82001   Hvězdovlasý Svazek: 6 Strana: 0399
Hvězdovlasý, sternhaarig. H. měsíc.JKoll. Sl. dc. I. 30.

82002   Hvězdovník Svazek: 10 Strana: 0098
Hvězdovník, a, m. = astrolog. Vz Gb. Slov.

82003   Hvězdový Svazek: 1 Strana: 0514
Hvězdový, hvězdný, Sternen-. H. čas (hvězdočasí, Sternzeit), Š. a Ž., obraz, den, měsíc, rok, hradba (hvězda), nebe. 1572. — H. bylina, Sternblume.

82004   Hvězdový Svazek: 6 Strana: 0399
Hvězdový. H. klenba, Us., hradba, NA., III. 143., blesk. Koll. I. 48. H komora v An- glii (král. soudní dvůr). Vz S. N.

82005   Hvězdový Svazek: 10 Strana: 0098
Hvězdový, H. krajky. Vz Krajka.

82006   Hvězdozel Svazek: 1 Strana: 0514
Hvězdozel, e, m., das Sternkraut. Rk.

82007   Hvězdozlatý Svazek: 9 Strana: 0077
Hvězdozlatý. H. kniha. Hanš. Neb. 35.

82008   Hvězdoznalec Svazek: 1 Strana: 0514
Hvězdoznalec, lce, m., der Sternkundige. Krok.

82009   Hvězdoznalectví Svazek: 1 Strana: 0514
Hvězdoznalectví, hvězdoznalství, n., die Sternkunde. Rk.

82010   Hvězdoznalství Svazek: 8 Strana: 0549
Hvězdoznalství, n., Astrognosie = hvěz- dářství; v užším smyslu = znalosť jednotli- vých hvězd a souhvězdí, jejich jmen a vzá- jemných poloh na zdánlivé kouli nebeské. Vz Ott. XI. 974.

82011   Hvězdoznanství Svazek: 8 Strana: 0119
Hvězdoznanství, n. = hvězdoznalství. Phľd. 1895. 434.

82012   Hvězdoznanství Svazek: 9 Strana: 0077
Hvězdoznanství, n. Pal. Záp. I. 18.

82013   Hvězdozor Svazek: 1 Strana: 0514
Hvězdozor, a, m., Himmelschauer (mořská ryba).

82014   Hvězdozorce Svazek: 1 Strana: 0514
Hvězdozorce, e, m. = hvězdář. Jg.

82015   Hvězdozpyt Svazek: 1 Strana: 0514
Hvězdozpyt, u, m., Uranologie, Himmels- lehre. Rk.

82016   Hvězdozpytec Svazek: 1 Strana: 0514
Hvězdozpytec, tce, -zřitel, e, m. = hvězdář.

82017   Hvězdozřitel Svazek: 6 Strana: 0399
Hvězdozřitel, e, n. = hvězdozpytce. Šm.

82018   Hvězdský Svazek: 7 Strana: 1269
Hvězdský. H. požehnání Výb I. 584.

82019   Hvězducha Svazek: 6 Strana: 0399
Hvězducha, y, f., astronium, rostl. H. Šipková, a. papetarium. Vz Rstp. 579.

82020   Hvězdula Svazek: 6 Strana: 0399
Hvězdula, y, f. = hvězda, kraví jméno; jm. krávy, která má na čele hvězdu. Na Mor. a ve Slez. Šd., Vck., Kld. I. 17., Brt.

82021   Hvězdulka Svazek: 6 Strana: 0399
Hvězdulka, y, f., micrasterias, der Zellen- stern. H. podivná, m. paradoxa. Vz Rstp. 1879.

82022   Hvězdýš Svazek: 1 Strana: 0514
Hvězdýš, e, m., radiarium, živočich hvězdo- údní, Meerstern, -fisch. Krok.

82023   Hvězdýš Svazek: 6 Strana: 0399
Hvězdýš, vz Schd. II. 539., S. N.

82024   Hvězdýšokam Svazek: 1 Strana: 0514
Hvězdýšokam, u, m., asteriolithon, zka- menělina z hvězdýše, Asteriolith. Krok.

82025   Hvěžďán Svazek: 6 Strana: 0399
Hvěžďán, a, n., věžďanka = lucerka. U Uher. Brodu. Brt.

82026   Hviezdoslav Svazek: 8 Strana: 0120
Hviezdoslav, a, m. = Pavel Országh, advok. v Námestove, slov. básník. Vz Phľd. 1892. G2G. nn.

82027   Hviezdoslav Svazek: 8 Strana: 0549
Hviezdoslav, a, m., pseudonym Pavla Országha, slov. básn., nar. 1849. Vz Ott. XL 990.

82028   Hviezdoslav Svazek: 9 Strana: 0077
Hviezdoslav, nar. 1849. Vz Vlč. Lit. slov. I. 254., 276.

82029   Hviezdosloví Svazek: 10 Strana: 0590
Hviezdosloví, n. Phľd. XXIV. 118.

82030   Hvitký Svazek: 6 Strana: 0399
Hvitký — hbitý. Laš. Brt. D. 217.

82031   Hvizd Svazek: 1 Strana: 0514
Hvizd, a, m., pták. Žid. — H., u, m., ein Pfiff.

82032   Hvizd Svazek: 6 Strana: 0399
Hvizd, a, m. = kulík, cbaradrius pluvi- alis, der Goldregenpfeifer. Pdy. — H., u, m. Ne vše praskem a bičem, mnoho zmůžeš i hvizdem. Us. Šd.

82033   Hvizd Svazek: 7 Strana: 1269
Hvizd, a, m., ortagon. pták. Pršp. 11

82034   Hvízda Svazek: 6 Strana: 0399
Hvízda, y, f. = hvízď. Slov. Ssk.

82035   Hvízdací Svazek: 6 Strana: 0399
Hvízdací, Pfeif-. H. nástroj. Anth. I. 3. vd. XXXVI.

82036   Hvízdač Svazek: 1 Strana: 0514
Hvízdač, e, m., ein Pfeifer.

82037   Hvízdač Svazek: 7 Strana: 1269
Hvízdač. e, m. = koliha velká. U Po- líkna. Šír. Pt.

82038   Hvízdač Svazek: 9 Strana: 0077
Hvízdač, pták. Vz Koliha.

82039   Hvízdáček Svazek: 1 Strana: 0514
Hvízdáček, čka, m. Sandläufer. Jg.

82040   Hvizdačiti Svazek: 6 Strana: 0399
Hvizdačiti, u mysliv., rehblatten. Šm.

82041   Hvízdačka Svazek: 1 Strana: 0514
Hvízdačka, y, f., chvístačka, běhavka. Míti h-ku. D. Abweichen, Laxiren, Durchfall.

82042   Hvízdačka Svazek: 6 Strana: 0399
Hvízdačka = hvízdání. Tč., Dbš. Obyč. 72.

82043   Hvízdačka Svazek: 8 Strana: 0120
Hvízdačka, y, ť. = píšťala. GR,. Nov. 54.

82044   Hvízdák Svazek: 1 Strana: 0514
Hvízdák, a, hvízdáček, čka, m., ein Pfeifer. — H., bělořit, pískáček, pták, Strandläufer. — H., die Pfeifente. — H., u, m., hvížď, wurmstichige Haselnuss. Jg.

82045   Hvízdák Svazek: 6 Strana: 0399
Hvízdák == divoká kachna, marecca pene- lope, anas penelope, der Pfeilschwanz. Pdy., Sl. les. — H., u, m. = červivý lískovec. Mt. S. I. 134. Na dírce, kudy červ vylezl, lze zahvízdati. Z h-ka jádro něvineš. Hdž. Ds. 41. — Ev. Šk. II. 239.

82046   Hvízdák Svazek: 7 Strana: 1269
Hvízdák, a, m = koliha velká. U Mníška. Šír Pt. Cf. předch. a Kuliš. — H. = červivý, lísknvec. Cf Zdvihnouti (dod )

82047   Hvízdák Svazek: 8 Strana: 0549
Hvízdák, druh kachny. Cf. Ott. XI. 990.

82048   Hvízdal, a Svazek: 6 Strana: 0399
Hvízdal, a, m., Wizdal, sam. u Budějovic.

82049   Hvízdálek Svazek: 6 Strana: 0399
Hvízdálek, lka, m., der Pfeifer.

82050   1. Hvízdalka Svazek: 6 Strana: 0399
1. Hvízdalka, y, f., cystignatus. H. ozdobná, c. ornatus; hranatá, c. ocellatus. Brm. III. 2. 51.

82051   Hvízdalka Svazek: 10 Strana: 0098
Hvízdalka, y, f. = hvízdačka. Gest. U. 116. (MS. ).

82052   2. Hvízdalka, y, f Svazek: 6 Strana: 0399
2. Hvízdalka, y, f., Chwisdalka, sam. u Plzně; Wizdalka, sam. u Čimelic, u Vo- tic, u Horšova Týna, u Domažlic, u Bu- dyně; Ernstdorf, ves u Loun; Hwizdalka, ves u Dol. Nýrska; samota u Budějovic, u Krumlova, u Čimelic, u Rokycan, u Su- šice. PL.

82053   Hvízdalky Svazek: 6 Strana: 0399
Hvízdalky, Wizdalky, sam. u Bernardic.

82054   Hvízdaly Svazek: 6 Strana: 0399
Hvízdaly, Hwizdal, sam. u Černého Po- toku.

82055   Hvízdání Svazek: 1 Strana: 0514
Hvízdání, n., das Pfeifen. V. Jezdec koně h-ním a hlazením rukou krotí. Kom.

82056   Hvízdání Svazek: 6 Strana: 0399
Hvízdání. Dá-li se děvče do h., přivolá nouzi a bídu. Us.

82057   Hvizdár Svazek: 6 Strana: 0399
Hvizdár, a, m. = svišt. Slov. Němc. IV. 418., Pokr. Pot. II. 50. Svist má v Tatrách aj kamaráta syslu podobného, ale od tohto väčšieho, h-ra (arctomys bobac, svist polský, rus. čajvak). Phld. IV. 267.

82058   Hvízdař Svazek: 1 Strana: 0514
Hvízdař, e, m., der Pfeifer. Veleš.

82059   Hvízdati Svazek: 1 Strana: 0514
Hvízdati, hvízdám a hvíždi, ěš atd.; hvíz- dávati; hvízdnouti, dnul a dl, utí, pfeifen. — abs. Kosové hvízdají. Us. — co. H. si písničku. Jg. — koho = hodně udeřiti. L. — na koho. Jg. Na psa, Us. — kde. Snadno v pustém lese h. Mus. Naučím tě v kostele h. (pískati). Jg. Počkaj, naučím ťa po kostele hvíždať. Mt. S. V krku, v nose mu hvízdá. Us. — odkud. Než z kouta jen odkuds ze tmy co (=jak) netopýrové hvízdají (se ohla- šují). Kom. — za kým. Za sousedem, aby počkal. — proč: hladem. Rad. zvíř.

82060   Hvízdati Svazek: 6 Strana: 0399
Hvízdati. Vz Gb. v List. filol. 1884. 93., Mkl. Etym. 81. — abs. Kos hvízdá, větr hviždí, sáně hviždíja (rychle jedouce), Brt. D. — co odkud nač. Mílek shůry po- směch na ni hvízdá. Koll. I. 131. — co komu: dítěti ukolébavku. Us. Pdl. — kde. V pravici hvízdal mu karabáč. Tbz. V boru si hvízdá seveřík. Osv. VI. 220. Pod skalú hlava človečie hviždí. Mand. 87. a. — čím. Vzduch jen hvízdnul divým letem. Nrd. Bld. 28. Někoho kamenem hvízdnouti = udeřiti. Brt. D. 61. Hvízdnul sebou (udeřil sebou, upadl), až se mu v očích zajiskřilo. U Kr. Hrad. Kšť. — za kým. Kom. Vz Leckdo.

82061   Hvízdati Svazek: 7 Strana: 1269
Hvízdati v dialektech. Listy fil. 1892 368

82062   Hvízdati Svazek: 8 Strana: 0120
Hvízdati. Hvízdá si jako hlanný cigán. Slov. Phľd. XII. 559. Kolečka hvízdala (vrzala). Vých. Čechy. Čes. 1. V. 79. a.

82063   Hvízdati Svazek: 9 Strana: 0077
Hvízdati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 1. 367. Ostatnie sa hvizda (slušnosť brání dále mluviti). Zát. 1 ř. 50b. Hvízdá-li děvče, panenka Maria pláče. Hlídka. 1899. 103.

82064   Hvízdavý Svazek: 1 Strana: 0514
Hvízdavý, pfeifend. H. kachna. Mus.

82065   Hvízděk Svazek: 1 Strana: 0514
Hvízděk, ďka, m., třasořítek, pliska. Bach- stelze.

82066   Hvízděk Svazek: 1 Strana: 0514
Hvízděk, ďka, m., der Baum-, Moosspatz. Us. —

82067   Hvízděk Svazek: 6 Strana: 0399
Hvízděk. Brm. II. 2. 255.

82068   Hvízdek Svazek: 7 Strana: 1269
Hvízdek, dka, m., pták. Cf. Brm. I. 2. 255

82069   Hvízdek Svazek: 9 Strana: 0077
Hvízdek, dka, m., pták, vz Zvonohlík.

82070   Hvízdnouti Svazek: 1 Strana: 0514
Hvízdnouti, vz Hvízdati.

82071   Hvízdný Svazek: 1 Strana: 0514
Hvízdný, pfeifend. H. vítr. Holý.

82072   Hvizdoň Svazek: 6 Strana: 0399
Hvizdoň, ě, m. = kdo pořád hvízdá. Brt. D.

82073   Hvizdot Svazek: 1 Strana: 0514
Hvizdot, u, m., das Pfeifen, Gepfeife. D.

82074   Hvizdot Svazek: 6 Strana: 0399
Hvizdot kosů, Pl. I. 68., mečů. Hdk. Luna. V. 242.

82075   Hvizgot Svazek: 6 Strana: 0399
Hvizgot, u, m. = hvizdot. Slov. Sldk. 25., Ntr. V. 21., Č. Čt. I. 285.

82076   Hvizkot, u Svazek: 6 Strana: 0399
Hvizkot, u, m. = hvizdot. H. víchrice. Slov. Phld. III. 471.

82077   Hvížď Svazek: 1 Strana: 0514
Hvížď, ě, m., červivý ořech, taube, wurm- stichige Nuss. V. Ani za h. sobě nevážiti. V. Věc za h. nestojí (za nic). Sych. — H., koňská nemoc z přílišného namáhání pochá- zející, die Feifel. L.

82078   Hvižď Svazek: 6 Strana: 0399
Hvižď. Vz Mkl. Etym. 331.

82079   Hvížď Svazek: 10 Strana: 0098
Hvížď, ě, m. = jedlé lesní zvíře. Sb. slov 1901. 155. H. = hvizd (pták)? Býł jak b. = hubený. Val. Čes. 1. XII. 131. — H. = červivý ořech. Vz Gb. Slov.

82080   Hvižď Svazek: 10 Strana: 0590
Hvižď = svišť, Murmelthier. Sb. sl. VIII. 139.

82081   Hvíždák Svazek: 1 Strana: 0514
Hvíždák, a, m., druh kachen, die Pfeif- ente. D.

82082   Hvižd'ák Svazek: 8 Strana: 0120
Hvižd'ák, a, m., vz násl. Rehek.

82083   Hvižďák, u Svazek: 1 Strana: 0514
Hvižďák, u, m., hvížď, leere Nuss. Berla kr.

82084   Hvížďalka Svazek: 1 Strana: 0514
Hvížďalka, y, f., píšťalka, die Schwiegel. D. Má dobrou h-ku (umí dobře pískati). Jg.

82085   Hvížďalka Svazek: 9 Strana: 0077
Hvížďalka, y, f., rybník u Blovic. Plz. 21.

82086   Hvížděc Svazek: 10 Strana: 0098
Hvížděc, dce, m., zdrobn. hvížď. Vz Gb. Slov.

82087   Hvižděti Svazek: 1 Strana: 0514
Hvižděti, 3. pl. -dí, ěl, ění = hvízdati, pfeifen. — abs. Když se po hladké sanici jede, tedy to hviždí. Ros. Jede se až hviždí. Ros. Hviždí ostrá šavle. Č. — kde. Sníh zmrzlý hviždí pod krokem. Koll. — H. = laxiren, míti běhavku. Zlob.

82088   Hvižděti Svazek: 6 Strana: 0399
Hvižděti. Bž. 193. Skřečník hviždie. GR. Vz Hvízdati.

82089   Hvíždž Svazek: 10 Strana: 0590
Hvíždž, e, m. Byl jako h. = hubený, stihlý. Brt, Sl. 112.

82090   Hviždžák Svazek: 8 Strana: 0120
Hviždžák, a, m., vz Třasořitka (3. dod.).

82091   Hviždžeť Svazek: 7 Strana: 1269
Hviždžeť. Chlapci hviždžú, saně hvižd- žíja na sněhu Val. Slavč. 70

82092   Hviždžok Svazek: 9 Strana: 0077
Hviždžok, u, m. = píšťalku. Slez. Lor. 72.

82093   Hvozd Svazek: 1 Strana: 0515
Hvozd, u, m., místo, kde se slad suší, v pivováře, die Malzdörre. Vz Slad. V. — H., hvozdek, dku, m., les, Harz, Hart, Wald. A když dlúho lesem jide, k velikému hvozdu přijde. Dal. H., les hustý, tmavý zvl. horský. Pt. H., les hustý a rozsáhlý. Brt. A když ve hvozd totiž v les přijde. Dal. Na pustém hvozdě. Jg. — H., na Slov. — hřeb, hřebík, Nagel. Jg.

82094   Hvozd Svazek: 6 Strana: 0399
Hvozd. Vz Mkl. Etym. 229. - H., die Malzdörre. H. jednopatrový, mechanický č. stojný, americký, KP. V. 270., 273., dýmový, jednoduchý, dvojatý (anglický). Zpr. arch. VII. 60. Cf. S. N. — H. = les. Vz Mz. v List. filol. 1880. 207., Mkl. Etym. 82., Dal. 6. H.
královský — nejsevernější čásť vlastni Šu-
mavy. Vz S. N., Čechy I. 15. Onde vino-
rodné vrchy, jinde chvojných hvozdů houště.
Pl. I. 23. Na pustém hvozdě, in eremi va-
stitate, in loco vastae solitudinis. BO. Sokol
se hvozdu nediví. Us. Bž. — H., hvozď =
hřebík. Slez. Hvozdy něco zabiti. Té. — H., Hwozd, vsi u Rakovníka a u Konic (na Mor). PL., D. ol. I. 197. H. v Písecku. Blk. Kfsk. 201.

82095   Hvozd Svazek: 8 Strana: 0120
Hvozd, strč. ozd, aridarium, z toho přisu- tím vozd a dále hvozd. Gb. H. ml. I. 465.

82096   Hvozd Svazek: 8 Strana: 0549
Hvozd v pivovarech. Popis vz v Ott. XL 990.

82097   Hvozda Svazek: 1 Strana: 0515
Hvozda, y, m., chasník hvozdicí, Malz- dörrer, vulgo der Woschitz z čes. hvozdič?

82098   Hvozda Svazek: 6 Strana: 0400
Hvozda, y, m., der Malzdörrer; Bräuer. Bern.

82099   Hvozďany Svazek: 9 Strana: 0077
Hvozďany, dle Dolany, tvrz na Lnářsku. Sdl. Hr. XI. 262

82100   Hvozdař Svazek: 6 Strana: 0400
Hvozdař, e, m. = hvozda. Bern.

82101   Hvozdec Svazek: 6 Strana: 0400
Hvozdec, zdce, m. == malý les. hvozd. Vz Hvozd. — H. = hrad v Míšně, Dal. 86.; vsi u Brna, u Dnespek, u Lišova a u Ho- řovic. PL., Blk. Kfsk. 1323., Sdl. Hr. III. 303.

82102   Hvozděje Svazek: 6 Strana: 0400
Hvozděje, pl., f. = vořiny, die Durch- schläge. Sl. les. Vz Vořina.

82103   Hvozdek Svazek: 6 Strana: 0400
Hvozdek, zdku, m. = malý hvozd. Tč.

82104   Hvozdění Svazek: 1 Strana: 0515
Hvozdění, n., sušení, zvláště sladu. Vz Hvozditi.

82105   Hvozděný Svazek: 6 Strana: 0400
Hvozděný; -děn, a, o. H. slad, das Darr- malz. KP. V. 264.

82106   Hvozdí Svazek: 6 Strana: 0400
Hvozdí, n. — hvozd. V zákruhu palm a h. kokosného. Pl. I. 238.

82107   Hvozdič Svazek: 1 Strana: 0515
Hvozdič, e, m. = hvozda.

82108   Hvozdíček Svazek: 6 Strana: 0400
Hvozdíček, čku, m. = hvozdík karafilát, hvozdička, karafilát, karafiát, dianthus caryo- phyllus. Vz Rstp. 118., Slb. 625., Čl. Kv. 312.

82109   Hvozdička Svazek: 1 Strana: 0515
Hvozdička, y, f., hvozdíček, karafiátek, Nelkchen. Mus.

82110   Hvozdička Svazek: 6 Strana: 0400
Hvozdička, vz Hvozdíček.

82111   Hvozdík Svazek: 6 Strana: 0400
Hvozdík, u, m., dianthus, die Nelke, rostl. H. karafilát (vz Hvozdíček); rychlíček, d. caesius; peřistý, d. plumarius; čínský, d. chinensis; bradatý, d. barbatus; kartou- zek, d. carthusianorum. Vz Rstp. 118. Cf. FB. 82., Čl. Kv 312., Slb. 614., S. N., Rosc. 139., Sbtk. Rostl. 49., 253., Mllr. 40. - H. = malý hřebík. Vz Hvozd. Tč. — H., a, na., os. jrn. Šd.

82112   Hvozdík Svazek: 8 Strana: 0120
Hvozdík, u, m., dianthus. Vz Ott. VII. 469. Cf. Slzička (3. dod.).

82113   Hvozdíkovitý Svazek: 6 Strana: 0400
Hvozdíkovitý, nelkenartig. H. rostliny, caryophyllinae. Sl. les., Rosc. 139.

82114   Hvozdíkový Svazek: 6 Strana: 0400
Hvozdíkový, Nelken-. Čl. 22.

82115   Hvozdíř Svazek: 6 Strana: 0400
Hvozdíř, e, m., os. jm. Arch. 111. 535.

82116   Hvozditi Svazek: 1 Strana: 0515
Hvozditi, vozditi, 3. pl. -dí, il, děn, ění, hvozdívati = sušiti, zvl. slad sušiti, dörren. — co kde: ječmen v pivováře na hvozdě.

82117   Hvozdná Svazek: 6 Strana: 0400
Hvozdná, é, í., Hwozdna, ves u Hole- šova na Mor. D. ol. X. 415. Bývalý ryb- ník ve Hvozdné u Rakovníka. Wtr. — Cf. Tk. III. 37.

82118   Hvozdnatý Svazek: 6 Strana: 0400
Hvozdnatý, waldig. H. stráň. Čch. Petrkl. 41.

82119   Hvozdní Svazek: 1 Strana: 0515
Hvozdní, Wald-.

82120   Hvozdnice Svazek: 1 Strana: 0515
Hvozdnice, e, f., die Malzdörre. Us.

82121   Hvozdnice Svazek: 6 Strana: 0400
Hvozdnice, e, f., Hwoznitz, ves u Mníška. Tk. III. 313., Sdl. Hr. V. 132., Blk. Kfsk. 1466. — H. = přítok MoRavice. S. N. V. 1068.

82122   Hvozdník Svazek: 6 Strana: 0400
Hvozdník = hvozdík. Mllr. 40.

82123   Hvozdník Svazek: 9 Strana: 0077
Hvozdník, a, m., monochamus, brouk. H. galský, ni. galleprovincialis, krejčík, sartor, Ševčík, sutot. Klim. 656.

