek: 9 Strana: 0295
Slamiok, u, m. = slaměný klobouk. Těšín. Věst. op. 1895. 19.

300323   Slamionka Svazek: 10 Strana: 0372
Slamionka, y, f. = ošatka. Slez. Vyhl. II. 199.

300324   Slamisko Svazek: 3 Strana: 0408
Slamisko, slamsko, a, n., ošklivá sláma, abscheuliches, grobes Stroh. Bern.

300325   Slamitý Svazek: 3 Strana: 0408
Slamitý, slamovitý, strohartig. Šm.

300326   Slamják Svazek: 7 Strana: 0699
Slamják, u, m. = slamák, 2. Laš. Tč.

300327   Slamjunka Svazek: 3 Strana: 0408
Slamjunka, y, f. — slaměnJca, die Stroh- schüssel. Na Ostrav. Tč.

300328   Slamka Svazek: 3 Strana: 0408
Slamka, y, f., demin. slova sláma, ein Strohhalm. Mor. Sd. A šel komár do šenku, upadl tam přes slamku, vyrazil si zuby. Sš. P. 694. — S. — slávika. Ve východ. Čech. Jir.

300329   Slámka Svazek: 7 Strana: 0699
Slámka, y, f., z doutníku viržinky, Stroh- stiel, m. Dch.

300330   Slamka Svazek: 9 Strana: 0295
Slamka. Vz Sláma. — S. husar = báz- livec. Slov. Zát. Př. 31a.

300331   Slámka husár Svazek: 10 Strana: 0372
Slámka husár = muž tenký a slabý. Slov. Phľd. XXIV. 483.

300332   Slamnačka Svazek: 3 Strana: 0408
Slamnačka, y, f., slamnatá tráva, das Strohgras. Slov. Bern.

300333   Slamňák Svazek: 7 Strana: 0699
Slamňák, u, m., Strohdecke, f. Šd. exc.

300334   Slamnany Svazek: 10 Strana: 0372
Slamnany =slaměný. Slez. Vyhl. II. 199.

300335   Slamnatěti Svazek: 3 Strana: 0408
Slamnatěti, zslamnatěti, ins Stroh ge- hen, treiben, strohartig werden. Žito slam- nati. Us.

300336   Slamnatosť, i, f Svazek: 3 Strana: 0408
Slamnatosť, i, f., strohartiges Wesen, Stroh. Ros.

300337   Slamnatý Svazek: 3 Strana: 0408
Slamnatý, plný slámy, strohig. S. obilí, Ros., hnůj. Puchm.

300338   Slamnice Svazek: 3 Strana: 0408
Slamnice, e, f. = slamník. Jg.

300339   Slamnička Svazek: 3 Strana: 0408
Slamnička, y, f. = slamnice. Rk.

300340   Slamník Svazek: 3 Strana: 0408
Slamník, u, m., šok slamou vycpaný, der Strohsack; 2. slaměný klobouk, der Stroh- hut. Ros.

300341   Slamník Svazek: 7 Strana: 0699
Slamník = slaměnka, helihrysum. Rt.— S. = jarní slavnosť pražská v Ovenci (v úterý velikonoční). Svt. 178. Cf. Sbtk. Rostl. 107.

300342   Slamník Svazek: 10 Strana: 0372
Slamník, pražská slávnosť. Vz Vyhl. II. 166., Krolmus: Staročeské pověsti. II. 89.

300343   Slamníkový Svazek: 7 Strana: 0699
Slamníkový. S. slavnosť pražská. Vz předcház.

300344   Slamoohnivý Svazek: 7 Strana: 0699
Slamoohnivý. S. horlivosť. Koll. III. 315.

300345   Slamopletný Svazek: 3 Strana: 0408
Slamopletný, Strohflecht-.

300346   Slamořezač Svazek: 10 Strana: 0372
Slamořezač, e, m. = slamožezák, řezan- kář: 1581. Čes. 1. XII. 438.

300347   Slamořezárna Svazek: 3 Strana: 0408
Slamořezárna, y, f., die Strohschneiderei. Techn. L 102.

300348   Slamotrus Svazek: 3 Strana: 0408
Slamotrus, a, m., sedlák (nadávka), der grobe Bauer, Strohkerl. Ty s-se! Us. Sych.

300349   Slámovci Svazek: 8 Strana: 0366
Slámovci = Mikulášenci (ale nikoli Mik. adamiču). Vz Wtr. Živ. c. I. 293.

300350   Slámovina Svazek: 10 Strana: 0372
Slámovina, y, f. V papírnách = kaše ze s/ámy. Vz Ott. XVIII. 178. Sr. Uzelník.

300351   Slamovisko Svazek: 10 Strana: 0372
Slamovisko, a, n. zz sláma. Msn. Od. 211.

300352   Slamovitěti Svazek: 3 Strana: 0408
Slamovitěti, ěl, ění, strohartig werden. Šm.

300353   Slamovitosť Svazek: 3 Strana: 0408
Slamovitosť, i, f., strohartiges Wesen. Šm.

300354   Slamovitý Svazek: 3 Strana: 0408
Slamovitý, vz Slamitý.

300355   Slámovka Svazek: 3 Strana: 0408
Slámovka, y, f., die Strohdecke. D.

300356   Slámový Svazek: 3 Strana: 0408
Slámový, od slámy, Stroh-. S. barva (drumínová), strohgelb. Rostl.

300357   Slamový Svazek: 9 Strana: 0328
Slamový. Š. léžka děrkovaná. Slez. Čes. 1. VII. 56.

300358   Slamozvuk Svazek: 10 Strana: 0372
Slamozvuk, u, m., xylofon, hud. nástroj u Rusů. Vz Ott. XXIII. 334.

300359   Slamožlutý Svazek: 3 Strana: 0408
Slamožlutý, strohgelb. Slb. Cf. Drumi- nový.

300360   Slampat Svazek: 7 Strana: 0699
Slampat = slopati. Kočka slampe mleko. Laš. Brt. D. 266.

300361   Slampytel Svazek: 3 Strana: 0408
Slampytel, tle, m., lépe: slamník. D.

300362   Slamsko Svazek: 3 Strana: 0408
Slamsko, a, n., špatná sláma. Vz Sla- misko. Na Ostrav. Tč.

300363   Slamunka Svazek: 9 Strana: 0295
Slamunka, y, f. = ošatka. Slez. Lor. 78.

300364   Slámyřezák Svazek: 8 Strana: 0366
Slámyřezák, a, m. Jsou selští s-ci (na- dávka). Wtr. Živ. c. II. 850.

300365   Sláň Svazek: 3 Strana: 0408
Sláň, ě, f. Pluj k nim přes vše pláně, peřeje a sláně. Sš. Snt. 7.

300366   Sláň Svazek: 7 Strana: 0699
Sláň = slaná voda, slané moře. Čch. Sl. 95., Dg. 714.

300367   Sláň Svazek: 8 Strana: 0366
Sláň. Proplul mořskou sláň. Kub. Rol. 28. S. moře. Vrch. Rol. L—VI. 72.

300368   Sláňa Svazek: 7 Strana: 0699
Sláňa, ě, f. = sláň. Hol. 77.

300369   Slaná Svazek: 8 Strana: 0366
Slaná. Vyšná S., děd. v Gemer. Phľd. 1895. 349.

300370   Slanáček Svazek: 8 Strana: 0366
Slanáček, čku, m. = chlebový koláč solí post/paný. V Brněn. Brt. D. II. 481.

300371   Slaňák Svazek: 7 Strana: 0699
Slaňák, a, m. = slaný rohlík. U Nové Kdýně. Rgl.

300372   Slanař Svazek: 3 Strana: 0408
Slanař, e, m., osob. jméno. Mor. šd. — S., der Salzsieder. Rozk.

300373   Slanař Svazek: 7 Strana: 1382
Slanař = obchodník se solí. Wtr. Obr, II. 460.

300374   Slanař Svazek: 8 Strana: 0366
Slanař. XV. a XVI. stol. Vz Hrš. Nách. I. 465.

300375   Slanař Svazek: 9 Strana: 0295
Slanař, e, m. = prodavač soli. 1512. Arch. XXII. 163.

300376   Slanařka Svazek: 10 Strana: 0372
Slanařka, y, f. List. fil. XVIII. 186. Sr. Slanař.

300377   Slanatý Svazek: 3 Strana: 0408
Slanatý, Salz-. S. země. D.

300378   Slanavý Svazek: 3 Strana: 0408
Slanavý = slanatý. D. exc.

300379   Slance Svazek: 7 Strana: 1383
Slance, e, n , salum, moře, zastr. Pršp. 94. 2497.

300380   Slanček Svazek: 3 Strana: 0408
Slanček, vz Slaneček.

300381   1. Slané Svazek: 3 Strana: 0408
1. Slané, ého, n., něm. Slana, ves u Semil. PL.

300382   2. Slané Svazek: 3 Strana: 0408
2. Slané, ého, n., správne: Slaný. Vz toto. Brs. 2. vyd. 226.

300383   Slaně Svazek: 3 Strana: 0408
Slaně, salzig, gesalzen. Ros.

300384   Slané Svazek: 8 Strana: 0366
Slané. Nižné S. na Slov. Phľd. 1895. 439.

300385   Slanec Svazek: 3 Strana: 0408
Slanec, nce, m., jerník, bříza nízká, be- tula nana. Rostl. 1412. — S. = slaneček. — S. = slanáŕ. — S., poslanec, der Abgesandte. Jg.

300386   Slanec Svazek: 7 Strana: 0699
Slanec = slaneček. Vz Mkl. Etym. 314. — S. = náhrobek. Šf. Strž. I. 561

300387   Slanec Svazek: 7 Strana: 1383
Slanec = solař, obecní úředník, jenž kupoval a prodával sůl k užitku obecnému. Wtr. Obr. II. 492. Cf. Solnař (dod.).

300388   Slaneček Svazek: 7 Strana: 0699
Slaneček baltický, skotský, svinutý (Roll-), Vck., čerstvý, smažený. Hnsg.

300389   Slaneček Svazek: 10 Strana: 0372
Slaneček, čku, m. = slaný rohlík. Hauer 14. — S-čky = vdolky sypané má- kem a silně solené. Pacov. Čes. 1. XIV. 51.

300390   Slaneček, slanček Svazek: 3 Strana: 0408
Slaneček, slanček, ečka, slanec, nce, m. = solený sleď (za živa v moři n. nena- solený: sleď), ne: slaneček). Der Häring. V soli naložený s. D. S-em se žízeň škádlí. Sych. S. bartolomejský, bezjikerný, bez- mléčný, dutý, jakubský, janovský, jikrnatý, křižácký, marinovaný, matjesový, mléčný, myslivecký, nakládaný, panenský, plný, říčný, uzený (špekový, v slámě, v oleji), hollana- ský. Kh. S chlebíčka přichází na slanečka (na horší bydlo). Prov. Jg. Uzený slanec a nadívaný rak činí dobrý zrak. Č. M. 298. Cf. Sleď a Schd. II. 496., KP. III. 376.-377. O trhu slaných ryb v Praze vz Tk. II. 548.

300391   Slanečka Svazek: 5 Strana: 1004
Slanečka, vz Blána.

300392   Slanečkář Svazek: 9 Strana: 0295
Slanečkář, e, m. = kdo prodává slanečky. Kukla 194.

300393   Slaněkyselý Svazek: 3 Strana: 0408
Slaněkyselý, salzsauer. Šm.

300394   Slaněnka Svazek: 3 Strana: 0408
Slaněnka, y, f., rostlina, salsola, das Salzkraut. Vz Slb. 252, KP. IV. 397. S. bezbarvá, tlustolistá, obecná (salsola). — S., rostlina, salicornia: zelinná, křovitá. Techn. II. 304. Vz Slanice.

300395   Slanéř Svazek: 10 Strana: 0372
Slanéř, e, m. = kdo vyrábí sůl. Tk. M. r. 186. (salsator).

300396   Slaněti Svazek: 3 Strana: 0408
Slaněti, ěl, ění, salzig werden. Jg.

300397   Sláněti Svazek: 7 Strana: 0699
Sláněti, ěl, ěn, ění = zacloňovati. Před zlým se jím (Bohem) sláněji. Mus. 1887. 226. (Marg. v. 171.). Tvej pravici sě slá- nějí. Pravn. 1234.

300398   Sláněti Svazek: 9 Strana: 0295
Sláněti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 1. 342.

300399   Slání Svazek: 3 Strana: 0408
Slání, n., das Schicken. Ž. ms. 77.

300400   Slaní Svazek: 8 Strana: 0366
Slaní m. stlaníi, t vysuto. IJ Zábř. Brt. D. II. 128.

300401   Slanica Svazek: 8 Strana: 0366
Slanica, e. f., hora ve Frýdecku. Věst. opav. 1894. 17.

300402   Slanice Svazek: 3 Strana: 0408
Slanice, vz Slánka. — S., salsola, das Salzkraut, rostl. Kk. 151. Vz Slaněnka.

300403   Slanice Svazek: 7 Strana: 0699
Slanice = zřídlo mineralní vody. Pk. MP. 18. — S., Salzfass, n. Mkl. Etym. 314. — S., ves v Oravsku na Slov. Orl. VII. 139.

300404   Slanice Svazek: 8 Strana: 0366
Slanice = slaný pramen, důl. Pras. Těš. 63.

300405   Slanice Svazek: 10 Strana: 0372
Slanice n. slanobýl, salsola, Salzkraut, rostl. Vz Ott. XXII. 558.

300406   Slanicovitý Svazek: 3 Strana: 0408
Slanicovitý. S. rostliny, salsola, salsi- cornia. Vz Schd. II. 278., Rostl. 1272.

300407   Slanička Svazek: 8 Strana: 0366
Slanička, y, f. = malá popelnice. NZ. IV. 458. — S. = malá slánka, Salzfässchen, n. Hrš. Nách. I. 50.

300408   Slanička Svazek: 10 Strana: 0372
Slanička, y, f., zdrobnělé slánka. Phľd. XXIV. 813.

300409   Slaník Svazek: 3 Strana: 0408
Slaník, u, m., slánka, das Salzfass. Aqu. — S., a, m., ves u Strakonic. PL.

300410   Slaník Svazek: 7 Strana: 0699
Slaník, u, m., Salzstangel. U Lipníka. Nrč.

300411   Slaník Svazek: 8 Strana: 0366
Slaník, u, m. = nádoba na sůl, ale i na mouku. Chod. NZ. III. 19.

300412   Slanina Svazek: 7 Strana: 0699
Slanina. Mkl. Etym. 314. Jazyk v s-ně. Vz KP. VI. 528.

300413   Slanina Svazek: 8 Strana: 0366
Slanina. So všetkým ideme dolu, jen so slaninou hore (věšíce ji). Phľd. 1894. 314. To s. do komína (satira prázdnej reči). Šariš. Phľd. 1895. 378. — S., vz Schlopec.

300414   Slanina Svazek: 9 Strana: 0295
Slanina chudá a tučná. S-ny kde niet ani sadla Zát. Př. 359a. Siať. Slati na Šumavě. Vz Čechy I. 91. Sláti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 356.

300415   Slanina Svazek: 10 Strana: 0018
Slanina, y, f = blána Dšk Km 16

300416   Slanina Svazek: 10 Strana: 0372
Slanina, y, f., lardus, Rozk. P. 1684., lardum. Bhm. hex. 260, Rostl. G. 46a. Cho- denie po slanine pre rechtora na Slov. Vz Phľd. 1902. 260.

300417   Slanina, slaninka, slaninečka Svazek: 3 Strana: 0408
Slanina, slaninka, slaninečka, y, f.; u starých více v pl. slaniny, f., posud na Mor. = vepřové sádlo nasolené, der Speck. Škvarek od slanin. D. Maso slaninou proty- kati, protáhnouti, D., pomocí protykačky (špikovačky) prostrkati. Pt. Kus slaniny. V. Knedlíky se s-nou, Speckknödeln; ja- drná s-na, Kernspeck, m. Němcom zelina, Uhroms-na a Slovákom kaša s mljékom. Slov. Šd. Nechtěje opustiti toho dobrého bydla, které sem zde měl při slaninách sy- rových . . . Žer. 10. Vzal prý sobě ze sla- ninky len (jen) kúsek, až prý ostal na hatn- bálku motúzek; Milá paní, pro tvou česť, dej nám slanin jako pěsř; Komára zabili, s-ny majú. Sš. P. 713., 722., 732. Slaniny v dymníku zavěšené. Sych. S-ny někomu z hrachu vytáhnouti (někomu to, nač se strojí, uchvátiti, ku př. děvče); Vyňali mu z hrachu slaniny a maso z polívky. Vz Ženitba. Č. K čemu jej chováš, snad na sla- niny ? Mus., Č. Dobrý, co kozí slaniny. Mus. Z vlka nebude beran, ani ze psa ohař, z vlka oráč, ze psa slanina. Prov. na Slov. Nebude ze psa s-na, z vlka beranina. Mor. Šd. Malý to kocour na tak hrubé s-y (když se kdo o velikou řeč pokouší). Ros. V cizí naději hrachu nevař, nemáš-li doma slanin. D. Klobásou srazil polt slanin. Vz Klobása. D. Psu svěřiti slaninu (kozlu zahradu). Prov. na Slov. Načatá s. z hurta se krájí. Pk.

300418   Slaninář Svazek: 3 Strana: 0408
Slaninář, e, m., sádelník, der Speckver- käufer, -händier. Mor. Šd.

300419   Slaninářka Svazek: 3 Strana: 0408
Slaninářka, y, f., sádelnice, die Speck- händlerin. Bern.

300420   Slaninatosť Svazek: 3 Strana: 0408
Slaninatosť, i, f., die Speckigkeit. Jg.

300421   Slaninatý Svazek: 3 Strana: 0408
Slaninatý, speckig. D.

300422   Slaninčti Svazek: 7 Strana: 0699
Slaninčti = slaninou protahovati, spik- ken. S. zajíce. Šd.

300423   Slaninka Svazek: 7 Strana: 0699
Slaninka, vz Slanina.

300424   Slaninný Svazek: 3 Strana: 0408
Slaninný, Speck-. Ras.

300425   Slaninočerv Svazek: 3 Strana: 0408
Slaninočerv, a, m., darmus, zastr. Rozk.

300426   Slaninočerv Svazek: 7 Strana: 1383
Slaninočerv, a, m., tarnius. Pršp. 22. 33.

300427   Slaninovatosť, slaninovitosť Svazek: 3 Strana: 0408
Slaninovatosť, slaninovitosť, i, f., spek- kige Beschaffenheit. — S., vlček slaninovatý, steatoma, die Speckgeschwulst,

300428   Slaninovatý, slaninovitý Svazek: 3 Strana: 0409
Slaninovatý, slaninovitý = slaninatý, speckig, speckartig S. kožka (na krvi pu- štěné), vlček (naběhlosť), die Speckgeschwulst. Vlček s-atý materníku, die Mutterspeckge- schwulst. Ja.

300429   Slaninový Svazek: 3 Strana: 0409
Slaninový červ, vermis lardi, dermestes lardarius, der Speckkäfer. Bern. — S., Speck-. S. knedlík. D.

300430   Slaniny. S Svazek: 10 Strana: 0372
Slaniny. S. stéblo. Zvon IV. 225.

300431   Slanisko Svazek: 3 Strana: 0409
Slanisko, a, m., místo, kde se v zimě zvěři sůl sype, liz, lízáni, die Salzlecke. Mor. Šd.

300432   Slaniště Svazek: 3 Strana: 0409
Slaniště, ě, n. = slanisko. Um. les.

300433   Slaniště Svazek: 8 Strana: 0366
Slaniště. 1748. NZ. III. 520. a j.

300434   Slaniti se Svazek: 3 Strana: 0409
Slaniti se, gelüsten. A zase se ti slaní? Mor. Šd.

300435   Slanitý Svazek: 7 Strana: 0699
Slanitý, salzartig. Lpř. Sl. I. 32.

300436   Slánka Svazek: 7 Strana: 0699
Slánka. Vz Mkl. Etym. 314. S. římská. Vz Vlšk. 146. Kdo převrátí slánku při jídle, bude míti mrzutosť (neštěstí). Us. Umřel Vrat. Sochovský . . . věru pěkná a bohatá vdova přibyla, nevím, kdeť se na s-ku posadí (kam se zase provdá). Črn. Zuz,. 120. — S. = slanisko. Šel, kde byla s. a kam zvěř chodívala lízat. Krak. Kuk. I. 409

300437   Slánka Svazek: 8 Strana: 0366
Slánka — veliký zámek k bráně s devíti obručmi. 1572. Mus. 1894. 514.

300438   Slánka, slanička, y, slanice Svazek: 3 Strana: 0409
Slánka, slanička, y, slanice, e, f., na Mor. solnička — solní nádoba, das Salzfass. Na stoly talíře se kladou, jako i slánka. Kom.

