1   A Svazek: 1 Strana: 0005
A jest původní, hrdelní samohláska, jež ve slovích jazykův indoevropských nejroz- šiřenější byla a na jejíž místo, jak mladší formy ukazují, ve mnohých slovech i aneb u nastoupilo. Zk. — A ve slovenčině a ve staré češtině častěji se objevuje než v nynější řeči české a moravské; zajac — zajíc, čaša — číše, jazero —jezero, dorážať — dorážeti, Šb., duša — duše, muža — muže.

2   A Svazek: 5 Strana: 0885
Str. 5. a. ř. sh. 9. Přidej: Podlé učlán- kování jest a hrdelná samohláska, poně- vadž dutina ústní, kterouž tonový proud projíti má, ouží se při a na hrdle (mezi kořenem jazykovým zdola a čípkem i zad- ním patrem zhora). A jest samohláska pr- votní, poněvadž se při něm neznamená, že by jeho ustrojení skládalo se z nastrojení jiných samohlásek. Vz Gb. Hl. 13., Gb. v Listech filolog. II. 155. Podlé kvantity jest a buď krátké (a), buď dlouhé (á). Vz ib. 14. Co do složitosti jest a jednoduché. Vz ib. 15. A jest samohláska tvrdá. Vz ib. 16. Podlé závažnosti jest a nejzávažnější samohláskou. Vz ib. 17., Samohláska, Zá- važnosť. — Str. 5. a. ř. sh. 19. Přidej ku konci: Vz Vm. Mkl. Hl. 14., Mkl. aL. 102. — Str. 5. a. ř. zd. 7. Přidej: Vz také Bž. 30., Stupňování (dloužení), Mtc. 1878. 3. — Str. 5. a. ř. zd. 4. Za Ht. přidej: Sad ze sed, původního sad. Cf. Vm. Mkl. Hl. 14., Mkl. aL. 4. — Str. 5. a. ř. zd. 2. Za Ht. přidej: bod — nabádati, hod — házeti, koji — ukájeti, lomi — lámati, topi — tápěti. Cf. Vm. Mkl. Hl. 14., Mkl. aL. 102. — Str. 5. b. ř. sh. 4. Smaž Ht. a přidej, vz L (I. 869. a.), R. — Str. 5. b. ř. sh. 5. Přidej: Mkl. aL. 102. a násl. -- Str. 6. a. ř. sh. 34. Při- dej : O nepřehlasovaném a na Zlinsku vz Mtc. 1878. 2. — Str. 6. a ř. zd. 15. Za Gb. udělej čaru: —. Str. 6. a. ř. zd. 13. přidej: Cf. Gb. Hl. 55. a násl. — Str. 6. b. ř. sh. 23. Přidej. Ale říká se: Mlčí jako s teplou bábou (s babou bylo by něco jiného). Č., Jg. — Str. 6. b. ř. sh. 32. Přidej: Na Zlín- sku na Mor. se dlouhé kmenové á nekrátí v žádném pádě: v bránách, kráv atd. Brt. — Str. 6. b. ř. zd. 15. Za Šb. přidej: Na Zlinsku: huspanina. Brt. — Str. 6. b. ř. zd. 9. Za žlab přidej: Hlas — hlesnouti, zače — zeče; u Domažl. teky, behno m. taky, bahno (Šb. D. 15.); ež (až): od vrchu ež do země. (Sš. P. 129., 154. Cf. Gb. Hl. 78.). - Str. 7. a. ř. sh. 4. Za Gb. přidej: patvoriti — potvoriti — pitvořiti. Gb. Hl. 78. — Str. 7. a. ř. sh. 8. Za Šm. dej : Na jihovýchod. Mor.: klečá, chválá, držá. Vz Osv. 1884. 58. (Brt.). — 7. a. ř. sh. 15. Za Pra dej: Gb. Gl. 77. (a seslabuje se v o). — V pří- ponách ák, áč, ář, ál, átka, ačka, ałka n. př.: pěšok, zahybok (kudla), chrobok, žehnok (svěceníček), tkoč, pchoč, kołoř, stołoř, sedłoř, pernikoř, mynoř, kovol (kovář), syro- votka, łotka, gořołka, pěstovočka (chůvka), kapolka. Brt. D. 103. Cf. Brt. D. 100. — Str. 7. a. ř. sh. 28. Za Hš. přidej: Na Zlín- sku: lomcovať vedlé lamcovať, hamatný — homatný. Brt. A přijechol (přijechal) do ni pon (pán) z pjekla rodem jeden som (sám). Sš. P. 775. Jo mom řodku (já mám řádku) karafie; Jo chovom (já chovám). Sš. P. 272. a j. — Str. 7. a. ř. sl. 32. za Hš. přidej: á před nosovkami m, n; a před nosovkou n mění se v u. Mor. Brt. D. 102. — Str. 7. a. ř. zd. 25. Za Šb. přidej: Na Zlinsku trachtýr m. trychtýř. Brt. — Na konec str. 7. a. za atd. dej: — Kollektiva na á, prastará forma, jež se ve jménech: Lipá, Dubá, Krupá, Kozlá udržela. Odtud měli jméno páni z Lipé a z Dubé; avšak forma Lipá již v 15. stol. tak neobyčejnou býti se zdála, že i od samých pánů z Lipé genitiv za no- minativ brán a oni páni z Lipého psáti se byli počali. Pal. Rdh. I. 137. — Některá jména podstatná rodu mužského a ženského mají v nominativě mn. příponu a. Plural tento, jejž Miklosich (III. 339.) kollektivním nazývá, v nářečích moravských často se vyskýtá. Takový plural mívají: 1. jména obecná: úhora, báchora (laš.), chléva, chłada (letos sú veliké chłada), fúsa, droba, drobka (husí droby, laš.), záleta (chodí na záleta, val.), okružka (okruží, laš.), kříža (bolíja mne kříža), konca, chlévca (svinské chlévca) — slza (mi tečú z očí), sáňka. — zďa, rža (letos sú pěkné rža), puťa (= puťaři, puťaři, na puťa sedajte, val.), úvraťa, čelusťa (u peci), zvisla, žňa, rovňa (roveň, val.), stráňa (val.). — 2. Jména pozemků: Kříba, Břetka (,,rů- stávały tam břestky"), Újezda, Kúta, Do- łečka. Válka, Podsedka, Grapa, Zadka, Příčka, Chmelinca, Střelca (les u Polešovic), mezi Hája, — Krajina (na Krajinách), Dražka (na Dražkách), Pústka, Ohradka, Mezcesta (na Mezcestách), — Štvrťa, Seča, Strža, Stráňa, Kuča. —3. Jména místní: Branka (Branky u Val. Meziříčí), Vrbátka, Kladka, Studýnka (ve Studýnkách), Čecha. — Zvláště na se- verní Moravě tyto tvary obyčejny jsou; skoro všecka jména osad, zemí a pozemků mění tu v množn. čísle koncovku y v a. Brt. D. 138.— Str. 7. b. ř. sh. 19. přidej: Vládyky, nom. pl. Vš. V ty časy starosty židovské sv. Nazarzie do Mediolanu po- slaly. Pass. mus. 375. — Str. 8. a. ř. sh. 9. přidej: Vz U. — Str. 8. a. ř. sh. 11. při- dej : — A se odsouvá (zřídka): Alexius — Lexa. Gb. Hl. 84. Na mor. Val. a j. začla (začala), začals, škrbal, na Slov. škarbal. Vz Brt. D. 62. -- Str. 8. a. ř. sh. 30. Za Br dej: Volali sú a řkúce. BO. Nero jal sě mysliti a řka. Pass. mus. 374. aj. — Str. 8. a. ř. zd. 20. Za obšírně přidej: Ká- zal jemu jazyk uřezati a na to jeho bratřie hleděli. BO. — Str. 8. b. ř. sh. 17. Za Jg. přidej: Učinil se žákem a nejsa kněžství hoden. Půh. II. 128. Abych jaz počala a porodila a jaz sem Bohu slíbila čistotu dr- žeti. Hr. rk. 179. — Str. 8. b. ř. zd. 30. Za Kat. 1102. přidej: Dobre káže (kněz) a nekoná dle kázne. HVaj. BD. II. 179. Už sem já tvej maměnce dobré slovo dal a tebe sem, galanečko, předce nedostal. Sš. P. 320. Ta věc malá a k oku pěkná jest. Zyg. Při- jidechu starosty bezděčiec jej, aby vstal s země a on narodil. Bj. Nechať se vrátí do domu svého a mé tváři neobezří. BO. Volám a ty mě neslyšíš; stojím a ty na mě nepatříš. BO. Chudý mněl, by táhl mar- šalka a hada vytáhl. GR. A vy nejste bez- pečni trošky. Žk. 293. Přízeň mají na ve- zření a srdce vždy zloby miení. Alx. Jižťo se vzývají, by židé byli a nejsúc. Pč. Kdež cožkoli žádá, tohoj jemu nelze míti a proto vždy žádati nepřestává. Št. Kn. š. 265. Utéci chce před svým stínem a stín vždy s ním. Št. N. 266. Ti málo mluvie o po- třebném a mnoho o marném. Št. N. 23. Takú má péči o tělo a na duši netbá. Št. Vyznávají, by znali Boha a skutky zapie- rají. Hus II. 421. Milosrdenstvie chci a ne oběti. ZN. — Str. 8. b. ř. zd. 19. Za Svěd. polož: Která radosť mně jest a já ve tmách sezi a světla s nebe nevizi? BO. Kterak mohu milovati Boha a já ho nevizi? BO. Kterak mohu milovati Boha a já ho nevizi, aniž jsem kdy viděl? Hus I. 60. Kdoby nebyl jemu vděčen z toho a vzem od něho tak mnoho! Smil v. 296. Kak já tě tam naleznu a já té tuto vizi ? Pass. mus. 393. I všel jest a já na to hledím, ingressus est in conspectu meo. BO. — Str. 9. a. ř. sh. 2. Přidej: Abych slyšal a ty slova běžného života kážeš. Hus III. 102. — Str. 9. a. ř. sh. 5. Přidej: Šli tam tatíček a i maměnka. Us. Brt. Vz uvedená slova. — Str. 9. a. ř. sh. 8. Za Jg. polož: Neřek ani a ani b (= nic). Us. Hnšk. — Ve slohu kupeckém. A. f. = anno futuro, budoucího roku; a. a. = ana, stejně mnoho z každého zboží; a. c. = anno currente, tohoto (letošního) roku; a.p. = anno praeterito, loňského roku; a. po. = anno passato = minulého roku, v loni; a. — argent, hotové peníze. Kh. — A. = ar. Vz Ar. — Ř. 11. sh. Přidej: Vz Brt. S. 3. vyd. 186. — Str. 9. a. ř. sh. 15. Přidej: Kn. š. 4. A čím by to lépe bylo i užitečnějie, že . . Št. Kn. š. 2.

3   A Svazek: 7 Strana: 1183
V dod. 886. a. v 3. ř. sh. hleděll oprav v: hleděli. Na Chodsku se a hojněji přehlasuje (v ě, é), á (v ie, í) než v nynější češtině vůbec. Vz List. fil. 1891. 33. Na Dolno- bečovsku na Mor. se a po měkkých sou- hláskách obyč. nepřehlasuje. Cf. List. fil. 1891. 417. Tam se á nepřehlasuje a neúží v í. Vz ib. 418. Místo ou je á v: šťárať (šťourati). Vz ib. 426. Cf. o a á a o jejich změnách také List. fil. 1892. 417.—452. (Gb.).

4   Á Svazek: 7 Strana: 1183
Á (aa) = ale, ale ale, a však. Št. Kn. š 313. (Er.). — Á = ach. Á co sem ztratil, zrativ čas! Št. Kn. 273. 20. Á, kak mne bolí! Ib. 121.

5   A Svazek: 8 Strana: 0001
A původní. Vz Gb. H. ml. I. 22. A pra- slovanské. Ib. 24. Staroslov. a odpovídá na Slov.:ja, ä, o; strsl. á odpovídá tam: ia,já,ä. Pastr. L. 73. — Rozličné vyslovování hlásky a na Hané. Vz Ert. I). II. 7. — Je stříd- nicí za původní ä, ö, ë, za praslovanské a,ę. Gb. H. ml. I. 24, 90. — Vzniká zdloužením z e; v české době historické také z jiných hlásek. Ib. 24. 90. Praslovanské a zachovalo se také do češtiny; případy, kde české a (á) = praslov. a. Ib. 24. — A se přehlasuje v e. Ib. 92. O přehlasování na Zlínsku vz Brt. D. II. 1., u Napajedel 3., v N. Dědině 4., u Kvasic v Kroměř. 5., u Zábřehu 120., 124., u Tišnova 179., 180. (zehrada), u Třebíče 223., u Dačic a Telče 277. (čepice, práce); jen někdy u Olom. a Prost. 65., u Litovle, Konic a Jevíčka 107., u Jemnice (a koncové v e) 265.; nepřehla- suje se u Letovic 103., u Slavkova 145., u Třebíče v nora. fem, po c: palica, čepica 223., u Kroměříže 9., u Vyškova 99., místy u Drahan 100., z pravidla se nepřehlasuje u Kojet., Přerova 41., u Kruml. 199., na Zďár- sku 244.; u Kunšt. trvá koncové a celkem nepřehl. (duša, lavica) 229. Cf. ib. 122., 123. — A cizí z pravidla zůstává: fara, pohan, šach; někdy se mění v o: caminus komín, calendae koleda, v é: rapa řepa, v e: nabagér nebozez. Ib. 124. — i se 1. přisouvá v dialektech vědár (místo pohyblivého e ve věder), potom potomá; 2. odsouvá: Alexa Lexa, Alois Lojza, začala začla. Ib. 124., 125. — Pohybné a (á) na Slov. a v Chodsku. Vz ib. 186. — A v Háj- kově Herbáři a Veleslavínově Kalendáři. Vz Listy filol. 1894. 101.

6   a Svazek: 8 Strana: 0001
a strslovanskému odpovídá na Slov. u a ú. Vz Pastr. L. 64.

7   -a Svazek: 8 Strana: 0001
-a kmenotvorná přípona u kmenů tvrdých. Vz Gb. Km. -a 3. Staročes. sklonění substan- tiv kmene -a. Gb. v Pojedn. král. čes. spo- lečnosti nauk, řady VIL sv. 2. (1888.). — -a. Jmenné skloňování adjektiv kmene -a vz v List. lil. 1895. 269. nn. A. V I. str. 8. a. ř. 33. sh. místo: ,a spolu ke skutečnosti učiněné odpovědi se ukřižuje' lépe polož: ,a spolu k tomu se ukazuje, že to, čeho se otázka nebo žádosť týkala, se usku- tečnilo nebo se uskuteční'. Kla. Sklad. 94. — A=věru, zajisté (v platnosti stvrzovací) často se objevuje. Slíbil, že přijde. A přišel. Kla. Sklad. 95.

8   A Svazek: 9 Strana: 0001
V nářečích východních se ? ? nom. vzoru , duša' místy zachovalo: meza, věža (na Zlín- sku), slepica (na Žďársku). Brt. D I. 11., II. 253. — O jeho přehlasování v jihozáp. Čech. vz Dšk. Vok. 8., na Lašsku Mus. fil. 1897. 202, 205. — O jeho přisouváni a od- souvání v jihozáp. Čech. vz Dšk. Vok. 15 — O skloňování substantiv ukončených v — a, ryba, duša, vládyka atd. vz Gb. Hist. ml. III. 1. 174. nn. — -a koncovka a) nomi- nativu sing, vzorce ryba, vz Gb. Hist. ml. III. 1 175; b) nomin., akkus. a vokat. du- alu vzorce, oráč a meč', ib. 103 (sr. -e, -ě, ); c) nomin., akkus. a vok. plur. vzorce, moře': mora, pola, ib. 156 (e, -ě); d) nom., akkus. a vok. plur. vzorce, ryba': hora, luka, hrana, ib. 178 (-y); e) nom. pl. vzorce, město,: města, ib. 138. (v nářečích bývá -á: okná); f) genitivu sing, u, oráč ? meč': oráča, meča, koňa (zastr.; ve východních nářečích posud: muža, meča), ib. 100.; g) genit. sing, vzorce , dub': duba, ib. 25., 31. (Db. Lehrg. 2 168. ); h) genit. sg. vzorce, město': města, ib. 136. (-u); i) genit. sg. vzorce, more': mořa, ib. 54 (starých dokladů není; ve vých. nářečích: kraj mořa, mého srdca. Mor. Brt. D. L 354., Sš. P. 81.; k) gt. sg. vzorce, kámen': ka- mena, kameňa, ib. 407. (-e); l) gt. sg. vzorce , hosť: hosta, ib. 342., 344. (-i, -a); m) akkus. sg. u, oráč a meč': oráča, oráčě, oráče, ib. 97.; n) akkus. sg. vzorce, panoše' ib. 229. (ve vých. nářečích: zrádca, Sš. P. 105. ); o) akkus. sg. u, hosť: hosta, ib. 342., 344. (-i, -ě); p) nom. akkus. a vok. dualu u, kámen', ib. 407., 409. (-y); q) nom., akkus. a vok. dualu u, chlap a dub': dva lotra, ib. 45.; r) v nom., akkus. a vok. pl. vzorce, dub' (m. -y): oblaka, záda, prsa, chlada, ib. 53. — Přípona -a 3. os. pl. ve vých. nářečích: proša, noša. List. fil. 1898. 95. — Změny hlásky a a) na Hořicku, vz Hoř.. 73, b) v jihozáp. Čech., vz Dšk. Vok. 8. nn.; c) na Hornoostravsku, vz Lor. 7.; d) vůbec, vz Gb. Hist. ml. III. 2. 443. a spojka: A posmívati se budou jemu a ubičují ho a uplijí a zabijí jej a třetího dne z mrtvých vstane. Bibl. král. Mar. 10. 34. A viděl jsem jinou šelmu vystupující ze země, a měla dva rohy podobné beránkovým a mluvila jako drak a všecku moc první té šelmy provozuje. Ib. Zjev. 13. 11. 12. (Roz- bor kral. 53. ). Vezmi pryskyřici a vosk a aloe a staré sádlo a dřevěný olej; vezmi róži a šatlatu (?) a fiolu a balšán. Maš. ruk. 46. a., 191. a. Vz Mus. fil. 1899. 100. Cf Básník (zde). — A uvádí s důrazem slovo n větu: Masť apostolorum celí všecky hlízy i také rány a to maso hnilé a vše vyjie (všecičko maso vyji). Potom aby se (ne- mocný) položil v teplo, aby se mohl upotiti; a takým obyčejem a parnosti (akk. pl. ) skrze pot ven vyžene. Maš. ruk. 204. a, 209! b. Vz více v Mus. fil. 1899. 99. — Na počátku zá- věti. (Nemocný) bude-li krev púštěti a pátý den se polepší (= hle, věru, zajisté); Ktož zítra (z jitra, z rána) naň (na kámen pan- czer) hledí, a toho dne nic jeho hrdinnějšího nebude. Maš. ruk. 40. b., 295. a. Vz tamtéž více dokladů. — A v platnosti stvrznvací = a zajisté, a věru. Vezmi tu masť a maž miesta črvená na tváři. A toť mine (uhři- vosť). Maš. ruk. 213. b. Vz více v Mus. fil. 1899. 99. — A = ale Pacholík narozený u Vá- hané bude hněvivý a načas přieznivý. Maš. ruk. 24. b. Vz ib. Řecké v. ai překládali čeští bratří, kladouce za ně: a, i, ale, avšak, než, nebo, protož, tedy, pak, potom, poněvadž, když, že, takže, zatím, ač, až, ať, aby, ještoby, jakž, vztažné zájmeno, přechodník, nebo je vynechali. Pří- klady vz v Rozb. kral. 53. —54. á dříve: aa: kraal. Sb. — -á koncovka a) nom., akkus. a vok. pl. vzorce, znamení'; mění se přehláskou v -ie, -é a zúžením v í; ve vých. nářečích jest -á místy zachováno: psaňá. Vz Gb. Hist. ml. III. 1. 168., Brt. D. 1. 68.; b) gt. sg u znamení': znameňá, Gb. ib. 164 (ve vých. nář. posud: do náručá, bez trápená; slov. znamenia). — Přípona -á 3. os. pl. ve vých. nářečích: klečá, hořá, ležá, prosá atd. Gb. Hist. ml. III. 2. 26., List. fil. 1898 95. — Krácení á ve skloňo- vání vzorce, ryba', vz Gb. Hist. ml. III. 1. 182. nn. — Změny hlásky á a) na Hořicku, vz Hoř. 73., b) v jihozáp. Čech., vz Dšk. Vok. 8. Vůbec vz Gb. Hist. ml. III. 2. 443. ä. Vz Gb. Hist. ml. III. 2. 443. — Pří- pona 3. os. pl. ve vých. nářečích: choďii, seďä, robä krik. Vz Gb. Hist. ml. III. 2. 27., List. fil. 1898. 95. a. Vz Gb. Hist. ml. III. 2. 443.

9   A Svazek: 9 Strana: 0423
A. O přehlasování hlásky a v XV. stol. u Vel. Meziříčí vz Mšín. 5. Počíti něco od a (od počátku). Mus. fil. VH. 148. -a. Příponou přechodníku bývá na Va- lašsku bez ohledu na rod a čas -aci, vyjí- mečně -a. Zamža oči bych to našla. Bosík srozmjéł a vrťa ocasem běžáł za ním. Čes. 1. X. 133.

10   A Svazek: 10 Strana: 0001
A spojka se neklade: semo tamo, daleko široko, v zimě v létě, zde onde, tu tam, ve dne v noci. Ale někdy přece: Zmítal ko- řistí sem a tam. Hol. Met. II. 365. (Mš. ). — A se opakuje. Tu mi Bohuška v to vpadl a sstavil mi to a toho mi zpraviti nechce. Půh. ol 1447. III. 623. (520, 662. ). — A = ano. Pudeš do divadla? A! Rázné a s za- ražením hlasu = toto! ne! U Úpice. Ferd. Zedníček. — A = ale. Osvědčila, že jest byla hotova učinit právo, a Jan příjemčí nebyl tam, proto... Půh. ol. III. 624. Jan slíbil za p. Lacka, a škod mi neplní. Ib. 518. Proč mi nechceš věřiti, a věříš lépe nevěrnému? Vz Baw. 430. Přicházejí v rúše ovčím, a uvnitř jsú vlci hltaví. Chč S ?. 199b. Vz více Chč. S. 431. — -a koncovka genitivu sg. u jmen měst. U města Wasser- burka. Tk. XII 140. Zmocnil se města Sat- mara. Ib. 152. Do Augsburka. 164., 178 Vilém z Grumpacba 181. Do Speyera. 199. Do Žebráka dojel. 200. Do Normberka. 202. Do Krumlova. 270. Z Wartenberka. 274. Z Fürstenberka. 349. - Do Tyrolu Ib. 147., 172. a j. Od Píska (m. od Písku). Ib. 193. a j. — -a přípona: děda, Ondra, Pepa, ple- ticha, udata. Vz Dšk. Km. 7. Á se v horalském nářečí na Slov. (v Orav- sku) mění v o: mám — mom, voják — vo- jok (z pravidla): kde přechází v ia, mění se tam v on: čiastka — čonstka. Sb. sl. 1901. 179.

11   -á Svazek: 10 Strana: 0002
-ák konc. ve spisech Husových. Vz List. fil. XXVI. 258

12   A Svazek: 10 Strana: 0552
Přehlasování hlásky a v podřečí pol- nickém, vz Hoš. Pol. I. 9. nn., jeho odsou- vání. Vz ib. 11.

13   A Svazek: 10 Strana: 0552
A spojka. Sr. Brt. Sl. 5.

14   A = ale Svazek: 9 Strana: 0423
A = ale. Pakli dřéve nebylo kobylé pole, a kobyly chodily dědinná léta. Kn. rožn. čl. 294.

15   A a Svazek: 1 Strana: 0009
A a = ale ale, a však. Lekl by sě, ktož by stavoval královy listy, když by zvěděl, že to vie král. A a čim-tě večší pán Buoh nade vše krále. Št.

16   A ba Svazek: 5 Strana: 0886
A ba, warum nicht gar! Slov. Ssk.

17   A dato Svazek: 5 Strana: 0889
A dato = ode dneška, von heute an, ku- pecky. Kh.

18   A dieu Svazek: 5 Strana: 0889
A dieu = s Bohem, franc. A., má milá, s tebou se loučím! Us.

19   A drittura Svazek: 5 Strana: 0890
A drittura = přímo, zpříma, direkt, ohne Um- o. Mittelwege; kupecky. Kh.

20   A já Svazek: 10 Strana: 0002
A já dycky pohlédám (tanec). Vz Brt. P. n. 933.

21   A jest příponou Svazek: 1 Strana: 0007
A jest příponou: 1. v přechodníku pří- tomně neskonalém a budoucně skonalém rodu muž. (pro rody ženský a střední jest ? nové češtině: -ouc, v pl. pro všecky tři rody: — ouce): veza, vezouc, vezouce. Které ne- mají: — a, — ouc, — ouce, mají: —e, íc, — íce. Vz Přechodník. — 2. U přídavných jmen určitého zakončení rodu ženského: ý, — á, — é. Vz. Tvoření slov. Tato jména přídavná skloňují se i tenkráte, když význam podstatných jmen mají, podlé ,N?vá'. Vz Nový. Ku př.: Komorná, panská, krejčová atd. Taktéž vlastní jména osob v — á ukon- čená : Světlá. — 3. U jmen přídavných neurčitého zakončení: črn, črna, — o. — 4. U jmen podstatných. Vz Tvoření slov. Ku př.: chasa, cesta, láska, hlava, tma, hrdina. Jg. — Pozn. Veliká čásť osobních muž. jmen utvořena tím, že k jménu obecnému přista- vena přípona -a: hněv — Hněva, radosť — Radosta, hosť — Hosta. Jir. — 5. V příčestích: znal, znala, znalo; -li, -ly, -la. — (3. Při zá- jmenech: ten, ta, to; sám, sama, — o. atd. O skloňování jmen v — a n. v - á ukončených a stran koncovky — a pamatujme si toto: 1. Jména rodu žen- ského v -a ukončená sklánějí se podlé „Žena." Vz Žena. — 2. Taktéž jména mužská v — a ukončená: pastucha, sluha, vévoda, trouba, hrdina, vladyka, starosta, vozka atd. a jména vlastní: Sláma, Vrána, Smolka, Svoboda,, Ale v dativu a lok. sg. mají koncovku — ovi a v pl. sklánějí se podlé prvního muž- ského sklonění (Vz Páv), jen že mají v nomin. a vokativu pl. koncovku — ové (ne: i). Ale ani to není neobyčejné, sklánějí-li se i v pl. podlé ,Žena´: starosty, starost, sta- rostám (Č.); aspoň v lok. a instrumentale pl. někteří raději dle „Žena" je skloňují: v starostach, starostami. Mk. Cf. Sluhy! Buďte svých pánóv poslušní; Již vás nediem sluhami, ale přátely. Št. Ń. 66., 276. — Předchází-li měkká souhláska: Hodža, báťa, bača atd., sklánějí se takto: Váňa, Vaně, Váňovi, Váňu, Váňo, Váňovi, Váňou, pl. Váňové atd. — Končí-li se jméno v — ta n. — sta (husita, basista), má trojí nominativ a vokativ pl.: husiti, husité, husitové. T. — 3. Osadní jména v — a n. — á ukončená sklánějí horané pod Krkon. rádi dle vzorce středního: Bystrá, do Bystrého (jakoby byl nomin. Bystré); Bělá— v Bělým. Výjimkou jsou:Horka, Světlá. Kb. — 4. U jmen, jež dle ,Žena' se sklánějí, kladen bývá v obecné mluvě české v důvěrném hovoru aneb když ně- koho uctíti chceme, nominativ místo vokativu, hlavně u jmen vlastních: Milá kmotra m. milá kmotro! Holka! Anna! Pane Straka (vz Pán). Také v Kat. 2990: Milá panno Katerina. Ale pravidelna jest i zde koncovka o. Ht., Zk., Bs. — 5. Jména v -a, ukončená, jichž jen v pl. užíváme, jsou rodu středního a sklánějí se dle ,Slovo': kamna, vrata. — 6. Staroklassická jména v -a ukončená skloňují se a) mužská jako v češtině, vz předcházející 2) a Despota. — b) Ženská a) mají-li -před — a souhlásku, dle ,Žena': Aetna, y; ?) mají-li před -a samohlásku, dle ,Růže´: Asi -a (Asie), -e; Mari -a, -e; c) neutra dle ,Slovo': Leuktra (pl.), gt. Leukter, dat. Leuktrům; Megara (pl.), gt. Megar (také: Megara, y, f.) atd. Drama, gt. dramata, dat. -u atd.; taktéž dogma, gt. dogmata atd. — 7. a jest koncovkou genitivu sg. při prvním mužském sklonění a sice u životných (u neživotných jest koncovkou u: páv, a; strom, u). Za staro- dávna měla i neživotná koncovku — a a některá z nich zachovala ji podnes a sice a) Jména obyčejnější, jichž se často užívá (toto časté užívaní jich jest právě toho příčinou): dobytek, hřbitov, chléb, kostel atd. — b) Jména měsícův a dní (kromě listopadu a pátku): leden, dna; únor, a; červen, vna; pondělek, lka; čtvrtek, tka atd. — c) Jména měst a vesnic, znamenají-li jen jeden předmět, která tedy nejsou jména obecná, druhová: Jičín, Londýn, a; ale: Písek, sku, Most, u, Petrohrad, u (poněvadž jména Písek, Most atd. jsou také jména druhová: písek, most). Avšak Tábor a Náchod mají -a. — Jako jména měst, tak mají v genitivu -a také jména zemí, řek, hor, ostrovů: do Aegypta, oD Rýna, Do Tibera, se Zebina, s Kithairona, z Rhoda atd. — d) Některá mají i -a i — u: duch, chlév. — e) Některá mají po před- ložkách ráda -a: dvůr, gt. dvoru, ale: do dvora; rok, u, ale: do roka; ostrov, u, ale: do ostrova; taktéž kout, rybník, sen, les atd. Kz. — Slova jednotlivá najdeš v tomto slovníku; mají-li v genitivu sg. — a, jest u nich zaznamenáno.

22   ? jour Svazek: 5 Strana: 0893
? jour, fr., u kupců se říká, upravil-li účetní v obchodních knihách vše až do po- sledního dne, alle Posten bis auf den letzten Tag eintragen. Kh.

23   á la guerre Svazek: 9 Strana: 0003
á la guerre, hra v karty.

24   Á la tempera Svazek: 8 Strana: 0003
Á la tempera = způsob malby, dle něhož barvy smíchány jsou s bílkem. Světz. 1893. Dhnl.

25   A meta Svazek: 5 Strana: 0901
A meta = na polovic (při zisku a ztrátě), auf gleichen Gewinn und Verlust; kupecky. Kh.

26   A nic Svazek: 1 Strana: 0028
A nic. Místo toho klade se často: ani co. Yz Ani, 7.

27   A nijaký Svazek: 1 Strana: 0028
A nijaký. Místo toho klade se často: ani jaký. Vz předcházející slovo.

28   A nikdo Svazek: 1 Strana: 0028
A nikdo. Místo toho klade se často ani kdo. Vz slovo předcházející.

29   A nikdy Svazek: 1 Strana: 0028
A nikdy. Vz slovo předcházející.

30   A piacere Svazek: 5 Strana: 0912
A piacere = podlé libosti; též: na ukázku, nach Belieben, Bei Sicht; kupecky, vlasky. Kh.

31   ? point Svazek: 5 Strana: 0912
? point (a poän), fr., ve směnkářství = čásť. Ku př. 1000 zl. po 4 ? points t. j. čtyřikrát po menších částkách. Netto ? p. = zaplatiti účet i s útratami. Kh.

