16001   Bolehlávek Svazek: 10 Strana: 0021
Bolehlávek, zdrobn. bolehlav. Rozk. P. 74*.

16002   Bolehlavice Svazek: 5 Strana: 1031
Bolehlavice, místní jm. na Mor. Tov. 13.

16003   Bolehlavina Svazek: 8 Strana: 0535
Bolehlavina, y, f., Coniin, n. Am. Orb. 69.

16004   Bolehlavovina Svazek: 5 Strana: 1031
Bolehlavovina, y, f., das Koniin. Rk., Loos.

16005   Bolehlavovina Svazek: 7 Strana: 1200
Bolehlavovina či koniin. Vz KP. VI. 607.

16006   Bolehlavový Svazek: 5 Strana: 1031
Bolehlavový, Schierling-, Šm.

16007   Bolehost Svazek: 5 Strana: 1031
Bolehost, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118., Tk. VI. 205. Vz S. N.

16008   Bolehost Svazek: 8 Strana: 0021
Bolehost = mocného hosté mající (strsl. bolij = dobrý, mocný). Čerň. Př. 25. Tohoto výkladu neschvalují List. fil.

16009   Bolehošť Svazek: 5 Strana: 1031
Bolehošť, ě, m., ves u Opočna. Vz Blk. Kfsk. 682., Sdl. Hrd. II. 257.

16010   Bolech Svazek: 5 Strana: 1031
Bolech, a, m., os. jm. Arch. III. 544., Pal. Rdh. I. 118.

16011   Bolech Svazek: 8 Strana: 0021
Bolech, a, m., os. jm. Vz násl. Boleslav.

16012   Bolechna Svazek: 5 Strana: 1031
Bolechna, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

16013   Bolechna Svazek: 7 Strana: 1200
Bolechna, y, f., vz Blažena (2. dod.).

16014   Bolechov Svazek: 5 Strana: 1031
Bolechov, a, m., Bolechau, ves u Kře- lovic. Blk. Kfsk. 222.

16015   Bolechovec Svazek: 5 Strana: 1031
Bolechovec, vce, m., os. jm. Tk. IV. 392., Sdl. Hrd. III. 158., IV. 368.

16016   Bolechovice Svazek: 5 Strana: 1031
Bolechovice, dleBudějovice,ves u Sedlčan. Blk. Kfsk. 364.

16017   Bolej Svazek: 8 Strana: 0535
Bolej = polej. U Čes. Brodu. Nár. list. 1896. č. 244. feuill.

16018   Bolek Svazek: 1 Strana: 0081
Bolek, lka, Bolko, Bulko, a, m. — Bo- leslav. Gl.

16019   Bolek Svazek: 5 Strana: 1031
Bolek, lka, m., os. jm. Tk. I. 602., II. 532., IV. 723., V. 58., 39., VI 311., 321.

16020   Bolek Svazek: 8 Strana: 0021
Bolek, lka, m., os. jm. Vz násl. Boleslav.

16021   Bolekaj Svazek: 5 Strana: 1031
Bolekaj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

16022   Bolekojný Svazek: 5 Strana: 1031
Bolekojný, schmerzstillend. Lpř.

16023   Bolekrotný Svazek: 7 Strana: 1200
Bolekrotný, schmerzstillend. Us. Dhnl.

16024   Bolekřísný Svazek: 8 Strana: 0021
Bolekřísný = který bol křísí. B. cit. Koll., Nár. list. 1894. č. 188. 3.

16025   Bolekříšný Svazek: 5 Strana: 1031
Bolekříšný, schmerzerregend. B. cit. Koll. I. 416.

16026   Bolelouc Svazek: 5 Strana: 1031
Bolelouc, e, f. (od Boleluta, Pal. Rdh. I. 132.), ves u Tovačova.

16027   Bolelucký Svazek: 8 Strana: 0021
Bolelucký Mat. Ben., spis. Ott, IV. 281., Mus. 1895. 314.

16028   Bolelucký Svazek: 9 Strana: 0016
Bolelucký Mat f 1690. Vz Flš. Písm. 470.

16029   Bolelut Svazek: 5 Strana: 1031
Bolelut, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

16030   Bolemest Svazek: 5 Strana: 1031
Bolemest, msta, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

16031   Bolemil Svazek: 5 Strana: 1031
Bolemil, a, m., os. jm. 1146. Pal. Rdh. I. 118., Děj. 1. 2. 36.

16032   Bolemila Svazek: 5 Strana: 1031
Bolemila, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

16033   Bolemír Svazek: 5 Strana: 1031
Bolemír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

16034   Bolemyslnosť Svazek: 5 Strana: 1031
Bolemyslnosť, i, f. Nalezáme v listu tom i něžnou b. Sš. I. 15.

16035   Bolemyslný Svazek: 9 Strana: 0016
Bolemyslný. B. nábožnost Pal. Děj. III. 1. 23.

16036   Bolen Svazek: 1 Strana: 0081
Bolen, a, m., ryba, Silberlachs. D.

16037   Bolen Svazek: 5 Strana: 1031
Bolen, aspius rapax. Frč. 287., Schd. II. 495.

16038   Bolen Svazek: 7 Strana: 1200
Bolen, aspius rapax. Brm. III. 3. 304.

16039   Bolen Svazek: 8 Strana: 0021
Bolen, a, m., os. jm., z Boleslav. Kbrl. Sp. 11.

16040   Bolen Svazek: 10 Strana: 0021
Bolen, u, m., dle Bd. Gloss. nějaká mince.

16041   Bolena Svazek: 5 Strana: 1031
Bolena, y, f., os. jm. — B., bolenka, li- chotné kraví jméno. Na zap. Mor. Brt.

16042   Bolena Svazek: 7 Strana: 1200
Bolena, y, f., vz Blažena (2. dod.).

16043   Bolencovat se Svazek: 8 Strana: 0021
Bolencovat se, vz Colencovat se (3. dod.).

16044   Bolengeld Svazek: 5 Strana: 1031
Bolengeld = plat z místa na trhu, das Standgeld auf Messen und Aiärkten. Kh.

16045   Bolení Svazek: 1 Strana: 0081
Bolení, n. B. hlavy, srdce, u srDce, v bo- cích, v břiše, břicha, zubův, očí, plicní, v nose, tváři, v uších atd. Jg. B. hlavy míti. Us. Ten lék b. hlavy oblevuje, odvracuje, krotí. Byl. — Vz Bolesť, Boleti.

16046   Bolení Svazek: 8 Strana: 0021
Bolení = kolika. Brt. D. II. 486.

16047   Bolenina Svazek: 1 Strana: 0081
Bolenina, y, f., něco bolavého. B. děravá, fistule, Fistel. V.

16048   Bolenina Svazek: 5 Strana: 1031
Bolenina, y, f., schmerzhafte Wunde. Loos.

16049   Bolenový Svazek: 9 Strana: 0016
Bolenový. B. siemě. Maš. ruk. 290a.

16050   Boleočko Svazek: 1 Strana: 0081
Boleočko, a, n., tolita žlutá, Sumpfblume.

16051   Boleočko Svazek: 5 Strana: 1031
Boleočko, a, n. = blatouch, máslenka, žlutá tolita, měsíček, červilák, žluťák, caltha palustris, die Kuhblume. Vz Rstp. 15., Čl. Kv. 280., Blatouch.

16052   Boleočko Svazek: 8 Strana: 0021
Boleočko, a, n. U Třebechovic. Na Mýt- sku voloočko, na Rychnov, buličí oko. Gern. Př. 55.

16053   Boleočko Svazek: 10 Strana: 0560
Boleočko, a, n., vz Blatouch, Úpolín.

16054   Boleokosť Svazek: 1 Strana: 0081
Boleokosť, i, f., boleni očí. Rostl. Augen- krankheit.

16055   Boleoký Svazek: 1 Strana: 0081
Boleoký, bolooký, bösäugig, wehäugig. Háj. —

16056   Boleplodný Svazek: 5 Strana: 1031
Boleplodný, schmerzerzeugend. B. tvář- nosť helotismu. Pal. Rdh. III. 65.

16057   Bolerad Svazek: 5 Strana: 1031
Bolerad, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

16058   Boleráz Svazek: 5 Strana: 1031
Boleráz, a, m.. místní jm. v Uhřích Šd. — B , u, m., rostl. Boleráz, boleráz, zelený b., nechoď, šuhaj, dálej, len tu nocuj u nás. Koll. Zp. I. 151.

16059   Bolero Svazek: 10 Strana: 0560
Bolero, a, n. = tanec; krátká bluzka dámská. Rgl

16060   Bolesa Svazek: 5 Strana: 1031
Bolesa, y, m., os. jm. 1130. Tk. I. 124., Pal. Rdh. I. 118., Dějiny. I. 2. 16.

16061   Boleslav Svazek: 1 Strana: 0081
Boleslav, a, m., jméno mužské. Jakožto jméno města bylo až do 17. stol.rodu muž.: Mladý Boleslav. Kniha vydaná v Mladém Boleslavi. 1519. Od té doby jest rodu žen. Vz Chrudim, Retnice. Jir. Genitiv: Bole- slavi: do Boleslavi (dle: Kosť), někdy také: Boleslave. Boleslava, Čáslava, Soběslava atd. mluví někteří skloňujíce tato vlastní jména měst dle ,Ryba,' což chyhné jest. Nebo tato místní jména jsou, jak již Č. ve Čtení o srovnav, mluvnici (na str. 167.—169.) učí, vlastně přídavná jména přisvojovací, utvo- řená od příslušných jmen osob; jako na př. z jména pán povstalo páň (pánja, pánje), z jména čłověk: čłověč (čłověča, čłověče) tak i z jmen osobních Boleslav, Čáslav, So- běslav : Bolesłav (Bolesłavja, Bolesłavje) atd. Doplňovalo se k nim jméno muž. rodu na př.: hrad, dvůr, tedy: Bolesłav' (hrad), gt. Bolesłavja (hrada), přehlasováním: Bolesłavje, v písmě: Bolesłavě, dat. Bolesłavju, přehlas. Bolesłavi atd. To jest nejstarší skloňování. Časem však přišla jména tato, změnivše rod, pod vzor ,Kosť a tento dávno Dokonaný skutek nutno již uznati, ač ještě v 16. stol. některá z nich muž. byla rodu, tím jakož i genitivem v -ě ukončeným na starý původ upominajíce. Formy však Boleslava, Čáslava atd. (dle ,Ryba') nikterak nelze vysvětliti. Naopak zase táhnou mnozí jméno Jihlava, -y, pod vzor ,Kosť (na př. do Jihlavi, v Ji- hlavi) proti všem dobrým pramenům staré a střední Doby. Mš. Do B—vi dlužen za kozy. Č. — B. Stará, B. Mladá (Boleslavia junior, Neo-Boleslavia). Jg. Bunzlau. B. Slezská n. Boleslavec. S. N. Boleslavan, a, m. — Boleslavský. — Boleslavsko, a, n.

16062   1. Boleslav Svazek: 5 Strana: 1031
1. Boleslav, a, m., os. jm., Bolek, Bolko, Bolík. Vz S. N., Tk. I. 602.

16063   2. Boleslav Svazek: 5 Strana: 1031
2. Boleslav, ě (i), město, něm. Bunzlau. B. byla až do 17. stol. rodu mužského. Kniha vydaná v Mladém Boleslavi. 1519. Jsem po- hnán od N. N., žida z města Boleslava Mla- dého nad Jizerou. Bdž. 126. Než což se dotýče šesti člověkuov tu u Veltrusiech. kteřížto příslušejí zvonictvím k probošství do Starého Boleslavě. Arch IV. 311. Cf. Před Olomúcem, před Vratislavem, Dal. 82., Jir. Nkr. 66., Gb. v Listech filolog. 1882. 124. Od 17. stol. jest rodu ženského: Mladá Boleslav Dal. 55., 184. Jak máme B. skloňo- vati? Jména B., Soběslav, Budislav, Břeclav, Přibislav, Vlašim, Chrudim, Kouřim, Loučím, Čáslav, Jaroměř, Choteč, Litomyšl, Třeboň, Příbram, Olomouc, Radim, Dobříš, Bohdaneč atd. jsou adjektiva possessiva od příslušných jmen osobních: Boleslav, Jaromír, Chotek, Dobřich, Bohdanek atd. Jako na př. z jména pán povstalo pán (pánja, pánje), z jména člověk: člověč (člověča, člověče), tak i z jmen osobních Boleslav, Čáslav, Chotek: Boleslav' (Bolesłavja, Bolesiłavje) atd. Doplňovalo se k nim jméno muž. rodu ku př. hrad, dvůr, tedy: Boleslav' (hrad), gt. Bolesłavja (hrada), přehlasováním: Bolesłavje v písmě: Bole- łavě; dat. Boleslavju, přehlasované Bole- slavi. To jest nejstarší skloňování. Nám Čechům stala se tato přisvojovací přídavná jména opět podstatnými jmény a oblíbila si rod ženský, jiní Slované podržují větším dílem rod mužský. Vz Č. Srovn. ml. 168. Na Slov.: Starý Boleslav. Bern. Skloňovaly se tedy a skloňují se posud tato jména podlé ja- kmenů mužských nebo ženských (Hráč, Růže), gt. B-vě, Chrudimě, dat. B-vi, Chru- dimi atd. Ale později vyskytla se v gt. od- chylkou koncovka -i, která ukazuje k i- kmenům (Kosť) a která u veliké míře zdo- mácněla i ve spisech i v lidu; lid říká do Boleslavě i do B-vi, do Chrudimě i do Ch-mi, do Příbramě i do P-mi atd. Proto však ne- přestává býti správnou koncovka -ě, která je známa lidu i spisovatelům dobrým a je pravidlem ve všem jazyce starším; a po- něvadž táž koncovka -ě jest i zřetelnější než -i (vzhledem k rozdílu od dat. a lok., které mají též -i), bylo by přáti, aby zůstala ve svém právu. Dle Gb. v Listech filolog. 1882. 124. Také proto, že se u některých jmen koncovky -i ani neužívá, říkámeť jenom: do Dobříše, do Litomyšle, do Třeboně, do Cholče, do Olomouce, do Bohdanče. Pří- klady: do Boleslavě, Dal. 29., u Chrudimě, Dal. 45., 57., od Kuřimě, Hrad. 4. b., z Po- stúpimě, Svěd. (15. stol.), z Příbramě, O. z D. 121., z Radime, Záp. (z 15. stol.), ze Soběslavě, Břez. 12.. z Vlašimě, Arch. I. 400., do Vratislavě, Spisy Karl. 61., 62. atd.; odchylek s -i v době staré jest málo: Stře- homi, Dal. 45., do Chrudimi, 57., do Bole- slavi. Háj. (Příklady z Listů filolog. 1882. 124.). Přidávám: Do B-vě, do Soběslavě, do Chrudimě, Pč., ze Soběslavi, Pč. 41, do Kouřimi. Háj. — Bž. ve své Mluv. 101. píše: Boleslav, Čáslav, Soběslav . . . mají v gt. -i, ale také někdy starší a dobrý tvar v -ě. V Mkl. W. 347. čteme: Boleslav, Vratislav usw., die im Laufe dor Zeit aus masc. fe- minina geworden sind, haben ě: Boleslavě neben dem jüngeren -i. Cf. Retnice a Chrudim. Užívejme tedy raději koncovky -ě. Chybné však jsou tvary: Boleslava, Čáslava, Sobě- slava (dle Ryba). Naopak zase táhnou mnozí jméno Jihlava, gt. -vy pod vzor Kosť: do Jihlavi, v Jihlavi, proti všem dobrým pra- menům staré a střední doby. Mš. B. stará, Boleslavia Vetus, Alt-Bunzlau, B. Mladá, Boleslavia Junior či Neo-Boleslavia, Jung- Bunzlau. B. Slezská či Boleslavec. Do B-vi dlužen za kozy. Č. Jak chytali v Ml. B-vi měsíček. Vz Sbtk. Krat. h. 12. — Vz o St. a Ml B-vi S. N., Tk. I. 602., III. 642., IV. 723., V. 236., VI. 5., Sol Hrd. II. 48., III. 140., 225., IV. 368., Tf. Odp. 385., Blk. Kfsk. 1286., Tk. Ž. 44., 94., 191.

16064   Boleslav Svazek: 7 Strana: 1200
Boleslav. V starém B-vi. Arch. VIII. 283. Z B-vě Mladého. Výb. II. 833., Let. 90. Mladý B. Výb. II. 1373. Do B-vě. Bart. 322, 325., Kar. 116., Výb. I. 319. Z B-vě. Arch. VII. 186 , VIII. 259., IX. 547. Do B-vi. Vz Pal. Rdh. I. 130. B., ě, ale i: -i. D. Lhrg. 185. Z B-vi. 1525. Arch. XI. 472. Že jeho srolec drbí u B-vi státi. Dal. str. 72. Cf. Miroslav (2. (dod.), Zavlekom (dod.), Sutom (dod ).

16065   Boleslav Svazek: 8 Strana: 0021
Boleslav, mě. M. mladý. BI. Gr. 57. (XVI. stol.).v Pal. v Mus. 1834. 406. vykládá, že jest gt. Čáslavi, B-vi, Chrudimi. Dob., Ne- jediý a j. učili, že gt. jest Čáslavi atd., ač za staré doby i Čáslavě atd. Cf. List. fil. 1895. 321., 220. Do B-vi. Dal. J. 29. V Břez. Font. V. obyč. B-vě. Do B-vě. Arch. XII. 238., XIII. 257., BI. Gr. 339. Vyhnaný z B-vi. 1543. Snm. I. 574. — B., a, m., os. jm. Odtud: Bolech, Boleška, Bolek, Bolka, Bolen, Bolín, Bolina; Bouša, Bouše; Boch?, Bošina? Kbrl. Sp. 14. II. Cť. Kotk. 12.

16066   Boleslav Svazek: 9 Strana: 0016
Boleslav, ě, f. Vz Gb. H. ml. III. 1. 309. nn. Ale do B-vi má již Dal. J. 29. (rk. ), Háj. 120a, Pal. V. 1. 62. aj. Primator města Mla- dého B-va. 1652. Uč. spol. 1897. XXI. 24. Dostali města Ml. B-vě. Har. I. 121. B. starý. Dač. I. 31. a j.

16067   Boleslav Svazek: 9 Strana: 0428
Boleslav, i, Vlašim, i, atd. Pal. Sr. Mtc. 1901. 161. U B-vě. Tk. Zk. 94.

16068   Boleslav Svazek: 10 Strana: 0021
Boleslav. Do B-vě. Jir. v Mus. 1863. 328., Arch. XIX 273. (r. 1515. ), Kar. 16., 42., Jrsk. XIV. 50., Tk. XII. 52 a j.

16069   Boleslava Svazek: 5 Strana: 1032
Boleslava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

16070   Boleslavec Svazek: 5 Strana: 1032
Boleslavec, vce, m., hrad ve Slez. Pal. Děj. II. 2. 22., Tk. IV. 723.

16071   Boleslavka Svazek: 7 Strana: 1200
Boleslavka, y, f., studánka. Pam. arch. I. 91. — B., praecinctorium. Rozk., Veleš., Pršp. 69., 95.

16072   Boleslavská Svazek: 5 Strana: 1032
Boleslavská, Kateřina. Vz Blk. Kfsk. 1164. Boleslavský. B. Kronika, Dal. 3., kastrol. Šp. B. kraj. Vz S. N. Tk. Ž. 162., IV. 517., VI. 346. — B. Jan, 1575. Vz S. N., Jg. H. 1. 536., Jir. Ruk. f. 87. B. Jos. Mik. Tf. H. l. 139.

16073   Boleslavský Svazek: 7 Strana: 1200
Boleslavský Jos. Mik., spis. a redaktor † 21/7 1892.

16074   Boleslavský Svazek: 9 Strana: 0016
Boleslavský. Bratří b-ští = čeští. Pal. Děj. V. 1. 45. — ?., pseudonym = Ma- diera Ant.

16075   Boleslavský Svazek: 9 Strana: 0428
Boleslavský = Jos. Mikuláš.

16076   Bolesně Svazek: 8 Strana: 0021
Bolesně m. bolestně. Pastr. L. 147. Vz T (3. dod.).

16077   Bolesník Svazek: 5 Strana: 1032
Bolesník, a, m. = bolestník, koláč, ktorý pri krtinách hosťom rozkrájajú. Slov. Rr. Sb.

16078   Bolesník Svazek: 5 Strana: 1033
Bolesník, a, m. = Bolešín. Vz Blk. Kfsk. 177.

16079   Bolesť Svazek: 1 Strana: 0081
Bolesť, i, f. B., dolor, Wehe, Schmerz; rána, bolné místo, něco bolavého, Wunde; b. srdce, Herzleid, Wehmuth. Jg. — B. zubův, srDce, hlavy, v bocích, v uších, od kamene, plicní, morní, porodu n. k porodu, na oku, na noze, v noze, uší, nervův, žaludku atd. míti. Jg., V., S. N. Bolesť: šimráni, svěděni, páleni, píchání (klání), leptání, žeháni, brnění, zdřevěnění; tíživá, bodavá, trhavá, tažlivá, tepoucí, řezavá, stahující, svíravá, škrtící, škubavá, hlodavá, hryzavá, kousavá, štípavá, vrtavá, tupá, stálá, těkavá; nervová, dnavá, hostečná; cit zemdlenosti, úzkosti, mrazení, zimomřivosti, zimotřasu, umdlenosti, nepo- koje, stlučenosti údův atd. S.N. B. ku porodu, porodní, Lk., v ledví, v bedrách, poslední (něm. Nachwehen). Lk. B. krutá, veliká, pře- veliká. Us. B. krotiti. Us. Bolesti k Bohu volati, umírati, (Us.), se mučiti. V.B. v sobě ukrotiti, udusiti, b. zapuditi. Jg., D. B. ule- vuje, odtrnuje. D. B. někomu působiti, b. trpěti, cítiti, krotiti, míti. V., D., Us. B. ve- likou, náramnou, nesnesitelnou (v noze atd.) míti. V. Bolesti ho popadají (V.), zachva- cuji. Br. Bolestí koho trápiti. Byl. B. míti z bídy jiného. V. Na b. masť přiložiti. Ml. Od bolesti odpočinouti. Solf. Polehčeni, ob- levení bolesti. V. Lék b. ukládající (mírnící). D. Kde milosť, tu oči, kde bolesť, tu ruka, V. Má bolesť, tvůj smích. Vz Neštěstí. D., Lb., Č. Bolesť moci přidává. Alx. 1123. I b. má svou radosť., Č. Kde b., tu práce. D., Č. B. mlčeti nedá. Č. B. lékaře hledá. Pk. Jaká b., taková masť (pomoc dle potřeby); kde péče, tu starosť, kde b., tu práce (nemocný chce obsluhován býti). Vz Nemoc. Lb.

16080   Bolesť Svazek: 5 Strana: 1032
Bolesť. Vz Mkl. Etym. 17. Pocit b-sti; Lék b. utišující, krotící. Nz. Ik. O b-stech porodních vz Křž. Por. 88., 171., 279. 0 bo- lestech hlavy (gastrických, rheumatických, nervosních). Vz Kram. Slov. 40. O b. zubů. Vz ib. 41. O b-stech bederních, břišních, hlavy, křečovitých, kyčelních, lícních, po- rodních, prsních, v prsu, v údech, zubů, žaludečních. Vz Slov. zdrav. 33—36. B. pře- stala, jak by uťal. Brt. Od b-sti zelená by- linka, od tesknosti je hezká panenka. Sš. P. 246. Jměli sú b-sti dosti; Býti v b-sti. Výb. II. 10, 13. V srdci mi bouří b. Kom. Jak jen Radosť s nebe sejde, vždycky Bolesť s sebou má; Chceš-li radosť míti, musíš také bolesť vzíti. Plat. Phaed. B. má lékařství nésti, dolor est medicina doloris. Sv. ruk. 372. B. moci přidává. Alx. V. v. 1711 (H. P. 4L). Morní b-stí dokonala. Břez. 5. Bůh mu b-sti ukrátil (umřel); Má po b-sti (umřel); Tkč. Když popláče, od srdce odlehne: i b. má svou radosť. Lpř. Nejdřív tam se udeříš, kde o bolesti své víš. Mor. Tě. Povol belesti: poleží a umře. Bž.

16081   Bolesť Svazek: 7 Strana: 1200
Bolesť Cf. Mách. 88. B. smrť volá a ml- četi nedá. Exc. — B. = bolák. U Kdýně. Rgl.

16082   Bolesť Svazek: 8 Strana: 0021
Bolesť. Jaká bolasť, taká masť. Slov. Phľd. 1893. 567. B. musí na svět, potom se ulehčí. Světz. 1893. 33. B. můž-li vybouřit se, spíš se snese. Vrch. Rol. XLII. 178.

16083   Bolesť Svazek: 9 Strana: 0016
Bolesť. Však mnohá b. lehčeji se snáší, kde soudruh jest a bratr strasti naší. Slád. Lear. 103. Kdo nečije bolesti, nemá lítosti. Har. II. 95. O příslovích a pořekadlech vz Zát. Pr. 76. a., 300. a.

16084   Bolesť Svazek: 10 Strana: 0021
Bolesť. Jen ať se vypláče, marně by se přemáhal, b. musí na svět, potom se ulehčí. Rais. Zap. vlast. 20. Dobrá b., dyž dá pojesť (pojísti). Čes. 1. XII. 421. Bolesti porodní: křečovité, krampfhafte, nepravé, klamné, falsche, otřasné, erschütternde, pravé, wahre, pravidelné, regelmässige, předzvěstné, vor- hersagende, přílišné, zu stark, slabé, schwa- che, zvěstné, weissagende Wehen; léky, prostředky podp>rující bolesti porodní, wehenbefördernde Mittel. Ktt. — B. = bolák. B. se mu podebrala. Lišeň. Mtc. 1902. 18.

