181001   Nihdzě Svazek: 6 Strana: 1196
Nihdzě = nikde. Na jihových. Mor.

181002   Nihdži Svazek: 9 Strana: 0189
Nihdži = nikde. Slez. Lor. 75.

181003   Nihilism-us Svazek: 2 Strana: 0171
Nihilism-us, u, m., zvláštní druh misti- cismu. Vz S. N.

181004   Nihilism-us Svazek: 9 Strana: 0454
Nihilism-us, u, m. Vz Ott. XVIII. 307.

181005   Nihilismus Svazek: 6 Strana: 1196
Nihilismus = nevěření v nic, k čemu náboženství, ba i zdravý rozum již vede. Kram. Slov., Rk. Sl., S. N.

181006   Nihilista Svazek: 6 Strana: 1196
Nihilista, y, m., pl. -sté, přívrženec ni- hilismu. Vz Rk. Sl.

181007   Nihlov Svazek: 2 Strana: 0171
Nihlov, u, m., hlubina (lesní), Waldtiefe, f. Jg.

181008   Nihlovina Svazek: 10 Strana: 0212
Nihlovina, y, f. = hloubka, houšť, ßev&og. Msn. Od. 260.

181009   Nihošovice Svazek: 6 Strana: 1196
Nihošovice = Néhošovice.

181010   Níhov Svazek: 6 Strana: 1196
Níhov, a, m. = pole u Blavy v Budéj. BPr.

181011   Nich Svazek: 2 Strana: 0171
Nich, gt. pl. m. jich. Vz On.

181012   Níchov Svazek: 6 Strana: 1196
Níchov, a, m., Nihof, ves u Vel. Byteše.

181013   Nichto Svazek: 6 Strana: 1196
Nichto = nikdo. Čo bolo v loni, to n. nedohoní. Slov. Rr. Sb.

181014   Nijak Svazek: 2 Strana: 0171
Nijak, z nijako, nijakž = nižádným způ- sobem, nikoli, keineswegs, auf keine Weise. V. Nemohou před Bohem nijakž obstáti. Reš. Nijakž se odměniti nemůžeme. Kram.

181015   Nijako Svazek: 6 Strana: 1196
Nijako = nijak, nikterak. N. nevedeli sa spriateliť. Slov. N. Hlak. XII. 92.

181016   Nijakovsky Svazek: 6 Strana: 1197
Nijakovsky = nijaký. N-skú vecú = žádným způsobem. U Uher. Hrad. Brt. D. 236.

181017   Nijaký Svazek: 2 Strana: 0172
Nijaký (ni-jaký), žádný, nikteraký, nema- jící ani těch ani oněch vlastností, keinerlei. Vz Nikdo. Místo: ,a nijaký' klade se: ani jaký.

181018   Nijaký Svazek: 6 Strana: 1197
Nijaký. Nijakým způsobem sa nedaj ku zlému svésti. Slov. Tč. My sme nešli na nijakú bitku, ale sme šli, kdo má hezkú dívku. Sš. P. 430. N-ké to s ním není, er ist noch unentschieden; Ta voda je nijaká, ist nicht echt, gut. Ten čas je dnes n-ký, der Himmel ist von Wolken, vom Nebel umhüllt. U Olom. Sd. On jest n., kränklich, nicht aufgelegt. Laš. Tč. Tá tvoja řeč je taká nijaká (daremná, ničemná). Brt. D. 236.

181019   Nije Svazek: 6 Strana: 1197
Nije = ne. Slov. Čert vie všetko, len to n., dze (kde) má žena brousek (na břichu). Rr. Sb.

181020   Nijeden Svazek: 6 Strana: 1197
Nijeden člověk jest blažen, strčes. Vz List. fil. 1883. 242., Zápor.

181021   Nijeden Svazek: 10 Strana: 0212
Nijeden. Že tu živ n. ostal. Alx. V. 2075.

181022   Nijinak Svazek: 6 Strana: 1197
Nijinak = ne jinak. Kap. Post. I. 45.

181023   -nik Svazek: 2 Strana: 0172
-nik (?ní??), přípona substan. rodu muž., před níž se dlouhá kmenová samohláska krátí; pro rod ženský máme: -nice, -?????. Vlastně jest tu přípona -ik a kromě zdrobnělých (vz konec článku) přípona adjektiv n (???, -ný, vz N): zlato, zl?t?n?. od toho: zlatník, fem. zlatnice. Schl. Zahradník, (píla) pilník, rybník, holubník, pětník, desetník, dvacetník, trojník, desátník, padesátník, řezník, hnojník, D., mi- sník (mísa), plicník (plíce), Pk., chodník, cha- lupnik. Němci mají složeniny: Goldschmied, Fleischhauer, Mistwagen. Ht. — Před -ník (?ník?) mění se h v ž, ch v š, k v č, c v č. Vz H, Ch, K, C. — Pozn. 1. Nevíme-li, máme-li dáti příponu -ík nebo -ník, dejme -ík, zdrob- ňujeme-li slovo, jinak -ník: králík, malík, oslík, ale: kožišník, dělník, kominník, ka- menník. Mk. — Vozn. 2. Přičiňují-li se pří- pony -nik, -nice ku kmeni podstatného jména v n ukončeného, vzniká nn: soukenník, ka- menník, vinnice. Než v těchto případech od starých dob jedno n se vysouvá a píše se také: soukeník, nádeník, vinice; v mluvě spisovné, která k původu slov přihlíží, správ- nější jsou v těchto případech nn: vinnice atď. Brs. 112. — Vz -ák.

181024   Nik Svazek: 6 Strana: 1197
Nik = nikdo. Slov. Nevidět rakvy, slze n. neroní. Trok. 157. Slobodnuo som dievča, n mi nerozkáže. Koll. Zp. I. 68. Kto slo- vom zná zasypané otvárať hroby? Nik? Čjk. 66. Pánu Bohu z ruky sa nik nevy- tratí. Orl. II. 367. Cf. List. fil. 1883. 416., 431.

181025   -ník Svazek: 6 Strana: 1197
-ník: Mělník, Chúsník, Mrtník, Hořep- ník, Plevník, Zlatník (míst. jm.). Vz Pal. Rdh. I. 139. Cf. Brt.D. 145.. 141. Lipník — lipenský. Brt. D. 153. — Koncovkou tou značí se v chemii při českých jménech slou- čenina prvního stupně n. podvojná: kyslič- ník, sirník. Mj. 26.

181026   -ník Svazek: 7 Strana: 1338
-ník: Lipník = lipenský. Vz -ří (dod.), Vést. I. 12.

181027   Nik Svazek: 7 Strana: 1338
Nik, u, m., orsa, zastr. Rozk., Nomencl.

181028   -nik Svazek: 8 Strana: 0237
-nik, -nicek, příp. jm. osob.: Karník, Mach- ník, Jarníček. Kbrl. Sp. 13.

181029   Nik Svazek: 8 Strana: 0237
Nik = nikdo. N. nevšimnul si toho výkriku. Phľd. XII. 243.

181030   -nik Svazek: 9 Strana: 0189
-nik přípona u Husa obvyklá: apatečník, cestník, nuzník, prázdník atd. Vz Mus. 1898. 242. Sr. List. fil. 1899. 259.

181031   -ník Svazek: 10 Strana: 0212
-ník příp.: ušník, smetalník, polivečník. Vz Dšk. Km. 32.

181032   Nika Svazek: 2 Strana: 0172
Nika, y, f., strana, na které úd některý líhává ku př. ruka líhává na dlani. Vz Sal. 242.

181033   Nikač Svazek: 2 Strana: 0172
Nikač, e, m., melandria. hmyz. Krok.

181034   Nikady Svazek: 2 Strana: 0172
Nikady, vz Nikudy.

181035   Nikak, nikakž, nikakéž Svazek: 2 Strana: 0172
Nikak, nikakž, nikakéž, zastr. = nijak, auf keine Weise. Kat. 336., 364. Nikakéž viec nebudete dávati slámy lidu k dělání cihel. BO. N-kéž jich pozdvihnouti nemohl. GR. Jiní mluviechu, že nikakéž. ZN.

181036   Nikake Svazek: 10 Strana: 0212
Nikake, vz Nikak. Ev. víd. Luc. 1. 60., Baw. E. v. 1412. a j.

181037   Nikakéž Svazek: 7 Strana: 1338
Nikakéž = nijaké, žádným způsobem. Št. Kn. š. 141. 31., 145. 38., 164. 36. a j.

181038   Nikako Svazek: 10 Strana: 0212
Nikako = nijak. Baw. E. v. 1412. a j.

181039   Nikaký Svazek: 2 Strana: 0172
Nikaký = nižádný, nikdo. Kat. 2679.

181040   Nikakýž. N Svazek: 10 Strana: 0212
Nikakýž. N. dílo. Pat. Jer. 86. 19.

181041   Nikakž Svazek: 6 Strana: 1197
Nikakž atd. Že je nikakž nemož na- učiti. Št. Kn. š. 12. Nikake. Anth. I. 3. vd. XXXVIII., Hr. ruk. D. 730., 768. Nikakéž. Bj., Št. Kn. š. 106. Nikakéž nechtěla. Pass. mus. 377.

181042   Nikam Svazek: 2 Strana: 0172
Nikam z nikamo, na žádné místo, nirgends- hin. Dnes nejdu n. Us. N-mo se nekloni. Rkk. N. jinam. Har. Nasmáli jsme se, až jsme nikam nemohli. Us. N. odtud nesmí. Kom. Nechodil nikamo. Bj.

181043   Nikame Svazek: 6 Strana: 1197
Nikame = nikam. Sv. ruk. Al. 942., SR. 389., Št. Kn. š. 170. Že nem jest nelzě n. Alx.

181044   Nikaméž Svazek: 2 Strana: 0172
Nikaméž. Nejděchu n. (nikam). BO.

181045   Nikamo Svazek: 6 Strana: 1197
Nikamo, vz Nikam.

181046   Nikání Svazek: 6 Strana: 1197
Nikání, n., das Werden. Dk. Dj. f. 158., Dk. Poét. 130. Absolutní n. Dk.

181047   Nikanor Svazek: 2 Strana: 0172
Nikanor, a, m., jm. řecké.

181048   Nikaragua Svazek: 2 Strana: 0172
Nikaragua, y, f., republika ve střední Americe. Vz S. N.

181049   Níkati Svazek: 2 Strana: 0172
Níkati = ně, ně křičeti. Cf. Kníkati. Ros.

181050   Nikati Svazek: 6 Strana: 1197
Nikati, vz Nikání. — co. My jsme to nemohli všecko niknouti = vykonati. U Ro- nova. Rgl. Vz Niknouti.

181051   Nikaž Svazek: 8 Strana: 0237
Nikaž m. nikakž. Pulk. 26. b. (Gb. H. ml. I. 452.).

181052   Nikdá Svazek: 8 Strana: 0237
Nikdá, Na sv. Víta oprav dle Phľd. 1894. 449 f.: Na sv. Vida, Nikdá dle Bl. Gr. 274. sedlsky m. nikdy.

181053   Nikdá, V., nikda Svazek: 2 Strana: 0172
Nikdá, V., nikda, Háj., nikdy, Kom., nikdý, V., Br., nikdáž, Jel., nikdýž, Lom., Troj. = žádným časem, nie, niemals. Nikdý více. V. Boha nikdá žádný neviděl. D. Kdo nikdá zlé, nikdá dobře. V. Nikdy a nikdy, nie und nimmer. Dch. Toho jsem se n. ne- nadál. Us. Toho se n. nedostává. Jg. Liška nikdy neokrotne. Kom. Čert nikdá nespi. Pes psa nikdá nenechá. Ženě a klínu nikdy nevěř. Jg. Opatrnosti nikdy nezbývá. Jg. Na sv. Víta, co nebude nikdá. Na Slov. Na sv. Nikdá. Pam. Kut. Co se tehdáž stane, až sv. Nikdá svátek přijde. Vz Nikdy. Č.

181054   Nikdaj Svazek: 6 Strana: 1197
Nikdaj = nikdá. Slov. Koll. Háj šumel tiež, jak indy n. pred tým. Orl. XI. 69. Myslel, že tomu konca kraja n. nebude. Dbš. Sl. pov. VII. 50.

181055   Nikdál Svazek: 6 Strana: 1197
Nikdál, a, m. = nikdo. Slov. Ssk. Až na sv. N-la (nikdá). Na již. Mor. Šd. Cf. Nikdáš.

181056   Nikdam Svazek: 6 Strana: 1197
Nikdam = nikdá. Slov. N. nevidzela ži- dovského boha, sedí na prípecku bez jed- noho roha. Koll. Zp. II. 121.

181057   Nikdáš Svazek: 6 Strana: 1197
Nikdáš, e, m. Na sv. Nikdáše = nikdy. U Nové Kdyně. Rgl. Cf. Nikdá, Nikdál.

181058   Nikde Svazek: 6 Strana: 1197
Nikde. Néni ťa n. (o slabém a hubeném). Mor. Sd., Brt. D. — N. = nikdo. Vz Nikdo, Hr. ruk. M. 816., Pl. 261., 262., R. 196., D. 442., Ž. wit. 138. 16. Aby ho nikde ne- poctil. Kar. 114.—115.

181059   Nikde Svazek: 8 Strana: 0237
Nikde = nikam. Nechoď n. Vcek. Poli. 63., Kld. III. 230., Phľd. 1895. 145., 1896. 140.

181060   Nikde, nikdež Svazek: 2 Strana: 0172
Nikde, nikdež = na žádném místě, nir- gends. V. Poběhlec nikde se nezastavuje. Kom. Bůh vysoko, král daleko, pravdy nikdež, jediné zavina hlavu smrti dočekati. Prov., Jg.

181061   Nikděž Svazek: 7 Strana: 1338
Nikděž = nikdež. Št. Kn. š. 122. 38.

181062   Nikdiež Svazek: 2 Strana: 0172
Nikdiež — nikdýž, nikdy, Št. N. kr. 40.; nikdež. Kat. 121., 369, 473., 743., 748.

181063   Nikdiež Svazek: 6 Strana: 1197
Nikdiež = nikde. Aby slovo božie k lidu nebylo kázáno n., jediné u far a v klášte- řích. Hus III. 251.

181064   Nikdo Svazek: 2 Strana: 0172
Nikdo (zastr. nikto, nikte), skloňuje se jako ,Kdo': nikoho, nikomu atd. Vz Kdo. Staří často: gt. nikohého (BO., ZN., Smil v. 157. Cf. Bž. Ml. 129., Nic), dat. nikohému atd. Postaví-li se ni před kdo, stane se toto záporným, nikdo = nemo, vlastně: nicht ir- gend Jemand; k němu se může že připojiti. Mkl. S. 88. — N. (nikterý, nijaký, nikte- raký, nižádný, žádný, Niemand, Keiner) drží též pojem všeobecnosti do sebe, avšak způ- sobem záporným. Nikým nenaučen všemu porozuměl. Pass. Nikdo se v to nechce od- dati. Dal. Není tam nikdo. Nikoho nemohl se dovolati. Us. — Před vztažným zájmenem se vypouští. Nebyl (nikdo), kdo by je přijal do domu. — Ve větách záporných klademe místo: a nikdo raději: aniž kdo. Zůstaňte doma, aniž kdo vycházej. Br. Vz Aniž. — Často nikdo s žádný se míchá. Nikdo = něm. Niemand, lat. nemo; žádný = něm. kein, lat. nullus. Žádný jest adj. a stojí z pravidla se jmény podstatnými pohromadě, kde pak proti pravidlu bez nich stojí, tam se klade jako odpověď na otázku: kolik? — Nikdo stojí jako subst. samo o sobě a jako odpověď na otázku kdo. Kdo tam byl? nikdo. Nebyl tam žádný kupec (ne: nikdo kupec). Kolik kněh koupil? žádných (i. e. nekoupil). Nikdo to neví. Neviděl jsem tam žádného psa. Neviděl jsem tam nikoho. Byl tu už některý ten posluha? žádný (ne: nikdo). Žádný člověk ho neviděl (ne: nikdo člověk). Nikdo ho neviděl. Bs. Nikdo není doma, vz Skřítek. Toho žádný (m. nikdo) v moci nemá. Chč. 383. Nikdo se opisuje: Doma néni živé duše, ani živáčka. Živáček ho nepozná. Neublíží ani kuřeti (nikomu). Na mor. Zlínsku a z části i v Čech. Brt.

181065   Nikdo Svazek: 6 Strana: 1197
Nikdo, nemo. Latin, nemo za nejstarší doby vždy pronášeno českým nikto, nikte. Cf. Jir. ve Čtení Učené společnosti 1883. I. l0. (3.). N., gt. nikokého, vz List. filol. 1882. 120., Sv. ruk. K. I. 11., IV. 28.; dat., nikomému, Výb. I. 401 , Sv. ruk. K. I. 4., 12.; akk. nikokého. Výb. I. 422. Ot niko- kého, a nullo. Ž. wit. Athan. 226. a. Nikto jest blažen, zastr. Vz Zápor. V Vodluží jsou sedláci hrdi. Přimísili se chalupník mezi ně a ozve-li se, hned někdo: A co ty si, že chceš mluvit? Di si za humna! Ty nikdo! Hrb. Obr 74.

181066   Nikdo Svazek: 9 Strana: 0189
Nikdo. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 463. Nikdo na Císařovsku vyhynulo; užívá se: žádný. Mtc. 1900. 346.

181067   Nikdoš Svazek: 10 Strana: 0635
Nikdoš, e, m. = kdo není ničím. Ty níkdoš ! Phľd. XXIII. 743.

181068   Nikdy Svazek: 2 Strana: 0172
Nikdy, vz Nikdá. Chceme-li říci, že se něco nikdy nestane, vyjadřujeme to často příslovími a pořekadly, vz: Až, Bůhví, Čert, Dělati, Déšť, Dlaň, Dobrý (= dokonalý), Dostati čeho, Had, Hrob, Koláč, Krása, Letničky, Líska, Loni, Neděle, Praha, Smrť, Uherský, Zejtra atd. Vz ještě: Holý, Hus, Kohútek, Kukačka, Měsíček (v Dodatcích), Panenka, Plyvať, Pták, Růže, Ryba, Slunko, Starý, Suchý, Syneček. A: Hudec, Koza, Kráva, Měsíc, Mor, Nikdá, Pes, Spíše, Trdlice, Úterý, Vejce, Vid, Vlk, Voda. Na Mor. Tam také: S neděle některý týden (i v Čech.) v trnky rok. Brt.

181069   Nikdy Svazek: 6 Strana: 1197
Nikdy a nikdy, nun und nimmer. Dch. N. není dosti na jednom neštěstí. Us. Sd. Nikdy se opisuje: Až ze staré baby mladá (žena) bude. Sš. P. Dáš mi, až spadne s nebe. Us. Až pokvetou hrábě. U N. Bydž. Kšť. Zaplatí, keď sa mu myš okotí. Slov. Zátur. Až se kráva ohřebí a kobyla otelí. Bdl. Až oseje (ušije) Pavléčku pes bote (vz Progr. real. škol brněnských na r. 1883.—1884. str. 9.); Až bode na vobecné lóce jarinak. lb. Neor. Až poprší a nebude bláto. U Nov. Bydž. Kšť. Cf. Jabloň, Kobyla, Kočka, Krb, Masopust, Nikdál, Nikdáš, Peklo, Řemen.

181070   Nikdy Svazek: 7 Strana: 1338
Nikdy. Cf. Vrátí mu to na potkání v nebi, až naprší a nebude bláta. VSlz. I. 239.

181071   Nikdy Svazek: 8 Strana: 0237
Nikdy. Cf. Vtedy c' (ti) to zaplácí, keď sa z pekla vrací; Na staré Turice. Phľd. XII. 559., XIII. 440. Budeš se vdávat, až se budou blechy podškubávat. Vck. Val. 1.108. Cf. Vrá- titi (3. dod.), Zaplatiti (3. dod.).

181072   Nikdyčka Svazek: 6 Strana: 1197
Nikdyčka = nikdy. U Úval. 1536. Wtr. exc.

181073   Nikdych Svazek: 6 Strana: 1197
Nikdych nepil = nikdy jsem nepil. Slov. K. Ml. 46. Cf. Ch.

181074   Nikel Svazek: 6 Strana: 1197
Nikel, kla, m. = Mikuláš. D. ol. II.434.

181075   Nikelin Svazek: 2 Strana: 0172
Nikelin, u, m., červený kyz niklový. Vz Bř. N. 223.

181076   Nikelin Svazek: 6 Strana: 1197
Nikelin, vz Niklomědek.

181077   Nikelin Svazek: 9 Strana: 0454
Nikelin, u, m. (niklorudek, červený kyz niklový). Vz Ott. XVIII. 310.

181078   Nikelin Svazek: 10 Strana: 0212
Nikelin, u, m. = niklová ruda. Vz KP. X. 241.

181079   Nikelínový Svazek: 8 Strana: 0565
Nikelínový. N. drát. KP. VIII. 439. Cf. Nikelín.

181080   Nikelnatý Svazek: 6 Strana: 1197
Nikelnatý kysličník, Nickeloxydul, n., soli, Nickeloxydulsalze, Nz., sirník, Osv. V. 17., hydrat, Nickeloxydulhydrat. Sl. les.

181081   Nikerak Svazek: 6 Strana: 1197
Nikerak, a, m., osada u Třeště v Ji- hlavsku.

181082   Nikerý Svazek: 2 Strana: 0172
Nikerý = nikterý. Na Slov.

181083   Nikerý Svazek: 9 Strana: 0190
Nikerý = niektorý. Medzitým n. zazpívá píseň. Slov. Phľd. 1898. 496.

181084   Niki-as Svazek: 2 Strana: 0172
Niki-as, a nebo e, m., vůdce athenský.

181085   Nikišpurk Svazek: 6 Strana: 1197
Nikišpurk, a, m. = Mikulov. Slov. Ssk.

181086   Nikl Svazek: 2 Strana: 0172
Nikl, u, m., česky někdy: broník, po- chvistík, nicolum, der Nickel, kov bílý, silně magnetický, tažný a tvrdý jako železo. Patří ku kyzům. Bř. Vz S. N., Šf k. 264., Schd. 54.

181087   Nikl Svazek: 6 Strana: 1197
Nikl, u, m , v lučbě. Vz Šťk. Poč. 355., Schd. I. 348., KP. IV. 124., Rk. Sl.

181088   Nikl Svazek: 8 Strana: 0565
Nikl. Mali dostač niklu (niklových peněz). Phľd. 1896. 624.

181089   Nikl Svazek: 9 Strana: 0454
Nikl, u, m., kov. Sr. Vstnk. X. 334., Ott. XVIII. 313. Niklas Jos., čes. architekt. 1817. — 1877. Vz Ott. XVIII. 314. Niklorudek, vz Nikelin. Nikolau Jos., spis., 1838. — 1862. Vz Ott. XVIII. 319. Nikotin, u, m. Vz Ott. XVIII. 321. Nimrání, n. Filologické n. List. fil. 1901. 320. Nimrati se v čem. List. fil. 1901. 320. Niněra, y, f. = kobylka kobylí hlava, starý hud. nástroj. Vz Ott. XVIII. 331. Ninger Václ., č. malíř 1804. - 1870.; Kar., spis. nar. 1827.; Jos., spis. nar. 1839. Vz Ott. XVIII. 331. Nitrát, U, m. = dusičnan, sůl kyseliny du- sičné. Vz Ott. XVIII. 342. Nitratin, u, m. = ledek sodnatý. Vz Ott. XVIII. 342. Nitril, u, m. = řada organ, sloučenin. Vz Ott. XVIII. 343. Nitrit, u, m. = ledek draselnatý. Vz Ott. XVIII. 343. Nitrobenzol, u, m. Vz Ott. XVIII. 343. Nitrohltanový. N. lžička, držadlo, Intra- laryngealspatel. Ktt. Nitromanit, u, m = dusičnan cukru ma- nitu. Vz Ott. XVIII. 343. Nitrosyl-sírový. N. kyselina. KP. X. 6. Nivellační. N. stroje. Vz Ott. XVIII. 345. Nivellování, n. Vz Ott. XVIII. 348. Nivník, u, m. = druh kopretin. Vz Ott. XVIII. 351. No baže = ano. Vých. Čech. X. 400. Noha. Bodaj tam nohy lámal do súdneho dňa. Mus. slov. III. 74. Nos. Sadlo mu na nos (cítí se uraženým); Nosom strakám delí (dělí; kdo má konec nosa zapísaný). Mus. slov. ?. 25. Nosál, ?, m., nasua, šelma medvědovitá. Vz Ott. XVII. 1061. -nouti: začnouti, počnouti, padnouti atd. m.: počíti atd. (novotvar). Vz Mte. 1901. 251. nn. Nouze. N. stud zabíjí. Jrsk. XI. 214. Novák Theod., spis. Vz Nár. list. 1901. 208. Novina. Je novin, že by jich párem ne- uvezl. Šml. V. 69.

181090   Nikl Svazek: 10 Strana: 0212
Nikl, u, m., vz Vstnk. X. 559. Jeho dě- jiny, vlastnosti, výroba a upotřebení. Vz KP. IX. 240. nn.

181091   Nikl Svazek: 10 Strana: 0635
Nikl, u, m. Sr. Vstnk. XIV. 581.

181092   Nikla Svazek: 9 Strana: 0190
Nikla s Jos. Sr. Jub. XXII.

181093   Niklas Svazek: 6 Strana: 1197
Niklas, a, m., os. jm. Arch. VII. 415. N. Jos., prof. čes. techniky v Praze, 1817. až 1877. Vz Tf. H. 1. 197., Bačk. Pŕ. 166., Rk. Sl.

181094   Niklásek Svazek: 6 Strana: 1197
Niklásek, ska. m., os. jm. Arch. IV. 344.

181095   Niklati se Svazek: 7 Strana: 1338
Niklati se = viklati se. U Rokyc.Fč.

181096   Niklátko Svazek: 7 Strana: 1338
Niklátko, a, n. = niklová mince. 1893. Us.

181097   Nikléř Svazek: 8 Strana: 0565
Nikléř, e, m. = pracovník niklových rěcí. Nár. list. 1896. č. 352. odp.

181098   Nikles Svazek: 6 Strana: 1197
Nikles, a, m., os. jm. Vz Nykles.

181099   Niklícek Svazek: 8 Strana: 0237
Niklícek, čka, m.; vz předcház. Mikuláš.

181100   Niklíček Svazek: 9 Strana: 0190
Niklíček, čku, m. = malý niklový peníz. Nár. list. 1900. č. 92. odp.

181101   Niklitý Svazek: 6 Strana: 1197
Niklitý, Nickel-. N. kysličník, das Nickel- oxyd, Nz., hydrat, Nickeloxydhydrat. Sl. les.

181102   Nikloleštěn Svazek: 2 Strana: 0172
Nikloleštěn, u, m., der Nickelglanz. Vz Šfk. 267.

181103   Niklomědek Svazek: 6 Strana: 1197
Niklomědek, dku, m. = nikelin, červený kyz niklový, der Kupfernickel. Sl. les.

181104   Niklorudek Svazek: 2 Strana: 0172
Niklorudek, dku, m., Kupfernickel, m., Rothnickelkiess, n., arsenid dvojnikelnatý. Vz Šfk. 267.