82124   Hvozdno Svazek: 1 Strana: 0515
Hvozdno, a, n., místní jméno. Mus.

82125   Hvozdno Svazek: 6 Strana: 0400
Hvozdno. Sdl. Hr. III. 303.

82126   Hvozdný Svazek: 10 Strana: 0098
Hvozdný kopec. Škd. F. 133. Vz Hvozdní.

82127   Hvozdo Svazek: 10 Strana: 0098
Hvozdo, a, n. = hvozd. Dšk. Km. 5. Sr. Vozdo.

82128   Hvozdošumec Svazek: 6 Strana: 0400
Hvozdošumec, mce, m. = duch, jenž po hvozdech šumí. Kaln.

82129   Hvozd'ov Svazek: 6 Strana: 0400
Hvozd'ov, a, m., ves v Plzeňsku. Blk. Kfsk. 330.

82130   Hvozdovský Svazek: 6 Strana: 0400
Hvozdovský, der Malzdörrer. Rk. Vz Hvozda.

82131   Hvozdový Svazek: 1 Strana: 0515
Hvozdový. H. dříví. Vz Hvozd., Jg. Dörr-, Malzdörr-.

82132   Hvožďany Svazek: 6 Strana: 0400
Hvožďany, dle Dolany, Hwoždian, vsi u Bechyně, u Blatné a u Vodňan. PL., Tk. I. 361., Sdl. Hr. III., Blk. Kfsk. 654., Sdl. Hr. III. 193.

82133   Hvožděj Svazek: 6 Strana: 0400
Hvožděj, e, m., das Durchschlagsholz. Mkl. Etym. 81.

82134   Hvožděnín Svazek: 10 Strana: 0098
Hvožděnín, a, m. = kdo bydlí ve hvozdí. Gb. Slov.

82135   Hvuzd Svazek: 8 Strana: 0120
Hvuzd, u m. = železný klínec. Šariš. Phľd. 1895. 256.

82136   Hy Svazek: 1 Strana: 0515
Hy, interj. smíchu. Hy, hy, hy! — Hy k pobízení koně: hy! Plk.

82137   Hy Svazek: 6 Strana: 0400
Hy! interjekce. Mst. Vz List. filol. VII. 110.

82138   Hy Svazek: 8 Strana: 0120
Hy = i. Vz Hi (3. dod.).

82139   Hya-s Svazek: 1 Strana: 0515
Hya-s, nta, m., syn Atlantův, bratr Hyad. Vj.

82140   Hyacinky Svazek: 10 Strana: 0590
Hyacinky = hyacinthy. Chrud. Rgl.

82141   Hyacint Svazek: 7 Strana: 1269
Hyacint. Cf Č. Kn. š 257. Leden platí h-tu. Vz Drahokam (2. dod ).

82142   Hyacinth Svazek: 6 Strana: 0400
Hyacinth, hyacinthus, bylina. H. za- hradní, h. orientalis, plný, jednoduchý, hol- landský (haarlemský), belgický, německý, francouzský, italský. Dlj. 73. Cf. ČI. 147., KP. IV. 304., S. N., Rosc. 110., Kk. 126., Schd. II. 270. — H. — nerost = průhledná červená odrůda cirkonů; také bledočervený granar. Vz Bř. N. 187., Osv. I. 667., Schd. II. 32., S. N., Vega II. 310.

82143   Hyacinth Svazek: 8 Strana: 0120
Hyacinth, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 20.

82144   Hyacinth Svazek: 8 Strana: 0549
Hyacinth, rostl. Vz Ott. XI. 993.

82145   Hyacinth-us Svazek: 1 Strana: 0515
Hyacinth-us, a, m., jinoch Lacedaemon- ský, jejž si Apollo zamiloval a touši házeje zabil, načež z krve jeho květina hyacint vyrostla. Vj. — H., jméno muž., v obecné mluvě: Jacek, cka. — H., na Slov. jacek, netopýr, Fledermaus. Jg. — H., u, m., břez- nový květ, bylina, die Hiacynthe; drahý ká- men (červenožlutý), der Hiacynth.

82146   Hyacinth-us Svazek: 6 Strana: 0400
Hyacinth-us, a, m. H. a S. Philippo Nerio. 1722. Vz Jg. H 1. 2. vd. 568., Jir Ruk. I. 283.

82147   Hyacinthobarevný Svazek: 6 Strana: 0400
Hyacinthobarevný, hyacinthfarbig. Lpř.

82148   Hyacinthový Svazek: 1 Strana: 0515
Hyacinthový, Hiacynthen-. H. barva, Us., květ. V.

82149   Hyacinthový Svazek: 10 Strana: 0098
Hyacinthový. H. oko (modré). Tbz. V. 9. 299.

82150   Hyady Svazek: 1 Strana: 0515
Hyady, gt. Hyad, f., pl, z řec., dešťov- nice, die Hyaden, sedmero hvězd činících hlavu znamení nebeského býka. Vj.

82151   Hyady Svazek: 6 Strana: 0400
Hyady, vz Schd. I. 218, S. N.

82152   Hyady Svazek: 8 Strana: 0549
Hyady. Vz v Ott. XL 993.

82153   Hyalinní Svazek: 8 Strana: 0120
Hyalinní (průsvitná) degenerace cév. Schb. Nád. 50.

82154   Hyalith Svazek: 6 Strana: 0400
Hyalith, u, m. = skelný opál. Osv. I. 667., Bř. 182., Schd. II. 33., KP. III. 194., S. N.

82155   Hyalofonie Svazek: 8 Strana: 0120
Hyalofonie, e, f. KP. VIII. 19., 378.

82156   Hyalofotie Svazek: 8 Strana: 0120
Hyalofotie, e, f. KP. VIII. 19., 378.

82157   Hyalografie Svazek: 6 Strana: 0400
Hyalografie, e, f. = sklopisectví, ryjeetví na skle. Vz KP. I. 387., IV. 592., S. N.

82158   Hyalosiderit Svazek: 6 Strana: 0400
Hyalosiderit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 171.

82159   Hyaloskopie Svazek: 8 Strana: 0120
Hyaloskopie, e, f. Vz KP. VIII. 378.

82160   Hyb Svazek: 1 Strana: 0515
Hyb, imperat. slovesa hýbi m. hýbám. Hyb odtud. Packe dich. Na Mor. —2. Hyb, u, m., z něm. Hieb, jizva, Narbe. Vus. — H.,. hyby míti = svižným býti. Kb.

82161   Hyb Svazek: 6 Strana: 0400
Hyb, u, m. = pohyb, die Bewegung. Kká. K sl. j. 189., 203. Samoděčný hyb. Dk. Dj. f. 171. H. či hnutí mysli. Dk. Duch hybu. Dk. Aesth. 349. H. křídel. Kká. Td. 360. Ruky půvabný hyb. Osv. V. 757. — H. = rána, hod, der Schlag, Stoss, Wurf. Na tři hyby zhodil devět kolků (kuželek). Zlínsky. Býł sem tam od hybu sedum roků (celých). Val. Od hybu všecko zebráł (hned a na- jednou). Brt D. 217. Cf. Hyba.

82162   Hyb Svazek: 7 Strana: 1269
Hyb, u. m. My sme něbyli na poľu ani hyb (nehli jsme se ani krokem na pole). Slez. Šd. H. cesty = kus. NZ. I. 550.

82163   Hyb Svazek: 8 Strana: 0120
Hyb. Ja sem chłop jako byk, do roboty (práce) ani hyb a na misu ene syp. Mor. Ces. 1. V. 421.

82164   Hyba Svazek: 6 Strana: 0400
Hyba = jediné, jenom, leda, nur. Slov. Vy nerobotníci, nikda vás nevidím h. pri sklenici. Koll. Zp. I. 351. Nemá nám družba sedla, h. koňacé rebra. Ib. I. 238. — Němc. VII. 57. — H. Lina = najhrubší povraz, aké sú na pr. na lodi. Jednotlivá čiastka line, povrazu, ktorá sa už nedá rozpliesť, je hyba. Slov. Zátur. — H. — rána. Dal mu hybu, div se neskácel. U Kr. Hradce. Kšť. Cf. Hyb.

82165   Hyba Svazek: 8 Strana: 0120
Hyba, y, f. = chyba? Což tam h., kedž je bida. Slov. Phľd. 1895. 186.

82166   Hyba Svazek: 9 Strana: 0077
Hyba, y, f. = chyba. Šár. Zát. Př. 215=

82167   Hybací Svazek: 1 Strana: 0515
Hybací, Bewegungs-. H. kolo, Getriebe. Sedl.

82168   Hýbací Svazek: 6 Strana: 0400
Hýbací stroj (motor), síla, Mj., nerv. Dk. P. 5.

82169   Hýbač Svazek: 6 Strana: 0400
Hýbač, e, m., der Beweger. Phld. I. 3. 123. H. parní = žentour, der Dampfmotor. Sl. les.

82170   Hybadelný Svazek: 6 Strana: 0400
Hybadelný, beweglich.

82171   Hybadlo Svazek: 1 Strana: 0515
Hybadlo, a, n., nástroj k hýbání, Bewe- gungswerkzeug. — H., důvod myslí hýbající, Beweggrund, Motiv. Cit je pravé a jediné h. celé bytnosti naší. Mus. — H., droždí, kvasnice, Hefe. Us. Semil.

82172   Hybadlo Svazek: 6 Strana: 0400
Hybadlo. Vz Motor.

82173   Hybadlo, a Svazek: 9 Strana: 0077
Hybadlo, a, n H-dla hmyzu, Bewegungs- werkzeuge. Mu. s. 1849 IV. 53.

82174   Hybaj Svazek: 1 Strana: 0515
Hybaj = táhni, pack dich. Us. Vz Hýbati.

82175   Hybaj Svazek: 6 Strana: 0400
Hybaj. Dostal h.; Dám ti h. (bití). Mor. Brt. 217.

82176   Hybák Svazek: 6 Strana: 0400
Hybák, u, m. = hybadlo, der Motor. Dch.

82177   Hybanec Svazek: 1 Strana: 0515
Hybanec, nce, m., ein Hieb, Schlag. Rk.

82178   Hýbání Svazek: 1 Strana: 0515
Hýbání, í, n., das Bewegen, die Bewe- gung. V. Mocni jsou k h. lidskou myslí. Jel. Úmysl její v ustavičném jest h. Troj. — H. bouře, zbouření, Aufruhr. D.

82179   Hýbáni Svazek: 6 Strana: 0400
Hýbáni, n., der Beischlaf. Us.

82180   Hýbanice Svazek: 6 Strana: 0400
Hýbanice, e, f. = hýbání. Šm.

82181   Hýbanina Svazek: 1 Strana: 0515
Hýbanina, y, f., Gewühl, grosse Bewe- gung. Rk.

82182   Hýbas Svazek: 6 Strana: 0400
Hýbas, a, m. = nemotora. Šm.

82183   Hybatel Svazek: 1 Strana: 0515
Hybatel, e, m. Der Beweger.

82184   Hýbati Svazek: 1 Strana: 0515
Hýbati, hýbám, imperat. hýbej, ale udrželo se také: hybaj. Kamp. Ostatně vz Hnouti.

82185   Hýbati Svazek: 6 Strana: 0400
Hýbati, vz Hnouti, Mkl. Etym. 83. Statek hýbající = movitý. 1540. Soud. kn. op. — H. = běžeti. — za kým. Ten hyba za nim. Laš. Brt. D. 217. — kdy. Na Petra a Pavla hýbu dóm (jdou). Podl. Ib.

82186   Hýbati Svazek: 7 Strana: 1269
Hýbati v dialektech. Vz Listy fil. 1892. 292.

82187   Hýbati Svazek: 9 Strana: 0077
Hýbati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 351. Vrba sa nekýva, keď hu veter nehýbá. Phľd 1897. 316. Aby jim to od žádného hý- báno nebylo. 1512. Arch. XVII. 215.

82188   Hýbati Svazek: 10 Strana: 0098
Hýbati, vz Hnouti, Pohýbati, Viklati, Lejno (i v dod. ), Pohnouti co.

82189   Hýbati co Svazek: 8 Strana: 0120
Hýbati co. Nebude staré hríchy hýbat; Žrebec pohnul sane. Phľd. 1895. 80., 299. Cf. Hnouti, Pohnouti, Lomcovati (3. dod.).

82190   Hýbavosť Svazek: 1 Strana: 0515
Hýbavosť, i, f., die Beweglichkeit. D. Vz Hybnosť.

82191   Hýbavý Svazek: 1 Strana: 0515
Hýbavý, bewegend. H. moc, příčina, nerv, žíla = hýbající; 2. pohybný, beweglich. H. moře. Jg.

82192   Hýbavý Svazek: 6 Strana: 0400
Hýbavý, beweglich. H-vých věcí přene- sení. ZN. H. děťátko v životě (matčině). Sv. ruk. 336.

82193   Hýbavý Svazek: 8 Strana: 0120
Hýbavý. Ďábel jest stvořenie h-vé. Chč. Mik. 438. — H. řeč = která poslúchači hýbe. Bl. Gr. 333.

82194   Hýbavý Svazek: 8 Strana: 0549
Hýbavý. Příklad k smutku h-vý; Písnička k radosti h-vá. Bl. (Hostn. 52.).

82195   Hýbavý Svazek: 10 Strana: 0098
Hýbavý = hýbající se. Tresť h-vá na dvě straně. Chč. S. I. 13a. — H. = nestálý, vrtkavý. H. svět. Ib. II. 232a.

82196   Hybe Svazek: 8 Strana: 0120
Hybe, mě. v Liptovsku. Phľd. XII. 74., 423.

82197   Hybec Svazek: 7 Strana: 1269
Hybec, bce, m., Hieb, m. Dostaneš h. U Chroustova. Tbnk.

82198   Hybění Svazek: 6 Strana: 0400
Hybění, n. = hynutí. Vz Hyběti.

82199   Hyberňácký Svazek: 1 Strana: 0515
Hyberňácký, vz Hiberňácký.

82200   Hyberňácký Svazek: 10 Strana: 0098
Hyberňácký. H. náměstí v Praze (nyní: Josefské). Jrsk. XXVI. 45.

82201   Hyberňák Svazek: 1 Strana: 0515
Hyberňák, a, m., lépe hiberňák, ein Hi- berner. Vz násl.

82202   Hybernelový Svazek: 8 Strana: 0120
Hybernelový. H. voda = bedrníková. Vck. Val. I. 146.

82203   Hybernská Svazek: 6 Strana: 0400
Hybernská ulice v Praze. Vz Hibern- ský, Hiberňácký.

82204   Hyběť Svazek: 10 Strana: 0098
Hyběť. Dle Gb. hyběť, hyběti interj. -běda, wehe, heu z infinit, hyběti = hynouti. V do- kladech známých hodí se někdy význam inft. hynouti m. zahynouti, ale tutéž hodí se také význam běda, ku kterému všecky doklady jiné ukazují. Gb. Hyběť bude... zvláště kněžím, jenž hrdlují chudé. Hus II. 392. Ba hyběť jim s ohněm pekelným. Pat. Jer. 121. 10. (113. 1. ). Zmešká-li člověk ta- ková dobrotu boží, hybietiť jemu bude proto (zahynouti). Chč. S. I. 115a. Hyběť = běda. Baw. T. v. 1075. H. = hynouti. Baw. J. v. 1651. Vz více dokladů v Gb. Slov.

82205   Hyběť, i Svazek: 9 Strana: 0077
Hyběť, i. f. II. mu bude od draka; Hyběť jest tomu, proti komu rohy se napře. Rozb. III. 723. Hyběť bude lapkám i p nóm ne- milosrdným. Hus. Post. 180a. z násl. Hyběti a Jezabelka.

82206   Hyběti Svazek: 1 Strana: 0515
Hyběti, 3. pl. -bějí, ěl, ění, pohyběti = pojíti, zahynouti, umkommen, zu Grunde gehen. Hybieť bude lapkám i panóm. Hus.

82207   Hyběti Svazek: 6 Strana: 0400
Hyběti. Za Hus přidej: II. 392. — komu. Protož tobě bude h., jestliže se mnú se budeš býti. Výb. II. 49. Pakliť vdova pojme muže, an má děti a ona druhé, všem hyběti. bt. Kn. š. 84. Hyběť kněžím lichevním, krč- mářom a jinak neřádně obchodným. Hus I. 219. Cf. Hus I. 231., 278., 369., 383., 438., II. 185., 186., 393. - od čeho. Protož hyběť jim od ran mnohých. Hus II. 185.-- kdy kde. Hybět bude jim v súdný den před spravedlivým súdci. Hus I. 256.

82208   Hyběti Svazek: 7 Strana: 1269
Hyběti. I starým ptákům h (jest). Výb. II. 993.

82209   Hyběti Svazek: 9 Strana: 0077
Hyběti. Fiš. v Mus. 1898. 245. praví, že se má čisti: hyběť, i = běda (VI. 400. ).

82210   Hybianka Svazek: 6 Strana: 0401
Hybianka, y, f. = říčka v Liptavě na Slov. Pokr. Pot. II. 10.

82211   Hybina Svazek: 6 Strana: 0401
Hybina, y, f. = hybký prut, biegsame Ruthe. Slez. Šd., Laš. Brt. D. 217.

82212   Hybíšek Svazek: 1 Strana: 0515
Hybíšek, šku, m., Eibisch, rostl. Rk.

82213   Hybkavý Svazek: 1 Strana: 0515
Hybkavý, elastický, elastisch. Na Slov.

82214   Hybko Svazek: 6 Strana: 0401
Hybko,schnell,behend. Ohromným zhybka vrtí se mečom. Hol. 285. H. prebírat' ten- kými nožkami. Hdk. C. 154.

82215   Hybkosť Svazek: 1 Strana: 0515
Hybkosť, i, f., rychlosť, Geschwindigkeit. Bern.

82216   Hybký Svazek: 1 Strana: 0515
Hybký, hebký. H. prut. Tabl. Hybký jako trsť. Mt. S. Geschmeidig, biegsam. — H. = křepký, rychlý, behend, flink, schnell. Bern.

82217   Hybký Svazek: 6 Strana: 0401
Hybký = ohebný, obratný. Synečku h., neboj sa bitky. Brt. D. 217.

82218   Hybký Svazek: 7 Strana: 1269
Hybký, flink. H. ako šípka. Sb. sl. ps. I 88.

82219   Hybký Svazek: 8 Strana: 0120
Hybký. H. jako bič. Slez. Nov. Př. 645.

82220   Hýbl Svazek: 6 Strana: 0401
Hýbl, a, m., os. jm. H. Jan, čes. spisov., 1786.—1834. Cf. Tf. H. 1. 3. vd. 98., 120., Bačk. Písm. I. 157., 177., 203., 217., 220., 256., Rb. Křišit. 233.—250., Rb. v Osv. 1875. 641. a násl., S. N., Jg. H. 1. 2. vd. 568., Šb. D. ř. 2. vd. 250., Pyp. K. II. 379., 408.

82221   Hýbl Svazek: 7 Strana: 1269
Hýbl Jan. Cf. Bačk Písm. I. 927. a Př. 136, Mus. 1888. 470.

82222   Hýbl Svazek: 8 Strana: 0549
Hýbl Jan, 1786.—1834., čes. spis. Vz Ott. XI. 995.

82223   Hýbl Svazek: 10 Strana: 0098
Hýbl Jan. Vz Lit. I. 917.

82224   Hyblavý Svazek: 9 Strana: 0077
Hyblavý, vacillans. Rozb. III. 723. Hybný. Hybná jako živé stříbro. Šml. IV. 51

82225   Hýble Svazek: 1 Strana: 0515
Hýble, vz Hebl.

82226   Hýble Svazek: 6 Strana: 0401
Hýble. Idea dokonalosti jest hýblem po- kroku. Dk. Aesth. 493.

82227   Hýble Svazek: 7 Strana: 1269
Hýble Cf. Šf. III. 430.

82228   Hyblivka Svazek: 1 Strana: 0515
Hyblivka, y, f., lépe: nestoj, perpetuum mobile. Světoz. Hyblivosť, i, f., vegetatio, Regsamkeit. Lex. vet. Hyblivý, vegetabilis, Lex. vet., rührig, regsam. Hybnosť, i, f., svižnosť, mrštnost', flinkes Wesen. Jg.

82229   Hyblivý Svazek: 6 Strana: 0401
Hyblivý. H. bod, Jd. Geom. I. 5., obtí- žení trámů. Šln. I. 35.

82230   Hyblo Svazek: 8 Strana: 0120
Hyblo duševního dění. Krej. Psych. 46.

82231   Hybno Svazek: 6 Strana: 0401
Hybno = hybko. Stávej, smetanu h. sbí- raj. Kol. ván. 147.

82232   Hybnosť Svazek: 6 Strana: 0401
Hybnosť, die Biegsamkeit, Beweglichkeit. Šp. Cf. Schd. I. 36. H. hmoty (velikost po- hybu hmoty). Mj. 165., NA. V. 152. H. v je- dnání a počínání. Dch. — Dk. Aesth. 516., 617. Vz MS. 39.

82233   Hybnouti Svazek: 1 Strana: 0515
Hybnouti, bnul abl, utí, hnouti, bewegen. — s čím: s vojskem. Us. — koho čím = udeřiti, einen Schlag geben. Us. Ostatně vz Hnouti.

82234   Hybnozárodkový Svazek: 6 Strana: 0401
Hybnozárodkový list, motorischgermi- natives Blatt. Nz. lk.

82235   Hybnúť Svazek: 6 Strana: 0401
Hybnúť = udeřiti holí. Val. Brt. D. 217.

82236   Hybný Svazek: 1 Strana: 0515
Hybný, svižný, mrštný, flink, hurtig. Jest hybný. Us. — Ironicky: Tys hybný (=vá- havý)! Jg.

82237   Hybný Svazek: 6 Strana: 0401
Hybný. Vše, co buď se pohybuje, buď pohybovati se má, slove hybným. ZČ. I. 100. H. ústroje. Slov. zdrav. H. síly, ZČ. I. 52., NA. IV. 176., V. 174., Kk Fys. 37., Stč. Zem. 253., Rm., kladka, Mj. 81., obrazo- tvornosť, Mus. 1880. 275., bod, Jrl. 419., rameno úhlu, Jd. Geom. I. 8., trubice, Mj. 131., chůze, flotter Gang, Dch., křídla. Kká. K sl. j. 85.

82238   Hybočet Svazek: 6 Strana: 0401
Hybočet, čtu, m., der Hubzähler. Wkl.

82239   Hybočina Svazek: 6 Strana: 0401
Hybočina, y, f. = hlubina, tůně. Shodil ji do tej vody, do tej h-ny. Čes. mor. ps. 96.

82240   Hybojevný Svazek: 1 Strana: 0515
Hybojevný. H. desky, stroboskopische Scheiben. Ck.

82241   Hyboký Svazek: 6 Strana: 0401
Hyboký = hluboký. H. potůček. Čes. moR. ps. 189. — Hyboké = údolí u Zašové. Pk.

82242   Hyboměrství Svazek: 10 Strana: 0098
Hyboměrství, n. = mechanika. Št. Sr. Hyboměřictví.

82243   Hyboměřický Svazek: 10 Strana: 0098
Hyboměřický, mechanisch. H. jednání (mechanika) Presl v Kroku I a. 12. (1821. )

82244   Hyboměřictví Svazek: 6 Strana: 0401
Hyboměřictví, n., die Mechanik. Šm.

82245   Hyboměřič Svazek: 6 Strana: 0401
Hyboměřič, e, m., der Mechaniker; Be- wegungsmesseR. Šm.

82246   Hybooký Svazek: 1 Strana: 0515
Hybooký. Hyboocí kývoši. Krok.

82247   Hybostroj Svazek: 1 Strana: 0515
Hybostroj, e, m., Elektromotor. H. Rit- schieův, Pageův, Jakobiův, Grüelův, Krebsův, galvanický. Ck.

82248   Hybostroj Svazek: 6 Strana: 0401
Hybostroj, das Triebwerk. H. elektro- magnetický. ZČ. I. 29., NA. V. 318.

82249   Hybověst, u, m Svazek: 6 Strana: 0401
Hybověst, u, m., der Bewegungsanzeiger. Dch.

82250   Hybozákoní Svazek: 6 Strana: 0401
Hybozákoní, n., die Phoronomie. Šm.

82251   Hybozpyt Svazek: 1 Strana: 0515
Hybozpyt, u, m., Lehre von der Bewe- gung. Mus.

82252   Hybralec Svazek: 6 Strana: 0401
Hybralec, lce, m., Ebersdorf, ves u Ji- hlavy.

82253   Hybridisace Svazek: 6 Strana: 0401
Hybridisace rostlin. Vz Osv. VI. 51.

82254   Hybridisace Svazek: 9 Strana: 0078
Hybridisace, e, f. = pohlavní křižování různých druhů nebo plemen rostlin. Vz Ott. XVII. 432.

