157001   Mortifikace Svazek: 6 Strana: 1027
Mortifikace, e, f., z lat. = odumření, umrtvení.

157002   Morulka Svazek: 1 Strana: 1065
Morulka, y, f. = meruňka. Na Slov.

157003   Morulkový Svazek: 6 Strana: 1027
Morulkový strom = meruňkový. Koll. IV. 190.

157004   Morulový Svazek: 6 Strana: 1027
Morulový strom. Hlb. rejstřík. XXXI.

157005   Morup Svazek: 7 Strana: 1328
Morup, f., Nereides, zastr. Rozk. — Pršp. 17. 400,: mořap.

157006   Morus Svazek: 6 Strana: 1027
Morus, a, m., psí jm. Škd.

157007   Morúsi Svazek: 9 Strana: 0171
Morúsi či vlkodlaci. Vz Morous, Pal. Děj. I. 1. 210.

157008   Morušan Svazek: 6 Strana: 1027
Morušan, u, m., moras, maulbeersaures Salz. Šm. 432*

157009   Moruše Svazek: 1 Strana: 1065
Moruše, e, f., lépe než maruše, z lat. morus. Vz Mz. 257. M. jest ovoce morušně n. jahodníku. S. N. — M., morušový strom, morušeň, jahodník, jahoda mořská. Šp. M. černá, červená, bílá. Jg., S. N., Čl. 123. Der Maulbeerbaum. Vz Kk. 59., 143., FB. 33.

157010   Moruše Svazek: 6 Strana: 1028
Moruše. Cf. Čl. Kv. 151., Rstp. 1365., Kram. Slov-, Rosc. 116., Schd. II. 276., Slb. 257., Mllr. 69., Mkl. Etym. 202., Rk. Sl.

157011   Moruše Svazek: 9 Strana: 0171
Moruše. Vz Ott. XVII 748.

157012   Morušeň Svazek: 1 Strana: 1065
Morušeň, šně, f., vz Moruše.

157013   Morušnictví Svazek: 1 Strana: 1065
Morušnictví, n., die Maulbeerzucht. Šp.

157014   Morušokam Svazek: 6 Strana: 1028
Morušokam, u, m., der Moricit, ver- steinertes Maulbeerholz. Šm.

157015   Morušoví Svazek: 1 Strana: 1065
Morušoví, n., mnoho moruší. Ja.

157016   Morušovitý Svazek: 6 Strana: 1028
Morušovitý, maulbeerartig. M. rostliny. S. N. V. 481., Rosc. 115.

157017   Morušovitý Svazek: 10 Strana: 0186
Morušovitý nádor. Beerschwamm, fram- boesia, m. smaha, naevus morus. Ktt.

157018   Morušový Svazek: 1 Strana: 1065
Morušový, Maulbeer-. M. list, strom, ja- hody, voda, fík. Jg. Morušovými listy bource krmiti. Šp.

157019   Morutnosť Svazek: 6 Strana: 1028
Morutnosť, vz Moroutnosť. Sš. II. 184.

157020   Morútný Svazek: 6 Strana: 1028
Morútný, vz Moroutný. M. = mrzutý. Sš. 11. 183., Němc. III. 208. — M. = una- vený, upachtený (chůzí, horkem). Val. Vck., Brt. Mtc. 1878. 37.

157021   Morva Svazek: 1 Strana: 1065
Morva, y, morvoň, ě, f., fikomorva, ??????, (překládá se obyč. moruší, ale mo- ruše v písmě sv. se neobjevuje; jest to spíše fík aegyptský (také: divoký, planý, pošetilý, fantivý, jalový, nechutný, prázdný); roste v nížinách Palaestiny a v Aegyptě. Sš. L. 167., 180.

157022   Morvenit Svazek: 8 Strana: 0214
Morvenit, u, m. = harmotom, nerost. Ott. X. 899.

157023   Morx Svazek: 6 Strana: 1028
Morx = masopustní zábava. Dh. 112.

157024   Mory Svazek: 6 Strana: 1028
Mory, dle Dolany, Mohr, ves u Pod- bořan.

157025   Morych-us Svazek: 6 Strana: 1028
Morych-us, a, m. = morychus, brouk. M. kovobarvý, m. aeneus, lesklý, m. nitens. Kk. Br. 167.

157026   Morys Svazek: 10 Strana: 0186
Morys, z lat. mores, dobrý mrav. Brt. P. n. 1195.

157027   Morýt Svazek: 6 Strana: 1028
Morýt, u, m., z lat. moretum, panni sub- fusci species. List. fil. X. 333.

157028   Morytné Svazek: 7 Strana: 1328
Morytné, ého, n. = látka moret. Vz Pršp. 69. 6., Zbrt. Krj. I. 225 , Morýt.

157029   Morž Svazek: 1 Strana: 1065
Morž, vz Mrž.

157030   Moržovat Svazek: 6 Strana: 1028
Moržovati kukurici. Slov. Rr. Sb., Lipa I. 183., III. 184. Mosaď, i, f. = mosadz. Slov. Ssk.

157031   Moř Svazek: 6 Strana: 1026
Mořevod, u, m., der Aquamarin. Sm., Loos.

157032   Mořák Svazek: 1 Strana: 1062
Mořák, a, m., pelamis, had. Krok.

157033   Mořák Svazek: 10 Strana: 0185
Mořák, a, m. = při moři bydlící, ????>? ???????. Msn. Od. 195.

157034   Mořanín Svazek: 1 Strana: 1063
Mořanín, a, m., obyvatel mořský, der Meerbewohner. Č.

157035   Mořaninka Svazek: 10 Strana: 0185
Mořaninka, y, f. = mořská bohyně. Msn. Od. 352 — M. = tuleň. Msn. Od. 61.

157036   Mořanka Svazek: 1 Strana: 1063
Mořanka, y, f., vz Mořena.

157037   Mořanka Svazek: 6 Strana: 1024
Mořanka, caulinia, rostl. M. obecná, c. oceania. Rstp. 1687.

157038   Mořankovitý Svazek: 6 Strana: 1024
Mořankovitý. M. rostliny, cauliniaceae : mořanka. Rstp. 1686.

157039   Mořckej Svazek: 10 Strana: 0185
Mořckej = mořský. Dšk. Km. 38.

157040   Mořčok Svazek: 9 Strana: 0171
Mořčok, a, m. = morce. Slez. Lor. 75.

157041   Moře Svazek: 1 Strana: 1063
Moře, e, n., m. morjo, lit. mares, lat. mare, goth. marei, něm. das Meer. Schl. M. slove vůbec celá souvislá spousta vody, která se všech stran pevninu zemskou obkličuje, po- krývajíc více než 2/3 celého povrchu země. Moře slovou také některá jezera zvl. větší (kaspické, mrtvé m. ) S. N. Pět hlavních dílů moře: severní m. ledové, jižní m. ledové, ocean indický, atlantský a veliký (m. tiché). Pt., S. N. M. okolo Europy: severní m. le- dové; zápaDní ocean atlantský (moře balti- cké, německé n. severní, irské, viskajské, středozemské). Středozemské zase: tyrrhen- ské, adrijské n. jaderské n. siné, ionské, aegaejské, marmorské, černé, azovské. Tl. M. v Americe: m. ledové se zálivem befin- ským (Baffin), atlantské se zálivy höcnským (hudsonským), sv. Vavřince, mechickým a mořem karaibským; veliký ocean se zálivy panamským a kalifornským. Tl.. M. v Asii: arabské (rudé, záliv adenský, záliv perský), jižní kytajské, sundské, bandské, harafurské; velikého oceanu části: vých. kytajské, japan- ské, ochocké, Behringovo. Tl. M. vnitřní: jižní kytajské, ochocké, Behringovo, střeDo- zemní, německé, karaibské, arabské. Tl. Zdvihání se moře sluje: příliv, klesání: od- liv (přítok — odtok. Us. ). Ostré skaliny pod hladinou moře: útesy, hřeby, hřbety. Vyšší skála dále do moře sahající: mys, kap. Ve- liké části oceanu do země vnikající: vnitřní moře, zálivy, golfy; menší: huby, boky; jsou-li úzké a dlouhé: choboty. Spojení dvou moří mezi dvěma zeměmi: úžina, průliv; kanal, jest-li širší; brána, jest-li užší. Pt, M. vysoké, plné; nízké. Nz. Ledové n. půlnoční; červené n. rudé n. shnilé, mrtvé, polské, englické, hispanské, benátské, chvalinské, řecké, mělké, širé, vysoké, otevřené; hlu- boké (hohe See), veřejné, Š. a Ž., pokojné, tiché, nebouřlivé, nepokojné, bouřlivé, zbou- řené, zdvižené, pohnuté, vlnobité, zkormou- cené, zevřelé, větry naduté, zehralé. V. Vl- nění-se moře, silné narážení vln mořských na břehy. M. rozvlněné; vyduté. Pt. Hlubo- kost moře, mělčiny na moři, svrchní hlaDina moře, hladina. V. Ohbí moře (zátoka moř- ská); odcházení, odstupování, ubývání moře (odtok), vystupování, vylévání, přibývání moře (přítok). Jg. Moře přibývá, ubývá. St. skl. Potopa, rozvodnění, vydutí moře. Ra- meno moře. Hučení, jekot, zvuk, zvučení moře; bouře na moři (Seesturm), V., bitva na moři. Har. Dmutí m. (příliv a odliv), vz popis v S. N. II. O moři, o jeho březích, o mě- ření hloubky moře vz KP. III. 357. a násl. Plavba po moři, vláda na moři, vojsko na zemi i na moři (na suchu i na vodě), lou- pežník na moři. J. tr. M. se duje, se čeří, D., se vzteká, Us.; m. ječí a duní, Pt,, se dme a bouří, se zbouřilo. Ler. Něco po moři dopraviti, do moře vyhoditi. J. tr. Škodu vzíti na moři. V. Po moři přijížděti, odjí- žděti, na moří nakládati, vykládati. Br. Na m. se pustiti, D., se vydati, dáti. Har. Plouti po moři; panství, obchod na moři. Nt. Pu- stiv se jako bez vesla na moře. Háj. Vz Veslo. Nepouštěj se bez vesla na m. Jg., Lb. Vydal se jako nemudroch bez vesla na moře. Č. M. nevypiješ, Boha nepřevalíš. Do moře vody přilévati. V. Do lesa dříví nikdá nevoz a do moře vody nenos. Jg. JakoBy v moři utonul (je ten tam, vz Zmizení). Jg., Č. Jako By kámen do moře hodil (vřítil, uvrhl. ) Č. Mní se mu m. do kolenú (věcí snadnou). Smil. Brodíš jako v moře. Vz Odvážlivý. Lb. V moři vody hledáš. Bern. M. na kříž pro- jížděti. D. Do m. řeky vpadají, padají. V. Plavci po moři se plaví. Kom. Za mořem (zá- moří). D. Do m. písek sypati (vody přilé- vati). Vz Marný Č. Kdo na moři býval, ten i strach vídal. Č. — M., veliká prostora vodou naplněná. Z nevelikých potoků veliké a široké moře Bylo. Bart. Voda z Břehů vy- stoupila a krajinu v moře proměnila. Us. — M. vzhledem k nepokoji, velikosti a jiným vlastnostem jeho, das Meer. Bouřlivé m. světa toho. Br. V modlářském moři tonouti. V. V moři nešlechetností utonul. Us. — M. sar- gassové, prostory moře atlanstkého chaluhami pokryté. Vz Kk. 82.

157042   Moře Svazek: 6 Strana: 1026
Moře. Cf. Stč. Zem. 720., 744., Ž. wit. 23!., Mkl. Etym. 201., Rk. Sl., Mus. 1858. 578, 1860. 326, 460. V MV. nepravá glossa. Pa. Lesklá záře moře. Hdk. U prostřědcě moře. Anth. I. 3. vyd. 6. Teď je den jako moře (dlouhý). Us. Kšť. Při bouři na moři srdce se pokoří, qui neseit orare, eat ad mare. Dch. M. v jistých hodinách schází a zase přistupuje. Har. — M. přenes. Moře lesů, představ, prostoru, nebes, hvězdnaté (hvězd), snů, dum, zoufalství aetherné, Vrch., světla, Osv. 1. 193., vzdušné, Stč. Zem. 754., S. N. V. 519., lidu, Hdk., utrpení. Pf. Zkamenělé m. horstva. Kká. Tonu v moři všednosti. Hrts. Tápajíc v moři tohoto světa. Št. Kn. š. 3. — M. = uhelné doly u Rokycan — M. měděné = nádrž na vodu u svatostánku. Mlčoch. 66.

157043   Moře Svazek: 7 Strana: 1328
Moře. Cf. Mách. 212.

157044   Moře Svazek: 9 Strana: 0171
Moře. O skloň, vz Gb. H. ml III. 2. 153. Přísloví atd. vz v Zát Př. 333a. Sr. Ott. XVII. 719. nn.

157045   Mořebobek Svazek: 6 Strana: 1026
Mořebobek, bku, m., echinocyamus, die Seebohne. Šm.

157046   Mořebrázdný koráb Svazek: 10 Strana: 0186
Mořebrázdný koráb. Msn. Od. 213., Škod. II2. 16., 58.

157047   Mořebrodný Svazek: 10 Strana: 0186
Mořebrodný. M. loď. Škd. Od. 167., 190., Msn. Od. 79. Šr. Mořebrodý.

157048   Mořebrodý Svazek: 6 Strana: 1026
Mořebrodý, meerdurchwandelnd. Lpř.

157049   Mořec Svazek: 6 Strana: 1026
Mořec = norec. Šm.

157050   Mořečert Svazek: 6 Strana: 1026
Mořečert, a, m., lophius, der Ahorn- teufel. Šm.

157051   Mořehled Svazek: 6 Strana: 1026
Mořehled, u, m., der Pelagoskop. Šm. Mořekoz, a, m., capriscus, der Seebock. Sm

157052   Mořechodný Svazek: 10 Strana: 0186
Mořechodný. M. loď. Msn. Od. 194.

157053   Mořejízdný Svazek: 10 Strana: 0186
Mořejízdný. M. loď. Msn. Od. 229.

157054   Mořemalba Svazek: 1 Strana: 1064
Mořemalba, y, f., lépe: malby mořské. Km.

157055   Mořena Svazek: 1 Strana: 1064
Mořena, y, f., bohyně smrti a zimy; smrť. Proti Mořeně není kořene, Jg. (a proti smrti není léku). Č. Vz Morana. — M. barvířská či Brotec, Färberröthe, Krapp, rubia tinctorum, rostl. a její kořen. Stupník na m-u, die Krapp- stampfe. Techn. Vz Šfk. 584., Kk. 169., KP. III. 266.

