319001   Studánkově Svazek: 10 Strana: 0404
Studánkově čisté oči. Rok. 91.

319002   Studánkový. S Svazek: 10 Strana: 0404
Studánkový. S. vůně. Zvon V. 568.

319003   Studánky Svazek: 3 Strana: 0736
Studánky, Kaltenbrunn, v Domažlicku.

319004   Stuďany Svazek: 3 Strana: 0736
Stuďany, dle Dolany, Studian, ves u Jič.

319005   Studárna Svazek: 3 Strana: 0736
Studárna, y, f., der Fassschoppen. Šm.

319006   Studce Svazek: 3 Strana: 0736
Studce malé a veliké, Klein-, Gross-Stu- detz, vsi u Loučína.

319007   Studeň Svazek: 3 Strana: 0736
Studeň, i, f. = studenosť, die Kälte. Výb. I. 689., Ž. wit. Puer. 67. S. sněžná. BO. — S., dně, f. •— studna, der Brunnen. Bern.

319008   Studen Svazek: 7 Strana: 0801
Studen = listopad. Slov. Hdž. Čít. 145., Č. Čt. II. 249. — S. = studenosť. Mkl. Etym. 127. b. Má se jako pes ve studeni. Wtr. S. sněžná, frigor. Št. Kn. š. 106. 4.

319009   Studeň Svazek: 9 Strana: 0315
Studeň. Blahajte s (zima) a léto Hospo- dinu. Hod. 14. stol. Mus. fil. VII. 95.

319010   Studen Svazek: 10 Strana: 0404
Studen, a, o, vz Studený.

319011   Studeň Svazek: 10 Strana: 0404
Studeň, dně, f. = studna Potom teprv kopat studni, když už hrdlo vyprahlé. Čap. Most. 24.

319012   1. Studená Svazek: 3 Strana: 0736
1. Studená, é, f., ves u Čechtic; Kalt- waiäser, ves u Broumova. — Studeney, ves u Ústi n. O.

319013   2. Studená Svazek: 3 Strana: 0736
2. Studená, é, f., Studený, ves u Králo- vic. Vz S. N. — S., něm. Studein, město u Telče na Mor. Vz S. N.

319014   Studena Svazek: 10 Strana: 0404
Studena = studenosť. Před obličejem s-ny jeho kto strpí? ante faciem frigoris ejus quis sustinebit? Ž. pod. 147. 17. Ž. witt.: studeny, Ž. klem.: studenosti. Mš.

319015   Studená Svazek: 10 Strana: 0404
Studená, é, f. = potok a přítok Oravice na Slov. Sb. sl. 1901. 162. — S. = předsíň. V zloděj. mluvě.

319016   Studená voda Svazek: 3 Strana: 0736
Studená voda, Kaltwasser, ves u Chrasti.

319017   Studeňák Svazek: 7 Strana: 0801
Studeňák. a, m. = živočich ve stude- ných krajinách žijící. Mt. 1. 63. str. 123.

319018   Studenař Svazek: 10 Strana: 0404
Studenař, e, m., stanneator. Rozk. P. 2449., Vel. 150.

319019   Studenář,e, m Svazek: 3 Strana: 0736
Studenář,e, m., der Fieberkranke. Ms. ovc.

319020   Studeňati Svazek: 3 Strana: 0736
Studeňati == chladiti, zábsti,. Ta voda dnes velice s-ňá. — kde. Tady na této lávce to s-ňá. Mor. Šd.

319021   Studenati Svazek: 10 Strana: 0404
Studenati v III. 736. za Studeň polož za: Studenář.

319022   Studence Svazek: 7 Strana: 0801
Studence, jezero na ostrově Rujaně. Vz Phľd. II. 22.

319023   Studeně Svazek: 3 Strana: 0736
Studeně = chladně, kalt. Ros.

319024   Studené Svazek: 3 Strana: 0736
Studené, ého, n., ves u Vyššího Brodu; Kaltengrund, ves u Jílového: Studeney, vz Studená, ves u Ústí n. Orl. PL. -- S., vz Studený (konec).

319025   Studenec Svazek: 3 Strana: 0736
Studenec, nce, m., ves u Jilemnice. — S. dolní n. nový, Unter-, Neu-Staudenz, ves v Chotěborsku. — S. horní, Ober-Staudenz, ves tamtéž. Vz S. N. — S , ves u Náměště Tč. — S., Studenetz, ves u Poličky, u Pro- stějova na Mor. PL. — S., studeník, a, m., der Melancholiker. Krok II. 419.

319026   Studenec Svazek: 10 Strana: 0404
Studenec, nce, m. = sklep. V zlodějské mluvě.

319027   Studeněti Svazek: 8 Strana: 0389
Studeněti. 1418. Mš. (z Florian, ruk.).

319028   Studeněti Svazek: 9 Strana: 0315
Studeněti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 270.

319029   Studeněves, Studňoves Svazek: 3 Strana: 0736
Studeněves, Studňoves, vsi, f., ves n Slaného. Vz S. N., Tk. III. 660., Tf. 288.

319030   Studeníce Svazek: 3 Strana: 0736
Studeníce, e, f. = studená nemoc, zim- nice, das kalte Fieber. ZN., M. S. trojná (třetidenní, třetačka). — S., na Slov. chla- dovna. Bern. — S., Studenitz, městys ve Štýrsku. Vz S. N.

319031   Studeníce Svazek: 7 Strana: 0801
Studeníce = zimnice. Ostala jeho s. Ev. víd. 70.

319032   Studeníce Svazek: 8 Strana: 0389
Studeníce = zimnice. Ev. seit. 39. Joh. 4. 52.

319033   Studenice Svazek: 10 Strana: 0404
Studenice, e, f. = studená voda prame- nitá. Baw. Ar. v. 2843.

319034   Studeničký Svazek: 3 Strana: 0736
Studeničký, kältlich. D.

319035   Studeník Svazek: 3 Strana: 0736
Studeník, a, m., vz Studenec; osob. jm.

319036   Studeniti Svazek: 3 Strana: 0736
Studeniti, kühl machen. Us. Dch., Sd.

319037   Studeniti Svazek: 7 Strana: 0801
Studeniti. Studeňá mě na hřbetě. Slez. Šd.

319038   Studenka Svazek: 3 Strana: 0736
Studenka, y, f. = zimnice. V. — S., ves u Mnich. Hradiště; samota u Ledče. PL. Tk. III. 36.

319039   Studénka Svazek: 3 Strana: 0736
Studénka, vz Studánka. — S., Schön- born, ves u Trutnova; Stauding, ves v Opav- sku; něm. Studinka, ves u Nové Paky; S. karlovská, ves ve Slez.

319040   Studenka Svazek: 7 Strana: 0801
Studenka jablečná, Aepfelkaltsohale. Šp.

319041   Studénka Svazek: 7 Strana: 0801
Studénka = studánka. Jord., Mkl. Etym. 127. b. — S-ky, S-nka, pole u Veselíčka a j. Pk.

319042   Studenkavý Svazek: 7 Strana: 0801
Studenkavý vietor. Slov. Klčk. V. 204.

319043   Studénky Svazek: 3 Strana: 0736
Studénky, dle Dolany, Studinke, ves u Zábřehu; Studinsker Hof, dvůr u Nového města nad Met. PL.

319044   Studeno Svazek: 3 Strana: 0736
Studeno, kalt. Jest s. I). Květiny na s. sázeti. Us. Dch. Udělalo se s-no. Dch. — S., subst. = zima, die Kälte. Ze s-a do tepla jíti. Us. Horka a s-na v tomto měsíci se střídala. Us. Č. Dáti jídlo do s-na. Dch. — S., na Slov. huspenina, die Gallerte. Bern.

319045   Studeno Svazek: 8 Strana: 0389
Studeno. Kouřiti na s. (z nezapálené dýmky). Nár. list. 1894. č. 74. feuill.

319046   Studeno Svazek: 10 Strana: 0404
Studeno, a, n., frigus. S. bieše. Pat. Zim. 48b 8

319047   StudenohruBosť Svazek: 3 Strana: 0736
StudenohruBosť, i, f. Byl. 194.

319048   Studenokrevnosť Svazek: 3 Strana: 0736
Studenokrevnosť, i, f. = studeno si krve, die Kaltblütigkeit. D. S. = lepko-, vodo- krevnosť, der Schleim. Ja. — S. = černá, spálená krev, schwarzes Geblüt. V.

319049   Studenokrevný Svazek: 3 Strana: 0736
Studenokrevný, kaltblütig.

319050   Studenokrvý Svazek: 8 Strana: 0389
Studenokrvý živok. Ztk. 59. (3. vyd.).

319051   Studenosť Svazek: 3 Strana: 0736
Studenosť, i, f. = chladnosť, die Kälte. V. S. vody. D. — Nebylo v těle jeho mezi mokrostí a suchostí, mezi teplostí a stude- ností sváru neb protivnosti. Hus I. 292. — S. = studenokrevnosť, die Kaltblütigkeit. D.

319052   Studenosť Svazek: 7 Strana: 0801
Studenosť žaludku = klevetivosť. Pož. 128. Vz Studený.

319053   Studenota Svazek: 10 Strana: 0404
Studenota, y, f. studenosť. Dšk. Km. 20.

319054   Studeňoučký Svazek: 7 Strana: 0801
Studeňoučký, hübsch kalt. Us.

319055   Studenovlhkosť Svazek: 3 Strana: 0736
Studenovlhkosť, i. f. = studnokrevnosť, das Phlegma.

319056   Studenovlhký Svazek: 3 Strana: 0736
Studenovlhký - studnokrevný, phleg- matisch. D.

319057   Student Svazek: 3 Strana: 0736
Student, a, m., z lat., V., studentík, a, studentíček, čka, m., v obec. ml. študent, der Student. Za stara s. zván též žák. Vz Žák. Naši doktorové nechtěli jsú bakalářóm a s-tóm odpovědieti a jich naučiti. Hus II. 29. Český s. chudý s. U Rychn. Dbv.

319058   Student Svazek: 7 Strana: 0801
Student. Vz Er. P. 386. Polský a uher- ský s. = vůl. Vz Sbtk. Kr. h. 36.

319059   Student Svazek: 7 Strana: 1387
Student = list, na němž není pošta dobře označena. Us.

319060   Student Svazek: 8 Strana: 0389
Student. 8-ti vypovídají se z Nezamyslic přes Neznášov do Mysletic. NZ. III. 230.

319061   Student Svazek: 9 Strana: 0315
Student = krmné prase. Máme S-ta. Us.

319062   Studentka Svazek: 7 Strana: 0802
Studentka, y, f., Studentin. Bern.

319063   Studentka Svazek: 10 Strana: 0404
Studentka, y, f. Čch. II. Pov. 272. Sr. Studioska.

319064   Studentský Svazek: 3 Strana: 0736
Studentský, Studenten-. Po studentsku.

319065   Studentský Svazek: 7 Strana: 0802
Studentský kousek, Studentenstreich, Monr., leštidlo (slinv) Us. Gth.

319066   Studentství Svazek: 3 Strana: 0736
Studentství, n., der Studentonstand. Jg.

319067   Studentstvo Svazek: 3 Strana: 0736
Studentstvo, a, n., všichni studenti, die Studentenschaft.

319068   Studeňuličký Svazek: 9 Strana: 0315
Studeňuličký. S. voda. Brt. P. n. 139.

319069   Studený Svazek: 3 Strana: 0736
Studený; studen, a, o ; studeničký, stu- denoučký = chladný, kalt. S., příp. -en?, strsl. student, frigidus. Mkl. B. 126. Náramně, hrubě s. V. Zimnice s třesením s-ná slove. Kom. Má ruce s-né jako led a červené jako rak. Us. Sd. S. nemoc. M. S-né psí dni, die kalten Hundstage, die Tage nach h. Dreikönig. Gl. 325. S. stopa (zvětralá). Šp. S. poly. Kälte pole, Nz., pára vodní, pocení (ve s. vodě). Šp. S. voda, vítr, jídlo, zimnice, žaludek (dobře nevařící). Us. Jest s-ného žaludku (žvástal, nic nesvaří). Mus. Ležím já v ro- sičce s-nej, ležím na travičce zelenej ; Chtělo se mu s-nej vody píti; Ona byla s-na, jak by byla umřena; Tlačí trávu zelenú, sbírá rosu s-nú; Huličky, beličky, nechci něna- padá studzenej Rosičky. Sš. P. 1., 6., 85., 162., 510. (Tč.) Rosa a kruopě nočnie tuto temné a s. mlčenie nevěrných srdcí se zna- menají. Hus III. 59. S. budování (ve vče- lařství), přiléhají li souše užší svou stranou k česlu. Lš. Od nemoci studené ležela. Brt. S. 61. Ta s-ná (žena) = smrť. Až podruhé se oženíš, ale s tou s-nou! Mor. Sd. S-ný jako led, jako žába, jako had. Spaříš mu dršťky v studené vodě! S. máj, v stodole (v zahradách) ráj. Prov. — v čem. Treskce člověka u vieře vlažného nebo s-ného. Hus. — S. = neživý, neopravdový, kalt, kaltsinnig. Smáti se smíchem studeným (nucené). V. S. láska. S-né krve člověk. D. — Studené, ého, n., na Slov. — huspenina, die Gallerte. — S. hutě, Kaltenhütten, ves u Šumberka. Tč. S. loučka, Kaltenlautsch, ves u Mohel- nice. Tč.

319070   Studený Svazek: 7 Strana: 0802
Studený. Mkl. Etym. 127. b, Šrc. 131. S. obkladek, povětrnosť. Us. Už je studený (umřel). Us Fč. S. pec v hutích = místo chladicí. Jdr. Ani jsi studen ani horek. Bibl. Kdo jí vařená jídla s-ná, bude hezký v obličeji. Mus. 1855. 52. Kdo má studené ruce, má upřímné srdce. Mus. 1853. 471. — v čem: u božiem milovánie Št. Kn. š. 125. — S. = les u Lipníka. Pk. — S. Vrch v Příbramsku, Krč., na českomor. hranicích. Krč. — S. Doly, nyní Studenec, u Prostě- jova. D. ol. I. 49. — S. Voda, les u Pusté Kamenice na Vysokomýt. Vchř. — S. Frant, učitel 1834.— S. Alois. 1842. Jg. H. 1.630.

319071   Studený Svazek: 7 Strana: 1387
Studený. S. várka = dolévání sudu vo- dou. 1507. Wtr. Obr. II. 330.

319072   Studený Svazek: 8 Strana: 0389
Studený; studen, a, o. List. fil. 1895. 301. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 76. Až je s. od peňazí (má jich mnoho). Phľd. 1894. 316. — 5. = umrlý. Úž je s. Phľd. 1894. 372.

319073   Studený Svazek: 9 Strana: 0315
Studený. S. ako had, ako žaba. S-né dúchať. Studené ruce, horúce srdce. Slov. Zát. Př. 364b. S. kovář (pracující bez ohně). Har. II. 167.

319074   Studený k čemu Svazek: 10 Strana: 0404
Studený k čemu: k božským věcem (vlažný). Rokyc. Post. l1b.

319075   Stúdev Svazek: 7 Strana: 0802
Stúdev = stoudev, zastar.

319076   Sťudi-um Svazek: 3 Strana: 0737
Sťudi-um, a, n., pl. studi-a, í atd. dle Gym- nasium, vz toto. Pl. také: studie, -dií, f. S. = pilné zaměstnávání se vědou n. umě- ním, učené pátrání; příprava k nějakému vědeckému neb uměleckému dílu, das Stu- dium. S. N. Studie konati, odbyti, skončiti, J. tr.; na studie, do studií někoho dáti, ze studií vzíti, strhnouti, sběhnouti. — S. v kre- slení = předle1 ) ku kreslení, die Vorlagen. Vz Výkres.

319077   Studie Svazek: 3 Strana: 0736
Studie, vz Studium.

319078   Studihrách Svazek: 7 Strana: 0802
Studihrách, a, m., os. jm. Arch. IV. 96., Wtr Obr. 89.

319079   Studijní Svazek: 3 Strana: 0736
Studijní, Studien-, S. fond, nadací, od- dělení, věda, kommisse, rok (školní), plán, praefekt, věci. J. tr. S. rok, lépe prý: rok studií, ale proč? Není příčiny, proč bychom nesměli říci: s. rok.

319080   Studinka, y, f Svazek: 3 Strana: 0737
Studinka, y, f. = studnice malá

319081   Studinky Svazek: 3 Strana: 0737
Studinky, dle Dolany. S. dolní, Schön- brunn, ves u Šumberka na Mor. PL.

319082   Studioska Svazek: 10 Strana: 0404
Studioska, y, f. Čch. H. Pov. 274. Sr. Studentka.

319083   Studiti Svazek: 3 Strana: 0737
Studiti, stuď, -dě (íc), il, zen, ení (na Slov. studeň, ční); studívati — studeně či- niti, chladiti, kühlen, kälten. — koho. Studí mne to. Us. — se komu = nemilým se mu činiti. Rad. zv. Hřiech, který se tobě ne- studí, ten se tobě líbí. Hus I. 153. — koho kam. Studí mne do noh. Us. Hý.

319084   Studiti Svazek: 7 Strana: 0802
Studiti. Mkl. Etym. 327. b. — se komu čím. A vdy bych se nerad škodami veli- kými studil JMti. Arch. VIII. 67.

319085   Studiti Svazek: 7 Strana: 1387
Studiti = ostouzeti. Chtíc mne lidem s. ; Aby JMKskú s li. Arch. XII. 5., 285.

319086   Studiti Svazek: 8 Strana: 0389
Studiti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. L 76. Studna. Zamknuté je a klíč v studni. Slov. Nov. Př. 627.

319087   Studiti Svazek: 10 Strana: 0404
Studiti. Ani mne k vaší milosti více studí. Frant. 14. 32.

319088   Studivý Svazek: 10 Strana: 0404
Studivý. Vlny byly již s-vé, neboť byl již podzim. Zl. Pr. XXII. 75.

319089   Studlov Svazek: 3 Strana: 0737
Studlov, a, m., ves u Kunštátu na Mor. Tč.

319090   Studlý Svazek: 7 Strana: 0802
Studlý = studený. Slov. V s-lom hrnku neuvaria sa zemiaky. Rr.

319091   Studna Svazek: 7 Strana: 0802
Studna filtrační. Us Pdl. Jako by do studně padl (ničeho o něm neslyšeti) Us. Šd. Oči má v studýnkách (pláč na kraji). Us. Pam. arch. XIV. 359. S. o štědrý den. Vz Zbrt. 259. O studnách. Cf. Mách. 141. — S. Rasova = pole u Kojetína. Pk.

319092   Studna Svazek: 9 Strana: 0315
Studna. I hlboká studňa sa vyváži. Do studne za druhým nemusíš. Zát. Pŕ. 364b.

319093   Studna Svazek: 10 Strana: 0404
Studna. Sr. Studeň. Stavba a zařízení studny. Vz KP. IX. 438., Ott. XXIV. 296.

319094   Studna Svazek: 10 Strana: 0666
Studna. Hloubení studen. Vz KP. XI. 312.

319095   Studna, y, studně, ě, studen Svazek: 3 Strana: 0737
Studna, y, studně, ě, studen, dně, stu- dánka, studénka, studýnka, y, f. = pramen, die Brunnenquelle, das Quellwasser, der Born. D. Studna, gt. pl.: studen. S. od stud (studnu), vz -ně. Strsl. studen?c?, příp. -?c?., puteus, eig. der Kalte, Frische. Mkl. B. 307. — Studna, studně = studnice hlu- boká, kopaná atd. Der Brunnen, Schöpf-, Ziehbrunnen. S. = nahromadění pramenité vody v umělé obroubené větší n. menší prohlubni zemské. Vz S. N. S. přirozeně se prýštící, kopaná, vrtaná (artesská, arteská). Vz S. N. S. cedící, Filtrir-, vážicí, Zieh-. Dch. Studna jest zahlcena (zanesena); po- klop u studny, kopání studny; srub nebo obrubeň u s-ny; studnu obroubiti, ohraditi, čistiti, cíditi (na Moravě couditi, Hý.), vy- zditi, hloubiti, Šp., vypeřiti (aussteigen). Nz. Co je po studýnce, dyž v ní vody néní, jako po panence, dyž v ní lásky néní. Sš. P. 214. Na tej hore vysokej studna muro- vaná; Kde najvětší studňa, tam bych tě shodila; V studni sem se umyla, tam sem krásy nabyla. Sš. P. 287., 291., 421. Sto- dynka róbená, voda v ní stodená, napi se jí milá, bedeš pěkná bílá; Já pit nebodu, dovi (kdo ví) čích bodo, z keré stodynke jaké maměnke vodo pit bodo; Nad hlavú mi zasaďte voničku červenú a při nohách vykopte studýnku kamennú; U studýnky u hlubínky nohy, ruce myla. Sš. P. 286., 331., 769. (Tč.). Ze s. vodu ovcím vážiti a do žlabu nalívati. Us. Tč. Tak dlouho džbán do studně chodí, dokad se neroztluče. Koll. I hlboká studna sa často vyváži. Mt. S. Studni prostřed řeky kopati, Vz Marný. Č. Vz Jeřáb, Studnice, Rb. 272. U tří studní (v Praze). Vz Tk. II. 202.

319096   Studnař Svazek: 8 Strana: 0577
Studnař, e, m. Arch. XV. 87.

319097   Studnář, studnař, studnikář Svazek: 3 Strana: 0737
Studnář, studnař, studnikář (V), e, f., der Brunnenbauer. Us. Dch. Vz Studnič- kář. Tk. II. 379., 382. — S., osob. jm. Hý.

319098   Studnařiti Svazek: 3 Strana: 0737
Studnařiti, il, ení, Brunnengräber sein.

319099   Studnářka, studnikářka Svazek: 3 Strana: 0737
Studnářka, studnikářka (slov. studni - čářka), y, f., die Brunnengräberin.

319100   Studnářský, studnikářský Svazek: 3 Strana: 0737
Studnářský, studnikářský, Brunnen- gräber-.

319101   Studnářství, studnikářství Svazek: 3 Strana: 0737
Studnářství, studnikářství, n., die Brunnengräberei. Jg.

319102   Studne Svazek: 8 Strana: 0389
Studne, míst, jm. na Slov. Phľd. XII. 69.

319103   Studně, vz Svazek: 3 Strana: 0737
Studně, vz Studna.

319104   Studnec Svazek: 3 Strana: 0737
Studnec, dence, m., das Bassin. Šm.

319105   Studnice Svazek: 7 Strana: 0802
Studnice. Mkl. Etym. 327. b., Ž. brn , Pass mns 331., Cor. jur. IV. 3. 2 443. S. artesská, Krč G. 67., římská. Vz Vlšk 512. S. dobrého. Kar. 94. V studnici se modliti. Sv. ruk. 329. Biblickou theologii vážil je- diné ze studnic písma sv. Koll. IV. 240. — Cf. Jg H. 1. 749.

319106   Studnice Svazek: 10 Strana: 0404
Studnice, e, f. = pramen, fons. To jest s. vody moudrosti. Pat. Jer. 139. 15. (133. 5).

319107   Studnice, e, studnička, y Svazek: 3 Strana: 0737
Studnice, e, studnička, y, f. = místo, kde se studená voda prýští, prameniště, die Quelle, der Born. V., Ž. wit. 17. 16. S. při- rozená, s. živých vod; pramýnek s-e. V. S. zahradní, kteréž tekou prudkostí z Libánu. Hus III. 55. Malá s. rozšíří se u velikú řeku. BO. — S. kopaná, dělaná (studna), der Brun- nen, Schöpf-, Ziehbrunnen, der Sod, puteus. Z. wit. 54. 24. Vz Tk. IL 549. S. vodná, BO., vedená, aquae ductus. Bj., D. S-e vy- schly. Háj. S-ce zasypati, Us., kamením za- valiti. Solf. S. arteská (vrtaná). Nz. Vz S. N., Schd. II. 145., KP. III. 46. S. (studna, váž- nice) se ohrazuje ohlubní (obrubou, obrubní, roubením, roubní kabřinou, srubem); z ní se voda váží okovy (věderci), které visí na bidle (tyči), na provaze n. na řetěze, po- mocí váhy (táhy) n. kladky (kolečka) n. válce, rukověť (držadlo, držiště, držadliště) mají- cího; voda z ní se také pumpou (čerpadlem) pumpuje. Pt. 98. Byla pak tam s. Jakobova; S-ci si kopati; S. ta v kramolách války ži- dovské zapadla; S. ta bezvodá jest; O hloubi s-ce praví se, že ke dnu měří okolo 80 stop. Sš. J. 63., 66., 67. (Hý.). Z těch hřiechóv jako z tří kořenóv neb studnic vešken hluk n. zbor zlých lidí naplněn jest jinými hřie- chy; Poňavadž oni vedlé zákona hodně vola n. osla z s-ce v svátek vytáhli sú, čím viece člověk z ďáblovy s-ce v neděli móž bez po- rušenie svátku vytažen býti; Bóh jest spra- vedlnosti s-ce; Z té s-ce se nenapil; Zimnicí-li hoříš, (Kristus) studniceť jesť; S. štědrá; Již jest s. přeschlá. Hus I. 68., 121., 159., 295., II. 261., 235., III. 285. (Tč.). Ať s-ce sebe hlubší, přec se vybere. Vz Šetrnost. Lb. I v s-cách najčistějších nachází se bláto. Na Mor. Tč. Vodu kdo vážiti může (smí), může (smí) i k s-ci choditi; S-ce přeschne-li, tím služebnost! nemíjí; S. společná od obou sou- sedů spravována buď. Pr. Dotud s vědýr- kem k studnici chodí, až mu se obrouček opukne. Prov. Jg. — Vz Studna. — S., e, f., ves u Náchoda. Vz S. N. S., samota u Li- šova a u Turnova: Brunn, ves u Jindřich. Hradce; Dreiborn, ves u Verneřic; vsi u Ska- lice, u Hlinska, u Telče, u Vel. Meziříče, u Nov. města v Brněnskú, u Víškova; S. vysoká, Hoch-Studnitz, ves u Jihlavy; S. malá (Studinka), Klein-Studnitz, ves u Ji- hlavy.

319108   Studnický Svazek: 3 Strana: 0737
Studnický, ze Studnice. S. děvčata. Sš. P. 543.

319109   Studnický Svazek: 7 Strana: 0802
Studnický. S. Hora v Semilsku Mzr. 2. 96.

319110   Studnicný Svazek: 8 Strana: 0389
Studnicný. S. jablka. NZ. V. 586.

319111   Studničár Svazek: 7 Strana: 0802
Studničár, a, m. = studnář. Slov. Bern.

319112   Studničenka, y, f Svazek: 3 Strana: 0737
Studničenka, y, f., cymbania, rostl.

319113   Studnička Svazek: 7 Strana: 0802
Studnička, v. m , os jm. — S Pavel. 1492. Arch. X. 457 — S Alois řed. prů- mysl. školy v Náchodě, nar. 1842. Vz Tf. H. l. 167 . 190, 195., 197., 199., 200., Bačk Př. 167.. Rk. Sl., S. N. — S. Frant., dr. fil., prof. math. při čes. univers., em. rektor, býv. generalní sekretář Čes akademie cís. Fran- tiška Josefa pro vědy, slovesnosť a umění, vrchní redaktor Ottova Slovníku naučného, velmi plodný spisov. atd, nar. v Janově 1836. Vz Tf. H. 1. 167., 189.. 190. 194, 195, Šb. Dj. ř. 290, Bačk. Př. 185., Tf. Mtc 298., Ukaz. 110., Mus. 1886. 638., Rk. Sl.. S. N.

319114   Studnička Svazek: 9 Strana: 0315
Studnička Fr. dr., Alois, F. K. dr. Sr. Jub. XXX.

319115   Studnička Svazek: 10 Strana: 0404
Studnička Fr. Dr., prof. a spis. f 21. /2. 1903. Vz Nár. list. 1903. č. 52. a jiné listy z též doby, Mus. 1903. 420. nn., Alm. XIV. 132. —138., Zvon III. 319., Ott. XXIV. 297. nn. Nástin jeho života a činnosti napsal Augustin Pánek. V Praze 1904. — S. Alois, řed. škol v Bosně, spis., nar. 6. /2. 1842.; S. Kar. dr., prof. a spis., nar. 25/11. 1870. Sr. Ott. XXIV. 297. —302.

319116   Studnička, y, f Svazek: 3 Strana: 0737
Studnička, y, f., vz Studnice. — S., y, m., osob. jm. Vz S. N.

319117   Studničkář Svazek: 3 Strana: 0737
Studničkář, e, m., der Brunnengräber. Us. Vz Studnař.

319118   Studničková Svazek: 7 Strana: 0802
Studničková, é, f — S. Božena, ředi- telka opatrovny v Karlíně. Vz Tf. H. 1 136., Pyp. K. II. 422.

319119   Studničková Svazek: 9 Strana: 0315
Studničková Bož. Sr. Jub. XXX.

319120   Studničková Svazek: 10 Strana: 0404
Studničková Bož., spis., nar. 1849. Vz Ott. XXIV. 302.

319121   Studničník Svazek: 3 Strana: 0737
Studničník, a, m., u studnice bydlící, der Brunnanwohner. — S., der Brunnen- gräber. Veleš , Ždk.

319122   Studničný Svazek: 3 Strana: 0737
Studničný, ze studnice, Brunnen- S. voda, váha (kterou se voda ze studny váží), koryto, trouba, kotlina, hák, pramen, V., provaz, řetěz, Us., kolo, Bern.

319123   Studničný Svazek: 7 Strana: 0802
Studničný kůň Pegasus. Koll. Sr. 563. - S. Hora v Krkonš Řvn. 484 , 517.

319124   Studničov Svazek: 3 Strana: 0737
Studničov, a, m., Studničná hora, Brunn- berg, vrch v Krkonoších. S. N.

319125   Studník Svazek: 8 Strana: 0389
Studník, u, m., trať .na Frýdecku. Věst. op. 1894. č. 18.

319126   Studnikář Svazek: 3 Strana: 0737
Studnikář, e, m. = studnář.

319127   Studniště Svazek: 3 Strana: 0738
Studniště, ě, n., der Brunnenplatz. Šm.

319128   Studno Svazek: 3 Strana: 0738
Studno = stoudno, schamhaft. Slov. Koll.

319129   Studňoves Svazek: 3 Strana: 0738
Studňoves, vz Studeněves.

319130   Studňovitý Svazek: 7 Strana: 0802
Studňovitý, brunnenartig. S. jáma, Mus. olom. 1889. 54., hrob. Ndr. Anthr, I. 44

319131   Studnovka Svazek: 7 Strana: 0802
Studnovka, y, f. = druh cihel. Stat kn. 188 116.

319132   Studňový Svazek: 3 Strana: 0738
Studňový = studničný, Brunnen-. Mor.

319133   Studný Svazek: 3 Strana: 0738
Studný, na Slov. — studený, kalt. — S. = stydlivý, schamhaft. D.

319134   1. Studný Svazek: 7 Strana: 0802
1. Studný. S. uzardění. Šml.