16085   Bolesť. B Svazek: 10 Strana: 0560
Bolesť. B. podlamuje vůli. Zvon V. 315. Lepší krátká b. než dlouhá žalosť. Slavć. Příb. 15. B., že slyšet andělíčky zpívat. Šumava. Rgl.

16086   Bolestící Svazek: 10 Strana: 0021
Bolestící. B světice. Hrlš. Hus. 130.

16087   Bolestilo Svazek: 5 Strana: 1033
Bolestilo = bolestně. Sivko za pánom b. pozéral. Č. Čt. II. 95.

16088   Bolestín Svazek: 5 Strana: 1032
Bolestín, a, m., das Schmerzenskind. Vz Bolestník. Us.

16089   Bolestiti Svazek: 1 Strana: 0081
Bolestiti, il, ění; bolestívati = míti bolesť, lítost', Schmerz haben, trauern. — nad čím: nad smrtí rodičův. Kom., T. — pro co: Kom. — koho = někomu bolesť působiti. Zák. sv. Ben. — z čeho: ze zlého. Boč. — čeho: L. — oč: o cizí křivdu. Boč.

16090   Bolestiti nad čím Svazek: 9 Strana: 0016
Bolestiti nad čím: nad roztržkami. Kom. Ohláš. 31., 205.

16091   Bolestiti s kým Svazek: 5 Strana: 1032
Bolestiti s kým. Dch.

16092   Bolestivě Svazek: 5 Strana: 1032
Bolestivě, schmerzlich. Červi jeho střeva b. zhryzli. Pass. mus. 392. Vešken Israel b. želel. BO.

16093   Bolestivosť Svazek: 1 Strana: 0081
Bolestivosť, i, f., Schmerz, Schmerzhaf- tigkeit,

16094   Bolestivosť Svazek: 10 Strana: 0021
Bolestivosť, i, f. B. kožní. Ktt.

16095   Bolestivosť Svazek: 10 Strana: 0560
Bolestivosť, i, f. Období b-sti, stadium algidum seu asphycticum. Ktt.

16096   Bolestivý Svazek: 1 Strana: 0081
Bolestivý (bolestiv, a, o), bolestný, bolný, bolesť činící, schmerzend. B. úd, nežit, noha. Jg. — 2. Bolesť trpící, schmerzempfindend. Nebuďte bolestivi. L.

16097   Bolestivý Svazek: 5 Strana: 1032
Bolestivý. Lev b-vú nohu ukázal. Pass. 877. — B. = bolest trpící. Chudý, pokorný, b. Hus I. 17. Cf. Bolestný. — B. = bolest působící. B. meč, ZN., Sv. ruk. 372., smrť. Sv. ruk. 372. — B. = bolesť zjevující. B. slzy, Hr. rk. 133., hlas. Šml. I. 105.

16098   Bolestivý Svazek: 10 Strana: 0021
Bolestivý = bolest trpící, nemocný. Chč. S. I. 7a.

16099   Bolestivý. B Svazek: 10 Strana: 0560
Bolestivý. B. místa, puncta dolorosa. Ktt.

16100   Boléstka Svazek: 5 Strana: 1032
Boléstka, y, f. = malá bolesť; puchýř na patě od chůze. Sm., Loos.

16101   Bolestně Svazek: 1 Strana: 0082
Bolestně něco cítiti, Us., snášeti, Ros., schmerzlich. — Bolestné, ého, m. Schmer- zengeld.

16102   Bolestně Svazek: 5 Strana: 1032
Bolestně se usmáti, něčeho pohřešovati. Us. Pdl.

16103   Bolestné Svazek: 5 Strana: 1032
Bolestné, ého, n. J. tr., Tč. Vz S. N.

16104   Bolestně Svazek: 10 Strana: 0021
Bolestně XV. stol. Vz Uč. spol. 1903. III. 31.

16105   Bolestnění Svazek: 5 Strana: 1032
Bolestnění, n., das Empfinden des Schmer- zes. Kom.

16106   Bolestněti Svazek: 1 Strana: 0082
Bolestněti, ěl, ění; bolestnivati. — nad čím nad smrtí někoho. Ros. Vz Bolestiti.

16107   Bolestněti čím Svazek: 5 Strana: 1033
Bolestněti čím. Tedy vámi opět bolestním. Sš. II. 49.

16108   Bolestník Svazek: 5 Strana: 1033
Bolestník, a, m. = bolestín. Us. — B., u, m. = pečivo šestinedělkám dávané, pam- puska, der Schmerzkuchen. Slov. Dbš. Obyč. 1. Cf. Bolesník.

16109   Bolestník Svazek: 7 Strana: 1200
Bolestník = pampuska (dod.) oprav v: pampušek. Vz Pampuch.

16110   Bolestnosť Svazek: 1 Strana: 0082
Bolestnosť, i, í. Ros. Schmerzhaftigkeit.

16111   Bolestný Svazek: 1 Strana: 0082
Bolestný. B., co bolesť působí, schmerz- haft, schmerzlich. B. rána, nevděk. Us. Bo- lestné jest se naň podívati. Sych. Bolestné jí dům opustiti. Har. — 2. = Bolesť cítící, schmerzempfindend, leidend. B. matka. D. S bolestným srdcem znamenati. Kram. — Jg.

16112   Bolestný Svazek: 5 Strana: 1033
Bolestný. Ad 1). B. pocit, Us., zkušenosť. Osv. I. 272. Má s ním b. kříž, sein liebes Kreuz. Dch. B. cesta, muka, Dch., okamžik. Mus. 1880. 366. Již jieste chléb b-ný. Ž. wit. 126. 2. — Ad 2). Jáz jsem b-ný. Ž. wit. 68. 30. P. Maria b-ná. Us. Tč. Hle jest Buoh ráčil pro nás býti člověkem chudým, robot- ným a b-ným. Chč. P. 37. a. Cf. Bolestivý. — B = bolesť zjevující. B. úsměv. Vz Bo- lestivý. Us. Pdl. — B. růženec. Mž. 148.

16113   Bolestný Svazek: 7 Strana: 1200
Bolestný. Jezte b. chléb, panem doloris. Ž wit. 126. 2.

16114   Bolestný Svazek: 8 Strana: 0021
Bolestný = bolest trpělivě snášející. Ghč. (Vlč, Lit, 175.).

16115   Bolestný Svazek: 9 Strana: 0016
Bolestný. B. pátek = veliký pátek. Mus. ol. XII. 59.

16116   Bolestný Svazek: 10 Strana: 0021
Bolestný = bolest trpící, cítící. Chč. S. I. 19a., 14a.

16117   Bolesťovati Svazek: 5 Strana: 1033
Bolesťovati = bolestívati. Vz Bolestiti. Slov. Umřeš! hrmí tak hnev Hospodina, robotuj, bolesťuj, plemä ženy. Sldk. 569., Lipa III. 174.

16118   Bolesud Svazek: 5 Strana: 1033
Bolesud, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

16119   Bolešín Svazek: 5 Strana: 1033
Bolešín, a, m., vsi u Sedlce, u Boskovic a u Klatov. Vz Blk. Kfsk. 177.

16120   Boleška Svazek: 5 Strana: 1033
Boleška, y, m., os. jm. Šd.

16121   Boleška Svazek: 8 Strana: 0021
Boleška, y, m., vz předcház. Boleslav.

16122   Bolešov Svazek: 5 Strana: 1033
Bolešov, a, m., ves na Slov. Šd. B. v Čech. Vz Sdl. Hrd. I. 179.

16123   Bolešov Svazek: 8 Strana: 0021
Bolešov, a, m., míst, jm. na Slov. Phľd. XII. 100.

16124   Boleta Svazek: 5 Strana: 1033
Boleta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

16125   Boleta Svazek: 10 Strana: 0021
Boleta, y, f. Platební b. Nár. list. 1904. 196. 5.

16126   Boleta Svazek: 10 Strana: 0560
Boleta, y, f. To máš od toho hlídání (hledění) do b-ty = do bílého. Litom. 24.

16127   Boleti Svazek: 1 Strana: 0082
Boleti, lím, 3. pi. bolí (n. bolejí), Bole (n. boleje), el, ení; bolívati, bolívávati = bolesť trpěti, snášeti, bolesti se trápiti, Schmerz haben; bolesť činiti, schmerzen. — koho: Bolejí ho zuby. Us. Bolí mne ruka. D. Už ho zuby (hlava) nebolí = umřel. Us. Hlava mne bolí. Ani mne nebolí ani svrbí. Bolí ho oči (o závistivých). Koho oči bolí, nechoď do mlýna. Jest Blázen, až ho hlava Bolí. D. Co koho bolí, o tom mluvit' volí. Mozek ho bolí = blázní. Kde koho co bolí, tam ruku klade. L. Ví, kde ho bolí. Vz Ne- šťastný. Lb. — na co: Počal na nohy b. (bolesť trpěti). L.— čím: Srdcem boli (bolím). Kat. 2477. - komu: Bolí mi hlava, chybně místo: mne, mě. Jv., Šr. Hlava mu (Děvčeti) bolí (v Klatovsku). Er. P. 104. — pro co: Hlava bolí pro zahoření od smradu. Lk. Kdyby mě hlavička pro mého holečka nebolela. Er. P. 123. — jak dlouho: Aby tě nebolela ruka do roka a hlava do smrti. Er. P. 73. — od čeho: Nezabolí jazyk od dobrého slova. Č. Ne tak bolí od laskavé ruky. Č. Od mnoho mluvení hlava bolivá. Č. Hlava bolí od čekání. Er. P. 179. Od žertu hlava nebolí. Pk. Že už ji od toho Bolí ruce. Er. P. 322. — nad čím: Srdce ho nad tím bolelo. Us. — po kom: Srdce po něm bolí. St. skl. — že. Bolí mne, že jste nepřišli. — v čem, kde: Bolí mě srdéčko v mém těle. Er. P. 446. Bolí mne okolo srdce. Lk.

16128   Boleti Svazek: 5 Strana: 1033
Boleti přešlo dílem do tř. III. 1., prt. praes.: bolejě, -júc. Vz Gb. v Listech filol. 1884. 440., 451., Mkl. Etym. 17. — abs. Přieteleť jest i bolejíc chovati. Št. Uč. 25. a (Kn. š. 41.). Já sem chudý a bolející. Ž. Kap. 68. 30. Duši b-jící. Hod. 36. a. (Gb. ib.). Psáti, až bolí. Us. Dch. Bolejúc (žalostí se trápíc) hledachorn tebe. Hr. rk. 207. Vi- děly tě vody i bolely hory. Ž. wit. Hab. 10. Co bolí, odbývej dobrou volí. Bž. Nežertuj tím, co bolí. Lpř. — koho. Netup nikoho pro věc, která ho bez toho bolí. Us. Dch. Bolí mä srdiečko. Ht. Sl. ml. 216. Oj vandro- val bych ja, nožičky mne bolú. Sš. P. 515. Už ho nic neoolí (umřel). Tkč. Vz Brt. S. 3. vyd. 186. — proč. Ó kako v tom bludě mdléše, jenž tako pro tě boléše! Hr. rk. 125. — od čeho. Od zlých spolků hlava bolívá. Bž. — z čeho. Z kobzolí go bruch bolí. Slez. Brt. P. 146. — nad čím. Srdce ji b-lo nad nebožkou. Sá — po čem. Po domácím zelí srdce nebolí. Č. Často po něm bolí. Hr. rk. 134. b. — kde. Jak to v srdci bolí. Kká. M. ž. 23. I tudy pálí i tamo bolí. Bž. To mě na tobě bolí. Šml. Bolí mě v ušách. Mor. Ktk. — za kým. Veru mňa za tebou nebolí hlavička (pro tebe). Sl. ps. 181. — jak. Z té duše nás to bolí. Us. Dch. — koho kam. To bolí do kapsy (způsobuje veliké výlohy). Dch.

16129   Boleti Svazek: 7 Strana: 1200
Boleti v dialektech. Vz List. fil. 1892. 200.

16130   Boleti Svazek: 8 Strana: 0021
Boleti. Koho nebolí, lehko povolí. Phľd. 1895. 188.

16131   Boleti Svazek: 9 Strana: 0016
Boleti. O tvarech vz Gb. II. ml. III. 2. 265., 279. — Uder, kde uder, všady bolí. Seb. 217. Šťastný, koho nic nebolí. Hoř. 121.

16132   Boleti kde Svazek: 10 Strana: 0021
Boleti kde. Bolí ho v levé straně, Lék. B. 171b., na prsiech, ib. 172a., pod prsmy, ib. 196a (Mš. Slov)

16133   Boletice Svazek: 5 Strana: 1033
Boletice, dle Budějovice, Polletitz, ves u Chvalšin; Steinpolitz, ves u Těšína. Vz Blk. Kfsk. 53.

16134   Bolevec Svazek: 5 Strana: 1033
Bolevec, vce, m., Bollewetz, ves u Plzně.

16135   Bolevý Svazek: 1 Strana: 0082
Bolevý = bolavý. Jád. Zastr.

16136   Bolezněti Svazek: 5 Strana: 1033
Bolezněti, ěl, ění = bolesť míti. Vesel se ty, jenž nebolezníš. Sš. Vzásej, která nebolezníš. Sš. II. 50. — kým. Synáčkové moji, jimiž opět b-zním, až . . . Sš. II. 46.

16137   Boleznice Svazek: 5 Strana: 1033
Boleznice, e, f. = žena, která bolezní, ku porodu pracuje, rodička. Sš. II. 49.

16138   Boležal Svazek: 5 Strana: 1033
Boležal, a, m., Meya7tév&i]c. Lšk.

16139   Bolgar Svazek: 7 Strana: 1200
Bolgar, a, m. = Bulhar. Slov. Czm. 79.

16140   Bolhoj Svazek: 5 Strana: 1033
Bolhoj, e, m. = úročník lékařský, solník, anthyllis vulneraria, der Hasenklee. Vz Rstp. 357. B. mnoholistý, an. polyphylla. Let. Mt. S. VIII. 1. 42.

16141   Boli Svazek: 1 Strana: 0082
Boli = bolím, bolesť trpím. Kat. 2477.

16142   Boliboř Svazek: 8 Strana: 0021
Boliboř, Boleboř = zaniklá ves na Mor. Mtc. 1895. 333.

16143   Bolica Svazek: 5 Strana: 1033
Bolica, dle Káča, hora na Slov. Sl. let. VI. 130.

16144   Boličernák Svazek: 7 Strana: 1200
Boličernák, u, m., sardonix, kámen, zastr. Rozk. — Pršp. 6. 21.: boličrnab.

16145   Bolička Svazek: 7 Strana: 1200
Bolička, y, f. = bolesť. Něgadraj (ne- sahej) na psíčka, něbude b. Mor. Brt.

16146   Bolička Svazek: 10 Strana: 0021
Bolička, y, f. = každá rána hl. hnisající, vřed a p. Slez Čes. 1. XIII. 110.

16147   Bolík Svazek: 5 Strana: 1033
Bolík, a, m., vz Bolek. Pal Rdh. I. 118.

16148   Bolikov Svazek: 5 Strana: 1033
Bolikov, a, m. Sdl Hrd. IV. 37.

16149   Bolikovice Svazek: 5 Strana: 1033
Bolikovice, dle Budějovice, ves u Vim- berka. Vz Blk. Kfsk. 154.

16150   Bolín Svazek: 8 Strana: 0021
Bolín, a, m., os. jm. Vz předcház. Boleslav.

16151   Bolina Svazek: 5 Strana: 1033
Bolina, y, f., mlýn u Miliaa; ves u Vla- šimě ; osada tamtéž.

16152   Bolina Svazek: 7 Strana: 1200
Bolina, y, f., les v Písecku.

16153   Bolina Svazek: 8 Strana: 0021
Bolina, y, m., os. jm. Vz předcház. Bole- slav.

16154   Bolingový Svazek: 5 Strana: 1033
Bolingový vínek. Koll. Zp. I. 137. 244.

16155   Bolingový Svazek: 9 Strana: 0016
Bolingový. B. vínek. Koll. Zp. I. 244. Dle Mus. 1859. 100. chybně m. brlienový (brlien = barvínek).

16156   Bolíočko, a, n Svazek: 5 Strana: 1033
Bolíočko, a, n. = p. Marie slzička, rostl. Na Mor. Brt.

16157   Bolístka Svazek: 8 Strana: 0021
Bolístka, y, f. = bolesť, bolačka, Brt. I). II. 486.

16158   Bolivie Svazek: 5 Strana: 1033
Bolivie, e, f., republika již. Ameriky. Vz S. N.

16159   Bolka Svazek: 5 Strana: 1033
Bolka, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118., Arch. III. 481. — B. = Boleslava. Vz Bolek. Dsky ol. Tč.

16160   Bolka Svazek: 8 Strana: 0021
Bolka, y, m., os. jm. Vz předcház. Bole- slav.

16161   Bolkat Svazek: 10 Strana: 0560
Bolkat = holiti (v dětské řeči). Phľd. XXIV. 606.

16162   Bolko Svazek: 5 Strana: 1033
Bolko, a, m. — Bolek. — B., a, n. = míč. Vz Bol, 2. Slez. Šd. Laš. Brt. D. 200.

16163   Bolkov Svazek: 5 Strana: 1033
Bolkov, a. in., Wolkow, ves u Přeštic. Vz Blk. Kfsk. 484., 870.

16164   Bolleta Svazek: 1 Strana: 0082
Bolleta, y, f., v obec. mluvě paleta, list na osvědčení. Rk. Bollet, Zettel, Schein.

16165   Bolleta Svazek: 5 Strana: 1033
Bolleta, y, f. = pokázka. Vz S. N. B. celní, kontrolní, na vývoz piva, na pastvu dobytka, Weideviehb. Šp.

16166   Bolmo Svazek: 5 Strana: 1033
Bolmo, schmerzhaft. Slov. Ssk.

16167   Bolně Svazek: 5 Strana: 1033
Bolně, schmerzlich. Němc. B. zastenati, vzdychati, Vrch., se usmáti. Hrts.

16168   Bolnice Svazek: 5 Strana: 1033
Bolnice, e, f., die Krankenstube, das Krankenhaus. Slov. Loos.

16169   Bolnice Svazek: 10 Strana: 0021
Bolnice, e, f. = bolest, dolor. Hrad. Des.

16170   Bolnička Svazek: 5 Strana: 1033
Bolnička, y, f., das Wundfieber. Rk.

16171   Bolnička Svazek: 10 Strana: 0560
Bolnička, y, f. = horečka ranná, febris traumatica Wundfieber. Ktt.

16172   Bolno Svazek: 1 Strana: 0082
Bolno mi, že . . . (bolí mne). L. Es thut mir Leid.

16173   Bolnodumný Svazek: 5 Strana: 1033
Bolnodumný, schmerzvoll, elegisch. Ntr. VI. 253.

16174   Bolnohý Svazek: 1 Strana: 0082
Bolnohý. Us. Wer wunde Füsse hat.

16175   Bolnohý Svazek: 5 Strana: 1033
Bolnohý, fusskrank. Šm.

16176   Bolnohý Svazek: 10 Strana: 0021
Bolnohý. XVIII. stol. Čes. 1. XII. 11.

16177   Bolnomyslný Svazek: 5 Strana: 1033
Bolnomyslný, wehmüthig. Šm., Loos.

16178   Bolnomyslný Svazek: 8 Strana: 0021
Bolnomyslný. B. touha, Ml. Hüb. 171.

16179   Bolnosladký Svazek: 1 Strana: 0082
Bolnosladký cit. Nt. Bittersüss.

16180   Bolnosladký Svazek: 5 Strana: 1033
Bolnosladký, schmerzlichsüss. Vrch. B. píseň. Čch. Dg.

16181   Bolnosmavý. B Svazek: 5 Strana: 1033
Bolnosmavý. B. rty smrti. Čch. Bs. „31.

16182   Bolnozvuký Svazek: 5 Strana: 1033
Bolnozvuký, wehmüthig klingend. Sm.

16183   Bolný Svazek: 1 Strana: 0082
Bolný, bolesť trpicí, schnierzleidend: b. srdce; 2. = bolavý, schmeRzhaft, böse: b. zuby, prsy, nohy, místo, hlava, oči. Ros., L.; 3. bolesť působící, schmerzerregend. V nožici bolný trn. Rkk. 62. B. neduh. Jg.

16184   Bolný Svazek: 5 Strana: 1033
Bolný = bolavý. B. oči. BO., Rk. hr. 325. — B., doloris, z bolu povstávající, bol zje- vující. B. zamyšlení, touha, naříkání, Vrch., slza, hled, skřek. Kká. K sl. j. 105., 50., 196.

16185   Bolný Svazek: 8 Strana: 0021
Bolný trn, schmerzerregend; jinde bolavý, ,! schmerzhaft, Gb. Ruk. 566. B. otok, ervsi- pelas. Brt. D. II. 486.

16186   Bolo točný Svazek: 10 Strana: 0560
Bolo točný = kdo má bolavé oči. Šumava. Rgl.

16187   Bolobřich Svazek: 7 Strana: 1200
Bolobřich, u, m. = špatné pivo. Nrd. exc.

16188   Bolobřich Svazek: 10 Strana: 0021
Bolobřich, u, m., Bauchweh (více žertem). Kbrl. Domžl. 16., Dšk. Km. 52. Sr. Břicho- bol.

16189   Boločka Svazek: 5 Strana: 1033
Boločka, y, f. = bledule. V již. a vých. Cech. Kál.

16190   Boločko Svazek: 10 Strana: 0021
Boločko, a, n. Boločka v V. 1033. oprav v: boločko. B. = bledule, rostl. Č. Třeb. Čes. 1. XI 36.

16191   Bologna Svazek: 1 Strana: 0082
Bologna (Boloňa), ě, f., mě. v Italii. — Bolognan, a, m. — Bolognský.

16192   Bologna Svazek: 5 Strana: 1033
Bologna, vz S. N.

16193   Bologneská Svazek: 5 Strana: 1033
Bologneská věž nakloněná. Vz KP. II. 32. Vz Boloňský.

16194   Bolohlav Svazek: 5 Strana: 1033
Bolohlav, u, m. = bělavý, tvrdý a kade- řavý vlas, po kterém prý hlava bolí. Us. Kšá. Bolohlavosť, i, f., weher, wunder Kopf. Šm.

16195   Bolohlavý Svazek: 1 Strana: 0082
Bolohlavý, D., der wunden Kopf hat.

16196   Boloch Svazek: 5 Strana: 1033
Boloch, a, m.= baobab. Zl. klasy 1855.

16197   Bolokojný Svazek: 5 Strana: 1033
Bolokojný, schmerzstillend. Šm.

16198   Bolokosť Svazek: 5 Strana: 1033
Bolokosť, i, f., das Augenweh. Šm.

16199   Bolometr Svazek: 7 Strana: 1200
Bolometr, u, m. = stroj k měření sála- vého tepla. Vz Ott. IV. 308.

16200   Bolometr Svazek: 10 Strana: 0021
Bolometr z řec. ???? paprsek a ?????? míra. Vz Naučný Obzor. Příloha k Nár. list. 25. /9. 1901. (o. 265. ).

16201   Bolomtovať Svazek: 5 Strana: 1033
Bolomtovať = hřmotiti. Laš. Brt. D. 200.

16202   Bolonín Svazek: 7 Strana: 1200
Bolonín, a, m. = Boloňan. Rozk.

16203   Bolonohý Svazek: 1 Strana: 0082
Bolonohý, D., der wunde Füsse hat.

16204   Bolonosný Svazek: 10 Strana: 0560
Bolonosný hrot. Škod. II. 2. 104.

16205   Boloňská Svazek: 1 Strana: 0082
Boloňská láhvička. Vz Bologna. —

16206   Boloňský Svazek: 5 Strana: 1033
Boloňský, vz Bologna. B. láhvičky, kámen (druh barytu). Vz S. N. B. fosfor. KP. IV. 384.

16207   Bolooký Svazek: 1 Strana: 0082
Bolooký, boleoký.

16208   Boloplodný. B Svazek: 10 Strana: 0560
Boloplodný. B. žena (bába porodní). Škod. II. 2 74.

16209   Bolorodný. B Svazek: 10 Strana: 0560
Bolorodný. B. žena. Škod. II. 2 II. 144.

16210   Bolozobý Svazek: 5 Strana: 1033
Bolozobý, wer Zahweh hat. Šm.

16211   Bolšák Svazek: 8 Strana: 0021
Bolšák, u, m. = ? Vyjdeš na b., potom už v ľavo. Phľd. 1895. 303.

16212   Bolševník Svazek: 1 Strana: 0082
Bolševník, u, m. Heilkraut. Rostl.

16213   Bolševník Svazek: 5 Strana: 1033
Bolševník, heracleum. B. obecný, h. sphon- dylium. Vz Rstp. 746., FB. 93., Schd. II. 301., Slb. 590, Čl. Kv. 342., Odb path. III. 651., Rosc. 158.

16214   Bolšoj Svazek: 5 Strana: 1034
Bolšoj, e, m., kámen. Vega. I. 111.

16215   Bolšovitý Svazek: 5 Strana: 1034
Bolšovitý = silný, statný. U Humpolce. Krjk.

16216   Bolták Svazek: 5 Strana: 1034
Bolták, u, m., na lodích, der Puttingbotzen. Sm.

16217   Boltcoskráňový Svazek: 7 Strana: 1201
Boltcoskráňový, auriculotemporalis.

16218   Boltcový Svazek: 5 Strana: 1034
Boltcový. B. svaly. Vz Boltec. NA. V. 2. 44.

16219   Boltec Svazek: 1 Strana: 0082
Boltec, ltce, m., střepinka ušní, Ohren- muschel. Jg. Zevnitřní ucho skládá se z boltce a trubky. Vz Ucho. Boltec. lysý, chlupatý, srstí porostlý. Jhl.