157056   Mořena Svazek: 6 Strana: 1026
Mořena Šlépěje M-ny nalézají se nejen u Slováků, Čechů, Poláků, ale právě i u Slavů v Bamberku někdy bydlivších. Koll. Zp. I. 401. Morena, Morena, za koho's umrela? Kol!. Zp. I. 3. Smrtná neděle má původ od Mořeny či Smrti a jejího topení. Ib. I. 401. Vz Kupaľo (dod.) — M. rostl. Cf. Slb. 487., Rstp. 839., Mllr. 90. — M. In regione Merome, v krajině Mořěně. BO.

157057   Mořena Svazek: 7 Strana: 1328
Mořena. Cr. Mařena.

157058   Mořena Svazek: 9 Strana: 0171
Mořena, y, f., vz Muřina.

157059   Mořena Svazek: 9 Strana: 0449
Mořena, na Slov. Vz Sbor. slov III. 130.

157060   Moření Svazek: 1 Strana: 1064
Moření, n., das Foltern, Plagen; na Mor. také: hryzení, ujímání, das Grimmen. D.

157061   Moření Svazek: 9 Strana: 0171
Moření kovů. Vz KP. VII 620.

157062   Moření Svazek: 10 Strana: 0627
Moření, n. M. dřeva. Vz KP. XI. 61., 397., 413 M. tkanin. Vz Vstnk. XIV. 182.

157063   Mořenice, e, mořenina Svazek: 6 Strana: 1026
Mořenice, e, mořenina, y, f., die Pla- gerei. Šm.

157064   Mořeniště Svazek: 6 Strana: 1026
Mořeniště, ě, n. = místo, kde kdo moří. Us. Vk.

157065   Mořenka Svazek: 6 Strana: 1026
Mořenka, y, f. = mařena, mořena, bro- tec, rostl. Rstp. 839, — M. = mořská bo- hyně. Lšk.

157066   Mořenka Svazek: 9 Strana: 0171
Mořenka, rubia, rostl. Ott. XVII. 730

157067   Mořenovina Svazek: 1 Strana: 1064
Mořenovina, y, f., das Krapproth. Presl.

157068   Mořenovité Svazek: 1 Strana: 1064
Mořenovité rostl., rubiaceae, röthenartige Pflanzen. Vz Kk. 168.

157069   Mořenový Svazek: 6 Strana: 1026
Mořenový. M. bázeň, das Krappbad, Šp., barva, lak. Šp.

157070   Mořený Svazek: 9 Strana: 0171
Mořený, gebeitzt. M. dřevo. Sum. 19.

157071   Mořepis Svazek: 6 Strana: 1026
Mořepis, u, rn., die Seebeschreibung. Šm.

157072   Mořepisný Svazek: 6 Strana: 1026
Mořepisný, seebeschreibend. Šm.

157073   Mořeplav Svazek: 1 Strana: 1064
Mořeplav, u, m., die Seefahrt. Šf.

157074   Mořeplav Svazek: 6 Strana: 1026
Mořeplav. Šf. Strž. I. 226.

157075   Mořeplavba Svazek: 8 Strana: 0214
Mořeplavba, v, f., Seefahrt. Krok. 1894. 378.

157076   Mořeplavec Svazek: 1 Strana: 1064
Mořeplavec, vce, m., der Seefahrer. Dch. Biancof. 54.

157077   Mořeplavectví, n Svazek: 6 Strana: 1026
Mořeplavectví, n. = mořeplav. Šf. Strž. II. 207.

157078   Mořeplavný Svazek: 6 Strana: 1026
Mořeplavný, seefahrend. Šm.

157079   Mořeprávný Svazek: 6 Strana: 1026
Mořeprávný, seerechtlich, Šm., Loos.

157080   Mořeprudný Svazek: 10 Strana: 0186
Mořeprudný. M. struha. Msn. Od. 87.

157081   Mořerejdný Svazek: 10 Strana: 0186
Mořerejdný. M. loď. Msn. Od. 184.

157082   Mořešumný Svazek: 10 Strana: 0186
Mořešumný vítr. Škd. Od. 58.

157083   Mořevid Svazek: 6 Strana: 1026
Mořevid, u, m. Mappy, na kterých před- staveno méně než polovice oboru zemského, šlovou zeměvidy anebo mořevidy dle toho, je-li předmětem jejich suchá země nebo moře, Seekarte, ť. Kozennův Atlas (v úvodě).

157084   Mořevidný Svazek: 6 Strana: 1026
Mořevidný, See-. Ssk. M. malba, See- malerei. Nz.

157085   Mořevládce Svazek: 1 Strana: 1064
Mořevládce, e, m., der Meerbeherrscher. Rk.

157086   Mořevládce Svazek: 6 Strana: 1026
Mořevládce. Msn. Or. 100.

157087   Mořevládný Svazek: 6 Strana: 1026
Mořevládný, fralaoóo/.gáTWQ. Lpř.

157088   Mořeznalský Svazek: 6 Strana: 1026
Mořeznalský, seekundig. Rk.

157089   Moří Svazek: 6 Strana: 1026
Moří noha = zasýpací prášek, lycoper- sicum esculentum, das Alpmehl. Mllr. 64 — M., Pest-. M. smrť. Dch. Cf. Muří.

157090   Moří Svazek: 9 Strana: 0171
Moří m muří. M noha. Dšk. Vok. 42.

157091   Mořice Svazek: 6 Strana: 1027
Mořice, e, f.. lichtensteinia, die Lichten- steinie, rostl. M. pertrámolistá, I. pyrethri- folia. Rstp. 726.

157092   Mořicí Svazek: 1 Strana: 1064
Mořicí, čím se morí, Aetz-, Beiz-. M. fermeš. Aetzfirniss, m. Plk.

157093   Mořicov Svazek: 6 Strana: 1027
Mořicov, a, m., ves u Jáchymova v ho- rách. Rk. Sl.

157094   Moříčko Svazek: 1 Strana: 1064
Moříčko, a, n., malé moře, das Meerchen.

157095   Mořidlo Svazek: 1 Strana: 1064
Mořidlo, a, n., die Beize, das Beizmittel. M-y slovou v barvířství soli kovové sloužící k upevňování barviv přímětných či adjektiv- ních na tkaninách. M. bezbarvá a barevná. Vz S. N. a Šfk. 603. — M., trapidlo, die Plage. Vzal jsem si sirotka, mám m. Us. Chotič.

157096   Mořidlo Svazek: 6 Strana: 1027
Mořidlo, die Beize. Prm. IV. 132., 286., Nz., Šfk. Poč. 447., Schd. I. 403., KP. IV. 711. M. voskové, Wachs-, ořechové, Wall- nuss-, z psího lejna, Hundekoth-, ze slepi- čího trusu, Hühnermist-. Šp.

157097   Mořidlo Svazek: 7 Strana: 1328
Mořidlo. Cf. KP. VI. 173. nn. M-dla a upevňovaní jich na tkaninách a přízi a vy- barvování látek. Ib. 233. nn.

157098   Mořidlový Svazek: 6 Strana: 1027
Mořidlový, Beiz-. M. hmota (mořidlo). Sp.

157099   Mořihad Svazek: 1 Strana: 1064
Mořihad, vz Nohoun.

157100   Mořik Svazek: 7 Strana: 1328
Mořik, u, m., ostrea, zastr. Rozk.

157101   Mořil Svazek: 1 Strana: 1064
Mořil, a, m., Plagegeist. Rk.

157102   Mořina Svazek: 1 Strana: 1064
Mořina, y, f., ves u Karlštejna. Tk. III. 654.

157103   Mořina Svazek: 6 Strana: 1027
Mořina Veliká, Mořiny, Gross-Mořin; M. Malá, Mořinky, Klein-Mořin, vsi u Be- rouna. Rk. Sl., Sdl. Hr. VI. 277.

157104   Mořinář Svazek: 6 Strana: 1027
Mořinář, e, m. = námořník, Marineur, Seefahrer, m. Sm.

157105   Mořiní Svazek: 6 Strana: 1027
Mořiní, n. = moření, das Bauchgrimmen. Las. Té.

157106   Mořinka Svazek: 1 Strana: 1064
Mořinka, y, f., ves u Karlštejna. Tk. III. 654.

157107   Mořinka Svazek: 6 Strana: 1027
Mořinka, y, f = kokotice. Mllr. 39.

157108   Mořinky Svazek: 6 Strana: 1027
Mořinky, vz Mořina.

157109   Mořinov Svazek: 6 Strana: 1027
Mořinov, a, m., Morzinow, ves u Lom- nice v Jičín.

157110   Mořiny Svazek: 6 Strana: 1027
Mořiny, vz Mořina.

157111   Mořiny Svazek: 9 Strana: 0171
Mořiny, vz Muřiny.

157112   Mořipivové Svazek: 10 Strana: 0627
Mořipivové = vinopalové, pivopalové. Wtr. Řem. 425.

157113   Mořiš Svazek: 7 Strana: 1328
Mořiš, e, m., morion. Pršp. 17. 8.

157114   Mořit Svazek: 7 Strana: 1328
Mořit, u, m., moritum, zastr. Rozk.

157115   Mořiť sa Svazek: 10 Strana: 0186
Mořiť sa = nořiti se. Slov. Czam. Slov. 223.

157116   Mořite Svazek: 6 Strana: 1027
Mořitel, e, m., der Tödter atd. Vz Mo- řiti. — M. v počtu úmorním. Stč. Nár. 122.

157117   Mořitelka Svazek: 6 Strana: 1027
Mořitelka, y, f., die Tödterin atd. Vz Mořitel. Smrť m. Lpř.

157118   Mořitelkyně Svazek: 10 Strana: 0186
Mořitelkyně, ě, f. M. srdce. Čes. 1. XII. 123. Sr. Mořitelka.

157119   Mořiti Svazek: 1 Strana: 1064
Mořiti, moř, -ře (íc), il, en, ení; mořívati, z koř. mr (ve mříti) — mor — mořiti. Gb. Hl. 146. M., usmrcovati, tödten, umbringen; trápiti, soužiti, plagen, kränken; močiti, beizen, ätzen. Jg. — co, koho: červy, škr- kavky. Byl. Lidí více hrdlo moří, než ostrý meč. L. Nepřátelství m. V. Mračná mysl ho moří. Sych. Hmyz jej moří. Us. Týž zápis král vyzdvihuje, moří (maří), kazí a v nic obrací. Bart. 304. 23. Zápisy moříme, ka- zíme a v nic obracujeme, erklären für un- gültig. Vl. zř. 469. Již se věrné ruky moří, die Cessionen werden ungültig. Půh. olm. 1475. M. hlínu (míchati ji s prachem, aby nebyla příliš mazavá. V hrnčířství). Us. Dch. — co, kde: zvěřinu v hrnci. Us. — co čím. Drak samým dýcháním, basilišek hleděním moří. Kom. Bujnosť ostrým dojímáním m. Kom. Někoho hladem, Us., sebe péčí, V., prádlo lúhem m. Sych. — co k čemu: rtuť k prachům m. a připravovati. Vys. — Mořil ho s bratrem bez příčiny proti vůli otcově až do večera, aby se pomstil. Us.

157120   Mořiti Svazek: 6 Strana: 1027
Mořiti, cf. Mkl. Etym. 190. — co. Já tyto listy mořím (umořuji. Arch . VII. 652. — koho. Smrť ho mořila. BR. II. 130. a. Hlad moří lidi. Us. Tak dlouho mě mořil (soužil, ustavičně prosil), až sem mu to dal. Us. — čím: lidi robotami, Lpř., koho, se hladem. Sš. P. 559., Půh. II. 398., se po- stem. Us. Pdl. — kde. Moří mě v břiše, es grimmt mich. Us.

157121   Mořiti Svazek: 7 Strana: 1328
Mořiti. Tiemto listem onen list i všecko pravo své mořím (ničím, neplatným činím). Arch. IX. 357.

157122   Mořiti koho nad čím Svazek: 9 Strana: 0171
Mořiti koho nad čím. Nemořte dítěte nad tím jídlem, když nemá hladu. Mtc. 1900 141.

157123   Mořivka Svazek: 1 Strana: 1064
Mořivka, y, f., mořivá nemoc. Die Abzeh- rung. Nej.

157124   Mořivosť Svazek: 1 Strana: 1064
Mořivosť, i, f. = mořivka. Bern.

157125   Mořivý Svazek: 1 Strana: 1064
Mořivý, co moří, žravý, tödtend, verzeh- rend. M. zimnice, V., bolesť. Mus. — M., traplivý, plagend, quälend. — M., beizend. Jg.

