77001   Hrachovinka Svazek: 8 Strana: 0113
Hrachovinka = druh prolamovaných vý- šivek, čes. 1. V. 227. Vyšívání na h-ky. Vz NZ. IV. 227., II. 737.

77002   Hrachovinkování Svazek: 8 Strana: 0548
Hrachovinkování čepců. Cf. násl.

77003   Hrachovinkovaný Svazek: 8 Strana: 0548
Hrachovinkovaný. H. pruh, vložka u čep- ců. Ces. 1. VI. 228. Cf. Hrachovinka (3. dod.).

77004   Hrachovinkovati Svazek: 8 Strana: 0113
Hrachovinkovati = dělati hrachovlnky. Vz předcház. Čes. 1. V. 227., 225.

77005   Hrachovinový Svazek: 1 Strana: 0481
Hrachovinový, Erbsenstroh-. H. krmení. Svob.

77006   Hrachovisko Svazek: 6 Strana: 0356
Hrachovisko, a, n. = hrachoviště. Tč.

77007   Hrachovištata Svazek: 6 Strana: 0356
Hrachovištata, pl., n., Streitdorf, ves u Sezemic.

77008   Hrachoviště Svazek: 1 Strana: 0481
Hrachoviště, ě, n., pole hrachové, Erb- senfeld. Jg.

77009   Hrachoviště Svazek: 8 Strana: 0113
Hrachoviště = poloha v Poděbr. NZ. III. 520.

77010   Hrachoviště. -- H Svazek: 6 Strana: 0356
Hrachoviště. -- H., Hrachowischt, vsi u Třeboně a u Hořovic. Tk. III. 130., Blk. Kfsk. 426., 657., Sdl. Hr. III. 303., IV. 105.

77011   Hrachovitý Svazek: 1 Strana: 0481
Hrachovitý, erbsenförmig. H. kosť v zá- pěstí. Ssav.

77012   Hrachovitý Svazek: 6 Strana: 0356
Hrachovitý kámen, od kterého písek se drobí velikosti hrachu. Prm IV. 188.

77013   Hrachovitý Svazek: 10 Strana: 0092
Hrachovitý, vz Hrachovka.

77014   Hrachovka Svazek: 1 Strana: 0481
Hrachovka, y, f., řešeto na hrách. Erb- sensieb. — H-ky, hrušky. Us.

77015   Hrachovka Svazek: 6 Strana: 0356
Hrachovka, pisidium, měkkýš. Lastu- rovci či mlži, lamellibranchiata: škeble, unio- nidae, hrachovky, cycladidae. Dud. 6. H. říční, p. amnicum; h. hrbolatá, p. henslo- wianum; kalužní, p. fossarinum; tupá, p. obtusale; malinká, p. pusillum; ružová, p. roseum. Vz Dud. 43. H. vroubená, cyclas cornea, hrbolovitá, c. calyculata. Ves. IV. 28. Cf. Frč. 222. — H. = žlutavá, snadno vad- noucí květina lesní. Sá. v Osv. 1871. 3. — H., byla ves u Rakovníka k Senomatům, Mus.; sam. u Troje u Prahy.

77016   Hrachovka Svazek: 7 Strana: 1264
Hrachovka, y, f., cyclas, mušle. Brm. IV. 2. 372.

77017   Hrachovka Svazek: 9 Strana: 0072
Hrachovka, y, f., pisidium, měkkýš. H. bledá, lepá, lesklá, příkopní, prosná, pro- střední, rozšířená atd. Vz Ulič. 168. —177. — H. = veliká kosa. Záblatí. Kub. 152.

77018   Hrachovka Svazek: 10 Strana: 0092
Hrachovka, y, f., údolí mezi Třebízí a Kvílicemi u Slaného. Tbz. V. 9. 411. = H. = kost hrachovitá, os pisiforme. Ktt.

77019   Hrachovkovitý Svazek: 8 Strana: 0113
Hrachovkovitý. 11. mlžové. Mtc. 1895.91.

77020   Hrachovní Svazek: 6 Strana: 0356
Hrachovní, Erbsen-. Šm.

77021   Hrachovník Svazek: 1 Strana: 0481
Hrachovník, u, m., rostl, vikvovitá, Erb- senbaum. Rostl. Vz Hrachovec.

77022   Hrachovník Svazek: 6 Strana: 0356
Hrachovník, a, m. = prodavač hrachu. Tk. II. 406.

77023   Hrachovnisko Svazek: 6 Strana: 0356
Hrachovnisko, a, n. = hrachovišté. Mor. Sd., Tč., Vrch.

77024   Hrachovo Svazek: 8 Strana: 0113
Hrachovo, a, n., míst. jm. v Gemersku. Phľd. 1894. 61.

77025   Hrachový Svazek: 1 Strana: 0481
Hrachový. H. polívka, mouka, D, červ (mida), V., keř, Plk., zrno. Us. Erbsen-. Jg.

77026   Hrachovy Svazek: 6 Strana: 0356
Hrachovy Hory, osada u Sviň.

77027   Hrachový Svazek: 6 Strana: 0356
Hrachový. H. chléb, kaše, Erbsenpürrée, Dch., jelita, S. N. XI. 462. Umývala bych lavičky h-vým vechtíkom. Sl. ps. 210. H. brouk, bruchus pisi. Vz S. N. H. — pole u Týna na Mor. Pk.

77028   Hrachový Svazek: 9 Strana: 0072
Hrachový, potok ve Slez. Lor. 82.

77029   Hrachozáprstní Svazek: 7 Strana: 1264
Hrachozáprstní, pisometacarpeus.

77030   Hrachožlutý Svazek: 7 Strana: 1264
Hrachožlutý, erbsengelb. Vchř.

77031   Hrachůvka Svazek: 6 Strana: 0356
Hrachůvka, y, f. = jablko, der Erbsen- apfel. Mor. Brt. — H-ky = druh starodáv- ního vyšívání morav., podobný francouz. ažúrám. Vck. H. = prolamování (ve vyší- vání) = ä jour. Mor. — H. či siračka či vrbůvka či cukrovják = drobná kulovatá fazole žlutá jako síra. Brt.

77032   Hrachůvka Svazek: 8 Strana: 0113
Hrachůvka, vz Hrachovka.

77033   Hrachůvkový Svazek: 7 Strana: 1264
Hrachůvkový. H. vyšívání. Prss. Gazd.

77034   Hráchvašek Svazek: 9 Strana: 0072
Hráchvašek, šk?, m., os. jm. — H. = pro- past' Macocha na Mor. Vz Mtc. 1900. 175.

77035   Hraja Svazek: 6 Strana: 0356
Hraja, f., die Káča = muzika. Šel na hraju. Val. Vck., Brt. D. 215

77036   Hrající Svazek: 1 Strana: 0481
Hrající hodiny, šp. m. hrací. Spieluhr. Vz -cí.

77037   Hrajieše Svazek: 1 Strana: 0481
Hrajieše = hrál, a, o. Kat.

77038   Hrajizna Svazek: 8 Strana: 0548
Hrajizna či druza. Am. Orb. 85.

77039   Hrajkovice Svazek: 6 Strana: 0356
Hrajkovice, pl., ves. Arch. II. 476.

77040   Hrajnoha Svazek: 6 Strana: 0356
Hrajnoha, y, f. == tanečník. Slov. Mt. S. I. 207. - H., os. jm. Šf. TM. 35.

77041   Hrajovice Svazek: 6 Strana: 0356
Hrajovice, dle Budějovice, ves u Vla- šimě. Arch. 1. 531., Blk. Kfsk. 1320.

77042   Hrajsemnou Svazek: 8 Strana: 0113
Hrajsemnou, os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

77043   Hrajto Svazek: 6 Strana: 0356
Hrajto, a, n., Branntwein mit Gewürz und Honig. Šp.

77044   Hraju Svazek: 6 Strana: 0356
Hraju, vz Hráti.

77045   Hrákati Svazek: 6 Strana: 0356
Hrákati = čaporom plieskať. Slov. Rr. Sb.

77046   Hrála Svazek: 6 Strana: 0356
Hrála, y, f. = hrále. Slov. Ssk.

77047   Hrále Svazek: 1 Strana: 0481
Hrále, e, f. = lat. lancea, něm. Pieke, oštěp, zastr. Výb. I.

77048   Hrále Svazek: 6 Strana: 0356
Hrále. Za Výb. I. přidej: 1080. 33., 1102. 2., Alx. V. v. 399., 2031., Alx. B. v. 102., Csk., Prk. Přisp. 23., Sš. Bs. 201., Pro- tknouti. V MV. nepravá glossa. Pa.

77049   Hrálovitý Svazek: 6 Strana: 0356
Hrálovitý list, na zpodu čepele srdčitě vykrojený se dvěma rovnovážné odstálými, špičatými laloky, hastatus, spiessförmig. Čl. Kv. XIX., Slb. XLI. Svlačec má listy h-té. Fr. Kříž.

77050   Hrálovitý Svazek: 10 Strana: 0092
Hrálovitý šišák, scutellaria hastifolia, rostl. Vz Ott. XXII. 738.

77051   Hrálový Svazek: 8 Strana: 0548
Hrálový. H. hlacenstvo, prismatisches o. rhombisches Krystallsystem. Am. Orb. 73.

77052   Hramosty Svazek: 6 Strana: 0356
Hramosty. Sdl. Hr. IV. 86.

77053   Hramota Svazek: 1 Strana: 0481
Hramota, y, f., eupheus, kývoš. Krok.

77054   Hramota Svazek: 7 Strana: 1264
Hramota, y, f., nugae. V hramotách a nepoctivostech kratochvilných sě kochati. Výb. II. 557., Mill. 22. Daní jemu nedávají, než někdy pošlí některaké hramotky k utě- šenie lesních věcí, aliquando praesentant eum aliqua extranea re. Mill. 104.

77055   Hramotina Svazek: 1 Strana: 0481
Hramotina, y, f., hramota, písmo, list. Schrift. Ž. kap. 70.

77056   Hramótka Svazek: 10 Strana: 0092
Hramótka, y, f., zdrobn. hramota (hračka). Vz Gb. Slov., Hramota VI. 1264.

77057   Hran Svazek: 1 Strana: 0481
Hran, Hron, a, m., řeka v Uhřích, Gran. Jg.

77058   -hran Svazek: 1 Strana: 0481
-hran, v složených: trojhran, čtverhran, pětihran atd., -seitig (dreiseitig).

77059   Hran Svazek: 1 Strana: 0481
Hran, i, f., na Mor. = hranice dříví, Holz- stoss; haluz, větev, Ast. Jg. Vz Hrana.

77060   Hrán Svazek: 1 Strana: 0481
Hrán, ě, hráně, ě, f. Vz Hlať.

77061   Hran Svazek: 6 Strana: 0356
Hran. Keď voľakto na hran (repente, náhle) ochorel. Dbš. Obyč. 106. Len tomu čudujem sa, ako mohli ste sa na taký hran aj zobliecť. Dbš. Sl. pov. III. 13.

77062   Hraň Svazek: 6 Strana: 0356
Hraň = hranice. Sš., Kld. I. 64., Tč. H. dříví, šindelů (200). Val. Brt. D. 215.

77063   Hrán Svazek: 6 Strana: 0356
Hrán jednoduchá, složená, jednosměrná. NA. V. 461., 469., ostrohranný.

77064   Hrana Svazek: 1 Strana: 0481
Hrana, y, f. (zastar. hrano, a, n. ), vlastné konec věci; kraj nějaké věci, jako sloupu, který není prostě okrouhlý, než tříhranný, pětihranný atd. Ros. H., ostrosť řezáním neb stýkáním-se dvou ploch vzniklá, eine Kante. Jg. Hrany spojkové, spoječné, Combinations- kanten. Nz. Na hranu něco postaviti, kanten. D. Ta kaplice jest zevnitř na několik hran stavěna. Pref. Klobouk na tři hrany (facky, ochlípky, střechy; tříhranný), die Krempe. Súžichu sě v ostru hranu. Rkk. Zvon malý ve tři hrany bije, veliký zvon ve dvě (jedním zatáhnutím). Ros. — Hrany, v nom. a akkus. pl. také: hrana, pl., n. Mk. Das Trauergeläut. Hrana někomu zvoniti = zvoniti s přestáv- kami, jako mrtvému. V Krkonoších: odrážeti. Kb. Hrana zvoní, hrana, jak květ zašla panna. Nej. Jedny, dvoje, troje hrany (když po jeden, po dva, po tři dni někomu se zvoní). Us. Zvonili mu hrany po všech farách. Star. let. Dám ti hrana zvonit. Mor. Pís. — Hrana a pl. hrany = hranice. Má veliké hrany bu- kového dříví a my máme jen malou hranu. Na Mor. Mřk. Vz Hraň.

77065   Hrana Svazek: 6 Strana: 0356
Hrana = průsečnice dvou stěn tělesného úhelníku n. mnohostěnu. Hra. Cf. Mkl. Etym. 76. H. = průsečnice stěn tělesa hranatého: podstavná, die Grund-, pobočná, Seitenkante. Jd. Geom. II. 29. H. mnohoúhelníku plo- ského; h. sousedně, protější. Ib. 21., 24. H. rovnoplosná, gleichflächig, klínovitá, keil- förmig, osmistěnná, Oktaëderkante, spoj- ková, Kombinations-, Sl. les.; úhel hrany, der Kantenwinkel; prosvítavý na hranách, kantendurchschimmernd, Sl. les.; polová, NA. V. 464., lámavá, ZČ. III. 87., úvratná, Rüekkehrkante. Stč. Dif. 271. — Hrany, das Trauergeläute. Bž. 70., Prk. Přisp. 26. Koř. gar, grati, grajati — zvučeti, hlásati, velebiti; h. tedy = velebení nebožtíka, zpěv pohřehní, který se nahrazuje zvoněním. Prk. v Pdg. 1886. 137. Sr. Mz. v List. filol. 1880. 190.—191., Mkl. Etym. 76. Na Pláště: hrana, y, f. Zvoní mu hranu. BPk. Ti holoubci tak překrásně houkali, jakoby hrany zvonili; Dal jí zvoniť hrany na patery strany; Zvučte hrany na vše strany, umřelo mé potěšení. Sš. P. 109., 126., 187.

77066   Hrana Svazek: 6 Strana: 0357
Hrana, f., dle Kača = množství, die Menge. Na Hané. Bkř.

77067   Hrana Svazek: 6 Strana: 0357
Hrana1, e, m. Přes h-le hustého jedliště. Pl. I. 223.

77068   Hrana Svazek: 7 Strana: 1264
Hrana (zvoniti). Cf. slovan. grają, grati, crocire, dluž. gronić, loqui. Šf. III. 492.

77069   Hrana Svazek: 9 Strana: 0072
Hrana (v I. 481. b. ) za Mk. polož: Hus. I. 349.

77070   Hrana Svazek: 10 Strana: 0092
Hrana, y, f. H. oříšků (lískových) = 3 a 4 oříšky pohromadě. Brt. Čít. 209.

77071   Hraňa Svazek: 10 Strana: 0092
Hraňa v. hraň, pl. hraně = hromada sněhu. Schraňati snih do hraň; H. dřivi = hranice. Hauer 9.

77072   Hranáč Svazek: 1 Strana: 0481
Hranáč, e, m., hranatý, ku př. tříhranný klín, ein eckiger Keil. Us. — H. = hrubý a hloupý člověk, rapák, ein vierschrötiger Kerl. D. Ty strupe, hřbete, hranáči, dřevěnko. Us. v záp. Čech. — Hranáče, jablka žlutá a čer- vená. Us. — H., peníz představující českého lva a mající dvě litery: W. S. (Wladislaus Secundus, Vladislav druhý).

77073   Hranáč Svazek: 6 Strana: 0357
Hranáč = druh sladkých jablek. Mor. Brt. H. jablka: a) kdoulová (Calville), b) chřestáče (Schlotteräpfel), c) zlatňátka. Vz R8tp. 518. — H. šedý či mořský zajíc, cyclopterus. Brm. III. 3. 137.—138. — H. našívací (u ševců) = deska, na které se nárt k holeni přišívá, das Besteehbolz. Vz Hra- nítko. Matj. 104., 186.

77074   Hranáč Svazek: 7 Strana: 1264
Hranáč, e, m., cyclopterus, ryba. Ott. V. 809.

77075   Hranáče Svazek: 1 Strana: 0481
Hranáče, ete, n., ein eckiger Apfel. Rk.

77076   Hranáček Svazek: 7 Strana: 1264
Hranáček, čku, m. = biret. Hnoj.

77077   Hranačka Svazek: 10 Strana: 0587
Hranačka, y, f. = dýmka hranatá. Brt. Sl. 105.

77078   1. Hranák Svazek: 1 Strana: 0481
1. Hranák, u, m., lépe čtverec, Quadrat. Th. —

77079   2. Hranák Svazek: 1 Strana: 0481
2. Hranák, a, m., grapsus, korýš. Krok.

77080   Hranastaj Svazek: 10 Strana: 0092
Hranastaj v. hranostaj. Mš.

77081   Hranastý Svazek: 6 Strana: 0357
Hranastý = hranatý, kantig. H. kamen. Las. Tč., Brt. D.

77082   Hranat Svazek: 6 Strana: 0357
Hranat, u, m., der Granat; Melanit. Šm.

77083   Hranatě Svazek: 1 Strana: 0481
Hranatě, kantig.

77084   Hranatěn Svazek: 1 Strana: 0481
Hranatěn, u, m., goniocarpus, rostl.

77085   Hranatěti Svazek: 6 Strana: 0357
Hranatěti, ěl, ění, kantig werden. Us.

77086   Hranatice Svazek: 1 Strana: 0481
Hranatice, e, f., subuculus, sumýš. Krok.

77087   Hranatík Svazek: 1 Strana: 0481
Hranatík, u, m., tetragonia, rostl.

77088   Hranatka Svazek: 1 Strana: 0481
Hranatka, y, f., thia, červ. Krok.

77089   Hranatka Svazek: 6 Strana: 0357
Hranatka, y, f. H-ky, syngnathidae, ryby, mají tělo se stran sploštělé, hranaté nebo přioblené; prsní ploutve jsou malé, břišní a řitní scházejí: Koníček mořský a čínský, igla. Vz Frč. 283. — H., u ševců, die Kant- raspel.

77090   Hranatka Svazek: 7 Strana: 1264
Hranatka, y, f., syngnathus acus, See- nadel o. Trompete (Büschelkiemer). Vz Brm. III. 3. 366.

77091   Hranatka Svazek: 10 Strana: 0587
Hranatka, y, f. H-tky = jehly morské, syngnothidae, ryby chvostožabré. Vz Ott. XXIV. 493.

77092   Hranatník Svazek: 6 Strana: 0357
Hranatník = čtyrboč; Vierecksfrucht. Km.

77093   Hranatodínec Svazek: 1 Strana: 0481
Hranatodínec, nce, m., anguria, rostl.

77094   Hranatodínec Svazek: 6 Strana: 0357
Hranatodínec, správně: dyně ježatá, cu- cumis anguria. Km.

77095   Hranatohlav Svazek: 1 Strana: 0481
Hranatohlav, a, m., botryocephalus, hlísta. Krok. —

77096   Hranatoplod Svazek: 1 Strana: 0481
Hranatoplod, u, m., rostl., quisqualis, Wunderstrauch.

77097   Hranatoplodka Svazek: 1 Strana: 0481
Hranatoplodka, y, f., legousia, rostl.

77098   Hranatoplusk Svazek: 1 Strana: 0481
Hranatoplusk, u, m., tetragonuros, ryba. Krok.

77099   Hranatosť Svazek: 1 Strana: 0481
Hranatosť, i, f., Kantigkeit.

77100   Hranatosť Svazek: 6 Strana: 0357
Hranatosť způsobů, die Eckigkeit des Benehmens. Dch.

77101   Hranatý Svazek: 1 Strana: 0481
Hranatý, na hrany udělaný, úhlovatý, kantig. H. jehla, ječmen, zrno, sklo (prisma), kámen. Jg., Kom. — H. = ramenatý, složitý, vierschrötig. D. H. člověk.

77102   Hranatý Svazek: 6 Strana: 0357
Hranatý, kantig. H. písmo, Pdl., obličej, Osv. I. 260., tvar, ZČ. I. 250., pohyby. Dch.

77103   Hranavka Svazek: 1 Strana: 0481
Hranavka, y, f., gonium, prvok (infuso- rium). Krok. Eckenwurm, -thierchen.

77104   Hranba Svazek: 1 Strana: 0481
Hranba, y, f. = pohřeb. Na Slov.

77105   Hraně Svazek: 1 Strana: 0481
Hraně, ě, f. = hráň.

77106   Hranec Svazek: 6 Strana: 0357
Hranec, vz Granec.

77107   Hranec Svazek: 8 Strana: 0113
Hranec m. ranec. Dšk. Jihč. I. 35.

77108   Hranečák, hranečník Svazek: 9 Strana: 0072
Hranečák, hranečník, u, m. = mezník. Mus. ol. 1898. 10..

77109   Hranečné Svazek: 1 Strana: 0481
Hranečné, ého, n., Petersdorf, u Olom. Mus. —

77110   Hranečník Svazek: 6 Strana: 0357
Hranečník, u, m., der Gränzstein. Laš. Tč., Brt. D. 215. — H., ves u Mor. Ostravy.

77111   Hránek Svazek: 9 Strana: 0439
Hránek, nku, m. Nebyli v tom hránku (v tom stavu, s bohatými na roveň). Val. Čes. 1. X. 296.

77112   Hránek Svazek: 10 Strana: 0587
Hránek, nku, m. = stupeň. Val. čes. 1. XV. 31.

77113   Hráněměrství Svazek: 1 Strana: 0481
Hráněměrství, n., Krystallometrie. Rk.

77114   Hránění Svazek: 1 Strana: 0481
Hránění, n., Krystallisation. Č.

77115   Hranění Svazek: 6 Strana: 0357
Hranění. Vz Schd. I. 30.

77116   Hraněný Svazek: 6 Strana: 0357
Hraněný; -ěn, a, o, krystallisirt, kantig gemacht. H. těleso, ZČ. I. 249. Kk., trám, Pek. 79., dříví stavební, Dch., sírník sod- natý, k. Schwefelnatrium. Sl. les.

77117   Hraněný Svazek: 10 Strana: 0092
Hraněný. H. dříví. Vz Dříví. KP. IX. 264.

77118   Hráněpis Svazek: 1 Strana: 0481
Hráněpis, u, m., Krystallographie. Rk.

77119   Hráněpisec Svazek: 1 Strana: 0481
Hráněpisec, sce, m., Krystallograph. Rk.

77120   Hraněpisný Svazek: 6 Strana: 0357
Hraněpisný, krystallographisch. H vy- měřování. ZČ. I. 35.

77121   Hráněplodí Svazek: 1 Strana: 0482
Hráněplodí, n., Krystallogenie. Rk.

77122   Hráněsloví Svazek: 1 Strana: 0482
Hráněsloví, n., Krystallologie. Rk.

77123   Hraněti Svazek: 1 Strana: 0482
Hraněti, ějí, ěl, ění = hníti, prachnivěti, morsch werden. Na Slov. Koll. — H., eckig werden. Vz Hráň. Rk.

77124   Hraněti Svazek: 6 Strana: 0357
Hraněti = teřeti. Plátno zhranělo. Mor. Mtc. 1878. 33.

77125   Hranětice Svazek: 6 Strana: 0357
Hranětice, místní jm., ves Arch. V. 549.

77126   Hráni Svazek: 1 Strana: 0482
Hráni a hraní, n. Das Spielen. H. v karty, na housle, na divadle; h. strun. Rk. Hráním čas mařiti. Ros. Místo k h.

77127   Hráni Svazek: 9 Strana: 0072
Hráni, n. Má na prodej hráni takového = hraček. Cisařov. Mtc. 1890. 344.

77128   Hranica Svazek: 6 Strana: 0357
Hranica, e, f., lichen islandicum, rostl. Slov. Phld. II. 26.

77129   Hranice Svazek: 1 Strana: 0482
Hranice, e, hranička, y, f. H., hromada, ein Haufen. H. dřev, dříví. Reš. Do hranice klásti, skládati. D. H-ci dříví načíti. D. — H. dříví, na níž se co spáliti má. Der Scheiter- haufen. V. Na h-ci uvrci, vložiti. H. k spá- lení mrtvých. Baby čarodějné, můry a žháře na h-ci pálí. Kom. — H. u tesařů = dřeva uměle složená. Zvon na hranici visí. Glocken- gerüst. Háj. — H. ve mlýně, celý spodek stroje, das Gestell des Mahlwerkes; hranice vnitřní mlýnská (tesařské dílo uvnitř mlýna: koš, truhla atd. ); h. vodní či ledniční (mimo mlýn: kola, stavidlo atd. ); od spodní vody, od svrchní vody (n. zpáteční vody); podlaha na hranici; sloupy pod h-cí, die Docken. Šp. II. na kámen. — H. měchu, k měchu = vazba, na níž měch leží, das Gerüst. Vys. — H. k spouštění vody z rybníků, aby se k čepu přijíti mohlo, das Zapfengestell. 1506. Vys. — Hranice, e, f., hranice, ic, pl., f. H. od hran, strslov. a rusky: grant = lat. an- gulus, limes, úhel. Hranice byla původně ona znamení, která se činila shromážděním dřev nebo pokládány celé stromy za hraničníky, do kterých pak zvláštní známky se dělaly. Brandl. Pr. 1869. str. 121. H. na bucích vy- sekané. Žer. Záp. II. 86. Ze slov. granica něm. Gränze. Vz Gl. 72. Jakými mezmi (hranicemi) země od zemi se dělí. Kom. Hranic sazení. V. Hranice vytknouti, V., vyměřiti. D. Spolu mezují a hranice mají. V. Přes h-ce. D. Měřič hranic. Jg. Za h-cí, za h-cemi. Přes h-ce tísniti. Šm. Na samých h-cích. Šm. H. umělé, kamením atd. naznačené; Rhodan činí hranice mezi Sequany a Helvety. Nt. Výchoz na h-ce. Popis, popsání, ohledání, vypsání, ustanovení hranic; pře o h-ce. J. tr. H. vodní Us. Meze a h-ce ve svých jistých způsobech pokojných zůstati mají. Pr. H. a meze kde jsou patrné, i jednoho znamení mezního jest dostatek průvodů. Pr. H-ce a meze dostatečně prokáže-li kdo, užívej toho. Pr. H. a meze rozdílné pod jedním obesláním kdo by vedl, bude zdviženo. Pr. Vz Meze, Mezník. — Hranice, ic, pl., mě. na Mor., Weisskirchen. Dle Budějovice. — H. vojenská, vz více v S. N. III.. 919. — 930. H. vojenská n. vojenské pomezí, u Jiho- slovanův pouze: Krajina. Obyvatelé: Hrani- čáři. Rk.