32   A priori Svazek: 5 Strana: 0913
A priori = z rozumu, z důvodů rozumo- vých, aus Vernunftgründen. Důkaz a priori = podlé rozumu, důkaz a posteriori = ze zkušenosti. Kh.

33   A pročež Svazek: 5 Strana: 0913
A pročež chybně m.: pročeš nebo a proto. Vz Brs. 2. vyd. 77.

34   -a přípona Svazek: 7 Strana: 1183
-a přípona kmenotvorná. Vz Gb. Ml. I. 57.

35   Á původní Svazek: 8 Strana: 0001
Á původní. Vz Gb. II. ml. I. 22. Á je sti-íd- nicí; vzniká 1. z krátkého a, 2. stahováním. Ib. 90., 91. A se psávalo: a, aa, ä, á (á po- prvé u Št. Uč., přijato do pravopisu Husova a ujalo se pak všeobecně). Ib. 90. V Brněnsku vyslovuje se místy jako aó. Brt. I). II. 159. Přehlasuje se v ie. Ib. 92. A se přehlasuje a úží v V (i) na Mor. Vz Brt. D. II. 91., 94., 103., 107., 124., 159., 179., 199., 229., 244. Bývá často v Hájkově Herbáři a ve Velesla- vínově Kalendáři, kde novočeština má a: prách, vladař, řása. Listy fil. 1894. 297. Naopak se á na Mor. někdy krátí: rana, krava, dávno, skala (u Jemnice, u Kruml.), v 1. slab. in- finitivů kmenů otevřených: dat, brat, spat (u Kunšt.). Brt. D. II. 108., 200., 229., 266.— Změny hlásek a, á v Chronici na Mor. vz Listy lil. 1894. 75. A (á) zaměňuje so v dialek. v o: pomať (paměť), pomátka (valaš.). Brt, D. I. 62. L'edvo, veľo, na nohoch. Ve Špišsku. Phľd. 1893. 430. Brona (brána), sloma (sláma), mynoř (mynář). Na Lašsku. Brt. 1). T. 100. Tamtéž někdy v u: vruna (vrána), zumek (zámek). Ib. Čf. Gb. H. ml. L 123., Brt. I). II. 244., 41. Na Žďár. někdy v i: klicek. Brt. D. II. 244. Někdy se dlouží na Žďársku: Ján, hlád, v přísl. sotvá, včerá atd. 244., u Kunšt. 229., u Jemnice v gt. pl. slov: strán, rán, vrát, do kořán. 265. ä, ae za a na Slov.: kade käde, kázal kae- zau. Vz Gb. H. ml. I. 122. — ä střídnicí za jiné hlásky. Vz ib. 131. ä dvojhl. na Slov., vysl. ea: pät (pět z piat). Ib. 89. — ä má různé znění mezi o a a. Vz ib. 130. — V ä a silně převládá, předcházející souhláska jest měkká a samohláska e jen polovičně se slyší, asi peat. Phľd. 1893. 240., 241. Místy se vy- slovuje jako a, jinde jako e; od Sielnice dále na východ zní spíše jako e. Phľd. 1893. 638., 242. Ve kterých slovech se na Slov. ä obje- vuje. Vz Phľd. 1893. 240., 635. Hlásky této počal teprv Hodža užívati r. 1847. Vz o tom, jak zní a kde se jí na Slov. užívá, také v Pastr. L. 18.—20.

36   Á se krátí Svazek: 1 Strana: 0006
Á se krátí (vz Skracování samohlásek). Á se krátí v a: 1. u časoslov dvouslabičných, tvoří-li se z nich jména přídavná příponou -cí: hráti — hrací; u tříslabičných zůstává kmenová samohláska dlouhá aneb se krátí: krájecí — krajecí. T. Vz -cí. — 2. V kom- parativu v -ší u jmen přídavných v -ký ukončených: krátký — kratší; krásný — krásnější a, krašší. — 3. Zdrobňujeme-li jména přídavná: krátký — kraťounký. T. — 4. U jmen podstatných, kdykoliv slova o slabiku přibývá: mráz — mrazu, práh — prahu, kámen — kamene, pás — pasu, hrách — hrachu. — 5. V genitivu pl. u slova: jádro — jader. — 6. U odvozených zdrobnělých: žába — žabka, brána — branka. Mk. — 7. U dvouslabičných jmen podstatných rodu žen. v -a ukončených (dle ,Žena'): srostitých či konkretných, mají-li před posledním a (n. za kmenovou samohláskou) jen jednu souhlásku, když slova buď o slabiku přibývá (brána —· branami) aneb ubývá (gt. pl. bran), nebo když druhá (poslední) slabika stává se dlouhou (instr. sg. branou, dat. pl. bránám, lok. pl. branách). Tedy se v těchto případech á krátí v a: v instr. sg. a v gt., dat., lok. a instr. pl. ku př. brána, brány, bráně, bránu, bráno, branou ; pl. brány, bran, bránám, brány, brány, v branách, branami. Tak také: dráha, jáma, kráva, pára, rána, sláma, tráva atd.; ale kláda, páka, spála a blána v těchto pádech á prý nekrátí; tak ovšem někteří učí, ale těchto tvarův doklady nedolíčili, naopak čteme: Nohy jejich sevřel kladou. Br. Tedy kraťme á i v těchto slovech. — Pozn. 1. Mázdra, čárka, sázka, brázda, vráska, lávka, chvála, sláva atd. nekrátí á a sice mázdra — lávka proto, že mají po á dvě až tři sou- hlásky, chvála pak a sláva, že neznamenají nic srostitého (žádné osoby nebo věci). Zk., Kz. — Pozn. 2. V obecné mluve se kromě genitivu pl. (bran) ani v srostitých jménech á nekrátí, říká se zajisté : bránou, bránám, v bránách, bránami. Jir., Šb. — 8. á se krá- tívá před příponami: -ka, -ač, -tel, -ař, -átko, -i, -ěný, -ec, -ice, -izna, -itý, -ný, -ský, -stvo, -ový atd.: bádati — badač, hájiti — hajitel, kráva — kravař — kravský, pták — ptačí — ptačátko, sláma — slaměný, mlátiti — mlatec, bába — babice — babizna, báně — banitý, háj — hajný, žák — žactvo, Pražák — Pra- žačka, mráz — mrazový. Pk. Vz tyto přípony.

37   A se přehlásilo v e Svazek: 1 Strana: 0005
A se přehlásilo v e: 1.v nominativech měkkých a kmenův rodu žen., v nichž a až do 12. století výhradně se udrželo: Lubuša, duša, vlaštovica (Liubošia, Mališia, Závišia). Od polovice 12. stol. střídá se ia s ie. Stav tento nemění se leč koncem 13. stol., když ie vrch obdrželo: Zavišie, Granicie, dušie. Od konce 14. stol. nastupuje čisté e, které po- dnes trvá: duše, Libuše, ačkoliv se i v ruko- pisech 15. stol. časem ie objevuje. Jir. — 2. V genitivech jednotného čísla rodu muž. a střed, měkkého zakončení -ia: muža, mužie, srdcie — muže, srdce, slunca — slunce. — 3. V přechodnících času přítomného: volaja — volaje, stoja — stoje. — 4. Ve příponě pod- statných jmen v -aj ukončených: obličaj — obličej; ale zůstalo v: kraj, stáj, háj, ráj, máj. — 5. V předponě superlativu naj: naj- lepší — nejlepší. — 6. V imperativu: sekaj — sekej, ale zůstalo v: laj, kaj, taj, hraj, (vedlé hrej). — 1. V kořenech a kmenech asi v polovici 12. století; ale mluva obecná bránila se této změně a v skutku, než dvě století minula, vzala ona z veliké části za své: Ja- romír — Jeromír, Morena —· Morana, — Jir.

38   A se střídá Svazek: 1 Strana: 0006
A se střídá (vz Střídaní) s jinými samo- hláskami: 1) s e t. j. místo staršího a pů- vodního a nastoupilo časem e: beran, berla, na Slov. barla, baran (také na Mor.), zvětralý — zvětřelý. Ht. V obecné mluvě se a v mno- hých krajinách udrželo, v Krkonoších: še- radný, škaradý, po merandě, Kb., slyšať, držať, čakať, Ht., Hš. m.: šeredný, škaredý, po merendě, slyšeti, držeti, čekati; v nářečí valaš. a slov. na Mor.: tela, sica, nelza m. tele, sice, nelze, Šf.; u Opavy: kniža, jaleň, hadbáv m. kníže, jelen, hedvábí, Hš., Šm.; ve středních Čech.: jáhla, hřablo, řešato m. jehla, hřeblo, řešeto, Šb.; na Slov.: sa, slepica, sadat, lad, lan, čakať, čaša, duša atd. m. se, slepice, sedati, led, len, čekati, číše, duše. Šf., Šb. — V da- tivu pl. nem a vem m. nám a vám (strč. snad: nam, vam). Tyto dva tvary vyskytují se od polovice 13. stol. až do polovice 14. stol., ale jen výminkou vedle pravidelného: nám, vám. Mimo to: bezmałe, nestojte, žleb m. bezmála, nastojte, žlab. Gb. Sem dlužno čítati nevražiti místo navražiti. Kos. — 2) S ě: osiřalý a osiřelý, odolati a strč. odolěti, mlčati — mlčeti. Ht. V jižních Čech.: opršalej a v písní: osiřalé dítě (jinak: osiřet), Kts.; u Radhoště na Mor.: koťa, tobia m. kotě, tobě; u Opavy: mja m. mě. Šb. — 3) S ia nutně v strčeštině a slovenčině po: c, č. š, ž, ľ, ň, z: dušia — duša; také po r: búra — buria, zora—zona. V nové češtině máme přehlasováním všude e, é: duše, bouře, zoře, záře, svíce, země. Ht. — 4. S i, í: žihadlo a žahadlo, Ht.; strč. asa, nyní asi, Gb.; na Mor. a na Slov.: zama m. zima; na Slov.: sňah, řasa, zajac m. sníh, číše, zajíc, Šf.; á m. í v třetí osobě pl. časoslov v -ím: oni choďa, čiňá ni. chodí, činí. Šm. — 5. S o a sice a) v nerozlučitelných předložkách: pa, pra, raz vedle po, pro, roz: pohubiti a, strč. pahuba; pačesy, pamět, paroh, patoky, — počet, pomoc. Místo pra máme nyní pro; předponou pra znamenáme nyní jen věci prvotní a stupně pokrevnosti: praboh, pra- hora, pračas, praděd, pravnuk. Ht. Vz Pra. — Tato proměna padá do doby předhistorické. Gb. — b) Ve slovech vypůjčených aneb ve slovech slovančině s jinými příbuznými jazyky společných: ocet, lat. acetum; oltář, lat. altare; kostel, lat. castellum; komín, lat. caminus; pop, něm. Pfaff; pohan, lat. paganus; komora, lat. camera. Ht., Hš. Srovnej ještě: moře, lat. mare; nos, lat. nasus; hosť, něm. Gast; moc, něm. Macht; noc, něm. Nacht. Ht. — c) Ve mnohých jiných slovech: brada- vice, palaš, strava; na Slov.: bradovica, pa- loš, strova. Ht. V Opavska: mo miło m. má milá, vołom m. vołám. Hš. — Vz O v a; Tvoření slov. — 6) S u: dokud — dokad, odtud — odtad, osupiti — osapiti se, všudy a všady, kudy — kady, Ht., místy zumek m. zámek. Hš. — 7. S y: tehdy — tehda, nikdy — nikda, když — kdaž, kdy — kda. Ht. A s y od nepaměti se střídá, Gb. (Historie českých samohlásek, str. 102.). Sr.: Kobyla, lat. caballus; syt, něm. satt; strč. akkusativy pl. ny, vy s pozdějšími nás, vás a skr. nas, vas. Ht. — Místo a klade se v obecné mluvě v nomin. a akkus. pl. u adjektiv a příčestí y: velký města vyho- řely. — Potom máme a m. y ve jménech kollektivných (hromadných): borka — borky; vrcha, dola, luka m. vrchy, doly, louky; potom a m. y u místních jmen: Benátka m. Benátky; Pečka, Slatina m. Pečky, Sla- tiny. Šb. — 8. S ae v středním Slov.: maeso m. maso; těšae sae (těšá sa, těší se). Šm.—

39   A se stupňuje v á Svazek: 1 Strana: 0005
A se stupňuje v á (vz Stupňování samo- hlásek) : chvat-chvátati, sklad-skládati, kladu- nakládati, krad-okrádati, val-váleti (Gb., Kt.); hlavně tvořime-li opakovací časoslova v -va. Ale i u substantiv, km. hrad-hráze. Vz Tvo- řeni slov.

40   A se tedy proměnilo v e přehlasová- ním Svazek: 1 Strana: 0005
A se tedy proměnilo v e přehlasová- ním: a) postupným (vz Přehlasování) na konci slov již v nejstarší češtině a toto pře- hlasováni bylo, jak jsme již pravili, v 14. stol. všeobecně dokonáno. Gb. V nejstarších památkách jest dosti nedůsledně provedeno. V L. S. jest počet nepřehlasovaných roven počtu přehlasovaných a: słyše — słyša, ale i buria a zmija. V Ev. se jevi více šetrno- sti k a nežli v L. S.: zjevno m. zjavno, ale i: duša, moja. V Mat. verb. převládá pře- hláska zvláště v příponách: kozie brada (ko- zia). V Rkk. jest přehláska pravidlem. Bě- hem 14. století zavládlo přehlasování toto češtinou takým rozsahem, že i po tvrdých souhláskách platnosti nabývalo a i do koře- nův vniklo: čes, nem, vem, m. čas, nám, vám. Ale později, jak již řečeno, vzdala se čeština přehlásek v kořenech a kmenech jenom ně- kolik jich podrževši: čekati, čejka, čep, če- pice, ječeti, žel, ječmen, ještěr, jez, jezvec, žert atd. Kt.; — b) zpátečním, ale jen u skrovné míře: ve spřežce aj: dej m. daj. Nepřehlasované aj čteme až do konce 15. století (tedy se a před j nejdéle udrželo): najjasnější, zpomínaj. V průběhu 16. století jsou si oba způsoby asi rovny; na sklonku 16. století jest ej pravidlem. — 2. Ve jménech utvořených strslov. — janirvb. Riměnín, Ri- mljaninb. Česká střídnice této přípony jest : -ěnín n. -enín, a se totiž od následující měkké hlásky (zpátečně) přehlásilo v e: Slověnín, měštěnín, měštěné (Št.). V 15. století počí- nají se výminky množiti: křesťané, Římané, zemané, Pražané. V 16. století jest zákon o zpětném přehlasování v těchto jménech zapomenut. Tím zrušila se zpětná přehláska těchto jmen a zrušena zůstala podnes. — 3. V jiných jednotlivých slovech a případech, v nichž nepřehlasované prvotné a se zpětnou přehláskou e se střídá: čeledi, čeleď, čeládka; dieblěj złosti vedlé diabelská moc; dieblík vedlé ďábel m. diabel, Gb.; kněžna m. kňažna (L. S.); světice m. svatice (Mat. verb.); světí — svatí Pass. — A pak se nepřehlaso- valo v příčestí a přechodníku minulého času: uslyšav, držal, ležal; uslyšán, držán (podnes). Až do 16. století byly formy ku př. slyšav, slyševši, slyševše pravidelné a slyšev, sly- šavši, slyšavše nepravidelné. V slyšav jest a nepřehlasované, v slyševši (-še) jest zpětná přehláska e. V nové češtině ujala se pře- hláska e také v mužském slyšev. Týmž způ- sobem tvořeny byly tvary: držal, -a, -o; pl. drželi, -aly, -ala (ne: držali, -ely, -ela); nyní: držel, -a, -o; -i, -y, -a. V příčestí mi- nulém trpném není rozdílu mezi češtinou starou a novou, všude jest pravidlem pře- hláska e, jen v držán a slyšán nepřehlaso- vané a se udrželo. Vz Gb. V 15. a v první polovici 16. stol. jest pro zpátečné přehlasování i pro zrušení přehlásek převrat, proto v památkách té doBy nepře- hlasované a, přehlasované e a po zrušení pře- hlásky e opět nepřehlasované a jedno přes Druhé se střídá a mate. Bylo tedy v užívání do 14. stol.: daj; křesťan, křestěné; vzal, vzetí; v 15. a v polovici 16. stol.: daj i dej (do konce 16. stol.); křesťan, -ěné i -ané; vzal, vzeli i vzali; od Druhé polovice 16. stol. Dej (od 17. stol.), křesťané, vzali. — Pře- hlásky se tedy z části zase odstranily a sice a) zrušením, přehlásek postupných. Od konce 13. stol. do konce 14. stol. vysky- tují se některé sem spadající přehlásky, které se tedy po 14. stol. opět zrušily: čes, jesný, že- lář m. čas, jasný, žalář. — B) Zrušením pře- hlásek zpátečných 1. ve spřežce aj: tajný — tejný. — 2. Ve jménech tvořených příponou — janinb zrušila se přehláska v 15. a 16. stol.: měšťané. — 3. V jednotlivých slovech: smáti, přáti. Gb. Vz více v Historii českých samohlásek. Sestavil J. Gebauer. Ve Sbor- níku musejním II. v Praze 1870. —

41   A se vsouvá Svazek: 1 Strana: 0008
A se vsouvá ve východním Slov. : barzo, tarhač, zarno, m. brzo, trhati, zrno. Šf., Šb.

42   A sice Svazek: 7 Strana: 1187
A sice. Cf. Brt. Ruk

43   A spojka Svazek: 1 Strana: 0008
A spojka. Spojuje slova i věty. Já a ty. Utéci chce před svým stienem a kamž pójde a stien vždy s ním. Št. — Je-li slov více, klade se obyčejně mezi dvě poslední: Bod- láčí, křoví a trní. — Pro důraz se opakuje: A harfa a loutna a víno bývá na hodech. — Odpovídá a stvrzuje. Znáte mého bratra? A známe.

44   A to Svazek: 1 Strana: 0036
A to. Vz A (ve větách spojovacích, 4.), Věta spojovací. Dal mi díl jeden a to výborný.

45   A to Svazek: 5 Strana: 0921
A to, und zwar. Us. Ssk.

46   A toť Svazek: 10 Strana: 0006
A toť, etenim. Mš. Slov. Cf. Atoti.

47   a tout Svazek: 1 Strana: 0036
a tout, ťr. (a tuh), na všecko, v obec. mluvě adut, u, m., trumf, ve hře v karty.

48   A v násloví Svazek: 1 Strana: 0005
A v násloví slov českých a slovan- ských vůbec (mimo některé nesklonné částky řeči: aby, ač, aj, ale, aneb, an, ani, arci, aspoň, asi, ať atď.) málo se užívá. Jinde se odstraňuje: 1. předsutím hlásek j, h, řid- čeji v: já (az, staroč. jáz); jablo, jablko, něm. Apfel; javor, něm. Ahorn; vajce (vejce), lat. ovum, něm. Ei, stslov. ajce; jahně (jehně), lat. agnus, Ht., Er., D.; jarmara, lat. arma- rium; jakorát (v Krkonoších, Kb.), lat. accu- ratus; v obecné mluvě místy: hapatyka, hal- mara; — 2. přesmykováním hlásek l a r: Labe, lat. Albis; raka (č. rakev), lat. arca; robota, něm. Arbeit; řada, lat. ordo; — 3) proměnou hlásky a v o: Ondřej-Andreas; osel, lit. asilas, lat. asinus, Ht.; op (opice), něm. Affe; opat, lat. abbas. Er. V jiných cizích slovech se udrželo: anděl, apoštol, al- mužna, Alžběta, adressa, anýz. Ht., Kt., Er.

49   3. A ve větách připouštěcích Svazek: 1 Strana: 0008
3. A ve větách připouštěcích. Vz Věta připouštěcí. Spojuje se obyčejně s osobnými zájmeny: a já, a ty, a on (an), a ona (ana), a ono (ano), a my, a vy, a oni (ani), a ony (any), a ona (ana). Pojí se: 1) s indikativem, když se něco skutečného připouští = lat. etsi, něm. obgleich, ungeachtet (dass), trotzdem dass. Mnohý svůj statek položil v tisíci a on stál na tři tisíce. Háj. Vymlouvá se, an ho ještě neviní. Jg. — 2. S konditionalem, ale potom se spojka a obyčejně vynechává, lat. ut, etiamsi, licet., wenn auch, gesetzt auch dass, wenn gleich. Užívá se ho, když se něco možného, pouze smyšleného připouští. Aby bohatým byl, moudrý není. Jg. Byť se ujali všichni ti roubové, nebudou však jen zákrskové. Kom. — Pozn. Vedle formy kon- ditionalu stává částice: i, pak. A místo ,byt i, byt pak' stává: třebas, chybně však: byť by, vz toto. Ať ho někdo hlídá, třebas přes noc jemu po třech groších placeno bylo. Svěd. — Zk.

50   1. ,A' ve větách spojovacích Svazek: 1 Strana: 0008
1. ,A' ve větách spojovacích. Vz Věta spojovací. Klade se, 1) když se dvě věci, osoby, vlastnosti v jeden celek pojí. Pojí-li se jich více, klade se, jak již řečeno, a mezi všecky aneb jen mezi dvě poslední. Věk můj je stálý a mladý. Jel. Z vůdcův a rádcův svých pochlebníky míti chtějí. Kom. — 2. Když se dvě neb více činností, které současny jsou aneb jedna za druhou jde, v jedno spo- jují. Jdi a rci jemu. Br. Přines a Budu jisti. Br. — Pozn. V živých vypisováních slova a věty bez všeliké spojky se hromadí. U nohou jeho se skrčil, padl, ležel. Br. — 3. Když se odpovědi k otázce přivazují a spolu ke skutečnosti učiněné odpovědi se ukazuje. Prosím, pojď také. Kterýžto odpověděl: A já půjdu. Br. — 4. Když se s důrazem pojem předcházející vykládá a omezuje; tu se často zájmeno to přidává. Sluhu a sluhu věrného z něho máš. Lom. Anně pak dal díl jeden a to výborný. Br. Prší a tuze. Dostal jsem tři listy a listy velmi obšírné. — 5. Š on, ona atd. se stahuje: a on = an, a ona = ana atd., vz An. — Zk.

51   2. A ve větách účinkových Svazek: 1 Strana: 0008
2. A ve větách účinkových (sousledných· vz Věta účinková) klade se s konditionalem: 1) Když obě věty záporny jsou, lat. quin, qui non, něm. dass nicht, ohne dass, ohne zu. Mezi lidmi není nikdo tak dokonalý, aby se nikdy nezmýlil. V. Není toho man- želství, aby se v něm nepřihodilo něco od- porného. Ht. — 2. Je-li věta hlavní tázací nebo formy tvrdící, avšak smyslu záporného. Může-liž kdo choditi po uhlí, aby nohy jeho se nepopálily? Br. — 3. Když věta hlavní jest záporná n. tázací o smyslu záporném, ale věta vedlejší tvrdící. Zde se klade ? lat. ut, qui, ? něm. dass, so dass. Aniž jest kdo tak nesmyslný, aby to, což bílé jest, černým jmenoval. V. — 4. Když věta hlavní jest tvrdící nebo smyslu tvrdícího, lat. ut, něm. so dass, kde obsah věty vedlejší jako za cíl věty hlavní a za vrch její činnosti se staví. Trestati vás budu tak, aby se příkladem vaším jiní kárali. V. Ktož proti němu se vyrazil a on každého dolóv srazil. St. skl. — Pozn. 1. Místo a s konditionalem klade se a) že s konditionalem. Kdož jest, že by tě litoval? Br. — B) Klade se: který, jenž. Kromě tebe není nikoho, kterýž by měl právo. koupiti pole to. Br. — Zk. — Pozn. 2. Y spojka nesprávně se klade před sousledným ,pročež´, na př.: Nedbali jste naší rady a pročež těžce toho pykati budete. Jest totiž pročež = a protož, bylo by tedy ,a pročež' = a a protož. Zde má býti buď jen: pročež toho pykati budete, aneb: a protož toho pykati budete. Mš. —

52   A vzniká 1. stupňováním Svazek: 1 Strana: 0005
A vzniká 1. stupňováním jiných samo- hlásek a sice: a) stupňováním samohlásky e: žahadlo od žeh. Ht. Vz Eva. — b) St. samohlásky ě: saditi od sed, m. sěd. Ht. Vz Ě v a; Tvoření slov. — c) St. samohlásky o: raniti od ron. Ht. Vz O. — d) St. samo- hlásky u: vypraviti od pru. Ht. Vz. U. — e) St. samohlásky y: baviti od by. Ht. Vz Y. — f) St. samohlásek l a r: valiti od vl, ma- řiti od mr. Ht. Vz L, R. — 2. Rozvedením ý v aj (ej) a ú v au (ou). Vz Ý, Ú.

53   A žádný Svazek: 1 Strana: 0038
A žádný. Místo toho klade se: ani kdo.

54   A že Svazek: 10 Strana: 0007
A že = hle, hle pak. Chč. Olom. 255a. (Vz. Mš. Slov. )

55   a-i Svazek: 8 Strana: 0003
a-i stažené v á: pravím prám, pravil prál pravíť prať. Vz Gb. H. ml. I. 564., Brt. D I. 80.

56   a-o Svazek: 8 Strana: 0005
a-o stažené v a: a on — an, a onde — ande. Vz Gb. H. ml. I. 564.

57   A-tě Svazek: 8 Strana: 0007
A-tě = ať tě (nenaučí a p.). Dšk. Jihč. I. 20.

58   a-u Svazek: 8 Strana: 0007
a-u staženo au: přisahu přisau. Gb. II. ml. I. 564.

59   a-y Svazek: 8 Strana: 0007
a-y staženo v á: kňagyni kňáni, přelil, strč. knieni. Gb. H. ml. I. 564.

60   aa Svazek: 8 Strana: 0001
aa staženo v d: dváky z dva háky, žádlo ze žahadlo. Vz Gb. H. ml. I. 564.

61   aa Svazek: 9 Strana: 0002
aa = á: kraal (dříve). Šb.

62   Aachen Svazek: 1 Strana: 0009
Aachen, mě., Cáchy, V.; také: Ach, u. m. Sjeli se do Achu. V.

63   Ab initio Svazek: 1 Strana: 0009
Ab initio, lat., od počátku.

64   Ab instantia Svazek: 1 Strana: 0009
Ab instantia (lat.) někoho propustiti z vy- šetřování, t. j. za příčinou nedostatku dů- kazův. S. N.

65   Ab intestato Svazek: 1 Strana: 0009
Ab intestato (lat.) zemříti = bez posled- ního pořízení. — Dědic ab intestato, kdo ne- dědí z poslední vůle, nýbrž podlé zákona, když poslední vůle není. S. N.

66   Ab ovo Svazek: 1 Strana: 0009
Ab ovo, z lat., =- od vejce = od prvopo- čátku.

67   -ab-,áb Svazek: 1 Strana: 0009
-ab-,áb. Přípona jmen podstatných: jestřáb, koráb. Jg., D. — Chodím auf und ab (něm.), špatně m.: procházím se, přecházím. Šr.

68   Aba Svazek: 5 Strana: 0886
Aba, nesklonné, v řeči dětské = chléb, Brod. Kšá. Také na Mor. Tč.

69   Aba-s Svazek: 1 Strana: 0009
Aba-s, nta, m., král argivský. — Aban- tovič = Perseus.

70   Abak-us Svazek: 5 Strana: 0886
Abak-us, u, m. = čtyřhranná deska na hlavici sloupu. Vz Vlšk. 4., 5., 137., 243., Prm. IV. 218., S. N.

71   Abaka Svazek: 5 Strana: 0886
Abaka, y, f., avaka, manilské konopí. S. N. I. 5.

72   Abakový Svazek: 5 Strana: 0886
Abakový, vz Abaka. A. provaz. S. N. I. 5.

73   Abalda Svazek: 1 Strana: 0009
Abalda, y, f., ze špaň. apalto,, hlavni sklad tabáku. Rk., Č. A-de, Tabaksniederlage.

74   Abalienační Svazek: 10 Strana: 0552
Abalienační, z lat. = zcizovací. Rgl.

75   Abandon Svazek: 5 Strana: 0886
Abandon, u, m., fr. = odřeknutí, vzdání se, vzdávka, kupecky, das Aufgeben, der Widerruf, die Abtretung, Uibertragung, Ver- zichtleistung. Kh.

76   Abandonovati Svazek: 5 Strana: 0886
Abandonovati, fr. = odříci se, vzdáti se, postoupiti, absagen, aufgeben, widerrufen, kupecky. Kh.

77   Abassamento Svazek: 5 Strana: 0886
Abassamento, it. = snížení, v hud., das Sinkenlassen der Hand beim Taktschlagen. U kupců = snížení ceny, der Nachlass. Kh.

78   Abatišin Svazek: 8 Strana: 0001
Abatišin oprav v Abbatišin n. lépe ab- batyšin; obyč. abatyše, abatyšin, abatyšství. List, fil. XVI. 114.

79   Abažúr Svazek: 8 Strana: 0001
Abažúr, u, m. Mesiac bol zakrytý obla- kom a abažúrom. Phľd. 1893. 618.

80   Abbas Svazek: 1 Strana: 0009
Abbas, a, m., opat, der Abt.

81   Abbatišství Svazek: 1 Strana: 0009
Abbatišství, n., klášter s abbatiší; 2. dů- stojnost' abbatiše, Pulk.; 3. statky takového kláštera; 4. obydlí abbatiše. Jg.

82   Abbatyše Svazek: 1 Strana: 0009
Abbatyše, abbatiše, e, abatiška, y, f., opat- kyne, Aebtissin, V., z lat. abbatissa, před- stavená ženského kláštera. Rk. — Vz S. N. — Abatišin, Abatiščin.

83   Abbatyše Svazek: 5 Strana: 0886
Abbatyše, e, f. Přidej: Jak se a. pohá- něla. Vz Zř. zem. Jir. D. 22. — 2. = stará klepna, eine alte Klatscherin. Na Zlínsku. Brt.

84   Abbé Svazek: 5 Strana: 0886
Abbé, e, m , podlé Muž = světský kněz; v Italii a Francii = opat bez praebendy, bez obročí, jenž se jako opat šatí; také titul kněžských vychovatelů v domech pan- ských, der Abbé, Abbate. Vz S. N.

85   Abbreviatura Svazek: 5 Strana: 0886
Abbreviatura, y, f., lat. = skratek písma, Abkürzung im Schreiben, die Abbreviatur. Vz S. N. I. 8.

86   Abdank Svazek: 9 Strana: 0423
Abdank, u, m. Po abdanku. Uč. spol. 1900 VIII. 13. Vz násl. Abdankovati.

87   Abdankovati, z Svazek: 9 Strana: 0423
Abdankovati, z něm. abdanken. Lid vo- jenský a. a propustiti. Uč. spol. 1900 VIII. 13.

88   Abder-a Svazek: 1 Strana: 0009
Abder-a, y, f., dle „Žena", nebo: Abder-a, gt. Abder, pl., n., dle „Slovo", mě. v Thracii.

89   Abdera Svazek: 5 Strana: 0886
Abdera. Vz S. N.

90   Abderiťan Svazek: 5 Strana: 0886
Abderiťan, a, m., lépe: Abdeřan. Vz Abdera.

91   Abdikace Svazek: 5 Strana: 0886
Abdikace, e, f., lat., zřeknutí se zvláště trůnu nebo koruny, die Abdankung, Ent- sagung, Abdikation. Vz S. N. I. 10.

92   Abdikovati Svazek: 5 Strana: 0886
Abdikovati = zříci se čeho, vzdáti něco, abdanken, entsagen, abdiciren. Us.

93   Abdominalní Svazek: 5 Strana: 0886
Abdominalní = břišní, Unterleib-. A. tyfus. Vz S. N. I. 10.

94   Abdon Svazek: 5 Strana: 0886
Abdon, a, m. Zatneš li na den sv. Ab- dona (30/7.) sekyru do stromu, do roka strom uschne. Kld. II, 305. — A. Martin, spisov. † 1561. Vz Jg. H. 1. 529., Jir. Ruk. I. 1.