319135   2. Studný Svazek: 7 Strana: 0802
2. Studný = studený. Slov/ Bern.

319136   Studoprázdnosť Svazek: 7 Strana: 0802
Studoprázdnosť, i, f., Schamlosigkeit, f. Rk.

319137   Studoprázdný Svazek: 7 Strana: 0802
Studoprázdný, schamlos, unverschämt. Rk.

319138   Studovací Svazek: 3 Strana: 0738
Studovací, Studir-. Šm.

319139   Studování Svazek: 3 Strana: 0738
Studování, n., das Studiren. Jakýž jest, prosím, účel s-vání? Toho, co nevíme, se dovídání. Ze Shakesp. Tč.

319140   Studovaný Svazek: 3 Strana: 0738
Studovaný, studirt. Toto slovo jest svým smyslem nesprávné; mělo by býti studovalý, ale toho neužíváme. Často stačí učený, aneb pomůžeme si větou: Ten člověk studoval (je učený). Brs. 2. vyd. 202.

319141   Studovati Svazek: 3 Strana: 0738
Studovati, z lat., učiti se, studiren. V. Bedlivě s. V. — nač: na doktorství. Jv. — jak. S-val po krk, do hlavy nic nepřišlo. Prov. Č. — se = hádati se, zanken. U Bruš- perka. Mtl. — Vz Neštudovati.

319142   Studovati co kde jak Svazek: 7 Strana: 0802
Studovati co kde jak. S-val již na g-siu se zálibou přírodní vědy. Us Pdl.

319143   Studoveň Svazek: 7 Strana: 0802
Studoveň, vně, f., kera, zastr. Rozk.

319144   Studovna Svazek: 7 Strana: 0802
Studovna, y, f., Studierstube, f

319145   Studovna Svazek: 9 Strana: 0315
Studovna, y, f. S!ád. Bouře 16

319146   Stúdva Svazek: 7 Strana: 0802
Stúdva, y, f. = stúdev, stoudev. Hus II 35.

319147   Stúdvice Svazek: 7 Strana: 0802
Stúdvice, e, f., vz Stúdev. Sto s-vic oleje. B. mik. Luk. 16 6.

319148   Stúdvicě Svazek: 9 Strana: 0315
Stúdvicě, zdrobn. stúdev. Hus. Post. 17b.

319149   Studýnce Svazek: 10 Strana: 0404
Studýnce, e, n. = studánka. Dšk. Km. 41.

319150   Studýnka Svazek: 3 Strana: 0738
Studýnka, vz Studna.

319151   Stufenland Svazek: 3 Strana: 0738
Stufenland, něm., stupňovina, plosina. Š. a Ž.

319152   Stufka Svazek: 3 Strana: 0738
Stufka, y, f. = kousek jalové skály. Us. Kalló.

319153   Stůh Svazek: 3 Strana: 0738
Stůh = stoh. Veleš.

319154   Stuha Svazek: 3 Strana: 0738
Stuha, y, f., das Band, Bindband. S. bez- konečná (ohne Ende), příčná, das Querband, ocelová měřická, das Stahlmessband, bati- stová, pryžová, kaučuková. Šp. Rovně i koně upravené mají stuhami a zvonky; Král nese paláš červenými s-hami docela obdaný. Sš. P. 761. Vz Stužka,

319155   Stúha Svazek: 3 Strana: 0738
Stúha, vz Stouha.

319156   Stuha Svazek: 7 Strana: 0802
Stuha Jak stuhy plyne jim řeč z huby (nepretržitě). Čch.

319157   Stuha Svazek: 8 Strana: 0389
Stuha, y, f. = kšanda. 1606. Wtr. Krj. L 575.

319158   Stuha Svazek: 8 Strana: 0389
Stuha, y, f. = stoh. S. obilí. Záp. Mor. Brt. D. II. 391.

319159   Stuhák Svazek: 3 Strana: 0738
Stuhák, u, m. = stouha, das Band. Us.

319160   Stuhárna Svazek: 8 Strana: 0389
Stuhárna, y, f., Bandfabrik, f. Sterz. I. 386.

319161   Stuhař Svazek: 3 Strana: 0738
Stuhař, e, m., der Bandmacher. Pam. arch. 1869. 521., Tk. II. 372 , 380. — S., osob. jm. Mor. Tč.

319162   Stuhel Svazek: 7 Strana: 0802
Stuhel, hle, m. = pentle. Slov. Zátur., Orl IX. 41.

319163   Stuhel Svazek: 8 Strana: 0577
Stuhel = klička. Sbor. slov. I. 36.

319164   Stuhelčí Svazek: 3 Strana: 0738
Stuhelčí, n. = stuhlá voda, rampouch, der Eiszapfen. Mor. Kda. 184.

319165   Stuhla Svazek: 3 Strana: 0738
Stuhla, y, f. = stuhle. Dbš. 8.

319166   Stuhle Svazek: 3 Strana: 0738
Stuhle = pentle. Slov., mor.

319167   Stuhlička Svazek: 7 Strana: 0802
Stuhlička, y, f. = pentlička. Koll. Zp II 229.

319168   Stuhlík Svazek: 3 Strana: 0738
Stuhlík, lépe: Stuchlík.

319169   Stuhlík Svazek: 7 Strana: 0802
Stuhlík, u m. = stuhel. Zátur. — S., bylina. Slov. Zátur.

319170   Stuhlina Svazek: 10 Strana: 0404
Stuhlina = stuhlosť. S. kloubní. Nár. list. 1903. č. 144. 8.

319171   Stuhlosť Svazek: 3 Strana: 0738
Stuhlosť, i, f., die Steifheit, Starrheit. S. mrtvoly, die Leichenstarre. Dch.

319172   Stuhlovat dačo Svazek: 8 Strana: 0389
Stuhlovat dačo = na široko a krabato žiť. Myjava. Phľd. 1895. 445.

319173   Stuhlý Svazek: 3 Strana: 0738
Stuhlý, erstarrt, starr, steif. S. kapka Kom. S. jako roh, jako rohlík. S. oko. Us. — Jg. Vz Ztuhlý.

319174   Stuhlý Svazek: 7 Strana: 0802
Stuhlý. S. kmeny kořenné. Nadával nám stuhlých rob. NB Tč. 245.

319175   Stuhnouti Svazek: 3 Strana: 0738
Stuhnouti, hnul a hl, ut, utí; stukovati = tuhým se státi, zkřehnouti, starr, kompakt werden, erstarren. — abs. Vosk ustydne a ztuhne. Us. — čím: zimou. Lid úžasem stuhl. Ehr. 66. — kde, kdy: vosk v zimě stuhne. Bláto do rána stuhlo. Us. V kruté zimě stuhne sníh jako krušec. Us. Stuhla mu krev v žilách. Us. Šd. — komu. Stulily mu ruce (zimou).

319176   Stuhnouti Svazek: 8 Strana: 0577
Stuhnouti jak: kamenem (jak kámen). Hudc. 66.

319177   Stuhnouti co Svazek: 10 Strana: 0404
Stuhnouti co: kapalný vzduch, místo: ztužiti. Vést. XIII. 4.

319178   Stuhnouti več Svazek: 7 Strana: 0802
Stuhnouti več Voda ztuhla v led. Us. Pdl. S v kámen. Nrd. — v čem. Umění ztuhlo a zkoprnělo v jistých typech a for- mách. Šbm. Vlny v běhu s-hly. Vrch

319179   Stuhování Svazek: 3 Strana: 0738
Stuhování, n., das Bandverfahren. Šp.

319180   Stuhovka Svazek: 3 Strana: 0738
Stuhovka, y, f., ligula, hlísta. Krok. II. 517.

319181   Stuch Svazek: 3 Strana: 0738
Stuch, u, m. = stuchlina. Z hrobu puch a s. se vyzívá. Sš. I. 44.

319182   Stuch Svazek: 9 Strana: 0316
Stuch, u, m. = ztuchlina. Kde v puchu a stuchu čpí mor. Proch. 53.

319183   Stuchař Svazek: 7 Strana: 0802
Stuchař, e, m. = hudlař (nadávka). Wtr. exc.

319184   Stuchař Svazek: 10 Strana: 0404
Stuchař, e, m., nadávka (řemeslník pra- cující mimo cech). Zvon II. 594. Wtr.

319185   Stuchati se Svazek: 3 Strana: 0738
Stuchati se, poltem, es ungestüm trei- ben, dováděti. — abs. Co se pořád stucháš (snad: se vztekáš?... Č. — se kde. V srd- cích (zamilovaných) se to zrovna stuchá (tobt es). Us. Dch.

319186   Stuchle Svazek: 3 Strana: 0738
Stuchle, stuchlivě (Slov.), dumpfig. Bern.

319187   Stuchlení Svazek: 3 Strana: 0738
Stuchlení, n., das Dumpfigwerden. Bern.

319188   Stuchleti Svazek: 3 Strana: 0738
Stuchleti, stuclilivěti (Slov.), el, ení = štuchnouti, dumpfig werden.

319189   Stuchlice Svazek: 3 Strana: 0738
Stuchlice, e, f. = skoupá, die Knause- rin. D.

319190   Stuchlictví Svazek: 3 Strana: 0738
Stuchlictví, n. = skouposť, die Knau- serei. D.

319191   Stuchlík Svazek: 3 Strana: 0738
Stuchlík, a. m., stuehlec, lce, m. = skrblík, der Knicker. Kom. Neužilý s. V. — S., osob. jm. Šd.

319192   Stuchlík Svazek: 7 Strana: 0802
Stuchlík. Zaschlý s. Šml. — S., os. jm. 1366. Mus. S. z Hladomore (vymyšl. jm.). Výb. II. 1627.

319193   Stuchlík Svazek: 8 Strana: 0389
Stuchlík, vz Nuzník (3. dod.).

319194   Stuchlík Svazek: 10 Strana: 0404
Stuchlík Kamil, č. mal., nar. 1863. Sr Ott. XXIV. 303.

319195   Stuchlina, stuchlivina Svazek: 3 Strana: 0738
Stuchlina, stuchlivina, y, f., stuch- losť, y. f., die Dumpfigkeit. S-ou páchnouti, zapáchati, smrděti. D. Puch s-y mne zara- zil. Kom. — Jg.

319196   Stuchlivěti Svazek: 7 Strana: 0802
Stuchlivěti, vz Stuchleti

319197   Stuchlivosť Svazek: 7 Strana: 0802
Stuchlivosť, i. f = stuchlivina. Bern.

319198   Stuchlivý Svazek: 7 Strana: 0802
Stuchlivý, dumpfig, stuchlý. Rk., Bern.

319199   Stuchlosť, i Svazek: 3 Strana: 0738
Stuchlosť, i, f., vz Stuchlina. — S., die Knickerei, der Geiz. Slova ta stojí v sou- vislosti s tou s-tí jeho. Sš. J. 198.

319200   Stuchlota Svazek: 7 Strana: 0802
Stuchlota. y, f. = stuchlina. DSt. I. 19

319201   Stuchlý Svazek: 7 Strana: 0802
Stuchlý Cf. Mkl. Etym. 358. S. vězení. Hol. 178

319202   Stuchlý, ztuchlý Svazek: 3 Strana: 0738
Stuchlý, ztuchlý, na Slov. stuchlivý, dumpfig, mufflig. V. S. věci smrdí; s. pše- nice, Kom., chléb, mouka, máslo, sláma. Us- Jg., D. — S., knickerisch. Čertovinou smrdí ten stuchlý chlap. Sych.

319203   Stuchnouti Svazek: 7 Strana: 0802
Stuchnouti. Člověk by se stuch', když takové věci slyší, man möchte aus der Haut fahren Dch.

319204   Stuchnutí Svazek: 7 Strana: 0802
Stuchnutí, Dumpfigwerden, n. Bern.

319205   Stuchnutý Svazek: 7 Strana: 0802
Stuchnutý = stuchlý. Bern.

319206   Stůj Svazek: 7 Strana: 0802
Stůj. Vz Státi.

319207   Stuk Svazek: 3 Strana: 0738
Stuk, u, m. = ston. Slez. a mor.

319208   Stůka Svazek: 3 Strana: 0738
Stůka, vz Tkadlcovství.

319209   Stuka Svazek: 9 Strana: 0316
Stuka m. stoka. Jihozáp. Č. Dšk. Vok. 48.

319210   Stukač Svazek: 3 Strana: 0738
Stukač. e, m., hernandia, die Hernandie. Rstp. 1296.

319211   Stukačovitý Svazek: 3 Strana: 0738
Stukačovitý. S. rostliny, hernandieae. Rstp. 1295.

319212   Stukala, y Svazek: 3 Strana: 0738
Stukala, y, f., jinde šťukal, a, m., der Seuf- zer, Stöhner. U Opavy. Klš., Hý.

319213   Stukání Svazek: 3 Strana: 0738
Stukání, jinde šťutkání, n., das Schluchzen, Seufzen. Mor. Tč., Hý.

319214   Stukati Svazek: 3 Strana: 0738
Stukati, jinde Mukati = sténati, stonati, stöhnen, seufzen, ächzen, kränkeln, klagen. Na Mor.. Slov. a ve Slez. Pk., Šd., Škd., Klš., Mtl. Ten člověk dycky stuče, stuká. Mor. Tč. Cělo (tělo) leží, hrubě stuká, dušička se v cěle leká. Sš. P. 19.

319215   Stukatorský Svazek: 7 Strana: 0802
Stukatorský. S. řemeslo. Mus. 1880 438.

319216   Stukatura Svazek: 3 Strana: 0738
Stukatura, vz Stuccatura.

319217   Stukaturník Svazek: 7 Strana: 0802
Stukaturník, a, m., Stuccateur, m. Hvlč. I. 140.

319218   Stukaturný Svazek: 3 Strana: 0738
Stukaturný, Stuccatur-. S. umění, umě- lec (stukaturník). Nz.

319219   Stukaturovati Svazek: 7 Strana: 0802
Stukaturovati, vz Štukaturovati.

319220   Stukavý Svazek: 7 Strana: 0802
Stukavý = stonavý, churavý. Mor. Bdl. ŽŠf. 6

319221   Stukhejlů Svazek: 3 Strana: 0738
Stukhejlů mlýn u Přibyslaví.

319222   Stůl Svazek: 3 Strana: 0738
Stůl, gt. stolu, stolec, lce, stůlek a sto- lek, lku, stolík, u, stolček, ečku, stole- ček, stolíček, čku, m. S., kořen stel, pů- vodně star (sternerc). Seh. Koř. -stl stupňo- ván v stólí). Gb. Hl. 146. Mensa, der Tisch. Částky s-lu: deska, postranice, šuple (tru- hlík), nohy. Š. a Ž. S. vykládaný, květo- vaný, V., kredenční, Kom.; stůl o jedné, o třech, o čtyřech nohách: kulatý, okrouhlý, rohatý, hranatý, Us., dřevěný, železný, ka- menný, mramorový, s truhlíkem, jednoduchý, veliký, malý, vysoký, nízký, Kom., květi- nový, mycí, umyvací, Us., psací, šicí, jí- delní n. k jídlu, překládací, skládací, Š. a Z., vytahovací, rozkládací, Šp., skladný, du- bový, leštěný, s trnožem, ku krájení koží, ku stříhání atd., Us., metací, (v tělocviku), Tš., KP. I. 462., s. tažný, Šp., s. penězo- měnce. Šm. S. služebných n. komorní, der Officiantentisch, Offiziers-, sloužících, lo- kajský, der Bediententisch, na ořechovo hlazený, krámský, stálých hostů, der Stamm- tisch (v hospodě), čtenářský, Lese-, Dch., na barvení. Färbe-, přiváděcí, Zuftihrungs-, tovaryšský, Gesellen-, řečnický, Redner-, vý- platný n. ku placení, Zahl-, ku líčení, Kris- pel-. Sp. S. chlebů oblícných, der Schaubrod- tisch. Šd., Sš. Mt. 171. S. posvátných chlebů. Sš. Sk. 32. Na s. strojiti; s. krměmi osazený. V. Prostírati na s.; za s-lem seděti (stolo- vati). Us. Posaditi se, sednouti za s.; ku s-lu jíti. I). Okolo, vedlé, podlé s-la. Dal. U s lu mého jídali. Br. Při stole bratrovu jísti. Br. To víno ke knížecím s-lům se pro- dává. Har. Na s. pěstí třískati. Sych. Co vám mám dáti na s. (k jídlu)? Pod s-lem leží pes. Us. Jídla na s. nositi. Jedí o dvou stolích. U Rychn. Ty nemáš stola z lipo- vého dřeva. Ht. Sl. ml. 207. Za stolem roz- mlouvati. Ler. Na stůl něco dáti, položiti, vyklopiti, vyložiti, se stolu odnésti, sebrati, vzíti. Us. Dch. Manžely od s-lu a lože od- loučiti. Dch. Už jest na stůl dáno, připra- veno! Us. Dch. Dlouholetá práce padla pod stůl (byla zmařena). Us. Kf. Sluha jídává za jedným stolom s hospodárom a pri jed- nej mise. Slov. Dbš. 86. Odpytujem pekne vaše poctivé hlavy i tento stôl, na kterom božie dary bývajú (říká se, chce-li kdo u stolu něco neslušného pověděti). Slov. Dbš. 46. Jdú ženci z roli, prestierajte stoly. Dbš. 167. A vyňavši z stola peníze dal jí z prvních peněz za zlatý; A Jánček trhl jím za stuol a dal jemu dva pohlavky; Po- tom sediec za stolem a jedúce první krmi přišla jest dievka její; I šel jsem a na roh s-la sedl jsem. NB. Tč. 32., 96., 180., 274. Veru ja nebudem za jej stolom sedať (ne- budu její nevěstou). Sl. ps. II. 5. 210. Tam je cesta jak po stole (rovná); Tam se jede jak po stole. Us. Šd. Odstup, Lazare, stolu, nečiň mi tu nic na mzdoru (na vzdory); A ženich nám doma zůstal, aby hostům stoly chystal; Dy svojim (dětom) chleba da, za stůl jich posaza, maslem jim pomaza; Do- kula!, dokulal tolary na stole, pohledni dě- večko, esli maš za svoje (dosti); Postavtě mu, tatulicku, ten stůl červený a na ten stůl, tatuličku, ubrus ražený; Přikryjcě stoly ubrusami, už jest dceruška před dverami; Chystajte nám s-ly mramorové, na ně pro- stírajte ubruse hedbávné. Sš. P. 20., 82., 160., 378., 408., 464., 799. (Tč.). (Ten) ne- mnoho by knězi zval k stolu; Když na prvním místě u stola jich neposadí, divně se dum; Jichž s. hotovějí jest než oltář; Psi mají drobty jiesti, kteříž padají s pan- ských stolóv; K stolóm svým Krista při- jímajte; Mnozí v té cestě hynú, ale jedno ti, kteříž s toho s-lu krmě nepožívají; Nemá k s-lu božiemu přistúpiti. Hus I. 231., 454., II. 66., 96., 141., 290., III. 188. Neni všecko k užíváňu, čo se na stol dává; Neskoro chléb vtedy hledať, když má byť na s-le. Mor. Tč. Pusť psa pod s., poleze na stůl. Prov. Vru. Čím více u stolu, tím lépe chutná. Pk. Nezvané hosti pod s. sázejí. Prov. Jg. Při cizím stole nože a vidličky utírati. Vz Mlsný. Č. Prostři na s. Není čím. Dávej na s. Není co. Tedy sklízej. Č. — S. = hosté za stolem, sedící, die Tafel, Gäste. Ten stůl dal na národní divadlo 60 zl. — S. = jídlo, der Tisch, das Essen; strava, die Kost, der Tisch. Po s-le (po jídle), Us., při stole. D. On má u mne s. Ros. S. (strava) za darmo. D. Modlitba před s-lem, po s-le. Š. a Ž. Ně- koho ku s-lu pozvati. A oni zavříce sklep šli jsú k stolu. NB. Tč. 180. Jest hotovější k stolu než k modlení Bohu; Nenie spra- vedlivé, abychom opustiece slovo božie slú- žili stoluom. Hus III. 140., 247. Sytý stůl míti. Chč. 304. — S. Páně = svátosť přijí- mání, der Tisch des Herrn. Sych. Nemůžete stolu Páně účastni býti a stolu zloduchův (= hostiny Páně či nejsv. svátosti oltářní a hostiny z modložertvin ustrojené). Sš. I. 232., 235. Jednou do roka ku stolu Páně přistoupiti, jíti, u stolu Páně býti. Us. Hý. — Š. boží = oltář, der Altar. St. skl. — S. chlebný = pekařský krám, die Brodbank. Brikc. — Žádného mezi sebe za mistra při- jíti povinni nejsú, kdož by neměl svůj vlastní s. ševcovský. A těch stolů jest 24. 1546. Šd. — S. = trůn, stolice, der Thron, der Sitz, Stuhl. Pass. Královský stól. Bj. Cf. Stól.

319223   Stůl Svazek: 7 Strana: 0802
Stůl. Mkl. Etym. 320. b., D. Lhrg 169. Prázdný s., tabula rasa (vše spracováno) Neč. S. ledovcový Stč. Zem. 655. Ten pro jiné na s. neprostírá (pracuje sobě a ne ji- ným) Us. O s. nás bylo. Brt. S. dáti komu, verköstigen. 1535. Zkl. Stařec ten za mno- hým už stolem sedával (mnohým radil). Brodz. — Soukup. Slad byl rovně položen jako s. KP. Na Mor. kladou narozené pod s. Proč?Vz Brt. Dt. 3. Hádanka: 1. Čtyři rohy, čtyři nohy, na prostředku deska. 2. Čtyři rohy, čtyři nohy to má. nechodí to, ani netrká. 3. Čtyři nohy, Čtyři rohy mám, nechodím, žádného nepotrkám ; tvrda jsou má záda, na ně se nakládá, lidé v poledne potřebují mne; mám ještě více služebníků, samých čtvernožníků. Rozvaž to na mysli, a kdo jsem, pomysli (stůl — židle). 4. Vz Maso (dod.). — S. = jídlo. U jeho stolu byl vždy při chuti (nedostal mnoho). Šml. Při stole jako v kostele. Slov. Rr. MBš. — S. Páně. K stolu Páně přistoupiti. Výb. II. 1641. — S. ševcovský atd — krám. 1546. Mtc. 1877.

319224   Stůl Svazek: 8 Strana: 0389
Stůl. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 78. S. k umývání nádobí, Aufwaschtisch, m. Jeř. S. chodský, jak si ho váži). Vz NZ. III. 13. Na s. nemá nikdo sedat, poněvadž bývá na něm chléb. Čes. 1. V. 232. — S., druh vrcholu. Ott. XI. 645.

319225   Stůl Svazek: 9 Strana: 0316
Stůl. Sednouti na s. nebo položiti naň klobouk n. Čepici, rozložiti na něm děcko nahým tělem jest neslušno. Us. Brt. v Hlídce 1899. 105. Stôl holý, holé role. Zát. Př. XI. 565.

319226   Stůl Svazek: 10 Strana: 0404
Stůl obyčejný, kuchyňský, kreslicí, do jídelny, vytahovací, psací, dámský psací, salonní, toiletní atd. Vz KP. XI. 111. nn., 127—132. s vyobrazením.

319227   Stulany Svazek: 8 Strana: 0389
Stulany, děd. v Šariši. Phľd. 1895.

319228   Stularství Svazek: 8 Strana: 0389
Stularství, n., vz Šturárství. Věst. op. 1894. 17.

319229   Stůlati sě Svazek: 7 Strana: 0803
Stůlati sě = ve vyhnanstvi žíti. PR.

319230   Stúlení Svazek: 10 Strana: 0404
Stúlení, n. = stoulení. Lék. A. 13b. 2.

319231   Stulfa Svazek: 3 Strana: 0739
Stulfa, y, m., osob. jm. Šd.

319232   Stulhaléř Svazek: 10 Strana: 0404
Stulhaléř, e, m., Stuhlheller, převzdívka (stul haléř). Krok. 1888. 271.

319233   Stulička Svazek: 7 Strana: 0803
Stulička, v. f. = měsíček zahradní, Ca- lendula offic. Skar.

319234   Stulička Svazek: 8 Strana: 0389
Stulička, vz Słunečko (3. dod.).

319235   Stulík Svazek: 3 Strana: 0739
Stulík, u, m., rostlina, nuphar, nymphae, die Teichrose. Cl. 57., Kk. 217., FB. 71., Čl. Kv. 283., S. N., Rstp. 55., 56. S. žlutý (lekno žluté, lekuta žlutá, vodní růže žlutá, taška žlutá), n., lutea, malý, pumila, ledvino- listý, kalmiana, střelolistý, sagittaefolia, bílý, candida. Rostl.

319236   Stulík Svazek: 7 Strana: 0803
Stulík. Mllr. 72., Rosc. 143.

319237   Stulík Svazek: 10 Strana: 0404
Stulík, u, m., nuphar, rostl. Vz Ott: XVIII. 504. Stulík žlutý, nuphar luteum, leknutí žluté, lekno žluté, stulkep, stulkvik. štulík žlutý, vodní karafiát, vodníkovy oči. žlutá lekuta, žlutá taška, žlutá vodní růže, Vz Čes. 1. XIV. 222.

319238   Stulikep, stulkep Svazek: 3 Strana: 0739
Stulikep, stulkep, u, m. = lekno, stu- lík, zastr. Jád., Rstp. 56.

319239   Stulíkový Svazek: 3 Strana: 0739
Stulíkový. S. voda, olej. Čern. Vz Stulík.

319240   Stulíků Svazek: 3 Strana: 0739
Stulíků mlýn u Richmburka. PL.

319241   Stulinožky Svazek: 7 Strana: 0803
Stulinožky, adv. S. sa skáče najme tam, kde nieto nadostač miesta k rozbehnutiu sa ku skoku. Spôsob toho skákanie požaduje náramnú silu a nevšedniu obratnosť (se stou- lenými, k sobě přiloženými nohami). Slov. Rr. Sb.

319242   Stulipysk Svazek: 3 Strana: 0739
Stulipysk, u, m. — stoulení rtů, das Zu- sammenziehen des Mundes. Bern. — S. = uhození v ústa, der Lefzenstreich. Dám ti s. Bern.

319243   Stulipyšťok Svazek: 8 Strana: 0389
Stulipyšťok. Zasaď si s. (trp). Cf. Ča- kanka, Mlčanka. Phľd. 1893. 700.

319244   Stůlířský Svazek: 8 Strana: 0389
Stůlířský = stolařský. S. robota. 1723. Pras. Řem. 49.

319245   Stuliš Svazek: 3 Strana: 0739
Stuliš, e, m., sasanka, anemone. Mor. Tč.

319246   Stulíš Svazek: 7 Strana: 1387
Stulíš, lachta, monstrum? zastr. Pršp. 18. 10.

319247   Stuliti Svazek: 3 Strana: 0739
Stuliti, vz Stouliti.

319248   Stulkať Svazek: 8 Strana: 0389
Stulkať, zdrobnělé túliť = přitulovati se. Slov. Kal. S. 171.

319249   Stulkep Svazek: 3 Strana: 0739
Stulkep, vz Stulikep.

319250   Stulkvik Svazek: 3 Strana: 0739
Stulkvik, u, m., stul kvik, zastav kví- kání n. křik, mlč, smyšlené jméno rostliny. Mus. Dobrý jest někdy s. Č. M. 78. S. jest dobré koření. Dh. 67.

319251   Stulkvik Svazek: 10 Strana: 0404
Stulkvik, u, m., rostl. Vz Stulík žlutý. zde.

319252   Stulkvit Svazek: 8 Strana: 0389
Stulkvit, u, m. Nemáš v zahrádce s-tu, mívej aspoň jazyk za zuby. Bl. Gr. 295. Cf. Stulkvik.

319253   Stulmo Svazek: 10 Strana: 0404
Stulmo. Tam s. ležel (stuliv se). Msn. Od. 215.

319254   Stulník Svazek: 7 Strana: 0803
Stulník, u. m., vz Stulpek (doleji).

319255   Stulovati Svazek: 3 Strana: 0739
Stulovati, vz Stuliti.

319256   Stulpa Svazek: 3 Strana: 0739
Stulpa, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

319257   Stulpek Svazek: 7 Strana: 0803
Stulpek, stulník. u. m., nemifar, rostl. 15 stol. D. Gesch. 278.

319258   Stulynožky Svazek: 3 Strana: 0739
Stulynožky = stúlenýma nohama. S. něco přeskočiti. Slov. Dbš. 140."

319259   Stumer Svazek: 10 Strana: 0404
Stumer Jos., ryt. z Traunfelsu, spis., 1808. —1891. Sr. Ott. XX1V. 304.

319260   Stumpf Svazek: 10 Strana: 0432
Stumpf J. V. Dr., spis. Sr. Tob. 219.

319261   Stumpf Svazek: 10 Strana: 0666
Stumpf = zahnaný. V zloděj. ml. Čes 1. XV. 47.

319262   Stuna Svazek: 7 Strana: 0803
Stuna, y, m , kancellista 1786. Jg. H. 1. 630.

319263   Stuňa Svazek: 8 Strana: 0389
Stuňa = stěna ? Nemôžem za stuňu sko- čiť (keď někdo za nečo nemôže). Phľd. 1894. 744.

319264   Stuna Svazek: 9 Strana: 0462
Stuna Matěj, slov. spis. ku konci ?VIII. století. Vz Vlč. Lit. II. 248.

319265   Stuna Svazek: 10 Strana: 0404
Stuna Matěj, dram. spis., nar. 1765. n. 1766 ? Vz Ott. XXIV. 304., Lit. I. 281.

319266   Stuňa Svazek: 10 Strana: 0404
Stuňa, ě, f. = studna. Na stuni je socha, svod a vedro (vědro). Mus. slov. VII. 58.

