291001   Sběžiště Svazek: 7 Strana: 1380
Sběžiště, ě, n., Anfallspunkt, m , ve stavit. Pcl.

291002   Sběžiště Svazek: 10 Strana: 0355
Sběžiště, ě, n. = bod na střeše, kde ná- roží neb úbočí střechy sbíhá se s jejím hřebenem. Vz Ott. XXII. 707., vz Sběžník.

291003   Sběžitý Svazek: 3 Strana: 0269
Sběžitý, spaditý, abschüssig. Nz.

291004   Sběžitý. S Svazek: 10 Strana: 0355
Sběžitý. S. střecha. Sr. Zběžitý.

291005   Sběžky Svazek: 3 Strana: 0269
Sběžky, pl., f., sbíhavé čáry, konvergi- rende Linien. Nz.

291006   Sběžně Svazek: 7 Strana: 0654
Sběžně peřený, herablaufend gefiedert. Vz Rst. 489.

291007   Sběžník Svazek: 10 Strana: 0355
Sběžník, u, m. = místo, v kterém se sbíhá několik rovin; v tesařství také sběžiště, v mě- řictví vrchol. Ott. XXII. 707. Sr. Sběžiště (předchází).

291008   Sběžný Svazek: 7 Strana: 0654
Sběžný = nakloněný. S. pole. U Kdýně.

291009   Sběžný, sbíhavý Svazek: 3 Strana: 0269
Sběžný, sbíhavý, konvergent, S. čáry. Vz S. N., Nz.

291010   Sbičiti Svazek: 3 Strana: 0269
Sbičiti, il, en, ení, sbičovati = sehnati, stlouci, dovésti, zusammenbringen, -trommeln. U Jílem. Ktk.

291011   Sbičování Svazek: 3 Strana: 0269
Sbičování, n., die Zerpeitschung.

291012   Sbičovaný Svazek: 3 Strana: 0269
Sbičovaný; -án, a, o, zerpeitscht, zer- hauen. — kde. Již vidím synáčka, jak v krvi omdlévá, po všem těle s-ný a trním korunovaný. Sš. P. 75.

291013   Sbičovati Svazek: 3 Strana: 0269
Sbičovati, zusammenpeitseben. — koho, co.

291014   Sbieránie Svazek: 10 Strana: 0355
Sbieránie, vz Sbírání. Mill. 106.

291015   Sbierati Svazek: 10 Strana: 0355
Sbierati, vz Sbírati. Mill. 114. a j.

291016   Sbíhajicnosť Svazek: 3 Strana: 0269
Sbíhajicnosť, i, f., šp. m. sbíhavosť.

291017   Sbíhati Svazek: 3 Strana: 0269
Sbíhati, vz Sběhnouti. — koho = shle- dávati koho. Mor. Brt. — kde: po celém trhu. Mor. Brt.

291018   Sbíhavosť Svazek: 3 Strana: 0269
Sbíhavosť, i, f., die Konvergenz (ohne Ende fortlaufender Reihen). Nz.

291019   Sbíhavý Svazek: 3 Strana: 0269
Sbíhavý list (decurreus, herablaufend), jehož kraje na zpodu ještě po samé lodyze jak listovitá křídla dolů se táhnou, jako u bo- dláků; lístek, jenž listovou substancí po hlavním řapíku n. vřetenu sbíhá. Čl. Kv. XXVI. S. čáry, vz Sběžky. Nz. S. řady. Nz., Stč.

291020   Sbíhavý. S Svazek: 10 Strana: 0355
Sbíhavý. S. šilhání, strabismus internus seu convergens; s. zevní, s. externus. Ktt.

291021   Sbihnout Svazek: 10 Strana: 0661
Sbihnout se zz zdvihnouti se. Hoš. Pol. II. 97.

291022   Sbihovati Svazek: 3 Strana: 0269
Sbihovati = rychle něco snášeti, etwas rasch herbeischaffen, herholen (im letzten Augenblicke). U Olom. Sd.

291023   Sbíječka Svazek: 7 Strana: 0654
Sbíječka, y, f., vz Přibíječka.

291024   Sbíječka Svazek: 10 Strana: 0662
Sbíječka, y, f. = hůlka, jíž se na stavě stojatém niti sbíjejí; později užívali člunku. Škod. II2. II. 204.

291025   Sbijedlo Svazek: 8 Strana: 0355
Sbijedlo, a, n., Annagelmaschine. Sterz. I. 188.

291026   Sbir Svazek: 7 Strana: 0654
Sbir, a, m., Sbirre, Häscher, Gerichts- diener, m. U přítomnosti sbirův a drábův. Koll. III. 161.

291027   Sbírací Svazek: 3 Strana: 0269
Sbírací, vz Sběrací.

291028   Sbírač Svazek: 3 Strana: 0269
Sbírač, e, m. = sběrač.

291029   Sbíráček, čku Svazek: 3 Strana: 0269
Sbíráček, čku, m., ein kleines Töpfchen zum Beerensammeln. U Litovle. Kčr.

291030   Sbíračka Svazek: 3 Strana: 0269
Sbíračka, y, f. = sběračka. — S., vřed, das Geschwür. U Litovle, Kčr. Nemoho dobře choditi, mám na šlapce s-ku. Na mor. Drahansku. Hý.

291031   Sbírání Svazek: 3 Strana: 0269
Sbírání, n., das Sammeln, Klauben. S. klasů. Kom., květin, D., vína. V.. BO., dříví, Us., hlasů, D., medu (vybírání). D. — S., das Abschöpfen. S. smetany. Šp. — S., die Wer- bung. S. strany. Dch. S. na vojnu. D.

291032   Sbírání Svazek: 7 Strana: 0654
Sbírání. Ty k němu mluvili, že by na Malé Straně nějaká potržka a s. bylo. 1532. Mus. 1880. 497.

291033   Sbíranina Svazek: 7 Strana: 0654
Sbíranina, y, f. = podbíranina, Eiter, Geschwür, n. Slez. Šd.

291034   Sbíranka Svazek: 3 Strana: 0269
Sbíranka, y, f., mastnota s polívky se- braná. Se s-ky dělá se jížka. Us. Č.

291035   Sbíraný Svazek: 3 Strana: 0269
Sbíraný; -án, a, o, gesammelt; abge- schöpft. S. mléko. Us.

291036   Sbíraný Svazek: 7 Strana: 0654
Sbíraný. S. mléko, s něhož smetana sbě- račkou sebrána jest.

291037   Sbírati Svazek: 3 Strana: 0269
Sbírati, vz Sebrati.

291038   Sbíravica Svazek: 7 Strana: 0654
Sbíravica, e, f. = sbíranina. Slov. Rr. Sb.

291039   Sbíravosť Svazek: 9 Strana: 0286
Sbíravosť, i, f., Sammlungssucht. Ott. XIV. 364b.

291040   Sbírec Svazek: 7 Strana: 0654
Sbírec, rce, m. = odpadek doutníku. Kutn.

291041   Sbírečka Svazek: 10 Strana: 0355
Sbírečka, y, f., zdrobn. sbírka. Pokr. 1885. č. 27.

291042   Sbíreční Svazek: 8 Strana: 0355
Sbíreční, Sammlungs-. S. truhlička a al- mužní. XV. stol. Wtr. Živ. c. I. 478.

291043   Sbírka Svazek: 3 Strana: 0269
Sbírka, v. f., od ber. Schl. Příp. -bka. Mkl. B. 272. Die Sammlung. Aby tato sbírka (způsobů mluvení) všem v hod byla. Sych. S. vína. ovoce, klasů; doba s-ky. D.. Kram., Dch. O sbírce vína vz Čk. 341.-342. S. obilí, vz Vítka. S. knih (knihovna), obrazů (obrazárna, gallerie), mincí, starožitných pa- mátek, přírodnin atd. (musea), S. N., s. (pe- něz) na chudé; sbírku mezi sousedy učiniti, Us., J. tr.; s. (u horníků) = peníze, kterými těžaři v poměru svých kukusů k dělání dolu přispívají, pokud užitek dolu samého nepo- stačuje : sbírky ukládati, uložiti, dáti, der Zusammenschuss. Vys. Místo ke sbírce, die Sammelstätte. Dch. Obvod poštovní s-ky, Bestellungsbezirk einer Briefsammlung; S. loterní; Záležitosti týkající se snůšek a sbí- rek. J. tr. S-u ve prospěch koho učiniti. Bs. S. pro chudé. D. — S. = berně, daň. V. S-ku svoliti, V., někomu platiti, Brike., spra- viti, Boč., uložiti. Sněm. 1609. — S., obilí najednou vymlácené a vyčištěné (zvité, zdru- tované a zburdakované), jež se pak ze sto- doly na sýpku (sypání) vynáší. U Opavy. Klš.

291044   Sbírka Svazek: 7 Strana: 0654
Sbírka. Cf. Mkl. Etym. 9. b , Jg. H. 1. 743. Abychom po zbořích sbírku na ně nařídili. BR. II. 627. a. S. lavinová (se- brané peníze posýlají se od přispívatele k přispívateli za tím účelem, aby jako la- vinová (sněhová; koule rostly. Nár. list.

291045   Sbírkový Svazek: 3 Strana: 0269
Sbírkový, Sammel-. Šm.

291046   Sbírkový. S Svazek: 10 Strana: 0355
Sbírkový. S. oddělení. Nár. list. 1903. č. 312. 13.

291047   Sbiřmovati někoho Svazek: 3 Strana: 0269
Sbiřmovati někoho, Jemanden züchti- gen. Mor. Šd.

291048   Sbíti Svazek: 3 Strana: 0269
Sbíti, sbiji, sbij, sbije (íc), sbil, it, ití; sbí- jeti, el, en, ení; sbíjívati, zusammenschla- gen; se, sich verdichten. V. — abs. Kdyby kroupy sbily (potloukly). V. Lépe jest býti sbitu, než do smrti ubitu. Pk. — co. Sbil mráz osení (spálil). St. let. Víno mu hlavu sbilo. L. — koho (akk., nikoligt.) = stlouci, V., 2. zabiti. Troj., Háj., Dal. — koho, co čím: někoho holí; sud kyjankou. S. prkna hřebíky, Us., koho kyjem (stlouci). V. Blázen sobě nesrozumí, leč kyjem sbit bude. V. S. někoho mlatem. Alx. 1120. S. někomu ře- menem ústa. Pass. Výb. II. 9. — co kdy. O svatém duše zbil mráz osení. Let, — co z čeho: vrata z prken. Us. — co v co: v hromadu. V. koho kam: na kolo. Dal. — co s čeho: prakem s kolu chléb. L. — co oč. Lépe jest, než by tolik metel o svůj hřbet sbil (bitím spotřeboval). Hus. — se = zabiti se. V.

291049   Sbití Svazek: 3 Strana: 0269
Sbití, n. S. prken, na kolo. Us. Modrý od s. V. Rehen po tom s. pozdravil sě byl. NB. Tč. 108.

291050   Sbíti Svazek: 7 Strana: 0654
Sbíti, vz Zbíti. — co. Podšrámané uhlí sbíjeti, abhänken, hereingewinnen, abkohlen. Hř. Ruce sbíjeti. Bož. umuč. 83. — koho kde: v hospodě. Us. — jak. Sbil ho, až nemohl sebou ani hýbat. Us. Šd. — co v čem. Ten svůj věk v svaté čistotě sbil. Výb. I. 1174.

291051   Sbití Svazek: 7 Strana: 0654
Sbití, vz Zbití.

291052   Sbití Svazek: 9 Strana: 0286
Sbití, n. = místo na těle, kde komu bylo nabito. Flastr na s. Maš. ruk. 206b.

291053   Sbitina Svazek: 3 Strana: 0269
Sbitina, y, f., modřina. V.

291054   Sbitý Svazek: 7 Strana: 0654
Sbitý, cf. Zbitý.

291055   Sblafnouť Svazek: 7 Strana: 1380
Sblafnouť něco s chutí (rychle snísti). Us. NZ. I. 455.

291056   Sblatiti Svazek: 10 Strana: 0355
Sblatiti = zdupati. — co čím. Všecko kořenie svým ořem zblati. Baw. J. v. 143.

291057   Sbláznovati se Svazek: 3 Strana: 0269
Sbláznovati se = mýliti se, sich irren, zastr. Leg.

291058   Sblíznouti Svazek: 7 Strana: 0654
Sblíznouti = slíznouti. Co za to sblízne, uvidí. Us. Kos., Kurz.

291059   Sblíženě Svazek: 7 Strana: 0654
Sblíženě = přibližně. Mj. 107., 6.

291060   Sblížení Svazek: 7 Strana: 0654
Sblížení se stran, s lidem, Annäherung, Berührung. Dch.

291061   Sblíženosť Svazek: 3 Strana: 0269
Sblíženosť, i, f., die Annäherung. Rk.

291062   Sblížený Svazek: 3 Strana: 0269
Sblížený; -en, a, o, genähert. S. hodnota, der Annäherungswerth. Stč. Alg. 158. Sblížiti, il. en, ení, sbližovati, annähern. — co čím kde.

291063   Sblížiti co, se čemu Svazek: 7 Strana: 0654
Sblížiti co, se čemu. Bavoři sblíží se Děvínu. Vlč. S. magnet železu. Mj. — se s kým. Šml. I. 38., Dch. — se kam: k něčemu. NA. IV. 172.

291064   Sblíživý Svazek: 7 Strana: 0654
Sblíživý, approximativ. Ssk.

291065   Sbližně Svazek: 7 Strana: 0654
Sbližně = sblíženě. NA. V. 416.

291066   Sbližný Svazek: 7 Strana: 0654
Sbližný = přibližný, Annäherungs-. S. zlomek řetězce. Hra. S. Hodnota. NA. V. 411.

291067   Sbližovací Svazek: 10 Strana: 0355
Sbližovací. Soustřeďovací, s. politika obchodní. Nár. list. 1903. č. 291. 21.

291068   Sblouditi Svazek: 7 Strana: 0654
Sblouditi, sich verirren. S. s cesty. Št. Kn. š. 81. (24.).

291069   Sblúditi Svazek: 10 Strana: 0355
Sblúditi = zblouditi, Pass. mus., Mus. 1892. 306.

291070   Sbobrovati Svazek: 7 Strana: 0654
Sbobrovati, vz Zbobrovati.

291071   Sbociti co kam Svazek: 8 Strana: 0355
Sbociti co kam. Tam emir sbočí vojsko své (svede). Kub. Rol. 124.

291072   Sbočiti Svazek: 7 Strana: 0654
Sbočiti, seitwärts springen. Tou chvílí koně již s-li. Zl. Praha 1889. č. 12. Sbor etym., zbor foneticky. — S. = sho-
ření. Co je obecného, je skoro všecko na
sbor. Kmk. Kuk. II. 22. — S. = sklad, Syn-
these. S. geometrický. Jd. Geom. I. 48. — S. = shromáždění lidu. Neb tu všech mudrců
židovských s. bydléše. Pass. S. ludský
obklúčí tě. Ž. wit. 7. 8. V sboru osadném,
in ecclesia plebis. 106. 32. Všechen s. di-
viechu se učenie jeho. Ev. olom. 280. — S. = sněm církevní. Biechu v sboru. ZN. Taká jest obec a jednota svatých v ko- stele, tociš v sboru křesťanském. Št. Kn. š. 26. — S. dvou-, tří-, čtyřhlasý, mužský, ženský, smíšený. Zv. — S. = spolek. S-ry jednoty bratrské. Mus. S. loupežnický. Mcha. S. ku vzdělání řeči a literatury české byl zřízen roku 1830. S. professorský. Mour. Sbory jsou spory. Pk. — S. = chor. Cf. Jg. Slnosť. 147. S. attické tragoedie za- stupuje měnivé mínění veřejné. Kv. 1889. seš. 2. — U Sboru = studánka v Žamberce. Mus. 1890. 147.

291073   Sbodnouti Svazek: 3 Strana: 0270
Sbodnouti, ul, ut, utí; sbůsti, sbodu, sbodl, den, ení; sbodati, sbodávati, herunter- stechen. - koho odkud (čím): (dřevcem) s koně. Alx. 1125. — Troj. — kde: na harci. Mus.

291074   Sbor Svazek: 7 Strana: 1380
Sbor = sbořeniště. Na Žďársku. Ptn. 41.

291075   Sbor Svazek: 8 Strana: 0355
Sbor. 0 pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 70., 77. Cf. Zbor (3. dod.).

291076   Sbor, u, sborek Svazek: 3 Strana: 0270
Sbor, u, sborek, rku, sboreček, čku, m., od ber (bráti), strsl. sibori conventus, koř. br, r stupňováno v or, příp. -b. Mkl. B. 9., 11. Tudy sb-bor-b. od sb-br-a-ti. Ib. 420. Vok. sg. obyč. sbore. Hus II. 107. : sboře. Vz R. S. = sebrání, něco sebraného, die Versammlung; též místo, kde sebrání jest, der Versammlungsort. Sbor vod. — S., shromáždění lidu atd., die Versammlung. S. lidí. V. Sta se, že ciesař pozva kniežat k dvoru, kniez Václav ide k tomu sboru. Dal. Sbor hlučný prohlásila, Dal. S. lidu. S. N. S. star- ších obecních, zastupitelský, živnostenský, Dch., stavitelský,diplomatický, zákonodárný. Rk. Vz Sněm. Sjezd, Rok. Celým sborem, korporativ. Dch. A když kmetové sborem se sešli. Kpr. S. lodí, die Flotille. Nz. Vje- den s. sberúce se lidé. BO. Ke všemu s-ru lidu israelského. BO. S. volicí. Us. — S., schůze osob církevních, sněm církevní, die Kirchenversammlung, das Koncil, concilium, synodus. Vz Sněm. Hý., Pal. Slovo obec a sbor neodpovídají dokonale slovu ennhnoia, neboť obec obnáší sebou toliko pojem vše- obecnosti, sbor pak přísluší starému zá- konu ouvaywyn. Sš. I. 159. Concilium aneb sbor., V. Všeobecný s. křesťaňský (církev). V. Že jest jedna církev svatá, obecná t. j. jeden s. všech vyvolených. Hus. S. církevní, klášterní, věřících. S. basilejský. S. N. Také sbor toletanský v právích takto ustavil; Cierkev svatá jest s. všech vyvolených ku spasení; Přiď tvé královstvie t. j. naplň se s. vyvolených, kteří s tebú mají býti v ne- besích; Raduj se Jerusaleme t. j. ty sboře křesťanský; Bez sboróv učinie vás t. j. vy- obcují vás, teď stojí: vypovědíť vás ze škol; Bez sboróv učinie vás t. j. vyobcují vás, tak že vás nebudú chtieti v obci trpěti; Lov Petróv, na němž dřely sú se sieti, zna- mená s. křesťanóv, z nichž někteří vypadnú; A slove nebeské královstvie ten sbor, pro- tože král nebeský Bóh jest král toho sboru ; Podobno učiněno jest královstvie nebeské, jenž jest s. lidí zde ve světě; Mnozí vyšli sú ze s-u židovského, jenž sú v Krista vě- řili ; Křivá kletba ani před Bohem ani před sborem vieže; Ale kdež hřiech zjevný ne- nie, vyvrci ze s-ru nižádného nemóžeme; Něco na někoho před prohlášeným sborem vésti; Kterak vešken sbor proti mně křičel, kterak sem já odpoviedal; Kostnice, jich město, za třidceti let nezbude hřiechóv, které jest spáchal ten s. v jich městě; Ještě pán Buoh vždy svú mocí Hus při životě drží a bude držeti, dokud ráčí, proti pyšnému, aa- komému a rozličně hřiešnému sboru. Hus I. 468., II. 37., 56., 107., 195., 197., 279., 379. III. 31., 227., 228., 276., 282., 284., 287., 289'. (Tč.). — S., komonstvo, průvod, das Geleite. I vece Cech k svému sboru. Dal. Přišla u ve- likém sboru panen. Troj. - S., oddělení, hro- mada vojákův, Corps, n. S. vojska. Bur. S. ar- mádní, vz Vojsko. Otčík zahna Němcev sbory. Rkk. S. branného lidu, S. N., vojen- ský. Rk., J. tr. Občanský s., Bürgercorps, n. S. ostrostřelců, granátníků. S. záložný. Rk. S. pozorovací, Beobachtungscorps, Dch., mostařský, Pontonier-Corps. J. tr. Hospodin sboróv (exercituum). BO. — S., při tělo- cviku: souřadí z více čet se skládající. Vz Četa, Šik. — S., chor. S. andělův. Pass. S. zpěvákův. Jg. Potom sborové angelští tu choť do nebeské sieni přivedú. Hus III. 6. Klade čtvero sborů či kůrů anjelských. Sš. II. 199. Viece jich přišlo, aby s. k zpievání veselému učinili. Hus II. 243. — S., zpěv mnoha hlasův, mnohozpěv. Hd. S. kapelní (církevní písně bez průvodu). Hd. — S., spolek, der Verein. Dal. S. zpěváků, zpě- vácký (mužský, ženský, smíšený), doktorů, S. N., učitelský, obchodnický. Rk. S. k čemu (u slovesných jmen podstatných; lépe než: pro co): ku vzdělání řeči, ku stavění národ- ního divadla, ku proskoumání země. Bs. S. čeho: musejní s. řeči a literatury české. Bs. — S., sloučení rozmanitých předmětův. Mark.. — S., místo shromáždění; zvl. u čes. bratří = modlitebnice, der Tempel. Sbory všecky kolím zabiti a zaraziti dali. Apol. Choditi do sboru. Šd. — S., prut bylinný Vzíti, zelinu i všecek její s. spolu ssekati. Čern. Štěrbák roste prostým sborem na půl druhého lokte zvýší. Čern. — S., jm. pole u Napajedel na Mor. Km. — S., sbírání, die Lese. S. klasů. Us.

291077   Sbora Svazek: 7 Strana: 0655
Sbora, y, f., congregatio, shromáždění. Tak s. sborom hrmí. Hdk. Mart. 23.

291078   Sborcený Svazek: 7 Strana: 0655
Sborcený; -en, a, o, geworfen. S. prkno, Us., šachta. NA. IV. 138. Jednoduchý hy- perboloid jest plocha zborcená (windschief), t. j. lze na povrchu jeho nekonečné množ- ství přímek sestrojiti. S. N. X. 256. — Jrl. 71.

291079   Sboren Svazek: 3 Strana: 0270
Sboren, partc. slovesa sbořiti = shro- mažďovati. L. S. Vz Sbořiti, 2.

291080   Sbormistr Svazek: 3 Strana: 0271
Sbormistr, a, m., der Chormeister. Dch.

291081   Sbormistrovství Svazek: 7 Strana: 0655
Sbormistrovství, n., Chorleitung, f. Lpř.

291082   Sborna Svazek: 3 Strana: 0271
Sborna, y, f. = sborníce. Propuštěnci ti společnou s-nu měli Vz Sborníce. Sš. Sk. 72.

291083   Sborně Svazek: 3 Strana: 0271
Sborně: sborem, houfně, kollegialisch. S. něco říditi, vyjednávati. J. tr., Mus. — S., krátce. S. říci. Us. Vz Sbořiti, 2.

291084   Sborně Svazek: 7 Strana: 0655
Sborně. AlxBM. v. 15. (HP. 81.).

291085   Sborně Svazek: 10 Strana: 0355
Sborně = sborem.

291086   Sborníce Svazek: 3 Strana: 0271
Sborníce, e, f. = sborovna, synagoga, die Synagoge. S. křesťanské; O s-cích či syna- gogách nejednou mluvili jsme; S. soukromá; Učil ve s-cích jejich; Po svém obyčeji vešel do s-ce; Vyučovati po s-cích, ve sbornici: Náčelník s-ce (cf. Nadsborničný): S-ci vy- stavěti. Sš. Sk. 34., 72., 223., L. 59., 66., 133., 76. Kristus byl náčelník s. Sš. I. 164. (Hý.). Sborničí náčelník. Sš. Sk. 156. Vz Sbor- níce.

291087   Sbornice Svazek: 10 Strana: 0355
Sbornice, e, f. = ženský člen sboru (ná- boženského) 1588. Čes. 1. XI. 248.

291088   Sborničník Svazek: 3 Strana: 0271
Sborničník, a, m., přednosta sborníce, der Vorsteher der Synagoge. Sš. L. 134. (Hý.).

291089   Sborničný Svazek: 3 Strana: 0271
Sborničný náčelník (n. sborníce) = nad- sborničný. Sš. Sk. 215.

291090   Sborník Svazek: 3 Strana: 0271
Sborník, a, m., člen sboru českých, bratří. Scip. — S., u, m., Collectaneen (pl.). Nz.

291091   Sborník Svazek: 7 Strana: 0655
Sborník, a, m. Bratrský s. Wtr. exc., Mus. 1890.148.— S., u, m., Revue, f. (Sam- melschrift). Dch. S. nauk. Mus.

291092   Sborník Svazek: 8 Strana: 0355
Sborník. Cf. Zborník. V XVI. stol. také = buřič, člověk podvratný. Wtr. St. nov. 171.

291093   Sbornosť Svazek: 3 Strana: 0271
Sbornosť, i, f., das Kongregationswesen, die Körperschaft. Šm.

291094   1. Sborný Svazek: 3 Strana: 0271
1. Sborný, Sammel-. S. místo. — S. dům = sbornice. Ale obzvláště domové s-ní kře- sťanů jerusalemských překotem přepadeni. Sš. Sk. 93.

291095   2. Sborný Svazek: 3 Strana: 0271
2. Sborný, synthetický, synthetisch. S-ní znakové, rozjímání. Mark. — Lid s. Žižkův (sebraný). Ms. S-ní bratří. Vz Samorostlý. S. sněm. LS. v. 84. Vz Sbořiti, 2.

291096   Sborný Svazek: 7 Strana: 0655
Sborný, corporativ. S. čili biskupský chrám. Šf. III. 174. — Cf. Jg. Slnosť. 50.

291097   Sborný Svazek: 9 Strana: 0286
Sborný. S. spis = od několika spisovatelů sestavený. Knihop. slovník Douchův. V.

291098   Sborný Svazek: 10 Strana: 0355
Sborný sněm. Msn. II. 10.

291099   Sborovati Svazek: 3 Strana: 0271
Sborovati = sněmovati, Jg.; 2. sborem zpívati. Č. — S. se, shromažďovati se, sich versammeln. — se jak. Nejmenší zvířátka sborují se v míru a svornosti. Sš. Oa. 31.

291100   Sboroviště Svazek: 10 Strana: 0355
Sboroviště, ě, n. = shromaždiště, sněmišťě. Škod. Od. lll, II. 31., Msn. II. 24., Hym. 8.

291101   Sborovna Svazek: 3 Strana: 0271
Sborovna, y, f., místnost', ve které nějaký sbor se schází, der Versammlungssaal, das Konferenzzimmer. Us.

291102   Sborovní Svazek: 10 Strana: 0355
Sborovní věc = sboru se týkající. 1557. List. litomyšl č. 54.

291103   Sborovod Svazek: 7 Strana: 0655
Sborovod, a, m., xoQvcpalog, řjysfiáv, vůdce sboru. Dk. Poet. 325.

291104   Sborový Svazek: 3 Strana: 0271
Sborový, sborný. S. soud, Collegialge- richt, zpěv, Chorgesang, m. Rk., J. tr., Dch. S. hluk (tumultus turbarum). BO.

291105   Sborový Svazek: 7 Strana: 0655
Sborový. S. velitelství. Tl. M. 230. S. skladba (pro sbor). Zv, Žádal, aby cedule ta vepsána byla do akt s-vých. Pal. Děj. III. 3. 79.

291106   Sborozpěv Svazek: 3 Strana: 0271
Sborozpěv, u, m., der Choralgesang. Šm.

291107   Sborský Svazek: 7 Strana: 0655
Sborský. A ten, kterýž svoboden jest před Bohem, sborskú (lidskú) kletbú jest svázán. Hus III. 228.

291108   Sborso Svazek: 3 Strana: 0271
Sborso, a, n., ve slohu kupeckém = zá- loha, der Vorschuss. Kh.

291109   Sborsovati Svazek: 3 Strana: 0271
Sborsovati, v kupeckém slohu = někoho založiti, sborsiren, Jemanden etwas vor- schiessen. Kh. Ve Slezsku vůbec se říká bor- govati, sborgovati, rozborgovati. Šd.

291110   Sborstvo Svazek: 7 Strana: 0655
Sborstvo, a, n., Corporation, f. Dch.

291111   Sboř Svazek: 3 Strana: 0270
Sboř, i, f. = sbor, hejno. S. ptačí. St. skl.

291112   Sboř Svazek: 8 Strana: 0355
Sboř. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 20.

291113   Sbořec Svazek: 9 Strana: 0286
Sbořec, řce, m., conventiculum, zdrobn. sbor. Ž. pod. XV. 4.

291114   Sboření Svazek: 3 Strana: 0270
Sboření, n., der Einsturz. S. domu. Us. Na s. V. Ten dům jest na s. Us., BO.

291115   Sbořenina Svazek: 3 Strana: 0270
Sbořenina, y, f., sbořeniny, pl. = roz- valiny, sříceniny, ssutiny, die Ruine. Br., Kom.

291116   Sbořenina Svazek: 7 Strana: 0655
Sbořenina, v hora. = zavalisko, strž. Hř.

291117   Sbořenisko Svazek: 7 Strana: 0655
Sbořenisko, a, n. = sbořenistě

291118   Sbořeniště Svazek: 3 Strana: 0270
Sbořeniště, ě, n., poustka, der Trümmer- haufen. Ros.

291119   Sbořina Svazek: 3 Strana: 0270
Sbořina, y, f., Koll., lépe: sbořenina. Jg.

291120   Sbořisko Svazek: 3 Strana: 0270
Sbořisko, a, n. = sbořeniště. To stavení je s. (sešlé, na sboření). Us. na mor. Dra- hansku Hý.

291121   Sbořiště Svazek: 3 Strana: 0270
Sbořiště, ě, n., sbor, místo shromáždění, der Sammelplatz. Scip.

291122   1. Sbořiti Svazek: 3 Strana: 0270
1. Sbořiti, sbor, re (íc), il, en, ení, sbo- řovati = sřítiti, sbourati, nieder-, einreissen, zerstören, umstürzen, abbrechen, zusammen- werfen ; zrušiti, abschaffen; sraziti, herab- werfen. V. — co čím: sáh dříví sochorem. Us. — co kam, do čeho. Us. — co komu: dům, Půh. II. 168., zeď, oltář, hradbu, město, Us., D., Kom., Ros., Jel., předsevzetí (zru- šiti). V. — se. Dům se sbořil. Us. Sboří se proto svět? Dch. — koho odkud: s koně (sraziti). Kron. o Bruncv. — koho proč. Když pan Albrecht die, že jest ten duom sbořil pro zemské dobré. Půh. II. 383.

291123   2. Sbořiti Svazek: 3 Strana: 0270
2. Sbořiti, il, en, ení, od sbor = shro- mážditi, učiniti, ahy někdo někam přišel, svo- lati, einberufen, versammeln. Vz více v Jir. Mus. 1878. 140. V národ k rozsúzeniu na sněm sboren = v národ shromážděný na sněm k rozsouzení (k soudnímu řízení). LS. v. 84. Slovo toto není jinak doloženo, ale v Rkk. a Dal. přichází slovo sbor a v Alx. slovo sborně. Bdl. Obr. LS. 17., 128., 129.

