14001   Blim Svazek: 8 Strana: 0018
Blim m. blín. U Kojet. Brt. D. II. 46.

14002   Blín Svazek: 1 Strana: 0073
Blín, u, m., rostl. B. červený, obecný, bílý, bledý, síťkovaný, zlatý, syrský. Jg. Bilsen-, Tollkraut.

14003   Blín Svazek: 5 Strana: 1011
Blín. Vz Mkl. Etym. 9., B. hyosciamus, das Bilsenkraut, rostl. 1402. (yosquamus. 15. stol. Byl.). B. černý, h. niger, bílý, h. albus. Vz Rstp. 1134., FB. 55., Schd. II. 288., Čl. Kv. 232., Kk. 184., 185., Čl. 75., Slb. 356., Sbtk. Rostl. 282-283., MV., Kram. Slov. 38., Rosc. 133. Otrávení kořenem blínu. Čs. lk. II. 208., X. 118.

14004   Blín Svazek: 7 Strana: 1198
Blín. Cf. Č. Kn. š. 263. B. proti dně. Zbrt. 128.

14005   Blín Svazek: 8 Strana: 0018
Blín. B. při prosbě za déšť. Vz Zbrt, Pov. 54.

14006   Blín Svazek: 8 Strana: 0535
Blín. Cf. Ott. XI. 1038.

14007   Blín Svazek: 10 Strana: 0559
Blín, u, m. Což jsi; blínu snědla (se zbláznila)? Brt. Čít. 265.

14008   Blina Svazek: 1 Strana: 0073
Blina, y, f., blivanina, vyblitý neřád. Das Ausgespieene. Th.

14009   Bliňavo Svazek: 5 Strana: 1011
Bliňavo. Je mi b. (nanic). U Rychn.

14010   Blincám Svazek: 10 Strana: 0019
Blincám, n Hra b na krytu Slez Vz Vyhl II 246 Vz násl

14011   Blincati Svazek: 10 Strana: 0019
Blincati. Děvucha, která při hře na prsténky blincala (byla ukryta, aby nevi- děla, komu byl prsten do rukou vložen) Slez Vyhl II 246

14012   Blinčet Svazek: 8 Strana: 0018
Blinčet — zníti. B-čí mi v uchu. Brt, D. II. 294.

14013   Blinčeti Svazek: 7 Strana: 1198
Blinčeti. Blinčí mně v uchu = zní, zvoní. Slez. Šd.

14014   Blind Svazek: 5 Strana: 1011
Blind, něm., o skle na Mor. = pošlý.

14015   Blinda Svazek: 5 Strana: 1011
Blinda, y, f., die Finne im Gesichte. U Příbora. Mtl. — B. = vrba, lit. Sbtk. Rostl. 133.

14016   Blindfel Svazek: 10 Strana: 0019
Blindfel, blinfel, vz Bindfel (zde),

14017   Blínek Svazek: 5 Strana: 1011
Blínek, nku, m., der Pfannkuchen, rus. pečivo. Mz. Mkl. Vz Blinník.

14018   Blinfel Svazek: 9 Strana: 0014
Blinfel, blindfel, u, m. = výklenek u dverí obyč. pro lucernu. Slez. Čes. 1. VIII. 55.

14019   Blingati Svazek: 5 Strana: 1011
Blingati = blinkati. Slov. Ssk.

14020   Blink Svazek: 5 Strana: 1011
Blink = hlas, který povstává, udeří-li se na něco tvrdého. Kamen udělal b.; Dala mu blink po hlavě Ostrav. Tč.

14021   Blinka Svazek: 5 Strana: 1011
Blinka, y, m., os. jm. Na Vsacku. Vck.

14022   Blinkač Svazek: 5 Strana: 1011
Blinkač, e, m. = zvon. Slov. Ssk

14023   Blinkálek Svazek: 5 Strana: 1011
Blinkálek, lka, m., os. jm. Mor. Šd.

14024   Blinkání Svazek: 7 Strana: 1198
Blinkání dětí. Vz Ott. IV. 176.

14025   Blinkati Svazek: 1 Strana: 0073
Blinkati. Dítě blinká ( = blije), když se příliš napilo. — B., cinkati. Na Mor.

14026   Blinkati Svazek: 5 Strana: 1011
Blinkati = tlouci, schlagen. U Příbora. Mtl. — koho jak čím. Někoho holí po hlavě b.; Blinknu tě, až budeš míti dosť. Ostrav. Tč. — B. = cinkati, zvoniti. Také na Slov. Ssk., Loos. To jen blinkalo, tak ho bila po hlavě vařechou. Ostrav. Tč.

14027   Blinkati Svazek: 10 Strana: 0019
Blinkati Lampa jenom blinká Čes 1 XI 210

14028   Blinknouti Svazek: 5 Strana: 1011
Blinknouti, vz Blinkati.

14029   Blinkot Svazek: 7 Strana: 1198
Blinkot u, m. = blinkáni, zvonění. Vz Blinkati. Slez. Šd.

14030   Blinkot Svazek: 8 Strana: 0019
Blinkot, u, m. = hlinkám', zvuk malého zvonku. Bit. 1). 11. 294.

14031   Blinky Svazek: 9 Strana: 0014
Blinky. Dycky stynky a nikdy b. (řekl muž o své nemocné ženě dlouho neumírající). Lor. 70. Vz Kounky.

14032   Blinník Svazek: 5 Strana: 1011
Blinník, u, m. = blínek. Mz. Mkl.

14033   Blínovina Svazek: 5 Strana: 1011
Blínovina, y, f., der Bilsenkrautsaft. Slov. Ssk.

14034   Blínovitý Svazek: 5 Strana: 1011
Blínovitý, bilsenkrautartig. B. rostliny, hyosciameae: blín. Vz Rstp. 1117., 1134.

14035   Blínový Svazek: 1 Strana: 0073
Blínový. Vz Blín. B. olej, květ, list. Byl. Bilsenkraut-.

14036   Bliny Svazek: 7 Strana: 1198
Bliny = pečivo na způsob lívanců na másle smažené. Pušk. 61.

14037   Blisk Svazek: 5 Strana: 1011
Blisk, u, m. = blisknutí. B. lebo blist je to, čo se bliští. Slov. Hdž. Šlb. 39. — B., das Flittergold. Slov. Ssk., Koll. Zp. II.357.

14038   Blisk Svazek: 8 Strana: 0019
Blisk, vz Vajčák (3. dod.). — B. = vrch v Nitransku. Ph'ľd. XII. 247.

14039   Blisk Svazek: 10 Strana: 0559
Blisk, a, m., motacilia alba, Bachstelze. Slov. Sb. sl. VIII. 140. — B, u, m., caltha pal., rostl. Brt. Sl. 18.

14040   Bliska Svazek: 8 Strana: 0019
Bliska, y, f., vz Třaslák (3. dod.).

14041   Bliska Svazek: 9 Strana: 0014
Bliska, y, f, vz Konipas.

14042   Blískání Svazek: 5 Strana: 1011
Blískání, n., das Blitzen. Ž. wit. 17. 15.

14043   Blískati Svazek: 5 Strana: 1011
Blískati, vz Blyštěti, Blýskati. — B., plauschen. Co to blískáš? U Uh. Hrad. Tč. 353*

14044   Blískavý Svazek: 5 Strana: 1012
Blískavý, schimmernd. B. lampa. Tyl.

14045   Bliskavý Svazek: 8 Strana: 0019
Bliskavý. B. kvítí, vz Vajčák (3. dod.).

14046   Blisknúť sa Svazek: 10 Strana: 0559
Blisknúť sa. Bliskla sa mi pohádka přes mysel = náhle jsem si vzpomněl. Brt. Sl. 19.

14047   Blískot Svazek: 5 Strana: 1012
Blískot, u, m., das Blitzen, der Schimmer. Oj, krásna, prekrásna, bieluška ľalia, keď budem čistotná, čistotná ako ty, viac mi to bude stáť nad všetky b-ty. Slav. 22.

14048   Blískota Svazek: 5 Strana: 1012
Blískota, y, f. = blesk, fulgur, der Blitz. Ž. wit. 134. 7., Deut. 41, Alx. Šf. v. 54. (HP. 95.), MV.

14049   Bliskota Svazek: 7 Strana: 1198
Bliskota, vz Blyskota. Ž. kl. 96. 4. a j.

14050   Blískota Svazek: 8 Strana: 0019
Blískota, y, m. = bledý, hubený člověk po nemoci. Chodí jako h. Jevíčko. Brt. D. II. 291.

14051   Blískotina Svazek: 5 Strana: 1012
Blískotina, y, f. = blískota. Ž. wit. 96. 4., Puer. 73.

14052   Bliskotný Svazek: 7 Strana: 1198
Bliskotný, vz Blyskotný. Ž. kl. CH. 11.

14053   Bliskov Svazek: 5 Strana: 1012
Bliskov, a, m., Bliskau, ves u Jihlavy. PL.

14054   Bliskva Svazek: 8 Strana: 0019
Bliskva, y, f., vz Třaslák (3. dod.).

14055   Blisnúť Svazek: 5 Strana: 1012
Blisnúť = blisknouti. Tam vlásky blisly slnkové. Slov. Btt. Sp. 67.

14056   Blist Svazek: 5 Strana: 1012
Blist, u, m., vz Blisk. Hdž. Šlb. 39. Poklad velký měli v tej lípe schovaný, víc v něj bolo blistu nežli na něj listu. Koll. Zp. l. 23.

14057   Blistný Svazek: 5 Strana: 1012
Blistný = blískavý. Zlato je bliskavô, blistnô, ligotnô. Slov. Hdž. Šlb. 50.

14058   Blistr, u Svazek: 5 Strana: 1012
Blistr, u, m., ostrá masť dobytku. Pr. hospod. nov.

14059   Bliščaci Svazek: 9 Strana: 0014
Bliščaci, = lesklý. Lor. 70.

14060   Bliščák Svazek: 8 Strana: 0019
Bliščák, u, m., vz Fěrtoch (3. dod.).

14061   Bliščit něco Svazek: 10 Strana: 0559
Bliščit něco = leštiti Brt. Sl. 19.

14062   Bliščlt co Svazek: 8 Strana: 0019
Bliščlt co = leštiti. Brn. Brt. D. II. 294.

14063   Bliší Svazek: 8 Strana: 0019
Bliší m. bližší, ž odsuto. Dšk. Jihč. I. 43.

14064   Blišice Svazek: 5 Strana: 1012
Blišice, dle Budějovice, Blischitz, ves u Koryčan na Mor.

14065   Bliškovice Svazek: 5 Strana: 1012
Bliškovice, dle Budějovice, Lispitz, mě- stečko a ves u Mor. Budějovic. PL.

14066   Blištěti Svazek: 5 Strana: 1012
Blištěti, vz Blyštěti.

14067   Blištice Svazek: 5 Strana: 1012
Blištice, dle Budějovice, Beischwitz, ves v prus. Slezsku. Šd.

14068   Blít Svazek: 1 Strana: 0073
Blít, u, m., Erdbeerspinat. Rostl.

14069   Blít Svazek: 5 Strana: 1012
Blít. B. veliký či uherský = laskavec ocasatý, amaranthus candatus, der Amarant. Vz Rostl. 1266., Čl. Kv. 156.

14070   Blíti Svazek: 1 Strana: 0073
Blíti, bliji, 3. pl. bliji, blij, blije (ic), blil, ití; blívati, blívávati = dáviti se; od sebe dávati, speien. Stran časování vz Biti: Chce se mi blíti. Us. Opilý blije. — co odkud: Co střízlivý v sobě kryje, to opilý z sebe blije. Ros. — čím: krví. Ras. — co kam: Hrom siru na zem blije. MM. B. do hrnec. — jak: s velikým namáháním.

14071   Blití Svazek: 1 Strana: 0074
Blití. Dáti, užiti pro b. Us. Das Speien.

14072   Blíti Svazek: 5 Strana: 1012
Blíti. Vz Mkl. Etym. 15., Bž. 18.

14073   Blití Svazek: 5 Strana: 1012
Blití. Hnalo mi se na b. Us. u Pardub.

14074   Blíti Svazek: 7 Strana: 1198
Blíti v dialektech. Vz List. fil. 1892. 124.

14075   Blíti Svazek: 8 Strana: 0019
Blíti. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 73.

14076   Bliva Svazek: 5 Strana: 1012
Bliva, y, f. = co se vydávilo. Dr. Šel. (Dom. lék. 326.). Cf. Blivanina.

14077   Blivačka Svazek: 1 Strana: 0074
Blivačka, y, f., přeslička, Katzen-, Läm- merzagel; 2. nemoc, dna střevní, zvracení lejna. J. Bauchspeichelfluss.

14078   Blivačka Svazek: 5 Strana: 1012
Blivačka = přeslička zimní, equisetum hiemale. Vz Rstp. 1766.

14079   Blivanečnosť Svazek: 5 Strana: 1012
Blivanečnosť, i, f., die Erregbarkeit zum Brechen.

14080   Blivanečný Svazek: 5 Strana: 1012
Blivanečný, Brechen erregend. Šm.

14081   Blivánek Svazek: 5 Strana: 1012
Blivánek, nka, m. = člověk slabý, špatně vypadající, ein Speiberl. Dch.

14082   Blivání Svazek: 1 Strana: 0074
Blivání, blvání = dávení se. B. krví = dávení krve. Jg.

14083   Blivanina Svazek: 1 Strana: 0074
Blivanina, y, f., vyblitý neřád. Das Aus- gespieene. Ros. — B., žvast.

14084   Blivanina. — B Svazek: 5 Strana: 1012
Blivanina. — B., pantschige Speise. Dch.

14085   Blivánka Svazek: 10 Strana: 0559
Blivánka, y, f. = velká borůvka. Hoš. Pol. I. 135.

14086   Blivati Svazek: 5 Strana: 1012
Blivati = dáviti. Vz Blvati. Mkl. Etym. 15.

14087   Blivavý Svazek: 5 Strana: 1012
Blivavý = bľuvavý. Ssk.

14088   Blivoň Svazek: 1 Strana: 0074
Blivoň, ě, m., žvanil, žváč. V. — Bli- voniti = žváti.

14089   Blivoň Svazek: 7 Strana: 1198
Blivoň, ě, m. = kdo blije; též nadávka. ČT. Tkč.

14090   Blivonina Svazek: 5 Strana: 1012
Blivonina, y, f. = blivanina. Šm.

14091   Blivoňský Svazek: 5 Strana: 1012
Blivoňský, tölpelhaft. Šm.

14092   Blivotina Svazek: 5 Strana: 1012
Blivotina, y, f. = blivanina. Mz. Mkl.

14093   Bliz Svazek: 1 Strana: 0074
Bliz = blízko. Ktož by bliz k vodě ne- přistúpal, neupadl by u vodu. Št. — Vz Mkl. S. 253.

14094   Blíz Svazek: 1 Strana: 0074
Blíz, i, blíza, y, f., blízké místo. Boč., Tabl. poes.

14095   Bliz Svazek: 5 Strana: 1012
Bliz, strb. blizB (akkus. u- kmene blizB, skleslý na význam adverbialní a znamená: blízko). Gb. v List. filol. 1882. 288. B. jest Hospodin; B. buď. Ž. wit. 144. 18., 118. 115. a j. Stála b. u rovu. Hr. rk. 77. Čas mój b. jest (prope). M., ZN. Město bieše b. ot miesta, kdež... ZN. Jest b. u mého domu. Bj.

14096   1. Blíz Svazek: 5 Strana: 1012
1. Blíz, i, f. Ssk. Neraněn z blízi. Lšk. Táhne se ku blízi Jerusalema. Sš. J. 199. V blízi města. Sš.

14097   2. Blíz Svazek: 5 Strana: 1012
2. Blíz = prý. On tam blíze býł, on blíze o tom ví. V Jícku na Mor. Brt. D. 170.

14098   Bliz Svazek: 7 Strana: 1198
Bliz juxta Ž, kl. 33. 19. a j.

14099   Bliz Svazek: 9 Strana: 0014
Bliz. Lok. sg. blizu v: oblizu, z toho adv. obliz, comminus. Vz Gb. H. ml. III. 1. 326

14100   Bliz Svazek: 10 Strana: 0019
Bliz (blíž), subsf Smutek o blyzu jest, tribulatio proxim t est Ž wit 21 12, Pass Z blizu Chč Post — adv Nikdy nebyl tak blyz den súdný Št Ř 66a Blyz jest, propne est Pror ol 17b Blyz buď Hospodine Ž pod 118 151 — Alx — předl s gt. Blíž sebe stáchu voje Alx V 1281 — Kat, Hrad, Dal Vz více v Mš Slov

14101   Blíza. — B Svazek: 5 Strana: 1012
Blíza. — B. = blízo, snad, bez pochyby. Slov. Vedel, že to b. drak ide. Dbš. Sl. pov. I. 327.

14102   Blízačka Svazek: 10 Strana: 0019
Blízačka, y, f - lízačka Vých Čech Mus 1863 335

14103   Blízati Svazek: 5 Strana: 1012
Blízati. Us. u Král. Městce, Psčk., u Bydž. Nk., Bž. 49. — proč. Z hladu pes kulky blíže. V Kunvald. Msk.

14104   Blízati Svazek: 8 Strana: 0019
Blízati = blczati. Brt. D. II. 249.

14105   Blízati Svazek: 10 Strana: 0019
Blízati m lízati Vých Čech Mus 1863 335

14106   Blízati se s kým Svazek: 1 Strana: 0074
Blízati se s kým = mazati se. — co = mlsně lízati. Šm.

14107   Blízce Svazek: 5 Strana: 1012
Blízce = blízko. Jsou si b. příbuzní. Mus. 1880. 514.

14108   Blíze Svazek: 5 Strana: 1012
Blíze, vz Blíz 2.

14109   Blizemný Svazek: 5 Strana: 1012
Blizemný. Mok b., v bot., das Narben- nass. Sl. les. Vz Bliznový.

14110   Blízeň Svazek: 1 Strana: 0074
Blízeň, zně,f, blízkosť. Na Slov. Nähe.

14111   Blizeň Svazek: 5 Strana: 1012
Blizeň, zně, f., die Nähe. Slov. Loos.

14112   Blizíčko Svazek: 5 Strana: 1012
Blizíčko, sehr nahe. B. od nás jsme se viděli. Ler.

14113   Blízko Svazek: 1 Strana: 0074
Blízko, blížeji, blíže, blíž. Vz Blíže. Nah. Na blízce, na blízku někomu (někoho) býti atd. šp. prý m.: blíže, poblíž někoho býti; ale i ona frase jest dobrá; cf. Na blízce, na blízku býti. V. — V blízku, z blízka (bo- jovati). D. Na blíž k sobě žádnému nedám. Kom. Na blíž přicházeti. D. B. jest odtud. Stran pořekadel vz: Daleko, Lavice, Míle, Mlýn. Vánoce. — V blízce, v blízku ležeti. Us. Z blízka (vz Málo). — čeho: města. Háj. List dolejší blíže kořene roste. Byl. B. 20 osob bylo zde. Bart. — Vz Mkl. 'S. 513. — Kom., Br. čemu: B. jest jim Hospodin. Br. — V., D. — od čeho: od ne- přátel. V. Blízko jest od toho. V. — Br., Troj., Jel. — k čemu: K cíli. Us. — Let., Kom., D., Solf. ----- kde: Blíž u města uči- nichu obležení. Troj. — kam: Má b. na lov. Háj. —

14114   Blízko Svazek: 5 Strana: 1012
Blízko. B. přijíti, přistoupiti. Us. Pdl. Jest blízko na den. Dch. Blíže na mysl klásti. Dch. Bitva z blízka. Lpř. A jsú v blízce v polomíli. NB. Tč. 262. Na blízce od nás bydlí. Té. Často jest b., co my mníme, by bylo daleko. Exc. B. jak s hráze do rybníka. Us. Brt. Blíž odtud bydléc. Pass. 14. stol. Blíže něco poznati, ohledati, k ně- čemu přihlédnouti etc. jsou prý germanismy místo: zevrubněji, bedlivěji a p., ale cf.: Poznati blíže ty muže. Šf. Rozpr. 164. Parce pio generi et propius res aspice nostras. Verg. Aen. I. 526. Blížež blížež. Št. Kn. š. 180. A ten drobný hanýz bál se jíti na blíž. Sš. P. 705. Pakliby o blízce byl, tehdy konie potřebie nenie, než jíti jako s jiným puohonem pěškami. Kn. tov. 39. — čeho. Zde b. tisíce zl. z důchodů nynějších na dostavení hradu přerovského sem vynaložiti musil. Žer. 348. Dědina naše blíž města Hradiště ležící; s tím rybníkem blíž tohoto města. List. hrad. 1514., 1524. Tč.— čemu. Jsem blíže tomu zboží než on, habe mehr Anspruch. Půh. I. 295. Zda blíž jsme přišli pravdě. Vrch. — k čemu. Máš ke mně b. Us. Nemohú rozeznati, čí kúle jest blíže k zmietce. Hus I. 472. Seděli jsme v rat- hauzi až blíž k nešporám. NB. Tč. 175. — kde. Napřed rovu b. stála. Hr. rk. 77.

14115   Blízko Svazek: 8 Strana: 0019
Blízko. Daleko se strojí, b. zůstane (kdo mnoho podniká). Mor. Ces. 1. V. 418.

14116   Blízko Svazek: 9 Strana: 0014
Blízko. Řekl jim, že jest b. od nich královstvie nebeské. Chč. (List. fil. 1898. 477. ) Sr.: Bylo to, co by kamenem dohodil a ostatně doběhl. Tům. Ml. 227.

14117   Blízko Svazek: 10 Strana: 0019
Blízko. Blíže k němu jíti Kat v 1013

14118   Blízkobojovný Svazek: 5 Strana: 1012
Blízkobojovný, in der Nähe kämpfend.

14119   Blízkochod Svazek: 10 Strana: 0019
Blízkochod, u, m B-dem někam se brati Msn. Od 117.

14120   Blízkolehlý Svazek: 5 Strana: 1012
Blízkolehlý, nahe liegend. Vz Lehlý. Dk.

14121   Blízkorodý Svazek: 5 Strana: 1012
Blízkorodý = ne úplně stejnorodý. Dk. Aesth. 151.

14122   Blizkorozenec Svazek: 10 Strana: 0019
Blizkorozenec, ncee, m B ci bohů Msn Od 75, 290

14123   Blízkoslunní Svazek: 5 Strana: 1012
Blízkoslunní, n.= příslunní, die Sonnen- nähe. Stč. Zem. 250., Mj., Krč.

14124   Blízkosť Svazek: 1 Strana: 0074
Blízkosť, i, f. Die Nähe. V blízkosti býti. V. Právem blízkosti komu náležející statky. L. B. města, D.

14125   Blízkosť Svazek: 5 Strana: 1012
Blízkosť, nahe Verwandtschaft. Cf. Blíž- nosť. A my znamenavše b. jeho jakožto strýce vlastního těch sirotků; Ku kterémuž (statku) chtěl právo jměti b-stí po Jindř. Kylešovském, jakožto najbližší strýc. Z. D. krn.

14126   Blízkovid Svazek: 5 Strana: 1012
Blízkovid, a, blízkovidec, dce, m., der Kurzsichtige. Šm., Loos.

14127   Blízkozemí Svazek: 5 Strana: 1012
Blízkozemí, n., die Erdnähe. Šm.

14128   Blízkozemní Svazek: 5 Strana: 1012
Blízkozemní, der Erde nahe. Šm.

14129   Blízkoznačný Svazek: 5 Strana: 1012
Blízkoznačný, von ähnlicher Bedeutung, sinnverwandt, synonym. Tč., Šm.

14130   Blízkozrakosť Svazek: 10 Strana: 0559
Blízkozrakosť, i, f., plesiopia, Nah- sichtigkeit. Ktt.

14131   Blízký Svazek: 1 Strana: 0074
Blízký (blízek, zka, zko); bližší. Nahe. B. přátelství, příbuzný, přítel, V., nebezpečí; v blízkém čase. Nt. Podáváme bližší po- drobnosti, lépe: místněji udáváme, probeřeme, Do podrobna, zevrubně udáme. Km. Bližší košile než sukně (kabát). Jg. — čeho: města, V. Blízká porodu. Br. Ty 2 věci jsou sebe velmi blízké. V. B. smrti. Br. — Kom. — čím: Přednější časem, bližší právem. Pr. (Plk.) — T., Č. — od čeho: od smrti. Jel. — k čemu: Blízká k porodu. V., Lk. — Har. — komu, čemu: Spasení jest jim blízké. Br. B. porodu. V., Br. Každý sobě bližší než komus. L. Vz Mkl. S. 621. — k čemu čím: Kdo jest bližší stupněm, jest také k nápadu bližší právem. Er. — Ostatně vz Blízko.

