44001   Dojedať do koho Svazek: 9 Strana: 0041
Dojedať do koho — dotírati naň. Slov. Zat. Př. 288. a.

44002   Dojedavý Svazek: 7 Strana: 1232
Dojedavý = dotíravý. Slov. N. Hlsk. XXI. 13.

44003   Dojedavý Svazek: 8 Strana: 0059
Dojedavý = dotíraný. Phľd. XII. 644.

44004   Dojedek Svazek: 1 Strana: 0263
Dojedek, dku, m. Konfekt. Něco na d., zum Nachessen. Sm.

44005   Dojedna Svazek: 6 Strana: 0084
Dojedna. Ssk. Keď by sa nám dali d. sobrati. Koll. Zp. 1. 363.

44006   Dojednati Svazek: 1 Strana: 0263
Dojednati, dojednávati, vollends aus- handeln, das Geschäft beendigen. V. — co. Us. — sc = smluviti se, sich worin vereinigen. Bern.

44007   Dojednati — co jak Svazek: 6 Strana: 0084
Dojednati — co jak. Bůh rač to k do- brému d. Arch. rkv. — se. Us. Črk.

44008   Dojedu Svazek: 6 Strana: 0084
Dojedu, vz Dojeti.

44009   Dojehnice Svazek: 6 Strana: 0084
Dojehnice. — D = dojná ovce, kráva. Slov. Rr. Sb. Ovce cez den trirazy doj, sama pri d-ci stoj, žeň na lúku hned z rána, bude hustá smetana. Sl. sp. 173., Koll. Zp. I. 333.

44010   Dojechati Svazek: 1 Strana: 0263
Dojechati = dojeti, dojíti, hinkommen. Jg.

44011   Dojekudž Svazek: 10 Strana: 0053
Dojekudž. Z. gl. 118. 43. Dle Gb. ve vy- dání Ž. wit. 173. pozn. 43.: až doyekuzd. (Mš. )

44012   Dojelnice Svazek: 1 Strana: 0263
Dojelnice, e, f., vz Dojáč.

44013   Dojelník Svazek: 1 Strana: 0263
Dojelník, a, m., der Melker, Schafmelker. Na Slov. Koll.

44014   Dojem Svazek: 1 Strana: 0263
Dojem, jmu, m., Eindruck. Dojmy, obrazy na mysli, jichž dobýváme skutečností: von aussen empfangene Sinneseindrücke. Bs. Působí (činí) to veliký d. Us. D. na někoho učiniti; d. příjemný, mocný, rozdílný, veliký; d. ten se posud nevytratil. Nt.

44015   Dojem Svazek: 6 Strana: 0084
Dojem, die Affefetion. Nz. Vz. S. N. D. trapný, ohromný, Smb. S. II. 194.. 196., hluboký, ušlechtilý, Lum. 1880. č. 31., hma- tový, sluchový, zrakový. Dk. P. 18., 19., 21., jednotný, souměrný, Dk. Aesth. 73., smyslový, chuti, čichu, tíhy, Dk, bázně, radosti, hněvu, Hlv., věcný, nervový. Hš. Sl. 124. Člověk dojmy své a pomysly jimi dobyté tímto způsobem rozeznávati může. Ib. 31. Řeč otcova žádného dojmu naň ne- učinila, dostačí: nic ho nedojala. Brt. Pdg. 1881. 1837.

44016   Dojemlivosť Svazek: 10 Strana: 0053
Dojemlivosť, i, f. = přístupnost citům. Hyna. Vz Čad. 114.

44017   Dojemlivý Svazek: 1 Strana: 0263
Dojemlivý, empfänglich für Eindrücke. Rk. Dojemnosť, i, f., -možnosť dojmutí. Marek,

44018   Dojemlivý Svazek: 6 Strana: 0084
Dojemlivý, empfänglich. Loos.

44019   Dojemně Svazek: 10 Strana: 0053
Dojemně věc působiti. Us.

44020   Dojemnokrásný Svazek: 6 Strana: 0084
Dojemnokrásný, ergreifend schön. D. výšina. Tc.

44021   Dojemnosť Svazek: 6 Strana: 0084
Dojemnosť. Tudy nemá pravé víry aniž také d-stí ku přijímání milostí Kristových. Sš. II. 55.

44022   Dojemný Svazek: 1 Strana: 0264
Dojemný, dojímavý, recht zusetzend, durchdringend. D. slova k někomu mluviti, dojemně. —

44023   Dojemný Svazek: 6 Strana: 0084
Dojemný hlas, Vlč, nářek. — čím. Ani duch pouhý, ač hlubokostí svou d-ný, ne- působí pro sebe úplný krásy výraz. Hš. Sl. 116.

44024   Dojení Svazek: 1 Strana: 0264
Dojení, n. Das Melken. Jest čas k dojení. Mléko od jednoho d. — Co nadojeno, das Gemelke. Celé d. vylila, Us., Jg.

44025   Dojení Svazek: 7 Strana: 1232
Dojení. Pověry týkající se d. na Mor. Vz NZ. I. 125.

44026   Doješť Svazek: 6 Strana: 0084
Doješť = dojísti. Slov. Loos.

44027   Dojeti Svazek: 1 Strana: 0264
Dojeti, dojedu, jel, jetí. Vz Jeti. Dojezditi il, ění; dojížděti, ěl, ění; dojižďovati = k cíli přijeti, bis wohin gefahren, geritten, gesegelt kommen, anlangen; dostihnouti, ein- holen; přestati jezditi, aufhören zu fahren, reiten, segeln. Jg. — abs. Dnes tam nedo- jedeme. Us. — čeho, koho (gt. ). Dříve než města dojeli. V. — Jg., Dal., Háj. —na co, na koho. Dojíždím na koho (dorážím, ich setze ihm zu, dränge ihn). Kom. — koho čím: poštou. Us. D. někoho palašem, pěstí (udeřiti). L. — odkud. Z dalekých krajin tam dojíždějí. Har. — na koho proč. Na své bližní k zlehčení jich nedojíždějte. Br. — kam (do čeho, k čemu, nač, kdy). Na noc do města dojeli. Har. Do Turek d. Har. Dojel až k městu. Dojížděti se k městu, na město. Zlob. — si pro koho: pro nevěstu. Us., Plk. — na koho čím: jazykem jedo- vatým (dorážeti). L. —koho kde. Dojel ho u Prahy. Ros. — koho na čem. Pomsta i na chromém dojede. Č. D. koho na koni, na voze, na lodi. Nt. — se čeho. Durch das Fahren erlangen. Již se toho jednou do- jezdil. Ros. — kudy čím. Portugalci začali neobyčejnou cestou po moři svými lodími dojížděti. Har. II. 123.

44028   Dojeti čeho Svazek: 6 Strana: 0084
Dojeti čeho. Jak dojižďali palacu pan- skeho. Sš. P. 40. Dojeli Jericha. Har. I. 176. Praští houfové řeky d-li; Drslav dřív než Vácslava dojel, až rychle skočil s koně. Háj. 53., 72. Nebudu moci prve d. tebe, než v úterý bohdá k obědu. Arch. II. 42. Jakž brzo Libuše doje. Dal. 7. Dojev jich. Dal. Dojev sv. Prokopa. Hr. ruk. 15. a. — kam (kdy) Ve 20 minutách vlak dojíždí na stanici. Mour. Trp ženičko, trp bolu, až dojedzúm do domu; Jak dojel k otcovi, všeci ho vítali; A jak už dojeli za ty hory druhé, Turek sa ohledl; Dyž tam dojedeme; Abychme d-li k mojé milé na noc; Jak na konec d-ly (koně), pěkně si zarzaly. Sš. P. 85., 130., 140, 459., 460., 533. — jak si proč A já si to dovedu, že si pro té po jedu čtyrma koňma vranejma. Sš P. 269. Neplačte, tatíčku, šak já vám dojedu na vraném koníčku. Ib. 595. — kdy. Dojel za smrákání. Kká. K sl. j. 13. — se čeho. Dojezdil se smrti. Us. Msk.

44029   Dojetřice Svazek: 6 Strana: 0084
Dojetřice, dle Budějovice, Dojetřitz, ves u Uhlíř. Janovic.

44030   Dojezd Svazek: 1 Strana: 0264
Dojezd, u, m., dojetí, dojíždění. Us. Das bis wohin Fahren.

44031   Dojezditi Svazek: 6 Strana: 0084
Dojezditi, vz Dojeti.

44032   Dojezdný Svazek: 6 Strana: 0084
Dojezdný, Auffahrts-. Rk.

44033   Dojič Svazek: 1 Strana: 0264
Dojič, e, m. Der Melker; 2. = lupič, dráč, der Sauger, Melker. Bib. — Dojička, y, f., která dojí. Die Melkerin.

44034   Dojíčiti Svazek: 6 Strana: 0084
Dojíčiti, il, en, ení = dohoditi, namlu- viti, zuschanzen, zukuppeln. — koho komu. D-li mu ju (nevěstu). Val. Vcek., Brt. D. 206.

44035   Dojičský Svazek: 10 Strana: 0053
Dojičský. Mlékařský a d. kurs. Nár. list. 1903. 298. 21.

44036   Dojídati Svazek: 1 Strana: 0264
Dojídati, vz Dojisti.

44037   Dojidlo Svazek: 1 Strana: 0264
Dojidlo, a, n., Melkmaschine. Rk.

44038   Dojílka Svazek: 10 Strana: 0053
Dojílka, y, f. = druh hry s kaménky. Vz Čes 1. XIII. 68.

44039   Dojímající Svazek: 6 Strana: 0084
Dojímající, ergreifend, anmuthend. Dch. Vz Dojímavý.

44040   Dojímatelnosť Svazek: 1 Strana: 0264
Dojímatelnosť, i, f., Receptivität. Mark.

44041   Dojímatelný Svazek: 1 Strana: 0264
Dojímatelný, receptiv. Mark.

44042   Dojímati Svazek: 1 Strana: 0264
Dojímati, vz Dojíti, 2.

44043   Dojímati si nač Svazek: 7 Strana: 1232
Dojímati si nač = stěžovati si. Mor, Wrch. Vhl.

44044   Dojímavosť Svazek: 1 Strana: 0264
Dojímavosť, i, f., důtklivosť, die Ein- dringlichkeit, D. hudby, řeči, slov. Us. Vz násl.

44045   Dojímavý Svazek: 1 Strana: 0264
Dojímavý, dojímající, dojemný, ein- greifend, eindringend, Jg., anzüglich, anmuthig, ansprechend, einnehmend; rührend. Rk. D. pravda, píseň, řeč, slova, hudba, Us. — D. = urážlivý, anzüglich. D. slova, řeč (důtklivá). Ostré a d. kázání. D.

44046   Dojímavý Svazek: 6 Strana: 0084
Dojímavý, anmuthend, anheimelnd, ge- winnend, stimmungsvoll, erbaulich. Dch. D. osoba, Dch., hlas. Vrch.

44047   Dojimek Svazek: 6 Strana: 0084
Dojimek, mku, m., der Nachwein, das Nachbier. Sm.

44048   Dojínko Svazek: 6 Strana: 0084
Dojínko, a, n., das Gemelke. Slov. Ssk.

44049   Dojista Svazek: 1 Strana: 0264
Dojista, do jista, Vz Jistý.

44050   Dojísti Svazek: 1 Strana: 0264
Dojísti, dojím, dojedl, den, dení; dojídati, dojídávati, vollends aufessen. Jg. Vz Jísti. — abs. Kdo doma dojídá, nezabijí ho na vojně. Prov. — co. Židé dojídají ostatky. V. Již to dojez. Us. — co kdy. Červi tělo po smrti dojídají. L. — se čeho, sich anessen, durch vieles Essen zuziehen: nemoci. Lk., Kom. Did.

44051   Dojísti Svazek: 6 Strana: 0084
Dojísti. — co. Když ho (snídaníčko) do- jídala, na orla volala. Sš. P. 103. — se. Co sa nedojíte, dopijete se (doložte pitím, vo- dou, nenajíte-li se). Mor. Brt. — se kde čeho. Kteří se v něm dojedí chuti. Ler.

44052   Dojísti Svazek: 8 Strana: 0059
Dojísti. Co nedojímc, to dopijeme. Phľd. 1894. 194.

44053   Dojísti čím Svazek: 10 Strana: 0572
Dojísti čím. Kdo chľebem dojídá, na vojně nezmírá. Brt Sl. 60.

44054   Dojistiti Svazek: 1 Strana: 0264
Dojistiti, il, štěn, ění; dojišťovati, versichern. — co čím. Řeč skutkem dojišťuji. Jel. — čeho (čím). A bitím chci toho d. (dokázati). Trist. Dojišťuje toho ono povědění. Kom.

44055   Dojistiti Svazek: 7 Strana: 1232
Dojistiti. Ta nemožnosť nepředsudnému vážitezi sama sebou se dojistí, wird sich erhärten. Št. Strž. I. 491.

44056   Dojiščení Svazek: 10 Strana: 0053
Dojiščení, n. = dojištění, Versicherung. Gb. Slov.

44057   Dojiščovati Svazek: 10 Strana: 0053
Dojiščovati, vz Dojistiti.

44058   Dojištění Svazek: 1 Strana: 0264
Dojištění, n., dojišťování. Měst. bož. Das Versichern.

44059   Dojištěvaně Svazek: 9 Strana: 0041
Dojištěvaně, probabiliter, zastr. Mus. 1900. 183., 189.

44060   Dojít se oč Svazek: 10 Strana: 0572
Dojít se oč. Až esli se dojdem o cenu (shodnem). Litom. 44. — kde k čemu. Do- šlo tam k pěti případům moru místo: one- mocnělo pět lidí morem. Vest. XII. 97.

44061   Dojitel Svazek: 1 Strana: 0264
Dojitel, = dojič, e, m. — Dojitelka, = dojička, y, f.

44062   Dojiti Svazek: 1 Strana: 0264
Dojiti, 3. pl. -jí, doj, doje (íc), il, en, ení; dojívati. Na Mor. cabati. D. = prsoma ssajícího krmiti, dítě kojiti, mléko dáti, zu saugen geben; mléko dávati, Milch geben; vyssáti, odírati, Jemanden melken, zupfen, aussaugen. Jg. — abs. Ta kráva dobře dojí. Loďka dojí (teče). Us., L., Šm. Ne vždycky kozka dojí (ne vždycky je žeň). Ros. Tvrd kozel dojiti (skoupý nerad dává). Prov. — koho, co. Dojka dítě dojí (kojí). Na Slov. Dojiti krávy, kozy. Psa neb kozla d. (darmo co dělati). Lidi d. = je odírati. Jg. Dobré mléko dojí. Sp. — kam: do dĺžky, do dojačky, do dojáče, do hroty, do hrotice. Vz Krajáč. — co čím: vemeno prsty, rukou d. Us. — kde: v chlévě. Us. Selka dojí kraví vemeno při jeslích. Pt. — co komu z čeho. On jim dobře z vorka (z měšce) zlato dojí. L. — skrze co z čeho. Aby skrze něj (kostel) z jich statkův dojili. Chč. 376.

44063   1. Dojíti Svazek: 1 Strana: 0264
1. Dojíti, dojdu, -jdi, -jda (ouc), došel, dojití; dochoditi, il, zení; docházeti, el, ení. Vz Jíti. D. = přijíti, kam kdo sobě uložil, bis wohin kommen, gelangen; dohoniti, einholen; dosíci, nabyti, dostati, erlangen, erreichen; až do jistého času choditi, do konce jíti n. choditi, zu Ende gehen, auslaufen, aufhören zu gehen; plniti se, státi se, in Erfüllung gehen; dospěti, dozráti, zeitig, vollends reif werden; ubývati (stárnouti, hynouti, vypro- dánu býti), abnehmen, eingehen, zu Ende gehen. — abs. Všudy byl a nikam nedošel (o tom, kdo vše začíná a ničeho nedokončí). Č. Štědrý daleko nedojde. Prov. Kdy tam dojdu? Vlídný všude dojde. To dítě tam nedojde. Žena dochází (brzy porodí). To ovoce už dojde (uzraje). Slovo proroka dochází (vyplňuje se). Zboží došlo (vyprodalo se). Hodiny došly. Us. On tam často dochází. Jg. Rok dochází. D. Již čas došel. Došel list. Peníze došly. Víno došlo. Ten člověk již dochází (stárne). Jg. — co: sukni dochoditi (= donositi, dotrhati). L. — koho (gt. ), čeho: města. Us. A to krále všecko docházelo. V. D. cíle, věku, svých let, Jg., šedin, lásky, dobré manželky, poznání, svobody, cti, úřadu, zlého n. dobrého jména, V., darů, odplaty,, slávy, milosrdenství, hanby, Br., míry, Šm., cesty. Jg. Večerom dochodia vrchu. Pov. 23. D. těžkých muk. Kat. 2578. Kehdy docházeše posleda vojev. Rkk. D. vlády, vítězství, odpočinku, víry; návrh tvůj dochází schválení a uznání mého. Nt. Ta řeč dochází srdce. Sych. Pokora milosti, pýcha dochází žalosti. Prov. Došla ho zpráva, list. V. Že toho dojdem. Št. — Háj., Bl., Svěd., Troj., Kom., Kat. 2034., Bart. — (se) čeho po kom, po čem: domu po rodičích. V. Po niti klubka dojdeš. Prov. Klubka po niti d. (o počínání opatrném). Č. — k Čemu, ke komu, kam, v co. V knihy městské d. zbraňuje. Schön. K srdci docházejí věci dů- vodně. Kom. K němu d. nelze (je nepřístupný). V. D. k pánu, V., k cíli, Kom., D., k městu docházeti. Ros. D. k úřadu. Chč. 380. Po hladu k tučným stolům d. Chč. 375., V. Lékař k nám přes den dochází. Sych., Lk. K té radosti došli. Št. — koho, čeho v čem, kde. Otce v ctnostech d. (rovnati se). L. Nikdo svých snažností v tomto světě nemůže d. Š. a Ž. — na koho, nač. Dochází naň hrůza. Bib. Vše zlé došlo na nás. Jg. Na věc samu došlo. Šm. Musí na to d. Šm. Však naň také dojde. Šm. Počkej, až na tě dojde. Us. Nyní došlo na tebe. Na posměváčka taky dojde. Us. Už dochází na má slova. Vz Na- plniti se. Ml. Teď došlo na nás. Když na něho došlo, vypravoval (zbytečně se říká: Když naň řada došla). Brt. — komu. Došlo nám víno, zboží, pivo. D. Došla nám trpělivosť. Došel mu duch (dech). Us. Králi dojde poselství. Troj. Došly mu peníze. Sych. Již mu došlo (jest po něm). Us. — kam: do města, na vrch. Jg. Dochází chvála tvá až do končin světa. V. Dojíti do království nebeského. St. — do čeho (jak velice). To nás do živého dojde. Kom. Došlo do tuhého. Nt. — komu pro co: pro pivo. Jg. — kam s čím. S ko- runou mučedlnickou k Bohu dojde (se dostane). Dal. — čím. Obilí, ovoce horkem došlo (uzrálo). Us. Jablko ležením dojde. Jd. — čeho čím. Došel čelem místa. Prov. Čeho dobrotou d. nemohli zlostí dovésti chtějí. L. Dojdeť někam čelem místa (svéhlavý). Č. Zkušením jsem toho došel. Jg., J. tr. D. něčeho prosbami. Nt. Dvěma sty dukátův mohli jsme svobody d. Vrat. 172. — čeho skrze co: velikého cíle skrze malý d. Mk. Svého dokonánie (své dokonalosti) abychom došli skrz něn. Kat. 2081. Úřadu skrze pochlebenství d. Chč. 882. — koho, čeho z čeho. Umění správy obce z samého zkušení došel. V. Z smíchu nemúdrého muží dojdú smutka velikého. Dal. Došlo mu to z vůle boží. Plk. — od koho, od čeho. Věci od okolních zemí docházejí. Har. Přízně od něho došel. V. Od krále důjde cti. Br. — čeho kde. Přízně a lásky u někoho d., V., milosti. Ml. Takovým chováním u nikoho cti nedojdeš. Ml. — čeho, co na kom. Může dlužníka obstaviti a na něm záplatu a summu hlavní docházeti. Zříz. Těš. — (čeho) s čím. Nedochodila s tím dítětem (potratila). Ros. D. statku v držení s povolením práva. Pr. D. hanby s čím. Nt. — se čeho = cho- zením dosíci. Jg. — o čem kam. O hladě domů nedojdeš. Us.

44064   2. Dojíti Svazek: 1 Strana: 0265
2. Dojíti, dojati, jmu, jmi, jma (ouc), dojal, at, etí; dojímati, dojímávati. D. = ostatek vzíti, vollends nehmen; vrážeti; do- síci, dostati, ergreifen, auffassen; ostře bráti, pronikati, eindringen, durchdringen. Jg. — čeho. To srdce dojímá. V. Slepý šilhavého dojímá (= posmívá se). Prov. — koho čím: slovy. Dojal ho slovy. Ros. Jiných mrštně slovy d. (urážeti). Br. — koho jak. To vás do živého dojme. Br. Dojal ho šavlí až do těla (rozsekl). Jg. — koho kde, kdy. V bitvě svým mečem Vlachův dojímal (pronikal). Auct. (D., V. ) Dojímal je na kázání (pronikal). Kon. — komu = trápiti do živého. L. — se čeho, koho. Hlad jich dojímati se počal. Novot.

44065   1. Dojíti Svazek: 6 Strana: 0084
1. Dojíti. Hom. opat. 154. Rybník už došel (naplnil se). KP. V. 84. Už dochodil = umřel. Us Tkc. Sedmý rok už dochodí. Sš. P. 131. Potrava už došla. Lpř. Obilí dojde (uzraje). Brt. — čeho. D. útěchy, uznání, spravedlivého ocenění, pochvaly, pod- pory, Us. Pdl., rozvoje, Vlč., obliby, od- puštění, Šmb., proměny, Sš. P. 290. Nešle- chetnost dochází trestu. Osv. I. 157. Jeho touha došla ukojení, Vlč., splnění. Čch. Bs. 65. Mamičienka moja, žiale ma dochodia, ti moji frajeri všetci ma odchodia. Sl. sp. 136., Sš. P. 272. Tak to došlo skončena. Laš. Brt. D. 206. Všem, jichž by rozepsání toto naše došlo. Nar. o h. a k. D. let. Tov. 82., Zř. F. I. J. XXIX. Neminula hodina, došla boháče novina; A když došli tmavých lesů, rozťal ju na devět kusů, Psaní za psaním šlo, až Kačenky došlo; Jakej došel (věnec) škaredej proměny. Sš. P. 20., 113., 125., 296. Že jest jich došlo (erfahren), kterak .. NB. Tč. 288. Krále dojide taká řeč. Jir. Anth. I. 28. Nemohl dojíti bratra (dohoniti); Augusta zase svého prvního místa došel. Bl. Živ. Aug. 13., 123. Pšenice vznide a téhož dne plného zrna dojide. Výb. 1. 410. Křstu dojda. Výb. II. 16. Dojidú domu toho. v němž bieše radosti mnoho. St. skl. II. 58. Svn let došel, wurde voll-, gross- jährig. Zř. mor. 1604., Žer. Došlo krále jmě Judovo. BO. Jdi, až hory dojdeš. GR. Došla pověsť i uší ta mých. Kom. Mnohý proto došel ztráty. Alx (Jir. Anth. I. 3. v. 36.). Čehož žádostiví jsou, toho dojdou. BR. II. 19. b. S dobrým vezdy choď a zlých nikdy nedochoď. Sv. ruk. 156. Aby tak jich (obrokóv) došli. Hus II 81. Oni milosrden- stvie dojdú. Hus II. 426. Dojdeš veliké cti. Pass. 577. Máme naději, toho dojdem; Až to i dojide pána jeho. Št. Kn. š. 29., 58. (11., 32., 77., 108.). — k čemu. K válce ne- došlo. Šmb., Lpř. J D. k nějakému resultatu, Osv. I. 78, k přesvědčení. Us. Mezi zbroj- noši došlo k bitce. Šmb. S. II. 218. — kam. Došel k otci a vypravoval svou příhodu. Koll. IV. 117. Žial ma došiel, frajer mi k inej šiel. Sl. sp. 207. Došel k ní šohajík, perečko (kytici) mu dala; Dondi k nám; Už sem k vám dochodil; Kam sirota dojde, všady křivdu najde. Sš. P. 281., 290., 347., 494. Duojdu k písaři, tam jsú registra. NB. Tč. 52. Nechce mi k mezi docházeti, will nicht anbeiasen. Bart. — čeho jak. Bez vůle jeho (nejvyššího sudího) žádný vklad desk nemůže d. O. z. D. Jestliže by kteréhokoli zboží vedlé práva země české došel. Zř. F. I. B. XV. — čeho kde. D. u někoho obliby, Tf., uznání, Křn., podpory, J. Lpř., vlídného přijetí. Us. Pdl. Ve spise nás ne- došlém. Us. Pdl. V pověstech nesmrtelné slávy došel. Šmb. Drama vrcholu svého došlo u kmene ionského. J. Lpř. Která (ctižádosť) nemohla d. ukojení ve zdech klášterních. Vlč Chceš-li d. v umění věnce, plytkosti nenáviď. Koll. I. 420. — nač. Dal na to d.; nedojde až na to; než na něj dojde. Us. Dch. Úředníci k tomu dni, na kterýchž by těch šest nedělí docházelo, na ta místa přijeti mají. Zř. mor. 1604. Na cestu do ciziny již nedošlo; Na útok již nedošlo. Mour. Když naň řadou došlo Mus. 1880. 462. — komu. Říše, jimžto došla síla životní. Osv. Když tomu moru rok dochá- zel (rok trval). Bart. D »chodilo mu 50 let. Mor. Brt. D Jemu ještě 15 let nedošlo. Let. 163. — (čemu) jak. On mi slíbil, že mi to má d. bez mé škody, i nedošlo mi. Půh. II. 278 Bez naděje nelze d králov- stvie nebeského. Št. Kn. š. 29. Se ctí d. od něčeho. Tov. Přede všemi cti a chvály došel. Vrat. 52. Za té řeči došli cihelny. Krm. — s kým (čeho, kam). Kam to s tebou dojde? Dch. Dondi večer s ludma k nám. Sš. P. 320. Bych mohl k tvému choti s tebu d. Výb. II. 22. S těmi móže cti d Dal. 173. Nedojdeš s nimi žádné cti. Dh. 107. — čeho čím. Kterýmžto smyslem především docházíme vědomí a poznání okolního světa. ZČ. III. 1. Poznáni Boha, jehož lidským věděním docházíme. MH. 5. Zkoumáním svým došel resultatu. Sbn. Smy- slem svým něčeho d. Št. D. múdrosti pře- mietáním. Št. Kn. š. 181. — odkud. Došly mí noviNy z francúzskej krajiny. Ht. Sl ml. 106. Od císaře odpuštění došel. Ddk. III. 63. Z těch spisů došly nás jen nepatrné zlomky. Us. Pdl, Spisy z oněch dob nás došly. — proč (čeho k čemu). D. pro něco. Us. Dojdi mi pro vodu. Us. Dch. K tomu pro náhlou smrť jeho nedošlo. Us. Pdl. Pro mdlobu sotva jsme došli studnice. Har. II. 73. — kdy. Zimní saisona došla velikonočními svátky. Osv. I. 149. Abychom po těchto věcech došli věčných. Št. Kn š. 23., 47. Dne 14. července došel do Paříže telegramm. Osv. I. 200. Při té práci došla ho zvěst, že .... Us. V noci vyšel, v noci došel, nikdá jí nic nedpnesl. Sš. P. 134. Že by sme dnes došli tej mojej Anničky. Anth. Brt. 63. Slunce večerem západu do- jide. Kom. — se = smluviti se. Já ty husy koupím, jestli se dojdem. Us. u Rychn. — se supinem (inft.). Bolí mě hlavěnka. Jak mě nemá bolet, dyž mně šohajíček došel vypovědět? Sš. P. 277.