300439   Slano Svazek: 3 Strana: 0409
Slano, vz Slaný.

300440   Slanobýl Svazek: 3 Strana: 0409
Slanobýl, u, m., salsola, rostl. FB. 32., Ol. Kv. 156.

300441   Slanobýl Svazek: 10 Strana: 0372
Slanobýl, u, m., vz předcház. Slanice.

300442   Slanorožcovitý Svazek: 3 Strana: 0409
Slanorožcovitý. S. rostliny. Rostl. 1272., 1274.

300443   Slanorožec Svazek: 3 Strana: 0409
Slanorožec, žce, m., salicornia, das Glas- schmalz, rostl. Kk. 151., Slb.252., Rostl. 1274.

300444   Slanorožec Svazek: 10 Strana: 0372
Slanorožec, žce, m., salicornia, Glas- schmalz, rostl. Vz Ott. XXII. 540.

300445   Slanosť Svazek: 7 Strana: 0699
Slanosť moře. Cf. Stč. Zem. 747., 748.

300446   Slanosť, i Svazek: 3 Strana: 0409
Slanosť, i, f., die Salzigkeit, salziger Ge- schmack. V.

300447   Slanóške Svazek: 10 Strana: 0372
Slanóške = placky z chlebového těsta. Lišen. Mtc. 1902. l13.

300448   Slanota Svazek: 3 Strana: 0409
Slanota, y, f. = slanosť. D.

300449   Slanovodý Svazek: 8 Strana: 0366
Slanovodý rovnočlenec, brouk. Vz Klim. 131.

300450   Slanový Svazek: 3 Strana: 0409
Slanový — solovatý, salzig. D.

300451   Slánsko Svazek: 3 Strana: 0409
Slánsko, a, n., slanský kraj, Zřítsko, das Schlanergebiet.

300452   Slanský Svazek: 3 Strana: 0409
Slanský, Schlaner. Vz Slaný, 2.

300453   Slánský Svazek: 7 Strana: 0699
Slánský, Schlaner-. S. Hora u Slaného, potok u Levína v severových. Čech. Krč. Slánští mládenci za mnoho nestáli; Slánští pečinkáři nóbl páni. Vz Sbtk. Krat. h. 104. — S. Pavel, správce církve Kristovy v Lo- chovicích. 1573. Vz Výb. II. 1535. (tam i výbor z jeho spisů), Ukaz 109., Jir. Ruk. II. 223. — S. Mik., bratr, †1542. Vz Jir. Ruk II. 222. — S. Krist., kněz luter. 1593. Vz Jir. Ruk. II. 222. — S. D. K. Vz Bačk. Písm. 150. — S. K. V. Ib. 726.

300454   Slánský Svazek: 8 Strana: 0366
Slánský K. V. = Vinařický Karel. List. fil. 1894. 422.

300455   Slanský Svazek: 10 Strana: 0372
Slanský Mik.; S. D. F. = Dom. Kynský; S. K. V. — Vinařický. Vz Ott. XXIII. 335.

300456   1. Slaný Svazek: 3 Strana: 0409
1. Slaný, á, é, sůl v sobě mající, salzig. Strsl. slan?, salsus, příp. -an?, r. solonyj. Mkl. B. 124., aL. 85. S. důl n. studnice, voda, pramen. Us. Moře slané jest jako lák. Kom. S. moře. BO. — S. = solený, gesalzen. S. ocet, V., neslané máslo (čerstvé). D. S. rohlík, hůlka (rohlík dlouhý, neohnuty, po- solený), Salzstange, f. S. jak živica. Na mor. Zlínsku, Brt. S. krab, cancer salinus, der Salzkrebs. Šm. S. jako sleď. Pk. Doma mu slano ani mastno není, jinde voní kadidlo a koření. Rým. Šmačný (chutný) co neslaný tvaroh. Mus. — S., vtipný, chutný, způsobný, voll Salz; neslaný = nechutný, nezpůsobný. Neslaný člověk. V. — S. vřed = spála, der Salzfluss.

300457   2. Slaný Svazek: 3 Strana: 0409
2. Slaný, ého, m., město v Čechách, Schlan. Vz Čáslav, Slané, S. N., Tk. I. 624., III. 548., III. 62., 75., IV. 740. — Slanský. Slanští holubáři, litoměřičtí vinaři, rakov- ničtí pivovárníci, žatečtí sládci, prachenští rybáři, bechyňští rybnikáři, plzeňští ovčáci, čáslavští koníři. Vz Hospodářský. Lb., Jg. Prov.

300458   1. Slaný Svazek: 7 Strana: 0699
1. Slaný. S. zboží (= ryby, hl. slaneč- kové). Mus. 1884 444. Není s. ani mastný; To je člověk nevařený, neslaný. Us. Tč., Rgl., Posp. — jak. S. jak živica (bílá smola; se soli spocená voda), jako kruch, jako krušinka. Brt.

300459   Slaný Svazek: 8 Strana: 0366
Slaný. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 35. — S. = poslaný. Toť heslo slané. Vrch. v Baudel. 22.

300460   1. Slap Svazek: 3 Strana: 0409
1. Slap, u, m., nástroj k slapení čeho, cassis. Veleš. 2. Slap, u, m., vodopád, der Wasserfall. S. a Z., Sd.

300461   2. Slap Svazek: 7 Strana: 0699
2. Slap niagarský. ZČ. I. 256. Zadrž slap výmluvnosti své. Zr. Lib. h. 43.

300462   Slap Svazek: 8 Strana: 0366
Slap. Prsť zbarvil krve slap. Čch. Otr. 37. Jak od slapu jde k slapu jasný tok. Krs. Moor. 17.

300463   2. Slap Svazek: 10 Strana: 0372
2. Slap. Slapy, Stromschnellen. H. Jir. Slov. pr. II. 28.

300464   Slapati Svazek: 3 Strana: 0409
Slapati; slapiti, il, en, ení. S. = schytati, auffangen. — koho: ptáky, zločince. Us. — koho kam: ptáky v osidla. Auct. S. ptáky pod pomče. Aesop. — nač, čím: ryby na udici, udicí.

300465   Slapati koho Svazek: 7 Strana: 0699
Slapati koho. Dik. II. 87., Let. 334. S. lišky. Hus III. 33. — kde: koně na louce. Us. Služebníky naše na cestě s-li. Sl. let. I. 279.

300466   Slapnický Svazek: 7 Strana: 0699
Slapnický potok u Zbirova. Jsfk.

300467   Slapsko Svazek: 3 Strana: 0409
Slapsko, vz Slabsko. PL.

300468   Slapy Svazek: 3 Strana: 0409
Slapy, dle Dolany, němec. Slap, ves a) u Tábora, b) u Mníška; něm. Slapp, Slap, ves u Hodkovic. PL. Vz Tk. I. 46., 47., IV. 174., 534., S. N.

300469   Slapy Svazek: 7 Strana: 0699
Slapy = náhorní rovina v Semil. Mzr. 4.

300470   Slasť Svazek: 3 Strana: 0409
Slasť, i, f., sladkosť, rozkoš, od stád (slad-nu), příp. -t?, vz Vlasť, Gb. Hl. 107. Die Wonne, Süssigkeit. Slasti a strasti lásky. Hanka. Oči plynou slastí. Dch. Hříšné slasti vedou ku propasti. Proch. Povedu tě skrze muky, skrze muky do propasti, potom do nebeské slasti. Sš. P. 26.

300471   Slast Svazek: 7 Strana: 0699
Slast v ukojení příjemného záleží. Dk.

300472   Slastilib Svazek: 3 Strana: 0409
Slastilib, a, m., cingris, pták. Presl.

300473   Slastiplný Svazek: 3 Strana: 0409
Slastiplný, wonnevoll. Sm.

300474   Slastiplný Svazek: 7 Strana: 0699
Slastiplný. Č. Kn. š. 184.

300475   Slastně Svazek: 7 Strana: 0699
Slastně, wonnig. Kká. K sl. j. 135.

300476   Slastně Svazek: 8 Strana: 0366
Slastně. Díky vroucí hrudí s. zavlály. Čch. Otr. 33.

300477   Slastný Svazek: 3 Strana: 0409
Slastný, plný slasti, wonnig. S. léta mla= dosti. Č.

300478   Slastný Svazek: 10 Strana: 0372
Slastný okamžik. Zr. Čer. 71. S. slzy, Zr. Nov2. 118., cit, Čád. 129., rozjímání. Jrsk. VI. 1. 206.

300479   Slať Svazek: 3 Strana: 0409
Slať, chyb. v Jg. Slov. m.: stať. C.

300480   Slátanina Svazek: 3 Strana: 0409
Slátanina, y. f. látanina, das Flickwerk, Machwerk. Č, Dch. List ten je s. nechutila, Sš. IL 231.

300481   Slaťany Svazek: 7 Strana: 0699
Slaťany. Jaké sluneční hodiny měli v S-nech? Vz Sbtk. Krat. h. 104.

300482   Slátati Svazek: 3 Strana: 0409
Slátati, sešiti, splácali, zusammenflicken. — co. Ros. — co z čeho. Kom.

300483   Slátati Svazek: 7 Strana: 0699
Slátati. Nemožu sa zlátat na měřicu žita (zmoci). Zlínsky. Brt. D. 300.

300484   Slatec Svazek: 3 Strana: 0409
Slatec, tce, m. = svlak, svlačec rolní. Na Policku. Kšá.

300485   Slatec Svazek: 8 Strana: 0366
Slatec, tce, m., vz Sladec (3. dod.).

300486   Slatěnice Svazek: 3 Strana: 0409
Slatěnice, dle Budějovice. S. velké a malé, Gross- u. Klein Latein (o. Slatenitz) u Olom. PL., Tč.

300487   Sláti Svazek: 3 Strana: 0409
Sláti, šli (šlu), slal, án, áni; slávati; obyč. poslati. S. = z místa na místo vypraviti, učiniti, aby něco někde bylo, schicken. V., Ž. wit. 147. 17. — co, koho: posly. Půh. I. 332. Posly slali a sami jezdili. Pč. 7. — co, koho komu, ke komu. Je se Albrech- tovi lidí (strany genitivu vz Jati) a zlata sláti. Hus. Král vždy je se jemu poslů sláti. Hus. Sláti posly k někomu. Solf. Pěkné dary jemu slaly. Sš. P. 28. Tu k němu slal i k přátelóm jezdil; Tu k němu slal prose, aby mu koně vrátil; Slal k němu panoši svého, aby . . . Půh. I. 289., 288., II. 478., 589. Ale půhončího nemá s. k jeho milosti, než dva páni urození posláni býti mají. Tov. 35. Slal nám listy. Št. Budú sě veseliti šlíc sobě dary. ZN. Tehdy ona. . . žalostivé listy o svém strastném bydle sv. Crysogenu často sláše. Pass. 74. — co komu kam. Špíži na tu poušť slal. GR. Slal do všech krajóv. Bj. Tu jsem slal do Slavkova k němu své lidi. Půh. II. 95. By své vděky slali k němu nad oblohu. Sš. Bs. 5. — komu co za co. A panny počaly jim za dar chroustův s. Dal. — koho s kým kam: s velbloudy do měst. Martini. Když šle Pán je (anjely) na obcházky s dary pro své ctitele. Sš. Bs. 21. — na koho. Na mě slal své střelce do Bystřice. Půh. I. 221., II. 586. — co odkud. A z modrých vroucné pozdravy šlou ti jezer. Sš. Sm. bs. 113. — co kdy. Václav dlužen Davidové 9 zl.; rukojmě Jan Ryšavý bednář bez lichvy sláti má do vánoc. NB. Tč. 30. — co, koho proč. A druhdy pastorka svého k nie po penieze slala. NB. Tč. 223. Potom inhed v skuořě v svatém zámyslě poče králi Ko- latorie posly a listy sláti. Pass. 518. — koho pro koho. Rd. zv. — kam oč. O to jsem musel k Olbramovi s. i také službu svú meškati; K němu o to slal. Půh. I. 373., 288. — Vz Poslati.

300488   Sláti Svazek: 7 Strana: 0699
Sláti: šľu a šeľu, šľeš, šeľeš, šľe a šeľe, novoč. šlu; šľe, šľúc a šeľe, šeľúc; za šeľ bývá šéľ. Gb. Cf. List. fil. 1878. 209., 1882. 117. Jednoduché šlu vyšlo z užívání. — co, koho (kam). Posly šelíc. Arch. VII. 652. Ta láska nás v objetí smrti slala. Vrch. Listy sláti 1450. Šele posly. BO. Posly šle. Půh I. 126. Šle je v oheň. Št. Kn. š. 5. Slal sem na Rabie; Když jsem k tobě slal paní Martu; Keblanskaj ssiele ke mně a ptá sobě u mne pěšiech. Arch. VII. 332., VIII 10., 134. Chtiec jej sláti k Vyšehradu. Hr. rk. 7. Ty mě šeleš k Alexandrovi. Pass. mus. 392. Slal před sebú veliké poklady do onoho ostrova. Anth. I. 166. Koho chtie, do pekla šelí. Hus I. 225. Já, vy šli jako beránky mezi vlky. Ev. víd. 90. I já šli vás. Ib. 44. — co komu. Listy Čechóm slal. Výb. II. 253. Král šele listy své krá- lové. Št. Kn. š. 4. Toho dne se utěšili šlíc mezi sebú druh druhu krmě. BO. — od- kud. Slunce blesk šle s blankytného trůnce. Kká. Za rodiči z dálky slavše: S Bohem! Kká. Td. 44. — (kam proč). Do říše šele proň Arch V. 437. Častokrát poň sláše GR. Mus. 1862. 379. — jak. I poče je sláti po dvú. Ev. víd. 77. Ani osob v hro- madu šlíc ani podstaty rozdělijíc. Št. Kn š. 14. Jiného miesto sehe slátí. Krist. 2. a. — kudy. Po rozličných zemích u pilném po- selství jeho slachu. Pass. mus. 384. Král posly své po zemích šle. Mill. 70 — kdy. I jiní Tatarové v ten hod šlí sobě dary. Mill. 62 -- oč. Jakož jsem o to slal. Arch. VIII. 17.

300489   Sláti Svazek: 7 Strana: 1383
Sláti v Dialekt. Vz List. fil. 1892. 362.

300490   Sláti koho kam čím Svazek: 10 Strana: 0372
Sláti koho kam čím. Tiem póhonem slal je na ta místa, kde... 1511. Arch. XIX. 54.

300491   Slatina Svazek: 3 Strana: 0409
Slatina, y, f., slanosť, das Salzige, die Sal- zigkeit. — S., zvl. zeme obsahující slané čá- stice, der Salzboden. Jg. Thema sol-t?, lit. šaltas, z čehož vzniklo slat? a příp. -ina, r. solotina. Mkl. aL. 85. — S., místo bařinaté, zvl. kde se rašelina dobývá, der Moor, Moor- grund, das Marschland, třesaviště. Vz S. N. I)., Ros. Vz Bařina. — S., rašelina, borka, der Torf. -- S., vysoká tráva v rybnících ke krmení a ke stlání, das Sumpfgras. Us. — S., voda salnitrná. salpetersalziges Wasser. Plk. — S., rosol, lák, die Salzbrühe. D. — S. nem. Siatin, ves a) u Klatov, b) u Velvar, c) u Náchoda, d) u Kr. Hradce, e) u Žam- berka, f) u Vys. Mýta, g) u Kozlan (u Kra- lovic), h) u Horažďovic, i) u Strakonic, k) u Libochovic; něm. Schetta, ves u Jevička na Mor.; něm. Schlatten, ves u Bílovce ve Slez.; něm. Schlattin, ves u Hostouně v Pl- zeňsku; něm. Latein, ves u Brna; Unter- Latein, ves u Hrotovic na Mor.; S. horní, Ober-Latein, ves u Dačic na Mor. PL. Vz Tk. III. 659., IV. 171., S. N.

300492   Slatina Svazek: 7 Strana: 0700
Slatina. Cf. Mkl. Etym. 314., Slov. zdrav. 341. — Malé S-ně na Mor. říkají Železné město. Vz Sbtk. Krat. h. 205.

300493   Slatina Svazek: 8 Strana: 0366
Slatina. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 35. — S., potok na Zvolensku. Phľd. XII. 338.

300494   Slatinany Svazek: 3 Strana: 0410
Slatinany, dle Dolany, něm. Slatinan, ves u Chrudimi. PL., S. N.

300495   Slatinatka Svazek: 10 Strana: 0372
Slatinatka, y, f., sphagnoecetis, rod me- chu. Vz Ott. XXIII. 806.

300496   Slatinatý Svazek: 3 Strana: 0410
Slatinatý, moorig. Dch.

300497   Slatiní Svazek: 9 Strana: 0295
Slatiní, ?., trať. Pck. Hol. 125.

300498   Slatinice Svazek: 3 Strana: 0410
Slatinice, Deutsch-Zlatnik, ves u Mostu. PL.

300499   Slatiniště Svazek: 3 Strana: 0410
Slatiniště, ě, n., der Moovgrund. Vz Sla- tina.

300500   Slatinky Svazek: 3 Strana: 0410
Slatinky, dle Dolany, Slatenice malé, Klein-Latein, ves u Prostějova. PL.

300501   Slatinky Svazek: 7 Strana: 0700
Slatinky. V S-kách na Mor. mají hody o 14 dní později než ve Slatěnicích. Vz Sbtk. Krat. h. 205.

300502   Slatinný Svazek: 3 Strana: 0410
Slatinný, slatinu obsahující, salzig. S. země, Br., voda, Plk., rostlina, Rostl., údolí. D. Roste na místech slatinných. Us. S. koupele, Moorbäder. Nz. — S., Torf-. S. půda. — S., na slatinách rostoucí. Brt. 492.

300503   Slatinový Svazek: 3 Strana: 0410
Slatinový, moorig. Th.

300504   Slatlič Svazek: 8 Strana: 0366
Slatlič, vosladec, polypodium. Brt. D.. II. 506.

300505   Slatvina Svazek: 3 Strana: 0410
Slatvina, y, f., louka na slatinách, Moor- wiese, f. Kulda I. 33.

300506   Slatvina Svazek: 8 Strana: 0366
Slatvina, y, f., trať a potok ve Frýdecku. Věst. opav. 1894. 17.

300507   Slatvina Svazek: 10 Strana: 0372
Slatvina, y, f. = dolina v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1900. 152.

300508   Sláv Svazek: 3 Strana: 0410
Sláv, a, m., der Slave, z něm. V.

300509   Sláv Svazek: 7 Strana: 0700
Sláv. Koll., Hlý. Pravý S. každý chu- dobný. Keby Sláva pánov mala, inak by sa zajásala Čjk. 74. Sláv nenie běžné v žiadnom jazyku slovanskom, iba príleži- tostne, v básňach. Vz Czm. 101., 102.

300510   1. Sláva Svazek: 3 Strana: 0410
1. Sláva, y, f, kořen slit (sl? v slouti), u se stupňovalo v av; litev. šlově, gloria. Schl., Mkl. B 6., 7. — S. = vůbec dávaná čest, pochvala, slavná pověst, slovutnosť. Der Ruhm, die Ehre. Sláva vněšné vynikání či vněšný výjev vniterné velebnosti. Sš. J. 22. Ostnem slávy bodenu býti; u veliké pocti- vosti a slávě býti; ve slávě kvísti; slávu získati; po cti a s-vč dychtiti, jíti: na nej- vyšším stupni cti a s vy státi; žádost' s-y, česť a sláva. V. S-y žádostivý, chtivý. Us. Bohóm slávu hlásaše. Rkk. S-ě boží sloužiti. Br. V úřadech s vclikou s-vou se stkvěli. Berg. Hledati slávy své. Str. Tys s. jerusa- lemská. BO. Víráme-li někoho veřejně, vo- láme mu Sláva! Němci: Hoch! Hlučné sláva volali. Dch. To jest ti k s-vě. Budiž Bohu česť, chvála a s. Vrat. Z něhož by šla Bohu s. Br. S. na výsostech Bohu. Bibl. Dostalo se jim slávy. Us., Smrž. Vzdávati komu slávu; Sláva se za ním hlásá; Někomu s-u provolati, dělati. Dch. O tom sv. Valentině, pěkná s. o něm slyne; A v tom tvém domě je s. a moc, udél nám Bože šťastnou dobrou noc; Zde člověk dychtí po světské slávě a zítra již má hrob na hřbitově; Ti vás brzo zbaví celé vaší slávy, když vám budou lítat pudrované hlavy. Sš. P. 28., 70., 73, 586. Tento pohár pěnavý všem Slovanům na zdraví: Sláva mu, sláva mu, slovanskému národu! Pís. Sd. S. ta od času přestěhování do Babylona pošla a potuchla ; S. jeho vy- rudla; Dokonání, svrchování, plné rozvití s-vy. Sš. Mt. 25., J. 60., 270. S. otci i synu i sv. duchu; Korunu věčné slávy za svú
trpělivost vezme; A skrze to vnitř se slavú
od něho bude okrašlovati. Hus I. 50., III.
7., 13. Láska ku vlasti, k národu svému a
touha po s-ve naše pradědy ozdobovala.
Kmp. U veliké s-vé oplývati. Ros. Jich s.
uvadla. Ráj. Za kus slávy jako trávy bo-
jovník život váží; Ne tomu sláva, kdo počne,
ale kdo dokoná. Pk. Všechna s. polní tráva.
Sláva jeho padne mládkovi do pivováru.
Prov. Poslušenství poddaných jest největší
s. vrchnosti. Prov. S. jeho bude na krátkém
topinku. Vz Pověsť. Č. — S. = jasnosť,
velebnosť, der Glanz, die Herrlichkeit. V nej-
větší s-ě seděti; panská s.; božská veleb-
nosť a sláva; s-ou poctěný; z veliké cti a
s-vy spadnouti, vypadnouti. V. S. království.
Kom. S. světská bývá nad dešťovou bublinku
marnější. Sych. S. boží = proslovený, vy-
jevený, ozřejmělý úkaz vniterné veleby a
velikosti boží; Lidi k věčné s-ve (k věč-
nému blahoslavenství) přivésti; Čáka s-vy
věčné; Pravicí boží povýšen byl do nebeské
slávy; Lidé, kteří se věčnou slávou bez-
pečili; Stín, matný obraz s-vy; S. odvěčná,
předvěká, nadpřírodná; Žádá, aby s. ta i na
člověčenství jeho se odlila; Perla s-vy jeho
ve skořápce člověčenství jeho se ukryla;
Ovšem pak s. ta synova z apoštolů vzatá
se na otce odlívá. Sš. I. 29., 105., II. 205.,
Sk. 28., Ob. 154., J. 54., 262., 264. (Hý.). —
S., stkvosťnosť, die Pracht, der Pomp, pompa. S. marná. V. S velikou s-vou a musikou vyjel. Har. Vítězná s. D. To tam bylo s-vy! Us. Hý.