14132   Blízký Svazek: 5 Strana: 1012
Blízký. Vz Mkl. Etym. 15. Bližší, vzdá- lenější věci. Us. B. budoucnosť. Ad lépe: Cf. O ty věci s ním úplněji rozmluvíme. Arch. I. 18. Bližší jest, koho žádný nepřed- chází; Bližší jest obžalovaný sebe brániti než puovod. Cod. jur. IV. 3.1. 384. — čeho. Je cíle blízek. Sš. P. 719. Dvě veličiny sebe (sobě, k sobě) blízké. Nz. Neb jsú bližší Boha. Št. Kn. š. 42. — čím. Dále jeho (poručníka) moc nesahá, než jedno do let sirotka prvního, neb ten let maje ihned jest bližší poručenství nežli onen dskami. O. z D. B-ký právem kdo? Vz Cod. jur. IV. 3. 2. 403. — jak. Já jsem toho bližší dědic po erbu. Půh. II. 216. — k čemu. Já jsem k těm penězóm bližší po smrti otce svého nežli on; Já jsem k tomu dvoru bližší nežli oni. Půh. II. 302., I. 155. Kto k ni bližší jest. Vz Zmítka. Hus I. 472. — čemu. Blízek jsem byl národu tomuto. ZN. Tak každý člověk jest každému v člověctví blízký, že nemóž býti bližší v člověctví. Hus I. 339.

14133   Blízký Svazek: 10 Strana: 0019
Blízký, Od nejbližších jest rána nejhlubší (nejvíce bolí) Slád Šl 107 — On je b = blízký příbuzný U Deštné Mš

14134   Blizna Svazek: 1 Strana: 0074
Blizna, y, f., konec čnělky rozšířený nebo súžený. Rostl.

14135   Blizna Svazek: 5 Strana: 1013
Blizna, čásť ústroje samičí ho ve květu na konci čnělky namnoze hlavičkovitá, lepká, pylem se proprašující, stigma, die Narbe. Čl. Kv. XVIII. Cf. Slb. XL., Kk. 51., 52., 53., S. N., Rosc. 89., 90. Koř. blig. Vz Mz. v List. filol. 1880. 9. — B. = modřina po ráně, na Val. lizna. Brt. D. 65.

14136   Blízňa Svazek: 5 Strana: 1013
Blízňa = blíženec. Mor. Brt. D.

14137   Blízňák Svazek: 5 Strana: 1013
Blízňák, a, m. = dvojče. Val. Brt. D. 200.

14138   Blíznec Svazek: 9 Strana: 0427
Blíznec, zence, m. = blížnec, žence, také: blíženec, ???, ?. = dvojče. Vz Gb. Slov. 67. a 68., Blížně.

14139   Blízněnec Svazek: 9 Strana: 0427
Blízněnec, ???, ?. = dvojče, bližněnec. Vz Blizně.

14140   Blizniak Svazek: 5 Strana: 1013
Blizniak, u, m. = syrec, oštepok. Slov. Rr. Sb.

14141   Blizník Svazek: 10 Strana: 0559
Blizník, u, m., stigmaria, zkamenělé od- denky rostlin plavuňovitých. Vz Ott. XXIV, 128.

14142   Blízniti Svazek: 1 Strana: 0074
Blízniti. Dvojčata míti. Zwillinge haben. Na Slov.

14143   Blízniti koho Svazek: 1 Strana: 0074
Blízniti koho (bližním činiti, zum Nächsten machen). Šm. — se. Jg.

14144   Blíznorost Svazek: 5 Strana: 1013
Blíznorost, u, m. = druh počasné osutiny, druh nádoru. Dr. Šel.

14145   Bliznoústka Svazek: 9 Strana: 0014
Bliznoústka, y, f. B-ky, pyrosma, měk- kýši. Mus. 1849. IIL 128.

14146   Bliznovatění Svazek: 5 Strana: 1013
Bliznovatění, n. Doba b., die Narbenzeit. Vz Blizna. Sl. les.

14147   Bliznovitý Svazek: 5 Strana: 1013
Bliznovitý, v botan., narbenähnlich. Sl. les.

14148   Bliznový Svazek: 5 Strana: 1013
Bliznový = blizemný. B. mok. Osv. VI. 50. B. dutina. Hg. Z říše rostl. 46.

14149   Blizný Svazek: 5 Strana: 1013
Blizný, vz Bližní. Ž. wit. 214.

14150   Blízo Svazek: 1 Strana: 0074
Blízo = blízko; snad. Na Slov. Koll.

14151   Blízoruký Svazek: 7 Strana: 1198
Blízoruký. B. Naevia. Č. Kn. š. 297.

14152   Blízosť Svazek: 5 Strana: 1013
Blízosť, i, f. = blízkosť. Slov. Ssk.

14153   Blizoučký, blizounký. D. Blizoučko Svazek: 1 Strana: 0074
Blizoučký, blizounký. D. Blizoučko = velmi blízko, sehr nahe.

14154   Blizounko Svazek: 5 Strana: 1013
Blizounko, sehr nahe. Us. Němc.

14155   Blizovous Svazek: 10 Strana: 0019
Blizovous, a, m, jm myši Msn Hym 91

14156   Blizučký, blízunký Svazek: 5 Strana: 1013
Blizučký, blízunký = blizoučký. Slov. Ssk.

14157   Blízý Svazek: 10 Strana: 0019
Blízý = blízký Št (Mš Slov )

14158   Blizzard Svazek: 7 Strana: 1198
Blizzard, u, m. = sněhová bouře v Ame- rice. Nár. listy.

14159   Blíž Svazek: 1 Strana: 0074
Blíž, i, f., blízkosť. Kat. 1851. Die Nähe.

14160   Blíž Svazek: 7 Strana: 1198
Blíž. Ten každý na svú ruku člověkóv blíž do sta zabi. Alx. V. v. 1639. (HP. 40.). Blížež blížež =blíž a blíž. Přistúpati k Bohu b. b. Št. Kn. š. 180. 3.

14161   Blíž Svazek: 8 Strana: 0019
Blíž. Když se nacházím na blíži toho člo- věka, Nár. bibl. VI. 63. (Pfleg. Mor.). Když kráčím v jeho blíži. Kald. 24.

14162   Blížanov Svazek: 5 Strana: 1013
Blížanov, a, m., Blisanow, ves u Planic.

14163   Bližčice Svazek: 5 Strana: 1013
Bližčice, dle Budějovice, ves v Krnovsku. Pk.

14164   Blíže Svazek: 1 Strana: 0074
Blíže. Vz blízko. Blíže přistoupiti Us. B. poznati (lépe: zevrubněji), ohledati (lépe: bedlivěji); neříká b. kterak (lépe: nevykládá místněji); to potřebuje bližšího vysvětlení (lépe: zřejmějšího atd). Km. — čím (instr. míry). Což rok blíže jedniem dnem, to pře ztracena. Kn. Rož. 78.

14165   Blíže Svazek: 8 Strana: 0019
Blíže. Protož jiní blíže a pilněji zřiece k řečem Kristovým. Chč. Mik. 418.

14166   Blíže Svazek: 9 Strana: 0014
Blíže. Kdo takové poměry b. seznati žádá. Pal. Děj. II. 2. 415. B. s něčím se obírati. Kom. Theatr. 19.

14167   Blíže Svazek: 10 Strana: 0019
Blíže, e, f = blízkost Sluší se z blíže opatřiti Chč S II 210a

14168   Blížeji Svazek: 10 Strana: 0019
Blížeji - bližší Baw T v 1128

14169   Blížejov Svazek: 5 Strana: 1013
Blížejov, a, m., Blisowa, ves u Horšova Týna.

14170   Blížek Svazek: 5 Strana: 1013
Blížek, žka, m., os. jm. Pal. Rdh. I.118.

14171   Bližeň Svazek: 10 Strana: 0019
Bližeň, žně, f Jakož sta byla zle učinila proti své bližni Šf Poč 56 (Mš)

14172   Blíženci Svazek: 9 Strana: 0014
Blíženci (znam. nebeské). Co se má za nich činiti a co nečiniti. Vz Rozb. II. 191.

14173   Blíženci Svazek: 10 Strana: 0019
Blíženci, vz Srostlici (hrnce)

14174   Blížencovy Svazek: 8 Strana: 0019
Blížencovy. B. pokolení. Bibl. Dob. Dur. 410.

14175   Blíženec Svazek: 1 Strana: 0074
Blíženec, nce, m. = blížnec.

14176   Blíženec Svazek: 5 Strana: 1013
Blíženec, nce, m. BO., Sv. ruk. 315. b., Schd. I. 218. V MV. nepravá glossa. Pa. Vz o nich v Stč. Zem. 24.. 33, — B., engis, brouk. B. dvouskvrnný, e. bipustulata, lo- patkoskvrnný, e. humeralis. Kk.

14177   Blíženec Svazek: 8 Strana: 0535
Blíženec, nce, m., engis, brouk. B. dvou- skvrnný, e. bipustulatus, rudohlavý, rufifrons, znamenaný, notata. Vz Klim. 308.

14178   Blížení Svazek: 1 Strana: 0074
Blížení noci; b. -se. Kom. Vz Blížiti.

14179   Blíženka Svazek: 5 Strana: 1013
Blíženka, y, f., der Zwilling. Šm.

14180   Blíženka Svazek: 7 Strana: 1198
Blíženka, y, f., asymptota. Sedl.

14181   Blíženkyně Svazek: 10 Strana: 0019
Blíženkyně, ě, f Od brany přes hluboký příkop opět se pne most k věži druhé, b-ni to první, z níž teprve byl vchod do podhradí Sd XVIII 50

14182   Blíženský Svazek: 5 Strana: 1013
Blíženský, Nächsten-. B. láska. Sš. II. 60., Dch. B. modlitba. Sš. II. 228.

14183   Blíženství Svazek: 5 Strana: 1013
Blíženství, n., das Nahesein. Šm., Loos.

14184   Blíženství Svazek: 10 Strana: 0019
Blíženství, n, cognatio, příbuzenství Pro lásku b Pat Jer 37 14

14185   Blížený Svazek: 5 Strana: 1013
Blížený; -en, o, o, genähert. Šm.

14186   Blíževedly Svazek: 5 Strana: 1013
Blíževedly, dle Dolany, byla ves v Lito- měřicku. Tk. III. 35., 44.

14187   Bliží Svazek: 1 Strana: 0074
Bliží = bližší. Výb. I. (Zastr.)

14188   Bliží Svazek: 5 Strana: 1013
Bliží = bližší. Výb. I. 1005. S tolik je b. Boha. Št. Kn. š. 181.

14189   Blížíce Svazek: 5 Strana: 1013
Blížíce, dle Budějovice, Blischitz, ves u Kyjova na Mor.

14190   Blížiti Svazek: 1 Strana: 0074
Blížiti, im, 3. pl. -ží, bliž, blíže (íc), il, on, ení; bližívati, nähern. — se, co k čemu. Blíží se k večeru, k městu, Us., k hradu. Výb. II., 63. Blížíše sě voj k úvalu. Rkk. 21. — se. Blíží se nepřítel, čas, večer, smrť, válka, Nt., nebezpečenství. Kom., V. — se komu: chybně prý m. k čemu, ke komu. Nz. Ale i vazba káraná jest dobra, Ottavad se pryč zdviže a Britanii se blíže. Star. skl. IV. 532. — se s kým (kudy, kam): B. se s vojskem k městu; b. se k je- lenu houštím, skrze houští.

14191   Blížiti Svazek: 5 Strana: 1013
Blížiti. — se čemu proč: na pomoc. Lpř. Děj. I.99. — se k čemu (kam, kudy, jak, odkud). Loď po vlnách ku břehu se blíží. Us. Pdl. Klidně b-ly se lodě přístavu. Osv. I. 87. Nohou nejistou k někomu se 6., Vrch., po trúbě (= po zvuku trůby). Dal. 60. Jázť sě ot vás k němu bližiu. Výb. II. 6. K smrti se b. Alx. BM. 4. 17. — se komu. Poledne se nám už blíží. Us. — komu = ubližovati. Mor. Brt. D. 200.

14192   Blíživa Svazek: 5 Strana: 1013
Blíživa = Blížejov. Cf. Sdl. Hr. II. 88., 117.

14193   Blíživě Svazek: 5 Strana: 1013
Blíživě = přibližně. Dk.

14194   Blíživosť Svazek: 1 Strana: 0074
Blíživosť, i, f, Sedl. - Blíživý = blížící se, nähernd.

14195   Blíživský Svazek: 5 Strana: 1013
Blíživský, ého, m., os. jm. Blk. Kfsk. 28., 44 , S. N.

14196   Blíživý Svazek: 5 Strana: 1013
Blíživý = přibližný, approximationí. B. měření. Jdč. Geom. I. 5. B. (sblížený) zlo- mek, der Annäherungsbruch. Nz. B. chodba, die Annäherungsgallerie. Čsk.

14197   Bližka Svazek: 8 Strana: 0019
Bližka, y, f. = větší studánka. Vz Gbel. II Strakou. Vz Čes. 1. V. 28.

14198   Blížkov Svazek: 5 Strana: 1013
Blížkov, a, m., ves. Sdl. Hr. II. 238.

14199   Bližna Svazek: 5 Strana: 1013
Bližna, y, f., Eggetschlag, ves u Vltavic. PL.

14200   Blížně Svazek: 1 Strana: 0074
Blížně, ěte, n. = blížnec. Ben.

14201   Blížně Svazek: 5 Strana: 1013
Blížně, ěte, n. = blízňák. Val. Brt., Vck.

14202   Bližně Svazek: 5 Strana: 1013
Bližně, ěte, n. = dvojče. BO.

14203   Blížně Svazek: 9 Strana: 0427
Blížně, ěte, ?., blíznec, blízněnec = bližně, dvojče, Zwilling. Vz Gb. Slov 67.

14204   Blížnec Svazek: 1 Strana: 0074
Blížnec, žence, m. Blíženci = dvojčata, Zwillingsbrüder. Blíženci na nebi (nebeské znamení.) Jg. — Blížněnec, nce, m. Troj. = blížnec.

14205   Blížnec Svazek: 5 Strana: 1013
Blížnec. B. slove ten, který se sám druhý neb sám třetí urodí po jednú od jedné matky. Hus II. 163.

14206   Blížnec Svazek: 10 Strana: 0019
Blížnec, žence, m, nebesské znamení Hoch narozený na b cích bude v lásce nestálý: dívka, jež má tuto planetu, bude strojiti křtiny před svatou Mtc 1 1897 51 — B-nci, vz Srostlík

14207   Bližnější Svazek: 10 Strana: 0019
Bližnější, proximus Z wit 27 3 (Mš Slov)

14208   Blížněnec Svazek: 8 Strana: 0019
Blížněnec. Sv. vít. 92. O tvaru vz Gb. H. ml. I. 162.

14209   Bližní Svazek: 5 Strana: 1013
Bližní. Ž. wit. 11. 3., 37. 12. Miluj bliž- ního svého, řekl Jan a boskal súsědovu ženu; Miluj bližní své, Bůh ti zas dá vše. Slez. Tč. B-mu ubližovati právo zakazuje. Vz Cod. jur. IV. 3. 2. 403. Lásku měj nej- prv k sobě, potom k bližnímu. Tč. exc. B. bratr. Dch. Bližní náš jest ten člověk. BO. Neby dosť ot bližniech hoře, až i s oné strany moře král Darius liudi vysla. Alx. (Anth. Jir. I. 3. vyd. 33. 9.) Blížnieho mi- lovati jest blížniemu dobře chtieti. Hus II. 334. Miluj sveho bližnieho jako sám se. Št. Kn. š. 36. — komu. Každý člověk kaž- dému jest bližní. Hus II. 338. Každý člověk bližní jest druhému. Št. Kn. š. 41. — B. = blízký, sousední. B., boční skupina, die Nach- bargruppe. Čsk. Přijel k bližním posádkám, ad proxima praesidia. BO. Měštěné od bliž- ních měst mnoho protivenství trpieše. Pass. 863. — komu v čem. List náš listu k Ří- manům v hloubi a výši ideí bližen jest. Sš. II. 78.

14210   Bližní Svazek: 7 Strana: 1198
Bližní. Milování boží ab. = Boha a bliž- ních. Kruml. 114. b.

14211   Bližní Svazek: 8 Strana: 0019
Bližní. Miluj b-ho jako sebe a dej mu cihlou. liadimčřský. Bratrstvo lásky b-ho, vezmi hůl a mršti ho. CT. Tkč. Miluj svojho b-ho, vezmi skalu, udri ho (o tajném hněvu). Slov. Zátur.

14212   Bližní Svazek: 10 Strana: 0019
Bližní = bližní Mš Slov

14213   Bližní Svazek: 10 Strana: 0019
Bližní. Učiním vše pro b-ho krom toho trého: neslíbím, nepůjčím, nedám mu nic svého 1617 Hrubý 216. Bližní smrť - smrť bližního Baw E v 1144

14214   Bližní a blížní Svazek: 1 Strana: 0074
Bližní a blížní podlé: Dnešní; snad lépe: bližní, cf. háj — hajný, vůle — volný, nižní. Vz -ný. Der Nächste, Nebenmensch. — Komp. bližnější. Bližního svého milovati. Us. Klevetník o bližního jazyk sobě brousí. D. (Jeho sobě nežádáš, toho bližnímu nečiň. L. — komu. Št.

14215   Bližnica Svazek: 5 Strana: 1013
Bližnica, dle Káča = drojka, ovce, která měla dvě jehňátka. Mor. Brt.

14216   Blížnice Svazek: 10 Strana: 0019
Blížnice, e, f, žena B-ci své úkory dá- vati bude, proximae suac. Pror ol 103a (Mš. )

14217   Blížník Svazek: 8 Strana: 0535
Blížník. B-ci, erotylidae, brouci. Vz Klim. 307.

14218   Bližník Svazek: 10 Strana: 0559
Bližník, u, m. = lokal. Klc. (List. fil. 1905 248. ) Sr. Časník.

14219   Bližnivý Svazek: 10 Strana: 0019
Bližnivý - bližní Ktož s sebe dá šat bližnivému svému Frant 10 15

14220   Bližnosť Svazek: 1 Strana: 0074
Bližnosť, i, f., blízkosť, přríbuznosť, Nähe, Verwandtschaft. Br.

14221   Bližnosť Svazek: 5 Strana: 1013
Bližnosť. B. obou parabol se jeví ve shodnosti a schodnosti jich s uvedeným od nás u Matouše na dotčeném místě výrokem. Sš. L. 182. O blížnosti syna od první ženy. NB. Tč. 187. K tomu také neodbyté ač vdané sestry podlé jich b-sti (Nähe der Verwandtschaft) proti královskému nápadu jsú to vysuzovaly; Poněvadž podlé svobod Anežka Svojíšová b. svú pokazuje. Tov. 84. Cf. Blízkosť.

14222   Bližnosť Svazek: 7 Strana: 1198
Bližnosť = příbuznosť. Věnná práva na b. nepřipadají ; V b-sti s kým býti; B. krve. Půh. V. 28., 201.

14223   Bližnosť Svazek: 8 Strana: 0535
Bližnosť a krevnosť (příbuzenství). Tov. kn. 73.

14224   Blížnost Svazek: 9 Strana: 0014
Blížnost, i, f. = příbuznost. Kdo by pří- buznost' ukázal lepší b-stí. Arch. XVII. 241., Hus. Post. 155b.

14225   Bližnovice Svazek: 5 Strana: 1013
Bližnovice, dle Budějovice, ves u Chru- dimě. Vz Sdl. Hr. I. 88., 222.

14226   Bližný Svazek: 10 Strana: 0019
Bližný = bližní B les Mill 83a

14227   Bližše Svazek: 1 Strana: 0074
Bližše = blíže. Bude-li něco b. ohně, světlejšé bude. Št. (Zastr.)

14228   Bližše Svazek: 10 Strana: 0019
Bližše. B jsme smrti Št É 83b Ste sobě najbližše Št. Uč. 25b. (Mš Slov )

14229   Bližší Svazek: 1 Strana: 0074
Bližší, vz Blízko, Blíže.

14230   Bližší Svazek: 9 Strana: 0014
Bližší zprávy. Pal. Děj. IV. 2. 267.

14231   Bližší Svazek: 10 Strana: 0019
Bližší. Sr Mš Slov

14232   Blížvedly Svazek: 5 Strana: 1013
Blížvedly, dle Dolany, Bleiswedel, ves v Litoměř. Vz Blk. Kfsk. 196, S. N.

14233   Blížvedly Svazek: 8 Strana: 0019
Blížvedly, dříve Plížebidly. Gern. Př. 34.

14234   Blk Svazek: 1 Strana: 0074
Blk, u, m., Feuer-, Flammensäule. Na Slov.

14235   Blk Svazek: 5 Strana: 1013
Blk, u, m. = zvuk, který slyšíme, vy- šlehne-li plamen. Ostrav. Tč. B. Vařící se voda blky vyhazuje, wirft Bläschen. Cf. Vyblknouti. Na Ostrav. Tč. Světlo udělalo b. (náhle zhaslo). Na Zlínsku Brt. Lampa prskla a blk (zblkla, zhasla). Brt.

14236   Blkati Svazek: 5 Strana: 1013
Blkati. Hdk. C. 376. Cf. Mz. v List. fil. 1880. 9. Plamen blká nad kalenicí, flackert; voda blká z hrnca z pod přikrývky, spru- delt. Ostrav. Tč.

14237   Blkávati Svazek: 5 Strana: 1013
Blkávati, vz Blkati.

14238   Blkavě Svazek: 5 Strana: 1013
Blkavě, flammend. Bern.

14239   Blkavka Svazek: 5 Strana: 1013
Blkavka, y, f. = střelná bavlna, die Schiessbaumwolle. Čsk., Bž. 32. Zápalka b-ky. lb.

14240   Blkavosť Svazek: 5 Strana: 1013
Blkavosť, i, f., die flammige Beschaffen- heit. Bern.

14241   Blkavý Svazek: 1 Strana: 0074
Blkavý, co blká, flammig.

14242   Blknouti Svazek: 5 Strana: 1014
Blknouti, vz Blkati.

14243   Blknouti Svazek: 9 Strana: 0014
Blknouti do vody. Mus. ol. XIII. 32.

14244   Blkot Svazek: 5 Strana: 1014
Blkot, u, m., das Flammenwerfen, Flak- kern; Aufsprudeln. B. ohně, vody. Vz Bl- kati. Ostrav. Tč.

14245   Blkotati Svazek: 5 Strana: 1014
Blkotati = blčati, blkati. Slov. Lampy blyskavé blkocú. Sldk. 172. Voda blkoce, když se vaří, dělá klokoče. Ostrav. Tč. — komu kde. Na oblohe drobné hviezdičky blyskocú a mne v srdci lásky plameny bl- kocú. Sl. spv. I. 2. — B. = pleskati, schwät- zen. B-tal, kdo více. Brt. D. 200.

14246   Blkotati Svazek: 7 Strana: 1198
Blkotati v dialektech. Vz List. fil. 1892. 368.

14247   Blkotati Svazek: 9 Strana: 0015
Blkotati. O tvarech cf. Gb. H. ml. III. 2. 372.

14248   Blkotati Svazek: 10 Strana: 0019
Blkotati. Blkoši jak koza před smrťum (zajlkavě mluví) Laš Čes 1 XI 210 — B. = pleskati, tlachati Blkotal kdo ví co Ib

14249   Blkotavý Svazek: 5 Strana: 1014
Blkotavý = blekotavý. Rk.

14250   Bllbáčiti Svazek: 10 Strana: 0026
Bllbáčiti = bubákem strašiti. Rais. Zap. vlast. 223.

14251   Blloch Svazek: 9 Strana: 0015
Blloch m. brloch. V jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 65.

14252   Blnkot Svazek: 5 Strana: 1014
Blnkot, u, m., das Gesause, Getöse?, das Gewoge? Váh se v hrozném b-tu svo- jich vln rúti. Slov. Phld. I. 1. 20.

14253   Blnkotati Svazek: 5 Strana: 1014
Blnkotati = blkotati. — kde. Netrvalo to ani za otčenáš a na košku (kozube) bln- kotaly suché triesky. Slov. Frsc. I. 8.

14254   Bloc Svazek: 5 Strana: 1014
Bloc. En b. (án blok) = v celku, vesměs (koupiti), vše dohromady nečítaje, neváže, neměře. Kh.

14255   Blodek Svazek: 7 Strana: 1198
Blodek Vil., skladatel 1834.—1874. Srb 160.

14256   Blodek Svazek: 10 Strana: 0559
Blodek Vil., hud. sklad. + 1. 5. 1874. Vz Zl. Pr. XXI. 322.

14257   Blödit Svazek: 7 Strana: 1198
Blödit, u, m , nerost. Ott. IV. 179.

14258   Blodský Svazek: 5 Strana: 1014
Blodský. B. (Blaudovy) pilulky. Slov. zdrav. 32.

14259   Blok Svazek: 5 Strana: 1014
Blok, u, m. = rýsovanka. Kšť. Bloky na kreslení. Hs.

14260   Blok Svazek: 8 Strana: 0019
Blok. Koupili celý blok domů. Us.

14261   Blok u Svazek: 7 Strana: 1198
Blok u, m. = balvan, Block. — B. = se- šitek předplatných lístků, jaké za lacinější peníz prodávají dráhy, tramwaye, výstavní komitéty a p. Blok kreslicích listů = vrstva jich po kraji slepených; když se nejhořejší pokreslí, odřízne se.

