288001   Řezbařiti Svazek: 3 Strana: 0064
Řezbařiti, il, ení, řezbářem býti, ein Schnitzer, Bildhauer sein. Bern.

288002   Řezbářka Svazek: 3 Strana: 0064
Řezbářka, y, f., die Bildschnitzerin. Us. Jg.

288003   Řezbařovati Svazek: 3 Strana: 0064
Řezbařovati = řezbařiti. Slov.

288004   Řezbářský Svazek: 3 Strana: 0064
Řezbářský, Schnitzer-, Bildhauer-. Ř. mistr, tovaryš, Us., umění, dílo. Nz.

288005   Řezbářství Svazek: 3 Strana: 0064
Řezbářství, n., sochařství, v užším smyslu j onen druh tohoto umění, při němž se užívá | nožíku místo dláta a kladiva při pracích ve j dřevě, ve slonové kosti a p. Vz S. N., KP. j III. 330. Die Bildhauerei, Schnitzkunst.

288006   Řezbářství Svazek: 7 Strana: 0575
Řezbářství drahých kamenů. NA. I. 12.

288007   Řezbářství Svazek: 10 Strana: 0332
Řezbářství, n. Vz Ott. XXI. 634

288008   Řezbina Svazek: 3 Strana: 0064
Řezbina, y, f. = řezba.

288009   Řezbina Svazek: 7 Strana: 0575
Řezbina. Zhotovil krásnou ř-nu; chrám plný ř-bin; Na ř-nách stolic pracoval 22 let. Koll. III. 422., 195, 164.

288010   Řezbina Svazek: 9 Strana: 0273
Řezbina, y, f. = řezba. 1704. Vlč. Lit. II. 1. 9.

288011   Řezbovaný Svazek: 3 Strana: 0064
Řezbovaný, geschnitzt. Ř. strop, Ros., j nádoba. Víd. list. Ta stěna ozdobila se ř-nými a pozlacenými věnci a obrazy. Na Mor. Tč.

288012   Řezbovati Svazek: 3 Strana: 0064
Řezbovati, obrazy ze dřeva atd. dělati, schnitzeln, schneiden, schnitzen. Ros.

288013   Řezce Svazek: 7 Strana: 0575
Řezce, e, m = řezáč. Drvoštěp a ř. Beck. II. 1. 191.

288014   Řezcovin Svazek: 7 Strana: 1375
Řezcovin, a, m., vindeptor, zastr. Bhm.

288015   Řezec Svazek: 3 Strana: 0064
Řezec, zce, m. Ř. forem, der Formschnei- der, V., vinice. 1558.

288016   Řezec Svazek: 9 Strana: 0273
Řezec, zce, m, dělník ve vinici. 1516. Arch XVIII. 380.

288017   Řezectví Svazek: 3 Strana: 0064
Řezectví, n., řezecké umění, die Model- stecherei, Formschneidekunst. Techn. III. 375.

288018   Řezek Svazek: 3 Strana: 0064
Řezek, zku, m., sířičník mědnatý, der Kupferglanz, Min. 179., mědileštěn. Šfk. 324.

288019   Řezek Svazek: 7 Strana: 0575
Řezek, zka, m. = býček, jenž má býti vyřezán. U Jižné. Vrů.

288020   Řezenský Svazek: 3 Strana: 0064
Řezenský, vz Řezno.

288021   Řezigať Svazek: 8 Strana: 0339
Řezigať = nešikovně něco řezati. Val. Brt. D.. II. 378.

288022   Řeziměšek Svazek: 3 Strana: 0064
Řeziměšek, vz Řežiměšek.

288023   Řezinky Svazek: 10 Strana: 0332
Řezinky (!) pl., f. = nudle. Pohl.

288024   Řeziny Svazek: 3 Strana: 0064
Řeziny, pl., f., na vých. Mor. = drtiny, opilky, Sägespäne. R-ny žere a desky sere. Ve Slez. Tč.

288025   Řezivo Svazek: 3 Strana: 0064
Řezivo, a, n.. řezací nástroj, Schneide- werkzeug, n. — Ř., ostří, die Schneide. Ten nůž má dobré řezivo. Koll.

288026   Řezivo Svazek: 7 Strana: 0575
Řezivo = látka k řezání. Klády jsou ř. Us. Hk.

288027   Řezivo Svazek: 10 Strana: 0332
Řezivo, a, n. = řezané dříví. Us. Rgl.

288028   Řezka Svazek: 3 Strana: 0064
Řezka, y, f., der Ritz.

288029   Řezka Svazek: 7 Strana: 0575
Řezka = zářez, vrub, Einschnitt, m. Slo vané vroubkami (čárkami) a ř-mi četli a bádali. Šf. Strž. II. 193. Na označovanie obecnej práce majú ešte rezby. Dbš. Obyč. — Ř. = řezaná cedule. Vz Cedule. Rezko. Práce půjde r. dále. Slez. Šd. Řezký. Cf. Mkl. Etym. 278.

288030   Řezkosť Svazek: 3 Strana: 0064
Řezkosť, i, f., čilosť, čerstvosť, die Leb- haftigkeit, Od rovníku k severu r. a živosť krajin ubývá. Rostl. 1.18. — Ř., obratnost, die Beweglichkeit, Gelenkigkeit. Bern. — R., studenosi, zimnost, die Kühle. Bern. — Ř., řez, die Schneide. Bern.

288031   Řezkov Svazek: 3 Strana: 0064
Řezkov, a, m., Reschen, ves v Olomoučtě.

288032   Řezký Svazek: 3 Strana: 0064
Řezký, řezek, řezka, o. Ř, čerstvý, čilý, frisch, munter, lebhaft, Rostl. Ř, mládenec, Koll., chlapec. Na Ostrav. Tč. — Ř., obratný, lehký, beweglich, hurtig, flink, behend, schnell. Bern. Mluvení přeskočná a ř-ká. Sš. Ž. Ř. — Ř., studený, zimný, frisch, kühl. R, voda. Je řezk venku. Bern. — Ř., říz mající, schneidig. Ř, víno. Bern.

288033   Řezla Svazek: 7 Strana: 0575
Řezla, y, f., rostl. V Podluží. Brt. L. N. II. 20.

288034   Řezlabička, y Svazek: 7 Strana: 0575
Řezlabička, y, f., květina. V Podluží. Brt.

288035   Řezlavý Svazek: 7 Strana: 0575
Řezlavý = řezký, studený. Ř. vítr. Kv. 1871. 195. — R. ostrý, pronikavý. Ř. hlas. Na mor. Slov. Hrb.

288036   Řezľík Svazek: 8 Strana: 0339
Řezľík, u, m., vz. Kyzlink (3. dod.).

288037   Řeznec Svazek: 3 Strana: 0064
Řeznec, ence, m. = Řezňan, Vz Řezno.

288038   Řeznice Svazek: 3 Strana: 0065
Řeznice, e, f., rostl. Slb. 148. Elimus are- narius, das Haargras. Tč.

288039   Řeznice Svazek: 9 Strana: 0273
Řeznice, e, f. = jílek, rostl. Mor. Mus. ol. III. 136.

288040   Řeznice, e, řezníčka Svazek: 3 Strana: 0064
Řeznice, e, řezníčka, y, f., die Fleisch- hauerin. — Ř. = jatky, die Schlachtbank. Vus.

288041   Řeznická Svazek: 7 Strana: 1375
Řeznická, é, f, mor. tanec Vz NZ. I. 132.

288042   Řeznická Svazek: 8 Strana: 0339
Řeznická. Vz Tanec mor. (3. dod.).

288043   Řeznická Svazek: 10 Strana: 0332
Řeznická, é, f., tanec Vz Brt. P. n. 874.

288044   Řeznický Svazek: 3 Strana: 0064
Řeznický, Metzger-, Schlächter-. Ř. pes, cech, D., váha, Us., krámy (masné), sekera, Ros., řezák. Kom.

288045   Řeznicky Svazek: 7 Strana: 0575
Řeznicky. Vzal ho po ř-cku (bodl ho do krku). Čce. Tkč.

288046   Řeznický Svazek: 7 Strana: 0575
Řeznický. Ř. cesta (marná, dlouhá). Us. Rgl.

288047   Řeznický Svazek: 7 Strana: 1375
Řeznický. Ř. řemeslo. Vz KP. VI. 466.

288048   Řeznictví Svazek: 7 Strana: 0575
Řeznictví, u. Cf. KP. VI. 425. nn.

288049   Řeznictví Svazek: 10 Strana: 0332
Řeznictví, n. Vz Ott. XXI. 638.

288050   Řeznictví, řeznictvo Svazek: 3 Strana: 0064
Řeznictví, řeznictvo (Aqu.), a, n. Kom. J. 3(5. Ř. jest řemeslo opatřující domác- nostem maso hl. hovězí, skopové, telecí a vepřové v menším množství podlé váhy. Vz S. N. Das Fleischhauerhandwerk. Ř. pro- vozovati (řezničiti). D.

288051   Řezníček Svazek: 7 Strana: 0575
Řezníček, čku, m. = druh kropenatých (bílých a čeRvených) bobů. Us. Vchř., Kšť. Ř., čka, m. os. jm. Ř. Jos. Jindř., 1823.— 1880., listovní. Vz Tf. H. 1. 125., Jg. H. 1. 618, Šb. Dj. ř. 283., Rk. SI. — Ř. Václ., nar. 1861. Vz Bačk. Př. 84.

288052   Řezníček Svazek: 7 Strana: 1375
Řezníček, čka, m. = stromová stínka, Baumwanze, f. Mor. Brt. — Ř., čku, m.= čes. tanec. Cf. NZ. I. 134.

288053   Řezníček Svazek: 9 Strana: 0273
Řezníček, čka, m. = čmelák s Červeným zadečkem. Hoř. 108. — Ř. Václ. a j. Sr. Jub XXVI.

288054   Řezníček Svazek: 10 Strana: 0332
Řezníček Jos. Jind., spis. 1823. -1880. (Lit. II. 405., 416., 872. ); Kar., spis., nar. 1837.; Ř. Václ. Dr., nar. 1861. (Flš. Písm. 732. ). _ Vz Ott. XXI. 638. nn. —Ř. Bened., Tob. 215.

288055   Řezničina Svazek: 7 Strana: 0575
Řezničina, y, f. = řemeslo řeznické. Us. Tkč.

288056   Řezničiti Svazek: 3 Strana: 0065
Řezničiti, il, ení, das, Fleischhauerhand - werk treiben. 1413. Vz Řeznictví.

288057   Řezníčka Svazek: 3 Strana: 0065
Řezníčka, vz Řeznice.

288058   Řezník Svazek: 7 Strana: 0575
Řezník. Cf. Sdl. Hr. II. 88., List. fil. 1878. 207., Er. P. 403, Zbrt. 290. Slov. masiar. Korouhev ř-ků. Vz Výb. II. 337. — Hádanka. Koho potkám, toho zabiju a ř. nejsem (loupežník). Slez. Šd. — Říkadlo: Ř. má hůlčičku, vyjde na uličku: Hola, hola hej, co je na prodej, pane strýčku? Brt. Dt. 121. — R. = carnifex, kat. R-ci tielo jejie tepiechu. Mus. 1887. 229. — Ř., u, m. = řezníček bob (dod.). Us. — Ř., a, m., os. jm. Ř. Václ. (obyč. kněz Václav), † 1552. Jir. Ruk. II. 178., Mus. 1882. 546.

288059   Řezník Svazek: 7 Strana: 1375
Řezník. Policie nad ř-ky v 16. stol. v Čech. Vz Wtr. Obr. II. 279. nn

288060   Řezník Svazek: 8 Strana: 0339
Řezník. Ř-ci vypovídají se z Hubeného přes Pařivo do Tlustic. NZ. III. 229. Ř. se učí první rok běhat, druhý rok lhát, třetí rok šidit. Mor. NZ. V. 512. — Ř., vz Tanec mor. (3. dod.).

288061   Řezník Svazek: 9 Strana: 0273
Řezník, Říci říkají: Lehko z kůže, těžko z jatky a naopak. Mus. ol. XII. 107. — Ř. — tane, ·. Vz Čes. 1 VI. 560.

288062   Řezník Svazek: 10 Strana: 0332
Řezník, a, m., tanec Vz Brt. P. n. 838. — Ř. Václ., spis. + po r. 1552. Vz Ott. XXI. 639.

288063   Řezník Svazek: 10 Strana: 0659
Řezník, a, m. Slovo to teprve od XIII. stol. Wtr. Řem. 8.

288064   Řezník, a, řezníček Svazek: 3 Strana: 0065
Řezník, a, řezníček, čka, m., masař, der Fleischhauer, Metzger, Schlächter. V. Ř, od řez-ati. Ř, poráží. I). Ě. dobytek na šlachtě (porážce) řeznickým řezákem bije (zařezuje), vylupuje (i. e. kůži oddělává); potom rozsekává a do masných krámů (jatek) na prodej vykládá. Kom. Ř. obětní. V., do- movní. D. Starého řezníka prst krmného vola převáží (řezníci rádi prstem dovažují). C. Jestli ř. nevyštěká, nic nevyseká. C. Pán Bůh je slepicím ř-kem (zdechlým). Kmk. Ty sedlácké volky ř-ci zabijú. Sš. P. 544. — VzvTk. II. 547., IV. 96.

288065   Řezníkova Svazek: 3 Strana: 0065
Řezníkova, é, í., = řeznice.

288066   Řezníkův Svazek: 3 Strana: 0065
Řezníkův, -ova, -ovo, dem Fleischer ge- hörig.

288067   Řezno, a Svazek: 3 Strana: 0065
Řezno, a, n., mě. Regensburg v Bavor- sku, lat. Ratisbona. Vz Ťk. I. 622., II. 547., III. 658., IV. 739. -- Řezňan, a, m., pl. -ně, nebo Řeznec, zence, m. — Řezenský, Regens- burger.

288068   Řeznosť, říznosť Svazek: 3 Strana: 0065
Řeznosť, říznosť, i, f., řezánu býti mož- nosť, die Schneidbarkeit. Ros. — Ř,, řeza- vosť, die Schneide. Ros. — Ř., na Slov. řezkost, die Reschheit, der Schneidel. Ř. mládence.

288069   Řeznovice Svazek: 3 Strana: 0065
Řeznovice, dle Budějovice, ves v Ivan- čieku na Mor. Vz S. N., Tk. I. 437.

288070   Řeznovice Svazek: 7 Strana: 0575
Řeznovice. Tam mají jenom sv. Pavla, poněvadž jim sv. Petr utekl. Vz Sbtk. Krat. h. 202.

288071   Řezný Svazek: 7 Strana: 0575
Řezný. Ř. rána, Schnittwunde, f. Nz. lk., čára, -linie. 483*

288072   Řezný, řízný, řezavý Svazek: 3 Strana: 0065
Řezný, řízný, řezavý, schneidend, schnei- dig. Ř. zima, slovo. Us. Meč na obě strany ř. Ms; sol. s. Aug. — Ř., řešitelný, schneid- bar. Ř,, olovo. Pr. chym. — Ř., řezký, frisch, stark. H. udeření mečem. Dch. II. pivo, hat Schneidel, D., mládenec. Koll. — Ř. zboží, Holzschnittwaaren. Dch.

288073   Řezstvo Svazek: 3 Strana: 0065
Řezstvo, a, m. == řezbářství, zastr. Rozk.

288074   Řezúgat Svazek: 10 Strana: 0659
Řezúgat = skřípavou pilou řezati. Brt. Slov.

288075   Řezvěti Svazek: 3 Strana: 0065
Řezvěti, munter werden. L.

288076   Řezvosť Svazek: 3 Strana: 0065
Řezvosť, i, f., řezkosť, die Munteikeit. L.

288077   Řezvý Svazek: 3 Strana: 0065
Řezvý = čerstvý, munter, frisch. Vz Řezký. Kalina.

288078   Řež Svazek: 3 Strana: 0065
Řež, e, f. = řezanice, pračka, die Schlä- gerei. Vz Řežba. Us. Kal.

288079   Řežáb Svazek: 7 Strana: 0576
Řežáb, grus. Sv. ruk. 318.

288080   Řežáb Svazek: 8 Strana: 0339
Řežáb. Dob. Dur. 390. Cf. Řeřáb.

288081   Řežáb Svazek: 10 Strana: 0332
Řežáb z řeřáb. Gb. Ml. I. 350, Buj.

288082   Řežáb, a, m Svazek: 3 Strana: 0065
Řežáb, a, m., jeřáb, vz Řeráb. Ten (řetěz) jest v duol pod řežáb uvrhl. Pč. 23.

288083   Řežábek Svazek: 7 Strana: 0576
Řežábek Jan, dr. Vz Mus. 1883. 120., 192.

288084   Řežábek Svazek: 10 Strana: 0332
Řežábek Jan Dr., řed. obchod. školy, spis., nar. 1852. Vz Ott. XXI. 641.

288085   Řežabinec Svazek: 7 Strana: 0576
Řežabinec, nce, m., rybník v Písecku.

288086   Řežavosť Svazek: 3 Strana: 0065
Řežavosť, vz Řeřavosť.

288087   Řežba Svazek: 3 Strana: 0065
Řežba, y, ť., m.: řezba, v již. Čech. = rva, pranice, die Prügelei, Schlägerei. Kts. Vz Řež.

288088   Řežbář Svazek: 3 Strana: 0065
Řežbář m. rezbár, v obec. mluvě.

288089   Řeženčice Svazek: 3 Strana: 0065
Řeženčice, dle Budějovice, Režentschitz, ves u Pelhřimova. PL.

288090   Řeží Svazek: 3 Strana: 0065
Řeží, ího, n., něm. Rež, ves u Zdib.

288091   Řeží Svazek: 8 Strana: 0339
Řeží = řeziny. Laš. Brt. D. II. 378.

288092   Řežihrdlo Svazek: 3 Strana: 0065
Řežihrdlo, a, m., der Curgelabschneider. Exc.

288093   Řežíměšek Svazek: 3 Strana: 0065
Řežíměšek, ška, m., kdo měšky řeze, kapsář, der Beutelschneider. L.

288094   Řežimíšek Svazek: 7 Strana: 0576
Řežimíšek = nimra.

288095   Řežlavý Svazek: 8 Strana: 0339
Řežlavý = rezavý. Zábř. Brt. D. II. 378.

288096   Řežnačky Svazek: 7 Strana: 0576
Řežnačky, f. = druh hrušek. Brt.

288097   Řežucha Svazek: 8 Strana: 0339
Řežucha, y, f., rostl., vz Žabí květ (3. dod.).

288098   Řežuchový Svazek: 3 Strana: 0065
Řežuchový salát se jí na velkú noc. Na Ostrav. Tč. Vz Řežucha.

288099   Řežuisko Svazek: 3 Strana: 0065
Řežuisko, a, n. — žitniště, pole po rži, das Kornstoppelfeld. Vz Rež. Mor. Klš., Tr., Brt., Sd.

288100   Řhodizit Svazek: 3 Strana: 0066
Řhodizit. u, m., zrudivec (Šm.), nerost. Bř. N. 109.

288101   -ří Svazek: 7 Strana: 0576
-ří. Místní jm., vyzvukující příponami -čice, -ší, -zí, -ří, -ín, -ník, před nimiž jest souhláska, mění měkkou sykavku č, š, ř v tvrdou c, s, r, odmítají -ík a -ín, a vsou- vají mezi konsonant kmenový a koncový samohlásku e, tvoříme-li z nich adjektiva: Hrubčice — hrubecký, Volší — voleský, Zobří — zoberský, Hobzí — hobeský, Krum- sín — krumeský, Lipník — lipenský. Mor. Brt. D. 153.

288102   ři Svazek: 8 Strana: 0339
ři mění se u Letonic v ře: kředa, Brt. D. II. 155.

288103   Říba Svazek: 8 Strana: 0339
Říba m. hříva. Dšk. Jihč. I. 25.

288104   Řibák Svazek: 7 Strana: 0576
Řibák, a, m. = hřibák = kdo pase hří- bata, čelední hoch mezi pasákem a pa- cholkem. Tkč.

288105   Říbata Svazek: 7 Strana: 0577
Říbata, pl., n. = hříbata, dřevěnky, ji- miž se řízky sešlapují, pěchují. Us. Rgl.

288106   Říbátko Svazek: 7 Strana: 0577
Říbátko, a, n. = hříbátko. Pase ř-ka = leží na břiše (o dětech). Us. Rgl. — Ř. = pokrm z mleziva. U N. Kdýně. Rgl.

288107   Říbátko Svazek: 8 Strana: 0339
Říbátko = pokrm z mleziva. Dšk. Jihč. 32.

288108   Říbě Svazek: 9 Strana: 0273
Říbě, ěte, n. = hříbě Us. — Říbata = dřeváky. Čes. 1. IX. 317.

288109   Říbek Svazek: 3 Strana: 0066
Říbek, bka, m., čeledín, který postoupil z pasáka na pohůnka. Us. u Nechanic. Mý.

288110   Řibet Svazek: 7 Strana: 0577
Řibet = hřbet. U N. Kdyně. Rgl. Říci. Cf. Ž. wit. 249 (řéci), List. fil. X. 126.—127., 1878. 207., 1883.126., Mkl. Etym. 274. Ř. na Mor., vz List. fil. 1885. 241. Říču, říčeš, říče, říčeme, říčete, říčú, a tak všecka komposita. Val. Vck. Velmi často vyskytuje se za řeči kusý tvar řeci (= já řku) zvl. na Frenštatsku. Ja sem pravil reci, aby teho nechali. Brt. D. 197., Vck No řeku (parentheticky) už abych šel. Brt. D. 196., 197. R. = slíbiti, přiříci. Soud. kn opav. Cf. Řečení (dod.). 197. — abs. Bude řéci. Výb. II. 742 , Athen. VI. 18. Anděl tolik jest řečeno jako posel. Št. Kn. š. 175. Říkej = modli se. Mor. a slez. Šd. Řekni a udělej sám; Mámo, hodil bych na vá hlínu, ale ne, abyste neřekla (syn nad hrobem); Říkal: Už dosť (byl bit); Říkal: Povím, povím (bědoval). Čce. Tkč — co. Neřekl ani a ani b (nic), ani bílé ani černé. Us. Aby aspoň řekl: čerte, ďáble, tak a tak; Řekl kdesi cosi; Aby řekl takhle tohle, ale ne! Nemůžeš říci: Táto, mámo, tohle se stalo; Tu máš, a neříkej nic; Ho- dinky jsou moje, jen že mi neříkají: Pane. Us. Tkč. Ještě bych nic neřekl, kdyby . . . Us Rcěmyž všichni vóbec: Amen. Výb. II. 24. — (co) komu. Pravdu si rceme, pria- telia buďme. Slov. Lesť, jíž oni múdrosť řiekají. Št. Kn. š. 144. (9.). Vyhrává, říkají mu kvit: Něco mu říkalo, aby tam nechodil; Jemu říci, to raději kuš (hubo mlč); Řekl si (umínil si) a vyhrál. Us. Tkč. — jak. O tom nic s jistotou ř. nelze. Tk. Zpříma něco ř., Sá., šeptem. Hrts. Kto tu modlitbu nábožně a s pravým srdcem říkati bude. Sv. ruk. 372. Několika slovy mnoho říci. Dk. Protož z srdce řcem; Řekl skrze sv. Jakuba; Každý sám od sebe řka; Nemohú řéci v pravdě; Chci řéci obecnú řečí. Št. Kn. š. 49., 3., 12., 18., 38. Řekl mu do opravdy (vyhuboval). Říci někomu něco soukromě (ne: mezi čtyřmi očima). Us. Snadno se řekne. — o čem. Jakoj' byl o sobě řekl i sv. Augustin; Tak mi se zle berně líbí, že neviem, co o ní řka. Št. Kn. š. 2., 157. — proti komu. Aby židé ne- mohli proti němu řéci. Pass. — kdy co. Tu vieru na každý den na prvé hodině řiekají. Št. Kn. š. 13. Na však den řiekáme ji (vieru). Št. Kn. š. 16. — proč. To jsem jemu řekl z hněvu. NB. Tč. 246. Pontus byla krajina, pro niž já řiekám Pilatovi Ponský a oni Ponec. Št. Kn. š. 19. Nadál se, by to pán Buoh pro hruozu řekl. Rkp. Mus. 1884. 240. — (komu) kde. Rci sobě na mysli. Št. Kn. š. 13., 31., 177. Řkú sami v sobě. Ib. 24. Aby žádný neřekl v závisti na svém srdci. Ib. 114 Kde říkáš (čteš)? Us. Tkč. — oč (ke komu). Řekni si o chléb. Us. A jestliže on oč k němu řéci má (něčeho na něm pohledává). Arch.VIII. 98. — co do koho. Žádný od té doby ne může nic do ní říci. Us. — se. Ono se řekne: Umyj se, ale jak? Nrd. Co se řeklo, to se řeklo; Co se řekne, to platí. Us. Tkč. — co zač. Neptej se, co ti za to řeknou (co dostaneš). Us. Tkč. — za koho. Ří- kajte za nás = modlete se. Us. Šd. — s inft. Pan Mikuláš řekl přijeti. Arch. VII. 542. Řekl jest se býti synem božím. 14. stol. Mus. 1890. 273. — že. Řekni, žes tu byl (jdi už). Us Tkč.

288111   Říblice Svazek: 3 Strana: 0066
Říblice, e, f. = hřbelce. V.

288112   Řić Svazek: 9 Strana: 0273
Řić = řiť; spodek snopu. Slez. Lor. 77.

288113   Řicátko Svazek: 10 Strana: 0332
Řicátko (zřícátko), a, n. = zrcadélko. Str;. Pob. 91.

288114   Říceti Svazek: 3 Strana: 0066
Říceti, vz Řítiti.

288115   2. Říci Svazek: 3 Strana: 0068
2. Říci = téci, fliessen. Jenž srdce věřících učíš bez praščenie řieci (sine strepitu fluere). Ms. 14. stol.

288116   Říci Svazek: 7 Strana: 1375
Říci v dialekt. Vz List. fil. 1892. 115., 367. — s inft. A to mi byl řekl zaplatiti; Řekl mi úrok vydávati. Půh. III. 94., IV. 158.

288117   Říci Svazek: 8 Strana: 0339
Říci (řieci), řéci. Cf. Gb. H. ml. I. 70., 83., : 143. Však to, co řek', být nemůž neřeknuto. Vrch. Rol. XXX. 5. Nic neříká (k nápravě se nehlásí. U Br. v XVI. stol.). Wtr. Živ. c. I. 492. — s inft. Jak jste oba před námi to učiniti řekli. Arch. XIV. 19 a j.

288118   Říci Svazek: 9 Strana: 0273
Říci. Pozval ho jen tak, aby se neřeklo (neopravdově). Hoř. 122. Co sem chtěla říct a nic dát ? Šeb. 222. Říkati na knize = čísti. Br. Včk. 181.

