267001   Přivětiti Svazek: 7 Strana: 0491
Přivětiti, zustimmen. Vch. Ar. II. 91. Vz Přívěť.

267002   Přívětivě, přívětlivě Svazek: 2 Strana: 1113
Přívětivě, přívětlivě, zastr. přívětně = laskavě, vlídně, liebreich, freundlich. V. P. na někoho promluviti, D., někoho přivítati. Vrat.

267003   Přívětivosť Svazek: 2 Strana: 1113
Přívětivosť, i, f., přívětlivosť (zstr.pří- větnosť) = ochotnosť, laskavosť, příchylnost. V., vlídnost v obcování všeobecném, i když ani osobní poměry ani zisk k tomu nenutkají. Hš. Vz S. N. Die Holdseligkeit, Artigkeit, Freundlichkeit. P. přetvářená. D. P. k někomu zachovati, Br., někomu ukazovati. Kram. Bez vlídnosti a p-sti býti. V., p. potratiti. V. P. k někomu prokázati. Kram. P. k hostem, D., ke mně, Br., k cizincům. Jel. — Jg.

267004   Přívětivosť Svazek: 10 Strana: 0307
Přívětivosť, i f. Z lacnej prívetivosti tučnej ú všetci hosti. Sbor. slov. VIII. 86

267005   Přívětivý Svazek: 7 Strana: 0491
Přívětivý. Cf. Mkl. Etym. 388. a.

267006   Přívětivý. P Svazek: 10 Strana: 0307
Přívětivý. P. mysl o mnoho lepší. Skod II. 2 172.

267007   Přívětivý, přívětlivý Svazek: 2 Strana: 1113
Přívětivý, přívětlivý (Ros.; zastr. pří- větný); přívětiv, a, o = laskavý, ochotný, vlídný, liebreich, freundlich, holdselig, leut- selig, menschenfreundlich, artig. V. P. obco- vání, V., obyčej. Kom. — komu. Buď nižším přívětiv. Kom. Všem ctnostným přívětivá' byla. Háj. — ke komu čím. Láskou kře- sťanskou k někomu p. býti. V.

267008   Přívětnosť Svazek: 2 Strana: 1113
Přívětnosť, i, f., vz Přívětivosť.

267009   Přívětný Svazek: 2 Strana: 1113
Přívětný, vz Přívětivý.

267010   Přívětrný Svazek: 7 Strana: 0491
Přívětrný, Wetter-. P. strana. Nz.

267011   Přivětrovati Svazek: 2 Strana: 1113
Přivětrovati, dazu worfeln. Ros. — co: obilí. Jg.

267012   Přivětšení Svazek: 2 Strana: 1113
Přivětšení, der Zuwachs. Šm.

267013   Přivětšení Svazek: 9 Strana: 0258
Přivětšení. To není žádné p. ani umen- šení. XV. stol. Mus. fil. 1897. 166.

267014   Přivětšiti Svazek: 2 Strana: 1113
Přivětšiti, il, en, ení; přivětšovati = větším učiniti, rozmnožiti, přitížiti, vergrös- sern.— čeho: hříchu, Br., ohně. Vys. Ka- teřina praví, že by raději přivětšovala statka toho, než by jměla co mrhati. NB. Tč. Po- ňovadž Jan póhona přivětšil, nemá tomu póhonu Čeněk odpovídati. Půh. II. 453. — ??m. — komu čeho (čím). P. komu žoldu, V , svobod, Zlob., knězi platu. Apol. Ne- privětšuj si zatracení svého. Kom. Prax. 8. Božích pomst si přivětšují. Br. Novou ne- šlechetnosti pomsty sobě přivětšujete. Br. — čemu (kde). P. výlohám (impensas augere). Sv. Platům a daním v městech dvojnásobně přivětšili. V. Přivětšilo se ukrutnosti. Prot. 238.

267015   Přivětšiti Svazek: 7 Strana: 1370
Přivětšiti clo, mýto. Arch. X. 260., XI. 494. P. póhonu (gt.). Půh. III. 50. Vz Při- výšiti.

267016   Přivětšiti Svazek: 8 Strana: 0321
Přivětšiti. Že chtí platuov činžových na sebe p. 1496. Dml. List. 5.

267017   Přivětšiti čeho Svazek: 7 Strana: 0491
Přivětšiti čeho. Museli p. počtu exem- plářů. Pal. Rdh. I. 19. Nového města praž. p. Let. 246. — čeho jak: platu jedním grošem. Wtr. Obr. 118. — komu čeho: sirotkóm zbožie. Vš. 242.

267018   Přivezení Svazek: 2 Strana: 1114
Přivezení, n., die Herbei-, Zuführung.

267019   Přivézti Svazek: 2 Strana: 1114
Přivézti, vezu, vez, veza(ouc), vezl, vezen, ení; přivoziti, il, en, ení; přivážeti, 3. os. pl. -žejí, el, žen a žín, žení, zu-, herzuführen, ein-, anführen. V. — co: dříví, zboží odjinud, Kom., kněze. Sych., Br. — čeho: hrachu. Vz Přibrati, Při-. — co odkud. Kávu z Terstu, dříví z lesa. — co, čeho kam. Když Kuklík vína přivezl do domu svého, tu jest složil do pivnice své. NB. Tč. Obilí do města. — co, koho na čem čím: na voze čtyřmi koňmi. — co v čem komu: ovoce v koších.

267020   Přivézti Svazek: 7 Strana: 0491
Přivézti věci z daleka. Št. Kn. š. 172.

267021   Přívěžník Svazek: 7 Strana: 0491
Přívěžník, a, m. = kdo při kostelní věži zvoníkovi pomáhá, der Ausbhlfspulsant. Dch.

267022   Přividěti Svazek: 2 Strana: 1114
Přividěti, děl, ěn, ění = drobet, málo viděti, wenig sehen. Kdo nedobře přividí. V. — koho čím. Pán Bůh mne přividěl těžkou nemocí = navštívil. Na Slov. Koll. — se komu = zdáti se, träumen, dünken, irrig vorkommen. L.

267023   Přividěti koho čím Svazek: 7 Strana: 0491
Přividěti koho čím = obmysliti a p. Phľd. VIII. 161., N. Hlsk. XXI. 275.

267024   Přivichřený čím Svazek: 10 Strana: 0307
Přivichřený čím. Déšť bouří p-ný (při- hnaný). Slád. Jan 112.

267025   Přivilijant Svazek: 8 Strana: 0321
Přivilijant, a, m. = kdo má nějaké pri- vilegium. ČT. Tkč.

267026   Přivilý Svazek: 7 Strana: 0491
Přivilý, angeschmiegt. Lpř.

267027   Přivinalezování Svazek: 10 Strana: 0308
Přivinalezování, n., adinventio. Vílili sú p-ních svých. Ž. kap. 105. 39.

267028   Přívinek Svazek: 2 Strana: 1114
Přívinek, nku, m., das Hinzugewundene. Kos.

267029   Přiviniti Svazek: 2 Strana: 1114
Přiviniti, přiviňovati, als Schuld anrech- nen. — co komu. Co sám spáchá, to jiným přivinuje. Na Ostrav. Tč.

267030   Přivinouti Svazek: 2 Strana: 1114
Přivinouti, vz Přiviti.

267031   Přivinouti koho kam Svazek: 10 Strana: 0307
Přivinouti koho kam. Ten mě p-nul do domu svého. Kar. 56.

267032   Přivinovač Svazek: 2 Strana: 1114
Přivinovač, e, m., kdo přivinuje, der An-, Zuwinder. Jg.

267033   Přivinovačka Svazek: 2 Strana: 1114
Přivinovačka, y, f., die An-, Zuwinderin. — P., nástroj k navíjení nití, der Wickel zum Zwirn. D.

267034   Přivinulosť Svazek: 2 Strana: 1114
Přivinulosť, i, f., připojení se, přitovary- šení se, pří-, náchylnosť, přilnulosť, oddanosť, das Sichanschliessen, der Anschluss, die An- hänglichkeit. Hý. I v druhém římském zajetí Pavlově u něho byl (Lukáš), z čehož na p. jeho k Pavlovi souditi můžeme; P. k sa- mému Pánu, k osobám světa, k osobám dru- hého pohlaví; Abychom životem p. svou k těm pravdám osvědčovali; Apoštol slavným způsobem pronáší svou k nim p.; Mezi nimi (Petrem a Janem) zvláštní p. a přízeň pa- novala; Byv pro bezpřemnou k ní (k man- želce své) p. nařčen. Sš. L. 2.; J. 251.; 309.; I. 19.; Sk. 35., 70. (Hý.).

267035   Přivinulý Svazek: 2 Strana: 1114
Přivinulý, angeschlossen, anhänglich. — k čemu. P-lé ku Kristu lásky vzor. Sš. Sk. 112.

267036   Přivinutel, přivinovatel Svazek: 2 Strana: 1114
Přivinutel, přivinovatel, e, m., ochránce, der Beschützer. Trakt. z 15. stol.

267037   Přivinutý Svazek: 7 Strana: 0491
Přivinutý = přivinulý. Lpř.

267038   Přivírací Svazek: 2 Strana: 1114
Přivírací, lépe: přivěrací. Jg.

267039   Přivírati Svazek: 2 Strana: 1114
Přivírati, vz Přivříti.

267040   Přivírka Svazek: 7 Strana: 1370
Přivírka, y, f. = trámec ve dveřích po- dobný točně. V Domažl. NZ. II. 155. Cf. Točna (2. dod.)

267041   Přivírka Svazek: 8 Strana: 0321
Přivírka. P. dveří. NZ. II. 567.

267042   Přivírka Svazek: 9 Strana: 0258
Přivírka, y, f. = trámec, do kterého jsou svlaky ? točny zadlabány. Čes. 1. VIII. 205.

267043   Přívis Svazek: 2 Strana: 1114
Přívis, u, m., nosící lůžko, die Sänfte, Trage. Lex. vet.

267044   Přivislanský Svazek: 7 Strana: 0491
Přivislanský, Weichsel . P. kraj. Dch.

267045   Přivislosť Svazek: 2 Strana: 1114
Přivislosť, i, f., příchylnosť, die Anhängig keit. Víd. listy.

267046   Přivislosť Svazek: 7 Strana: 0491
Přivislosť = přilnavosť, adhaesio. S. N. VI. 950, V.V. 7.

267047   Přivislý Svazek: 2 Strana: 1114
Přivislý, anhängig. Jg.

267048   Přívisnosť Svazek: 2 Strana: 1114
Přívisnosť, i, f., die Adhärenz. Rk.

267049   Přivisnosť Svazek: 7 Strana: 0491
Přivisnosť. Nz.

267050   Přivisnouti Svazek: 2 Strana: 1114
Přivisnouti, snul a sl, utí = přivěsiti, anhängen. Ros.

267051   Přívisný Svazek: 2 Strana: 1114
Přívisný, anhängend.

267052   Přivisutí Svazek: 2 Strana: 1114
Přivisutí, n., přivěšení, das Anhängen. Dán list pod p-tím našich pečetí. List do Kostn.

267053   Přivítací Svazek: 7 Strana: 0491
Přivítací, Bewillkommnungs-. Šm.

267054   Přivitan Svazek: 7 Strana: 0491
Přivitan, a, m., os.jm. Pal. Rdh. I. 124., Děj. I. 368.

267055   Přivítaná Svazek: 2 Strana: 1114
Přivítaná, vz Přivítaný.

267056   Přivítání Svazek: 2 Strana: 1114
Přivítání, n., die Begrüssung, Bewill- kommung. Kom. K někomu na p. přijíti. Sych.

267057   Přivítanka Svazek: 8 Strana: 0321
Přivítanka, y, f. = přivítání. Phľd. 1892. 579.

267058   Přivítaný Svazek: 2 Strana: 1114
Přivítaný; přivítán, a, o, begrüsst, be - willkommt. Dostal na přivítanou. D. Píti na přivítanou. Jg. To je pěkná p-ná! Us.

267059   Přivítati Svazek: 2 Strana: 1114
Přivítati, přivítávati = přicházejícího přivítati, ctíti, přijati, bewillkommen, an- sprechen, willkommen heissen, empfangen. Jg. — koho: hosti. Us. Tam jsme ho ne- chali stoly přikrývati, starších přivítati. Ht. Sl. ml. 239. — koho kdy: při příjezdu. Sych. O sedmi hodinách byli přivítáni. Žer. Záp. II. 18. — koho jak: s políbením, Zák. sv. Ben., s jasnou tváří, Troj., s radostí. Kom. P. někoho veselou myslí, Prot. 195., veselou tváří, Troj. 314., kyjem, V., zloděje střelbou. Sych. Hodnou poctivostí někoho p. Troj. — adv.: přívětivě, Vrat., nepěkně, V-, zle. Us. — koho nač: na všecky mu- ziky. Kol. ván. 241. — se s kým. S ním jsme se každý obzvláštně přivítali. Ler.

267060   Přivítati koho jak Svazek: 7 Strana: 0491
Přivítati koho jak. P-tal mě s prova- zami, bych nechodil za pannami. Šš. P. 370.

267061   Přivítati koho kde Svazek: 8 Strana: 0321
Přivítati koho kde. Rádi jej v svém středu p-li. Vrch. Rol. XXXI. 48.

267062   Přiviti Svazek: 2 Strana: 1114
Přiviti, viji, vij, vije (íc), il, it, ití: při- vinouti, ul, ut, utí; přivíjeti, 3. os. pl. -ejí, el, ení; přivínati, přiviňovati = ku přede- šlému více víti, vinouti, hinzu winden, hinzu wickeln;připojiti, přitovaryšiti, anschliessen, anschmiegen, zugesellen; ?. se: připojiti se, přilehnouti, přichýlili se, sich gesellen, sich anschmiegen, anhängen; přízně hledati, sich angenehm machen, sich einschmeicheln. Jg. — čeho, co (na co). Přiviji-li dva věnce, bude jich pět. P. niti na klubko. Jg. Matúš do toho města všed p-nul se na hospodu k jed- nomu novokřestnému křesťanu. Pass. 815. — co k čemu: lodí k břehu, Reš., Jel., mysl k radě. Reš. A nyní slovo spásy ku pro- spěchu jejich co nejblíže přivinuje. Sš. Sk. 159. — koho, se ke komu (čím). Láskou, službou, Aesop., pannu spojením manželství k sobě p. Troj. V tom kraji jsa mnoho lida k sobě p-nul svým kázáním. Let. 19. P. se k pravé církvi. Br. Přiviň se k němu. Koc. Hledí jej k sobě p. Dh. P-nul se k páně dvoru. Pč. 37. Mnozí bez své viny nevědí, k jaké sluší p. se víře. Sš. B. 178. Réva nepřivine-li se k jilmě, nemůže ovoce hoj- ného vydati. Sš. Oa. 211. Ačkoli mne otec, brž i má opustila matka, laskavě však mne k sobě Bůh p-nul. Kom. P-li se k jeho otci. BO. K Žižkovi se p-nuli (připojili). V., Čr. Ohavno je muži židu, p. se k cizozemci. ZN. Ku kterému náhledu se přivineme? P. se k životu novému; K miláčkovi svému Pan- derovi se přivinula; Kdož mi dá p. se k tělu Pavlovu ? Podlé toho, přivineme-li se k tomu rozdílu, jest . . .; Vazbami milosti své je (lidi) ke Kristu přivinul a přitáhl; K apo- štolům se p-nul; Přivíjeti se ke všem strastem osudným národu israelského; Zhostivše se bludů polianských ku pravému Bohu a poctě jeho se přivinuli. Sš. L. 48., 70., 83., I. 11., J. 14., 203. Sk. 37., 81., 152. (Hý.). — ke komu proč. Aniž pro jedinou pochvalu svou ku Pánu se přivinuje. Sš. J. 36. — se, koho kam jak. Se ctí jej k sobě přivine. Smil v. 27. K tobě se mé srdce veškero přivinuje v lásce nevýpravné. Největší však svoboda, jest k Bohu z té duše se přivino- vati; P. se s láskou k pohanům; Ze srdce k pánu se přivinou; Úhrnem všichni náro- dové ku církvi se přivinou. Sš. Bs. 180.; I. 87., 111. Mt. 166.; J. 175. (Hý.). — se komu, ke komu kdy. Andělé přivinují se lidem hned od jejich narození. Kom. Kdykoli se ku Kristu za doby vzkříšení jeho až do na nebe vzetí přivinovali. Sš. Sk. 39. — kde. K děvečkám se na poli p-la (přidružila). BO.

267063   Přivíti Svazek: 2 Strana: 1115
Přivíti, věji, vz Přiváti.

267064   Přivití Svazek: 2 Strana: 1115
Přivití, n., das Zuwinden. Šm.

267065   Přiviti koho, se kam (k čemu, uač, do čeho, več Svazek: 7 Strana: 0491
Přiviti koho, se kam (k čemu, uač, do čeho, več). P. někoho k srdci, Kká., Šml., Šmb., Čch., k sobě. Šml., Výb. II. 26. Cizozemec p ne se k tobě. Pror. lsa. 54. 15. K tomu se p-nu Hr. ruk. 155. Přiviňte se k tomu kvítku. Výb. II. 1358. P. koho na srdce, Hrts v náruč, Hdk., v lokty, Kká., do svého domu. Kar. 56. Ty dary k sobě p-nul. Pass. mus. 426. V klubko p-jeti. Lpř. V dóm p. hosti neznámého. Št. Uč. 138. a. jak. Hned se k němu ochotně p-nú. Let. 124. P-la se k ní s celou duší. Šml. I. 13. — se komu kam. Přivila se otci k boku. Čch. Bur.

267066   Přívkladek Svazek: 7 Strana: 0491
Přívkladek, dku, m. Vklad do spoři- telny a p., Inlage, weitere Einlage. Nové.

267067   Přívkladek Svazek: 9 Strana: 0258
Přívkladek. Nár. list. 1898. č. 88.

267068   Přívlač Svazek: 2 Strana: 1115
Přívlač, e, f., druh síti, keser, das Streich- netz. Sp.

267069   Přívlač Svazek: 7 Strana: 1370
Přívlač = síť. 1616. Hrš. Nách.

267070   Přívlač Svazek: 10 Strana: 0307
Přívlač, vz Příkrajník. P. zr velký sak na ryby, kterým se ryby ze sádek vybírají. Čes. 1. XIV. 94. 20*

267071   Přívlačí Svazek: 7 Strana: 1370
Přívlačí, n., vz předcház. Přívlač. Wtr. Obr II. 519.

267072   Přivláčiti Svazek: 2 Strana: 1115
Přivláčiti, il, en, ení, zueggen. — co: pole. Us. — se kam, heranschlendern. Us. Tč.

267073   Přivláčiti se Svazek: 10 Strana: 0308
Přivláčiti se = přívléci se. P-čil se ešče jeden bravineček. Laš. Brt. D. I. 361.

267074   Přívlačka Svazek: 7 Strana: 0491
Přívlačka, y, f., Bankeisen, n. Šp.

267075   Přivládati Svazek: 2 Strana: 1115
Přivládati, herrschen. Tkadl. II. 56.

267076   Přívlak Svazek: 10 Strana: 0308
Přívlak, u, m. Těžký p. (vůz) s nákladem. Zvon III. 374. Jrsk.

267077   Přívlaky Svazek: 2 Strana: 1115
Přívlaky, dle Dolany, ves u Uh. Janovic. PL.

267078   Přívlaky Svazek: 7 Strana: 0491
Přívlaky, Priwlak, vsi u Semil a u Uhlíř. Janovic, sam. u Lisé; Pröhlig, ves u Žatče.

267079   Přívlasatý Svazek: 2 Strana: 1115
Přívlasatý, ein wenig behaart. P. plody. Rostl.

267080   Přívlastek Svazek: 2 Strana: 1115
Přívlastek, stku, m., něco přivlastněného, vlastnosť, příznak, die Eigenschaft. Veškery p-ky božské (omnia attributa divina). Sš. J. 23. — P. v mluvnici, attributum, das Attri- but. P. jest ta čásť řeči, kterou se jména podstatná neb i jiná slova, užívá-li se jich jako jmen podstatných, místněji omezují a která bytně s nimi spojena jest jeden pojem s nimi činíc k. u. krásný kůň (jen krásný a žádný jiný), bílá tabule (jen bílá). Bílá vrána jest řídká (ne vrána vůbec, nýbrž jenom bílá). Zahrada otce mého (nikoli za- hrada vůbec n. kterákoli). Prodal jsem svůj klobouk. Vz Přístavka. Unter Attribut ver- steht man in der Grammatik ein mit einem Gegenstande zu einem Begriffe verbundenes Merkmal. Putsche's Lat. Grmtk. S. 145. Ein Substantiv kann auch durch ein anderes Nomen näher bestimmt werden. Dies ge- schieht 1. durch unmittelbare Verbindung des Substantivs und des bestimmenden No- mens zu einem einzigen Begriffe wie: dolus magnus, hic mundus, quinque viri (hortus regis), in welchem Falle das Bestimmungs- nomen Attribut genannt wird. Schultz's Lat. Gr. §. 243. O přívlastku mluvil prý řed. Jan Lepař dne 31. ledna 1880. v Besedě učitelské asi takto: Dědičným hříchem v grammatice jest výměr: P. jest bližší určení podstatného jména. Máme-li dle toho souditi, řeknu ku př. o slově lavice, že jest jménem podstatným, slovem tříslabičným, žekaždá slabika obsa- huje jednu souhlásku a jednu samohlásku atd. Co tuto vytčeno, jest sice zevrubnější určení podstatného jména, totiž analyse, ni- koli však přívlastek. Podobně i výmer, že p.jest slovo, kterým se význam podstatného jména omezuje, není vždy správný. Vyhovuje ovšem v případech jako: vysoká lavice, nízká lavice, školní lavice; ale řeknu-li: Všemo- houcí, dobrotivý Bože, neomezil jsem význam podstatného jména t.j. nezúžil se tím rozsah pojmu Bůh, ježto jsem přihlížel k obsahu představy podstatným jménem vyjádřené a z obsahu pojmu svého o Bohu vytkl jsem některé vlastnosti, o něž se chci ve své žá- dosti opírati. Tak říkajíce: Drazí rodiče! milý bratře! neomezujeme nikterak významu podstatného jména, než uvádíme opět ně- který znak obsahu. Dle předcházejícího mohlo by se snad říci, že jest p. slovo, kterým jednou vytýkáme druh v rozsahu, podruhé znak obsahu. Avšak ani toto tvrzení ne- bývá vždy přesné pravdivé. Řekneme-li: dva bratři, tři bratři, máme na paměti řadu některých individuí, jež z rozsahu pojmu vypočítáváme — nikoli jeden druh; volajíce: pátý žák ve třetí lavici, zase vytýkáme jedno individuum z řady a konečně ve větě: čtvera — (patera) zájmena patří k určitým vytý- káme počet všech druhů (celý rozsah v druhy rozdělený). Z předcházejícího pozorovati jest, že pro žáky školy obecné nesnadno sestaviti krátkou přesnou definici, a že nám tedy v příčině té nejlépe poslouží otázky, jimiž se po p-stku tážeme. Jsou to tyto : 1. Kolik -— (aby byl vytčen počet), 2. kolikero (udání všech druhů), 3. kolikátý (označení individua v řadě), 4. který (určení jednotlivce). Hledíce, jak výše uvedeno, k rozsahu pojmu, jest tedy p. slovo přidané k podstatnému jménu po otázkách: kolik, kolikerý, kolikátý, který. A vytýkajíce nějaký znak z obsahu pojmu, tážeme se naň otázkami;: jaký, čí, čeho'? Shr- neme-li vše v jedno, vidíme, že p.jest slovo, jež přidáváme k podstatnému jménu k otáz- kám: jaký, čí, čeho, kolik, kolikátý, kolikerý a který. Tento způsob výměru vede nejen ? snadnému poznání p-stku. ale činí také žáky schopnými správně na p. se tázati a vede jo i k poznání slov, jimiž p. bývá vy- jádřen. Tak pozorují, že k otázce kolik odpovídáme číslovkou určitou i neurčitou, k otázce kolikátý číslovkou řadovou, k otázce kolikerý číslovkou druhovou, k otázce který ukazovacím zájmenem, k otázce jaký přídav- ným jménem jakostným, k otázce čí přisvoj. náměstkou a přisvoj. přídavným jménem, k otázce čeho podstatným jménem. Učitel i žáci dospělí z toho seznají, že přívlastkem vytýká se buď znak obsahu, aneb čásť, po případě celek rozsahu nějakého pojmu. Be- seda učitelská 1880. č. 8. str. 105. — P-ky slovou také přívlastkovým, attributivným určením a dělí se na p-ky souřadné (při- lnulé) a podřadné (závislé). P-tkem souřad- ným bývá jméno přídavné, adjektivná ná- městka, čísiovka, příčestí, určitý přechodník; p-kem podřadným jsou jména v odvislém pádě prostém n. předložkovém. Zk. P. vy- jadřuje se tedy 1. přídavným jménem urči- tým i přisvoj ovacím, určitým přechodníkem a příčestím. Pěkné slovo železná vrata otvírá. Sousedova kráva více mléka dává. Viděl jsem národy vešlé do svatyně mé. Lakomec statku nashromážděného neužívá. Dnové naši jsou jako stín běžící po zemi bez zástavy. - 2. (Čís/ovkou a náměstkou adjektivní. Dva obědy se nervou. Naši dnové jsou sčítáni. — 3. Jménem podstatným souřadným. Ve spojení tomto vyskýtá se: a) jméno rodové a dru- hové. Ptáka výra nad sebou uzřel. Vylovil rybu štiku. Žala trávu metlici. — b) Jméno obecné a vlastní. Bílina město od Pražan dobyto jest. Táboří hradu Žlebů dobyli. Odtud jsme jeli k Jordanu řece. — Pozn. Druhdy užíváme za jméno vlastní příslušného adjektiva. Táborští město pražské (= město Prahu) chtěli jsou ztéci. Ale vz Přístavka. -- 4. Pády prostými a) nejčastěji genitivem: Priamus byl řečí spravedlivých milovník. Ko- nali slavnosť stánku. Toho času bylo zatmění slunce. — 1)) Dativem. Lakomstvo je služba modlám. Starý vlk psům zábava. Hannibal byl nepřítel Římanům. — c) Instrumentalem. Cesta životem není procházka polem. Víno má chuť sudem. -- 5. Pády předložkovými. Já jsem anděl s nebe. Ústí nad Orlicí. Dvéře od té kaplice jsou zazděny. Pepíčku od koní, kam jsi dal podkovy? Měl jsem pí- šťalu o devíti dírkách. Opat byl člověk beze vší zlosti. Trh na dobytek. Rostou jako plané v lese dříví. Kom. Adam ze Šternberka na, Hoře. V. Sešli se ten čtvrtek před květnou nedělí. Svěd. Rána po biči působí modřinu. Br. Dal mu dary od stříbra. Háj. Řeči bez rozumu. Mudr. Zápona na hrdlo, nádoba na mléko, niť k šití pytlů, zeď proti ohni, láska k Bohu, chuť k učení. Us. — G. Infinitivem. Moc a právo měl je trestati (eos puniendi). Udělá mi se chuť podívati se do města. — 7. Příslovkami. Pro ledas při půhony činili. Žádného sem a tam toulání nebylo. Brt. S. § 23. Vz tam více příkladu. — Pozn. 1. Jméno přídavné (taktéž adjektivná náměstka, pří- čestí, určitý přechodník a číslovka) srovnává se se substantivem, kterému se přivlastňuje jak ? Vz Přídavný. — Pozn. 2. U číslovek základních od pěti počínajíce a u číslovek dvé, tré, čtvero atd. klademe určené subst. v genitiv a výrok do 3. os. sg. neutr. Pět myslivců přišlo do hospody. Obé dítek brzo umřelo. Mk. — Pozn. 3. P. souřadný roz- šiřuje se někdy u větu, vezme-li se týž za přísudek věty nové, která se vztažným zá- jménem (jako podmětem) začne. Dobrý otec pečuje o blaho dítek = otec, který dobrý jest,'p. o. b. d. Š. a Ž. — Pozn. 4. P-tkem podřadným omezuje se jméno podstatné, když se místo, čas, jakosf, obsah, původ, bitka, účel atd. jeho jmenují. — Jak se pří- vlastky podřadné se souřadnými zaměňují. 1. Při osobných jménech zaměňuje se genitiv přívlastkový, když sám o sobě stojí, obyč. adjektivy přisvojovacími v -ův, -ova, -ovo, -in, -ina, -ino. Tak i místo genitivů pří- vlastkových mne, tebe, nás, vás, sebe, jí, koho, někoho užíváme přídavné formy: můj, tvůj, náš, váš, svůj, její, čí, něčí. To jest město Davidovo (Davida). A ten sloul Libušin peníz. Tys bratr její a ona sestra tvá. — Pozn. Je-li genitiv ten s přívlastkem spojen, záměna se nečiní. Manželka Soběslava dru- hého byla dcera Mečislava, knížete polského. To jest všech nás obyčej (ale: to je náš obyčej.). -- 2. Při jménech věcných zamě- ňuje se p. podřadný za souřadný, když se p. k jménu podstatnému jako znak rozlišovací připojiti má. V příčině této užívá se formy adjektivné ode jmen podstatných odvozené. V jazyk u něm. užívá se složených jmen pod- statných. Souřadné tyto p-stky znamenají a.) podmět a majitele jména omezeného: slovo knížecí, srsť kozí, blýskání hromové, moc větrová, ozdoba lidská, východ sluneční, otec čeledín'; — b) předmět činnosti: známosť boží (Boha), stráže žalářová, léčení telesné, stráž žalářní; — c) jakost, její míru a stupeň; člověk mravný (dobrých mravů), řeka rybná, ryba hlavatá, prut klasovitý, člověk tvrdo- hlavý; — d) obsah a látku: den trhový, hory cínové, koruna trnová, čas vánoční, vlna hedvábná; — e) účel a původ: lopata chlebová (na chléb), rána nožová (od nože), číše vodná (na vodu), bolesť morní, nůž krá- jecí, cihla krycí; — f) místo a čas a jiné okolnosti: trpení křížové (na kříži), válka bavorská (s Bavory), pád rájský, dílo vi- ničné,vítr východní, řeřicha potoční. Zk. Skl. 305. a násl., Zk. Ml. II. 44.-45. Vz v Zk. více příkladů — Vz Přímětek, Enallage, Positiv, Komparativ, Superlativ, Epitheton, Perissologie, Příslovečné určení, -ův, Mtc. 1870. 37., Genitiv (Dodatek II.—I. 391. b.), Ndr. §. 481., Ht. Sr. ml. 25., Přístavka,

267081   Přívlastek Svazek: 7 Strana: 0492
Přívlastek = příznak. P. boží. MH. 6. P, vůle jest nutný následek p-stku rozumu. Hlv. 124. — P. v mluv. Cf. Vm. 14, Jir. Nkr. 62., Gb. Ml. II. 24. Ta čásť věty, kterou kterékoliv podstatné jméno ve větě zevrubněji určujeme (otázkami jaký? který?), slove p-stkem. Brt. S. 3. vd. 5. Ad str. 1116. a 8. Příměrem uvedeným spojkou jako: Hrušky jako z vosku. Chlap jako hora. — 9. Celou větou. Mládenec, jak by jej ulil (jaký?). Úrodná jest země, kterou hospodář tluče (která?) V z Brt. S. 3. vd. 15., 16. P. vyjadřuje se genitivem, dativem, instrumen- talem. Ct. Gb Ml. II. 113., 121., 128. Cf. P. souřadný a podřadný, ib. 16. 9, p-stkem pády předložkové, 70. c, přecodník, 110. 2., příčestí činné, 115 2., příčestí trpné, 116. 2. Cf. Dcera Saule (Saulova) Výb. II. 746.