14262   Blokáda Svazek: 1 Strana: 0074
Blokáda, y, f. = obklíčení (města). Rk. Bloccade.

14263   Blokáda Svazek: 10 Strana: 0559
Blokáda, y, f. (blocus, svírka) ve knih- tiskařství = obrácená litera; klade se místo pravé litery v sazbě, když pravou nejsou zásobeni. Us.

14264   Blokádní Svazek: 5 Strana: 1014
Blokádní sbor, das Blokkadecorps. Čsk.

14265   Blókať Svazek: 5 Strana: 1014
Blókať, vz Blómať.

14266   Blokovati Svazek: 5 Strana: 1014
Blokovati = (město) obklíčiti, obstoupiti, blokkiren. Kh.

14267   Blokovati Svazek: 6 Strana: 0206
Blokovati = pronajati. Kh.

14268   Blokový Svazek: 5 Strana: 1014
Blokový kalendář, der Blokkalender. Pdl.

14269   Blokša Svazek: 5 Strana: 1014
Blokša, dle Bača, os jm. Šd.

14270   Blómať Svazek: 5 Strana: 1014
Blómať = bluncať, blókať = toulati se. Blómá, Blóká po hospodách. U Bohuslavic na Mor. Neor.

14271   Blomba Svazek: 10 Strana: 0019
Blomba, y, f, z lat plumbum — olověné razítko na pytlích Kub List fil. 1902 248

14272   Blombílatý Svazek: 5 Strana: 1014
Blombílatý = blambolatý. Slez. Šd.

14273   Blomec Svazek: 5 Strana: 1014
Blomec, mce, m., der Seehase, ryba. Slov. Ssk., Sl. les.

14274   Bloncať Svazek: 7 Strana: 1198
Bloncať, herumstreichen. Mor. Rgl.

14275   Bloncati Svazek: 8 Strana: 0019
Bloncati o tom, co visíc sem tam se po- hybuje. Pod koľenama btoncaľe střapce po hilech podľéščkách. Brt. I). II. 294., 57.

14276   Bloncati se Svazek: 10 Strana: 0019
Bloncati se = potulovati se Mor Kmk - se kudy: holicí (ulici), Mtc 1902 439, světem Hlas nár 28/6 1886 Sr Blonkati. Bloumati se

14277   Bloncovat Svazek: 8 Strana: 0535
Bloncovat = klátiti. B-val mi hlavú tak, že ... Mor. Nár. list. 1896. č. 186. odp. feuill.

14278   Blondér Svazek: 9 Strana: 0015
Blondér, u, m. = prostředek, kterým se barví vlasy, aby byly zlatoplavé. Nár. list. 1897. č. 256. inser.

14279   Blondlotovy Svazek: 10 Strana: 0559
Blondlotovy paprsky. Vz Vstnk. XIV. 110.

14280   Blonkati Svazek: 5 Strana: 1014
Blonkati se celý den po ulicích, her- umschlendern. Na Hané. Tč.

14281   Bľort Svazek: 8 Strana: 0019
Bľort, u, in. = bľot (3. dod.). Brt. D. II. 513.

14282   Bloska Svazek: 9 Strana: 0015
Bloska, y, f. plosina. U Opavy. Čes. 1. VIL 462.

14283   Bloss Svazek: 1 Strana: 0074
Bloss, něm., jen, jenom, pouze, toliko. Zdaliž jsi jenom Bůh židův? On se toho pouze domýšlí. Napsal jsem toliko jedno psaní. Mk. Nenapsal jsem než jedno psaní. Brt.

14284   Bloščica Svazek: 5 Strana: 1014
Bloščica, dle Káča, bloščka, y, f. = ploštice, die Wanze. Na Ostrav. Tč.

14285   Bloštice Svazek: 8 Strana: 0019
Bloštice = ploštice (stinka). Mor. M. me- dikova.

14286   Bloštičanky Svazek: 8 Strana: 0019
Bloštičanky, druh jablek (smrdí blošti- cemi). Mor. M. Hledíková,

14287   Blot Svazek: 5 Strana: 1014
Blot, u, m., u sporáku, die Platte. U Místka.

14288   Blot Svazek: 8 Strana: 0019
Blot, u, m. = plotna. Slez. NZ. III. 197., IV. 10., Brt, D. II. 513.

14289   Blota Svazek: 5 Strana: 1014
Blota, y, f. = ohniště. Slez. Šd.

14290   Blota Svazek: 9 Strana: 0015
Blota, y, f. = plotna. Slez. Čes. 1. VIII. 55.

14291   Bloucať Svazek: 8 Strana: 0019
Bloucať = klátiti. Mor. Nár. list, 1896. č. 100.

14292   Bloud Svazek: 1 Strana: 0074
Bloud, a, m. Ty bloude, ty bloudíčku! ( = komu na soudu schází) — 2. troup, blb, hloupý, Tölpel. V.

14293   Bloud Svazek: 8 Strana: 0019
Bloud. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 81.

14294   Bloud Svazek: 9 Strana: 0015
Bloud, u, m. = bludná hvězda. Po měsíci jest Mars zemi nejbližším bloudem ve svě- tovém prostoru. Nár. list. 1897. č. 310.

14295   Bloud Svazek: 10 Strana: 0559
Bloud, a, m. Škodou chybu bloud svoji pozná. Škod. II. 2 II. 97.

14296   Blouda Svazek: 5 Strana: 1014
Blouda, y, f. = hedvábná krajka. Us.

14297   Bloudě Svazek: 5 Strana: 1014
Bloudě, ěte, u., das Irrkind. Šm.

14298   Bloudek Svazek: 5 Strana: 1014
Bloudek, dka, m. = bloud. Us.

14299   Bloudění Svazek: 5 Strana: 1014
Bloudění, n , das Irren.

14300   Bloudilec Svazek: 7 Strana: 1198
Bloudilec, lce, m. Č. Kn. š. 238.

14301   Bloudina Svazek: 1 Strana: 0074
Bloudina, y, f., z fr, rusovlaska, Bělo- hlávka, Rk.

14302   Bloudinka Svazek: 5 Strana: 1014
Bloudinka, y, f. = blondína.

14303   Blouditi Svazek: 1 Strana: 0074
Blouditi, ím, 3. pl. -dí, bluď, bloudě (ic), il, zení n. dění; bloudívati = mylně choditi, irregehen; mýliti se, fehlen, irren. — abs. To dítě bloudí. Us. Ohař bloudi (když no- sem při zemi nehledá, nýbrž zevluje, nebo daleko na poli hledá). Šp. — kde, v čem: v lese. Ros. B. u víře. Kat 3123. — kudy : po moři, Troj., po lese, Us., po světě. V. B. cestičkou, Er., poli, Č. — od čeho: od pravdy. Jg.; — Kat. 1317., V. - čím: srdcem, Ps., smyslem. Kat. 1621., 46., Výb. I. 236. Z toho mysli vezdy blúzi. Výb. I.1091. — St. skl. — při čem: Rk. — o čem: Bloudí o těle božim. Vyzn. — s čeho: s cesty rozumnosti. Br. — s čím: Časem i s nebez- pečenstvím lidským bloudí. V. Bloudivý. B. balvany. Vz Bludný, irrend.

14304   Blouditi Svazek: 5 Strana: 1014
Blouditi. - abs. Dávajú ma za hajducha, hajduch vždycky blúdí, při tom bije ludí, nepuojdem zaň. Koll. Zp. I. 63. - kde. Kdež on jest sblúdil, by tu jiní neblúdili. St. Kn. š. 2. V takovém přemýtání (takto přtemýtaje) bloudil v polích. Vlč. Zl. v ohni 1. 63. A kehdyž ten v něčem blúdi. Alx. (Anth. Jir. i. 3. vyd. 33.). Každý modlo- sluha blúdi i v rozumu i v žádosti. Hus I. 66. — kudy (jak, za čím). Zefyr dialnou dialkou blúdí. Kyt. 1876. 7. Zrak m?j ko- lem bloudil. Osv. VI. 593. Světýlka Bloudí po hrobech Mcha. Maj. 5. vyd. 20. Ra- dostně bloudí oko po těch síních. Wenzig. (Kká. K sl. j. 38.). Moja mamka za chle- bíčkem blúdi po dedine. Mt. S. 1874. Oko nepokojně bloudíc zdob těch směsem. Hdk. Bloudil bosou nohou po lesích. Vrch. B. světem bez cíle. Vrch. — čím. Ktož to činie, smyslem blúdie. Hr. rk. 279. — po kom. Kdež blúdie, neroďte po nich b. Hus 1. 92. — odkud kam. Oko jejich bloudilo s předmětu na předmět. Vlč. Od jednoho k druhému blúdie. Št. Kn. š. 128. — proč. Přieliš převráceně se miluje, jenž chce, aby jiní také blúdili proto, aby jeho blud byl utajen. Št. Kn. š. 2. — B. = másti. — koho. Máš ty člunek a i veslo, ale tebe blúdí plstvo. Sš. P. 164.

14305   Blouditi Svazek: 8 Strana: 0019
Blouditi. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 81.

14306   Blouditi po čem Svazek: 10 Strana: 0019
Blouditi po čem. Po čemž mnozí blázni bloudí Zach Test 57 — čím. Ciesař svým smyslem blúdieše (byl na vahách), nevěda, co pověděti Baw Ar v 907

14307   Bloudivec Svazek: 10 Strana: 0559
Bloudivec, vce, m. Rgl. Sr. Bloudilec v V. 1198.

14308   Bloudivka Svazek: 5 Strana: 1014
Bloudivka, y, f., der Irrweg, das Irre- gehen. Sm.

14309   Bloudivka Svazek: 10 Strana: 0019
Bloudivka, y, f = chorobná toulavost Hyna Vz Čad 116

14310   Bloudivosť Svazek: 5 Strana: 1014
Bloudivosť, i, f., der Irrthum. Šm.

14311   Bloudivý Svazek: 5 Strana: 1014
Bloudivý, irrend. B. nerv, nervus va- gans. Ves. I. 69.

14312   Bloudivý Svazek: 7 Strana: 1198
Bloudivý čiv. nervus vagus. Ott. IV. 186. nn.

14313   Bloudivý Svazek: 10 Strana: 0019
Bloudivý. B játra, hepar migrans, hlta- novy b čiv, laryngeus vagus nervus Ktt

14314   Bloudivý Svazek: 10 Strana: 0559
Bloudivý. Upadl přes b. kořen (zabloudil). Rgl Sr. Bludný v V. 1199.

14315   Bloudovský Svazek: 1 Strana: 0075
Bloudovský = bludný, irrend; 2. hloupý, dumm, tölpelhaft. B. člověk. V., Br.

14316   Bloudský Svazek: 5 Strana: 1014
Bloudský, herumirrend, tölpelhaft. Šm.

14317   Bloudství Svazek: 1 Strana: 0075
Bloudství, n., hlupství, Dummheit, V.; — 2. zmámenosť, lrrsinn. Jg.

14318   Blouchor Svazek: 5 Strana: 1014
Blouchor, u, m. = srub. Zámek jest trojími zdmi kamennými s baštami a blou- chory obehnaný. Sdl. Hr. II. 23.

14319   Bloukati se Svazek: 1 Strana: 0075
Bloukati se = toulati se, herumschwei- fen. D.

14320   Bloukati se kudy Svazek: 5 Strana: 1014
Bloukati se kudy: po louce. Sš. Růže. 22.

14321   Bloumati Svazek: 7 Strana: 1198
Bloumati = pitomě choditi, loudati se. ČT. Tkč. U Košic. Brnt.

14322   Bloumati se Svazek: 5 Strana: 1014
Bloumati se = bloukati se. U N. Bydž. Mý. U Ronova. Rgl. U Třebonína. Olv.

14323   Bloumati se Svazek: 10 Strana: 0019
Bloumati se = choditi bez cíle. Kšť Lid 8 Sr Bloncati se.

14324   Bloumavý Svazek: 5 Strana: 1014
Bloumavý. B. sapin, chaetodon vaga- bundus. Dch.

14325   Blouse Svazek: 5 Strana: 1014
Blouse, fr. bluz = halena, lehký oděv plátěný, těsně nepřiléhající. Muži v blúzách = dělníci, chudina. S. N.

14326   Blouskati Svazek: 5 Strana: 1014
Blouskati, blinzeln? Slov. — po kom jak. Očima žádostivýma blouskal po ní. Ntr. VI. 337.

14327   Blouzeň Svazek: 5 Strana: 1014
Blouzeň, zně, f. = blouznění. Varuje je ode blouzní a bludů gnostických. Sš. II. 78.

14328   Blouzení Svazek: 1 Strana: 0075
Blouzení, n. — kde, kudy atd. vz Blouditi.

14329   Blouzení Svazek: 5 Strana: 1014
Blouzení. Každé myslí b. jest hřiech. Hus I. 112.

14330   Blouznění Svazek: 5 Strana: 1014
Blouznění, n., das Phantasiren. Vz Slov. zdrav. 32.

14331   Blouznění Svazek: 7 Strana: 1198
Blouznění, delirium. B. čivové, d. ner- vosum, horečnaté opilců, tremens febrile, náhlé, acutum, padoucniční, epilepticum, při ráně, úrazové, traumaticum, z rozčilení, z vysílenosti, d. inanitionis. Ktt. exc.

14332   Blouznění Svazek: 10 Strana: 0019
Blouznění, n B hysterickych, delirium hystericum, mania histerica. b rázu smut neho, lypemania, amenomania Ktt

14333   Blouznil, a Svazek: 9 Strana: 0015
Blouznil, a, m. Kuč. 144.

14334   Blouznilec Svazek: 5 Strana: 1014
Blouznilec, lce, m. = blouznivec. Kos. Ol. I. 275.

14335   Blouznilka Svazek: 10 Strana: 0019
Blouznilka, y, f Tbz V 1 163

14336   Blouznilství Svazek: 10 Strana: 0019
Blouznilství, n B novokřtěnců Kká Sion II 26

14337   Blouznitel Svazek: 5 Strana: 1014
Blouznitel, e, m. = blouznivec. Dch.

14338   Blouzniti Svazek: 1 Strana: 0075
Blouzniti, il, ěn, ění; blouznívati, irre reden. B. = bludně mluviti (ne: blouditi v něčem) — o čem. Rk. — v čem: v řečech. Tab. lid.

14339   Blouznivec Svazek: 1 Strana: 0075
Blouznivec, vce, m., Schwärmer.

14340   Blouznivění Svazek: 10 Strana: 0019
Blouznivění, n Kká Sion I 129

14341   Blouznivosť Svazek: 1 Strana: 0075
Blouznivosť, i, f., Schwärmerei.

14342   Blouznivý Svazek: 1 Strana: 0075
Blouznivý, schwärmerisch.

14343   Blouznivý Svazek: 5 Strana: 1014
Blouznivý snílek. Hrts.

14344   Blovice Svazek: 5 Strana: 1014
Blovice, dle Budějovice, mě. v Plzeň- sku. Vz Blovický. Tk. 1. 410., IV. 10., Blk. Kfsk. 253., S. N., Sdl. Hr. IV. 352.

14345   Blovický Svazek: 5 Strana: 1014
Blovický, vz Blovice. O b-kých ševcích vz Sbtk. Krat. k. 11.

14346   Blovský Svazek: 5 Strana: 1014
Blovský V. 1724. B. T. A. 1842. Vz Jg. H. I. 536., Jir. Buk. I. 86. B. Eliáš. Blk. Kfsk. 1285.

14347   Blovský Svazek: 7 Strana: 1198
Blovský Václ. Ig. Vz Mus. 1892. 334.

14348   Blovský Svazek: 8 Strana: 0019
Blovský od Blovice (= blovický). Us. Vz -ice.

14349   Blozyn Svazek: 5 Strana: 1014
Blozyn = blázen. Ostrav. Tč.

14350   Blpta Svazek: 9 Strana: 0015
Blpta, y, f. To je b. spravedlivá (o grú lové polévce). Šeb. 104.

14351   Blptáň Svazek: 5 Strana: 1014
Blptáň, a, m. = blbač. Slov. Ssk.

14352   Blptati Svazek: 5 Strana: 1014
Blptati = blbtati. Slov. Ssk.

14353   Blptavosť Svazek: 5 Strana: 1014
Blptavosť, i, f. = blbtavosť. Slov. Ssk.

14354   Blptavý Svazek: 5 Strana: 1014
Blptavý = blbtavý. Slov. Ssk.

14355   Blscěti Svazek: 5 Strana: 1014
Blscěti (III. tř.), v II. tř. blsknúti, strb. blBštati, nitere, z pův. blBsk?ti (druhý tvar blBst?ti). Blští se. Alx. P. 160. ?Gb. v List. filol. 1884. 417.). Cf. Blstěti.

14356   Blsčák Svazek: 7 Strana: 1198
Blsčák, belsčík, a, m., isida, pták, zastr. Pršp. 8. 73.

14357   Blsčěti Svazek: 7 Strana: 1199
Blsčěti za Blšanshý oprav v: Blščěti.

14358   Blsk Svazek: 1 Strana: 0075
Blsk, u, m. V osvětě plno blska z krá- lových vojev. Rkk. 11. Vz Blesk.

14359   Blsk Svazek: 9 Strana: 0015
Blsk, u, m. = blesk. B. světla. Št. Bes. 6.

14360   Blsket Svazek: 1 Strana: 0075
Blsket, u, m. = bleskot. B. mečev jako oheň búře. Rkk. 48. Cf. Jeket, Tluket, Drnket, Siket, Rachet. Rkk.

14361   Blsket Svazek: 5 Strana: 1014
Blsket, vz Mkl. Etym. 14. — Výb. II. 2., Hr. rk. 119., Sv. ruk. 21.

14362   Blsket Svazek: 8 Strana: 0019
Blsket = hl p shot, strčes. O původu slova cť. Gb. II. ml. I. 58., 66., 62.

14363   Blsket Svazek: 10 Strana: 0019
Blsket. Leg Jiř brn v. 436, Hrad 42b, Vít 8a, Ž. gloss Cant Hab v. 11 Vz Mš Slov

14364   Blsko, a Svazek: 9 Strana: 0015
Blsko, a, n. = ves u Hořic. Hoř. 4.

14365   Blskota Svazek: 5 Strana: 1014
Blskota = bliskota. MV.

14366   Blstěti Svazek: 1 Strana: 0075
Blstěti se = blýštěti se. Výb. I.

14367   Blstěti se Svazek: 5 Strana: 1014
Blstěti se. Vyb. I. 316. Cf. Blščeti.

14368   Blša Svazek: 5 Strana: 1014
Blša, dle Káča = blecha. Obraň sě blše a hnidě. Hus 1. 84.

14369   Blšánek Svazek: 7 Strana: 1199
Blšánek, nku, m., topasius, kámen, zastr. Pršp. 6. 17.

14370   Blšánka Svazek: 7 Strana: 1199
Blšánka, y, f., dříve Bročnice, řeka v Litoměř., Goldbach. Ott. IV. 731., VI. 87. a.

14371   Blšanský Svazek: 5 Strana: 1014
Blšanský, ého, m., os. jm. Mus. 1880. 159., Blk. Kfsk. 1257.

14372   Blšany Svazek: 5 Strana: 1014
Blšany, dle Dolany, Flöhau, mě. u Pod- bořan. PL., S. N., Arch. II. 450., Tk. I. 87., 361., III. 94., Blk. Kfsk. 856.

14373   Blščanec Svazek: 7 Strana: 1199
Blščanec nce, m. = topas. Rozk.

14374   Blščanec Svazek: 10 Strana: 0019
Blščanec, nce, m, kámen Rozk R. 57, P 117.

14375   Blščavý Svazek: 8 Strana: 0019
Blščavý. B. oheň. 01. Ezech. I. 27.

14376   Blščenie Svazek: 9 Strana: 0427
Blščenie, n. = lest, Glanz. Vz Gb. Slov 69.

14377   Blščeti Svazek: 10 Strana: 0019
Blščeti, blšču Světlosť jeho blščala Dět Jež. Krum. lb (Mš).

14378   Blščieti Svazek: 9 Strana: 0015
Blščieti se, blšču se. Zaniklo. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 279.

14379   Blščík Svazek: 9 Strana: 0427
Blščík, ?, m., nějaký pták, zastr. Gb. Slov. 69.

14380   Blščík Svazek: 10 Strana: 0019
Blščík, a, m., isida (inter aves) Rozk P 173.

14381   Blščivý Svazek: 9 Strana: 0427
Blščivý = blyštivý, glänzend. Gb. Slov. 69.

14382   Blše Svazek: 5 Strana: 1014
Blše, ete, n. = mladá blecha, junger Floh. Shromáždiv okolo sebä v jednej ženskej košili množstvo blšat takto im vykládal blšú múdrosť. Zbr. Báj. (dod. 13.).

14383   Blšečka Svazek: 5 Strana: 1015
Blšečka = blešička. Vz Blecha.

14384   Blšiak Svazek: 5 Strana: 1015
Blšiak, a, m. = blešák. Slov. Ssk.

14385   Blšina Svazek: 5 Strana: 1015
Blšina, y, f. = blešina. Slov. Ssk.

14386   Blšisko Svazek: 5 Strana: 1015
Blšisko, a, n. = veliká blecha. Bern.

14387   Blška Svazek: 5 Strana: 1015
Blška, y, f. = bleška. Slov. Ssk.

14388   Blška Svazek: 9 Strana: 0015
Blška, y, f. = hra, zábava pořádaná za peníze o nový rok sebrané. Slov. Sbor. slov. III. 142.

14389   Blška Svazek: 9 Strana: 0427
Blška. Hra na blšku v Turčansku. Mus. slov. III. 28.

14390   Blšník Svazek: 5 Strana: 1015
Blšník, u, m. = blešník. Slov. Ssk.

14391   Bľšoľ Svazek: 8 Strana: 0027
Bľšoľ, vz předcház. Bršľica,

14392   Blšťavý Svazek: 5 Strana: 1015
Blšťavý = blýskavý. Krásu ohně b-ho. BO.

14393   Blštění Svazek: 5 Strana: 1015
Blštění, n. = blýskání, splendor. BO.

14394   Blštěti se Svazek: 5 Strana: 1015
Blštěti se = blýskati se. — kde. Na tvých cestách bude se b. světlo. BO. Vz Blščeti.

14395   Blštivý Svazek: 10 Strana: 0019
Blštivý, refulgens Mam A 34a-

14396   Blubončiti Svazek: 1 Strana: 0075
Blubončiti--= bubliny dělati, házeti, Blasen werfen. Jg., Šm.

14397   Bluboniti Svazek: 5 Strana: 1015
Bluboniti, il, ění = žvástati. Slov. Ntr. VI. 68.

14398   Bluclia Svazek: 8 Strana: 0019
Bluclia, z strčes. blcha, novčes. blecha, novotvar utvořený dle gt. pl. Vz Gb. H. ml. I. 295.

14399   Bluč Svazek: 9 Strana: 0015
Bluč = blíti. Lor. 70.

14400   Blučati Svazek: 5 Strana: 1015
Blučati = mluviti. Ješfeť by byl viece blučal, tož král kynu, aby mlčal. Smil v. 775.

14401   Blučeti Svazek: 5 Strana: 1015
Blučeti, vz Blučati, Gb. v Listech filol. 1884. 451.

14402   Blučeti Svazek: 9 Strana: 0015
Blučeti, bluču. Vz Gb. H. ml. III. 2. 279. By byl vice blučal. N. Rada. 775

14403   Blučeti Svazek: 10 Strana: 0019
Blučeti. V levo blučí vysoká věže z pa- píru a knížek hranice (zapálená, aby je zni- čila). Koll. (Mtc. 1. 1893. 9)

14404   Blučina Svazek: 5 Strana: 1015
Blučina, y, f, Lautschitz, ves u Židli- chovic v Brněnsku. Jak chytají v Bučině u Rajhradu zajíce? Vz Sbtk. Krat. h. 144.

14405   Blud Svazek: 1 Strana: 0075
Blud, u, m. B. = fysické n. moralní od- dálení-se od pravdy, Irrthum. Jg. Od bludu někoho odvésti. V. Bludův se dopouštěti. V. Bludy vymýšleti. Šm. Bludem jat býti. Ros. V b., do bludu vejíti, Troj., uvésti, Us., J. tr., upadnouti, Jg., v bludu býti. Jg. Z bludu pomoci. Us. B. se stal. bern. Svůj b. uznati. Šm. Dáti se v předešlé bludy a hříchy. V. Pojal mne b., že jsem nevěděl. Us.

14406   Blud Svazek: 5 Strana: 1015
Blud = omyl, mýlka. B. = nepravé po- znání nebo pojetí věci; B. = úsudek křivý, jehož se někdo drží maje jej za pravdu. S. N., Blř. Cf. Mz. v List. filol. 1880. 10. Chtějíce ten blud dobrodiním opraviti. CJB. 391. Proto bludu tomu Pavel z nepříma čelí a b. ten poráží. Sš. II. 199. Zůstávati v bludích a svodích. Čr. Bludy kacieřské; Lid z bludu vyvésti. Št. Kn. š. 13., 11. B. starý novým činem (způsobem) na javo vy- nide. Dal. 149. Množství bloudících bludu neochraňuje ani neospravedlňuje. V. Blud bývá velmi plodný a snadno jiných více urodí. Hkš, Plác. — B. = podražec, rostl. Mor. Knrz. — B., a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118., Půh. II. 104. — B. = bloud. Ostrav. Tč.