95   Abeceda Svazek: 1 Strana: 0009
Abeceda, y, f., ustálený pořádek písmen. Das Abc. A. latinská, řecká atd. Učiti se abecedě. V. Podlé abecedy něco pořádati; a-du obohatiti. Ani úst (huby, Lb.) abecedou neproplákl. V., Č. Vz Neučený, Hloupý. A. švadlen: latinská, gothická, francouzská atd. Us. — 2. A., základní pravidla (vědy). V. Anfangsgründe. — 3. A., slabikář. D. Abc- buch. — 4. A., nedouk. Kom. Idiot. —

96   Abeceda Svazek: 5 Strana: 0886
Abeceda. Přidej: A. Husova, latinská, řecká, semitská, vizigotická. Vz KP. I. 298., 304., 299., 305. Cf. Gb. Hl. 9., Enc. paed. I. 1.—13., S. N., Kram. Slov. 5. A. hudební.

97   Abeceda Svazek: 7 Strana: 1183
Abeceda v říkadlech dětských. Vz Km. 1886. 638.

98   Abeceda Svazek: 9 Strana: 0423
Abeceda. Zbynek biskup Abeceda. Mus. fil. VIL 148.

99   Abeceda Svazek: 10 Strana: 0552
Abeceda dětská: A, B, C, D kočka přede, kocour motá, pes počítá. Us. A, B, C, D kočka hřebe, kocur mota kole plota, pes počita kole žita. Slez. Vlasť. I. 136.

100   Abecedár Svazek: 1 Strana: 0009
Abecedární pachole, žáček (abecedě se učící). V.

101   Abecedarista Svazek: 10 Strana: 0552
Abecedarista, y, m. = kdo se učí abecedě. Slov. Phľd. XXIV. 429.

102   Abecedárník Svazek: 5 Strana: 0886
Abecedárník, a, m., lépe: abecedář. Šm.

103   Abecedář Svazek: 1 Strana: 0009
Abecedář, e, m., kdo se abecedě učí, žá- ček, Abcschüler; 2. neumělý člověk, Idiot, Kom.; 3. slabikář. Abcbuch. V.

104   Abecedář Svazek: 5 Strana: 0886
Abecedář. Přidej : Vz Enc. paed. I. 13-16. Nepotřebuje již abecedáře, kdo se filosofii oddal. Sš. II. 62.

105   Abecedářka Svazek: 1 Strana: 0009
Abecedářka, y, f., žákyně, vz Abecedář, 1.

106   Abecedářka Svazek: 5 Strana: 0886
Abecedářka, y, f. . = žákyně učící se abecedě, die Abcschülerin. Bern. Ssk.

107   Abecedářský Svazek: 7 Strana: 1183
Abecedářský národ = Čechové. Šf. III. 393.

108   Abecedně Svazek: 5 Strana: 0886
Abecedně, alphabetisch. A. něco srov- nati. Mus. 1880. 578.

109   Abecední Svazek: 1 Strana: 0009
Abecední lístek, knížka, tabulka; litera, V.; pořádek, sestavení slov. Abc —

110   Abecední Svazek: 5 Strana: 0886
Abecední, alphabetisch. Přidej: A. se- znam, rejstřík. Us.

111   Abecednička Svazek: 5 Strana: 0886
Abecednička, y, f. = abecedářka. Bern.

112   Abecedník Svazek: 1 Strana: 0009
Abecedník, a, m. = abecedář, 1. D.

113   Abecedník Svazek: 5 Strana: 0886
Abecedník. — 2. A., u, m., abecedaria n. spilanthes acmella, rostl. č.

114   Abecedovati Svazek: 1 Strana: 0009
Abecedovati, abeceDě se učiti. Das Abc lernen. Us.

115   Abecedovati Svazek: 5 Strana: 0886
Abecedovati = učiti se abecedě; cvičiti se ve zpívání stupnic (solmisare). Mlt.

116   Abel Svazek: 1 Strana: 0009
Abel, e, m. Br., Mkl. Lépe: Abel, a. Vz-el.

117   Abel Svazek: 5 Strana: 0886
Abel Tom. Vz Blk. Kfsk. 119.

118   Abel Svazek: 8 Strana: 0001
Abel, e. Chč. S. 336.

119   Abel Svazek: 9 Strana: 0002
Abel, e, m. Novočes. gt. -e a -a. Us. Vz Gb. Hist. ml. III. 1. 79.

120   Abelmoš Svazek: 5 Strana: 0886
Abelmoš, e, m., hibiscus ab lmoschus, fr. ambrette, die Bisamblume. Semeno její páchne pížmem. Světz.

121   Aber Svazek: 1 Strana: 0009
Aber, něm. Hledím a nic nevidím. Nehleď na řeč, ale na věc. K ctnostem po naučeních jest cesta daleká, než po příkladech blízká a platná. Těžko se mnohým zalíbiti, všech- něm pak zhola nemožno.' Kostel neveliký, však veselý. — Mk.

122   Aberrace Svazek: 5 Strana: 0886
Aberrace, e, f., z lat. aberratio, das Ab- weichen, die Abirrung, Aberration. Nz. A. — zdánlivá, ale docela pravidelná a každoročně se vracející proměna místa, které každá hvězda na nebi podléhá. S. N. I. 13. Ve fysice = uchýlení paprskův od pravé ma- thematické dráhy své. Ib. 14. A. světla roční. Vz Stč. Zm. 95., 100., ZČ. III. 27. Sfaerická a. zrcadel; a. příčná či transver- salná. ZČ. III., 61., 63., 68.

123   Aberrační Svazek: 5 Strana: 0886
Aberrační, Abweichungs-, Aberrations-, odchylkový. A. konstanta, úhel, ellipsa. Vz S. N. I. 13., Stě. Zem. 96., 100.

124   Aberspašské Svazek: 5 Strana: 0886
Aberspašské skalné město. Vz KP. III. 21.

125   Abertamy Svazek: 5 Strana: 0887
Abertamy, dle Dolany, městečko, Aber- tham, v Chebsku. Vz S. N. I. 14.

126   Abesták Svazek: 9 Strana: 0423
Abesták, u, m. Vodň. 1615. Asi chybně m.: asbestek. Mus. fil. VIII. 147.

127   Abfallen Svazek: 1 Strana: 0009
Abfallen. Listí, květ se stromu padá, prší, sprchá. — Obrazně. Vom Jemanden a., od někoho odstoupiti, ustoupiti, odvrátiti se, někoho se strhnouti, zpronevěřiti se, proti- viti se komu (vz jednotlivá tato slova), Mk.; vz odpadnouti. Am Körper abfallen: tratiti tělo, (v těle) se přepadati, hubeněti, spadati se.

128   Abgabsrcepisse Svazek: 5 Strana: 0887
Abgabsrcepisse, dodací list. Hnš.

129   Abhang Svazek: 5 Strana: 0887
Abhang, vz Svah

130   Abhängen Svazek: 1 Strana: 0009
Abhängen. To jest na dobré vůli tvého bratra. Pass. To jest při vás, můžete udělati nebo neudělati. Svěd. V boji vše na štěstí jest. Jel. — Mk. Vz Viseti, Záviseti.

131   Abiáš Svazek: 1 Strana: 0009
Abiáš, e, m., král judský. Br.

132   Abička Svazek: 5 Strana: 0887
Abička, y, f., mlýn, die Königsteichmühle, u Kutné Hory. PL.

133   Abietinová Svazek: 5 Strana: 0887
Abietinová kyselina (přechod v moč). Čas. čes. lk. IV. 267.

134   Abiogenesa Svazek: 5 Strana: 0887
Abiogenesa, y, f., z řec. = samostatný vznik života z hmoty neživoucí. Vz Slov. zdrav. I. 1.

135   Abiponové Svazek: 5 Strana: 0887
Abiponové, kmen Indianů Pampasských. Vz KP. I. 35.

136   Abiturient Svazek: 1 Strana: 0009
Abiturient, a, m., z lat., = odcházející. O žácích odcházejících ze škol, zvláště z gy- mnasii na universitu, S. N., a z realek na techniku.

137   Abiturient Svazek: 5 Strana: 0887
Abiturient, a, m., z lat. abiturus = kdo hodlá odejíti; žák, jenž maje opustiti ústav (gymn., realku), hodlá podrobiti se zkoušce (maturitě), aby nabyl formalní způsobilosti k vyšším studiím, der Abiturient.

138   Abiturientský Svazek: 5 Strana: 0887
Abiturientský = maturitní, Maturitäts-, Abiturienten-. A. zkouška. S. N. I. 15.

139   Abiženství Svazek: 10 Strana: 0001
Abiženství a obiženství. Půh. ol. (Mš. )

140   Abjekce Svazek: 5 Strana: 0887
Abjekce, e, f. = povrženosť, z lat. ab- jectio, die Wegwerfung, Verachtung, Gering- schätzung. S. N. I. 15.

141   Abjudikace Svazek: 5 Strana: 0887
Abjudikace, e, f., z lat. abjudicatio = soudní odmrštení nároku něčího, gericht- liche Absprechung. Vz S. N. 15.

142   Ablaktace Svazek: 5 Strana: 0887
Ablaktace, e, f., z lat. = odstavení od prsu, die Entwöhnung der Säuglinge, Ab- laktation. — A. = druh štěpení, eine Pro- pfungsart. S. N. I. 15.

143   Ablastovati Svazek: 8 Strana: 0002
Ablastovati = úplně zmizeti. Květ a-val. Cl. Zrůd. 10. Kladodie a-valy. 01. L. Jos. 42.

144   Ablativ Svazek: 1 Strana: 0009
Ablativ, u, m. A. zachoval se v latině. Pádu toho užívalo se na otázku odkud a k vytknutí příčiny. Nad to se užívá ablativu v latině místo lokalův a instrumentalů vyhy- nulých. Zk. — Ve slovanštině již v nejdáv- nějších dobách zmizel a nahrazuje se pra- videlně genitivem. Gb., Zk. — Absolutní ablativ latinský vyjadřuje se v češtině: 1. vazbou s přechodníkem. Nepřátele poraziv zví- tězil. — 2. Příčestím. Chlub se přátely, kteří po ztraceném statku zůstanou. — 3. Podstat- nými jmény prostými nebo s předložkami: v, pod, u, při, po, s, na, za atd. Po smrti Trajanově Hadrianus panoval. — 4. Celými větami pobočnými. Podsekne-li se kořen, peň hyne. Kl. — Pozn. Absolutní a. vyjadřován býval hrubým latinismem v staré češtině a sice a) bud genitivem: Nemajících oněch (non ha- bentibus illis), odkud by zaplatili, odpusti oběma; b) buď dativem: Budú znamenie vad- núcim lidem pro strach; c) bud nominativem: Mnějíce tehdy lid i myslíce všichni v srdcích svých, otpovědě Jan. Jir., Strčes. mluv., str. 73. — Vz: O ablativě ve slovančině a litvan- čině. V Praze 1858.

145   Ablativ Svazek: 5 Strana: 0887
Ablativ. Str. 9. a. ř. sb. 31. Po Kl. při- dej : Vz Písecký programm z r. 1851. (Zk.). V násl. řádce vynech slova hrubým lati- nismem a za slova v staré češtině přidej špatně. Na konci článku vynech číslici 1858. a přidej: Ht. (Mus. 1857. a 1858.). Cf. Enc. paed. 1. 16.—18., S. N.

146   Ablbuk Svazek: 7 Strana: 1183
Ablbuk, a, m. = dobytče neduživé. Čce. Tkč.

147   Ablegace Svazek: 5 Strana: 0887
Ablegace, e, f., z lat. ablegatio = vy- slání, die Absendung. S. N. I. 15. — A. = vypovědění, die Ablegation.

148   Ablegat Svazek: 5 Strana: 0887
Ablegat, a, m., z lat. ablegatus = vy- slanec, papežský legat, der Abgesandte, Gesandte; vypověděný, der Delegirte. S. N. 1. 15.

149   Ablepsie Svazek: 5 Strana: 0887
Ablepsie, e, f. = slepota, die Blindheit, Verblendung, der Stumpfsinn. Čas. čes. lk. X. 270.

150   Abluce Svazek: 10 Strana: 0001
Abluce, e, f, lat. = mytí, umyti. Lobk. 8. Vz Abluice. Abraham. Už se chystá k A-mu (k smrti). Čes. 1. XII. 486. Isak, Jakub, Abraham, co ja něsjim, to ti dam. Slez. Vyhl. II. 257.

151   Abnegace Svazek: 5 Strana: 0887
Abnegace, e, f., z lat. = odmrštení, od- řeknutí, zapření, odepření, die Verneinung, Abschlagung, Verleugnung, Abnegation. S. N. I. 15.

152   Abnob-a Svazek: 1 Strana: 0009
Abnob-a, y, f. U Římanův část' černého lesa v Německu.

153   Abnormalní Svazek: 5 Strana: 0887
Abnormalní = nepravidelný, abnormal. A. zjev. Stč. Zmp. 541.

154   Abnormita Svazek: 5 Strana: 0887
Abnormita, y, f., z lat. = nepravidel- nosť, odchylnosť, nestvůra, die Unregelmäs- sigkeit, Regelwidrigkeit, Ungestaltheit, Ab- normität. S N. I. 15. Cf. Slov. zdrav. L 1.

155   Abnormní Svazek: 1 Strana: 0009
Abnormní n. anormalní, z lat. abnormis = nepravidelný, potvorný. S. N.

156   Abnormní Svazek: 5 Strana: 0887
Abnormní, vz Abnormalní.

157   Abo Svazek: 1 Strana: 0009
Abo = nebo, oder. Na Slov.

158   Abo Svazek: 5 Strana: 0887
Abo = nebo. Také ve Slez. Brt. P. 142., Brt. D. 170.

159   Abolice Svazek: 5 Strana: 0887
Abolice, e, f., z lat. = zrušení, odstra- nění, die Abschaffung; z. zákona, zrušení vyšetrování přestupitele trestního zákona, die Aufhebung, Abolition. A. roboty. S. N. I. 15.

160   Abonnement Svazek: 1 Strana: 0009
Abonnement (fr. abonman), předplacení. — Ab. suspendu = předpl. neplatí. — Ab. na noviny, na místa v divadlech, na koupele, na obědy atd.

161   Abonnent Svazek: 1 Strana: 0009
Abonnent, a,m ., předplatitel.

162   Abonnent Svazek: 8 Strana: 0002
Abonnent, fr. abonné = předplacený. Čern. Př. 44.

163   Abonnovati se na co u koho dle čeho Svazek: 1 Strana: 0009
Abonnovati se na co u koho dle čeho (dle oznámení) = předplatiti se, abonniren.

164   Aboriginové Svazek: 1 Strana: 0009
Aboriginové, lat., autochtonové, nův, pl., m., z řec, praobyvatelé, pranárod.

165   Abort-ns Svazek: 1 Strana: 0009
Abort-ns, u, m., z lat., potraceni plodu. Rk.

166   Abort-us Svazek: 5 Strana: 0887
Abort-us, u, m., lat. = potracení, die Fehlgeburt, zu frühe Niederkunft, der Abor- tus. Čas. čes. lk. VI. 97., VIII. 270., IX. 236., X. 335.

167   Abortiva Svazek: 5 Strana: 0887
Abortiva, pl., n., lat. = prostředky k vy- hnání plodu sloužící.

168   Abortívni Svazek: 1 Strana: 0009
Abortívni, z lat., zvrhlý, zmetalý. Ab. methoda, vz Methoda. Rk.

169   Abortivní Svazek: 5 Strana: 0887
Abortivní, abortiv, z lat. = zvrhlý, zme- talý. A. neštovice. A. methoda = způsob léčení, jímž by se choroba ve svých počát- cích měla potlačiti. S. N. I. 16. A. pro- středky, případy, léčení. Vz Slov. zdrav. 1., 2.

170   Abortovati Svazek: 1 Strana: 0009
Abortovati, z lat., plod potratiti, Rk., abortiren.

171   About Svazek: 7 Strana: 1183
About E. Cf. Bačk. Př. 100.

172   Abrae-us Svazek: 5 Strana: 0887
Abrae-us, a, m., brouk. A. kulovitý, a. globulus. Kk. Br. 137.

173   Abraham Svazek: 1 Strana: 0009
Abraham, a, m. Šel k Abrahamu (zemřel). Už viděl Abrahama (už jest mu přes 50 let). Volati na Abrahama (1. dáviti se; 2. za mi- losť prositi). Č. — Abrahámek, mka, Abra- hámeček, čka, m. — Abrahamův, -ova, -ovo. A-vo pokolení, semeno (Abrahamovi potomci). Br. A. lůno = onen svět, život po smrti, nebe. V. — V botanice. A. strom, vrba .mořská, drmek. V., Byl. —

174   Abraham Svazek: 5 Strana: 0887
Abraham. S. N. — 2. = kozel, der Wid- der. V Třeboníně. Olv.

175   ABraham Svazek: 9 Strana: 0002
ABraham. Pôjde Abrahamovi husi pást = umře. Phľd. 1897. 744.

176   Abraham Svazek: 9 Strana: 0423
Abraham. Išiel A-movi husy pást (ze- mřel). Mus. slov. III. 8.

177   Abrahamides Svazek: 5 Strana: 0887
Abrahamides, a, m. A. Izák. 1612. Vz Jg. H. 1. 529., Jir. Ruk. I. 1., Sbn. 909., S. N.

178   Abrahamista Svazek: 9 Strana: 0002
Abrahamista, y, m. Vlč. Lit. II. 1. 83.

179   Abrahámovce Svazek: 5 Strana: 0887
Abrahámovce, dle Budějovice, sloven. ves v Sáryši. S. N. 1. 17.

180   Abrahamovic Svazek: 5 Strana: 0887
Abrahamovic, e, m., syn n. potomek Abrahamův, Abraham's Sohn oder Nach- komme. Židé honosili se býti A-ci. Sš. J. 149.

181   Abrahamovina Svazek: 8 Strana: 0002
Abrahamovina, y, f. = věk padesáti let. Vrch. v Nár. list. 1896. č. 51. feuill.

182   ABrahamovina Svazek: 9 Strana: 0002
ABrahamovina v Přisp, oprav. v.: Abra- hamoviny.

183   Abrahamův Svazek: 5 Strana: 0887
Abrahamův. Přidej: S Bohem Abraha- movem. Ž. wit. 46 10. Vrátil se do lůna A-mova (umřel). Tkč. A-vo lůno také = v pevnosti místo před kulemi chráněné, k pozorováni příhodné. S. N. I. 17.

184   Abrahamův Svazek: 7 Strana: 1183
Abrahamův. A-movo lůno. Vz Mách. 19.

185   Abrogace Svazek: 1 Strana: 0010
Abrogace, e, f., z lat., odvoláni, zrušení zákona.

186   Abrogovati Svazek: 1 Strana: 0010
Abrogovati = zákon odvolati, zrušiti. Rk.

187   Abršpašský Svazek: 7 Strana: 1183
Abršpašský. A. stěny. Vz Ott. VI. 23. a.

188   Abrumpovati Svazek: 5 Strana: 0887
Abrumpovati, z lat. = přetrhnouti, náhle přestati (v řeči), abbrechen, abrumpiren. S. N. I. 17.

189   Abrupce Svazek: 5 Strana: 0887
Abrupce, e, f., z lat. = přetržení, zru- šení; v hudbě náhlé přetržení melodie, die Abreissung, das plötzliche Verstummen (in der Musik). Vz S. N. I. 19.

190   Abrupta Svazek: 1 Strana: 0010
Abrupta, n., z lat., vtipné nápady. — Ex abrupto = z nenadání, náhle, bez přípravy. Rk.

191   Abruptní Svazek: 5 Strana: 0887
Abruptní = náhle přervaný, abgerissen, abgebrochen. S. N. I. 19. Ex abrupto, auf einmal, plötzlich, unvermuthet.

192   Abrž Svazek: 1 Strana: 0010
Abrž, vz Anobrž. Jel.

193   Abscess Svazek: 5 Strana: 0887
Abscess, u, m., z lat. = hlíza, die Ab- sonderung, das Eitergeschwür, der Abscess. Čas. čes. lék. I. 4., 279., II. 14., 265., 288., III. 50., 102., 314., 385., 178., V. 59., 382., VI. 358., 412., VII. 110., VIII. 73., 81., 89., 162., 380., 389., IX. 150., X. 70., 122 , 367., S. N.

194   Abscissa Svazek: 5 Strana: 0887
Abscissa, y, f. Vz S. N.

195   Absence Svazek: 1 Strana: 0010
Absence, e, f., z lat., nepřítomnosť. — Absenční listy = seznamy nepřítomných. Rk.

196   Absence Svazek: 5 Strana: 0887
Absence, e, f., z lat. absentia = každé vynechání nebo zameškání školních hodin, die Abwesenheit, Absenz. Vz Enc. paed. I. 18. — A. = padoucí nemoc. Slov. zdrav. 2.

197   Absentace Svazek: 5 Strana: 0887
Absentace, e, f., z lat. = odstranění, die Abwesenheit, das Sichentfernen, die Absentation. S. N.

198   Absentovati se Svazek: 5 Strana: 0887
Absentovati se = odstraniti sc, vzdá- liti se bez dovolení od svého oddělení na nějaký čas nechtě opustiti na vždy službu vojenskou. Vz S. N. I. 19., X. 5.

199   Absida Svazek: 5 Strana: 0887
Absida, y, f. = apsis. S. N. I. 19.

200   Absinth Svazek: 1 Strana: 0010
Absinth, u, m., z řec., pelyněk. Likér z pelyňku v líhu vymočeného, k čemuž anís se přidává. S. N.

201   Absinth Svazek: 5 Strana: 0887
Absinth. Při ej: der Wermuth, Wermuth- branntwein, Absinth. Čas. čes. lék. VI. 387., Čsk., Slov. zdrav. I. 2., S. N.

202   Absinthol Svazek: 7 Strana: 1183
Absinthol, u, m , v lučbě. Rm. II. 335.

203   Absolon Svazek: 10 Strana: 0552
Absolon K, spis. Sr. Mtc. 1905. 88.

204   Absolonove Svazek: 5 Strana: 0887
Absolonove z Ledské. Vz Sdl. Hrd. II. 48., 84.

205   Absoluce Svazek: 1 Strana: 0010
Absoluce, e, f., z lat., propuštění, zpro- štěni zvláště viny, Rk. Absolution.

206   Absoluce Svazek: 5 Strana: 0887
Absoluce, o, f., v theol. = svátostné roz- hřešení.

207   ABsoluční Bulla Svazek: 9 Strana: 0002
ABsoluční Bulla. Pal. Děj. V. 2. 491.

208   Absolutism-us Svazek: 1 Strana: 0010
Absolutism-us, u, m.. neobmezený způ- sob vlády. —

209   Absolutism-us Svazek: 5 Strana: 0887
Absolutism-us. Přidej: A. vládní. Vz S. N., Kram. Slov.

210   Absolutista Svazek: 1 Strana: 0010
Absolutista, y, m. (vz Despota), přívrže- nec neobmezené vlády. —

211   Absolutistický Svazek: 5 Strana: 0888
Absolutistický, absolutistisch. A. snahy. Mus. 1880. 23.

212   Absolutní Svazek: 1 Strana: 0010
Absolutní, prostý, naprostý, pouhý, ne- vázaný, neobmezený. — Absolutní většina = nadpoloviční v. — Absolutní čas. Vz Čas. — A. ablativ, dativ, genitiv, vz Ablativ, Dativ, Genitiv. — Abs. pád. Rozumíme tento výraz na pády závisící na slovese, kteréž se z do- myslu doplniti muže, na př.: V ruce zbraň, stojíme a státi budeme, Boč. — Dobrá-li to vazba? Er. jí užívá v Kytici: Klečela, líce skloněné, ruce na prsa složené (i. e. majíc). Ano vazba ta nachází se již v Rkk.: Ajta Jaroslav jak orel letjé! Tvrdú ocel na mohú- cjéch prsech, pod ocelí chrabrosť atd., i. e. maje. Zde jest akkus. zřejmý. Není tedy po- třebí vazby této jediné proto se štítiti, že i v něm. jazyku jest obyčejná. Mš.

213   Absolutní Svazek: 5 Strana: 0888
Absolutní, unbedingt, unabänderlich, ab- solut. Přidej: A. pevnosť, váha, hustota, ticho, výška tonu, Mj. 16., 65., 66., 127., 215., vlhkosť, výška, Les. slov., rovina, hutnosť, pohyb, soustava měr, Gaussova jednička, ZČ. 22., 83., 100., 275., 276., líh (bez vody), Kk., přesnosť, stáří zemských vrstev, Stč. Zemp. 359., 683., vlastnosti boží, MH. 7., počet obyvatelstva, Kaizl 48., právo, Us., dativ, genitiv, nominativ, ablativ, vz tato slova a Rozplavati.

214   Absolutní Svazek: 7 Strana: 1183
Absolutní (nespojité) zájmeno. Gb. Ml. II. 89.

215   Absolutno Svazek: 7 Strana: 1183
Absolutno, a, n., Mus. 1887. 544.

216   Absolutno Svazek: 10 Strana: 0001
Absolutno, a, n. Čad. 101.

217   Absolutnosť Svazek: 5 Strana: 0888
Absolutnosť, i, f., die Unbedingtheit Vollkommenheit, Absolutheit. S. N. I. 19.

218   Absolutori-um Svazek: 5 Strana: 0888
Absolutori-um, a, n., lat. = každé spro- štění povinností, závazků, zodpovědnosti; vysvědčení, které se dává studujícím uni- versity (hl. právníkům) a technikům, které stvrzuje, že studující svá studia plně a platně absolvoval. Vz Enc. paed. I. 19.-20., S. N.

219   Absolvovati Svazek: 1 Strana: 0010
Absolvovati — zprostiti koho čeho, od- byti něco. Absolvovaný žák = který svá stu- dia dokončil. Rk. Ne.: absolvirovati.

220   Absorbce Svazek: 5 Strana: 0888
Absorbce, e, f., z lat. = pohlcování, vsání, die Einsaugung, Verzehrung, Absorbtion der Verbrauch. A. světla, plynů. ZČ. I. 505. Cf. Šfk. 698., Šfk. Poč. 54., Schd. I. 34., S. N.

221   Absorbční Svazek: 5 Strana: 0888
Absorbční, Einsaugungs-, Absorbtions-. A. roura. ZČ. I. 510.

222   Absorbovati Svazek: 5 Strana: 0888
Absorbovati = pohlcovati, vsávati, ein- saugen, verzehren, absorbiren. Kh. Světlo se absorbuje. ZČ. III. 35.

223   Absorbtiometr Svazek: 5 Strana: 0888
Absorbtiometr, u, m., der Absorbtions- meter. ZČ. I. 509.

224   Absorpce Svazek: 10 Strana: 0552
Absorpce světla. Vz Vstnk. XIV. 339.

225   ABsorpční Svazek: 9 Strana: 0002
ABsorpční. A. stroj chladicí. Ott. XII.

226   Abstinence, e, f Svazek: 1 Strana: 0010
Abstinence, e, f., z lat., zdržení se ně- čeho, půst. Rk.

227   Abstrahovati Svazek: 1 Strana: 0010
Abstrahovati, z lat., odtahovati, v jiný smysl přenášeti. — Abstrakce, e, f., = od- tažení, odtahování. — Abstraktní = odta- žitý. Rk.