319267   Stunaja Svazek: 7 Strana: 0803
Stunaja, e. f. = stupěj. Slov. Let. Mt. sl. VIII 1. 50.

319268   Stunati, stunavý Svazek: 7 Strana: 0803
Stunati, stunavý = stonati, stonavý. U Kdýně. Rgl.

319269   Stunce Svazek: 3 Strana: 0739
Stunce, e, f. = studnice. U Nové Kdýně. Psčk.

319270   Stunce Svazek: 8 Strana: 0389
Stunce = studnice. Domžl. NZ. I.V. 494., Dšk. Jihč. I. 16.

319271   Stunce Svazek: 10 Strana: 0404
Stunce = studnice. Dšk. Km. 41., Čes. 1. XII. 380. Džl.

319272   Stuncí, f Svazek: 10 Strana: 0404
Stuncí, f. = studnice, stunce. Dšk. Km. 9.

319273   Stunkať Svazek: 10 Strana: 0404
Stunkať = státi (o dětech). Dítě již stunká. Us. Rgl

319274   Stunkati Svazek: 3 Strana: 0739
Stunkati = státi (v dětské řeči), stehen (in der Kindersprache) Us. Dch., Kšá.

319275   Stuňkati Svazek: 3 Strana: 0739
Stuňkati = kränkeln, v dětské řeči. Dch.

319276   Stunkati Svazek: 8 Strana: 0389
Stunkati. Dítě už stunká. U Žleb a j. NZ. II. 616.

319277   Stunna Svazek: 10 Strana: 0404
Stunna na bič = studna na svod. Slov. Sb. sl. VII. 110.

319278   Stuocel Svazek: 10 Strana: 0404
Stuocel = odtud. Val. Čes. 1. XI 92.

319279   Stuodtel, stuodsaď Svazek: 3 Strana: 0739
Stuodtel, stuodsaď. On je s., er ist von hier, ein hiesiger. Na Ostrav. Tč.

319280   Stup Svazek: 3 Strana: 0739
Stup, u, m. = stoupení, krok, der Schritt. — S. == složení mlýnské, der Mühlgang. Bern.

319281   Stúp Svazek: 7 Strana: 0803
Stúp, súp. u. m = sloup, veřaj, veřeje ve stodole. V Podluží Brt. V již. Čech. Rjšk. Ta slova mluvil Ježiš na stúpu, káže v chrámě. Ev. víd 32 (ol 240 : na slúpu).

319282   Stup Svazek: 7 Strana: 1387
Stup = mlýnské složení. S. udělati. Arch. XII 405.

319283   Stupa Svazek: 3 Strana: 0739
Stupa, y, f., na Slov. = stopa (zvířete, člověka), die Spur. Po stupě jíti. Reš. — S., prach = černá hmota shromaždující se v komorách zhušťovacích vedlé rtuti a sklá- dající se ze rtuti, rumélky, částeček uhel- ných a popelových, idrialinu, sirníku želez- natého a selenu. Vz KP. IV. 196. — S. = hmoždíř. Vz Stopa, Stoupa.

319284   Stúpa Svazek: 3 Strana: 0740
Stúpa, y, f = moždíř, der Mörser. Stří- leti stúpů v nebe (marného co činiti). Výb. I. 841. — S., vz Stoupa.

319285   Stupa Svazek: 7 Strana: 0803
Stupa, v, f = stopa Slov. Bern

319286   Stúpa Svazek: 7 Strana: 0803
Stúpa V MV. pravá glossa. Pa. 24. S., pistrina Sv. rnk 317. a

319287   Stupa Svazek: 9 Strana: 0316
Stupa, y, f. = silná ženská. Mus. ol. 1898. 116.

319288   Stúpa Svazek: 10 Strana: 0404
Stúpa, čarodějnice vylétaly na stúpach, lopatách i pometlech. Vlasť. I. 200. Sr. VII. 803.

319289   Stupačka Svazek: 3 Strana: 0740
Stupačka, y, f. = stupátko u vozu, der Fusstritt, Us.

319290   Stupadlo, stupátko Svazek: 3 Strana: 0740
Stupadlo, stupátko, a, n. = podnož, der Schemmel, Fussschemmel, Tritt. V. S. u stolu (trnož). D. S. u kočáru, u lože. Cf. srb. stupalo, pes (pedis). Mkl. B. 98. — Jg.

319291   Stupäj Svazek: 7 Strana: 0803
Stupäj, e. f. = stupěj. — S. = chodidlo. S. má čiastky : prihlavok, šlapu, palec, prsty, pätu Slov Hdž Čít. 216

319292   Stupäj Svazek: 8 Strana: 0389
Stupäj = chodidlo. Aby ho všade i na hrdle, i v kolenách i v stupäjách hrialo. Phľd. 1895. 412., 414.

319293   Stupák Svazek: 7 Strana: 0803
Stupák, a, m., Steiger (kůň) Dch.

319294   Stupakáď Svazek: 7 Strana: 0803
Stupakáď, ě. f. Tretstock, m. Exc.

319295   Stupaly Svazek: 3 Strana: 0740
Stupaly, dle Dolany, několik domků u Vsetína. PL.

319296   Stupan Svazek: 3 Strana: 0740
Stupan, a, m.. ein stolzer Mensch. U Li- tovle. Kčr.

319297   Stupan Svazek: 9 Strana: 0316
Stupan, a, m. To dítě běhá jako s. Šeb. 14.

319298   Stupánek, nku Svazek: 3 Strana: 0740
Stupánek, nku. m., das Tritt-, Laufbrett am Eisenbahnwagen, lávka (delší). Dch. S. u vozu. Mřk. — S., v horn. der Steigebaum. Bc.

319299   Stupáník Svazek: 3 Strana: 0740
Stupáník, a, m., osob. jm. Mor. Sd.

319300   Stupárna Svazek: 3 Strana: 0740
Stupárna, y, f., mlýn se stupami, eine Stampfmühle. S. N. — S , Alte Puchmühle, mlýn u Světlé v Chotébořsku. PL.

319301   Stupárna Svazek: 7 Strana: 0803
Stupárna Kezel 140.

319302   Stuparovice Svazek: 3 Strana: 0740
Stuparovice, dle Budějovice, ves u G. Jeníkova.

319303   Stupař Svazek: 3 Strana: 0740
Stupař, e, m., der Stampfmüller. Us. Dch.

319304   Stupařský Svazek: 7 Strana: 0803
Stupařský, Stampfmüller-. S. práce. Us. Šd.

319305   Stupat Svazek: 8 Strana: 0416
Stupat' nohami, bičom (do sněhu). Phľd. 1895. 301.

319306   Stupati Svazek: 3 Strana: 0740
Stupati, stupej (ale udrželo se i: stupaj). Kmp. — S. = sdupati, mit den Füssen zer- stampfen. — co. Rkk. — S., ve stupách tlouci, in der Stampfmühle zerstossen. Ros. - S. = jíti (pochodem), gehen, traben. Stupaj! Us. u Místku. Škd. Stupaj, stupaj, můj ko- níčku vrané, abych já se dostal do cezího kraje. Sš. P. 460. kam jak. Aj stupaj, stupaj, můj koníčku, po malúčku, po le- húčku na most, abychme dojeli k mojé milé na noc. Sš. P. 460. A kdo chorec z nich a šeda, stupaj za honvéda. Hdk. C. 360.

319307   Stupati Svazek: 8 Strana: 0389
Stupati = zdupati. Travička stupaná. Koni stupachu vrahy. Seyk. Ruk. 801.

319308   Stupátko Svazek: 3 Strana: 0740
Stupátko, vz Stupadlo. V horn. die Fahr- kunstbühne. Hř.

319309   Stupátko Svazek: 9 Strana: 0316
Stupátko, a, n. = šlapačka u soustruhu. Vz KP. VII. 227.

319310   Stupava Svazek: 3 Strana: 0740
Stupava, y, f., mě. v Uhřích, Stampfen. — S., ves u Koryčan na Mor. — Stupavan, a, m. nebo Stupavec — Stupavský.

319311   Stupava Svazek: 7 Strana: 0803
Stupava na Mor. Tam zakládali si mnoho na svých volatech. Vz Sbtk. Krat. h 206. — S. = potok u Vlkoše na Mor. Brt

319312   Stupavský Svazek: 10 Strana: 0404
Stupavský Rud., básn. Sr. Zvon IV. 266., Tob. 217.

319313   Stupčák, a, m Svazek: 3 Strana: 0740
Stupčák, a, m. = zavalitý člověk, ein untersetzter Mensch. U Opavy. Klš.

319314   Stupčice Svazek: 3 Strana: 0740
Stupčice, dle Budějovice, Stupschitz, ves u Sudoměřic. PL.

319315   Stupě je Svazek: 8 Strana: 0389
Stupě je noh mých. Bibl. V tábor, bibli: šlépěje.

319316   Stupec Svazek: 3 Strana: 0740
Stupec, pce, m. = tupitel, der Tadler. Hanka. — S., der Abtrünnige. Plác.

319317   Stupecký Svazek: 7 Strana: 0803
Stupecký, ého, m. — S. Jos. dr. práv, prof. české univer. v Praze, t. č. redaktor čas. Právníka. Vz Tf. H. 1 184.

319318   Stupecký Svazek: 9 Strana: 0316
Stupecký Jos. dr. Vz Jub. XXX.

319319   Stupecký Svazek: 10 Strana: 0404
Stupecký Josef dr., dvorní rada, prof. a spis., nar. 11. /11. 1848. Sr. Ott XXIV. 305., Tob. 227.

319320   Stupečka Svazek: 7 Strana: 0803
Stupečka. Dal jsem si nalejt jen do čtvrtky a seděl jsem jako s Kmk. Kuk T 380

319321   Stupečka Svazek: 10 Strana: 0405
Stupečka, y, f. = sklenička na lihoviny. Mor. Kmk. Rgl.

319322   Stúpečllý Svazek: 8 Strana: 0389
Stúpečllý. Poněvadž přirozených přátel ta poslední paní s-čná nemá. Půh. III. 482.

319323   Stupečně Svazek: 3 Strana: 0740
Stupečně, stufenweise. Srn.

319324   Stupečník Svazek: 7 Strana: 1387
Stupečník, a, m. To mně bratr s. po- ručil. Půh. III. 458.

319325   Stupečný Svazek: 3 Strana: 0740
Stupečný = ten, který s kým na spolku jest, nedílný. Pobral mi je a bratru mému »-mu dobytek. Půh. I. 254.

319326   Stupěj Svazek: 7 Strana: 1387
Stupěj, e, f. Abychom markrabství nic neopúštěli a na jedinú stupěji ustúpili. Půh. V. 197.

319327   Stupěje Svazek: 7 Strana: 0803
Stupěje Stupaj u mé s-je. Kar. 116. Prišli na medveďaciu stupäi. Dbš Sl. pov I. 232. — Phľd IV. 42. Cf. Mkl. Etym 324 a.

319328   Stupěje, stupěj, stupuěje, stupněj Svazek: 3 Strana: 0740
Stupěje, stupěj, stupuěje, stupněj, e, f., zastr. = stopa, šlápěje, der Fussstapfen, die Spur. Sš. Sk. 37. Poklúzly sú sě stu- pěje naše; Přemine život náš jako s. oblačné. BO. S-je noh jeho cělovali. BO. Stúpej v mé stúpěje. Pass. 854. — S., schody, die Staffeln. U stupějú (dual). Výb. 1. 281.

319329   2. Stupek Svazek: 3 Strana: 0740
2. Stupek, pku, m. (zastr.) postoupení, die Uibergabe, Abtretung. Zříz. To zboží se mi po mém bratru stupkem dostalo. Půh. II. 473.. 565., 376. Potom co móž komu dáti dědin nebo co stupek. Kn. rož. XI. — S. = spolek, společné držení statkuv, die Gütergemeinschaft. Zříz. Těš., Vš., Výb. I. 972,, 1000. Že člověk jeden zde s mužem i jiejím nebožtíkom s. maje v ten jeho statek ! vešken se jest po jeho smrti uvázal; Lidé i svatební tak vyznávají, že taký s. spolu učinili muž a žena. NB. Tč. 48., 192. Já jsem měl s. s její otcem dříve než ji kdy pojal: Měl nahrazovati nám za to, že jsem jemu stupek z desk vyložil; Se svými syny dskami s, měla o to zboží; Se mnú plný s. měl. Půh. I. 279., II 401., 439., 568. (Tč.). — i S., der Tritt, die Stufe. Mor. Šd. — S. = sestoupeni, die Zusammentretung. Jg.

319330   Stúpek Svazek: 3 Strana: 0740
Stúpek, pku, m., das Schrittchen. Vz Stup. Bern.

319331   1. Stupek, stoupek, pka Svazek: 3 Strana: 0740
1. Stupek, stoupek, pka, m., stupka, y, m. a f. =tulák, běhoun, povaleč, pobě- hlec, der Landstreicher, Lump, Vagabund. Ros., Plác, Scip.

319332   Stupeň Svazek: 3 Strana: 0740
Stupeň, pně, stupének (stupýnek), nku, m., u Král. městce a j. šlupeň. S., starslov. stepenb, gradus, lat, stipin?s, die Speiche, Leiter, Sprosse, stipinas, die Leitersprosse; stipti, steif werden, stapterti, stehen bleiben. Mkl. L. 11., B. 159. Příp. (-?n?) -en?. B. 127. S. = stopa, die Spur, der Fussstapfen. Tu Tristramovy stupně nalezne. St. skl. IV. 122. Nepravedlnosť stupnye meho obklyczy mye. Z. wit. 48. 6. — S. = vše to, po čemž se výše stoupá, jako po stupních u schodův, schod, výstupek, die Stufe, die Staffel. Ros., D. Kolik s-ů mají ty schody? Po s-nich jiti. Us. S-ě rebríkové. Ctib. Po s-ních zdíti (usazovati). Nz. Stupně ku hradu pražskému. Vz Tk. II. 75 , 123. Děti jsou stupně do nebe. Němc. Ten řebrík má 6 stupňuov. GR. — V přeneseném smyslu, die Stufe, der Grad. Z malých škol po s-ních podáváni býváme do vyšších; Stup- ňové vděčnosti jsou: dobrodiní poznávati, ohlašovati, odměňovati; S-pňové vrchnosti; S. moudrosti. Kom. Na nejvyšším s-i cti a slávy státi. V. O služebnících v rozličných s-ích postavených. Br. S. k bláznovství. Jel. Stupně křesťanské ctnosti určují se podlé stupně lásky boží; Při hříchu myšlénkovém lze opět rozličné s-ně rozeznávati; první, druhý . . ., třetí s. vniterného hříchu; Druh i stupeň zloby vniterného hříchu; Nejvyšší s. vniterného hříchu . . . naznačuje spolu nejvyšší s-peů jeho těžkosti; Jak skutkové (aktualné) tak i povahové (habitualné) hří- chy stupněm od sebe se liší; Nejvyšší stupeň hříchu povahového (habitualného). MP. 49, 53., 54., 60., 61. Stupeň hodnosti, přirovnání. D. Z těch tří stupňov hřiecha móž se člověk káti. Hus II. 286. Mírnější s. žaláře. J. tr. Stój na svém stupni. BO. Nejvyššího stupně dojíti. Us. Dch. S. dů- stojnosti. Dch. Toť jsou stupňové, po nichž člověk k vrchu pravé pobožnosti postupo- vati a bráti se má. Brt, Od stupně ke s-pni postupovati v úřadech, lépe: stupeň po stupni (od s-ně) postupovati. Brs. 2. vyd. 239. Slovem stupeň chybně překládáme něm. Grad ve smyslu tomto: Er verdiente das Lob nur bis zu dorn Grade. Po česku tu správně říkáme : Zasloužil chvály až do té míry, po tu míru, tou měrou, až potud. Přivedl nález na nejvyšší stupeň dokona- losti, správně: P. n. k nejvyšší dokonalosti, nález zdokonalil. Ib. — S., r mathem., der Grad. S-peů úhlu (úhlový, úhlostupeň), der Winkelgrad; Rovnice prvního, druhého, ntého stupně, vz Rovnice; oblouk jednoho, dvou, tří atd. stupňů, vz Oblouk. Mocnosť stupně druhého atd., vz Mocnosť. Kruhový
okolek dělí se na 360 s-ů. S. jeden veli-
kého cirkle (pozemního) obsahuje 15 mil
našich. V. Na druhý s-peň povýšiti, uvésti
(zdvojmocniti; vz Mocnosť, Čtverec). S-peň
měřiti. — S. ve fysice, der Grad, Punkt,
die Stufe. S. teploty, der Temperaturgrad,
vlhkosti, Feuchtigkeits-, shuštění, Koncen-
trations-, zmenšení n. zdrobnění, Verkleine-
rungs-, hniloby n. hnití, Fäulniss-, nullový,
der Nullpunkt, síření, die Schwefelungs-
stufe, kvašení, die Gährungsstufe, varu, der
Koch-, Siedepunkt, okysličení, die Oxyda-
tionsstufe, síly, der Stärkegrad, rozredění,
der Verdünnungsgrad, Šp., rosný, der Thau-
punkt, kysání, die Säuerungsstufe. Nz. Počí-
tání s., die Abzählung der Tonstufen. Hd. — S. = koleno, der Grad. S. bližnosti, der Ver- wandtschaftsgrad. Nz. S. přátelství pokrev- ního; A slovú s-vé ku podobenství schodů. Brikc. Pr. m. 64. 10. S. zapověděný, der Verwandtschaftsgrad, welcher ein Ehehin- derniss bildet. Skl. I. 103. — S. u adjektiv. S. prvý (položitel, vz Positiv), druhý (srov- náváte], vz Komparativ), tretí (svrchovatel, vz Superlativ). Nz. — S. = oddelení, das Fach, die Stufe. Práce v s-pních spořádaná. Kom. — S. vrstevní v geologii: brdský, plzeňský, semilský, broumovský, kalenský (u Kalné ve Vrchlabsku), londýnský, pa- řížský, bartonský, soissonský, tongernský, liburnský, helvetský, aquitanský, mohucký, tortonský, piacentský, astský, saharský, kongeriový, levantský, thracký, středo- zemní, okolí vídeňského atd. Vz Krč. 394., 538., 593, 594., 595., 837., 838., 844., 847., 856.. 857., 949., 950., 951., 954. — S. = ohnište, der Herd, zvláště pekařské. D. — U Stupňů (v Praze). Vz Tk. II. 138.

319333   Stupeň Svazek: 7 Strana: 0803
Stupeň. Mkl. Etym 324. a. Cf. Státi, Šf III. 488. S. v přenes. smyslu. Bída do- stoupila stupně nejvyššího : První s vzdě- lanosti. KP. S. rozvoje, Srč., dospělosti žáků. Kř — S. v math. S. plochy, křivky, Jrl. 200., 235, čáry Vnč. 21. Styk ploch (křivek) 1., 2., 3., ntého stupně. Stč. Dif. 171., 172., 207., 237. — S. ve fys. Slouče- nina 1,2,3. stupně, s mrazu, lihový, Mj. 105., dotknuti, světlosti, Jrl., hygrometrický, Stč., tonový. Chlum — S. = koleno. S. příbuzenství. Vz Cor. jur. IV. 3 1 436 , IV 3. 2. 443 — S. Na Stupních, vršek pod Zámeckými schody v Praze, auf den Staffeln. Dch.

319334   Stupeň Svazek: 8 Strana: 0389
Stupeň hory, Lamlstufe, f. Cf. Ott. XL 645.

319335   Stupenník Svazek: 3 Strana: 0741
Stupenník, u, m. = schůdky, die Stufen- leiter. Šm.

319336   Stupený. Š. a Svazek: 8 Strana: 0416
Stupený. Š. a postřižené sukno. Arch. XIV. 445.

319337   Stupešice Svazek: 3 Strana: 0741
Stupešice, dle Budějovice, Stupeschitz, ves u Hrotovic na Mor. PL.

319338   Stupěti Svazek: 3 Strana: 0741
Stupěti, lépe: ztupěti.

319339   Stupia Svazek: 9 Strana: 0334
Stupia, y, f. = ucpávko. Sbor. slov. IV. 48.

319340   Stupice Svazek: 7 Strana: 0803
Stupice. Falle. Mkl. Etym. 324. a.

319341   Stupice Svazek: 8 Strana: 0389
Stupice, vz Slupice (3. dod.), List, lil. 1-S96. 156.

319342   Stupice, e Svazek: 3 Strana: 0741
Stupice, e, f., vz Stoupa. Ros. — S. — nástroj železný na lišky, bobry, vydry, die Schlagfalle. Ros., Ben. V. — S., druh síti. Aqu. Przid jemu osydlo, jehoz newie a stu- piczie, yuz skril, ychvaty jeho. Z. wit. 34. 8. — S., ves u Říčan. Vz S. N., Tk. II. 549.

319343   Stupidní Svazek: 3 Strana: 0741
Stupidní, z lat., hloupý, stumpfsinnig, dumm, stupid.

319344   Stupina Svazek: 3 Strana: 0741
Stupina, vz Stopina.

319345   Stupínek Svazek: 7 Strana: 0803
Stupínek, nku, m. = malý stupeň Dch.

319346   Stupínkovatý Svazek: 10 Strana: 0405
Stupínkovatý. S. lomenice. Zr. Fant. pov. 15.

319347   Stupiště Svazek: 8 Strana: 0389
Stupiště, ě, n., Einstieg, m. Sterz. I. 479.

319348   Stupiti Svazek: 3 Strana: 0741
Stupiti, il, en, ení = tupým učiniti, stumpf machen. — co čím: kosu sekáním. Ostatně vz Ztupiti.

319349   Stúpiti Svazek: 7 Strana: 0803
Stúpiti = stoupiti.

319350   1. Stupka Svazek: 3 Strana: 0741
1. Stupka, y, f. = malá stoupa, tloučka, der Mörser (hölzener). Ve Slez. a Slov. Pk., Dbš. 62., Plk. - S., na Sloven. = stopka. Bern. Má nohy jako s-ky (tenké). Mor. Šd. — S., štamprle, sklenička. Na Mor. Mrk. — S-ky = dřevená padací past na myši. Sml. — S., hájovna u Třeboně.

319351   2. Stupka Svazek: 3 Strana: 0741
2. Stupka, y, m. = stupek, poběhlík, der Landstreicher.

319352   2. Stupka Svazek: 7 Strana: 0803
2. Stupka. 17. stol. Mus. 1880. 475. Pro- kletý, odřený s Rkv. arch. — S. = špry- sel. Slov. Ssk.

319353   Stupka Svazek: 7 Strana: 1387
Stupka, y, f., decipule, zastr. Pršp. 73. 5.

319354   Stupka Svazek: 8 Strana: 0389
Stupka, y, f. = šprysel. Už je na ostatnej (poslední) stupko (brzo umře).

319355   2. Stupka Svazek: 8 Strana: 0389
2. Stupka. Bylo by dosti, aby nercili kněz, ale s. nejaký autorem jí (knihy) byl. 1615. Wtr. Živ. c. I. 270.

319356   Stupka Svazek: 9 Strana: 0316
Stupka, y, f. = hmoždíř. S. stlukem na tlučení máku. Slez. Čes. 1. VIII. 56. Vz Stupa.

319357   Stupka Svazek: 10 Strana: 0405
Stupka, y, f., decipula, Rozk. P. 1095. Bhm hex. 878., decipulum. Vel. 121. Sr Stupice (druh síti). — S. = schod. Liptov Sbor. slov. IX. 43.

319358   Sťupkáč Svazek: 7 Strana: 0803
Sťupkáč, e, m = druh jáblek. Mor. Rgl

319359   Stupkavý Svazek: 3 Strana: 0741
Stupkavý = stopečný, mit einem Stiel versehen. Slov.

319360   Stupkovati Svazek: 10 Strana: 0405
Stupkovati. Nedokončená zeď se buď stupkuje anebo zubovatí (aby se mohlo dobře dále stavěti). Vz KP. IX. 281.

319361   Stupkový Svazek: 8 Strana: 0389
Stupkový tanec, vz Tanec slov. (3. dod.).

319362   Stupkyně Svazek: 8 Strana: 0389
Stupkyně = nevěstka. Cejchovaná s. Wtr. St, nov. 176.

319363   Stuplice Svazek: 7 Strana: 0803
Stuplice, e, f., baneum, zastr. Rozk.

319364   Stupmo Svazek: 3 Strana: 0741
Stupmo, stufen-, schrittweise. Dch.

319365   Stupná Svazek: 3 Strana: 0741
Stupná, é, f., ves u Krumlova; Stuppen, samota u Sušice. PL.

319366   Stupna, y, m Svazek: 3 Strana: 0741
Stupna, y, m., osob. jm. Pal. III. 1. 55. Stupňa, ě, f. = stupeň, die Stufe. Slez. Sd.

319367   Stupné Svazek: 3 Strana: 0741
Stupné, ého, n., Stupnay, ves u Pecky.

319368   Stupně Svazek: 8 Strana: 0389
Stupně, ého, n. = vstupné. Na Klat. Čeru. Př. 86.

319369   Stupně Svazek: 8 Strana: 0389
Stupně, stráň a les na Frýdecku. Věst. op. 1894. č. 18.

319370   Stupněj Svazek: 7 Strana: 0803
Stupněj, e, f., vestigium, zastr. Hank. Sb. 420.

319371   Stupni Svazek: 3 Strana: 0741
Stupni, Steig-, Tritt-. S. kolo (v hodi- nách, das Steigerad; u stoupy). Sedl. S. lávka, das Trittbrett. Dch.

319372   Stupni Svazek: 7 Strana: 0803
Stupni zpěv, Hnoj., modlitba (na začátku mše, das Staffelgebet). Dch

319373   Stupni Svazek: 8 Strana: 0389
Stupni. S. kolo (v stoupě). XVIII.. st. NZ. IV. 103.

319374   Stupni Svazek: 10 Strana: 0666
Stupni n. šlapací mlýn byl pohybován zvířaty nebo lidmi šlapáním po lištách na prkenném stojáku. Vz Čes. 1. XV. 188.

319375   Stupnice Svazek: 3 Strana: 0741
Stupnice, e, f. = sloup, v nějž se schody zapouštějí, die Zarge. Rád stav. — S. = prkna na schody. — Jg. — S. = řada. S. samohlásek, jistá rada jich od lehčích k zá- važnějším atd. Vz Stupňování, Samohláska, Gb. Hl. 17., Bž. 30. — S., pl. = nástroj k lapání lišek, bobrů, vyder, jenž sklapne, vstoupí-li někdo naň, die Falle. Šp. Ani stupnic, ručnic, hákovic, kuší atd. na vel- kou ani na malou zvěř nekladl a jich ne- užíval. Bck. II. I. 303. — S. v hudbě, die Tonleiter. S. = škála tonův. Nz. S. diato- nická, do dur, do mol, chromatická, tonů. Vz KP. II. 283.-286. S. vystupující, se- stupující, odvozená, enharmonická (stejno- hlasná). Hd. — S. či škála teploměru, teplo- měmá, die Thermometerskala. Nz. — S. barev, die Farbenstufung. Prm. — S. = po- stavek, die Staffelei. Nz. — S. spojuje plaz se hřídelem. U Nové Kdyně. Psčk. — S. tvr- dosti nerostů. Vz Bř. 57.

319376   Stupnice Svazek: 7 Strana: 0803
Stupnice větrná Scottova. Stč. Zem. 601 — S. známek (školních) Us. Pdl.

319377   Stupníček Svazek: 3 Strana: 0741
Stupníček, čku, m., der Lautensteg, mo- steček u loutny. D. — S. = malý stupeň.

319378   Stupničkovitý Svazek: 3 Strana: 0741
Stupničkovitý, stufenartig. Miner. 18.

319379   Stupníčkový Svazek: 7 Strana: 0803
Stupníčkový. S kolo, Stundenstaffel Nz. Vz Stupní.

319380   Stupničný Svazek: 7 Strana: 0803
Stupničný. S. řád, vědy. Msr. 35 , 36.

319381   Stupník Svazek: 3 Strana: 0741
Stupník, u, m. = mlýn, v němž stou- pami atd. rozličné věci roztloukají, tlouk, tluk, stoupa, stupárna, das Stampfwerk, der Stampfer, die Stampfmühle. Šp. Sedl. S., v němž ječmen opichují a kroupy dě- lají, s. olejný (olejnice). V. Vz Stoupa. — S., a, m., samota u Hlinska a u Světlé v Le- dečsku. — S. = společník, der Theilnehmer an einer Gütergemeinschaft. Vz Stupek. Jsa s. dskami Margrety dcery Jimramovy. Půh. II. 162. (I. 295.). Není s. s sirotky páně Benešovými. Půh. II. 2.

319382   Stupník Svazek: 7 Strana: 0803
Stupník, u, m. = škála. Mj., ZČ.

319383   Stupníkový Svazek: 7 Strana: 0803
Stupníkový fotometr. ZČ. III. 22.

319384   Stupniště Svazek: 7 Strana: 0803
Stupniště, ě, n., Estrade, f. Rk.

319385   Stupnítko Svazek: 3 Strana: 0741
Stupnítko, a, n., u hodin, der Staffen. Šm.

319386   Stupnitý Svazek: 3 Strana: 0741
Stupnitý, staffelmässig. Dch.

319387   Stupnivě Svazek: 3 Strana: 0741
Stupnivě = po stupních, stufenweise. Koll.

319388   Stupnivý Svazek: 3 Strana: 0741
Stupnivý, stufenweise. Sm.

319389   Stupno Svazek: 3 Strana: 0741
Stupno, a, n. S. horní a dolní, vsi u Ro- kycan. PL.

319390   Stupno Svazek: 10 Strana: 0405
Stupno. Petr ze Stupna, čes. bratr, kněz, spisov., předchůdce Husův. Vz Vstnk. XIII. 812. nn.