44066   2. Dojíti Svazek: 6 Strana: 0085
2. Dojíti. — koho čím. Kazatel slovy svými hluboce dojal posluchače. Us. Pdl. — co, koho jak. Nemile nás to dojalo. Us. To našich očí líbezně dojímá. Kod. Modré světlo oko méně dojímá. Mj. Slova tato dojala hluboce srdce její Šml. I. 39. Ta krajina mile mne dojala. Posp. — komu čeho: sobě víry = důvěřovati si. GP.

44067   Dojití Svazek: 6 Strana: 0085
Dojití, n., das Anlangen. — D., das Aus- gehen. D. potravy. Lpř.

44068   Dojíti Svazek: 7 Strana: 1232
Dojíti, starým došlo jí líto (rodiče jí litovali). Mor. Prss. Hostinský sám mne dojde obsloužit. Prss.

44069   Dojiti Svazek: 8 Strana: 0059
Dojiti. Když dva o. krávu se brojí, třetí pokojně ju dojí. Mor. Ces. 1. V. 418.

44070   Dojití Svazek: 8 Strana: 0059
Dojití = přístup, aditus. GR. Nov. 136.19.

44071   Dojiti. — abs Svazek: 6 Strana: 0084
Dojiti. — abs. Jak dojí, tak dojí, oca- sem mrdolí Sš. P. 679. Dojící, lactens. Ž. wit. Drut. 25. — co. Baba trlici d-la. Výb. II. 38. Budú-li tě d. hřiešní (jako dojka dietě), nepřivoluj jim. Hus I. 260. —komu co Štvry kravy mu dojila, na kotle kašu varila, ešce ho něnasyćila. Sš. P. 780. — čím. Krávy dojí krví. Mřk., Brt D — jak. Ráda dojí při stojánku (nedává kravám píce k dojení, aby pro ni nemusila jíti = je le- nivá). U Hrad. Kšf. — kolikrát. Třikrát dňá (za den) sa dojí. Mor. Brt. D.

44072   Dojiti koho z čeho Svazek: 10 Strana: 0053
Dojiti koho z čeho. Aby nás dojili z peněz jako krávy z mléka. Arch. XX. 117. D. koho = krmiti. Hus. E.

44073   Dojítko Svazek: 6 Strana: 0085
Dojítko, a, n., die Melkgelte. Slov. Ssk.

44074   Dojitřek Svazek: 6 Strana: 0085
Dojitřek, třka, m., der Zauderer. Šm.

44075   Dojitřní Svazek: 6 Strana: 0085
Dojitřní, kurz dauernd. Šm.

44076   Dojitřnosť Svazek: 6 Strana: 0085
Dojitřnosť, i, f., kurze Dauer. Šm.

44077   Dojívati Svazek: 6 Strana: 0085
Dojívati, vz Dojíti.

44078   Dojivko Svazek: 6 Strana: 0085
Dojivko, a, n. = dojivo. Slez. Šd.

44079   Dojivo Svazek: 1 Strana: 0265
Dojivo, a, n., dojení, L.; nadojené mléko. Jád. Das Melken; Gemelk, gemolkene Milch. Us. Pronajmutí dojiva. Rk.

44080   Dojivo Svazek: 8 Strana: 0059
Dojivo. Za ovčí d. šest kop odvedl. Kat. z Žer. II. 322. a j.

44081   Dojivý Svazek: 1 Strana: 0265
Dojivý = dojný. D. krávy. MM. Melk-.

44082   Dojížděč Svazek: 6 Strana: 0085
Dojížděč, e, m. = kdo někam dojíždí. Šm.

44083   Dojížděti Svazek: 1 Strana: 0265
Dojížděti, vz Dojeti.

44084   Dojka Svazek: 1 Strana: 0265
Dojka suchá (= chůva), mokrá (= kojná, V. ). Na Slov. Bern. Bez pasu jako d. Reš. — Dojky = cecky, Zitzen.

44085   Dojka Svazek: 6 Strana: 0085
Dojka = chůva. Leg. D. aneb chuova. Pass. 490., Pass. mus. 404. — D. = kojná. Št. Kn. š. 157., 69, Leg Mnč. R. 51 Cf. Do- jiti. Hoře těžkým ženám a dojkám (nutrien- tibus). ZN. Vzemši jeho d. (nutrix) i utekla a ním. Bj. Budú pěstúni a dojky (nutrices). BO. — D. = pěstounka. D. sv Hippolyta. Pass. mus. 436. — D. = dojná ovce, kráva. Mor. a slez. Brt., Vck., Kld.. Tč

44086   Dojka Svazek: 8 Strana: 0059
Dojka — jedno podojení. Brt. D. II. 306.

44087   Dojka Svazek: 9 Strana: 0041
Dojka = kojná. Kámen.. dává dojkám i kravám mléko. Maš. ruk. 295a.

44088   Dojka Svazek: 10 Strana: 0053
Dojka. Neseďme tu, ako suché dojky (chůvy). Sbor. slov. VII. 131.

44089   Dojmový Svazek: 6 Strana: 0085
Dojmový. D fantasie. Dk. Aesth. 552.

44090   Dojmu Svazek: 1 Strana: 0265
Dojmu, vz Dojíti, 2.

44091   Dojnice Svazek: 1 Strana: 0265
Dojnice, e, f. = kráva dojná. 1631. Jg. Melkkuh. — D. = dížka, Melkkübel. L.

44092   Dojnice Svazek: 7 Strana: 1232
Dojnice, e, f. = chlév. Črn. Zuz. 251.

44093   Dojník Svazek: 1 Strana: 0265
Dojník, u, m. = dojnice, dojačka, Melk- kübel, Milchgelte. Jg., Rk. Vz Dojáč.

44094   Dojník Svazek: 8 Strana: 0059
Dojník = chlév k dojení krav. Vz Ott. VIL 766.

44095   Dojník Svazek: 10 Strana: 0053
Dojník, u, m. = chlév pro dojné krávy. Čern Zuz. 312. (1652)

44096   Dojník — D Svazek: 6 Strana: 0085
Dojník — D. = chlév. Dostal vedlé ku- chyně a komory zděné d. S.U. Ur. IV. 298.

44097   Dojnosť Svazek: 10 Strana: 0053
Dojnosť, i, f., Melkbarkeit. D. krav. Nár. list. 1903. č. 243. 14.

44098   Dojny Svazek: 6 Strana: 0085
Dojny, pl., f. = písně zpívané při dojení. Phld. V. 324., 325.

44099   Dojný Svazek: 6 Strana: 0085
Dojný. D. kráva = která dojí. Brt. P. 136. Sestra jí poslala štyry kravy dojné a étyry jalové; Dosť je na Hanačku na chu- dobnou, dyž má štyry krávy, jednu dojnou ; Ať máte krávy dojné a po nich užitky hojné. Sš. P. 130., 154., 672., 740.

44100   Dojný, od Svazek: 1 Strana: 0265
Dojný, od dojení, Melk-. D. dížka. — D. kráva, Melkkuh, V., dobytek. D. — Dojná chůva, dojka. — Jg.

44101   Dôjsť Svazek: 6 Strana: 0085
Dôjsť = dojíti. Slov. Ht. Sl. ml. 223., Zátur. Vinš. 1. 53.

44102   Dojudž Svazek: 10 Strana: 0053
Dojudž = dokud. Je prý mor. Um. rajh. Jir.

44103   Dojuhati Svazek: 6 Strana: 0085
Dojuhati = dojuchati, ausjubeln. Na Ostrav. Té.

44104   Dojuchati Svazek: 6 Strana: 0085
Dojuchati, vz Dojuhati. Slez. Tč.

44105   Dojutorný Svazek: 6 Strana: 0085
Dojutorný, morgig. Slov. Ssk.

44106   Dojutrok Svazek: 6 Strana: 0085
Dojutrok, trku, m., das Verschieben auf morgen. Slov. Ssk.

44107   Dok Svazek: 8 Strana: 0059
Dok, anjíl. dock, výtonidlo = zařízení pří- stavní k tomu účelu, by loď v přístave jinak nechráněném bezpečna byla před vlnobitím. Vz Ott. VII. 767.

44108   Dok Svazek: 9 Strana: 0041
Dok, a, m., vrch na Slansku. Slan. 6.

44109   Doka Svazek: 7 Strana: 1232
Doka = dokud. Mor. Btt.

44110   Dokáceti Svazek: 6 Strana: 0085
Dokáceti, dokacovati, völlig fällen. — co: les. Vz Káceti.

44111   Dokad Svazek: 1 Strana: 0265
Dokad, dokud, dokavad. Ne: dokuď, do- kavaď. Dokadž, dokudž, dokavadž. Klade se ve větách časových: l. Když se trvání děje hlavního současným dějem vedlejším omezuje. A to se stalo, dokadž jest pán živ byl. Svěd. Dotud jsem toho žádal, dokudž jsem právě nezbadal (bádáním nepoznal). Dal. — 2. Když se konec děje hlavního vytýká dějem skonalým. Tu děj vedlejší věty záporně se vyjadřuje. Nevyjdu odtadto, dokudž nepřijde. Pass. — S. S konditionalem, když děj vedlejší z mysli a vůle mluvícího vyrostá. Čeládky přidrž se, dokudž by všeho nedožali. Br. — Zk.

44112   Dokad Svazek: 6 Strana: 0085
Dokad. Vz Dokál. Bohatá je pěkná, červená, d. jí matka hledí. Sš. P. 387. Do- kad's není za ním (d. nejsi jeho). Sl. ps. č. 66. Kéž prve mluvila, d jest živ byl, tyto věci. NB Tč. 12. Dokavad byl živ. Půh. I. 194. Dokavadž bychom jim tří set zlatých nedali. 1467. Tč. Dokavad máme trpěti toto pohoršenie? BO. Ani se ohlásil vám, dokavadž jste seděli. NB. Tč. 175. Dokud. Ž. wit. 12. 1., 10. 3., 61. 4. a j. Byl nucen svého drženi pronajíti, dokuždby živ byl; Svědky má jmenovati, dokudž páni sedí. Půh. I. 194., 259. Plakati vždy budu dotud, jeho nenaleznu dokud. Hr. ruk. 113. Dokudž se budeš dívati ? Kom. Dokud živ jsem, budeš v přízni. Výb. II. 44. Vz Brt. S. 3. vyd. 139., 140.

44113   Dokáď Svazek: 8 Strana: 0059
Dokáď — dohad, dokud. Pastr. L. 65. Budu toho mět d. = na dlouhý čas. Zlín. Brt, I). II. 506.

44114   Dokaditi Svazek: 1 Strana: 0265
Dokaditi, vz Kaditi.

44115   Dokaditi Svazek: 6 Strana: 0086
Dokaditi, dokalovati, vollends beschmut- zen; vollends härten.

44116   Dokadkolvěk Svazek: 6 Strana: 0086
Dokadkolvěk, dokálkověk = dokadkoli- věk, so lange als. Žena je klamlivá, dokad- kolvěk živá. Dokadkolvěk budeš žíti, bída nepomine. Glč. II. 332., 112. Ani ťa ja ne- zabudem, dokálkolvěk živa budem. Sl. ps. 65.

44117   Dokaďlen Svazek: 6 Strana: 0086
Dokaďlen, so lange nur. Slov. Bern.

44118   Dokadž Svazek: 10 Strana: 0053
Dokadž = dokud. Baw. E. v. 881.

44119   Dokál Svazek: 6 Strana: 0086
Dokál, dokial, dokel, doky = dokud, wie lange, bis wann. Dokäl. Hdž. Šlb. 58.Dokál (dotud, zatím než) sa oženíš, zahojí sa c`. Rr. Sb. Baba, dokál si trúfa kašu prehrýzci, ráda sa vydáva. Rr. Sb. Dokel — dotel. Mor. a slov. Brt., Tč. Dokel tvoja hlava, dycky dobrá správa; Aby dala na mšu svatu, dokel němam hlavu sťatu. Sš. Ps. 505., 581. Dokial. Slov. Hdž. Šlb. 58. Do- kial pivo neskysalo, chlapci, pime ho; do- kial dievča neprerástlo, chlapci, berme ho. Sl. sp. 38. Dotial ťa, muoj milý, neprestanem lúbit, dokial mi nebudú na pohrebe trúbit. Koll. Zp. I. 90. Sivé oči, sivé oči, nespaly ste sedem nocí; ešte sedem nebudete, do- kiaľ moje nebudete. Sb. sl. ps. II. 1. 64. Dokjal je v obcách prísnosť spravedlivá, dotjal je obec živá, pohyblivá. Trok. M. 9.

44120   Dokaličený Svazek: 8 Strana: 0059
Dokaličený. D-ných (ze sněhu vyhraba- ných?) odviezli do dediny. Phľd. 1895. 488.

44121   Dokaličený Svazek: 8 Strana: 0540
Dokaličený = zmrzačený. Slov. Kal. S. 33.

44122   Dokaličiti co komu Svazek: 10 Strana: 0572
Dokaličiti co komu = pochroumati. Viete, že mi koleso vtedy d-lo ruku. Phľd. XXII. 697. (XXIV. 608. )

44123   Dokálkolvěk Svazek: 6 Strana: 0086
Dokálkolvěk, vz Dokaďkolvěk.

44124   Dokálý Svazek: 1 Strana: 0265
Dokálý, který se dokál, der Ausgebüsste. Johanit.

44125   Dokamencovací Svazek: 6 Strana: 0086
Dokamencovací kypa, die Garbrühe bei den Weissgerbern. Šm.

44126   Dokamencovati Svazek: 6 Strana: 0086
Dokamencovati, das Alaunen vollenden. Šm.

44127   Dokanhati Svazek: 6 Strana: 0086
Dokanhati = špatně udělati. — co jak. Ten to pěkně d-hal! Us. Ehr.

44128   Dokapati Svazek: 1 Strana: 0265
Dokapati, dokapnouti, pnul a pl., utí, austräufeln. — Kapalo až dokapalo. Us. — čeho, bis wohin träufeln. Kapka vody dokapla země. Jg.

44129   Dokapkati Svazek: 6 Strana: 0086
Dokapkati, vollends be-, einträufeln, ver- tröpfeln. Bern.

44130   Dokaplanovati Svazek: 8 Strana: 0059
Dokaplanovati = přestati býti kaplanem. Nár. list. 1894. č. 241. odp. lenili.

44131   Dokarbaniti Svazek: 6 Strana: 0086
Dokarbaniti, il, ění, durch Kartenspiel zu Grunde gehen.

44132   Dokásať Svazek: 6 Strana: 0086
Dokásať = dokosovati. Vz Dokositi. Slov. Ssk.

44133   Dokašlati Svazek: 6 Strana: 0086
Dokašlati, völlig aushusten. Už dokašlal — umřel. Us. Tč.

44134   Dokáti Svazek: 1 Strana: 0265
Dokáti se, kam a kaji, ál, do konce se káti, z plna pokání učiniti. — se kde (V čistci) se musily (duše) d. Št. Abbüssen.

44135   Dokáti Svazek: 6 Strana: 0086
Dokáti. Když se dokaje v očistci. Št. Kn. š. 21. — jak. Ale v plně nedokály se. Ib. 21.

44136   Dokatovaný Svazek: 6 Strana: 0086
Dokatovaný; -án, a, o, vz Dokatovati. Člověka tak ztrýzněného, d-ho atd. jsem nikdy neviděl. Koll. IV. 118.

44137   Dokatovati. — co koho Svazek: 1 Strana: 0265
Dokatovati. — co koho = domučiti, zu Tode quälen. Ros.

44138   Dokavad Svazek: 1 Strana: 0265
Dokavad, vz Dokad.

44139   Dokavadž Svazek: 7 Strana: 1232
Dokavadž. Půh. I. r. 1406.. Jir. Mor. 39. a.

44140   Dokavadž Svazek: 8 Strana: 0059
Dokavadž m. dokavadž. Bl. Gr. 274, Po- sud se místv vyslovuje dokavadž. Mus. 1895. 183.

44141   Dokavadžkolivěk Svazek: 10 Strana: 0053
Dokavadžkolivěk, quamdiu. D. tu chtěl býti. Mill. 345.

44142   Dôkaz Svazek: 6 Strana: 0086
Dôkaz = důkaz. Slov. Ssk.

44143   Dókaz Svazek: 10 Strana: 0053
Dókaz = důkaz (ještě r. 1774. ). Neveč. 61.

44144   Dokazací Svazek: 1 Strana: 0265
Dokazací, vz Dokazovací.

44145   Dokázací Svazek: 6 Strana: 0086
Dokázací, Beweis-. Ssk.

44146   Dokazač Svazek: 1 Strana: 0265
Dokazač, vz Dokazovač.

44147   Dokázač Svazek: 6 Strana: 0086
Dokázač, e, m., der Beweisführer. Ssk.

44148   Dokázané Svazek: 10 Strana: 0053
Dokázané. Na zvířata má vliv výživa, která d. jest způsobilá tvary jejich promě- niti. Pokr. 1885. č. 228. Dle Mš. lépe: jak dokázáno, což d kázáno.

44149   Dokázání Svazek: 6 Strana: 0086
Dokázání, n., der Beweis. Na d. naší k vám vděčnosti. 1598. Mus. A k d. toho dal čísti drahně listů. Žer. Záp. I. 98.

44150   Dokázání čeho Svazek: 1 Strana: 0265
Dokázání čeho. Us. Vz Dokázati. —

44151   Dokázanosť Svazek: 1 Strana: 0265
Dokázanosť, i, f., die Erprobtheit. Rk.

44152   Dokázaný Svazek: 1 Strana: 0265
Dokázaný, erwiesen; erprobt. — čím: skutkem, werkthätig. D.

44153   Dokázatel Svazek: 6 Strana: 0086
Dokázatel, dokazatel, e, m. = dokazač. Ssk.

44154   Dokázatelnosť Svazek: 6 Strana: 0086
Dokázatelnosť, i, f., die Erweisbarkeit. Ssk.

44155   Dokazatelný Svazek: 1 Strana: 0265
Dokazatelný, erweisbar. Ros.

44156   Dokázatelství Svazek: 6 Strana: 0086
Dokázatelství, n., die Beweiskunst. Šm., Loos.

44157   Dokázati Svazek: 1 Strana: 0265
Dokázati, dokáži, zal, án, ání; dokazovati = dovésti, beweisen, erweisen, überweisen; dosvědčiti, an den Taggeben, zeigen, beweisen, bezeugen; přivésti ke skutku, konati, dovésti, způsobiti, zu Stande bringen, ins Werk setzen, ausführen, leisten; divy dělati, mit Kunst- stückchen sich hervorthun. Jg. — co. Ten dokazoval kusy (umělecké; hloupé). Us. Cos dokázal? (provinil). D. — co za co. Šest mil za dvě hodiny dokázal (učinil). Jd. — čeho: své síly, rekovství, Kom., Br., radosti (= plésati). V. — Jel., Ros., J. tr. Své vděčnosti, věrnosti. Nt. Dokáži toho, že jsi vinna. Br. — čeho na koho. On toho naň dokázal. Kom., D. Bezbožnosti naň dokázal. Br. Dokázal na ně z úst jejich, že lhali. Br. — čeho kde: před soudem, před právem. D. V bitvě své udatnosti dokázal. Us. — čeho čím. Pilností toho dokázal. Troj. Něčeho dů- vody, D., činem d., Šm., pouhým rozumem. Ml. Zlatem všeho dokázal. Jg. — čeho ke komu: lásky. Bib. Dokázal k němu milosrdenství veli- kého. Br. — Dobrotivého otce povahy k němu dokázal. Br. —V. — co na kom. Tím moc darův na sobě dokazovali. Br. — čeho za co: vděč- nosti za dobrodiní d. Kom. — komu. Doká- zalo se mu zlodějství. D. — co komu: zločin, lépe: dokázati n. provésti na někoho zločin n., děje-li se svědky: usvědčiti na někoho zločin, usvědčiti někoho v zločinu. Jv. — že. Dokáži toho, ze jsi vinen. Br. — adv. Krátce, obšírně, patrně, zřejmě, světle, sku- tečně, v skutku d. V.

44158   Dokázati Svazek: 6 Strana: 0086
Dokázati. — co. To tu cestu už nedo- kážu. Us. Dch. Opak něčeho d. Us. — čeho. Větší li bylo nebezpečenství, větší smělosti dokázala. V. — co na koho. Může-li to naň dokázati. Žer. Záp. I. 268. — na kom. Na bezbranné svou dokázal jsi sílu. Vrch. Učitel se napachtí dosti, než si na dětech dokáže (es so weit bringen). Kos., Mour. — kde. Ve spise tom dokazuje, že ... . Us. Pdl. Aby toho učitel při dětech nedokázal (se toho nedodělal)! Kos. Ol. I. 173. — co čeho, čím. Něco pokusy d. Us. Pdl. Vinu skutkem d. Mž. 35. Skutkem a pravdou musí každý víry a pokání d ; Nějakým zá- zrakem synovství svého dokaž. BR. II. 13. a., 15. b. — odkud. D. dogma z písma. MH. 2. Ptáš se, odkud to dokáži? Z slova božího. Štr. Z toho prokurátor d-val, že jest se za svůj rod nestyděla. Žer. Záp. I. 98. — co, čeho jak. D. něco stkvéle, ne- zvratně, nade všechnu pochybnosť. Us. Pdl. — D. = dováděti, svévoliti. Us. Olv., Knrz. Cos to zas dokázal, was hast du wieder angestellt? Dch.

44159   1. Dokázati Svazek: 8 Strana: 0059
1. Dokázati = přestati kázati. Kňaz d-zal (umřel).

44160   2. Dokázati Svazek: 8 Strana: 0059
2. Dokázati. Nedokázal zkúšky =-= neob- stál při zkoušce. Ten dokazuje = vyvádí! Nedokazuj = nedovádčj. Brt, Ď. II. 3Ö6.

44161   Dokázati co kým Svazek: 10 Strana: 0053
Dokázati co kým: poručníky. Půh. ol. III. 476

44162   Dokazatlivý. D Svazek: 10 Strana: 0572
Dokazatlivý. D. místojméno (!) = ukazo- vací zájmeno. 1775. Bílý Obr. 77.

44163   Dokaziti Svazek: 1 Strana: 0266
Dokaziti, völlig verderben. — co, koho. Ten vaše děti dokazil. Sych., Rk. — kde. Aby se ostatek v nás dokazil. Kom. Dokázka, y, f. = důkaz, Beweis. Zlob.

44164   Dokaziti Svazek: 8 Strana: 0059
Dokaziti. Bohdaj byste i to zlé d-li. Břez. Font. V. 495.

44165   Dokaznosť Svazek: 6 Strana: 0086
Dokaznosť, i, f., die Beweiskraft. Loos.

44166   Dokazný Svazek: 1 Strana: 0266
Dokazný, důkazný, průvodný (-dní), prů- kazný, erweislich. Jg.

44167   Dôkazoslovie Svazek: 6 Strana: 0086
Dôkazoslovie, n., die Beweislehre. Slov. Ssk.

44168   Dokazovací Svazek: 1 Strana: 0266
Dokazovací, Beweis-. D. prostředek. Trest. zák.

44169   Dokazovací Svazek: 6 Strana: 0086
Dokazovací důvod. Vz Jg. Slnosť. 40.

44170   Dokazovač Svazek: 1 Strana: 0266
Dokazovač, dokazovatel, e, m., der Beweis- führer.

44171   Dokazování Svazek: 1 Strana: 0266
Dokazování něčeho. Erweisung; V., Be- weisführung.

44172   Dokazování Svazek: 6 Strana: 0086
Dokazování. Síla věcní d. veškerého leží v důkazu t. j. ve větě veskrz pravdivé. Hš. Sl. 172. Vz Důvod.

44173   Dokazování Svazek: 10 Strana: 0053
Dokazování, n. = dovádění, vztekám. Vých. Čech. Mš.

44174   Dokazovatel Svazek: 6 Strana: 0086
Dokazovatel, e, m., der Beweisführer. Ssk.

44175   Dokazovatelství Svazek: 6 Strana: 0086
Dokazovatelství, n., die Beweisführung. Kom.

44176   Dokazovati Svazek: 1 Strana: 0266
Dokazovati, vz Dokázati.

44177   Dokazovný Svazek: 6 Strana: 0086
Dokazovný, demonstrativ. Nz., Ssk.

44178   Dokaž Svazek: 10 Strana: 0053
Dokaž = dokudž. D. páni na sudě sedí. Půh. ol. II. 444.

44179   Dokaž, dokažť Svazek: 9 Strana: 0041
Dokaž, dokažť = dokal. To jemu tak dlúho čiň, dokažť ti strupi s něho nespadají. Mas. ruk. 186a. Vz Mus. fil. 1899. Hb.

44180   Dokáži Svazek: 1 Strana: 0266
Dokáži, vz Dokázati.

44181   Dokedy Svazek: 6 Strana: 0086
Dokedy, bis wann, bis. Slov. Ssk.

44182   Dokedž Svazek: 9 Strana: 0041
Dokedž = dokud. Lor. 71. Dokĺa, vz násl. Dotľa.

44183   Dokěj Svazek: 6 Strana: 0086
Dokěj = dokál, dokel. Ostrav. Tč.

44184   Dokejhati se čeho Svazek: 6 Strana: 0086
Dokejhati se čeho. Vz Kejhati, Kýhati. Nedokejháš se pastevnice. Pk.

44185   Dokel Svazek: 6 Strana: 0086
Dokel, vz Dokál.

44186   Doketové Svazek: 6 Strana: 0086
Doketové, sekta připisující p. Ježíši tělo zdánlivé. Btk. Cf. S. N.

44187   Dokiaľkoľvek Svazek: 8 Strana: 0059
Dokiaľkoľvek = dokud. Phľd. 1895. 263.

44188   Dokimasie Svazek: 8 Strana: 0059
Dokimasie, e, f., řec. = zkoušení občanu, jsou-li k některému úřadu způsobilí. Ott. VII. 770.

44189   Dokivaľ Svazek: 6 Strana: 0086
Dokivaľ. vz Dokál.

44190   Dokla Svazek: 6 Strana: 0086
Dokla = dokel. Znám já ju dobre, znám, dokla já ju v ručkě mám. Koll. Zp. I. 119.

44191   Doklad Svazek: 1 Strana: 0266
Doklad, vz Důklad, Důkaz.

44192   Doklad Svazek: 6 Strana: 0086
Doklad. Dějiny jsou toho zřejmým do- kladem; Dle písemných dokladů; Čehož hojné jsou d-dy. Mus. 1880. 470., 385., 492. Pravdě netřeba mnohých d-dův. Bž.

44193   Dokladací Svazek: 1 Strana: 0266
Dokladací věta. Vz Reč nepřímá.

44194   Dokladač Svazek: 1 Strana: 0266
Dokladač, dokladatel, e, m., Zuleger, Beweiser. D.

44195   Dokládač Svazek: 6 Strana: 0086
Dokládač, dokladač, e, f., der Darleger. Dch.

44196   Dokládačka Svazek: 6 Strana: 0086
Dokládačka, y, f., die Zulegerin. Bern.

44197   Dokládání Svazek: 6 Strana: 0086
Dokládání. Což se d. ku právu dotýče, to jest oustni a listovní. Mus. 1880. 558.