157126   Mořivý Svazek: 6 Strana: 1027
Mořivý. M. trudy. Osv. V. 764.

157127   Mořivý Svazek: 10 Strana: 0186
Mořivý sen. Kká. Sion. I. 62.

157128   Mořiženky Svazek: 9 Strana: 0171
Mořiženky, pl., f., pozemek. Pck. Hol. 108.

157129   Mořkov Svazek: 1 Strana: 1064
Mořkov, a, m., Murk, ves v Přerovsku. Mus.

157130   Mořkov Svazek: 6 Strana: 1027
Mořkov, a, m., Murk, ves u N. Jičína.

157131   Mořkovjané Svazek: 1 Strana: 1064
Mořkovjané ve Valašsku na Mor. Kda.

157132   Mořlivý Svazek: 9 Strana: 0171
Mořlivý. M. zimnice. Fisch. Hosp. 122.

157133   Mořmaň Svazek: 7 Strana: 1328
Mořmaň, ě, f., equida, zastr. Rozk.

157134   Mořňanka Svazek: 1 Strana: 1065
Mořňanka, y, f., thalassia. Rostl.

157135   Mořní Svazek: 1 Strana: 1065
Mořní = mořský, Meer-. M. vody. Stará pranost.

157136   Mořnice Svazek: 6 Strana: 1027
Mořnice, e, f., das Beizhaus. Hř.

157137   Mořskorodý Svazek: 10 Strana: 0186
Mořskorodý. M. tuleň. Msn. Od. 62.

157138   Mořskozvěří Svazek: 1 Strana: 1065
Mořskozvěří, adj., von Meerthieren. Presl.

157139   Mořský Svazek: 1 Strana: 1065
Mořský, k moři se vztahující. Meer-, See-. M. voda, zátoka, vlna, hrdina, kupectví, pěna (Meerschaum, nalezá se v kusech ku- latých v Malé Asii, ve Špan. a na Mor. u Hrubšic. Vz více v Bř. 35.; KP. III. 11. ), nemoc (vz S. N. ), potvora, ryba, D., zběh (Korsar), Dch., přístav, břeh, vlnobití, lou- pežník, bitva, gummi, V., týmenec (aestuaria), Reš., barva. Kom. Mořskou pěnou (kame- nem) něco vyhladiti. V. M. přízrak (Gesicht), mapa, plavba, větry, útvar, úžina, hrdlo, sto- čiště, hladina, obzor, oblast (Gebiet), smršť (Hose), pobřeží, Nz., vz Námořský, úžina. M. rybářství, míle, sůl, loď, J. tr., náklad, Šp., Alpy, assekurace, lázeň, oko (jezero v Tatrách), S. N., tráva (Seegras; m. řasa), stěna, plavec. Us. Mořská pěna (Meerschaum) obsahuje vodu, kyselinu křemičitou a ky- sličník hořečnatý; mořská pěna na dýmky. Vz Steatit. Bř. — V zoologii: m. úhoř, jehla (ryba), ježek, hlemýžď, lev, mřenek, parma, rak, svině n. sviňka, štika, vlk (ryba), drozd, husa, orel, vlaštovice, jednorožec, kočka, kráva, tele, kůň, zajíc n. králík, Jg., panna, prasátko n. morče. Us. M. housenky, aphro- dytea. Mořská housenka obecná, aphrodite aculeata. Frč. 80. Mořský pavouk či krab pavoukový, maja squinado. Vz Frč. 110. Vz S. N. — V botan. M. jadohy n. moruše, Maulbeere; cibule, squilla, Meerzwiebel, Kom.; kapusta, soldanella; tráva, fucus, Meergras; řetkev, křen, V.; višně, physalis angulata; vrba, agnus castus; zelí, crambe, Meerkohl. Kom. (Jg. ).

157140   Mořský Svazek: 6 Strana: 1027
Mořský. M tráva, Seegras, -tang. Zl. kl. 1855., Mllr. 113., pěna, Mllr. 59., 102., Bř. N. 163., jablko, cystidea, zkamenělina, Frč. G. 61., země (mořem otočená), Lpř., slzy (kořalka), Us. Kšť, hvězda, Výb. H. 25., vítr, chaluhy, dno, propasť, led, pohyb, vl- nění. Stč. Zem. 685., 689., 745., 750., 755., 757. M. ryby, hlubosť. Ž. wit. 8. 9., 64. 8. a j. M. lázně římské. Vlšk. 219. M. nemoc. Vz Kram. Slov. M. oko, vz Oko. Svedl na ně Hospodin vody mořské. Jir. Anth. L 3. vd. 7. — M. v zool. M. mnich, pelagius, die Seerobbe, der Seemönch, slon, macrorhinus, die Rüsselrobbe. Ves. IV. 78. M. kůň, pa- vouk. Mllr. 54., 97. — V bot. M. houby, Krč. G. 659, 677., Stč. Zem. 702., Mllr. 102, višně, Slb. 357 , Mllr. 79., cibule, koule, veš, proso, mech. Mllr. 95., 113., 12., 62., 48., žalud. S. N. V. 492. — M. Dědina, Moradorf, ves u Opavy.

157141   Mořský Svazek: 7 Strana: 1328
Mořský M. dívky, paní, panny. Cf Mách. 212.

157142   Mořský Svazek: 8 Strana: 0214
Mořský. M. pěna, překlad něm. Meer- schaum. Ale není to pěna, nýbrž hlína, jež se kope v Malé Asii a na Mor. U V. je moř- ská pěna = Bimsstein. Čern. Př. 87.

157143   Mořský Svazek: 9 Strana: 0171
Mořský. M. pěna. Vz KP. VII. 324., 263. M. armáda. Dač. I 164.

157144   Mořský Svazek: 10 Strana: 0186
Mořský. M. oko, jezero v Tatrách. M. panny. Vz Kšť. Poh. 204.

157145   Mos Svazek: 9 Strana: 0190
Mos. Veliký nos: zobec. Hoř. 96. Má nos za štyry oharky (veliký). Seb. 220. Chodí, co by mu z nosu kapalo (přišel neopatrností do neštěstí). Rybay. Ufouk mu zrovna před nosem; Aby mu všecko snesl pod nos; Prší mu do nosu (má nos nahoru ohnutý); Vidí skrz n. srdce (je prozíravý). Hoř. 92., 117., 118. Uviaž si to druhý raz na nos!; Pod nosom mu je, a nevidí; Nos ako úgorka (okůrka), ako Čakan. Zát. Př. 18., 19a., 65a. Sr. ještě: Zát. Př. 35a. (o hněvlivém), 57b. (kárá-li se kdo).

157146   Mosa Svazek: 1 Strana: 1065
Mosa, y, f., řeka v Gallii.

157147   Mosadz Svazek: 6 Strana: 1028
Mosadz, i, f. = mosaz. Slov.

157148   Mosadzník Svazek: 6 Strana: 1028
Mosadzník, a, m. = mosazník. Slov. Bern.

157149   Mosadzný Svazek: 6 Strana: 1028
Mosadzný = mosazný. Sadol si na m-ho tátoša. Dbš. Sl. pov. I. 251.

157150   Mosadzooděnec Svazek: 6 Strana: 1028
Mosadzooděnec, nce, m Holý.

157151   Mosadzový Svazek: 6 Strana: 1028
Mosadzový = mosazový. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 251.

157152   Mosaický Svazek: 1 Strana: 1065
Mosaický, mosaiky se týkající. M. dílo. Jg. Mosaik-, Musiv-.

157153   Mosaika Svazek: 1 Strana: 1065
Mosaika, y, f., mosaik, u, m., střlat. musivum, fr. mosaique. L. Mosaik, Musiv- arbeit. M., malování z malých kaménků sklá- dané. Jg. Práce musivní, Nz., práce musivná, dílo vysazované (lépe než: vykládané). M. římská, kostková, florentská, hliněná, skle- něná, dřevěná. Vz Prm. III., č. 7., č. 10. Vz více v S. N. a KP. III. 203.

157154   Mosaika Svazek: 6 Strana: 1028
Mosaika = umělé vysazování rozličných obrazů barevnými kaménky. Sb. uč. Cf.Vlšk. 96., 101.

157155   Mosaika Svazek: 9 Strana: 0449
Mosaika = musivní práce, obložení podlah nebo sten barevnými kaménky nebo skle- něnými hranůlky. Vz Ott. XVII. 751.

157156   Mosaikovati Svazek: 1 Strana: 1065
Mosaikovati, mit Mosaik auslegen. Rk.

157157   Mosaikový Svazek: 1 Strana: 1065
Mosaikový, Mosaik-. M. malba. Světoz.

157158   Mosaikový Svazek: 6 Strana: 1028
Mosaikový. M. dlažba, dlaždičky. Us. Pdl.

157159   Mosaism-us Svazek: 1 Strana: 1065
Mosaism-us, u, m., Mojžíšovo n. židov- ské náboženství.

157160   Mosaista Svazek: 1 Strana: 1065
Mosaista, y, m., dle, Despota', vykladač kaménky, vz Mosaika. Musivarbeiter, m.

157161   Mosař Svazek: 1 Strana: 1065
Mosař, e, m., mosazník, Gelbgiesser, Mes- singschmied, m. 1496.

157162   Mosaz Svazek: 1 Strana: 1065
Mosaz, u, m., mosaz, i, f., z něm. Mes- sing, m., (messinc) n. strněm. Masse (Metall- klumpen), a to z lat. massa. Vz Mz. 60., Mkl. B. 318. a S. N. M., slitina (směs) mědi s cinkem. M. obecná n. žlutá (71. 5% mědi a 28. 5% cinku), červená n. tombak (84. 5% mědi a 15-5% cinku). Vz Kov. Bř. 61., Vys., Pt. Vz více v S. N. a Šfk. 330. Huť na m. D., Vys. M. tabulová, škrábaná, stůčková n. svinutá, Šp., bílá, bristolská, bubnová, ce- mentová, hodinářská, kusová, listovní, svi- nutá n. v kotoučích, zámečnická. Kh. Rez na mosazi. Kom.

157163   Mosaz Svazek: 6 Strana: 1028
Mosaz. Šf. Strž. I. 65., Včř. Z. I. 10., Bř. N. 208., Schd. II. 55., Šfk. Poč. 278., Schd. I. 353., KP. IV. 721., Mkl. Etym. 202. M-zi mnoho. BO.

157164   Mosaz Svazek: 8 Strana: 0214
Mosaz. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 55. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 114., Gb. Km. -i. 44. Mositi v. musiti. Gb. H. ml. I. 259.

157165   Mosaz Svazek: 9 Strana: 0171
Mosaz. O pův. a skloň, slova vz Gb. H. ml. III. 1. 119. O spracovaní m-zu vz KP VII 375., Ott. XVII. 752.

157166   Mosaz Svazek: 10 Strana: 0186
Mosaz japonská, kujná atd. Vz KP. X. 263.

157167   Mosazák Svazek: 1 Strana: 1066
Mosazák, u, m., plíšek ke hře. Messing- stück, n. D.

157168   Mosazárna Svazek: 1 Strana: 1066
Mosazárna, y, f., Messingfabrik, f.

157169   Mosazářství Svazek: 6 Strana: 1028
Mosazářství, n , die Messingfabrikation. Hř.

157170   Mosazení Svazek: 10 Strana: 0186
Mosazení, n. = pomosazování. Vz Ott. XX. 199.

157171   Mosaznický Svazek: 1 Strana: 1066
Mosaznický, Gelbgiesser-. M. řemeslo. Bern.

157172   Mosaznictví Svazek: 1 Strana: 1066
Mosaznictví, n., Gelbgiesserei. Bern.

157173   Mosazničiti Svazek: 1 Strana: 1066
Mosazničiti, il, ení, Gelbgiesser sein. Jg.

157174   Mosazničiti Svazek: 6 Strana: 1028
Mosazničiti, il, ení, mosaznikovati, Mes- singschmied sein. Šm.

157175   Mosazník Svazek: 1 Strana: 1066
Mosazník, a, m., vz Mosař.

157176   Mosazný Svazek: 1 Strana: 1066
Mosazný, z mosazu dělaný, Messing-, messingen. M. vrata, drát, ostřižky, ostružky, rejstřík, Jg., barva, plech, huť (= huť na mosaz). Vys. Zlatá fermež na zboží mosazné. Vz Prm. III. č. 17. M. litina černolesklá. Vz Prm. III. č. 15.

157177   Mosazný Svazek: 6 Strana: 1028
Mosazný. BO., Ž. wit. 17. 35., 106. 16. V MV. nepravá glossa. Pa. — M. Jan. Sbn. 899.

157178   Mosazov Svazek: 6 Strana: 1028
Mosazov, a, m., Messinghammer, ves u Koldštýna.

157179   Mosazová Svazek: 1 Strana: 1066
Mosazová huť, Die Messinghütte. D.

157180   Mosela Svazek: 6 Strana: 1028
Mosela, y, f, řeka Mosel, přítok Rýna. Rk. Sl., S. N. V. 499.

157181   Moser Svazek: 6 Strana: 1028
Moser, sra, m. M. Bedřich. 1821.—1864., spisov. Šb. D. řeč. 270., Bačk. Př. 14.

157182   Moser Svazek: 10 Strana: 0627
Moser V. H. Dr., spis.

157183   Moses Svazek: 1 Strana: 1066
Moses, Mojžíš.

157184   Moset Svazek: 6 Strana: 1028
Moset = muset'. Zlínsky. Brt. Mosí se. NB. Tč. 81. (72., 179.) Musíš. GR. Já mosím; A dyž jich pověšá, viseť mosá. Sš. P. 452., 611. A protož moši želeti hubenství svého. Št. Kn. š. 278. M koho k čemu = nutiti. Na mor. Slov. Brt. D. 231. Cf. Jir. Mor. 46.

157185   Mosí Svazek: 1 Strana: 1066
Mosí = musí. Kat. 3382.

157186   Mösitz Svazek: 1 Strana: 1066
Mösitz, Mesitz, něm., Mezice u Litovle na Mor. LP.

157187   Mosk, u, m Svazek: 10 Strana: 0627
Mosk, u, m.. = mozek. Brt. Slov.

157188   Moskal Svazek: 1 Strana: 1066
Moskal, a, m., přezdívka Rusům, kterou jim dávají Poláci. Rk.

157189   Moskalik Svazek: 8 Strana: 0214
Moskalik, a, m. = ryba zvaná rus. v Sa- rašsku. Phľd. 1894. 307.

157190   Moskara Svazek: 1 Strana: 1066
Moskara, y, f., bibio, hmyz. Krok.

157191   Moskelle Svazek: 1 Strana: 1066
Moskelle, něm., Moskov u Litovle. PL.

157192   Moskevský Svazek: 1 Strana: 1066
Moskevský, vz Moskva.

157193   Moskity Svazek: 1 Strana: 1066
Moskity, pl., f., ze špan. a to z lat. musca, obtížné mušky v střední a již. Americe. Rk. Vz S. N.

157194   Moskity Svazek: 9 Strana: 0171
Moskity v I. 1066. oprav v: Moskyti, polož za Moskva a vz o nich v Ott. XV1L 766.