300511   1. Sláva Svazek: 7 Strana: 0700
1. Sláva. Mkl. aL. 6., 181. S. rytířská atd. Cf. Jg. H. 1. 715. Třtina, se leskne po vrchu a u vnitř je prázdna, tak i s. svět- ská. Us. Hkš. Z prostej hlavy jazyk nemá slávy. Slov. Tč. Cesta slávy na ledě stojí. Us. S. medem maže ústa, avšak v hrdlo kydá dehet zhusta. Vc. Lab. 15. Cf. Ž. kl (336.). — S. = jasnosť atd. Dej mu Bůh věčnou slávu. Us. Tkč.

300512   3. Sláva Svazek: 7 Strana: 0700
3. Sláva. ,Slávy Dcera', báseň Kollarova. Vz Vor. P. 237., Č. Čt II. 141.

300513   Sláva Svazek: 7 Strana: 1383
Sláva. Co je v slávě mřít? To slunce sklon. Krs. 53.

300514   Sláva Svazek: 8 Strana: 0366
Sláva. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 21., 36., 74. S., která málo dává. Osv. 1896. 36. — S. světa = jablko. Nár. list. 1896. č. 299. Příl. — S., os. jm. Odvozeniny vz Kotk. 31.

300515   Sláva Svazek: 9 Strana: 0295
Sláva rychle v páru se mění. Pavl. Konp. I. 9.

300516   Sláva Svazek: 10 Strana: 0372
Sláva. Když lichá sláva jezdí ulicí, vždy nadšení ji vítá nesmírné, a jde-li za ní pravá myšlénka, pak najde vždy pusté ná- městí. Zr. Poes. 164. Když z věnce slávy sprchnou lupeny, dva hadi zbudou, z nichž byl spletený, ten jeden posměch, druhý pohanění. Vrch. Z. hl. 144. — Matka Sláva žalostí, že největší jméno v dějinách mají největší zotročovatelé, pustošitelé a zabíječi. Jan Hollý v Žalozpěvě. Vz Lit. II. 259. — Kollárova Slávy dcera. Vz Vlč. Lit. II. 2. 69.

300517   2. Slava, Slavka Svazek: 3 Strana: 0410
2. Slava, Slavka, y, Slavice, e, f.. osob. jm. ženské. Pal. Rdh. 1871. II. 126.

300518   Slavák, Slavan, Slavanský Svazek: 3 Strana: 0410
Slavák, Slavan, Slavanský, šp. m.: Slovák atd.

300519   Slavař, e, m Svazek: 3 Strana: 0410
Slavař, e, m., der Formalist, licoměrník. Jg.

300520   Slavata Svazek: 7 Strana: 0700
Slavata z Chlumu a Košumberka Vilém, 1572.—1652. Vz Tf. H. 1. 68., 69, 70., 71 , 90, Šb. Dj. ř. 288., Pyp. K. II. 368., Tf. Mtc. 229., Jir. Ruk. II. 223., Jg H. 1. 626., Ukaz. 68., Mus. 1887. 530, 1888. 473. Dám ti jednu, že poletíš jako S. Us Vck. — S. Adam z Chlumu 1620. Jg. H. 1. 626.

300521   Slavata Svazek: 9 Strana: 0295
Slavata Vil. z Chlumu a z Košumberka. 1572. —1652. Vz Flš. Písm. 453.

300522   Slavata, y Svazek: 3 Strana: 0410
Slavata, y, m., php. -et. Mkl. B. 193. Osob. jméno. Vz S. N.

300523   Slavba Svazek: 3 Strana: 0410
Slavba, y, f. = slavení. Leje zář se s blan- kytu a z ní sladké hudby s. Sš. Sm. bs. 100.

300524   Slavče Svazek: 3 Strana: 0410
Slavče, něm. Slawtsch, ves u Krumlova; německy Zlabsch, Slapsch, ves u Mohuřic v Buděj. PL.

300525   1. Slavek Svazek: 3 Strana: 0410
1. Slavek, vka, m., gloriosus, jm. osob. Pal. Rdh. 1871. II. 128.

300526   2. Slávek Svazek: 3 Strana: 0410
2. Slávek, vku, m., buď stlavek nebo vzhlavek, das Polster. Us. u Opav. Pk. Cf. Slavík, 3.

300527   Slávek Svazek: 3 Strana: 0410
Slávek, vka, m. = Jaroslav, Ladislav atd.

300528   Slaven Svazek: 7 Strana: 0700
Slaven, a, m., os. jm. Arch. I. 427.

300529   Slavěna Svazek: 7 Strana: 0700
Slavěna, y, f., os. jm D. ol. VI. 194.

300530   Slavěna Svazek: 9 Strana: 0295
Slavěna, y, f. = Slavie. Pal. Pam. 325.

300531   Slavení Svazek: 3 Strana: 0410
Slavení, n., das Feiern, die Begehung eines Festes. Nz.

300532   Slavěnka Svazek: 8 Strana: 0366
Slavěnka. Jg. Vz List. til. 1895. 52. nn.

300533   Slavenský Svazek: 7 Strana: 0700
Slavenský = slovanský. Koll. — S. = chvalenský S. moře. Hý. Ss.

300534   Slavenství Svazek: 3 Strana: 0410
Slavenství, n. — sláva, slavnosť, der Ruhm, die Rühmlichkeit. Troj. — S. (lépe: Slovanství), das Slaventhum. Koll.

300535   Slavený Svazek: 7 Strana: 0700
Slavený; -en, a, o, gepriesen. — čím. Město slavené zlatými doly. Sš. II. 149.

300536   Slaveska Svazek: 7 Strana: 0700
Slaveska, y, f. = ozdoba. Na krajích jsou hezké s-ky čili ozdoby. Koll. III. 25. — Mus. 1848. 599.

300537   Slavětice Svazek: 3 Strana: 0410
Slavětice, dle Budějovice, Slawietitz, ves a) u Týna nad Vltavou, b) u Hrotovic na Mor. PL., Tk. III. 118.

300538   Slavětický Svazek: 7 Strana: 0700
Slavětický háj u Prahy. Arch. VII. 608.

300539   Slavětín Svazek: 3 Strana: 0410
Slavětín, a, m., Slawietin, ves a) u Pa- cova, b) u Nového města n. Mt.; c) u Cho- těboře, d) u Březnice, e) u Litovle na Mor.; městys u Týnce panenského; něm. Slatin, ves u Trutnova; něm. Slawaten, Zlawaten, ves u Dačic na Mor.; něm. Slawikow, ves u Hodkovic. Vz PL., Tk. I. 361., S. N.

300540   Slaveuosť, i Svazek: 3 Strana: 0410
Slaveuosť, i, f., das Gefeiertsein, das Ruhmgepränge. Dch.

300541   Slavhosť Svazek: 3 Strana: 0411
Slavhosť, ě, m., osob. jm. Pal. Rdh. 125.

300542   Slavhostice Svazek: 3 Strana: 0411
Slavhostice, Slavostice, dle Budějovice, Slawostitz, ves u Kopidlna. PL.

300543   Slaví Svazek: 9 Strana: 0295
Slaví, n. = sedlo u pluhu nad kolečky. Us. Kub. 156.

300544   Slavia Svazek: 7 Strana: 0700
Slavia, e, f. = spolek studuj. na vydá- vání pohádek a p. Vz Tf. H. 1. 136., 141., Tf. Mtc. 130., Pyp. K. II. 483. — S. = spolek literarní a řečnický studujících vys. škol v Praze.

300545   Slavian Svazek: 7 Strana: 0700
Slavian, a, m. = Slovan. S. je tvarom vetve juhovýchodnej, u vetve západoslo- vanskej běžné je Slovan. Czm. 102.

300546   Slaviančina Svazek: 7 Strana: 0700
Slaviančina, y, f. = slavianská řeč, slo- vančina. Hdž. Čít. 225 Vz předcház.

300547   Slavianižeň Svazek: 7 Strana: 0700
Slavianižeň, žně, f. = slovanskosť. Slov. Hdž. Větm. 4. 8.

300548   Slavianský Svazek: 7 Strana: 0700
Slavianský = slovanský. Vz Slavian (dod.).

300549   Slavianstvo Svazek: 7 Strana: 0700
Slavianstvo, a, n. = Slovanstvo. Hdž. Vz Slavian.

300550   Slaviboj Svazek: 7 Strana: 0700
Slaviboj, e, m. = Slavoj. Jir. Anth. I. 3. vd. 8.

300551   Slavibor Svazek: 3 Strana: 0411
Slavibor, a, m., osob. jm. Pal.

300552   Slavibor, a Svazek: 7 Strana: 0700
Slavibor, a, m., os. jm. 1256. Opav. týd. 1884. č. 60.

300553   Slavic Svazek: 7 Strana: 0700
Slavic, e, m. = oslavovač, Lobpreiser. Každému je s-čem. Č. Kn. š. 266.

300554   Slavíc Svazek: 8 Strana: 0366
Slavíc, hora, les a potok ve Frýdecku. Vz Věst, op. 1894. 17.

300555   Slavíce Svazek: 3 Strana: 0411
Slavíce, Slawitz, ves a) u Chrudimi, b) u Třebíče; něm. Mariafels, ves u Veseřic. PL., Tk. III. 35.

300556   Slavice Svazek: 7 Strana: 0700
Slavice, e, f., vz Slava.

300557   Slavicko Svazek: 7 Strana: 0700
Slavicko, a, n. = okolí Slavičína. Exc.

300558   Slavický Svazek: 7 Strana: 0700
Slavický, adj. od Slavičín. Mor. Šd.

300559   1. Slavič Svazek: 3 Strana: 0411
1. Slavič, e, m., Slawitsch, ves u Nov. Jičína na Mor. PL.

300560   2. Slavič Svazek: 3 Strana: 0411
2. Slavič, e, m., oddíl Moravky u Frýdka ve Slez Tč. Přes ten S. čistá voda teče. Sš. P. 320.

300561   Slavič Svazek: 7 Strana: 0700
Slavič, e, m. = hora v pohoří karpat. v prameništi Ostravice. Škd.

300562   Slavič Svazek: 9 Strana: 0295
Slavič, vrch i potok ve Slez. Lor. 82.

300563   Slavič Svazek: 10 Strana: 0372
Slavič, e, f., filomela. Bhm. min., D. Gesch2. 183. V VII. 700. C. Kn. š. oprav v.: Št. Kn. š.

300564   Slavíčátko Svazek: 9 Strana: 0295
Slavíčátko, ?, ?., zdrobn. slavík. Ezop. 96.

300565   Slavíče Svazek: 3 Strana: 0411
Slavíče, ete, n., junge Nachtigall.

300566   Slavíček Svazek: 3 Strana: 0411
Slavíček, vz Slavík.

300567   Slavíček Svazek: 7 Strana: 0700
Slavíček, co koně dusí = ras, Schinder. Mor. Rgl. — S. = prst prstenní (vedlé ma- líku). U Kdýně. Rgl. — S , os. jm. S. Jos., 1818.—1867., dr. práv. a prof. na univers praž. Vz Tf. H. 1. 182., Šb. Dj. ř. 188 — S. P. Vz Bačk. Př. 172.

300568   Slavíček Svazek: 9 Strana: 0295
Slavíček Jos. dr. Sr. Jub. XXVIII.

300569   Slavíček zpívá Svazek: 10 Strana: 0372
Slavíček zpívá, tanec. Vz Brt. P. n. 886. — S. Jos., č, právník.; S. Ant., mal., nar. 1870. Sr. Ott. XXIII. 345.

300570   Slavičí Svazek: 3 Strana: 0411
Slavičí, slavíkový, Nachtigallen-. S. zpěv. Krok.

300571   Slavíčí Svazek: 8 Strana: 0366
Slavíčí. S. mluva, Vz NZ. III. 330.

300572   Slavičín Svazek: 3 Strana: 0411
Slavičín, a, m., Slawitschin, městys u Klo- bouk na Mor.

300573   Slavičínský Svazek: 9 Strana: 0295
Slavičínský, vz Misárek.

300574   Slavíčka Svazek: 3 Strana: 0411
Slavíčka, něm. Slawička, ves u Třebíče. PL.

300575   Slavíčka Svazek: 9 Strana: 0296
Slavíčka, ?, f., dreissena, měkkýš. S. mnohotvárná, d. polymorpha. Vz Ulič. 178.

300576   Slávičkovitý Svazek: 9 Strana: 0296
Slávičkovitý. S. měkkýši, dreissenidae. Vz Ulič. 178., Slávička.

300577   Slavíčkový Svazek: 3 Strana: 0411
Slavíčkový, der Nachtigall gehörig. S. hlas, hnízdo, peří. Ros.

300578   Slavíčkový Svazek: 9 Strana: 0296
Slavíčkový. S. tkanka = zlatem vyší- vaný pruh asi tři prsty zšíří, s podkladem světlým, jímž zdobí hlavu nevěstinu. Vck. Svat. 19.

300579   Slavie Svazek: 9 Strana: 0296
Slavie. Tohoto slova užil již Ant. Marek r. 1811. Vz List. fil. 1897. 234.

300580   Slavie Svazek: 10 Strana: 0372
Slavie Slavie! O Slavie! ty jméno slad- kých zvuků, hořkých památek atd. Koll. Sl. dc. II. 143.

300581   Slavihoudek Svazek: 3 Strana: 0411
Slavihoudek, dka, m., slavík. Us.

300582   2. Slavík Svazek: 3 Strana: 0411
2. Slavík, a, m., osob. jm. Vz S. N.

300583   3. Slavík Svazek: 3 Strana: 0411
3. Slavík, u, m., v Jg. Slov. chybně m.: zhlavník, zhlaví. Č. V mluvě obecné také slavek. Vz toto.

300584   4. Slavík Svazek: 3 Strana: 0411
4. Slavík, a, m., něm. Slawik, ves u Be- rouna. PL., Tk. I. 61.

300585   1. Slavík Svazek: 7 Strana: 0700
1. Slavík. Cf. Mkl. Etym. 314, Rk. Sl., Brm. II. 2. 122., 132., Mach. 18. Stehlík pravý = slavík; stehlík malovaný = stehlík pravý. Na jihových. Mor. Brt. S. oznamuje svým druhům čas obědu: Společníci, spo- lečníci jíte, jíte; vodbila dvanáctá hodina kloklokloklo kloklokloklo. Brt. Dt. 51.

300586   2. Slavík Svazek: 7 Strana: 0700
2. Slavík Frant. Augustin, Nar. 1846., prof. v Táboře. Vz Bačk Př. 128., Rk. Sl , Tf. H. 1. 163., Ukaz. 109. — S. Václ. Otak., Nar. 1835., řed. gymn. v N. Bydžově. Vz Tf. H. 1. 179., 200.. Ukaz. 109, Tf. Mtc. 248., Bačk. Př. 173., Rk. Sl. — S Jos, 1806.-1833., čes. Paganini. Vz Rk. Sl., Srb. 126. — S. Rud., housl., naroz. 1823. Srb. 127. — S. Alfred, dr. lékař. a doc. české techniky v Praze. Vz Tf. H. 1. 193., 19).— S. Jan, nar. 1842., r. 1891. jmenován zem. školním dozorcem na Mor.

300587   5. Slavík Svazek: 7 Strana: 0700
5. Slavík = nedopalek doutníku Vz Opa- lek, Opalka, Špaček v dod. S-ky po zemi sbírati (odhozené zbytky doutníků). Us. Rgl., Pdl., Herm. Zák. 137. Kouří s-ky, ale dělá pána. Us. Kšť.

300588   Slavík Svazek: 7 Strana: 1383
Slavík. Pověry o něm vz v Mtc. XVI. 87.

300589   Slavík Svazek: 8 Strana: 0366
Slavík. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 35. O sv. Vítě přestává slavík zpívati. Bl. Gr. 304. Chytání, chování a zpěv s-ků. Vz Phľd. 1894. 349. — S. = příční dřevo u pluhu, kterým jest ojko k ose připevněno. Brt. D. II. 447.

300590   Slavík Svazek: 9 Strana: 0296
Slavík. Vz Šír III. 49., Sedmihlásek. Vy- bereš-li slavíčkovi vajíčka, samička se oběsí na haluzce žalem a hořem. Vz Brt. v Hlídce 1899. 104. O původu slova vz Věst. VII. 37. — S. Čen. dr., Frant., Jan, Vlad., V. Ot. a jiní. Vz Jub. XXVIII.

300591   Slavík Svazek: 10 Strana: 0372
Slavík, a, m. Vz Ott. XXIII. 345. Slavík zpívá v noci: Tuch, tuch, tuch, nebývaj, člověče, hluch. 1578. Čes. 1. XI. 191. Vz tam více. — S. = druh píšťaly. Slez. Vz Vyhl. II. 278. — S Jos. — S. Václ. Otak. — S. Jan, spis., nar. 1842. — S. Fr. — S. Jan, č. politik, nar. 1846. — S. Alf r., nar. 1847. — S. Vlad. dr., lék. a spis., nar. 1866. — S. Fr, přírodozp. a spis., nar. 1876. Vz Ott. XX11I. 347. -349. — S. Eduard. Tob. 216.

300592   1. Slavík, a, slavíček Svazek: 3 Strana: 0411
1. Slavík, a, slavíček, čka, m.. od slu (slouti), vz u (v av); příp. -ik?. Mkl. B. 251. V MV. zlavik. Pa. Die Nachtigall, der Rothvogel, luscinia. S. horní, Wald-, hájný, Sprosser, noční (nočník), Nachtschläger, zimní (žertem == vlk), Us., uherský, luscinia philomela a obecný, 1. rubecula. Frč. 355. Cf. Schd. II. 441. S. tluče, klokotá, Us., zpívá, pěje. D. Smutne s. spieva, keď je ulapený, keď si on pomyslí na hájik zelený; tak si ja smutná přežalostné spievam, keď si na lásku předešlú spomínam. Mt. S. 1874. II. 44. S. jen do sv. Víta (15/6) zpívá. Us. Dch. S. krátce z jara klokotá. Sš. Bs. 185. Zazpivau suavíček v zeleném hájičku, pro- budiu Janička, Janiček Aničku; Přiletěltě slavíček na mlynářův dvoreček, vesele si zazpíval; O jednej hodině kohútek zazpíval, o druhej slavíček, až se háj rozlíhal; Vezće mne přes hajiček, kaj spiva ptáček slaviček; Aj zpivaj, ptáčku slavíčku, na mojem vese- ličku; Ten mladý panáček je jako slavíček, který hodně zpívá, pána Boha vzývá; Ach co je to za slavíček, co tak pěkně zpívá? Sš. P. 155., 321., 390., 461., 550., 602. (Tč.). Zazpíval slavíček v háji zeleném, že my, moje milá, svoji nebudem. Pís. nár. (Hý). Tluče-li s. brzy po vánocích, přijde jaro o velikonocích. Kda. Mladí slavíčkové učí- vají se od starých zpívati; Malý s., ale hlas veliký; Slavíček ptáček maličký, ale chytiti se nedá. Pk. Zpívati co zimní slavíci (vlci). Zpívá jako slavíček, který ovce dáví (vlk). Slavíček z úlehle (krkavec). Č. Zpívá co slavík po svatém Havle. Vz Pozdě. Č. Vz Havel. A tys pravý slavík, místo zpívání bučíš aneb vyješ. Vz Hloupý. Č. Těžko v kleci s-ku, zdravěji mu po lesíku. Pk.