181105   Niklot Svazek: 6 Strana: 1197
Niklot, a, m., král slov. Vz Vc. Lab. 260., 261.

181106   Niklování Svazek: 2 Strana: 0172
Niklování, n. N. hlazeného železa a oceli ve varu. Vz Prm. III. č. 5.

181107   Niklování Svazek: 6 Strana: 1197
Niklování, das Vernickeln. Vz Včř. Z. I. 84.

181108   Niklování Svazek: 9 Strana: 0190
Niklování železa = potahování niklem. Vz KP. VIL 372.

181109   Niklovina Svazek: 6 Strana: 1197
Niklovina, y, f., die Nickelspeise. Sl. les., KP IV. 122., 124.

181110   Niklovna, y, f Svazek: 10 Strana: 0212
Niklovna, y, f. = dílna, kde se pracuje o niklu. Nár. list. 1901. č. 288.

181111   Niklový Svazek: 6 Strana: 1197
Niklový, Nickel-, N. ruda, das Nickel- erz, Sl. les., Hř. 43., železo, Osv. V. 7., koule do ručme (r. 1889. v Angl. vynale- zena). Nár. listy.

181112   Nikloželezný Svazek: 6 Strana: 1197
Nikloželezný = z niklu a železa. Osv. V. 19.

181113   Nikňaf Svazek: 6 Strana: 1197
Nikňaf, a, m. = nifňaf. U Kr. Hrad. Kšť.

181114   Niknouti Svazek: 2 Strana: 0172
Niknouti, knul a kl, utí = shýbati se, kloniti se, sich beugen; 2. vybývati, odbý- vati, leisten. — co za koho. Obec nikne robotu za rychtáře svého. Us. (Hradec). — 3. co komu: sklenici (připiti mu, zutrinken). Div. z och.

181115   Niknouti Svazek: 6 Strana: 1197
Niknouti, se flectere, domittere. Šf. III. 461. — N., verschwinden, vergehen. Hlas nikne. Kyt. 1876., 90. Barva, světlo nikne. Laš. Tč. — N. = vyčnívati, prominere. Vz Pronikati, Proniklý.

181116   Niknouti Svazek: 9 Strana: 0190
Niknouti. Nemůže to n. (zastati). Hoř. 92.

181117   Nikocianský Svazek: 9 Strana: 0190
Nikocianský. N. bylina = tabák. Fisch. Hosp. 85.

181118   Nikoda Svazek: 6 Strana: 1197
Nikoda = nikdy. Toho mi n. nezaplatil. Půh. 1. 368. (353.).

181119   Nikodém Svazek: 8 Strana: 0237
Nikodém, a, m., os. jm. Odvozeniny vz v Kotk. 27.

181120   Nikodem br Svazek: 6 Strana: 1198
Nikodem br., vz Vacetinský.

181121   Nikodemovo Svazek: 7 Strana: 1338
Nikodemovo čtení. Cf. D. Gesch. 222. nn., Mus. 1890. 255. nn.

181122   Nikodim Svazek: 7 Strana: 1338
Nikodim, hud., 1764.—1829. Cf. Srb 87.

181123   Nikol Svazek: 10 Strana: 0212
Nikol, u, m., prístroj. Vz Vot. 73.

181124   Nikola Svazek: 8 Strana: 0237
Nikola, y, m., vz předcház. Mikuláš.

181125   Nikola-os Svazek: 2 Strana: 0173
Nikola-os, a, m., jm. řecké, Mikuláš.

181126   Nikolaid-es Svazek: 6 Strana: 1198
Nikolaid-es, a, m. N. Joach. Alex. Vz Jir. Ruk. II. 55.

181127   Nikolaj Svazek: 6 Strana: 1198
Nikolaj, e, m.. os. jm. Arch. II. 44.

181128   Nikolajka Svazek: 6 Strana: 1198
Nikolajka, y, f., sam. u Smíchova.

181129   Nikolanalysator Svazek: 10 Strana: 0212
Nikolanalysator, u, m. Vz Vot. 76.

181130   Nikolau Svazek: 6 Strana: 1198
Nikolau Jos., 1838.—1862., učit. a spisov. Rk. Sl.

181131   Nikoli Svazek: 6 Strana: 1198
Nikoli nebezpečný. Dch. Říkaje, že n. dobře učiniti nemůž. Bart. 127. N. se skrýti nemůžem tebe. Rd. zv. Z chlapského ráda n. ijednoho v česť nevolí. Anth. 1. 3 vd. 34.

181132   Nikoli, nikoliv, nikolivěk Svazek: 2 Strana: 0173
Nikoli, nikoliv, nikolivěk, žádným obyčejem, docela ne, mit nichten, gar nicht, durchaus nicht, keineswegs. Dědictví i si- růbata účastníci jsou, nikoli pak postranní. Kom. Mírný nepomlouvá: k hanění nikoli nemlčí. Kom. — Místo nikoli klade se: od- stup to, vzdal se to ode mne, daleko budiž ode mne, daleko jest toho. Vz Věta podstat. spojková.

181133   Nikolinka Svazek: 6 Strana: 1198
Nikolinka, y, f., prasium, rostl. Šm.

181134   Nikolum Svazek: 6 Strana: 1198
Nikolum, vz Nicolum.

181135   Nikomede-s Svazek: 2 Strana: 0173
Nikomede-s, a, m., jm. řecké. Vz S. N.

181136   Nikomedi-a Svazek: 2 Strana: 0173
Nikomedi-a, e, f., hl. mě. Bithynie. Vz S. N.

181137   Nikopol-is Svazek: 2 Strana: 0173
Nikopol-is, e, f., mě. v Akarnanii. Vz S. N.

181138   Nikoš Svazek: 6 Strana: 1198
Nikoš, e, m., os. jm NB. Tč.

181139   Nikotellin Svazek: 10 Strana: 0212
Nikotellin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. X. 580.

181140   Nikotianin Svazek: 7 Strana: 1338
Nikotianin či kafr tabákový. Vz KP. VI. 580.

181141   Nikotimin Svazek: 10 Strana: 0212
Nikotimin, u, m., v lučbe. Vz Vstnk. X. 580.

181142   Nikotin Svazek: 2 Strana: 0173
Nikotin, u, m. (C10 H7 N), alkoloid, ob- sažený v listech rostliny tabákové (nicotiana). Vz S. N., Šfk. 622.

181143   Nikotin Svazek: 6 Strana: 1198
Nikotin. Cf. MS. 333., Rm. II. 377., Šfk. Poč. 514., Schd. I. 394., Kram. Slov.. Slov. zdrav., Rk. SI.

181144   Nikotinový Svazek: 6 Strana: 1198
Nikotinový. N. kyselina. Vz Rm. II. 224. N. mýdlo. Kram. Slov.

181145   Nikť Svazek: 6 Strana: 1198
Nikť = nikto. Bž. 35.

181146   Nikte Svazek: 2 Strana: 0173
Nikte, zastr. = nikdo. Kat. 179., 226., 302. atd., Dal.

181147   Nikte Svazek: 6 Strana: 1198
Nikte, vz Nikdo. A n. (žádný. Ol. 228.) jemu nedadieše. Ev. víd. 54. (24, 286. Cf. Jir. Mor. 47.).

181148   Nikte Svazek: 8 Strana: 0237
Nikte m. nikdo, zastr. V to se n. nechce otdati. DalC. Úv. 1.

181149   Niktej Svazek: 2 Strana: 0173
Niktej, zastr. = nikdo. M.

181150   Nikterak, nikterakž Svazek: 2 Strana: 0173
Nikterak, nikterakž, žádným způsobem, nikolivěk, auf keine Art. Aby jim n. nepře- káželi. Mus. Do jámy upadl a niktěrakž ne- mohl vyniti. GR.

181151   Nikterakosť Svazek: 10 Strana: 0212
Nikterakosť, i, f. = vlastnosť býti ničím. J. Jir.

181152   Nikteraký Svazek: 7 Strana: 1338
Nikteraký rod, genus neutrum. Donat. List. fil. 1891. 98.

181153   Nikteraký, vz Svazek: 2 Strana: 0173
Nikteraký, vz Nikdo. Keinerlei.

181154   Nikterý Svazek: 2 Strana: 0173
Nikterý, ani který, nižádný, keiner. Ze i jeden muž nedal své cnej paniej zlé zlým užiti, ni který chtěl jie tiem uhaniti. Dal. 23. K nikterémuž z nich nepřistoupili. St. skl. Vz Nikdo. Ve větách záporných klademe místo a nikterý raději: ani který. Nemohu se postiti, ani na kterou pouť jíti. St. skl.

181155   Nikto Svazek: 2 Strana: 0173
Nikto, vz Nikdo.

181156   Nikto Svazek: 6 Strana: 1198
Nikto = nikdo. Vz Bž. 129., List.fil. IX. 120., Nikdo.

181157   Nikto Svazek: 8 Strana: 0565
Nikto. Nedá jeho nikomému viděti. 1440. Mus. fil. 1896. 449.

181158   Niktoš Svazek: 6 Strana: 1198
Niktoš, e, m. = ledačina, der Taugenichts. Slov. Ty niktoš, ty nám budeš kvety šlapat? Dbš. SI. pov. II. 85. — Ev šk. I. 129., Sldk. 559., Orl. II. 194.

181159   Niktoš Svazek: 8 Strana: 0237
Niktoš. U Vel. Revúce. Phľd. 1892. 580., 1893. 373.

181160   Niktoš Svazek: 9 Strana: 0190
Niktoš, e, m. = žebrák, nuzař·. Slov. Zát. Př. 161b.

181161   Nikty Svazek: 6 Strana: 1198
Nikty = nikdy. Člověk n. jest blažen, zastr. Vz Zápor.

181162   Nikudy, nikady Svazek: 2 Strana: 0173
Nikudy, nikady, žádnou cestou, nirgends- durch. V. Nil, a, m., řeka v Aegyptě. Vz S. N. Níl?k, lka, m., chelifer, pavouk. Krok.

181163   Nikuš Svazek: 6 Strana: 1198
Nikuš, e, m., os. jm. NB. Tč.

181164   Nikutaj Svazek: 6 Strana: 1198
Nikutaj, e, m. = Mikuláš. Arch. III. 9.

181165   Nikyš Svazek: 8 Strana: 0237
Nikyš, e, m., vz předcház. Mikuláš.

181166   Nil Svazek: 9 Strana: 0190
Nil, e, Brt.; nč. gt. -u. Gb. H. ml. III. 1. 80. Ale také -a. Sr. do Rýna.

181167   Nillěra Svazek: 8 Strana: 0237
Nillěra, z vl. neniare = zpívati, a to z lat. řec. nenia píseň, obyč. truchlivá. Exc.

181168   Nilský Svazek: 6 Strana: 1198
Nilský veletok. J. Lpř.

181169   Ním Svazek: 2 Strana: 0173
Ním po předložkách místo: jím (instr. sg. zájmena: on, ono). On jím praštil o zem (ne: ním). Házel míčem, až jím okno roztloukl (ne: až ním). Ale: Já s ním půjdu. Vz On. Cf. Brs. 13.

181170   Nima Svazek: 2 Strana: 0173
Nima, dual. instr. pl. zájmena: on. Žeby tudy mezi nima (dvěma) tajná závisť zrůsti měla. V. Vz On.

181171   Níma Svazek: 2 Strana: 0173
Níma, y, m., člověk němý, ein Stummer. V.

181172   Nima Svazek: 6 Strana: 1198
Nima, nimáš (nemá, nemáš) = není. U Frýdka. Tč., Brt. D. 359., Tč.

181173   Nímati se Svazek: 2 Strana: 0173
Nímati se, vz Nimrati se.

181174   Nímavý Svazek: 2 Strana: 0173
Nímavý, langsam. Rk.

181175   Nimb-us Svazek: 2 Strana: 0173
Nimb-us, u, m., jasný věnec nebo záře okolo hlav svatých; záře svatosti. Rk. Hei- ligenschein, Strahlenkranz.

181176   Nimburk Svazek: 2 Strana: 0173
Nimburk, a, m., Nymburk, mě. u Po- děbrad, Nimburg. Až do 13. stol. nazýval se: Svinibrod.Vz S. N., Tk. I. 618., II. 467., III. 654.; Tf. 390. — Nimburčan, a, m., pl. -né. — Nimburský. Připijme si n-skou, po nymbursku (sklenicí po hlavě). Vz Opilec.

181177   Nimburk Svazek: 6 Strana: 1198
Nimburk. Cf. Pal. Rdh. II. 125, Arch. VII. 715., VIII. 598 , Tk. IV. 735., V. 251., VI. 352., VII. 416., Rk. Sl. II. 467., Sdl. Hr. II. 217., III. 175., V. 332., Tk. Žk 224., Blk. Kfsk. 1375. Sloul také Vícemilov. Po nimbursku Někomu připiti = sklenici mu o hlavu rozbiti. Jíti do N-ka pro výprask. Vz Sbtk. Krat. h. 80.

181178   Nimburský Svazek: 6 Strana: 1198
Nimburský Jan, farář 1619. Jir. Ruk. II. 55., Jg. H. 1. 603.

181179   Nimčina Svazek: 6 Strana: 1198
Nimčina, y, f. = němčina Laš. Tč.

181180   Nimec Svazek: 6 Strana: 1198
Nimec, mce, m. = Němec. Laš. Tč.

181181   Nimera Svazek: 9 Strana: 0190
Nimera, y, m. = nimra. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 64.

181182   Niměřice Svazek: 2 Strana: 0173
Niměřice, ves v okr. boleslavském. Vz S. N.

181183   Niměřice Svazek: 6 Strana: 1198
Niměřice, dle Budějovice, Nimieřitz, ves u Ml. Boleslavě. Rk. Sl.

181184   Nimi Svazek: 2 Strana: 0173
Nimi, instr. pl. zájmena on, po předložkách, místo: jimi. On jimi házel (ne: nimi), Ale. On s nimi šel. Vz On, Ním.

181185   Nimka Svazek: 6 Strana: 1198
Nimka, y, f. = Němka, Němkyně. Laš. Tč.

181186   Nimnica Svazek: 6 Strana: 1198
Nimnica, e, f. = nemnica. Slov. LObz. XIX. 222.

181187   Nimo Svazek: 6 Strana: 1198
Nimo = mimo. Val. Brt. D. 63.

181188   Nimoc Svazek: 6 Strana: 1198
Nimoc, e, f. = nemoc. Laš. Tč.

181189   Nimocný Svazek: 6 Strana: 1198
Nimocný = nemocný. Laš. Tč.

181190   Nimpón Svazek: 6 Strana: 1198
Nimpón, a, m , vz Plavoun veliký. Brm. I. 2. 455.

181191   Nimra Svazek: 2 Strana: 0173
Nimra, y, m., nimrač, der Herumwühler. N. v jídle.

181192   Nimra Svazek: 6 Strana: 1198
Nimra, y, m. = zdlouhavý, páravý člověk. Strejček N., koupil šimla za půl páta krej- caru, přišel domů, popad ženu, tancoval s ní maděru. Pís. Rgl. — N., y, f. -— ovocná kaše. Vz Chamula (dod.).

181193   Nimra Svazek: 8 Strana: 0237
Nimra = tanec. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 478. Cf. Tanec čes. (3. dod.).

181194   Nimrač Svazek: 6 Strana: 1198
Nimrač, e, m., vz Nimrák.

181195   1. Nimračka, nimralka Svazek: 2 Strana: 0173
1. Nimračka, nimralka, y, f., die Wüh- lerin. Rk. 2. Nimračka, y, f., langsame Arbeit. Rk.

181196   Nimrák, a, nimráček Svazek: 2 Strana: 0173
Nimrák, a, nimráček, čka, m., kdo se nimrá. Us. — N. = nimra.

181197   Nimrala Svazek: 8 Strana: 0237
Nimrala, y, m. = nimra, nimral. Mor. Brtch.

181198   Nimralena Svazek: 7 Strana: 1339
Nimralena, y, f., fem. k nimra. Mor. Brtch.

181199   Nimralka Svazek: 6 Strana: 1198
Nimralka, y, f. = nimračka.

181200   Nimrásek Svazek: 6 Strana: 1198
Nimrásek, ska, m , os. jm. Rgl. —- N. — nimra. Nár. listy.

181201   Nimrati se, mimrati se, nímati se Svazek: 2 Strana: 0173
Nimrati se, mimrati se, nímati se, nípati se (vz N) = přebírati se v něčem váhavě, dloubati se, zdlouha činiti, herum- wühlen, stochern. — se v čem. On se v tom nimrá. Nípati se v jídle, v tváři, v nose. Jg. — se s čím. Co se s tím nimráš? Us. — se kde. Jehně z bujnosti se okolo matky ní- pající vlnu její žvýká. Svob.

181202   Nimrava Svazek: 6 Strana: 1198
Nimrava, y, m. a f. = nemrava. Laš. Tč.

181203   Nimravosť Svazek: 2 Strana: 0173
Nimravosť, i, f., das Herumwühlen. Jg.

181204   Nimravý Svazek: 2 Strana: 0173
Nimravý, herumwühlend. Jg.

181205   Nimrod Svazek: 2 Strana: 0173
Nimrod, a, m., vnuk Chamův, veliký lovec. Vz S. N. — N., vášnivý lovec. Us.

181206   Nin-us Svazek: 2 Strana: 0173
Nin-us, a, m., zakladatel prý říše assyrské. — N. = Ninive.

181207   Nina Svazek: 6 Strana: 1198
Nina, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 123. — N. = Rosina. Slov. Ssk.

181208   Niňaj Svazek: 6 Strana: 1198
Niňaj. e, m. = chalupník. Slov. Toth. Slov. báj. 1. 48.

181209   Nine Svazek: 6 Strana: 1198
Nine = není. Nikdze ho n. Slov. u Bzince v Nitransku. Rr. Sb.

181210   Niněchov Svazek: 2 Strana: 0173
Niněchov, a, m., ves u Mělníka. Tk. I. 87., III. 131.

181211   Niněchov Svazek: 6 Strana: 1198
Niněchov, Münichshof. Niněchovany. Tk. V. 220., Blk. Kfsk. 1374., Rk. Sl.

181212   Ninek Svazek: 6 Strana: 1198
Ninek, nka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

181213   Niněra Svazek: 2 Strana: 0173
Niněra, y, f., houslový klavír, kobylí hlava. Vz Nástroj. Hraje jako na niněru - špatně, břinká, vrzá. Kts.

181214   Niněra Svazek: 6 Strana: 1198
Niněra, y, f. = titěra, hračka, maličkost, nepatrnosť. Přestává na n-rách. Kos. — N., y, m. = nimra. U N. Kdyně. Rgl. — N.= člověk malý. Ten n., jak se staví! U Kr. Hrad. Kšť.

181215   Niněra Svazek: 10 Strana: 0635
Niněra, y, f Vona tu dělá niněry, já ji znám (přetvařuje se, lichotí a p. ). Šum. Rgl.

181216   Niněračky Svazek: 6 Strana: 1198
Niněračky, pl., f. = drobotiny. Vz Ni- něra. U Chrud.

181217   Ninger Svazek: 6 Strana: 1198
Ninger, gra, m., os. jm. N. Kar,, vysl. prof. v Písku, nar. 1827. Vz Tf. H. i. 173., 174., Šb. Dj. ř. 272., Bačk. Př. 115., 138, Rk. Sl.

181218   Ňiňí Svazek: 8 Strana: 0237
Ňiňí, ňiňčko = nyní, patrně vlivem sou- hlásky ň změněno i první n. Gb. H. ml. I. 372.

181219   Ninítko Svazek: 10 Strana: 0635
Ninítko, a, n. = malá věc. Máj. IV. 372.

181220   Ninive Svazek: 2 Strana: 0173
Ninive, a, n., starodávné hlav. mě. říše assyrské. Vz S. N. — Ninivan, a, m. —

181221   Ninivský Svazek: 2 Strana: 0173
Ninivský. Vz KP. I. 113.

181222   Ninkovice Svazek: 2 Strana: 0173
Ninkovice, ves v Budějovsku. PL.

181223   Ninkovice Svazek: 6 Strana: 1198
Ninkovice, dle Budějovice, Nikowitz, ves u Milevska. Blk. Kfsk. 151., Rk. Sl. — N., nym Nenkovice. D. ol. II. 20.

181224   Ninolice Svazek: 6 Strana: 1198
Ninolice, ves v Jičín. Blk. Kfsk. 721., 774., Sdl. Hr. V. 363., Rk. SI.

181225   Ninomysl Svazek: 6 Strana: 1198
Ninomysl, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

181226   Ňint Svazek: 8 Strana: 0237
Ňint = není. Gemer. Phľd. 1895. 438.

181227   Ninto Svazek: 6 Strana: 1198
Ninto = není. Slov. N. tu děvčátka podla vašej mysli. Sl. ps. Šf. II. 65.

181228   Ninva Svazek: 6 Strana: 1198
Ninva, y, f. = bohyně. Slov. Hol. 185.

181229   Ninva Svazek: 10 Strana: 0212
Ninva, y, f. = Proserpina. (!) Rosa.

181230   Níný Svazek: 8 Strana: 0237
Níný. Níné semeno = lněné. Dšk. Jihč. I. 6.

181231   Niob Svazek: 10 Strana: 0212
Niob, u, m., v lučbé. Vz Vot. 353., Vstnk. XIII. 569.

181232   Niob-a Svazek: 2 Strana: 0173
Niob-a, y, f., dcera Tantalova a Dionina, provdaná za Amfiona, krále thebského. Vz S. N.

181233   Niobi-um Svazek: 2 Strana: 0173
Niobi-um, a, n., prvek kovový. Vz S. N.. Šfk. 297.

181234   Niobi-um Svazek: 6 Strana: 1198
Niobi-um, a, n., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 320.

181235   Niobík Svazek: 8 Strana: 0237
Niobík, u, m., niobium, prvek. Am. Orb. 57.

181236   Nípati Svazek: 6 Strana: 1198
Nípati hrozynky z housky (vytahovati). U Rokyc. Fč.

181237   Nípati se Svazek: 2 Strana: 0173
Nípati se. Vz Nimrati se.

181238   Nirče Svazek: 6 Strana: 1198
Nirče, Nireč, Nieretsch, ves u Blatné. Blk. Kfsk. 650., Sdl. Hr. VI. 42.

181239   Nirica Svazek: 6 Strana: 1198
Nirica, e, f. = nevzdělané, pusté místo. Slov. Rr. Sb.

181240   Nis-us Svazek: 2 Strana: 0173
Nis-us, a, m., král megarský.

181241   Nisa Svazek: 6 Strana: 1198
Nisa řeka a) kladská b) lužická. Cf. Osv. 1855. 508. — N., mě. ve Slez. Arch. VII. 715., Tk. IV. 735., V. 230., VI. 311., VII. 416.

181242   Nisa Svazek: 6 Strana: 1198
Nisa, dle Bača = noční bůh tmavé říše. Ks.

181243   Nisa, Nysa Svazek: 2 Strana: 0173
Nisa, Nysa, y, f., mě. a řeka Neisse ve Slezsku. Vz S. N., Tk. I. 432.

181244   Nisajský Svazek: 2 Strana: 0173
Nisajský. N. rovina. Nisajští koňové v Asii, v medské krajině Rhagianě u chvalinských průsmyků.

181245   Nisan Svazek: 6 Strana: 1198
Nisan, u, m. = šestý měsíc obecního a 12. měsíc církevního roku židovského. S. N. XI. 541. N. = měsíc, v němž židé slaví- vají své přesnice či paschu, velikonoc. Od- povídá druhé polovici března a první polo- vici dubna. Šd. exc.

181246   Nisati Svazek: 6 Strana: 1198
Nisati, evanescere. Jestliže suol znisí. Ev. olom. 327.

181247   Nisislav Svazek: 9 Strana: 0190
Nisislav. Z N-vě. 1484. Arch. XVI. 272., '285.

181248   Nispule Svazek: 6 Strana: 1198
Nispule, mespila. V MV. nepravá glossa. Pa. 41.

181249   Níst Svazek: 10 Strana: 0212
Níst = nésti. Us. Mš.

181250   Nístěj Svazek: 2 Strana: 0173
Nístěj, e, f., ohniště, sedliště. Herd, m., Feuerstätte, f. V. N. sopky. A budouť vcházeti i na lud tvůj a do nístěje tvé. Br. I vzcházel dým z ní jako z niestěje. BO. Dým veliké niestěje. ZN. Vz Niestěj. — N., kamna, prsk, průchod do kamen, Kamin, m. Tkadl. — N., pec. Jg. Der Backofen. V. — Vz Nístěn.

181251   Nístej Svazek: 8 Strana: 0237
Nístej od aidh brennen, anzünden, řec. aľú-co. Prk. Dle Mtz. stslov. kořen nět, cf. roz-nítiti; dle Mkl. n předraženo, u Slovin. isteje, luž. j?sc? = Ofenloch, n. Čern. Př. 50. N. m. jiestějě. Gb. H. ml. I. 379. N., caminus. Ev. viď. 135. Mat. 18. 50. (Muč.).

181252   Nístěj. Cf. Prk Svazek: 6 Strana: 1198
Nístěj. Cf. Prk. Př. 18. Koř. nět. List. fil. XI. 189., Mkl. Etym. 96. — N. ohniště. Hořící louče do n-je na podpal strkati. Jrsk. N., caminus. Ev. olom. 97. Jako když v ní- stéji mnoho dřev surových nakladú na malý podnět. Št. — N. = kamna. Hr. ruk. 387. — N. = otvor vysoké peci, kterým litina vy- téká. Vz Včř. Z. I. 3., NA. IV. 164.

181253   Nístějka Svazek: 2 Strana: 0173
Nístějka, y, f., dříve hrad u Vysokého. Vz S. N. — N. — pec u kamen, prsk. Us. u Dobré. Stf.

181254   Nístějka Svazek: 6 Strana: 1198
Nístějka, hrad u Vysokého. Rk. Sl.

181255   Nístějový Svazek: 2 Strana: 0173
Nístějový, Herd-. N. půda. Techn.

181256   Nístěn Svazek: 2 Strana: 0173
Nístěn, ě, f. = nístěj, prsk. Us. u Branné.

181257   Nísťovina Svazek: 6 Strana: 1198
Nísťovina, y, f., der Heerd vom Treib- ofen (der mit Blei getränkte Boden des Treibheerdes). Hř.

181258   Niš Svazek: 7 Strana: 1339
Niš, nišť = nic. U Trenč. Šb. D. 69.

181259   Niš Svazek: 8 Strana: 0237
Niš. Vz násl. Ništ. — N. = dokľa, Phľd. 1895. 629., 630.

181260   Nišané Svazek: 6 Strana: 1199
Nišané = oddíl polabských Srbů na levém břehu Labe. Šf. Strž. II. 624.

181261   Nišć Svazek: 9 Strana: 0190
Nišć = nésti. Slez. Lor. 75.

181262   Niščať Svazek: 9 Strana: 0190
Niščať, herabkommen. Slov. Sbor. slov. I. 58.

181263   Niščiti Svazek: 6 Strana: 1199
Niščiti = ničiti. Laš. Tč.

181264   Niška Svazek: 10 Strana: 0212
Niška, y, f., astripa (de membris). Rozk. P. 1221.

181265   Niškovice Svazek: 6 Strana: 1199
Niškovice, dle Budějovice, Nischkowitz, ves u Slavkova.

181266   Nišovice Svazek: 6 Strana: 1199
Nišovice, dle Budějovice, Nischowitz, ves u Volyně. Rk. Sl.

181267   Nišpule Svazek: 2 Strana: 0173
Nišpule, vz Mišpule, z lat. mespilus.

181268   Níšt Svazek: 6 Strana: 1199
Níšt = nic u Březové a u Hrozenkova na Mor., Brt., slov. Hol. 43., Ht. Sl. ml. 245., Sl. ps. 22. Cf. List. fil. 1883. 431.