77130   Hranice Svazek: 6 Strana: 0357
Hranice, die Gränze. Vz Kram. Slov., S. N. H. zátopní, Inundations-, růstu stromů, Baumvegetations-, lesní, Forst-, zemské, říšské, revíru, Revier-, Sl. les., sněhová, NA. V. 536., věčného sněhu, Stč. Zem. 545., pružnosti, Elasticitäts-, Nz. lk., osvětlení, Schd. I. 226., přírodní (moře, jezera, řeky, pohoří), Kř. St. 4., rostlinstva. U samých hranic není dobře chalupu stavěti. Bž. exc. = H. dříví, na níž se co spáliti má, rogus. V MV. nepravá glossa. Pa. U Římanů vz Vlšk. 480. — H., epatica, rostl. 14 stol. — H., Weisskirchen, mě. na Mor. Cf. Žer. Záp. II. 183. Kdo je z Hranic, nestojí za nic. Sbtk. Krat. h. 164. — Na H-cích, samota u Vamberka. — H., Granitz, sam. u Nov. Hradů; Hranitz, vsi u Chotěboře, u Zbra- slavic a u Dobříše; dvůr u Kolína. PL., Sdl. Hr. 1. 5., Blk. Kfsk. 42., 699. (v Čásl.).

77131   Hranice Svazek: 7 Strana: 1264
Hranice ku spalování lidí. Vz Wtr. Obr. II. 867.

77132   Hranice Svazek: 8 Strana: 0113
Hranice, mě. na Mor. Je z Hranic, no- stojí za nic. Nov. Př. 489.

77133   Hranice Svazek: 10 Strana: 0092
Hranice. Až ke h-cům rakouským. Tk. XI. 213. Sr. Jir. Prove 85.

77134   Hranice Svazek: 10 Strana: 0587
Hranice, e, f., rostl. Vz Jaterník.

77135   Hranická Svazek: 1 Strana: 0482
Hranická, y, f., malá hranice. — Hraničky, pl., u provazníka = vlk, die Leere. Dch. — H., kapsička, Kapsel, Gehäuse. H. na hodiny.

77136   Hranická Svazek: 6 Strana: 0357
Hranická, vz Hranice. Když jsem já šel přes h-ky, svítily mi dvě hvězdičky, jedna světlá, jedna tmavá, ach, můj Bože, kerá je má? Sš. P. 310. — H-ky, osada u Mohel- nice, několik domků u Litomyšle.

77137   Hranický Svazek: 6 Strana: 0357
Hranický. Cedulenka zlatem psaná od majora h-ho. Ces. mor. ps. 245.

77138   Hranický Svazek: 8 Strana: 0548
Hranický. H. právo. Půh. VI. 290. — H., ého, m. = br. Adam Šturm v XVI. stol. Hostn. XVIII.

77139   Hranický Svazek: 10 Strana: 0587
Hranický. Vz Šturm z Hranic Adam.

77140   Hranicový Svazek: 7 Strana: 1264
Hranicový. H. čára, linea terminalis. Ott. IV. 677.

77141   Hranič Svazek: 6 Strana: 0357
Hranič, e, m. = měřič. H. hranic, der Markscheider. J. tr.

77142   Hraničák Svazek: 6 Strana: 0357
Hraničák, a, m. = hraničan. Čsk.

77143   Hraničan Svazek: 1 Strana: 0482
Hraničan, a, m., na Slov. hraničár, a, hraničář, e, m., Gränzler, Gränzsoldat. D. — Hraničanka, y, f.

77144   Hraničilík Svazek: 8 Strana: 0114
Hraničilík, a, m., potok ve Frýdecku. Vest. op. 1893. 8

77145   Hraničina Svazek: 9 Strana: 0072
Hraničina, y, f. = hranice? Přišli na h-ny. 1615 Mtc. 1899. 284.

77146   Hraničiště Svazek: 6 Strana: 0357
Hraničiště, ě, n. = hraniční místo, der Gränzort. Slov. let. II. 15.

77147   Hraničiti Svazek: 1 Strana: 0482
Hraničiti, 3. os. pl. -či, il, en, ení; mezovati, angränzen; hranice vytýkati, begränzen, Gränzen setzen. — s čím. Čechy hraničí s Bavory, s Rakousy. D. Čechy hraničí na sever se Saskem. Ml. — co s čím. Moře středozemní Afriku hraničí s Hispanií. L. — se čím. Chvála ta nehraničí se hranicemi života toho. L. — na co dle něm. an etwas gränzen, chybně m.: h. s kým. Čím. Ale ne- budiž zapomínáno na starší a obyčejnější slovo: mezovati, vz toto. Brs. 90.

77148   Hraničná Svazek: 8 Strana: 0113
Hraničná, é, f., trať ve Frýdecku. Věst, opav. 1894. č. 4. 20.

77149   Hraničné Svazek: 6 Strana: 0357
Hraničné, ého, n., zaniklá ves. D. ol. I. 270., 424.

77150   Hraniční Svazek: 6 Strana: 0357
Hraniční, vz Hraničný.

77151   Hraniční Svazek: 7 Strana: 1264
Hraniční soud = k němuž konšelé ze sousedních měst jako soudcové voláni bý- vali ; skládal se ze 12 konšelův a třináctého rychtáře. Vz Wtr. Obr. II. 638.

77152   Hraničník Svazek: 1 Strana: 0482
Hraničník, u, m., Gränzstein. H. polní. Vz Mezník. Na Mor. hranečník. Mřk. — H., a, m., hraniční voják, Gränzsoldat. Jg.

77153   Hraničník Svazek: 6 Strana: 0357
Hraničník, u, m. Vz Súmezek.

77154   Hraničník Svazek: 7 Strana: 1264
Hraničník, u, m. Kladení h-ku. Vz Zbrt. 117.

77155   Hraničný Svazek: 1 Strana: 0482
Hraničný = mezní, Gränz-. H. dub, D., město (pomezní), soud (Gränzgericht), dříví, D., kámen (hraničník), čára, znamení (hra- ničník, mezník). Rk. H. celný úřad (Grenz- zollamt), okolek. Trest. zák. H. nálezové. Půh. 1497. H. právo (V. ) a) přísaha ve při o hranice, b) hraničný soud buď soud o hranice aneb soud, při kterém zločinec k upálení na hranici odsouzen byl. Vz Gl. 72. Ty, kteří mu tribut platí, proti všechněm okolním a hra- ničným zbraněmi obraňuje. Sl.

77156   Hraničný Svazek: 6 Strana: 0357
Hraničný. H. pospoj, Dch., hodnoty, Rm. 130., 203., zeď, Pdl., země, Mour., hřeben (horský hřbet mezi lesy rožmitalskými a březnickými. Krč. v Kv. 1884. 311. Chci to listem h-éným dovésti. Púh. II. 586. Při tom okázal svědomí některá lidí h-ných. 1489. Soud. kn. op. H. soud co jest. Vz Cor. jur. Jir. IV. 3. 2. str. 414. — H., myslivna u Rychmburka.

77157   Hraničný Svazek: 8 Strana: 0114
Hraničný. H-čnú vodu svedl (po hranici tekoucí), Pňh. IV. 267.

77158   Hraničný Svazek: 10 Strana: 0587
Hraničný. H. kopce. Vz Vlasť. I. 186.

77159   Hraničství Svazek: 6 Strana: 0357
Hraničství, n. = měřicství. Horní h., die Markscheidekunst. J. tr.

77160   Hranidlo Svazek: 6 Strana: 0357
Hranidlo, a, n., das Kernmass beim Schriftgiesser. Šm.

77161   Hránitelný Svazek: 6 Strana: 0357
Hránitelný-krystallisationsfähig.krystal- lisirbar. H. cukr. Vz Hránivý. Sp., KP. V. 11.

77162   Hraniti Svazek: 1 Strana: 0482
Hraniti, 3. pl. -ní, il, ěn, ění, hranívati = na hrany něco dělati, tesati, sekati, do kostky vysekávati, kantig machen. — Vys. co: H. trámoví, dříví. Ros. — H. = hrani- čiti, meze vyměřiti, begränzen. Zlob. — H. = pukřeti, verwesen. Na Slov.

77163   Hrániti Svazek: 1 Strana: 0482
Hrániti, il, ěn, ění, krystallisiren. — se. Rk. —

77164   Hraniti Svazek: 6 Strana: 0357
Hraniti = hraničiti. Pole hranijou spo- lem. Mor. Brt. D. 215. — Na Slov. = po- hrbiti. Cf. Hrana zvoniti. Ssk.

77165   Hraniti Svazek: 7 Strana: 1264
Hraniti, quadrare. Ev. ol 87. Cf. Jir. Mor. 41.

77166   Hrániti se jak: v Svazek: 6 Strana: 0357
Hrániti se jak: v soustavě krychlové. NA. V. 471.

77167   Hranitka Svazek: 1 Strana: 0482
Hranitka, y, f., malé čtyřhranné políčko. Světoz.

77168   Hranitka Svazek: 6 Strana: 0357
Hranitka = fasetta, die Facette.

77169   Hranitka Svazek: 7 Strana: 1264
Hranitka, y, f. H. drahého kamene, die Facette, Schleifseite. Hř.

77170   Hranitkář Svazek: 8 Strana: 0114
Hranitkář, e, ni. = hranitel kamenů, Fa- cettensclmeider, m. Sterz. I. 870.

77171   Hranítko Svazek: 6 Strana: 0357
Hranítko, a, n., die Fummel, der Kanten- setzer, u ševců. H. dláta (konečná plocha, die Facette, vz Hranitka). Včř. Z. II. 29. H. (hranáč) ševcovské, korkové, ostré, slabé, podpatkové. Matj. 104.

77172   Hranitkovaný Svazek: 6 Strana: 0357
Hranitkovaný. H. ozdoba sloupu. NA. I. 162.

77173   Hranitkovati Svazek: 6 Strana: 0357
Hranitkovati, fasettovati, facettiren, vz Hranitka.

77174   Hránivý Svazek: 6 Strana: 0357
Hránivý = hránitelný. Šp.

77175   Hranka Svazek: 6 Strana: 0357
Hranka, y, f. = vrstvy desek (prken) uprostřed plti. Val. Vck. — H. = hánka, kotník na prstech. Brt. D. 215.

77176   Hranka Svazek: 8 Strana: 0114
Hranka. Na malej hranke veľa prehral. Phľd. 1894. 442.

77177   Hránky Svazek: 1 Strana: 0482
Hránky, y, f., pl, karty ke hrání. Plk. Spielkarten.

77178   Hranný Svazek: 6 Strana: 0357
Hranný, kantig. Šm.

77179   Hráno Svazek: 7 Strana: 1264
Hráno, a, n., stadix, zastr. Rozk.

77180   Hránočka Svazek: 6 Strana: 0357
Hránočka, y, f. = čtyři lískové ořechy srostlé. Slov. Němc. IV. 414. Cf. Hranuočka.

77181   Hranodyně Svazek: 6 Strana: 0357
Hranodyně, ě, f., anguria, die Angurie, rostl. H. znoženosečná, a. pedatisecta; troj- lístkatá, a. trifoliata. Vz Rstp. 629., Mllr. 38.

77182   Hranohlav, a, m Svazek: 6 Strana: 0357
Hranohlav, a, m. H. široký = škulovec. Odb. path. III. 32., Čs. lk. I. 224.

77183   Hranokachel Svazek: 6 Strana: 0357
Hranokachel, chle, m., die Eckkachel. Šm.

77184   Hranokrokev Svazek: 6 Strana: 0357
Hranokrokev, kve, f., der Ecksparren. Šm.

77185   Hranol Svazek: 1 Strana: 0482
Hranol, u, m., Prisma, H. kosý, nakloněný, přímý, Sedl., trojstranný, kolmý, vodorovný, Nz., vápencový, z křemene. Us. Hranol troj- boký, šikmý, čtyr-, pěti-, šesti-, osmiboký, z flintového skla Nikolův, ze skla obyčejného a korunového, se sírouhlíkem, dutý, jedno- duchý, s proměnným úhlem, bezbarvý (achro- matický). Ck.

77186   Hranol Svazek: 6 Strana: 0357
Hranol = těleso omezené samými rovi- nami majíci dva rovnoběžné a shodné obrazce přímočarné za základné a jehož pobočné plochy samé rovnoběžníky jsou. Blř. Cf. S. N. H. bez odchylky či přímohledný, pravoúhlý, rovnoramenný, rovnostranný, ZČ. III. 154., 15tí., 87., Nikolův, světlice, KP. II. 126., 138.— 139., 180., pro Stereoskop, ib. 165., čtverečný, dvanáctiboký, klencový, koso- étverečný, nakloněný, šesterečný, třetiřadý atd. Bř. N. 23.-25., 29.-33., 36.—40., Schd. II. 10—11., Mj. 312., Jd. Geom. II. 34. H-ly tlučeného kamení na cestách. Tč.

77187   Hranolatý Svazek: 1 Strana: 0482
Hranolatý, prismatisch. Sedl.

77188   Hranole Svazek: 1 Strana: 0482
Hranole, e, f., die Pyramide, nyní jehlanec

77189   Hranole Svazek: 6 Strana: 0358
Hranole, e, f., die Pyramide. Šm.

77190   Hranolec Svazek: 8 Strana: 0548
Hranolec, lce, m., Prismatoid. Vz Ott. XI. 762.

77191   Hranolečný Svazek: 1 Strana: 0482
Hranolečný, pyramidal. Presl.

77192   Hranoleš Svazek: 6 Strana: 0358
Hranoleš, e, m., die Ecklade beim Töpfer. Šm.

77193   Hranoletky Svazek: 6 Strana: 0358
Hranoletky, pl., f., die Eckscbwingen. Šm.

77194   Hranoliti Svazek: 6 Strana: 0358
Hranoliti, il, en, ení, prismatisch machen.

77195   Hranolovitý Svazek: 6 Strana: 0358
Hranolovitý, prismaartig. H. tyč. ZČ. I. 206., Rst. 415.

77196   Hranolový Svazek: 1 Strana: 0482
Hranolový = hranolatý. H. roh, řez, kruh. Nz. —

77197   Hranolový. H Svazek: 6 Strana: 0358
Hranolový. H. plocha, Jrl. 155., barvy, NA. V. 224., Schd. I. 134., osa, roh, řez, Sl. les., vidmo. Mj. V h. ozáření. Pl. I. 379.

77198   Hranoměr Svazek: 1 Strana: 0482
Hranoměr, u, m., Goniometer. Jg.

77199   Hranoměr. Vz Svazek: 6 Strana: 0358
Hranoměr. Vz Schd. II. 7. II. přikládací zrcadlový, Carangeotův. Vz NA. V. 470.

77200   Hraňoměrství, n Svazek: 6 Strana: 0358
Hraňoměrství, n., die Krystallometrie. Slov. Loos.

77201   Hranopelka, y Svazek: 6 Strana: 0358
Hranopelka, y, f., goodyera, die Goodyere. rostl. H. plazivá, g. repens. Vz Rstp. 1511., Slb. 214.

77202   Hraňopis, u, m Svazek: 6 Strana: 0358
Hraňopis, u, m., die Krystallographie. Slov. Loos.

77203   Hranoplod, u Svazek: 6 Strana: 0358
Hranoplod, u, m., quisqualis, der Sonder- ling, rostl. H. podivný, q. indica. Vz Rstp. 535.

77204   Hranorožec Svazek: 6 Strana: 0358
Hranorožec, žce, m., poecilus, der List- laufkäfer. H. měděný, p. cupreus, ozdobený, p. lepidus. Kk. Br. 36.

77205   Hranořezací Svazek: 6 Strana: 0358
Hranořezací kolečka, sechseckige Fenster- scheiben. Šm.

77206   Hranostaj Svazek: 1 Strana: 0482
Hranostaj, e, m. (chramostýl), Hermelin. Aqu. —

77207   Hranostaj Svazek: 6 Strana: 0358
Hranostaj, micale. 1380. Mus. 1885. 565., Sv. ruk. 318. b. V MV. nepravá glossa. Pa. Cí. Mz. v List. filol. 1880. 191., Mkl. Etym. 74. H., foetorius erminea (mustela erminea, Sl. les.). Vz Frč 390., KP. III. 351, Schd. 11. 399., S. N., Kram. Slov.

77208   Hranostaj Svazek: 7 Strana: 1264
Hranostaj. Cf. Mách. 18.

77209   Hranostaj Svazek: 8 Strana: 0114
Hranostaj. O pův. slova cf. Gh. II. ml. I. 32.

77210   Hranostaj Svazek: 8 Strana: 0548
Hranostaj. Cf. Ott. XL 762.

77211   Hranostají Svazek: 10 Strana: 0092
Hranostají, adj. = od hranostaje. H. kožich. Mill. 42a. Vz Gb. Slov., Hranosta- jový.

77212   Hranostajník Svazek: 6 Strana: 0358
Hranostajník, a, m. H. vrbový, harpyia vinula, grosser Hermelinspinner, grosser Gabelschwanz, motýl; bukový, h. fagi, der Buchenspinner; osykový, h. bifida, kleiner Hermelinspinner; bílý, h. erminea, weisser Hermelinspinner; jívový, h. furcula, Saal- weiden-Hermelinspinner; březový, h. bicus- pis, die Zweispitze. Km. VI. 444., Kk. Mot. 118.—120., Brm. IV. 429.

77213   Hranostajník Svazek: 8 Strana: 0114
Hranostajník. Cf. Ott. X. 902.

77214   Hranostajník Svazek: 9 Strana: 0072
Hranostajník, ?, ?., motýl Vz Stein. 79. -82. Exl. 108.

77215   Hranostajník Svazek: 10 Strana: 0588
Hranostajník, a, m., stauropus, motýl. Vz Ott. XXIV. 35.

77216   Hranostajový Svazek: 1 Strana: 0482
Hranostajový, Hermelin-. H. kožich. D.

77217   Hranostajový Svazek: 6 Strana: 0358
Hranostajový kožich, Hus II. 240., kože- šina. Koll. lil. 165.

77218   Hranostý Svazek: 8 Strana: 0114
Hranostý m. hranostaj, -stej. Lact. 287. (Gb.).

77219   Hranouti Svazek: 1 Strana: 0482
Hranouti = hráti. — komu kde. V bubně, v žaltáři hraňte jemu. Ž. kap. 149. — H., klesnouti. — Zastr.

77220   Hranovka Svazek: 6 Strana: 0358
Hranovka = hranavka.

77221   Hranovnica Svazek: 6 Strana: 0358
Hranovnica, e, f., míst. jm. na Slov.

77222   Hranový Svazek: 6 Strana: 0358
Hranový úhel, der Kantenwinkel. Jrl. 425.

77223   Hranový Svazek: 7 Strana: 1264
Hranový úhel = odchylka dvou soused- ních hran. Sold. 18.

77224   Hrant Svazek: 1 Strana: 0482
Hrant, u, m., koryto, válov, Wassertrog. Na Slov. a Mor. H. pro koně. Zlob.

77225   Hrant Svazek: 6 Strana: 0358
Hrant = koryto ve chlévě koňům a kra- vám, hrantík sviním. Mor. Brt., Bkř. Uvaž ke hrantu krávu na řetěz. Mor. Šd. Má vy- soko do hrantu (nedostatek). Hz. Dala sem ti pérko jako galanovi, tys ho dal do hrantu vranému koňovi. Sš. P. 222. Hranty = ve- řejně studně na Slov. Rr. Sb.

77226   Hrant Svazek: 9 Strana: 0072
Hrant. Napila se naše kráva z vašeho hrantu (o dalekém příbuzenství). Šeb 218.

77227   Hrantík Svazek: 6 Strana: 0358
Hrantík, vz Hrant.

77228   Hranule Svazek: 1 Strana: 0482
Hranule = hranole. Rk.

77229   Hranule Svazek: 6 Strana: 0358
Hranule, e, f., guoania, die Guoanie. H. domingská, g. domingensis, rostl. Vz Rstp. 310.

77230   Hranulohla v Svazek: 6 Strana: 0358
Hranulohla v, a, m., bothrycephalus, der Bandwurm. Šm.

77231   Hranuočka Svazek: 6 Strana: 0358
Hranuočka, y, f. Cf. Hránočka. Jak mi to vypadne len jedna h. (z věnce), potom viac nebudem tvoja frajeruočka. Koll. Zp. II. 86.

77232   Hranura Svazek: 1 Strana: 0482
Hranura, y, f., gouania, rostl.

77233   Hranura Svazek: 6 Strana: 0358
Hranura, oprav v: hranule.

77234   Hranůvka Svazek: 6 Strana: 0358
Hranůvka, y, f. = čtverhranná láhev na víno, již snadno vstrčiti do sotora. Na již. Mor. Brt, Šd. — H. = druh sladkých jablek. Na Vsacku. Vck.

77235   1. -hraný Svazek: 1 Strana: 0482
1. -hraný, ve složených: dvoj-, tří-, šesti- hraný. Jg.

77236   2. Hraný Svazek: 1 Strana: 0482
2. Hraný, gespielt. H. kus na divadle. Vz Hráti.

77237   Hraný Svazek: 6 Strana: 0358
Hraný. H. (líčená) klidnost'. Sá. Kř. 244.

77238   Hraný Svazek: 8 Strana: 0114
Hraný. H. dluh (ze hry). 1469. Cel. Pr. m. II. 1105.

77239   Hráský Svazek: 6 Strana: 0358
Hráský Lad. 1840. Jg. H. 1. 2. vd. 565.

77240   Hraše Svazek: 6 Strana: 0358
Hraše, e, m., os. jm. H. Jan Kar., okres, školní dozorce, nar. 1840. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 141., 162., S. N. X., Šb. D. ř. 2. vd. 248.

77241   Hraše Svazek: 7 Strana: 1264
Hraše J. K. Cf. Bačk Př. 70., 124.

77242   Hraše Svazek: 8 Strana: 0548
Hraše Jan Karel, nar. 1840., řed. měšť. školy, spis. Vz Ott. XI. 763.

77243   Hraše Svazek: 9 Strana: 0072
Hraše J. K. Vz Jub. XII.

77244   Hrašec Svazek: 10 Strana: 0092
Hrašec, šce, m., zdrobn. hrách. Chč. S. II. 212b.

77245   Hrášek Svazek: 1 Strana: 0482
Hrášek, šku, m., vz Hrách.

77246   Hrášek Svazek: 9 Strana: 0072
Hrášek, ška, m., pták menší než plot- níček. Mus. ol. 1898. 105.

77247   Hrašina Svazek: 7 Strana: 1264
Hrašina, y, f, plinia rhenana, Riessling, hrozen. Slov. Rr. Sb.

77248   Hráškový. H Svazek: 10 Strana: 0092
Hráškový. H. krajky. Vz Krajka.

77249   Hráškový. H Svazek: 10 Strana: 0588
Hráškový. H. barva, erbsengrün. Rgl.

77250   Hrášník Svazek: 6 Strana: 0358
Hrášník, a, m. H. krátkorepý, limnetis brachyura. Ves. IV. 157.

77251   Hrašný Svazek: 1 Strana: 0482
Hrašný = hrachový, Erbsen-.

77252   Hráštěk Svazek: 1 Strana: 0482
Hráštěk, šťku, m., = hrášek, na Slov.

77253   Hraštice Svazek: 6 Strana: 0358
Hraštice, dle Budějovice, Gross-Hraschtitz, ves u Mníška; H. Malé, Klein-Hraschtiz, ves u Dobříše. PL., Blk. Kfsk. 885. (v Hrad.), Sdl. Hr. II. 277.

77254   Hrát Svazek: 6 Strana: 0358
Hrát, u, m. = hrád, kroupy. Slov. Šd.

77255   Hratba Svazek: 6 Strana: 0358
Hratba, y, f., Besuch auf Spiel. Cf. Hrátky. U Olom. Sd.

77256   Hratec Svazek: 6 Strana: 0358
Hratec, tce, m. Aby mňa tam (v hospodě) mali všeci rádzi, hudci, hratci, aj ci malí chlapci. Mor. Brt, S. N. II. 166.

77257   Hratec Svazek: 8 Strana: 0114
Hratec. Mtc. 1895. 157.

77258   Hráti Svazek: 1 Strana: 0482
Hráti, hraji n. hrám, áš atd.; hrál a hral v již. Čech. jen: hral, hrali. Kts. Ve vých. Čech. jen: hrám, nikdy: hraji; imperat. hraj n. hrej (v již. a východ. Čech. jen: hrej), vz A v E; přechod, hraje; hrán, hrání; hrávati. Vz Bíti. H. = nějakou hru hráti
buď o peníze n. darmo, spielen; baviti se,
žertovati, tändeln, schäkern, spielen; h. na
hudební nástroje, na divadle, spielen; obí-
hati, im Umlaufe sein; tancovati, tanzen (na
Slov. ). Vz Hráti se. — abs. Kdo nehrá,
neprohrá. Č. Nehraj, neprohraješ. Jg., Jd.
Jest čas hráti (hráni, k hrání). Ros. Všecka
zvěř polní hrá tam (baví se, žertuje). Br.
Děti hrají. Jak by hrál (snadno). Jg. Tetřevi
hráli. L. Nápoj hrá (působí). L. Děla hrají
(střílejí z nich). L. Ty zvony pěkně hrají.
Jg. Kameny až milo hrají (barvy mění).
Hrám = tancuji. Na Slov. — co. Karty (Jir.
dh. ), kostky, šachy, míč (šp. m.: v karty,
v kostky, v šachy, v míč hráti. Brt. ), housle
(šp. m. na housle, na houslích, Ht. Brus 277. ).
smutnohru h., Jg., hru, divadlo. Rk. To bude
h. všech pět kousků (to bude povedené, doko-
nalé); Ať to hraje všech 5 kousků! Us. Úlohu
svou dobře h. Us. koho. — Nějakou osobu h.
Us. On chtěl jistého hráti. V. Hraje jistého,
nejde s kožichem do vody. Jg. — v co.
V šachy, v kuželky, v strašáka, ve vrhcáby,
v pikety, v lurč, v míč, v kostky, v karty,
Ros., Jg., ve hru. Jel. Hraje (páv) v karty
s holubem. Er. P. 29. — na co, na koho.
Na míč, V., Jel., na slepou bábu, na pána,
Jg., na hudební nástroj, na housle, na harfu,
V., na varhany (Er. P. 5. ). Us. Hráli na
loutny a na harfy. Br. H. na lich sudu. Reš.
Dobrá věc nehráti na mstěnou. Jg. Na, podej
dál' hráti = odkládati. V. Hlad naučil osla
(medvěda) na housle hráti. Prov., Jg. H. si
na nemocného, na přísného, na učence. Nt.
— čím. Míčem, V., šípem, Ros., zdravím.
L. Dítě ručkami hrající. Er. Nehraj kočko
uhlem, tlapku si spálíš. Č. Tím lidé nehrají,
od čeho umírají. Č. Tato ruda hraje bar-
vami. Am. — jak. H. hned s listu, s místa
(vom Blatte weg spielen, prima vista). Šm. Bez peněz h., dle pravidel, z partesů. — s čím, s kým. Já s ním jen tak hrál (žer- toval). Ros. Dal bzdu vejce, on neumí s ním hráti. Prov., Jg. Hraje si s věnečkem. Er. P. 144. H. s dítětem, se psem. Ros. Sytá svině s věchtem hrá Har. II. 241. — (s kým) oč. Hraje se tu o tvou hlavu (běží o ni). Ros. Hráli tam o věnec. Er. P. 177. A šak ty o to, srdenko moje, dávno hráš. Mor. Pís. H. o hrdlo (v nebezpečenství života se vy- dati). V. Že by mu o jeho život hralo (šlo). V. O peníze h. V. S někým o rovnou. Scip. Mládenci o vínek s dcerou budou hráti. Lom. H. o sukni (o poslední). D. — kde, v čem (oč): v lázních o veliké peníze h. Ml. H. v slovích (Wortspiel). Er. Když počnou v hrdle hudci hráti, smrť stojí v hlavách (postele). Č. V prsech, v hrdle hrá (chraplavě se ozývá). L. Hrá mu v prsech (smrtelný). L. Ve vě- cech vážných nehráti (nežertovati). Jg. Dnes jsme za teplého večera hráli v zahradě. Nyní hraje 100 milionů peněz mezi lidem (obíhá, jest v běhu). Jg. U soudu o něco h. (roz- por vésti). L. Pes hraje (štěká, liegt vor), v doupěti, v brlohu (když jamník v brlohu na jezevce neb lišku štěká). Šp. — (co) komu: horu. Vz Hora. Snadno tomu hráti, kdo rád skáče. Pk. Již mu hrany hrají (zvoní). Us. Hrajte mi přes pole (marš). Jg. — komu k čemu. Hrajte mi k doušku. Us. — kde (komu). H. ňa divadle, na burse. Us. Vše na něm hraje. D. H. někomu na hubě, na nose. Vz Posměch. Č. —. Ten se vypíná a za ňadry mu vši na vardu hrají. Jg. Na ze- leném doubku dva holoubky hrají. Er. P. 165. — na čem (při čem). Hráli na har- fách při zpěvu nízkém. Br. H. na, hudebním nástroji; píseň na klavíru. Jg. H. na cim- bálích. Br. H. na houslích. Mkl. S. 667. — kdy. Psi hrají na honbě (vydávají, štěkají). L. Hráli o posvícení, v noci. — co jak dlouho: karty do noci. — v co, proč. V karty pro zisk, ze ziskuchtivosti. — adv. Zvony pěkně hrají. Šm. Kdo zle hrá, zisku ne- pozná. Vz Hra. Lb., Jg. Komedianti dobře hrají. Har. — se. Na Slov. = hráti. Král Kazimír hrál se ( = hrál) jednoho dne s jedním ze svých šlechticův. Koll. — 2. = Pojímati se, běhati se (o skotu). Kráva se hraje, kráva se odehrála. Us. D.