300593   Slavikov Svazek: 3 Strana: 0411
Slavikov, a, m., Slawikow, ves a) u Ná- choda, b) u Chotěboře, c) ves u Konic. PL.

300594   Slavíkova Ves Svazek: 7 Strana: 0700
Slavíkova Ves = Slavkov u Opavy. 1224. Cod. Mor. II. 155.

300595   Slavikovice Svazek: 3 Strana: 0411
Slavikovice, dle Budějovice, a) Slawiko- witz, ves u Slavkova; b) něm. Slawikau, ves u Klatov; c) něm. Laukowitz u Mor. Budě- jovic. PL.

300596   Slavíkovitý Svazek: 3 Strana: 0411
Slavíkovitý. S. ptáci, luscinii. Krok.

300597   Slavíkový Svazek: 3 Strana: 0411
Slavíkový, Nachtigallen-. S. zpěv. Troj. S. pěnice, sylvia hortensis. Frč. 355. Ztuchly zpěvy slavíkovy za mrazivých dechů zimy. Dch.

300598   Slavil, slavílek Svazek: 3 Strana: 0411
Slavil, slavílek, lka, m., der Festmeier. Dch.

300599   Slavimírovci Svazek: 7 Strana: 0700
Slavimírovci, pl. = Slavimírovi vojí- nové. Hý. Ss.

300600   Slavín Svazek: 3 Strana: 0411
Slavín, a, m., něm. Slawin, ves u Votic. — S., die Ruhmeshalle, Walhalle. Dch. Vz Slavochrám.

300601   Slavín Svazek: 7 Strana: 0700
Slavín = hrobka v 1, 1889. a 1890. ná- kladem Petra Fischra na vyšehradském hřbitově zemřelým výtečníkům českým vy- stavěná. Bude prý lze uložiti tam 63 rakve. — S. = sbírka životopisů, podobizen a auto- grafů předních mužů a zen českoslovan- ských. V Praze. Od r. 1884.

300602   Slavín Svazek: 9 Strana: 0296
Slavín, časopis od r. 1806. Vz Flš. Písm. 504.

300603   Slavín Svazek: 10 Strana: 0372
Slavín, u, m., časopis 1806. Vz Lit. I. 182 nn. — S., hrobka pro vynikající muže na Vyšehradě v Praze. Vz Dolen. Pr. 533. s vyobraz.

300604   Slavinír Svazek: 3 Strana: 0411
Slavinír, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. Sd.

300605   Slavinita Svazek: 10 Strana: 0372
Slavinita, y, f. S. národů (příslušnosť k slovanskému kmenu). Lit. II. 598.

300606   Slavínka Svazek: 3 Strana: 0411
Slavínka, y, f. S. nálevková, stilonichia mystilus. prvok nálevnik. Frč. 18.

300607   Slavisace Svazek: 8 Strana: 0366
Slavisace, e, f. Nár. list. 1894. č. 32. odp.

300608   Slávista Svazek: 3 Strana: 0411
Slávista, y, m., dle Despota, milovník slovanské literatury a filologie, der Slavist.

300609   Slavistika Svazek: 7 Strana: 0700
Slavistika, y, f. Vz Ukaz. 68.

300610   Slavistika Svazek: 9 Strana: 0296
Slavistika. Literaturu o ní vz v Jub. IIIb. 45. -67.

300611   Slavistika Svazek: 10 Strana: 0372
Slavistika, y, f. = nauka obírající se Slovanstvem. Vz Ott. XXIII. 350.

300612   Slaviště Svazek: 3 Strana: 0411
Slaviště, ě, n., der Ort der Verherrlichung. Koll.

300613   Slavitah Svazek: 7 Strana: 0700
Slavitah, a, m, os. jm. Pal. Děj. I. 1. 181.

300614   Slavitěch, a Svazek: 7 Strana: 0700
Slavitěch, a, m., os jm. Šmb. S. II. 148.

300615   Slavitel Svazek: 3 Strana: 0411
Slavitel, e, m., der Verherrlicher, Lob- preiser. Jg.

300616   Slavitelka, y, slavitelkyně Svazek: 3 Strana: 0411
Slavitelka, y, slavitelkyně, é, f., die Lobpreiserin. Mus.

300617   Slaviti Svazek: 3 Strana: 0411
Slaviti, il, en, eni; slavívati = ku slávě pomáhati, velebiti, chváliti, preisen, loben, rühmen, ehren; hlásati, oznamovati, ver- künden; svátek následujícího dne zasvěcený zvoněním vyhlašovati, mit Läuten ankün- digen, feiern; svátek světiti, feiern, ein Fest begehen. Jg. Kořen slu (v slynu). Gb. Hl. 145. — co, koho: Boha, Br., něčí jméno, Jel., hod, den, V., památku, Kram., vítězství, D., své jmenoviny. Sych. — čeho: mší sva- tých, šp. m.: co. Brt. — koho za koho, za co : za Boha. Har. — co čím: svátek všemi zvony. Ros. — co kdy. O novém létě ciesař sněm veliký slavil. Let. 201. Svátek se slavil na podzim v říjnu. Sš. J. 120. — co proč: den na česť jménu tvému slavíme. Kram. — co o kom: hlásati. St. skl. — co nad kým: triumf. Bibl. — se čím. Slavil se pohrdáním zlata (slynul). Krok. — komu. Slavte Hospodinu (= žalmy zpívejte. Proch.). Ps. ms.

300618   Slaviti Svazek: 7 Strana: 0700
Slaviti. Cf. Slouti, audire. Šf. III. 486. — co. Cf. Ž. kl. (336.). — čím: písní. Kká., Osv. — co kdy (kde). Pan A a slečna B slavili sňatek svůj dne 6. října 1856 v Řen- čově v chrámě sv. C. Us. Na louce i poli, v sadě i háji slavila příroda své líbánky. Šml. 1. 56. Zítra je sv. Jana, dnes večer budou s. (vyzváněti). Us. Rgl. — komu kde. V žalmech slavme jemu. Ž. kl. (336.). — co jak. Jich den slaví kostel zname- nitě. Št. Kn. š. 68. — koho proč: pro vítězství. Tk.

300619   Slaviti Svazek: 8 Strana: 0366
Slaviti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.74. — kde. Ve vsi už s-li = zvonili klekání. Vz NZ. II. 593. a.

300620   Slaviti čeho Svazek: 10 Strana: 0372
Slaviti čeho. Město Řím slaví těch apostolóv. Pass. 307. — o čem = hlásati. Všichni, jenž sú slavili o tvém jméně. Baw. Ar. v. 514., 5600.

300621   Slavizovati Svazek: 7 Strana: 0700
Slavizovati, slavisiren. Patavismus snad nic jiného není než slavizující latina. Koll. III. 160.

300622   Slavjan Svazek: 7 Strana: 0700
Slavjan. Odkud formy Slavjané, Slavené. Vz Šf. Strž. II. 43., Slavian (dod.).

300623   Slavka Svazek: 3 Strana: 0411
Slavka, y, f. S-ky (mytilina), mlži. S. jedlá, mytilus edulis, říční, dreissena poly- morpha. Frč. 217., 218., Schd. II. 538. — S. kamovrtní, mytilus lithophagus, der Stein- fresser, paznehtní, m. ungulatus, die Klanen- muschej, říční, m. fluviatilis, die Flussmu- schel. Snl. — S., vz Slava.

300624   Slávka, y Svazek: 10 Strana: 0372
Slávka, y, f., mlž. Sr. Ott. XXIII. 351.

300625   Slavkov Svazek: 3 Strana: 0411
Slavkov, a, m., mě. v Čechách, Schlaggen- wald; mě. na Mor., Austerlitz. Získals jak Götz (Kec) u Jankova, jak sedláci u Chlumce, jak Rusi u Slavkova, Bdl. Vz S. N.; něm. Slawkow, ves u Ostrova na Moravě; něm. Lagau, ves u Krumlova; něm. Schlakau, ves u Opavy; něm. Schlock, ves u Lipníka. PL. — Slavkovan, a, m., pl. -né. — Slav- kovský. Ty s-ské zvonečky, to jsou moje husličky; Na s-ském krchově, tam mám místo v hotově. Sš. P. 71. — Sš. P. 81., 117.

300626   Slavkovice Svazek: 3 Strana: 0411
Slavkovice, dle Budějovice, něm. Schlak- kern, ves u Plané; něm. Slaukowitz, ves u Heřmanova městce; něm. Siawkowitz, ves a) u Mírovic, b) u Žďára, na Mor. PL.

300627   Slavkovský. Ze S Svazek: 10 Strana: 0372
Slavkovský. Ze S-ských Kar., hud., nar. 1847. Vz Ott. XXIH. 353.

300628   Slavně Svazek: 3 Strana: 0412
Slavně, chvatně, ruhmvoll, rühmlich, be- rühmt. S. chváliti. V., něco vážiti, Jel., sobě počínati. Us. O spravedlnosti jeho lidé vůbec s. smýšleli. V. — S. = stkvostně, vznešeně, velebně, Herrlich, prächtig. S. něco vystavěti, bzdobiti; s. si vésti; s. chovati, ctíti. V. S. se vyzdobiti Dch. Ó by to přikázánie božie bylo držieno dnes, kterak by s. stálo kře- sťanstvo! Hus I. 143. — S., s pompou, se vší slušností a veřejností, feierlich. S. do města vjeti, D., někoho pochovati. V.

300629   Slavné Svazek: 3 Strana: 0412
Slavné, ého, n., Klein-Labney, ves u Po- lice. PL.

300630   Slavněvážný Svazek: 3 Strana: 0412
Slavněvážný, feierlich, Šm.

300631   Slavnice Svazek: 3 Strana: 0412
Slavnice, e, f., die Prachtlilie. Šm.

300632   Slavníč Svazek: 3 Strana: 0412
Slavníč, e, m., Slawnitsch, ves u Něm. Brodu. PL.

300633   Slávník Svazek: 3 Strana: 0412
Slávník, u, m., zastr., nástroj hudební, psalterium. Ps. ms. — S., a, m., jm. osob. Vz S. N, Dal. k. 32;

300634   Slavnil Svazek: 3 Strana: 0412
Slavnil, slavnílek, lka, m., der Fest- meier. Dch. Vz Slavil, Slavnůstkář.

300635   Slavniti Svazek: 10 Strana: 0372
Slavniti, psallere. Ž. tom. k žalmu 67. 26. Ž. klem. má: slaviti Mus. 1881. 133.

300636   Slavno Svazek: 3 Strana: 0412
Slavno = slavně. Jg.

300637   Slavnokopinník Svazek: 10 Strana: 0372
Slavnokopinník, a, m. Msn. II. 37., 75., Od. 222.

300638   Slavnokorábný. S Svazek: 10 Strana: 0372
Slavnokorábný. S-bní mužové. Msn. Od. 114. 119., 196.

300639   Slavnoloděcký Svazek: 10 Strana: 0372
Slavnoloděcký Fajačan. Msn. Od. 100.

300640   Slavnolučistník Svazek: 10 Strana: 0372
Slavnolučistník, a, m. Msn. II. 39.

300641   Slavnolučistý Svazek: 10 Strana: 0372
Slavnolučistý Apollon. Msn. Od. 265.

300642   Slavnooří Svazek: 10 Strana: 0372
Slavnooří Hades. Škod II2. 104., 219.

300643   Slavnopopěvný Svazek: 10 Strana: 0372
Slavnopopěvný pěvec. Msn. Od. 335.

300644   Slavnopověstný Svazek: 10 Strana: 0372
Slavnopověstný Altes, Msn. II. 398., 37., div. a Ib. 258., Msn. Od. 58., 90., 123.

300645   Slavnorodý Svazek: 10 Strana: 0372
Slavnorodý. S dá Tyra. Škod. Od. 174., Msn. Od. 103.

300646   Slavnost Svazek: 3 Strana: 0412
Slavnost, i, f., stav uvelebení, sláva, der Ruhm, die Berühmtheit. Nabyl činy svými nemalé slavnosti. Jg. S. jména. Jel. — S., velebnosť, jasnost, sláva, die Herrlichkeit. Sedíš v otcově slavnosti. Br. — S., okol- nosti, které věc vážnou činí, die Feierlich- keit. Slavnosť a zjevné války oznámení. V. Eraklius u veliké s-sti chtieše vjeti. Pass. 804. = S., svěcení dne nějakého, i sám ten den n. památka, feierliche Begehung, Be- gängniss, die Feier, Feierlichkeit, das Fest, der Festtag. V MV. nepravá glossa. Pa. Výprava k svatbě n. nějaké jiné s-sti. V. S-osť kovkopů, deštěm pokažená, na vodě (Wasserfest), hlučná; při s-sti býti; s. po- říditi. Dch. Řeč k slavnosti, die Feierrede (řeč oslavovací). Nz. S. stánků (= pod ze- lenou), das Laubhüttenfest (u židů). Sš. J. 120., Šd. S. paschalní (přesnice, pascha); Jakož i ta s. s-stí nočnou byla: s. děkovná samých žní se slavila; ß. ta spolu svátkem týdnů zvána, ješto po 7 týdnech po veliko- noci připadala; S. pětileté vlády Claudiovy či tak řečené quinquennalie, pětiročniny; po s-sti sobotné, židovské. Sš. J. 120., 220., Sk. 17., 147., 233. S. předchozí, Vorfeier, pamětní, Gedenkfeier, f. Veliká s. jest mieti Boha hostí v srdci; Kterak veliká jest s. mieti v srdečné Hospodě příchod boží (t. j. mieti v srdci Boha hostí). Hus II. 209. Při slavnosti dvě těžkosti: kdo by rád pil, tomu nedávají a kdo nechce, toho nutívají. Pk. S-osť založení chrámu, jména, manželského sňatku, D., letniční. Sych. S. posvětiti, Har., zasvětiti, Br., slaviti, Kom., konati, světiti, lépe než držeti. Dnes jest s. (slavná pa- mátka) sv. Jakuba. Ros.

300647   Slavnosť Svazek: 7 Strana: 1383
Slavnosť. S-sti lidové. Vz NZ. I. 591 nn. S-sti lidu mor. od Brt. Vz Obz. 1892.

300648   Slavnost Svazek: 8 Strana: 0576
Slavnost'. Lidové s-sti. Vz Ces. 1. VI. 189.

300649   Slavnost Svazek: 9 Strana: 0296
Slavnost'. Staroč. s-sti, vz Obyčej.

300650   Slavnost Svazek: 9 Strana: 0461
Slavnost'. O staročeských s. Vz Uč. spol 1895. XXIV. 1 —26., 1896. VII. 1. —31.

300651   Slavnostenský Svazek: 3 Strana: 0412
Slavnostenský = týkající se slavnosti, zur Feier gehörig. Hdk.

300652   Slavnostní Svazek: 3 Strana: 0412
Slavnostní, Fest-, Weihe-. S průvod, mše, týden, oběd, píseň, hody, Festessen, n., oheň, Freudenfeuer, řeč. Us.

300653   Slavnostník Svazek: 3 Strana: 0412
Slavnostník, a, m., der Festtheilnehmer. Us. Šd.

300654   Slavnostnost Svazek: 9 Strana: 0296
Slavnostnost', i, f., Feierlichkeit. Horen. 312. Slavomil, a, m. Pal. Záp. L 8.

300655   Slavnostový Svazek: 10 Strana: 0373
Slavnostový kabát (který kdo nosil o slavnostech). Jrsk. V. 165.

300656   Slavňovice Svazek: 3 Strana: 0412
Slavňovice, dle Budějovice, něm. Slaw- nowitz, ves u Bernardic. PL.

300657   Slavnovojínstvo Svazek: 10 Strana: 0373
Slavnovojínstvo, a, n. S. Trojanů, v. ccl alloi Týme? áylavoí. Man. II. 184.

300658   Slavnůstkář Svazek: 3 Strana: 0412
Slavnůstkář, e, m., der Festifleíef. Dch.

300659   Slavný Svazek: 3 Strana: 0412
Slavný, m. slávný, vz á (se krátí). = S. = rozhlášený, chvalitebný, chvatný, rühm lich, berühmt, löblich. V. S. jméno mezi lidmi, sktitek, pověsť, muž, věc; nad jiné s. V. S. kněz, Rkk., úsilí. Jel. Slavné pa- měti. V. Nilus slavný potok. Br, — kde s mezi pohany slavní byli. Byl. — Čím; vtipem. Řůs. — S., jasný, skvětý, velebný, nádherný, úpravný, důstojný, vsnešený, slo- vutný, herrlich, prächtig, glänzend, klar, glorreich, glorwürdig. S. hody, průvod, V., pohřeb (míti), Kom., sláva, Km., hodování, sedání, Rkk., vítězství, Sych., rod. Jel. Vyveď je z pohanského násilé přes moře, aby beránka jedli a slavný hod měli. Hus III. 109. S-ých rodičů syn; pánem slavným udělati. V, — v čem: v jídle, v nápoji, v oděvu (stkvostný). V. -- čím. Země s-ná přízní bohů jako hněvem. Koll. 219. — přoč. Město pro boží smrť s. Alx. 1109. — kdy. V pokoji ( = v míru) a o domě s. Leg. — k čemu. Aj k tomu úmyslu řeč Kri- stova jest velmě slavná. Hus II. 364. — S., titul, löblich, hochwürdig; veleslavný, hoch- löblich. S. magistrat, s. konsistoř; veleslavný soud zemský, místodržitelství; s. okresní zastupitelstvo, městský úřad; vysoce slavné ministerstvo, hoch. Us. — S. = ku slavení, ku poctě se vztahující, posvěcený, sváteční, festlich, feierlich, Fest-, Feier-. S. den (na Policku = boží hod, Kšá.), V., brána, Kram., oheň, Dch., průjezd, D, oděv, památka, posel, mzda n. odplata, Us., processí, Plk., průvod. Jg.

300660   Slavný v čem Svazek: 8 Strana: 0366
Slavný v čem: ve zbrani. Vrch. Rol. XXXVIII. 49. — komu: Bohu. Kat. 432. Dle Jedličky v List. fil. 1894. 67. = Bohu vzácný, kdo i u Boha vážnosti požívá.

300661   Slavný v čem Svazek: 10 Strana: 0373
Slavný v čem: v panování. Brt. P. n. 1120.

300662   Slavobažnosť Svazek: 8 Strana: 0367
Slavobažnosť. Phľd. 1893. 582. a j.

300663   Slavobojce Svazek: 10 Strana: 0373
Slavobojce, e, m. = slavný bojovník. Msn. II. 193.

300664   Slavobrána Svazek: 3 Strana: 0412
Slavobrána, y, f., die Triumphpforte. Dch.

300665   Slavodajný Svazek: 3 Strana: 0412
Slavodajný, ruhmspendend. Šm.

300666   Slavodatný Svazek: 10 Strana: 0373
Slavodatný sněm. Msn. II. 15. Sr. Sla- vodajný.

300667   Slavodávný Svazek: 10 Strana: 0373
Slavodávný rod Pelasgů. Msn. Od. 287.

300668   Slavodbalý Svazek: 3 Strana: 0412
Slavodbalý, ruhmbesorgt. L.

300669   Slavofil Svazek: 8 Strana: 0367
Slavofil, a, m. Durich. (Mách. Puch. 22.).

300670   Slavohlt Svazek: 3 Strana: 0412
Slavohlt, a, m., der Slavenfresser. Sm.

300671   Slavohodný Svazek: 10 Strana: 0373
Slavohodný dar. Msn. II. 174.

300672   Slavoch Svazek: 3 Strana: 0412
Slavoch, a, m. = slavný, jm. osob. Pal. Rdh.

300673   Slavochlubnosť Svazek: 3 Strana: 0412
Slavochlubnosť, i, f., chlouba, die Pracht, der Pomp. Ros.

300674   Slavochlubný Svazek: 3 Strana: 0412
Slavochlubný, chlubný, prahlerisch, pom- pös. Jg.

300675   Slavochrám Svazek: 3 Strana: 0412
Slavochrám, u, m., vz Slavín. Pcht.

300676   Slavochtivý Svazek: 3 Strana: 0412
Slavochtivý, slávy chtivý, ruhmgierig. L.

300677   Slavoj Svazek: 3 Strana: 0412
Slavoj, e, m., osob. jm. Rkk., Pal. Mh.

300678   Slavojas Svazek: 10 Strana: 0373
Slavojas, u, m., Ruhmesglanz. S. pečli- vosti. Pokr. 1885. č. 86. Zdobí jeho skráně zářným s-sem. Nár. list. 1902. č. 4. odp.