291124   1. Sbořiti Svazek: 7 Strana: 0655
1. Sbořiti. — co. Sbořil mi dům. Půh. I. 280. Nadělá křiku, že by dům sbořil. Dch. S. úmluvu (zrušiti), Výb. I. 1048., smlúvu. Št. Kn. š. 164. S. tvrz. Arch. II 149. Nehned nový dům vystaví, kdo starý sboří. Us. Šd. Sbořivše ustavení zákona; Mečem učiní dobrým pokoj zlých pokoj sboře. Št. N. 77. 33., 288. 37. O by zbo- řili hřiechy, kopeřstvie, smilstvie. Hus I. 329. — co čím. Slovem nebe s. Vrch. Kterúž úmluvú první úmluvu smy zbořily. Arch. IV. 342. — co komu. S-la se nám chalupa, kamna (žena slehla). Us. S. komu kvas. Chč. 632. — co proč Ten (díl tvrze) mi jest proň zbořen. Půh. II. 362. — co kde (jak): v klášteřích. Št. N. 77. 20. Svú mocí beze vší naší viny kázal nám s. na naší vlastní dědině v Moravičanech náš mlýn. Půh. I. 36.3. — kdy. Sto liet čo znalo stvoriť, to v jednej ľahkej době zboriť. Phľd. IV. 20. — se. Strach, by se nebe nezbořilo. Us.

291125   2. Sbořiti Svazek: 7 Strana: 0655
2. Sbořiti = sněmovati. Šf. Strž. I. 113. Vz Sborovati.

291126   Sbourání Svazek: 3 Strana: 0271
Sbourání, n., das Abbrechen, Abtragen, Niederreissen. S. lešení, die Demontirung o. Abtragung des Baugerüstes. Dch.

291127   Sbouranina Svazek: 8 Strana: 0355
Sbouranina, y, f., Abbruchmaterial, n. Ptrl. 5.

291128   Sbouraný jak Svazek: 7 Strana: 0655
Sbouraný jak. Palác s-ný až do zá- kladu. Sl. let. II. 25.

291129   Sbourati Svazek: 3 Strana: 0271
Sbourati, sbourávati = strhati, sbořiti, einreissen, abbrechen, abtragen, niederreis- sen. — co: zeď, dům. — čím: motykami atd. Vz Sbořiti.

291130   Sbožený Svazek: 7 Strana: 0655
Sbožený; -en, a, o. Plodem s-ny = obo- hacený, obtížený, obřemeněný. Leg. o sv. Anně. 63.

291131   Sbožený Svazek: 10 Strana: 0355
Sbožený. V VII. 655. Plodem s-ny oprav v: s-ný. S. = obohacený. Had se plodem (sbo- žen) čuje. L. Mar. 63. — ke komu. Bych byl k tobě zbožen (bych se k tobě, k Bohu dostal). Um. roudn. 2177.

291132   Sbožeti Svazek: 3 Strana: 0271
Sbožeti, el, ení = zbohatnouti, reich wer- den, zastr.

291133   Sbožice Svazek: 3 Strana: 0271
Sbožice, e, n., demin. jm. ,zboží.´ Výb. I. 218.

291134   Sbožice Svazek: 7 Strana: 0655
Sbožice. Hr. rk. P. 22., 40., 122., 138., 282., 590., 621. atd.

291135   Sbožíčko Svazek: 7 Strana: 0655
Sbožíčko. Aby pro s. neradovala se cizí smrti. Št. Kn. š. 168.

291136   Sbožie Svazek: 3 Strana: 0271
Sbožie, vz Zboží.

291137   Sbožie Svazek: 8 Strana: 0355
Sbožie, spodobením zboží. Gb. H. ml. I. 323.

291138   Sbožiti Svazek: 3 Strana: 0271
Sbožiti = zbohatiti. Kat. 3380.

291139   Sbožně Svazek: 7 Strana: 0655
Sbožně = štědře, bohatě, hojně. Hi (i) sobě s. pomocní. Leg. o sv. Anně. 73.

291140   Sbožník Svazek: 10 Strana: 0355
Sbožník, a, m., adauctus. Rozk. R. 82. Sr. Zbožník.

291141   Sbožný Svazek: 8 Strana: 0355
Sbožný, spodobením zbožný. Gb. H. ml I. 323 Sbranka, y, f., os. jm. žen. Sdl. Louň. 16.

291142   Sbožný Svazek: 10 Strana: 0355
Sbožný, felix. Ž. pod. Vz Zbožný.

291143   Sbrapnel Svazek: 7 Strana: 0675
Sbrapnel praská ve vzduchu, koule teprv nárazem na zem. S., jm. vynálezce. Vm.

291144   Sbratrovatel Svazek: 3 Strana: 0271
Sbratrovatel, e. m., der Verbrüderer. Šm. Sbrocený krví, sčerveněný. Jir.

291145   Sbratřenec Svazek: 3 Strana: 0271
Sbratřenec, nce, m., ein Verbrüderter. Šm. Sbratřený; -en. a, o, verbrüdert. Kká.

291146   Sbratření Svazek: 7 Strana: 0655
Sbratření, n., Verbrüderung, f. S. Slávu. Kká. K sl. j. 225. Lidstva všeho s. Mkr.

291147   Sbratřenosť Svazek: 10 Strana: 0355
Sbratřenosť, i, f. S. slovanských ná- rodů. Vin. I. 309.

291148   Sbratřený s kým Svazek: 7 Strana: 0655
Sbratřený s kým. Slovák s námi s-ný. C. Kn. š 114.

291149   Sbratřiti Svazek: 3 Strana: 0271
Sbratřiti, sbratiti. il, en, ení = spřáteliti, verbrüdern. — se s kým. V.

291150   Sbratřiti Svazek: 7 Strana: 0655
Sbratřiti, sbratřovati koho. Časové roz- ličné národy sbratřují a sjednocují. Koll. II. 489. — čím. Národy osvětou s. Vlč. — se s kým. Us. Tč.

291151   Sbrnčenosť Svazek: 7 Strana: 0655
Sbrnčenosť, i, f., Verrücktheit, f. U Olom. Sd.

291152   Sbrnčený Svazek: 7 Strana: 0655
Sbrnčený; -en, a, o, verrückt, f. U Olom. Sd.

291153   Sbrnčiti Svazek: 7 Strana: 0655
Sbrnčiti, il, en, ení, verrückt machen; se, gierig und ungeduldig nach etwas sich sehnend verrückt werden. U Olom. Sd.

291154   Sbroj Svazek: 7 Strana: 0655
Sbroj, e, f = množství. Převeliká s. dětí. Alx. H. v. 184. (HP. 64.). Vz Sbroje, Zbroje.

291155   Sbroje Svazek: 3 Strana: 0271
Sbroje, e. f. (zastr.), hromada lidu. Výb. I. 1076., 1077. Sbrousati = obilí špatně semleti. — co komu. Ten mi to žito sbrousal. Us. Dch.

291156   Sbrojněl Svazek: 10 Strana: 0355
Sbrojněl, synagoga. Rozk. P. 2332. Není-li to chybné m. Sbrojně. Mš.

291157   Sbrotiti Svazek: 9 Strana: 0286
Sbrotiti, vz Zbrotiti.

291158   Sbrousiti Svazek: 7 Strana: 0655
Sbrousiti = sběhati. Ten všecko sbrousí (poběhá).

291159   Sbrožirovati Svazek: 7 Strana: 0655
Sbrožirovati knihu, brochiren. Us. Pdl.

291160   Sbryndaný Svazek: 3 Strana: 0271
Sbryndaný; -án, a, o, vz Bryndati. Co v básni podáno, je víno řízné, ne brynda sbryndaná. Kos. Ó. I. 279.

291161   Sbryndati Svazek: 3 Strana: 0271
Sbryndati, zusammen panschen. Ros. — co: pivo, čím: vodou.

291162   Sbřesknouti se Svazek: 10 Strana: 0355
Sbřesknouti se = setlíti. Otava se s-kne Kdýně. Rgl.

291163   Sbřeznouti Svazek: 8 Strana: 0355
Sbřeznouti = březí se státi. Která klisna nechce s. NZ. III. 327.

291164   Sbubnovati Svazek: 10 Strana: 0355
Sbubnovati. Tajné schůze sbubnovaných osobností. Pokr. 1884. č. 321. S. konšely (svolati). Čch. II. Pov. 208.

291165   Sbudovati Svazek: 3 Strana: 0271
Sbudovati = shromážditi, nastřádati. — co: len. Na Slov. a na Mor.

291166   Sbumpnouti odkud kam Svazek: 10 Strana: 0355
Sbumpnouti odkud kam = spadnouti: se střechy. Kbrl. Džl. 16.

291167   Sbúřiti se Svazek: 10 Strana: 0355
Sbúřiti se. Baw. Ap. 212a. Sr. Zbou- řiti se

291168   Sbůsti Svazek: 3 Strana: 0271
Sbůsti, vz Zbůsti, Shodnouti.

291169   Sbydlení Svazek: 3 Strana: 0271
Sbydlení, n., vz Sbydliti.

291170   Sbydliti Svazek: 7 Strana: 0655
Sbydliti, inhabitare. Ž. wit. 67. 7. V Ž. pod. zbydliti. Abych v dobrých skutcích do mého skončení sbydlil. Sv. ruk. 377.

291171   Sbydliti Svazek: 9 Strana: 0286
Sbydliti. Kto jest se s tím světem sbydlil. Rozb. III. 722.

291172   Sbydliti se Svazek: 3 Strana: 0271
Sbydliti se, sbydleti se, el, ení, sbydlo- vati se = jedno obydlí s někým míti, zu sammen wohnen; spáti s kým, beischlafen. — se s kým. Tkad., St. skl.

291173   Sbydliti se Svazek: 9 Strana: 0461
Sbydliti se. Jestliže by se spolu s. mohli. 1439. Mšín. 12.

291174   Sbyhněv Svazek: 3 Strana: 0271
Sbyhněv m. : Spytihněv. Bž. 48.

291175   Sbyhněv Svazek: 7 Strana: 0655
Sbyhněv. Výb. I. 312. Spitignaeus. Ib. 314. Cf. Osv. 1886. 916.

291176   Sbytečný Svazek: 3 Strana: 0271
Sbytečný, zusainraenwohnend, Gesell- schafts-. Člověk, jakož die Aristoteles, jest živočich tichý a s-ný s jinými. Hus II. 315.

291177   Sbýti Svazek: 3 Strana: 0271
Sbýti, sbudu, sbyl, ytí = setrvati (v pří- tomnosti ducha), verbleiben. Kteří se v chlúbu nepozdvihnú a sbudú při sobě, pomniece, že jsú lidé. O 7 vstup. — s kým. Múdrosť, ktož s ní sbude, v česť pozdvihne. Št. N. 256. 5. — se = porovnati se, shodovati se, sich vertragen. Pakliby se manželka zase vdala, neb se s poručníky sbýti nemohla neb nechtěla. Záp. měst. 1453.

291178   Sbytie Svazek: 8 Strana: 0355
Sbytie, n. Aby (sládek) slíbil za věrnosť a s. (svého tovaryše). Arch. XIV. 467.

291179   Sbytný Svazek: 3 Strana: 0271
Sbytný = snášelivý, verträglich. Č. exc.

291180   Scabrati se Svazek: 3 Strana: 0271
Scabrati se = povstati, aufstehen, sich aufraffen. Slov.

291181   Scać Svazek: 9 Strana: 0286
Scać — scáti. Slez Lor. 78.

291182   Scáč Svazek: 3 Strana: 0271
Scáč, e, m., der Harner. — S., nočník. Vz Scák. Šm.

291183   Scačka Svazek: 3 Strana: 0271
Scačka, y, f., v obec. mluvě chcačka, die Harnerin, Brunzerin. Vy zpropadené s čky (říkají ženským)! Us. Msk. — S., dětská pe- řina. Střádati peří na s-ky.

291184   Scaevola Svazek: 3 Strana: 0271
Scaevola, y, m., dle Despota, jm. římské.

291185   Scafocefal Svazek: 7 Strana: 1380
Scafocefal, a, m., soaphocephalus.

291186   Scák Svazek: 3 Strana: 0271
Scák, u, m. = scáč, nočník, der Nacht- topf. Lex. vet. — S., potůček ze scánek dět- ských. Mor. Šd.

291187   Scák Svazek: 7 Strana: 0655
Scák, triefender Schweiss; Thränenfluss, m. Plakal, až mu po hubě scáky tekly; Ty se potíš, až ti scáky tekou. Na Hané. Wrch.

291188   Scákaný Svazek: 3 Strana: 0271
Scákaný; -án, a, o = opilý, besoffen. Olom. Šd. Cf. Nacáknutý.

291189   Scákati Svazek: 3 Strana: 0271
Scákati = opiti. — koho čím. U Olom.

291190   Scal Svazek: 10 Strana: 0355
Scal, u, m., urinolla. Rozk. P. 2371.

291191   Scala Svazek: 3 Strana: 0271
Scala, y, m., der Brunzer, Bettbrunzer. Na Ostrav. Tč.

291192   Scalena Svazek: 7 Strana: 0655
Scalena, scalenka, y, f., Brunzerin, f. — S. = kořalka. Mor. Sd.

291193   Scalesna Svazek: 9 Strana: 0286
Scalesna, y, f. = netykalka, rostl. Mor. Mus. ol. III. 136.

291194   Scance Svazek: 3 Strana: 0271
Scance, pl., poscané pleny atd. S. sušiti. Mor. Šd.

291195   Scanda Svazek: 7 Strana: 0655
Scanda, y, m. a f. = kdo se poscává, Brunzer: Brunzerin. Us. Šd., Tč.

291196   Scandi-um Svazek: 7 Strana: 0655
Scandi-um, a, n., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 306.

291197   Scání Svazek: 3 Strana: 0271
Scání, n., das Harnen, Pissen, Brunzen Moč močením (scáním) se vypouští. Kom.

291198   Scanice Svazek: 7 Strana: 0655
Scanice, e, f, das Brunzen. To byla s.! Us.

291199   Scaník Svazek: 7 Strana: 0655
Scaník, u, m. = důl u hnoje, kam scanky z chléva a dešťová voda stékají. Na Hané. Wrch.

291200   Scaniny Svazek: 3 Strana: 0271
Scaniny, pl., f. = scánky. Pili s-ny, jedli lajna. BO.

291201   Scankář Svazek: 3 Strana: 0271
Scankář, e, m., der Urinarzt. Us. Jg. — S., soukeník (že užívá k řemeslu moči). Us. na Mor. Šd.

291202   Scankář Svazek: 7 Strana: 0655
Scankář = soukenník. Také v Čech.

291203   Scánky Svazek: 8 Strana: 0355
Scánky. Cf. Mz. v List. fil. 1892. 255.

291204   Scánky, scanky Svazek: 3 Strana: 0271
Scánky, scanky, pl., f., gt. scánek. V. Strsl. sběb, urina, koř. sik, přípona -jb. Mkl. B. 54., 72. Pili s-y. Bj. Der Harn, Urin.

291205   Scápati Svazek: 8 Strana: 0355
Scápati = chytiti. On ma na dvore scá- pal. Phľd. 1894. 344.

291206   Scarificator Svazek: 7 Strana: 0655
Scarificator, u, m. = nástroj na protí- nání povrchu kůže. S. rovný, ohnutý, ře- zací, děložný.

291207   Scarifikátor Svazek: 10 Strana: 0355
Scarifikátor, vz Skarifikator.

291208   Scarlatina Svazek: 7 Strana: 0655
Scarlatina, y, f., lat. = spála. Nz. lk. Scáti. Cf. Mkl. Etym. 336. b., Šmochtati, Šmochrnať. To je rovné, jako když kanec štije (nerovné) Čce. Tkč.

291209   Scasati Svazek: 10 Strana: 0355
Scasati = strhati — co. Ten člověk hned šaty scasá. Deštná. Mš. 23*

291210   Scáti Svazek: 3 Strana: 0271
Scáti, štiji, eš,... štij (v obecné mluvě: chcáti, chčiju, chčiješ; na Mor. štím, štíš atd., šti, Mřk., Hý., Tč.; také scám, scáš atd. Na Ostrav. Tč.), scal, scán, ání, harnen, brunzen. Strsl. Sbcati, mingere, sbčb, urina, sthornoněm. sihan, seihen, středohornoněm. seich, der Urin, stind. sic, sińčati, netzen. S tím souvisí i seknati, rluere (sr. sáknouti). Mkl. aL. 112. — kam : do nočního hrnce. S. na zeď. Jdi scat na brus. Domažl. Šml. — co, čím. On stí krev neb krvjú. Na Ostrav. Tč.

291211   Scáti Svazek: 8 Strana: 0355
Scáti. Cf. Mz. v List. fil. 1892. 255. Re- zala to (podhoděnce), až z toho krev scala (tekla). NZ. IV. 524.

291212   Scáti Svazek: 9 Strana: 0287
Scáti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 289., 342. O původu sr. Zub. v List. fil. 1901. 32. S. krví. Chir. 236.

291213   Scavka Svazek: 3 Strana: 0272
Scavka, y, f., die Harnstrenge; der Lauter- stali (nemoc koňská), stranguinea. Lex. vet.

291214   Scavka Svazek: 8 Strana: 0355
Scavka, y, f., diabetes. Cf. Mz. v List. fil. 1892 255

291215   Scavnica Svazek: 7 Strana: 1380
Scavnica, e, f., Urethra. Slov. List. fil. 1892. 255.

291216   Scavník Svazek: 7 Strana: 1380
Scavník, u, m., Urethra. Slov. List. fil. 1892. 255.

291217   Scavý Svazek: 3 Strana: 0272
Scavý, Brunz-. S. hrnec, D., s. noční střep. V.

291218   Scavý Svazek: 8 Strana: 0355
Scavý. Cf. Mz. v List. fil. 1892. 255.

291219   Scěbełko Svazek: 7 Strana: 0655
Scěbełko = stébelko. Slez. Brt. P. 142.

291220   Scediti Svazek: 3 Strana: 0272
Scediti, il, zen, ení: scezovati = stočiti, abseihen. - co. Avšak jsi mě scedil jako mléko a jako sýr utvrdil. BO. -- co odkud: vodu s bramboru, s hrachu. Us. — co kudy. Čerstvé višně skrze síto s. Ms. o štěp.

291221   Sćehno Svazek: 9 Strana: 0287
Sćehno = stehno. Slez. Lor. 78.

291222   Scechtovati něco Svazek: 7 Strana: 0655
Scechtovati něco = tíži, váhu něčeho v ruce odhádati. Vz Cechtovati, Pocechto- vati. Slez. Šd.

291223   Scelení, n Svazek: 3 Strana: 0272
Scelení, n., das Zu-, Verheilen. Sal. S. gruntů, Kommassirung.

291224   Scelenosť Svazek: 3 Strana: 0272
Scelenosť, i, f., die Ergänzung, Heilung. Vereinigung. Ros.

291225   Scelený Svazek: 3 Strana: 0272
Scelený; -en, a, o, vereint, zu einem Ganzen verbunden. S-né pozemky, kominas- sirte Grundstücke. Doch.

291226   Scelestivě Svazek: 10 Strana: 0356
Scelestivě. Arch. XIX. 312.

291227   Sceleti Svazek: 3 Strana: 0272
Sceleti, celým se státi, ganz, dicht, derb werden, sich vereinigen, sich erneuern. - abs. Zase to zcelelo. Ros.

291228   Scelistivý Svazek: 3 Strana: 0272
Scelistivý, consolidativus, heilend. S. lék. Sal. 232.

291229   Scelistvení Svazek: 7 Strana: 0655
Scelistvení, n. Srostení a s. prvků. Šf. III. 619. 488*

291230   Scelistvý Svazek: 10 Strana: 0356
Scelistvý = scelistivý. S. léky. Rhas. E. III. 13.

291231   Sceliti Svazek: 3 Strana: 0272
Sceliti, il, en, ení; scelívati, scelovati = celým činiti, ergänzen, ganz o. dicht machen, vereinigen, zusammenfügen. BO. — co: pole (více jich v jedno). Us. — co čím: ránu lékem. — co s čím. Scel s dřéve řečenými. Sal. 27. 23. — co v co: Slovany v celek. Bdl. — se. Ras.

291232   Scelivosť Svazek: 3 Strana: 0272
Scelivosť, i, f., celosť, neporušenosť, die Unversehrtheit. S. sýra. Bech.

291233   Scelivý Svazek: 3 Strana: 0272
Scelivý, ganz, frisch. S. křemenice, lim- pidissimus lapis. Bj. S. pokrm, solidus. ZN. S. ovoce.

291234   Scelivý Svazek: 7 Strana: 0656
Scelivý = scelující. Protož tomu nemoc- nému dávej léky s-vé. Rhaz. IV. I.

291235   Scelovací Svazek: 7 Strana: 0656
Scelovací nárys, Zusammenlegungsplan, m. Pr. tr.

291236   Scelovač Svazek: 7 Strana: 0656
Scelovač, e, m. = kdo sceluje. Pdl.

291237   Scelovační Svazek: 9 Strana: 0287
Scelovační choutky. Vlč. Lit. I. 320

291238   Scelování Svazek: 7 Strana: 0656
Scelování, n. S. pozemků. Vz Scelení. Ddk. IV., Pdl.

291239   Scelování Svazek: 10 Strana: 0356
Scelování pozemků, kommasace, arrondo- vání. Vz Ott. XXII. 717.

291240   Scelovati Svazek: 7 Strana: 0656
Scelovati, vz Sceliti.

291241   Sceltit Svazek: 10 Strana: 0356
Sceltit = prodati. V zloděj. mluvě.

291242   Scena Svazek: 3 Strana: 0272
Scena, y, f., z řec, původně stan, chýše, jeviště, výjev, výstup (menší částka diva- delního jednání, v němž ani jeviště ani osoby se nemění); výjev ze života vůbec; dějiště nějakého jednání n. činu na př. bitvy. Scenu změniti = jednání na jiné místo přenésti, což se v divadle změnou dekorací značí, die Scene. S. N.

291243   Scena Svazek: 7 Strana: 0656
Scena. Cf. Jg. Slnosť. 136. Rodinná s. Šml. — S. = stěna. Slov. Rr. Sb.

291244   Scena Svazek: 8 Strana: 0355
Scena, y, f. = stěna. Také mor. Mtc. 1894. 334.

291245   Scenář Svazek: 10 Strana: 0356
Scenář, e, m. = seznam výstupů (scen) po sobě následujících s podstatným udáním obsahu. Nár. list. 1899. 8. /10. Dhnl.

291246   Scenění, n Svazek: 3 Strana: 0272
Scenění, n., die Vereinbarung über den Preis. CJB. 365.

291247   Scenerie Svazek: 3 Strana: 0272
Scenerie, e, f., z řec. rozvrh dramata, divadelní hry; úprava na jevišti, spořádání divadelní, die Scenerie. Nz.

291248   Scenický Svazek: 3 Strana: 0272
Scenický = divadelní; ve scenách, sce- niseh. Nz. S. improvisace.

291249   Scenický. S Svazek: 10 Strana: 0356
Scenický. S. effekt, Nár. list. 1904. č 16. 3., obraz, ib. č. 257. 3., úspěch. Zvon III. 462.

291250   Sceniti Svazek: 3 Strana: 0272
Sceniti, il, ěn, ění = cenu ustanoviti. Ms. pr. hor.

291251   Sceniti Svazek: 10 Strana: 0356
Sceniti, aestimare. Rožm. 143. (Mš. ).

291252   Sceňovací Svazek: 10 Strana: 0356
Sceňovací měřítko. Nár. list. 1903. č. 177. 5.

291253   Scenovati Svazek: 3 Strana: 0272
Scenovati = sceny dělati. Mus.

291254   Scentralisovaný Svazek: 7 Strana: 0656
Scentralisovaný. S. stát, Osv., církev (hierarchie). S. N. XI. 109.

291255   Scentralisovati Svazek: 3 Strana: 0272
Scentralisovati, centralisiren. - co: země. Ml.

291256   Scepenělý Svazek: 7 Strana: 0656
Scepenělý, verreckt. S. dobytek. Mus.

291257   Scepeněti Svazek: 3 Strana: 0272
Scepeněti, ěl, ění, scepenati, scípati, scí- pnouti, pnul a pl, utí = ztuhnouti, erstarren; umříti, sterben: nyní jen o zvířatech, o člo- věku pak s příhanou, verrecken, krepiren. — abs. Dobytek scípá. Sych. S-něl jest tu ten pohan Soliman. Dač. I. 86. — Br. — čím: hořem, Rad. zv., hladem. — kde. Kočka scepeněla na půdě, pod schody, ve slámě atd. Vz Scípnouti.

291258   Scepeněti Svazek: 7 Strana: 0656
Scepeněti. Cf. Mkl. Etym. 299.

291259   Sceptr Svazek: 7 Strana: 0656
Sceptr. Cf. List fil. 1878. 208

291260   Sceptr Svazek: 10 Strana: 0356
Sceptr. Kat. 58 (str. ).

291261   Sceptr-um, a Svazek: 3 Strana: 0272
Sceptr-um, a, n., z řeč., berla, žezlo, das Scepter. Vz S. N.

291262   Scerpenie Svazek: 10 Strana: 0356
Scerpenie = strpění. Spišsky. Sbor. slov. 1901. 83.

291263   Scestí Svazek: 3 Strana: 0272
Scestí, n. Dostal se na s.. ist auf einen Abweg gerathen. Dch.

291264   Scestiti Svazek: 9 Strana: 0287
Scestiti. Chtěl-li by kdo s. a straniti. Pal. Děj. IV. 2. 394.

291265   Scestiti, ěl Svazek: 3 Strana: 0272
Scestiti, ěl, ění, blouditi, abwegs gehen. Apol.

291266   Scestně Svazek: 3 Strana: 0272
Scestně = bludně, chybně, abwegsam, irrig, unrecht. Bludně a. s. smýšleti. V. S. něco vykládati. Br.

291267   Scestně Svazek: 8 Strana: 0355
Scestně. Jestliže by se čím s. zastieral (omlouval). Arch. XII. 174.

291268   Scestně Svazek: 8 Strana: 0355
Scestně, strč. = šťastně. Pulk. 35. b., Št. Ř. 40. b. (Gb. H. ml. I. 105.). Cf. sč (3. dod.).

291269   Scestnosť Svazek: 3 Strana: 0272
Scestnosť, i. f., der Abweg, die Abirrung vom rechten Wege; der Irrthum S. smyslu, V., učení. Scip.

291270   Scestnosť Svazek: 7 Strana: 0656
Scestnosť. To vede na s—sti. Šf. Strž. I. 526. Sami žádají za odpuštěnie z—sti; Tu jistú s. a vinu tak učiněnú jsú jemu od- pustili. Arch. IV. 383

291271   Scestný Svazek: 3 Strana: 0272
Scestný; sceten, stna, o = s cesty se uchylující, bludný, abwegsam, irrend. S. chodec, chůze, dráha, Us.. měsíčné (nepo- řádné). Ja. — Scestný ( těkavý, zápolný, vý- skočný) sloh, ausschweifender Stil. Nz. Pří- činy a artikulové křiví a scestní. Dač. 1. 20. — S., bloudící rozumem, irrig. S. učení (bludné). Plác, smysl, Kom., věci. Jel. O Bohu s. smysl míti. Br. S. výmysl. V. S. učitel. Kom. Nic tu není scestného. Ros. — v čem. Ve všech radách svých kvapný a scestný byl. V. Ve věcech náboženství s. nebyli. Apol. — od čeho. Od přikázání božího s. býti. Měst. bož.

291272   Scestný Svazek: 7 Strana: 0656
Scestný. Cf. Mkl. Etym. 29. a. S. cho- vání, Dač. I. 171., žaloba, Mus., písma s. a křivá. Let. 80. Nemáme o něm co s—ho mluviti. Wtr. exc. Znají-li co do nich s—ho. Bart. 278. Pakliby se který s—sten jsa zpro- tivil. 1606.

291273   Scestovalý Svazek: 8 Strana: 0355
Scestovalý. S. tovaryš (který mnoho van- droval). Mus. 1894. 498.

291274   Scestovaný Svazek: 9 Strana: 0287
Scestovaný. S. svět. Krs. Ten. 9.

291275   Sceť Svazek: 7 Strana: 0656
Sceť = chtíti. Na mor. Slov. Hrb.

291276   Scet Svazek: 8 Strana: 0355
Scet = chtíti, h odsuto. Místy na Mor. Vz Brt. D. II. 167., 187.

291277   Scetiti Svazek: 3 Strana: 0272
Scetiti, scetovati = obeslati, zusammen- berufen, zastr. Ros.

291278   Scezení Svazek: 3 Strana: 0272
Scezení, n., die Abseihung. Us.

291279   Scezenina Svazek: 3 Strana: 0272
Scezenina, y, f, etwas Abgeseihtes, Techn. III. 116.

291280   Scezený Svazek: 3 Strana: 0272
Scezený, vz Scediti, abgeseihet.

291281   Scezovací Svazek: 3 Strana: 0272
Scezovací káď, der Lauterbottich, Würze- bottich, die Würzbütte. Us. Suk, Dch.

291282   Scezovač Svazek: 7 Strana: 0656
Scezovač, e, m.. Seigerer, m. Rk.

291283   Scezovadlo Svazek: 7 Strana: 0656
Scezovadlo, a, n., Filtrirstein, m. Rk.

291284   Scezování Svazek: 3 Strana: 0272
Scezování, n, das Abseihen.

291285   Scezovati Svazek: 3 Strana: 0272
Scezovati, vz Scediti.

291286   Scezoviště, ě, n Svazek: 7 Strana: 0656
Scezoviště, ě, n., Seigerherd, m. Rk.

291287   Scezovna, y Svazek: 7 Strana: 0656
Scezovna, y, f., Seigerhütte, f. Rk.

291288   -scí Svazek: 9 Strana: 0287
-scí m. -ští v nom. pl. mas. život.: selský, selscí voli (selští), uherscí páni. Vz Gb. H. ml., III. 1. 550., -ský.

291289   Sciana Svazek: 10 Strana: 0356
Sciana, y, f. = stěna. Prus. Slez. Čes. 1. X. 422.

291290   Sciatika Svazek: 8 Strana: 0355
Sciatika, y, f., nemoc. Dnes sem pouštěla žilou na noze proti tý s-ce. Kat. z Žer. II 98.

291291   Scibać Svazek: 9 Strana: 0287
Scibać, šćibić = strčiti do čeho. Slez. Lor. 78.

291292   Scien Svazek: 10 Strana: 0356
Scien, u, m. = stín. Kar. 99.

291293   Śćihać se Svazek: 9 Strana: 0287
Śćihać se = míti na spěch. Slez. Lor. 78.

291294   Scikániti Svazek: 3 Strana: 0272
Scikániti, il, ěn, ění = ošiditi, betrügen, belügen. — koho. Mor. a Slov. Kda.

291295   Sciky Svazek: 8 Strana: 0401
Sciky = zoubky vystřihované, vyšívané atd. Brušp. Hledíková.

291296   Ścil Svazek: 9 Strana: 0287
Ścil, gt. śćeli, f. = stelivo. Slez. Lor. 78.