44198   Dokládání se čeho Svazek: 1 Strana: 0266
Dokládání se čeho. Rk. D. se svědka. Nt. Berufung.

44199   Dokládatel Svazek: 6 Strana: 0086
Dokládatel, vz Dokládač.

44200   Dokládati Svazek: 1 Strana: 0266
Dokládati, vz Doložiti.

44201   Dokladek Svazek: 1 Strana: 0266
Dokladek, dku, m., Beleg; Citat. Rk.

44202   Dokládka Svazek: 6 Strana: 0086
Dokládka, y, f. = dokládání, co se do- kládá, přikládá na př. na vůz, aby byl plný náklad. Brt. D. 207. Vozil do dědiny klapče (klapky, klády) na d-ku. Slez. Šd.

44203   Dôkladně Svazek: 6 Strana: 0086
Dôkladně = důkladně. Slov. Bern.

44204   Dokladné Svazek: 10 Strana: 0053
Dokladné, ého. n. = jistý poplatek, do kladnie penieze. Vz Gb. Slov.

44205   Dôkladnosť Svazek: 6 Strana: 0086
Dôkladnosť, i, f. = důkladnosť. Slov. Ssk.

44206   Dôkladný Svazek: 6 Strana: 0086
Dôkladný = důkladný. Slov. Ssk.

44207   Dokladový Svazek: 8 Strana: 0540
Dokladový. D. material. List. fil. 1896. 260.

44208   Dokladový Svazek: 9 Strana: 0041
Dokladový. D. substrat. Mus. fil. IV. 341.

44209   Doklagať, v Svazek: 6 Strana: 0086
Doklagať, völlig mischen, rühren.—-co: mléko. Ostrav. Tč.

44210   Dokláli Svazek: 6 Strana: 0086
Dokláli, todtstechen. Us. Ssk., Bern.

44211   Doklásti Svazek: 6 Strana: 0086
Doklásti, vz Doložiti. Ssk., Bern.

44212   Doklátiti Svazek: 6 Strana: 0086
Doklátiti, vollends umschütten, umrühren usw. Vz Klátiti. Ssk. — se kam, wankend hinkommen.

44213   Doklečeti čeho Svazek: 1 Strana: 0266
Doklečeti čeho. Bis zu einer gewissen Zeit knieen. Já tu poledne doklečím. Ros. — se čeho, erknieen: obrázku, pochvaly. Ros.

44214   Doklek Svazek: 10 Strana: 0053
Doklek, u, m. = dokleknuti. Čes. 1 XI. 42.

44215   Doklekati Svazek: 1 Strana: 0266
Doklekati, dokleknouti, přestati klekati, authören nieder zu knieen; 2. kleknutím se dotknouti, durch das Niederknieen erreichen.

44216   Dokleknuti Svazek: 1 Strana: 0266
Dokleknuti, zu Ende wölben. — co. Ros.

44217   Doklepati Svazek: 1 Strana: 0266
Doklepati, klepám n. klepi; doklepnouti, pnulapl, ut, utí, doklepávati, vollends klopfen. — abs. Mlýn doklepává. Už doklepal, do- klepává (dohospodařil). Prov., C, Lb. Vz Prodělání, Nebezpečenství. — co: snop, kosu. Jg. — čeho: roboty, práce (ledabylo do- končiti). L.

44218   Doklepati se čeho Svazek: 6 Strana: 0086
Doklepati se čeho. Chudoba spravedli- vosti sotva se doklepe. Us. Tč. — abs. Už doklepal = umřel. Us. Tkč.

44219   Doklesati Svazek: 6 Strana: 0086
Doklesati, doklesnouti, völlig sinken. Dch.

44220   Doklestiti Svazek: 1 Strana: 0266
Doklestiti, il, štěn, štění; doklešťovati, vollends abästen. — se k čemu. Stěží k službě se doklestil. Šm.

44221   Dokliditi Svazek: 1 Strana: 0266
Dokliditi, il, zen, zení, doklízeti, el, en, ení, doklizovati, doklízívati, vollends auf- räumen. — co: obilí, völlig einernten. Jg.

44222   Doklíniti Svazek: 1 Strana: 0266
Doklíniti, il, ěn, ění; doklinovati, přibiti, antreiben. — co kde: desky u lodí (aby nebylo skulin). Berg.

44223   Doklízeti, doklížiti Svazek: 1 Strana: 0266
Doklízeti, doklížiti, vz Dokliditi, Klížiti.

44224   Doklóct se koho Svazek: 10 Strana: 0053
Doklóct se koho = dotlouci, tlučením zbuditi Mor. Mtc. 1902. 125.

44225   Doklofati Svazek: 1 Strana: 0266
Doklofati Vz Klofati. — co. Jg. — se čeho: vody. Ros. Doklopotati, -tám, poci; bis wohin rennen. -kam (jak). Doklopotal naň úprkem. Troj. D. k někomu. Troj.

44226   Doklokotati co Svazek: 10 Strana: 0053
Doklokotati co. Slavík d—tal své žalmy. Sá. XVIII. 53.

44227   Dokloniti se čeho Svazek: 10 Strana: 0053
Dokloniti se čeho. Růž. 205 (Mš. )

44228   Doklopýtati se Svazek: 6 Strana: 0086
Doklopýtati se, stolpernd ankommen, mühsam gelangen. Sotva se domů d tal. Us. Kšř. — kdy kam odkud. Pozdě večer d-li jsme se z pouti domů. — jak. V ne- ladném chomáči d-li jsme se na náměstí. Kos. v Km. 1884. 616., 727.

44229   Doklouti Svazek: 1 Strana: 0266
Doklouti, vz Doklofati.

44230   Doklouzati se Svazek: 6 Strana: 0087
Doklouzati se, doklouznouti se, völlig glitschen. — kam: až na konec, ku konci rybníka. Us.

44231   Dokluditi koho kam Svazek: 6 Strana: 0087
Dokluditi koho kam = přivésti, hin- führen. Ostrav. Tč.

44232   Doklusati Svazek: 1 Strana: 0266
Doklusati, bis wohin traben. Us.

44233   Doklusati se pro koho Svazek: 6 Strana: 0087
Doklusati se pro koho. Klusej, klusej, můj vranej koníčku, až se d-sáš pro mou Anničku. Sš. P. 786.

44234   Doklznouti někam na Svazek: 6 Strana: 0087
Doklznouti někam na ledě, bis wohin glitschen. Vz Doklouzati.

44235   Dokna Svazek: 6 Strana: 0087
Dokna = dokonce. U súseda sum (jsú) falešne okna, nechodž že tam, můj synečku, bo cě nechcum (nechtí) d. (ganz und gar). U Bohumína. Sš. P. 368.

44236   Doknězovati Svazek: 6 Strana: 0087
Doknězovati. Už d-val (= jako kněz zemřel nebo z kněžských studii zběhl). Us

44237   Dokobrcati se Svazek: 6 Strana: 0087
Dokobrcati se = dobelhati se, doklátiti se, langsam ankommen. Než on se tam d-cá! Mor. Šd. — se čeho = dodělati se, zvěděti. Něco vím už od matky své a ně- čeho se člověk, když jest dlonho živ, sám d-cá. Bdr. Vzpom. 136.

44238   Dokodrcati Svazek: 8 Strana: 0059
Dokodrcati se někam. Světz. 1893. 101.

44239   Dokodrcati se Svazek: 6 Strana: 0087
Dokodrcati se, schlecht fahrend ankom- men. Za den a za noc šťastně s dostavníkem se d-cal do Pardubic. Kos.

44240   Dokojiti Svazek: 1 Strana: 0266
Dokojiti, il, en, ení; dokájeti, el, en, ení. — koho: dítě, vollends stillen. Jg.

44241   Dokokrhati Svazek: 1 Strana: 0266
Dokokrhati, vz Kokrhati.

44242   Dokokrhati Svazek: 6 Strana: 0087
Dokokrhati, völlig auskrähen, sterben. Us. Mtl.

44243   Dokola Svazek: 1 Strana: 0266
Dokola, do kola. Vz Kolo.

44244   Dokola Svazek: 8 Strana: 0059
Dokola, vz Tanec mor. (3. dod.).

44245   Dokola Svazek: 10 Strana: 0053
Dokola, tanec. Vz Brt. P. n. 844.

44246   Dokolébati Svazek: 6 Strana: 0087
Dokolébati, dokolibati se někam, wat- schelnd ankommen. Us. Šd.

44247   Dokolečka Svazek: 8 Strana: 0059
Dokolečka = tanec. Vz Tanec čes. (3. dod.).

44248   Dokolendrovat Svazek: 9 Strana: 0041
Dokolendrovat. Když d-val se k hotelu = došel. Tum. Ml. 21.

44249   Dokolenice Svazek: 6 Strana: 0087
Dokolenice, e, f = čásť kroje jihoslo- vanského na noze od kolena dolů k opánkům. Hlč.

44250   Dôkolenka Svazek: 9 Strana: 0041
Dôkolenka, y, f., vz Dôkolenice, Pun- čocha.

44251   Dokolorace Svazek: 7 Strana: 1227
Dokolorace, e, f., z lat. Vz Ott. VII. 183.

44252   Dokoň Svazek: 1 Strana: 0266
Dokoň, i, f. = dokonání. Beendigung. Bel.

44253   Dokon Svazek: 1 Strana: 0266
Dokon, u, m. = dokoň.

44254   Dokona Svazek: 1 Strana: 0266
Dokona = do konce. Dokona nic. Jg. Ganz und gar.

44255   Dokona Svazek: 6 Strana: 0087
Dokona. Kapaliny jsou d. pružné. Mj. 90. Prostor d. prázdný. Mj. 108. Cf. Doko- nale.

44256   Dokonale Svazek: 1 Strana: 0266
Dokonale, Br., dokonále. V., Br. Voll- kommen. Jsem d. ujištěn. Us.

44257   Dokonale Svazek: 6 Strana: 0087
Dokonale pružný. Kk., ZČ. D. něčemu se naučiti, něčemu porozuměti, Us. Pdl, hříchů svých litovati. Mž. 21., 84.

44258   Dokonale Svazek: 9 Strana: 0041
Dokonale = docela. On d. jináče nechtěl, Hotic 115.

44259   Dokonalejšeti Svazek: 6 Strana: 0087
Dokonalejšeti, el, ení, vollkommener werden. Šm.

44260   Dokonalejšiti Svazek: 6 Strana: 0087
Dokonalejšiti, il, en, ení, vollkommener machen. Šm.

44261   Dokonalení Svazek: 10 Strana: 0053
Dokonalení, n. K d. díla. Krok I. a. 154. (1821)

44262   Dokonaleti Svazek: 6 Strana: 0087
Dokonaleti, el, ení, vollkommener wer- den. Rk.

44263   Dokonalitel Svazek: 6 Strana: 0087
Dokonalitel, e, m., der Vervollkommner. Rk.

44264   Dokonalitelnosť, i Svazek: 6 Strana: 0087
Dokonalitelnosť, i, f., perfectibilitas. Nz.

44265   Dokonalitelný Svazek: 1 Strana: 0266
Dokonalitelný, perfektibel. Rk.

44266   Dokonaliti Svazek: 1 Strana: 0266
Dokonaliti, il, en, ení. — co čím: zámek pilníkem, spis dodavky, vervollkommnen.

44267   Dokonaliti, il Svazek: 6 Strana: 0087
Dokonaliti, il, en, ení, vollkommener machen. Rk.

44268   Dokonalitý Svazek: 1 Strana: 0266
Dokonalitý dokonalý. D. Dílo. 1474. (zastr. )

44269   Dokonalosť Svazek: 1 Strana: 0266
Dokonalosť, i, f. Vollkommenheit. V. K d-sti něco přivésti, Har., se nésti. Br.

44270   Dokonalosť Svazek: 6 Strana: 0087
Dokonalosť boží, MH. 6., svrchovaná, poměrná, Sš. II. 178., formalná (spisu), KP. IV., slohová, Šmb., mravná, Tf., mluvy. Us. Pdl. Listina o d-sti lodi, der Schififsmess- brief. Dch. Život jest krátký a d. je až na samém konci životů všech. Nrd. Není ve věcách stvorených tej d-sti, že by lepšá býť nemohla v čnosťách neb bytnosti; Chyba cestu ukazuje k d-sti. Glč. I. 312., 344. Vz Chyba. K d-sti neustále pokračuj i vše- stranně a neunavně ji dovršuj. Exc.

44271   Dokonalý Svazek: 1 Strana: 0266
Dokonalý, bez vady, völlig, vollkommen. D. rozum, pořádek, D., zkáza, Apol., smlouva, Us., potaz, Vš., bída, Jel., moc, Jg., pruž- nosť, Rk., míra (plná). Napoly, odpolu d. V. — k čemu. Z těch čtyř smyslů k tomu po- znání nejdokonalejší je košt. V. — v čem. D. v každém ohledu; druhdy lépe: z každé míry d. Jv. Z každé míry d. L.

44272   Dokonalý Svazek: 6 Strana: 0087
Dokonalý = náležitého stupně rozvinu- losti dospělý. Rst. 407. D. spalení, shoření paliva, překlad, dílo umělecké, Us. Pdl., oxydace, Mj., kavalír, Hrts., nicota, Vlč., zrcadlo, ZČ., rovina, ZČ., tkanina buněčná, brouk. Kk. Br. 10. Brouci mají proměnu d-lou. Kk. Br. 1. Sirotek došel d-lých let. NB. Tč. 207. To je d. (věrná) pravda. Brt. D. 207. Poněvadž se jednomyslné a d-lé srovnání stalo. Zř. F. I. A. III. — o čem. V ničem není člověk d-lý. Glč. I. 312. Každý se domnívá, že je v práci d-lý. Ib. II. 54. D. v dobrotě každý učedlník bude, ač bude milosrdný jako mistr jeho; V dobrých skut- cích d.; Kohož toliko bázeň od hřiechu táhne, nenie d. v lásce, neb d. láska vyhání bázeň. Hus II. 275., III. 21., 64. D. v šle- chetnostech. Modl. 31. a.

44273   Dokonalý v čem Svazek: 9 Strana: 0041
Dokonalý v čem: v řeči. Kom. Ohláš. 95. V VI. 87a. v poslední řádce o čem oprav v: ? čem. — čím: ctností. Arch. XVIII. 376.

44274   Dokonaně Svazek: 9 Strana: 0041
Dokonaně = dokonale. D. něco naplniti. Rozb. II. 140. Všecka umění jedné samému Bohu d. známa jsú. Maš. ruk. 36b.

44275   Dokonání Svazek: 1 Strana: 0266
Dokonání, Ausführung, Vollbringung. D. — čeho: zločinu. Us. Na samém konci d. býti. V. K d. něco přivésti. V. — Kat. 1707. — D., dokonalosť, Vollkommenheit. Kat. 1018.

44276   Dokonání Svazek: 6 Strana: 0087
Dokonání. Chceš-li d-ní dobré učiniti, rozdajž chudým najprve dluhy zaplatě. Hus III 192. D. hřiecha. Št. Kn. š. 183. D. pře, Erledigung; d. listu, Ausfertigung. Zř. F. L, Tov. 153. Ke všemu stvoru Bůh jest všeho dokonání, Vollkommenheit. Ti všichni an- dělé i najnižší skrze vyšší sebe anděly berú svrchované d. Št. Kn. š.

44277   Dokonaný Svazek: 1 Strana: 0266
Dokonaný, vollendet, vollbracht. D. sku- tek, Rk., slovo. — D. = dokonalý. Št. — v čem, na čem. Bóh jest d. na všem, ve všem, na vše strany. Kat. 2052.

44278   Dokonaný Svazek: 6 Strana: 0087
Dokonaný. D. déj, Křn., studie, Mus. 1880 470, práce. Po d-ném jednání kon- kursním. Pr. — D. = dokonalý. Aby podlé svého stavu byl křesťanem d-ným. Št. Kn. š. 192. Buďte d-ní, jakoj' váš otec d-nán. lb. 178. D. v svatosti. Hus I. 172. — D. = úplně zemdlený. Slov. Němc. VII. 24., Hdk. C. 377.

44279   Dokonátek Svazek: 10 Strana: 0053
Dokonátek, tku, m. = konec Začátek je lehký, ale d. ! Římov. Kub. List. fil. 1902. 248.

44280   Dokonatel Svazek: 1 Strana: 0266
Dokonatel, e, m. Vollbringer. Us.

44281   Dokonatel Svazek: 6 Strana: 0087
Dokonatel, e, m. 1512. Mus. 1880. 364., Luk. z Pr

44282   Dokonatelka Svazek: 6 Strana: 0087
Dokonatelka, y, f., die Vollenderin. Bern.

44283   Dokonati Svazek: 1 Strana: 0266
Dokonati, dokonávati = úplně vykonati, vollends ausführen, vollbringen; dokončiti, enden, vollenden; umříti, sterben. Jg. — Doko- náno jest. V. — co: kvas, válku (Troj. ), běh svůj, D., cestu, práci, dílo, V., modlení, život, Jg., oběh. Šm. Bůh dokonal nohy mé jako je- lenův (dokonale učinil). Žalm. — Kat. 2049. — koho = dobiti, dotlouci. Jg. — co kde: život ve vězení, Jg., Rk., v boji. V. Svůj život v pusté skále d. Er. P. 200. Slunce pod znamením býka běh svůj dokonalo. Troj. Aby tvú věc pod naší milostí doko- nali. Arch. I. 2G. — čím. Svým životkem dokonaje dojdeš se mnú dnes do ráje. St. skl. II. 65. D. skutkem hněvu, iram exsequi. Jel. — co nad čím. Aby úmysl svůj vra- žedný nad ním dokonali. Troj. — (co) kdy. Strach před časem dokoná to bídné žití. Jg. O sv. Trojici dokonal. Let.

44284   Dokonati Svazek: 6 Strana: 0087
Dokonati, fiiire, Z. wit. Ezech. 12., com- plere. Ž. wit. Deut. 23. — abs Žena už d-la (umřela). Sš. P. 780. Pakli d-ná člověk nehledaje od Boha smilovánie. Št Kn. š. 160. Už se svadba dokonává. Sš P. 447. — co. D. mši (skončiti). V Podluží. Brt. D. 207. Aby Adam ten list na 50 hř. jí dokonal, ausstellen. Soud. kn. opav. D při, beenden, Kn. rož. 86., Sob. 26., své právo, durch- führen. O. z D. Představování své o něčem d. Dk. Aesth. 37. D-nal 24. rok věku svého. Us. Pdl. D. zločin. J. tr. Což jest umyslil, to i d-nal. Výb. II. 39. Dielo sem d-nal. EOlom. D. svůj věk. Št. Kn. š. 17. Ovce moje, len pomálu, nekonejte velmi moju hlavu (neunavujte). Sl. sp. 15. — co komu. Abychom sobě ty listy d-li. Půh. I. 230. — koho. Lebo si sa d-nal (= unavil, jsi všecek ušlý). Slov. Němc. VII. 245. Vz D. co. - (jak) kde. Bůh na kříži d-nává. Osv. VI. 461. Tak bude vóle božie d-na v těle našem jako v duši; Prosby, ješto mají se nám d. teprv v nebesích úplně, ale zde jen od polu a v zásloně. Št. Kn. š. 52., 53. — čím. Mnohými činy jest krása a sličnosť v stvoření dokonána. Št. Kn. š. Dojdeš se mnú dnes do ráje svým životem dokonaje. Sv. ruk. 70. Móž d. skutkem žádosť dobrú. Št. Kn. š. 178. — co kdy (jak čím). Dnesa snad dokonámy (mlátiti). Brt. D. 207. Mohl bys dnešním dnem blaze d. život svůj? Mž. 24. V pátek se svadba dokoná, v sobotu žena hotová. Sš. P. 665. O sv. Maří Magdaleně ciesař Sigmund d-nal. Let. 96. Než teprův p. Albrecht d-nal po jeho smrti ten list svú pečetí; Aby se list d-nal ve dvú nedělí na manství. Půh. I. 344., 357. — co s kým. Oni již smlouvu s Tomíkem d-li o svrchní věci. NR. Tč. 162. — v čem. Aby v mi- losti božie přebývali a v nie d-li. Hus III. 286 — jak. S tiem d-nal (umřel). NB. Tč. 194. V dobrém život svůj d-nal. Jir. Anth. I. 167.

44285   Dokonati Svazek: 10 Strana: 0053
Dokonati = dokonalým učiniti. Aby ho mukami d —nal. Che. S. I. 64a.

44286   Dokonávač Svazek: 6 Strana: 0088
Dokonávač, e, m., vz Dokonávatel.

44287   Dokonavač Svazek: 9 Strana: 0041
Dokonavač, e, m. Hus I. 186.

44288   Dokonávačka Svazek: 6 Strana: 0088
Dokonávačka, y. t. = dokonatelka.

44289   Dokonavatel Svazek: 1 Strana: 0266
Dokonavatel, e, m. Kom., Br., dokonavač. Jg. Vz Dokonatel.

44290   Dokonávati Svazek: 6 Strana: 0088
Dokonávati, vz Dokonati.

44291   Dokonávky Svazek: 6 Strana: 0088
Dokonávky, pl., f., der Schluss einer Handlung.

44292   Dokonavosť Svazek: 7 Strana: 1232
Dokonavosť, i, f. D. děje. Gb. Ml. II. 153.

44293   Dokonavý Svazek: 7 Strana: 1232
Dokonavý. D. slovesa (skonalá, perfek- tivní): seknu, přinesu. Gb. Ml. II. 154.

44294   Dokonce Svazek: 1 Strana: 0266
Dokonce, do konce = cele, naprosto, vollends, schlechterdings, durchaus. Vz Doma. D. kdyby měl umříti. D. Aby d. neklesl. Vus. D. tomu nechci. Sych. Letos už je d. zle. Šm. D. ne. Us. Proč ne d. ? Šm.

44295   Dokonce Svazek: 6 Strana: 0088
Dokonce. Nyní d. slyšíme, že . . .! Den. Já jsem to d. (nikterak) nechtěla, zašroubo- vala. Us. Vk. Porazil a d. zhubil Římany. Tk. Hned ho d. zabili. Ler. Ten člověk je krem duše hovadu d-ca podobný. Slov. Tč.

44296   Dokončení Svazek: 1 Strana: 0266
Dokončení, n. D. řeči. Nt. Das Ende, der Schluss.

44297   Dokončený Svazek: 6 Strana: 0088
Dokončený; -en, a. o, vollendet.

44298   Dokončí Svazek: 6 Strana: 0082
Dokončí, ího, m. = honec, der Zutreiber, it. doganiere, fr. douane. Koll. III. 88. Vz Dohonitel.

44299   Dokončitel Svazek: 6 Strana: 0088
Dokončitel, e, m., der Beendiger. Šm.

44300   Dokončiti Svazek: 1 Strana: 0266
Dokončiti, il, en, ení, dokončovati, do- koncovati = skončiti, endigen. Jg. — co: řeč, modlitbu, dílo. Nt., Us. — koho: dobiti, vyhubiti. — co kdy: po dlouhé práci. — co jak: s velikým namáháním.

44301   Dokončiti co Svazek: 6 Strana: 0088
Dokončiti co: válku, Lpř., studia, Us. Pdl., mši. Výb. II. 2.

44302   Dokončovati Svazek: 1 Strana: 0266
Dokončovati, vz Dokončiti.

44303   Dokonek Svazek: 1 Strana: 0266
Dokonek, nku, m., dokonání, konec, Ende. Ros.

44304   Dokonetnáč Svazek: 7 Strana: 1233
Dokonetnáč, e, m., cathaphaeba, zastr. Rozk., Pršp. 17.

44305   Dokonetnáč Svazek: 10 Strana: 0053
Dokonetnáč, e, m., nějaká obluda. Vz Gb. Slov.

44306   Dokop Svazek: 6 Strana: 0088
Dokop, u, m., v tělocv. Vz KP. I. 532.

44307   Dokopaná Svazek: 10 Strana: 0053
Dokopaná, é, f. = zábava po vykopání zemáků a cukrovky. Ceč. 170.

44308   Dokopání Svazek: 6 Strana: 0088
Dokopání, n., die Beendigung des Aus- grabens. D. průplavu. Šmb. S. I. 532.

44309   Dokopati Svazek: 1 Strana: 0266
Dokopati, dokopávati, vollends ausgraben. Jg. — co. Us. — čeho. Dnes toho rovu dokopám. L. — se čeho: kopáním dojíti, ergraben: vody, rudy. Jg. Základu k stavení se d. Kom. — se kam (do čeho, k čemu). Jg. — se kam (na co): na jezevce, na lišku, einschlagen. Us.

44310   Dokopati Svazek: 6 Strana: 0088
Dokopati, dokopovati, na Lašsku doko- povać. Brt D. 157.

44311   Dokopčiti Svazek: 1 Strana: 0266
Dokopčiti, vz Kopčiti.

44312   Dôkopník Svazek: 10 Strana: 0572
Dôkopník, u, m. = pití po dokopání. Slov. Phľd. XXIV. 484.

44313   Dokoptěti Svazek: 6 Strana: 0088
Dokoptěti, ěl, ění, vollends russig werden. Šm,

44314   Dokoptiti Svazek: 6 Strana: 0088
Dokoptiti, il, ěn, ění, vollends räuchern. Šm.

44315   Dokořán Svazek: 1 Strana: 0266
Dokořán (dokořen). Dvéře jsou d. ote- vřeny. Die Thür ist angelweit offen. Rk. Vz Kořen.

44316   Dokořiň Svazek: 6 Strana: 0088
Dokořiň = dokořán. D. otevřený. Ostrav. Tč.

44317   Dokos Svazek: 6 Strana: 0088
Dokos, u, m. = poslední kosení, das Ende des Ausmähens. Už sem na dokose (už hned dokosím). Ostrav. Tč.

44318   Dokos Svazek: 8 Strana: 0059
Dokos. Cť. Ott. VII. 772.

44319   Dokosek Svazek: 6 Strana: 0088
Dokosek, sku, m., pl. dokosky = kousek louky, který se má ještě dokositi. Ostrav. Tč.

44320   Dokosek Svazek: 8 Strana: 0060
Dokosek - první n, druhá otava luk. Ott, VII. 772.

44321   Dokositi Svazek: 1 Strana: 0266
Dokositi: = dosekati (kosou). — co: sena, vollends ausmähen. Us.

44322   Dôkosník Svazek: 10 Strana: 0572
Dôkosník, u, m. = pití po dokosení. Phľd. XXIV. 484.

44323   Dokoše Svazek: 6 Strana: 0088
Dokoše, e, m , os. jm. Tk. V. 154., 174.

44324   Dokotaliti Svazek: 1 Strana: 0267
Dokotaliti, vz Kotaliti.

44325   Dokotiti Svazek: 8 Strana: 0060
Dokotiti = dokutáleti. Kúlí d. Chč. S. 315.

44326   Dokouknouti kam čím Svazek: 6 Strana: 0088
Dokouknouti kam čím: svýma očima = dohlédnouti. Tč.

44327   Dokouleti Svazek: 6 Strana: 0088
Dokouleti, el, en, ení. — se kam. Koule d-la se až ke kuželkám, mezi kuželky. Us. Tč. Kólelo se kólelo, červené jablíčko, ne- mohlo se dokóleť k mé milé na lůžko. Sš. P. 407.

44328   Dokoupati Svazek: 6 Strana: 0088
Dokoupati, vollends baden. Šm.

44329   Dokoupil Svazek: 8 Strana: 0060
Dokoupil Ant., nar. 1851. v Tučapech na Mor., učit. na hospod, škole v Chrud., spis. Vz Ott. VII. 772.-D. Vil., nar. 1852. v Boskovicích, spis., řod. sochař, a kamenické školy v Hořicích. Vz ib.