300679   Slavokrdý Svazek: 3 Strana: 0412
Slavokrdý, ruhmesstolz. S. Vyšehrad. Mus. V. 357.

300680   Slavokujce Svazek: 10 Strana: 0373
Slavokujce, e, m. S. Hefajstos. Msn. Od. 117.

300681   Slavolesklý Svazek: 3 Strana: 0412
Slavolesklý, in Ruhm erglänzend. Sm.

300682   Slavomam Svazek: 3 Strana: 0412
Slavomam, u, m., dychtění po slávě, die Ruhmsucht. Mtc. lidu.

300683   Slavomarnivosť Svazek: 3 Strana: 0412
Slavomarnivosť, i, f., hledání či iádos( marné (lidské) slávy, marnoslaví, die Ruhm- sucht. Aby neupadli v s. Sš. II. 64.

300684   Slavomil Svazek: 3 Strana: 0412
Slavomil, a, m., der Slavophil. Šm.

300685   Slavomír Svazek: 3 Strana: 0412
Slavomír, a, m., osob. jm. Vz S. N.

300686   Slavomistr Svazek: 10 Strana: 0373
Slavomistr, a, m. = slavný mistr. Msn. Hym. II. 17.

300687   Slavoň Svazek: 3 Strana: 0412
Slavoň, ě, m., osob. jm. Pal., Mus.

300688   Slavonec Svazek: 3 Strana: 0412
Slavonec, nce, m., der Slavonier. Krok.

300689   Slavonice Svazek: 3 Strana: 0412
Slavonice, dle Budějovice, něm. Zlabings, mě. v Dačicku na Mor. PL., S. N.

300690   Slavonie Svazek: 3 Strana: 0412
Slavonie, e, f., království v Rakousku, Slavonien. Vz S. N. — Slavonský, slavonisch. S. země.

300691   Slavonín Svazek: 3 Strana: 0412
Slavonín, a, m., Schnobolin, ves u Olo- mouce. PL.

300692   Slavonosně Svazek: 3 Strana: 0412
Slavonosně, rühmlich. V Čechách se hudba a zpěv náruživě miluje a s. vzdělává. Kmp.

300693   Slavonosný Svazek: 3 Strana: 0413
Slavonosný, Ruhm tragend, rühmlich. Hrdinská mysl našich statečných dědů budiž nám pohnutkou ku s-ným činům. Kmp. Čchs. 130.

300694   Slavoňov Svazek: 3 Strana: 0413
Slavoňov, a, m., Slawoniow, ves u Nov. města n. Met.; něm., Schützendorf, ves u Mo- helnice. PL., Tk. III. 88.

300695   Slavopění Svazek: 3 Strana: 0413
Slavopění, n., der Lobgesang. Sš. L. 30.

300696   Slavopěstec Svazek: 10 Strana: 0373
Slavopěstec, stce, m. Msn. Od. 116.

300697   Slavopla-ný. S Svazek: 10 Strana: 0373
Slavopla-ný. S. Euboea. Msn. Hym. 9.

300698   Slavoples Svazek: 3 Strana: 0413
Slavoples, u, m., das Jubelfest. Šm.

300699   Slavoplodný Svazek: 3 Strana: 0413
Slavoplodný, ruhmschaffend. Šm.

300700   Slavořečný Svazek: 3 Strana: 0413
Slavořečný, ruhmverkündend. Dch.

300701   Slavoskvělý Svazek: 9 Strana: 0296
Slavoskvělý. S. koruna. Mus. 1898. 354.

300702   Slavoslaviti Svazek: 3 Strana: 0413
Slavoslaviti, il, en, ení = slaviti, velebiti, preisen, loben, rühmen — co, koho s kým. Hank. Modl.

300703   Slavoslavný Svazek: 3 Strana: 0413
Slavoslavný, hochfeierlich. Dch.

300704   Slavoslavný Svazek: 10 Strana: 0373
Slavoslavný Zeus. Msn. II. 52.

300705   Slavosloví Svazek: 3 Strana: 0413
Slavosloví, n. = vzorec velebeni vniterné slávy a velikosti bozi, jehož užtváno při sko- nání slavných modliteb, zpěvův a kázání a p. a pak i velebení Boha samo, die Doxo- logie d. i. Formel zur Verherrlichung Gottes, womit feierliche Gebete, Gesänge u. Pre- digten usw. schliessen. Hý. Takovým s-vím je ku př.: Sláva otci i Synu i Duchu sv., jakož byla na počátku, nyní i vždycky. Hý. Opisuje se v s. tom Boha dle všemoci a vše- dobroty. Sš. II. 109. Zavírá celou epištolu překrásným s-vím; S-í větou tou vyjádřené očividně se ku Kristu odnáší; S. či doxolo- gie; A té naděje vylévá se v s.; Želání to svoje doufanlivé ku projádření doufanlivosti a nadějnosti své s-ím pronáší; Podobně Pa- vel a Petr se s-vím své listy skončují. Sš. I. 17., 99., II. 342., 376., 232., Ob. 335. (Hý.).

300706   Slavostánek Svazek: 3 Strana: 0413
Slavostánek, nku, m., das Gloriett. Šm.

300707   Slavostice Svazek: 3 Strana: 0413
Slavostice, Slavhostice, dle Budějovice, Slawostitz, ves u Kopidlna. PL.

300708   Slavostkvoucí Svazek: 3 Strana: 0413
Slavostkvoucí, glorreich. Krok.

300709   Slávostrom Svazek: 10 Strana: 0373
Slávostrom = lípa. Koll.

300710   Slavoš Svazek: 3 Strana: 0413
Slavoš, e, m., osob. jm. Mus.

300711   Slavošov Svazek: 3 Strana: 0413
Slavošov, a, m., něm. Slawoschow, ves u Zbraslavic; něm. Slabisch, ves u Ústí n. L. PL., Tk. III. 659.

300712   Slavošovice Svazek: 3 Strana: 0413
Slavošovice, dle Budějovice, Slawoscho- witz, ves u Klatov; Slaboschowitz, ves u Lišova. PL.

300713   Slavota Svazek: 3 Strana: 0413
Slavota, y, f. = slavnosť, die Feierlich- keit. Ž. wit. Pod. 73. 4.

300714   Slavotěch Svazek: 3 Strana: 0413
Slavotěch, u, m., vlast. jm. Šb. Ltr. I. 29.

300715   Slavotínek Svazek: 3 Strana: 0413
Slavotínek, nka, m., osob. jm. Mor. Šd.

300716   Slavotmil Svazek: 9 Strana: 0296
Slavotmil, a, m. Koll. Bás 100.

300717   Slavověnec Svazek: 3 Strana: 0413
Slavověnec, nce, m., der Ruhmeskranz.

300718   Slavovenec Svazek: 8 Strana: 0367
Slavovenec. Vrch. Rol. XXXIV. 179.

300719   Slavověnec Svazek: 9 Strana: 0296
Slavověnec, n??, m. Slád. Lear. 60.

300720   Slavověstný Svazek: 10 Strana: 0373
Slavověstný háj, Msn. II. 33., čin. Msn. Hym. 72.

300721   Slavovrah Svazek: 3 Strana: 0413
Slavovrah, a, m., der Slavenmörder.

300722   Slavozáře Svazek: 8 Strana: 0367
Slavozáře, e, f. Nár. list. 1896. č. 64. feuill.

300723   Slavozpěv Svazek: 3 Strana: 0413
Slavozpěv, u, m. Mus.

300724   Slavozpěv Svazek: 10 Strana: 0373
Slavozpěv, u, m. Msn. II. 14., Sbor. čes. 204., Vlč. Lit. II. 2. 27.

300725   Slávský Svazek: 3 Strana: 0413
Slávský, lépe: slovanský.

300726   Slávský Svazek: 9 Strana: 0296
Slávský. S. řeč Koll. Bás. 48.

300727   Slavský Svazek: 10 Strana: 0373
Slavský = slovanský. S. mluva. Koll. Sl. dc. II. 139.

300728   Sľaz Svazek: 8 Strana: 0367
Sľaz, u, m. = jizva od rány. Na mor. Slov. Brt. D. II. 489.

300729   Sláze Svazek: 10 Strana: 0373
Sláze, vz Sladce. Tiem s. Št. Ř. 109a.

300730   Slazše Svazek: 10 Strana: 0373
Slazše = sladší. Co by mohlo slazše býti. Št. Ě. 61b.

300731   Slazší Svazek: 10 Strana: 0373
Slazší = sladil Vz Sladký.

300732   Slažany Svazek: 8 Strana: 0367
Slažany, dle Dolany, území v Nitran. Phl'd. XII. 74., 553.

300733   Sldze Svazek: 8 Strana: 0367
Sldze = slze. Trenčan. Phľd. 1895. 252.

300734   Slébit Svazek: 10 Strana: 0373
Slébit = slíbiti. Haná. Šb. D. 47.

300735   Sléci Svazek: 3 Strana: 0413
Sléci, vz Svléci.

300736   Slečénka Svazek: 3 Strana: 0413
Slečénka, y, f. = slečinka. V Mor. na Strážnicku a Ostrožsku. Šd.

300737   Slečina Svazek: 9 Strana: 0296
Slečina, y, f. Panna s. Har. J. 50., 94. Rozená s. z Gumpenberku. Ib. 151.

300738   Slečinkovati Svazek: 3 Strana: 0413
Slečinkovati, Fräulein sagen. — komu. Matkám jemnostil, dcerám slečinkoval. Ehr. 20

300739   Slečiti Svazek: 3 Strana: 0413
Slečiti, il, ení, dívati se, koukati se. — nač. U Hostýna. Zšk., Kd.

300740   Sléčiti Svazek: 10 Strana: 0373
Sléčiti = zléčiti, vyhojiti. Takto jemu (ránu) s. máš. Rkp. lék. Jhr. 228a.

300741   Slečna, slečénka, slečinka Svazek: 3 Strana: 0413
Slečna, slečénka, slečinka, y, f., ze šlechtična, das Fräulein. Příp. -?na. Mkl. B. 154. Milosť s. Us. Slečna Adela, Božena atd. — Slečinka, veš, blecha. Přinesla jsem si domů s-y. Us. v Praze. — S. brezovská = metla. Kos. Ol. I.

300742   Slečna, šlečenka Svazek: 3 Strana: 0907
Slečna, šlečenka, y, f. = šlechtična, panna stavu panského, slečna, das Fräulein. Vz Slečna. Nyní š. = panna všech vyšších stavů.

300743   Slečnin Svazek: 3 Strana: 0413
Slečnin, a, o, des Fräuleins. Us.

300744   Sled Svazek: 3 Strana: 0413
Sled, u, m. = stopa, šlapěje, die Spur, Fährte, der Fusstapfen. MV. Po sledu jíti. V. Ta země pustá, nikde sledu člověčího. St. skl. Po sledu za nepřítelem hnáti. St. skl. S. stíhati. BO. Pes sled zvěři vyslídí. Hlas. Neostane po něm sledu (stopy). Vše to minulo jako lodí, ješto přejde přes vodu, jež i (ani) sledu neostane na ní. Št. V čem jest s. toho, žej' Buoh jeden. Výb. I. 666., Št. — S., sledování, das Folgen. Sledem svým ti soukromí na zrak stavím svědomí. Sš. Bs. 13. — S., die Wortfolge. Či jak řecký s. má. Sš. J. 189. — S., následující člen, vteročlen poměru, der Nachsatz eines Verhältnisses. Nz. — Sledy, v praktické geometrii čáry, die Tracen. Nz.

300745   1. Sleď Svazek: 3 Strana: 0413
1. Sleď, i, f. = sled. Skákal pes přes voves, po zaječí sledi, nejedna panenka za myslivcem hledí. Er. P. 394.

300746   Sled Svazek: 8 Strana: 0367
Sled. V libovolný sled mu cestu volit sama přenechala; V sled (konečně) zdaří se mu při- státi; I musil jasně poznati to v sled (kone- čně). Vrch. Rol. L—VI. 9., XVII.—XXII. 230., XLI. 135. V sled (ku konci) řekl mi. Kolc. 138.

300747   Sleď Svazek: 8 Strana: 0367
Sleď. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 27.

300748   Sled Svazek: 10 Strana: 0373
Sled. V sled jemu šla Athena. Škd. Od. 5.

300749   Sleď Svazek: 10 Strana: 0373
Sleď, ryba. Sr. Ott. XXIII. 355.

300750   2. Sleď, ě, sledík Svazek: 3 Strana: 0413
2. Sleď, ě, sledík, a, m., ryba mořská, clupea, der Häring ; nasoiená slove: slaneček. Snad z pol. śledž, to z rus. seld? a to z dán- ského sild. Gl. 314. O původu vz Mz. 73. S. obecný, e. harengus, Frč. 290., sardinský, c. sardinea. Vz S. N. — S. říční, ryba, der Breitling, die Spratte, Sprote. Jg. S. kielský. — Sardela, engraulis. — Lososnice. Vz Schd. II. 496., S. N.

300751   Sleda Svazek: 10 Strana: 0373
Sleda, y, f., sequentia. Rozk. R. 97. Sr. Sled.

300752   Sledař Svazek: 3 Strana: 0413
Sledař, e, m., stihatel, popudič, kdo komu v sledy jde, der Nachspürer, Verfolger. Lex. vet.

300753   Sleďař Svazek: 3 Strana: 0413
Sleďař, e, m., der Häringshändler. L.

300754   Slédati Svazek: 3 Strana: 0413
Slédati, vz Sléditi.

300755   Sledek Svazek: 3 Strana: 0413
Sledek, dku, m., die Folge. Šm. Vz Ná- sledek.

300756   Sledek Svazek: 10 Strana: 0373
Sledek, dku, m. = posledek. Litom. 52.

300757   Sledič, sleditel Svazek: 3 Strana: 0413
Sledič, sleditel, e, m., der Nachspürer. Jg-

300758   Sledička Svazek: 3 Strana: 0413
Sledička, y, f., die Nachspürerin. Jg.

300759   Sledík Svazek: 3 Strana: 0413
Sledík, a, m. = sleď, der Häring. Šm.

300760   Sledilovec Svazek: 3 Strana: 0413
Sledilovec, vce, m., der Häringsfänger. Šm.

300761   Sledilovecký Svazek: 3 Strana: 0413
Sledilovecký, Häringsfang-. S. společ- nost'. Balbi. Zem.

300762   Sledilovectví Svazek: 3 Strana: 0413
Sledilovectví, n., der Häringsfang, die Häringsfischerei. Jg.

300763   Sledina Svazek: 3 Strana: 0413
Sledina, y, f., družina, das Gefolge. Víd. list.

300764   Sleditel Svazek: 3 Strana: 0413
Sleditel, e, m. = sledič.

300765   Sleditelka Svazek: 3 Strana: 0413
Sleditelka, y, f. = sledička. L.

300766   Sléditi Svazek: 3 Strana: 0413
Sléditi, zastr., vz Slíditi.

300767   Slediti koho Svazek: 10 Strana: 0373
Slediti koho následovati. Msn. Od. 68.

300768   Sledna Svazek: 3 Strana: 0413
Sledna, y, f., sequentia (o svátcích), zastr. Rozk. Vz Přísledek, Sekvence.

300769   Sledně Svazek: 9 Strana: 0296
Sledně = posledně. S. narozený. Žeran. 144.

300770   Slední Svazek: 7 Strana: 0702
Slední = poslední. Dk. Za stěnou do- zněl kročejů zvuk s. Čch. Dg. 700.

300771   Slední Svazek: 8 Strana: 0367
Slední = poslední. S. zvuk. Vrch. Lingg. 100. Mysle na s. sen. Váňa. 60.

300772   Slední, -ný Svazek: 7 Strana: 1383
Slední, -ný. Vrch. F. I. 38. a j, Hdk. Hoř. 78.

300773   Sledník Svazek: 7 Strana: 0702
Sledník = pes. 1380. Mus. 1885. 565. Aby mu s-ka vrátil. Arch. VIII. 137. Pro- sím tebe o s-ka. Arch. IX. 214. — S. = špehéř. Výb. II. 987.

300774   Sledník Svazek: 8 Strana: 0367
Sledník = špehéř. Duchovní s. Cbč. S. 187.

300775   Sledník, slídní Svazek: 3 Strana: 0413
Sledník, slídník, a, m., pes slídící, der Spürhund. St. skl. — S., der Späher, Ver- folger. Gl. 314. Bydliti budú sani s blázno- vými sledníky (dracones cum faunis sica- riis). Jer. 50. 39., BO. Pochlební kněžie jsú s-ci ďáblovi. Hus I. 376. — S.,u, m., Ižič- ník sledný, der Verfolgbohrer. Šp.

300776   Sledný Svazek: 8 Strana: 0367
Sledný. S. pes, Spürhund, m. Chč. S. 233.

300777   Slédný, slídný Svazek: 3 Strana: 0413
Slédný, slídný, po sledu jdoucí, Spür-. S. pes. Pulk. S. kolo, vz Pastorek.

300778   Sledomam Svazek: 7 Strana: 0702
Sledomam, u, m., stav psychol., Ver- folgungswahn, m., Rgl., Brt.

300779   Sledopis Svazek: 3 Strana: 0413
Sledopis, u, m., ichnográphia, der Grund- riss. Jg.

300780   Sledopis Svazek: 8 Strana: 0367
Sledopis. Bibl. Dob. Dur. 28G.

300781   Sledosloký Svazek: 7 Strana: 0702
Sledosloký. S. soustava. Dk. Poet. 318.

300782   Sledov Svazek: 3 Strana: 0413
Sledov, u, m., secra, zastr. Rozk.

300783   Sledovaní Svazek: 3 Strana: 0413
Sledovaní, n., das Folgen, Nachgehen.

300784   Sledovatel Svazek: 7 Strana: 0702
Sledovatel, e, m. SP. II. 249.

300785   Sledovati Svazek: 3 Strana: 0413
Sledovati, vz Slíditi.

300786   Sledovice Svazek: 3 Strana: 0413
Sledovice, dle Budějovice, Sledowitz, ves u Votic. PL.

300787   Sleďovitý Svazek: 3 Strana: 0413
Sleďovitý. S. ryby, clupeacei.

300788   Sleďovitý. S Svazek: 10 Strana: 0373
Sleďovitý. S. ryby, clupeidae. Vz Ott. XXIII. 336.

300789   Sledovník Svazek: 3 Strana: 0413
Sledovník, a, m., der Anhänger, hm.

300790   Sledozpěv Svazek: 7 Strana: 0702
Sledozpěv, u, m. = sekvence. Hrudička Litur. 65., Hnoj.

300791   Sledstvo Svazek: 3 Strana: 0413
Sledstvo, a, n. = družina, das Gefolge. Víd. list, 1816.

300792   Slefka Svazek: 10 Strana: 0373
Slefka == zlehka. Haná. Hoch. 96.

300793   Sleha Svazek: 3 Strana: 0413
Sleha, y, m., osob. jm. Šd.

300794   Slehati Svazek: 3 Strana: 0414
Slehati, vz Slehnouti.

300795   Slehka Svazek: 3 Strana: 0414
Slehka, zastar. = lehko, lehce, snadno, skoro. Troj. Ale toho s. nedočakáš, až duši neb Kristovi neb ďáblu dáš; Velmě hřeší a s. smrtelně; Jistě zdá mi se, že by toho nedovedl s., dokud jsi živ. Hus I. 269., 337., III. 251. — Hus II. 414., 216., I. 313.

300796   Slehky Svazek: 7 Strana: 1383
Slehky = slehka. 1457. Hrš. Nách.

300797   Slehlosť Svazek: 3 Strana: 0414
Slehlosť, i. f., die Festigkeit, Dichtheit durch Abliegen. S. sněhu.

300798   Slehlý Svazek: 3 Strana: 0414
Slehlý, durchs Liegen zusammengedrückt. S. sníh. Us.

300799   Slehnouti Svazek: 3 Strana: 0414
Slehnouti, hni, hna (ouc), hnul a hl, utí; sléhati, slíhati; sležeti, 3. pl. -ží, slež, že (íc), el, en, ení. — S. = polehnouti, sich niederlegen; dolů odněkud lehnouti, sich Herunterlegen; poroditi, do kouta přijíti, niederkommen, ín die Wochen kommen, kindein ; ztěhotniti, beschlafen; se = spolu slehnouti, směstnati, sich zusammenlegen, Raum haben; ssaditi se, tratiti se, ubývati, sieh senken. Jg. — abs. Slehl (lehl). Již týden, co slehla (porodila). Ros. — odkud kam: s postele na zem. Ros. — kým: synem, dvojčaty s. (je poroditi). Plác. — komu kdy. Žena mu včera, před týdnem, po posvícení atd. slehla. Us. — koho: ženu slehati (ztěhotniti). V. — k čemu: ku po- rodu s. Lk. — se. Hráz se slehla; slehl se dům. sníh (ssadil se). Us., Vys. — se kde, po kom. V jednom loži se slehli. Us. Co by se po něm voda slehla (nic o něm ne- slyšeti, kam se pojednou děl). Prov. Zmizel, jak by zem po r.ěm slehla. Kšá., Kf., Km. Po těch slovech zmizela, jakoby se byla země pod ní slehla. Us. Kd., Šd. Víno na dně se slehlo (ssadilo). Jád. Na kom se to slehlo (na koho se to svezlo)? U Chocerad. Vk. — se jak. Pořád že tolik a tolik tisíc, až naposledy slehlo se na třech (byly jen tři). U Chocerad. Vk. — se s kým: se že- nou (spáti s ní). Troj. — Gen. — se s kým kam. Mudrochův se obor za ní sbíhá a s ní spolu do mohyly slíhá. Sš. Bs. 202.