288119   1. Říci (řéci, Hus. I Svazek: 3 Strana: 0066
1. Říci (řéci, Hus. I. 265.), v obec. mluvě řícti, říct, u Uhersk. Hradiště: řéct, Us. Hý.; 1. os. sg. řku (zastr. reku), 3. os. pl. řkou; tvary: rci (= řku), řceš, řce, řceme, řcete nebo: rceš, rce, rceme, rcete jsou špatny a tvary: rčes, řčeš, rče, řče, rčeme, řčeme, rčete, řčete jsou příliš tvrdé a ne- doložené, proto nahrazujeme je tvary sloves: říkati, díti, praviti. Vz Ď. Lehrg. 248., Ht, Brs. 258., Brs. 17., Bž. 181. Impert.: rci, rceme, rcete; řka, ouc, ouce; řekl (ve složení též: řkl, vyřkl); řek, řekši, řekše; řečen n. rčen n. řčen, ení; říkati (zastr. řé- kati), al, án, ání: říkávati, říkávávati; řek- nouti (Ht, Obr. 19.), řeknu, ul, ut, utí. Koř. rek. Mkl. B. 421. V obecné mluvě jest ve rčeních: já řku, neřku-li, nercili; pak máme: řek (řekla, řeklo) a inft. říct; řéct (vz svrchu) a konečně: jakořka, takořka; jinde se užívá tvarů slovesa: řeknouti. V strč. máme: budu říci. Št, Přijde druhý, bude řieci. Nadarmo tehdáž budou říci bídní k horám. V. (Jir.). — Ř. = praviti, sagen, sprechen; jmeno- vati, nennen, heissen; čísti, lesen (v obecné mluvě); modliti se. beten (v obec. mluvě); slíbiti, slibovati, versprechen (zastr.). — abs. Říkej, místy = čti. Pk., Brt., Klš. Jdi a řekni. Br. Já řku, pane strýče. D. Slyšel jsem jej tak říkati. Us. Dch. Mluví odpoly česky a odpoly německy říkajíc: liko za lyko, hantuch za ubrusec; Pasúc neřku od oběda, ale od jitra mlsně oči nestydatým hledáním. Hus. I. 134., 127. Pro tyto, řku, a těm podobné příčiny. V. Řekl Bůh: Vydej atd. Br. Čím dále, vždycky hůře, jakž ona bába řekla. Prov. Jak jsem řekl. D. Řeklby někdo. D. Neřka, neřku = nerci. Žádnému příteli, neřka nepříteli nemáš se dověřiti. Reš. Smála se řkouc. Jak tam říkají? Sych. A jakž se říká, na lidské mozoly. Br. Říká- vají: Kdo málo má, míň míti bude. Us. Za zubů, říkají, chleba se najísti. Kdo dluh dluhem platí, ten klín klínem, jakž říkají, vyráží. Prov. — co: právo (za právo na- lézti). Chciť říci velké slovo. St. skl. To je co říci (propověď obdivu)! Nelze to na- prosto říci. Us. Dch. Jestli mě ráda máš, dej říkat otčenáš. Sš. P. 581. Ač jsem viděl, však jsem nic neřekl. Us. Hodiny jako kněz řiekáše. Dal. 94. 14. Nesmí ani slova říci. V. Kdo modlitbu říká leže, Bůh ho slyší dřímaje. Koll. Mše slúžie a hodiny říekají; Ač straka neb jiný pták řieká slova modli- tebná, však v pravdě nemodlí se. Hus. I. 44., 308. — (co) komu, čemu. Neřekne člověku ani čerte (ani ďáble) a odejde (ne- odpovídaje). Us. Sd. Hoho brachu, tak sme si neřekli (neujednali). Us. Brr. Řek mi to. Půh. II. 345. Tohle mu já říct (== sotva jsem mu to řekl), už byl voheň na střeše. Us. Msk. Děti každému, kohož uzřie, řiekají: tata, mama; Měli by kněžím říci, aby sě jim v jich úřad nepletli. Hus. I. 139., 180. Jak mu říkat budeme? Juž k nám jde můj otec, máti, copak mě budó říkati?; Tenkrát budu říkat tvému bratru švagře; Co sme my si spolem říkávali, dy sme spolem pod oknem sedali; Dycky mi maměnka říkávala, abych si mládenců nevšímala; Té první ří- kají Majdalena, té druhé Kateřina. Sš. P. 29'.. 158., 221., 338., 401., 738. Řekněte jim, aby už šli. Us. Co tomu říkáte? Us. Ně- komu pravdu říci. Us. Dej si říci; Říkají mně jako jemu. D. Jak ti říkají? Us. Jak říkají té rybě? Ml. Jak chcete tomuto dítku říkati? Us. Dycky sem ti říkávala, že ta láska není stálá, že svoji nebudem. Nár. pís. Hý. Rci vlku páteř a on vždy k ovci. Ty rci svému protivníku. Rkk. Jak čemu ří- kají. V. Vyhrává, ale říkají mu Sázej. — ke komu. Samuel řekl k Saulovi. Co k tomu říkáš? Kom. Ke všemu říká: Amen (přisvěd- čuje). Prov. Prvej by z kamenja bystrá voda tjékla, lež by moja milá ke mně slovo řékla. Sš. P. 326. Já jsem k témuž Jakubovi řekl. NB. Tč. A každým důležitým dějem chce Bůh něco k našemu naučení říci. Sš. Sk. 21. (Hý.). Sv. Bernarte, rci něco k tomu. Hus. I. 78. Ř, něco k mateři. Kat. 198. (Záboj) krátká slova ke všem skryto řeče. Rkk. 7. Řekl k něj. GR. Já nemám co k tomu jiného říkati než toliko to, že . . . Žer. 332. A někteří z zákonníkov řekli jsú k němu. Hus. II. 309. — Br. — co kam: do očí. D. Někomu něco do péra říkati (diktovati). J. tr. — co po kom říkati: po učiteli. Přísahu po písaři říkal. Tov. 41., Zř. F. I. B. XX. — co na koho, nač. Na vězně ortel svůj řkli. Plk. Nevím, co na to řekneš. Sš. P. 323. — jak. Říci někomu něco na vlas, na svou duši. R. něco z paměti. V. Jazykem naším něco říci. Tur. kron. To vším právem mohu říci. To mohu říci s dobrým svědomím. V. Říci něco s úšklebkem. Řekl král po listech, ježto byl jemu poslal. BO. Aby to člověk podlé pravdy řekl. Us. Dch. Až pudeš, říkej na hlas (= modli se.) Sš. P. 394. Řkúe řečí n. znamením nějakým; To řekl hlasem velikým. Hus. I. 400., 30. Veliteli, kterýž jsi duchem Svatým skrze ústa otce našeho Davida řekl; Ale rci to se vší silou vše- mocnosti své. Sš. Sk. 49., 278. To mohu s dobrým svědomím říci. Us. Co by řekl na své panství, na tom ona má dosti míti; Ti řekli na svú víru, že . . . Půh. I. 388., IL 7G. Mistře! v pravdě řekl jsi, že jeden bóh jest; To věda hřiešný má řékati mo- dlitbu, ale ne v hřieše smrtelném. Hus. II. 368., I. 337. Ale jedné rci slovem a uzdra- veno bude dietě mé. Hus. II. 41. — co o kom, o čem. Ví mnoho o tom říkati. D. Babička o tom říkávala (čítávala). V Kunv. Msk. Nelze o něm nic špatného říci. Us. Dch. Sedmé smilství jest hriech sodomský němý, o tom již řečeno jest vedlé písma. Hus. I. 130. Také v tom súzeni jsú ti, kte- říž řkú o chudém, že dosti má. Hus. II. 271. Pakli mezi stranami o těch věcech rčeno není, tehda .. . CJB. 353. — kde: na knížce říkati (učiti se čísti). Us. Mezi námi řečeno. Us. Bf. Jak na svém místě se řeklo. Sš. Sk. 289. Ó kak by nesměl před lidmi řéci: Králi, pomoz mi lháti. Hus. I.109. Dnes jsem říkal (četl) celé půldne v té knize, tak se mi líbí. Us. na Mor. Hý. Řekl jest ve své modlitbě Mardocheus. Hus. I. 74. Pan pater pude za mnou, bude říkat nade mnou (mo- dliti se). Sš. P. 394. Konšelé nemají žádného ortele říkati než ráno na rathúze. Sob. 20. O ženo! kde's tu smělost! vzala, že mezi tak mnohými nepřátely tak řéci ses nebála. Hus. II. 105.— oč. Nedal svědkóm o to nic řéci, než přijal to. Půh. I. 212. Ř. někomu o pe- níze. Us. Ať jen o to řekne. Us. Dch. Ber- kovi nic o to neříkal. Žer. Záp. II. 128. — (co komu) zač. Za pravdu tobě řieci smějí. Anth. Jir. I. 149. Riekajíc šorc za zástěrku (= místo zástěrky), knedlík za šišku. Hus. I. 134. Za: Osvěť sě jmě tvé řiekají: Osvět tvé. Což by úředník řekl za ten les, to má p. Předbor dáti. Puh. II. 618. — co proti komu. Blaženi jste, když láti vám budú lidé a řkú vše zlé proti vám. Hus. I. 224. Proti jeho divóv činění řekli sú, že ďáblem ďábly vymietá. Hus. II. 197. — co, koho čím. Ktožby nechtěl, pokrytcem jej řkú. Št. N. 228. Co se tím chce říci? šp. m.: Co tím řečeno? Co tím chcete říci? — kdy. Zlí řkú v súdný den, že naděje jich zma- řena jest. Hus. I. 86. A pro tu svobodu věrní spolukřesťané na mši řiekají tu mo- dlitbu. Hus. I. 355. — co komu skrze koho. Buoh die křesťanom zvláště, což jest řekl někdy židóm skrze Isaiáše. Hus. I. 129. Vz R. jak. — proč. Královi z toho (— pro to) nic neřečechu. Dal. 137. Pro Buoh mu rci. GR. Vz Ř. kdy. — s infinit. Litoval zlého, kteréž řekl (---- slíbil) učiniti jim. Br, Řekl mi plniti a toho neučinil; Řekl mi to učiniti; Tu mi jest byl řekl odvaditi od žida bez mé beze vší škody; A to mi řekl vrátiti; A řekl mě na ničemž nezklamávati; Řka se o to se mnú smluviti; Opat ty svo- body řekl přede pány provésti. Puh. I. 132., 154., 162., 192., 223., 294., 604, — adv. Rie- kej právě a patři k smyslu. Hus. I. 308. — že. Řekl mu, že by to popisoval (sobě po- znamenával). NB. Tč. Řekl, že zaspal. Us. Řekl-tě Ježíš, že zloději jsú a lotrové; Hřešie proti synu, kteříž řkú, že ne všech věcí múdře stvořil. Hus. I. 220., 185. Řekl mu, že se chce s ním o to dobrotivě smluviti. Půh. II. 97. Kterak smieš řieci, že já jsem horší než každý ďábel? Hus. III. 245. — aby. I řekl mi žid, abych před těmi počet učinil. NB. Tč. Řekni mu, aby už šel. Us. — ať. Rci, ať tito kameni chleby budú. Hus. I. 179.

288120   Říci s inft Svazek: 10 Strana: 0332
Říci s inft. A on řekl témuž Janovi jej (váček) dáti (že dá). 1512. Arch. XIX. 130.

288121   Řícti Svazek: 8 Strana: 0339
Řícti místo říci. Us. Bl. Gr. 267.

288122   Řičadlo Svazek: 8 Strana: 0339
Řičadlo, řicátko, a, n. = zrcadlo. Záp. Mor. Brt. D. II. 210., 378., 436.

288123   Řičák, a Svazek: 3 Strana: 0068
Řičák, a, m., der Schreier, dítě, které mnoho křičí. Olom. Sd. Vz Řičeti.

288124   Řičan Svazek: 3 Strana: 0068
Řičan, a, m. = řičák. Olom. Sd.

288125   Říčany Svazek: 3 Strana: 0068
Říčany, dle Dolany, mě. v Čechách. Vz S. N., Tk. I. 623., III. 187., IV. 739. - ŔÍ- čaňan, a, m., pl. -né. — Říčanský. Tuhé právo říčanské. V.

288126   Říčati Svazek: 7 Strana: 0577
Říčati = téci. Voda říčá. Val. Brt. D. 260.

288127   Řiče Svazek: 3 Strana: 0068
Řiče, zastr. = řičel.

288128   1. Říček Svazek: 3 Strana: 0068
1. Říček, čku, m. = zítřek. Mor. Sd., Brt. Vz Rejček.

288129   2. Říček Svazek: 3 Strana: 0068
2. Říček, čka, m., Říčky, něm. Řitschek, ves u Rosic na Mor. PL.

288130   Řičeti Svazek: 3 Strana: 0068
Řičeti (na Slov. ručati), el, ení; Učívati — křičeti jako slon, lev, býk, brüllen, schnur- ren. Jg. — abs. Jelen, osel, kráva, Us., pes, hrom řičí. Aesop, Ráj. Lid řičel = veliký hluk činil. Us. Která kráva nejvíce řičí, nej- méně mléka dává. Č. M. 81. — čím. Řičie les řvániem (rykem válečným). Rkk. 23. — jak. Jako tur řiče z divokého hlasu. Kat. 3085.

288131   Řičeti Svazek: 7 Strana: 0577
Řičeti. Cf. Mz. v List. fil. XVI. 186. A hlas jeho řičel. Čch. L. k. 77. Cf. Mkl. Etym. 279., 286.

288132   Řičeti na koho Svazek: 8 Strana: 0339
Řičeti na koho = křičeti. Mor. Nár. list, 1896. č. 107. feuill.

288133   Říčice Svazek: 3 Strana: 0068
Říčice, e, říčička, y, f., místy: řítice, na Slov. a na Mor. řičica. R. místo řídčice z řídký = prosévadlo, das Sieb, der Reiter, Durchlass, die Rolle. Ř., řídké řešeto. Us. v Písku. Vz Eídčice. L Šbk. Říčica, síto na prosívání mouky, obilí. U Přer. Kd. Ř. a) ohrabečnica, b) hrachová, c) stoklasná, d) kúkolná, e) prachová. Na mor. Zlínsku. Brt. Taktéž u Opavy. Klš. Na ríčici něco někam sypati, Techn., jí něco cíditi, Kom., obilí prosívati. Zák. sv. Ben. Na ř-ci něco přesýpati, podsýpati. Us. Ř. mouční. D. To plátno je jako ř. (řídké). Us. Hý. Obilí na ríčici zmítati. Br. V říčici vodu nositi. V. Ríčicí vodu vážiti. Ros. Coť se na jeho rí- čici dostane, umí zopálati. Vz Kleveta. 0. Ř-ca vody nedržívá, syneček pravdy nemlu- vívá. Sš. P. 331. Žena muže ošidí, by oči měl co říčice. C. M. 394. Sr. Řítice.

288134   Říčice Svazek: 7 Strana: 0577
Říčice, vz Klasnosník, Mkl. Etym. 276. Má svědomí jako ř. (děravé). Us. Na řičicu vody neměř. Brt. N. p. 169. — Ř. = ná- doba. Když byl hliněnou ř-ci zcelil. Kld.

288135   Říčice Svazek: 8 Strana: 0339
Říčice. Ř. skládá se a) z lubu, b) plá- tenka (pletenébo dna). Brt. D. II. 437. nn. R. a) ohrabečnica (laš. ohrabčanka, ohrabčok), b) hrachová, c) stoklasná, d) kůkolná, e) pra- chová (laš. přctak, hustá ř.). Ib. 437. R. vo- vesná, hbrachůvka, stoklaska, kókolnice, půl- kókolnice, prachůvka. 1b. 378. R. při hádání. Vz Zbrt. Pov. 89. — Ř. = buchta ohromně veliká a ozdobená, předkládaná hostem po čepeni nevěsty. Vykl. Svat. 111. Cf. Měchura (3. dod.).

288136   Říčičák Svazek: 7 Strana: 0577
Říčičák, a, m., vz násl. Rk.

288137   Říčičář Svazek: 3 Strana: 0068
Říčičář, e, m , na Mor. - řešetář, sítař, sítkář, der Siebniacher. Zlob.

288138   Říčičář Svazek: 10 Strana: 0332
Říčičář, e, m. R. prodává říčice. Čes. 1. X V. 384.

288139   Říčičářka Svazek: 3 Strana: 0068
Říčičářka, y. í., die Sielmmcherin. Mor., Slov.

288140   Řičičkář Svazek: 7 Strana: 0577
Řičičkář, e, m. = řesetář. Nov. Říčka. Mělká ř. Alx. Smála se ř. bahnu
a sama z něho vytéká. Bž. exc.

288141   Říčiční, -ný Svazek: 3 Strana: 0068
Říčiční, -ný, Sieb-. Ř. kosť n. sítková v nose, das Siebbein. Šm., Krok.

288142   Říčičník Svazek: 3 Strana: 0068
Říčičník, a, m. — řešetář, der Siebniacher.

288143   Řičivý Svazek: 9 Strana: 0273
Řičivý smích. Jrsk. XXIII. 373.

288144   Říčka Svazek: 3 Strana: 0068
Říčka, malá řeka, das Flüsschen. V. Str- čil ručičku do říčky, ulovil rybičky. Sš. P. 35.

288145   Říčka Svazek: 8 Strana: 0339
Říčka, y, f. = přítok Ostravice. Věst. op. 1893. 13.

288146   Řička Svazek: 10 Strana: 0332
Řička, y, f., turma. Veleš. Rozk. P. 1977.. R. 97.

288147   Říčky Svazek: 3 Strana: 0068
Říčky, pl., druh sliv, u Nechanic. Mý.

288148   Říčky Svazek: 7 Strana: 0577
Říčky, vsi u Ústí nad Orl., u Rychn.

288149   Říčky Svazek: 7 Strana: 1375
Říčky, pl., f., praecima, druh sliv. Pršp. 26. 21.

288150   Říčky Svazek: 8 Strana: 0339
Říčky, potok u St. Hamrů ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 13.

288151   Říční Svazek: 7 Strana: 0577
Říční, vz Říčný.

288152   Říčnice Svazek: 8 Strana: 0339
Říčnice = říčice. Dšk. Jihč. I. 11.

288153   Řičník Svazek: 3 Strana: 0068
Řičník, u, m., der Kammbohrer. Sp.

288154   Říčnosť Svazek: 3 Strana: 0068
Říčnosť, i, ť., m.: dříčnosť = síla těla, die Stärke. D.

288155   1. Říčný Svazek: 3 Strana: 0068
1. Říčný, k řece se vztahující, Fluss-. Ř. ryba (kapr, šupák, karas, parma, bělice, mřenka, štika, okoun, ježdík, pstruh, sumec, mihule, bráč, cyprinus brama, der Fluss- brachsen), rak, Kom., voda (měkká), D., břeh V., kamení, Ros., písek, rostliny, Us., jetel, Flussklee, m., Dch., koryto (řečiště), J. tr., proudy, Stromschnellen, Dch., pryskyřnik, ra- nunculus fluviatilis, das Fluszhähnlein, pře- slička, equisetum fluviatile, das Flusskannen- kraut, plavka, mytilus fluviatilis, die Fluss- miesmuschel, srdcovka, cardium fluviatile, slavka, mitilus fluviatilis, die Flussmuschel, okatice, petramyzon fluviatilis, die Fluss- pricke, miskovka, tellina fluviatilis, die Fluss- telline, spuha, spongia fluviatilis, der Fluss- schwamm, plavka, nerita fluviatilis, die Fluss- schwimmschnecke, losos labrdan, salmo eper- lanus fluviatilis, der Flussstint, zaděnka, venus coaxans, die Flussvenus, vatka, die Fluss- wate (síť rybářská). Šm. — Ř., rozplývající se, tekoucí, zerfliessend. Přišel domů celý říčný (zapocený). Rk. Udeři u vodu řiečnú, ana se obrátila v krev. BO. Nechyl sě proti prúdu řiečnemu. BO. — od čeho. Jsem celý říčný od horka. Us. — čím Říčný parnem zajdu v chlad. Vid. list. — Ř., řeky mající, flussreich. Celé to okolí jest říčné. Krok.

288156   2. Říčný Svazek: 3 Strana: 0068
2. Říčný (řičný, D.) = dřičný, zavalitý, stämmig, stark. R. muž. D.

288157   3. Řičný Svazek: 3 Strana: 0068
3. Řičný, lépe: ryčný (ryk) = hlučný, lärmend. Hřmot ř. Puch. Rída, y, m., Richard. Prk.

288158   Říčný Svazek: 7 Strana: 0577
Říčný. Ř. jezero (kterým řeka protéká). J. Lpř. Ř.náhlosť, proud (fluminis). Ž. wit. 45 5. — Ř. = uřícený. U Kdyně. Rgl.

288159   Říčný Svazek: 7 Strana: 1375
Říčný = uřícený. Slad Brn. 92.

288160   Říčný Svazek: 8 Strana: 0339
Říčný = zavalitý. XV. stol. Dob. Dur. 187.

288161   Říď Svazek: 10 Strana: 0332
Říď kompar., superlat. nejříď, od řídko (m. říze). Dšk. Km 48.

288162   Řidati se Svazek: 3 Strana: 0068
Řidati se ve složených: vy-, z-, zařidati se. Jg.

288163   Řídce Svazek: 3 Strana: 0068
Řídce, komp. řidčeji, nehustě, dünn, schüt- ter. Stromy stojí ř. Ros. R. seti. Hus. II. 61. — Ř., z řídka, selten. V.

288164   Řídce Svazek: 8 Strana: 0339
Řídce. Št. N. 78. Cf. List. fil. 1895. 96.

288165   Řídce Svazek: 10 Strana: 0332
Řídce kompar. dle Hoš. lépe: řídšeji. Vz Mus. fil. 1904. 451.

288166   Řidčeji Svazek: 10 Strana: 0659
Řidčeji lépe: řídšeji od řidší. Hoš. Pol. II. 157.

288167   Řídčice Svazek: 3 Strana: 0068
Řídčice, e, f. = říčice. U Chocně. Ktk.

288168   Řidčina Svazek: 3 Strana: 0068
Řidčina, y, f., strsl. rédbčina, ředina, příp. -ina (im,). Mkl. B. 133.

288169   Říde Svazek: 8 Strana: 0339
Říde = hříbě, dial. Gb. H. ml. I. 423.

288170   Řídě Svazek: 10 Strana: 0332
Řídě, ěte, n. = hříbě. Mus. 1863. 336. (Vých. Č. ).

288171   Řídel Svazek: 3 Strana: 0068
Řídel, lépe: hřídel.

288172   Řídelnice Svazek: 3 Strana: 0068
Řídelnice, lépe: a) hřídelniee, b) zřítel- nice.

288173   Řídelov Svazek: 3 Strana: 0068
Řídelov, a, m., Řidelau, ves u Telče. PL.

288174   Řídeň Svazek: 7 Strana: 0577
Řídeň, dně, f, mutisia, Mutisie, rostl. Vz Rstp. 941.

288175   Řídeň Svazek: 9 Strana: 0460
Řídeň, rostl. Vz Ott. XVII. 915.

288176   Řiděna Svazek: 3 Strana: 0068
Řiděna, y, f., něco řídkého. Vz Ředina. U Olom. Sd.

288177   Řídění Svazek: 3 Strana: 0068
Řídění, n., více na Slov. = řízení. Pod tvým říděním. Er.

288178   Říděnina Svazek: 3 Strana: 0068
Říděnina, y, f., pl. ř-ny = místa, kde osení řídké jest. Zlob. Vz Řídina.

288179   Řídeňovitý Svazek: 7 Strana: 0577
Řídeňovitý. Ř. rostliny, mutisiaceae. Vz Rstp. 941.

288180   Říděný Svazek: 3 Strana: 0068
Říděný, více na Slov. = řízený.

288181   Řídící Svazek: 7 Strana: 0577
Řídící, leitend, Leit-. Ř. přímka, NA., čára, Vnč., Jrl., kužel, rovina, Jrl., učitel na národ. školách). Us.

288182   Řidič Svazek: 3 Strana: 0068
Řidič, e, m., der Lenker. R. knotní, die Lampenwinde. Šp. — Ř., der Gasregulator. Techn. II. 413. Řidičky, říďoučký, sehr dünn. Rostl.

288183   Řidič Svazek: 7 Strana: 0577
Řidič proudu, Stromregulator, Šp., paro- stroje, tlaku, stroje, lokomotivy. Us.

288184   Řididlo Svazek: 3 Strana: 0068
Řididlo, a, n., ředidlo (vz Říditi), die Richtschnur. Dch. Ř. páry, die Steuerung. Ck.

288185   Řididlo Svazek: 7 Strana: 0577
Řididlo dělostřelecké k řídění děla. Vz S. N XI 113.

288186   Řídina Svazek: 3 Strana: 0068
Řídina, y, f., řídká véč, řídký les, řídké obilí. Us. Tč., Hsp., Hp. Vz Říděnina. To je ř., že by jí (skrze ni) slepice žráti mohly. Us. u Žamberka. Kf.

288187   Řidina Svazek: 7 Strana: 0577
Řidina = řídká látka. Us. Rgl.

288188   Řidina Svazek: 7 Strana: 1375
Řidina = řídká věč, oprav v : věc.

288189   Řiditel Svazek: 3 Strana: 0068
Řiditel, e, m., lépe: ředitel. Vz Říditi, Ředitel

288190   Řiditelný Svazek: 3 Strana: 0069
Řiditelný, lenkbar. Ř. loď. Us. Dch.

288191   Řiditelský Svazek: 3 Strana: 0069
Řiditelský, Leiter-. Jg.

288192   Řiditelství, -stvo Svazek: 3 Strana: 0069
Řiditelství, -stvo, a, m., die Regierung, Leitung. Us.

288193   1. Říditi Svazek: 3 Strana: 0069
1. Říditi (zastr. řéditi), řeď, řeďme, řeďte, (pozdější jest řiď a lepší řeď; í v říditi po- vstalo z ě a proto lépe je krátiti v ě (e); ale střídání i za e v češtině není neobyčejné: nástin m.: nástěn, naříditi — nařizovati, vy- říditi, naříditi, zříditi — vyřiď, nařiď, zřiď; dle Bž. 195. užíváme řiď m.: řeď také na odlišení od imperativu slovesa: řediti; také Gb. v Hl. 137. připouští imper. řiď doklá- daje: střídnice i nebývá, leda výjimkou z pravidla, když i novočeské výslovnosti šetříme i dle analogie krátíme a píšeme: řiď, nařizovati, komp. řidší a p. Cf. Řídký); řídě (íc), il. zen, ení, na Slov. děn, ění, řídí- vati. Ř., koř. red?. Mkl. B. 449. — Ř., v po- řádek uvésti, spravovati, ordnen, lenken, leiten, besorgen, regieren, verwalten; konati, působiti, verrichten, thun; ustanoviti, an-, verordnen; mluviti, handeln, reden. Jg. — co, koho: hospodářství, dům, svatbu; Bůh nebe i zemi řídí; ř. soud, úřad (spravovati), svou povinnosť, království. V., obec. Ros. Poručníci věci sirotčí řeďte. Pr. m. Poručníci věci sirotků řiďte. Vš. Co tu má ř. (konati) ? Ros. Ř. běh lodi, loď. Us. Dch. Aby ří- dili běhy duchovní. Let. 116. Své statky ř. Kol. 51. — co, se čím. Bůh řídí svět moudrostí svou. Ros. Kůň řídí se jezdcem. Kom. Zákonem božím se ř. V., Us. Radou jiných se ř. V. Poslušenstvím všecky věci dobře se řídí. Právem se řeď a po něm jdi. C. Soudce právem se řeď a po něm kráčej. Bdž. 171. Rodem se řídit nedala. Er. P. 312. Ženské se více citem než rozumem řídí. Sš. Sk. 145. — co, se po kom = podlé něčeho. V. Všechněm lidem potřebí nějakého pra- vidla, po němž by život řídili. V. Cf. Aby se po tom uměl richtovati (= říditi). Arch. I. 33. — jak. Právo jest moc řediti vedle práv. Sent. phil. Řídil církev vedlé písma svatého. Hus I. 405. Nedí, že Bůh po libo- vůli svět řídí. Sš. I. 104. — co, se podlé čeho. Ř. se podlé lékařova rozkazu. D. Něco podlé něčeho ř. Mus. Ě. se dle zvyku. Dch. Podlé sebe řídím tebe. Sk. Dle odkazu smutek se řídí. Č. Často lépe ,čím.´ — o čem. O svém statku a jmění ř. (ustanoviti, kšaf- tovati). V. Však nabyl-li syn odkud jinud statku, o tom může říditi. Kol. 60. A pak poče ř. (mluviti) o veliké mdlobě Trojan- ských. Troj. — kdy. Duch sv. je řídil při vynesení toho v poradách; Pořádek, jakým se apoštolé při osivědčování Páně říditi měli; Nad to naukou tou v životě se řídili. Sš. Sk. 185., 9. 31. Sluha páně nemá se ř. jiným podnětem v počínání svém. Sš. J. 77. (Hý.). — k čemu: k tomu ustanovujeme a řídíme, aby . . . Mudr. Ř. koho k úřadu. Br. — co, jak dlouho. Po 10 let dobře obec řídil. Ml. — koho nač: na knězství (ordinovati). Scip. bezž., Ml. - kde (při kom, bez koho). V té radě se věci strany pokoje řídí. Har. Páni buď při králi neb bez něho v soudu říditi mají. Er. Věci své všem lidem na oku řídí. Sych. Bohu, jenž nás vše ráčil stvořiti a na tom světě říditi. Sš. P. 74. — proč. Pro toto odpočíváme máme všichni naše činy řiediti. Hus I. 136. 2. Říditi, vz Řediti. Ros. Řidítko, a, n., taktovka, der Taktirstab. Šm.

288194   Říditi Svazek: 7 Strana: 0577
Říditi, ordinare. Ž. wit. 49. 5 Cf. Mkl. Etym. 276. R., řeď, řeďme, u novějších také: řiď. D. Lhrg. 240. — abs. Řeď. Št. N. 85. — co: stavbu, něčí osud, operu, Us., něčí kroky, Šml., vůz. Lpř. — co, se čím. Ř. se okolnostmi, Osv., ideami, Dk., pravidly, zásadami. Us. Mnozí svú věc mnú řiedie. Hr. ruk. 421. — co, se jak. Ř. se dle pozna- ných pravd skutkem, Vlč., podlé pravidla, Sš., podlé kompaktat, Čr., podlé okolností, Us., loď dle kompasu, Posp., stát směrem liberalním, S. N., podlé někoho ve všem se ř. Mž. 3. — proč: pro dobrý pokoj. Let. 114.

288195   Říditi o čem Svazek: 9 Strana: 0273
Říditi o čem. Aby mohli o statku svém. ř. Sdl. Hr. III. 103.

288196   Řídká Svazek: 3 Strana: 0069
Řídká, é, f., ves u Mníška. PL.

288197   Řídkavý Svazek: 3 Strana: 0069
Řídkavý, drobet řídký, ein wenig dünn. U Olom., Sd., u Opavy. Klš.

288198   Řídko Svazek: 3 Strana: 0069
Řídko, (dříve: ředko), z řídka, po řídku. Komp. říději, řidčeji (st. řídéji, řieze). Rk. Ř = řídce, málo kdy, selten. Pojí se s: který, kdo, několik, koliko = málo který. Řídko které vystřelení daremné bylo. Jg. Vz Málo. Ř. se to stává. Ros. R. kdo darmo chudý (bez příčiny). Mus. R. doma sedí. Kom. R. mluví. Br. Po řídku jich bývá. Sš. P. 514. Mnozí kuchaři ř. v hod krmi osolí, ale aneb přesolí aneb nedosolí. V. Bezděč- nými chrty ř. zajíce uštveš. V. Dva tvrdá kamení ř. dobré mouky namelí. Bylina bez květu, panna bez studu ř. přichází k užitku. Vz Kanec, Kůň. R. který z nich celé údy měl. Us. Vydávána bývá křivá (kletba) velmě často a řiedko pravá. Hus. III. 230.

288199   Řídko Svazek: 7 Strana: 0578
Řídko. Neb velmě řiedko by jeden chtěl témuž, ježto druhý. Št. Kn. š. 69.

288200   Řídko Svazek: 10 Strana: 0332
Řídko. Kto ř. seje, řiedko bere. Rizn. 172. Při odříkavání řídko kterých lekcí (málokterých). Kos. Živ. 250. Řídkokrát. Wtr exc.

288201   Řídkobradý Svazek: 3 Strana: 0069
Řídkobradý, dünnbärtig. Us. Jg.

288202   Řídkočpavina Svazek: 3 Strana: 0069
Řídkočpavina, y, f., eleopten. Chym. II. 177.

288203   Řídkodřenní Svazek: 7 Strana: 0578
Řídkodřenní, lockermarkig. Vz Rst. 483.

288204   Řídkochlupý Svazek: 3 Strana: 0069
Řídkochlupý, wenig behaart. Ssav.

288205   Řídkochlupý Svazek: 9 Strana: 0273
Řídkochlupý. Vz Vrtař.

288206   Řídkokráte Svazek: 8 Strana: 0339
Řídkokráte = málokdy. AVtr. Krj. 1.165.

288207   Řídkokvětý Svazek: 3 Strana: 0069
Řídkokvětý, wenigBlüthenhabend. Rostl.

288208   Řídkoměr Svazek: 3 Strana: 0069
Řídkoměr, u, m., der Manometer, der Luftdichtmesser. Vz S. N.

288209   Řídkoporostlý Svazek: 10 Strana: 0333
Řídkoporostlý chlup na hlavě. Msn. II. 25.

288210   Řídkorouný. Ř Svazek: 10 Strana: 0659
Řídkorouný. Ř. ovce. 1561. Arch. XXII. 188.

288211   Řídkoskvrnný, vz Svazek: 9 Strana: 0273
Řídkoskvrnný, vz Slunéčko.

288212   Řídkost Svazek: 3 Strana: 0069
Řídkost, i, f., nehustosť, die Dünne, Dün- nigkeit. Ř. lidí. Br. — R., vzácnosť, die Seltenheit. Jel.

288213   Řídkoš Svazek: 3 Strana: 0069
Řídkoš, e, m., serolis, kývoš. Krok.

288214   Řídkošil Svazek: 8 Strana: 0339
Řídkošil, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

288215   Řídkovlasý Svazek: 3 Strana: 0069
Řídkovlasý, dünnhaarig, kahlköpfig. V.

288216   Řídkozrnný Svazek: 7 Strana: 0578
Řídkozrnný, lockerkernig. Ř. hrozen. KP. V. 155.

288217   Řídkozubý Svazek: 3 Strana: 0069
Řídkozubý, von weit auseinander ste- henden Zähnen. L.

288218   Řidkožebrý Svazek: 7 Strana: 0578
Řidkožebrý, lockergeadert o. rippig. Vz Rst. 483.

288219   Řídky Svazek: 3 Strana: 0069
Řídky, dle Dolany, něm. Řitky, ves u Li- tomyšle. PL.

288220   Řídký Svazek: 3 Strana: 0069
Řídký; řídek, dka, o; kompar. řidší, řidčí, řidčejší, Jg., Gb., cf. Daleký; řidší, D., Gb. (vzŘíditi); tvar řídší stvrzuje slov. řiedší, zastr. řiezší (o 7 vstup.); poněvadž í v řídký povstalo prodloužením z e (a ne z i), mělo by místo řidší býti: ředší jako bělejší od bílý. Ht. Sr. ml. 222. Řiďoučký, řiďoučký, řiďounký. li., stsl. r?d?k?, koř. rôd? z erd?, jak viděti z lit. erdvas. Sr. lat. rarus, řeč. á(jaió? a lit. rétis, das Bastsieb, retus locker. Mkl. B. 256., aL. 31., 50. Ř. = nchustý, dünn, schütter, nicht dicht, nicht dick, te- nuis. Řídký jako houba. V. Ř. strom, tráva, vinice, Ros., cezák. Sych. Jest na řídkém řešetě opálán (ještě málo vycepován). Ř. hřeben. Us. Hustá služba, (mnoho práce), řídká (rozedřená) sukně. Koll. Můj milý ta- tíčku Kačenka je řídká, jakby byla živá. Sš. P. 125. — O tekutinách, dünn, dünn- flüssig. Ř. pivo (ředina), polívka, bláto. Ros. Dobrá vůle koláče jí, zlá hlavu tepe a řídké pivo pí. Prov., Jg. — Ř., nemnohý, nečastý, nicht oft, selten, wenig. Když se kdo roz- nemohl, řídký z toho vyšel. Let, 440. Ř. obcování, pospoj. Dch. Řídcí z nich šediví se nacházejí. Ler. Žeň jest mnoha, ale děl- j níci řiedci. ZN. Věrný přítel řídký. Ros. Nyní řídcí jsou, kteří by se na slovo boží doptávali. Br. Ku podivu řídcí. D. Řídcí synové otcům podobni bývají. Mnozí se holí, řídcí světí (každý se za kněze nehodí). Prov. Jg., Šm. Kněžie ustaviční v ulicích, řiedci v kostelech jsú; Kněžími pln jest svět na- plněn, avšak ve žni boží řiedký velmě na- lézá se dělník; Velmě jest řiedké, aby bo- hatí rádi umřeli. Hus. II. 66, 323., I. 284.