181269   Ništ Svazek: 8 Strana: 0237
Ništ z ničb-to. U Hrozenk. Brt. D. I. 42. Místy niš. Past. L. 148.

181270   Ništ Svazek: 10 Strana: 0212
Ništ = nic. To bych neurobila ani za n. Slov. Nár. sbor. 1902. 3. Chto n. nemá, vie kam si to má skovat (schovat). Rizn. 172. Vz Nie.

181271   Ništár Svazek: 6 Strana: 1199
Ništár, a, m. = taký, čo ništ nemá. Slov. Čkžk

181272   Ništěra Svazek: 6 Strana: 1199
Ništěra, y, m., os. jm. Šd.

181273   Ništěti Svazek: 6 Strana: 1199
Ništěti, ěl, ění, allmählig zu Grunde gehen. U Brušperka. Mtl.

181274   Ništíř Svazek: 6 Strana: 1199
Ništíř, e, m., der Verderber. Laš. Tč.

181275   Ništiti Svazek: 2 Strana: 0173
Ništiti, il, ěn, ění = ničiti, mařiti, vernich- ten. Č.

181276   Ništiti Svazek: 8 Strana: 0237
Ništiti = ničiti. Statky n. 1672. Věst. op.

181277   Ništzelinka Svazek: 8 Strana: 0237
Ništzelinka, y, f., stachys recta, rostl. Slov. Mtc. XVIII. 212.

181278   Niť Svazek: 2 Strana: 0173
Niť, i, f. Chč. 444. Der Faden, Zwirn. Nitka, das Fädchen. (V obecné mluvě podlé ,Daň': niť, ě, pl. nitě). Pl. niti, instr. nitmi, lok. nitěch; dle Kost. N. lněná, šicí, křížová, V., Jg., hedvábná, sirná, krajková, k pletení, Kh., bílá, černá, šedá, režná, anglická, točená, navlíknutá, Us., překroucená, voskovaná, stejná, trvanlivá, spuchřelá, Šp., stříbrná (Silberfaden), zlatá (Goldf.), příční (útek, Querfaden); konec, úplet nití, Š. a Ž., cív- ková, Spulenzwirn. Dch. N. z koudele se- tkaná (torta). BO. Niti plátěné. BO. Klubko nití. Obchod s nitmi. Po niti, fadengerad. Šp. Niti táhnouti (přísti). V. Navití nití (klubko). V. Niti vytahovati, voskovati; nitmi šíti, lemovati, obšívati. Sp. Niti do klubka sví- jeti; konec niti. Us. Visí na tenké niti (nitce). Vz Nebezpečenství. Lb. To je stejná niť, místem jako vlas, místem jako klas. Sk. Po niti klubka dovíti a (toho) se doptati. Po niti klubka důjdeš, se doptáš, dohrabeš. Kdo se chce klubka doptati, táhni se po niti. Tenký jako Niť. Jg. Dlouhý den, krátká niť (v létě se méně udělá, den se spíše rozchodí a prozahálí). Č. Když není nití, nemůže být šití. Šp. Ten by musel mnoho nakoupiti nití, jenž by chtěl lidem huby zašiti. Šp. Není tak dlouhé niti, by se jí nedoviti. Pk. Ob- lúpí ho a naha čistého niti na púšť pustí. GR. Vz Čistý. — Vz Klubko. — N. vodní pohyblivá, řasa. Vz Schd. 255). — N. zapa- lovací, stopina, der Zündfaden. Bur.

181279   Niť Svazek: 6 Strana: 1199
Niť, lit. nítis. Gt. Lit. stud. 68. V MV. pravá glossa. Pa. 21. Aby nedošla niť (aby nevázl hovor). Hrb. Obz. 102. Dali ho na tenkou niť (omezili jeho vůli). U Dobruš. Vk. Je, daří se mu zle, je na krátké nitce. Us. Bkř. Dobré biti přísti (něco dobrého dělati). Us. Mtl. Promokli až na niť. Us. Když jsou niti, není šití a když je šiti, není nití. Us. Dhn. — N. žití, Vrch., nervu. Dk. P. 3. — N. = míra na lodích = 1828 m. Stč. Zem. 750. — N. = kořalka. Za dva (krejcary) nitě a kus tondy (komisárku). Us. vojen. Trhati bílé nitě = píti kořalku. Us. Kšť.

181280   Niť Svazek: 7 Strana: 1339
Niť nemá se při šití upalovati, nýbrž ustřihovati n. uřezávati, sic len nebo ko- nopě nezarodí (u Hostýna). Mtc. 1892. 195.

181281   Ňit Svazek: 8 Strana: 0237
Ňit = není. V Gemersku. Phľd. 1893. 564., 1895. 438.

181282   Niť Svazek: 8 Strana: 0237
Niť. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 37. N. souvisí s neo, netum. Dob. Dur. 94. Není tak dlouhé niti, by se jí nedoviti. Nár. list. 1895. 4./9. odp.

181283   Niť Svazek: 9 Strana: 0190
Niť, i, obecne -ě. Gb. H. ml. III. 1. 388. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 338a.

181284   Nit Svazek: 10 Strana: 0635
Nit. Hnevám še, aňi ma nit (ani neviem od jedu, kde som). Mus. slov. VIL 91.

181285   Nitan Svazek: 2 Strana: 0174
Nitan, a, m., atropus, ryba. Krok.

181286   Niťaný Svazek: 6 Strana: 1199
Niťaný = nitěný. Laš. Tč.

181287   Niťař, nitkář Svazek: 2 Strana: 0174
Niťař, nitkář, e, m., der Zwirnhändler. —

181288   Niťařčin Svazek: 2 Strana: 0174
Niťařčin, a, o, der Zwirnhändlerin ange- hörig. Jg. — Niťařiti, den Zwirnhandel treiben. — Niťařka, nitkářka, y, f., die Zwirnhändlerin. — Niťárna, y, f., die Zwir- nerei. Rk. — Niťařský obchod, Zwirnge- schäft, n. Dch. — Niťařství, n., Zwirnerei, f., der Zwirnhandel. Jg., Dch.

181289   Niťaření Svazek: 10 Strana: 0212
Niťaření, n. Všude n. (nepatrné věci). Hav. Chamr. 104.

181290   Nítě Svazek: 2 Strana: 0174
Nítě, vz Niť.

181291   Nitedlnice Svazek: 7 Strana: 1339
Nitedlnice, e, f., filatorium. Bhm. Fl. 776. Cf. násl. nitidlnice.

181292   Nitějš Svazek: 6 Strana: 1199
Nitějš, e, m., stomateus, ryba. Šm.

181293   Nitělnica Svazek: 6 Strana: 1199
Nitělnica, e, f. = nitěnice.

181294   Nitelný Svazek: 2 Strana: 0174
Nitelný, z nití, Faden-, Zwirn-. Slov.

181295   Nitělný Svazek: 6 Strana: 1199
Nitělný, Faden-, Zwirn-. Slov. Rk.

181296   Nitění Svazek: 2 Strana: 0174
Nitění, n., die Einfädung. N. brda. Krok.

181297   Nitěnice, nitelnice Svazek: 2 Strana: 0174
Nitěnice, nitelnice, e, f., na Slov., ni- cení, der Webefaden, Kammlitze, f. Nitel- nicemi osnovu rozděliti. Orb. pic. — N., brdo u tkadlce, Zeug, n., Nvk., der Kamm. — V bot., chlupina, filago, das Mäusekraut.

181298   Nitěnka Svazek: 2 Strana: 0174
Nitěnka, y, f. N. růžová, tubifex rivu- lorum, červ. Vz Frč. 78.

181299   Nitěnka Svazek: 6 Strana: 1199
Nitěnka. Cf. Brm. IV. 2. 91.

181300   Nitěnky Svazek: 7 Strana: 1339
Nitěnky, pl., f. = nitěné rukavičky. Kron- bauer.

181301   Nitenov Svazek: 6 Strana: 1199
Nitenov, a, m., mě. u Řezna. Tk. IV. 408.

181302   Nitěný Svazek: 6 Strana: 1199
Nitěný = slabý. Ta ženská je n-ná. U N. Bydž. Kšť.

181303   Nitěný, z Svazek: 2 Strana: 0174
Nitěný, z nití, zwirnen. N. punčocha.

181304   Nitěrnosť Svazek: 6 Strana: 1199
Nitěrnosť, i, f. = vnitřnosť. Šd.

181305   Niterný Svazek: 2 Strana: 0174
Niterný, lépe: nitřni, innerlich; novější slovo. Jg.

181306   Nitevnice Svazek: 10 Strana: 0635
Nitevnice, e, f. = Část tkadlcovského stavu. Mus. slov VII. 58.

181307   Niticí Svazek: 2 Strana: 0174
Niticí, k nitění sloužící. N. stoličky u tka- dlec Us.

181308   Nitidlnice Svazek: 7 Strana: 1339
Nitidlnice, e, f., filatorium, zastr. Veleš. Pršp. 92. 30: nitidlice. Cf. předcház. nitedl- nice.

181309   Nitílek Svazek: 6 Strana: 1199
Nitílek, lka, m., alurnus, der Fadenkäfer. Sm.

181310   Nititi Svazek: 2 Strana: 0174
Nititi, il, cen, cení a těn, tění, nitmi na- vlékati, cinfäden. — co: brdo. Jg. — co okolo čeho. Okolo cejnku oka nití. Jg.

181311   Nítiti Svazek: 2 Strana: 0174
Nítiti, něť, il, cen, ení = páliti, žžíci, zünden. Více-li člověk oheň nítí, prudčeji hoří. Biancof.

181312   Nítiti Svazek: 6 Strana: 1199
Nítiti, Mkl. Etym. 67. — abs. Jejíž (hlavy) krása jako oheň nítí. Ezp. 1626. — co, se. Víno nítí lásku. Kls. Zrak se nítí, entbrennt. Čch. Dg. — kde (jak). Mezi vozy opatrně a s pilností ohně n-li a pálili. Výb. II. 174. V ohni něco n. Pl. — se. Den se nítí. Hdk. Zav. — se kudy. Po sekerách se pablesk nítí. Kká. K sl. j. 17. — čím. Oko se nítí údivem. Hdk. — se jak. Slunce v safír hned se nítí, zas rdí se v rubín. Kká. Td. 318. V mořskou zeleň vzduch svou barvu nítí. Kká. Td., K sl. j. 105. Knih spony se nítí (ohněm) do řeřava. Čch. N. pís. — N.= při pečení chleba před pec mezi ústa přípal dáti, aby do peci svítil. Us. Hk.

181313   Nítiti koho Svazek: 8 Strana: 0237
Nítiti koho = dopalovati. Phľd. 1895.119.

181314   Nítivo Svazek: 6 Strana: 1199
Nítivo, a, n., das Zündwerk. Hdž. Čít. 152.

181315   Nítivý Svazek: 8 Strana: 0237
Nítivý. N. moc. Krs. Moor. 57.

181316   Nitka Svazek: 2 Strana: 0174
Nitka, y, f., das Fädchen. Na nitce při- vázaný. „Byl. Visí na tenké nitce. Vz Ne- jistota. C. — Nitky pylové či chámové = nitem podobné částky ve květu rostlinném, prášníkům sloužící za podporu, die Staub- fäden. V. Vz Schd. II. 259., 202.

181317   Nitka Svazek: 6 Strana: 1199
Nitka v bot. Cf. ČI. Kv. XXIII., Rosc. 87.

181318   Nitka Svazek: 8 Strana: 0237
Nitka. Vykrúca, vytáča nitku (vymlouvá se) Slov. Nov. Př. 531.

181319   Nitka Svazek: 9 Strana: 0190
Nitka. Toho v hospodě na nitce udržíš (snadno). Hoř. 122.

181320   Nitka Svazek: 10 Strana: 0212
Nitka k nitce a chudý má košilku. Nár. list. 1903. č. 314. 1.

181321   Nitkář Svazek: 2 Strana: 0174
Nitkář, e, m. = nitař. Jg.

181322   Nitkářka Svazek: 2 Strana: 0174
Nitkářka, y, f. = niťařka. Jg.

181323   Nitkavý Svazek: 9 Strana: 0190
Nitkavý. N. víno = porušené. Zát. í ŕ. 220b.

181324   Niťkokrčník Svazek: 8 Strana: 0565
Niťkokrčník, a, m., stilicus, brouk. N. hnědonohý, s. rufipes, něžný, subtilis, okrouhlý, orbiculatus, podobný, similis, stlačený, depres- sus, úzký, angustatns. Vz Klim. 222.

181325   Nitkonosec Svazek: 9 Strana: 0190
Nitkonosec, sce, m, tapinotus, brouk. N. opásaný, t. sellatus. Klim. 588.

181326   Nitkonosný Svazek: 2 Strana: 0174
Nitkonosný, nitky nesoucí, fadentragend. N. kalich, koruna (v botan.) Rostl.

181327   Nitkorožec Svazek: 9 Strana: 0190
Nitkorožec, žce, m., opiio, brouk. N. do- máci, o. domesticus, měkký, mollis, žlutavý, pallidus. Vz Klim. 463.

181328   Nitkovací Svazek: 2 Strana: 0174
Nitkovací, Filet-.

181329   Nitkovice Svazek: 2 Strana: 0174
Nitkovice, ves u Kroměříže.

181330   Nitkovice Svazek: 6 Strana: 1199
Nitkovice, dle Budějovice, Nitkowitz, ves u Zdounek.

181331   Nitkovina, nitkovitina Svazek: 2 Strana: 0174
Nitkovina, nitkovitina, y, f., die Faser- haut des Blutes. Rk.

181332   Nitkovitý Svazek: 2 Strana: 0174
Nitkovitý, fadenförmig. Dch. N. tyčinky. Vz Schd. 202.

181333   Nitkovitý. N Svazek: 10 Strana: 0212
Nitkovitý. N. bradavice, verruca filiformis, acrochordon, Seitenwarze. Ktt.

181334   Nitkový Svazek: 2 Strana: 0174
Nitkový, jako nitky, fasericht, zasericht. N. zlato. Kr. Mosk.

181335   Nitkový Svazek: 6 Strana: 1199
Nitkový. N. kříž v drobnohledu, das Fadenkreuz, ZČ. I. 22., mikrometr. Ib. 31.

181336   Nitnatý Svazek: 2 Strana: 0174
Nitnatý, fädig. Presl.

181337   Nitník Svazek: 2 Strana: 0174
Nitník, a, m. N-ci, nití pracující. Tk. II. 372., 380. Zwirnmacher, m.

181338   Nitnohřbítek Svazek: 6 Strana: 1199
Nitnohřbítek, tka, m. sternarchus, der Fadenrücken. Šm.

181339   Nitnokališstvo Svazek: 2 Strana: 0174
Nitnokališstvo, a, n., ealycostemonis, rostliny mající tyčinky na kalichu připev- něné. Rostl.

181340   Nitnokorunstvo Svazek: 2 Strana: 0174
Nitnokorunstvo, a, n., petalostemonis, rostliny mající tyčinky na koruně připev- něné. Rostl.

181341   Nitnolistý Svazek: 2 Strana: 0174
Nitnolistý, fadenblätterig. N. voměj, aco- nitum Jaquini. Rostl.

181342   Nitnolůžstvo Svazek: 2 Strana: 0174
Nitnolůžstvo, a, n., thalamostemonis, rostliny mající tyčinky podplodné. Rostl.

181343   Nitnosamictvo Svazek: 2 Strana: 0174
Nitnosamictvo, a, n., stylostemonis, rost- liny, jimž na sloupku jsou tyčinky položené. Rostl. I. 203.

181344   Nitnosemenec Svazek: 2 Strana: 0174
Nitnosemenec, nce, m., naemaspora, tvrdohuba. Rostl.

181345   Nitnotělec Svazek: 6 Strana: 1199
Nitnotělec, lce, m., nemosoma, der Draht- käfer. Šm.

181346   Nitnotělý Svazek: 2 Strana: 0174
Nitnotělý, tělo tenké jako niť mající. N. hlísta. Krok.

181347   Nitný Svazek: 2 Strana: 0174
Nitný. Jedno-, dvou-, mnohonitný. Rostl. Ein-, zwei- usw. íädig.

181348   Nito Svazek: 6 Strana: 1199
Nito = není. Slov. V Turumpoli n. nad moju frajerku. Sl. ps. Šf. I. 67.

181349   Niťoděl Svazek: 6 Strana: 1199
Niťoděl, u, m., der Fadenscheid beim Goldspinner. Šm.

181350   Nitodrž Svazek: 2 Strana: 0174
Nitodrž, e, m. Fadenhalter, m. Am.

181351   Niťoklíčivci Svazek: 6 Strana: 1199
Niťoklíčivci, nemoblastae, die Faden- keime. Srn.

181352   Niťokříž Svazek: 6 Strana: 1199
Niťokříž, e, m., das Fadenkreuz. Šm.

181353   Niťopůlka Svazek: 6 Strana: 1199
Niťopůlka, y, f., die Fadenhälfte, beim Zeugweber. Šm.

181354   Nitostřihač Svazek: 2 Strana: 0174
Nitostřihač, e, nitostřižec, žce, m., der Fadenschneider. Am.

181355   Niťotrav Svazek: 6 Strana: 1199
Niťotrav, u, m., manisuris, das Faden- gras. Sm.

181356   Niťovací Svazek: 2 Strana: 0174
Niťovací, k niťování sloužící. N. stroj. Mus.

181357   Niťovati Svazek: 2 Strana: 0174
Niťovati, filiren (bei Seidenwebern). Rk.

181358   Niťovatý Svazek: 2 Strana: 0174
Niťovatý, fadenig. Rk.

181359   Niťoví Svazek: 2 Strana: 0174
Niťoví, niti osnovní, das Gelese. Techn.

181360   Nitovice Svazek: 2 Strana: 0174
Nitovice, ves v Táborsku. PL.

181361   Nitovice Svazek: 6 Strana: 1199
Nitovice, dle Budějovice, Nittowitz, ves u Kardašovy Řečice. Rk. Sl.

181362   Niťovina Svazek: 6 Strana: 1199
Niťovina, y, f., das Fadenwerk, Gefäser, Filament. Šm.

181363   Nitovitý Svazek: 2 Strana: 0174
Nitovitý, k niti podobný, fadenförmig. N. tykadla, Krok, oděnek. Rostl.

181364   Niťovka Svazek: 6 Strana: 1199
Niťovka, y, f. N. dobytčí, filaría peco- rum. Ves. I. 11.

181365   Niťovna Svazek: 6 Strana: 1199
Niťovna, y, f., die Zwirnerei. Šm.

181366   Niťový Svazek: 10 Strana: 0212
Niťový vodič. Ott. XIX. 903.

181367   Niťozdvíhák Svazek: 6 Strana: 1199
Niťozdvíhák, u, m., der Fadenhebel. Šm.

181368   Nitr-um Svazek: 2 Strana: 0174
Nitr-um, a, n. = soda; od konce 16. stol. = ledek. Vz S. N.

181369   Nitr-um Svazek: 6 Strana: 1201
Nitr-um, a, n., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 234., 251.

181370   Nitra Svazek: 2 Strana: 0174
Nitra, y, f., dříve Nitrava, řeka na Slo- vensku. Vz S. N. — N., Netrava, Nitrava, mě. v Uhřích, Neutra. — Nitran, a, m. — Nitranský. Vz S. N.

181371   Nitra Svazek: 6 Strana: 1199
Nitra. Tk. IV. 735., VII. 327.

181372   Nitramidin Svazek: 6 Strana: 1199
Nitramidin, u, m., třaskavina. Vz Kv. 1885. 281.

181373   Nitrančina Svazek: 6 Strana: 1199
Nitrančina, y, f. = nitranské nářečí. Orl. X. 124.

181374   Nitranilin, u, m Svazek: 6 Strana: 1199
Nitranilin, u, m. Vz Šfk. Poč. 536.

181375   Nitranský Svazek: 6 Strana: 1199
Nitranský. N. horv. Vz Krč. G. 345., 253.

181376   Nitrat Svazek: 6 Strana: 1199
Nitrat, u, m. = dusičnan, das Nitrat. Nz., Rk. Sl.

181377   Nitrec Svazek: 6 Strana: 1199
Nitrec, trce, m., nicht vollkommen aus- geschnittener Hengst. Slov. Ssk.

181378   Nitret Svazek: 6 Strana: 1199
Nitret, u, m. = dusičník, das Nitret, Azotia. Nz.

181379   Nitrily Svazek: 6 Strana: 1199
Nitrily v lučbě. Vz Rm. I. 170.

181380   Nitrit Svazek: 6 Strana: 1199
Nitrit, u, m. = dusan, das Nitrit. Nz. N. stříbra. Šfk. Poč. 282.

181381   Nitrně Svazek: 10 Strana: 0212
Nitrně = vnitřně. Společnost n. porušená. Nár. list. 1886. 23. /5.

181382   Nitro Svazek: 2 Strana: 0174
Nitro, vz Nitř.

181383   Nitroacetonitril Svazek: 6 Strana: 1199
Nitroacetonitril, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 192., Šfk. Poč. 435.

181384   Nitroaethan Svazek: 6 Strana: 1199
Nitroaethan, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 436.

181385   Nitroalkohol Svazek: 10 Strana: 0212
Nitroalkohol, u, m., v lučbě. Vstnk XI. 10.

181386   Nitroalkylen Svazek: 6 Strana: 1199
Nitroalkylen, u, m., v lučbě. Vz Rm. L 294.

181387   Nitroamidobenzyltoluol Svazek: 8 Strana: 0237
Nitroamidobenzyltoluol, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 462.

181388   Nitroamin Svazek: 8 Strana: 0237
Nitroamin, u, m., v lučbě Vstnk. IV. 13.

181389   Nitroanilin Svazek: 6 Strana: 1199
Nitroanilin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 36.

181390   Nitrobenzid Svazek: 6 Strana: 1199
Nitrobenzid, u, m., v lučbě. Vz das Nitrobenzid. Nz.

181391   Nitrobenzin Svazek: 6 Strana: 1199
Nitrobenzin, u, m. Otravy n-nem. Vz Pelc 293.

181392   Nitrobenzoan Svazek: 6 Strana: 1199
Nitrobenzoan, u, m., nitrobenzoesaures Salz. Nz.

181393   Nitrobenzol Svazek: 2 Strana: 0174
Nitrobenzol, n, m., C13 H5 NO4, slouče- nina ústrojná. Vz S. N., Šf k. 442.

181394   Nitrobenzol Svazek: 6 Strana: 1199
Nitrobenzol. Cf. MS. 332., Rm. II. 24., Šfk. Poč. 532., Sch. I. 385., Rk. Sl.

181395   Nitrobenzol Svazek: 8 Strana: 0237
Nitrobenzol, u, m. Cf. Vstnk. III. 13., 461., 465.

181396   Nitrobenzolsulfonový Svazek: 8 Strana: 0237
Nitrobenzolsulfonový. N. kyselina. Vz Vstnk. III. 465., 460.

181397   Nitrobenzoový. N Svazek: 6 Strana: 1199
Nitrobenzoový. N. kyselina, die Nitro- benzoesäure. Nz.

181398   Nitroblána Svazek: 6 Strana: 1199
Nitroblána, y, f. N. dutin, ependyma. N. dutin mozkových, ependyma ventriculorum cerebri, srdečná, endocardium; zánět n-ny tepenné, endarteriitis, n-ny srdečné, endo- carditis, n-ny děložné, endometritis, n-ny žilné, endophlebitis. Nz. lk. Vrstva n-y, Ependymschichte, otrava n-y; n-y srdeční, endocardial; zatvrdlosť, ztvrdnutí, zkorna- tění n-ny dutinek mozkových, Ependym- sclerose; zánět n-ny děložní (záškrtový, en- dometritis cruposa,- hrdla dělohy, e. cervi- cis; jíchovitý; hlenotočný, e. blennorrhoica; mázdřivčitý, e. diphteritica; příjičný, e. sy- philitica; hnilobný, e. septica; tvořivý, e. productura; zbytnělý, e. hyperplastica; poly- povitý, e. polyposa; snětivý, e. gangrae- nosa; houbovitý, e. fungosa; loupavý, e. exfoliativa; dělivý, e. dissicans; hnilobný u omladnic, e. septica puerperalis); tuber- culosní, e. tuberculosa; zánět n-y pochvy či vatně, endocolpitis; zánět n-y průduš- kové, endobronchitis; zánět n-y srdeční (endocarditis; bakteriový, e. bacteritica; bradavičnatý, e. verrucosa ; hnilobný, e. sep- tica ; hostcový, e. rheumatica; mázdřivčitý, e. diphferitica: omladnicový, e. puerperalis počasný, e. chronica; příjičný, e. syphilitica; prudký, e. acuta; vředovitý, e. ulcerusa; zhoubný, e. maligna; z vratný, e. acuta); zánět n-y tepenní, endarteriitis (hnisavý, e. purulenta; příjičný, e. luetica, syphilitica; příjičný zarostivý, e. syphilitica obliterans); zánět ti-ny žilní, endophlebitis (hlivový, e. gummosa; srostivý tvořivý, e. plastica ob- literans; uzlovitý, e. nodosa; zarostivý, e. obliterans; znetvořivý, e. deformans). Ktt. exc. Cf. Slov. zdrav.

181399   Nitróblána Svazek: 7 Strana: 1339
Nitróblána. Zánět n-ny poševní, endo- colpitis, zánět n-ny srdeční, endocarditis (plodku, foetalis, srostivý, obliterans, vře- dovatý, ulcerosa, vředovatý příjičný, ulce- rosa syphilitica, vředovatý halvový, ulce- rosa atheromatosa). Ktt exc.

181400   Nitroblána Svazek: 8 Strana: 0237
Nitroblána. Zánět n-ny srdeční, endocar- ditis. Vz Ott. VIII. 602.

181401   Nitroblana, y Svazek: 10 Strana: 0212
Nitroblana, y, f. Zánět n-ny těla dělohy, endometritis corporalis; zánět n-ny, výstelky, žilní, prudký, náhlý, endophlebitis acuta, zanět počasný, vleklý n-ny děložní, endome- tritis chronica, vmezeřený zánět n-ny děložní, end. interstitialis, žláznatý zánět n-ny dě- ložní, end. glandularis; polypovitá zvrhlosť mázdry padavé při zánětu n-ny děložní, end. decidualis polyposa. Ktt.

181402   Nitroblanný Svazek: 6 Strana: 1200
Nitroblanný. N. buňky, Endothelzellen.

181403   Nitrobřišec Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrobřišec, šce, m., endogastrius.

181404   Nitrobřišní Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrobřišní, endogastricus.

181405   Nitrobutanol Svazek: 10 Strana: 0212
Nitrobutanol, u, m., v lučbě Vz Vstnk. XII. 47.

181406   Nitrocellulosa Svazek: 2 Strana: 0174
Nitrocellulosa, y, f., C12H7 (NO4) 3O10. t. j. cellulosa, ve které tři rovnomocniny vodíku třemi rovnomocninami kyseliny dusi- čilé jsou zastoupeny. Sfk. 558.