44330   Dokoupiti Svazek: 1 Strana: 0267
Dokoupiti, il, en, ení; dokupovati, hin- zukaufen. — co: zboží. — se čeho, erhan- deln: úřadu. Kom. — se čeho čím: zlatem. Jg.

44331   Dokouřiti Svazek: 1 Strana: 0267
Dokouřiti, il, en, ení, dokuřovati, aus- rauchen. Již dokuřuje. Us. — komu = tý- rati ho, plagen. L.

44332   Dokouřiti co Svazek: 6 Strana: 0088
Dokouřiti co: doutník, Hrts., dýmku.

44333   Dokousati Svazek: 1 Strana: 0267
Dokousati, -sám a -ši; dokousnouti, snul a sl, ut, utí; dokusovati = vollends beissen. — koho, co. Pes zajíce dokousal. — se čeho čím: ostrými zuby, durch das Beissen erlangen.

44334   Dokovad Svazek: 6 Strana: 0088
Dokovad = dokavad, dokad. GR., List hrad. 1423. Tč.

44335   Dokovad Svazek: 7 Strana: 1233
Dokovad, dokovadž, quamdiu. Ev ol. 303., 156. Cf Jir. Mor. 39.

44336   Dokovadž Svazek: 10 Strana: 0053
Dokovadž = dokud. D. jest v držení. Půh. brn. IV. 180., olom. II. 384., III. 572.

44337   Dokovati Svazek: 1 Strana: 0267
Dokovati, vz Kovati.

44338   Dokoz Svazek: 9 Strana: 0041
Dokoz, u, m. = důkaz. Slez. Čes. 1. VIII. 145.

44339   Dokozákovati. Tbz Svazek: 10 Strana: 0053
Dokozákovati. Tbz. V. 4. 302.

44340   Dokraclí, n Svazek: 1 Strana: 0267
Dokraclí, n., Feinkratzmaschine (in der Spinnerei). Světoz.

44341   Dokráčeti Svazek: 6 Strana: 0088
Dokráčeti, vz Dokrociti.

44342   Dokračovati Svazek: 1 Strana: 0267
Dokračovati, vz Dokročiti.

44343   Dokrádati Svazek: 6 Strana: 0088
Dokrádati, vollends, zu Ende stehlen. — se, sich bis wohin einschleichen. Us. Dch. Vz Dokrásti.

44344   Dokrajánkováti Svazek: 10 Strana: 0053
Dokrajánkováti někde. Tbz. III. 2. 14.

44345   Dokrájeti Svazek: 1 Strana: 0267
Dokrájeti, vz Krájeti.

44346   Dokralovati Svazek: 1 Strana: 0267
Dokralovati, vz Kralovati.

44347   Dokramařiti Svazek: 1 Strana: 0267
Dokramařiti, il, en, ení, dokramařovati = přestati kramařiti; 2. ve psí býti, na mi- zinu přijíti, auf der Neige sein. Jg. Brzy dokramaří (dodělá, domlátí). 1).

44348   Dokramoliti se kam Svazek: 6 Strana: 0088
Dokramoliti se kam, hinkriechen. D. se na kopec, na skálu. Ostrav. Tč.

44349   Dokrápati Svazek: 7 Strana: 1233
Dokrápati, dokrápnouti, zu Ende tropfen. KP. V. 377. u j.

44350   Dokrásti Svazek: 1 Strana: 0267
Dokrásti, dokradu, dokradl, den, dení; dokrádati, vollends stehlen. — se čeho, er- stehlen. Někteří provazu se dokradou (na šibenici). Sych. — se kam. Dokradl se až ke dveřím = nepozorovaně přišel, se doplazil, připlížil atd., schlich unbemerkt bis zur Thür.

44351   Dokráti se čeho Svazek: 6 Strana: 0088
Dokráti se čeho = dokrájeti. Mor. Tč. — co = dokrojiti: chléb. Ib. Tč.
Dokrcati = povraceti. Slov. Bern.

44352   Dokrčený Svazek: 8 Strana: 0060
Dokrčený. List celý d. (/mačkaný), Phľd. 1896. 184.

44353   Dokrčiti Svazek: 1 Strana: 0267
Dokrčiti, il, en, ení; dokrčovati, cele zkrčiti, vollends zusammenziehen; soužiti, bedrängen. — koho, čeho. Obležených nouze dokrčila (dosoužila). L.

44354   Dokrčmářiti Svazek: 6 Strana: 0088
Dokrčmářiti, il, ení = přestati krčmářiti. Us, Té.

44355   Dokrejčovati Svazek: 6 Strana: 0088
Dokrejčovati, mit der Schneiderei zu Grunde gehen. Šm.

44356   Dokresliti Svazek: 6 Strana: 0088
Dokresliti, il, en, eni, zu Ende zeichnen. — co: obraz. Us. Tč., Ssk.

44357   Dokrmený Svazek: 6 Strana: 0088
Dokrmený, vollends gefüttert. Ssk.

44358   Dokrmiti Svazek: 1 Strana: 0267
Dokrmiti, il, en, ení; dokrmovati, vollends nähren, füttern. — koho: dítě. Jg. D. koho do smrti (dochovati). Jg.

44359   Dokrněti Svazek: 9 Strana: 0434
Dokrněti, ěl, ěni. Někde d. Tbz. V. 128.

44360   Dokročilý Svazek: 6 Strana: 0088
Dokročilý, herangetreten. — na koho. Bídám d 1ým na tě smáti se budou. Kom.

44361   Dokročitelný Svazek: 6 Strana: 0088
Dokročitelný, mit dem Fuss erreichbar. Lpř.

44362   Dokročiti Svazek: 1 Strana: 0267
Dokročiti, dokroč, ení; dokročovati, do- kračovati, kroky dojíti, schreitend gelangen, erreichen. Jg. — čeho. Kehdy slunce do- kročí poledne, jest nám dokročiti na sie miesto. Rkk. 20. Pomsta ho dokročí. Kom. — na koho, na co (kam). Ještě žádné trestání naň nedokročilo. Cyr. Přísně naň dokročte. Sych. Jest nám d. na sie miesto. Rkk. 20. — na koho čím: právem. Rk. Bude-li třeba, trestem naň dokročíme. Jg. — na koho s čím: s mečem. V. — ke komu, kam. Kříž k němu dokročil. Plk. — Jg.

44363   Dokročiti Svazek: 6 Strana: 0088
Dokročiti, dokráčeti. — čeho: cíle. Šmb. S. II. 213. — nač. Nelze naň d., man kann ihm nicht beikommen. Dch. Dokračuješ na mne příliš ostře. Sá. Tenhle Lukáš umí na člověka dokračovať. Sá. Jak by se na ty lidi d. mělo. Us. — kam. Zima tam na stromy nikdy nedokračuje. Ler.

44364   Dokrojek Svazek: 1 Strana: 0267
Dokrojek, jku, m., poslední kus (boch- níku chleba atd. ), der Rest vom Laib.

44365   Dokrojiti Svazek: 1 Strana: 0267
Dokrojiti, dokrájeti. — co čím, zu Ende schneiden.

44366   Dokrok Svazek: 6 Strana: 0088
Dokrok, u, m., der weitere Schritt. Je to prvý krok a stupeň k dalšiemu postupu, k vyššiemu d-ku a pokroku. Mt. S. I. 83.

44367   Dokropiti Svazek: 1 Strana: 0267
Dokropiti, vz Kropiti.

44368   Dokroutiti Svazek: 6 Strana: 0088
Dokroutiti, il, cen, ení, vollends drehen. — co: přízi. NA. IV. 41.

44369   Dokroužiti Svazek: 6 Strana: 0088
Dokroužiti,il, en, ení, vollends schneiden. — co: zelí. Us.

44370   Dokrpačiti Svazek: 6 Strana: 0088
Dokrpačiti, il, ení = doživořiti, bídně život skončiti. Vz Krpačiti. Val. Vck.

44371   Dokrůčnouti Svazek: 1 Strana: 0267
Dokrůčnouti = dokročiti. V Krkonoš.

44372   Dokrulikati Svazek: 6 Strana: 0088
Dokrulikati, ausgrunzen. Svině už d-la. Ostrav. Tč.

44373   Dokrušiti Svazek: 6 Strana: 0088
Dokrušiti, il, en, ení, dokrušovati, zu Ende bröckeln. — co: chléb. Ostrav. Tč.

44374   Dokrúžati Svazek: 6 Strana: 0088
Dokrúžati = dokroužiti. Ostrav. Tč.

44375   Dokrváceti Svazek: 1 Strana: 0267
Dokrváceti, el, ení, aufhören zu bluten.

44376   Dokrváceti Svazek: 6 Strana: 0088
Dokrváceti, verbluten. — kde: na bo- jišti, Šmb. S. II. 19., v boji. Kká. K sl. j. 63. — zač: za vlasť, Us., za své přesvěd- čení. Hdk.

44377   Dokrvaviti Svazek: 6 Strana: 0088
Dokrvaviti, il, en, eni, dokrvovati, blutig schlagen. — koho. Ktorý ma d-vil jako šibencai kat. Sl. sp. 144., Koll. I. 375. — čím: bičem. Lipa I. 174.

44378   Dokryti Svazek: 1 Strana: 0267
Dokryti, völlig decken. — co. Jg. — co čím: střechu taškami.

44379   Dokřápati Svazek: 10 Strana: 0053
Dokřápati. Kusisko ledu (k oupa) d—lo mě po hlavě. Mor. Čes 1. XIII. 102.

44380   Dokřepčiti Svazek: 6 Strana: 0088
Dokřepčiti, il, ení, zu tanzen aufhören. Bern.

44381   Dokřesati Svazek: 1 Strana: 0267
Dokřesati, dokřesávati, völlig behauen. — co: kámen mlýnský. Us. Dokřičeti, el, ení, zu schreien aufhören. -- abs. Již dokřičel. — se koho, čeho, erschreien, errufen. D. se pardusu, Jg., po- moci. —

44382   Dokřičená Svazek: 6 Strana: 0088
Dokřičená, é, f. Na d-nou, so weit der Ruf reicht. Lpř.

44383   Dokřičeti se čeho čím Svazek: 6 Strana: 0088
Dokřičeti se čeho čím: voláním. Lpř. Sl. I. 126.

44384   Dokřiknouti Svazek: 6 Strana: 0088
Dokřiknouti, bis zum Ziel hinrufen. — kam.

44385   Dokřísiti Svazek: 1 Strana: 0267
Dokřísiti se, il, šení, zu sich bringen. — koho. Us. — čím, k čemu: čerstvou vodou k životu.

44386   Dokřísiti se koho Svazek: 6 Strana: 0088
Dokřísiti se koho, völlig erwecken, zu sich bringen.

44387   Dokřivkati se Svazek: 6 Strana: 0088
Dokřivkati se = dobelhati se, došmatlati se. Pomaly sa d-kal aj najmladší. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 264.

44388   Dokřtěný Svazek: 1 Strana: 0267
Dokřtěný. Je právě d. Vz Potutelný. Lb.

44389   Doksany Svazek: 6 Strana: 0088
Doksany, dle Dolany, Doxan, ves u Te- rezína. Tk. I. 96., 416., IV. 174., 180., 190., V. 204., 205., Blk. Kfsk. 1299., S. N

44390   Doksy Svazek: 1 Strana: 0267
Doksy, pl., m., Hirschberg v Čechách. Dle Dolany.

44391   Doksy Svazek: 6 Strana: 0088
Doksy, dle Dolany, Dokes, ves u Unoště, Blk, Kfsk. 931.; Hirschberg, mě. u Dubé, vz Blk. Kfsk. 1299., S. N., PL., Tk. I. 265.

44392   Doktor Svazek: 1 Strana: 0267
Doktor, a, m., lat., vokat. doktore; v již. Čech. a na Mor. dochtor; učitel; název akade- mické hodnosti. Dr. v bohosloví, v obojím (občanském i církevním) právě, v lékařství a ve filosofii. S. N., V. Papírový d. (nic neumějící. V obecné mluvě: doktor punčocha, doktor od zlaté báně). Jg., Šm. Pro d-a poslati. Er. P. 184. Doktora potřebovati. V. Dr. čestný. V obecné mluvě doktor = lékař i advokat. S. N. — Doktorand, a, m., z lat., čekatel doktorství. — Doktorat, u, m., doktorství, n.: důstojnosť doktora. Doktorství dosíci. Řd. Doktorwürde, Doktorat. Na doktorství po- výšený. Řd. — Doktorka, y, f., doktorkyně, ě, f., die Doktorin. Štelc, Ctib. — Doktorky, pl., f., druh hrušek. Us. — Doktorová, é, f., des Doktors Frau. — Doktorský diplom. Doktor-.

44393   Doktor Svazek: 6 Strana: 0088
Doktor v písmě. Žal. 33., v právech, práv. Obecně d-vé v právě vymýšlejí chytré věci, jimiž lid klamají. Hus II. 153. Kdo před časem chce míti d-ra, sotva bakaláře mívá. Kom. D. zemský. Žer. Záp. II. 30., 84. D. = lékař. D-ra mu vzali a přece umřel. Us. Vlč. v Osv. 1884. 542. Pošlete pro d-ra a zároveň pro kněze (umře). Tkč. Buď uzdraví neb udusí, předce d-ru dát musí. Dač.— D., os. jm. D. Jan. Blk. Kfsk. 1121.

44394   Doktor Svazek: 7 Strana: 1233
Doktor. D-rem se drží = má se zaň, léčí. Val Vck. — D. = dort. U Č. Brodu. NZ. I. 390.

44395   Doktor Svazek: 8 Strana: 0060
Doktor. Vok. doktore m. doktore odchyl- kou, analogií podle iiom. doktor. Grb. II. ml. I. 388.

44396   Doktor Svazek: 9 Strana: 0041
Doktor byl ve středověku graduovaný v medicíně a právích; mistr graduovaný ve filosofii a fheologii. V hodnosti rozdílu ne- bylo. Vz Wtr. Živ. vys. šk. 526.

44397   Doktorand Svazek: 6 Strana: 0088
Doktorand, vz Doktor.

44398   Doktorand Svazek: 8 Strana: 0060
Doktorand, a, m. — kdo se podrobuje přísným zkouškám k dosažení doktorátu. Us. z lat.

44399   Doktorat Svazek: 6 Strana: 0088
Doktorat, vz Doktor.

44400   Doktorka Svazek: 6 Strana: 0088
Doktorka, vz Doktor. — D., samota u Prachatic.

44401   Doktorky Svazek: 6 Strana: 0088
Doktorky, vz Doktor.

44402   Doktorkyne Svazek: 8 Strana: 0060
Doktorkyne, ě, ť. = doktorka. Stel car Zeletav.

44403   Doktorová Svazek: 6 Strana: 0088
Doktorová, vz Doktor.

44404   Doktorovaný Svazek: 9 Strana: 0041
Doktorovaný. Dr. v Římě d-ný. Modl. CXXIV. 104b.

44405   Doktorovati Svazek: 1 Strana: 0267
Doktorovati, doktorem dělati, promo- viren. — koho. Pass. — 2. D. = léčiti, heilen. L.

44406   Doktorovina Svazek: 9 Strana: 0041
Doktorovina, y, f. Voní tu to po d-ně (práci doktora, po doktoru). Čes. 1. IX. 112.

44407   Doktorský Svazek: 6 Strana: 0088
Doktorský, vz Doktor.

44408   Doktorství Svazek: 6 Strana: 0088
Doktorství, n., vz Doktorat.

44409   Doktorství Svazek: 10 Strana: 0053
Doktorství, n. XV. stol. Uč. spol. 1903. III. 31.

44410   Doktořisko Svazek: 6 Strana: 0088
Doktořisko, a, n. = špatný lékař.

44411   Doktořiti Svazek: 6 Strana: 0088
Doktořiti, il, ení = doktorskou živnosť provozovati. Kos.

44412   Doktrina Svazek: 1 Strana: 0267
Doktrina, y, f., lat., učení, náuka; zá- sada. — Doktrinář, zásadník (jenž chce některé vědy a způsoby vládní dle jistých zásad voditi). Rk.

44413   Doktrinářiti Svazek: 8 Strana: 0060
Doktrinářiti. Dráb. 132.

44414   Doktrinářský Svazek: 6 Strana: 0088
Doktrinářský, Doktrinär-. Mus. 1880. 515.

44415   Doktrinářství Svazek: 6 Strana: 0088
Doktrinářství, n. = zásadnictví, der Doktrinalismus.

44416   Doktrmárství Svazek: 8 Strana: 0060
Doktrmárství. Vz Ott. VII. 775.

44417   Doktůrek Svazek: 10 Strana: 0053
Doktůrek, rka, m. 1512. Arch. XIX. 88.

44418   Dokucati se Svazek: 6 Strana: 0088
Dokucati se = dokutati se, dokulhati se, hinkend ankommen. Vrť sa, vřeteno, vrť sa, než sa sv. Luca {Lucie) dokucá (než přijde; na sv. Lucii nepředou). V Podluží. Brt.

44419   Dokučný Svazek: 10 Strana: 0572
Dokučný = dotšravý. Slov. Mus. slov. V. 93.

44420   Dokučovať Svazek: 7 Strana: 1233
Dokučovať = obtěžovati koho čím. Slov. Czm. 83.

44421   Dokučovati Svazek: 6 Strana: 0089
Dokučovati = docházeti ? Slov. — kam. Ku Ľubke d-lo pýtačov mnoho z blízka i z ďaleka. Dbš. Sl. pov. II. 27.

44422   Dokud Svazek: 1 Strana: 0267
Dokud, vz Dokad.

44423   Dokudliti Svazek: 6 Strana: 0089
Dokudliti, il, en, ení = rozstřápati. Bern.

44424   Dokudž Svazek: 10 Strana: 0054
Dokudž, quousque. Mill. 76a.

44425   Dokudživý Svazek: 1 Strana: 0267
Dokudživý; -živ, a, o. D. bezženství (po život), lebenslänglich. Scip.

44426   Dokuchařili Svazek: 6 Strana: 0089
Dokuchařili, il, ení = kuchařením do- dělati, na mizinu přijíti. Us.

44427   Dokuchati Svazek: 1 Strana: 0267
Dokuchati, vz Kuchati.

44428   Dokuchtit něco Svazek: 10 Strana: 0572
Dokuchtit něco = dovařiti. Rais Koř. 61.

44429   Dokujniti Svazek: 8 Strana: 0060
Dokujniti železo, garťrischen. Ott. VII. 775.

44430   Dokukati Svazek: 1 Strana: 0267
Dokukati. Žežhulka dokukala, Ros. — komu = domluviti, zurechtweisen.

44431   Dokukati Svazek: 6 Strana: 0089
Dokukati. Kukulenko kukaj, kukaj skoro j z rána, abys d-la do sv. Jana. Sš. P. 549. Dokúl = dokud. Dokúl — totúl. Slov. Šd.

44432   Dokúlati se Svazek: 6 Strana: 0089
Dokúlati se = dokouleti se. Brt. P. 90. — co kudy. Dokulal, dokulal tolary po stole, pohledni, děvečko, esli máš za svoje. Sš. P. 378.

44433   Dokulhati Svazek: 1 Strana: 0267
Dokulhati, zu hinken aufhören. — se čeho, hinkend wohin kommen. Dokulháme se všickni hrobu. Sych. — se kam. Až ke zdi se dokulhal.

44434   Dokulil Svazek: 6 Strana: 0089
Dokulil, a, m., os. jm. Vck.

44435   Dokuliti Svazek: 6 Strana: 0089
Dokuliti, il, en, ení, dokulovati, bis ans Ende, völlig hinrollen, hinwälzen. — co kam: kouli na určené místo, mezi kuželky, do kuželek atd. Us.

44436   Dokument Svazek: 1 Strana: 0267
Dokument, u, m., z lat., důkaz, průvod, listina. Dokumenty staré, drahocenné, histo- rické. S. N. Beweisschrift, Urkunde, Dokument.

44437   Dokument Svazek: 8 Strana: 0060
Dokument. Ona praví, že je to d. pravda (věrná pravda). Jírt. D. II. iJCMÍ.

44438   Dokument Svazek: 10 Strana: 0572
Dokument = schválně. Tož tam d. zajdu. Smíš. 78.

44439   Dokumentárně Svazek: 10 Strana: 0054
Dokumentárně opřený. Nár. list. 1903. č. 175. 13.

44440   Dokumentární ráz Svazek: 10 Strana: 0572
Dokumentární ráz. Zvon V. 797.

44441   Dokumentně Svazek: 6 Strana: 0089
Dokumentně, dokumentarisch. D. ně- komu něco pověděti= zřejmě, jasně, deutlich, klar, genau. Ostrav Tč.

44442   Dokumentní Svazek: 6 Strana: 0089
Dokumentní, Dokuments-, wichtig, do- kumentarisch. D. důkazy. U Frýdka. Tč.

44443   Dokumentní Svazek: 8 Strana: 0060
Dokumentní papír. Ott. VII. 775.

44444   Dokumentní Svazek: 10 Strana: 0054
Dokumentní papír. Vz Ott. XVIII. 183.

44445   Dokumentovati Svazek: 6 Strana: 0089
Dokumentovati, dokumentiren. — co: svůj podpis.

44446   Dokupčiti Svazek: 1 Strana: 0267
Dokupčiti, il, ení, zu Ende handeln; bankrottiren. Již dokupčil. Us.

44447   Dokupčiti Svazek: 8 Strana: 0060
Dokupčiti. Ten, jenž se jest toho lidu nešlechetně d-čil (jej koupil). (Jlič. S. 286.

44448   Dokúpiti Svazek: 6 Strana: 0089
Dokúpiti = dokoupiti. Bern.

44449   Dokupný Svazek: 1 Strana: 0267
Dokupný, erkäuflich. L.

44450   Dokupný Svazek: 6 Strana: 0089
Dokupný. Ssk.

44451   Dokúřiti Svazek: 6 Strana: 0089
Dokúřiti = dokouřiti. Bern.

44452   Dokutati Svazek: 6 Strana: 0089
Dokutati, dokutnouti co kam: smetí až do kouta, na hnojistě, hinkehren. Ostrav. Tč. Cf. Dokuciti se. — D. = přestati kutati, aufhören zu schürfen. Us.

44453   Dokuti Svazek: 1 Strana: 0267
Dokuti, dokovati, vz Kouti.

44454   Dokvačiti Svazek: 6 Strana: 0089
Dokvačiti, il, en, ení = domačkati, do- tlačiti, vollends erdrücken, erwürgen. Mor. Tč.

44455   Dokvapiti Svazek: 6 Strana: 0089
Dokvapiti, il, eni, eilig anlangen. — kam. Ku veliké peci teď krok můj d-pí. Krok I. 290.

44456   Dokvasiti Svazek: 1 Strana: 0267
Dokvasiti = dohodovati, das Gastmal beenden. Jg.

44457   Dokvasiti Svazek: 6 Strana: 0089
Dokvasiti, il, šen, ení, vollends säuern. — se, sauer werden. Tři týdně potřebují okurky, až se úplně d-sí. Mor. Tč.

44458   Dokvašený Svazek: 6 Strana: 0089
Dokvašený; -en, a, o, vollends gegohren. Dch.

44459   Dokvašování Svazek: 1 Strana: 0267
Dokvašování, n. D. vína. Die Nach- gährung. Us.

44460   Dokvašování Svazek: 6 Strana: 0089
Dokvašování piva, Zpr. arch. VIII. 62., moštu. KP. V. 179.

44461   Dokvésti Svazek: 1 Strana: 0267
Dokvésti, dokvetu, lépe než: dokvětu, dokvetl, dokvětl, ení; dokvétati, dokvítati, dokvetati, dokvětati, dokvetnouti, dokvět- nouti, dokvetovati, abblühen, zu Ende blühen. Jg. — kdy. Obilí dokvétá za času pěkného.

44462   Dokvět Svazek: 6 Strana: 0089
Dokvět, u, m. = uplné dokvétání, das Verblühen. — D., das völlige Aufblühen. Na podzim nepřicházejí už růže k d-tu. Us. Tč.

44463   Dokvétati Svazek: 6 Strana: 0089
Dokvétati, dokvítati, dokvetnouti, vz Do- kvésti.

44464   Dokvetlý. D Svazek: 8 Strana: 0060
Dokvetlý. D. um. Lerm. II. 22.

44465   Dokvičeti Svazek: 1 Strana: 0267
Dokvičeti, dokvíkati, zu winseln auf- hören. Ros.

44466   Dokviknouti Svazek: 9 Strana: 0434
Dokviknouti. Dudy dokvikly. Tbz. IV. 2. 368. Vz Dokvičeti.

44467   Doky Svazek: 6 Strana: 0089
Doky = dokud. V jihových. Mor. Brt. L. N. I. 224. D. k ni nedoběhne. Ib. I. 204. — D., angl. loděnice. Rjšk., Rk.

44468   Dokyd Svazek: 9 Strana: 0041
Dokyd = dokud. Jihozáp. Čechy. Dšk. Vok. 52.

44469   Dokydati Svazek: 1 Strana: 0267
Dokydati, dokydnouti, dnul a dl, ut, utí, dokydávati, vollends werfen. — co. Ros. — čím: hnůj kopáčem.

44470   Dokýchati Svazek: 1 Strana: 0267
Dokýchati. Již dokýchal (kýchaje umřel). Us. Zu Ende niesen.

44471   Dokym Svazek: 1 Strana: 0267
Dokym = dokud. Na Slov.

44472   Dokypati Svazek: 6 Strana: 0089
Dokypati, vollends binabtröpfeln lassen. — co kam. Ostrav. Tč.

44473   Dokysati Svazek: 1 Strana: 0267
Dokysati, -kysáni, -kyši; dokysnouti, snul n. sl, utí, dokysávati, vollends säuern, gähren. Ros. — kde. Pivo v sudech do- kysalo.

44474   Dokysličiti Svazek: 1 Strana: 0267
Dokysličiti, il, en, ení, vollends säuern, oxydiren. Rostl.

44475   Dokyvkati sa Svazek: 6 Strana: 0089
Dokyvkati sa. Slov. Krivká, krivká, kým sa nedokyvká. Mt. S. I. 106.

44476   Dol Svazek: 1 Strana: 0267
Dol, u, vz Důl. Z dola, von unten. Rk.

44477   Dol Svazek: 6 Strana: 0089
Dol, u, m., dvůr u Březnice a mlýn u Zdib. PL.

44478   Dol Svazek: 8 Strana: 0060
Dol— dolů. Žďár. Brt, D. II. 260.

44479   Dól Svazek: 10 Strana: 0054
Dól, vz Důl a Mš. Slov., Mill. 74a. 213

44480   Dol Svazek: 10 Strana: 0572
Dol = dolů. Sluníčko leze dol. Hoš. Pol. II. 55.

44481   Dola Svazek: 6 Strana: 0089
Dola, e, f. = úsilí, námaha, osud (z dolieť). Žiaľ mi tvojej dole. Slov. Hdž. — Phld. IV. 154. (160.). — D., y, f. = dolina, básn. Hora dola ze sna vstává, tvorcu svojmu chválu vzdává. Btt. Sp. 155. — D., jm. feny. Škd. — D., pl., n. Cf. Bora, Lesa, Hájka, Vrcha, Horka.