16220   Boltec Svazek: 5 Strana: 1034
Boltec ucha. Vz KP. II. 291., Schd. II. 348., Slov. zdrav. 36.

16221   Boltenka Svazek: 8 Strana: 0535
Boltenka, y, f. B. vejčitá, boltonia ovifera, zvíře škeblím podobné. Am. Orb. 76.

16222   Boluš Svazek: 5 Strana: 1034
Boluš, e, m., os. jm. NB. Tč. 167.

16223   Bolvan Svazek: 5 Strana: 1034
Bolvan, u, m.= balvan (modla). Slov. Koll. Cf. Mkl. Etym. 7. — B. = obrovitý, ale i lenivý, darebný, hrubý chlap. Slov. Koll., Němc. VII. 239., Rr. Sb.

16224   Bolvaniť Svazek: 10 Strana: 0560
Bolvaniť = zahálivě žíti Slov. Phľd. XXIV. 344.

16225   Bolvaz Svazek: 1 Strana: 0082
Bolvaz, u, m., rána, Geschwür. Má nohy samé Bolvazy. Us. (= bolavé). Vy- říznutý b. mastí namaž. — V Krkonoších = zavázaná rána. Kb.

16226   Bolvaz Svazek: 5 Strana: 1034
Bolvaz, u, m., der Wundenverband. Slov. Ssk. — B., das Geschwür. Šm.

16227   Bolvec Svazek: 7 Strana: 1201
Bolvec, noli tangere me, zastr. Pršp. 62. 6

16228   Boly Svazek: 5 Strana: 1034
Boly, pl., m., Wolluben, ves u Kaplice. Vz Blk. Kfsk. 30.

16229   Bolzano Svazek: 1 Strana: 0082
Bolzano, a, n. Botzen, mě. v Tyrolsku. S. N.

16230   Bolzano Svazek: 5 Strana: 1034
Bolzano, a, m. B. Bernard. 1781. —1848. Vz S. N., Enc. paed. I. 678.-691.

16231   Bolzano Svazek: 7 Strana: 1201
Bolzano Bern. Cf. Ott. IV. 313. nn.

16232   Bolzano Svazek: 10 Strana: 0021
Bolzano Bernard. Vz Lit. I. 907.

16233   Bóm Svazek: 8 Strana: 0021
Bóm, bó = budu, bude. Trnav, různořečí na Slov. Vz Phľd. 1893. 239.

16234   Bom Svazek: 9 Strana: 0016
Bom. Farárovi bom (vyzvánění při pohřbu) a farárke von (pryč z fary jíti). Zát. Pr. 186. b.

16235   Bom Svazek: 10 Strana: 0021
Bom = uhoditi se (v dětské řeči ve Slez. ). Čes. 1. XI. 342.

16236   Bomazin Svazek: 9 Strana: 0016
Bomazin (pomazin), u, m. = látka ba- vlnou smíšená. 1597. Mus. 1899. 26. Vz Bomasin.

16237   Bomba Svazek: 5 Strana: 1034
Bomba. — B., jídlo, eine Speise. B. s va- nilkou, s čokoládou, z maraskinu, Bombe von Marasquin, neapolská, z hlavatého zelí, von Weisskraut. Šp.

16238   Bomba Svazek: 10 Strana: 0021
Bomba, y, f. B. kalorimetrická. Vot. 151.

16239   Bomba, y Svazek: 1 Strana: 0082
Bomba, y, f., boma, puma, pukavka (ve- liká, dutá, železná, prachem nabitá a luntem opatřená koule), Bombe, Feuerkugel. Bomby na něco, k něčemu, do něčeho házeti. B. se roztrhla, praskla; b. zapálila.

16240   Bombajský Svazek: 5 Strana: 1034
Bombajský. B. koza, die Bombayziege. Šp.

16241   Bombard Svazek: 5 Strana: 1034
Bombard, u, m., jm. prvních železných děl. Vz S. N.

16242   Bombarda Svazek: 7 Strana: 1201
Bombarda, y, f. = dělo v 16. stol. Wtr. Obr. I 270.

16243   Bombarda Svazek: 9 Strana: 0016
Bombarda, y, f. = veliká puška. Vz Tom. 151. —155.

16244   Bombarderský Svazek: 5 Strana: 1034
Bombarderský. B. šalupa. S. N. XI. 2.

16245   Bombardon Svazek: 5 Strana: 1034
Bombardon, u, m. — plechový nástroj foukací o třech klapkách. Vz S. N.

16246   Bombardonista Svazek: 10 Strana: 0021
Bombardonista, y, m., pl. -sté. Rais. Zan. vlast. 207.

16247   Bombardovati Svazek: 1 Strana: 0082
Bombardovati (z děl do města atd. stří- leti) — co: město, bombardiren. Us.

16248   Bombasin Svazek: 8 Strana: 0021
Bombasin, vz Bomesin (3. dod.).

16249   Bombast Svazek: 1 Strana: 0082
Bombast, u, m., řeč nadutá. — Bom- bastický = nadutý v řeči. Rk. B. sloh.

16250   Bombat Svazek: 10 Strana: 0560
Bombat = zvoniti (v dětské řeči). Slov. Phľd. XXIV. 606.

16251   Bombati Svazek: 1 Strana: 0082
Bombati, bombilati = houpati. — se D.

16252   Bombátko Svazek: 5 Strana: 1034
Bombátko, a, n., etwas Schaukelndes. Rk. — B , místo bonbátko z bonbon = cukroví. U Kraskova. Brnt.

16253   Bombátko Svazek: 10 Strana: 0021
Bombátko, a, n. - medaillon. Dšk. Km. 34.

16254   Bombay Svazek: 5 Strana: 1034
Bombay (dobrý přístav), britická Indie. Vz S. N.

16255   Bombě Svazek: 10 Strana: 0021
Bombě, ěte, n., pl. bombata. Dšk. Km. 21.

16256   Bombel Svazek: 5 Strana: 1034
Bombel, e, m. = dětská houpačka z tráv- nice či plachty. V Bohuslavsku na Mor. Neor. Vz Bombelačka.

16257   Bombél Svazek: 10 Strana: 0021
Bombél. Cambel — bombél, do (kdo) to umřel (vyzvánění mrtvému). Val. Čes. 1. X. 471.

16258   Bombela Svazek: 8 Strana: 0535
Bombela, y, f., vz Bambeluša (3. dod.).

16259   Bombelačka Svazek: 5 Strana: 1034
Bombelačka, y, f. = bombel. Na Ostrav. Tč.

16260   Bombelák Svazek: 10 Strana: 0560
Bombelák, u, m. = veliký knoflík u vesty. Brt. Sl. 21.

16261   Bombelíkati Svazek: 5 Strana: 1034
Bombelíkati = bombilati. U Olom. Sd.

16262   Bombík Svazek: 5 Strana: 1034
Bombík, u, m. = olověný, vypouklý, kulatý knoflík na valašské župice a slovácké vesty. Cf. Gombík. V jihových. Mor. Brt., Bka.. Šd., Vck., Kchn. — B. = zralý plod zemá- kový, kulička se semenem. Val. Vck.

16263   Bombík Svazek: 10 Strana: 0021
Bombík, u, m. = kulatá cukrovinka. Hauer 10.

16264   Bombilák Svazek: 5 Strana: 1092
Bombilák, u, m. = co bombilá, ovoce ku- laté z kobzolí, der Knollen. Kobzole z b-ků teprv za rok se urodí; první rok jsou ma- ličké kobzole na semeno. Na Ostrav. Tč.

16265   Bombilat Svazek: 10 Strana: 0560
Bombilat nohami = klátiti. Vlasť I. 193

16266   Bombilati Svazek: 1 Strana: 0082
Bombilati = houpati, schaukeln. Vz toto. — čím. Us.

16267   Bombilati čím Svazek: 5 Strana: 1034
Bombilati čím: stromem, bombelačkou. U Uh. Hrad. Tč.

16268   Bombilátko Svazek: 5 Strana: 1034
Bombilátko, a, n., etwas Schaukelndes. Vz Bombátko. Rk.

16269   Bombilavosť Svazek: 5 Strana: 1034
Bombilavosť, i, f., die Baumelfähigkeit. Dch.

16270   Bombílek Svazek: 10 Strana: 0021
Bombílek, lku, m. - malý, kulatý knoflík kovový. Lišeň. Mtc. 1902. 106. Sr. Bombík.

16271   Bombiry Svazek: 5 Strana: 1034
Bombiry = brambory. Slov.

16272   Bombol Svazek: 5 Strana: 1034
Bombol, u, m. = bombolec. Slov. Ssk.

16273   Bombolec Svazek: 1 Strana: 0082
Bombolec, lce, m. = rapouch. Na Slov. Eiszapfen. — B., Brustwarze.

16274   Bombolec Svazek: 5 Strana: 1034
Bombolec. Rapouch oprav v : rampouch. Ad 1. Jaj, čiže sú veliké (jahody) ako b-ce. Dbš. Sl. pov. V. 76. — Ad 2. Svatopluk dostihna ho mocnú jedlu hodí, do pravej sa zabodnula táto lopatky a prez náprotivný železom ven b-lec išla. Hol. 153.

16275   Bombolec Svazek: 10 Strana: 0560
Bombolec, lce, m., bambolka, y, f. = = gúločka, ku př. na vnati bramborové. Slov. Phľd. XXIV. 314. B. ľadový = ram- pouch. Čas. mus. V. 19.

16276   Bomboměr Svazek: 5 Strana: 1034
Bomboměr, u, m., der Bombenmesser. Rk.

16277   Bombon Svazek: 9 Strana: 0428
Bombon, u, m. B-ny = válcovité n. na- dutřelé nádoby z kameniny k vyrábění che- mikalií. Vz KP. X. 38.

16278   Bombovaný Svazek: 9 Strana: 0016
Bombovaný. B. vlnitý plech. Ott. XV. 308.

16279   Bombrlík Svazek: 8 Strana: 0535
Bombrlík, u, m., vz Bambeluša (3. dod.).

16280   Bombulečka Svazek: 5 Strana: 1034
Bombulečka, y, f. = odvisek šňůrky, šatu a p. Na Slov. Koll. Zp. II 509. Išlo dívče dolů lúčkami, suken na něm s b-kami. Koll. Zp. I. 131.

16281   Bombylać še Svazek: 9 Strana: 0022
Bombylać še = kolíbati, houpati se. Cf. Bumbela. Bombyleš še tu dycky = pleteš se. Lor. 70.

16282   Bombylok Svazek: 9 Strana: 0022
Bombylok, lka, m. = tulák. Lor. 70.

16283   Bomesin Svazek: 8 Strana: 0021
Bomesin, u, m. = látka smíšená z hedvábí a bavlny. XV. stol. Wtr. Krj. I. 115., 366. V. má bombasin. Cf. Pomezin.

16284   Bomez Svazek: 10 Strana: 0021
Bomez, u, m., nějaká okrasa nad sukní. Slov. Jamotový b. Sbor. čes. 257.

16285   Bomila Svazek: 7 Strana: 1201
Bomila, y, f., Theophila. Pršp. 59. 26.

16286   Bomila Svazek: 9 Strana: 0428
Bomila v VII. 1201. skráceno z: Boho- mila. Uč. spol. 1893 3.

16287   Bomilkar Svazek: 1 Strana: 0082
Bomilkar, a, m., karthaginský vůdce.

16288   Bon Svazek: 1 Strana: 0082
Bon (z fr. bonne), chůva. Rk. — To je bon (z lat. bonus) = dobré. Us.

16289   Bon Svazek: 5 Strana: 1034
Bon, u, m. = platební poukázka, der Zah- lungsschein. Úroční bony, verzinsliche Bons. Šp. — B. v kupectví lístek na půjčku, ein Gutzettel (für ein Darlehen); Anerkennung einer Lieferung. Kh.

16290   Bon Svazek: 8 Strana: 0021
Bon. Pro bona sv. (m.: pro Boha). Us.

16291   Bon ton Svazek: 1 Strana: 0082
Bon ton, u, m., fr., dobrý mrav n. způ- sob. Rk. Feine Lebensart, Weltton.

16292   Bon žúr Svazek: 1 Strana: 0082
Bon žúr, z fr. bon jour, dobrý den. Rk.

16293   Bona Svazek: 5 Strana: 1034
Bona, y, f. = dcera krále Jana. Tk. I. 554.

16294   Bona Svazek: 10 Strana: 0021
Bona, y, f. = zimní čepice. Jrsk. XXVII. 317.

16295   Bona fide Svazek: 5 Strana: 1034
Bona fide, lat. = s dobrým úmyslem, v důvěře, auf Treu und Glauben, ohne Arg- tist. Kh. Bona venia, lat., s dovolením, račte dovoliti, mit Erlaubniss. Kh.

16296   Bonapart Svazek: 5 Strana: 1034
Bonapart, u, m. = na dlaň vysoký, ží- něný a kosticí na příč protkaný nákrčník z kozinky, jenž se do šátku na krk zastr- koval, aby šátek pevně stál a se neskrčo- val. Ehr.

16297   Bonaparte Svazek: 5 Strana: 1034
Bonaparte (Buonaparte) = Napoleon I. Vz S. N., Kram. Slov. 42.

16298   Boňata Svazek: 5 Strana: 1034
Boňata, y, m., os. jm. Pal. Radh. I. 118.

16299   Bonaventury Svazek: 5 Strana: 1034
Bonaventury (sklenné huti) u Puchoří.

16300   Bonbon Svazek: 1 Strana: 0082
Bonbon, u, m., z fr. z dětského opako- váni slova bon = dobrý, S. N.; cukroví.— Bonbony bylinné, prsní n. pro prsa. Kh.

16301   Bonbon Svazek: 5 Strana: 1034
Bonbon. B-ny čokoládové, jitrocelové, desertní, likerové, bouchací, Več., nadívané, gefüllte B., pestré, bunte B., z taženého cukru, aus gezogenem Zucker; lžíce, kra- bička na b-ny. Šp.

16302   Bonbon Svazek: 10 Strana: 0560
Bonbon. B-ny čajové, pivové, šumivé, zázvorové atd. Rgl. B. salonní medové. Us.

16303   Bonboniera Svazek: 7 Strana: 1201
Bonboniera, y, f., z fr. = skřínka na cukrovinky. Rgl

16304   Bonbonovina Svazek: 5 Strana: 1034
Bonbonovina, y, f. = bonbonová hmota, die Bonbonmasse. Šp.

16305   Bonbonový Svazek: 5 Strana: 1034
Bonbonový, Bonbon-. B. tvar, hmota (vz Bonbonovina). Šp.

16306   Boncík Svazek: 5 Strana: 1034
Boncík, u, m. = stehienko, nôžka z uva- reného, pečeného kurčata. Slov. (Gemer.). Dbš.

16307   Boncový Svazek: 5 Strana: 1034
Boncový plást = najhrubší a najkrajší plást mödu, ktorý včely robia v zadnej slnku oprotivnej strane úľa. Slov. (v Gemer.) Dbš.

16308   Bonda Svazek: 5 Strana: 1034
Bonda, y, m., os. jm. Tk. V. 91.

16309   Bonda Svazek: 9 Strana: 0016
Bonda. Jetel, oves jako b. (pěkně vzrostlý). Hoř. 88.

16310   Bonda Svazek: 9 Strana: 0428
Bonda v II. Přisp. 16. za Boubelka oprav v: Bouda.

16311   Bonda Svazek: 10 Strana: 0560
Bonda za Boubelka v II. Přisp. 16. oprav v: Bouda.

16312   Bonduk Svazek: 5 Strana: 1034
Bonduk, u, m., guilandia moringa, die Salbnuss. Šm.

16313   Bonebed Svazek: 7 Strana: 1201
Bonebed, u, m., nerost. Chdt. 24.

16314   Bonec Svazek: 5 Strana: 1034
Bonec, nce, m. (?). To bolo mäso z mojho bonca. Dbš. Sl. pov. I. 108. — B., os. jm. Pal. Rdh. I. 118., Tk. V. 236.

16315   Boněcko Svazek: 5 Strana: 1034
Boněcko, a, n. = polní jm. Brt.

16316   Bonečka Svazek: 9 Strana: 0016
Bonečka, pl., ?., místní jm. Pck. Hol. 116.

16317   Boněnov Svazek: 5 Strana: 1034
Boněnov, a, m., Punau, ves u Plané.

16318   Bonet Svazek: 5 Strana: 1034
Bonet, u, m. = násyp hlíny mezi dvěma střílnami. K. Adámek.

16319   Bonětice Svazek: 5 Strana: 1034
Bonětice, dle Budějovice, Woneditz. B. Veliké a Malé (Benětičky), vsi u Hajdy. Cf. Tk. V. 225.

16320   Bonětičky Svazek: 5 Strana: 1034
Bonětičky, pl., vz Bonětice.

16321   Bonheur Svazek: 1 Strana: 0082
Bonheur, fr. (bonér), štěstí. A la bon- heur = to je dobrá. Us.

16322   Bonhomie Svazek: 10 Strana: 0021
Bonhomie, e, f., fr. = dobrosrdečnost. Byla v ní směs hrdosti a b-e. Zvon III. 403.

16323   Bonifác Svazek: 8 Strana: 0021
Bonifác. Odvozeniny vz v Kotk. 13.

16324   Bonifác Svazek: 10 Strana: 0021
Bonifác, e, m. Není-Ii mráz po Serváci, není sníh po B-ci.

16325   Bonifaci-us Svazek: 1 Strana: 0082
Bonifaci-us, a, m., Bonec, Bonek, Boneš. Můžeš dobře býti s panem Servaciem, než na sv. Bonifacia nezapomínej (buď schrán- livý, avšak dobročinný.) Rvač.

16326   Bonifacius Svazek: 5 Strana: 1034
Bonifacius. Pankrác, Servác a Bonifác, něráz do leta zimum plác. Slez Šd. Vz Pan- krac. Cf. S. N., Tk. I. 602., Sbn. 87.

16327   Bonifant Svazek: 10 Strana: 0560
Bonifant, a, m., bonus infans, hochjako kostelní zpěvák. Vz Nejed. 347.

16328   Bonifanti Svazek: 9 Strana: 0428
Bonifanti byli žáci při kostele svatovít- ském v Praze, kteří za své kostelní zpívání dostávali stravu a šat; byli to mendici; později slouli choralisty. Vz Wtr. Part. 379.

16329   Bonifikace Svazek: 1 Strana: 0082
Bonifikace, e, f., lat., náhrada. Rk. Bo- nifikation, Vergütung.

16330   Bonifikační Svazek: 10 Strana: 0021
Bonifikační, z lat. = náhradní. B. fond. Praž. den. 18. /8. 1895.

16331   Bonifikovati Svazek: 5 Strana: 1034
Bonifikovati = nahraditi, napraviti, vy- nahraditi, vergüten, ersetzen. Kh. Vz S. N.

16332   Bonikrata Svazek: 10 Strana: 0560
Bonikrata, pl., n. = brambory V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46.

16333   Boniór Svazek: 10 Strana: 0560
Boniór, u, m. = pláň. Orava. Sb. sl. IX. 60.

16334   Boniov Svazek: 5 Strana: 1034
Boniov, a, m., Boniau, ves u Jaroměře.

16335   Bonita Svazek: 5 Strana: 1034
Bonita, y, f., z lat. = hodnota, dobrota, die Bonität. B. půdy, dřeviny, porostu, die Bestands-. Sl. les. — U kupců, die Güte, Zahlungsfähigst. Kh.

16336   Boniti Svazek: 1 Strana: 0082
Boniti, il, ěn, ění, bonívati = lekati, schrecken. — co (komu): Někomu hrůzu b. Kdo by tu hrůzu bonil ? (působil) Dal. — se čím: hrůzou = báti se. Dal. — co: Vždy něco boníš = tropíš. Us.

16337   Boniti Svazek: 5 Strana: 1034
Boniti. Za Dal. přidej: 117.

16338   Bonk Svazek: 10 Strana: 0021
Bonk, a, m. = ovad. Orava. Sb. sl. 1901. 182.

16339   Bonka Svazek: 5 Strana: 1034
Bonka, y, f. = Bohuslava. Mus. 1880. 467. — B., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

16340   Bonkov Svazek: 5 Strana: 1034
Bonkov, a, m., Bonkau, vsi u Bilska a u Těšína ve Slez.

16341   Bonkov Svazek: 5 Strana: 1034
Bonkov, a, m., ves u Něm. Brodu. Tk. III. 36., Blk. Kfsk. 701.

16342   Boňkovice Svazek: 5 Strana: 1034
Boňkovice, dle Budějovice, ves u Sudo- měřic.

16343   Bonky Svazek: 9 Strana: 0016
Bonky, pl., f., druh brambor (magnum bonum). U Polné. Hoš.

16344   Bonmot Svazek: 1 Strana: 0082
Bonmot = vtipné řečení (vtiposlov), fr.Nz.

16345   Bonna Svazek: 1 Strana: 0082
Bonna, y, f., mě. Bonn na Rýnu. Bonnský.

16346   Bonomie Svazek: 1 Strana: 0082
Bonomie, fr. bonhomie, dobrota. Rk.

16347   Bononi-a Svazek: 1 Strana: 0082
Bononi-a, e, f., mě. Bologna v Italii. — Bononský; Bonoňan, a, m. Vz Bologna.

16348   Boňor Svazek: 10 Strana: 0560
Boňor, u, m. = bařina ve vrchu. Mus. slov. V. 93.

16349   Boňovice Svazek: 5 Strana: 1034
Boňovice, dle Budějovice, ves u Olo- mouce.

16350   Bonťbík Svazek: 8 Strana: 0021
Bonťbík, gombík, u, m. = kulatý knoflík při župičce. Brt. D. II. 470.

16351   Bonus Svazek: 5 Strana: 1034
Bonus, e, m. = Bohuslav. Dsk. ol. Tč. — B., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

16352   Bonuše Svazek: 5 Strana: 1035
Bonuše, e, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118., Arch. III. 365.

16353   Bonvivant Svazek: 1 Strana: 0082
Bonvivant, fr. (bônvivan), rozkošník, svě- ták. Rk. Lebemann, lustiger Bruder.

16354   Bonvivantský Svazek: 9 Strana: 0428
Bonvivantský. B. život. Vlč. Lit. II. 282.

16355   Bonz Svazek: 8 Strana: 0021
Bonz, e, m. = kněz buddhistický, Bonze, m. Sterz. I. 536. a,

16356   Bookmakři Svazek: 7 Strana: 1201
Bookmakři, z angl. = podnikatelé sázek na vlastní vrub a v neobmezené výši (při dostizích). Us.

16357   Boot-es Svazek: 1 Strana: 0082
Boot-es, a, m., souhvězdí na nebi, po- háněč příček, arctofylax, Bärenhüter. Vj.

16358   Bopněti Svazek: 1 Strana: 0082
Bopněti, vz Bobněti.

16359   Bopomozi Svazek: 1 Strana: 0082
Bopomozi (Bůh pomoz; pomozi imperat., v němž se i udrželo. D.). B. pane sousede, maje rozvoditi, ještě pomáháš bíti. Svěd. 1569. Vz Bohpomozi.

16360   Bopomozi Svazek: 5 Strana: 1035
Bopomozi. Dh. 100.

16361   Bopomozi Svazek: 7 Strana: 1201
Bopomozi. Zde se v imper. i po z udr- želo. D. Lhrg. 238. B. vám; B. té zprávy. D. Lhrg. 318.

16362   Bopomozi Svazek: 8 Strana: 0021
Bopomozi zamítá Bl., ale posud to slý- cháme na Volyňsku. Mus. 1895. 176.

16363   Bopp Svazek: 5 Strana: 1035
Bopp Frant., jazykozpytec, nar. 1791. Vz S. N., Šrc. 196., 256., 384.

16364   Boptnati Svazek: 5 Strana: 1035
Boptnati = bobtati. Anth. Jir. I. 3. vyd. XXXIV.

16365   Bor Svazek: 1 Strana: 0082
Bor, u, v pl.: bory, m., také bora, n.; borek, rku, boreček, čku, m., 1. borovice. Kiefer. Ros. 2. Borový les. Kieferwald. Bor temně zelený. Kom., Ros. 3. Černý les, die Heide, D.; les hustý, temný. L. — 4. = sbor, tlupa. Vida, že onen bor kvielí. Alx. — 5. Bor, a (D., ale lépe gt. Boru, vz A), m., mě- stečko v Čechách, Haide.

16366   Bor Svazek: 5 Strana: 1035
Bor = borovice. Mor. Brt. v Mtc. 1878. 30. Ty šišečky z borů, co padajú dolů. Sš. P. 459. Jak živa jsem neviděla na boru ža- ludů. Sš. P. 199. Vz Schd. II. 34., Slb. 285., Sbtk. Rostl. 17., 198., 201., Listy filol. VII. 11. = B. = borový les, chvojina, borčí, bořina, borovina, borník, boroví. Sl. les, Č. Stojí hruštička vejboru (v boru). Sš. P. 751. Ide má milá na jahody na zelená borka. Rkk. 61. — B. = sbor, Vida, že onen bor kvielí. Alx. V. v. 208. (HP 65.). = B,, a, m., psí jméno. Škd. — B., u, m., město Haid. Vz S. N. — B., něm. Bor, vsi u Sedlčan, u Chrastě, u Richmburka, u Březnice; samoty u Tábora, u Král. Hradce, u Klatov, u Strakonic, u Mšece a u Slabec; mlýn u Polně, ovčárna u Vodňan; něm. Boor, vsi u Nimburka a u Tišnova, osada u Krum- lova; něm. Borr, vsi u Třeboně a Pelhři- mova; B. Dolní, Unter-Haid, městečko u Ka- plice; B. Horní, Ober-Haid, městečko u Vyš. Brodu; B. Veliký, Ober-Bor, ves u Horaždovic; B. Malý, Klein-Bor, ves tamtéž; Klein-Boor, ves u Netolic, Klein-Haide, ves u Čes. Lípy; B. Veliký, Gross-Boor, ves u Netolic. PL. Cf. Tk. I. 602., II. 281., III. 642., IV. 723., V. 236. Z Boru Jan. Sbn. 434., Blk. Kfsk. 1286., Sdl. Hrd. I. 192., 195., II. 275., III. 301., IV. 368.