157195   Moskov Svazek: 6 Strana: 1028
Moskov, a, m., Moskelle, ves v Unčovsku.

157196   Moskováda Svazek: 6 Strana: 1028
Moskováda, z fr. moscuade, nevyčištěný žlutý cukr. Cf. Rstp 1713., List. fil. X. 333.

157197   Moskováda, y Svazek: 1 Strana: 1066
Moskováda, y, f., cukr hrubý. Vz Kk. 107.

157198   Moskovanka Svazek: 6 Strana: 1028
Moskovanka = Moskvanka. VzMotkva. Mus. 1880. 441.

157199   Moskovice Svazek: 6 Strana: 1028
Moskovice, dle Budějovice, Moskowitz, ves u Mikulova a u Plumlova.

157200   Moskovice Svazek: 10 Strana: 0186
Moskovice, zaniklá ves v Znojemsku. Vz Mtc. 1903. 146.

157201   Moskovit Svazek: 6 Strana: 1028
Moskovit, u, m. = slída draselnatá. Bř. N. 157.. Cndt. 8. — M., a, m = Moskvan, Rus, hl. Starorus. Bern., Rk. Sl.

157202   Moskva Svazek: 1 Strana: 1066
Moskva, y, f., druhé hl. mě. v Rusku. Moskau. M. shořela od grošové svíčky. Pk. Vz více v S. N. — Moskvan, a, m., pl. -né, Der Moskauer. — Moskvanka, y, f. — Mos- kevský, Moskauer. M. krajina, kníže; země (Rusko). V.

157203   Moskva Svazek: 6 Strana: 1028
Moskva, ef. Mkl. Etym. 202., Rk. Sl.

157204   Moskva Svazek: 10 Strana: 0627
Moskva, y, f. = mokré obilí. Stodola plná moskvy. Mus slov. IV. 27.

157205   Moskytové Svazek: 6 Strana: 1028
Moskytové, vz Moskitové, Schd. II. 518., Hlb. I. 108., 219., II. 306., 333., 335., 408.

157206   Moslem Svazek: 1 Strana: 1066
Moslem (moslemín), a, m., der rechtgläu- bige Türke, pravověrný mahomeďan. Rk. — Moslemský.

157207   Moslem Svazek: 6 Strana: 1028
Moslem, a, m. = vyznávač islamu. Rk. Sl.

157208   Mosler Svazek: 10 Strana: 0186
Mosler F., spis.

157209   Mosor Svazek: 1 Strana: 1066
Mosor, u, m., na Slov.; čes. mosoř, e, m., jízva n. důlek zvl. po neštovicích, die Narbe. Us. (Třeboň). — M., dřevo vlákna nepra- videlně srostlého, der Maserklotz. D. — M., hlíza, vyrostlina na stromě neb na těle. Us. — M. Pravý mosoř, člověk neochotný, tra- pič jiných, ein unfreundlicher Mensch. Mus.

157210   Mosor Svazek: 6 Strana: 1028
Mosor, z rumun. Mkl. M. = sval, žilka ve dřevě, brzovatina, svála, brzeť, žilet, sloj. okáč, vlasáč, květáč, kocour, die Maser, der Flader. Sl. les. — M. = jedlový stonek u země, z něhož se nádoba udělati může na př. gelety (hrotky), solnice a j. Vz Mo- soReček. Val. Vck. — M. = na poraněném stromě ztvrdlá míza. Val. Vck.

157211   Mosor Svazek: 8 Strana: 0214
Mosor, u, m. = kus dřeva celistvý. Val. Brt. D. II. 342. Cf. násl. Mosúr. Most. Hra na železný m. Vz Duf. 86. Mostek. Zaskočilo ně (mně) pod mostek (když vlítne kousek jídla do průdušnice). Val. Brt. D. II. 422.

157212   Mosoreček Svazek: 6 Strana: 1028
Mosoreček, čku, m., vz Čerpák. Brt. D. 259., Mosor (dod.).

157213   Mosorovatý Svazek: 1 Strana: 1066
Mosorovatý, plný mosurů, narbig. Us. Vorl.

157214   Mosorový. M Svazek: 6 Strana: 1028
Mosorový. M. dřevo (svalové, fládrové, jádrové), das Fladerholz. Sl. les.

157215   Most Svazek: 1 Strana: 1066
Most, u, m., mostek n. můstek, tku, mosteček, čku, m. M. z met (metati), mot, mot-ťb, mos-t, vz t před t. Vz Gb. Hl. 107., 141. M. jest stavitelské dílo, kterým se sil- nice anebo nějaká dráha vůbec i přes potoky, řeky, rokle atd. vésti a bezpečnou udělati může. Vz S. N. M. dřevěný, kamenný, lodní n. z lodí, prašný, mostičný (Pfahl-), D., visutý, Kom., zdvihací, V., výtažný n. zvedací, Kram., zdvihnutý, zvoditý. Dal., podjemný n. zapa- dací n. živý (Fall-), Jg., řetězový, Mus., ja- lový (Noth-), Jg., létací (n. plovací, skela; u Slov.: kompa, Zugfähre, Čsk. ), zpíravý, bár- kový (Joch-), vorový, Nz., stálý, pohyblivý, o jednom oblouku. Stálý m. a) dřevěný (trá- mový, pilířový, bárkový, na kolech, zpěrací, obloukový), b) kamenný, e) železný (řetě- zový, rourový). Pohyblivý: lodní, zvedací, S. N.; vypáčený. Šp. Vz KP. I. 569. O praž- ském (kamenném) mostě vz Tk. I. 618., II. 543., KP. I. 246. (Karlův). Zábradlí, pažení, pažba mostu. Váhy s můstkem. Nz. M. dě- lati, Jg., činiti. Dal. 132. M. spustiti. Dal. 62., 98. Mostem vládnouti. Reš. Mostem opa- třiti. Šp. M. zdvihati, stavěti, klásti, strh- nouti, rozebrati, sbourati (abbrechen). Us., Čsk. Mostem překlenouti, überbrücken. Dch. Stavba, dělání, postavení mostu, der Brücken- schlag. Dch. Z děl střílením mosty tloukli. Bart. M. přes Vltavu. V. Na pražském mostu nebude Čecha viděti. Dal. 153. Most (padací) s ním u příkop letěl (byv spuštěn). Dal. 172. Musím jej hnáti co vola (co osla) na most. Vz Nucení. Č. Co osla na most dohnati. V. Těžko bezděky (nadarmo) osla na m. hnáti. D. Dá se prositi jako vůl na m. Jg. KDyby řeč jeho byla mostem, nechtěl bych já po něm choditi (o lháři). Č. — M., u, m., dříve: Gněvin (Hněvin) most, mě. v Čech., Brüx. Mus., Tk. I. 618., Tf. 390. M. dlouhý n. Dlouhé mosty, ves v Mladoboleslavsku, Lan- genbruck. M. nad Litavou, Bruck an der Leitha, v Dolnorakousku. M. nad Murou, Bruck an der Mur, ve Štýrsku, S. N. M. ka- menný, dříve: Kámen most, mě. na Sázavě. Jg. — M-y, jm. polí u Veselíčka na Mor. Km.

157216   Most Svazek: 6 Strana: 1028
Most. Bž. 229., Mkl. Etym. 203., Rk. Sl. M. přenosný, válečný, polní, trubný, šikmý, s věšadlem, fošnový, provazový, krytý, mří- žový, vytahovací, točivý a p., vz NA. III. 165., IV. 192., 226., 227., 236., 237., 241., 244., 250., 260., přístavní, Landungs-. Sl. les., na kozách, spouštěcí, na sudech, polostálý, halbpermanent, na truhlících, Kasten-, na koších, Korb-, prozatímní, Čsk., silniční, o plných stěnách, Zpr. arch. IX. 29., praž- ský. Dal. 190., Let. 84., 85., 251., 248., 261., 261. Mosty římské. Vz Vlšk. 502. M. zvo- ditý zpodjímal či vytahoval se kladkami. Sdl. Hr. I. 31. Protož-li mostóv nedělají, žeby nemúdrý mohl upadnouti s něho? Št. Kn. š. 3. Tady to pořád chodí jako na pražském mostě (četně). Us. Dch. Kdyby jeho slova mostem byla, mnoho lidí by se utopilo — mnoho lže. Us. Kšť. Hra (dívčí) na kamenný m. Vz Km. 1887. 454., Brt. Dt. 218. — M. = vyzdívka uzavírající ohniště na straně, kudy žhavé plyny se odvádějí, die Feuerbrücke. Šmr. 12. — M. mě. v Ža- tecku. Pal. Rdh. II. 127., 399., Dal. 143., Arch. VIII. 597., Tk. IV. 734., V. 251., VI. 352., VII. 416 , Tk. Žk. 224., Blk. Kfsk. 1368., 162., Sdl. Hr. L 256., II. 248., IV 297., Rk. Sl. — M., Bruck, myslivna u Vla- šimě. M. Dlouhý, Knižní (Kněžmost), Ka- menný. Vz Blk. Kfsk. 1368.

157217   Most Svazek: 7 Strana: 1328
Most. Vz Ott. VI. 394., 404.

157218   Mosť Svazek: 9 Strana: 0171
Mosť, vz předcház. Moc 1.

157219   Most Svazek: 9 Strana: 0171
Most. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 333a. M. pražský (starý kamenný) založil Karel IV. a dostavěn byl r. 1503. Dač. I. 65. Sr. o m. Ott. XVII. 767. nn.

157220   Most Svazek: 9 Strana: 0449
Most. Hra na m. v Turčansku. Vz Mus. slov. III. 28.

157221   Mostar Svazek: 1 Strana: 1066
Mostar, a, m., hl. mě. Hercegoviny. Vz S. N.

157222   Mostárna Svazek: 7 Strana: 1328
Mostárna, y, f. = továrna, v niž se části mostové zhotovují

157223   Mostarzonka Svazek: 6 Strana: 1028
Mostarzonka, y, ť., několik domkův u Jablunkowa.

157224   Mostař Svazek: 1 Strana: 1066
Mostař, e, m., der Brückenmacher; Pon- tonier. Bur.

157225   Mostař Svazek: 9 Strana: 0171
Mostař, e, m. = kontrollor mostních vý- běrčí v Praze. Nár. list. 1897. č 69. odpol. feuill.

157226   Mostařský Svazek: 1 Strana: 1066
Mostařský sbor, pontonniers. Vz S. N.

157227   Mostařství Svazek: 6 Strana: 1028
Mostařství, n., die Brückenbaukunst. NA. III. 164.

157228   Mostec Svazek: 6 Strana: 1028
Mostec, stce, m. = můstek. — M., Mä- stung, ves u Žlutic. Rk. Sl.

157229   Mostecký Svazek: 1 Strana: 1066
Mostecký, Brücken-. M. n. mostská brána; m. ulice (ulice k mostu), písař, úřad, clo. Jg. Vz Mostní, Mostský.

157230   Mostecký Svazek: 6 Strana: 1028
Mostecký, ého, m., der Brückenmeister; sam. u Pelhřimova. M. Lázni, Mastigbad, ves u Prostřední Olešnice. Rk. Sl. M. Mlýn, Brückenmühle, mlýn u Police.

157231   Mosteček Svazek: 1 Strana: 1066
Mosteček, čku, m., das Brückchen. M. na loutně, der Steg. D.

157232   Mostečné Svazek: 1 Strana: 1066
Mostečné, ého, n., Jetřichov, Dittersdorf u M. Třebové.

157233   Mostečné Svazek: 6 Strana: 1028
Mostečné, ého, n., ves u Kardašovy Ře- čice. Blk. Kfsk. 906., Sdl. Hr. III. 274., Rk. Sl.

157234   Mostečný Svazek: 6 Strana: 1028
Mostečný. M. ulička. Půh. II. 426. Mostek pneumatické vanny. Kk. Fys. 63. Hra na m. Dva chlapci (dívky) se drží za ruce a činí takto most; ostatní pod- bíhají, zadního chytnou. Vz Sš. P. 730, — M., ves u Chocně. Blk. Kfsk. 885., Sdl. Hr. II. 278., III. 305., IV. 372., V. 363., Rk. Sl.

157235   Mostek Svazek: 9 Strana: 0171
Mostek, stku, m. = můstek. 1696. Laš. Mus. fil. 1897. 207.

157236   Mostek Svazek: 9 Strana: 0449
Mostek, stku, m. Při sekání ledu = kry ledu na břehu položené a upěchované. Semer. 53.

157237   Mostek, můstek Svazek: 1 Strana: 1066
Mostek, můstek, stku, m., das Brück- chen. M. malý, lávka. V. — M. na hudebním nástroji, der Saitensteg. Rohn. — M. u vozu, zadní a přední na zavazadla, die Packbrücke. — M., kosť prsní, das Brustbein. — Můstek, ulice v Praze. Na Můstku. Das Brückel. Jg.

157238   Mostění Svazek: 1 Strana: 1066
Mostění, n., Die Brückung. Čsk.

157239   Mostice Svazek: 6 Strana: 1028
Mostice = mostina, das Brückenholz, -brett. Loos. — M., Mosting, ves u Plzně. Blk. Kfsk. 358., Rk. Sl.

157240   Mostich Svazek: 10 Strana: 0627
Mostich, a, m. = řezník. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47.

157241   Mostík Svazek: 10 Strana: 0186
Mostík, a, m. = řezník. V zloděj. mluvě. Sr. Flakotář.

157242   Mostík, u Svazek: 6 Strana: 1029
Mostík, u, m., das Brückchen; der Seiten- steg; das Brustbein. Loos.

157243   Mostina Svazek: 6 Strana: 1029
Mostina, y, f. = příční trám na mostě, na nějž se podélné trámy kladou. NA. III. 165., Zpr. Arch. IX. 26. — M. = fošny na most, podlaha, die Brückenpfoste, der Brückenbelag. Čsk., Nz. Vz Mostnice. — M. = desky na podlahu i jinde, podlaha, mostnice ku př. v chlévě. Kld., Hdž. Šlb. 85., Brt. D. 231.

157244   Mostina Svazek: 10 Strana: 0186
Mostina, y, f. = mostnice. Z lesa bráti chrastiny na m-ny. 1571. M. = hať, virga. Vz Hať. Vstnk. X. 559.