291297   Scíliti Svazek: 3 Strana: 0272
Scíliti, il, en, ení. erzielen, zu Wege bringen. Šm.

291298   Scilla Svazek: 3 Strana: 0272
Scilla, y, f. S. neb ladoňka dvoulistá. scilla bifolia, Bifolie. Č1. 149., Schd. II. 270.

291299   Scín Svazek: 10 Strana: 0356
Scín, u, m. = stín. Kar. 93.

291300   Scince Svazek: 8 Strana: 0355
Scince, obec v Nitransku. Phľd. XII. 76., 552.

291301   Scinek Svazek: 7 Strana: 0656
Scinek, nku, m. = kúsok ľahšieho dreva k hádzaniu na pr. do orechov, Macek, Prügel, m. Slov. Rr. Sb.

291302   Scinek Svazek: 8 Strana: 0575
Scinek. S. (vyšívaný) spojuje u oplecka obojek s prirámky. Sbor. slov. I. 39.

291303   Scinek Svazek: 10 Strana: 0356
Scinek, nka, m. — ještěr. Ott. XVIII. 807., XXII. 720.

291304   Scink Svazek: 7 Strana: 0656
Scink, u, m., scincus, plaz. S. obecný, s. officinalis, uťatý, trachysaurus rugosus, Stutzechse, klínový, sphenops capistratus. Brm. III. 199.—201.

291305   Scinka Svazek: 8 Strana: 0355
Scinka, y, f. = stinka, ť se mění v c. Brt. D. II. 278.

291306   Scintillometr Svazek: 10 Strana: 0356
Scintillometr, u, m. = přístroj, jímž možno měřiti změnu barev při třpytění hvězd. Vz Ott. XXII. 721.

291307   Sciny Svazek: 7 Strana: 0656
Sciny, pf. f. = scanky, štiny, moč. Slov. Rr. Sb.

291308   Scípáček Svazek: 9 Strana: 0287
Scípáček, čka, m., jm. koně. Čes. 1. IX. 171.

291309   Scípánky Svazek: 3 Strana: 0272
Scípánky, ü, pl., m. Již jest na s-kách = již po něm veta. Us. Na s-ky jíti = ce- peněti. Us. G.

291310   Scipánky Svazek: 7 Strana: 0656
Scipánky, vz Zcipánky.

291311   Scípati Svazek: 7 Strana: 0656
Scípati. Cf. Mkl. Etym. 299 , Scípnouti.

291312   Scípati Svazek: 10 Strana: 0356
Scípati, vz Scípnouti.

291313   Scipi-o Svazek: 3 Strana: 0272
Scipi-o, ona. m., jm. římské. Vz S. N.

291314   Scipio Svazek: 7 Strana: 0656
Scipio, vz Berlička. Jir. Ruk. II. 220.

291315   Scipio Svazek: 9 Strana: 0287
Scipio Vojt. Šeb. (vlastně: Berlička z Chmelče), ku konci XVI. a poč. XVII stol. Vz Flš. Písm. I. 397.

291316   Scipio Svazek: 10 Strana: 0356
Scipio Vojt. (Berlička) Vz Ott. XXII. 723.

291317   Scíplina Svazek: 3 Strana: 0272
Scíplina, y, f., zdechlina, příp. -ina, od scíplý. Mkl. B. 139. Ein krepirtes Thier, das Luder, Aas. Us. Ty s-no scíplá (nadávka). Sd.

291318   Scíplý Svazek: 3 Strana: 0272
Scíplý, krepirt, verreckt, eigent. erstarrt Mkl. B. 139. Ten člověk by scíplou kobylu svou řečí rozzlobil (dopálil). Us. ve vých. Čech. Všk. Tyt se dřeš jako s-lý kůň (iron.). V Kunvald. Msk. Ty scíplino scíplá! Us. Sd.

291319   Scíplý Svazek: 7 Strana: 0656
Scíplý. Chodí jako s. (jako bez ducha). Us. Kšť. Nadře se jako s. kůň pod skalou (nenadře se nic) Us. Dbv.

291320   Scíplý Svazek: 9 Strana: 0287
Scíplý = hubený. Lisic.

291321   Scípnouti Svazek: 3 Strana: 0272
Scípnouti, pnul a pl, utí; scípati, V. = zdechnouti, zcepeněti, zhynouti, pojíti, kre- piren, verrecken, umstehen. S. z s-kapati, tedy ne: chcípati. Us. — abs. Pes, oheň scípl. Us. Třebas si tu scípni. Us. Šd. — proč kde: hladem ve stodole atd. Cf. Scepeněti. — S., shasiti, löschen. — co. On tu louč naschval scíp. V Kunvald. Msk.

291322   Scípnouti Svazek: 7 Strana: 0656
Scípnouti. Aby scípl jako pes za plo- tem. Us. Tkč.

291323   Sciranka Svazek: 9 Strana: 0287
Sciranka, y, f. = strouhané těsto. U Se- beše. Mus. slov. I. 87. Sr. Stíranka.

291324   Śćirky Svazek: 7 Strana: 0656
Śćirky = stěrky. Mor. Brt. D.

291325   Scirocco Svazek: 3 Strana: 0272
Scirocco = sirokko = teplý jihových. vítr. Šd.

291326   Sciron Svazek: 3 Strana: 0272
Sciron, a, m., strřec. loupežník.

291327   Scisk Svazek: 8 Strana: 0355
Scisk, u, m. = stisk, ť se mění v c. Slov. Phľd. 1894. 192.

291328   Sciskati Svazek: 3 Strana: 0272
Sciskati = stiskati. Sš. P. 12.

291329   Scizinštělý Svazek: 9 Strana: 0287
Scizinštělý. Mtc. lidu. 1878. č. 1.

291330   Scizoložení Svazek: 3 Strana: 0272
Scizoložení, n., der Ehebruch. Protož po s. Davidově die Buoh. Hus I. 206.

291331   Scizoložiti Svazek: 3 Strana: 0273
Scizoložiti, il, en, ení. — s kým (man- želství smilstvím porušiti, ehebrechen). Br., Lom. Když jest jeho ženy požádal a s ní scizoložil. Hus I. 332. (Hus I. 267.). — koho (zmrhati, schänden). Bern., Ros. — S. něco = sfalšovati, verfälschen. Ctib., V.

291332   Scloumati koho Svazek: 3 Strana: 0273
Scloumati koho = zdrtiti. U Uher. Brodu. Mtl.

291333   Scmírati Svazek: 3 Strana: 0273
Scmírati, zusammenpanschen. — co: pivo. Us., Ros.

291334   Scohno Svazek: 8 Strana: 0355
Scohno, a, n. = stehno. Opav. Gb. H. ml. I. 150.

291335   Scoch Svazek: 3 Strana: 0273
Scoch, a, m. = scáč. U Přer. Kd.

291336   Scole Svazek: 3 Strana: 0273
Scole, í, pl.. f., der Harn. Na Ostrav. Tč.

291337   Scole Svazek: 9 Strana: 0287
Scole = scanky. Slez. Lor. 78.

291338   Scolytek Svazek: 7 Strana: 0656
Scolytek, tka, m., vz Blanožrout. Sl. les.

291339   Scop-as Svazek: 3 Strana: 0273
Scop-as, a (dle Páv) nebo -y (dle De- spota), m., Skopas, jm. vlast. řec.

291340   Scopařený Svazek: 7 Strana: 0656
Scopařený; -en, a, o = slohem copovým pokažený. S. okno. Pdl.

291341   Scorknouti se Svazek: 3 Strana: 0273
Scorknouti se = scvrknouti se. U Kostel, n. O. Ktk.

291342   Scotové Svazek: 3 Strana: 0273
Scotové, vz Skotové,

291343   Scribent Svazek: 3 Strana: 0273
Scribent, a, m., z lat., pisatel, zapisova- tel, der Schreiber. Rk.

291344   Scriboni-us Svazek: 3 Strana: 0273
Scriboni-us, a, m., jm. římské. Vz S. N.

291345   Scriboni-us Svazek: 7 Strana: 0656
Scriboni-us, a, m. S. Jindř., probošť kapituly pražské. 1556. Jg. H. 1. 624.

291346   Scriptor Svazek: 3 Strana: 0273
Scriptor, a, m., lat., písař, pisatel, spi- sovatel, der .Schriftsteller. Rk. Vz S. N.

291347   Scrkati Svazek: 3 Strana: 0273
Scrkati, zusaminensiekern. Jg.

291348   Scrutator Svazek: 7 Strana: 0656
Scrutator, a, m., lat = kdo vyšetřuje hlasovací lístky po volbě a počítá hlasy. Us

291349   Scrutini-um Svazek: 3 Strana: 0273
Scrutini-um, a, n., lat., vyšetrování hla- sovacích lístků po volbě, die Stimiuensamm- lung, -Zählung. Vz S. N.

291350   Scrutini-um Svazek: 7 Strana: 0656
Scrutini-um, a, n. = vyšetřování hlaso- vacích lístků po volbě a sčítání hlasův. S. předsevzíti; S. někomu svěřiti; K s-niu ně- koho povolati. Us.

291351   Scucbaný Svazek: 7 Strana: 0656
Scucbaný, zerzaust, wirr. S. vous, Vrch., vlas, Mkr., postel. Němc.

291352   Scudo Svazek: 3 Strana: 0273
Scudo. Skud, u, m., it. tolar, asi 2 zl. 18 kr.

291353   Scudzoložiť Svazek: 7 Strana: 0656
Scudzoložiť = zcizoložiti. Slov. Bern.

291354   Scuchať koho Svazek: 9 Strana: 0461
Scuchať koho = stlouci. Hoš. 100.

291355   Scuchati Svazek: 3 Strana: 0273
Scuchati, verwirren. — co (komu): vlasy. S. slámu, šat, Us., koně. D. — co čím: obilí koňmi, D., honbou.

291356   Scuchati co Svazek: 7 Strana: 0656
Scuchati co: postel. Němc. — koho = vyhubovati. Ten ho scuchal. Us. Zkr. S. koně (utahati). Us. Msk. — se = opiti se. Us. Kšť.

291357   Sculati co Svazek: 3 Strana: 0273
Sculati co = smačkati. Us. u Jilemn.

291358   Sculiti Svazek: 3 Strana: 0273
Sculiti, il, en, ení = culíky dělati, skrou- titi, Klunker machen. — co : přízi. Us.

291359   Sculpsit Svazek: 3 Strana: 0273
Sculpsit, lat. = ryl (psává se na ryti- nách, aby se vědělo, kdo je ryl). Rk.

291360   Sculptura Svazek: 7 Strana: 0656
Sculptura, y, f, Sculptur, Bildhauer- kunst, f., Schnitzwerk, n.

291361   Scupati Svazek: 3 Strana: 0273
Scupati = sešlapati, zusammentreten. — co. Koně louku scupali.

291362   Scvaknouti Svazek: 3 Strana: 0273
Scvaknouti, knul a kl, utí, klempernd einfallen. — komu. Scvaklo ( = sklaplo) mu. — koho. Já bych tě scvakl (= nerád bych tě hněval. Neudělám to, čeho žádáš). Us. Vrů.

291363   Scvaknouti Svazek: 8 Strana: 0355
Scvaknouti = skvaknouti. Já bych tě scvak. Dšk. Jihč. I. 30.

291364   Scvrklosť Svazek: 3 Strana: 0273
Scvrklosť, i, f., svraskalosť, die Schrum- prigkeit. Jg.

291365   Scvrklý Svazek: 3 Strana: 0273
Scvrklý, ein-, zusammengeschrumpft. S. švestka, ovoce. Je už celá s-lá (sestárlá). Us. Šd.

291366   Scvrklý Svazek: 9 Strana: 0287
Scvrklý jako křížala. Nár. list. 1898. č. 85

291367   Scvrknouti Svazek: 3 Strana: 0273
Scvrknouti, knul a kl, ut, utí; scvrkati, scvrkávati = sprasknouti, smrštiti, schrum- pfig machen, schrumpfen, Slov.; smrštiti se, schrumpfig weiden, verschrumpfen; se, ein- schrumpfen, schrumpfen, sich zusammenzie- hen. Jg. — abs. Jablko scvrká. Us. — se. Pečeně, kůže se scvrkla. Us. — se čím. Kůra vysušováním se. scvrká. Us. Listí se suchem scvrklo. Us. Šd.

291368   Scvrknouti se čím Svazek: 7 Strana: 0656
Scvrknouti se čím. Proto se mu čelo starostmi nescvrkne. Šml.

291369   Scvrknutí Svazek: 3 Strana: 0273
Scvrknutí, n., der Schrumpf. D.

291370   Scylla Svazek: 3 Strana: 0273
Scylla, vz Skylla.

291371   Scyr-us Svazek: 3 Strana: 0273
Scyr-us (Skyros), a, m., ostrov řecký.

291372   Scytha Svazek: 3 Strana: 0273
Scytha, y, m., Scythové, za stara národ asijský.

291373   Sczyny Svazek: 8 Strana: 0355
Sczyny. Quamdiu in locis (in aurifodinis) prius elaboratis in labore se oceupant, quod vulgariter s. vocatur. Eml. Urb. 89.

291374   -sč Svazek: 3 Strana: 0273
-sč, -šč, -št: sčestí — ščestí — štěstí. Vz Listy filolog. 1877. 302.

291375   sč Svazek: 8 Strana: 0355
sč mění se v šč: sčastný — ščastný a to dále v šťastný. Gb. II. ml. I. 479.

291376   Sčabnouti něco Svazek: 7 Strana: 0656
Sčabnouti něco = shoditi, sroniti. Ovoce kamenem se stromu s. Val. Vck. Vz Čabati.

291377   Sčadnouti Svazek: 3 Strana: 0273
Sčadnouti, vz Zčadnouti.

291378   Sčadodějný Svazek: 7 Strana: 0656
Sčadodějný, vz Sčedodějný.

291379   Sčakati Svazek: 3 Strana: 0273
Sčakati = sečkati, warten; se, auf ein- ander warten, sich versammeln. — kde. A tu sě u toho Rota scházejí a sčakávají. Pč. 50. — koho. O milostivý Ježíši! mile si sle- pého žebráka sčakal, ochotně's se podal řka: Co chceš? Hus II. 84. Vz Sčekati. Sčárati, sčarovati, abzeichnen. Slov.

291380   Sčakávanie Svazek: 7 Strana: 0656
Sčakávanie, n. = sečkávání, Zuwarten, n. Slov. Phľd II. 555.

291381   Sčamba Svazek: 9 Strana: 0287
Sčamba, y, f. = tříska. U Sebeše. Mus. slov. II. 3.

291382   Sčapkati Svazek: 7 Strana: 0656
Sčapkati = trochu smetany na máslo stlouci; je-li smetany mnoho, říká se stlou- kati. Val. Vck.

291383   Sčasí Svazek: 3 Strana: 0273
Sčasí, n., sčasnosť, i, f., časoblud, ana- chronismus, mýlka n. chyba v letočtu, opačný letočet, der Anachronismus. Nz.

291384   Sčasný Svazek: 3 Strana: 0273
Sčasný, anachronistický, anachronistisch. Nz.

291385   Sčasný Svazek: 8 Strana: 0355
Sčasný m. časný, s přisuto. Dšk. Jihč. I. 41.

291386   Sčasovací. S Svazek: 10 Strana: 0356
Sčasovací. S. sloh slovenský. Brt. P. n. XXIX., XX. Vz násl.

291387   Sčasování Svazek: 10 Strana: 0356
Sčasování, n. = rhythmisování. Brt. P. n. II. S v lidové písni. Ib. IV.

291388   Sčasovka Svazek: 10 Strana: 0356
Sčasovka, y, f., Rhythmus. S. písní. Brt. P. n. I

291389   Sčástečniti Svazek: 3 Strana: 0273
Sčástečniti, il, ěn, ění, theilen. — se s kým oč. Ros.

291390   Sčastikovať komu Svazek: 9 Strana: 0287
Sčastikovať komu = štěstí přáti. Vck. Svat. 45.

291391   Sčečeřiti Svazek: 3 Strana: 0273
Sčečeřiti, il, en, ení = sježiti, kräuseln, struppig machen. Ros.

291392   Sčedí Svazek: 3 Strana: 0273
Sčedí, n., zastr., dítě, potomstvo, die Nach- kommenschaft. Kinder. S. bez rady jest. Ps. ms. Sv. Kateřinu místo sebe za ščedie samu zemi ostavil; Pro toho království s. za muž jíti musí. Výb. I. 288., 289. Z Jakubova s. BO. Mé s. jest vyvrženo. BO. Ščedie své viděl, filios filiorum. Br. (Tob. 14. 15.). Vz Praščeď (II. 887. b.).

291393   Sčedí Svazek: 7 Strana: 0656
Sčedí. Homl. v. 339., Ž. wit. Deut. 32. 5. a 28., Ž. kl. (334).

291394   Sčědie Svazek: 8 Strana: 0355
Sčědie. Cf. Gb. H. ml. I. 104., 176.

291395   Sčedodějný Svazek: 7 Strana: 0656
Sčedodějný, sčadodějný, brutmachend. Vz Rst. 489.

291396   Sčechrati Svazek: 3 Strana: 0273
Sčechrati = čechraje dohromady dáti. - co: mouku, Us., vlnu, Ros., vlasy, Ráj, po- stel něčí. Br.

291397   Sčekání Svazek: 3 Strana: 0273
Sčekání, n., das Warten. S. peněz půj- čených učiniti; Aby sč. jim se stalo. Ms. 1619. — S., das Aufeinanderwarten. Jg.

291398   Sčekánlivosť Svazek: 3 Strana: 0273
Sčekánlivosť, i, f., sčekání, das Warten, die Bedächtigkeit, Langsamkeit. Jg.

291399   Sčekánlivý Svazek: 3 Strana: 0273
Sčekánlivý, abwartend, bedächtig, lang- sam. V.

291400   Sčekati Svazek: 3 Strana: 0273
Sčekati, sečkati, sečekati, sčekávati = počkati, strpení míti, warten, abwarten. - co (komu) jak dlouho. S. do času. Senec. Ještě vám sčekám do sv. Havla. Ros. Sča- kal jsem vaše řeči, pokud jste se hádali. BO. — čeho. Sčekal jsem vítězství tvého. Leg. Prosiece jich, zdaliby jich kde mohli sčekati. Let. 30. — na koho. Aby na sebe sčekali, sečkali. Zlob. — se = čekáním se shromážditi, sich versammeln, nuf einander warten. Jg. I stáhli sobě houfy, aniž se právě všichni neščekavše. Let. 62. — se kde. Na cestách se sčekávají a spojují. Trip. Mnoho rytířů na zdi se sčekalo. Háj. Vz Sčakati.

291401   Sčekati Svazek: 7 Strana: 0656
Sčekati = sčakati. — koho. By tu sebe sčekali. Žžk. 10. Ti mají lidi do pátého dne s., aby tu berni (ti lidé) dali. Výb. II. 1238. — komu čeho jak dlouho. Mají sobě sum jistinných až do sv. Jiří s. 1242. Póvod má s. do času a dne. Vš. 41.

291402   Sčekati se Svazek: 8 Strana: 0355
Sčekati se. Břez. Font. V. 387.

291403   Sčeledniti se s kým Svazek: 7 Strana: 0656
Sčeledniti se s kým, familiär werden. Pal. Děj. III. 1. 50.

291404   Sčelenosť Svazek: 3 Strana: 0273
Sčelenosť, i, f., sčelení, proti sobě po- stavení, die Konfrontation. On v té sč-sti naň vyznal. Ros.

291405   Sčelený Svazek: 3 Strana: 0273
Sčelený; -en, a, o, konfrontirt. S. svě- dek. Vz Předvedený. Pr.

291406   Sčeliti Svazek: 3 Strana: 0273
Sčeliti, il, en, ení, dva proti sobě posta- viti, aby si do očí mluvili, konfrontiren. — koho: zloděje. Us.

291407   Sčemeřiti se Svazek: 3 Strana: 0273
Sčemeřiti se, nechat dostati. Ekel be- kommen. Slov.

291408   Sčepanovec Svazek: 7 Strana: 0656
Sčepanovec, vce, m., os. jm. Výb. I. 1041.

291409   Sčepec Svazek: 9 Strana: 0287
Sčepec, pce, m. = čepel sekery. Tábor. Kub. 156.

291410   Sčepovati Svazek: 3 Strana: 0273
Sčepovati, vz Zčepovati.

291411   Sčerbač Svazek: 10 Strana: 0667
Sčerbač, e, m. = Člověk, jemuž chybí ně- který přední zub. Brt. Sl.

291412   Sčerbinský Svazek: 10 Strana: 0356
Sčerbinský Jiří, vz Prusík Bořivoj.

291413   Sčerchat Svazek: 8 Strana: 0401
Sčerchat, ščerchnout, rasseln. Sčerchál klíčama. Záp. Mor. Na vých. Mor. hrkat. Brt, D. II. 393.

291414   Sčerkotka Svazek: 8 Strana: 0401
Sčerkotka, y, f. = dutá dřevěná koule na topůrku, v ní trochu hrachu nebo kaménky (dětská hračka). Záp. Mor. Brt. D. II. 393.

291415   Sčernalý Svazek: 3 Strana: 0273
Sčernalý, schwarz geworden.

291416   Sčernati Svazek: 3 Strana: 0273
Sčernati, schwarz werden. — abs. To sčernalo. Us. Vz Zčernati.

291417   Sčernět Svazek: 7 Strana: 0656
Sčernět, vz Zčerněti, schwarz werden. Bern.

291418   Sčerniti Svazek: 3 Strana: 0273
Sčerniti, il, ěn, ění, sčerňovati, schwär- zen. — co čím: barvou. Vz Zčerniti.

291419   Sčerpati Svazek: 3 Strana: 0273
Sčerpati, abschöpfen. — co: smetanu (= sebrati). D.

291420   Sčerstvěti, atd Svazek: 3 Strana: 0273
Sčerstvěti, atd., vz Zčerstvěti.

291421   Sčerstviti Svazek: 7 Strana: 0656
Sčerstviti, erfrischen. Bern.

291422   Sčervenati, sčerveněti Svazek: 3 Strana: 0273
Sčervenati, sčerveněti, vz Zčervenati atd.

291423   Sčervivěti Svazek: 3 Strana: 0273
Sčervivěti, vz Zčervivěti. Zlob.

291424   Sčeřička Svazek: 7 Strana: 0656
Sčeřička, y, f. = druh jablka. Hrb.

291425   Sčeřička Svazek: 10 Strana: 0667
Sčeřička, y, f. = druh sladkých jablek. Brt. Sl.

291426   Sčéřit sa Svazek: 10 Strana: 0667
Sčéřit sa = otvírati hubu; smáti se. Brt. Sl.

291427   Sčesati Svazek: 3 Strana: 0273
Sčesati, sčesám, sčeši; sčesávati,sčesnouti, sčísnouti, sčesl, sčísl; sčesovati= do hro- mady česati, zusammenkämmen; pročesati, dolů česati, herab-, abkämmen. — abs. Krátká hříva se snadno sčeše. Kurze Haare sind bald gekämmt. Prov. — co komu: vlasy, V., vši. Us. S. ovoce (strhati, ablesen). Us., D. — co čím: vlasy hřebenem. — koho: nepřátely (pobiti, vytlouci). Mus. — co odkud: listí s větve, punčochy s no- hou, abstreifen. Dch.

291428   Sčestie Svazek: 7 Strana: 0656
Sčestie. Vz List. fil. 1878. 208.

291429   Sčestiti se Svazek: 9 Strana: 0287
Sčestiti se = poštěstiti se. To se jim sče- stilo. Har. J. 142a.

291430   Sčeštělý. S Svazek: 10 Strana: 0356
Sčeštělý. S. nářečí slovenské. Czam. Slov. 197.

291431   Sčeštilý Svazek: 3 Strana: 0274
Sčeštilý, kdo se sěeštil, bohemisirt.

291432   Sčeštiti Svazek: 3 Strana: 0274
Sčeštiti, il, ěn, ění, bohemisiren. — koho.

291433   Sčet Svazek: 3 Strana: 0274
Sčet, u, m. = sčítání. Us. Sd.

291434   Sčeta Svazek: 3 Strana: 0274
Sčeta (ščeta), štětina, die Borste, strč. Výb. I. 889.

291435   Sčeták Svazek: 10 Strana: 0667
Sčeták, u, m. = vršák, uťatý vrch stromu. Brt. Sl.

291436   Sčetí Svazek: 10 Strana: 0356
Sčetí, n. = chvojka. Vyhl. II. 16.

291437   Sčetlosť Svazek: 3 Strana: 0274
Sčetlosť, i, f., die Belesenheit,

291438   Sčetlosť Svazek: 7 Strana: 0656
Sčetlosť v literatuře. Us.

291439   Sčetlý Svazek: 3 Strana: 0274
Sčetlý, belesen.

291440   Sčetný Svazek: 3 Strana: 0274
Sčetný, additiv. 8. veličiny, a. Grössen. Vz Sčitatelný.

291441   sčí Svazek: 8 Strana: 0575
sčí m. ští: pratelsčí (přátelští) úmluvce. Arch. XV. 541. a j. tam.

291442   Sčibal Svazek: 10 Strana: 0667
Sčibal, u, m. = obuv, střevíc lehký na léto, z aestivale, fr. éstival. Wtr. Řem. 121., 250.

291443   Sčibr Svazek: 3 Strana: 0850
Sčibr, u, m. = šťovík. Vz Ščáv, Ščavík, Ščív. U Opav. Klš.

291444   Sčibrík Svazek: 7 Strana: 0656
Sčibrík, u, m =sotrajka, saturyje. Slov. Bern.

291445   Sčica Svazek: 7 Strana: 0656
Sčica, e, f. = kštice. Slov. Bern.

291446   Sčicový Svazek: 7 Strana: 0837
Sčicový = kšticový. Slov. Bern.

291447   Sčičíkať Svazek: 8 Strana: 0575
Sčičíkať = uspávati. Slov. Kal. S. 155.

291448   Sčička Svazek: 7 Strana: 1380
Sčička, y, f. = třapec. Val. Slavč. 25.

291449   Sčičkovati se Svazek: 3 Strana: 0850
Sčičkovati se = tahati se za kštice, za vlasy. Mor. Vz Ššica. Šd.

291450   Sčidlo Svazek: 3 Strana: 0274
Sčidlo, a, n. = dřevená noha. Dh. 86.

291451   Sčiepetání Svazek: 10 Strana: 0356
Sčiepetání, n., consternatio. Mam. A. 18a.

291452   Sčiepiti Svazek: 10 Strana: 0356
Sčiepiti, dividere, děliti. Mam. A. 20a.

291453   Sčigati Svazek: 3 Strana: 0274
Sčigati. Hlísty ščígá (když má kdo v krku pálení a kyselina žaludková přetéká). Na mor. Zlínsku. Brt. Tobě se sčuká. Mor. Mřk.

291454   Sčihle Svazek: 9 Strana: 0287
Sčihle = rybička. Císařov. Čes. 1. VI. 583. Sr. Štíhle.

291455   Sčíkat Svazek: 9 Strana: 0287
Sčíkat = větve ulamovati. Val. čes. 1. X. 65.

291456   Sčimrať Svazek: 8 Strana: 0401
Sčimrať = žuchlať, glimať.

291457   Sčin Svazek: 3 Strana: 0850
Sčin, u, m., electnim, zastr. Rozk.

291458   Sčiniti Svazek: 3 Strana: 0274
Sčiniti, il, ěn, ění = smíchati, mischen. — co. Ms. lék. kn. S. ruce = sepiati. Pal. — co s čím. Řetězy sčiníš s prsteny (jun- gere). BO.

291459   Sčiniti Svazek: 7 Strana: 0656
Sčiniti ruce. Let. 482.

291460   Sčiniti Svazek: 9 Strana: 0287
Sčiniti ruce. Za Pal. polož. Děj. III. 1. 466.

291461   Sčipa Svazek: 3 Strana: 0274
Sčipa, y, f., louč. U Frenšt. Kld. vánč. 22.

291462   Sčípalka Svazek: 7 Strana: 1380
Sčípalka, y, f. = křížalka. Val. Slavč. 47.

291463   Sčípání Svazek: 8 Strana: 0401
Sčípání, n. = trhání. Š. v zubech, v uších. Brt. D. II. 490.

291464   Sčípanie Svazek: 8 Strana: 0355
Sčípanie v žaludku. Hojení ho na Slov. vz v Mtc. XVIII. 208.

291465   Sčípati Svazek: 3 Strana: 0274
Sčípati = štípati, zwicken, kneipen. — koho jak: až do smrti. GR.

291466   Sčírati Svazek: 3 Strana: 0274
Sčírati = sčerpati, sebrati, abschöpfen. — co: smetanu. Us.

291467   Sčísliti Svazek: 3 Strana: 0274
Sčísliti, il, en, ení, numeriren. Šm.

291468   Sčíslnosť Svazek: 3 Strana: 0274
Sčíslnosť, i, f., die Zählbarkeit.

291469   Sčíslný Svazek: 3 Strana: 0274
Sčíslný, mohoucí sečten býti, zählbar. Proch.

291470   Sčíslo Svazek: 3 Strana: 0274
Sčíslo, a, n., sečtení, die Zahl. Ros.

291471   Sčísnouti Svazek: 7 Strana: 0656
Sčísnouti, snul a sl, ut, utí, abstreifen, herabkämmen. Punčochy s nohou s Dch

291472   Sčisnouti. Pod Svazek: 9 Strana: 0287
Sčisnouti. Pod tíží se větev sčísá. Mus. 1898. 346. Sr. Rozčísuouti.

291473   Sčísnutý Svazek: 7 Strana: 0656
Sčísnutý; -ut, a, o, herabgekämmt, ab- gestreift. Po strane byly vlasy s-ty přes spánky. Hrts.

291474   Sčísti Svazek: 3 Strana: 0274
Sčísti, sečtu, sčetl, sečti a sečetl, sečten, sečtení; sčítati, sečítati, sčítávati = summu spořádati, addiren, summiren, zählen, zu- sammenzählen, berechnen. V., Jg. — abs. Co se sčísti ani počísti nemůže. V. Sedni a sčítej, co by každý utiežiti mohl. Hus II. 389. Nělajtě, mamičko, nělajtě, su husičky doma, sčitajtě. Sš. P. 546. — co (komu): vlasy, vojáky, V., Kom., lid, V., ovce, Ros., knihu (přečísti, durchlesen). Us. Sčítati hlasy. Us. Ty by si musela všecky hvězdy sčísti, co na nebi sviti. Sš. P. 702. Nucené hříchy se nám jen sečtou, ale nepřičtou. Shakesp. Tč. Sečtěte proti němu vojsko. Ben. V. — co na koho, die Schuld auf Jemanden schieben, wälzen, werfen, Jemanden etwas ansinnen, andichten, ihm etwas zurechnen. Jg. Sečtli vinu na křesťany (vinu jim při- psali. Sr. Uvaliti, Vzkládati, Cpáti). V., Žer. Příčiny toho na jiné, sčítají. Kom. Rozličné věci na ně sčítali. Čr. Že Petr na ně vinu smrti Kristovy sčítá; Co právem na nepřá- tely sčítati mohl; Sčítali na něho nepřátelé, že . . .; Tedy mohli i takové lživé i liché věci na Pána sčítati. Sš. Sk. 44., 266., II. 12., L. 207. On na Jindru vše sčítal (svá- děl). Bl. S. vinu na koho. Skl. — Br., Apol. — se o čem. Pořádně se o"tom sčetl (účty složil, Rechnung legen). Schön. — čeho zač. Toho jsem sčetl za 60 hř. Půh. I. 133. — se čeho: nějakého skutku (neznati se k němu, ablehnen). Martini. — se s kým jak. Aby na tom dosti měl, jakož by se byli s námi sečtli podlé listu. Půh. II. 406. Sčistiti, il, stěn, ění, ščišťovati = poči- stiti, säubern. Bern. — se = uráčiti se. To trvá, než se sčistí. Na mor. Drahansku. Hý.