77259   Hráti Svazek: 6 Strana: 0358
Hráti. Vz Mkl. Etym. 95. — abs. Ru- čička manometru hraje. Širn. 50. To by tak hrálo (se líbilo)! Jak už vidím, jak to hraje (co z toho bude). Zedníci říkají: Jak to hraje (1. jak se to jedno s druhým shoduje, 2. jak se daří, 3. jaký máte plat) ? Zkr. U dětí: Já nehraju, ich thue nicht mit. Dch. Zvony a trúby budú hráť a já budem tvrdo spáť. Sl. ps. 148. A tak naříkaly, jakby husle hrály. Sš. P. 721. Hraj a neurážej, klamej a nehaněj. Bž. Proč zase hraješ (plačeš) ? U Košic. Brnt. — co. — Hrajte, hudci, hrajte javorovie husle, šak vám ja zaplatím, keď má milá usne. Sl. p3. 232. David král svaté pěsničky sobě hrál; Co hudci děláte, že tu píseň hráte? Sš. P. 2., 144. Ony kostky hrály. Sš. P. 257. - več: v kostky. Dal 102. 2., Št. Kn. š. 175., Vrch., NB. Tč. 106., 72., Hr. rk. 369. Nikdy neviděli, by Prokop več hrál. Výb. I. 183. H. v turnaj. Dal. 142. A já hospodařím, už vece nemožu, v karty hraju, piju, už stačiť nemožu. Sš. P. 503. (477.). Dyž sem malá bývala, v panenky sem hrávala. Sš. P. 757. — nač: na basu, Dch., na čtyři esa, na tři trumfy; Hraji (počítám) na to, že ... Zkr. Pes hraje (štěká) na bažanta. NA. IV. 118. Dyž já idu k vám, na piščalku hrám. Hrajem, hrajem na palicu, na tu velkú kyjanicu, kdo po- zadu zůstaně, ten palicu dostaně. Sš. P. 115., 444. Na húsle sem hrával. Ib. 685. (Oba) společně hráli na ten zlatý, ztráta neb zisk. NB. Tč. 72. Král s svými panici na mieč hra. Apoll. 134. a. — čím. Hříbě chvostem hraje. Osv. V. 637. Lehounce si vlnky hrají jezerní dálkou. Mcha. Mj. 5. vd. 16. — jak. H. s chytrou (jednati chytře). Us. Sd. Vlas tvůj hraje do zlata. Vrch. Ta barva hraje do modra a p., german., správně: jde, pře- chází do modra, je přimodralá a p. Cf. Brs. 2. vd. 121. H. náruživě. Mus. 1880. 461. Perleť hraje v duhových barvách (má d. barvy). V safír hrála zeleň míhavá (přechá- zela v s.). Vrch. Myth. I. 205. Slzy perel leskem v očích hrály. Vrch. H. v barvách duhy pestrým zákmitem. Vrch. Moře v bar- vách hraje. Osv. VIL 30. Perlou víno hraje. Ib. V. 753. Hlasem andělů řeč její hrála (zněla). Vrch. Dle slov písně hudec po hudci h. počíná. Sš. P. 616. A v tom se pobízli h. mezi sebú. NB. Tč. 72. — s kým. S pá- nem v karty nehraj. Mudr. 325. Osud divně se srdcem lidským hrá. Šml. I. 59. Hrál jest se lvy jako s berany. BO. — oč. Hráli o mne (chtěli mi škoditi). O dukáty hrál. Vrat. 102. Jenom o to hraje (jen na to myslí). Ehr. 12. Hrajú žíly pod koleny o ten vě- neček zelený. Sš. P. 379. Šak ty o to sr- denko moje dávno hráš. Sš. P. 251. Jedl s, tebou, pil s tebou, proto ti hraje o hrdlo. Č. M. 50. — kde. Jsme zdrávi, až to v nás hraje. Mor. Tč. Kol věže větry hrají. Po vodě hvězda s hvězdou hraje. Mcha. V šeru buků kůra bříz hrála; Na křídlech mu duhy hrály. Vrch. Palci hraje mlýnek na svém břiše. Us. U mej mamky hudci hrajú. Sl. ps. 336. Krev mi v žilách hraje. Čch. Bs. 91. (113.). V očách slzy hrajú. Koll. Zp. I. 116. H. při něčem úlohu nějakou. Po řím- sách hvězdné svity hraly. Osv. I. 200., VI. 593. (595.). Každá žíla v mojim těle hrála; Hlavěnka mě bolí, srdečko ve mně hrá. Sš. P. 205., 233. (282). Déšť demantú hrá po mramoru studnic. Kká. K Sl. j. 26. (36., 150.). Srdce jej v těle hrajieše. Kat. 61. Za vodičkú hraje sa cérečka s holubičkú (hraje si). Brt. D. — komu. Už mu hrají (umřel). Tkč. Hrají mu brouky (říkají o rozpustilých). Us. u Olom. Sá. Nese dvě vědra vody a přece jde, jakoby jí hráli (lehce). Němc. II. 23. Povídali, že mu hráli (= tiť mať, jen se nezmať, láry, fáry — říkají tomu, kdo něco nepravdivého tvrdí). Us. Křť. Muzika jí hráia, ona tancovala; Dva ji vedu, tře ji hraju, šestemu je žal, sedmemu se srdce hraje, že ji nedostal; Až mně budou zvony hrát, bude hrobař postel stlát. Sš. P. 150., 317., 776. — k čemu. Muzika libě k tancům hrála. Mus. 1880. 219. — kdy. V svaté časy hrají. Výb. I. 235. — jak dlouho. Každému hraj jen chvilku (na posměváčka také dojde). U Rychn. Msk., Hsp. — proč. Jen ze za- hálení počal jsem si tudíž h. na chvále bláz- novství. Jel. Enc. m. XI. — odkud: z not. Us. Život z něho (očka) hrá. Osv. V. 636. Z tlamy mu (drakovi) hrál jazyk; S věží kostelů lesk jeho (kříže) v slunci zlatým třpytem hrál. Vrch. Tam tvá očka na mne hrají se hustotkaných větviček. Č. 2. st. 32. — kudy. Luna mřížemi bledě hrála; Mlhou hrálo světlo červánků; Hvězdné jiskry hrály oblohou. Vrch. — po čem. Keby som vě- dela, že mi bude stálý, nikdy by mi oči po jiných nehrály. Koll. Zp. I. 209. — proti čemu: proti štítu (v turnaji). GR. — kde jak. Hrajiechu před Hospodinem ze všie síly u piesněch (canticis) a v huslech (cytha- ris) i v žaltářiech (in psalteriis) i v bubnech i v zvoncích (cymbalis) i v trubách. BO. — se. Vz H. komu.

77260   Hráti Svazek: 7 Strana: 1264
Hráti. D. Lhrg. 242. V dialektech. Vz Listy fil. 1892. 280. Hraj a neurážej, klamaj a nehaněje. Smil.

77261   Hráti Svazek: 8 Strana: 0114
Hráti, hraji, imper. hraj; hrám, imper. hrej. Vz Gb. H. iní. I. 1B5. Ilraj — vyhraj, hraj — přehraj (taká je hra). Slov. Phľd. 1894. 442.— komu. Ten jí hrál = nadával. Us. — co (kdy). Při svatebních hostinách přední místo hraje kalym (dary a výbava. Chybně m.: přední věcí bývá k. a p.). Fait. 84. Plyny hrály dů- ležitou úlohu (m. byly důležity, nabyly veliké důležitosti a p.). Ib. 25. — jak. Hrálo to do hněda. Kojet. a j. Brt. D. II. 57. — sa, ihrať sa = baviti se. Phľd. 1893. 58.

77262   Hráti Svazek: 8 Strana: 0548
Hráti. Byly vystrojeny, až vše na nich hrálo. Ces. 1. VI. 68.

77263   Hráti Svazek: 9 Strana: 0072
Hráti, 0 tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 325., 390. — komu. V/. Skákati. Povídali, že mu hráli, ale že mu netroubili (plesky tresky). Hoř. 90. — nač. Už vím, nač hraje (co chce dokázati). Ib. - komu kde. Práce mu v rukách jen hraje. Ib. — O pořekadlech atd. vz Zát. Př. 315. a. — H. = rytířsky sedati. Cožkoli dva budeta činiti, nebo hrajte nebo se krykujte nebo vetujte, shledáš všecko, také o koních.. Maš. ruk. 37b.

77264   Hráti Svazek: 9 Strana: 0439
Hráti. Puls hrál mdle. Ezop. 382. — oč. O to hrál (o to mu šlo). Us.

77265   Hráti Svazek: 10 Strana: 0092
Hráti. — abs. Chudobná být, nic nemět a ešče smutná? To nehraje. Mod. kn. č. 40. — jak. Stále hrál jen jednou notou. Slád. Sl. 83. — nač. H. na slávu boží (pobožné písně a p. ). Tbz. V. 9. 368. Hrá na peství (má v úmyslu taškářství). Kať. Lid. 9. H. na míč. Vz Hráti. — komu kde. Práce mu v rukách jen hrá (pěkně mu odpadá). Kšť. Lid. 9.

77266   Hráti komu kde Svazek: 10 Strana: 0588
Hráti komu kde. Nazdá sa (myslí) že mu na každom vršku hrajú. Phľd. XXIV. 342.

77267   Hrátka Svazek: 8 Strana: 0114
Hrátka. Jíti na hrátku. Ces. 1. V. 30. Vz Hrátky.

77268   Hrátky Svazek: 1 Strana: 0483
Hrátky, pl., f., hrání, hra, Spiel, Besuch auf Spiel. Přijďte k nám na hrátky. Jdi s tím dítětem někam na h. Jg. V již. Čech.: ve hrátky ít = na nášvtěvu jíti. Kts. Vz Táčky.

77269   Hrátky Svazek: 6 Strana: 0359
Hrátky. Němc. III. 33. A matky dcerám písně milostné na přástvách a hrátkách zpí- valy. Hlč. = H. = hračka. Snad-li odtad nové donese mi h.? Sš. Bs. 26.

77270   Hratva Svazek: 6 Strana: 0359
Hratva, y, f. = návštěva, hrátky, táčky. Jdi na hratvu. Mor. Kld., Vck., Vch., Neor.

77271   Hrávati Svazek: 1 Strana: 0483
Hrávati, vz Hráti.

77272   Hravě Svazek: 1 Strana: 0483
Hravě, spielend, spielweise. H. něčemu se naučiti.

77273   Hravě Svazek: 6 Strana: 0359
Hravě dařila se práce. Vrch. Jeho hříva (kouě) s proudem větrů h. splývá. Č.

77274   Hravka Svazek: 6 Strana: 0359
Hravka, y, f. = bojovnice děvínská. Koll. II. 279.

77275   Hravosť, i Svazek: 1 Strana: 0483
Hravosť, i, f. Neigung zum Spiel, Spiel- sucht.

77276   Hravutnica Svazek: 6 Strana: 0359
Hravutnica, e, f., vrch u Čachtic na Slov. Pokr. Pot. I. 84.

77277   Hravý Svazek: 1 Strana: 0483
Hravý, kdo si rád hraje. H. pachole, Ros., psík. V. — H. = hrací, Spiel-. Th.

77278   Hravý Svazek: 6 Strana: 0359
Hravý = kdo si rád hraje. H. bystřina. Kyt. 1876. 80., vlna, Osv. V. 758., Němc. Ví. 13., větřík, Ntr. IV. 212., Luny svit. Vrch.

77279   Hravý Svazek: 6 Strana: 0359
Hravý, erwärmend. Lpř. Sl. I. 121.

77280   Hráz Svazek: 1 Strana: 0483
Hráz, e, hráze, e, hrázka, y, f. H. od hrad (hraditi; na Slov. hrádza. Vz Dj. ). Hráz dle „Daň", hráze dle „Růže". — H. = lať, sochor, jímž se co hradí. Ein Pfahl zum Dämmen. Vezmu na tě hráz. Us. (Krkon. ). Má hlavu na hrázi (dlouhokrký). Jg. Hrázka u fasuňku. H., malý tenký stromek sloupaný, bidlo. Je veliký jako hráz (bidlo). Us. — H., hradba proti vodě vzdělaná, násyp, návoz, Damm, Deich. V. H. u rybníka. D. Závěrek (závěrka, závírka, zavírka) hráze = hořejší plocha hráze rybníkové. Vys. Zem, dříví na hráz; h. přímá, křivá, sklonitá, vysoká, nízká, ši- roká, úzká, rybničná; šířka hráze hořejší: závěrka; náklad na hráz; protržení, stržení (strž) hráze; díra v hrázi. Šp. Okraj (koruna) hráze. Čsk. H. jalová (Nothdamm). Nz. Hráz dělati; hrází brániti vodě; hrázemi ohraditi, obehnati, zahatiti. D. Hráz položiti, vyměřiti, odděliti, přehraditi; hrází něco obehnati. Nz. Hráz spraviti, nasypati, zkrátiti, prokopati, prohlížeti, skopati; na h. jeti; hrázi uleviti (do rybníka protrženého vody nepouštěti), Šp., h. protrhnouti, stavěti, opraviti. Us. Jest tam daleko co s hráze do rybníka. Jg. A pilně hráz dělali, ješto na některých místech vždy se jim propadala... A hráze o loket povýšiti dal. Břez. 184. Hráze na několiko místech ssadily se, tak že je obá- vavše se, aby větší škoda se nestala, jocho- vati dáti museli zastavivše vodu; než když se ta místa opatřila a hráze se slehla a upev- nila, zase naň (na rybník) voda, poněvadž nasazen byl, puštěna. Břez. 160. — H. u za- hrady = plot. V. — H., prostřední maso mezi lůnem a řití. Ssav. — H. v huti že- lezné, po které stéká stružka, Wallstein Techn. — H. = louka, pole ohrazené. Na Slov. —

77281   Hráz Svazek: 6 Strana: 0359
Hráz. Vz Bž. 225. H. = násyp, břeh. Vz S. N., Kram. Slov. H. vodní, přístavní, proti povodni. Sl. les. Natržení, zavření (Damm- schluss) hráze; Něčemu h.postaviti, Schranken setzen; Vysoká h. mezi rukou a chlebem (pracno rukama chléb vydělávati). Dch. H. v dolech: dřevená, Holz-, zděná, Mauer-, požární, Brand-, příčná, Quer-, násypní, Wurfdamm, podelní, streichender D., Hř., větrní, Wetter-, pohyblivá, Wurf-. Bc. — H. (taras) = výplň podmolů nebo jam ote- vřených jalovým kamením. Us. Zhlk. — H. u vysoké peci, der Wallstein. Sl. les. Hrází zavírá se z předu nístěj vysoké peci. NA. IV. 164. — H. = čásť těla dělící řiť v roz- kroku od plemenidel. Stff. Vz Slov. zdray. Porod hrází, die Dammgeburt; natržení, trhlina h-ze, natržená h., perinaeoRrhexis, Nz. lk., povrchní a hluboké, úplné. Kžk. Por. 206.—207. — H., mlýn u Brandýsa nad L.; něm. Hras, mlýn u Kolína; sam. u Klatov a u Přeštic; Gros-Hras, ves u Pře- štic; H. Velká a Malá. Gross-, Klein-Hras, mlýny u Kouřimě; H. nad Svorností, sam. u Čáslavě. PL.

77282   Hráz Svazek: 7 Strana: 1264
Hráz. Na Hrázi, sam. u Vel. Kvílice.

77283   Hráz Svazek: 8 Strana: 0114
Hráz, hrázka = bidlo. Napíchnou ji (smrť) na velkou hráz. U Náchoda. Čes. 1. V. 185.

77284   Hráz Svazek: 8 Strana: 0548
Hráz v chlévě = přehrada. J. Hrad. Crmk.

77285   Hráza Svazek: 6 Strana: 0359
Hráza = hráz. Zlínsky Brt. — H., osada u Prostějova; hospoda a hájovna u Kromě- říže; mlýn u Znojma; Teichdamm, před- městí brněnské. PL.

77286   Hráza Svazek: 8 Strana: 0114
Hráza, y, f. = chebzík, křenka (Měřín), syringa vulg., rostl. Brt. D. II. 507.

77287   Hráza Svazek: 10 Strana: 0092
Hráza, v, f. = hráz. Zatopil i díl hrázy. Půh. brn. IV. 140.

77288   Hrazák Svazek: 6 Strana: 0359
Hrazák, a, m. = hrázský, kdo bydlí na hrázi; kdo dělá hráz. Šd.

77289   Hrazanky Svazek: 6 Strana: 0359
Hrazanky, ves u Milevska. Blk. Kfsk. 650.

77290   Hrazansko Svazek: 6 Strana: 0359
Hrazansko, a, n., sam. u Mníška.

77291   Hrazany Svazek: 6 Strana: 0359
Hrazany, dle Dolany, Hrazan, ves u Mi- levska. Blk. Kfsk. 648., 650.

77292   Hrazba Svazek: 8 Strana: 0114
Hrazba, y, f. (záp. Mor.), meslo (val, han.) = šraňk okolo luk n. trávníků (sloupce a na nich přibité laty). Krt. D. II. 439.

77293   Hrazda Svazek: 1 Strana: 0484
Hrazda, hrázda, hrázdka, y, f., bidlo rovné (vz Hráz), eine Stange; h. u řebřin, řebřinové hrázdky, bidla řebřinová, die Leiterbäume. Jg. — H. v tělocviku (vz Tělocvik). Mí- tání, cvičení na hrazdě. Na hrazdě ve visu, v podpoře, v sedu býti. K hrazdě pobok, pokos státi. Ruce jsou na hrazdě v poloze palcové n. malíkové n. hřbetní n. dlanní. Na hrazdě podchmatu n. nadchmatu n. dvoj- chmatu užívati. Na hrazdě pohyby napřed, nazad, stranou dělati; na hrazdě v podporu n. ve visu v předu n. v zadu býti. Na hrazdě v podporu n. ve visu ručkovati, ve visu komihati, v obou se obraceti. Tedy druhy cvičení-se na hrazdě: 1. vis a změny visu, 2. podpor a změny podporu, 3. sed a změny sedu, 4. ručkování, 5. komihání, 6. obraty, 7. přechody z visu do podporu n. do sedu (vysukováním) čili výmyky, 8. přechody z visu do podporu n. sedu (vzpírací silou paží) — vzepření, 9. přechody z visu pod- porem do visu bez dotknutí hrazdy — pře- myky, 10. přechody z podporu n. sedu visem do podporu n. sedu — toče, 11. mítání na hrazdě a mety přes ni, 12. výdrže. — H. dosažná, doskočná. — Vis na hrazdě prostý, smíšený (při kterém i ruce i nohy působí). Vis prostý: za ruce (a to buď svis n. shyb n. výsuk, pokos n. pobok, v předu n. v zadu podchmatem, nadchmatem, dvojchmatem, obouruč neb jednoruč). Vysukování, spou- štění-se, průvlak, průmyk na hrazdě. Vis jednou rukou na záruč, vis vznesmo v předu (pobok n. pokos, v předu a v zadu, nad- chmatem, podchmatem, snožmo n. roznožmo). Vis v zápěstí. Ve visu za ruce přednožiť, zanožiť, roznožiť, nohy skrčiť, nohama trčiť. Vis v loktech v předu a v zadu, vis v pod- kolení (jednonož, střídnonož). Vis na nártech (roznožmo a snožmo; o jednom nártě). — Potom máme vis smíšený: závěs (obounož, nohy uvnitř rukou, obě nohy vně rukou, jednu nohu uvnitř a druhou vně rukou, obě nohy vně rukou, roznožmo); jednonož uvnitř n. vně rukou. Změny visu: hnízdo, vis plavmo, vis ležmo. — Podpor o ruce (vzpor, klik), pokos. Změny podporu: podpor o předloktí, o záloktí, ležmo. — Sed: pobok snožmo, pobok. roznožmo, pokos snožmo, jízdmo. — Ručkování v polohách bočných stranou v pravo n. v levo; v polohách kosých na- před a nazad; střídoručné, souručné. — Ko- mihání ve visu za ruce, ve visu v podkolení. Komihání kývadlové: předkmih n. předšvih (pohyb napřed), zákmih n. zášvih (pohyb nazad); k. jedno-, dvouruč. — Obraty ve visu. O. v zad, obrat v levo a v pravo, do dvojchmatu, do podchmatu, do nadchmatu; obrat obouruč, jednoruč; obrat z nadchmatu do nadchmatu; obrat ve visu vznesmo, v zá- věsu. Obraty kmihem. Obrat dvojný. Obraty v podporu (z podporu v předu do podporu v zadu a naopak, ve vzporu do kliku a na- opak). — Výmyk předem, zadem; pobok, pokos. Výmyk v podkolení. Výmyk předem (nad-, pod-, dvojchmatem). Výšin předem, zadem, pobok, pokos. Sešin napřed. Sřit klečmo, skrčmo, roznožmo. Výmyk v závisu jedno-, obounož, jednoruč. Výmyk zadem. Sešin. Sřit závěsem, v podkolení. — Vze- pření (přechod z visu prostého do vzporu n. z visu smíšeného do sedu, vzpírající silou paží způsobený). Vzepřeni z visu v předu (v. tahem, cukem, vzklopmo, kmihem, vý- krutem. Vzepření soupažné, střídopažné). Vzepření z visu pokos (v. tahem, vzklopmo). Vzepření z visu vzadu (v. tahem, cukem). Vzepření závěsem (jedna noha vně rukou, obě nohy uvnitř rukou; vzepření pokos). Vzep. jízdmo (pobok, pokos). — Přemyky (přechody z visu podporem opět do visu, tělem hrazdy se nedotýkajíce). Přemyk pře- dem (nad-, pod-, dvojchmatem). Přemyk volný: předvih. Velpřemyk (s pažema úplně nataženýma). Přemyk zadem. — Toče. Toče v podporu o ruce. [Z podporu v předu toč napřed nadchmatem a s podchmatem; z pod- poru v předu toč na zad (nadchmatem); z podporu vzadu toč napřed (podchmatem); z podporu vzadu toč na zad (podchmatem). Toče v předloktí a záloktí. Toč v před- loktí na zad. (Toč v loktech, rozpažmo). Toče ze sedu. (Toče v podkolení, toče zá- věsem, toče jízdmo). Toče v podkolení. (Toč v obou podkoleních nazad; o jednom pod- kolení). Toče v závěsu (napřed, nazad; jedno-, obounož). Toč závěsem jednonož napřed, noha uvnitř rukou (podchmatem); toč zá- věsem jednonož nazad, noha uvnitř rukou (nadchmatem); toč závěsem obounož napřed a nazad, nohy uvnitř n. vně rukou; toč jízdmo pobok napřed i nazad; toč jízdmo (pokos). Toče v nártech (toč roznožmo v nár- tech; t. snožmo v nártech). Kotouč (toč n. přemyk vícekrát po sobě vykonaný). Vel- kotoč. — Mety. Vz Kůň na šíř. Mety unožmo, zanožmo, obnožmo, přednožmo, skrčmo, roz- nožmo. — Výdrže ve visu (přednos; váha ve visu v předu n. v zadu; váha pobok ve visu v podkolení; váha pokos ve visu v pod- kolení). Výdrže v podporu (přednos v pod- poru; váha v podporu v předu; při váhách s oporem; při oporu o jeden loket; bez oporu o lokte; váha v podporu v zadu; stoj o rameně; stoj o rukou klikem a vzporem. ) — Cvičení složitá. Vz Tš. str. 83. — Hrazda visutá. Při houpání-se: předhup, záhup. Hou- pání-se visem n. podporem. Otoč. Tš. str. 69. —

77294   Hrazda Svazek: 6 Strana: 0359
Hrazda, v tělocviku, das Reck. Cvičení na hrazdě, die Reckübung. Čsk. Cf. KP. I. 476., 492.

77295   Hrazdění Svazek: 10 Strana: 0588
Hrazdění, n. Zvonice pokrytá dřevěným h-ním Čes. 1. XIV. 322.

77296   Hrazděný Svazek: 6 Strana: 0359
Hrazděný; -ěn, a, o. H. zdivo, Us., stavba, der Fachwerkbau, Riegelwandbau, Šp., Dch., stěna. Zpr. arch. XI. 2. 13.

77297   Hrazděný Svazek: 10 Strana: 0092
Hrazděný. H. zdivo: Dřevěná kostra stavení vyplní se zdivem půlcihlovým. Vz KP. IX. 283.

77298   Hrazdí Svazek: 6 Strana: 0359
Hrazdí, n., das Gestänge. Cf. Hrazda (tyčka). Sl. les.

77299   Hrazdík Svazek: 8 Strana: 0114
Hrazdík, u, m. = hrazda, rýgl, Fachwand- riegel, m. Sterz. I. 871.

77300   Hrazditi Svazek: 1 Strana: 0484
Hrazditi, il, ěn, ění. — se čím = hra- diti se. Kdož se těmi věcmi hrazdí k po- třebě své. Arch. 1520. Vz Hraditi.