157245   Mostiny Svazek: 9 Strana: 0171
Mostiny, pl., f., trať. Pck. Hol. 124.

157246   Mostiště Svazek: 1 Strana: 1066
Mostiště, ě, n., Brückenstelle, f. Čsk., Jg.

157247   Mostiště Svazek: 6 Strana: 1029
Mostiště, Moschtitz, ves u Radnic. Blk. Kfsk. 22., 127., Rk. Sl.

157248   Mostiště Svazek: 9 Strana: 0449
Mostiště, n. = moštiště. 1423 Mšín. 11.

157249   Mostit Svazek: 8 Strana: 0214
Mostit izbu = podlahou opatřovati. Val. Brt. D. II. 434. Mostné. 1301. — Čel. Pr. m. II. 255. a j.

157250   Mostiti Svazek: 1 Strana: 1066
Mostiti, il, ěn, ění: přes co: přes bláta, bebrücken. Jg.

157251   Mostkový Svazek: 1 Strana: 1066
Mostkový, Brücken-. Jg.

157252   Mostky, pl Svazek: 6 Strana: 1029
Mostky, pl., m., Mostek, ves u Tábora; Pemlesdorf, ves u Kaplice. Rk. Sl.

157253   Mostnatý Svazek: 6 Strana: 1029
Mostnatý, mit einer Brücke versehen. Bern.

157254   Mostné Svazek: 1 Strana: 1066
Mostné, ého, n., Das Brückengeld. Gl. 161.

157255   Mostní Svazek: 6 Strana: 1029
Mostní. M. drába, stavba, bárky, pole. trámy. Vz NA. IV. 226.-229., 236.

157256   Mostní Svazek: 9 Strana: 0171
Mostní. Prodávám jim most (přes Bečev) i mostní, 1488.; Nedílná dědička toho most- ního. Arch. XVI. 323, 324.

157257   Mostní, -ný Svazek: 1 Strana: 1066
Mostní, -ný, Brücken-. Mostní hradba, Bur., zábradlí, klády, pilíř, Nz., oblouk, lo- dice, klenba, fošna (hontina), pažení, Šp., velitel, Brückenkommandant, m. Čsk. Vz Mostský, Mostecký.

157258   Mostnice Svazek: 1 Strana: 1066
Mostnice, e, f., kůl, na němž most stojí, der Brückenpfahl, V.; 2. podlahy na mostě, Brückenhölzer, n. D., Půh. 1480.

157259   Mostnice Svazek: 6 Strana: 1029
Mostnice = tencí trám na mostě na příč položený, mostina. Us. Hk., NA. IV. 236., Nz. — M. — podlaha desková. V maštale nic není, enom holé m., co ty koně stávaly. Sš. P. 779.

157260   Mostnicový Svazek: 10 Strana: 0186
Mostnicový. M. podlaha v chlévích. Vz KP. IX. 389. Sr. Mostnice.

157261   Mostniční Svazek: 6 Strana: 1029
Mostniční, Pfahl-.

157262   Mostník Svazek: 1 Strana: 1066
Mostník, a, m., Pächter der Brücken- mauth; der Brückenaufseher. Gl. 161. — M. u, m., Ponton, m. D.

157263   Mostnik Svazek: 8 Strana: 0214
Mostnik. Čel. Pr. m. II. 683.

157264   Mostník Svazek: 10 Strana: 0627
Mostník, a, m. M. hotovil a spravoval mosty. Cel. Priv. II. 683., Wtr. Řem. 143.

157265   Mostný Svazek: 6 Strana: 1029
Mostný, vz Mostní. — M., ého, m. = hlídač mostu; vyberač mostného. Pk.

157266   Mostomlýnský Svazek: 10 Strana: 0186
Mostomlýnský. M. ulice, Mostní mlýnská u. (1845. ), U mosteckých mlýnů, Mlýnská ul. (1817. ), v Praze u staroměstských mlýnů. Vz Ruth 569.

157267   Mostov Svazek: 6 Strana: 1029
Mostov, a, m., Mostau, ves u Steinhofu v Chebsku. S. N. XI. 528., Blk. Kfak. 1368., Rk. Sl.

157268   Mostovík, u, m Svazek: 6 Strana: 1029
Mostovík, u, m., die Spreitze, Lauf- spreitze, der Steg, Gestängeriegel, v horn. Hř. 39.

157269   Mostovina Svazek: 1 Strana: 1066
Mostovina, y, f., mostní stavivo, Brücken- material, n. Dch.

157270   Mostovina Svazek: 6 Strana: 1029
Mostovina = podlaha ve stájích. Slov. Rr. Sb.

157271   Mostovitě Svazek: 6 Strana: 1029
Mostovitě, brückenartig. Přes sebe m. ležící, brückenüberlagert. Sl. les.

157272   Mostovka Svazek: 8 Strana: 0214
Mostovka, y, f., Brückenbahn, f. Petrl. 10.

157273   Mostovní Svazek: 1 Strana: 1066
Mostovní = mostní. Bur.

157274   Mostovní Svazek: 6 Strana: 1029
Mostovní, ího, m., der Brückenmeister. čsk.

157275   Mostovnictví Svazek: 6 Strana: 1029
Mostovnictví, n., das Pontonwesen. Čsk.

157276   Mostovnictvo Svazek: 6 Strana: 1029
Mostovnictvo, a, n , (tas Pontonirkorps. Čsk.

157277   Mostovník Svazek: 6 Strana: 1029
Mostovník, a, m. = mostař. Csk. — M., u, m., das Polster, der Gestängebolzen, v horn. Hr.

157278   Mostovný Svazek: 6 Strana: 1029
Mostovný, ého, m. = mostovník.

157279   Mostovský Svazek: 6 Strana: 1029
Mostovský, Brücken-. — M., ého, m., der Brückenwächter, Šm., Loos.

157280   Mostový Svazek: 1 Strana: 1066
Mostový, Brücken-. M. clo, loď. Jg. Vz Mostní, Mostecký, Mostský.

157281   Mostový. M Svazek: 6 Strana: 1029
Mostový. M. váha, Zpr. arch., batterie, NA. III. 160., založení (= mostu). 1 ulk. R. 56. a.

157282   Mostský Svazek: 1 Strana: 1066
Mostský, mostecký, Brücken-. M. ulice, věž, brána, Jg., úřad (úřad mostu pražského, das Brückenamt). Vz Gl. 161. — M., z Mostu rodilý, ein Brüxer.

157283   Mostský Svazek: 6 Strana: 1029
Mostský Mlýn, Brückenmühle, mlýn u Vodňan.

157284   Mostský Svazek: 7 Strana: 1328
Mostský. M. úřad přihlížel k mostům, mlýnům, věžím a rourám. Wtr. Obr. II 620.

157285   Mostský Svazek: 8 Strana: 0562
Mostský = z Mostu. M. doktor. Borb. 131

157286   Mostviska Svazek: 1 Strana: 1066
Mostviska, pl., n., jm. polí a lesa v Bělé u Jevíčka na Mor. Km.

157287   Mosty Svazek: 6 Strana: 1029
Mosty, pl, m., samota u Chrasti; ves n Jablunkowa a u Těšína; Temmerschlag, ves u Kumžaka. Rk. Sl.

157288   Mosúr Svazek: 6 Strana: 1029
Mosúr, a, m., nadávka. Na Slov. Dbš. Obyč. 45.

157289   Mosúr Svazek: 8 Strana: 0214
Mosúr = uprostřed vyhnilý pařez, kterého jako črpáku žbánu a p. užívají. Cf. Phľd. 1893. 486. U bosenských hutníků — roura, kterou proudí měchem stlačené povětří do ohně. Ib. 487. M. = smraštěný, o člověku smraštěnec. V Sielnicku na Slov. V Sučanoch v Turci = z kŕča stromu spravená dbanka, kam sa môže všeliniečo vložiť, teda asi ako mašiar. Mosúrom volá sa, i keď pramienok obložia klátom dlabaným, čím sa okolo pra- mienka urobí ohrada, srub, že nečistota od pramienka obchodí. Mosúrom volajú i obťatý strom, obťatú krč. Phľd. 1894. 309. Mosúr namosúrený! Ib. 314. Vyzerá ako m.; je odutý ako m. = nepřívětivý, omrzelý, nechutný. Phľd. 1894. 84. Cf. Smusúravený, Zmosúra- vený, Mosor, Mosůrek (3. dod.).

157290   Mosúr Svazek: 9 Strana: 0171
Mosúr, u, m. = stromová krč. Zát. Př. 79. Pozn.

157291   Mosura Svazek: 6 Strana: 1029
Mosura keř. Hlb. II. 379.

157292   Mosúrek Svazek: 6 Strana: 1029
Mosúrek, sku, m., vz Čerpák.

157293   Mosůrek Svazek: 8 Strana: 0215
Mosůrek, rku, m. = vydlabaný kmen, kadlub. Val. Brt. D. II. 342.

157294   Mosúrka Svazek: 6 Strana: 1029
Mosúrka, y, f. = mosúrek. Mor. Brt. L. 1. 182.

157295   Mošär Svazek: 6 Strana: 1029
Mošär, e, f. = močár. Koby ni tá velká m., šol bych k milé každý vešer. Slov. Sb. sl. ps. II. I. 61.

157296   Moščanky Svazek: 6 Strana: 1029
Moščanky, nyní Horní Moštěnice. D. ol. VI. 642.

157297   Moščeň Svazek: 7 Strana: 1328
Moščeň, moštěň, ě, f., cinphus, zastr. Rozk.

157298   Mošenec Svazek: 8 Strana: 0215
Mošenec, nce, m., místo mošinec, mušinec. Brt. D. II. 161.

157299   Mošenka Svazek: 1 Strana: 1066
Mošenka, y, f., ein Moschchen. M. kvítí. Berg. M. obilí, die Samenkapsel. Čern.

157300   Mošenka Svazek: 6 Strana: 1029
Mošenka, y, f. = malá mošna. Šm.

157301   Mošenkovatý Svazek: 6 Strana: 1029
Mošenkovatý, voll Kapseln. Šm.

157302   Mošinka Svazek: 6 Strana: 1029
Mošinka = mošnička. Němc.

157303   Moška Svazek: 9 Strana: 0171
Moška, y, f. = kakost luční Mor. Mus. ol. III. 136.

157304   Moškátelový Svazek: 10 Strana: 0186
Moškátelový. M. víno = muškátové. Brt. P. n. 786.

157305   Moškovec Svazek: 8 Strana: 0215
Moškovec, vce, m., obec v Turci. Phľd. XII. 157.

157306   Moškvan Svazek: 6 Strana: 1029
Moškvan, a, m. = neposeda; člověk hloupý, neobratný. Ve vých. Čech. Všk., Kšá.

157307   Moškvan Svazek: 8 Strana: 0215
Moškvan, a, m. = zlomyslný člověk. Záp. Mor. Brt. D. II. 342.

157308   Moškvan Svazek: 9 Strana: 0171
Moškvan, a, m. = psí jméno. Mus. ol. 1898 110.

157309   Mošna Svazek: 1 Strana: 1067
Mošna, y, f., mošenka, mošnice, e, mošnička, y, f. Mošna, gt. pl. mošen. O pů- vodu vz Mz. 60. M., kabele, měšec, der Beu- tel, die Mosche. M. ze sítí pletená, lyčená, V., chodcovská n. žebrácká. Us. Na mošnu přijíti (= žebrákem se státi). Jg. Dostalo se mu mošny žebrácké. Rk. Jestli žebrák syt, ale mošna není. D., Č. Ač žebrák syt, ale mošna nic. Jg., Č. M. lotra našla. Vz Ničema. Lb. Svině pytel najde a mošna lotra. Rad. zv., Č., Lb. Vz Zločin. Prosíš mošny od že- bráka a holi od ovčáka n. od chodce mošnu vzíti (žádá li kdo, co druhému nutně po- třebno). Vz Žebrota, Nuzný. Lb., Č. K že- brácké mošně přijíti. Č., Kor. Chybila m. měchury (naděje ho sklamala. Vz Nešťastný. ) D., Lb. Dobrá vůle mošnu kůle (poráží). č. Jest bohatý jako strhaná mošna. Vz Chu- doba. Č. Zapekla se ústa, anaž m. pusta. Kdo po předu v cizí nahlédá mošničku, ten také ať svou na zad potřese trošíčku. Štelc., Pk. Dali mu totum i s m-ou. Vz Odbyti. Lb. Všichni se raději v přednější mošně, v kte- réž cizie, nežli v zadnější, v kteréž své ne- dostatky nosie, přemietají. Vš. III. 7. — M., potupně o ženštinách. Ošoustaná, obnošená m. Vz Zhýralý. Č. Nadávali jí kurev a mo- šen. Svěd. 1569. A vy mošny klevecete. Jir. dh. A kloboučník vyhlídne z okna dí: Zvy- tiepená mošno, nechceš-li toho míti, odstav se ode mne. Svěd. 1569. — M. chlupatá ka- štanův. Čern. Mošnička, utriculus, Schlauch, Hautfrucht, semeno volně uzavírající. U rost- lin. Kk. 57. — M., v Krkonš. = dešťová pre- háňka. Kb. — M. na Slov. = šourek, der Hodensack. Bern.

157310   Mošna Svazek: 6 Strana: 1029
Mošna, pera, Bj., B. mik. Mark. 618., capsa. Sv. ruk. 317. a., Mkl. Etym., 203. S mošnou podlé dvoruov chodí. Sv. ruk. 149. Dobrá vůle mošnu kůle (= ubývá z ni). j Cf. Tlusto. Cokoli na jiném hyzdíš, i ve své mošně najdeš, budeš-li hledati. Lpř. j exc. — M., y, m , os. jm. D. ol. X. 732. -- M. Jindř., vyborný komik při čes. národ- ním divadle, nar. 1837. Vz S. N., Rk. Sl. — M , Jandles, ves u Prachatic.