44482   Dolabella Svazek: 1 Strana: 0267
Dolabella, y, m., dle Despota; jméno římské.

44483   Doláci Svazek: 8 Strana: 0060
Doláci ve vých. Čech. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 493.

44484   Doláci Svazek: 10 Strana: 0054
Doláci = Slováci na pravém břehu řeky Moravy. Čes. 1. XI. 224.

44485   Dolačka Svazek: 1 Strana: 0267
Dolačka, y, f., Landbäuerin. D.

44486   Doladiti Svazek: 6 Strana: 0089
Doladiti, il, ěn, ění, vollends stimmen. — co: piano. Us. Nl., Tč.

44487   Dolahlosť Svazek: 6 Strana: 0089
Dolahlosť, i, f. = dolehlosť. Slov. Loos.

44488   Dolahlý Svazek: 6 Strana: 0089
Dolahlý = dolehlý. Slov. Loos.

44489   Dolahnúti Svazek: 6 Strana: 0089
Dolahnúti = dolehnouti. Slov. Loos.

44490   Dolák Svazek: 1 Strana: 0267
Dolák, a, m., kdo bydlí v kraji nevršitém. Thalbewohner. Mluvili o dolácích a ne o ho- rácích. Sych. V okolí zlinském na Moravě: Půjdeme na Doláky dolů za Hradišť; na Horňáky = vzhůru k Uh. Brodu. Brt. —D., u, m., tolar, Thaler. Ros.

44491   Dolák Svazek: 6 Strana: 0089
Dolák. Doláci jihozáp. od Napajedel, u Uher. Hradiště, Brt., v Slavkovsku a Bu- čovsku, Kld., u Znojma. Jsk. — D., jm. psí. Škd.

44492   Dolák Ber Svazek: 10 Strana: 0572
Dolák Ber., prof. a spis.

44493   Dolákati koho kam Svazek: 6 Strana: 0089
Dolákati koho kam, vollends hinlocken. Dch.

44494   Dolaman Svazek: 6 Strana: 0089
Dolaman, u, m., vz Doloman.

44495   Dolámati Svazek: 6 Strana: 0089
Dolámati, vz Dolomiti.

44496   Dolan Svazek: 1 Strana: 0268
Dolan, a, m. = dolák.

44497   Dolan Svazek: 8 Strana: 0060
Dolan, a, m., al. zeman, inťcrus. 1418. List. til. 1895. 214.

44498   Dolánek Svazek: 6 Strana: 0089
Dolánek, nku, m. = dolina, důl. Dolán- kem jíti. U Netol. Vck.

44499   Dolánky Svazek: 6 Strana: 0089
Dolánky, dle Dolany, samota u Jilem- nice ; Dolanek, samoty u Držkova a u Veltrus, vsi u Terezína, u Mladé Boleslavě, u Mnich. Hradiště, u Turnova; Dolanken, ves u Te- plice ; Dollanken. ves u Čes. Dubu; Dollanka, ves u Zlutic; Woditz o. Dolanek, samota u Ml. Boleslavě. PL. Cf. Arch. I. 499., III. 324., 505., Tk. III. 85., IV. 174., V. 238., Blk. Kfsk. 1299., Sdl. Hr. II. 192., IV. 96.

44500   Dolánky Svazek: 7 Strana: 1233
Dolánky, údolí v Semilsku. Mzr. 2.

44501   Dolansko Svazek: 1 Strana: 0268
Dolansko, a, m., Nizozemsko, Nieder- land. Omyl.

44502   Dolansko Svazek: 6 Strana: 0089
Dolansko, a, n. = dolní čásť dědiny na Mor. Cf. Hořansko. Brt.

44503   Dolanský Svazek: 6 Strana: 0089
Dolanský, ého, m., os. jm. 15. stol. Mus. 1884. 464. — D., nyní mlynář a starosta jičín- ský. — D. Jan Jiří, kazatel, 1693. S. N., Jg. H. 1. 2. v. 547., Jir. Ruk. I. 165. — D. Šim., 1594. Vz Jir. Ruk. I. 165. — D. Ladisl., prof. čes. vyšš. realních škol v Karlíně. — D. Mlýn, Dolaner Mühle, mlýn u Vys. Mýta.

44504   Dolanský Svazek: 9 Strana: 0041
Dolanský Ladisl. Vz Jub. VI., Mus. 1899. 285.

44505   Dolanský Jan Svazek: 8 Strana: 0060
Dolanský Jan Jiří. Vz Ott. VII. 777.

44506   Dolany Svazek: 1 Strana: 0268
Dolany, pl., m. Nom., akkus., vok. Dolany, gt. Dolan, dat. -ům, lok. -nech, instr. -ny. Vz Klatovy. Ves v Cechách.

44507   Dolany Svazek: 6 Strana: 0089
Dolany, něm. Dolan, vsi u Jičína, u Ja- roměře, u Heřm. Městce, u Rychmbnrka, u Kolína, u Bohdanče, u Vimberka, u Vel- trus, u Unoště; Dehlau, ves u Kadaně; Dollein, ves u Olom., D. ol. III. 488.. S. N. X. 167.; Dollern, ves u Chvalšin; Dollan, vsi u Plzně a u Klatov; Dollana, ves u Stříbra; Dolland, ves u Králík. PL. — Tk. II. 426., III. 59., 94., 144., IV. 326., Blk. Kfsk. 1299., Sdl. Hr. I. 253., II. 214.

44508   Dolany Svazek: 7 Strana: 1233
Dolany. Cf. Gb. Ml. I. 78, II. 208.

44509   Dolany Svazek: 9 Strana: 0041
Dolany. O skloňování sr. Gb. H. ml. III. 1. 76.

44510   Dolapati se čeho kdy Svazek: 6 Strana: 0089
Dolapati se čeho kdy, ergreifen, er- haschen, erlangen. D-páš sa mladej ženy pod jeseň, až opadne drobný lístek z če- rešeň. Sš. P. 679.

44511   Dolapiti Svazek: 6 Strana: 0089
Dolapiti, il, en, ení, dolapovati, vollends ergreifen. — se čeho. Us. Tč. — koho. Aby d-ly (varty) šuhaja. Mt. S. I. 54.

44512   Dolaptati Svazek: 6 Strana: 0089
Dolaptati, zu Ende plauschen. — co: řeč. Ostrav. Tč.

44513   Dolar Svazek: 1 Strana: 0268
Dolar, vz Dollar.

44514   Dolar Svazek: 6 Strana: 0089
Dolar, e, m. = kdo dělá v dolech; kdo doluje ve vinohradech. Mor. Šd.

44515   Dolárna Svazek: 7 Strana: 1233
Dolárna, y, f. = místo, kde se doluje.

44516   Dolás Svazek: 6 Strana: 0089
Dolás m. Dolanech. Bž. 48., 64., 83., Mkl. aL. 259. Vz -ás.

44517   Dolati Svazek: 1 Strana: 0268
Dolati, vz Doliti.

44518   Dolati Svazek: 6 Strana: 0089
Dolati, vz Doliti, 2. Mtl. — se = zmužile osud snášeti. Koll. St. 861.

44519   Doláti Svazek: 6 Strana: 0089
Doláti = doliti, zugiessen. Slov. Bern. — D, zu fluchen aufhören. Us.

44520   Dolátí Svazek: 6 Strana: 0089
Dolátí, n. = dolití. Slov. Bern.

44521   -dolati Svazek: 9 Strana: 0041
-dolati (odolati, udolati). Vz Gb. II ml. III. 2. 323.

44522   Dolátý Svazek: 6 Strana: 0089
Dolátý = dolitý. Slov. Bern.

44523   Dolaziti Svazek: 6 Strana: 0089
Dolaziti = dolézti. Ssk. Vz Laziti. Na Ostrav. Tč. Ač i o palici lazí, pokuta d-zi. Hdž. Šlb. 25.

44524   Dolb Svazek: 9 Strana: 0041
Dolb, gt. dolu: z dolu, do dolu; z toho: z doly, obyč. z-důly; odchylkou: z-dola; lok. dolu: v-dolu (novotvar), na dole, v dole. Gb. II. ml. III. 1. 327. Ji (ženu) v dole bolí. Maš. ruk. 200. b. (Mus. fil. 1898. 209. ). Jsú drobná zrnce v dole u vodě. Ib. 172b. D., fovea. Upadl v dol; Kopali dol atd. Vz Ž. pod. Pat. 154. Padnouti v dol zoufalství. Modl. CLXX. 149.

44525   Dolce Svazek: 6 Strana: 0089
Dolce, dle Budějovice, Dolzen, ves u Přeštic; D. Horní a Dolní, Ober-, Unter- Dolzen, vsi u Jaroměře. PL., Blk. Kfsk. 1299.

44526   Dolciail Svazek: 8 Strana: 0060
Dolciail či dulcian, u, ni. = jazýčkov// hlas varhanní. Ott. VII. 162.

44527   Dolček Svazek: 6 Strana: 0089
Dolček, lečku, m. = vdoleček.

44528   Dólček Svazek: 10 Strana: 0054
Dólček, lečku, m. — dolíček. Vz Gb. Slov.

44529   Dolčina Svazek: 6 Strana: 0089
Dolčina, y, f., das Grübchen. Slov. Loos.

44530   Dolčina Svazek: 9 Strana: 0434
Dolčina, y, f., trať u Roudného. Př. star. V. 122.

44531   Dolčiny Svazek: 9 Strana: 0434
Dolčiny, pl., f., trať u Frýdštejna, Př. star. V. 120.. u Paceřic. Ib. 122.

44532   Dolčit Svazek: 8 Strana: 0060
Dolčit — mluviti po dolsku říkaje bél, dé atd. Hrt. D. II. 306.

44533   Dole Svazek: 1 Strana: 0268
Dole, zastr. důle, komp. doleji, superl. nejdoleji, unten, unterhalb. Dole je starý lokal bez předložky. Gb. D., státi, seděti. D. Co doleji psáno je. V. Dole psaný. Us. O ní bude doleji řeč. Troj. Nejdoleji na dně. D. — Dole, na Slov. = dolů. Dole skočiti. Baiz.

44534   Dole Svazek: 6 Strana: 0090
Dole. Na Zlínsku: důle. Brt. Na Třebo- nínsku v dole. Žaluje ji, jakož d. psáno stojí; Vyznali před námi v slova duole psaná. NB. Tč. 3., 11. Správce věcí svrchu i duole psaných. 1477. Tč. Beránek stál do- leji. Vz Hořeji. -- D = dolů. Slov. Padá dole hlavú. Glč. II. 331.

44535   Dole Svazek: 10 Strana: 0054
Dole, e, f. = mor, násilí; s dolí = mocně, násilně. Zastr. Pel. III.

44536   Dolebediti Svazek: 6 Strana: 0090
Dolebediti, il, ění = lebedné (bídné) živobytí skončiti. Ostrav. Tč.

44537   Dolec Svazek: 1 Strana: 0268
Dolec, důlec, lce, m., malý důl, nicht tiefe Grube. Rozk. D. ledový (na horách), Eis- grube. S. a Z. — D. = dolina, Thal. Boč. 1539. —

44538   Dolec Svazek: 6 Strana: 0090
Dolec, lce, m., Doletz, samota u Sedlčan.

44539   Dolec Svazek: 8 Strana: 0060
Dolec, lce, ni. = malý důl. V liorn. Arch. XII. 447.

44540   Doleček Svazek: 1 Strana: 0268
Doleček, čku, m., vz Vdolek.

44541   Doleček Svazek: 6 Strana: 0090
Doleček, čka, m., os. jm. Šd, Pdl. — Za d-čkem = polnosti v Hošťálkové na Vsacku. Vck.

44542   Doléčení Svazek: 10 Strana: 0054
Doléčení, n., die Nachkur. Krok V. a 105 (1821. )

44543   Doléčiti Svazek: 1 Strana: 0268
Doléčiti, dolíčiti, il, en, ení; doléčívati, auskuriren. — koho. Us. — se koho = vy- léčiti, herstellen. Nemohl se ho d. Us. — se čeho = léčením nabyti. Durch Kuriren erwerben. D. se velikého statku. Jg.

44544   Dolečkov Svazek: 6 Strana: 0090
Dolečkov, a, m., pole u Dobčan. Pk.

44545   Dolečky Svazek: 6 Strana: 0090
Dolečky, pl., m., něm. Doleček, ves u Čes. Dubu.

44546   Dolečky Svazek: 7 Strana: 1233
Dolečky, údolí v Semilsku. Mzr. 3.

44547   Dolečník Svazek: 1 Strana: 0268
Dolečník, u, m. Talkenpfanne. Rk.

44548   Doléčování Svazek: 6 Strana: 0090
Doléčování, n., die Nachkur. Us.

44549   Doléhající Svazek: 1 Strana: 0268
Doléhající, dringend. Us.

44550   Doléhání Svazek: 1 Strana: 0268
Doléhání na koho, na něco. Us. K jeho (1. (auf sein Anliegen) to učinil. Rk. Vz Doléhati.

44551   Doléhatel Svazek: 6 Strana: 0090
Doléhatel, dolehatel, e, m., der Dränger. Dch.

44552   Doléhati Svazek: 1 Strana: 0268
Doléhati, dolíhati; doléhnouti, dolehnouti, hnul a lehl, utí; doléhávati = jak náleží lehnouti, sich recht legen; anliegen, passen, genau und eng anschliessen; tlačiti, drücken, Hart anliegen; žádati urputně, hartnäckig verlangen, in Jemanden dringen; se = líhá- ním nabyti, erliegen. Jg. — abs. Šaty, dvéře doléhají. Jg., Sm. Tak tresce a švihá, aby doléhalo. Proch. — k čemu, kam. Statky mé k tvým doléhají. L. — kam, do čeho. L., Šm. — komu. Tomu koni doléhá (tlačí ho) sedlo (n. Toho koně doléhá sedlo). Ros. Cos mu nedolíhá (ho trápí). Ros. Nedolíhá mi něco = tlačí mne v žaludku. Us. — koho tlačiti. Kde koho doléhá, tam i rukou sahá. L. Toho koně sedlo doléhá. — na koho. Dolíhala na mne ruka tvá. Br. — Kram. Teď zase naň dolehl úřad tento, ein Amt überkommen. Us. — na koho čím: mečem (dotírati). V. Pomsta n. pomstou naň doléhá. Kom. Prosbami na koho d. (usilovně žádati). Nt. — na koho oč, proč. On na mne doléhá o dluh, Us., pro dluh (urputně žádá). Sych. — se čeho: (líháním nabyti). Lom., Šm.

44553   Doléhati nač Svazek: 6 Strana: 0090
Doléhati nač. Nouze a bída na nás d-la. Ler. — komu. Tak by to ještě šlo, ale zdraví mi nedoléhá (nedostačuje). U Cho- cerad. Vk. — kam. Ohlas dolehl mi k sluchu. Mkr.

44554   Doléhavosť, i Svazek: 1 Strana: 0268
Doléhavosť, i, f., doléhání. Jg. Das Drin- gen, Anliegen.

44555   Doléhavý Svazek: 1 Strana: 0268
Doléhavý. D. prosby. Vz Naléhavý. Drin- gend, anliegend.

44556   Doléhavý. D Svazek: 6 Strana: 0090
Doléhavý. D. práce, pressante Arbeit. Dch , Šp.

44557   Dolehlivosť Svazek: 6 Strana: 0090
Dolehlivosť, vz Dolehlosť. Ale i sama uznalosť jeho přimnožila Kristu pánu strastí a d-stí; Ď. strastí. Sš. J. 85. (247., 265.), II. 108.

44558   Dolehlivý Svazek: 6 Strana: 0090
Dolehlivý, vz Dolehlý. Okusili také čásť d-vých strastí páně; D. zvěstování. Sš. Mr. 64., 71. Vz Bezspoj (dod.).

44559   Dolehlosť Svazek: 1 Strana: 0268
Dolehlosť, dolehlivosť, i, f., těžkosť, ne- snáz. Schweres Anliegen, Drangsal, Leiden, Schmerz, Noth; das Interesse, Wichtigkeit einer Sache. Jg.

44560   Dolehlý Svazek: 1 Strana: 0268
Dolehlý, dolehlivý, anliegend. — na koho. Klopoty na nás dolehlé. Měst. bož. — D., doléhající, dringend, anliegend. Č.

44561   Dolehnouti Svazek: 1 Strana: 0268
Dolehnouti, vz Doléhati.

44562   Doleje Svazek: 1 Strana: 0268
Doleje, v obec. mluvě m. doleji. Vz Dole.

44563   Doleje Svazek: 6 Strana: 0090
Doleje = doleji. Jakož o tom d. svědectvie okazuje. NB. Tč. 196.

44564   Doleji Svazek: 1 Strana: 0268
Doleji, vz Dole.

44565   Doleji Svazek: 10 Strana: 0054
Doleji lépe: níže (není: n, <hořeji) Vo- dička.

44566   Dolejní Svazek: 1 Strana: 0268
Dolejní, dolení, dolní. Rk. Vz Dolní. Der untere. Vz Dolejší.

44567   Dolejní Svazek: 8 Strana: 0060
Dolejní m. dolení. Gb. II. ml. I. 534.

44568   Dolejšek Svazek: 1 Strana: 0268
Dolejšek, šku n. ška, m., der untere Theil. Já šel hořejškem a on dolejškem. D. Z dolejška. Us., D. — V log. = dolejší ná- věsť, propositio minor. Mark.

44569   Dolejšek Svazek: 6 Strana: 0090
Dolejšek, der Grund, die Basis. Slb. XLI. D. svícnu. Mus. 1880. 392. — D. v log. Vz Jg. Slnosť 162. — D , mlýn u Soběslavě.

44570   Dolejší Svazek: 1 Strana: 0268
Dolejší, na Mor. toliko: dolní., der untere. D. měkké úško. V. D. země = dolní, nižní. D. Srby, Bavory, Labe, dvůr, brána, svět, Jg., D., Har., stoka, Abflussgraben, strážný-, Grubenhutmann. Vys.

44571   Dolejší Svazek: 6 Strana: 0090
Dolejší pysk, die Unterlippe, Kk. Br. 3., oběžnice. Sté. Zem. 167. D. návěst. Vz Jg. Slnosť 162. — D., samota u Lišova; mlýn u Ml. Vožice, u Nové Paky, u ZbRaslavic, u Blatné, u Plas, u Blovic, u Panenské Tý- níce, u Slaného, u Berouna, u Benešova v Budějov. (Parisů mlýn); Niedermühle, mlýn u Budyně; Untere-Mühle, mlýn u Řičan (Pod- mnichovský Mlýn), u Neveklova, u Pacova, u Sedlčan, Vlašimě, u Čimelic, u Jesenic, u Berouna; Untermühle, mlýn u Bechyně, u Plas; D. vinice, sam. u Smíchova. PL.

44572   Dolejška Svazek: 6 Strana: 0090
Dolejška, y, f., ovčárna u Písku. — D. = Dolní Knížeklady, něm. Knížeklad, ves u Vltavotýna. — D , y, m., os. jm.

44573   Dolejšský Svazek: 6 Strana: 0090
Dolejšský Mlýn, Dolejscher Mühle, mlýn u Písku.

44574   Dolek Svazek: 1 Strana: 0268
Dolek, v obec. mluvě m. vdolek.

44575   Dolek Svazek: 6 Strana: 0090
Dolek. — D. = důlek. Slov. Solzy (slzy) ju zaľaly, na tverdych kameňoch dolky vy- bijaly. Sb. sl. ps. II. 2. 74. — D. = les u Přerova. Pk.

44576   Dolek Svazek: 9 Strana: 0041
Dolek = vdolek. Na poli rostou dolky, ve dvoře vepři. Šml. X. 80. — D. = spodek ve hře v karty. Horen. 299.

44577   Dolékařiti Svazek: 1 Strana: 0268
Dolékařiti, vz Lékařiti.

44578   Dolekati koho čím Svazek: 6 Strana: 0090
Dolekati koho čím, vollends schrecken. Obzr.

44579   Dolekati se něčeho Svazek: 9 Strana: 0041
Dolekati se něčeho. Mus. ol. XIII. 29. a j.

44580   Dolektati Svazek: 1 Strana: 0268
Dolektati, vz Lektati.

44581   Dolem Svazek: 1 Strana: 0268
Dolem, instr. od důl, dolu, unten hin, unten her. Traceni horem dolem (cholera). Ja. Dolem jeti, jíti. D. Horem dolem se mu spustilo. Us.

44582   Doleman Svazek: 6 Strana: 0090
Doleman = doloman. Šm.

44583   Dolemovati Svazek: 1 Strana: 0268
Dolemovati. — co. Us. Vz Lemovati.

44584   Dolen Svazek: 6 Strana: 0090
Dolen, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

44585   Dolena Svazek: 6 Strana: 0090
Dolena, y, m , os. jm. Tk. V. 165.

44586   Doleňák Svazek: 1 Strana: 0268
Doleňák, a, m., vz Dolňák.

44587   Dolenec Svazek: 1 Strana: 0268
Dolenec, nce, m. V Krkon. = dolejní díl vsi. Kb.

44588   Dolenec — D Svazek: 6 Strana: 0090
Dolenec — D., Dolenetz, dvůr u Mile- tína.

44589   Dolének Svazek: 6 Strana: 0090
Dolének, nku, m., die Magengrube. Vz Dolínek. Bolí mě u d-nka. V již. Mor. Šd. — D., nka, m., os. jm. Šd.

44590   Dolení Svazek: 1 Strana: 0268
Dolení, dolní, der untere. D. ves, svět- nice, strana (listu). Hoření, dolení. Jg. — D., n., der Kampf, Anstrengung. Krok.

44591   Dolení Svazek: 6 Strana: 0090
Dolení čelisť Šv. D. v bot. unterständig. D. pysk kalichu. Rst. 407. — D. Chaloupky, Grundhäusel, sam. u Lobosic. — D. Mlýn, mlýn u Želez. Brodu. PL. — D. Lipnice, vz Doloměsto.

44592   Dolenice Svazek: 6 Strana: 0090
Dolenice, e, f. = dolní kolo v hodinách. Vz Schd I. 69.

44593   Dolenín Svazek: 10 Strana: 0054
Dolenín, a, m. — obyvatel dolu. Vz Gb. Slov.

44594   Dolenošiti se čeho Svazek: 10 Strana: 0054
Dolenošiti se čeho: večera. Nár. list 164. 1900.

44595   Dolensko Svazek: 6 Strana: 0090
Dolensko, a, n. = krajina vrchovatá na východe za 1'ubl'anskou rovinou. Phld. IV. 279

44596   Dolenský Svazek: 6 Strana: 0090
Dolenský. Po věnečku nese nám tém horenským panenkám a horenským k vůli, d-ským na zdůry. Sš. P. 769. — D., ého, m., os. jm.

44597   Dolenský Svazek: 8 Strana: 0060
Dolenský Jan, nar. 1859. v Jeseném, spis., učit. v Praze. Vz Ott, VII. 781.

44598   Doleny Svazek: 6 Strana: 0090
Doleny, dle Dolany, sam. u Hořic.

44599   Dolepiti Svazek: 1 Strana: 0268
Dolepiti. — co. Us. Vz Lepiti.

44600   Dolepsaný Svazek: 6 Strana: 0090
Dolepsaný, unten angeführt, unten ge- fertigt. Pč. 36. Správce zboží d-ho. 1477. Tč. Tito d-ní kusové jsú súzeni pány úřed- níky. 16. stol. Mus. 1880. 547. Žádají na- učení na ty pře d-né NB. Tč. 162. Tato dva d-ná Zbyněk a Bartoš. Půh. I. 157.

44601   Dolepšiti Svazek: 6 Strana: 0090
Dolepšiti, il, en, ení, dolepšovati, amelio- riren, nachbessern. Šm.

44602   Dolerit Svazek: 6 Strana: 0090
Dolerit, u, m., der Dolerit, nerost. Vz Čedič, KP. III. 12., Krč. G. 150., 968., Schd. II. 72., S. N.

44603   Doleritový Svazek: 6 Strana: 0090
Doleritový. D. ruda, der Doleritgneiss. Sl. les.

44604   Dolet Svazek: 1 Strana: 0268
Dolet, u, m., doletění kam. Der Hinflug, das Bishinfliegen. Jg.

44605   Dolet Svazek: 6 Strana: 0090
Dolet. — D., a, m., psí jm. Škd.

44606   Dolétati Svazek: 6 Strana: 0090
Dolétati, doletávati, vz Doletěti.

44607   Doletěti Svazek: 1 Strana: 0268
Doletěti, ěl, ění; dolétati, doletovati, dolé- távati; dolétnouti, dolítnouti, tnul a tl, utí = letěti až, fliegen bis; letem dostihnouti, fliegend erreichen, einholen. Jg. — abs. Zlatý orel všude doletí. L. — koho, čeho. Sova slunce nedoletí. Dolétal mne zlý zápach. Jg. A prve než země doletě. Výb. II. 45. D. stromu. Us. — kam. Ptáci k chaloupce dolétávali. Hlas, Č. Doletěl do dna (lépe gt.: dna) jámy. Jg. Nemohla d. k milému pod okna. Er. P. 166.

44608   Doletěti Svazek: 6 Strana: 0090
Doletěti. — čeho. Kámen d-těl dna pro- pasti. Us Pdl. — kam. Létali, létali dva sokoli malí, až sa nalétali, zas dom d-li; To než na zem d-la, v drobný prach se obrátila; Pršelo, bylo tma, holubinka zmo- kla, nemohla doletět k Nanince do vokna; A ty voly měli tak dlóhý rohy, že než vrána k vráně doletěla, patero mladých vyseděla; Anděl pro ně d-tí. Sš. P. 155., 179., 325., 761., 712. — odkud. Zda z bouřlivých mračen tak zjemnělý ohlas sem doletí blíž? Kká. — kam kdy. Kámen d-tí dolů teprve za šest vteřin. Mour.

44609   Doletnouti Svazek: 6 Strana: 0090
Doletnouti, vz Doletěti.

44610   Doletovati Svazek: 6 Strana: 0090
Doletovati, vz Doletěti.

44611   Dolévač Svazek: 1 Strana: 0268
Dolévač, e, m. Der Zugiesser. Reš.

44612   Dolevák Svazek: 6 Strana: 0090
Dolevák, a, m., der Nachgiesser. Ssk.

44613   Dolévanina Svazek: 1 Strana: 0268
Dolévanina, y, f., Zugusseisen. Rk.

44614   Dolévati Svazek: 1 Strana: 0268
Dolévati, vz Doliti.

44615   Dolévek Svazek: 6 Strana: 0090
Dolévek, vku, m. = dolévka. Us. Tč.

44616   Dolévka Svazek: 1 Strana: 0268
Dolévka, dolívka, y, f. Us. D. vína, die Zufülle, Nachguss, Zuguss, Nachfülle. Us. Sk.

44617   Dolévka Svazek: 6 Strana: 0090
Dolévka, vz Vrška. D. vodou, die Wasser- nachfüllung. Šp D. hrubá, die rauhe Fülle.

44618   Doleza Svazek: 1 Strana: 0268
Doleza, m., f. Tys doleza! Us. Vz Dolezal.

44619   Dolezal Svazek: 1 Strana: 0268
Dolezal, a, m. Nejsme d-vé. Us. Ein zu- dringlicher Mensch.

44620   Dolézati Svazek: 6 Strana: 0090
Dolézati, vz Dolézti.

44621   Dolezavosť Svazek: 1 Strana: 0268
Dolezavosť, i, f., Zudringlichkeit. Jg.

44622   Dolezavý Svazek: 1 Strana: 0268
Dolezavý, zudringlich, andringend; hin- kriechend. Jg. Doleza.

44623   Dolézti Svazek: 1 Strana: 0268
Dolézti, dolezu, lezl, zení; dolézati, do- lízati, bis wohin klettern, kriechen, sich durch- arbeiten. — čeho. Had dolezl díry. Jg. — kam. Pes ledva doleze do brlohu svého. L. K nevěstě dolézá. Us. — se čeho: úřadu, erkriechen. Jg.