228   Abstrakce Svazek: 5 Strana: 0888
Abstrakce. Přidej: Vz S. N.

229   Abstrakta Svazek: 1 Strana: 0010
Abstrakta a sice substantiva verbalia. 1. Subst. verbalia označují pouze činnosť (das Thun) a jsou tedy nomina abstracta; tvoří pak se od příčestí minulého rodu trpného příponou -í(ije): Bytí, žití, pití, dání, psáni, vedení, vození atd. — 2. Počet množný mají jen tehdáž, znamenají-li něco konkrétního, ale potom to nejsou abstrakta, nýbrž kon- kréta: psaní, die Briefe, listy; psaní, das Schreiben, nemá počtu množného. — 3. In- finitiv jest ztrnulý pád a nemůže tedy tam kladen býti, kde určitého pádu třeba jest. V tomto případe klademe subst. verbale a to hlavně po předložkách. Proto jest příbuzno latinskému gerundiu, jehožto pády za pády infinitivu praesentis activi a i passivi máme: k lovení. Zrušením toho města nic nezískal. — 4. Subst. verbale má vazbu slovesa. Po- hrdání něčím. Užívání něčeho. — 5. Subst. verbalia sloves zvratných ztrácejí se nemě- níce svého významu. Modliti se — modlení, chovati se — chování etc. Vz Se. — 6. Subst. verbalia určují se zevrubněji jmény přídav- nými, ne příslovci, určitá slovesa příslovci. Špatně něčeho užívati, ale: Špatné užívání něčeho. Vz Mkl. S. 877. — 7. Ačkoliv žádná vzdělaná řeč bez jmen abstraktních (odtaži- tých) býti nemůže, neb sloh vědecký jich ne- vyhnutelně potřebuje a tudíž ve vědeckých spisech ani my bez nich se neobejdeme: přece není prospěšno v češtině nad míru a potřebu jich užívati, jakož se nyní často děje ovšem působením němčiny, která v užívání abstrakt zvl. si libuje, kdežto řeč naše povahou svou více ke konkrétnímu vyjadřování se chýlí. Tak psal někdo: Jsem pomočen uskutečnění idey národnosti; způsob provedeni zlepšení stavu mnoho stál přemýšlení atd. A jiný: Žadosť o dovolení přeložení učeni kreslení na hodiny ranní. Přílišné užívání abstr. jmen slabikami -ství, -ní a -tí se končících bez pří- vlastkův činí mimo to u nás nejasnosť, ježto jména tato pro sedm pádův jen dvě formy mají (vz Znamení); nevíme tudíž ihned, jaký pád před sebou máme. Jinde zase povstává jakási drsnosť slohu, když totiž u jména slovesného jest doplněk n. přívlastkové ur- čení ku př.: Ptactva ubývá umělým jeho chytáním a stěhováním-se čím dále tím více do teplejších krajin. Užívejme tedy takových jmen abstr. střídmě a opatrně, zvl. pak ve slohu prostonárodním. Mš. Jak tedy možno je odstraniti? P. prof. Bartoš a p. prof. Prasek (v čas. Komenském, I., 149. a násl., 180. a v II, 688.) a jiní činí tyto návrhy. U nás činí se rozdíl mezi abstraktními ukon- čenými v -ství a konkrétními ukončenými v -stvo. Něco jiného jest nám panství a pan- stvo, křesťanství a křesťanstvo. Ale kde by nebylo žádné pochybnosti o význame slova, tam bychom molili voliti příponu -stvo za příkladem řeči starší a některých nověj- ších spisovatelův, abychom se vyhnuli jedno- tvárnému skloňování jmen ukončených v-ství. Pišme tedy: královstvo (královstva dobyti), papežstvo, kacířstvo, vítězstvo; vůbec se mluví: smilstvo, zlodějstvo, darebáctvo, bo- hactvo, proč bychom tedy nesměli psáti: množstvo, svědectvo, nebezpečenstvo, ředi- telstvo atd.? Potom bude možno říci: Ne- vydávej se v nebezpečenstva (uživáme-li slova, ,nebezpečenství', není v tvaru tom viděti pluralu) a taktéž: Pravosť jeho svědectev brána v pochybnosť (vz víc v Km. str. 149.) Brt. — Cf. Bohatstvo, Alx., Rkk. 46. Na biskupstvo vho zvolichu. Dal. 75. Panenstvo zachovati. Št. N. 48. Příbuzenství jest pře- kaza manželstvu. Št. Děvictvo = panenství. Leg. Cizoložstvo, V., cisarstvo, Pass., čer- tovstvo, Sych.„; lakomstvo, obžerstvo, len- stvo (lenosť), Št., dědictvo, manželstvo, smil- stvo, Št. N., 55., 12., 116.; panenstvo držeti, Št., N., 17.; opilstvo, Let. 370.; zběstvo, mistrovstvo, udatstvo, (udatenství), králov- stvo, bláznovstvo, poselstvo (= poselství), opilstvo. Alx. Vz -ství. — Verbalia v -ání, -ení, -tí ukončená, která často i svou nemotornou délkou nepohodlná jsou, můžeme z většího dílu nahraditi: 1. jednoduchými tvary vyrostlými buď přímo z kmene sloves- ného, buď odvozenými příponami (-a, -ba, -ta). Jak ohebný a podajný v té přičíně ja- zyk náš jest, dovozuje kmen ,veď, který ve způsobě stupňované se všemi téměř před- ložkami se skládá: důvod, návod, obvod, odvod, podvod, převod, průvod, původ, roz- vod, svod, vúvod, vývod, závod. Pišme tedy: výhrada (Žer.), úleva, obleva (odměk, Us.), odtucha (Bl.), útrapa (Pass.), výpověď (Výb.),. sočba (Pass.), nedba (Kos.) m. vyhrazeni, ulevení, obleveni, odtušení, trápení, vypo- vězení, sočeni, nedbání, atd. Pišme dle Rusův rozluka m. rozloučení. Novější tvary jsou: cvičba, branba (i u starých), rozhoda, nápon (nápin, Us. v Plzeňsku, jako počinek od čtnu), násila, přitěha, kvělba (Holý), touha m. cvičení, bránení, rozhodnutí, napnutí, ná- silí, přitížení, kvílení, toužení. Orba m. vzdě- láváni půdy. Za jeho pobytu m. pobytí. Jednak slibováním (sliby), jednak hrozbami v ně působil. Upravováni poměrů (úprava); Naše voláni (hlasy). Km. Náprava, odřek, při- druha (přidružení), přínos, rozdvoj, sev (setí), schválka (schválení), úpusta (upuštění), úraz veličenstva, výprosa, vystřeh, uchvala (ap- probatio), zálom. Gl. — 2. Tvary -ná vedenými od partc. prft. pass. jako: dostal za vyučenou (vyučená); šel na čekanou (m. na čekání); to byla podívaná (m. podí- vání); žádati za propuštěnou: je na dovo- lené. Brt. — 3. Přechodníky. Při vyobrazení této krajiny potřebujeme (vyobrazujíce tuto krajinu). Jako činívali Turci při dobýváni měst (dobývajíce). Sbory postavily se po spojení na pravém břehu (spojivše se). Při spatření krále (spatřiv) řekl. Po nastoupeni trůnu řekl (nastoupiv na trůn, zased na sto- lec). Po nastoupení trůnu bude mluviti (na- stoupě na trůn, zasedna na stolec). Jsem hrd v pomyšlení (pomýšleje). Šli v zakuklení (zakukleni jsouce). Vyhlásil s doložením (do- kládaje, doloživ). V uvážení (uvažuje co; přihlížeje, hledě k něčemu n. pl.: uvažujíce). Slunce vycházením a zapadáním (vycházejíc a zapadajíc) den a noc činí. Nepřátelé blí- žením-se (blížíce se) město strachem naplnili. Ohledáváním města (ohledávaje město) ve- likou časť dne ztrávil atd. Vz. Zk. Ml. II., 140. atd. — 4. Infinitivy. Německé ,zu' překládáme obyčejně předložkami ,k, na'. Připravil se k provedeni rozkazův (provésti rozkazy n. aby r. provedl). To se nehodí k pití (Nehodí se piti ani na vaření). Užívání (užívati) skřipce bylo zakázáno. Tu je mýdlo k dostání (viz o tom ,Lze'). Právo vystavo- vání listin (vystavovati listiny). Dovoluje se zřízení míst úředních (zříditi místa ú.). Od- tažení bylo obtížné (Odtáhnouti bylo obtížno). Vyučovali nejprve čtení a psaní (čísti a psáti). Radí k vzdáni-se (vzdáti se). Chystali se k dobytí (dobyti) města. Učitelé dávali žá- kům knihy ku čtení (čísti). Dali to k pro- voláni (Cf. I dastě je lěchóm provolati. L. S. v. 80). Tu třeba rychlého poznání chyby (tu třeba chybu rychle poznati). Km. Vz Nalezení, Vidění, Spatření, Obávání, Vydr- žení. — 5. Supiny (u sloves pohybu). Za svým vzděláním chodíme do Prahy (cho- díme do Prahy se vzdělat). K ukojení roz- čileného vojska poslal kníže svého poboč- níka (ukojit, upokojit). — 6. Adjektivy. Po opětném uplynuti tého dne (po tém dni uplynuvším, uplynulém). Svazkem manželství pokoj zjednati (manželským). Nástroje k mu- čení (mučicí, mučební). Nástroj k měření úhlů (úhloměmý). Znamení vítězství (vítězné). Vypuknutí povstání činilo to nemožným (pro vypuklé povstání nebylo lze to učiniti). — Vz víc v Km. 180. 6. Celými větami s ,aby, že (jak, kterak), aniž'. Dal jim ho k potre- stání (aby ho potrestali). Vybízeli vojsko k přestoupení (aby přestoupilo). Zabránil rozpadnuti-se politických stran (aby nebo že se nerozpadly). Vypravoval o rozpadání ar- mády (kterak se rozpadá). To visí na vy- chování dítka (na tom, jak dítko vychováno bylo). Docíleno dorozuměni-se bez otázáni- se německého spolku (docíleno shody, aniž otázán byl německý spolek). Při každém zafouknutí (kdykoliv se nafouklo). Km. — 7. Jinými obraty. Ve Francii bylo spojeno pronásledování čarodějnic s pronásledováním kacířův — (ve Francii čarodějnice s kacíři zároveň se pronásledovali, pronásledováni byli). Pokání činiti (káti se). Povstání uči- niti (vzbouřiti lid). Dal mu ubezpečení (ubez- pečil ho). Pokračoval ve vyptávání-se (vy- ptával se dále). Uzdravování bylo ponenáhlé (uzdravoval se ponenáhlu). Mohli je předejíti v obsazení města (mohli město jich dříve obsaditi). Učiněno bylo založení státu (stát založen byl). Km. — Vz ještě: Dělení, Hnání, Nařízení, Obsloužení, Panování, Podporování, Rozjímání, Slunce, Ustrnutí, Užíváni, Vězeni, Vyvinutí, Zaopatření, Zničení, Zrození.

230   Abstrakta Svazek: 5 Strana: 0888
Abstrakta. Na str. 10. b. ř. zd. 13. při- dej za Alx.: ďábelstvo, poustevnictvo, po- ručenstvo, Jg., hrabstvo, Us., hrdinstvo, Dal., Troj., Pass. 958., šibalstvo, Dbš. Sl. pov. IV. 51., panstvo, Us., lichevnictvo, Slov., nebezpečenstvo, Let. Mt. S. IX. 2. 26., manželstvo, Bdž. 93., Dal. 8., 56., Kat. 576., Št. Uč. 56. a., Hrad. I. b., souložni- ctvo, Háj., rnužobojstvo, tovařišstvo, bláz- novstvo, chlapstvo, kněžstvo, Dal. Jir. 6., 20., 22., 70., 75., 167., lakomstvo, opilstvo, Hus I. 412., 432., pokrytstvo, Št. K 96. b., cizoložstvo, Čch. P. 16. a., otcovstvo, ib. 64. a., mučedlnictvo, ib. 156. a., zlosynstvo, ib. 198. a. — Str. 11. b. ř. sh. 27. Přidej: Vz Pdg. 1880. 396., 391., Po (s lokalem, 6, c, Pozn.), Brt. S. §. 437., Km. II. 688., -stvo,

231   Abstrakta Svazek: 8 Strana: 0002
Abstrakta, jak se překládala. Vz Krok 1896. 82.

232   Abstraktní Svazek: 5 Strana: 0888
Abstraktní, abstrakt. A. nauky.

233   Abstraktní Svazek: 7 Strana: 1183
Abstraktní jm. Vz Gb. Ml. II. 72. nn.

234   Abstrusní Svazek: 5 Strana: 0888
Abstrusní, abstrus. Vz S. N. A. před- mět mathematický. Mus. 1880. 166.

235   Abstrych Svazek: 1 Strana: 0011
Abstrych, u, m., z něm. Abstrich, pěna stříbrná, co se shání s kovu, trusky. V.

236   Absurdní Svazek: 1 Strana: 0011
Absurdní, z. lat. absurdus, nemotorný, hloupý. — Ad absurdum něco dokazovati = ukazovati nesmyslnost' něčeho. Rk.

237   Absurdum Svazek: 5 Strana: 0888
Absurdum. Přidej: Vz Důkaz v Enc. paed. Cf. S. N.

238   Absynthin Svazek: 5 Strana: 0888
Absynthin, u, m. = hmota hnědožlutá prášku žlutého, chuti nesnesitelně hořké, jest původ hořkosti pelyňku, artemisia ab- synthium. Vz Šfk. 578.

239   Absyrt-us Svazek: 1 Strana: 0011
Absyrt-us, a. m., bratr Medein.

240   Abšách Svazek: 1 Strana: 0011
Abšách, u, m., opovědění nebezpečenství králi ve hře šachové. Dáti komu a., šach. L. Nehodné jest mi seděti v tom abšachu, bych měl na ně péči míti a oni na mne nic. Rkp. 1478. — Jg.

241   Abundance Svazek: 1 Strana: 0011
Abundance, e, f., z lat. abundantia, nad- bytek, hojnosť. Rk.

242   Abusus Svazek: 1 Strana: 0011
Abusus, lat., nadužití, Rk., nadužívání.

243   Abuto, apto Svazek: 10 Strana: 0552
Abuto, apto, a, n. = jablko. V dětské řeči. Phľd. XXIV. 607.

244   Abweichen Svazek: 1 Strana: 0011
Abweichen, něm. Má a,, špatně m. prů- jem, běhavku. Šr.

245   Aby Svazek: 1 Strana: 0011
Aby = a by, dass, damit, auf Dass, ob, um, wenn, wofern, wenn auch. Vz By. — Aby jest zastaralý tvar 3. osoby sg. praet. (Jg.), spojujeme jej s příčestím minulého času a chceme jím říci, že by se to, o čem mlu- víme, mělo státi nebo že si přejeme, aby se to stalo nebo se obáváme, aby se nestalo. Mk. — 1. Tvoří ve spojení s příčestím mi- nulého času, konditional a užívá se ho v tomto smyslu více než by: abych, aby (nyní: abys, špatně: aby jsi; ale abys jest vlastně ne- pravidelně řečeno; jako nemohu říci: abych jsem šel tam, tak bych také neměl říkati: abys (aby jsi) šel tam.), aby; duál (zastr.): abychva, abychvě; pl. (zastr. abychomy), abychom (abychme; nyní také: abysme; špatně: aby jsme), abyste (abyste zacho- valo se až do 2. polovice 16. století, Šb.; patně: aby jste.), aby. — Pozn. Dej pozor, aby (abys, a pro jasnosť jest toto zde dobře, neb by to také mohlo znamenati: aby on neupadl) nepadl. Vz Konditional. — 2. Spo- juje věc čili předmět proměnu trpící s před- cházejícím slovesem bez vedlejšího potahu neb ponětí a sice a) po záporných časoslovech =- žeby, jestli; něm. dass, ob. Nevěřili, aby je Bůh na poušti chtěl a mohl uživiti. Br. Já jsem neviděl, aby kdo zlosť vymlouval. Kom. Nevěděl, aby byla panna. Lom. — Solf., Háj., Har., Brn. — ß) Po kladných slovesech radu, rozkaz, prosbu a p. zname- najících. Prosili, aby nás do Vídně dovézti dal. Vrat. Ponukl ji, aby prosila otce svého za pole. Br. Vz Žádati, Nutiti, Napomenouti, Postarati se, Dovoliti, Poručiti. — Aby = který bij; lat. qui, něm. dass. A kde by se tolik lodí dostalo, aby (které by) tak veliké byly. Har. — 3. S vedlejším ponětím a sice a) ve větách výsledčných, spojuje účinek s příčinou, důvod s následkem: že, žeby; lat. ut, něm. dass. Nemůže tak tajná věc býti, aby vyjevena nebyla. D. — V., Br. — b) Značí účel, úmysl; lat. quo, ut, něm. damit, auf dass, um. Abyste z této knihy učení nabý- vali. V. Nejsem živ, abych jedl, ale jím, abych živ byl. Us. — Br.,Kom. — c) Označuje výminku = kdyby, -li; něm. wenn, wofern. Aby tu byl, ten by se podíval. Jg. Abych já se toho dopustil, co by tu křiku bylo. T. — Br., Solf. — d) Ve větách připouštěcích , budiž že, třeba, dejme že, byť i; něm. wenn auch. Aby bohatým byl, moudrý není. Jg. — e) Slouží k vyjádření vnitrního pohnutí mysli a sice a) žádosti, zaklínání atd., kéžby; lat. utinam, o si; něm. dass. Aby tě kat spral. Jg. — ß) Rozkazu. Aby se nehnul. Jg. Že- nich aby přišel. Us. — ?) Úžasu. Aby se pán Bůh smiloval Us. — d) Odpírání s ú- směškem. Abych nevěděl! Jg. — e) Výstrahy. Aby nás jen nikdo neposlouchal! Us. — 4. S jinými částicemi: ne aby, tak aby, tak aby ne, proto aby, proto aby ne, aby ale, aby aspoň, aby jen, aby pak, aby tak atd.— Jg. — Vz A (ve větách; ku konci). — Pozn. Aby po časoslovech slušeti, náležeti, bázně, strachu, nebezpečenství, zdržovaní, zbraňo- vání, dohrožování, zapovídání, činění, půso- beni, chtění, rozkazování, žádosti, úmyslu, snahy, puzeni, po výrazech: o málo chybí, jisté, zřejmé, potřebné, užitečné jest a po jistých substantivech. Vz Věra podstatná spojková.

246   Aby Svazek: 1 Strana: 0012
Aby, gt. Ab ("4fJai), pl., f., bývalé mě. ve Fokidě. — Aban, a, m.— Abský.

247   Aby Svazek: 5 Strana: 0888
Aby. Str. 12. a. ř. sh. 2. přidej za Lom.: Nevidím, abych já nástrojem býti měl. Štr. Ne proto, aby to dobré bylo. M. To vece ne proto, aby bohactví zlé bylo. M. — Štr. 12. a. ř. sh. 22. Neuhodne, aby (i kdyby) hádal; Mosí, aby nechtěl. Na Zlínsku. Brt. v Mtc. 1878. 29. — Str. 12. a. ř. zd. 35. Běžel, co by (aby) se dostal z lesa. Us. — Oh dy se něbojíš žádného, boj se aby (aspoň) Boha samého. Sš. P. 392. Ku konci článku přidej : Vz také Brt. S. 3. vyd. 186.

248   Aby Svazek: 7 Strana: 1183
Aby. Nevěděl, aby (žeby) byla panna. Lomn.

249   Aby Svazek: 9 Strana: 0002
Aby. Ruku tak uměla podati (malé děvče), aby velká panna byla. ???. J. 137. — A. = třebas. Bat' može dať, abě tó zíatku. U Císa- řova na Mor. Mtc. 1899. 43. — S významem příslovečným na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 347.

250   Aby Svazek: 10 Strana: 0001
Aby = abych. Pes pravil vlku: Aby ne- mohl kúsati lidi, ve dne mě okovy trudí. Ezop. Baw. 2686.

251   Aby Svazek: 10 Strana: 0552
Aby, abych. Srv. Brt. Sl. 5 — A. = kdyby. Aby nebyli vykřikli, tak by se jim nic ne- bylo stalo. Hoš. Pol. 1. 134. — Aby chybně. Šel do bitvy, aby se už nevrátil, um nicht zurückzukehren (proto tam nešel). Vz Mus. fil. X. 135.

252   Aby jsme Svazek: 1 Strana: 0012
Aby jsme, vz Aby.

253   Aby jste Svazek: 1 Strana: 0012
Aby jste, vz Aby.

254   Aby ne Svazek: 7 Strana: 1183
Aby ne. Nezaplatíš-li, udám tě. Aby ne (nevídáno)! BPr.

255   Abyd-us Svazek: 1 Strana: 0012
Abyd-us, a, m., bývalé město v malé Asii při Hellespontu.

256   Abychom Svazek: 1 Strana: 0012
Abychom, vz Aby.

257   Abys Svazek: 1 Strana: 0012
Abys, vz Aby.

258   Abysme Svazek: 1 Strana: 0012
Abysme, vz Aby.

259   AByssini Svazek: 9 Strana: 0002
AByssini, sekta. Vz Har. I. 291.

260   Abyste Svazek: 1 Strana: 0012
Abyste, vz Aby.

261   AByšte Svazek: 9 Strana: 0002
AByšte m. abyste v bibli. Modlete se, a. nevešli v pokušení. Luk. 22. 40. Vz Rozb. kral. 44.

262   Acagin Svazek: 10 Strana: 0001
Acagin, u, m, = čisticí látka. KP. X. 118.

263   Acc Svazek: 1 Strana: 0012
Acc—, slov takto se počínajících, která by se zde nenašla, hledej pod Ak.

264   Acc-o Svazek: 1 Strana: 0012
Acc-o, ona, m., kníže gallské.

265   Accedens Svazek: 10 Strana: 0001
Accedens, -denta, m., lat. = za starší doby do r. 1848. gymnasijní žák, který pro svůj výborný prospěch byl zařaděn hned po praemiantech. Praemianti byli tři, acce- denti 4, bylo-li vůbec tolik vynikajících žáků, kteří měli veskrz samé eminence. Při
zkoušce roční byl jsem dokonce accedentem.
Zvon III. 534.

266   Accelerando Svazek: 1 Strana: 0012
Accelerando, vždy rychleji.

267   Accelerando Svazek: 5 Strana: 0888
Accelerando (ačel.. .), it., vždy rychleji. Mlt.

268   Accentus Svazek: 1 Strana: 0012
Accentus, vz Přízvuk.

269   Accessista Svazek: 9 Strana: 0002
Accessista, y, m., z lat. Pal. Pam. 63.

270   Acci Svazek: 1 Strana: 0012
Acci-us, a, m.,(Atti-us, a), římský básník, nar. r. 584. po z. R.

271   Accompagnement Svazek: 5 Strana: 0888
Accompagnement, u, m. (akonpaňma, fr.), průvod. Mlt.

272   Accompagnovati Svazek: 5 Strana: 0888
Accompagnovati = provázeti.

273   Ace Svazek: 8 Strana: 0002
Ace = af se. V Rohožné. Ces. 1. V. 366.

274   Acediamin Svazek: 7 Strana: 1183
Acediamin, u, m., v lučbě. Vz Rm I. 411.

275   Acenaftan Svazek: 7 Strana: 1183
Acenaftan, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 313.

276   Acerescendo Svazek: 5 Strana: 0888
Acerescendo, přirůstavě.

277   Acest-a Svazek: 1 Strana: 0012
Acest-a, y, f., mě. v Sicílii, dříve Egesta, potom Segesta.

278   Acest-es Svazek: 1 Strana: 0012
Acest-es, a, m., král v Sicílii.

279   Acetal Svazek: 5 Strana: 0888
Acetal, u, m., der Acetal, Sauerstoff- aether. Nz. Vz Šfk. Poč. 479.

280   Acetaldehyd Svazek: 5 Strana: 0888
Acetaldehyd, u, m. = aldehyd octový. C2 H4 O t. j. CH3. CHO. Vz Šfk. Poč. 442.

281   Acetamid Svazek: 5 Strana: 0888
Acetamid, u, m. C2 H2 O. NH2. Vz Šfk. Poč. 448.

282   Acetanhydrid Svazek: 7 Strana: 1183
Acetanhydrid, u, m., v lučbě Vz Rm. I. 409.

283   Acetanhydrid Svazek: 10 Strana: 0001
Acetanhydrid, u, m., v lučbě. Vstnk. XI. 124

284   Acetanilid Svazek: 7 Strana: 1183
Acetanilid, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 31., Chodounský.

285   Acetat Svazek: 5 Strana: 0888
Acetat, u, m. = octan. Vz Šfk. Poč. 446.

286   Acetenylbenzol Svazek: 7 Strana: 1183
Acetenylbenzol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 210.

287   Acethydroxamový Svazek: 10 Strana: 0001
Acethydroxamový. A. kyselina. Vstnk. XII. 46.

288   Acetoctový Svazek: 7 Strana: 1183
Acetoctový. A. kyselina, v lučbě. Vz Rm. I. 486.

289   Acetodibromglukosa Svazek: 10 Strana: 0001
Acetodibromglukosa, y, f., v lučbě. Vstnk. XI. 508.

290   Acetofenon Svazek: 7 Strana: 1183
Acetofenon, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 117.

291   Acetoglyceral Svazek: 10 Strana: 0001
Acetoglyceral, u, m., v lučbě. Vstnk. XI. 506.

292   Acetohalogenhydrosa Svazek: 10 Strana: 0001
Acetohalogenhydrosa, y, f, v lučbě. Vstnk. XI. 507.

293   Acetochlorhydrosa Svazek: 7 Strana: 1183
Acetochlorhydrosa, y, f., v lučbě. Vz Rm. I. 356.

294   Aceton Svazek: 5 Strana: 0888
Aceton, u, m., der Aceton, v lučbě = organická sloučenina, která suchou destil- lací octanu vápenatého, barytu nebo olova, ale i dřeva a jiných organických hmot vzniká: C3H6O. Slov. zdrav. I. 2., Nz , Čas. čes. lék. III. 13., 21., Šfk. 432., 424., Šfk. Poč. 451.

295   Acetonitril Svazek: 7 Strana: 1183
Acetonitril, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 192.

296   Acetonovitosť Svazek: 7 Strana: 1183
Acetonovitosť, i, f. A. krve, Aceto- naemie.

297   Acetonylaceton Svazek: 10 Strana: 0001
Acetonylaceton, u, m., v lučbě. Vstnk. XII. 58.

298   Acetooctan Svazek: 8 Strana: 0002
Acetooctan, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 411., IV. 2.

299   Acetyl Svazek: 5 Strana: 0888
Acetyl, u, m., der Acetyl, das Radikal der Essigsäure, v lučbě. Nz.

300   Acetylaceton Svazek: 8 Strana: 0002
Acetylaceton, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 411.

301   Acetylen Svazek: 5 Strana: 0888
Acetylen, u, m., plyn uhlovodíkový, C2H2, acetylsaures Salz, v lučbě. Nz. Vz Šfk. Poč. 506., Slov. zdrav. I. 3.

302   Acetylen Svazek: 8 Strana: 0002
Acetylen. A. vzniká působením vody a carbocalcia a dobývá se z něho intensivní svítiplyn. Vz Nár. "list. 1896. č. 156. 4.

303   Acetylen Svazek: 9 Strana: 0002
Acetylen, u, m. = hořlavý plyn, nové svítivo. Vz Nár. list. 1899. č. 8., 1898. 215. Osvětlovaní acetylenem. Vz KP. VIL 486. nn.

304   Acetylen Svazek: 10 Strana: 0001
Acetylen, u, m. A. jest plyn bezbarvý, průhledný. A. plynný a tekutý. Vz KP. X. 113. Výroba a upotřebení ho. Vz ib. 109. nn. Jeho vlastnosti a výhody. Vz KP. X 132. nn.

305   Acetylendikarbonový Svazek: 7 Strana: 1183
Acetylendikarbonový. A. kyselina. Vz Rm. I. 525.

306   Acetylénový Svazek: 8 Strana: 0002
Acetylénový. A. sloučenina. Vstnk. III. 248.

307   Acetylenový Svazek: 10 Strana: 0001
Acetylenový. A. apparát, hořák, osvět- lení, plamen, průmysl, světlo, věda, zařízení, motor, apparát: kapací, potápěcí, proudový či srčkový, utápěcí či ponořovací, \hazovací či padací, podmáčecí, zaplavovací, přeté- kací; a. s plynojemem a bez něho. Vz KP. X. 110, 121. A. centrála. Ib. 131.

308   Acetylentetrakarbonový Svazek: 8 Strana: 0002
Acetylentetrakarbonový. A. kyselina. Vstnk. III. 411.

309   Acetylhypersulfid Svazek: 8 Strana: 0002
Acetylhypersulfid, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 409.

310   Acetylkarbinol Svazek: 7 Strana: 1183
Acetylkarbinol, u, m., v lučbě. Vz Rm. L 364.

311   Acetylnatý Svazek: 5 Strana: 0888
Acetylnatý, Acetyl-. A. kysličník, das Acetyloxyd. Nz.

312   Acetylový Svazek: 5 Strana: 0888
Acetylový, Acetyl-. A. kyselina, die Acetylsäure. Nz.

313   -ací Svazek: 1 Strana: 0012
-ací, vz -ci.

314   -ácí Svazek: 1 Strana: 0012
-ácí, přípona jmen přídavných: Domácí. D.

315   -aci Svazek: 5 Strana: 0888
-aci, koncovka přechodníku přítomného času pro všecky tři rody a obě čísla místy na Mor.: vezaci, stojaci, kupujaci. Vz Brt. L. a N. 223., Brt. D. 83.

316   -aci Svazek: 9 Strana: 0423
-aci. Vz předcházející -a.

317   Acia Svazek: 5 Strana: 0888
Acia, e, f., die Acia. Vz Aciový. Šp.

318   Acid-um Svazek: 5 Strana: 0888
Acid-um, a, n., kyselina. Vz Šfk. Poč. 599., Schd. I. V., Slov. zdrav. I. 3.

319   Acidalbumin Svazek: 7 Strana: 1183
Acidalbumin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 404.

320   Acidazid Svazek: 8 Strana: 0002
Acidazid, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 15.

321   Acidbutyrometr Svazek: 10 Strana: 0001
Acidbutyrometr, u, m., přístroj ke zkou- šení tuku v mléce. Nár. list. 1903. č. 136. 9.

322   Acidchlorid Svazek: 8 Strana: 0002
Acidchlorid, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 2.

323   Acidimetrie Svazek: 5 Strana: 0888
Acidimetrie, e, f. = zkoumání kyselin, die Acidimetrie, v lučbě. Nz., KP. IV. 446.

324   Acidita Svazek: 8 Strana: 0002
Acidita, y, f., z lat., stupeň kyselosti. Ott.

325   Acidylchlorid Svazek: 8 Strana: 0002
Acidylchlorid, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 19.

326   Acidylsuperoxyd Svazek: 8 Strana: 0002
Acidylsuperoxyd, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 19.

327   Acinetka Svazek: 8 Strana: 0002
Acinetka, y, f. = nálevník. K. Taránek, Nálevníci.

328   Aciový Svazek: 5 Strana: 0888
Aciový. Aciová okurka, die Aciagurke, omáčka. Šp.

329   Aciurgie Svazek: 5 Strana: 0888
Aciurgie, e, f. = náuka o nástrojích chi- rurgických. Slov. zdrav. I. 3.

330   Ackermann Svazek: 5 Strana: 0888
Ackermann von Behem, vz Tkadléček.

331   -ácký Svazek: 8 Strana: 0002
-ácký. Od vlastních jmen národních na -ák se nikdy netvoří -ácký, tedy ne: polácký od Polák, slezácký od Slezák, slovácký od Slovák. Jiné jest appellativum, tu ovšem může státi -ácký. Šf. Vz Mtc. 1895. 298.

332   -ácný Svazek: 1 Strana: 0012
-ácný, přípona jmen přídavných: bojácný (od bojati se). D.

333   -áct Svazek: 1 Strana: 0012
-áct. Číslovky v -áct ukončené přibírají v nominativu a v akkusativu e: jedenáct — jedenácte.

334   Acta Svazek: 1 Strana: 0012
Acta, akta, akt, n., pl., úřední spisy. Do akt zapsati něco. Ńt. Ad acta něco položiti (lat.) = jako odbyté bez povšimnutí. — Acta sanctorum = skutky svatých. Rk.

335   Acta Svazek: 5 Strana: 0888
Acta sanctorum. Vz Sbn. 106., 494. Acta. Vz S. N.

336   Acti-um Svazek: 1 Strana: 0012
Acti-um, a, n.; mys a mě. v Akarnanii. Actijský.

337   Activum Svazek: 1 Strana: 0012
Activum (genus, lat.) = rod činný.

338   Actum ut supra Svazek: 1 Strana: 0012
Actum ut supra. Psává se na konci protokolův atd. a znamená: stalo se, jak svrchu (na začátku) psáno, téhož dne, u pří- tomnosti týchž osob atd.

339   Acu rem tetigisti Svazek: 1 Strana: 0012
Acu rem tetigisti (lat.) = jehlou jsi bodl, uhodl jsi. Rk.

340   Acutus Svazek: 1 Strana: 0012
Acutus (accentus, lat.), ostrý (přízvuk).

341   -áč Svazek: 1 Strana: 0012
-áč. Přípona jmen podstatných rodu muž.: okáč, boháč, kropáč, pekáč, bradáč, břicháč, vousáč, hlaváč, hubáč, koláč, roháč, ucháč. Vz Mkl. B. 328., 333. — Vz Č (-áč).

342   Ač Svazek: 1 Strana: 0012
Ač, spojka. Klade se 1) ve větách pod- miňovacích, z pravidla s indikativem; něm. wenn, falls, wofern, wenn auch, wenn etwa; lat. si, siquidem. Zastyďte se mužie takých řečí, ač sě hrdinami zváti chcete. Rkk. 53. Ten kámen pomáhá i také z vězenie (vězení), ač dotknouti móž závor a zámkóv. (Sbírka medic. spisů 15. stol.). Nachovajíc, ač mi se zdáti bude, půjčím, komuž mi libo bude. Ctib. Ač Ježíše Hledáte, jáf jsem. Ne- dajmy kniežeciemu plemeni vzníti, ač sami chcem mocni býti. Dal. Ktož jest v Boleslavi býval, ač chtěl, ten stolec vídal. Dal. — Nyní se v té příčině zaostruje přičinením li: Bůh ti odpustí, ač nebudeš-li více hřešiti. — 2) Ve větách připouštěcích, klade se oby- čejně, když se něco skutečného připouští; nechť, třeba; něm. obgleich, obschon; lat. quamquam, etsi. V hlavní větě jsou spojky : ale, avšak, alevšak, však proto atd. Rozkoš ač každému věku škodí, však nejvíce mla- dému. Mudr. — Ve smyslu tomto sesílaje se spojka tato přičiněním: koli, koliv, kolivěk. Ačkoliv tam stál, však nic neslyšel. — Jg., Kom., Háj., V., Lom. Vz Konditional, VIII., 1. — 3) Na začátku hlavní věty rovná se smyslem slovu: ,však'; něm. indessen, jedoch, doch; lat. quamquam. Ač jací jsou někdy byli, mně po tom nic není. Ač co mně do toho? Jg. Ač jest kde, by sě tak zna- menitě osvětil kto, v manželství jsa, že by cierkev světila den jeho? Št. —Br. — Zk. 4) S jinými částicemi: ač — li, ač — ale, ač — však, ač — jestli, ač však ovšem, ačbych, ačkoli, ačkoliv, ačkolivěk, ačť, ačtě, ačťkoli. Jg. — 5) Ač u přechodníku, vz Přechodník. — Pozn. 0 ač s konjunktivem vz Konditional, VI., 3.

343   -ač Svazek: 5 Strana: 0888
-ač, přípona jmen podst., vlastně jest jí jenom é (vz č): sběra-č, trkač, loupač. Na Mor. tvoři kollektiva (dle Daň): bidač, že- brač, pytlač, chrobač. Brt. D. 146.

344   -áč Svazek: 5 Strana: 0888
-áč. Přidej: Vz Bž. 234., Listy filolog. VI. 226. Na Mor. připínávají -ál místo -áč. Vz -ál, Brt. D. 146.