288221   Řídký Svazek: 7 Strana: 0578
Řídký. List. fil. 1878. 207., Mkl. Etym. 277. Komp. řidší vlivem positivu m.: ředší. Gb. Ml. 14. Ř. = nehustý. Ř. vlasy. Us. Ř. zalidnění země. Osv. Má ř-kó zuby (lže). Us Tkč. — Ř. = nemnohý. Muž řídkými vlastnostmi vynikající. Osv. Řídcí se našli, kteří z toho pánu děkovali. Let. 256. K ctnosť. Šml. Řídkým lidem jest známo Vš. 278. R. vzácnosť, Vlč..úkaz, Us., spis, Mus., případ, slovo. Jir. — Ř. Já jsem v takové deštníky řídká (málo mi prospívají, jsem tlustá). Val. Vck.

288222   Řídkypivo Svazek: 7 Strana: 0578
Řídkypivo, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 87.

288223   Řidla Svazek: 8 Strana: 0339
Řidla, y, f., místo skřidla. Oestr. Mon. (Böhm.) 1. 486.

288224   Řídlo Svazek: 3 Strana: 0070
Řídlo, a, n., lépe: hřídlo.

288225   Řídlo Svazek: 8 Strana: 0339
Řídlo, a, n. = lukno, výkrojek v lebce pro oči. Wtr. Krj. I. 2i5.

288226   Řídník Svazek: 3 Strana: 0070
Řídník, u, m., Gefäss zum Verdünnen. Techn.

288227   Řidnouti Svazek: 3 Strana: 0070
Řidnouti, dnul a dl, utí, dünn werden, vz Ŕednouti.

288228   Řidnutí Svazek: 7 Strana: 0578
Řidnutí, n., Dünnwerden, n. Ř. vzduchu Stč.

288229   Řídný Svazek: 3 Strana: 0070
Řídný, na Mor. a na Slov.- řídící, len- kend. Tč. Ř. pán = ředitel. Bern.

288230   Řiďoučký Svazek: 7 Strana: 0578
Řiďoučký = řiďounký. Us.

288231   Řidoučký Svazek: 10 Strana: 0333
Řidoučký, vz Ředoučký.

288232   Řiďounký Svazek: 3 Strana: 0070
Řiďounký — drobet řídký. Vz Řídký.

288233   Řídzosť Svazek: 7 Strana: 0578
Řídzosť, i, f. = ryzosť. Slov. N. Hlsk. XIV. 35.

288234   Řiecť Svazek: 7 Strana: 0578
Řiecť = říci. Slov. Ssk.

288235   Řiečanka Svazek: 10 Strana: 0333
Řiečanka, y, f., potok na Zvolensku. Sb. sl. 1902. 59.

288236   Řieda Svazek: 10 Strana: 0333
Řieda, loca. Rozk. P. 2228.

288237   Řiediti Svazek: 10 Strana: 0333
Řiediti, vz Říditi. Mill 53a.

288238   Řiedký Svazek: 10 Strana: 0333
Řiedký, vz Řídký. Mill. 18.

288239   Řiedlnice Svazek: 10 Strana: 0333
Řiedlnice, e, f., vz Zřiedlnice, Zřídlnice.

288240   Řiedlo Svazek: 10 Strana: 0333
Řiedlo, vz Hřídlo.

288241   Řiepa Svazek: 10 Strana: 0333
Řiepa, vz Řípa.

288242   Řif Svazek: 7 Strana: 1375
Řif (rzif), u, m., otigen. zastr., rostl.? Pršp. 21. 89.

288243   Řig Svazek: 7 Strana: 0578
Řig, u, m. = říh. Laš. Tč.

288244   Řigati Svazek: 3 Strana: 0070
Řigati — říhati, rülpsen. Na Ostrav. Tč.

288245   Říh Svazek: 3 Strana: 0070
Říh, u, m., krk, krknutí (Šm.), der Rülps. MV.

288246   Říha Svazek: 3 Strana: 0070
Říha, y, m., Gregorius, Řehoř.

288247   Říha Svazek: 8 Strana: 0339
Říha, y, m., vz předcház. Řehoř.

288248   Říha br Svazek: 9 Strana: 0273
Říha br., tkadlec Votický. Vz Pal. Děj. V. l. 386.

288249   Říhač Svazek: 3 Strana: 0070
Říhač, e, m., der Rülpser.

288250   Říhačka Svazek: 3 Strana: 0070
Říhačka, y, f., die Rülpserin. Jg.

288251   Říhačnosť Svazek: 3 Strana: 0070
Říhačnosť, i, f., das Rülpsen (Neigung dazu). Ros.

288252   Říhačný Svazek: 3 Strana: 0070
Říhačný, zum Rülpscn geneigt. Ros.

288253   Řihák Svazek: 8 Strana: 0339
Řihák, a, m., vz předcház. Řehoř.

288254   Řihák Svazek: 9 Strana: 0273
Řihák, u, m. = veliký kašel. Brloh. Kub 156.

288255   Říhal Svazek: 3 Strana: 0070
Říhal, a, m., der Rülpser, Grölzer. Us. Dch.

288256   Řihánek Svazek: 8 Strana: 0339
Řihánek, nka, m., vz předcház. Řehoř.

288257   Říhání Svazek: 3 Strana: 0070
Říhání, n., das Rülpsen. Ř. jest bez- děčné vypuzování vzduchu a jiných plynů jícnem ze žaludku. Vz S. N. To jídlo dělá mi ř., stösst mir auf. Dch. I do ř.jieme a pieme přielišně. Hus. II. 241. Vz Říhavka.

288258   Říhání Svazek: 7 Strana: 0578
Říhání, n. Vz Slov. zdrav. 335.

288259   Říhati Svazek: 3 Strana: 0070
Říhati, řihati; říhnouti, hnul a hl, utí; říhávati — krkati, škrtati, skytati, grölzen, rülpsen, koppen; brüllen; polykati, schluc- ken, mor. V. — abs. Přeplněný štěká a říhá a vychrkuje. Kom. Přepil se, proto říhá. Sych. — čím, proč: přesycením, Kom., ku- roptvím masem. Ryt. křest. — se komu čím, od čeho, es hebt mich, mir kommt { das Rülpsen. Říhá se mi pivem. Na Mor. a na Slov. Říhá se mi od žaludku. — se komu s čím. Pořád se jí s tebou říhalo (pořád na tebe vzpomínala). U Rychn.

288260   Říhati Svazek: 7 Strana: 0578
Říhati, eructare. Ž. wit. 143. 13., Mkl. Etym. 286.

288261   Říhati Svazek: 9 Strana: 0460
Říhati = bzdíti. Ezop. 286. 27., 287 16.

288262   Říhavka Svazek: 3 Strana: 0070
Říhavka, y, f. = Uhání. Mám ř-ku. Us. Hý.

288263   Říhavosť Svazek: 3 Strana: 0070
Říhavosť, i, f., die Neigung zum Rülpsen.

288264   Říhavý Svazek: 3 Strana: 0070
Říhavý, komu se často říhá, rülpsend.

288265   Říhoň Svazek: 3 Strana: 0070
Říhoň, ě, f., říhavý, der Rülpser. Ros.

288266   Říhot Svazek: 10 Strana: 0333
Říhot, u, m. = hlasitý smích. Us. Rgl.

288267   Říhovský Svazek: 10 Strana: 0333
Říhovský Vojtěch, hud. sklad., nar. 1871. Vz Ott. XXI. 728.

288268   Řích Svazek: 8 Strana: 0339
Řích m. hřích. V Chromči na Mor. List. fil. 1894. 80. V jihozáp. Cech. Dšk. Jihč. I. 47.

288269   Říje Svazek: 3 Strana: 0070
Říje (někdy řuja), e, f., řváni jelenů zvl. za času pojímání, das Brüllen der Hirsche zur Zeit der Brunst. — R., sám čas pojímání- se jich, die Brunstzeit. Dal. 203., D. — Ř., lov, štvaní jelenův, die Hirschjagd. Na říji páni se sjeli. Dal. Jel jsem na říji a tu jsme mnoho jelenů slyšeli řváti. Mus. 1830. 436.

288270   Říje Svazek: 7 Strana: 0578
Říje. Cf. Mkl. Etym. 279. Jalová ř. (srn v srpnu, poněvadž srny neobřeznou), After- brunst, f. Sokl. II. 488.

288271   Říjen Svazek: 3 Strana: 0070
Říjen, jna (zastr. říhen, hna), m. Ř. od- vozuje D. od řiji, strč. řuji, že v tom mě- síci se jeleni scházejí a řičí chtějíce se bě- hati. Ř., strsl. rjujn?., koř. rj?. (rjů). Mkl. B. 5. Vlastně adj. od rjuj, das Gebrüll (der Hirsche) zur Brunstzeit, die Brunstzeit der- selben. Mkl. aL. 173. Jiní myslí, že od (rus.) rjumiť (plakati) = plačící, vlhký. Jiní od řváni větrův (ale ty řvou také jindy a to i více). Ani Dobrovského výklad není prý dobrý, poněvadž jest vzat od věci nepatrné, které si mimo myslivce nikdo nevšímá. Er. Dle Er. (Mus. 1849.) má ř. jméno své od zarudlé barvy listí podzimního (jako srb- chorv. rujno víno a malorus. Zovteň či Žolteň = žlutý měsíc). Ale výklad ten neobstojí, neboť jihoslovanské ruj je původu cizího (z ř. (ioví-, lat. rhus coriaria = Sumachholz, Gelbholz; odtud dále srbchorv. rujevina, slv. rujevina i rojevina -— lignum rhois coriariae a adj. rujan, rujav = žlutý, hnědý. Vz Mtz. 298.) a změkčená jeho forma rjuj není do- svědčena. Gb. v Listech filolog. 1877. 296. Vz Září. Teplý ř., studený únor. C. Po teplém září ř. zle se tváří. Moravan 1875. Vz Hospodářský.

288272   Říjen Svazek: 7 Strana: 0578
Říjen. Cf. Mkl. Etym. 279. Ř. blýská, zima pliská. Tč. exc. R. ozim seje a krev z žil dobře leje. 15. stol. Bouřka-li v říjnu třebas malá, sotva bude zima stálá. Kld.

288273   Říjen Svazek: 9 Strana: 0273
Říjen. Pranostiky táhnoucí se ? říjnu vz Hrub. 12., Čes 1. VII. 375., Mus. ol. XII. 62., Hoř. 205.

288274   Říjen Svazek: 10 Strana: 0333
Říjen. Čím dříve padá v říjnu listí se stromů, tím úrodnější bude příští rok. Nár. list. 1903. č. 277. 4. Ř. a březen jsou sobě rovny ve všem; Duben, máj, červen víno v sudech suší, srpen, září, ř. hospodáři kruší. Ott. Kal. 1904.

288275   Říjena Svazek: 7 Strana: 0578
Říjena, řivěna, y, f. = kráva, která se v říjnu narodila. Mor. Brt.

288276   Říjenisko, říjeuiště, řevniště Svazek: 3 Strana: 0070
Říjenisko, říjeuiště, řevniště, ě, n.= říjiště. Šp.

288277   Říjeti Svazek: 3 Strana: 0070
Říjeti, vz Říti.

288278   Říjiště Svazek: 3 Strana: 0070
Říjiště, ě, n., bekaviště, bekavisko, místo, kde se jelen ku konci září páří, der Brunst- stand. Vz S. N.

288279   Říjnička, y, říjnice, řevnice Svazek: 3 Strana: 0070
Říjnička, y, říjnice, řevnice, e, f., der Hirschruf, nástroj, kterým se jeleni v čas říjení přivabují. Šp.

288280   Říjnový Svazek: 3 Strana: 0070
Říjnový, Oktober-. Ř. povětrnosť.

288281   Říjnový Svazek: 7 Strana: 0578
Říjnový diplom: z 20. října 1860. Sr- bený 3., Pal. Rdh. III. 192., 201.

288282   Říjný Svazek: 3 Strana: 0070
Říjný, v říji jsoucí, brünstig. R. jelen.

288283   Řik Svazek: 7 Strana: 0578
Řik, u, m. = úžlabina Jizery u Semil. Řvn. 516.

288284   -řík Svazek: 8 Strana: 0339
-řík. Vz -rek (3. dod.).

288285   Říká Svazek: 3 Strana: 0070
Říká, y, f. = řeka. 14a Mor. a u Opavy. Brt., Klš. Splav na říce. růh. II. 568.

288286   Říka Svazek: 7 Strana: 0578
Říka, y, f. = řeka. A otevrú na horách ř-ky; Od říky velikej Eufraten. B. olom. 100, 111.

288287   Říka Svazek: 9 Strana: 0273
Říka, y, f, potok na Mor. Pck. Hol. X.

288288   Říka Svazek: 10 Strana: 0333
Říka = řka. Mš. Slov.

288289   Říkač Svazek: 3 Strana: 0070
Říkač, e, m., kdo v kostele modlitby před- říkává, zpěvák, der Vorbeter. U Příbora. Mtl.

288290   Říkačka Svazek: 7 Strana: 0578
Říkačka, y, f., vz Vyčítanka. — Ř. = poŕekadlo. Mor. Hrb.

288291   Říkadla Svazek: 9 Strana: 0460
Říkadla. Enete, benete duplte, divl dáví domine, eceplot cingllot dusenšlog! — Vy- hazujíce otevřené nože do výšky a vyře- závajíce v drnu důlky: Nebe peklo ráj, kam tě duše dám, do nebíčka, do peklíčka, tam tě duše dám! Nár. list. 1901. č. 207.

288292   Říkadla Svazek: 10 Strana: 0333
Říkadla dětská, kolednická ve Slezsku Vz Vlast'. I. 137. nn., 154. nn. Ř. z Vltavo- týna. Vz Čes. 1. XIV. 334.

288293   Říkadlo Svazek: 3 Strana: 0070
Říkadlo, a, n , formule. Ř-dla jsou slav- nostní druhdy způsoby mluvení, skleslá nyní v pouhé formy odříkávání při hrách dět- ských ku př.: Jeden, dva, tři, my jsme bratři. HS. (S. N. VI. 968.). Užívati říkadel z řecké theosofie převzatých. Sš. Sk. 96.

288294   Říkadlo Svazek: 7 Strana: 0578
Říkadlo. Cř. Hš Dod. k Jg. H. 1. I. 5. Ř dětské, vz Er. P. 5 , Km. 1886. 469., Brt. Dt. 8. nn., dětská satirická na Mor., Km. 1886. 590., společenská, satirická, Brt. Dt. 76. nn., 103. nn., svatební, Er. P. 287. nn., vychovávací, Brt. Dt. 17., v nemocech. Er. P. 507. — Ř. = pořekadlo. Mour.

288295   Říkadlo Svazek: 8 Strana: 0339
Říkadlo. Detská ř. z Mor. Vz Budečská zahrada XI. č. 9.

288296   Říkadlo Svazek: 9 Strana: 0273
Říkadlo. Vz Mus. ol. 1897. 85 nn., Čes. VIII. 344, X. 193, Hoř. 127. nn.

288297   Říkadlo Svazek: 10 Strana: 0659
Říkadlo, a, n. Ř-dla dětí slováckých z Bukovan. Vz Čes. 1. XIV. 467.

288298   Říkání Svazek: 3 Strana: 0070
Říkání, n., mluvení, povídání, das Sagen, Aufsagen. V. — Ř., čtení. Ř. čtení svatého. Vš. Také v Krkonš. Vypůjčiti si říkání = knihu. Kb. Má toho ř., až Bůh brání. V Kunv. Msk. V tech knížkách jest pěkné ř. Mor. Brt. Slov pravé řiekánie. Hus. II. 316.

288299   Říkání Svazek: 7 Strana: 0578
Říkání nad zimnicí a nad nežity. Pyp. K. I. 73.—75.

288300   Říkání Svazek: 8 Strana: 0339
Říkání nad hanáckým stromem svatebním. Vz Čes. 1. V. 416., 417.

288301   Říkání Svazek: 10 Strana: 0333
Říkání, n. Dětské hry a ř. v Horních Bzincích na Slov. Vz Čes. 1. XI. 28.

288302   Říkáníčko Svazek: 7 Strana: 0578
Říkáníčko, a, n., Sprüchel, n. Dch.

288303   Říkanka Svazek: 7 Strana: 0578
Říkanka, y, f., vz Vyčítanka.

288304   Říkati Svazek: 3 Strana: 0071
Říkati, vz Říci.

288305   Říkati Svazek: 9 Strana: 0273
Říkati. Sr. Říci a Gb. H. ml. III. 2. 366.

288306   Řiknúti Svazek: 8 Strana: 0339
Řiknúti. Řikla sú stáda, mugierunt, 01. Joel. 1. 12. (Gb. H. ml. I. 347.). Cf. Rýknouti.

288307   Řikonín Svazek: 3 Strana: 0071
Řikonín, h, m., ves u Tišnovic na Mor. PL.

288308   Řikov Svazek: 3 Strana: 0071
Řikov, a, m., něm. Řikow, ves a) u Smil- kova, b) u Skalice. PL.

288309   Řikovice Svazek: 3 Strana: 0071
Řikovice, dle Budějovice, ves a) u Lito- myšle, b) u Kroměříže. PL.

288310   Řiky Svazek: 7 Strana: 0578
Řiky, luka u Veselíčka. Pk.

288311   Řím Svazek: 3 Strana: 0071
Řím, a, m., Roma, něm. Rom. Není Ř. ani Praha jednoho roku (za rok) vystavěna. Č. Do Říma daleko a v Římě všecko draho. C. Dělati se papežem a Říma nemíti. Č. Jíti do Říma pro pleš. C. Byl v Římě a papeže neviděl. Č. Šla do Říma. (slehla). Vz Pec, Noha. Č. — Vz více o Římě v S. N., Tk. I. 623., II. 547., III. 658., IV. 739.

288312   Řím Svazek: 7 Strana: 0578
Řím. Mkl. Etym. 279. Pro tuto múdrosť do Říma nechodila. Apoll. 364. Strojí se na cestu do Říma (ku porodu). Us. Šml. Cesta do Říma = Mléčná dráha. ČT. Tkč. - Ř, os. jsa. 1563. Wtr. Obr. 85.

288313   Řím Svazek: 8 Strana: 0339
Řím. Všecky cesty vedou do Ríma. Phľd. XII. 74.

288314   Římá Svazek: 8 Strana: 0339
Římá m. hřímá. Us. místy.

288315   Římáček Svazek: 7 Strana: 1375
Římáček, čka, m., barytonans, zastr. Rozk.

288316   Římák Svazek: 7 Strana: 0578
Římák, a, m., Römling. Dch.

288317   Říman Svazek: 3 Strana: 0071
Říman, Říměnín, Římanín, Římenín, a, m., der Römer; pl. Římané (Říměné, vz Bž. 19.). Říman, Ríměnín, strsl. Rimljanin? vedlé Rum?nin?, Rumin?. Příp. -i? ?, jež po ?n?, jan? může i odpadnouti. Mkl. B. 129., 132. A praví, že Římené modlili sú se húseru. Egyptští jestřábu. Hus. I. 67. Vz Říměnín.

288318   Říman Svazek: 7 Strana: 0578
Říman O vychovávání a vyučování Ří- manů vz Sbor. učit. 1860. 68. — Římané = řím. katolíci. Mus. 1886. 474

288319   Římanský Svazek: 3 Strana: 0071
Římanský = římský. Zlob , Krok.

288320   Římanstvo Svazek: 9 Strana: 0273
Římanstvo, a, n. Pal. Pam. 209.

288321   Řimbaba Svazek: 3 Strana: 0071
Řimbaba (hřimbaba), y, f., pyrethrum, Quendel, m., rostlina. R. okoličná, obecná, nevonná. — R., matečník, parthenium, das Mutterkraut. — Ř., druh velikých pruhova- ných jablek. Ř., druh jablek velikých. — Vz FB. 43., Čl. Kv. 192., Slb. 431.

288322   Řimbaba Svazek: 7 Strana: 0578
Řimbaba, mor. také řimbava. Hrb. Ř., chlebníček, slez. menurka. Šd. Cf. Rstp. 900., Schd. II. 283., Mllr. 66., Sbtk. Rostl. 293.

288323   Řimbaba Svazek: 8 Strana: 0339
Řimbaba. R. v strč. podání. Vz Zbrt. Pov. 62. — Ř., matricaria minor. 1440. Mus. fil. 1896. 263.

288324   Řimbabový Svazek: 3 Strana: 0071
Řimbabový, Quendel-. Ř. ocet. V.

288325   Řimbal Svazek: 7 Strana: 0579
Řimbal, u, m. = řimbulák. U Kdyně. Rgl. — Ř., a, m. = kulatý, tlustý člověk. U N. Kdyně. Rgl.

288326   Řimbuch Svazek: 3 Strana: 0071
Řimbuch, u, m., veliká bluma, grosse Art Pflaumen. Dítě jako ř. (tlusté). Us. — R., malé údolí v lukách. V Plzeňsku. Mš. — Ř., a, m., tlustý člověk. Us. Vz Řimpuch.

288327   Řimbulák Svazek: 3 Strana: 0071
Řimbulák, u, m., veliký kulatý knoflík u vesty. Mor. Kmk., Bkř. Na mor. Drahan- sku: bombelák. Hý.

288328   Řimbus Svazek: 10 Strana: 0333
Řimbus, a, m. = tlusté dítě. Č. Buděj. List. fil. 1902. 251.

288329   Římec Svazek: 3 Strana: 0071
Římec, mce, m., malý Řím, kleines Rom. Pulk.

288330   Římec Svazek: 7 Strana: 0579
Římec, mce, m., tociž menší město řiem- ské. Výb. I. 479.

288331   Říměnín Svazek: 3 Strana: 0071
Říměnín, a, n., Říman, der Römer. Staří Říměné; Pavel k Říměnínóm die. Hus. I. 284, III. 229. Vz -janín.

288332   Řimice Svazek: 7 Strana: 0579
Řimice z: Hŕimice. Mus. 1889. 165. Jan z Řimic. Arch. III. 190.

288333   Římota Svazek: 10 Strana: 0333
Římota, y, f. = hřímota. Mš. Slov.

288334   Řimov Svazek: 3 Strana: 0071
Řimov, a, m., ves v Budějovsku u Vele- šína, b) u Třebíče; něm. Řimau. PL.

288335   Řimovice Svazek: 3 Strana: 0071
Řimovice, Řimowitz, ves a) u Vlašimi, b) u G. Jeníkova. PL.

288336   Řims, u Svazek: 9 Strana: 0273
Řims, u, m. = řimsa. Hoř. 84.

288337   Římsa Svazek: 3 Strana: 0071
Římsa, y, ť., řims, u, m., z něm. Gesims, kraj ven strmící okolo nějakého tělesa neb na něm. Jg. — Ř., lomení, lomenice; okolo kamen: k rande, skříně; pod střechou: hlavní ř.; pod oknem: bankál, ř. podokní; nad oknem: štít, luneta, přístřeší, uadokní ř., vypuštění nad okny, nadokní. Šp., Nz., Š, a Z. Ř. hlavní, patní, poschodní, okenní, pásková. Vz v S. N. Ř. okrouhlá. Dch. Udělal jeden řims, jenžby držal hlavy slú- pové. BO.

288338   Římsa Svazek: 7 Strana: 0579
Římsa. Cf. Mkl. Etym 279. Ř. pásmová, NA IV. 230., konsolová. Šmb. — Ř. = police. U Loučímě. Psčk.

288339   Římsa Svazek: 7 Strana: 1375
Římsa na nádobí = police. Na Žďársku. NZ I. 69

288340   Římsa Svazek: 8 Strana: 0340
Římsa = police na talíře etc Brt. D. II. 436.

288341   Římsa Svazek: 9 Strana: 0273
Římsa = vyšívaný pás. Čes. 1. VIII. 21.

288342   Římsa Svazek: 10 Strana: 0333
Římsa. Vz Ott. XXI. 808. R. hlavní- střední, pásková, trnožní. Vz KP. IX. 323.

288343   Římsa Svazek: 10 Strana: 0659
Římsa, y, f. Lomení říms. Vz KP. XL 140. nn.

288344   Římska Svazek: 7 Strana: 0579
Římska, y, f., zdrobn. římsa. Lehner.

288345   Římskokanonický. Ř Svazek: 10 Strana: 0333
Římskokanonický. Ř. process, Stieb. 82., 136., 141., 142., právo. Ott. Říz. III. 2.

288346   Římskokatolický Svazek: 3 Strana: 0071
Římskokatolický, römischkatolisch. Kom. J. 640.

288347   Římskoněmecký Svazek: 7 Strana: 1375
Římskoněmecký. Ř. říše. Hš. Št. 12.

288348   Římskoněmecký. Ř Svazek: 10 Strana: 0333
Římskoněmecký. Ř. říše. Tbz. V. 9. 84.

288349   Římskonka Svazek: 3 Strana: 0071
Římskonka, y, f., římská zlatka. Slov. Kd.

288350   Římský Svazek: 3 Strana: 0071
Římský, römisch. Ř. král, počet, V., vojsko, Us., zlatý (zlatka, vz Římskonka), Slov. Kd., instituce, J. tr., právo (vz Právo); církev, císař, hry, kurie, říše, vz S. N. R. mateřídouška, thym vonný, thymus. Kom. J. 132. — Ř. rmen, Chrysanthemum, rö- mische Chamille. Ros. — Ř. kmín, cuminum sativum, Römischkümmel. V. — R. slez a) alcea veneta, V., b) malva alcea. — Ř. lís- kový ořech, nux pontica. V. — Ř. trn, echi- nops, die Kugeldistel. D. — Ŕ. hrách, škrka- vičný hrách, lupinus, die Feigbohne. D. — Ř. jablka. Mor. Brt. — Ř. svíce, romanische Kerze, ein Feuerwerkskörper. Bur.

288351   Římský Svazek: 7 Strana: 0579
Římský. Ř. jablko (římščák). Mor. Brt., Hrb. R. máta, šalvěj, heřmánek, peluň Vz Mllr. 104., 14., 17. Ř. výprava = do Říma. Gb. Ml. II. 77.

288352   Římsovačka Svazek: 9 Strana: 0273
Římsovačka, vz Protahovadlo.

288353   Římsovák Svazek: 7 Strana: 0579
Římsovák, u, m , Gesimsleiter, f. Čerm.

288354   Římsovati Svazek: 7 Strana: 0579
Římsovati, zum Gesimse vorbereiten, machen. Ř. kvádry. Zpr. arch. VIII. 112.

288355   Římsoví Svazek: 7 Strana: 0579
Římsoví, n., das Gesimse. Us. Pdl.

288356   Římsovitý Svazek: 8 Strana: 0340
Římsovitý. li. polička. NZ. II. 647.

288357   Římsovka Svazek: 7 Strana: 0579
Římsovka, y, f = druh cihel. Zpr. arch. VIII. 93.

288358   Římsovka Svazek: 10 Strana: 0333
Římsovka, y, f. = cihla k vykládáni říms. KP. IX. 268.

288359   Římsovní Svazek: 3 Strana: 0071
Římsovní, Gesims-. Ř. cihla, zídka. Nz.

288360   Římsovnice Svazek: 7 Strana: 0579
Římsovnice, e, f. = cihla římsovná, Ge- simsziegel, m. Nz.

288361   Římsovník Svazek: 3 Strana: 0071
Římsovník, u, m., der Gesimshobcl. Ř. dlouhý, loďkový (Gesimsschiffhobel), rovný, kosý, kosý s předkrojidlem (mit Vorschnei- der), dvoubřitý, Doppelgesimshobel. Skv.

288362   Římsovný Svazek: 7 Strana: 0579
Římsovný, vz Římsovnice (dod.).

288363   Římsový Svazek: 3 Strana: 0071
Římsový, Gesims-. Ř. cihla (na římsy kolem oken). KP.

288364   Římsový Svazek: 8 Strana: 0340
Římsový. Ř, hodiny, Stutzuhr. Ott. XI. 433. b.

288365   Římščák Svazek: 7 Strana: 0579
Římščák, u, m., vz Římský.

288366   Řimuice Svazek: 3 Strana: 0071
Řimuice, Řimnitz, ves a) u Holešova, b) u Litovle na Mor.

288367   Řinák Svazek: 3 Strana: 0071
Řinák, n, m., die Turbine. Rk.

288368   Řinčení Svazek: 3 Strana: 0071
Řinčení, n., das Rasseln, Geklirr. R. šavlí.

288369   Řinčeti Svazek: 3 Strana: 0071
Řinčeti, el, ení; řinknouti, knul a kl, utí; řinkati, řinkávati, klirren, rasseln. — abs. Zbraň, sklenice řinkla. — čím: šavlí. Er. P. 161. — kde : na kose. Us. Tč. Cí je to koníček? Po silnici jinčí. Er. P. 145.

288370   Řinčeti Svazek: 7 Strana: 0579
Řinčeti. — abs. Kanár řinčí = hlasitě zpívá. U Domažl. Rgl. — kde. Sklo v oknech řinčí. Vlč. — čím. Okna řinčí prudkým otřesem. Čch. Chechtem řinčí vaše píseň. Kká. — kudy. Nocí řinčí ře- tězů hřmot. Mcha.

288371   Řinčíce Svazek: 10 Strana: 0333
Řinčíce, cesta u Opatova. Čas. mor. mus. III. 142.

288372   Řinčivě Svazek: 10 Strana: 0333
Řinčivě. Hudba ř se rozléhala. Zvon II. 488

288373   Řinčivý Svazek: 8 Strana: 0340
Řinčivý. Ř. buben. Lerm. II. 46.

288374   Řinda Svazek: 10 Strana: 0333
Řinda, y, f. Kuří ř., dronopedna, Rozk. P 1601., dronoponda. Rozk. R. 87.

288375   Řink Svazek: 3 Strana: 0071
Řink, prask. Běží ven a řink dveřmi za sebou. — Ř., u, m., das Klirren. Ř. střepů, skla roztlučeného, šavle. Vz Řinčení, Řin- kot. Dch.

288376   Řinkač Svazek: 3 Strana: 0071
Řinkač, e, m., der Beckenschläger. Rk.

288377   Řinkačka Svazek: 7 Strana: 0579
Řinkačka, y, f. = talíř, hudební ná- stroj, Becken, n. NA.

288378   Řinkati Svazek: 3 Strana: 0071
Řinkati; řinknouti, knul a kl, utí — uhoditi, praštiti, a,ž to řinčí, schlagen, dass es klirrt. — čím za sebou: dveřmi. — koho, čím kam: kamenem do okna. Řinkl ho do prsou. Us. Kal. — kým oč. Rinkni jím (tím) o zem. Us. Hý. — co kam: oděv na sebe, sich aufdonnern (mit Bekleidung). Dch. — Vz Řinčeti.