267082   Přívlastek Svazek: 7 Strana: 1370
Přívlastek. Cf. Gb. Ml. II. 4. nn., 24. nn.

267083   Přívlastek Svazek: 9 Strana: 0258
Přívlastek ve větách na Císařovsku. Vz Mtc. 1899 37.

267084   Přívlastek Svazek: 10 Strana: 0308
Přívlastek. O větném p-tku na Domažl. Vz Kbrl. Džl. 19.

267085   Přivlastiti Svazek: 2 Strana: 1116
Přivlastiti, il,ěn, ění, přivlašťovati =, přivlastniti. Us. Č.

267086   Přivlastivý Svazek: 7 Strana: 0492
Přivlastivý, attributivný. P. partie. Křn 3. vd. 327., Ssk

267087   Přívlastkový Svazek: 2 Strana: 1116
Přívlastkový, Attributiv-. P. věta. a) výsledná, vz Výsledný; b) vztažná, vz Vzta- žný; c) uvedená spojkou když. Zle jest, když jazyk před rozumem ubíhá. Bůh neslyší, když pes na hvězdy laje. Brt. S. §. 506. p. 3. — P. genitiv, vz Genitiv a Přívlastek podřádný.

267088   Přívlastkový Svazek: 7 Strana: 0492
Přívlastkový. P. věta Vz Věta.

267089   Přívlastkový Svazek: 7 Strana: 1370
Přívlastkový dativ. Cf. Gb. Ml. II. 121. §. 401. P. instrumental. Ib. 128.

267090   Přívlastkový Svazek: 8 Strana: 0321
Přívlastkový. P. určení. Vz Mus. fil. I. 188.

267091   Přivlastněny Svazek: 7 Strana: 0492
Přivlastněny, zugeeignet. Lpř.

267092   Přivlastnitel, přivlastitel Svazek: 2 Strana: 1116
Přivlastnitel, přivlastitel, e, m.. Zu eigner, m.

267093   Přivlastnitelka, přivlastitelka, při- vlastnitelkyně, přivlastitelkyně Svazek: 2 Strana: 1116
Přivlastnitelka, přivlastitelka, při- vlastnitelkyně, přivlastitelkyně, ě, f., die Zueignerin.

267094   Přivlastniti Svazek: 2 Strana: 1116
Přivlastniti, il, ěn, ění; přivlastňovali, za vlastní přičísti, zu-, über-, vereignen; pojistiti, zusichern. Jg. — co komu (čím): soudem, V., losem. Er. P. bohyně horám, V., někomu knihu, Kram., sobě samému mnoho přivlastňovati. V. An nás drahocen- nou krví sobě přivlastnil a přisvojil. Sš. I. 22. — jak. Titul to byl, jenž ve výlučném významu se mu přivlastňoval. Sš. J. 33. Oni nadepsaní . . . toho nadepsaného dědictví sobě pod šos ani jinak všeho ani na díle osobovati ani p. nemají. Zř. F. I. G. 40. — komu čeho. Kdoby mu takových ctností p-nil, šp. m.: takové ctnosti (akkus). Brt. — co k čemu. Zemi dobytou k svému kní- žectví p. Háj. — koho v co: v počet přá- tel. Ojíř. — komu co za co. Za kořisť si přivlastnil několik drahých kaménků z krá- lovské koruny. Sych.

267095   Přivlastniti co komu čím Svazek: 7 Strana: 0492
Přivlastniti co komu čím: majestátem Výb. 11. 1272.

267096   Přivlastnivý Svazek: 7 Strana: 0492
Přivlastnivý, zueignend. Šm.

267097   Přívlastnosť Svazek: 7 Strana: 0492
Přívlastnosť, i, f. Dk. P. 73.

267098   Přivlastnovací Svazek: 2 Strana: 1116
Přivlastnovací, zueignend.

267099   Přivlastňovací Svazek: 7 Strana: 0492
Přivlastňovací zájmena Cf. Gb. Ml. II. 83.

267100   Přivlastňovací Svazek: 7 Strana: 1370
Přivlastňovací genitiv. Gb. Ml. II. 113. §. 349. 9., dativ, 118. 12., adjektivum. 76.

267101   Přivlastňování Svazek: 2 Strana: 1116
Přivlastňování, n., přivlastnění, die Zu- eignung. Šm.

267102   Přivláti Svazek: 8 Strana: 0321
Přivláti. Děva ráje mu přivlaje. Kká. Puš. Roz. 40.

267103   Přivlažiti Svazek: 2 Strana: 1116
Přivlažiti, il, en, ení; přivlažovati = vláhy přidati, mehr anfeuchten; pomalu pr- šeti, wenig o. oft regnen o. anfeuchten. Jg. Hezky tam přivlažuje. Ros.

267104   Přivlažniti, i Svazek: 2 Strana: 1117
Přivlažniti, il, ěn, ění, laulich machen. Ros.

267105   Přivlažnouti Svazek: 2 Strana: 1117
Přivlažnouti = přivlhnouti. Ros.

267106   Přívlažný Svazek: 2 Strana: 1117
Přívlažný, laulich. D.

267107   Přivléci Svazek: 2 Strana: 1117
Přivléci, vleku, vlekl, čen, čení; přivlék- nouti, přivlíknouti, ul, ut, utí; přivlékati, přivlíkati, přivláčiti, přivláčeti = vláčením přitáhnouti, herbeiziehen, zuschleppen. Jg. Vz Vléci. — se — přitáhnouti se, schlep- pend herbeikommen, sich herbeischleppen. — se ke komu, k čemu. Štěstí., — koho zač: za vlasy.

267108   Přivlečení Svazek: 2 Strana: 1117
Přivlečení, n., die Herbeiziehung.

267109   Přivlečený Svazek: 2 Strana: 1117
Přivlečený; -en, a, o, herbeigezogen. Vz Přivléci.

267110   Přívlečný Svazek: 7 Strana: 0492
Přívlečný, herbeischleppend. Lpř.

267111   Přivlhnouti Svazek: 2 Strana: 1117
Přivlhnouti, hnul a hl, utí, noch mehr feucht werden. Ros.

267112   Přívmáčknutý Svazek: 2 Strana: 1117
Přívmáčknutý, subimpressus. P. lebka. Rostl.

267113   Přívnada Svazek: 2 Strana: 1117
Přívnada, y, f., přivnadění, louzení k ně- čemu, die Anköderung, Anreizung. P. k dobru. Sš. I. 81., 82. — Kalina.

267114   Přivnadění Svazek: 2 Strana: 1117
Přivnadění, n., die Anlockung. D.

267115   Přivnaděný Svazek: 2 Strana: 1117
Přivnaděný; -ěn, a, o, angelockt. Us.

267116   Přivnaditi Svazek: 2 Strana: 1117
Přivnaditi, il, děn, dění a zen, ení, při- vnazovati = přivábiti, anlocken, anködern, ankörnen. Jg. — koho k čemu. Leg., M.

267117   Přivnaditi koho Svazek: 7 Strana: 0492
Přivnaditi koho, Kruml. 110 a., něčí zvedavosť. Pal. Rdh. 1 235

267118   Přívod Svazek: 2 Strana: 1117
Přívod, u, m., das Hinführen, Anführen, die Zuführung. Ros. — P., navedení, Anlei- tung, f. Někteří nemají p-du k tomu a na- učenie, aby panenstvo zachovali. Št. N. 6. — P., převedení, die Uibertragung. Věna všecka, p. věn..., ty všecky věci zapisují se v trhové dsky. Vl. zř. 145. O p. věna vz více v Vš. 568.

267119   Přívod Svazek: 10 Strana: 0308
Přívod, u, m. = rourové zařízení, jímž se přivádí buď voda n. vzduch n. plyny n. páry k místu, kde jich má býti upotře- beno. Vz Ott. XX. 72Ö.

267120   Přívodce, přivoditel Svazek: 2 Strana: 1117
Přívodce, přivoditel, e, m., der Zu-, Anführer. P. mrtvých. Hlas.

267121   Přivodice Svazek: 2 Strana: 1117
Přivodice, e, f., pulsovní žila, tepna, arteria, die Pulsader ; opak: odvodice, krevní žíla, die Blutader. Krok. H. 288., Ssav. 15. P., vena, die Blutader. Rostl. — Poznam. Vezme-li se srdce za střed krvoběhu, lépe slove přivodice vena, odvodice pak arteria. Jg.-

267122   Přivodič Svazek: 2 Strana: 1117
Přivodič, e, m. = přivoditel, der Zu- führen — P., náčiní u stříkačky přívodicí vodu, der Zubringer. — P., adductor, sval. Vz S. N.

267123   Přivodičný Svazek: 2 Strana: 1117
Přivodičný, od přivodice, Blutader-. P. žíla, krev. Rostl.

267124   Přivoditel Svazek: 2 Strana: 1117
Přivoditel, e, m., der Zuführer. Ctib. Vz Přivodič.

267125   Přivoditi Svazek: 2 Strana: 1117
Přivoditi, vz Přivésti.

267126   Přívodní Svazek: 2 Strana: 1117
Přívodní, am Wasser gelegen. P. úřad, Wasserbehörde, f. Rk.

267127   Přívodní Svazek: 7 Strana: 0492
Přívodní stavba Zpr. arch. XI. 3. 11.

267128   Přívodnice Svazek: 8 Strana: 0321
Přívodnice, e, f., Canal. Petrl. 11.

267129   Přívodník Svazek: 2 Strana: 1117
Přívodník, a, ?. = přivoditel. Ros. — P., návodce, der Anleiter. Bern.

267130   Přívodný Svazek: 2 Strana: 1117
Přívodný, přivodící, zuführend. P. žíla. Vz Přivodice. Krok.

267131   Přívodný Svazek: 7 Strana: 0492
Přívodný. P. roura, ZČ., KP V. 72, Šp., logika (induktivní). Jd. 5.

267132   Přivochlovati Svazek: 2 Strana: 1117
Přivochlovati, dazu hecheln. — co, čeho. Vz Při-.

267133   Přívoj Svazek: 2 Strana: 1117
Přívoj, e, přívojník, u, m., das Deichsel- eisen. Čsk.

267134   Přivolání Svazek: 2 Strana: 1117
Přivolání, přivolávání, n., die Herbeiru- fung.

267135   Přivolaný Svazek: 2 Strana: 1117
Přivolaný; -án, a, o, herbeigerufen. Us.

267136   Přivolati Svazek: 2 Strana: 1117
Přivolati, přivolávati, herbeirufen. — co, koho. Dřív se na se spoléhej, potom Boha přivolej. Ve Slez. Tč. P. neduhy. Jel. — koho nač; na pomoc. Kom. — koho k če- mu. Vz Kaše. I p-lal est fojt k sobě dva konšely. NB. Tč. — si co v co : v mysl. Šm.

267137   Přivolavač Svazek: 10 Strana: 0308
Přivolavač, e, m. P. dešťů. Hol. Mat. I. 420.

267138   Přívole Svazek: 2 Strana: 1117
Přívole, e, f. přivolení. Šm., Rk.

267139   Přivolení Svazek: 2 Strana: 1117
Přivolení, n., die Einwilligung, der Bei- tritt. P. své k něčemu dáti. Šm. S p-ním. Us. Bez jeho p. nebojovali. Krok.

267140   Přivoliti Svazek: 2 Strana: 1117
Přivoliti, il, en, ení, přivolovati, einwil- ligen, genehmigen, beitreten, beipflichten, bewilligen, zustimmen, zugestehen. — co, Buoh tě nespasí bez tvé vóle, neb musíš hřiech odvoliti a dobrosť přivoliti. Hus. I. 34. — k čemu: ke všemu p. D. K tomu nikdy nepřivolím. D. Šavel pak p-il k usmr- cení jeho. Sš. Sk. 90. On k tomu p-lil. Pč. 37. K témuž p-lila jakož Václav a túž smlúvu přijala; P-lil k tomu vymazání. Půh. II.461., 522. K něčí prosbě p. GR. K odsouzení jeho bezdečně jsem p-lil. V. — Jel., Sych., Ros — komu. Žádnému nepřivolila (se neza- vdala). Klat. — s inft. Ať přivolí s námi zde zůstati. Solf. — aby. Přivolte k tomu. abych se spolku vašemu přivtělil. Sych. Přivol, aby póhon jeho na pana Jindřicha vypsán byl do Brna. Půh. II. 572. — se (k čemu). Tak se pan S. přivoluje, aby to stálo do druhého sněmu. Půh. II. 223. Poněvadž se k tomu p-lil. Půh. II. 223. - k čemu jak. P. k jednotě s dobrým roz- myslem. Arch. I. 55.

267141   Přivoliti k čemu Svazek: 7 Strana: 0492
Přivoliti k čemu: k skutku, Hus 1.95., k podmínce, S. N. 1. 9., k zlému mluvení. Hus II. 247. — abs. Lehčejšie jest p , než promluviti. Hus. I. 107. — se čeho: P-li se toho, aby . . . Výb I. 1019.

267142   Přivoliti koho Svazek: 9 Strana: 0258
Přivoliti koho. Má ženu míti, která sama jeho p-lí = za chotě vyvolí. Maš. ruk. 21a.

267143   Přívolný Svazek: 2 Strana: 1117
Přívolný, einwilligend, zustimmend, willig.

267144   Přivolující Svazek: 2 Strana: 1117
Přivolující, zustimmend. P. strana.

267145   Přívoňavý Svazek: 2 Strana: 1117
Přívoňavý, vz Přívonný.

267146   Přivonění Svazek: 2 Strana: 1117
Přivonění, n., das Zuriechen. Něco dáti k p., etwas zu riechen geben. P. ku kvít- kům. Kram.

267147   Přivoněti Svazek: 2 Strana: 1117
Přivoněti, ěl, ění; přivonívati, přivoňo- vati, dazu riechen, be-, anriechen. — k čemu : ku kvítku. Kram.

267148   Přivoněti Svazek: 8 Strana: 0321
Přivoněti. Privoniavajúc podávanú kytku. Phľd. 1895. 270.

267149   Přívonný, přívoňavý Svazek: 2 Strana: 1117
Přívonný, přívoňavý, schwach riechend. Rostl.

267150   Přívor Svazek: 7 Strana: 0492
Přívor, u, m. = přirážka, parelcon. Nz.

267151   Přívora Svazek: 7 Strana: 0492
Přívora. Mkl. Etym. 3S2. a. P. u děla, Vorschlag, m

267152   Přívora Svazek: 10 Strana: 0308
Přívora, y, f. P. tkalcovského stavu. Ott. XXIV. 50.

267153   Přívora, přívorka Svazek: 2 Strana: 1117
Přívora, přívorka, y, f., čím se přivírá, příhrada, der Verschluss, die Schranke, die Stange zum Zumachen. Kom. L. 15. 1. — P., příhrada mezi koňmi, Stallbaum, m. D. — P., překážka, das Hinderniss, die Scheide- wand. Jel. Přes p-ru vrci (přes šňůru te- sati, meze přeorati). V. — P., nástěnek, z ně- hož dobytek píci žere, die Raufe. D,

267154   Přivorati Svazek: 2 Strana: 1117
Přivorati, v obec. mluvě m.: přiorati.

267155   Přívorný Svazek: 2 Strana: 1117
Přívorný, hinderlich, zugeriegelt, ver- schlossen. P. jáma. Sš. Bs.

267156   Přívory Svazek: 2 Strana: 1117
Přívory, dle Dolany. P. hořejší a dolejší, vsi u Lab. Kostelce. PL.

267157   Přívoří Svazek: 8 Strana: 0321
Přívoří, n., ve vodním stavit., Drempel, m. Sterz. I. 702. b.

267158   Přivoskovati Svazek: 2 Strana: 1117
Přivoskovati, noch mehr wichsen. Ros.

267159   Přivosť Svazek: 2 Strana: 1117
Přivosť, i, f., svárlivosť, hašteřivosť, škor- pivosť, die Zanksucht, Streitsucht. P. a ne- pojnosť pochází ze zložádosti. Sš. Ž. 138. Jak toho již nemravnosť jejich, zvláště pak p. a chlípnost' dokazovaly. Sš. I. 154. (Hý.), Měst. bož. V. 128.

267160   Přivousatělý Svazek: 8 Strana: 0321
Přivousatělý. P. tvář. Světz. 1895. 523. c.

267161   Přívoz Svazek: 2 Strana: 1117
Přívoz, u, ?., převoz, místo, kde přes vodu převážejí a převážení samo, die Uiber- fahrt, Uiberfuhr. Jg., ZN. Plaviti se, pře- plaviti se přes p.; jíti přes p. V. Mzda, peníz od p-zu. V. Peníze má za vodou a chtí mnoho od přívozu (o chlubném). Č. — P., přivezení, die Zufuhr. P. zboží. J. tr.
Zápověď p-zu, das Einfuhrsverbot. J. tr. — P., a, m., ves n Mor. Ostravy. PL. - P. kamenný, ves u Jílového. PL.

267162   Přívoz Svazek: 7 Strana: 0492
Přívoz. Přes p-zy co vléci, bei den Haaren herbeiziehen. Mor. Tč. — V P- ze Kamenném jsou chalupníci nad hroma. Vz Sbtk. Krat h. 93

267163   Přívoz Svazek: 9 Strana: 0459
Přívoz, u, m. = přístav. K Pyreu, přívozu athenyenskému. Ezop. 192. 9.

267164   Přívozce Svazek: 7 Strana: 0492
Přívozce, e, m., der Importeur, kupec přivážející zboží z cizozemska. Skř., Dch.

267165   Přívozčík Svazek: 7 Strana: 0492
Přívozčík, a, m. = přívozník. Dbš Sl. pov 11. 55.

267166   Přívozdní Svazek: 10 Strana: 0308
Přívozdní pivo. Arch. XX. 293.

267167   Přívozec Svazek: 2 Strana: 1118
Přívozec, zce, m., něm. Privosten, ves u Horšova Týna, vz S. N. — P., ves u Se- dlčan. PL.

267168   Přívozek Svazek: 2 Strana: 1118
Přívozek, zku. přívozík, u, m., der Beiwagen. Šm.

267169   Přivozitel Svazek: 2 Strana: 1118
Přivozitel, e, m., der Zuführer.

267170   Přivozitelka, y, přivozytelkyně Svazek: 2 Strana: 1118
Přivozitelka, y, přivozytelkyně. ě. f., die Zuführerin.

267171   Přivoziti Svazek: 2 Strana: 1118
Přivoziti, vz Přivézti.

267172   Přívozna Svazek: 7 Strana: 0492
Přívozna, y, f. = domek přívozníkův. Us. Pdl.

267173   Přívozné Svazek: 2 Strana: 1118
Přívozné, ého, n.. plat od přívozu, Uiber- fuhr-, Fahrgeld, n., Schifffracht, n., Schiff- zoll, m. Dáti přívozného. Ros., Sych. P. pla- titi. Us. Přívozný přivozné míti chce (plat). Kom. Vz Přívoz.

267174   Přívozné Svazek: 8 Strana: 0321
Přívozné, ého, n. = záplata od přívozu. Dob. Dur. 390.

267175   Přívozní Svazek: 2 Strana: 1118
Přívozní, Einfuhrs-. P. zboží, obchod, list, zápověď. J. tr. — P., Uiberfuhr-. P. loďka, plat.

267176   Přívoznice, e, přívoznička Svazek: 2 Strana: 1118
Přívoznice, e, přívoznička, y, f., die Uiberführerin.

267177   Přívoznický Svazek: 2 Strana: 1118
Přívoznický, Fährmann-. Ros.

267178   Přívoznictví Svazek: 2 Strana: 1118
Přívoznictví, n., das Fährmannsamt, -ge- sehäft.

267179   Přívozníček Svazek: 7 Strana: 0492
Přívozníček, čka, m , zdrobn. přívozník. Sš. P. 164.

267180   Přívozníček Svazek: 8 Strana: 0321
Přívozníček, čka, m. = brouk po vodě jezdící. Světz. 1895. 106.

267181   Přívozník Svazek: 8 Strana: 0321
Přívozník, správce lodi, nauarchus. Aqu.

267182   Přívozník, převozník Svazek: 2 Strana: 1118
Přívozník, převozník, a, m., der Fähr- mann. V. Pekelný p. (Charon). V. Čert jím vládne, jako přívozník lodí. Boč. P. pří- vozné míti chce. Kom.

267183   Přívozný Svazek: 10 Strana: 0656
Přívozný. P. pivo = dovážené. 1489. Privileg. mě. Blatné.

267184   Přívozný, -zní Svazek: 2 Strana: 1118
Přívozný, -zní, od přívozu, co ku pří- vozu náleží, zur Uiberfuhr gehörig. P. peníz, loď. V. — P., týkající se přivážení odjinud, Einfuhr-. P. clo, plat celní, zápověď. Úp. trest, zákon. P. zboží (statek), obchod, list (Einfuhrs-).

267185   Přivozování Svazek: 2 Strana: 1118
Přivozování, n., vz Přivézti.

267186   Přivrácení Svazek: 10 Strana: 0308
Přivrácení, n., pronace = pobyb ruky a předloktí n. i celé paže, kterýmž svislá ruka otáčí se do vnitř (dlaní obrací se k tělu, pak nazad a i ven, dotýkajíc se palcem n i hřbetní plochou ruky stehna). Ott. XX 767.

267187   Přivrácený Svazek: 7 Strana: 0492
Přivrácený; -cen, a, o, zugekehrt. P. hmat, poloha v tělocv. Rgl. — k čemu. Us. — čemu. Vypuklá strana jest p na lá- mavé hraně. ZČ. III. 94. Ona část duhovky, která jest p-na vnitřku oka. Thomayer.

267188   Přivracovač Svazek: 7 Strana: 0492
Přivracovač, e, m , pronator. Nz. lk. P. oblý, p. teres, čtyřhranný ruky, Muscu- lus pr. quadratus.

267189   Přívrat Svazek: 2 Strana: 1118
Přívrat, u, m., zvrat, die Schleuder beim Schlittenfahren. D. — Na přívrat je tam = zlá cesta. Us. — P., u, m., ves u Litomyšle. PL.

267190   Přívrat Svazek: 7 Strana: 0492
Přívrat, u, m, přivracování, pronatio.

267191   Přívrať Svazek: 10 Strana: 0308
Přívrať, hora u Police. Tk. Pam. I. 64.

267192   Přivrátiti Svazek: 2 Strana: 1118
Přivrátiti, il, cen, ení, přivracovati, tro- chu vrátiti, obrácením směr naznačiti, na- mířiti, beikehren, hinzuwenden, richten. — koho kam. Pán apoštoly, aby řádně do vlasti došli, na cestu p-til. Sš. J. 123. — kdy kam. Ale tenkráte v čas poslední ve- škero tvorstvo v počátečný stav blažený převráceno bude. Sš. Sk. 42.

267193   Přivrátiti co čemu, k čemu Svazek: 7 Strana: 0492
Přivrátiti co čemu, k čemu. Vz Při- vracený.

267194   Přívratník Svazek: 2 Strana: 1118
Přívratník, a, m., der Portier. Šm.

267195   Přívratník Svazek: 7 Strana: 0492
Přívratník, u, m. = zlatodějka, alcea, Trauenmantel, m., rostl. Mllr. 10.

267196   Přívratník Svazek: 8 Strana: 0321
Přívratník, u, m., rostl., vz Šlapka husí (3. dod.).

267197   Přívratný Svazek: 2 Strana: 1118
Přívratný, ého, m., der Portier. Šm.

267198   Přivrávorati s Svazek: 2 Strana: 1118
Přivrávorati se, hertaumeln. — se kam: ku dveřím. Us. Všk., Č.

267199   Přívrh Svazek: 2 Strana: 1118
Přívrh, u, m., der An-, Zuwurf. Jg.

267200   Přivrhnouti Svazek: 2 Strana: 1118
Přivrhnouti, ul, ut, utí; přivrci, přivrhu, žeš, hou, vrhl, vržen, ení; přivrhovati = při- hoditi, přindati, přidati, zuwerfen; něco k napravení, k spravení zůstaviti, hinwerfen (dass es Jemand verbessere); přisouditi, při- čísti, připsati, zurechnen; p. se= přidati se, dazu kommen, dazu schlagen. Jg. — co jak. Jestliže se co mimo vývažek přivrže, pří- vržek jest. Kom. — co, se k čemu. Když zimnice k nemoci se přivrže. Ja. P. (připo- čísti) někoho k pánům. Scip. — D. — co komu: šaty krejčímu. Jg. — V. — se kam. Když rak na cecky se přivrhne. Ras. — se kde. Kdyby na miestech žilovatých paže přivrhl se rak. Ras. — Jg.

267201   Přivrhnouti Svazek: 8 Strana: 0321
Přivrhnouti. Ani z něho střevíc na seb e sem nepřivrhl (ani na střevíc jsem z něho neměl zisku). 1591. Kutn. šk. 47.

267202   Přivrhnouti co kam Svazek: 9 Strana: 0258
Přivrhnouti co kam. Kohoutek na ručnici p hl (spustil). XVII. stol. Mtc. 1900. 256

267203   Přivrhuouti Svazek: 7 Strana: 0492
Přivrhuouti. Kráva má přivrhnuto (otek- linu na vemeně). U N. Kdýně. Rgl.

267204   Přívrcholnatý Svazek: 2 Strana: 1118
Přívrcholnatý, drobet vrcholatý, etwas hügelig. Rostl.

267205   Přívroubečkovaný Svazek: 2 Strana: 1118
Přívroubečkovaný, subcrenulatus. P. listy. Rostl.

267206   Přivroubiti Svazek: 2 Strana: 1118
Přivroubiti, il, en, ení, přivrubovati, hin- zukerben. — co, čeho. V.

267207   Přivrsknouti Svazek: 2 Strana: 1118
Přivrsknouti, knul a kl, ut, utí, přivr- skovati= přivříti. — co čím: prsty dveřmi. Na Mor. Brt. Vz Přivrznouti.

267208   Přívrší Svazek: 2 Strana: 1118
Přívrší, n., malý vrch při větším, der Nebenhügel, die Anhöhe. V., Háj.

267209   Přívrší Svazek: 10 Strana: 0308
Přívrší, n. = vršek. V Praze je čtvero p., na prvním jsou Slovany, klášter, na druhém klášter sv. Kateřiny, na třetím Karlov, na Čtvrtém Vyšehrad. 1589. Čes. 1. XII. 467.

267210   Přívršně Svazek: 2 Strana: 1118
Přívršně, anstiegsam. Dch.

267211   Přívršný Svazek: 2 Strana: 1118
Přívršný, am Berge gelegen. P. štěpnice. Us. Dch.

267212   Přivrtaný Svazek: 7 Strana: 0492
Přivrtaný; -án, a, o; zu-, angebohrt. Sedí jako p. Uš. Rjšk.

267213   Přivrtati Svazek: 2 Strana: 1118
Přivrtati, zubohren. — co: tři díry. — čeho: der. Vz Přibrati, Při-. — komu. Když je kráva nemocná, to se jí přivrtá (jakýs lék na ucho). U Ostrav. Tč.

267214   Přivrtati koho kde Svazek: 7 Strana: 0492
Přivrtati koho kde. Ti ho tam p-li = zdrželi; obehráli. Us. Tč., Kšť. — koho k čemu: k práci, anhalten. Dch.

267215   Přivrtěti se Svazek: 2 Strana: 1118
Přivrtěti se, ěl, ění. - se ke komu (přilouditi se). Ros.

267216   Přivrtiti Svazek: 2 Strana: 1118
Přivrtiti, zumahlen. — co kde: krupici na žernách. Na Ostrav. Tč.

267217   Přivrzenstvo Svazek: 2 Strana: 1118
Přivrzenstvo, a, n., der Anhang (Per- sonen). Šm.

267218   Přivrzglý Svazek: 7 Strana: 0492
Přivrzglý, vz Přibrzglý (dod ) Val. Vck.

267219   Přivrzgnúť co komu Svazek: 10 Strana: 0308
Přivrzgnúť co komu: prst = přiskříp- nouti. Val. Čes. 1. XII. 274.

267220   Přivrznouti Svazek: 2 Strana: 1118
Přivrznouti, ul, ut, utí, na Slov. = při- vříti, přiskřípnouti, klemmen, quetschen zwi- schen der Thür. — co komu. Dvéře mu prsty přivrzly. Bern. — co kam: nohu do dvéří. Koll. — se. Bern. Cf. Přivrsknouti.

267221   Přivrznouti Svazek: 7 Strana: 0492
Přivrznouti = špatně pověděti, poraditi. Slez Weber.

267222   Přivržditi Svazek: 7 Strana: 0492
Přivržditi = přivříti. P. někomu prsty. Val. Vck.

267223   Přívržek Svazek: 2 Strana: 1118
Přívržek, žku, m., přídavek, die Zugabe, der Zuschlag, Zuschuss. Kom. Vz Přivrh- nouti. P. k dani (přirážka). J. tr.

267224   Přívrženec Svazek: 2 Strana: 1118
Přívrženec, nce, m., der Anhänger, slovo nové. Mš.

267225   Přivržení Svazek: 2 Strana: 1118
Přivržení, n., die Zuwerfung, Zugabe. Vq. 1156.

267226   Přivrženosť Svazek: 2 Strana: 1118
Přivrženosť, i, f., die Parteinahme. Šm.

267227   Přívrženstvo Svazek: 8 Strana: 0321
Přívrženstvo, a, n. = přívrženci. Nár. list. 4893. č. 306. odp.

267228   Přivržený Svazek: 2 Strana: 1118
Přivržený; -en, a, o, zugeworfen.

267229   Přívržlivý Svazek: 10 Strana: 0308
Přívržlivý (!). P. jméno = přídavné. 1775. Sr. Bílý. Obr. 75.

267230   Přivřený Svazek: 7 Strana: 0492
Přivřený; — en, a, o, ein wenig zuge- macht, angelehnt. P. dvéře, Uš., oči. Kká., Hrts.

267231   Přivřený Svazek: 10 Strana: 0308
Přivřený. Nespí každý, kdo má p-né oči. Smíš.

267232   Přivřeštěti Svazek: 2 Strana: 1118
Přivřeštěti, ěl, ění, dazuschreien. Ros.

267233   2. Přivříti Svazek: 2 Strana: 1118
2. Přivříti, přivřeli, vru, vřel, ení; při- vírati = trochu vříti, ein wenig sieden; vřením přibyti, navříti, durch Sieden grösser werden; přivařiti se k čemu, sich anlegen, anbrennen. Plk., L.

267234   1. Přivříti Svazek: 7 Strana: 0492
1. Přivříti. — (co) komu: hlavu. Sš. P. 123. — čím: očima dobré jest přivírati. Hus I. 375. — co čím kam. On (kámen) tíží svou jej (kořen) k zemi přivítal. Kká. Š. 100.

267235   2. Přivříti Svazek: 7 Strana: 0492
2. Přivříti. Bohatému přivře, chudému vykypí. Us. Brt. — co kam kdy. Co jednou k srdci přivřelo, zvl. ve mladosti. Koll. III. 57. (Cest.)