319391   Stupňoěet Svazek: 3 Strana: 0741
Stupňoěet, čtu, m. = stupňoměr. Rk;

319392   Stupňokruh Svazek: 3 Strana: 0741
Stupňokruh, u, m., der Gradbogen. Šm.

319393   Stupňoměr Svazek: 3 Strana: 0741
Stupňoměr, u, m., der Gradmesser. Vz Schd. II. 15.

319394   Stupňoměra Svazek: 3 Strana: 0741
Stupňoměra, y, f., die Gradmessung. Šm.

319395   Stupňořada Svazek: 7 Strana: 0803
Stupňořada, y, f., Stufenreihe, f. Pl. II 446

319396   Stupnosť Svazek: 3 Strana: 0741
Stupnosť, i, f., die Steigung einer Bahn. Šm.

319397   Stupňovací Svazek: 3 Strana: 0741
Stupňovací, steigernd. S. spojka, Nz.

319398   Stupňovaně Svazek: 3 Strana: 0741
Stupňovaně, steigernd. S. praví. Sš. II. 48.

319399   Stupňování Svazek: 3 Strana: 0741
Stupňování, n. = po stupních postupo- vání, stufenweises Fortschreiten. Toto s. zakládá se v pořádku veškeré přírody. Měst. bož. Nějaké s. nalezá se v těch slovech; Zde při té, již Jan vypravuje, události jest ně- jaké s. ohledem události dřívější od synop- tiků jen dotčené. Sš. II. 7., J. 102. (Hý.). Stupňování barev, die Farbenabstufung. Sp. S. trním, v lučbě, die Dorngradirung. Nz. — S. jmen prídavných, die Steigerung, vz Komparativ, Superlativ. Cf. Bž. 133. — S. ve zvukosloví slovanském sluje proměna méně závažných samohlásek kmenových v zá- važnější anebo rozmnožení jich jinými sa- mohláskami k tomu konci, aby se význam slova rozmnožil a závažnějším učinil, die Lautabstufung, Steigerung. (S-nírn měníme tedy i znění hlásky i význam slova. Bž. 30. Cf. Bž. 16.). Ku př. kynu — kývám, vedu — vodím, matu — moutím, piji — pojím, trpím — trápím. Děje pak se s. trojím způsobem: 1. dloužením krátké samohlásky kmenové, 2. zaměněním jí jinou závažnější a 3. sesílením jí samohláskou jinou (předrážkou jiné samo- hlásky). — 1. Při prvním způsobu dlouží se krátká kmenová samohláska ve svou ná- ležitou dlouhou, totiž a) a v á: kladu — skládám, valím — válím, patřím — pátrám, kradu — okrádám; b) i v í: vidím — ví- dám, zdvihnu — zdvíhám, piji — pívám, šiji — šívám; c) o v ou (v strč. v u): pu- stím — pouštím (strč. púšťám), studím — ostouzím, poručím — poroučím, okusím — okouším, mluvím — smlouvám; d) e v é n. í (strč. v ie): let — létám — lítám, hledím — hlídám, řeknu — říkám, lehnu — líhám, jed -— jídám; e) ě v í (strč. v ie): běh — běžím — ubíhám, zpěv — zpívám, směji se — vysmívám se, oději — odívati; i) o v ů (ó) a ou: rostu — zrůstám, chroptěti — chroupati, bořiti — bourati, pochromiti — pochroumati, broditi se — brouzdati se; g) y v ý: kryji — skrývám, hryzu — ohrýzám, slych — slýchati. — Pozn. Ve slovenštině stupňuje se, také krátké l, r vedlouhé í, ŕ, tlčiem — stlkam, držím — sdŕžám. (Ht. Sl. 31., Gb. Hl. 140.). — 2. Při druhém způ- sobu s. zaměňuje se slabší a méně závažná samohláska kmenová v jinou závažnější. Váha jednotlivých samohlásek patrna jest ze stupnice: ?, ?, i, i, y, e, ě (í), o, u, a, ?? Avšak žádný kmen neprochází celou tuto stupnici, která jest zde a priori seřaděna, nýbrž ve skutečnosti jest více ale kratších stupnic. Vz více v S. N. VIII. 1093 Gb. Zde mění se: a) e v ě, o, ů, a, á: bředu — brod, pletu — plot, vezu — vozím — vůz, veliti — voliti — vůle, řeku — rok -- pro- rok, ženu — honím, beru — výbor, vedu — vodím — svádím, nesu — nosím — výnos — nůše — snáším, vleku — vlak — vláčím, teku — těkám — točím — tok — tůčka — stáčím, metu — město — most; b) o v a, á: mohu — pomáhám, hodím — házím, bodu — bádám, chopím — chápám, kro- pím — krápím, chodím — vycházím; c) i v o: činiti — konati, vniknouti — vno- čiti; d) y v u: tyji — tuk. — Pozn. Slabé samohlásky ?a ?, zanikajíce v češtině, oží- vají v ní stupňováním takto: a) ? jako: y, ý, o, u: t?bknouti — týkati, b?děti — bu- diti, d?mouti - dým, z?váti - zovu; b) b jako: í, o: čbtu — Čítám, p?nu — pínám, zv?něti — zvon, p?nu — opona. Kz. Vz Jer. — 3. Při třetím způsobu děje se s-ní sesilováním, když se totiž ku kmenové samo- hlásce jiná samohláska přidá. Tak stupňují se samohlásky : i, y, u a l, r. Před kme- nové i, y, u předráží se na prvním stupni o a na druhém a, z čehož povstávají dvoj- hlásky : z o -/- (i, y, u) = oi, oy, ou, za-/- (i, y, u) = ai, ay, au. Ale slovanština nená- vidíc dvojhlásek vůbec ruší také tyto tím způsobem, že jejich druhý prvek i v j a y, u ve v mění a z jmenovaných dvojhlásek má tedy: oj, aj, ov, av. Tyto spřežky však zůstávají jen při kmenech otevřených, při zavřených se ov a av ve vo a va a aj m. ai v ě (= ia) přesmykuje ; u se v zavřeném kmenu vůbec nikdy nestupňuje tímto způ- sobem, a i nikdy pomocí o a protož nevy- skytuje se potřeba, aby se také oj přesmy- kovalo. Na příklad, a) u kmenův otevřených: Někdy se také v otevřeném kmeni ai po- vstalé stupňováním z i přesmykuje v ia a č: mi (minouti) - měna, vi (vinouti) — věnec. — Sesilováním stupňují se také 1 a r, při- bírají totiž k sobě s předu anebo se zadu samohlásky: e, é, ě, o, a, á, samy pak ovšem povahu samohlásek ztrácejí. Takovým způ- sobem stupňuje se 1 v: el; čl, le (m. Iě); él (súžené íl n. ýl), lé; ol; al, la; ál, lá, a podobně r v: er, ře; ěr, ře (m. rě), ér (sú- žené ír), ré (súžené ří), or, ro; ar, ra; ár, rá. Na př. Ob. Vz více v S. N. VIII. 651. a 1098.-1099. (Gb.), Gb. Hl. 139.—148., Kz. 6. vyd. str. 12.—15., Kt. Strč. mluvnice, 2. vydání str. 13.—15., Zk. Ml. I. str. 13., Ht. Sr. ml. 124., Km. 1876. 773., Pk. Pr. 25., Příslovky, Tvo- ření slov a jednotlivé samohlásky. O s. na Mor. Zlín. vz Mtc. 1878. 3. - Mkl., který ne- vykládá dějiny hlásek slovanských ze staré slovenštiny, nýbrž z arijského prajazyka, jinak věc vykládá rozeznávaje v posavadní nauce o s. stupňování a dloužení hlásek. O s. praví v L. 182.: Die Steigerung der Vokale besteht darin, dass den Vokalen a, i, u (tyto samohlásky měl arijský prajazyk) entweder a oder ä vorgeschoben wird, daher ursprach- lich aa, ai, au und? aa, äi, äu. Die Steige- rung durch Vorschiebung des a wird erste, die durch Vorschiebung des ä zweite Stei- gerung genannt: jene heisst aind. guna, diese vrrdhi. Die Steigerung war ursprüng- lich, so scheint es, ein den Akcent beglei- tendes Mittel der Hervorhebung einer Silbe aus dem Wortganzen. Den beiden anderen flektirenden Sprachgruppen, der semitischen und der hamitischen, fremd, tritt sie im ari- schen Sprachenkreise in der Stamm- und in der Wortbildung auf. Im Aind. unter allen historisch bekannten Sprachen am reich- sten entwickelt, war sie in der arischen Ur- sprache — daran ist wol nicht zu zwei- feln — noch konsequenter durchgebildet, während die anderen Sprachen dieses Laut- mittel nicht mehr als ein in Stamm- und Wortbildung immer von Neuem anwend- bares, sondern nur in einzelnen Bruchstük- ken kennen, die sie als fertige Resultate aus älteren Perioden überkommen haben. Einige von den arischen Sprachen sind an Resten der Vokalsteigerung arm, am ärm- sten wol das Lateinische, während andere, wie die slavischen und baltischen Sprachen, eine reiche Fülle von in der Steigerung wur- zelnden Erscheinungen Bieten. Die Vokal- steigerungen sind in der arischen Ursprache begründet und von allen anderen arischen Sprachen ererbt; diess schliesst nicht aus, dass sich nach Analogie vorhandener Stei- gerungen neue bilden, wie diess in dem aslov. gnoziti zu Grunde liegenden gonoz- neben gonez? aus gonez, got. ganisan, ahd. ganësan der Fall ist. Aus dem Alter der Steigerungen folgt, dass die silbenbildenden Konsonanten r, 1, die man als silbenbildend häufig Vokale nennt, eine Steigerung nicht erleiden. Die oben angeführten ursprachli- chen Laute haben, wie aus der Lehre vom Vokalismus hervorgeht, manche Wandlungen erfahren. Ursprachliches a,. aind. a, wird slavisch e, während ursprachliches aa, aind. ä, slawisch o und ursprachliches äa, aind. gleichfalls ?, slavisch a wird. Urspr. ai, au wird aind. vor Vokalen aj, av, vor Konso- nanten ?, ?, slavisch unter gleichen Umstän- den oj, ov und e, u; ebenso urspr. ?i, ?u aind. vor Vokalen ?j, ?v, während sich vor Konsonanten ái, äu erhält: das Slavische wandelt vor Vokalen äu gleichfalls in av und lässt vor Konsonannten Metathese des av in va eintreten. Ein Reflex des ursprach- lichen ?i lässt sich im Slavischen nicht nach- weisen. Aus dem Ganzen ergibt sich fol- gende Uibersicht der ungesteigerten und gesteigerten Vokale in der arischen Ur- sprache, im Aind. und im Slavischen, als dessen Repräsentant das Altslovenische gel- ten darf. Die ungesteigerten Vokale des Altslove- nischen sind eingeklammert, um nicht den Irrthum aufkommen zu lassen, als seien den Steigerungen die Vokale e, ? u ? zu Grunde gelegen. — Die Steigerungen zerfallen nach den gesteigerten Vokalen in drei Reihen. A) Die Steigerungen des a-Vokals u. zwar a) die Steigerung des a (slav. e) zu o ?) vor einfachen Konsonanz : brad, bred, brod? (ber — bor — výbor), ženu — hon, šed — chod, melu — mol, nesu — (ů)nos, plet — plot, pen — (o)pona, rek — otrok, stel — stol — stolec, tek — tok, ved — vojevoda, vez — voz — vóz — vůz); ß) vor Doppel- konsonanz u. z. 1. vor rt, lt: smard: smerd, smord?, woraus altslov. smrad?; 2. vor nt: bland: blend, bled, blond?, woraus altslov. blad?. — b) Die Steigerung des a (slav. e) zu a: sad: sed — sad?.. — B) Die Steige- rungen des i-Vokals: i (slav.?) wird zu oj, ? gesteigert: svit (sv?t): sv?t? (bi —boj, li — loj, pi — (ná)poj, ri(řinouti) — roj, stri — stroj, vi — voj, vid — věd(a), lip — lep, blisk — blesk)! c) Die Steigerungen des u- Vokals: u (slav. ?) wird a) zu ov, u gesteigert: ru (slav. rt): rovB, bud (slav. b?d): bud- in buditi (kru — kry — krov, ku — kov, nu —- nový, lůp — lup, hub — (zá)huba, plu plovu a pluji) u (slav. ?) wird b) zu av, va gesteigert: bh? (slav. by): bav- in baviti; hut (slav. hBt) hvat- in hva- titi ( k?s —k?s - kvas, plu — (ná)plav, chut — chvatiti aus chavtiti, slu — slava). Vz Mkl. aL. 182.-185., 62., 102., 166., 181. a Mkl. Uiber die Steigerung u. Dehnung der Vokale in den slav. Sprachen. Wien 1875. (Separatabdruck aus dem 28. Bnd. der Denk- schriften der philolog. hist. Klasse der kais. Akademie der Wissenschaften. S. 1.—31. (Tam mnoho příkladů). Cf. také: Mikloši- čovo hláskosloví jazyka českého vykládá Fr. Vymazal. Str. 3.-4. V Brně 1879. Aber nicht allein die Wurzelvokale werden ge- steigert, sondern auch die Suffixvokale sind der Steigerung fähig. O tom vz více v Se- peratabdruck S. 7. — O dloužení pak píše Mkl. takto: Die Dehnung der Vokale be- steht in der Erhöhung ihrer Quantität. Die Vokaldehnungen stammen nicht aus der Ur- sprache: daraus folgt, dass dieser Process in den verschiedenen arischen Sprachen ver- schieden angewandt wird, während in dem Gebrauche der Lautsteigerungen auf dem Gesammtgebiete der arischen Sprachen un- verkennbare Üibereinstimmung herrscht; es folgt daraus zweitens, dass man im Slavi- schen bei der Dehnung von derjenigen Form auszugehen hat, welche die ursprachlichen Vokale in der slav. Ursprache Angenommen haben. Aus ursprachlichem a wird e und o aus i wird ?, aus u wird ?; r und l ent- haltende Silben büssen in bestimmten Fällen den Vokal ein, wodurch r und l selbst sil- benbildend und der Dehnung fähig werden. Aus dem Vorhergehenden ergibt sich fol- gendes Schema der Dehnungen: I. 126., L. 74. — co komu: zboží. Půh. I. 297.

319400   Stupňování Svazek: 7 Strana: 0803
Stupňování jmen přídavných. Cf. Kvř. Ml. 74.—76. O s. v jazycích indoeur. vůbec. Podává dr. Em. Kovář Vz List. fil 1887. 115. nn. O 8. samohlásek cf. Src. 517., 527.—528 . Jagić Arch. XI. 561 nn., Mkl. aL. 28 , Gb. Ml. T. 23., II. 184 nn., Kvř. Ml 17.-18. Jir Nkr. 8 a hl. List. fil. V. 294 —299. (Uiber Steigerung und Dehnung in den slav. Sprachen. Von Dr Fr. Miklo- sich. Wien 1878. Tam podal Gb. obšírný obsah Miklosićova učení).

319401   Stupňování Svazek: 8 Strana: 0389
Stupňování samohlásek jest změna pouze hláskoslovná a nikoli dynamická, jak se posud myslí. Gb. H. ml. I. 68., 69.

319402   Stupňování Svazek: 9 Strana: 0316
Stupňování adj. a sloves na Horno- ostravsku vz v Lor. 31. —33.

319403   Stupňování Svazek: 10 Strana: 0405
Stupňování hlásek ve slovanštině. Vz List. fil. 1902. 130. nn. S. příslovcí v pod- řečí polnickém. Vz Hoš. Pol. II. 111.

319404   Stupňovaný Svazek: 3 Strana: 0744
Stupňovaný, gesteigert. S. samohláska, drzosť. Dch.

319405   Stupňovaný Svazek: 7 Strana: 0803
Stupňovaný = na stupně rozdělený. Mj. 103.

319406   Stupňovati Svazek: 3 Strana: 0744
Stupňovati, graduiren, gradiren, steigern. — co: samohlásky. Vz Stupňování. — co jak. Napomenutí toto záporné Pavel stup- ňuje kladným; Tím větší vina bývá, když člověk soud svůj stupňuje v odsudek. Sš. fest machen. — co (čím): snop povříslem. Veďte práci, stužte boj, poručte se Bohu. Žer. 322 — co jak. Tedy apoštol jako novou silou stužuje a ukřepuje řeč svou. Sš. II. 199 — Vz Ztužiti.

319407   Stupňovatosť Svazek: 3 Strana: 0744
Stupňovatosť, i, f., die Reihenfolge, Ab- stufung. Rozličnosť a s. andělu. Sš. II. 89.

319408   Stupňovec Svazek: 8 Strana: 0389
Stupňovec, vce, m., drahokam. Vz Ott. VII. 912.

319409   Stupňovina Svazek: 3 Strana: 0744
Stupňovina, y, f., das Stufenland. Nz.

319410   Stupňovitě Svazek: 7 Strana: 0803
Stupňovitě, vz Stupňovitý. Šim. 49.

319411   Stupňovitý Svazek: 3 Strana: 0744
Stupňovitý, scalaris, Staffel-, stufen-, treppenförmig, jako stupně na schodech nad sebou položený. Rst. 499. S. římsa, rošt, der Treppenrost. Šp.

319412   Stupňovitý Svazek: 7 Strana: 0803
Stupňovitý. S. sklon pahorku, Čch., pyramida, stavidlo, NA, tvar broušených kamenů, vývoj Osv. Stupňovka, y, f, Curette, f. Rk.

319413   Stupňovna Svazek: 3 Strana: 0744
Stupňovna, y, f., gradovna, nádržka, kde se rapa zhusťuje, das Gradirwerk. Nz.

319414   Stupňovník Svazek: 7 Strana: 0803
Stupňovník, u, m.. Gradirstoff, m Ssk.

319415   Stupňový Svazek: 3 Strana: 0744
Stupňový, Stufen-, Staffel-, Grad-. S. měření, die Staffelmessung, oblouk, der Gradbogen, posloupnost dědičná (v dědění), die Gradualerbfolge, Nz., rošt, der Staffel - rost. Šp. S. rozdíl ctnosti, hříchu, der gra- duelle Unterschied. MP. 49., 61. S. pořad hříchův. Ib. 53.

319416   Stupňový Svazek: 7 Strana: 0803
Stupňový. S. modlitba, vz Stupní (dod.), Brt., Špch.; pochod (en échelon), vývoj, Osv., pojem, protiva, rozdíl, Dk., areometr. ZČ.

319417   Stupný Svazek: 3 Strana: 0744
Stupný = k postoupení hodný, Allodial-. S. dědictví. 1608. — S., nerozdílný. Zboží, jakož jest na mě spadlo po mém bratru Valentinu nerozdílném a stupněm; Po jeho bratru s-pném. Půh. I. 295., II. 130., 438. -- S., Steig-. S.výška, Dch. S. šachta, Fahr- schacht. — S. = v stoupě valchovaný, ge- walcht, derb. S. sukno. Ros.

319418   Stupot Svazek: 10 Strana: 0405
Stupot, u, m. S. koní. Msn. II. 41.

319419   Stupování Svazek: 3 Strana: 0744
Stupování, n., declinatio, zastr. Rozk. Stupovati, vz Stupiti. — S., lépe: sstu- povati, vz Sestoupiti.

319420   Stupr-um Svazek: 3 Strana: 0744
Stupr-um, a, n., lat., zprznění nepro- vdané ženštiny, smilstvo. S. violentum, ná- silné zprznění, podávení. Die Schändung, Entehrung. S. N. Stúpy, vz Stoupy. Slov.

319421   Stuprav Svazek: 7 Strana: 1387
Stuprav, u, m., scandala, zastr. Pršp. 82. 65.

319422   Stupy Svazek: 8 Strana: 0389
Stupy = nástroje k připravování lnu a konopí. V Liptově. Phľd. 1894. 85,

319423   Sturač Svazek: 3 Strana: 0744
Sturač, e, m., styrax officinalis. der Sto- raxbaum. Kk. 192., Rstp. 1007.

319424   Sturač Svazek: 10 Strana: 0405
Sturač, e, m Vz Ott. XXIV. 314.

319425   Sturačovitý Svazek: 3 Strana: 0744
Sturačovitý. S. rostliny, styraceae, sto- raxbaumartige. Vz Kk. 192., Rstp. 1007.

319426   Sturaly Svazek: 3 Strana: 0744
Sturaly, domky u Rožnova.

319427   Sturař Svazek: 10 Strana: 0666
Sturař, e, m. = stolíř pracující po domech a doma kradmo na zakázku, nebyl v cechu. Vz Wtr. Řem. 657.

319428   Sturek, rku Svazek: 3 Strana: 0744
Sturek, rku, m. — jetel luční, trifoliuim pratense. Rstp. 364.

319429   Sturem Svazek: 3 Strana: 0744
Sturem, rmu, m., z něm. Sturm, útok. K sturmu potekú. St, skl. II. 178.

319430   Sturenej Svazek: 8 Strana: 0389
Sturenej m. studený, d v r. Šb. D.. 46.

319431   Sturm Svazek: 3 Strana: 0972
Sturm, u, m., z něm. der Sturm = bouře, Sturm. Ros. — Š. = hluk, der Lärm. Ros. — Š. == útok, stečení, der Sturm. S-em na město hnáti (je stéci). D. Město š-mem vzíti; š-em dobyti města. V. K š-u hnáti, běžeti. Ros. Udeřiti k šturmu. I lezli k šturmu. Br. Lezli štunnem proti nim. Br. Pustili š. k městu. Štelc, Ros. Ztratil tři šturmy. Ros Ke šturmu zvoniti Sturm läuten. Jg. — Š-, a, m., osob. jm. Š. Václav, jesuita v 16. stol., theol. spisovatel; Š. z Greifenberlca, jméno pražské rodiny; Š. z Hiršfeldu, jm. strčes. rodiny vládycké; Š. z Firštenfeldu, jm. ro- diny patricijské; Š. z Hranic, básník. Vz S. Ň., Tf. H. 1. 47., 89.

319432   Sturmov, a Svazek: 3 Strana: 0744
Sturmov, a, m., samota u Zalužan.

319433   Sturmovský Svazek: 3 Strana: 0744
Sturmovský dvůr u Dobříše.

319434   Sturněný Svazek: 8 Strana: 0389
Sturněný = dychtivý. Brt. D. II. 404. Cf. Turnit sa.

319435   Sturni Svazek: 7 Strana: 0803
Sturni, kmen slovan. Vz Šf. Strž. I. 236, 245

319436   Stúrovčina Svazek: 8 Strana: 0389
Stúrovčina, y, f., řeč Stúrova, Vz Phľd. 1894. 258. nn.

319437   Sturpík Svazek: 3 Strana: 0744
Sturpík, a, m., samota u Jihlavy. PL. Stušiti, il, en, ení = strčiti, stossen. - koho kam (jak). Jenž tu hryze a pak v peklo stuší. Sš. Snt. 52. Jak pán do dveří stušil, hned zámky porušil. Sš. P. 43. Tož ho do vězení s velkým hněvem stuší. Sš. Bs. 74.

319438   Stusteť Svazek: 7 Strana: 0803
Stusteť = ztloustnouti. Tak stustel, jakoby bol niechto naňho lopatú nahádzal. Rr. Sb.

319439   Stuttgart Svazek: 3 Strana: 0972
Stuttgart, u, m., hl. mě. virtemberské. Vz S. N.

319440   Stützel Svazek: 3 Strana: 0744
Stützel, něm., rukávec, náruček. Na Slov. zápěstky, pl., f. Stuvka, y, ť. — stovka. Na Ostrav. Tč.

319441   Stuvka Svazek: 9 Strana: 0316
Stuvka, y, f. = stovka. Slez. Lor. 79.

319442   Stužčička Svazek: 7 Strana: 0803
Stužčička, y, f, zdrobn. stužka. Sl. ps 180

319443   Stužení Svazek: 3 Strana: 0744
Stužení, n., die Steifung. Jg. Stužený; -en, a, o, zusammengezogen, ver- dichtet, steif, konsolidirt. S. dýmky. Presl. Chym. II. 26. Stužička, vz Stuha.

319444   Stužidlo Svazek: 3 Strana: 0744
Stužidlo, a, n. = nástroj truhlářský k upevnění prken sklížených, Schrauben-, Leimzwinge, f. Techn. S. obyčejné, špičaté. Stužina, stužinka, y, f. = stuha Das Thürband. S. stříbrná. Ms.

319445   Stužidlo, a Svazek: 10 Strana: 0405
Stužidlo, a, n. = truhlářský nástroj. S. čtvercové, úhelné, podélné. Vz KP. XL 12. (obraz).

319446   Stužitel Svazek: 3 Strana: 0744
Stužitel, e, m. = kdo stužuje. — S. elektrický, condensator. Krok. 1. c. 134.

319447   Stužitelný Svazek: 3 Strana: 0744
Stužitelný, kondensirbar. Nz.

319448   Stužiti Svazek: 3 Strana: 0744
Stužiti, il, en, ení; stouhati, stužovati = stáhnouti, zusammenziehen, otužiti, upevniti, (e wird zu é, o zu a usw. gedehnt). — Die Dehnungen zerfallen nach den gedehnten Vokalen in 4 Reihen. — A) Die Dehnungen des a-Vokals u. z. a) die Dehnung des e zu é. a) Funktionell bei der Bildung der iterativa durch a: tek — t?kati (tékati), let — létati (létati); ß) metathetisch tréti aus terti, ml?ti aus melti. — b) Dehnung des o zu a a) funktionell bei der Bildung der verba iterativa durch a: nabod — nabadati (nabá- dati); ß) metathetisch: brati aus borti, klati aus kolti, mr?ti aus merti. — B) Dehnung des Vokals b zu i «) funktionell bei der Bildung der verba iterativa durch a : č?t — počítati, sv?t — svítati (čítati, svítati); ß) akcentuell im Infinitiv: čbt — čisti. — C) Dehnung des ?. zu y a) funktionell bei der Bildung der Verba iterativa durch a: b?d — v?zbydati, d?ch — dychati (dýchati); ß) akcentuell: m? — myti; mechanisch in kyj aus k?j. — D) Dehnungen des silbenbil- denden r, l a) funktionell: prehrnúť — pre- híňať, otlk otlkať ;?) akcentuell: tlk — tlcť. Vz Mkl. L. 185.—186. Cf. Ib. 52., 102., 122., 145. — Tvoří se tedy prodloužením samo- hlásky ona verba iterativa, která přibírají příponu a: pékati, počínati, ubíhati, hlídati. Napájeti nevzniklo tedy stupňováním z na- poj-iti, nýbrž prodloužením o v á, neboť (neznáme ani jediného případu, kde by ver- bum iter. z trvacího n. ze skonalého bylo povstalo stupňováním. Vymazal ib. 5. Cf. Vymazalib. 4.—5. K tomu dodáváme z Mkl.: Uiber die Steigerung u. Dehnung der Vo- kale in den slav. Sprachen. Separatabdruck atd. S. 32.: Aus dem Folgenden wird sich ergeben, dass die Vokalsteigerungen und Vokaldebnungen von einander in der That streng gesondert sind: es gibt beispielsweise keinen Fall der Vokaldehnung bei der Bil- dung von Nominalstämmen aus Wurzeln, wie umgekehrt kein Fall der Vokalsteige- rung bei der Bildung der iterativen Verben aus durativen o. perfektiven nachweisbar ist. Vz o dloužení tamtéž obšírný článek na str. 31.—45.

319449   Stužiti Svazek: 7 Strana: 0803
Stužiti. Mkl. Etym. 351. a.

319450   Stužka Svazek: 3 Strana: 0745
Stužka, y, f. = pentle, stuha, stouha, tasma; gewirktes Band : tkaloun, tlcanice, tkanička; točená, haraska, fábor (flatterndes Band), Šp.; široká: páseň; ku povíjení dí- těte: povij an; u vázaného (listu kmotr ov- ského): povinek. Šm. S-ou něco ozdobiti; s-u za klobouk si dáti. Šp. S. axamítová, atlasová, dykytová, gazová, hedvábná, bavlněná, flore- tová, florová, moherová, nitěná, vlněná, bou- rová, s obrubou. Kh. A si ho (koníčka) uvážu na vašu jedličku o bílú stužičkú. Sš. P. 371. Nepohlídaj na širáček, jaké na něm s-ky máš, podívaj sa do maštale, jakové ty koně máš. Sš. P. 534. Vz Stouha, Stuha, S. N.

319451   Stužka Svazek: 7 Strana: 0803
Stužka s propovědí, Spruchband, n. Dch. S. lesklých slov. Čch. Živ.

319452   Stužka Svazek: 7 Strana: 1387
Stužka = přístrojek, kterým se rozpu- štěný vosk na vejce (kraslici) nanáší. Mor. a slov. NZ. II. 170.

319453   Stužka Svazek: 8 Strana: 0577
Stužka. Úzká s., kterou ženy své vlasy ponad čelo priťahujú, slove: galônik, kosička, podvazek, samatka, štvrtka.

319454   Stužkárna Svazek: 3 Strana: 0745
Stužkárna, y, f., die Bandfabrik. Balbi. Z.

319455   Stužkář Svazek: 3 Strana: 0745
Stužkář, e, m., der Bandmacher. Jg.

319456   Stužkařiti Svazek: 3 Strana: 0745
Stužkařiti, il, ení, ein Bandmacher sein.

319457   Stužkařka Svazek: 3 Strana: 0745
Stužkařka, y, f., die Bandmacherin. Bern.

319458   Stužkářský Svazek: 3 Strana: 0745
Stužkářský, Bandmacher-. Bern.

319459   Stužkářství Svazek: 3 Strana: 0745
Stužkářství, n., die Bandmacherei.

319460   Stužkonoska Svazek: 3 Strana: 0745
Stužkonoska, y, f. S. žlutá, noctua pro- nuba, modrá, n. fraxini, červená, n. nupta, můry. Vz Schd. II. 517.

319461   Stužkonoska Svazek: 7 Strana: 0803
Stužkonoska, y, f, catocala, das Ordens- band, motýl. Cf. Brm. IV. 442., Ott. V. 231.

319462   Stužkonoska Svazek: 9 Strana: 0316
Stužkonoska, y, f., Ordensband, motýl. S. dubová, jasanová, olšová, švestková, to- polová, úzkopásná, vrbová. Vz Stein. 119., Exl. 159.

319463   Stužkovaný Svazek: 3 Strana: 0745
Stužkovaný, gebändert. Šp.

319464   Stužkovatý, stužkovitý Svazek: 3 Strana: 0745
Stužkovatý, stužkovitý, bandförmig. S. hlísty, Bandwürmer, tasemnice. Kol.