14407   Blúd Svazek: 5 Strana: 1015
Blúd, a, m. = bloud. Slov. Ssk.

14408   Blud Svazek: 7 Strana: 1199
Blud. Přišel naň b. (bloudil;. ČT. Tkč. — B., galium vernum, rostl. Mtc. 1892. 198. Tu noc před sv. Janem Křt. trhají dívky b., vijou z něho věneček a jdouce spat dávají jej pod hlavu. O kterém hochu se jim zdá, toho dostanou. Brt.

14409   Blud Svazek: 8 Strana: 0019
Blud. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 46., 81.

14410   Blud Svazek: 9 Strana: 0015
Blud. Moudrý muž jest, kdo skrze bludy jde ku pravdě. Sml. III. 170.

14411   Blúd Svazek: 9 Strana: 0015
Blúd, u, m. = komonice, melilotus. Na mor. Slov. Mus. ol. V. 12., VIL, 11.

14412   Blud Svazek: 10 Strana: 0019
Blud. Kat. v. 1131., 1191., 1220 a j. Po- jal ho b = nemohl trefiti z lesa Kšť Lid 8 On je už na božom súde a my ešte v lud- skom blude Rizn. 62

14413   Bluďák Svazek: 5 Strana: 1015
Bluďák, u, m. = bludička. Chodí jako b. U Sadské. Kšť.

14414   Bludár Svazek: 9 Strana: 0015
Bludár, a, m. = hlupák. Slov. Zát. P?. 21. b.

14415   Bludárčiti Svazek: 5 Strana: 1015
Bludárčiti, il, ení, der Irrlehre folgen. Slov. Ssk., Loos.

14416   Bludárna Svazek: 5 Strana: 1015
Bludárna, y, f. = bludiště. Pl., Ssk.

14417   Bludař Svazek: 1 Strana: 0075
Bludař, e, m., bloudící od cesty, ein Verirrter. B. — = tulák, ein Herumstreicher. Bern. — B., u víře bloudící, ein Irrgläubiger. — B., bludům učící, ein Irrlehrer, Sektirer. D. - Jg.

14418   Bludaření Svazek: 5 Strana: 1015
Bludaření, n., die Irrung. Ssk.

14419   Bludařiti Svazek: 5 Strana: 1015
Bludařiti, il, ení, im Irrthum befangen sein; na Slov. ein Herumstreicher sein. Ssk.

14420   Bludařka Svazek: 5 Strana: 1015
Bludařka, y, f., die Irrlehrerin. Bern.

14421   Bludařka Svazek: 10 Strana: 0019
Bludařka, y, f Tbz V 1. 174.

14422   Bludařský Svazek: 5 Strana: 1015
Bludařský, Herumstreicher-; Sektirer- etc. Vz Bludař. Mus. 1880. 62.

14423   Bludařství Svazek: 1 Strana: 0075
Bludařství, n., bludné učení, Irrlehre, Irrglaube. Jg.

14424   Bludba Svazek: 5 Strana: 1015
Bludba, y, f. = bloudění, das Herum- irren, die Irrfahrt. Ulyssovy bludby. Sš. Snt. 9.

14425   Blude Svazek: 1 Strana: 0075
Blude, ěte, n., opuštěné dítě, ein verlas- senes Kind.

14426   Bludec Svazek: 5 Strana: 1015
Bludec, dce, m., der Irrgläubige. Osv. I. 67.

14427   Bludek Svazek: 5 Strana: 1015
Bludek, dku, m. = malý blud. Bern.

14428   Bludice Svazek: 1 Strana: 0075
Bludice, e, f., bludná hvězda, der Irrstern.

14429   Bludička Svazek: 1 Strana: 0075
Bludička, y, f., světélko, Bludní oheň, Irrlicht. Kr.

14430   Bludička Svazek: 5 Strana: 1015
Bludička. Vz Mus. 1853. 469., Schd. I. 175., S. N.

14431   Bludička Svazek: 7 Strana: 1199
Bludička. Cf. Zbrt. 217., 218., Mách. 114., 156.—163.

14432   Bludička Svazek: 9 Strana: 0015
Bludička. Aby tě b-čky pojebaly! Hoř. 124.

14433   Bludičky Svazek: 8 Strana: 0019
Bludičky. Povesť o nich vz v NZ. III. 32., Duť. 813., Phľd. 1895. 32., Vek. Val. L 103., Světlonoš.

14434   Bludidlo Svazek: 5 Strana: 1015
Bludidlo, a, n., der Irrgang. Slov. Loos.

14435   Bludina Svazek: 1 Strana: 0075
Bludina, y, f., labyrint, Irrgang, Laby- rinth. Jg.

14436   Bludírna Svazek: 5 Strana: 1015
Bludírna, y, f., der Irrgang. Šm.

14437   Bludisko Svazek: 5 Strana: 1015
Bludisko, a, n. = bludiště. Kos. Ol. 1. 196., Ssk.

14438   Bludiště Svazek: 1 Strana: 0075
Bludiště, é, n., bludina. Vídeň jest pro cizího b. Sych. — B., dutina v uchu, vz Ucho.

14439   Bludiště Svazek: 5 Strana: 1015
Bludiště, ě, m., labyrinth. Vz Kram. Slov. 38. B. v uchu. Vz KP. II. 292., Schd. II. 348.

14440   Bludištný Svazek: 5 Strana: 1015
Bludištný, Labyrinth-. B. okliky. Osv. I. 162.

14441   Bludišťový Svazek: 5 Strana: 1015
Bludišťový, Labyrinth-. B. váček, das Labyrinthbläschen. Nz. lk.

14442   Blúditi Svazek: 5 Strana: 1015
Blúditi = blouditi. Bern., Tč.

14443   Bludivec Svazek: 7 Strana: 1199
Bludivec, vce, m., agelena, pavouk. Brm. IV. 716.

14444   Bludivec Svazek: 10 Strana: 0019
Bludivec, vce, m - bludný kamer. Tbz. III 2. 197. V. 6. 292

14445   Bludivka Svazek: 5 Strana: 1015
Bludivka, y, f., der Irrweg. Slov. Ssk.

14446   Bludivý Svazek: 5 Strana: 1015
Bludivý, erratisch. B. balvany, erratische Blöcke, Findlinge, Findlingsblöcke. Nz., Bř. N. 247., 269.

14447   Blúdivý Svazek: 8 Strana: 0019
Blúdivý. B. balvany na Mor. (výklad, od- kud jsou). Vz Mtc. 1895. 243.

14448   Bludlivosť Svazek: 5 Strana: 1015
Bludlivosť, i, f., die Irrigkeit, Fehler- haftigkeit; die Irreführung, Verführung, Herumschweifung. Šm.

14449   Bludlivý Svazek: 5 Strana: 1015
Bludlivý = bludný. Slov. Ssk.

14450   Bludnář Svazek: 7 Strana: 1199
Bludnář, e, m. = bludař. Pož. 58.

14451   Bludně Svazek: 1 Strana: 0075
Bludně, irrig, irrgläubig. B. smýšleti, D.

14452   Bludné Svazek: 9 Strana: 0015
Bludné, ého, ?., místní jm. Pck. Hol. 194.

14453   Bludněti Svazek: 5 Strana: 1015
Bludněti, ěl, ění, irrig werden. Rk.

14454   Bludnice Svazek: 5 Strana: 1015
Bludnice, e, f. = tulačka. Slov. On zrak má bystrý, snadno ju (krávu) najde, najme keď už raz ví, maninou kade blúdnica išla. Hol. 357. — B., der Planet, Wandelstern. Dch.

14455   Bludnicky Svazek: 5 Strana: 1015
Bludnicky, irrig; irrgläubsich, ketze- risch. Bern.

14456   Bludnictví Svazek: 1 Strana: 0075
Bludnictví, n. = bludařství, der Irrglaube. Bern.

14457   Bludník Svazek: 1 Strana: 0075
Bludník, a, m. = bludař. Kacíři a blud- níci. V.

14458   Bludník Svazek: 5 Strana: 1015
Bludník. Sš. II. 30. — B., der Irrgang; ve Strážnici jméno parku, der Irrgarten. Šd. — B. = rukávnlk na ptáky. Škd.

14459   Bludník Svazek: 7 Strana: 1199
Bludník, a, m. B. dusí zabloudilé, kteří mají zlé svědomí, v bažinách. Vz Mách. 136.

14460   Bludnina Svazek: 5 Strana: 1015
Bludnina, y, f., der Irrgang. Šm., Loos.

14461   Bludno Svazek: 5 Strana: 1015
Bludno. Sanaice (sanice) je, ale je tam bludno = může člověk zblouditi, cesty jsou sněhem zaváty. Slez. Šd.

14462   Bludnomluvnosť Svazek: 5 Strana: 1015
Bludnomluvnosť, i, f., das Irrereden. Šm.

14463   Bludnomluvný Svazek: 5 Strana: 1015
Bludnomluvný, irreredend. Šm.

14464   Bludnosť Svazek: 1 Strana: 0075
Bludnosť, i, f., blouzení, Irrthum. Ros. Pis. br.

14465   Bludný Svazek: 1 Strana: 0075
Bludný = bludivý, bloudící, irrend, irrig. Kat. 1285. B. kůň (od cesty), Us., ovce, D., lovec, Rkk., oheň (bludička), zahrada (Irr- garten), cesta, rytíř, hvězda (bludice), balvany (die erratischen Blöcke, Findlinge, Rk.), Bludní a marní jsme. Br. Kacíř a bludný jest. Trakt. — v čem: u víře, irrgläubig, ketzerisch. V. Jich modlitby jsou bludny v tom ... Chč. 379. — B. = mylný, scestný, nepravý, Irr-, falsch. Cesta bludná a falešná. Br. B. učeni, V., smysl, Ros., odpověď, Kom., zimnice, neduh. Jg. — B. dítě (nepra- vého lože, unehelich). — B. = kurevský. Své dcery v bludný stav dal. Leg.

14466   Bludný Svazek: 5 Strana: 1015
Bludný. B. člověk, kroky, Vrch., víra. Pass. 14. stol. Jsi všech bludných cesta jistá. Výb. II. 25. Aby bludné navedl (po- učil). Hus III. 57. Chodí jako b. duše. 0 bludných duších u starých Čechů vz Mus. 1863. 5. Poněvadž ty listy byly bludny. Půh. II. 268. Jako oněch sedm bludných hvězd. Št. Kn. š. 91. — B. kořen. Sbtk. Rostl. 336.

14467   Bludný Svazek: 7 Strana: 1199
Bludný. B. modla. Umuč. sv. Jiří. 88. B. duše. Vz Mách. 19. B, koření. Vz Tráva (dod).

14468   Bludný Svazek: 9 Strana: 0427
Bludný. B. žena = nevěstka. Otc. 294. — na čem: na víře. 1416. List. fil. XXI. 230.

14469   Bludný na čem Svazek: 8 Strana: 0019
Bludný na čem: na víře. 1416. List, lil. 1894. 230. — B. říčky = sem tam tekoucí. Krs. Moor. U.

14470   Bludný. uot Svazek: 10 Strana: 0019
Bludný. " Kat. v. 1285, 1217 a j B ko- řen roste prý v lese, ale neví se, jak vy- padá; kdo ho přeskočí, zabloudí Kšť Lid 8, Hlavn 35

14471   Bludoevangeli-um Svazek: 5 Strana: 1015
Bludoevangeli-um, a, n. = bludné, ne- pravé evangelium, das Pseudoevangelium. Ze se svésti dali k odměšnému b-liu. Sš. II. 4.

14472   Bludohvězda Svazek: 1 Strana: 0075
Bludohvězda, y, f. Irrstern. Kr.

14473   Bludochod Svazek: 5 Strana: 1015
Bludochod, a, m., der Irrgang. Šm.

14474   Bludolyzník Svazek: 8 Strana: 0019
Bludolyzník, u, m., epigonům apliyllum, druh vstavačovitý. Phľd. XII. 657.

14475   Bludomyslnosť Svazek: 5 Strana: 1015
Bludomyslnosť, i, f., der Irrsinn, Irr- wahn. Rk.

14476   Bludomyslný Svazek: 5 Strana: 1015
Bludomyslný, blöde, irrsinnig. Rk.

14477   Bludosektář Svazek: 5 Strana: 1015
Bludosektář, e, m., irriger Sektirer. Šm.

14478   Bludosektářský Svazek: 1 Strana: 0075
Bludosektářský, sektirerisch. Kom.

14479   Bludosektářství, n Svazek: 1 Strana: 0075
Bludosektářství, n., Sektirerei.

14480   Bludov Svazek: 5 Strana: 1015
Bludov, a, m. (od Bluda. Pal. Rdh. I. 133.), Bludow, ves u Zbraslavic; Blauda, ves v Olomoucku. PL., S. N., Žer. Záp. I. 126., Blk. Kfsk. 514., Sdl. Hr. II. 117., III. 108., 114.

14481   Bludovaný Svazek: 10 Strana: 0019
Bludovaný, verfehlt B vychvalování něčeho Li I 752

14482   Bludovati. — koho Svazek: 1 Strana: 0075
Bludovati. — koho = z bludu viniti. Kom., Br. — se. Kom.

14483   Bludověrec Svazek: 5 Strana: 1015
Bludověrec, rce, m. = bludař. Ssk.

14484   Bludověrectví Svazek: 5 Strana: 1015
Bludověrectví, n., die Irrgläubigkeit. Rk.

14485   Bludovice Svazek: 5 Strana: 1015
Bludovice, dle Budějovice, Blauendorf, ves u Nového Jičína. PL.

14486   Bludovit, u Svazek: 9 Strana: 0015
Bludovit, u, m., hornina allochroitová. Vz Mus. ol. II. 15.

14487   Bludovně Svazek: 7 Strana: 1199
Bludovně, irrthümlicherweise. Chč. m. s. II. 85.

14488   Bludovný Svazek: 9 Strana: 0427
Bludovný. Chč. menší spisy II. 85. (Flš. ).

14489   Blúdový Svazek: 5 Strana: 1015
Blúdový. B. datělina = lucernka, medi- cago sativa, der Lucernklee. Slov. Rr. Sb.

14490   Bludr Svazek: 7 Strana: 1199
Bludr, a, m., eracliodes, ryba, zastr. Pršp. 16. 77.

14491   Bludstvo Svazek: 1 Strana: 0075
Bludstvo, a, bludství, n., mýlka, Irrthum. Zlob.

14492   Bludy Svazek: 5 Strana: 1015
Bludy, dvůr u Chlumce v Jič. Cf. Sdl. Hr. III. 126.

14493   Blucha Svazek: 1 Strana: 0075
Blucha = blecha,

14494   Blucha Svazek: 5 Strana: 1015
Blucha, y, f. = blecha. Slov. Bern.

14495   Bluchaviště Svazek: 8 Strana: 0019
Bluchaviště = blechoviště. Vz Gb. H. ml. I. 295.

14496   Bluchavý Svazek: 5 Strana: 1015
Bluchavý = blchavý, plný blech. Slov. Bern.

14497   Bluchavý Svazek: 8 Strana: 0019
Bluchavý = blechavý. Vz Gb. H. ml. I. 295.

14498   Blukati Svazek: 1 Strana: 0075
Blukati = blouditi. Llk.

14499   Blukati se Svazek: 5 Strana: 1015
Blukati se = toulati se, herumstreichen, herumirren, -ziehen. — kde. Na tych lich- novských lukách tam se syneček bluká, bluká se blukaja, děvčata hledaja. Sš. P. 183.

14500   Bluma Svazek: 1 Strana: 0075
Bluma, y, f. = veliká slíva, hlušice, kulatá švestka, Ross-, Hundspflaume. Sr. něm. Pflaume, b m. f. O původu vz Mz. 114. Já o slívách a ty o blumách. Jg. To jsou lonské blumy (to je něco starého. Vz Dávno). Č., Jg. — To je b. = hlupák. Us. Brt.

14501   Bluma Svazek: 5 Strana: 1015
Bluma. Gb. Hl. 94., Rstp. 478., Kk. 253. — B. Stál jako b., jako ťululum na ptáky (neříkal nic). Hnšk.

14502   Bluma Svazek: 8 Strana: 0019
Bluma, z střněm. Pŕlume, z lat. pruimm. Cern. Př. 58.

14503   Blumbara Svazek: 5 Strana: 1016
Blumbara, y, f., schlechte Suppe. Šm.

14504   Blumenberk Svazek: 5 Strana: 1016
Blumenberk. Z B-ka Václ. 1636.—48. Vz Jg. H. 1. 536., Jir. Ruk. I. 86.

14505   Blumka Svazek: 5 Strana: 1016
Blumka, y, f. = malá bluma, zákrsek, ein Zwergbaum. Slov. Ssk.

14506   Blumour Svazek: 7 Strana: 1199
Blumour, u, m., cicea, rostl. Cf. Ott. V. 351.

14507   Blumouš Svazek: 5 Strana: 1016
Blumouš, e, m., cynometra, die Hunds- ruthe, rostl. B. obecný, c. cauliflora. Vz Rstp. 459.

14508   Blumovina Svazek: 5 Strana: 1016
Blumovina, y, f., der Pflaumengeist. Kk., Loos.

14509   Bľuncák Svazek: 8 Strana: 0019
Bľuncák, a, bľuncala, y, m. — toulavý člověk, kdo se bľuncá. Brt. D. II. 295.

14510   Bluncati se Svazek: 5 Strana: 1016
Bluncati se, bluncovati se, herumstrei- chen, herumschwärmen. U Olom. Šd. Cf. Blómati.

14511   Blunda Svazek: 5 Strana: 1016
Blunda, y, f. = druh švestky. U Zá- břehu. Kčk.

14512   Bluňk Svazek: 5 Strana: 1016
Bluňk, u, m., der Glunks. Šm.

14513   Bluňk Svazek: 8 Strana: 0019
Bluňk = žbluňk. Nár. bibl. II. 47. (Čela- kov. Sp.).

14514   Bluňka Svazek: 5 Strana: 1016
Bluňka, y, f. = žbluňka. Prší, až bluňky naskakují. U Klatov. BPk.

14515   Bluňka Svazek: 7 Strana: 1199
Bluňka, y, f. = bobule na bramboře. U St. Jič. Vhl.

14516   Blunka Svazek: 10 Strana: 0559
Blunka, y, f. = bublina. Šumava Rgl.

14517   Bluňkati Svazek: 1 Strana: 0075
Bluňkati, bluňknouti, kni, kna (ouc), knul a kl, utíi; bluňkávati = bluňky dělati, glunksen, plumpen, schwappen. — komu kde: Bluňká mi něco ve střevách. Jg. — po kom, po čem: Jen bluňklo po něm. Ros. — kam: do rybníka (spadnouti). D.

14518   Blunkati Svazek: 8 Strana: 0019
Blunkati. (Nenašel ho), ačkoli se až do večera po ulicích blunkal (toulal). Kld. III. 120.

14519   Blunkati se Svazek: 5 Strana: 1016
Blunkati se, herumschweifen, -ziehen, -irren. Slez. Tč. Vz Blukati. Blunká se jako bludná ovce. Mor. Šd. — kde. Kde se po- řád blunkáš?

14520   Bluňkavka Svazek: 5 Strana: 1016
Bluňkavka, y, f., das Gunkelglas. Šm.

14521   Blunkavý Svazek: 1 Strana: 0075
Blunkavý. B. sklenice (s úzkým hrdlem), blunkavka, Glunkelglas. V.

14522   Bluňkavý Svazek: 5 Strana: 1016
Bluňkavý, glunksend. Šm.

14523   Blunknouti Svazek: 5 Strana: 1016
Blunknouti = žblunknouti. Let. Mt. S. VII. 1. 14.

14524   Bľunkotavý Svazek: 7 Strana: 1199
Bľunkotavý = žblunkotavý. B. potôčok. Slov. Phľd. VII. 237.

14525   Bluosť Svazek: 7 Strana: 1199
Bluosť, ě, f. = puk buků atd. Slov. Němc. V Mus. 1889. 364.

14526   Blupčiti koho Svazek: 10 Strana: 0559
Blupčiti koho. Kto s koňmi kupčí, toho najviacej psota blupčí. Sb. sl. VIII. 168.

14527   Blusk Svazek: 5 Strana: 1016
Blusk, u, m. = mrknutí očima, der Blick. Slov. Ssk.

14528   Bluskati Svazek: 5 Strana: 1016
Bluskati, blusknouti = očima mrkati, blýskati, dívati se, blicken, äugeln, blinzeln. — čím. Ten bluská očima! Na Val. Vck., Brt. D. 62. — kam. To je syneček, já naňho bluskla a šla sem. Ib. Vck.

14529   Bluskati Svazek: 8 Strana: 0019
Bluskati. Blusknouti po něčem. Vek. Val. I. 49.

14530   Bluskati po čem Svazek: 10 Strana: 0019
Bluskati po čem = po očku pohlížeti Val Čes 1 XI 180 — Blusknúť na koho, po kom = vodou stříknouti Ib X 470

14531   Bľusnúť na někoho Svazek: 10 Strana: 0559
Bľusnúť na někoho = zamilovaně po- patřiti. Slov. Phľd. XXII. 35.

14532   Blúšč Svazek: 5 Strana: 1016
Blúšč. Je jak b. = bledý, vyzáblý. Na Zlinska. Brt. Čf. Blúšť.

14533   Bľušč Svazek: 10 Strana: 0559
Bľušč, e, f. = psí víno. Na Mor. vých. v pořekadle: Je jak b. = bledý, vyzáblý po nemoci. Brt. Sl. 19.

14534   Bluščátko Svazek: 10 Strana: 0559
Bluščátko, a, n. = co se blýská, svě- télko; svatojanská muška. Mor. Rgl.

14535   Bluščeti Svazek: 5 Strana: 1016
Bluščeti = bluštěti. Brt. D. 200.

14536   Bluškvarcový Svazek: 5 Strana: 1016
Bluškvarcový, Kalmus-. B-vá kořalka. Vz Bluškvorec.

14537   Bluškvořec Svazek: 5 Strana: 1016
Bluškvořec, řce, m. = kalmus, puškvo- rec. U Místka. Škd.

14538   1. Blúšť Svazek: 5 Strana: 1016
1. Blúšť, ě, m. = brečtan, hedera helix, die Baumwinde. Sl. les., Rstp. 772., Slb. 563. — B. = psí víno, ľuľok čierný, sola- num nigrum. Slov. Hdž. Čít. 201., Let. Mt. S. VIII. 1. 31. — Cf. Blušč.

14539   2. Blúšť Svazek: 5 Strana: 1016
2. Blúšť, i, f. = bledosť, die Bläs3e. Užívá se jenom v nomin. sg. ve frasi: Tys jako blúšť. Tys vylétaný jako b.! Na Val. Vck. Cf. Blúšč.

14540   Bluštěti Svazek: 5 Strana: 1016
Bluštěti, bluščeti, el, ení = slabé hořeti (o světle), schwach brennen. To jen blustí. Na Val. Vck. Enom to bluščí. Dva kolečky tam bluščely. Brt. D. 200. Vz Zabluščiť (za- topiti).

14541   Bľut Svazek: 10 Strana: 0559
Bľut = blíti. Brt. Sl. 19.

14542   Bľuti, bľuju Svazek: 5 Strana: 1016
Bľuti, bľuju = blvati.

14543   Bluv Svazek: 5 Strana: 1016
Bluv, u, m., der Plattenhammer (in den Eisenhammern). Šm. —B., a, m., chimaera, der Seehahn, Seedrache. Šm.

14544   Bluva Svazek: 8 Strana: 0019
Bluva, y, f., bluvančí, n. (laš.), rhamnus frangula, rostl. Brt. D. II. 506.

14545   Bľuvačka Svazek: 5 Strana: 1016
Bľuvačka, y, f., das Erbrechen. Slov. Ssk.

14546   Bľuvanečný Svazek: 5 Strana: 1016
Bľuvanečný, das Speien erregend. Slov. Ssk.

14547   Bl'uvanina Svazek: 5 Strana: 1016
Bl'uvanina, y, f. = blivanina. Ssk.

14548   Bľuvati Svazek: 5 Strana: 1016
Bľuvati = blivati. Ssk.

14549   Bluvavý Svazek: 5 Strana: 1016
Bluvavý, zum Speien reizbar. Ssk.

14550   Bľuvo Svazek: 5 Strana: 1016
Bľuvo, a, n. = bl'uvanina. Ssk.

14551   Bluvotiny Svazek: 5 Strana: 1016
Bluvotiny, pl., f., das Ausgespieene. Šm.

14552   Bluza Svazek: 1 Strana: 0075
Bluza, y, f., z fr. blouse, halena, lehký volný kabát plátěný n. bavlněný. Rk.

14553   Blůza Svazek: 8 Strana: 0019
Blůza (ženská, jakle) bývá volná, z tenké látky; kacabajka přiléhá k tělu; kabátek jest ušit z předu volným vzadu k tělu přiléhající. Nyní ve Slez. Věstn. opav. 1894 č. 4., 11.