82255   Hybridka Svazek: 9 Strana: 0077
Hybridka, y, f., druh růže. Us.

82256   Hybridní Svazek: 10 Strana: 0098
Hybridní slovo = smíšené, složené ze slov rozličných jazyků: planimetrie (z lat. planus a z řec. ???????, nebo tvořené ze slova ja- zyka jednoho koncovkou jazyka druhého; sklizuňk (z čes. sklízeti s německou kon- covkou -ung). Ott. XI. 996.

82257   Hyby Svazek: 6 Strana: 0401
Hyby, dle Dolany, městečko v Liptově na Slov. Pokr. Pot. I. 37.

82258   Hybykati Svazek: 6 Strana: 0403
Hybykati, cf. Hýhati.— kde kdy. Muž v krčmě pri muzice hyhyká u žena doma s dětmi naiíká. Koll. Žp. II. 98.

82259   Hyc Svazek: 6 Strana: 0401
Hyc Naraz h., potom nic (o nešetrném). Slov. Šd.

82260   Hýcati Svazek: 6 Strana: 0401
Hýcati = nešetřiti, rozhazovati. Val. Brt. D. 217.

82261   Hycel Svazek: 1 Strana: 0515
Hycel, cle, m., z něm. Hitzel, Hundsfänger, pohodný. Aby se takových rovně co psi hycle varovali. Gl. 76. (Krab. )

82262   Hycel Svazek: 6 Strana: 0401
Hycel = katův pacholek. Brt. Ve Slez.: ras; šibal, der Gauner. Škd., Tč. Cf. Mikl. Etym. 84.

82263   Hycelský Svazek: 6 Strana: 0401
Hycelský tovaryš, der Schinderknecht. Slez. Té.

82264   Hycliti Svazek: 1 Strana: 0515
Hycliti, il, en, ení; hyclovati = psy chy- tati, rasem býti, Hunde fangen. Th.

82265   Hyclovati se čím Svazek: 6 Strana: 0401
Hyclovati se čím: prací, sich abrackern. Slez. Tč.

82266   Hyclovský Svazek: 6 Strana: 0401
Hyclovský, Schinder-. Šm.

82267   Hyclovství Svazek: 1 Strana: 0515
Hyclovství, n., die Schinderei.

82268   Hyč Svazek: 6 Strana: 0401
Hyč. Za Hyčí, pole u Přerova. Pk.

82269   Hýč Svazek: 7 Strana: 1270
Hýč, e, f. = letorast na vrchovci stromu ihličnatého. Slov. Rr. Sb.

82270   Hýč Svazek: 9 Strana: 0078
Hýč, e, m. = hajtra, starý kůň. Us u fiakristů. Kukla 128.

82271   Hyča Svazek: 6 Strana: 0401
Hyča, dle Káča = zelný košťál. Brt. D. 217.

82272   Hyčala, y, f Svazek: 6 Strana: 0401
Hyčala, y, f., grober, starker Knochen. U Místka. Škd.

82273   Hýček Svazek: 6 Strana: 0401
Hýček, čka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

82274   Hyčel Svazek: 6 Strana: 0401
Hyčel, čle, m. = kyčel, die Hüfte. Slez. Tč.

82275   Hyčice Svazek: 6 Strana: 0401
Hyčice (Hyšice), ves v Písecku. Blk. Kfsk. 1323.

82276   Hyčka, y, f Svazek: 6 Strana: 0401
Hyčka, y, f. = střední žíla v listě hned od stopky. Mor. Brt. D. 217.

82277   Hýčkanec Svazek: 9 Strana: 0078
Hýčkanec, nce, m. = člověk hýčkaný. Nár. list. 1897. c. 313. 5.

82278   Hýčkaný; -án Svazek: 6 Strana: 0401
Hýčkaný; -án, a, o, das Schosskind. Dch.

82279   Hýčkati Svazek: 1 Strana: 0515
Hýčkati, hýčkávati; konejšiti, rukama houpati, schaukeln. — koho na čem: dítě na rukou. Us. — se houpati se. Jg.

82280   Hýčkati Svazek: 8 Strana: 0120
Hýčkati, z něm. hätscheln, na Mor. pě- stovat. Brt. D. II. 512.

82281   Hyd Svazek: 1 Strana: 0515
Hyd, u, m. = ohyda, ohyzda, Scheusal, Abscheu. L. — H., a, m., na Slov. 1. hmyz, Ziefer, Insekt, Bern.; 2. drůbež, Geflügel. Plk.

82282   Hyd Svazek: 6 Strana: 0401
Hyd = ohyzda. Zlinsky. Brt. Ten h. pe- kelný (protivný člověk). Brt. — H. = hmyz. Vz Hmyz (dod.). Val. Brt. H. = vši. Zlínsky. Brt. Jak se nebudeš čistiti, to tě hyd chytně. Laš. Tč. — H. = lidští cizopasníci. Zlínsky. Brt. — Cf. Hydný.

82283   Hyd Svazek: 7 Strana: 1270
Hyd = škodlivý hmyz (blechy, stěnice, švábi a p.). NZ. I. 338.

82284   Hyd Svazek: 10 Strana: 0590
Hyd, a, m. Cigán a Žid je jeden hyd. Phľd. XXII. 572.

82285   Hydánek Svazek: 7 Strana: 1270
Hydánek, nku, m. = kurník. Cf Hyd. Slov. Šd.

82286   Hydantoin Svazek: 7 Strana: 1270
Hydantoin, u, m, v lučbě. Vz Rm. I 589.

82287   Hydarthr-os Svazek: 8 Strana: 0120
Hydarthr-os, u, m. = vodnatelnost kloub- ná. Čes. lék. 1888. 54. Dhnl. exc.

82288   Hydař Svazek: 1 Strana: 0515
Hydař, e, m., krosnář, drůbežník, Geflü- gelhändler. Na Slov. D.

82289   Hydařka Svazek: 1 Strana: 0515
Hydařka, y, f., Geflügelhändlerin. Jg. Na Slov.

82290   Hydasp-es Svazek: 1 Strana: 0515
Hydasp-es, a, m., řeka do Inda vtékající.

82291   Hydat-is Svazek: 6 Strana: 0401
Hydat-is, y, f., z řec. = boubel a) pu- chýř tekutinou naplněný, b) hlíst z rodu uhrovitých n. mechožilů. Vz S. N.

82292   Hydatoacerický Svazek: 9 Strana: 0078
Hydatoacerický. H. činnost'. Wol. 10

82293   Hydbov Svazek: 6 Strana: 0401
Hydbov, u, m. = hedbáv. Laš. Tč.

82294   Hydčice Svazek: 6 Strana: 0401
Hydčice, dle Budějovice. H. Malé a Velké, Klein-, Gross-Hitschitz, vsi u Hora- žďovic. — Cf. Tk. I. 417., III. 89.

82295   Hýdek Svazek: 6 Strana: 0401
Hýdek, dku, m. = zápach, smrad. Cf. Hyd. Šml.

82296   Hydek Svazek: 10 Strana: 0098
Hydek. Je tam hydek = zima (maď. i ro- man. ). Čes. 1. XII. 274.

82297   Hýdence Svazek: 7 Strana: 1270
Hýdence. pl. H. nechcú žráť. Slov. N. Hlsk. XXI. 205.

82298   Hydepark Svazek: 1 Strana: 0515
Hydepark, u, m., ang. (heidpark), králova obora v Londýně. Rk.

82299   Hydín Svazek: 6 Strana: 0401
Hydín, u, m., der Geflügelstall. Kata otvorila h. a dávala škreklavým operencom. Slov. Phld. III. 1. 5.

82300   Hydina Svazek: 1 Strana: 0515
Hydina, y, f. = hyd, drůbež, Geflügel. Na Slov.

82301   Hyditi Svazek: 6 Strana: 0401
Hyditi == hyzditi. Čo člověka hydí. Slov. Phld. III. 459. — Hdž. Šlb. 25.

82302   Hyditi Svazek: 10 Strana: 0098
Hyditi. Víra křesťanská vše zlé hydij. Št. Nauč. mus. ruk. 1492. Ruk. mus. z roku 1465 má: hyzdí (Mš. ).

82303   Hydka Svazek: 1 Strana: 0515
Hydka, y, f., Hedwig. Jg.

82304   Hydla Svazek: 8 Strana: 0120
Hydla, hedla, y, f. = nevěstka. Záp. Mor. Brt. I). II. 320.

82305   Hydlivý Svazek: 1 Strana: 0515
Hydlivý = hydný.

82306   Hydnosť Svazek: 6 Strana: 0401
Hydnosť, i, f. = ohyzdnost. Slov.

82307   Hydný Svazek: 1 Strana: 0515
Hydný = ohyzdný, škaredý, KB., hässlich.

82308   Hydný Svazek: 8 Strana: 0120
Hydný = ohyzdný. Zlínsky. Brt, I). I. 14.

82309   Hydozel Svazek: 6 Strana: 0401
Hydozel kosmatý, arabis hirsuta; písečný, a. arenosa, rostl. Let. Mt. S. VIII. 1. 35.

82310   Hydra Svazek: 1 Strana: 0515
Hydra, y, f., vodní had. Wasserschlange. H. lernejská, potvora báječná, mnohohlavá saň, již Herkules potřel. Vj.

82311   Hydra Svazek: 6 Strana: 0401
Hydra souhvězdí. Stč. Zem. 24. — H. = vodní had. Vz S N. — H. = nezmar, druh polypů v sladkých vodách žijících. Vz S. N.

82312   Hydracetamid Svazek: 8 Strana: 0549
Hydracetamid, u, m., žlutošedý prášek. Vz Ott. XI. 997.

82313   Hydracetin Svazek: 8 Strana: 0549
Hydracetin, u, m., lesklé šupinky. Cf. Ott. XI. 997.

82314   Hydraemický Svazek: 8 Strana: 0120
Hydraemický. H. stav krve. Vstnk. III. 472.

82315   Hydraemie Svazek: 6 Strana: 0401
Hydraemie, e, f., z řec, vodnatá krev. S. N.

82316   Hydrakrylový Svazek: 7 Strana: 1270
Hydrakrylový. H. kyselina. Cf. Rm. I. 470.

82317   Hydraminy Svazek: 8 Strana: 0549
Hydraminy (alkiny), v lučbě. Vz Ott. XI. 998.

82318   Hydrant Svazek: 8 Strana: 0549
Hydrant. Vz Ott. XI. 999.

82319   Hydrant Svazek: 10 Strana: 0098
Hydrant, u, m. = výpustní přístroj na vodo- vodu. Vz Ott. Slov. Pouliční a požární, pod- zemní samočinně se vyprazdňující h. Nár. list. 1903. é. 134. 21.

82320   Hydrant, u, m Svazek: 6 Strana: 0401
Hydrant, u, m. = kohoutek k užívání vody z vodovodu při požárech, kropení ulic a p., der Feuerhahn, Auslaufständer. Zpr. arch. II. ohňový, stříkací, ib., zahradní; nátrubec na h-ty. Wh.

82321   Hydrargillit, u, m Svazek: 6 Strana: 0401
Hydrargillit, u, m., nerost. Vz Sfk. 203., Šfk. Poč. 295., Bř. N. 160., S. N.

82322   Hydrargyr-um, a Svazek: 6 Strana: 0401
Hydrargyr-um, a, n. Bř. N. 113. Hy- drargyrum (Hg.), rtuť. merkur, Quecksilber; h. bichloratum ammoniatum, chlorid dimer- kur ammonatý, bílý praecipitat, Dimercur- ammoniumchlorid, weisser Praecipitat; h. bichl. corrosivum, chlorid rtuťnatý, Queck- silberchlorid, Aetzsublimat, ätzendes Queck- silber; h. bijodatum rubrum, jodid rtuťnatý, Q.-jodid. rothes Jodquecksilber; h. chlora- tum mite, chlorid rtutičnatý, kalomel, Qu.- 393 chlorür, mildes Chlorquecksilber; h. cyana- tum, kyanid rtuťnatý, Qu-.cyanid; h. joda- tum flavum, jodid rtutičnatý, Qu.-jodür, grünes Jodqnecksilber; h. oxydatum ru- brum, kysličník (okys) rtuťnatý, červený praecipitat, Qu.-oxyd., rother Präcipitat: h. oxydulatum Hahnemanni, Hahnemannův ky- sličník rtutičnatý, Hahnemann's Quecksilber- niederschlag; h. rectificatum, rtuť čištěná, rektifikovaná, gereinigtes Qu.; H. stibiato- sulfuratum, sírník rtutnato - antimonový, Schwefelantimonquecksilber; h. sulfuratum nigrum, sírník rtuťnatý černý, Schwefel- quecksilber (schwarzes); h. sulphuratum ru- brum, sírník rtuťnatý červený, rumělka, rotlhes Schwefelquecksilber, Zinnober. Nz. lk. Cf. Šfk. Poč. 287., 289., 291., 2,2. Schd. I. 354., S. N.

82323   Hydrargyrosa Svazek: 6 Strana: 0401
Hydrargyrosa, y, f. = nemoc povstalá porušením krve rtutí. Vz S. N.

82324   Hydrastin Svazek: 8 Strana: 0549
Hydrastin, u, m., alkaloid. Vz Ott. XI. 999.

82325   Hydrat Svazek: 1 Strana: 0515
Hydrat, u, m. H. barytu, drasla, kyseliny (antimoničné, octové, sirkové), kysličníku (bar- natého, beryllitého, cetylnatého, draselnatého, ethylnatého, fenylnatého, methylnatého, sod- natého, železitého), strontnatý. Kh. Wasser- verbindung, Hydrat.

82326   Hydrat Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrat. Hydraty. Vz Šfk. Poč. 27. H == sloučeniny bezvodných kyselin a zásad s vo- dou. Vz S. N. H. oxydu hlinitého, alumina hydrica, Aluminhydroxyd, Thonerdehydrat, Nz. lk.; h. kyseliny křemičité, h. křemičitý, das Kieselsäurehydrat, Šp., manganičitý, das Mangan-uperhydroxyd, měďnatý, das Kupfeľhydroxyd, chromitý, Chromhydroxyd, vápenatý (vápno hašené), das Kalciumhydro- xyd, lithnatý, das Lithiumhydroxyd, kobalt- natý, Kobaltoxydulhydrat, kobaltit.ý, Kobalt- oxydhydrat, železnatoželezitý,Eisenhydroxy- duloxyd, železnatý,Eisenhydroxy dul, železitý, Eisenhydroxyd, platičitý, Platinhydroxyd, platinalý, Platinhydroxydul,kysličníku man- ganitého, Manganoxydhydrat, vismutový, Wismuthoxydhydrát, sodnatý, Natriumhydro- xyd. Sl. les., Šfk. Poč. 605.-606. H. bar- natý, draselnatý, hlinitý, hořečnatý, chloralu, manganatý, manganitý, nikelnatý, niklitý, stříbrnatý, strontnatý, zinečnatý. Vz Šfk. Poč G05—606. Cf. Schd. I. 285., KP. IV. 719. Otravy h-tem chloralu, hydras chlorali či chloralum hydratum: C2HCl3O-|-H2O.Vz Pelc 339.

82327   Hydratropový Svazek: 7 Strana: 1270
Hydratropový. H. kyselina. Cf. Rm. II. 180.

82328   Hydraulický Svazek: 1 Strana: 0515
Hydraulický, z řec., vodařský, t. oko- měrský. Rk. Hydraulisch.

82329   Hydraulický Svazek: 6 Strana: 0402
Hydraulický. H. vápno, malta vodní, motor, odpor, Zpr. arch., tření, lis, ZČ. 1. 282., kohout, Krost, vápno, zdvihák, Pdl., stroje. KP., S. N.

82330   Hydraulický Svazek: 8 Strana: 0549
Hydraulický. H. brzda, kolo, lafetta, be- ran (trkač), nůžky, nýtování, vápno, stroj, motor, lis, propeller. Vz Ott. XL 1000. nn.

82331   Hydraulik Svazek: 10 Strana: 0590
Hydraulik, a, m., der Hydrauliker (od- borník v hydraulice). Jind. 91.

82332   Hydraulika Svazek: 6 Strana: 0402
Hydraulika, y, f. == nauka o zákonech, jimiž se řídí pohybování se tekutin vůbec a vody zvláště. Vz S. N.

82333   Hydraulika Svazek: 10 Strana: 0098
Hydraulika y, f. Práti acetylen v h-ce čili v práči. Vz KP. X. 117.

82334   Hydrazin Svazek: 8 Strana: 0120
Hydrazin. Vstnk. III. 13.

82335   Hydrazinový Svazek: 7 Strana: 1270
Hydrazinový. H. sloučeniny aromatické a mastné. Rm. II. 45., I. 182.

82336   Hydrazinový Svazek: 8 Strana: 0120
Hydrazinový. H. roztok. Vstnk. III. 13.

82337   Hydraziny Svazek: 6 Strana: 0402
Hydraziny, v lučbě. Vz Šfk. Poč. 464.

82338   Hydrazobenzol Svazek: 7 Strana: 1270
Hydrazobenzol, u, m , v lučbě. Vz Rm. II. 45.

82339   Hydrazobenzol Svazek: 8 Strana: 0120
Hydrazobenzol, u, m. Vstnk. III. 6.

82340   Hydrazobenzoový Svazek: 7 Strana: 1270
Hydrazobenzoový. H. kyselina. Vz Rm. II. 243.

82341   Hydrazon Svazek: 8 Strana: 0549
Hydrazon, u, m., v lučbě. Vz Ott. XL 1002.

82342   Hydrazon Svazek: 10 Strana: 0590
Hydrazon, u, m.. v lučbě. Vstnk. XIV. 196.

82343   Hydrias-is Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrias-is, e n. y, f., řec. = léčení vo- dou.. S. N.

82344   Hydriatika Svazek: 6 Strana: 0402
Hydriatika, y, f. == vodoléčitelství. S. N.

82345   Hydrid Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrid mědi. Vz Sfk. Poč. 278.

82346   Hydrid Svazek: 7 Strana: 1270
Hydrid, u, m. H-dy aromatické. Vz Rm. II. 319.

82347   Hydrin Svazek: 8 Strana: 0549
Hydrin, u, m., v lučbě. Vz Ott. XL 1003.

82348   Hydrinden Svazek: 8 Strana: 0549
Hydrinden, u, m., v lučbě. Vz Ott. XL 1003.

82349   Hydrinden Svazek: 10 Strana: 0098
Hydrinden, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 4.

82350   Hydrindinový Svazek: 7 Strana: 1270
Hydrindinový. H. kyselina. Vz Rm. II 217.

82351   Hydrobenzamid Svazek: 7 Strana: 1270
Hydrobenzamid, u, m. Vz Rm. II. 113.

82352   Hydrobenzol Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrobenzol, u, m. Vz Šfk. Poč. 556.

82353   Hydroboracit, u Svazek: 6 Strana: 0402
Hydroboracit, u, m. = vodnatý boran vápenatohořečnatý. Krč. G. 58., Bř. N. 137.

82354   Hydroborokalcit Svazek: 6 Strana: 0402
Hydroborokalcit, u, m., nerost. Bř. N. 137.

82355   Hydrocarboues Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrocarboues. Vz Šfk. Poč. 138.

82356   Hydrocefalus Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrocefalus, vz Slov. zdrav.

82357   Hydrocellulosa Svazek: 7 Strana: 1270
Hydrocellulosa, y, f., v lučbě. Vz Rm. I. 577.

82358   Hydrocephalus Svazek: 8 Strana: 0549
Hydrocephalus, vodnatelnosť mozku. Vz Ott. XI. 1003.

82359   Hydrocerulignon Svazek: 7 Strana: 1270
Hydrocerulignon, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 278

82360   Hydrocvle Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrocvle, y, f. — kýla vodní či moudní, nádor moudí. Vz S. N., Slov. zdrav.

82361   Hydrodynamický Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrodynamický, hydrodynamisch. H. tlak. paradoxon. ZČ. I. 321., 323.

82362   Hydrodynamika Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrodynamika, y, f. == nauka o po- hybu těles kapalných. ZČ. I. 10., 318., MS. 70. a násl., S. N.

82363   Hydroelektrický Svazek: 6 Strana: 0402
Hydroelektrický, hydroelektrisch. H. řetěz. Zpr. arch. VI. 14.

82364   Hydroelektřina Svazek: 6 Strana: 0402
Hydroelektřina, y, f. = elektřina po- vstala třením se vodních částek (par) o pevná tělesa. Vz S. N.

82365   Hydrofan, u, m Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrofan, u, m., nerost, odrůda opálu bezrodého. Vz Bř. N. 182., S. N.

82366   Hydrofenoketon Svazek: 8 Strana: 0120
Hydrofenoketon, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 466. Hydrogenisace, e, f., v lučbě. Vstnk. IV. 6.

82367   Hydroferulový Svazek: 7 Strana: 1270
Hydroferulový. H. kyselina. Vz Rm. II 180

82368   Hydrofobie Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrofobie, e, f., řec. = štítivosť vody. Vz Š. N., Čs. lk. I. 303., 209., 89 , II. 17., 46., 205., III. 125., 51., IV. 342., 284., V. 359., VII. 328., IX. 158., Běsnosť.

82369   Hydrofon Svazek: 8 Strana: 0549
Hydrofon, u, m., druh telefonu. Vz Ott. XL 1007.

82370   Hydrofon Svazek: 10 Strana: 0590
Hydrofon, u, m. Hydrophon. Jind. 91.

82371   Hydrofor Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrofor, u, m. = vodovod, přístroj k dodávání vody. H. čtyřkolý, vozový, dvoj- kolý. sundací, Us. Pdl., ležatý, na perách, se železným kotlem, trakařový. Smekal.

82372   Hydroforový Svazek: 6 Strana: 0402
Hydroforový. H. čerpadlo. Vz Hydrofor.

82373   Hydroftalein Svazek: 7 Strana: 1270
Hydroftalein, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 256.

82374   Hydroftalový Svazek: 7 Strana: 1270
Hydroftalový. H. kyselina. Vz Rm. II. 189.

82375   Hydrogen Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrogen, ú, m., vz Vodík, Br. N. 106., Sfk.'Poč. 31., Schd. L.282., S. N.

82376   Hydrogenisovati Svazek: 8 Strana: 0120
Hydrogenisovati uhlovodík. Vstnk. IV. 5.

82377   Hydrogeologie Svazek: 1 Strana: 0516
Hydrogeologie, e, f., z řec., nauka o tvo- ření země vodou. Rk.

82378   Hydrognosie Svazek: 1 Strana: 0516
Hydrognosie, e, f., vodoznalství; znání vodstva zemského. Rk.

82379   Hydrograf Svazek: 1 Strana: 0516
Hydrograf, a, m., z řec, vodopisec, Wasser- beschreiber, Hydrograph. — Hydrografická mapa, mapa vod zemských. — Hydrografie, e, f., popis vod, vodopis. Rk.

82380   Hydrohenzoin Svazek: 7 Strana: 1270
Hydrohenzoin, u, m., v lučbě. Vz Rm II. 238.

82381   Hydrochemie Svazek: 9 Strana: 0078
Hydrochemie, e, f. Vz Živa IX. 41, 235.

82382   Hydrochinolin Svazek: 8 Strana: 0550
Hydrochinolin, u, m., v lučbě. Vz Ott. XI. 1009.

82383   Hydrochinon Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrochinon. Vz Šfk. Poč 535.

82384   Hydrochinon Svazek: 8 Strana: 0120
Hydrochinon, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 467.

82385   Hydrochinonftalein Svazek: 7 Strana: 1270
Hydrochinonftalein, u, m. Vz Rm. II. 256.

82386   Hydrochlorid Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrochlorid, u, m. H. silicia, zlata, platiny. Vz Štk. Poč. 167., 360., 364.