44624   Doležal Svazek: 1 Strana: 0268
Doležal, a, m. = kdo doležel, der Aus- lieger. Jg.

44625   Doležal Svazek: 6 Strana: 0090
Doležal, a, m., der Faulenzer. Ssk. — D , die Doležalermühle. mlýn u Soběslavě. — D., a, m. D. Pavel, kazatel, f 1764. Vz S. N., Šb. Děj. ř. 2. v. 236., Jir. Ruk. I. 166., Tf. H. 1. 3. v. 41., Jg. H. 1. 2. v. 547. — D. Frant., františkán, 1656.; D. August, kněz, 1737.—1802.; D. Em, kněz, 1846. Vz o nich v Jg. H. 1. 2. v. 548., Jir. Ruk. I. 165.-166., S. N.; D. Mik. Vz Blk. Kfsk. 1094.

44626   Doležal Svazek: 7 Strana: 1233
Doležal, a, m. D. Pavel 1746. Cf. Gb. Ml. II. 218., Bačk. Písm. 1. 901., D. Lhrg. IX.

44627   Doležal Svazek: 8 Strana: 0060
Doležal Kar., čes. gramniatikář. XVIII. stol. Ott. Vil. 781. — D. Augustin, 1737.—1802., kaz. a spis. Ott, VIL 782. - - D. Jan, lesnický spis., nar. 1847. Ott. VII. 782.

44628   Doležal Svazek: 9 Strana: 0041
Doležal Pav., grammat. a básn. XVIII. st. Vz Vlč Lit. slov. I. 17., 24., 58., Vlč. Lit. II. 1. 117., Flš. Písm. 479.

44629   Doležal Svazek: 9 Strana: 0434
Doležal August, slov. veršovec. Vz Vlč. Lit. II. 295.

44630   Doležal Svazek: 10 Strana: 0572
Doležal Pav., spis., + 1764. — D. Jos., spis.

44631   Doležálek Svazek: 6 Strana: 0090
Doležálek, lka, m. D. Jan Em. Jg. H. 1. 2. v. 548. S. N.

44632   Doležálek Svazek: 7 Strana: 1233
Doležálek Jan Em., hud. 1780.—1858. Srb. 122.

44633   Doležálek Svazek: 8 Strana: 0060
Doležálek, lka, m. D. Jan Em., čes. bud., 1780. -1858. Vz Ott. VII. 782. — D. Ant., spis. paeihigogický, 1799.—1849. Vz ib.

44634   Doležaněc Svazek: 8 Strana: 0060
Doležaněc, ňče, m.= pošta. St. Hrozenk. Brt. D. II. 306. Z ťranc.

44635   Doležely Svazek: 1 Strana: 0268
Doležely, co doleželo n. se doleželo, ule- želý, ausgelegen. D. ovoce, pivo. Us., Jg.

44636   Doležený Svazek: 6 Strana: 0090
Doležený = doleželý. Slov. Ssk.

44637   Doležeti Svazek: 1 Strana: 0268
Doležeti, el, ení = leže dotrvati, vytrvati, liegen bis-. Jg. — co. Co chytrý nedohoní, to lenivý doleží. Prov. na Slov. — čeho: Doleželi jsme bílého dne. Ros. — o čem do které doby. O hladě doležíme do dne. L. — se = ležením změknouti, sich abliegen. Jg. To ovoce se už doleží. Us., Ros. — se čeho = leže dosíci, erliegen: štěstí, Ros., bídy, Us., dne, T., bílého rána. Jg.

44638   Doležeti Svazek: 6 Strana: 0090
Doležeti. — abs. Už doleží = umře. Us. Tkč.

44639   Doležeti se čeho Svazek: 8 Strana: 0060
Doležeti se čeho. (To) muže se někdy d. času svého. 111. Gr. 876.

44640   Dôležitosť Svazek: 6 Strana: 0090
Dôležitosť = důležitost. Slov. Ssk., Bern.

44641   Dôležitý Svazek: 6 Strana: 0090
Dôležitý = důležitý. Slov. Ssk., Bern.

44642   Dolfík Svazek: 9 Strana: 0041
Dolfík, a, m. = Adolf. DŠk. Vok. 15.

44643   Dolhati Svazek: 1 Strana: 0269
Dolhati, dolhu. Vz Lháti. Auslügen. — se čeho, erlügen. Jg.

44644   Dolhorský Svazek: 6 Strana: 0090
Dolhorský = v nižních horách jsoucí. Slov. Tč. Preleť, slavik, preleť za d-ské hory, ej, povedz jej, že i mňa, ej, za ňou láska mori. Sl. sp. I. 1.

44645   Dolí Svazek: 1 Strana: 0269
Dolí, n., eine Thalreihe. Dch.

44646   Dolí, n Svazek: 6 Strana: 0091
Dolí, n., das Thalgebiet. Dch.

44647   Doliak Svazek: 6 Strana: 0091
Doliak, u, m. = dola. Slov. Ssk.

44648   Dolian Svazek: 10 Strana: 0054
Dolian, a, m. = obyvatel doliny. Sb. si 1901. 179. Vz Dolenín, Dóloň.

44649   Dolibrovať Svazek: 9 Strana: 0041
Dolibrovať, z něm. liefern. Do fabriky něco d. Těšín. Nár. list. 1898. č. 58.

44650   Dolíček Svazek: 1 Strana: 0269
Dolíček, vz Důl. Grüblein.

44651   Dolíček Svazek: 6 Strana: 0091
Dolíček — D , sam. u Čes. Dubu.

44652   Dolíčená Svazek: 6 Strana: 0091
Dolíčená, é, f. Něco na d-nou uvésti, zum Beweis. Kos. Ol. I. 104.

44653   Dolíčenec Svazek: 1 Strana: 0269
Dolíčenec, nce, m., příložek, Beilage. Ros. Nyní: příloha.

44654   Dolíčení Svazek: 1 Strana: 0269
Dolíčení, í, n., das Aufzählen. D. prů- vodu. — D. = důkaz, dokázání, Beweis, Er- weisung, Erhärtung. Jg. D. pře. K dolíčení, k posvědčení. D.

44655   Dolíčení Svazek: 6 Strana: 0091
Dolíčení. Výb. I. 742., St. Kn. š. 11. D. obrany. J. tr. Mnohoť jest toho d. v sv. písmě. Št. Kn. š. 168. Brániti se falešnému d. (Trugschluss, Sophisma). Št. Kn. š.

44656   Dolíčení Svazek: 9 Strana: 0041
Dolíčení = důkaz. Člověk, pod kterým se znamením urodí, toto přirození vezme; to d. jest ve mnohých knihách. Maš. ruk. 18a.

44657   Dolíčenosť Svazek: 1 Strana: 0269
Dolíčenosť, i, f., das Bewiesensein. Rk.

44658   Dolíčený Svazek: 1 Strana: 0269
Dolíčený, -en, a, o, aufgezählt, erwiesen. Jg.

44659   Dolíčený Svazek: 6 Strana: 0091
Dolíčený. Opatrnosti směřovaly k tomu, aby věc žalovaná zračila se soudci hned co nejvíce možná d-ná t. i. lícem (corpus de- licti) dovedená. Pal. Děj. I. 2. 277. Aby skrze jeho krve prolitie jměli bludné viery lidé do jeho tělesenství d. ujiščení. Pass. 14. stol. Mus. 1883. 113.

44660   Doličí Svazek: 6 Strana: 0091
Doličí, sam. u Sedlčan.

44661   1. Dolíčiti Svazek: 1 Strana: 0269
1. Dolíčiti, il, en, ení, dolíčeti, doličovati, dolíčívati, doličovávati = dočísti, vyčísti, vollends aufzählen; dojistiti, dotvrditi, doká- zati, bekräftigen, beweisen; se = dokázati, erweisen. Jg. — co. Víru počal doličovati. Pass. — co čím. Žalobu přísahou d. Koc. A to svědky dolíčiti chci. Schön. D. něco životem (durch Zweikampf beweisen). Gl. Neb to do- líčichu sami starých králóv příhodami. Alx. 1142. Právo ludmi d. Arch. I. 467. — čeho. Uměli pravdy d. Št. — čeho čím: přísahou. Er., J. tr., Dal. Doličoval toho rozumem písma, Leg., svatým písmem. Rk. Chci vám toho divy d. Výb. II. 37., 38. Vedle práva toho všeho ohnivým železem d. chci. Háj. — kde. Překladači v obraně doličují (uvádějí), proč ... Novot. — co komu. Doličují nám to slova věcné pravdy. Scip. To vám dolíči (dolíčím = dokáži) rozumně. Kat. 2050. — čeho na koho. Neb ti všickni mají se rozvésti, může-li to býti na ně dolíčeno. Št. — se čeho čím: přísahou. Pr. měst. — Lom.

44662   2. Dolíčiti Svazek: 1 Strana: 0269
2. Dolíčiti, vz Doléčiti.

44663   3. Dolíčiti Svazek: 1 Strana: 0269
3. Dolíčiti = dobíliti, völlig ausweissen, na Mor. — co: stěnu. Jg.

44664   Dolíčiti Svazek: 6 Strana: 0091
Dolíčiti. Brig. k. VII. 8 a. — abs. Do- líčen byl jeho nepřítel, probatur inimicus. BO. Činíš se biskupem a nemoha d. Dal. 85. — co: počet, peníze = dopočítati. Ostrav. Tč. — čeho. Smil v. 2071. Tohoť chci d. Výb. II. 38. Musíš toho d. Dal. D. pravdy; Jakž toho sv. Augustin doličuje. Št. Kn. š. 141., 210. — co, čeho čím. Právo ludmi d. Kn. rož. 122. Nechcete-li věřiti, chci vám divy d. Výb. II. 37. To doličichu sami sta- rých králóv příhodami. Alx. V. v. 2426. (HP. 59.). Toho chciu svým mečem d. Dal. 42. Sv. Jakub počal jim písmem křesťanskú vieru doučovatí. Pass. mus. 352. Já chci toho písmem d. Sv. ruk. 145. Toho chce životem d. (na důkaz pravdy chce souboj podniknouti, duello probare. Cf. Pokázati). Kn. rož. čl. 124., 127., 134. Rozličného písma rozumem (smyslem) toto dolíčil. Pass. mus. 463. — Arch. I. 467. — kde. Jakož níže dolíčeno bude. Tf. H. 1. 11. Což napřed na pohanech doličuje. Sš. I. 17. — čeho jak. Netřeba tu šíře doličovati, kterak . . . Mus. 1880. 225. Podobenství tohoto mohli bychom každým směrem d. Mus. 1880. 478. — o čem. Jak o tom Tertullian doličuje. Sš. II. 76 — že. Netřeba šířeji doličovati, že ... . Mus. 1880. 448., Osv. I. 485., Dk.

44665   3. Dolíčiti Svazek: 6 Strana: 0091
3. Dolíčiti = dobiliti. — co čím: váp- nem. Tč.

44666   Dolíčkovaný Svazek: 10 Strana: 0054
Dolíčkovaný plech. Ott. XIX. 890.

44667   Dolíčkovati Svazek: 1 Strana: 0269
Dolíčkovati, Grübchen machen. Rk.

44668   Doličník Svazek: 1 Strana: 0269
Doličník, u, m. Zusatzzahl. L.

44669   Doličný Svazek: 1 Strana: 0269
Doličný, erweislich; beweisend. D. věc, das Beweisstück, Verbrechensgegenstand, corpus delicti. Pr.

44670   Doličný Svazek: 6 Strana: 0091
Doličný. D. věc. J. tr. Ale prvá vazba jest obyčejnější a doličnější. Sš. II. 111. — čím. Dojem slovy nedoličný. Dk. Aesth. 192.

44671   Doličování Svazek: 6 Strana: 0091
Doličování, n. Brániti se falešnému d. Št. Kn. š. 141.

44672   Doličovati Svazek: 1 Strana: 0269
Doličovati, vz Dolíčiti.

44673   Dolieť Svazek: 6 Strana: 0091
Dolieť = přemoci. Vz Doliti, 2.

44674   Dolíhati Svazek: 6 Strana: 0091
Dolíhati = doléhati. Us.

44675   Dolíhavý Svazek: 6 Strana: 0091
Dolíhavý = doléhavý. Ssk.

44676   Dolichoidní Svazek: 8 Strana: 0060
Dolichoidní tvar lebky. NZ. III. 356.

44677   Dolichokefal Svazek: 6 Strana: 0091
Dolichokefal, a, m., z řec. = dlouho- lebý Stč. Zemp. 841., Slov. zdrav.

44678   Dolichokefalie Svazek: 8 Strana: 0060
Dolichokefalie, e, f., řec. =-= dlouholebosť. Vz Ott. VIL 785.

44679   Dolichokefalní Svazek: 6 Strana: 0091
Dolichokefalní plémě lidské (které má dlouhé lebky). Sté. Zem. 737.

44680   Dolichotiti se čeho čím Svazek: 1 Strana: 0269
Dolichotiti se čeho čím, erschmeicheln, sladkými slovy.

44681   Dolichotný Svazek: 6 Strana: 0091
Dolichotný, einschmeichelnd. Šm.

44682   Dolík Svazek: 1 Strana: 0269
Dolík, vz Důl.

44683   Dolík Svazek: 6 Strana: 0091
Dolík. — D, samota u Vlašimě a Jení- kova; Schwarzröasel, hospoda u Unoště.

44684   Dolika Svazek: 6 Strana: 0091
Dolika, y, f., ixtvnós, das Abbild. Hlv. 50. D. či doobrazení beránka velikonočního. Proch. Děj. bibl. II. 26.

44685   Dolíka Svazek: 6 Strana: 0091
Dolíka, y, f. = nižina, kam lidé pro vodu chodí. Ú Nezamyslic na Mor. Bkř.

44686   Dolíka Svazek: 10 Strana: 0054
Dolíka v VI. 91. za Dolika oprav v: Dolíka.

44687   Dolíkovatý Svazek: 7 Strana: 1233
Dolíkovatý, löcherig. D. mlat. Us. Pdl.

44688   Doliman Svazek: 8 Strana: 0060
Doliman, u, m., vz Dolomím (3. dod.).

44689   Dolín Svazek: 6 Strana: 0091
Dolín, a, m., Dollin, ves u Slaného. Tk. I. 363., VI. 5.

44690   Dolina Svazek: 1 Strana: 0269
Dolina, y, f., dolinka, Niederung, der Grund, das Thal. Ves leží v dolině, im Kessel. Není hory bez doliny. D. hluboká = důl, důlek, eine Vertiefung, Grube. D. říčná (vý- mol řeky). S hůry na dolinu. — Jg..

44691   Dolina Svazek: 6 Strana: 0091
Dolina = podolí, podolina, nížina. Vz Dolinečka. Krabatinová d., flachwellige Nie- derung Ja d., dolina, na d-ně jama, nebudu ja povídat ledakomu mama; Co by se srov- naly kopce s d-mi. Sš. P. 242., 584. Grú- ňom, ovce, gRŮňom, já pojdem v dolinu, veRU vás naRazím v drobnú ďatelinu. Sl. sp. 146. — D. = údolí. Val. Brt. — D., Tuln, mě. v Dolních Rakousích. S. N.

44692   Dolina Svazek: 8 Strana: 0060
Dolina, y, f., dvůr v Tekově. ľhľd. XII. 249.

44693   Dolina Svazek: 10 Strana: 0054
Dolina, y, f. = kapsa. V zloděj, řeči Čes. 1. XI 140. Vz Doly. — D. Vlasy sěe- sati do doliny = přes tváře. Slez. Vyhl. II. 10.

44694   Doliňan Svazek: 1 Strana: 0269
Doliňan, a, m. Thalbewohner. Č.

44695   Doliňan Svazek: 6 Strana: 0091
Doliňan. Koll. III. 213.

44696   Dolinář Svazek: 6 Strana: 0091
Dolinář, e, m., der Taschendieb. Mor. Bkř.

44697   Dolinářský Svazek: 8 Strana: 0060
Dolinářský. D. řemeslo = zlodějské. Nur. list, 1894. č. 163. str. 4.

44698   Dolinatý Svazek: 1 Strana: 0269
Dolinatý, voll Thäler. Rk.

44699   Dolinečka Svazek: 6 Strana: 0091
Dolinečka, y, f = malá dolina. Až na jedné d-čce promluvil milý k milence; Vím já jednu d-čku, v tej dolince studenečku; Dolinečka dolina, malovaná do kola, kdo dolinu maloval, hezké děvče miloval. Sš. P. 138, 139., 600. Vz Dolina, Dolinka.

44700   Dolinek Svazek: 1 Strana: 0269
Dolinek, nku, m., na Moravě = dolíček, Grübchen.

44701   Dolínek Svazek: 6 Strana: 0091
Dolínek, nku, m. = dolének, žaludek, život, slabina. Mor. Vck., Šd., Mtl. Na Val. dolinka. Uhodil mne do d-nka; bolí mňa u d-nka. Vck. Bolí mne v d nku. Brt. D. 207. — D. = důlek. Luňák letí, nemá dětí a my máme, neprodáme, do d-nka zako- páme. Sš. P. 508. — D , ves u Zdib, ro- diště Hálkovo. Cf. Blk. Kfsk. 716

44702   Dolinka Svazek: 1 Strana: 0269
Dolinka, y, f. = dolina.

44703   Dolinka Svazek: 6 Strana: 0091
Dolinka, y, f. = malá dolina. Vz Doli- nečka. Ach coby sa d-ky s vrškami srov- naly, coby sa mé nožky po nich nelámaly. Sš. P. 514. D. na líci, na bradě, das Grüb- chen. Ostrav. Tč. Vz Dolínek. — D. = Dolínek, ves u Zdib. Blk. — Koll. IV. 220.

44704   Dolinka Svazek: 8 Strana: 0060
Dolinka, y, f., potok na Slov. Phľd. 1894. 201. — D. — důlek nad žaludkem, Hrt. D. II. 48K., Vek. Val. I. 154.

44705   Dolinka Svazek: 10 Strana: 0054
Dolinka, y, f. Bolí ňa na dolince (v ži- votě). Val. Čes. 1. XI. 433.

44706   Dolinkovatý Svazek: 1 Strana: 0269
Dolinkovatý, na Slov. = dolíčkovatý, poďubaný, blatternarbig.

44707   Dolinkovitý Svazek: 6 Strana: 0091
Dolinkovitý = plný dolinek. D. kůže, blatternarbig. Ostrav. Tč.

44708   Dolinky Svazek: 6 Strana: 0091
Dolinky, pl., f., osada u Jablunkova.

44709   Dolinky Svazek: 9 Strana: 0041
Dolinky = úžlabina ve Slez. Lor. 82.

44710   Dolinorovina Svazek: 6 Strana: 0091
Dolinorovina, y, f., die Thalebene. Koll. III. 32.

44711   Dolinovatý Svazek: 1 Strana: 0269
Dolinovatý, na Slov., plný dolin, voll Thäler.

44712   Dolinovitý Svazek: 6 Strana: 0091
Dolinovitý = dolinovatý. Ssk.

44713   Dolinový Svazek: 6 Strana: 0091
Dolinový, Thal-. Ssk.

44714   Dolinský Svazek: 6 Strana: 0091
Dolinský, Thal-. Šm., Loos. — D. A. Vz Jg. H. 1. 2. v. 548.

44715   Doliny Svazek: 6 Strana: 0091
Doliny, pl., f. = role a luka u Zašové. Pk.

44716   Dolípati Svazek: 8 Strana: 0060
Dolípati i dolipati, dolipovati. Muchy do- lipajú = dojedajú, dožiorajú. Slov. ľhľd. XII. 173.

44717   Dolípati na koho Svazek: 1 Strana: 0269
Dolípati na koho = dorážeti, útokem hnáti, anfahren. Us. na Mor. Brt.

44718   Dolipavý Svazek: 8 Strana: 0060
Dolipavý = dotíravíi. D. jako mucha. Phľd. 1892. 173.

44719   Dolisovati Svazek: 6 Strana: 0091
Dolisovati, vollends keltern.

44720   Dolistý Svazek: 6 Strana: 0091
Dolistý. grubenvoll. D. země, půda (plná dolin a kotlin). Ostrav. Tč.

44721   Dolíšek Svazek: 8 Strana: 0060
Dolíšek, šku, m. — dolíček. Dšk. Jihč. I. 45.

44722   Dolíška Svazek: 10 Strana: 0054
Dolíška, pl.. n. = dolní čásť vsi Zby- nice Kub. List. fil. 1902. 248.

44723   Doliště Svazek: 6 Strana: 0091
Doliště, ě, n., niedriger Ort. Šp.

44724   1. Doliti Svazek: 1 Strana: 0269
1. Doliti, doliji, dolij, il, it, ití; dolévati, dolívati, dolívávati, vollgiessen, nachgiessen. — abs. Dolívá (opilec) a nikdy dosti ne- mívá. V. Snáze se ulívá než dolívá. Pk. — co: víno. D. — komu. Dolij mu. Jg. — co, čeho čím. Dolej láhvice vínem. Us. Pivem krky dolejeme. Jir. dh. — se čeho. Nemohu se syslů d. (litím dostati, ergiessen). Jg.

44725   2. Doliti Svazek: 1 Strana: 0269
2. Doliti, il, ení; dolati, dolávati = brá- niti, wehren. — čemu. L. — D. se = zá- pasiti, kämpfen, raufen. — se s kým. Dolil se s ním. — D. se s něčím = namáhati se. — se čím. Vůl se rohama (m. rohy) dolí. Koll.

44726   3. Doliti Svazek: 1 Strana: 0269
3. Doliti, il, en, ení; dolovati; abteufen, v hornictví. Am. — co: šachtu (kopati). Techn. — čím, co pro koho. — nač: na uhlí (hle- dati ho kopáním). Nt.

44727   1. Doliti co Svazek: 6 Strana: 0091
1. Doliti co: zvon, sochu. Us. Pdl. — co čím kdy. Jak sa vínom i po stole ža- ludek dolívá, vtip sa kazí, pamät hyne i zdraví omdlívá. Glč. II. 211.

44728   4. Doliti se Svazek: 6 Strana: 0091
4. Doliti se = s dolem se pojiti. Dolina, dolina, prečo sa nedolíš. Sl. ps. 285.

44729   2 Doliti se kde. Na Svazek: 6 Strana: 0091
2 Doliti se kde. Na lúce dva junce sa dolia. Koll. Zp. I. 225.

44730   Dolítnouti Svazek: 1 Strana: 0269
Dolítnouti, vz Doletěti.

44731   Dolítnouti Svazek: 6 Strana: 0091
Dolítnouti, vz Doletěti.

44732   Dolitovati se čeho Svazek: 7 Strana: 1233
Dolitovati se čeho Us Rgl.

44733   Dolívač Svazek: 6 Strana: 0091
Dolívač, vz Dolévač.

44734   Dolívání Svazek: 6 Strana: 0091
Dolívání kotlu vodou. NA. IV. 208.

44735   Dolívati Svazek: 1 Strana: 0269
Dolívati, vz Doliti.

44736   Dolivek Svazek: 1 Strana: 0269
Dolivek, vku, m., vz Dolévka.

44737   Dolívka Svazek: 1 Strana: 0269
Dolívka, vz Dolévka.

44738   Dolívka Svazek: 6 Strana: 0091
Dolívka. — D., Doliwka, ves u Rychm- burka.

44739   Dolívka Svazek: 7 Strana: 1233
Dolívka = nejhorší vězení v Kolíně v 16. stol. Wtr. Obr. II. 836.

44740   Dolívka Svazek: 8 Strana: 0060
Dolívka, y, ť., byl rybník v Poděbrd. NZ. IV. 100.

44741   Dolívka Svazek: 10 Strana: 0572
Dolívka při vaření piva, baba. Arch. XXII. 407.

44742   Dolivý Svazek: 6 Strana: 0091
Dolivý, fatuus, osudný (od dolja, fatum. Tč.). Koll. St. 861.

44743   Doliza Svazek: 8 Strana: 0060
Doliza, y, m. = doleza. Světz. 1895. 486.

44744   Dolízati Svazek: 1 Strana: 0269
Dolízati, vz Dolézti.

44745   Dolízati se čeho Svazek: 10 Strana: 0572
Dolízati se čeho. Kdo se nenajedl, ten se nenalíže. Us. Rgl.

44746   Dolka Svazek: 6 Strana: 0091
Dolka, y, f. = obyvatelka doliny. Zlínsky. Žení sa a bere si dolku. Brt. — D. = do- lina. Do zelenej dolky zaženeme volky. Koll. Zp. I. 324.

44747   Dolka, y Svazek: 9 Strana: 0041
Dolka, y, f. Dej mi kúsinek dolky. Jiho- záp. Čech. Dšk. Vok. 53.

44748   Dolknouti Svazek: 1 Strana: 0269
Dolknouti, knul a kl, ut, utí; dolykati = cele polknouti, ganz schlucken. Jg.

44749   Dolkovať Svazek: 6 Strana: 0091
Dolkovať, grubig machen. Slov. Loos.

44750   Dolkovatěť Svazek: 6 Strana: 0091
Dolkovatěť, ěl, ění, grubig werden. Slov. Loos.

44751   Dolkovatý Svazek: 6 Strana: 0092
Dolkovatý, talkenartig. Us. Vz Dolek. — D. = důlkovatý, grubig, blatternarbig. Slov. Bern.

44752   Dolkový. D Svazek: 8 Strana: 0060
Dolkový. D. forma (na vdolky). Phľd. 1895. 75.

44753   Dollar Svazek: 1 Strana: 0269
Dollar, u, m. (ang., dollér), tolar v severní Americe. Rk.

44754   Dollar Svazek: 8 Strana: 0060
Dollar. Vz Ott, Vil. 788.

44755   Dolman Svazek: 1 Strana: 0269
Dolman, u, m., doloman, doleman, ka- zajka uherská (husarská). Rk.

44756   Dolman Svazek: 6 Strana: 0092
Dolman = uherský kabátec. Kos. I. 265., Hdk. C. 377.. Koll. J. 352. Vz Dolmanika, Doloman, Mkl. Etym. 47.

44757   Dolmáník Svazek: 6 Strana: 0092
Dolmáník, u, m. = dolomon. Uliahol sa včera pánek, mal kurtavý d. Koll. Zp. II. 118.

44758   Dolmanika Svazek: 6 Strana: 0092
Dolmanika, y, f = kožíšek šňůrovaný, premovaný, dolman. Němc. VII 275.

44759   Dolmen Svazek: 6 Strana: 0092
Dolmen, u, m. = stolový kámen. KP. I. 99.. Stč. Zem. 737.

44760   Dôlňa Svazek: 6 Strana: 0092
Dôlňa. é, f. = šachta. Slov. Hdž. Čít 209.

44761   Dolňačka Svazek: 6 Strana: 0092
Dolňačka, y, f., die Niederländerin. Bern.

44762   Dolňák Svazek: 1 Strana: 0269
Dolňák, a, m., nizozemec. Na Slov. Nie- derländer.

44763   Dolňák Svazek: 7 Strana: 1233
Dolňák, u, m. = dolní článek v galv. kruhu. Kod. Úv 289.

44764   Dolňan Svazek: 6 Strana: 0092
Dolňan, dolničan, a, m. = obyvatel dol- nieho konca osady. Slov. Rr. Šb. — D., os. jm. Šd.