14554   Blúzenie Svazek: 10 Strana: 0019
Blúzenie, n — blouznění Pass 309

14555   Blúzi Svazek: 5 Strana: 1016
Blúzi = bloudím. Výb. I. 1091. 23.

14556   Blúziti Svazek: 5 Strana: 1016
Blúziti = blouditi. Na Slov. Ssk.

14557   Blúznič Svazek: 5 Strana: 1016
Blúznič, e, m. = bloumitel. Slov. Rr. Sb.

14558   Blúznina Svazek: 5 Strana: 1016
Blúznina, y, f. = blouznivosť. Slov. Phld. III. 487. Ale dosť už o týchto šialených b-nách. Let. Mt. S. XI. 1. 48. (IX. 2. 88.).

14559   Blúzniti Svazek: 1 Strana: 0075
Blúzniti, vz Blouzniti.

14560   Blúzniti Svazek: 5 Strana: 1016
Blúzniti = tlachati. Val. Brt. D. 200. — B. = nadávati, aufheissen. Na Val. Brt. Vz Blouzniti.

14561   Blúznivec Svazek: 5 Strana: 1016
Blúznivec, vce, m. = blouznivec.

14562   Blúznivý Svazek: 5 Strana: 1016
Blúznivý = blouznivý. Na Slov. Ssk.

14563   Blůzový Svazek: 10 Strana: 0019
Blůzový samet Nár list 1903 č 243 15

14564   Blva Svazek: 5 Strana: 1016
Blva, y, m. = blvoň. Na Hané. Bkř.

14565   Blva Svazek: 9 Strana: 0015
Blva, y, f. = neplecha ? jarním obilí, rostl Mor. Mus. ol. V. 12.

14566   Blvačka Svazek: 7 Strana: 1199
Blvačka, y, f. = špatné jidlo. Vaří jenom b-čky. Mor. Rgl.

14567   Blvák Svazek: 9 Strana: 0015
Blvák, a, rn, B-ci = přezdívka Lanžhot- ským. Mus. ol. XIII. 25.

14568   Blvání Svazek: 10 Strana: 0019
Blvání, n, vomitus; orexia, Bhm hex 452, Mam A 30b Sr Blivání

14569   Blvati Svazek: 1 Strana: 0075
Blvati, vz Blivati.

14570   Blvati Svazek: 5 Strana: 1016
Blvati, blvu = blivati, blíti. Mor. Jg.

14571   Blvati Svazek: 8 Strana: 0019
Blvati. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 67., 73.

14572   Blvati Svazek: 9 Strana: 0015
Blvati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 382.

14573   Blveň Svazek: 7 Strana: 1199
Blveň (beven?), vně, m., barbarus, zastr. Veleš.

14574   Blveň Svazek: 8 Strana: 0019
Blveň. Flajšhans čte Litvén. Neodporuje-li tomu lat. překlad: barbarus?

14575   Blveň Svazek: 9 Strana: 0015
Blveň v VIII. d. (v Příspěvcích) cf. Mus. 1897. 280. -281.

14576   Blvkati Svazek: 10 Strana: 0019
Blvkati = Štěkati Cf Blvoň Val Čes 1 X 471.

14577   Blvoň Svazek: 1 Strana: 0075
Blvoň, ě, m., Lümmel. Na Mor.

14578   Blvoň Svazek: 5 Strana: 1016
Blvoň, ě, m., der Speier. Slov. Ssk. — B. = člověk sprostý, neotesaný, surový; hlu- pák. Na Zlínsku a mor. Slovácku. Brt., Hrb. Na mor. Val. = křikloun, mudrlant (na ves- nici). Vck.

14579   Bľvoň Svazek: 7 Strana: 1199
Bľvoň = blbec. Dol. Brtch.

14580   Blvoň Svazek: 10 Strana: 0019
Blvoň, ě, m = pes také převzdívka hel- vitům Val Čes ) X 471 Sr Blvkati

14581   Blvoňský Svazek: 5 Strana: 1016
Blvoňský, lümmelhaft. Vz Blvoň. Mor. Šd.

14582   Blvýňati Svazek: 10 Strana: 0020
Blvýňati = štěkati. Val. Čes. 1. X. 471. Sr. Blvkati.

14583   Blyha Svazek: 8 Strana: 0019
Blyha. Ciho (ticho) blyha (blcha = ne- významný, mlč!)! Phľd. 1895. 187.

14584   Blyktry Svazek: 1 Strana: 0075
Blyktry, vz Bliktry.

14585   Blýn, a Svazek: 5 Strana: 1016
Blýn, a, m., ves v Pražsku. Vz Blk. Kfsk. 1041.

14586   Blyné Svazek: 5 Strana: 1016
Blyné, ého, n. = Blynka. Blk. Kfsk. 1065.

14587   Blýniti se Svazek: 5 Strana: 1016
Blýniti se = blýskati se. Šm.

14588   Blynka Svazek: 5 Strana: 1016
Blynka, y, f., ves u Plaňan. PL. Cf. Blk. Kfsk. 1065.

14589   Blyny Svazek: 5 Strana: 1016
Blyny, dle Dolany = Blynka. Blk. Kfsk. 1065.

14590   Blysczka Svazek: 7 Strana: 1199
Blysczka, y, f., coruscatio, zastr. Pršp. 7. 32.

14591   Blysk Svazek: 5 Strana: 1016
Blysk, u, m., der Schimmer. Dch., Ssk.— B., das Flittergold. Má blysky zo striebra a zlata. Slav. 21.

14592   Blysk Svazek: 8 Strana: 0019
Blysk-, blýsk- m. blisk-, blísk-. Vz Gb. H. ml. I. 29.

14593   Blysk Svazek: 9 Strana: 0015
Blysk, vz Babka.

14594   Blysk Svazek: 10 Strana: 0559
Blysk, u, m, rostl. Vz Blatouch zde.

14595   Blýskací Svazek: 5 Strana: 1016
Blýskací, blitzend, Blitz-. Ssk.

14596   Blyskač Svazek: 5 Strana: 1016
Blyskač, e, m., ranunculus auricomus, fallax, acris, angustisectus, latisectus, lanu- ginosus, repens, bulbosus, sceleratus, arven- sis. Let. Mt. S. VIII. 1. 35. (1. 8.), Slb. 674. Der Hahnenfuss. Jeho žluté květy se blyští. Tč.

14597   Blýskač Svazek: 10 Strana: 0559
Blýskač, e, m., rostl. Vz Pryskyřník zde.

14598   Blýskáček Svazek: 5 Strana: 1016
Blýskáček, čka, m., meligethes, der Glanz- käfer, brouk. B. zelenavý, m. viridescens, řepkový, m. aeneus, osamělý, m. viduatus, černý, m. tristis, hnědonohý, m. erythropus. Kk. Br. 142. Cf. Schd. II. 509., Frč. 188., Brm. IV. 75., Šír II. 60.

14599   Blýskáček Svazek: 8 Strana: 0535
Blýskáček, čka, m., meligethes, brouk. B. černobrvý, m. brachialis, černý, lumbaris, čer- venonohý, rufipes (erythropus), dalmatsky, dalmatinus, deskovitý, discoideus, drobný, exilis, dvojzubý, bidentatus, havranní, corvi- nus, hnědochlupý, substrigosus, chudotečný, subrubicundus, kostiválový, symphyti, kovo- hlavý, difficilis, malý, pumilus, modravý, coe- ruleus, modroštítý, discolor, moravský, mora- viacus, narudlotlapý, egenus, narudlý, sub- ripennis, nedokrytý, ochropus, německý, ger- manicus, okrouhloštítý, rotundicollis, orudělý, haemorrhoidalis, podlouhlý, coracinus, pilo- nohý, serripes, plsínatý, villosus, příčnočarý, mellitulus, přizpůsobený, assimilis, prosvitavý, immundus, pryskyřníkový, ranunculi, řepkový, brassicae, řeřichový, lepidii, rudonohý, rubri- pes, rudorohý, brunnicornis, samotářský, vi- duatus, smolonohý, picipes, smolorohý, mo- rosus, sploštělý, planiusculus, svraštělý, sub- rugosus, šalvějový, umbrosus, šedavý, decolo- ratus, šedý, incaus, šírolemý, epuracoides, tečkovaný, punctatus, temnochlupý, bidens, temnokový, subaeneus, temný, maurus (tristis), tmavý, obscurus, vejčitý, ovatus, vešovitý, pe- dicularius, vráskokrový, gagatinus, zelenole- sklý, viridescens, ztemnělý, lugubris, zubonohý, memnonius, žlutonohý, flavipes. Vz Klim. 336. nn.

14600   Blýskačka Svazek: 5 Strana: 1016
Blýskačka, y, f., das Flittergold; das Blitzen. Ssk.

14601   Blyskadlo Svazek: 5 Strana: 1016
Blyskadlo, a, n. = stroj k dělání blesků. Ndv.

14602   Blýskalka Svazek: 9 Strana: 0015
Blýskalka. Vz násl. Hrách.

14603   Blýskánek Svazek: 9 Strana: 0427
Blýskánek, nku, ?., topas, zastr. Gb. Slov. 71.

14604   Blýskání Svazek: 5 Strana: 1016
Blýskání, n., das Blitzen. Vz Schd. I. 177., Kram. Slov. 38.

14605   Blýskáni na Svazek: 1 Strana: 0075
Blýskáni na časy. Rk. B. = blyskota, blesk, Blitz. V., Kom. Parnosti . . . vydá- vají blýskání. Kom. B. časté tmy prosvěcovalo; b. se dělá. Troj. Bylo b. přehrozné. Troj.

14606   Blyskatel Svazek: 5 Strana: 1016
Blyskatel, e, m., der Blitzschleuderer. Lpř. Sl. I. 99.

14607   Blýskati Svazek: 1 Strana: 0075
Blýskati, blyskati, kej, kaje, al, ání; blýsknouti, kni, knul n. kl, utí; blýskávati. Vz Blyštěti. B. = blesk činiti, glänzen, schimmern. Neosobně: Blýská, Har. Což tam blýská! Ros. — čím. B. zlatou zbrojí, Br., nahým mečem, V., zadkem = otrhaným býti. Ros. Má milá košiličkou blejská. Er. P. 118. Očima blýskaje návěští dával. Kom. Lab. 82. — na koho. Až šavle budou na vás blejskat. Er. P. 443. — se od čeho. Selky se od zlata blejskají. Er. P. 93. — se kde, v čem. Blýská v jeho hlavě (má ji prázdnou). L. Blýská se v odění. Troj. Peníze ve vodě se blýskají. Us. — se z čeho, odkud. Jiskry s očí še blýskaly. Br.- se kde. Často u něho se blýská (dochází k němu). Rk. B. se před kým = ukazovati se. D. — se. = třpytěti se, glänzen, schimmern; blitzen, wetterleuchten. Meče, oči se blýskaly. Troj. Blýská se. Když se blýská, hrom bije. Kom. Kámen se blýská. Us. — se na co. Ráz na ráz blýskalo se. Ml. Blýská se na čas. Us. — se skrze co, kudy: oči skrze škrabošku se blýskaly. Nt, — Vz Blyštěti.

14608   Blýskati Svazek: 7 Strana: 1199
Blýskati ze staršího blískati. Gb. Když se na „suchou horu" blýská a hřmí (ne- prší-li zároveň), chytají se toho roku dobře zloději. U Hranic. Vck.

14609   Blýskati Svazek: 9 Strana: 0015
Blýskati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 364. — čím. Tělom blýská = má dě- ravé roucho; nikoli: je vyhladlý, vyzáblý. Koll. — Čes. 1. VIL 340.

14610   Blýskati. — abs Svazek: 5 Strana: 1016
Blýskati. — abs. Nože blýskly. Kká. K sl. j. 137. Meč blyskne. Mcha. Blýská-li, říkají, že nebe se otvírá Us. — čím. B. lokty (šat na loktech roztrhaný míti). Němc. Světlem v něco blýsknouti. Kká. K sl. j. 142. Okem zlobně blýskal. Čch. D. 610. Nepřietelé mečem blýskali. Pč. 38. Hand- žárem b. Kká. K sl. j. 29. B. zrakem. Ib. 55. B-la se svými půvaby. Hrts. Rytířů tam b-la se četa ocelovou šupinou. Čch. Bs. 69. — kde jak. Blýskl se ve tmách hrot. Kká. K sl. j. 126. Zas to blýsklo řa- dem v mužů zraku. Ib. 17. Ono (jezero) v luny paprscích se blýskalo jak slza zářící. Vrch. Meč zločinci blyskne v týle. Mcha. - kudy. Světem úžas blýskl. Kká. K sl. j. 37. Meč jeho blýsknul mlhou večerní. Vrch. Tmou se blýskly sekery; Blýsklo se to řadem po sekerách. Kká. K sl. j. 19., 15. — kam. Jasným okem v budoucnosť b. Kka. K sl. j. 141. Nad bulharskou říš pravoslavný kříž blýskne v slunečku. Ib. 134. Jitro blesklo v stromy. Vrch. I ve ža- láře nízkou celi juž blesknul první zoře nach. Osv. VI. 463. A zlato mu do okáľov blysklo. Dbš. Sl. pov. I. 241. Slza blýskla veň; A kam blýskl zrak. Kká. K sl. j. 240., 121. Bude se ti stéskať, až se naše šably budó na tě bléskať. Sš. P. 586. — odkud. Zdálo se mně, zdálo, že sa od hor blýská a červenajú sa šohajovi líčka. Sš. P. 415. — jak. Svíce slabě jen blýská. Us. Rgl. Oko rudým žárem blýskající. Vrch. V číši granátem se réva blýská. Vrch. Otci hrdě blýská zrak. Kká. K sl. j. 31. Divně blý- skaly se oči zlé. Čch. Bs. 84. — čím po kom. Po frajtru co chvíli okem blýskne. Kká. Td. 262. — odkud. Z očí žár na- dšení jim blýská; Z mraků blesklo slunce zletem. Vrch. Z pěsti handžar blýská. Kká. K sl. j. 181. Jako slunko bleskne z mraku. Kká. Td 77. Odevšad Satan okem blýská. Čch. Bs. 89.

14611   Blýskati se Svazek: 10 Strana: 0020
Blýskati se. — Blejská se (nemá-li žen- ská upravený rozparek u sukně). Ml. Bol. Čes. 1. XIII. 178 — jak. Blýská se na sucho. Tbz. V. 6. 59. — čím: očima b. Zvon III. 142. — komu. Běželo o peníze, o dědictví, to mu blýsklo hned (napadlo). Zvon III. 457.

14612   Blýskavec Svazek: 5 Strana: 1017
Blýskavec, vce, m. A hlas jeden pre- letí jak b. cezeň. Slov. Lipa II. 266.

14613   Blýskavice Svazek: 5 Strana: 1017
Blýskavice, e, f. = blýskání na časy, das Geblitze, Wetterleuchten. KP. II. 207., Mj. 392. — B. = blýskání. Kká. Td. 109. B. zlatých pohárů, das Flimmern. Čch. Mch. 27. B. mečů, das Geflimmer. Čch. Dg. 698. — B. = kometa. Ev.
Blýskavičný, schimmernd. Rk.

14614   Blyskavka Svazek: 1 Strana: 0075
Blyskavka, y, f. (kord). Degen. Dobyli blyskavky. Č., L. — B. = ořech snětivý, zkažený. — B., ryba, die Pfrille. Na Slov. — B. = blesk. B. hrách chytila, zarazila (má málo lusek). Us.

14615   Blýskavka Svazek: 5 Strana: 1017
Blýskavka. - B. = blýskavice, blýskání bez hřmění, das Wetterleuchten. Nz. — B., y, m. = člověk churavý, vyschlý, vyzáblý. To je B.! Us.. Kr. Hrad Kšť. — B., cara- drina, motýl. B. bělotečná, c. cubicularis, ptačincová, alsines, pampelišková, c. tara- xaci, kopřivová, c. morpheus, trojčárná, c. trilina. Kk. Mot. 213.—215.

14616   Blýskavka Svazek: 7 Strana: 1199
Blýskavka y, f. = blatouch. U Strunkov. Nov. — B. = cetka, Flitter, m.

14617   Blýskavka Svazek: 9 Strana: 0015
Blýskavka, motýl. Vz Stein. 101. —102., Exl. 142.

14618   Blýskavka Svazek: 10 Strana: 0559
Blýskavka, y, f. = druh trávy v obilí. Šumava. Rgl.

14619   Blyskavohelmý Svazek: 10 Strana: 0020
Blyskavohelmý Hektor. Msn. II. 42., 46.

14620   Blýskavopásý Svazek: 10 Strana: 0559
Blýskavopásý. Škod. II. 2 106.

14621   Blýskavorouchý Svazek: 10 Strana: 0559
Blýskavorouchý Priamovec. Škod. II. 2 81.

14622   Blýskavosť Svazek: 5 Strana: 1017
Blýskavosť, i, f., die schimmernde Be- schaffenheit. Ssk. Vz S. N.

14623   Blyskavozářný Svazek: 10 Strana: 0020
Blyskavozářný zrak. Msn. II. 55.

14624   Blýskavý Svazek: 1 Strana: 0075
Blýskavý, V., blyskavý, V., bliskavý, Solf., blisknavý, Ros., glänzend, schimmernd. B. značí nejvyšší stupeň lesku; b. diamant, vápenec, prohledem Vys. B. kopí, peří, oči, meč, kůže, výmluvnosť", kamení, štěstí. Jel., V., D., Štele.

14625   Blýskavý Svazek: 5 Strana: 1017
Blýskavý. B. bída, Dch., přílba. Čch. Bs. 173.

14626   Blýskavý. B Svazek: 10 Strana: 0559
Blýskavý. B. kvítí. Vz Blýskač, Bla- touch, Pryskyřník zde.

14627   Blysket Svazek: 5 Strana: 1017
Blysket = blsket, blýskání, světlo. Slu- neční b. Sv. ruk. 88., 121.

14628   Blýsklavičný Svazek: 8 Strana: 0019
Blýsklavičný, fulgoris. B. světlo osvítí tě. Mně. Ev. vid. 133. Luc. 11. 36.

14629   Blýsklavý Svazek: 5 Strana: 1017
Blýsklavý = blýskavý. Slov. Ssk.

14630   Blysknavě Svazek: 10 Strana: 0020
Blysknavě se překmitnouti. Jrsk. V. 150. B. jasný, Kká. Sion I. 114., oděný. Jrsk. III. 49.

14631   Blysknavý Svazek: 5 Strana: 1017
Blysknavý, vz Blýskavý. Mcha. B. zbraň, Kká. K sl. j. 161., látka, der Flitterstoff, Dch., frase. Mus. 1880. 272.

14632   Blysknouti Svazek: 1 Strana: 0076
Blysknouti, vz Blýskati.

14633   Blyskocení Svazek: 10 Strana: 0020
Blyskocení, n. B. zbraní. Msn. Od. 212.

14634   Blyskoň Svazek: 5 Strana: 1017
Blyskoň, ě, m. = kdo se blyští, leskne. Slov. Hol. 120.

14635   Blyskot Svazek: 1 Strana: 0076
Blyskot, u, m. = bleskot.

14636   Blyskot Svazek: 5 Strana: 1017
Blyskot. BO., Výb. II. 4.

14637   Blyskota Svazek: 1 Strana: 0076
Blyskota,y, f., blýskání, V., Br.; 2. lesk. Ráj.

14638   Blyskota Svazek: 5 Strana: 1017
Blyskota. Ad blýskání. Sesleš b-ty, ful- gura. BO. Puojdú b-ty hrozné. Pass. 864. — Ad lesk. Po výsotách a b-tách bažiti. Sš. I. 126. Po b-tě ředíc se vždy klamné. Sš. Bs. 187. B-ty = lesklé věci, klenoty. Na Slov. Slav. B-mi naplní duši tvú (splen- doribus). BO. — B. = nezdravá barva. Jest jako b. (vyhlíží špatně). U Prostej. Vch.

14639   Blyskotání Svazek: 5 Strana: 1017
Blyskotání, n. = blýskání. B. meče. Čch. Mch. 63.

14640   Blyskotati Svazek: 1 Strana: 0076
Blyskotati, bleskotati, tám č. blyskoci = blýskati. — čím. L. — se v čem, kde. Mus.

14641   Blyskotati Svazek: 7 Strana: 1199
Blyskotati v dialektech. Vz List fil. 1892. 368. Lampa b-tá jako bludička. Mokrý v Kv.

14642   Blyskotati čím Svazek: 10 Strana: 0020
Blyskotati čím. Podzimní listí b—tá svojí rzivostí. Nár. list. 1903. č. 243. 13.

14643   Blyskotavý Svazek: 5 Strana: 1017
Blyskotavý, schimmernd. Dch. B. zař. Kká. K sl. j. 138.

14644   Blyskotina Svazek: 5 Strana: 1017
Blyskotina, y, f., der Flitterputz. Slov. Ssk.

14645   Blyskotina Svazek: 9 Strana: 0015
Blyskotina, y, f., coruscatio, fulgur. Vz Ž. pod. Pat, 149.

14646   Blyskotka Svazek: 5 Strana: 1017
Blyskotka, y, f. = blysknavá drobotina, der Flitter, das Flitterwerk. Cetky a b-ky. Koll. III. 175., Dch., Kká. K sl. j. 200., Kos. 01. I. 100. To sú ligôtky, to sú blyskôtky! Slov. Hdž. Čít. 136.

14647   Blyskotkář Svazek: 5 Strana: 1017
Blyskotkář, e, m., der Flittermacher. Rk.

14648   Blyskotlivý Svazek: 10 Strana: 0020
Blyskotlivý blesk. Mus. 1904. 175.

14649   Blyskotný Svazek: 5 Strana: 1017
Blyskotný, flimmernd. Rk.

14650   Blýsky Svazek: 5 Strana: 1017
Blýsky, pl., m. = oči. Blýskama blýská. Mor. Šd.

14651   Blysnouti Svazek: 8 Strana: 0019
Blysnouti = blyštěti se. Za ním blysol dlhý rad kopij. Slov. Phľd. XII. 415.

14652   Blyst, u Svazek: 5 Strana: 1017
Blyst, u, m. = slída. Slov. B. sä medzi pieskom blyštia. Hdž. Čít. 205.

14653   Blyščať Svazek: 5 Strana: 1017
Blyščať = blyštěti. Bern.

14654   Blyščeč Svazek: 9 Strana: 0014
Blyščeč še = blyštěti se. Lor. 70.

14655   Blyščivý Svazek: 9 Strana: 0427
Blyščivý = blyštivý, glänzend, zastr. Gb. Slov. 72.

14656   Blyščka Svazek: 9 Strana: 0427
Blyščka, y, f., das Schimmern, zastr. Gb. Slov. 72

14657   Blyštadlář Svazek: 5 Strana: 1017
Blyštadlář, e, m. = blyskotkář. Rk.

14658   Blyšťadlo Svazek: 5 Strana: 1017
Blyšťadlo, a, n., das Flitterzeug. Ssk.

14659   Blyšťák Svazek: 5 Strana: 1017
Blyšťák, a, m., der Schimmer-, Johannis- käfer. Slov. Ssk.

14660   Blyštěk Svazek: 5 Strana: 1017
Blyštěk, šťku, m. B. vodní, pryskyřník vodní, ranunculus aquatica, das Haarkraut. Sl. les. — B. = babí lesk, blýšťok. Tr.

14661   Blyštění Svazek: 5 Strana: 1017
Blyštění, n., das Glänzen. B. perel. Kká K sl. j. 45.

14662   Blyštěti Svazek: 1 Strana: 0076
Blyštěti, blištěti, zastr. blštěti. Vz Blý- skati. Blyštím, 3. pl. -ští, ště (íc), ěl, ění; bly- štívati = jasně svítiti, stkvíti se, třpytěti se, glänzen, schimmern, flinkern - se = blyštěti, třpytěti se. Blyštělo se jako oheň. Br. — čím. Hvězdy vlastním světlem blyští. L. Hladem sotva již očima blyštěly. Vrat. 129. — se nad koho. Nad jiné se b. D. se od čeho. Vše od zlata (zlatem) se blyštělo. Us. - se kde. Slze na lících se blyštěly. Troj. Ohně v táboře se blyštěly. Jg. Kříž před jeho očima se blyštěl. Pan. — se komu z čeho, odkud. A ta vaše falešnost' vám se blyští z očí. Er. P. (61., 224. — se čím. Sině zlatem se blyštela. Cap.

14663   Blyštěti Svazek: 5 Strana: 1017
Blyštěti. Vz Mkl. aL. 287. Jeho zrak se blyštěl. Kká. K sl. j. 94. — kde. Dál bly- štěl bledý dvorů stín. Mcha. Řeka se blyští v slunci. Vrch. Meč nad hlavou se blyští. Osv. VI. 299 — odkud Z punčoch se blyští kolena. Dh. — se komu. A stře- víčky z čočovičky a punčošky z víčky, po- dívé se, má Hanačka, jak se mně to blyščí. Sš. P. 685.