82387   Hydrochrysamid Svazek: 7 Strana: 1270
Hydrochrysamid, u, m. Vz Rm. II 269

82388   Hydroisatin Svazek: 7 Strana: 1270
Hydroisatin, u, m. Vz Rm. II. 217.

82389   Hydrokarbazol Svazek: 8 Strana: 0120
Hydrokarbazol, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 1.

82390   Hydrokarbostyril Svazek: 7 Strana: 1270
Hydrokarbostyril, u, m. Vz Rm. II. 177.

82391   Hydrokarbyr Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrokarbyr, u, m. Vz Schd. I. 425.

82392   Hydrokarotin Svazek: 8 Strana: 0550
Hydrokarotin, u, m., v lučbě. Vz Ott. XI. 1009.

82393   Hydrokávový Svazek: 7 Strana: 1270
Hydrokávový. H. kyselina. Vz Rm. II. 180.

82394   Hydrokefal-on Svazek: 1 Strana: 0516
Hydrokefal-on, -a, n., z řec., vodnatosť hlavy, Kopfwassersucht. Rk.

82395   Hydrokotarnin, u Svazek: 7 Strana: 1270
Hydrokotarnin, u, m. Vz Rm. II 382.

82396   Hydrokumarinový Svazek: 7 Strana: 1270
Hydrokumarinový H kyselina. Vz Rm II. 206.

82397   Hydrokumarový Svazek: 7 Strana: 1270
Hydrokumarový. H kyselina. Vz Rm II 177.

82398   Hydrolis Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrolis u, m. = vodní list. Nl.

82399   Hydrologický. H Svazek: 10 Strana: 0590
Hydrologický. H. šetření. Nár. list. 1905. 229.

82400   Hydrologie Svazek: 1 Strana: 0516
Hydrologie, c, f. Wasserkenntniss.

82401   Hydrolysa Svazek: 10 Strana: 0098
Hydrolysa, y, f., z řec —jistý druh ště- peni některých solí v roztoku vodném. Vot. 204., Vstnk. XI. 520.

82402   Hydromagnesit Svazek: 6 Strana: 0402
Hydromagnesit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 139.

82403   Hydromantie Svazek: 1 Strana: 0516
Hydromantie, e, f., vodoprava, očista vodou, z řec. Rk.

82404   Hydromechanický Svazek: 10 Strana: 0590
Hydromechanický, hydromechanisch. Jind. 91.

82405   Hydromechanika Svazek: 6 Strana: 0402
Hydromechanika, y, f. ZČ. I. 281. a násl.

82406   Hydromelitový Svazek: 7 Strana: 1270
Hydromelitový. H. kyselina. Vz Rm. II. 198.

82407   Hydromelon Svazek: 7 Strana: 1270
Hydromelon, u, m. Vz Rm. I. 135.

82408   Hydrometeor Svazek: 8 Strana: 0120
Hydrometeor, u, m. Mus. 1893. 527.

82409   Hydrometeorický Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrometeorický, hydrometeorisch. Stč. Zem. 639.

82410   Hydrometr Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrometr, u, m., der Wassermesser. ZČ. I. 339. H. = nástroj, jímž se určuje obsah, váha, rychlosť, tlak, ráz a hl. hut- nosť vody. S. N.

82411   Hydrometrický Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrometrický, hydrometrisch. H. ky- vadlo, Woltmannovo h. křídlo. ZČ. I. 341., 339.

82412   Hydrometrie Svazek: 8 Strana: 0550
Hydrometrie, e, f., řec. = nauka o měři- ckých pracích konaných na vodotocích. Vz Ott. XI. 1011.

82413   Hydrometrie Svazek: 10 Strana: 0098
Hydrometrie, e, f. z řec. = měření obsahu, váhy, rychlosli, tlaku, hutnosti vody. Vz Strh.
Mecb. 493.

82414   Hydrometrie Svazek: 10 Strana: 0590
Hydrometrie, e, f., z řec. Jind. 91.

82415   Hydromukonový Svazek: 7 Strana: 1270
Hydromukonový. H. kyselina. Cf. Rm I. 524.

82416   Hydronefrotický Svazek: 8 Strana: 0120
Hydronefrotický, hydronephrotisch. H. kysta, Dr. Kimla.

82417   Hydronet Svazek: 6 Strana: 0402
Hydronet, u, m. = ruční hasidlo. Us. Pdl., Wld.

82418   Hydrooxykyselina Svazek: 8 Strana: 0120
Hydrooxykyselina, y, f. Vstnk. III. 1.

82419   Hydrop-s Svazek: 1 Strana: 0516
Hydrop-s, a, m., z řec, vodnatý. Rk. Der Wassersüchtige.

82420   Hydroparakumarový Svazek: 7 Strana: 1270
Hydroparakumarový. H. kyselina. Cf. Rm. U. 177.

82421   Hydropathie Svazek: 1 Strana: 0516
Hydropathie, e, f., z řec., léčení vodou. Rk. Wasserheilkunde. —

82422   Hydropetrolejový Svazek: 8 Strana: 0550
Hydropetrolejový. H. lampa. Vz Ott. XL 1012.

82423   Hydropiperinový Svazek: 7 Strana: 1270
Hydropiperinový. H. kyselina. Cf. Rm. II. 209.

82424   Hydropneumatický Svazek: 10 Strana: 0590
Hydropneumatický, hydropneumatiseh. Jind. 91.

82425   Hydroprodukt Svazek: 8 Strana: 0120
Hydroprodukt, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 16.

82426   Hydropsie Svazek: 1 Strana: 0516
Hydropsie, e, f., z řec., vodnatosť. Rk. Die Wassersucht,

82427   Hydropyromelitový Svazek: 7 Strana: 1270
Hydropyromelitový. H. kyselina. Cf. Rm. II. 196.

82428   Hydrosfaera Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrosfaera, y, f. H. zemská, povrchu zemského. Stč. Zem. 511., 740.

82429   Hydroskop Svazek: 6 Strana: 0402
Hydroskop, u, m., das Hydroskop. Šp.

82430   Hydroskopický Svazek: 6 Strana: 0402
Hydroskopický, hydroskopisch. Šp.

82431   Hydroskořicový. H Svazek: 7 Strana: 1270
Hydroskořicový. H. kyselina. Cf. Rm II. 175.

82432   Hydrosorbinový Svazek: 8 Strana: 0120
Hydrosorbinový. H. kyselina. Vz Vstnk. III. 1.

82433   Hydrosorbový Svazek: 7 Strana: 1270
Hydrosorbový. H. kyselina. Cf. Rm. I 439

82434   Hydrostaticky Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrostaticky, hydrostatisch. Velikosť tohoto tlaku určuje se obyčejně h. Mj. 106.

82435   Hydrostatický Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrostatický, hydrostatisch. H. lis, zákon, KP. II. 113., 38, 96., tlak, paradoxon. ZČ. I. 187., 288., Mj. 92.

82436   Hydrostatika Svazek: 1 Strana: 0516
Hydrostatika, y, f. Wasserwägekunst.

82437   Hydrostatika Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrostatika = nauka o zákonech tlaku a protitlaku tekutin, kterým tekutiny pů- sobí i na sebe i na tělesa jiná s nimi spo- jená. Vz S. N., ZČ. L 281. a násl., MS. 59. a násl.

82438   Hydrosulfid Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrosulfid, u, m., das Hydrosulphid. Vz Sfk. Poč. 110. H. draselnatý, Kalium-, vápenatý, Kaliumhydrosulphid. Sl. les.

82439   Hydrotechnický Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrotechnický, hydrotechnisch. H. mě- ření na řekách. Zpr. arch.

82440   Hydrotechnický Svazek: 8 Strana: 0120
Hydrotechnický. H. potřeba. Stě. P. př. 57.

82441   Hydrotechnik Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrotechnik, vodní stavitel. Zpr. arch. VIII. 1.

82442   Hydrotechnika Svazek: 1 Strana: 0516
Hydrotechnika, y, f. Wasserbaukunst.

82443   Hydrotechnika Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrotechnika == vodní stavitelství.

82444   Hydrotherapie Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrotherapie, e, f., řec, vodoléčitel- ství.

82445   Hydrothion Svazek: 6 Strana: 0402
Hydrothion, u, m. Vz Šfk. Poč. 109.

82446   Hydrothymin Svazek: 10 Strana: 0098
Hydrothymin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. X. 592.

82447   Hydrotroilit Svazek: 10 Strana: 0098
Hydrotroilit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 820.

82448   Hydrotropin Svazek: 8 Strana: 0120
Hydrotropin, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 16.

82449   Hydrouracil Svazek: 10 Strana: 0098
Hydrouracil, u, m. Vz Vstnk. XII. 55.

82450   Hydroxamový Svazek: 10 Strana: 0098
Hydroxamový. H. kyselina. Vot. 94., Vstnk. XII. 46.

82451   Hydroxyaldehyd Svazek: 8 Strana: 0550
Hydroxyaldehyd, u, m. v lučbě. Vz Ott. XI. 1015.

82452   Hydroxybenzol Svazek: 8 Strana: 0120
Hydroxybenzol, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 23.

82453   Hydroxyd Svazek: 10 Strana: 0098
Hydroxyd, u, m. H železitý, nerost. Vz Vstnk. XI. 825., 710.

82454   Hydroxydy Svazek: 6 Strana: 0402
Hydroxydy. Vz Šfk. Poč. 606.

82455   Hydroxyfenylkyselina Svazek: 8 Strana: 0120
Hydroxyfenylkyselina, y, f. Vstnk. IV. 22.

82456   Hydroxyglutarový Svazek: 7 Strana: 1270
Hydroxyglutarový. H. kyselina. Cf. Rm. I. 531.

82457   Hydroxykapronová Svazek: 8 Strana: 0550
Hydroxykapronová kyselina. Vz Ott. XI. 1016.

82458   Hydroxyketony Svazek: 8 Strana: 0550
Hydroxyketony. Vz Ott. XI. 1016.

82459   Hydroxykyselina Svazek: 8 Strana: 0120
Hydroxykyselina, y, f. Vstnk. III. 257., IV. 22.

82460   Hydroxykyseliny Svazek: 7 Strana: 1270
Hydroxykyseliny. Cf. Rm. I. 447.

82461   Hydroxyl Svazek: 6 Strana: 0402
Hydroxyl, u, m. Vz Šfk. Poč. 56.

82462   Hydroxyl Svazek: 8 Strana: 0120
Hydroxyl, u, m. Vstnk. III. 9., 57., 250.

82463   Hydroxylamin Svazek: 6 Strana: 0402
Hydroxylamin, u, m., vz Šfk. Poč. 62.

82464   Hydroxylamin Svazek: 8 Strana: 0120
Hydroxylamin, u, m. Vstnk. III. 8., 248., 461., IV. 7.

82465   Hydroxylmočovina Svazek: 7 Strana: 1270
Hydroxylmočovina. Cf. Rm. I. 143

82466   Hydroxylový Svazek: 10 Strana: 0098
Hydroxylový kyslík, skupina. Vot. 71., 28.

82467   Hydroxyloyaný Svazek: 8 Strana: 0120
Hydroxyloyaný. H. látka. Vstnk. III. 55.

82468   Hydroxymáselný Svazek: 7 Strana: 1270
Hydroxymáselný. H. kyselina. Cf. Rm. I. 471.

82469   Hydroxymočovina Svazek: 10 Strana: 0098
Hydroxymočovina, y, f. Vz Vstnk. XII. 53.

82470   Hydroxyoctový Svazek: 8 Strana: 0550
Hydroxyoctový. H. kyselina. Vz Ott. XI. 1016.

82471   Hydroxyvalerový Svazek: 7 Strana: 1270
Hydroxyvalerový. H. kyselina. Cf. Rm. I. 472.

82472   Hydrozin Svazek: 7 Strana: 1270
Hydrozin, u, m., v lučbě. Cf. Rm. II. 45., I. 182.

82473   Hydrozinkit Svazek: 8 Strana: 0550
Hydrozinkit, u, m., v lučbe. Vz Ott. XI. 1016.

82474   Hydrozinkit Svazek: 10 Strana: 0098
Hydrozinkit, u, m.: ZnCO3 +2ZnO2H2 Vz KP. X. 220.

82475   Hydru-s Svazek: 1 Strana: 0516
Hydru-s, nta, m., Hydrunt-um, a, n., mě. v Kalabrii, nyní: Otranto. Vj.

82476   Hydrumbelový. H Svazek: 7 Strana: 1270
Hydrumbelový. H. kyselina. Cf. Rm. II. 207.

82477   Hydstvo Svazek: 6 Strana: 0402
Hydstvo, a, n., das Geflügel. Vz Hyd. Slov. Hul. 422.

82478   Hydurilový Svazek: 7 Strana: 1270
Hydurilový. H. kyselina Cf. Rm. I. 592.

82479   Hyéna Svazek: 1 Strana: 0516
Hyéna, y, f. H. skvrnitá, žíhaná. Die Hyäne.

82480   Hyéna Svazek: 6 Strana: 0402
Hyéna II. žíhaná, hiaena striata, jeskynní, skvrnitá, maculata, h. crocutas, vz Frč. 392., Schd. II. 402., čabraková č. vlk pobřežní, h. brunnea. die Schabrakenhiäne, cibetková, či šanfoš žíhaný, proteles halandii, der Erd- wolf, Bnn. J. 2. 12, 16., vlčí, canis pictus. Holub. Cf. S. N., Kram. Slov.

82481   Hyena Svazek: 8 Strana: 0550
Hyena. Vz Ott. XL 1017.

82482   Hyenový Svazek: 7 Strana: 1270
Hyenový. H. kyselina. Cf. Rm. I. 430.

82483   Hyénový. H Svazek: 6 Strana: 0403
Hyénový. H. pes, canis pictus, lycaon pictus c. venaticus. Holub I. 53.

82484   Hyetografický Svazek: 1 Strana: 0516
Hyetografický, dešťopisný. H. mapa. Stč.

82485   Hyetografie Svazek: 1 Strana: 0516
Hyetografie, e, f., z řec, dešťopis. Stč.

82486   Hyetometr Svazek: 6 Strana: 0403
Hyetometr == dešťoměr.

82487   Hyetometrie Svazek: 8 Strana: 0120
Hyetometrie či ombrometrie, e, f. Sté. P. př. 40.

82488   Hyfomykosa Svazek: 8 Strana: 0120
Hyfomykosa, y, f. Vstnk. II. 502.

82489   Hygiena Svazek: 6 Strana: 0403
Hygiena, z řec. = zdravověda, životo- správa. Rk., S. N., Slov. zdrav.

82490   Hygiena Svazek: 9 Strana: 0078
Hygiena. Čes. literaturu o ní vz v Jub. IIc. 108—109.

82491   Hygienickoumělecký Svazek: 10 Strana: 0590
Hygienickoumělecký. Nár. list. 1904. 314. 17.

82492   Hygienický Svazek: 6 Strana: 0403
Hygienický, hygienisch. H. léčení.

82493   Hygienik, a, m Svazek: 6 Strana: 0403
Hygienik, a, m. SP. II. 246.

82494   Hygrin Svazek: 7 Strana: 1270
Hygrin, u, m, v lučbě. Cf. Rm. II. 392.

82495   Hygrometr Svazek: 6 Strana: 0403
Hygrometr, u, m. = vlhkoměr. H. Da- nieliu v, Sansurův, Körnerův, Regnauetův. Vz Stč. Zem. 617., KP. II. 341.-342 , Mj. 146., 147., Šf'k. Poč. 78., Schd. I. 169, S. N.

82496   Hygrometrický Svazek: 6 Strana: 0403
Hygrometrický, hygrometrisch. Hygro- metrické stupně. Srč. Zem. 618.

82497   Hygrometrie Svazek: 8 Strana: 0550
Hygrometrie, e, f., řec. = měření vlhko- sti vzduchu. Vz Ott. XL 1019.

82498   Hygrometrie Svazek: 10 Strana: 0590
Hygrometrie, e, f Vz Vstnk. XIV. 262.

82499   Hygroskop Svazek: 1 Strana: 0516
Hygroskop, u, m., vz Vlhkoměr.

82500   Hygroskop Svazek: 6 Strana: 0403
Hygroskop = vlhkoměr. Vz KP. II. 341. H. rostlinný, strunový, vlasový. Mj. 145.-146. Vz Hygrometr.

82501   Hygroskop Svazek: 8 Strana: 0550
Hygroskop, u, m. = prístroj, kterým se poznává stoupání a klesání vlhkosti vzduchu, aniž se stupeň vlhkosti měří. Vz Ott. XI. 1022.

82502   Hygroskopický Svazek: 6 Strana: 0403
Hygroskopický == navlhavý. Hygrosko- pisch. Nz. H látky, Mj. 145., vlhkosť. Šfk. Ruk. 112 Cf.

82503   Hyhákati Svazek: 6 Strana: 0403
Hyhákati = hýkati. Slov Ssk.

82504   Hýhal Svazek: 6 Strana: 0403
Hýhal, a, m , os. jm. Tk. IV. 500.

82505   Hýhati Svazek: 6 Strana: 0403
Hýhati = volati hyha! Somar hýha. Hdž. Šlb. 9. Vz Hýkati. — H. = smáli se. To sme se, tam nahýbali. U Č. Kostelce. Lg.

82506   Hyhelka Svazek: 9 Strana: 0077
Hyhelka, y, f., kopec u Č. Třebové. Čes. 1. IX. 193.

82507   Hyhlati se Svazek: 8 Strana: 0120
Hyhlati se = chechtati se. Žďár. Brt. D. II. 262.

82508   Hyhna Svazek: 7 Strana: 1270
Hyhna, y, f., die Männern zulächlt. Von- drák.

82509   Hyhňaati se Svazek: 6 Strana: 0403
Hyhňaati se = smáti se, kichern. Us. Vrů. Vz Hyhúňať.

82510   Hyhniť se Svazek: 7 Strana: 1270
Hyhniť se = hyhňati se. Líb NZ. I. 455.

82511   Hyhot, u Svazek: 6 Strana: 0403
Hyhot, u, m. = hyhání. Vz Hýhati.

82512   Hyhotati se Svazek: 6 Strana: 0403
Hyhotati se = hlasitě se smáti, řehtati se. Na již. Mor. Šd.

82513   Hýhuľa Svazek: 10 Strana: 0590
Hýhuľa, e, f. = ženská, která se ráda směje. Brt. Sl. 113.

82514   Hyhúňati s Svazek: 6 Strana: 0403
Hyhúňati se = nezbedně, nezpůsobně se smáti. Cf. Chlachýzňať sa, Řehýňať sa, Hy- hňati se. Mor. Brt.

82515   Hyhý Svazek: 10 Strana: 0098
Hyhý — kůň v dětské řeči. Us., Vyhl. II. 23i?.

82516   Hyhyhy Svazek: 10 Strana: 0098
Hyhyhy. Jede h. (v dětské řeči). Čes. 1. XI. 319. — H. = monstrance. V zloděj, mluvě.

82517   Hychlit se Svazek: 8 Strana: 0120
Hychlit se = chechtati se. Zd'ár. Brt. D. II. 320.

82518   Hychlit se Svazek: 10 Strana: 0590
Hychlit se = chechtati se. Brt. Sl. 113.

82519   Hyjta Svazek: 10 Strana: 0098
Hyjta, y, f. = beseda, tácky. Hruš. 8., 66.

82520   Hýk Svazek: 6 Strana: 0403
Hýk, u, m. = dehet. kolomaz. Dříví sosnové za sucha puzené dává h. Vz Rsfp. 1433.

82521   Hýkadlo Svazek: 7 Strana: 1270
Hýkadlo, a, n. Jak h. sedělo jim v týle. Čch. St. 67.

82522   Hýkal Svazek: 10 Strana: 0098
Hýkal, vz Hejkal.

82523   Hýkání Svazek: 1 Strana: 0516
Hýkání = hlaholil hy opakování, chech- tání. Výb. I.

82524   Hýkáni Svazek: 6 Strana: 0403
Hýkáni. Výb. I. 706., Št. Kn. š. 117.

82525   Hykapáš, e, m Svazek: 6 Strana: 0403
Hykapáš, e, m., os. jm. NB. Tč. 53.

82526   Hýkati Svazek: 1 Strana: 0516
Hýkati (hekati); hyknouti (Šf. hýknouti), knul n. kl, utí = tuze se diviti, vor Verwun- derung aufrufen. — nad čím. Rybay., Koll. — Hýkati, pokašlávati, hüsteln. Mřk.

82527   Hýkati Svazek: 6 Strana: 0403
Hýkati. Vítr hvízdal a hýkal. Jrsk. Somár začal strašně h. (ia schreien). Pokr. Pot. I. 327. Železná draha tiahne sa tak skalnatým ale krásnym údolím, že človek iba býka velebiac Boha pre tie rozmanité úkazy prírody. Lipa I. 260.

82528   Hýkavý Svazek: 1 Strana: 0516
Hýkavý = hýkající. H. tohajka (pták). Presl.

82529   Hýkavý Svazek: 6 Strana: 0403
Hýkavý = rád hýkající. tohajka, diotnedes exulans, der Albatrosa. Sm.

82530   Hyklati Svazek: 6 Strana: 0403
Hyklati = viklati. U Polič. Kšá.

82531   Hýknouti Svazek: 10 Strana: 0098
Hýknouti. Sbor. čes. 276. Vz Hýkati.

82532   Hykymaky Svazek: 6 Strana: 0403
Hykymaky = čmáranice, das Geschmier. U Místka. Škd.

82533   Hýl Svazek: 1 Strana: 0516
Hýl, a, m., pták, der Gimpel, Rothfink. O to je h. ! C. Chytá hýly. C. Lepší h. než motýl. Pk. — H. na nose = ze zimy. Má na nose hýla (má omrzlý, červený nos). Č. Chytil hejla na nos. Jg. Druhdy v březnu i h. na nos se posadí. Pk.

82534   Hýl Svazek: 6 Strana: 0403
Hýl skalní, erythrospiza, africký či pouštní, e. githaginea, růžový, carpodacus, rudý, car- podacus erythrinus, sibiřský, uragus Sibiri- ens, obecný či kanovníček, pyrrhula euro- paea s. vulgaris, ořešník, pinicola enucleator, loxia enucleator, lesní. Brm. II. 2. 365., 366., 368, 370, 371., 375. H. prosožravý, pyrr- hula panicivora, modrý, caerulea, violkový, violacea, hnědý, fusca. Sl. les. Cf. Frč. 353., Kram. Slov. Lepší hýl než motýl. Pk.

82535   Hýl Svazek: 7 Strana: 1270
Hýl, a, m. Cf. Brm. II. 2. 743.

82536   Hýl Svazek: 8 Strana: 0120
Hýl, z něm. Gehl. Gb. H. ml. I. 458. — H. = dítě (jmenují rodiče mazlíce se s ním). Phľd. XII. 36.

82537   Hýl Svazek: 8 Strana: 0550
Hýl, pták. Vz Ott. XL 1024.

82538   Hýl Svazek: 9 Strana: 0078
Hýl (hejl) obec, vz Šíř III. 114.. ořešník. 120

82539   Hýl Svazek: 10 Strana: 0098
Hýl, a, m. Nadýmati se jako h. Rokyc. Post 20a.

82540   Hylák Svazek: 6 Strana: 0403
Hylák, a, m., sam. u Golč. Jeníkova.

82541   Hylánání Svazek: 10 Strana: 0098
Hylánání, n. = vykřikování. H. vozků. Čes. 1 XII. 419.

82542   Hylánať Svazek: 7 Strana: 1270
Hylánať, vz Helekať (2. dod.).

82543   Hyľáňat Svazek: 8 Strana: 0120
Hyľáňat, hyľásňat = křičeti na plnou hubu. Val. Brt. D. II. 320.

82544   Hylásati Svazek: 6 Strana: 0403
Hylásati == náramně křičeti. U Uh. Hrad. Tč.

82545   Hylášňati Svazek: 6 Strana: 0403
Hylášňati = zvoříňati, rozdavovati se, na veřejném místě se vaditi. Brt.

82546   Hylázgati Svazek: 6 Strana: 0403
Hylázgati = vespust křičeti. Mor. Brt. D.

82547   Hylázňať Svazek: 6 Strana: 0403
Hylázňať = povykovati. Brt. D. 158.

82548   Hylbrant Svazek: 8 Strana: 0120
Hylbrant, a, m. = Hildebrant.

82549   Hýle Svazek: 1 Strana: 0516
Hýle, e, f., vozík na 18ctn. rudy (v horn. ). Peněz na hýle mívali. Pam. Kut. 35. Z něm. Höhle im Bergbau, ein Traggeschirr.

82550   Hýle Svazek: 7 Strana: 1270
Hýle, pokřik při honění krále o letnicích v Čech.; na Mor.: hýlom. NZ. II. 114., 116.

82551   Hylec Svazek: 6 Strana: 0403
Hylec, lce, m. == veliký kus. Ukrojil si h. chleba. V Kunv. Msk.

82552   Hylinar Svazek: 7 Strana: 1270
Hylinar Václ. Cf. Tf. Mtc. 290.

82553   Hyll-us Svazek: 1 Strana: 0516
Hyll-us, a, m., syn Herakleův.

82554   Hylmar Svazek: 6 Strana: 0403
Hylmar, a, m, sam. u Nové Paky. — II. Václ., prof. a spisov. v Praze, naroz. v Nové Pace 1841. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 179.