288379   Řinkavý Svazek: 7 Strana: 0579
Řinkavý. klirrend. Dch.

288380   Řinknouti Svazek: 9 Strana: 0273
Řinknouti m. břinknouti. Krok. 1896. 136.

288381   Řinkot Svazek: 3 Strana: 0071
Řinkot, u, m. = řinčení. C.

288382   Řinkotati Svazek: 3 Strana: 0071
Řinkotati, andauernd klirren. — kde. Pila na pile ř-tá (když se brousí). Na Ostrav. Tč,

288383   Řinouti Svazek: 3 Strana: 0071
Řinouti, řinu, ul, ut, utí = puditi, tlačiti, stossen, drängen, hauen, zastr. R. m.: řit- nouti. Bž. 46. Strsl. rinati, trudere. Sr. stind. vi, vi, rináti, rijati. Kor. ri. Mkl. B. 428., 423., aL. 128. — se — silne téci, strömen, heraus strömen, heraus fahren. Proud se řine. Us Dch. — co. Obojí případ stejnou řine nauku; oboje čtení stejný řine smysl. Sš. L. 179., I. 58. — se jak (kudy). Voda se i tam v patách (strouhou, proudem) ři- nula. Hlas. Ř. se potokem (jako potok). Vz Bohatý. Pot se mu řinul potůčkem (ne: v potučcích). Slova ta i podlé přelohy sedmdesátců týž smysl řinou. Sš. Sk. 104. — kde. V jediném Kristu zdroj spásy se řine. Sš. J. 61 (Hý.). — se kam (odkud). Voda do domu se řinula s vrchu. Pomoc z milo- srdných srdcí se řinula. Mus. Hustými kro- pějemi slzy se mu ř-ly z očí. Brt. Instr. 16. Pot se mu řine s čela. Us. Hý.

288384   Řinouti Svazek: 7 Strana: 0579
Řinouti. Šf. III. 493., Mkl. Etym. 278. — se kudy Krev se ř-la po skráních, Us. Pdl., vlasem. Vrch. Otvorem se ř-lo světlo. Vrch. — se odkud (kde kam jak). Z očí se jí řinul slzí proud. Hdk. Krev se z rány tokem řine. Us. Pdl. Zpod kapuce vlas řine se v prstencích. Vrch. Z každého květu slasť se něhou řine. Osv. Krve krůpěje pode hložím z Kristových vlasů se řinou v božsky jasnou tvář. Kká.

288385   Říp Svazek: 3 Strana: 0072
Říp, u, m., hora vůbec, Berg, m. — Ř., u, m., Georgsberg, osamotnělá hora čedičová u Roudnice. Vz více v S. N., Tk. I. 623. Proto tej hoře Říp převzděchu. Dal. 7. Říp má čepici (Wolkenhaube; bude pršeti). Us. Dch. Ř. sám o sobě v čirých a rovných polích vzhůru povstává. V. — Řipský.

288386   Řip Svazek: 7 Strana: 0579
Řip. A řip ho (udeřil). Laš. Tč. Vz Řip- nouti.

288387   Říp Svazek: 7 Strana: 0579
Říp souvisí s něm. Riff = útes, skála, lat. ripa (břeh, tedy opět skála). Tedy = skála, skalnatý vrch. Prk. v Nár. list. 1886. č. 196. — Pal. Rdh. II. 15., Mz. v List. fil. XVI. 187. Psáti na Říp (nerovně, na horu, do kopce). Us. v Podřípsku. Cerman.

288388   Říp Svazek: 10 Strana: 0333
Říp = hřib. Našla řípa. Deštná. Mš. — Ř., hora u Roudnice. Vz Ott XXI. 817.

288389   Řípa Svazek: 3 Strana: 0072
Řípa, y, f., die Rübe. Ř. krmná, červená, kravská, salátová. Dch. Řípu klestiti, oře- závati, cetlovati (krájeti), kroužiti. Šp. Ř. kohoutovatí (ve sklepě vyráží), se vyšeptala. Šp.Ostatně vz Řepa.

288390   Řípa Svazek: 7 Strana: 0579
Řípa bílá (tuřín), burgundská, hollandská, jemná, květnová, malá, mamutka (tlustá červená), obrovská, okrouhlá, podzimní, vodnice, žlutá atd. Cf. Dlj. 14., 15., 22., Mllr. 23 , 25., 26 , Schd. II. 292., 278., List. fil. IV. 311 Řípa = vodnice, řepa = cu- krovky. U N. Paky. Gb. Jsi proti němu jako ř. proti pomeranči. Šml. Jsem zdráv jako ř. Us. Tč. Jsem v tom jako v řípě (zařezaný, špatně). U N. Kdyně. Rgl. Co činiti, aby byla ř. sladká? Vz Mus. 1854. 551. — R. = čes. tanec.

288391   Řípa Svazek: 10 Strana: 0333
Řípa jedlá, vz Vodnice zde.

288392   Řípák Svazek: 7 Strana: 0579
Řípák, u, m. Uhodil při prokopávání pod vrstvou kamenů ,řípáků' na čtyřhran- nou jámu. Arch. pam. 1887. 52. — Ř., a, m. = kdo řípu cedí. Us. v Podřípsku.

288393   Řípanec Svazek: 3 Strana: 0072
Řípanec, nce, m., vdolek řípou naditý, ein Rübenkuchen.

288394   Řípánek Svazek: 9 Strana: 0273
Řípánek = řípanec. U Beneš.

288395   Řípaný Svazek: 3 Strana: 0072
Řípaný, vz Rapavý.

288396   Řípař Svazek: 7 Strana: 0579
Řípař, e, m. = kdo řípu pěstuje n. pro- dává, Rübenanbauer, -Verkäufer. Sbtk.

288397   Řípce Svazek: 3 Strana: 0072
Řípce, dle Budějovice, Řipetz, ves u Ve- selí. PL.

288398   Řipec Svazek: 3 Strana: 0072
Řipec, pce, m., vrch u Lužan (u Přeštic). Pm.

288399   Řípěti Svazek: 7 Strana: 0579
Řípěti, ěl, ění, krachen, knarren. Laš. Tč Tak udeřiti, že to řípí. Tč.

288400   Řipnouti Svazek: 7 Strana: 0579
Řipnouti, schlagen. Řip ho. Us. Laš. Tč. — čím oč: hrncem o zem. Us. Tč.

288401   Řípný Svazek: 10 Strana: 0333
Řípný. Ř. zelí (ze řípy). Dšk. Km. 14.

288402   Řípov Svazek: 3 Strana: 0072
Řípov, a, m., něm. Řipow, ves u Třebíče. PL.

288403   Řipsko Svazek: 3 Strana: 0072
Řipsko, a, n., ves u Kr. Hradce.

288404   Řípsko Svazek: 7 Strana: 0579
Řípsko = okolí Řípu. Mus. 1880. 458.

288405   Řipsko, ?, n Svazek: 9 Strana: 0273
Řipsko, ?, n., zupa. Vz Pal. Děj. I. 2. 342.

288406   Řipsový Svazek: 7 Strana: 0579
Řipsový. R. látka. Vz Rips. Us.

288407   Řirnpuch, řimbuch Svazek: 3 Strana: 0071
Řirnpuch, řimbuch, u, m.,pucher. U Kla- tov.

288408   Řiřlavý Svazek: 8 Strana: 0340
Řiřlavý = žeravý. Brt. D. I. 87.

288409   Řiřuzec Svazek: 3 Strana: 0072
Řiřuzec-, zce, Řiřuřep, u, m., hora Tří- stoličná v Šumavě. S. N.

288410   Řísa Svazek: 3 Strana: 0072
Řísa, y, f. = řása. Mor.

288411   Řísa Svazek: 7 Strana: 0579
Řísa. Je-li moc řís (barušek), urodí se rež. Brt.

288412   Řisa Svazek: 8 Strana: 0340
Řisa, y, f., rostl., vz Žabí tráva (3. dod.).

288413   Řisa Svazek: 10 Strana: 0333
Řisa, y, f. = žabinec. Hauer. 14.

288414   Řísek Svazek: 7 Strana: 0579
Řísek, sku, m. = šátek. Mor. Pk. Ps. 7. (Šd.).

288415   Řiska Svazek: 3 Strana: 0072
Řiska, y, f., lépe: ryzka, kůň rysý, Fuchs, m. Aqu.

288416   Řískati, komu Svazek: 3 Strana: 0072
Řískati, komu = láti, aushunzen. D.

288417   Říský m Svazek: 8 Strana: 0340
Říský m. říšský. Pulk. 78. a, (Gb.).

288418   Řísně Svazek: 7 Strana: 0579
Řísně oblečený. Vz Řísný. Slez. Šd.

288419   Řísnice Svazek: 3 Strana: 0072
Řísnice, Řisnitz, ves u Pacova.

288420   Řísnosť Svazek: 3 Strana: 0072
Řísnosť, i, f., řásnost, volnost, die Weite, Faltigkeit. Mor.

288421   Řísný Svazek: 3 Strana: 0072
Řísný, řásný, volný, faltig, weit. Ř. kabát. Na Mor.

288422   Řístvie Svazek: 7 Strana: 0579
Řístvie, n., imperium. Ev. víd. 74. Vz Jir. Mor 52., List. fil. 1886. 376.

288423   Řisuty Svazek: 3 Strana: 0072
Řisuty, dle Dolany, ves u Teplice, Ris- sutt. Vz S. N., Tk. II. 468., III. 658., IV. 739.

288424   Řisutybor Svazek: 7 Strana: 0579
Řisutybor, u, m., les v Slánsku.

288425   Říšák Svazek: 3 Strana: 0072
Říšák, říšan atd., vz Říšník.

288426   Říšan Svazek: 9 Strana: 0273
Říšan = obyvatel německé říše. Dač. I. 229.

288427   Říše Svazek: 3 Strana: 0072
Říše, e, f., o původu vz Mz. 294. — Ř. v přírodopise značí nejvyšší třídy, v něž tělesa přirozená se dělí: živočíšstvo, rost- linstvo a nerostectvo. V systematice pří- rodopisné definuje se ř. jakožto souhrn tříd, v něž se dělí živočíšstvo, rostlinstvo a ne- rostectvo. Reich, n. S. N. — Ř. ve vědě státní v nejširším smyslu jest soubor všech zemí, které mají v čele společného panov- níka, rus. država; obyč. slove říší stát ne- příliš malý, v jehož čele stojí kníže s mocí neobmezenou a který činí celek ústroj ně dosti spojitý, das Reich. Vz S. N. Zastupitel, posloupnost', dědic, rozmnožitel, převrácení říše. Jg. Ř. francouzská, římská, rakouská, ruská, německá atd. Jest rodič z říše (ně- mecké). Us. Šel do říše (do Němec). Us. u J. Hradce. Vlk. — Ř. křesťanská, po- hanská, V., nebeská, Ros., mrtvých. D. Ř. duchová, nebeská; počátek, základ, osnova ř-e; Ježíš počal říši na světě zarážeti; Ne- přihlásilo se jich mnoho k té duchovní řiši; Ř. zloduchova se již rušila; Den obnovy říše; Obnovena byla ř. Davidova v Kristu; Svrchovaný účel říše nového Davida jest. Sš. L. 147., J. 235., 64., I. 9. Sk. 59., 180. Čeká jie všechna řieše nebeská čeleď, božie, andělé i všichni svatí. Hus. III. 127. — Ř., obec, sbor, die Gemeinde. Br., St, skl. — Ř. nová, dle Šb. lépe: Hříše nová, Neu-Rcusch, městys v Jihlavsku. Vz S. N. — Ř. stará, Alt-Reusch, tamtéž. Vz S. N.

288428   Říše Svazek: 7 Strana: 0579
Říše. Cf. Mkl. Etym. 279. Ř. živočišná, cf. Stč. Zem. 829., 831., 835., rostlinná. Cf. Stč. Zem. 819., Rosc. 49., Schd. II 244. — Jasná ř. lásky; Nekonečná světů říše, Čch., obrazotvornosti. Šml. — Ř. = zástup, turba. Když ř. mnohá bieše s Ježíšem. Ev. víd. 59. (Ol. 285: zástup mnohý).

288429   Říše Svazek: 9 Strana: 0273
Říše místní jm. na Mor. chybně m. Hříše (zdrobn. Hřišice). Hlídka. 1896. 183. — Ne- méně láska než železo brání říše. Ton. 64.

288430   Říšice Svazek: 3 Strana: 0072
Říšice = říčice. Us. Chmela.

288431   Říškov Svazek: 7 Strana: 0579
Říškov u Slaného. Jdeš-li Ř-vem, potkáš kozu, žida neb čóra; človíčka tam neviděť. Sbtk. Krat. h. 95.

288432   Říšnej Svazek: 8 Strana: 0340
Říšnej = říčný. Dšk. Jihč. I. 45.

288433   Říšní Svazek: 3 Strana: 0072
Říšní, Reichs-.

288434   Říšník, říšák, říšan,„říšanín, říšňan Svazek: 3 Strana: 0072
Říšník, říšák, říšan,„říšanín, říšňan, a, m., der Reichsbürger. Šm.

288435   Říšný Svazek: 3 Strana: 0072
Říšný, kdo má mnoho dluhů. Už je ř., už mu neposýlají pivo. Us. ve Kvasinách.

288436   Říšskohraběcí Svazek: 3 Strana: 0072
Říšskohraběcí, reichsgräflich. Šm.

288437   Říšskoknížecí Svazek: 3 Strana: 0072
Říšskoknížecí, reichsfürstlich. Ř. titul, dôstojnosť. Šm.

288438   Říšskoradní Svazek: 10 Strana: 0333
Říšskoradní, reichsräthlich. Ř. poslanec. Nár. list. 1885. č. 134. Sr. Říšskoradský v VII. 579.

288439   Říšskoradský Svazek: 7 Strana: 0579
Říšskoradský, Reichsraths-. Ř. mandat. Exc.

288440   Říšskostavovský Svazek: 3 Strana: 0072
Říšskostavovský, reichsständisch.

288441   Říšský Svazek: 3 Strana: 0072
Říšský, co se týká říše, Reichs-. Ř. sněm, V., tolar, Kom., výpověď, klatba, D., úředník, Martim., archiv, hory, báně, erb, hospo- dářství, korunní statek, manství, země, mi- nisterstvo, moc, listovna, občan, občanství, pečeť, poklad, potřeba, stavba, úřad, ústav, úvěr, věc n. záležitosť, zastupitelstvo, zákon- ník, právo, vláda, J. tr., daně, delegace, dluh, finance, fond, kancelář, pokladnice, rozpočet, Šp., baroni, hrabata, jablko, kle- noty, knížata, města, rada, rytířstvo, soud, spravcové (Reichsverweser), stavové, ústava, vesnice, vojsko, zákony, silnice. Vz S. N.

288442   Říšský Svazek: 8 Strana: 0340
Říšský. Ř. brána v Praze = strahovská. Nár. list. 1895. č. 314. feuill.

288443   Říšský Svazek: 10 Strana: 0333
Říšský. Ř jablko. Vz Kol. Her. I. 396.

288444   Říšství Svazek: 3 Strana: 0072
Říšství, n. = říše, zastr.

288445   Říšstvie Svazek: 7 Strana: 0579
Říšstvie, vz Řístvie.

288446   2. Řiště Svazek: 3 Strana: 0072
2. Řiště, ě, n., strniště. Us. v Krkonš. Světz.

288447   Řiště Svazek: 8 Strana: 0340
Řiště = hřiště. Dšk. Jihč. I. 32.

288448   1. Řiště, Hřiště Svazek: 3 Strana: 0072
1. Řiště, Hřiště, něm. Rischt, ves u Blatné. PL.

288449   Řiť Svazek: 7 Strana: 0579
Řiť. Str. 73. a. 1. ř. sh. za řítoví polož: , Žitoví. Cf. Mkl. Etym. 279., List. fil. 1890. 162. (Mz.). Ř. = zadek. Ř. umělá. Vz Slov. zdrav. 336. V MV. padělaná glossa. Pa. 45. Poloha dítěte řití; Vybavení plodu za řiť. Kžk. Por. 65., 556. Ř. cíbelová, anus ure- thralis, hrmopoševní, a. vulvovaginalis, hrá- zová, a. perinealis, měchýřová, a. vesicalis, poševní, a. vaginalis, šourková, s. scrotalis; křeč, brdečkovitý nádor (Afterpapillom), ra- kovina, trhlina, zarostění (atresia) řiti, kr- vácení řiti, Afterblutung, zúžení-se řiti, -verengung. Ktt. exc. Porod řití, After- geburt. — Cf Schd. II. 351. Natrhnouť ně- komu řiť (ošiditi, napáliti). Us. Rgl. Ř. se mu rozbrnkala (dostal průjem). Mor. Hý. Doniesla mu ř. na nohách (nic neměla). Slov. Rr. Maj (měj) v řiti rozum, keď ko- kot (pyj) stojí. Slov.

288450   Řiť Svazek: 7 Strana: 1375
Řiť kuří = bradavice. Vz Mtc. XV. 294., 1893. 149.

288451   Řiť Svazek: 8 Strana: 0340
Řiť. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 39. Ho- jení kuří řiti (bradavice). Vz Mtc. 1894. 334.

288452   Řiť Svazek: 9 Strana: 0273
Řiť. Jednú řiťú na dvojích hodech nemôže sedět. Mus. ol. 1898. 115. Doniesla mu řiť na patách (nepřinesla muži žádného věna). Mus. slov. II. 99.

288453   Řiť Svazek: 10 Strana: 0333
Řiť. Uctiu ho, ako riť gäty. Slov. Mus. slov. IV. 80. Nezobudí sa, ani co by mu do riti trúbiu (troubil); Od kapusty riť po- pustí, od hrachu r. v strachu, Mňa každô oklame, kto len má dieru do riti; Riť a čelo — jedno telo (tělo). Slov. Mus. slov. IV. 80., 101., V. 5. 28 Oči na spanie a riť na sranie. Rizn. 168. Keď nemáš nič v hrsti, vytři si riť prsty. Sbor. slov. XII. 136. — Chlopeň, zdvojení stěny střevní při řiti nadpřirozené, promontorium. Ktt.

288454   Řiť, i, řitka Svazek: 3 Strana: 0072
Řiť, i, řitka, y, řitička, y, f., zadek, zadní část něčeho, na př. snopu, spodní čásť, kde bylo obili užato (Bkř.), coll, řítí, řítoví, der Stürzel am Stroh, das Strohstürzel. Strsl. řit?, příp. -tb. Mkl. B. 166., 168. Vz Trn. Je-li obilí syrové, každý snop na řiť postav. Kouble. Mlátiti (státi při mlácení) v řítí Us. na mor. Drahansku. Hý. — Ř., zadní východ u každého živočicha, dolejší či zadní otvor roury záživné, zevní otvor konečníku n. pa- stelinu (S. N.): zadek, zachule, prdel; u ptáků: chustřice, kostrč, biskup, huza, huzo, trtáč, der Steiss, Hintere, Purzel, Arsch, Sterz, das Weideloch. Šp. Ř. přirozená, nepřirozená, umělá. Vz S. N. Po řiti dostati (přes zadek). Na Mor. Ona pověděla, že nemá (peněz), leč by je bez poroka v řiti vzala, Sved. 1569. Patami ř. bíti (utíkati). Us. Kal. Z pýchy neví jak má řiť postaviť; Polub mě v řiť a uvidíš mé věno; Chlapská ř. všecko snese; Kdo chlapovi ř. vytírá, chlapa ze statku odírá; Papulu má jak babská řiť; Gymbu (ústa) má jak liška, když u řiti blechy jiská;. Na chudobné pýše ďábel řiť si utírá; Kráva krávě líže řiť; R. ho svrbí, sůl zlacní; Trumpeta z řiti nemože býti; Kdo má plnú řiť, nechce ticho býť; Ř. si nejprv sedne; Ani svojí řiti nesmíš věřiti; Kdo řitky ne- potresce, řiti nevytresce ; Já sem též svini z řiti nevypadl (řekl sedlák urozenému pán- kovi) ; Můžeš mě polubit, kde lůni byla řiť. Cf. Polub mě, kde hřbetová kosť má svůj konec. Ve Slez. Tč. Neví, kde mu ř. sedí. Vz Neposeda. Červinka. Bojíš se, aby ti ř. na hlavu neskočila (těm, co po tmě kam jíti se bojí. Vz Strach.). 0. Má řečí, co kozí ř. bobků. Tučné svini darmo ř. mažeš. Ovce střihou, kozí řit lupá. Když ovci střihou, koze ř. lupá. Pěkný jako ř. na opak (na Slov.). Prov., Jg. Kdo se hněvá nejsa syt, neboť jest blázen, neb vymořená řiť. Rým. Rovný k rovnému, řekl ďábel a utřel svú řiť o starou babu. Ve Slez. Tč. Nástroj k rozšiřování řiti (Mathieuův), rozšířovadlo Demarquayeovo. Vz Nástroj k operacím na konečníku. Cn. — Vz Svině, Prdel. — R. kuří, kuří oko, das Hühnerauge, der Leich- dorn. V.

288455   Řiťala Svazek: 7 Strana: 0580
Řiťala, y, m. = kdo má širokou řiť. Mor. Šd.

288456   Řiťatý Svazek: 7 Strana: 0580
Řiťatý = řiťnatý. Laš. Tč.

288457   Řítavá. Ř Svazek: 9 Strana: 0273
Řítavá. Ř vou snopy někam skládat (spodní částí dolů, ne klasy). Sbor. slov. IV. 140. Sr Řiť.

288458   Řítěnina Svazek: 7 Strana: 0580
Řítěnina, y, f. = rum, štěrk. Nástin dě- jin Jindř. Hradce. I. 41.

288459   Řítězně Svazek: 3 Strana: 0073
Řítězně, nates. MV.

288460   Řítězně Svazek: 7 Strana: 0580
Řítězně. V MV. pravá glossa. Pa.

288461   Říti Svazek: 3 Strana: 0073
Říti, řiji, řil, ití; říjeti, el, ení; řívati = křičeti jako jelen, vz Říjen. Strsl. rjuti, koř. rju (rj?). Mkl. B. 449., 491. Röhren, bocken- zen, brüllen. — abs. Jelen řije. Kom. Řije lev, Pass., skot. Us. — od čeho. Chtěl sě smieti radostí mysli své a musil říti ot stonáni srdcě mého. Ms. 14. stol. Č. — Ř., říjeti = scházeti se (o jeleních) v čas pojí- mání-se, brünsten, in der Brunst sein. Vy- soká (zvěř) už říjeti počíná. Us. Čas říjení. —

288462   Řítí Svazek: 3 Strana: 0073
Řítí, n., vz Řiť, Řitina.

288463   Řiti Svazek: 7 Strana: 0580
Řiti, novotvar m. řváti. List. filol. IV. 296., Mkl. Etym. 279., Gb. Ml. I. 157.

288464   Řítice Svazek: 3 Strana: 0073
Řítice, e, f., říčice, řešeto, das Sieb. Po tom sukně není mnoho, neb jest jako ř. Sych., Ml. Plátno jako ř. (řídké). V Policku, Kšá. Jest nás dětí co v řítici dírek. Prov., Jg.

288465   Řítice Svazek: 7 Strana: 0580
Řítice má lub a dno. Tkč.

288466   Řitičár Svazek: 7 Strana: 0580
Řitičár, e, m. = řešetář. Tkč.

288467   Řitička Svazek: 7 Strana: 0580
Řitička, y, f., vz Řiť.

288468   Řítičný Svazek: 7 Strana: 0580
Řítičný = sítkový, cedniční, ethmoidalis. Ř buňka, e. cellula, kosť, e. os, otvor, fo- ramen e., skořepka, e. concha, výkrojek, e. incisura. Ktt. exc.

288469   Řitina Svazek: 7 Strana: 0580
Řitina, Schlampe, Schlampenleder. Šp.

288470   Řitina, řitna Svazek: 3 Strana: 0073
Řitina, řitna, y, f., obřitní část, řitné líce, řitovka, řitnice, die Arschbacken, Hin- terbacken, Hinterkeule. Bern.

288471   Řitisko Svazek: 3 Strana: 0073
Řitisko, a, n , ošklivá řiť, garstiger After. Bern

288472   Řítiti Svazek: 3 Strana: 0073
Řítiti (na Slov. rútiti), il, cen, eni (na Slov. -ten, tění; říceti (na Slov. rúcati), el, en, ení; řítívati (na Slov. rúcávati) = metati, házeti, werfen; bořiti, niederreissen, abbre- chen; se — hoditi se, úprkem hnáti, stürzen, anrennen, sich auf Jemanden werfen; bořiti se, padati, einstürzen. Jg. — co: zeď (bo- řiti). Ros. — se. Něco se tam řítí. Ros. Zeď se řítí. Us. — Rkk. — se na koho (kam) jak. Řítili se na pohany valem hroz- ným. Háj., Let. 68. Valem Hrozným na stany Uher se ř-li. Pulk. Jakžto lítí lvové s ohro- mením ř-li sú se na nepřátely. BO. S velikým hněvem a náhlostí na spolky se řítili. Pass. 926. Bolesť a žalosť na ně se jest řítila. Boč. z rkp. 1410. Vojsko řítilo se na ně. BO. Velikým sršením na stany Uher se ří- tili. Pulk. — se nač proč. Rod Aeneášův na meče pro svobodu se řítil. Pont. o stat. — se za kým Za ním se všickni řítili. Háj. — kým kam. Ale když bude po smrti, čert svými do pekla řítí. Pís. 1529. — se kam: do mečů se ř. Měst. bož. Ř. se v ro- klinu. Us. Dch. Litě sě řítil ke zdi. BO. Přišli sú potokové, dýmali jsú větrové a ří- tili sú se na dóm a nepadl jest. Hus III. 98. — se odkud. Řítil se z něho pot. St. skl, Leg. S vrchu se řítil. Šm.

288473   Řítiti Svazek: 7 Strana: 0580
Řítiti. Šf. III. 502. Cf. Mkl. Etym. 279. — abs. Doněvaž snieh sě bieše řítil. Mill. 6. — se kam. Ř. se v záhubu, Us., s Tur- kem v hloub. Kká. Bázň řítila sě na něho. Ev. olom. 312. — odkud (kam). S výše valem ř. se do propasti; Z houští medvěd se řítí. Kká. Říti sě s něho pot krvavý. Hr. rk. 229. — se čím. Kmeny vlastní tíhou když se řítí. Vrch. — se proti komu. Kyt. 1876. 270. - se kde. Lešení se pod nimi ř-lo. Us.

288474   Řitives Svazek: 7 Strana: 0580
Řitives, vsi, f. = čásť vsi. Pk.

288475   Řiťka Svazek: 7 Strana: 0580
Řiťka, y, f., vz Řiť. — Ř., y, m., os. jm. Pal. Děj. III. 3. 124.

288476   Řiťka Svazek: 7 Strana: 1375
Řiťka kozí = bradavice. Vz Mtc. XV. 294.

288477   Řitmistr Svazek: 3 Strana: 0073
Řitmistr, a, m., z něm. Rittmeister, ná- čelník setniny jezdcův, setník. S. N.

288478   Řitnatý Svazek: 3 Strana: 0073
Řitnatý, velikou řiť mající, arschig. D.

288479   Řiťnatý Svazek: 7 Strana: 0580
Řiťnatý. Vz Řiťatý.

288480   Řitní Svazek: 7 Strana: 0580
Řitní hřebínky (cristae), lišej, otvor (Ott. IV. 678.), polyp, trhlina, vroubky či zoubky, zrcadlo, fíky, Aftercondylome, křeč, -krampf. Ktt. exc.

288481   Řiťnica Svazek: 3 Strana: 0073
Řiťnica, e, f., der Arschbacken. Na Ostrav. Tč. Vz Řitina.

288482   Řiťnica Svazek: 7 Strana: 0580
Řiťnica oprav v: řitnica.

288483   Řítnozubec Svazek: 7 Strana: 0580
Řítnozubec, bce, m., urodon, brouk. Vz Kk. Br. 277.

288484   Řiťnozuhec Svazek: 9 Strana: 0273
Řiťnozuhec, bce, m., urodon, brouk. R. červenonohý, u. rufipes, malý, pygmaeus, světlošedý, suturalis. Vz Klim. 622.

288485   Řiťný Svazek: 10 Strana: 0333
Řiťný. Žíly ř. (konečníkové, pastelínové), Mastdarmvenen. Ktt.

288486   Řitný, -tní Svazek: 3 Strana: 0073
Řitný, -tní, Steiss-, After-, Arsch-. Ř. střevo (konečník), der Mastdarm, V., kosť (hák), D., vlk, der Wolf (vom Reiten o. Gehen). Us, Jg.

288487   Řítol Svazek: 3 Strana: 0073
Řítol, e, m., řit, řítí, řítoví, pýření, spodní čásť snopu naproti klasům. Vz Řiť.

288488   Řítol Svazek: 7 Strana: 0580
Řítol. Cf. List. fil. 1890. 162. (Mz.).

288489   Řitonice Svazek: 3 Strana: 0073
Řitonice, Ritonitz, ves u Doln. Bousova. PL.

288490   Řitopas, a, řitopásek Svazek: 3 Strana: 0073
Řitopas, a, řitopásek, ska, m., břicho- pásek, der Schmarotzer, Tellerlecker. Dvorští řitopaskové a pochlebníci. V.

288491   Řitopásek Svazek: 7 Strana: 0580
Řitopásek. Cf. List. fil. 1890. 162. (Mz.).

288492   Řitopásti Svazek: 3 Strana: 0073
Řitopásti = pochlebovati, schmarotzen. Na Slov. Bern.

288493   Řitotřásek Svazek: 7 Strana: 0580
Řitotřásek. Cf. List. fil. 1890. 162. (Mz.).

288494   Řitotřásek, řitotřesek Svazek: 3 Strana: 0073
Řitotřásek, řitotřesek, ska, m., třaso- řítka, třasořitek, konipásek, pliska, cauda tremula, die Bachstelze. Zlob.

288495   Řítoví Svazek: 7 Strana: 0580
Řítoví, vz Řiť, List. fil. 1890. 162. (Mz.).

288496   Řítoví, n Svazek: 3 Strana: 0073
Řítoví, n. = řítí.

288497   Řitovka Svazek: 3 Strana: 0073
Řitovka, y, f. = řítoví u snopu. Us.

288498   Řitovka Svazek: 7 Strana: 0580
Řitovka, vz Řitina, List. fil. 1890. 162. (Mz.).

288499   Řítový. Ř Svazek: 3 Strana: 0073
Řítový. Ř. sláma — dlouhá, langes Stroh. Us,

288500   Řiťpich, a Svazek: 9 Strana: 0273
Řiťpich, a, m., os. jm. v XVI. stol. Knihy úřadu mosteckého. Tk.

288501   Řitství Svazek: 3 Strana: 0074
Řitství, n., smilství, die Geilheit. Sr. Pr- delní hřích. Lom.

288502   Řitství Svazek: 10 Strana: 0333
Řitství, n. V ř. se kochati. Frant. 5. 21.

288503   Řitůvka Svazek: 8 Strana: 0340
Řitůvka, y, f. = krátká sláma. Cf. Řiť. Brt. D. II. 378.

288504   Řiuje Svazek: 3 Strana: 0074
Řiuje = řije, vz Říti. Dal. 93.

288505   Řiuti Svazek: 10 Strana: 0333
Řiuti = řváti. Mš.

288506   Řiutiti se Svazek: 10 Strana: 0333
Řiutiti se = řítiti se. Ř. se na koho. Pulk. Lobk. k. 7, Ev. olom. 312., Mam. A. 26b.