319465   Stužkovec Svazek: 7 Strana: 0803
Stužkovec, vce, m., desmodium, das Büschel kraut. Rstp 389 . Hg. 90.

319466   Stužkový Svazek: 3 Strana: 0745
Stužkový. S. zboží. Bandwaaren. Dch.

319467   Stužovací Svazek: 3 Strana: 0745
Stužovací, zum Zusammenziehen dienend. Tech.

319468   Stužovadlo Svazek: 3 Strana: 0745
Stužovadlo, a, n. stužidlo.

319469   Stužtičky Svazek: 9 Strana: 0316
Stužtičky = panská trávička, digraphis arundmacea. Sbor. slov. II. 148.

319470   Stvar Svazek: 3 Strana: 0745
Stvar, u, m., das Gebilde. Šm. Cf. Stvor.

319471   Stvárať něco ua koho Svazek: 3 Strana: 0745
Stvárať něco ua koho = sváděti, po- mlouvati. Na Slov. — S. — činiti. Zkoušku dále s. Nitra VI. 152. — Stvárali, u Opavy = tropiti, činiti, treiben. Klš.

319472   Stvárati Svazek: 8 Strana: 0389
Stvárati = robiti, činiti. Co stváraš? Phľd. XII. 548. (241., 422.). — Stvářati iter. slovesa stvořiti a znamená: tropiti, dováděti, dělati rámus. Brt.

319473   Stvarožiti Svazek: 3 Strana: 0745
Stvarožiti — tvaroh z něčeho udělati. Cimrhzl. Mythl. 308.

319474   Stvářať Svazek: 7 Strana: 0803
Stvářať = přeháněti. Val Slavč. 51.

319475   Stvářať Svazek: 10 Strana: 0405
Stvářať = vyváděti, dováděti. Stvářá jak divůr. Val. Ces. 1. XI. 378.

319476   Stvářenie Svazek: 7 Strana: 0803
Stvářenie. n , vz Ztvářenie

319477   Stvcerin Svazek: 7 Strana: 0804
Stvcerin, u, m., v lučbě. Rm. II. 107.

319478   Stvd Svazek: 7 Strana: 0804
Stvd. Už mě je s. (laš.). Brt. D. Hanba a s Šf. Strž. II. 26.

319479   Stvda Svazek: 7 Strana: 0804
Stvda, y, f. = styd. Rk.

319480   Stvel Svazek: 7 Strana: 0803
Stvel (stbel), u, m. = puteus. 1380. Mus. 1885. 540.

319481   Stvena Svazek: 10 Strana: 0405
Stvena, y, f., gemina. Rozk. P. 922.

319482   Stvenář Svazek: 10 Strana: 0405
Stvenář, e, m., gemmista. Rozk. P. 1022.

319483   Stvění Svazek: 3 Strana: 0745
Stvění = stkvění, zastr.

319484   Stvění Svazek: 7 Strana: 0803
Stvění ohně. Ev. olom. 181.

319485   -ství Svazek: 3 Strana: 0745
-ství, prípona jmen podstatných rodu středního, znamená vlastnosť, stav, něm. -thum. Č., Jg. Opilství, kněžství, měšťanství atd. D. Staří spisovatelé užívali při sub- stantivech přípon -ství a -stvo bez rozdílu smyslu, později a nejvíce v době novější učinil se mezi oběma rozdíl. Vz Brs. 2 vyd. 240. Nyní činí se rozdíl mezi odtazitými či abstraktními ukončenými ve -ství a konkret- ními n. srostitými ukončenými ve -stvo. Něco jiného bývá nám nyní křesťanství, das Christenthum, a křesťanstvo, die Chri- sten, občanství, das Bürgerthum, občanstvo, die Bürgerschaft, die Bürger, učitelství, das Lehramt, učitelstvo, die Lehrer. Toto růz- nění pojmů, jež napomáhá srozumitelnosti, jest dobré a není proč vzpírati se mu (Brs. 2. vyd. 240.), ale kde není žádné pochyb- nosti o význame slova, tam dávejme před- nosť příponě -stvo za příkladem řeči starší i některych novějších spisovatelův, abychom se vyhnuli jednotvárnému skloňování jmen ukončených ve -ství. Pišme tedy královstvo (Št. N. 16.), velitelstvo, cizoložstvo (Chč. P. 16. a.), otcovstvo (Chč. P. 64. a.), mu- čedlnictvo (Ib. 156. a), zlosynstvo (Chč. P. 198. a.), vítězstvo (Št. N. 9., 18., 109.), bláz- novstvo (Št. N. 127.), lakomstvo (Ib. 84.), svatokrádežstvo (Hus III. 187.), papežstvo, kacířstvo, dobrodružstvo, dětinstvo. Vůbec se mluví: smilstvo, zlodějstvo, darebáctvo, bohactvo (Rkk.), proč bychom tedy ne- směli psáti: svědectvo, množstvo, nebezpe- čenstvo, ředitelstvo atd. ? Potom budeme moci říci: Nevydávej se v nebezpečenstva (položíme-li nebezpečenství, není v tomto slově viděti pluralu). Taktéž: Pravosť jejich svědectev brána v pochybnosť. Vz více v Km. I. str. 149. Brt. — Před touto příponou mění se h v ž, ch v š, z v ž, c v č, k v č (vz tyto hlásky, -stvo). Cf. bohstvie = bož- ství. Št., v Rozb. lit. II. 8. V již. Čechách říkají: nistrostfí, králostfí, bláznostfí atd. Kts. Vz -stvo, Tvoření slov, Abstrakta.

319486   -ství Svazek: 7 Strana: 0803
-ství. Břítství, Obříství (místa). Vz Pal Rdh. I 139. — Cf. Gb. Ml I. 60 , Schl. Gymna- sialzeitung 1851. 296. Mezi příponami -ství a -stvo činí se u významu rozdíl, jehož pů- vodně nebylo. Kvř. 27

319487   -ství, -stvo Svazek: 9 Strana: 0316
-ství, -stvo konc. u Husa. Vz List. fil. 1900. 226.

319488   -ství, -stvo Svazek: 10 Strana: 0405
-ství, -stvo ve spisech Husových. Vz List. fil. XXVII. 226., 230.

319489   Stviechu Svazek: 3 Strana: 0745
Stviechu, zastr., stkvěli; stvúci = stkvoucí. Kat. 2554., 3436.

319490   Stvietal Svazek: 10 Strana: 0405
Stvietal, astrum. Rozk. P. 2276.

319491   Stvieti se Svazek: 7 Strana: 0803
Stvieti se. Cf Mkl. Etym. 332. b., Hom. opat. 154. a. 4., Hank. Sb. 420.

319492   Stvieti se Svazek: 9 Strana: 0316
Stvieti se = lucere. Stvu se, novotv. skvěju se, skvěješ se. Vz Gb. H. ml. III. 2. 290.

319493   Stvíti Svazek: 3 Strana: 0745
Stvíti m. stb. svbteti, ve strč. oblíbené ktvu m. kvetu. Gŕb. Hl. 125. Vz Stkvíti, Bž. 44. Mus. 1880. 123.

319494   -stvo Svazek: 3 Strana: 0745
-stvo, přípona jmen podstatných rodu středního m. -tvo, skr. tvara, množb-stvo od rnnog?, skr. bahu-tvam, od bahu multus. Schl. Přípona tato znamená jména hromadná, souborná, C., nějaký celek, spolek, něm. -schaft: měšťanstvo, die Bürgerschaft (mě- šťanství, das Bürgerthum), lidstvo, Hš , jez- dectvo, sousedstvo, židovstvo, duchoven- stvo. Mkl. B. 181. Vz -ství. — Jména ve -stvo ukončená vsouvají v gt. pl. e: bi- skupstev, tovaryšstev; staří užívali genitivu v í : mnoho biskupství, tovaryšství od no- minativu ve -ství. Ht. — Před touto přípo- nou mění se h v ž, z v ž, c v č, ch v š, k v č (vz tyto hlásky): pták — ptačstvo, mnich — mnišstvo, mnohý — množstvo, herečstvo, kněz — kněžstvo. Kz. Stojí-li před příponami -ství a -stvo t n. č, píšeme místo -tstvo a -čstvo jen -ctvo: pták — ptačstvo — ptactvo, bohatství — bohactví, dědic dědičství — dědictví. Před -ství a -stvo dlouhá samohláska se krátí: žák — žactvo, blouditi — bludství, pták — ptactvo, dítě — dětství. Pk. Pr. 6 Před oběma tě- mito příponami v již. Čech. v se vysouvá: mistrostfí, králostfí m. mistrovství atd. Kts. Vz -ství.

319495   -stvo Svazek: 7 Strana: 0803
-stvo. Příp. jmen zemí: Judstvo, Judaea provincia. Židovstvo (krajina) Placel 19, 21. a u V. Cf. Šf. III. 422. A my s svým mistrovstvem do pekla budem svrženi. Pass. mus. 464. Kde není rozdílu mezi abstrakt- ním (-ství) a konkretním (-stvo), vždy místo má přípona -stvo: hlupstvo, zlodějstvo, ši- benstvo (laš.), darebáctvo, lumpáctvo, bo- hactvo (laš., slov. bohactví), manželstvo (oboje). Brt. D. 142. Význam obou přípon byl původně stejný. Časem však vyvinul se známý rozdíl a toho dlužno šetřiti. Gb. Ml. I. 60.

319496   Stvol Svazek: 3 Strana: 0745
Stvol, u, m., S. = peň nebo lodyha bez- listá, leda šupinatá, nahoře listeny a květy nesoucí. Čl. Kv. XXVII. Strsl. stvol?, cvol?, canlis; srbsky cvolina, rus. stvol?; sr. lit. stůl?s, ler Baumstamm. Mkl. L. 70. S. — lodyha neprostředečně z oddenku n. lodyhy podzemní vyniklá, nesoucí toliko listeny a květy (konvalinka), scapus, der Schaft. Rst. 499. Vz Lodyha. S. bezlistý, hranatě brázdo- vitý, přímý, Čl., sloupový.

319497   Stvol Svazek: 7 Strana: 0804
Stvol. Mkl. Etym. 327. b.. Rosc. 7. — S. slezinový, Milzbalken, m. Nz. lk.

319498   Stvól Svazek: 7 Strana: 0804
Stvól, u, m. = stůl. Na mor. Kopan. a slov. Brt. L. N. II 108. Krivda za s. sadla a Pravda u dvier žobre. N. Hlsk. III. 322.

319499   Stvol oměr Svazek: 3 Strana: 0745
Stvol oměr, u, m., das Schaftmodell (u špen- dlíkářů). Šm.

319500   Stvolenky, Stolinky, Drny Svazek: 3 Strana: 0745
Stvolenky, Stolinky, Drny, dle Do- lany, něm. Drum, městys u líště. PL., Tk. III. 123.

319501   Stvolinky Svazek: 3 Strana: 0745
Stvolinky, vz Stolinky.

319502   Stvolnatý Svazek: 3 Strana: 0745
Stvolnatý = stvol mající, schafttragend, schaftig. Rst. 499.

319503   Stvolny Svazek: 3 Strana: 0745
Stvolny, dle Dolany, ves u Manetína.

319504   Stvolný Svazek: 7 Strana: 0804
Stvolný S. železo, Gewehrplatinen (zu Gewehren). Hr.

319505   Stvolořez Svazek: 3 Strana: 0746
Stvolořez, u.m., der Schaftschneider (u špendlíkářů). Šm.

319506   Stvolová Svazek: 3 Strana: 0746
Stvolová, é. f., Stwolow, ves u Letovic. PL., Žer. Záp.I. 53.

319507   Stvolovitý Svazek: 3 Strana: 0746
Stvolovitý, podobný stvolu, schaftförmig. S. stopka jetele jahodnatého. Rst. 499.

319508   Stvolový Svazek: 3 Strana: 0746
Stvolový, Schaft-. S. list. Rst. 499.

319509   Stvor Svazek: 3 Strana: 0746
Stvor, a, m. = tvor, das Geschöpf. Země jest s. studený. St. skl. I. 1(53. Stvořitel všeho sboru a stvoru. BO. — S., stvoření, die Schöpfung. Ot stvora světa všeho. St. skl. I. 144., Vyb. I. 793. V šesti dnech prvého s-ru. Výb. I. (571.

319510   Stvor Svazek: 7 Strana: 0804
Stvor. V MV. nepravá glossa. Pa. — Sv. ruk. V. I. 346., Mkl. Etym. 366. — Od stvora (stvoření) světa. Sv. ruk. 4.

319511   Stvora Svazek: 3 Strana: 0746
Stvora, v, f. = stvor. Slov. Er. Sl. čít. (58.. Dbš. 66.

319512   Stvora Svazek: 7 Strana: 0804
Stvora, y, m. = kdo si vytvářá, poroučí a není mu nic po chuti. U Star. Jič. Vhl.

319513   Stvora Svazek: 8 Strana: 0389
Stvora, y, f. = ženská (při podivení-se, politování). Slov. Zátur.

319514   Stvora Svazek: 9 Strana: 0316
Stvora = kdo dělá věci mimo raše na- dání. Slez. Lor. 79.

319515   Stvora Svazek: 10 Strana: 0405
Stvora, y, m. = pokušitel, škádlil. Hauer 14.

319516   Stvorba Svazek: 3 Strana: 0746
Stvorba, y, f. = stvoření, die Erschaffung. Adama k božímu obrazu s. Sš. II. 223.

319517   Stvorička Svazek: 7 Strana: 0804
Stvorička, y, f., zdrobn. stvora. Slov. Phľd. VI. 2.

319518   Stvorně Svazek: 8 Strana: 0389
Stvorně. Svědčil-li jsem nostvorně. Um. R. 80. a. (List. lil. 1895. 114.).

319519   Stvorný Svazek: 8 Strana: 0390
Stvorný. Velmě stvorným rozomem věřiete v tu při. Chč. Mik. 426.

319520   Stvořenec Svazek: 3 Strana: 0746
Stvořenec, nce, m., Geschöpf, n. Byl zvláštní položek a s. boží. Sš. L. 18. Sr. Poloh.

319521   Stvoření Svazek: 3 Strana: 0746
Stvoření, n., die Schöpfung. S. sice je dílem a účinkem veškevé sv. Trojice. Sš. II. 199. S. světa. V. Řeč jest o duchovném a mravném s. Sš. II. 96 - S. = stvor. Člověk jest, s. boží, Us., křehké. Bs. Darmo mydlení, dyž je černé s. U Opav. Klš. Vyletěl té sokol na oblaky, vynášel se nade všecky vtáky, aj nade všecko s.; Pro jedno koření ne- zhyne s. Sš. P. 184., 381. (Tě.). Aby pa- noval nad jinými s-ními; Položiti stvoření za stvořitele; Jest otec s-ním; Přisahati skrzě které kolivěk s. vždy jest Boha na svě- dectvie bráti; S. každé jest řebří ku po- znání Boha; S. každé jest člověku užitečné ; Kristus, jelikožto člověk, jest s.; Poddáni buďte každému člověckému s Hus I. 184., 297., 315., 378., 381., II. 212., 257 (Té.). Ó já bídné s.! Us. Hý.

319522   Stvoření Svazek: 7 Strana: 0804
Stvoření. S. člověka, světa. Cf. Mách. 14.—18., 3.-12. — S = stvor. Nechrle od s. své žádosti odtrhnúti. St. Kn. š. 128.

319523   Stvořeníčko Svazek: 7 Strana: 0804
Stvořeníčko, a, n., zdrobn. stvoření. To je f.! Us.

319524   Stvořenosť Svazek: 3 Strana: 0746
Stvořenosť, i, f. = stvoření, stvor, das Geschöpf. Měst. bož., Koll.

319525   Stvořenský Svazek: 3 Strana: 0746
Stvořenský, schöpferisch, Schöpfungs-. Vyrýká stav a výsledek onoho s-ského konu. Sš. II. 199.

319526   Stvořenstvo Svazek: 3 Strana: 0746
Stvořenstvo, a, n., die Geschöpfe. Celé s. tehdá skrze člověka k slávě vedeno bylo; Účel s-stva. Sš. II. 84., I. 28.

319527   Stvořenstvo Svazek: 7 Strana: 0804
Stvořenstvo. Čch. Bs. 143., Dk. Dj f. 86.

319528   Stvořený Svazek: 3 Strana: 0746
Stvořený; -řen, a, o, er-, geschaffen. — k čemu. V. Člověk k obrazu božímu s. Kom.— kde: na světě. Hus I. 151.

319529   Stvořený Svazek: 7 Strana: 0804
Stvořený. Křik ďábly s-ný. AIxB. 141. (HP. 75 ).

319530   Stvořidlo, stvořidelko, stvořítko Svazek: 3 Strana: 0746
Stvořidlo, stvořidelko, stvořítko, a, n., die Form. S. na sýr, Us. Cf. Kadlub.

319531   Stvořitel Svazek: 3 Strana: 0746
Stvořitel, e, m., der Erzeuger, Schöpfer, Erschaffer. Kom. Skutkem ťo dokazují, že chtie lepší tvořitelé, neřku s-lé, nežli pán Bóh býti; S. světa sám ji (modlitbu otče- náš) učinil; Blázniví kněžie praví, že oni tělo božie stvořie a že oni jsú s-lé svého s-le: Jedné Bóh jest s.; Kristus Jezus jest s. i stvořenie. Hus I. 68., 311., III. 212., 213., 256. (Tč.). S. všeho sboru a stvoru (creator omnium). BO. S-le dolíčím (pro- babo) spravedlného. BO.

319532   Stvořitelka Svazek: 10 Strana: 0405
Stvořitelka, y, f. = čtverhranný kuthan. Litom. 62.

319533   Stvořitelský Svazek: 7 Strana: 0804
Stvořitelský, Schöpfer-. S. činnosť. Ka- deřávek.

319534   Stvořiti Svazek: 3 Strana: 0746
Stvořiti, il, en, ení; stvořívati, stvořo- vati; stvářeti, el, en, ení. S. = způsobiti, učiniti, erzeugen, schaffen, schöpfen, for- men, hervorbringen; u theol. = z ničeho něco učiniti, aus nichts etwas machen, er- schaffen. Jg. — aBs. S. jest něco učiniti z ničehož; S. slove zpósob některé věci dáti jako maléř dá dřevu zpósob tak, že učiní, aby dřevo bvlo podobno člověku. Hus III. 212., 213. — co, koho: biskupy. Martini. Bůh všecky věci stvořil. V. Jenž (Bůh) ny stwořil. Ž. wit. 946. 6. Ďjeuka sa pred něho postavila tak, ako ju Boh stvoriu Er. Sl. čít. 55. Řečník svú mzdu vezma žalobu s-ří. O. z D. Ach tato tatičku, už se ten narodil, co mé ruce stvořil. Sš. P. 32. Koho pán Bůh stvorí, toho neumoří. Brt. S. 146. S. nemôž kněz syna božieho; Biskup stvoří kněze, když mu dá boží mocí kněžstvie. Hus I. 381., III. 213. Pán Bůh stvořil (jinde : spářil) dva volky a čert uči- nil spolky, hleď každý své tobolky. Prov. D. — co z čeho čím: něco z bláta. Ben. V. Stvořil jsi Adama z blatné země. BO. Bůh vše nevypravitelnou svou moudrostí z ničeho stvořil. Kom. Ruka Páně s-la člo- věka mužem a, ženou. Brt. S. 55. Bůh mě s-řil Slovákem. Ht. Ruka tvá mě kamenem, ptákem s. mohla. Anth. 1. 51. Bóh vše časy slovem stvořil: Bůh člověka z hlíny stvořil. Kat 1226., 1875. S. něco stříbrem. Chč. 444. Pravá viera jest, že jediný jest stvořitel a že všichni kněžie spolu vší svú mocí ne- mohů blchy s.; (Buoh) z jeho (Adamova) boka choť jemu s-řil jedinú; Buoh s-řil všecky věci, kromě sebe, z ničehož; Buoh s-řil člověka z hlíny zemské; A žena v tvo- řidle stvoří z syřenie sýr; A dobrý kněz slovem božím stvoří člověka, to věz, zpó- sobí, aby byl synem božím; Tělo Kristovo stvořeno od Boha v životě panny Marie z krve jejie. Hus 1. 352., III. 204., 212., 213. (Tě.) — co skrze koho. Otec skrze syna stvořuje nebe a zemi. Štelc. Všecko skrze něho a v něm stvořeno jest. Sš. II. 197. — koho proč kam: Bůh proto lidi na, svět stvořil. Štelc. -- co kde. Už se nám narodil, co všecek svět stvořil, co stvo- řil stvoření i v zemi koření. Sš. P. 16. Sirdcze cziste stworz we mnye, Bože. Z. wit. 50. 12. (Syn boží) v celém světě každý lid stvořil. Sš. P. 47. Dobrý Bóh stvořil ducha v člověku. Hus I., 47. Vz S. co z čeho. — co, koho k čemu. Člověk k obrazu božímu stvořen jest. V., Kom. Bůh lidi k práci stvořil. Us. Bůh člověka ku zlu ne- stvořuje. Sš. I. 104. První člověk k tomu byl stvořen, aby . . .; Člověk každý k tomu je stvořen, aby . . . .; Zvláště přislušie Bohu, k jehož podobenstvie ty věci s-ny jsú. Hus III. 29., I. 52, 74. (Tč.) Boh ťa stvoril mi- lostive k podobenstvju svému. Na Slov. Tč. Bůh lidi stvořil sobě k libosti. Chč. 444. — Št. N. 280. — jak. Tvorce pro své nebe v závoj stvořil tebe. Sš. Bs. 3. Bůh člo- věka s-řil o svobodné vůli. Sš. I. 102. Jenž (nový člověk) podlé Boha stvořen jest v spravedlnosti a svatosti pravdy. Sš. II. 118. Člověk jest podlé obrazu božího stvo- řen. Sš. II. 198. (Hý.) Vedlé člověčstvie jest stvořen. Hus II. 22. Bóh s-řil člověka podlé svého obličeje. BO. Stvoři dielem litým (sformoval). BO. — kdy. Přede mnú nenie Buoh stvořen a po mně nebude. Výb. II. 519. V tom rúhání jsú kněžie, kte- říž praví, že na mši stvořují tělo božie. Hus II. 377. — co nač. Bůh v zemi ko- ření lidem na užitek stvořil; Bůh mja na to stvořil, abych jemu slúžil. Sš. P. 1tí., 61. — co s kým. Nechť vezme všechny tovařiše své na pomoc a stvoří s nimi jednu hnidu a tehdyť jim vyznám, žeť jsú stvořitelé. Hus III. 273. -- co komu. Však jest Buoh ko- zám královstvie nebeského nestvořil. Hus I. 86.

319535   Stvořiti Svazek: 7 Strana: 0804
Stvořiti. — co. Zuby tak sličně stvoři (zavřela, clausit), že každý mnějieše, by byla umřela. Apoll. Mus. 1863. 290. — co z čeho. Divné věci z ničehož stvořil. Št. Kn. š. 36. (17.). — koho proč kam. Pro něž jej jest Buoh na svět stvořil. Št. Kn. s. 180. — kde (čím). Tam si nový můžeš s. svět myšlénky silou. Vrch. Taký se tu křik by stvořil. AlxV. v 1529. (HP. 37.). Taký by zvuk hi křik stvořen. AlxB. v. 69. (HP. 73.). — koho komu k čemu z čeho. Hospodin mu Evu ku pomoci z kosti stvořil. 1450. Mus. 1884. 241.

319536   Stvořítko Svazek: 7 Strana: 0804
Stvořítko, a, n. = tvořítko. U Chrou- stova. Tbnk.

319537   Stvozehraze Svazek: 3 Strana: 0747
Stvozehraze, Tvrzehraz, e, f., Durchlass, ves u Znojma. PL.

319538   Stvrdění Svazek: 3 Strana: 0747
Stvrdění, n. = stvrzení, constipatio, zastr. Veleš.

319539   Stvrdění Svazek: 7 Strana: 0804
Stvrdění, n. = stvrzení. Slov. Bern.

319540   Stvrděný Svazek: 7 Strana: 0804
Stvrděný = stvrzený. Slov. Bern.

319541   Stvrděti Svazek: 3 Strana: 0747
Stvrděti = stvrdnouti. Lom.

319542   Stvrditel Svazek: 3 Strana: 0747
Stvrditel, e, m., der Befestiger. Fil. zám.

319543   Stvrditi Svazek: 3 Strana: 0747
Stvrditi, stvrď, -dě (íc), il, zen, ení (na Slov. děn, dění); stvrzovati = tvrdým uči- niti, upevniti, härten, hart machen, befesti- gen. Jg. — co, koho: biskupa (upevniti). Martina. On to stvrdil (= s určitostí, s ji- stotou pravil, ujišťoval). Stach. Král ráčil jest všecka práva s. hornikuom. Dač. I.125. S. pokoj, něčí vóli, křivú kletbu. Hus I. 100., III. 126., 230. — co čím (kde). Prkna hřebíky s. (upevniti). Kom. Ve své řeči po- volání pohanů Petrem osvědčené výrokem prorockým stvrzuje. Sš. Sk. 180. S. co dskami. Václ. I. Tou svorností Turci věci své stvrdili. V. Něco svým podpisem s. V. Něco důvody s. Svou výpověď přísahou s. — co koho v čem, kde. Něčí nedostatky pochlebováním v něm s. V. Někoho u víře s. Eus. S. někoho v jeho vieře, u vieře, Hus I. 321., II. 178., Dr. v. 32., v jeho vuoli. Hus III. 167. — koho k čemu = potvrditi, bestätigen: k faře, k biskupstvie, k obroku. Hus I. 400., 344. — koho zač. Aby je za svaté s-li. Hus II. 183. — jak. Aby kom- paktata stvrzena byla miestem i časem podlé rčenie jich. Let. 122. — koho na co: na úřad. Cf. Stvrzení. — se. Roh se s-dí = stvrdne. Db. Stvrdí se jako kovářovy na- kovadlen. BO.

319544   Stvrditi Svazek: 7 Strana: 0804
Stvrditi. Ztvrditi. Ž. kl. 89. 6., 111. 8., 118. 87. — co čím: výrok přísahou. Mus. 1880 25. Jenž lidem ku nápravám cestu zákonem stvrdil. Msn. Or. 9.

319545   Stvrditi co Svazek: 10 Strana: 0405
Stvrditi co: zuby = zatíti. Baw. Ap. 216b.

319546   Stvrditi co čím Svazek: 9 Strana: 0316
Stvrditi co čím. Stvrď ji (masť) voskem nemnoho. Maš. ruk. 222a. (Mus. fil. 1899. 95. ).

319547   Stvrdlina Svazek: 3 Strana: 0747
Stvrdlina, y, f., die Verhärtung. Tab. d. 45., Us.

319548   Stvrdlina Svazek: 10 Strana: 0405
Stvrdlina jater. Stan. III. 153.

319549   Stvrdlosť Svazek: 3 Strana: 0747
Stvrdlosť, i, f., die Härte. Vz Ztvrdlina.

319550   Stvrdlý Svazek: 3 Strana: 0747
Stvrdlý, hart geworden. S. kůže na ru- kou (mozol). V.

319551   Stvrdlý Svazek: 7 Strana: 0804
Stvrdlý studeností. Hus I. 148.

319552   Stvrdlý čím Svazek: 10 Strana: 0405
Stvrdlý čím. Ruce prací stvrdlé. Zr. Zahr. 105.

319553   Stvrdnouti Svazek: 3 Strana: 0747
Stvrdnouti, dnul a dl, utí, hart werden, verhärten. — abs. Chléb stvrdí. Již stvrdí (= zemřel). Na morav. Drahansku. Hý. — čím: ledem s-nouti. V. A mnohý strachem stvrdnul. Exc.

319554   Stvrdnouti proti čemu Svazek: 7 Strana: 0804
Stvrdnouti proti čemu. Čím proti ní tak ztvrdlo srdce otcovo. Šbr. Záj. kr. Václ. 751.

319555   Stvrdnutí Svazek: 7 Strana: 0804
Stvrdnutí kosti, osteosclerosis, Nz. lk , rakovité s. Kžk.Por. 205. S. hlásky. Bž. 11.

319556   Stvrdnutí Svazek: 10 Strana: 0405
Stvrdnutí, n. Hnědé s. plic, braune Induration der Lunge. Ktt.

319557   Stvrdnutí, n Svazek: 3 Strana: 0747
Stvrdnutí, n., die Verhärtung. S. kůže. Šp.

319558   Stvrný Svazek: 7 Strana: 0804
Stvrný, strenuus. Hank. Sb. 420.

319559   Stvrť Svazek: 7 Strana: 0876
Stvrť = píď. Brt. D. 276.

319560   Stvrzené Svazek: 8 Strana: 0390
Stvrzené. Aby pevněji a stvrzeněji u pod- danosti byli. XVI. stol. Čel. Pr. m. L 328.

319561   Stvrzení Svazek: 3 Strana: 0747
Stvrzení, n., die Erhärtung, Bestätigung. Kšaft pro obstávku v čase právním k s. přijíti nemůže. Pr. měst. S. zákona. J. tr. S. volby poslance, die Verifikation. — čeho čím: písma podpisem (Jg.). — koho nač: na úřad (Jg.) — k čemu. S. k biskupstvie neb k faře nemá kupováno býti. Hus I. 477. — S. = obloha, firmamentum, das Fir- mament. Na s-zení nebeském; Vody, ježto biechu pod s-ním. BO.

319562   Stvrzení Svazek: 7 Strana: 0804
Stvrzení. Ano když do kláštera vejde panna, má do roka rozmysl; i vlasy uřežíc ještě móž ven do s. Št. Kn. š. 75.

319563   Stvrzenka Svazek: 7 Strana: 0804
Stvrzenka, y, f. = lístek, jímž se něco stvrzuje, Empfangs-, Bestätigungsschein. Dch. S. o tržní ceně, o příjmu. Pr. tr.

319564   Stvrzený Svazek: 3 Strana: 0747
Stvrzený; stvrzen, a, o = mocný, er- härtet, bestätigt.

319565   Stvrzený čím Svazek: 7 Strana: 0804
Stvrzený čím: přísahou. Us. Pdl., Mus., Lpř. — v čem: v zákoně. Št. Kn. š 66.— k čemu. K vieře jsúci s-na. Výb. II. 19. Přísahy jménem božím z-né. BR. II. 23.

319566   Stvrzovati Svazek: 3 Strana: 0747
Stvrzovati, vz Stvrditi.

319567   Stvrzovati Svazek: 7 Strana: 0804
Stvrzovati, Bestätigungs- S. knihy, libri confirmationum. Bor.

319568   Stvúcesť Svazek: 10 Strana: 0405
Stvúcesť = stvěnie, splendor. Šf. Aelt. Denkm. p. 49., Šf. v Poč 27. uvádí stvú- česť.