77301   Hrazditi Svazek: 8 Strana: 0114
Hrazditi m. hradili. Pref. 8. (Gb.). Brt. D. II. 148.

77302   Hrazdovina Svazek: 8 Strana: 0114
Hrazdovina, y, f., Stangenholz, n. Sterz. I. 470. b.

77303   Hrazdule Svazek: 1 Strana: 0484
Hrazdule, e, f., bakule = boule. V Krkon. Kb. —

77304   Hráze Svazek: 1 Strana: 0484
Hráze = hráz.

77305   Hráze Svazek: 6 Strana: 0359
Hráze římské. Vz Vlšk. 68., 72. - H., sam. u Vys. Mýta a u Březnice.

77306   Hrazebník Svazek: 6 Strana: 0359
Hrazebník, a, m., der Dammsetzer. Šm.

77307   Hrazecká Svazek: 6 Strana: 0359
Hrazecká Hájovna, sam. u Kutné Hory.

77308   Hrázenci Svazek: 9 Strana: 0072
Hrázenci, crepidula, Leistenschnecken. Vz Mus. 1849. III. 130.

77309   Hrazení, -žení, -zdění Svazek: 1 Strana: 0484
Hrazení, -žení, -zdění, das Zäunen, Dämmen, Deichen, die Verschanzung. Hra- zení města zastavil. V.

77310   Hrazěnín Svazek: 10 Strana: 0092
Hrazěnín v. Hradčenín. Mš.

77311   Hrazený Svazek: 1 Strana: 0484
Hrazený, hrazený, hražděný, eingezäunt, eingedeicht, verdämmt. Jg. H. město, Br., voda (Stauw. ), Us., zámek, Zlob., tábor (hra- zením, hradbou opatřený). Šp. Hražený. V.

77312   Hrazený Svazek: 6 Strana: 0359
Hrazený. H. město. BO., Zžk. 7.

77313   Hrazený Svazek: 7 Strana: 1264
Hrazený. H. města v Čech. Vz Ott. VI. 465.

77314   Hrazený jak Svazek: 10 Strana: 0588
Hrazený jak. Zvonice jen z prken h-ná. Čes. 1 XIV. 322.

77315   Hrazíček Svazek: 8 Strana: 0114
Hrazíček, čka, m., pták. Vz Střízlíček (3. dod.).

77316   Hrazidlo Svazek: 6 Strana: 0359
Hrazidlo, a, n., die Stautafel. Jez s to- čivými h-dly. Zpr. arch.

77317   Hrazidlový Svazek: 6 Strana: 0359
Hrazidlový. H. ústrojí, Stautafelwerk, n. Zpr. arch.

77318   Hrázinka Svazek: 6 Strana: 0359
Hrázinka, y, f., der Stack (ein Damm).

77319   Hraziště Svazek: 1 Strana: 0484
Hraziště, ě, n., místo, kde hráze, hrázky rostou, der Vorständerort. Um. les.

77320   Hrázka Svazek: 1 Strana: 0484
Hrázka, y, f., vz Hráze. — H., samo- rostlá lať, die Waldlatte; tyčka; na Mor. stávek. Us. — H., strom v pasece zbylý, der Vor- ständer. — H., zářez na pažbě ručnice, aby zděřka ucouvnouti nemohla. Absatz. Bur.

77321   Hrázka Svazek: 6 Strana: 0359
Hrázka. Za Us. přidej: Vz Ostávek. — H. == mlýn u Chlumce v Jičínsku.

77322   Hrázka Svazek: 8 Strana: 0114
Hrázka, vz Hráz.

77323   Hrázka Svazek: 10 Strana: 0092
Hrázka, y, f. = tyč, bidlo. Držela v ruce hák na dlouhé hrázce. Zvon III. 526.

77324   Hrázký Svazek: 8 Strana: 0548
Hrázký Jan Otak., nar. 1855., spis. Vz Ott. XL 767.

77325   Hrázní Svazek: 1 Strana: 0485
Hrázní cesta, silnice, Land-, Dammstrasse. Us. Hrázská cesta. Plk.

77326   Hráznina Svazek: 6 Strana: 0360
Hráznina, y, f., das Plackwerk im Wasser- bau. Šm.

77327   Hrázořitní Svazek: 10 Strana: 0588
Hrázořitní, perinaeoanalis. Ktt.

77328   Hrázový Svazek: 1 Strana: 0485
Hrázový, Damm-. Plotna h. Schlacken- blech. Techn.

77329   Hrázový Svazek: 6 Strana: 0360
Hrázový. H. zeď, die Dammmauer, Bc., útes. NA. V. 551. H. pištěl, die Perinaeal- fistel (vz Hráz, čásť těla), kýla, der Damm- bruch, die Perinaeocele. Nz. lk.

77330   Hrázový Svazek: 10 Strana: 0092
Hrázový. H. trhlina, Ruptur des Dammes, postranní řez h., sectio perinealis lateralis. Ktt.

77331   Hrázsko Svazek: 6 Strana: 0360
Hrázsko, a, n., Hrasko, ves u Mšena. Blk. Kfsk. 199.

77332   Hrazský Svazek: 1 Strana: 0485
Hrazský = hradský. Hrazská poprava, Burggericht. Výb. I. — Hrázský, od hráz, vz Hrázní.

77333   Hrazský Svazek: 6 Strana: 0360
Hrazský. H. poprava = hlavní poprava země české, jejížto soud na hradě pražském byl, odkudž hrazskou popravou slula. O statky pozemkové jen k této popravě hnáti se mohlo. Bdl. Vz více v Kn. rož. vydal Bdl. 117.

77334   Hrázský Svazek: 6 Strana: 0360
Hrázský Mlýn u Unostě.

77335   Hražák Svazek: 6 Strana: 0360
Hražák, a, m., os. jm. Arch. IV. 342., Tk. II. 233., III. 190., V. 241.

77336   Hražany Svazek: 6 Strana: 0360
Hražany v Táborsku. Vz Blk. Kfsk. 385.

77337   Hraždie Svazek: 6 Strana: 0360
Hraždie, n. == raždí. Slov. Ssk.

77338   Hražditi Svazek: 6 Strana: 0360
Hražditi — hraditi, verzäunen. U Olom. Sd.

77339   Hražební Svazek: 6 Strana: 0360
Hražební uměni, způsob. NA. III. 172.

77340   Hražení Svazek: 6 Strana: 0360
Hražení, vz Hrazení, Bž. 195., S. N. Pa- sažemi hražení = dočasné prozatímní polní h., na rozdíl od h. stálého, permanentního. S. N. XI. 25., NA. III. 136. Úhelnovité h., die Polygonalbefestigung. Čs. lk.

77341   Hražení Svazek: 7 Strana: 1265
Hražení, vz Hrazení. H. kulečníku (po- stranní prkna). Us.

77342   Hrážeti Svazek: 7 Strana: 1265
Hrážeti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 286.

77343   Hrb Svazek: 1 Strana: 0485
Hrb, u, hrbek, bku, hrbeček, čku, m., gnbb-B, grf>b-ať&, lit. grubbus, nerovný (o cestě). Schl. Auswuchs, Erhabenheit. H. v nose (maso zbytné). Sal. — H., vyvýšenina na hřbetě, der Höcker, Buckel. V. H. velbloudův. Us. Ten má hrb. Us. — H. = pahrbek, vrch, hora. Hügel, Berg. V.

77344   Hrb Svazek: 6 Strana: 0360
Hrb, der Höcker. Vz Mkl. Etym. 63. H. prsní či přední, lordosis. Nz. lk. Vz S. N., Slov. zdrav. Koř. gr?b, incurvare, retro- flectere. Vz Mz. v List. filol. 1880. 196. — H. = pole neúrodné, hrdelné. Brt., Pk. Za Hrbem = pole v Ústí u Vsetína. Vck. — H. = kopec. Mor. Mtc. 1878. 33. - H., a, m., os. jm. Mus. 1880. 372.

77345   Hrb Svazek: 8 Strana: 0114
Hrb z gbrbb. Gb. H. ml. I. 62., 85.

77346   Hrb Svazek: 10 Strana: 0092
Hrb, u, m. cyphosis; b. v předu a vzadu, cyphoscoliosis, tupouhlý. Ktt.

77347   Hrba Svazek: 1 Strana: 0485
Hrba, hrbka, y, f., hromada, Haufe. Na Slov. Plk.

77348   Hrba Svazek: 6 Strana: 0360
Hrba vojákov. Lipa I. 83. Chlapec, který prvý ráz mraveniště zočil, s otázkou k otcu, odkud hŕba tá, přiskočil. Zbr. Báj. 3. Ne- početná hŕba; Slováci naši sú h. chlebar- ského ludu; Hrby knih; Juryš něsol hrbu šálov; Pred jeho domom stávaly hrby ludu. Ntr. IV. 38., 86., 113., 251,, V. 348. Ně- kterých pobili, na hrbu metali. Koll. Zp. II. 426. Cf. Hrbočka.

77349   Hŕba Svazek: 8 Strana: 0114
Hŕba. Ústa na hŕbe držať. Phľd. 1894. 315. Malá h. pýta, viac. Phľd. 1893. 701.

77350   Hrbáč Svazek: 6 Strana: 0360
Hrbáč, zabrus, der Getreidelaufkäfer, Wurzellaufkäfer. H. osenní, z. gibbus, Kk. Br. 43., Brm. IV. 46., Frč. 191., Sír II. 61.

77351   Hrbáč Svazek: 8 Strana: 0114
Hrbáč, e, m., zabrus, brouk. Cf. Klim. 51.-53.

77352   Hrbač Svazek: 10 Strana: 0588
Hrbač, e, m. Na hrbač = na rvačku. Brt. Sl. 106.

77353   Hrbáč, e, hrbáček Svazek: 1 Strana: 0485
Hrbáč, e, hrbáček, čka, m., hrbatý, höckerig, ein buckeliger Mensch. D.

77354   Hrbáček Svazek: 6 Strana: 0360
Hrbáček. Kamenný sklípek, v něm plno červených slípek a žádný jich nevyžene, leda starý h. (pec — uhlí — pohřeblo).

77355   Hrbači Svazek: 6 Strana: 0360
Hrbači, několik domků u Vsetína. PL.

77356   Hrbačka Svazek: 7 Strana: 1265
Hrbačka, y, f., vz Ožeh.

77357   Hrbaj Svazek: 1 Strana: 0485
Hrbaj, e, m., hybos, hmyz. Krok.

77358   Hrbálek Svazek: 6 Strana: 0360
Hrbálek, lka, m. = hrbáček, hrbatý. Mor. Šd.

77359   Hrban Svazek: 1 Strana: 0485
Hrban, a, m., gibbium, hmyz. Krok.

77360   Hrbáň Svazek: 6 Strana: 0360
Hrbáň, ě, m. = hrbatý. Slov. Rr. Sb., Zátnr.

77361   Hrbaňa Svazek: 9 Strana: 0072
Hrbaňa, ě, f. = hrubá pila ??- šráků (na klády). Mus. ol. 1898. 105.

77362   Hrbáník Svazek: 1 Strana: 0485
Hrbáník, u, m. = hrobka. Na Slov.

77363   Hrbanka Svazek: 1 Strana: 0485
Hrbanka, y, f., leucopsis, hmyz duben- kovitý. Krok.

77364   Hrbát Svazek: 6 Strana: 0360
Hrbát, u, m. — hřbet. Mor. Ziak.

77365   Hrbaté Svazek: 1 Strana: 0485
Hrbaté, herbaté, ého, n., z Herbathee, čaj, Thee. Na Slov.

77366   Hrbatě Svazek: 1 Strana: 0485
Hrbatě choditi, gebückt. Sych.

77367   Hrbatec Svazek: 7 Strana: 1265
Hrbatec, tce, m., adenota, sajka. Brm. I. 3. 229.

77368   Hrbatec Svazek: 9 Strana: 0072
Hrbatec, tce, m., gibbium, brouk. H. blechovitý, g. psyloides. Vz Klim. 468.

77369   Hrbatec Svazek: 10 Strana: 0092
Hrbatec, tce, m. = hrbatý člověk. Kká. Sion. II. 250.

77370   Hrbatěti Svazek: 1 Strana: 0485
Hrbatěti, ějí, ěl, ění, buckelig werden. Jg.

77371   Hrbatina Svazek: 1 Strana: 0485
Hrbatina, y, f., höckeriges Wesen, Jg., etwas Buckliges.

77372   Hrbatina Svazek: 6 Strana: 0360
Hrbatina. Nehádej se, h-no. Sš. P. 691. Vz Hrbatý.

77373   Hrbatiti Svazek: 1 Strana: 0485
Hrbatiti, il, cen, ení, höckerig machen. Jg.

77374   Hrbatiti Svazek: 6 Strana: 0360
Hrbatiti. Člověk se musí celý den na poli h. Olom. Šd.

77375   Hrbatka Svazek: 1 Strana: 0485
Hrbatka, y, f., plectrantbus. Rostl.

77376   Hrbatnouti Svazek: 1 Strana: 0485
Hrbatnouti, tnul a tl, utí, buckelig werden. Us.

77377   Hrbatosť Svazek: 1 Strana: 0485
Hrbatosť, i, f., die Buckeligkeit. Jg.

77378   Hrbatý Svazek: 1 Strana: 0485
Hrbatý. Je h. Us. Přiléhá to jako h. ke zdi. Č. Buckelig, höckerig. — H., nerovný. H. cesta. L. Uneben, höckerig. Vz Hrbovatý.

77379   Hrbatý Svazek: 6 Strana: 0360
Hrbatý, buckelig. H-tá se s krejčím hádá, že ji ušil křivý záda. Nehádej se, hrbatino, je s tím tělo tvoje vinno. Sš. P. 691. Ne- bohatý jako h-tý, co má, to nosí. Mudr. 170. H-ho hrob opraví. Bž.

77380   Hrbatý Svazek: 8 Strana: 0114
Hrbatý. Bársi h-tá, lensi je bohatá. Phľd. 1895. 583.

77381   Hrbatý Svazek: 9 Strana: 0072
Hrbatý. Kdo se ohne, každý h. Mus. ol. 1898. 107.

77382   Hrbatý Svazek: 10 Strana: 0588
Hrbatý. Chudobní a h-tí nosia všetek svoj majetok na sebe. Mus. slov. VI. 58.

77383   Hrbávný Svazek: 9 Strana: 0072
Hrbávný = hedvábný Hoš. 111.

77384   Hrbec Svazek: 6 Strana: 0360
Hrbec, bce, m., der Hügel. Travnatý h. Wtr.

77385   Hrbec Svazek: 10 Strana: 0092
Hrbec, bce, m. = hrb (zdrobn. ).

77386   Hrbeěkatý Svazek: 6 Strana: 0360
Hrbeěkatý, höckerig. H. plod okurky. Rst. 415.

77387   Hrbek Svazek: 6 Strana: 0360
Hrbek, bka, m., os. jm. 1512., D. ol. VII. 515. — H. Em., gymn. řed., čes. spisov. — H. Jan Vil, hudebník, 1861. Vz S. N. X.

77388   Hrbek Svazek: 8 Strana: 0548
Hrbek Fr., nar. 1852., prof. a spis. Vz Ott. XL 768.

77389   Hrbek Svazek: 9 Strana: 0072
Hrbek Fr., prof. a spis. f 24. /1. 1899. Vz Nár. list. 1899. č. 2., Jub. XII.

77390   Hrbek, bku, hrbeček Svazek: 1 Strana: 0485
Hrbek, bku, hrbeček, čku, m., ein kleiner Auswuchs, Höcker. H. pod lalokem, uzel, jinak hltán. V. Krtice mají rozličné hrbky. Sal. Vz Hrb. — Hrbek, bka, m., hrbáček, malý človíček hrbatý. D. Vz Hrbáč. — H., Hrbatý vůl. Der Buckelochs. Krok.

77391   Hrbel Svazek: 10 Strana: 0092
Hrbel, bla, m. = hrbol. Hauer 7.

77392   Hrbeň Svazek: 6 Strana: 0360
Hrbeň, a, m. = hřeben hor, der Berg- kamm. Slov. Phld. IV. 252.

77393   Hrběna Svazek: 8 Strana: 0114
Hrběna, y, f. = hrbatá ženská. Han. Brt. D. II. 318.

77394   Hrběti Svazek: 1 Strana: 0485
Hrběti, ěl, ění = hrbatěti.

77395   Hrbí Svazek: 1 Strana: 0485
Hrbí, n., hrby, Unebenheiten, Schollen. MM.

77396   Hŕbieti Svazek: 6 Strana: 0361
Hŕbieti. Své umrlé h. ZN.

77397   Hrbilka Svazek: 10 Strana: 0092
Hrbilka, y, f., phora, hmyz. Vz Ott. XIX. 689.

77398   Hrbilka, y Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbilka, y, f., Dhora. H. cizopasná, p. incrassata. Brm. IV. 507.—508.

77399   Hrbiti Svazek: 1 Strana: 0486
Hrbiti, il, en, ení = hrbatiti, buckelig machen. Mladosť výší, starosť hrbí (shýbá). — se kdy. Plece k starostí se hrbí. Lk.

77400   Hrbiti co kde Svazek: 8 Strana: 0114
Hrbiti co kde. Pokorně před námi hrbí záda. KM. Puš. 10. — se nad čím: nad listinou (shrbeně sedě psáti). Phľd. 1895. 225.

77401   Hrbiti kde Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbiti kde. Dříč byl na sedláky, hrbil před Moskaly. Kká. Td. 214.

77402   Hrbiti se Svazek: 10 Strana: 0092
Hrbiti se = kloniti se (potupně). Slád. Rich. 30.

77403   Hrbka Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbka, y, f. = hromádka. Vz Hrba. Tam iba kosti na jednej hrbke. Dbš. Pov. I. 17. — Ntr. V. 274.

77404   Hrbka Svazek: 8 Strana: 0114
Hrbka, y, f., vz Hŕba. Prečítal hŕbky (ovsa). Slov. Phl'd. XII. 131.

77405   Hrbka Svazek: 9 Strana: 0072
Hrbka, y, f. Starý už len do hrbky letí. Zát. Př. 84a.

77406   Hrbko Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbko, a, n., sam. u Krumlova.

77407   HrBkovitý Svazek: 9 Strana: 0439
HrBkovitý = pahrbkovitý. H. půda. Sbor. slov. IV. 27.

77408   Hrblavý Svazek: 6 Strana: 0361
Hrblavý, holpricht. Slov. Ssk.

77409   Hrblovatý Svazek: 1 Strana: 0486
Hrblovatý = hrbovatý. Plk.

77410   Hrbóc Svazek: 9 Strana: 0072
Hrbóc. Jak ho drelé, on h. tě do (tej) vodě. U Císařova. Mtc. 1899. 35.

77411   Hrbócala Svazek: 7 Strana: 1265
Hrbócala, hrbócela, y, f. = hrčala. Mor. Brtch.

77412   Hrbočelec Svazek: 9 Strana: 0072
Hrbočelec, lce, m., cerophytum. H. pruž- níkový, c. elateroides, brouk. Klim. 422. ?., hispa H. černý, h. atra, brouk. Klim. 713.

77413   Hrbočka Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbočka, y, f. = nůše na záda. Slov. Frt., Hdk. C. 378. — H. = hrbka. Každý má svoju h-čku (svou hromádku, své chyby). Slov. Zátur.

77414   Hrbohlav Svazek: 1 Strana: 0486
Hrbohlav, a, m., synecia, ryba pulcovitá. Krok.

77415   Hrbohlavec Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbohlavec, vce, m., lyctus, brouk. H. ryhovaný, 1. canaliculatus, chlupatý, 1. pu- besceus. Kk. Br. 150.

77416   Hrbohlavec Svazek: 9 Strana: 0072
Hrbohlavec, vce, m, lyctus, brouk. Vz Klim. 479., Ott. XVI. 505.

77417   Hrbohřbítek Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbohřbítek, tka, m., oxytelus, der Eil- käfer. Šm.

77418   Hrbol Svazek: 1 Strana: 0486
Hrbol, u, hrbolek, lku, hrbolík, u, hrbolec, lce, hrbolíček, čku, hrboleček, čku, m., vy- sedlina, Auswuchs, Knoten, Knollen, Beule. Res. Húby a jiní hrbolové stromu. Br. H. n. kloubek stébla. H. na štítu. Nt. — H. na hřbetě = hrb. V. — H. = pahrbek, kopec. Hügel. D. — Jg.

77419   Hrbol Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbol proužkovaný, der Streifenhügel, corpus striatum; zrakový. Sehhügel, thalmus opticus. Sv. 39., S. N. V. 516.

77420   Hrbol Svazek: 8 Strana: 0114
Hrbol, e, m. Háj. Herb. 243. b. Nyní v gt. -u.

77421   Hrbol Svazek: 9 Strana: 0072
Hrbol, e, nč. gt. -u. Gb. H. ml. III. 1. 83.

77422   Hrbol Svazek: 10 Strana: 0092
Hrbol, u, m. Zevní a vnitřní h. kůtkový, tuberositas condyloidea externa et interna. Ktt.

77423   Hrbolatka Svazek: 1 Strana: 0486
Hrbolatka, y, f., Kopfpolsterling, rostl. Rk.

77424   Hrbolatka Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbolatka, dothidea. H. morušová, d. moriformis; meruzalková, d. ribesia; čer- vená, d. rubra. Rstp. 1948.

77425   Hrbolatosť Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbolatosť, i, f., die Buckligkeit, Knor- rigkeit, Holperigkeit. Lpř.

77426   Hrbolatý Svazek: 1 Strana: 0486
Hrbolatý, höckericht; knorrig; holperig, knotig. Zuby h-té! Ssav.

77427   Hrbolatý Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbolatý. H. dlažba, Dch., cesta, Pokr., krovky. Kk. Br. 6.

77428   Hrbolcovati sa Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbolcovati sa = padati po hrbolcích, nerovné půdě. Bečka sa h-la s kopt a. Zlinsky. Brt. D. 216. Vz Hrbulcovati.

77429   Hrbolcovatý Svazek: 1 Strana: 0486
Hrbolcovatý = hrbolatý.

77430   Hrbolcovitý Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbolcovitý = hrbolatý. S. N. V. 123.

77431   Hrbolcuvati Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbolcuvati. Slov. Dolů schodami h-val. Ntr. IV. 117. (154., 158.). Vz Hrbolcovati.

77432   Hrbolec Svazek: 1 Strana: 0486
Hrbolec, lce, m. = hrbol.

77433   Hrbolík Svazek: 1 Strana: 0486
Hrbolík, u, m. = hrbol.

77434   Hrbolina Svazek: 1 Strana: 0486
Hrbolina, y, f., Hügel. Rk.

77435   Hrbolinka Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbolinka, y, f., tuberculum, am Kno- chen. Nz.

77436   Hrboliti Svazek: 1 Strana: 0486
Hrboliti, il, en, ení, hügelig, uneben ma- chen. Rk.

77437   Hrbolitý Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbolitý, buckelförmig. Dch.

77438   Hrbolka Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbolka, y, f. == druh hrušek. Mor. Brt.

77439   Hrbolka. Na Svazek: 10 Strana: 0092
Hrbolka. Na Hrbolce, pole u Vel. Skalice. Př. star. VIL 55.

77440   Hrbolkář Svazek: 8 Strana: 0548
Hrbolkář, e, m., myrmoecia, brouk. H. podkrovní, m. conťragosa, zvlněný, plicata. Vz Klim. 149.

77441   Hrbolkatý Svazek: 8 Strana: 0548
Hrbolkatý břeháč, brouk. Klim. 124.

77442   Hrbolkočelý Svazek: 9 Strana: 0072
Hrbolkočelý. Vz Dlouhopatec

77443   Hrbolkokrovec Svazek: 9 Strana: 0072
Hrbolkokrovec, vce, m., cyrtoclytus, brouk. H. lenoštítý c. cupra. Klim. 654.

77444   Hrbolkooký Svazek: 8 Strana: 0548
Hrbolkooký (apterus) dvojatec, brouk. Klim. 302.

77445   Hrbolkovaný Svazek: 10 Strana: 0092
Hrbolkovaný plech. Vz Ott. XIX. 890-

77446   Hrbolkovitý Svazek: 7 Strana: 1265
Hrbolkovitý. H. strupina lišejníků stru- pinatých. Nk. J.

77447   Hrbolktý Svazek: 9 Strana: 0072
Hrbolktý. Vz Kryptorypec.

77448   Hrbolohlavý Svazek: 9 Strana: 0072
Hrbolohlavý. Vz Rosňák.

77449   Hrbolokrovečník Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbolokrovečník, a, m.,opatrum, brouk. H. písečný, o. sabulosum. Kk. Br. 247.

77450   Hrbolokroveěník Svazek: 9 Strana: 0072
Hrbolokroveěník, a, m., brouk. Vz Klim. 487.

77451   Hrbolovatosť Svazek: 1 Strana: 0486
Hrbolovatosť, i, f., Knolligkeit. Jg.

77452   Hrbolovatý Svazek: 1 Strana: 0486
Hrbolovatý, - ovitý, knollig, knorricht. D.

77453   Hrbolový Svazek: 7 Strana: 1265
Hrbolový, clivus. Pršp. 4. 78.

77454   Hrbolozub Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbolozub, a, m., mastodon. H. obrovský či ohiotský, m. giganteum s. ohioticum; úzkozubý, m. angustidens; dlouhochobotý, m. longirostris. S. N. XI. 515.

77455   Hrboluška Svazek: 6 Strana: 0361
Hrboluška, y, f., herminium, die Her- minie. H. obecná, h. monorchis, rost. Vz Rstp. 1507., Slb. 215., Mllr. 93.

77456   Hrboluška Svazek: 8 Strana: 0114
Hrboluška. Cf. Ott. XI. 190.

77457   Hrboň Svazek: 10 Strana: 0092
Hrboň, ě, m. = hrbatý člověk. Strn. Poh. 98.

77458   Hrbonososť, i, f Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbonososť, i, f., die Höckernasigkeit. Lpř.

77459   Hrbonosý Svazek: 1 Strana: 0486
Hrbonosý, nosu vypuklého, höckernasig, habichtsnasig. V.

77460   Hrboš Svazek: 6 Strana: 0361
Hrboš, e, m., der Bucklige. Slov. Ssk.

77461   Hrbotouc Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbotouc — hlahol něčeho hlomozně pa- dajícího. Udělalo to h. U Olom. Sd.

77462   Hrbouc Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbouc, vz Hrbúc.

77463   Hrbouceti čím Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbouceti čím, wackeln. — se, rasselnd sich bewegen. Vůz se hrbouci. U Olom Sd.

77464   Hrboulek Svazek: 10 Strana: 0092
Hrboulek, lku, m., zdrobn. hrb. Dšk. Km. 31.

77465   Hrboun Svazek: 1 Strana: 0486
Hrboun = hrbáč.

77466   Hrbounek Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbounek, nka, m. = hrboun. Klc, Kos.

77467   Hrbounek Svazek: 8 Strana: 0114
Hrbounek, nka, m. = hrbáček. Vrch. Rol. XLIII. 50.

77468   Hrbous Svazek: 1 Strana: 0486
Hrbous, a, m. Vz Hrbáč.

77469   Hrbov Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbov, a, m., Herbes, ves u Netolic; Hrbau, ves u Polné. — Vz Blk. Kfsk. 933.

77470   HrBová Svazek: 9 Strana: 0072
HrBová, é, f., stráň u Vsetína. Vck.

77471   Hrbová Svazek: 10 Strana: 0092
Hrbová, é, f., stráň ve Vsetíně. Vck. Vset. 179.

77472   Hrbovatěti Svazek: 1 Strana: 0486
Hrbovatěti, ěl, ění, buckelig werden. Ros.

77473   Hrbovatka Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbovatka, y, f. = místo povstalé rýžo- váním zlata, das Seifenfeld. Kv. 1842., Sokl. II. 488.