82555   Hylmar Svazek: 10 Strana: 0098
Hylmar Václ., prof. a spis, 1841—31. /5. 1904. Vz Nár. list. 1904. 150. 2. a jiné listy z též doby.

82556   Hylom snad tolik co chylom Svazek: 6 Strana: 0403
Hylom snad tolik co chylom, chylem, náchylné. Té. Hylom, hylom, poslúchajte domácí, horní . . . Sš P. 762.

82557   Hýlov Svazek: 6 Strana: 0403
Hýlov. Sdl. Hr. IV. 370.

82558   Hylovec Svazek: 1 Strana: 0516
Hylovec, vz Hilovec.

82559   Hylovec Svazek: 6 Strana: 0403
Hylovec, vce, m. H. z Polkovic. Sdl. Hr. III. 201., IV. 370.

82560   Hýlovo Svazek: 6 Strana: 0403
Hýlovo, a, n., Hillau, ves v Opavsku.

82561   Hylprant Svazek: 6 Strana: 0403
Hylprant, a, m. Sdl. Hr. V. 143.

82562   Hyluš Svazek: 6 Strana: 0403
Hyluš, e, m., os. jm. D. ol. I. 1028.

82563   Hylvát Svazek: 10 Strana: 0098
Hylvát, a, m. = hulvát, hlupec 1568. Zvon. II. 622.

82564   Hylvaty Svazek: 6 Strana: 0403
Hylvaty, dle Dolany. Hilbeten. ves u Ústí nad Orl. Blk. Kfsk. 198 , Sdl. Hr. II. 277.

82565   Hymä Svazek: 6 Strana: 0403
Hymä = leda, kromě. Slov. Že ju nevy- lieči h. živá a mrtvá voda. Dbš. Sl. pov. V. 56.

82566   Hymen Svazek: 1 Strana: 0516
Hymen, a, m., z řec, bůh manželství. — H., u, m., píseň svatební. Hochzeitsgedicht.

82567   Hymen Svazek: 6 Strana: 0403
Hymen také = blánice panenská, mem- brana virginitatis, die Scheidenklappe, das Jungfernhäutchen. Vz S. N.

82568   Hymenaik Svazek: 6 Strana: 0403
Hymenaik, u, m. = dvojstopý daktyl. Dk.

82569   Hymett-us Svazek: 1 Strana: 0516
Hymett-us, a, m., hora attická mramorem a medem proslulá. Vj.

82570   Hymna Svazek: 1 Strana: 0516
Hymna, y, f., z řec. Hymna, (v, uvo?) Ře- kům znamenala chvalozpěv na počesť bohův a bohatým při slavnostech s průvodem hudby zpívaný. My označujeme tím jménem ody, jichž obsahem jest chvála boží. KB. Vz Bž. Spůsobové básnictví str. 14. H. národní. Rk., Hd.

82571   Hymna Svazek: 6 Strana: 0403
Hymna nyní = lyrická báseň velebící Roba a osoby světské nejvyšší. Km. Cf. Vor. P. 69., S5. II. 131., Sbn. 260., Jir. Ruk. I. 283., Jg. Slnosť. 106.

82572   Hymna Svazek: 8 Strana: 0120
Hymna = zpěv, který, ač drahně má veršů, přece způsobu noty nemění, než jakž jeden ten první verš zpívá se, tak i všecky až do posledního, leč by byla nota dvojitá n. tro- j jitá. Bl. Gr. 356.

82573   Hymnář Svazek: 8 Strana: 0120
Hymnář, e, m. = kniha obsahující hymny. Wtr. Živ. c. 985.

82574   Hymnický Svazek: 6 Strana: 0403
Hymnický, hymnisch. H. nadšený. Mus. 1880. 272.

82575   Hymnický Svazek: 10 Strana: 0098
Hymnický. H. písně. Vrch. Z hlub. 108.

82576   Hymnologický Svazek: 8 Strana: 0550
Hymnologický. H. činnost Blahoslavova. Hostn. VI.

82577   Hymnologie Svazek: 8 Strana: 0120
Hymnologie, e, f. Čes. h. Mtc. 1895. 72. Křesť. h. NZ. IV. 24.

82578   Hyn Svazek: 1 Strana: 0516
Hyn = tamto. Kat. 757. Hle bratře, hyn pravda kráčí. Dač. Vidíš je hyn stojíce. Ctib. Viem, ež vieš hyn Katerinu, ana v kraji smutná chodí. Kat. 756. Na Slov.: hynta, hyntam. Mkl. S. 82. Na Mor.: hen, henkaj. Bž.

82579   Hyn Svazek: 6 Strana: 0403
Hyn = tam, tamto, tamhle. Bž. 220., Němc. Krl. b., Dh. 12 , Laš. Tč. Idem, idem na dalekú cestu, hyn do Brna pre mladú nevěstu. Koll. Zp. I. 234. Hyn p. Pavel jde z rynku hornieho. NB. Tč 79. Vidúce obraz boží řkú: Hyn Bóh. Hus I. 76. Vz Hynaj, Hynka, Hen.

82580   Hyn Svazek: 7 Strana: 1270
Hyn, istic. H. jde, hynky jde. Moravci ve vsech: henka de. Bl. Gr. 270. Viem, ež vieš hyn Kateřinu. Kat. v. 756. Tamto již táhnou! Hyn spálili! Tuto hoří. Bart. 350.

82581   Hyn Svazek: 8 Strana: 0120
Hyn = tamto. H. tvé vyžle vedou; Hle h. se vaši tepou. Arch. XIII. 495., 534. Posud v lidu.

82582   Hyn Svazek: 9 Strana: 0078
Hyn, hyna, hynka = tam (na otázku kde?). Na, Hynka to bylo (onehdá). Slez. Lor. 72.

82583   Hyna Svazek: 6 Strana: 0403
Hyna Kar., 1802.-1881., děkan. Vz Tf. II. I. 3. vd. 187 , Jg. H. 1. 2. vd. 569.. Šb. D. r. 2. vd. 250.

82584   Hyna Svazek: 7 Strana: 1270
Hyna Kar., spisov. Cf. Zl. Jg. 347., Tf. Mtc 94.

82585   Hyna Svazek: 8 Strana: 0120
Hyna, Hýna, y, m., vz násl. Jindřich.

82586   Hyna Svazek: 8 Strana: 0550
Hyna Karel, filos. a paedag., děkan, 1802. až 1881. Vz Ott. XL 1033.

82587   Hyna Svazek: 10 Strana: 0098
Hyna Frant., kněz a spis. Vz Čad. 1.

82588   Hynáček Svazek: 6 Strana: 0403
Hynáček, čka, m., os. jm. Arch. II. 50., Pal Rdh. I. 121.

82589   Hynais Svazek: 6 Strana: 0403
Hynais, a, m. — H. V., český malíř.

82590   Hynais Svazek: 8 Strana: 0550
Hynais Vojt., nar. 1854., čes. malíř. Vz Ott. XI. 1034. nn.

82591   Hynaisovský. H Svazek: 10 Strana: 0590
Hynaisovský. H. jemnomalba. Nár. list. 1904. 314. 17.

82592   Hynaj Svazek: 6 Strana: 0403
Hynaj, hynajky = hyn. Slez. Šd. Hynaj beži zajíc. Šš. P. 623.

82593   Hynal Svazek: 6 Strana: 0403
Hynal. a, m., os. jm. Pk. Npj. 75, Žer. Záp. I. 275.

82594   Hynce Svazek: 6 Strana: 0403
Hynce, e, m., os. jm. Tk. V. 101.

82595   Hynče Svazek: 1 Strana: 0516
Hynče, vz Hynek.

82596   Hynče Svazek: 6 Strana: 0403
Hynče, dle Soudce (v starší době). Po- honím pana Hynči; s panem Hynčí. D. ol. II. 491 , Půh. II. 94., 112, 140.

82597   Hynčeti Svazek: 6 Strana: 0403
Hynčeti, el, ení, hinnire, wiehern. Ko- byla hynčí (chce k hřebci). Slez. Sd.

82598   Hynčice Svazek: 6 Strana: 0403
Hynčice, dle Budějovice, Heinzendorf, ves u Oder.

82599   Hynčík Svazek: 6 Strana: 0403
Hynčík, a, m., os. jm. Arch. V. 529., Půh. II. 537.. 539.

82600   Hynčín Svazek: 1 Strana: 0516
Hynčín, a, m., Heinzendorf, u Olomouce. Mus.

82601   Hynčin Svazek: 6 Strana: 0403
Hynčin Novosnd, Heinzhof, ves u Zá- břehu. — H. = Hynčův. Syna páně H-na; Pohoní Elšku, paní H-nu z Lipé. Půh. II. 94. 275.

82602   Hynčina Svazek: 6 Strana: 0403
Hynčina, y, f. H. Dolní, Unter-Heinzen- dorť, ves u Zábřehu; H. Horní, Ober-Hein- zendoif, ves u Březové na Mor. PL.

82603   Hynčiny Svazek: 9 Strana: 0078
Hynčiny, šp. Hlinčiny, místní jm. Pck. Hol. 60.

82604   Hynčovati Svazek: 6 Strana: 0403
Hynčovati = kolébati, houpati, schau- keln. Slov. Hol. 236., 426., Bern. 393*

82605   Hynčovka Svazek: 6 Strana: 0404
Hynčovka, y, f. = houpačka, kolébka, die Schaukel, Wiege. Slov. Ssk., Rr. Sb., Tóth. B. 189., Bern.

82606   Hynčovní Svazek: 6 Strana: 0404
Hynčovní = houpavý, schaukelnd. Slov. Bern.

82607   Hynd Svazek: 9 Strana: 0078
Hynd = neřest v hlavě. Mor. Mus ol. X. 62.

82608   Hynda Svazek: 6 Strana: 0404
Hynda! = citoslovce, kterým se husy zahánějí. Na Mor.: Haj haj! Slov. Zátur., Cjk. 45.

82609   Hyndavec Svazek: 8 Strana: 0120
Hyndavec, vce, m. = vřes. Tvarožná. Hledík.

82610   Hyndavec Svazek: 9 Strana: 0078
Hyndavec, vce, m., vz Jindavec.

82611   Hyndle Svazek: 6 Strana: 0404
Hyndle = tady, tamhle. U Stankova.

82612   Hyndle Svazek: 8 Strana: 0120
Hyndle m. hynle = tamhle. Dšk. Jihč. I. 16.

82613   Hyndlenc Svazek: 9 Strana: 0078
Hyndlenc = tam, tu. Vz Hyn. Plz. 120.

82614   Hyndrák Svazek: 6 Strana: 0404
Hyndrák, a, m., mlýn u Nepomuk.

82615   Hyndrovati Svazek: 1 Strana: 0516
Hyndrovati, z něm. hindern (hemmen), překážeti, V.; schimpfen, verhöhnen. Aqu.

82616   Hyndřichvald Svazek: 6 Strana: 0404
Hyndřichvald, a, m., Heinrichswald, ves u Hranic na Mor.

82617   Hynečky Svazek: 6 Strana: 0404
Hynečky, vz Hen.

82618   Hynek Svazek: 6 Strana: 0404
Hynek (z Münsterberka, hrabě kladský), syn krále Jiřího. Vz Tk. VII. 412. - H. Gottf. 1695. Jg. H. 1. 2. vd. 569., Jir. Ruk. I. 283. — H. 1840. Ib. — H. Jan z Veli- nova. Sb. D. ř. 2. vd. 250., Jir. Ruk. I. 283.

82619   Hynek Svazek: 7 Strana: 1270
Hynek z Poděbrad †1491. Vz D. Gesch. 302.

82620   Hynek Svazek: 8 Strana: 0120
Hynek Henricus est, non Ignatius. Dob. Dur. 112.

82621   Hynek Svazek: 10 Strana: 0590
Hynek E. V., spis.

82622   Hynek, Hynec, Hynče, Hynčík Svazek: 1 Strana: 0516
Hynek, Hynec, Hynče, Hynčík = Heinrich, Heinz, Jindřich, V., šp. m. Ignac.

82623   Hyneš Svazek: 8 Strana: 0120
Hyneš = Innocens, v Kosinoví. Mus. 1894. 117.

82624   Hynice Svazek: 6 Strana: 0404
Hynice, e, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

82625   Hynka Svazek: 6 Strana: 0404
Hynka, hynkaj = hyn. Laš. Tč.

82626   Hynka Svazek: 9 Strana: 0078
Hynka, vz Hyn

82627   Hynkov Svazek: 6 Strana: 0404
Hynkov, a, m., Hinkau, ves u Olomouce, D. ol. X. 264., dvůr u Třebíče; Hinkow, sam. u Zbraslavic.

82628   Hynková Svazek: 6 Strana: 0404
Hynková Majdal.. člen zemského divadla v Praze, nar. 1818. Vz S. N. X. 256.

82629   Hynkovec Svazek: 6 Strana: 0404
Hynkovec, vce, m., Hinkowetz, samota u Žďár.

82630   Hynkovice Svazek: 6 Strana: 0404
Hynkovice, dle Budějovice, Hinkowitz, ves u Klatov.

82631   Hynkumklinkum Svazek: 1 Strana: 0516
Hynkumklinkum! = halabala. Dělá to h. -k. Us.

82632   Hynky Svazek: 1 Strana: 0516
Hynky = hen.

82633   Hynky Svazek: 6 Strana: 0404
Hynky = hynka, hen. Náš pán h. béře se k nám; Kteráž h. již čepí se. Dh. 33., 39.

82634   Hynle Svazek: 6 Strana: 0404
Hynle, vz Hen.

82635   Hynost Svazek: 10 Strana: 0098
Hynost? = hybnost. Vz Gb. Slov.

82636   Hynouti Svazek: 1 Strana: 0516
Hynouti, hynu, hyň, -na (ouc), ul. utí = obraceti se v niveč, tratiti se, umkommen, zu Grunde gehen, vergehen, untergehen, ver- kommen, verderben, schwinden; škodu nésti, Schaden leiden. Jg. H. m. hýbnouti, b před n se vvsouvá. Vz Gebaurovo Hláskosloví str. 111., 140., 142., 145. — abs. Hyne, co netrvá. Kom. Křesťanství hyne. D. Pane, za- chovej nás, hyneme. Jg. Již hrubě hyne (schází). Ros. Hyne lev, že nemá loupeže. Br. Naděje klesla, pomoc hynula. Vrat. Hyne má paměť. Jel. Dobytek hyne (padá, mře). Jg. — v čem: V dobrých mravech hynuli. Br. Ve své živnosti hynuli. Ros. H. v neči- stotách. Kram. Aby církev v ničem, co jí nadáno, nehynula (škody neměla). Kom. — čím: hladem h. D. Hynouti hladem, pra- hnouti žízní, nýti láskou. Šm. Válkami a mory zhynouti. Háj. 3. Často lidé hynou kle- vetníkův vinou. Č. Ten pán hyň cti svú. Ferd. zř. H. hořem. Ml. H. hladem a žízní. Mudr. — od čeho: od meče. Br. — na čem: na statcích, Zlob., na síle, na živno- stech, V., na cti a zboží. Výb. Země vál- kami na lidech i na statciech hyne. Let, 118. H. na zdraví. Bl. 35. Ti obadva na své cti hyňte podlé zapsání desk. Ferd. zř. (Pr. ) — při čem, kde. Velmi rádo vlastní při cizím hyne. Jg., Lb. — oč. Já tu o mnoho set hynu. Jg. — po čem. On po tom jen už hyne (touží silně). Jg. — kdy. Po smrti otcově vše hyne. Ml. — za kým. Panna Zuzanna hyne právě za Cnotlivským (umírá, prahne). L.

82637   Hynouti Svazek: 6 Strana: 0404
Hynouti, zahýňati, vyhýňati (mor. Brt. D.). Cf. Bž. 30., Mkl. Ětym. 83. — abs. Šum křídel hynul (zanikal). Vrch. Veje vetor po doline, moja mladosť len tak hynie. Sl. sp. 161. — v čem: v žiale. Sl. ps. 142. Otec náš svým lidem v penězích i v stravě hynul. Anth. I. 102. Z komory naší mnoho jsme vydávati moseli a v tom jsme velmi h-li. List hrad. 1467. Tč. Svět hyne v svých skutcích zlých. Št. Kn. š. 136. Ač tělo hyne v sobě, však vždy obnovuje se duše. Hus I. 117. Ve cti h. Št. N. 60. Ať jáz u mej pravdě nehynu (ať se pravda mých slov osvědčí). Mst. v. 302. — čím: úzkostí, láskou, Vrch., touhou po někom, Kyt. 1876. 73., horkem. Koll. I. 79. Proč smrtí zlou časně i věčně hynu? Mcha. M. 5. vyd. 12. V těle hříchem hyne. Smil v. 929. — na čem. Cf. Zhynouti. — kde: v pútech otroctví. Kyt. 1876. 27. Ve vojště řád i ká- zeň h-ly. Šmb. S. II. 161. H. v spárech hanebnou smrtí. Kká. K sl. j. 25. — komu. Aby nic tomu dítěti nehynulo. NB. Tč. 12. — proč. Kdo pro pravdu hyne, nebe ho nemine. Laš. Tč. — kudy. Po modrém blankytu bělavé páry hynou. Mcha. — zač. Za peňáze hynú města, též i spravedlnosť Glč. II. 169. Vy za nás h-li jste v boji. Kká. K sl. j. 5.

82638   Hynouti Svazek: 7 Strana: 1270
Hynouti. Déšť v písku hyne (ztrácí se). Kar. 125.

82639   Hynouti Svazek: 8 Strana: 0550
Hynouti. Skrze to na mýtech hynem. 1482. Půh. VI. 267.

82640   Hynouti Svazek: 9 Strana: 0078
Hynouti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 246.

82641   Hynst Svazek: 1 Strana: 0516
Hynst, hynšt, z němec. Hengst, zastar. Půh., Št.

82642   Hynst Svazek: 6 Strana: 0404
Hynst. Půh. I. 248., 376., Sv. ruk. 319. a., Št. Kn. š. 265., Hr. ruk. 457.

82643   Hynšt Svazek: 6 Strana: 0404
Hynšt, vz Hynst.

82644   Hynšt Svazek: 10 Strana: 0098
Hynšt, u, m. = příčný trám, který spo- juje dva trámy vinného lisu. Čes. 1. XIII. 475.

82645   Hynštály Svazek: 6 Strana: 0404
Hynštály, pl., f. = dlouhé (člověčí nohy). Val. Vck., Brt. Cf. Hyžďály.

82646   Hynštík Svazek: 10 Strana: 0099
Hynštík, a, m., zdrobn. hynšt. Baw. J. v. 208.

82647   Hynť Svazek: 6 Strana: 0404
Hynť, vz Hen.

82648   Hynť Svazek: 8 Strana: 0120
Hynť m. hniť (přesmykn.) Brn. Brt. D. II. 167., 187.

82649   Hynta Svazek: 6 Strana: 0404
Hynta, y, f. = kolébka na provazech nad matčinou postelí ke stropu přivěšená. Cf. Kolembač. Vz Dbš. Obyč. 8.

82650   Hyntačka Svazek: 7 Strana: 1270
Hyntačka, y, f. = houpačka. Slov. Orl VII. 238.

82651   Hyntačka Svazek: 10 Strana: 0099
Hyntačka, y, f., vz Hynta, Hojdáč.

82652   Hyntati Svazek: 6 Strana: 0404
Hyntati = houpati, kolíbati. Slov. Vz Hynta. — koho. Dbš. Sl. pov. I. 235.

82653   Hyntečka Svazek: 6 Strana: 0404
Hyntečka, y, f. = šňůrka,pentle. Hova- zala jo tam milá, habe se chlapcům zalí- bila; hovázala na h-ko, to pro tebe, šoha- jičko. Sš. P. 716.

82654   Hynten Svazek: 10 Strana: 0590
Hynten = tenhle. Rgl.

82655   Hynti Svazek: 8 Strana: 0120
Hynti m. hniti (přesmykn.). Bystř. Brt. D. II. 210.

82656   Hyntlaust Svazek: 10 Strana: 0099
Hyntlaust, u, m. Vezmi h-stu a dryako- vého listu. Lék. B. 105. (Mš. ).

82657   Hyntov Svazek: 1 Strana: 0516
Hyntov, u, m., Prachtwagen. Na Slov. Rk.

82658   Hyntov Svazek: 6 Strana: 0404
Hyntov = kočár, die Kutsche, Karosse. Slov. Bern., Rb., Dbš. Sl. pov. I. 373., Sl. sp. 149. Za ten džban h. dám. Sl. sp. 100.

82659   Hyntovati sa Svazek: 6 Strana: 0404
Hyntovati sa, in der Karosse fahren. Vz Hyntov. Slov. Bern.

82660   Hyntuška Svazek: 6 Strana: 0404
Hyntuška, vz Vázati, Vintuška.

82661   Hynutí Svazek: 6 Strana: 0404
Hynutí, n., das Zugrundgehen, Verfallen. H. síly, živočichů ve vzduchu zředěném, KP. IL 8., plemenné, mravní. Osv. I. 523.

82662   Hynutně Svazek: 6 Strana: 0404
Hynutně = periculose, nebezpečně. H. klamají sě, kteříž mnie, že . . . Hus I. 157.

82663   Hynutný Svazek: 6 Strana: 0404
Hynutný = nebezpečný, nejistý. ZN., Hus I. 269.

82664   Hynutný Svazek: 9 Strana: 0078
Hynutný. H-tné jest t. j. k zahynutí na duši lidské. Hus. I. 269.

82665   Hýný Svazek: 8 Strana: 0120
Hýný = hajný. Týnec. Brt. D. II. 92.

82666   Hynžd Svazek: 9 Strana: 0078
Hynžd, u, m., čásť lisu. Pres (vinný lis) se skládá ze spodní klády, dvoch klaníc a hynždu. Mor. Šeb. 117.

82667   Hyoscin Svazek: 6 Strana: 0404
Hyoscin, u, m. Vz Šfk. Poč. 578.

82668   Hyoscinový Svazek: 7 Strana: 1270
Hyoscinový. H. kyselina. Vz Rm II. 393.

82669   Hyoscinový Svazek: 8 Strana: 0120
Hyoscinový. H. praeparat. Vstnk. III. 15.

82670   Hyoscyamin Svazek: 6 Strana: 0404
Hyoscyamin, u, m., der H-min. Nz. Vz Šfk. Poč. 578.

82671   Hyoscyamin Svazek: 7 Strana: 1270
Hyoscyamin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 393.

82672   Hyosin Svazek: 7 Strana: 1270
Hyosin. u, m., alkaloid. Vz KP. VI. 611.

82673   Hýp Svazek: 1 Strana: 0516
Hýp, u, m., hýpa, y, f., v již. Čechách = něm. Hieb, vz Hyb. Kts.

82674   Hyp Svazek: 7 Strana: 1270
Hyp = skok. V jednom hypě po něm. Val. Slavč. 56.

82675   Hyp Svazek: 9 Strana: 0078
Hyp, u, m. = skok. Pes svými hypy ho předběhne. Horen. 288.

82676   Hýpa Svazek: 10 Strana: 0590
Hýpa y, f. = rána, Hieb; veliký kus. H. chleba. Sum. Rgl. Sr. násl. Hýpol.

82677   Hypallage Svazek: 6 Strana: 0404
Hypallage, y, f., řec. = figura záleže- jící ve proměně jednotlivých částí věty bez porušení smyslu n. př. místo tichý večer: večerní ticho, ticho večera. Vz S. N., Ndr. 488., Jg. Slnosť. 63., Jinopadnosť, Jinovaz- nosť. H. epithet. Vz List. filol. IV. 54.

82678   Hýpan Svazek: 6 Strana: 0404
Hýpan, u, m. = veliký kus. Ukrojil si h. chleba. U Košic. Brnt.

82679   Hýpanec Svazek: 6 Strana: 0404
Hýpanec, nce, m. = kus něčeho. Vz Hý- pan. — H. = pohlavek; buchta do zad. Val. Vck.