300800   Slehnouti Svazek: 8 Strana: 0367
Slehnouti. Nepovím nic, jakoby se země nad tím slehla. Šml. VII. 31.

300801   Slehnouti se na čem Svazek: 7 Strana: 0702
Slehnouti se na čem. Pořád že tolik a tolik tisíc, až naposledy slehlo se na třech (že jen tři). U Chocerad. Vk. Snad ani tak na tom by se slehlo (by přestalo), jakož kto mnie. Krnd. 203.

300802   Slehnutí Svazek: 3 Strana: 0414
Slehnutí, n., das Sichzusammenlegen; die Niederkunft. Žena na s. (na rozboření). D. S. ženy. Krab.

300803   Slehnutý Svazek: 9 Strana: 0296
Slehnutý = slehlý. S. zem. Mtc. 1900. 339.

300804   Slech Svazek: 3 Strana: 0414
Slech, u, m., sluch, slyšení, das Gehör. Tehdáž ani slechu neb pověsti o tom ne- bylo. Novotný. Slechu přáti, dáti někomu, die Audienz. Šm. Ani slechy dechy po něm (= zmizel). Us. Ani chýru ani slechu o něm. Mor. Šd. Nění po nim slechu dechu. U Opav. Klš. Ani dechu ani slechu o něm. Vz Zmi- zení. Č.

300805   Slech Svazek: 7 Strana: 0702
Slech = zpráva. S. mne došel. Laš. Brt. D. 266.

300806   Slech Svazek: 8 Strana: 0367
Slech a slych. Gb. H. ml. I. 284. — S. = výslech. XVIII. stol. NZ. III. 523. — S. = záušnice. Vck. Val. I. 36.

300807   Slechky Svazek: 7 Strana: 0702
Slechky = sotva? Tiť mají malé dědiny, s. jen 18 lánů. Arch. X. 5.

300808   Slechnout koho Svazek: 10 Strana: 0373
Slechnout koho = poslechnouti. Msn. II. 5.

300809   Slechy Svazek: 3 Strana: 0414
Slechy, vz Sluchy. Zajíc natahuje s-chy. Vru. — Slechy — spánky, die Schläfen. Uhodil ho do slechu. Mor. Šd. — Slechy = klepy, tlachy, das Geklatsch. Slá. Po vsi roznesly se slechy (= bylo slyšeti). U Jičína.

300810   Slechy Svazek: 7 Strana: 0702
Slechy = tlachy. S. o tom šly. Kká. Td. 251.

300811   Slej Svazek: 3 Strana: 0414
Slej, e, f. = slůj, die Steinschichte. Jg.

300812   Slejboř Svazek: 3 Strana: 0414
Slejboř, e, m., něm. Sleiboř, ves u Telče.

300813   Slejemka Svazek: 3 Strana: 0414
Slejemka, y, f., angiopteris, das Palmen- farn. Rostl. 1778.

300814   Sleji Svazek: 3 Strana: 0414
Sleji, vz Slíti.

300815   Slejšek Svazek: 3 Strana: 0414
Slejšek, vz Slíž.

300816   Slejškový. S Svazek: 10 Strana: 0373
Slejškový. S. krajky. Vz Krajka.

300817   Slejšky Svazek: 10 Strana: 0373
Slejšky = knedlíky. šišky husám. Litom. 71.

300818   Slejváček Svazek: 9 Strana: 0296
Slejváček, sléváček, čku, m. = hrnec na slévání kávy. Hoř. 94.

300819   Slejvák Svazek: 7 Strana: 0702
Slejvák, u, m. = hrnec na slévání. ČT. Tkč.

300820   Slejvavka Svazek: 3 Strana: 0414
Slejvavka, y, f. == půda, která prudkým deštěm se sleje. U Kr. městce. Psčk.

300821   Slejvek Svazek: 7 Strana: 0702
Slejvek, vz Slivek.

300822   Slek Svazek: 3 Strana: 0910
Slek,u,m., lépe: šlak kolej, das Gleis, Geleise. Us.

300823   Slékati Svazek: 3 Strana: 0414
Slékati, vz Svlékati.

300824   Slémě Svazek: 3 Strana: 0414
Slémě, gt. slemene, slemeno, a, n., trám příční v stavení, hambálek (Mřk.); zvl. trám nejvyšší ve střeše a sám vrch střechy, der Balken, Querbalken, Grathsparren, die Firste, der Firstsparren. Us. Jg., MV. Vlezl až na slemeno. Us. A vznět skytej k spalbě pyš- ných slemen. Sš. Snt. 23. — V hornictví s. = strop štoly, dolového díla, die Firste. Am., Vys. Vz KP. III. 72. S. hory, der Berg- rücken. Vký. — S. zobáku. Nz.

300825   Slémě Svazek: 7 Strana: 0702
Slémě, tignum. Bhm. — Šf. III. 548., 525., Mkl. Etym. 290. Nápis nalezen jest na slemeni (epistelium) malého chrámu. Koll. St. 726.

300826   Slémě Svazek: 8 Strana: 0367
Slémě, strsl. sl?mę; o pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 28. — S. = silný trám upevněný napříč v úhlech krovů nad hambalky na pod- poru kalenice. Brt. D, II. 433.

300827   Slemeň Svazek: 7 Strana: 0702
Slemeň, ě, m. = vrchní práh nade dveřmi, slémě. Slov. El. Pr. II. 7., Pokr. Pot. II. 259.

300828   Slemeník Svazek: 7 Strana: 0702
Slemeník, u, m., v horn., Firstenkappe, f. Hř.

300829   Slemenný Svazek: 7 Strana: 0702
Slemenný, First-. S. klenba. NA. IV. 137.

300830   Slemeno Svazek: 3 Strana: 0414
Slemeno, a, n., ves a) u Nové Paky, b) u Rychnova. PL. — S., vz Slémě.

300831   Slemenský Svazek: 9 Strana: 0296
Slemenský. S. louky u Podhradí. Sbor. slov. III. 6.

300832   Slemenský. S Svazek: 10 Strana: 0373
Slemenský. S. krajky. Vz Krajka.

300833   Slenčeť Svazek: 10 Strana: 0373
Slenčeť = nevolně čekati. Spiš. Sbor. slov. IX 50.

300834   Sleniti se Svazek: 3 Strana: 0414
Sleniti se = svléknouti se jako had, sich abhäuten. Slov. Hdk. C. 292.

300835   Slenka Svazek: 7 Strana: 1383
Slenka, y, f, bonosa, zastr. Pršp. 11. 45.

300836   Sľénovica Svazek: 7 Strana: 1383
Sľénovica, e, f. = země jílová. Dol. Brtch.

300837   Slenza Svazek: 10 Strana: 0373
Slenza (Sleza), staré jméno hory v Opav- sku. Slám. Put. 564.

300838   1. Slep Svazek: 3 Strana: 0414
1. Slep, u, m. S. kuří = slepičí mhla, die Nachtblindheit, U Opav. Klš.; bylina. Tys.

300839   2. Slep Svazek: 3 Strana: 0414
2. Slep, vz Slepý.

300840   Slepacie Svazek: 9 Strana: 0296
Slepacie mäso = slepičí. Sbor. slov. ?I. 5. Vz Slepačí.

300841   Slepačí Svazek: 7 Strana: 0702
Slepačí = slepičí. Slov. Ev. šk. II. 208., Bern.

300842   Slepačí Svazek: 10 Strana: 0373
Slepačí svátek (keď pro dážď v poli pracovať sa nemôže). Slov. Phľd. XXIII. 309.

300843   Slepačiti Svazek: 3 Strana: 0414
Slepačiti, halb schlummern. Dch.

300844   Slepačky Svazek: 7 Strana: 0702
Slepačky = slepě. S. to najdu. Mor. Šd.

300845   Slepačky Svazek: 9 Strana: 0296
Slepačky. Trafí i po s. (slepě). Zát. Př. 22a.

300846   Slepák Svazek: 3 Strana: 0414
Slepák, a, m., slepý, der Blinde. — S., kdo slepačí (dřímá). Us. — S., kdo ku př. poštou n. dostavníkem atd. jeda nezaplatil v úřadě řádně, nýbrž toliko kočímu za svezení zpro- pitné platí, der blinde Passagier. — S.,a, m. S-ci hadi, mají oči malé pod koží. Žijí v zemi jako žížaly. S. nažloutlý, typhlops flavescens, s. žížalový, t. lumbricalis. Frč. 328. — S., slepec, mus typhlus, die Blind- maus. Ja. — S., u, m. Choroš slepák, poly- porus tuberaster. Rostl. 1908. — S., druh máku, jenž pod korunkou dírek nemá. U Chocerad. Vk.

300847   Slepák Svazek: 7 Strana: 0702
Slepák had. Cf. Brm. III. 303. — S. = hmys včele podobný. U Kr. Hrad. Kšť. — S. = lejno (žertem). Vyšlápnouti s-kovi oči
(šlápnouti do lejna). U Kr. Hrad. Kšť. — S. = závitník k vrtání otvorů, které nejdou skrz, jsou slepé, Grundbohrer. m. Vz Pře- dák, Zadák, Včř. Z. 52.

300848   Slepák Svazek: 9 Strana: 0296
Slepák, a, m., slepota = ničemná osoba. Jičín. Kub. L. f. 1900. 363.

300849   Slepáň Svazek: 3 Strana: 0414
Slepáň, slepoň, ě, m., der Verblendete. Nitra Vl. 172. — S. = slepý, der Blinde. Slov. Bern. — S. = slepýš. Bern.

300850   Slepaňa Svazek: 7 Strana: 0702
Slepaňa, ě, f., die Blinde, nadávka. Ty s-ňa! Slov. Šd.

300851   Slepánek Svazek: 10 Strana: 0373
Slepánek V., red. Tob. 217.

300852   Slepaní Svazek: 7 Strana: 0702
Slepaní, n., calcaueus, zastr. Bhm.

300853   Slepant Svazek: 3 Strana: 0414
Slepant, a, m. = slepý, nadávka. Us.

300854   Slepárna Svazek: 7 Strana: 0702
Slepárna, y, f., Blindenanstalt, f. Šd.

300855   Slepař Svazek: 3 Strana: 0414
Slepař, e, m. = slepant. Rk.

300856   Slépati Svazek: 10 Strana: 0373
Slépati = slípati, slátati, sklížeti. Sr. Sle- piti.

300857   Slepavý Svazek: 7 Strana: 1383
Slepavý = slepý (neobyč.). S. svéláska. Vz List. fil. 1893. 331.

300858   Slepce Svazek: 3 Strana: 0414
Slepce, od sleptati; slepci, ceš, ce. Oheň slepce = shlodá, strávi. Výb. I. Vz Sleptati.

300859   Sľepcovati se s čím Svazek: 10 Strana: 0663
Sľepcovati se s čím = po nocích do slepoty šiti. Brt. Sl.

300860   Slepcovitý Svazek: 7 Strana: 0702
Slepcovitý. Čeleď s-tých, cunicularia. Brm.

300861   Slepčeti Svazek: 3 Strana: 0414
Slepčeti, el, ení, Us., slepčiti, il, ení = jako slepý státi něčeho očekávaje, zevlovati, harren. Ros. — na koho. Us. u Turn.

300862   Sľépčí Svazek: 10 Strana: 0663
Sľépčí = slepičí. Brt. Sl.

300863   Slepě Svazek: 3 Strana: 0414
Slepě, blindlings. S. tam může trefiti (se zavřenýma očima). Us. — S., bez rozvážení, bez rozumu, ohne Uiberlegung. Us. S. zuřiti. Dch.

300864   Slepec Svazek: 3 Strana: 0414
Slepec, pce, m., vok. -če. Strsl. sl?p?c?, homo coecus, příp. -?e?b. Mkl. B. 308. — S. = slepý, der Blinde. Prosící s. Hus II. 85. Lépe mhouralovi nežli slepcovi. Prov. Lb. — Slepci, národní pěvci v zemích slo- vanských; podnes jsou v Malorusku (ban- duristi, kobzaři) a u Srbů (guslaři). Vz S. N. — S., rozumu neužívající, nepovážlivý, blind am Verstande, der Verblendete. Kteréž ti slepci Farizeové za slepé mají. Br. O slepí slepci! nechtějí věděti, že tak učiniti jest pravdu od sebe odstrčiti; A druzí slepci řkú: že neškodí, ale dobré jest s jedniem zlým mnoho dobrých lidí zahubiti; Jisté mnoho jest nynie pohřiechu těch slepcóv. Hus I. 189., II. 59., 274. — S., die Blind- maus. S. slovanský, spalax typhlus, krtomyš. Vz Frč. 388., S. N., Krok.

300865   Slepec Svazek: 7 Strana: 0702
Slepec = nepovážlivý. Pozoruj, kde ostrá věc, nebudeš bídný s. Sb. uč. — S. = ko- hout, Sdl. Hr. III. 206. — S., Blindmaus. Vz Brm. I. 415., 418.

300866   Slepec Svazek: 8 Strana: 0367
Slepec. S-ci, georhychidae, hlodavci. Vz Ott. X. 42. — S., clupea harengus, ryba. Slez. Brt. D. II. 497.

300867   Slepec Svazek: 10 Strana: 0373
Slepec, pce, m. Sr. Ott. XXIII. 357.

300868   Slepecky, slepačky Svazek: 3 Strana: 0414
Slepecky, slepačky = slepe, blind. Res.

300869   Slepejšek Svazek: 10 Strana: 0373
Slepejšek, ška, m., zdrobn. slepec. Tbz. V. 6. 422.

300870   Slepek Svazek: 3 Strana: 0414
Slepek, pku, m., něco slepeného, etwas Zu- sammengeklebtes, bossirtes Werk; voskový s., voskotvarné dílo, voskotvar. Nz. Mus. — S., místo na bochníku, kde v peci s jiným byl slepen. Us. Jg. Vz Slípek. — S., pka, rn., osob. jm. Šd.

300871   Slepencovitý Svazek: 3 Strana: 0414
Slepencovitý. S. sloh, konglomeratartige Struktur. Dch.

300872   Slepencovitý Svazek: 9 Strana: 0296
Slepencovitý kus = setmelený z oblázkův a úlomků křemenných a břidličných. Mtc. 1899. 50.

300873   Slepenec Svazek: 3 Strana: 0415
Slepenec, nce, m., hornina, ve které oblé úlomky rozličných hornin (oblázky, valouny) slepeny jsou tmelem vápenitým n. křeme- nitým (maltou), Breccie, (Nz), das Konglo- merat. Krč. 49. S. drobový, alpský, kostěný. Bř. Slepenec modrý v Kalifornii, permský (jesep), kamenouhelný, pemzový, ostro- hranný (Breccie), křemitý, třemošenský, upohlavský, silurský. Vz Krč. 49., 121., 184., 265., 388., 807., 850., S. N. Nánosy různorodých slepenců. Vz Krč. 265. Nejsou-li úlomky oblé, nýbrž hranaté a obyčejně téhož původu jako tmel slepence, zove slepenec: kamení úlomkové. Vz Hornina, Bř. N. 246., Schd. II. 74, 134.

300874   Slepenec Svazek: 7 Strana: 0702
Slepenec. Cf. Chdt. 20., 24., 52, Stč. Zem 708. — S. pylový. Hg. 59.

300875   Slepenec Svazek: 10 Strana: 0373
Slepenec, nce, m., hornina. Sr. Ott. XXIII 359.

300876   1. Slepení Svazek: 3 Strana: 0415
1. Slepení, n., das Blenden.

300877   2. Slepení Svazek: 3 Strana: 0415
2. Slepení, n., das Zusammenleimen, die Verklebung. — S., něco slepeného. Vz Sle- penina. 1487.

300878   Slepení Svazek: 10 Strana: 0373
Slepení, n. Hospodin poznal s. naše. fig- mentum nostrum. Ž. kap. č. 102. 14. S., fig- mentum. Pror. ol. 25b. 2. Isa. 29. 16. Ž. wit.: složenie, Ž. gloss. a pod., klem.: myšlení (Mš. ).

300879   Slepenina Svazek: 8 Strana: 0367
Slepenina. Opustíc s-ny sektářské přidrž se víry katolické. 1533. Wtr. Živ. c. I. 95.

300880   Slepenina Svazek: 10 Strana: 0373
Slepenina, y, f. = slepená, bídná chatrč. Jlnk. Jas. I. 14.

300881   Slepenosť Svazek: 7 Strana: 0702
Slepenosť, i. f., stuprum, zastr. Rozk.

300882   Slepený Svazek: 3 Strana: 0415
Slepený; slepen, a, o, zusammengeleimt, -geklebt. Jest jako s-ný (na lékách živ). Na Policku. Kšá. — z čeho: nádoby z hlíny slepené. Aqu. — S , geblendet. Us.

300883   Slepéř Svazek: 7 Strana: 0702
Slepéř, e, m. = slepýš. Zap. Mor. Brt.

300884   Slepeuka Svazek: 3 Strana: 0415
Slepeuka, y, f., slepený papír, z něhož krabice atd. dělají, der Pappendeckel, die Pappe. Us. Ze s-ky něco dělati. Us.