16367   Bór Svazek: 5 Strana: 1035
Bór, u, m. = bledna, der Bor. Nz., Sl. les., Šfk. 65., S. N., Schd. I. 316., KP. IV. 431., Šfk. Poč. 130.

16368   Bor Svazek: 7 Strana: 1201
Bor, u, m. = rašelina, Torf, m. Slov. Rr. Sb.

16369   Bor Svazek: 10 Strana: 0021
Bor, u, m. = vrch na rozhraní Čech a Kladska. Mus. 1901. 321.

16370   Bor Svazek: 10 Strana: 0560
Bor, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XIII. 420., XIV. 396.

16371   Bora Svazek: 1 Strana: 0082
Bora, y, f. (burja, bouře), z řec. ??????, ??????, Bora, Nordwind, severní prudký vítr.

16372   2. Bora Svazek: 5 Strana: 1035
2. Bora, y, f. = Barbora. Slov. Ssk.

16373   1. Bora, pl Svazek: 5 Strana: 1035
1. Bora, pl., n., vz Bor.

16374   Boracit, u Svazek: 5 Strana: 1035
Boracit, u, m. = boran horečnatý s chlo- ridem hořečnatým. Krč. G. 58., Bř. N. 169., Schd. II. 39., Sfk. 200., S. N.

16375   Boráč Svazek: 9 Strana: 0016
Boráč, e, borat, u, m, = látka. 1597. Mus. 1899., 26.

16376   Borač, e Svazek: 5 Strana: 1035
Borač, e, m., ves u Tišňova.

16377   Boráček Svazek: 1 Strana: 0082
Boráček, čka, m. = ubohý. Na východ. Mor. Ein armer Schlucker.

16378   Boráček Svazek: 5 Strana: 1035
Boráček, vz Borák.

16379   Boračisko Svazek: 5 Strana: 1035
Boračisko, a, n. = borák. Na mor. Laš- sku. Brt. D.

16380   Boráčový Svazek: 8 Strana: 0021
Boráčový. B. kabát (dle barvy). Hrš. Nach.

16381   Borák Svazek: 1 Strana: 0082
Borák, burák, u, m., Herzblume. Byl.

16382   Borák Svazek: 5 Strana: 1035
Borák, u, m. = brutnák, borago, der Bor- retsch, Borrasch, rostl. Byl. 15. stol. Vz Rstp. 1109., Plk., Slb. 362., Mkl. Etym. 19. B. jako zelenina. Šp. — B. = plť ze sosen, Floss aus Kieferstämmen. Sl. les., Škd. — B., a, boráček, čka, m. = člověk neduživý, nemocný, vadou tělesní sklíčený, ubohý, ubožák, ein siecher Mensch, armer Teufel. Mor. Mtl., Brt. D. 64., Dšk., Vck., Tč. — B., os. jm. na Vsacku. Vck.

16383   Borákovský Svazek: 5 Strana: 1035
Borákovský mlýn u Neveklova. Blk. Kfsk. 155.

16384   Boraks Svazek: 5 Strana: 1035
Boraks, vz Borax.

16385   Boraluminiový Svazek: 8 Strana: 0021
Boraluminiový. B. bronz. Živa IV. seš. 7.

16386   Boran Svazek: 5 Strana: 1035
Boran, u, m. Vz Krč. G. 56., Sfk. 101., Šfk. Poč. 132. B. hořečnatý, Šfk. 200., sod- natý, Schd. II. 35. Šfk. Poč. 231., aethylnatý, Sfk. Poč. 441. Vz Borax.

16387   Borání Svazek: 5 Strana: 1035
Borání, n. = borové haluzí. U Kyjova. Brt. D. 200.

16388   Boranov Svazek: 5 Strana: 1035
Boranov, a, m., Porenz, ves u Jihlavy.

16389   Bórany Svazek: 10 Strana: 0021
Bórany, nerost. Vz Vstnk. XI. 831.

16390   Borásek Svazek: 1 Strana: 0083
Borásek, ska, m,, ubohý, armer Schlucker. Na Slov.

16391   Borásek Svazek: 5 Strana: 1035
Borásek. Také ve Slez. Dr. M. Kawka. Vz Borák.

16392   Boraśiček Svazek: 10 Strana: 0560
Boraśiček, čka, m. = nebožáček. Muj ta- tiček b. Slez. Vlasť. I. 98. Zdrobn. z bo- rásek.

16393   Boraska Svazek: 5 Strana: 1035
Boraska, y, f. = borásek, borák. U Místka. Škd.

16394   Borat Svazek: 5 Strana: 1035
Borat, u, m. = látka na kalhoty a klo- bouky. Sdl. Hr. II. 167.

16395   Boratck Svazek: 5 Strana: 1035
Boratck, tka, m., os. jm. Slov. Šd.

16396   Borátkov Svazek: 5 Strana: 1035
Borátkov, a, m., Paratkow, ves u Boro- tína. Vz Blk. Kfsk. 177., Sdl. Hrd. IV. 152.

16397   Borax Svazek: 1 Strana: 0083
Borax, boran, bledna. Skládá se z ky- sličníku sodnatého, kyseliny Borové a voDy. Bř. Vz Soli. Boranem boláky v ústech natí- rati. Borax: barytový, čištěný n. benátský, nečistý, pálený, salmiakový, tartarový. Kh.

16398   Borax Svazek: 5 Strana: 1035
Borax = boran sodnatý, tinkal. Bž. Bř. N. 125, Kram. Slov. 42., Šfk. 165., S. N., Schd. I. 327., KP. IV. 428. B. oktaëdrický, prismatický. Šfk. Poč. 232., 231., Slov. zdrav. 36. B. barytový, tartarový neříkáme, než boran barnatý, kámen vinný borový (tartarus boratus). Km. II. (n. b.) 206. Tedy to oprav.

16399   Borax Svazek: 10 Strana: 0021
Borax, u, m. O jeho výrobě vz KP. X. 100.

16400   Boraxový Svazek: 5 Strana: 1035
Boraxový. B. perle. Bř. N. 93. B. vinný kamen, der Boraxweinstein. Sl. les.

16401   Borba, y, f Svazek: 5 Strana: 1035
Borba, y, f. = boj, der Kampf. Slov. Chlpk. Sp. 204. Vražedlná b. Ntr. VI. 391. Cf. Borce.

16402   Borboni-us Svazek: 7 Strana: 1201
Borboni-us, a, m. Mat. B. z Borben- heimu, lékař a spis. čes. Vz Mus. 1889. 477., 1891. 81. nn.

16403   Borboni-us, a Svazek: 5 Strana: 1035
Borboni-us, a, m., dr. lékař. 1616. Vz Jg. H. 1. 537., Jir. Ruk. I. 87.

16404   Borbonius Svazek: 9 Strana: 0016
Borbonius z Borbenhaymu Mat., lékař a spis. Vz Flš. Písm. I. 339.

16405   Borce Svazek: 5 Strana: 1035
Borce, e, m. = bořitel. Pl.

16406   Borcení Svazek: 10 Strana: 0560
Borcení, n. B. dřeva Vz KP. XI. 38

16407   Borcova Svazek: 8 Strana: 0021
Borcova, é, f., obec v Turci. Vz Phľd. XII. 154.

16408   Borcovati Svazek: 5 Strana: 1035
Borcovati = burcovati, stürmen, lärmen, poltern. Slov. Keď kade kráčam, borcujem, ni jak dlaň mojou není zem. Pohld. IV. 8. Tu se ona borcuje na tom lepe. Dbš. Sl. pov. I. 144. — se s kým. Na zem jeho po- valili a s ním se borcovali. Sl. let. V. 261. — B., werfen (im Spiele). Slov. Ssk.

16409   Borcúch Svazek: 8 Strana: 0021
Borcúch, a, m. = malé břímě. Jicko. Brt. D. II. 295.

16410   Borcuch, u Svazek: 5 Strana: 1035
Borcuch, u, m. = malý bochník. U Bruš- perka. Mtl.

16411   Borček Svazek: 9 Strana: 0016
Borček = horeček. Joh. 12.

16412   Borčí Svazek: 5 Strana: 1035
Borčí, n. = bor, der Kiefernanwuchs, Kiefernwald. Sl. les. — B. = borová chrasť. Mor. Brt. D.

16413   Borčice Svazek: 5 Strana: 1035
Borčice, dle Budějovice, ves u Volyně Vz Blk. Kfsk. 490. B. v Boleslavsku. Ib. 640.

16414   Borčiska Svazek: 9 Strana: 0016
Borčiska, pl., ?., míst. jm. u Mikulovky. Vck.

16415   Borčúch Svazek: 7 Strana: 1201
Borčúch, u, m. = malé břímě. B. trávy. U St. Jič. Vhl.

16416   Bord Svazek: 7 Strana: 1201
Bord, u, m. = strana. Keř vinný se se- hne do krechtu a položí se na protější b. KP. V. 163.

16417   Bordáč Svazek: 5 Strana: 1035
Bordáč, e, m., os. jm. Phld. I. 2. 18.

16418   Bordeaux Svazek: 1 Strana: 0083
Bordeaux, a, m., fr. (Bordó), město ve Francii. — BorDeauxské víno. S. N.

16419   Bordeaux Svazek: 5 Strana: 1035
Bordeaux, ve starších čes. spisech Bur- dovaly. V z S. N.

16420   Bordell Svazek: 5 Strana: 1035
Bordell, u, m., z vl. bordello, hampejz, dům veřejných nevěstek pod policejní dohlíd- kou, das Bordell. Vz S. N.

16421   Bordópunč Svazek: 9 Strana: 0016
Bordópunč, e, m. Kukla 6.

16422   Bordovice Svazek: 5 Strana: 1035
Bordovice, dle Budějovice, ves u Místka na Mor.

16423   Bordura Svazek: 5 Strana: 1035
Bordura, y, f. = lemování.

16424   Borec Svazek: 5 Strana: 1035
Borec, rce, m., agonista. V MV. nepravá glossa. Pa.

16425   Borec Svazek: 5 Strana: 1035
Borec, rče, m., Boretsch, ves u Ml. Bole- slavě; Boretz, ves u Lobosic. Vz S. N., Tk. I. 87., III. 131., Blk. Kfsk. 1286.

16426   Borec Svazek: 7 Strana: 1201
Borec, rce, m. = zápasník; sokol (člen Sokola, tělocvičné jednoty). Us násl. Bořiti.

16427   Borecka Svazek: 5 Strana: 1035
Borecka, y, f., die Johannisbeere. Škd., Ssk.

16428   Borecký Svazek: 5 Strana: 1035
Borecký, samota u Mníška. — B. Štěpán. Vz Blk. Kfsk. 1257.

16429   Borecký Svazek: 10 Strana: 0021
Borecký Jar. Dr., básník, nar. 1869. Vz Flš. Písm. 710.

16430   Borecký Svazek: 10 Strana: 0560
Borecký Jarosl., básn.

16431   Borečov Svazek: 5 Strana: 1035
Borečov, a, m., mlýn u Libáně.

16432   Boregk Svazek: 5 Strana: 1035
Boregk, a, m. B. Mart. 1588. Vz Jir. Ruk. I. 89.

16433   Borej Svazek: 7 Strana: 1201
Borej, e, m. = Boreas, severnívítr. Slov. Orl. II. 360.

16434   Borejčka Svazek: 5 Strana: 1036
Borejčka, y, m., os. jm. Žer. Záp. I. 121., 255.

16435   Borejť Svazek: 8 Strana: 0021
Borejť = bodejť, d v r. Šb. D. 22.

16436   Borek Svazek: 1 Strana: 0083
Borek, rku, m. Vz Bor. — V pl.: Borky, m., a borka, n.; vz Borka, Borky, — 2.Mě- stečko v Čechách, Görkau. — 3. Borky, vz Rašelina.

16437   Borek Svazek: 5 Strana: 1036
Borek, rku, m. = malý bor, vz Bor. — B. = kotvice, smolka, borka, die Knopper, eine Art Gallapfel am Kelche der Eicheln. Výrostky hrbolaté nepravidelné na dubu křemeláku následkem píchnutí žlabatky ka- lichové (cynips calicis) místo žaludů vyrostlé. Jhl. — B. = krátké, rovné šídlo. Laš. K. Ká- lal. — B. = otvor u kalhot, poklopec, der Hosenschlitz, die Hosenklappe. Slez. Šd., Brt. D. 200. — B., místní jm. vsí u Mile- tína, u Hodkovic, u Turnova, u Golčova Jeníkova, u Kouřimě, u Pardubic, u Kra- lovic, u Nepomuk, u Jílového, u Kostelce nad L., u Berouna, u Mělníka, u Richmburka, u Rokycan, u Plzně; samoty u Milevska, u Plané, u Sedlčan, u Sobotky, u Richm- burka, u Vys. Mýta, u Holic, u Turnova; mlýny u Vlašimě, u Křelovic; hájovna u Chru- dimě, myslivna u Vlašimě, osada u Příbramě, dvory u Berouna a u Bystřice v Brněnsku; něm. Barken, ves u Podmokli; něm. Borken, ves u Dačic a dvůr u Prachatic; něm. Burg, ves u Králové Dvora; něm. Franzdorf, ves u Čáslavě; něm. Worka, ves u Žlutic; něm. Wurken, ves v Tachovsku; B. Dolní, Unter- Borek, ves u Ml. Vožice; B. Horní, Ober- Borek, ves tamtéž; B. Nový, Klein-, o Neu- Borek, osada u Mělníka. — Cf. S. N., Tk. IV. 256., V. 139., 180., Tk. I. 87., III. 642 Blk., Kfsk. 1286., Sdl. Flrd. I. 39., 55., II. 275., IV. 368. — V Borku u Mělníka slavívají posvícení bez koláčů. Vz Sbtk. Krat. h. 13. — B., rka, m., os. jm. Žer. Záp. I. 190., 2l6.

16438   Boreš Svazek: 1 Strana: 0083
Boreš, rše, m. = bořitel. Der Zerstörer.

16439   Boreš Svazek: 5 Strana: 1036
Boreš, rše, m., os. jm. Dal. 184., Arch. I. 193., Tk. III. 642., IV. 500., V. 74.

16440   Boreš Svazek: 8 Strana: 0021
Boreš, rše, m., os. jm., z Bořivoj. Kbrl. Sp. 14.

16441   Borešnice Svazek: 5 Strana: 1036
Borešnice, dle Budějovice, ves u Písku.

16442   Borg Svazek: 9 Strana: 0016
Borg, u, m. = úvěr, z něm. Slov. Zát. Pr. 287. b.

16443   Borgovať Svazek: 9 Strana: 0016
Borgovať = na úvěr dáti, bráti, z něm. Slov. Zát. Pr. 287. b.

16444   Boriak Svazek: 5 Strana: 1036
Boriak, a, m., der Ringer. Slov. Ssk.

16445   Borickit Svazek: 5 Strana: 1036
Borickit, u, m., delvauxit, nerost. Nena- čovický b. S. N. XI 349., Bř. N. 165.

16446   Bórid Svazek: 5 Strana: 1036
Bórid, u, m. B. dusnatý. Šfk. 124.

16447   Borievča Svazek: 5 Strana: 1036
Borievča, n., borievka, y, f. = jalovec, jalovčí, das Wachholdergesträuch, juniperus communis, Wachholderreisig. Slov. Dbš. Sl. pov. VI. 57. Povedz-že mi, povedz, zelena b-ka. Sl. ps. 201. Hej, uvilos' mi kytku, len samé borievča. Sl. spv. I. 7. — Vz Boriovča.

16448   Borievčie Svazek: 8 Strana: 0021
Borievčie, borovčie, n. = jalovci. Phľd. 1895. 602.

16449   Boríháj Svazek: 8 Strana: 0021
Boríháj, e, m., vrch na Slov. Phľd. XII. 130.

16450   Borina Svazek: 8 Strana: 0535
Borina, y, f. = borky, rašelina. Slov. Kal. S. 17.

16451   Boriovča Svazek: 5 Strana: 1036
Boriovča = borievča. Slov. A vrabce na tom trní štrnk brnk do b-ča. Koll. IV. 126. (I. 152.). Cf. Boriovka.

16452   Boriovka Svazek: 5 Strana: 1036
Boriovka, y, f. = borievča. Slov. Hdž. Čít. 190. Povec-že (pověz) mi, povec, zelená boriovka, či ma ráda vidí ta moja frajerka? Koll. Zp. I. 163.

16453   Boriša Svazek: 5 Strana: 1036
Boriša, dle Káča = Barbora.

16454   Boriška Svazek: 5 Strana: 1036
Boriška, y, f. = Barbora. Slov. Ssk., Loos.

16455   Boritáš Svazek: 5 Strana: 1036
Boritáš, e, m. Bez klobúka pod perom, s ostruhami bosý; dolu nohou boritáš, no- havic nenosí (= kohout). Slov. hádanka. Mt. S. I. 136.

16456   Boritáš Svazek: 9 Strana: 0016
Boritáš, e, m. = ozdoba klobouku svázaná ze šňůr v uzly. Slov. Čes. 1. VIII. 52. B. = šňůrka zdnuky bavlněná, zvonku hodvábom obtiahnutá. Phlď. 1898. 117.

16457   Boritáš Svazek: 10 Strana: 0560
Boritáš, e, m. = světlá šňůra, uvnitř ba- vlněná, vně hedvábím ovinutá. Slov. Nár. sbor. XI. 9.

16458   Borjuta Svazek: 8 Strana: 0021
Borjuta, y, m., os. jm. u Kosmy.

16459   1. Borka Svazek: 1 Strana: 0083
1. Borka, y, f. = kotvice, Ch., Anker.

16460   2. Borka Svazek: 1 Strana: 0083
2. Borka, rek, pl., n., místo borky, ve vý- chod. Čechách. Šb. Vz Borek. Šla má milá na jahody na zelená borka. Rkk. (Do boru, Kieferwald). Vz Borky.

16461   1. Borka Svazek: 5 Strana: 1037
1. Borka, y, f. = kotvice, smaž Anker a vlož: borová šiška, krákorka, die Knop- per, der Kiefernzapfan. Od něho (dubu ceru) pochodí duběnky francouzské a borky, vý- rostky kulovaté, kostrbaté, od jistých žla- batic (cynips) pochodící, die Knoppern. Rstp. 1395., Sl. les. Vz Borek. Tkanivo korové zvětšuje se po nějaký čas, potom se pro- měňuje v hmotu kyprou dřevnatou, kterou nazýváme koráb a borka, periderma, die Aussenriude. Kk. 20. B. nad zeleným ple- tivem kůry lodyh a kmenů. SO. II. 128.

16462   2. Borka Svazek: 5 Strana: 1037
2. Borka, y, m., os. jm. B. z Hornic. Vz Blk. Kfsk. 252.

16463   Borkovany Svazek: 5 Strana: 1037
Borkovany, dle Dolany, ves u Klobouk.

16464   Borkovec Svazek: 5 Strana: 1037
Borkovec, vce, m., os. jm. Mor. Šd., Blk. Kfsk. 1286.

16465   Borkovice Svazek: 5 Strana: 1037
Borkovice, dle Budějovice, ves u Veselí v Tábor. Tk. III. 37., 43., Blk. Kfsk. 657., 1241., Sdl. Hrd. III. 301.

16466   Borkový Svazek: 1 Strana: 0083
Borkový. B. barva, Knoppernfarbe (braun).

16467   Borkový Svazek: 5 Strana: 1037
Borkový dub (kaštanový), quercus aegi- lops, die stachelige Eiche. Sl. les.

16468   Borky Svazek: 1 Strana: 0083
Borky, (vz Borek, Borka). Chodí na bor- kách (na borových šiškách) = spletl si řeči. (Vz Tlachal). Č. Cf. Oblaka, Lesa, Bora, Hájka, Dola, Vrcha (ve vých. Čechách.) Šb.

16469   Borky Svazek: 5 Strana: 1037
Borky = bobulky borovice. Rr. Sb. — B. = rašelina, der Torf. Mý., Sl. les. B. li- sované Sl. les. — B., samota u Blatné; ves v Hradecku. Vz Blk. Kfsk. 937.

16470   Borky Svazek: 10 Strana: 0021
Borky = rašelinné cihly. Jrsk. XXIV. 100.

16471   Borlíček Svazek: 5 Strana: 1037
Borlíček, čka, m, samota u Protivína. PL.

16472   Bornéen Svazek: 5 Strana: 1037
Bornéen, u, m. Šfk. 524.

16473   Borneen Svazek: 7 Strana: 1201
Borneen, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 336.

16474   Borneo Svazek: 5 Strana: 1037
Borneo, a, n., veliký ostrov v indijském moři. Vz S. N.

16475   Borneol Svazek: 7 Strana: 1201
Borneol, u, m, v lučbě. Vz Rm. II. 336.

16476   Borneol, u Svazek: 5 Strana: 1037
Borneol, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 582.

16477   Bornesit Svazek: 7 Strana: 1201
Bornesit, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 565.

16478   Borní Svazek: 5 Strana: 1037
Borní, Föhren-. Šm.

16479   Bornice Svazek: 5 Strana: 1037
Bornice, e, f. = lesní, lovčí roh, lesnice, das Waldhorn. Sl. les.

16480   Borník Svazek: 1 Strana: 0083
Borník, u, m. — bor, Hol., Kieferwald.

16481   Borník Svazek: 5 Strana: 1037
Borník, a, m., os. jm. Arch. IV. 379.

16482   Bornirovaný Svazek: 1 Strana: 0083
Bornirovaný = člověk hloupý, obme- zený. Rk. Bornirt, einfältig, Dumm.

16483   Bornit Svazek: 5 Strana: 1037
Bornit, u, m. = pestrý leštěnec. Bř. N. 213., Šfk. Poč. 277.

16484   Bornov Svazek: 7 Strana: 1201
Bornov, u, m., Tornister. Spakuju jich do b-va mojeho. Sl. spv. II. 15.

16485   Borný Svazek: 10 Strana: 0560
Borný. B. děla (bořící). Slád. Jan 37.

16486   Boro Svazek: 5 Strana: 1037
Boro, a, n. = poražený kmen. U Poličky. Kšá.

16487   Boro Svazek: 5 Strana: 1037
Boro = Buddorský chrám. Vz KP. I. 106.

16488   Boroč Svazek: 8 Strana: 0021
Boroč, e, f., míst. jm. v Nitransku. Phľd. XII. 154.

16489   Boroděj Svazek: 9 Strana: 0428
Boroděj, e, m., mellicida, dohlížitel nad včelami? Vz Gb. Slov. 87.

16490   Boroděj Svazek: 10 Strana: 0021
Boroděj, mellicida. Mam. A. 28b. (List. fil. 1893. 218. )

16491   Bórodusík, u Svazek: 5 Strana: 1037
Bórodusík, u, m., der Borstickstoff. Sl. les.

16492   Bórofluorovodík Svazek: 5 Strana: 1037
Bórofluorovodík, u, m., der Borfluor- wasserstoff. Sl. les.

16493   Boroglycerin Svazek: 7 Strana: 1201
Boroglycerin, u, m. Vz Ott. IV. 399.

16494   Borohrádek Svazek: 5 Strana: 1037
Borohrádek, dku, m., mestečko u Ko- stelce nad Orl. Vz Blk. Kfsk. 23. Proč se posmívají obyvatelům B-ku koňským řehtá- ním ihihi? A jak tam upálili husara? Vz Sbtk. Krat. h. 13., 14.

16495   Borok Svazek: 5 Strana: 1037
Borok, a, m. = borák. U Místka na Mor. Škd.

16496   Borolirádek Svazek: 8 Strana: 0021
Borolirádek, dříve Borhrádek, u lidu Bole- hradek. Čerň. Př. 33.

16497   Boronatrokaleit Svazek: 5 Strana: 1037
Boronatrokaleit, u, m. Schd. IV. 430., Bř. N. 137.

16498   Boronie Svazek: 5 Strana: 1037
Boronie, e, f. Španělská b., spanische Boronie. Vz Boronka. Šp.

16499   Boronka Svazek: 5 Strana: 1037
Boronka, y, f., boronia, die Boronie, rostl. B. zpilkovaná, b. serrulata. Vz Rstp. 276.

16500   Boronkovitý Svazek: 5 Strana: 1037
Boronkovitý. B. rostliny, boronieae: bo- ronka, kmínopach, korea. Rstp. 276., 271.

16501   Boroš Svazek: 5 Strana: 1037
Boroš, e, m., os. jm. Šd.

16502   Borošín Svazek: 5 Strana: 1037
Borošín, a, m., pole u Vsetína. Vck.

16503   Borot Svazek: 5 Strana: 1037
Borot, a, m. B. Jan. 1830. Vz Jg. H. 1. 537.

16504   Borota Svazek: 5 Strana: 1037
Borota, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

16505   Borotice Svazek: 5 Strana: 1037
Borotice, dle Budějovice, Borotitz, vsi u Dobříše a u Lechovic v Brněnsku. PL. Cf. Tk. I. 603., V. 145., 146., Žer. Záp. I. 42., 159., Tf. Odp. 331.