82680   Hýpati Svazek: 9 Strana: 0078
Hýpati = skákati. Vz Hyp. S výšky h. Horen 326.

82681   Hyperaemie Svazek: 6 Strana: 0404
Hyperaemie, e, f. = neobyčejné roz- množení krve. Vz S. N., Slov. zdrav.

82682   Hyperbola Svazek: 1 Strana: 0516
Hyperbola, y, f., z řec., přehnanosť, řeč- nické zveličování. — Hyperbola, nadsázka, nadsazuje do velika i do mala, kladouc za výraz vlastní, myšlénce přiměřený, výraz jiný buď nad míru zveličený neb uskrovněný. Vlastní podstata hyperboly v tom záleží, že na označenou neurčitých a neurčitelných pojmů jakostných a kolikostných volí výrazy určité a názorné: Lže, až se stěny rozstou- pají, až se mu od huby práší. Nemám hrdelénka, ako som mávala, keď som za- zpievala, hora se lámala, Zpěv. II. 377. Vyšel predo dvere, slzy mu padaly, na drobném kamení jamky vybíjaly. Zpěv. I. 182. (KB. 241. ). Vz také v Zk. Ml. II. 172.; Mk. Ml. 294.; Mus. 1844. str. 432. Hyperbel. — H. v math., nadbytnice, Querkegelschnitt.

82683   Hyperbola Svazek: 6 Strana: 0404
Hyperbola = nadsázka. Vz Vor. St. 65., S. N., Jg. Slnosť. 70. — H. v math. H. rovnoramenná, die gleichseitige H.; h-ly sdružené, conjugierte H., Jrl. 420.; kubická, vyšších řádů, prostorová, parabolická, pro- storová, sfaerická. Vnč. 1., 25., 38., 48., 84., 90. Cf. S. N.

82684   Hyperbolický Svazek: 1 Strana: 0516
Hyperbolický, z řec., nadbytečný, Nz., přehánivý, přehnaný, Rk., übertreibend.

82685   Hyperbolický Svazek: 6 Strana: 0404
Hyperbolický, hyperbolisch. H. spirala, Vnč. 66., funkce, Čs. math. X. 46., parabo- loid, Jrl. 72., dráha (některých vlasatie). Stč. Zem. 250.

82686   Hyperbolický Svazek: 7 Strana: 1270
Hyperbolický. H. brejle. Ott. IV. 629

82687   Hyperbolisovati Svazek: 10 Strana: 0099
Hyperbolisovati = přeháněti, přepínati, nadsazovati. Vlč. Lit. II. 2. 63.

82688   HyperBolista Svazek: 9 Strana: 0078
HyperBolista, y, m. H. přidává. Kom. Ohláš. 165.

82689   Hyperbolograf, u, m Svazek: 6 Strana: 0404
Hyperbolograf, u, m. = nástroj ku kre- slení hyperboly. Us. Pdl.

82690   Hyperboloid Svazek: 1 Strana: 0516
Hyperboloid, u, m.

82691   Hyperboloid Svazek: 6 Strana: 0404
Hyperboloid, u, m. = nadbytečník, dva kruhy ploch druhého stupně, das Hyper- boloid. H. jednoduchý, dvojný, rotační. S. N. X. 256. H. točný, sborcený n. jedno- plochý, das einmantelige H., dvojplochý, das zweimantelige H. Jrl. 71., 129., 251., 420.

82692   Hyperborejec Svazek: 7 Strana: 1270
Hyperborejec, jce, m. H-jci. Vlach.

82693   Hyperborejský. H Svazek: 7 Strana: 1270
Hyperborejský. H. plémě (severní). Vlach.

82694   Hyperdidaktika Svazek: 10 Strana: 0590
Hyperdidaktika, y, f. Nár. list. 1905. 186. 13.

82695   Hyperfysický Svazek: 10 Strana: 0099
Hyperfysický. H. upotřebení rozumu. Uč. spol. 1902. IX. 14.

82696   Hyperchloraty Svazek: 6 Strana: 0404
Hyperchloraty. Vz Šfk. Poč. 92.

82697   Hyperidealistický Svazek: 10 Strana: 0590
Hyperidealistický sen. Zvon VI. 369.

82698   Hyperidrosa Svazek: 6 Strana: 0404
Hyperidrosa, y, f., z řec. = přílišné pocení. S. N. XI. 447.

82699   Hyperion Svazek: 1 Strana: 0516
Hyperion, a, m., jeden z Titanův.

82700   Hyperkatalektický Svazek: 1 Strana: 0516
Hyperkatalektický verš, nadbytečný. Vz Verš.

82701   Hyperkriti Svazek: 10 Strana: 0099
Hyperkritik, a, m. = příliš přísný kritik. Umíněný h. Lit. I. 199.

82702   Hyperloyalnosť Svazek: 10 Strana: 0099
Hyperloyalnosť, i, f. = přílišná loyalnosť. Nár. list. 1903. č. 243. 13.

82703   Hypermoderní Svazek: 10 Strana: 0590
Hypermoderní snaha. Nár. list. 1904. 349. 13.

82704   Hyperoxyd Svazek: 6 Strana: 0404
Hyperoxyd, u, m. = nadkysličník. Mj. 26. H. baria, dusíku, chloru, iridia, kalia, manganu, natria, niklu, olova, ruthenia, stříbra, vodíku. Vz Šfk. Poč. 606., S. N.

82705   Hyperoxyd Svazek: 10 Strana: 0099
Hyperoxyd, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 8. Hyperromantický děj Zr. Nov2. 192.

82706   Hyperoxychlorid Svazek: 6 Strana: 0404
Hyperoxychlorid manganu. Vz Šfk. Poč. 337.

82707   Hyperplasie Svazek: 8 Strana: 0120
Hyperplasie, e, f. H. sleziny. Vstnk. II. 426.

82708   Hyperplastický Svazek: 8 Strana: 0120
Hyperplastický. H. zánět oka. Schb. Nád. 33.

82709   Hyperromantickofantastický Svazek: 10 Strana: 0590
Hyperromantickofantastický román. List. fil. 1905. 241.

82710   Hypersentimentalní Svazek: 10 Strana: 0099
Hypersentimentalní sladkosť. Zvon IV. 194.

82711   Hypersthcnit Svazek: 6 Strana: 0404
Hypersthcnit, u, m. = zrnitě krystal- lická směs šedého labradoritu a hnědého n. zelenavě černého hypersthenu; přimíšen bývá granit, slída, apatit, pyrit, magnetit a ilmenit. Krč. G. 154., 242., Schd. II. 71.

82712   Hypersthen Svazek: 6 Strana: 0404
Hypersthen, u, m., nerost. Bř. N. 178., KP. III. 198., Schd. II. 48.

82713   Hyperthermie Svazek: 8 Strana: 0550
Hyperthermie, e, f., řec. = přílišná horkosť, horečka. Ott. XL 578. b.

82714   Hypertrofie Svazek: 6 Strana: 0405
Hypertrofie, e, f., řec. = zbytnosť, zvý- šená výživa těla] zvětšení hmoty i objemu nějakého ústroje. Vz S. N.

82715   Hyplati se Svazek: 6 Strana: 0405
Hyplati se = viklati se. C. T. Tkč.

82716   Hyple Svazek: 6 Strana: 0405
Hyple, e, f. = plátěná kazajka; lehký šat. U Kr. Hrad. Kšť.

82717   Hyple Svazek: 7 Strana: 1270
Hyple, e, f. = malý šat. NZ. I. 550.

82718   Hypnobat Svazek: 6 Strana: 0405
Hypnobat, a, m., řec. = náměsíčník. S. N.

82719   Hypnosa Svazek: 8 Strana: 0120
Hypnosa, y, f. Vz Mus. 1894. 450.

82720   Hypnotica Svazek: 6 Strana: 0405
Hypnotica (remedia) = uspávací léky (morfium). S. N.

82721   Hypnotický Svazek: 6 Strana: 0405
Hypnotický, hypnotisch, uspávající.

82722   Hypnotism-us Svazek: 6 Strana: 0405
Hypnotism-us, u, m. = druh uměle vzbuzeného náměsičnictví. O h-mu (magne- tismu zvířecím). Napsal dr. T. G. Masaryk. Vz Janiš O spiritismu 9., Slov. zdrav.

82723   Hypnotismus Svazek: 8 Strana: 0550
Hypnotismus. Vz Ott. XI. 1051.

82724   Hypnotisovati Svazek: 6 Strana: 0405
Hypnotisovati = v magnetický stav uspati. Janiš.

82725   Hypnout Svazek: 8 Strana: 0120
Hypnout = hybnout, kopnout. Dšk. Jihč. I. 22.

82726   Hýpnouti Svazek: 7 Strana: 1270
Hýpnouti koho kyjem = udeřiti Mor. Brt. N. p. 526.

82727   Hýpnouti Svazek: 8 Strana: 0550
Hýpnouti koho kyjem (udeřiti). Mor. Nár. list. 1897. č. 32. feuill.

82728   Hypoblast Svazek: 8 Strana: 0550
Hypoblast, u, m. = spodní blána záro- deční. Ott. XL 1053.

82729   Hypocykloida Svazek: 6 Strana: 0405
Hypocykloida, y, f. = čára kolná n. kolnice vnitřní, koloběžnice vnitřní, druh křivé čary. Nz. H. prodloužená, zkrácená. Vnč. 56., NA. V. 47.

82730   Hypogeový Svazek: 7 Strana: 1270
Hypogeový. H. kyselina. Vz Rm I. 440.

82731   Hypogloss-us Svazek: 6 Strana: 0405
Hypogloss-us, u, m. = nerv podjazyčný. Vz S. N.

82732   Hypochlorin Svazek: 6 Strana: 0405
Hypochlorin, u, m. Vz SP. II. 117.

82733   Hypochlorit Svazek: 6 Strana: 0405
Hypochlorit, u, m = chlornatan. Šfk. Ruk. 220., Šfk. Poč. 88.

82734   Hypochlorit Svazek: 10 Strana: 0590
Hypochlorit, u, m. = chlornatan. Jind. 92.

82735   Hypochondrický Svazek: 1 Strana: 0516
Hypochondrický, těžkomyslný, milz- süchtig, schwermüthig.

82736   Hypochondrie Svazek: 1 Strana: 0516
Hypochondrie, e, f., z řec, těžkomysl- nosť, Sehwermüthigkeit.

82737   Hypochondrie Svazek: 6 Strana: 0405
Hypochondrie. Vz S. N., Kram. Slov., Slov. zdrav.

82738   Hypochondrie Svazek: 8 Strana: 0550
Hypochondrie, vz Ott. XL 1054.

82739   Hypochondrista Svazek: 1 Strana: 0516
Hypochondrista, y, m., dle „Despota", ein Milzsüchtiger, Grämling, Schwermüthiger.

82740   Hypokoristický Svazek: 8 Strana: 0120
Hypokoristický. H. jm. muž. osob., Péša; žen. osob: Káča. Gb. Km. -a. 31., 23. H. slovo, kterým se nehezká věc mírnícím slovem vy- jadřuje; slovo znamenající něco nepěkného, když se mu tonem a celým způsobem vyslo- vení dává význam dobrý a příznivý. Cf. To je kluk darebáček. Kla. Sklad. 61., 62. Ty má hezká kurvičko (dceruško).

82741   Hypokotylní Svazek: 6 Strana: 0405
Hypokotylní = podděložný. SP. II. 114.

82742   Hypokrisa Svazek: 7 Strana: 1270
Hypokrisa, y, f., z řec. = přetvářka.

82743   Hýpol Svazek: 10 Strana: 0590
Hýpol, u, m. = veliký kus. Chrud. Rgl. Sr. Hýpa zde.

82744   Hyposkeni-on Svazek: 6 Strana: 0405
Hyposkeni-on, a, n. Vlšk. 23., 32.

82745   Hypospadiasie Svazek: 6 Strana: 0405
Hypospadiasie, e, f. = vada pyje, ne- končí-li se močová trubice na konci žaludu, nýbrž v polovici nebo u kořene pyje. S. N.

82746   Hypostasovaný Svazek: 9 Strana: 0078
Hypostasovaný pojem. Mus. fil. IV. 325.

82747   Hypostasovati Svazek: 8 Strana: 0120
Hypostasovati vůli. Krejč. Psych. 25., 39.

82748   Hypotaxa Svazek: 6 Strana: 0405
Hypotaxa, y, f. = podraďování (vět). Vz Ndr. 848., Brt. S. 3. vd. 127.; obrácená. Ndr. 882. 4., Brt. S. 130.

82749   Hypotaxa Svazek: 7 Strana: 1270
Hypotaxa. O h-xi v prostonár. pohád- kách a o slohu jejich. Progr. vyšší realky v Karlíně za r. 1890.

82750   Hypotenusa Svazek: 1 Strana: 0517
Hypotenusa, y, t., z řec., nejdelší strana rovnoúhelného trojhranu; podpora. Rk. Hy- potenuse.

82751   Hypotenusa Svazek: 6 Strana: 0405
Hypotenusa. Oprav takto: H. = nejdelší strana pravoúhelného trojúhelníku, podpona, přepona. Hra.

82752   Hypotheční Svazek: 1 Strana: 0517
Hypotheční (z řec. ): banka, kniha, list, půjčka, taxa. Šp. Hypotheken-.

82753   Hypotheční Svazek: 6 Strana: 0405
Hypotheční banka, vz Půjčovna.

82754   Hypotheka Svazek: 1 Strana: 0517
Hypotheka, y, f., z řec., nemovitá zá- stava, gerichtliche Pfandverschreibung un- beweglicher Güter für geliehenes Geld. —

82755   Hypotheka Svazek: 6 Strana: 0405
Hypotheka, vz S. N.

82756   Hypotheka Svazek: 8 Strana: 0550
Hypotheka, vz Ott. XL 1056. nn.

82757   Hypothekar Svazek: 1 Strana: 0517
Hypothekar, zástavní věřitel, Pfandgläu- biger. Rk. — Hypothekarní (zastavený), lépe: hypotheční. H. ukázka, úvěr, půjčka. Šp.

82758   Hypothekarní Svazek: 6 Strana: 0405
Hypothekarní knihy. Vz Sbn. 299.

82759   Hypothekovati Svazek: 8 Strana: 0550
Hypothekovati dluh = hypothekou po- jistiti. Nár. list. 1897. č. 48.

82760   Hypothesa Svazek: 6 Strana: 0405
Hypothesa, vz S. N., Jg. Slnosť. 38.

82761   Hypothesa Svazek: 8 Strana: 0120
Hypothesa. Jak slovo to překládáno. Vz Krok 1896. 84.

82762   Hypothese Svazek: 1 Strana: 0517
Hypothese, e, f., z řec, podmínka, Vor- aussetzung, vorausgesetzte Meinung, ange- nommener Satz, Bedingungssatz. — Hypo- thetický, podmiňovací, Rk., hypothetisch, vorausgesetzt, angenommen.

82763   Hypothetický Svazek: 6 Strana: 0405
Hypothetický. H. věty. Vz Ndr. 456., Věta.

82764   Hypotracheli-on Svazek: 6 Strana: 0405
Hypotracheli-on, a, n. = podkrčí na dorském sloupu jako tři deštičky pod oblou- kem. Rjšk.

82765   Hypotrochoida Svazek: 6 Strana: 0405
Hypotrochoida, y, f., druh křivé čáry. Vnč. 56.

82766   Hypotypos-is Svazek: 1 Strana: 0517
Hypotypos-is, e, f., descriptio, vyobra- zení věci, když se vlastnosti a okolnosti věci jadrně a živě vyčtou a jako před oči staví. Příklad vz v Zk. Ml. II. 174.

82767   Hypotyposa Svazek: 6 Strana: 0405
Hypotyposa, y, f. Jg. Slnosť. 63., 80.

82768   Hypoxanthin Svazek: 7 Strana: 1270
Hypoxanthin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 595.

82769   Hypoxanthin Svazek: 10 Strana: 0099
Hypoxanthin, u, m., v lučbě. Vz Vstřik. XII. 54.

82770   Hypsicefalní Svazek: 8 Strana: 0120
Hypsicefalní. II. lebka. Vstnk. III. 387.

82771   Hypsografický Svazek: 6 Strana: 0405
Hypsografický = výškopisný, hypsogra- phisch. Stč. Zem. 460.

82772   Hypsometr Svazek: 1 Strana: 0517
Hypsometr, u, m. Ck. Höhenmessinstru- ment.

82773   Hypsometrický Svazek: 6 Strana: 0405
Hypsometrický. H. mapa, poměry, Stč. 385., 459., 460., teploměr, Mj. 133., měření. Zpr. arch. IX. 1.

82774   Hypsometrie Svazek: 6 Strana: 0405
Hypsometrie, e, f., řec. = horoměření. Vz S. N.

82775   Hypsometrie Svazek: 10 Strana: 0099
Hypsometrie, e, f., z řec. = míření výšek. Vz Strh. Mech. 535.

82776   Hypsothermometr Svazek: 8 Strana: 0121
Hypsothermometr, u, m. (thermobaro- metr). Vstnk. III. 300.

82777   Hypsothermometr Svazek: 10 Strana: 0099
Hypsothermometr, u, m. = teploměr k mě- ření výšek. Vz Strh. Mech. 519.

82778   Hypytkem Svazek: 6 Strana: 0405
Hypytkem = hupkem. Laš. a val. Brt. D. 217.

82779   Hypytkem Svazek: 10 Strana: 0590
Hypytkem = hupkem. Laš. Brt. Sl. 113.

82780   Hýr Svazek: 6 Strana: 0405
Hýr, u, m. = hýření. Bože dobrý, přijmi obět smíru na pokutu za vinu těch hýrů. Sš. Snt. 145.

82781   Hýra Svazek: 1 Strana: 0517
Hýra, y, f., na Slov. boule, boule. Koll.

82782   Hýra Svazek: 6 Strana: 0405
Hýra. Jane, Jane, sv. Jane, máš ty hýru na koleně, keby se ti rozpučila, Sobotku by zahasila. Koll. Zp. I. 17.

82783   Hýrati Svazek: 1 Strana: 0517
Hýrati, vz Hýřiti.

82784   Hyria Svazek: 10 Strana: 0099
Hyria = hejsa. Vz Gb. Slov.

82785   Hyrja Svazek: 6 Strana: 0405
Hyrja, e, f. = hýra. Sl. spv. VI. 230.

82786   Hyroš Svazek: 9 Strana: 0078
Hyroš Štef., slov. spis., 1812. —1888. Vz Vlč. Lit. slov. I. 238., 239.

82787   Hýrov Svazek: 6 Strana: 0405
Hýrov, a, m., Vorder-Heuraffel, ves u Vi- šního Brodu.

82788   Hyršov Svazek: 6 Strana: 0405
Hyršov, a, m., ves v Plzeň. Blk. Kfsk. 1323., 1466.

82789   Hyrtuň Svazek: 7 Strana: 1270
Hyrtuň, ě, m. = hrtan. Laš. Šb. D. 59.

82790   Hyrycovat Svazek: 10 Strana: 0590
Hyrycovat = hluk tropiti (o dětech). Brt. Sl. 113.

82791   Hýřati Svazek: 1 Strana: 0517
Hýřati, nezbedným býti, vypínati se. Výb. I.

82792   Hýřati Svazek: 6 Strana: 0405
Hýřati. Výb. I. 1073. Zde chybně m.: hrzal. Vz Hrzati.

82793   Hýření Svazek: 9 Strana: 0078
Hýření, ?., Schwelgerei. Us.

82794   Hýřil Svazek: 1 Strana: 0517
Hýřil, a, m. = hýřilec.

82795   Hýřilec Svazek: 1 Strana: 0517
Hýřilec, lce, m., stran pořekadel vz Marno- tratný. Schwelger, Verschwender.

82796   Hýřilský Svazek: 10 Strana: 0099
Hýřilský pohár. Slád. Ant. 28.

82797   Hyřitel Svazek: 10 Strana: 0099
Hyřitel, e, m. = kdo hýří. Vz Gb. Slov.

82798   1. Hýřiti Svazek: 1 Strana: 0517
1. Hýřiti, 3. pl. hýří, hyř, hýře (íc), il, ení; hýrati, hýrám (zastr. hýři), al, ání; hý- rávati, hýřívati. H. běhati, těkati, blouditi, herumgehen, schwärmen; hýsati, flott leben, schwelgen; křivditi, hřešiti, Unrecht thun, irren, sündigen. — abs. Hýření zanechte a práce se chopte. Sych. Jiní však nedbali nic (na smrť), hýřili předce. Kom. — kdy. Hýřil za mladu a pod starosť umírá z hladu. Č. (Mdr. 58. ). — jak. Snad žena svobodnou šíjí h. bude (těkati). Jel. — na čem (čím). Na tom všichni smysly hýři, neb jsem tebe tu neviděl. Pass. Neb na tom světský súd často hýří (bloudí). Pass. — proti čemu (proč). Cos proti lásce hýřil. Víd. list. Já proti tobě nehýřím (nehřeším). Pass. Jakéž jest ze zlého obyčeje proti Bohu hýřil, takéž správný má od Boha pokutu za hříchy při- jieti. Pass. — nad kým. Anděle boží, proč nade mnú hýříš (křivdíš). Pass. 963. — s adv. H. prostopášně. Kom.

82799   2. Hýřiti Svazek: 1 Strana: 0517
2. Hýřiti — pobouřiti (lid). Llk. Hyrkanie, e, f., krajina na jižním pobřeží moře chvalinského, k říši perské náležitá, Vj. — Hyrkanové. — Hyrkanský.

82800   Hýřiti Svazek: 6 Strana: 0405
Hýřiti. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 83. On hýří a výří, lebt toll und voll. Dch. Ves svět hýří (bloudí), je- diná ty pravdu mluvíš. Výb. I. 294. 5. — kudy jak. Žoldnéřů tlupy s písní hlučnou ulicemi Hýří. Čch. Mch. 16. — na čem (jak). Z míry vší na tvém pracném zboží hýří v rozkošech. Msn. Or. 77. — proti komu. Proti mně sú h-li. BO.—jak. Ktož žádá s světem pokoje, velmě hýří (bloudí). Št. Kn. š. 132. — s kým: s nevěstkami. Us. — kde. Vražda kolem hýří. Čch. Bs. 71. Na němž (prostoru) četné plémě Slovanů ode dávNých časů valně hýří (prospívá); Po krajině této hýří naše pokolení (zmáhá se, prospívá). Sš. Bs. 168. — odkud. Z po- dezřelých peněz h-li. Mus. 1880. 27.

82801   Hýřivěžíti Svazek: 6 Strana: 0405
Hýřivěžíti, flott leben. Osv. I. 632.

82802   Hýřivý Svazek: 6 Strana: 0405
Hýřivý, verschwenderisch, flott. H. život, Dch., hody, Ddk. V. 249., nádhera. J. Lpř. Cf. Hýřiti.

82803   Hýřrivosť Svazek: 6 Strana: 0405
Hýřrivosť, i, f., die Verschwendung atd. Vz Hýřiti.

82804   Hýs Svazek: 9 Strana: 0078
Hýs = odtud, zastr. Odtud dimin. hýsek. Hus. (Šb. Hus. Orth. 35. ).

82805   Hysa Svazek: 8 Strana: 0121
Hysa. Spadlo to s něho jako s hysy déšť. Světz. 1894. 95. a.

82806   Hýsati Svazek: 6 Strana: 0405
Hýsati. Ukrátili mu skokův, aby tak ne- hýsal. Č. M. 628.

82807   Hýse Svazek: 6 Strana: 0405
Hýse, vz Čehý.

82808   Hýsek Svazek: 6 Strana: 0405
Hýsek, vz Hejsek.

82809   Hysiotheosia Svazek: 6 Strana: 0403
Hysiotheosia, e, f = vzeíí sobě někoho za syna. BR. II. 503. b.

82810   Hyska Svazek: 6 Strana: 0405
Hyska, y, f., jm. feny.

82811   Hyskov Svazek: 6 Strana: 0405
Hyskov, a, m., Hiskow, ves u Berouna.

82812   Hýskovství Svazek: 10 Strana: 0590
Hýskovství, n. = počínání si hejsků. Tk. Pam. I. 91.

82813   Hysle Svazek: 6 Strana: 0405
Hysle, pl., f-, Hiesel, ves u Kyjova. D. ol. VI. 267.

82814   Hysop Svazek: 1 Strana: 0517
Hysop, u, m., Isop, rostl. Rk.

82815   Hysop Svazek: 6 Strana: 0405
Hysop, hyssopus, der Yssop. H. lékař- ský, h. officinalis. Vz Rstp. 1178., Slb. 342., Schd. II. 290.

82816   Hysrle Svazek: 9 Strana: 0078
Hysrle z Chodů a na Zálezlí Mich., spis. na konci XVI. a na poč. XVII. stol. Vz Flš. Písm. I. 389.

82817   Hystasp-es Svazek: 1 Strana: 0517
Hystasp-es, a (ea), m., otec Daria, krále perského. Vj.

82818   Hystera Svazek: 1 Strana: 0517
Hystera, y, f., z řec., materník, matka, děloha, die Gebärmutter. — Hysterický, hysterisch, mutterkrank. Žena h., nemocí materníku stížená, — Hysterie, e, f., záduh matky, mádra, Mutterbeschwerde. Rk.