291475   Sčísti Svazek: 7 Strana: 0656
Sčísti. Hus. I.172., II. 169. — co na koho (jak, proč). Dik., Wtr. exc., Dvor., Šf. Strž. I. 590., Dbv., Abr. z G.. II. 107. Jakým právem to na mne sčítáte? Pal. Rdh. III. 271. Protož ze zlosti to na Krista sčítá. BR. II. 47. a. — co jak. Čísla celá sčítají se od pravé ruky k levé. Šim. 74.

291476   Sčistiti Svazek: 7 Strana: 0656
Sčistiti = očistiti, vyvaditi, von den An- sprüchen eines dritten befreien. On mi toho lesa s. nechce. Soud. kn. opav. (Zkl.).

291477   Sčítací Svazek: 3 Strana: 0274
Sčítací, Additions-. S. tabulka, líz.

291478   Sčítací Svazek: 10 Strana: 0356
Sčítací přístroj. Nár. list. 1903. ě. 319. 21.

291479   Sčítací kniha Svazek: 7 Strana: 0656
Sčítací kniha, Summationsbuch, n. Nz.

291480   Sčítanec Svazek: 3 Strana: 0274
Sčítanec, nce, m., počet, který se s jiným i sčítati má, summandns, addendus, der Ad- dend, Summand, Nz. Stř. Alg. 9.

291481   Sčítání Svazek: 3 Strana: 0274
Sčítání, n., die Zählung. S. vojska, Us., útrat, Faukn., duší, lidu, die Volkszählung, hlasů. Dch. — S., addice, Addition, f. Sedl. S. = sjednocení několika veličin stejnoro- dých v jediný celek. S. N. S. přirozené, natürliches Addiren, umělé či skrácené, künstliches oder abgekürztes Addiren. Nz. Znaménko sčítání, většítko, das Additions- zeichen (-/-). Nz.

291482   Sčítanka Svazek: 7 Strana: 0656
Sčítanka, y, f. = sčítání. Slov. Ev. šk. II. 7.

291483   Sčítanlivosť Svazek: 3 Strana: 0274
Sčítanlivosť, i, f. = sčíslnosť. Slov.

291484   Sčítanlivý Svazek: 3 Strana: 0274
Sčítanlivý — sčíslný. Slov.

291485   Sčítaný Svazek: 3 Strana: 0274
Sčítaný, zusammengezählt. — na koho. O nářcích naň sčítaných od židů. Sš. Sk. 279.

291486   Sčitatel Svazek: 3 Strana: 0274
Sčitatel, e, m., der Zähler. Kram.

291487   Sčitatelný, sčetný Svazek: 3 Strana: 0274
Sčitatelný, sčetný, summirbar. Nz.

291488   Sčítati Svazek: 3 Strana: 0274
Sčítati, vz Sčísti.

291489   Sčizeň Svazek: 7 Strana: 0656
Sčizeň, zně, f. Predal (prodal) roľu anebo s za 56 zl. SI. let. V. 237.

291490   Sčížma Svazek: 3 Strana: 0274
Sčížma, y, f., jakési zvíře. Plk.

291491   Sčkadla Svazek: 7 Strana: 1380
Sčkadla, corpinatrix, zastr. Pršp. 91. 15.

291492   Sčkáti Svazek: 3 Strana: 0274
Sčkáti, schluchzen. Jel.

291493   Sčlenění Svazek: 7 Strana: 0656
Sčlenění, n., Gliederung, f. Nz

291494   Sčleněnosť Svazek: 7 Strana: 0656
Sčleněnosť, i, f, Gliederung, Articuli- rung. Bkř.

291495   Sčleniti Svazek: 3 Strana: 0274
Sčleniti, il, ěn, ění, článkovati, artikuli - ren. Nz.

291496   Sčoudlý Svazek: 7 Strana: 1380
Sčoudlý papír po stranách. Vrch. F. I. 26.

291497   Sčrbák Svazek: 8 Strana: 0355
Sčrbák (fezrbak), alias mleczye, rostl. 1440. List. fil. 1893. 394.

291498   Sčrbák Svazek: 8 Strana: 0401
Sčrbák, u, m. = oset, ostí, čubek, cirsium arvense, rostl. Brt. D. II. 501. Š., al. mlečí, endivia. 1410. Mus. fil. 1896, 263.

291499   Sčrčný Svazek: 3 Strana: 0850
Sčrčný kdo se čeho chápe, po čem mu nic není, dotěrný, kdo se do všeho plete, tržný, kvapný, rychlý, živý. Na Mor. Brt., Šd. Je velice š. (hastig). Šď. To je š. děvče (rychlé). Šd. — nač. Nemusíš býti na všecko š. Mor. Bít.

291500   Sčtveřiti Svazek: 3 Strana: 0274
Sčtveřiti = sečtveřiti.

291501   Sčubčiti Svazek: 3 Strana: 0274
Sčubčiti, il, en, ení = zkaziti. — co. Ten to ščubčil. U Žamberka. Kf.

291502   Sčubiti se Svazek: 3 Strana: 0274
Sčubiti se, il, en, ení, pojímati se, o psích. Da.

291503   Sčučno Svazek: 9 Strana: 0287
Sčučno = teskno, smutno. Je tam s. Tům. 94.

291504   Sčudla Svazek: 9 Strana: 0287
Sčudla, y, f. = vratidlo stavidla. Val. čes. 1. X. 35.

291505   Sčugár Svazek: 8 Strana: 0355
Sčugár, u, m. = střapec? Čapor (bič) sču- gárom sa končiaci. Slov. NZ. III. 484.

291506   Sčuhlátka, y, f Svazek: 7 Strana: 0838
Sčuhlátka, y, f. = ščuka. V Podluží. Brt. L. N. II. 17.

291507   Sčuchnouti Svazek: 3 Strana: 0274
Sčuchnouti, chnul a chl, ut, utí. — se s kým = spřáteliti se, Freund werden. Us. Dch., Č.

291508   Sčuknouti Svazek: 8 Strana: 0355
Sčuknouti — škytnouti. Mor. Nár. list. 1896. č. 224. odp. feuill.

291509   Sčuplý Svazek: 3 Strana: 0274
Sčuplý, kdo má scvrklý, vy záblý obličej, opak: puclatý. Mor. Šd.

291510   Sčuporiť Svazek: 7 Strana: 0656
Sčuporiť. Čo kde sä Slovákov priatel- sky s-lo (spojilo?). Slov. Hdž Vět. 91.

291511   Sčurný Svazek: 3 Strana: 0274
Sčurný člověk = mrdný, mrdílek. Mor.

291512   Sčúřiť sa Svazek: 7 Strana: 0656
Sčúřiť sa = smáti se. U Nivnice. Kch. Cf. Štířiti.

291513   sd Svazek: 8 Strana: 0575
sd změněno v st: co strziew ftruzi (co s dřev strúží). 1440. Mus. fil. 1896. 433.

291514   Sda Svazek: 3 Strana: 0274
Sda, v kupeckém slohu = secunda, druhé hodnoty. Kh.

291515   Sdačkaný Svazek: 8 Strana: 0355
Sdačkaný. S. forma básnířská. F. Hřib.

291516   Sdačkati Svazek: 3 Strana: 0274
Sdačkati — smačkati. Víd. list.

291517   Sdaný Svazek: 7 Strana: 0656
Sdaný, verlobt. Cf. Sdávanka Slov. Dbš. Obyč. 15.

291518   1. Sdáti Svazek: 3 Strana: 0274
1. Sdáti, sdám, al, án, ání; sdávati; oby- čejně: oddati, kopuliren. — koho. Kněz je sdal. Jg. Někteří faráři nechtěli manželu sdávati. Tov. 124. — se = spojiti se. U Ry- chnova.

291519   2. Sdáti Svazek: 3 Strana: 0274
2. Sdáti, vz Zdáti. — co komu z čeho, zurückgeben: z rýnského. U Opav. Klš.

291520   Sdav Svazek: 10 Strana: 0356
Sdav, u, m., copula. Rozk. P. 1681.

291521   Sdavač Svazek: 10 Strana: 0356
Sdavač, e, m., copulator. Rozk. P. 1654.

291522   Sdávání Svazek: 10 Strana: 0356
Sdávání, n. = oddavky. Kar. 42. — S. Pro s. toho nedostatku lékař má v ta doby kopr žváti. Rhas. T. 35. (Mš. ).

291523   Sdávanka Svazek: 7 Strana: 0656
Sdávanka, y, f. = rukovanka t. j. ode- vzdávka nevěsty ženichovi v domě otcov- ském před svatbou Sokl. II. 334., 398. S-ky, sponsalia, zasnoubení, které je slavné; oddávač (jeden ze svatebních obřadníků) snoubencům zaměňuje jejich prsteny. Sdavky v kostole slovou: sobáš. Pokr. Z hor. 204.

291524   Sdavec Svazek: 7 Strana: 1380
Sdavec, vce, m., copulator, zastr. Pršp. 64. 54.

291525   Sdáviti Svazek: 3 Strana: 0274
Sdáviti, zdáviti, il, en, ení — smačkati, zusammendrücken, pressen. V. — se - dá- viti se, sich erbrechen. Ros.

291526   Sdáviti koho Svazek: 10 Strana: 0356
Sdáviti koho: skopce = zabiti, occidere. Pror. ol. 21b. 2. Isa. 22. 13. — co čím: Sdávili jako obručem hlavú svú, contor- quere (sevřeli). Ib. 43a. 2. Isa. 58. 5. (Mš).

291527   Sdavka Svazek: 3 Strana: 0274
Sdavka, y, f. = oddavky. S. manželů. Ros. Zítra bude míti s-ky. Kda.

291528   Sdavkový Svazek: 3 Strana: 0274
Sdavkový = svatební. Hochzeits-. S. pr- sten. Kda.

291529   Sde Svazek: 3 Strana: 0274
Sde = zde. Vz Bž. 216. Sde jest Bóh. Ž. wit. 47., 15., 72., 10.

291530   Sde Svazek: 8 Strana: 0355
Sde, spodobením zde. Gb. H. ml. I. 323.

291531   Sdělati Svazek: 3 Strana: 0274
Sdělati = dohromady sčiniti, zusammen- machen. — S., pošpiniti, pokaziti, abnützen, beschmutzen, verderben. — co. Ten ty šaty sdělal. Us. — S., stáhnouti, abziehen. — co: kůži, vola. Dch. — co odkud: s vozu (složiti, sundati). Mor. Kd. Když prsten s prstu sdělala. Er. P. 482. — co nač. Les na drva sdělal. Kn. poh. II. 126.

291532   Sdělati koho Svazek: 7 Strana: 0657
Sdělati koho = zbíti. Ti ho sdělali. Us. Rgl.

291533   Sdělení, n Svazek: 3 Strana: 0274
Sdělení, n., die Mittheilung. S. pohybu, myšlének s někým. Nz.

291534   Sdělený Svazek: 3 Strana: 0274
Sdělený, mitgetheilt. S. zpráva. Č.

291535   Sdělený Svazek: 7 Strana: 0657
Sdělený. S. slasť je dvojí slasť, s. bol je půl bolu. Dk. P. 130.

291536   Sdělený Svazek: 10 Strana: 0356
Sdělený. Já člověk s hříchem s-ný proši. Um. roudn. 1090.

291537   Sděliti Svazek: 3 Strana: 0274
Sděliti, il, en, ení ; sdíleti, el, en, ení; sdělovati = díl dáti, betheilen ; se = udě- liti, účastným učiniti, mittheilen. V. — co: něčí míněni sdílím, šp. m.: snáším se, sho- duji se s vaším míněním, přidávám se k va- šemu mínění. Brs. 159. — co, se s kým. S Milkem práce sdělovati. Gníd., Pass. S. se s potřebnými. Us. Oni se s Cechy sdě- lují. V. Rád se sdělil s jinými. Us. Sdělil se s každým tajemstvím. Kom. Ty věci s Františkem Drugetem příbuzným svým skrze psaní sdělil. 81. Uh. I. 20. Až na zprávy, které s nimi s-luje; List ten také s Laodiceany sdělen býti měl. Sš. II. 150., 192. (Hý.). Já všecky starosti sdělím s vámi: »Sdělujeme s vámi tu smutnou novinu. Us. Vk. — koho. Otec děti sdělil (podělil). Ms. pr. pr. — koho, se čím. Kteréž jednou věrou sdělil a svou láskou spolu spojil. Ps. br. Bratrstvo zjevně se a štědře poklady svými sděluje. Kom. — se čím s kým. Ješto srdce lidské vším dobrem se nejvíce s přátely svými sděliti chce. Sš. Sk. 125. Statkem se s ním sdělil. Dch. exc. Budou se s tebou zlatem sdělovati. Háj. 30. Oni svým nedostatkem sdielé se s vámi. Št. N. 238. 11. Sdielí se se mnú vším dobrým. BO. S. se s jinými chlebem. Kram. Sdělím se dary svými s jinými. Kom. Sdělovati se s chudými penězi, statkem, I)., ziskem. Sych. — se s kým oč. O život se s bližními svými sděloval. Koc. Já se s ním o to sdělím. Jel. A což by dobyli, aby se s tiem Krajieřem sdělili. Pč. 33. O výtěžek bádání svého s jinými se s.; Když o mínění svoje se s jinými sdělují; Aby o list ten s Laodiceany se sdělili; Zacha- riaš rád o vidění, jež se mu stalo, s přá- tely svými sdělil se. Sš. I.18., II. 18., 192., L. 13. — co komu. Byl jsem poctěn malými sbír- kami slov, jež mi Němcová, Stránský a Vy- soký sdělili. Č. v Dodatcích k Jg. Slov., na konci úvodu. Znamenité přídavky sdělili mi přátelé moji. Jg. v Předml. ku slov. VI. Sdělí jim toho příčinu. Gb. ad Smil str. 16. (Úvod). — Vozn. Ve smyslu: oznámiti, dáti někomu něco, se tohoto slova dříve neuží- valo, nýbrž: oznámiti, a kromě toho: dodati, poslati něco, propůjčiti něčeho, dáti věděti, dáti na vědomí, pověděti, psáti, zprávu dáti, Šb., Bs., Šm., Š. a Ž., vyjeviti, Ht. Brs. 280., vzkázati, zpraviti koho o čem. Brs. 159. Cf. Oznámili jeden druhému těžkosti své. Br. President oznámil spolku; soud dodal n. podal spisy úřadu berničnému n. propůjčil mu spisův. Šb. V Nz. pod Mit- theilen vazba s. komu co za germanismus se pokládá. Vz Vzdor. — se čemu (kudy). Tuto vazbu lze připustiti jakožto technický terminus ve fysice v podobných příkladech jako: Hmota hmotě se sděluje, teplo se sdě- luje a p. Cf.: Životní duch po žilách na všechny strany jim se sděluje. Kom. Avšak druhdy lze se i jinak vyjádřiti jako slo- vesy: přenášeti se, vznikati a pod. Místo: Oheň se sdělil střeše a strávil ji vzdor při- byvším stříkačkám, řekne se: Střecha chytla (se vzňala, oheň zasáhl střechu) a shořela, ač stříkačky hned přijely. Šb., Brs. 159.

291538   Sděliti Svazek: 7 Strana: 0657
Sděliti. Str. 275. a. 3. ř. sh. za shoduji polož: srovnávám. Ib. ř. 22. zd. za dáti polož: praviti, vypravovati. — se s kým. Aby lépe činili a s chudými se zdělili. Sš. P. 20. — se čím. Aby se zdíleli věcmi čas- nými. BR. II. 622. Kněží farami se z-li. Mus 1886. 496. — se čím s kým. Tím se s tebou s. žádostiva jsouc. Br. 1645. S nimi se svým zbožím sděluj. Sv. ruk. 196. Sdělil jsem se tou věcí s předním boho- slovcem. Kom. (V Km. 1890.). Naději mají, že něčím užitečným s bližními s. se moci budou. Kom. Lab. 134. — se s kým s čím. Novýho nic nemám, s čím bych se s Vaš- ností s. mohl. Žer. 336. Hleďtež se věrně s tím, což ste nabyli, s mými vyvolenými zdělovati; Rádi byste byli s jakkoli milou věcí se mnou se s-li. BR. II 62. b., 635. b. — se s kým oč. Aby ptactva množ- ství pobil a s námi se o ně sdělil. Výb. II. 994. Zděl se se mnú o zvěřinu. Arch. IX 139. — se s kým v čem. S jinými v tom se sdělil. Wtr. exc.

291539   Sděliti Svazek: 8 Strana: 0355
Sděliti. Máte-li tam co nového, sdělte to se mnou; Děkuji, že jste se mnou se (o pstru- hy) s. ráčily. Kat. z Žer. I. 99., 85. a j., II. 14., 48. Cf. Zmínka. — se komu čím. Že se mým zbožím sdělili. Půh. VI. 67.

291540   Sděliti co s kým Svazek: 9 Strana: 0287
Sděliti co s kým. Mus. 1871. 222. — se s čím. S jinými věcmi takovými rády se sdělují. Kom. Theatr. 18. — se s kým oč. Se všemi (o něco) se s. Kom. Ohláš. 182. — se s kým čím. S. se s chudými oděvy, pokrmem. XV. stol. Mus. fil. 1898. 187. (Modl, ms)

291541   Sděliti se komu čím Svazek: 7 Strana: 1380
Sděliti se komu čím. Abychom Jich M. radami našimi se sdělili. 1526. Snm. I. 101.

291542   Sděliti se na čem Svazek: 10 Strana: 0356
Sděliti se na čem. Bychom na udatství se sdělili (společně prokázali svou udatnosť). Hš. Ostrsp. 37. — S., stačuje: psáti, ozná- miť, uvedomiť, zvestovať atd. Phl'd. XXIV. 812.

291543   Sdělnost Svazek: 10 Strana: 0356
Sdělnost', i, f., vz Sdílnost. Nár. list. 1904. 210. 13

291544   Sdělný Svazek: 7 Strana: 0657
Sdělný, mittheilsam. S. nemoc (nakažlivá). Pdl. Vz Sdílný.

291545   Sdělovací Svazek: 7 Strana: 0657
Sdělovací prostředky. Dk Aesth. 591.

291546   Sdělování Svazek: 7 Strana: 0657
Sdělování, n.. Mittheilung, f. S. tepla. Stč. Zem. 539.

291547   Sdem Svazek: 10 Strana: 0356
Sdem = sedm (strč. Mš. ).

291548   Sdeptati Svazek: 7 Strana: 0657
Sdeptati. Tys v prachu zdeptal staré bohyně. Msn. Or. 125.

291549   Sderad Svazek: 7 Strana: 0657
Sderad, a, m. Dal. 193.

291550   Sděř Svazek: 3 Strana: 0275
Sděř, in. e, f., vz Zděř.

291551   Sdeštiti kam Svazek: 9 Strana: 0287
Sdeštiti kam. Jež měly s. na mne (jako déšť spadnouti). Slád. Bouře. 71.

291552   Sděti Svazek: 3 Strana: 0275
Sděti, sději n. sdím, sděl, ěn, ění, zastr. = sčiniti, sdělati, udělati, thun; s. se = státi se, geschehen. — co (komu). Co nám, milý synu, sděl V St. skl. III. 23. Aj ty trní, čemu si bol sdělo. Rkk. 61. — co s kým. Milosť se mnú sděli. St. skl. III. 67. — se komu. Koll. Čít. 65. — co v čem. A ve všem tvú vóli sdieli. Smil v. 536. — co čím kde: hoře v dědinách mečem s. Rkk.

291553   Sdětiti se Svazek: 3 Strana: 0275
Sdětiti se, Kind werden. Us.

291554   Sdieti Svazek: 8 Strana: 0355
Sdieti v Rkk. Cf. Mus. 1896. 266., 363., List. fil. 1896. 349.

291555   Sdieti Svazek: 10 Strana: 0356
Sdieti, vz Sděti. Nevěda co tomu s. Dal. Nevěda, co s. sobě. Alx.

291556   Sdíleč Svazek: 7 Strana: 0657
Sdíleč, e, m. S. tepla dobrý, špatný, Leiter, m. NA. V. 475., Kk. Fys. 91.

291557   Sdílení Svazek: 7 Strana: 0657
Sdílení, n., Mittheilung, f. S. tepla, elek- tričnosti. Kk., Mj.

291558   Sdílně Svazek: 7 Strana: 0657
Sdílně, theilnehmend. Hrts. Arab. 12., 77. Žertům slouchal s. Kká. Td. 54

291559   Sdílnohovorný Svazek: 10 Strana: 0356
Sdílnohovorný. Msn. Od. 139.

291560   Sdílnost Svazek: 3 Strana: 0275
Sdílnost', i, f., možnosť sdělenu býti, die Mitteilsamkeit, Koinosa. S. ducha svatého. Sš. Sk. 222. Slovem my přiráží se nějakou 8-stí či koinosou k tom. Sš. II. 93. Vz Zdĺl- nosť.

291561   Sdílný Svazek: 3 Strana: 0275
Sdílný, mittheilsam. Tím, což dobrého má do sebe, sdielná je s jinými (ochotně o své s jinými se děli). St. Ň. 212. S. pěvec. Kdk.

291562   Sdírati Svazek: 3 Strana: 0275
Sdírati, vz Sedříti.

291563   Sdírka Svazek: 7 Strana: 0657
Sdírka y, t. = sdírání. Šd.

291564   Sdíř Svazek: 7 Strana: 1380
Sdíř, e, f., Reif, m., ve stavit. Pcl.

291565   Sdíř Svazek: 10 Strana: 0356
Sdíř, e, f. = kovová obruč k utužení spo- jených dřev. Vz Ott. XXII. 739.

291566   Sdíti Svazek: 7 Strana: 0657
Sdíti, vz Zdíti

291567   Sdíti Svazek: 9 Strana: 0287
Sdíti. Lože v písku si sděla. Žeran. 134.

291568   Sdivěle Svazek: 3 Strana: 0275
Sdivěle = udiveně, verwundert. Cosi na ulici povídají s. Slov. Šd.

291569   Sdlabati Svazek: 3 Strana: 0275
Sdlabati, zusammenfalzen. — co : trámy. Dch.

291570   Sdlábnouti Svazek: 7 Strana: 0657
Sdlábnouti, sdlabati = snísti. U Košic. Brnt., Rgl.

291571   Sdláviti Svazek: 7 Strana: 0657
Sdláviti = udupati, zertreten, olov. Vo- liaka nevoľa mu tu lúku s-la. Mt. S. I. 51.

291572   Sdlena Svazek: 7 Strana: 1380
Sdlena, y, f., drama, zastr. Pršp. 12. 60.

291573   Sdluč Svazek: 7 Strana: 1380
Sdluč, e, f., lapidea, zastr. Pršp. 31. 40.

291574   Sdmýchati Svazek: 3 Strana: 0275
Sdmýchati, sdmýchnouti, chnul a chl, ut, utí = dmýchaje svrci. — co. Hubené oběti obětujete, že by je sdmýchnouti mohl co nějaké peři. Br. — kam: v hromadu. V.

291575   Sdobřiti. Po Svazek: 8 Strana: 0355
Sdobřiti. Po přízni tělesné sdobříce se S lidem zlým. Chč. S. 277.

291576   Sdojiti Svazek: 3 Strana: 0275
Sdojiti, il, en, ení, sdojovati, abmelken. — koho: krávu. U Rychn. Ntk.

291577   Sdojky Svazek: 3 Strana: 0275
Sdojky, pl., m., mlezivo, mléko první po vy telení, die Bistmilch. Us. — S., jídlo z ta- kového mléka, vrzanec. Us. Mark.

291578   Sdostač Svazek: 7 Strana: 0657
Sdostač = dostatečně. Skráň tvoja s. slávou oslněná. Nov. 1887. č. 90.

291579   Sdouti Svazek: 3 Strana: 0275
Sdouti, vz Zdouti. — co nač, k čemu atd. Vitr listí sem na hromadu, ke zdi sdul (sfoukal).

291580   Sdoutnati Svazek: 3 Strana: 0275
Sdoutnati, zusammenglimmen. Šm.

291581   Sdôveriť sa Svazek: 8 Strana: 0355
Sdôveriť sa = svěřiti se. Slov. Phľd. XII. 713.

291582   Sdráha Svazek: 3 Strana: 0275
Sdráha, y, f., slůj, spojení v kameně, die Fuge. Mlýnský kámen se roztrhl, protože měl sdráhu. Us. Dch.

291583   Sdraný Svazek: 7 Strana: 0657
Sdraný = sedraný. S. šat. Vrch.

291584   Sdrápati Svazek: 3 Strana: 0275
Sdrápati, vz Zdrápati.

291585   Sdrápka Svazek: 9 Strana: 0287
Sdrápka, y, f - falc (chybně také: přehyb, záhyb, drážka) bývá spojnou okolku a dna nádob, na okolku, při rourách, kry- tinách atd., a skládá se v podstatě ze dvou přehybů čili drápků, jež se do sebe zasunou a zatlačí. Vz Ott. XIV. 346a. Sr. Příložka.

291586   Sdrápkovací Svazek: 9 Strana: 0287
Sdrápkovací stroj = jímž se sdrápky za- tlačují. Vz předcház. Sdrápka.

291587   Sdrápnutí Svazek: 9 Strana: 0287
Sdrápnutí, n. = spojení dvou plechů pře- hybováním jich okrajů. Jiné spojení jich jest nýtování, spájení. Ott. XIV. 346.

291588   Sdrapovadlo Svazek: 9 Strana: 0287
Sdrapovadlo, a, n. = falcovačka, nástroj, kterým se sdrápky postupně vytvořují, za- souvají a zatlačují. Ott. XIV. 346b. Sr. před- cház. Sdrápka.

291589   Sdrásati co komu Svazek: 10 Strana: 0356
Sdrásati co komu: přílbu. Slád. Rich. 89.

291590   Sdráv Svazek: 10 Strana: 0356
Sdráv, vz Zdráv.

291591   Sdraví Svazek: 8 Strana: 0355
Sdraví, spodobením zdraví. Gb. H. ml. I. 324.

291592   Sdravý Svazek: 10 Strana: 0356
Sdravý, vz Zdravý.

291593   Sdrbati Svazek: 3 Strana: 0275
Sdrbati, vz Zdrbati.

291594   Sdrh Svazek: 7 Strana: 0657
Sdrh, u, m. = stah u rukávníku, Zug, m. Exc.

291595   Sdrhnouti Svazek: 3 Strana: 0275
Sdrhnouti, vz Zdrhnouti.

291596   Sdrhnutý kde Svazek: 10 Strana: 0356
Sdrhnutý kde. Košile u krku s-tá. Rais. Sir. 10.

291597   Sdrhovací Svazek: 10 Strana: 0356
Sdrhovací záslona. Rais. Sir. 10.

291598   Sdrchaný Svazek: 3 Strana: 0275
Sdrchaný; -án, a, o, verwirrt, zersaust, verfitzt.

291599   Sdrmati co komu Svazek: 8 Strana: 0355
Sdrmati co komu. Sdrmal mu šticu (zdrchal a p.). Slov. Phľd. XII. 201.

291600   Sdroponiti Svazek: 3 Strana: 0275
Sdroponiti, il, ěn, ční = sdroliti, stro- liti, setříti, rozdrobiti, rozdrtiti, aufreiben, aufbröseln. — co: okovy. Sš. Mr. 28., L. 192. (Hý.).

291601   Sdrov Svazek: 3 Strana: 0275
Sdrov, u, m., saurus, drahý kámen, zastr. Rozkoch.

291602   Sdrov Svazek: 10 Strana: 0356
Sdrov, a, m., saurus. Rozk. R. 56. Vz Zdrov.

291603   Sdrtiti Svazek: 3 Strana: 0275
Sdrtiti, il, cen, cení, zdrtiti, zerdrücken, aufreiben. — kde koho. Sdrtichu je (Ta- tary) na rovni. Rkk. 52. — koho čím: nepřítele střelbou, protivníka důvody.

291604   Sdrtiti Svazek: 7 Strana: 0657
Sdrtiti, vz Zdrtiti.

291605   Sdrtivý Svazek: 7 Strana: 0657
Sdrtivý = zdrcující. S. zpráva. Dch.

291606   Sdruzgati Svazek: 7 Strana: 0657
Sdruzgati, zdruzgnouti = potlouct, po- hmožditi, zlámati. U Rožn. Kld. I. 61. Pľastí (jím) o zem tak, že všetky kosti v nom zdruzgly. Hdž. Čít. 173.

291607   Sdruženec Svazek: 3 Strana: 0275
Sdruženec, nce, m., der Paarling. Nz.

291608   Sdružení Svazek: 7 Strana: 0657
Sdružení, associace. S. představ. Vz Ott. II. 911. S. kapitálu. Kzl. 221.

291609   Sdružení, sdružování, n Svazek: 3 Strana: 0275
Sdružení, sdružování, n., sdruženosť, družebnost, druživosť, associatio, die Ver- knüpfung. S. vid, ideí, die Eigenthümlich- keit der Vorstellungen (immer) in Gesell- schaft zu sein. Nz. Tomu sdružení tam v An- tiochii počátek dán byl. Sš. Sk. 137.

291610   Sdruženina Svazek: 7 Strana: 0657
Sdruženina, y, f., Aggregat. Let. Mt. sl. V. 1 16.

291611   Sdruženosť Svazek: 3 Strana: 0275
Sdruženosť, i, f., vz Sdružení. Sš. J. 86.

291612   Sdruženostatový Svazek: 8 Strana: 0355
Sdruženostatový. S. soustava lesní. Vz Ott. XL 667. a.

291613   Sdružený Svazek: 3 Strana: 0275
Sdružený; -en, a, o, gesellig vereint, konjugirt, gepaart. S-né či spřežité veličiny, conjugirte Grössen, s. průměry, conjugirte Durchmesser (v anal. geom.). Hra. S. neb konjugovaná čísla. Stě. Alg. 81. S. před- stavy. — čemu. Meč právu s-ný. Dch.

291614   Sdružený Svazek: 7 Strana: 0657
Sdružený. S. bod, Stč, ZČ., Jd. Geom., hodnota, ZČ., stavidla, NA., poláry, Vně. 9., síly, Vlč., tětivy, Jd., determinant, Zh., Hyperboly. Jrl. 420

291615   Sdružený Svazek: 9 Strana: 0287
Sdružený kotel. Vz Kotel a KP. IX. 9, 12. S. rým. Flš. Písm. I. 24.

291616   Sdružitelnosť Svazek: 3 Strana: 0275
Sdružitelnosť, i, f., družebnosť, die Fä- higkeit vergesellt zu werden. Nz.