77474   Hrbovatosť Svazek: 1 Strana: 0486
Hrbovatosť, i, f., die Buckeligkeit. Sal.

77475   Hrbovatosť Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbovatosť. Vod.

77476   Hrbovatý Svazek: 1 Strana: 0486
Hrbovatý, hrbatý, hrbolovatý, buckelig, höckericht. Ludvík hrbovatý. V. H. babka. Tkadl. H. velbloud. Štelc. H. pařez moruše. V. — H., nerovný, uneben. H. země, Us., měsíc (poslední čtvrť). V. — H. nos (Adler- nase), V., hrdlo (knollig), Ras., střevo (Grimm-, Krumm-, Hüftendarm). Sal. Slepé střevo pře- chází do velikého (hrbovatého, denního) střeva. Krok.

77477   Hrbovatý Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbovatý, bucklig. BO., GR., Hus III. 168. - H. Mikol. Blk. Kfsk. 967.

77478   Hrbovatý. Hádanka Svazek: 10 Strana: 0092
Hrbovatý. Hádanka: H. mužík všecka pole sběhá (srp). XVI. stol. Čes. 1. XII. 492.

77479   Hrbovec Svazek: 1 Strana: 0486
Hrbovec, vce, m., smyšlená potvora. Aqu.

77480   Hrbovec Svazek: 7 Strana: 1265
Hrbovec, gibbosus = hrbatý. Pršp. 46. 71.

77481   Hrbovice Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbovice, dle Budějovice, Herbitz, ves u Chabařovic. Tk. IV. 350.—353., Blk. Kfsk. 260., 264.

77482   Hrbúc Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbúc (hrbouc), rumps. H., už to bylo důle. Na již. Mor. Šd.

77483   Hrbúcati Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbúcati, hrbúcnúti = odněkud padati, herabfallen; bouchati, rumpeln. Mor. Šd., Vck. Vůz hrbúcá, když jede po nerovné cestě. Brt. D. 216. — sebou = udeřiti se- bou o zem, stürzen. Běžel a hrbúc sebou. Vck.

77484   Hrbule Svazek: 1 Strana: 0486
Hrbule, e, f., crodius, hmyz. Krok.

77485   Hrbůlek Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbůlek, hrboulek, Iku, m. = malý hrbol. Hg.

77486   Hrbůlňa Svazek: 6 Strana: 0361
Hrbůlňa, dle Káča, bývalý rybník u Místka. Škd.

77487   Hrbuška Svazek: 1 Strana: 0486
Hrbuška, y, f., cyrtus, hmyz. Krok.

77488   Hrc Svazek: 1 Strana: 0486
Hrc. Jen pořád hrc prc (sem tam). Jg.

77489   Hrc Svazek: 6 Strana: 0361
Hrc. Zeď h. dolů (zbořila se). Brt, D. Hrc prc na koni uzlík (mnoho hluku a malý výsledek). U Heřmane. Olv. Kolo se nám polámalo, co se na něm sedávalo, uďálo hrc! Čes. mor. ps. 46.

77490   Hrc Svazek: 9 Strana: 0072
Hrc, e. m. = silný prd. Lisic. Vz násl.

77491   Hrcáč Svazek: 6 Strana: 0361
Hrcáč, e, m. = kdo hrcá. Mor. Šd. Vz Hrcák.

77492   Hrcadlo, a Svazek: 9 Strana: 0072
Hrcadlo, a, n. = řiť. Lisic. Vz předcház.

77493   Hrcák Svazek: 6 Strana: 0361
Hrcák, a, m. = hrcáč, hrcala. Mor. Šd.

77494   Hrcák Svazek: 6 Strana: 0361
Hrcák, u, m. = kus hrčatého dřeva. Laš. Tč. — H., a, m. = malý, hranatý člověk. Laš. Tč. U Olom. = knkloun, der Lärm- macher, Schreier. Sd.

77495   Hrcala Svazek: 6 Strana: 0361
Hrcala, y, m. = hrcák. Mor. Šd.

77496   Hrcan Svazek: 6 Strana: 0361
Hrcan, a, m. = hrcáč. Šd.

77497   Hrcáti Svazek: 1 Strana: 0486
Hrcáti, hrcnouti, ul a cl, utí = prděti, prdnouti, furzen. Mřk.

77498   Hrcati Svazek: 6 Strana: 0361
Hrcati = chrchati, kašlati, husten. Val. Vek. Vz násl.

77499   Hrcati Svazek: 10 Strana: 0092
Hrcati, hrcnouti co odkud kam. Hrcla maso z hrnce na mísu = vykydla. Slez. Vyhl. II. 285.

77500   Hrcek Svazek: 10 Strana: 0588
Hrcek, cku, m Je jako h. (malý). Čes. 1. XIV. 477.

77501   Hrcnúť Svazek: 6 Strana: 0361
Hrcnúť = se hřmotem spadnouti. Klenutí hrclo. Mor. Mtc. 1878.33. U Kr. Hradce. Kšť.

77502   Hrč Svazek: 6 Strana: 0361
Hrč, vz Hrče.

77503   Hrč Svazek: 7 Strana: 1265
Hrč, e, f. = hrče. Mor. Brt. Hrč peněz = mnoho. Val. Slavč. 53.

77504   Hrč Svazek: 8 Strana: 0114
Hrč, e, f. = suk v skále. Brt. D. II. 326.

77505   Hrč Svazek: 10 Strana: 0092
Hrč, e, f. = suk; sukovité poleno. Val. Čes. 1. XII. 228.

77506   Hrča Svazek: 6 Strana: 0361
Hrča, dle Káča, vz Hrče.

77507   Hrča Svazek: 7 Strana: 1265
Hrča, e, f. = boule. Dol. Brtch.

77508   Hrča Svazek: 9 Strana: 0072
Hrča, dle Bača = svéhlavec Zát. Př. 29a.

77509   Hrča Svazek: 9 Strana: 0439
Hrča = hrč, suk. Trefila na hrču. Val. Čes. 1. X. 383.

77510   Hrča Svazek: 10 Strana: 0092
Hrča, dle Bača = rychle mluvící. Přerov. Čes. 1. XIII. 279.

77511   Hrčala Svazek: 6 Strana: 0361
Hrčala, y, m. = komu hrčí hlas, kdo chraplavě mluví; křikloun. Ten h. toho na- hrčí (namluví). Mor. a Slez. Šd., Brt. D.

77512   Hrčala Svazek: 8 Strana: 0114
Hrčala, y, m. = kdo mnoho nahrčí, na- povídá, křikloun. Dol. Brtch. Cf. násl. Hrč- loun. Brt, D. II. 319.

77513   Hrčati, vz Svazek: 6 Strana: 0361
Hrčati, vz Hrčeti.

77514   Hrčatý Svazek: 1 Strana: 0486
Hrčatý, knorrig. Presl.

77515   Hrčatý Svazek: 6 Strana: 0361
Hrčatý, knorrig. H. dřevo, strom. Vz Hrče. Laš. Tč.

77516   Hrčavý Svazek: 6 Strana: 0362
Hrčavý = hrčatý. H strom. Slov. Phld. V. 55., Ssk.

77517   Hrče Svazek: 1 Strana: 0486
Hrče, e, hrč, i, hrčka, y, f., hrbol, hrb ku př. na dřevě, Knorren, Knollen, Auswuchs. Bez hrčí = bez sukův. Jg. — H., žlázy, boule, Drüse, Drüsenknollen, Beule. Us. — H., kotouč, chomáč, ein Büschel. Na Mor. H., sumec (ryba), Wels. Plk.

77518   Hrče Svazek: 6 Strana: 0362
Hrče. Hrča na stromě. Němc. IV. 412., Tč., Mtc. 1878. 33., Kch. Z olšových hrči dělají dýmky. Mor. Knrz. Hrča je v dreve i v tele najtvrdšia látka, gundža je i z mäkšej látky do okrúhla svinutý kus (= gula men- šieho rozměru a neforemná). Slov. Hrbň. — H. = hrouda, hromada, balvan. Mor., slov. Knrz. Čoby stála taká hrč'i zlata, ako moja hlava? Pokr. Pot. I. 339. — H. = barbo, der Wels, die Scheide, ryba. Slov. Bern.

77519   Hrče Svazek: 7 Strana: 1265
Hrče. By kúpili 8 krav a dvě hrčie ua Lomech. Arch. IX. 208.

77520   Hrče Svazek: 8 Strana: 0114
Hrče = boule. Hojení jich na Mor. Vz Mtc, 1894. 332. — H. = zemák. Dá mu aspoň hrčí. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520.

77521   Hrček Svazek: 1 Strana: 0486
Hrček, čku, m. Pot se mi hrčkem s tváří lil. Zlob. Hrčkem krev se lila. Nej. Vz Crčkem.

77522   Hrček Svazek: 6 Strana: 0362
Hrček, vz Hrk, 2.

77523   Hrčení Svazek: 6 Strana: 0362
Hrčení, das Rasseln atd., vz Hrčeti. H. deště, Dk., kočárů. Mj., Arb.

77524   Hrčeti Svazek: 1 Strana: 0486
Hrčeti, 3. os. pl. -čí, hrč, -če (íc), el, ení; hrčívati, hrkati, rasseln, brausen, murmeln, rauschend rollen, rauschen; hrkem téci, mur- meln, rieseln. Jg. Kolovrat, voda, potok atd. hrčí. Us. Obilí hrčí (prší, louští se, trolí se). Us. — kudy. Vůz hrčí po ulici. Us. — jak. Olej po kapkách dolů hrčí. Us. — kam. Voda od tvých nohou k mým hrčí. Puch. — kde. Tam pod skalou voda hrčí. — čím. Hrčí hrčaním chalupa. Na Slov., Ht. —

77525   Hrčeti Svazek: 9 Strana: 0072
Hrčeti. Máš-li krvácení nosu, mluvením nehrč (nemluv). Čes. 1. VII. 377. — H. = scáti. Pohrčet se. Lisic.

77526   Hrčeti Svazek: 10 Strana: 0092
Hrčeti kde jak. Hrčí v něm jako v strha- ném koňovi. Rizn. 178.

77527   Hrčeti. — abs Svazek: 6 Strana: 0362
Hrčeti. — abs. Kudy ten hrčící větrovůz běží. Pl. I. 62. Skok do okna, skla zhrčaly. Mt. S. I. 181. — jak. Dal se do díla, jen to hrčelo jako kolovrátek. Dch. Prázdný vůz nejvíc hrčí. Sb. uč. — kam. Již se země trhá, město do propastí hrčí. Pl. I. 43. — kde. Dole hrčí potůček. Us. — čím. H. liduškou (kostkou) = kouleti, fazolí (há- zeti). Zlínsky. Brt. — odkud. Až z nich krev hrčala. Koll. Zp. II. 149. — kdy. Kolik týdnů žaby před sv. Juřicu (24/4) hr- číja, tolik týdnů po sv. Juří mlčíja. Zlínsky. Brt. — co. Pořád něco hréčí (povídá). Ten toho Hned nahrčí. Ve vých. Čech. Všk.

77528   Hrčetice Svazek: 6 Strana: 0362
Hrčetice, míst. jm. Tk. I. 89.

77529   Hrčiak Svazek: 9 Strana: 0072
Hrčiak, a, m = sprosťák. Slov. Zát. Př. 46b. Sr. Hurtoš.

77530   Hrčílko Svazek: 6 Strana: 0362
Hrčílko, a, n., das Schnarrädchen in der Seidenweberei. Šm.

77531   Hrčivý Svazek: 1 Strana: 0486
Hrčivý, hrčící, rauschend, rieselnd. H. po- tůček. Dch.

77532   Hrčka Svazek: 1 Strana: 0486
Hrčka, y, f., hrč, Beule. Zlob. — H. Var- hany hrčky, dudy hrčky = rozladěny. Dch.

77533   Hrčka Svazek: 6 Strana: 0362
Hrčka = boulička. Němc. VII. 149. — H. = hromada, hojnosť. Vz Hrče. Což pak ten, ten má všeho hrčku! Ve vých. Čech. Všk. — H., y, m., os. jm. Vck.

77534   Hrčka Svazek: 8 Strana: 0114
Hrčka, y, f. = boule, vřed; sešlá věc, ra- chota. U Zieh. NZ. II. 696. Cf. Hrče. — Hrčky másla se srážely (v máselnici, kousky). Phľd. 1896. 215.

77535   Hrčka Svazek: 10 Strana: 0588
Hrčka, y, f. = hon, šupec. To byla h. okolo smrčka. Us. Čes. 1. XV. 143.

77536   Hrčkavý Svazek: 6 Strana: 0362
Hrčkavý = hrčavý. Slov. Ssk.

77537   Hrčně Svazek: 1 Strana: 0486
Hrčně, hrkem, hrčkem, murmelnd. Jeho vlny h. chvátají k potoku. MM.

77538   Hrčný Svazek: 6 Strana: 0362
Hrčný = hrčící. H. jek, vůz. Pl. I. 37., 95.

77539   Hrčok Svazek: 6 Strana: 0362
Hrčok, čka, m. = křeček, cericetus frumen- tarius, der Hamster. Slov. Rr. Sb.

77540   Hrčoň Svazek: 6 Strana: 0362
Hrčoň, ě, m. == hučoň. Ve vých. Čech. Všk.

77541   Hrčovatý Svazek: 1 Strana: 0486
Hrčovatý = hrbolovatý, knollig. Na Slov. H. ratolesť. Baiz.

77542   Hrčovina Svazek: 6 Strana: 0362
Hrčovina, y, f. = hrčové maso, das Wels-, Scheidefleisch. Slov. Bern.

77543   Hrčovitý Svazek: 6 Strana: 0362
Hrčovitý = hrčovatý, drüsig, knorrig. Nz. lk., Laš. Tč.

77544   Hrčový Svazek: 6 Strana: 0362
Hrčový, Wels-. H. maso = hrčovina. Slov. Bern.

77545   Hrd Svazek: 1 Strana: 0486
Hrd, vz Hrdý.

77546   Hrd Svazek: 6 Strana: 0362
Hrd, u, m. = hrdosť, pýcha. Slov. Bern.

77547   Hrda Svazek: 6 Strana: 0362
Hrda, y, f. = herda. U Rychn. Gth.

77548   Hrdák Svazek: 1 Strana: 0486
Hrdák, a, m., hrdý Človek, ein Stolzer. Č.

77549   Hrdálek Svazek: 6 Strana: 0362
Hrdálek, lku, m. = podstavec, do něhož se při soukání vřeténko zadělává. U Rychn. Msk.

77550   Hrdálka Svazek: 6 Strana: 0362
Hrdálka, y, f., erinus, die Kropíblume. Šm.

77551   Hrdání Svazek: 10 Strana: 0092
Hrdání, n. = pohrdání, aspernatio. Mam. A. 15b.

77552   Hrdaňovice Svazek: 6 Strana: 0362
Hrdaňovice == Hrdoňovice. Blk.

77553   Hrdatel Svazek: 10 Strana: 0092
Hrdatel, e, m., Verächter. Vz Gb. Slov.

77554   Hrdati Svazek: 1 Strana: 0486
Hrdati = pohrdati, nevážiti, neceniti, ver- achten. Jg. — čím. Sedláci hrdají pány po- kornými; vším dobrým hrdá. Št. Lékem tím ať nikdo nehrdá. Lk. — Bib., Tkad., Ctib., Troj. — s inft. Nehrdal do hubených cha- lupek vniti. Ms. — Jg.

77555   Hrdati Svazek: 6 Strana: 0362
Hrdati. — abs. Napomínánie našeho slyšeti nechce a hrdá. BO. — čím: jinými, Brig. III. 1. b., boží službú, hřiešnými. BO. Múdrostí blázni hrdají; Hrdají aegyptští pa- stýři ovčími. BO. Kdo vámi hrdá, mnú hrdá. ZN. Nehrdej takým ovocem. 1450. Mus. 1884. 241. Hrdajíc jimi vdovami. Št. Kn. š. 114., 79. — Št. N. 66. 11., 96. 22., 158. 34., 78. 24., 308., 16., 279. 37. (Vz vyd. Vrťátkovo 355.). — čím proč. I zdaliž z pochybenie hrzieno má býti ciesařem a konšela po- slnšno? Hus I. 90.

77556   Hrdati Svazek: 7 Strana: 1265
Hrdati, hrděti, hrzeti, spernere. Hrděl jeho Herodes. Ev. ol. 290. Kdo vámi hrdá, mnú hrdá B. mik. Luk. 10. Vz Zhrzeti, Jir. Mor. 41. — s inft. Té (pravdy) my nehrdáme přijieti. Chč. m. s. III. 67.

77557   Hrdati Svazek: 9 Strana: 0072
Hrdati. VzHrděti. Za Št. polož: Bes. 63.

77558   Hrdavý Svazek: 6 Strana: 0362
Hrdavý, verachtend, stolz. H. člověk, řeč, hlas. Us. Tč.

77559   Hrdě Svazek: 1 Strana: 0486
Hrdě, z hrda, pyšně, zpupně, stolz, hoch- müthig. Jg. Hrdě a pyšně mluviti. V. Hrdě o sobě mluviti. V. Hrdě si vykračovati, vy- šlapovati, D., si počínati, si vésti.

77560   Hrdě Svazek: 6 Strana: 0362
Hrdě se chovati, se stavěti. Št. Kn. š. 18., 104. Kopule h. u výši se klene. Hdk.

77561   Hrdec Svazek: 1 Strana: 0486
Hrdec, dce, m. = hrdý. Jg.

77562   Hrdějice Svazek: 6 Strana: 0362
Hrdějice, dle Budějovice, Hartowitz, ves u Hluboké. Blk. Kfsk. 350.

77563   Hrdek Svazek: 6 Strana: 0362
Hrdek, dka, m., os. jm. D. ol. IV. 385. a j., Pk., MP. 59.

77564   Hrdélce Svazek: 1 Strana: 0486
Hrdélce, e, hrclélko, a, n., malé hrdlo, die Kehle, Gurgel, der Hals einer Sache. Jg. H. močové, Harnröhre. Ja.

77565   Hrdélce Svazek: 6 Strana: 0362
Hrdélce. To moje hrdielce ako zvon zvonilo, to lubelskuo pole hlasom naplnilo. Koll. Zp. 1.63. To moje hrdielko jako organ ide, v ktoromže mi poli organovať bude? Sl. sp. 21., Sl. ps. 12. Pěkné máš ty věno: v očkách živý oheň, v hrdélenku notu. Hdk. C. 172.

77566   Hrdélce Svazek: 9 Strana: 0072
Hrdélce, e, n., zdrobn. hrdlo. Rozb. III. 737.

77567   Hrdélenko, a, n Svazek: 6 Strana: 0362
Hrdélenko, a, n., vz Hrdélce.

77568   Hrdélko Svazek: 6 Strana: 0362
Hrdélko, vz Hrdélce, Hrdlo.

77569   Hrdélko, a Svazek: 10 Strana: 0092
Hrdélko, a, n. Polívka s hrdélky (maka- rony). Val. Čes. 1. XIII. 448.

77570   Hrdelní Svazek: 1 Strana: 0486
Hrdelní, hrdlní, hrdelný = od hrdla, na hrdle, v hrdle jsoucí, Gurgel-, Hals-. Žíla, Us., hlas, hláska. S. N. Hrdelné souhlásky: g, h, ch, k. Vz Hrdelniee. H. otok, radosť (dobrá jídla a nápoj), obojek, hlíza. Jg. — H., hrdla se týkající, o hrdlo n. o život jed- nající, Hals-, Kapital-. H. právo, soudce, trest n. pokuta, D., pře. V. Písař u hrdel- ního práva. D. U hrdelního práva někoho žalovati. D. H. skutek, příběh, soud, pra- meny hrdelního statopisu, J. tr., vyšetřování, právomocnosť, přečinění, řád hrdelního práva. — H. cesta = zlá, kamenitá, blátivá, pekelná, kostrbatá. Mordweg. Us.

77571   Hrdelní Svazek: 6 Strana: 0362
Hrdelní, Hals-. H. kosť brouků. Kk. Br. 5. H. okrasa. BO. H. jamka, jugulum. Nz. lk. H. hlásky (jich připodobování, změžďo- vání). Ndr. 44., 46., 56. — H. = o hrdlo jednající. H. zápas, Kampf auf Leben und Tod. Lpř. Sl. I. 10. H. vězeň. Sš. P. 573. — H. — namáhavý. H. práca. To mi přišlo h-uo. Mor. Mtc. 1878., 33., Neor. H. pole = na strmé stráni. Zlinsky. Brt.

77572   Hrdelní Svazek: 7 Strana: 1265
Hrdelní. O přetvořovaní hrdelních sou- hlásek. Vz Šf. III. 540, Mus. 1847. 1. — H. pokuty, soud v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II 774., 736.

77573   Hrdelní Svazek: 9 Strana: 0072
Hrdelní. Často ofěruje na hrdelní chrám (pije). Zát. Př. 71a

77574   Hrdelní Svazek: 10 Strana: 0092
Hrdelní cesta = špatná, obtížná. Kšť. Lid. 10.

77575   Hrdelnice Svazek: 1 Strana: 0486
Hrdelnice, e, f., co se k hrdlu vztahuje = hrdelní hlíza, die Bräune. Ja. — 2. Nežit ohnivý (housenky, zhorek, pajeď), Maulseuche, Zungenkrebs. — 3. Hrdelní žíla, die Drossel- ader, Drosselvene, Jugularvene. — 4. Hrdelní souhláska (g, h, ch, k), Kehllaut. Hrdelnice měkčí se na prvém stupni: k v c, g a h v z, ch v s; na druhém stupni v: č, ž, š; ch se v češtině hned na prvém stupni v š měkčí: Vlacha — Vlaši. Vz jednotlivé. Gb. — Přetvořování hrdelnic za příčinou jotace objasněno rozpravou Šafaříkovou (v Mus. 1847. I. ) důkladně. Vz tam. K nepřechází prý přímo v s, nýbrž v případech, kde se to býti zdá, vždy ch prostředníkem jest, s nímž i k i s souvisí: řec. y. acóía, lat. cor, něm. Herz, srsdce; něm. kalt, chlad, slatina; lat. octo, něm. acht, osm. Chlap, lit. klapas. Sr. lektati — lechtati; kypěti — chlípěti. Jinde zase vzniklo s z c: kloniti — cloniti — slo- niti. Řeč novější sykavkám s, z, c (č, ś, ź), ano i č, š, ž ve flexi namnoze se vyhýbá, nahrazujíc přípony, kde se hlásky tyto na- cházejí, jinými nejotovanými; jmenovitě to je v mluvě obecNé. Místo nom. pl. duši, buci, druzi slyšeti: duchy, buky, druhy. Místo lokalu: duse, bucě, druzě slyšeti: duchu, buku, druhu; místo vokat. duše, druže sly- šeti: duchu, buku, druhu; místo lok. pl.: duších, bucích, druzích slyšeti: duchách, bu- kách, druhách. Taktéž: v rouchu, v dluhu. Nom. adj.: dlouhy, hluchy lidi. Zastupování toto je velmi staré; již v listinách r. 1131. čteme: Čechách m. Česiech. Jir. — Vz S. N. VIII. str. 653.

77576   Hrdelnice Svazek: 6 Strana: 0362
Hrdelnice == hrdelní žíla, die Drossel- ader. Vz Schd. II. 359. — H. = hrdelní souhláska. Cf. Bž. 12., Hrdelní. H. k, h (g) mění se, následuje-li za nimi hláska t, s tímto t v c: pekti — peci. Bž. 39. Hrdelné k a h mění se před r v sykavky: krev — červený. Bž. 39. — H. = hrdelní maso. Dněska bu- děmy zabíjať, zazyvúme (zazýváme) vás na h-cu. Laš. Tč. — H. = křivá čára. Vz Vnč. 108.

77577   Hrdelnice Svazek: 10 Strana: 0092
Hrdelnice. Společná h., vena jugularis communis; zevní a vnitřní h., vena jugularis externa et interna. Ktt.

77578   Hrdelný Svazek: 8 Strana: 0114
Hrdelný. To je h-né — těžká robota, Brušp. Hledíková.

77579   Hrdesen Svazek: 10 Strana: 0092
Hrdesen = rdesen. Mš.

77580   Hrděta Svazek: 6 Strana: 0362
Hrděta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

77581   Hrděti Svazek: 1 Strana: 0487
Hrděti, 3. pl. -dějí, ěl, ění, zhrděti, hrdým se stávati, hochmüthig, stolz werden. — z čeho. Z velikého štěstí počal hrděti. L, — čím. Svými penězi h. D. — pro co. Rk.

77582   Hrděti Svazek: 6 Strana: 0362
Hrděti, strb. gr?děti, superbire, imper. hrděj, parte, hrděl, odchylkou hrďal. Vz více v List. filol. 1884. 441., Hrzěti. — čím. Modlitbami nehrdej. Hod. 20. b.

77583   Hrděti Svazek: 7 Strana: 1265
Hrděti. Že by družkami nehrděla. Ezp. 1677. Cf. předcház. Hrdati.

77584   Hrděti Svazek: 9 Strana: 0072
Hrděti, hrděju, superbíre; nč. více hrdati. Gb. H. ml. III. 2. 266.

77585   Hrdibor Svazek: 7 Strana: 1265
Hrdibor Želecký. Arch. VIII. 400.

77586   Hrdibor, a Svazek: 6 Strana: 0362
Hrdibor, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120., Vš. 49.

77587   HrdiBorka Svazek: 9 Strana: 0439
HrdiBorka, y, f. = kazajka bez šosů z červeného sukna (za chladného počasí), místy: marynka, marýnka; místy také = oděv podobný hrdiborce z bílého domácího plátna do práce a doma nošený. Nár. sbor. 1901. 28. Vz Korálek.

77588   Hrdibořice Svazek: 6 Strana: 0362
Hrdibořice, dle Budějovice, Hrdibořitz, ves u Tovačova. D. ol. I. 611., 663.

77589   Hrdina Svazek: 1 Strana: 0487
Hrdina, y, m., dříve f.; pl. hrdinové. Dle , Despota'. H., člověk hrdý, statečný, srdnatý, rek, Hekl, Wigand, Weigand; též žena udatná, eine Heldin. D., Jg. Hrdinami se zváti chcete. Rkk. Mrtvé hrdiny a rekyně mezi Bohy po- čítali. Kom. Nejsem já taková hrdina. Br. Tys udatná hrdina (k Davidovi). Br. Báseň o hrdinách; h. mořský, h. ctnosti. D. Byl čistá hrdina a platný služebník. Žer. Netěžko při plných číších býti h-nou. Po vojně hrdin mnoho bývá. Č., Pk.

77590   Hrdina Svazek: 7 Strana: 1265
Hrdina J. L., dr. a úředník při místo- drž. účtárně, spis.

77591   Hrdina Svazek: 8 Strana: 0548
Hrdina Jos. Leop., nar. 1856., úřed. a spis. Vz Ott. XI. 770.

77592   Hrdina Svazek: 9 Strana: 0072
Hrdina mečem a slovem. Sil. Hrd. X. 88 — II. J. L vz Jub. XII.

77593   Hrdina. Pl Svazek: 6 Strana: 0362
Hrdina. Pl. nom. h-ny. Dal. 155. Cf. Jg. Slnosť. 124. H. hubou, Maulheld. Dch. Mezi h-nami. Dal. 105. Hulaj, hulaj, můj synu, máš tatíčka h-nu. Sš. P. 346. S nim hrdin 400 tisícóv. BO. Nejsem já taková hrdina jako někteří falešní apoštolé. BR. II. 612. a. — H., os. jm., byl prvním mým učitelem v obecné škole v Břevňové (v sv. Markétě u Prahy). - H. Václ. Blk. Kfsk. 435.