300885   Slepí Svazek: 7 Strana: 0702
Slepí = slepičí. S. peří.

300886   Slepiačky Svazek: 10 Strana: 0373
Slepiačky = slepě. Našel tie peniaze aj po s. Slov. Čas. mus. V. 40.

300887   Slepicárna Svazek: 7 Strana: 1383
Slepicárna, y, f. = kurník. Sá. Kř. u pot. 60.

300888   Slepice Svazek: 3 Strana: 0415
Slepice, e, f., na Mor. slépka, slípka; sle- pička = puta, kuřice, kura. S., gt.pl. slepic (ne: slepicí, vz -ice), dativ -cím atd. dle: Růže. Vz Skloňování. S. od slepý, od mhou- rání očima jako slepý činívá, die Henne ; příp. -ice. Mkl. B. 305. — S., kohout (kokot, kokeš), kuře, kuřátko. Us. S. kvočná (kvočna), křečná (která na vejcích sedí), vlaská ve- liká, indiánská (krůta), V., nosná, kulatá, Ja., chocholatá, rousnatá, bezrousá, ocasatá, kusá (kuska, kusačka, kulačka); cizozemské: činky n. kytajky, malajky, chytagonky, ban- tamky, souneratky, javanky, kusačky cey- lonské, hedvábnice, mouřenínky, španělky, polky, holandky, kudrnačky, lemanky, dor- kinky, bažantky, turecké, kochynky atd., po- pelka, popeluška. Šp. S. činžovní, das Zins- huhn, gruntová, das Feldhuhn (für Benützung der emphyt. Felder), hájová, für Benützung des Waldes, lesní, für Benützung des Wal- des zum Sammeln der Streue u. der Schwein- mast (kdožkoli honí svině do lesuov, z každé svině po slepici a měřici ovsa, Tov. 4. z r. 1503.), louční, das Wiesenhuhn f. Benützung der Wiesen, odmrtní, f. Befreiung vom Heim- falle, schozní, für das Sammeln des Klaub- holzes, úroční, das Zinshuhn, platová, das Steuerhuhn, soudní, das Gerichtshuhn. Gl. 314. Domácí kohout při slepicích. V. S-cím zobu nasypati. Reš. S. snesla vejce, kdáká, krákorá, kdáče, kvoče, skřečí, kvoká, chce seděti. Us. {Jg-)- S. kdáká (když vejce snesla), kvoká (když na vejcích seděti chce n. ku- řata vodí), krákorá (když hladová po dvoře chodí). Jg. S. se stará (když kdákajíc hledá na skořápku). Sš. Na s-ce se volá: puť puť! pi pi! D. S-čka svých kuřátek před luňákem chrání, brání. Št. S. chodí spat n. na řad. S. sedíc na hřadě kdáče. Us. S-ci ohledati (má-li vejce). Us. Šd. Dva kohóti mlátijó, slepica nim věje, kapón chodí po patře, z ticha se nim směje. Sš. P. 696. Zavolej s-ky, nahaž jim pšeničky; Jedno (vajco) bílý, dvě čer- vený, šak s-ka snese hiný (jiné) pod posteló v kótko na březovým prótko; Pár vajíček vod slepiček, žičko (lžičku) másla vod kra- viček. Sš. P. 162., 734., 759. Súsedové koně majú zlaté oje, súsedové slépky majú zlaté pérky (= cizí věc vždy lepší). Sš. P. 390. S. snesši vejce volá na hospodyni: Kodo koko vdák, snesla jsem vajíčko za paták (snesla jsem vajíčko, vzal mi ho voják. V Čechách. Na mor. Drahansku : Kodkod kodkodák, snesla jsem vajíčko, vzal vně ho žebrák. Hý.). Na mor. Zlínsku. Brt. K mu- zice jsi dívka, krávu ti zvalí slípka; Měl sedlaček jedno sljepku, nanesla mu vajec čepku; Spadla slípečka s hůry polámala si nohy, polámala si všecka, bude z ní pečé- nečka. Sš. P. 533., 622., 651. Kokrhá-li slípka, přivoláva neštěstí. Sk. Zpívá-li s. (kura), to znamená neštěstí. Mor. Nažerou-li se s-ce únorové trávy, ten rok málo ponesou. Hrš. S. vejce zanáší. S-ím, aby nezanášely, dává se do slepičího hnízda (kukaně) podkladek (výdymek, foukanec). Vz Slepičí a více v S. N. Běda té s-ci, na kteréž se jestřáb učí (o nových, mladých lékařích). Kuře chce moudřejší býti nežli s. V. Když kuře učí slepici, tuť mistrují učedlníci. Lora. Nešťastný taký dům bývá, kde kohout mlčí a s. zpívá. Koll. Tam kohout kdáká a s. kokrhá (kde žena vládne). Kuře učí s-ci (hrabať). Chodí, jakoby mu s-ce chléb (hrách) byly sežraly. Prov. Jg. Chodí jako zmoklá s. (jako mo- krá káně. Vz Smutek); I slepá s. někdy na zrnko trefí (zrnko najde. Vz Hloupý); Ani s. darmo nehrabe; Všecko prokdáče, co s. vejce (vytlachá; vz Tajemství); Přišlo mu jak slepé s-ci zrno (Vz Štěstí); I černá s. bílá vejce nese. C. S-ce na lichu, husi na sudu nasazuj. Pk. S-ce sezobaly pšenice. Vz Utrápený a Cf. Choditi. S. nenese všech vajec najednou, nýbrž po jednom. Umřela ta slepička, co nesla zlatá vajíčka. Vrů. La- čen co mlynářová s. (= syt). Červinka. Staví se (chodí), co zmoklá s. (co zmrzlá košile). Horný. Jest tajný jako s. na vejcích; Kočka, myší nenechá, liška slepic a vlk ovcí. Jg. S-ce ku plemenu neber od mlynáře a svině od pekaře; S-čka po zrnéčku klove a tím syta žive; Spatná s., špatné vejce. Vz Zlý. Lb., Šp. Která slípka mnoho kdáká (kdáče), málo vajec nese. Č. Chování s-ic; posada na s-ce. Šp. Vz Pták. — Slepička vodní n. slípka, fuligo fusca, das braune Wasserhuhn, Tauch-, Rohrhuhn. D. — S s kuřaty, ple- jady, kupa hvězd drobných (dle starých 7 hvězd) v souhvězdí Býka, plejades, die Gluck- henne, das Siebengestirn. Východ kuřátek byl začátkem léta (v květnu) a plavby moř- ské, západ jejich začátkem zimy a koncem plavby mořské. Dle bájesloví bylo to 7 dcer Atlantových a Pleioniných, od Dia mezi hvězdy daných. — S., český tanec. Dch.

300889   Slepice Svazek: 7 Strana: 0702
Slepice. Cf. Src. 83.—84. Na Mor. také kúka. Brt. Jména slepic na Mor.: drdolaňa (dodolena, drdolusa, s drdolem na hlavě), chocholaňa či chocholuša, muňkaňa (s muň- kami, lalošky pod krkem), vukluša (s vu- klemi u očí), níčkula (s věnečkem chmýří okolo krku), růžička (s malým hřebínkem, kulatým jako růže), kulka (kulena, bez ocasu), střaplena (která má peří do vrchu), komolá (s malým hřebínkem bez drdolu), kropkaňa (kropěna, kropkuša, černá s bí- lými kropkami), jařabaňa (jařabá jako ko- roptev), popeluša (barvy popelavé, popelka), morkuša (morkovaná, barvy jako morka), perlička (jařabatá), konopastá (jako konopě), ťukota (která ráda krákorá), skoruša (skoro nese), papučář (s opeřenýma nohama). Km. 1885. 104. Lichotná jména slepic: čipka, čipulka, kurenka, kuřička, putěnka, tipula, tutěnka, tuťka. Mor. Brt. S. u Římanů. Vz Vlšk. 208. S. kokovdaká, kodkodáká, pud- pudáká (má-li snésti vejce), kráká, krká, krákoře, krčí (když se stará), kvoče (kvočna), skřeká (zlostí). Us. Tč. Jak na Mor. s-ce volají? Vz Poť, put, puť, tutú, tuťa, puď, tip, cip, čip. Brt. Jak se tam odhánějí? Vz Kš, heš, isoha, kšo, vš. Brt. Chodí se sle- picemi spat a se s-cemi vstává (o pořád- ném hospodáři). Us. Tkč. Černá s. přináší zloděje, červená oheň, bílá smrť. Val. Vck. Není slýcháno, aby slepice lišky hubily. Bart. 164. Kokrhá-li s. jako kohout na osamě- lém místě, buďto prý někdo zemře nebo se nějaká nehoda dobytku přihodí. U Kr. Hrad. Kšť. Chodí-li kury daleko od domu nebo chodí-li pozdě na hřadu, bude draho. Val. Vck. Co činiti, aby s. při stavení zůstaly? Vz Mus. 1854. 542. Aby s. hodně vajec nesly, dávají jim semenec. Us. Cf. Zbrt. 259. Černá s. k čarům. Vz Zbrt. 99. Kdyby slepice mlčela, nikdo by nevěděl, že vejce snesla. Exc. Špatně s. poradí se s liškou. Lpř. S. kdáčíc zrna v ústech nezdrží. Bž. exc. Jsou-li na štědrý den hvězdičky, dají moc vajíček slepičky. Zlínsky. Brt. Kdy má s. nejmíň peří? Na pekáči. Brt. Kohou- tek a slepička (pohádka). Vz Brt. Dt. 20. nn. Slepičí řeč. 1. Kokokovdák, snesla sem vajíčko, vzal mně ho žák! 2. Gda, gda, gda gdak, snesla sem vajco za patak, hospo- dyni na kořeni, hospodařu na tabach! 3. Koko, koko vdák, nesu vajco do Slovák, jedno prodám, druhé zím, kohútovi nepo- vím ! 4. Slepička se popelí, vajíčko se ko- toulí, koko dák, koko dák, snesla jsem jich padesát v kopřivách, pobral mi je kmotr žák, žák, žák, žák! Brt. Dt. 59. Cf. také ib. 44. Kokoko, kokoko kdák, kam mám to vajíčko dát? — Kokoko, kokoko, kokoko kdák snesla jsem vajíčko, vzal je voják! — Jednotky, desítky, sta, tisíce! Jednotky, desítky, sta, tisíce! — Tototo's, tototo's ho- spodář? tototototo's hospodář? — Kokou- dák, kokoudák! snesla jsem jich padesát na kopečku v kopřivách, pobral mi je žák! žák! žák! Er. P. 25. — Hádanky. 1. Chodí panna po městě, má sukniček se dvě stě. 2. Ide panna z města, má sukniček dvě sta, když větr fúkne, všecky jí rozfúkne. 3. Naše panna čistá, má sukniček tři sta, a když vyjde na kopeček, řiťka se jí blýská (sle- pice). — 4. Ide dudek, nese sudek, a v tom sudku dvojí trunek (slepice — vejce). Brt. Dt. 148., 159. Cf. Mách. 214.

300890   Slepice Svazek: 7 Strana: 1383
Slepice Pověry o s-cích vz NZ. I. 230., 333., Mtc XVI. 87. Chodí-li s. časně na hřadu, bude lacino. Mtc. 1892. 195.

300891   Slepice Svazek: 8 Strana: 0367
Slepice. Rodiče shánějí pro děti jako s. pro kuřata. Žďársko. Nár. list. 1894. č. 149. odp. feuill. Ta s. dobrá jest, která všecky i cizí kuřátka přijímá a neštípe (o dobrém člověku). Bl. Gr. 305. A dyby sľépka zlaté vajce znésla, dyž ho vypije, čechmanta po ní. Mor. NZ. V. 543.

300892   Slepice Svazek: 9 Strana: 0296
Slepice. Vz Ott. XV. 386. S. se před deštěm popelí. Čes. 1. IX. 253. S. byla r. 1677. za sedm kr. Fisch. Hosp 348. Prchají-li s. v říjnu od ocasu, bude dlouho teplo, pakli od hlavy, zima. Hoř. 205. Synové bílé s. = rozmazlení (protože jsou bílé slepice přiro- zení měkčího). Fisch. Hosp. 257. Pověry na Hořicku táhnoucí se ? chovu slepic. Vz Hoř. 147. Sr. Sliepka.

300893   Slepice Svazek: 10 Strana: 0373
Slepice. Vz Kura, Husa. Tomu s. snědly zrníčka. Vz Hloupý.

300894   Slepice Svazek: 10 Strana: 0663
Slepice = voják. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48. Sr. Balbachara.

300895   Slepící Svazek: 7 Strana: 0702
Slepící = oslepující. S. účinek. Pal. Rdh. I. 431. Vz Slepiti 1.

300896   Slepičák Svazek: 3 Strana: 0415
Slepičák, a, m., zloděj slepic, der Hühner- dieb. Us. — S., vultur albicans, der Hühner- geier.

300897   Slepičák Svazek: 7 Strana: 0703
Slepičák, a, m. = kohout. Us. Rgl. — S., vultur. Vz Brm. II. 2. 684.

300898   Slepičák Svazek: 9 Strana: 0296
Slepičák, a, m. = slepičí cvikýř (u Pravo- nína); kdo slepice ohledává (u Křenovic). Vchř.

300899   Slepičák Svazek: 10 Strana: 0373
Slepičák, a, m. = kdo chodí spat se sle- piemi (záhy). Zliv. List. fil. 1902. 252. Chodícemi (záhy). Zliv. List. fil. 1902. 252. Chodí spat se slepicemi (záhy, časně). Zl. Pr. XXII 3.

300900   Slepičárna Svazek: 3 Strana: 0415
Slepičárna, y, f. = kurník. Sá.

300901   Slepičárna Svazek: 9 Strana: 0296
Slepičárna, ?, f. = místnosť, kde se sle- pice chovají ku prodeji. Us.

300902   Slepičář Svazek: 3 Strana: 0415
Slepičář, e, m., obchodník se slepicemi, der Hühnerhändler. — S. = kdo má rád s-ce. Der Hühnerfreund. Mor. V Policku. Šd., Kšá.

300903   Slepičář Svazek: 8 Strana: 0367
Slepičář, e, m. = zloděj slepic a vůbec drůbeže. Prostěj. Brt. D. II. 385. Cť. Slepičák.

300904   Slepiče Svazek: 3 Strana: 0416
Slepiče, ete, n., mladá slepice, junge Henne. Us. Dch.

300905   Slepičí Svazek: 3 Strana: 0416
Slepičí, Hühner-. S. maso, posada (kur- ník), V., hnízdo (kukaň), bidlo, trus. Us., kohout, D., jícha, Krab., ohrada, Zlob., vejce, zob, zrní, čmelík (šmýr, čmýr, čmelka. šmelka), sádlo, řiť, nemoc (kuří mor, tipec n. třpít. Vz více v S N.). Šp. Proč? pro slepičí kvoč. Us. Proč? Aby stará nekvokala, že nemá voč (oč). Us. Hý. Hádati se o s. trus = o špatnou věc. Prov. Jg. Slepičí prdel (puška, řiť, Sř.) = kdo rád vyzvídá a potom to, co se mu svěří, dále povídá. Jg., Sř. Má s. žaludek (dobrý). Napadla ho s. trepka (nemůže toho tajiti). Jg. S. mhla.

300906   Slepičí Svazek: 7 Strana: 0703
Slepičí. Člověk s-ho mozku. Lpř. Na peřinách ze s-ho peří nemůže nemocný sko- nati. Us. Kšť. S. mluva. Vz Slepice (dod.).

300907   Slepičí Svazek: 7 Strana: 1383
Slepičí mluva. Vz NZ. II. 81.

300908   Slepičí Svazek: 8 Strana: 0367
Slepičí mluva, Vz NZ. 111. 331. S. kokr- hání věštbou. Vz Zbrt. Pov. 67. Těžká je smrť na s-číin peří ležícímu. Vz Phľd. 1894. 716.

300909   Slepičí Svazek: 9 Strana: 0296
Slepičí děvka. Fisch. Hosp. 347. Vz násl. Slepičný.

300910   Slepičí Svazek: 10 Strana: 0373
Slepičí. Nejsem s. (nevykváču vše jako slepice). Tbz. III. 1. 250. S. hlas. Vz Vlasť. I. 111.

300911   Slepičina Svazek: 3 Strana: 0416
Slepičina, y, f. = slepičinec. Us. u Be- chyně. Mý.

300912   Slepičina Svazek: 8 Strana: 0367
Slepičina = slepičí trus. NZ. III. 333.

300913   Slepičinec Svazek: 3 Strana: 0416
Slepičinec, nce, m., kuřinec = slepičinka. Šd.

300914   Slepičinec Svazek: 9 Strana: 0296
Slepičinec, n??, m. = slepiči trus. Čes. 1. X. 394.

300915   Slepičinka Svazek: 3 Strana: 0416
Slepičinka, y, f., slepičí trus, Hiihner- mist, m. Slm. Vz Slepičinec.

300916   Slepička Svazek: 3 Strana: 0416
Slepička, y, f., vz Slepice. — S. = slepek na chlebě. Us. na Mor. Bkř., Hý.

300917   Slepička Svazek: 7 Strana: 0703
Slepička = čes. nár. tanec. — S. = vo- ják (ve zloděj. řeči). Us. — S. = druh hracích bobů. Vchř. — S. = zloděj slepic. Wtr. Obr. 91. — S., y, m, os. jm. Arch. VIII. 93., 544.

300918   Slepička Svazek: 8 Strana: 0367
Slepička, y, f., holubí jm. ČT. Tkč.

300919   Slepička Svazek: 8 Strana: 0576
Slepička, čes. tanec dle textu písně: Na s v. Trojici zabili slepici. Čes. 1. VI. 232.

300920   Slepička Svazek: 9 Strana: 0296
Slepička, y, f., vz Tutka, Tutička., Slípka. — S. = tanec Vz Čes. 1. VII. 312.

300921   Slepička Svazek: 10 Strana: 0373
Slepička. Hra na s-čku (s kaménky). Rgl. — S., druh holubů, majících slepičí ocas. Šumava. Rgl — S. = voják. V zlodějské mluvě. — S. Václ., spis. v XVII. stol. Vz Věst. X. I.

300922   Slepičkář Svazek: 3 Strana: 0416
Slepičkář, e, m. = slepičář.

300923   Slepičkový Svazek: 7 Strana: 0703
Slepičkový. S. haltéře v Krumlovsku. Arch. VIII. 544.

300924   Slepičky Svazek: 9 Strana: 0296
Slepičky, pl., f. = suchopýr. U Studené. Vchř.

300925   Slepičky Svazek: 10 Strana: 0373
Slepičky, f., rostl. Vz Dymnivka, Sa- sanka, Reřišnice zde. 1. Slepiti = oslepiti. — koho na čem. Ďábel sluhy své slepí na duši. Chč. S. II. 228b.

300926   Slepičník Svazek: 3 Strana: 0416
Slepičník, a, m., pták sokolovitý, falco gallinarius, der Hühnergeier. Světz. — S., der Hühnerwärter. D.

300927   Slepičník, u Svazek: 8 Strana: 0367
Slepičník, u, m. = kurník. ČT. Tkč., Dšk. Jihč. 1. 21.

300928   Slepičný Svazek: 3 Strana: 0416
Slepičný, Hühner-. S. platy. 1618. Cf. Slepice.

300929   Slepičný Svazek: 9 Strana: 0296
Slepičný. S děvka (která má na starosti slepice). Fisch. Hosp. 204 Sr. Slepičí.

300930   Slepiéák Svazek: 8 Strana: 0367
Slepiéák, u, m. = a) prst, ukazováček, též vlezenec, kterým slepicím ohledávají; b) kurník. Žďár. Brt. D. II. 385. — S., a, m., ho- lub, columba brevicauda. Ott. XL 511. b.

300931   Slepík Svazek: 7 Strana: 0703
Slepík = lejno (eufem.). Šlápl do s-ka. U Kdýně. Rgl.

300932   Slepinář Svazek: 7 Strana: 0703
Slepinář, e, m. = jestřáb. Šír. Pt.

300933   Slepitel Svazek: 3 Strana: 0416
Slepitel, e, m., der Blender; der Zusam- menleimer, Former.

300934   Slepitel Svazek: 8 Strana: 0367
Slepitel. Pror. Isa. 29. 16.

300935   1. Slepiti Svazek: 3 Strana: 0416
1. Slepiti, il, en, ení, slepívati = slepým činiti, blenden. — abs. Blýskání slepí. (Lásky) bludové neslepí, neb (ona) raduje se pravdě. Hus III. 164. — koho čím: pěnkavy ohněm, horkem s.; někoho zlatem (porušiti). Us.

300936   2. Slepiti Svazek: 3 Strana: 0416
2. Slepiti, il, en, ení; slípati, slepovati = lepením spojiti, zusammenleimen, -kleben, verkleben; učiniti, zformovati, formen, bil- den, zusammenkleben. Jg. — co. Třepinu slépá. BO. — co čím: smolou, klihem. Us. — co v co: y hromadu. V. — co z čeho: z hlíny. Jg. Řeč z krásných slov povrchné slípati. Smrž. — co, se komu. Slípati si chalupu. Ros. Slepily se mu vlasy. Us. — se = 1. lepením se spojiti, zusammenkleben; 2. svaditi se, in einander gerathen. Us. (Kouble). — co kde: klamy ve spisích. Scip. — Jg.

300937   Slepiti Svazek: 9 Strana: 0296
Slepiti = slepým činiti, coecare. Hus III. 164.

300938   2. Slepiti Svazek: 10 Strana: 0373
2. Slepiti, slépati. = co si jak. Pravda, kterúž jest slépal lhář sobě v hod. Chč. S. II. 199b. co čím: smlúvami. Chč. S. II. 261a.

300939   Slepiti co, se čím Svazek: 7 Strana: 0703
Slepiti co, se čím. Tajnou umou úklady nám slípá. Sš. Snt. 72. Slepiti se smolú. Št. Kn. š. 167.

300940   Slepjece Svazek: 9 Strana: 0296
Slepjece = slepice. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 62.

300941   Slépka Svazek: 3 Strana: 0416
Slépka, vz Slepice.

300942   Slepka Svazek: 3 Strana: 0416
Slepka, y, f. = slepek.

300943   Slepnice Svazek: 7 Strana: 1383
Slepnice, e, f., calcaneus, zastr. Pršp. 48. 17.

300944   Slepník Svazek: 3 Strana: 0416
Slepník, a, m. = slepýš, die Blindschlei- che. U Klatov. Dsk. Vz Slepík.

300945   Slepnouti Svazek: 3 Strana: 0416
Slepnouti, pl, utí, blind werden, erblin- den. Sš. J. 167. — abs. Chuďas slepne. Us. — kdy. Sova ve dne slepne. Kom. — k čemu. Mysl a rozum k duchovním vě- cem slepnou. Kram.

300946   Slepnouti Svazek: 7 Strana: 0703
Slepnouti. Aby z toho svět slepl. 1557 Mus. 1891. 207.

300947   Slepo Svazek: 3 Strana: 0416
Slepo, blindlings. Vz Slepý. Na s. jíti, věřiti. Us. Dch. Jel na s. Vz Slepý.

300948   Slepobitec Svazek: 3 Strana: 0416
Slepobitec, tce, m., kdo se slepě potýká. Kom.

300949   Slepočinnosť Svazek: 7 Strana: 0703
Slepočinnosť, i, f. Mour. VI. sil. 357.

300950   Slepohad Svazek: 3 Strana: 0416
Slepohad, a, m., typhlops, druh hadů. Krok. I. c. 129.

300951   Slepohmotý Svazek: 7 Strana: 0703
Slepohmotý svět. Dk.

300952   Slepóch Svazek: 7 Strana: 0703
Slepóch, a, m. = slepýš. Mor. Brt.

300953   Slepomák Svazek: 3 Strana: 0416
Slepomák, u, m., adonis, rostl, vomějo- vitá. Rostl.

300954   Slepomák Svazek: 10 Strana: 0373
Slepomák, u, m., rostl. Vz Hlaváček zde.

300955   Slepoň Svazek: 3 Strana: 0416
Slepoň ě, m.= slepec. Mor. Šd. Vz Sle- páň.

300956   Slepoň Svazek: 7 Strana: 0703
Slepoň, ě, m. S-ni, coecilia, Blindwühlen Brm. III. 2. 121.

300957   Sleponarozený Svazek: 3 Strana: 0416
Sleponarozený, blindgeboren. Č.

300958   Slepooký Svazek: 3 Strana: 0416
Slepooký, an Augen blind. Zlob., Pulk. 376.

300959   Sleporodec Svazek: 3 Strana: 0416
Sleporodec, dce, m., slepý od narození, von Geburt blind. Pán s-dce v sobotu uzdra- vil. Sš. J. 158.