291617   Sdružiti Svazek: 3 Strana: 0276
Sdružiti, il, en, ení = spojiti, vergesel- len. — koho čím s kým. Měst. bož. Ne- právno sdružovati se s cizincem. Sš. Sk. 126. — co k čemu. Spojka také sdružuje odchod pastýřů k odchodu andělův. Sš. L. 36. — se kde.. Ač se v něm (v městě An- tiochii) i východní náhledové i východní filosofie s řeckou sdružovaly. Sš. Sk. 135. (Hý.)-

291618   Sdružiti se več Svazek: 7 Strana: 0657
Sdružiti se več: ve spolek. Us.

291619   Sdružně Svazek: 3 Strana: 0276
Sdružně býti s kým — přátelsky, gesel- lig, freundschaftlich. Výb. I. 733.

291620   Sdružný Svazek: 7 Strana: 0657
Sdružný = sdružený. S. vzdálenosti. ZČ. III. 61. — S. = přátelský. Ssk.

291621   Sdružovací Svazek: 7 Strana: 0657
Sdružovací, Conjugations-. S. úhel. Jd. Geom. IV. 90.

291622   Sdružování Svazek: 7 Strana: 0657
Sdružování, n., vz Združení.

291623   Sdružování Svazek: 10 Strana: 0356
Sdružování stromů (kopulování). Ott. XXI. 1020.

291624   Sdržeti Svazek: 3 Strana: 0276
Sdržeti, el, en, ení; sdržovati, vz Zdr- žeti. — co. Co poručníci provedou, to sdrží. CJB. 381. Ač by božie přikázánie sdržel. Hus. I. 184., 345. Pomni úkory, jiež sem sdirzal. Ž. wit. 88. 51.

291625   Sdržeti Svazek: 10 Strana: 0356
Sdržeti, vz Zdržeti.

291626   Sdržeti co Svazek: 7 Strana: 0657
Sdržeti co: slib, protivenství, Št. Kn. š. 74., 80., svou vieru. Dal. 150. — co kde: něco v paměti. Št. Kn. š. 1. A v zákoniech s-li ten stav duostojný prvních křesťanóv. Št Kn. š. 133 — co, se od čeho jak dlouho. S. panenství až do smrti; S. se od své žá- dosti; Za tři dni zdrž se ot nie. Št. Kn. š. 61., 82., 93. — se v čem proč. Chce-li kto pro královstvo nebeské s. se v čistotě. Št. Kn. š. 71., 77.

291627   Sdřebení Svazek: 8 Strana: 0355
Sdřebení, n., catalepsis, nemoc. Am. Orb.

291628   Sdřebilec Svazek: 8 Strana: 0355
Sdřebilec, lce, m. catalepticus. Am. Orb. 53.

291629   Sdřeblý Svazek: 3 Strana: 0275
Sdřeblý = stuhlý. Klna.

291630   Sdřepiti Svazek: 10 Strana: 0662
Sdřepiti kolena. Zvon VI. 201.

291631   Sďubati Svazek: 7 Strana: 0657
Sďubati, aufpicken. Posp.

291632   Sďublati Svazek: 3 Strana: 0276
Sďublati = spíchati, zkypřiti, lockern.

291633   Sdunkotať Svazek: 7 Strana: 0657
Sdunkotať, in den Abgrund stürzen. Slov. Ssk.

291634   Sdupati, vz Svazek: 3 Strana: 0276
Sdupati, vz Zdupati. co: zemi. Us. Dch.

291635   Sdupkať Svazek: 8 Strana: 0575
Sdupkať = sdupati. Slov. Kal. S. 155.

291636   Sdušno Svazek: 7 Strana: 0657
Sdušno, schwül. Na všetky strany sparno a s je. Sldk. Mart. 17. Vz Dušno.

291637   Sduteľ Svazek: 7 Strana: 0657
Sduteľ, e, m. = člověk s odulou tváří. Syt Táb. 259.

291638   Sdutý Svazek: 3 Strana: 0276
Sdutý = slitý, gegossen. Učinili sobě dva sdutá voly. Bj.

291639   Sdutý Svazek: 7 Strana: 0657
Sdutý, conflatilis. S. tele. Zrcd.

291640   Sdutý Svazek: 10 Strana: 0356
Sdutý. Modlitevník telete sdutého, vituli conflatilis. Zrc. mus. zb. 1a. (Mš. ).

291641   Sdůvěrniti se Svazek: 10 Strana: 0356
Sdůvěrniti se, sich vertraut machen. Fr. Tůma. Sr. Spřáteliti se.

291642   Sdvojelec Svazek: 3 Strana: 0276
Sdvojelec, lce, m., der Gmelinit, nerost. Miner.

291643   Sdvojený Svazek: 3 Strana: 0276
Sdvojený; -en, a, o, verdoppelt; v bot, binatns, zweizählig. Slb.

291644   Sdvojiti Svazek: 3 Strana: 0276
Sdvojiti, il, en, ení = dvoje učiniti, ver- doppeln. Rostl.

291645   Sdychánek Svazek: 10 Strana: 0356
Sdychánek, nku, m., spirabulum. Rozk. P. 69. Sr. Zdychánek.

291646   Sdychání Svazek: 10 Strana: 0356
Sdychání, n., conspiramen, Rozk. P. 1487., conspiratio. Mill. 52a.

291647   Sdýchati se Svazek: 10 Strana: 0356
Sdýchati se, conspirare. Když se s-li, že.. ČE. Han. 39.

291648   Sdýmati Svazek: 3 Strana: 0276
Sdýmati, dohromady zdmýchati, sfoukati, zusammenblasen. V. — co: stříbro. Ms. pr. hor. — co kde: něco na sněmě (společně se uraditi). Solí.

291649   1. Se Svazek: 3 Strana: 0276
1. Se, předložka = s, následuje-li více sou- hlásek. Šel se svými přátely. Us. Vz S. —

291650   2. Se Svazek: 3 Strana: 0276
2. Se = hle. zastr. Bž. 220. Moji kmeté, lěsi i vladyky! se! bratroma rozrěšite pravdu. LS. v. 57.

291651   3. Se Svazek: 3 Strana: 0276
3. Se, zájmeno osobné a zmatné, nemá no- minativu, něm. sich, lat. se. Sing, a plur. gt. sebe, dat. sobě, si (v již. Čech. sebě m. sobě, Kts.), akkus. se, sebe (toto vlastně genitiv), na jihových. Mor. a Slov. sa, lok. sobě (v již. Čech. sebě, Kts.), instr. sebou (m. strč. sobů, o se seslabilo v e. Vz O.). Osobně zvratné se zní strč. sě. Bž. 149. Přechod od strč. se k pozdějšímu se objevuje se ve 14. a na začátku 15. stol. Vz o tom Gb. Hl. 101. Strany užívání sebou vz Sebou. —- Se uží- váme, kdykoli se děj k podmetu věty vzta- huje. Vezmi mne k sobě. Kom. Udělejme sobě město. Br. My pamatujeme na sebe. Br. (Mkl. S. 101.). On sobě volný, sobě mocný jest (sám svůj), selbstbereehtigt. J. tr. Člo- věk, jenž Bohem nenie, nemá té moci sobě, aby byl synem božím vyvoleným jediné z mi- losti božie. Hus II. 231. Neodřekne-li se kdo všeho, což sobě má, nemuož býti muoj uče- dlník. Luk. 14., Hus I. 473. Co sobě chcem, jiným čiňme. Dh. 17. To on maje sobě v zná- mosť uvedeno. V. — Delších tvarů sobě, sebe z pravidla užíváme a) na počátku věty. Sobě rovného nemá. Us. Sebe samého ostříhej v čistotě. — Pozn. Jen zřídka kladou se v tomto případě kratší tvary. Se samého temnostem odsoudil. Vš. — b) Po předlož- kách. Stáli proti sobě; na sebe, k sobě, ne: k si, proti si a p. Co na sobě to po sobě. Vz Nuzný. Lb. — Pozn. Ale někdy přece i krátkých tvarů užíváme. Pustil to mimo se. Položil to za se (za sebe). Něco před se bráti. Na sebe, na se, za sebe, za se, před sebe, před se. mimo sebe, mimo se, v sebe, se. Jg. Vz dole: Se s předložkami. — c) Když je s důrazem vyslovujeme (ob- zvláště v protivách). Napřed sobe, potom druhému. Nejvíce sobe přeje. Vz Já. — d) Chceme-li vespolnost označiti: bili se — bili sebe. (Bž. 149.). — Pozn. Se klademe v hlav- ních větách z pravidla za slovesem, ve vě- tách vedlejších a otázkách za spojkou aneb zajménem tázacím. Smluvte se spolu. Řekla, že se s ním smluví. Co se s ním soudíte ? Zk. Proč by se ho v tom následovati sty- děli správcové? — Pozn. V ruském jazyku stává nyní se vždy za slovesem, v ostatních slovanských řečech může i jinde státi, jak to i v ruštině dříve bývalo. Mkl. S. 271. — Zájm. se, sebe jsou předmětem věty. Uží- váme jich, když se činnost výroku na pod- mět, od něhož vychází, zpět táhne. V češtině kladou se o všech třech osobách, v latině, řečt. a němčině jen u třetí osoby. Chválím se, laudo me, ich lobe mich; chválíš se, laudas te, du lobst dich; chválí se, laudat se, er lobt sich ; chválíme se, laudamus nos, wir loben uns; chválíte se, laudatis vos, ihr lobt euch; chválí se, laudant se, sie loben sich. Zk. — Slovesa zvratná jsou a) vespolná, když činnosť ode dvou n. více podmětů vy- chází tak však, aby od jednoho na druhý přecházela. O rozdělení dědictví se hádají. Kom. Vražedlně se bili. Troj. Sebe se ota- zovali. Br. Pokoj mějte mezi sebou. Br. Va- diti se, rváti se, potýkati se. — Složená s předložkou s: sejíti se, scházeti se, sletěti se. — Pozn. Jinak kladou se také výrazy: vespolek, spolu, jeden druhého, druh druha, člověk člověka. •— b) Činná, když se čin- nost na jednajícího vrací : mýti se, říznouti se. Jen sebe milovati. Dch. — c) Střední, jichž bez se neužíváme : báti se, styděti se. diviti se, hněvati se, radovati se, štítiti se, nadíti se, líbiti se, rdíti se, toulati se, mo- dliti se atd. Vz Zájmeno zvratné. — Pozn. Složená slovesa s do a na, někdy i s roz, pro, při, o, s, vy přibírají se: dovolati se (koho), dokřičeti se, najísti se, napiti se, rozhříti se, prolomiti se, přimluviti se, opo- vážiti se, nastuditi se, spustiti se (koho). — Pozn. 2. Některá slovesa zvratná přibírají místo akkusativu se raději dat. si (sobě): stěžovati si, stýskati si, naříkati si. Cf. Ani máme pochybovati o z mrtvých Kristově vstání, ani sobě báti prázdných řečí. Hus II. 143. Vz Časoslovo I. 164. a. — Pozn. 3. Když podmět a předmět rozdílné osoby jsou, nemá místa zájmeno zvratné, nýbrž osobné. Vy- svoboď je; Vezmi mne sobě. Kom. Někdy jsou chybně zájmena osobná místo zvratných. Já sám mně (m. sobě) nejbližší jsem. Háj. 341. Jste bez hříchu proti Hospodinu va- šemu (m. svému). Br. K komuž já posýlám sluhy mé; Odviež svázánie hrdla tvého, jatá dcero sionská. Chč. P. 22. b., 5 b. Užitečno jest vám ke třem věcem přičiniti pilnosti vaše: nejprve, abychom pilni byli brániti a zachovávati osoby naše před nepřátely na- šimi ; druhé, abychom na nepřátel našich konečnou zkázu všichni zmužile povstali atd. Troj. (Kramer 1790. str. 46.). Protož chcete-li učiněni býti synové boží, přiká- zání otce vašeho zachovávejte. Karel IV. (Emler 1878. str. 7.). Abych nalezl milosť před očima pána mého. Br. (Gen. 33. 8.). Pane odpusť mi jíti a pochovati otce mého. Br. (Luk. ev. G. 59. atd.; v bibl. často). — Pozn. 4. Užívá se ho také a) když se věta vedlejší akkusativem cum infinitivo vynáší. Pravil se býti pánem. Svěd. Čímž vyznával jej býti svým pánem, sebe pak jeho slu- žebníkem. Cap. — b) Když se věta vedlejší skráti vazbou dativu s infinitivem, v kteréžto příčině všeobecný podmět, ku kterému se tá- hne, obyč. se vypouští. Veliká zajisté věc jest samému sobě pravdu pověděti. Mudr. Ta je se mluviti, že sv. Kliment velí jim u mosta sobě slúžiti. Dal. 135. Neb je jim kázal sobě slibovati, aby k němu hleděli. Arch. I. 165. — c) Když se věta vedlejší příčestím aneb přechodníkem skráti a tak část hlavní věty činí. Jg., Zk. Skl. 339. a násl. Ná- městku třetí osoby on, ona, ono kladou mnozí ve skrácených větách tam, kdeby ve větě neskrácené položena byla: Vykonal to podlé moci jemu dané, neskr.: vykonal to podlé moci, která jemu dána byla. Avšak věty skrácené v té příčině stejně mají zvrat- nou náměstku jako jednoduché, jestliže jest vztah k podmetu věty. Vz Brs. 2. vyd. 276. Crhota Bořivoje před sebou stojícího vida k němu řekl. Háj. Pronesl věc, která jemu svěřena byla = sobě svěřenou (jemu svěře- nou znamenalo by věc někomu jinému svě- řenou). Odpovídali (Cyril a Metoděj) na ža- loby proti sobě vznešené. České noviny 1880. č. 239. str. 1. Tožť kommissaři po tako- vých zprávách sobě učiněných ponětli ouřadu, aby. . Aug. 7. Vz Rukojmě. Kterak král vo- lený podává (oznamuje) se držeti artikule sobě podané od královstvie. Let. 107. Kdo píle té v úřadu svém apoštolském nevede, ten milosti sobě propůjčené potracuje. Sš. Mr. 21. Pavel po odprosu sobě učiněném do So- luna se odebral. Sš. L. 2. Raduj se z pří- bytku sobě propůjčeného. Sš. Přistěhoval se do bytu sobě připraveného. K tuhým ža- lobám proti sobě vedeným mlčel. Br. Každý úkladům od jiných sobě učiněným právem brániti se může. Pr. V stráži a opatrování svém měl sobě svěřeny nejdražší poklady zemské. V. Kníže nemaje sobě žádné pří- činy dané. V. O úkladech sobě nastrojených něco navětřil. Kron. tur. Sv. Ondřej uzře (uzřel) z daleka kříž sobě připravený. Pass. 23. Aegisthus upadne v zálohu sobě učině- nou. Troj. 187. I trhl jest s lidem sobě po- ručeným Bojslav do Moravy. Háj. 82. Víry v něm míti nebudu bez zvláštní příčiny sobě dané (nebude-li mi zvláštní příčina dána). Arch. 1. 93. Vstúpil Josef do města Davi- dova, aby se přiznal s Marijí sobě manželkú; Ale že jho jeho jest zákon jeho dokonalé svobody, kterýž Buoh na člověka věrú a láskú s sebú svázaného vzkládá; Nebo on jest světlo tohoto světa, osvěcuje každého člověka v se věřícího; Protož jest jim při- kázánie vydal o spravedlnostech, sobě li- chých ; To pokolení jest již ke cti připra- veno, aby v něm Buoh veleben byl jako v svém zvláštním stvoření sobě ke cti při- praveném; Táž múdrosť nenávidí věcí sobě odporných; A protož majíce již syna bo- žieho, sobě k užitku daného, choďmež v no- votě života. Chč. P. 38 a., 105 b., 145 a., 162 a., 46 b., 101 a., 35 b. Á obezřev učed- níky vůkol sebe sedící, řekl. Br. (Mr. 3. 34.). Já podlé moudrosti boží sobě dané jako moudrý stavitel základ jsem položil. Br. (Pav. Kor. 3. 10.). Kdož zvítězí, dám jemu seděti s sebou na trůnu svém. Br. (Zj. Jan. 3. 21.). A ti lidé mladí i také sirotci, vkro- číce v statky sobě náležející, budou potom vůli míti takové půjčky buď splatiti, aneb jich tak nechati. Kol. Pr. str. 129. DXL. Poručník kšaftem zřízený, nemaje sobě té moci od kšaftujících propůjčené, nemůže ji- ného poručníka na svém místě sirotkům dávati. Kol. Pr. str. 124. DXXXI. Jakož móž summu na tom dědictví odkázati na tu moc sobě dskami pozóstavenú; Když kto na tu moc dskami zostavenú a sobě dskami danú odkáže listem dědictvie neb summu peněžitú. Vš. 316. Mimo Brs. hájí užíváni zvratné náměstky v těchto případech také Brt. v Km. 1875. 394. a připojuje doklady: Vypravováše jim písmo o sobě dané. Anth. I. 81. Vrátiv se té chvíle sobě poručeno měl, aby s vozu sešel. Prot. 238. Uzřel anděly k sobě jdúce. Pass. 40. Milostivý Bůh v sebe doufajících nikdy neopustí. Vrat. 185. Ře- kové tázali se o budoucích sobě věcech. Troj. 466. Kázal sobě obraz sv. Mikuláše učiniti. Pass. 41. Nepochybuji v ničem o va- šem přátelství k sobě. Arch. I. 99. atd. Ale máme i tyto příklady: Bez všeliké jim ode mne dané příčiny mně polékli osidlo. Kom. Aby všeliký úklad a moc jim od bláznóv učiněnu k opravě přivésti uměli. Vš. 9. Ná- rodní listy nevytiskly ani slova z mé kra- tičké zprávy jim zaslané; Pertz vyjádřil se o nich v Archivě jím vydávaném; Dva bratři vedli rozepři o dva koně od otce jim odkázané. Šb. LS. v Praze 1879. str. 5., 50., 65. a j. Ale i anjelé mají česť skrze své dané jim Bohem šlechetnosti. Št. N. 164. Což tehdy i my také bychom měli oběto- vati jeho pánu, jako svú oběť nám od otce danú; Pojdte požehnaní otce mého a vlád- něte královstviem vám připraveným. Chč. P. 58 b., 122 b. Takoví hospodáři jsou po- vinni takové od nich ušlé sirotky na svůj náklad zase hledati. Dobřenský. Jir. Anth. II. 2. str. 172. Z Mus. 1880. 331. a násl.: Přijmi, prosím, dar můj obětovaný tobě. Br. (Gen. 33. 11.). Tehdy ti, kteří prve potu- peni a blízko hrobu byli, to ku pádu jim a ku pohřbu připravené místo k stanům rozměřili, plni jsouce radosti. Br. (Mach. I. 6. 28.). Vzývali Pána, aby volající k němu krev vyslyšel. Br. (Mach. III. 8. 2. 3.). Si- rotci k otčímovi hleděti mohou pro statek po jich otci zůstalý. Kol. Pr. 112. CIX. Pro- tož tíž mocní poručníci vedlé takové dů- věrnosti od kšaftujících v nich složené . . . Kol. Pr. 116. DIX. Taktéž v Kol. Pr. 117. DXII, 130. DXLIII., 133. DXLVI. Ktož by kolivěk svú kterú věc jemu ukradenú v ži- dech optal u kteréhokoli žida. Říz. zem. V. 32. Dále jest také to přičiněno bylo, aby ti jistí vladaři a správce moc svrchovanú od nás jim společně danú toliko do sv. Václava měli. Výb. II. 389. (Záp. sněm.). Hejtman všechny spolky ohlásí před králem nebo před ním stalé. Výb. II. 882. (Tov.). Sjeli se jeho synové (Priamovi) kromě Hek- tora, kterýž tehdy v uherské zemi jeho otci poddané přebýval. Troj. Pročež soldati v něm od kurfürsta zanechaní spatřili dříve nepřítele k nim se přibližujícího, nežli o jeho příchodu co zvěděli. Skl. (Jir. Anth. II. 1858. 322.). Hendricus Navarreus od strany, jemu prve odporné, za krále přijat jest. Dač. I.180. Tamtéž str. 171., 179., 190.,194., 209., 217. Item kdo by prodal dědictví jemu od ně- koho po smrti s uvázáním zapsané. Vš. 172. Tamtéž 9., 42., 179., 250., 293., 294., 299., 335., 447. Zapsáno máme v historiích od starých skribentů řeckých nám pozůsta- vených. Žer. (Vyd. Bdl. III. sv. 1872. str. 11.). Tamtéž: 21., 23., 25., 32., 37., 51., 87., 96., 107., 136., 150., 156. — Klademe-li ná- městky zvratné, povstává tím někdy nejas- nosť, ku př. Bratr odstěhoval se do bytu přítelem sobě najatého ( = který přítel sobě n. jemu najal). Soudce potrestal oba obža- lované sobě spílajici (== kteří sobě n. jemu spílali). Strana připustila svědky sobě od- porující (= kteří sobě nebo jí odporovali). Soused pohnal k soudu dva zloděje, dare- báctvím sobě rovné (= kteří darebáctvím jemu n. sobě rovni byli). Herakles sedě na rozcestí viděl dvě ženy k sobě přicházející (které přicházeli k němu n. k sobě). — Dle Brs. (2. vyd.) 277. máme tedy ve větách participialných i infinitivných (skrácených) užívati náměstek zvratných a svratně při- svojovacích tam, kde není nezřetelnosti; pakli by byl« věta nezřetelna, máme užívati náměstky osobní nebo prostě přivlastňovací, nebo m. příčestí a infinitivu klaďme věty. Že ve větách skrácených jsou náměstky zvratné a zvratně přisvojovací místo osob- ných a prostě přisvojovacích, zakládá se na tom, že jazyk s podobnými větami nakládá jako se skutečnými částkami téže věty, tak že náměstka jejich ku grammatickému pod- metu se táhnouc bývá zvratná; že užíváni náměstky zvratné v podobných větách není latinismem, jde na jevo z toho, že náměstka zvratná bývá i v takých větách, v nichž podmět jest osoby prvé i druhé: Víry v něm míti nebudu bez zvláštní příčiny sobě dané Arch. I. 193. (Brs. 2. vyd. 278.). S těmito návrhy kommisse se nesrovnával pan Sv. a proto své mínění o věci zvláště a obšírní vyložil v Mus. 1880. str. 124,-142., 301. - 343 uče: Klaďmež v souvětích skrácených právt takové náměstky, jakéž v souvětích neskrá- cených se sbíhají. Na str. 331. a násl. uvádí doklady ze starší literatury české již nahoře uvedené a na str. 336. příklady z jiných slovanských jazyků. Příklady ze starších spisovatelů čerpané, ve kterých užívali ná- městek zvratných, pokládá za chybné (vz str. 331. a konec článku). Příčiny nespráv- ného užívání zvratných náměstek ve spisech starších hledat prý jest v tom, že starší spisovatelé a) Ěeky a Latinníky napodobo- vali, b) že tomuto druhu vět zkrácených nerozuměli a c) že někdy pořádkem slov k nesprávnosti svedeni byli (str. 340.— 343.). — Pozn. 6. Reciprocita vyjadřuje se též
užíváním zdvojeného druh n. užíváním slova
jeden se slovem druh n. zdvojením podmětu.
Tu druh druhu málo věří. Alx. Druh druhu
nerozuměchu. Atith. Druh od druha se brali.
Dal. Každý byl jeden druhého rokem starší.
Jel. Jedni na druhé volají. Br. Bratr bratru
nerozumí. Dal. Člověk člověka ode čtyř kroků
neviděl. V. Řekla vrána vráně. Er. Kmotra
kmotře šepce. Er. — Mkl. S. 108.—111. —

291652   3. Se Svazek: 7 Strana: 0657
3. Se. Cf. Gb. Ml. II. 84. Se v ob. mluvě. Vz List. filol. 1883. 414. Na Lašsku. gt.: sebe, sebě, seje, dat. si, si, se, sobě, sebě, seje, akkus. sa, se, se, lok. sobě, sebě, seje, instr. sebu, sebum. Brt D. 118. Dat. se (= si) jest obyčejný na Brušpersku a Opav- sku. Sedni se, daj se pokoj. Brt. Národ sobě (národ svými prostředky si Národní divadlo v Praze vystavěl. Nápis nad oponou v Národ. divadle). — Se na počátku věty: Když vem řku: Se proměňte! tehdy. V Dal. C. 72. 39. — Akkus se i po předložkách, nyní obyč. sebe. Hlavu vrze za se. Dal. C. 31. 52. Vz více v Kroku III. 414. Red. Prk. — Kam se klade ve větě? Cf. Km. 1882. 177.—178. Brt. Se klademe za slo- veso; před ně, začíná-li věta spojkou (mimo: a a i) Když se pokřtil i Ježíš, stáli tu a dívali se (ne: a se dívali). D. Lhrg. 324. U starých kladlo se se obyč. za: mi, mu. Zdá mi se. Bude mu se klaněti. D. Lhrg. 325. Nezdá mi se. Hr. rk. 291. Zdá mi se. Pass. mus. 360., Št. Ku. š. 3. Což mi se zdálo. Arch. III. 378. — Se ve větách skrácených. Str. 277. a. v 11. ř. zd. polož za Marii: oddanú. Spokojili se s úděly sobě vykázanými; Pojal dobře vážnosť úkolu sobě svěřeného; Je mu zprávy žel od krá- lových poslů sobě donesené, že . . . Ddk. II. 205., 293., 321. Aby peníze sobě za- pošťané (zapůjčené) cechu navrátil. Sl. let. V. 145. Že opat přísné poručení JMC. sobě učiněné má. Skl. 1. 72. Nevkládej se v ne- poručené sobě věci. Mus. V Jg. u; Ubrman. Kteří ve zvláštním od Boha sobě svěřeném úkolu sloužili; Výtky sobě učiněné odvozo- val ; Petr zpěčoval se úcty sobě prokázané. Sš. I. 19 , Sš. Sk. 88., 125. Ať pan Žák da- rův od Boha sobě propůjčených ku parodii slov mých užije. Pal. Rdh. I. 63. Nemeškali ve krajinách sobě přístupných lid učení Kristovu získati. Sf. Strž. II. 191. Národ náš má právo Bohem sobě dané. Pal. Rdh. I. 239. Řimek dědinny věnné od manželky své Anny sobě zastavené prodal; Apoštol- ská tato stolice přivykla jest střeva milo- srdenství všem sebe hledajícím okazovati. Arch. III. 475., VIII. 336. K tuhým žalobám proti sobě vedeným mlčel. Br. Nebo on jest světlo tohoto světa, osvěcuje každého člověka v se věřícího. Chč. P. Alexandr uzřev biskupa jdoucího proti sobě rychle s koně skočil. Anth. II. 233. Řečníci mají věcí sobě svěřených pilni býti. Bdž. 35. Ze škod skrze se činěných aby se kořili; Tak soud někdy z maličké křivdy, od dru- hého sobě učiněné začatý, mnohdykrát v daleko větší škody člověka vžene. Výb. II. 1424., 1625. Nebyl vděčen dobrodiní sobě prokázaného. Br. Úřad potupu sobě učiněnou ztrestati může. Kol. 8. K ouvodu do Jeruzalema šla, kdež Josef to napome- nutí sobě učiněné měl; Své hříchy i po- kutu za ně na sebe vzloženou znáš; Zá- rmutků na sebe od Boha vzložených na svá ramena vezmi; Milosť sobě učiněnou vy- znala; Odešel, aby tam moc sobě danou ujal; Tita k sobě vyslaného uctivě přijali; Dar zdrželivosti sobě daný měl; Křivdy sobě učiněné kajícím z srdce odpouští; Právo sobě k užívání stolu Páně zřízeně dané měli. BR. II. 10. b., II. 39. a., 74. a., 232., 272., 605., 618. a., 640. b., 753. a. Protož pán Ježíš věda osidla sobě při- pravená řekl jest. Chč. P. Vládněte při- praveným sobě královstvím; Odpustiti móž člověk vinu proti sobě učiněnú. Hus I. 147., 375. Uslyš hlasy k sobě volající; Jižto (sladkosť) rád dává bojícím (se) sebe. Sv. ruk. 291., 298. Cf. Zvratný v Brs. — Ale i: Ješto Bůh skrze potomka Abrahamova Krista věřící v něho zaslíbil spasiti. Sš. II. 34. Tak Slované pomstili křivdy jim či- něné. Šf. Strž. I. 408. Stěžovali si na či- něné jim zádavy od posádek římských; Tam že bude hotov vyvésti se ze všech vin jemu křivé přičítaných. Pal. Děj. I. 66., IV. 2. 319. Volitelé dokázali statečnosti ne- všední odolavše všem vnadám jim stroje- ným. Pal. Rdh. III. 83. Pokládali tu věc čeliti proti majestatu jim danému. Skl. I. 327. To aby sobě pod základy mezi nimi uničenými držali obostranně. Arch. II. 293. Skrz což kverci takové jím dané milosti netoliko účastni nebyli. Nar. o. h. a k. — S předložkami. Obě barvy jdou dobře k sobě (srovnávají se). Dch. Podávaný sobě úřad k sobě přijal. Mus. Kdo chce Hospo- dařit, nesmí dávat ani na sebe ani do sebe. Sá. Kdo hází před sebe, nachází za sebou (kdo maže, ten jede). Us. Dbv. Protož každý pán v tom buď sám při sobě. Št. Kn. š. 155. Je při sobě = sebe mocen, vládne roz- umem. Št. Kn. š. 161 31. Týž smysl má: Sám s sebou býti. Št. Kn. š. 114. 35. On je k sobě, er ist an sein Interesse bedacht. Us. Wrch. Podrž to při sobě (zamlč to). Us. Dch. — U kompar. Každý chce se vrovnati vyšším sebe. Št. — Se se vynechává a) u substantiv atd.: modlení, leknutí, zdání, provinění atd. A tak domněnie a reptánie pokládá sv. Řehoř za divěnie. Hus II. 68. Cf. Zbláznění-se. V., Km. 1885. 11.—14., Gb. Ml. II. 85., 176. Nechává se hl. tam, kde se jím jich passivní význam označuje. Až do zjevení se. Pouhé ,zjevení' mělo by aktivní význam. D. Lhrg. 262. — 2. Také u sloves zvratných. Zvratná slovesa pohyb znamena- jící v imperativě a v imperativním futuru zvratné náměstky z pravidla pozbývají: hybaj! pakuješ! táhneš! stěhuješ! Val, syp, hrň dómu (Kelč). Rušaj! chraň (= utíkej. Laš)! Brt. D. 166. Zvratné se nevyjadřuje se, utvoříme-li od příčestí minulého činného a trpného, odvozeného od slovesa zvrat- ného, přídavné jm. Věc, která se sběhla = věc sběhlá. Brt. D. Cf. Stalý. Zvratná slo- vesa pozbývají v přechodníku obyč. zvrat- ného se: S radujícími všichni se radují, s rmoutícími se rmoutí. Kom. Lab. 122. — Ze dvou se sloves zvratných jedno se vy- pouštívá. Kteří obrátiti se zpěčovali; Ne- osmělili otázati se ho z úcty. Sš. I. 113., J. 305. Událo se králi z zámku na to dí- vati. Bart. V tobě (světě) sě zlí lidé tebú pokrývajíc lstivě dobří ukazují. Pass. 7. Aby se toho budúci zhroziece varovali. Vš. 445. Wenn zwei o. mehre Reflexiva mit einem Subjecte verbunden werden, so steht das se nur vor dem ersten. Pak se vadili, nesnadili. D. Lhrg. 320. Ale i: Který by se nad jiné vytrhnouti se opovážil. Skl. II. 109. — Pozn. Je-li ze dvou se jedno předložka, tam se ovšem nevypouští žádné: Schovej se se svou řečí. Us. — Cf. Do- vtipný úrazu vyhne. Hol. 22. Ten valí (běží) Kd. Uhni, sic tě uděřím. Us. Hrniechu k němu (se); Nikdy neviděli, by smál (se). Hr. rk. 25., 9. V stranu uhýbati. V. Cf. Vy- hnouti (tam dosti příkladů), Dotknouti (i dod.), Šf. Str. ml. 102. — Se enklitické. Ti-sě nám krušichu bohy, ti-sě nám ká- cechu drva. Rkk. Vz Jir. Nkr. 91.