319569   Stvúci Svazek: 3 Strana: 0747
Stvúci m. stviaci sě. Stúpi kněžna v běle stvúci řizě. LS. v. 47.

319570   Stvúcí Svazek: 10 Strana: 0405
Stvúcí bydlo. Pil. S. světlosť, vlasy. Kat. 2554., 3436. Všech světlostí viece s. Kunh. pís. 147a. (Mg).

319571   Stvúcný Svazek: 10 Strana: 0405
Stvúcný. Sú stvúcnější mléka, nitidiores lacte. Pror. ol. 97b. 1.

319572   Stvúcosť Svazek: 10 Strana: 0405
Stvúcosť, i, f., splendor, lesk. Ž. klem. 109. 3.

319573   Stvúčesť Svazek: 3 Strana: 0747
Stvúčesť, i, f. = stkvělosť, zastr. Ms.

319574   Stvůra Svazek: 3 Strana: 0747
Stvůra, y, f. = stvor, stvoření, das Ge- schöpf. S. = velryb, Ob. pan., slon. Hlas. Naplnilo hlubokost' mořskou s-rami rybnými. Kanc. se. Štěpána. — S. == zlé, špatné dílo, výmyslek, die Kreatur, das Machwerk. Pe- kelná s. Scip. Divné s-ry; bídná s. Dch. S-ro zpichřelá! Morsche Kreatur! Dch. — S. = dílo řemeslnické, das Fabrikat. Zlob.

319575   Stvůra Svazek: 7 Strana: 0804
Stvůra. Cf. Mkl. Etym. 366. S. básnická (v dobrém smyslu). AI. V. Svoboda.

319576   Stvůrně Svazek: 10 Strana: 0405
Stvůrně něco poříditi. Msn. II. 135.

319577   Stvůrnosť Svazek: 3 Strana: 0747
Stvůrnosť, i, f. = sličnosť, die Förm- lichkeit, Künstlichkeit, Wohlgestaltheit. Jg.

319578   Stvůrný Svazek: 3 Strana: 0747
Stvůrný = sličný, řemeslný, förmlich, künstlich, kunstreich. Což stvůrně uděláno. V. S. hnůj. Koubl. — S. = výtvarný. Vký.

319579   Stvůrný. S Svazek: 10 Strana: 0405
Stvůrný. S. brnění. Msn. II. 62. Sr. Lepe- stvůrný.

319580   -stý Svazek: 3 Strana: 0747
-stý. Přijímá ve složení gt. základních číslovek: dvoustý, třístý, čtyřstý, pětístý.

319581   Stý Svazek: 3 Strana: 0747
Stý = kdo má jiných 99 před sebou, der hundertste. Sotva stý najíti by se mohl. Jg. — S. = sto obsahující. Co prospěje člověku, by byl živ do stého věku. V. A jiné (siemě) padlo v zemi dobrú a uči- nilo užirek stý, hundertfach. Hus II. 70.

319582   Sty-x Svazek: 3 Strana: 0750
Sty-x, gy, f., u starých Řeků reka v pod- světí, při jejíž vodě bohové přisahali. Rk. Vz S. N.

319583   Stybati Svazek: 3 Strana: 0747
Stybati, na Slov. = sbírati, stykati, knüpfen, binden. — co: ovoce. Us.

319584   Styber Svazek: 3 Strana: 0747
Styber, bru, m., der Stüber, eine nieder- ländische Münze, deren 20 auf einen Gulden gingen. Gl. 325. Dvacet malých chlebů za 25 stybrů. Žer. L. I. 82.

319585   Stýblo Svazek: 3 Strana: 0747
Stýblo, vz Stéblo. — S., a, m., osob.jm. Vz O.

319586   Stýblo Svazek: 7 Strana: 0804
Stýblo Jarosl. Slavín seš. 34. v příloze str. 1.

319587   Stýblo Svazek: 9 Strana: 0316
Stýblo, a, m., os. jm. O skloň, sr Gb. H. ml. III. 1. 148.

319588   Stýblo Svazek: 10 Strana: 0405
Stýblo Bedř., naklad., 1817. —1891.; S. Adolf, nakl., nar. 1848.; S. Jarosl., 1849. až 1887. Vz Ott. XXIV. 312.

319589   Stycírovať Svazek: 9 Strana: 0316
Stycírovať, vz Hamovati (víno).

319590   Styč Svazek: 10 Strana: 0405
Styč, illapicum. Rozk. R. 74. (bylina). Rozk. P. 730.

319591   Stýčení Svazek: 8 Strana: 0390
Stýčení, n., Gestände, n. Ptrl. 14.

319592   Styčiti Svazek: 3 Strana: 0747
Styčiti (m. vztyčiti), il, en, ení = narov- nati, zpřímiti (jako tyčka), aufrichten, auf- hissen, tyčkami opatřiti, stengeln (den Wein- garten usw.). Jg. — co: vinici. Reš., Ros.— se od čeho: od stolu (vstáti). Štelc. — se. V.

319593   Stýčiti Svazek: 7 Strana: 0804
Stýčiti. Mkl. Etym. 368.

319594   Styčka Svazek: 7 Strana: 0804
Styčka, y, f., Lasche, f. Zpr. arch. X. 76.

319595   Styčka Svazek: 8 Strana: 0390
Styčka, y, f. = parátko. Slov. Kal. S. 169.

319596   Styčně Svazek: 3 Strana: 0747
Styčně. Aby jemu bez prodlení s. v zná- mosť uvozovali. Listina z 14./11 1618.

319597   Styčnice Svazek: 7 Strana: 0804
Styčnice, e, f. = styčná (čára), Tan- gente. Šd., NA. V. 74.

319598   Styčník Svazek: 7 Strana: 0804
Styčník. u, m. = kus pochvy koňské. Wtr. Obr. 661.

319599   Styčnosť Svazek: 3 Strana: 0747
Styčnosť, i, f., dotýkání (se), die Be- rührung, Fühlung, Tangirung. Nz. S. s ně- kým udržovati, míti; s-ti hledati, s něčím nabyti; něco s něčím ve s. přivésti; s ně- čím ve s-ti býti. Us. Dch. S nikým jsem ve s. neprišiel; S. paraboly u sv. Lukáše s pa- rabolou sv. Matouše nemalá jest; Vejíti s kým toliko v přechodnou s.; Země pode Hříchem jsoucí nebyla hodna s-sti s nebem; A tudy s celým světem ve s. přicházejí. Sš. II. 16., L. 182., J. 15., 37., Sk. 149. (Hý.).

319600   Styčnosť Svazek: 7 Strana: 0804
Styčnosť hmot, Mj. 8., ploch. 188.

319601   Styčný Svazek: 3 Strana: 0747
Styčný = stýkající se okolkem. S. čára, die Tangente, Rk., plocha, die Anschluss-, Stossfläche, Berührungsfläche. Bc, Nz. S. spára, die Stossfuge. Nz. S. samohlásky. Bž. 53.

319602   Styd Svazek: 3 Strana: 0747
Styd, u, m. = stud. Měj s. v očoch a s. ve svojém chování. Slov. Tč. Kdo nemá s. v očoch, necnostlivě žije. Ib. Tč.

319603   Styd Svazek: 10 Strana: 0405
Styd, u na., gelatio, studenosť. Hus. Orth.

319604   Stydatč Svazek: 8 Strana: 0390
Stydatč, Jen negativně: nestydatě. St. N. 105.

319605   Stydati se Svazek: 3 Strana: 0747
Stydati se = styděti se. Us. na Policku. Kšá.

319606   Stydatosť Svazek: 3 Strana: 0747
Stydatosť, i, f. = stydlivost. Jg.

319607   Stydatý Svazek: 3 Strana: 0747
Stydatý = stydlivý. Ros. — S., Scham-. S. údy, hanba. BO.

319608   Stydce Svazek: 3 Strana: 0747
Stydce = nečistě, mrzce, schändlich. Jg.

319609   Stydce Svazek: 8 Strana: 0390
Stydce. Mluvíš s. bez nuzné potřeby. Bl. Gr. 223.

319610   Stydce Svazek: 10 Strana: 0405
Stydce = mrzce. Paní sě s. vydáváše. Joz. Fr. 7.

319611   Stydenie Svazek: 10 Strana: 0405
Stydenie, n., pudor, stud. Rozk. P. 1347.

319612   Styděti Svazek: 7 Strana: 0804
Styděti. Vz List. fil. 1884. 463., Mkl. Etym. 328 a. — abs. Kdo se nestydí, mní, že hanby nedochází. Arch. VIII. 305. Kdo se stydí, svůj břich šidí. Brt. — se čeho na čem, v čem). Své nahoty se nestydíš. Pass. mus. 436. Pakli se mne na čem sty- díš. Hr. rk. 421. Stydiec se jie v tom. Št. Kn. š. 99. Toho se tuto nestydí. Pass. 452. — čím (kde). LMar. 30 Jímž se nebudu s. Sv. ruk. 8. Svú se řečí styď. Výb. II. 287. Tuť by se dobrým nestyděli; Ta zvěř se i nestydí svú zlostí. Št. Kn. š. 93., 159. Jenž se svým mravem stydí; Onú hanbú se stydieše; Družkami se stydievši. Ezp. 1678.. 1661., 1666. — se zač (jak). Aby za bratrství se nestyděl. Výb. II. 1401. V hrdlo za něco se s. Št. N. Zač se sty- díme, rádi tajíme. Hkš. — se kde. A tiem se viece v svém srdci stydiec. Št. Kn. Š. 48. — se z čeho. Aniž se mají z toho s. Arch. VIII. 354., Výb. II. 714. — se več. Měl by se v svou hlavu s. Wtr. exc. — se nač. Stydžim śe na oči (pravila žena za- krývajíc si tvář). Brt. D. — s inft. Stydiec se před ním pokořiti. Št. Kn. š. 48,.

319613   Styděti se Svazek: 3 Strana: 0747
Styděti se, stydím (zastr. styzu), styď, -dě (íc), ěl, ění; stydívati se. S., cf. stud. Vz Gb. Hl. 145. Strsl. styděti se, erubescere, davon stud?, pudor; rus. prostygnutb a pol. stygnąć vergleicht J. Schmidt Indog. Vo- kalis. I. 178. mit lit. stugti, steif werden, Mkl. L. 161. S. se = hanbiti se, sich schämen. Jg. — abs. Náramně se s.; Nic se ne- styďte; Neumí se s. V. Styď se o to po že- brácku prositi, čeho silou vlastní můžeš dobyti. Kamar. Pase, pase neboja se, vije vinky nestyďa se. Sš. P. 305. Styděla se, až jí před očima pálilo. Us. Dbr. Lépe jest krátce se s. nežli dlouhý čas želeti. Koll. Kdo se nestydí, nedojde hanby. Ros., C. Kdo se sstaral neboje se, ten živ bývá ne- stydě se. D. Nestydíš se. D. Nestyď se, není to v pytli — jestiť to na božím světle (když se žádá děvče za hubičku). C. — se koho, se čeho = ostýchati se, straniti se ně- čeho, jako slovesa bázně : lekati se, báti se, hroziti se, děsiti se. Brt. Sám seba sa styď, jestli nechceš před jinými nikdy zahanben býť; Jak sa seba stydíš, budeš sa i zlého varovať; Kdo sa seba stydí, ctný bývá u lidí; Styď se sám sebe satného, budeš stydět se druhého. Na Slov. a Mor. Tč. S. se svědkův. Jel. Stydí se jí. D, Ros. Boj se Boha, styď se lidí, nehřeš více, pán Bůh vidí. Prov. S. se lidí. Svěd. Styďme se již té lísavé řeči. Sš. Bs. 194. Kdo se Boha nebojí, ten se lidí nestydí. Mudr. 13. Divno mi, že se toho nestydíš. Kterak jsi smyslu pozbyl, ze se své nahoty nestydíš. Pass. 386., 693. E, ež ty jsa tak veliké knieže toho se nestydíš! Výb. I. 310. Svých súsedov, již tu biechu, se stydieše. Výb. I. 889. Styďte se zlosti vaší (m.: své). Kom. Lidé najviece toho hřiechu se stydie; Stydě se Boha, proti němuž jest Hřešil; Neroď se s. kříže Kristova. Hus I. 202., II. 318., III. 75. (Tč.) - Dal. 116. — Cf. Žes tak povýšený nad lidi, každý se tebe ustydí. Výb. Zastyďte se mužie takých řečí. Výb. — se kým, čím (před kým) znamená předmět, jenž jest příčinou našeho studu. Brt, Tím se král počne velmi s. Dal. Páni stydí se kupčením. Št, Kn. š. 154. Kdo se muú s. bude před lidmi, budu se jím s. před anděly. Št, Nestydě se jimi, ale chlubě se o nich. Chč. P. 55. a. Najmilejší, prosím já vás v žaláři sedící, jímž se ne- stydím, pro pána Boha v naději trpě. Hus 19./1 1415. Ktož se Ježíšem styděli. Smil v. 2055. A mně tím otcovstvím s. se do- konce třeba není; Kterou (řečí) by se nic nestyděla pražská hokynářka. Kos. 01. I. 114., 298. Jímž se oni stydí. Chč. P. 55. a., b. Panie cné válkú sě stydiechu; K vám se nevěrú nestydímy; Na Turště sě nestyd bě- hem; Svým rodem sě s.; Tú vojnú počě sě král s. Dal. 22., 27., 34., 136., 177. Kto se Kristem styděl a jeho slovem, bude od Krista zavržen; Aby nestyděli se najchuž- šími; Stydí se jimi (přáteli); S. se svým pokolením; Hřiechem se nestydí. Hus I. 147., 317., 441., II. 260. (Tč.) Smrť nebojí se bohatého, ani se stydí chudým. Št. Kn. š. 272. Ježíš se jimi bude vždy styděti. Výb. — se za koho, zastupuje instrumental causae (čím) a užívá se v novější době vůbec této vazby. Brt. Za nic se nestyděti. V. S. se za lež, Jel., za zahálku, Sych., za někoho. D. Nestyď se za to. Us. Dch. Naše vlastní dítě se za nás stydí. Us. Já bych se styděl za své ozdoby. Jel. En. m. 65. Nebo se ne- stydím za evangelium. Sš. I. 25. Kdo se za svůj jazyk stydí, nepatří mezi lidi; Blázen kdo se za chudobu před jinými stydí. Us. Tč. Nestyďte se za mne a vyprovoďte mne do tej cizí země; Já kolíbat neumím, za kolébku se stydím; Otrhaný chodíš, já sa za fa stydím; Dy ty idžeš kole našich oken, za mne se styd*íš. Sš. P. 72., 202., 291., 404. (Tč.) Ani se za svú hanbu stydie. Smil v. 934. Zlé věci činie, avšak se ještě stydie za to. Št. N. 148. Kdo se nestydí za hubu, dostane do ní aneb přes hubu. Prov. Styď se za svůj děravý jazyk (o tlachalech). Sych. Kdo se za vlastní řeč stydí, hodenť potupy všech lidí. Koll. Ten zlosti rád vidí, kdo se za zlosti nestydí. Slov. Tč. Za sebe se s. musíme. Kom. — Ev., Háj., Št., Br., Kram., Bart. 96., 135., Kom. D. 46. - se před kým (proč). Styďte sě před obcí a osadú pro bezpravie. BO. S-ím se před tím pánem. Ros., Ojíř, Jg. S-dí se tebú spasitel před zástupem. Hus II. 405. Člověk, jenž smrtelně hřešie, jest hovadný, že jakož ho- vado, což činí, tiem se nestydí před Bo- hem, též on. Hus II. 129. Vz Styděti se čím. — Pozn. Často stačí a jest lepší ge- nitiv. Stydím se ho, m.: stydím se před ním. Ale cf. hořejší příklad ze Št. a před- cházející příklady. — jak: v hrdlo se s. (za něco). Sych., D., V., Č., Dh, MP. S. se až po uši. Us. Z té duše se stydím. Sš. Bs. 18. — v čem, kde. Nectnostná panie často své vlastní čeledi mosí se krýti stydiec se jí v tom. Št. Stydí se jako plesnivé boty v jarmaře (= nestydí se). U Litomš. Bda. Stydí se jako koza v zelí (velmi málo). Us. Jirásek. — s infinit. Stydím se pravdu vyznati. Kom. Herci světa styděli by sě zapřieti svého v boji světském hesla, ale nestydie sě v duchovniem zapřieti Boha; Kterak biedníci nadutí stydie se slúti všech kresťanov bratřie?; Protož styď sě člověk býti pyšným; Kopati neumím, žebrati se stydím (Luk. 16. 3.). Hus I. 108., 318., II. 31., 297. (Tč.), ZN. Styďal jsem sě prositi pomoci královy. BO. — že. Stydím se, že jsem to učinil. Us.

319614   Styděti se Svazek: 9 Strana: 0316
Styděti se. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 292.

319615   Styděti se jak Svazek: 8 Strana: 0390
Styděti se jak: z míry. Vrch. Rol. XXXV. 203.

319616   Styděti se jak Svazek: 10 Strana: 0405
Styděti se jak. Stydí se jako koza v zelí (nestydí se). Jrsk. XIII. 3. 140. — S. se = báti se. An mne nižádný nevidí, ani také kdo se stydí. Baw. J. v. 1064. Sr. Ustydati se.

319617   Styděti se jak Svazek: 10 Strana: 0666
Styděti se jak. Stydí se jako skopovej lůj (nestydí se). Šum. Rgl.

319618   Stydivosť Svazek: 10 Strana: 0405
Stydivosť = stydlivost. Msn. Od. 107.

319619   Stydka Svazek: 7 Strana: 0804
Stydka, y, f., Schossbein, n. Šv. 22., Ssk.

319620   Stydko Svazek: 3 Strana: 0748
Stydko, schändlich. O tom s. mluviti. Št., Res., Bls. 124. Válečná výprava potkala se s koncem, o kterémž s. mluviti. Pal. Toť mi jest stydko jako košile ženskú nemocí oprzněná. BO. Vz Stydký.

319621   Stydkodělohový Svazek: 7 Strana: 0804
Stydkodělohový vaz, ligamentum pu- bouterinum. Exc.

319622   Stydkoměchýřový Svazek: 7 Strana: 0804
Stydkoměchýřový vaz, ligamentum pu- bovesicale. Exc.

319623   Stydkopastelínový Svazek: 7 Strana: 0804
Stydkopastelínový. S. bolesť čivová, neuralgia pudendohaemorrhoidalis. Exc.

319624   Stydkopředstojnicový Svazek: 7 Strana: 0804
Stydkopředstojnicový vaz, ligamentum puboprostaticum. Exc.

319625   Stydkosť Svazek: 3 Strana: 0748
Stydkosť, i, f. = studenost (zastr.), die Kälte. St. skl. II. 267. — S. = vlastnost stydkého, hanebnost, die Schändlichkeit, Vi- tium. V. Abych někoho mrzkosti a haneb- ného smilstva stydkosti nenaučil. Lom. To převrátilo se ve přílišné s-sti. Br. S-stí na- dutý. CJB. 283. S. (ignominia). BO.

319626   Stydkosť Svazek: 7 Strana: 0804
Stydkosť S-sti zbýti. Sv. ruk. 302.

319627   Stydkosť Svazek: 10 Strana: 0405
Stydkosť, i, f. = stud. Kdyžby kto po- čil s. nebo bolesť v tečeme té krve (v hří- chu). Chč. S. II. 269a. S. = hanebnost, mrzkost. Skrze kněží bývaje zakryt v svých šeredstvích a stydkostech. Chč. S. II. 265b.

319628   Stydkostehenní Svazek: 7 Strana: 0804
Stydkostehenní, pubiofemoralis.

319629   Stydkostehenní. S Svazek: 8 Strana: 0390
Stydkostehenní. S. rýha. Hlav. Obrz. 16.

319630   Stydký Svazek: 3 Strana: 0748
Stydký; stydek, dka, o = zač se styděti třeba, mrzký, hanebný, schändlich. Strsl. styd?k?, turpis, od styd? = stud, pudor. Mkl. B. 19., 261., 256. S. úmysl, Kat. 3393., s. řeč, Št. N. 64. 29., Ros., věc, Br., kroj, Kram., hřích (ku př. cizoložství), BO., cha- lupa (nevěstčí), BO., skutek, Lom., úd (lidský, hanba, stud, das Scharaglied). V. Ústa zpr- zněná řečí stydkú. Št. N. 64. S. pysk, la- bium pudendi (majus), kosť tříselní, hanby- kosť, das Schambein, oblouk, der Scham- bogen, spona, die Schamfuge, štěrbina (otvor, luna, luno), die Schamspalte, části (pohlavní), die Schamtheile. Nz. lk. S. nerv, der Scham- nerve, tepna, die Schamschlagader. Šm. Údové s-cí a břicho jsou blízci; Vydati se v stydké řeči. Sš. II. 130., L. 83.

319631   Stydký Svazek: 7 Strana: 0804
Stydký. Mkl. Etym. 328. a. S. hrbolek, tuberculum pubicum, hřeben, pecten pubis. Líčidlo je věc velmi stydká. Kšch. 25. S. úd. vz Úd (i dod,).

319632   Stydký Svazek: 10 Strana: 0405
Stydký = hanebný, mrzký. V tancích a v milostech stydkých. Chč. S. II. 145b. — S. Zevní žíly stydké, venae pudendae externae. Ktt. S. úd, vz Úd.

319633   Stydlavý Svazek: 9 Strana: 0316
Stydlavý. Je stydlav jako skopová pe- čeně (ta rychle stýdne). Šml. VIII. 19.

319634   Stydlavý, stydlivý Svazek: 3 Strana: 0749
Stydlavý, stydlivý = ostýchavý, scham- haft. Cf. Mkl. B. 228.

319635   Stydlevý Svazek: 7 Strana: 0804
Stydlevý = stydlivý. S. poroba, Kat. str. 58., múdrosť. Ev. olom. 158.

319636   Stydliváček Svazek: 8 Strana: 0390
Stydliváček, čku, m. = etiketní sousto, které se z pokrmu nechává na talíři (u Franc). Nár. list, 1893. č. 303. feuill.

319637   Stydlivě Svazek: 3 Strana: 0749
Stydlivě, schamhaft. Kom. J. 830.

319638   1. Stydlivka Svazek: 3 Strana: 0749
1. Stydlivka, y, f., stydlivá ženská, eine Schamhafte, Verschämte. Garwod. II. 13.

319639   2. Stydlivka Svazek: 3 Strana: 0749
2. Stydlivka, y, f., rostlina, aeschyno- mene, die Schampflanze. S. americká, aegypt- ská, velkokvětá. Rostl. I. 100. a.

319640   Stydlivost Svazek: 3 Strana: 0749
Stydlivost, i, f. = stydění se, stud, die Schamhaftigkeit, Züchtigkeit, Verschämt- heit. V. Kdo s. zaštěpuje do srdce hluboko, na tom zlého neuvidí žádné lidské oko. Slov. Tč S. jest. jestliže kdo pro mrzké věci se pýří. Kom. j. 375. S. a skromnosť jsou nerozlučné družky, odejde-li jedna, druhá za ní pospíchá. Kmp. Pěkná barva s-sti nebývá u všech v milosti; S. jest velký poklad a v srdcu prebývá, jak čo slyší, tehdy hněď krev do tváři vylívá. Slov. Tč. Nevěstky s. svou mrhají. Kom. J. 827. S. panenky lépe krášlí než zlatohlav a kment. Sych. S. člověka od hříchu varuje. Slov. Tč. — Troj.

319641   Stydlivosť Svazek: 7 Strana: 0804
Stydlivosť pannu lépe krášlí než zlato a drahé kameny. Sb. uč.

319642   Stydlivosť Svazek: 7 Strana: 1387
Stydlivosť. S krásou s. si ruku nedají. Vrch. F. II. 172.

319643   Stydlivosť Svazek: 9 Strana: 0316
Stydlivosť. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 31a., IV. odst. 10. Kde s., tam i bázeň. Ib. VII. 206.

319644   Stydlivý Svazek: 3 Strana: 0749
Stydlivý = stydící se, stoudný, scham- haťtig, schamhaft, verschämt, züchtig, scheu. S. panna. V. S. mravy měla. Dal. 70. S. osoba. Sych. S. jako panna. C. S. jako skopový lůj. Pk. — z čeho. Št. 76.

319645   Stydlivý Svazek: 7 Strana: 0804
Stydlivý. Nestydlivé oko nestydlivého srdce jest zlý posel. Leg. Mně. R, 51.

319646   Stydlivý Svazek: 9 Strana: 0316
Stydlivý. S. Zuzana. S. ako ovčí loj. Slov. Zát. Př. IV. 266.

319647   Stydlivý Svazek: 9 Strana: 0462
Stydlivý. S-vá jako citlivka. Šml. VI 94.

319648   Stydlivý v čem Svazek: 10 Strana: 0405
Stydlivý v čem: v rozprávce. 1724. Hrubý 248.

319649   Stydlosť Svazek: 3 Strana: 0749
Stydlosť, y, f. = sstydlosť, das Geronnen- sein, die Erkältung. Jg.

319650   Stydlosť Svazek: 9 Strana: 0316
Stydlosť, i, f. Aby nezůstali v stydlosti. XVI. stol. Rozb. II. 184.

319651   Stydlý Svazek: 3 Strana: 0749
Stydlý = sstydlý, kalt geworden, ge- ronnen. S. krev (hustá, ssedlá), V., jícha (huspenina), Kom., voda (krápník). Us. Pm.

319652   Stydlý Svazek: 7 Strana: 0804
Stydlý. S láska. Štulc. — Přenes. Aby se shřéli ti, ješto sú stydlí. Št. — S. Voda, jeskyně v údolí sv. Ivana. Krč., Řvn. 132.

319653   Stydně Svazek: 10 Strana: 0405
Stydně se krčiti. Zl. Pr. XXI. 223.

319654   Stydno Svazek: 3 Strana: 0749
Stydno, verschämt. Jest mi s. == stydím se. Nrd. S. o tom mluviti. Dch. Cf. Stydko.

319655   Stydnosť, i Svazek: 3 Strana: 0749
Stydnosť, i, f. = stoudnosť, die Ver- schämtheit.

319656   Stydnouti Svazek: 3 Strana: 0749
Stydnouti, dnul a dl, utí; zstydnouti, stydati, sty dávati = chladnouti, kalt werden, erkalten, frostig werden; styděti se, sich schämen; se = usaditi se, frieren, gerinnen. Jg., V. - abs. Vosk, máslo znenáhla s-nou n. tuhnou. Chym. Láska mnohých s-ne. Us., Let. 178. Řeka tak se stydla a ztuhla, že . . Mosk. krou. — kde. Aby pod niu horkosť stydla. Alx. — v čem. Jestli zstydl u mi- losti, druhý jej napomíná, Št. Horlivost v práci stydne. Us. Když lidé v lásce božie stydnu. Hus III. 59. — se v co. Voda se zstydá v křišťál kámen. Mard. - S. se = styděti se. Tkad.

319657   Stydnouti Svazek: 8 Strana: 0390
Stydnouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I 76.

319658   Stydnouti Svazek: 9 Strana: 0316
Stydnouti. Stydnou mu nohy = jest ne- mocen. Us. fiakristů. Kukla 134.

319659   Stydnouti kde Svazek: 7 Strana: 0804
Stydnouti kde. Krev jí stydla v žilách. Zr. Gris. Když se rozmnoží nepravosť, zstydne láska v mnohých. Hus III. 59, — Cf. Mkl. Etym. 327, b.

319660   Stydnutí Svazek: 3 Strana: 0749
Stydnutí, n., die Erkaltung. Nz.

319661   Stydný Svazek: 3 Strana: 0749
Stydný = stoudný, verschämt. Mus.

319662   Stydosť Svazek: 3 Strana: 0749
Stydosť, i, f., staroslov. stydostb, irapu- denria = stydkosť. Mkl. B. 169.

319663   Styfnový Svazek: 7 Strana: 0805
Styfnový- S. kyselina. Em, II. 88.

319664   Styhel Svazek: 9 Strana: 0316
Styhel, hla, m. = stehlík. Slez. Lor. 79.

319665   Stychholcování Svazek: 9 Strana: 0316
Stychholcování, n. = pokládání podlahy dlaždicemi a zamazování jich. Z něm. Wtr. Part. 122.

319666   Styk Svazek: 3 Strana: 0749
Styk, u, m., na Slov. = otka, železo, kte- rým se pluh čistí, die Pflugscharre, Reute. Bern. — S. = stýkání se, die Berührung. Má s ním všelijaké s-ky. Us. S-ku s ně- kým nabyti; ve s-ku s někým býti. Dch. S. souhlásek. Bž. 46. — S., v horn, die Stossstelle. Cf. Styčný.

319667   Styk Svazek: 7 Strana: 0805
Styk = stýkání se. S. představ, Dk., osobní, národnostní, Mus., obchodní, spo- lečenský, přátelský, Šmb., literarní, Pdl., ploch, křivek. Stč. — S. = vaz. Zlomil mu s. Mor. Knrz. — S. Robotný návoj má koleso so železným vencom, na ktorom sú zuby, do nichžto padá malý s. u tkáčov grackou zvaný. Slov. Phľd. XI. 537.

319668   Styk Svazek: 8 Strana: 0390
Styk, u, m. = otká. Slov. Kal. S. 169.

319669   Stýkání Svazek: 3 Strana: 0749
Stýkání, n., die Fühlung, Berührung. Dch., Měst. bož.

319670   1. Stýkati Svazek: 3 Strana: 0749
1. Stýkati — stékati, vz Stéci.

319671   2. Stýkati Svazek: 3 Strana: 0749
2. Stýkati; setknouti, knul a kl, ut, utí = dohromady týkati, zusammenthun o. fügen; se = dotýkati se, dosahati se, berühren, angränzen. Jg. — se s čím (kde). Soused s našimi grunty se stýká. V. Pole s polem se stýká. Us. Kdež se čeština stýkala s řečí lužickosrbskou. Šb. Lt. I. 19. Židé stýkali se s národy pohanskými. MP. V němž (Kor- neliovi) pohanský Řím se poprvé s církví křesťanskou stýkal; Ta všeobecná domněnka se stýkala s místní bájí. Sš. Sk. 121., 169. Hory se s-jí s horami a lidé s lidmi. Us. Mřk. S. se s kým = potýkati se, streiten, D.; pojiti se, sich begatten. - se jak. Stýkají se polen spolu. Us.