288507   Říva Svazek: 7 Strana: 1375
Říva = hříva; vlasy. Lib. NZ. I. 452. 533*

288508   Řívati Svazek: 3 Strana: 0074
Řívati, vz Říti.

288509   Řivati Svazek: 8 Strana: 0340
Řivati, vz Řváti. Kráva řive. Jemnice. Brt. D. II. 267.

288510   Řivčice Svazek: 3 Strana: 0074
Řivčice, Dřivčice, němec. Řiwčitz, ves u Vrbna.

288511   Řivěna Svazek: 7 Strana: 0580
Řivěna, vz Řijena.

288512   Řivin Svazek: 7 Strana: 0580
Řivin, a, m., os. jm. Arch. III. 470., D. ol. IV. 53.

288513   Řivnáč Svazek: 3 Strana: 0074
Řivnáč, vz Hřivnáč, na mor. Zlínsku hřivnál. Brt.

288514   Řivnáč Svazek: 7 Strana: 0580
Řivnáč. Cf. Frč. 352., Hřivnáč — Ř. = vrch u Levého Hradce. Mus. — Ř., os. jm Mus. 1880 372. — Ř. Frant. Tf. Mtc. 196.

288515   Řivnáč Svazek: 8 Strana: 0340
Řivnáč, columba palumbus, slove skoro všeobecně divoký holub; také hřivnáč, krouž- kový holub (mor.), hrivnák. Mtc. 1893. 307.

288516   Řivnáč Svazek: 9 Strana: 0273
Řivnáč, holub. Vz Šíř III. 129.

288517   Řivnatěnka Svazek: 8 Strana: 0340
Řivnatěnka, y, f., jubaria, rostl. Am. Orb. 93.

288518   Řivník Svazek: 7 Strana: 1376
Řivník, u, m. = koňský tuk. Lib. NZ. I. 548.

288519   Řivý Svazek: 3 Strana: 0074
Řivý, brünstig.

288520   Říz Svazek: 3 Strana: 0074
Říz, u, m., u Opavy: říž, e,f., die Schneide, das Schneidel (im Bier). — Ř., der Stich (im Wein). — Jen tak nehluč, vždyť běžím do celého řízu. U Rychnova. Vz Řez.

288521   Řiz Svazek: 7 Strana: 0580
Řiz, u, m. Jedním řizem (najednou). Brt. D. 261.

288522   Říz Svazek: 7 Strana: 0580
Říz, řezu, m., die Schneide. Tč.

288523   Říz Svazek: 8 Strana: 0340
Říz, u, m. Jedním řízem něco odbyti = najednou. Jevíčko. Brt. D. II. 378.

288524   Říz Svazek: 9 Strana: 0273
Říz piva. Sr.: Které pivo řeže svou zo- střelostí. Fisch. Hosp. 73.

288525   Řiza Svazek: 3 Strana: 0074
Řiza, y, f.. šat, zvl. dlouhý šat, langes Gewand, Schleppgewand, n. Ř. byla dlouhé roucho, jímžto se krylo tělo od hrdla až k patám. Jir. Stúpi kněžna v běle stvúci řízě. LS. v. 47. Oblačil se v řizu n. albu. Hus. — Leg., Mus. V MV. nepravá glossa. Pa. Ř. kněžská, alba a rochetum. Rk. V ctné řizy oblečen se. BO.

288526   Říza Svazek: 3 Strana: 0074
Říza, y, ť., říz, die Wunde vom Schnei- det!. R. překáží mu v šití. Us. Jg.

288527   Říza Svazek: 7 Strana: 0580
Říza, alba. Cf. Mkl. Etym. 279., List. fil. 1890. 163. (Mz.). I viděla dva angely v řízách sediece. Ev. víd. 43. (Ol 286: v albách). V řízu cti oblečeš sě. B. mik. Sir. 27.

288528   Říza Svazek: 10 Strana: 0333
Říza ženská = volný a dlouhý šat s visu- tými rukávy. Dvoř. Mor. 60.

288529   Říza. I Svazek: 8 Strana: 0340
Říza. I viděla dva anděly v řízách sediece. Ev. víd. Joan. 20. 12. V ev. olom.: v albách.

288530   Řizárník Svazek: 7 Strana: 0575
Řizárník, u, m. = řezárna. Kmk.

288531   Řizavý Svazek: 8 Strana: 0340
Řizavý = řežavý. Kruml. Brt. D. II. 210.

288532   Řízek Svazek: 3 Strana: 0074
Řízek, zku, m., réva mladá, krátce zře- zaná, zřízek, der Rebenschnitt. Ros. — Ř., kus masa, das Schnitzel. Ř-ky po vídeňsku n. vídeňské, obyčejné (Naturschnitzel). Us. Dch. Ř. telecí. Měl k večeři telecí ř. Us. Řízky žemlové (ve vejcích obalené a v másle pečené). D. — Ř., zka, m., právě vyřezaný (vykleštěný) skopec. Ř. pokyše = ztuční. Na Želivsku. Sř. — Ř., snad m. hřízek od pohřížiti se, ryba, na mor. Zlínsku hrouzek, gobio vulgaris. Brt. — Ř. Ř-ky = jemné a po- dlouhlé kousky z řepy nakrouhané, odpadky cukrové řepy, Diffussionsrübenschnitte, m., Riibenabfälle. Pta., Sml., Msk. Vozík na řízky. Dch. Nehodí se ani do řízků. U Rychn. Črk. — Ř, řízný vtip, ein Witz. R. na ně- koho udělati. U Rychn. Črk. Vz Řízně.

288533   Řízek Svazek: 7 Strana: 0580
Řízek masa: anýzový, císařský, fran- couzský, hovězí, křepelčí, sardelový, sma- žený, ruský, vepřový, vídeňský, zaječí. Hnsg. — Ř. = říz, der Stich Pivo nemá dnes řízek; Pivo bez řízku. U Počát. Jdr. — Ř., gobio, ryba. Brm. III. 3. 291.—293., Schd. II. 498., Frč. 287.

288534   Řízek Svazek: 10 Strana: 0333
Řízek, zka, m. Ř. obecný, gobio vulg., ryba kaprovitá. Vz Ott. XXI. 838. — R., zku, m. To pivo má ř. Us. Rgl. Vz Říz.

288535   Řízeň Svazek: 3 Strana: 0074
Řízeň, zně, f., die Schneidekammer. Mor. Jg. Vz Řízně.

288536   Řízeň Svazek: 7 Strana: 1376
Řízeň, zně, f. Vz Řezárna (2. dod.).

288537   Řízenec Svazek: 3 Strana: 0074
Řízenec, lépe: kříženec, nce, m., snítka se stromu na okulování, das Reis, der Schöss- ling. Us. Jg. — Ř., odnož, pazouch, der Schössling von der Wurzel. Šm.

288538   Řízení Svazek: 3 Strana: 0074
Řízení, pořádání, spravování, die Lei- tung, Richtung, Verwaltung, Ordnung. Ř. božské. D. Podlé ř. božího jde všecko. Kom. Boží ř. V. Ř. boží všech věcí. Br. Mým zvláštním řízením k tomu to přišlo. Br. Ř. zemské. Sych. — R., jednání úřední, die Amtshandlung, Procedur, das Verfahren. V. R. narovnací, Rk., úpadeční (Crida-Verhand- lung), Er., ř. v příčině narovnání. Šp. Ř. průvodní (Beweisverfahren), stručné, ústní, Řd., civilní (Civilverfahren), konkursní (Kon- kursverhandlung), písemné (schriftliches Ver- fahren), hlavní (Hauptverhandlung), soudní na někoho (gerichtliche Procedur gegen Je- manden), obžalovací, das Anklageverfahren, J. tr. Ř. rozeznávací, vykonávací. Pr. Ř. ob- chodní, Handelsgeschäft, úřední. Skř. Při ř. přítomen býti; ř. konati. Er. Podati spor- nou věc na právní ř., uvésti věc na právní ř.; trestní ř. počíti, naříditi. J. tr. Ř. zasta- viti. Řd. Nemoc za epidemickou prohlásiti přísluší ř. zemskému lépe: správě zemské. Brt. Tímto výrokem poslušnosť k státnímu ř. a ředitelům jeho v pravé světlo posta- vena byla. Sš. Sk. 62. — Ř., konání práce, die Arbeit, das Geschäft. Míti mnoho k r. D. Jdi po svém ř. Us. Dch. — Ř. církevní — ordinace. R., svěcení církevních služeb- níkův. Kom. — Ř. poslední, vz Vůle (po- slední), die letzte Anordnung. Rd.

288539   Řízení Svazek: 7 Strana: 0580
Řízení = řádění, hubování. Pro nic za nic vedla takové ř. U Rychn. Msk., Hsp.

288540   Řízení Svazek: 10 Strana: 0334
Řízení právní. Vz Ott. Říz. III. 162., Ott. XXI. 838. nn. Písemnost' v ř. trestním. Vz Ott. XIX. 783.

288541   Řízený Svazek: 7 Strana: 0580
Řízený; -en, a, o, geleitet. Přirozeným zákonem ř-ná nutnosť. Ves. I. 58

288542   Řizice Svazek: 3 Strana: 0074
Řizice, e, f., v lodn., das Schanzkleid. Šm.

288543   Řízice Svazek: 7 Strana: 0580
Řízice, e, f. = malá říza, rochetka, Chor- hemd. Hnoj.

288544   Řízkač Svazek: 3 Strana: 0074
Řízkač, e, m., der Schnitzler.

288545   Řízkanina Svazek: 3 Strana: 0074
Řízkanina, y, f., řízkanice, propletek, závitnice, der Schnörkel (v stavit.). Us. Jg., Sm.

288546   Řízkati Svazek: 3 Strana: 0074
Řízkati, vyřezávati, schnitzeln; zpívati někomu, trumfovati, trumpfen. D.

288547   Řízko Svazek: 3 Strana: 0074
Řízko, a, m., strniště, Stoppel. Us. Ptr.

288548   Řízkový Svazek: 7 Strana: 0580
Řízkový, Schnittlings-. Ř. píce. Šp.

288549   Řizna Svazek: 3 Strana: 0074
Řizna, y, f., loses Maul. Dch.

288550   Řízňa Svazek: 7 Strana: 0580
Řízňa, ě, f. = řezárna. Mor. u Zborovic. Šd.

288551   Řízna Svazek: 7 Strana: 1376
Řízna, y, f., vz Řezárna (2. dod).

288552   Řizňa Svazek: 10 Strana: 0334
Řizňa také v Opavsku. Hauer 14.

288553   Říznačka Svazek: 7 Strana: 0580
Říznačka = paličník chocholatý, srha klubičná. Sl. les. Cf. Schd. II. 262., Rstp. 1748.

288554   Řizňák Svazek: 8 Strana: 0340
Řizňák, u, m. = řezárna. Brt. D. II. 437.

288555   Říznatka Svazek: 7 Strana: 1376
Říznatka, y, f. = říznačka. Ott. VI. 846

288556   Říznatka Svazek: 10 Strana: 0334
Říznatka, y, f., dactylis, rostl. Vz Ott. XXI. 846.

288557   1. Řízně Svazek: 3 Strana: 0074
1. Řízně, ě, f., řezárna, místnost, kde se řezanka (sečka) řeže. Na Mor. Bkř., Mtl. Vz Řízeň.

288558   2. Řízně Svazek: 3 Strana: 0074
2. Řízně, vz Řezně.

288559   Řiznice Svazek: 3 Strana: 0074
Řiznice, e, f., šatnice, die Garderobe. Vký. Vz Řiza.

288560   Řízník Svazek: 7 Strana: 1376
Řízník, a, m , lincisius, zastr. Pršp. 17. 9.

288561   Říznosť Svazek: 3 Strana: 0074
Říznosť, vz Řeznosť.

288562   Říznouti Svazek: 3 Strana: 0074
Říznouti, vz Řezati.

288563   Říznuačka Svazek: 3 Strana: 0074
Říznuačka, y, f., das Fingergras, dactylis glomerata. Tpl., FB. 11, Č1. Kv. 108.

288564   Říznutí, n Svazek: 3 Strana: 0074
Říznutí, n., der Schnitt. To ř. se snadno zahojí. Us. Ř. na příč, der Querschnitt. D.

288565   Řízný Svazek: 3 Strana: 0074
Řízný, vz Řezný.

288566   Řizový Svazek: 3 Strana: 0074
Řizový, Gewand-. Vz Řiza.

288567   Řizuatý Svazek: 3 Strana: 0074
Řizuatý, langfaltig. Ř. oděv. Dch. Vz Řiza.

288568   Řízy Svazek: 3 Strana: 0074
Řízy, adv. = hned. To bylo řízy. V Kunv. Msk.

288569   Řízy šmajsty Svazek: 7 Strana: 0580
Řízy šmajsty (říká, kdo žertem uřezuje dětem rukou n. prstem krk). Nov

288570   Řižavý Svazek: 3 Strana: 0074
Řižavý = řeřavý. U Opav. Klš.

288571   Řížeti Svazek: 3 Strana: 0074
Řížeti, el, ení, zířeti, řířeti, řeřavěti, glühen. — se. Jen se řiží (kamna jsou nad míru řežavá). O člověku — jest velmi rozčilen. Kts. — komu. Jen mu oči řížejí a huba se mu leskne jako malina. Us.

288572   Řížiť se Svazek: 8 Strana: 0340
Řížiť se = žířiti se (svítiti). Kts. 20., Dšk. Jihč. I. 10.

288573   Řížit se Svazek: 10 Strana: 0334
Řížit se. Dš,

288574   Řk Svazek: 3 Strana: 0075
Řk. Tato skupenina souhlásek vyskytuje se jen ve: řku, řka, Ht, řkúcí.

288575   Řka Svazek: 3 Strana: 0075
Řka. Tak řka absolutně, třebas nebyl týž podmět v hlavní větě. Všichni tak řka bláz- nili. Jako v řečtině: mí- inoq itrrtiv. Vz Říci, Trausgressiv.

288576   Řknúti Svazek: 10 Strana: 0334
Řknúti, vz Říci. Blaženú mě rzknú ná- rodové. Ev. olom. 314. Luc. 1 48. (dicent). Co řknů. Pass. 318. (List. fil. XVI. 107. )

288577   Řkóca Svazek: 8 Strana: 0340
Řkóca = řka. Tišn. Brt. D. II. 197.

288578   Řku Svazek: 3 Strana: 0075
Řku, vz Říci.

288579   Řkúcí Svazek: 3 Strana: 0075
Řkúcí — špatný, schlecht. Dyby býł ně- jaký řkúcí, nepřijali by ho do obci. Na mor. Zlínsku. Brt.

288580   Řmátat Svazek: 10 Strana: 0334
Řmátat = hřmotiti. Dšk. Km. 54.

288581   Řmenínský Svazek: 7 Strana: 0580
Řmenínský vrch za Starými Hrady. Mus. 1880. 600.

288582   Řměť Svazek: 7 Strana: 0580
Řměť = hřmíti. Šd.

288583   Řmíně Svazek: 3 Strana: 0075
Řmíně = hřmíně.

288584   Řmot Svazek: 3 Strana: 0075
Řmot, u, m. = hřmot, der Lärm. Us. Tč. Co platen jest řmot rtóv, kdež srdce jest němé? V Hus. I. 306.

288585   Řmotiti Svazek: 3 Strana: 0075
Řmotiti — hřmotiti, lärmen. Us. Tč.

288586   Řnút Svazek: 7 Strana: 0580
Řnút = říznouti. Řnul ním o zem. Slez. Šd. — Ř. = bíti. Laš. Brt. D. 261.

288587   Řodekev Svazek: 3 Strana: 0082
Řodekev, kve, f. = ředkev. Na Ostrav. Té.

288588   Řodka Svazek: 3 Strana: 0084
Řodka, y, f. = řádka, das Gartenbeet. Na Mor. Tč. Mom jo (já) řodku basaliky a to pro ty švarné synky. Sš. P. 272.

288589   Řodkev Svazek: 3 Strana: 0084
Řodkev, kve, f., ředkev, der Rettig. Na Ostrav. Tč.

288590   Řohatiti Svazek: 3 Strana: 0086
Řohatiti, il, ěn, ění, rohatívati — rohatým činiti, gehörnt, spitzig machen. — co čím: nožem. — se, vzpínati se, kositi se, stolzen, sich sträuben. — se proti někomu. Ros.

288591   Řókati Svazek: 8 Strana: 0341
Řókati = rochati. Svině řóchá. Babice. Čejč. Hledík.

288592   Řonditi se Svazek: 7 Strana: 1376
Řonditi se = vysmívati se. Val. Vck.

288593   Řoukati se Svazek: 3 Strana: 0100
Řoukati se (o svini) = boukati se, bě- hati se, läufig sein. — abs. Naše svině se řouká. Us. na Mor. Hý.

288594   Řousník Svazek: 8 Strana: 0342
Řousník, a, m. (Řásný), potok u Nošovic ve Frýdecku. Věst, op. 1893. 13.

288595   Řozbryzgnouti se Svazek: 8 Strana: 0343
Řozbryzgnouti se = rozstříknouti se. Tak, že mozgy sa rozbryzgly. Phľd. 1894. 507.

288596   Řozplaštěný Svazek: 10 Strana: 0342
Řozplaštěný. Rostlina po zemi r-ná (roz- lezlá, rozplizlá). Slov. Phľd. XXII. 582.

288597   Řoztřečkovati Svazek: 3 Strana: 0184
Řoztřečkovati, vz Rozstřečkovati.

288598   Řpajlky Svazek: 7 Strana: 0628
Řpajlky. Vz Řápek (dod.).

288599   Řpan Svazek: 3 Strana: 0201
Řpan, a, m., murgillus, ryba, zastr. Rozk.

288600   Řpán Svazek: 7 Strana: 1377
Řpán, a, m., mugilus, ryba Pršp. 16. 63.

288601   Řpytiť se Svazek: 8 Strana: 0348
Řpytiť se m. třpytiti se. Dšk. Jihč. I. 20.

288602   Řúcovati sě Svazek: 7 Strana: 0629
Řúcovati sě, irruere. Vz Řítiti. Ž. kl. (333.).

288603   Řúcovati se kam Svazek: 10 Strana: 0346
Řúcovati se kam = řítiti se. 6. se v člověka, irruere in hominem. Ž. klem. 61. 4.

288604   Řuj Svazek: 10 Strana: 0347
Řuj = říje. boatio. Hus. Orth.

288605   Řujen Svazek: 7 Strana: 0631
Řujen = říjen (měsíc). Hdž. Čít. 145, Dbš. Sl. pov. II. 46. V MV. nepravá glossa. Pa. 46.

288606   Řujen Svazek: 10 Strana: 0347
Řujen = říjen. Ž. pod.

288607   Řujný Svazek: 7 Strana: 0631
Řujný = tuhý. Ř. zima. U St. Jičína. Vhl., Brt.

288608   Řukot Svazek: 7 Strana: 0633
Řukot = foukání, řvaní. Phľd. III. 2. 163.

288609   Řunditi Svazek: 7 Strana: 0634
Řunditi = klábositi. Laš. Brt. D. 263.

288610   Řundný Svazek: 3 Strana: 0217
Řundný, gesprächig. Na Ostrav. Tč.

288611   Řušeně Svazek: 3 Strana: 0220
Řušeně, přetrženě, unterbrochen, gestört. R. se oddati hříčkám. Sf.

288612   Řúti Svazek: 7 Strana: 0635
Řúti = řváti, rugire. R. ot stonánie srdce. Ž. wit. 37. 9.

288613   Řúti Svazek: 9 Strana: 0282
Řúti, řevu, řuju. Gb. II. ml. III. 2. 232.

288614   Řútiť ?? po kom Svazek: 10 Strana: 0348
Řútiť ?? po kom = hoditi. Rutila po ní pasku. Slam. Put. 119.

288615   Řútiti se Svazek: 10 Strana: 0348
Řútiti se. Ev. olom. 312.

288616   Řváč Svazek: 3 Strana: 0226
Řváč, e, m., der Brüller. Veleš.

288617   Řván Svazek: 9 Strana: 0283
Řván, a, m. = brečák. U Jilem. Bes. 1871. 592.

288618   Řvanec Svazek: 7 Strana: 0638
Řvanec, nce, m. = kolečko k vození, Karren mit einem Rade. U Černovic v Tá- bor. Jdr. Cf. Radvanec.

288619   Řvání Svazek: 3 Strana: 0226
Řvání, í, n., křik některých zvířat, das Brüllen. Ř. lva, lvové, volil, hovězího do- bytka. V. — Ř., křik lidí, hlasité naříkání, das Wehgeschrei, Heulen. V. Děje se po- rážka krvavá, padají s kvílením a řváním strašlivým. Kom. Řičí les řvániem. Rkk. — Ř., hluk, hlučení, jekot, das Brausen, Brum- men. V. Jg.

288620   Řvanice Svazek: 3 Strana: 0226
Řvanice, e, f., die Schreierei, das Ge- schrei. Rk.

288621   Řvanknouti Svazek: 10 Strana: 0349
Řvanknouti = uhoditi kým oč. Řvank (se) mnou vo zem. Pušperk. Čes. 1. XI. 368.

288622   Řvaný Svazek: 3 Strana: 0226
Řvaný = uplakaný, brečák. Us. u Jilem.

288623   Řváti Svazek: 3 Strana: 0226
Řváti, řvu, řvi, řva (ouc), al, ání (také: řevu, zastr. řéveš, říveš atd.); řvávati =. křičeti jako lev, vůl; silně plakati, brečeti atd., brüllen; schreien, weinen, wehklagen, heulen. — abs. Řve lev, vůl, kráva, do- bytek, osel, lid. Us. Která kráva mnoho řeve, ta málo mléka dává. Mus. Jako lev řvoucí. Ros. Jeleni řvou. Ros. Lid řval (hlučně se ozýval; velikým křikem kvílil). Kom., Ros. Řve jako vůl, jako býk. Pk. Děvečka spala, kravička řvala. Sš. P. 540. Lev řeve hledaje, koho by požřel. GR. Ďábel nás obchází jako lev řeva. Štl., ZN. Řve jako mušketýr (silně). Litomš. Bda. Z řvúcí huby vyjde duša. Rkk. Divoký osel řeve. Cod. ms. olom. Hlas řvajících. BO. (Jerem.). Řeve osel polský; Jako roz- vodněné vody řevú. BO. — kde. Šelmy v lese řvaly. Puch. — kdy. Obyčejem lva v hnieviech řevuceho. Troj — proč: hladem, Us., hněvem. V. — jak. Čím viece řevú a vyjí, tiem viece ďábli duši mučie. Hus 1. 301. Běhá medvěd obžerný, aby břicho na- plnil a řeve hlasem velikým. Hus I. 301. Skřekem řvúce až do oblak strašno. Rkk. 52. Řváše Kruvoj řváním býka. Rkk. 18. Zařve jarým turem (jako tur). Rkk. Žalmy oslovskými hlasy řevou. Jel. — co kam: chrabrosť v lidi. Rkk. 18. — jak po kom. Kráva bez ustání řvala po teleti (hledajíc ho). Lvíčata řvou po loupeži. Br. Lev po loupeži řvoucí. Kom.

288624   Řváti Svazek: 7 Strana: 0638
Řváti. Cf. List. fil. 1883. 452., 1884. 98 , Šf. III. 498., Mkl. Etym. 279., D. Lehrg. der böhm. Sprache 121., Šrc. 109. Hrom řval. Jrsk. Hromy rvaly. Vaj. Tatr. 79. Aj řevu srdcem žádaje se obinúti smrti. Št. Uč. 149. b. Jako lev řeva. Ž. wit. 21. 4. (103. 21.). Řvou, až mne zbudili. Osv. Zvěř řula. AlxP. 5. 26. — kde. Když žalmy své řevú v kostelích. Blázn. 171. b. — jak. Řve jako kráva (silně pláče). Us. Tkč. — po čem. Kdyby robska neřvaly po chlopu, byl by svatý pokoj v stavení. Slez. Tč. — čím. Náramně řve nebe hromobitím. Troj. 212. b. — odkud kde jak. Jen z dálky někde na dně propastí řve utlumeným hla- sem vodopád. Vrch.

288625   Řváti Svazek: 7 Strana: 1378
Řváti, v dialekt. Vz List. fil. 1892. 125., 372.

288626   Řváti Svazek: 8 Strana: 0350
Řváti. O tvarech řéveš atd. a řieveš vz Gb. H. ml. I. 143. Řvu m. řevu v Rkk. Vz List. fil. 1896. 330., Mus. 1896. 253. V., VIL 638.: Náramně řve .. . Dle List. fil. XI. 98. má býti: řeve. ,Řvu' má doklady v XV. stol. Cf. Mus. 1896. 376. Jakžto lev řve (rzwe) a špúlá sě. Cf. Osv. 1896. 894. U Jemnice řivat. Kráva řive. Krt. D. II. 267. Stodola plamenem řvala. Zlín. Brt. D. II. 382. Cf. Błčeti = bu- četi.

288627   Řváti Svazek: 9 Strana: 0283
Řváti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 232., 378.

288628   Řvava Svazek: 3 Strana: 0226
Řvava, y, f. = křik, pranice, das Ge- schrei, die Schlägerei. Moc řvavy, málo správy. Vz Křikloun. Lb.

288629   Řvava Svazek: 7 Strana: 0638
Řvava = množství. Ř. chlapů sa k nám priredykalo (přihnalo). Val. Brt. D. 263.

288630   Řvava Svazek: 7 Strana: 1378
Řvava = nářek. Val. Slavč. 108.

288631   Řvavosť Svazek: 3 Strana: 0226
Řvavosť, i, f., die Neigung zum Brüllen.

288632   Řvavý Svazek: 3 Strana: 0226
Řvavý lev, brüllend. BO.

288633   Řvín Svazek: 3 Strana: 0227
Řvín, u, m., otep zeleného lnu, jak se vytrhá, der Flachsbusch. Tys jako ř. (říkají tlustým dětem). Us. u Vorlíka. — Ř. vlasů, der Haarbusch. D.

288634   Řvinák Svazek: 7 Strana: 0638
Řvinák, u, m., alectoria, rostl. Vz Rstp. 1832.

288635   Řvoun Svazek: 3 Strana: 0227
Řvoun, a, m., člověk silně křičící, der Brüller. Us. Dch.

288636   Řzivoštítý Svazek: 9 Strana: 0284
Řzivoštítý, vz Štítonoš.

288637   S Svazek: 3 Strana: 0242
1. S článkuje se súžením proudu zvuko- vého mezi koncem jazyka a horními zuby, pročež se nazývá souhláskou zubnou, podlé zvuku také sykavkou; mimo to i souhláskou dyšnou nebo polosamohláskou, poněvadž zvuk její článkováním ovšem súžený avšak ne- přetržený po delší čas zníti může: ssssss . . Jinde praví Gb.: Při sykavce s nechá se mezi vztýčeným koncem jazyka a hoření dásni nebo popředím patra velmi těsná prů- lina, skrze kterou při s prudký (při z mírný) proud se prodírá a třením sykot působí. Co do proměn zvukoslovných jest s jedna z nej- tužších a nejpevnějších souhlásek, nemno- hým totiž jenom vlivům a proměnám se pod- dává. Nepočítáme-li sem čistě eufonické pro- měny na konci slov v sanskritě, podobné latinskému honor a honos a seslabení jeho v tak zvaný spiritus asper v řečtině (na př. 'inxa, skr. saptan, lat. septem; Vnvo?, skr. svapnas, lat. somnus, m. sopnus, senb m. sepnt, e = se atd.), zbývá jenom rozlišení v š. Gb A děje se to tam, kde se mění d v z a t v c, vz D, T. Ht. Zv. 107. V jazycích slovanských jest příčina takové proměny zvukoslovná, kde s vlivem následující samo- hlásky n. souhlásky podnebné v s nebo š se mění. Nesu, stb. nesa, imperat. nes (psáno nes) m. stb. nes + i a od téhož kmene od- vozené (opětovací) nositi, příčestí: nošen id. nosjen, Gb. v S. N. (vz Hláska, Gb. Hl. 20., 99.); dusiti — udušovati, zakusiti — zakoušeti, nésti — snášeti — nůše, mysliti — smýšleti — myšlen — myšlení; česati, kousati, kysati — češi, kouši, kyši m. česji, kousji, kysji; vysoko, kompar. výše, Č., Ht Zv. 107., 108. : ve mnohých slovech zvláště v násloví před k, m, p, t: škvrna, poškvr- niti, škořepina, škřině m. skvrna, poskvr- niti, skořepina, skříně atd.; na mor. Zlínsku: šršeň, škop, škřivánek, škřeček, škrečet, škříbek, Brt.; ano i v cizích slovech: štu- dent, apoštol m. student (studens), apostol ( anobtolos ). Jg., bašta — fr. bastion, foršt — lat. foresturn, Krištof - Christof, mošt — lat. mestum, pošta — fr. poste, probošť — lat. praepositus, Dch.; šmahem, špína, ště- nice (stěna) m. smahem, spina, stěnice, Jir.; před -stvo a -ák, vz k (před -stvo) a -ák. — Pozn. Do 14. stol. změkčovalo se .9 do ś : časě, v některých slovech ś brzy ustoupilo š: sědý - šedý. Jir. Vz Š, Sykavka, Ob- měkčování. — Samo s pal: povstává v slo- vanštině rozlišením z d, t, ch před t a ť: vésti z ved-ti, másti z mat-ti, most z mot-t (stupn. z met), tesť z tech-ť (tchán), pelest' z pelech-ť, prsť z prch-ť atd. Někdy z d a z před měkkým l: jesle z jed-le, housle z hud-le, máslo z máz-lo. Gb. ib. Také z šs, vz Šs. — Kromě toho stává místo prvotní hrdelnice k (c) ve stejnokořenných slovech v litvan- čině, řečtině, latině; v němčině za příčinou panujícího posloupného přetvořování pra- videlně h, řidčeji g a naopak m. k a h ne- zřídka s se nachází. Ht. Srdce. řec. xaydía, lat. cor, skr. hrd, hrdaja; deset, stb. deseti., řec. deza, skr. dacan ; slou-ti, zkvo, lat. in- clutas, skr. cru atd. Gb. ib.; sou-sed, cf. lat. con-, cum-; prase, porcus, Ferkel; ves, vicus, goth. veihs. Ht Vz Hrdelnice. — Jakožto střídnice s ch jest s starší, ch pak novější v genitivě a lok. pl. těch — nás, lok. Dolěch n. Dolanech — Dolás. Taktéž jako střídnice vyskytá se s vedlé ch v: míchati — mísiti, věcha - věsiti, Gb.; v obecné mluvě: chcáti m. scáti. Kts. Vz Ch. - S jest posléze temná hláska k jasnému z, se kte- rýmž se opét zvláště při fonetickém pravo- pise zhusta střídá na př. spěv m. zpěv, masť m. mazť. Gb. ib. Před b a d ve slože- ných zní s jako z a i tak často se píše : zbor m. sbor, zde m. sde; naproti tomu před tvrdými p, t litera z do tvrdšího s přechází u vyslovení a často i tak se píše: zpráva m. správa, jiná mají: způsob i spůsob. Jg. Zdraví a zboží m. starších: stravie, sbožie; tak i mázdra a nozdry z maso a nos, vz
tato slova. Ht. Zv. 108. Místo s klade se na
Hané někdy z, vz Z, a s m. z v středním
Slov.: s něho, s ní m. z něho, z ní. Šb.
U Přerova zhusta se s vyslovuje měkčeji
jako z, obecně v předložce se: zebrať m.
sebrať Kd. V cizích slovech rádo přechází
s v z a toto v i: Hierosolima — Jeruzalem,
Jesus — Jezus — Ježíš, i/.eijnoovvfj — Al-
mosen — almužna, psalmus — žalm, psal-
terium — žaltář, musica — muzika, Moises
- Mojžíš, Teresia — Terezie, Elisabetha —
Alžběta, Ambrosius — Ambrož, Sofia —
Žofie, signare — segnen — žehnati, rosa —
Rose — róža. Paris — Paříž, missa — mše,
Jovis — Joviše, Aeneas — Eneáš, rozmarina
- rosmarinus, ribes — ribíz, census — Zins —
cinže, Seidel — žejdlík, Sack — žok. Vz Z. —