181407   Nitrocellulosa Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrocellulosa, y, f. Vz Šfk. Poč. 517.

181408   Nitroděložný Svazek: 6 Strana: 1200
Nitroděložný, intrauterinus. Nz. lk. Po- rušeni vývoje n., intrauterine Entwicklung. Störung.

181409   Nitrodřevý Svazek: 2 Strana: 0174
Nitrodřevý, entoxylisch. Presl.

181410   Nitrodyšný Svazek: 2 Strana: 0174
Nitrodyšný. N. živočichové. Krok.

181411   Nitroerythromannit Svazek: 2 Strana: 0174
Nitroerythromannit, u, m. C14H10 (NO4)6 O12. Šfk. 596.

181412   Nitroethan Svazek: 6 Strana: 1200
Nitroethan, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 221., 182.

181413   Nitrofenesan Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrofenesan, u, m., nitrophenessaures: Salz. Nz.

181414   Nitrofenesový Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrofenesový. N. kyselina, Nitrophenes- säure. Nz.

181415   Nitrofenol, u Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrofenol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 75., Šfk. Poč. 534.

181416   Nitroform, u Svazek: 6 Strana: 1200
Nitroform, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 191., Šfk. Poč. 428.

181417   Nitroftalový. N Svazek: 10 Strana: 0212
Nitroftalový. N. kyselina. Vz Vstnk. XI. 11.

181418   Nitrogen Svazek: 2 Strana: 0174
Nitrogen, u,m.,nitrogenium (ledkoplodný) = dusík. Vz S. N., Bř. N. 106.

181419   Nitrogeni-um Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrogeni-um, a, n. Šfk. Poč. 56., Schd. I. 287. |

181420   Nitroglycerin Svazek: 6 Strana: 1200
Nitroglycerin, u, m., v lučbě. Vz Rm. j I. 308., Šfk. Poč. 496., Kv. 1885. 437., KP. ; IV. 477., Sl. zdrav., Rk. Sl. Otravy n-nem. Vz Pelz 314.

181421   Nitrohrtanový Svazek: 7 Strana: 1339
Nitrohrtanový, endolaryngealis.

181422   Nitrohrudníkový Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrohrudníkový, intrathoracicus. Nz. lk.

181423   Nitrochloroform Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrochloroform, u, m. Šf. Poč. 428.

181424   Nitrochrustavkový Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrochrustavkový, endochondral.

181425   Nitroisoftalový Svazek: 8 Strana: 0237
Nitroisoftalový. N. kyselina, Vstnk. III. 465.

181426   Nitroisohexanol Svazek: 10 Strana: 0212
Nitroisohexanol, u, m, v lučbě. Vz Vstnk. XII. 47.

181427   Nitroisohexylen Svazek: 10 Strana: 0212
Nitroisohexylen, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 47.

181428   Nitroisopentan Svazek: 10 Strana: 0212
Nitroisopentan, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 47.

181429   Nitroisopropilisobutylenglykol Svazek: 10 Strana: 0212
Nitroisopropilisobutylenglykol, u, m,, v lučbě. Vz Vstnk. XII. 47.

181430   Nitrojazykový Svazek: 9 Strana: 0190
Nitrojazykový. N. svalstvo. Ott. XIII. 133b.

181431   Nitrokalcit Svazek: 2 Strana: 0174
Nitrokalcit, u, m., vz Bř. N. 119.

181432   Nitrokloubec Svazek: 9 Strana: 0190
Nitrokloubec, bce, m. Mus. 1849. IV. 47., III. 44.

181433   Nitrokloubný Svazek: 2 Strana: 0174
Nitrokloubný. N. živočichové (kostru mající). Ssav.

181434   Nitrokostní Svazek: 7 Strana: 1339
Nitrokostní, intraossealis.

181435   Nitrokostní Svazek: 10 Strana: 0212
Nitrokostní. Hnisavý ohraničený zánět n., hlíza kostní, ostitis interna suppurativa circumscripta. Ktt.

181436   Nitrokoutečný Svazek: 2 Strana: 0174
Nitrokoutečný, im innern Winkel be- findlich. N. semena. Rostl.

181437   Nitrokovový Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrokovový. N. kyselina. Vz Rm. II. 348.

181438   Nitroktanol Svazek: 10 Strana: 0213
Nitroktanol, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 47.

181439   Nitrokuminový Svazek: 8 Strana: 0237
Nitrokuminový. N. kyselina. Vstnk. III. 464. Nitrokyselina, y, f. Vstnk. III. 463.

181440   Nitrokyčka Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrokyčka, y, f., der Binnenkolben.

181441   Nitrolaločkový Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrolaločkový, intralobularis. Nz. lk.

181442   Nitrolátka Svazek: 8 Strana: 0237
Nitrolátka, y, f., v lučbě. Vstnk. III. 6., 7., 460.

181443   Nitrolbový. N Svazek: 10 Strana: 0213
Nitrolbový. N. zánět, endocranitis, peri- pachymeningitis; zánět okostice n-vé, pach. cerebralis externa (hnisavý, suppurativa, kostnativý. ossificans). Ktt.

181444   Nitrolebeční Svazek: 7 Strana: 1339
Nitrolebeční, intracranialis.

181445   Nitrolochanový Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrolochanový. N. měřítko, Intropelvi- rnetre. Nz. lk.

181446   Nitrolopovec Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrolopovec, vce, m., der Endosipho- j nites. Šm.

181447   Nitrolový Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrolový. N. kyselina. Rm. I. 87.

181448   Nitrolub Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrolub, u, m., cipura, die Morastlilie, rostl. N. bahnomilec, c. paludosa. Rstp. 1544.

181449   Nitromagnesit Svazek: 2 Strana: 0174
Nitromagnesit, u, m., vz Bř. N. 119.

181450   Nitromannit Svazek: 2 Strana: 0174
Nitromannit, u, m. C12, H8 (NO4) 6O12 Sfk. 561.

181451   Nitromannit Svazek: 6 Strana: 1200
Nitromannit, u, m., v lučbě, das Nitro- mannit. Nz., Rm. I. 554., Šfk. Poč. 509., KP. IV. 477.

181452   Nitromáslan Svazek: 6 Strana: 1200
Nitromáslan, u, m, nitrobuttersaures Salz. Nz.

181453   Nitromáslový Svazek: 6 Strana: 1200
Nitromáslový. N. kyselina, die Nitro- buttersäure. Nz.

181454   Nitroměstský Svazek: 6 Strana: 1200
Nitroměstský, innerstädtisch. Dch.

181455   Nitromethan Svazek: 6 Strana: 1200
Nitromethan, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 190.

181456   Nitromethylanilin Svazek: 8 Strana: 0237
Nitromethylanilin, u, m. Vstnk. III. 463.

181457   Nitromíza Svazek: 6 Strana: 1200
Nitromíza, endolympha..

181458   Nitromočovina Svazek: 10 Strana: 0213
Nitromočovina, y, m, v luobě. Vz Vstn. XII. 53.

181459   Nitromozkový. N Svazek: 10 Strana: 0213
Nitromozkový. N. obrna, paralysis en- docerebralis. Ktt.

181460   Nitronaftalinsulfonový Svazek: 8 Strana: 0237
Nitronaftalinsulfonový. N. kyselina, Vstnk. III. 465.

181461   Nitronafthalin, u Svazek: 6 Strana: 1200
Nitronafthalin, u, m. Šfk. Poč. 569.

181462   Nitronit Svazek: 2 Strana: 0174
Nitronit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 165.

181463   Nitroobalový Svazek: 6 Strana: 1200
Nitroobalový, endodermišch.

181464   Nitroobjadří Svazek: 2 Strana: 0174
Nitroobjadří, n., Entospermium, n. Presl.

181465   Nitroobjadří, vz Svazek: 6 Strana: 1200
Nitroobjadří, vz Záklovina.

181466   Nitroobplodí Svazek: 2 Strana: 0174
Nitroobplodí, n., die Fächerhaut. Presl.

181467   Nitroobplodí, vz Svazek: 6 Strana: 1200
Nitroobplodí, vz Obplodí.

181468   Nitrooctový Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrooctový. N. kyselina. Vz Rm. I. 404.

181469   Nitrooční Svazek: 7 Strana: 1339
Nitrooční. Světelné zjevy n., Phos- phaene.

181470   Nitroočný Svazek: 6 Strana: 1200
Nitroočný, intraocularis. Nz. lk.

181471   Nitrooktylen Svazek: 10 Strana: 0213
Nitrooktylen, u, m., v lučbe. Vz Vstnk. XII. 47.

181472   Nitropánviční Svazek: 6 Strana: 1200
Nitropánviční, endopelvinus.

181473   Nitroparafin Svazek: 8 Strana: 0237
Nitroparafin, u, m. Vstnk. III. 7.

181474   Nitropateřní Svazek: 10 Strana: 0213
Nitropateřní. Krvavý zánět okostice n,, pachymeningitis spinalis haemorrhagica ex- terna. Ktt.

181475   Nitropentan Svazek: 10 Strana: 0213
Nitropentan, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 46.

181476   Nitroplodka Svazek: 6 Strana: 1200
Nitroplodka, y, f., endocarpon, die Deck- fruchtflechte. N. červená, e. mimatum, vodní, e. aquatícum. Rstp. 1843.

181477   Nitroplodkovitý Svazek: 6 Strana: 1200
Nitroplodkovitý. N. rostliny, endocarpei: nitroplodka, mozolník, cecatka. Rstp. 1843.

181478   Nitroplodný Svazek: 6 Strana: 1200
Nitroplodný, endogenus. Nz. lk.

181479   Nitropobřinicový Svazek: 6 Strana: 1200
Nitropobřinicový, intraperitonealis. Nz. lk.

181480   Nitropouzdrový Svazek: 6 Strana: 1200
Nitropouzdrový. N. neohebnosť kloubu, intracapduläre Ankylose.

181481   Nitroprůdušnicový Svazek: 7 Strana: 1339
Nitroprůdušnicový, intratrachealis.

181482   Nitroprusid Svazek: 2 Strana: 0174
Nitroprusid, u, m. N. sodnatý, zplodina rozkladu žluté soli krevné. S. N., Sfk. 417.

181483   Nitroprussidový Svazek: 6 Strana: 1200
Nitroprussidový. N. sloučeniny. Vz Rm. I. 125.

181484   Nitroprussidy Svazek: 6 Strana: 1200
Nitroprussidy. Šfk. Poč. 402.

181485   Nitropupí Svazek: 2 Strana: 0174
Nitropupí, n., Nabelgrund, m. Presl.

181486   Nitrorodilý Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrorodilý. N. rostl, entophyti: ob- naženka. Vz Rstp. 1994.

181487   Nitrorostlinný Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrorostlinný, entophytisch. Nz. lk. Vz Rst. 449.

181488   Nitrořadý Svazek: 2 Strana: 0174
Nitrořadý, vnitř řady mající, innere Reihen bildend. N. tyčinka. Rostl.

181489   Nitrosalicyličná Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrosalicyličná kyselina (= anilová), die Nitrosalicylsäure, Anilsäure. Nz.

181490   Nitrosaminy Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrosaminy v lučbě. Vz Šfk. Poč. 464.

181491   Nitrosedka Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrosedka, y, f., lemania, die Lemanie, rostl. N. nakřivená, 1. incurvata, korálová, I. corallina. Vz Rstp. 1867.
Nitrosemenný, vz Nitrovýtrusný.

181492   Nitrosemení Svazek: 8 Strana: 0237
Nitrosemení, n. = bílek semenní, endo- sperm. Vz Ott. VIII. 607.

181493   Nitrosirkový Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrosirkový. N. kyselina, Nitroschwefel- säure. Nz.

181494   Nitroskořicový Svazek: 8 Strana: 0237
Nitroskořicový. N. kyselina. Vstnk. III. 464.

181495   Nitroskupina Svazek: 8 Strana: 0237
Nitroskupina, y, f., v lučbě. Vstnk. III. 461.

181496   Nitroslončenina Svazek: 8 Strana: 0237
Nitroslončenina, y, f., v lučbě. Vstnk. III. 460.

181497   Nitrosloučeniny Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrosloučeniny, vz Nitrovaný.

181498   Nitrosofenol Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrosofenol, u. m., v lučbě. Vz Rm. II. 74.

181499   Nitrosolátka Svazek: 8 Strana: 0237
Nitrosolátka, y, f., v lučbě. Vstnk. IV. 7., 11. Nitrosomethylbenzamid, u, m. Vstnk. IV. 13.

181500   Nitrosolátka Svazek: 10 Strana: 0213
Nitrosolátka, y, f., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 131.

181501   Nitrosomethylurethan Svazek: 8 Strana: 0237
Nitrosomethylurethan, u, m., Vstnk. IV. 13.

181502   Nitrososloučeniny Svazek: 10 Strana: 0213
Nitrososloučeniny, f., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 129., XII. 47.

181503   Nitrosotěla Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrosotěla, pl. n., v lučbě. Vz Rm. I. 86.

181504   Nitrosovaný Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrosovaný. N. látky. Vz Rm. I. 86.

181505   Nitrosrdeční Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrosrdeční, endocardial. Nz. lk. N. blána, nitrosrdnice, endocardium, pokrýva vnitřní stěnu srdce. S. N. X. 181., Šv. 84.

181506   Nitrosrdní Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrosrdní = nitrosrdeční. N. blána. Šv. 84.

181507   Nitrosrdnice Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrosrdnice-, e, f., vz Nitrosrdeční.

181508   Nitrostěnový Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrostěnový, intramularis. Nz. lk.

181509   Nitrostranný Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrostranný, intraparietalis. Nz. lk.

181510   Nitrostvol Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrostvol, u, m. = nitrokyčka.

181511   Nitrosvalstvo Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrosvalstvo, a, n, die Binnenmusku- latur.

181512   Nitrosvalstvo Svazek: 7 Strana: 1339
Nitrosvalstvo, a, n. Tuberkulosní zánět n-va srdečníku, endonyocarditis tubercu- losa.

181513   Nitrotěla Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrotěla, pl., n. Rm. I. 86.

181514   Nitrotereftalový Svazek: 8 Strana: 0237
Nitrotereftalový. N. kyselina, Vstnk. III. 465.

181515   Nitrotoluol Svazek: 8 Strana: 0237
Nitrotoluol, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 7., 461., 462.

181516   Nitrotoluolsulfonový Svazek: 8 Strana: 0237
Nitrotoluolsulfonový. N. kyselina. Vstnk. III. 465.

181517   Nitrotul Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrotul, u, m., siegesbeckia, die Sieges- beckie, rostl. Vz Rstp. 876.

181518   Nitrourethan Svazek: 8 Strana: 0237
Nitrourethan, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 13.

181519   Nitŕoústí Svazek: 6 Strana: 1200
Nitŕoústí, n., der innere Eimund, v bot. Vz Rst. 449.

181520   Nitroušní Svazek: 10 Strana: 0213
Nitroušní zánět, otitis intima. Ktt.

181521   Nitrovaný. Rm Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrovaný. Rm. I. 86. N. sloučeniny, nitrosloučeniny, Nitroverbindung. Šp., KP. IV. 426., 474.

181522   Nitrověda Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrověda, y, f. Dk. Cf. Zevnověda.

181523   Nitrověda Svazek: 9 Strana: 0190
Nitrověda= jejíž látka týká se lidského vědění, nitra, ducha. Dk. Paed. 7.

181524   Nitrovědný Svazek: 10 Strana: 0213
Nitrovědný poznatel (duchový). Ott. XXI. 342.

181525   Nitrovýtrusný Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrovýtrusný (nitrosemenný). N. rost- liny, sclerotiei: tuhoráž, kořenomor. Vz Rstp. 1954., 1961., 1971.

181526   Nitroxyl, u Svazek: 6 Strana: 1200
Nitroxyl, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 67.

181527   Nitrozemí Svazek: 2 Strana: 0174
Nitrozemí, n., das Binnenland. Rk.

181528   Nitrozemí Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrozemí. Mus. 1880. 50.

181529   Nitrozemský Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrozemský, binnenländisch. N. ponebí (kontinentalní), NA. V. od II. 59., obyvatel. Ml.

181530   Nitrozor Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrozor, u, m. = urethroskop.

181531   Nitrozrakový Svazek: 6 Strana: 1200
Nitrozrakový = entoptický, entoptisch. Nz. lk.

181532   Nitrožilní Svazek: 10 Strana: 0213
Nitrožilní choroba. Slov. zdrav. 275a.

181533   Nitrský Svazek: 10 Strana: 0213
Nitrský biskup (nitranský, z Nitry). Půh. oí. II. 572. (1418. ).

181534   Nitryl Svazek: 6 Strana: 1201
Nitryl, das Nitryl. Sl. les, Šfk. Poč. 426.

181535   Nitryly Svazek: 2 Strana: 0174
Nitryly jsou zvláštní zplodiny rozkladu jednosytných kyselin ústrojných. Vz S. N., Šfk. 425.

181536   Nitř Svazek: 2 Strana: 0174
Nitř, i, f.; nitř, e, m., nitro, a, n., slovo novějši, vnitřek, das Innere. N. domu. Jg. V mém nitru. Šm.

181537   Nitřek Svazek: 6 Strana: 1199
Nitřek, třku, m. = vnitřek. Tš.

181538   Nitřní Svazek: 2 Strana: 0174
Nitřní = vnitřní.

181539   Nitsch Svazek: 6 Strana: 1201
Nitsch, vz Nič.

181540   Nitucha Svazek: 2 Strana: 0175
Nitucha, y, f., cistela, hmyz, der Kegel- käfer. Krok.

181541   Niva Svazek: 6 Strana: 1201
Niva, das Neuland. Nz. V MV. nepravá glossa. Pa. 41. Cf. List fil. XI. 189., Mkl. Etym. 216. Drží mi mocí nivu. Půh. 1. 357. Neživí pole, ale niva. Č. Proto se hnojí, aby n. rodila. — N. = časté im. polí a luk. BPr.

181542   Niva Svazek: 8 Strana: 0237
Niva. Eml. Urb. 72. Na té nivě vázal oves pana Kraselovského (na poli). Arch. XIII. 216. N. = dlouhá rovina polní n. luční. Krkonš. NZ. V. 324.

181543   Nivař Svazek: 2 Strana: 0175
Nivař, e, m., sedlák, der Bauer. Zlob.

181544   Nivčem Svazek: 6 Strana: 1201
Nivčem = v ničem. Št. Kn. š 276 Vz Nic.

181545   Nivčiee Svazek: 6 Strana: 1201
Nivčiee, zašlá ves. Arch. IV. 175, Sdl. Hr. I. 55., 61.

181546   Niveau Svazek: 2 Strana: 0175
Niveau (nivó), fr., vodováha, vodorov- nosť, hladina vodní. Rk. Wasserspiegel; Richt- wage.

181547   Niveč Svazek: 2 Strana: 0175
Niveč, ve frasi: v niveč (ne: v nivec) = v nic. Vz Nic. In ein Nichts, zu nichts. V n. obraceti, obrátiti něco, se obrátiti. D., V. Všecko se v niveč obrátí a jako voda splyne. V. Zase v niveč se navrátím. V. Obrátil v n. nepřátely. BO.

181548   Niveč Svazek: 6 Strana: 1201
Niveč. V n. = vb ni vb čbto. Mkl. S. 187.

181549   Nivellační Svazek: 2 Strana: 0175
Nivellační váhy, vz Váhy.

181550   Nivellement Svazek: 2 Strana: 0175
Nivellement (nyvelman), fr., nivellorání, měření svahu. Rk. N-ní slove v měřictví vý- konném vyhledávání rozdílu výšek neb hlou- bek dvou bodů nad nebo pod společnou hladinou (niveau) t. j. plochou vodorovnou. Rozdílu tomu ku vzdálenosti obou bodů při- rovnanému říká se, hledíme-li od bodu vyš- šího k nižšímu, svah a při řekách obyč. spád, pročež n. též svahoměrstvím se zove. Vz S. N., KP. IL, 97. — Nivellovací tyčka (svahoměrná), nástroj (svahoměr). Nivellir-. Nz. — Nivellovati = svah, spád, spádnosť měřiti, nivelliren, ebnen. Nz.

181551   Nivěna Svazek: 6 Strana: 1201
Nivěna, y, f., die Flurengöttin. Dch.

181552   Nívka Svazek: 7 Strana: 1339
Nívka, y, f., zdrobn. niva. Půh. III 86.

181553   Nivka Svazek: 10 Strana: 0213
Nivka, y, f., zdrobn. niva. Arch. XX. 460.

181554   Nivky Svazek: 6 Strana: 1201
Nivky, pl,, f. = pole na Vsacku. Vck.

181555   Nivné Svazek: 2 Strana: 0175
Nivné, ého, n., plat z nivy, Pachtzins. Vz Gl. 180.

181556   Nivní, nivný Svazek: 2 Strana: 0175
Nivní, nivný = polní. Vz Niva. Acker-.

181557   Nivnice Svazek: 2 Strana: 0175
Nivnice, dle Budějovice, ves v okr. uherskobrodském na Mor. Vz S. N., Žer. Záp. I. 57.

181558   Nivnice Svazek: 6 Strana: 1201
Nivnice, Niwnitz. Rk. Sl.

181559   Nivník Svazek: 2 Strana: 0175
Nivník, u, m., Chrysanthemum, die Wucher- blume. Plk.

181560   Nivník Svazek: 6 Strana: 1201
Nivník. Cf. Rstp. 902., Mllr. 33.

181561   Nivný Svazek: 7 Strana: 1339
Nivný, agrorum. Ž. kl. CMD. 13.

181562   Nivoč Svazek: 6 Strana: 1201
Nivoč, e, f., das Nichts. Slov. Ssk.

181563   Nivoč Svazek: 8 Strana: 0565
Nivoč, e, m. = ničitel, hubitel. (Domácí houba) je nejhroznější n. dreva. Sbor. slov. I. 59.

181564   Nivoče Svazek: 6 Strana: 1201
Nivoče = nicka, die Nulle. Slov. Rr. Sb.

181565   Nivočiti, il Svazek: 6 Strana: 1201
Nivočiti, il, en, ení = ničiti. N. polia lúku. Slov. Mt. Sl. I. 52.

181566   Nivočiti koho Svazek: 8 Strana: 0237
Nivočiti koho: včely. Phľd. XII. 32.

181567   Nivočka Svazek: 6 Strana: 1201
Nivočka, y, f., die Nulle. Slov. Ssk.

181568   Nivohojný Svazek: 6 Strana: 1201
Nivohojný. N. výspa, evkeífiwv. Lšk. Lpř.: lukohojný, bohatý lukami.

181569   Nívsko Svazek: 6 Strana: 1201
Nívsko, a, n, Niwsko, sam. u Pelhři- mova.

181570   Nivstvo Svazek: 2 Strana: 0175
Nivstvo, a, n., das Gefilde. Rk.

181571   Nivý Svazek: 9 Strana: 0190
Nivý. Všecky dámy v nivé touze vítat ho chtějí Artt. Uhl. 73.

181572   Nív?, niva, nivka Svazek: 2 Strana: 0175
Nív?, niva, nivka, y, f. = orané pole, role, zvl. novina, das Ackerland, Feld. To naše niva rodí-—:jest můj los; to je náš způsob; tu vidíte naši moudrost'. Mus. Na nivě ležeti, zůstati = na bojišti (strč.). Háj., Dal. Pšeničné nivy, Weizenfluren. Dch.

181573   Níz Svazek: 2 Strana: 0175
Níz, i, f., rus., nízké místo, das Nieder- land. Jg.

181574   Niz Svazek: 6 Strana: 1201
Niz, Nižice = župa polabských Srbů při Labi. Šf. Strž. II. 621.

181575   Niz Svazek: 8 Strana: 0565
Niz, u, m. = řasa, fald. Gt. pl. nizov. Sbor. slov. I. 39.

181576   Niza Svazek: 9 Strana: 0190
Niza, y, í. = řasa, náber. Falte.

181577   Nizač Svazek: 10 Strana: 0213
Nizač = za nic. List. fil. X. 255.

181578   Nizák Svazek: 6 Strana: 1201
Nizák, u, m. = krsek.

181579   Nizamové Svazek: 2 Strana: 0175
Nizamové, turecké vojsko řadové po europsku zřízené. S. N.

181580   Nízce Svazek: 6 Strana: 1201
Nízce. Tak Buch člověcstvie přijem nízko sstúpil. Št. Kn. š. 20.

181581   Nizce Svazek: 8 Strana: 0237
Nizce. Pro n. není v List. fil. 1895. 96. ze strč. žádného dokladu. Vz Nízko.

181582   Nízce, nízko Svazek: 2 Strana: 0175
Nízce, nízko, niedrig; komp. nížeji, níže, níž, v již. Čech. nýž, Kts.; superlt. nej- nížeji, nejníže, nejníž. N. smýšleti (nevysoce, pokorně, poníženě), V.; n. smýšleti o někom. V. N-ko státi, se ukloniti, se kořiti; psáti (sprostě), D., Háj., ceniti. Dch. Tři zlaté a níže pod to. V. Stúpi najnížeje dolov. Rkk. 18. Níže povím; o němž níže. Kom. Níže pode- psaný, psaný, znamenaný. D. On sto let stáří jest, bratr jeho ne mnoho níž. Kom. My v nízce jsme a chtěli bychom vzhóru. Št. — Níže s genitivem označuje předmět, pod nímž něco jest. Poníže (níže) mlýna hustá vrbina. Na Slov. Ht. Rána v břiše níže ža- ludka. Sal.

181583   Nizenký Svazek: 6 Strana: 1201
Nizenký, vz Nízký.

181584   Nizice Svazek: 7 Strana: 1339
Nizice (nižice?), e, f.,cinifes, zastr. Hank. Sb. 216.

181585   Nízkejles (N Svazek: 10 Strana: 0213
Nízkejles (N. kora) = hra s kaménky. Vz Čes. 1. XIII. 69.

181586   Nízko Svazek: 6 Strana: 1201
Nízko, vz Nízce.

181587   Nízko Svazek: 8 Strana: 0237
Nízko. N. sstúpil. Št. Kn. š. 20.

181588   Nízko Svazek: 10 Strana: 0213
Nízko, a, n. = nízkosť. Zhrdnuv nízkem planiny. Mark.

181589   Nízkočelec Svazek: 10 Strana: 0213
Nízkočelec, lce, m. Stádo n-lců. Krs. Ten. III. 57.

181590   Nízkočelý Svazek: 10 Strana: 0213
Nízkočelý. Čch. I. Pov. 226.

181591   Nízkokasanka Svazek: 10 Strana: 0213
Nízkokasanka, y, f., ßa&vt; o>vog. Msn. II. 163.

181592   Nizkokolový Svazek: 8 Strana: 0238
Nizkokolový. N. vůz. Nár. list. 1891. č. 253. i inser.

181593   Nízkokrový Svazek: 10 Strana: 0213
Nízkokrový. Mark.

181594   Nízkomluv Svazek: 2 Strana: 0175
Nízkomluv, u, m., slovo, výraz, jehož pronesení a vyslovení sprosťáctvím zapáchá a jež cit slušnosti uráží, Dysphemismus. Opak: lepomluv. Hý.