267236   Přivstati Svazek: 2 Strana: 1118
Přivstati, vstanu, stal, ání; přivstávati = drobet vstáti, aufstehen; časně vstáti, früh aufstehen. Jg. — kdy. Myslivosť učí ráno přivstávati. Cyr. — k čemu. Ráno přivstávají k loupeži. Br. — (komu) na co, na koho (jak). Zmužilou myslí na pomoc p. Troj. 75. Přivstal jsem si na to. Toms. P. si na cestu. Ml. Na toho si musíš z rána přivstati (jest chytrý). Prov.

267237   Přivstati Svazek: 8 Strana: 0321
Přivstati. Po tomto Žižka přivstal na Pražské o ně, aby do Prahy byli přivezeni (dolehl). Břez. Font. V. 494.

267238   Přivstati čeho Svazek: 9 Strana: 0258
Přivstati čeho. Ty pak přivstaň, pane Bože, spasení mého a buď.... Modl. LXXVII.

267239   Přívstoupavý Svazek: 2 Strana: 1118
Přívstoupavý, subascendens. P. nažkové rohy. Rostl.

267240   Přívstřícný Svazek: 2 Strana: 1118
Přívstřícný, suboppositus. P. větev. Rostl.

267241   Přivštípiti Svazek: 2 Strana: 1118
Přivštípiti, il, en, ení, přisaditi, hinzu- pflanzen, anpfropfen. — co k čemu : k tělu církve někoho p. Kom.

267242   Přivštípiti komu co Svazek: 10 Strana: 0308
Přivštípiti komu co. Kom. Did. 47.

267243   Přivtělenec Svazek: 2 Strana: 1118
Přivtělenec, nce, m., der Einverleibte. Mus.

267244   Přivtělení Svazek: 2 Strana: 1118
Přivtělení, n., die Incorporirung, Einver- leibung, Einreichung. J. tr. P. královny vče- lám. Us. Všk. P. k židovstvu. Ne teprv nějakým k národu tomu p-ním. Sš. Sk. 128., I.113. (Hý.).

267245   Přivtělenosť Svazek: 2 Strana: 1119
Přivtělenosť, i, f. = přivtělení. Ros.

267246   Přivtěliti Svazek: 2 Strana: 1119
Přivtěliti, íl, en, ení; přivtělovati, ein- verleiben, vereinbaren, incorporiren. — co, koho, se k čemu. Cizí vojsko k svému p. D. P. se k něčí straně. Sych. P., připojiti něco k něčemu. J. tr. Země celá (fenická) ku provincii syrské přivtělena byla; Ač ovšem jakým způsobem by k lidu_ božímu pohané měli přivtěleni býti; Slova o Šavlu . .. rukopisové řečtí k následující hlavě přivtě- lují; Avšak musejí-li všichni pohané napřed k Israelovi se p. ?; Veliký zástup přivtělen byl ku věrců Páně. Sš. Sk. 135., 43., 92., 119., 136. (Hý.).— se kam jak. S láskou k ostatní církvi ze židů shromážděné p. se měli; Že pohané, mají-li se křesťany státi, dříve pro- středkem obřízky israelskému lidu p. se mu- sejí. Sš. Sk. 98., 133. (Hý.). Dokud se nebyli obřezáním a podnikáním celého zákona ku starozákonnému lidu přivtělili. Sš. Sk. 166. — kdy. Mezi nimi sám Jidáš také po po- líbení Páně opět k vrahům jeho se přivtělil. Sš. J. 272. — komu. P. se spolku něja- kému. Sych. Matku včelám p. Us. Všk.

267247   Přivtěliti. K Svazek: 8 Strana: 0321
Přivtěliti. K manželce se p. (s ní bydleti). 1596. Kutn. šk. 54. Kdyby se mezi ten po- řádek (cech) p. chtěli. 1725. NZ. II. 661.

267248   Přivtělování Svazek: 9 Strana: 0258
Přivtělování pocitů. Kadeř. Ps. 157., 158

267249   Přivtípiti se Svazek: 2 Strana: 1119
Přivtípiti se, il, ení, durch seinen Witz auf den wahren Sinn kommen, etwas be- greifen. Šm.

267250   Přivundati Svazek: 2 Strana: 1119
Přivundati, přivundávati = přistaviti, zusetzen. — co kam: hrnec k ohni. Jg.

267251   Přívuzenství Svazek: 2 Strana: 1119
Přívuzenství, n. = příbuzenství. Tobě p-stvím přilúčena jest. BO.

267252   Přívuzenství Svazek: 7 Strana: 0492
Přívuzenství. Šť. Kn. š. 65.

267253   Přívuznice Svazek: 2 Strana: 1119
Přívuznice, e, f. -= příbuznice, die An- verwandte, zastr.

267254   Přívuznosť Svazek: 2 Strana: 1119
Přívuznosť, i, f. = příbuznosť, zastr.

267255   Přívuzný Svazek: 2 Strana: 1119
Přívuzný (zastr.) = příbuzný, verwandt. Obdržeti něco p-ným právem, jure affinitatis. BO. — P., povinný, schuldig. Vz Příbuzný.

267256   Přívuzný komu v čem Svazek: 7 Strana: 0492
Přívuzný komu v čem. Maria Magda- léna nebyla jemu v rodu tak p-zna. Hus II. 134. — čím: přirozením n. rodem. Šť. Kn. š. 42. (283. 20.).

267257   Přivý Svazek: 2 Strana: 1119
Přivý, strsl. ??riv? (contentiosus), příp. -?v?. Mkl. B. 223. P., přiv, a, o, kdo se rád pře, na odpor staví, svárlivý, hašterivý, škorpivý, hádavý, zanksüchtig, streitsüchtig. Byli na svůdnici sporni a přivi. Sš. O. 196., Rkp. 15. stol.

267258   Přivyčený Svazek: 7 Strana: 0492
Přivyčený; -en, a, o — přivyklý. P. utrpení, solitus rigor. Otc. 55 b.

267259   Přivyčný Svazek: 2 Strana: 1119
Přivyčný. Neostane ižádný p. vjeho kra- jinách, nec ullae reliquiae in regionibus ejus manebunt. BO.

267260   Přivydělati si něco čím Svazek: 2 Strana: 1119
Přivydělati si něco čím: soukromým vyučováním, sich dazu erwerben.

267261   Přivydlužiti se Svazek: 9 Strana: 0258
Přivydlužiti se. Kukla 76.

267262   Přivyhledati Svazek: 2 Strana: 1119
Přivyhledati, přivyhledávati, noch dazu aufsuchen. Kram. — co, čeho k čemu.

267263   Přívyk Svazek: 2 Strana: 1119
Přívyk, u, m., přivyknutí, die Angewöh- nung. Modlitba ta z úst jejich jednohlasně vyšla ne z nějakého p-ku ani z předřeku. Sš. Sk. 50.

267264   Přívykara Svazek: 7 Strana: 1370
Přívykara, y, f., practica, zastr. Rozk., Pršp. 59. 33.

267265   Přivykati Svazek: 2 Strana: 1119
Přivykati, vz Přivyknouti.

267266   Přivyklosť, i, f Svazek: 2 Strana: 1119
Přivyklosť, i, f., die Gewohnheit. Ros.

267267   Přivyklý Svazek: 2 Strana: 1119
Přivyklý, gewöhnt. Ta už byla přivy- klejší. Us. V. — čemu: práčem (pracovitý), Kos., hříchům, Br., uzdě. D.

267268   Přivyknouti Svazek: 2 Strana: 1119
Přivyknouti, knul a kl, utí; přivykati, přirykovati = zvyknouti, gewöhnen; v cizině zdomácněti, gewöhnen. Jg. — abs.'Bude se mu stýskati, dokud nepřivykne. Us. — čemu: pracem, Ros., cizí stravě. Jg. Lidé zase jemu p-kli. BN. P. zlému bydlu. Chč. 632.' Ale ani zbytečnostem neměli přivykati skrze ta- kovouto sdílnost Sš. Sk. 33. — k čemu. Jak přivykne k něčemu příroda, to robí. Us. ve Slezsku. Tč. — čemu kdy. Čemu přivykneš v mladosti, budeš činiti v sta- rosti. Prov. Jg. — kde. Dítě hned mezi jinými přivykne. Ros. — s inft. Přivykl s ním choditi. Br. — nač, šp. Cf. Na vykati.

267269   Přivyknouti čemu Svazek: 7 Strana: 0492
Přivyknouti čemu: jiezdě, kázni atd. Št. Kn. š. 98., 166 — k čemu kdy. K ja- kým mravóm každý člověk z malička p-ká. Slov. Tč.

267270   Přivyknouti čemu jak. P Svazek: 10 Strana: 0308
Přivyknouti čemu jak. P-kl tomu jako ryba vodě. Tbz. V. 1. 273. Jak p-kneš, i viset budeš. Slez. Vyhl. II. 65

267271   Přivyknouti s inť Svazek: 9 Strana: 0258
Přivyknouti s inť. Přivykl hřešiti. Št. Bes. 67.

267272   Přivyknutí Svazek: 2 Strana: 1119
Přivyknutí, n., die Angewöhnung, Ge- wohnheit. Jest jen o p. činiti. Ros.

267273   Přivyknutý Svazek: 2 Strana: 1119
Přivyknutý =přivyklý. Na Slov. Born.

267274   Přívykrajovaný Svazek: 2 Strana: 1119
Přívykrajovaný, submarginatus. P. list. Rostl.

267275   Přívykrojený Svazek: 2 Strana: 1119
Přívykrojený, subexcisus. P. list. Rostl.

267276   Přivymysliti Svazek: 2 Strana: 1119
Přivymysliti, il, šlen, ení; přivymýšleti, el, en, ení, hinzudichten, noch ersinnen. — co k čemu: nové bludy k starým. Plác.

267277   Přivypůjčiti si co Svazek: 10 Strana: 0308
Přivypůjčiti si co: 100 korun. Čes. I. XIII. 111.

267278   Přívyříznutý Svazek: 2 Strana: 1119
Přívyříznutý, subexcisus. P. list. Rostl.

267279   Přivyskakovati Svazek: 2 Strana: 1119
Přivyskakovati sobě. dazu hüpfen. Kom. L. 25. 5.

267280   Přivyskovati Svazek: 2 Strana: 1119
Přivyskovati, zujauchzen. Us. Tč. P. si. Kom. L. 25. 5.

267281   Přivyskovati někomu Svazek: 10 Strana: 0308
Přivyskovati někomu = s ním souhlasiti. Mart. S. Ind. 237.

267282   Přívyšek Svazek: 2 Strana: 1119
Přívyšek, šku, m., die Erhöhung, der Aufschlag. P. platu. Jg. — P. cla. Bern.

267283   Přivýšina Svazek: 2 Strana: 1119
Přivýšina, y, f., jméno podlouhlého hřbetu horního západně od Brad u Jičína. Lpř.

267284   Přivýšiti Svazek: 2 Strana: 1119
Přivýšiti, il, en, ení; přivyšovati, erhöhen. — čeho: mýt. Boč.

267285   Přivýšiti Svazek: 7 Strana: 1370
Přivýšiti cla. Arch. X. 479. Cf. Přivět- šiti (2. dod.).

267286   Přivýšiti Svazek: 10 Strana: 0308
Přivýšiti. Ponižd tento póhon přivýšen jest nad první, pan Vok nemá odpovídati. Půh. ol. III. 626.

267287   Přivýšov Svazek: 2 Strana: 1119
Přivýšov, a, m. nebo Nová ves, Přebey- schow n. Neustadt, ves u Chlumce n. C. PL.

267288   Přivyzískati Svazek: 2 Strana: 1119
Přivyzískati, hinzugewinnen. — komu čeho čím: sobě kupčením. Hlas.

267289   Přívzatek Svazek: 7 Strana: 0492
Přívzatek, tku, m., lemma, pravda od- jinud půjčená, z níž se odvádí důkazy vý- roku Nějakého. V.V. 6.

267290   Přivzdychovati Svazek: 2 Strana: 1119
Přivzdychovati, zuächzen. — si. On si dycky p-chuje, když o své nebožce mluví Us. Tč.

267291   Přivzetí Svazek: 2 Strana: 1119
Přivzetí, n., die Hinzunahme, Hinzuzie- hung.

267292   Přivzíti Svazek: 2 Strana: 1119
Přivzíti, vezmu, vezmi, ma (ouc), vzal, at, etí, dazunehmen, zuziehen. — čeho. Při- vezmi i nejlepších bravů. Br. — co, koho k čemu. J. tr. Muže k sobě p., V., vojáky, Cyr., p. ke dvoru = táhnouti, jíti. D. — Jel. — co, koho nač: na pomoc, Mach., práci nějakou na se p. Jel. — Jg.

267293   Přivzíti co Svazek: 7 Strana: 0492
Přivzíti co. Ty aby rozkoš převozmouc po něm šly. Kom. Lab. 103. — co k čemu (proč). Aby k sobě přivzali. Abr 126. Přikázal, abychom jmene jeho k křivdě na potvrzenie nepřivzeli. Št. Kn š. 108.

267294   Přivzouti Svazek: 2 Strana: 1119
Přivzouti, ul, ut, utí, přisouti, anziehen. Aqu. — co: boty.

267295   Přívztažený Svazek: 2 Strana: 1119
Přívztažený; -en, a, o, ein wenig zu- sammengezogen. P. oči. BO.

267296   Přívzteklý Svazek: 2 Strana: 1119
Přívzteklý, ein wenig wüthend, unge- stüm. Plk.

267297   Příz Svazek: 2 Strana: 1119
Příz, vz Přízeji.

267298   Příz Svazek: 2 Strana: 1123
Příz = napřed. Vaše hodiny jdou poslíž a naše zase příž (nadbíhají). Us. v Táborsku. Vk. — P., blíže, näher. P. chalupám se jich zahrady táhnou. Jeho pole leží p. vsi než moje. Je to sem p. Us. u Petrovic. Dch.

267299   Přízadek Svazek: 2 Strana: 1119
Přízadek, dku, m., der Haarbeutel (hinten an einer Kaiesse). Šm.

267300   Přízadní Svazek: 2 Strana: 1119
Přízadní, etwas schlecht. P. mouka. Jg.

267301   Přizachovati Svazek: 2 Strana: 1119
Přizachovati, dazu ersparen. Us.

267302   Přizachovati Svazek: 8 Strana: 0321
Přizachovati. Aby se VMti lidé dědiční p-li (udrželi). Arch. XIV. 234.

267303   Přizachovati si čeho Svazek: 9 Strana: 0258
Přizachovati si čeho. Ezop. 246.

267304   Přizák Svazek: 2 Strana: 1119
Přizák, a, m., der Garnhändler. Sych.

267305   Přízakončitý Svazek: 2 Strana: 1119
Přízakončitý, subacuminatus. P. ušet,

267306   Přizanedbalý Svazek: 10 Strana: 0308
Přizanedbalý = drobet zanedbalý. P. toaleta. Kornk. 149.

267307   Přizapomenouti Svazek: 10 Strana: 0308
Přizapomenouti. P-mněl na svou pomstu. Slavč. Příh. 74.

267308   Přizapomenouti čeho Svazek: 7 Strana: 1370
Přizapomenouti čeho. Arch. X. 296.

267309   Přizastaviti Svazek: 8 Strana: 0321
Přizastaviti. On tu věc p-vil tak ... (při- pravil, zjednal). Arch. XIV. 258.

267310   Přizašpoulený Svazek: 9 Strana: 0258
Přizašpoulený. P. rty. Arb. Dom, 37.

267311   Přizatvrdile Svazek: 8 Strana: 0321
Přizatvrdile. Dlho a prizatvrdile pozeral do slnca. Phľd. 1894. 225.

267312   Přízatvrdlý Svazek: 2 Strana: 1119
Přízatvrdlý, ein wenig verhärtet. Rostl.

267313   Přizavěsiti Svazek: 2 Strana: 1119
Přizavěsiti, il, šen, ení, přizavěšeti, el, ení, noch dazu hängen. L.

267314   Přizavolati Svazek: 2 Strana: 1119
Přizavolati, noch Jemanden herbeirufen. — koho kam. Jiného ďábla k sobě přiza- volal. Pass.

267315   Přizavříti Svazek: 2 Strana: 1119
Přizavříti, zavru, vřel, en, ení, ein wenig zumachen. Vz Přivříti. — co.

267316   Přízba Svazek: 2 Strana: 1119
Přízba, y, f., pitvor, přídvoří, der Vor- hof. Slov. Bern.

267317   Přízbíhavý Svazek: 2 Strana: 1119
Přízbíhavý, subdecurrens. P. list. Rostl.

267318   Přízbisko Svazek: 7 Strana: 0492
Přízbisko, a, n. = přezvisko. Mor. Brt. D. 256.

267319   Přizbrojiti Svazek: 2 Strana: 1119
Přizbrojiti, il, en, ení, noch mehrere aus- rüsten. — čeho : vojínův. Vz Při-,

267320   Přizdáti se Svazek: 2 Strana: 1120
Přizdáti se, přisníti se, träumen, schei- nen. — komu. Ros.

267321   Přízděnek Svazek: 2 Strana: 1120
Přízděnek, nku, m., přístěnek, výstupek, das Nebenzimmer, Alkove. Jg.

267322   Přízdí Svazek: 2 Strana: 1120
Přízdí, n., vz Přízednice.

267323   Přízdí Svazek: 7 Strana: 1370
Přízdí, u., praemurale. Bhm. Fl. 593.

267324   Přizdisko Svazek: 7 Strana: 0492
Přizdisko, a, n. = převzdívka. Prss.

267325   Přizdisral Svazek: 2 Strana: 1120
Přizdisral, a, m., v již. Čech.=úzkost- livý člověk, ein furchtsamer Mensch. Kts.

267326   Přizdíti Svazek: 2 Strana: 1120
Přizdíti, zdím, il, zděn, ění; přizdívati, an-, hinzumauern. — co: komoru. Jg. — co k čemu: ke zdi. Ros. čeho. St. skl.

267327   Přizdíti co kde Svazek: 9 Strana: 0258
Přizdíti co kde. Mrtvé tělo v kostele přizdeno (při zdi pohřbeno). Har. J. 75.

267328   Přizdíti čím čeho Svazek: 7 Strana: 0492
Přizdíti čím čeho. Jížť (novinkú) svého prostranstvie přizdí. Výb. 1. 914.

267329   Přizdívka Svazek: 7 Strana: 0492
Přizdívka, y, f. = přízděnek, zděný pří- stavek. Us. Rjšk.

267330   Přízdoba Svazek: 2 Strana: 1120
Přízdoba, y, f., die Dekoration.

267331   Přízdoba Svazek: 7 Strana: 0492
Přízdoba. P. tropů. Čch. P. škeblí (na poutnckém klobouku). Vrch.

267332   Přizdobiti Svazek: 7 Strana: 0492
Přizdobiti, verzieren. — co čím Neč.

267333   Přízdobný Svazek: 2 Strana: 1120
Přízdobný. P. malba, die Ornamenten- malerei. Dch.

267334   Přízdoha Svazek: 8 Strana: 0321
Přízdoha. Vrch. Rol. L—VI. 164. Pověděl jí bez slovných přízdob. Šml. I. 123.

267335   Přizdvihnouti Svazek: 2 Strana: 1120
Přizdvihnouti, zdvihni, hnul a hl, ut a žen, utí a žení; přizdvihovati = trochu zdvih- nouti, ein wenig Höher heben, anheben; po- moci zdvihnouti, helfen lieben. Jg. — co, koho : svár, lid. — čeho: hlavy. Kom. L. 107. — čeho kam: očí k nebi. — co, se čím: osu u vozu heverem. Us. — se na čem, v čem: na mysli, v mysli. — co komu: nůši. Us.

267336   Přízdvojený Svazek: 2 Strana: 1120
Přízdvojený, subgcminatus. Rostl.

267337   1. Příze Svazek: 2 Strana: 1120
1. Příze, vz Přízeji. 2. Příze, e, f., na Mor. pfaza, na Slov. prádza = přádlo ku tkání hotovené, předivo, přádlo, das Garn. Koř. pred (vz Přísti); pred + ja = točenina, stočenina, něco stoče- ného, ďas Gedrehte. Mkl. B. 81., Hý. Cf. Gb. HI. 106. P. angorská, bavlněná, bílá, červená, česaná, desítipásmová, dvojitá, k háč- kování, hrubá, koncová, konopná, kopřivová, koudelná, krajková, křečná (hrubá), lněná, lotová, mašinová, osnovní, outková, pačesná, polovičná osnovná, prošívací, punčochová, režná, ruční, strojnická, tenká, tkadlcovská, tlustá, turecká, velbloudí, vlněná, vodní, vochličková, vozní, Kh., zmodrchaná, k zna- menání, ženměná. Jg. Příze hrubá: hrubá, křečná, režná, tlustá; lepší: koncová, pro- střední, lepší. Sp. P-zi máchati. Dch. Pěkná p. jest rovná, kulatá, chybná pak smyčko- vitá, nedotočená n. plihá, krutá n. překrou- cená. Us. Balíček p-ze. Us. Přízi víti, vi- nouti. D. Navíti p-ze (klubko). V. P-zi na- máčeti, na vratidlo navíjeti, na stav natá- hnouti, vetkati. D. Ždímá přelka namoklou přízi. Sych. Pět pásem tenoučké příze denně naplete. Sych. Jaká p., takové plátno. Vz Mzda. Č. M. 128. Jakou přízi napředeš, ta- kovou i tkáti budeš. Č. I starý tkadlec někdy přízi zmate. Na jedno brdo každou p-zi tkáti. Jg. S někým dobrou přízi přísti (býti jeho přítelem). Jirásek.

267338   2. Příze Svazek: 7 Strana: 0492
2. Příze. Cf. Mkl. Etym. 241., 262. Předla přízi pomsty. Zr. Am. — P. panny Marie = babí léto. Prk.

267339   Příze Svazek: 8 Strana: 0321
Příze, mor. přaza, slov. priadza. O pův. a tvarech slova cf. Gb. H. ml. I. 107. Předou spolu špatnou přízi (nesrovnávají se). Mor. NZ. V. 542.

267340   Příze Svazek: 10 Strana: 0308
Příze surová a upravená, stkaná (Zwirn), hladká, nopková (zdobená uzlík/, smyč- kami), mouliné (dvoubarevná stkaná), džu- tová; water (p. se stroje křídlového), throstleswater (příze se stroje prstenco- vého), mule (p. se selfaktoru), osnovná (warp, Kettengarn), útková (weft, Schuss- garn), stávkářská, prymkářská, poloosnovná (media, Halbkammgarn), mélange, žíhaná. Vz Ott. XX. 722. nn.

267341   Přízeď Svazek: 2 Strana: 1120
Přízeď, zdi, f., die Schildmauer zum Auf- halten des Regenwassers in den Weinbergen. Šm.

267342   Přízední Svazek: 2 Strana: 1120
Přízední, Wand-. P. pilíře. Prm. IV. 206.

267343   Přízední Svazek: 7 Strana: 0492
Přízední P. lůžko, rameno, Šp., sedadlo u peci.

267344   Přízedník Svazek: 2 Strana: 1120
Přízedník, a, m. (zastr., snad přísedník) = poustevník, der Einsiedler. Jg. — Ms. modl. z 15. stol. Vz Přízednice.

267345   Přízedník, a Svazek: 7 Strana: 1370
Přízedník, a, m., anachorita, zastr. Pršp. 39. 59.

267346   Přízeji Svazek: 2 Strana: 1120
Přízeji, příze, příz, zastr. komp. příslovce: před, napřed, früher, zuvor. Bdž 46, V. Málo příze jsem o něm zmínku učinil. Jel.

267347   Přizelenalý Svazek: 7 Strana: 0492
Přizelenalý, přízelenavý, přízelený, grün- lich, salt-, lauchgrün. Šm.

267348   Přizelenastý Svazek: 2 Strana: 1120
Přizelenastý, schwach grün. Vz Příze- lený. Na Ostrav. Tč.

267349   Přizeleněti Svazek: 2 Strana: 1120
Přizeleněti, ěl, ění, přizelenatěti, grün- lich werden. Ros

267350   Přizeleniti Svazek: 2 Strana: 1120
Přizeleniti, přizelenatiti, il, ěn, ění, grün anmachen, mehr grün machen. — co čím. — se = přizelenatěti.

267351   Přízelenosť, přízelenalosť, přízelena- tosť, přízelenavosť Svazek: 2 Strana: 1120
Přízelenosť, přízelenalosť, přízelena- tosť, přízelenavosť, i. f., přízelená barva, Grünlichkeit, f. Ros.

267352   Přízelený, přízelenavý, přízeleualý, přízelenatý Svazek: 2 Strana: 1120
Přízelený, přízelenavý, přízeleualý, přízelenatý, grünlich. Přízelená barva. V.

267353   Přízelinný Svazek: 2 Strana: 1120
Přízelinný, subherbaceus. P. peň lilkový.

267354   Přizemák Svazek: 2 Strana: 1120
Přizemák, a, m., eriphia, korýš. Krok.

267355   Přizemdliti Svazek: 2 Strana: 1120
Přizemdliti, il, en, ení, etwas schwächen. L. — co čím.

267356   Přízemek Svazek: 2 Strana: 1120
Přízemek, mku, m. = přízemí. Rk.

267357   Přízemí Svazek: 2 Strana: 1120
Přízemí, n., fr. parterre, das Erdgeschoss, nejspodnější část' stavení, z které se nahoru do 1. patra, dolů pak do sklepů chodí. S. N. P. v divadle, das Parterre, der Stehplatz. Dch. — P. v zeměpisu, vz Perigaeum.

267358   Přízemí Svazek: 7 Strana: 0492
Přízemí vyšší, das Hochparterre. Dch.— P., pergaeum). Vz Ott. II. 550, Stč. Zem. l09.

267359   Přizemitý Svazek: 7 Strana: 0493
Přizemitý = nízko při zemi rostoucí. Mz. Mkl.

267360   Přízemkový Svazek: 7 Strana: 0493
Přízemkový = přízemní. P. byt. Us. Pdl.

267361   Přízemní Svazek: 7 Strana: 0493
Přízemní, ebenerdig. P. síň. Koll. III. 113.

267362   Přízemní, -ný Svazek: 2 Strana: 1120
Přízemní, -ný, bei der Erde, auf der Erde. P. listy, Plk., dům, Us., byt. Vz Přízemí.

267363   Přízemník Svazek: 7 Strana: 0493
Přízemník, a, m. P-ci, humicolae, Erd- sänger, v zool. Nz.

267364   Přízemský Svazek: 7 Strana: 0493
Přízemský = přízemní. P. mlha. Stč. Zem. 622. — P., continental. Nz.

267365   Přízeň Svazek: 2 Strana: 1120
Přízeň, zně (zni, Chč. P. 16. a, Hus. I. 100.), f. P. m. přiezň, strsl. prija + znb, příp. -znb. Mkl. B. 119., Gb. H. 119. - P., láska, milost, die Gunst, Huld, Begünstigung, das Wohlwollen. V. P-zní nakloněný a ná- chylný; p-zní k někomu nakloněný; p. a lásku k někomu míti; žádné p-zně a lásky u lidí neměti; p. potratiti, ztratiti; v ne- přízeň přijíti; hledati p-zně u někoho; p. u někoho si způsobiti; p-zně od někoho dojíti, dosíci; p. zjednati; v mír a p. vjíti. V. P. u někoho si získati. D. Ten Heroda pro dávnú přízň králem učinil. Pass. Ani pro p., ani pro nepřízeň. Tkad. Přisahám v tomto úřadu, k kterémuž jsem povolán, najvyššímu purkrabství pražskému pravdu vésti a křivdu tupiti a to ani pro p. ani pro nepřízeň. Zř. F. I. B. 20. Nikomu pro p. ani pro nepřízeň pouhou pravdu pově- děti. J. tr. S velikou p-zní někoho chváliti. Reš. Z p-zně souditi. Har. V soudu podlé p-zně k někomu se nachylovati a jemu na- kládati. Br. U p. s někým vejíti. Chč. 607. Jsa se mnú ve vší dobré přízni. Půh. I. 156., 231., 286. P-zně něčí nedojíti. Dch. A potom když sú se spolu seznámili a sešli v přízni. Let. 52. P. svou někomu vzká- zati. Kat. 1450. P. toho světa nepřítelkyně jest Bohu. ZN. Josafat všel jest u přiezeň s Achabem; Nalezla jsem přiezeň před tvýma očima; Poslední p. jejie (ženy) jest hořká jako pelynek. BO. Z p-zně vypadnouti. Pod- mazáním nejspíše jeho přízně dojdeš. Jest p-zně svých představených žádostiv. Činím se vaší p-zni se vší ponížeností a podda- ností poručena. Mnoho si na vaší p-zní za- kládám. Sych. On mně p-zní jest přivinut. Troj. S ciesařem se v přízni svázal. D. Ta kniha nemálo přízně u nich nalezla. Kom. P. tam se v srdce seje, kde jsou stejné oby- čeje. Pk. Strany přísloví vz Panský. — P., přání dobrého n. zlého, das Gönnen. P. zlého, Proch. — P., přátelstvo, příbuzenstvo, pří- buzní, die Verwandtschaft. Us. v Čech. i na Mor. I vyšli tudíž ven a druzi se rozkryli po Novém městě po přiezni. Let. 120. Jsem z přízně (příbuzný). Us. Pozval celou p. na krtiny. Sych. — P., výhoda, Vortheil, m. Ačkoli Albrecht vymínil sobě tu p. Pal. II.2. 87.

267366   Přízeň Svazek: 7 Strana: 0493
Přízeň. Mkl. Etym. 263. P. k někomu osvědčiti; O něčí p. se ucházeti. Mus. S p-zní se potkati; Něčemu dostalo se přízně. KB. Přízni světské nehledej. Krnd. 513. Lidská p. s štěstím se mění. Plác. P. jde před spravedlností. Exc. P. vždy milosť plodí; Dotad tě p. miluje, donievadž zisk u tebe čije Ezp. 1170., 2981. P. jest vždy hotova, což by sprostného viděla, by to svým pláš- čem zastřela. Alx. Něčí p. si zachovati; Ku přívuzným přiezni viece máme; By nepře- hlédal zlého pro p Št. Kn. š. 24., 42., 168. — P. = příbuzní. Celá p. plakala. Brt. P. 116. Máme tam p. Dbv. Sešla se celá p.; Rodičové a p. zasedli do první lavice. Kmk. Býti s někým do přízně. Má bohatou p. Knrz. Daléká p. Cf.: Po teleti kec; Po plotě kolek. Brt.

267367   Přízeň Svazek: 8 Strana: 0321
Přízeň, strč. přízn. Pass. 297. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 24. Jeho p. chodí po ledě (je vratká). Šml. VII. 37. — P. = přátelství. Plná kapsa nejlepší p. Mor. NZ. V. 512. P. přestala, když měšec vyschnul. Světz. 1895. 435.