288638   2. S Svazek: 3 Strana: 0244
2. S místo jsi. Tys tam byl = ty jsi tam byl. Vz Jsi, Býti. 3. S, se (hl. následuje-li více souhlásek), předložka pojící se s akkusativem, geniti- vem a instrumentalem. — A) S akkusati- vem jest podobného významu s předložkami vz, v, na. Klade se: 1. u vyrovnání-se jedné věci druhé t. j. když se věc věci, osoba osobě mocí aneb povahou rovná. Jsi s to múdrý. Tkad. Jak já s něj budu (se mu vyrovnám). Us. Uvidíme, kdo s koho bude. T. Nad kýmž se poprava děje, nemá od popravce býti bráno než odění jeho a jízdné koně a což s kata jest dosti, ale viec nic. O. z D. — Pozn. Odtud se jí užívá při srovnání m.: nežli. Lepší s tebe to mluví. Svěd. — 2. O vě- cech aneb osobách, jichž se podmět zmocniti, kteréž sobě zjednati a pod svou moc přivésti může, odstraně vše to, což na překážce jest. Města s takový náklad býti by nemohla. Skl. 649. Což s český groš nemůžeme býti. Svěd. Kdo s koho můž býti, ten toho pán a právo. Br. Kdo s koho ten s toho. Dch. Jsem s ten úřad, není ho s tu práci, jest s tu berni. Us. Móžeš-li s to býti, kup ten purkrecht i s tiem lánem, jestiť k tomu (= náležíť k němu); Že jest ten duom od něho kúpil ale s výmienkú, jestliže bych s to byl, abych jej zaplatil. NB. Tč. 165., 259. Býti s něco, aby . . . Vz Konditional XIII. — 2. Pozn. Rozum člověka s toho není, šp. m.: s to. Brt, — 3. K vytčení příslušné míry a kolikosti, die ungefähre Grösse; u číslovek = circiter, okolo, asi. Vychází z něho (z rybníka) potok, že by se dvě kole mlejnská vody dosti bylo. Břez. 169. Vypij vína s pohárek. Sš. P. 22. Tekla na rybník ten voda tokem dobře více než s kolo. Svěd. Toho sukna mi s plášť zbývá. St. skl. Hrachu s hrnec. Pč. 31. Toho po- četl s padesát hřiven. Půh. I.122. Ukrojil mu sukna s sukni. Svěd. Oni z dva kroky od neho stojá. Slov. A tak nebylo v městě vody ani s jeden den. V. Jest s píď dlouhý. Jg. Víc může s hrsť moci nežli s plný pytel práva. Prov. Měl chleba s potřebu. Us. Vy- piti s holbu vína. Zk. Skl. 274.- 276. Cf. Zk. Ml. II. 36., Mkl. S. 443 , 445. Dal kaž- dému drobet bobu asi s půl klobouka. Har. II. 65. Může se ho (balsamu) v Egyptě s po- třebu za peníze koupiti. Ib. 59. Vezmú se dvě lžíce loje. Db. Každému několik loket sukna s sukni a kmentu s košili rozdal. Bart. Lépe jest mieti s hrsť s pokojem než rucě obě plně s úsilím. BO. Nikudy na mne toho neprovedeš, abych co od tebe kupo- val, než s toliko za jednu byl jsem rukojmě a tuť jsem zaplatil; Že vinni nejsú, aniž o tom střiebře co věděli a také ani jim co bylo poručeno než s toliko, že kázání pá- nuov učinili. NB. Tč. 42., 120. — B) S ge- nitivem. 1. O místě k vytčení běhu čin- nosti s hůry dolův, yarä s gt., lat. de. S hradu je metali. Dal. Skočil s vysoka. Št. Lid se- stupuje s vrchu hor. Br. Moudrosť s hůry jest. Kom. Se zdi bojoval. Flav. Spadl s koně, se skály. — Zk. — 2. O pohybo- vání na ploše, na povrchu a odtud pryč; o vzdalování od povrchu jakkoli položeného. Snem prsten s svej pravici. Kat. 1076. Vstaň se země; Zdvihnouti rukavici se země. Služka jde s trávy. Vracíme se s ryb (s lovu ryb). Sejde to s očí. Vz více v Km. 1878. 79., Brt. S. 83. Uchýlil se s pravé cesty. Us. Přendej to s jedné strany na druhou. Us. Uchýlil jsi se s cesty přede mnou. Br. — Mk. — 3. K vytčení doby, od které dále dolů se co počítá. S neděle bude sv. Bartoloměje. Jg. S počátku, s večera. — 4. K vytčení směru a stran: s předu, se zadu, s té strany, s oné strany, se všech stran; potom k vyslovení jiných příslovečných výrazů: s cela, s po- všechna, s obecna, s části, s polovice, s větši části. Zkl. Skl. 276., Ml. II. 36. Cf. Mkl. S. 572. — Pozn. Dle Brs. 157. máme zde dle obdoby lat. ex předložky z užívati. Z vět- šího dílu. Har. — C) S instrumentalem řec. 6vv, lat. cum, něm. mit. — 1. O spojení, o průvodě, o společnosti a spolubytí jedné osoby n. věci s druhou, mit, zugleich mit, somit, nebst; zhusta místo pouhé spojky i aneb a. Lež vždy jest s hřiechem. Št. N. 300. Byl s Pavlem v Němcích. Svěd. K břehu s lodi přistavil. V. Kdo s Bohem, Bůh s ním. Prov. Máš spolek s Pavlem. Svěd. — Pozn. Pouhý instrumental značí nejvíce prostře- dek, nástroj. Vz Instrumental a doleji. — 2. O spolupůsobení, o vespolné pomoci, mit, vermittelst, unter Einfluss o. Mitwirkung. S Bohem vše začínej. Us. Pohádal se s ním. Svěd. Radujte se s radujícími. V. — 3. O vě- cech se praví, kterými co opatřeno, vystro- jeno, ozdobeno, obdařeno jest, které k obsahu věci přísluší (mluvíme-li o majetku, vlast- nosti, jakosti. Dle Brt. S. 83. o věci, která k jiné věci náleží, s ní spojena jest), ausge- stattet, versehen, ausgerüstet, begabt mit. Dívka s modrýma očima. V. Zde roste ko- satec s bílým květem. Byl. Čepec se zla- tými oky. Svěd. Chlapec s velikou hlavou. Us. Vyšel na ně s tesákem. Svěd. Tkanice s přezkou. Svěd. S jakou přicházíš? Us.— Poznam. Mýlí se tedy, kteří tuto vazbu za chybnou mají. — 4. O způsobu aneb čin- nosti současné, unter, in. Se hřmotem a hně- vem kopá kůň zemi. Br. Pracuje s neuna- venou pilností. Lne k němu s láskou. Us. Oráč s plesáním snáší snopy své. Br. S plá- čem lidu byl pochován. V. Ptala se s plá- čem. Svěd. Protož o té tak vysoké věci s bázní a s strachem slušie mysliti. Št. Se vší možnou pilností. V. — Pozn. Mýlí se tedy dle Brs. 159., kteří myslí, že chybně užíváme předl. s s instr. k označení způ- sobu; ovšem obyč. klade se příslovce: opa- trně ( = s opatrností), hněvivě (= s hněvem). — Se sluncem vstává. S večerem přišel. Us. S východem slunce jsme se hnuli z města. Brt. — 5. O účinku a výsledku, jejž činnost podmetu za sebou nese; o činnosti sousledné, zu, mit. Jest to zanedbáno s obecní škodou národu. V. Dálo se to s ublížením svědomí. V. Vladislav III. umřel s velikou žalostí pod- daných. V. Jest mi to s podivením, že . . . Svěd. Jest mi s potěšením. Us. S ublížením a křivdou druhého nesluší království žádati. V. Králi Václavovi někteří Čechové s veli- kou škodou království zase z vězení k svo- bodě pomohli. V. — 6. O srovnalosti a při- měřenosti čeho s čím, nach, gemäss. S volí otce svého dosedl na knížectví. V. S prá- vem jemu slouží. Pass. Každý z nás měl by raději s pravdou odsouzen býti, nežli by s křivdou obdržel soud. Št. — 1.0 od- poru, činnosti s věcí aneb se způsobem ně- jakým, gegen, trotz, ungeachtet. I se svým věkem a se šedinami blázen jest. Svěd. S tím se vším na nic přijde. Br. Zk. Skl. 274.—280. Ml. II. 36. Vz tam více příkladů. Cf. Mkl. S., Brs. 157.—159., Brt. — S. 82.-84. — Pozn. Slovesa metati, házeti, mrštiti, hýbati, klá- titi, tlouci chybně se pojí s předložkou s s instr. Chybně tedy: zatřásl s ním jako s hrdličkou m.: jím jako hniličkou. Mrštil s tím o zemi m.: tím. Brs. 159. Rovněž tak chybně klade se s s instr. za pouhý instr. se slovesy: chlubiti se, honositi se, pyšniti se. Proč se chlubíš nešlechetností? Br. Vz tato slovesa. Brs. 159. — Předložka s sesilňuje zhusta pojem. S-takový potvorníče. Svěd. Lžeš jako s-taková bezecná lotryně. Svěd. S-taková s-takoucí nešlechetnice. Svěd. — S se vynechává : a) mluvíme-li o nástroji, kterým se co dělá, děje. Řízl se nožem. Ško- lami se šíří osvěta. — b) Má-li se naznačiti místo, kudy se něco děje. Šel lesem. Peníz propadl čarou. — c) Po slovesech voněti, čpíti a pp., přirovnává-li se jimi vlastnost některé osoby n. věci k vlastnosti osoby n. věci jiné. Voní pížmem, smrdí kozlem atd. Us. Vz Instrumental. — Přechodná slovesa s předložkou s složená. V tomto případě má s do sebe dvojí moc: 1. shora dolů, lat. de, něm. herab, herunter a 2. lat. cum, řec. óvv, něm. zusammen, mit. V první příčině má za opak předložku vz, v druhé před- ložku roz. V příčině první vyznamenává: a) směr činnosti shora dolů, shora na stranu, stranou pryč. S koně jej sbodl. Troj. Svedl třikrát oheň s nebe. Br. Zábradla s mostu voda smetala Jg. Vz Sestoupiti, Svésti, Spustiti, Sundati atd. — b) K sesílení pojmu slovesa a k vytčení skonalosti, tedy s hůry až dolů z cela, z plna. Nepřátelé město spálili. Řeka svlažila louky. Jel. Již jsem tu kůru sedrala. Svěd. S sebe všechen stud setřel. V. — c) Ze směru činnosti s hůry dolů vyrostá směr proti čemu, zpět k čemu.. Co svedeš proti němu? Br. Svedl na ně Hospodin vody mořské. Jg. Bůh na králi; tento nedostatek spustí. Dal. — d) Význam předložky shora dolů přechází v ponětí mizení objemu a dohromady. Voda spadá. Sníh se slehl. Otok naběhne a splaskne. Kůže se sráží. Stuhnouti, skřehnouti, sko- prněti, stěsniti, sevříti, stočiti atd. (Tn. 101. a násl.) — V druhé příčině znamená a) spo- jení, společnosť, společnou účastnosť, vespol- nosť = spolu, vespolek, jednou dobou. Svedl s nim bitvu. V. Všichni tři to smlouvali. Us. Biskupové na sněmích roztržky spoko- jují. Kom. — b) Sjednocení, shromáždění --? v hromadu, v jedno. Smísiti ocet se žlučí. Pref. Vozka náručního koně s podsedlním spřáhá. Kom. Poklady shromažďuje. Kom. — c) Znamená, že se věc s věcí v mír, ve shodu uvozuje, že se rovnají. A krále českého s Vra- tislavskými smluvili. V. Nás s otcem smířil. Jg. Sjednal odporníky. V. Vz více příkladů v Zk. Skl. 76.- 78. Cf. Mkl. S. 246. a násl. — Časoslova přechodná s předložkou s slo- žená řídí akkusativ a nikoli genitiv: spa- třiti, shledati, svolati, sebrati, shrnouti co n. koho. Zk., Brt. Vz předcházející. — Strany složení předložky s se slovesy vz Tn. 99.—106. a Programm olom. gymn. 1875. str. 15. (Pk.). — Pozn. Po předložce s mení se j rádo v n:
snísti, snímati m. sjísti, sjímati. Vz On. —

288639   S Svazek: 7 Strana: 0644
O symbolickém jeho významu vz Šrc. 535. — S z h a k, vz Mkl. aL. 261. Před samo- hláskami. Vz ib. 276. Cf. i Vm. k Mkl. aL. 32. — Význak množ. lokalu v nejstarších jazycích indoeuropských jest sykavka s a její střídnice š s rozličnými přiléhajícími samohláskami (sva, su, šu, se, si). Vz Šf. III. 577. nn. — S v měkké š: śećka, śekać, śemeno, śeno, beśeda, suśed, v lese, viśeł, śikorka, śito, śiň, nośić, prosić, muśi, kos — kośi, nośa, prośa (3. pl.), ve Staré Vśi, za Staru Vśu, śahać, śednuć — śedać, śnih, huś, letoš, kośba, paś, neś, proś, noś atd. Laš. Vz Brt. D. 106. V Čeladné, Frydlantě, v okolí ostravském, ve Frýdku, v Morávce: něsu, něśeš, něśe, něśemy, něśeće, něsu. Jinde (už i v sousedních od Frýdka Brozo- vicích: něseš, něse. Vz ib., Gb. Ml. 40. S v příčestí trpném sloves IV. tř. na Va- lašsku a v Podluží neměkne: brúsený, obe- sený, zkusený; na Dolní Bečvě buďto se nemění nebo proměňuje se v š: nosený, prosený, zkušený. Brt. D. 64., List. fil. 1885. 247. — S změněno v c: cvrček m. svrček, dcka m. dska, predce m. predse. Gb. Ml. 40. — S cizí přejímá se dílem jako š (kde znělo s), dílem jako ž (kde znělo z): Jesus — Ježúš — Ježíš, Moyses — Mojžíš, Ši- meon — Šimon, missa — mše. Vz Gb. Ml. 41. — S se přisouvá na Lašsku: Střano- vice, Střiněc, Střebova (a v ostatních po- dobných jménech topických), skurka (kůrka chlebová), skypať, skřidlo, střapec, strnož, Skravařovo (Kravařovo, nom. top.). Brt. D. 110. Cf. Šf. III. 507., 531., Gb. Ml. I. 41. Enklitické s. An nás jako cizieho kohos odkavads měl. Bibl. Vz Jir. Nkr. 91. — S se odsouvá na Lašsku: łopať (slov. sło- pať = chlemtati). S se sesouvá. Vz Mkl. aL. 297., Gb. Ml. I. 42. — S na Hrozenkovsku na Mor. mezi dvěma samohláskami se zdvo- juje : masso. Také š: kašša. Brt. — S v Chod- sku. Vz List. fil. 1891. 51.

288640   2. S Svazek: 7 Strana: 0645
2. S místo jsi. Kam se přivěšuje v ná- řečí dolnobečovském (a i jinde). Nejen ku příčestí minulému příslušného slovesa, k ně- muž vlastně patří, nýbrž i k zájmenu osob- nému a zvratnému a k tázacím příslovcím zájmenným na počátku věty umístěným: Byłs včerá doma? Kdes był? Pomáhałs mu? Pomohłs mu? Tys mu pomohł? Kdys přišeł dom? Kde ses tu vzał? Ty sis (si sobě) dał! List. fil. 1885. 252.

288641   S Svazek: 7 Strana: 0645
S' (si) příklonné. Gb. Ml. II. 179.

288642   S Svazek: 7 Strana: 1379
S mění se v Dolnobečovsku na Mor. v š: a) ve slovech domácích: škára (skora), škarupa, škrček, škvrna; b) v cizích: špo- řiť, rešt, škarpa; c) v trpném příčestí slo- ves I. a IV. tř.: nošené, prošené. — S se mění v c: kapca. — S se přisouvá k kř: skřeček, skřehot: k tř: střepení, střída.— S se v Dolnobeč. odsouvá: tín (stín). — S zní jako ch v : kerýho ďácha (kýho ďasa)! Vz List. filol. 1891. 440. — S se tam spo- dobuje v z často a) zme (jsme); b) v před- ložce s nebo se: byli z békem, bylo ich ze sto ; však zůstává před zájmeny osobnými s n se začínajícími: s ním, s ňó, s něma; c) v předponě s nebo se: zbírať, zebrať. Vz ib. 428

288643   S Svazek: 8 Strana: 0352
S původní. Vz Gb. H. ml. 1. 300. Staro- slovanské «y. Ib. 315. — S se psalo: z: zu- zed (súsěd); zz: klazz; /, s (toto více na konci): k fobye, dnes; fz: ciefzarzowftwo; fzz: trzafzzl; ff: z leffa; sf: masfo; v pravopise Husově s, novoč. s. Yz ib. 475. Zdvojené ss . často v Háj. Herb.: masso, massný, vesselí. 26. b., 161. a., 303. (List. fil. 1894. 297.) V některých nářečích mor. vyslovuje se jako ss: do lessa. Brt. D I 27. Místo s čítame ve staročes. spisech gs: kamž gfie (= se) jim bude zdáti. Mill. 4b. a. Czo jse mluvij. Chč. P. 142. (Yz Gb. H. ml. I. 476.). — S se mění a) v c: cichravo (Nechvalín), vyct v Kunštátu a v okolí, v adj. na -ský (moravckej, panckyj, pancky, ve Žďársku, Jemnicku, v Dačicku a Telči). Vz Brt.D. II. 148., 210., 250., 269., 279.; b) v ch: chcát, chcípat, Gb. H. ml. I. 480., šuch (šos. v Tišňovsku), chcipnót (v mor. Kruml. a okolí), Brt. D. II. 187., 210.; cf. Jag. Arch. XVI. 3. 4. Heft 368. nn., hl. str. 384.; c) v j: před sykavkou: proj za nás m. pros. Na mor. Kruml. a jinde. Brt. D. II. 210., 279.: d) měkne v š: šočovice, šršeň, ve skupinách šli z sli, št z st, šv z sv, šm z sm, šic z sk, vz tyto skupeniny, Gb. H. ml. I. 480. nn.; šahat m. sahati, v mor. Kruml. a v okolí, šahat, v im- perat, pros, noš m. pros, nos, na Zďársku, mušet m. musiti atd., v Jemnicku, Brt. D. II. 210., 250., 269., šahat, mušet, proš, noš atd., v Dačicku a Telči, Brt. D. II. 279. V š se mění také ve Spišskú: šerp, šedlo. Vz Phľd. 1893. 432. V Háj. Herb. a V. Kal. měnívá se v š a) ve skup. sk: poskvrna, Háj. Herb. 63. a.; škřemení, 90. b., skřínka, 58. b., poškvrniti, V. Kal. 273. a,, škřipec, 168., škotský, 2.; ve skup. sl: okršlek, Y. Kal. 214.: ve skup. sp: nyšpule, Háj. Herb. 7i. b., Hyšpanie, Y. Kal. 121.; ve skup. st: puština, Háj. Herb. 14. a., Štefan. Y. Kal. 75. a j. Cf. List. fil. 1894. 292. Lešák, vlašeničko. Háj. Herb. 22. b., 1. b. S a z v Háj. Herb, a Y. Kal. často se zaměňují a matou. Vz List. fil. 1894. 291. Na mor. Kruml. a v okolí mění se s jako na Zlinsku. Cf. Brt. II. 14.—17. Jak se mění v chromečském podřečí, o tom vz List. fil. 1894. 96. Y již. Cech. mění se s v z, c, č, ž, v, k, ch, j. Vz Dšk. Jihč. I. 38.—41. — Cizí S zůstává: soumar, sak, stoupa, nebo mění se a) v š: šafrán, šalvěj, b) v ž: žehnati (sig- nare), žengle. strhněm. sěnkel, Gb. H. ml. I. 485., Eožmberk. V. Kal. 2. 227. a j. — S se vsouvá, vz skupiny: bst, lest, skr, skř, str, stř, čst, est, esk a Gb. H. ml. I. 487.; ve slově střenák, v Tišňově. Brt. D. II. 148., 187. Vody sstekly. V. Kal. 156. Cf. Dšk. Jihč, I. 38. až 41. — S se sesouvá, vysouvá. Yz skr, skr, stř a po různu jinde. Vz Gb. H. ml. I. 489. Ve slově třílet (v Zábřešsku), ve slově krz m. skrze (v Tišnovsku a Kunštátsku), třelec, třevo atd. (v Dačicku a Telči). Brt. D. II. 130., 187., 234., 279. Třečkovati. Háj. Herb. 333. a. Cf. Dšk. Jihč. I. 38.—41. — Slova v s vy- zvukující sklánějí se na Mor. dle vzorů měk- kých: po hlasi, na ocasi, v prosi. Cf. Brt. D. II. 6., 19. — S m. jsi kam se klade a. ke kterým slovům se připojuje, o tom vz Bl. Gr. 104. — Měkké é bylo v jazyku starém a jest posud dialekt, v češtině nové, hlavně v náře- čích východních. Vz. Gb. H. ml. I. 469., 475., 478., 476. V již. Čech. mění se ś v s a š. Cf. Dšk. Jihč. I. 38.

288644   S Svazek: 8 Strana: 0352
S předložka. O vokalisaci předložky s v Háj. Herb, a V. Kal. vz List, fil. 1894. 203., 204.

288645   S Svazek: 8 Strana: 0575
S jak se psalo ok. r. 1440.; s měnilo se a) v .v v imper. sloves vzoru nositi: pověš, pušť; b) v z: z bílkem, sboží v. zboží, sčestí v. zče- stí; s se přisouvalo: trevo a střevo; předložka s někdy se odsouvala: strany m. s strany, stú- pení m. sstúpení (1440.). Vz Mus. fil. 1896. 437.

288646   S Svazek: 8 Strana: 0575
S před k na začátku slov zní v Oravsku jako c: cklo (sklo), ckala (skála). Phľd. 1897. 45.

288647   S Svazek: 9 Strana: 0284
Změny hlásky s n? Hořicku vz v Hoř. 77. Na Hornoostravsku vz v Lor. 23. — S před k vyslovuje se na Oravsku jako ?; cklo (sklo), ckala (skála). Phľd. 1897. 45. — S předl, na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 145.

288648   S Svazek: 9 Strana: 0461
S. Změny hlásky s v XV. stol. u Vel. Mezi- říčí. Vz Mšín. 7. Kdy se má psáti s a kdy z? Pal. píše: Zmizel s očí, odvedli ho s bo- jiště, v noci se dne, se všech končin, s dola, s jara, s počátku, s dávna, s větší části, plat s lánu atd. Vz Mtc. 1901. 264.

288649   S Svazek: 10 Strana: 0351
S. Sr. Ott. Slov., Mš. Slov. staroč. Změny hlásky s v podřečí polnickém vz Hoš. Pol. 40.

288650   S částky Svazek: 3 Strana: 0273
S částky, vz Částka.

288651   S jak se ok Svazek: 8 Strana: 0577
S jak se ok. r. 1440. psalo. Cf. Mus. fil. 1896. 421. 37

288652   S kopec Svazek: 7 Strana: 0690
S kopec Adolf, nar. 1839., čes. právník, řed. městské spořitelny v Praze. Vz Rk. Sl.

288653   S neděle Svazek: 3 Strana: 0500
S neděle. Vz Neděle.

288654   S nic Svazek: 3 Strana: 0505
S nic býti nemůžeme, nichts vermögen. Lom.Cf. Býti s co (I. 116. b.).

288655   S počátku Svazek: 3 Strana: 0563
S počátku, lépe: z počátku.

288656   S předložka Svazek: 7 Strana: 0645
S předložka. Cf. D. Lhrg. 314., Gb. Ml II. 145., 151. 2. V Ž. wit. před sykavkou vynecháno: budu přebývati sluncem, cum sole, 71. 5., střiebrem, cum argento, 104 37, svatým, cum sancto, 17. 26., stirčil mocné stolice, de sede. Magnif. 52. (Cf. ib. 251.). S s akkus. a instr. Cf. Brt. D. 188. — Slovesa s předlož. s složená. Cf Jurs 22.—34.

288657   S. se kde: na Svazek: 3 Strana: 0317
S. se kde: na mostě. Us. — se s kým (kde, čím). V bitvě se mnou se setkal. V. S. se s kým polem, D., s nepřítelem Dch. Přímka AB setkala se s přímkou CD do- stihla jí. Nz. Pokud se to s povahou nauky setkává. Sš. I. 165.

288658   S sebou Svazek: 3 Strana: 0615
S sebou, vz Sebou.

288659   S strany Svazek: 3 Strana: 0617
S strany, vz Stran.

288660   S telko Svazek: 10 Strana: 0665
S telko = s tolik. Brt. Sl.

288661   S to Svazek: 3 Strana: 0670
S to. Býti s něco, nikoli: s čeho. Im Stande sein, vermögen. Jestliže jste na tom státi umínili, vězte, že nikoli nemůžete s to býti. Flav. Abych jemu odolal, s to dosti moci nemám. Sych. Rozum s toho není j šp. m.: s to. Brt. ,S to býti´ v přesné prose pojí se jediné větou účelnou a nikoli infinitivem. Nemůže s to býti, aby krá- lovství spravoval. V. Nebyli s to, aby úto- kům nepřátelským odolali (šp.: nebyli s to odolati). Brt. S. 2. vyd. 139. Dítky nejsou s to, aby rodičům se odměnily (ne: se od- měniti). Kos. Nejsem s to, abych to učinil (ne: to učiniti). Jg. Proč? Vz Ten, Kondi- tional XIII. 2., Obrati se něčím, Uvolniti. — Šm. (ve Květech 1847. str. 28.) myslí, že po s to býti i infinitiv státi může, ale vše- obecně se tomu odporuje; v obecné mluvě ovšem stává inft.

288662   S to Svazek: 7 Strana: 0782
S to. Poněvadž nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se sta- ráte? BR. II. 30. a. Nebyli s to, aby něco důrazného předsevzali. Št. Strž. II. 551.

288663   S to Svazek: 7 Strana: 1386
S to. Aby mohl s to býti, ab) saní se uchopil. Chč. m. s. 11. 31. Že on s. býti nemuož, by tobě tvé peníze dáti měl. Půh. V. 245.

288664   1. S to Svazek: 8 Strana: 0383
1. S to. Nemohlby s to bejti, aby ho za- platiti měl. Kat. z Žer. I. 50. Není možné s to bejti, aby peníze měl položit. Kat. z Žer. 1. 81.

288665   S to Svazek: 9 Strana: 0311
S to. Je s to, aby to udělal. Mtc. 1899. 34.

288666   S tolik Svazek: 3 Strana: 0676
S tolik, so viel. Ale mám naň s tolik dobrých lidí, což mi k mému právu potřebí. Půh. II. 345. Vz Jelikož, S toliko.

288667   S toliko Svazek: 3 Strana: 0676
S toliko, so viel. Má na to s. svědomí, což jemu potřeba jest; Ale mám na to s. dobrých lidí, což mi k mému právu jest potřebí. Půh. I. 231., II. 107., 108., 362. (Tč.). Vz S tolik.

288668   S valník Svazek: 8 Strana: 0392
S valník, u, m. = hlavěnka, hlavuška, černohlávek, prunella, rostl. Brt. D. II. 506. — S., vz Stračí (3. dod.).

288669   S-ši Svazek: 3 Strana: 0797
S-ši == mužíci s lucerničkami (světýlka), kteří lidi do bařin zaváděli. Mor. Brt.

288670   S-uchatiti Svazek: 3 Strana: 0754
S-uchatiti, il, cen, ení, mit einem Ohr versehen. Rk.

288671   Sa Svazek: 3 Strana: 0245
Sa, na Slov. a na Mor. = se, sich. — Sa, lépe: jsa. Vz Býti.

288672   -sa Svazek: 3 Strana: 0245
-sa, přípona jmen: Hněvsa, Hlavsa, Jir., drksa, živsa, druhsa. Mkl. B. 319.

288673   Sa Svazek: 7 Strana: 0645
Sa = se ku př. ve Strážnicku, Bl., v se- verním Opavsku. Brt. D.

288674   -sa Svazek: 8 Strana: 0352
-sa. Subst. na -sa sklánějí se na Mor. dle vzorů měkkých: kose (pl.)- Vz Brt. D. II. 6.

288675   Saarbrücky Svazek: 3 Strana: 0245
Saarbrücky, dle Dolany, Saarbrücken, mě. v prus. Porýnsku. Vz S. N.

288676   Saba Svazek: 3 Strana: 0245
Saba, y, f., Saby, gt. atd. dle Dolany, mě. Arabie. Vz S. N. — Saban, a, m. — Sabský. Králové sabští. Hus III. 7.

288677   Sába Svazek: 7 Strana: 0645
Sába, y, m., os. jm. Arch. VII. 389.

288678   Sába Svazek: 9 Strana: 0284
Sába, y, f. Už jde jako královna ze Sáby (pomalu, pyšně). Us. Hoř. 94.

288679   Sabadillan Svazek: 3 Strana: 0245
Sabadillan, u, m., sabadillsaures Salz. Chym.

288680   Sabaeism-us Svazek: 3 Strana: 0245
Sabaeism-us, u, m. = ohněslužba, zvl. hvězdoslužba či ctění těl nebeských jako božských bytosti. Vz S. N.

288681   Sabal Svazek: 7 Strana: 0645
Sabal. Cf. Rstp. 1611.

288682   1. Sabata Svazek: 3 Strana: 0834
1. Sabata, y, f., Schabata, samota u Po- děbrad. PL.

288683   2. Sabata Svazek: 3 Strana: 0834
2. Sabata, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

288684   Sabatal Svazek: 7 Strana: 1379
Sabatal, u, m. = plat placený každou sobotu. Wtr. Obr. II. 568. Cf. Sobotales.

288685   Sábati Svazek: 8 Strana: 0352
Sábati = sápati. Kotk. 72.

288686   Sabatýn Svazek: 7 Strana: 0645
Sabatýn, u, m. = druh koření. U Kdýně. Rgl.

288687   Sabatýnský Svazek: 10 Strana: 0351
Sabatýnský. S. semínko. Nár. sbor. VIII. 129.

288688   Sabbatale Svazek: 8 Strana: 0352
Sabbatale, e, n. sabbatales, u, m. = so- botáles. Kutn. šk. 61. S. dostával učitel každou sobotu. Hrš. Nách. I. 411.