157311   Mošna Svazek: 9 Strana: 0171
Mošna Jindř. Vz Ott. XVII. 782.

157312   Mošna Svazek: 10 Strana: 0186
Mošna, y, f. Přivedli to na mošnu (stali se žebráky). Tbz. V. 6. 340.

157313   Mošna Svazek: 10 Strana: 0627
Mošna, y, f, rostl. Vz Kokoška. — M. Jindř. Vz Zl. Pr. XXI. 253. s podob.

157314   Mošnář Svazek: 1 Strana: 1067
Mošnář, e, m. Der Beutelmacher.

157315   Mošner Svazek: 6 Strana: 1029
Mošner Fr. Jan, nar. 1797., prof a rektor. Vz Jg. H. 1. 601., Šb. D. ř. 270., S. N., Rk. Sl.

157316   Mošner Svazek: 9 Strana: 0171
Mošner Fr. 1797. -1876. Vz Ott. XVII. 782.

157317   Mošnice Svazek: 1 Strana: 1067
Mošnice, ves u Dubé. Tk. III. 35. — M., die Tasche, Mosche. Solf.

157318   Mošnice Svazek: 6 Strana: 1029
Mošnice, Maschnitz, ves u Medonos. Blk. Kfsk. 562 , Rk. Sl.

157319   Mošnička Svazek: 1 Strana: 1067
Mošnička, y, f., vz Mošna. — M., šupina kulovatých rostlinných plodů, hrachu, čočky, vikve atd. Luska.

157320   Mošnov Svazek: 1 Strana: 1067
Mošnov, a, m., ves v Přerovsku, Engels- wald. Mus.

157321   Mošňov Svazek: 6 Strana: 1029
Mošňov, a, m., Moschen, ves u Teplice. Rk. Sl.

157322   Mošnov, a, m Svazek: 6 Strana: 1029
Mošnov, a, m., Engelswald, ves u Pří- bora. Blk. Kfsk. 239., 911.

157323   Mošnová, é Svazek: 6 Strana: 1029
Mošnová, é, f., Moschnowa, sam. u Lito- myšle. Rk. Sl.

157324   Mošo Svazek: 6 Strana: 1029
Mošo, a, n. = masko, mašuro, sele. Slov. Rr. Sb.

157325   Mošoň Svazek: 1 Strana: 1067
Mošoň, ě, f., maď. Mošony, Wieselburg, Zlob., mě. v Uhřích. — Mošoňan, a, m. — Mošoňský.

157326   Mošovce Svazek: 6 Strana: 1029
Mošovce, pl., rodiště Kollárovo v Turci na Slov. Pokr. Pot. 375.

157327   Mošovce Svazek: 8 Strana: 0215
Mošovce, obec v Turci. Phľd. XII. 157.

157328   Mošovice Svazek: 6 Strana: 1029
Mošovice, dle Budějovice, Moschowitz, sam. u Čimelic; Nespitz, ves u Vratenína.

157329   Mošovka Svazek: 10 Strana: 0627
Mošovka, y, f. = věchet? M-kou sa stoly šúchajú. Mus. slov. VII. 58.

157330   Mošovský Svazek: 6 Strana: 1029
Mošovský, ého, m., os. jm. M,, vz Te- sák, Jir. Ruk. II. 45.

157331   Mošovský Svazek: 10 Strana: 0186
Mošovský Mich., slov. spis., 1733. až 1803. Vz Vlč. Lit. I. 306.

157332   Mošt Svazek: 1 Strana: 1067
Mošt, u, m., der Most, sluje každá sladká šťáva ovocná. M. vinný, jablečný, hruškový. Vz S. N., Mest, Kk. 233.

157333   Mošt Svazek: 6 Strana: 1029
Mošt jablečný, hruškový (Zieder). Vz KP. V. 479.

157334   Mošt Svazek: 8 Strana: 0215
Mošt, z něm. v době pozdější. Gb. H. ml. I. 264.

157335   Mošt Svazek: 9 Strana: 0449
Mošt, mešt, mest, must, lat. mustum = ne- vykvašená šťá?? z jakéhokoli ovoce. Vz Ott. XVII. 783.

157336   Mošt, u, m Svazek: 10 Strana: 0627
Mošt, u, m., z lat. mustum. Phľd. XXII. 648.

157337   Moštěnice Svazek: 1 Strana: 1067
Moštěnice, e, f., chrastí po blatách polo- žené, aby se přes ně jezditi mohlo, das Brückenholz. Us.

157338   Moštěnice Svazek: 6 Strana: 1029
Moštěnice Horní, Ober Moschtienitz, ves u Přerova; M. Dolní, Unter-Moschtienitz, zámek u Kyjova.

157339   Moštenice Svazek: 10 Strana: 0186
Moštenice, potok na Zvolensku. Sb. Sl. 1902. 52.

157340   Moštěnina Svazek: 1 Strana: 1067
Moštěnina, y, f. = moštěnice.

157341   Moštěnina Svazek: 9 Strana: 0171
Moštěnina = mostina. Sed. Hr. V. 100.

157342   Moštenka Svazek: 8 Strana: 0215
Moštenka, y, f. = řeka u Moštěnice v Přerovsku. ŠD.

157343   Moštice Svazek: 6 Strana: 1029
Moštice, ves u Kostelce nad Čern. Lesy.

157344   Moštiště Svazek: 6 Strana: 1029
Moštiště, ě, n., Moschti-cht, ves u Vel. Meziříčí.

157345   Moštoměr Svazek: 6 Strana: 1029
Moštoměr, u, m., der Mostmesser. M. Oeschleův, Wagnerův, klosterneuburský. KP. V. 172.

157346   Moštový Svazek: 8 Strana: 0562
Moštový. M. vážky (udávají obsah cukru v moštu). Ott. XI. 930.

157347   Mošus Svazek: 1 Strana: 1067
Mošus, u, m., pížmo. Moschus, Bisam, m.

157348   Mošus Svazek: 6 Strana: 1029
Mošus, u, m., mimulus moschatus, rostl. Dlj. 46., Slov. zdrav.

157349   Mošus Svazek: 8 Strana: 0215
Mošus, u, m., kvetina, vz Mušec (3. dod.).

157350   Mošusový Svazek: 6 Strana: 1029
Mošusový nápoj. Pcht.

157351   Mot Svazek: 6 Strana: 1029
Mot, u, m.. obyč. motek, das Gebinde, die Zaspel (příze). Laš. Tč.

157352   Motací, n Svazek: 6 Strana: 1029
Motací, n. = motání, závrať, der Taumel, Schwindel; pomatenost, der Irrsinn. Má ja- kési m. v hlavě. U Olom. Sd.

157353   Motáč Svazek: 1 Strana: 1067
Motáč, e, m., motovidlo; utahovač, pa- vuzník, das Heuseil. D.

157354   Motač Svazek: 1 Strana: 1067
Motač, e, m., der Haspler. Jg.

157355   Motáč Svazek: 10 Strana: 0186
Motáč, e, m., vz Drnda.

157356   Motáček Svazek: 6 Strana: 1029
Motáček, čku, m., vz Motáč. M. nití = niti na cívce namotané. Brt. D. 231.

157357   Motačiště Svazek: 1 Strana: 1067
Motačiště, ě, n., prostřední díl motáku, za který se týž drží, die Handhabe bei der Haspel. — M. = moták. Us.

157358   Motačka Svazek: 1 Strana: 1067
Motačka, y, f., die Hasplerin. Jg.

157359   Motačka Svazek: 6 Strana: 1029
Motačka, y, f. = žena, která motá. Us.

157360   Motáčkováti Svazek: 10 Strana: 0186
Motáčkováti = psáti motáky. Zvon III. 256

157361   Motadlo Svazek: 1 Strana: 1067
Motadlo, a, n. = moták.

157362   Motahýl Svazek: 6 Strana: 1029
Motahýl, a, m. = motýl. U Skrýje. Kál. U Košic. Brnt.

157363   Moták Svazek: 1 Strana: 1067
Moták, u, m., nástroj, na nějž se niti mo- tají, motovidlo, Jg. — M., a, m., strigiceps cinerascens, pták. Frč. 362.

157364   Moták Svazek: 6 Strana: 1029
Moták, u, m. = viják, točidlo, die Haspel. Sl. les. — M-ky = fasolové úponky. U Star. Jičína. Vhl. — M. = tanec. Bačk. —- M , a, m., kdo něco motá. Na Polič. Zkr. — M. = pták, die Wiesenweihe. M. jižní, s. Swai- soni, die blasse Weihe. Ves. IV. 213., 211. Cf. Brm. II. 749., 752. — M. = neohrabaný člověk, nemotora. Vých. Čech. Všk , Dvd.

157365   Moták Svazek: 7 Strana: 1328
Moták, u, m. = psaní ze žaláře tajně poslané. Us. zloděj.

157366   Moták Svazek: 8 Strana: 0215
Moták, u, m. = dopis od vězněného tajně někomu zaslaný, aneb jemu od někoho do vězení. Us.

157367   Moták Svazek: 9 Strana: 0171
Moták, a, m. = kolovrátek, strakapoun (pták). Vz Šír I. 71. M. lužní, vz Pochop. — M., u, m. = motovidlo (tanec). Čes. 1. VI. 548.

157368   Moták Svazek: 9 Strana: 0449
Moták, druh luňáků. Ott. XVII. 785.

157369   Moták Svazek: 10 Strana: 0186
Moták, u, m. = list, dopis. Májový m. = dluhopis; m. na jiný cink, = falešný pas na nepravé jméno. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

157370   Motalín Svazek: 6 Strana: 1029
Motalín, u, m., thais, hmyz. Šm.

157371   Motalka Svazek: 6 Strana: 1029
Motalka, y, f. = kořalka. Kupuje kmotru motalku. Vz Opilý. Us.

157372   Motán Svazek: 6 Strana: 1029
Motán, ě, m. = člověk, který se moce, moták, neobrata, motovidlo. Ten m. pořád se mně před nohama moce. Mor. Šd.

157373   Motání Svazek: 1 Strana: 1067
Motání, í, n. M., navíjení příze na moták, das Haspeln; potácení-se, vrávorání, das Taumeln, der Taumel; závrať, der Schwindel. Ja., Kom.

157374   Motání Svazek: 6 Strana: 1030
Motání Jdi pro dlouhé m. (= pro ko- řalku). U Litomšl. Dš. Bylo by to hrubě na veliké m. vykládať (dlouho by tó trvalo)! Val. Brt. D. 231.

157375   Motanice Svazek: 1 Strana: 1067
Motanice, e, f., motání, das Gewirr. Har.

157376   Motanina Svazek: 1 Strana: 1067
Motanina, y, f., motanice. Jsme v hrozné motaniny uvedeni. Kom. M-ný školské. Th.

157377   Motanina Svazek: 9 Strana: 0171
Motanina, y, f. Dogmatické m-ny. Pal. Záp. I. 58.

157378   Motar Svazek: 6 Strana: 1030
Motar, a, m., orithmum, der Meerfenchel, rostl. M. pomoŕský, c maritimum. Vz Rstp. 733.

157379   Motar Svazek: 7 Strana: 1328
Motar. Cf. Ott. V. 724.

157380   Motati Svazek: 1 Strana: 1067
Motati, motám a moci, eš, atd., motávati = hýbati, bewegen, wankend machen; naví- jeti, haspeln, weifen. Jg. Motá se, jako opilý. Br. — koho, se v čem (kde). Víno nazbyt pité člověka v konání povinností jeho mate a motá. Kom. Motal jsem se v mrákotě. Kom. Zvěř v síti se motá (pohybuje). Šp. — se mezi čím, kde. Kom. — se komu kde. Na mysli se mi něco motá. Puch. — se odkud kam. Motají se jako včely z oule do oule. Kom. — se s čím = namáhati se. Kom.

157381   Motati Svazek: 6 Strana: 1030
Motati. Cf. Mkl. Etym. 203. — abs. Abecede, kočka přede, kocour motá, pes počítá, liška vaří jíst, Říkadlo. Rgl. — se = bez zaměstnání sem tam choditi. Pořád se moce jako motovidlo. Us. Šd. — se komu . Kerak koně zapřáhat, dy se mi motajú. Sš. P. 415. — se kudy. Naši drotári motajú sa (chodí) svetom. Slov. Rb. Sb. — čím. Už moce rozumem (opilý). Brt. D. 231. — se v čem: u víře. Bart. 158. Motavý výklad. Sš. II. 160. Motěchov, a, m., Motiechow, dvůr u Zá- břehu.

157382   Motati Svazek: 7 Strana: 1328
Motati Právě se tam m-la (bez účelu chodila). Němc.

157383   Motati Svazek: 8 Strana: 0215
Motati. Kříž (na čele atd.) jenom motá (ledabylo dělá). Tvarožná. Hledík.

157384   Motati Svazek: 10 Strana: 0186
Motati = psáti. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

157385   Motati čím Svazek: 10 Strana: 0627
Motati čím = točiti. Chrud. Rgl.

157386   Motavosť Svazek: 1 Strana: 1067
Motavosť, i, f., der Dusel, Dch., der Taumel.

157387   Motavý Svazek: 1 Strana: 1067
Motavý, duselhaft, Dch., wankend, tau- melnd.

157388   Motavý Svazek: 10 Strana: 0186
Motavý. Vyvstal na nohou m-vých. Kká. Sion. II. 7.

157389   Motejl Svazek: 10 Strana: 0627
Motejl = psaní. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47. Vz Motýl.

157390   Motejleti Svazek: 8 Strana: 0215
Motejleti = v motýla se proměňovati. Motejlení pupy. Jg. v Obraně jaz. čes. 1806.

157391   Motejlovat Svazek: 10 Strana: 0627
Motejlovat = psáti. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47. Vz Motýl.

157392   Motek Svazek: 6 Strana: 1030
Motek, tku, m., vz Mot.

157393   Motelinka Svazek: 8 Strana: 0215
Motelinka, y, f., psyche, hlemýžď. Am. Orb. 76.

157394   Motešický Svazek: 6 Strana: 1030
Motešický Kašp., kněz 1718. Vz Jg. H. 1. 601., Jir. Ruk. II. 45., Šb. D. ř. 270.

157395   Motěšický Svazek: 8 Strana: 0215
Motěšický Kašp. Cf. Mus. 1895. 512.

157396   Motěšický Svazek: 9 Strana: 0449
Motěšický Kašp., spis., f 1689. Vz Ott. XVII. 785.

157397   Motešín Svazek: 8 Strana: 0215
Motešín. Canonici regulares de monte sina. Žertovně přeloženo: Kameníci řebenáři z M-na. Vz Bl.