82819   Hysteresa Svazek: 8 Strana: 0121
Hysteresa. Magnetická h. = vlastnosti železa, že má tendenci, by účinek se opozdil proti příčině, jež jej vyvolává. Vstnk. III. 18.

82820   Hysterický Svazek: 6 Strana: 0405
Hysterický. H. křeče, Šmb. S. I. 489., kule, globus hysterieus. Nz. lk.

82821   Hysterický Svazek: 10 Strana: 0590
Hysterický. Kašel h-kých, tussis hy- sterica. Ktt.

82822   Hysterie Svazek: 6 Strana: 0405
Hysterie, nervová nemoc. Vz Čs. lk. III. 148., 152., V. 253., IX. 163., S. N., Kram. Slov., Slov. zdrav.

82823   Hysterie Svazek: 8 Strana: 0550
Hysterie, vz Ott. XL 1063.

82824   Hysterie Svazek: 10 Strana: 0099
Hysterie strnulá, hysteria cataleptica. Ktt.

82825   Hysterit-is Svazek: 6 Strana: 0405
Hysterit-is, y, f., řec. = zánět materníku, dělohy. S. N.

82826   Hysterka Svazek: 8 Strana: 0121
Hysterka, y, f. = hysterická žena. Světz. 1895. 90.

82827   Hysterocele Svazek: 6 Strana: 0405
Hysterocele, y, f. = vyhřezlosť dělohy. S. N.

82828   Hysterofor Svazek: 1 Strana: 0517
Hysterofor Schillingův z dřeva zimostrá- zového; h. Schillingův s křídly pružcovými; Seyfertův, Roserův, proti vyhřeznutí přední stěny poševní. Cn. Hysterophor.

82829   Hysterofor Svazek: 6 Strana: 0405
Hysterofor = nosič děložný.

82830   Hysteromanie Svazek: 6 Strana: 0405
Hysteromanie, e, f. = zbouření pohlav- ního pudu u ženských. S. N.

82831   Hysteron proteron Svazek: 1 Strana: 0517
Hysteron proteron, řec., zvrácenosť, konec před. Rk. H. p., klade-li se, co by před něčím jiným jíti mělo, za tímto. Všichni pominuli, kteří s ním zároveň vzrostli a. se narodili, (u oí fí/ia zyáetv r, <y tytrovxo. Hom. — KB. 238. Oběsil se a na vojnu šel. Mik. Vz Zk. Ml. II. 158; Mk. Ml. 300.

82832   Hysteroskopie Svazek: 6 Strana: 0405
Hysteroskopie, e, f. = ohledání dělohy zrcadlem.

82833   Hysterotom Svazek: 6 Strana: 0405
Hysterotom, u, m. = nástroj k vyřezo- vání části krku děložního. S. N.

82834   Hysterotomie Svazek: 6 Strana: 0405
Hysterotomie, e, f. — každá chirurgická operace na děloze S. N.

82835   Hystiogenetický Svazek: 8 Strana: 0121
Hystiogenetický. H. názor. Vstnk. IV. 94.

82836   Hystorie Svazek: 1 Strana: 0517
Hystorie, vz Historie.

82837   Hysura Svazek: 10 Strana: 0590
Hysura, y, m. = hejsek. Han. Brt. Sl. 113. Ch.

82838   Hyšice Svazek: 6 Strana: 0405
Hyšice = Hyčice.

82839   Hyšpanie Svazek: 1 Strana: 0517
Hyšpanie, vz Hispanie.

82840   Hyt Svazek: 6 Strana: 0405
Hyt, u, m. = lupení, das Laub. Slov. Ej javor, javor, javor zelený, čo si taký smutný v jaseni ? Jakže ja nemam smutný býť, keď zo mňa spádol všetok h. Sb. sl. ps. II. 1. 130.

82841   Hyta Svazek: 1 Strana: 0517
Hyta = loktuša, šátek na hlavu. Llk.

82842   Hýta Svazek: 6 Strana: 0405
Hýta. Pojď do hyty = do loktuše, do chůvky, říkají dětem. Mor. Sd., Tč. — H. = šátek na hlavu. Slez Šd.

82843   Hýta Svazek: 8 Strana: 0121
Hýta = zimní šatek krátký, jednoduchý; delší a na dvé přeložený slove šaltuch (vlňák). Slez. Věst. opav. 1891. č. 4., 11., Brt. D. II. 466.

82844   Hyté Svazek: 6 Strana: 0405
Hyté, nesklonné = chůvka, plachta, ve které se děti nosí (v dětské řeči). Zlínsky. Brt. Vz Hyta. Plachta na hyté = na způ- sob šálu složená. Ib. Brt.

82845   Hytena Svazek: 6 Strana: 0405
Hytena, y, f. = hyta, hyté. Mor. Tč.

82846   Hytenka Svazek: 6 Strana: 0405
Hytenka, y, f. = hytena. .

82847   Hyteté Svazek: 6 Strana: 0406
Hyteté = nošení dítěte v hyté, v chůvce. Poď h. (v dětské řeči). Zlínsky. Brt. Cf. Hytyté.

82848   Hýtman Svazek: 10 Strana: 0099
Hýtman, a, m. = hejtman. Vz Gb Slov.

82849   Hytmánek Svazek: 6 Strana: 0406
Hytmánek, nka, m. Sdl. Hr. I. 58.

82850   Hyty Svazek: 10 Strana: 0099
Hyty (hoto) = kůň (v dětské řeči ve Slezsku). Čes. 1. X. 342.

82851   Hytyté Svazek: 6 Strana: 0406
Hytyté, vz Hyté, Hyteté.

82852   Hyva Svazek: 1 Strana: 0517
Hyva = jíva,

82853   Hýva Svazek: 6 Strana: 0406
Hýva = vrba jíva. Vz Vrba, Rstp. 1408. — H. = brdo (tkadlcovské). Us. Hk.

82854   Hyvět Svazek: 8 Strana: 0121
Hyvět, vz Hepit (3. dod.).

82855   Hyvina Svazek: 6 Strana: 0406
Hyvina = vrboví, vrbina. Cf. Hýva. U N. Kdyně.Rgl.

82856   Hyvle Svazek: 10 Strana: 0099
Hyvle, e, f. =vršek, z něm. Hübel, Hügel. Gb. Slov.

82857   Hyvno Svazek: 6 Strana: 0406
Hyvno, a, n., zřícený hrad u Zbečna. Jsfk.

82858   Hyz Svazek: 1 Strana: 0517
Hyz, e, m., něco nepěkného, etwas Gar- stiges. Ros.

82859   Hyza Svazek: 6 Strana: 0406
Hyza, y,.f. = stehno, usená kýta. Vký. U Místka. Škd. Vz Hyzdě, Hyža.

82860   Hyzd Svazek: 1 Strana: 0517
Hyzd, u, m., hyz, Hässlichkeit. Plk.

82861   Hyzd Svazek: 8 Strana: 0121
Hyzd, turpitudo. Apat. Vr. 45. b.

82862   Hyzda Svazek: 10 Strana: 0099
Hyzda, y, f. = ohyzda. Hyzdu páchati. Mark.

82863   Hyzdě Svazek: 1 Strana: 0517
Hyzdě, kýta, šunka, zastav. Der Schinken. Gl. 77.

82864   Hyzdění Svazek: 6 Strana: 0406
Hyzdění, n., vz Hyzditi. Št. Kn. š. 115.

82865   Hyzdič Svazek: 1 Strana: 0517
Hyzdič, e, m., der Tadler. Reš.

82866   Hyzditi Svazek: 1 Strana: 0517
Hyzditi (zastar. hyziti), 3. pl. hyzdí, hyzď, -dě (íc), il, ěn, ění, hyzdívati. H. = škaredé, ošklivé činiti, oškliviti, Ekel machen, ver- ekeln, verunstalten; haněti, schänden, tadeln. Jg. — co: dobré jméno něčí h. V. To člo- věka hyzdí. Toms. Všickni tak hanebný čin hyzdili. V. Co chválí, chval; co hyzdí, hyzď. Štelc. Kdo se sám nehyzdí, nikdo ho ne- může zhyzditi. Pk. — co komu. Kárání přísné vrchnosť poddaným hyzdí. L. — co na kom. Co na jiných hyzdíš, hled', aby jiní toho na tobě nehyzdili. Jel. — Lom. Cokoli na jiném hyzdíš, i ve své mošně najdeš, budeš-li hledati. Č. Na, tom hyzdíš, že... Leg. — koho kde (u koho) = haněti. Ros. — co proč. Knihy ze závisti h. Št. N. 4.

82867   Hyzditi Svazek: 6 Strana: 0406
Hyzditi. Bž. 50, Mkl Etym. 83. — co, koho: pýchu, BO., české knihy. Št. N. 4. 5., Št. Kn. š. 3., 4. Písmo Hyzdí rúcha hrdá. Št. Kn. š. 163. (134., 225.). Proč bych hyzdil (káral) toho, jehož . . . Hus III. 229. — na čem. Hyzdil ji jménem přezlým na jejiem dévecství (panenství). BO. Valenta těch svědkuov na jich osobách nemuož hyzditi. NB. Tč. 197. — kde. Hyzdie úředníky před lidmi. Půh. II. 265. — proč. Hyzdí (kárá) nás pro hriechy. BO. — čím. Mnohými vi- nami jej h-li. Žvt. otc. 50. b. Ale ač by i pravdu h. je mohli, nehyzďte jich. Št. Kn. š. 115.

82868   Hyzditi kam Svazek: 8 Strana: 0121
Hyzditi kam. Zlý pták do svojho hniezda hyzdí (trousí). Zvolen.

82869   Hyzdiua Svazek: 8 Strana: 0121
Hyzdiua. V H-ně = poloha v Poděbr. 1748. NZ. III. 520.

82870   Hyzelky Svazek: 1 Strana: 0517
Hyzelky, vz Halmy.

82871   Hyzeti Svazek: 1 Strana: 0517
Hyzeti, el, ení, hyziti, oškliviti, ekelig machen. — co komu: sobě. Us. u Lomn. — H., ošklivým se stávati, garstig werden. Da. Hyziti. Vz Hyzditi. — se = nechuť míti, ekeln. — se čeho. Hyzím se toho jídla. Us.

82872   Hyzla Svazek: 6 Strana: 0406
Hyzla, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 121., Pk. MP. 26.

82873   Hyzliti Svazek: 9 Strana: 0078
Hyzliti. Co se na mne h-te = co se mně chechtáte? Tům. Ml. 82.

82874   Hyzna Svazek: 1 Strana: 0517
Hyzna, y, f., něm. Bergleder. Am.

82875   Hyža Svazek: 6 Strana: 0406
Hyža, e, f. = ohyzda. Mor. Knrz.

82876   Hyža Svazek: 8 Strana: 0121
Hyža, e, ť. = špinavá ženská. N. Město. Brt. D. U. 320. — H., cf. Hyže, Hruda žitu hyža, Phľd. 1895. 187. — H. = chyže? Tato hyža na pusta, kdze še varí kapusta. Šariš. Phľd. 1895. 378.

82877   Hyža Svazek: 9 Strana: 0078
Hyža = chyža. Šár. Zát. Př. 196a.

82878   Hýždě Svazek: 1 Strana: 0517
Hýždě, ě, f. = hyže, Gesäss. Opice tyto na hýždích mívají často nažiny mozolovité. Staňk. Přírodp. 21. Patu k hyždi! Anfersen! Čsk. Vz Hýže.

82879   Hýždě Svazek: 6 Strana: 0406
Hýždě, regio gluteae, jsou části těla po stranách hráze. Vz Hráz. Stff. H. = časť na zad pánve, která několik vrstev silných svalův obsahuje a na kterouž sedáme. Slov. zdrav.

82880   Hýždě Svazek: 7 Strana: 1270
Hýždě, Gesässbacken, m.

82881   Hyždění Svazek: 10 Strana: 0099
Hyždění, n. = hyzděni. Vz Gb. Slov.

82882   Hyždice Svazek: 10 Strana: 0099
Hyždice. e, ť, zdrobn. hýždě, Ober- schenkel. Vz Gb. Slov. H., coxira (de mem- bris). Rozh. P. 1246.

82883   Hyždie Svazek: 10 Strana: 0099
Hyždie, n., vz Hyždě.

82884   Hýždochochlíkový Svazek: 7 Strana: 1270
Hýždochochlíkový, glutaeotrachante- ricus.

82885   Hýžd'ovec Svazek: 6 Strana: 0406
Hýžd'ovec, vce, m. H. veliký, gRosser Gesässmuskel. Šv. 33.

82886   Hýžd'ový Svazek: 6 Strana: 0406
Hýžd'ový. H. svaly, Gesässmuskeln. Nz. ik.

82887   Hýžďový Svazek: 10 Strana: 0099
Hýžďový. Hoření a dolení žíly h-vé, venae gluteae superiores et inferiores; Maní či zvratný pohyb h-vý, Glutealreflex. Ktt.

82888   Hyže Svazek: 1 Strana: 0517
Hyže, e, (zastar. hyza), hýždě, č, hyždka, y, f., kosti holenové konec, der Knopf am Knochen des Schienbeines. — 2. Kyčla, der Oberschenkel. — 3. Místo nad sedacími kostmi. Hyže neb bedra, Aesop. — 4. Hýždě, ve- přové plece n. jiné; noha vepřová, der Schin- ken, die Schweinskeule. V. Zadní hyže. Reš. — Jg.

82889   Hyže Svazek: 6 Strana: 0406
Hyže = masitá čásť těla, v níž řit se otvírá, das Gesäss. Vz S. N., Mkl. Et,ym. 83. (asi). — H. = neforemné nohy. unförm- liche Füsse. Val. Vck. — H. = nezralé ovoce, unreifes Obst. Cf. Nedozralka. Mor. Hý.

82890   Hyžka Svazek: 1 Strana: 0517
Hyžka, y, f., chyška, der Schinken. D.

82891   Hyžle Svazek: 1 Strana: 0517
Hyžle, ete, n., pl. -ata = náčiní k česání koudele, v obec. mluvě: kracle, die Kratze, der Kratzkamm. Us. na Plaště. Jg.

82892   H???jda Svazek: 9 Strana: 0069
H???jda, ?, f. = děvče příliš vyrostlé. Mus. ol. 1898. 105.

82893   Ch Svazek: 1 Strana: 0518
Jak se ch vyslovuje, o tom vz H. — Ch jest hláska hrdelná, vz Hláska. — Sou- hláska ch píše se v nejstarší češtině hláskou h, na př. v R. Zel. bih, hladne, hlemca = bych, chladně, chlemca; v Ev. sv. Jana: abihu, behu, hlapi = abychu, běchu, chłapi. — Vedlé toho nalézáme výjimkou též spřežku ch, ale teprv v 12. stol. na př. v list. z r. 1131.: Vicapech = Vy čápech, V elpridech = Velprdech. — Od poč. 13. stol. do Husa píše se pravidelně ch; jenom z počátku této doby známe několik výjimek, kde psána jest způ- sobem doby předešlé literou h, totiž: meh, duha, Voyteh, Oldrih, Woiteh = mech, ducha, Vojtěch, Oldřich, Vojtěch. — Za doby Husovy a Bratří píše se hláska ch spřežkou ch. — V pravopise nynějším vyjadřuje se souhláska ch spřežkou ch. Ozval se ovšem proti ní skladatel brožurky:, O počátku a proměnách pravopisu českého' (1828. str. 13. ) a Jg. v, Beleuchtung der Streitfrage' (1829. ), po- ukazujíce k tomu, že by ani tato hláska spřežky nepotřebovala, ale literou jedno- duchou vyjádřiti se mohla a Hanka (v Pra- vopise, 6. vyd. str. 99. ) takovou jednoduchou literu d vymyslil, ale oprava ta neujala se. Gb. Příspěvky k historii českého pravopisu a výslovnosti staročeské. (Spisů musejních č. 117.; r. 1872. ) Str. 28., 122., 194., 266. — Hláska ch vznikla přetvořením sykavky s v ch. — a) V lok. pl. na -ch m. vyský- tajícího se v sanskritě a jiných starých ja- zycích s aneb š: vdová-ch, vlcie-ch m. skr. vidhavâ-su, vrk?-šu, lat. vidui-s, lupi-s. Zbytky tohoto prastarého lokalu zachovaly se v míře dosti hojné v strčes. v místních jménech, jako u: Polás m. v Polanech, bez předložky: Dolás, Lužás, Lubčás, Topolás atd. m. v Do- lanech, Lužanech, Vrbčanech atd. (Výb. II. 32.; Mus. 1847. II. 49.; II. 133. ); srv.: nás, vás (lok. ). — b) V koncovkách strčes. a strsl. polominulého a minulého času s ch m. a vedlé s, š, o nichž obšírně a všestranně pojednal p. Šf. v Mus. 1847. II. 143. — 176., na př. strčes. nesech, nesechově, nesesta, nesechomy, neseste, nesechu atd. strsl. nesoch, nesochově, nesosta, nesochomt, nesoste, nesoše. Ht. Zv. 105. Srv. řec. aor. HlvOa, tyyaęa atd. Vz -ech a Listy filologické II. 228. — c) V mnohých jiných slovech, jako ucho, lat. auris m. ausis. Lísati — lichotiti, mísiti — míchati, lit. sausas — suchý, dausas — duch atd. Vz Gb. Hl. 101. Potom vzniklo také z hlásky k: lat. capere — čes. chopiti, chápati; řec. xá^noc, ovoce, čes. chrpa, charpa; lat. culmen — čes. chlum. Zk. — Z f: kruchta, juchta m. něm. Gruft, Juften vedlé Juchten. Ht. Zv. 85. —Vz Gt. Fl. 116. — Ch střídá se (vz Střídání, H, K). — a) s: h: chřbet — hřbet, chřtán— hřtán, křechký — křehký, chýřiti m. častějšího hýřiti, chma- tati i šmatati vedlé hmatati atd. Ht. Zv. 105., hučeti — chučeti — fučeti, hrčeti — chrčeti frčeti, Zk., hranostaj — chramostejl, Gb. Hl. 108; ve vých. Čech.: chlemejžď (hlemýžď). Slovák trenčanský má: hladek, tihý m. chlá- dek, tichý. Hš. Vz Šb. lit. str. 80. — b) s: k: Kristus z Christus, korouhev z strč. cho- rúhev, -chor vedlé kůr z řec. /Ó(joc, chřástal vedlé křástal, slov. chren vedlé čes. křen; v obecné mluvě: vichýř, skovati, m. vikýř, schovati, Šb., chatrč — katrč; zvl. pak v již. Čech. klochtati, lochtuše, dochtor, prachti- kant, křtán (m. kloktati, loktuše, doktor, praktikant, chrtán), Kts.; ve vých. Čech. a na celé Mor. (Brt. ): lechtati m. lektati, Jir., v Krkon.: prachtikant, vochabulář, korela m. praktikant, vokabulář, cholera. Kb., Šb. — c) S: s: abychme — abysme, chlopati — slopati, chcáti — scáti, chleptati — sleptati, Zk.; hlv. v již. a vých. Čech., Jir., scípnouti — chcípnouti. Kts. — d) Kromě toho se střídá s: tr: bratr—brach, kmotr — kmoch, Petr — Pech. Mk. — e) Ve vých. Čech. s: c. Vz C. -- f) S f: fučeti — hučeti, chučeti, slov. fuják, fujavice vedlé chuják, chujavica. Ht. Zv. 85. — Ch se přetvořuje na prvém stupni v: s, na druhém stupni v: š. Vz Sykavky, Hrdelnice, Rozlišování. — V ko- řenech a pnech v: s, š. Sr. chmouřiti — šmouřiti, čechrati — češrati (zastr. ), choditi — šed, chramostiti — šramotiti, chmátnouti — šmátnouti, chlepati — slepati, mrus. žach (terror) — čes. žas v ú-žas, chcáti — scáti, chatrč — strsl. šať&rL — slov. šiator atd. Ht. Zv. 99., Kts. — Ve tvoření a ohýbání slov mění se 1. ch v novočeštině před měk- kými samohláskami a některými příponami po zaniknutí řidšího ś asi od 13. stol. v: š: Čech — Češi, střecha — na střeše m. strčes. Češi, strěsě. Ht. Zv. 101. Vz Gb. 111. 109. — 2. Před ia, ie, í (m. ii), iu a před povstalými z nich novočeskými e, i, í jest přetvořování hrdelnice ch v š pravidlem (ve tvoření pod- statných jmen žen. rodu na -a m. prvotního -ia, v indikat. a imper. praes. atd. ): duša m. duchia, páchati — páchiu, novočes. duše, páši (pášu). Ht. Zv. 101. Vz Gb. Hl. 110. — 3. Z či- stých samohlásek o každé zvláště musí býti řeč: a) před původním e i před e a a stojícími m. strslov g a b ch přechází v š, na př. ve vokat. sg. masc: duch — duše. Ht. (102. ), mnich — mniše. Schl. V mníše (-ete), na Slov. mníša m. mnichę od mnich. Ht. 102. — Pozn. Před e v instr. sg. masc. se nemění, poněvadž e vzniklo z: o, ł: duchem, mnichem. Mkl. — b) Před: i, í: 1. v ohýbání slov v: s, od počátku 14. stol. v: š m. s: «) v nominat. a vokat. pl. substantiv (a adj. ) znamenajících živé bytosti: mniši, hoši, tiší, hluší, lenoši (m. mnisi, hosi, tisí atd.; sr. bůh — bozi, pták — ptáci). — /?) V lok. pl. masc. jmen podstatných: hoších, mniších, lenoších. Vz Gb. Hl, 109. — •/) V 1. os. sg. a 3. os. pl. praes. dýchati — dýši, dýší. Ht., Mkl. — Poznam. V obec. mluvě v nominativu a vokat. pl. hlavně při některých subst. a při jménech přídavných se ch nemění v: š: duchy, Šm., hluchý hoši, suchý lidi m. hluší hoši, suší lidé. Šb. — 2. Ve tvoření slov v: š: mrcha — mršina, macocha — macošin, Ht. Zv. 102., Kt. (Slováci znají také: macochin. Hš. ), ušitý, mšice (moucha), ruch — rušiti, Gb. Hl. 109., moucha — muší, pastucha — pa- stuší, ořech — ořešina, ucho — ušný. — c) Před ě: a) v ohýbání a ve tvoření příslovek od prídavných jmen v: š (m. s). Na konci 13. stol. totiž počalo ch přecházeti před i a ě v š m. ś: tich — tiše (m. tisě), plachý — plaše, pýcha — pýše — v pýše (m. pýsě), roucho — rouše (rúsě), Ht., moucha — mouše, naddchnu — nadšen. Vz Gb. Ht. 109. — Pozn. Před e (m. ě) na Slov. z pravidla ch se nemění: na střeche (na střeše. Šf. — [i) V stupňování v: š před: -ší, -ější, ěji: tichý — tišší, Ht. Zv. 102., plachý — plašší — plašeji, vetchý — vetšejší. Vz Gb. Hl. 109. — Pozn. V obec. mluvě jihozáp. Čech. ch se nemění: suchý — suchejší. Šb. — y) Tak i před strčes. a slov. a, novočes. e m. ě: slych — slyšati — slyšeti. Ht. Zv. 102., Kt. — d) Na konci slov, kde se strslov. i> odsulo, mění se ch pravidelně v: š: lemech — lemeš, veteš od vetecht. Ht. Zv. 103. Vz Gb. Hl. 109. — e) Před a u opětovacích na -ati odve- dených od sloves I. a II. třídy vedlé hrdelnic vyskýtají se zvl. v strčes. i sykavky (tedy š m. ch). Tak povstala slovesa i podnes běžná: krsati od krch zachovaného snad v krchý, slov. kolýsať vedlé rus. kolý- chať (kolíbati); sr. čes. míchati, rouchati se slov. miešať, rušať; bouchati, dýchati se srb. busati, dýsati. Ht. Zv. 103. — f) Před příponami: -ba, -da, -ka, -ko, -ný, -ní, -ník, -ský, -stvo, -ství, -ť atd. (m. strslov. -hba, -bda, -bka atd. ) v: š (s). Vz K (před -stvo). Sluch — slušný, pochva — pošva, mnich — mniška, roucho — rouška, hřích — hříšník, Ht. 103., kožich — kožišník, prch (prach) — prsť, Čech — češský — český. Us. Češka, rouško, strašný, vlašský (vlaský), pěšec. Gb. Hl. 109. — Vz Gt. Fl. 118. — Pozn. Někdy se v obec. mluvě ku př. u Prahy ch chybně v š přetvořuje (vz š): hoch — hošů (m. hochův). - - Ch se předsouvá, vsouvá: chlem- tati (sr. lat. lambere), murý (černý) — chmura, Šf., choditi (idu), chrdousiti — rdousiti, chá- pati (japný), Jir.; čichati od čiji, spěchati od spěti, drchati z dr (dráti), Šf., v obec. mluvě: prachmálo, Gb. Hl. 122., prachnic, prach- dědek, prachbába; v Krkon.: vochstře, bych- stře m. ostře, bystře, Kb.; k ou v dualu: dvouch, rukoueh, Jir., nesla ho na rukouch, měl pouta na nohouch, Šb.; k gt. pl. masc. na Mor. od Hranic k Frenštátu: z dělníkuch (dělníkův). (Naopak se tam v lokale vy- souvá: v Milotici m. v Miloticích). Šb. Potom v jihozáp. a střed. Čech: haduch, jelenuch, rakuch, uších, lidích m. hadů, jelenů, raků, uší, lidí. Zde onde i po r: bratrch, vítrch m. bratr, vítr. Šb. — Ch se vysouvá před n: v Rkk. rozprnúti m. rozprchnúti. Ht. Zv. 108. V leptati m. chloptati a v obec- ném nešť m. nechžť. Gb. Hl. 117. — Ch pří- pona. Vz Tvoření slov. Lenoch, čich, kožich, Č., spěch, D., duch (od du, douti), macecha, mrcha, pleticha, Us., smích, prospěch, věch, brach (bratr), kmoch (kmotr), Pech (Petr, Stach (Stanislav), Vach (Václav), čmuch. Mkl. B. 286. —Jména souhláskou ch se končící jsou rodu muž. a skloňují se dle prvého muž. sklonění; stran lokalu sg. vz Lokal. — Po ch píše se vždy: y: chytrý, chybiti. Jg. -cha, přípona jmen podstatných: mrcha (od mr — mříti), střecha. D. Vz Tvoření slov. Mkl. B. 287.