14664   Blyštěti Svazek: 7 Strana: 1199
Blyštěti v dialektech. Vz List. fil. 1892 200. -do něčeho, anstarren. Laš. Wrch.

14665   Blyština Svazek: 5 Strana: 1017
Blyština, y, f. = blyštinka.

14666   Blyštinka Svazek: 5 Strana: 1017
Blyštinka, y, f., der Glimmer, die Flit- sche. Slov. Ssk., Rk.

14667   Blyštiti se Svazek: 10 Strana: 0559
Blyštiti se, chyb. m.: blyštěti se. Věst. XIII. 3.

14668   Blyštivý Svazek: 5 Strana: 1017
Blyštivý, schimmernd. Dch.

14669   Blýštník Svazek: 8 Strana: 0535
Blýštník, a, m., astrapaeus, brouk. B. jil- mový, a, ulmi. Vz Klim. 192.

14670   Blyštný Svazek: 1 Strana: 0076
Blyštný, Blyskající se, Us., schimmernd.

14671   Blýšťok Svazek: 5 Strana: 1017
Blýšťok, u, m. = blyskač, ranunculus ficaria. Let. Mt. S VIII. 1. 35.

14672   Blyšťok Svazek: 10 Strana: 0559
Blyšťok, rostl. Vz Orsej zde.

14673   Blzko Svazek: 8 Strana: 0535
Blzko = blízko.l440. Vz Mus. fil. 1896. 429.

14674   Blzko Svazek: 9 Strana: 0015
Blzko = blízko. Maš. ruk. 174b.

14675   Blžní Svazek: 10 Strana: 0020
Blžní, louky u Martínkova. Čas. mor. mus. III. 130.

14676   Bł Svazek: 8 Strana: 0017
Bł = byl, błła = byla. Doudl. Kts. 11. Blahan, a, m., vz Balaban. Kotk. 113. Black-head (blekhed, ang].), druh jamaj- ského rumu; Black-ted, druh (černého) čaje. Vilímkův cenník. Dhnl. Błacko, a, n. = błazgo. Brt. D. II. 294. Bladulinký = bleďounký. Phľd. XII. 532. a j. Bľadý = bledý. Slov. Pastr. L. 49. Blafka, y, m. = mluvka. Kotk. 108. Blah, a, m. Odvozeniny vz Kotk. 12. Bľah, u, m. = plech. Phľd. 1894. 76. Bláha, y, m., os. jm. Jinak: Bléha, Bleha; Blahák, Blahoš, Blahouš, Blahuš, Blahout, Blahoud, Blahut, Blahovec, Blahník; Blažek, Blažík, Blažíček, Blažka; Blach, Blašta. Všechna z: Blahoslav. Kbrl. Sp. 14., 9. Blahák, a, m., vz předcház. Blahník, a, m., vz předcház. Blahobytnicky v peřinách se protahoval. Světz. 1893. 54. a, Blahobytnictví, n., Wohlstand, m. Nár. list, 1894, č. 222. 1. Blahohytník, a, m. Světz. 1893. Blahocit, u, m., eupathia. Ott. VIII. 816. Blahodan, ě, ť. Vz Dob. Dur. 123. Blahodať, i, f. Phľd. 1893. 740., Dob. Dur. 123. Blahodyšný. B. naděje. Šml. I. 176. Blahoplodně. B. působiti. Šf. (Mus. 1895. 74.). Blahopřání. Vrch. Tryz. 114. Blahorodný pocit, Phľd. 1893. 582. Blahoslav, vz Bláha (nahoře). Blahoslavený. B. človek, ktorý prepil, co mal koľvek, spí bezpečne na lavici v otrhanej kabanici. Phľd. 1895. 189. Blahoš, e, m., vz Bláha (nahoře). Blahoud, a, m., vz Bláha (nahoře). Blahouš, e, m., vz Bláha (nahoře). Blahout, a, m., vz Bláha (nahoře). Blahovec, vce, m., vz Bláha, (nahoře). Bláhoveček, čka, m., zdrobn. blahovec. Nár. list, 1895. č. 38. fcuill. Blahovičník. Vz Ott, VIII. 793. Blahovzdělaný. ZI. Jg. 86. Blahozvučný. Za, ,hraní' polož tečku. Blahozvuk řeči. Vz Gb. H. ml. I. 571. nu. Blahoželať = blahopřáti. Slov. Phľd. 1894. 755., 1896. 117. Blahuš, e, m., vz Bláha (nahoře). Blahut, a, m., vz Bláha (nahoře). Blahút = blahout. Blahý. O původu slova vzGb. II. ml. I. 34. Blach, a, m., vz Bláha (nahoře). B., u, m. v Phľd. 1892. č. 12. není něm. Blech, nýbrž Beleg. Phľd. 1895. 256. (Pastr.). Bľajbaz, u, m., laš. = plevajs (slov.), z Blei- weiss. Brt, I). H. 513. Blamati = zahálčivě se toulati. Kotk. 97. Blana polož před Blána. B. — trávník, pastviště. Krok 1892. 268. O původu slova vz Gb. H. ml. I. 34. Blána. O původu slova cť. Gb. H. ml. I. 34. B. již ve XIV. stol. znamenalo kožich, pellis. Kožišník prodával kožešiny čili blány. Od konce XIV. stol. značí b. též kožešinný šat, U r. 1411. čteme v Arch. plzeň., že b. znamená lat. pellina a něm. Kursen = krzno a krzno je plášť, tedy b. = zimní plášť ko- žešinou 'odšitý. Vz Wtr. Krj. I. 45., Mus. 2 1894. 509. Blány ženské = kožich, v XV. stol. Ib. 147. — B. — kabát modrý z koudelnélio plátna. Duť. 206. — B. dělohy dočasná či pa- davá pravá, membrána decidua vera, v těho- tenství; b. pad. pozdější, ni. d. serotina; b. p. vchlípcná, in. d. reflexa. Ott. VII. 251.

14677   Błačůvka Svazek: 10 Strana: 0558
Błačůvka, y, f., druh švestkového ovoce Brt. SI. 17.

14678   Błazgo Svazek: 8 Strana: 0018
Błazgo, Macho, a, n. = veliké bláto. Val. Brt, 1). II. 294.

14679   bm Svazek: 8 Strana: 0019
bm. V bm b přisuto: vobmakat m. omakati. Dšk. Jihč. I. 22.

14680   bmrtohlavý Svazek: 8 Strana: 0216
nir m. vr: mrtohlavý. Dšk. Jihé. I. 25.

14681   Bn Svazek: 1 Strana: 0076
Bn. Z této skupeniny souhlásek vysouvá se b: hynúti (hynouti) m. hybnúti, vz Vy- souvání souhlásek. Kt.

14682   bn Svazek: 8 Strana: 0019
bn. Z hn se b odsouvá: gybnąti hynouti. Gb. H. ml. I. 424. - bn mění se v m: ry- mík m. rybník. Dač. a Telč. Brt. D. II. 278. — bn zkratek ve starém rajhradském rukopise m. braň. Pt.

14683   Bnedování Svazek: 7 Strana: 1199
Bnedování, n. Jedú s bubnováním (bub- nujíce), k tomu s slušným b-ním. Arn. 628.

14684   Bnedování Svazek: 10 Strana: 0020
Bnedování, n. = ? Jedú s pišci i bubno- váním, k tomu slušným b-ním. Baw. Ar. v 628.

14685   Bněnice Svazek: 5 Strana: 1017
Bněnice, dle Budějovice, byla ves v Be- rounsku. Tk. I. 87., III. 130.

14686   Bnišice Svazek: 5 Strana: 1017
Bnišice, dle Budějovice, byla v župě plzeňské. Vz Tk. I. 87.

14687   Bnndiola, y Svazek: 5 Strana: 1093
Bnndiola, y, f., die Bundiola (eine Art Wurst). Šp.

14688   Bnrčák Svazek: 5 Strana: 1094
Bnrčák, der Most. Dch. Cf. Burčeti. B. = ovocné víno. Na Zlínsku. Brt. — B. = zimní sukně, der Winterrock. U Příbora. Mtl. Cf. Burdák.

14689   Bnškovec Svazek: 5 Strana: 1096
Bnškovec, vce, m., os. jm. Tk. V. 237.

14690   Bntory Svazek: 5 Strana: 1097
Bntory, pl., m. = veliké špatné boty. Ostrav. Tč.

14691   Bo Svazek: 1 Strana: 0076
Bo, zastaralé = neboť, protože. V češtině jenom v „nebo" se udrželo. U Slováků a Sle- zanů se ho posud často užívá: Neběž, bo tě dohoním. Jg.

14692   Bo Svazek: 5 Strana: 1017
Bo = nebo, vždyť, oder, denn. Bo si ty sam taky; Bo sem ti to davno povědał. Laš. Brr. D. 170. O pojdźme bratřičku, pojdžme preč, bo by nas tu vzali ludzě v řeč; Mojeho fěrtuška nětrhejtě, bo je můj fěr- tušek hrubě drahy. Sš. P. 488., 494. Chudé bo imáte s sobú; Běchu bo poganie někteří. Ev. I chtieše Jindřicha jieti, bo jej svú hanbú vinieše. Příd. Dal.

14693   Bó Svazek: 5 Strana: 1017
Bó = bebe, bolesť. Má bó (v dětské mluvě). V již. Mor. Šd.

14694   Bó Svazek: 8 Strana: 0019
Bó, vz násl. Bóm.

14695   Boa Svazek: 5 Strana: 1017
Boa, y, f. = hadovitá obtáčka z kožešin, jakou nosívají dámy okolo krku. — B. = hroznýš, had. Vz Hroznýš, S. N., Kram. Slov. 39.

14696   Bob Svazek: 1 Strana: 0076
Bob, u, bobek, bku, m. B. = lat. faba, něm. Bolme, ledvinkový n. turecký hrách, v ob. mluvě také fisole, fizole, fasole. B. obecný koňský n. sviňský, nízký, červený, zelený, dlouhý, vlaský, aegyptský či vodní, vlčí, vi- kový, kamenný (tyčná vika). Jg., planý, bílý, holandský, salátový, strakatý, knížecí, muškátový, perlový, sv. Ignáce, tonkový. Kh. Ani bobu nedal bych za něho. (Vz Ne- potřebný). Č. Vz Krpěti. — B. = strom, vz Vavřín, Bobek. — B. = brambor. Us. v Krkonoš. — Boby = jádra kourův, Hoden Der Hähne. Us. — B. koňský = po- dlouhlý, černý důlek s nažlutlým kroužkem na koruně zubů koňských až do 6 roků, jádro, registro (podlé nich poznávají stáří koní). Jg.

14697   Bob Svazek: 5 Strana: 1017
Bob, faba. Byl. 15. stol., Sv. ruk. 322. B. německý, turecký, f. vulgaris, obecný, f. vicia minor, Sl. les., boby sv. Ignacia, faba sct. Ignatii, Ignatiusbohne, Nz. lk., aviňon- ský. Kk. 234. Vz KP III. 254., Rstp. 394., 1660., Kk. 255., S. N., Rosc. 167., Kram. Slov. 39., ČI. 29., Čl. Kv. 387., 388., Sal. 937., Schd. II. 309., FB. 105., Sbtk. Rostl. 303., 341. ,555. Boby k jídlu upravené: boby vařiti, bílé boby na kyselo se slaninou, dle francouz., englického způsobu, s octem, v octě s cukrem, lámané, s hnědým máslem, boby zadělati, v plechových n. skleněných puškách zadělati, v slané vodě zadělati. Šp. B. ka- labarský v léčení. Vz Čs. lk. II. 172., Hl. 28., 252., IV. 206., 211., 133., 348., V. 155., VI. 371., 380., IX. 69., Slov. zdrav. 32.

14698   Bob Svazek: 7 Strana: 1199
Bob, u, m. Cf. Fazol (i dod,).

14699   Bob Svazek: 10 Strana: 0020
Bob kalabarský, physostigma Balfur, rostl. Vz Ott. XIX. 698

14700   Bobabázlivý Svazek: 5 Strana: 1023
Bobabázlivý = bohabojný. Šm.

14701   Bobácať Svazek: 5 Strana: 1018
Bobácať = ležeti (v dětské řeči). Slov. Rr. Sb.

14702   Bobača Svazek: 5 Strana: 1018
Bobača, dle Káča = strašící žena. Mor. Brt. D. 200.

14703   Bobačacko Svazek: 5 Strana: 1018
Bobačacko, a, n. = bídné a hloupé stra- šidlo. Mor. Brt. D. 200.

14704   Bobáčik Svazek: 5 Strana: 1018
Bobáčik, a, m. = larva hmyzová. Slov. Rr. Sb. Vz Bobál.

14705   Bobák Svazek: 1 Strana: 0076
Bobák, a, m., na Slov. = chrobák, Mur- melthier.

14706   Bobák Svazek: 5 Strana: 1018
Bobák, der Lauf-, Renn-, Kolbenkäfer, der Käfer. Sejúc zrno hovor: Toto vtáčkom, toto bobáčkom, toto žebráčkom a toto mně. Mt. S. I. 203., Sb. sl. ps. I. 203. — B., zvláštní druh svišťů, arctomys, das Murmel- thier, die Alpenmaus. S. N. — B. = bubák, strašidlo. Mor. Brt. D. 200. Ako djeťa, keď ho něrozumná pestunka b-kom postraší, za dlho sa obzerá. Phld. II. 1. 7. — B. = bázlivý, strašpytel. On se všetkých vždycky bojí, je taký b. Slez. Šd.

14707   Bobaky Svazek: 8 Strana: 0019
Bobaky n. papučky — malé koláčky ze žitného těsta vyplněné mákem a pomazané medem. Slez. NZ. IV. 499.

14708   Bobál Svazek: 1 Strana: 0076
Bobál, u, m., brambor. Rostl.

14709   Bobál Svazek: 5 Strana: 1018
Bobál. Hlavní stravou jsou brambory, jimž na Lhotkách (na Mor.) říkají b-le. Brt. L. N. II. 111. Koreň na niektorých zelinách je hrubý a jedlý a volá sä bobuľa (bobál, bambula) ako k. p. sú zemiaky a všetky repy. Slov. Hdž. Čít. 197. — Vz Rstp. 1120. — B. = larva hmyzová. Slov. Rr. Sb. Vz Boháčik.

14710   Bobále Svazek: 9 Strana: 0015
Bobále, ů, m. = podlouhlé pečivo. Sbor. slov. III. 26. Sr. Bobálky.

14711   Bobaľky Svazek: 5 Strana: 1018
Bobaľky, pl., m. = jídlo. Mt. S. I. 166. B. = zuzáky, lokše, opekance. Slov. Rr. Sb.

14712   Bobalov Svazek: 5 Strana: 1018
Bobalov, a, m., ves u Strážnice na Mor. Šd.

14713   Bobaňky Svazek: 5 Strana: 1018
Bobaňky, pl., f. = vši (u dětí). Na Val. Vck.

14714   Bobartka Svazek: 5 Strana: 1018
Bobartka, y, f., bobartia, das Bobartgras. Šm.

14715   Bobátko, a Svazek: 5 Strana: 1018
Bobátko, a, n., kleines Kind. Dch.

14716   Bobčák Svazek: 5 Strana: 1018
Bobčák,a, m., der Klatscher. U Brušperka. Mtl. Vz Bobčiti.

14717   Bobčiti Svazek: 1 Strana: 0076
Bobčiti, drobně (zle) psáti, kritzeln. Na Slov.

14718   Bobčiti Svazek: 5 Strana: 1018
Bobčiti = drobné bobky sráti (o ovcích a kozách). Na Bezkydech. Tč. — B. = drobně, špatně psáti, krakeln. Slov. Ssk. — B., klatschen. U Brušperka. Mtl. — se = zlobiti se, sápati se, sich ärgern. Slov. Vch.

14719   Bobčok Svazek: 5 Strana: 1018
Bobčok, čku, m. = bobek. Slov. Ssk.

14720   Bobecák Svazek: 5 Strana: 1018
Bobecák, a, m. = býk. Přijde na nás bobecáček (= vobecák, der Gemeindestier?), roztrhá nám celý fracek (tak pokřikují děti v již. Čech. na býka). Kal.

14721   Bobeček Svazek: 5 Strana: 1018
Bobeček, čku, m. = malý bobek. Taky laskavě o dětech: Můj bobečku! Vz Bobek. Us. Brt.

14722   Bobeček Svazek: 7 Strana: 1199
Bobeček, Na bobečku seděti. — B. = malý brambor; malé dítě. Us. Rgl.

14723   Bobečka Svazek: 5 Strana: 1018
Bobečka, y, f., die Holzbirne. Šm.

14724   Bobek Svazek: 1 Strana: 0076
Bobek, bku, bob, u, m. = strom, vz Va- vřín. Věnec z bobků. Byl. — B., jahůdka, Beere. Bobky břekové (břekyně), jeřabinové; b. hlavně peckovice ovoce bobkového, Lor- Beere. Ros. — B. = vše malé, okrouhlé, podlouhlé. — B. kozí, ovčí, jelení, zaječí, myší (= lejno). Matěji, Matěji, zač ty (kozí) Bobky platějí? Us. Srdce jako b.(o bázlivých). Nestojí zab. (za nic). Ros., Č. Má řečí, co kozí řiť bobků. D. Jest ho co b., a jak se staví! (je maličký). Us. Jako zaječí bobky, ani nesmrdí ani nevoní (vz Nepotřebný) Č. — Na bobku seděti, dřepěti; na bobečku čapěti, seděti, D., niederhocken, kauern. Na bobečku sedávala. Er. P. 268. Zajíc sedí na bobku, na bobečku (pánkuje, panáčkuje). Šp. Na bobek! něm. Warte auf! Šm. — B., laskavě o dítěti. To je zlatý bobek. Us. — Bobky = nároky. Jád.

14725   Bobek Svazek: 5 Strana: 1018
Bobek strom, laurus. Vz Kram. Slov. 39., Rstp. 1300., 397., 307. — B. = vše malé atd. Matěji, zač ty bobky platějí; jeden b. za zlatej, bude Matěj bohatej. U N. Brodu. Holk. — B., bka, m. = malý, nadutý člověk. Us. Bkř.

14726   Bobek Svazek: 9 Strana: 0015
Bobek. B. nechť hodí (hospodyně) teleti do prvního pití, bude po něm veliké a tučné. Sá. Kant. 33.

14727   Bobel Svazek: 7 Strana: 1199
Bobel, bla, m., Bucifalus, zastr. Pršp. 12.

14728   Bobeš Svazek: 5 Strana: 1018
Bobeš, bše, m. = Josef. Kšá.

14729   Bobík Svazek: 5 Strana: 1018
Bobík, a, m., os. jm. Tk. V. 159.

14730   BoBík Svazek: 9 Strana: 0427
BoBík, u, ?., zdrobn. bob. Gb. Slov. 72.

14731   Bobilka Svazek: 5 Strana: 1018
Bobilka, y, f., die Zwiebelknospe, das Zwiebelauge. Šm.

14732   Bobina Svazek: 7 Strana: 1199
Bobina, y, f. = smoták, Bobine, f., v horn. Hrbk.

14733   Bobinec Svazek: 5 Strana: 1018
Bobinec, nce, m. = bobek (kozí, ovčí trus). Ostrav. Tč.

14734   Bobinet Svazek: 5 Strana: 1018
Bobinet, u, m., anglický tyl. Děděček.

14735   Bobinky Svazek: 8 Strana: 0019
Bobinky = duběnky. Brn. Brt. D. II. 295.

14736   Bobisko Svazek: 10 Strana: 0559
Bobisko, a, n. = pole, s něhož sklizen bob. Brt. Sl. 20

14737   Bobiště Svazek: 1 Strana: 0076
Bobiště, boboviště, ě, n. V. Bohnenbeet, B-feld.

14738   Bobkař Svazek: 7 Strana: 1199
Bobkař, e, m. = mrtvola ve hrobce se- dící (skoro jako na bobku). Vz Ott. IV. 205,. NZ. I. 115.

14739   Bobkočerešňa Svazek: 5 Strana: 1018
Bobkočerešňa, ě, f. = bobkovišeň. Slov. Čsk.

14740   Bobkojed Svazek: 5 Strana: 1018
Bobkojed, a. m., der Lorbeeresser. Sm.

14741   Bobkolistý. B Svazek: 1 Strana: 0076
Bobkolistý. B. slíva. Rostl.

14742   Bobkolistý. B Svazek: 5 Strana: 1018
Bobkolistý. B. střemcha, prunus lauro- cerasus, die Lorbeerkirsche. Sl. les.

14743   Bobkotřešňový Svazek: 5 Strana: 1018
Bobkotřešňový. B. slíva, der Kirsch- lorbeer, Mj. 46., kapky. Čerm. Vz Bobko- višňový.

14744   Bobkovati Svazek: 1 Strana: 0076
Bobkovati, u psů, něm. aufwarten. Šm. Vz Bobek.

14745   Bobkoví Svazek: 1 Strana: 0076
Bobkoví, n., 1. bobkový háj, Lorbeerhain. Vrat. — 2. B = bobkové dřevo, listí, Lorbeer- holz, Lorbeerlaub. Byl. -

14746   Bobkovice Svazek: 8 Strana: 0019
Bobkovice, mlýn v Raškovicích ve Frý- decku. Věst. opav. 1893. 6.

14747   Bobkovisko Svazek: 5 Strana: 1018
Bobkovisko, a, n. = boboviště. Bern.

14748   Bobkovišeň Svazek: 5 Strana: 1018
Bobkovišeň, šně, f., prunus laurocerasus, strom, der Kirschlorbeerbaum.

14749   Bobkovišňový Svazek: 5 Strana: 1018
Bobkovišňový. B. voda, aqua laurocerasi, destillovaná z listí bobkovišně. Vz S. N.

14750   Bobkoviště Svazek: 5 Strana: 1018
Bobkoviště, ě, n., der Lorbeerwald. Šm.

14751   Bobkovitý Svazek: 5 Strana: 1018
Bobkovitý, lorbeerartig. Šm.

14752   Bobkovka Svazek: 5 Strana: 1018
Bobkovka, y, f., dais, rostl. B. ostrolistá, d. laurifolia. Vz Rstp. 1319.

14753   Bobkovnice Svazek: 1 Strana: 0076
Bobkovnice, e, f., Oleander.

14754   Bobkovnice Svazek: 5 Strana: 1018
Bobkovnice, e, f., nerium, der Oleander. B. obecná, n. oleander, vonná, n. odorum. Vz Rstp. 1054., Odb. path. a ther. III. 758., Kk. 175., Sl. les.

14755   BoBkovnice Svazek: 9 Strana: 0427
BoBkovnice, e, f. = oleander, nerium, rostl. \z Ott. XVIII. 210.

14756   Bobkovník Svazek: 5 Strana: 1018
Bobkovník, u, m., nerium oleander, das Nerium, der Oleander, Rosenbaum. Šm. — B., a, m. = bakalář. Slov. Bern.

14757   Bobkovský Svazek: 5 Strana: 1018
Bobkovský, ého, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1285.

14758   Bobkový Svazek: 1 Strana: 0076
Bobkový, Lorbeer-. B. les, strom, větev, list, věnec, olej, májoví, růže; slíva, vrba. Jg. Bobkovým věncem něco okrášliti, ně- koho poctiti; b. věnec v divadle mu podali, mu hodili. — Bobkový = bobový, Bohnen-. B. proutí, luštiny, mouka. Jg. —

14759   Bobkový Svazek: 5 Strana: 1018
Bobkový strom = vavřín, laurus nobilis, der Lorbeer. Sl. les. Vz Kk. 154., Čl. 130. B. les (vavříniště), der Lorberbaumwald; vrba (vrba mandlová, vetlaz), salix amygda- lina, die Lorbeerweide. Sl. les. B. dřevo, laurus. Byl. 15. stol.

14760   Bôblat Svazek: 8 Strana: 0019
Bôblat = brblati. Jevíčko. Brt, D. II. 295.

14761   Boblina Svazek: 5 Strana: 1018
Boblina, boblinka, y, f. = bublina. Ostrav. Tč. Na kůži dělají se boblinky, když komár uštipne. Ib. Tč. Vz Bobolec.

14762   Bobněti Svazek: 1 Strana: 0076
Bobněti, bopněti, bobtněti, bobtěti, bot- nati, bobtnávati = vlhkostí se nadmouti. Bob- ním, 3. pl. -ní, ni, ně (íc), ěl, ění; strotzen, quellen, schwellen, auflaufen. — komu. Bobni mu břicho. Ros. — kde. Chléb bobtní v po- lévce, Zlob., hrách ve vodě. D., Ros. Na révách poupata bobtí. Puchm. — čím. Řeckými slovy bobtěti (bubřeti). D. B. vlhkem.

14763   Bobnice Svazek: 5 Strana: 1018
Bobnice, Bobnitz, ves u Nimburka.

14764   Bobo Svazek: 5 Strana: 1018
Bobo, a, m. = bubák. Slov. B. je strašidlo pre deti. B. ide; Vzal B. cici. Phld. III. 3. 254. Také na Mor. Šd. Neplač dieťa, prijde Bobo a vezme ťa. Němc. B., Bobák, Bobona. Koll. Zp. I. 434. Od Bobo, Bobák povstalo něm. Baubau, Wauwau. Ib. I. 419. Tímto bůžkem neb duchem matky dítky strašívají. U Čechů sluje Bubák. Ib. I. 419.