157398   Motetto Svazek: 9 Strana: 0171
Motetto, a, n. = skladba nábožného ob- sahu o několika hlasech. Mus. 1850. II. 77. Př

157399   Motetto Svazek: 9 Strana: 0449
Motetto, a, n. = druh figuralního zpěvu církevního bez průvodu instrumentalního. Vz Ott. XVII. 785.

157400   Mothejl Svazek: 8 Strana: 0215
Mothejl, a, m. = motýl, h přisuto. Tys bez toho jako m. = mdlý. Dšk. Jihč.. I. 35.

157401   Motchati Svazek: 1 Strana: 1067
Motchati, nemotorně něco dělati, hudla- řiti, pfuschen. — co. Us., Dch.

157402   Motiv Svazek: 1 Strana: 1067
Motiv, u, m., z lat., důvod; podnět, po- bídka, der Beweggrund, Antrieb; zvolený nápěv k hudebnímu provedení.

157403   Motivace, e Svazek: 6 Strana: 1030
Motivace, e, f. M. děje. Tš Laok. 18.

157404   Motivovati něco Svazek: 1 Strana: 1067
Motivovati něco, odůvodniti, Rk., moti- viren, begründen.

157405   Motka Svazek: 1 Strana: 1067
Motka, y, f., niť přádenku na malíky dě- lící, der Fitzfaden. Us.

157406   Motka Svazek: 10 Strana: 0627
Motka, y, f. = nemotorná ženská. Phľd. XXIV. 479.

157407   Motkati se za čím Svazek: 6 Strana: 1030
Motkati se za čím -jíti, bráti se. Slov. Kým ony tam m ly sa za krajšími jahodami, zatáraly sa do tých hor. Slov. Dbš. Sl. pov. V. 76. — se kam. A nečakajúc odpovedi motkala sa von. Orl. III. 40.

157408   Motkov Svazek: 6 Strana: 1030
Motkov, a, m., Mautzendorf, ves u Štern- berka na Mor.

157409   Motky Svazek: 6 Strana: 1030
Motky, pl., f.= motaniny. Slov. Rr. Sb.

157410   Motl Svazek: 6 Strana: 1030
Motl Jos., farář na Kladně, psal do Pa- mátek, můj spolužák, +.

157411   Motla Svazek: 1 Strana: 1067
Motla, y, f., pleticha, pletka, Kabale, Wirrwarr. Jg.

157412   Motla, y, f Svazek: 6 Strana: 1030
Motla, y, f. = metla. Slov. v Oravě. Rb. Sb.

157413   Motlach Svazek: 6 Strana: 1030
Motlach, a, m. = motlacha. Rk.

157414   Motlacha Svazek: 1 Strana: 1067
Motlacha, y, m. = hatala.

157415   Motlacha Svazek: 6 Strana: 1030
Motlacha. Etymologická m.

157416   Motlár Svazek: 6 Strana: 1030
Motlár, a, m. = metlař. Slov. Loos.

157417   Motlář Svazek: 1 Strana: 1067
Motlář, e, m., pletichář, der Kabalist.

157418   Motle Svazek: 6 Strana: 1030
Motle, sam. u Neveklova.

157419   Motloch Svazek: 6 Strana: 1030
Motloch, a, m. = pomatený člověk, poše- tilec, der Patzer. Laš. Tč.

157420   Motlová Svazek: 6 Strana: 1030
Motlová, é, f., sam. u Dobříše.

157421   Motňa Svazek: 8 Strana: 0215
Motňa, č, f. = plátěné nohavice na způsob pytle rozděleného jen dole. U Malorusů. Phľd. 1893. 133.

157422   Motocykl Svazek: 10 Strana: 0186
Motocykl, u, m. = bicykl s motorem obyč. benzinovým.

157423   Motocykleta Svazek: 10 Strana: 0186
Motocykleta se závěsným vozem. Nár. list. 1902. č. 234. 2.

157424   Motocykliska Svazek: 10 Strana: 0186
Motocykliska, y, m. = kdo jezdi na mo- tocyklu. Nár. list. 1904. 128. 13.

157425   Motocykliska Svazek: 10 Strana: 0627
Motocykliska v III. Přisp. 186. chybně místo: Motocyklista.

157426   Motocyklistický Svazek: 10 Strana: 0627
Motocyklistický. M. jízda, závod. Us.

157427   Motočiště Svazek: 10 Strana: 0186
Motočiště, ě, n. M. nasaditi. U Turnova. Zvon IV. 655.

157428   Motočka Svazek: 6 Strana: 1030
Motočka, y, f. = motolice, motačka, zá- vrat ovčí. Slov. Rr. Sb.

157429   Motoha Svazek: 6 Strana: 1030
Motoha, y, f. = motožka. Slov. Ssk.

157430   Motohlav Svazek: 6 Strana: 1030
Motohlav, a, m. M. mozkový (u ovce), coenurus cerebralís. Nz. lk. Vz Slov. zdrav.

157431   Motoch Svazek: 6 Strana: 1030
Motoch, a, m. = motloch. Slov. Vlasov, zubov nemá, a tvár pokrčená, na čo by ti bola, starý motoch, žena? Čkžk. II. 276.

157432   Motoch Svazek: 10 Strana: 0627
Motoch, a, m. = pletkár. Mus. slov. V. 94.

157433   Motol Svazek: 1 Strana: 1067
Motol, a, m., ves u Prahy. Vz Tk. I. 618., II. 273., III. 654.

157434   Motolečník Svazek: 6 Strana: 1030
Motolečník, u, m., rostl. Tam jahnicám zhubný m. nikde nerástol. Slov. Hol. 338.

157435   Motolice Svazek: 1 Strana: 1067
Motolice, e, f., m-lice, lic, pl., f., červy ve voštinách, Wachsmotte, phalaena cereana. — M., živý vlas, hmyz, červi podlouhlé ve střevách atd. hlavně ovčích žijící, fascicola hepatica, der Schafegel, die Drehkrankheit der Schafe. Jg. M. jsou ploští nečlánkovaní hlístové s ústy a s deskami příssavnými, trematodes, Saugwürmer. M. a) pravé, dige- nea. M. ovčí, distoma hepaticum; m. lidská, distoma lanceolatum; m. žabí, d. retusum; m. bachorová, amphistoma conicum; m. husí, monostoma verrucosum; m. proměnlivá, m. mutabile; b) zevní, monogenea: m. dvojitá, diplozoon paradoxum; mnohojamka žabí, po- lystoma integerrimum; mnohojamka krevní, polystoma venarum; mnohojamka škeblová, aspidogaster conchicola. Vz více ve Frč. 64. atd. Jg. — M., shnilina drob kazící, labes hepatis verminosa, die Fäule. Vz S. N.

157436   Motolice Svazek: 6 Strana: 1030
Motolice = larva jistého druhu hmyzu, phalaena cereana, med a vosk sžírající. S. N. V. 508., List. fil. X. 333., Mkl. Etym. 194., Rk. Sl. — M. ostnatá, distoma echi- natum, Brm. IV. 2 151. (153.. 155.), ne- stejnorodá, d. heterophyes, tučná, d. cras- sum, krviživná, d. haematohium, čočky, d. lentis, oční, d. ophthalmobium (Schd. II. 530.), Odb. patb. III. 46.-48. (42., 45.), Kram Slov., Čs. lk., List. fil. X. 333., ja- terní, d. hepaticum, Schd. II. 530., kyjo- nosná, d. clavigerium, ježatá, d. endolobum, zúžená d. retusum, dlouhokrká, d. cygnoi- des, válcovitá, d. cylindraceum, strakatá, d. variegatum, Ves. IV. 151.—153., krevní= krvoživná. Cf. Km. 1884. 715. — M. Má m-ci. Vz Opilý. Us. Vck. — M., Veitstanz. Na již. Mor. Šd.

157437   Motolice Svazek: 7 Strana: 1328
Motolice Cf. KP. V. 533, Slov. zdrav. 454. — M. = kořalka. U Studené. Vlchř

157438   Motolice Svazek: 8 Strana: 0215
Motolice ovčí. Ovčinec m-cou zaražený. Phľd. 1895. 360.

157439   Motolice Svazek: 9 Strana: 0449
Motolice. Vz Ott XVII. 786.

157440   Motolice Svazek: 10 Strana: 0186
Motolice, e, f. = pijavka, der Egel. Us.

157441   Motolicovatěti Svazek: 1 Strana: 1067
Motolicovatěti, ěl, ění, drehig werden. Us.

157442   Motolicovatý Svazek: 1 Strana: 1067
Motolicovatý, drehig, drehkrank. M. ovce. D.

157443   Motolicový Svazek: 6 Strana: 1030
Motolicový = závratový. Na tejto m-vej motanině. Ruttkaj 20. M. dvojlící, dipro- sopus distomus.

157444   Motoličník Svazek: 6 Strana: 1030
Motoličník, u, m. = pryskyřník jazyko- vitý. Rstp. 10., Ssk.

157445   Motoličný Svazek: 1 Strana: 1067
Motoličný, motolice mající, drehig. Bern.

157446   Motoličný Svazek: 8 Strana: 0215
Motoličný. M. kořen. NZ. III. 525.

157447   Motolík Svazek: 6 Strana: 1030
Motolík, u, m. = matalík, motýl. Vz Ma- talík.

157448   Motolinka Svazek: 8 Strana: 0215
Motolinka, y, f., hydatina senta, zvíře. Am. Orb. 103.

157449   Motoliš Svazek: 6 Strana: 1030
Motoliš, e, m., vz Matalík.

157450   Motoliti Svazek: 1 Strana: 1067
Motoliti, il, en, ení, drehen. Jg.

157451   Motoly Svazek: 6 Strana: 1030
Motoly, dle Dolany, vz Motol. Motor. ZČ. I. 273. M. hydraulický. Zpr. arch. IX. 29., větrný, Nár. list. 1883. č. 119., parní, plynový, vodní. Us. Pdl.

157452   Motor Svazek: 9 Strana: 0449
Motor = hnací stroj (parní, eletrický atd. ). Vz Ott. XVII. 788.

157453   Motor Svazek: 10 Strana: 0186
Motor, u, m. M. benzinový, benzolový, elektrický, horkovzdušný, ležatý, lihový, petrolejový, plynový, větrný, vodní. Vz Ott. XIX. 960., Nár. list. 1903. č. 140. 5., č. 270. 21., Strh. Mech. 494.

157454   Motor Svazek: 10 Strana: 0627
Motor, u, m. M. kompensovaný, seriový Vz Vstnk. XIV. 371.

157455   Motor, u Svazek: 1 Strana: 1067
Motor, u, m., lat.., hybač, pohybovač, hy- badlo při stroji, vz Prm. III. č. 19. — M., a, m., rýpal. Rk.

157456   Motora, y, m Svazek: 6 Strana: 1030
Motora, y, m. geschickter Mensch; iron. m. = nemotora. Laš. Tč.

157457   Motorický Svazek: 6 Strana: 1030
Motorický, motorisch. M. nerv, Osv. I. 144., 230., Dk. P. 5., deska. Osv. L 230.

157458   Motorněti Svazek: 1 Strana: 1067
Motorněti, ěl, ění, motorným se stávati, geschickt werden.

157459   Motorniti Svazek: 1 Strana: 1067
Motorniti, il, ěn, ění, geschickt machen, abrichten. Us. Poličan.

157460   Motornosť, i, f Svazek: 1 Strana: 1067
Motornosť, i, f., způsobilosť, die Ge- schicktheit. Jg.

157461   Motorný Svazek: 1 Strana: 1067
Motorný, passend, geschickt. Kdy pak budeš jednou motornější? Us. Poče motor- ným hlasem volati. Pass. Vz Nemotorný. Motoška, y, f = motolice.

157462   Motorný Svazek: 6 Strana: 1030
Motorný. Mkl. Etym. 203.

157463   Motorový Svazek: 9 Strana: 0171
Motorový. M. kočár = hnaný strojem parním, petrolejovým, benzinovým, elektri- ckým. Vz Ott. XIV. 483.

157464   Motošín, a, m Svazek: 6 Strana: 1030
Motošín, a, m., u Hranic na Mor. Šd.

157465   Motoul Svazek: 1 Strana: 1068
Motoul, a, m., podskočný člověk, ein Verschmitzter. Us., Dch.

157466   Motoulení Svazek: 6 Strana: 1030
Motoulení, n., motoulky, pl., f., Techtel- Mechrel. Jaké jsou to m. (pletichy)? Dch.

157467   Motouz Svazek: 6 Strana: 1030
Motouz = špagát. Cf. Mkl. Etym. 203. Vzal prý sobě ze slaninky (slaniny) len kúsek, až prý ostal na hambalku len mo- túzok. Sš. P. 713. Dá mu pán Bůh starou, starou, m-zema svazovanou. Sš. P. 745. Už sa mi táhnú nohy jak motúz (špatně chodím). Us. v Podluží. BRt.

157468   Motouz Svazek: 8 Strana: 0215
Motouz, z pův. motovazb (motovúz, mo- touz). List. fil. 1893. 468. Z moto-vúz. Gb. II. ml. I. 568. Na dlhý motúz uviazať (odlo- žiti na dlouhý čas); Němôžem sa m-zom za- klať (keď nekto za nečo nemôže). Phľd. 1894. 442., 744.

157469   Motouz Svazek: 9 Strana: 0171
Motouz. Příprava motouzů. Vz KP. VII 174. Úsloví atd vz v Zát. Pr. 333a.

157470   Motouz, motovouz Svazek: 1 Strana: 1068
Motouz, motovouz, u, motouzek, mo- tovouzek, zku, m. (zastr. motúz, motovúz), provázek z nití stočených, špagát. Slaninu z motúza řezati. Baiz. — M. slove úvazek, kterým se v přádenku pásma dělí = motka. Jg. — M., v tělocviku tenký provázek, ob- těžkaný na obou koncích koženými pytlíčky pískem naplněnými, pověšený na dvou sto- jancích, přes nějž se skáče. Vz KP. I. 447. (Tš. ). — M., a, m., hlupák, nešika, neohra- baný, Tölpel, m. V Želivsku. Sř.