288689   Sabbath Svazek: 3 Strana: 0245
Sabbath, u, m., hebr., svátek, den odpo- činku. Rk. Vz S. N.

288690   Sabbatka Svazek: 3 Strana: 0245
Sabbatka, y, f., sabbatia, rostl, hořco- vitá. Rostl.

288691   Sabě Svazek: 3 Strana: 0245
Sabě v Jg. chybně m.: sápě. Č. Vz Sápě.

288692   Sabě Svazek: 7 Strana: 0645
Sabě. V MV. pravá glossa.

288693   Sabě Svazek: 7 Strana: 1379
Sabě (sabie) také tak psáno v Pršp. 78. 31., lat sicca, dýka.

288694   Säbelfuss, vz Svazek: 7 Strana: 0645
Säbelfuss, vz Brdco.

288695   Sabellové Svazek: 3 Strana: 0245
Sabellové = Sabinové. — Sabellský.

288696   Saběnice Svazek: 3 Strana: 0245
Saběnice, něm. Sabnitz, ves u Mostu. PL.

288697   Sabina Svazek: 3 Strana: 0245
Sabina, y, f., sabina, der Sevenbaum. V.

288698   Sabina Svazek: 7 Strana: 0645
Sabina, os. jm. D. ol. I. 35. — S. Karel, spisov., 1813.-1877. Cf. Tf. H. 1. 127., 139, 144., 173, 174., Šb. Dj. ř. 286., Jg. H. 1. 624., Tf. Mtc 106., Pyp. K. II. 546., Ukaz. 108., Bačk. Písm. I. 893., 931., Bačk. Př. 184, Rk. Sl.

288699   Sabina Svazek: 9 Strana: 0284
Sabina Kar. Sr. Jub. XXVII., Flš. Písm. 600.

288700   Sabina Kar Svazek: 10 Strana: 0351
Sabina Kar. Sr. Lit. I. 313., 350., Ott. XXII. 458., Tk. Pam. I. 202., Tob. 215.

288701   Sabinov Svazek: 7 Strana: 0645
Sabinov, a, m., míst. jm. v Uhersku. P. Kal.

288702   Sabinové Svazek: 3 Strana: 0245
Sabinové, národ staroitalský.

288703   Sabinovo Svazek: 7 Strana: 0645
Sabinovo, a, n., mě. v Šaraši. Phľd V. 185.

288704   Sabinský Svazek: 8 Strana: 0352
Sabinský = Kar. Sabina. List, fil. 1894. 422.

288705   Sabírstvo Svazek: 3 Strana: 0245
Sabírstvo, a, n. = zlost, zločinstvo, die Missethat. Ž. wit.

288706   Sabirstvo Svazek: 7 Strana: 0645
Sabirstvo. Ž. wit. 7. 10., 54. 16.

288707   Sabladura Svazek: 9 Strana: 0322
Sabladura, y, m. Š. preštvalý = chytrák. Slov. Zát. Př 124a.

288708   Sabník Svazek: 3 Strana: 0245
Sabník, v Jg. chybně m.: sápník. Č.

288709   Sabník Svazek: 7 Strana: 1379
Sabník, siccarius. Pršp. 38. 37.

288710   Saboci Svazek: 7 Strana: 0645
Saboci, kmen slovan. Šf. Strž. I. 238.

288711   Sabogoliery Svazek: 7 Strana: 0645
Sabogoliery, pl., f., dicke u. breite Nu- deln. Slov. Ssk.

288712   Sabot Svazek: 7 Strana: 0645
Sabot, a, m., bůh Slezákóv. Koll. Zp. I. 426.

288713   Sácať Svazek: 7 Strana: 0645
Sácať, vz Sotiti, Zodsacovať. Slov.

288714   Sácať Svazek: 9 Strana: 0284
Sácať = strkati. Pivo nazad sáza. Slov, Zát. Př. 220a. Sr. Sotiti.

288715   Sáceti Svazek: 3 Strana: 0246
Sáceti = sotiti. Slov.

288716   Saccharaty Svazek: 3 Strana: 0245
Saccharaty, pl., m., sloučeniny třtino- vého cukru s chemickými zásadami ku př. s žíravým draslem, vápnem, barytem. Pta.

288717   Saccharin Svazek: 7 Strana: 0645
Saccharin, u, m. = sulfinid kyseliny ben- zoové. Vz Slov. zdrav. 452., KP. V. 597 , Rm. I. 583.

288718   Saccharinový Svazek: 7 Strana: 0645
Saccharinový. S. kyselina. Vz Rm I. 583.

288719   Saccharisace Svazek: 7 Strana: 0645
Saccharisace, e, f, Saccharisation, f. Šp.

288720   Saccharisovací Svazek: 7 Strana: 0645
Saccharisovací stroj, Saccharisations apparat, m. Šp

288721   Saccharisovati Svazek: 7 Strana: 0645
Saccharisovati, saccharisiren Šp.

288722   Saccharometr Svazek: 3 Strana: 0245
Saccharometr, u, m., z řec, cukroměr, der Würzemesser. Vz KP. II. 41.

288723   Saccharometr Svazek: 8 Strana: 0575
Saccharometr, u, m. S. v pivovárech, vz Ott. XL 930.

288724   Saccharometrický Svazek: 7 Strana: 0645
Saccharometrický stupeň. KP.

288725   Saccharometrie Svazek: 3 Strana: 0246
Saccharometrie, e, f., cukroměrství. S. N.

288726   Saccharometrie Svazek: 7 Strana: 1379
Saccharometrie. Vz Ott. V. 773. S. optická. Ib.

288727   Saccharosa Svazek: 7 Strana: 0645
Saccharosa, y, f. = cukr třtinový: C12H22O12.Vz KP. V. 399., Šfk. Poč 513., Rm 1. 567.

288728   Saccharumový Svazek: 7 Strana: 0645
Saccharumový. S. kyselina. Vz Rm. I. 585.

288729   Śaći Svazek: 7 Strana: 0645
Śaći n. śoći = osení. Chodí po śoću. Laš. Brt.

288730   Sacko Svazek: 10 Strana: 0351
Sacko, a, n. = Sasko. Vz Litom. 18.

288731   Sacký Svazek: 10 Strana: 0351
Sacký = saský. Hoš. Pol. 119. S. šátek (na hlavy žen). Jrsk. XII. 100. Vázati si s. šátek = na placku, na pokos. V Orlic. horách. Jrsk. XXII. 200.

288732   Sacrificator, sakrifikator Svazek: 3 Strana: 0246
Sacrificator, sakrifikator, u, m. S. Ri- cordův, Civialův, rovný Ivanchichův, křivý, dvojbřitký. Vz Nástroje k operaci na. pyji. Cn.

288733   Sacrilegi-um Svazek: 3 Strana: 0246
Sacrilegi-um, a, n., sakrilej, e, m., lat., rouhavé a pohoršlivé jednání s Bohem, s po- svěcenými věcmi a osobami; svatokrádež. Vz více v S. N. Vz Svatokrádež.

288734   Sáč Svazek: 10 Strana: 0351
Sáč, e, m. = odhadce. Mor. Čes. 1. XI. 376.

288735   Sačany Svazek: 3 Strana: 0246
Sačany, dle Dolany, zašlá ves u Ledče. Tk. III. 123.

288736   Sáček Svazek: 3 Strana: 0246
Sáček, čku, m., malý sak, kleines Wurf- garn. — S., lépe: měšec (na peníze), Gold- sack.

288737   Sáček Svazek: 7 Strana: 0645
Sáček klový. Rst. 488.

288738   Sáčený vřed Svazek: 7 Strana: 0645
Sáčený vřed (táhne člověka). Vz Mtc. XV. 185.

288739   Sáčí Svazek: 3 Strana: 0246
Sáčí, ího, m. = sádčí. Mor. Mřk. — S., dozorce při porážkách. U Nezamyslic na Mor. Bkř.

288740   Sáčí Svazek: 10 Strana: 0351
Sáčí, n. = sáček. Dšk. Km. 6.

288741   Sačiti Svazek: 3 Strana: 0246
Sačiti, il, en, ení, sak vrhati, das Fisch- bärn auswerfen. Puch.

288742   Sáčiti Svazek: 3 Strana: 0246
Sáčiti. — abs. Prší-li hustě, říkají: sáčí. Vz Saholiti.

288743   Sáčkovať Svazek: 7 Strana: 0645
Sáčkovať, netzen. Ssk.

288744   Sačok Svazek: 9 Strana: 0284
Sačok, čku, m. = sít. Sr. Sak. Slov. Sbor. slov. I. 194.

288745   Sad Svazek: 7 Strana: 0645
Sad. Mkl. Etym. 290. Jeden kostelík v svém sadu učiniti kázala. Pass. — S. = mezník. Dle Knrz. a Vm. lépe: sád.

288746   Sád Svazek: 7 Strana: 0645
Sád. Vz předcház. a Sáda.

288747   Sad Svazek: 7 Strana: 1379
Sad, u, m., stipendium, zastr. Bhm.

288748   Sad Svazek: 8 Strana: 0352
Sad. O původu slova cf. Gb. II. ml. I. 87.

288749   Sád Svazek: 9 Strana: 0284
Sád52 u, m. = mezník. U Polné. Hoš. 100.

288750   Sad Svazek: 10 Strana: 0661
Sad, u, m. S. (náboj) palců = všechny palce v celníku (v mlýnském kole). Čes. 1. XV. 230.

288751   Sad, u, sádek Svazek: 3 Strana: 0246
Sad, u, sádek, dku, sádeček, čku, m. od saditi = zahrada štěpím vysázená, štěp- nice, der Garten. V. Strsl. sadi, planta, koř. sed. Mkl. B. 34., 53. U panského sada. Rkk. 66. Hluchým trním obehnal sad. Sych. Sad v mar- štali (věc neužitečná). Reš. Š. městský, dar Stadtpark. Dch. Obecné sady, der Volks- garten. Dch. Kdež se mníš v čisté trávě sada, varuj se lítého Hada. Prov. Šd. Za- hrady a sady (hortos et pomaria). BO. — S., mezník, der Gränzstein. Us. na Mor. a v Policku. Kšá. A dále nemají pásti mimo ty sady a hranice, jakož kamením vysázeno a vyměřeno jest. Priv. tov., 1567. Žádal práva horenského, aby se mu ti sadové postavili. Gl. 307. Cf. Sádek — Sady led- kové, Salpeterplantagen. Vz Šfk. 148. Sady salnytrové. Vz KP. IV. 418. — S., sazení pečiva u pekařů. Pec na dva sady.

288752   2. Sada Svazek: 3 Strana: 0246
2. Sada = sedna (strč.). Výb. I. 1065., 1096.

288753   Sáda Svazek: 3 Strana: 0246
Sáda, vz Sadování.

288754   1. Sada Svazek: 7 Strana: 0645
1. Sada. Tyto dvě sady (věty). Šf. Strž. I. 268. — Vc. Lab. 241. Sada rhythmická. Dk. Poet. 236. S. v hud. = úplný výrok hudební myšlénky jako v řeči věta. Zv. Př. k II. 23

288755   Saďa Svazek: 8 Strana: 0352
Saďa — sázka, sádka, prostírka, posad, snopy na mlatě k mlácení rozložené. Brt, D II. 438.

288756   Sada Svazek: 9 Strana: 0284
Sada. Odpůrcům této sady uvádíme na paměť = veta. Pal. Děj. III. 1. 8. — S. = teď. Pacholek narozený v Levoni což uzř nebo uslyší, bude jemu mílo, bude to chtěti míti a Činiti též. Sada nedbá, což učiní. Maš. ruk. 23a. Postea non curat. Vz více v Mus. fil. 1899. 282.

288757   Sáda Svazek: 9 Strana: 0285
Sáda, y, f. = mezník. Slov. Čes. 1. X. 68.

288758   1. Sada, y Svazek: 3 Strana: 0246
1. Sada, y, f., lépe: věta. Sada jest pře- klad německého Satz. My nemáme slovesa saditi ve smyslu německého setzen, říkajíce na př. setzen wir, dass: dejme tomu, že. Věta od koř. vět = mluviti. Ht., Nz. Apo- štol zamlčenou sadu tu dokazovati za po- třebno uznává. Sš. II. 34., 132. Vz Věta.

288759   Sadalnica Svazek: 7 Strana: 0645
Sadalnica, e, f., Kinderstuhl, m. Slov. Ssk.

288760   Sadař Svazek: 3 Strana: 0246
Sadař, e, m., kdo sad vzdělává, der Baum - gärtner; 2. ovocník, jablečník, der Obsthänd- ler. D.

288761   Sadař Svazek: 10 Strana: 0351
Sadař, e, m. = hra tělocvičná. Rgl.

288762   Sadařiti Svazek: 10 Strana: 0351
Sadařiti. Stan. I. 165.

288763   Sadařka Svazek: 3 Strana: 0246
Sadařka, y, f., die Baumgärtnerin ; die Obsthändlerin. D.

288764   Sadařský Svazek: 3 Strana: 0246
Sadařský, Baumgärtner-; Obsthändler-.

288765   Sadařství Svazek: 3 Strana: 0246
Sadařství, n., die Baumgärtnerei; der Obsthandel. Jg.

288766   1. Sadati Svazek: 3 Strana: 0246
1. Sadati = sázeti, setzen. — co : chléb. Ms. o štěp.

288767   2. Sadati Svazek: 3 Strana: 0246
2. Sadati = svrběti, jucken. — koho. Tělo, kůže mne sadá. Sych. To mě bolí, to mě sadá (= zdržuje, znepokojuje), to všecko do mých ran padá. Sš. P. 45. — Št.

288768   1. Sadati Svazek: 7 Strana: 0645
1. Sadati. Každý svoju hledá a moj milý frajer mezi druhé sadá (sedá). Koll. Zp. I. 158.

288769   2. Sadati Svazek: 7 Strana: 0645
2. Sadati. Knrz., Bkř. Udeření sadá, štpí. Št. Kn. š. 282. 20.

288770   Sadba Svazek: 3 Strana: 0246
Sadba, y, f., sázení rostlin, die Pflan- zung. V. Příp. -ba. Mkl. B. 215. Cf. Sazba. S. šafránu. — S., sazenice, plaň, der Setz- ling. V. S. kapustová, zelní atd. Us. — S., školka stromová, die Baumschule. - S., sad, štěpnice, der Baumgart.en. — S., pozazení hudební, der Satz. D. — Jg.

288771   Sadba Svazek: 7 Strana: 0645
Sadba. Školy jsou úd přisluhování cír- kevního, aby v církvi byla s., v kteréžby učitelové . . . Pož. 104. S. rostlin se špal- kem, Pflanzung mit Ballen, trojúhelná či trojcová, in Dreieckverband, do čtverce, pětiúhelná, in Vier-, Fünleckverband. Šp.

288772   Sadbař, e, m Svazek: 3 Strana: 0246
Sadbař, e, m. = sadař. Šm.

288773   Sádce Svazek: 3 Strana: 0246
Sádce, e, m., der Taxator, Abschätzer. J. tr., Vus.

288774   Sadcovitý Svazek: 7 Strana: 0645
Sadcovitý. S. rostliny, eupatoriaceae. Vz Rstp. 855., 859.

288775   Sádčí Svazek: 7 Strana: 0645
Sádčí = kdo odhaduje v obci škody, místy šacíř z něm. Schätzer. Džl.

288776   Sádčí, sádší Svazek: 3 Strana: 0246
Sádčí, sádší, ího, m. = sádce, der Ta- xator. Gl. 307. — S., der Schiedsmann, ar- biter. Tak nás sádčí smluvili. — S., der Aufseher der Gränzsteine. Gl. 307.

288777   Sádě Svazek: 10 Strana: 0351
Sádě, ě, f. = sazenice. Bramborová s. má oka. Dšk. Km. 8.

288778   Sadební Svazek: 7 Strana: 0645
Sadební, Park-. S. jednota, Anpflanzungs- verein. Rk.

288779   Sadec Svazek: 7 Strana: 0645
Sadec. Cf. Rstp. 861.

288780   Sadec Svazek: 8 Strana: 0352
Sadec, eupatorium. Cf. Ott. VIII. 816.

288781   Sadec, dce Svazek: 3 Strana: 0246
Sadec, dce, m., eupatorium, Wasserdost, rostl. Čl. Kv. 201., FB. 45., Slb. 43(1

288782   1. Sádecký Svazek: 3 Strana: 0246
1. Sádecký, Fischhalter-.

288783   2. Sádecký Svazek: 3 Strana: 0246
2. Sádecký, ého, m., sluha při sádkách, der Teich-, Fischmeister. U Hořic. Hk.

288784   Sádeček Svazek: 3 Strana: 0246
Sádeček, vz Sad.

288785   Sadečka Svazek: 7 Strana: 0645
Sadečka, y, f. Cibulka s. (k sázení). Rt.

288786   Sádečník Svazek: 3 Strana: 0246
Sádečník, a, m., úředník nad ryhami, der Fischbeamte. Vus.

288787   1. Sádek Svazek: 3 Strana: 0246
1. Sádek, dku, m., vz Sad. — S., ka- menný mezník. Limites dictos vulgariter sádek. Gl. 307. Vz Sad. — S. = ve vinohra- dech konec vysázený stromovím. Mor. Šd.

288788   2. Sádek Svazek: 3 Strana: 0246
2. Sádek, dka, m., ves u Příbrami. — S., něm. Baumgarten, ves u Poličky. — S., něm. Satkau, ves u Žatče. PL. — S., ves u Tře- bíče.

288789   Sádek Svazek: 7 Strana: 0645
Sádek = úzký záhon, kraj pole při cestě, lícha. U Kyjova. Brt. S. = vesnice ome- zená kamennými mezníky. VSlz. III. 142.

288790   Sádek Svazek: 8 Strana: 0352
Sádek, dku, m. = záhon bramborů a p. před vinohradem. Brt D. II. 440.

288791   Sadel Svazek: 3 Strana: 0246
Sadel, ves u Jaroměře. - S., něm. Saadl, Sattel, u Hostouně. PL.

288792   Saděl, e Svazek: 3 Strana: 0246
Saděl, e, m., zastr., rána, die Wunde. Dal. k. 72.

288793   Sádelnatý Svazek: 7 Strana: 0645
Sádelnatý, fett. S. šíje. Schz.

288794   Sádelní Svazek: 3 Strana: 0246
Sádelní, Fett-. Šm.

288795   Sádelnice Svazek: 3 Strana: 0246
Sádelnice, e, m., osoba tučná, eine fette Person. — S., svine krmená na sádlo, das Mast-, Speckschwein. D. — S., která sádlo prodává, die Fetthändlerin. — S., tučná částka na řiti ptačí, der Bürzel. Us.

288796   Sádelník Svazek: 3 Strana: 0246
Sádelník, a, m., človek tučný, ein fetter Mens ;h. Us. — S., der Fetthändler. — S., vepř krmený na sádlo, das Mastschwein. Vz Sádelnice. — S., u, m., zvláštní otvor pod ohonem jezevce, ve kterém je žluté sádlo, das Saug o. Fettloch. Šp. — S., řiť ptačí, vz Sádelnice, der Bürzel. Us.

288797   Sadelník Svazek: 7 Strana: 0645
Sadelník, u, m. = tučné břicho. U Žamb. Dbv. — S. kožený, Lederbüchse, Stopf- büchse mit Lederscheiben. Hř.

288798   Sádelný Svazek: 3 Strana: 0246
Sádelný, sádlný, k sádlu se vztahující, Fett-, Schmer-. S. špik. Ras.

288799   Sádelný Svazek: 8 Strana: 0352
Sádelný. S. tvář = tučná. Světz. 1895 39.

288800   Sádelný Svazek: 9 Strana: 0285
Sádelný = tučný. S. kněz. ChČ. S. I. 242.

288801   Sadělo Svazek: 10 Strana: 0351
Sadělo, a, n. = rána, hmozděnina, místo odřené. Sr. Sadati = svrběti. Mus. 1864. 224.

288802   Sadem Svazek: 3 Strana: 0246
Sadem = sadmo.

288803   Sadenec Svazek: 3 Strana: 0246
Sadenec, nce, m., mladá vinnice. ein aus- gesetzter Weingarten. Slov. Koll.

288804   Sadění Svazek: 3 Strana: 0246
Sadění, n. = sazení. Slov.

288805   Saděnice, e, saděnička, y Svazek: 3 Strana: 0246
Saděnice, e, saděnička, y, f. = saze- nice. Slov.

288806   Saděnie Svazek: 10 Strana: 0352
Saděnie. Saditi budeš s. věrné. Pror. Isa. 17. 10 (List. fil. XIII. 289. ).

288807   Saděnina Svazek: 7 Strana: 0645
Saděnina, y, f. = sazenina, sazenice. Slov N. Hlsk. XI. 14.

288808   Saděný Svazek: 3 Strana: 0246
Saděný = sazený. Slov a Mor. Jak jsi tak zelený, jak rozmarýn saděný. Sš. P. 106. Saderný = sádrový, Gyps-. S. otisk, Mus.

288809   Sáděť Svazek: 3 Strana: 0246
Sáděť = sázeti. Na Mor.

288810   Sadí Svazek: 3 Strana: 0246
Sadí, n., co lze saditi, der Setzling. Res. — S., sad, die Pflanzung. Víd. list.

288811   Sadiačka Svazek: 9 Strana: 0285
Sadiačka, ?, f. = žena něco sázející. Sbor. slov. IV. 144.

288812   Sadiaľ Svazek: 8 Strana: 0398
Sadiaľ = všude, v odpadlo. Slov. Pastr. L. 149.

288813   Sadice Svazek: 3 Strana: 0246
Sadice, e, f., die Pflanzung, zastr. M., ZN.

288814   Sadící Svazek: 10 Strana: 0352
Sadící. Mají to nařízeným s-cím neb řez- níkům ukázati. 1607 Mtc. 1903. 254. Sr. Sadní, Sadič.

288815   Sadič Svazek: 10 Strana: 0352
Sadič, e, m. = kdo stanovil cenu masa. 1607. Mtc. 1903. 253. Vz Sadící, Sadní.

288816   Sadičí Svazek: 7 Strana: 0645
Sadičí, n. = sazenice. Ktož chce saditi užitečně, musí s. z příhodné krajiny dobý- vati. Kn. o štěp. z r. 1530.

288817   Sadička Svazek: 3 Strana: 0246
Sadička, y, f., zemák atd. k sázení, der Setzling. Stach.

288818   Sadička Svazek: 10 Strana: 0352
Sadička, y, f., zdrob. sadice. Hruš. 126

288819   Sádičkatý Svazek: 7 Strana: 0645
Sádičkatý = sádička mající. Rst. 488.

288820   Sádičko Svazek: 3 Strana: 0246
Sádičko, a, n., pupen, který odpad od rostliny mateřské nový dělá jednotník ku př. u mnohých mechů. Rostl. Sadil, a, sadílek, lka, m., kdo rád sází a se chlubí, der Naseweis. Prahler, Witzling, Schwätzer. Rostl., Berl. král. 1709. Us. u Do- mažlic.

288821   Sádičko Svazek: 7 Strana: 0645
Sádičko, Brutknöpfchen, n. Sl. les.

288822   Sadila Svazek: 7 Strana: 0645
Sadila, y, m. = sadil. Slez. Šd. Slov. Koll.

288823   Sadila, y Svazek: 10 Strana: 0661
Sadila, y, m. = domýšlivec, nadutec. Brt. Sl.

288824   Sadílek Svazek: 8 Strana: 0352
Sadílek. Kdyby (v takových špinavých pe- řinách) některý náš lithomyský (litomyšlský) s. asi teyden políhati měl, že by mu se to zošklivilo. 1640. Mus I894. 134. '

288825   Sadilství Svazek: 3 Strana: 0246
Sadilství, n., vychloubání-se, die Klüge- lei, Prahlerei. Vz Sadil.

288826   Sadinice Svazek: 3 Strana: 0246
Sadinice, ves u Poličky. Tf. 289.

288827   Sadism-us Svazek: 10 Strana: 0352
Sadism-us, u, m. S. jeví se tím, že muž nemá pocitu pohlavní rozkoše a nenachází pohlavního ukojení bez představy pokoření a utrpení ženy, mnohdy bez skutečného tý- rání jí. Vz Ott. XXII. 479

288828   Sadiště Svazek: 3 Strana: 0246
Sadiště, ě, n., sad, školka stromová, die Baumschule. Ms

288829   Sadiště Svazek: 7 Strana: 0645
Sadiště. Homl. fol. 135. b.

288830   Sadiště Svazek: 8 Strana: 0575
Sadiště chmelně. Arch. XV. 88.

288831   Saditi Svazek: 3 Strana: 0247
Saditi, dím, saď, dě (íc), il, zen, zeni (na Slov. děn, dění); nadívati, sázeti, el, en, ení. S. = učiniti, aby někdo seděl, setzen; po- staviti, setzen, stellen; ustanoviti, naříditi, setzen, einsetzen, bestellen; cenu něčí usta- naviti, taxiren, sehätzen; něco někam dáti, přivésti, umístiti, položiti, setzen, bringen; založiti se oč, wetten; klásti, psáti, praviti, setzen, schreiben, sagen; s. se = ke dnu padnouti, sich setzen, zu Boden sinken; obydlí si voliti, sich setzen, sieh ansiedeln; zakládati se, wetten, pariren; se strany ceny sazenu býti, Satzung, Taxe haben, sich ta- xiren ; někoho sázeti, gefangen setzen; chlu- biti se, prahlen, sich rühmen. Jg. — abs. Sadziť jako sadzif. ale ho zalievať! Sl. ps. 21. Vyhrává, říkají mu sázej (plať). Prov. Sázejte (=plaťte)! Legen Sie auf. Dch. — co, koho: stromy, zelí atd., Us., kmeny, Kom., konšele (ustanoviti), soudce, poruč- níka. V., úřad, Ros,, kuželky (postaviti), mezník, Us., maso, pivo atd. (cenu jeho usta- noviti, taxiren;. Ros., J. tr., baňky. Kom. Tak jest mi to milo, jako bys mi baňky sázel. Sych. Voda písek sází (= činí, že ke dnu padá). Har. S. písmo, Us.. peníze (po- čítati, platiti). Ros. Co sadíš (oč se založíš)? Us. Vz Vsaditi. Kdybych chtěl prodávati místné, věděl bych, kterak tu cenu saditi, než vedlé svěření tu cenu sadím tak . . . a výše ceny aby nesadili sobě. Ku. ouz. f. .102. (Gl. 308.). Ráčil osobně saditi konšele městské. Dač. I. 59. Sadil jsem vinice. Hus I. 282., BO. Saďte zahrady. BO. S. oheň (skálu a rudu v dole ohněm rozpáliti, aby se roz- pukaly a potom snáze dobývaly. Nyní se to děje dynamitem a střelným prachem). Vys. — co, koho, se kam (nač, k čemu, zač, pod co, do čeho, mezi co, v co): na koně, na vůz, na stůl. Ros. Slepice na hnízda s. L. Někoho na úřad s. (ustanoviti). Zříz. Ferd., Arch. I. 67., J. tr. S. někoho u vězení. Chč. 450. Lodí na dno se sadila. Jg. Někoho na něčí místo s. Br. Sázím sto zlatých na jeden, že . . . ;ich wette). D. S. hosti k stolu, Ros., za stůl. Ros., Háj. Nezvané hosti pod stůl sázejí. Prov. S. koho do rady, V., do vě- zení, něco do loterie, Us , chléb do peci. D., | do hry, V., stromy do řady, Šp., někoho za nohy do klády saditi V. Zemi mezi hvězdy sázel. Berg. Diamant v prsten s. Jg. Korunu v základ (zum Pfand), V., život, stud svůj v šanc s. (v nebezpečenství dáti). Kom. Vy- vařená sůl sází se v hromadu. Us. Slova na vítr sázeti (marně mluviti;. Kos. Ol. I. 108., Dř., Šml. Nemají na zámky a na úřady zemské cizozemců sázeti. Zř. F. í. i B. II. Práci velikú nesú, když je na koně sázejí a na lože vnosic; A páni tak zpět kněžie na panstvie a na úřady sázejí. Hus| III. 137., 249. Bral s nich peníze a sázel je (lidi) do klády. Půh. II. 472. Sázeti něco v kyprú zemicu. Rkk. 60. Jistě ukrutný jest tento sluha a ještě jsú ukrutnější, jenž bez viny v žalář, v kládu neb okovy a u vě- zení sázejí. Hus 11. 393. — koho kam jak: na úřad s panskú radú. Arch. 1. 57. (1395.). Proti Kristově zápovědí sadí se na první místo svatby. Hus II. 363. — nač: na kartu. Dch. - koho kde (u čeho, na čem, pod čím, mezi čím, v čem, okolo čeho) kdy: Chromého u dveří chrámových sázeli. Ben. V. Hosti na hostinách dle hod- nosti s. Sych. Pod horami se sadili (sídlo volili). Háj. Stromy mezi kamením sázeti. Ben. V. V tom městě se sadili (sídlo volili). Háj. Kal se sadí v tekutině. Us. Okolo toho hradu se sázeli (obydlí stavěli). Háj. Sadil radu na Horách. Dač. I. 53. Když zprávcí byl, radu sadil na obojím městě. Let. 290. Mieni sv. Pavel, že Korintské on jest slovem božím u vieře sadil a Apollo, ten biskup, krstil. Hus II. 232. Syna na otcovské stolici s. (vladařství po otci mu dávati). Jg. Hned u věži sazen byl. O. z D. Nechybíť, jediné ač písař chybí, zle píše počet v zpravidlu, neb sázeje jinde čtenu na mezi. Hus I. 363. Ve hře rádo hlavu sází. Kká. Š. 72. — na čem. Někde na klevetách mnoho se sadí (se jim věří). Rvač. — (co, koho) čím. Sázíme grošem, zlatým (ve hře). Us. Kyz a rudu ohněm saditi. Vz nahoře: S. co. Vys. Mají osobami svými konšele saditi. V. Chléb lopatou s Us. — co po čem (= ceniti). — co komu (kam). Řezníkům maso s. (cenu ustanoviti). Ros. Někomu klobouk na hlavu, bulíka na nos, Us., brejle na oči s. Kom. A k tomu vší obci radu sadil. Let. 290. S. někomu baňky. Us. Dř. — koho proč: pro neplnění. NB. Tč. - se. Sázejte se páni hosté. Ros. Sta- vení, zem se sází (snižuje); voda, pivo se sází (se čistí). Sadím se, že s toho sejde. Sych. Rozmoklé boty se sázejí — srážejí. U Nezamyslic. Bkř. — se s kým = 1. do vězení často dávati; 2. zakládati se (wetten). Jg. Měla-liby sě Bumbalka s niem sázeti, že by jí toho líto býti moselo na onom světě. NB. Tč. 198. — co, se oč. Maso o trojník výše s. 1684. Saditi se o sto zlatých. D. Oč se sadíme? Us. Vz Vsaditi.— se čím, s čím = chlubiti se. S. se se svou vinicí, penězi, s přátely. Ros. — z čeho. Slíbíš-li co za druhého, sázej ze svého. Rb. Vz Slíbiti.

288832   Saditi Svazek: 7 Strana: 0645
Saditi. Mkl. Etym. 290. — abs. Liška saže (sází do peci), zajic ji to maže. Sš. P. 742. Ten sází = utíká U Vel. Postřelmova. A. Krmela. — co: dílo (za práci plat ur- čiti), Beck. II. 1. 191., pitie i chléb (cenu ustanoviti), Exc., úředníky, Let. 240., trh. Výb II. 1478. Kroky sázeti (veliké kroky dělati). Mor Vhl., Brt. — nač. Mladina sází na dřevo (v pivovar.). KP. V. 379. — komu. Ten mu jich (ran holí) sázel! Us. Vrů. — koho kam (jak). Chtěl kněží přes dieru do klády sázeti. Let. 208. Ně- koho v žalár s. Pass. 302. Nechať naň sa- dím po groši. Hr rk. 373 Také by se sadil k Barboře (přiženil); Hleďte ho na tu chalupu do Vrchotic s. Čern. Zuz. 137., 334. Děti sadíš podlé sebe. Pravn. 752. — se kde. V této zemi se sadili (usadili). Výb. II. 1259.