291653   4. Se Svazek: 7 Strana: 0658
4. Se. Es e se, známe se (vytýkáme-li komu co, nevěříce jeho výmluvě). Us. Tkč.

291654   Se Svazek: 7 Strana: 1380
Se. Řekněte mu, co onen filozof mlá- denci k sobě přivedenému. Kom. Kor. 150. Prosíme vás, pána na nás laskavého; A já VMti toho chci rád odsluhovati, jakožto pánu na se laskavému. Arch. X. 65., 70. — Je za sebja = zámožný. Val. Slavč. 43.

291655   se Svazek: 8 Strana: 0355
se (sts) mění se v sť: deska, dat. desce, slov. (místy) deste vyslov. desťe. Gb. H. ml. I. 501.

291656   Se Svazek: 8 Strana: 0355
Se. O skloňování na Kroměřížsku, u Ko- jetína a Přerova, v Bystřicku, v Tišňovsku, v Krumlovsku, Žďársku vz Brt. D. II. 24., 50., 79., 192., 216., 255. — Se u sloves: báti se. Cf. Bl. Gr. 109. O užívání se a svůj v češt. Vz Kla. Sklad. 35. nn. Odchylky ib. — Se a on. A čím více otec nebeský dá duch dobrý prosícím sebe. Ev. seit. 24. Luc. 11. 13. Když plní zákon sobě daný od Boha. Chč. S. 171. Počiješ osudek náš nad sebú vydaný. 1487. Krok 1895. 46. Když král tak pole s městy a se pány sebe přidržícími držali, Žižka. . .; Pohleď, že pán bojícím se sebe dá svou sva- tou pomoc. Břez. Font. V. 471., 532. K žá- dosti stavů přednesené sobě po poslích král slíbil... Tk. X. 159. Teprv noci druhého dne kati z rozkazu sobě daného mrchu odvlekli. Ib. 227. — K sebe = na levo; od sebe = na pravo (na levo, na pravo tam neznají). Na Píle na Slov. Phľd. 1894. 745. — se = sem. Co se platil. Dšk. Jihč. I. 23. — Se vlkem, šp. m. s vlkem. Gb. H. ml. I. 156. Cf S se vokalisuje.

291657   -se Svazek: 8 Strana: 0355
-se mění se v -si: v kosi. Cf. Brt. D. II. 62. Cf. ě.

291658   se Svazek: 8 Strana: 0575
se. Toho bych Vám věrně přál jako pánu na se (na mne) milostivě laskavému. Arch. XV. 127. Cf. Protož tuto mou práci jakožto pánům ke mně laskavě příznivým připisuji. 1561. Hostn. 70.

291659   Se Svazek: 9 Strana: 0287
Se. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 522., 524. Už su v sobě = už to vím. Mus. ol. 1898. 162. — Ve vztažených větách: Aby lépe prospíval ovečkám sobě svěřeným. Pravda II. 77. Soudce orteloval ? smrti oba zločince v stáří sobě rovné a p. Vz Mus. 1851. 158. Máme konfessi od králů sobě potvrzenou; Pásli jsme stádce sobě svěřené. Kom. Ohláš. 121., 129. Dal pannu jím zprz- něnou svému otroku za manželku. Curtius X. 1. 5. (překlad). Alexander se ptá svých přátel, naleznou-li krále jemu podobného. V latině: sibi. On povzbudil všecky ? dů- věře v sebe (jest dvojsmyslné). Na Horno- ostravsku se = sobě, si, se = se. Lor. 78.

291660   Se Svazek: 9 Strana: 0461
Se. Spatřili několik mužů proti sobě krá- čejících. Jrsk. XVI. 269. Žaloval na útisky jemu činěné (místo: sobě). Mus. 1901. 146. ??r?zil stranu sobě odpornou Tk. Žk. 165. Dal se navnaditi výhodami sobě podávanými; Urban poslaného ? němu Ottu učinil sobě ne- přítelem. Pal. (Vz Mtc. 1901. 258. ).

291661   Se Svazek: 10 Strana: 0356
Se. Jan Augusta podlehl úkladům proti němu nastrojeným. Tk. XII. 9. Vytýkalo se, že král pokuty jemu (m.: sobě) při- padající jiným darovával. Tk. XI. 192. Dle nařízení od sněmu sobě daného měli po- slové mu oznámiti; Měli za to určité platy spolu s písařem k sobě přidaným; Na zprávu o tom sobě danou král vznesl dotaz; Žeby ubližování sobě déle snášeti nemohli; Dle instrukcí sobě dané žádali, aby...; Hájil království od Boba sobě svěřené; Ne- zachoval meze plnomocenství sobě daného. Tk. XI. 26, 141., 148., 186., 221., XII. 128., 364. Častoval lidi na státní útraty velkým okrádáním solnice sobě svěřené. Tk. Pam. I. 27. Nerad byl tomu, že místa sobě ještě milejšího v Praze dosáhl. Tk. Pam. I. 400. Aby ze statku sobě pozuostavilého vydal 100 kop gr. 1487. Běl. záp. 76. Diurnista octl se způsobem jemu nepovědomým na ulici. Čch. II. Pov. 198. (193. ?). Že si bez příčiny sobě dané na mne lživě sahal. XVI. st. Uč. spol. 1905. II. 32. Čechové svůj jazyk sobě daný potupují. Vel. 1592.

291662   Se Svazek: 10 Strana: 0356
Se = asi. Poďte si chytit ze (se) čtyry husy. Brt. D. I. 177. — Se = ecce, hle. Dal. C. M. 4. 14. Sr. D. 17.

291663   Se Svazek: 10 Strana: 0662
Se. Od sloves zvratných tvoří se pod- statná jména bez náměstky se. Na ženění máš času dost. Shledání naše bylo radostné. Brt. ve Věst. XIII. 1. Sr. Brt. Sl.

291664   Se mnou Svazek: 3 Strana: 0305
Se mnou, mit mir. Pojď se mnou. Se mnou jest licho (zle). Sych. Po jidášsku se mnou jednáte. Sych. Vz Já.

291665   1.—2. Se, se ova Svazek: 7 Strana: 0657
1.—2. Se, se ova = en, ecce. Se ova jdemy do Jeruzalemě (quia ecce accendimus Jerusalem). Mark. 10. 32. Se ova robotnice božie, buď mi podlé slova tvého (ecce an- cilla Domini. Luk. 1. 38.). Se ova ostane vám duom váš pustý (ecce relinquetur. Matt. 23. 38.).

291666   Se v rodě trpném Svazek: 3 Strana: 0278
Se v rodě trpném. Ve slovanských řečech užívají se ku tvoření passiva, sebe pak ku tvoření sloves středních: pomětajet? se = {jintetat, pomětajet?. sebe = inxu lavtóv. My klademe v obou případech se: biti se, báti se, diviti se. Mkl. S. 76. Ostatně vz Rod. — S předložkami. Bez sebe = bez duše, bez přítomnosti ducha. Hněvem a žalostí byl všecek bez sebe, ausser sich, ausser Fassung. Brt. S. 47., Dch. Jest bez sebe (mrtev). V. — Do sebe. Jiti do sebe. Šel do sebe (uvá- žil věc) a litoval svého skutku. Jg. Dali se do sebe. Nemaje do sebe nižádného hřiecha. Hus I. 466. Cierkev svatá obé to do sebe má. Hus III. 86. Věc má tu vlastnosť do sebe. Dch — K sobě. Doba k době, rovni k sobě. V. Láska k sobě. D. K sobě nahá- něti (svého zisku hleděti). V. K sobě jíti (rozumu zase nabyti). V. Pak duši mou vem si k sobě sebou do věčné radosti. Sš. P. 60. — Mezi sebou. Utvrdím smlouvu mezi sebou a tebou. V. Mluviec mezi sebú sami. Kat. 1469. Vzachu mezi sobú radu. Anth. O tom tížete mezi sebou. Br. Tázali se mezi sebou. Br. — Na sebe, na se, na sobě. Na sebe pamatovati. Jiný kroj na sebe bráti. Sych. To prase bere hodně na sebe (tuční). Us. On to na se přijal. Us. Co na sobě, to po sobě. Prov. To obrmanstvi držel na sobě. Půh. II. 262. Nedal mi na se žalovati učiniv se mnú úmluvu. Půh. II. 561. Vezměte jho mé na se a učte se ode mne. Hus II. 51. — O sobě. Ta věc sama o sobě jest velmi dů- ležita. I sám o sobě nevie, jěst-li u milosti boží. Hus II. 162. Hospodyň a hospodář o sobě stojí a ruce drží spolem vyzdvižené jako bránu. Sš. P. 729. — Nad sebou. Samu vraždu nad sebú spáchámy. Rkk. Ktož ne- chce nižádného mieti nad sebú, ten chce býti nejvyšší. Hus II. 72. — Od sebe. Ode- hnal ho od sebe. Sám od sebe (ze své vůle, bez rozkazu). V. Ne vy od sebe máte, což pravdy mluvíte, ale od ducha svatého; Ne- bude mluviti od sebe samého. Hus II. 75., 187. Odloučili dívky od sebe = jednu od druhé. Bž. 143. — Po sobě hleděti. V. Jdou po sobě. Us. — Pod se, pod sebe, pod sebou. Pod se hleděti. V. Dělá pod sebe (nedrží lejna). Us. Velitel ztratil koně pod sebou. Us. Dch. — Pro sebe. Jest pro sebe. — Proti sobě, naproti sobě. Jsi proti sobě, když to neučiníš. Us. — Před sebou, před se. Mám to před sebou. Us. Práva šla před se. Půh. II. 462. A p. Smeškal šel před se i Matyáš. NB. Tě. 200. — Při sobě. Mám při sobě pe- níze. Us. Něco při sobě zachovati. V. Nebyti při sobě (rozhněvaným býti, Ros., při smyslu nebyti. V.). On není při sobě (jest blázen). V. Nech to při sobě. Dch. — Se sebou. Mluví sám se sebou, se samým sebou. D. Co (po smrti) s sebú poneseš? Hus III. 135. Se sebou něco vzíti. Har. Stalo sě, kterak máta dva činiti s sebú. NB. Tč. 167. — U sebe něco zachovati. V. Je u sebe = doma. U Přer. Kd. — V sebe, v se, v sobě. Pivo v sebe líti. Us. V sobě se smáti (tajně). V. Podobno jest královstvie nebeské vrši pu- štěné v moře, jenž v se béře všeho plodu ryby. Hus I. 323. Pro maličkosť byli hned v sobě. Dch. By člověk často v sě ohlédal a poznal, tehdy by mohl i Boha poznati. Hus II. 22. Berúce v sě každá (stúdev) mieře dvě neb tři. Hus II. 33. — Ze sebe. Vyslali ze sebe některé. Br. Ten dělá ze sebe! Us. Dch. — Za sebe, za se, za sebou. Hleděli za sebe. V. Něco za sebou zadržeti. D. Měl za sebou 100 zl. List ten ještě za sebou mám. Žer. 327. Každý sám za se počet vydá. Hus II. 302. Ten je za sebe = zámožný. Mor. Šd., Kd. — vedle sebe. Pánóv prosí vedlé sebe sésti. Dal. Dvě kavky vedlé sebe sedí. Er. — Sebou (instr.). Sebou vládnouti. Us. By sebou o zem bil, s nic býti nemůže. Prov. Jeli tam dva formani, to děvče sebó vzali; Vem si, milá, kolíbku sebó, bodeš mět mo- ziko celó; Prošvarnu děvuchu sebum (= se- bou) něvezme. Sš. P. 177., 495., 597. (Tč.). Vz Sebou. — Genitiv u kompar. By sebe větši byl. Kom. Nechci ho, by sebe lepší byl. Us. Vyššímu sebe pokořiti se nevždy bývá pravá pokora. Sebe menšímu se pokořiti. Hus III. 148. — Pozn. 1. Ve způsobě mlu- vení sebe více t. j. i nejvíce, noch so viel, noch so sehr, pak sebe lépe, noch so gut a p. jest sebe genitivem srovnavacím jako: Kdybys sebe více běžel, nedohoníš ho. Zk. Ml. II. 86. — Pozn. 2. Komparativní genitiv z vrat- ného zájmena sebe spodobuje se tím způso- bem pádu svého komparativu, že se zamě- ňuje v zájmeno přisvojovací. Protiví se li- dem sobě rovným i svým (= sebe) starším. St. N. 161. Vzechceš ssaditi vyššího svého sebe. Št. N. 161. (Brt.). Vz Já. — Jg. — Při jménech abstraktních, jež se odvozují od sloves zvratných příponou -ije (-í), zájmeno zvratné obyčejně jen tehdy se připojuje, když činnosť podmetu s jasností vytknouti jest. Pán náš zjevil se = zjevení-se pána našeho. Jinak se i vypouštívá. Na Slov. a v Pol- sku hustěji se nechává. Mkl. S. 108. Včely se rojí = rojení-se včel nebo : rojení včel. Voda se zdula — zdutí vody. Mravně se chovati — mravné chováni. Zk. Klaněti se — klanění. Chč. 381. Cti v knihách, ješto jsú užitečny k rozchvění v dobrém, ješto jsú zpósobeny k rozpálení v dobrém. Št. N. 22., 23. Učiti se — učení. Mkl. S. 270. Vystěhováni, navrácení, vybavení a p. m.: vystěhování se, navrácení se. Listy filolog. 1875. 202. Také u sloves zvratných, sbí- hají-li se dvě se (při slovese řídícím a při infinitive), jedno se vypouštívá. Snažoval-li by se líbiti Bohu m.: snažoval-li by se; líbiti se Bohu. Br. Udá se tomu mládenci procházeti. Jg. Koulelo se, koulelo. Er. (Mkl. S. 108.). S jedním radujícím všichni se ra- duji. Brt. Kdyby však jasnosť tím trpěla, raději obě se zůstávají: Takto se poradivše rozešli se. Staří vůbec častěji sloves bez se užívali: zelenati, viklati (Kom.), otázati, do- týkati, spoléhati, omrzeti a mnoho jiných sloves našli bychom v starších spisech bez se, kdybychom hledali. Brt. v Listech filolog. 1876. 201. Cf.: Mojžíš hnal proti poušti, až přišel k hoře. Plk. Král hnal před zástupy. Výb. I. Hnal na nepřítele. Us. Kehdy na- střelen (lev) za lovcem žene. Rkk. 55. Hnal za ním jako pták. Vrat. A hned odtud hnuli s vojskem. Ben. Brannú rukú přihnal na mú dědinu do mé vsi a do mé krčmy. Půh. II. 588. Uhni. Us. Brt. Zahnul okolo rohu. Počíná rok. Ndr. Cf. 'O rityaTfiytn- -r^ô? out« Ta Xiíyi] zô)ľ 7to).tai(i)v ?).avrtr (fctvróv). táhne. Lep. Cv. kn. str. 33. II(>oriáyov6t návrt? ovzoi ta^á/ntvoi, íÍj,' av ajjiňTOi tur fiá/táiJai i. e. n.(jo6áyovôiv tavroví-, postu- pují seřadivše se tak, jak by nejlépe bojo- vali. Xen. Kyr. V. 4. 44. Vz Časoslovo 1. 164. a., Končiti se, Počíti 2., Brs. 160. - Se místo si (sobě) v Krkonoších, ve Slez. a na Mor. Já se (rn. si) uškodím. Schoval se peníze. Vz Si. Šb. Zaplaču se (= si), roz- pomním se na ten bídný svět. Sš. P. 468. Na Ostrav. Tč.

291667   Se-ova Svazek: 9 Strana: 0289
Se-ova = ecce. Vz Gb. H. ml. III. 1. 508., 524.

291668   Seafortka Svazek: 3 Strana: 0279
Seafortka, y, f., seaťorthia, rostl.

291669   Seb Svazek: 3 Strana: 0279
Seb, a, m., jm. vlastní. Šd.

291670   Seba Svazek: 3 Strana: 0851
Seba, y, m., osob. jm.

291671   Sebä Svazek: 7 Strana: 0658
Sebä = sebe. Slov. Každý pod s. hrabe. Ht. Sl. ml. 178.

291672   Sebacinový Svazek: 7 Strana: 0658
Sebacinový. S. kyselina. Vz Rm. I. 519.

291673   Sebälubivý Svazek: 8 Strana: 0355
Sebälubivý. S. šteklivosť. Phľd. 1896. 470. Vz Sebä.

291674   Sebastian Svazek: 10 Strana: 0356
Sebastian = žízeň. V zloděj. mluvě.

291675   Sebastian, Šebestian Svazek: 3 Strana: 0279
Sebastian, Šebestian, a, m., jm. vl.

291676   Sebášený Svazek: 7 Strana: 0658
Sebášený = sobášený. Manželka poradne sobášená. Slov. Sl. let. V. 322.

291677   Sebe více Svazek: 3 Strana: 0280
Sebe více, sebe lépe. Zde jest ,sebe" ge- nitivem srovnavacím. Kdybys sebe více bě- žel, nedohoníš ho. Zk. Vz Se (ku konci).

291678   Sebebijce Svazek: 3 Strana: 0279
Sebebijce, e, m., der Selbstmörder. Jg.

291679   Sebebijství Svazek: 3 Strana: 0279
Sebebijství, n., der Selbstmord. Jg.

291680   Sebec Svazek: 7 Strana: 0658
Sebec, bce, m. atd. = sobec atd. Slov. Loos.

291681   Sebecennosť Svazek: 10 Strana: 0356
Sebecennosť, i, f. Selbstschätzung. S. Maďarů. Mš

291682   Sebecit Svazek: 3 Strana: 0279
Sebecit, u, m., das Selbstgefühl. Nz. Re kovství pohanské na s-tu a pýše spoléhá. Sš. II. 196.

291683   Sebecit Svazek: 7 Strana: 0658
Sebecit, jenž povstává představou vlastní síly, důstojnosti a důležitosti. Pdl.

291684   Sebecit Svazek: 9 Strana: 0287
Sebecit, u, m. Úsloví vz v Zát. Př. VIII. A. odst. 1.; 23?.

291685   Sebecitný Svazek: 10 Strana: 0356
Sebecitný. Choulostivě s Nár. list. 1905. 6. 9.

291686   Sebecký Svazek: 8 Strana: 0355
Sebecký = sobecký. Phľd. 1895. 134.

291687   Sebečice, Sebešice Svazek: 3 Strana: 0279
Sebečice, Sebešice, dle Budějovice, něm. Sebeschitz, ves u Zbirova. PL.

291688   Sebedostateč Svazek: 3 Strana: 0279
Sebedostateč, e, f., die Selbstgenügsam- keit. S. boží. Sš. Sk. 207.

291689   Sebedostatečnosť Svazek: 3 Strana: 0279
Sebedostatečnosť, i, f. = sebedostateč. S. bytosti božské. Sš. Sk. 208.

291690   Sebedůvěra Svazek: 3 Strana: 0279
Sebedůvěra, y, f., das Selbstvertrauen. Slovo to neni dobře tvořeno, ježto sebe v něm rovná se v sebe, tedy správněji: dů- věra v sebe dle: důvěřovati v koho. Avšak ty složeniny jsou dobré, v nichž první částí jest sebe (gt. n. akkus.): sebevědomí, sebe- klam, sebevražda, sebezapření atd. Brs. 160, — Sš. II. 140.

291691   Sebehana Svazek: 10 Strana: 0356
Sebehana, y, f. Zpovědlnice jest místo s-ny. Juda 19.

291692   Sebehrdý Svazek: 3 Strana: 0279
Sebehrdý, selbstvertrauend. S. fariseus. Sš. L. 181. A s-dí lidé nemohli leč Kristovi odpírati. Sš.

291693   Sebechlebský Svazek: 7 Strana: 0658
Sebechlebský. Přemáhajíc se slušně ví- tala tohoto novomodného gelu s-ho. Ntra. VI. 336

291694   Sebechleby Svazek: 10 Strana: 0356
Sebechleby, dědina v hontianské stolici na Slov. Sbor. slov. VIII. 46.

291695   Sebechlieby Svazek: 8 Strana: 0356
Sebechlieby, obec v Honté. Phľd. XII. 338., XIV. 29.

291696   Sebechvála Svazek: 3 Strana: 0279
Sebechvála, y, f., das Eigenlob, das Selbstlob. S. zapáchá. Dch.

291697   Sebechvalce Svazek: 3 Strana: 0279
Sebechvalce, e, m., der Selbstlober, Prahler. Nenávidí Bůh s-ců. Sš. Oa. 35.

291698   Sebechvalný Svazek: 3 Strana: 0279
Sebechvalný = chlubný, beifällig. S. usmání. Div. z och.

291699   Sebeironie Svazek: 7 Strana: 0658
Sebeironie, e, f. Dk. Aesth. 378.

291700   Sebekázeň Svazek: 7 Strana: 0658
Sebekázeň, zně, f, Dk. Aesth. 334.

291701   Sebeklam Svazek: 3 Strana: 0279
Sebeklam, u, m., die Selbsttäuschung. Šm., Kos. 01. I. 310. Š-mu se podávati. Dch.

291702   Sebeklamný Svazek: 3 Strana: 0279
Sebeklamný, selbsttäuschend. Šm.

291703   Sebeklamný Svazek: 10 Strana: 0356
Sebeklamný heroismus. Zr Nov. 2 404.

291704   Sebel Svazek: 3 Strana: 0279
Sebel, u, m., das Augenfell. Sal. 18. 12.

291705   Sebeláska Svazek: 3 Strana: 0279
Sebeláska, y, f., die Eigenliebe. Láska ženy je s. Sš. II. 135.

291706   Sebelib Svazek: 3 Strana: 0279
Sebelib, a, m., der sich selbst liebt. Lšk.

291707   Sebelibý Svazek: 9 Strana: 0461
Sebelibý. Jrsk. XI. 247.

291708   Sebelibý Svazek: 10 Strana: 0356
Sebelibý. S. vypravování. Jrsk. XXVI. 153., V. 133.

291709   Sebelíčení Svazek: 7 Strana: 0658
Sebelíčení, n.. Autobiografie, f. Dk. P. 1.

291710   Sebelovský Svazek: 3 Strana: 0851
Sebelovský mlýn u Strakonic. Sebera, y, m., ze Sebastian.

291711   Sebemilenství, sebemilství, sebemi- lování Svazek: 3 Strana: 0279
Sebemilenství, sebemilství, sebemi- lování, n. — sebeláska. Šm., Lšk.

291712   Sebemilný Svazek: 3 Strana: 0279
Sebemilný, eigenliebig. Šm.

291713   Sebemodlářství Svazek: 3 Strana: 0279
Sebemodlářství, n. — zbožňování sebe. Upadli v s. Sš.

291714   Sebemorný Svazek: 3 Strana: 0279
Sebemorný, sich ertödtend. Šm.

291715   Sebemudří Svazek: 3 Strana: 0279
Sebemudří, n.= samomoudrosť. Od s. jde apoštol ku prostotě ve zlém. Sš. I. 127.

291716   Sebemylný Svazek: 3 Strana: 0280
Sebemylný — sebeklamný. Šm.

291717   Sebemyšlení Svazek: 7 Strana: 0658
Sebemyšlení, n. Dk. Děj. f. n. 401.

291718   Seben Svazek: 3 Strana: 0280
Seben, bna, m, Cibinium, Seben, mě. v Sedmihr. Bern.

291719   Sebenaparování Svazek: 10 Strana: 0356
Sebenaparování, n. = pýcha. Nár. list. 1902. é. 87. odp.

291720   Sebenbaum Svazek: 10 Strana: 0356
Sebenbaum, něm. Víno, ješto s. v něm vařen (chvojka). Lék. B. 200a.

291721   Sebeobětavý Svazek: 10 Strana: 0356
Sebeobětavý. S. láska. List. fil. 1904. 227., Sbor. čes. 13. Vz Sebeobětovný VII 658.

291722   Sebeobětování Svazek: 7 Strana: 0658
Sebeobětování, n., Selbstaufopferung, f. Sbn., Koll. IV. 77.

291723   Sebeobětovný Svazek: 7 Strana: 0658
Sebeobětovný, sich selbst opfernd. Mus. 1880. 154

291724   Sebeoblažení Svazek: 7 Strana: 0658
Sebeoblažení, n., Selbstbeglückung, f. Vch. Důk. 119.

291725   Sebeobrana Svazek: 7 Strana: 1380
Sebeobrana je ctnost a všeho práva bašta jediná. Krs. 84

291726   Sebeobrana Svazek: 9 Strana: 0287
Sebeobrana. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 106., VIII. A., odst. 1.; 23a.

291727   Sebeobžaloba Svazek: 10 Strana: 0356
Sebeobžaloba. Zvon V. 711.

291728   Sebeoceňování Svazek: 10 Strana: 0356
Sebeoceňování, n. Závratné s. Nár. list. 1904. 286. 13.

291729   Sebeopanování Svazek: 7 Strana: 0658
Sebeopanování, n., Selbstbeherrschung, f. Koll. III. 22.

291730   Sebeoplozování Svazek: 7 Strana: 0659
Sebeoplozování, n., Autogamie, f. Hg. 32., 48.

291731   Sebeoprava Svazek: 7 Strana: 0659
Sebeoprava, y, f., die eigene Verbesse- rung. Dk. Dj. f. 91.

291732   Sebeovládání Svazek: 7 Strana: 0659
Sebeovládání, n., Selbstbeherrschung, f Kzl. 56.

291733   Sebeploze Svazek: 7 Strana: 0659
Sebeploze, e, f., Selbstzeugung, f. Em. Makovička.

291734   Sebepostačitelnosť Svazek: 9 Strana: 0287
Sebepostačitelnosť, i, f Líná s. Radik. listy VI č. 5.

291735   Sebepoznání Svazek: 7 Strana: 0659
Sebepoznání, n., Selbsterkenntniss, f. Hlv.

291736   Sebepozorování Svazek: 7 Strana: 0659
Sebepozorování, n., Selbstbeobachtung, f. Dk. P. 115.

291737   Sebepřeceňování Svazek: 7 Strana: 0659
Sebepřeceňování, n., Selbstüberschät- zung, Selbstüberhebung, f. Dk.

291738   Sebepřemáhání, n Svazek: 3 Strana: 0280
Sebepřemáhání, n.. die Selbstüberwin- dung. Sá.

291739   Sebepýcha Svazek: 8 Strana: 0356
Sebepýcha. Zakrákoral (orel) v s-še. Pokr. Mrt. z. 84.

291740   Seber Svazek: 3 Strana: 0280
Seber, a, m., jm. vlastní, Mus.

291741   Seberini Svazek: 7 Strana: 0659
Seberini Jan, superintendent. Vz Jg. H. l. 624.

291742   Seberov Svazek: 3 Strana: 0851
Seberov, a, m., Scheberow, ves u Hosti- vař. PL. Šebesta, y, m., ze Sebastian. Břez. 244. —- Š., y, f., osob. jin. Š. Jos., prof. v Praze. — Š., der Schwätzer. Na Ostrav. Tč.

291743   Seberozvoj Svazek: 10 Strana: 0356
Seberozvoj, e, m. Národ se probudil k s-ji. List. fil. 1905. 224.

291744   Seberu Svazek: 3 Strana: 0280
Seberu, vz Sebrati.

291745   Sebeslavce, dědina Svazek: 10 Strana: 0357
Sebeslavce, dědina v turčianskej stolici. Vz Sbor. slov. VII. 46.

291746   Sebeslavec Svazek: 8 Strana: 0356
Sebeslavec, vce, m., obec v Turci. Phľd. XII. 68., 158.

291747   Sebeslavení Svazek: 3 Strana: 0280
Sebeslavení, n., die Selbstpreisung. Mohl s okázalostí a s-im mluviti. Sš. II. 13.

291748   Sebespráva, y Svazek: 7 Strana: 0659
Sebespráva, y, f.. Selbstleitung, f. Dk. Aesth. 342.

291749   Sebesprávný Svazek: 7 Strana: 0659
Sebesprávný. S. jednání. Dk. Aesth. 354

291750   Sebestavění Svazek: 7 Strana: 0659
Sebestavění, n. S. organismu. Mus. 1880. 425.

291751   Sebesten Svazek: 3 Strana: 0280
Sebesten, u, m., myxa. Sebesten, rostl. V.

291752   Sebestenovitý Svazek: 7 Strana: 0659
Sebestenovitý. S. rostliny, sebesteneae: sebesten, stálec, obduž, lukozev. Vz Rstp 1101.

291753   Sebestráveuí Svazek: 7 Strana: 0659
Sebestráveuí, n., Autophagie, f. Ott. II. 1078.

291754   Sebesvědectví Svazek: 3 Strana: 0280
Sebesvědectví, n. = samosvědeetví, das Selbstzengniss. A nyní na Pánu právě toho r. se dožadují. Sš. J 178.

291755   Sebešalba Svazek: 3 Strana: 0280
Sebešalba, y. f., die Selbsttäuschung. Sš. I. 184.

291756   Sebetrapič Svazek: 7 Strana: 0659
Sebetrapič, e, m., Selbstquäler, m. Dk.

291757   Sebetrapičství Svazek: 7 Strana: 0659
Sebetrapičství, n., Selbstquälerei, f. Dk

291758   Sebetrýzeň Svazek: 7 Strana: 0659
Sebetrýzeň, zně, f. = sebetrýznění. Čch. Mch. 29.

291759   Sebetrýzněm Svazek: 3 Strana: 0280
Sebetrýzněm, n. = samotrýznění. Šm.

291760   Sebeubijení Svazek: 10 Strana: 0357
Sebeubijení, n. Zvon V. 796.

291761   Sebeučení Svazek: 7 Strana: 0659
Sebeučení, n., Selbstübung, f. Dk.

291762   Sebeudauí Svazek: 7 Strana: 0659
Sebeudauí, n., Selbstangabe, f. Dk. P. 139.

291763   Sebeúmrtva Svazek: 3 Strana: 0280
Sebeúmrtva, y, f.. die Selbstabtödtung. Sš. J. 223,

291764   Sebeurčení Svazek: 7 Strana: 0659
Sebeurčení, n., vz Sebeurčování. Osv I. 126., Hlv. 252.

291765   Sebeurčování Svazek: 3 Strana: 0280
Sebeurčování, n., die Selbbestimmung, lépe: sebeustavování. Bs.

291766   Sebeuvědomění Svazek: 7 Strana: 0659
Sebeuvědomění, n. Vch.

291767   Sebevážnosť Svazek: 3 Strana: 0280
Sebevážnosť, i, f, die Selbstschätzung. Ráj.

291768   Sebevědomí Svazek: 3 Strana: 0280
Sebevědomí, n., sebevědomosť, i, f., das Selbstbewussfseh.. Ms. exc. Aby vytknul všeliké s. při radosti matky rodičky. Sš. J. 255.