345   Ač Svazek: 5 Strana: 0888
Ač (a-če, Bž. 219.). Ř. sh. 33. Přidej: Coť pomóž, ač by ves svět uzdravil a duši svú do pekla poslal? Št. Kn. š. 9. Časem svým to vše nahradíš, ač jim lhůty přeješ. Kom. Aby odpovídali žalobníkóm, ačby kteří byli. Bart. Neroďte se diviti, ač vás svět nenávidí; Toto tobě dám, ač padna budeš mi se modliti; Přijdu skoro k vám, ač bude Bóh chtieti. ZN. Tři pravdy musím povedieti, až chci smrti ujieti. GR. Co pak učiníš, ač bude jich nalezeno třidceti?; Po- věz, ač jsem kdy co takého učinila tobě ?; Nespatříte mého obličeje, ač nepřivedete bratra vašeho; Prosimy, ač jsme nalezli milosť; Buď Hospodin svědek, ač ne tak učiníme; Otneste, ač co snad máte. BO. Cožkoli v těch knihách naleznete, to držte, ač umiete rozuměti. Št. Ač kto mně po- slúži, počestí jej otec mój. Ev. Ač kto mně slúži, mne slěduj. Ev. Ač sě kde v mých sloviech potknu, snad mne proň v tom nic nedotknú. Alx. Jir. Anth. I. 3. vyd. 33. Tehda obviněný odpory, ač které má, proti němu polož podlé řádu. CJB. 380. Komor- ník, když pohoní, má pečeť úřední míti, ač ji chtíti bude pohnaný viděti. 0. z D. — Ř. 29. zd. Zůstal, ačkoli nerad. V. Některé věci, ač samy o sobě jsou rovné, však mnohým zdají se býti nerovné. V. A ti, ješto hyzdie knihy české, ač i dobré. Št. kn. š. 3. — Ř. 15. zd. za Jg. Ač-li pak ne- budú syti; Ač ne obráceni budete. Ž. wit. 58. 16., 7. 19. Ku konci článku přidej: Vz Brt. S. 3. vyd. 186., Jir. Nkr. 88.

346   Ač Svazek: 7 Strana: 1183
Ač = jestliže. Sv. ruk. 173. v. 449., 199., 200., 202. a j., Št. Kn. š. 44., 119. Ač mne hledáte, nechajto těchto odjíti. Drk. (Mus. 1888. 333.). — Ač = pokud. Ač móžem pa- matovati, mluvil takto. Arch. VIII. 336.

347   -ač Svazek: 7 Strana: 1183
-ač, -áč. Vz Gb. Ml. I. 63., Šf. III. 428. Kdy -ač a kdy -áč? Možno tedy říci, že -áč mají všecka jednoslabičná a z vícesla- bičných všecka odvozená od jmen příponou ačJb a pak výjimkou některá z odvozených od sloves příponou čiB, která významem nejsou nomina agentis, ale označují věci a nástroje; ostatní mají -ač. Km. 1883. 59.

348   Ač Svazek: 8 Strana: 0002
Ač = jestliže, -li. Ač jej pustíme, tak všichni veň uvěří. Mně. Ev. víd. 75. Joh. 11., 48. — A. = ať. Ač se ozve! U Zábř. Brt. D. II. 129.

349   Ač Svazek: 9 Strana: 0002
Ač ve větách podmiňovacich (si quidem): Pacholek narozený v Levoni přebude-li třidceti a tři léta, tehdy, ač Bóh dá, příde ? sedmdesáti letům. Maš. ruk. 24. a.

350   Ač Svazek: 9 Strana: 0423
Ač ve větách podmiňovacích: Ač jáz chválím se sám, nic není chvála má. XIV. století. Mus. 1900. 505.

351   -ač Svazek: 10 Strana: 0001
-ač konc. ve spisech Husových. Vz List. fil. XXVI. 256.

352   Ač Svazek: 10 Strana: 0001
Ač. Vz Chč. S. II. Slovník 1., Baw. 430.

353   -ač, -áč Svazek: 9 Strana: 0002
-ač, -áč: dokonavač, Hus I. 186., do- mněvač, III. 196, odstrkač III., 196., pře- byvač I. 38., zpěvač I. 314. (Mus. 1898. 242). Sr. List. fil. 1899. 256. Sam. Smetana v Phľd. 1897. 264 navrhuje: Zo slovies tvo- rené a osobu označujúce podstatné jmená mají ač: udavač, pomahač atd.; vylučujú sa len jednoslabičné: žráč, dráč, spáč, tkáč atd. a z dvojslabičných: oráč. — -áč mají neživotné a hlavně od substantiv odvozené slová: pekáč, rob — roháč, plech — plecháč, kov — kováč, kolo — koláč atd. Sr. Lor. 36.

354   Ač by Svazek: 10 Strana: 0001
Ač by uvozuje věty a) podmínkové, b) připouštěcí. Vz Baw. 436. *

355   Ačač Svazek: 1 Strana: 0012
Ačač. Napomínatel v Musejníku (1843.) myslí, že jest nepotřebné a že postačuje: ač. Ale jestvsloženo jako: užuž, quamquam a nevadí. Šm.

356   Ačak Svazek: 5 Strana: 0889
Ačak, nicht wahr? Na Slov. S tým by aj moja Milenka spokojená byla, ačak ? Lipa III. 307. Veď sme všetci svoji. Ačak sú- sedia? Odpověď: Aha! Tak tak! Phld. IV. 224. Ale som a. vždy tak nebola? Dbš. Sl. pov. I. 69. (35., 552.).

357   Ačě Svazek: 1 Strana: 0012
Ačě, zastr. = ač.

358   Ačě Svazek: 5 Strana: 0889
Ačě. Alx. Anth. Jir. I. 3. vyd. 34.

359   -áček Svazek: 1 Strana: 0012
-áček, přípona jmen podstatných: panáček, synáček, miláček, sekáček. Jg., D.

360   Áček Svazek: 8 Strana: 0002
Áček, áčka, m. = ujec, avunculus. Phľd. 1894. 308.

361   Ačesák Svazek: 8 Strana: 0002
Ačesák, a, m. = člen nového Akademi- ckého čtenářského spolku (a-če-s). Čes. polit. č. 31. r. 1894.

362   Ačež Svazek: 1 Strana: 0012
Ačež = ačže. Ačež co dobrého činíš, pro věčnú čiň odplatu. O 7 vstup. (Č.).

363   Ačidali Svazek: 5 Strana: 0889
Ačidali. Tmou blúdil — v polnoc? ači- dali! Slov. Phld. V. 56.

364   -áčka Svazek: 1 Strana: 0012
-áčka, přípona jmen podstat, rodu žen.: klapačka, klouzačka. Pk.

365   -ačka Svazek: 8 Strana: 0002
-ačka: oračka. Dol. List. fil. 1893. 118.

366   -áčka Svazek: 10 Strana: 0001
-áčka přípona: sběračka, schovávačka. Vz Dšk. Km 35.

367   Ačkoli, ačli Svazek: 1 Strana: 0012
Ačkoli, ačli, vz Ač.

368   Ačkolivěč Svazek: 5 Strana: 0889
Ačkolivěč, vz Ač. Sl. Uh. I. 13., 14., 18.

369   Ačkolivěk Svazek: 5 Strana: 0889
Ačkolivěk, vz Ač.

370   -ačný Svazek: 10 Strana: 0552
-ačný, příp.: vysměvačný, odmlouvačný, vybíračný. Us. Rgl.

371   -ačom Svazek: 9 Strana: 0002
-ačom koncovka instr. sg. vzorce, kuře' Na Frýdecku. Brt. D. I. 102.

372   Ačť, ačtě Svazek: 5 Strana: 0889
Ačť, ačtě, vz Ač.

373   -ad Svazek: 1 Strana: 0013
-ad. Přípona jmen podstatných: strnad. D.; Mkl., B. 208.

374   -ada Svazek: 1 Strana: 0013
-ada. Přípona subst., hromada. Mkl. B. 208.

375   Ada Svazek: 1 Strana: 0013
Ada, azda = a snad. Na Slov.

376   Ada Svazek: 5 Strana: 0889
Ada, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117. — A., vz Azda. Ssk.

377   Ada Svazek: 10 Strana: 0001
Ada = snad Co nám pravíš? Ada pod- pálíš? Kv. 1901. 126. — Ada pójdem! = pravda že, ovšem že pójdem. Sbor. slov. VIL 110.

378   Adaequatní Svazek: 5 Strana: 0889
Adaequatní = přiměřený, angemessen, passend, adaequat. Dk. P. 15.

379   Adagio Svazek: 1 Strana: 0013
Adagio = zdlouhavě; adagiosissimo = velmi zdlouhavě, Hd.

380   Adagio Svazek: 5 Strana: 0889
Adagio (adádžo) = povolně, zdlouha, v hud. Mlt.

381   Adagium Svazek: 7 Strana: 1183
Adagium. Cf. Jg. Slnosť. 22.

382   Adach Svazek: 5 Strana: 0889
Adach, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117.

383   Adaj Svazek: 5 Strana: 0889
Adaj = snad, možná, vielleicht. Na Slov. Němc. VII. 27., 156. A. že sa mi daká ná- děja ukáže. Er. Sl. čít. 50.

384   Adalbert-us Svazek: 5 Strana: 0889
Adalbert-us, a, m. 1721.—1738. Vz Jg. H. 1. 529., Jir. Ruk. II. 329.

385   Adam Svazek: 1 Strana: 0013
Adam, a, Adámek, mka, Adámeček, čka m., na Slov. Adamček; jméno prvního člověka. — Zákon sv. Adama = stav man- želský. — Starý A. = staré hříchy. Starého Adama složiti. Kom. — Od Adama = od stvoření světa. Od Adama něco počínati = od počátku. — Na sv. Adama = nikdy. Lepší Tomáš (to máš) nežli Adam (a dám). Jg. Mysl ho_ táhne do řehole sv. Adama, vz Ženitba. Č. —

386   Adam Svazek: 5 Strana: 0889
Adam. Přidej: V den Adama a Evy uvi- díš budoucnost před slunce východem. Hrš. — A. bakalář. 1492. Vz Jg. H. 1. 529., Jir. Ruk. I. 2. — A. J., hudec. Jg. H. 1. 529. — A. Daniel, vz z Veleslavína Adam.

387   Adam Svazek: 7 Strana: 1183
Adam. Čemu se nenaučil Adámek, A. se nenaučí. Us. Zb. Hra na Adama. Vz Brt. Dt. 196. — Cf. Mách. 165.

388   Adam Svazek: 8 Strana: 0002
Adam. Odtud: Adamčík, Adamec, Adámek, Adamička, Adamičko, Adamík, Adamovic, Hadamčík, Hadamík. Kbrl. Sp. 13. cf. Kotk. 10. Ktorý nemocný dožij a sa dňa Adama a Evy, vyzdravie. Phľd. 1894. 714.

389   Adam Svazek: 9 Strana: 0002
Adam z Vinoře, f 1599. Vz Flš. Písm. I. 398.

390   Adam Svazek: 9 Strana: 0423
Adam. Příbuzný po Adamu (daleký). Us.

391   Adam Svazek: 10 Strana: 0001
Adam, a, m. Hra na Adama. Vz Sb. sl. 1902. 71.

392   Adama -s Svazek: 1 Strana: 0013
Adama -s, nta, m.; jméno vlastní. -A., ntu, m. = Adamant.

393   Adamant Svazek: 1 Strana: 0013
Adamant, u, m., Br., nyní obyčejně dia- mant, z řec. ??'????, vlastně nepřemožitelný. Mz. 95.

394   Adamant Svazek: 9 Strana: 0002
Adamant, u, m. = kámen. Maš. luk. 292. b.

395   Adamantin Svazek: 9 Strana: 0423
Adamantin, u, m., z lat. adamantinus, zastr. Vz Gb. Slov. 5.

396   Adamantoid Svazek: 5 Strana: 0889
Adamantoid, u, m., Achtundvierzig- flächner. Sl. les.

397   Adamantový Svazek: 10 Strana: 0001
Adamantový. XV. stol. Vz. Uč. spol. 1903. ?I. 36.

398   Adamčík Svazek: 8 Strana: 0002
Adamčík, a, m. Vz Adam (3. dod.).

399   Adamec Svazek: 5 Strana: 0889
Adamec, mce, os. jm. A. Frant. Vz Šb. H. 1. 227., Tf. H. 1. 145. (3. vyd.).

400   Adamec Svazek: 8 Strana: 0002
Adamec, mce, m. Vz Adam (3. dod.).

401   Adamec Svazek: 10 Strana: 0552
Adamec AI., spis. Tob. 68.

402   Adámek Svazek: 5 Strana: 0889
Adámek, mka, m., vz Adam. — A., os. jm. A. Karel, obchod. a spisov. Vz Šb. H. 1. 327., Tf. H. 1. 3. vyd. 163., 168. — A. J., vz Jg. H. 1. 529.

403   Adámek Svazek: 8 Strana: 0002
Adámek, mka, m. Vz Adam (3. dod.).

404   Adámek Svazek: 9 Strana: 0002
Adámek Kar. a dr. A. Ed. a j. vz Jub. Peistř.

405   Adámek Svazek: 10 Strana: 0001
Adámek Boh., spis., nar. 1848. Vz Flš. Písm. 727.

406   Adámek K Svazek: 7 Strana: 1183
Adámek K. Cf. Bačk. Př. 124., Tf. Mtc. 3, 33., 34., Mus. 1886. 617., Pyp. K. II. 535.

407   Adami Svazek: 5 Strana: 0889
Adami Viktorin, †1645. Vz Jir. Ruk. I. 3.

408   Adamík Svazek: 8 Strana: 0002
Adamík, a, m. Vz Adam (3. dod.).

409   Adamita, y Svazek: 5 Strana: 0889
Adamita, y, m., pl. Adamité. Vz Ada- mité.

410   Adamité Svazek: 1 Strana: 0013
Adamité, ův, m. (Adamníci, Háj.), naháči; sekta náboženská; v Čech. objevila se r. 1420. Vz víc v GI. 1. Adamiten.

411   Adamité Svazek: 5 Strana: 0889
Adamité. Přidej: Adamníky je nazval; Žižka táhl s vojskem na Adamníky (r. 1421. a porazil je). V. Vz S. N.

412   Adamité Svazek: 8 Strana: 0002
Adamité (od Žižky zahlazení). Vz Vlč, Lit, 141.

413   Adamité Svazek: 9 Strana: 0002
Adamité. Vz Pal. Děj. III. 1. 430., IV. 1. 404.

414   Adamité Svazek: 10 Strana: 0001
Adamité. Vz Čes. 1. XII. 212. Adamův. Adamova Hora v Orlických ho- rách. Irsk. XXII. 161

415   Adamník Svazek: 5 Strana: 0889
Adamník, a, m., vz Adamité.

416   Adamov Svazek: 5 Strana: 0889
Adamov, a, m., Adamsdorf, ves u Čá- slavi. Adamsthal, ves u Koldštýna. PL., S. N., Sdl. Hrd. IV. 51., 161.

417   Adamovic Svazek: 5 Strana: 0889
Adamovic Kateřina. Vz Blk. Kfsk 1120.

418   Adamovic Svazek: 8 Strana: 0002
Adamovic, e, ni. Vz Adam (3. dod.).

419   Adamovice Svazek: 5 Strana: 0889
Adamovice, dle Budějovice, ves u Říčan. Tk. I. 47.

420   Adamovka Svazek: 10 Strana: 0552
Adamovka, y, f. Na A-vce, louka u Černin. Př. star. VII. 55.

421   Adamovský Svazek: 5 Strana: 0889
Adamovský, adamský. A. jablko (sladké). Na Mor. Brt., Vck.

422   Adamovský Svazek: 9 Strana: 0002
Adamovský, míst. jm. u Hovězí. Vck.

423   Adamův Svazek: 1 Strana: 0013
Adamův. Adamovo jablko. Vz Jablko. A. pád, Us,. prut (pyje).' Wolk.

424   Adamův Svazek: 5 Strana: 0889
Adamův. Přidej: A. vrch u Petrovic na čes. mor. hranicích. Krč. A. život. Vz Jir. Ruk. I. 4. A. dřevo. Vega. I. 174.

425   Adamův Svazek: 8 Strana: 0002
Adamův. Adamové deti sú divné smeti (pyšné, mstivé atd.) 1600. Ph'd. 1894. 6.

426   Adaptace Svazek: 1 Strana: 0013
Adaptace, e., f., z. lat., přispůsobeni. — Adaptovati, přispůsobiti, upraviti. Rk.

427   Adáš Svazek: 5 Strana: 0889
Adáš, e, m. = Adam. Gl. 1. Či vidíš, Adáš, ako staré tam obletujú a pištia? Slov. Hdž. Čít. 181.

428   Adáško Svazek: 5 Strana: 0889
Adáško, a, m. = Adámek. Na Slov. Vz Adáš.

429   Addas Svazek: 7 Strana: 1183
Addas, a, m., sajka. Vz Brm. 1. 3. 243.

430   Addice Svazek: 1 Strana: 0013
Addice, e, f., addicí; sčítání.

431   Addice Svazek: 5 Strana: 0889
Addice, z lat. A. v Jučbě = sestoupení se dvou nebo několika molekul v jedinou. Vz Šfk. Poč. 22.

432   Addisonská Svazek: 5 Strana: 0889
Addisonská nemoc. Čas. čas. lék. III. 209.

433   Additionálni Svazek: 10 Strana: 0002
Additionálni. A. erb = přidaný. Kol. Her. I. 16.

434   Additivně Svazek: 10 Strana: 0002
Additivně. A. se skládati. Vot. 218. a j.

435   Adela Svazek: 1 Strana: 0013
Adela, Adléta, Adelheyta, V., Adelka, Adelička y, f. Vz Adla.

436   Adela Svazek: 5 Strana: 0889
Adela. Vz S. N., Adulka.

437   Adelajda Svazek: 5 Strana: 0889
Adelajda, y, f. = Adela — A.., druh studeného puddingu, die Adelaide. Šp.

438   Adelf-us Svazek: 5 Strana: 0889
Adelf-us, a, m. A. Jan, f 1593. Vz Jg. H. 1. 529., Jir. Ruk. I. 4.

439   Adeli Svazek: 10 Strana: 0002
Adeli má vrable v kobeli. Slez. Vyhl. II. 254.

440   Adelsberg Svazek: 1 Strana: 0013
Adelsberg, vlastně: Adlersberg, Postojna (=orel). Kv.

441   Adelsberský Svazek: 5 Strana: 0889
Adelsberský. A. víno, Adelsberger Wein. Vz Adelsberg.

442   Adelshofen Svazek: 5 Strana: 0889
Adelshofen, a, m., os. jm. 1838. Vz Jg. H. 1. 529.

443   Adenie Svazek: 5 Strana: 0889
Adenie, e, f. = naduření mízních žlaz. Vz Slov. zdrav. I. 4.

444   Adenin Svazek: 10 Strana: 0002
Adenin, u, m, v lučbě. Vstnk. XI. 131., XII. 54.

445   Adenit-is Svazek: 5 Strana: 0889
Adenit-is, y, f. = zánět žlaz. Slov. zdrav.

446   Adenoid Svazek: 5 Strana: 0889
Adenoid, u, m. A. jater, oka. Vz Čs. lk. III. 313., IV. 52.

447   Adenoidní Svazek: 8 Strana: 0002
Adenoidní = vztahující se k adenoidu. A. vrstva spojivky. Čas. čes. lék. 1888. 51.

448   Adenom Svazek: 5 Strana: 0889
Adenom, u, m. = nádor podstatou zbyt- nělé žlázy. Vz Slov. zdrav. I. 4.

449   Adenský Svazek: 10 Strana: 0002
Adenský. A. král. Mill. 122 a j.

450   Adenylový Svazek: 8 Strana: 0002
Adenylový. A. kyselina. Vstnk. IV. 27.

451   Adept Svazek: 5 Strana: 0889
Adept, a, m., z lat., der Goldmacher, Wundermann. Vz Kram. Slov., S. N.

452   -ades Svazek: 1 Strana: 0013
-ades. Staroklassická jména v -ades, -ages, -dates ukončená skloňuji se, odvrhne-li se -es: Astyag-es, a; Mithridat-es. a; Alcibiad-es, a, ni.

453   Adestace Svazek: 8 Strana: 0002
Adestace, e, f., místo attestace. Gb. H. ml. I. 392.

454   Adhaese Svazek: 5 Strana: 0889
Adhaese, vz Adhese. Konstanta či ko- ëfficient adhaese; a. zdánlivá. ZČ. I. 247., 248. Vz Schd. II. 32.

455   Adhese Svazek: 1 Strana: 0013
Adhese, e, f., z lat., přívislosť, lipavosť, Rk.

456   Adhese Svazek: 5 Strana: 0889
Adhese, lépe: adhaese, z lat. adhaesio, přilnavosť.

457   Adiabatický Svazek: 8 Strana: 0002
Adiabatický, adiabatisch. A. křivka, Vstnk. III. 49.

458   Adiafaní Svazek: 5 Strana: 0889
Adiafaní = neprůzračný, undurchsichtig, adiaphan. ZČ. III. 3.

459   Adifer Svazek: 8 Strana: 0002
Adifer, vz Alifer (doleji).

460   Adijonk Svazek: 10 Strana: 0002
Adijonk, a, m., = adjunkt. Slez. Vyhl. II. 291.

461   Adipový Svazek: 7 Strana: 1183
Adipový. A. kyselina. Vz Rm. I. 516.

462   Adipsie Svazek: 5 Strana: 0889
Adipsie, e, f., řec. = nežíznivosť. Vz Slov. zdrav. I. 4., S. N. . Adjektivní souvětí. Vz Mus. 1880. 139.. 312.

463   Adjektivalie Svazek: 7 Strana: 1183
Adjektivalie = nevlastní adjektiva: par- tic., některé číslovky, rodová zájmena. Vz List. fil. 1886. 373.

464   Adjektivum Svazek: 1 Strana: 0013
Adjektivum, a, n., Vz Přídavné jméno.

465   Adjungirt Svazek: 5 Strana: 0889
Adjungirt, v math.: přidružený. Stč.

466   Adjunkt Svazek: 1 Strana: 0013
Adjunkt, a, m., z lat., příruční, pomocný úředník. Rk.

467   Adjunkt Svazek: 5 Strana: 0889
Adjunkt. Vz Enc. paed. I. 27.

468   Adjustement Svazek: 5 Strana: 0889
Adjustement (ašistman), u, m. = vy- placená škoda pojišt?ná, die Bezahlung des Assekuranzschadens. Kh.

469   Adjustovací Svazek: 1 Strana: 0013
Adjustovací úřad, úřad nad měrami a váhami.

470   Adjustovati Svazek: 1 Strana: 0013
Adjustovati = urovnati, zříditi upra- viti. Rk.

471   Adjut-um Svazek: 1 Strana: 0013
Adjut-um, a, n., lat., pomoc, příspěvek (na penězích). Rk.

472   Adjut-um Svazek: 5 Strana: 0889
Adjut-um, a, n., lat. = podpora, přída- vek. Vz Enc. paed. I. 28.

473   Adjutant, a Svazek: 1 Strana: 0013
Adjutant, a, m., der Adjutant, příruční důstojník.

474   Adjutantství Svazek: 1 Strana: 0013
Adjutantství, n., Die Adjutantenstelle.

475   Adjutantura Svazek: 10 Strana: 0002
Adjutantura, y, f. Jrsk. XIII. 3. 23.

476   Adjuvant Svazek: 8 Strana: 0002
Adjuvant, a, m., z lat. = pomocník. 1666. Věst, op. 1893. 36.

477   Adla Svazek: 1 Strana: 0013
Adla, Adléta, Adlička, y, f. = Adelheid. Gl. 2. Vz Adela.

478   Adla Svazek: 5 Strana: 0889
Adla, y, f., ob. jm. Pal. Rdh. I. 117.

479   Adlaf Svazek: 8 Strana: 0002
Adlaf, hadlaf, u, m. = hořejší polovička nícení. NZ. IV. 40.

480   Adléta Svazek: 5 Strana: 0889
Adléta, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 117.

481   Adlička Svazek: 5 Strana: 0889
Adlička, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 117.

482   Adlík Svazek: 5 Strana: 0889
Adlík, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117.

483   Adlika Svazek: 5 Strana: 0889
Adlika, y, f. = Adela. Od té paní A-ky. Arch. II. 473.

484   -adlo Svazek: 1 Strana: 0013
-adlo. Přípona jmen podstastných: zrcadlo, prostěradlo. D.

485   Admet-us Svazek: 1 Strana: 0013
Admet-us, a, m.; král mološský.

486   Adminicula Svazek: 8 Strana: 0002
Adminicula = daň osobní či menší. 18. stol. Vz NZ. III. 217.

487   Administrace Svazek: 1 Strana: 0013
Administrace, e, f., z lat., správa, obsta- rávání.

488   Administrační Svazek: 5 Strana: 0889
Administrační, Administrations-. A. ná- klady, výlohy. Us. Pdl.

489   Administrativní Svazek: 1 Strana: 0013
Administrativní = ku správě náležitý. Rk.

490   Administrator Svazek: 1 Strana: 0013
Administrator, a, m., správce, V.; zá- stupce řádného duchovního pastýře. Rk. —

491   Admiral Svazek: 5 Strana: 0889
Admiral, z arab. amir, princeps, dux, panovník, vojevůdce. Vz Mz. v Listech filol. VII. 3. — 2. A. = motýl kopřivový, argyn- nis atalanta. Schd. II. 514.

492   Admirál Svazek: 9 Strana: 0002
Admirál. Babočka admirál, vanessa ata- lanta, motýl. Vz Stein. 16., Exl. 50.

493   Admirál, a Svazek: 1 Strana: 0013
Admirál, a, m., z arab., velitel loďstva. V.

494   Admiralita Svazek: 1 Strana: 0013
Admiralita, y, f., nejvyšší rada nad ná- mořnictvem. Admiralitaet.

495   Admirálský Svazek: 1 Strana: 0013
Admirálský. A. loď. Admirál-. Adnotata, lat., poznámky.

496   Admiralský Svazek: 5 Strana: 0889
Admiralský, Admirals-. A. loď. Us.

497   Admiralství Svazek: 5 Strana: 0889
Admiralství, n., die Admiralität, das Admiralsamt.

498   Adna Svazek: 8 Strana: 0002
Adna, y, f., místo Anna. Gb. H. ml. I. 375.

499   Adnominalný Svazek: 9 Strana: 0002
Adnominalný. A. spojení. Vz Mus. fil. IV. 328.

500   Adnotovati Svazek: 1 Strana: 0013
Adnotovati, z lat., poznamenati, zaznam. -ado, přípona subst., hovado. Mkl., B. 211.

501   Adolf, a Svazek: 5 Strana: 0890
Adolf, a, m., os. jm. A. Nassavský. Dal. 183. — A. Jiřík Zdounský. 1614. Vz Jg. H. 1. 529., Jir. Ruk. I. 5.

502   Adon Svazek: 1 Strana: 0013
Adon, a, m., miláček Venušin. Také:

503   Adon Svazek: 5 Strana: 0890
Adon, a, m., jm. mysliveckého psa.

504   Adon-is, a Svazek: 1 Strana: 0013
Adon-is, a či Adonid-a, m.; vz Adon.

505   Adonay Svazek: 10 Strana: 0002
Adonay. Zpívajíce a. Kat. v. 3467.

506   Adonický Svazek: 5 Strana: 0890
Adonický verš skládá se ze dvou stop daktylických, z nichž druhá jest kusa. Písně radosti. Sš.

507   Adonik Svazek: 5 Strana: 0890
Adonik, u, m. = adonický verš. Dk. P. 272.

508   Adonit Svazek: 8 Strana: 0002
Adonit, u, m. = alkohol rybosy, bylinný cukr. Vstnk. III. 9., IV. 20.

509   Adonittriformacetal Svazek: 8 Strana: 0002
Adonittriformacetal, u, m. Vstnk. IV. 24.

510   Adopce Svazek: 1 Strana: 0013
Adopce, e, f., z lat., zvolení něčeho; přijetí dítěte za své. — Adoptovati někoho za vlastního přijati.

511   Adopce Svazek: 5 Strana: 0890
Adopce. Vz S. N., Enc. paed. I. 28.

512   Adopocire Svazek: 8 Strana: 0002
Adopocire jest vlastně mýdlo a nikoliv tuk. Vstnk. IV. 150.

513   Adoptiani Svazek: 5 Strana: 0890
Adoptiani prohlašovali Krista za syna toliko přijatého a nikoli za pravého syna božího. Šmb. S. I. 374.

514   Adoptivní Svazek: 5 Strana: 0890
Adoptivní = za vlastního přijatý, an Kindesstatt angenommen, adoptirt. A. syn. Šmb. S. I. 502.

515   Adoptovanec Svazek: 8 Strana: 0002
Adoptovanec, nce, m. Lerm. II. 157.

516   Adorace Svazek: 10 Strana: 0002
Adorace, e, f, lat. = zbožňování, pokorné vzdávání úcty. Zvon III. 332

517   Adorační Svazek: 10 Strana: 0552
Adorační, z lat. A. obraz. Nár. list. 1904. 244. 13.

518   Adrabatický Svazek: 10 Strana: 0002
Adrabatický. A. pochod v lučbě, při kterém tepla ani nedodáváme ani neodvá- díme. Vot 275.

519   Adradikace Svazek: 8 Strana: 0002
Adradikace, e, f., lat. = zjev, když slova mezi sebou zcela cizí vyhledávají společný kořen je spojující: jarmara armarium, jarmark Jahrmarkt. Cern. Př. 17.

520   Adran-a Svazek: 1 Strana: 0013
Adran-a, y, f., řeka Eder v Německu.

521   Adrast-us Svazek: 1 Strana: 0013
Adrast-us, a, m., král argivský.

522   Adrastus Svazek: 5 Strana: 0890
Adrastus. — 2. A., adrastus, brouk. A. lemovaný, a. limbatus, bledý, a. pallens, malý, a. pusillus. Kk. Br. 220.

523   Adressa Svazek: 1 Strana: 0013
Adressa, y, f., z fr. adresse, nápis na listu; připis. A. blahopřejná, děkovaci,důvěry, korunní n. sněmovní. Š. N. — Adressant, a, m., odesylatel listu. — Adressát, a, mi. =nadepsaný, příjemce listu. — Adressovati, nápisem opatřiti.

524   Adressa Svazek: 5 Strana: 0890
Adressa. Přidej: Poslán list pod adres- sou. Lze také říci: s nadpisem. Brs. 125. Vz Kram. Slov. 6. A. blahopřejná, bytu, dů- věry, listovní, poděkovací, podporná, směn- ková. Ssk.

525   Adressant Svazek: 5 Strana: 0890
Adressant, a, m. = pisatel.

526   Adressář Svazek: 5 Strana: 0890
Adressář, e, m. = adressník, nápisník, kniha nápisů, das Adressenbuch.

527   Adressát Svazek: 5 Strana: 0890
Adressát, a, m. = přijímatel adressy. Ssk.

528   Adresska Svazek: 5 Strana: 0890
Adresska, y, f. = lístek, na němž adressa něčí vytištěna jest. Us. Pdl.

529   Adressník, u Svazek: 5 Strana: 0890
Adressník, u, m., vz Adressář.

530   Adressovník Svazek: 5 Strana: 0890
Adressovník, u, m., der Adressat. Vz Adressat.

531   Adrett Svazek: 5 Strana: 0890
Adrett = zručně, rychle, obratně, ge- schickt, flink, abgerichtet; kupecky. Kh.

532   Adri-a Svazek: 1 Strana: 0013
Adri-a, e, f., Hadria, mě. v Etrurii. Dalo jméno moři: Hadria (Adria), moře hadrijské či jaderské, siné; benátské moře. V.

533   Adrian Svazek: 10 Strana: 0552
Adrian, a, m. = Hadrian.

534   Adromand Svazek: 9 Strana: 0423
Adromand, u, m. = kámen. Vodň. 161. (Flš. ).

535   Adsorbce Svazek: 10 Strana: 0002
Adsorbce, e, f., z lat. = zhušťování plynů účinkem sil molekulových na povrchu těles pevných. Vz Strh. Mech, 663.