16506   Borotín Svazek: 5 Strana: 1037
Borotín, a, m., os. jm. Arch. I. 425., Mnč. Rozm. 68. — B., městečko u Sudo- měřic. Vz Blk. Kfsk. 888., 893, Tk. Ž. 183., 4., 17., 101., 198.; ves u Jevíčka na Mor. Budek z B-na. Dsky olom. Tč. Do B-na na Mor. chodí pro černé nevěsty. Vz Sbtk. Krat. h. 206. Jak si pomohli B-ští k lacinému masu? Vz ib. 14. Cf. S. N, Sdl. Hrd. IV. 368., Tk. II. 111., 185., III. 643., IV. 723 , V. 236., VI. 57., Sbn. 322.

16507   Borotínek Svazek: 5 Strana: 1037
Borotínek, nka, m., ves u Sedlce.

16508   Borotínský Svazek: 5 Strana: 1037
Borotínský, ého, m., os. jm. B. Václ. Žer. Záp. I. 133., 151.

16509   Borott Svazek: 5 Strana: 1037
Borott, a, m. B. Jan. 1793. Vz Jg. H. 1. 537., Jir. Ruk. I. 89.

16510   Bórotvar Svazek: 5 Strana: 1037
Bórotvar, u, m., das Borazitoid, halbes Tetrakontaoktader mit geneigten Flächen. Sl. les.

16511   Borová Svazek: 5 Strana: 1037
Borová, é, f., hájovna u Chotěboře; Bo- rau, městečko u Blatné, vz S. N.; Borowa, vsi u Zbraslavic, Litomyšle, Poličky, Leto- vic; Kieferdörfel, ves v Mor. Třebové. PL. Cf. S. N., Tf. Odp. 289., Blk. Kfsk. 1286., Sdl. Hrd. I. 252.

16512   Borová Svazek: 8 Strana: 0021
Borová, é, ť., vrch u Lubna ve Frýdecku. Vest. opav. 1893. 6.

16513   Borovanka Svazek: 5 Strana: 1037
Borovanka, y, f., samota u Vršovic u Prahy.

16514   Borovany Svazek: 1 Strana: 0083
Borovany, van, m., pl. dle Dolany. Me- stečko v Budějovsku, Borovan n. Forbes. Jg.

16515   Borovany Svazek: 5 Strana: 1037
Borovany, dle Dolany, Borowan, ves u Bernardic; Forbes, městečko v Budějov- sku; Turban, ves u Hajdy. Cf. S. N., Blk. Kfsk. 4., 657., Tk. Ž. 1., 3., Sdl. Hrd. III. 301 , IV. 368.

16516   Borovatý Svazek: 5 Strana: 1037
Borovatý, stark an Kieferwald. Šm.

16517   Borovčák Svazek: 5 Strana: 1037
Borovčák, a, m. = kvíčala. Němc. IV. 412.

16518   Borovčák, a Svazek: 1 Strana: 0083
Borovčák, a, m., kvíčala. Na Slov.

16519   Borovčie Svazek: 8 Strana: 0021
Borovčie, vz Borievčie.

16520   Borové Svazek: 1 Strana: 0083
Borové, ého, n., mě. v Čechách.

16521   Borové Svazek: 5 Strana: 1037
Borové, ého, n., Borow, ves u Přeštic. Vz Blk. Kfsk. 587., Sdl. Hrd. I. 252.; Bo- rowa, ves u Náchoda. Blk. Kfsk. 530.

16522   Borovec Svazek: 1 Strana: 0083
Borovec, vce, m., lesní obyvatel; 2. hmyz na bořích, Föhrenkäfer. Um. les.

16523   Borovec Svazek: 5 Strana: 1037
Borovec, vce, m. = jalovec, der Wach- holder. Slb. 286. Na Slov. Tč. — B., der grosse Kiefernborkenkäfer, bostrichus steno- graphus. — B., Borowetz, ves u Nedvědic. Sdl. Hrd. III. 301. — B., os. jm.

16524   Borověnka Svazek: 10 Strana: 0021
Borověnka, y, f. = borovička. Brt. P. n. 591.

16525   Boroví Svazek: 1 Strana: 0083
Boroví, n., borový les. Ros. Kieferwald.

16526   Boroví Svazek: 5 Strana: 1037
Boroví, n. = bor, der Kiefernwald. Sl, les. — B. = jalovec. Cf. Borovec. Slov. Hdk. C. 376.

16527   Borovice Svazek: 1 Strana: 0083
Borovice, e, f., borovička, borůvka, Kiefer, Föhre, Kienbaum. B. lesní n. planá, domácí neb zahradní, horní (kleč, na Slov. kosodře- vina), bílá, mořská n. vlaská, Jg., obecná n. sosna, černá n. rakouská, bahenná, pinie. Čl. Hajnému i borovice skrze krk projde. Prov. (Prodá ji a peníze propije.) Na Mor. bor. Brt.

16528   Borovice Svazek: 5 Strana: 1038
Borovice, sosna borovice, bor, chvoj, pi- nus. B. zahradní, pinela, pinus pinea, die Piniolienkiefer, točitá, Schlangenkiefer, se- menná, Samenk.; nálet b-ce, der Kieferan- flug; b. na trouby, die Röhrenferche. Sl. les. Cf. Rstp. 1432., 1425., Schd. II. 273., FB. 5., Slb. 285., Čl. 163., 164., Čl. Kv. 81., Rosc. 101., Kram. Slov. 42., Kk. 100.-101., KP. III. 307.—308., Chvoj. Prodáme jich (steré panny) do Bílovic polovic, dostaneme za ně trocho b-vic. Sš. P. 690. — B., pole u Vranovic. Pk. — B., Borowitz, vsi u Mnich. Hradiště a u Smiřic; Worowitz, ves u Hor- šova Týna. Tk. III. 36., Blk. Kfsk. 46., 330., Sdl. Hrd. IV. 283.

16529   Borovičiak Svazek: 7 Strana: 1201
Borovičiak, u, m. = borovina, borové chvojí Slov. Orl. VII. 165.

16530   Borovička Svazek: 1 Strana: 0083
Borovička, y, f., vz Borovice. - B. = jalovcová jahůdka, vodka. Na Slov.

16531   Borovička Svazek: 5 Strana: 1038
Borovička.— B. = jalovec, juniperus communis, der Wachholder. Rst.p. 1425. — B. = jalovcová kořalka, pálenka z bobulek jalovce obecného (na Slov. borovčia. Němc. IV. 441.), der Wachholderbranntwein, Krona- wetterschnapps. Us. Tč., Škd. — B., sa- mota u Králové Dvora. B. vsi v Boleslav- sku (vz Blk. Kfsk. 784.) a v Plzeňsku. Blk. Kfsk. — B., y, m., os. jm. B. Jan Ant. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 537.

16532   Borovička Svazek: 10 Strana: 0021
Borovička, y, f· = vánoční stromek. Mor. Kmk.

16533   Borovičkář Svazek: 5 Strana: 1038
Borovičkář, e, m. = kdo borovičku pro- dává, der Wachholderhändler, -verkäufer. Ssk.

16534   Borovičko Svazek: 10 Strana: 0021
Borovičko, a, n. = borový lesík. Nár. list. 5. /1. 1901.

16535   Borovičkový Svazek: 1 Strana: 0083
Borovičkový = jalovcový. Na Slov. B. kořen, olej, šťáva, voda, zrno, Bern., pták (kvíčala). L. Wachholder-.

16536   Borovičkový Svazek: 5 Strana: 1038
Borovičkový, Wachholder-. Ssk.

16537   Borovičnatý Svazek: 10 Strana: 0021
Borovičnatý les. Kun. Id. 71.

16538   Borovičník Svazek: 9 Strana: 0016
Borovičník, a, m., brouk. B. široký. Klim. 545.

16539   Borovičný Svazek: 1 Strana: 0083
Borovičný. B. ořech, jádro, Um. les. Kiefer-.

16540   Borovičný Svazek: 5 Strana: 1038
Borovičný. B. hora, der Kiefernberg. Sl. les.

16541   Borovík Svazek: 5 Strana: 1038
Borovík, u, m , houba, der Bronzepilz, boletus aeneus. Čl., Čch. Dg. 711.

16542   Borovík Svazek: 9 Strana: 0016
Borovík, u, m. = druh hřibu, panský hřébek, bol. aeneus. Mus. ol. V. 174.

16543   Borovina Svazek: 1 Strana: 0083
Borovina, y, f., borový les. Č. Kiefer- wald.

16544   Borovina Svazek: 5 Strana: 1038
Borovina. — B. = borové dříví, das Kiefernholz. Sl. les.

16545   Borovina Svazek: 10 Strana: 0021
Borovina, y, f. Tbz. V. 9. 200,

16546   Borovinský Svazek: 5 Strana: 1038
Borovinský, samoty u Pelhřimova a Humpolce.

16547   Boroviny Svazek: 5 Strana: 1038
Boroviny, dle Dolany, Borowin, hájovna u Křelovce; Borovina, samota u Solnice; Boroviny, samota u Křelovic.

16548   Boroviny Svazek: 10 Strana: 0021
Boroviny, les u Přibyslavic. Čas. mor. mus. III. 130.

16549   Boroviště Svazek: 7 Strana: 1201
Boroviště, ě, n., vz Bořiště (2. dod ).

16550   Borovít Svazek: 1 Strana: 0083
Borovít, a, m., lesní bahenní duch. Šp.

16551   Borovít Svazek: 5 Strana: 1038
Borovít, a, m., vz Boruta. Škd.

16552   Borovizna Svazek: 5 Strana: 1038
Borovizna, y, f., eine dichte Kieferheide; schwarze, unfruchtbare Erde. Sm.

16553   Borovka Svazek: 5 Strana: 1038
Borovka, y, f., ves u Neveklova, sa- moty u Budějovic, Prachatic a Sušice. — B. = jalovec, juniperus. Slov. Bartol. Göm.

16554   Boróvka Svazek: 9 Strana: 0428
Boróvka, y, f. = čečetka. Vz Gb. Slov. 87.

16555   Borovná Svazek: 5 Strana: 1038
Borovná, é, f., Borowna, ves u Telče.

16556   Borovniak Svazek: 8 Strana: 0535
Borovniak, u, m. = jalovec. Slov. Kal. S. 17.

16557   Borovnice Svazek: 1 Strana: 0083
Borovnice, e, f., borovičná housenka. Kieferraupe. Um. les. — B., na Slov. — bo- růvka, Heidelbeere.

16558   Borovnice Svazek: 5 Strana: 1038
Borovnice. Ad b. housenka. Vz KP. III. 314.—315. — B. = tvrz v Hradecku. S. N. XI. 201. Martin z B-nice. Žžk. 8., 172. — B., Borownitz, vsi u Budějovic, u Kostelce n. Orl., u Čechtic a u Jimramova; B. Ve- liká, ves u Pecky; Ludwigshof, samota u Něm. Brodu. Cf. Tk. III. 35., 43., Blk. Kfsk. 1286., Sdl. Hrd. I. 252, II. 275., III. 301., IV. 92.

16559   Borovnice Svazek: 7 Strana: 1201
Borovnice, e, f. = bourovec sosnový, gastropacha pini, noční motýl. Ott. IV. 410.

16560   Borovnice Svazek: 9 Strana: 0428
Borovnice, e, f. = borový les. Vz Gb. Slov. 87.

16561   Borovnice Svazek: 10 Strana: 0021
Borovnice, e, f. = borůvka. Kbrl. Dmžl. 5.

16562   Borovnický Svazek: 5 Strana: 1038
Borovnický Štěp. Vz Blk. Kfsk. 0097.

16563   Borovníček Svazek: 5 Strana: 1038
Borovníček, čka, m., calomicrus, brouk. B. černý, c. pinicola. Kk. Br. 389., Šír II. 60. — B., čku, m. Zasadiu (-dil) som b. do zahrady na chodníček. Sb. sl. ps. II. 1. 13.

16564   Borovnička Svazek: 5 Strana: 1038
Borovnička, y, f. = sosnokaz obecný, phalaena noctua piniperda, die Kieferneule. Škd. — B., Klein-Borowitz, ves u Pecky. Vz Blk. Kfsk. 766., 793.

16565   Borovník Svazek: 5 Strana: 1038
Borovník, a, m., cnethocampa pinivora. Vz Klikoroh. Odb. path. III. 931. — B., ves u Vel. Meziříčí.

16566   Borovno Svazek: 5 Strana: 1038
Borovno, a, n., Borowno, ves u Roky- can. Vz Blk. Kfsk. 126.

16567   Borovsko Svazek: 5 Strana: 1038
Borovsko, a, n., ves u Dolních Kralovic. Vz S. N., Blk. Kfsk. 286.

16568   Borovský Svazek: 5 Strana: 1038
Borovský, ého, m. B. Vavř. Tk. IV. 229., 251. B. Blažej, kněz a spisov, † 1614. Vz Jir. Ruk. I. 89., Jg. H. 1. 537., Šb. H. 1. 231. B. Havel = Kar. Havlíček. B. z Bo- rové. Sdl. Hrd. II. 244. B. mlýn u Řeho- řova na Mor.

16569   Borovský Svazek: 7 Strana: 1201
Borovský Fr., nar. 1852., red. díla: „Čechy". Vz Ott. IV. 412.

16570   Borovský Svazek: 9 Strana: 0016
Borovský F. A. Vz Jub. IV.

16571   Borový Svazek: 1 Strana: 0083
Borový, Kiefer-. B. les, dříví, pochodně, olej, jádra, louč, šišky, pryskyřice n. smůla, jahody (n. borůvky), semeno, ořech, červ, (V.), housenka, člověk (neotesaný, neohra- baný). Jg. Za borovou šišku někoho míti = za nic. L. Nestojí za borovou šišku. Ros. — Borová Bouda, městys v Čáslavsku, Borau. Jg.

16572   Borovy Svazek: 5 Strana: 1038
Borovy, míst. jm. Sdl. Hrd. II. 101.

16573   Borový Svazek: 5 Strana: 1038
Borový. B. obložita, vz Obložita; b. mol, tinea pinitella, die Fichtenmotte; mšice, aphis pini, die Fichtenlaus; dřevo, das Roth- föhrenholz; bourovec, vz Bourovec; dračka, der Kieferapan; práh, die Kieferschwellle; pařez, der Kieferstock; semeno, der Kiefer- same; kůrovec, vz Kůrovec; lesina, der Kiefernforst; pryskyřice, das Kiefernharz; pilořitka, sirex juveneus, die Kiefernholz- wespe; obaleč, retinia turionana, der Kiefern- knospenwickler; choroš, polyporus pinastri, der Kieferlocherschwamm; porost, der Kie- fernbestand ; jehla, die Kiefernadel; pilatka, tenthredo, die Föhrenblattwespe; šiška (borka, krákorka), der Kieferzapfen; krou- tilka, vz Kroutilka, kláda, šindel, olej. Sl. les. Hněvám se já, hněvám, na svého ga- lana, že mně nepostavil borového mája. Sš. P. 785. — Jan borový = hlupák. Na Zlínsku. Brt. — B. potok, v pohoří karpat- ském, v prameništi Ostravice. Škd. — B. Klement, dr. theologie a kanovník, naroz. 1838. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 159., 161., 162., 185., 186., Šb. H. 1. 2. vyd. 231. — B. Ant., čes. spisov. ku konci 18. století. Vz S. N., Jg. H. 1. 2. vyd. 537., Šb. H. 1. 2. vyd. 231., Jir. Ruk. I. 91., Enc. paed. I. 697.

16574   Bórový Svazek: 5 Strana: 1038
Bórový, Bor-. B. kyselina, die Borsäure, chlorid, der Borchlorid, fluorid, der Bor- fluorid. Nz.

16575   Borový Svazek: 7 Strana: 1201
Borový stromek. Cf. Mách 195. — B. Ant. 1755.—1832. Cf. Ott, IV. 413.

16576   Borový Svazek: 8 Strana: 0021
Borový, ého, m., odnož Lysé Hory ve Frý- decku. Vest. opav. 1893. 6.

16577   Borový Svazek: 9 Strana: 0016
Borový Klim. Dr. Vz Jub. IV.

16578   Borový Svazek: 10 Strana: 0021
Borový Klem. Dr., kanovn. Vz Alm. VIII. 97. -103.

16579   Borový Svazek: 10 Strana: 0560
Borový J., spis.

16580   Borožluč Svazek: 5 Strana: 1038
Borožluč, i, f. = loučovka, die Kiengalle (eine Pilzart).

16581   Bórpvodík Svazek: 5 Strana: 1038
Bórpvodík, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 131.

16582   Borsok Svazek: 5 Strana: 1038
Borsok, a, m. = jezvec. Slov. Cf. Mkl. Etym. 7., Plk., Hdž. Šlb. 88., Čít. 167. Dle Rr. Sb. = ostrovid, der Luchs, felis lynx. Vz násl.

16583   Borsovať Svazek: 10 Strana: 0560
Borsovať = natahovati, napínali, síliti; pasovati. Slov. Phľd. XXIV. 344.

16584   Borsucí Svazek: 8 Strana: 0021
Borsucí od borsuk. B. Nimrod = chytající borsuky. Slov. Phľd. 1893. 474.

16585   Borsuk Svazek: 5 Strana: 1038
Borsuk, a, m. = borsok. Rr. Sb. Ani b. nezahúka pod tisovským hajnášom. Mt. S. I. 29.

16586   Borsuk Svazek: 9 Strana: 0016
Borsuk, a, m. = sprosťák. Zát. Př. 40. b.

16587   Borš Svazek: 5 Strana: 1038
Borš, e, m., os. jm. Boršové z Oseka čili z Riesenburka. Pal. Děj. III. 1. 280.

16588   Borša Svazek: 5 Strana: 1038
Borša, dle Káča, přítok Tisy. Č. Čt. II. 353.

16589   Borša Svazek: 8 Strana: 0022
Borša, dle Baša, os. jm. u Kosmy.

16590   Boršán Svazek: 9 Strana: 0016
Boršán m. balšám. Dšk. Vok. 14.

16591   Boršava Svazek: 5 Strana: 1038
Boršava, y, f., řeka na Slov. Č. Čt. II. 353.

16592   Boršice Svazek: 5 Strana: 1038
Boršice, dle Budějovice, Borschitz, vsi u Uher. Hradiště a Uher. Brodu. PL. Vz Blk. Kfsk. 1264.

16593   Boršický Svazek: 5 Strana: 1038
Boršický, ého, m., os. jm. B. K. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 537.

16594   Boršikov Svazek: 5 Strana: 1038
Boršikov, a, m., Porschiken, ves u Svíň v Budějovsku. Vz Blk. Kfsk. 163., 652.. Sdl. Hrd. III. 301., IV. 338.

16595   Boršov Svazek: 5 Strana: 1038
Boršov, a, m., Borschenstein, v Míšeňsku. Pal. Děj. II. 1. 280.—281. — B., Borschau, vsi u Pelhřimova a Kyjova ; Paireschau, ves u Budějovic. PL. Cf. Tk. II. 182., Tk. Ž. 146., Sdl. Hrd. III. 301.

16596   Boršovský Svazek: 5 Strana: 1039
Boršovský, ého, m., os. jm. Tk. II. 532., V. 55., 58.

16597   Boršovský Svazek: 9 Strana: 0016
Boršovský. B. hora u Svitavy na Mor. Vstnk. 1897. 502.

16598   Bort Svazek: 1 Strana: 0083
Bort, u, m. (O původu vz Mz. 116.) = kraj, zvláště u lodi, Bord, Seite. V bortu býti (v lodi); v bort jiti (na loď); z bortu něco metati (z lodí do moře). Novotn. - B. čtvrti (vinice) = obruba. Vz Vinice. Čk. - Stranice žlabu ve mlýně (bortnice). Vys. - B. = strana v jámě. Ros. — B. = břeh u řeky, Ufer, Gestade. — Borty, tesy při kraji dlažby; plochy, postranice u chladicích stoků (v pivováře), Die Flächen im Kühlstock; u postele, Die Kopf- und Fussbretter. Jg.

16599   Bort Svazek: 5 Strana: 1039
Bort lodi. Konečně vzala druhá loď nás v bort. Čejka v Shakesp. Bortem či krajem lodi k zemi přiraziti, dvě lodi k sobě. S. N. I. 16. — B. = strannice žlabu, die Gerinne- backe. Sl. les.

16600   Borta Svazek: 1 Strana: 0083
Borta, y, f., lem, Rk., prým. Šp. Falsche Borte, prým lichý. Šp.

16601   Borta Svazek: 5 Strana: 1039
Borta. Má na vestě z stříbra bortu, na kloboučku faborek. Sš. P. 534.

16602   Borták Svazek: 10 Strana: 0560
Borták a, m. = šašo, glupták. Spišsky. Liptov. Sb sl. 50., 47.

16603   Bortář Svazek: 1 Strana: 0083
Bortář, e, m., Bortenmacher. Světoz.

16604   Bortění Svazek: 5 Strana: 1039
Bortění, n. B. dřeva, das Werfen des Holzes. Sl. les.

16605   Bortikvětka, y Svazek: 5 Strana: 1039
Bortikvětka, y, f., lobelia cardinalis, die Kardinalslobelie, -blume. Šm.

16606   Bortiti se Svazek: 1 Strana: 0083
Bortiti se, ím, 3. pl. se -tí, borť, tě(íc), tění n. cení; bortívati se = skřiviti se, vrhnouti se, sich aufwerfen, spalten. Vybor- titi se, vrhnouti se, páčiti se, přejíti se, uvě- řiti se. Vys. Prkno, stůl se bortí; dvéře se borti n. páčí. D. Dům se bortí (rozpadá); vše se bortí. Nt. — se čím, od čeho: Prkno horkem, od horka se borti. - kde: v horku. Papír na horkých kamnech se bortí, na slunci.

16607   Bortka Svazek: 10 Strana: 0021
Bortka, y, f. — kniha, tobolka. Ve zloděj. řeči. Čes. 1. X. 140.

16608   Bortna Svazek: 1 Strana: 0083
Bortna, y, bortnice, e, f., bort, postranice u lodi neb splavu. Seitenbrett, Seitenpfoste, Backenstück. Jg., Rk.

16609   Bortna. — B Svazek: 5 Strana: 1039
Bortna. — B. = postrannice žlabu, ve které jsou zatlučeny kroužky k uvazování dobytka. U Loučimě. Psčk.

16610   Bortnice, e, f., vz Svazek: 5 Strana: 1039
Bortnice, e, f., vz Bortna.

16611   Bortovina Svazek: 5 Strana: 1039
Bortovina, y, f. = lodní dříví, das Schiffs- holz. Sl. les.

16612   Bortový Svazek: 1 Strana: 0083
Bortový, ého, m., v horn., der Nachhauer. Vys.

16613   Bortový. — B Svazek: 5 Strana: 1039
Bortový. — B. dříví = na borty, das Bordenholz. Sl. les. B zboží, bortovina, die Bordwaare. Sl. les.

16614   Borúcat, borúchat Svazek: 10 Strana: 0560
Borúcat, borúchat = inten. slov. búrat. Brt. Sl. 22.

16615   Boručí Svazek: 10 Strana: 0021
Boručí vedle boroučí. Bydž. Kšť. Lid. 5.

16616   Boruhrádek Svazek: 5 Strana: 1039
Boruhrádek, dku, m., městečko v Ko- stelecku. Vz S. N., Sdl. Hrd. I. 227., II. 275.

16617   Borúchať Svazek: 5 Strana: 1039
Borúchať = búrati. Mor. Brt. D.

16618   Borula Svazek: 5 Strana: 1039
Borula, y, f. = kráva barvy borové. Mor. Brt.

16619   Borusci Svazek: 7 Strana: 1201
Borusci, kmen slovan. Vz Šf. Strž. I. 236 , 244.

16620   Borusík Svazek: 5 Strana: 1039
Borusík, a, m., os. jm. Mor. Šd.

16621   Borušov Svazek: 5 Strana: 1039
Borušov, a, m., Pohres, ves u Mor. Tře- bové.

16622   Boruta Svazek: 7 Strana: 1201
Boruta, y, m. = lesní duch žijící v Ta- trách Vz Mách 129.

16623   Boruta, y Svazek: 5 Strana: 1039
Boruta, y, m., der Waldgeist. Sl. les.

16624   Boruváci Svazek: 10 Strana: 0021
Boruváci = Pasečáci v Ledečsku, že sbí- rají borůvky na prodej. Čes. 1. XI. 405.

16625   Borůvčí Svazek: 1 Strana: 0083
Borůvčí les, Kieferwald; 2. b., n., černé jahodoví. Um. les. Schwarzbeerstrauch.

16626   Borůvčina, y Svazek: 5 Strana: 1039
Borůvčina, y, f., die Heidelbeerstaude. U Poličky. Kšá.

16627   Borůvka Svazek: 5 Strana: 1039
Borůvka, die Heidelbeere, Krackbeere, vaccinium myrtillus. Vz Rstp. 984., Kk. 195., Čl. 90., Čl. Kv. 271., Sch. II 286., FB. 67., Slb. 387., Rosc. 139., Mkl. Etym. 19.

16628   Borůvka, y, f Svazek: 1 Strana: 0083
Borůvka, y, f. B. malá borovice. — B., Heidelbeere. Borůvky černé (černé jahody, myrtové jahůdky ; na Slov.: borůvnice, čičo- retky, černice, Jg.· na Valašsku: hafery, na Slov. mor. brusinky. Brt.); Červené (bru- sinka, brusnice, Preiselbeere). Borůvky trhati, na b. jíti. — Na Slov. b. = jalovec. Dům borův- kami kaditi. Tab. — B., jalovcová kořalka. Us.-------B. = čečetka, Grässlein. D.