77594   Hrdinati Svazek: 10 Strana: 0092
Hrdinati = na hrdinu si hráti. Nehrdinaj, co hyn stojí, to znamenaj. Hanuš. Osterp. 97. Sr. Gb. Slov.

77595   Hrdinec Svazek: 6 Strana: 0362
Hrdinec, nce, m. = hrdina. Všk.

77596   Hrdinka Svazek: 1 Strana: 0487
Hrdinka, y, f., hrdina, rekyně, Heldin. Zlob.

77597   Hrdinně Svazek: 1 Strana: 0487
Hrdinně, heldenmüthig. Jg.

77598   Hrdinnosť, i Svazek: 1 Strana: 0487
Hrdinnosť, i. f., rekovnosť, Heldenmuth. Us. —

77599   Hrdinný Svazek: 1 Strana: 0487
Hrdinný, hrdinský, rekovný, helden- müthig. H. člověk, Hlas., udatenství, Jg., lid. Troj. — proti komu. Zlým lidem byl hrozný, proti nepřátelům hrdinný. Pass. — čím. Pře- mysl životem hrdinný bieše. Dal. 424.

77600   Hrdinný Svazek: 6 Strana: 0362
Hrdinný. H. zápas, odpor, obrana, Lpř., Pdl., muž. BO. Za Pass. přidej: mus. 130.

77601   Hrdinný Svazek: 7 Strana: 1265
Hrdinný obránce. Výb. I. 596

77602   Hrdinský Svazek: 1 Strana: 0487
Hrdinský; komp. hrdinštější; adv. -sky, -štěji, Helden-, heldenmässig, heldenmüthig. Jg. H. skutek, Kom., pán, srdce, mysl, srdce a mysl, V., rámě. Jg. H-sky a zmužile či- niti, jednati. V. — Jg.

77603   Hrdinský Svazek: 6 Strana: 0362
Hrdinský. H. smrť. Mour., boj, J. Lpř., báseň, píseň, Heldengedicht. Epos. Posp., Ptů., Jg. Slnosť. 124.

77604   Hrdinství Svazek: 1 Strana: 0487
Hrdinství, í, n., hrdinstvo, a, n., stateč- nosť, Heldenmuth, Heldenthat. Žádostiví, aby jen jejich hrdinství znělo. Br. Mnoho hrdin- stva do sebe ukázal. Dal. Pro své h. z vě- zení vyplacen. V. H. prokázané. Dal. Mnoho h-stva nad nepřátely okáže. Troj. — Jg.

77605   Hrdinstvo Svazek: 6 Strana: 0362
Hrdinstvo = hrdinství. Bj., Dal. 20., Sdl. Hr. II. 51.

77606   Hrdinůvky Svazek: 10 Strana: 0092
Hrdinůvky, pole a les u N. Vsi. Čas. mor. mus, III. 133.

77607   Hrditel Svazek: 1 Strana: 0487
Hrditel, e, m., Stolzmacher.

77608   Hrditelka Svazek: 1 Strana: 0487
Hrditelka, y, f., -kyně, die Stolzma- cherin. Jg.

77609   Hrditi Svazek: 1 Strana: 0487
Hrditi, 3. pl. -dí, il, zen, zení = hrdým činiti, stolz machen. — koho. Pýcha ho zhrdila. L. — se čím. Cizí věcí se hrdíte. Jel. Hrdil se toulem svým na plecech. Č. — se s čím. Každý se hrdí s svými dary. Reš. — Jg.

77610   Hrditi se Svazek: 6 Strana: 0362
Hrditi se. Smil v. 1233. Dielo tvoje je výborné, môžeš sa h. Čkžk. I. 31.

77611   Hrditi se čím Svazek: 8 Strana: 0114
Hrditi se čím — namáhati se, hrdlili se. Slov. Phľd. XII. 137.

77612   Hrditi se s inft Svazek: 10 Strana: 0092
Hrditi se s inft. Z vojska toho býti se hrdíme. Msn. Od. 7., 133.

77613   Hrdivý Svazek: 1 Strana: 0487
Hrdivý = hrdý, stolz. Vskoci na oř, hrdivými slovy vece. Rkk.

77614   Hrdivý Svazek: 6 Strana: 0362
Hrdivý = pohrdlivý, zpupný. Prk.

77615   Hrdivý Svazek: 8 Strana: 0114
Hrdivý. Cf. Gb. Iluk. 568.

77616   Hrdka Svazek: 1 Strana: 0487
Hrdka, y, f., hrdá žena, eine Stolze.

77617   Hrdla Svazek: 10 Strana: 0588
Hrdla, y, f. = hrdlička. Rais. Lop. 254.

77618   Hrdlabol Svazek: 1 Strana: 0487
Hrdlabol = hrdlobol.

77619   Hrdláč Svazek: 1 Strana: 0487
Hrdláč, e, m., žitný červ, Kornwurm, Aqu.; Erbsenwurm. D. — H., ein Schurke. Aqu.

77620   Hrdlačení Svazek: 7 Strana: 1265
Hrdlačení = prolévaní hrdla nápoji. Zbr. Múdr. živ. I. 198.

77621   Hrdlačiti se Svazek: 1 Strana: 0487
Hrdlačiti se, sich rackern; nahrdlačiti se, sich abrackern. Lpř.

77622   Hrdlačka Svazek: 6 Strana: 0362
Hrdlačka, y, f. = hruška (má dlouhý krk). Mor. Brt.

77623   Hrdlák Svazek: 1 Strana: 0487
Hrdlák, a, m., wilde Taube; Schurke.

77624   Hrdlák Svazek: 7 Strana: 1265
Hrdlák, a, m., balatro, zastr. Pršp. 42. 49.

77625   Hrdlákovati Svazek: 6 Strana: 0362
Hrdlákovati = cukrovati (o hrdličce). U Heřmane. Olv.

77626   Hrdlatě Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdlatě = plným hrdlem. Lakotu svú vždy h. sytiti chtiece. Chč. P. 155. b.

77627   Hrdlatka Svazek: 1 Strana: 0487
Hrdlatka, y, f., hrdlatá nádoba, ein Ge- fäss mit einem langen Halse. Jg.

77628   Hrdlatka, y Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdlatka, y, f. Vz Vlšk. 142.

77629   Hrdlatý Svazek: 1 Strana: 0487
Hrdlatý, velkého hrdla, grosse Kehle ha- bend. — H., křiklavý, stark schreiend. Aqu.

77630   Hrdlatý. H Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdlatý. H. láhev. Nz.

77631   Hrdlce Svazek: 10 Strana: 0092
Hrdlce, e, n. = hrdelce. Vz Gb. Slov.

77632   Hrdlé Svazek: 10 Strana: 0092
Hrdlé = hrdlí, hrdlo. Vz Gb. Slov.

77633   Hrdlejov, a Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdlejov, a, m , Hrdliv, ves u Slaného.

77634   Hrdlený Svazek: 10 Strana: 0092
Hrdlený = hrdlný. Vz Gb. Slov.

77635   Hrdlí Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdlí, n. Však jste mi slíbili h. a bez- životie nečiniti, iedno oči vylúpiti. Hol. z Št., Arch. II. 23.

77636   Hrdlí Svazek: 7 Strana: 1265
Hrdlí. Měl s ním v hrdlí činiti Mus. 1881. 79.

77637   Hrdlícátko Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdlícátko, a, n. = malá hrdlička. Koll. I. 197.

77638   Hrdlice Svazek: 1 Strana: 0487
Hrdlice = hrdlička.

77639   Hrdlíce Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdlíce. BO., Ž. wit. 83. 4., Hus, MV.

77640   Hrdlíce Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdlíce, ete, n. = hrdličátko. Hr. rk. 199.

77641   Hrdlíce Svazek: 8 Strana: 0114
Hrdlíce z grtlica. Gb. II. ml. I. 62.

77642   Hrdličátko Svazek: 8 Strana: 0114
Hrdličátko, a, n., pullus columbarum. FiV. vid. 111. Luc. 2. 24.

77643   Hrdličí Svazek: 1 Strana: 0487
Hrdličí, Turteltauben-. H. přirození, žluč, vejce. Us. — Jg.

77644   Hrdličin Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdličin hlas Phld. III. 466.

77645   Hrdlička Svazek: 1 Strana: 0487
Hrdlička, y, f., hrdlice, e, f., od „hrdlo", která hrdlem vrká, hrdluje. Die Turteltaube. V. H. cukruje. Us. — Hrdlička, y, m., jm. vlastní, skloňuje se dle „Despota".

77646   Hrdlička Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdlička divoká, t. auritus, chechtavá, t. risorius. Frč. 352., modrošedá jihoafrická. Holub I. 56. Cf. Schd. II. 460., Kram. Slov., S. N. Chodí spolu jako h-čky. Mt. S. 1874. Budeme sa lúbiť ako tie h-ky. Sl. ps. 350. Proč má h. okolo krku pásek? Vz Sbtk. Výkl. 59. — H. = hruška. Mor. Brt. — H-, samota u Mníška. — H., y, m., os. jm. H. Jan, kazatel, 1810. Vz Jir. Ruk. I. 260., Jg. H. 1. 2. vyd. 565. — H. Kašp., děkan, f 1822. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 565. — H. Jiří. Blk. Kfsk. 1320.

77647   Hrdlička Svazek: 7 Strana: 1265
Hrdlička. Cf. Brm. II. 2 690., 743. H. v mor. národ. písních. Vz Brt. N. p III. str LXXXIX.

77648   Hrdlička Svazek: 8 Strana: 0548
Hrdlička pták. Vz Ott. XI. 770. — H. Jan, 1741.—po r. 1810., slov. spis. Vz Ott. XL 771.

77649   Hrdlička Svazek: 9 Strana: 0072
Hrdlička divoká. Vz Šír. III. 131.

77650   Hrdlička Svazek: 9 Strana: 0439
Hrdlička Jan, slov. veršovec, 1741 asi až 1810. Vz Vlč. Lit. II. 291.

77651   Hrdlička Svazek: 10 Strana: 0588
Hrdlička Aleš dr., spis.

77652   Hrdlička Ja Svazek: 10 Strana: 0092
Hrdlička Jan, spis. 1741. Vz Vek. Vset. 302. — H. pták. Chechtal se, jako stará h. Rais. Zap. vlast. 6.

77653   Hrdlili Svazek: 8 Strana: 0114
Hrdlili = rdousiti. Brt. D. II. 318. Vz Hrdlovati.

77654   Hrdlina Svazek: 1 Strana: 0487
Hrdlina, y, f., hrdelní žíla, die Kehlader. D.

77655   Hrdlinkáč, e Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdlinkáč, e, m., der Hohlkehlenstahl beim Drechsler. Šm.

77656   Hrdliti Svazek: 1 Strana: 0487
Hrdliti, il, en, ení. Vz Hrdlovati.

77657   Hrdlitý Svazek: 1 Strana: 0487
Hrdlitý, halsig. H. nádoba, Jg.

77658   Hrdlní Svazek: 1 Strana: 0487
Hrdlní = hrdelní.

77659   Hrdlo Svazek: 1 Strana: 0487
Hrdlo (dříve: hrlo), hrdélko, a, n. H., grtdlo, z skr. koř. gr (v: „žrádlo, žráti"), -dlo=rskr. -tram, řec. -r^ov, lat. -trum, tedy hrdlo = stroj k polykání. Schl. Hrdlo z gr- dlo, od zvuku, který proudem do něho vchází aneb z něho se řine. Gb. Die Kehle, Gurgel, Drossel, der Schlund, Vorderhals. Jg. Hrdlo se dělí v: 1. podbradí, 2. okres podjazykový, 3. okres chřtánový, 4. okres brzlíkový, 5. důlek hrdelní. S. N. Čípek v hrdle. V. Ten celý den nic jsme v hrdle neměli (nic jsme nejedli a nepili). Jg. Bojují mezi sebou křiky až do hrdla predržení n. až do sípání. Jel. Drsnatosť, ostrosť, nehladkosť hrdla (chřá- pavosť). V. Siptavosť hrdla. Reš. Komuž se v hrdle hatí (chřápavý). V. Bolení, zápal hrdla. Ja. Křičí, co má hrdla (z plna hrdla). D. Když se z tohoto světa bráti musíme, síla nás uchází, žíly se krčí, hudci nám v hrdle hudou. Rad. zv. Vz Hudec. Živí tělo, co jen h. chce. Puch. Vše- co h. ráčí, káže. V. Plný, až mu v hrdle stojí. L. Nenasycené, nesyté hrdlo. V. Statek skrze h. a zadek prohnati. V. O nic se nestarati, než o h. a břicho. V. Kolik hrdla nástrah (lahůdek), tolik záhub. Kom. Pij h., jez h., zaplatíš hrdlo (třeba na šibenici). Št, Má, co jen h. ráčí. Vz Blahobyt, Boháč, Lb., Č. Bolí h. zpívat darmo. Č. Smrdí mu z hrdla, Vz Nečistý. Č. Zacpal mu hrdlo zlatem. Vz Porušený (soudce). Č. Kdo rád h. smáčí, rychle k hrobu kráčí. Km. Z hrdla, hrdlem = velmi hlasně. Z mocna hrdla. Rkk. Volej vším hrdlem. Br. Mluví, jakoby hrdla neměl (z ticha). H. nadouti (rozlobiti se). Kat. 2734. Vydírati z hrdla. Jg. Vydřelby jednomu z hrdla (o závistnících a dráčích chudých lidí). Jg. Z hrdla vyvrci (chrkati).. V. Snědl mnicha a kápě mu v hrdle zůstala. Jg. Což jednou čertu v hrdlo přijde, toho nikdo nevykoupí. Jg. — H. = krk, der Hals. Na hrdle zlatý řetěz. Ozdoba na h. V. Kruh železný na hrdlo. Kom. Za h. uvázati, po- věsiti (oběsiti). V. Na h. se věšeti; hrdla se chopiti. V. Pěkným, táhlým hrdlem. Rkk. Chytiti se hrdla, okolo hrdla, (objímali se). Jg. Za h. popadnouti. D. Šátkem si hrdlo zatáhl. Har. II, podřezati, zařezati. V. Oko na h. strčiti. V. — Po hrdlo = po uši, bis an den Hals. V štěstí po h. brodí. L. Če- muž lidé těžce věří, leč se jim v hrdlo na- lévá. Vz Nebezpečenství. Č. — V h. se han- biti. D. V h. se za ně styděli. V. Za to v h. se stydím. Lom., Sych. V h. lež. Jg. V hrdlo lháti (unverschämt lügen). D., Sych. Kdož tě toho zpravuje, tenť v hrdlo lže jako z kurvy syn zrádný. A. Hol. z St. Smrdí mu z hrdla (lže). Ros. — Na hrdlo = na krk, na hrdle =- na krku. Na hrdle někomu ležeti = blízko n. těžkým býti. V. V hrdle nepřátelském býti = míti nepřítele na sobě. Us. Jemu starosti na hrdle leží. V. Velikou tíž, bře- meno na hrdle míti. V. Stále býti někomu na hrdle. D. Na hrdle sedí smrť vždycky. Jel. Na h-o mu jde. Jg. Všecko mi to na hrdlo spadlo. Vz Péče. Č. — H. = život, der Hals, die ganze Kehle, das Leben. Jg. Platím za to hrdlem. Jel. Pro vlasť h. slo- žiti. Kom. Na h-e seděti. Trestati na hrdle. D. Provazem někoho na hrdle trestati; osi- dlem h. odníti. V. Něco hrdlem zaplatiti. Krab. Za pokutou hrdla, bez milosti. V. Hrdlo za hrdlo, Č., Rb. Kteří sobě sami h. odjí- mají. Er. K hrdlu sobě (někomu) sáhnouti. Vz Smrť. Č. Budiž mu sazeno k hrdlu. Žer. Byl odsouzen hrdla. Zav. Člověk hrdla od- souzený. Br. Hrdla odříci. V. Života a hrdla pro někoho vynasaditi. Br. Nebo zůstaň doma nebo odvaž se hrdla. V. Pod hrdlem přiká- zati. Pod hrdlem se nesmí navrátiti. V. Aby jeden druhému pomocen byl a radil i živo- tem i zbožím i vší mocí až do těch hrdel. Arch. I. 66. Pro něž by slušně i na hrdle měl kárán býti. Žer. Záp. I. 267. Sotva s hrdlem pryč utekl. Skl. 103. Přihodí-li se co Hlavsovi proti našemu glejtu, že k hrdlům vašim o tom budem hleděti. Bart. 276. Ne- mělo by proto písaři k hrdlu jíti. O. z D. Hrdel i statků nasaditi. H. ztratiti. O h. koho připraviti. Pr. A jestliže by ten měštěnín hrdlem trpěl. P. Sob. 159. Tak bychom hrdly i statky svými jednali a pomáhali pokojiti země této. Kn. Tov. 5. Pod hrdlem zapo věděný. Kom. Pod ztracením hradla zapo- vědíno bylo. Vrat. Pod skutečným na hrdle trestáním. Kom. Propadl hrdlo. Faukn. Právo o něm jest, aby hrdlo propadl. Br. Jde mu o h. Reš. Někomu na h. státi. D. Hrdla pro- padem. Reš. Ne já tebe hrdla odsuzuji, ale zřejmá práva. Br. Souditi o hrdlo. O hrdlo hráti. V. O h. se, někoho připraviti. V. H. odníti. V. H. si odňal. Us. Že chtí se brániti do těch hrdel židé. Ben. Aby hrdla svého tam nenechal. Žádný by nemohl při hrdle zůstati. Br. Při hrdle a zdraví zachovati. V. Při hrdle zanechati. V. Pře na h. se vzta- hující, o h. běžící. Th. Hrdla zbavení, ztra- cení, zastavení. Th. O hrdle seděti (odsou- zený na smrť). V. Běží tu o h. Ml. Sotva s hrdlem uteče (živ). Br. A do hrdel se za- vázali. Štelc. Zapsali se, aby se jedni dru- hých až do těch hrdel neopouštěli. V. A cti do toho hrdla chrániti. St. skl. I mysliti jen, za Fridricha hrdlem páchlo. Kom. Nůž ně- komu k hrdlu přiložiti. D. Přikázáno, aby se pod zbavením hrdla do Čech nenavraco- val. Háj. Co nevíš, že soudce poříkati k hrdlu sahá ? Kom. Jest potřebí od hrdel našich ode- hnati nepřítele. V. Obecní dobré města s nebez- pečenstvím hrdla a života opatrovati a ob- hajovati. V. Jakby mu k hrdlu sahal. (La- komý). Č. Mluví, co nemůže hrdlem doká zati. Jg. Vz Tlachal. Č. Páchne to hrdlem. Vz Trest. Č. Něco radše králi dáti, nežli o svá hrdla hráti. Lom. Utíká, jakoby mu k h-u sahal. Vz Bázlivý. Lb. S h-em člověka nesluší hráti; Na h. člověku nemá se kvapiti; H. jednou odňaté nemůže se navrátiti. Rb. — H., soud o hrdlo, peinliches Gericht. A což se hrdla dotýče. Pr. — H. = co k hrdlu podobno, Hals. Sklenice s úzkým hrdlem. Us. H. ostruhy, loutny, pekla. Do hrdla peklu lézti. Jg. H. matky (Mutterscheide). — H., prostrannosť trubky či cívky u lupenu. Rostl.

77660   Hrdlo Svazek: 8 Strana: 0114
Hrdlo = z gradlo. Gb. H. ml. I. 62., 61. Jak se léčí bolení hrdla na Slov. Vz Phľd. XII. 56i. Podrezala si s ním h. (je s ním v manželství nespokojena). Phľd. XII. 560. H. má malú dierku, ale sa moc preleje ces ňu (o opilci). Slov. Zátur. Křičel na celé h. Nár. list. 1896. č. 134. odp. feuill.

77661   Hrdlo Svazek: 9 Strana: 0072
Hrdlo. O příslovích atd. vz Zát. Př. 69., 315a.

77662   Hrdlo Svazek: 9 Strana: 0439
Hrdlo. Pre hrdlo (krk) ztratíš h. (život). Mus. slov. III. 26.

77663   Hrdlo Svazek: 10 Strana: 0092
Hrdlo. Své h. na něčem složiti (svůj život ztratiti). Vz Hus. Post. 59. — 60. Jejich h. jest jakožto hrob otevřený (rádi pijí). 1478. Uč. spol. 1903. II. 21.

77664   Hrdlo. Cf Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdlo. Cf. Mkl. aL 272., Šrc. 137., 544., Mkl. Etyrn. H. = přední časť krku. Stff. Vz Slov. zdrav. 63. Přední a širší čásť jícnu slove krk. Schd. II. 353. IL, gula. Až do hirdla. Ž. wit. Hab. 13. H., guttur. Ž. wit. 5. 11. H. (gula) brouků. Kk. Br. 5. Má h. na půl vědra. Us. Jemu divně v hrdle hRaje (skonává) U Litomš. Smrť mu už v hrdle (umře). Tkč. HRdlem statek pRovedl (propil jej). Us. H. je malé, ale mnoho stroví. Mor. Tč. H. se nám rozsušilo, treba ho zaľáti. SI. ps. 383. Z mocna h. volá k bohóm. Rkk. Píseň již tak jedním hrdlem nešla. Tbz. Lež (jeho) v h. mu vtlačili. 1454. Mus. 1887. 118. — H. = krk. Šátek na h. Sl. ps 327. Bolí ho h., er ist reif für den Galgen. Laš. Tč. A mě samého za hrdlo jal a na svú tvrzi vedl. Půh. II. 292. — V hrdlo. Nebožátka bídná, proč vy se v h. nesty- díte před pánem Bohem i přede všemi lidmi. Bart. 165. Poněvadž jsi v h. bral (opětoval), což jsi pRve odvolal. M. J. z Pr. 16. — H. mateníkové vyčnívá do pochvy. Vz Slov. zdRav. — H. = život. Bychť za to měl h. dáti. Výb. II. 39. HRdlem za něco státi. Šml. I. 64. Ten h. provinil. U Žamb. Dbv. Ti Hrdla svá tak dobře vážili (jich nasa- dili) jakožto já. Arch. IV. 13. Neznala se k tomu řkúci, že on toho k ní nepRovede svým hrdlem; Poněvadž manželka jeho jemu na hrdlo nestojí, abychom jeho při hrdle nechali; Žalobník nemuož dále o to zraněnie k obžalovanému na hrdlo státi; Mosieš to svým hrdlem dovésti. NB. Tč. 61., 98., 111., 125. Jemu hrdlem i statkem sloužili. Abr. 2. 255. A chce proto k svému hrdlu hle- děti (že postúpil tvrze). Pč. 39. Pomáhali mu statkuov a hrdel svých nelitujíce. List hrad. 1473. Hrdia svého se odvážiti; Odjal sobě h. svým vlastním mečem. V. Hrdla, cti a gruntů když se dotýkalo, jak se svě- domí dávalo. Vz Zř. zem. Jir. 452. O hrdla odsouzení vz ŽeR. Záp. I. 231. H-a kteří sami sobě odjímají; O h. a česť žádný sou- zen býti nemá, leč mu svědek ku pRávu připRaven bude. Cor. jur. Jir. IV. 3. 2. str. 414. — H. = co k hrdlu podobno. H. na železných troubách k vedení vody nebo plynu = trouba širší, do níž strká se konec trouby druhé, der Muff, Stutzel. H. = trouba u nádob lučebnických, der Hals der Retorte, des Kolbens. Km. Trouba s hrdlem. Zpr. arch. II. stavidla; H. u jeřábu na vodu. NA. IV. 255., 203. H. boty. Ib. 210. Voda v nádobě o dvou hrdlech (stejných) v jed- nom hrdle tak vysoko stojí jako v dRuhém rovnosti po všech stranách šetříc. Kom. D. 60. H. pochvy; h. kleští (čásť u zámku zne- náhla se zužující). Kržk. Por. 480., 563. H. = strana hradeb otevřená, od nepřítele odvrácená, die Kehle. NA. III. 142. Cf. S. N. XI. 178. H. mořské, die Meerenge. Slov. Ssk.

77665   Hrdlobol Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdlobol, hrdlabol, u, m., bolení v hrdle, prým, Kehlsucht, Bräune. Na Slov. Jg.

77666   Hrdloľubec Svazek: 10 Strana: 0092
Hrdloľubec, bce, m. = kdo je hrdlem, do hrdla libý. Sr. násl. Vz Gb Slov.

77667   Hrdloľúbezný Svazek: 10 Strana: 0093
Hrdloľúbezný = hrdlu, do hrdla líbezný, milý. H. věci. Vz Gb. Slov., Hrdloľubec.

77668   Hrdlolživec Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdlolživec, vce, m. = kdo v hrdlo lže. V Kunv. Msk.

77669   Hrdlolživý Svazek: 10 Strana: 0093
Hrdlolživý = v hrdlo lživý. Vých Čecb. Šb. D. 28.

77670   Hrdlonohý Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdlonohý. H-zí Raci, laemipoda. Nz. Vz Hrdlonožec

77671   Hrdlonosec Svazek: 9 Strana: 0072
Hrdlonosec, sce, m, diodyrrhynchus, brouk. H. rakouský, d. austriacus. Vz Klim. 619.

77672   Hrdlonožec Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdlonožec, žce, m. H-ci, laemodipoda, die Kehlfüsser == vrostloocí korýšové mající malou hlavu a úplně zakrnělý ocas. H. vel- rybí, cyamusceti; nitkový, caprella acumi- nifera. Vz Frč. 103., Brm. IV. 2. 38. Vz násl.

77673   Hrdlonožec Svazek: 7 Strana: 1265
Hrdlonožec Cf. Ott. V. 804

77674   Hrdlopasek Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdlopasek, ska, m., die Ringamsel. Posp.

77675   Hrdlopasek Svazek: 9 Strana: 0072
Hrdlopasek v Vl. 363. oprav v: Hrdlo- pásek.

77676   Hrdlopásek Svazek: 9 Strana: 0072
Hrdlopásek, ska, m., vz Kos turecký.

77677   Hrdloploutvý Svazek: 9 Strana: 0072
Hrdloploutvý. H. ryby, anacanthini Ott. XVI. 503a.

77678   Hrdloplýtvý Svazek: 9 Strana: 0072
Hrdloplýtvý. H. ryby. Mus. 1849. IV. 64.

77679   Hrdlořez Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdlořez, a, m., Gurgelabschneider. Zlob.

77680   Hrdlořez, u Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdlořez, u, m., tracheotomie. Vz Slov. zdrav.

77681   Hrdlořezy Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdlořezy, pl. Dle Dolany. Ves u Prahy.

77682   Hrdlořezy Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdlořezy, vsi u Kosmonos, u Prahy a u Černého Potoka v Budějov. S. N. X., Tk. Ž. 51., Blk. Kfsk. 1320., Sdl. Hr. III. 303.

77683   Hrdlořezý Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdlořezý, halsabschneidend. H. nůž. Msn. Ol. 43.

77684   Hrdloš Svazek: 7 Strana: 1265
Hrdloš, e, m., galliardus, Rozk., scoli- ardus. Veleš.

77685   Hrdloštítník Svazek: 9 Strana: 0072
Hrdloštítník, a, m, acmaeops, brouk. H. černoštítý, a. nigricollis, červenoštítý, collaris, luční, pratensis. Vz Klim. 639.