181595   Nizkopalučný. N Svazek: 10 Strana: 0213
Nizkopalučný. N. krajina. Msn. II. 151.

181596   Nízkopasý Svazek: 6 Strana: 1201
Nízkopasý. N. dívčiny. Msn. Or. 78.

181597   Nízkoplotý Svazek: 6 Strana: 1201
Nízkoplotý, mit niedrigem Zaum ver- sehen. N. sad. Koll. IV. 97.

181598   Nízkorodý Svazek: 6 Strana: 1201
Nízkorodý, von geringer Abkunft. Us.

181599   Nízkorodý Svazek: 8 Strana: 0238
Nízkorodý. N. sen. Slád. Žen. 14.

181600   Nízkorostlinný Svazek: 6 Strana: 1201
Nízkorostlinný, niederpflänzlich.

181601   Nízkorostlý Svazek: 6 Strana: 1201
Nízkorostlý, kleinwüchsig. N. smrky. Us. Tč. N. mužík. Koll. III. 296.

181602   Nízkorozený Svazek: 6 Strana: 1201
Nízkorozený; -en, a, o, vz Nízkorodý. Lpř.

181603   Nízkosť Svazek: 2 Strana: 0175
Nízkosť, i, f., nevysokosť, Niedrigkeit, f. N. rodu, mysli, V., vody, hlasu, tonu. Us.

181604   Nízkosť Svazek: 6 Strana: 1201
Nízkosť. Podlá n. otrocká. Kká. Pokořil se v takú n. Št. Kn. š. 20. Cf. Vysokost'.

181605   Nízkostropý Svazek: 9 Strana: 0190
Nízkostropý. N. světnice. Řezn. Slov. 237.

181606   Nízkostřechý Svazek: 8 Strana: 0238
Nízkostřechý. N. dům. Zvič. Mit. 78.

181607   Nízkotlaký Svazek: 6 Strana: 1201
Nízkotlaký, Niederdruck-. Nízkotlaký válec (u parního stroje vodotažného). Zpr. arch. XII. 19.

181608   Nízkovypouklý Svazek: 6 Strana: 1201
Nízkovypouklý. N. práce (relief). Dk.

181609   Nízkozrnný Svazek: 7 Strana: 1339
Nízkozrnný. N. zlato, geringhaltiges Gold. Skř.

181610   Nízký Svazek: 6 Strana: 1201
Nízký = nevysoký. Mkl. Etym. 216. N. světnice, úroky, Us. Pdl., teplota, Stč. Zem. 549., bor, Osv. V. 634., ton. Zv., kurs. Kzl. 229. Z vysokej stoličky na nizenkú sedně. Sš. P. 386. Nižšímu nečiň násilí. Ezp. 726. N. = nešlechetný a p. N. mluva, Mour , po- žitek. Čch. Bs. 103.

181611   Nízký; nízek Svazek: 2 Strana: 0175
Nízký; nízek, zka, o; komp. nižší; su- perlt. nejnižší, vz -eký. Nizíčký, nizoučký, nizounký, nizoučičký = nevysoký, niedrig. N. dům, pahrbek, D., slepice, bez, V., kůň, místa (nížina), Kom., hlas.Troj. Nízkým hlasem odpověděti. Troj. N. břeh, zvuk, cena, Nt,, dobytek = drobný, zvěř (drobná; ne: malá, vz Malý). Us. — N., sprostý, nepatrný, cha- trný, menší moci, menší vážnosti, der nie- dere, untere. N. úřad, právo, řád, místo, školy, bohové, duchovenstvo, kovy, zavo- lání (stav), rod. V., Kom., Jg. Člověk niž- šího řádu, stavu, rodu. V. Od nižších až do nejvyšších. Har. Buď nižším vlídný a pří- větivý. Kom. Vy jste z nízka a já jsem z vý- sosti. ZN. Lidé z nejnižšího stavu; nižším býti druhého. Nt. — N., nešlechetný, unedel. N. mysl, smýšlení. Jg. Užitek špatný a zisk nízký, mrzký. Nízkými prosbami koho pro- siti. Bart.

181612   Nízo Svazek: 6 Strana: 1201
Nízo, a, n. (jen v gt.). Rastie z níza do výsosti. Slov. Č. Čt. I. 262.

181613   Nizobéžný Svazek: 6 Strana: 1201
Nizobéžný list. herablaufend. Nz.

181614   Nízobýl Svazek: 2 Strana: 0175
Nízobýl, e, m., antichorus, rostl. lipovitá.

181615   Nizojehlanec Svazek: 8 Strana: 0238
Nizojehlanec, nce, m. Am. Orb. 91.

181616   Nizokrajiny Svazek: 6 Strana: 1201
Nizokrajiny, Niederlande. Šm.

181617   Nizomluv Svazek: 6 Strana: 1201
Nizomluv, u, m., tapinosis, tapinoma, T«-reťľo.<j(?, xaTtdvo)f.<.a, niedriger Ausdruck. Nz.

181618   Nizopásý Svazek: 10 Strana: 0635
Nizopásý. N. žena. Jinde: nízkopásá poněvadž se pásaly ne pod prsy, nýbrž kolem kyčlí. Škod. II 2 II. 124.

181619   Nízota Svazek: 2 Strana: 0175
Nízota, y,f., nizosť, nízkosť, die Niedrig- keit, Tiefe. Člověk před Bohem se stavě snadno n-tu a nicotu svou poznává. Sš. Ob. 169. Vejdu v nizosť země. Žl. K. G2. 10.

181620   Nizotlak Svazek: 2 Strana: 0175
Nizotlak, u, m., der Niederdruck. Tpl.

181621   Nizoučký, nizounký Svazek: 2 Strana: 0175
Nizoučký, nizounký, sehr niedrig. Rk.

181622   Nizovci Svazek: 6 Strana: 1201
Nizovci, vz Niz, Nižané.

181623   Nizovec Svazek: 2 Strana: 0175
Nizovec, vce, m., der Bewohner des Niederlandes.

181624   Nizoví Svazek: 6 Strana: 1201
Nizoví, n.; nizové krajiny, Niederlande, Niedergrund. Rk.

181625   Nizozeman Svazek: 6 Strana: 1201
Nizozeman, a, m., der Niederländer. Šm.

181626   Nízozemě Svazek: 2 Strana: 0175
Nízozemě, pl., f., Nizozemí, Nizozem- sko, a, n., Niederlande, též Holandsko. Vz S, N., Tk. I. 290., 318. Do Nizozemí, v Nizo- zemích. Zlob. — Nizozemec, mce, m., der Niederländer. Zlob. — Nizozemský, nieder- ländisch.

181627   Nizozemsko Svazek: 6 Strana: 1201
Nizozemsko, vz Rk. Sl.

181628   Nizozemský Svazek: 8 Strana: 0238
Nizozemský. N. doutník = se země se- braný (slavík). V mluvě praž. Pepíků. Herm. Bod. Praž. 39.

181629   Nizúčký Svazek: 6 Strana: 1201
Nizúčký = nizoučký. Slov. VI. 265.

181630   Nizúčký, nizuľký Svazek: 7 Strana: 1339
Nizúčký, nizuľký, sehr niedrig. Brt. D 153., Phľd. XII. 729.

181631   Nizúnečko Svazek: 6 Strana: 1201
Nizúnečko = nizounko. Mor. Brt. D.

181632   Nizušučký Svazek: 6 Strana: 1201
Nizušučký = nizoučký. Mor. Brt. (Rgl.)

181633   Nizza Svazek: 2 Strana: 0175
Nizza, y, f., město v jihových. Francouz- sku. Vz S. N.

181634   1. Niž Svazek: 2 Strana: 0175
1. Niž, akkus. sg. fem. zájmena ona, po předložkách: na niž. Vz On. — 2. Niž = aniž, weder. St. skl.

181635   1. Níž Svazek: 2 Strana: 0175
1. Níž, i, f. = nízkosť. Kat. 1850.

181636   2. Níž Svazek: 2 Strana: 0175
2. Níž, instr. sg. fem. zájmena ona, po předložkách. Pro moc, již (ne: níž) vlád- nouti neumějí. Zav. Ale: Žena, s níž se po- vadil, odešla. Vz On. — 3. Níž, vz Nízce.

181637   Níž Svazek: 10 Strana: 0213
Níž, e. f. = nížina. V níž se ubírati. Mark.

181638   Nižádenský Svazek: 2 Strana: 0175
Nižádenský rod, Th., šp., nyní: střední rod.

181639   Nižádně Svazek: 2 Strana: 0175
Nižádně, nepořádně, na nic, nichtig. Ros.

181640   Nižádnosť Svazek: 2 Strana: 0175
Nižádnosť, i, f., nepořádnost', die Nichtig- keit. Ros.

181641   Nižádný Svazek: 6 Strana: 1201
Nižádný, vz Žádný.

181642   Nižádný Svazek: 8 Strana: 0238
Nižádný. N. nevie. Hus. (List. til. 1896. 60.). Chč.. má všude n. místo žádný.

181643   Nižádný Svazek: 9 Strana: 0190
Nižádný. Ja píši:, nižádný' a jiní řiekají: , žádný'. Hus II. 440.

181644   Nižádný, žádný Svazek: 2 Strana: 0175
Nižádný, žádný, vz toto. (Zastr. ižádnv. Vz Gb. Hl. 117.; Arch. für slav. Philol. II. 708. (Prk.) a Listy filolog. 1877. 312.) Kei- ner, Niemand. Nižádným způsobem. D. Usne- seno, aby žádný ven ze země k soudům po- tahován nebyl o nižádnou věc, ani od ni- žádného. V. Nižádnou mocí. Jg.

181645   Nižané Svazek: 6 Strana: 1201
Nižané, Nizovci = polabští Srbové. Vz Šf. Strž. II. 621.

181646   Nižava Svazek: 6 Strana: 1201
Nižava, y, f. = nišaviny. Slov. Loos.

181647   Nižavina Svazek: 2 Strana: 0175
Nižavina, y, f. = nížina, Niederung, f. Us. Jg.

181648   Nížbor Svazek: 6 Strana: 1201
Nížbor, Nížburk, Nižmburk. Tk. IV. 324., Blk. Kfsk. 367., Sdl. Hr. I. 217., VI. 40., 148., Rk. Sl.

181649   Nížbor Svazek: 8 Strana: 0238
Nížbor, z něm. Misemburg t. j. hrad nade Mží. Čern.. Př. 34. Vz násl. '

181650   Nížbor, Nížburk Svazek: 2 Strana: 0175
Nížbor, Nížburk, u, m., zámek u Křivo- klátu, Nischburg. — Nížbořan, a, m.; pl. -né. — Nížborský. Vz S. N.

181651   Nižburk Svazek: 8 Strana: 0238
Nižburk, Nížburk: Čel. Pr. m.. II.45. a j., I. 18. a j. Vz předcház.

181652   Nižburk Svazek: 10 Strana: 0635
Nižburk, Misenburk, castrum misenbur- gense. Cel. Priv. II. 15., 48., 228.

181653   Nížburk z Svazek: 9 Strana: 0190
Nížburk z: Misemburg a od: Mies (Mže) Uč. spol. 1897. VIII. 8. V Arch. XVIII. 57. - 58. mylně psáno Vizmburk (1498).

181654   Nížčiti Svazek: 6 Strana: 1201
Nížčiti = nížiti. Val. Vck.

181655   Niždiť Svazek: 6 Strana: 1201
Niždiť, wimmern. Chlapec niždí. Las. Brt. D. 237.

181656   Níže Svazek: 2 Strana: 0175
Níže, vz Nízce.

181657   Níže podepsaný Svazek: 6 Strana: 1201
Níže podepsaný, der Untengefertigte.

181658   Níže pořád Svazek: 6 Strana: 1201
Níže pořád psaný. My níže pořád psaní. Kn. těš. 1830.

181659   Níže psaný Svazek: 6 Strana: 1201
Níže psaný, vz Níže podepsaný. Us.

181660   Nížebohy Svazek: 2 Strana: 0175
Nížebohy, dle Dolany, ves u Mělníka. PL., Tk. III. 50.

181661   Nížebozi Svazek: 6 Strana: 1201
Nížebozi, inferi. Ks.

181662   Nižehlav, a, m Svazek: 6 Strana: 1201
Nižehlav, a, m., os. jm. Tk. V. 99.

181663   Nížehohy Svazek: 6 Strana: 1201
Nížehohy, Nižeboch.

181664   Nižej Svazek: 6 Strana: 1201
Nižej = níže. U Star. Jičína. Vhl.

181665   Nižemestia Svazek: 9 Strana: 0190
Nižemestia, role u Turč. Sv. Martina. Sbor. slov. II. 240.

181666   Nížen Svazek: 2 Strana: 0175
Nížen, žně, f., bolax. Rostl.

181667   Nížen. Cf Svazek: 6 Strana: 1201
Nížen. Cf. Rstp. 706.

181668   Nížeňovitý. N Svazek: 6 Strana: 1201
Nížeňovitý. N. rostliny, mullineae: nížeň, výkrojka. Vz Rstp. 706.

181669   Nížený Svazek: 8 Strana: 0565
Nížený rukáv = poskládaný (řasnatý). Sbor. slov. I. 39.

181670   Niží Svazek: 2 Strana: 0175
Niží = nižší (zastr.), niedriger. St. skl, Znaji, že nejsem niží vás. BO. Budu tebe vyší a ty budeš niží. BO.

181671   Nižiak Svazek: 6 Strana: 1201
Nižiak, u, m. = zákrsek. Slov. Rr. Sb., LObz. XVII. 21.

181672   Nížina Svazek: 2 Strana: 0175
Nížina, y, f., od níž jako výšina od výš; ale i: nížina, poněvadž před příponou-ina dlouhá kmenová samohláska se krátívá: důl — dolina, mýdlo — mydlina, býlí — by- lina, louka — lučina, skála — skalina, péro — peřina, hloubka — hlubina. Vz -ina. — N., rovina v místě nízkém, nízká země, Tief- land, n., Tiefebene, Niederung, f. Krajina, která jest nad hladinou mořskou níž než 190 metrů (600'), nazývá se nížina, která nemá povrchu rovného, nýbrž má na něm pahorky, slove n. pahorkatá. Tl. V nížině bývá vlhko. Us. N-ny největší: sibiřská, slovanská (vých. Europa), australská, jiho- americká. Tl. N-ny europské: ruská, severo- německá, francouzská, uherská, valašská, jutská, padská (při řece Padu v severní Italii), andaluská; americké: arktická, misi- sipská, atlantská, orinocká, maraňonská, ar- gentinská; asijské: severozápadní (turanská, kirgizská, sibiřská), mesopotamská, kytajská; Australie je nížina, jen na vých. straně je vysočina. Tl. Vz Země, Vysočina.

181673   Nížina Svazek: 6 Strana: 1201
Nížina. Cf. Krč. G. 95., Mkl. Etym. 216. — N. = inferiora. Ž. wit. 62. 10., 138. 15. Hospodin na n-ny hledí, humilia respicit. Ž. wit. 137. 6.

181674   Nížina Svazek: 7 Strana: 1339
Nížina, cf. Šiřina.

181675   Nižinný Svazek: 7 Strana: 1339
Nižinný skot s krátkými rohy, s dlou- hým úzkým čelem. KP. VI. 440.

181676   Nížinový Svazek: 6 Strana: 1201
Nížinový. N. ponebí. NA. V. od. II. 59.

181677   Nižitel Svazek: 2 Strana: 0176
Nižitel, e, m., der Baissier. Tpl.

181678   Nížiti Svazek: 2 Strana: 0176
Nížiti, il, en, ení = nízké činiti, erniedri- gen, demüthigen. V. Zboží (bohactví) na- dýmá, chudoba níží. Ruk. sv. Aug. — se (před kým). Před každým se níží. V. Kto sě níží, povýšen bude. ZN. Ktož sě níží, bude zvýšen. Smil v. 1237. Vz Výšiti. I bude řéci lstivá pýcha: Co by sě nížil (se po- nižoval) ? Št. — Níže se v sobě, nehrdě. Smil v. 1233. — co. Rk.

181679   Nížiti Svazek: 6 Strana: 1201
Nížiti, vz Mkl. Etym. 216. — co, se. N. hlavu. Kká., Hdk. Slunce se níží. Hřbet horstva se zpovolna níží. Us. Pdl.— od- kud. Tma náhlá s oblohy se níží. Čch. Bs. 157. — k čemu. Koleno tu nepodajné k prvnímu se níží úklonu. Čch. Bs. 152. — kde, kdy, več. Až kde jezero v temno hor v modré se dálce níží. Mcha. Když po půlnoci v zamyšlení dumné se z říše zjevů ducha povzlet níží. Osv. VI. 591. — se v čem. V ničem se nechce nížiti. Výb. I. 836.

181680   Nížka Svazek: 6 Strana: 1201
Nížka, y, f. = nízkost. N. tonů. Zv. Př. kn. II. 1.

181681   Nížkov Svazek: 6 Strana: 1201
Nížkov, Nischkau. Blk. Kfsk. 933., Sdl. Hr. I. 137.

181682   Nížkov, Ničkov Svazek: 2 Strana: 0176
Nížkov, Ničkov, a, m., ves u Něm. Brodu. PL.

181683   Nížkovka Svazek: 9 Strana: 0190
Nížkovka, y, f., vrch u Račína. Hoš. 98.

181684   Nižlena Svazek: 2 Strana: 0176
Nižlena, y, f., jm. kravské. Na Slov. Koll.

181685   Nižní Svazek: 2 Strana: 0176
Nižní = nízký. Nižní Němce. D. N. země (dolní, dolejší). Obyvatelé nižních zemí. Vz Nízozemě. D. Nižní (dolní) Srby, Lužice, Srbsko. Jg.

181686   Nižní Svazek: 6 Strana: 1201
Nižní cesta = dolní. U Vsetína. Vck. — N. = nižší. Val. Brt. D., Vck.

181687   Nižší Svazek: 2 Strana: 0176
Nižší, vz Nízký.

181688   Nížtice Svazek: 6 Strana: 1201
Nížtice, pustá ves v Pražsku. Blk. Kfsk. 1037.

181689   nj Svazek: 8 Strana: 0238
nj mění se v ň, vůně z pův. vonja, raněn z ranjen. Gb. H. ml. I. 369. (529.).

181690   nk Svazek: 8 Strana: 0238
nk. V nk mění se n v ň v Háj. Herb, a V. Kal. Hist. často: cyňk na oku, hadruňk, poboňk. Vz List. til. 1894. 212. Za cizí nk- bývá ňk: Blaňka, cyňk, daňk. GB. II. ml. I. 375.

181691   Nkr Svazek: 6 Strana: 1201
Nkr. = nový krejcar. Kupecky. Sd.

181692   -nlivý Svazek: 8 Strana: 0238
-nlivý: netbalivý — netbanlivý, mlčelivý — mlčenlivý. Vz Nedbanlivý (3. dod.) a Gb. H. ml. I. 381.

181693   Nn Svazek: 2 Strana: 0176
Nn. Za nn v obec. mluvě místy dn. Vz Dn.

181694   Nn Svazek: 6 Strana: 1201
Nn vyslovují u ČT. jako dn: panna- padna, Anna-Adna. Tkč.

181695   nn Svazek: 7 Strana: 1339
nn. U výslovnosti slyšeti jen: n: kamený. Dol. Brtch. I jinde.

181696   nn Svazek: 8 Strana: 0238
nn. Obě n vyslovují se správně: vonný, súkenný, panna. U Litov., Konic, Jevíčka. Brt. D. I. 30., 51., 112. Místy jako jedno- duché n: nádeník, kameník atd. Gb. H. ml. I 374. -- n n se rozlišuje v dn u Kunšt., na Žďár.: padna (panna), Hadna (Anna), ka- mednej. Brt. D. II. 232., 248.

181697   1. -no Svazek: 2 Strana: 0176
1. -no, přípona jmen podstatných rodu střed.: okno, zrno, sukno, vlákno, humno, rouno n. runo (od ru-routi, jako vell-us od vell-ere), vřeteno (od vert-vrtěti), Ht., D., Jg.; nejistého původu: bahno, lejno, lůno, stehno. Mkl. B. 117. Cf. také Mkí. B. 153. Vz N.

181698   2. -no Svazek: 2 Strana: 0176
2. -no, přípona příčestí trpného: milováno.

181699   3. -no Svazek: 2 Strana: 0176
3. -no, přípona zájmen, staví předmět blíže a jako před oči: tento-no, onen-no, ona-no, ono-no, onohono. D.

181700   4. No Svazek: 2 Strana: 0176
4. No, ??, spojka, zastr. = ale, avšak, allein. Jelen v skoku chrastiny prudce pro- ráží, no kníže i hrdla proň se odváží. Mus. V. 126. Chtěli se přepraviti, no pro vodu nemohli. T.

181701   5. No Svazek: 2 Strana: 0176
5. No, interj. No, jdi už! Nono, snad není ještě tak zle! Us.

181702   1. -no Svazek: 6 Strana: 1201
1. -no. Březno, Lubno, Lipno, Vrbno, Zbećno, Kopidlno atd. Vz Pal. Rdh. I.137. — Mohelno-mohelský, Rokytno-rokytenský. Bž. D. 152.

181703   3. -no Svazek: 6 Strana: 1201
3. -no. Mistře, v uonomno kútě biech; Tu je snědla onano baba stará. Mst. Cf. Jir. Nkr. 91.

181704   6. No Svazek: 6 Strana: 1201
6. No = ovšem, ano. Laš. Brt. D. 172., Wrch. Ale no dyť, no šak, no tož, no može. Brt. D. 174. Tímto slovcem ozývá se, na koho se volá. Francku! No! Brt. D. 174. - No — ale. Slov. Czm. 92.

181705   -no Svazek: 7 Strana: 1339
-no příp. Cf. Gb. Ml. I. 59.

181706   -no Svazek: 10 Strana: 0213
-no příp.: sudno, strno. Dšk Km. 13.

181707   No i Svazek: 6 Strana: 1204
No i = než i, ale i. Slov. Ht. Sl. ml. 245.

181708   no m Svazek: 8 Strana: 0238
no m. neo: nostávaj m. neostávaj, Pass., notvrátil m. neodvrátil. Alb. 7. b. atd. Vz Gb. H. ml. I. 153.

181709   Nobél Svazek: 9 Strana: 0190
Nobél = nabil. Slez. Věst. op. 1895. 63.

181710   Nobil Svazek: 6 Strana: 1201
Nobil, gt. noběla, m. = mléko a vše, co dělá se z něho: smetana, máslo, sýr. Laš. Tč.

181711   Nobili Svazek: 6 Strana: 1202
Nobili = jméno jičínského pluku. N-li, N-li, houby jste dobyli (r. 1866. u Král. Hradce). Us.

181712   Nobilitace Svazek: 6 Strana: 1202
Nobilitace, e, f. Vz Arch. VII. 152., 158.

181713   Nobilitirovati koho Svazek: 8 Strana: 0238
Nobilitirovati koho = do stavu šlech- tického povýšiti. 1649. Čel. Pr. m. I. 606.

181714   Nobiliťovaný Svazek: 10 Strana: 0213
Nobiliťovaný měšťan. Kol. Her. I. 16.

181715   1. Nobl Svazek: 2 Strana: 0176
1. Nobl, e, m., peníz. Dva noble zlaté dávám poručníkům. 1553.

181716   2. Nobl Svazek: 2 Strana: 0176
2. Nobl, z fr. noble a to z lat. nobilis; nobel, vornehm, edel; grossmüthig; prächtig, herrlich, köstlich. — Noblesse, fr., urozen- stvo. šlechta, šlechtictví, der Adel, Adelstand. Rk.

181717   1. Nobl Svazek: 8 Strana: 0238
1. Nobl, peníz. 1483. Půh. V. 83., Wtr. Krj. 1. 184. Zlaté dukáty a nobly. Arch. XI11. 337. Noble groše, Arch. XIII. 177., 279.. noble prsteny. Ib. 439. Nobř = nýbrž. Bl. Gr. 227.

181718   Noblbál Svazek: 10 Strana: 0213
Noblbál, u, m. Arangérn-lů. Zvon III. 347.

181719   Noblessa Svazek: 6 Strana: 1202
Noblessa, y, f., vz Noblesse.

181720   Nobo Svazek: 10 Strana: 0213
Nobo = nebo. Slov. Plk. N. zák. Mat. 6. 21.

181721   Noborka Svazek: 6 Strana: 1136
Noborka, y, f. = nebohá, f. k neborák. Kyt. 1876. 28. Sedí n. a vidí, že sestry už dakde tancujú a ona nie. Dbš. Sl. pov. I. 339. Cf. Vyobliti.

181722   Nobrž Svazek: 2 Strana: 0176
Nobrž. Vz Nýbrž.

181723   Nóbřezán Svazek: 8 Strana: 0238
Nóbřezán stažené z neobřezán. Gb. II. ml. 1. 232., 564.

181724   Noc Svazek: 2 Strana: 0176
Noc, i, (v obec. mluvě genitiv noce), f. Skupenina kt mění se jako tj v češtině v c, ve strb. v št: nok-tb (lat. noc-tis), strb., noštb, čes. noc. Gb. Hl. 111. Litv. naktis, řec. vví (gt. vvutóg), něm. Nacht, skr. nakta. Vz A. Noc = čas, v kterém slunce polo- kouli nám protivo položenou osvěcuje. Jg. Čas od západu slunce až do slunce východu slove noc. Blř. Die Nacht. Noc temná, světlá, hluboká, tmavá, tichá, tvrdá (půlnoc), lítá n. čirá, včerejší nebo minulá. Jg. Z jitra, v po- ledne a na noc léku užívati. Lk. A nazval světlo dnem a čas tmy nocí. Br. N. se dělá, připadá, vpadá, přichází; k noci se blíží; den se s nocí rozděluje; v noci; když noc jest; dlouho na noc pije: do hluboké noci; až do tmavé noci, za tmavé noci, v tmavou noc; přes noc někoho přechovati; celou noc nespati. V. Všecku noc jsem nespal. Což tak pozdě (přicházíš) na noc!Dch. Noc žád- ného práva vedenie nezná, ani súdu, ani jakých zápisóv u desk zemských. Vš. VII. 21. Dnové pošmourní, noci tmavé a mračné bývali. Bart. Tu noc vzvede král bez spanie. BO. Ke mně noci (lokal) přišel. BN. Chtěl noci těla odnésti. GR. Vždy jest tam den, nikdy noci. Smil v. 1595. Zašla ho noc. Mor. poh. I. 94. Noc sě převalíše přes pól noci. Rkk. 30. Kehdy sě zatemníše noc. Rkk. 9. O půl noci, v času půl noci, okolo půl noci; dnem i nocí, ve dne i v noci, přes den a noc. V. Ve dne v noci pracovati. Pozdě na n. V tvrdé noci; vlíté, čiré noci; na n., k noci; včerejší, minulou noc. D. Jedné noci zahy- nul. Br. Dobrou noc dáti. K noci se schy- luje; n. se blíží; bude noc. Us. Noci si při- dati. Šm. To je den a noc (veliký rozdíl). Us. Dobrou n. světe! Us. Kdo chodí po noci, hledá kyjové nemoci; Kdo se v noci toulá, často buchet se mu dostává. Pk. I noc má svoju moc; Pomály sa už aj n. přikráda. Mt. S. Noc není žádnému dobra. Není n. žádnému přítelkyní. N. má své právo. N. všecko kryje. Noc jest děju všemu mátě. Alx. Tam zajíci dobrou n. dávají (o místě osamělém, pustém). Zůstává, kde zajíci (lišky, Us. u Domažlic. Slm.) dobrou noc dávají. Jg. Panská milosť a víno v konvi dřevěné přes noc zvětrají. Jíti na žebráckou noc (k děvčeti pod okno). Jg. — N., nocleh, die Uiber- nachtung, das Nachtlager. Přijdu k vám na noc. Sych. — Veliká noc, der Ostertag. V. O veliké noci. Št. Nebude-li na velikou n. pršeti, pro sucho málo píce budeme míti. Hrš. — N. bartolomejská (zahubení prote- stantů, hugenotů) ve Francii 25. srpna až 8. října 1572). Rk.