319672   Stykati Svazek: 7 Strana: 0805
Stykati = stačiti. Něch se každý tak přikryje, jak mu peřina styká. Opav. Brt. D. 270.

319673   Stýkati se kde Svazek: 7 Strana: 0805
Stýkati se kde. Plochy v hranách a v rozzích se stýkající. Osv. I. 636. — se jak. Úzce se s. Mour. Směry stýkající se pod určitými úhly. ZČ. I. 250.

319674   Stýkavý Svazek: 3 Strana: 0749
Stýkavý = stýkající se, gränzend, ein- ander berührend, anstossend. S. žebra u listů. Rostl., úhly, Nebenwinkel. Sedl.

319675   Styknouti Svazek: 3 Strana: 0749
Styknouti, knul a kl, utí = spadnouti, sinken, fallen. Na Mor. a ve Slez. Mtl. — kam: do vody. Klš.

319676   Styknouti Svazek: 7 Strana: 0805
Styknouti = sraziti. Mračna sa styknú. Val. Brt — koho kam. A keď ho styknú na šibeň, bv zdochýňal tam za týž deň. Slov. Phl'd. VI. 254.

319677   Styknutý Svazek: 3 Strana: 0749
Styknutý; -ut, a, o, vereinigt, verbunden. Vz Svinutý.

319678   Stykový Svazek: 7 Strana: 0805
Stykový. Berührungs-. S. plocha. Nz. lk. Plechy nytovati plochou s-vou (pasem kry- cím), srazí li se jejich konce a snytují spo- jovacím pasem plechovým, Laschennietung. Vz Včř. Z. T. 19., Přeplatovati.

319679   Styl Svazek: 8 Strana: 0390
Styl, u, m. = mladé rákosí. NZ. II. 603.

319680   Styl atd Svazek: 3 Strana: 0749
Styl atd., vz Stil.

319681   Stýla Svazek: 8 Strana: 0390
Stýla = stelivo a palivo, z olšových a bře- zových křovin. U Brlohu. Čes. 1. V. 328.

319682   Stýla, stéla Svazek: 3 Strana: 0749
Stýla, stéla, y, f. = stelivo, die Streu. D. V Třeboňsku stýle, e, n.

319683   Style Svazek: 10 Strana: 0405
Style, vz Stýla, Stýlí (II. Přisp. 316. ).

319684   Stýlí Svazek: 9 Strana: 0316
Stýlí, n. = spadlé jehlici, stlaní. Lhenice. Kub. 157.

319685   Stýlka Svazek: 3 Strana: 0749
Stýlka, y, f., thallus, nať lišejníků. Rostl. I. 59. a.

319686   Stýlka Svazek: 7 Strana: 0805
Stýlka. Seno je. suší se na s-kách (ro- zestřeno jsouc). U Kdýně. Rgl.

319687   Stylobat Svazek: 7 Strana: 0805
Stylobat, u, m. = podezdívka nesoucí sloupy. Lehner.

319688   Stymolngica Svazek: 7 Strana: 0805
Stymolngica figura (subst. a adj. téhož kmene) zvl. v písních a nadávkách. Naše chalupa je samová sama (zcela sama). Na- jedli se do sytného syta. Mrcho mrchúcná! Vz Brt. D. 155.

319689   Stymphal-os Svazek: 3 Strana: 0749
Stymphal-os, a, m., mě. v severových. Arkadii. — Stymfalské jezero v Arkadii. S-ští draví ptáci, kteří měli kovové drápy, zobák a křídla, lidi hubili; ty Herakles za- hnal. Vz S. N.

319690   Stynky Svazek: 9 Strana: 0316
Stynky = stenání. Sr. Blinky.

319691   Stynouti Svazek: 10 Strana: 0666
Stynouti = setlíti. Vz Brt. Sl.

319692   Stypa Svazek: 3 Strana: 0749
Stypa, y, m., vlastní jm. Šd.

319693   Styra Svazek: 3 Strana: 0749
Styra, y, m., osob. jm. Dal. 20., 5., 38.

319694   Styracin Svazek: 3 Strana: 0749
Styracin, u, m., látka vonná, bílá, kry- stalujíc složená do vzorce C36H16O6. Die Zimmtsäure, der Zimmtäther. Vz Šfk. 530., S. N.

319695   Styrať dačo Svazek: 10 Strana: 0405
Styrať dačo = lacino, od poly darmo prodati. Spiš. Sbor. slov. IX. 51.

319696   Stýrati Svazek: 3 Strana: 0749
Stýrati, ermüden, zu Schanden jagen, abplagen. — koho čím : koně jízdou, někoho prací, D., bitím. — kde. S týral ho v lese na pastvě.

319697   Stýrati se Svazek: 7 Strana: 0805
Stýrati se. sich verunstalten. Us. Tč.

319698   Styrax Svazek: 3 Strana: 0749
Styrax, u. m., styrax. rostl, ebenovitá. Rostl. I. 251. a,

319699   Styrax Svazek: 7 Strana: 0805
Styrax, balsam. Vz KP. VT. 388.

319700   Styrnúť sa s kým Svazek: 7 Strana: 0805
Styrnúť sa s kým = střetnouti. Smrť se s ním styrnula (střetla). Mor. Brt. D. 348., 350.

319701   Styrol Svazek: 3 Strana: 0749
Styrol, u, m., cinnamen. těkavý uhlovodík: C16H8. Vz Šfk. 530., S. N.

319702   Styron Svazek: 3 Strana: 0749
Styron, u, m., alkohol skořicový, balsám. Vz Šfk. 530., S. N.

319703   Styrylalkohol Svazek: 7 Strana: 0805
Styrylalkohol, u, m. Em. II. 201.

319704   Stýřelosť Svazek: 7 Strana: 0805
Stýřelosť, cf. Stéřelosť. Sš. Mr. 31.

319705   Stýřelosť, i Svazek: 3 Strana: 0749
Stýřelosť, i, f.. die Morschheit. Jg.

319706   Stýřelý Svazek: 3 Strana: 0749
Stýřelý zpuchřelý. morsch. S. trám, Sych., látka. U Žamb. Kf.

319707   Stýřelý Svazek: 7 Strana: 0805
Stýřelý, cf. Stéřelý, Šf. III. 195., Mkl. Etym. 370 b.

319708   Stýřeti Svazek: 3 Strana: 0749
Stýřeti, el, ení, verwittern, morsch wer- den. Jg., Šp.

319709   Stýřeti Svazek: 7 Strana: 0805
Stýřeti, cf. Stéřeti.

319710   Stýřeti Svazek: 8 Strana: 0390
Stýřeti. Ty fasuňky že by byly stýřely. Kat. z Žer. II. 312.

319711   Styří Svazek: 8 Strana: 0390
Styří = štyry. V Brněn, a Kunštát. Brt. D. II. 173., 288. (skloňov.).

319712   Stýřiti Svazek: 8 Strana: 0390
Stýřiti = zmíceti. S. šat. Kotk. 82.

319713   Styskač Svazek: 3 Strana: 0749
Styskač, e, m., der Jammerer, Kläger. Veleš.

319714   Stýskal Svazek: 3 Strana: 0749
Stýskal, a, m. — styskač. Co nachoval (nashledal, čeho nabyl) S., utratil (promrhal, pozbyl) Výskal. Co nachová pracně S., to utratí marně Výskal. Lom. (Jo neslušně spoří S., to utratí s hanbou Výskal. C. Shroma- žďoval S., vyhazoval Výskal. Sk. Otec S. a syn Výskal. Prodigus est natus de parco patre creatus. Dl.

319715   Stýskal Svazek: 8 Strana: 0390
Stýskal. Vejskal přeskočí vždycky Stej- skala. Šml. VII. 150.

319716   Stýskal Svazek: 10 Strana: 0405
Stýskal, a, m. Sedlák počal za ušima Stýskala hledati (litovati). Faust. 113.

319717   Stýskálek Svazek: 3 Strana: 0749
Stýskálek, lka, m., der Lamentirmichel. Dch.

319718   Stýskalka Svazek: 3 Strana: 0749
Stýskalka, y, f. = stále si stýskající, die Klägerin.

319719   Stýskání Svazek: 3 Strana: 0750
Stýskání = tesknění, tesknost, die Be- trübniss, das Bangen. Se s-ním = tesklivě. V. Vz Zena. — S. == touha po domovu, das Heimweh. — S. = jeveni tesknosti, das Klagen. D.

319720   Stýskati Svazek: 3 Strana: 0750
Stýskati, vz Stesknouti.

319721   Stýskati Svazek: 7 Strana: 1387
Stýskati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 368.

319722   Stýskati Svazek: 9 Strana: 0316
Stýskati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 367.

319723   Stýskati Svazek: 10 Strana: 0405
Stýskati. Stejská se mi = jsem unaven. Litom. 53.

319724   Stýskavec Svazek: 3 Strana: 0750
Stýskavec, vce, m. = stýskal, der Jäm- merer. Bern.

319725   Stýskavosť Svazek: 3 Strana: 0750
Stýskavosť, i, ť., náklonnost k stýskání, die Klagelust. Jg.

319726   Stýskavý Svazek: 3 Strana: 0750
Stýskavý = kdo sobě rád stýská, der gern klagt. Kom.

319727   Stýskavý Svazek: 8 Strana: 0390
Stýskavý, Klage-. S. dopis. Světz. 1893. 510. b.

319728   Stysl Svazek: 3 Strana: 0750
Stysl, a, m., osob. jm. Žer. Záp. II. 190.

319729   Styzi se Svazek: 3 Strana: 0750
Styzi se = stydím se, vz Styděti se. Bž. 193., Výb. I. 1064. 35.

319730   Styžský. S Svazek: 10 Strana: 0405
Styžský. S. voda. Škod. II.2 157. a j. Sr. Styx.

319731   Stzě Svazek: 8 Strana: 0390
Stzě, strč. = stezka. Ze stigá. Gb. H. ml. I. 455. (178., 314., 394.).

319732   Stze Svazek: 9 Strana: 0316
Stze = stezka. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 226.

319733   Stzě Svazek: 10 Strana: 0405
Stzě, f. = stezka, semita. Z. kap. 138. 3. a j. tam.

319734   Su Svazek: 3 Strana: 0753
Suffix, u, m., lat., přítvorek, přípona (přirážka), das Suffix, Anhängsel. Nz.

319735   Su Svazek: 7 Strana: 0805
Su = jsem; sú = jsou. Mor.

319736   Su Svazek: 9 Strana: 0317
Sup n. noh. Vz Šír. I. 7.

319737   Suada Svazek: 3 Strana: 0750
Suada, y, f., lat. výmluvnosť, der Rede- fluss, die Beredsamkeit, Suada, Suade, das Mundwerk. Ten má snadu (svádu, vyřídilku). Us.

319738   Subakutiií Svazek: 8 Strana: 0390
Subakutiií. S. iritis. Čes. lék. 1888. 51. (Dhn.).

319739   Subakutně Svazek: 8 Strana: 0390
Subakutně. Ta nemoc vyvíjí se s. Schb. Nád. 47.

319740   Subaltern Svazek: 3 Strana: 0750
Subaltern, z lat,, podřízený (úředník): zvl. říká se tak o vojenských důstojnících, kteří nejsou štábními důstojníky, pak o úřed- nících, kteří nejsou skutečnými Rady aneb kteří nejsou v jejich stupni důstojnosti. S. N.

319741   Subaltern Svazek: 10 Strana: 0405
Subaltern v III. 750. oprav v: subal- terní.

319742   Subarktický Svazek: 7 Strana: 0805
Subarktický, subarktisch. S. krajina Stč.

319743   Subbas Svazek: 7 Strana: 0805
Subbas, u, m., Unterbass, rn. Zv.

319744   Subdeterminant Svazek: 3 Strana: 0750
Subdeterminant, u, m. Stč. Alg. 123.

319745   Subdiakon Svazek: 3 Strana: 0750
Subdiakon, a, m., podjáhen, der Sub- diakon.

319746   Súběh Svazek: 7 Strana: 0805
Súběh, u. m., vz Souběh.

319747   Súběh Svazek: 10 Strana: 0405
Súběh, u, m. = soutěž. Sb. sl. 1902. 76.

319748   Súbek Svazek: 7 Strana: 0805
Súbek, bku, m., examen, zastr. Bhm.

319749   Suber Svazek: 7 Strana: 0805
Suber, m,, tigris, zastr. Nomencl.

319750   Suberin Svazek: 9 Strana: 0316
Suberin, u, m. = korkovina,

319751   Suberon Svazek: 7 Strana: 0805
Suberon, u. m , v lučbě. Vz Rm. I. 517.

319752   Suberový Svazek: 7 Strana: 0805
Suberový. R. kyselina. Vz Rm. I. 517.

319753   Súbesedllík Svazek: 8 Strana: 0390
Súbesedllík, a, m. = soubesedník. Phľd. XII. 169., XIV. 361.

319754   Subito Svazek: 3 Strana: 0750
Subito, lat. náhle, v hudbě, schnell, ge- schwind.

319755   Subjectum Svazek: 10 Strana: 0405
Subjectum = materie. Zach. Test. 150.

319756   Subjekce Svazek: 3 Strana: 0750
Subjekce, e, f., z lat., podložení, pod- vržení, podhození, podstrčeni, die Unter- werfung; v řečnictví: sobě odpovědění, sub- jectio, ávfrvnoqoyá, die Subjektion, když mluvící otázku učiní a sám sobě odpoví. Vz. Zk. Ml. II. 182., Mk. Ml. 306., Mus. 1844. str. 437., KB. 241.

319757   Subjekt Svazek: 3 Strana: 0750
Subjekt, u, m., z lat., das Subjekt, vz Podmět. — S. = osoba, člověk, zvi. pomoc- ník lékárnický, sazečský atd. Rk.

319758   Subjektivism-us Svazek: 10 Strana: 0405
Subjektivism-us, u, m. Umělecký s. Zvon VI. 101.

319759   Subjektivní, -ný Svazek: 3 Strana: 0750
Subjektivní, -ný = podmětný, osobní, subjektiv, persönlich. To jest s. (osobní) ná- hled. Us. Vz S. N. S. barvy, úkazy, zření. Vz KP. IL 162., 161., Nz.

319760   Subjektívnosť Svazek: 3 Strana: 0750
Subjektívnosť, i, f., die Subjektivität.

319761   Subjektoobjekt Svazek: 8 Strana: 0390
Subjektoobjekt, u, m. Vz Krejč. Psych. 10.

319762   Subjurnal Svazek: 9 Strana: 0316
Subjurnal, u, m. Blm. I. 126.

319763   Subkontráoktava Svazek: 8 Strana: 0390
Subkontráoktava, y, f., vz Dvojkontra- oktava (3. dod.).

319764   Sublicitace Svazek: 10 Strana: 0405
Sublicitace, e, f. S. sensálů. Nár. list. 1904. 154. 13.

319765   Sublimace Svazek: 3 Strana: 0750
Sublimace, e, f. = sublimování, pŕepu- zování pevných látek teplem v páry a těchto ochlazováním v pevné látky, die Sublima- tion. S. N. Vz KP. IV. 48., 202.

319766   Sublimační Svazek: 10 Strana: 0405
Sublimační teplo. Vot. 312.

319767   Sublimář Svazek: 3 Strana: 0750
Sublimář, e, m., das Sublimirgefäss. Ms. alch. 53. b.

319768   Sublimat Svazek: 3 Strana: 0750
Sublimat, u, m. = přepuzenina, das Sublimat. Vz Sublimace. — S. = chlorid rtuťnatý (HgCl. Einfaches Chlorquecksilber, Quecksilberchlorid, mereurius sublimatus, corrosivus). Vz Sfk. 340.

319769   Sublimovací Svazek: 7 Strana: 0805
Sublimovací, subliminirend. S. pec. NA. IV. 168.

319770   Sublimovati Svazek: 3 Strana: 0750
Sublimovati = hmotu tvrdou, těkavou rozehřáním v páry obraceti a ochlazením jich dostati ji v kyprý prášek čistou, sublimiren. Vys. — co čím: ohněm. Vys.

319771   Sublimovati Svazek: 10 Strana: 0405
Sublimovati jest uvésti vlhké v suché. Zach. Test. 128.

319772   Subnormala Svazek: 7 Strana: 0805
Subnormala. v, f. = podkolmá. Jd. Geom. IV. 62., Vnč. 4, 67.

319773   Subnumerovati Svazek: 7 Strana: 0805
Subnumerovati, subnummeriren. Kutn.

319774   Subordinace Svazek: 3 Strana: 0750
Subordinace, e, f., z lat,, podřízenost, die Unterordnung; poslušnost rozkazů vyš- ších; kázeň, zvi. vojenská, die Unterwürfig- keit, Subordination. S. N.

319775   Subotice Svazek: 3 Strana: 0750
Subotice, e, f. (Kamenec), Stein am Anger, mě. v Uhřích; S. (Sobotice), Theresiopel, támtéž. — S., ves u Zásmuk. Fr. — Subo- tičan, a, m. — Subotický.

319776   Suboxyd Svazek: 7 Strana: 0805
Suboxyd, u, m. = podkysličník. Mj. 26

319777   Subpaša Svazek: 7 Strana: 0805
Subpaša, dle Bača, Subpascha.

319778   Subprior Svazek: 3 Strana: 0750
Subprior, a, m., lat., podpřevor, náměstek převorův, der Subprior. Rk.

319779   Subpřevora Svazek: 8 Strana: 0390
Subpřevora, y, f., Subpriorin. Sdl. Louň. 7.

319780   Subrektor Svazek: 3 Strana: 0750
Subrektor, a, m., lat., podředitel, der Subrektor. Rk.

319781   Subretta Svazek: 10 Strana: 0405
Subretta, y, f., Soubrette.

319782   Subrettový Svazek: 10 Strana: 0405
Subrettový. Hlas timbru s-vého. Dhnl. exc.

319783   Subrubka Svazek: 10 Strana: 0405
Subrubka, y, f., v botan, neckera. Ott. XXIII. 732.

319784   Subsidi-um Svazek: 3 Strana: 0750
Subsidi-um, a, n., dle Gymnasium, lat., záloha, podpora, pomoc, der Beistand, die Hilfe; subsidi-e, í, ť. nebo subsidi-a, í, n., podpora, pomocné peníze, Hilfsmittel, Hilfs- gelder, Subsidien.

319785   Subsidiarní Svazek: 3 Strana: 0750
Subsidiarní, subsidiární, z latin., pod- porný, pomocný, helfend, unterstützend, subsidiarisch.

319786   Subsistence Svazek: 3 Strana: 0750
Subsistence, e, f., z lat., trvání; výživa, der Bestand, die Fortdauer; der Lebens- unterhalt, die Subsistenz.

319787   Subskribent Svazek: 3 Strana: 0750
Subskribent, a, m., z lat., podpisce, pod- pisatel, der Unterzeichner, Subskribent.

319788   Subskribovati Svazek: 3 Strana: 0750
Subskribovati = podepsati, zavázati se podpisem ku zaplacení jisté sumy peněz na nějaký spis atd., unterschreiben, unterzeich- nen, subskribiren. Rk.

319789   Subskripce Svazek: 3 Strana: 0750
Subskripce, e, f., podpis, podepsání se, zavázání-se podpisem k učastenství při ně- jakém podniku aneb k přijetí nějakého zboží zvl. pak plodů literarních n. uměleckých, die Unterzeichnuug, Subskription. Vz S. N.

319790   Subskripční Svazek: 7 Strana: 0805
Subskripční, Subscriptions-. S. listina.

319791   Substance Svazek: 3 Strana: 0750
Substance, e, f., z lat., podstata něčeho, die Substanz, das Wesen.

319792   Substantialita Svazek: 7 Strana: 0805
Substantialita, y, f., Substantialität. Mus. 1888. 196.

319793   Substantiv-um Svazek: 3 Strana: 0750
Substantiv-um (verbum), a, n. = pod- statné jméno, lat,, das Hauptwort, Substantiv. Vz Podstatný, Sklonění, Jméno. Substan- tiva dvojného čísla, vz Dual, Adjektivum, Přídavný. Substantivum, má-li u sebe více přívlastkův, nebo má-li více substantiv u sebe jedno adjektivum jako přívlastek, vz (strany shody) Adjektivum, Přídavný.

319794   Substantiva Svazek: 7 Strana: 0805
Substantiva slovesná. Vz Km. 1855. 11.

319795   Substantiva a adjektiva Svazek: 3 Strana: 0245
Substantiva a adjektiva s předložkou s složená označují spolubytí s tím, co se dru- hým členem označuje: skotná, sprasná vedlé souprasná a souprasí, stelná, shřebná, scestný, soupeř, soumrak, soukrvice. Mkl. B. 414., Bž. 239.

319796   Substantívni Svazek: 3 Strana: 0750
Substantívni (s-vné) věty, vz Ohavný, Rozkazovací, Snahový, Tázací, Vyjadřovací, Vztažný, Zabraňovací. Substantiv-.

319797   Substantivní Svazek: 7 Strana: 0805
Substantivní věta. Vz Věta. S. číslovky. Vz Kvř. Ml. 93.

319798   Substantivovati Svazek: 7 Strana: 0805
Substantivovati, substantiviren. Lpř.

319799   Substantivum Svazek: 8 Strana: 0390
Substantivum. S. verbalia (v -ání) mají slabiku předposlední někdy krátkou, někdy dlouhou. Vz Gb. H. ml. I. 604.

319800   Substantivum Svazek: 9 Strana: 0316
Substantivum verbale Vz Gb. H. ml. III. 2. 105.

319801   Substantivum Svazek: 9 Strana: 0462
Substantivum. Skloňování subst. v XV. století u Vel. Meziříčí. Vz Mšín. 8. -9.

319802   Substitualní. S Svazek: 8 Strana: 0390
Substitualní. S. forma. Vz Ott. IX. 370. B.

319803   Substituce Svazek: 3 Strana: 0750
Substituce,, e, f., z lat., nahrazení, do- sazení, náměstenství, náměstnictví (osoby), náměstnictvo, a, n., die Stellvertretung, Sub- stitution. Rk. Vz více v S. N. O substituci v lučbě vz Šfk. 389.

319804   Substituce Svazek: 10 Strana: 0405
Substituce, e, f., z lat. = zastoupení. Vz Ott XXIV. 320.

319805   Substituční Svazek: 7 Strana: 0805
Substituční, Substitutions-. S. legat.

319806   Substituent Svazek: 8 Strana: 0390
Substituent. Vstnk. III. 249.

319807   Substituovací, substituční Svazek: 3 Strana: 0750
Substituovací, substituční, Substitu- tions-. S. návod, Nz., znamení. Stč. Alg. 112.

319808   Substituovati Svazek: 3 Strana: 0750
Substituovati, z lat,, někoho na něčí místo postaviti, an eines Andern Stelle setzen, substituiren; v math. dosaditi na místo veličiny veličinu jinou, Rk., nahraditi ji. Vz Veličina. Nz.

319809   Substitut Svazek: 3 Strana: 0750
Substitut, a, m., lat., náměstek, Rk., zá- stupce v nějakém úřadě n. při nějakém vý- konu, der Stell-, Amtsvertreter, Substitut, Vz S. N.

319810   Substrat Svazek: 3 Strana: 0750
Substrat, u, m., z lat,, podložka, základ; věc za základ sloužící, daný případ, die Unterlage, Grundlage, das Substrat. S. N.

319811   Substrukční Svazek: 10 Strana: 0405
Substrukční stavba. Nár. list. 1904 č. 23. 1.

319812   Substyk Svazek: 8 Strana: 0390
Substyk, a, m. = substitut. Laš. Brt. D. II. 518.

319813   Subsumce Svazek: 3 Strana: 0750
Subsumce, e, f., z latin. = zahrnutí, podřízení, die Unterstellung, Mitbegreifung. Subsumtion; předpokládání, ve filos. návěšť dolejší, dolejšek, die Folgerung. S. N., Rk.

319814   Subsumovati Svazek: 3 Strana: 0750
Subsumovati = podjímati, podnímati pod něco, zahrnouti v něco, unterstellen, mitbegreifen, folgern, subsumiren.

319815   Subtangenta Svazek: 3 Strana: 0750
Subtangenta, y, f., podtečna (čára), die Subtangente. Rk.

319816   Subtil galea Svazek: 10 Strana: 0405
Subtil galea, druh lodi. Lobk. 14., 103.

319817   Subtilně Svazek: 3 Strana: 0750
Subtilně, z lat,, jemně, fein. V.

319818   Subtilněti Svazek: 3 Strana: 0750
Subtilněti, ěl, ění, subtil, fein werden. Ros.

319819   Subtilní, -ný Svazek: 3 Strana: 0751
Subtilní, -ný = tenký, jemný, útlý, něžný, mdlý, choulostivý, fein, zart, subtil; smyslný, vtipný, genau, spitzfindig, fein; podrobný, důkladný, gründlich. S. N.

319820   Subtilniti Svazek: 3 Strana: 0751
Subtilniti, il, ěn, ění, subtil, fein machen. Ros.

319821   Subtilnůstka Svazek: 3 Strana: 0751
Subtilnůstka, y, f. = malá subtilnosf. Kos. OL I. 205.

319822   Subtiluosť Svazek: 3 Strana: 0751
Subtiluosť, i, f., z lat., tenkosť, jemnost, die Feinheit. Zartheit; vtipnosť, der Scharf- sinn, die Subtilität.

319823   Subtrahend Svazek: 3 Strana: 0751
Subtrahend, u, m., lat. — menšitel, der Subtrahend. Rk.

319824   Subtrahovati Svazek: 3 Strana: 0751
Subtrahovati = odčítati, odnímati (v po- čtech), abziehen, abrechnen, subtrahiren. Rk.

319825   Subtrakce Svazek: 3 Strana: 0751
Subtrakce, e, f., z lat., odčítání, odní- mání (způsob početní), der Abzug, die Ab- rechnung, die Subtraktion. Rk. Vz Odčí- tání.

319826   Subtropický Svazek: 7 Strana: 0805
Subtropický, subtropisch. S. rostliny, pás. Stč.

319827   Sůbú Svazek: 3 Strana: 0751
Sůbú = s obou, zastr.

319828   Subuka Svazek: 7 Strana: 0805
Subuka, y, f. = suka, fena. Slov. Zbr. Hrv. 46.

319829   Subunáč Svazek: 8 Strana: 0390
Subunáč, e, m. = subunák. Wtr. Živ. c. I. 234., 569., Wtr. St. nov. 170.

319830   Subunák Svazek: 3 Strana: 0751
Subunák, a, m., z lat. sub una (specie) = pod jednou (způsobou) přijímající, papeženec. Ottersd.

319831   Subvence Svazek: 3 Strana: 0751
Subvence, e, f., z lat,, pomoc, podpora, zvl. pomoc peněžní udělovaná (hlavně od vlády) podniku nějakému, který by bez ní neobstál, die Hilfe, Heihilfe, Subvention. S. N.

319832   Subvence Svazek: 10 Strana: 0405
Subvence, e, f., z lat. = podpora.

319833   Subvenční Svazek: 10 Strana: 0405
Subvenční býk. Nár. list. 1903. č. 161 -í Sr. Subvence. S. smlouva. Nár. list 1904. 66. 17.

319834   Subventiovati' co Svazek: 9 Strana: 0316
Subventiovati' co: nějaký ústav. Pal. Pam. 544.

319835   Subversivní Svazek: 3 Strana: 0751
Subversivní, z lat., podvratný, prevratný, subversiv. S. snahy. S. N.

319836   Súca Svazek: 8 Strana: 0390
Súca, e, f., území a potok v Trenčan. Phľd. XII. 74., 553.

319837   Succentor Svazek: 7 Strana: 0805
Succentor, a, m. = zpěvák. Mns. 1886. 279.

319838   Succentor Svazek: 8 Strana: 0390
Succentor. 1543. Kutn. šk. 6.

319839   Succinit Svazek: 3 Strana: 0751
Succinit, vz Sukcinit.

319840   Succus Svazek: 3 Strana: 0751
Succus, lat., šťáva, míza, der Saft; trest, jádro nějaké rozpravy, reci, nějakého pojed- nání, der Hauptinhalt, Extrakt, Sukkus. Vz S. N.

319841   Sucem Svazek: 10 Strana: 0405
Sucem = s otcem. 1513. Wtr.

319842   Súcěska Svazek: 3 Strana: 0751
Súcěska, y, f. = soutěska. Bibl.

319843   Súcěsta Svazek: 7 Strana: 0805
Súcěsta = súcěska. Judith. 7. 5.

319844   Súci Svazek: 3 Strana: 0751
Súci = jsoucí. Na to on je s. = hodí se k tomu, na to vystačí. Slov. Kd.

319845   Súcí Svazek: 7 Strana: 0805
Súcí = možný. To néni věc súcí. To není s., na nic s. (nehodí se). Brt. D. 270. Dyť to néni ani súcí (slušné). Val. Slavč. 23. K čomu je kdo súcí, fähig, tauglich. Tč. Nebola som do téj Peště súcá. Koll. Zp. I. 83. Také laš. Tč.

319846   Súci Svazek: 8 Strana: 0390
Súci. Kto dokázal sa Byť nesúcim (ne- schopným, nedostatečným); Hornější kraje ne- trpěly v toľkej miere, ku väčším bitvám menej súci. Phľd. XII. 315., 73.

319847   Súcí Svazek: 10 Strana: 0405
Súcí Mladých chlapcóv ľúbiť, na tom som ja súca. Sbor. slov. VII. 127.

319848   Súcí Svazek: 10 Strana: 0666
Súcí. Sr. Brt. Sl.

319849   Súcnosť Svazek: 3 Strana: 0751
Súcnosť = jsoucnosť.

319850   Súcosť Svazek: 7 Strana: 0805
Súcosť = způsobilost, Tauglichkeit, f. Slov. Bern.

319851   Súcosť Svazek: 8 Strana: 0390
Súcosť. Tak zvaná s. do sveta. Phľd. 1894. 410.

319852   Súč Svazek: 3 Strana: 0751
Súč - souč. Slov.

319853   Sučany Svazek: 3 Strana: 0751
Sučany, dle Dolany, Sutschan, městys v Uhřích.

319854   Súčastnělý Svazek: 3 Strana: 0751
Súčastnělý, betheiligt. Chmela.

319855   Súčastněný Svazek: 3 Strana: 0751
Súčastněný, betheiligt. — kde: u že- leznic. Dch.

319856   Súčastniti Svazek: 3 Strana: 0751
Súčastniti = účastna učiniti, theilhaftig machen; se = účastným se státi, theilhaftig werden. — koho, se čeho. Ros. Súčastnil ho svého štěstí. Jg. S. se slavnosti. Us. Tč., Jg. Súčastnil se světla božího, Jg., vy- cházky. — se v čem. Brs. 2. vyd. 240. — se na čem: na některém závodu, šp. m.: čeho n. v čem. Brs. 2. vyd. 240. Vz Účastniti.