536   Adstant Svazek: 9 Strana: 0002
Adstant, a, m., z lat. = dobrý musi- kálský mládenec. 1673. Mtc. 1898. 394.

537   Adstringentia Svazek: 5 Strana: 0890
Adstringentia (remedia) = léky svíra- jící, stanující. Vz S. N.

538   Aduatikové Svazek: 1 Strana: 0013
Aduatikové, kův, m.; kmen gallský.

539   Adular Svazek: 5 Strana: 0890
Adular, u, m., nerost. Vz Bř. N. 181., Schd. 11. 44., KP. III. 197.

540   Adulka Svazek: 5 Strana: 0890
Adulka, y, f. = Adela. Brt. D.

541   Adut Svazek: 5 Strana: 0890
Adut, u, m., z fr. ? tout (a tuh — na všecko) ve hře v karty, der Trumpf. Us. Vz Atout. Na Zlínsku: rác. Brt.

542   Advent Svazek: 1 Strana: 0013
Advent, u, m., z lat., příchod (Páně), Jg., Kom., předvánoci, církevní příprava k památce Páně před vánocemi. Rk.

543   Advent Svazek: 5 Strana: 0890
Advent. Přidej: To první význam ad- ventu. Pass. 3. (Hý.). Je-li v adventě moc okydě, bude hojně ovoce; Dují-li v adventě větry, bude příštího roku ovoce, neboť takto se stromy pojímají. Na Zlínsku. Brt. Vz S. N.

544   Advent Svazek: 8 Strana: 0002
Advent. Je-li v a-tč mnoho sněhu, bude mnoho ovoce, ČT. Tkč.

545   Advent Svazek: 9 Strana: 0002
Advent. Kdyby kdo o a. tančil, opadalo by ovoce. Brt. v Hlídce 1899. 103.

546   Advent Svazek: 9 Strana: 0423
Advent. Zvyky o adventě v Selčanech. Sbor. slov. II. 137.

547   Advent Svazek: 10 Strana: 0552
Advent. Slezské pranostiky, vz ve Vlasť. I. 215.

548   Adventní Svazek: 1 Strana: 0013
Adventní čas, kázaní, neděle, píseň.

549   Adventní Svazek: 5 Strana: 0890
Adventní, Advent-. A. půst. Us. Pdl. Rži (vz Rež) adventní sníh neprospěje; A. sníh sežírá chléb. Na Zlínsku. Brt.

550   Adventní Svazek: 8 Strana: 0002
Adventní. Tančí-li se v čas a,, trnky opa- dají se stromů zelené. Val. Včk. Val. 1. 165.

551   Adverbi-um Svazek: 1 Strana: 0013
Adverbi-um, a, n.; vz Příslovka. — Adverbialní věta, vz Věta příslovečná.

552   AdverBia Svazek: 9 Strana: 0002
AdverBia ukončená v -o místo v -ě. Vz -o.

553   Adverbia v -o Svazek: 10 Strana: 0552
Adverbia v -o: silno, hrozno. Litom. 3., 39. V podřečí polnickém: čerstvo, náhlo, ňáko, draho, drsnato, rovno, silno, sucho, smutno, tvrďo (spáti). Vz Hoš. Pol. L 109.

554   Adverbinm Svazek: 8 Strana: 0002
Adverbinm. A-bia v -o: silno atd. Vz Ma- šek v Osv. 1890.253.-254., Mus. 1893. 442. nn., Příslovce.

555   Adversář Svazek: 1 Strana: 0013
Adversář, e, ni., z lat., adversaria. Das Konceptbuch. Gl.

556   Adversář Svazek: 5 Strana: 0890
Adversář, e, m., z lat., das Konceptbuch. Gl. 1.

557   Advis Svazek: 5 Strana: 0890
Advis = avis, kupecky. Kh.

558   Advokat Svazek: 1 Strana: 0013
Advokat, a, m., z lat., přítel právní, druhdy také: při starších českých soudech řečník, prokurátor, orátor, poručník, der Advokat; vz Pr. 1869., str. 633. a násl. — A., poznal-li by při patrně zlou a nespravedlivou býti, žádným způsobem k sobě jí přijímati nemá. A. buď jako oheň pronikavý, v soudech roz- umný, v průvodech statečný, v radách zřetelný, v právich sběhlý, v řeči zmužilý, v skutcích udatný a na srdci upřímný. — A. vždy raději pravdu zastane, aniž se vice na svou nějakou prozřetelnost', chytrost' neb výmluv- nost' nežli na poctivosť a platnosť ohlédati bude. — A. upřímnosti a ne podvodu a lstné chytrosti při hádání užívej. Advokát nehleď toho, což pravého jest, vyprázdniti, ani řečí svou odpornou zlehčovati. A. v hádání ne- bývej urputný, anobrž dej místo pravdě. — A. přílišné obšírnosti v řeči se varuj, nebo řeči ne z obširnosti a přílišné dlouhosti, ale z dobroty a podstaty se soudívají. — A. mimo potřebu zbytečně nemluv, aniž koho se dotýkej a k hněvu nepopuzuj. Potud sluší advokátu v řeči krátkosti užívati, aby se k tomu nic zatemnělého nepřimísilo, aneb co potřebného nevypustilo. — A. při sobě svěřenou sprostně, patrně, upřímně, avšak rozšafně a rozumně obhajuj. — A. při ve- dení průvodův náležitého způsobu užívej a chytrými lapačkami nezahrávej, ukazuje tím toliko chytrost' vtipu svého. A. k soudům uctivost' zachovej. A. pře úmyslně neodkladej. A. stranám smlouvati se nebraň. A. tomu, od kohož při vedl, nesvědě. A. obmešká-li koho nestáním svým, sám z toho práv bude. A. obmešká-li koho v čem, o to k němu hledíno bude. — Žádný a. nemůže o své ujmě poručníka dělati (= při jinému svěřiti), neb jeho pře není. — Všecky tyto věty z Pr. — Strany při právě mohou bez řečníka mluviti. Kdoby své pře spravedlivě nemohl vymluviti, tomu řečník přidán býti má. Kdožby jsa pohnán n. někoho požena, potřeby své vésti neumel, tomu soud osobu hodnou k mluvení a potřeb vedení dáti má. Řečník chudému má od práva dán býti. Advokáti chudým sirotkům aneb jiným, kdož k nouzi a chudobě přišli, zdarma sloužiti mají. Oby- čejně v své každý člověk méně rozumí než v cizí; pročež užitečno jest s jinými se raditi, však ale s dobrými, věrnými, práv a soudův zemských Dobře svědomitými a v tom zkušenými. Dobrým obrancem nikdo nebývá, leč nejvýmluvnější; nebo tak jest těže brániti se než žalovati, jako jest snáze rány dělati než hojiti. Orátor buď vtipný, smyslný, srozumitelný, výmluvný a na každou věc s odpovědí zhotovený. Orátor Buď stálý a srdnatý a nic Bázlivý a choulo- stivý. Prokurátor Buď přede vším muž Dobrý a potom teprv výmluvný. Advokáti úřad svůj věrně vykonávajíce jsou jakoby stráž v městě, lidi skrze upřímné zastupování proti nenáležité moci obhajujíce a opatrujíce. Řečník má se prve právě vyptati na spra- vedlnosť, má-li ji ten, za něhož řečňovati má; pakli by jí neměl, nemá v při tu se uvazovati. Jest to věc naprosto hanebná zastávati to, o čemž kdo dobře ví, že jest nespravedlivé. Řečník nikoho proti sprave- dlnosti nezastávej v soudu. By i o hrdlo někomu běželo, Nezastávej ho lži v nespravedlivé při. Advokáta povinnosť jest, z studnice práva stranám, kdo jeho požívá, věrnou a rozumnou radou k pomoci přispěti. Řečníci, kteří úlisnými a obmyslnými řečmi soudy zdravé zatemňují, soudům více škodí a ne- bezpečnijsou, než-li ti, kdož je dary a penězi porušiti usilují. Řečník se stranou odpornou srozuměni nemívej a co spravedlivého jest, nezamlčuj. Řečník mluví-li někomu na stíž- nost", maje jej zastávati, tenť hned můžeš jej odvolati. O zdraví nás připravují doktoři a o stateček prokurátoři. Pro zlé užívání uměni a známosti práv poctivý stav advokátův nikoliv zavržen býti nemůže. Řečník varuj se všelikých řečí zbytečných, ovšem hanlivých a mstivých. Těžce hřeší soudce dada řečníkům řeči honiti. V dobré při netřeba se mnoho disputovati a tahati, protože v pravdě není žádného zmatku. Řečník prvního mluvícího vyslyšeti má do konce a jemu v řeč nevska- kovati, ani překážky činiti. Kteří by proku- rátorové upřímnému smluvení stran, aby průchodu míti nemohlo, cestu všelijak zastu- povali, k těm pokutami přísnými hledíno buď. Soudce nemá toho dopouštěti, aby řečníci pře za mnoho let na sobě zdržovali. Proku- rátorové lidských pří u práva odkladův zbytečných nebertež. Soudové na řečníky čekati povinni nejsou. Povinnosť dobrého prokurátora jest, aby věc sobě svěřenou vedle své nejvyšší možnosti všelijak zastával, ji uměle a s pochvalou vedl a k dobrému konci přivedl. Komu jest pře poručena, ten unič na zdržení ortele. Řečníci za práci svou od těch, jimž posluhují, spravedlivé mzdy žádati mohou. Pakli by který řečník některé pře neobdržel (= nevyhrál), tomu přece proto za práci jeho podle slušnosti učiněno Buď. — Všecky tyto věty z RB., str. 102. — 107. Běda obci, kde jest primátorem ,Takchcimí' .. prokurátory páni: ,Křivosuď, Právotáh a Darmotlach' atd. (Rb., str. 45.). Kde soudcové a řečníci pře lidské na dlouhé lokty odklá- dají atd., tam nemůže dobrý řád panovati (v. Rb., str. 53.). Kdo by z prokurátorův, z soudci atd. při soudu zemském nebo právě městském jiným jazykem nežli českým mluvil, nemá slyšán, ani hlas jeho mezi jiné počítán býti. (v. Rb., st. 97.). Řečnici, kteří mezi lidmi různice tropí, práva a nálezy, divně je natahujíce, ruší, pře zedrané zastávají, proti spravedlnosti a zapovědí radí a tak obce i lidi chudé k záhubě a proměnám při- vozují , mezi šíbaly a falešníky a nic mezi přátely právní slušně poctěni býti mají (Rb., str. 251., č. 4143.). Který by orátor, obmý- šleje toliko zlepšení svého měšce a své kuchyně, pře nespravedlivé a zedrané k sobě přijímati směl, falešník a nepřítel práva jest. Rb., str. 252. Odevzdati při n. věci a-tovi. Nt. A-ta si vzíti, míti. Řd. — A. = člověk o všem s lehkostí na kteroukoli stranu, pro věc i proti věci, mluvicí. To je pravý advokát.

559   Advokat Svazek: 5 Strana: 0890
Advokat. Piš ve článku původním všude: advokat, orator, prokurator m.: advokát, orátor, prokurátor. Str. 14. b. ř. sh. 15. Přidej: Kola u vozu a advokati se musí vždycky mazati. Slez. Tč. Vz Prokurator, Řečník, Pramomluvce, Tk. II. 390., III. 222., Enc. paed. I. 29.-31., S. N.

560   Advokat Svazek: 7 Strana: 1183
Advokat. O a. v 16. stol. Vz Wtr. Obr II. 714. nn.

561   Advokat Svazek: 8 Strana: 0002
Advokat. A-ti vypovídají se z Bezprav přes Radim do Pravnova, NZ. III. 230. Páni a-ti před soudem se bijí do krve, a jedí, pijou pak co přátelé. Slád. Zen. 42. A. světem jdoucí, potulný (v dřívějších dobách). Vz NZ. IV. 235.

562   Advokat Svazek: 9 Strana: 0002
Advokat. Jeho rada byla nad všecky a-ty; Na to a-ti jdou jako raci na hracho- vinu. Šml. IV. 33., 47. Chce-li na tobě a. kabát, dej mu také hned vestu. Mor. Čes. 1. VIII. 328. Organisace a-tů. Vz Ott. Říz. I. 196 nn.

563   Advokatiti Svazek: 5 Strana: 0890
Advokatiti, advokatovati, advokaciren. Looos., Rk.

564   Advokatní Svazek: 5 Strana: 0890
Advokatní, Advokats-. A. přísaha, Pr., kancellář, koncipient, zkouška, komora atd. Us. Pdl

565   Advokátský Svazek: 1 Strana: 0014
Advokátský. A. řád, stav, kancelář, ko- mora, úřad. Advokaten-

566   Advokátsky Svazek: 8 Strana: 0002
Advokátsky. A-ských slov vchází dvanáct na tucet. Wtr. St. Pr. 11.

567   Advokátský Svazek: 10 Strana: 0002
Advokátský. A taxa. Světz. 1886. 18

568   Advokatství Svazek: 1 Strana: 0014
Advokatství, n. Někoho a. zbaviti. Řd. Kdyby někdo a. se vzdal. A. dosíci, die Advokatur erlangen.

569   Adynamie Svazek: 5 Strana: 0890
Adynamie, e, f., řec. = slabosť.

570   Adzamský Svazek: 8 Strana: 0002
Adzamský. A. země = země Jakuba chána mezi Angorou a Caesareí. Kabt. 6.

571   Ae Svazek: 1 Strana: 0014
Ae místo a v středním Slovensku, vz A. — Jména latinská v -ae (v řeckém a«) ukončená sklánějí se dle „Žena". Syracus-ae, gt. Syrakus, -sám atd. — V -aeae (řecká -???? dle „Růže": Plataeae, gt. Plataeí (Plataej, Plątaj); v dat., lok. a instr. také dle „Ryba".

572   Ae-a Svazek: 1 Strana: 0014
Ae-a, e, f., ostrov aegaejský (Kirke).

573   Aeac-us Svazek: 1 Strana: 0014
Aeac-us, a m. — Aeakovič = Peleus.

574   Aedilové Svazek: 5 Strana: 0890
Aedilové římští měli dohlídku na ve- řejná stavení, míru a váhu, na trh potravní a hospody, na lichváře, lehké ženštiny, kou- zelníky a cizí náboženství. Vz S. N.

575   Aeduové Svazek: 1 Strana: 0014
Aeduové, uův (Haeduové), m., kmen gallský.

576   Aeet-es, a Svazek: 1 Strana: 0014
Aeet-es, a, m.; otec Médéin.

577   Aeetes Svazek: 5 Strana: 0890
Aeetes Oprav tam Médéin v Medein.

578   Aeg-eus Svazek: 1 Strana: 0014
Aeg-eus, ea, m. — Aegeovič = Theseus.

579   Aegaejské Svazek: 1 Strana: 0014
Aegaejské moře.

580   Aegaty Svazek: 1 Strana: 0014
Aegaty, Aegat, pl., f., u Řím. souostrov u Sicilie.

581   Aegidius Svazek: 10 Strana: 0552
Aegidius a S. Joanne Baptista, spisov. v XVII. stol. Vz Mus. 1905. 524.

582   Aegin-a, y Svazek: 1 Strana: 0014
Aegin-a, y, f.; Aegiňan, a, m. — Aeginský.

583   Aegisth-us, a Svazek: 1 Strana: 0014
Aegisth-us, a, m.; svůdce Klytaemnestřin.

584   Aegos flumen Svazek: 1 Strana: 0014
Aegos flumen, gt. Aegos flumin-a, n. = Kozí řeka, Galata, v thrackém Chersonesu. Také: Aigos potamoi, řec. ????? ???????, gt. Aigos potam; aigos se nemění (jest gt.) a potamoi sklání se dle „Dolany".

585   Aegypt Svazek: 5 Strana: 0890
Aegypt. Přidej: A. horní, střední, dolní. Lpř. Děj. I. 24.

586   Aegypt-us Svazek: 1 Strana: 0014
Aegypt-us, a, m. Aegypt. — Aegypťan, a, m., ne: Aegyptčen, vz -čan. — Aegyptský.

587   Aegyptisující Svazek: 9 Strana: 0423
Aegyptisující. Ae. reforma. R. Novák v Mus. fil. 1900. 353.

588   Aegyptolog Svazek: 8 Strana: 0002
Aegyptolog, a, m. Vstnk. II. 457.

589   Aegyptský Svazek: 10 Strana: 0002
Aegyptský. A. nemoc oční, trachoma. Ott. XVIII.

590   Aemili-us Svazek: 1 Strana: 0014
Aemili-us, a, m.

591   Aemulace Svazek: 9 Strana: 0423
Aemulace, e, f., z lat. aemulatio. Aem. ve Školách středověkých. Vz Wtr. Part. b85., 688.

592   Aene-as Svazek: 1 Strana: 0014
Aene-as, a, novější: e (gt.; -ovi, -u, -o, -ou), n. Aeneáš, e, m. — Aeneovič - Askanius. — Aeneadové — Trojové; Římané.— Aenejský.

593   Aeneis Svazek: 1 Strana: 0014
Aeneis, gt. Aeneidy, f., Vergiliova báseň o Aeneovi.

594   Aeneis Svazek: 7 Strana: 1183
Aeneis. Obsah její. Vz Vor. P. 177.

595   Aenigm-a Svazek: 5 Strana: 0890
Aenigm-a, ata, n., řec. = hádanka.

596   Aenigma Svazek: 7 Strana: 1183
Aenigma. Vz Jg. Slnosť. 158.

597   Aeol-us, a Svazek: 1 Strana: 0014
Aeol-us, a, m. — Aeolové n. Aeolští. — Aeolský verš, když úměr daktilický od stopy dvouslabičné se počíná t. j. od trocheje aneb spondejo: ji _».»_-_ ???.?. Vz Mk. Ml. 319 n. Zk. Ml. II. 197. — Aeoli-a, e, f. Aeoli-s, dy, f.

598   Aeolův Svazek: 5 Strana: 0890
Aeolův, Aeolus-. Aelova harfa = ploský resonanční truhlík kolmo stojící, na němž 6 —12 střevových strun stejně naladěných napnuto jest. Pověsí-li se na větrné místo, zachvívají se struny a vydávají harmonické tony neustále se měnící. Mlt. Vz S. N. Aeolusharfe. Us.

599   Aeolův Svazek: 10 Strana: 0002
Aeolův. Aeolova harfa. Vz Strh. Akust. 277.

600   Aeqti-ové Svazek: 1 Strana: 0014
Aeqti-ové, ův, m., v Italii.

601   Aequator Svazek: 1 Strana: 0014
Aequator, u, m., z lat., rovník (smy- šlený kruh na zeměkouli, jenž ji dělí ve dvě polovice). Rk.

602   Aequator Svazek: 5 Strana: 0890
Aequator, aekvator. Přidej: Vz S. N. A. nebeský. Stč. Zem. 58.

603   Aequatorealní Svazek: 5 Strana: 0890
Aequatorealní, aekvatorealní, Aequa- toreal-. S. N., Nz. A. sluneční hodiny, prů- měr, zobrazení, proud vzdušný (odrovní- kový). Stč. Zmp. I. 118., 160., 413., 582. A. vítr. Sl. les.

604   Aequidifferentní Svazek: 5 Strana: 0890
Aequidifferentní, aekvidifferentní, aequi- different. A. isobary. Stč. Zmp. 594.

605   Aequidistantní Svazek: 5 Strana: 0890
Aequidistantní, ekvidistantní, gleich ab- ständig, aequidistant. A. či stejnostupňové vrstevnice, ae. rovnoběžníky, poledníky, přímky, body. Stč. Zmp. 468., 415., 225., 432., 439.

606   Aequilibrista Svazek: 1 Strana: 0014
Aequilibrista, y, m., dle ,Despota'; kdo umí svým tělem udržovati rovnováhu. Rk.

607   Aequilibrista Svazek: 5 Strana: 0890
Aequilibrista, y, m., pl. -sté, lat. = kdo tělo své v každé poloze v rovnováze udr- žeti umí. Vz S. N.

608   Aequinocti-um Svazek: 1 Strana: 0014
Aequinocti-um, a, n., lat., rovnodennosť.

609   Aequinocti-um Svazek: 5 Strana: 0890
Aequinocti-um, [aekvinokcium. Přidej: rovnodenní (jarní a podzimní). Š. a Ž., Stč. Zem. 64., S. N.

610   Aequinoctialní, aekvinokcialní Svazek: 5 Strana: 0890
Aequinoctialní, aekvinokcialní, aequi- noctial. A. body, krojník Stč. Zem. 77.

611   Aequipollentní Svazek: 5 Strana: 0890
Aequipollentní, aekvipollentní, gleich- bedeutend, aequipollent. A. či stejnoznačné methody v kartografii; a. zobrazování po- vrchu zemského. Vz Stč. Zm. 387., 423., S. N.

612   Aequivalence Svazek: 7 Strana: 1183
Aequivalence, e, f. Cf. Aequivalent (dod.).

613   Aequivalent Svazek: 5 Strana: 0890
Aequivalent, aekvivalent, u, m., der Gleichwerth, das Aequivalent, der Gegen- ersatz. Kh. Vz Sfk. Poč. 11. A. = daň z církevních statků, která má nahraditi daň z dědictví.

614   Aequivalentní Svazek: 5 Strana: 0890
Aequivalentní, aekvivalentní = stejno- platný, gleichwerth, aequivalent. A. zobra- zení povrchu zemského Stč. Z. 387., S. N.

615   Aera Svazek: 5 Strana: 0890
Aera, y, f. = událost, ode které se léta počítají i pořadí let od ní uplynulých, leto- počet, die Zeitrechnung, Jahreszahlung. A. filippská, seleukovská, židovská a j. Lpř. Děj. I. 6. Vz S. N.

616   Aerar Svazek: 1 Strana: 0014
Aerar, u, m., z kt, státní poklad, st. pokladnice. — Aerarní = k státnímu jmění náležitý. Rk.

617   Aerar Svazek: 9 Strana: 0002
Aerar = stát jakožto podmět práv ma- jetkových. Ott. Ěíz. I. 125.

618   Aerodynamika Svazek: 5 Strana: 0890
Aerodynamika, y, f. = pneumatika, dy- namika vzdušných těl, die Aerodynamik, Pneumatik. Nz. Vz S. N, ZČ. I. 493. A.= nauka o pohybu těles plynných. ZČ. 10.

619   Aëronautický Svazek: 5 Strana: 0890
Aëronautický, aeronautisek A. škola ve Francii. Vz KP. II. 78.

620   Aëronautika Svazek: 5 Strana: 0890
Aëronautika, y, f. Přidej: vzduchoplavba. Vz KP. II. 60., S. N.

621   Aëronautika, y Svazek: 1 Strana: 0014
Aëronautika, y, f., z řec, větroplavba.Rk.

622   Aërosan Svazek: 7 Strana: 1183
Aërosan, u, m. (aer a sanare) = přístroj k čištění vzduchu. Nár. Listy. 1892. č. 229. Příloha str. 3.

623   Aërostat Svazek: 1 Strana: 0014
Aërostat, u, ni., z řec, povětrní míč. Rk.

624   Aërostatický Svazek: 1 Strana: 0015
Aërostatický lis — nástroj k procezování látek pomocí vzduchu. Rk.

625   Aërostatika Svazek: 5 Strana: 0890
Aërostatika, y, f. = nauka o rovnováze těles plynných, die Aërostatik. Nz. Vz ZČ. I. 10., S. N.

626   Aërotherapie, e Svazek: 5 Strana: 0890
Aërotherapie, e, f., řec. = léčení vzdu- chem (vůbec, stlačeným, zředěným, stude- ným). Vz Slov. zdrav. I. 4.

627   Aërothermický Svazek: 5 Strana: 0891
Aërothermický, aërothermisch. A. stu- peň výškový. Stč. Zem. 540.

628   Aesculapi-us Svazek: 1 Strana: 0015
Aesculapi-us, a, m., bůh lékařství.

629   Aeschin-es Svazek: 1 Strana: 0015
Aeschin-es, a, m., vlastní jméno strřee.

630   Aeschyl-us Svazek: 1 Strana: 0015
Aeschyl-us, a, m., slav. skladatel tragoedii v Athénách.

631   Aeskuletin Svazek: 5 Strana: 0891
Aeskuletin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 587.

632   Aeskulin Svazek: 5 Strana: 0891
Aeskulin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 587.

633   Aeson, a Svazek: 1 Strana: 0015
Aeson, a, m. — Aesonovič = Iásón.

634   Aesop Svazek: 8 Strana: 0002
Aesop staročes. Vz Vlč. Lit, 48.

635   Aesop-us Svazek: 1 Strana: 0015
Aesop-us, a, m., řec. skladatel bajek.

636   Aesopův Svazek: 7 Strana: 1183
Aesopův. A-povy bájky. Vz D. Gesch. 296.

637   Aesthesiometrie Svazek: 9 Strana: 0002
Aesthesiometrie, z řec. = měření únavy žáků. Vz Věst. VIL 264.

638   Aesthesologie Svazek: 10 Strana: 0002
Aesthesologie, e, f., řec. = nauka o po- titcích smyslových. Čad. 41.

639   Aesthetický Svazek: 1 Strana: 0015
Aesthetický, z řec, krasovědecký.— Ae- sthetika, y, f., krasověda, nauka o kraso- citu. Rk.

640   Aesthetický Svazek: 5 Strana: 0891
Aesthetický, aesthetisch. Přidej : A. soud, hodnota, požitek, posouzení, živel, Dk. P. 135., 136., 137., 138., poměr, Dk., vkus. Tf., rozbor, výklad, Us. Pdl., oleje. Vz Kram. Slov.

641   Aesthetický Svazek: 9 Strana: 0002
Aesthetický. A. studia Palackého. Vz Pal. Pam. 367. nn.

642   Aesthetičnosť Svazek: 7 Strana: 1183
Aesthetičnosť, i, f. Dk.

643   Aesthetik Svazek: 5 Strana: 0891
Aesthetik, a, m. = znalec aesthetiky, der Aesthetiker. KP. IV.

644   Aesthetika Svazek: 7 Strana: 1183
Aesthetika znamená vlastně jen nauku o čitelnosti (smyslu). Vz Pal. Rdh. I. 316. Vz o ní v Ott. I. 293. A. básnictví, expe- rimentalní, fantastická, formová, hudby, ideová, mystická, obsahová, přírody, prak- tická, uměn výtvarných, vědecká, všeobecná, zpytovací. Dk.

645   Aethal Svazek: 5 Strana: 0891
Aethal, u, m, v lučbě. Vz Šfk. Poč. 456.

646   Aethan Svazek: 5 Strana: 0891
Aethan, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 431.

647   Aether Svazek: 5 Strana: 0891
Aether, u, m., řec., die heitere Himmels- luft. — A. = tekutina bezbarvá příjemně páchnoucí, velmi těkavá a hořlavá, der Aether. Kram. Slov. 6. Přičiněním kyseliny sírové k líhu nabýváme aetheru. Vz S. N., Prm. III. 15. A. sírový, dusíkový, octový atd. Vz Slov. zdrav. I. 5.

648   Aetherický Svazek: 5 Strana: 0891
Aetherický, aetherisch. A. oleje (silice). Vz Kram. Slov. 6., S. N.

649   Aetherinom Svazek: 10 Strana: 0552
Aetherinom, u, m. = svělový aether. Phľd. XXIV. 358.

650   Aetherný Svazek: 5 Strana: 0891
Aetherný, etherisch. A. moře. Vrch.

651   Aethilidenbichlorid Svazek: 7 Strana: 1183
Aethilidenbichlorid, u, m., v lučbě. Vz Pelc. 350.

652   Aethiop-s Svazek: 1 Strana: 0015
Aethiop-s, a, m., obyvat. Aethiopie.

653   Aethiopi-a Svazek: 1 Strana: 0015
Aethiopi-a, e, f., země ve vých. Africe.

654   Aethrioskop Svazek: 5 Strana: 0891
Aethrioskop, u, m. = nástroj k zpyto- vání jasnosti oblohy. Vz S. N.

655   Aethyl Svazek: 5 Strana: 0891
Aethyl, u, m. = lučební prvek tekutin lihových. Vz S. N.

656   Aethylalkohol Svazek: 8 Strana: 0002
Aethylalkohol, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 286.

657   Aethylamin Svazek: 5 Strana: 0891
Aethylamin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč 464.

658   Aethylbenzoat Svazek: 8 Strana: 0002
Aethylbenzoat, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 287.

659   Aethylbenzol Svazek: 5 Strana: 0891
Aethylbenzol, u, m., v lučbě. Vz Šfk. 546.

660   Aethylen Svazek: 5 Strana: 0891
Aethylen, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 140., 477.

661   Aethylenglykol Svazek: 5 Strana: 0891
Aethylenglykol, u, m.., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 477.

662   Aethylid Svazek: 5 Strana: 0891
Aethylid sodíka, v lučbě. Vz Šfk. Poč. 471.

663   Aethyliden Svazek: 5 Strana: 0891
Aethyliden, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 479.

664   Aethylortuť Svazek: 5 Strana: 0891
Aethylortuť, i, f., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 472.

665   Aethylozinek Svazek: 5 Strana: 0891
Aethylozinek, nku, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 471.

666   Aethylrosanilin Svazek: 5 Strana: 0891
Aethylrosanilin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 561.

667   Aetilogie Svazek: 7 Strana: 1183
Aetilogie. Vz Jg. Slnosť. 55.

668   Aetiologie Svazek: 5 Strana: 0891
Aetiologie, e, f., řeč. = příčinosloví ne- mocí. Vz Slov. zdrav. I. 6.—8, S. N.

669   Aetn-a Svazek: 1 Strana: 0015
Aetn-a, y, f., sopka v Sicílii.

670   Aetoli-a Svazek: 1 Strana: 0015
Aetoli-a, e,f. — Aetolský, lští; -lan; -lanka.

671   Afagie Svazek: 5 Strana: 0891
Afagie, e, f., řec., neschopnosť k jídlu.

672   Afanit Svazek: 5 Strana: 0891
Afanit, u, m., der Aphanit, Nerost. Vz S. N., Schd. II. 70., Krč. 239., 263., Krč. v Květech 1884. 549. A. diabasový. Krč. 153., Bř. N. 243.

673   Afar-eus Svazek: 1 Strana: 0015
Afar-eus, ea, m., centaur.

674   Afasie Svazek: 5 Strana: 0891
Afasie, e, f., z řec. = pozbytí mluvy, nemluvnosť, die Aphasie. Osv., Stč. Zem. 846. Vz Slov. zdrav. I. 8., S. N.

675   Afelialní Svazek: 5 Strana: 0891
Afelialní, aphelialisch. Vz Afelium A. vzdálenost. Stč. Zem. 261.

676   Afelium Svazek: 5 Strana: 0891
Afelium, a, n. = odsluní, dalekosluní, die Sonnenferne, das Aphelium. Š. a Ž., Schd. I. 223., Stč. Zem. 162., S. N.

677   Aferes-is Svazek: 1 Strana: 0015
Aferes-is, e, f., z řec, sesutí, sesouváni, ssuvka, Rk.

678   Aferesis Svazek: 8 Strana: 0002
Aferesis odjímá od slova literu původní: kdyby dyby, potřeba třeba. Vz Bl. Gr. 264.

679   Affaira Svazek: 5 Strana: 0891
Affaira, y, f = affaire.

680   Affaire Svazek: 1 Strana: 0015
Affaire (fr., afér), y, f., Us., záležitosť, událosť, šarvátka. Rk.

681   Affekce Svazek: 1 Strana: 0015
Affekce, e, f., z lat., dojem, vášeň; nemoc, zachvácení nemoci. — Ąffekt, u, m. = dojem, vášeň. — Affektace, e, f. = snažení- se po něčem; přetvařování-se, pitvoření. — Affektovati = přetvařovati se, Rk., affektiren.