82894   Ch Svazek: 6 Strana: 0406
Minulý čas na -ch posud ve východní Mor.: zašelch = zašel jsem, ztratilach = ztratila jsem, bylch = byl jsem, bylach — byla jsem, byloch = bylo jsem, prosilch — prosil jsem. Té., Km, 1883. 667. — Ch se střídá s k v Podluží: kvilka, na skvál; na Zlínsku: kotár, křapět, křapák, nátka, sko- vat, vypláknouť, vetký, žvýchať, hazucha; před t v cizích slovech: dochtor, dyrechtor, rechtor, precechtor, prachtikant, trachta (ho- stina). Brt. — Ca se střídá s: s: scu. Ve Frýd. Brt. D. — Ch se přetvařuje na Urozen- kovsku na Mor. před i a é v s: Česi, le- nosi. Brt. — Ch se přisouvá na mor. Val. ke jménůtn v r zakončeným a k gt. pl. v ů a i: bratrch, vetrch, sousedúch, kustích. Brt. L. a N. I. 222., Brt. D. 65 Cf. Kvř. 30. — -ch přípona: brach, Vach, Mach = brácha, Vácha, Máeha. Prk. Přisp. 21. - Cf. o ch jiště Listy filol. 1877. 303., Vm. Mkl. III. 29.

82895   Ch Svazek: 6 Strana: 0424
Chňap, a, m., psí jm. Šd.

82896   Ch Svazek: 7 Strana: 1271
Vz Gb. Ml. I. 36., 62. V Chodsku. Vz List. fil. 1891. 49. — Ch přirážka: bajať — bachořiť, bíti — bouchati, číti — čuchati. Šf. III. 506. — Ch se přetvořuje: 1) v š: ohmatati — šmatati, chmouřiti se — po- šmourný — šmouřiti se, chramot — šramot, lemech — lemeš (na Dol. míšanina, škrobák atd. Listy fil. 1891. 438.); 2) v s: chcáti — scáti, chleptati — sleptati, prach — prsť — prchati — prskati; 3) v č: choboty — čoboty. Vz Šf. II. 548 nn., 544. Na Dol. ještě v k: křaplavý, křapák, křášteł, sko- vať, kolera, zvl. ve skupen. chv: kvíľa, skváľně. Vz Listy fil. 1891. 438. — Ch předl. m.: v: ch Praze, ch peci. U Kr. Hrad. Nár. listy.

82897   -ch Svazek: 7 Strana: 1271
-ch přípona jmen rodin, národů: Čech, Lech, Vlach, Valach. Šf. III. 428.-429. — -ch tvoří minulý čas: dách, nesoch = řec. -tf, skrs. s, lat. -si: ľózTjoa, ataps-am, scrib-si. Vz Šf. III. 527.

82898   Ch Svazek: 8 Strana: 0121
Ch praslovanské. Vz Gb. H. ml. I. 312. — Ch vzniklo ze staršího s a v češtině i z hlá-
sek jiných. Vz ib. 459. Blcha, lit. blusa, chro-
mý, skr. sramas. Ib. 306. Posud: Bólch tam
= bol som tam. Jách oral = já jsem oral.
V Krajném v Nitransku. Vz Phľd. 1894.126. — Ch m. lat. c (k): octava — ochtáb. V. Kal. 132. aj. — Ch se psalo literou h: abihom — abychom, hleb — chléb; záhy také literou ch od poč. XIV. stol.: zchouano — schováno. Gb. H. ml. I. 459. — Ch jest změněno 1. v š: chmatati — šmatati, svrchky — svršky, pochva v. pošva, Gb. H. ml. I. 461., pošmuřovati, po- švičkou, Háj. Herb. 223. b., 160. b.; 2. k: ko- cholouš m. chocholouš, Kts. 18., skovati m. schovati, skválně m. schválně, Gb. H. ml. I. 461., křtán m. chřtán, melankolie m. melan- cholie, kolera. Háj. Herb. 79. a., 248. a., 88. b., kvíľa, kváła, katrné, kváľit, karba m. char- pa, kocholka (Kojet., Kroměř., Zábř., Kruml.), Brt. D. II. 47., 17., 130., 209., katrč (Litov., Konice, Jevíčko), ib. 113.; 3. v s na Zďársku, Kruml. a Brn. ve slovese scet (chtíti), Brt. D, II. 250., 209., 167., 187., na Slov. (v češt. v š): Česi, lenosi. Pastr. L. 137.; 4. v h ve Spišsku: hodzit m. choditi, halupa m. cha- lupa. Ale v místních jménech a v cizích slo- vech na konci jich zůstává. Vz Phľd. 1893. 432. V již. Cech. mění se v: h, k, f, c, š. Vz Dšk. Jihč. I. 36. Ch v chromečském podřečí, vz List. fil. 1894. 95. — Ch cizí dílem zůstává: jircha ze střhněm, irch a to z lat. hircus, Mkl., mrcha; dílem se změnilo v souhlásku jinou a) h: pohár; b) k: kalich, kolera, Ba- kus; c) /: fofr, fofrovati. Gb. H. ml. I. 461. nn. — Ch se přisouvá v dial.: vochstře, bych- stře, bratrch, vítrch, prachnic; v gt. pl.: je- lenuch, dnich, dětich. Gb. H. ml. I. 462. U Li- tovle, Konic a Jevíčka v schôžovat (sužovati), motchél (Kruml.). Brt. D. II. 113., 209. Také v již. Cech.: chčerstva, čerchman (čert), broch- tan. Vz Dšk. Jihč. I. 35. nn. — Ch se od- souvá: nežt m. nechžť, šleta m. šlechta, na- svál. Vz Gb. H. ml. I. 462. Říběcí m. chřípěcí. Dšk. Jihč. I. 36.

82899   Ch Svazek: 8 Strana: 0550
Ch jak se okolo r. 1440. psalo; ve skup. chř měnilo se v h: chřbet — hřbet. Vz Mus. fil. 1896. 436.

82900   Ch Svazek: 9 Strana: 0078
Ch jak se mění na Hořicku. Vz Hoř. 77. Na Hornoostravsku vz v Lor. 23. — -ch místo Jsem' v nářečích východních: nesl-ch, nesla-ch = nesl jsem, nesla jsem; někde se -ch připojuje ? jinému slovu blízkému: ja-ch nesl. Vz Gb. H. ml. III. 2. 424. nn., -chrne, -chmy.

82901   -ch Svazek: 9 Strana: 0078
-ch: lach, osuch atd. Vz Lor. 35.

82902   Ch Svazek: 10 Strana: 0099
Ch, vz v Gb. Slov.

82903   Ch Svazek: 10 Strana: 0590
Změny hlásky ch v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 39. — Ch přiklonné zdů- razňuje tázací náměstku jako příklonka ž. Komu-ch Vás nechám. Brt. Sl. 113. — Ch předložka místo f (v): ch Praze, ch pan- ským domně. V podřečí polnickém. Hoš. Pol. I. 5.

82904   -cha Svazek: 6 Strana: 0406
-cha: brácha, Mácha, Vácha. Prk. Př. 21. Přípony chaové: -cht, -cha (stnich, spěch, střecha, mrcha),-ich?, -icha (ženich, pleticha), -och? (vrtoch, černoch), -ouch? (= -uch?), -ucha (kolouch, padouch, bělucha), -?ch?, -?ch?, (vetchý). Bž. 233.

82905   Cha Svazek: 6 Strana: 0406
Cha cha! Haha! Rk..

82906   -cha Svazek: 7 Strana: 1271
-cha příp. Cf. Gb. Ml. I. 62.

82907   -cha Svazek: 9 Strana: 0078
-cha: ulicha, pančocha atd. Vz Lor. 35.

82908   Cha-ový Svazek: 6 Strana: 0409
Cha-ový. Ch. přípony, vz: -cha.

82909   Cháb Svazek: 6 Strana: 0406
Cháb, a, m. = potrhlý člověk, der Schuss- beutel. U Kyjova. Vck. — Ch., u, m. = chabina. Mor. Brt. D. 217.

82910   Chab Svazek: 7 Strana: 1271
Chab, a, m., os. jm. Arch. VII. 129., 160.

82911   Chaba Svazek: 8 Strana: 0121
Chaba, y, f. = talon při hře v karty. Pří- bor. Brt. D. II. 326.

82912   Chabaň Svazek: 7 Strana: 1271
Chabaň, ě, f., jm. háje. Exc.

82913   Chabanec Svazek: 6 Strana: 0406
Chabanec, nce, m. Sl. let. V. 167.

82914   Chabanec Svazek: 10 Strana: 0590
Chabanec, nce, m., vrch v Liptovsku na Slov. Mus. slov. IV. 23.

82915   Chabanina Svazek: 6 Strana: 0406
Chabanina, y, t. = špatné, suché maso, ein trockenes, schlechtes Fleisch. Las. TČ.

82916   Chabařovice Svazek: 6 Strana: 0406
Chabařovice, dle Budějovice, Karbitz, mě. u Čes. Lípy. S. N. X. 257., Tk. IV. 350., 353., VII. 34., Tf. Odp. 299.

82917   Chabasit Svazek: 6 Strana: 0406
Chabasit, u, m., nerost. Bř. N. 144.

82918   Chabastiti Svazek: 6 Strana: 0406
Chabastiti = chabiti. Slez. Šd.

82919   Chabašča Svazek: 7 Strana: 1271
Chabašča, pl., n. Cf. Chabašč (dod), Chabuští. Dol. Brtch.

82920   Chabaščina Svazek: 8 Strana: 0121
Chabaščina, y, ť. = veliká čepice. Jevíčko. Brt. D. II. 320.

82921   Chabaští Svazek: 1 Strana: 0519
Chabaští, n., křoví, chrastí, das Gesträuch. Na Mor. Jg.

82922   Chabaští Svazek: 6 Strana: 0406
Chabaští = chábí, roždí. U Olom., na Hané, na Val. Sd., Bkř., Vck.

82923   Chabati Svazek: 6 Strana: 0406
Chabati, vz Gabati. Šd.

82924   Chabavý Svazek: 8 Strana: 0121
Chabavý = pochybný, nepodarený. Jevíč. Brt, D. II. 320.

82925   Chabazín Svazek: 1 Strana: 0519
Chabazín, u, m., křemen, Chabasit. Min. Jg.

82926   Chabaždí Svazek: 6 Strana: 0406
Chabaždí, n. = chabaští. Chabda, y, f = chabdĺ. Slov. Loos.

82927   Chabaždží Svazek: 9 Strana: 0078
Chabaždží, n. = roždí, drobnější větve nasbírané ? pálení. Val. Čes 1. X 65.

82928   Chabdí Svazek: 1 Strana: 0519
Chabdí, n., Reisig, Gestrüppe. Na Mor. Rk.

82929   Chabdí Svazek: 6 Strana: 0406
Chabdí, vz Mkl. Etym. 3.

82930   Chabdina Svazek: 6 Strana: 0406
Chabdina, y, f. = chabdĺ; plané stromy v sadé; špatné obilí, špatné senu; slabý, chabý člověk. U Ronova. Rgl.

82931   Chabě Svazek: 6 Strana: 0406
Chabě, schlaff; feig. Ch. sklonili před vítězem šíje. Ms. Chabec. Koll. III. 267.

82932   Chabec Svazek: 1 Strana: 0519
Chabec, bce, m., Feigling. Rk.

82933   Chabenec Svazek: 10 Strana: 0099
Chabenec, nce, m., hora u Ružomberka na Slov. Sbor. čes. 285.

82934   Chaberce Svazek: 6 Strana: 0406
Chaberce, míst. jm. Arch. II. 453.

82935   Chabercice Svazek: 6 Strana: 0406
Chabercice, dle Budějovice, ves u Uhlíř. Janovic.

82936   Chabeřice Svazek: 6 Strana: 0406
Chabeřice = Chaberčice. Chabertův olej = lék proti tasemnici Vz S. N.

82937   Chaběti Svazek: 1 Strana: 0519
Chaběti, 3. pl. -bějí, ěl, ění; chabívati = slaběti, schlapp, schlaff werden. -- čím: nemocí.

82938   Chaběti Svazek: 6 Strana: 0406
Chaběti, vz v List. filol. VII. 216., Chab- nouti. Chábí. Také na Mor. Brt. D. 217. Kld.

82939   Chabičov Svazek: 6 Strana: 0406
Chabičov, a, m., Gobitschau, ves u Štern- berka na Mor. D. ol. VI. 642., S. N.

82940   Chabičovice Svazek: 6 Strana: 0406
Chabičovice, dle Budějovice, Kabscho- witz., ves u Krumlova. Sdl. Hr. III. 21.

82941   Chabičovo Svazek: 6 Strana: 0406
Chabičovo, a, n., Cnabitschau, ves v Opav.

82942   Chabina Svazek: 1 Strana: 0519
Chabina, chabovina, y, f., na vých. Mor. a na Slov. — metla, prut, Ruthe.

82943   Chabina Svazek: 6 Strana: 0407
Chabina. Vz Mkl. Etym. 85.

82944   Chabina Svazek: 8 Strana: 0550
Chabina. Vz I. 519. Chmatnem moju ch-nu. Phľd. 1897. 50.

82945   Chabitel Svazek: 6 Strana: 0407
Chabitel, e, m., der Verderber, Erschlaffer. Šm.

82946   Chabiti Svazek: 6 Strana: 0407
Chabiti, il, en, ení, schlaff machen. Zpěv, jenž duši slabí, chabí. Sš. Sm. bs. 190. — se = blázniti se. Slov. Ssk. — Ch. = uchy- titi, uchmatnouti, ukrásti. Slez. Šd. Mor. Brt. D. 217. — se, sich verwirren. Mor. Bayer.

82947   Chábka Svazek: 6 Strana: 0407
Chábka, y, f. = maso pod plecí. Us. Hk.

82948   Chablaja Svazek: 6 Strana: 0407
Chablaja, e, f = stará kazajka, veteš. Mor. Šd.

82949   Chablať Svazek: 1 Strana: 0519
Chablať, schnell zusammenklauben. Na Mor. Rk. (B. )

82950   Chablat Svazek: 6 Strana: 0407
Chablat = házeti na hromadu bez ladu a skladu. Mor. Brt. D. 217.

82951   Chablis Svazek: 6 Strana: 0407
Chablis, u, m., der Chablis (weisse Wein- gaftung). Šp.

82952   Chabloň, ě Svazek: 10 Strana: 0590
Chabloň, ě, m. = kdo všecko schable. Brt. Sl. 114.

82953   Chablona Svazek: 10 Strana: 0590
Chablona, y, f., z fr., vz Šablona.

82954   Chablý Svazek: 1 Strana: 0519
Chablý = ochablý, schlaff. Presl.

82955   Chabnosť Svazek: 1 Strana: 0519
Chabnosť, i, f., Feigheit. Rk.

82956   Chábnouti Svazek: 1 Strana: 0519
Chábnouti n. chabnouti, hnul a bl, utí, ochábnouti, slabnouti, schlapp, schlaff werden. Jg. — čím: namáháním, nemocí. — kdy. Chábnu v shonu bíd. Mus. — od čeho: od nemoci.

82957   Chábnouti Svazek: 6 Strana: 0407
Chábnouti, vz Chaběti. Síly chábnou. Osv. I. 593. — komu. Cítí, jak mu měkce čivy chábnou. Kká. K sl. j. 210. — od čeho kde. Od rozkoší jejich (Charitek) ale chábne v Nejvnitřnějším jádru duše mnohá. Sš. Bs. 202.

82958   Chabný Svazek: 1 Strana: 0519
Chabný, feig. Rk.

82959   Chabný Svazek: 10 Strana: 0099
Chabný. Jg. v Mus 1843. 399. praví, že se neví, co slovo to znamená a od čeho jest odvozeno. Mš tvrdí, že jest to tvar chybný jako slabný, mladný a p. Sr. násl Chudný.

82960   Chabo Svazek: 6 Strana: 0407
Chabo, vz Chabý. — Ch., a, n. = chabec. Slov. Rr. Sb.

82961   Chábočky Svazek: 6 Strana: 0407
Chábočky, pl., kleine Krauthäuptel. Slov. Ssk.

82962   Chabodice Svazek: 8 Strana: 0121
Chabodice (Chabzdice, Bodzice, Bodice), míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 179.

82963   Chaboliti se Svazek: 6 Strana: 0407
Chaboliti se = kaboniti se, mračiti se, sich bewölken. Jaksi se to dnes chabolí. Val. Vck.

82964   Chaboráznosť Svazek: 6 Strana: 0407
Chaboráznosť, i, f., schlaffe Energie. Pilat pro ch. na doléhání židů Kriata od- soudil. Sš. J. 285.

82965   Chabory Svazek: 6 Strana: 0407
Chabory, dle Dolany, Chabor, ves u Do- brušky. Sul, Hr. II. G9, 74.

82966   Chabosť Svazek: 1 Strana: 0519
Chabosť, i, f., Feigheit. Rk.

82967   Chabosť Svazek: 6 Strana: 0407
Chabosť, dle Muthlosigkeit. Mour., Lipa VI. 179.

82968   Chabošč Svazek: 6 Strana: 0407
Chabošč, e, m. = křoví, chabaští; tráva ve stojatých vodách v chumácích rostoucí. Laš. Tč.

82969   Chabotovka Svazek: 8 Strana: 0550
Chabotovka, y, f. = zadovka. Ott. XII. 4.

82970   Chaboučký Svazek: 10 Strana: 0099
Chaboučký, zdrobn. chabý. Cb. hlahol. List. fil. 1903. 319.

82971   Chabovina Svazek: 1 Strana: 0519
Chabovina = chabina. Na Mor.

82972   Chabovina Svazek: 6 Strana: 0407
Chabovina = chabovec. Šd., Bkř.

82973   Chaboviště Svazek: 1 Strana: 0519
Chaboviště = chabí.

82974   Chabozrakosť Svazek: 7 Strana: 1271
Chabozrakosť, i, f., Schwachsichtigkeit, f. Vz Ott. I. 633.

82975   Chabr Svazek: 6 Strana: 0407
Chabr, a, m., mlýn u Sudoměřic,

82976   Chabra Svazek: 6 Strana: 0407
Chabra, y, m., os. jm. Tk. I. 151.

82977   Chabrač Svazek: 8 Strana: 0121
Chabrač, e, f. = chamraď. Slov. Phľd. 1893. 611., 1895. 142.

82978   Chabrala Svazek: 7 Strana: 1271
Chabrala, y, m. a f. = kdo zdlouha pra cuje. Mor. Vhl. Brtch.

82979   Chabrala Svazek: 8 Strana: 0121
Chabrala, y, m. a f. — člověk v práci zdlouhavý. Dol. Brtch.

82980   Chabrať Svazek: 10 Strana: 0590
Chabrať, -bru = něco nedbale konati. Brt. Sl. 114.

82981   Chabrati se Svazek: 1 Strana: 0519
Chabrati se těžce jíti, sich fortschleppen. Na Mor. Jg.

82982   Chabrek Svazek: 9 Strana: 0078
Chabrek = jakési modré kvítko. Slez. Ces. 1. IX. 143.

82983   Chabrek Svazek: 10 Strana: 0099
Chabrek, u, m. = chrpa. Slez. Vyhl. II. 254.

82984   Chabrhel Svazek: 6 Strana: 0407
Chabrhel, hla, m., Gabriel, ves u Dne- sp k.

82985   Chabri-as Svazek: 1 Strana: 0519
Chabri-as, a nebo e, m., řecký vojevůdce.

82986   Chabrovec Svazek: 6 Strana: 0407
Chabrovec, vce, m., os. jm. Tk. III. 42.

82987   Chabrovice Svazek: 6 Strana: 0407
Chabrovice, dle Budějovice, Chabrowitz, ves u Soběslavě. Blk. kfk. 495., Sdl. Ur. IV. 370.

82988   Chabrus Svazek: 1 Strana: 0519
Chabrus, u, m., německý spolek r. 1872. ve Vídni učiněný k tomu účelu, aby v Čechách skoupil velkostatky v rukou české opposice jsoucí, by tímto způsobem Němci při volbách do sněmu, které se dne 18., 20.,. 22. dubna konati měly a konaly, v kurii velkostatkářů většiny hlasův a tím i převahy v sněmu na- byli, by tento pak do říšské rady poslance volil, poněvadž česká opposice jich tam poslati nechtěla. Potom vůbec spolek v příčině zisku učiněný (kupci při dražbě umluvivše se ne- přidávají a o zisk společně se dělí). Chabrus (slovo židovské).

82989   Chabrusa Svazek: 1 Strana: 0519
Chabrusa, y, f., chatra, Gesindel. Jg.

82990   Chabrusa Svazek: 6 Strana: 0407
Chabrusa, y, f., das Gesindel. Šm.

82991   Chabrusák Svazek: 9 Strana: 0078
Chabrusák, a, m. Kukla 71. Sr. Chabrus.

82992   Chabruži, n Svazek: 6 Strana: 0407
Chabruži, n. = chábí. Mor. Brt. D 217.

82993   Chabry Svazek: 6 Strana: 0407
Chabry, dle Dolany, Chaber. Ch. Dolní a Horní, vsi u Zdib. Tk. 111. 52.. 103., IV. 172., Tt. Odp. 2b7., Blk. Ktsk. 68., 950.

82994   Chabryk Svazek: 6 Strana: 0407
Chabryk, u, m. = chrpa. Laš. Tč.

82995   Chabřinka Svazek: 6 Strana: 0407
Chabřinka, y, f., míst. jm. Sdl. Hr. V. 258.

82996   Chabý Svazek: 1 Strana: 0519
Chabý, welk. Rk.

82997   Chabý Svazek: 6 Strana: 0407
Chabý = haby. Vezmi svoje ch. a jdi. Laš. Tč. — Ch-, dle Dolany, ves u Dušník. Tk. IV. 177.

82998   Chabý Svazek: 6 Strana: 0407
Chabý = slabý, schlaff. Koll. III. 47. Ch. vášně, Dk. P. 128., povaha, mysl. Lis. Pdl. Chabé loutny lichot. Hdk. Na tržišti bylo dnes chabo, flau. Dch. Z chabého kozáka nebude ataman. Šml.

82999   Chabza Svazek: 6 Strana: 0407
Chabza, y, f. = chebz, bez. Zátur.

83000   Chabzd Svazek: 6 Strana: 0407
Chabzd, u, m. = chabza. Göm. Bartol.