288833   Saditi Svazek: 7 Strana: 0811
Saditi = svrběti. Brt. D. 270.

288834   Saditi Svazek: 7 Strana: 1379
Saditi v dialekt. Vz List. fil 1892 289. 291., 364.

288835   Saditi Svazek: 8 Strana: 0352
Saditi. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 87. S. co po zahradách. Háj. Herb. 16. b.

288836   Saditi Svazek: 9 Strana: 0285
Saditi. Vzor časování sloves V. třídy. Vz Gb. H. ml. III. 2. 319., 328., 342.

288837   Sadivé Svazek: 7 Strana: 0646
Sadivé, n. = sadivo. Laš. Tč.

288838   Sadivo Svazek: 7 Strana: 0646
Sadivo, a, n. = sadivé, vše co se sází, Satzfrucht, f. Mor. Šd. Brt.

288839   Sadivy Svazek: 10 Strana: 0352
Sadivy = kdo se rád sází; svárlivý. Su- mava. Rgl. Sr. Sadílek.

288840   Sádka Svazek: 3 Strana: 0247
Sádka, y, f., sádky, gt, sádek, pl, f., sádka, pl., n. (v nom., akkns., vok.; v ostat- ních pádech dle Ryba). Strany sádka, pl., n. vz Játra, Jatka, S. od saditi, příp. -ika, Mkl.B. 272., der Fischhalter, Einsatz, Fisch- ständer. Sádka ryb, rybí, V., úhořová. Jg. Ryby do sádek svézti, Žer., dáti, Us., v sád- kách míti, Us., chovati. Sš. L. 67. Sádky u města i u mlýna jsou udělány. Břez. 237. — v, na Slov. = sazenice, der Ableger, Setzling. Bern. — S., sazení ledu, die Eis- versetzung. Us. — S., der obrigkeitlich ge- stattete Weinschank. Příjem sádek vinných. 1657. (Gl. 308.). - S. = posad, das Zerlegen der Garben. Na Mor. Mtl.

288841   Sádka Svazek: 7 Strana: 0646
Sádka, rybník v Písecku. — S. = sázka ve stodole. V Podluží. Brt. — S., osada u Dačic, u Opavy, u Olom., v Bruntálsku.

288842   Sádka Svazek: 8 Strana: 0352
Sádka, cf. Sad'a (3. dod.). —S. = podnět k mrzutosti, k hádce (Jevíčko). Brt. D.. II. 382. — S. = sázka. S. je hotova. Kld. III. 191.

288843   Sádka Svazek: 9 Strana: 0285
Sádka = úřední oceněni. 1593. Sbor. č. 4. 60.

288844   Sádkař Svazek: 3 Strana: 0247
Sádkař, e, m. = sádecký, der Fischmeister. Boc. exc.

288845   Sadkati si Svazek: 7 Strana: 0646
Sadkati si = sednouti si Slov. Prosila panstvo, aby si ráčili s. Dbš. sl. pov. II. 81. — Phľd. III. 1. 51.

288846   Sádko Svazek: 3 Strana: 0247
Sádko, a, n., Zattig, ves u Opavy. Šd.

288847   Sádkový Svazek: 7 Strana: 0646
Sádkový. S. pec, Galeerenofen, m. Zl kl. 1856 č. 8.

288848   Sadlakurka Svazek: 9 Strana: 0285
Sadlakurka, y, f. = hloupá ženská. Slov Zát. Př. 21b.

288849   Sádlan Svazek: 3 Strana: 0247
Sádlan, u, m., sůl z kyseliny sádlové, Mangarintalgsäure. Chym.

288850   Sádlář Svazek: 3 Strana: 0247
Sádlář, e, m. = sádelník. Slov. Bern.

288851   Sádlec Svazek: 8 Strana: 0352
Sádlec, dlce, m., Margarinsäure. Am. Orb. 69.

288852   Sádlička Svazek: 3 Strana: 0247
Sádlička, y, f., posed, alysson, die Sehmer- wurz. L,

288853   Sadlina Svazek: 7 Strana: 0646
Sadlina, y, f. = sedlina. Slov. Bern.

288854   Sadlínek Svazek: 3 Strana: 0247
Sadlínek, nku, m., pinguicula, rostl. Berg.

288855   Sádlisko Svazek: 3 Strana: 0247
Sádlisko, a, n., ošklivé sádlo, schlechtes Fett. Bern.

288856   Sádlisko Svazek: 8 Strana: 0352
Sádlisko. Mýto z s-ka, z poltu slanin atd. 1520. Mtc.1894. 61.

288857   Sadliště Svazek: 3 Strana: 0248
Sadliště, ě, n., vz Sadmo.

288858   Sádliti Svazek: 3 Strana: 0248
Sádliti, il, en, ení, sadlovati. — koho, Jemanden als Gast wohin setzen, Jemanden es wo bequem machen. — se kde, kam. Panstvo se sádlilo kolem stolů. U Olom. Sd.

288859   Sádliti Svazek: 7 Strana: 0646
Sádliti. Mor. Hrb., Bkř. Hus na hnízdo s.; Než on sa usádlí! Vhl.

288860   Sádlná Svazek: 3 Strana: 0248
Sádlná, é, f., něm. Zodl, ves u Krumlova.

288861   Sádlnice Svazek: 3 Strana: 0248
Sádlnice, e, f., vz Sádelnice.

288862   Sádlník, u Svazek: 3 Strana: 0248
Sádlník, u, m., vz Sádelník.

288863   Sádlný Svazek: 3 Strana: 0248
Sádlný, vz Sádelný. S. břicho, der Schmer- bauch. Chč.

288864   Sádlo Svazek: 3 Strana: 0248
Sádlo, a, n., tuk člověka a mnohých zvířat, liší se od loje. S., příp. -lo. Mkl. B. 97., 99. Strsl. salo, adeps, pol. sadlo, asi m. srsalo, sr. prus. saltan, der Speck. Mkl. aL. 107. Der Schmer, Schmalz, Speck, das Fett. Sádlo vepřové (vz Šfk. 498.), přepuštěné, V., rybí (tuk), plsní, D., n. pístní, snímané (pod koží), husí, kachní, slepičí, zaječí, je- zevčí, psí, Us., bobrové, hadí, vlčí. Kh. Hrnec sádla, na s. Us. S. se nessedá tak hustě jako lůj, protože jest břidší (mastnější). Kom. Z vepřových slanin s. smažiti. Sych. Na s. chovati, vychovati. V. Sádlem smrděti. Pro s. founěti. D. Hřeje ho sádlo (je tučný). Us. Dch. Dvoukopytníci mají lůj, ostatní zvířata a člověk mají sádlo. Vz Lój. Zakládá na sádlo (kdo po obědě spává). Us. Msk. Přidej člověčího sádla (přidej síly, pospěš). Us. u Rychn. S. vždy vzplývá. Pk. Sádlem med- vězím mazaný, špikovaný (hned kypí, po- pudlivý, vz Medvěd); Hádati se o komárovo sádlo ( = o nic. Vz Hádka, Malicherný); Tys sádlo (hloupý jako sádlo. Ty husí s. = ty arcihlupáku); Máme s., ale ne pro kočky (pochlebníky); Vyřezal mu s. z libového; Kdo má s., tomu snadno (vz Bohactví); Poujal mu sádla (skrotil ho, vz Skrocení). C. Zažil toho co pes sádla (málo, zle, špatně). Uživeš toho co pes sádla. Mus. Ví pes, čí s. snědl. Na Slov. Jest u něho moudrosti (peněz), co na dlani vlasů, co v komáru sádla. Mus. Svěřiti psu sádlo. Bern. Vz Tuk.

288865   Sádlo Svazek: 7 Strana: 0646
Sádlo. Cf. Mkl. Etym. 287., arvina, Sv. ruk. 314. S. vepřové, husí, cf. KP. V. 8., 542., křepelčí, míkové, úhořové, štičí, vel- rybí, volavčí. Mllr. 20. Cf. Záštipek. Ty nemáš pražádné sádlo (žádného rozumu). Us. Ntk. Kdyby s. křídla mělo, do nebe by vyletělo. Bž. exc. — Pálené s. = šibal. U Žamb. Dbv. — S., a, m., os. jm. Arch. VII. 720., VIII. 30.

288866   Sádlo Svazek: 7 Strana: 1379
Sádlo od saditi, nasaditi. List. fil. 1892. 244. Vz o něm více v KP. VI. 485.

288867   Sádlo Svazek: 8 Strana: 0352
Sádlo = tuk tužší konsistence než olej; olej = tekutý tuk; lůj = tuk tíže tavitelný, pevný. Vstnk. IV. 144. Pálí ho s. (neposeda). NZ. V. 541.

288868   Sádlo Svazek: 9 Strana: 0285
Sádlo. S. kočičí, žabí (lék). Př. Star. III. 38. Dyž je s., všecko snadno. Mus. ol. 1898. 104. Kde sádlo, tam snadno; Sádlo ho dusí; S. komárovo; Sadlom prerastá; S. mu nedá dýchať. Slov. Zát. Př. 357b.

288869   Sádlo Svazek: 10 Strana: 0352
Sádlo. člověk všemi sádly apatykářskými mazaný (chytrý). Zvon III. 249. '— Sr. Ott. XXII. 480

288870   Sádloň Svazek: 3 Strana: 0248
Sádloň, ě, m., vlastní jm. Šd.

288871   Sadlovatý, sadlovitý Svazek: 3 Strana: 0248
Sadlovatý, sadlovitý = na způsob sádla, schmericht. Rostl.

288872   Sádlovina Svazek: 3 Strana: 0248
Sádlovina, y, f., nové, oleine. Techn.

288873   Sádlovina Svazek: 7 Strana: 0646
Sádlovina. Cf. Rst. 488.

288874   Sádlovka Svazek: 7 Strana: 0646
Sádlovka, y, f. = hostinec u Strážnice. Tč.

288875   Sádlovní Svazek: 10 Strana: 0661
Sádlovní = tučný. S. husa. 1646. Čes. 1. XV. 5.

288876   Sádlový Svazek: 3 Strana: 0248
Sádlový. Schmer-, Fett-. S. kyselina. Krok.

288877   Sadlý Svazek: 3 Strana: 0248
Sadlý = sedlý. Slov.

288878   Sadmo Svazek: 3 Strana: 0248
Sadmo (zastr. sadno), a, n., sadem, sad- liště, zdávení, otlačení, útlak = místo otla- čené, odřené (sedlem), der Satteldruck. Ja., Tkadl. Kůň má sadmo. Hugo. S. studenou vodou mýti. Us. Coť mi dá zisku celý svět, bude-li sadmo na duši. Modl. ms. z 14. stol. Sazeno mu na sadmo (dotkl se nejbolest- nějšího místa. Vz Živý, Domluva). Č.

288879   Sadmo Svazek: 7 Strana: 0646
Sadmo. Cf. Mkl. Etym. 290.

288880   Sadmo Svazek: 8 Strana: 0352
Sadmo. Posypati! (koni) prachem s. 1440. Mus. fil. 1896. 268.

288881   Sadmový Svazek: 3 Strana: 0248
Sadmový, sedlem otlačený, abgedrückt. S. hřbet. Db.

288882   Sadné Svazek: 3 Strana: 0248
Sadné, ého, n., die Abgabe für den Wein- schank. Úřadu s-ného z každého vědra žejdlík. 1670. (Gl.308.). Das Tazgeld.

288883   Sadní Svazek: 10 Strana: 0352
Sadní, ího, m. Na to mají sadní masa šacovati a sázeti; Sadní (=sadiči) mají na to pozor míti. 1607. Mtc. 1903. 253. Sr. Sa- dící, Sadič.

288884   Sadník Svazek: 9 Strana: 0285
Sadník, u, m. = mezník. U Polné. Hoš 100. S. = trať u Něm. Lut. Věst. op. 1895. 16.

288885   Sadniti Svazek: 3 Strana: 0248
Sadniti, il, ěn, ění = sadmo učiniti, kůži protříti, wund drücken o. reiben. — koho. Sedlo koně sadní. L.

288886   Sadnivý Svazek: 3 Strana: 0248
Sadnivý, otlačený, wund gedrückt. S. kůň, Ja., místo, hřbet.

288887   Sadno Svazek: 7 Strana: 0646
Sadno. Cf. Mkl. Etym. 290 Vz Sadmo.

288888   Sadno Svazek: 7 Strana: 1379
Sadno, a, n., diluria, zastr. Rozk., Pršp. 61. 91.

288889   Sadnosť, i Svazek: 7 Strana: 0646
Sadnosť, i, f. = sázka; urputnosť, umí- něnosť. U Kdýně. Rgl.

288890   Sadnouti Svazek: 3 Strana: 0248
Sadnouti = sednouti. Slov. — kam. Slunce aby už sadlo dolů za zelenú horu. Slov. Němc.

288891   Sadnút Svazek: 7 Strana: 0646
Sadnút = sednouti. Slov. Sadol s koňa na somára. Rr. MBš. Sadneme si ro-ro- rovno. Pís. Šd.

288892   Sadnúti Svazek: 8 Strana: 0352
Sadnúti, sednouti; strč. sadnúť, mor. sa- dnúc (u Hrozenkova). Vz Gb. H. ml. I. 108.

288893   Sadnúti Svazek: 9 Strana: 0285
Sadnúti novotvar vedle siesti — sadu. Sadnúce ua zemi. Har. II. 291. (Mus. 1898. v42. ).

288894   Sadný Svazek: 7 Strana: 0646
Sadný = kdo se rád sází, zakládá, wer gern wettet. U Kdýně. Rgl.

288895   Sadný Svazek: 9 Strana: 0285
Sadný = kdo mnoho vydrží, sporý. Hoš. 94.

288896   Sadný, sadový Svazek: 3 Strana: 0248
Sadný, sadový kámen, der Gränzstein. Sadné kamení. Půh. 1528. Oře mi přes sa- dový kámen. Půh. 1583. Vz Sad. Sádočina, y, f., drah hroznů. Slov.

288897   Sadonice Svazek: 3 Strana: 0248
Sadonice, dle Budějovice, ves u Rožmi- . tála. Tk. III. 38. Sádová, é, f., Sádoví, n., místo u Ne- chanic. Bitva u Sádové r. 1866. — Vz Tk. I. 87., 361., III. 132.

288898   Sadová Svazek: 7 Strana: 0646
Sadová, é, f. = hruška sladká. Na Vsa- cku. Vck.

288899   Sadování Svazek: 3 Strana: 0248
Sadování, n., die Verlochsteinung, když baňský úřad sady (kameny) na hranice udě- lených měr klade, zakopává a na mapu k svědectví rejsuje. V hornictví. Am.

288900   Sadování Svazek: 10 Strana: 0352
Sadování, n. Arch. XXI. 456. Vz S. I. díl.

288901   Sadovař Svazek: 10 Strana: 0352
Sadovař, e, m., potok. Zbrasl. 234.

288902   Sadovec Svazek: 3 Strana: 0248
Sadovec, vce, m., der Gränzstein. Žádal práva horenského, aby se mu sadové po- stavili . . . sadilo se tu 6 s-vců. 1562. Gl, 308.

288903   Sadověnka Svazek: 7 Strana: 0646
Sadověnka, y, f. Hruška s. Sš. P. 712.

288904   Sadoví Svazek: 3 Strana: 0248
Sadoví, n., die Pflanzung. Všecko tvé s. (arbores) i obilí země tvé rez zahubí. BO. S. rubati. Ms. pr. pr. Sadovina, y, f. = ovoce, Obst, n. Jedli
jsú býlie a chutnú sadovinu. Ms. Č. exc.

288905   Sadovina Svazek: 7 Strana: 0646
Sadovina = ovocné stromy. LObz. XIX. 179. — S. = ovoce ze sadu. Dbš. Obyč. 51. Toho roku mali sme i ovociny (u nás ho- vorija s-ny) dosť. LObz. XIX. 275.

288906   Sadovka Svazek: 3 Strana: 0248
Sadovka, y, f., planto, houba. Rozk.

288907   Sadovník Svazek: 3 Strana: 0248
Sadovník, a m. = zahradník, der Baum- gärtner. Jg. Sadový, ze sadu, Baumgarten-. S. strom
(jabloň, hruška, višně atd.), Kom., ovoce
(štěpované). BO., Kom. S. střída, die Park-
Strasse. Dch. — S., vz Sadný.

288908   Sádovský Svazek: 7 Strana: 0646
Sádovský Otak. Pyp. K. II. 197., 248.

288909   Sádový Svazek: 7 Strana: 0646
Sádový. S. krása (horti). Hod. 49. a.

288910   Sadový Svazek: 8 Strana: 0352
Sadový. S. mák = setý (proti planému). Záp. Mor. Brt. D. II. 382. S. dříví (stromy). Půh. IV. 174. S. dvéře. Ruk. olom. Dob. Dur. 85.

288911   Sádra Svazek: 7 Strana: 0646
Sádra = nerost vyskytující se v sádrovci — Cf. Šfk. Poč. 257., Mkl. Etym. 291.

288912   Sádra Svazek: 10 Strana: 0352
Sádra. Vz Ott XXII. 483. Sadra = hydrau- lické vápno. U Kr. Hrad. Prok. Procházka.

288913   Sádra, sadra Svazek: 3 Strana: 0248
Sádra, sadra, y, f. S. = síran vápnatý vodnatý. S., strsl. sedra, gutta, koř. sed; strind. sjand, fluere, lit. šandrus, Auswurf; příp. -ra. Mkl. B. 86., 87., aL. 41. S. slou- čena jest z kyseliny sirkové a vápna, obsa- huje tedy síru a vápno. Vz Schd. II. 239., KP. III. 25., IV. 379., 380., Km. III. 199. Der Gyps. V MV. nepravá glossa. Pa. S. hnojná, pálená, syrová, štukatorská, úbělová n. alabastrová. Kh, Pec, lom, mlýn na sádru; práce ze sádry. Sp. Sádru páliti; sádrou potahovati, ovrhovati; sádrou n. v sádře něco vyobraziti, vytisknouti. S. mladý jetel a byliny Širokolisté k zrůstu pudí. S. jest dobrou mrvou zvl. k jeteli. Pta. Sádrou pole posýpati, mrviti. Vaň. — S., hrubé vápno, malta, grober Kalk. Chmela. — Vz Sádrovec. Sadrapák, a, m., přezdívka sedlákům ve vých. Čech. Jir. Sádrář, e, m., der Gypser. Vz Sádrovník.

288914   Sadrák Svazek: 10 Strana: 0352
Sadrák, u, m. = druh vápence. U Kr. Hradce. Prok. Procházka.

288915   Sadrapák Svazek: 8 Strana: 0352
Sadrapák, z fr. satrappe = sluha, pod- daný. Čern. Př. 85.

288916   Sádrárna Svazek: 7 Strana: 0646
Sádrárna, y, f., Gypsbrennerei. Hř.

288917   Sádrářka Svazek: 3 Strana: 0248
Sádrářka, y, f., die Gypserin.

288918   Sádrářský Svazek: 3 Strana: 0248
Sádrářský, Gypser-.

288919   Sádrářství, n Svazek: 3 Strana: 0248
Sádrářství, n., die Gypserei.

288920   Sádrný Svazek: 7 Strana: 0646
Sádrný. S. voda, gypshaltiges Wasser. Šp.

288921   Sádro Svazek: 3 Strana: 0248
Sádro, a, n. = sádra. Rk.

288922   Sádrolitec Svazek: 7 Strana: 0646
Sádrolitec, tce, m., Gypsgiesser, m. Al Stč.

288923   Sádrolitecký Svazek: 7 Strana: 0646
Sádrolitecký, Gypsgiesser-. S. umění. Al. Stč.

288924   Sádrolitectví Svazek: 7 Strana: 0646
Sádrolitectví, n., Gypsgiesserei, f.

288925   Sádromlýn Svazek: 3 Strana: 0248
Sádromlýn, u, m., die Gypsmühle. Šm.

288926   Sadropák Svazek: 7 Strana: 0646
Sadropák, a, m. = nadávka sedlákům. V. Vondrák.

288927   Sádrotluk Svazek: 3 Strana: 0248
Sádrotluk, a, m., der Gypsschläger. Šm.

288928   Sadrovaný Svazek: 7 Strana: 0646
Sadrovaný; -án, a, o = sádrou pohno- jený. S. jetel. Hosp. list. 1883. 147.

288929   Sádrovápno Svazek: 3 Strana: 0248
Sádrovápno, a, n., der Gypskalk. Šm.

288930   Sadrovati Svazek: 3 Strana: 0248
Sadrovati, gypsen. — co: jetel (sádrou hnojiti). Puch. Sádrovec, vce, m. S. = nerost z řady
síranů vodnatých, jednoklonných. S. N. Vz
Šfk. 188., Bř. N. 136., 241., Schd. II. 36.,
KP. III. 25. Der Gyps, Gypsstein. S. obsa-
huje vodu, kyselinu sirkovou a kysličník
vápenitý. Bř. Ze sádrovce dělá se sádrová
moučka n. gyps, a z té odlitky soch, po-
prsí atd. Vz Hálovec. Bř. S. osodělný, pris-
matoidisches Euklashaloid. Nz. S. hlacený.
Techn. Vz také S. N., Krč. 58., 457., 843.
Sádrovina, y, f., die Gypserde. Šm

288931   Sádrovec Svazek: 7 Strana: 0646
Sádrovec skládá se z 32? % živého vápna (kysličníku vápenatého), 16? % ky- seliny sírové a 21% vody. Al. Stč. Cf. Krč. G. 58., Rosc. 36., 37. Sádrovka, y, f., Gipserde, f. Rk.

288932   Sádrovec Svazek: 10 Strana: 0352
Sádrovec, vce, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 830.. Ott.

288933   Sádrovicový Svazek: 10 Strana: 0661
Sádrovicový strop (s deskami sádro- vými). Ott. XXIV. 271.

288934   Sádroviště Svazek: 3 Strana: 0248
Sádroviště, ě, n., der Gypsbruch. Rk.

288935   Sádrovitý Svazek: 3 Strana: 0249
Sádrovitý, gypsartig. Šm.

288936   Sádrovka Svazek: 9 Strana: 0461
Sádrovka, y, f. = sádrová dýmka. Jrsk. I. 225.

288937   Sádrovník Svazek: 3 Strana: 0249
Sádrovník, a, m., der Gypser. Šm. Vz Sádrář.

288938   Sádrový Svazek: 3 Strana: 0249
Sádrový, ze sádry, od sádry, Gyps-. S. barva, Rostl., kámen (sádrovec), Jg., socha, Techn., otisk, hlať, kámen, kaše, pec, potah, roztok, slín, stěna, strop, Šp., odlivek, Rk., obvazek, obvázka, Gypsverband, Dch., forma. Prm.

288939   Sádrový. S Svazek: 10 Strana: 0352
Sádrový. S. dušnosť (dělníků pracujících se sádrou neb vápnem, d. vápnová), asthma gypseum. Ktt.

288940   Sádření Svazek: 7 Strana: 0646
Sádření vína. Vz KP. V. 579.

288941   Sádřina Svazek: 7 Strana: 0646
Sádřina, y, f., Stucco, n. Rk.

288942   Sádřitý Svazek: 7 Strana: 0646
Sádřitý, gypsartig. Šm.

288943   Sadská Svazek: 3 Strana: 0249
Sadská, é, f., mě. v Poděbradsku. Vz S. N., Tk. I. 623., III. 658., Tf. 288.

288944   Sadství Svazek: 3 Strana: 0249
Sadství, n., sazenice, der Setzling. Ms. o štěp.

288945   Sádší Svazek: 3 Strana: 0249
Sádší, vz Sádčí.

288946   Sadú Svazek: 3 Strana: 0249
Sadú, zastr. = sednou. Jir.

288947   Saduceové Svazek: 3 Strana: 0249
Saduceové, akk. S-ceje, strana nábožen- ská mezi židy. Vz S. N.

288948   Saduvky Svazek: 10 Strana: 0352
Saduvky = houby. Slez. Vyhl. II. 224.

288949   Sadzač Svazek: 8 Strana: 0575
Sadzač, e, m. = sazeč. Slov. Kal. S. 155.

288950   Sadzar Svazek: 7 Strana: 0646
Sadzar, u, m. = sazenice. Slov. Bern.

288951   Sádzať Svazek: 8 Strana: 0575
Sádzať = sázeti. Slov. Kal. S. 155.

288952   Sadze, gt Svazek: 3 Strana: 0249
Sadze, gt. sadz, pl. = saze, der Russ. Na Ostrav. Té.

288953   Sadzila mnie dziedzina Svazek: 10 Strana: 0352
Sadzila mnie dziedzina, sadzílo mnie prawo, tanec v Těšínsku. Vz Brt. P. n 975.

288954   Sadziti Svazek: 3 Strana: 0249
Sadziti = saditi. Slov.

288955   Sadzivo Svazek: 7 Strana: 0646
Sadzivo, a, n. = sadivo. Slov. Rr. Sb.

288956   Sádzka Svazek: 7 Strana: 0646
Sádzka, y, f. = sázka. Slov. Bern.

288957   Sadzuch Svazek: 7 Strana: 0646
Sadzuch, sazúch, u, m. Máme malé kob- zole, enem také s-chy (drobné, které se sázejí celé, nerozkrájené). Slez. Šd., Brt. D. 264.

288958   Saecul-um Svazek: 3 Strana: 0249
Saecul-um, a. n., lat., století, das Jahr- hundert.

288959   Saecularisace Svazek: 3 Strana: 0249
Saecularisace, e, f., z lat., propuštění (osoby duchovní) z řádu, die Säkularisation, Weltlichmachung. J. tr.

288960   Saecularisace Svazek: 7 Strana: 0646
Saecularisace, die kanonische Entbin- dung eines Ordensgeistlichen von den Or- densgelübden mit der Erlaubniss als Welt- geistlicher zu leben. Hý.

288961   Saecularní Svazek: 7 Strana: 0646
Saecularní změny. Stč. Zem. 672.

288962   Safací Svazek: 3 Strana: 0249
Safací, n., trudovatina. Sal. 26.

288963   Safeta Svazek: 7 Strana: 0646
Safeta, y, f. = malá dvojkolka se dvěma stejnými nízkými koly. Us.

288964   Saffranin Svazek: 7 Strana: 0646
Saffranin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 538.

288965   Safiajtský Svazek: 7 Strana: 0646
Safiajtský = sakramentský (eufem.) Bdl.

288966   Safián Svazek: 3 Strana: 0249
Safián, u, m., marokán či turecká useň, hebká a lesklá kůže telecí, kozí dubinkovým louhem vydělaná, na červeno n. žluto n. modro barvená a licním dřevem upravená, der Saffian. Jg. Vz S. N. Pán! na nohou safián a v kapce souchotiny. Č. M. 98.

288967   Safianárna Svazek: 7 Strana: 0646
Safianárna, y, f., Saffianerie, f. Šp.

288968   Safianictví Svazek: 3 Strana: 0249
Safianictví, n., die Saffiangärberei.

288969   Safiáník, a Svazek: 3 Strana: 0249
Safiáník, a, m., der Saffiangärber.

288970   Safiánový Svazek: 3 Strana: 0249
Safiánový, Saffian-. S. boty, knížka. Vz Sahan.

288971   Safický šp Svazek: 3 Strana: 0249
Safický šp. m. sapfický.

288972   Safienka Svazek: 7 Strana: 0646
Safienka, y, f, eine Verflüchste. Dch.

288973   Safienský Svazek: 3 Strana: 0249
Safienský. S. holka, Blitzmädel, n. Dch. Vz Sakyvenský.

288974   Safienský Svazek: 7 Strana: 0646
Safienský = sakramentský (eufem.). Kuku, kuku, s-ský kluku. Sš. P. 670.

288975   Safient Svazek: 7 Strana: 0646
Safient. Buď si tady do pondělka, abys věděl, s-te, co je ženka Sš. P. 670.

288976   Safiente Svazek: 3 Strana: 0249
Safiente! Cf. Safienský.

288977   Safiko Svazek: 3 Strana: 0249
Safiko! Potz tausend! Safiko, to je fikáč (ein Stutzer)! Us. u Poličan. Jg.

288978   Safír Svazek: 3 Strana: 0249
Safír, u, m., z řec, der Sapphir. Draho- kam prohledný modrý. Jg., Kat. 975. Vz Korunt, Sfk. 203., Bř. N. 189., Schd. II. 38., KP. III. 187., IV. 297. - Safírový, Sapphir-. S. barva.

288979   Safír Svazek: 7 Strana: 1379
Safír byl symbol přímosti, spravedlnosti, šlechetnosti a krásy. Nár. listy. Vz také : Drahokam (2. dod.).

288980   Safírný Svazek: 7 Strana: 0646
Safírný = safírový. Čch. Petrkl. 46.

288981   Safírný Svazek: 10 Strana: 0352
Safírný. Jaeinctus (kámen) jest dvuoj, vodný a s-ný (modrý). Rostl. G. 293a.

288982   Safírový. S Svazek: 10 Strana: 0352
Safírový. S. sklo. Zr. Leg. 54. Sr. Safírný.

288983   Saflan Svazek: 8 Strana: 0352
Saflan. Výroba s-nu. Vz KP. VI. 684.

288984   Saflor Svazek: 3 Strana: 0249
Saflor, u, m., světlice barvířská, šafrán planý, carthamus cinctorius, rostl, bodláko- vitá. S. N., Čl. Kv. 204., Schd. II. 281., KP. IV. 121., Kk. 164. - S., pražená ruda na- hnědle šedá, der Safflor. Techn.

288985   Safra Svazek: 3 Strana: 0249
Safra, interj. Us. Vrů. Safraholde! Safra- holský! Safraporte! Saframente! Safraport- ský! Šd. Cf. Lagramente! Saprlot! Sakra- holdy! Sakrlajdy! Klš. Safralejd (u Místka). Škd.

288986   Safrahelský Svazek: 10 Strana: 0352
Safrahelský hoch! Brt. P. n. 795. Sr. Safra.

288987   Saframent Svazek: 10 Strana: 0352
Saframent, a, m. Co s-ti děláte? Rais. Lep. 534.

288988   Saframentský. S Svazek: 10 Strana: 0352
Saframentský. S-ská šelma. Brt. P. n.

288989   Safranice Svazek: 3 Strana: 0836
Safranice, e, f. = zahrada nebo záhon, kde šafrán roste, das Safranfeld, V.; polní šafrán, carthamus tinctorius, wilder Safran. Bern. — Š., šafranička, die Safranhändlerin. Bern.

288990   Safranin Svazek: 3 Strana: 0249
Safranin, u, m., barvivo. Vz Prm. III. č. 18.

288991   Safranin Svazek: 7 Strana: 0646
Safranin. Cf. Rm. II. 44.

288992   Safranin Svazek: 8 Strana: 0352
Safranin. Krvinky s-nem zbarvené. Hlav. Obrz. 21.

288993   Safranistý Svazek: 3 Strana: 0836
Safranistý == šafraněný, mit Safran an- gemacht, voll Safran. Bern.

288994   Safraniti Svazek: 3 Strana: 0836
Safraniti, il, ěn, ění, šafranívati, mit Safran würzen. — co: polívku. Us.

288995   Safranofilní Svazek: 8 Strana: 0352
Safranofilní. S. jádro. Hlav. Obrz. 21.

288996   Safranovcovitý Svazek: 3 Strana: 0836
Safranovcovitý. Š. rostliny, memecyleae. Vz Rstp. 527.

288997   Safraportský Svazek: 3 Strana: 0249
Safraportský, vz Safienský.

288998   Safrol Svazek: 8 Strana: 0352
Safrol, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 4.

288999   Ságaľa Svazek: 10 Strana: 0661
Ságaľa, e, m. = tlustý, neohrabaný člověk. Brt. Sl.