319857   Súčastniti Svazek: 7 Strana: 0805
Súčastniti. Součastniti v Jg. — se v čem. Ddk. 66.. 81. a k. - se čeho s kým. Ddk. III. 133. — koho čeho jak. Bůh nás po- dlé schopnosti naší zúčastní slávy své v jisté míře. Sš. I. 88.

319858   Súčastniti se v čem Svazek: 10 Strana: 0405
Súčastniti se v čem: v tanci. Zr. Čer. 70.

319859   Súčastný Svazek: 3 Strana: 0751
Súčastný, theilhaftig. S. býti něčeho, lépe: účasten býti něčeho, míti účastenství něčeho.

319860   Sučava Svazek: 3 Strana: 0751
Sučava, y, f., řeka a město v Bukovině. Vz více v S. N. — Sučavan, a, m. — Su- čavský.

319861   Súček Svazek: 3 Strana: 0751
Súček, vz Souček.

319862   Súčidlo Svazek: 10 Strana: 0405
Súčidlo, a, n., vibulus. Rozk. P. 2434. (při tkání).

319863   Súčie Svazek: 7 Strana: 0805
Súčie, n. = součí. Drevo plno súčie. BO.

319864   Sučin Svazek: 3 Strana: 0751
Sučin, a, o. = psí. Vz Suka. Nechť jsem sučin ! Slov.

319865   Sučisko Svazek: 8 Strana: 0390
Sučisko, a, n. = veliký n. nehezký a) suk, b) uzel. Nár. list. 1896. č. 100., 239.

319866   Sučiti Svazek: 9 Strana: 0316
Sučiti, zwirnen. Sbor. slov. I. 62.

319867   Sučka Svazek: 3 Strana: 0751
Sučka, y, f. =fena, die Hündin. Vz Suka.

319868   Sučka Svazek: 7 Strana: 0805
Sučka, y, f., zdrobn. suka. Koll. Zp. I. 135. Kaj se s. hončí, tam se psíčci hrnú. Slez. Šd.

319869   Sučka Svazek: 10 Strana: 0405
Sučka, y, f. = fena. Ty a rychtárova s. všetko jedno. Mus. slov. IV. 51.

319870   Súčtovatelný Svazek: 8 Strana: 0390
Súčtovatelný, verrechenbar. Sterz. 1.130.

319871   Súčtovati komu co Svazek: 3 Strana: 0751
Súčtovati komu co, verrechnen. Us.

319872   2. Sud Svazek: 3 Strana: 0751
2. Sud, a, o = sudý. Něco jest sudem, lichem. Us. Vz Sudý.

319873   3. Sud Svazek: 3 Strana: 0751
3. Sud, u, m. = Sund. — 4. S., a, m., osob. jm. Tk. I. 45.

319874   Súd Svazek: 3 Strana: 0751
Súd, vz Soud. Ž. wit. 9. 17. a j.

319875   Sud Svazek: 3 Strana: 0974
Sud, a, m., osobní jm. Mikuláš Šud ze Semanína. Šb. Lit. I. 177.

319876   Súd Svazek: 3 Strana: 0974
Súd, u, m. = roztrhaný střevíc.

319877   1. Sud Svazek: 7 Strana: 0805
1. Sud. Mkl. Etym. 315. S. ležácký (skladný. KP., ležákový, Pdl.), Lager-. Bk. R. desítka = desítivědrový. Sdl. Hr. VII. 6. Roztloukání sudu. Vz Sbtk. Rostl. 99. Nohy se mu smekaly, jako by chodil po sudech (o opilém). Šml. Sud (vas) vy- volený jest mi tento. Bib. mik. Act. 9. 15. Ve škaredém sudě můž také dobré víno býti. Bž. exc. Prázdny s. najviac hučí. Sb. sl. ps. I. 128. Co malé po zemi sesbíráš (zrnka vinná), to velké v sudě vyhlídáš.

319878   -sud Svazek: 7 Strana: 0805
-sud, vz: -sel.

319879   Sud Svazek: 8 Strana: 0390
Sud. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 47.

319880   1. Sud Svazek: 9 Strana: 0316
1. Sud piva (čtyřvěderní) stál r. 1679. á 7 zl. Fisch. Hosp. 374. — S. m. súd (soud). Jihozáp. Č. Dšk. Vok. 56.

319881   2. Sud Svazek: 9 Strana: 0316
2. Sud. Hra na sud (sudu) a lich (lichu). Vých. Čech. Čes. 1. X. 60.

319882   Sud Svazek: 10 Strana: 0405
Sud, u, m Vz Ott. XXIV. 323.

319883   1. Sud, u, soudek Svazek: 3 Strana: 0751
1. Sud, u, soudek, dku, soudeček, čku, m. — bečka, bečva, bečice, bečička, das Fass. Šp. S. vinný. V., svidnický (vinný, 8 věder), pivní, D., kupecký, polouvozí, na mouku Us. Sud vinný má 10 věder, pivní čtyři vědra. S. baňatý, břichatý, bachratý, malý (kuňátko), stažený, solní, vejčitý, plochý
(oboňka), půl sud ; dvou-, ťřívěderní (dvojka,
trojka); šesti-, sedmi-, osmivěderní (svid-
nický) ; kohoutek u sudu; dříví, sklep,
obruče na sudy. Šp. Hektolitr = sud na sto
litrův; čtvrť, půl hektolitru = 25, 50 litru.
Us. S. veliký (kypa), široký (bachna). S.
plný, zevnější, das Uiberfass. prací, Wasch-,
otevřený, zavřený, zabedněný; s. na mazání
usní, Lederschmier-, na rybí tuk, Fisch-
thran-, na mazadlo, Schmier-, k vytáčení,
Drehkalk-. Sp. Ve větších sudech chutnější
jest, protože nevyvětrá. Kom. Bednář sudy
dělá a bední. V. Sud piva, vína; soudek
soli; s. zbedniti, Us., sudy požahovati; víno
smrdí sudem. V. S. pobiti, pobíjeti, bedniti,
odbedniti; s. vypařiti, navaliti, osaditi (auf-
richten), podložiti, načíti (pivo podtrhnouti,
spílati), nahnouti, lüften; sudem páchnouti,
smrděti; pivo má chuť sudem; kartáč na sudy ;
sud udělati, vyčistiti, kouleti, váleti, vyvaliti,
zavaliti, vysmoliti, naraziti, načepovati, oče-
povati; vybedniti, vyraziti (vybiti) dno ze
sudu; s. má malé dno; sud trousí (teče);
pivo do sudů stáčeti. Šm , Šp. Když dojde
(= doteče, se vyprázdní) sud. Dch. Víno do
sudu způsobilé. S. zabedniti. S. fouká, pfeift;
Před načetím sud vyfouknouti. Suk. Sudy
ve sklepě se sedlají. Sudy se požehují (ni-
koli: vypichují). Holi, beli, hodša, něni
doma ctca, išel do Budína pre dva sudy
vína a pre treťú bečku, že budze vydávać
nejstarší dzevečku; Vyvaiám sudy na pro-
střed budy a půjdu do šenku, kde hrajú
dudy; Brucko, brucko, gořanlenko má,
včeras byla v zlatým soudku a dnes seš už
v mém žaloudku. Sš. P. 511., 614., 647.
Kdyžby člověk měl velikú žízeň a měl před
očima s. vína a kdyby jeho nepil, své žízně
neuhasí. Hus III. 186. Obyčejně v malých
sudkóch dobré bývá víno; Sud z vína Vy-
prázdněný víc sa ohlašuje (hloupý člověk
více křičí). Slov. Tč. S. hořkým železným
hřeblem požahovati; sud dáti na pípu, do
sudu pípu vraziti. Šp. Tlustý jako s., jako
soudek. Šp. Lije co do sudu (co na horká
kamna). Vz Opilství. Č. Hrom ze sudu ho
omráčil (vz Opilství); Prázdný sud se nej-
více ozývá; Plný soudek nezvučí; Načněme
z jiného soudku (mluvme o jiném); Jde z ji-
ného soudku. Vz Mluvení. Č. Vz Špunt. — S. = nádoba, osudí, orudí, quae primitiva significatio est. Č. Das Gefäss, Werkzeug. Měchýř, jenž jest sud moči. Sal. Iako sud hirnczieizovy ztepess jie. Ž. wit. 2. 9.

319884   Suda Svazek: 3 Strana: 0751
Suda, vz Sudý. — S., y, m., osob. jm. Pal.

319885   Suda Svazek: 7 Strana: 0805
Suda. y, m., os. jm. Arch. VII. 721., VIII. 191., Výb. II. 1246. — S., y, f., Paar, n. Vz Mkl. Etym. 315.

319886   Suda Svazek: 9 Strana: 0316
Suda. S. nejvyššího sententiae altissimi. XV. stol. List. fil 1901. 45.

319887   Suda Svazek: 10 Strana: 0405
Suda, pár. Rozk. P. 1942. Počet jeho žen bude suda. Rostl. G. 19b. a j. — S. Mistr Mik. — S, spis. v XVI. stol. Sr. Zvon IV. 156. — S. Stanisl, hud. sklad., nar. 1865. — S. Jan, č. spis., nar. 1838. Sr. Tob. 217., Ott. XXIV. 324.

319888   Suda, y Svazek: 3 Strana: 0974
Suda, y, m. kdo rád sudí (šidí), der Schwindler. Mor. Šd. — Š., osob. jm. Šd.

319889   Sudan Svazek: 3 Strana: 0751
Sudan, a, m., krajina africká. Vz více v S. N.

319890   Sudan Svazek: 3 Strana: 0751
Sudan, e, m. sudí, soudce. Slov. Hdk. C. 270.

319891   Sudanka Svazek: 3 Strana: 0751
Sudanka, y, ť. S. vydutá, dolium galea, břichonožec, plž. Frč. 241.

319892   Sudánka Svazek: 7 Strana: 0805
Sudánka, y, f. Cf. Brm. IV. 2. 287.-288.

319893   Sudanka Svazek: 8 Strana: 0390
Sudanka, plž mořský. Cf. Ott. VII. 786.

319894   Sudárna, y Svazek: 3 Strana: 0751
Sudárna, y, f., der Fassschoppen. Us. Dch., Šp.

319895   Sudatori-um Svazek: 7 Strana: 0805
Sudatori-um, a, n., lat. = parní lázeň.

319896   Sudava Svazek: 3 Strana: 0752
Sudava, y, f., která se soudí. Pal. Rdh. II. 126.

319897   Sudba Svazek: 3 Strana: 0752
Sudba, y, f. — souzení, das Urtheilen, Urtheil. Bern. Strsl. sadbba (sadi-ba), ju- dicium, -ba příp. Mkl. B. 214. Příčinou jed- noho hříchu a jednoho hříšníka vynesena s. Sš. 1.165. — S. = kritika, die Kritik. Marek., Dk. — S. = osud, das Schicksal, Loos. Č, Krok. Sv. Matouš vyšší s-bu v tom města toho vyvolení spatřuje. Sš. Mt. 60. Pořád snášej príkrou zlobu s-by. Sš. Snt. 9.

319898   Sudba Svazek: 7 Strana: 0805
Sudba aesthetická. umělecká. Dk. S. ho potěšila. Kká. Td. 163. Bohyně sudby. Cf. Kv. 1887. II. 76., Mách. 83

319899   Súdbenictvo Svazek: 7 Strana: 0805
Súdbenictvo, a, n , Kritik, f. Slov. Ssk.

319900   Sudbina Svazek: 3 Strana: 0752
Sudbina, y, f. = sudba, osud, das Loos. Krok. I. c. 22.

319901   Sudbina Svazek: 10 Strana: 0405
Sudbina, y, f., Schicksalsgöttin. Purk. v Kroku I. c. 24.

319902   Súdce Svazek: 3 Strana: 0752
Súdce, zastr. = soudce. BO. Ž. wit. 74. 8. a j.

319903   Súdce Svazek: 10 Strana: 0406
Súdce. Tys' (liška) vždycky byla súdce moje. Baw. E. v. 1817.

319904   Súdcový Svazek: 3 Strana: 0752
Súdcový. Súdcěva slova. BO. Vz Soud- cový.

319905   Sudček Svazek: 3 Strana: 0752
Sudček = soudeček. Zlomek str. exodu. 22. 7. Filolg. 1. 1880., 531.

319906   Sudčí Svazek: 3 Strana: 0752
Sudčí, Richter-. S. knihy. Troj., rozsudek. Jel.

319907   Sudebnický Svazek: 7 Strana: 0805
Sudebnický úřad, Richteramt. Pal. Rdh. I. 286.

319908   Sudebnictví Svazek: 3 Strana: 0752
Sudebnictví, n. = sudebnosť.

319909   Sudebnosť Svazek: 3 Strana: 0752
Sudebnosť, i, f. = sudebné umění, die Beurtheilungskunst. Nz.

319910   Sudebný Svazek: 3 Strana: 0752
Sudebný = kritický, kritisch. S. popiso- vání, methoda. Krok., Nz. S. rozumování, der Kriticismus. Nz. S. umění = sudebnictví.

319911   Sudec Svazek: 3 Strana: 0752
Sudec, dce, m. == sud, zastr.

319912   Sudec Svazek: 7 Strana: 0805
Sudec = malý sud Žvt. otc. 59. b. Vžemše olej v sudciech. Ev. víd. 96.

319913   Súdec Svazek: 8 Strana: 0390
Súdec = malý sud. Arch. XIV. 155.

319914   Sudehník, a, m Svazek: 3 Strana: 0752
Sudehník, a, m., der Kritiker. Nz.

319915   Sudějov Svazek: 3 Strana: 0752
Sudějov, a, m., ves u Uhlíř. Janovic. PL.

319916   Sudek Svazek: 3 Strana: 0752
Sudek, dka, m. osob. jm. Pal., Tk. I. 474.

319917   Sudek Svazek: 9 Strana: 0316
Sudek = polička. Podle Němc. III. 9: sudeň. Visely na sudni.

319918   Sudek Svazek: 10 Strana: 0406
Sudek Jos., spis.

319919   Súdek Svazek: 10 Strana: 0406
Súdek, dku, m., vz Soudek.

319920   Suden Svazek: 3 Strana: 0752
Suden, dnu, m. = police, misník, der Schüsselschrank. U Domažl. Šb. Dlgt. 18. — S. = košík. — S. = střez, der Spülnapf. Jg.

319921   Suden Svazek: 7 Strana: 0805
Suden. Mkl. Etym. 315. Natřený s. (po- lice). Jrsk. — Němc. V. 242.

319922   Suden Svazek: 8 Strana: 0390
Suden, sudno. S. v chodských síních stával na lavici u dveří. NZ. II. 649. (III. 16., Ott, VIII. 8. a.).

319923   Suden Svazek: 10 Strana: 0406
Suden = podlouhlý kosík na brambory. Volyně. Čes. 1. XIII. 125.

319924   Súden Svazek: 10 Strana: 0406
Súden. Do súdna dne. Výb. I. 402. 13. Sr. Soudný.

319925   Súdení Svazek: 7 Strana: 0805
Súdení, n. = souzení. Slov. Bern.

319926   Súdenica Svazek: 8 Strana: 0390
Súdenica, e, f. = žena, která pred sobá- šem zemřela. Phľd. 1894. 195.

319927   Súdenička Svazek: 7 Strana: 0805
Súdenička, y. f = osudenica, ophio- glossum, rostl. Let. Mt. sl. X. 1 54 Rr. Sb.

319928   Súdený Svazek: 7 Strana: 0805
Súdený = souzený. Slov. Bern.

319929   Súdený Svazek: 10 Strana: 0406
Súdený = souzený. Co komu s-né, toho ver nemine. Mtc. 1. 1897., Obr. 93.

319930   Suděti Svazek: 7 Strana: 0805
Suděti, ěl, ění = sudem zapáchati. U Skrýj.

319931   Sudetský Svazek: 7 Strana: 0805
Sudetský. S. země: Čechy, Morava a Slezsko. Kř. Stat. 5.

319932   Sudety Svazek: 3 Strana: 0752
Sudety, pl., f., hory jesenické mezi Mo- ravou a rak. Slezskem, kladské, krkonošské, jizerské, lužické a Rudohoří. Vz S. N., Krč. 334., 336.

319933   Sudety Svazek: 7 Strana: 0805
Sudety. Cf. Krč. G. 334., Km. 1885. 10., Ott. VI. 20. a.

319934   1. Sudí Svazek: 3 Strana: 0752
1. Sudí, ího, m. = soudce, der Richter. V. Skloňovalo se takto. Sg. n. a v. sudia (-ie), g. -ie, d. -í, ak. -iu (-ie), lk. = í, instr. -iá (-ím); dual n., ak., v. sudí, gt. a lk. sudiú, dt. a instr. -iema; pl. n. a vk. -ie, gt. -í, dt. -iem, ak. -ie, lk.: -iech, instr. -iemi. Tak skláněno i paní (pania). Bž. 107. Cf. Gb. Úv. 38. Nyní skloňuje se podlé Dnešní, ale je-li toto slovo určeno přívlastkem, sklo- ňuje se podlé Znamení: sudí, -ího, -ímu atd., ale nejvyšší sudí, nejvyššího sudí, nejvyš- šímu sudí atd. Vz Brikcí. Starosl. sadija (sadi-/-ja), judex. Mkl. B. 43., 46. S. města, nejvyšší dvorský, der Obersthofrichter, su- premus curiae regalis judex, dessen Juris- diktion die königl. Mannen u. Lehen unter- geordnet waren, vz Gl. 325.), Tk. III. 8., dvoru císařského, V-, horní, vrchní, Us., nejvyšší s. zemský (der Oberstlandrichter, supremus terrae judex, er hatte die ganze Gerichtsverhandlung zu leiten, vz Gl. 325.), Tk. III. 2., Žer. Záp. II 190., Zříz. Ferd., nejvyšší s. království českého, Háj., Vš., nejvyšší krajinský s., Plk., nejvyšší dvorský s. manský. Er. S. menší, der Richter be m kleineren Landrechte, s. úzké rady, der Richter im engeren Rathe der Brüderunität. Gl. 326., Žer. Záp. II. 190. Stolice sudieho. BO. Když člověk se jim za s-ho vystavuje. Sš. Ob. 169. Však pán Ježíš neřekl jest kněžím: Jděte, buďte podkomoří, purkrabí. sudí, kuchmistři, písaři. Hus III. 247. Václav Puklice sudí u menších desk; A jsa sudím zapečetiv ty panské nálezy i jel preč; K ruce sudího; Jana, nižšího sudí. Půh. II. 33., 427., 516., 612. (Tč.).

319935   2. Sudí Svazek: 3 Strana: 0752
2. Sudí, n., nádoba, das Gefäss. Aesop.

319936   1. Sudí Svazek: 7 Strana: 0805
1. Sudí. Cf. Mkl. Etym. 315., Gb. Ml. I. 97. S. či cúdař župy, ozudarius, judex pro- vincialis, měl svěřenou sobě péči o spra- vedlnosť v celém kraji (v župě). Pal. Rdh. II. 155. Cf. Zř. zem. 478. S. nejvyšší (dvor- ský, zemský). Vz Výb. I. 969., Arch. VIII. 615.

319937   Sudí Svazek: 8 Strana: 0390
Sudí. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 41.

319938   Sudí Svazek: 9 Strana: 0316
Sudí. O skloň. vz Gb. H. ml. III. 1. 254. (i v strč. ). Nejvyšší s. zemský sedě při zem- ském soudu vedle zemského komorníka řídil samo jednání soudu, bděl nad zachováváním všech starodávuých forem právních, rozdě- loval jednotlivé úkoly mezi kmety a soudce, hájil stranám rovné právo atd. Vz Pal. Děj. II. 2. 392.

319939   Sudí Svazek: 10 Strana: 0406
Sudí, m. = soudce. Vlk sedieše za sudí, sedet arbiter. Baw. E. v. 368. a j.

319940   Sudice Svazek: 7 Strana: 0805
Sudice, bohyně. Cf. Mách. 45., 77.—80., 84, 86., 129., Zl. Praha 1890.522., Slovan, sborník 1883. 1. Co S. komu káže, slovo lidské nerozváže. Sb. uč. — S, ves na Mor. Do Sudic chodí pro bohaté nevěsty. Sbtk Krat. h. 206

319941   Sudice, e, sudička Svazek: 3 Strana: 0752
Sudice, e, sudička, y, f., bohyně mající osud lidský ve své moci, Moira, Parca, die Parze. Ros. Pohanští Slované nazývali po- dobné bohyně rojenicemi. Vz Rojenice. — S., Suditz, vsi u Boskovic a u Náměště. — S., Zauditz, mě. v prus. Slez. Šd. — S. = soudce, f., die Richterin. Us. Vk.

319942   Sudictví, n Svazek: 3 Strana: 0752
Sudictví, n. = soudcovství. Bdl.

319943   Sudič Svazek: 3 Strana: 0752
Sudič, e, m. = soudce. — S., Kritiker, m. D. — S. — kdo se rád soudí, Process- macher, m. Us. Kšá.

319944   Sudič Svazek: 10 Strana: 0406
Sudič, e, m., praetor. Rozk. R. 77.

319945   Sudička Svazek: 3 Strana: 0752
Sudička, y, f., die Bekrittlerin, Verleum- derin. Jg. — S., vz Sudice.

319946   Sudičky Svazek: 10 Strana: 0406
Sudičky vládly osudem. Vz Kšť. Poh. 7. nn.

319947   Sudičský Svazek: 9 Strana: 0316
Sudičský. S. choutka. Tům. 51. Sr. Sudič.

319948   Sudičství Svazek: 7 Strana: 0806
Sudičství, n , Bekritelung, f. Malicherné s. Us.

319949   Sudidlo Svazek: 3 Strana: 0752
Sudidlo, a, n. — znamení, jímž se něco roze- znává, das Kriterium, Kennzeichen. Marek., Nz., Kos. 01. I. 218., 256., Sš. I. 147.

319950   Sudienok Svazek: 7 Strana: 0806
Sudienok, nku, m = polička Slov. Němc. II. 97.

319951   Sudicha Svazek: 3 Strana: 0752
Sudicha, y, f, osob. jm. Pal,

319952   Sudík Svazek: 3 Strana: 0752
Sudík, a, m. = soudce (s příhanou), das Kunstrichterlein. Jg

319953   Sudík Svazek: 8 Strana: 0390
Sudík, u, m. = surdík. Brt. D. II. 391.

319954   Sudil, a, m Svazek: 3 Strana: 0752
Sudil, a, m , der Krittler. Malicherný s., der Splitterrichter. Dch. Vz Sudílek.

319955   Sudílek Svazek: 3 Strana: 0752
Sudílek, lka, m., der Kritikaster, Nz., Kritiker.

319956   Sudilkování Svazek: 10 Strana: 0406
Sudilkování, n., vz Kritikářství.

319957   Sudílkování, n Svazek: 3 Strana: 0752
Sudílkování, n., die Bekrittelung.

319958   Sudílkovati Svazek: 3 Strana: 0752
Sudílkovati, bekritteln. Sm. — koho kde s kým. Us.

319959   Sudilství Svazek: 10 Strana: 0406
Sudilství, n. Čes. 1. XIV. 362.

319960   Sudimír, a, m Svazek: 3 Strana: 0752
Sudimír, a, m., osob. jm. Pal. Radh. II. 126.

319961   Sudín Svazek: 7 Strana: 0806
Sudín, a. m., pole v Pozděhovsku. MzO 1890. 176

319962   Sudín, a Svazek: 3 Strana: 0752
Sudín, a, m., ves u Dobrušky. PL.

319963   Sudinka Svazek: 3 Strana: 0752
Sudinka, y, í., les u Luhačovic na Mor. Sk.

319964   Sudinka Svazek: 10 Strana: 0666
Sudinka, y, f., druh hrušek. Brt. Sl.

319965   Sudinky Svazek: 3 Strana: 0752
Sudinky, pl., f., druh hrušek. Na mor. Zlínsku. Brt.

319966   Sudinky Svazek: 7 Strana: 0806
Sudinky, pl., f.. návrší u Rudimova. Spol. mus olom. 1889 118

319967   Sudipuška Svazek: 3 Strana: 0752
Sudipuška, y, m. - milovník hádek a soudů, der Processinaclier. Us. Prm. Vz Sudič.

319968   Sudisko Svazek: 8 Strana: 0390
Sudisko, a, n. = veliký n. nehezký sud. Phľd. 1896. 131.

319969   2. Sudislav Svazek: 3 Strana: 0752
2. Sudislav, a, m., osob. jm. Pal

319970   Sudislav Svazek: 7 Strana: 0806
Sudislav. ě, f.. míst. jm. Km. 1886. 27. Cf Cuslav (2.dod).

319971   1. Sudislav, Sudslav Svazek: 3 Strana: 0752
1. Sudislav, Sudslav, Cuclav, i, f., Cuclau. ves u Kostelce nad O. Vz S. N. — S., Sudislau, ves u Dobrušky.

319972   Sudislava Svazek: 3 Strana: 0752
Sudislava, y, f, osob. jm. Pal.

319973   Sudislavice Svazek: 3 Strana: 0752
Sudislavice, dle Budějovice, Sudislawitz, ves u Čechtic. PL.

319974   Sudiště Svazek: 3 Strana: 0752
Sudiště, ě, n. = soudnice, das Gerichts haus; soudná stolice, der Riohteistuhl. Kříž není toliko sudištěm Páně; Vydají vás na s-štěch a ve sbornicech biti budete; S. Pi- latovo bylo vyvýšeno a zástup po schodech musil vstoupati. Sš. J. 205., Mr. 57., 68. (Hý.)-

319975   Sudit Svazek: 8 Strana: 0390
Sudit v III. 752. oprav v: súdit. — S. = klíti, hubovati. Brušp. Hledíková.

319976   Suditel Svazek: 3 Strana: 0752
Suditel, e, m., der Kritiker, Nz.; Richter.

319977   Suditelný Svazek: 3 Strana: 0752
Suditelný. Takové jednání jest nes-né, unqualiíicirbar. Dch.

319978   Suditelný Svazek: 10 Strana: 0406
Suditelný. S. moc. Ž. kap. č. 85. 16.

319979   Súditi Svazek: 7 Strana: 0806
Súditi. vz. Souditi S. na koho = po- mlouvati koho. Laš. Brt. D 270. Kdož ji k horšiemu súdie (hůře o ní soudí), než jept vinna. Št. Kn. š. 102

319980   Súditi koho k čemu Svazek: 10 Strana: 0406
Súditi koho k čemu = odsuzovati. Ne- měli by k smrti s. Chč. Post. 184b.

319981   Suditi se s kým oč Svazek: 3 Strana: 0752
Suditi se s kým oč = souditi se. U Opav. Klš. — S. do čeho =. klnouti. U Frenštátu. Dšk.

319982   Sudivoj, e Svazek: 3 Strana: 0752
Sudivoj, e, m., osob. jm. Pal Sudka, y, f. = hádka, der Streit. U Opav. Klš. — S. = sudice, die Parze. Kam. — S. = pár, ein Paar. — S., vz Sudý (suda). — S., y, f., osob. jm. Pal.

319983   Sudkov, a, m Svazek: 3 Strana: 0752
Sudkov, a, m., Zautke, ves u Zábřehu. S. N.

319984   Sudkovice Svazek: 3 Strana: 0753
Sudkovice, Sudkowitz, ves u Strakonic.

319985   Sudkyne Svazek: 8 Strana: 0390
Sudkyne, ě, f., llichterin, f. Krs. Moor. 10.

319986   Sudlice Svazek: 3 Strana: 0753
Sudlice, e, f. = končíř, burdýř, kopí. Bj., V. Staroslov. sulica, hasta. Das Böhm, sudlice zeigt, dass sulica nicht mit litau. šullas zusammenhängen kann. Cf. staroslov. suja, sovati, mittere. Mkl. L. 175, Sudlice = druh kopí s dlouhým bodcem, pod nímž vyvstávaly stranou dva háky. S. N. Die Lanze, Partisane. Cf. Hrš. v Km. II. n. b. 121. A já nejprve dal jsem jemu sudlicí ploskú. Pč. 25. Tu ani s. ďábla odrazí. Hus III. 135. S-cí tě hodím; Sudlicí bil na ty, kteří as . . . NB. Tě. 78., 104. Z rathauzu okny mecíce na sudlice a voštípy brali. V. Neustoupím z svého místa proti oštípu a dlouhé sudlicí. Rad. zv. Železnými sudlicemi jejie prsy z kořen vydřievše. Leg., Kat., Výb, I. 298. 23. Podobné jako motovidlo s-ci. C. M. 572.

319987   Sudlice Svazek: 7 Strana: 0806
Sudlice. S. měla dva hroty, delší byl nahoře a druhý kratší dole na dřevce upev- něn. Zbrt. Krj. I. 188.. 122 Nejstarší s mají na dlouhé tyči podobu obdloužně srd- covitou anebo jich dřevce končí se dlouhou úzkou špicí šídlovitou ; u některých podobá se ocel kose. Mezi dřevcem a ocelovou špicí býval plechový talířek Wtr Obr 290 - Pal Rdh. II. 76, Mkl. Etym. 328 b . Vlšk 408. VMV. nepravá glossa. Pa 48. S. mstitedlná BO - S Matěj. Arch. VII. 526.

319988   Sudlice Svazek: 7 Strana: 1387
Sudlice. Vz Halapartna (2. dod.).

319989   Sudlice Svazek: 8 Strana: 0390
Sudlice = každé dřevo, na němž vztyčen nůž (ten byl všelijaký: s. špičatá s úzkým dlouhým mečíkem po obou stranách brouše- ným, někdy velmi tenkým o špici velmi ostré; bodná zbraů). Cť. Partisana (sudlice s ušima), Kopí s hákem, Halapartna, Wtr. Krj. I. 276., l)ob. Dur. 90. Za Bl. se jí již neužívalo. Bl. Gr. 185.

319990   Sudlice Svazek: 9 Strana: 0316
Sudlice = obyčejný dlouhý plochý nůž n. širočina na delší klanici n. topurku. Vz Tom. 217.