181725   Noc Svazek: 6 Strana: 1202
Noc. Sg. akkus. noc sju = tuto noc; sg. lok. s' noci místo si noci n. si noci, hac nocte. Vz List. fil. 1883. 303., 304, Anth. I. 3. vd. XXXVIII., Mkl. Etym. 217. Dlouhá n. Vz Mus. 1888. 357., 358. List mi pozdě v s nuoci byl dodán. Arch. VII. 318. Zda tvá žena nocci (noc si = tuto noc) porodila syna.GR. Mus. 1862. 371. Druhý pátek po velice noci. Arch. VIII. 411. N. před prvním májem filipojakubská, před svatým Janem Křtitelem. Vz Zbrt. 98., 99., 219. Má to všecko v noci (skryto). U Žamb. Dbv. Dobró noc, dobró noc, ale ne každému, jenom té maměnce, kerá mně dá dceru. Sš. P. 471. Národové nemizejí naspěch a tako- řka přes noc; Lidnaté město nemohlo Na- jednou jakoby přes noc zrůsti. Šf. Strož. I. 521., 554. Zmyju na každú noc lože své. Ž. wit. Ti už dali rozumu dobru noc (opili se). Němc. Již bylo na noc. Us. Noc je noc! Us. Rgl. Teraz je nócka malá, nič som sa něvyspala. Sl. spv. V. 183. S tebou sa mi, milý, každú nocku snívá. Sl. ps. Šf. II. 54. Ve dvě hodiny na noc. Bl. Když jí nechceš, proč s ní chodíš po nocích? Vk. Bývala-li nevěsta rozpustilá nebo necudná, praví se, že přepila zlatú noc. Slez. Šd. V učení je noc žákům na pomoc. Tč. exc. Deň sedlá- kóm a noc žákóm najvíc posluhuje Glč. II. 217. To je, jako když dá hluchému
dobrou noc (marné). Rgl. exc. N. chval ráno
a den večer. Slez. Sd. Raději sám do noci,
než při cizí pomoci. Sbor. uč. Po tmě jako
v noci. N. má svoju moc (své právo). Slov.
Šd. — N. veliká. Št. Kn. š. 12. Velika noc
(tvar jmenný). Hus Post. 51. b. Až do ve-
liké noci. Mat.49.| Vz List. fil. 1886. 413.
V úterý po velice noci. Arch. VII. 235. — N. a den — sklenná bylina, drnavec, ste- novka, parietaria diffusa, das Glaskraut, rostl. Mllr. 76. - Vz Nocka.

181726   Noc Svazek: 7 Strana: 1339
Noc. Také sme nocí viděli oheň k N. Hradu. Arch. X. 29. Cf. o noci Mách. 67.

181727   Noc Svazek: 8 Strana: 0238
Noc. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 20. O strč. skloň, vz Gb. Km. -i. 42. Ráno do kostola, ob deň do roboty, večer k priateľovi. v noci spát. Phľd. 1894. 197. N. ma svoju moc. Slez. Nov. Př. 347.

181728   Noc Svazek: 9 Strana: 0190
Noc. O sklon sr. Gb. H. ml. III. 1. 394. Jsi-li tak nedbalý, dej ti Pámbu dobrou n. (= nepochodíš). Hoř 92. Dnes noci minulé byla naděje, že... Pal. Děj. V. 2. 226. Noc má své právo. Dač. I. 143. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 338a., 232., XIV. D. 2.

181729   Noc Svazek: 10 Strana: 0213
Noc. Červená noc = štedrý večer. Bavo- rovice. Kub. List. fil. 1902/250. Noc za- krývá vše jako smrť. Tbz. III. 1. 124.

181730   Noc Svazek: 10 Strana: 0635
Noc má svoju moc. Phľd. XXIV. 531.

181731   Nocar Svazek: 6 Strana: 1202
Nocar, a, m., os. jm., ředit. soukr. ob- chodní školy v Praze.

181732   Nocar Svazek: 10 Strana: 0213
Nocar Adolf, spis., nar. 1841. Vz Ott. XVIII. 388.

181733   Nocena Svazek: 6 Strana: 1202
Nocena, y, f. = měsíc, der Mond. U Ko- jetína. Bkř. Cf. Nočena. — N. — modla. Tam Krta aj s N-nou roztíná. Hol. 205.

181734   Nocenka Svazek: 2 Strana: 0176
Nocenka, y, f., die Wunderblume. Rk.

181735   Nocenka Svazek: 6 Strana: 1202
Nocenka, mirabilis jalappa. Dlj. 46. Vz Nočenka.

181736   Nocenka Svazek: 9 Strana: 0190
Nocenka, rost. Vz Ott. XVII. 407.

181737   Nocenka Svazek: 10 Strana: 0213
Nocenka, y, i, rostl. Vz Ott. XVIII. 388.

181738   Nocenkovitý Svazek: 6 Strana: 1202
Nocenkovitý. N. rostliny.

181739   Nocenkovitý Svazek: 10 Strana: 0213
Nocenkovitý. N. rostliny, nyctagyneae. Vz Ott. XVIIÍ. 512.

181740   Noci Svazek: 7 Strana: 1339
Noci = v noci, noctu. Pršp. 8. Vz Noc.

181741   Nocí Svazek: 9 Strana: 0190
Nocí z: noc-siú, noc sí, tuto noc, této noci. Vz Gb. H. ml. III. 1. 508.

181742   Nocibludný Svazek: 2 Strana: 0176
Nocibludný, nachtirrend. Jg.

181743   Nocievati Svazek: 6 Strana: 1202
Nocievati = nocovati. A dievča sa (si) chválí, že tam i nocieváš. Koll. Zp. I. 161.

181744   Nocihledý Svazek: 2 Strana: 0176
Nocihledý, kdo v temnosti lépe vidí než při světle. Sedl.

181745   Nocimil Svazek: 2 Strana: 0176
Nocimil, a, m., nyctiphilus, ssavec.

181746   Nocinka Svazek: 6 Strana: 1202
Nocinka, y, f. = nocenka. Rk.

181747   Nocionovati Svazek: 6 Strana: 1202
Nocionovati = přestupek důchodkový udati, notioniren. Pr. tr.

181748   Nocípatva Svazek: 6 Strana: 1202
Nocípatva, y, f., nycteris, der Nacht- fliegler. Šm.

181749   Nocis Svazek: 2 Strana: 0176
Nocis, adv., této noci, diese Nacht. Nocis hrozné videnie viděše. Ms. 14. stol.

181750   Nociti Svazek: 2 Strana: 0176
Nociti, il, ení; nocívati = nocovati, über- nachten. — kde, jak: v hospodě. Ob. Pan. Nocieváše u modlitbě. ZN.

181751   Nociti Svazek: 7 Strana: 1339
Nociti. Noha v mech se nočí (boří). Hdk. Hor. 94.

181752   Nocivládce Svazek: 6 Strana: 1202
Nocivládce, e, m., der Herrscher der Nacht. Hdk. L. kv. 80.

181753   Nocka Svazek: 6 Strana: 1202
Nocka, vz Noc. — N. = nocleh. N-ku pytať. Němc. VII. 5.

181754   Nockvět Svazek: 2 Strana: 0176
Nockvět, u, m., die Nachtblume, der Trauerbaum. Rk.

181755   Nocl'aha Svazek: 6 Strana: 1202
Nocl'aha, y, f.- nocleh. Slov. Phľd. VII. 169.

181756   Nocľažník Svazek: 6 Strana: 1202
Nocľažník, a, m. = nocležník. Phl'd. VIII. 219.

181757   Nocľažný Svazek: 8 Strana: 0238
Nocľažný = nocležný. N. dom. Phľd. 1893. 402.

181758   Nocleh Svazek: 2 Strana: 0176
Nocleh, u, m. (zastr. noczleh, nochlegh, nochleh, nozleh, nozlehe, nozceleh, z noc a lehnouti) das Nachtlager, die Nachtherberge, Herberge, Beherbergung. Někde na n-hu býti (noclehovati). D. Na n. jíti. Zůstaň u nás n-hem. Sych. Byl jsem tam n-hem. Us. Peníz od n-hu (nocležné). D. Prosím, bys mi dal nocleh u sebe. Er. P. 483. N-hu v domě, v hospodě propůjčiti, dopříti. V. Vz Noc a o povinnosti klášterů a poddaných dávati nocleh šlechticům, královským úředníkům, lovcům atd. vz Gl. 180. — N., míra cesty, die Tagreise. Dvacet dní cesty neb noclehův. Trip. Na jeden n. (denní cestu). Šm.

181759   Nocleh Svazek: 6 Strana: 1202
Nocleh. Vz Mkl. Etym. 162. Noclehem u někoho býti, Pož 31., zůstati. Kos. U něho n. měli Pč. 36. Nedá penězům n-hu (pro- bije je). Us. Kšť. Štěstí n-hy mění. Hkš. — N. = míra cesty. Třmi n-hy před nimi na- před bíše. Výb. II. 842.

181760   Nocleh Svazek: 10 Strana: 0213
Nocleh = poskytování noclehu král. úředníkům a služebníkům, hlavně lovcům a psářům (poplatek). Mus. 1902. 24.

181761   Noclehář Svazek: 6 Strana: 1202
Noclehář. Dch., J. tr.

181762   Noclehář, e, noclehník, nocležník Svazek: 2 Strana: 0177
Noclehář, e, noclehník, nocležník, a, m., der Bettgeher, Beherbergte. — Noc- lehařka, y, noclehnice, nocležnice, e, f., die Beherbergte. D. — Noclehárna, y, f., die Herberge.

181763   Noclehářství, n Svazek: 6 Strana: 1202
Noclehářství, n., die Schlafgängerei, das Schlafstellenwesen. Dch.

181764   Noclehovati Svazek: 2 Strana: 0177
Noclehovati, přenoclehovati (vz Nocleh), übernachten, Nachtherberge nehmen. D. — kde. N. v zahradě, V., pod šírým nebem. Sych. N. u někoho. D. — s kým. Us.

181765   Noclehovati koho Svazek: 8 Strana: 0238
Noclehovati koho. Nechtěl bohatý n. chudého. Vck. Val. L 128.

181766   Noclezistě Svazek: 9 Strana: 0190
Noclezistě, ě, n. Nár. list. 1898. č. 100.

181767   Nocležné Svazek: 2 Strana: 0177
Nocležné, ého, n., vz Nocleh. Das Schlaf- geld. Jg.

181768   Nocležné Svazek: 7 Strana: 1339
Nocležné, ého, n., Uibernachtungsgebühr, f. Neč.

181769   Nocležnice Svazek: 6 Strana: 1202
Nocležnice, vz Noclehář.

181770   Nocležník Svazek: 2 Strana: 0177
Nocležník = noclehář. Jg.

181771   Nocležník Svazek: 8 Strana: 0238
Nocležník. Čch. Kand. 30., Vck. Val. I. 128..

181772   Nocležný Svazek: 2 Strana: 0177
Nocležný. N. hospoda, Einkehrhaus, n. Rk.

181773   Nocliba, Nočena Svazek: 10 Strana: 0213
Nocliba, Nočena = Luna! Rosa. Sr. Nočena.

181774   Noclih Svazek: 6 Strana: 1202
Noclih, gt. -leha, m. = nocleh. Slez. a laš. Tč

181775   Noclila Svazek: 6 Strana: 1202
Noclila, y, f. = nocena. Rk.

181776   Nocní Svazek: 8 Strana: 0238
Nocní strč., nč. noční. Gb. H. ml. 1. 499.

181777   Nocobludný Svazek: 6 Strana: 1202
Nocobludný kahanec. Koll. Sl. d. I. 38.

181778   Nocovati Svazek: 2 Strana: 0177
Nocovati, přenocovati, vz Noclehovati, Nociti. Je-li kdo v nesnázi, říká: Kde já hříšný tu budu nocovat ? Na mor. Zlínsku. Brt. Moc tovaryšů mám, ve dne v noci kujú, nikdá nenocujú. Mor. pís. 31. Zb. — kde. N. pod šírým nebem. Kom. Pod milým Bo- hem (= pod šírým nebem, sub Jove). N. při nemocném (bdíti). — v čem: ve zbroji. D. — koho (nocleh mu dáti). Us. na Mor. Koho nocuješ? Já žádného tudy nenocuju. Mor. pís. 18tí. 31. Zb.

181779   Nocovati Svazek: 6 Strana: 1202
Nocovati, nocúvati. — kde (kdy s kým). Já doma nenocoval. Us., Brt. N. p. 460. N-li u nás po tři noci. Brt. N. p. 474. U něho nocoval. GR. Mus. 1862. 371. N. u milé. Vz Hrb. Obr. 121. N-li, n-li tři malíři u nás. Mor. Tč. N. na poli. Nechoď šuhaj dálej, len tu nocuj u nás. Koll. Zp. L 151. Mezi vlky zle nám n. Č. Kn. š. 384. U jeslích n. Job. 39. 9. S kým's tam n-la? Sš P. 127. Tu noc tu n-li. NB. Tč. 135. - Brt. N. p. I. 162., Půh. II. 481. Cf. Pře- nocovati, Dnovati. — koho. Spíš-li čili koho n-ješ? Sš. P. 186., Brt. N. p. I. 61., 140. Nemožu vás tu n. Sš. P. 31.

181780   Nocovati Svazek: 7 Strana: 1339
Nocovati. Kom.

181781   Nocovati Svazek: 10 Strana: 0213
Nocovati. A tu nocovachme. Kar. 42,

181782   Nocovati koho Svazek: 8 Strana: 0238
Nocovati koho. Hospodyň chudého n-la. (noclehovala). Vck. Val. l. 128. — kde. V hospodě n.; Když sem u něho n-val. GR. Nov. 147. 28., 49. a j. U biřice n. 1409. Čel. Pr. m. II. 19.

181783   Nocovka Svazek: 6 Strana: 1202
Nocovka, y, f., polyanthes, die Tube- rose, rostl. N. obecná, p. tuberosa. Vz Rstp. 1603.

181784   Nocovka Svazek: 10 Strana: 0213
Nocovka, y, f., rostl. Vz Mnohokvět.

181785   Nocturne Svazek: 6 Strana: 1202
Nocturne, fr., vz Notturno.

181786   Nocú Svazek: 6 Strana: 1202
Nocú. Vz List fil. X. 303.—304.

181787   Nocula Svazek: 6 Strana: 1202
Nocula, y, f. = strašidlo, chytá děti v noci se toulající. Brt. Dt. 29. Strašák zedl (snědl) bobáka a N. sa utopila v kýšce (říkají dětem, aby se nebály). Pk. Ps. 94.

181788   Nocula Svazek: 10 Strana: 0213
Nocula, y, f., = divá žena, podobná Půlnočnici, odnáší děti pozdě v noci venku běhající. Vz Kšť. Poh. 106.

181789   Nočák Svazek: 2 Strana: 0177
Nočák, a, m. N. trojžíhaný, nictipithecus trivirgatus, opice, der Nachtaffe. Vz Frč. 398.

181790   Nočák Svazek: 6 Strana: 1202
Nočák. Cf. Brm. 1. 211.

181791   Nočák Svazek: 7 Strana: 1339
Nočák, a, m. = dělník pracující v noci. V Brně. Rgl.

181792   Nočátko Svazek: 2 Strana: 0177
Nočátko, a, n., noctua, hmyz. Krok.

181793   Nočátko Svazek: 6 Strana: 1202
Nočátko = můra, der Abend-, Nacht- falter. Sl. les. Vz Nočňátko.

181794   Nočena Svazek: 6 Strana: 1202
Nočena, y, f. = Luna. Utvořil Rosa. Vz Nocena.

181795   Nočenka Svazek: 6 Strana: 1202
Nočenka, y, f. = divokvět, mirabilis ja- lappa, das Nachtschön. Pdl. Cf. Nocenka.

181796   Nočiní Svazek: 6 Strana: 1202
Nočiní, n. = náčiní. Laš. Tč.

181797   Nočiňo Svazek: 10 Strana: 0213
Nočiňo = ? Dyž n. tikne, to ho třeba pobit. Slez. Vlasť. I. 226.

181798   Nočna Svazek: 10 Strana: 0213
Nočna, y, f., nocturnus (cantus). Rozk. P. 2280.

181799   Nočnák Svazek: 2 Strana: 0177
Nočnák, u, m. = nočník. Na mor. Zlinsku. Brt.

181800   Nočňátko Svazek: 6 Strana: 1202
Nočňátko, a, n. = nočátko. Kk. Mot. 106. — N. = noční tulačka. Us.

181801   Nočňátkovitý Svazek: 6 Strana: 1202
Nočňátkovitý. N-tí, martináčovití, noc- turna, phalaenida, die Nachtfalter. Nz.

181802   Nočně Svazek: 2 Strana: 0177
Nočně, nočním časem, v noci, nächtlich. V., Prot, Vytáhl s vojskem nočně. Br. Vstana nočně. Br. N. mu hlavu sťala. Br. Nočně přišel a zase odešel. Aug. 26. A on nočně se vystěhoval a nic se nedomlouval, než teď ji z toho obsýlá. 1544. Lumír. 1857. 999. Nočně do lesa přišli. Bl. 12. Nočně tělo od- vezli. Háj. Pak v tom se ona n. vykradla. Svěd. 1569. N. a tajně. Bart.

181803   Nočně Svazek: 8 Strana: 0238
Nočně = v noci. Chodila tam n. Arch. XII. 70.

181804   Noční Svazek: 2 Strana: 0177
Noční, co v noci jest, noci se týká, nächt- lich, Nacht-. N práce, stolice, neštovice (přímět), košile, hrnec, stráž (bdění, ponoco- vání, ponůcka), tábor, hodiny, obluda (můra), strašidla, příšery, hrůzy, přístrachové, sen, vidění, duchové, sova, čas, V., Jg., dohlídka, obchůzka, J. tr., oděv, kalhoty, kazajka, kamizola, živůtek, jupka, plášť, šněrovačka, čepice, kožich, kabát, sukně, světlo, honba (Nachtjagd), políčení (Nachstellen), síť (Nacht- garn) na skřivany, střelba (Nachtschiessen), Sp., střevíce, skřínka (Nachtkastei), strach. Dch. Nočním časem, nočního času; při n. chvíli. V. — Pták noční: sova, výr. Kom. N. krkavec (sýc). V.

181805   Noční Svazek: 6 Strana: 1202
Noční. Mkl. Etym. 217. N. obraz (pod- noční), das Nachtstück, Nz., směna v horn., die Nachtschicht, Hř. 43., boj, orgie, Šmb., mrákota, Osv., povyk, Mus., chlad, Čch., tisina, Vrch., modlení, Sš., temno, tma, Výb. II. 12., létač, vespertilio, der Abendsegler. Brm. I. 312. Nebudeš sě báti ot bázni noč- Hie. Ž. kl. Ot strachu nočného. Ž. wit. 90. 5. Stalo se to noční věcí = nočním časem. NB. Tč. 81., 148., Půh. I. 252.

181806   Noční Svazek: 10 Strana: 0635
Noční stolek s vyobraz. Vz KP. XI. 167.

181807   Nočnice Svazek: 2 Strana: 0177
Nočnice, e, f., noční svíce, pochodně, das Nachtlicht, die Fackel. V. — N., noční tu- lačka, Nachtschwärmerin. Sych.

181808   Nočnice Svazek: 6 Strana: 1202
Nočnice, e, f., nyctanthes, der Trauer- baum, rostl. Vz Rstp. 1039.

181809   Nočnice Svazek: 9 Strana: 0190
Nočnice (světlíky) lítají, vypadají jako baňa nebo koňská hlava a jsou andělé svr- žení do chrastí nebo do bařin. Čes. 1. IX. 403.

181810   Nočnice Svazek: 10 Strana: 0213
Nočnice, e, f., nycthantes, rostl. Vz Ott. XVIII. 389. — N. = noční strašidlo. Slez. Vz Vyhl. II. 7. Když Nočnice vodí spícího, ten křičí a sténá a třeba jím trhati, aby se probudil. Slez. Vlasť I. 197.

181811   Nočnictví Svazek: 2 Strana: 0177
Nočnictví, n., die Nachtschwärmern. Rk.

181812   Nočník Svazek: 2 Strana: 0177
Nočník, a, m., noční tulák, hýřil, Nacht- schwärmer, m. Th. — N., a, m., slavík, který v noci pěje, der Nachtschläger, der Sprosser. D. — N., u, m., noční hrnec, pot de chambre, der Nachttopf. Vz Nočňák. Nočnina, y, f., noční modlitba, das Nacht- gebet, nocturnum, Sš. L. 43., čásť breviáře. Tak zvané ,jitřní' (matutinum) skládá se mimo jiné ze tří nočnin. Hý.

181813   Nočníkovati Svazek: 6 Strana: 1202
Nočníkovati, in der Nacht schwärmen. Šm.

181814   Nočninka Svazek: 6 Strana: 1202
Nočninka, y, f., das Ständchen. Slov. Loos.

181815   Nočniti se Svazek: 2 Strana: 0177
Nočniti se, il, ění = tmíti se. Noční se, es wird Nacht. Ros.

181816   Nočný Svazek: 2 Strana: 0177
Nočný = noční. Viděnie nočné. BO.

181817   Nodpočinu Svazek: 8 Strana: 0238
Nodpočinu m. neodpočinu. Alx. H. 8. 32. (Gb.).

181818   Nodtruditi Svazek: 10 Strana: 0630
Nodtruditi v VI. 1077. za Nadtříti oprav v Nadtruditi.

181819   Nodtrutiti koho Svazek: 6 Strana: 1077
Nodtrutiti koho. Alx. B. v. 283. (HP. 79.). Hr. ruk. 179.

181820   Nodvrátiti Svazek: 8 Strana: 0238
Nodvrátiti m. neodvrátiti. Alb. 7. b. (Gb.).

181821   Nodynik Svazek: 9 Strana: 0190
Nodynik, a, m. = nádenník. Lor.

181822   Noe Svazek: 2 Strana: 0177
Noe, gt. Noele, m. Noah. Lom., Kom. Někdy se také neskloňuje. Kromě Noe je- diného. Výb.

181823   Noe Svazek: 6 Strana: 1202
Noe, gt. také Noema.

181824   Noel Svazek: 7 Strana: 1339
Noel, e, m. = Noe. D. Lhrg. 167.

181825   Noel Svazek: 9 Strana: 0190
Noel, e; nč. gt. e i -a. Gb. H. ml. III. 1. 79.

181826   Noëlka Svazek: 6 Strana: 1202
Noëlka (!) y, f. = víno, poněvadž Noe první vínem se opil. Navrhl Rosa.

181827   Noelový Svazek: 6 Strana: 1202
Noelový. Zu časů N-vých ještě živi byli. BR II 804. a.

181828   Noetický Svazek: 9 Strana: 0190
Noetický. N. a psychologický význam associace. Krč. Assoc. 5.

181829   Noëtika Svazek: 8 Strana: 0238
Noëtika, y, f. = díl logiky, jehož před- mětem jest stanoviti povahu a ocenění lid- ského poznání. Vstnk. IV. 52. N. = badání o poznání a o původu poznání. Krok. 1895. 368.

181830   Noetika Svazek: 10 Strana: 0213
Noetika, y, f, z řec. (metafysická logika) = bádáni o vzniku našeho vědění. Krec. 4.

181831   Nogare Svazek: 10 Strana: 0635
Nogare, nějaké domácí nářadí. Mus. slov. VIL 58.

181832   Ňogdo Svazek: 8 Strana: 0238
Ňogdo = někdo. Opav. (ib. II. ml. I. 150.

181833   Noh Svazek: 2 Strana: 0177
Noh, a, m., gryf, der Greif, jméno smyšle- ného zvířete, obyč. křídlatého lva s ptačí hlavou. Kom. — N., pták z řádu' dravců supovitých, Geier, m., vultur. N. kulatohlavý (černý, indijský), chocholatý (žlutonohý, sivo- plešný n. popelavý), rudozobý, laločnatý, pondicerský, čubatý. Jg. — Smil v. 1851.

181834   Noh Svazek: 6 Strana: 1203
Noh. Šf. III. 561. N., gripho. Sv. ruk. 318., Rk. Sl. V MV. nepravá glossa. Pa. 21. Cf. Kram. Slov., Mkl. Etym. 216. Pod nebesem od noha vznesen. Hus I. 284.