16629   Borůvkář Svazek: 8 Strana: 0022
Borůvkář, e, m., obyvatel zhorský (nej- lepším jejich ovocem jsou borůvky). ČT. Tkč., Nov. Př.'48G.

16630   Borůvkový Svazek: 5 Strana: 1039
Borůvkový, Heidelbeer-. B. keř. Sl. les.

16631   Borůvkový Svazek: 7 Strana: 1201
Borůvkový. B víno. Ott. IV. 419.

16632   Borůvnice Svazek: 5 Strana: 1039
Borůvnice = borovnice. Rk.

16633   Bory Svazek: 5 Strana: 1039
Bory, nápoj Kalmuků. Vz KP. I. 23. — B., samota u Přelouče; B. Dolní a Horní, Unter-, Ober-Borry, vsi Vel. Meziříčí.

16634   Bory Svazek: 8 Strana: 0022
Bory, území v Nitraiisku. Phld. XII. 247.

16635   Boryně Svazek: 5 Strana: 1039
Boryně, vz Boreň. Sdl. Hrd. IV. 173.

16636   Borynka Svazek: 5 Strana: 1039
Borynka, y, f. = zběhovec yva, ajuga chamaepitys, rostl. Vz Rstp. 1196.

16637   Borys Svazek: 5 Strana: 1039
Borys, a, m., der Bauernkerl; grobes Brot. Šm.

16638   Borysov Svazek: 5 Strana: 1039
Borysov = Boršov. Tk. III. 643.

16639   Boryt Svazek: 9 Strana: 0016
Boryt, u, m. isatis, rostl. Vz Ott. XII. 766.

16640   Boryt Svazek: 10 Strana: 0560
Boryt, u, m. B barvířský, isatis tinctoria: rýt obecný, ret, uřet, vajt, vejt. Čes. 1. XIV. 372.

16641   Boryt, u Svazek: 5 Strana: 1039
Boryt, u, m., isatis, der Waid, rostl. B. barvířský, i. tinctoria. Vz Rstp. 84., Kk. 215., Čl. 18., Čl. Kv. 286., Rosc. 146., Kram. Slov. 43., FB. 73., Schd. II. 292., Slb. 704., S. N. — B. = barvivo. KP. III. 266. B. = modrá barva, dělá se z borytu barvířského, der Waid. Us.

16642   Borythen-es Svazek: 1 Strana: 0083
Borythen-es, a, m., řeka v Sarmatsku, nyní Dněpr.

16643   Borythenes Svazek: 5 Strana: 1039
Borythenes oprav v: Borysthenes.

16644   Borytový Svazek: 5 Strana: 1039
Borytový, Waid-. B. kypa, die Waid- küpe. Nz.

16645   Borzučí Svazek: 5 Strana: 1039
Borzučí, potok v pohoří karpatském v pra- meništi Ostravice. Škd.

16646   Bořan Svazek: 5 Strana: 1035
Bořan, a, m., os. jm. Šd.

16647   Bořan Svazek: 8 Strana: 0021
Bořan, a, ni., os. jm., z Bořivoj. Kbrl. Sp. 14.

16648   Bořanovice Svazek: 5 Strana: 1035
Bořanovice, dle Budějovice, ves u Vim- berka a u Zdib. Tk. I. 87., 446., III. 129., V. 220., Blk. Kfsk. 1286.

16649   Bořanovská z Svazek: 5 Strana: 1035
Bořanovská z Duban. Blk. Kfsk. 1286.

16650   Bořanovský Svazek: 5 Strana: 1035
Bořanovský z Bytišky. Vz Blk. Kfsk. 1286.

16651   Bořec Svazek: 5 Strana: 1035
Bořec, řce, m., ves v Jičínsku. Vz Blk. Kfsk. 787.

16652   Bořecký Svazek: 10 Strana: 0560
Bořecký K. Dr., prof. a spis.

16653   Bořečnice Svazek: 5 Strana: 1035
Bořečnice, ves u Písku. Vz Blk. Kfsk. 1179.

16654   Bořejov Svazek: 5 Strana: 1036
Bořejov, a, m., ves u Dubé. Arch. III. 484., Blk. Kfsk. 18., 172.

16655   Bořek Svazek: 5 Strana: 1036
Bořek, řka, m. = Bořivoj, os. jm., Pal. Rdh. I. 118., Dal. 184., S. N., Blk. Kfsk. 1286., Sdl. Hrd. I. 252, II. 50,

16656   Bořek Svazek: 8 Strana: 0021
Bořek, rku, m., trať u Dobré ve Frýdecku. Vest. opav. 1893. 6. — B. Adam, svob. pán z Tvorkova atd., psal česky, f 1694. Vz Vést, op. 1892. 20.

16657   Bořek Svazek: 8 Strana: 0021
Bořek, řka, m., os. jm., z Bořivoj. Kbrl. Sp. 14.

16658   Bořen Svazek: 5 Strana: 1036
Bořen, a, m., vrch u mě. Bíliny. Stč. Zem. 722. — B., u, m., skála u Bíliny, der Borschen. Vz S. N.

16659   Bořen Svazek: 5 Strana: 1036
Bořen, ě, m., os. jm. Arch. III. 547. Vz Blk. Kfsk. 1286.

16660   Bořena Svazek: 5 Strana: 1036
Bořena, Bořenka, y, f. = Barbora. — B., y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

16661   Bořena Svazek: 8 Strana: 0021
Bořena, y, f., místo Božena (z v ř). Gb. H. ml. I. 517.

16662   Boření Svazek: 5 Strana: 1036
Boření, n., ruina, die Ruine. Z. wit. 143. 13. B. hradů. Vz Sdl. Hr. II. 99.

16663   Bořenina Svazek: 1 Strana: 0083
Bořenina, y, f. = lom. Pr. Kut. Bruch.

16664   Bořenisko Svazek: 5 Strana: 1036
Bořenisko, a, n. = bořeniště. B. dolů. Hř. 3.

16665   Bořeniště Svazek: 1 Strana: 0083
Bořeniště, ě, n. Ruine.

16666   Bořeniště Svazek: 7 Strana: 1201
Bořeniště, ě, n., v horn., Bruchfeld, n. Hrbk.

16667   Bořenka Svazek: 5 Strana: 1036
Bořenka, vz Bořena.

16668   Bořeňovice Svazek: 5 Strana: 1036
Bořeňovice, dle Budějovice, vsi u Bene- šova a Holešova (na Mor.).

16669   Bořenovy Svazek: 5 Strana: 1036
Bořenovy, dle Dolany, samota u Sobotky.

16670   Bořetice Svazek: 5 Strana: 1036
Bořetice, dle Budějovice, Bořetitz, vsi u Křelovic, u Votic, u Kutné Hory, u Pa- vlovic. (Na Mor. NB. Tč. 28.). Blk. Kfsk. 23., 238., Sdl. Hrd. I. 187., IV. 368.

16671   Bořetický Svazek: 5 Strana: 1036
Bořetický mlýn u Heřmanova Městce.

16672   Bořetín Svazek: 5 Strana: 1036
Bořetín, a, m., vsi u Strymilova a u Jindř. Hradce. Vz Blk.Kfsk. 845., 321., Sdl. Hrd. II. 275., IV. 368.

16673   Bořetínský Svazek: 5 Strana: 1036
Bořetínský D. Vz Jg. H. 1. 537.

16674   Boří Svazek: 5 Strana: 1036
Boří, n. = bor, der Kiefernwald. Sl. les. Mor. Brt. D., Sš. P. 395. (181.), Bkř. Šla do boří. Šd. — B., myslivna u Zdounek.

16675   Bořice Svazek: 5 Strana: 1036
Bořice, dle Budějovice, Bořitz, vsi u Či- melic a Domažlic; Burg, ves u Králové Dvora. Tk. III. 37., Blk. Kfsk. 1055., 1060., Sdl. Hrd. I. 252., III. 64.

16676   Bořicí Svazek: 1 Strana: 0083
Bořicí koule, dělo, kus. Jg. (= k boření sloužící. Boří-li právě, tož: bořící; vz -cí). B. Beran. Sturmbock. Bur.

16677   Bořící Svazek: 5 Strana: 1036
Bořící puška. List z r. 1468. Mus. 1880. 415. Bořící se místa na lukách, Galeeren. Sl. les.

16678   Bořický Svazek: 5 Strana: 1036
Bořický, ého, m., os. jm. B. malíř. Žer. Záp. I. 175. B. Eman, Dr. a prof. a spisov. 1839.-1881. Vz Tf. H. 1. 193., 195. B. Hyn. a Petr. Vz Blk. Kfsk. 1286. — Bořičtí z Ho- stovic. Sdl. Hrd. II. 162., 238.

16679   Bořič Svazek: 1 Strana: 0083
Bořič, e, m., Zerstörer.

16680   Bořič Svazek: 10 Strana: 0021
Bořič, e, m. B. torpedových člunů. Nár. list. 1902. č. 7!. odp.

16681   Bořička, y, m Svazek: 5 Strana: 1036
Bořička, y, m., os. jm. Žer. Záp. I. 43.

16682   Bořidlo Svazek: 1 Strana: 0083
Bořidlo, a, n., Zerstörungsapparat.

16683   Bořidlo Svazek: 5 Strana: 1036
Bořidlo, a, n., der Senkhammer. Šp.

16684   Bořihněv Svazek: 5 Strana: 1036
Bořihněv, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

16685   Bořihněv Svazek: 8 Strana: 0021
Bořihněv, a, m., zaniklá ves na Mor. Mtc. 1895. 331.

16686   Bořihrad Svazek: 5 Strana: 1036
Bořihrad, a, m , nroUnoo&oq. Vký.

16687   Bořichov Svazek: 5 Strana: 1036
Bořichov, a, m. Sdl. Hrd. IV. 368. Vz Bořikov.

16688   Bořík Svazek: 5 Strana: 1036
Bořík, u, m., das Borium. Sl. les. — B., a, m., os. jm. Pal. Rdh I. 118.

16689   Bořík Svazek: 8 Strana: 0021
Bořík, a, m., os. jm., z Bořivoj. Kbrl. Sp. 14.

16690   Bořikov Svazek: 5 Strana: 1036
Bořikov, a, m., Bořikau, ves u Klatov. Vz Blk. Kfsk. 424., Sdl. Hrd. I. 96.

16691   Bořikovice Svazek: 5 Strana: 1036
Bořikovice, dle Budějovice, dvůr u Hro- tovic; B. Horní a Dolní, Nieder-, Ober- Ullersdorf, vsi u Králíků. PL., Blk. Kfsk. 160, Sdl. Hrd. II. 93., 129.

16692   Boříkovka Svazek: 5 Strana: 1036
Boříkovka, y, f. B. hranolová, die prisma- tische Boraxsäure, der Sassolin. Sl. les.

16693   Bořimsko Svazek: 5 Strana: 1036
Bořimsko, a, n., ves v Boleslavsku. Vz Blk. Kfsk. 47.

16694   Bořin Svazek: 5 Strana: 1036
Bořin, a, m., ves v Táborsku. Vz Blk. Kfsk. 556.

16695   Bořina Svazek: 1 Strana: 0083
Bořina, y, f., borovina. Boč. Föhrenwald.

16696   Bořina Svazek: 5 Strana: 1036
Bořina. Na Poličsku. Kká. Pod b-nou zpěvem ožilou. Ntr. VI. 122. Pode vsí u bo- řinky se scházeli. Ehr. Vz Zajíc. — B , les u Dalečína na Mor. Pk. — Bořina Hora, ves u Sedlčan.

16697   Bořinka Svazek: 5 Strana: 1036
Bořinka, y, f., vz Bořina. Bořinov, a, m., dvůr u Nedvědic.

16698   Bořinov Svazek: 8 Strana: 0021
Bořinov, a, m., dvůr u Ujcova, Mtc. 1895. 331.

16699   Bořiny Svazek: 9 Strana: 0428
Bořiny, pl. f. = rašelina. U Trstené. Mus. slov. ?. 22.

16700   Bořislav Svazek: 5 Strana: 1036
Bořislav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I.118. — B., ě, f., Pal. Rdh. I. 130., ves u Teplice. Blk. Kfsk. 863.

16701   Bořislava Svazek: 5 Strana: 1036
Bořislava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

16702   Bořiš Svazek: 5 Strana: 1036
Bořiš, e, m. = Bořislav. Dsky olom. Tč.

16703   Bořišov Svazek: 5 Strana: 1036
Bořišov, a, m. Vz Sdl. Hrd. IV. 254.

16704   Bořiště Svazek: 7 Strana: 1201
Bořiště, ě, n. = místo, kde bory (boro- vice, sosny) rostou, borovišté. Ott. IV. 387.

16705   Bořit koho Svazek: 10 Strana: 0021
Bořit koho = bouřiti, buditi Lišeň Mtc. 1902. 234. — se s kým = zápasiti. Ťažko capovi (kozlu) borit sa s bujákom (býkem). Rizn. 167.

16706   Bořita Svazek: 5 Strana: 1036
Bořita, y, m. Mus. 1884. 427., Pal. Rdh. I. 118., Tk. II. 532., V. 200., Žer. Záp. II. 181.

16707   Bořita Svazek: 8 Strana: 0021
Bořita, y, m., os. jm., z Bořivoj. Cern. Př. 26.

16708   Bořita Svazek: 10 Strana: 0560
Bořita Al., spis.

16709   Bořitel Svazek: 1 Strana: 0083
Bořitel, e, m., pl. bořitelé = bořič. —

16710   Bořitelný Svazek: 1 Strana: 0083
Bořitelný, baufällig.

16711   Bořiti Svazek: 1 Strana: 0083
Bořiti, ím, 3. pl. -ří, boř, ře(íc), il, en, ení; bořívati = kaziti, rušiti, rozmítati, rozházeti, vyvrátiti, podvrátiti, ein-, niederreissen, zer- stören. Jg. — co: dům, město, zeď. Jel. — co čím, kým: zeď beranem. Us. — co po kom: Co jeden ustanoví, to druhý po něm boří. V. — se: Led se boří. — se kde, kam: v blátě, Ml., v bahně, v písku, v bahno, Us., do bláta až po kolena. Zlob. LeD se pod ním bořil. Ml.— čeho: špatně místo: co. Jg. — se komu: Boří se mi chalupa. Jg. — se s kým: Bořil se tam s bratrem.

16712   Bořiti Svazek: 7 Strana: 1201
Bořiti = zápasiti. Třeba se tu b. s po- tvorami. Št III. 284.

16713   Bořiti Svazek: 8 Strana: 0021
Bořiti = zápasiti a p. Bol som prinútený boriť sa so všetkými ťažkosťami; Sudca darmo sa s ním boril (namáhal, ničeho se od něho nedověděl). Slov. Phľd. XII. 555., 361.

16714   Bořiti Svazek: 9 Strana: 0016
Bořiti smlouvu = rušiti. Št. Bes. 107. — se s kým = zápasiti. Tažko šutému s ro- hatým sa boriť. Slov. Zát. Pr. 155. b. Borka, y, f. = Barka, Barbora. Slov. Borovice. V záp. Čech. sosna a chvůje; na Mor. borovica, buruvica; na Opav. sosna; slov. borovica; na Trenč. bor, nitransky buor, oravsky a v Hontě borovja; v Novohradsku borovka, gemer. a šarišsky šošna. Šb. D. 80. B. sláva lesů. Fisch. Hosp. 160.

16715   Bořiti co Svazek: 5 Strana: 1037
Bořiti co. A po tom trhu vejda do domu bořil některé věci. NB. Tč. 259. Bořiec pravé súdy. Št. Kn. š. 145. — se. Půda byla tak měkka, že se až nohy b-ly. Dch. Již se tělo dolóv boří (klesá). Hr. rk. 153. — co čím kam. Nohou bořil hory na hrsť trusu. Hdk.— se kde. Vše nade mnou se boří. Čch. Bs. 59. — B. = pěsťmi zápasiti. Slov.

16716   Bořitov Svazek: 5 Strana: 1037
Bořitov, Bořutov, a, m., Borstendorf, u Černé Hory na Mor. Dsky olom. Tč. — B., Bořitau, ves u Vamberka.

16717   Bořivoj Svazek: 1 Strana: 0083
Bořivoj, e, m., prostonárodně Bořek, kDo boří, poráží vojsko. Jg. — Boři není im- perativ jako „tluč" v tlučhuba, nýbrž kmen infinit. jako v bořitel. Vz Slova složená (jména podst. s časoslovy). Ht.

16718   Bořivoj Svazek: 5 Strana: 1037
Bořivoj, e, m., sv. Abdon. Šd. — B. = 'PflSývno. Lšk. — B., os. jm Dal. 184. Cf. S. N., Tk. I. 603., II. 93., V. 232. — B., hora u Slovanské Lhoty. Tk. III. 107.

16719   Bořivoj Svazek: 8 Strana: 0021
Bořivoj. Odtud: Bořek, Bořík, Bořan, Boř- kovec; Boreš, Borník, Kbrl. Sp. 13., 14., Bořita, Čorn. Př. 26. Cť. Kotk. 13.

16720   Bořivoj Svazek: 10 Strana: 0560
Bořivoj, e, m. = kdo působí rozbroj. Brt. Sl. 21.

16721   Bořivojný Svazek: 10 Strana: 0021
Bořivojný Achill. Msn. II. 302., Od. 211.

16722   Bořivojství Svazek: 5 Strana: 1037
Bořivojství, n., scharendurchbrechende Kraft. Lpř.

16723   Bořivosť Svazek: 8 Strana: 0021
Bořivosť. B. Táborských spojenců. Vlč. Lit. 132.

16724   Bořivý Svazek: 1 Strana: 0083
Bořivý, kdo rád boří. Wer gern zerstört.

16725   Bořivý Svazek: 10 Strana: 0560
Bořivý. B. dílo = bourající, ničící. Jrsk. Pov. 199.

16726   Bořivý. — B Svazek: 5 Strana: 1037
Bořivý. — B. = co se boří, brüchig. B. půda, sníh. Bc., Vrch.

16727   Bořiživotný Svazek: 5 Strana: 1037
Bořiživotný. B. smrť = na délku na- tahující, ravtjkeyrjc. Vký.

16728   Bořkov Svazek: 5 Strana: 1037
Bořkov, a, m., ves u Semil, vz Blk. Kfsk. 776.; samota u Litomyšle.

16729   Bořkovec Svazek: 8 Strana: 0021
Bořkovec, vce, ni., os. jm., z Bořivoj. Kbrl. Sp. 14.

16730   Bořkovice Svazek: 5 Strana: 1037
Bořkovice, dle Budějovice, ves u Vla- šimě. Sdl. Hrd. 37., 237.

16731   Bořkovský Svazek: 5 Strana: 1037
Bořkovský dvůr, samota u Borkovic.

16732   Bořucí Svazek: 8 Strana: 0022
Bořucí, ího, m., les a potok u St. Hamrů ve Frýdecku. Vest, op. 1893. 6.

16733   Bořuta, y Svazek: 5 Strana: 1039
Bořuta, y, m., os. jm. Šd., Vck., Pal. Rdh. I. 118., Tk. I. 603., V. 196., 207.

16734   Bořutín, a Svazek: 5 Strana: 1039
Bořutín, a, m., ves v Opavsku. Pk. Češt. 7.

16735   Bos Svazek: 1 Strana: 0083
Bos, a, o. Vz Bosý.

16736   Bos Svazek: 5 Strana: 1039
Bos, vz Bosý. — B., os. jm. B. Dan. Blk. Kfsk. 957.

16737   Bos Svazek: 7 Strana: 1201
Bos = pěší. Ty budźes na koněch a ja bosa. Sš. P. 13.

16738   Bosácký Svazek: 1 Strana: 0083
Bosácký, bosáka (Barfüsser) se týkající. B. klášter, řád. Ros. Barfüsser-.

16739   Bosák Svazek: 1 Strana: 0083
Bosák, a, m. = bosý. - B., mnich, nosící jen trepky, Barfüsser. — B., nekovaný kůň. - Jg.

16740   Bosák Svazek: 5 Strana: 1039
Bosák = bosý. Cf. Bosán. Proč přezdí- vají Rychenburským (v Chrudimsku) bosáků? Vz Sbtk. Krat. h. 98., 103. — B. = mnich. Vz Hr. rk. 331. — B. = jméno psa, jenž má konce nohou bílé. Máme pěkného bosáka. U Skuhrova. Vz Bosula. — B., u, m. = dr- baný knedlík z mouky a ze syrových, oškra- baných a sestrouhaných (drbaných) bram- borů. V jihových. Čech. Vrů., Vlk., Mtš., Jdr., Rjšk. — B. Jan, bratr čes. 1490. Vz S. N. — B. Matouš. Vz Blk. Kfsk. 1164. — B. Jan, františkán, v 16. stol. Vz S. N. Tk. V. 85. — B. Kliment, čes. spisov. v 16. stol. Vz S. N., Tf. H. I. 47. O všech třech B. vz i v Jg. H. 1. 2. vyd. 537., Sbn. 398., 933., Jir. Ruk. I. 91., 92.

16741   Bosák Svazek: 7 Strana: 1201
Bosák Jan z Vodňan. D. Gesch. 318. — B. Klim. Ukaz. 95., Ott. IV. 419., Srb 29. — B-ky = knedlíky ze syrových bramborů. U Strakon.

16742   Bosák Svazek: 8 Strana: 0022
Bosák Klim., spis. Cf. Bl. Gr. 286.

16743   Bosakýr Svazek: 5 Strana: 1039
Bosakýr, u, m. = starček hajní, senecio nemorensis, eine Art Kreuzkraut. Vz Slb. 444.

16744   Bosan Svazek: 5 Strana: 1039
Bosan, a, m. B. Frant. v 17. stol. Jg. H. 1. 537. Dle Jir. Ruk. I. 92. chybně m.: Bojan.

16745   Bosán Svazek: 5 Strana: 1039
Bosán, a, m. = bosák, bosý člověk. Us. na Plaště. Prk. Přísp. 26.

16746   Bosaňa Svazek: 10 Strana: 0560
Bosaňa, ě, f. = kráva červená s bílými nohami. Brt. Sl. 22.

16747   Bosarka Svazek: 5 Strana: 1039
Bosarka, y, f. = čarodějnice, die Hexe. U Nivnic a j. Sd., Tč. Vz Bosorka.

16748   Bosátko Svazek: 5 Strana: 1039
Bosátko, a, n.= převzdívka dítěti bosému a nuzně oděnému. U Stankova.

16749   Bosáž Svazek: 8 Strana: 0022
Bosáž, e, f. = rustika, zdivo z kamenů na drsno zpracovaných se značnými sparami, Bossage, f. Sterz. I. 539.

16750   Bosek Svazek: 5 Strana: 1039
Bosek, ska, m. = bosík, bosák, psí jméno. Brt. — B., sku, m. = zadek (řiť) z mašíka, jímž se mastí boty. Na Vsacku. Vck., Brt. D. 200.

16751   Bosek Svazek: 9 Strana: 0428
Bosek, sku, m. Také val. Vz Čes. 1. X. 384.

16752   Bosen Svazek: 5 Strana: 1039
Bosen, sně, f., Bossin, ves u Mnich. Hra- diště. Tk. V. 171., Blk. Kfsk. 249.

16753   Bosenský Svazek: 9 Strana: 0428
Bosenský, bosnisch. Gb. Slov. 87.

16754   Boseovka Svazek: 5 Strana: 1039
Boseovka, y, f., bosea, der Goldruthen- baum. Šm.

16755   Bosík Svazek: 5 Strana: 1039
Bosík, a, m., vz Bosek. Na Mor. Val. Vck.

16756   Bositi, koho Svazek: 1 Strana: 0083
Bositi, koho: koně = podkovu mu str- hnouti. Šm. Den Huf abnehmen.

16757   Bosk Svazek: 1 Strana: 0084
Bosk, u, m. = polibení. Na Slov. Kuss.

16758   Boska Svazek: 5 Strana: 1039
Boska, y, f. = huba, ústa, der Mund. Cf. Boskati. Dítě do kapustového dola vtisknulo boskum dolů. 1666. Pk.

16759   Bośkać Svazek: 5 Strana: 1039
Bośkać = boskati. Ostrav. Tč.

16760   Boskač Svazek: 5 Strana: 1039
Boskač, e, m., der Küsser.

16761   Boskačka Svazek: 5 Strana: 1039
Boskačka, y, f., die Küsserin.

16762   Boskání Svazek: 5 Strana: 1039
Boskání, n., das Küssen. B. netrpím, když mě při tom není. Slez. Tě.

16763   Boskati Svazek: 1 Strana: 0084
Boskati, boskovati, boskávati = líbati, celovati. Na. Slov. — koho. — O původu vz Mz. 126. Stran vazby vz Líbati.

16764   Boskati Svazek: 5 Strana: 1039
Boskati. Hdk. Č. 376. ? co, koho. Naj- prú pieseň zazpievaj, potom diovča bozká- vaj ; Má milá, premilá, však pekné líčka máš ; šťastný je to človek, čo mu jich b. dáš; Keby boli Slováci, išla bych ich bozkati: ale že sú Maďari, všecku by ma zbabrali. Koll. Zp. I. 60., 70., III 137. — co komu: líce, ruku. Kyt. 1876. 28. Daj synečka, nech mu bozkám jeho líčka. Sš. P. 132. — jak. Boská z předu, dře ze zadu. Slez. Tč. — Cf. Bosk, Boska.