44765   Dolňanský Svazek: 6 Strana: 0092
Dolňanský. D. či tolňanská stolica v Uhřích.

44766   Dolnatina Svazek: 7 Strana: 1233
Dolnatina, y, f. = nížina, Niederung, f. Sokl II. 357.

44767   Dolnatosť Svazek: 1 Strana: 0269
Dolnatosť, i, f. Grubigkeit.

44768   Dolnatý Svazek: 1 Strana: 0269
Dolnatý, voll Thäler o. Gruben.

44769   Dolně Svazek: 1 Strana: 0269
Dolně, von unten. Na Slov. Bern.

44770   Dolnější Svazek: 1 Strana: 0269
Dolnější od dolní, lépe: dolejší od dol (e).

44771   Dolněmčí Svazek: 6 Strana: 0092
Dolněmčí, n., Dolniemtsch. také Dolní Němci. Unter-Niemtsehi, ves u Uher. Ostravy.

44772   Dolní Svazek: 1 Strana: 0269
Dolní (místy: dolení), komp. dolnější. Reš. D. = dolejší, nízký, unter-, nieder-, der untere. D. krajina, země, Srby, Vlachy, Labe, Němec, Rakousy, Bousov. Horní a d. Sasy, Jg., Lužice. Rk. — D. — vztahující se k do- lům, k horám, Gruben-. Vz Dolový. Dolní voda, dílo, Háj., náklad, pára, písař, potřeba, práce, přehledač, provaz, strážný, zedník. Vys.

44773   Dolní Svazek: 6 Strana: 0092
Dolní, vz Dolejší. D. plocha kruhová, die untere Kreisfläche, třemen, der untere Bügel bei der Brettsäge, poleno (spodní), der Fusschnitt bei den Köhlern, trouba na pečení, die untere Bratröhre. Sl. les. Tka dlci pravili, že by podlé hornieho a dol- nieho súseda odbývati chtěli. NB. Tč. 123. Pobral mu nadbytek horní i dolní i k tomu hotové peníze. Půh. II. 179 D. kraj, das Unlerland, běh, der Unterlauf. Posp. — D. Dědina, Niederd^rf Wigstadrl, ves u Vít- kova ve Slez. D Dvůr, Unterhof. osada u Něm. Brodu, dvůr u Uhlíř. Janovic. D Ves, Niederdorf = D. Dědina. D. Hutě, Unter-Glashütten, ves u Pelhřimova. D. Luzy. mlýn u Uher. Brodu. D. Mlýn, mlýn u Sedlčan, n Jihlavy, u Vys. Mýta, u Rychm- burka, u Chrastě, u Luhačovic, u Olomouce, u Hranice; Untere Mühle, mlýn u Kostelce nad Orl., u Kouřimě, u Ledče, u Českého Brodu, u Písku, u Zdib u Slaného, u Ta- chlovic, u Brtnice, u Jihlavy, u Votic, u Jan- kova; Untermühle, mlýn u Pelhřimova, u Sudoměřic, u Chotěboře, u Něm. Brodu, u Kamene, u Uhlíř. Janovic, u Brna, u Telče, u Jihlavy. D. Pila. něm. Pečina, mlýn u Na- savrk. Ď. Valcha, Untere Tuchwalke, valcha u Bystřice v Brněnsku. PL. D. Ďakovice. Půh. II. 244. D. Knížeklady = Dolejška, ves u Vltavotýna. Tam představenému kráva lumero slízla. Vz Sbtk. Krat. h. 52. D. Město, vz Doloměsto.

44774   Dolní Svazek: 10 Strana: 0572
Dolní větr = západní. Brt. Sl. 61.

44775   Dolniak Svazek: 6 Strana: 0092
Dolniak, a, m., der Thalbewohner. Vz Znivečiti. — D. = obyvatel již. Uher. Slov.

44776   Dolniaky Svazek: 6 Strana: 0092
Dolniaky, pl., m., das Unterland. Slov. Ssk.

44777   Dolnice Svazek: 6 Strana: 0092
Dolnice, Töltz, místní jm. u Mnichova v Bavor. Šb. Děj. ř. I. 45. — D., les u Krum- sína na Mor. D. ol. VIII. 324., X. 765.

44778   Dolnický Svazek: 6 Strana: 0092
Dolnický, ého, m., sam. u Milevska.

44779   Dolničan Svazek: 6 Strana: 0092
Dolničan, a, m. = dolňan. Koll. Zp. I. 99., II. 507., Rr. Sb., Ssk.

44780   Dolníček Svazek: 6 Strana: 0092
Dolníček, čku, m. = dolní stezka. Ne- budem (chodievať) horníčkom (horem), bu- dem ja d-čkom (dolem). Sl. ps. 286. — D., čka, m., os. jm. Šd.

44781   Dolničí Svazek: 6 Strana: 0092
Dolničí = dolní. Na d-čím konci. Mor. Sd.

44782   Dolník Svazek: 1 Strana: 0269
Dolník u, m., laloušek, das Ohrläppchen. O vod. 1544. D., spodek ve hře v karty. Bern.

44783   Dolník Svazek: 6 Strana: 0092
Dolník, u, m. = fortna, ulička mezi za- hrádkovými ploty; z předu je uzavřená bránkou. V Podluží. Brt. L. N. II. 10.

44784   Dolno Svazek: 6 Strana: 0092
Dolno-, Unter-.

44785   Dolnobavorský Svazek: 10 Strana: 0572
Dolnobavorský vévoda. Dvoř. Mor. 70.

44786   Dolnobečovský Svazek: 7 Strana: 1233
Dolnobečovský. D. tvarosloví. Vz List. fil 1887. 263.—270., 376.—385. D. hlásko- sloví. Vz Ib. 1891. 413. nn. D. časování sloves. Vz ib. 1885. 241.—253. (Jos. Bar- tucha). D různořečí Šb. D. 51.

44787   Dolnoděrec Svazek: 6 Strana: 0092
Dolnoděrec, rce, m., ceanothus, die Seekelblurae. Šm.

44788   Dolnoindský Svazek: 6 Strana: 0092
Dolnoindský, unterindisch. D. krajiny. Lpř. Děj. V. 17.

44789   Dolnolist Svazek: 8 Strana: 0540
Dolnolist, u, m. Am. Orb. 74.

44790   Dolnolistní Svazek: 8 Strana: 0540
Dolnolistní lub. Am. Orb. 73.

44791   Dolnolužický Svazek: 6 Strana: 0092
Dolnolužický, aus der Niederlausitz. Rk.

44792   Dolnoměstský Svazek: 8 Strana: 0060
Dolnoměstský. Vck. Val. I. 78.

44793   Dolnoněmecký Svazek: 1 Strana: 0269
Dolnoněmecký, plattdeutsch. Dolnora- kouský, niederösterreichisch; -saský, nieder- sächsisch; -zemec, mce, m., dolňák (Plk. ). Jg. Bewohner des flachen Landes.

44794   Dolnoplazy Svazek: 6 Strana: 0092
Dolnoplazy, dle Dolany, Dolnoplas, ves u Neveklova. PL.

44795   Dolnorakousko Svazek: 6 Strana: 0092
Dolnorakousko, a, n. = Dolní Rakousy. Mus. 1880. 391.

44796   Dolnorakušan Svazek: 9 Strana: 0041
Dolnorakušan, a, m. Mus. fil. IV. 336.

44797   Dolnosilurský Svazek: 6 Strana: 0092
Dolnosilurský. D. fauna. Stč. Zem. 692.

44798   Dolnotrenčanský Svazek: 7 Strana: 1233
Dolnotrenčanský. D. různořečí. Šb. D. 69.

44799   Dolnozemec Svazek: 6 Strana: 0092
Dolnozemec. Koll. Zp. II. 141.

44800   Dolnozemi, n Svazek: 6 Strana: 0092
Dolnozemi, n., das Niederland. Ssk.

44801   Dolnozemka Svazek: 6 Strana: 0092
Dolnozemka, y, f. = dolňačka.

44802   Dolnozemský Svazek: 6 Strana: 0092
Dolnozemský, im Thal üblich. Nechce v horách bývať, má kroj d. Koll. Zp. II. 138. (IV 189.).

44803   Dolny Svazek: 1 Strana: 0269
Dolny, pl., město Toulouse ve Francii. Mus. IV. 323.

44804   Doloha Svazek: 1 Strana: 0269
Doloha, y, f., d. čili v užitek obrácení, něm. Anwendung, Kom., Applikation. Rk.

44805   Dolokati Svazek: 1 Strana: 0269
Dolokati, vše vylokati, vypiti, austrinken. Ros.

44806   Dololezec Svazek: 1 Strana: 0269
Dololezec, zce, m. Grubensteiger. Th.

44807   Dolom Svazek: 6 Strana: 0092
Dolom, u, m., endlicher Bruch, Ssk. — D. = dolem. Slov. Ssk.

44808   Doloman Svazek: 1 Strana: 0269
Doloman, doleman (V. ), dalaman, u, m., uherský pláštík. V. Ungarischer Dolman.

44809   Doloman Svazek: 6 Strana: 0092
Doloman. Také na Val. Vck. Máme drába, máme v černým d-ně. Sš. P. 512. Och, céruško moja, jaké ti šaty dám, jestli fáťalové alebo doloman? Sl. sp. 157. Stracil pan d-man, paní sukeň z dríka; V bystry- ckej bráně visiá d-máne, vyber sebe šuhaj, kerý ti pristane. Koll. Zp. II. 121., I. 365. Vz Dolman.

44810   Doloman Svazek: 8 Strana: 0060
Doloman — nejdelší kožich rukávu krát- kých n. dlouhých, ale vždy ošňůrovaný, jinak: da Union, doliman, daluman, dalamánek, do- laman, uber. dolmány, chorv. dolama, doliman = dlouhá sukně slovanská, po vzoru orient- ském pořízená. AVtr. Krj. I. 332., 465.

44811   Dolomcovati Svazek: 6 Strana: 0092
Dolomcovati, vollends zerrütteln. Ssk.

44812   Dolomčiti Svazek: 6 Strana: 0092
Dolomčiti, il, en, ení, ganz zerbröckeln. Ssk.

44813   Dolomec Svazek: 1 Strana: 0269
Dolomec, mce, m., hornina, Dolomit. Krok.

44814   Doloměřič Svazek: 1 Strana: 0269
Doloměřič, e, m. Der Markscheider. Rk.

44815   Doloměsto Svazek: 6 Strana: 0092
Doloměsto, a, n. = Dolní Město, Do- lení Lipnice, ves v Čáslavsku. Vz Blk. Kfsk. 698., 700.

44816   Dolomit Svazek: 6 Strana: 0092
Dolomit, u, m., der Dolomit, nerost. Vz Dolomec. Nz. Vz KP. III. 24 , Bř. N. 135., 141., 255, Šfk. 198, Poč. 266., S. N., Sehd. I. 386., II. 39., Krč. G. 265., 628. D. reiflin- ský, chočský. Krč. 628., 808.

44817   Dolomit Svazek: 8 Strana: 0060
Dolomit, n, m. = uhličitan vápenatoho- rečnatý. Vz Ott. VIL 792. — D-ty či dolomi- tové Alpy. Vz Ott. VIL 792.

44818   Dolomiti Svazek: 1 Strana: 0269
Dolomiti, il, en, ení; dolámati, dolámam n. dolámi, al, án, ání; dolomovati, vollends brechen. — co. D. nalomený strom. Sych. — V., Br. — komu kdy. Zlý tyran v pří- měří Venetům dolomil (= do posledního do- hryzl). L.

44819   Dolomiti se odkud kam Svazek: 6 Strana: 0092
Dolomiti se odkud kam. Zloději ze zahrady do komory se dolámali, brachen ein. Us.

44820   Dolomitový Svazek: 6 Strana: 0092
Dolomitový, Dolomit-. D. slín, -mergel, m., hromada, -halde, f., vápenec, -kalk, m. öl. les.

44821   Dóloň Svazek: 10 Strana: 0054
Dóloň, ě, m. = dolian. Sb. sl. 1901. 179.

44822   Dolop-s Svazek: 1 Strana: 0269
Dolop-s, a, m., Dolopové, starodávný národ thessalský. — Dolopie, e, f., země Dolopův. — Dolopský.

44823   Doloplazy Svazek: 6 Strana: 0092
Doloplazy, dle Dolany, Dolloplass, ves u Olomouce; D. na Hané, Dolloplass an der Hanna, ves u Víškova. — D., dvůr v Táborsku. Vz Blk. Kfsk. 151.

44824   Dolopotovati Svazek: 1 Strana: 0269
Dolopotovati, mit der'Noth auskämpfen. Ros.

44825   Dolou Svazek: 8 Strana: 0060
Dolou = dolů. Dačic. Brt. D. II. 277.

44826   Doloudati Svazek: 1 Strana: 0269
Doloudati se kam, langsam wohin ge- langen. Us.

44827   Dolouditi se čeho Svazek: 1 Strana: 0269
Dolouditi se čeho. Hš. Vz Louditi.

44828   Doloupati Svazek: 1 Strana: 0270
Doloupati, vz Loupati.

44829   Dolouskati Svazek: 1 Strana: 0270
Dolouskati, vz. Louskati. se čeho: jádra. 1507.

44830   Dolóv Svazek: 1 Strana: 0270
Dolóv, zastaralé = dolů. D. Dolóv lesem. Rkk. — Št.

44831   Dolov Svazek: 1 Strana: 0270
Dolov, u, m., dolovení, das Ende der Jagd. L.

44832   Dolov Svazek: 6 Strana: 0092
Dolov, u, m., der Jagdschluss. Ssk. — D, a, m., nyní Dílov, ves na Mor. D. ol. VI. 642.

44833   Dolóv Svazek: 6 Strana: 0092
Dolóv. A s tiem šli jsú doluov. NB. Tč. 240 Vz Dolů.

44834   Dolóv Svazek: 9 Strana: 0041
Dolóv. Sr Gb. H. ml. III. 1. 327.

44835   Dolovací Svazek: 6 Strana: 0092
Dolovací, Förder-. D. stroj. Šim. 122.

44836   Dolování Svazek: 1 Strana: 0270
Dolování, n., Grubenbetrieb. Vys.

44837   Dolování Svazek: 6 Strana: 0092
Dolování, vz Prm. V. č. 2, 3. str. 20., KP. III. 71., Hř. 14. Drahocenné rudy a krásné krystally jsou podnes předmětem vydatného d. Jir. Obrz. 107.

44838   Dolovaný Svazek: 1 Strana: 0270
Dolovaný. K F... je cesta dolovaná. Sš. P. Vz Dolovati.

44839   Dolovaný Svazek: 6 Strana: 0092
Dolovaný. K fojtovi je cesta d-ná, sedí tam má milá uplakaná. Sš. P. 264.

44840   Dolovatěť Svazek: 6 Strana: 0092
Dolovatěť, grubig, pockennarbig ma- chen. Ssk.

44841   Dolovati Svazek: 1 Strana: 0270
Dolovati, doly dělati, Gruben bauen; v dolích pracovati, Ros.; rozvody dělati, gruben, na, Slov., Plk.; rýhovati, tief um- graben. Rigolen ziehen. Plk. — Jg. — Pes doluje = po zemi hledá. Šp.

44842   Dolovati nač Svazek: 6 Strana: 0092
Dolovati nač: na uhlí. Kos. 01. I. 110.

44843   Dolovatiti Svazek: 6 Strana: 0092
Dolovatiti, grubig, pockennarbig ma- chen. Ssk.

44844   Dolovatosť Svazek: 1 Strana: 0270
Dolovatosť, i, f., důlkovatosť, důlkovitosť, dolíčkovatosť, i, f., Grubigkeit. Us.

44845   Dolovatý Svazek: 1 Strana: 0270
Dolovatý, dolinovatý, důlkovatý, důlko- vitý, dolíčkovatý, grubig; blatternarbig. Jg.

44846   Dolovatý Svazek: 8 Strana: 0060
Dolovatý. D. kameni = rokle, 1487. Krok 1895. 285.

44847   Dolověda Svazek: 6 Strana: 0093
Dolověda, y, f., die Bergbaukunde. S. N.

44848   Doloviti Svazek: 1 Strana: 0270
Doloviti, il, en, ení; dolovovati, doloví- vati, zu Ende jagen, fischen. — co: rybník. Jg. Dolovuje poslední leč. Jg. — se čeho čím: velikým namáháním, kdy: po dlou- hém namáhání. Us.

44849   Doloviti Svazek: 8 Strana: 0540
Doloviti = do konce loviti. Ještě se tyto dui dolovovati bude. Arch. XV. 39.

44850   Dolovitý Svazek: 6 Strana: 0093
Dolovitý, thalförmig. D. zem. Tč.

44851   Dolovka Svazek: 1 Strana: 0270
Dolovka, y, f., na Slov., rozvod, Ableger. Bern.

44852   Dolovník Svazek: 1 Strana: 0270
Dolovník, a, m., kdo doluje révy. Bern.

44853   Dolovník Svazek: 6 Strana: 0093
Dolovník, u, m. = dolovka, vinný keř z dolu, eine Rebengruftstaude. Mtc. Kdožby vyřezoval komu d. nebo voblouky bral. Pk. Npj. 103. — D., a, m., der Rebensenker. Ssk.

44854   Dolovný Svazek: 6 Strana: 0093
Dolovný, Schicht-, Senk-. D. písař. deR Schichtmeister. Sl. les.

44855   Dolový Svazek: 1 Strana: 0270
Dolový, k dolům náležející, dolní, Gruben-, Schacht-. D. dělník, Háj., písař, Rohn., ruda, D., míra, plyn, pole, stavení, voda, prach, dílo, S. N., čeládka, halda, hlubina, mapa, práce, potřeba, šachta, bláto, kamení, nádobí, saze, šťadlo, chlapec, latrošník, lezec, měřič, náklad, řebřík. Vys.

44856   Dolový Svazek: 6 Strana: 0093
Dolový. D. kahan, uhlí, Šp., trať, Dch., plyn. Vz Schd. I. 309.

44857   Dolový Svazek: 8 Strana: 0060
Dolový. D. úředník. Arch. XII. 455. D. registra. Ib. 415.

44858   Dolož Svazek: 6 Strana: 0093
Dolož, e, m. = psí jm. Škd.

44859   Doložek Svazek: 7 Strana: 1233
Doložek, žku, m. Mají dosti k tomu d-žku (peníze na appellaci, mají statky). Wtr. exc.

44860   Doložení Svazek: 1 Strana: 0270
Doložení, n. Zusatz, Anhang, Nachtrag. Oznamuje se to s tím doložením, mit dem Beisatz. Šm. S tím d-ním věděti dáti, že... J. tr. S tím d-ním (s tou výminkou). V.

44861   Doložení Svazek: 6 Strana: 0093
Doložení pravidla. Křn. S tím d-ním, že .... Zŕ. F. I. B. XI. D. na posluchače, die Applikation. Nz.

44862   Doložený Svazek: 6 Strana: 0093
Doložený, belegt, nachgewiesen. Vazba příklady d-ná. Us. Níže d., der Unterfer- tigte. Dch. D. zpráva. Sdl. Hr. I. 4.

44863   Doložitelný Svazek: 6 Strana: 0093
Doložitelný, nachweisbar. To není ničím d-né. Hš. Sl. 153.

44864   Doložiti Svazek: 1 Strana: 0270
Doložiti, il, en, ení; dokládati, doložo- vati, dokládávati; doklásti, -kladu, -dl, -den, -dení = ostatek položiti, vollends legen, er- gänzen; přidati, beisetzen, zusetzen; tvrditi, bestätigen, bekräftigen, darthun; se = tá- hnouti se, odvolávati se, sich berufen, beziehen, zu Zeugen nehmen, zu Rathc ziehen. Jg. — Ve výměru má se doložiti. Rd. — co. Jméno vlastní d. Har. — (co) čím. Doložte chlebem (říká se těm, kteří se strojených jídel do syta nenajedli). Žertovně: Doložte vodou. Us. Komu se věci nedostává, slovy dokládá. L. — co k čemu (čím). Toto k závírce dokládám. Har. K lepšímu objasnění doložil přednášku příklady. Ml. — co na co, na koho. Ruku na někoho d. = trestati. Ros. Ránu na někoho d. Bib. D. na ořech (pravé uhodnouti). Prov., Jg., Šm. Nesmí na to do- ložiti (výslovně pravdy mluviti). Č. — do čeho, kam. Do vyššího práva doložiti = appellovati. Pr. cís. rkp. — co komu. Do- ložil mu i to, že... Solf. — na koho čím. Doloží naň Bůh hněvem. Kom. — čeho. Dobrý to groš, co kopy doloží (ji doplní). L. I toho doložil, že... Br. Flav. Oni mezi jiným i toho dokládají, že... V. — čeho kde: v smlouvě. Er. — čeho čím. Těch tří kop ti svými doložím. Svěd. — se komu nač. Dokládal se mi na svatosť. Bož. Němc. I. 330. — se čeho: Svědomí a nálezu sta- rého se d. Vš. D. se Boha, V., svědků, Rk., výroku spisovatelova, listin, zákona. J. tr. Do- kládati se rady starších. Výb. II. 55., -- se čeho kde, V této knize se i toho do- kládá (zmiňuje se). Akt. m. Ferd. a Št. Ve všech věcech se ho dokládal. Rvač. D. se v něčem někoho, Bart. I. 32., svědomí svého. Brt. V žalobě se něčeho d. Nález pr. — se koho na čem. Na všem se ho dokládá, St. skl. — se kým (nověj. vazba). Dokládá se Bohem, Us., Bruncvík, lépe: se čeho.

44865   Doložiti Svazek: 8 Strana: 0060
Doložiti. Ten si na to doložil = dal zá- ležeti. Han. Brt, I). II, 306.

44866   Doložiti co Svazek: 6 Strana: 0093
Doložiti co: podpis jména, den Namen- zug beisetzen. Šp. D. pěsničku = uměti do konce. Mor. Brt. D. 207. — k čemu (čím, jak). Poněvadž Vlk ku právu svými pe nězi dokládal, toho se nám jemu hájiti ne- zdálo; Ale Prokop podle něho ku právu dokládá a jeho v právě neopúští. NB. Tč 122., 134. — nač. Já si na to doložím (já se na to podívám; uvidíme, zdali ano či nic). Mor. Bll. Dokládal sa mi na svátosť. Němc. I. 330. — co komu. Dává jim tu vinu, že jí nedoložili její véna půl třetího sta hřiven. Půh. I. 128. — se čeho (čím, v čem) = odvolávati se k čemu, aby prav- divosť výpovědi lépe dotvrzena byla. Bdl. Dokládám se živého Boha, že . . . Šmil. I. 41. D. se čeho čím. Kos. 01. I. 164. Že on se Boha dokládal, sich berufen. Žer. Záp. I. 268. V tom se dokládám svědomí svého vnitřního. Bart. V tom se d-dá desk. Arch. I. 464., Kn. rož. č. 19., 20 , 23., 131., O z D. Jestliže by se toho v žádosti d-dal. VI. zř 82., Nál. 159. Dokládajíce se i pamětí ně- kterých lidí. 1532. Mus. 1880. 449. Ve všem se ho (Boha) dokládati. Smil v. 335. Že sú se ve všem tak pěkně Boha dokládali. Št. Kn. š. 92.(171.).— za koho. I nebylo jest zúplna i doložili jsú zaň srarší. NB. Tč. 42. — kde o čem. V osmém zpěvu dokládá se o přemožení Hyrkanův. Jir. Anth. I. 3. vyd. 32. — jak. Dokládal s úsměvem. Osv. I. 271. Dostatečně něco doložiti. Jdn. 166. To mohou (úředníci desk) při přítomnosti obojí strany opraviti neb doložiti. Zř. F. I. C. XIX. Vz D. se čeho. — čím kdy. Pakli by se co nedostalo, jmá dlužník hotovými penězi doložiti třetí den. P. Svb. 50.

44867   Doložiti nač Svazek: 9 Strana: 0041
Doložiti nač: na kostelní potřeby = při- spěti. 1465. Věstn. uč. spol. 1899. 31.

44868   Doložitý Svazek: 1 Strana: 0270
Doložitý, mající zásobu peněz v poklad- nici, mit Geld versehen. Star. let.

44869   Doložitý Svazek: 6 Strana: 0093
Doložitý = náležitý, důkladný. Val. Brt. D. 207.

44870   Doložitý Svazek: 7 Strana: 1233
Doložitý. D. město = důležité? 1519 Wtr. Obr. I. 758.

44871   Doložka Svazek: 1 Strana: 0270
Doložka, y, f. Zusatz, Klausel. Pr. D. úpravní (Adjustirungsklausel). Šp. D-kouněco opatřiti (verklausuliren etwas). Rk.

44872   Doložka Svazek: 6 Strana: 0093
Doložka = přívěsek, přídavek, dokladek, doložení, der Anhang, appendix. Nz. D vkladní, die Einverleibungsklausel; d-kon něco opatřiti; d. v příčině soudního osvěd- čení podpisu (legalisovací, osvědčovací), Legalisirungsklausel, J. tr., platební, Sal- dirungsklausel, předepsání, Vorsehreibungs- klausel. Šp Zdaž to neb ono děláme s do- ložkou (klausulí) či nic. Hš. SI. 164

44873   Doložka Svazek: 8 Strana: 0060
Doložka exekuční. Vz Ott. VII. 793.

44874   Doložný Svazek: 1 Strana: 0270
Doložný, důkladný, umständlich; pilný, emsig. L.

44875   Dolpi-us Svazek: 6 Strana: 0092
Dolpi-us, a, m., dolopius, brouk. D. le- movaný, d. marginatus. Kk. Br. 919.

44876   Dolsko Svazek: 1 Strana: 0270
Dolsko, a, n., flaches Land, Niederland. Garv.

44877   Dolsko Svazek: 6 Strana: 0093
Dolsko. — D., ves u Nov. Města n. M. Blk. Kfsk. 1299., Sdl. Hr. II. 276.

44878   Dolský Svazek: 1 Strana: 0270
Dolský, dolní, ne horský, flachländisch. D. pšenice. Sych.

44879   Dolský Svazek: 6 Strana: 0093
Dolský. — D. nářečí = Doláků na Mor. Vz Dolák. — D. Mlýn, mlýn u Pacova; Alt-Doll, mlýn u Středokluk; Thalmühle, mlýn u Uhlíř. Janovic PL.

44880   Dolský Svazek: 7 Strana: 1233
Dolský. U. různořečí na Mor. Vz Šb. D. 45.

44881   Dolů Svazek: 1 Strana: 0270
Dolů, (zastar. dolóv, vz Dolóv), ne: dolu. Vz Domů, Doma, Dolů, gt. pl. od nom. dol. Jg. Dolov, dolóv, doluov, dolův, dolů. Ale Zk., Gb., Brt. a jiní vykládají tento tvar lépe za dat. cíle m. dolovi, odsutím i a dlou- žením koncovky: dolův, dolů. Dolů = dativ cíle: dolovi, dolovi, dolov, doluov, dolův, dolů. Prk. v příbramském programu 1876. str. 20. Hinunter, niederwärts, nieder, hinab. D. hledí, prší, tlačí, trhá atd. Jg. Spadl se stromu dolů (zde je „dolů" zbytečné). Jv. — Vz Domů, Důl.