291769   Sebevědomý Svazek: 7 Strana: 0659
Sebevědomý, selbstbewusst. Psp., Dch., Šmb. S. bytosť. Dk.

291770   Sebevláda Svazek: 9 Strana: 0287
Sebevláda. Pal. Pam. 626.

291771   Sebevláda, y Svazek: 3 Strana: 0280
Sebevláda, y, f., die Selbstbeherrschung. S. apoštolova. Sš. II. 4.

291772   Sebevoľa Svazek: 8 Strana: 0356
Sebevoľa = svévole. To je iba taká s. Slov. Phľd. 1893. 152.

291773   Sebevolník Svazek: 7 Strana: 0659
Sebevolník, a, m., der Halsstarrige. Koll.

291774   Sebevolný Svazek: 3 Strana: 0280
Sebevolný — tvrdošijný, halsstarrig. Slov.

291775   Sebevolný Svazek: 8 Strana: 0356
Sebevolný = svéhlavý, umíněný. Slov. Phľd. XII. 286.

291776   Sebevrah Svazek: 7 Strana: 0659
Sebevrah, a, m., Selbstmörder, m. Us.

291777   Sebevrah Svazek: 9 Strana: 0287
Sebevrah přivoláva na krajinu krupo- bití, neúrodu. Čes. 1. IX. 253.

291778   Sebevrahyně Svazek: 7 Strana: 0659
Sebevrahyně, ě, f., Selbstmörderin, f. Us. Pdl.

291779   Sebevratný Svazek: 3 Strana: 0280
Sebevratný, in sich selbst zurückkehrend. S. kruh. Sš. j. 248. Vz Sebezpětivý.

291780   Sebevražda Svazek: 3 Strana: 0280
Sebevražda, y, f., úmyslné vzetí-si ži- vota, der Selbstmord. Vz S. N. Ráj. Sebe- vraždou život skončiti. Us. S. positivná, ne- gativná, náhlá (ku př. zastřelení) a nenáhlá (ku př. vyhladovění). Vz S. N.

291781   Sebevražedlník Svazek: 7 Strana: 0659
Sebevražedlník, sebevražedník, a, m. = sebevrah. Us.

291782   Sebevražednice Svazek: 7 Strana: 0659
Sebevražednice, sebevražedlnice, e, f. = sebevrahyně. Stat. hn. 1876.

291783   Sebevražednosť Svazek: 7 Strana: 0659
Sebevražednosť, i, f., Selbstmordsucht, f. Msr. 85.

291784   Sebevražedný Svazek: 7 Strana: 0659
Sebevražedný, mordsüchtig. Vrch.

291785   Sebevydání Svazek: 3 Strana: 0280
Sebevydání, n., die Selbstaufopferung. Petr v tom poselství s-ním v ústrety vyšel všem žádostem sboru apoštolského. Sš. Sk. 98.

291786   Sebevýchova Svazek: 9 Strana: 0287
Sebevýchova, y, f. Dk. Paed. 6.

291787   Sebevychování, n Svazek: 7 Strana: 0659
Sebevychování, n., Selbsterziehung, f. Us. Dch.

291788   Sebevýjev Svazek: 3 Strana: 0280
Sebevýjev, u, m., die Offenbarung seiner selbst. V Slovu odvéčný, vniterný sebevývoj a s. otcův se vyskýtá. Sš. J. 14. (Hý.).

291789   Sebevývoj Svazek: 3 Strana: 0280
Sebevývoj, e, m., die Selbstentwickelung, Selbstentfaltung. Sš. J. 14. Vz Sebevýjev.

291790   Sebevzdělání Svazek: 10 Strana: 0357
Sebevzdělání, n. Nár. list. 1905. 1. 13.

291791   Sebezáchov Svazek: 9 Strana: 0287
Sebezáchov, u, m. = sebezachovám. Obz. 1889. 215.

291792   Sebezachovací Svazek: 3 Strana: 0280
Sebezachovací, selbsterhaltend. Šm.

291793   Sebezachovací Svazek: 10 Strana: 0357
Sebezachovací pud. Čad. 98.

291794   Sebezáchovačný Svazek: 8 Strana: 0356
Sebezáchovačný pud. Ztk. 86.

291795   Sebezachování Svazek: 3 Strana: 0280
Sebezachování, n., die Selbsterhaltung. Sm.

291796   Sebezachovávací Svazek: 10 Strana: 0357
Sebezachovávací moc. Čad. 92.

291797   Sebezapírání Svazek: 7 Strana: 0659
Sebezapírání, n., vz Sebezapření. Mus. 1880. 167.

291798   Sebezapíravý Svazek: 9 Strana: 0287
Sebezapíravý. S. láska. Osv. 1897. 661.

291799   Sebezapomenlivý Svazek: 7 Strana: 0659
Sebezapomenlivý, sich selbst verges- send. Dk. Poet. 48.

291800   Sebezapomenutí Svazek: 10 Strana: 0662
Sebezapomenutí, n. Šťastné s. Zvon VI. 255.

291801   Sebezapomnělosť, i Svazek: 10 Strana: 0357
Sebezapomnělosť, i, f. Nár. list. č. 1884. č. 297.

291802   Sebezápor Svazek: 3 Strana: 0280
Sebezápor, u. m., die Selbstverleugnung. Sš. J. 223. Nemůže člověk ujíti pekla, leč oběti se stane a osolen bude očistným ohněm sebezáporu; Pán předešle o s-ru pro ujití pekla mluvil. Sš. Mr. 43.

291803   Sebezapřená Svazek: 3 Strana: 0280
Sebezapřená, é, i., die Selbstverleugnung. Obdivovali jsme se jeho s-né. Mor. Tč.

291804   Sebezapření, n Svazek: 3 Strana: 0280
Sebezapření, n., die Selbstverleugnung. Lšk.

291805   Sebezbožňování Svazek: 7 Strana: 0659
Sebezbožňování, n , Selbstvergöttlich- ung, f. Dk. Aesth. 518.

291806   Sebezdokonalení Svazek: 9 Strana: 0287
Sebezdokonalení, n. Mtc. 1899. 30.

291807   Sebezdokonalování Svazek: 7 Strana: 0659
Sebezdokonalování, n, Selbstvervoll- kommnung, f. Mour.

291808   Sebezhoubce, e Svazek: 3 Strana: 0280
Sebezhoubce, e, m., der Selbstvertilger. Ráj.

291809   Sebezjevení Svazek: 7 Strana: 0659
Sebezjevení, n., Selbsterscheinung, f.Dk. Dj. fil. 401.

291810   Sebezmrzačení Svazek: 7 Strana: 0659
Sebezmrzačení, n., Selbstverstümmelung, f. S. N. XI. 138.

291811   Sebeznalosť Svazek: 8 Strana: 0356
Sebeznalosť, i, f. Krejč. Psych. 23.

291812   Sebeznalý Svazek: 10 Strana: 0357
Sebeznalý duch. List. fil. 1905. 222.

291813   Sebeznámosť Svazek: 3 Strana: 0280
Sebeznámosť. i. f., die Selbsterkenntniss. Lšk.

291814   Sebeznáni Svazek: 3 Strana: 0280
Sebeznáni, n., die Selbsterkenntniss. Nz.

291815   Sebezor Svazek: 7 Strana: 0659
Sebezor, u, m., Selbstschauung, f. Dk. Dj f. 149.

291816   Sebezpětivý Svazek: 3 Strana: 0280
Sebezpětivý = sebevratný. Není sv. tro- jice řadou členů, nébrž kruhem sebevratným, s-vým či v sebe zpětchodným. Sš. J. 249.

291817   Sebezpytatel Svazek: 10 Strana: 0357
Sebezpytatel, e, m. Zvon V. 507.

291818   Sebezpytování Svazek: 10 Strana: 0357
Sebezpytování, n. Uč. spol. 1902. IX. 20.

291819   Sebezření Svazek: 7 Strana: 0659
Sebezření, u. = sebezor. Dk. P. 112.

291820   Sebezúrodňování Svazek: 7 Strana: 0659
Sebezúrodňování, Autogamie, f. V bo- tanice = zúrodňování květů pylem vlast- ním. Hg.

291821   Sebírák Svazek: 3 Strana: 0280
Sebírák, a, m. = sběrák. Sebírati, v. Sebrati.

291822   Sebíratel Svazek: 3 Strana: 0280
Sebíratel, e, m. — sběratel, der Sammler. — S., der Kompilator. Krok.

291823   Seblink Svazek: 7 Strana: 1380
Seblink. u, m., pelira, zastr. Veleš.

291824   Sebník Svazek: 7 Strana: 0659
Sebník, a, m. = potok u Hranic na Mor. Šd.

291825   Seborrhagia Svazek: 7 Strana: 0659
Seborrhagia, e, f.= mazotok. Slov. zdrav. 337.

291826   Seborrhoea Svazek: 8 Strana: 0356
Seborrhoea — mastná sekrecí kůže. Vstnk. II. 569.

291827   Sebou Svazek: 3 Strana: 0280
Sebou, vz Se (ku konci). — Form. 1. Ve strč. písemních památkách jest sobů pra- vidlem až do 13. stol., ve 14. stol. starší sobu a mladší sébú vedlé sebe jdou. od 15. stol. jest sebú, sebau a sebou. Vz. Gb. Hl. 78. — Pozn. 2. Tohoto slova často chybně užíváme. Ve hře: Kdo jde s sebou? Vy ne- jdete s sebou? Já jdu s sebou. To špatně m.: Kdo hraje s námi? Vy s námi nehrajete? Já hraji. Kdo hraje ještě? Já hraji také atd. Kromě toho: Počkej na mne, já půjdu s se- bou (šp, m.: s tebou). Počkejte, já půjdu s sebou (šp. m. s vámi). Byli jsme s sebou, šp. m.: s vámi, s nimi, s tebou. Půjdu s se- bou, šp. m.: s tebou, s vámi, s nimi. Hrál jsem s sebou, šp. m.: s nimi atd. Přijel s sebou, šp. m.: s vámi, s nimi atd. Karel pracoval a Bétuška s sebou, šp. m.: s ním. Ovšem: Měl jsem s sebou peníze. S sebou ho vzal a potom šel sním (ne: s sebou). Šm., Os., Šr. Dělá všecko sebou, er macht alles mit, šp. m.: Jest při všem; dělal několik plesů sebou, šp. m.: byl též v několika plesích. Brs. 160. Často instr. sebou chybně se klade bez předložky se. Voda unáší sebou m.: s sebou a p., znamenáť tu společnost'. Brs. 160.

291828   Sebova Svazek: 3 Strana: 0280
Sebova, y, i., sebaea, rostl.

291829   Sebrachu Svazek: 3 Strana: 0280
Sebrachu, zastr. — sebrali.

291830   Sebranec Svazek: 3 Strana: 0280
Sebranec, nce, sebránek, nka, m., ne- manželské dítě, uneheliches Kind, der Ba- stard, Pankhart. S. slove ten, kdož jest při- vezen otci v panictví neb ve vdovství a potom jeho máteř pojíti nechce; ten když k létům přijde, král. slovem nazván jest s. maje takové právo rovně jako pankhart. Rkp. mě. Loun z r. 1644. v Arch. pam. 1876. Ševci nechtěli spolutovaryše do cechu při- jíti, že otec byl sebránče. NB. Tč. 288. S-ce si uhoniti. Reš. Sebranci nápadu nemají. Ms. pr. kut. Dědičné poddané a s-ce z jejich slibu člověčenství propouštějí. Skl. V. 15. Václav sebránek. Pč. 34. Kteříž jeho sy- nové nejsú, těch netbá, jako s-kóv neb cizo- ložných dětí. Hus. 1. 350. — Vz Sběranec. Lšk.

291831   Sebranec Svazek: 7 Strana: 0659
Sebranec. Cf. Cor. jar. IV. 3. 1. 431.

291832   Sebranec Svazek: 10 Strana: 0357
Sebranec, nce, m. = skupina chalup u Světnova. Hoš. Pol. 142.

291833   Sebrání Svazek: 3 Strana: 0280
Sebrání, n., shromáždění, die Sammlung. Versammlung. S. starobylých, pamětných věcí. D. S. vody v hlavě dítěcí. Ja. S. květin, vína, ovoce, D., mysli. Dch. S. lidu, con- gregatio populi. Chron. 474. Zhrozil se ta- kového sebránie král. V.

291834   Sebrání Svazek: 7 Strana: 0659
Sebrání básní atd., vz Jg. H. 1. 743. S. lidu. Arch. VIII. 339., Ž. kl. (334) S. vod nazval moře. Ev. olom.

291835   Sebrání Svazek: 7 Strana: 1380
Sebrání, n, chorus, zastr. Pršp. 76. 84.

291836   Sebranice Svazek: 3 Strana: 0280
Sebranice, něm. Sebranitz, ves a) u Vam- berka, b) u Litomyšle, c) u Zlaté studně (Goldenbrunn na Mor.). PL., Tk. L 84.

291837   Sebranina Svazek: 7 Strana: 0659
Sebranina, y, f. = co sebráno jest. Vz Sebranosť. Mus. 1880. 40.

291838   Sebranka Svazek: 3 Strana: 0280
Sebranka, y, f. = sběř. U Pelhř. Ptů.

291839   Sebranka Svazek: 7 Strana: 0659
Sebranka. Us. Rgl., Herm. Pr. z. 107.

291840   Sebranosť Svazek: 3 Strana: 0280
Sebranosť, i, f., das Gesammeltsein, die Sammlung. Kdo v takové s-ti se nalézá, ten neustále sobotuje. Sš. J. 85. S. mysli. Dch. Sebraný; -án, a, o, gesammelt, versam- melt. S. kamení, die Fundsteine, Findlinge. Nz. Čisterny slovú vody s-né, jenž se brzo zsmrdí. Hus III. 55. — kde. My obec na Bzí hoře sebraná (shromážděná). Arch. III. 205. My páni a rytířstvo království českého na obecném sněmu sebraní. List. 1500. Ko- šile u krku s-ná (do řas skládaná). Vz Na- bíraný. Němc. — z čeho. Jedna jest obecná cierkev sv. po všem světě rozlitá, kteráž jest z královen a z mladic sebraná. Hus III. 76.

291841   Sebraný Svazek: 10 Strana: 0662
Sebraný = seseknutý. Trám na konci s-ný. Čes. 1. XV. 34.

291842   Sebraný S Svazek: 7 Strana: 0659
Sebraný S. spisy, Mus., Št. Kn. š. 1. Býti s-né mysli. Dch. — jak. Material pracně s-ný. Us. Pdl. Drobné práce v knihu s né Us. Pdl. — v čem: v mysli, gefasst. Dch.

291843   Sebratce Svazek: 3 Strana: 0281
Sebratce, něm. Sembradetz. ves u Be- nešova v Buděj. PL.

291844   Sebrati Svazek: 3 Strana: 0281
Sebrati, seberu, sberu, seber, sebera (ouc), bral, án, ání; sbírati, sbírávati — do hromady bráti, shromažďovati, zusammen lesen o. nehmen o. suchen, sammeln, aufklauben, auf- heben, aufraffen, auflesen, aufsammeln, auf- fassen, einlesen, brechen; domysliti se, ent- nehmen, schliessen; nabírati, do ras sklá- dati, falten; s vrchu bráti, abnehmen, ab- schöpfen, abräumen, abthun; se = shromáž- diti se, sich versammeln, zusammen kommen; vztyčiti, vzchopiti, sich aufraffen; zotaviti se, okřáti, sich zusammenraffen, erholen; podbírati se, sehwären. Jg. Vz Bráti. — abs. Tkadlec sbírá (schränket). D. — co, koho: len, ptáky (vybírati), sukni (nabírati, v řasy sklá- dati), Us,, kamení, peníze, smetanu n. mléko (s vrchu bráti), housenky, plavce (najímati), šaty (zdvihnouti, aby se na zemi neumazaly), Dl., víno, svá myšlení, hlasy, Kom., vojsko, BO., kvítí, V., lid válečný.'Dal. Sebral ne- přítel sílu svou. Jel. S. pole (vojsko), Mach., vojáky. Ros. Král sebrav pole oblehl jest zámky. Let. 185. Motouz sbírati (jej již vy- jasněný na motovidlo navíjeti). Us. Dch. Sebrala své hacafáry a táhla. Us. Sebral své vaky a opustil místo. Dch. Sebral svých pět švestek a odešel. Us. Vru. Všechnu svou sílu sebrati. Us. Dch. Tvář sbírá, jakoby se chtěl smáti. Zr. Sbíraj, matko, stroje (Instru- mente) moje, půjdu jí hraé na veselé; Už peří sbírá (= umírá). Hš. Maria nemeškala, tu sv. krev sebrala; Seber, milé (milý), kosti moje, hoď je do hluboké zmole. Sš. P. 131., 49., 113. Sebravše pole vytáhli až k Ro- kycanům. Let. 157. Sebeřiž kratičce tuto kapitolu takto; S. kukol, úlomky, lilia. Hus I. 307., II. 55., 107., III. 72. S. velikú moc. BO. Když dub padne, ledakdos třísky sbírá. Prov. Husinec sb. (marnou práci konati). Prov. Za času hrušky česati, višně trhati a svým časem jahody sbírati. Prov. Nese- bral (havránků) všech. Prov. Sebral svůj filec a táhl dále. Sych. Ves svój um sbie- rajte. Rkk. 45. Rosičku sbíralo, vám nožičky mylo; Čisté žito sbírala, sokolovi sypala; Debech (kdybych) bela sobě paní, sebrala bech svý poddaný; Na Javornici vtáček zpívá, krásná hanačka trávu sbírá; Komu ty, děvečko, ty oříšky sbíráš? to tobě sy- nečku, že na mňa pohlédáš; Staň, děvečko, sber perečko, musíš to měť na lužečko; Se- berem šablicky, pudem do šermičky v ši- rým poli. Sš. P. 160., 176., 253., 279., 342., 563., 720. (Tč.). A žid sebral múdrosť svú a chytrosť NB. Tč. 291. S. něco, colli- gere. Ž. wit. 103. 28. Sberzte svaté jeho (congregare). Ib. 49. 5. — čeho šp. m. co: Ludmila sbírala ráda poutníků (m.: pout- níky). Seb. četného stoupenstva (m.: stou- penstvo) atd. Brt. — co, koho kde (na čem, v čem, při čem, po čem, u čeho, před kým, u koho, pod čím): klasy na poli, víno na vinici sb., Us.. vojsko na Mo- ravě. Ml. Pod jednó lípečkó peníze sbírali. Sš. P. 249. Oka v pletení punčoch sbírati. Oznamovali, žeby na Malé straně měli se sbírati. Bart. Aby na duchu sebrali se. Sš. L. 92. Sebrav se podlé Kúnic na cestě. Půh. II. 49. Seber glasy po národu svému. LS. v. 77. Sb. před někým kameny. Kina. U něhožto se bieše veliký sbor lidí sebral. Pass. Že mi mú ves v Pozořicích sebral. Půh. II. 23. Sebrati koho v hospodě (arre- tiren). Us. Smetanu ve sklepě sbírati. Ml. Někoho sb. (naň dotírati, přísně zkoušeti). Us. Dch., Sd. Když duše utrpenie jeho v sobě sbéře. Hus. III. 21. Bude-liť mysl od svět- ských rozbrojov odtažena, a sbéře sě všecka v sobě: vezmeť sílu. Št. N. 279. Po vsěch vlastech lud sb. Rkk. 49. Kameny u potoka sb. Ml. Dobře jest klasy při kopě sb. Koll. — se, co komu: sebrati komu knihy, spisy. Sb. si kvítky. Us. TJ. Seber sobě, co je tvýho, pudem do kraja cizího. Sš. P. 113. S.někomu úroky. Půh. II. 421. Pěkně se jim prasata sb. Us. Msk. Sbírá se mi palec (= podebírá se). Us. Kčř. — co od koho: penieze ot lida. Bj. — co odkud. Kublai cham tatarský sebra voje se vsěch vlastí valných. Rkk. 46. Velikou summu peněz z sebe sebrali. Háj. Lid z svého knížectví s. Háj. Z dřeva nesmrtel- nosti ovoce sbírají. Plk. Včely sbírají med z květů. Ml. Písmo sv. těší v truchlivosti a sbierá mysl z rozbrojného roztrhánie. St. N. 262. Práva tato jsou z práv starého města pražského a z jiných chvalitebných pořád- kův a zvyklostí sebrána. Kol. 2. Talíře se stolu, Us., housenky se stromů, kameny s pole sbírati. Šp. Téhož léta kněží v Če- chách sbierali ze sebe daň, aby úplatek dali biskupu Janovi litomyšlskému. Let. 20. S. co s čeho. Chč. 299. S. peníze z berně. Arch. I. 46. Nouze kámen sbírá z malých kopanie. Hdk. C, 42. Z těchto řečí móž člověk lé- kařstvie velmě užitečné sebrati; Protož ne- sbierají lidé s nich víněnek, jenž by víno daly: Duše s tohoto světa sebrati. Hus I. 296., II. 294., III. 72. — co čím. Sebrati někoho hákem, auf die Probe stellen. U Olom. Sd. — nač, nach etwas gelüsten. Nesbírá na žitné, U Olom. Sd. — se kdy. Po neštěstí se zase sb., po nemoci (zotavovati se). Us. — co, se (čím) kam, v co. Obilí obil- nými vidly v snopy sb. Kom. Všechen lid válečný v jedno sebral. V. Sebral všecko v summu. Jel. Když se dva n. tři seberou v jeho jméno (Kristovo). Br. S. se v jedné vůle svornosť. Troj. Sbierastě je (glasy) u osudie svaté. LS. v. 80. Věci v jedno seb. Dch. A tak sbera člověk v rozum svój, že Bóh jest najlepšie dobré. Hus III. 129. Když sě sebrachu v hromadu. Z. wit. 30. 14. — co, se ke komu, k čemu. I je se lidi k sobě sbírati chtěje knížectví dobývati. Dal. S. někoho k válce. Us. Hosť k hosti se sbéře. Hlas. Sb. k vojenství. J. tr. Odpo- čívání sobotné má člověka ve věcech světa ztraceného k sobě samému sbírati. Sš. J. 85. Ku kraleviciu sě sebrachu. Dal. 114. Ku knězu sě věrní sebrachu. Dal. Sebra sě k němu veliký sbor mužóv. BO. Sbírá se k dešti, k bource = kalí se. Us. Č. — co. koho, se proti komu. Pražany sebral proti Lučanům). Dal. Čelo proti někomu seb. (za- mračiti se;. Kom., Br. Saducei sebrali sú sě spolu proti Ježíšovi a dali sú jemu tři otázky. Hus II. 366. Sebrali sú se proti králi. BO. Často se proti nim sbírají. Kon. — co, se na koho, nač. S. peníze na chudé. Us. Sebr. se na někoho (strojiti se). Us. S. se na modlitby. Rokyc. S. písek na podešve (utíkati). Č. Chuť na pivo seb. Us. na Mor. Brt. Kde pak by ses jen na něj sebral (vzmohl)? Us. Msk. Na ty peníze sebráno veliké vojsko. Žalansk. 73. — po kom. A já po ni sbírám hrách. Er. P. 84. — co jak dlouho. Po sedm let vojsko sbírali. Žalan. — co jak: zle. Dch. S. něco vší mocí. Us. Mociú sě tu v hrad sebrachu. Dal. 29. Jmění, se po nitkách sbírá a provazem vyvleče. C. Ta sebere mléko do charby (do modra). U Žamberka. Msk. — se. Sbírá se vojsko. Us. Sebral se (zotavil se). Us. Vřed se sbírá (podbírá). Kom. Kdež sě to obé spoju sbéře, ó kak jest to smiešenie krásné. Št. N. 26. Když se již sebrali biechu, což král káže, nevěděchu. Smil v. 31. Zbrojně se sb. Bart, Sebrali sú se havéři. Dač. I. 48. To dobře víš, že země jest dobrá, i déšť jest dobrý, však kdy se sberú, bláto bude. Hus III. 189. Seb. se (zpamatovati se). Se- bral se a šel. Seber se! Dch. Už se sbírej (= jdi). Us. Dhn. Abysme se sebrali, po jablíčku dostali. Brt. Anth. 71. Neduh se dlouho sbíral a nelze ho nyní sfouknouti. Dch. Až oba urostú, oni sa seberú (vezmou, werden heiraten). Šš. P. 95. U Olom. Sd. Keď sa seberú, pán Boh jim požehná. Ps. sl. 343. A kde sa můj milý chudobní seberú (heiraten), tam pán Bůh přebývá s panenkú Marií; Někteří se sberú velice bohatí, za rok za dvě leta všecko se potratí. Sš. P. 379., 471. — se s čím, s kým. Sebral se i s lidmi a táhl. Leg. S hanbou sebrati se musili (pryč se bráti). Jg. Sebrati se s kým v obyčej (s ním obcovati). St. Baše, sebrav se s nejlepšími Turky, táhl přes hory. Lobk. cest. Sebrav se s svými sedláky přihnal na mú dědinu. Půh. II. 419., I. 166. — se oč. S-li se o to, aby také něco dostali. V Tře- boňsku. — aby. Sebral se, aby obstál. Se- bral lid, aby táhl na vojnu. Flav. — co kam, do čeho, před co: ovoce do nůše, vojsko do Prus (na Prusy) sbírati. Pšenici do stodoly seb.; Sebráni budú před něho všichni lidé. Hus II. 60., 4. Maria ju (krev) sbírala do pohára. Sš. P. 48. — Vz Zebrati.

291845   Sebrati Svazek: 7 Strana: 0659
Sebrati. Sbírám, na mor. Val. zbířu. Vck. Počkej, ty sebereš (budeš bit). Us. Brt. Kdo nepostele, ten nezebere (kdo ne- pohnojí, nemá úrody). Slez. Šd. — co, koho S. slad (s lísek odstraniti), Zpr. arch , doklady, důvody, myšlénky, Us. Pdl., zloděje, Rgl., své myšlénky, Vrch., svou mysl, Dch., svá síta (sein Bündel), Dch., kvítí, Sš. P. 90., své lidi, Alx., společnosť, Jrs., jahody. Št. Nemoc ho sebrala. Us. Pdl. Kdes to sebral? Dch. Voda všecko s-la. Pck. Ps Skáče straka po potůčku, sbíře zrnečka. Sš. P. 332. Aby ostatky zbierali a dávali chudým. Hus II. 290. Augustin duši zbieraje dlúho ve mdlobě ležel. Pass. 890. Smrť vše sbéře; Mnozí lidé sbierali rozličné písmo a psali. Št. Kn š. 33., 3. Nič mi nechybuje, dobre sa mi vodí, já orem a sejem, žid zberá úrody. Zbr. Hry 91. — kde (jak). V horách sbírá řeka své prameny. Us. Pdl. Zlý jazyk na cudzých smetliskách handry pilně zbírá, zvachá jich ustavičně, ale nezežírá. Slov. Tč. Cestou sebralo se mi toho v hlavě, že . . . Osv. I. 265. V komitiích sbírali se hlasové jednak po kuriích, jednak po hlavách, J. Lpř. Abych do Prahy poslal, zbierají-li se kde. Arch. I. 233. Sebraly sú sě propasti u pro- středce moře. Anth. — odkud. Obilí se sbírá z hrstí a váže se ve snopy. Us. Tč. První setkání pobralo jí všecku barvu s obli- čeje a i řeč. Prss. Zlatohlav s nich se- brachu. Výb. II. 9. Z toho zbéřeš, že . . . Hus. III. 105. — čím. S. paprsky čočkou v jeden bod. Mj. 271. S. smetanu s mléka sběračkou. Us. Rgl. S. někoho holí (ude- řiti). Us. Brnt. — co, se kdy. Na to jsem se sebrala a utekla. Sá. Aby se sebral po trampotách. Třk. Dcera v tu hodinu duši zbieráše (umírala); A toho dne také se všeho světa zbéře sě ptactvo. Pass. Víno zebrali o všech svatých. Let. 331. Na sta- rosť sa ty bídy zberú všecky. Brt. D. 201. — co, več kam. S. v pole branný lid, Osv., ovoce do fěrtušku, Sš. P., květy polní v stuhy, Osv., tábor v boj. Kká. Hospodyň se sbírá na trh. Us. Šd. Švábi se v Chru- dim sebrachu. Dal. 100. 33. Všecky šachy v pytlík zberú. Kšch. 3. Jedovaté věci sbierají v sě jed a smrad země. Hus I. 84. Kdyby se všecka duše sebrala v jedno to. Št. Kn. š. — k čemu. S. se k činu. Osv. K práci literární material sbírati. Us. Pdl. A já sbierám tyto třiešťky k dobrému ohni. St. Kn. š 3 — proti čemu. S. proti ně- komu pole. Šb. F. Jedni proti druhým se sbírali. Bart. 58. — co, se nač (kdy). Račte věděti, žef se veřejně zbierají na kacíře. Arch. I. 233. Osmý den sebrali se (šli) na obřezánie. Pass. mus. 276. Sbieráše dřevce na oheň. Št. Kn. š. 2. — jak. Už se trochu sebral. Us. Fč. S. něco v celek, Mj., menší články v knihu. Us. Pdl. Ta chmura v podoby se sbírá. Čch. Bs. 59. Táboři den ode dne se sbierají a silnie. Arch. III. 6. Proč má člověk Boha milo- vati, sbeř takto. Hus II. 369. Kostel obecný, ješto jest divně sebrán v jednotu duchem svatým skrze apoštoly. Št. Kn. š. 26. Ale kdež obé spolu se sbéře v jednom. Št. Kn. š. 80. — koho zač. On si tě jak živ ne- sebere za ženu. Prss. Gazd. — co si na kom. Kdož sobě pohoršení na něm zbí- rají. BR. II. 798., 48. b. Kteříž pohoršení sobě na pobožných nespravedlivě zbírají. BR. II. 79. b. — se. Jak se zebereme (ože- níme), tak se zedereme (prací nějak se vy- živíme). Val. Vck. Mysl jeho sebrala se. Lpř. Adrianus káza sě lidóm s. Výb. II. 6. A pan kancléř ten se také sbírá a leží od nich dvě míle. Arch. II. 149. (416.) Že mi mou tvrzi obořil mocí, sebrav se s kýmž mohl. Půh. I. 295. Zborové jsú nešlechetní, kdež sě zberú lidé nešlechetní. Hus I. 130. Když se sbéřeme. Št. Ř. 204. a. Sbeř ny, congrega nos. Ž. wit. 105. 47. A byloj' sa sebralo biskupóv 380. Št. Kn. š. 13.

291846   Sebrati Svazek: 8 Strana: 0356
Sebrati. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 77. Kdež dva nebo třie sberú se v mé jmě. Ev. vid.

291847   Sebrati co Svazek: 10 Strana: 0357
Sebrati co. Sbírá kosti = unavený, leží odpočívaje. Deštná. Mš.

291848   Sebrati se jak Svazek: 9 Strana: 0287
Sebrati se jak. Sebrali se na holé ruky (beze všeho jmění se vzali). Mus. ol. 1898 115.