14765   Bobočka Svazek: 5 Strana: 1018
Bobočka, y, f., die Pille. Slov. Loos.

14766   Bobojídek Svazek: 10 Strana: 0559
Bobojídek, dka, m. List. fil. 1905. 71.

14767   Bobok Svazek: 5 Strana: 1018
Bobok, a, m. B. Kar. z Dezeric, kněz a spisov. 1825.—1835. Vz Jg. H. 1. 536. — B., bku, m. = bobek. Slov. Ssk. Bobky, Lorbeeren. Ssk.

14768   Bobolec Svazek: 5 Strana: 1018
Bobolec, lce, m., kleine Geschwulst, ein Bläschen. Když komár uštipne, naskočí na tom místě b. U Příbora. Mtl. U Místka. Škd. Cf. Boblina.

14769   Bobolínek Svazek: 7 Strana: 1199
Bobolínek, nka, m. Vz Vlhovec rýžový. Br. mII. 2. 406.

14770   Bobolusek Svazek: 10 Strana: 0020
Bobolusek, sku, bobolusk, makabonka, veronica beccabunga, rostl. Slez. Vylil. II. 220.

14771   Bobolusk Svazek: 9 Strana: 0015
Bobolusk, u, m = makabonka, rostl. Slez. Čes. 1. VIII. 53.

14772   Bobolusky Svazek: 5 Strana: 1018
Bobolusky, dle Dolany, Boblowitz, ves v prus. Slezsku. S. N. XI. 214., Tk. IV. 501.

14773   Bobomze Svazek: 5 Strana: 1018
Bobomze, pl., f., das Bohnenfieber. Šm.

14774   Bobon Svazek: 1 Strana: 0076
Bobon, a, m., ein Bigotter. Plk.

14775   Bobon, vz Svazek: 5 Strana: 1018
Bobon, vz Bobona.

14776   Bobona Svazek: 5 Strana: 1018
Bobona, y, f. = bobonek. Ze slova Bobo povstalo slovo bobona, pol. bobon t. j. po- věra, strašidlo, u Čechů poboněk. Koll. Zp. I. 419. Vz Mkl. Etym. 6. Tam vyloženo, že snad od pohoří Babuna. Nejsem milovník pověry a bobony. Koll. IV. 134. Hynú po- very a b-ny, ale oj pekné zvyky a obyčaje. Phld. III. 3. 250.

14777   Bobonář Svazek: 5 Strana: 1018
Bobonář, e, m.= pověrčlivý člověk. Koll. Zp. I. 419.

14778   Bobonářstvo Svazek: 5 Strana: 1018
Bobonářstvo, a, n. = pověrčlivosť. Koll. Zp. I. 419.

14779   Bobóňať Svazek: 5 Strana: 1018
Bobóňať = štabárať, přehledávati, durch- stöbern, durchsuchen. Slovác. na Mor. Brt. D. 200.

14780   Bobonec Svazek: 5 Strana: 1019
Bobonec, nce, m. = bobonek. Ale všichni jiní b-ci, kterýchž učení lékaři nedrží, leč žehnání, leč napsání, která na jablce atd. zapovědieni jsú kostelem. Št. Kn. š. 9. — B. A prosried cmitera slepec sedáva. Ty jeho nohy v bujnej zeline zarastlé až po kolená; bradou sa sivou b. vinie na vrch lisého temena. Č. čít. II. 145. Cf. Bobona.

14781   Bobonek Svazek: 1 Strana: 0076
Bobonek, nku, m. = poboněk, pověra Alfanzerei. Ktož chce křest přijíti, má se ďábla odřéci i všech bobonkóv jeho a tako- vých pověr. Št. N. 294. Kmotrové slibují za dietě, že odřěče sě ďábla i všech jeho bo- bonkóv. Št.

14782   Bobonek Svazek: 5 Strana: 1019
Bobonek. Přidej: Výb. I. 682. A když nějaké takové b-ky činie. Št. Kn. š. 11. Cf. Bobona, Bobonec, Sbtk. Rostl. 28.

14783   Bobonice Svazek: 5 Strana: 1019
Bobonice, e, f. = bosorka, újemnice, čaro- dějnice. Us. v Podluží na Mor. Brt. L. N. II. 37.

14784   Bobonice Svazek: 7 Strana: 1199
Bobonice. Cf. Mách. 173.

14785   Boboník Svazek: 5 Strana: 1019
Boboník, a, m. = čarodějník. V Podluží na Mor. Brt. L. N. II. 37.

14786   BoBonkář Svazek: 9 Strana: 0427
BoBonkář, e, m = pobonkář, kdo bobonky provozuje. Vz Gb. Slov. 73.

14787   Bobonky Svazek: 8 Strana: 0019
Bobonky ze strsrb. babun?ska réč?, hae- resis. Gb. H. ml. I. 124.

14788   Boboňov Svazek: 5 Strana: 1019
Boboňov, a, m., Punau, ves u Plané. Arch. III. 466.

14789   Bobony Svazek: 9 Strana: 0015
Bobony = čáry. Phľd. 1899. 60. Sr. Bo- bonek.

14790   Bobor Svazek: 5 Strana: 1019
Bobor, a, m. = bobr. Slov. Loos.

14791   Boboralka Svazek: 5 Strana: 1019
Boboralka, y, f. = boborolka. Sl. les.

14792   Boborelka Svazek: 5 Strana: 1019
Boborelka = boborolka.

14793   Boborolník Svazek: 5 Strana: 1019
Boborolník, u, m. B. židovský = bobo- rolka. Let. Mt. S. VIII. 1. 31.

14794   Bobošiť sa Svazek: 5 Strana: 1019
Bobošiť sa = Boha se dovolávati; diviti se, val.; lekati, plašiti se. — Vz Zbobošiti. Mor. Brt. D. 200.

14795   Bobot Svazek: 5 Strana: 1019
Bobot, u, m. = hora na Slov. východně od Beckova a od řeky Váhu. Pokr. Pot. I. 83.

14796   Bobov Svazek: 5 Strana: 1019
Bobov, a, m., ves u Něm. Brodu. — B., ves v Bolesl. Blk. Kfsk. 534., 805.

14797   Bobovcovitý Svazek: 5 Strana: 1019
Bobovcovitý. B. rostliny, connaraceae: pupolatek, klínoplod, staviplav, pajasan. Vz Rstp. 280

14798   Bobovek Svazek: 1 Strana: 0076
Bobovek, vku, m. Bohnenerz. lik.

14799   Bobovice Svazek: 5 Strana: 1019
Bobovice, ale Budějovice, ves v Písecku a Pražsku. Blk. Kfsk. 334., 165.

14800   Bobovina Svazek: 1 Strana: 0076
Bobovina, y, f., bobová sláma, Bohnen- stroh.

14801   Bobovina Svazek: 5 Strana: 1019
Bobovina, y, f., das Bohnenstroh. Loos.

14802   Bobovinec Svazek: 5 Strana: 1019
Bobovinec, nce, m., connarus, der Färber- baum. Šm.

14803   Bobovisko Svazek: 5 Strana: 1019
Bobovisko, a, n., der Bohnenacker. Loos.

14804   Boboviště Svazek: 1 Strana: 0076
Boboviště, vz Bobiště.

14805   Bobovitý Svazek: 5 Strana: 1019
Bobovitý, bohnig, bohnenartig. B. zrnka kávy. Dch. B. plodiny. Holub II. 349.

14806   Bobovnice Svazek: 5 Strana: 1019
Bobovnice, e, f. = loučky v Bohučovicích na Opavsku. Šd.

14807   Bobovník Svazek: 5 Strana: 1019
Bobovník, u, m. = mandloň, amygdalus nana, die Zwergmandel, der Mandelbaum. Rstp. 474., Sl. les., Sbtk. Rostl. 314. — B. = potočník, rozrazil, veronica beceabunga, der Bachbungen Ehrenpreis. Mor. Tč. Sadila som bobovníčok do zahrady na chodníčok. Sl. spv. 168.

14808   Bobovník Svazek: 8 Strana: 0019
Bobovník, v listinách také: Bobonak, Bo- bonuk, Bobonik, Bobounok, Bobonok, míst. jm. na Slov. Vz Phľd. XII. 154.

14809   Bobovnisko Svazek: 5 Strana: 1019
Bobovnisko, a, n. = bobiště. U Olom. Sd.

14810   Bobový Svazek: 1 Strana: 0076
Bobový, Bohnen-. B. květ, lusky, hrách, mouka, zrno, sloupek (Stengel), pole, sláma, pléva, luština, šešulina, kožka, záhon, strniště. Jg. Bobové velikosti býti. Us.

14811   Bobový Svazek: 5 Strana: 1019
Bobový. B. tyčka, Sl. les., klička, vz Klička, ruda, das Bohnenerz. S. N. L 4., V. 491.

14812   Bobožiť Svazek: 7 Strana: 1199
Bobožiť = diviti se. Slov. B. Kn. II. 18.

14813   Bobr Svazek: 1 Strana: 0076
Bobr, a, m.; bobřec, brce, m. (Divocí bobři ještě ku konci 17. stol. na třeboňském panství byli. Šp.). B., Der Biber. B. plače (nemoha se uchrániti). Odtud: Pláče jako b. (trpce). L. Chov, střílení bobrův; železa, lov, pes, síť na bobry. Šp. — B., u, m., velký hrách s černou šupinou. Us.

14814   Bobr Svazek: 5 Strana: 1019
Bobr, strsl. bebrs, bBbrB. Vz Mkl. Etym. 8. B. kanadský či americký, castor canaden- sis v. americanus, der Kanadabiber, obecný, c. fiber, europský. Vz Frč. 388., Schd. II. 416., KP. III. 352., Brm. Živ. zv. L 2. 335., 336., 338., Sl les., S. N., Kram. Slov. 39., Slov. zdrav. 32. V MV. nepravá glossa. Pa. — B., ves v Jičínsku. Blk. Kfsk. 683. — Bobry = boby. U Kr. Hrad. Kšť. — B. = veliký hrách. Vz Bubr.

14815   Bobr Svazek: 7 Strana: 1199
Bobr, a, m., potok u Žacléře. Ott. VI. 88. a.

14816   Bobr Svazek: 8 Strana: 0019
Bobr. Bobři byli v Poděbradsku ještě r. 1748. Cf. NZ. lil. 407. O pův. cf. Krok. 1894. 97.

14817   Bobr Svazek: 10 Strana: 0020
Bobr. Rozk. P. 331. B. zvieře něco hlúpé. N. R. 1633. (Mš. ).

14818   Bobra Svazek: 5 Strana: 1019
Bobra, y, f., říčka v Těšínsku. Šd.

14819   Bobrák, a Svazek: 5 Strana: 1019
Bobrák, a, m., der Biberhund. Rk.

14820   Bobrava Svazek: 5 Strana: 1019
Bobrava, y, f. B. Horní a Dolní, městečka v Jihlavsku. Vz S. N.

14821   Bobrcký Svazek: 5 Strana: 1019
Bobrcký dvůr, samota u Vsetína.

14822   Bobrec Svazek: 7 Strana: 1199
Bobrec = bobr. Bhm.

14823   Bobrek Svazek: 5 Strana: 1019
Bobrek, brka (lid říká: Bobku), m., ves u Těšína. Půjdeme na Bobrek, byli jsme v Bobku, jdeme z Bobku. Us. ve Slez. Tč. — B., vz Bobřek.

14824   Bobrek Svazek: 8 Strana: 0019
Bobrek, vz Trojan (3. dod.).

14825   BoBrek Svazek: 9 Strana: 0427
BoBrek, brka, m. = bobr. Gb. Slov. 73.

14826   Bobrky Svazek: 5 Strana: 1019
Bobrky, pl., m., jm. polí u Vsetína. Vck.

14827   Bobrky Svazek: 8 Strana: 0019
Bobrky, dle Dolany, jm. polí u Vsetína. Vek. Poh. 122.

14828   Bobrky Svazek: 10 Strana: 0020
Bobrky, čásť Vsetína. Vck. Vset. 168.

14829   Bobrostroj Svazek: 7 Strana: 1199
Bobrostroj, e, m., castorium. Pršp. 71. 54.

14830   Bobrov Svazek: 5 Strana: 1019
Bobrov, a, m., místní jm. v Uhřích.

14831   Bobrová Svazek: 5 Strana: 1019
Bobrová, é, f. B. Horní a Dolní, Ober-, Unter-Bobrau, městečka v Brněnsku. — B. Anna. Blk. Kfsk. 1120.

14832   Bobrová Svazek: 8 Strana: 0019
Bobrová, é; f., míst. jm. na. Slov. Phľd. XII. 178.

14833   Bobrovati Svazek: 1 Strana: 0076
Bobrovati = kotrmelce dělati, klopýtati. Na Mor. — Vyžel bobruje = hledá vodní zvěř ve vodě n. v bahně. Šp.

14834   Bobrovati Svazek: 5 Strana: 1019
Bobrovati = wie ein Biber waten, stolpern; dolů padati, Herabfallen. — odkud. B-val ze schodů. — kdy. Kdes b-val v noci = potloukal se. U St. Jič. Brt. D. 200.

14835   Bobrovček Svazek: 8 Strana: 0019
Bobrovček, čka, m., míst, jm. na Slov. Phľd. XII. 178.

14836   Bobrovec Svazek: 5 Strana: 1019
Bobrovec, vce, m., místní jm. v Uhřích v liptovské stolici.

14837   Bobrovec Svazek: 8 Strana: 0019
Bobrovec, vce, m., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 178.

14838   Bobrovice, e Svazek: 5 Strana: 1019
Bobrovice, e, f., das Biberfell. Rk.

14839   Bobrovina Svazek: 1 Strana: 0076
Bobrovina, y, f., bobrové maso, Biber- fleisch.

14840   Bobrovina Svazek: 8 Strana: 0019
Bobrovina = bobří kůže. Wtr. Krj. I. 364.

14841   Bobrovina Svazek: 10 Strana: 0020
Bobrovina, y, f., castorina. Rozk. P. 1733.

14842   Bobrovisko Svazek: 5 Strana: 1019
Bobrovisko, a, n. = místo bahnité, kde letního času bobři přebývají. Škd. — B., jm. lesa u Přerova. Km.

14843   Bobrovitý Svazek: 1 Strana: 0076
Bobrovitý. — Bobrovna, y, f., bobrovo stavení, bobrův pelech. Biberbau.

14844   Bobrovlasý Svazek: 5 Strana: 1019
Bobrovlasý, von Biberhaar. Šm.

14845   Bobrovna Svazek: 5 Strana: 1019
Bobrovna, y, f., der Biberbau. Šm.

14846   Bobrovník Svazek: 1 Strana: 0076
Bobrovník, a, m., kdo bobry chová. — B., u, m., rybník na bobry. Gl.

14847   Bobrovník Svazek: 5 Strana: 1019
Bobrovník, a, m. = kdo bobry chová; lovec bobrů. Pk.

14848   Bobrovník Svazek: 8 Strana: 0019
Bobrovník = lovec bobrů. Pras. Těš. 39. — B., míst, jm. na Slov. Phľd. XII. 178.

14849   Bobrovníky Svazek: 5 Strana: 1019
Bobrovníky, dle Dolany, ves na Hul- čínsku v prus. Slezsku. Šm.

14850   Bobrovská Svazek: 5 Strana: 1019
Bobrovská Estera. Vz Blk. Kfsk. 1016.

14851   Bobrový Svazek: 1 Strana: 0076
Bobrový. B. hon (bobrovna), kůže, maso (bobrovina), stroj (Bibergeil), srsť, Šp., klo- bouk. Jg. B. pes. Pr. man. Vz Bobří. Biber-.

14852   Bobrový Svazek: 5 Strana: 1019
Bobrový stroj, castoreum, Sv. ruk. 319. a., Byl. 15. stol., vz S. N., kýta, obmýtačka (ohon, ocas), Šp., kapky, Tč., železa. Škd. B. moře = Beringovo. S. N.

14853   Bobrový Svazek: 9 Strana: 0015
Bobrový. B. mouka, lomentum, Bohnen- mehl. Fisch I.

14854   Bobrový Svazek: 10 Strana: 0020
Bobrový pes = chrt. Kn. rožm. exc. Wtr.

14855   Bobrůvka Svazek: 5 Strana: 1019
Bobrůvka, y, f., říčka u Skrej na Mor. Brt. v Osv. 1884. 30. — B., ves u Horní Bobrové.

14856   Bobřek Svazek: 1 Strana: 0076
Bobřek, u, m., třílistník. Bitterklee. Rk.

14857   Bobřek Svazek: 5 Strana: 1019
Bobřek, bobrek, řku, rku (či bobřeku?), m. = vachta trojlistá, trojlistník, jetel vodní či hořký, trojice vodní, trojan vodní, trifo- lium fibrinum, (Sl, les.), menyarthes trifo- liata, der Bitter-, Fieberklee. Rstp. 1082., Sbtk. Rostl. 375.

14858   Bobří Svazek: 1 Strana: 0076
Bobří. B. kůže, sádlo, obmítačka (ohon), stroj (Bibergeil) = co bobra, od bobra jest; 2. pes (na bobry), lov, lovec (bobrovník). Šp.

14859   Bobří Svazek: 5 Strana: 1019
Bobří kůže, vz S. N.

14860   BoBřík Svazek: 9 Strana: 0427
BoBřík, ?. ?., zdrobn bobr. Gb. Slov. 73.

14861   Bobřina Svazek: 5 Strana: 1019
Bobřina, y, f. = bobrový stroj, das Biber- geil. Sl. les.

14862   Bobtati Svazek: 5 Strana: 1019
Bobtati = bobtěti. Tehdy čbán poče bobtati. Hr. rk. 391.

14863   Bobtati Svazek: 10 Strana: 0020
Bobtati = bublati (zvuk vody při nabí rání do dzbánu. Pel. II

14864   Bobtěti Svazek: 1 Strana: 0076
Bobtěti, vz Bobněti.

14865   Bobtnavosť, i, f Svazek: 9 Strana: 0015
Bobtnavosť, i, f. Ott. XV. 302.

14866   Bobuláček Svazek: 5 Strana: 1019
Bobuláček, čka, m., anthrenus, der Knoll-, Wollenkäfer. Šm., Loos.

14867   Bobulák Svazek: 5 Strana: 1019
Bobulák, u, m., macrocistis, rostl. B. hruškonosný, m. pyrifera. Vz Rstp. 1848.

14868   Bobulák Svazek: 9 Strana: 0015
Bobulák, rostl. Vz Ott. XVI. 549.

14869   Bobulatý Svazek: 1 Strana: 0076
Bobulatý, bobule nesoucí. Rostl.

14870   Bobulatý Svazek: 5 Strana: 1019
Bobulatý, beerentragend. Sl. les.

14871   Bobule Svazek: 1 Strana: 0076
Bobule, e, f., bobulka (něm. Beere). Bobule jsou nepukavé plody, jejichž vnitřní vrstva jest dužnatá, vnější (slupka) buď blánovitá n. kožovitá, zřídka zdřevnatělá (víno, angrešt, borůvky, citrony, pomeranče, okurky, melouny, dyne). Bobule s blánovitou slupkou jsou: maliny. Vz „Plod". Čl. Bobule: alkermesové, chřestové, ulmské, jadinové, kozílistové, kružinové, lýkovcové, řešetlá- kové, rulíkové, vranoočí. Kh.

14872   Bobule Svazek: 5 Strana: 1019
Bobule = plod zbobulelý, fructus baccatus, die Beerenfrucht. Sl. les. B., bacca, die Beere, plod šťávnatý, dužnatý n. zevnitř pevnější jako u okurky, dýně. Rosc. 94., Čl. Kv. XVIII., Kk. 59., Slb. XL., S. N., Schd. II. 211. B. líčidlové, baccae phytolaccae, die Kermesbeeren. Nz. lk. B. perské, řešetlačky. Schd. I. 403. Černie sa z ďaleka len ako dáka bobulka (jahôdka). Sb. sl. ps. I. 88.

14873   Bobulitý Svazek: 5 Strana: 1019
Bobulitý. B. rostliny, plantae bacciferae, mající bobule. S. N.

14874   Bobulnatý Svazek: 9 Strana: 0015
Bobulnatý. B. plod jalovce. Ott. XIII. 680.

14875   Bobulní Svazek: 5 Strana: 1019
Bobulní tobolka, Capsula baccacea, die Beerenkapsel. Sl. les.

14876   Bobulonosný Svazek: 7 Strana: 1199
Bobulonosný keř. Vz Bobule. Hg. 221.

14877   Bobulovitý Svazek: 1 Strana: 0077
Bobulovitý, knollenartig; beerenartig. Rostl.

14878   Bobulovitý Svazek: 5 Strana: 1020
Bobulovitý = jak bobule šťavnatý. Čl. Kv. XVIII.

14879   Bobulový Svazek: 1 Strana: 0077
Bobulový. Beeren-. Rk.

14880   Bobun Svazek: 5 Strana: 1027
Bobun, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

14881   Bobuvník Svazek: 7 Strana: 1199
Bobuvník, u, m., Bohnenerz, n. Hrbk.

14882   Boć Svazek: 5 Strana: 1020
Boć (bot) = neboť. Mor. Něchuď, něchuď (nechoď), boč mi lajú má maćička. Sš. P. 388.

14883   Boca Svazek: 7 Strana: 1199
Boca. Bodaj si sa na Bocu (chudou dě- dinu v Liptově) vydala (vdala. Tak přejí na Slov. zlým děvčatům). Němc.

14884   Bocán Svazek: 1 Strana: 0077
Bocán, u, m., puchr; nadutá ovce. Na Mor.

14885   Bocan Svazek: 5 Strana: 1020
Bocan, a, m. = čáp. Na Mor. a ve Slez. Brt., Šd. Vz Mkl. Etym. 19. Je natuřený (naduřený) jako b. Slez. Šd. Letos se b-nů postulało (mnoho). Brt. D. Vracejí-li se bo- cani z jara od severu, bude ještě zima. Kld. Vz Bocian, Bočan, Bocon, Bocun.

14886   Bocan Svazek: 10 Strana: 0020
Bocan. Popěvek na bocana (čápa): Letěl bocan přes roli, kuryčka ho dohoní. Kaj ty, čape, kaj letiš? Do zlate komory. Co tam budeš dělati? Stříbro, zlato lamati. Kaj ho budeš davati? Mlynarovej cerce, aby pletla věnce pod schodem pomazanym tvarohem. Slez. Vyhl. II. 266.

14887   Bocarani Svazek: 7 Strana: 1199
Bocarani, vz Barragan (2. dod.).

14888   Boccacio Svazek: 5 Strana: 1020
Boccacio, a, m. Sbn. 228., 279., 594.

14889   Bocch-us Svazek: 1 Strana: 0077
Bocch-us, a, m., král mauritanský, tchán Jugurthův.

14890   Bocian Svazek: 5 Strana: 1020
Bocian, a, m. = bocan. Slov. Koll. III. 232. A keď si chcely (žaby) zaspievať, plašil jich sypa: Sst! sst! Lebo sa bál, aby škrek jejich neprivábil nebezpečného i jemu b-na. Bocian predca prišiel. Zbr. Báj. 38. Vz Bocan, Bočan, Bocon, Bocun.

14891   Bocika Svazek: 5 Strana: 1020
Bocika, y, f. = mladá kráva. Slov. Dbš.

14892   Bock Svazek: 5 Strana: 1020
Bock, u, m., zvláštní druh mnichovského piva. Vz S. N.

14893   Bocko Svazek: 5 Strana: 1020
Bocko, a, m. B. Dan., kněz a spisov. 1751.— 1806. Vz Jg. H. 1. 536., Jir. Ruk. I. 86.

14894   Bocon Svazek: 5 Strana: 1020
Bocon, a, m. = bocan. U Místka. Škd.

14895   Boct Svazek: 8 Strana: 0020
Boct = bůsti. Dšk. Jihč. I. 39.

14896   Bocun Svazek: 5 Strana: 1020
Bocun, a, m. = bocan. Slez. Tč.

14897   Bocuní Svazek: 5 Strana: 1020
Bocuní, Storch-. B. knízdo. Slez. Tč.

14898   Bočan Svazek: 1 Strana: 0077
Bočan, a, m. = čáp černý, Storch; na Slov. bokán. Vz Bohdal. Ros., Rad. Zvíř. — Bočáně, ěte, n., mladý bočan. — Bočánový. B. hnízdo. Storch-.

14899   Bočan Svazek: 5 Strana: 1020
Bočan. Koll. IV. 185., Hdk. C. 376. Vz Bocan.

14900   Bočan Svazek: 8 Strana: 0019
Bočan (laš., Jicko), bocáň (uh.) atd., vz Čáp (3. (dod.). B. žabě něpovi, že ju z błata
vyloví (nepřítel se nepřizná, že chce škoditi).
Mor. Čes. 1. V. 417.