44882   Dolů Svazek: 6 Strana: 0093
Dolů. Vz O (se střídá s ů), Gb. Hl. 73., Bž 80. Prvotně byl tvar dolovi zajisté dativ nejen tvaroslovné, ale platnosť dativu (a to dativu cílového) rozuměla se při něm také syntakticky; během času však zapomnělo se při něm na význam tento a cílový dativ sklesl na význam pouhého adverbia. Vz Gb. v List. filolog. 1877. 296. Jde to s ním dolů, bergab. Us. Dch. Teď to jde se vším dolů (všechen obchod klesá). Sá. v Osv. I. 179. Údolím d., thalabwärts. Posp. Špína jde dolů, šp. m.: pouští. Brt, Dolů téci = stékati List d. střechovitý, rückwärtsanlie- gend, Sl. les. Cukr jde dolů, lépe: je lev- nější, lacinější, na cukru slevili, cukru spadlo, na cukru spadlo. Cukr jde na horu, lépe: jest dražší, cukru přiskočilo, připlatilo. Brs. 2. vyd. 103. Išla bych ho hladať dolů tým Dunajom, keby som vedela, ktorým letel krajom. Sl. ps. 132. Dolů, synu, dolů vodú, a já ešče pannú budu; Tam se snášel dolů po jaboru; Kdyby pán Bůh hodnej vody ráčil dať, co by mohly naše putě (pltě) umykať dolů od Vsetína až do Hodonína; Teče voda, teče dolů kolajičkú naplač sa mně, naplač, švarný šohajíčku; Stojí hruš- čička u jaboru, širší na horu než dolů; jsou na ní hrušky zeleny. Sš. P. 157., 185., 525., 550., 751. Řekne-li někdo: ,I to prší', od- povídají: ,Padá dolů' (i. e. snadno může pršeti, když padá déšť se shora dolů). Us. u Labského Kostelce. Se střechy doluov; A stiem šli jsú doluov; On vládl jako mocný hospodář vzhůru i dolů dem statkem; V pon- dělí večer šel sem dolův vsí, chtě jíti . . . NB. Tč. 121., 240., 265., 274. Pochče k nim s hory dolóv. Anth. I. 3. v. 34. V ten věk lidé již na konci (k r. 48.) v síle jdú dolóv. Hus II. 64.

44883   Dolů Svazek: 7 Strana: 1233
Dolů. Čepec d s hlavy jí spadl. BN. S koně. d spadnu; Palášek bude viseti d. s koně. Jednomu sťal hlavu d. Sš. P. 592., 601 , 787.

44884   Dolů Svazek: 8 Strana: 0060
Dolů. Kam vodě dolu, tam teče. 111. Gr. 295.

44885   Dolu Svazek: 9 Strana: 0041
Dolu = dolů i dole. Lor. 71.

44886   Dolůběžící Svazek: 6 Strana: 0093
Dolůběžící, herablaufend. V botan. = když oba kraje čepele listové prodlužují se po lodyze, rozze nebo řapíku a tak tyto díly obrubují čili okiídlují n. př. u kostivalu obecného, divizny obecné; někdy částka dílu dolů běžící jsouc přeúzká dělá toliko čárku n. př. třezalka obecná. Rst. 408.

44887   Dolučištiti Svazek: 10 Strana: 0054
Dolučištiti. Brzy by d—štil. Msn. Od 329.

44888   Dolučiti Svazek: 1 Strana: 0270
Dolučiti. — čím. Jide ode mne daleko, jakoby kamenem d. mohl. Ms. Bis wohin werfen, schiessen.

44889   Doluha Svazek: 10 Strana: 0054
Doluha, vz Nedoluha.

44890   Doluká Svazek: 7 Strana: 1233
Doluká = dolů. Tiská ma d. Slov. Kľ. V. 84.

44891   Doluka Svazek: 9 Strana: 0041
Doluka = dolů. Čes. 1. VIII. 275

44892   Dolumpačiti Svazek: 6 Strana: 0093
Dolumpačiti, il, ení = přestati lumpačiti; lumpáctvím dodělati. Us. Tč.

44893   Doluov Svazek: 6 Strana: 0093
Doluov, vz Dolů.

44894   Dolurožky Svazek: 9 Strana: 0041
Dolurožky. Keď je mesiac horerožky, bude čas (pěkný); keď dolurožky, bude dažď. Slov. Zát. Př. 229. b.

44895   Doluskati Svazek: 6 Strana: 0093
Doluskati, völligabhülsen. — co: ořechy. Ostrav. Tč.

44896   Doluštiti se Svazek: 1 Strana: 0270
Doluštiti se, il. ění. — se čeho: jádra, erschälen. Us.

44897   Dolův Svazek: 6 Strana: 0093
Dolův, vz Dolů.

44898   Dolůvedoucí Svazek: 6 Strana: 0093
Dolůvedoucí, ího, m. = dolní úředník, der Bergieiter. Lépe : správce dolů.

44899   Doluznačky Svazek: 6 Strana: 0093
Doluznačky (dolů znakem), am Bauche liegend. Slov. Ssk.

44900   Doluznak Svazek: 6 Strana: 0093
Doluznak = doluznačky. Slov. Ssk.

44901   Doly Svazek: 1 Strana: 0270
Doly, vz Důl, Báně, Ruda, Havíř.

44902   Doly Svazek: 10 Strana: 0054
Doly, pl., m. = kapsa. V zloděj, řeči. Vz Dolina.

44903   Doly. — D Svazek: 6 Strana: 0093
Doly. — D , sam. u Pelhřimova, u Vam- berka, u Semil, u Čáslavě; V dolích, sam. u Nov. Města nad Met.; něm. Dol. ves u Rychmburka, vz Blk. Kfsk. 71.; Hoffimngs- thal, čes. také Na Dolách, ves u Mohelnice; Neugründel, ves u Třebnic. PL. Cf. Blk. Kfsk. 850.

44904   Dolym Svazek: 8 Strana: 0060
Dolym = dolem, Brt, I). I, 102.—103.

44905   Dolýpati na koho Svazek: 6 Strana: 0093
Dolýpati na koho = dorážeti, Jem. hart zusetzen. Us. Vck., Brt. D. 229.

44906   Dołúpit Svazek: 10 Strana: 0572
Dołúpit = pořádně naložiti, nabiti. Val. Brt. Sl. 61.

44907   Dołýpat na koho Svazek: 10 Strana: 0572
Dołýpat na koho = dorážeti. Val. Čes. 1 XV. 31. Sr. Dolípati.

44908   1. Dóm Svazek: 1 Strana: 0270
1. Dóm, zastr. = dům; 2. na Mor. = domů, akkus. cíle, nach Hause. Pojď dóm. Us. Jdi dóm s pánem Bohem; A když přišel dóm; Dóm běžala; Dóm ich vede; Zas dóm dole- těli; Děvče hned dóm běžalo. Sš. P. 159., 155., 112., 115., 157., 161. Prk. v příbram- ském programu 1876. str. 19. Cf. Listy filolog. II. 227. Akkusativ.

44909   2. Dóm Svazek: 1 Strana: 0270
2. Dóm, u, m., z lat. domus, hlavní chrám arcibiskupský n. biskupský. Rk. Vz Chrám, Kostel.

44910   Dóm Svazek: 6 Strana: 0094
Dóm, u, m. = dům. Měl v Praze d. pod- šosní nebo svobodný. Vš. 172. Dybych byla chodžila za slunečka do dom. Sš. P. 194. Navrać se do dom (u ve koncovce -mu na Mor. vynechávají. Vz Listy filolog. 1877. 299.). Sš. P. 196. Do dom dle Brt. D. 171. také ve Slezsku. — Dóm (na Zlinsku), dom (uh. Kelč. Brt. D. 171.) = domů. Dle Gb. je dom m. domu (mor. místo čes. domů) dat. cíle. Cf. předcházející a Listy filolog. 1877. 290.-300. Dyž sem šel z hospody dom. Sš. P. 666. Ti šli již dávno d. U Červ. Kostelce. — D. = klobouk u kotlu varního, parojem. KP. V. 109., Hrm. 62. — D. Tiché noci dóm. Osv. VII. 32.

44911   Dom Svazek: 8 Strana: 0060
Dom = dům. Dary na doni, idenie na doni (při slov. svatbě). Vz Phľd. 1896. 120.

44912   Dóm Svazek: 9 Strana: 0041
Dóm, dom, domb. O skloňování vz Gb H ml. III. 1. 323., 328., Dům.

44913   Dom Svazek: 10 Strana: 0572
Dom, vz Dům.

44914   Doma Svazek: 1 Strana: 0270
Doma, genit. od dům, D., Jg., užívá se ho za příslovce. Jiní mají tento tvar za starý lokal m. domai. Bs. Mkl. (S. 511. ) praví: Má se všeobecně za gt., čemuž syntaktická platnosť odporuje. Vz víc v příbramském programu 1876. str. 15., sepsal Frt. Prusík dokazuje, že jest to lokal. — D. = v domě, ne jinde, zu Hause. D. zůstati. Doma sedí jako kokoš na vejcích. Všudy dobře, doma nejlépe. Vz Otčina. Lb. Milo d. seděti, o vojně slýchati. Jg. Chléb doma pečený. V. Jinde to hledá, doma to má. Doma kdáče, jinde nese (o mužích); jinde kdáče, doma nese (o ženách). Vz stran přísloví: Smilstvo. Do kostela jíti a nemodliti se, do hospody jíti a netancovati, raději doma zůstati. Č. Není ani skřítka (skřítka, křístka) doma. Us. Není ho doma. Nevěděl, kolik kur doma měl. Dal. U lidí jez, co ti dají, a doma, co máš. Jez doma, co máš, praví sv. Tomáš, u lidí, co ti dají. Doma jak chceš, u lidí, jak přistrojí. Kocour není doma, myši mají lusum (pré, posvícení). Jg. Doma mu slano, ani mastno není, jinde voní kadidlo a ko- ření. Rým. Vz Nespokojený. Lb. Ne vše doma máš, také lidí potřebuješ. Prov. V cizí naději hrachu nevař, nemáš-li doma slanin. Jg. Co se doma uvaří, doma snědeno býti má. V. Co se doma navaří, má se d. snísti. Č., Lb. Uč své děti d. kaši jísti. Jg. Není nikoho doma (= nikdo se nechce přiznati). Jg. Kdo nemá radosti doma, jinde jich darmo hledá a blázen, kdo pro to jinam jde, čeho doma nazbyt má. Lb. Lepší d. krajíc chleba než v cizině kráva celá. Pk., Č. — D. = v kraji něčím. Máme doma dost příkladův. V poli i doma. Jg. — Tropicky. Ó, ještě nejsme doma (na suchu, bezpečni). Doma (v domě) býti = při rozumu. Jg. Nemá všech doma (t. j. smyslů = blázen je). V., Lb., D., Č. Vz Ztřeštěný. Není doma (= jinde je svou myslí). Není ho doma (také: 1. opilý, 2. hloupý). Č. Už jsem doma (=na břehu= už vím, už rozumím). Č.

44915   Doma Svazek: 6 Strana: 0094
Doma = v domě. Že jest doma lokal sing., dokazuje Prk. také ve své Studii o dativě §. 4. Byla-li v tu chvíli z domu čili doma v městě viděna. NB. Tč. 85. Netúlaj sa, kdě netreba, sedaj doma v kútě; jak budeš žíť chvalitebně, kděkolvěk najdú tě. Glč. II. 116. Jak se je d. = když je člověk d. Mor. Knrz. Chval cizinu, ale zůstávej doma. Prov. Bž Co d. váleno (děláno), nevalně chváleno. Kmk. Co můžeš sám d. míti, nekupuj od jinud. Sb. uč. — D. = v kraji. Rolnictví bylo u Slovanů od pradávna d. KP. Kde jsi doma = odkud jsi? Správně: Kde jsi do- movem, odkud jsi? Vz Brs. 2. v. 103.

44916   Doma Svazek: 7 Strana: 1233
Doma. Cf. Jgc. XIV. 150. Kdo d. sedí, o ničem neví. Brt. exc.

44917   Doma Svazek: 8 Strana: 0060
Doma. Doma plačú deti, doma mrú ľudia (vymlouvá se tulák); Kto doma sedí, toho v krčme nenabijú. Slov. Phľd. 1893. 700. a 1894. 194. Vyzývá-li se kdo, aby šel domů, odpovídá: Doma mřó, pod lavicu hážó. Her- špice u Slav. lious. Kdo doma sedí, o příhodě neví (o ničem neví); Kdo doma radosti nemá, v hospodě ji marně hledá; Kdo doma radosti němá, darmo ji po svěće Méda. Mor. a slez. Čes. 1. V. 418. U dvora dvorně a doma vý- borně; Ať důma sedi, kdo nimo (nemá) mědi (peněz; slez.). Nov. Př. 228., 290.

44918   Doma Svazek: 9 Strana: 0041
Doma, lok. sg. Vz Gb. H ml. III. 1 328. O pořekadlech atd. vz Zát. Př. 308.

44919   Doma Svazek: 10 Strana: 0572
Doma. Seď doma, zvieš hroma (nic). Mus. slov IV. 101.

44920   Domaboj Svazek: 6 Strana: 0094
Domaboj, e, m., os. jm. Bern.

44921   Domabor Svazek: 6 Strana: 0094
Domabor, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

44922   Domabyl Svazek: 6 Strana: 0094
Domabyl, a, m. Odvedli ho k d-lům = neodvedli ho na vojnu. U Kr. Hrad. Kšť.

44923   Domabyl Svazek: 8 Strana: 0060
Domabyl, a, m., os. jm. Kbrl. Drnžl. 22.

44924   Domacati Svazek: 6 Strana: 0094
Domacati = domakati. Slov. Bern.

44925   Domacati se čeho Svazek: 8 Strana: 0060
Domacati se čeho = domakati se. Mor. Bl. Gr. 316.

44926   Domácek Svazek: 1 Strana: 0271
Domácek, cku, m., domácnosť, das Häus- liche. Haus-. Mám chleba, ale jen pro d., für den Hausbedarf. Vystačím jen pro d. Jg. Po domácku, häuslich. Domaceti se čeho, zastr. = domakati se (kosti), ertasten. Sal.

44927   Domácenský Svazek: 6 Strana: 0094
Domácenský = domácký. Ssk., Šm.

44928   Domáci Svazek: 1 Strana: 0271
Domáci, kteří jsou n. co je s někým v domě. V. Haus-. To jsou moji domácí (čeleď, děti); pán, paní, matka, otec, syn, dcera, panna, čeledín, pacholek, přítel, pes, zloděj, kohout, myš (opak: polní), chléb, víno, plátno; nemoc, stýskání, nábytek, potřeby, lázeň, šat, pobožnosť (ne v kostele), strava (jednoduchá), dobytek, nesvornosť, Jg., knížka, hospodářství, vydání, had, cvrček, léky. Šp., lékárna, vězení, krádež (kr. v domě), nářadí, podomek, pořádek, právo (Ortsgericht). J. tr. — D. = pitomý, krotký, zahm. D. husa, kachna, holub, ptactvo, moucha. Jg., D. — I). = co u nás jest, ne v jiném místě, einheimisch, inländisch. D. vojna, válka (mezi měšťany, občany; vz Rb. str. 265. ), soudce (ubrman), kopr, V., lid (ne přespolní), Jg., nepřítel. Jest. d. (tu rodilý). Kom. D. řeč, víno, rostlina. Jg. Přestaň na domácím. Prov. Jg. —

44929   Domácí Svazek: 6 Strana: 0094
Domácí, vz Mkl. Etym. 48. D. náklady hospodářské, Haushaltungskosten, čeleď, J. tr, ples, učitel, úkol, příprava do školy, úloha, úprava (toiletta), telegraf, Us. Pul., oblek, pes, kočka, Us., holub, rejsek, vrabec, Sl. les., prostředky (léky, jež bez předpisu lékařského v lékárnách dostati lze), vz Kram. Slov. 93., potřeba, Mour., rok = soud sou- kromý, přátelský, smír, das Schieds-, Frie- densgericht. Na domácích rociech viece po pravdě než po právu súditi sluší a smlúvati lidi. Št. Kn š. 150. Je to věc d., do níž se zastarati ž iden oprávněn není. Ntr. VI. 230. D. pilnosť a štěstí. Koll. D. a gazda néni sú jednáci. Glč. II. 348. D. chléb, plátno a rozum nejlepší. Hkš., Bž. D. bozi římští, nádobí ib., ptactvo ib. Vz Vlšk. 88., 96, 331.; 138.; 207. D. vězení právy se zapo- vídalo. Cor. jur. IV. 3. G. V. — D. = co u nás je. D. kraj (tuzemsko), das Inland, mišpule, vz Mišpule, Sl. les., cesta, der Land- weg, Dch., politika, Osv. I. 165., různice, bouře, Šmb. S. II. 132., průmysl, dějiny. Mour. Domácí olešník. Vz Olešník.

44930   Domácí Svazek: 9 Strana: 0434
Domácí. Přestaň na d-cím. Rybay.

44931   Domácí Svazek: 10 Strana: 0054
Domácí, Pred okrádačom domácim zámky ani stráže niet. Rizn. 166.

44932   Domácíček Svazek: 7 Strana: 1233
Domácíček, čku, m. = vlastník malého domku. Arb.

44933   Domácko Svazek: 1 Strana: 0271
Domácko, a, n., domácnosť, Häuslich- keit. Č.

44934   Domáckosť Svazek: 6 Strana: 0094
Domáckosť, i, f., die Häuslichkeit, Ein- heiinigkeit Slov. Ssk.

44935   Domácký Svazek: 1 Strana: 0271
Domácký; domácky, po domácku, häuslich. D. náboženství, Apol., věc (domácí). Ros. Siroba tať sě již po domácku u mne shnízdila. Anth. I. 107. Šat po domácku (domácí, po domě). Domácky se s někým scházeti, Jel., po domácku choditi. Br. Chovej se po domácku (jako bys doma byl).

44936   Domácký Svazek: 6 Strana: 0094
Domácký, po domácku. Po d. oblečený. Us. Knrz., Šml 1. 43. Z tohoto mého velmi prostého a právě domáckého psaní budeš moci porozuměti. Žer.

44937   Domácně Svazek: 6 Strana: 0094
Domácně, häuslich. Dívka d. vychovaná. Us. D. léčený (ne v nemocnici). Us. Pdl.

44938   Domácně Svazek: 10 Strana: 0054
Domácně se k někomu vinouti (přichý- liti). Fel. 28.

44939   Domácněti Svazek: 1 Strana: 0271
Domácněti, 3. pl. ějí, ěl, ění; zdomácněti, häuslich werden.

44940   Domácněti kde Svazek: 10 Strana: 0054
Domácněti kde. Vojáci začali tam už d. Jrsk. XII. 258.

44941   Domácní Svazek: 6 Strana: 0094
Domácní, familiär. Slov. Ssk.

44942   Domácník Svazek: 1 Strana: 0271
Domácník, a, m., domácí člověk, Haus- freund. Scip.

44943   Domácník Svazek: 8 Strana: 0060
Domácník, a, m., domesticus, ineptavox. Bl. Gr. 170.

44944   Domácniti, d Svazek: 1 Strana: 0271
Domácniti, domácím činiti, häuslich machen. Jg.

44945   Domácnosť Svazek: 6 Strana: 0094
Domácnosť = souhrn veškerého zařízení v rodině, jehož k vedení soukromého života třeba. D. vznešená, skrovná, spořádaná. Vz Kram. Slov. 93. D. římská. Vz Vlšk. 248., 250.

44946   Domácnosť Svazek: 9 Strana: 0041
Domácnosť. Pověry na Hořicku táhnoucí se ? d-sti. Vz Hoř. 143. — D. = kuchařská škola v Praze. Us.

44947   Domácnosť, i, f Svazek: 1 Strana: 0271
Domácnosť, i, f., domácí stav, Häuslich- keit, Hausgenossenschaft. S někým d. míti (= s ním bydliti). V. — D., domácká mysl, důvěrnosť, Vertraulichkeit. D. svou ne každému ukázati. V svaté domácnosti žijeme. Sych. — D. = soukromý život, Privatleben. V do- mácnosti a veřejně. Zlob. D. si zaříditi. Us. Stran přísloví vz: Dům, Hnízdo, Zanésti v čem. — D. = stydké údy. Stydí se odkryti svou domácnosť. Č.

44948   Domácný Svazek: 1 Strana: 0271
Domácný, domácký, domácí, häuslich, vertraulich. D. Domácně koho užívati, V., k někomu se míti. Ros.

44949   Domáčecí Svazek: 6 Strana: 0094
Domáčecí štok. KP. V. 242.

44950   Domáčení Svazek: 6 Strana: 0094
Domáčení, n., die völlige Einweichung. KP. V. 239.

44951   Domáčeti Svazek: 6 Strana: 0094
Domáčeti, vz Domočiti.

44952   Domačkati se čeho Svazek: 1 Strana: 0271
Domačkati se čeho. Us. Vz Mačkati.

44953   Domahač Svazek: 1 Strana: 0271
Domahač, e, m., Forderer, Verlanger, Jg., Dränger. Rk.

44954   Domáhačka Svazek: 6 Strana: 0094
Domáhačka, y, f., die Fordererin. Bern.

44955   Domáhání s Svazek: 6 Strana: 0094
Domáhání se práva, die Exekution. Sl. les.

44956   Domáhatel Svazek: 6 Strana: 0094
Domáhatel, e, m. = domáhač.

44957   Domáhati Svazek: 1 Strana: 0271
Domáhati se, vz Domoci se.

44958   Domáhavý Svazek: 1 Strana: 0271
Domáhavý, prätensiv. Rk.

44959   Domáhavý Svazek: 7 Strana: 1233
Domáhavý způsob, potentialis. Šf. III. 612.

44960   Domahoř, e, m Svazek: 6 Strana: 0094
Domahoř, e, m., ves u Zbraslavic.

44961   Domahost Svazek: 6 Strana: 0094
Domahost, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

44962   Domacha Svazek: 7 Strana: 1233
Domacha, y, m., vz Domaslav (2. dod.).

44963   Domaina Svazek: 6 Strana: 0094
Domaina, y, f., vz Domain, S. N.

44964   Domaine Svazek: 1 Strana: 0271
Domaine (fr., domen), panství, panský (statní) n. korunní statek. S. N., Rk.

44965   Domajšek Svazek: 6 Strana: 0094
Domajšek, šku, m. Po d-šku = po do- mácku, doma. Vz Domácký. Po d-jšku no- sívaly tak řečené kocúry (papuče z ostřižků). Val. Vck., Brt. D.

44966   Domajší Svazek: 6 Strana: 0094
Domajší = domácí, häuslich. Val. Vck., Brt. D, Slov. Ssk., Bern., Brt. L. N. I. 225.

44967   Domajško Svazek: 10 Strana: 0572
Domajško. Po do-šku = po domácku. Val. Brt. SI. 61.

44968   Domák Svazek: 1 Strana: 0271
Domák, a, m., Hausgenosse; Stuben- hocker. L.

44969   Domakalný Svazek: 6 Strana: 0094
Domakalný, handgreiflich, sinnenfällig. Slov. Ssk. Lépe: domakatelný.

44970   Domakatelný Svazek: 6 Strana: 0094
Domakatelný, handgreiflich, sinnenfällig, erfühlbar. Šm.

44971   Domakati Svazek: 1 Strana: 0271
Domakati se, domakám, domaci (dříve i: domacám), al, án, ání, zu Ende tasten. — se čeho, makáním dopíditi, dosouditi se, fühlend entdecken, erfühlen. Jg. D. se: kosti, spiknutí, pravdy. Jg. Dveří potmě se d. Jg. Nedomakal se toho (nedověděl se toho). Vz Tajný. Lb. — se čeho kde: v jménech. Č. Domakal se v něm duše (= omdlelého zkřísil, 2. notně někoho zbil). L. — se čeho čím: rukama. V.

44972   Domáknouti Svazek: 6 Strana: 0094
Domáknouti, vz Domakati.

44973   Domalíp Svazek: 8 Strana: 0060
Domalíp, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22. — D. Kar., nar. 1846., čes. fysik a proť. při čes. technice v Praze. Vz Ott. VIL 737.

44974   Domalíp Svazek: 9 Strana: 0041
Domalíp Kar. dr. Vz Jub. VI.

44975   Domalovaný Svazek: 6 Strana: 0094
Domalovaný; -án, a, o, zu Ende gemahlt. Koll. III. 286.

44976   Domalovati Svazek: 1 Strana: 0271
Domalovati, ausmalen. — co: obraz, pokoj. Us. — se čeho, ermalen. Domaloval se hezkého jmění. Jg.

44977   Domamíl Svazek: 6 Strana: 0094
Domamíl, a, m., Domamtihl, ves u Mor. Budějovic.

44978   Domamír Svazek: 6 Strana: 0094
Domamír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I.119., Tk. I. 61.

44979   Domamysl Svazek: 6 Strana: 0094
Domamysl, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

44980   Domamyslice Svazek: 6 Strana: 0094
Domamyslice, dle Budějovice, Doma- myslitz, ves u Prostějova. Tov. 5., D. ol., Pk. MP. 54.

44981   Domamyšl Svazek: 6 Strana: 0094
Domamyšl, e, f., Domamyschl, ves u Ml. Vožice; D. Nová, Neu-Domamyschl, osada tamtéž. PL., Blk. Kfsk. 557., Sdl. Hr. IV. 369.

44982   Doman Svazek: 6 Strana: 0094
Doman, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119. — D., samota u Semil.

44983   Domaň Svazek: 6 Strana: 0094
Domaň, ě, m., os. jm. D. ol. VII. 203. a j.

44984   Doman Svazek: 7 Strana: 1233
Doman, a, m., vz Domaslav (2. dod.).

44985   Domandlovati Svazek: 6 Strana: 0094
Domandlovati, zu Ende mangeln. Us.

44986   Domanec Svazek: 7 Strana: 1233
Domanec, nce, m., vz Domaslav (2. dod ).

44987   Dománek Svazek: 6 Strana: 0094
Dománek, nka, m., os. jm. Arch. II. 458., 73., D. ol. II. 257. a j., S. N.

44988   Dománek Svazek: 7 Strana: 1233
Dománek, nka, m., vz Domaslav (2 dod.).

44989   Domanic Svazek: 6 Strana: 0094
Domanic, e, m. D. Pavel. Blk. Kfsk. 1029.

44990   Domanice Svazek: 1 Strana: 0271
Domanice, pl. Pán z Domanic (doma nic). C. Herr von Habenichts.

44991   Domanice Svazek: 6 Strana: 0094
Domanice, dle Budějovice, Domanitz, vsi u Chrudimě a u Strakonic. PL., Tk. III. 58., Blk. Kfsk. 1299., Sdl. Hr. I. 253 , III. 91.

44992   Domanín, a Svazek: 6 Strana: 0094
Domanín, a, m., vsi n Třeboně a u Uher. Ostravy; Velký D., Gross-D.jmanin, Malý D., Klein-Domanin, vsi u Bystřice v Brněnsku. PL., D. ol. I 198., Blk. Kfsk. 657., Sdl. Hr. III. 302. Z D-na Jan Urb. 1605, Jir. Ruk. I 166.

44993   Domanínek Svazek: 6 Strana: 0094
Domanínek, nka, m. = Malý Domanín. D. ol. I. 687.

44994   Domanínský Svazek: 6 Strana: 0094
Domanínský = z Domanína pocházející. D-ští na Mor. rádi jedí sysly a proto jim říkají syslaři. Vz Sbtk. Kr. h. 153.

44995   Domaníže Svazek: 6 Strana: 0094
Domaníže, pl., místní jm. v Uhřích. Sd.

44996   Domanovice Svazek: 6 Strana: 0094
Domanovice, dle Budějovice, Domano- witz, ves u Labské Týnice. Blk. Ktsk. 268., 1268., Sdl. Hr. L 99., II. 240.

44997   Domanúti se Svazek: 10 Strana: 0054
Domanúti se, vz Domnívati se. MS.

44998   Domar Svazek: 1 Strana: 0271
Domar, u, m., jaborosa, rostl. Rostl.

44999   Domár Svazek: 6 Strana: 0094
Domár, a, m. = kdo pořád doma sedí, der Stubenhocker. Slov. Zátur. Vz Domased, Domaseda.

45000   Domarád Svazek: 6 Strana: 0095
Domarád, a, m. = domased. Ssk., Šm.