300960   Sleporozenec Svazek: 3 Strana: 0416
Sleporozenec, nce, m. = sleporodec. Od věku neslýcháno, že kdo otevřel oči s-covy. Sš. J. 162.

300961   Sleporozený Svazek: 10 Strana: 0373
Sleporozený. Čad. 44. Sr. Sleporozenec.

300962   Slepoš Svazek: 7 Strana: 0703
Slepoš, e, m., ein Blinder. Rk.

300963   Slepoščúr, a Svazek: 7 Strana: 0703
Slepoščúr, a, m., Salamander, m. Slov. Rr. Sb.

300964   Slepota Svazek: 7 Strana: 0703
Slepota s něho (oka) snide. Výb. II. 33. S. slovná (porušením obrazů zrakových). Vz Ott. I. 319. Cf. Slov. zdrav 341. S. pro barvy. Vz ib. — S. vnitřní předchází pád člověka. Hkš.

300965   Slepota Svazek: 10 Strana: 0373
Slepota, y, f., caecitas, anopsia. S. denní; s. barev, daltonismus, dyschromatopsia. Ktt.

300966   Slepota, y, slepost Svazek: 3 Strana: 0416
Slepota, y, slepost, i, f., pošlosť očí; příp. -ta. Mkl. B. 165. Die Blindheit. V. S. jest stálé porušení činnosti čidla zraku. S. od narození a později povstalá. S. N. Krhavosť jest s-ty příprava. Kom. S-tu uvésti na ně- koho, s-tou poraziti koho. BO., V. S-tou po- ražený (slepý), Us., raněný. V. S. duchová; S-ta víc a více se mezi nimi zmáhá; S. jeho byla jenom vněšná, povlakou způso- bená; S-tu ducha svého poznati. Sš. I. 114., 167.. Sk. 113., 179. V s-tě státi. Chč. 298. Sodoma vykládá se slepota; Aj slunce to vždy v sobě jest světlo; avšak když mlhy jsú, neb oblaci, neb slepota neb jiná zástěra, tehdy dieme: Osvěť sě, milé slunéčko!; S. tělestná jest nedostatek zraku, slepota du- chovnie jest nedostatek rozumu a obě sle- potě jsta ku přiekazu vódci; Tu nerad padne v noc zatracenie, kterýž zde dobrovolně padl v slepotu srdce; Vnitřnie temnosti na- zýváme s-tu srdce, ale zevnitřnie temnosti nazýváme věčné zatracenie; Protož sem tak dlúho v své slepotě váhala ; Jinam o milosť běhá ze své s-ty. Hus I. 194., 322., II. 274., 383., III. 79., 263. (Tč.).

300967   Slepotepec Svazek: 3 Strana: 0416
Slepotepec, pce, m. = slepobitec.

300968   Slepotice Svazek: 3 Strana: 0416
Slepotice, dle Budějovice, Slepotitz, ves u Pardubic. PL. Vz S. N.

300969   Slepouš Svazek: 7 Strana: 0703
Slepouš, e, m. = lelek, caprimulgus euro- paeus, u Lounek, u Roudn. a j. Šír. Pt.

300970   Slepouš Svazek: 10 Strana: 0373
Slepouš, e, m. = slepýš, slepák. Pelhř. Šb. D. 24.

300971   Slepovací Svazek: 8 Strana: 0367
Slepovací. S. prostředky, agglutinantia, Sterz. I. 112.

300972   Slepovadlo Svazek: 8 Strana: 0367
Slepovadlo, a, n. Sterz. I. 112.

300973   Slepovatel Svazek: 3 Strana: 0416
Slepovatel, e, m., Verkleber, m.

300974   Slepožilec Svazek: 7 Strana: 0779
Slepožilec, lce, m., Steppenbewohner, m. Št. Strž. I. 405.

300975   Slepšiti Svazek: 3 Strana: 0416
Slepšiti = napraviti, wieder gut machen. — co komu: škody. Št. N. 94.

300976   Sleptání Svazek: 3 Strana: 0416
Sleptání, n., vz Sleptati. Mužóm v Ada- movi, ješto Evě k s. jabléčka povolil, dal pokánie řka. Hus III. 199.

300977   Sleptati Svazek: 3 Strana: 0416
Sleptati, sleptám a slepci, ceš, al, án, ání; sleptávati = leptaje sníti, slízati, se- žrati, zusammenschlabbern, aufschlappen, läppern; vyžrati, jako zlé maso, ausätzen, ausbeitzen, beizen. Jg. — co. Čáp žábu hned slepce. Rad. zv. Siepcíce jako zvěř tělo Kristovo. Hus. Ty jsi ta zlá rez, ješto mě slepceš. Tkad. Meč mój slepce maso. Ž. wit. Deut. 42. Slepci my jej. Ž. wit. 34. 25. Kobylky slepci všecko. BO. Vypustím na vy zvěř polskú, jenž slepce vy i bravy vaše. BO. Hlavu s nohami i s droby slep- cete. BO. Slepta prut Aronův pruty jejich. BO. Zvieře jest sleptalo (sežralo) Josefa. BO. S. krásu. BO. Potom vy oheň pekelný slepce. Leg. o sv. Prok. Semene mnoho vržeš v zemi a maličko nažneš, než kobylky všecko slepci. Hus I. 56. Též mnozí siepcíce jako zvěř ukrutná tělo syna božieho běžie onen k la- komstvie, onen k smilstvie, onen ke jhře. Hus. II. 29. — co s kým. Sleptal své zbo- žie s blazniciemi (devoravit . . . cum mere- tricibus). ZN. — S. = vyžrati, jako zlé maso. — co. Ta masť slepce vše divie maso. Ms. bibl. — co jak. A tak slepce talov pod se maso až do kosti. Sal. Vlk břišný slepce břicho až do dna. Ras.

300978   Sleptati Svazek: 8 Strana: 0367
Sleptati. A že ani pokrmuov mohly sú mieti někdy, ano jim sleptali pohané jako ko- bylky. Chč. S. 85.

300979   Slepučenka Svazek: 3 Strana: 0417
Slepučenka, y, f., zeměrylka, bathyergus talpinus. Ssav.

300980   Slepý Svazek: 3 Strana: 0417
Slepý; slep, a, o = nevidomý, nevidoucí, blind. Koř. slip. Mkl. B. 16. Cf. Mkl. aL. 59. Cos slepý (že nevidíš, co před očima)? Ros. S. baba n. babka (hra). Us. Děti hrají si na slepou bábu (na mžitek). Sych. S-pého udělati. V. Sova ve dne slepá jest. Kom. Slepý na ně z trní kóká, hluchý jich pilně poslóchá. Sš. P. 686. Slepíť jsú a slepých vódcě a povede-li slepý slepého, oba v jámu upadneta; Tu věz, že skrze slepé znamenají se ti, kteříž z hlúposti hřešie ; K divu je přivedl, když jest před nimi slepý zrak vzal; Člověk jest slep, že Boha právě ne- zná; Slepý od Pána ne zlata, ale světla žádá, nechce nic kromě světla žádati; neb ač cokolivěk s-ý móž mieti, bez světla ne- móž viděti, co má; Slepý bludě mní, by neblúdil; I zdali móž s-ý s-pého vésti t. j. blázen blázna učiti?; Vódce s-ý se nehodí tomu, jenž jest slepý, mluviece o tělestné slepotě i duchovnie; Posměšná věc, nébrž i škodlivá: strážný slepý, učitel neumělý, předběh klécavý, prelát zmeškalý a posel němý; Též nebrzo pán který s-pého učinil by pověžným; Viem, že s. nechtěl by býti strážným pod úmluvu, zameškal-Hby, že by hrad nepřietelé zlezli, aby byl oběšen. Hus I. 244., II. 16., 78., 82., 84., 117., 274., 275. (Tč.). Jako slepý na nepřítele žene. Vz Od- vážlivý. Lb. Slepý s-pého vodí, chromý chromého honí, bezruký za nimi hrozí. Sk. S-pý šilhavého dojímá (ničema ničemu na- pomíná); S. s-pému ukazuje cestu; Šilhavý s-pého kárá. Vz Podobný. Lb. Slepýma očima. D. Slep se narodil. Ctib. Musíš věru býti slepa. Tkad. Jako slepí stěn se chy- tají. Sych. To i slepým jevno. Us. Mezi slepými šilhavý králem bývá. Na Slov. Jest lépe šilhavým býti nežli slepým. Kom. Breptavý nejvíce chce mluviti, kulhavý cho- diti, slepý viděti, bezruký dělati a blázen mudrovati. Hš. Přišel k jmění jako s. k hou- slím (maně). Kf. Běhá mu s-á ves okolo (jest ospalý). U Litomš. Bda. Slepý pod- kovu najde, když o ni nohou zavadí (o těch, kteří náhodou něco udělati umějí). Ros. Někdy i s. podkovu nalezne, aspoň když o ni nohou zavadí. Vz Slepice.Mus., č. Mezi s-pými jednooký král jest. č. Rozumí on tomu. co s. cestě. Mluví jako s. o barvách (== soudí o tom, čemu nerozumí). Mus., Č. Vz Hloupý, Tlachal. Jde mu to jako sle- pému kuželky (vz Hloupý); Dává s-pému závdavek (= je ospalý, vz Spáni); Když s. slepého vodí, oba v jámu upadnou; S. sle- pého vůdce, oba do jámy. č. Keď vedie s. slepého, padnú oba do jamy. Mt. S. Tisk pro slepé.' Vz KP. I. 358. Má to v prstech, co s. housle, hats im Griff. Us. Dch. S. rek za nic nestojí. Mus. Potřebuji to jako s. oči. Us. Jsou slepí jako krt. Br. I s. kura zrnko najde. Us. Slepici s-é vše zrní pše- nicí. Pk. Vz Lysý, — na co. S. na jedno oko. V. Slepá jsem na oči. BN. — Let. 46., Vrat. 72. — na čem: na mysli. Jel. Ač sme s-pi byli na duši. Hus II. 85. — proč. Člověk jest pro hřiech slep. Hus II. 82. — v čem. To sem psal slepým v pravdě, aby se téhož varovali. Hus II. 115. Jsú i s-pí vnitř, že zlosti jsúce oslepeni Boha neznajie. Hus II. 255. — čím: lakomstvím. V. Jíž vidie, znajíce, co jest hřiech a kterak sú byli hřiechem slepi. Hus II. 16. — k čemu. My bídní smrtedlní lidé k neštěstí svému tak slepí jsme. Kom. — od čeho : od na- rození. Lk. — Přeneseně. S. štěstí, Kom., víra (která bez důvodů věci víru přikládá), D., Marek, láska, noc (temná). S. sklo (ne- prohledné), střevo (jednooké, pytlík), Hlas., Nz., podlaha (na kterou dává se vykládaná podlaha), Us., okno (zazděné, jen malované; prdel), zámek (skrytý), dvéře (malované), rána (na slepo, bez koule; s. nábitek. Jg.), klíč. Nz. Na slepo (bez koule) stříleti. Nz. S. jáma (chvojí přikrytá, do které se zvěř lapá). Šp. S. poslušnosť. Dch. S. ulice, die Sackgasse (na druhém konci zastavěná). Dch. Člověk má hromadu s-é práce (o níž neví). V Kunvald. Msk. S. klíč (paklíč). Ib. Msk. S. horlivosť. Sš. II. 13. A chtěl-liby kto vedlé výkladu toho slova Sodoma dáti těm hřiechóm jméno, tehdy móž je nazvati: slepé hřiechy. Hus I. 194. S. lermo (bez příčiny). V. S. odpověď a nejistá zpráva. Plk. S. zlatá žíla (netekoucí, neotevřená), houska (která není natržená). Us. Učet na slepo, fingirte Rechnung, conto finto, Skř., účet s., planý. Nz.— Vbotanice. S. mák (hla- váček nachový), pleskanec, papaver rhoeas, die Klatschrose, FB. 72., Slb. 659., 664., len, der Schliessflachs. Rostl.

300981   Slepý Svazek: 7 Strana: 0703
Slepý. Cf. Mkl. aL. 59., 266 , Mkl. Etym. 307. V MV. nepravá glossa. Pa. 47. Hra na s. bábu. Vz Mochodrž, Brt Dt. 172. Když jeho domuov slepa přivedli. Pass. Přišel k tomu jako s. k facce. Us Holk. Snadno jest s-ho zbíti. Ezp. 1867. Drží se ho jako s. vůdce. Us. — do čeho. Je do tance až slepá. Us. Hrb , Humor, listy. — koho. Těch (kněží) jest slep, těch nevidí. 1454. Mus. 1887. 118. Proč jste se mnou nemluvili, však jste mne slepí nebyli (vždyť jste mne viděli). 1570. Wtr. exc. — S , přenes. S. fana- tismus, Šmb, Schlz, bázeň, Albieri, libo- vůle, Vlč., tma, Kká , granát (nevyleštěný). Zhlk. Noc slepá pro oběť má očí tisíc. Vrch. Jsou to s. řeči (nepravdivé) Wtr. exc. Chtěl výpisy z kněh a neřekl jaké a tak písař mu takových výpisů slepých kterak vydati neví. Wtr. exc. S. věnec (v hora.). NA. IV. 139. S. (sviňská) brána v Praze. Tk Ž. 41, Tk. VIII. 538. — čím: vášní. Vrch, Čch. Sl. 83.

300982   Slepý Svazek: 7 Strana: 1383
Slepý. S. brána v Praze, dříve : Sviň- ská. Wtr. Obr. II. 170.

300983   Slepý Svazek: 8 Strana: 0367
Slepý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 42., 29., 72. S. slepého vede až do jámy. Arch. XIV. 282. Běžeti po rovině dovede i slepá kobyla. Sml. VII. 6. S. žebrota (když někdo úsilnou řečí něčeho se domáhá). ČT. Tkč. — k čemu: k Bohu. GR. Nov. 60. — S. ryby = omeletty. Val. Brt. D. II. 481.

300984   Slepý Svazek: 9 Strana: 0296
Slepý. S. slepého ďaleko nezavedie. Slepí sa mu ponúkajú (spal by). Mus. slov. I. 25., III. 36. Slepému ukazovat S. by to viděl. S. mu závdavek dáva. S. riedčicou nevidí. Jsi s., či nevidíš? atd. Slov. Zát. Př. 359a. S. v rozumu. Chč. (List. fil. 1898. 275. ) S. jak kotě. Šeb. 219. — S. sobota = den před svátkem. Buděj. Kub. L. f. 1900. 363.

300985   Slepý Svazek: 10 Strana: 0373
Slepý = čásť vozu. Mus. slov. VII. 58.

300986   Slepý Svazek: 10 Strana: 0373
Slepý. Nechvátej, kdo jsi slep. Kká. Sion. II. 204. Když s. slepému průvod dává, oba v důl upadnou. 1564. Hrubý 44. Dostal se k tomu, jako s. s jednoho břehu na druhý (náhodou, bez svých zásluh). Tbz. III. 1. 216. S. ti núka závdavok (o dřímajícím). Sbor. slov. VIL 132. — S. střevo. Zánět s-ho střeva, typhlitis; zánět sl stř. lejnový, t. stercoralis; zánět pobřišničního vaku sle- pého střeva a kejklíku, perityphlitis; ope- rativní otevření slepého střeva, typhlotomia. Ktt. — S. baba. Hra na slepou babu. Vz Sbor. slov. 1900. 181.

300987   Slepých Svazek: 3 Strana: 0417
Slepých, a, m. = slepýš, die Blindschlei- che. Vz Slepýš.

300988   Slepýš Svazek: 3 Strana: 0417
Slepýš, e, m., ještěrka (má malé oči a proto se myslilo, že žádných nemá), na mor. Zlínsku: břítelnica (Brt.), na mor. Drahan- sku: břetenice (Hý.), die Blindschleiche. Příp. -yšj?. Mkl. B. 346. S. ryšavý. Us. S. obecný, anguis fragilis (sluje jen nedopatřením sle- pýšem a nevědomým lidem hadem býti se zdá), s. čtyrnohý, seps chalcidica. Frč. 323. Cf. Schd. II. 483., 489. Vz S. N.

300989   Slepýš Svazek: 7 Strana: 0703
Slepýš. Cf. Mkl. Etym. 307. S. = sle- póch, slepéř (záp. Mor.), břitevnice, břetr- nice (sev. Mor.), kusá zmija (Kop.), slepá myš (Podluží) Brt. Cf. Brm. III. 203., 211., Hlb. I. 39. Šlápne-li kdo na s-še, zle si po- slouží, opuchnou prý mu nohy. U Žitovlic. Kšť. — S. = chlap u cesty, lejno. Us.

300990   Slepýš Svazek: 9 Strana: 0296
Slepýš. Po slepejší — stroj se rejši (k smrti). Mtc. 1897. 153. S. v lidokém po- dání na záp. Mor. Vz ib. 159.

300991   Slepýš Svazek: 10 Strana: 0373
Slepýš, e, m. = ještěr, anguida. Vz Ott. XXIII. 360.

300992   Slerka Svazek: 9 Strana: 0329
Slerka Jan, kazatel v XVIII. stol. Vz Vlč. Lit. H. 1. 101.

300993   Slerkový Svazek: 10 Strana: 0373
Slerkový. S. šatka na hlavu byla z jemné, skoro průhledné látky. Slov. Vyhl. II. 189.

300994   Slesie Svazek: 7 Strana: 0703
Slesie, e, f. = Slezsko. Vtrhli do Slesie. Arch. III. 14.

300995   Slesko Svazek: 7 Strana: 0703
Slesko, a, n. = Slezsko. V Slestě. Skl. II. 196.

300996   Slet Svazek: 3 Strana: 0417
Slet, u, m., der Hinabflug. Pl.

300997   Slétati Svazek: 3 Strana: 0417
Slétati, slítati; sletěti, 3. pl. -tí, sleť, tě (íc), ěl, ění; slétnouti, slítnouti, tl, utí; sle- tovati — letem dolů se snésti, herab-, her- unterfliegen; létáním navštíviti, alles oder einiges fliegend besuchen; spadnouti, her- abfallen; se — shromážditi se, zusammen- fliegen. Jg. — abs. Zeď sletěla (spadla). Us. Brt. Dej pozor, ať nesletíš! Us. — co. Slítá motýl všecko sličné kvítí. Hlas. Slítal (sjezdil) nemálo světa, kraj světa. Us. Dbr. — odkud. Sletěl holub se střechy, jezdec s koně (spadl). Us. — kudy: po stráni (sva- liti se). — odkud kam. Sletují sě tlupy krahujcev ze vsia lesa semo na sien dub. Rkk. 26. Vrabec sletěl se střechy do hnízda, na zem. Us., Ros. — co čím. Ó kdyby moje myšlení mohlo slétať světa konec svou perutí. Kká. Š. 18. — jak. Sletěl jeden po druhém. Us. Sletěl po hlavě. Hejnem se ptáci sletovali. Č. Přišli dva ďáblové, po- padli macechu, vyletěli nizko, sletěli hly- boko. Sš. P. 159. — se. (Supové) nesletieť sě opět zase spolu. K. š. 3. Sletělo se tam sila krkavců. Ros. — Rkk. Kde jest mastná kuchyně, tu much sleti se velmi mnoho. Prov. — se kam. Mouchy na hovada se sletěly. Ros. S-li se jako havrani k umrlému tělu krákajíce. Let. 168. S-li se dva (holubi) na tu jednu stodolu, tam sobě zahoukali. Sš. P. 269.

300998   Slétati se jak Svazek: 10 Strana: 0373
Slétati se jak kam. Sletuj ú sa ako havrani ku mršine. Rizn. 176.

300999   Sletěti Svazek: 7 Strana: 0703
Sletěti. — co. Holubice smutná s-vala kraje. Sl. ps. — odkud jak. S chrámu zvučným křídlem slétá zvonů hlas. Hdk. — Vrch. — kam (kdy jak). A v čas listo- padu hvězda za hvězdicí dolů k hoře sletí Hdk. Myšlénka sletla v duši. Osv. Pták by na dům nesletěl (jsou-li v něm sváry). Pam. arch. XIV. 389.

301000   Sletitý Svazek: 3 Strana: 0418
Sletitý, starý, bejahrt. Štěstí.