14901   Bočan Svazek: 8 Strana: 0020
Bočan, vz Cáp (3. dod.).

14902   Bočanovitý Svazek: 5 Strana: 1020
Bočanovitý, storchänlich. Šm.

14903   Bočatý Svazek: 1 Strana: 0077
Bočatý, bokovitý, grossseitig.

14904   Boček Svazek: 1 Strana: 0077
Boček, čka, m., lat. caeso, ze života matky vyřezaný. Lk., Tli. — 2. Nemanželský. — Boček, čku, m. Bočkem na někoho hleděti (po stRaně), seitwärts blicken. Rk., Lom. Vz Bok.

14905   Boček Svazek: 5 Strana: 1020
Boček, čku, m., zdrobnělé od bok. Ty si sedneš na koníčka a já půjdu podle bočka. Sš. P. 81. Podepři své bočky o zlaté vidličky. Ib. 725. Žiale, moje žiale, veď ste ma źu- jaly nie z jednoho bôčku, ale z každej strany. Sl. ps. 125. — B., čka, m., os. jm. B. z Kan- štátu. Žžk. 7., Tk. IV. 722., Sbn. 630. Boček Bohusl., † 1720., Jir. Ruk. I. 86. B. Ant, mor. archivář a dějepisec, † 1847. Vz S. N., Jg. H. l. 536., Šb. II. 1. 2. vyd. 231.

14906   2. Boček Svazek: 5 Strana: 1020
2. Boček, čka, m., samota u Vltavotýna.

14907   Boček Svazek: 8 Strana: 0535
Boček = malá, klanice více ohnutá na boku vozu. Již. Čech. Črmk.

14908   Boček Svazek: 9 Strana: 0427
Boček. Vz Mtc. 1901. 312.

14909   Boček Svazek: 10 Strana: 0559
Boček archivář. Sr. Tk. Pam. I. 226.

14910   Bočena Svazek: 8 Strana: 0020
Bočena, y, f., jni. kraví. B. ho kopla (ne- podařilo se mu). Slov. Phľd. 1893. 567.

14911   Bočenek Svazek: 5 Strana: 1020
Bočenek, nka, m. = boček. Prk. Přísp. 26 Ale tvoje ostruženky, ty mně derú mé b-ky. Sš. P. 173.

14912   Bočení Svazek: 5 Strana: 1020
Bočení, n., die Bauchung. Vz Bočiti. — B., das Ausweichen; der Seitenbau. Slov. Ssk.

14913   Bočení Svazek: 8 Strana: 0020
Bočení = protiva mezi ponětími, mají-li různé známky. Krok. 1895. 288.

14914   Bočík Svazek: 5 Strana: 1020
Bočík, u, m. = boček. Kol outlých bočíků. Hdk. Bočín, a, m., samota u Sedlčan.

14915   Bočina Svazek: 1 Strana: 0077
Bočina, y, f. = úboč. Na Mor.

14916   Bočina Svazek: 5 Strana: 1020
Bočina. das Seitenthal. Tč. Jede forman dolinú, zbůjník za ním bočinú. Sš. P. 105.

14917   Bočiště Svazek: 1 Strana: 0077
Bočiště, ě, n., hůl k odstraňování hlíny z radlice atd. Us. Pflugreutestiel.

14918   Bočiště Svazek: 5 Strana: 1020
Bočiště = otka. Ssk.

14919   Bočiti Svazek: 1 Strana: 0077
Bočiti, ím, 3. pl. -čí, boč, če (ic), il, ení; bočívati (vyhýbati se). Sich seitwärts wenden. Hrnec se bočí (v peci s jedné strany více se nahýbá). Us. — před kým. Před sirotkem Bídným Bočí. Tabl. Poës. — od čeho, od koho. Panna od mládeže bočí (straní se). L. Krok. — komu, čemu. Zálohám budeš Bo- čiti. Pís. br. — z čeho : z dráhy. L. — s kým, Troj., s vojskem (in die Flanke gehen). Rk. — proti čemu. Což proti tomu Bočí (čelí), Solf. Bočiti se proti komu, scheel ansehen. Pk. — se ke komu = blížiti se, lísati se. sich anschmiegen, schmeicheln. Ros. — se na koho = zlobiti se. Jg. — se s čeho: s koně = bokem slézti, nahýbati se. Jg., St. skl., Výb.

14920   Bočiti Svazek: 5 Strana: 1020
Bočiti, od bok. Cf. Mkl. Etym. 17. — ad komu. Kterýmž boží oči svítí, těm vše neštěstí bočí (vyhýbá se). Kom. — se proti čemu = protiviti se, vzpírati se. BO. Bočí se proti ní. Pk. — se s čím. Štěstí s ne- štěstím se bočí, sem i tam zápasy točí. Dač. — se na koho = škarediti se, sápati se, mračiti se. U Brušperka, Ještěda, u Poličky a j. Mtl., Sá., Kšá. Co se na mne tak bočíš? Vck. — (se) kam. B. v koleje mluvy spi- sovné. Kos. Býk, kráva se k tobě bočí, aby tě trkla. Us. Vck. — se odkud kam. Vz Výb. I. 188. S hynsta se dolóv boče (nahnul se). Hr. rk. 19. — B., die Seite bauen. Vz Bočení. Slov.

14921   Bočitosť Svazek: 5 Strana: 1020
Bočitosť, i, f., die Ausbiegung. Křivo- lakosť a b. pateře. Krž. Por. 242.

14922   Bočitosť Svazek: 10 Strana: 0020
Bočitosť, i, f, Bockbeinigkeit. Nár. list. 1901. č. 353.

14923   Bočitý Svazek: 1 Strana: 0077
Bočitý, na bok ohnutý, auswärts gebogen.

14924   Bočitý Svazek: 5 Strana: 1020
Bočitý vzrůst, säbelförmiger Wuchs. Sl. les. B. kružidlo, der Greifzirkel. Pdl.

14925   Bočitý. B Svazek: 10 Strana: 0020
Bočitý. B. nohy. DŠk. Km. 19.

14926   Bočivý Svazek: 1 Strana: 0077
Bočivý = bočitý. B. chůzi míti.

14927   Bočka Svazek: 1 Strana: 0077
Bočka, na Slov. = bečka,

14928   Bočka Svazek: 5 Strana: 1020
Bočka, das Reifband. Šp. — B. = dítě z těla matčina vyříznuté; nemanželské dítě. Slov. Loos.

14929   Bočkac Svazek: 5 Strana: 1020
Bočkac = bozkati. Budu b. lička jeho. Sl. spv. 198.

14930   Bočkár Svazek: 5 Strana: 1020
Bočkár, a, m. = bednář. Slov. Bern.

14931   Bočkář Svazek: 8 Strana: 0020
Bočkář, e, m. = svazník, Bandhobel, m. Sterz. I. 386.

14932   Bočkora Svazek: 10 Strana: 0559
Bočkora, y, f. = bačkora, krpec. Kde ko- nope močú a bačkore nošú, tam jest planý kraj (chudoba).

14933   Bočkora, y Svazek: 9 Strana: 0015
Bočkora, y, f., vz Bačkora (zde).

14934   Bočkoroši Svazek: 5 Strana: 1020
Bočkoroši = zemäni, ktorí sedlačia a sedliacky sa nosia. Slov. Ppk. I. 249.

14935   Bočkovati Svazek: 5 Strana: 1020
Bočkovati = štěpovati do rozkolu iba na jednej strane podpníka. Slov. Rr. Sb.

14936   Bočkovna Svazek: 5 Strana: 1020
Bočkovna Eliška. Tk. V. 223.

14937   Bočky Svazek: 9 Strana: 0015
Bočky, trať v Božeticích na Mor. Šeb. 188.

14938   Bočmo Svazek: 5 Strana: 1020
Bočmo. Skály jen tolik prostoru pone- chávají, aby člověk b. se provlekl, sich von der Seite durchdrängen. V. E. Mourek.

14939   Bočmo Svazek: 10 Strana: 0020
Bočmo. Kůň se b. vzhůru pne. Mark.

14940   Bočna Svazek: 5 Strana: 1020
Bočna, y, f. = vedlejší, pobočná silnice, die Seitenstrasse. Hdk. C 120., 376.

14941   Bočná Svazek: 8 Strana: 0020
Bočná (i. e. světnice; vedlejší s.), Neben- zimmer, n. Slov. Phľcl. XII. 131. a j.

14942   Bočně Svazek: 5 Strana: 1020
Bočně, von der Seite. Bern.

14943   Boční Svazek: 1 Strana: 0077
Boční n. bočný. V., Seiten-. B. strana, Us., úhel, kůže (na kočáře, Spritzleder) D., vřed, hlíza, Plk., kosť, kláni, rána, syn (ne- manželský), světnice (postranní, Baiz), žebra, úd. Jg., Rk.

14944   Boční, -ný Svazek: 5 Strana: 1020
Boční, -ný. B. loď (chrámová), das Seiten- schiff, NA. I. 34., 49., Dch., Pdl., oj, der Karrenbaum, Sl. les., údolí, skok, Dch., tlak, Bc., schody, Osv. I. 84., kameny, NA. IV. 165., kryt, die Flankendeckung, proud, die Flankenkolonne, pořadí, die Flankenreihe, rota, die Nebenrotte, houf, die Flankenab- theilung. Čsk. A tam ona leží u tych bočních dveří. Sš. P. 125.

14945   Bočnica Svazek: 10 Strana: 0559
Bočnica, e, f. = zástěra na bocích sbíraná. Slov. Nár. sbor. XI. 15.

14946   Bočnice Svazek: 5 Strana: 1020
Bočnice, e, f. = boční deska, prkno, das Seitenbrett. B. na vůz. Šd. B. lodi, postele (postrannice). Us. Brt. B. na řebřinovém voze prázdné otvory u prostřed, do nichž se po stranách vozu za provazy obilí skládá, boky, die Seitenöffnungen am Wagen. Mor. Šd.

14947   Bočnice Svazek: 9 Strana: 0015
Bočnice, e, ť. = poboční kapsa (u vesty). Horen. 15.

14948   Bočník Svazek: 1 Strana: 0077
Bočník, u, m., boční strana, Seitentheil. Jg.

14949   Bočník Svazek: 5 Strana: 1020
Bočník, a, m., ve vojště = muž, jenž v boku voje jest, der Seitenläufer, na rozdíl od popředníka (Vorläufer), jenž v čele, a zadáka (Nachläufer), jenž v pozadí vojen- ského zástupu k ochraně jeho jde. S. N. XI. 306., Čsk. — B., u, m., der Schulter- punkt. Čsk. B. = prst vedlé malíku. Hdž. Čít. 215.

14950   Bočnočnělec Svazek: 5 Strana: 1020
Bočnočnělec, lce, m. = bokočnělec. Šm.

14951   Bočnoúdý Svazek: 5 Strana: 1020
Bočnoúdý = bokoúdý.

14952   Bočný Svazek: 5 Strana: 1020
Bočný, vz Boční.

14953   Bočok Svazek: 5 Strana: 1020
Bočok, čka, m. = boček. Slov. Ssk.

14954   Bočpor Svazek: 10 Strana: 0559
Bočpor, u, m. = jídlo z drobizgov ho- vädzích (plúc, pečienky atd. ) na kyselo uvarených. Mus. slov. IV, 49.

14955   Bod Svazek: 1 Strana: 0077
Bod, u, m., Punkt. B. v prostoru, v křivce, uvnitř křivky, vně křivky, vně kruhu, za- čátkový souřadnic, dojmutí, silou puzený, rovnodenní, závěsný, dohlední (dohlediště, hledisko, hlediště), západní (západ), setkání- se (Begegnungs-), libovolný, dotýčný, zobra- zující n. popisující n. popisovací (beschrei- bend), vrcholení (Culminations-), vtačecí, otá- čení (Drehungs-), průsečný, úhlový, dopadu n. dopadový (Einfalls-), mrazový, krajní, koncový n. konečný, ztuhnutí (Erstarrungs-), výstřední (excentrisch), pevný, jarní, základní (Fundamental-), oční, mezní (Grenz-), půlicí, rozpolovací, rozpolný (Halbirungs-), hlavní, podzimní, nejetnosti n. netečnosti (Indifferenz-), křížový (Kreuzungs-), východní (východu), jihu n. jižní, střední, severní n. půlnoční, nullový, dohledný (dohledový, point de vue, Richtpunkt). Nz. B. vrcholový, táni, kyvu n. kývání (Schwingungs-), varu (varový); obratné body slunce n. body slunovratné. letní, zápalu (teplo zápalové). Nz. B. odrazu. Sedl. Přímka dotýká se křivky v jednom bodu. Bod se pohybuje. Bodem (skrze b.) čáru vésti. Bod dopadá v b. Třemi body po- ložiti rovnou plochu (roveň). Nz. Spojiti bod s bodem. Sedl. — 2. Bod = bodení, der Stich. B. jehelní. Us. Body v šermířství. B. v rozstupu těsném, protibod, spodní, soubod, odbod, jednoduchý, dvojný, přešvihem, před- bod. Tš. Body hladů ve svědomí cítí. Mus.

14956   Bod Svazek: 5 Strana: 1020
Bod. B. řídící (ředič, směr), der Richtpunkt, dojmutí, der Angriffspunkt, mathematický, fysický a hmotný, měření, Mess-, připojení (připojiště), Anschluss-, obratový, Wende-, letní, Sommer-, výšky, Höhen-. Sl. les. B. mrazový, rosný, varový, mrtvý, kružný. Vz KP. I. 556., II. 334., 342., 562. B. obratu n. inflexe, vícenásobný, dvojnásobný, troj-, n-násobný, úvratu, návratu, převratný, osa- mělý, sdružený, kruhový, Kreis-. Stč. Dif. 151., 187., 188., 189., 191., 249. B. rovno- dennosti či aekvinoktionalní, slunovratní či solstitialní, radiační, signálový, oční, točnový, poledníkový, rovníkový, mrazu, tání, zá- kladní či fundamentalní, nullový (u tlako- měru), minimalní, maximalní, orosení (u psy- chrometru Augustova), nasycení. Vz Stč. Zemp. 77., 257., 235., 387., 388., 495., 558 , 592., 618., 622., 623. B. jarní, Stč. Zem. 77., podzimní, 77., východní, jižní, západní, se- verní. 54., ekvinokcialní, slunovratný, solsti- cialní. 77. Základní b. trámu spojitého, vratu, Rückkehr-, Šln. II. 26., I. 67., omezný, kul- minační, kyvu, dopadu, hlavní či kardinalní, uzlový, vz ZČ. I. 18., 25., 116., 139., III. 36., 177., rosný, Thau-, Mj. 146., zvláštní, obecný, návratu, centralní, Central-, dělicí, Theilungs-, distanční, Distanz-, dvojnásobný, Doppel-, hybný, beweglicher, koncový, End-, mnohonásobný, vielfacher, obratu, Wende-, Inflexions-, osamělý, isolirter, počátečný, Anfangs-, podobnosti (vnější, vnitřní), Aehn- lichkeits-, stálý, Fix-, svítící, leuchtender, úběžný, unendlich ferner, soumezný, unendlich naher, Nachbarpunkt. Vz Jrl. 202., 201., 419. B. lesklý (der Glanzpunkt, point brillant) = bod, ve kterém světelný paprsek na danou plochu kolmo dopadá; B. centralní, dvojný, ombiliční či pupkový (lépe: kruhový. Čs. math. X. 94.), pomyslný, samotyčný, stře- dový, undulační, přiřaděný, Vnč. 15., 11.-18., 45., dvojný či samodružný, oskulační, sdru- žený. Čs. math. X. 161., 262. B. osný vz Osný. Přímky ty se protínají v bodu A. Us. Pdl. Dva body určují polohu přímky. Sl. les. Útočný b., der Angriffspunkt. Čsk. Cf. S. N. — B. = kus, správně: částka, člá- nek, předmět, věc a p. Bude jednati o té věci ve třech bodech. Nyní přijde druhý bod, o kterém pojednám a p. Us. — B. = bodnutí, bodení. Sek a bod, Hieb und Stoss; rána bodem. Dch. B. muší, Kyt. 1876. 86., b. kordem, Degenstich, bodákem, b. v šer- mířství: vněšní, vrchní, vnitřní, kružný, NA. III. 66., 69., b. přímý, vnitřní v poloze hřbetní. Čsk. Žene koně zlostně prudkým bodem. Kká. K sl. j. 13.

14957   Bodací Svazek: 1 Strana: 0077
Bodací zbraň. Bur. Stosswaffe.

14958   Bodaj Svazek: 1 Strana: 0077
Bodaj, vz Bodej.

14959   Bodaj vršky Svazek: 5 Strana: 1021
Bodaj vršky. Pojdeš ty za B. (= čtyři míle za pec, nikam). Slov. Zátur.

14960   Bodajco Svazek: 5 Strana: 1021
Bodajco = ledaco. U Opav. Klš.

14961   Bodajjaký Svazek: 5 Strana: 1021
Bodajjaký = ledajaký. U Opavy. Klš.

14962   Bodajzdrav Svazek: 5 Strana: 1021
Bodajzdrav = Bůh daj zdráv (= byl). Aký pambodaj, taký b. Slov. Sl. sb. ps. I. 87.

14963   Bodák Svazek: 1 Strana: 0077
Bodák, u, m., nástroj k Bodáni, Stecher, Stechmesser, das Bajonet. Jg. Bodákem ně- koho píchnouti; b. do někoho vraziti; bo- dáku proti někomu užiti. — Bodákem šer- movati, útok učiniti. S. N. Trubice bodáku (Dille). Rf. — B. na dírky knoflikové. Cn.

14964   Bodák Svazek: 5 Strana: 1021
Bodák, od bodati, koř. bod. S. N. XI. 49. Krček či hrdlo, trubka, rukojeť b-ku. NA. III. 102. B. verndlovky = bodák jata- gan, das Säbelbajonett, skládá se z čepele (Klinge), odrážky či kříže (Parirstange) a rukojeti (Griff); boj bodákem, ručnice s bo- dákem, ostří b-ku; krk, čepel, kroužek, zá- zubec (Bajonettwulst) b-ku; b. nasaditi, na- raziti; b-kem vpadnouti, šermovati; b-kem v pád! Fällt das B.! B. nasaď! b. schraň! Bajonett auf! B. ab! — B. či ozubec bran (der Egge). NA. IV. 74.

14965   Bodák Svazek: 8 Strana: 0020
Bodák. Vz Kopí (oštěp), Halapartňa, Par- tisána. Bódan, a, m., vz Čáp (3. dod.).

14966   Bodákati Svazek: 5 Strana: 1021
Bodákati = bohdákati.

14967   Bodákový Svazek: 7 Strana: 1199
Bodákový závěr. Ott. IV. 221.

14968   Bodalka Svazek: 5 Strana: 1021
Bodalka, y, f. B. domácí, stomoxys cal- citrans, dvoukřídlý členovec. Vz Frč. 160., Odb. path. III. 924.

14969   Bodamský Svazek: 5 Strana: 1021
Bodamský. B. jezero, Bodensee, Bod- mansee, Bregenzer See, Kostnické jezero, lacus venetus, moesius, brigantinus, mezi Švýcarskem a již Německem. Vz S. N.

14970   Bodanec Svazek: 10 Strana: 0020
Bodanec, nce, m. B-nce na nádobách. Čas. mor. mus. III. 57.

14971   Bodanovice Svazek: 5 Strana: 1021
Bodanovice, dle Budějovice, Boydens- dorf, ves v Těšínsku.

14972   Bodašín Svazek: 5 Strana: 1021
Bodašín, a, m., ves u Police. Tk. III. 90., Arch. I. 532.

14973   Bodati Svazek: 1 Strana: 0077
Bodati, vz Bůsti.

14974   Bodati Svazek: 7 Strana: 1199
Bodati v dialektech. List. fil. 1892. 368.

14975   Bodatý Svazek: 5 Strana: 1021
Bodatý, stachelig. Šm.

14976   Bodavá Svazek: 5 Strana: 1021
Bodavá, é, f., říčka na Slov. Č. Čt. II. 351.

14977   Bodavec Svazek: 8 Strana: 0535
Bodavec, vce, m. B-vci (hmyz), vz Ott. XI. 397.

14978   Bodavec Svazek: 9 Strana: 0015
Bodavec, vce, m., brouk. Ott. XIII. 101.

14979   Bodavka Svazek: 7 Strana: 1199
Bodavka vodní = vodní včela, naucoris cimicoides. Brm. IV. 630.

14980   Bodavka Svazek: 9 Strana: 0427
Bodavka, naucoris, rod ploštic. Vz Ott. XVII. 1071.

14981   Bodavosť, i Svazek: 5 Strana: 1021
Bodavosť, i, f., die Stachlichkeit. Šm.

14982   Bodavý Svazek: 1 Strana: 0077
Bodavý, stechend, spitzig. B. větev. Kamar.

14983   Bodavý Svazek: 5 Strana: 1021
Bodavý. B. trýzeň, Msn. Or 137., zraky.

14984   Boday Svazek: 1 Strana: 0077
Boday, vz Bohdej.

14985   Bodcohltanový Svazek: 7 Strana: 1199
Bodcohltanový sval, musculus stylo- pharyngeus. Ott. IV. 223.

14986   Bodcojazyčnýsval Svazek: 7 Strana: 1199
Bodcojazyčnýsval, musculus styloglossus. Ott. IV. 223.

14987   Bodcojazykový Svazek: 9 Strana: 0015
Bodcojazykový. B. sval (v jazyku), mu- sculus stiloglossus. Vz Ott. XIII. 133. b.

14988   Bodcojazylkový Svazek: 7 Strana: 1199
Bodcojazylkový svaz, ligamentum stylo- hyoideum. Ott. IV. 223.

14989   Bodcosánový Svazek: 7 Strana: 1199
Bodcosánový svaz, ligamentum mandi- bulare. Ott. IV. 223.

14990   Bodcososcovitý Svazek: 7 Strana: 1199
Bodcososcovitý otvor, foramen stylo- mastoideum. Ott. IV. 223.

14991   Bodcovati Svazek: 8 Strana: 0020
Bodcovati hůl = bodcem opatřiti. Světz. 1894. 471 b.

14992   Bodcový Svazek: 5 Strana: 1021
Bodcový, Stachel-. B. pošvice, Křž. Por. 643., řebřík. Čerm.

14993   Bodčiště Svazek: 1 Strana: 0077
Bodčiště, ě, n., vz Bočiště.

14994   Bodec Svazek: 1 Strana: 0077
Bodec, dce, m. B., ostrý konec, Stachel. B. u trní (L.), u ostruhy, u hole (Sych.), vo- lový (osten na voly). Bodcem vola poháněti. D. Bodcem pobízeti. Kom. B. več vtisknouti. Jel. — B., braň k hodení, Stecheisen. Stillet. D. Bodcem zabiti. V. — B. = ná- stroj bodavý, nástroj pro dobytčí lékaře (Troicart, Trocar). B. s rourkou z nového stříbra, obyčejný Mathieu-ův, se zámyčkou, k nabodnutí měchýře, s rourkou vnitřní a drátem vodicím Fleurantův, s necičkami Schu- hův a Škodův, Reybardův, rovný k drenáži Chassaignakův, křivý Mathieu-ův s čtyřmi šídelci a cívkami rozličné tloušťky, prostý k operaci boubele vaječníkového Chassai- gnakův, prostý zjinačený Nelatonem; b. na koně, k probodnutí průdušnice, na hovězí dobytek při nadmutí, na ovoce; výskumný (Ľxplorativtroicart), výskumný Winterichův (k pracím mikroskopickým). Cn. Vz ,Nástroj ranlékařský, pro dobytčí lékaře, nabodovací. — B., v horn. Sticheisen, Stecheisen; Göp- pelknecht, Schleppspiess; u uhlíře: Raum- eisen, Köhlerspiess. Vys. — B., pobídka. B. svědomí, Gewissensbisse. Rk.

14995   Bodec Svazek: 5 Strana: 1021
Bodec = nástroj. V MV. nepravá glossa. B. železný (sázeč, kolík, cf. Průboj), jímž dělají se do země jamky k sázení stromů, das Pflanzeisen, b. kolenový. Sl. les. B. soustružní (špička soustruhu, die Drehstuhl- spitze, b. kružidla, die Zirkelspitze, Šp., dvouostrý, der Doppelstachel. Lpř. B. šev- covský, der Bohrer, na nýtky ševcovské, Matj. 104., krejčovský, der Stecher; b. kot- vicovitý (die Harpune) se zámyčkou (Ven- tiltoicart) ku pracím mikroskopickým.

14996   Bodec Svazek: 9 Strana: 0015
Bodec = makovička na hřebenu strechy. Vých. Č. Čes. I. VIII. 317.

14997   Bodej Svazek: 9 Strana: 0015
Bodej = sotva. Lor. 70.

14998   Bodejby Svazek: 8 Strana: 0535
Bodejby se Vti dobře vedlo. Arch. XV. 29.

14999   Bodejes Svazek: 5 Strana: 1021
Bodejes' (= bodej si), kochanku, ve svěcě zahynul. Sš. P. 363.

15000   Bodejť Svazek: 7 Strana: 1199
Bodejť (Bóh daj). Gb. Ml. II. 161.