16765   Boskati Svazek: 8 Strana: 0022
Boskati. Duša moja, mäkky chlieb, boskal bych ťa, zjiedol bych ťa, mal bych (bol by) hriech. Slov. Nov. Př. 528.

16766   Boské Svazek: 1 Strana: 0084
Boské, z fr. bosquet, křovina v parku, v zahradě. S. N. Lustwäldchen.

16767   Boskem Svazek: 5 Strana: 1039
Boskem = bos, bose, barfüssig, adv. Mor. a Slez. Brt. D. 200., Klš., Šd. B. choditi. Škd. Třa mi plat davať a boskem smy (jsme bosi. Laš.). Šd., Brt. D. Matička b., tatík bez botův. Pořek. slez. Šd.

16768   Boskem Svazek: 8 Strana: 0022
Boskem. Kovaľova kobyla a ševcova roba (žena) najvěc se boskem nachoďu. Mor. Ces. I. V. 417.

16769   Boskov Svazek: 5 Strana: 1039
Boskov, a, m., ves u Semil. B. Dolní, Unter-Boskow, několik domků u Semil. Blk. Kfsk. 776.

16770   Boskovic Svazek: 8 Strana: 0022
Boskovic L. = J. Pilnáček.

16771   Boskovice Svazek: 5 Strana: 1039
Boskovice, dle Budějovice, mě. v Brněn- sku. Vz Žer. Záp, II. 181., S. N., Sbn. 693., 715., 716., 780., 833. Z B-vic Marta. Vz Jir. Ruk. I. 92.?94., Tk. V. 157., 129.. VI. 346., VII. 410., IV. 723., Sdl. Hrd. I. 252., II. 275., III. 301., IV. 368.

16772   Boskovice Svazek: 8 Strana: 0022
Boskovice od Bozka, totiž Bohuslava. Od- kud dle pověsti lidové? Vz Čern. Př. 29.

16773   Boský Svazek: 1 Strana: 0084
Boský = Bosý. B. nohy. Na Mor.

16774   Bosky Svazek: 5 Strana: 1039
Bosky = boskem, adv. Cf. Zbytkem — zbytky. Mor. B. choditi. Brt. D. Nechoď b., vtrhni něco na nohy. Mor. Šd. Pod kordem a b. (o tom, kdo má na př. növou župicu a roztrhané nohavice). Na Zlínsku. Brt.

16775   Boský Svazek: 8 Strana: 0022
Boský m. božský. Gb. H. ml. I. 516., Dšk. Jihč. I. 43. (ž odsuto).

16776   Boský Svazek: 10 Strana: 0021
Boský m. božský. Dšk. Km. 38.

16777   Boslav Svazek: 5 Strana: 1040
Boslav, a, m. = Bohuslav. Bž. 48.

16778   Boslav Svazek: 7 Strana: 1201
Boslav n. Bouslav = Bohuslav. Mus. 1889. 162.

16779   Boslav Svazek: 8 Strana: 0022
Boslav, a, m. (zkažené z Bohuslav. Gb. II. ml. I. 232). Pass. 25.

16780   Boslavice Svazek: 5 Strana: 1040
Boslavice, dle Budějovice. Jiná ves Bohu- slavice od r. 1280.—93. velmi husto jmeno- vaná slove r. 1377. Boslavice, nyní v řeči obecné Bůslavice. Pk. Češť. 8.

16781   Bosman Svazek: 5 Strana: 1040
Bosman, bosvan, u, m. = veliký koláč při křtinách, radostník. Slov. Koll. Zp. 11. 607. Daj, Bože, to o rok dožit nám, aby na radostník prišiol zasa bosman. Ib. 1. 243.

16782   Bosmanček Svazek: 8 Strana: 0022
Bosmanček, zdrobn. bosman. Vz Phľd. 1896. 120.

16783   Bosmánky Svazek: 5 Strana: 1040
Bosmánky, pl., m , eine Art Reinettapfel. Slov. Ssk.

16784   Bosna Svazek: 1 Strana: 0084
Bosna, y, f.. Bosnia, Bosina, Bosině, Bos- nien. Bosňák n. Bosňan, a, m. V. — Bosňanka, Bosňačka, y, f. — Bosňácký, Bern., Bosen- ský. V.

16785   Bosna Svazek: 5 Strana: 1040
Bosna, y, f. V z S. N. Školství v Bosně a Hercegovině. Vz Enc. paed. I. 697.—704.

16786   Bosňák Svazek: 5 Strana: 1040
Bosňák, a, m., vz Bosňan.

16787   Bosňák Svazek: 7 Strana: 1201
Bosňák, a, m. = kůň. Brm. I. 3. 27.

16788   Bosňák Svazek: 9 Strana: 0016
Bosňák, a, m. Bosnáci nadávka Sucho- lozským na Mor. Mus. ol. XIII. 26. — ?., u, m. = knedlík z výražky (Vodňany). Kub. 150.

16789   Boso Svazek: 5 Strana: 1040
Boso. Obuj se na boso. Mor. Šd. Smutno sem tam chodím a sa potuľujem, boso, v han- drach biednych po domech vandrujein. Slav. 47.

16790   Bosochod Svazek: 5 Strana: 1040
Bosochod, a, bosochodec, dce, m., der Barfüsser. Loos.

16791   Bosochodý Svazek: 5 Strana: 1040
Bosochodý, barfüssig. Šm.

16792   Bosonoh, a, o Svazek: 5 Strana: 1040
Bosonoh, a, o, vz Bosonohý.

16793   Bosonohý Svazek: 1 Strana: 0084
Bosonohý, bosý, barfüssig.

16794   Bosonohy Svazek: 5 Strana: 1040
Bosonohy, dle Dolany, Barfuss, ves u Brna. Sš. P. 716.

16795   Bosonohý Svazek: 5 Strana: 1040
Bosonohý, barfüssig. Rk.

16796   Bosonohý Svazek: 9 Strana: 0016
Bosonohý. Kráčel bosonoh. Pal. Děj. I. 1. 15.

16797   Bosonožka Svazek: 8 Strana: 0022
Bosonožka, y, f. = bosé divče, Barfussele. Sterz. I. 390.

16798   Bosor Svazek: 7 Strana: 1201
Bosor = bosorák. Slov. BZv. 32.

16799   Bosora Svazek: 5 Strana: 1040
Bosora, y, f. = bosorka. U Uher. Hrad. Tč.

16800   Bosoráctvo Svazek: 8 Strana: 0022
Bosoráctvo, a, n., Hexerei, f. Phľd. XII. 264.

16801   Bosorák Svazek: 5 Strana: 1040
Bosorák, a, m. = čarodějník. V mor. Podluží. Brt. L. N. II. 37. Na Slov. Obža- lovali ho, že je b. a darmožrút. Dbš. Sl. pov. I. 380. Jste buď b., buď vyšlý z pekla čarovník. Hol. 299.

16802   Bosorák Svazek: 9 Strana: 0428
Bosorák = čarodějník v V. 1040. oprav v: čarodějník.

16803   Bosorka Svazek: 5 Strana: 1040
Bosorka, y, f. = neupravená, nečistá žena, která nemá ani dětí ani domu v po- řádku, mimo to zlostná, svadlivá. U Uh. Hrad. Tč. — B. = zlá čarodějnice, která jiným škodí, die Zaubererin, Hexe. Cf. Čaro- dějnice, Bobonice, Újemnice, Stryga, Ježi- baba. V mor. Podluží. Brt. Na Slov., Plk., Ssk., Hdk. C. 376. Tu b. beží do Konice. Dbš. Sl. pov. 1. 114. Ona mu povedala, že je zámok blízko, ale doňho len tak móže příst, jestli dostane šaty z tej b-ky, čo v ňom býva. 16. 8. 30. (8. 29.). Vz Ziechať. — B. = divá lesní panna (žena). Dosťal-li se muž do jejich kola, na kusy ho roztrhaly. Němc. VII. 207., III. 281. Kolo tančící b-ky, ty mně zpěvem srdce ulúbily. Hdk. C. 180. — B. = hruškový bourovec, motýl. Na mor. Podluží. Brt.

16804   Bosorka Svazek: 7 Strana: 1201
Bosorka. Cf. Mách. 67., 123., 131., 173.

16805   Bosorka Svazek: 8 Strana: 0022
Bosorka, vz Bohyně (3. dod.).

16806   Bosorkáň Svazek: 7 Strana: 1201
Bosorkáň, a, m. = bosor. Slov BZv. 32.

16807   Bosorkovati Svazek: 5 Strana: 1040
Bosorkovati = čarovati. Vz Bosorka. Koll. Zp. II. 116.

16808   Bosorkyně Svazek: 9 Strana: 0428
Bosorkyně, ě, f. = bosorka.

16809   Bosorovati Svazek: 5 Strana: 1040
Bosorovati = bosorkovati. Šd., Ssk.

16810   Bosorský Svazek: 5 Strana: 1040
Bosorský = čarodějnický, Hexen-. Dok- tori tú od nemocí a baby od b-ských účin- kov. Phld. IV. 42. Vz Bosorák, Bosorka.

16811   Bosorství Svazek: 5 Strana: 1040
Bosorství, n., die Hexengewalt, Zauber- kraft. Slov. Ssk.

16812   Bosorstvo, a Svazek: 5 Strana: 1040
Bosorstvo, a, n., die Hexerei, Zauberei. Slov. Ssk.

16813   Bosory Svazek: 5 Strana: 1040
Bosory, pl., f. = čáry, bobony. Slov. Ssk.

16814   Bosota Svazek: 5 Strana: 1040
Bosota, y, f., das Barfussein, die Bar- üssigkeit. Lpř. Koupil boty a nepozbyl b-ty. Č. M. 292.

16815   Bosovice Svazek: 5 Strana: 1040
Bosovice, dle Budějovice, ves u Polné.

16816   Bospor-us Svazek: 1 Strana: 0084
Bospor-us, a, m. B. thracký, kinimerský. — Bospořan; bosporský.

16817   Bosrman Svazek: 8 Strana: 0022
Bosrman = ogrman. Zátur.

16818   Bossovati Svazek: 5 Strana: 1040
Bossovati = z látky měkké, jako vosk n. hlina, plastické figury tvořiti a vůbec vy- puklé dílo plastické dělati. S. N.

16819   Bósti Svazek: 1 Strana: 0084
Bósti = bůsti, strč.

16820   Bósti Svazek: 9 Strana: 0016
Bósti (bůsti), bodu. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 125.

16821   Boston Svazek: 5 Strana: 1040
Boston, a, m., mě. v Americe. Vz S. N.

16822   Bostov, a Svazek: 5 Strana: 1040
Bostov, a, m., samota u Ml. Vožice.

16823   Bostvi Svazek: 8 Strana: 0022
Bostvi, n., místo božství. Gb. H. ml. I. 516.

16824   Bosula Svazek: 5 Strana: 1040
Bosula, y, f. = kráva červená s bilýma nohama. Mor. Brt. Cf. Bosák. B. = kozí jm. Mor. Brt.

16825   Bosulenký Svazek: 1 Strana: 0084
Bosulenký = bosý. Na Mor.

16826   Bosulenký Svazek: 5 Strana: 1040
Bosulenký = bosý. Vyletěla křepelenka z prosa a ja za ňú b-ká bosá. Sš. P. 637.

16827   Bosulistý Svazek: 10 Strana: 0021
Bosulistý. B. kráva = pod břichem bílá. Val. Čes. 1. XI. 274.

16828   Bosvan Svazek: 5 Strana: 1040
Bosvan, u, m. = bosman

16829   Bosý Svazek: 1 Strana: 0084
Bosý (bos, a, o), barfuss, barfíissig. B. kluk, děvče atd. Bosýma nohama šel. V. Chodil nahý a bosý. Br. Není docela bos, má ještě podvazky. Č.,Pk.Ševcova žena a ko- vářova kobyla chodí obyčejně bosy. Sk. Kdo bos, nešlap po trní (vz Bázlivý, Kulhavý). S. a Ž. Bos chodívá, komu celá ves boty kupuje Č. — 2. = neokovaný, unbeschlagen. B. kůň, lopata, kolo, cep. Us., Jg., Šm., Vys., Šp. — 3. = dítě. Nemluvte o tom, jsou tu bosí (děti, nedospělí; nemluvte tedy nic ne- slušného). Nejsme všichni obuti, jsou tu také bosí. Č. Musím mlčeti, je tu bosý. Táhni stranou, nemusíš všecko věděti; ještěs bosý, ještěs se neobul. Kdo pro tě poslal? Bosého tu nepotřebujeme. Hleďte bosého, jak uši na- strkuje! Us.

16830   Bosý Svazek: 5 Strana: 1040
Bosý. Ad 1. Vinaři v čas vinobraní bo- sýma nohama, ba někdy v střevících do ná- dob vinných lezou a hrozny tlačívají. Let. Dokud jiný hůř se nosí, spokoj se, ať třeba bosý. Dch. Bosého všude tlačí. Slez. Šd. — B. (měkká) koule, kterou hráč v kuželky ne na prkno, nýbrž za ně hodil. Us. Bkř.

16831   Bosý Svazek: 8 Strana: 0022
Bosý; bos, a, o. Hus. Chodí obutý a bo- sého ho vydraží (o tom, kdo chodí v deravej obuvi). Phľd. 1895. 495. B. chození (Bosáků). Chč. S. 254.

16832   Bosý Svazek: 9 Strana: 0016
Bosý. Jakoby bosou nohou byl šlápnul na zmiji. Sml. VIL 240. Bošácka, míst. jm. u Ratiboře. Vck.

16833   Bosý Svazek: 10 Strana: 0021
Bosý. Bosých pan Boh nosí (opatruje). Sbor. slov. VII. 129.

16834   Bosý Svazek: 10 Strana: 0560
Bosý. To je len tak, leda bosá nechodila a obutá málo. Mus. slov. VIII. 15.

16835   Bosyně Svazek: 5 Strana: 1040
Bosyně, ě, f. (od Bos-a. Pal. Rdh. I. 134), Bossin, ves u Mělníka. PL., Tk. III. 125., Tf. Odp. 289, Blk. Kfsk. 1286.

16836   Boša Svazek: 8 Strana: 0022
Boša, dle Bača, os. jm. u Kosmy.

16837   Bošác Svazek: 8 Strana: 0022
Bošác, e, m., míst, jm. na Slov. Phľd. XII. 664. a j.

16838   Bošáca Svazek: 8 Strana: 0022
Bošáca, míst, jm. na Trenčansku. Phľd. 1894. 61.

16839   Bošácký Svazek: 8 Strana: 0022
Bošácký. B. dolina na Slov. Phľd. XII. 652 nn.

16840   Bošák, a Svazek: 5 Strana: 1040
Bošák, a, m., samota u Čestic.

16841   Bóšat Svazek: 8 Strana: 0022
Bóšat = spáti (v dětské řeči). Jevíčko. Brt. I). II. 295.

16842   Bošec Svazek: 1 Strana: 0084
Bošec, šce, bošek, šku, m., polt slanin, Reš.; 2. uzené prase, D.; 3. husa k pečení připravená (bez mladé). Us. v Prach. Č., Rk.

16843   Bošek Svazek: 5 Strana: 1040
Bošek vz Bošec.

16844   Bošek Svazek: 9 Strana: 0016
Bošek, šku, m. Orel bez křídel, bez noh a blavy, jen bošek. 1639. Har. I. 120. V I. 84. b. = husa bez drobů, tedy pouhy trup. Cf. Bošec.

16845   Bošice Svazek: 5 Strana: 1040
Bošice, dle Budějovice, samota u Vim- berka; vsi u Svojšic a u Čechtic. Cf. Tk. II. 532., III. 135., Blk. Kfsk. 1286

16846   Bošička Svazek: 5 Strana: 1040
Bošička, y, f. B. semenná, puchřec se- menný, die Samenschwiele, v botan. Sl. les.

16847   Bošilce Svazek: 5 Strana: 1040
Bošilce, Boschiletz, ves u Veselí v Tá- borsku. Tk. III. 77., Blk. Kfsk. 657., Sdl. Hrd. III. 301., IV. 71.

16848   Bošín Svazek: 5 Strana: 1040
Bošín, a, m., Boschin, vsi u Křince a u Chocně. Vz Blk. Kfsk. 1268., Sdl. Hrd. I. 252., II. 275.

16849   Bošinský Svazek: 5 Strana: 1040
Bošinský z Božejova. Vz Blk. Kfsk. 1287.

16850   Bošiřany Svazek: 5 Strana: 1040
Bošiřany, dle Dolany, Poschitzau, ves u Slavkov v Loketsku. Vz Blk. Kfsk. 1287.

16851   Bošk Svazek: 10 Strana: 0021
Bošk, u, m. = bosk. Slov, Šb. D. 64.

16852   Boškat Svazek: 10 Strana: 0021
Boškat' = boskati. Slov. Šb. D. 64.

16853   Boškovice Svazek: 5 Strana: 1040
Boškovice, dle Budějovice, ves u Bene- šova v Tábor.

16854   Boškuvek Svazek: 5 Strana: 1040
Boškuvek, vka, m., ves u Víškova.

16855   Bošov Svazek: 5 Strana: 1040
Bošov, a, m., Boschau, samota u Sušice. Boschow, ves u Nasavrk. Arch. III. 500., Sdl. Hrd. I. 252.

16856   Bošovice Svazek: 5 Strana: 1040
Bošovice, dle Budějovice, vsi u Písku (vz Blk. Kfsk. 110.) a u Boskovic.

16857   Bošovský Svazek: 5 Strana: 1040
Bošovský, ého, m., os. jm. Žer. Záp. II. 181.

16858   Boštětice Svazek: 5 Strana: 1040
Boštětice = Božtěšice.

16859   Boštice Svazek: 5 Strana: 1040
Boštice, dle Budějovice, samota u Uhlíř. Janovic. Vz Blk. Kfsk. 186.

16860   Bot Svazek: 5 Strana: 1040
Bot, u, m., vz Bota, Mkl. Etym. 20. Slo- vem bot znamenaly se původně střevíce; boty obepínaly jen chodidlo, ščíbaly pak nejen chodidlo ale i holeň. Jir. Vz Obuv, Šrc. 307. Boty byly za Jana Lucemburského z Francouz do Čech přineseny. Jir. Vzory ženských botek. Vz Matj. 142. a násl.. Pérka. Botka dámská s klamnou poklopkou, b. s ce- lou obložkou; dámská botka vložená ve střevíci; botka ženská k zapínání, na kno- flíčky, letní s poklopkou a s obsázkou. Vz Matj. 144. a násl. Botka mužská hladká s pružinkami, b. vykrajovaná v bříšku s hlu- bokým klínem; b. s obložkou; b. s klam- nou poklopkou na knoflíčky a s obložkou; horská b., b. do sněhu a do vody. Vz Matj. 150. a násl., Pérka. B. holeňová; bota val- chovaná, do jazyku, jezdecká, kalhotová. Vz Matj. 158.—165., Pérka, Botka. Botka plesová, b. (střevíc) na dřevěné kolíčky, pařížská. Vz Matj. 171.—180. Poloviční b. holeňová; b. holeňová do jazyku, v zadu s jedním švem; b. s korkovými podešvy: b. s kalhotovou holení. Vz Matj. 181.—189. B. nabírané. Kos. Nevěsta obuta jest v boty na zbery (nabírané). Na mor. Kopanici. Brt.
L. N. II. 154. Přes pole jíti majícímu boty
příslušejí, ocreae competunt. Kom. Jan. 48Í.
Černý jako bot (o prádle). Brt. Budeme
každý o jiné botě (neshodný?). Exc. Nestojí
za to, aby si člověk botu (kramflík) o něj
utřel. Us. Hnšk. Mezi chtěním, povídáním
a uděláním mnoho bot se roztrhá. Exc. Ber-
lami, kyjmi i boty bit jsem od žebrací roty.
Dh. 96. Prach školský z bot vyrazili. Koll.
III. 314. V dol stříbrošedý atlas k botce
plyne. Čch. Sl. 22. Když sme přišli, buďme
tu, šak nás botečky nehnětú; Včilej vlasy
přerostajú, nohy z botů vylézajú; Má
botky na šupavo, aby mu to necupalo,
což je golánské; Bote nový cibolový, Liška
boty natahuje, že na svadbu půjde; Nevěsta
se raduje, že ty boty obuje; Obuj sobě boty,
půjdem do roboty. Sš. P. 433., 504., 561.,
686., 696., 723., 725. Už mu teče do bot
(do kožicha). Us. Tulí se jako staré boty
v almaře (upýpá se). U Hrad. Kšť. Má těžké
boty. Vz Opilý. Sluší ti to jako kachně boty.
Us. Bačk. Však ti budou někdy malé boty
dosť! U Hrad. Kšť. Kůň nekovaný na mráz,
děravá b. do bláta, tupá sekera na drva zle
se hodí. Nejhorší boty u ševce. Bž. — B. =
kování kolu. Nz., Sl. les. — B. u pumpy,
pumpová, der Pumpschuh, Pumpenstiefel,
Pumpencylinder. Šp. Vz KP. II. 83. — B.
vývěvy. Vz KP. II. 83., Mj. 119., Schd. I.
85. — B. = votka, otka, třírohý rýček na
ohnuté tyčce navlečený, jímž se s desek
slupice a radlice zem, mrva neb plevel od-
straňoval. Světz. 1869. 119. B. = železná
lopatka s rukovětí k čištění orajících částí
pluhu, die Pflugreute, der Spatel. Pta. —
B. ocelová, která se k železu přiváří. Vz
Včř. Z. II. 13. — B. se zámyčkou při vrtání
země užívaná. Vz KP. III. 53., NA. IV. 129.
— B. u nápravy, der Achsenstössel, záko-
lesnice. Pdl. — B. kopí, der Lanzenschuh.
Čsk. — B. hlaviště (kápě, kápí, hlaviště,
kolba), die Kappe am Kolben des Gewehres.
Šroub úhlavní botky, die Kolbenkappen-
schraube, die Kolbenschuhschraube. Čsk. — B., der Zapfenschuh bei der Korbspindel. U Řemíčova. Zhlk. — B. = základka, druh páky ve mlýně. Rgl. — Vz Botka.

16861   Bot Svazek: 9 Strana: 0428
Bot = bota. Jest všech botů pravý dvořák (umí všem vyhovět). Rybay.

16862   Bota Svazek: 1 Strana: 0084
Bota, y, f. Dřive a na Mor. posud bot, u, m. Na Plaště u Plzně říká se vedlé: ,v botách' podnes také ,v botech'. Prusík Fr. Botka, botička. Der Stiefel. Bota z ír. botte a to z keltického bot zz noha. S. N. Polsky: bot, u; rusky: botaly. Vz. Mz. 117 V botech, v Čech. z pravidla: v botách. Části boty : spodek, svršek (holinka). U spodku: podšev: a) bříško, b) ohbice, c) podpatek. Nad pode- švem šváby (lístky ze slabé kůže) a nad tě- mito tenká kůže: stelka (branzol), na níž leží noha. Svršek: přednice, zadnice. Tyto jsou spojeny ševníkem. Spodní časť před- nice: nárt; pod nártem kolem podešvu: ob- rážka. Š. a Ž. (Walter). Bory: přezouvací (Wechselstiefel, přezuvné), nepřezouvací (ne- přezuvné, na jednu nohu, einbällige Stiefel), ohrnovací, šněrovací, pérové (perka), německé (einnäthig), uherské (čižmy, bakanče, topánky, botánky, jančárky, skorně), lovecké (mysli- vecké, honecké), jezdecké (rejtharské; če- boty, Kurierst.), polouboty, husarské, s ká- pěmi (Kappen-, Stülpstiefel), dětské, s kolírem (Kniestiefel), vojenské, s okrajkem, s korko- vými podešvy, vysoké, silné, rohaté, špičaté, zimní, letní, prošívané, nepromokavé, na oko- lek, na rám, plsťové (plsťovice), juchtové n. juchtovice, telecí, z kozinky, korduánové (kordobanové), manžestrové, safianové, ak- samítové , lakované (lakýrky). Vz Botka. Šp., Š. a Ž. (Walter). Boty obouti, zouti, nositi, na desky naraziti n. nabiti, komu šíti, podšiti, přezouvati, podraziti, cíditi, leštiti (kartáčem a leštidlem), příštipky (čím) vy- praviti, roztrhati, rozedrati. D., Šp.,Š. a Ž., Us. — Býti, choditi v botách. Us. V boty obutý. Us. Boty spálil, v botách umřel = utekl. L. Ve své boty koho obouvati = zí- skati ho. L. V cizí boty se obouvati (= vtí- rati se do jeho domácnosti; cizími vlast- nostmi se chlubiti; cizí povinnosť na se bráti). Ros. Botku někomu podšiti (podsko- čiti, kousek mu udělati). Č. Pán nosívá u bot ostruhy a chuděra palce. Č. Pán nosí boty s ostruhami, chudák s palci. LB. V svoje ho chce boty obouti (na svou stranu přivésti). Č. Tulí se jako staré boty pod schody (upýpá se). Č. Praskl do bot a ují- žděl (Vz Útěk)." Č. Už ho obul ve své.,boty (= už ho přemluvil. Vz Přemlouvání.) Č. To je stará b. (známá věc; to se samo sebou rozumí). Us. Dávno jsem to v botách schodil — na střevících roznosil ( = stará to povídka). Vz Pověsť. Č. Propálil boty na chladné peci. Hrš. Propálil boty, chodil bos. Boty komu vy- nésti = vyhoditi ho. U Plzně. Prk. — Boty vě- trní, čepové (u horníkův). Sp. (D. Göpelschuh). — B. = okovec, kování na konci kolu, aby lépe do země lezl. Pfahlschuh. Kůl železnou, špi- čatou botou opatřený. Puch. - B. u pumpy, trouba, v které se píst' pohybuje, Stiefel-, Kolbenröhre. Vys. — B., náčiní pekařské k ohřívání mléka. Dch.