291849   Sebuč Svazek: 3 Strana: 0282
Sebuč, e, f., něm. Sebutsch, ves u Jaro- ; měře. PL.

291850   Sebum Svazek: 7 Strana: 0660
Sebum = sebou, instr., místy na Mor. Brt. D. — S., maz. Vz Slov. zdrav. 338.

291851   Sebuzín Svazek: 3 Strana: 0282
Sebuzín, a, m., něm. Sebusein, ves u Li- i toměřic, PL., Tf. 286.

291852   Sec Svazek: 7 Strana: 0660
Sec, e, m. = sekáč dělník. Mor. Brt. D.

291853   Secantoida Svazek: 7 Strana: 0660
Secantoida, y, f. = jistá křivá čára. Vz Vnč. 60.

291854   Secantový Svazek: 7 Strana: 0660
Secantový. S. spirala. Vnč. 68.

291855   Seccatura Svazek: 3 Strana: 0282
Seccatura, y, f., lat, nudné věci; mu- čení, trápení, die Belästigung. Rk.

291856   Secco Svazek: 7 Strana: 0660
Secco, al secco malovati = na suché stěně. K. Adámek.

291857   Secess Svazek: 3 Strana: 0282
Secess, u, m., z lat., záchod, der Abtritt, Rk.

291858   Secesse Svazek: 3 Strana: 0282
Secesse, e, í., z lat., odtržení, oddělení, odštěpení, die Trennung, Absonderung, Se- cession.

291859   Secesse Svazek: 9 Strana: 0287
Secesse, e, f. = odstoupení od oby- čejných zvyků, jednání, žití atd. Us.

291860   Secesse Svazek: 10 Strana: 0357
Secesse, e, f. S. = odloučení, odtrženi od nějakého celku. S. ve výtvarném umění = tvorba, která se odchýlila více méně od přírody, pravdy a krásy. Vz Ott. XXII. 743. Náběh k moderní secessi. Nár. list. 1903. č. 174. 3.

291861   Secesse Svazek: 10 Strana: 0662
Secesse, style nouveau. S., cecessně, se- cessní. Sr. Čes. 1. XV. 113.

291862   Secessista Svazek: 3 Strana: 0282
Secessista, y, m., pl. -sté, odštépenci, die i Secessisten.

291863   Secessní Svazek: 10 Strana: 0357
Secessní hračky, Čes. I. XII. 426., umění. Nár. list. S. sloh v nejnovější době povstalý. Vz KP. XI. 91. S. doba. Ib. 110.

291864   Secí Svazek: 3 Strana: 0282
Secí, k setí, Saat-. S. stroj. Us. Séci, vz Sekati.

291865   Secí Svazek: 8 Strana: 0356
Secí stroje. Vz Ott. XI. 661. b.

291866   Séci Svazek: 10 Strana: 0357
Séci, vz Sieci.

291867   Secí Svazek: 10 Strana: 0357
Secí stroj na řepu, hrůbkovací. Nár. list. 1905. 131. 21.

291868   Secirovati Svazek: 3 Strana: 0282
Secirovati, z lat., tělo pitvati, zerlegen, zerschneiden, seciren. Rk. — koho kde čím. Seclík, u, m., šp. z něm. = sechomr.

291869   Seclík Svazek: 9 Strana: 0287
Seclík, u, m. = náčiní kovářské. (Ctver- hranné kladivo). V III 282. za: sechomr, polož: (Setzhammer). Vz Sbor. slov. III. 30., Arch. XVI. 347.

291870   Secpati Svazek: 3 Strana: 0282
Secpati, secpám a secpu — do hromady cpáti, zusammenstopfen; strkati, schieben. — co na koho: vinu. Aesop., Jel. — koho kam. Všecky do dostavníku secpal.

291871   Secret-um Svazek: 3 Strana: 0282
Secret-um, a, n., lat., oddělené, tajné mí- sto; tajná věc, tajemství: též odměsek. S. N.

291872   Séct Svazek: 9 Strana: 0287
Séct = séci, sekati. Us. Čes. 1. X. 369.

291873   Sécti Svazek: 8 Strana: 0575
Sécti. Kdyby toho nestavili (vydírati ne- přestali), muož jich sécti hleděti jako nepřátel svých. Tov. 114.

291874   Sector Svazek: 3 Strana: 0282
Sector, lat,, výseč. S. N.

291875   Secul-um, saecul-um, a Svazek: 3 Strana: 0282
Secul-um, saecul-um, a, n., lat., věk, sto- letí, das Jahrhundert, Sekulum.

291876   Secunda Svazek: 3 Strana: 0282
Secunda, y, f., lat,, druhá třída školní, die zweite Schulklasse. — S., vteřina, šede- sátý díl minuty, die Sekunde. — S. v obchodě = špatnější druh zboží. — S. v hudbě — druhý tón v každé stupnici. Vz S. N.

291877   Secundant, a Svazek: 3 Strana: 0282
Secundant, a. m., svědek n. pomocník při souboji, der Helfer, Beistand, Kampf- gehilfe, Sekundant.

291878   Secundari-us Svazek: 3 Strana: 0282
Secundari-us, a, m., lat., druhý lékař v nemocnici.

291879   Secundogenitura Svazek: 3 Strana: 0282
Secundogenitura, y, f., lat,, druhorozen- ství, die Sekundogenitur.

291880   Secvičení Svazek: 10 Strana: 0357
Secvičení, n. Einübung. S. sboru. Nár. list. 1885. é. 126. Sr. Secvičenosť.

291881   Secvičenosť Svazek: 3 Strana: 0282
Secvičenosť, i, f., das Ensemble (bei Tonkünstlern). Šrn. 1. Seč z: se ce = se co, s co, einer Sache gewachsen sein, vermögen, im Stande sein. Vz Co. Seč býti nemůžeš, o to se nepo- kousej. Ros. Seč mohu býti, učiním. Us. Seč tě není, do toho se nedávej. Kom. Seč říše býti může. V. Seč mne jest, délám. Udělám, seč budu. Pakli by kdo mimo práva zemská seč jiného dobrovolně se podvolil, ten bude povinen podlé svého podvolení tak se zachovati. Václ. II. V to se dal, .seč pro pevnosť místa nikoli býti nemohl. Žer. 16. Činil jsem, seč mi bylo možno, šp. m. : seč jsem byl nebo co jsem mohl. Mkl. 2. Seč, i, f., sekání, strsl. seč?, koř. sek, příp. -j?,. Mkl. B. 72., 77. Sr. ib. 54., 58, Das Hauen. V. — S , potýkání mečem atd., das Gefecht. S., bitka svedená pouze zá- stupy jezdeckými, das Säbelgetecht, Kaval- leriegefecht. Vz Bitka, Boj (v dodatcích). Čsk. Vyrazí Čstmír proti Vlaslavu v lutú seč. Rkk. 23. Sečí smělou cestu si učiní. Troj. Seč veliká by na mostě. Dal. 28. — S., díl lesa, který ročně na sekeru padne, porub, der Holzschlag, Umtrieb. Šp., Sych. — S., místo v lese vysekané, mýť. Sych. Pásl sem já beránka v zabrdovské seči, ulítla mu hlavěnka, viděli ste všecí; Co to děvče povídá? Na synečka svědčí, že on zabil je- lena v bolehradské seči. Sš. P. 719., 217. (Tč.). — S., sekání sena n. čas sekání, na Slov. kosba, die Heumaht. Jest dobrá seč.Ros. Ros.

291882   Secvičiti co Svazek: 10 Strana: 0357
Secvičiti co. Hudební sbor dobře s. Pokr. 1885. č. 138.

291883   Secvrněný Svazek: 7 Strana: 1380
Secvrněný; -ěn, a, o = zamotaný. S. niti, vlasy. Lib. NZ. 1. 548

291884   3. Seč Svazek: 3 Strana: 0282
3. Seč, e, m., sekáč, sečec, der Mäher. Mor. Vydáni secům od sečení trávy. Gl. 309.

291885   4. Seč Svazek: 3 Strana: 0282
4. Seč, něm. Setsch, ves a) u Brandýsa, b) u Litomyšle, c) u Blovic, d)'u ProtivanoVa; e) městys u Chrudimi. PL. Vz S. N.

291886   1. Seč Svazek: 7 Strana: 0660
1. Seč. Chybně užíváno. Vz S to, Brt. Ruk. 79.

291887   2. Seč Svazek: 7 Strana: 0660
2. Seč = porub. S. tmavá, Dunkel-, světlá, Lichtschlag, přípravná, Vorbereitungs-, pru- hová, Coulissen-, toulavá, Plänterschlag, m. Škd. — S. = mýť (míť). Liekař vždy jmá čáku k seči, pták rád slyší, kděžto skřečí, sluha věří slibné řeči. Alx. V. 7. Lékař má naději k seči = k sekání. Cf. Sečba. Opatrný vykládá: Liekař (čížbař) má čáku k seči (k pasece, že tam něco chytí). — S. = rána. Náhle sahá po svém meči, plášť přetíná jednou sečí. Sš. — S. Louka na 2 seče = kterou dva seči za den posekají, louka čtyř měřic. Brt., S. N. II. 113. — S. = zně. Ještě bylo daleko do sečí. Mor. Rgl. — S. = les u Přerova. Pk. Seče, les u Kožlé. Pk.

291888   Seč Svazek: 8 Strana: 0356
Seč, e, f. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 46.

291889   Seč Svazek: 9 Strana: 0287
Seč. Pro každou seč měla dobrý meč. Šml. VII. 146.

291890   Seč Svazek: 10 Strana: 0357
Seč, e, f. Lesní s, vz Rubisko.

291891   Seč Svazek: 10 Strana: 0662
Seč chybně místo co při superlativu. To směřuje k tomu, aby do vojska seč nej- nejméně českých důstojníků vcházelo (co nejméně). Brt. ve Věst. XIII. 2.

291892   Seča Svazek: 7 Strana: 0660
Seča, e, f. = seč, mýť (míť). Slov. Rr. Sb.

291893   Sečany Svazek: 7 Strana: 0660
Sečany, dle Dolany, míst. jm. na Slov. P. Kal.

291894   Sečany Svazek: 10 Strana: 0357
Sečany, ves v novohradské stolici na Slov. Sbor. slov. VIII. 46.

291895   Sečba Svazek: 3 Strana: 0282
Sečba, y, f., seč, sekání, i čím se seká, das Hauen mit den Waffen u. die Waffen selbst. V té sečbě. Troj. Raduje se sečbě, jako lékař ráně. Hus. — S., čas sekání sena, (na Slov. kosba). V. Vz Seč. Ig.

291896   Sečba Svazek: 7 Strana: 0660
Sečba. Tu hroznú sečbu (mečem) naň učiní. Výb. I. 815.

291897   Sečba Svazek: 9 Strana: 0287
Sečba. Hus. Er. III. 196.

291898   Seče Svazek: 10 Strana: 0357
Seče, pole u Střížova. Čas. mor. mus. III. 142.

291899   Sečec Svazek: 3 Strana: 0283
Sečec, čce, senosečec, čce, m., kdo seče seno, strč., na Mor. a na Slov. Vz Seč.

291900   Sečen Svazek: 3 Strana: 0283
Sečen, čna, m., zastr., měsíc, v němž se seno seče, červenec, někdy i srpen. Marc. Polo rkp.

291901   Sečen Svazek: 9 Strana: 0287
Sečen. Velký s. = leden; malý s. = únor. Slov. Zát. Př. 225. Pozn., Němc. III. 10., 266.

291902   Sečení Svazek: 3 Strana: 0283
Sečení, n., das Hauen, der Hieb. Krvavá rána sečením (sečmo) se dělá. Kom. — S. sena. Us. Vz Seč.

291903   Sečenina Svazek: 3 Strana: 0283
Sečenina, y, f., das was gemäht werden kann. Od hrabání sena a jiné s-ny. 1611. Gl. 309. Kromě že se jim dostalo tři mě- řice hrachu kromě sečeniny a sena, ješto tu bylo. Půh. II. 76.

291904   Sečenský Svazek: 9 Strana: 0287
Sečenský Mat., XVIII. stol. Vz Vlč. Lit. II. 1. 108.

291905   Sečený Svazek: 3 Strana: 0283
Sečený; sečen, a, o, gehauen. S. rána, die Hauwunde, der Hieb. Sečenou ranou biti. V. S. boj. Troj. V hlavě osm ran s-ných a hodených mečem udělal a mezi plecomo tři. NB. Tč. 99.

291906   Sečený. S Svazek: 10 Strana: 0662
Sečený. S. robota (na které se seklo). Brt. Sl.

291907   Sečerník Svazek: 7 Strana: 1380
Sečerník, vz Siečrník.

291908   Sečeřiti Svazek: 3 Strana: 0283
Sečeřiti, il, en, ení. S-ti se -—pohádati se. Us. u Rychn.

291909   Sečetlosť Svazek: 3 Strana: 0283
Sečetlosť, i, í. = sčetlosť. U Rychn.

291910   Sečetlý Svazek: 7 Strana: 0660
Sečetlý, belesen. Rk.

291911   Sečetlý Svazek: 10 Strana: 0357
Sečetlý, vz Sečtlý.

291912   Sečí Svazek: 3 Strana: 0283
Sečí, něm. Setsch, vz Seč, 4. Tč.

291913   Sečin Svazek: 10 Strana: 0357
Sečin, u, m. Čerti hodili celý zámek so s-nom na sitno (so všetkým činom, se vším). Sb. sl. 1902. 28.

291914   Sečísti Svazek: 3 Strana: 0283
Sečísti, vz Sčísti.

291915   Sečiště Svazek: 7 Strana: 0660
Sečiště, ě, n., vz Mýtiště (dod.)

291916   Sečítání Svazek: 3 Strana: 0283
Sečítání, n., das Summiren, Addiren. Us. Šd.

291917   Sečitý Svazek: 10 Strana: 0357
Sečitý. S. střecha = seseknutá. Us. místy. Rgl.

291918   Sečivo Svazek: 3 Strana: 0283
Sečivo, a, n., strsl., securis. Koř. s?k. Mkl. B. 225.

291919   Sečka Svazek: 3 Strana: 0283
Sečka, y, f., ve Slez., na Mor. a na Slov. = řezanka, Häckerling, m., Häcksel, n. Sečku řezati. D. Žerte, koně, žerte sečku. Sš. P. 352. Sečku řežu, to koničkóm na večeru. Sš. P. 425. Ta vdovcova brada jako drobná sečka, ona by popchala moje bílé líčka; Co bych dělal? řežu sečku, pojedu si pro dě- večku, pro děvečku pro hezčúčkú, pro dě- večku černoočkú; Šohajíčku malušenky, na- řež sečky drobušenky, nařež sečky jako jehlí, co by ti ju koně snědli; Drobnó sečku sečte, koně dobře češte. Sš. P. 197., 425., 843., 856. (Tč.). Kázali mi sečky nařezati. Sl. ps. 292. Míti sečku (sprostě též: kobylince) v hlavě (o hlavě zabedněné). U Olom. Sd. — S., sečení. Jde na sečku. U Zašové. — S., sečení kužele (v math.), řez, der Kegelschnitt. Sedl. Sečka n. sečná doplňku, sečka doplň- ková, dosečná, dosečka, die Cosecante. Nz. Vz Sečná.

291920   Sečka Svazek: 7 Strana: 0660
Sečka cibule, allium fistulosum. Dlj. 20. — S. = secí stroj. Us. Pdl.

291921   Sečka Svazek: 8 Strana: 0356
Sečka. Zakiaľ mal klobúk, nenosieval pod ním sečku (nebyl hloupý). Phľd. 1896. 214.

291922   Sečka Svazek: 9 Strana: 0287
Sečka je jen sračka (málo vydá). Zát. Př. 195a. Nenosí sečku pod kloboukem (o rozumném). Ib. 18. Má sečku pod klo- búkom (hloupý). Mus slov. II. 9. — S. = kořalka. Slov. Zát. Př. 220b.

291923   Sečka Svazek: 10 Strana: 0357
Sečka. Zo sečky nenasúkáš motúzov. Rizn. 167. — S., nástroj. S. se stahova- cími žlábky výsevními. Nár. list. 1904. 135. 21.

291924   Sečkání Svazek: 3 Strana: 0283
Sečkání, n., das Warten. S. míti = se- čkati. Ros.

291925   Sečkárna Svazek: 3 Strana: 0283
Sečkárna, y, f., řezárna, die Häcker- lingskammer. Mor.

291926   Sečkář Svazek: 3 Strana: 0283
Sečkář, e, m., der Häckerlingsschneider. Mor. Šd.

291927   Sečkařiti Svazek: 3 Strana: 0283
Sečkařiti, il, ení, Strohschneider ab- geben. Mor., Slov.

291928   Sečkářka Svazek: 3 Strana: 0283
Sečkářka, v, f., die Strohschneiderin. Mor., Slov.

291929   Sečkářství Svazek: 3 Strana: 0283
Sečkářství, n., die Strohschneiderei. Mor.

291930   Sečkati Svazek: 3 Strana: 0283
Sečkati, vz Sčekati.

291931   Sečkoli Svazek: 3 Strana: 0283
Sečkoli, was immer im Stande. S. býti mohu. V. Vz Seč.

291932   Sečkovati Svazek: 7 Strana: 0660
Sečkovati = sečku řezati. Šd.

291933   Sečkovice Svazek: 7 Strana: 0660
Sečkovice, e, f. = řezačka, stolice k ře- zání sečky. Mor. a Slov. Hk., Šd., Vck.

291934   Sečkový Svazek: 3 Strana: 0283
Sečkový, Häckerlings-. S. kosa, truhla. Na Mor., Slov.

291935   Sečlánkovati Svazek: 3 Strana: 0283
Sečlánkovati, zusammengliedern. — co. Šm.

291936   Sečleniti co Svazek: 10 Strana: 0357
Sečleniti co: atomy. Vot. 24. S. něco jako v řetěz. Zvon V. 250.

291937   Sečmo Svazek: 3 Strana: 0283
Sečmo, sekaje, seče, hiebweise, příp. -mo. Krvavá rána sečmo (sečením) se dělá. Kom. S. udeřiti. Troj. Vz Mkl. B. 236.

291938   Sečná Svazek: 3 Strana: 0283
Sečná, é, f. (čára), sečna, y, f., slove přímka, která čáru kruhovou protíná a dílem v kruhu dílem mimo kruh leží, die Sekante. Blř. Dle S. N. = každá přímka, kterou se kruh ve dvou bodech protíná. Vz S. N., Sečka. — S., tanec, v Královéhrad.

291939   Sečnák Svazek: 7 Strana: 0660
Sečnák, a, m. Dnes rastú divní mužovia a mládenci, samý s. Slov. HVaj. BD. II. 202.

291940   Sečné Svazek: 3 Strana: 0283
Sečné, ého, n., die Abgabe für die Er- laubniss auf fremdem Boden Gras mähen zu dürfen. -- S., die Reluition für die Mahtrobot. Gl. 309.

291941   Sečně Svazek: 3 Strana: 0283
Sečně, = sečmo. St, skl. IV. 290.

291942   Sečnice Svazek: 3 Strana: 0283
Sečnice, e, f., secans, v goniometrii = poměr jakés přímky k hlavnímu průmětu jejímu. Vz S. N.

291943   Sečnice Svazek: 7 Strana: 0660
Sečnice, Hiebs-, Schlagslinie.

291944   Sečnoosen Svazek: 3 Strana: 0283
Sečnoosen, snu, m., der Jamesonit, ne- rost. Miner.

291945   Sečnosť Svazek: 7 Strana: 0660
Sečnosť, i, f., Hiebsfähigkeit, f.

291946   Sečný Svazek: 3 Strana: 0283
Sečný, který sekán bývá, k sekání jest, haubar, Hau-. S. les, Ros., dříví (štěpné), V., hospodářství lesní (když les po část- kách se seká), Um. les., sečné obilí (které se dobře seká), louka, Us., práce, Zlob., robota. Mus. Louka dvou-, trojsečná, — S. rána, die Hauwunde. Vladyky sečné rány sěkú. Rkk. 33. Jsou ty ženské teď na seč- nou ránu (drzy). V Kunv. Msk. — S., roz- seknutý, zerspalten. Listy dlanitosečné. Rostl. — S., čím se něco seká. S. meč, der Hau- degen. Troj. S. zbroj, zbraň. Rk. — S., kdo seká, hauend. S. čára, přímka (kterou se kruh ve dvou bodech protíná). Nz., S. N. S. řeč.

291947   -sečný Svazek: 3 Strana: 0283
-sečný list, rozdělený v četnější lístky, které však nikoli řapíčkem, nýbrž širším listovým zpodem se společným vřetenem souvisí a po něm třebas i sbíhají, jako listy rostlin okoličnatých vůbec: dlanitosečný, peřenosečný, znoženosečný. Vz Dlanitý, Zpeřený, Znožený. Čl. Kv. XXVI.

291948   Sečný Svazek: 7 Strana: 0660
Sečný. S. řeč. Arch. V. 504.

291949   Sečný Svazek: 9 Strana: 0287
Sečný. Klevetným a sečným řečem ne- věřiti. Pal. Děj. V. 1. 417.

291950   Sečný. S Svazek: 10 Strana: 0662
Sečný. S. robota. 1525. Arch. XXII. 64.

291951   Sečovce Svazek: 8 Strana: 0356
Sečovce, děd. v Zemplín. Phľd. 1895. 383.

291952   Sečrník Svazek: 10 Strana: 0357
Sečrník, vz Siečrník v II. 1381.

291953   Sečstvo Svazek: 7 Strana: 1380
Sečstvo, a, n., sectoria, zastr Pršp. 60. 68.

291954   Sečtělosť, i Svazek: 3 Strana: 0283
Sečtělosť, i, t., die Belesenheit. Bdl.

291955   Sečtělý Svazek: 3 Strana: 0283
Sečtělý, belesen. Šm.

291956   Sečtelý Svazek: 10 Strana: 0357
Sečtelý, vz Sečtlý.

291957   Sečtení Svazek: 3 Strana: 0283
Sečtení, n., sčítání, die Summation. Nz. S. lidu. Ros.

291958   Sečtenosť Svazek: 3 Strana: 0283
Sečtenosť, i, f., zběhlost ve čtení, die Belesenheit - lépe: sčetlosť. S. v římských mudrcích. Hanka.

291959   Sečtenosť Svazek: 10 Strana: 0357
Sečtenosť, i, f. S. má význam passivní; ve smyslu aktivním: sečtlosť od sečtlý. Mš.

291960   Sečtený Svazek: 3 Strana: 0283
Sečtený, zběhlý ve čtení, lépe: sčetlý (ono jest pass., lectus). — S., zusammen- gezält. Vlk i s-né bere. Us. Kmp.

291961   Sečtlosť Svazek: 10 Strana: 0357
Sečtlosť = sečtelosť.

291962   Sečtlý Svazek: 10 Strana: 0357
Sečtlý, belesen. S. člověk (ne: sečtelý, ani sečetlý. Mš. ).

291963   Sečtu Svazek: 3 Strana: 0283
Sečtu, vz Sčísti.

291964   Sečtveřiti Svazek: 3 Strana: 0283
Sečtveřiti, il, en, ení. vervielfältigen. Rostl.

291965   Sed Svazek: 3 Strana: 0283
Sed, u, m., seděni, das Sitzen, der Sitz. Jedním sedem prohráti. Zlob. Ptáka v sedu zastřeliti. Zlob. Sed (v tělocviku) jízdmo, pokos, po krejčovsku, roznožmo, pobok, výmyk do sedu ; sed na hrazdě, na bradlech. Vz Hrazda, Bradla. KP. I. 481., 507. — S. = sídlo, der Sitz. Bibl. ms. — S., kal, der Satz. Tabl. diet.

291966   -seď Svazek: 7 Strana: 0660
-seď náměstkový živel složených s před- ložkami příslovcí lašských, val. a uh.: z ta- modseď Mor. Brt. D. 175. Cf. — sel.

291967   Sed Svazek: 8 Strana: 0356
Sed = sídlo. Kde máš dobrý s., tam seď. Phľd. 1893. 700.

291968   Seď Svazek: 8 Strana: 0356
Seď = zde, hic. Ježúš povědě: Ježíše hle- dáte a sedě mě máte. Hrad. Um. 241.2. A sedě, vece, učeník Ježúšev stojí. Ib. 358. (Vz Krok 1892. 257.).

291969   Seď, sedě Svazek: 3 Strana: 0283
Seď, sedě, sem, hieher. Výb. L 65. — S., zastr. = nyní. Kat, 1052. Vz Sada. Seď vám přišel mistr Ipokras. Mastk. Siedie i věky věkoma, Modl. 14. stol. — S. = hle! Seď, mistře, seď, jáž k tobě běžu. Mastk.

291970   Sedací Svazek: 3 Strana: 0283
Sedací, Sitz-. Š. lůžko, stolice, dílo n. řemeslo (které se sedě dělá), práce, živo- bytí. Us., D. S. život vésti. Kom. S. kosť (jedna z kyčelních), Hlas., prkno (na voze), Dch., nářadí, Prm., místnosť, světnice, síň, protokol. J. tr. S. lázeň (ve které se sedí). — S. meč, k sedání způsobilý, meč scdadlný, das Turnierschwert. Dal. 42.

291971   Sedací Svazek: 7 Strana: 0660
Sedací kosť, os ischii, Sitzbein, n., sval, Gesässmuskel, n. Šv. 22., 33. S. meč (jehož užívali při sedání). Dal.

291972   Sedací Svazek: 9 Strana: 0287
Sedací štít (= k sedání), Turnierschild. XV. stol. Modl, ms. (Mus. fil. 1898. 176. ), Rozb. II. 139.

291973   Sedácký Svazek: 3 Strana: 0284
Sedácký = sedací, Sitz-. Ros.

291974   Sedáč Svazek: 7 Strana: 0660
Sedáč, e, m. = veliký peníz, kterým děti hrajíce si o zed tlukou a on na zem sedá. Blansko Ktz.

291975   Sedač, e, sedák Svazek: 3 Strana: 0284
Sedač, e, sedák, a, m., kdo se na se- dání bije, der Zweikämpf'er. Lex. vet.

291976   Sedáček Svazek: 7 Strana: 0660
Sedáček, čka, m., vz Sedák.

291977   Sedačka Svazek: 3 Strana: 0284
Sedačka, y, f., — sídlo, der Sitz. Po- sadili se na s-čku. Mus. III. b. 26. — S. — hokynářka, die Höckerin. U Opav. Klš.

291978   Sedačka Svazek: 7 Strana: 0660
Sedačka plavecká, houpací. Mour. — S. = sedadlo ze slámy. Exc. — S. Klou- zati se na sedačku (sedě). U Kdýně. Rgl.

291979   Sedačka Svazek: 8 Strana: 0356
Sedačka, y, f. = sedadlo u krosen. V Lip- tovsku. Phľd. 1891. 85., 86. — S. = husa, která sedí na vejcích. Na Zďársku. Nár. list. 1894. č. 127. odp. feuill.

291980   Sedáčkem Svazek: 7 Strana: 0660
Sedáčkem = sedačky. Dítě s. sedí, po- zději panáčkem stojí. Us Vor.

291981   Sedačku Svazek: 10 Strana: 0357
Sedačku, y, f. — sedadlo. Mechová s. Tbz. V. 9. 334.

291982   Sedačky Svazek: 3 Strana: 0284
Sedačky, adv. — sedě, sitzend. Slov.

291983   Sedačky Svazek: 10 Strana: 0357
Sedačky = sedě. Slov. Sbor. č. 255. Zastáł ho v s. na łožnici (na lůžku). Val. Čes. 1. XII. 420.

291984   Sedadlník Svazek: 7 Strana: 0660
Sedadlník, a, m., der Kämpfer in den Schranken. Ezp. 3031.

291985   Sedadlný Svazek: 3 Strana: 0284
Sedadlný - sedací.

291986   Sedadlo Svazek: 3 Strana: 0284
Sedadlo, a. n., sedadlko, sedadelko, se- dátko = stolice atd. k sedění, strsl. s?dalo, sedes, přip.-lo. Mkl.B. 97. Der Sitz, Stuhl S. v kostele, v divadle, D., drnové. Sych. Na sedadle seděti. Us. — S., Sitz, m. Ptactvo na noc, k sedadlům svým se vracující. Kanc. o sv. Štěp. Dadie kuřeti sedadlo, ano se samo domyslí. Smil. — S., sedací kosť, das Ge- säss, Gesässbein. — S., zadek, zachule, der Hintere, Arsch. Kom.

291987   Sedadlo Svazek: 7 Strana: 0660
Sedadlo v divadle, v lázních římských. Vz Vlšk. 510.

291988   Sedadlo Svazek: 8 Strana: 0356
Sedadlo = sídlo. Mnozí (kněží) z vlast- ních sedadel jsou vyvrženi, Břez. Font. V. 341. — S. = seděni, sessio. (Husa) z úřadu kněžského v zjevném sedadle (in publica ses- sione) toto concilium složilo. lb. 338.

291989   Sedadlo Svazek: 9 Strana: 0287
Sedadlo = větší přístavba přede dveřmi. Čes. 1. VIII. 398.

291990   Sedák Svazek: 3 Strana: 0284
Sedák, u, m., fazole podlouhlá slutá. Na mor. Zlínsku. Brt. — Š., a, m., der Tur- nierer — S., živočich vinýš. Krok.

291991   Sedák Svazek: 7 Strana: 0660
Sedák, u, m. Vz Mkl. Etym. 289. S. = stolička bez nôh, v ktorej deti sedeť učia sa. Slov. Rr. Sb. — S. zámečnický, Setz- hammer, m. Vz Včř. Z. I.18., Sedlík (dod ). — S. = při hře na kulečníku dobrá postava dvou kulí tak, že obou dvou se dotknu kulí svou, dotknu-li se jedné. Us. — S., u, m. = sedan. — S., a, sedáček, čka, m., Stubenhocker, m.

291992   Sedák Svazek: 9 Strana: 0288
Sedák, a, m. = účastník sedání, Turnierer. Hus. Post. 57a.

291993   Sedák Svazek: 10 Strana: 0357
Sedák, a, m. = kdo dlouho v hospodě sedá. Hoch. 75. — S., u, m. = druh knoflíků. Haná. Hoch. 109.

291994   Sedalisko Svazek: 7 Strana: 0660
Sedalisko, a, n. = sedlisko, sídlo, Wohn- sitz, m. Lipa, Štr. Nrč. 41., Phľd. I. 1. 23.

291995   Sedalnica Svazek: 8 Strana: 0356
Sedalnica, e, f. — náčiní k připravování lnu a konopí. V Liptov. Phľd. 1894. 85.

291996   Sedan Svazek: 3 Strana: 0284
Sedan, a, m., kdo porád sedí. der Hocker, Sitzer. S-na doma míti. Us., V.

291997   Sedan Svazek: 7 Strana: 0660
Sedan, u, m. = lenoch u sedadla. Vor.

291998   Sedánek Svazek: 3 Strana: 0284
Sedánek, nku, m., sedánka, v, f. = se- dadlo, der Sitz, Schemmel, die Bank. Us.

291999   Sedánek Svazek: 9 Strana: 0288
Sedánek, nku, m. Ten seděl sedánkem třicet let (a potom počal choditi). Vym. Poh. 141.

292000   Sedánek Svazek: 10 Strana: 0357
Sedánek, nku, m. = nízká stolička. Litom. 61.