267368   Přízeň Svazek: 9 Strana: 0258
Přízeň. Měli v dědině přízně jako vody (mnoho). Mtc. 1. XXXI. č. 5. 45.

267369   Přízeň Svazek: 10 Strana: 0308
Přízeň. Žádná p. nemá dobových kořenu (není stálá). Jrsk. XVII. 112.

267370   Přizení Svazek: 2 Strana: 1121
Přizení, n. = přízeň, die Gunst, zastr. Ms. Bel. 136.

267371   Přizerzavělý Svazek: 2 Strana: 1121
Přizerzavělý, etwas rostig. Ros.

267372   Přizerzavěti Svazek: 2 Strana: 1121
Přizerzavěti, ěl, ění, mehr rosten. Ros.

267373   Přízev Svazek: 2 Strana: 1121
Přízev, zvu, m., Beiname, m. Šm.

267374   Přízimní Svazek: 2 Strana: 1121
Přízimní, ein wenig kalt. Jg.

267375   Přizimniti Svazek: 7 Strana: 0493
Přizimniti. Mráz a vítr p-mnil = způ- sobil větší zimu; Dnes se p-lo (přibylo zimy). Laš. Tč.

267376   Přizírati Svazek: 2 Strana: 1121
Přizírati, vz Přizříti.

267377   Přízka Svazek: 2 Strana: 1121
Přízka, y, f.. die Sorpel, ein weiches Ge- spinnst in der Goldspinnerei. Šm.

267378   Přizkoumání Svazek: 9 Strana: 0258
Přizkoumání, n. Pal. Záp. I. 29.

267379   Přizlatiti Svazek: 2 Strana: 1121
Přizlatiti, il, zen, ení, přizlacovati, noch mehr vergolden. Ros. — co.

267380   Přízlivosť Svazek: 2 Strana: 1121
Přízlivosť, i, f. = příznivosť, zastr. Št.

267381   Přízlivosť, i Svazek: 9 Strana: 0258
Přízlivosť, i, f. Trpělivost', ?. ? dobrota. 1507. Mus. 1897. 145.

267382   Přízlivý Svazek: 2 Strana: 1121
Přízlivý, příznivý, günstig, zastr. Rozk. Pokora činí člověka p-va, dobrotiva, mila. O 7 vstup.

267383   Přiznací Svazek: 2 Strana: 1121
Přiznací, vz Přiznavací.

267384   Příznačný Svazek: 7 Strana: 0493
Příznačný, symptomatisch. Dch.

267385   Příznačný Svazek: 10 Strana: 0308
Příznačný. Věc pro to století p-čná. Lit. I. 102.

267386   Příznak Svazek: 2 Strana: 1121
Příznak, u, m., znak, znamení, das Zeichen, Merkmal, Attribut, Wappen. Dělidlo p-kňv. Šf. Podlé těchto a jiných p-kň již možno domysliti se, kterak atd. Mus. P-ky časové. Kmen přítomný má příznak -a (e). Příznak ten zván bývá sponou. Vz Časování. Kmeny aoristu II. a imperfekta mají příznak ch, vz Aorist a Imperfektum. P-ky způsobové. Im- perativ má p. i, vz Rozkazovací. Infinitiv má buď thema rovné kmeni prostému nese- silněnému: nes-, ved-, bi-, anebo přibírá ku -kmeni prostému příznaky, jež jsou a) samo- hláskové: ě (e), i, a (ia), nebo b) složité: nu, ova, jako: umě-, hoře-; lioni-, vola-, (hádia =) háze-; vinu-, milova-. Dle kmene infinitivního dělíme slovesa na 6 tříd. Bž. 170., 171., Vz Časování.

267387   Příznak Svazek: 7 Strana: 0493
Příznak barbarství, Kká Td. 66., mí- stový. Dk. P. 18., 55. P. choroby. P-ky celkové, allgemeine Erscheinungen, moče krevnosti, urämische E., zánětové, Entzün- dungs-. Ktt. exc.

267388   Příznak Svazek: 10 Strana: 0308
Příznak nemoci, Krankheitszeichen, sym- ptoma. Ktt.

267389   Příznakosloví Svazek: 7 Strana: 0493
Příznakosloví, n., symptomatologia. Nz.

267390   Příznakový Svazek: 7 Strana: 0493
Příznakový. P. slovesa, časování (spo- nové), Bž. 177., Kvř. Ml. 109., samohláska. Gb. Ml. I. 144. 127.

267391   Příznakový Svazek: 9 Strana: 0258
Příznakový. P. přípona. Gb. H. ml. III. 2. 110.

267392   Příznakový Svazek: 10 Strana: 0308
Příznakový. Zánět krku p-vý, angina symptomatica; p. léky, palliativa. Ktt.

267393   Přiznalec Svazek: 2 Strana: 1121
Přiznalec, lce, m., der sich wozu be- kannt hat. Ros. Přiznalosť, i, f., přiznání se, die Beken- nung. Ros. -Přiznalý, kdo se přiznal, der sich wozu bekannt hat. Us. — P., ve smyslu trpném. ?. skutek, die bekannte That. Ros. Vrchnosť povinna bude dluh p-lý na člověku tom do- pomoci. Bdž. 158. — kde: dluh před sou- dem p. J. tr.

267394   Přiznamenání Svazek: 2 Strana: 1121
Přiznamenání, n., die Anmerkung, Reš.; připodobnění. Reš.

267395   Přiznamenati Svazek: 2 Strana: 1121
Přiznamenati, přiznamenávati, dazu an- merken, zeichnen. — co k čemu.

267396   Přiznání Svazek: 2 Strana: 1121
Přiznání, n. P. jest uznání okolnosti za pravdivou, kterou ve sporu soukromém druhá strana n. v řízení trestním osoba, proti které řízení trestní vedeno jest, pro- hlásí. S. N. Das Eingeständniss, Geständ- niss, Bekenntniss. P. před právem nejdoko- nalejší průvod. Rb. P. přestupníka. D. P. sepsané; z p. vinu přisouditi. Šm. P. a svo- lení k čemu, Vymučiti, vynutiti na někom p. Sych. P. soudní a mimosoudní, úplné a částečné, zřejmé n. mlčky dané. Vz S. N. P. daně, die Steueransage. J. tr. P. na místě přísahy. J. tr. Chce to ukázati jeho p-ním; Racek na to p. těch 90 kop dal svój přísud. Půh. II. 45., II. 459. P. polovice napravení; P. polovice pokání. Pk. Vlastní p. za 1000 svědků. Pk. P. o obdržení, Empfangsbe- kenntniss, n. Pr. P. ke koruně, durch Be- rührung der Krone den Eid der Treue leisten. Gl. 275. Vlastní p. před soudem drží se, jakoby právem již byla vyhledána a přisou- zena ta věc, o kterouž rozepře jest. Má-li vyznání (přiznání) škoditi vyznavateli, po- třebí jest, aby vědomé a neomylné bylo vy- znání. Nejisté a nestálé přiznání, jakž žalob- níku neprospívá, též obžalovanému neškodí. O p. a svolení (v strčeském právě); k čemu se kdo sám přizná, to se pokládá za pro- kázané; jaké má býti p., aby bylo prů- vodně; kdo mlčí, zdá se, že přivoluie. Vz o tom Rb. str. 110.—111., 271., Průvod. — Na p. jíti — k řízení na úřad. Jg. — P. osobní u desk. Vz Vš. 569.

267397   Přiznání Svazek: 7 Strana: 0493
Přiznání. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 419. P. majetku. Cf. Wtr. Obr. 301., 302.

267398   Přiznání Svazek: 9 Strana: 0258
Přiznání. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 136a., VIII. O, odst. 4.

267399   Přiznaný Svazek: 7 Strana: 0493
Přiznaný. Prodávám svú dobrú svo- bodnú a p-nú plnú volí. Arch. VIII. 545.

267400   Přiznatel Svazek: 2 Strana: 1121
Přiznatel, e, m., der Bekenner, Gesteher. J. tr.

267401   Přiznati Svazek: 2 Strana: 1121
Přiznati, znám, al, án, ání; přiznávati = uznati, anerkennen; přisouditi, přiřknouti, zuerkennen; p. se: vyznati, bekennen, ein- gestehen, zugestehen; hlásiti se, znáti se, sich zu etwas bekennen. Jg. — co: barvu (ve hře v karty n. přiznati se, ku které straně náleží. Zkr.). D. — čeho. Že tam byl, toho přiznává, šp. m.: k tomu se přiznává. Brt. — nač. Nic nepřiznám (= neuznám) na slovo mudrce jakého. L. — co komu: cenu, D., léta právní. L. P. ctnosti, co jí ná- leží. Jg. — se. Přiznal jsi se, vydal jsi se. Pr., Č. A ponvadž sě jest přiznal, tehdá páni nalezli, aby jemu plnil (platil). Pňh. 1. 202. — se za koho. Pravil a přiznal se za mě Kunikovi. Půh. II. 585. — se jak: bez mučení. Sych. — se na koho, nač = vy- znati. Ros. P. se na summu. J. tr. — se čemu. P. se skutku. Plk. ex V. — se komu v čem. Přiznal se jeden druhému v žádosti své. Br. Tu jsem se přiznal ve dvú stú hř.: Přiznal se jemu v těch penězích. Půh. I. 305., II. 45. — J. tr. — se k čemu, J. tr. K čemu se kdo přiznal, tomu dosti aby učinil. Pr. P. se ke všemu, Ros., ke krádeži, Jg., k vině. Br. Přiznal jsem se k rytířství (hlásil se), Jel., k Čechům, Har., k zemi. Us. Obeslaný má odpověď světlú dáti, k žalobě se přiznati nebo ji otepříti. Kol. 10. Jakož jsú se k těm smlúvám s obou strun páni JM., rytířstvo, Pražané, horníci a jiná města přiznali, že je držeti a zacho- váti chtí. Zř. F. I. B. 18. Přiznal se ke všem kusuom. Pč. 24. K listu se jest přiznal; Při- znává se Jan k své pečeti; Jako se přiznal k své pečeti před pány; Ježto sc k svému oddílu přiznal. Půh. I. 208., II. 65., 358., 489. — se do čeho: do zápisů (přihlásiti se). Akt, m. Ferd. — že. Přiznal se, že to udělal. D.

267402   Přiznati Svazek: 9 Strana: 0258
Přiznati. Teprv s bitím se přiznal. Mtc. 1900. 146.

267403   Přiznati se Svazek: 7 Strana: 0493
Přiznati se. Kdo se nepřiznal, na polo vyhrál. Us. — se k čemu: k nějaké víře. Mus. Umí k písni dobře přiznávati. U Ro- kyc. Tč. — se k čemu jak kde. Když by toliko před svědky kšaftovnímí sám ústně k vůli své poslední so přiznal. — se o čem. O ručnici přiznal se, že jest mu jí půjčila Svěd.

267404   Přiznati se s infť Svazek: 10 Strana: 0308
Přiznati se s infť. Přiznal se dlužen jemu býti. 1512. Arch. XIX. 187.

267405   Příznatné Svazek: 7 Strana: 0493
Příznatné, ého, n., Anerkennungsgeld, n. Rk.

267406   Přiznavací Svazek: 2 Strana: 1121
Přiznavací list, Recepisse, n., der Be- kenntnissbrief, die Fassion, der Empfangs- schein. Boč. P. cedule. V.

267407   Přiznávací Svazek: 7 Strana: 0493
Přiznávací list (jmění, aby se daň vy- měřila). Arch. VIII. 239. a. j. tam. — Výb.II. 808., Vš. 181.

267408   Přiznavač, e, přiznavatel, e Svazek: 2 Strana: 1121
Přiznavač, e, přiznavatel, e, m. Be- kenner, m. Ros.

267409   Přiznavačka Svazek: 2 Strana: 1121
Přiznavačka, y, f., die Bekennerin.

267410   Přiznavatel Svazek: 10 Strana: 0308
Přiznavatel, allocutor. Háj., UČ. spol. 1905. III. 31.

267411   Přiznávka Svazek: 2 Strana: 1121
Přiznávka, y, f. P. lednická, die Ver- klärung in der Schiffssprache. Šm.

267412   Přiznávka Svazek: 7 Strana: 0493
Přiznávka, die Fassion. Šp., Loos, Neč.

267413   Přízník Svazek: 7 Strana: 0493
Přízník, a, m. = příznivec. 1529. Vodň.

267414   Příznitel Svazek: 7 Strana: 0493
Příznitel. Arch. VII. 348.

267415   Příznitel, e Svazek: 2 Strana: 1121
Příznitel, e, m., der Gönner, Freund. Opatrní páni, p-lé naši milí. NB. Tč.

267416   Přízniti Svazek: 2 Strana: 1121
Přízniti, zni, znil, zněn, ění; zpřízniti, příznívati = přáteliti, befreunden. -- koho mezi kým. V svornosti je zdržoval a spolu mezi sebou příznil. Trip. — se s kým: se zlými tovaryši. Kram. Aby jim. kdyby se s nimi příznili, nebyli ku pádu. Sš. Sk. 157.

267417   Přízniti se k Svazek: 7 Strana: 0493
Přízniti se k zlým. Kar. 143.

267418   Příznivce Svazek: 2 Strana: 1122
Příznivce, e, f., vz Příznivkyně.

267419   Příznivě Svazek: 2 Strana: 1122
Příznivě, günstig. V. P. něco posouditi. Jg.

267420   Příznivec Svazek: 2 Strana: 1122
Příznivec, vce, m., der Gönner. Lom. Převrhli se příznivci v nepřátely. Sych. — Puch., Dch., Lom.

267421   Příznivectví Svazek: 7 Strana: 0493
Příznivectví, n., Gönnerschaft, f. Šm.

267422   Příznivětivě Svazek: 7 Strana: 1370
Příznivětivě = příznivě. Arch. X 244.

267423   Příznivkyně, ě, příznivce Svazek: 2 Strana: 1122
Příznivkyně, ě, příznivce, e, f., die Gönnerin, D., Mus., příznivka, y, f. Šm

267424   Příznivost Svazek: 2 Strana: 1122
Příznivost, i, f., nakloněnosť, die Gunst, Günstigkeit. Troj.

267425   Příznivosť Svazek: 7 Strana: 1370
Příznivosť. Dobrotivými p-stmi pod- dané navštíviti. Arch. IX. 430.

267426   Příznivý Svazek: 2 Strana: 1122
Příznivý; přizniv, a, o = kdo dobrého přeje, günstig. V. — P., laskavý, náchylný, ochotný, vlídný, gewogen, zugethan, geneigt, hold, angenehm. Ros. P. přítel. V. Proza- hálel příznivou příležitosť. Sych. P. poměry, spojení. Dch. Jsa se mnú v p-vé míře. Půh. II. 276. — ke komu. Otec ke mně milo- stivě p-vý. Žer. 1591. — komu. Tomuto přízniví jsou. V. Paní vaše nám milostivě příznivá. Háj. Páni nám p-ví! NB. Tč.

267427   Příznivý Svazek: 7 Strana: 0493
Příznivý. P. podmínky, Us., obrat věcí, J. Lpř, kurs, Kzl., okamžik. Us. Pdl. — ke komu. Pánům k sobě laskavě p-vým. Pož. 1. Páni k nám p-ví. NB. Tč. 189. — komu (čím). Páni mně p-ví. Pož. 1. Ně- komu něčím přízniv býti. Šml. I. 38.

267428   Přízný Svazek: 2 Strana: 1122
Přízný, od příze, Spinn-, Garn-. P. kolo- vrat. Zlob.

267429   Přízný Svazek: 10 Strana: 0656
Přízný. Přízné, n. = daň za zpracování lnu a konopí na plátno. Vz Brt. Sl.

267430   Přizobati Svazek: 2 Strana: 1122
Přizobati, přizobávati, noch ein wenig picken, essen. Ros.

267431   Přízor Svazek: 7 Strana: 0493
Přízor, u, m. = přizírání. Šd.

267432   Přizouti Svazek: 2 Strana: 1122
Přizouti (vz Zouti), přizouvati, hinzu an- ziehen. — co. Přizuj si ještě druhé gatě. sic ti bude zima. Na Ostrav. Tč.

267433   Přízový Svazek: 7 Strana: 0493
Přízový, Garn-. Us.

267434   Přízpěv, u Svazek: 7 Strana: 1370
Přízpěv, u, m., accentus, zastr. Veleš. Vz Prozpiev (2. dod.).

267435   Přízpěv, u, přízpěvek Svazek: 2 Strana: 1122
Přízpěv, u, přízpěvek, vku, m., der Refrain. Dch. Vz Přípěv.

267436   Přizpěvač Svazek: 2 Strana: 1122
Přizpěvač, e, m., der Mitsänger.

267437   Přizpěvačka Svazek: 2 Strana: 1122
Přizpěvačka, y, f., die Mitsängerin. L

267438   Přizpěvák Svazek: 2 Strana: 1122
Přizpěvák, a, m. = přizpěvač.

267439   Přizpěvovati Svazek: 2 Strana: 1122
Přizpěvovati, mitsingen, akkompagniren. — k čemu (jak): k loutně, k citaře živým hlasem p. Br. — v čem: v choralu, sekun- diren. Hd.

267440   Přizpěvovati U Svazek: 7 Strana: 0493
Přizpěvovati U nás někteří v řeči při- zpěvují (zpívavě mluví). Brt. D.

267441   Přízpilkovaný Svazek: 2 Strana: 1122
Přízpilkovaný, subserrulatus. P. list. Rostl.

267442   Přízpilovaný Svazek: 2 Strana: 1122
Přízpilovaný, subserratus. P. listy. Rostl.

267443   Přizpívati Svazek: 2 Strana: 1122
Přizpívati, herbeisingen. — koho. Us.

267444   Přizpověděti Svazek: 2 Strana: 1122
Přizpověděti (přizpovědíti), vím, věděl, ěn, ění, napověděti, berühren, sagen. Pont. o stat. 19.

267445   Přizpůsobení, n Svazek: 2 Strana: 1122
Přizpůsobení, n. = způsobilost', dle vněj- ších pojmů měniti svou přirozenou povahu, upouštěti od vlastností svých a přibírati cizí. Tak se ku př. v řeči mnohé hlásky přizpůsobují jiným. Vz S. N.

267446   Přizpůsobenina Svazek: 7 Strana: 1370
Přizpůsobenina rozplemeňovací. Ott. VII. 62.

267447   Přizpůsobený Svazek: 2 Strana: 1122
Přizpůsobený; -en, a, o, angepasst. Us. Dch.

267448   Přizpůsobilosť Svazek: 2 Strana: 1122
Přizpůsobilosť, i, f., die Anpassungs- fähigkeit. Dch. Vz Přizpůsobení.

267449   Přizpůsobitel Svazek: 7 Strana: 0493
Přizpůsobitel, e, m., Zurüster, Anpasser, m. Us.

267450   Přizpůsobiti Svazek: 2 Strana: 1122
Přizpůsobiti, il, en, ení, přizpůsobovati. — co, se čemu, k čemu, zu etwas tauglich machen. Us. P. se k úřadu, sich qualificiren.

267451   Přizpůsobivosť Svazek: 7 Strana: 0493
Přizpůsobivosť, i, f. SP. II. 296., Vch. Důk. 112., NA. V. od. II. 24. Cf. Přispůso- bilosť, násl.

267452   Přizpůsobivý Svazek: 7 Strana: 0493
Přizpůsobivý, tauglich machend. Vch. Ar. 33

267453   Přizpůsobovací Svazek: 7 Strana: 0493
Přizpůsobovací = přizpůsobivý. P. mo- hutnosť. NA. V. od. II 18. (4.).

267454   Přízračné Svazek: 10 Strana: 0308
Přízračné bledá tvář. Hrlš. Hus. 271.

267455   Přízračnosť Svazek: 10 Strana: 0308
Přízračnosť, i, f. P. umění. Nár. list. 1902.

267456   Přízračný Svazek: 2 Strana: 1122
Přízračný, phantastisch. Rk.

267457   Přízrak Svazek: 2 Strana: 1122
Přízrak, u, m.,příšera, obluda, das Gaukel- bild. D., Kom. Učeníci Pána nepoznali a za p. ho drželi. Sš. J. 102.

267458   Přízrak Svazek: 7 Strana: 0493
Přízrak, cf. Mkl. Etym. 402. a. P., hallu- cinace. P. mořský, Seegesicht. Nz. Jediné ač znamenie a přízraky (prodigia) uzříte, neuvěříte. Ev. olom. 299.

267459   Přízrakan Svazek: 2 Strana: 1122
Přízrakan, a, m., alima, kývoš. Krok.

267460   Přízrakový Svazek: 7 Strana: 0493
Přízrakový, vz Odchlípení (dod.).

267461   Přizrzavělý Svazek: 7 Strana: 0493
Přizrzavělý, etwas roth. P. vlasy. Us.

267462   Přizrzlý Svazek: 7 Strana: 0493
Přizrzlý = přizrzavělý. Us. Pdl.

267463   Přizření Svazek: 2 Strana: 1122
Přizření, n., das Hinzusehen. Jg.

267464   Přizření Svazek: 9 Strana: 0258
Přizření, n. — léčení. ?. ? nemocnému, ješto jest raněn. Maš. ruk. 224b.

267465   Přizříditi Svazek: 2 Strana: 1122
Přizříditi, il, zen, ení. — koho komu p. přidati, zuordnen. D. — co k čemu. K tomu velikému soudu přizřídila tehdáž po městech jiné dvoje právo. Plác.

267466   Přizřiti Svazek: 2 Strana: 1122
Přizřiti, zřím, zři, zře (íc), zřel, en a ín, ení; přizírati = přihlédati, přihlédnouti, zu- sehen. Jg. — (se) k čemu. P. k věcem. Ms. pr. kut. P. k něčí obraně. Ben. Žal. Dobře se k tomu přizři (na Slov. p. se = přizříti). Plk. — k čemu v čem. Zvláště pak musil k zákonu starému ve svých vý- vodech nejpřilehleji přizirati. Sš. I. 14. — k čemu jak. Nepřizříš-li k tomu sličnou pomocí. Pulk. 34. — na koho. Pozři na mne hříšného. Hank. — o čem. Vypravili, což se stalo bylo, i prosili jsou, aby o tom ráčil p. Pulk. Přizři o sobě. Žk. 454. Přizři, králi, o tom. Smil v. 1310. Přizulové dřevo. Vz S. N.

267467   Přizříti Svazek: 7 Strana: 0493
Přizříti, intendere. Ž. wit. 34. 23, 68. 19. — k čemu. Aby záhe přizřel k sobě. Hr. ruk. 417. — (se) čemu, co. Událiť se tobě p. častých škodek mnoho nevaž sobě těžce toho; Přizři jemu prvé šedesátkrát z tvé dobroty. Výb. l. 916., 917. Močí dievča konope, šuhaj sa mu prizérá. Sl. ps. Šf. I. 53. — o sobě = pozor na se míti, auf der Hut sein. Št. Kn. á. 281. 13.

267468   Přizůstalosť Svazek: 2 Strana: 1122
Přizůstalosť, i, f., der Beilass. Šm.

267469   Přizůstaviti Svazek: 2 Strana: 1122
Přizůstaviti, il, en, ení. přizůstavovati, beilassen. Sm.

267470   Přizvaný Svazek: 2 Strana: 1122
Přizvaný; -án, a, o, beibenannt; hinzu- geladen.

267471   Přizvati Svazek: 2 Strana: 1122
Přizvati, zvu, al, án, ání; přizývati, dazu rufen, laden; dazu benennen. — koho kam: na lov. Č. — koho k čemu. Přizývá El- lenu k uvítání strýce. Č. — koho (gt.). Všechněch ona (sýkorka) ptáků přizývala. Č. A co já vím, jaké jiné chasy přizval básník. Kos. Ol. I. 274.

267472   Přizvati koho kam Svazek: 7 Strana: 0493
Přizvati koho kam. Zvon do kostela lidi přizývá a sám v kostele nikdy nebývá. Č. M. 334. — koho. Šf. Strž. II. 491. P-la dva poručníky. NB. Tč. 198. Přizov svědky. Pror. Jer. 32. 15. — kam proč. Zvon při- zýval k Bohu na poklon. Č. Kn. š. 338. Nepřizývej vlka ku pomoci. Pk. — koho jak. Naše mládež přizývá sluníčko těmito říkadly. Brt. Dt. 31. — se. Prizývať sa = hlásiti se. Slov.

267473   Přizvěděti Svazek: 7 Strana: 0493
Přizvěděti, dazu erfahren. — co. Vz Zapomenouti abs.

267474   Přízvisko Svazek: 2 Strana: 1122
Přízvisko, přezvisko, a, n., příjmí, der Zu-, Beiname. Na Mor. a ve Slez.

267475   Přizvisko Svazek: 7 Strana: 0493
Přizvisko. Cf. Mkl. Etym. 405. a.

267476   Přizvoliti Svazek: 2 Strana: 1122
Přizvoliti, einwilligen, seine Zustimmung geben. — k něčemu. Na Ostrav. Tč.

267477   Přizvoniti Svazek: 2 Strana: 1122
Přizvoniti, il, ěn, ění, přizváněti, ěl, ěn, ění = dále ještě zvoniti, dazu, noch mehr läuten. Ros.

267478   Přízvuček Svazek: 2 Strana: 1122
Přízvuček, čku, m., vz Přízvuk.

267479   Přizvučiti Svazek: 7 Strana: 1370
Přizvučiti hlas = rozličně sesíliti n. změniti. Vchř.

267480   Přízvučkář Svazek: 10 Strana: 0308
Přízvučkář, e, m. = přízvučník Vin I. 235. Vz Přízvučník v VII 493.

267481   Přízvučník Svazek: 2 Strana: 1122
Přízvučník, u, m., znaménko přízvuku, das Tonzeichen. P. ostrý ('), těžký ('), prů- tažný ( ) Vz Ndr. §. 82. a násl., Přízvuk.

267482   Přízvučník Svazek: 7 Strana: 0493
Přízvučník, a, m. = přívrženec básnění dle přízvuku.

267483   Přízvučnosť Svazek: 7 Strana: 0493
Přízvučnosť, i, f., die Accentuirung. Nz., Dk.

267484   Přízvučný Svazek: 2 Strana: 1122
Přízvučný, Ton-, Akcent-. P. syllaba (která má hlavní přízvuk), znamení, D., pro- sodie (na přízvuku založená). Jg. P. verš, jehož skladba se zakládá na pravidlech pří- zvuku na rozdíl od veršů, založených na pouhém rhythinickém počítání slabik aneb na měření jich trvání (délky a krátkosti) dle pravidel časomíry. S. N. P. (fonetické) dloužení samohlásek, které děje se bez účelu mluvnického pouze následkem přízvuku na slabice spočívajícího. Příčiny jeho, jakož i účinek jejich, dloužení samo, jsou nedů- sledny a nespolehlivy. Vz Bž. 20. Vz Verš. P. míra, měření. Nz.

267485   Přízvučný. P Svazek: 10 Strana: 0308
Přízvučný. P. prosodie Vz Prosodie.

267486   Přízvuk Svazek: 2 Strana: 1122
Přízvuk, u, m., accentus, ????????, der Akcent. P. slovný a větný. P. slovný jest vyražení slabiky povýšením hlasu n. dle Gb. Hl. 44. mocnější hlas, kterým jedna slabika slova nad ostatní slabiky vyniká. V polštině a ve východním Slovensku padá na předposlední slabiku, Šb., v ruštině není k žádnému určitému místu vázán. Schl. V če- ském jazyku padá ve slovech dvoj- a trojsla- i bičných vždy na prvou slabiku slova, ať sla- | bika ta krátkou má samohlásku ať dlouhou: maso, tráva, pořádek, zanésti, obcování, pro- volávání. Kz., KB. 2. 1 ve čtyř- a pětisla- bičných slovech první slabika má p. hlavní, vedlé toho však ve čtyřslabičných vždy před- poslední, ve pětislabičných jindy předpo- slední, jindy třetí od konce p. vedlejší: vele- bený, sáhodlouhý, dalekosáhlý, velevěhlasný. KB. 2. Tomu i cizí slova se musí podrobiti, ku př. lucerna, nátura, ač by se dle latiny čísti mělo: lucerna, natura. D. — Pozn. V Pře- rovsku, Opavsku a prus. Slezsku klade se ve víceslabičných slovech na předposlední sla- biku : od Opavy, do Rožnova. Šb., Kd. Jedno- slabičné předložky dostávají přízvuk od slova následujícího, jimi řízenéno splývajíce s ním takměř ve slovo jedno: do dvora, na skále, ku zdi. — Pozn. ?. U předložek: dle a krom nemá dle KB. 2., Gb. Hl. 45. a Bž. 56. toto pravidlo platnosti, dle Kz. také u skrz a blíž: dle libosti, skrz stodolu, krom dobrých lidí. -- Pozn. 2.- Ve slovech trojslabičných přízvuk spadající na syllabu první valně slábne, je-li syllaba druhá buď přirozeně aneb polohou dlouha, tak že ve verších přízvučných někdy zcela utuchuje a se přemyká na syllabu druhou: Přízní krále mír vykoupí (Vocel); Um svůj těmi bav caparty. Č. (KB. 2.). — Pozn. 3. V pán Bůh, pan táta má pan pří- zvuk, ale v: pan strýc, pan děkan atd. sla- biky strýc, de- přízvuku neztratily. D. - Jednoslabičná zájmena mi, mě, ti, tě, si, se, mu, ho a jednoslabičné číslovky nemají přede, jmény podstatnými a přídavnými nebo před slovesy žádného prízvuku a nestávají na počátku věty. Mají-li zájmena tato s dů- razem se vysloviti, mění se v širší formy: mne, mně, tobě, tebe, sobě, sebe, jemu, jeho. Kdo zradil krále? On otce znal; tři dobré děti; ale: Tys krále zradil. D., Zk., KB. 2. — Taktéž jednoslabičné částice (vyjímáme-li předložky): i, a, by, ni, li, že, či, ať, až, pak, než, kde, zda, ač atd., leč spojí-li se s jinými nepřízvučnými: než-li, žeby. ať mi, čili. D., Ht. Zv. 80. A on; kde jste? až tam; či-li, pak-li, žeby, aby, ačkoli. Bž. 57. — Pozn. 1. Ztrátou p-ku pozbývá samohláska kme- nová i délky přízvučné: chvála, pochvala. Bž. 22. — Pozn. 2. Přízvuk a míra slabik jsou věci od sebe zcela rozdílné. Bž. 56. — Pozn. 3. Ode p-ku slovného či grammati- ckého rozeznávati jest p. větný či řečnický, který na jednotlivých slovech ve větě spo- čívá, jímž se tedy ne slabiky, nýbrž v řeči jistá slova mocnějším hlasem vyslovují. Gb. Hl. 46. učí takto: P. větný leží na jedno- tlivých slovích ve větě a tím se vyjadřuje, že ve slovích těchto slabika, která má p. hlavní, vysloví se ještě důrazněji. Na př. ve větách: lékař léčí, bůh uzdravuje mají prvé slabiky všech slov p. slovný, ale ve slovech léčí a uzdravuje mají nad to ještě přízvuk větný a vyslovují se tedy ještě důrazněji. — Pozn. 4. Přízvuk slovný napomáhá tomu, aby slabiky v jednotu slovnou se vázaly; p. větný zase váže slova do jednoty větné. Bez p-ku věta a slovo rozsýpají se ve smě- sici slabik bez souvislosti a bez významu. O tom se snadno přesvědčíme, slyšíme-li čtenáře, který něco čte, čemu nerozumí. Gb. Hl. 44. — Pozn. 5. Na mor. Zlínsku bývá z pravidla p. jako v češtině na slabice první, ale v hovoru důvěrném často se přesmykuje na slabiku předposlední. Kde jste byli ? Já ve stodole. Ono by se toho napovídalo. V otáz- kách vybízeeich p. se tam klade na po- slední slabiku celé věty: No, ešče nepůjdete? Počkáte tu na nás? Půjdete s nama? Brt. v Mtc. 1878. 10. - Pozn. 6. O proměnách p-ku v dřívějších dobách není nic jistého známo. Vz více v Gb. Hl. 130. - Aecentus acutus: p. ostrý, tenký, vysoký, jasný, zvuč- ný; a. gravis: slabý, těžký, hluboký, hrubý, temný; a. circumflexus: p. průtažný; p. smy- slový n. významový, slovný n. grammatický, větný n. řečnický, hlavní n. plný n. silnější a vedlejší či slabší. Nz., KB., Bž. P. klásti; p. leží (jest) na čem, padá nač (na předpo- slední slabiku). Nz. P. dáti, p-kem opatřiti (přizvukovati); p-kem se řídící; znaménko p-ku (přízvučník) Nz. Pán bez mála v řeči také p-ku galilejského užíval. Sš. J. 134.