181835   Noh Svazek: 10 Strana: 0213
Noh, a, m., gryphus. Vz Ott. XVIII. 391.

181836   Noha Svazek: 2 Strana: 0177
Noha, y, nožka, y, nožička, noženka, y, f. Dual: nom. a akkus. noze (toho již neužíváme, nýbrž jenom pl.: nohy), dat. a instr. nohama (dat. nohoum je novější v obec. mluvě, což není ani dual, ani pl.. Km.; nyní raději píšeme: nohám; v instr. říkáme nyní také: nohami); gt. a lok. nohou (v obec. mluvě: nohouch; genitiv pl. noh m. nohou už dávno se užívá). Tedy: nohy, nohou (noh) nohám, nohy, nohy, v nohou (pl. nohách), nohama (nohami). Zk., D., Mk. V již. Čech. nemá noha kromě instrumentalu nohama (rukama) z pravidla žádného dualu, jako také ne: ruka; jen někdy objevují se nohou (nohouch), rukou (rukouch), nohoum. Bž., Kts. Vz Ruka. Nohy, údy člověčí a vůbec živočišné, na kterých stojí a jimiž se z místa na místo pohybuje. Jg. U noh krále. Zřiz. Ferd. z r.1564., Pr. Střevíce s noh szouti. V., Br. Šlepěje noh. Pulk. Nedada svých noh umývati. St. skl. Síla rysova spo- čívá v nohou (lépe: v nohách, pl). Km. Cf. Zvěř na čtyřech nohách stoji. Št. N. 152. Šel široce v nohách (o tlustém). Us. Rychn. Chtěl se dáti do noh (uprchnouti), ale bylo již pozdě. Us. Rychn. Na nohách (pl. za dual). Chč. P. 145. a. Noha lidská skládá se z kyčle, stehna, holeni a chodidla. Cho- didlo se dělí na: zanártí, nárt a prsty. Vz S. N. iVoha má tyto kosti: kosť stehenní, k. holenní nebo holeň, k. lýtkovou, 7 kůstek zanártních, 5 nártních a 5 prstův. Kloub mezi kostí stehenní a holenní sluje koleno, na něm je čečel (Kniescheibe). Jhl. 256. Noha: stehno, hnát (bérce), mezi oběma koleno; hnát se skládá z lýtka ? holeni (kosti píšťalí); dole jsou: kotníky, pata, šlapka (šlapadlo, chuda, chodidlo): na konci palec (ksuk) s ostat- ními 4 prsty. Pt. Noha, něm. das Bein; der Fuss je: chodidlo; Fusssohle: spodní ploska nohy, tlačidlo, šlapadlo, ošlapí. Chodidlo drží v sobě: kotníky, patu, nárt, podešvu a s prsty palec. Lk. Vz popis nohy v Schd. II. 342., 384., nohy ptačí tamtéž 440. Vz také S. N. N. člověčí, ptačí, koňská, vlčí, kozí, zaječí (vz Běhy), skočná (zaječí zadní ke skákání způsobilá), Jg., nohy bočité nebo turecké (zkřivené do sebe, do O); noha malá, prostřední, veljká, ladná, úzká, útlá, tlustá, silná, slabá, Šp., podsekřivá (Klumpíuss), venkřívá (venkřivonohý, Plattf.); širokonohý, klečatý nebo bočitý, šantavý, šmiťhavý, křivonohý. Lk. Má nohy volšové = těžké ; má nohy od brusnice = křivé; má nohy obě levé = zkřivené na jednu stranu; má nohy doX = zkřivené od sebe. Us. Sml. Bolavá n. Dch. Noha u punčochy: Šlapadlo, cho- didlo. Šp. V tělocviku: n. svislá, vznosná, skočná, stojná; nohy zdvihati; nohami trčiti. Tš. Noha ptačí: spínací, šplhací (Kletter-, u datla), laločnatě obroubená (Lappen-), bě- hací (Lauf-), chápací (Raub-), kráčecí(Schreit-), plovací, cápatá (ganzer Schwimm-), sedací (Sitz-), štihlatá (chudovitá, Stelz-), klano- prstá, obroubená (Spalt-), procházecí (Wan- del-), Nz., slabá, silná, krátká, dlouhá, vy- soká, pětiprstá, čtyrprstá atd. (Vz Prst), lysá, opeřená, kráčivá, ostruhou opatřená, hra- bavá, blanou opatřená, na zad pošinutá, Jhl., nohy srostloprsté (svazoprsté), polousrostlo- prsté (nohy s prsty polousrostlými) chodící. Nz. N-y ptáků způsobilé jsou ku kráčení, běhání, skákání, lezení, plování a hrabání. Pt. Nohy hmyzů skládají se z kyčle, stehna, holeně a chodidla. Jhl. — Člověk, pták má dvě, ssavci na větším díle čtyři nohy, žížaly šest noh. Jg. Pouta na nohy (kláda). V. Bota na jednu nohu (nepřezouvací, einballig). Šp. Nohy na kříž založiti. Rovnýma nohama nékam skočiti. Us. Nohy rozkročiti. Us. Všici nohú v krok; na nohy skočí; skákáše hbi- tými nohami. Rkk. K noze zbraň! Beim — Fuss! Čsk. Přišli jsme nohama (řekl kdo jiného prudce odbývaje, když se ho tázal, jak přišli). Dch. Po nohách narozený. V. Mytí, umývání noh. V. Na tvých nohách by moh' řípu sázet, marjánku sejt (říká se tomu, kdo má špinavé nohy). Us. u Kunv. (a jinde). Msk. Noha móž je stlačiti (pes conculcet). BO. Lidé, kteří z druhé strany světa jsou a nohama proti nám chodí (antipodes, proti- nožci). Ler. Ukován v pouta za nohy i za ruce, maje řetězem ruce krátce přitažené k nohám. Bl. 25. 28. Nohy líbati. Plk. Měl u rukou a u noh po šesti prstech. Br. Měl na rukou a na nohách po šesti prstech. V. Od vrchu hlavy až do paty nohy. V. Nohama šlapati, tlačiti, kopati, házeti. V. Někomu na nohu šlápnouti. Us. Nohama dupati, klá- titi, zmítati, zvoniti, házeti. D. Kůň nohama hází. V. Střevíce na nohy obouti, vzíti, na nohou míti, na nohy obouti. Jg. Bosýma nohama choditi. V. O jedné noze skákati; na jednu nohu kulhati; na obě nohy (noze, V.) kulhavý. Nohama klesati; na nohu na- padati ; na nohy nestatečný. V. Měl se dobře, krom že na nohy nemohl. Star. let. 375. N. vytknutá. Br. Dna v nohách. V. Před no- hama (blízko). V. Hodil mu to před nohy. Us. K nohám (k nohoum, Plk.) padnouti.V. K nohoum, u noh ležeti. D. N. za nohou (zlehka). Us. Jde, jen nohy vleče. Us. Suchou nohou přejíti. Us. Nevím tomu ani nohy ani rohy (nic). Us. v Dobrušce. Vk. V nohách = in den Füssen, 2. v dolní části postele. Jg. Po něčem nohama šlapati (sobě toho ne- vážiti). Jg. Rukama i nohama (bedlivě). V. Rukama i nohama něčeho se držeti (o to pracovati, se brániti). Us. Jíti, kam nohy nesou. Us. Dluh má nohy, pole oči, les uši, na ty tři věci pozor míti sluší. Rým. Nohy na pomoc vzíti. V. Zachování svého v no- hách hledati, s nohami se poraditi. V. V nohy se dáti (utíkati). D. Dám se na nohy. Us. Dal nohám věděti. Plk. Vzíti nohy na plece, na ramena, Us., za pas. L. Nohy založím za plece a ujdem.Mt. S. Jdi na nohách (spěšně). Ros. Doufati v nohy; ovsa nohoum přičiniti, přidati; noha pán; vyhrál nohy, jest na něm běžeti; v nohách zdraví hledati; oběma no- hama utíkati; mužství mu spadlo v nohy. Vz Útěk. Č. Vzal nohy na ramena a uháněl, až se mu od hlavy prášilo. Us. u Poličky. Neměl před ním noh (nemohl nic proti němu). Mus. III. d. 54., Č. Nevědouc sobě na nohy pomoci, wie sich erholen. Peš. 1634. Že mu císař nohy udělá a cestu z Uher ukáže (=k útěku přinutí). Skl. V. 329. Na nohy tu skoči junóv desěť. Rkk. 45. Anižby nás byla jedna n. ušla (nikdo).V. Vz Smrť. N. jich neušla (tak byli poraženi). V. Všichni do nohy zahynuli. Na Slov. I (ani) noha vás neostane. BO. Nebude-liť s námi Boha, ne- ujdeť nás tudíž noha (nikdo). Č. Ani nohou tam nevkročil; ani nohou z domu nevyšel. Jg. Nohou ven vystoupiti. V. Pevnou nohou se postaviti. Zlob. Jeho n. tu nikdy ne- postála (nepáchl sem). L. Na nohách stál, na nohy povstal. L. Postavil se na nohy (okřál, zmohl se). Ros. Postavil ho na nohy. V., Lb. Vz Pomoci. Na nohy někomu po- moci. V. Hodnosť na nohy člověka staví. L. Pomohl mu na nohy (ironicky). Scip. Nohy komu podtrhnouti, podraziti, Einem ein Bein stellen. Us. Dch. Jednou nohou u hrobu státi. Plk. Jednu nohu v hrobě míti. Us. Jednou nohou v hrobě. L. Dám si nohu za krk (posměšně o zoufalosti). Jg. Nohama vzhůru všecko obraceti. L. Všickni do nohy (všichni veskrz). Šm. Na svých nohách choditi (samostatně si počínati). Lb. Vz Sa- mostatný. Padl, až nohy (všecky čtyry) roztáhl. Us. Nohu si vyvrknouti (v obec. mluvě; lépe: vyvrtnouti). Šb. Novák vy- šetřuje se na svobodné nose, german., lépe: vyšetřuje se bez vazby, při svobodě, mimo nebo krom vězení. Bs., Šb. Bezkostný v nohou (jda vleče nohy). Vz Tělo. Č. Má svíbové (svídové) nohy (vysoké a tenké). Č. Chodí, leda n. nestála (bez účelu). Vz Chození. Rozvaž nohy (vz Spěch). Č. Kam ruka, tam noha, kam ocas, tam hlava. Vz Zmatek. Na Slov., Č. Pojmenuj to ocas, ohon, přece z toho noha nebude. Hnš. Žije na veliké noze (šp. m. žije skvostně). Roste mu kvítí pod nohama (visí). Tlačiti povětří nohama (viseti). Vz Trest, Oběsiti. Č. N. nohu podpírá a stojí obě dobře. Č. Mám za jednu nohu viseti, raději za obě (o zou- falosti). Vz Trampoty. Č. Ten dnes levou nohou vstal. Vz Mrzutý. Č. Co jsem na své nohy vstal. Vz Dávno. Č. Vytrhl mu trn z nohy. Vz Pomoc. Č. Má teplé nohy (dobře se má). Vz Blahobyt. Č. Nikdo si nohu ne- utne, koho bolí palec. Š. a Ž. Je šuhaj (mlá- dek) ubohý, nemá len dvě nohy. Na Slov. Vz Chudoba. Č. Zlámala nohu (žena slehla). Vz Pec, Rím. Č. Kdo krátké nohy máš, drobné kroky dělej. Vz Krok. Č. Velké nohy, velký krok. Vz Moc. Lb. Svaž někomu nohy a žeň ho.Sk. Pod nohama ho pálí. Vz Ne- snáze. Č. Cizí chléb mívá rohy, dokud ne- vstoupí černá kráva na nohy. Rým. Černá kráva vstoupila mu na nohu. Jg. Bodej ž tě husa kopla (zadní nohou). Jg. Bodaj ťa hus zadní nohů kopla! Na mor. Zlinsku. Brt. Ten člověk je samá noha (veliký a suchý). Us. u Litomš. Bda. Někdy i kůň na čtyrech nohách poklesne. V. Trn v noze a myš v stoze. Vz Trn. Vytrhl trn z cizí nohy a vstrčil do své (druhému pomohl a sobě uškodil). Jg. Má chléb rohy a nouze nohy. L. Kdo chce dobré bydlo snésti, musí silné nohy míti; Dal jsi (oběma) rukama, vyběhej (oběma) nohama. Pk. Vz Ruka. Kdo vstávaje levou nohu z lůžka dříve vystrčí, tomu se po celý den nedaří. Kda. — N., vz Nárt, Pohyb, Stroj na nohu, Stroj na holeň, Stroj na stehno. — N., vše, co noze podobno, neb spodek jest věci. N. dřevěná (štihla). V., u lože, u sto- lice, u stolu, u sloupu, u vidličky, polypová. Jg. Uzře jednoho v hlavách a druhého (an- děla) v nohách. ZN. V hlavách, v nohách lože. GR. N. zdi, der Mauerfuss. Kozí nohy = klíče, jichž zlodějové užívají, rohatina, spěrák, pačidlo. Výb. I. — N., míra čtyř dlaní, střevíc, der Schuh. V. — N. ve ver- ších, stopa. Verš pěti-, šestinohý. Jg. — Muří noha nebo Šalomounová pečeť, domnělé kou- zelné znamení (figura ze dvou trojúhelníků tak složená, že má šest rohů). Rk. — V bot. N. kuří, matky boží dětec, portulaca; noha lvova, stříbrník, husí nůžka, úplavník; ned- vědí n.nedvězí noha, petržel, olusatrum, Jg.; zaječí noha, zajíčky, lagopus, trifolium ar- vense, Hasenfuss, Hasenklee. Kom.

181837   Noha Svazek: 6 Strana: 1203
Noha. O skloňování cf. Bž. 102. O pů- vodu vz List. fil. XI. 190, Mkl. Etym. 216. N. — 1. celá dolejší okončina mimo pánev; 2. jen chodidlo. Stft. Cf. Rk. Sl. N. má této čiastky: vyšní hnát (stehno), koleno, kde v preďku je jabĺčko, v zadku podkolenia, potom nižní hnát, tu je v predku holeň (rúra), v zadku lyst (ikra, lýtko), potom členky dva a stupäj. Hdž. Čít. 216. Kudr- naté nohy = křivé, jako lišně = bočité. Us. Kšf. U ptáků ještě: nohy poloucapaté, Halb- íchwiinmfüsse. Nz. Noha bočitá, klečkatá, ploská, vz Slov. zdrav. Svaly nohy. Noha umělá. Us. Nohy brouků: přední, pedes an- teriores, prostřední, p. medii, zadní, p. po- steriores, skákavé, plovací. Kk. Br. 7. Zloděj dal v nohy; Po obědě v nohy do školy; V nohy všeci na pole (běželi). Mor. Brt. 237. N. umělá. Vz Wld. 216. Má nohy jako vůl rohy (zkroucené). Němc. B. Uloviti si těžké nohy (opiti se). Prss. Nohy mé. Ž. wit. 55. 13. Měření nohy (od ševců). Vz Chodidlo. Nohy vlasy svými vytírala. BR. II. 227. Ten našel nohy (utekl). Us. Msk. Již v noby dávali a utíkali. Št. Kn. š. 298. PoRadil se s nohama. Lpř. Běží, div si nohy neuběží. Brt. Běžel, co mu nohy stačily. Us. Sd. Nemá to ani rohy ani Nohy (o špat- ném díle). U Žamb. Dbv. Má nohy do tra- kaře a hlavu do kočáru (o tom, kdo se na- strojí chodě při tom bos). U Třebonína. Olv. Nohy mi vypovídají službu. Us. Sd Býti pod něčí nohou (poddaným). Us. Sd. Dnes jsem byl dřív na nohou než ty. Us. Někomu nohu nastaviti, ein Bein stellen. Dch. Ani nohou byste mne sem nebyli do- stali. Us. Sá. Nohou nejistou někam jiti. Vrch. Noze mu nic néni (Noze neublížil). Mor. Brt. D. A co máte noze (co je jí)? Ib. Brt D., u Dobrušky. Vk. Nemocný už je zase na nohou (zdráv). Dch. Šel, co n. nohu mine. Us. Keď ide na roľu, len n. na nohu (jde váhavě). Sl. ps. Radosť jejich měla krátké nohy (daleko nedošla, dlouho netrvala). Us. Nohy nemohou tak pevné býti, aby volné štěstí mohly bez poklísky nésti. Výb. II. 1623. Staví se na zadní nohy (o pyšném n. vzdorovitém). Stojí už na vlastních nohách. Kom. Myslíte, že si může o mne každý nohy utříti? Sk. Črt. 8. Má dvě levé (nebo dvě pravé) nohy = je ne- ohrabaný. U N. Bydžova. Kšť. Spěchej, ale nepomať si nohy. Nohami bubeníkem nebuď (neklať jimi a netluc). 1629. Kdo má tenké dlouhé nohy, ruč jest. Výb. I. 959. Rozpial nohy (vykročil). Lum. V neděli nohy upial v mohutné boty juchtové. Kos. Nohy pode mnou jaksi klinkaly. Kos. Podíval jsi se, odkud jí nohy vyrůstají (na kep; eufemis- mus)? Us. Svět do krve noh zputovati. Hus III. 148. Proto si nedám nohu za krk. Sá., Frch. Žije na veliké noze, šp. m.: žije nád- herně; nádherně si vede. Brs. 109. Vojsko na válečnou nohu uvésti šp. m.: válečně vypraviti, na válečnou míru uvésti. Ib. Chodí nu posledních nohách (žertem anebo = brzo umře). Us. Tč. Bolí-li koho nohy, nechť si dá tři kolénka ze slámy nepotřebované křížem přeložené do střevíců nebo do bot. Mus. 1854. 536. Dítě s křivýma nohama vodí- vají ve květnu po rose, aby se mu narov- naly. Koho svrbí pravá noha, rád někam půjde, a koho levá, nerad (jinde naopak). Mus. Spletl si nohy; Má těžké nohy (opilý). Us. Prstem mluví, okem mhourá, nohou dupá: varuj se!; Víc škoda střevíce než nohy, říká skrblík a chuďas; Zle nohám pod bláznovskou hlavou. Bž. Ruka ruku utírá, noha nohu podpírá. Tč. exc. Komu se noha podvrtla, leda kdo naň doskakuje. Lpř. N. pán (při útěku). Jrsk. Vychovati psa na svou nohu (i. e. špatně, aby ho kousal). Lpř. Už je jednou nohou v hrobě. Tkč. Kdo nemá v hlavě, musí míti v nohou. Pk. exc. Spěchej, ale nepomať si nohou. Bž. exc. — N. = co noze podobno. N. (chodák) pluhu, NA. IV. 69., kozy mostové, NA. III. 166., kotlu, Pdl., sloupu (pata). NA. I. 14., 50. N. noty. Us. N. (šrámová) = uhelný pi- lířek ve šrámu prozatím ponechaný pro podporu zboje. Hř. 43. Co beží bez nôh? Voda. Rr. MBš. Železné boty, konopné nohy (váhy a šňůry u hodin). Mor. Brt. čtyry rohy žiadne nohy; chodí to, stojí to, hádaj, čo je to? Dvéře. Mt. S. I. 137. — Přenes. Aniž přichoď k vám n. pýchy. Kar. 8. Ten příklad nechodí na čtyřech nohách (nehodí se). Krnd. 94. Hluk pražský výše na nohy vzešel a povstal. Bart. 79. — N. kozí = paklíč. Hr. ruk. D. 1018. — N. = stopa. Kříž veliký na 12 noh vzdélí. Sv. ruk 179. — N. husí, s bot., eraclea, Byl. 15. stol., n. kozí = karhat, moři — zasejpátko, vlčí obecná = karbinec, rostl. Mllr. 8., 64. — N., y, m., os. jm. Výb. I. 1022.

181838   Noha Svazek: 7 Strana: 1339
Noha. Má dvě levé nohy (o opilém). Us. Brt. Vstávati se má pravou nohou napřed a také na pravou nohu botu napřed obouti, sice toho dne vše půjde nazpátek. Mtc. 1892. 194. Ct. Mrzutý (dod). Služba noh. Chč. m. s. III. 43. Jdi v nohy = pryč. Mor. a slov. Šd.

181839   Noha Svazek: 8 Strana: 0238
Noha. O skloň, na Kunšt. vz Brt. D. II. 237. Má nohy jako braca, jako hůlky. Nov. Př. 605. Hojení bolestí v nohách na Mor. Vz Mtc. 1894. 333. Na Slov. Vz Phľd. XII. 506. Nemá to ani rúk ani nohú (o věci nezdarené). Ib. 56. Hľaď si pod nohy. Ib. 1893. 703. Všecko jde, jen když tomu umíme dáti nohy. Šml. VII. 179. Dbá o něho jako pes o pátou nohu. Vck. Val. I. 108. Vem nohy na ramena a hlavu pod pažu (ponáhli se); Poobědva a už je nožka pan (ten tam). Mor. Čes. 1. V. 422. Svil hrach, spalil bůty, ukazal piaty, vzal nohy na ramena = utekl. Slez. Nov. IV. 587. Přidává na nohy (jde rychleji). Mor. NZ. V. 542. Není n. na dvé (není tak zle). Ib. 546. — N. míra. Kapia zdýlí 35 noh. Pref. (Mus. 1894. 520.). — N. = rukověť pluhu, vz Kleč (3. dod.). — N. vlčí, rostl. Vz Stříly (3. dod.).

181840   Noha Svazek: 9 Strana: 0190
Noha. O sklonění vz Gb. H. ml. III., 1. 194. V kral. bibli: noh tvých, Sk. ap. 2. 35., ? nohám, ib. 4. 37., na nohách, Zjev. 11. 11. Nohy: čapty, klanice, knochy, knochty, Zát. Př. 66a., jedenáctky. Nohy jak čangály, jak kachle, jak kopyta, jak křápy, jak krmholec, jak medvěd, pekařské, jak píščalky, jak šetlinky, jak šídla, jak válek. Mus. ol. 1898. 111. Chodím na nohách jako kožich na ru- kávích (špatně). Arch. XVI. 15. Stydnou mu nohy = je nemocen. Us. fiakristů. Kukla 134. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 76b. (chu- ravé), 338., 64a. — Nohy brouků, vz Klim. XL, motýlu. Vz Exl. 11. — N. = stopa. Stromové sto noh zvýší. Alx. Nach. CXI. l06. — N. díevěná. Soustruhování noh. Vz KP. VIL 258.

181841   Noha Svazek: 10 Strana: 0213
Noha. N. dutá, pes excavatus, hákovitá, patová, pes calcaneus, Hakenfuss, koňská, paťhavá, pes equinovalgus, ploská (zplošťě- nosť chodidla, ploština), pes valgus (obrnová, rachiticus, patová, calcaneovalgus, patoplo- skonoži). Ktt. Nohy jako brdečka, spilky, klače. Vlasť. I. 237. Nabyli pevné nohy v příkopě chybně m.: pevně se postavili. Mš Na svobodné noze někoho vyšetřovati chybně m.: bez vazby. Mš. Zostal, akoby mu nohy zarazily do země. Rizn. 175. Skákať po jedné noze, vz Tydlať.

181842   Noha Svazek: 10 Strana: 0635
Noha. Dostalo to nohy (uteklo to, ukradli to); Bodaj si mala nohy až po zem! Mus. slov. VIII. 27., IV. 28. Nohavice na Slov. Sr. Nár. sbor. XI. 5.

181843   Noháč Svazek: 2 Strana: 0179
Noháč, e, m., der Langbein, Langfuss. Us.

181844   Nohač Svazek: 6 Strana: 1203
Nohač, míst. jm., vz Nahač. Noháč = malý pavouk s dlouhými no- hami. Vz Kram. Slov.

181845   Noháč Svazek: 8 Strana: 0238
Noháč, e, m., tachypus, brouk. N. světlo- nohý, t. pallipes, žlutonohý, flavipes. Vz Klim. 18.

181846   Noháč Svazek: 9 Strana: 0190
Noháč. Kurové nołáči, megalodiidae. Vz Ott. XVII. 18.

181847   Nohák Svazek: 6 Strana: 1203
Nohák, u, m., u pokryvačů, der Fuss- bock. Šm.

181848   Nohál Svazek: 2 Strana: 0179
Nohál, a, m. = noháč. Na mor. Zlinsku. Brt.

181849   Nohál Svazek: 8 Strana: 0238
Nohál, a, m., nohatý = hřebec. Ve švihá-, čině. Brt. D. II. 520.

181850   Nohas Svazek: 6 Strana: 1203
Nohas, a, m. N. africký, der Springhase. Brm. I. 2. 359.

181851   Nohatec Svazek: 2 Strana: 0179
Nohatec, tce, m. = noháč. Rozk.

181852   Nohatěti Svazek: 2 Strana: 0179
Nohatěti, ěl, ění, langfüssig werden. Berg.

181853   Nohatka Svazek: 2 Strana: 0179
Nohatka, y, f. N-ky, pycnogonidae, die Asselspinnen, pavoukovití členovci mořští. N. pobřežní, pycnogonum litorale; n. peli- kání, chenopus pes pelicani (břichonožec). Vz Frč. 116., 242.

181854   Nohatka Svazek: 6 Strana: 1203
Nohatka. Cf. Brm. IV. 2. 289., Vega I. 246. Nohavice. 1378., Výb. I. 618. V 13. stol. znali již nohavice místo hac. Jir. Na Laš. n. — úzké kalhoty, jaké mají Valaši a Uhři; široké, francouzské kalhoty jsou pantalony i n. galaty. Tč. Na Slov. mají úzké, přiléha- jící n., jež místy chalošně slovou. Pokr. Pot. II. 67. Gatě vyměňuje Slovák v ne- děli za úzké n. Ib. I. 67. Někomu n. ztiah- núť, natiahnuť, odměrať = vybiti mu. Us. Slov. Rr. Sb. Nohavičky na vidličky (nohy; žiartom ku chlapcovi, keď mu dávajú obliecť n.). Slov. Zátur. Kto má jedny n., vie, ktoRé má obliecť. Slov. Rr. MBš. Na nohách jmé- jéše n. Hr ruk. 63. Mince zlaté z n-vic vyřezával. Bart. 90. — N., Nohawitz, sam. u Chotěboře a u Unoště, mlýn u Něm. Brodu a u Klatov. PL. — N. = hora u Břežnice i na Mor. Vck. — N. = jm. pozemku n. Ryb- níku, majíciho podobu nohavice. Us. BPr. — N., e, m., os. jm. Val. Vck.

181855   Nohatka Svazek: 10 Strana: 0213
Nohatka v zool. Vz Ott. XVIII. 391.

181856   Nohatý Svazek: 2 Strana: 0179
Nohatý, čapatý, dlouhonohý, langfüssig, lang-, hochbeinig. V.

181857   Nohava Svazek: 2 Strana: 0179
Nohava, y, f., jm. lesa a panství v Be- roun. Dch.

181858   Nohavice Svazek: 7 Strana: 1339
Nohavice v 13. a 14. stol. Vz Zbrt. Krj. I. 63., 239. N. brněné rytířů Vz Zbrt. Krj. I. 119., 144.

181859   Nohavice Svazek: 8 Strana: 0238
Nohavice v XV. a XVI. stol. Až do konce XV. stol. panují n., jména kalhot ještě ne- znali. Vz Wtr. Krj. l. 32., 55., 69., 159 , 473. N. valašské a) na taléř mají jen jediný šev (paspulku, šňůru) a to vzadu, b) na vidličku jsou sešity dvěma švy obyčejnými. Vz Vck. Val. I. 28. Hore n., ideme cez mesto (kdy bý- valo v městech mnoho bláta), Phľd. 1894. 318. Vytriasol by ho z n-vic (o hubeném). Slov. Nov. Př. 604.

181860   Nohavice Svazek: 9 Strana: 0190
Nohavice: nohavky, chološně, hološně, ko- lošně. Sbor. slov. II. 122. Široké n.: gáloty, pantalóny, plátenky, plundry, pulidery, puli- gery. Ib. 123. Skoro vidie jedny n. ako desat sukien (o ženské, která pase na mužské). Mus. slov. I. 25.

181861   Nohavice, e, nohavička Svazek: 2 Strana: 0179
Nohavice, e, nohavička, y, f., kalhoty, poctivice, die Hose. Šatstvo mužské jest: kabát, poctivice (nohavice, kalihoty). Kom. Hac neb n-vic užívali. V. Ze vsi sem přilezl, nohavice pod koleny podvazuje. BN. Oblec se v nohavicie své (caligae). ZN. N. nadí- vané, vyvlačované, zřezané, ssekané. V. — N., punčochy. Ros. — N., místy ona část kalhot, která kryje stehna, die Beinschiene, v již. Čech.: nožina. Kts. Moje spodky jsou mi v nohavicích. Kouble.

181862   Nohavička Svazek: 6 Strana: 1203
Nohavička, vz Nohavice. — N., my- slivna u Kostelce nad Labem. 443*

181863   Nohavička Svazek: 7 Strana: 1339
Nohavička, y, f., rybník v Písecku.

181864   Nohavičky Svazek: 8 Strana: 0238
Nohavičky = punčochy, Phľd. 1895. 26. — N., rostl., vz Stračí nožka (3. dod.).

181865   Nohavičky Svazek: 9 Strana: 0190
Nohavičky na vidličky (o hubeném tenkých nohou). Zát. Př. 64a. — N. = pun- čochy. V krpcoch mají n. Mus. slov. I. 54.

181866   Nohavičník Svazek: 2 Strana: 0179
Nohavičník, a, m. Beinkleidermacher, -Verkäufer. Žid.

181867   Nohavičný Svazek: 2 Strana: 0179
Nohavičný. Nitky najmenšie ani vztuhy n-čné nevezmu ze všeho tvého plenu. BO. Hosen-.