77686   Hrdlouhati Svazek: 10 Strana: 0093
Hrdlouhati. Jrsk. XXVI. 317.

77687   Hrdlouhati, m Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdlouhati, m. v hrdlo lháti. Vz Hrdlo. L.

77688   Hrdloulež Svazek: 10 Strana: 0093
Hrdloulež, lži, f. H. si vymysliti. Zvon III. 538.

77689   Hrdloulživý Svazek: 10 Strana: 0093
Hrdloulživý. Zvon III. 515

77690   Hrdlouživka Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdlouživka, y, m. = lhář. U Kr. Hrad. Kit.

77691   Hrdlovati Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdlovati = hrdliti, za hrdlo utiskati; sužovati, würgen, plagen. Jg. — koho. Dav se hněvu přemoci hrdloval druhého. Háj. — se s kým oč (zápoliti, rváti se, ringen, sich balgen). Jg., D. — Já se něco nahrdlím a přece nic nemám = mnoho se napracuji, skrovně žiji a přece nic nemám. Mřk.

77692   Hrdlovati Svazek: 8 Strana: 0114
Hrdlovati = těžce pracovati. Výše 22 ro- kóv hrdloval. Slov. Phľd. XII. 695.

77693   Hrdlovati koho Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdlovati koho. ZN., M., Ž. Kr., Půh. I. 284., 364. H. dlužníky. Hus I. 373. (II. 392.). — se s kým. Us. Sn., Sá, — co odkud. Hrdlím z něho verba žádající da- tiva. Kos. v Km. 1884. 676. — nač. Protože bratr pořád na mne hrdlil (dotíral, mne nutil), abych stavěl. Us. u Brandýsa nad Lab. Em. Zítek. U Nové Vsi v Kruml. Bauer. — se = namáhati se. Mor. Brt.

77694   Hrdlovati koho Svazek: 7 Strana: 1265
Hrdlovati koho. Výb. I. 1058. — se čím. Chč. m. s. III. 52.

77695   Hrdlovina Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdlovina, y, f., das Schliefloch. Vz Průlez. NA. IV. 207.

77696   Hrdlovisko Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdlovisko, a, n. = práce hrdelná, těžká, namáhavá, při níž se člověk nahrdluje, nahrdlačí. Zlínsky. Brt. Mtc. 1878. 34. — H. = pole, na kterém se těžko pracuje. Mor.
Brt. D. 216.
Hrdlovka, y, f. Herrlich, ves u Oseka.

77697   Hrdlovka Svazek: 7 Strana: 1265
Hrdlovka, y, f. = hrdlo, Gurgelrohr bei Pumpen. Hř.

77698   Hrdlový Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdlový, Gurgel-, Hals-. H. dutina. Ssav.

77699   Hrdlový Svazek: 9 Strana: 0072
Hrdlový = hrdelní. H. právo. Nár. sbor. II. 74.

77700   Hrdlový Svazek: 10 Strana: 0093
Hrdlový. H. roura. Vz Ott. XXI. 1034, 1035.

77701   Hrdložabrový Svazek: 10 Strana: 0093
Hrdložabrový. H. pištěl, Halskiemen- fistel. Ktt.

77702   Hrdlún Svazek: 7 Strana: 1265
Hrdlún, u, m., cucurbita. Pršp. 33. 10.

77703   Hrdly Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdly, dle Dolany, ves u Terezína. Tk. I. 84., 416., III. 85. 248., Blk. Kfsk. 470.

77704   Hrdnatosť, i, f Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdnatosť, i, f. '= hrdost. Slov. Bern.

77705   Hrdnatý Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdnatý = hrdý. Slov. Bern. Hrdoba. Zátur. Priat. IV. 99., Ziak; Štulc. I. 88.

77706   Hrdnouti Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdnouti, dnul a dl, utí, pýchati, hrditi se, nadýmati se, stolz werden, V.; 2. tupiti, pohrdati, verachten. — kým. Vz Pohrdnouti.

77707   Hrdo Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdo, hrdě, stolz, übermüthig. Z hrda o sobě mluviti. V.

77708   Hrdo Svazek: 10 Strana: 0588
Hrdo = nádherně. Brt. Sl. 106.

77709   Hrdoba Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdoba, y, f. = hrdosť, Stolz. Koll.

77710   Hrdobce Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdobce, e, m. = hrdý člověk. Nrd. Vz Hrdoch. Hrdobnosť, i. f., der Stolz. Dch. Hrdobný, stolz,. Dch.

77711   Hrdobný lesk Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdobný lesk, snad lépe: nádherný. Jg.

77712   Hrdobujný Svazek: 6 Strana: 0363
Hrdobujný, stolz. Čch. Mch 85.

77713   Hrdodušný Svazek: 10 Strana: 0093
Hrdodušný. H. Trojané. Msn. II. 126, 145.

77714   Hrdohlavý Svazek: 8 Strana: 0548
Hrdohlavý. H-vá junač. Phľd. 1896. 771.

77715   Hrdohněvný Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdohněvný, stolzzürnend. Mus.

77716   Hrdohrůzně Svazek: 9 Strana: 0072
Hrdohrůzně. Slád. Sen. 90.

77717   Hrdoch Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdoch, a, m. = hrdobce. Štulc. I. 45., 59.

77718   Hrdochlubně Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdochlubně, grossprahlerisch. Lpř. Sl.

77719   Hrdochrámina Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdochrámina, y, f. = posvátný chrám. Vký. Špatné slovo.

77720   Hrdokrásný Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdokrásný, stolzschön. Dk. Dj. f. 221.

77721   Hrdomluvce Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdomluvce, e, m., ein stolz Sprechen- der. L.

77722   Hrdomluvnosť Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdomluvnosť, i, f., Grosssprecherei, L., hochmüthiges Reden. Jg.

77723   Hrdomluvný Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdomluvný, stolz redend. Jg.

77724   Hrdomysl Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdomysl, i, f. = hrdomyslnosť. Jg.

77725   Hrdomyslnosť Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdomyslnosť, i, f., pýcha, Stolz. Jg.

77726   Hrdomyslný Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdomyslný, hochmüthig, stolz. Jg.

77727   Hrdoň Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdoň, ě, m., os. jm. Arch. I. 182., D. ol. IV. 625., Pal. Rdh. I. 120., Pal. Děj. I. 336.

77728   Hrdoň Svazek: 7 Strana: 1265
Hrdoň, ě, m., elatus. Pršp. 45, 38,

77729   Hrdoňka, y Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdoňka, y, m., os. jm. Tk. IV. 727., V. 70.

77730   Hrdonosek Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdonosek, ska, m., der Hochnäsige, Stolze, šm. Hrdonoska, y, f., die Hochnasige, Stolze. Šm.

77731   Hrdonosý Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdonosý, pyšný, ein Stolzer. L.

77732   Hrdoňov Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdoňov. Sdl. Hr. III. 114., 117.

77733   Hrdoňovice Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdoňovice, dle Budějovice, Hrdonowitz, ves u Turnova. Blk. Kfsk. 721., 774.

77734   Hrdopansky Svazek: 10 Strana: 0093
Hrdopansky se na něco dívati. Nár. list. 1902. č. 57. 2.

77735   Hrdopych Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdopych, a, m. = hrdopysk.

77736   Hrdopýcha Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdopýcha, y, f., die Hoffart. Smb. S. I. 120., Kká. Š. 117.

77737   Hrdopysk Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdopysk, hrdopych, a, m., hrdopyský = hrdopýšek. Na Slov.

77738   Hrdopyšec Svazek: 10 Strana: 0093
Hrdopyšec, šce, m. Msn. II. 47.

77739   Hrdopýšek Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdopýšek, ška, hrdopýška, y, m., hrdou- šek, ein stolzer Mensch. Rvač. — H., chlubný člověk, Prahlhans. V.

77740   Hrdopyšenství Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdopyšenství, n., hrdopyšnosť, i. f., Hoffart, Hoffärtigkeit. Rk.

77741   Hrdopyšně Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdopyšně, hoffärtig. Arb., Kká. K sl. j. 154.

77742   Hrdopyšnosť Svazek: 10 Strana: 0588
Hrdopyšnosť, i, f. Müll. 196.

77743   Hrdopyšný Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdopyšný, hoffärtig. Rk.

77744   Hrdopyšný Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdopyšný, hochnasig. Dk., Kká. K sl. j. 46., Msn. Or. 58.

77745   Hrdopyšný Svazek: 8 Strana: 0114
Hrdopyšný. H.zámek. Vrch. Rol. XXXVII. 37.

77746   Hrdoslavně Svazek: 7 Strana: 1265
Hrdoslavně plesati. Vc. Lab. 116

77747   Hrdoslavný Svazek: 10 Strana: 0093
Hrdoslavný. H. doby. Tbz. V. 6. 416.

77748   Hrdosmělý Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdosmělý, kühndreist. Čch. Dg. Kv. 1881.

77749   Hrdosť Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdosť, i, f., zpupnosť, pýcha, der Stolz, Hochmuth, Aufgeblasenheit, Dünkel, Ehr- geiz. D., Jg. Od vší h-sti a pýchy vzdálený. V. Z h-sti toho nepřijme. Zák. sv. Ben. Pu- stivše světských rozkoší a hrdostí. Tamtéž. Jsou plni hrdosti (vzdoru). D. Vz Pýcha. — H., zastar., znamenalo pych, svévolné po- škození na jmění, Frevel, do druhé polovice 15. století. Však jest na tom h. učinil (že zboží bez soudu vzal). Ms. Jest mú čeleď bil kiji, pychem a hrdostí. Půh. Olom. 1412. Učinil pych na řekách, zrubal mi hráze pra- vou hrdostí. Půh. Ol. 1412. Vz Gl. 72., Kn. drn. 131.

77750   Hrdosť Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdosť. Št. Kn. š. 2., 12. H. tělesná, du- chovní. Ib. 79. Chtě svú hrdostiú vz něho býti; By n'opáčil jich hrdosti. Alx. Anth. I. 3. vd. 36. H. neráda se dluží a samolibosf neráda oplácí. Sb. uč.

77751   Hrdosť Svazek: 7 Strana: 1265
Hrdosť = pych. 11. stol. D. Gesch. 82., 91.

77752   Hrdosť Svazek: 8 Strana: 0114
Hrdosť = výboj, útok na dům. Vz Cel. Pr. m. I. 8 2. a Útok.

77753   Hrdosť Svazek: 10 Strana: 0093
Hrdosť (grdost), soudní pokuta. XIII. stol. Fried. 15. c.

77754   Hrdostně Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdostně = hrdě. H. povznášeti čelo. Čch. Bs. 66.

77755   Hrdoš Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdoš, e, m., hrdý, ein Stolzer, V.

77756   Hrdošín Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdošín, a, m. = hora u Královan na Slov. Č. Čt. II. 361., Pokr. Pot. II. 7.

77757   Hrdošit sa s čím Svazek: 10 Strana: 0588
Hrdošit sa s čím = pyšniti se. Phľd. XXIV. 545.

77758   Hrdoška, y, f Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdoška, y, f., die Stolze. Hdž. Vět. 85.

77759   Hrdošumný Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdošumný, stolzrauschend. H. zvěsť, Čch. Dg. 482., let. Osv. V. 826.

77760   Hrdota Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdota, y, f., šp. m. hrdosť. Jg.

77761   Hrdotupě Svazek: 7 Strana: 1265
Hrdotupě. Kdy h. jej kdo tiskne k roz- machu. C. Rž. XCIV.

77762   Hrdousiti Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdousiti, vz Rdousiti.

77763   Hrdouš Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdouš, e, hrdoušek, ška, m., V., = hrdoš.

77764   Hrdovitý Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdovitý = hrdý. (Slovo nové a zby- tečné). Šm.

77765   Hrdovná Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdovná, é, f., sam. u Dobříše.

77766   Hrdozpupný Svazek: 10 Strana: 0093
Hrdozpupný. H. mužstvo. Msn. Od. 163

77767   Hrdra Svazek: 1 Strana: 0489
Hrdra, y, f. = rez. Rostl. Na Slov. Plk.

77768   Hrdra Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdra oprav v. hrdza. Loos.

77769   Hrdra v I Svazek: 8 Strana: 0548
Hrdra v I 489. oprav v: hrdza.

77770   Hrdús Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdús, u, m. — uzel, der Knoten. Hdž. Čít. XII.

77771   Hrdúsek Svazek: 10 Strana: 0588
Hrdúsek, sku, m. = uzel. Uviaž na h-sky. Mus. slov. IV. 101.

77772   Hrdúsky Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdúsky — na uzel. Na sľučky zaviazano sa lah'ko rozviaže, na h. nesnadno. Slov. Zátur.

77773   Hrdúsnik Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdúsnik, a, m., der Würger. Slov. Phld. III. 370.

77774   Hrdutosť Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdutosť, i, f., nadutosť, pýcha, Stolz. Jg.

77775   Hrdutý Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdutý, nadutý, pyšný, stolz, aufgebla- sen. Reš.

77776   Hrdý Svazek: 1 Strana: 0488
Hrdý; hrd, a, o; komp. hrdější n. hrdší; adv. hrdě, hrději. — H. = pyšný, nadutý, stolz, aufgeblasen, hochmüthig. H. jako páv. Hrdým býti. V. Slova hrdá dávati; s hrdou myslí. V. Hrdé smýšlení o sobě. D. Sosny hrdé na horách. Ráj. Bohactví Člověka hrdým činí. Us. Hrdú braň na sobě nosívá (jinoch). Rkk. Před ctihodným snímej a hrdého si nevšímej. Pk. Hrdý se pyšnému rovná. Jg. Jeden hrdý, druhý tvrdý. Vz Stejnosť. Č. — nač: na svůj rod. Šm. — pro co, z čeho. Rk. Z daróv božích chce hrd býti. Št. N. 216. - komu: sobě. Aqu. — čím: něčí pokorú. Št. kn. šest. 168. Kak svými hrd jest ščepy. Výb. I. 172. — Stran přísloví vz: Čelo, Přeskočiti, Pyšný. — H. = upej- pavý, zvl. o ženštinách, spröd. Pěkní rádi bývají hrdí. Klat.

77777   Hrdý Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdý. Vz Mkl. Etym. 64. H. šíj, tvář, úsměv, čelo, smích, Vrch., zpěv, Kká. K sl. j. 3., budova, postava, Us., rúcho. Št. Kn. š. 163. — nač: na své předky. Dch. -- z čeho. Byli z něho hrdi. Us. u Dobrušky. Vk. — čím. Hrd svým rodem. Kká. Td. 307. Nebyla tiem hrda. Brig. IV. 3. a. Ne- má tiem hrd býti. Hus I. 405. — kdy. Hrdý si, šuhajko, ve mladosti a predsa ponížiš v hrobě kosti. Sl. sp. 72. — nad kým. Tys nade mnou hrd, ani se nedáš vidět! Us. u Rychn. — H. z Klokočna. Sdl. Hr. II. 16.

77778   Hrdý Svazek: 8 Strana: 0114
Hrdý z grbrdb,. Gb. II. ml. I. 62. — nač. Hrd byl na výrok dámy své. Vrch. Rol. XXX. 11. — čeho. Příbuznou Annu vynímá z dě- dictví, prý ho hrdá byla, v nemoci ho ne- navštívila, 1547. Wtr. Živ. c. 670. Aby ne- byla jeho hrdá. Wtr. St. nov. 18. — H. = skvostný. H. obed = hostina. Phľd. 1896.70. — H. Jan, učit. a spis. v Praze, † 6./5. 1896. maje 56 let, Vz Nár. list. 1896. č. 126.

77779   Hrdý Svazek: 8 Strana: 0548
Hrdý Jan, 1834.—1896., učit. a spis. Vz Ott. XL 771.

77780   Hrdý H Svazek: 9 Strana: 0072
Hrdý H bohatý. Slov H. zať. Němc. III. 293. — H. = drahý, hedvábný. H. šatka. Slov. Mas 1859. 93.

77781   Hrdýlko Svazek: 1 Strana: 0489
Hrdýlko, lépe: hrdélko, vz Hrdlo. Jg.

77782   Hrdza Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdza, e, f. = rez, der Rost. Slov. Že- lezné dvere hrdzou pokryté. Phld. II. 3. 246. Hrdzu ze strel škrábu. Hbl. 18. — H., Abfälle im Bienenkorbe. Slov. Ssk.

77783   Hrdza Svazek: 10 Strana: 0588
Hrdza, y, f. = déšť padající, když sviti slunce. Phľd. XXIV. 419.

77784   Hrdzavet Svazek: 8 Strana: 0114
Hrdzavet = zrzavěti. Slov. Phľd. 1893. 643. Keď vedomosti tvoje hrdzavejú. Phľd. 1893. 5C9.

77785   Hrdzavěti Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdzavěti, rostig werden. Slov. Ssk.

77786   Hrdzavý Svazek: 6 Strana: 0364
Hrdzavý = rezavý, rostig. H. puška. Vaj. Tat. M. 83.

77787   Hrdzavý Svazek: 8 Strana: 0114
Hrdzavý = zrzavý, rezavý. H. klin. Phľd. 1893. 740.

77788   Hrebče Svazek: 6 Strana: 0364
Hrebče, ete, hřebčátko, a, n., das Hengst- füllen. Šm.

77789   Hrebenda Svazek: 6 Strana: 0365
Hrebenda, y, m. = sloven, básník. Pokr. Pot. II. 154. — Syt. Táb. 287.

77790   Hrebet Svazek: 6 Strana: 0366
Hrebet, btu, m. — hřbet. Slov. Nese psa na svém hrebtě; Hreptem tekla soukrevice. Koll. I. 348., 316.

77791   Hrebovnica Svazek: 6 Strana: 0366
Hrebovnica, e, f., das Nageleisen; der Pfaffendorn. Slov. Ssk.

77792   Hreda Svazek: 6 Strana: 0366
Hreda, y, f., vz Hrada.

77793   Hrejhemnou Svazek: 7 Strana: 1265
Hrejhemnou Jan, os. jm. Wtr. Obr. I. 88.

77794   Hrejcha Svazek: 6 Strana: 0366
Hrejcha, y, f. = strouha? Některým bylo uloženo, aby hrejchv na lukách cídili. Sdl. Hr. I. 17.

77795   Hrejkati Svazek: 1 Strana: 0490
Hrejkati, v Krkon. = prouditi, silně téci. Kb. —

77796   Hrejkati Svazek: 7 Strana: 1265
Hrejkati. Hrejká se mi (Krkati, jen u koní). Lib. NZ. I. 456.

77797   Hrejkovice Svazek: 6 Strana: 0366
Hrejkovice, die Budějovice, ves u Mi- levska.

77798   Hrejt Svazek: 1 Strana: 0490
Hrejt, u, m. Těsto jako h. = tuhé, na- dělané. Us. Turn.

77799   Hrejtiti Svazek: 1 Strana: 0491
Hrejtiti, il, cen, ení, nadělati, vyváleti, derb machen. Us.

77800   Hrejzek Svazek: 6 Strana: 0366
Hrejzek, zku, m. = řízek, gobio vulga- ris (fluviatilis), der Gründling. U Bechyně. Mý.

77801   Hremzati Svazek: 8 Strana: 0115
Hremzati = remzati, hrýzti. Kotk. 92.

77802   Hrenek Svazek: 6 Strana: 0367
Hrenek, nku, m. = hrnek. H. od kaše, to je už naše. Sš. P. 744.

77803   Hrenel Svazek: 6 Strana: 0367
Hrenel, a, m., crangon, garnát (mořský rak), die Garneele, Garnate. Šm.

77804   Hrez Svazek: 1 Strana: 0491
Hrez, i, f., bláto, neřád, Koth, Schmutz. Mat. verb.

77805   Hrfizka Svazek: 8 Strana: 0117
Hrfizka, y, ť. = vícha, hájnice; meta při hře v míč (han.). Brt, D. II. 319.

77806   Hrgal Svazek: 6 Strana: 0367
Hrgal, u, m. = hrčovité dřevo. Val. Vck.

77807   Hrgati Svazek: 6 Strana: 0367
Hrgati = drgati, hegati. Slov. Bern.

77808   Hrglovati Svazek: 6 Strana: 0367
Hrglovati = lomcovati. — čím. Větr dveřma hrgluje. Na již. Mor. Šd.

77809   Hrgľuvati Svazek: 6 Strana: 0367
Hrgľuvati = hrglovati. Slov. Zima so mnou len tak hrgľuvala. N. Hlsk. IV. 287.

77810   Hrgnúť Svazek: 6 Strana: 0367
Hrgnúť, vz Hrgati.

77811   Hrgotat Svazek: 10 Strana: 0588
Hrgotat = vrkati. Brt. Sl. 107.

77812   Hrgúcať Svazek: 6 Strana: 0367
Hrgúcať = velice hrkať. Mor. Brt. D.

77813   Hrholec Svazek: 6 Strana: 0367
Hrholec, lce, m. = hrkávka. Slov. Ssk.

77814   Hrhrhrhr Svazek: 6 Strana: 0367
Hrhrhrhr! Sviňa začala rochtať: Hrhrhr! Dbš. Sl. pov. VI. 96.

77815   Hriadel Svazek: 6 Strana: 0367
Hriadel = hřídel na pluhu. Slov. Hdž. Šlb. 85., Ssk.

77816   Hriadka Svazek: 6 Strana: 0367
Hriadka = hřádka, řádka, záhonek na květiny. Slov. Řb.

77817   Hrianiť Svazek: 6 Strana: 0367
Hrianiť, rösten. Slov. Ssk.

77818   Hrianka Svazek: 6 Strana: 0367
Hrianka, y, f., geröstete Brodscheibe. Slov. Ssk., Loos.

77819   Hriato Svazek: 6 Strana: 0367
Hriato, a, n. = medová kořalka. Slov. H. připravuje se na Slov. z medu, z koření a líhu, kterýžto nápoj pije se ohřatý hl. dopoledne a při hostinách. Němc. III. 257., Pokr. Pot. I. 109. Chodievaj, chodievaj, de si ťa žiadajú, de tebe koláče a h. dávajú. Sl. ps. 181. Nepôjdem odtialto, kým ne- přijde hriato, kým sa nenapijem odtialto potialto. Sl. ps. — Koll. Lp. L 266. Cf. Hrjato.

77820   Hriatý Svazek: 6 Strana: 0367
Hriatý = hřatý. Slov.

77821   Hríbarka Svazek: 7 Strana: 1265
Hríbarka, y, f. = žena prodávající hřiby. Slov. LObz. XVIII. 102.

77822   Hriebať Svazek: 9 Strana: 0073
Hriebať = živořiti. Len práve že hriebe. Slov. Zát. Př. 160b., 289a.

77823   Hrínať sa Svazek: 6 Strana: 0369
Hrínať sa, rossen. Slov. Ssk.

77824   Hrink Svazek: 6 Strana: 0369
Hrink, u, m. = ohrazený tábor avarský. Šmb. S. I. 125 , Jir.

77825   Hrinśok Svazek: 8 Strana: 0115
Hrinśok = hrnčok. Na Píle na Slov. Phľd. 1894. 744.

77826   Hrinta Svazek: 6 Strana: 0369
Hrinta, y, f. = hříva. Slov. Ssk.

77827   Hrinta Svazek: 8 Strana: 0548
Hrinta, y, f. = kotrba. Slov. Zátur.

77828   Hrinta Svazek: 9 Strana: 0073
Hrinta. Když situ hrintu okyepiš (učešeš). Slov. Zát. Př. 66a.

77829   Hrintat Svazek: 10 Strana: 0588
Hrintat = vlasy učesati, hlavu upraviti. Phľd. XXIV. 754.

77830   Hrivnák Svazek: 6 Strana: 0370
Hrivnák, vz Hřivnáč.

77831   Hrivňák Svazek: 8 Strana: 0115
Hrivňák, a, m., vz násl. Řivnáč.

77832   Hrjaté Svazek: 6 Strana: 0370
Hrjaté, ého, n. = hrjato. Hdk C. 378. Rozum dáme za h., právo za číš vina. Ib. 162.

77833   Hrjato Svazek: 6 Strana: 0370
Hrjato, a, n., vz Hriato.

77834   1. Hrk Svazek: 1 Strana: 0493
1. Hrk, adv. Hrk brk, jen to nezmať. Us.

77835   2. Hrk Svazek: 1 Strana: 0493
2. Hrk, u, hrček, čku, m. Husch, Krach. Potoky milým hrkem tekou. Ráj. Hrkem běžeti, se valiti, se hrnouti. Jg. Až krev hrkem se valila. Zlob. Hrkem se mu víno do hrdla octlo. Sych. Vandrovní jdou hrkem, na hrk = rechtem. Na Mor. Brt.

77836   1. Hrk Svazek: 6 Strana: 0370
1. Hrk, ad v. Usnul hrk (hned). U Kvasin. Us. Sotva to dořekl, peníze h. do země (zapadly). Kld., Brt. D.

77837   2. Hrk Svazek: 6 Strana: 0370
2. Hrk. Hrkem boří se chrámy. Pl. I. 42. Hrkem = honem, zprudka U Hump., Krjk., na Laš. Tč. Dělati něco na hrk = na rychlo. U Nechanic. Kšť.

77838   3. Hrk Svazek: 6 Strana: 0370
3. Hrk, u, m. = žebrota, Fecht. Šel na hrk (říká se o vandrovných). Zlínsky. Mtc. 1878. 34.

77839   1. Hrk Svazek: 7 Strana: 1266
1. Hrk. Bylo to tak na hrk = na ry- chlo. U Kr. Hrad. Kšť.

77840   Hrk Svazek: 9 Strana: 0073
Hrk. Jak prešiľ (přišel), fšeci hrk kole něho (všichni se ? němu shrkli). Císařov. Mtc. 1899. 38.

77841   Hrk Svazek: 10 Strana: 0093
Hrk. Rozmluvou jim cesta ušla, jakoby hrk Dost. Pov. 18.

77842   Hrkací Svazek: 6 Strana: 0370
Hrkací, schnarrend. Rk.

77843   Hrkaci Svazek: 8 Strana: 0548
Hrkaci. S tím farářem je lekrací, on má kalhoty h. (široké?). Osv. 1896. 135.

77844   Hrkáč Svazek: 6 Strana: 0370
Hrkáč, e, m. == hrkačka. U Olom. Sd. Na již. Mor. Sd. — H. = kdo chraplavým nebo hlubokým hlasem mluví. Let. Mt. S. IX. 1. 42. — H. = hrkavka, hrklavka, hr- kláč = jblko ve kterém jádra hrkají). Mor. Brt.

77845   Hrkáč Svazek: 8 Strana: 0115
Hrkáč, o, m., míst, jm. v Turci. Phľd. XII. 250.

77846   Hrkač Svazek: 9 Strana: 0073
Hrkač, e, m. = ruční kolečko. Lisic.

77847   Hrkáč Svazek: 10 Strana: 0093
Hrkáč, e, m. = krčah na vodu s úzkým, uzavřeným hrdlem. Sbor. slov. VII. 114.

77848   Hrkačka Svazek: 1 Strana: 0493
Hrkačka, y, f., ve vých. Čech., Jir., jinde: řehtačka, chřestačka, klapačka, jíž se na veliký pátek hrká. Die Ratsche.

77849   Hrkačka Svazek: 9 Strana: 0073
Hrkačka, y, f. = starý dostavník (vůz). Nár. list. 1898. č. 78. odp.

77850   Hrkačka. — H Svazek: 6 Strana: 0370
Hrkačka. — H = hr káni. Už je té h-ky dosť! Mor. Šd. — H., mlýn u Pardubic. — H. = žvástalka zena. Kmk.