267487   Přízvuk Svazek: 7 Strana: 0493
Přízvuk. Vz Vor. P. 13, Šf. III. 204, Vm. 21., Kvř. Ml 12 , Mus. 1872. 402., Časo- míra. List. fil. VII. 334 , Mus 1872. (Truhlář), Archiv für slav. Philol. III. 525. (Fischer). O př. slovanském zvl. českém. Naps. Ferd. Jokl. Vz List. fil. 1885. 422. nn. P. je to- nický, ana přízvučná slabika vyniká nad ostatní hlasem vyšším. Krok III. 413. P. dloužívá slabiky krátké: P. souvisí s vý- znamem. Kvř. 25. P. slabik, slov, vztahu (dů- raz logický), citový (emfase), čistý, správný, Dk. Aesth. 228 , expiratorní, melodický (chro- matický), List. fil, veršový, Křn. 3. vd. 367., časoměrný, Dk., větný, Brt. S. 23. (ve strč.) List. fil. X. 266., slovný, Mkl. aL. 199, citu, pocitu. Dk. Aesth. 119., 143., Dk. P. 13. Pevný a rázný p. těchto slov. Šml. Pocity silným p-kem provázené. Dk. Aesth. 8. Hlas jeho měl drsný p. Vlč. První doba taktu má p. Zv. Př. kn. I. 9. P. a jeho změny. Vz Gb. Ml. I 47. nn. P. v Chodsku. Vz List. 478 fil. 1891. 54., 55. — P. = příznak, význam. Slovo sedlák záhy dostalo p. potupy. Osv. I. 170. V horní Italii reformace Lotherova tak příznivý p. a ohlas našla. Koll. III. 207.

267488   Přízvuk Svazek: 7 Strana: 1370
Přízvuk čes. slov. Vz D. Lhrg. 9. nn. P. v staročeštině Vz Ott. VI 275. O p. slovan. zvl. českém. Napsal Ferd. Jokl. v List. fil. 1885. 422. O p. vůbec, zvláště o českém. Napsal Jos. Truhlář v Mus. 1872. 402. nn. P. v Dolnobečovsku na Mor. Vz Listy fil. 1891. 443.

267489   Přízvuk Svazek: 9 Strana: 0258
Přízvuk na Hořicku, vz Hoř. 79., u ad- jektiv jmenných, Rozpr. fil. 117., List. fil. 1900. 17. nn., slovný, větný. Vz List. fil. 1898. 24., 31. P. zpívavý, hudební, (tó- nický, melodický, muzikálni). Ib. 11.

267490   Přízvukář Svazek: 10 Strana: 0308
Přízvukář, e, m. = přívrženec přízvuku. Vlč. Lit. II 1. 48.

267491   Přízvukochválec Svazek: 10 Strana: 0308
Přízvukochválec, lce. m. Krok. II. 6. 315. (r. 1827. ), Jakb. Mar. 137.

267492   Přízvukolibec Svazek: 2 Strana: 1123
Přízvukolibec, bce, m., kdo podlé pří- zvuku verše dělá, der Liebhaber o. Vorthei- diger der Tonprosodie. Krok. 2. 210.

267493   Přízvukoměrství Svazek: 7 Strana: 0494
Přízvukoměrství, n., die Prosodik, Ton- masslehre. Nz.

267494   Přízvukomíra Svazek: 7 Strana: 0494
Přízvukomíra, y, f., přízvukoměří, n., die Prosodie, Silbenmessung. Nz.

267495   Přizvukování, n Svazek: 2 Strana: 1123
Přizvukování, n., das Zustimmen, die Zustimmung. — P., kladení přízvuku, die Tonsetzung.

267496   Přizvukovaný. P Svazek: 10 Strana: 0308
Přizvukovaný. P. slabika. Ott. XX. 725b.

267497   Přizvukovatel Svazek: 2 Strana: 1123
Přizvukovatel, e, m., potakač, der Ja- herr. Šm.

267498   Přizvukovati Svazek: 7 Strana: 0494
Přizvukovati, betonen. — co: slabiku. Dk. Poet. 332., Křn.

267499   Přizvukovati komu Svazek: 2 Strana: 1123
Přizvukovati komu, zustimmen. Šm. — P., vz Přízvuk.

267500   Přízyv Svazek: 7 Strana: 0494
Přízyv, u, m. = přizvání, pozvání. Do- stavili ste sa na náš p. Slov. Phľd. IV. 482.

267501   Přizyvač Svazek: 2 Strana: 1123
Přizyvač, e, m., der Einlader, Vorrufer.

267502   Přizývati Svazek: 2 Strana: 1123
Přizývati, vz Přizvati.

267503   Přižádati Svazek: 2 Strana: 1123
Přižádati, k něčemu požádati, wozu er- suchen. Zlob.

267504   Přížaha Svazek: 10 Strana: 0308
Přížaha, y, f., eingebranntes Zeichen. Býka plemenného p-hou poznamenati. Pokr. 1885. č. 342.

267505   Přižáhnouti Svazek: 2 Strana: 1123
Přižáhnouti, hnul a hl, ut, utí, noch mehr sengen, zusengen; připáliti, ansengen, anbrennen. L.

267506   Přížárlivý Svazek: 2 Strana: 1123
Přížárlivý, etwas eifrig, eifersüchtig. L.

267507   Přižati Svazek: 2 Strana: 1123
Přižati, vz Přižíti.

267508   Přižbrňati Svazek: 7 Strana: 0494
Přižbrňati = přibryndati, přiliti. Mor. Obz., Šd.

267509   Přiždímati Svazek: 2 Strana: 1123
Přiždímati, přiždmouti, ždmu, ul, při ždíti, přižďal, noch mehr auswinden. — P. — přitisknouti, andrücken. — koho k čemu. Objech děvče, přižech k srdcu i celovach ústa, Rkk. 52. — Pozn. Přižech = přižal = přitlačil jsem, přivinul jsem. Jesti to aor. II. km. žm (žbm), později ždm (novoč. ždí- mati). Praes. žmu, později ždmu (novoč. ždímu i ždímám, strs. žbma): aor. II. žach, přehl. žech (strs. žęchb); inft. žiati, přehl. žieti (strs. žeti = comprimere m.: žbmti). Kmen žbm srovnává se v některých tvarech s kme- nem žbn (demetere). Podobným způsobeni tvořeny jsou aoristy : počech z kmene čn, jech, objech, sněch (sn-jech), zajech, vzech, spěch, rozpěch, přetěch z km. tn atd. Ko- řínek. Vymazal přičiňuje ve svém vyd. Rkk. 97.: Sr. v Č. Růži stolisté: Tak ji k srdci popřižav dí k Juditě Břetislav; a rus.: požal (potiskl) mně ruku.

267510   Přižebrati Svazek: 2 Strana: 1123
Přižebrati, žebrám a žebři, hinzubetteln. — co, čeho. Přižebral si zlatý, Us., hrachu. Ros. Má, co si přižebře, Us. Tč. Vz Při-.

267511   Přižéci Svazek: 7 Strana: 0494
Přižéci. Vz Žžíci, Žéci. — si co: křídla, Osv., vlasy. — co kam. Přižehl dívku k srdci. Šml.

267512   Přížeh Svazek: 2 Strana: 1123
Přížeh, u, m., das Brandmal. Šm.

267513   Přížeha Svazek: 2 Strana: 1123
Přížeha, y, f., ardor. Rozk.

267514   Přižehati Svazek: 2 Strana: 1123
Přižehati, vz Přižžíci.

267515   Přižehnání Svazek: 7 Strana: 0494
Přižehnání. Jejich řeč sladká od p. svodí srdce nevinná. 15. stol. Mnč. R. 94.

267516   Přižehnati Svazek: 2 Strana: 1123
Přižehnati, přižehnávati, seinen Segen dazu geben. Ctib., Lom. — P., přičarovati, behexen. Ros.

267517   Přižehnati Svazek: 7 Strana: 0494
Přižehnati. Dívce milence p. Val. Brt. — co jak. Aby nepřižehnávali vdovích svateb s tú slavností, jakož by měli panny přižehnávati otdávajíc. Št. Ku. š. 84.

267518   Přižehnati Svazek: 9 Strana: 0259
Přižehnati. Rač, Bože, p. Hod. 14. stol. Mus. fil VII. 90.

267519   Přižech Svazek: 2 Strana: 1123
Přižech, vz Přiždímati.

267520   Přižejbrovati se Svazek: 2 Strana: 1123
Přižejbrovati se, langsam herankommen. Us.

267521   Přiženatý Svazek: 10 Strana: 0308
Přiženatý. To už byl v Radešově p-tý = přiženěný. Zvon II. 59. (Jrsk. ).

267522   Přiženění-se Svazek: 2 Strana: 1123
Přiženění-se, die Einheirathung

267523   Přiženěný Svazek: 2 Strana: 1123
Přiženěný ; -ěn, a, o, eingeheirathet.

267524   Přiženiti Svazek: 2 Strana: 1124
Přiženiti, il, ěn, ění, einheirathen. — koho, se kam: syna, se do statku, D., do řemesla. D. Kdo se může p., není zle. Ros. P-nil se k ní na velké majetství. U Opavy. Klš. P. se k někomu, Reš., na grunt. Us. Té.

267525   Přiženiti Svazek: 7 Strana: 0494
Přiženiti. Syn sa přižénil na podsedek, céra sa přivdala na chołúpku. Brt. D. — se jak. P-nil sa na pôl kola (o žijícím v kon- kubinátě). Us. Rr. Sb.

267526   Přiženiti se Svazek: 7 Strana: 1370
Přiženiti se. P-nil se k statku. Arch. X. 289.

267527   Přiženiti se někam pro Svazek: 9 Strana: 0259
Přiženiti se někam pro statek. Dač. II. 149.

267528   Přiženiti se ? Svazek: 9 Strana: 0459
Přiženiti se ? statku. 1422. Mšín. 12.

267529   Přiženu Svazek: 2 Strana: 1124
Přiženu, vz Přihnati.

267530   Přižesiti Svazek: 10 Strana: 0308
Přižesiti, stupefacere. Mam. V.

267531   Přižíci Svazek: 7 Strana: 0494
Přižíci, vz Přižéci, Žéci.

267532   Přížienka Svazek: 7 Strana: 1370
Přížienka, y, f. = přiženění. Slov. Phľd. XIII. 78.

267533   Přižínání, n Svazek: 2 Strana: 1124
Přižínání, n., die Schröpfe. Právo ku pletí a p. J. tr.

267534   Přižínka, přížinka Svazek: 2 Strana: 1124
Přižínka, přížinka, y, f., p-ky, pl., f., die Schröpfe. Vz Přižínání. Dch. Dobytek p-kami krmiti. Us. Dch. — P., směska po žních setá. Prší, budou pěkné p-ky. Us. u Náchoda. Hrš.

267535   Přižíralý Svazek: 2 Strana: 1124
Přižíralý. P. víno. Vz Víno.

267536   Přižíti Svazek: 2 Strana: 1124
Přižíti, přižnouti (cf. Jmouti, Pnouti), přižati, žnu, žal, žat, žetí; přižínati, při- žinovati, zuschneiden ; schröpfen. — co: pšenici (konečky užínati, by nelehla). D. — čeho: žita, pšenice. Vz Přibrati.

267537   Přiživiti se Svazek: 2 Strana: 1124
Přiživiti se, il, ení, schmarotzen. — On se leckdes přiživí. — se u koho, při kom. Jg.

267538   Příživně Svazek: 7 Strana: 0494
Příživně. Rostlina ta žije p. na rostlině jiné, parasitisch. Ves.

267539   Příživník Svazek: 2 Strana: 1124
Příživník, a, m.; kdo se přiživuje, der Schmarotzer.

267540   Příživník Svazek: 7 Strana: 0494
Příživník = cizopasník, Mitesser, m.Brm. IV. 2. 59., Mour., Hg.

267541   Příživník Svazek: 10 Strana: 0308
Příživník, a, m. P ci = ryby krabové, žlabatky atd. Vz Ott. XX. 726.

267542   Příživníkový Svazek: 10 Strana: 0308
Příživníkový. Fíkovina p-vá (cizopás- níková), sycosis parasitaria. Ktt.

267543   Příživný Svazek: 2 Strana: 1124
Příživný, cizopasný, parasitisch. P. rost- liny, plantae parasiticae, Schmarotzerpflanzen. ??. 15.

267544   Přížlabek Svazek: 2 Strana: 1124
Přížlabek, bku, m., der Nebentrog. P. pro telata. Té.

267545   Přižloutlosť, přižlutlosť Svazek: 2 Strana: 1124
Přižloutlosť, přižlutlosť, i, f., die Gelb- lichkeit. Ros.

267546   Přižloutlý, přižlutlý Svazek: 2 Strana: 1124
Přižloutlý, přižlutlý, gelblich.

267547   Přižloutnouti Svazek: 2 Strana: 1124
Přižloutnouti, tnul a tl, utí, gelblich werden. Us. Tč. — čím: obilí mrazy p-tlo.

267548   Přižlutastý Svazek: 2 Strana: 1124
Přižlutastý = přižloutlý. Slov.

267549   Přižlutiti Svazek: 2 Strana: 1124
Přižlutiti, il, cen, ení, gelblich machen.

267550   Přížlutý Svazek: 2 Strana: 1124
Přížlutý, gelblich.

267551   Přižnouti Svazek: 2 Strana: 1124
Přižnouti, vz Přižíti.

267552   Přižokovati Svazek: 2 Strana: 1124
Přižokovati, noch mehr einsacken. Us.

267553   Přižrat se Svazek: 10 Strana: 0656
Přižrat se = zvyknouti zobu. Vz Brt. Sl.

267554   Přižvati Svazek: 2 Strana: 1124
Přižvati, přižívati, hinzu kauen; zuplap- pern. — co.

267555   Přižvýkati Svazek: 2 Strana: 1124
Přižvýkati, přižvykávati, přižvykovati, zukauen. Ros. — co.

267556   Přižžení Svazek: 2 Strana: 1124
Přižžení, n., das Anbrennen.

267557   Přižženina Svazek: 2 Strana: 1124
Přižženina, y, f. = přižžení. Ras.

267558   Přižžený Svazek: 2 Strana: 1124
Přižžený: -en, a, o, angebrannt. Us.

267559   Přižžíci Svazek: 2 Strana: 1124
Přižžíci, žhu, žžeš, žže, žžeme, žžete, žhou, žži, žha (ouc), žžal, žžen, ení; přiže- hati, přižíhati = připáliti, anbrennen. Jg. — co čím kde jak: místa (na těle) horkým železem přižži s pilností. Ras.

267560   Přižžíci Svazek: 7 Strana: 0494
Přižžíci, chybně m.: přižéci, vz Žéci, Žžíci.

267561   Přmočárný Svazek: 7 Strana: 0476
Přmočárný = přímočarý. P. podoba, Pal. Rdh. I. 391., páka, ZČ. 1. 76., šíření-se světla, směr, dráha, Mj., obrazec. Pdl.

267562   Přmus Svazek: 10 Strana: 0656
Přmus, u, m. = nucený přístup do spolku, Zunftzwang. Vz Wtr. Řem. 51.

267563   Přódky Svazek: 2 Strana: 1133
Přódky, pl., f.,přádky,přástky, der Spinn- abend. Na Ostrav. Tč.

267564   Přosol Svazek: 9 Strana: 0261
Přosol, u, m., léčivá rostl. Šeb. 268. (již. Mor. ).

267565   Přotel Svazek: 7 Strana: 0513
Přotel, a, m. = přítel. Laš. Tč.

267566   Přstice Svazek: 9 Strana: 0262
Přstice, trať na již. Mor. Šeb. 190.

267567   Přužinec Svazek: 2 Strana: 1222
Přužinec, nce, m., Elaterit, nerost. Presl.

267568   ps Svazek: 8 Strana: 0327
ps. Z ps se p odsouvá: vosa, lit. vapsa. Gb. H. ml. I. 421.

267569   Psacek Svazek: 7 Strana: 0530
Psacek, cku, m., Tafelschiefer, m. Rk.

267570   Psací Svazek: 2 Strana: 1230
Psací, ku psaní náležející, Schreib-. P. papír, péro, tabulka, V., kniha, škola (pí- sárna), D., stůl, Sych., D., potřeby, sešit, umění, písmo, nářadí, náčiní. Nz. P. chyba, der Schreibfehler, Dch., prst, křída, hodina, stroj, škola. Šm. Vz Písecký.

267571   Psací Svazek: 8 Strana: 0573
Psací telegraf. KP. VIII. 245.

267572   Psací Svazek: 10 Strana: 0318
Psací stroje (vlastně tiskací). Vz Ott. XX. 899.

267573   Pśacko Svazek: 7 Strana: 0530
Pśacko, psiacko, pšacko. a, n. = psík. Slez. Šd.

267574   Psáček Svazek: 2 Strana: 1230
Psáček, čku, m., černá křída, Zeichen- schiefer, m. Min. 400.

267575   Psalm Svazek: 2 Strana: 1230
Psalm, žalm.

267576   Psalm Svazek: 9 Strana: 0264
Psalm. Hus II. 149., III. 229., jinde žalm (I. 115. ).

267577   Psalmista Svazek: 2 Strana: 1230
Psalmista, y, m., žalmista, dle Despota, Psalmist, m.

267578   Psalmodie Svazek: 8 Strana: 0327
Psalmodie. Strč. p. Mtc. 1895. 72.

267579   Psalteri-on, a Svazek: 2 Strana: 1230
Psalteri-on, a, n., dřevěný a strunami potažený nástroj hudební, jehož židé k do- provázení svých náboženských zpěvů uží- vali. Vz S. N.

267580   Psamath-us Svazek: 2 Strana: 1230
Psamath-us, unta, m., mě. v Lakonnii.

267581   Psammenit-os Svazek: 2 Strana: 1230
Psammenit-os, a, m., poslední král 26. dynastie aegyptské. Vz S. N.

267582   Psammetich-os Svazek: 2 Strana: 1230
Psammetich-os, a, m., Psammitichos, jm. dvou králů aegyptských. Vz S. N.

267583   Psammit Svazek: 2 Strana: 1230
Psammit, u, m., pískovec slídový. Schd. II. 75.

267584   Psaňař Svazek: 7 Strana: 0530
Psaňař, e, m. = listonoš. Na již. Mor. Šd.

267585   Psaně Svazek: 2 Strana: 1230
Psaně, schriftlich. Kom.

267586   Psaně Svazek: 10 Strana: 0318
Psaně. Listně i p. s někým disputovati. Kom. Ces. 203. P. zprávu činiti (písemně). Fel. 58.

267587   Psané Svazek: 10 Strana: 0318
Psané. Přinesl p. (= psaní) od úřadu. Brt. D. I. 345.

267588   Psanec Svazek: 2 Strana: 1230
Psanec, nce, m., ve zlých pamětech (za)- psaný, kdo se proti poctivosti něčeho zlého dopustil, Ros., hanebný, zhaněný, der Be- rüchtigte. P., zločinec na listech krajských popravců zapsaný (od toho jméno psanec), slul starým Čechům, kdo odsouzen byl pro vraždu, pro únos a jiné veliké zločiny ne- postaviv se k soudu aneb skrývaje se před vykonáním nálezu trestu. S. N. Za bezprav- ného p-ce prohlásiti. Dch. Když odpovie, že je psance zahubil. Kn. rožm. 131. Žádného práva proti žádnému (s ižádným) nemá mieti a má býti jako psanec. O. z D. Vz. Gl. 280. Skrze nepravosť za psance jest odsouzen. Jel. Všeho práva z cti jako jiný psanec od- souzen býti. V. — P., vypověděný ze země, vyobcovaný, exul, der Geächtete. Vš. *l69. V MV. nepravá glossa. Pa. P. říšský. D.

267589   Psanec Svazek: 7 Strana: 0530
Psanec. Cf. Zříz. zem. Jir. 120., 471., 697. P. = kdo do rejstrů u popravců zapsán byl jako škůdce zemský a rušitel veřejného pokoje nebo jako přechovatel takových škůdců. Vz Kn. rož. 132., Cor. jur. IV. 3. 1. 424., IV. 3. 2. 437.

267590   Psáni Svazek: 2 Strana: 1230
Psáni, n. Psáni znamená činnosť píšícího, das Schreiben, psaní, dopis, spis, list, das Schreiben als Schrift, der Brief. Dle Brs. 153. v obou případech: psaní. Černidlo ku psáni (písařské); kůže, papír ku p. V.

267591   1. Psaní Svazek: 2 Strana: 1230
1. Psaní, n., malování, Gemälde, n. Uči- nil na nich p. rozličná (picturas) jako vy- pučená a vyražená ze stěny. Bj.

267592   2. Psaní Svazek: 2 Strana: 1230
2. Psaní, n., vz Psáni = sepsání, písmo, cokoli sepsáno, das Schreiben, die Schrift. U Litovle na Mor. sklánějí: psání, ěte (í), i, i, i, ím; pl. písma (psaňata), psaňat, psa- ňatům, psaňatech, písmama n. psaňaty. Vck. dle sdělení učitele J. Úlehle. Smazati p. Jel. P. světské. Berg. P. (listiny etc., scripta) podati. V. Hravé p. u všech národů bylo znamením, že si člověk toho, oč jedná se (= běží), nemnoho všímá. Sš. J. 137. To p. má zuby (je vtipně psáno.) Vz Vtipný. Lb. — P., list psaný k někomu, das Schreiben, der Brief. Na Slov. jen: list. Ht. Brs. 284. P., písemné pronesení-se k někomu. Vz S. N. P. = list. Václ. XII. P. stalo se k němu. Bart. 3. 4. P. od někoho k někomu učiněné. Dch. P. schválné, Expressbrief, m. Hnš. P. o ten dům přišlo. Bl. Psanie vašemu jsme porozuměli. NB. Tč. Taková naše p. skrze prostředek pana Angele dodávati se budú. Žer. 1591. P. rekommandované n. zapsané n. zaznamenané. Dch. Předešle minulého mě- síce března sem vám p. učinil. Žer. P. za psaním šlo, až Kačenky došlo; Dal sem tobě ve Velešově p. psát, abych mohl svó Nanynku vyjednat; A psal milej psaní na pargamíně, jak se mu tam vede v cizí kra- jině. Sš. Mor. p. 125., 422. 593. P., které mi činíte, oznamujíce, kterak ... 1613. (Hrs.). Král učinil p. panu K. Čr. P. učiniti, udě- lati (list psáti). V., Žer., Arch. I. 82. P. ob- držeti, s někým v p. se dáti; p. pojišťující (pojišťovací), vražedlné. D. Se vzdálenými skrze p. mluviti. Kom. P. vypraviti, dodati, odevzdati, odvésti komu. Jg. P. rozpečetiti, s psaní obálku odtrhnouti; Komu to p. svědčí ? Sych. Psaním odpověděti. Br. Přišlo k němu p. Br. P. k někomu učiniti. Háj. P. stížné, omluvné, přímluvčí, zvací, poselací, poselné, výhostní, schvalující. V., Jg. P. zamilované, Us., prosebné, Skl. 136.; schránka, známka, obálka na psaní. Šp. Vz List. P. paliči, pa- ličné (list ohněm vyhrožovací), der Brand- brief. Šm.

267593   Psaní Svazek: 7 Strana: 0530
Psaní = spisování. Při počátku mého p. (spisovatelství). 1512. Mus. 1883. 363. — P. = list. 1413. Vz Záští. Jg. H. 1. 736., 737., Ukaž. 63. Učinil jsem k vám p. Arch. VII. 158. a j. Činili p. bez meškání. Bart 65. Jakož psaním svým poručiti ráčil. 1535. Mus. Psaní za psaním šlo, až Kačenky došlo. Sš. P. 125. Při ukazateli p. tohoto 15 kop míšenských odsíláme. 1598. Mus. Odeslati p.; Jak jsem z psaní vyrozuměti mohl. Žer. L. III. 32. Nerač mi za zlé mieti tak z tuhého p. Arch. IV. 394.

267594   Psáni Svazek: 9 Strana: 0264
Psáni, gt. psáněte, pl. psáňata, gt. psáňat. Mor. Gb. H. ml. III. 1. 425.

267595   Psanice Svazek: 2 Strana: 1230
Psanice, e, f., psaní, na Slov. písačka, das Gesehreibe. To byla p. (mnoho psaní). Us.

267596   Psanice Svazek: 10 Strana: 0318
Psanice, psankyně fem. k psanec (na- dávka). XVI. stol. 'Zvon II. 593. Vz Psanec.

267597   Psaníčko Svazek: 2 Strana: 1230
Psaníčko, a, m., das Briefchen. P. strsl. p?sanijce, příp. -?k?. Mkl. B. 265. Vz Psaní.

267598   Psaníčko Svazek: 10 Strana: 0318
Psaníčko, a, n., zdrobn. psaní. P. děvčat, vz Pavučina (předchází).

267599   Psanijo Svazek: 2 Strana: 1230
Psanijo = psaní. Bž. 28.

267600   Psánka Svazek: 2 Strana: 1230
Psánka, y, f. = písanka, Brieftasche. Šm.

267601   Psanosť Svazek: 7 Strana: 0530
Psanosť, i, f., die Fassung (einer Schrift). Rk.

267602   Psanství Svazek: 8 Strana: 0327
Psanství, proscriptio. Čel. pr. m. II. 19., 22. a j.

267603   Psaný Svazek: 2 Strana: 1230
Psaný, geschrieben. Níže psaný. J. tr. Mám to psané (černé na bílém). Us. Brt, P. právo, vz Právo. V. Do vyjíti svrchu psaných desíti let. Zř. F. I. Že tu z nich žádný na těch dvú rokóv psaných nebyl; Byl bratr napřed psaného žalobníka; Ta slova duole psaná. NB. Tč. Svrchu psaný. Dch. Co není psané není dané. Us. Brt. Co jest psáno, má být dáno. Č.,Pk., Rb. — kde, na čem : na kameně. Šm. — čím, jak: rukou. Kniha psaným jazykem psaná, Plác., špatným slohem. Šm., Km?. ?. zlatem, stří- brem. Sš. P. 273. List psaný ne črnidlem ale duchem Boha živého, ne na dekách ka- menných, ale na dekách srdce masného. ZN. — P., vypověděný, verbannt. Vz Psanec. D. — P., malovaný, gemalt. Bez psaných obrazů. BO. — P. trank, jelení jazyk, scolo- pendrium, die Hirschzunge, rostl. Kom. J. 136.

267604   Psaný Svazek: 8 Strana: 0327
Psaný. Co je psáno, to má býti dáno. NZ. IV. 391. Sem i psaného navštívení od vás vděčná (listu zaslaného). Kat. z Žer. 1.167. Bible od ruky psaná = rukopisná. Arch. XIII. 112.

267605   Psaný Svazek: 9 Strana: 0264
Psaný. Slovo psané. Vz Zát. Př. 60b.

267606   Psaný kde Svazek: 7 Strana: 0530
Psaný kde. (Iota dole psané, i. subscrip- tum, vedlé psané, i. adsricptum). Ndr. — jak. Spis prosou, veršem, popularně, svo- bodomyslně psaný. KB., Sbn., Us. — P. = malovaný. Byla zeď jako psaná. Arn. 2355. Ostřela sem (postel) dějnicemi psanými z Egypta (tapetibus pictis). Prov. 7. 16. — P. = vyobcovaný. Sv. ruk. Al. 1104. — P. trank. Cf. Rstp. 1787., Mllr. 19.

267607   Psár Svazek: 2 Strana: 1230
Psár, a, m. = Psáry.

267608   Psárka Svazek: 2 Strana: 1231
Psárka, y, f. P. luční, alopecurus pra- tensis, der Fuchsschwanz, rostl. ČI. 155., FB. 8., Čl. Kv. 103., Slb. 130., Schd. IL 262.

267609   Psárka Svazek: 7 Strana: 0530
Psárka = tuřice dvoudomá, ostřice, ca- rex dioica. Rstp. 1695., Rosc. 108. — P., alopecurus. Vz Rstp. 1725., Mllr. 10, Ott. I. 947.

267610   Psárka Svazek: 7 Strana: 0530
Psárka, psiárka, y, f. = psí polévka, spodní žinčice, kterou valaši psům dávají. Slov. Dbš. Obyč. 57.

267611   Psárkovitý Svazek: 7 Strana: 0530
Psárkovitý. P. rostliny, alopecuroideae: psárka, bolínek. Vz Rstp. 1725.

267612   Psárna Svazek: 2 Strana: 1231
Psárna, y, f. = písárna. Berg.

267613   Psárna Svazek: 7 Strana: 0530
Psárna, y, f. = psí bouda. Zl. kv. 1856. č. 16.

267614   Psaronie Svazek: 10 Strana: 0318
Psaronie = zkřemenělé kusy kmenů kapradinových. Vz Vstnk. XIII. 669.

267615   Psárov Svazek: 2 Strana: 1231
Psárov, a, ves u Soběslavi. PL.

267616   Psarové Svazek: 10 Strana: 0318
Psarové, ého, n. = co se poskytuje psům a jejich hlídačům. 1230. Jir. Prove 303.

267617   Psáry Svazek: 2 Strana: 1231
Psáry, dle Dolany, také Psáře, pl., dle Budějovice, ves a) u Jílového b) u Kácova.

267618   Psáry Svazek: 9 Strana: 0264
Psáry. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 115.

267619   Psář Svazek: 2 Strana: 1230
Psář, e, m., psovod, kdo honící psy opa- truje, der Aufseher über Jagdhunde. Klepe se mu hlava, byl dlouho psářem. Prov. — P., milovník psů, der Hundeliebhaber, -freund. Na Policku. Kšá.

267620   Psář Svazek: 7 Strana: 0530
Psář = psovod, caniductor. Pal. Rdh. II. 253.

267621   Psář Svazek: 7 Strana: 1372
Psář, e, m., Hundewärter. Hank. Sb. 333. Psáti. Na Dol. i často se vypouští: pšu, pšeš, pše, pšem(e), pšete, pšó. List. filol. 1891. 422. Vz o jeho užívání v dialekt. v List. fil. 1892. 365. Co není psáno, ne- musí být dáno. Ptn 39.