682   Affekt Svazek: 5 Strana: 0891
Affekt, u, m., z lat., prudké hnutí mysli. Vz Vášeň v Enc. paed., S. N.

683   Affekta Svazek: 5 Strana: 0891
Affekta, pl., n., Ziererei, f. Jaká dělá a. U Místka na Mor. Škd.

684   Affektovanosť Svazek: 5 Strana: 0891
Affektovanosť, i, f., die Affektirtheit. Dk.

685   Affektovaný Svazek: 5 Strana: 0891
Affektovaný; -án, a, o, erzwungen, ge- ziert, erkünstelt, affektirt. A. vševědouc- nost Osv. I. 47.

686   Affiche Svazek: 5 Strana: 0891
Affiche (afíž), e, f. = přibitá, přilepená, vyvěšená cedule nebo oznámení, der An- schlagezettel. Kh. Vz S. N.

687   Affilovati Svazek: 5 Strana: 0891
Affilovati, z franc. affiler = vojenský zástup bokem rozvinouti a tím nepřítele ke změně šiku donutiti. Vz S. N. X. 9.

688   Affinace Svazek: 5 Strana: 0891
Affinace, e, f., v lučbě, die Affination. Nz. Vz Šfk. Poč. 358., KP. IV. 254.

689   Affine Svazek: 5 Strana: 0891
Affine, verwandt, affin. — Obrazec a. rovný. Šln. II. 17.

690   Affinita Svazek: 5 Strana: 0891
Affinita, y, f., z lat. = příbuznosť, die Verwandtschaft, Affinität A. rhemická, SP. II. 131., af. rovnosti. Šln. I. 12.

691   Affinný Svazek: 5 Strana: 0891
Affinný, verwandt, affin. Obrazce centralně a-né. Šln. I. 12.

692   Affinování Svazek: 10 Strana: 0552
Affinování, n., z lat. A. kovů v KP. X. 207.

693   Affirmace Svazek: 1 Strana: 0015
Affirmace, e, f., z lat., potvrzující odpověď na otázku. Rk.

694   Affix Svazek: 1 Strana: 0015
Affix, u, m., z lat., přívěšek, přípojek.

695   Affix Svazek: 5 Strana: 0891
Affix. Přidej: A-xy označují vztah slova či funkci syntaktickou. Kvř. 6. Cf. Jg. Slnost. 24.

696   Affix Svazek: 7 Strana: 1183
Affix. Cf. Jg. Slnosť. 24.

697   Affrikaty Svazek: 7 Strana: 1183
Affrikaty = aspiraty aassibilaty dohro- mady. Gb. Ml. II. 195.

698   Afganistan Svazek: 5 Strana: 0891
Afganistan, a, m., země v Asii. Vz S. N.

699   Afghanistan Svazek: 1 Strana: 0015
Afghanistan, a, m., země v Asii mezi Persií a Indií. Rk.

700   Afidin Svazek: 8 Strana: 0002
Afidin, u, m., tekutina hmyz rostlinný hu- bící. Nár. listy.

701   Aflogistický Svazek: 5 Strana: 0891
Aflogistický, řec., nespalný. S. N.

702   Afonie Svazek: 5 Strana: 0891
Afonie, e, f., řec. = zamlklosť hlasu, die Aphonie. Vz Zamlklosť, Slov. zdrav. l. 9., Čs. lk.

703   Aforism-us Svazek: 1 Strana: 0015
Aforism-us, u, m., z řec, krátká, jadrná věta; výměšek (Kom.). — Aforistický = stručný. Rk. —

704   Aforismus Svazek: 5 Strana: 0891
Aforismus. Přidej: Vz Enc. paed. I. 32.—34„ S. N.

705   Afrani-us Svazek: 1 Strana: 0015
Afrani-us, a, m., řím. básník; legat.

706   Africký Svazek: 5 Strana: 0891
Africký, afrikanisch. Vz Afrika. Africké jazyky. Vz Šrc. 395.—396., 399., 403. A-ké školství a vychování. Vz Enc. paed. I. 34.— 70.

707   Afričan Svazek: 5 Strana: 0891
Afričan, a, m., der Afrikaner. Vz Afrika.

708   Afričanka Svazek: 5 Strana: 0891
Afričanka, y, f., die Afrikanerin. Vz Afrika,

709   Afrik-a Svazek: 1 Strana: 0015
Afrik-a, y, t — Afričan, a, m., pl. -né; vz -an. — Afričanka, y, f. — Ne: Afrikán, Afrikánka, — Africký (m. afričský, vz čs; ne: afrikánský) k Africe se vztahující. Africké podnebí, plody, řeky atd. Vz -ský. Afrika I. severní: a) země turecké; a) Aegypt (Egypt) a Nubie s Kordofanem a Senárem, ß) Tri- polsko, y) Tunissko; b) Alžerie; c) Maroko; d) Sahara; e) Habeš n. Abyssinie; — II. střední: Senegambie, Guinea, Sudan, rovníková ne- známá Afrika, východní, střední Afrika. — Domácí državy: Ašanti, Dahome, Liberia. Siera Leone atd. Sudan: a) západní (Bam- bara, Housa, Bornu), b) střední, c) východní. — III. jižní: a) západní pobřeží n. Dolní Guinea; b) Kapsko, a) vlastní Kapsko, ß) Port Natal; c) východní pobřeží; d) vnitřní časť jižní Afriky. Kafrové bydlí blíže východního, Hotentoti blíže západního břehu jižní Afriky. Vz mimo to: Ostrov, Poloostrov, Řeka, Jezero, Vysočina, Nížina, Moře. TI. O Africe vz S. N. a o Africe jižní S. N. IV., str. 412.

710   Afrikán Svazek: 5 Strana: 0891
Afrikán, a, m., lépe: Afričan. Vz Afrika. — A. = žlutá zahradní květina, tagetes. A. nízký, t. patula, vysoký, t. erecta, zlato- žlutý, t. lucida. Dlj. 53. Vz Rstp 888.

711   Afrikán Svazek: 9 Strana: 0002
Afrikán, u, m, = aksamítník, sagetes, rost. Hoř. 99.

712   Afrikánka Svazek: 5 Strana: 0891
Afrikánka, y, f., vz Afrikán, Afrika.

713   Afrodit Svazek: 5 Strana: 0891
Afrodit, u, m. = mořská pěna, nerost, der Aphrodit. Bř. N. 10. — A., a, m. = člověk bez určitého pohlaví. S. N.

714   Afrodit-a Svazek: 1 Strana: 0015
Afrodit-a, y, f., bohyně lásky a krásy.

715   Afrosiderit Svazek: 10 Strana: 0002
Afrosiderit, u, m., nerost. Vstnk. XI. 835.

716   Aftkongie Svazek: 5 Strana: 0891
Aftkongie, e, f., řec. = křeč svalů mlu- vicích. Vz Slov. zdrav. I. 9.

717   Ag Svazek: 5 Strana: 0891
Ag, a, m., řeka v Uhřích. Veľký Ag, ktorý pod menom Bystrej a Studenej na Beskyde sa počína a pri Huste do Tisy padá. Č. Čt. II. 353.

718   Aga Svazek: 5 Strana: 0891
Aga, y, m., tur. = setník, Hauptmann, m. Chch.

719   Aga Svazek: 8 Strana: 0002
Aga = pán, statkář. Jihosl. Klř. 95.

720   Agalaktie Svazek: 5 Strana: 0891
Agalaktie, e, f., řec. = nedostatek mléka v prsou kojících žen. Vz Slov. zdrav. I. 9.

721   Agalmatolith Svazek: 5 Strana: 0891
Agalmatolith, u, m, hlinitodraselnatý křemičiťan. Vz Bř. N. 163., S. N.

722   Agama Svazek: 5 Strana: 0891
Agama, y, f. Agamy = druh ještěrů tlustojazyčných. A my pokřovní (dendro- philae): drak létací (draco volans), leguan americký (Iguana tuberculata), bazilišek (ba- siliscus mitratus); a-my pozemní (humivagae): hardún obecný (stellio vulgaris), ropušník trnohlavý (phrynosoma orbiculare). Vz Frč. 325. A. osadní, agama colonorum, die Siedler- agame Brna. Živ. zv. III. 219.

723   Agama Svazek: 9 Strana: 0002
Agama, ještěr. Vz Ott. XII. 228

724   Agamemnon Svazek: 1 Strana: 0015
Agamemnon, a, m.; král mykenský.

725   Agamie Svazek: 5 Strana: 0891
Agamie, e, f., řec. = bezpohlavnosť. Vz S. N.

726   Aganipp-a Svazek: 1 Strana: 0015
Aganipp-a, y, f.; studánka v Boeotii.

727   Agapy Svazek: 5 Strana: 0891
Agapy, pl., f., řec. = hody lásky prvních křesťanů. Vz S. N.

728   Agár Svazek: 5 Strana: 0891
Agár, a, m. = chrt, ohař. Slov. Hdž. Čít. XIII.

729   Agar Svazek: 10 Strana: 0002
Agar, u, m. = látka klihovitá, upotře- bovaná i v bakteriologii. Ott. I. ·425

730   Agarice Svazek: 10 Strana: 0002
Agarice, e, f. Lék. 1741, vz Schulz 250.

731   Agarik Svazek: 1 Strana: 0015
Agarik, u, m., z lat. agaricus, dřínová houba. Wus.

732   Agarjané Svazek: 5 Strana: 0892
Agarjané = Arabové, Muhamedané, po- něvadž prababou Arabů byla Agar, matka Ismaelova. jejž Arabové za svého praotce mají. Proch. Ž. M. 22., 24.

733   Agát Svazek: 5 Strana: 0892
Agát, u, m. = akacie. Us. — A. = achát.

734   Agát, achát Svazek: 1 Strana: 0015
Agát, achát, u, m., z řec. «/«r/;-·, vz Mz. 95. A. černý. V.

735   Agata Svazek: 1 Strana: 0015
Agata, y, f. Svatá A. bývá na sníh bohata, Č.; Er. P. 47.

736   Agata Svazek: 5 Strana: 0892
Agata, y, f. = agát. Na Ostrav. Tč.

737   Agata Svazek: 10 Strana: 0552
Agata sv. Sr. Vlasť. I. 212.

738   Agathokl-es Svazek: 1 Strana: 0015
Agathokl-es, ea n. a, m.

739   Agátoviště Svazek: 5 Strana: 0892
Agátoviště, ě, n. = trnovníkoviště, der Akazienort. Sl. les.

740   Agátový Svazek: 5 Strana: 0892
Agátový = akaciový, Akazien-. A. dříví; lusk či struk, die Akazienschote. Sl. les. Vz Agát.

741   Agava Svazek: 5 Strana: 0892
Agava, y, f., die Agave, rostl. Vz Ćl. 135., Schd. II. 271., Kk. 131., S. N., Kram. Slov. 7., Rosc. 111.

742   Agavnice Svazek: 5 Strana: 0892
Agavnice, e, f. = agava. Rk.

743   Agavník Svazek: 5 Strana: 0892
Agavník, u, m. = agava. Rk.

744   Agavosa Svazek: 8 Strana: 0002
Agavosa, y, f. = cukr ze šťávy agave arae- ricana. Vstnk. III. 10.

745   Agen-or Svazek: 1 Strana: 0015
Agen-or, ora, m. — Agenorovič = 1) Kad- mus; 2) Perseus.

746   Agenda Svazek: 1 Strana: 0015
Agenda, y, f., z lat. agendus, a, um., kniha pořádku a modliteb kostelních, Jg., kniha círk. obřadův.

747   Agenda Svazek: 5 Strana: 0892
Agenda. — Lesní agenda, die Forstagenda. Sl. les. Vz o a-dách v Enc. paed. I. 71., S N Agent. Vz S. N.

748   Agent Svazek: 1 Strana: 0015
Agent, a, m., z lat. agens, jednatel. — Agentura. Jg.

749   Agentka Svazek: 5 Strana: 0892
Agentka, y, f., die Agentin. Politická a. Enc.

750   Agentura Svazek: 5 Strana: 0892
Agentura, y, f., die Agentur. Vz S. N.

751   Agerat-um Svazek: 5 Strana: 0892
Agerat-um, a, n. A. modré (květina). Dlj. 32.

752   -ages Svazek: 1 Strana: 0015
-ages. Staroklassická jména v -ages ukon- čená jak se skloňují? vz -ades.

753   Agesila-os Svazek: 1 Strana: 0015
Agesila-os, a, m., král špartský.

754   Agglutinace Svazek: 9 Strana: 0002
Agglutinace ve filosofii = spojeniny, jichž složky jsou patrny na př.: vojevůdce, Krč. Assoc. 99. Vz Splynutí.

755   Agglutinující Svazek: 5 Strana: 0892
Agglutinující = slučující, anleimend, anklebend, verbindend, agglutinirend. A. ja- zyky = polysynthetické, nedělící slova a věty, celou myšlénku jednou slitinou slovní vyjadřující (j. australské, malajské, jiho- africké). Lpř. Děj. I. 12., Stč. Zem. 847.

756   Agglutinující Svazek: 7 Strana: 1183
Agglutinující, vz Slučovací.

757   Agglutinujíeí Svazek: 9 Strana: 0002
Agglutinujíeí jazyky snaží se mluv- nický tvar hláskovitě označiti. \z Ott. I. 444., XIII. 148. b.

758   Aggregace Svazek: 1 Strana: 0015
Aggregace, e, f., z lat. nahrnutí, sku- peni. Rk.

759   Aggregace Svazek: 5 Strana: 0892
Aggregace. Přidej: Vz Schd 1.29., 8. N.

760   Aggregační Svazek: 5 Strana: 0892
Aggregační, Aggregations-. A. tvary těles (skupenství). ZČ. I. 4., 203.

761   Aggregat Svazek: 1 Strana: 0015
Aggregat, u, m., z lat., náhrn, skupenina.

762   Aggregat Svazek: 5 Strana: 0892
Aggregat. V math. = vyvinutý, složený výraz, v němž i mocnosti přicházejí. A-gat o jednom nebo o vice hořenech. Šim. 31., 40., S. N.

763   Aggregovaní Svazek: 1 Strana: 0015
Aggregovaní důstojníci: na čas někte- rému pluku přidělení. Rk.

764   Aggressivní Svazek: 1 Strana: 0015
Aggressivní, z lat., napadavý, nabíhavý, útok činící. Rk.

765   Agi-s Svazek: 1 Strana: 0015
Agi-s, da, m.

766   Agio Svazek: 1 Strana: 0015
Agio, a, n., z ital., čti ažio; nadávek, co se nad cenu mince přiráží; v mluvě obecné: láže. Jg.

767   Agio Svazek: 5 Strana: 0892
Agio, a, n., vz Ažio.

768   Agioskop Svazek: 9 Strana: 0002
Agioskop, u, m. A. u kouzelné svítilny. Ott. XIV. 1010.

769   Agioskopický Svazek: 8 Strana: 0002
Agioskopický. A. představení. Exc.

770   Agiový Svazek: 5 Strana: 0892
Agiový, vz Ažiový.

771   Agitace Svazek: 1 Strana: 0015
Agitace, e, f., z lat., hýbání lidem, bouření lidu. Agitace volební. Us.

772   Agitační Svazek: 5 Strana: 0892
Agitační, agitatorisch. A. činnosť. Us.

773   Agitator Svazek: 1 Strana: 0015
Agitator, a, m.; hybatel, buditel lidu. Rk.

774   Agitator Svazek: 5 Strana: 0892
Agitator, a, m., z lat. = buditel; buřič. Ssk.

775   Aglaja Svazek: 5 Strana: 0892
Aglaja, e, f., oběžnice. Vz Schd. I. 248.

776   Aglaur-os Svazek: 1 Strana: 0015
Aglaur-os, y, f., dcera Kekropova,

777   Aglava Svazek: 5 Strana: 0892
Aglava, y, f., 47. asteroid. S. N.

778   Aglossia Svazek: 5 Strana: 0892
Aglossia, e, f., nedostatek jazyku. Vz S. N.

779   Agnat Svazek: 1 Strana: 0015
Agnat, a, m., z lat. agnatus, příbuzný po meči (po otci). Rk.

780   Agnes Svazek: 1 Strana: 0015
Agnes: Agneta, Agnezka, Aneška, Anežka, Anyžka. Gl. Vz Anežka.

781   Agnes Svazek: 5 Strana: 0892
Agnes, vz také Agneška.

782   Agneška Svazek: 5 Strana: 0892
Agneška, y, f., vz Agnes. Na sv. Agnešku hus po ledě, na hromnice po blátě (chodí); Sv. Agneška přinese škrobánka (skřivánka) v rukavici. Slez. Šd.

783   Agneta Svazek: 5 Strana: 0892
Agneta, y, f., vz Agnes. Phld. V. 262.

784   Agnoskovati Svazek: 5 Strana: 0892
Agnoskovati, z lat. = za pravé uznati, anerkennen. — co: podpis na směnce etc.; kupecky. Kh.

785   Agnostka Svazek: 10 Strana: 0002
Agnostka, y, f. — peníz s obrázkem sva- tého, Kmk. Vz Agnuzek.

786   Agnus Svazek: 1 Strana: 0015
Agnus, lat., beránek. — Agnus Dei, beránek boží. Rk.

787   Agnus Svazek: 8 Strana: 0002
Agnus, agnůsek = beránek n. figurka Je- žíška ze stříbra n. ze zlata. Wtr. Krj. I. 538.

788   Agnusek Svazek: 5 Strana: 0892
Agnusek, sku, m., agnustka, y,f., agnustko, a, n., z lat. agnus Dei, beránek boží; me- dalionek mosazný s obrázkem panny Marie, který nosívala děvčata na krku; nyní nosí křížky ze slonové kosti a i zlaté. Mor. Vck., Bkř., Škd., S. N.

789   Agnusek Svazek: 7 Strana: 1183
Agnusek = svěcený vosk. Vz Zbrt. 69

790   Agnustek Svazek: 5 Strana: 0892
Agnustek, stku, m. = měsíček, Calendula offinalis, die Ringelblume. U Klobouk na Mor. Bka.

791   Agnustka Svazek: 5 Strana: 0892
Agnustka, agnustko, vz Agnusek.

792   Agnůstko Svazek: 8 Strana: 0002
Agnůstko, a, n. = agnus. Mor. Brt. D. IT. 513.

793   Agnuzek Svazek: 10 Strana: 0002
Agnuzek, zku, m (hagnuzek) = agnusek. Hauer 10.

794   Agona Svazek: 5 Strana: 0892
Agona, y, f. = čára spojující místa, kde magnetická odchylka měři 0°. Stč. Zem. 666.

795   Agona Svazek: 8 Strana: 0002
Agona. Cf. KP. VIII. 25.

796   Agonali-a Svazek: 1 Strana: 0015
Agonali-a, i, pl., n., dle , Gymnasium'; hry v Římě.

797   Agonie Svazek: 5 Strana: 0892
Agonie, e, f. = zápas se smrtí, poslední tažení, konec života, sotna, der Todeskampf, die Todesangst, die letzten Züge. Vz Slov. zdrav. I. 9., S. N.

798   Agraffa Svazek: 5 Strana: 0892
Agraffa, y, f., z fr. agraffe = přezka, spona, die Hakenspange z. B. am Halstuch; ein Zierath an dem Schlusse eines Bogens,

799   Agrafie Svazek: 5 Strana: 0892
Agrafie, e, f., řec. = mozková nemoc, ve které člověk nedovede psáti. Vz Slov. zdrav. I. 10.

800   Agram Svazek: 1 Strana: 0015
Agram, Záhřeb v Charvatsku.

801   Agrarněklerikalní Svazek: 10 Strana: 0002
Agrarněklerikalní banka. Nár. listy. 1904. 31. 17.

802   Agrarní Svazek: 5 Strana: 0892
Agrarní, z lat., Landbau-. A. reformy. Mus. 1880. 526. A. zákony. Vz S. N.

803   Agrarník Svazek: 8 Strana: 0002
Agrarník, a, m. A-ci, polit, strana, Vz Strana (3. dod.).

804   Agressivní Svazek: 1 Strana: 0015
Agressivní, vz Aggressivní.

805   Agrest Svazek: 1 Strana: 0015
Agrest, u, m., z lat. agresta, jahody ne- dozralé, zvi. vinné; také šťáva z nezralých hroznů. Byl. — A. = angrešt.

806   Agrešla Svazek: 5 Strana: 0892
Agrešla, y, f. = angrešt. Na Ostrav. Tč.

807   Agricol-a Svazek: 1 Strana: 0015
Agricol-a, y, m., tchán Tacitův.

808   Agrigent-um Svazek: 1 Strana: 0015
Agrigent-um, a, n., mě. v Sicílii, také: Akraga-s, nta, m.; nyní Girgenti. — Agri- genťan, a m. — Agrigentský.

809   Agrikultura Svazek: 1 Strana: 0015
Agrikultura, y, f., lat., rolnictví, vzdě- láváni rolí. Rk.

810   Agripp-a Svazek: 1 Strana: 0015
Agripp-a, y, m. — Agrippin-a, y, f. — Agrippinina osada — Ubii v Gallii, nyní Kolín nad Rýnem.

811   Agrochemie Svazek: 8 Strana: 0002
Agrochemie, e, ť. Vz Nár. listy. 1894. č. 162.

812   Agronom Svazek: 5 Strana: 0892
Agronom, a, m., z lat. = rolník, der Landwirth.

813   Agronomický Svazek: 5 Strana: 0892
Agronomický, landwirtschaftlich, agro- nomisch. Mus. 1880. 377.

814   Agronomie Svazek: 5 Strana: 0892
Agronomie, e, f. = věda o vlastnosti dobré půdy aneb též o podmínkách zdárného zrůstu hospodářských rostlin. Vz S. N.

815   Agrypnie Svazek: 5 Strana: 0892
Agrypnie, e, f., řec. = nespání. Vz S. N.

816   Agštein Svazek: 1 Strana: 0015
Agštein, akštein, akštýn (jantar), u, m., V.; něm. Agstein. Vz. Mz. 95., Jg. — Agštei- nová deska.

817   Agštejn Svazek: 9 Strana: 0423
Agštejn, akštýn = jantar. Maš. ruk. 221a. a j. Vz Mus. fil. 1901. 202.

818   Agust-us Svazek: 5 Strana: 0892
Agust-us, a, m. = Augustus. Gl. 1.

819   Agusta Svazek: 5 Strana: 0892
Agusta, y, f. = Augusta. Gl. 1.

820   Agustín Svazek: 8 Strana: 0002
Agustín m. Augustin. Bartch. Gb. H. ml. I. 266.

821   Agustinář Svazek: 5 Strana: 0892
Agustinář, e, m. = augustinář. Gl. 1.

822   Aguti Svazek: 5 Strana: 0892
Aguti, a, m. = hlodavec polopaznehtní, dasyprocta. Vz Schd. II. 417.

823   Aguusek Svazek: 1 Strana: 0015
Aguusek, sku, m., ražený peníz. Na Slov.

824   Agvent Svazek: 5 Strana: 0892
Agvent, u, m. = advent. Na Hané. Bkř., Brt.

825   Agzamena Svazek: 10 Strana: 0552
Agzamena, pl., n., = examen. Laš. Brt. Sl. 6.

826   Ah Svazek: 1 Strana: 0015
Ah! Ah, co mi povídáš! L.

827   Aha Svazek: 1 Strana: 0015
Aha, mor. a slov. = ano. Jg. — Aha! (mezislovce). Br.

828   Aha Svazek: 5 Strana: 0892
Aha = ano. Přidej : Vy jste vdovec ? Aha, su. Na Zlínsku. Brt. D. Dé mně kósek! Aha, chtěl bes (bys). V Bohuslavsku na Mor. Neor. Poď sem! Aha, abys mne bíł! Brt. D. 170.

829   Ahachov Svazek: 5 Strana: 0892
Ahachov, a, m., zašlá ves v Plzeňsku. Blk. Kfsk. 1202.

830   Ahasverus Svazek: 5 Strana: 0892
Ahasverus, vz Žid, Kram. Slov. 7.

831   Ahat Svazek: 9 Strana: 0002
Ahatas ?, f. = ???/ha. Na sv. Ahatu. Maš. ruk. 41. a.

832   Aháta Svazek: 7 Strana: 1183
Aháta (Háta) = Agatha. Ev. olom. 302.

833   Áhati Svazek: 5 Strana: 0892
Áhati = achati, vzdychati. Nemocný hrozně áhá. U Kr. Hrad. Kšť.

834   Ahej Svazek: 5 Strana: 0892
Ahej = ano. Vz Aha. Ktorí ti povedia: ahej. už hej (ano), no to hej a iné nic. Slov. v Liptovsku. Zátur. Nápr. 24.

835   Áhežka Svazek: 5 Strana: 0892
Áhežka, y, f. = čejka obecná, pták. V Bo- huslavsku na Mor. Neor.

836   Ahhnikov Svazek: 5 Strana: 0892
Ahhnikov, a, m, ves v Žatecku. Blk. Kfsk. 621., 1085.

837   Ahm Svazek: 5 Strana: 0892
Ahm. Částice předcházejícím aha, ahej podobná. Videľs jož Volomoc? Ahm. Slyšíš však téměř jen mhm: „Aha, mhm, co to je? Aha, mhm, trnka! Aha, mhm, kdes jo vzal? Aha, mhm, z hrnka" zní dětské říkadlo. V Bohuslavsku na Mor. Neor.

838   Ahně Svazek: 5 Strana: 0892
Ahně, ě, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117.

839   Ahned Svazek: 9 Strana: 0423
Ahned = ihned. Vz Gb. Slov. 6.

840   Ahník Svazek: 5 Strana: 0892
Ahník, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117., Tk. IV. 394.

841   -ahu Svazek: 8 Strana: 0002
-ahu-. Z -ahu- se h odsouvá: přisau. Vz toto a Gb. H. ml. I. 466.

842   Ach Svazek: 1 Strana: 0015
Ach. Přirozený výraz všelikého hnutí mysli, zvláště bolesti, radosti, podivení, poli- tování. Ach běda! S pády: 1) s nominativem: Ach já bídný Člověk! Jg. — 2) S genit. Ach mého hoře! Kom. Ach mne smutného. Háj. — D. — 3), S dativem: Ach dni mému, nastojtež zemi té. L. — 4) S vokat. Ach dcero má! Br. Ach ty róže! Rkk. — Jg. —

843   Ach Svazek: 1 Strana: 0015
Ach, vz Aachen, Achenský.

844   -ach Svazek: 1 Strana: 0015
-ach, koncovka 1. os. zastar. imperfta: znach, milovach, znamenach. Jg.

845   -ách Svazek: 1 Strana: 0015
-ách. Koncovka lokalu pl. jmen podstat, rodu žen. ukončených v -a: ryba — rybách. V lok. pl. u jmen podstatných prvého muž. (vzor. Páv a Strom) a prvého stře., sklonění (vzor. Slovo) zmáhá se za novějšího času z mluvy obecné koncovka -ách m. -ích, ech: rouchách, potokách, uchách, bedrách, dluhách. Jir. Tato koncovka -ách připouštivá se sice u bezživotných ukončených v hrdel- nice h, ch, k a n, r, nechceme-li hrdelnic proměniti v sykavky: rohách, potokách, dluhách m. rozích, potocích, Dluzích, Č., ale lépe činíme, klademe-li i v těchto pří- padech místo ní pravidelné koncovky -ích, -ech, leč by jí nutná potřeba Byla ku př. v lok. uchách, poněvadž By v, uších' něco jiného znamenalo, aneb jestliže v některých slovech zobyčejněla ku př.: ve snách, v senách, v kolách, (v kolech, od, kůl'); také: o po- lednách. — Lokální koncovka -ách v okolí pražském chybně se klade o gt. pl. jmen rodu žen. ukončených v -a: Koupil mnoho rybách m. ryb. Os. Totéž se děje u Jindř. Hradce v míře ještě rozsáhlejší: mnoho vo- jákách, suknách, slepicách. Šb. (Tyto tvary i u Prahy slýcháme. ) V Plzni a kolem ní slýchati genit. v -ách u fem. v -a, u neuter v -o a někdy i u masc. s tvrdým zakončením: od pannách, do stodolách, u zahradách, několik polenách, ba i: tu nemoc má od dobrých kouskách. Pod Krkonošemi říkají: do stodolách. Šf. Na Plašte (sev. od Plzně) užívají v lok. pl. všech rodů u subst. s širokou koncovkou -ach: na stromach, na hruškach, na šveskach (m. švestkách), jabkach (m. jablkách) atd. Prusik Fr. — U Čechův v prus. Slezsku užívají také koncovky -och: mužoch, ryboch. Šb. Vz — och.

846   Ach Svazek: 5 Strana: 0892
Ach. Přidej : Ach českého nedomyšlení. Dal. Jir. 138. Ach nešťastného daření. Kom. D. IX. Ach muže hanebného, který v této zemi plodí mnoho zlého. Háj. 14. Cf. Brt. S. 3. vyd. 504.

847   -ach Svazek: 5 Strana: 0892
-ach. — Na Plašte užívá se v lok. pl. všech rodův u subst. s tvrdou n. širokou koncovkou -ach: po stromach, na hruškach, šveskach, jabkach. Prk. Toto je v článku o koncovce -ách. -ach jest v lok. pl. pra- vidlem na Frýdlandsku, Místecku, Frýdecku, Štrambersku a na sever od Opavy. Brt. D.

848   -ách Svazek: 5 Strana: 0892
-ách. Přidej: ách přípona lok. pl. ve vzorci Kosť: v kosťách. Na Zlinsku. Brt. Na Lašsku. Vz Brt. D. 113.

849   -ách Svazek: 7 Strana: 1183
-ách. Vz Jag. Arch. II. 333. nn.

850   -ach Svazek: 8 Strana: 0002
-ach. Přípona osobních jmen: Kalach, Kar- lách (z Karel). Kbrl. Sp. 10. Malach. Kbrl. Dmžl. 13.

851   Ach Svazek: 8 Strana: 0002
Ach = abych. U mor. Kruml. a Žďár. Brt. D. II. 207., 251. — A., u, m. Pjet jest achov tielesných: zrak, sluch atd. (sensus, smysl); A tak ciely v achu člověk móž hřešiti zrakem atd. Dob. Dur. 294. Dle Dob. Dur. 296. jest to špatné čtení m. cichov a čichu (čichů, čichu).

852   -ach Svazek: 9 Strana: 0002
-ach. Koncovka lok. pl.: Vranach t. j. Vraňach, nč. Vraňanech; strč. Gb. Híst. ml. III. 1. 11. Vz -as. U vzorce, znamení' ve vých. Čech.: v psaňach. Val. a laš. Brt. D. I. 68., 114. Cf. -ích a násl. -ách. — U vzorce , oráč ? meč' (dial. ), Gb. H. ml. III. 1., 110., 111.; u vzorce, ryba': rybach (chodsky, laš. a slez. ). Ib. 181.

853   -ách Svazek: 9 Strana: 0002
-ách. Koncovka a) gt. pl. m. -ův u Jindř. Hradce: mnoho vojákách; také u vzorce , město': mnoho suknách. Šb. D. 20. Cf. Gb. H. ml. III. 1. 58., 64., 141.; b) lok. pl. a) u vzorce, chlap a dub': rohách, vz Gb. H. ml. III. 1. 62.; ?) u vzorce, oráč a meč (dial. ): o koňách, ib. III. 1. 110., 111 (-ích); ?) u vzorce, ryba´: rybách, ib. III. 1. 181. (-och, -ech); 8) u, vládyka': vládykách, vz ib. III. 1. 199., (-ích, -íech, -ech, -och); ?) u, panoše', vz ib. III. 1. 231., 232. (-iech, -ich, -ech); ?) u vzorce, duše', ve vých. ná- řečích místy posud: na mezách, dušách, ib. III. 1. 213. (-ich); ?) u vzorce, město': v rúchách, slovách (Hus I. 128., 271. ), v mě- stečkách, na křídlách, ib. III. 1. 143. (Hlavně po h, ch a k a někdy po l a r) · &) u vzorce , kosť: kosťách (dial), vz ib. III. 1. 343., 348. (-ech, -iech); i) u vzorce. moře': na polách, ve vajcách, slov. poliach, Brt. D I. 52., Gb. H. ml. III. 1. 158. (-ich); »j u vzorce , znamení', ve vých. nářečích: psaňách, Brt. D. I. 68., 114. (-ích); ?) u vzorce, pani': paňách. Vz Gb. H. ml. III. 1. 240. (-iech, -ích; nč. -ích).