77851   Hrkadlo Svazek: 1 Strana: 0493
Hrkadlo, a, n., drnčidlo, ein Schnarr- werk. D.

77852   Hrkál Svazek: 9 Strana: 0073
Hrkál, u ?., e, m. = boule na kořeni řepy. V. Losenice. Hoš. 96.

77853   Hrkala Svazek: 6 Strana: 0370
Hrkala, y, m. = kdo hrká, der Schnarrer. Ten h. nahrka toho plné uši Šd.

77854   Hrkala Svazek: 8 Strana: 0115
Hrkala, y, m. = hrčala, křikloun. Las. Brt. D. II. 319.

77855   Hrkálek Svazek: 1 Strana: 0493
Hrkálek, lku, m., hrkálka, y, f., rolnička, die Schelle. Na Slov. Koll.

77856   Hrkálek Svazek: 6 Strana: 0370
Hrkálek = malý mlýn. U Hlinska. — H. — objezděný, starý, chatrný kočárek. Mor. Šd.

77857   Hrkálek Svazek: 10 Strana: 0093
Hrkálek, lku, m, =rolnička. Také v Čech. Jrsk. XXVI. 449. Vz násl. Hrkávěnka.

77858   Hrkálka Svazek: 6 Strana: 0370
Hrkálka, vz Hrkálek. HVaj. BD. I. 100.

77859   Hrkálko Svazek: 6 Strana: 0370
Hrkálko, a, n. = hrkačka, řehtačka. Slov. To moje hrdiel o len ako h., něhoden ho slúchať volačí šuhajko! Sl. ps. 21.

77860   Hrkanice Svazek: 1 Strana: 0493
Hrkanice, e, f., řada. H. knoflíků, eine Knopfreihe. Jg.

77861   Hrkati Svazek: 1 Strana: 0493
Hrkati, hrkám a hrči; hrkávati; hrknouti, knul a kl, utí, krachen, scheppern, schnarren. Jg. — abs. Velkonoční hrkačky hrkají, ne- zvoní. Jg. Voda hrká (prýští se). Us. (Turn. ) — čím. H. šablenkou. Sš. Pís. 570. — kudy. Hrdlem krev hrkala. Jg., Voda skulinami hrká. Us. — jak (instr. ) Úprkem hrknouti (padnouti). Jg. — kde. To v něm hrklo! V hodinách to hrklo. Hrká v tobě jako ve starých hodinách. Pk. Hrkne to ve mně. Er. P. 396. Mouchy, komáři štípajíc hrkají okolo mé tváři. Rad. zv. Na střeše holubi hrkají. Jg. — odkud. Krev z něho hrkala; krev mu hrkala z úst. — Jg.

77862   Hrkati Svazek: 6 Strana: 0370
Hrkati. Mkl. Etyrm. 82. — kudy čím. Tichučko, lahúčko s cudzýma ženami, aby si něhŕkal po meste putami. Sl. ps. 261. — kde (proč). Před susedovým dva duby, hrkajú na nich holubi. Sš, P. 449. Všechno v něm hrká pro strach (strachem). Dch. — komu v čem jak Sedím, jak hrdlička na suchom konáru, smutně sobě hrkám v tomto mojem žialu. Sl. ps. Šf. II. 92. — s čím. H la s klínem ovoce (běžela). U N. Bydž. — kam. Déšť nám hrkl do obilí (rychle spadl). Us. Sd.

77863   Hrkati Svazek: 10 Strana: 0093
Hrkati = vrkati. Holubi hrkají. Ostrava. Šb. D. 55.

77864   Hrkávěnka Svazek: 10 Strana: 0093
Hrkávěnka, y, f. = rolnička Brt. P. n. 523. Vz předcház. Hrkálek.

77865   Hrkavica Svazek: 6 Strana: 0370
Hrkavica, e, f. = pastýřská hůl, na níž u prostředu je upravena železná krůžka, která zahrká (zařinčí), když pastýř holí za- třepe, aby odehnal dobytek. Na již. Mor. Šd.

77866   Hrkavička Svazek: 7 Strana: 1266
Hrkavička, y, f. = hrkavá hračka. U Brna. Rgl.

77867   Hrkavka Svazek: 1 Strana: 0493
Hrkavka, y, f. = hrkačka. Kom.

77868   Hrkavka Svazek: 6 Strana: 0370
Hrkavka, vz Hrkáč. Val. Vck., Brt.

77869   Hrkavka Svazek: 7 Strana: 1266
Hrkavka = rolnička. Val. Slavč. 64.

77870   Hrkavosť Svazek: 1 Strana: 0493
Hrkavosť, i, f. Neigung zum Schnarren.

77871   Hrkavý Svazek: 1 Strana: 0493
Hrkavý, hrkající, schnarrend. D.

77872   Hrkavý Svazek: 6 Strana: 0370
Hrkavý potok, rieselnd. Té.

77873   Hrkavý Svazek: 8 Strana: 0115
Hrkavý. II. jablko (jehož jádra uvnitř brkají). Tkč.

77874   Hrkel Svazek: 1 Strana: 0493
Hrkel, e, m., dřevo ve strojek píšťaly za- strčené. Plk.

77875   Hrkem Svazek: 10 Strana: 0588
Hrkem = rychle. V obilí h. zrá HoŠ. Pol. I. 137.

77876   Hrkla Svazek: 9 Strana: 0073
Hrkla, y, f. Stará h. (o ženě). Slov. Zát. Př. 85b.

77877   Hrkláč Svazek: 6 Strana: 0370
Hrkláč, e, m. = hrkáč; hrklavice. Mor. Brt. L. N. II. 16., Slb. 311., Mllr. 88. — H. = peněžník menší, das Pfennigkraut. Slov. Bern.

77878   Hrklák Svazek: 6 Strana: 0370
Hrklák, u, m., květina. V Podluží. Brt.

77879   Hrklař Svazek: 8 Strana: 0115
Hrklař, e, m., hrklavice, e, hrklávka, y, f = penízky, luštinec, rhinanthus, rostl. Brt, D. II. 506.

77880   Hrklavice Svazek: 1 Strana: 0493
Hrklavice, e, f., Klappertopf. Rk.

77881   Hrklavice Svazek: 6 Strana: 0370
Hrklavice, e, f. = kokrhel, hrkláč, ko- houtův hřeben, rhinanthus, der Hahnenkamm, rostl. Mllr. 88.

77882   Hrklavka Svazek: 6 Strana: 0370
Hrklavka = hrkačka; hrkáč. Mor. Brt

77883   Hrklavý Svazek: 1 Strana: 0493
Hrklavý = hrkavý.

77884   Hrklosť Svazek: 1 Strana: 0493
Hrklosť, i, f., prchlosť, Raschheit. Jg.

77885   Hrklovati Svazek: 6 Strana: 0370
Hrklovati = hrkati. Keď sa domiela, najvác mlyn hrkluje. Slov. Rr. Sb. Kamen hrkluje, pytel pytluje, mlynárov Janko dievča miluje. Koll. Zp. II. 391.

77886   Hrklý Svazek: 1 Strana: 0493
Hrklý = prchlý, kvapný, rasch. Nebuď tak hrklý do toho. Jg.

77887   Hrkna Svazek: 6 Strana: 0370
Hrkna, y, f. = klepna. U Polič. Zkr.

77888   Hrknouti Svazek: 1 Strana: 0493
Hrknouti, vz Hrkati.

77889   Hrkodajovy Svazek: 6 Strana: 0370
Hrkodajovy Košáry, zaniklé na Dolní Bečvě. Kld. I. 33.

77890   Hrkoleček Svazek: 9 Strana: 0073
Hrkoleček, léčku, m. = strúborná guľka visící na ľavom konci majca. Slov. Sbor. slov. II. 128. Vz Majec.

77891   Hrkolík Svazek: 7 Strana: 1266
Hrkolík, u, m. Voda teče hrkolíkem. U Kdýně. Kgl

77892   Hrkot Svazek: 1 Strana: 0493
Hrkot, u, hrkůtek, tku, m. Das Krachen, Brausen, Murmeln. Kom. Hrkot vody. Ráj. Voda teče hrkotem. Us.

77893   Hrkot Svazek: 6 Strana: 0370
Hrkot vodopádu, Dk., kočáru. Šml. I. 50. Chytím železo a vleku je s h-tem za sebou. Koll. IV. 111.

77894   Hrkota Svazek: 1 Strana: 0493
Hrkota, y, f., kdo se ustavičně hlasitě a hrkavě směje. Na Mor. Mřk.

77895   Hrkota Svazek: 6 Strana: 0370
Hrkota také = potrlý člověk anebo kdo příliš rychle mluví. U Polič. Kšá.

77896   Hrkotání Svazek: 6 Strana: 0370
Hrkotání, n,, vz Hrkotati. Já sem se nevdala, na tebe čekala, sivý sokol; pro tvé peří hladké, hrkotání sladké nemám pokoj. Sš. P. 383.

77897   Hrkotati Svazek: 1 Strana: 0493
Hrkotati, na Slov. hrkútať = hrkot vy- dávati, krachen, rauschen; vrkati, girren.

77898   Hrkotati Svazek: 6 Strana: 0370
Hrkotati. — kde. Vozy po dlažbě hrko- tají. Koll. III. 11. Už jinde hrkútá moj milý holubec. Koll. Zp. 1. 108., Sl. sp. 152. — jak. Potial i holubi smelo hrkútali. Koll. Zp. I. 40. — kdy. Hrkoce mé srdce tak nekerú chvíli, jak by mně ho řezal nožem lebo pilú. Sš. P. 347. Zabil som ja holu- benku, čo sadala v okenenku; ve dne v noci hrkútala, mně smutnému spať nedala. Sl. spv. III. 113.

77899   Hrkotati Svazek: 7 Strana: 1266
Hrkotati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 368.

77900   Hrkotavý Svazek: 1 Strana: 0493
Hrkotavý = hrkotný.

77901   Hrkotina Svazek: 10 Strana: 0588
Hrkotina, y, f. Sníh slezl h-nó = rychle, hrkem Brt. Sl. 108.

77902   Hrkotka Svazek: 7 Strana: 1266
Hrkotka = dřevěná n. plechová rolnička s držadlem (hračka). Val. Slavč. 64.

77903   Hrkotnice Svazek: 6 Strana: 0370
Hrkotnice, e, f. = povídavá ženská. Mor. Brt. D. 216.

77904   Hrkotný Svazek: 1 Strana: 0493
Hrkotný, rauschend, rumpelnd. Rk.

77905   Hrkúček Svazek: 6 Strana: 0371
Hrkúček, čku, m., das Rauschen. Rk.

77906   Hrkutání Svazek: 7 Strana: 1266
Hrkutání, n. = vrkání, das Girren. H. holuba. Brt. N. p. II. 372.

77907   Hrkútanie, n. H Svazek: 10 Strana: 0588
Hrkútanie, n. H. holuba. Phľd. XXIV. 45

77908   Hrkútať s Svazek: 8 Strana: 0548
Hrkútať s někým = švéholiti a p. Phľd. 1897. 13.

77909   Hrkútati Svazek: 6 Strana: 0371
Hrkútati, vz Hrkotati.

77910   Hrkutati Svazek: 8 Strana: 0115
Hrkutati, vz Hrkotati. Hrkutáme, pláčeme atd. Phľd. 1894. 581.

77911   Hrkútavý Svazek: 6 Strana: 0371
Hrkútavý = hrkotavý. H. hrdlička, gir- rend. Dbš. Sl. pov. VI. 61., Phld. VI. 253.

77912   Hrkútek Svazek: 6 Strana: 0371
Hrkútek, tku, m., das Rauschen. Rk.

77913   Hrl Svazek: 6 Strana: 0371
Hrl, u, m. = lom (kamení). Stěny vrchu toho hrlom či lomom balvanov posiaty. Slov. Phld. IV. 255.

77914   Hrle, e Svazek: 9 Strana: 0073
Hrle, e, f. = hrdelní opuchlina. Slov. Zát. Př. 178d.

77915   Hrlejov Svazek: 6 Strana: 0371
Hrlejov, a, m., míst. jm. Vz Tk. III. 54., 62.

77916   Hrlev Svazek: 6 Strana: 0371
Hrlev, a, m., ves. Arch. II. 179.

77917   Hrlička Svazek: 6 Strana: 0371
Hrlička = hrdlička Slov. Rr. Sb., Ssk.

77918   Hrlo Svazek: 1 Strana: 0493
Hrlo = hrdlo.

77919   Hrm Svazek: 6 Strana: 0371
Hrm, u, m. == hrom. Slov. H. hrmí. Hdž. Slb. 31. A blesk a tresk, hrm, sykot, Revot, skubot a do stánu jak tisíc orlov ďubot. Phld. III. I. 37.

77920   Hrma Svazek: 1 Strana: 0493
Hrma, y, f. Schamberg, Schambeinhöcker. Ras. —

77921   Hrma Svazek: 6 Strana: 0371
Hrma, mons Veueris, čásť těla nad ple- Menidly jsoucí. Stff. H., vulva, lůno ženské. Nz. lk. Cf. Slov. zdRav. V MV. nepravá glossa. Pa.

77922   Hrma Svazek: 7 Strana: 1266
Hrma. Zánět hrmy, Vulvitis.

77923   Hrmava Svazek: 6 Strana: 0371
Hrmava, y, f. = hrmavica. Hdž. Čít. 155.

77924   Hrmavica Svazek: 6 Strana: 0371
Hrmavica, e, f. == bouřka. Hdk. C. 378., Něm. VIL 80. V létě býya často blýskavica a h. (hrmava). Hdž. Čít. 155. V noci ná- ramná h. a ľadovec bol. N. Hlsk. III. 359. Keď má nastať h., býva jezero něspokojno. NtR. IV. 28.

77925   Hrmavica Svazek: 8 Strana: 0115
Hrmavica, e, f. = hrmená strela, Paro- mova hromová strela. Slov. Phľd. XII. 192.

77926   Hrmavice Svazek: 1 Strana: 0493
Hrmavice, e, f., blyskota, Donnerwetter. Na Slov. Koll.

77927   Hrmenbôh Svazek: 9 Strana: 0073
Hrmenbôh, a, m. = hrmený bôh. Slov. Zát. Př. 259a.

77928   Hrmenec Svazek: 6 Strana: 0371
Hrmenec, nce, m. = hora na Slov. Sl. let. VI. 130.

77929   Hrmený Svazek: 6 Strana: 0371
Hrmený = hromový. Slov. Hdk. C. 378. Sto h-ných (strel, ran) sa ces tvoju dušu páralo! Sb. sl. ps. II. 1. 141,

77930   Hrměžď Svazek: 1 Strana: 0493
Hrměžď, ě, m., zastr. = hlemýžď, Schnecke. Žid. —

77931   Hrmiežď Svazek: 10 Strana: 0093
Hrmiežď, ě, m. = hlemýžď. V té zemi sú velicí hrmieždi. Luc. 53 Vz Hrměžď.

77932   Hrmivý Svazek: 6 Strana: 0371
Hrmivý, donnernd. Slov. Loos. Obšírny a h. obežník. Phld. II. 139

77933   Hrmoliti Svazek: 1 Strana: 0493
Hrmoliti, il, ení, drobné pršeti, schwach regnen. Us.

77934   Hrmopoševní Svazek: 7 Strana: 1266
Hrmopoševní, vulvovaginalis. H. zánět, Vulvovaginitis.

77935   Hrmotati Svazek: 8 Strana: 0115
Hrmotati. Vz Hrmotnouti. Koč hrmoce ako všetci čerti. Phľd. 1893. 539.

77936   Hrmotovládce Svazek: 6 Strana: 0371
Hrmotovládce, e, m. = hromovládce. Rk.

77937   Hrmotresk Svazek: 6 Strana: 0371
Hrmotresk, u, m. = netřesk. Němc. III. 260.

77938   Hrmovice Svazek: 6 Strana: 0371
Hrmovice, e, f. = hřmot. Slov. Bern.

77939   Hrmulec Svazek: 8 Strana: 0115
Hrmulec, lce, m. = boule. Záp. Mor. Brt, D. II. 487.

77940   Hrn Svazek: 1 Strana: 0494
Hrn, u, m, hrnutí, das einmalige Scharren, Streichen. Zlob.

77941   Hrn Svazek: 6 Strana: 0371
Hrn. Zpousty ledu hrnem s výše dolů Rachotějí. Pl. I. 31.

77942   Hrn, u Svazek: 7 Strana: 1266
Hrn, u, m., eine offene, von niedrigen Wänden umgebene Feuerstätte zu metal- lurgischen Zwecken, auch Feuer genannt. Hř. Kryčný h., Eisenfrischfeuer. Hř.

77943   Hrnačka Svazek: 1 Strana: 0494
Hrnačka, hrnovačka, y, f, deska u pluhu, Streichbrett am Pfluge. Na Slov. Plk.

77944   Hrňačka Svazek: 6 Strana: 0371
Hrňačka, y, f. = široká a dlouhá zá- stěra z hrubé bilé vlny tkaná. Němc. III. 313.

77945   Hrňati Svazek: 6 Strana: 0371
Hrňati = bláto s cesty hrabati. U Uher. Hrad. Tč.

77946   Hrnavraha Svazek: 10 Strana: 0094
Hrnavraha, y, m To je vám h. (hr na vraha) = třeštidlo, Dšk. Km. 52.

77947   Hrncať Svazek: 10 Strana: 0588
Hrncať botami (těžkými) = nemotorně v nich jíti. Brt. Sl. 108.

77948   Hrnclovati se Svazek: 1 Strana: 0494
Hrnclovati se = hrncovati se. — H., ženiti se (o starém), heirathen. Us.

77949   Hrncování Svazek: 1 Strana: 0494
Hrncování, n, Gerassel. H. kočárů. Puch. Vz Hrncovati.

77950   Hrncování Svazek: 6 Strana: 0371
Hrncování, n. Slováci ještě posud jme- nují darebné zvonění h. Koll. St. 712. Cf. Hrncovati.

77951   Hrncovati Svazek: 6 Strana: 0371
Hrncovati. Vůz hrncuje (hřmotí), když prázdný jede po kamenité cestě. Zlinsky. Mtc. 1878. 34. — kým = kolébati. Dítětem h. Olom. Sd.

77952   Hrncovati se Svazek: 1 Strana: 0494
Hrncovati se = vaditi se, hašteřiti se. V. — se s kým. Us. Zanken. — H. se s čím: sem a tam přenášeti, rumpeln. Rk. — Hrnco- vali jsme se na voze po celé cestě, neb jest cesta ta neujeta, drsna. Mřk.

77953   Hrncovina Svazek: 6 Strana: 0371
Hrncovina, vz Hrnčíř.

77954   Hrncovitý Svazek: 10 Strana: 0094
Hrncovitý helm. Vz Kbelíkový.

77955   Hrncovnice Svazek: 1 Strana: 0494
Hrncovnice, e, f, Rumpelkasten. Us.

77956   Hrncový Svazek: 1 Strana: 0494
Hrncový. H. střep, ucho. Us. Topf-.

77957   Hrncový Svazek: 8 Strana: 0115
Hrncový. H. pec. NZ. IV. 518.

77958   Hrncový Svazek: 8 Strana: 0548
Hrncový = hlinený. Ranlík h-vý. 1440. Mus. fil. 1896. 433.

77959   Hrncový Svazek: 9 Strana: 0073
Hrncový = hliněný. H. ranlík. Maš. ruk. 201b.

77960   Hrncúch Svazek: 7 Strana: 1266
Hrncúch, u, m. = hrneček. Vhl.Vz -úch (dod).

77961   Hrnčál Svazek: 1 Strana: 0494
Hrnčál, a, m., stařec (pohrdlivě), alter Geck. Th.

77962   Hrnčaný Svazek: 10 Strana: 0094
Hrnčaný = hliněný. II. miska. Slez. Vyhl. II. 13.

77963   Hrnčár Svazek: 6 Strana: 0371
Hrnčár, a, m. = hrnčíř. Hrnčár ohňom svoje hrnce ku stálosti pálí. Glč. II. 204. H. h-ra a kováč kováča nenavidí. Glč. I. 278.

77964   Hrnčárský Svazek: 10 Strana: 0094
Hrnčárský. H. řemeslo. Sbor. slov. 1900. 115. Vz Hrnčířský.

77965   Hrnček Svazek: 1 Strana: 0494
Hrnček, čku, m. = hrnec. V.

77966   Hrnček Svazek: 6 Strana: 0371
Hrnček výseků prachových, který se rukou do válečných houfu házel. NA. III. 128. — H., os. jm. Tk. V. 241.

77967   Hrnček Svazek: 8 Strana: 0115
Hrnček. Čím nový hrnček navrie, tým i rozbitý jsa pachnúť budě. 1634. Phľd. 1894. 7. Tam je zle, kde okolo ohňa, mnoho hrnče- kov vrie (kde mnoho se vaří n. byl-li statek rozkouskován). Phľd. 1894. 317.

77968   Hrnčený Svazek: 1 Strana: 0494
Hrnčený talíř, hrnec, pekáč, nádobí. Töpfern, irden. Us.

77969   Hrnčený Svazek: 6 Strana: 0371
Hrnčený. Světz. 1875., Osv. 1885. 942., Dch. a j.

77970   Hrnčiar, a, m Svazek: 6 Strana: 0371
Hrnčiar, a, m. = hrnčár. Slov. Pokr. Pot. 170.

77971   Hrnčiarovce Svazek: 6 Strana: 0371
Hrnčiarovce, pl., míst. jm. Slov. let. II. 198.

77972   Hrnčiarský Svazek: 6 Strana: 0371
Hrnčiarský = hrnčířský, Ht. Sl. ml. 206.

77973   Hrnčíček Svazek: 6 Strana: 0371
Hrnčíček, čku, m == hrneček. Slov. Sl. sp. 229., Dbš. Slov. pov. I. 71.

77974   Hrnčieřěvý Svazek: 6 Strana: 0371
Hrnčieřěvý sud, vas liguli. Ž. Kr.

77975   Hrnčík Svazek: 10 Strana: 0094
Hrnčík, u, m., zdrobn. hrnec. Dšk. Km. 31.

77976   Hrnčina Svazek: 6 Strana: 0371
Hrnčina, y, f. Vz Šfk. 225., Šfk. Poč. 300., Schd. I. 340.

77977   Hrnčírna Svazek: 1 Strana: 0494
Hrnčírna, y, f., hrnčířská dílna, Töpfer- werkstatt. Ros, D.

77978   Hrnčíř Svazek: 1 Strana: 0494
Hrnčíř, e, m, na Slov. hrnčár, der Töpfer, Hafner. Hrnčíř otáčí kruh, který se skládá ze dvou kotoučův, na železném vřeteně se otáčejících a dělá na něm z hrncoviny (hlíny hrnčířské, mazu) hliněné nádoby; potom po- lívá je klejtem (glasurou) a vypaluje (pálí) v peci. Pt, 91. Vz Hrnčířství.

77979   Hrnčíř Svazek: 6 Strana: 0371
Hrnčíř. NB. Tč. 244., Tk. II. 536. 11. římský a řec. Vz Vlšk. 147. — H. = vrch u Jičína. Čechy 1. 137.

77980   Hrnčíř Svazek: 8 Strana: 0115
Hrnčíř. Hrnčíři vypovídají se z Jílového přes Hrnčíře do Džbánova. NZ. III. 269.

77981   Hrnčíř Svazek: 8 Strana: 0548
Hrnčíř Fr., nar. 1860., učit. a spis. Vz Ott. XL 781.

77982   Hrnčíř Svazek: 10 Strana: 0588
Hrnčíř Fr., spis.

77983   Hrnčíře Svazek: 6 Strana: 0371
Hrnčíře, Hrnčiř, vsi u Mladé Vožice a u Hostivař. Vz Tk. 1. 47.. III. 62., 79., IV. 173., Tf Odp. 267., Sdl. Hr. IV. 370., Blk. Kfsk. 1320.

77984   Hrnčiřík Svazek: 1 Strana: 0494
Hrnčiřík, a, m, Töpferjunge. D.

77985   Hrnčířík Svazek: 7 Strana: 1266
Hrnčířík, a, m., furnarius, pták. Brm. II. 2. 626.

77986   Hrnčiřiti Svazek: 1 Strana: 0494
Hrnčiřiti, Töpferhandwerk treiben. D.

77987   Hrnčířka Svazek: 1 Strana: 0494
Hrnčířka, y, f, die Töpferin; des Töpfers Weib. Us.

77988   Hrnčířka Svazek: 10 Strana: 0094
Hrnčířka, y, f., odynerus, druh vos H. obecná. Vz Ott. XVIII. 649.

77989   Hrnčířová Svazek: 1 Strana: 0494
Hrnčířová, é, f, hrnčířka, des Töpfers Weib.

77990   Hrnčířovat Svazek: 8 Strana: 0115
Hrnčířovat = hřmotně ujížděti (jako hrn- číři s hrnci). Žďár. Brt. 13. H. 319.

77991   Hrnčířový Svazek: 6 Strana: 0371
Hrnčířový, Töpfers-. H. sud. Ž. wit. 2. 9.

77992   Hrnčířský Svazek: 1 Strana: 0494
Hrnčířský. H. pec (pecník), Jg, kolo. Kom, kruh, hlína n. země (hrncovina), dílo, pořádek, D, poleva či klejt, maz (hlína). Šp. Töpfer-, hafnerisch. Nádobí h. a) Töpferzeug, b) z hlíny, irden. D.

77993   Hrnčířský Svazek: 6 Strana: 0371
Hrnčířský. H. zboží. Vz KP. IV. 361. H. ulice v Praze. Tk. II. 536. H. dílna řím- ská. Vlšk. 495.

77994   Hrnčířský Svazek: 7 Strana: 1266
Hrnčířský. H. zboží v Čech. v starší době. Vz Mus. 1893. 82. nn.

77995   Hrnčířský Svazek: 8 Strana: 0115
Hrnčířský. H. vosy, cumenidae. Ott. VIII. 814.

77996   Hrnčířství Svazek: 1 Strana: 0494
Hrnčířství, í, n, das Töpferhandwerk. D. Hrnčíř dělá z hrncoviny (z hlíny mastné, vazké, železité, vypalováním jí) nádobí kuchyňské, kamna atd. Kulaté nádoby dělá na kruhu hrnčířském, složeném ze dvou kotoučův, na kolmém, železném vřeteně se otáčejících. Kde se svrchní kotouče (tvořicí) vodou n. parou pohybují, není spodních (šlapacích) potřebí. Hrnčíř řídí hlínu, na svrchním kotouči se otá- čející, rukou n. zvláštními čepely (Schablon). Ucha se zvlášť přilepují. Věci hranaté (kachle atd. ) vytlačují se v kadlubech dřevěných n. sá- drových olejem vymazaných. Věci na vzduchu vysušené polévají se (opatřujou glasurou olo- věnou n. neolověnou) a potom se v pecníku vypalují. Vz více v S. N. III. str. 938, Hrnčíř.

77997   Hrnčířství Svazek: 6 Strana: 0371
Hrnčířství. Vz Prm. III. č. 17., S. N., Kram. Slov. II. římské. Vz Vlšk. 276.

77998   Hrnčířův Svazek: 1 Strana: 0494
Hrnčířův, -ova, -ovo, Töpfers-.

77999   Hrnčířův Svazek: 6 Strana: 0371
Hrnčířův či Figuli Ondř., farář 1436. Vz Jir. Ruk. 1. 260. 391*

78000   Hrnčířův Svazek: 8 Strana: 0115
Hrnčířův. Ten vynese celý grunt na hrn- čířovo pole — propije jej. Brt. D. II. 319.