267622   Psář Svazek: 8 Strana: 0327
Psář, e, m. = potůček u Prahy (za Vyše- hradem). Břez. Font. V. 452.

267623   Psářce Svazek: 9 Strana: 0264
Psářce, háj. 1498. Arch. XVIII. 37.

267624   Psáře Svazek: 2 Strana: 1230
Psáře, ves u Vlašimi. Vz S. N., Tk. I. 621., 622., II. 546., III. 655.

267625   Psáře Svazek: 10 Strana: 0318
Psáře, zaniklá ves na Mor. Vz Mtc. 1901. 384.

267626   Psáří Svazek: 2 Strana: 1230
Psáří, n., die Abgabe von Viktualien für Jagdhunde. Gl. 280.

267627   Psářka Svazek: 2 Strana: 1231
Psářka, y, f., milovnice n. opatrovnice psů, Hundsfreundin, f. Na Policku. Kšá.

267628   Psáti Svazek: 2 Strana: 1231
Psáti, píši (píšu), piš, píše (íc), psal, án, ání, místy pisati; psávati, (písávati). P., strsl. p?sati. Mkl. aL. 112. Psáti náhradným dloužením m.: pisati. Gb. Hl. 132., Bž. 21. Na Mor. místy pisati. Mtl. Píšu m.: pisju. Gb. Ht. 100. Na vých. Mor. pšu, pšeš, pše, pšemy, pšete, pšú, imperat. pši. Psáti ani v ostatních tvarech infinitivních nemá i: psav, psal a psán m. slov. písať, písal a pí- saný, ale ovšem v přítomných: píši, piš a píše. Ht. Sr. ml. 297. Sloveso psáti dlouží ve přítomném čase ?, které tu ožívá (p?s) v í: píši, píšeš atd., ale imper.: piš. Ve strč. podrženo í mnohdy i ve tvarech jmenných: písán, písal. Bž. 200. Písáno jest. GR. Prk. doporučuje psáti: piši, eš atd. s krátkým i, ano prvotné ? (??s-ati) oživne toliko v i, sr. po-čin-ek, ná-pin, ú-tin-ka; to pak se stupňuje v í jen za zvláštních příčin, na př. má-li se vyznačiti děj vícedobý: počínám, čítám a p., tedy i písám, áš atd. Zdá prý se, že vlivem z části vícedobého písám, z části dvojslabičnosti dlouženo i v piši (píši). — P. = malovati, mahlen; litery perem n. jinak znamenati, schreiben; jako zločince zapsati, vyobcovati, ächten. Jg. — abs. Spravedlnosť, obraz její psán (malován): panna krásná bez očí. Št. N. 205. Píše, jak stádo běží. Lb. Píše jako když ťopka v písku brabe. Us. u Litomš. Dř. Člověk píše, pán Bůh maže. Ib. Bda. — co: list, historii, kroniku, leto- pisy, knihu o něčem p. V. Jak tě vidí, tak tě píší (líčí). Pk. Kázal jemu (Mojžíšovi) písati zákon. BO. P. hrad něčí, proskribiren. Sachsensp. Kdybych pérce iměla, písala bych lístek. Rkk. 66. — co čím: štětcem = ma- lovati, pérem, rukou. Us. List těmito slovy p. V. — komu, čím, po kom, kde. Nosem po rukávě p. Us. Dali sobě privileje zlatem psát. Er. P. 463. Málo inkoustem, je psáno více slzami. Er. P. 201. P. po poslu. D. P. na papíře. Us. JMC. ráčí mi na poště psáti. Břez. 214. Psáno v Žebráce. Arch. I. 191. Cf. Dáno na Žebráce. Arch. I. 56. Jenž chce písati (pingere, malovati) na stěně. BO. O kterémž psal Mojžíš v zákoně a proroci, toho nalezli jsme Ježíše. Sš. J. 34. Chci psáti o šlechetnostech v knihách těchto. Št. N. 164. To ve fojtových rajstřích psáno stálo. NB. Tč. P. v jazyku německém, v theolo- gickém duchu, lépe: jazykem německým, theologickým duchem. Pk. Protož dobře staří mudrci psali sú nad Kristovým obra- zem takto: Krista ne tohoto, ale skrzě toho věř. Hus. I. 76. Jiní po něm psali, když kázal. Čr. Slova ta psal na knihách. BO. Církev píše (jej = líčí, maluje) v člověčie tváři. BO. Nepiš (= nemaluj) čerta na stěně, sám on se namaluje. Prov. To vše ve svých knihách o sobě napsal. Pass. Pište ve svých srdcích, což praví. Hus. I. 96. — co komu, ke komu (kam). P. králům, Ben. V., ku králům. Br. Pište mi. Us. Psal nařízení svému místodržícímu. V. Nezdá se mi, by zle bylo, psáti Čechom české knihy. Št. Klel, až se to k rebi psalo. Jd. Prve psali tyto pře vaší milosti. NB. Tč. Psal jest k Janovi takto. Hus. I. 76. — o čem. Chč. 616. Nech- ciť mnoho psáti o životu věčném. Hus. I. 42. P. něco o někom. Arch. I. 73. Hanba jest o tom psáti. Sych. Knihu o bylinách p. Byl. Vz P. kde. — na koho, šp. m.: komu, ke komu. Brs. 153. — odkud. Píše se z Prahy. Sych. Psal se pán z Kunštátu. V. Odkadž se koli píše. Půh. I. 124., II. 120. Jako ze života Kristova, tak z nejdůleži- tější doby církve máme psáno. Sš. Sk. 1. — kdy. Livius za Augusta (za živobytí Agustova) psal, za času Augustova. Us. Har. Sv. Lukáš psal tuto knihu v Římě u prvním Pavlově, zajetí. Sš. Sk. 238. — proti komu. Us., Jd — oč. Arch. I. 73. P. o zboží. Jg. — co kam. P. do vody, do písku (marně něco dělati). Us. Do register něco p. Jg. Bolesť v ňádro píše. Hdk. C. 26. (List) jest k mé ruce psán. Půh. II. 597. Apoštol Pa- vel obyčejně psával k církvím těm, ježto byl založil. Sš. I. 14. V kroniku něco ne- pravého psáti nemá. Kuthen. — co za kým. Us. — se kým: králem. Háj. P. se čes- kým králem. Let. 498. Nepsal se ani králem. V. Mistrem sedmerého umění se p. Kom. L. 57. Já jej svědkem psal. Půh. I. 598. — Pref. 319., Let. 199., Výb. I. 622. —jak: od levé ruky k pravé. Židé píšou od pravé ruky k levé (Číňané a Indové shůry dolů). Pt. Něco v tato slova p. Br., Pass. 165., Výb. II. 42., NB. Tč. Slovo otčim píší ně- kteří krátkým i a jiní dlouhým í. Šb. P. něco dle předpisu, D., s velikou pilností. Us. Psali na ten rozum. Žer. L. I. 11. P. někomu dobrým úmyslem. Arch. I. 111. Ne- psali jsme vám k uštipkování. Arch. I. 381 P. bez rozumu, bez protahu. Us. P. něco krátkou řečí. BO. Pište židóm ze jmene mého a zapečeťte listy prstenem mým. BO. Skrze črnidlo a pero (atramento et calamo) tobě psuti nechtěl jsem. ZN. — co na koho: daň. J. tr. P. list na někoho, lépe: komu. — přes něco, šp. m.: o něčem. — co s čím: s tužkou, s pérem, šp. m.: psáti tužkou, pérem (čím), poněvadž tužka pouhý jest nástroj, kterým co děláme, s pak náleží k sociativu. — co proč. P. k něčímu užitku. Chč. 624. P. z chlouby, upřímnosti. Arch. I. 71., 73. Z té příčiny píši. Arch. 1. 73. — — koho proč: pro loupež (= ze země vy- pověděti). Ms. pr. cís.— co komu za co. Král psal z Uher do Čech za noviny (= no- vinou) všem stavům, že . . . Bart. 263. — s adv.: zřídka, pěkně, ozdobně, V., sprostě, nízko p. Us. Jakož dole psáno stojí. NB. Tč. Jakož se svrchu píše. NB. Tč.

267629   Psáti Svazek: 7 Strana: 0530
Psáti. Cf. Mkl. Etym. 270., Hr. rk. U. 552., D. 267., Mkl. aL. 262., Šrc. 189.-194., List. fil. I. 267., 314. — abs Napisaj. Trist. 145. Pisaje. Ž. wit. 44. 2. Pisáno jest. Ž. wit. 39. 8., 68. 29. (Oni) píší. Šf. III. 262. Ač jest psáno, že . . . Št. Kn. š. 34. — co. Knihy píší. Hus I. 360. P. obraz = malo- vati. Pass. mus. V Arn. často ku př. ve v. 2528. Ve Sv. ruk. Al. 156., 334. Posud u Malče. Dr. J. Kalousek. — co čím (kde). Mastí neb črnidlem mučenie. Výb. II. 15. Hřiech judský psán jest rafijí. Pror. 65. b. Ježís prstem pisaše na zemi. Evang.— co komu. Čechům české knihy psáti. Št. Kn. š. 3. (1., 3.). Sv. Pavel píše Korintóm. Hus II. 231. — kde. Máme v knihách písáno. Alb. 62. b., Št. Kn. š. 5., Pass. A jinde psáno jest. Št. Kn. š. 7. V niež (sieni) Theofilus psal listy. Výb. II. 22. — kam. Pište k němu listy. Žvt. otc. 50. a. — o čem (jak). P. o něčem se stanoviska vědy. Osv. I. 56. Toto sv. Kliment sám o sobě pisal. Pass. 293. Psáti co o čem, o kom. Pass., Št. Kn. š. 1., 4. — oč. O to se mnoho piše. Pass. mus. 332. — co od- kud: z sv. písma. Št. Kn. š. 71. Odkudž sě kolivěk píše. Půh. I. 250. — proti čemu. Chč. Mus. 1880. 541. — koho, se čím (kam). Neroď činiti toho, by králem psal židovským jeho. Výb. II. 35 Imá se ve daky sirotkem psáti. ŘPZ. — jak. Náhle p. Ž. wit. 44. 2. P. objektivně, J. Lpř., rozvláčně, stručně, úsečně, slohem uhlaze- ným. Us. Pdl. Píší listy mezi sebú. Št. Ř. 95. b. Budu udatnějie p. české knihy. Št. Kn. š. 3. Předložky psal písař dohromady se slovem následujícím. Mus. 1883. 109. Nebť jest tak psáno skrze proroky. Bibl. 1425. Pavel, komuž epištoly psal, psal jest je jich jazykem. Št. Kn. š. 3. Prosím ka- ždého, ktož bude psáti, aby jinak nepsal, než jakož sem já psal. Hus II. 440. — jak kdy. A také toho času s mnohými nedo- statky psal. 1512. Mus. Skladba jest psána v c-klíči. Exc. — proč. Nepiš ze žádné chlouby. Výb. II. 1251. P. z povinnosti. 1512. Mus. Ne na toť jsem psal knih těchto. Št. Uč. 235. a. Učinie-li co pro Bóh, tehdy ihned chtie jméno mieti a tomu na znamenie štíty své přiložiti neb napsati. Hus. II. 44. — komu zač (= oč). Myslí, že jí musí za víc p. Němc. III. 101.

267630   Psáti Svazek: 8 Strana: 0327
Psáti = malovati, pingere. Vz o tom v Dob. Dur. 190., 192., 206. U Kroměř. pšu atd.; pši, pšete; pša, psal, psaní. Brt. D. II. 31. O časov. na Kojetín., Bystř., Brň. cf. ib. 54., 83., 175.

267631   Psáti Svazek: 9 Strana: 0264
Psáti, píšu. Sr. Zub. List. fil. 1901. 28. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 362. Píše nosem po rukávě (utírá si nos o rukáv). Us. Hoř. 126. — P. = kresliti. Vzorky psáti. Na Blatech. Čes. 1. VIII. 22.

267632   Psáti co ke komu Svazek: 10 Strana: 0318
Psáti co ke komu. Psal listy ku panu Košáteckému. 1512. Arch. XIX. 103. — Ne- možnosť psáti, agraphia. Ktt.

267633   Psávání, n Svazek: 2 Strana: 1231
Psávání, n., das (öftere) Schreiben. D,

267634   Psávati Svazek: 2 Strana: 1231
Psávati, vy Psáti.

267635   Psávavý Svazek: 2 Strana: 1231
Psávavý, schreiblustig. Ros.

267636   Psavočítací Svazek: 2 Strana: 1231
Psavočítací návod, die Schreibleseme- thode. Šm.

267637   Psavosť, písavosť Svazek: 2 Strana: 1231
Psavosť, písavosť, i, f., die Schreibsucht.

267638   Psavv, písavý Svazek: 2 Strana: 1231
Psavv, písavý, schreibsüchtig. D. Příp. -??. Mkl. B. 219.

267639   Psec Svazek: 2 Strana: 1232
Psec, gt. pesce, m., zastr., cano (nestvůra člověk). Ros.

267640   Psec Svazek: 10 Strana: 0318
Psec, e, m., cano. Rozk. P. 261., R. 61.

267641   Psejček Svazek: 9 Strana: 0264
Psejček, čka, m. = psík. Us.

267642   Psejk Svazek: 8 Strana: 0327
Psejk m. psík, Papr. Ob. 55.

267643   Psek Svazek: 10 Strana: 0318
Psek, gt. peska, m. Výb. Pel. § 4. 4. d.

267644   Pselduňk Svazek: 9 Strana: 0264
Pselduňk, u, m., z něm. Besoldung. Při- pomínám mou prosbu s strany p-ku a lepšího vopatření služby mé. 1575. Čes. 1. VIII. 334.

267645   Psena Svazek: 7 Strana: 0530
Psena, y, f. = zimnice. P. ho zemlela. Mor. Neor.

267646   Psenec Svazek: 7 Strana: 0530
Psenec, nce, m. = psinec (psí bouda). Dch.

267647   Psení Svazek: 2 Strana: 1232
Psení, n., běhání, das Ranzen.Čas p., die Ranzzeit. D.

267648   Psenky Svazek: 2 Strana: 1232
Psenky, pl., f., vaccinium. D. exc.

267649   Psenky Svazek: 10 Strana: 0318
Psenky. Bhm hex. 249.

267650   Pseno Svazek: 8 Strana: 0327
Pseno, a, n. = zimnice. NZ. II. 700. Cf. Psena.

267651   Pseti Svazek: 2 Strana: 1232
Pseti, psím, el, ení = psíti se, schlecht werden. L. Aby skrze úřad kněžský, jenž slove neřád, zbohatli, ani ovšem hynú a psejí. Hus. I. 134.

267652   Pseti Svazek: 9 Strana: 0264
Pseti v II. 1232. dle Flš. v Mus. 1898. 246. omylem m.: psieti (v Hus 1 134. ).

267653   Pseudoarchaeologický Svazek: 10 Strana: 0318
Pseudoarchaeologický. Nár. list. 1904. 196. 13.

267654   Pseudobuňka Svazek: 8 Strana: 0327
Pseudobuňka, y, f. Hlav. Obrz. 21.

267655   Pseudobutylen Svazek: 7 Strana: 0530
Pseudobutylen, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 278.

267656   Pseudocefaloid Svazek: 8 Strana: 0327
Pseudocefaloid, u, m. = úplně identický s encefaloidem a s pravým gliomem. Schb. Nád. 42.

267657   Pseudoencefaloid Svazek: 8 Strana: 0327
Pseudoencefaloid, u, m. Vstnk. II 573.

267658   Pseudoerythrin Svazek: 2 Strana: 1232
Pseudoerythrin, u, m., ether orsellový. Sfk. 596.

267659   Pseudoevangelík Svazek: 8 Strana: 0327
Pseudoevangelík, a, m. Bl. Gr. 182.

267660   Pseudoevangeliš Svazek: 8 Strana: 0327
Pseudoevangeliš, e, m. Bl. Gr. 344.

267661   Pseudofit Svazek: 9 Strana: 0264
Pseudofit, u, m., nerost. Vz Mtc. 1899. 257.

267662   Pseudofit Svazek: 10 Strana: 0318
Pseudofit, u, m., nerost. Mtc. 1903. 50.

267663   Pseudofluktuace Svazek: 8 Strana: 0327
Pseudofluktuace při očních nádorech. Schb. Nád. 18.

267664   Pseudoglaukomatosní Svazek: 8 Strana: 0327
Pseudoglaukomatosní přznak. Schb. Nád. 6.

267665   Pseudogliom Svazek: 8 Strana: 0327
Pseudogliom, u, m. = skupina různých neduhů očních, které probíhají pod klinickým obrazem gliomu sítnice. Vz Schb. Nád. 20.

267666   Pseudogotický Svazek: 10 Strana: 0318
Pseudogotický stil. Nár. list. 1904. 196. 13.

267667   Pseudohyoscyamin Svazek: 8 Strana: 0327
Pseudohyoscyamin, u, m Vstnk. III. l6.

267668   Pseudochrysolith Svazek: 2 Strana: 1232
Pseudochrysolith, u, m., vodní Chrysolith.

267669   Pseudojádro Svazek: 8 Strana: 0327
Pseudojádro, a, n. Hlav. Obrz. 22.

267670   Pseudojervin Svazek: 7 Strana: 0530
Pseudojervin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 389.

267671   Pseudoklassicis-mus Svazek: 10 Strana: 0318
Pseudoklassicis-mus, u, m. Mus. 1903. 5.

267672   Pseudoklassický. P Svazek: 10 Strana: 0318
Pseudoklassický. P. umění. List. fil. 1903. 382.

267673   Pseudoklassik Svazek: 10 Strana: 0318
Pseudoklassik, a, m. Lit. I. 236.

267674   Pseudokumol Svazek: 7 Strana: 0530
Pseudokumol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 64., Šfk. Poč. 548.

267675   Pseudokumyl Svazek: 10 Strana: 0318
Pseudokumyl, u. m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 54.

267676   Pseudokyanit Svazek: 7 Strana: 0530
Pseudokyanit, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 172.

267677   Pseudomesolith Svazek: 10 Strana: 0318
Pseudomesolith, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 840.

267678   Pseudomorfosy Svazek: 2 Strana: 1232
Pseudomorfosy, pl., f., pakrystaly.

267679   Pseudomravokárný Svazek: 8 Strana: 0327
Pseudomravokárný. P. vandal. Krok. 1894. 81.

267680   Pseudonitrol Svazek: 10 Strana: 0318
Pseudonitrol, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII.. 47.

267681   Pseudonym Svazek: 2 Strana: 1232
Pseudonym, a, m., lichojmenný, kdo ne- pravého jména užívá.

267682   Pseudonym Svazek: 10 Strana: 0318
Pseudonym, u, m., z řec. = nepravé jméno spisovatelovo. Vz Ott. XX. 908.

267683   Pseudonymita Svazek: 9 Strana: 0264
Pseudonymita, y, f., z řec. Pal. Pam. 282

267684   Pseudonymní Svazek: 2 Strana: 1232
Pseudonymní, z řec., s nepravým jménem. Rk.

267685   Pseudonymy Svazek: 9 Strana: 0264
Pseudonymy v literatuře českoslovanské (abecedně). Vz Urbánkův Věstník bibliogra- fický roč. III. (1872. ) 168., 191., 213.

267686   Pseudoononin Svazek: 10 Strana: 0318
Pseudoononin, u, m-, v lučbě. Vz Vstnk. XI. 520.

267687   Pseudopoeta Svazek: 2 Strana: 1232
Pseudopoeta, y, f., lžebásník. Kos. Ol. I. 262.

267688   Pseudorheumatism-us Svazek: 8 Strana: 0327
Pseudorheumatism-us, u, m. Čas. čes. lék. 1888. 54.

267689   Pseudoromantický Svazek: 10 Strana: 0318
Pseudoromantický. Nár. list. 1905. I. 13.

267690   Pseudoskop Svazek: 2 Strana: 1232
Pseudoskop, u, m., z řec., nástroj, kterým předměty jinak vidíme, nežli v skutku jsou. Vz S. N.

267691   Pseudosulfokyanat Svazek: 7 Strana: 0530
Pseudosulfokyanat, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 173.

267692   Pseudosulfokyanatan Svazek: 7 Strana: 0530
Pseudosulfokyanatan, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 240.

267693   Pseudoterminalní Svazek: 8 Strana: 0327
Pseudoterminalní. P. list. Čl. L. Jos. 10.

267694   Pseudotropin Svazek: 7 Strana: 0530
Pseudotropin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 894.

267695   Pseudotuberkulosa Svazek: 8 Strana: 0327
Pseudotuberkulosa, y, f. Vstnk. II. 504.

267696   Pseudoučenec Svazek: 9 Strana: 0264
Pseudoučenec, nce, m. Mus. 1900. 490.

267697   Pseudoumělecký Svazek: 10 Strana: 0318
Pseudoumělecký. Zvon III. 391, Nár. list. 1904.

267698   Pseudověda Svazek: 10 Strana: 0318
Pseudověda, y, f. Zvon IV. 126.

267699   Pseudovědec Svazek: 10 Strana: 0318
Pseudovědec, dce, m. Nár. list. 1904. 79. 2.

267700   Pseudovědecký Svazek: 10 Strana: 0318
Pseudovědecký. Nár. list. 1905. 1. 13.

267701   1. Psí Svazek: 2 Strana: 1232
1. Psí, od psa, psu náležející. P., strsl. p?sij, příp. -ij?. Mkl. B. 62. Hunde-, Hunds-, hündisch. P. obojek. O p. kot se tahati (o maličkosť, o nic). Vz Malichernosť. V. P. přirození, Rad. zv., vzteklina, Sych., hlava. Us. Chovej se psího hněvu. Tkad. Vz Pro- středek. Mohliby p. hlavu na něj vsadit. Prov. Psí hlavu by mu nastrčil (udělal by mu co jest nejhoršího). Sk. Dch. Na psím drouhu někoho vyvrci. Prov. na Slov. P. nádobí, nářadí, kůže (psice, psina), bouda (kotec), kazajka, nemoc, sádlo, srsť, obrok, klíště, vzteklosť, pomi- nulosť, běs, běsnosť, poběsilosť, zkaženost! (tichá, němá psí vzteklina), štěkot, hampejs (domeček). Šp. P. obrok, Hundehafer, m.; daň ze psů, Hundesteuer, f. J. tr. Ve psí búdě jsú jen blechy. Na Slez. Tč. Vazba na p. ucho (když šátek tak se uváže na kličky, že jedna nahoru druhá pak dolů čouhá). Us. Dch. — P., nestydatý, špatný. P. povahy (hanbivý), V., štěstí (slepé), život, živobytí, D., oko, Us., peníze, jídlo, Brt., strava (špatná), hlad (vlčí); Neveď (nevoď) psího (nedováděj). Us. Ukázal mu psí zub (kousl ho nepozorovaně). Pán Bůh hlasu psího neslyší. P. hlas do nebe nejde (zlého Bůh nevyslyší). Vz Bůh. Lb., Jg., Mt. S. Psí hlas nebesa neproráží. Č. M. 14. P. huba = pomluva. Km. Kdyby bylo na vůli psí, nezůstaloby kobyly ve vsi. Ros. Psí službou sloužiti (pochlebovati). Č. Vz Pes (mezi pří- slovími). Ve psí kůži býti (zle se míti). Brt. — P. zuby, die Hundszähne. Cf. Kel. — P. hvězda, sirius, canicula, der Hundsstern. V. P. hvězda vzbuzuje vedro. Lom. J. 38. — P. dnové, od 22. července do 23. srpna, die Hundstage. V. Na psí letničky (nikdá). V. — P. mor, nákaza, ohřivosť, die Staupe, Hunde- seuche. Jg. — P. moucha, musca canicularis, die Hundslliege, Bremse; blecha, ricinus com- munis. Kom. — P. hlavce, ryba, cynoce- phalus, der Hundskopf. — V botan. P. jazyk, cynoglossum, die Hundszunge, V.; fiala, die Hundsviole, Puch.; jahoda, die Hundsbeere; hrozno (p. víno), Solanum nigrum, Slov. Koll.; bzdinky, lonicera xylostrum, die Hundskirsche; kapusta, apocynum, der Hunds- kohl ; kopr n. rmen, die Ackerkamille, květ, bulbus agrestis, Reš.; lebeda (psoser), mercu- rialis annua, die Speckmelde; mléko menší, euphorbia pelis, die Wolfsmilch; mor (ornej), aconitum lycoctonum, der Hundstod; petržel, aethusa cynapium, die Hundspetersilie; pleš- ka, die Hundsblume, Puch.; posed, der Hundskürbis, Puch.; pysk, portulaca, Rozk.; trní, ligustrum vulgare, die Rainweide; víno (místy: potměchuť) a) Solanum dulcamare, der Nachtschatten, b) psinky, Solanum ni- grum, das Saukraut, die Saubeere; zelí, theligonum, Rostl.; zub, erythonium, dens canis. Č1. Kv. 121., FB. Vz S. N. — P. pole, Hundsfeld, mě v prus. Slez. Vz S. N.

267702   2. Psí Svazek: 2 Strana: 1232
2. Psí ve frasích: ve psí, vepsí, vepsím, ve psech. Jg. Ve psí býti (ve psotě býti, na mizině, darnieder sein. Vz Prodělání). Č., Výb. I. 843. Nebť jest věčně ve psí býti. Žk. 382. Sám ve psí lehne. GR. Všichnu jste zemi již ve psí učinili (Táboři). 1424. Mus. 1831. 389. Aby chudý člověk dokonce ve psí nebyl. Reš. Kdo chce ve psí býti, spusť se na čeleď. Prov. Kdo nejvíce ře- mesel umí, nejspíše ve psí bývá. Tomuť nelze nikdy vzníti, musíť věčně ve psí býti. St. skl. Ve psí jíti (na mizinu přijíti). V. Dostane se ve psí. Us. Ve psí co v kvítí zůstati (na mizině býti). Vz Nešťastný. Lb.

267703   1. Psi Svazek: 7 Strana: 0530
1. Psi. Psie múcha, coenomyia. Ž. wit. 104. 31., 77. 45. P. obojek, Dch., liška (zvrhel psa a lišky). Lpř. P. jména (hl. psů loveckých): Aba, Adon, Adonis, Ajax, Ak- teon, Alanta, Alfa, Alko, Ali, Alina, Barvář, Cukrle, Čipera, Dada, Daj, Demon, Diana, Divous, Dobrák, Dohoň, Dola, Dolák, Dorda, Doris, Drak, Ela, Falko, Flora, Fortuna, Garçon, Garg, Gerry, Haj, Hadalka, Hala, Halifax, Hallo, Hardi, Hasák, Hazard, Hejk, Hek, Hezká, Hinko, Hrzan, Hruď, Hulák, Huk, Hrabal, Hřmíl, Hřmiles, Hrož, Hup, Husko, Hyska, Charmant, Chňap, Chytáč, Chytan, Jak, Jarva, Jasoň, Jesenka, Jujub, Juka, Juno, Juran, Juroš, Kako, Kalka, Kaňka, Karkas, Karo, Kasaň, Kastor, Kenda, Klusák, Korynka, Křek, Krž, Kulák, Kuli- ferda, Kupido, Kura, Kuráž, Kuskan, Kusko, Kutil, Kyko, Ladoň, Lady, Lap, Lapač, Lapaň, Lapoj, Lea, Leda, Lekeš, Lena, Letka, Leo, Lesák, Lesan, Lesoň, Lešan, Letoun, Lev, Libka, Lillo, Lipusa, Lolla, Lov, Lovčák, Lověna, Lovka, Lubina, Lu- cifer, Lupino, Lur, Lux, Lupek, Maitressa, Mak, Malam, Manilla, Mark, Mentor, Miko, Milá, Milava, Milko, Milo, Miloš, Morus, Mrazna, Mřen, Murous, Myslík, Neptun, Nero, Nestor, Netka, Nigro, Nimrod, Oberon, Obid, Obud, Oporto, Orion, Osek, Pádil, Palma, Pari, Paška, Pegas, Peltryk, Penta, Perdix, Pipka, Pipla, Planda, Pluto, Pobud, Pohon, Polka, Pollux, Posto, Práč, Prha, Primo, Puzan, Rakan, Rake, Rek, Rousek, Rosetta, Rousalka, Rullo, Runa, Rusina, Rychlan, Rytlák, Rybka, Rykna, Ryzka, Sápa, Savka, Selan, Selena, Selma, Silák, Silvan, Siveňka, Sivka, Slivan, Slot, Slota, Smilka, Sobek, Solo, Solon, Soter, Spač, Spadila, Spion, Stella, Stop, Střela, Superb, Sviták, Syriv, Šak, Šalka, Šelma, Šemík, Šery, Šibal, Šidař, Šípek, Škyč, Šmitec, Šoupák, Špilka, Šrum, Tala, Tarač, Teska, Tigressa, Trefa, Třes, Tromín, Trýzel, Tulák, Tyras, Tyro, Upír, Upolín, Urdík, Užanka, Valda, Valdina, Vara, Varák, Velero, Vě- trod, Vocho, Vreta, Všebor, Výkor, Výkuň, Zadina, Zalk, Zebor, Zerva, Zlaťák, Zlatka, Zlatouška, Zole, Zvěsta, Žak, Žár, Žír, Žuka, Žulka, Žuža. Škd. exc. Cf. Pes (i dod.). Vy- hledati p. díru pod zadními dvířkami (utéci). Ehr. P. vytí něidě do neba, ene zase psovi do řiti. Slez. Šd. Dojíti psích hodů (býti bit). Mus. 1886. 514. — P. = špatný, zlý a p. P. oděv = dětský šat z jednoho kusu látky udělaný. Val. Brt. Obr. 213. P. dni (caniculi) = parné dni v létě. Vz Č. čt. II. 337. P. dni minuly. Drsk. Má p. týden (ří- kají, když opilec do pití se dá). U Bydž. Kšť. Zavléci někoho do p. kuchyně. Ehr. Na psí někomu něco dělati (na zlosť, aby se zlobil). Na Hané. Bkř. P. službu slou- žiti. Pk. — P. v bot. P. česnek, scordion, Byl. 15. stol., hrozen, solanum nigrum. Odb. path. III. 826. P. jazyk, Rstp. 1108., Mllr. 39, Mtc. 1891. 93., hrozno, Rstp 1123., kapusta, 1043., rmen, 900., Mllr. 14.. víno. Rstp. 1122., 1223., Mllr. 26., 99. P. fiala, Mllr. 111., heřmánek, 14., jahody, 87., višně, 79., zub, 39., 44., 76., ucho = merlík, cheno- podium. Skar. — Bílé psí lejno, album graecum (v lékár.). Dch. — P. Hřbet, Hunds- rücken, hřeben mezi hranicemi slezkomorav- skými a Kladskem v pradědských horách 1134 m. vysoký. Vz Osv. 1885. 205. — P. nos = popravky, spasený oves, hostina po nějaké větší (slavnostní) hostině, po svatbě a p. (obyč. příští neděli), Nachfeier, f. Ostrav. Wrch.

267704   2. Psí Svazek: 7 Strana: 0531
2. Psí. Ve psí je lok. sg. (jako Znamení). Cf. List. fil. 1886. 391. nahoře. Musí věčně ve psí býti. Sv. ruk. 30., Otc. 92. a., Žk. Všichnu ste zemi ve psí učinili. Výb. II. 300. Staří nebudem, až ve psí pobudem. Smil.