854   Ach Svazek: 9 Strana: 0423
Ach = abych. Také na čes. jihu. Kub. L. f. 1900. 357.

855   -ách Svazek: 9 Strana: 0423
-ách konc. lok. pl. místo: -ech a -ích u Pa- lackého. Vz Mtc. 1901. 158.

856   -ach Svazek: 10 Strana: 0002
-ach přípona: palach. Dšk. Km. 40.

857   Ach Svazek: 10 Strana: 0002
Ach czarne oczka pojdzcie spać, tanec v Tě- šínsku. Vz Brt. P. n. 972., 976.

858   Ach Svazek: 10 Strana: 0002
Ach ja biédna zasmucena, tanec v Tě- šínsku. Vz Brt. P. n. 978.

859   Achač Svazek: 5 Strana: 0893
Achač, e, m. A. Matěj. Vz Blk. Kfsk. 1186.

860   Achae-us Svazek: 1 Strana: 0016
Achae-us, a, m., praotec Achejských. — Achejští.

861   Achaemen-es Svazek: 1 Strana: 0016
Achaemen-es, a, m., předek králův staro- perských. — Achaemenský = perský.

862   Achai-a Svazek: 1 Strana: 0016
Achai-a, Achaj-a, e, f. — Achai-ové, ův, ům, e, ové, ich, i.

863   Achajanský Svazek: 10 Strana: 0002
Achajanský = achajský (zastar. ). Vstnk. XI. 668.

864   Achajkyně Svazek: 10 Strana: 0552
Achajkyně. Škd. II2 I. 30.

865   Achajstvo Svazek: 10 Strana: 0002
Achajstvo, a, n = Achajové. Msn. II 176. a j.

866   Achamary Svazek: 10 Strana: 0002
Achamary v lučbě. Vstnk. XI. 669.

867   Achaňský Svazek: 10 Strana: 0002
Achaňský = achajský (zastar. ) Vstnk. XI. 668.

868   Acharny Svazek: 1 Strana: 0016
Acharny, Acham, pl., f., v Attice; -rnský.

869   Achát Svazek: 1 Strana: 0016
Achát, vz Agát, křemen.

870   Achát Svazek: 5 Strana: 0893
Achát. Přidej: Vz Bř. N. 185., Schd. II. 32., KP. III. 197., S. N.

871   Achát Svazek: 7 Strana: 1183
Achát, vz Drahokam (2. dod.). Červen platí a-tu. Nár. listy. 521*

872   Achat-es, a Svazek: 1 Strana: 0016
Achat-es, a, m.; přítel Aeneův. — A. věrný = věrný přítel. Rk.

873   Achates Svazek: 9 Strana: 0423
Achates = kámen. Vodň. 161. (Flš. ).

874   Achátový Svazek: 5 Strana: 0893
Achátový, Achat-. A. dřevo. Vz S. N. A. koule. Vz Bř. N. 185., Osv. I. 639.

875   Acház Svazek: 5 Strana: 0893
Acház = živý plot. Us. u Hodonína na Mor. Světz. 1882. 96.

876   Achelo-us Svazek: 1 Strana: 0016
Achelo-us, a, m., řeka v Řecku.

877   Achenský Svazek: 1 Strana: 0016
Achenský, vz Aachen. Achy — Cáchy. — Achský, lépe: Ašský, vz -ský.

878   Acher-on Svazek: 1 Strana: 0016
Acher-on, gt. onta, m., řeka v str. Řecku.

879   Acheron Svazek: 5 Strana: 0893
Acheron. S. N. — 2. A., název pátého zpěvu Kollárovy Slávy dcera.

880   Achill-es Svazek: 5 Strana: 0893
Achill-es, a, m. A. Jan Berounský 1587.— 1617. Vz Jg. H. 1. 529., Jir. Ruk. I. 5., Šb. H. 1. 311.

881   Achill-es, a Svazek: 1 Strana: 0016
Achill-es, a, m.; Achill-eus, ea, m.

882   Achillova Svazek: 5 Strana: 0893
Achillova šlacha, tendo Achillis, nejsil- nější šlacha lidského těla připojená na patě. Vz S. N.

883   Achkati Svazek: 1 Strana: 0016
Achkati == lkáti, vzdychati, ächzen. Na Slovensku.

884   Achkati Svazek: 5 Strana: 0893
Achkati. Přidej: Slovenské mužstvo valom popadalo, nikoho tam viac srdce nezabolí, čo by sa koľvek s rodinou jich stalo; ženy ni deti zbroje neunesú, ty len sa modlia, achkajú a träsú. Štur.

885   Achkati Svazek: 9 Strana: 0002
Achkati, ächzen. Ticho a. Koll. Bás. 27.

886   Achme Svazek: 8 Strana: 0002
Achme m. abychme. TT mor. Kruml. Brt. D. II. 207.

887   Achme Svazek: 9 Strana: 0423
Achme = abychom. Také na čea. jihu. Kub. L. f. 1900. 357.

888   Acholie Svazek: 5 Strana: 0893
Acholie, e, f., řec, bezžlučnosť. S. N.

889   Achor Svazek: 5 Strana: 0893
Achor, u, m. = chrásty dutiny ústní, impetigo. Čas. čes. lék. VI. 258.

890   Achromatický Svazek: 1 Strana: 0016
Achromatický, z řec, bezbarevný.

891   Achromatický Svazek: 5 Strana: 0893
Achromatický. Přidej : A. hranol. Mj. 281., ZČ. III. 154.

892   Achromatismus Svazek: 7 Strana: 1184
Achromatismus. Cf. MS. 161.

893   Achromatopsie, e Svazek: 5 Strana: 0893
Achromatopsie, e, f., řec. = daltonismus, nemožnosť rozeznávati barvy. Vz Slov. zdrav. I. 10.

894   Achroodextrin Svazek: 8 Strana: 0003
Achroodextrin, u, m., v lučbě. Vstnk m. 11.

895   Achský Svazek: 7 Strana: 1184
Achský, ašský, aský. A. látky = z mě. Cách, Aachen. Rozk.

896   Achský Svazek: 10 Strana: 0002
Achský. Vz Achenský a Mš Slov.

897   Acht Svazek: 1 Strana: 0016
Acht, u, m., z něm. Do achtu někoho dáti (do klatby). V. V achtu někoho míti. Jg., Sb.

898   Achtel Svazek: 5 Strana: 0893
Achtel, e, f., z něm., obilní míra. Maldr osm achtelí. Sd. Kn. op.

899   Achtuňk Svazek: 7 Strana: 1184
Achtuňk, u, m. Z obecních várek mívá správce svůj a. bez ublížení. Wtr. Obr. z Rak. I. 127.

900   Achtuňk Svazek: 10 Strana: 0002
Achtuňk, u, m. = osmina. Z obecních várek mívá školní správce svůj a. bez ublí- žení. Wtr. v Světz. 1883. 203.

901   Achy Svazek: 5 Strana: 0893
Achy. Dle Benátky. Vz Aachen, Achenský.

902   Achych Svazek: 1 Strana: 0016
Achych, ach, ouveh. Č

903   Achylový Svazek: 8 Strana: 0003
Achylový. A. masť = diachilová. Čern Př. 59.

904   Ai = i. Šli Svazek: 5 Strana: 0893
Ai = i. Šli tam tatíček ai maměnka. Na Val. — Ai = ano. U Uh. Hrad. Brt. D. 170. Tam také: ái. V z Aj.

905   Aias Svazek: 1 Strana: 0016
Aias (Ajas), gt. Aianta, m.; Ajax, gt. Ajaka, m., řec. rek v boji trojském.

906   Aiauuovatý Svazek: 1 Strana: 0021
Aiauuovatý, kamencovatý, bohatý na alaun, alaunreich. Reš.

907   Aigida Svazek: 5 Strana: 0893
Aigida, y, f. = hrozný štít Diův, hromem, bleskem a temnotou omračující, bouřivý štít, buřištít, alyíg. Lpř. Slov. 16.

908   Aiglit Svazek: 7 Strana: 1184
Aiglit, u, m., meteorit. Osv. 1875. 16.

909   Aigos potamoi Svazek: 5 Strana: 0893
Aigos potamoi, gt. Aigos potam, dle Dolany, řec. Bitva u Aigos potam. Bž. 122.

910   Aigypt Svazek: 5 Strana: 0893
Aigypt = Aegypt.

911   Ailanth Svazek: 5 Strana: 0893
Ailanth, u, m., ailanthus glandulosa = pajasan. Vz S. N.

912   Ainbo Svazek: 1 Strana: 0024
Ainbo a, n., lat., oba, dva; výhra dvou čísel v lotterii. Vyhrál ambo. Rk.

913   Ainpolet Svazek: 1 Strana: 0016
Ainpolet, ainbolet, z něm. einballig, šp. m. boty nepřezouvací, na jednu nohu. Šr.

914   Aisch Svazek: 10 Strana: 0552
Aisch, a, m. = muž. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46.

915   Aischin Svazek: 10 Strana: 0552
Aischin = žena. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46.

916   Aitiologický Svazek: 5 Strana: 0893
Aitiologický, řec., zur Beweisführung gehörend, den Grund angebend. A. výklady. Sbtk. Rostl. 53. Vz Aetilogie.

917   1. -aj Svazek: 1 Strana: 0016
1. -aj, zpětnou přehláskou v ej (a v e před měkkou souhláskou j) se proměnilo v příponě u jmen podstatných: obličaj. Zde aj již v 13. stol. přehlasováno v ej pro jotaci před a sesílenou, jak vysvítá ze způ- sobu psaní: obličiej. Kde předchází souhláska jotace neschopná, tu aj zůstalo podnes: kraj, stáj, háj, tajný; výjimkou jsou: Rejhrad, stejný, hejno. — Předpona superlativu naj povstala z dvojného genitivu najú; nej- krásnější znělo prvotně najú krásnější = nás dvou krásnější. Najú přehláskou přešlo v nají, potom v naj jako: zajutra, zajitra, zajtra. V 16. stol. teprve vyvinulo se ej z aj. V polštině a poněkud i v staročeštině staženo najú v ná. — Aj v imperativech se udrželo v: laj, haj, kaj, taj. Jinak ej: sekej, zdvíhej, zpívej. K proměně této přispěla, zdá se, i ta okolnosť, že obecný jazyk odhodiv í z 3. os. pl. praes. (dělaj, hraj, daj, zpivaj) potřeboval v imperativu jiného zakončení, aby oba tvary děliti mohl. Vz A. — Aj z au: hajtman, hejtman z Hauptmann. Jir. — Aj rozloženo z ý, vz ý (rozložené v aj, ej).

918   -aj Svazek: 5 Strana: 0893
-aj. Přidej na konci: Vz Gb. Hl. 57., 74., Listy filolog. I. 50. (Gb.). Spřežka aj na Frýdecku se přehlasuje: nejlepší, zavolej; na Místecku se přehlasuje toliko naj super- lativní: nejlepši — zavolaj, jinde trvá ne- přehlasována. Brt. D. Grejcar (na Frý- decku), grýcar (v Příbore), grajcar (jinde). Ve spřežce aj, kdež tvar oj se střídá s pře- hlasovaným ej: zvyčoj (obyčej), nojlepši, nojbilši, nojvic, zavołoj — zavołojće, ně- utrocoj, rušoj (= jdi!), hyboj, něhnivoj — vedle: nejlepši, zavolej atd. Brt. D.

919   2. Aj Svazek: 5 Strana: 0893
2. Aj. Přidej: Svými však aj tolikrát útoky padli sami; Pojďte lidé, spatřujte boží aj skutky předivné. Kom. Aj toť z hor mnozstvie lida schází; Toť jsi aj počala; Aj toť já již mru! BO. Aj (ecce) teď já vás posýlám; Aj toť počneš! ZN. Aj tot druhá múdrosť život můj spasila. GR. Aj té lahody toho světa! Št. Kn. š. 271. — Aj objevuje se v Rkk., Alx., Št., Br. atd. velmi často. Vz Bdl. Obr. 47. a aj s genit. vz Brt. S. 3. vyd. 50. 4.

920   3. Aj Svazek: 5 Strana: 0893
3. Aj. Přidej: Zvadla ruže, vyhynúl též aj (= i) kořen. Vz Ai. Sl. ps. 71.

921   Aj Svazek: 7 Strana: 1184
Aj. Vz Gb. Ml. 1. 7. v Chodštině. Vz List. fil. 1891. 35., 43. V Dol. je tato dvojhl. řídká: háj, hýbaj, máj, ráj; obyč. se přehlasuje v ej a prodlužuje v é: obyčé, héno, néhorší, dé (daj), hré (hraj), kré (kraj). List. fil. 1891. 414., 419.

922   aj Svazek: 8 Strana: 0003
aj (áj; vo starších textech ay, ai) dvoj- hláska: volaj (novočes. volej), háj. -aj se zme- nilo v ej: vajce vejce, volajte volejte. V někte- rých tvarech nenastalo přehlasování: 1. vinterj. aj; 2. v koncovce aj 3. os. pl. v dialekt. vo- laj'; 3. není-li dvojhláskou va-jec. Vz Gb. H. ml. 1. 133.—135. Kdy začíná se aj m. ý a jak dlouho trvá? Začíná již v 1. pol. XIV. věku a trvá odtud až do sklonku XVI. věku. Ib. 282., 138. aj m. ý v Hájkově Herbáři a Velesl. Kal. Vz List. fil. 1894. 102., 210. nn. Dvojhl. aj, áj v Chromči na Mor. Vz List. fil. 1894. 85. Na Mor. někde se přehlasuje, jinde ni- koli. U Kroměř. jest jen v několika slovech: háj, máj, ráj, lišaj, ostatně se přehlasuje v éj a toto přechází v é. Brt. D. II. 15. Také u Brna, ib. 164., u Slavkova 147., u Kunšt. (dé, kréčí) 231., u mor. Kruml. (dé) 206., u Přer. v ej (dej) 36., u Malenovic (héjny, kréj) 2.; na Žďársku volej, ale kraj, máj atd. 247.; u Letovic někdy: kraj, dé, v imper. se krátí: počke. 104. Cf. Brt. D. II. 5., 35., 45., 69., 125., 134. U Týnce v ý: kraj — krý, hajný— hýný, Ib. 92. Cf. Mtc. 1896. 2., 4.

923   Aj Svazek: 9 Strana: 0002
Aj = ecce. Aj poslové sboru vypravují. Pal. Děj. III. 2. 198

924   aj Svazek: 9 Strana: 0002
aj se v starší době na Lašsku často pře-, hlasovalo v ej: hajduk — hejduk, prodaj — prodej, tajný — tejný. Mus. fil. 1897. 202. Také v jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 16. nu. — Aj = ani. Ty sa nezdržíš toho aj před cizíma. Val. Čes. 1. X. 37.

925   aj Svazek: 9 Strana: 0002
aj i jest důraznější než pouhé i: žaby su aj i jedovaté. Lor. 70.

926   Aj Svazek: 9 Strana: 0423
Aj = až. Aj sem se s ním sešel. Hoš. 179.

927   aj Svazek: 10 Strana: 0002
aj. Dvojhláska aj nepodléhá na sloven. Skalicku přehlásce: zajtra, netrhaj, grajcar. Vz. Sbor. čes 83.

928   Aj Svazek: 10 Strana: 0002
Aj, dobrý večér (tanec). Vz Brt. P. n. 940.

929   Aj Svazek: 10 Strana: 0002
Aj, dyz sem já k vám chodívat (tanec). Vz Brt. P. n. 935.

930   Aj Svazek: 10 Strana: 0002
Aj za tú našú stodolenkú (tanec). Vz Brt P. n 877.

931   3. Aj, a Svazek: 1 Strana: 0016
3. Aj, ai, na Mor. a Slov. — také. Křičel aj (také, i) druhý. Baiz. aj — aj = i — i. Bajz.

932   Aj a ajta Svazek: 8 Strana: 0003
Aj a ajta často v Ruk. královéhrad. Ajta není tam interjekcí, nýbrž má se čísti aj, ta (tu) a nikde není ajta, kde bychom žádali prostého aj. Seyk. Ruk. 62., Mus. 1896. 260. (ejhle tu). — Aj = baj, ba i. Mohla bych aj choditi, Sš. P. 117.

933   2. Aj, ajhle Svazek: 1 Strana: 0016
2. Aj, ajhle, interj. k označení a) podi- vení: Aj, co je to? Ai ty slunce, aj slunečko, tyli jsi žalostivo? Rkk.; — b) radosti: Aj té lahody toho světa. Št.; — c) nevole: Aj, Bůh chraň! Aj, nech toho kázání. Tkad.; — d) netrpělivosti: Aj, kde jest? — e) po- zornosti, k upozornění: Aj viz skrovnou tuto pracičku. Kom. Aj bratře, aj šerý vrch! Rkk.

934   Aj sem Svazek: 10 Strana: 0002
Aj sem = az sem. Již. Čechy. Mš.

935   Aj ta Svazek: 7 Strana: 1184
Aj ta. Vz Ta (dod.).

936   aja Svazek: 8 Strana: 0003
aja stahuje se v á: hajati báti. Vz Gb. H. ml. I. 555. Aj-ci m. ať si. Dšk. Jihč. I. 19. aje stahuje se v á: délaješb děláš. Vz Gb. H. ml. 1. 555. Aji = a i. Mám bratra aj i sestru. P. Ostr.

937   Ajaj Svazek: 5 Strana: 0893
Ajaj = ei, ei! Ssk.

938   Ajati Svazek: 5 Strana: 0893
Ajati= hajati (v dětské řeči). Slov. Ssk.

939   Ajbiš Svazek: 5 Strana: 0893
Ajbiš, e, m. = ibiš. Čl. 23.

940   -ajda Svazek: 10 Strana: 0002
-ajda přípona: šuhajda, trajda atd. Vz Dšk. Km. 22.

941   Ajhla Svazek: 5 Strana: 0893
Ajhla = ajhle. Slov. Šd.

942   Ajhle Svazek: 1 Strana: 0016
Ajhle, ejhle, hle, aj. Ajhle mráček. Rkk.

943   Ajlanth Svazek: 5 Strana: 0893
Ajlanth, u, m. = pajasan. Rosc. 154. Vz Ailanth.

944   Ajna Svazek: 5 Strana: 0893
Ajna. Ajna aj, poď sem (volání na kozu)! U Broumova na Mor. Brt.

945   -ajna Svazek: 10 Strana: 0002
-ajna přípona: řezajna. Dšk. Km. 15.

946   Ajncety Svazek: 8 Strana: 0003
Ajncety = sázky, vložky u peřin, Ein- sätze. Us. Nár. list.'1894. č. 306. Feuill.

947   Ajnmolanc Svazek: 5 Strana: 0893
Ajnmolanc, e, m., z něm. einmal eins. Už je v prdeli s a-cem (je v koncích, neví si rady). Us.

948   Ajnstendr Svazek: 9 Strana: 0003
Ajnstendr, a, m. = posel obecni. Na Hané před r. 1848. Čes. 1. IX. 239.

949   -ajný Svazek: 1 Strana: 0016
-ajný, v strčes. přípona adj.: hostajný. Jir.

950   Ajourový Svazek: 10 Strana: 0002
Ajourový, vz Ažurový v I. Přisp. 7.

951   Ajovanský Svazek: 7 Strana: 1184
Ajovanský. A. plody (ammi) rostliny carum ajowan. KP. VI. 379.

952   Ajsa Svazek: 9 Strana: 0423
Ajsa = asi, zastr. Vz Gb. Slov. 7.

953   Ajsibon Svazek: 8 Strana: 0003
Ajsibon. Vz Kolec (3. dod.).

954   -ajší Svazek: 5 Strana: 0893
-ajší, přípona: domajší (domácí, na Val.), zitrajší, dneskajší (laš.). Brt. D. 154.

955   Ajta Svazek: 1 Strana: 0016
Ajta, interj. Ajta vece Vyhoň. Rkk.

956   Ajta Svazek: 5 Strana: 0893
Ajta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117. — A. = auf! Ssk.

957   Ajta Svazek: 8 Strana: 0003
Ajta, vz předcház. Aj.

958   Ajteleska Svazek: 10 Strana: 0552
Ajteleska, y, f. = kořalka (podle žida Jajtelesa). Litom. 71.

959   Ajtsi Svazek: 10 Strana: 0552
Ajtsi, vz Nešťsisi.

960   -ajú Svazek: 5 Strana: 0893
-ajú. Slovesa, jež mají v 1. os. sg. -ám, mají na Zlínsku v 3. os. pl. -ajú.- volajú, majú, střílajú. Mtc. 1878. 19. Brt.

961   -aju. Ča Svazek: 1 Strana: 0016
-aju. Časoslova v -aju, -ěju, -iju, -ju na- hrazena v 14. stol. tvary v -ám a -ím ukonče- nými: dělaju — dělám, rozumějú — rozumím, poručiju — poroučím, vizju — vidím. Jir.

962   Ajustage Svazek: 5 Strana: 0893
Ajustage (ažystáž), e, f., fr., vyrovnání, úprava; cejchování, die Ausgleichung; das Aichen der Münzen und Gewichte. U kupců. Kh.

963   Ajustovati Svazek: 5 Strana: 0893
Ajustovati (ažystovati), fr. = upraviti, uspořádati, urovnati, ausgleichen; kupecky. Kh.

964   Ajustovka Svazek: 5 Strana: 0893
Ajustovka (ažystovka), y, f., z fr. = vyrovnávací váha, die Adjustir-, Ausglei- chungswage. Kh.

965   -ajzl Svazek: 10 Strana: 0552
-ajzl, příp.: chromajzl, brumajzl. Rgl. Sr. -ajzlík v III. Přisp. 2.

966   -ajzlí Svazek: 10 Strana: 0002
-ajzlík přípona: chromajzlík. Dšk. Km. 35.

967   -ajzna Svazek: 10 Strana: 0002
-ajzna přípona: tlampajzna, drbajzna. Dšk. Km. 15.

968   Ajzybona Svazek: 10 Strana: 0552
Ajzybona, y, f. Děvucha má vlasy sple- tené do a-ny. Slez. Vlasť. I. 157.

969   ak Svazek: 1 Strana: 0016
ak- Slov, jichž pod ak — nenalezneš, hle- dej pod ac-.

970   -ak Svazek: 1 Strana: 0016
-ak. Přípona jmen podstatných a příslovcí: zrak, kterak, jednak, Jg., D., brak, drak, mrak, prak, tlak, znak, vlak. Pk.

971   -ák Svazek: 1 Strana: 0016
-ák. (akbi). Přípona jmen podstatných, před níž se dlouhá kmenová samohláska krátí. Jí se tvoří substantiva a) od časoslov: honiti — honák, tesati — tesák, zabíjeti — zabi- ják, zouvati — zuvák, žebrati — žebrák, kouřiti — kuřák, dívati se — divák (vz Mkl. B., 246. ); b) substantivuje adjektiva: chudý — chudák, moudrý — mudrák, sivý — si- vák (sivý holub), hloupý — hlupák, roční — ročňák; c) tvoří adjektiva a pronomina ja- kostná: jaký, jednaký, jinaký, kaký, kte- raký, obaký, onaký, taký, všelijaký; c) tvoří substantiva ze substantiv: voják, husák, kři- žák, dvořák, koňák, jedlák, kozák, opičák, polák, sedlák, vidlák (vz Mkl. B., 243. ); e) tvoří subst. z číslovek: šesták, sedmák; f) tvoří jména obyvatelův od jmen míst a zemí tak, že se před ní (-jakt) c, d, h, ch, k, n, r, s, t mení v: č, d', ž, š, č, ň, ř, š, ť: Praha — Pražák, Prusy — Prušák, Vídeňák, Olo- mučák, Jičiňák, Koliňák, Berliňák, Slezák, Polák. Vz -an, Tvořeni slov.

972   -ák Svazek: 5 Strana: 0893
-ák. ad f). Při čemž pozoru hodno, že přípona -amb (Pražan, Jičíňan atd.) činí výraz trochu uhlazenějším a slušnějším nežli -ák-b. Prk. Přisp. 26. Cf. ještě Bž. 232. — -ák m.: ík: květňák, nočňák, povětrňák, słaměňák (slaměný klobouk). Na Zlínsku. Brt. Vz Brt. D. 144.

973   Ak Svazek: 5 Strana: 0893
Ak = jestli, jak. Na Slov. Ak si z Boha, neboj sa, on ti bude na pomoci. Sb. sl. ps. I. 87.

974   Ak Svazek: 7 Strana: 1184
Ak, aké. Ev. olom. 208 , 216. a j.

975   -ák Svazek: 7 Strana: 1184
-ák. Cf. Gb. Ml. I. 62., Šf. III. 429., List. fil. 1893. 118.

976   -ák Svazek: 9 Strana: 0003
-ák. Vz List. fil. 1899. 258., Lor. 35., Věst. VII 39.

977   Ak Svazek: 9 Strana: 0003
Ak = ne. Byľs tam? Ak. V Pádolí. Jrsk. XXIII. 376.

978   -ák Svazek: 10 Strana: 0552
-ák příp. S příhanou užíváme substantiv s příp. -ák: Pražák, měšťák. Mus. fil. X. 294.

979   Akác Svazek: 1 Strana: 0016
Akác, e, m.; akácie, e, f., míza z trn- kového stromu aegyptského. Akaciensaft. V. — A., strom. Die Akacie. Jg.

980   Akácie Svazek: 5 Strana: 0893
Akácie. Přidej: lat. acacia. Vz Kram. Slov. 8., Rosc. 168., Kk. 256., Čl. 33., FB. 104., Rstp. 375., Schd. II. 312., Slb. 542.

981   Akáciový Svazek: 5 Strana: 0893
Akáciový, Akacien-. A. dřevo. S. N. A. šťáva. Vz S. N. Akátový květ = granátové jablko, punica granatum. Mllr. 84.

982   Akademický Svazek: 5 Strana: 0893
Akademický, vz Akademijský.

983   Akademický Svazek: 7 Strana: 1184
Akademický. A. čtení, řeč, vz Jg. Slnosť 92., 167. A. spolek ve Vídni, v Praze, v Brně. Tf. Mtc. 286. A. kavárna v Praze ve Vodičkově ul.

984   Akademický Svazek: 8 Strana: 0003
Akademický. A. šat v XV. stol. Vz Wtr. Krj. I. 225.

985   Akademictvo Svazek: 5 Strana: 0893
Akademictvo, a, n., die Akademiker. Akad. listy.

986   Akademičnosť Svazek: 5 Strana: 0893
Akademičnosť, i, f., die Akademiker- würde. Ts.

987   Akademie Svazek: 1 Strana: 0016
Akademie, e, f., zahrada v athénském předměstí, kdež sobě Platon školu vystavěti dal; nazvána od Akadema, držitele té za- hrady. Též sama filosofie Platonova. Tomu akademia učila, Jg. Piatons Lehrgarten, Lehr- system. — 2. A., vysoké školy, vysoké učení, kollej, universita. Akademie, hohe Schule, Universität. V. Z malých škol podáváni bý- váme do akademie. Kom. jan. 737. — A., učená společnost Eine gelehrte Gesellschaft, Aka- demie. A. nauk a umění, maléřská, právnická. Jg. — 4. A. hudební, musikalische Akademie = provozování hudebních skladeb od něko- lika hudebníkův komponovaných. Dnes bude v divadle akademie. Us. — Jg.

988   Akademie Svazek: 5 Strana: 0893
Akademie. Přidej: Vz Enc. paed. I. 82.—83., S. N. A. Komenského a král. spo- lečnosti v Londýně, ib. 83., česká (král. česká společnost' nauk), ib. 87., jihoslovanská nauk a umění v Záhřebě, ib. 91., krakovská, ib. 94., moravská, ib. 94., Purkyňova, ib. 96., uherská, ib. 99., nauk vídeňská, ib. 101., hornická, ib. 102., hospodářsko-lesnická, ib. 106., Josefínská lékařsko-ranhojičská, ib. 111., křesťanská v Praze, ib. 111., námoř- nická, ib. 115., obchodní (českoslovanská, ib. 116., německá v Praze, ib. 120.), orien- talní, ib. 121., přírodovědecké, ib. 122., te- resinská, ib. 124., vojenské, ib. 125., výtvar- ních umění v Praze, ib. 130., dubrovnická. ib. 132., polské, ib. 133., ruské, ib. 135.—149., srbská, ib. 149., ak. v jiných zemích, ib. 151.—157., S. N. A. vojenská pro pěchotu a jízdu; a. dělostřelecká, genij ní, NA. III. 44., technická, Čsk., malířská atd. A. hu- dební. Vz Enc. paed. I. 157.

989   Akademie Svazek: 7 Strana: 1184
Akademie. O rozličných a. vz Tf. Mtc. 286. Česká a. císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnosť a umění. Slavnostně za- hájena 18. května 1891. První její protek- tor: arcivévoda Karel Ludvík, náměstek jeho : Jiří kníže z Lobkowicz, vévoda roud- nický. První její předseda: stav. rada Jos. Hlávka; první její gener. sekretář: prof. dr. Fr. Studnička; předseda prvé třídy: dvorní rada a prof. dr. Banda, druhé třídy: dvorní rada a prof. dr. ryt. Kořistka, třetí třídy: prof. dr. Kvičala, čtvrté třídy: stav. rada Hlávka; třídní sekretáři: prof. dr. Durdík, prot. Raýman, řed. a šk. rada Tief- trunk, sekr. dr. Vrchlický.

990   Akademie Svazek: 9 Strana: 0423
Akademie pražská v XV. a XVI. věku. Vz Wtr. Part. 787.

991   Akademijský Svazek: 1 Strana: 0017
Akademijský, akademický, akademisch. A. filosofie (Platonova), učitel, žák, legie, občan, senát, svoboda, zákon, spolek.

992   Akademijský Svazek: 5 Strana: 0894
Akademijský. Přidej: A. řeč, Mus. 1880. 16., vz Jg. Slnosť. 167., úřad, česť, povinnosť, řád, studium, dům, malíř, sochař atd. Us. Pdl. A. čtvrť, Enc. paed. I. 75., občan (řádný posluchač vys. škol), senat, čtenářský spolek v Praze, ib. I. 75., spolek vídeňský, Ib. 80., S. N. A, čtení, vz Jg. Slnosť. 92.

993   Akademik Svazek: 1 Strana: 0017
Akademik, a, m., učitel n.žák akade- mický, ein Akademiker. Kom.

994   Akademism-us Svazek: 10 Strana: 0002
Akademism-us, u, m Nár. listy. 1903. 3 5. 13.

995   Akademiš Svazek: 10 Strana: 0002
Akademiš, e, m. — akademický malíř. Mor. Čes. 1. XI. 255.

996   Akafisty Svazek: 8 Strana: 0003
Akafisty = círk. zpěvy cyrillské (knihy). Nár. list. cf. Ott. I. 607.

997   Akama-s Svazek: 1 Strana: 0017
Akama-s, nta, m., syn Theseův.

998   Akant Svazek: 1 Strana: 0017
Akant, u, m., aeanthus, bylina. A. měkký, V., trnitý, keřnatý. Jg.

999   Akant Svazek: 5 Strana: 0894
Akant. Přidej: Ves. IV. 37., Rstp. 1223., Mllr. 7., 74. — A. = lem, na němž byla vyšita ozdoba z listův akantových. Exc. — A. = květy na sloupech římských. Rgl.

1000   Akanthes Svazek: 10 Strana: 0002
Akanthes Jakub, spisov. nar asi 1580. Vyhl. 33.