16863   Bota Svazek: 7 Strana: 1201
Bota. Hádanka: Černošku černý, buď ke mně věrný, na to jsem si tebe koupil, abych nožku do tebe vkroutil. Km. 1886. 703.

16864   Bota Svazek: 8 Strana: 0022
Bota. Boty byly obuv dlouhá, vysoká; mí- valy vysoké přilehlé holeně, kdežto škorně mohly býti šněrované i shrnovací. Vz Wtr. Krj. I. 54., 162., 492. B. rybníkářské, mysli- vecké či lovecké, rejtharské atd. Ib. 492. Nalil mu vody do bot (rozhněval ho). Phľd. XII. 542. Jsou prý mu úzké boty (je v úzkých). Světz. 1894. 447. c. — Přiňsé, na kuří buty (na mizinu, choditi bos). Mor. Ces. 1. V. 420. — B. španělské = mučicí nástroj. Vz Hrš. Nach. 311. — B. = pivní plechovec. U Plzně. Škar. 27.

16865   Bota Svazek: 9 Strana: 0016
Bota. Kupil nové boty smrti (ozdravěl). Phľd. 1897. 315. Hop. boty (o člověku od- vážném) ! Hoř. 89. Což chceš ztratit míru, že běháš o jedné botě? Sá. Kant. 29. Boty jak saně (veliké). Mus. ol. 1898. 101. Hloupy jako bota. Hoř. 88. To je bota = hloupost. Us.

16866   Bota Svazek: 10 Strana: 0022
Bota. Všecko dá do pořádku, až ztratí žílu z boty (o lakomém). Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 178. Do bot lítý Němec (urputný). Us. Nalial mu vody do bôt (narobil mu starostí). Rizn. 176.

16867   Bota Svazek: 10 Strana: 0560
Bota. Kúpiu nové bóty smrci = vyšel z těžké nemoci. Nár. sbor. XI. 7.

16868   Boták Svazek: 1 Strana: 0084
Boták, u, m., deska do boty. Na Slov. Stiefelholz.

16869   Botan Svazek: 5 Strana: 1041
Botan, u, m., durio, der Durio, rostl. B. indský, d. zibethinus. Vz Rstp. 149.

16870   Boťan Svazek: 5 Strana: 1041
Boťan, a, m. = bocan, čáp. U Opavy. Klč.

16871   Botanický Svazek: 5 Strana: 1041
Botanický, botanisch. B. zahrada = v níž se pěstují rostliny všech pásem hlavně k úče- lům učebným a vědeckým. Vz S. N., Enc. paed. I. 705.—708. B. krabice, Šml. I. 50., palaeontologie. Ves. I. 31.

16872   Botanik. - B Svazek: 5 Strana: 1041
Botanik. - B. = švec (posměšně; bota-nik). U Eychn. Gth., Sbt.

16873   Botanika Svazek: 1 Strana: 0084
Botanika, y, f., z řec. ????????? a to z ??????, bylina, rostlina, Pflanzenkunde, Bo- tanik. — Botanik, a, m. = rostlinoznalec, rostlinník, rostlinář, Botaniker. Rk. — Bo- tanický = rostlinnický, rostlinářský. Rk. — Botanisovati—rostliny sbírati. Botanisiren. Rk.

16874   Botanika Svazek: 5 Strana: 1041
Botanika theoretická, praktická, lékař- ská, lékarnická, průmyslnická, technická, hospodářská, lesnická, zahradnická. Kk. 2. vyd. 2., 4. B. všeobecná. Vz Schd. II. 152., 149., Kk. 1., 2., 3,

16875   Botanika Svazek: 7 Strana: 1201
Botanika Cf. Ukaz. 20, Ott. IV. 455.

16876   Botanika Svazek: 9 Strana: 0016
Botanika. čes. literatura. Vz Jub. IIb. 17. —22. Botica, e, f., místní jméno. Pck. Hol 194.

16877   Botánky Svazek: 1 Strana: 0084
Botánky, pl., f., čižmy, kurze Stiefel.

16878   Botanomantika Svazek: 8 Strana: 0022
Botanomantika, y, f. = věštění z rostlin. Phľd. 1894. 715.

16879   Botár Svazek: 5 Strana: 1041
Botár, a, m. = botař, švec. Slov. Dbš. Sl. pov. 8. 11.

16880   Botař Svazek: 1 Strana: 0084
Botař, e, m., kdo v botách chodí; 2. cídič bot, Stiefelputzer.

16881   Botař Svazek: 5 Strana: 1041
Botař. — B. = švec. Vz Botár.

16882   Botati Svazek: 1 Strana: 0084
Botati = šlapati, dupati. D. Mit Füssen stampfen.

16883   Botatý Svazek: 5 Strana: 1041
Botatý = kdo má veliké boty; k botě po- dobný, stiefelartig. Šd.

16884   Botečky Svazek: 8 Strana: 0022
Botečky, vz Stračí (3. dod.).

16885   Boteň Svazek: 5 Strana: 1041
Boteň, tně, f., ryba. Mor. Hrb.

16886   Bóteré Svazek: 8 Strana: 0022
Bóteré (vóteré) = v úterý. List, til. 1894. 93., Brt, D. II. 129. (Zábř.). Vz násl.

16887   Bóterek Svazek: 8 Strana: 0022
Bóterek, rku, m. = úterek. List, til. 1894. 266. V Chromecku.

16888   Bótěžehnaj Svazek: 9 Strana: 0428
Bótěžehnaj = Bóh tě žehnaj. Gb. Slov. 88.

16889   Botěžehnej Svazek: 5 Strana: 1041
Botěžehnej, bohtěžehnej, Gott segne dich. Šm.

16890   Bothriocephal-us Svazek: 5 Strana: 1041
Bothriocephal-us, a, m. Čs. lk. I. 200., 224.

16891   Botice Svazek: 5 Strana: 1041
Botice, samota u Jesenic.

16892   Botič Svazek: 1 Strana: 0084
Botič, Boteč (Pulk.), e, m., potok pod Vyšehradem v Praze. U zdí Hradebních se dělil, hořejší slul: potok vinný n. Botič, dolejší: Cedron. Jg.

16893   Botič Svazek: 5 Strana: 1041
Botič, potok v Praze. Vz Kv. 1885. 572., S. N., lk. I. 603., III. 532., IV. 723., VI. 346., Tk. Ž. 44., 75.

16894   Botič Svazek: 7 Strana: 1201
Botič. Cf. Ott. VI 70. a

16895   Botie žehny Svazek: 10 Strana: 0022
Botie žehny = Bóh tě žehnej. Gloss. roud. 78b. (Mš. Slov. )

16896   Botík Svazek: 5 Strana: 1041
Botík, a, m., os. jm. Šd.

16897   Botina Svazek: 5 Strana: 1041
Botina, y, f. = kůže na boty. Us. Šd. Vz Botovina.

16898   Botisko Svazek: 5 Strana: 1041
Botisko, a, n. = veliká n. špatná bota, ein grosser o. schlechter Stiefel. Kos. Ol. I. 82. Klapavé b. Ib. 303.

16899   Botka Svazek: 1 Strana: 0084
Botka, y, f. B. valchovaná, vatovaná, šněrovaeí, krčková (Zwickel-), ševní (Naht-). Vz Bota. Šp. Kleiner Stiefel, Stiefelette.

16900   Botka Svazek: 7 Strana: 1201
Botka ve varhanictví = dutý dřevěný hranol, na jedné straně otevřený, v němž uloženo jest celé ústrojí píšťaly jazýčkové. Vz Ott. IV. 467.

16901   Botka Svazek: 8 Strana: 0022
Botka m. otká, Gb. H. ml. I. 424. Dře- věná její rukověť sluje otčísko nebo otisko. Záp. Mor. Brt. D. II. 448. — B. = modrá houba. Roste v řádkách. ČT. Tkč.

16902   Botka. — B Svazek: 5 Strana: 1041
Botka. — B., v niž spočívá konec oblouku fošnového mostu obloukového. NA. IV. 238. — B., jíž se kolej ku podložkám připevňuje. NA. IV. 193, — B. u hlavně, kolba Vz Bota. — B. = trubkovitý díl listu v úžlabí jeho postavený neb nad pošvu jeho uvnitř prodloužený, jako u šťovíku, ocrea, die Ge- lenkscheide. Rosc. 121., Čl. Kv. XVIII., Slb. XL., Kk. 32. Die Tute, Verwachsung der Stützblätter. Nz.

16903   Botkatý Svazek: 5 Strana: 1041
Botkatý, v bot. Sl. les.

16904   Botky Svazek: 1 Strana: 0084
Botky, vz Bota, Stiefelchen, Stiefeletten.

16905   Botnání Svazek: 8 Strana: 0022
Botnání kůže (kyselinami minerálními, bílou tekutinou, červenou tekutinou). Vz KP- VI. 658. nn.

16906   Botnati Svazek: 5 Strana: 1041
Botnati m. Bobtnati. Bž. 47. Cf. S. N.

16907   Botnati Svazek: 9 Strana: 0016
Botnati z bobtnati. Gb. H. ml. II. 2. 439.

16908   Botnati, botněti Svazek: 1 Strana: 0084
Botnati, botněti, vz Bobněti.

16909   Botnieti Svazek: 5 Strana: 1041
Botnieti = botnati. Slov. Ssk.

16910   Botoslovec Svazek: 7 Strana: 1201
Botoslovec, vce, m. = švec (žertem). U Bělohr. Bf.

16911   Botoš Svazek: 5 Strana: 1041
Botoš, e, m. = kapsa, papuč na boty, na obuv nastrčená. Dbš. Obyč. 184.

16912   Botoš Svazek: 8 Strana: 0022
Botoš, e, f. = huménka, obuv z ratkov- ského sukna, z maď. Cf. Kapce. Na Slov. NZ. III. 405.

16913   Botovina Svazek: 5 Strana: 1041
Botovina, y, f. = botina. Šd.

16914   Botovitý Svazek: 5 Strana: 1041
Botovitý, stiefeiförmig. Šd.

16915   Botový Svazek: 5 Strana: 1041
Botový, Stiefel-. B. kůže (na boty), kopyto. Šd.

16916   Botryogen Svazek: 5 Strana: 1041
Botryogen, u, m., nerost. Bř. N. 154.

16917   Botrytický Svazek: 7 Strana: 1201
Botrytický či hroznovitý. B. květenství čl. Vz Vstnk. 1892. 170.

16918   Böttcher Svazek: 1 Strana: 0052
Böttcher-. Vz Bednářský.

16919   Botto Svazek: 7 Strana: 1201
Botto, a, m. B. Jan, básn. sloven., 1829. až 1881. Vz Ott. IV. 473.

16920   Botto Svazek: 9 Strana: 0016
Botto, a, m. B. Jan, slov. básník, 1829. — 1881. Vz Vlč. Lit. slov. I. 117., 275.

16921   Botur Svazek: 5 Strana: 1041
Botur, a, m., os. jm. Mor. Šd.

16922   Botvina Svazek: 5 Strana: 1041
Botvina, y, f. = ron, beta vulgaris, der Gartenmangoid, rostl. Vz Kk. 151., Mkl. Etym. 20.

16923   Boubel Svazek: 1 Strana: 0084
Boubel, boubol, bůbol, e, m., puchýř, Hautblase, L., Jg.; bublina, Wasserblase; Blasenwurm; Himmelsgewölbe. — Co v tom boubeli ? Er. P. 67. Cf. Boubelaty.

16924   Boubel Svazek: 5 Strana: 1041
Boubel, hydatis, cysta = nádor n. novo- tvar, jenž skládá se z vaku naplněného buď tekutým anebo kašovitým obsahem, die Cyste. Vz Slov. zdrav. 36. B. dermoid, tukový. Ib. 37. B. krevný, die Hämotocyste, kožnatý, die Dermoidcyste, b. měchožila, Acephaloc, rozšířením vzniklý, Dilatationsc., b. vrto- hlavu, coenurus cerebralis, b. cév krevných, die Blutgefässcyste, slizový, Schleime, kostní, Knochenc. Nz. lk. B. lůžka, vaječníku. Křž. Por. 220., 240., 360. Cr. S. N., Čs. lk. I. 301., II. 34., 35., III. 10., 27., 35., 403., VI. 13., X. 21., 50., 118., Mkl. Etym. 18.

16925   Boubel Svazek: 7 Strana: 1201
Boubel, cysta. Vz Ott. V. 827.

16926   Boubel Svazek: 10 Strana: 0022
Boubel. Zlázovitý b. vaječníkový, adeno- cystoma ovarii, rosolovitý, meliceris; krev natý, Blutcyste, haematocystis, haemato- cele. Ktt.

16927   Boubela Svazek: 5 Strana: 1041
Boubela, y, f., kravské jm. Mor. Brt.

16928   Boubeláček Svazek: 5 Strana: 1041
Boubeláček, čka, m., der Dickwangige, Blasengel (o dětech). Šm.

16929   Boubelatosť Svazek: 1 Strana: 0084
Boubelatosť, i, f., tlustosť, Dicke, Rund- backigkeit. Us.

16930   Boubelatý Svazek: 1 Strana: 0084
Boubelatý, Stran odvozeni vz Mz. I.,v21. = Tlustý (dick) jako boubel (bublina). Šm. B. děvče, holka, líčka. Jg. Boubelatá jako hrábě (= hubená. Vz Tělo.). Č.

16931   Boubelatý Svazek: 5 Strana: 1041
Boubelatý. B. tvářička. Čch. Bs 75.

16932   Boubele Svazek: 7 Strana: 1201
Boubele, ete, n., boubelatec, tce, m. = tlusté dítě ČT. Tkč.

16933   Boubele Svazek: 8 Strana: 0022
Boubele, vaječník či vejrovec, ozdoba v ar- chitektuře na oblých římsových profilech. Vz Ott. X. 241.

16934   Boubelík Svazek: 5 Strana: 1041
Boubelík, u, m. = blatouch. U N. Bydž. Kšť.

16935   Boubelíkovec Svazek: 7 Strana: 1201
Boubelíkovec, vce, m., rybník v Pí- secku.

16936   Boubelka Svazek: 1 Strana: 0084
Boubelka, y, f., ein rundes Mädchen. Rk.

16937   Boubelka Svazek: 5 Strana: 1041
Boubelka, y, f., alstroemeria, die Alstroe- merie, rostl. B. peřestá, a. pelegrina, žíhaná, a. ligtu, točivá, a. salsilla. Vz Rstp. 1537.

16938   Boubelka Svazek: 9 Strana: 0016
Boubelka, y, f. B. planá = blatouch; b. plná = upolín. Hoř. 107.

16939   Boubelkovitý Svazek: 5 Strana: 1041
Boubelkovitý. B. rostliny, alstroemerieae: boubelka. Vz Rstp. 1537.

16940   Boubelní Svazek: 5 Strana: 1041
Boubelní, Hydatiden-. Šm. Cf. Boubel.

16941   Boubelouš Svazek: 1 Strana: 0084
Boubelouš, e, m., boubelatý, Dickbackiger.

16942   Boubelovitosť Svazek: 7 Strana: 1201
Boubelovitosť, i, f. B. ledvin, Cysten- niere.

16943   Boubelovitý Svazek: 7 Strana: 1201
Boubelovitý nádor žlaz, adenocystoma B. zvrhlosť, cystose Degeneration.

16944   Boubelovitý Svazek: 10 Strana: 0022
Boubelovitý. B. rakovina, Cystencarci- Dom; b. bujení sliznice poševní, kolpohyper- plasia cystica. Kt

16945   Boubelový Svazek: 5 Strana: 1041
Boubelový, Cysten. — B. nádor pod spojivkou, cystis subconjunctivalis. Schb. B. ledvina, die Cystenniere, polyp, der Cysten- polyp, nádor b., die Cystengeschwulst. Nz. lk.

16946   Boubelový Svazek: 10 Strana: 0022
Boubelový. B. zvrhlosť, cystische Ent- artung. Ktt.

16947   Boubelový. B Svazek: 8 Strana: 0022
Boubelový. B. či vejčitá okrasa. Mus. 1893. 49.

16948   Boubičky Svazek: 1 Strana: 0084
Boubičky, pl., f., v dětské řeči = stře- víčky. Us.

16949   Boubín Svazek: 1 Strana: 0084
Boubín, a, m., vrch v již. Čechách. B. se mhlí (má čepici), bude pršeti. Č.

16950   Boubín Svazek: 5 Strana: 1042
Boubín. — B., něm. Baubin, samota u Ho- ražďovic. Z Boubína Sim. V z Blk. Kfsk. 884.

16951   Boubínský Svazek: 5 Strana: 1042
Boubínský, ého, m., os. jm. Mus. 1880. 97. B. z Újezda. Vz Blk. Kfsk. 1287., Sdl. Hrd. II. 260., III. 301., IV. 368.

16952   Bouble Svazek: 5 Strana: 1042
Bouble, e, f., die Scheibenkeule. Šm.

16953   Boubol Svazek: 5 Strana: 1042
Boubol, vz Boubel.

16954   Boubova Svazek: 5 Strana: 1042
Boubova, samota u Berouna.

16955   Boubská, é Svazek: 5 Strana: 1042
Boubská, é, f., něm. Busk, ves u Vim- berka.

16956   Bouc Svazek: 5 Strana: 1042
Bouc = bác, plums. Hodrdy bouc (říká se, když někdo padne = už leží!). U Kr. Hrad. Kšť.

16957   Boucati Svazek: 1 Strana: 0084
Boucati = hltavě žráti, gierig essen, fres- sen. Us. — Ten to do sebe boucá.

16958   Boucný Svazek: 5 Strana: 1042
Boucný, ého, m., os. jm. od.

16959   Bouček Svazek: 5 Strana: 1042
Bouček, čku, m. = malý dub. — B., čka, m., os. jm. Šd. B. Kar. Blk. Kfsk. 1094.

16960   Boučí Svazek: 1 Strana: 0085
Boučí, n., Bučí. Buchengehölz.

16961   Boučí. — B Svazek: 5 Strana: 1042
Boučí. — B., samota u Pelhřimova a Na- dějkova; dvůr u Chotěboře.

16962   Boučina Svazek: 5 Strana: 1042
Boučina, y, f. = bučí, das Buchengehölz. Škd.

16963   Boučnice Svazek: 7 Strana: 1201
Boučnice, e, f., říčka v Semilsku. Mzr. 132.

16964   Bouda Svazek: 1 Strana: 0085
Bouda, y, f., Baude, Hütte. B. k hlídání, tržní, horská (salaš), štolní (kavna), psí (ko- tec, hampejs), Šp., Us., na sykory, na ptáky. D. Teče mu do boudy (do bot, do huby). Vz Nesnáze. Č. Vlez do boudy. Us. B. my- slivecká na vrány = výrovka; na ptáky: ptáčnická. B. na kvíčaly, jeřábky, koroptve. Šp. — B., kryt u kočárů. L.

16965   Bouda Svazek: 5 Strana: 1042
Bouda. Vz Mkl. Etym. 23. B. uhlířská, die Köhlerbaude, -hütte, dřevařská, die Holz- hauerhütte; b. k hlídání, die Hutbaude. Sl. les. B., do které se zavírají krůty, aby vy- seděly bažanty. Škd. Podívací, divadelní b., die Schaubude. Dch. Žito je jako b., oves jako brčál. U Solnice. Obloha je jako b. (za- mračená). Us. Olv. — B., něm. Bauda, sa- mota u Mnich. Hradiště, u Smíchova, u Vino- hrad, u Čimelic, mlýn u Štok, u Chrášťan, u Mšena, dvůr u Čimelic; B. Kovčínská u Volšan v h lat.; B. Myslivská Dolejší a Hořejší u Nepomuk; B. Nová, Rothenhugel, u Budějovic; B. Stará, Alt-Rothhügelwacht, samota u Lišova.

16966   Bouda Svazek: 8 Strana: 0022
Bouda, strhněm. buode. Cf. Gb. II. ml. I. 264., 423. — B. = vlastenecké divadlo na bý- valém Koňském trhu. Vlč. Bás. 2. — B. Má búdu (dívka, které šátek z předu na hlavě odstává). Búdu nosí vydané. Slez. Vést, opav. 1894. č. 4., 11. Cf. Búda (3. dod.).

16967   Bouda Svazek: 9 Strana: 0428
Bouda. ?. ?. vlastenská b. = české di- vadlo na Václavském náměstí v 1. 1786. až 1790. Vz Vlč. Lit. II. 236.

16968   Bouda Svazek: 10 Strana: 0560
Bouda = první samostatné divadlo české z prken zřízené na Václavském náměstí od r. 1786. -1790. Sr. Bílý Obr. 133.

16969   Boudalec Svazek: 8 Strana: 0022
Boudalec, dříve Bohdalec. Cern. Př. V34.

16970   Boudečka Svazek: 5 Strana: 1042
Boudečka, y, f. = malá bouda. — B. = Bouda, samota u Vinohrad.

16971   Boudějovický Svazek: 10 Strana: 0027
Boudějovický v V. 1085. vprav v: Bu- dějovický.

16972   Boudík Svazek: 5 Strana: 1042
Boudík, u, m., der Budel (im Laden). Dch.

16973   Bouditi Svazek: 1 Strana: 0085
Bouditi, il, ěn, ění = čaditi, rauchen; 2. ku- titi, rýpati, kutten, wühlen. — kde, v čem. Rk.

16974   Bouditi se Svazek: 5 Strana: 1042
Bouditi se = mračiti se (o nebi). Na Poličsku. Kšá. Koř. bud. Vz Listy filolog. VII. 17.

16975   Boudní Svazek: 7 Strana: 1201
Boudní kramář (prodávající v boudě). Wtr. Obr. I. 557.

16976   Boudnice Svazek: 8 Strana: 0022
Boudnice, e, f. = koutnice. Duí. 185., Ces. 1. V. 225.

16977   Boudníček Svazek: 5 Strana: 1042
Boudníček, čka, m., parus pendulinus, die Beutelmeise. Pdy.

16978   Boudník Svazek: 5 Strana: 1042
Boudník, a, m., der Hüttenbewohner. Srn.

16979   Boudný Svazek: 5 Strana: 1042
Boudný, ého, m., os. jm. Mor. Šd.

16980   Boudoir Svazek: 1 Strana: 0085
Boudoir (fr., budoár), u, m., oděvna pro dámy, odpočívárna. Rk.

16981   Boudový Svazek: 8 Strana: 0022
Boudový. B. vůz. Světz. 1895. 482. a.

16982   Boudský Svazek: 5 Strana: 1042
Boudský, samota u Třeboně.

16983   Bouduk Svazek: 5 Strana: 1042
Bouduk, u, m. Dřevo b-ku bukolistého, fernambuk, fernebok, pryzila, der Fernambuk, das Fernambukholz. Šp.

16984   Boudův Svazek: 5 Strana: 1042
Boudův mlýn u Vltavotýna.

16985   Boudy Svazek: 5 Strana: 1042
Boudy, něm. Bouda, samota u Čimelic; něm. Baudy, vsi u Tišnova a Sedlčan; mlýn u Vltavotýna; Buda, ves u Čimelic PL. Vz Blk. Kfsk. 1287.

16986   Boudy Svazek: 7 Strana: 1201
Boudy, pl., f. = mraky v kupách za parného dne vystupující. ČT. Tkč.

16987   Boudy Svazek: 10 Strana: 0022
Boudy, pl-, f = hrady mraků. Čes. Tře- bová. Čes. 1. XII. 226.

16988   Bouěk Svazek: 5 Strana: 1034
Bouěk, ňka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

16989   Bougie Svazek: 5 Strana: 1042
Bougie = kaučukový proutek (v lékař.). Slov. zdrav.

16990   Bougie Svazek: 7 Strana: 1201
Bougie = (nyní kovová tyčinka k vy- šetření roury močové). Vz Ott. IV. 480.

16991   Bougran Svazek: 7 Strana: 1201
Bougran, u, m., vz Barragan (2. dod.).

16992   Bouch Svazek: 5 Strana: 1042
Bouch, buch, u, m., der Schlag, der Krach. Plk. Bouchač. — B., das Knallgeräthe, die Knallbüchse. Dch.

16993   Bouchač Svazek: 1 Strana: 0085
Bouchač, buchač, e, m., kdo bouchá, Pocher, Lärmer. Na Slov. = žváč, Schwätzer. Bern — B., střelec bez broků a kulí. Šp.

16994   Bouchačka Svazek: 1 Strana: 0085
Bouchačka, y, f., bucharka, pukač, ná- stroj k bouchání, Knallbüchse. — Špatná střelba (u myslivců). Šp. — B., klevetnice. Schwätzerin, Klatscherin.

16995   Bouchačka Svazek: 5 Strana: 1042
Bouchačka. — B. = řiť. Má dobrou b-ku (umí dobře prděti). Us.

16996   Bouchačka Svazek: 10 Strana: 0022
Bouchačka, y, f. = dělo. Kká. Sion. I. 221.

16997   Bouchačka Svazek: 10 Strana: 0560
Bouchačka, y, f. =flinta. Zvon III 600.

16998   Bouchal Svazek: 5 Strana: 1042
Bouchal, a, m. Dostal na chrám páně svatého B-la (byl bit). Us. Jir., Holk., Dr., Vrň., Kšá.

16999   Bouchal Svazek: 10 Strana: 0022
Bouchal, a, m. = kdo pořád tluče. čes. 1. XII. 492.

17000   Bouchal Svazek: 10 Strana: 0560
Bouchal F. V., spis.