267705   Psí Svazek: 8 Strana: 0327
Psí. Kto má z psí kůže boty, na toho štěkají všichni psi v dědině; Dělajou o mně lidé, jakobych ve psí kůži chodil (o pomlou- vaném a ostouzeném). Na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 149. odp. feuill. P. mluva. Vz NZ. III. 331. Má psí zdraví (dobré). Světz. 1895. 170. c. — P. kostelík, jeskyně na Mor. Vz Mtc. 1895. 26. — P. huba, houba, vz Ža- bina (3. dod.). — P. ucho, rostl., vz Merlík (3. dod.). — P. trní = zimolez, zobáčky, ligustrum vulgäre, rostl. Brt, D. II. 504.

267706   Psí Svazek: 8 Strana: 0573
Psí kacíř (nadávka). Arch. XV. 70.

267707   Psí Svazek: 9 Strana: 0264
Psí víno = lilek černý. Us. P. tahy (dětská nemoc). Již. Mor. Seb. 57. Hra: Na psiu ružu v Turčansku. Vz Mus. slov. III.. 38.

267708   Psi Svazek: 10 Strana: 0318
Psi, tanec na Těšínsku. Vz Brt. P. n. 985

267709   Psí Svazek: 10 Strana: 0318
Psí dni a žízeň veliká (bývá horko). Světz. 1895. 290. Co lidé si povídají, v tom bývá vždy mnoho psích hlasů (pomluv). Sá. XVII. 152. Běžel jako na psích nohách (rychle). Zl Pr. XXI. 27. Po psím mluviti (jako pes). Čch. II. Pov. 5. Má se jako pes po psím servání. Frant. 52. 15. — P. nos, vz Popravky (na Těšínsku). Vyhl. n. 115. — P. květ, vz Pryskyřník zde. P. mor, rostl. Vz Oměj zde.

267710   Psia noha Svazek: 9 Strana: 0264
Psia noha = figlař, čtverák. Slov. Zát. Př. 33b.

267711   Psiacko Svazek: 7 Strana: 0531
Psiacko, vz Pśacko.

267712   Psiara Svazek: 8 Strana: 0327
Psiara, y, f., obec v Tekovsku. Vz Phľd. XII. 337.

267713   Psiarka Svazek: 7 Strana: 0531
Psiarka, vz Pśárka. — P. = nejspod- nější a nejšpatnější žinčice, určená pro psy. Slov. Mastná urda usazuje se na vrchu, pod žinčicí usazují se pro psy řídké p-ky. Pokr. Pot. II. 70.

267714   Psica Svazek: 7 Strana: 0531
Psica, e, f., nardus stricta, tráva. Slov. Let. Mt. sl. VIII. 1. 18., Rr. Sb. Živil sa korienkami a koňa na psici popásal. Dbá. Sl. pov. IV. 65.

267715   Psice, e, psička Svazek: 2 Strana: 1232
Psice, e, psička, y, f., tista, čubka, die Hündin, Petze. Jad., V. — P., kurva, die Hure. Psici cejch připáliti. Kom. — P., psí kůže, die Hundshaut. Techn. — Jg.

267716   Psíčátko Svazek: 7 Strana: 0531
Psíčátko, a, n., vz Psík. Lpř.

267717   Psíče Svazek: 2 Strana: 1232
Psíče, vz Psík.

267718   Psíček Svazek: 2 Strana: 1232
Psíček, vz Psík.

267719   Psíček Svazek: 8 Strana: 0327
Psíček, čku, m. = formánek na voji vozu. U Plzně. Škad. 34.

267720   Psieherzka Svazek: 7 Strana: 1372
Psieherzka, y, f., obstitrix, zastr. Veleš.

267721   Psienka Svazek: 7 Strana: 0531
Psienka, y, f. = druh sliv. Slov. Rr. MBš.

267722   Psieti Svazek: 9 Strana: 0264
Psieti, vz předcház. Pseti.

267723   Psievno Svazek: 7 Strana: 1372
Psievno, a, n., mandula, rostl., zastr. Pršp. 31. 61

267724   Psievno Svazek: 9 Strana: 0460
Psievno v VII. 1372. je dle Uč. spol. 1893. 3. skráceno m.: psie víno.

267725   Psíhlav, a, psíhlavec Svazek: 2 Strana: 1232
Psíhlav, a, psíhlavec, vce, m.= pso- hlavec, der Hundskopf. Aqu.

267726   Psíhlavý Svazek: 2 Strana: 1232
Psíhlavý = psohlavý.

267727   Psichotiti se Svazek: 2 Strana: 1232
Psichotiti se, il, cení = jako psi rváti se, sich wie Hunde balgen, beissen. Us.

267728   Psiják Svazek: 2 Strana: 1232
Psiják, u, m., eximel aeruginis, v lékár- nách. Jg.

267729   Psiják Svazek: 7 Strana: 0531
Psiják = lektvař aromatická, elect. arom., Gewürzlatwerge. Guth, Mllr. 108.

267730   Psiják Svazek: 8 Strana: 0327
Psiják, u, m., vz Apoštolský (3. dod.).

267731   Psík Svazek: 7 Strana: 0531
Psík, a, m. Kaj se sučka hoňá, tam se psíčci hrnú; Něgáraj na psíčka, něbude ho- lička. Slez. Šd. Každý p. na svém dvoře směleji štěká. Bž. exc. — P., u, m.= malá jedlová třínožka, na jaké koně kovají. Val. Brt.

267732   Psík Svazek: 8 Strana: 0327
Psík (žába) = dolejší část tkadlc. stavu. Brt. D. II. 454.

267733   Psík Svazek: 10 Strana: 0318
Psík, u, m. — visutý zámek. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141. Sr. Pes. — P. Chlapci běhají za holkou jako červení psíci. Šu- mava. Rgl.

267734   Psík, a, psíče Svazek: 2 Strana: 1232
Psík, a, psíček, čka, m., psíče, ete, psí- čátko, a, n., das Hündlein. P. panenský n. hravý n. rukávní n. podpažní štěňátko n. podpažníček n. rukávník, das Jungfrauen- hündlein, das Maltheser Hündchen. V. Sluší na ně (nezbedné děti) pozadu s březovým psíkem vyskočiti a jej na ně poštívati. Reš. Častokráte psíček malý velikého vepře svalí. Č. Ostatně vz Pes.

267735   Psiknouti Svazek: 2 Strana: 1232
Psiknouti, knul a kl, utí, psíkati = ps, pst křičeti, pst zurufen. Baiz., Reš.

267736   Psilomelan Svazek: 2 Strana: 1232
Psilomelan, u, m., planoten, burel bez- tvarný (Hartmanganerz), nerost z čeledi rud. Vz S. N.

267737   Psímor Svazek: 2 Strana: 1232
Psímor, gt. psího moru, m., oměj, aco- nitum lycoctonum, der Hundstod.

267738   Psímor Svazek: 7 Strana: 0531
Psímor. Vz Rstp. 23. Psina. Cf. Mkl. Etym. 271. P.= zimnice. Člověk nezbytný jako p. Mor. Sk. — P. = psinec. Je tu zima jako v psině. Us. Rgl. — P., y, m., os. jm. 1515.

267739   Psina Svazek: 9 Strana: 0264
Psina = zimnice. Lidové léčení jí. Vz Nár. sbor. III. 86., Čes. I. VII. 123. - ?., y, m. = figlař, čtverák. Slov Zát Př. 33b.

267740   Psina Svazek: 10 Strana: 0318
Psina, y, f. Ty p-no (nadávka)! Msn. II. 6.

267741   Psina, psinka Svazek: 2 Strana: 1232
Psina, psinka, y, f., příp. -ina, Mkl. B. 133., něco psího, jako smrad, der Hunds- gestank. Smrdí tu psina. Psinou zapáchati. — P., psinka, psí kůže, die Hundshaut. D. — P., psí maso, Hundsfleisch, n. Ros. — P.,
zimnice, Fieber, n. P. ho popadla. Sych. Má
obdenní p-nu. U Frydka. Tč. — P., psí
povaha, lotrovství, hundsföttisches Wesen.
Psinu prováděti. Puch. Vz Čert. — P., ne-
stydatý člověk, ein unverschämter Mensch.
Jel. — P., kurvy, das Hurenpack. D. -- P.,
vše, co špatného jest, alles Schlechte. L. — P., psí nemoc, die Hundskrankheit. Us.

267742   Psinec Svazek: 2 Strana: 1233
Psinec, nce, m., psí lejno, Hundsdreck, m. D. Dostaneš p. = nic. Na Ostrav. Tč. — P., psí byt, bouda, der Hundestall, das Hunds-
loch, das Hundshäusel. — P., špatný byt,
schlechte Wohnung, Plk. Zima jako v psinci.
Us. — P., místo před hvozdem, kde se topí
pod lískami, die Schürgrube zum Malz. — P., kurevský dům, das Hurenhaus. V. — Jg.

267743   Psinec Svazek: 8 Strana: 0327
Psinec = psi lejno. Mtc. XVIII. 209.

267744   Psineček Svazek: 2 Strana: 1233
Psineček, čku, m. P. výběžkatý, agrostis stolonifera. FB. 8., Čl. Kv. 102. Slb. 126., Schd. H. 262.

267745   Psineček Svazek: 7 Strana: 0531
Psineček, Straussgras, tráva. Cf. Rstp. 1729., Ott. I. 476.

267746   Psineček Svazek: 10 Strana: 0318
Psineček, čku, m., agrostis. Vz Ott. XX. 911.

267747   Psinek Svazek: 2 Strana: 1233
Psinek, nku, m., v sladovne, vz Psinec. — P., psinec, der Hundestall. D.

267748   Psinek Svazek: 7 Strana: 0531
Psinek ve sladovně. Cf. KP. VII. 60., V. 268., Podlisčí.

267749   Psinek Svazek: 8 Strana: 0573
Psinek. Cf. předcház. Podliščí.

267750   Psinice Svazek: 9 Strana: 0264
Psinice, bývalá tvrz u Libáně. Sdl. Hr. j X. 310.

267751   Psinka Svazek: 2 Strana: 1233
Psinka, y, ť., psí kůže, Hundshaut,f. D. — P., psí nemoc, die Hundskrankheit. Šp. — P., zimnice, das Fieber. Ve Slez. Pk., Klš. Vz Psina. — Psinky, pl. f. (červené) = psí víno, potměchuť, myší dřevo, vodní psinky, solanum. Jg. Vz Psí.

267752   Psinka Svazek: 7 Strana: 0531
Psinka. Má psinku (jest opilý). U Kr. Hrad. Kšť. — P. = zkažená červenavá švestka, jež uroste brzo po květu, seschlá, jež spadává. Vz Gangal. Na tych trnkách je letos samá p. Val. Vck. Děti dostávají po takovém ovoci psinku (zimnici). Wrch. — P. = malá gulovatá slivočka. Slov. Rr. Sb. — Psinky, solanum, der Tollapfel. Cf. Rstp. 1122., 1123., Odb. path. III. 826., Mllr. 20.

267753   Psinka Svazek: 10 Strana: 0318
Psinka, y, f. P-ky červené, rostl. Vz Ott. XX. 911.

267754   Psinky Svazek: 8 Strana: 0327
Psinky, f., rostl., vz Lolek (3. dod.).

267755   Psinky Svazek: 9 Strana: 0264
Psinky = plod rulíku zlomocného. Us. J

267756   Psiorky Svazek: 8 Strana: 0327
Psiorky, svah hory Slaviče ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 12.

267757   Psípatka Svazek: 8 Strana: 0327
Psípatka, y, f., pták, vz Čečetka (3. dod.).

267758   Psírka Svazek: 7 Strana: 0531
Psírka, y, f. = tráva metličnatá na hor- ských lukách, která jenom jednou se seče, Rasenschmiele. Slez. Šd. — P. = pole u Bí- lovce ve Slez. Šd.

267759   Psírna Svazek: 2 Strana: 1233
Psírna, y, f. = psinec, das Hundshäusel, na Policku: psírně, ě, f. Kšá. Je tu zima jako v psírně. Us. Brt.

267760   Psisko Svazek: 2 Strana: 1233
Psisko, a, n. = pes (mluvíme-li o něm s nelibostí), der Hund. Vyžeň to psisko. Us. Brt. Cf. Příkopisko.

267761   Psisko Svazek: 7 Strana: 0531
Psisko. Skákalo p. přes příkopisko, přes pcháč, přes rozsocháč, přes Nevyrovnávalovo humno (říkej rychle). Brt. Dt. 166.

267762   Psisko Svazek: 8 Strana: 0327
Psisko biele = duch člověka smrti blíz- kého. Phľd. 1895. 21.

267763   Psisko Svazek: 9 Strana: 0264
Psisko = figlař. Slov. Zát. Př. 33b.

267764   Psíti se Svazek: 2 Strana: 1233
Psíti se, psím, il, en, ení; psívati, Junge bekommen. Fena, suka se psí. Us. Tč. — se = smilniti, Unzucht treiben. V hambalky se p. Ros. — se s kým. Lom.

267765   Psívínovitý Svazek: 7 Strana: 0531
Psívínovitý. P. rostliny, solaneae: kla- divník, pasvice, lilek, pepřika, mochyně, pěknomázdrec, rulík, pokřín, kustovnice. Vz Rstp. 1117., 1118.

267766   Psivod Svazek: 2 Strana: 1233
Psivod, a, m. = psovod. Mor.

267767   Psjatko Svazek: 2 Strana: 1233
Psjatko, a, n. Jeden praví: Je to p. (= psí ček); druhý praví: Je to dzicjatko (děťátko). Sš. Mor. p. 37.

267768   Psjorka Svazek: 2 Strana: 1233
Psjorka, y, f., spadlé, nedozralé ovoce, ab- gefallenes Obst. Na Ostrav. Tč. — P., jedo- vatá houba, ein Giftschwamm. Ib. Tč.

267769   Pskáč Svazek: 7 Strana: 1372
Pskáč, e, m , figo, zastr. Pršp. 46. 50.

267770   Psluka Svazek: 7 Strana: 0531
Psluka, y, f. = sluka otavní. U Čern. Kostelce. Šír. Pt.

267771   Psobijce, e, m Svazek: 2 Strana: 1233
Psobijce, e, m., der Hundeschläger. Šm.

267772   Psohlav Svazek: 2 Strana: 1233
Psohlav, a, m., psohlavec, cynocephalus, der Hundskopf, der Hundsaffe, opice. Krok. I. b. 77. — P., ryba, canis carcharias, der Seehund, eine Art Haifisch. D. — P., squalus carcharias, der Seewolf.

267773   Psohlavec Svazek: 2 Strana: 1233
Psohlavec, vec, m., kdo psí hlavu má, der Hundskopf. — P., opice, vz Psohlav. — P-ci, chodci, die Gränzhüter. Dle Stránského. Vz Gl. 280.

267774   Psohlavec Svazek: 7 Strana: 0531
Psohlavec = člověk s psí hlavou. Šf. Strž. II. 588., Koll. Zp. I. 30., 31., 435. — P., hiphosoma, Windesschlange, Hundskopf- schlange. Vz Brm. III. 329. — P-ci = Cho- dové (měli v praporu psí hlavu). Vz Kv. 1884.

267775   Psohlavec Svazek: 8 Strana: 0327
Psohlavec = člověk tělesně nepěkný, zvláště duševně špatný, zlobivý, ukrutný. Slov. Vz Phľd. 1893. 32. P. 15-9. Wtr. Živ. c. 893. — P. = Tatar. Vz Phľd. 1895. 530. — . P. = Chod, že ako znak bdenia a vernosti majú (Chodové) v štíte psiu hlavu. Phľd. 1896. 624.

267776   Psohlavec Svazek: 8 Strana: 0573
Psohlavec, xiphosoma caninum, had. Vz Ott. XI. 798. hiphosoma v VIL 531. oprav v: xiphosoma.

267777   Psohlavec Svazek: 9 Strana: 0264
Psohlavec, vce, m. = figlař. Slov. Zát. Př. 33b.

267778   Psohlavec Svazek: 10 Strana: 0318
Psohlavec, vce, m. P-ci na Slov. = Ta- taři, kteří r. 1230. Uhersko plenili. Vz Sbor. slov. 1900., 150. — P. — kdo má psí hlavu. P-vci, národ báječný v Indii. Luc. 51. — P., nadávka. 1539 Zvon II. 562.

267779   Psohlavý Svazek: 2 Strana: 1233
Psohlavý, strsl. p?soglav?, příp. -?, hundsköpfig. Mkl. B. 49.

267780   Psohlavý Svazek: 10 Strana: 0318
Psohlavý J., spisov.

267781   Psohubec Svazek: 2 Strana: 1233
Psohubec, bce, m., molossus, ssavec ne- topýrovitý. Ssav.

267782   Psojed Svazek: 10 Strana: 0318
Psojed, a, m. nadávka. Zvon II. 562.

267783   Psokepka Svazek: 2 Strana: 1233
Psokepka, y, f., die Hundsscham, cyno- metra. Šm.

267784   Psokrevný Svazek: 2 Strana: 1233
Psokrevný, psí, zlý, hündisch. Jg. exc.

267785   Psoluky Svazek: 7 Strana: 0532
Psoluky, dle Dolany, míst. jm. u Koje- tína. Pk.

267786   Psomoruška Svazek: 2 Strana: 1233
Psomoruška, y, f., cynomorium, ein Schwamm. Sm.

267787   Psooký Svazek: 7 Strana: 0532
Psooký, hundsäugig. Lpř. — P. = ne- stydatý.

267788   Psoriasis Svazek: 7 Strana: 0532
Psoriasis, vz Lupenka. Šel.

267789   Psorka Svazek: 2 Strana: 1233
Psorka, y, f. = psjorka. Tč.

267790   Psoser Svazek: 2 Strana: 1233
Psoser, zastr. psösor, u, m., kopřiva hluchá, hluchavka bílá, lamium album, die taube Nessel. Vezmi p., a druzí říkají mu ja- blečník (marrubium vulgare). Jád.— FB. 63.

267791   Psoser Svazek: 7 Strana: 0532
Psoser. Cf. Rstp. 1182. — P. = merlík všedobr, chenopodium bonus Henricus,Gänse- fuss, m., rostl. Ct. Rstp. 1280., Mllr. 68.

267792   Psoser Svazek: 8 Strana: 0327
Psoser, u, m., rostl., vz Morlík (3. dod.).

267793   Psoserový Svazek: 2 Strana: 1233
Psoserový kořen. Db. Vz Psoser.

267794   Psosť Svazek: 7 Strana: 1372
Psosť, i, f., canutas, zastr. Pršp. 35. 14.

267795   Psostvo Svazek: 8 Strana: 0327
Psostvo, a, n. = pestvo, rozpustilost. Kunšt. Brt. D. II. 375.

267796   Psota Svazek: 2 Strana: 1233
Psota, y,f., psí opatření t. j. chudoba, nouze, bída, zloba, nedostatek, die Hunds- noth, Noth, Armuth, das Elend. Příp. -ta. Mkl. B. 164., 165. Psotu trpěti (chudým býti), ve psotě živ býti. V. Adam s Evú p-u trpěl a nás v ni porobil. Hus. I. 184. Mnozí v nadbytku psoty se bojí. Kom. P-tu tříti. Bern. P-tou hynouti. D. P-tu přestáti; z p-ty někomu pomoci. Sych. O p-tě nevěděti. Štelc. P. mu z každého kouta vyzírá. Bern. P. v každém kůtě piští. Baiz. P-ty na lidi uvozovati. Jel. P. nejdéle trvá. Bern., Č. M. 34. Přisahala p., držaci se plota, že nás ne- opustí. Vz o ní Sš. Mor. p. 675. Na kom p., na tom posmech. Mt. S. Psota naveky zle spala, bo jej planá strecha stála; P. sa naveky zle mala, lebo planú strechu mala. Mt. S. 109. Ja si zazpievam, choc ma p. bije (nechť si mám sebe větší nouzi). Pís. slov. 14. Velké p-ty vystrkují kosti. Lb. Kde je p., tam je hřích. Koll., Mt. S. Cf. Pizditi. Chval p-tu jak chceš, nebude nic než p. a nic dobrého. Č., Pk. Okusíš, po čem p. na světě platí. Vz Škoda, Marnotratný, Vyhrůžka. Č. Jest ve p-tě jako ve kvítí. Č. Přivykl psotě jako cikán šibenici. Vz Chu- doba. C. Žádná p. sama není, jedna ráda druhou honí. Vz Neštěstí. Č., Lb.'Není vozu ani koní, jedna p. druhou honí. Prov. Coky p. na stranu, chudoba se žení. Č. Připiš psotě, co chybělo (= přijmi za vděk, vůli za skutek; dal jsem, co jsem měl. Po vyčasto- vání hosta se říkává). C. Potřeba učí dělati a p. Dalibora na housle skřípati. Už musím na psotu vyjíti (žebrákem se státi). Prov. Bern. — P., psí kus, šelmovství, der Schelm- streich , Schabernack. P-ty tropiti. Puch. Nedělej p-ty. Na Ostrav. Tč. — P., m. a f., kdo psoty tropí, čtverák, der Schelm. To je p.! — P., špatní lidé, zběř, laje, luza, das Lumpengesindel. — P., smeti, brak, kal, der Unrath, Auswurf, Satz. Ty ryby jsou samá psota (brak). — P-ty, krupobití, der Hagel. Ros.

267797   Psota Svazek: 7 Strana: 0532
Psota. Cf Mkl. Etym. 271. Veliká p. a bída. Let. 59. Psoty a sloty. Us. Život lid- ský psotám jest poddán. Jel. P. nás tady honila (stíhala). Ua. Vck. Pro svou dobrotu vyšel na psotu. Dch. A kdo něvie o p-tě, ať sa len ožéní. Brt. N. p. II. 428. Mladá p. nič neurobí, ale stará. Slov. Rr. MBš. Kdo je na bídě zrozen, i psotě neuteče. Sk. Prší dážď, prší dážď, pomaličky šustí, povedala p., že ma neopustí. Sb sl. ps. II. 1. 20. Staň, sedláče, staň hore, už je p. na dvoře; než sedláček s lůžka slezl, p. byla v komoře; Běží p. přes hory, až jí nožky brněly. Sš. P. 675. Pýcha psotu množí, v dobrém neosoží. Glč. II. 319. Všeliké řemeslo svou psotu nese; Když přijdou v hosti (návštěvou) psoty a třeba jen na tři dni, nebrzo jich čert z domu propustí. Bž. exc. Svú psotu žaluje na se. Št. Kn. š. 237. 2. — P. = špatný pes. Škd. exc.

267798   Psota Svazek: 8 Strana: 0327
Psota. Privykol psote, jako c'gáň šibenici. Výklad vz v Phľd. 1894. 374. P. po prielo- hoch do dediny chodí. Phľd. 1894. 196. — P. = motýlek, který i v zimě lítá do světla. Ib. 1892. 31. — P. lidé. Bl. Gr. 218. Cf. Mrcha člověk.

267799   Psota Svazek: 8 Strana: 0573
Psota. Tenata sú psota (špatná). Arch. XV. 42.

267800   Psota Svazek: 9 Strana: 0264
Psota po psotě leze a duše sě do pekla veze. Hus III. 111. ? hlavu sjedá. P ho bije; P. hotové peklo; P. jedna druhú honí; P. je ponosná; P. je zas kotná; Kde ?., tam hriech; P. má mrcha střechu; P. najdlhšie; P. nemala gazdu; P. neopustí; P. sa krčí ako môže; P. sama nenie; P. s biedou; P. ťa naučí robiť; P. z každého kúta kuká; Psote připište, čo chybälo atd. Vz Zát. Př. 93a., 157b, 158b, 352. —353. Sebe lepší roz- umy psotu nenapraví. Šml. X. 101. Mladá p. neni tak zlá, ako stará. Mus. slov. II. 99.

267801   Psota Svazek: 10 Strana: 0318
Psota. Tu je koniec chleba a vrch psote (největší bída); Svet je škola, p. majster; Vyháňajú psotu (o prvním mlacení). Sbor. slov. VII. 132., 133. P. nemá vôle. Rizn. 63. Lepšia mladá psota ako stará. Msn. slov. VI. 110. Kde jeden Čihí, druhý hota, (tam) skoro bude psota. Sbor. mus. VIII. 85.

267802   Psoták, a, psotáček Svazek: 2 Strana: 1233
Psoták, a, psotáček, čka, psotař, e, m., bídník = ein armer Teufel, armer Mensch. Slov.

267803   Psotař Svazek: 8 Strana: 0327
Psotař = kdo má psotu, Phľd. 1892. 719.

267804   Psotařka Svazek: 2 Strana: 1233
Psotařka, y, f. = bídnice, armes Weib. Bern.

267805   Psotařství Svazek: 2 Strana: 1233
Psotařství, n.=psota, das Elend. Slov. Bern.

267806   Psotina Svazek: 2 Strana: 1233
Psotina, y, f., psotník. Slov. Bern.

267807   Psotina Svazek: 8 Strana: 0327
Psotina, y, f., vz Zrádník (3. dod.).

267808   Psotiti Svazek: 2 Strana: 1233
Psotiti, il, ění, psotovati = psotu tříti, elend leben, leiden. Slov. — se MM.

267809   Psotiti s kým Svazek: 7 Strana: 0532
Psotiti s kým = smilniti. Hus I. 195. (Tč.).

267810   Psotka Svazek: 2 Strana: 1233
Psotka, y, f. A my máme devět psotek zavrtaných na trámě. Sš. Mor. p. 672. Vz Psota.

267811   Psotllík Svazek: 8 Strana: 0328
Psotllík. Jinde: befall, božec, mrcha ne-! moc, zlá nevola, nešťastník, psotina, vred, vredisko. Phľd. 1894. 492. P. divoký a tichý. Léčení ho. Vz Duf. 23. — P., rostl., vz Kozí střevo (3. dod.).

267812   Psotnan Svazek: 2 Strana: 1233
Psotnan, u, m., hydrocyanas, blausaures Salz. Presl.

267813   Psotně Svazek: 7 Strana: 0532
Psotně, armselig, elend. P. žíti. Us.

267814   Psotněti Svazek: 7 Strana: 0532
Psotněti, ěl, ění = psotným se stávati. Hdž. Šlb. 56.

267815   Psotnice Svazek: 2 Strana: 1233
Psotnice, e, f., zimnice, psina, studenka, kaltes Fieber. V. Příp. -ica. Mkl.B. 305. On se jim třas, oni se ho ptali: Máš-li zim- nici aneb psotnici. Sš. Mor. p. 760. — P. horká = horečka, hitziges Fieber. — P., na Slov. psotařka, bídnice. Koll.

267816   Psotničný Svazek: 2 Strana: 1233
Psotničný, zimničný, Fieber-. P. horkosť. Hlas.

267817   Psotník Svazek: 2 Strana: 1233
Psotník, u, m., božec, žce, boží kázeň, bič boží, na Mor. vřed, na Slov. zrádník = padoucí nemoc, epilepsia, die Fraiss, Fall- sucht. V. Dětinský božec n. psotník. V. Ná- silný p. potrhal dítě. Sych. P. koňský. Ja. P. křiklavý, tichý, couravý. Dch. Žádosť hriešných rov (munimentum) jest p-kóv. BO.

267818   Psotník Svazek: 7 Strana: 0532
Psotník křečový, rousavý či couravý. Sk. Vz Božec v Slov. zdrav., Zbrt. 212. Pověry o p-ku vz v Mus. 1856. 62. Jak zahánějí p., o tom vz v Mus. 1854. 535., Mtc. XV. 186. — P. = nadávka. Ty p-če ! Ezp. 2123. — P. = trakař. V Podluží. Brt. D. 258.

267819   Psotník Svazek: 9 Strana: 0264
Psotník. Zaříkadla na p. Vz Mus. 1859. 55., Chorv. 68.

267820   Psotník Svazek: 10 Strana: 0318
Psotník, a, m. = kdo má psotu, bídník, Baw. E. v. 2123. — P., u, m., božec P. dětí při řezání — se zubů, eclampsia infantum dentilentium; hlístový, e. inf. verminosa. Ktt.

267821   Psotníkový Svazek: 2 Strana: 1233
Psotníkový, Fraiss-, Fallsucht-. P. nápad, Ja., bylina n. trojice n. trojník, viola tricolor.

267822   Psotnina Svazek: 2 Strana: 1233
Psotnina, y, f., cyanovodík, Blausäure, f. Vz S. N.

267823   Psotnina Svazek: 9 Strana: 0460
Psotnina. Všeněmecká p. Nár list. 1901. č. 208.

267824   Psotninní, n Svazek: 7 Strana: 0532
Psotninní, n., Blausäure, f. Šm.

267825   Psotnosť Svazek: 2 Strana: 1234
Psotnosť, i, f., bídnosť, das Elend. 1410.

267826   Psotný Svazek: 2 Strana: 1234
Psotný, bídný, miserný, elend, arm. V. Bib., Har. Vše, co jest na ny spadlo pro naše p. hřiechy. BO. P. lidé. Jel. Psotně živ jsem. — P., záhubný, strastný, verder- blich. P. nemoc, V., dým. P. chym. A tu jim byl jest p. konec. Let. 194. Poňavadž nepotře tebe rychle pro tvá vymyslenie psotná, v kterýchž opustil si jeho. Raň tě pán nežitem psotným na kolenú i na lýt- kách; P. neduh i věčný. Hus. I. 55., 56., 57. Raní tě vředem p-ným na lýtkách. BO. P. místo (locus pessimus). BO.

267827   Psotný Svazek: 7 Strana: 0532
Psotný, Otters. I. 9. P. život vésti. Us. Němc. P. počasí, Hundewetter, m. Dch. Valaši jsú psotní. Koll. Zp. I. 326. P. panny. Št. Kn. š 61.

267828   Psotný Svazek: 8 Strana: 0328
Psotný = záhubný. P. hřiech. 1398. List. fil. 1894. 109.

267829   Psotství Svazek: 2 Strana: 1234
Psotství, n.= psota, das Elend. Bech.

267830   Psotvář Svazek: 7 Strana: 1372
Psotvář, e, m., sodomita. Pršp. 43 90. Rj.: psovař. Psoun, hlodavec veverovitý. Ott. V. 818.

267831   Psotvářný Svazek: 7 Strana: 0532
Psotvářný, hundsköpfig. Vj.

267832   Psoun Svazek: 7 Strana: 0532
Psoun, a, m., cynomys, Prairiehund, m. Brm. I. 2. 315.

267833   Psour Svazek: 8 Strana: 0328
Psour, a, m. — hyaena. Am. Orb. 107.

267834   Psouti Svazek: 2 Strana: 1234
Psouti, psuji, ul, ut, utí, psovati, kaziti, verderben, verhunzen. — co. Ve Slez. Tč. Ať mi podkověnek ze zlata nepsujú (koně). Sš. Mor. p. 361. — P., Muthwillen treiben. Rk. — P., láti, schimpfen. Zychová psovala a lála, že chodí (on) okolo domu a krade. Svěd. 1569.

267835   Psouti Svazek: 7 Strana: 0532
Psouti je trvám místo psovati, novotvar utvořený podlé praes. psuju. Gb. v List. fil. 1883. 446. Na Val. psúti. Vck., Škd. — koho. Něpsuj ho. Brt. N. p. II. 437. P. lid. Ol. Sir. 36. 11., Hrad. 25. a. Druzí služeb- níci mě psuli (týrali). U Solnice. Vaši chu- dinu přélištně hubí a psuje. Arch. VIII. 59.