181868   Nohavidlo Svazek: 2 Strana: 0179
Nohavidlo, a, n., chodidlo u punčochy. Us. Dch.

181869   Nohaviska Svazek: 6 Strana: 1204
Nohaviska, pl., n. = veliké n. nehezké nohavice. Us.

181870   Nohavka Svazek: 6 Strana: 1204
Nohavka, y, f. = nohavice. Slov. Rr. Sb. Mor. Kosm. Kuk. I. 102. Hnáty nahé, stehna kremä v n-kách čím zapäť nemá. Sb. sl. ps. I. 182. N-ky a krpce priliehaly k telu jako uliate. Orl. VI. 265. — N. = punčocha. U Kvasin. Vlněné n-ky. Dch. — N, y, m. = os. jm. Půh. II. 209.

181871   Nohcík Svazek: 6 Strana: 1204
Nohcík, u, m. = nehtík. Mor.

181872   Nohcík Svazek: 8 Strana: 0238
Nohcík, u, m., rostl., vz Słunečko (3. dod.).

181873   Nohet Svazek: 8 Strana: 0238
Nohet = nehet, zastr. Bhm. m. Vz Nehet (3. dod.).

181874   Nohet Svazek: 10 Strana: 0635
Nohet, htu, m. = dobytčí nemoc, keď má statok páľu, mäkký jazyk, nemôže stáť na nohách a je zdutý (nadmutý). Mus. slov. VII. 54.

181875   Nohlý Svazek: 6 Strana: 1204
Nohlý = náhlý. Laš. Tč.

181876   Nohohrabivý Svazek: 6 Strana: 1204
Nohohrabivý. N. jízda, áe^olnode? tmtoi. Vký. Lpř.: nohami poskakující, poskočný.

181877   Nohohřejka Svazek: 6 Strana: 1204
Nohohřejka, y, f., der Fusswärmer, -sack. Rk.

181878   Nohojed Svazek: 9 Strana: 0190
Nohojed, u, m., nemoc. Př. star. III. 8.

181879   Nohojeda Svazek: 7 Strana: 1339
Nohojeda, y, f., vegida, zastr. Rozk.

181880   Nohol Svazek: 6 Strana: 1204
Nohol, a, m. = nohák. Laš. Tč.

181881   Noholist Svazek: 6 Strana: 1204
Noholist, u, m., podophyllum, das Fuss- blatt, rostl. Vz Rstp. 26.

181882   Noholist Svazek: 10 Strana: 0213
Noholist, u, m., podophyllum, v botan. Vz Ott. XVIII. 391., XIX. 1029.

181883   Nohonitcovitý Svazek: 6 Strana: 1204
Nohonitcovitý. N. rostliny, podostemeae : nohonitec, koprounek. Vz Rstp. 1674.

181884   Nohonitcovitý Svazek: 10 Strana: 0213
Nohonitcovitý. N. rostl., podostemaceae. Vz Ott. XIX. 1030.

181885   Nohonitec Svazek: 6 Strana: 1204
Nohonitec, tce, m., podostemum, rostl. Vz Rstp. 1675.

181886   Nohonosně Svazek: 6 Strana: 1146
Nohonosně, nicht prahlend, anspruchlos. Skrytě, n. roste (tento kvítek). Č. Kn. š. 898.

181887   Nohopis Svazek: 10 Strana: 0213
Nohopis, u, m. == psaní nohou. Čch. II. Pov. 9.

181888   Nohopližný Svazek: 10 Strana: 0213
Nohopližný skot. Msn. Od. 11.

181889   Nohoplod Svazek: 6 Strana: 1204
Nohoplod, u, m., podocarpus. N. cypři- šový, p. cupressina. Ves. IV. 194.

181890   Nohoplod Svazek: 10 Strana: 0213
Nohoplod, u, m., podocarpus, Steineibe, rostl. Vz Ott. XIX. 1024.

181891   Nohoplodec, dce Svazek: 10 Strana: 0213
Nohoplodec, dce, m., podospermum, rostl. Vz Ott. XIX. 1029.

181892   Nohoplodovitý Svazek: 6 Strana: 1204
Nohoplodovitý les. Ves. IV. 194. Vz Nohoplod.

181893   Nohopudka, y Svazek: 6 Strana: 1204
Nohopudka, y, f., die Pedomotive. Rk.

181894   Nohorazný Svazek: 6 Strana: 1204
Nohorazný = nehorázný. U Uher. Hrad. Tč.

181895   Nohorychloň Svazek: 6 Strana: 1204
Nohorychloň, ě, m., der Schnellfüssige. N. Achilleus. Vký. Vz násl.

181896   Nohorychlý Svazek: 6 Strana: 1204
Nohorychlý, schnellfüssig. N. Achilleus. Lpř.

181897   Nohošlap Svazek: 6 Strana: 1204
Nohošlap, a, m. Tento n. teprv v no- vějších časích zakryt a barvami zamazán. Koll. III. 100.

181898   Nohoun Svazek: 2 Strana: 0179
Nohoun, a, m. N. mořihad, serpentarius secretarius, dravý pták. Presl. Der Sekretär.

181899   Nohovětrný Svazek: 6 Strana: 1204
Nohovětrný, wind-, schnellfüssig. Vký.

181900   Nohovice Svazek: 6 Strana: 1204
Nohovice, Nobowitz, ovčárna u Nepomuk.

181901   Nohový Svazek: 2 Strana: 0179
Nohový, Greif. — N., Fuss-.

181902   Nohsled Svazek: 2 Strana: 0179
Nohsled, a, nohsleda, y, m.(dle Despota), služebník, který za pánem nebo za paní chodí, der Lakei, Schweifträger; der Nach- gänger. Stran pořekadel vz: Beránek, Ocá- sek. V. — Nohsleda, y, f., die Nachtreterin, Dienstmagd. V., Kom.

181903   Nohsledek Svazek: 2 Strana: 0179
Nohsledek, dka, m. = nohsleda.

181904   Nohsledka Svazek: 6 Strana: 1204
Nohsledka, y, f. = služebnice, die Die- nerin. Poslala mi po své n-dce list. Koll. IV. 142.

181905   Nohsledský Svazek: 6 Strana: 1204
Nohsledský, den Nachtreter betreffend. Bern.

181906   Nohsledství Svazek: 9 Strana: 0190
Nohsledství, n. Slád. Lear. 59.

181907   Nohsledstvo, a, n Svazek: 6 Strana: 1204
Nohsledstvo, a, n., das Gefolge. Dch.

181908   Nohule Svazek: 2 Strana: 0179
Nohule, e, f., lambrus, korýš. Krok.

181909   Noch Svazek: 2 Strana: 0179
Noch, něm., v záporu: aniž. Smrť nemá zření k darům, aniž slyší čí prosby. Mk.

181910   Noch Svazek: 8 Strana: 0238
Noch = nech. Opav. Gb. H. ml. I. 150.

181911   Nochtík Svazek: 6 Strana: 1204
Nochtík, u, m. = nehtík. Rr. Sb.

181912   Noisetky Svazek: 9 Strana: 0190
Noisetky, druh růží. Us.

181913   Noj Svazek: 6 Strana: 1204
Noj, vz Zoja.

181914   Nojim Svazek: 6 Strana: 1204
Nojim, gt. nojmu, m. = nájem. Laš. Tč.

181915   Noka Svazek: 6 Strana: 1204
Noka, y, í. = moučné jídlo vařené, die Nocke. Dch., Šp. N. do polévky, do mléka. Us. Rgl.

181916   Nokať Svazek: 8 Strana: 0238
Nokať. Čože ešte nokáš (skuhráš) Phľd. 1894. 233.

181917   Nokturn Svazek: 9 Strana: 0190
Nokturn, u, m. Ůterný, páteční n. atd. Vz Ž. pod. Pat. 172.

181918   Nola Svazek: 2 Strana: 0179
Nola, y, f., mě. v Neapolsku. — Nolan, a, m. — Nolský.

181919   Nola Svazek: 8 Strana: 0238
Nola, y, f. nulla, nicka. Tak říkávali starší učitelé. Čern. IV. 86.

181920   Nolana Svazek: 6 Strana: 1204
Nolana, y, f., nolana, rostl. Vz Rstp. 1118.

181921   Nolanka Svazek: 6 Strana: 1204
Nolanka, y, f. = nolana. Šm.

181922   Nolanovitý Svazek: 6 Strana: 1204
Nolanovitý. N. rostliny, nolaneae: no- lana. Rstp. 1118.

181923   Nole Svazek: 6 Strana: 1204
Nole = no hle, ano hle. Byľs tam ? N. (hleno) byl. Mor. Brt. D. 175.

181924   Noleno Svazek: 6 Strana: 1204
Noleno = nono, ja wohl. Slov. Šd.

181925   Nolens volens Svazek: 2 Strana: 0179
Nolens volens, lat., chtě nebo nechtě, proti své vůli. SN. Chtěj nechtěj. Volky ne- volky. Hlr. Vz Nechtě.

181926   Nolepa Svazek: 10 Strana: 0213
Nolepa, y, f. = pec. Slez. Vyhl. II. 272. Sr. násl. Nolepek.

181927   Nolepek Svazek: 10 Strana: 0213
Nolepek (nálepek), pku, m. = místo za kamny, za pecí. Brt. P. n. 750.

181928   Nolepka Svazek: 9 Strana: 0190
Nolepka, y, f., pozemek ve Slez. Lor. 82.

181929   Ňom Svazek: 2 Strana: 0179
Ňom, lok. sg. zájmena on v obec mluvě m. něm, po předložkách: v něm, v ňom. Šb.

181930   Nom Svazek: 6 Strana: 1204
Nom = nám. U Místka. Brt. D.

181931   Noma Svazek: 6 Strana: 1204
Noma = sněť tváři. Vz Slov. zdrav.

181932   Nomad Svazek: 2 Strana: 0179
Nomad, a, m., z řec, kočující pastýř, der Nomade. — Nomadský život.

181933   Nomada Svazek: 6 Strana: 1204
Nomada, y, f., nomada. N. běloskvrnná, weissfleckige Wespenbiene. Brm. IV. 266.

181934   Nomatismum Svazek: 9 Strana: 0190
Nomatismum drhni z sucha (neduh). Čes. 1. VIL 378.

181935   Nomdlévati Svazek: 8 Strana: 0238
Nomdlévati m. neomdlévati. Modl. 55. b. Vz No, Gb. H. ml. I. 564.

181936   Nomenclator Svazek: 6 Strana: 1204
Nomenclator = pouhý seznam jmen bez výkladu. Cf. Jg. H. 1. 713.

181937   Nomenklator Svazek: 2 Strana: 0179
Nomenklator, u, m., názvoslovec, se- znam jmen, slovník. S. N. Der Namenzeiger.

181938   Nomenklator Svazek: 8 Strana: 0238
Nomenklator, a, m. = pedell, sluha n. písař četnějšího sboru literatů. Vz Wtr. Živ. c. 960.

181939   Nomenklator Svazek: 9 Strana: 0190
Nomenklator. Školní n. XVI. věku. = žák, který dával zvoncem znamení do školy, jména žáků čítal a nedbalé zaznamenával. Vz Wtr. Part. 476.

181940   Nomenklatura Svazek: 2 Strana: 0179
Nomenklatura, y, f., lat., pouhý seznam jmen jistých předmětů bez výkladu. S. N. Namenverzeichniss, n.

181941   Nominalism-us Svazek: 2 Strana: 0179
Nominalism-us, u, m., zvláštní nauka filosofická. Vz S. N.

181942   Nominalism-us Svazek: 10 Strana: 0213
Nominalism-us, u, m. Vz Ott. XVIII. 393., Věst. X. 179.

181943   Nominalisté Svazek: 6 Strana: 1204
Nominalisté a realisté. Sbn. 137., 410.

181944   Nominalistický Svazek: 6 Strana: 1204
Nominalistický, nominalistisch. N. směr. Mus. 1880. 63.

181945   Nominálně Svazek: 6 Strana: 1204
Nominálně skloněný. Anth. I. 3. vd. XVIII.

181946   Nominalní Svazek: 2 Strana: 0179
Nominalní, z lat., jmenovitý', udaný, na- značený. Rk. Vz S. N. Nominal-, namentlich.

181947   Nominální Svazek: 6 Strana: 1204
Nominální skloňování (jmenné), Anth. I. 3. vd. X., hodnota mince. Kzl. 150.

181948   Nominatim, lat Svazek: 2 Strana: 0179
Nominatim, lat., jmenovitě, ze jména.

181949   Nominativ Svazek: 2 Strana: 0179
Nominativ, u, m., z lat. Nominativ jme- nuje se ve sklonění ten pád, jímžto před- stavu nebo pojem naprosto vyslovujeme, ku př. strom, ctnosť. Ve větě jest nom. samo- statný, na ostatních členech jejích nezávislý, anobrž jim všem vládnoucí člen, k němuž se vše vztahuje, co větou vysloveno jest, jest podmět věty. Zk. Dle Mkl. označuje nomi- nativ osobu, věc atd., která činnosť určitým slovesem vyjádřenou způsobuje (podmět). Pro svůj ráz samostatnosti jmenuje se n. pádem přímým (casus rectus) a v nejstarších formách jazyků indoeuropských tato samo- statnosť zvláštní příponou se vyznačovala, na př. koncovkou s, která jest zbytek uka- zovací náměstky koř. sa, na př. sskr. nâus, ř. vav?, lat. navis; sskr. sůnus, lit. a got. sunus atd.; neb koncovkou t ve středním rodě, která opět zbytek jest náměstky koř. ta, na př. sskr. tat, goth. thata, angl. that; neb připojením ukazovací náměstky ji, ja, je, slov. dobryj, dobraja, dobroje atp.; vů- bec vždycky ukazovací náměstka se připo- jovala ku kmeni. Ale jen v málo jazycích zachovala se tato koncovka patrně; v ja- zycích slovanských pokažena jest všeobec- ným kažením koncovek a ze sůnus zůstalo jen synu neb syn, z d??r?-ji, dobra-ja, dobro-je stažené dobrý, dobrá, dobré atd. Poněvadž však n. v rodě mužském a žen- ském a dílem ani ve středním bez charakte- ristického označení v jazycích indoeurop- skych vždy zůstati nemůže, pomáhají si mnohé tak zvaným členem, který opět jen náměstka jest, ale nikoli ku konci kmene připojená, nýbrž před slovo položená, na př. v jazycích německých a romanských, bul- harština pak svým postpositním členem jaksi podruhé n. prvotním způsobem tvoří; na př. syno-t, dcera-ta, djeto-to. N. množný od jednotného prvotně ničím se nerozezná- val, nežli vloženou příponou čísla množného sa (m. sam, cum, na význam množství na jednom místě shromážděného), dle čehož synové se sskr. sunav-as pův. sunu-sa-s se srovnává. Gb. v S. N. Jsou-li ve větě kromě podmětu ještě jiné nominativy, náležejí k němu bezprostředně jakožto přívlastky, přístavky, přísudky, které s ním v myšlení v jediný pojem splývají a jež toliko v řeči ve více částí rozkládati musíme, poněvadž řeč obměnám pojmů nedostačujíc opisováním pomáhati si musí. — V přísudku klade se nominativ 1. po časoslovech býti, trvati, ostati, zůstati, slouti. Bylina ta vždycky zůstává zelená. To město Praha slove. — 2. Po časoslovech středních stavím se, činím se, dělám se, rodím se, ukazuji se. Udělej se nemocen. Ukázal se křiv. Před Bohem se spravedliví činili. Staví se neslyše, ne- vědom.— 3. Po časoslovech trpných: nazý- ván jsem, jmenován jsem, učiněn jsem, — jmenuji se, nazývám se atd. Alexander na- zván jest Veliký. — 4. Když se jméno pří- davné jako přísudek doplňovací k časoslovu přičiní: Chodí bos. S koně spadl mrtev na zemi. Tu na železné líse nah přivázán jest. — Pozn. V prvních třech případech klade se místo nominativu i instrumental. Zk. — Vz Mkl. S. 344., Býti, Instrumenta). — Nom. stává také za vokativ hlavně při vlastních ženských jménech. Anna, pojď sem. Vn. Nom. za vokativ na Slovensku, když se k někomu řeč obrací: pán súsed ako sa majú (pane sousede, jak se máte)? Šb. — Nom. při zvolání radostném, vz Zvolání. — Nom. se klade za akkusativ v obec řeči východ. Čech. Podíváme se na vojáci. Šb. Šli na brouci. Vz Akkusativ (na konci). — Nom. cum infinitivo. Čisti se býti mněli. Br. Vz Věta podstatná spojková. — Nominativ osobných zájmen, jako v latině a řečtině, jen tenkráte se klade, má-li osoba se zvlášt- ním důrazem vyznačena býti. Já čtu, ty hraješ, on zpívá. Vn. — Nom. pl. I. sklo- nění měl ve strč. pravidelně -i, později teprv -ové. Kt. — Ve slovech označujících ne- životné bytosti nominativ v 16. stol. vyhy- nul a klade se místo něho akkusativ: duby m. dubi. Vz Mkl. S. 344. — Brousek. Nom. klade se nyní nezřídka, určuje-li se místo: Představenstvo obce záborské, okres kutno- horský, pokládá za svou povinnosť chybně m. ... okresu kutnohorského nebo : v okresu kutnohorském pokládá atd. Starosta obce Lochov (m. Lochova n. lochovské). — Rov- něž chybno jest nominativem list datovati po způsobu cizím: Praha, dne 26. května 1878. (m: V Praze, dne ...). Brs. 112. — Chybně klademe též v oznámeních: Předplatili se pá- nové: Eiselt, Praha; Budil, Beroun atd. (m. v Praze atd.) — Nom. chybně se klade s infinitivem závislým na slovese býti: Jest slyšeti modlitba (m. modlitbu). Brs. 112. — Chybně též bývá nominativ v nápisech: Pan Fr. Novák, Praha m.: Panu Fr. Novákovi v Praze. Bž.

181950   Nominativ Svazek: 6 Strana: 1204
Nominativ. N. v přísudku ve větách výměrných, obsahujících výměr, definici: Pes je ssavec psovitý; ve větách případ- nosti je instrumental: Růže jest květina, ale: růže je královnou květin. Cf. Brt. S. 8., Jir. Nkr. 76. — Nom. místo vok. a akkus. Cf. Jir. Nkr. 76. — O nom. na Mor. vz Brt. D. 178. Nom. za lat. absolutní ablativ : Mnějíee tehdy lid i myslíce všichni v srd- cích svých, otpovědě Jan, existemante autem populo et cogitantibus omnibus in cordibus, respondit Joannes. Ev. olom. Cf. Jir. Nkr. 73. — Str. 180. a. 27. ř. zd. za Kt. polož: Cf. Bž. 81.

181951   Nominativ Svazek: 7 Strana: 1339
Nominativ. Cf. Gb. Ml. II. 101. nn, D. Lhrg. 279. N. s inftvem. Cf. Gb. Ml. II. 102. 6.

181952   Nominativ Svazek: 9 Strana: 0190
Nominativ m. akkus. v jazyku kleslém: Páni připověděli židi (m. židy) vyhnati. Cf. Gb. H. ml. III 1. 54. — Nom. za vok. u, oráč a meč': Přijdi, šuhaj švarný. Sš. P. 618 (Gb. III. 1. 97. ). Nom. m. vok. v bibli kral.: Anna, proč pláčeš V 1. Sam. 1. 8. Abner, čí jest syn ten? 1. Sam. 17. III. 55. (Vz Rozb. kral. 47. ). Nom. pl. za instr.: za vojáci (za vojáky). Na Slov. Gb. H. ml. III. 1. 66. N. na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 62.

181953   Nomokanon Svazek: 6 Strana: 1204
Nomokanon, u, m. = svod (harmonie) císařských zákonů (nomos) a církevních pravidel (kanon, regula) jest sbírka církev- ního práva (jus canonicum) východní čili řecké církve; slove také Kormčaja kniga. (Šf.). Ppl. Gr. strb. 11.

181954   Nomologie Svazek: 6 Strana: 1204
Nomologie, e, í,, z řec, zákonodárství. Vz Ott. IL 195.

181955   Non plus ultra Svazek: 2 Strana: 0180
Non plus ultra, lat., nic nad to, vý- borné. Rk.

181956   Nona Svazek: 6 Strana: 1204
Nona veliká, malá (v hud.) Zv. Př. kn. I. 17. — N. = devatá (hodina v breviaři). Dch.

181957   Nonae, Nony Svazek: 2 Strana: 0180
Nonae, Nony, pl., f., v římském kalen- dáři v měsících březnu, květnu, červenci a říjnu den sedmý, v ostatních měsících den pátý. Rs. v S. N.

181958   Nonatel Svazek: 6 Strana: 1204
Nonatel, e, f., nonatelia, die Nonatelie, rostl. N. obecná, n. officinalis. Vz Rstp. 824.

181959   Nonau Svazek: 6 Strana: 1204
Nonau, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 155.

181960   Nonchalance Svazek: 2 Strana: 0180
Nonchalance (nonšaláns), fr., nedbalosť. Rk.

181961   Nonchalantní Svazek: 6 Strana: 1204
Nonchalantní (nonšalantní), z fr.

181962   Noni-us Svazek: 2 Strana: 0180
Noni-us, u, m., drobnítko, nástroj k zdrob- ňování stupňův. N. podélný, předbíhavý, dobíhavý, kruhový. Ck.Vz KP. II. 132., 172.

181963   Noni-us Svazek: 10 Strana: 0213
Noni-us, a, m., — pobočné měřítko, které lze buď pošinovati podél měřítka hlavního, aneb podél něho lze pošinovati měřítko hlavní. Jím se má odečísti ještě ntá čásť dílce hlavního měřítka. Vz Strh. Mech. 38.

181964   Nonius Svazek: 6 Strana: 1204
Nonius nadděluje, der Nonius trägt vor (n. naddělovací), podděluje, trägt nach (n. poddělovací). Nz., NA. V. 118. N. podpo- četný, nadpočetný, na kruhu. ZČ. I. 18.,

181965   Nonni-us Svazek: 6 Strana: 1198
Nonni-us, a, m., os. jm. N. Pav., farář 1638. Jg. H. 1. 603.

181966   Nonni-us Svazek: 6 Strana: 1204
Nonni-us, a, m. N. Pavel, farář 1615. Vz Jir. Ruk. II. 55.

181967   Nono Svazek: 6 Strana: 1204
Nono! Nono, co děláš? nekopej (napomí- navě)! — Pojď sem! Odpověď: Nono, hned! Us. Šd.

181968   Nonono Svazek: 6 Strana: 1204
Nonono! Vz Nono! Šd.

181969   Nonový Svazek: 6 Strana: 1204
Nonový akkord, der Nonenakkord. Hud.

181970   Nonoylanhydrid Svazek: 10 Strana: 0213
Nonoylanhydrid, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 124.

181971   Nonpareille Svazek: 6 Strana: 1204
Nonpareille (nonparej) = písmo drob- nější než petit. Rk. Sl.

181972   Nony Svazek: 6 Strana: 1204
Nony, vz Nonae.

181973   Nonylaldehyd Svazek: 10 Strana: 0213
Nonylaldehyd, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 123.

181974   Nonylalkohol, u, m Svazek: 6 Strana: 1204
Nonylalkohol, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 266.

181975   Nonylový Svazek: 6 Strana: 1204
Nonylový. N. kyseliny. Vz Rm. I. 427.

181976   Nook Svazek: 6 Strana: 1204
Nook, u, m. = olej z mastňáku sejného. Rstp. 883.

181977   Nopajzle Svazek: 10 Strana: 0213
Nopajzle, vz Nopky.

181978   Nopál Svazek: 2 Strana: 0180
Nopál, u, m., vz Kaktus, Kk. 223.

181979   Nopál Svazek: 6 Strana: 1204
Nopál. Cf. Rstp. 681., Rosc. 161.

181980   Nopál Svazek: 10 Strana: 0213
Nopál, u, m., opuntia, rostl. Vz Ott. XVIII. 831.

181981   Nopálovité Svazek: 6 Strana: 1204
Nopálovité rostliny, cacteae. Vz Rstp. 675., Rosc. 161.

181982   Nopálovitý Svazek: 2 Strana: 0180
Nopálovitý. N. rostliny. Vz Schd. II. 298., Kk. 223, Nopál.

181983   Nopálový Svazek: 2 Strana: 0180
Nopálový červec, coccus cacti, Scharlach- schildlaus, f. Čl. 49.

181984   Nopava Svazek: 6 Strana: 1204
Nopava, y, f., chelonella, eine Art Schild- kröte. Šm.

181985   Nopek Svazek: 9 Strana: 0190
Nopek, pku, m. = přístroj na ubírání smítek. Strakon. Kub. L. f. 1900. 361.

181986   Nopíreň Svazek: 8 Strana: 0238
Nopíreň, rně, f., v přádelně, kde pracují vyšivačky. Duf. 164. Cf. Nopovati.

181987   Nopířka Svazek: 6 Strana: 1204
Nopířka, y, f. = cestička sukna. Us. Rgl.

181988   Nopířka Svazek: 8 Strana: 0238
Nopířka, y, f., pracovnice v přádelně u vy- šivaček. Duf. 164. Cf. Nopovati.

181989   Nopířka Svazek: 10 Strana: 0635
Nopířka, v VI. 1204. Tam cestička oprav v: čistička.

181990   Nopky Svazek: 10 Strana: 0213
Nopky, nopajzle = kleštíky s pérem (pin- cetka), na vybíraní smetí ze sukna. Val. Čes. 1. XI. 227.

181991   Nopolisy Svazek: 6 Strana: 1163
Nopolisy, Nepolis. Arch. VIII. 559., Tk. IV. 322., Sdl. Hr. V. 363., Rk. Sl.

181992   Nopovačka Svazek: 2 Strana: 0180
Nopovačka, y, f., která smeti ze sukna již váleného zvl. ocelovým pružným nástro- jem (Nappeissen) vybírá. Vz Nopovati. Nvk.

181993   Nopovačka Svazek: 10 Strana: 0635
Nopovačka, y, f., das Noppeisen. Rgl. — N. = žena atd.

181994   Nopovati Svazek: 2 Strana: 0180
Nopovati sukno, fr. noper, něm. noppen = ze sukna uzly, smeti vybírati. Nvk. Vz Nopovačka.

181995   Nopp Svazek: 10 Strana: 0213
Nopp Leop., spis. Sr. Mtc. 1903. 316., 1904. 405.

181996   Noprostředně Svazek: 6 Strana: 1168
Noprostředně, nicht mittelmässig; un- mittelbar. HIv., Mus. 1880. 12.

181997   Nor Svazek: 6 Strana: 1205
Norník, a, m., canis isatis. Šm.

181998   Nor Svazek: 7 Strana: 1339
Nor, u, m. = ponoření. N. lodi. Vz Ott. VII. 313.

181999   Nora Svazek: 2 Strana: 0180
Nora, y, f., jáma, brloh, Höhle, f., v MV. padělaná glossa, Pa.; na Slov. studánka, Brunn, m.

182000   Nora Svazek: 6 Strana: 1204
Nora = jeskyně, pečera. Nz., Dch, V MV. nepravá glossa. Pa. 41. Bobři žijí v norách. Třeboň, programm. 1887. Cf. Hliník. — N. = tmola? Vyzerá bledo ako n. Slov. Hdž. Čít. XIII.