267836   Psoväč Svazek: 7 Strana: 0532
Psoväč, e, f., pochodí od slova pes, tedy hromadné, značiace ľudí podlých, zlo zaprí- čiňujúcich. Slov. Zátur. — Orl. VIII. 9. Vz násl.

267837   Psovař Svazek: 2 Strana: 1234
Psovař, e, m. = psotař, zastr. Rozk.

267838   Psovař Svazek: 10 Strana: 0318
Psovař, e, m. = psotvář. (VII. 1372. )

267839   Psovať Svazek: 7 Strana: 0532
Psovať, i, f. = psoväč, Hundsvolk, n. Slov. Rr. Sb. — P., Hundsleben. Šd.

267840   Psovati Svazek: 10 Strana: 0318
Psovati, psuju, vz Psouti. V XVI. stol. Práci p. = kaziti. Kom. Did. 133. — P. = nadávati. Zvon II. 591.

267841   Psovati, v Svazek: 7 Strana: 0532
Psovati, vz Psouti.

267842   Psovice Svazek: 2 Strana: 1234
Psovice, e, f., das Hundsleder. Rk.

267843   Psovina Svazek: 2 Strana: 1234
Psovina, y, f., psí smrad, psina, der Hundsgestank. D.

267844   Psovina Svazek: 7 Strana: 0532
Psovina = psina, psí kůže, Hundshaut, f. Šp.

267845   Psovina Svazek: 10 Strana: 0318
Psovina, y, f. = nečas. Venku je dnes p. Tbz. V. I. 131. To je p. (darebáctví). Tbz. XIII. 449.

267846   Psovitý Svazek: 2 Strana: 1234
Psovitý, psu podobný, hundähnlich. Vz S savci.

267847   Psovka Svazek: 7 Strana: 0532
Psovka, psuvka, y, f. = nezrostlé, malé, nepodařené obilí. Slez. Šd.

267848   Psovna Svazek: 2 Strana: 1234
Psovna, y, f., psí hvězda, vz Psí. Rozk.

267849   Psovné Svazek: 2 Strana: 1234
Psovné, ého, n., die Hundesteuer. Rk.

267850   Psovod, a, psovoda Svazek: 2 Strana: 1234
Psovod, a, psovoda, y, m., kdo psy vodí, holota, holec, Hundsführer, -bub, m. V.

267851   Psovodce Svazek: 7 Strana: 0532
Psovodce, e, m. = psovod. Tbz.

267852   Psovodka, y, f Svazek: 2 Strana: 1234
Psovodka, y, f., die Hundsführerin. Toms.

267853   Psovodník Svazek: 2 Strana: 1234
Psovodník, a, m. = psovod. Us.

267854   Psovský Svazek: 2 Strana: 1234
Psovský = peský, hündisch.

267855   Psovský Svazek: 9 Strana: 0264
Psovský. Ten má p. štěstí (veliké). Hoř. 125.

267856   Psovsky Svazek: 10 Strana: 0318
Psovsky. Vede se mu p. (zle). Tbz. V. 1. 159. P. se k někomu chovati. Slád. ŠI. 89.

267857   Psovství Svazek: 2 Strana: 1234
Psovství, n., peství, die Hundsfötterei. D.

267858   Psovstvo, a Svazek: 2 Strana: 1234
Psovstvo, a, n., mnoho psů, viele Hunde.

267859   Psový Svazek: 7 Strana: 0532
Psový. Sbor psov obklíčil mě jest. Marg. v. 272. P. ruka, canis. Ž. wit. 21. 21.

267860   Psozel Svazek: 7 Strana: 0532
Psozel, e, m. = psoser. Rk.

267861   Psřště Svazek: 7 Strana: 0531
Psřště, ěte, n., ein grosser o. hässlicher Hund; na Slov. der Possenreisser. Šm.

267862   Pst Svazek: 2 Strana: 1234
Pst! ticho, st! still! Us. D.

267863   Pstrajl Svazek: 7 Strana: 0532
Pstrajl, e, m., ryba. J. z Chocně. Knížky o morních příčinách z r. 1531. Cf. Pstrýl.

267864   Pstravý Svazek: 2 Strana: 1234
Pstravý, drobet pstrý, ein wenig bunt. L.

267865   Pstrdlice, pstrlice Svazek: 2 Strana: 1234
Pstrdlice, pstrlice, e, pstrdlička, pstr- lička, y, f., rybička lososová, die junge Brut des Lachsen. Ms. vod.

267866   Pstro Svazek: 2 Strana: 1234
Pstro, adv., rozmanitých barev, bunt. Pstro v hlavě (má o kolečko víc). L., Šm. — P., v z Pstrý.

267867   Pstroček Svazek: 2 Strana: 1234
Pstroček, čku, m., smilacina, rostl. FB. 20., ČI. Kv. 127.

267868   Pstroček Svazek: 7 Strana: 0532
Pstroček, majanthemnm, Schattenblüm- chen, n. Vz Rstp. 1557., Sl. les.

267869   Pstroček Svazek: 9 Strana: 0264
Pstroček, čku, m., majanthemum. rostl. Vz Ott. XVI. 647.

267870   Pstroček Svazek: 10 Strana: 0318
Pstroček, čku, m., smilacina, rostl. Vz Ott. XX. 917., XXIII. 510. Pstruh, vz Ott. XX. 917.

267871   Pstrohák Svazek: 7 Strana: 1372
Pstrohák, a, m., drapo, venuis? Pršp.

267872   Pstrohlavec Svazek: 7 Strana: 0532
Pstrohlavec. Štěbetný a rozmarný p. Koll. III. 108.

267873   Pstrohlavee Svazek: 2 Strana: 1234
Pstrohlavee, vce, m., pstrohlavý, der Schwindelkopf. L.

267874   Pstrokvětka Svazek: 2 Strana: 1234
Pstrokvětka, y, f., pardanthus. Rostl.

267875   Pstrolavec Svazek: 2 Strana: 1234
Pstrolavec, vce, m., člověk pstrolavý, malomocný, prokaženec, trudovatec, der Aus- sätzige. Sš. Mr. 12.

267876   Pstrolavosť Svazek: 2 Strana: 1234
Pstrolavosť, i, f., rozmanitosť barev, die Buntheit. — P., malomocenství, lepra, der Aussatz. Br.

267877   Pstrolavý Svazek: 2 Strana: 1234
Pstrolavý, strakatý, bunt, scheckig. Rokyc. — P., malomocný, aussätzig. Br.

267878   Pstrolník Svazek: 7 Strana: 1372
Pstrolník, a, m., venriolus, ryba? Pršp. 15. 45.

267879   Pstromuch Svazek: 2 Strana: 1234
Pstromuch, a, m., eristalis, hmyz mu- ch ovitý. Krok.

267880   Pstros Svazek: 7 Strana: 0532
Pstros. Cf. Mkl. Etym. 327. V AlxB. v. 193. štrus.

267881   Pstros Svazek: 7 Strana: 1372
Pstros. Cf. Bnn. II. 3 233. nn.

267882   Pstros, pštros, štros Svazek: 2 Strana: 1234
Pstros, pštros, štros, a, m., z lat. stru- thio, der Strauss, největší pták. P. obecný n. africký, s. camelus, americký, s. rhea. V. Vz S. N., Frč. 348.

267883   Pstrosí, pštrosí Svazek: 2 Strana: 1234
Pstrosí, pštrosí, pštrosový. Strauss-. P. péro, vejce.

267884   Pstrosinka, pštrosinka, pštrosilka Svazek: 2 Strana: 1234
Pstrosinka, pštrosinka, pštrosilka, y, f., rostl., struthiola, der Spatzenstrauch. P. prutnatá, s. virgata, stranokvětá, s. latc- riflora, pýřitá, s. pubescens, lysá, s. glabra, brvitá, s. ciliata, střechovitá, s. imbricata, plstnatá, s. tomentosa, vejčitá, s. ovata. Rostl.

267885   Pstroš Svazek: 2 Strana: 1234
Pstroš, e, m., pstrý kůň, die Schecke, pol. L.

267886   Pstrota Svazek: 2 Strana: 1234
Pstrota, y, f., strsl, p?strota, přip. -ta = pestrota. Mkl. B. 163.

267887   Pstrotina Svazek: 2 Strana: 1234
Pstrotina, y, f., p-ny, něco pstrého, etwas Buntes. L.

267888   Pstroužek Svazek: 9 Strana: 0264
Pstroužek, žka, m., zdrobn. pstruh.

267889   Pstrozelen Svazek: 7 Strana: 0532
Pstrozelen, u, m., Olivenit, m. Rk.

267890   Pstruh Svazek: 2 Strana: 1234
Pstruh, a, m., v obec. mluvě struch, od pstrý = pestrý (co do barev). D. Strsl. p?strąg?, koř. p?str? (pestrý), bunt, sr. pol. pstrąg; příp. -ug?. Mkl. B. 283., 284. P., trutta fario, die Forelle, Fohre. Frč. 289., Schd. IL 495., KP. III. 388. P. růžový, fia- lový, lososový, D., lesní, podhorní, rybniční, jezerní. S. N. P. marinovaný. Kh.

267891   Pstruh Svazek: 7 Strana: 0532
Pstruh. Cf. Mkl. Etym. 271., Vstruh, Brm. III. 3. 234., 236., 249., List fil. XV. 166. P. marinovaný, na modro, rosolovaný, s aspikem, s holland. omáčkou, s majonézem, a vínem, smažený. Hnsg. Je zdráv jako p. Šml.

267892   Pstruh Svazek: 8 Strana: 0328
Pstruh. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 48., 172.

267893   Pstruhárna Svazek: 10 Strana: 0319
Pstruhárna, y, f. = místnost, kde se cho- vají pstruzi.

267894   Pstruhař Svazek: 7 Strana: 0532
Pstruhař, e, m. = kdo pstruhy pěstuje, chytá. Čechy I. 116.

267895   Pstruhokam Svazek: 2 Strana: 1234
Pstruhokam, u, m., der Blatterstein. Šm.

267896   Pstruhoun Svazek: 2 Strana: 1234
Pstruhoun, a, m., brůna pstruhatá, der Forellenschimmel. Šm.

267897   Pstruhovec Svazek: 2 Strana: 1234
Pstruhovec, vce,m., der Forellenteich.Rk.

267898   Pstruhovitý Svazek: 2 Strana: 1234
Pstruhovitý, forellenartig. Šm.

267899   Pstruhový Svazek: 2 Strana: 1234
Pstruhový, Forellen-. P. maso, Us., po- tok, Ros., kámen, der Forellenstein. Krč. 241. — P. salat (barvy pstruhové). 1). P. hruška, reneta, brůna (pstruhoun). Šm.

267900   Pstruhový Svazek: 8 Strana: 0328
Pstruhový. P. rybník, potok. Arch. XIII. 362., 409.

267901   Pstrucha, pstruška Svazek: 2 Strana: 1234
Pstrucha, pstruška, y, f., j m. krav n. koz pstrých. L.

267902   Pstružec Svazek: 7 Strana: 0532
Pstružec, žce, m. = pstruh. Phľd. VII. 108.

267903   Pstruží Svazek: 2 Strana: 1234
Pstruží, n., ves u Místku na Mor. PL. —- P., adj., Forellen-. P. maso. Us.

267904   Pstružík Svazek: 7 Strana: 0532
Pstružík, a, m. = pstruh. ZObz. XXIII. 178.

267905   Pstružná Svazek: 7 Strana: 0532
Pstružná, é, f., méně správně Ostružná, říčka ústící s levé strany do Otavy pod Sušicí. BPr.

267906   Pstružník Svazek: 2 Strana: 1234
Pstružník, a, m., der Forrcllenfänger, od pstruh. Er. Reg. I. 89.

267907   Pstružný Svazek: 10 Strana: 0319
Pstružný, potok, přítok Ostravice na Slov. Sb. sl. 1901. 162.

267908   Pstružný, -ní Svazek: 2 Strana: 1234
Pstružný, -ní, pstruhový, Forellen-. P. potok. D.

267909   Pstrý Svazek: 2 Strana: 1234
Pstrý, nov. pestrý = strakatý, bunt. Rostl. Pstrý slín. Vz Krč. 618., 624., 651.

267910   Pstrý Svazek: 7 Strana: 0532
Pstrý. Mkl. Etym. 271. P. vír žití, Vrch., rej, Hrts., sen, Osv., shromáždění, Hdk., pí skovec, Frč., Stč., křídla motýlí, motýl, šaty. Us. Pdl.

267911   Pstrýl Svazek: 7 Strana: 0532
Pstrýl = pestroš, pestroň, ryba, nejspíš gobio vulgaris. Vz Jezově. A. Truhlář.

267912   Pstrylatosť Svazek: 2 Strana: 1234
Pstrylatosť (Hý), pstrylavosť (Sš. Mt 111.), i, f., buntes Wesen. — P., malomocen- ství, der Aussatz. Sš. Cf. Pstrolavosť.

267913   Pstrylatý, pstrylavý Svazek: 2 Strana: 1234
Pstrylatý, pstrylavý = peřestý, stra- katý, scheckig, bunt. Res. — P., malomocný, aussätzig. Sš. Cf. Pstrolavý.

267914   Pstrylavý Svazek: 9 Strana: 0264
Pstrylavý. P. vlna. Gen. XXX. ?. 32. (Sbor. slov. č. 4. 58. ).

267915   Pstřen Svazek: 2 Strana: 1234
Pstřen = pstřeň.

267916   Pstřen Svazek: 2 Strana: 1234
Pstřen, ě, f., vz Masojed. Č.

267917   Pstřeň Svazek: 7 Strana: 0532
Pstřeň = masojed, fistulina, Leberpilz, m., houba. Vz Rstp. 1919., ZObz. XXIII. 145.

267918   Pstříla Svazek: 2 Strana: 1234
Pstříla, y, f. = pstrdlice. Krab. 100.

267919   Pstříti Svazek: 2 Strana: 1234
Pstříti, pstru, pstřel, en, ení = měniti barvami, bunt färben, bunt schmücken, bunt machen. Koř. p?str? (pestrý). Sr. Pstruh. Hý. — co. Hvězdy pstrou oblohu. Ráj. — se čím (kde). Prapory jich pstrou se východ- ními barvami. Ráj. Ctí se pstrou. Puch. Po stěnách se pstrou čalouny věnci z růží. Č.,

267920   Psuja Svazek: 7 Strana: 0532
Psuja, vz Psujkař (dod.).

267921   Psuják Svazek: 7 Strana: 0532
Psuják, u, m., hamelia, Hamelie, f., rostl. Vz Rstp. 817.

267922   Psujákovitý Svazek: 7 Strana: 0532
Psujákovitý. P. rostliny, hamelieae: psuják, obuň. Vz Rstp. 791., 817.

267923   Psujka Svazek: 2 Strana: 1234
Psujka, y, f., co všecko popsuje, das Ver- derben. Na Ostrav. Tč.

267924   Psujkař Svazek: 7 Strana: 0532
Psujkař, psuja, e, m. = kazič. Laš. Brt. D. 258.

267925   Psujoch Svazek: 2 Strana: 1234
Psujoch, a, m., der Verderber. Slez. Klš.

267926   Psúť Svazek: 2 Strana: 1234
Psúť, popsút, pokaziti, vz Psouti. Ve Slez. Pk., Klš.

267927   Psúti Svazek: 7 Strana: 0532
Psúti, vz Psouti.

267928   Psutý Svazek: 7 Strana: 0532
Psutý = psí, bídný. P. život. Val. Brt. D. 258.

267929   Psuvka Svazek: 7 Strana: 0532
Psuvka, y, f., vz Psovka (dod.).

267930   Psyák Svazek: 7 Strana: 0532
Psyák, u, m. = medový ocet či syrup zaoctělý s plítou, oxymel aeruginis. Nz. Ik.

267931   Psych-e Svazek: 2 Strana: 1234
Psych-e, y, f., řec, duše. — P., milenka a pak choť Erotova (Amorova), vyobrazo- vala se jako panna s křídly motýlovými aneb jako motýl. Vz S. N.

267932   Psychada Svazek: 8 Strana: 0328
Psychada, y, f. Atomy a p-dy. Krejč. Psych. 15.

267933   Psychiatr Svazek: 7 Strana: 1372
Psychiatr, a, m. = lékař duševních ne- mocí, z řec.

267934   Psychiatria Svazek: 2 Strana: 1234
Psychiatria, e, f., řec, léčení nemocí du- ševních. S. N.

267935   Psychiatrie Svazek: 9 Strana: 0264
Psychiatrie. Čes. literaturu o ní vz v Jub. IIc. 46. - 53.

267936   Psychický Svazek: 2 Strana: 1234
Psychický, z řec, duševní.

267937   Psychický Svazek: 8 Strana: 0328
Psychický. P-ké dáno jest pouze ve vě- domí člověka dospělého. Krejč. Psych. 54. a j. tam.

267938   Psychičnosť Svazek: 8 Strana: 0328
Psychičnosť, i, f. Mus. 1891. 581.

267939   Psychofysický Svazek: 7 Strana: 0532
Psychofysický, psychophysisch. P. zá- kony. Mus., Dk.

267940   Psychofysika Svazek: 2 Strana: 1234
Psychofysika, y, f., odvětví přírodovědy, které se zabývá vyzpytováním vzájemné kvantitativní i kvalitativní odvislosti mezi tělesnými a duševnými úkony. Vz S. N.

267941   Psychofysika Svazek: 8 Strana: 0328
Psychofysika = exaktní nauka o vzá- jemných n. funkcionalních vztazích mezi tělem a duší, všeobecněji mezi světem hmotným a duševním, fysickým a psychickým. Zakladate- lem jejím jest Fechner. Vz Vstnk. II. 283. — Mus. 1894. 431., 561.

267942   Psychofysiologický Svazek: 10 Strana: 0319
Psychofysiologický předmět. Čad. 81.

267943   Psycholog Svazek: 2 Strana: 1235
Psycholog, a, m., dušeznalec.

267944   Psychologickonoetický. P Svazek: 10 Strana: 0319
Psychologickonoetický. P. otázka. Čad. 88

267945   Psychologický Svazek: 2 Strana: 1235
Psychologický, dušeslovný, duševědný, psychologisch.

267946   Psychologický Svazek: 7 Strana: 0532
Psychologický. P. hodnota, možnosť, nemožnosť, náhled, oprávněnosť, látka, po- jem, záhada, Dk., román. Mus. 1880. 154.

267947   Psychologický Svazek: 8 Strana: 0328
Psychologický. P. element. Vz Krejč. Psych. 3. nn.

267948   Psychologičnosť Svazek: 7 Strana: 0532
Psychologičnosť, i, f. Dk. P. = nauka o vnitřním dění, rozbor vnitřních dějů. Mus. 1887. 543., 544. P. vyšetřuje a sestavuje zákony, kterýmiž se řídí pochody vniterné. Dk. P. 1. P. národův. Dk.

267949   Psychologie Svazek: 2 Strana: 1235
Psychologie, e, f., duševěda, dušesloví, dušeznalství, die Seelenlehre. Rk. Vz S. N.

267950   Psychologie Svazek: 8 Strana: 0328
Psychologie. P. jest věda o duši. Mus. 1894. 313. P. empirická, experimentalní, fysio- logická, lékařská, lidová, mathematická, ná- rodová (Völkerps.), psychofysická, rodová, soudní, srovnávací, zkumná, zvířat. Vz Mus. 1894. 307., 581., 583., 453.

267951   Psychologie Svazek: 10 Strana: 0319
Psychologie: duševěda, dušesloví, duše- zpyt. Vz Ott XX. 920.

267952   Psychologism-us Svazek: 7 Strana: 0532
Psychologism-us, u, m. Mus. 1887. 544.

267953   Psychologisování Svazek: 10 Strana: 0319
Psychologisování, n. Nár. list. 1905. 6 9.

267954   Psychomalba Svazek: 10 Strana: 0319
Psychomalba, y, f. Lit. list. XX. 375.

267955   Psychopath Svazek: 7 Strana: 1372
Psychopath, a, m. = duchem chorý. Exc. Dhnl.

267956   Psychopathický Svazek: 9 Strana: 0264
Psychopathický. P. malohodnota. Nár. list 1901. č. 144.

267957   Psychopathologie Svazek: 10 Strana: 0319
Psychopathologie. Vz Ott.

267958   Psychosa Svazek: 8 Strana: 0328
Psychosa, y, f., řec. = duševní choroba. Vz Ott. VIII. 232.

267959   Psychosin Svazek: 7 Strana: 0532
Psychosin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 566.

267960   Psychotrin Svazek: 10 Strana: 0319
Psychotrin, u. m., v lučbě. Vz Vstnk. X. 596.

267961   Psychrofor Svazek: 7 Strana: 0532
Psychrofor, u, m., z řec. = přístroj k ochlazení tkani tělesné při zánětu. Vz Slov. zdrav.

267962   Psychrometr Svazek: 2 Strana: 1235
Psychrometr, u, m., vlhkoměr, nástroj k měření relativné vlhkosti vzduchu. Vz S. N. P. Augustův. KP. II. 342.

267963   Psychrometrický Svazek: 7 Strana: 0532
Psychrometrický, psychrometrisch. P. rozdíl. Stč. Zem. 622., Mj. 147.

267964   Psyk Svazek: 9 Strana: 0264
Psyk. Tak se zahánějí kočky Lor 77.

267965   Psykati Svazek: 2 Strana: 1235
Psykati, psyk říkati na koho, zischen. Na Ostrav. Tč. Psyk kočky zpoza peca! weg! (Říkají, aby děti utichly). Na Ostrav. Tč.

267966   Pšacko Svazek: 7 Strana: 0532
Pšacko, vz Páacko.

267967   Pšajucha Svazek: 7 Strana: 0532
Pšajucha, y, m. a f. = člověk ošklivý, darebák, Taugenichts, m. Mor. Vck.

267968   Pšanky Svazek: 2 Strana: 1235
Pšanky, dle Dolany, něm. Pschanek, ves u Hořic. PL.

267969   Pšano Svazek: 7 Strana: 0532
Pšano, a, n. = proso. V Plzeň. Vor., Bgl.

267970   Pšano Svazek: 8 Strana: 0328
Pšano, a, n. = pšeno. NZ. I. 74.

267971   Pšanový Svazek: 7 Strana: 0533
Pšanový = jáhlový. P. kaše. V Plzeň. Vor., Rgl.

267972   Pšany Svazek: 2 Strana: 1235
Pšany, dle Dolany, něm. Pschan, ves u Loun. PL.

267973   PŠC Svazek: 2 Strana: 1235
PŠC, VZ Pšic.

267974   Pšckać Svazek: 7 Strana: 1372
Pšckać = kýchati. Laš. Šb. D. 61.

267975   Pšcks Svazek: 2 Strana: 1235
Pšcks = pšc. Na Mor. Hý.

267976   Pščevo Svazek: 2 Strana: 1235
Pščevo, a, n., Pszczewo, něm. Betsche, mě. v Poznaňsku.

267977   Pše Svazek: 2 Strana: 1235
Pše, e, f., zastr. = pšenice. Ros.

267978   Pšenca Svazek: 8 Strana: 0328
Pšenca, e, f. = pšenice. Brň. Brt. I). II. 162.

267979   Pšence Svazek: 9 Strana: 0264
Pšence m. pšenice. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok 40

267980   Pšenčný Svazek: 9 Strana: 0264
Pšenčný m. pšeničný. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 40.

267981   Pšenice Svazek: 7 Strana: 0533
Pšenice, triticum. Sv. ruk. 322. Na Mor. místy slove žito. Brt. P. jednozrná, t. mo- nococcum, Einkorn, n., dvojzrná, t. dicoc- cum, anglická či aegyptská, t. turgidum (Rstp. 1757.), drobnozrná starověká, t. vul- gare antiquorum, Moldova (od Molda ve Skotsku pěstovaná), urtobská, francouzská, hladká, horská, letní, Kv. 1869. 112., Osv. VI. 588., Us. Pdl., arabská, Rstp. 1757., astrachanská, 1757., indská, 1708., složená, valašská, vousatá. 1757. Cf. Mllr. 107., 113., List. fil. XV. 166. Aby v srdcích svých duchovní p-ci shromáždili. Št. Kn. š. 4. Není tej p-ce, v kterej koukol není. Us. Tč. Z té p-ce nebude mouka. (Cf. Z toho ječmene nebudou kroupy. Z toho mraku nebude déšť.) Šml. V trh i p-ci prodati. Smil. Pšenička nedbá, zdali pátek nebo svátek. Při dvojím světle nesej pšenice, je snětivá (když svítí slunce i měsíc). U Kr. Hrad. Kšť. Rak a p. zároveň do zrna rostou. Us. Bž. Cf. Sbtk. Rostl. 304., 306., Rosc. 108. Strojní zařízení mlýna k mletí p-ce. Vz KP. V. 663. nn. Hádanka o pšenici. Vz Kvítek, Km. 1886. 785., Brt. D. 160. — P. koňská = oves. Šml. — P. turecká neb saracenská. Ler., Rstp. 1708.

267982   Pšenice Svazek: 7 Strana: 1372
Pšenice jako dukát (krásná). Us. NZ. I. 546

267983   Pšenice Svazek: 8 Strana: 0328
Pšenice. V Matúšovom týdni (v záři) p-cu siať je dobre, nebude snetivá. Phľd. 1893. 178. Dyť vam pšenica neprši (nemáte pilno). Mor. NZ. V. 542.

267984   Pšenice Svazek: 9 Strana: 0264
Pšenice bílá, červená, holá (bez vosin), chlupatá, pozdní, rychlá, ryšavá. Fisch. Hosp. 20. Jak a kdy se má p, síti. Vz Čes. 1. IX. 261. Tomu p. kvete (dobře se daří), Hoř. 122., nekvete (daří se špatně). Šml. VIII. 234. Korec p. stál r. 1679. 1 zl. 10 kr. Fisch. Hosp. 361.

267985   Pšenice Svazek: 10 Strana: 0319
Pšenice. Vz Ott. XX. 926. P. katova = kdo zraje pro kata. Wtr. Min. 43. a j.

267986   Pšenice, e, pšenička Svazek: 2 Strana: 1235
Pšenice, e, pšenička, y, f., triticum vul- gare, der Weizen. Místy ku př. v Policku: pšence. Kšá. P., strsl. pbšenica, koř. pbch (pcháti), lit. paisiti, pësta, lat. pinso. Mkl. aL. 112., B. 17., 295., 305. (Hý.). P. obecná (triticum), samopše či špalda (t. spelta). S. N. Rolníci rozeznávají co do doby setí p. a) zimní, b) pšenici přesívku (červenou s Hlad- kými červenými plevami) a c) jarní (vousku, vousatou, osinatou p.). Vz více v S. N. Pše- nice anglická. Jhl. Vz Čl. 157., FB. 13., Čl. Kv. 115. Pšenice ozimní (na Mor. žito), jarní (jarka), obecná, složená, polská. Flora, kraví (černýš), jednozrná, Šm., tvrdá, snětivá (mou- řeň), smetivá, bujná, námelná, p. jako dukát, zamlklá (trüber W.). Šp. Pšenice jako broky (= pěkná). U Doudleb. Hsp. Dva a třicet mtuov p. Půh. II. 88. Sedl jako do pšenice (= do rybníka = přiženil se do velikého statku). U Rycím. Msk. V trhu i p-ci pro- dal (i to nejlepší = dobře pochodil). Vz Šťastný. Lb. Tráva bude růsti, pšenička metati. Sš. Mor. p. 768. Že my sa lubeli jako pšenička v klasku. Mt. S. 36. Přehršť, otep pšenice. Us. Mnoho p. vypršelo (vy- padalo) ; pšenici přerostlou požínati. Sych. Všude koukol mezi p-cí. Prov. Není p. bez koukole. Sych. P-ci kropiti; Na černém poli p. se rodí. Šp. — P. katova = lotr. V., Č. Tys pěkná p.! Č. Ten kluk, to je pěkná p. (pěkné kvítko)! Us. Všk. — P. turecká, kukuřice, zea mais, der Mais, Kukuruz. V., Čl. 158., Čl. Kv. 100., Schd. II. 264. KP. III. 397. -- P. lezavá, triticum repens, das Weizengras. Šm. — P., dle Budějovice, něm. Pschenitz, ves u Rožmitála. PL.

267987   Pšeničí Svazek: 9 Strana: 0264
Pšeničí. P. mouka. Maš. ruk. 196a. Sr. Mus. fil. 1899. 98., 280. Sr. Pšeničný, Slepičí.

267988   Pšenička Svazek: 2 Strana: 1235
Pšenička, y, f., černýš rolní, melampy- rum arvense. FB. 59. — P., vz Pšenice.

267989   Pšenička Svazek: 7 Strana: 0533
Pšenička, Kuhweizen. Vz Rstp. 1156., Sbtk. Rostl. 20., 317.—318., Mllr. 19., 62., 66., 82. — P. y, m., os. jm. P. Jos., prof. při čes. vyšší realce v Karlině, nar. 1847. Vz Tf. H. 1. 194.

267990   Pšenička Svazek: 7 Strana: 1372
Pšenička = čes. tanec.

267991   Pšenička Svazek: 9 Strana: 0264
Pšenička, y, f., tanec. Vz Čes I. VI. 557. — P. Jos., prof. a spis. f 13/9. 1900. maje 53. r.

267992   Pšenička Svazek: 10 Strana: 0319
Pšenička Jos., prof. a spis.. 1847. — 1900. Vz Ott. XX. 928.

267993   Pšeničkář Svazek: 2 Strana: 1235
Pšeničkář, e, m., der Weizenbauer.

267994   Pšeníčko Svazek: 2 Strana: 1235
Pšeníčko, a, n. P. rozkladité, milium emisum. FB. 8., Čl. Kv. 101., Slb. 161.

267995   Pšeničko Svazek: 7 Strana: 0533
Pšeničko, Hirsegras, m., die Waldhirse. Vz Rstp. 1733., Mllr. 62.

267996   Pšeníčko Svazek: 9 Strana: 0264
Pšeníčko, druh trávy. Vz Ott. XVII. 346.

267997   Pšeniční Svazek: 7 Strana: 0533
Pšeniční úředník = hospodářský? Mus. 1883. 471.

267998   Pšeničniště Svazek: 2 Strana: 1235
Pšeničniště, ě, n., pšeničné pole, das Weizenfeld. D.

267999   Pšeničný Svazek: 2 Strana: 1235
Pšeničný, Weizen-. P. chléb, mouka, pivo, D., kroupy, Kom., role, Vaňk., půda, Sych., sněť, Us., žeň, můra, krajina, kroupy, kru- pice, otruby, zrno, strniště (pšeničniště), sláma, barva, Šp., škrob. Dch. P. pivo, po- žinky (die Weizenschröpfe), martináč (pha- laena tririci, die Weizenmotte). Šm. Kdež obětovati měli dva chleby kvašené p-né. Sš. Sk. 17. (Hý.). Zajtra miera bieli p-né po jednom penízi bude. Bj.

268000   Pšeničný Svazek: 9 Strana: 0264
Pšeničný. P. semeno má se obmazati (chce míti vláhu, když se seje), žitné pak oprášiti (chce míti půdu suchou, když se seje). Fisch. Hosp 18.