157471   Motouznice Svazek: 6 Strana: 1030
Motouznice, e, f. = motouzník. Šp. Motouzník, u, m., die Bindfadenbüchse ; der Spagat. Dch.

157472   Motouzový Svazek: 6 Strana: 1030
Motouzový, Spagat-, Bindfaden-. M. ko- berec. Pdl. Motovidélča = motovidélko. Mor. Brt D. Motovidlář, e, m. = kdo dělá motovidla. Mor. Šd, Brt. N. p. 461.

157473   Motověr Svazek: 1 Strana: 1068
Motověr, u, m. = motolice ovčí. Die Dreh- krankheit der Schafe. D.

157474   Motovidlatý Svazek: 6 Strana: 1030
Motovidlatý- Ty motovidlo motovidlaté. Nadávka. Slez. Šd., Brt. D.

157475   Motovidlce Svazek: 6 Strana: 1030
Motovidlce, e, í, sycer eraticus, rostl. Mr., camedreas. 14. stol.

157476   Motovidlo Svazek: 1 Strana: 1068
Motovidlo, a, n., vijadlo, motadlo, moták, Die Weife, Haspel. M. klapací, zapadací. D. S motovidla n. svijadel víjí se klubka. Kom. Každý na svoje vije motovidlo (si nahání). Jg., Lb. Vz také Osud. Motovidlem střeliti. Vz Nejapný. Lb. Z m-dla vystřelil. Rovně co by m-em a neopeřeným klukem střelil (o prohloupení slovy n. skutkem. Vz Lhář, Hloupý). Jg., Č. O světe, kulatý jako m. ! Jg. Hodí se k tomu jako m. do čepáku. Sk. Rovné jako m. Č. Podobné jako m-lo sudlici. Br., Č. Trefilo, co by motovidlem střelil. Vz Chybování. Č. Z m-dla nebude šíp. č. To je m. (hloupý)! Jg. Ty m. (= točíš se jako m. ). Pk. Je neobratný jako m. Us., Brt.

157477   Motovidlo Svazek: 6 Strana: 1030
Motovidlo, gagia. Sv. ruk. 317. b. Cf. Schd. I. 60., Mkl Etym. 203. Vdávalo se m., bralo sobě starý trdlo. Sš. P. 723. — M = národní tanec. Back.

157478   Motovidlo Svazek: 8 Strana: 0562
Motovidlo. Jako kdyby m-dlem střelil a chybil se netoliko cíle na stodole postaveného, ale hned i vší celé stodoly (chybiti). Bl. (Hostn. 52.). — M. = čes. tanec dle textu písně: Čím si bila? Motovidlem. Vz Čes. 1. VI. 232.

157479   Motovidlo Svazek: 9 Strana: 0171
Motovidlo. Cívky nití motají se na m-dle v předeno. Čes. 1. IX. 163. — M. = pluh, oře ke dvěma stranám. Us. F. ub. 154. — M. = tanec Vz Čes. 1. VI. 547. Sr. předcház. Moták. — M. = motýl. Jrsk. XXIII. 215.

157480   Motovidlo Svazek: 10 Strana: 0186
Motovidlo pětirohové. Ty's mot. pět. (neobratný). Vlasť. I. 236.

157481   Motovidlo Svazek: 10 Strana: 0627
Motovidlo, a, n. Tancuje jak m. Šum. Rgl. Vdávalo se m., bralo sobe staré bidlo. Rgl.

157482   Motovidlovitý Svazek: 8 Strana: 0215
Motovidlovitý. Motovidlo m-tý (o velmi neohrabaném). Dolnobeč. Brtch.

157483   Motovouz Svazek: 1 Strana: 1068
Motovouz, u, m., pás uzlovatý, z koň- ských žíní spletený. Us. — Vz Motouz.

157484   Motovouz Svazek: 6 Strana: 1030
Motovouz kožený. ZN., CE., BO. A ihned vynide, svázán nohy i ruce motovúzy. Ev. olom. 239. M., jímžto sě opášiujiú. Ž. kl. 108. 19. — M. = zavázané předánko. U Lou- čímě. Psčk.

157485   Motovúz Svazek: 7 Strana: 1328
Motovúz, ligo. 1458. D. Gesch. 305.

157486   Motovúz Svazek: 8 Strana: 0215
Motovúz, vz Motouz, Gb. H. ml. I. 433.

157487   Motožka Svazek: 6 Strana: 1030
Motožka, y, f. Rozličné nemoce a m-ky činily Turky neschopné k boji. Sl. let. II. 245.

157488   Motožka Svazek: 7 Strana: 1328
Motožka, rostl. Slov. Phľd. XII. 317.

157489   Motožka Svazek: 8 Strana: 0215
Motožka, y, f. Ovca sa zmotoží, má m-ku, keď jej paša alebo nápoj preškodí. Phľd. 1894. 492. Zmotožiť sa = otráviť sa (o ovciach), keď požerú motožku, matonohu, conium, aethusa cynapium, alebo šmatlák, opilec, lolium temu- lentum, a inú zlú zelinu. Ib. 1892. 317.

157490   Motrha Svazek: 6 Strana: 1030
Motrha, y, f., der Wirrwarr, die Fitzerei. Slov. Loos.

157491   Motrcha Svazek: 1 Strana: 1068
Motrcha, y, f. = pleticha, motrchal.

157492   Motrcha Svazek: 6 Strana: 1030
Motrcha, cf. Mkl. Etym. 203.

157493   Motrchal Svazek: 1 Strana: 1068
Motrchal, modrchal, a, m., der Wirrer. Us.

157494   Motrchal Svazek: 9 Strana: 0171
Motrchal, u, m., koření. Čes. 1. VI. 383.

157495   Motrchati Svazek: 1 Strana: 1068
Motrchati (modrchati, D. ) = másti, ma- chlati, pletichati, fitzen, wirren. —- co: niti, věc. Jg.

157496   Motrchati Svazek: 6 Strana: 1030
Motrchati, vz Mkl. Etym. 203.

157497   Motrlák Svazek: 1 Strana: 1068
Motrlák, a, m., motylák, místy: můtrlak = motýl. V Opav. Pk.

157498   Motrlák Svazek: 6 Strana: 1030
Motrlák, a, m. = motýl. Vz Motolík.

157499   Motrlák Svazek: 8 Strana: 0215
Motrlák. Ten chytil m-ka (o opilém). Mor. NZ. V. 546.

157500   Motrýnek Svazek: 6 Strana: 1030
Motrýnek, nku, m. Hodvabu piet m-kov. 81. let. III. 81.

157501   Motto Svazek: 1 Strana: 1068
Motto, a, n., it., propověď, úsloví, heslo. Rk. Denk-, Sinnspruch.

157502   Motus Svazek: 1 Strana: 1068
Motus primoprimi, m. secundoprimi, m. secundosecundi (theol. ) = hnutí (Sš. ) či po- hyby smyslnosti n. vášně prvoprvé (mimo- volné), druhoprvé, druhodruhé (dobrovolné) MP. 37.

157503   Motúz Svazek: 6 Strana: 1030
Motúz, vz Motouz.

157504   Motúzek Svazek: 8 Strana: 0215
Motúzek, zku, m., vz Motouz. Budeš pre- ťahovať mi sladké m-kv (mne balamutiti)! Phľd. 1894. 511.

157505   Motvice, moutvice Svazek: 1 Strana: 1068
Motvice, moutvice, e, f, tyč s kotoučem dírkovaným, kterou se máslo tluče, jinde tlukadlo. V Klat. Kd.

157506   Motyčín Svazek: 6 Strana: 1030
Motyčín, a, m., Motičin, ves u Slaného. Rk Sl.

157507   Motyčisko Svazek: 10 Strana: 0627
Motyčisko, a, n. = rukověť motyky, Brt. Slov.

157508   Motyčka Svazek: 1 Strana: 1068
Motyčka, y, f. M. k pletí, D., na kukuřici na mák, zahradní. Kh. Das Häckchen, die Reuthaue, Krauthacke. D. Zpilý, opilý na motyčku. Us. u Pelhřimova. Ptů.

157509   Motyčka Svazek: 6 Strana: 1030
Motyčka tříhranná, vidličkovitá. NA. IV. 80. - M., os. jm. D. ol. VII. 165.

157510   Motyčka Svazek: 8 Strana: 0215
Motyčka = železné kutí na konci sloupce kosy. Brt. D. II. 452.

157511   Motyčkář Svazek: 10 Strana: 0186
Motyčkář, e, m. = rolník. Stan. II. 34.

157512   Motyčkový Svazek: 6 Strana: 1030
Motyčkový, Reuthaue-. Šm.

157513   Motyčník Svazek: 1 Strana: 1068
Motyčník, a, m., kdo pracuje motykou. Vel.

157514   Motyka Svazek: 6 Strana: 1030
Motyka, na Zlinsku kučovnica. Brt. Cf. Mkl. Etym. 203 V MV. pravá glossa. Pa. To je na m-ku (= špatné). Us. Rgl. Je to s ním na m-ku (špatně). Rgl., Kšť. Zůstal bych rád tvým služebníkem až do m-ky (do smrti). Dvrsk. Nepomůže mu nic než m. a rýč (umře). Tkč. Byl na m-ku opilý. Us. Zpitý na m-ku (notně). Brt., Sn., Bda. Ten tak pravdu mluví, jáko když z m-ky střelí (lže). Šd. Keby som vedela, že m. vystrelí, Hneď by ťa zastrelila. Slov. Orl. IX. 246. — Hádanky: 1. Chodím s chudým na robotu, nejím, nepiju a přece nouze ne- mám. Brt. Dt. 144. 2. Kde nechal Adam motyku, když přestal kopať? Na topoře. Mor. Brt. Dt. 161. — M., y, m., os. jm. Tk. V. 65.

157515   Motyka Svazek: 8 Strana: 0215
Motyka. Je na motyku (opil se, že se motá). Čern. Př. 21. Hádanka: Chodím s chu- dým na robotu, nejím, nepiju, přece žiju (mo- tyka). Brušp. Hledíková.

157516   Motyka Svazek: 9 Strana: 0171
Motyka. Dlhej nemoci koniec — motyka. Zát. Př. 75b.

157517   Motyka Svazek: 10 Strana: 0186
Motyka. Musím trpěti až do m-ky (až mne zahrabou, do smrti). Klat. Čes. 1. X. 368.

157518   Motyka, motyčka Svazek: 1 Strana: 1068
Motyka, motyčka, y, f., krace, kratec, kopáč, klučnice, štěněr, ve mlýně: kypřice Šp. O původu vz Mz. 257. Eine Haue, Reut- haue, Reute, Hacke. V. Mot. má způsob sekery, toliko že ostří na příč má; krace má ostří téměř srdcové, nosatec končité jako roh. Jg. M. špičatá: špic, špičák, no- satec; s čepelem srdcovitým: krace; jsou-li dva —tři rohy místo čepele: kopáč. Š. a Ž. (Walter). M. viniční (má podobu tříhraného štítku). Čk. Motyčky koňské (okopávací brány). Vz KP. III. 232. M-kou trávu ple- niti, něco kopati, okopávati. Kom. Jsi jako nabroušená m. D., Lb. Vz Hloupý. M. se rozehrála (o neohrabaném). Č. Když pán Bůh dopustí, i m. spustí. Auch eine blinde Henne findet ein Korn. Dch., D., Č. Tobě nic nesvědčí než m. Na Mor. Z motyky střeliti nebo: Jakoby z m-ky střelil (něco hloupého učiniti). Vz Hloupý. Č., Rk. Sá- pati se m-kou na slunce (= marně hroziti). Vz Vyhrůška. Č. Ty m-ko (tupý jako m. ); Co kolébka kolébala, to m. zahrabala. Pk. Vz Motyčka.

157519   Motykáč Svazek: 6 Strana: 1031
Motykáč, e, m., die Hammerhaue. Am.

157520   Motýl Svazek: 6 Strana: 1031
Motýl akk. m la, vz Bž. 78. Motýli, pl. Hus II. 287. Vz Rozletěti se, Matolík, mo- tolík, motoliš, motrlák, drmotél, bosorka. Mor. Brt,, Šrc. 66., 78, 102., 104., Kram. Slov., Rk. Sl., Mkl. Etym. 194. V MV. ne- pravá glossa. Pa. M. je většinou m. denní, můra m. noční; někde můra znamená kaž- dého motýle (na Hané, v Podluží a j). Brt. M. denní, diurna, Tagfalter, večerní či ly- šaji, sphingidae, Dämmerungsfalter, Schwär- mer, drobní, microlepidoptera. Brm. IV. 349., 376., 396. M bodlákový, citronový, dubový, kmínový, kopřivový, kostkovaný, mnoho- barvý, perleťový, řepní, topolový, hlohový. Schd. II. 514-515. Cf. Hlb. rejstřík XXXI., Pokraj (motýlích křídel, dod.) — M. = psaní, list. V zlodějské řeči. — M. = troj- úhelníček u rukávu mužské košile. Us. Frč.

157521   Motýl Svazek: 7 Strana: 1328
Motýl. Cf. Mách. 18., 175., 176. Má m-la = motá se. Us. Brt.

157522   Motýl Svazek: 8 Strana: 0215
Motýl. Nepusť hýľa pro motýľa. Mor. NZ. V. 542.

157523   Motýl Svazek: 9 Strana: 0171
Motýl noční, denní. Vz Exl. 65., 211., 212.

157524   Motýl Svazek: 9 Strana: 0449
Motýl. Vz Ott. XVII. 789.

157525   Motýl Svazek: 10 Strana: 0186
Motýl. Je-li první m., kterého kdo na jaře uzří, červený, přináší člověku bolesť očí; pakli je bílý, to prý do roka zemře. Jak někdo spatří prvního motýla, má jej chytiti a práškem s křídel víčka si potříti; potom se před ním nic nezatají a neschová. Mtc. 1. 1897. 19.

157526   Motýľ Svazek: 10 Strana: 0627
Motýľ, e, f. = motýlice, ovčí nemoc. Vz Brt. Slov.

157527   Motýl, e, motýlec Svazek: 1 Strana: 1068
Motýl, e, motýlec, lce, m., v Čech. v obec. mluvě nyní: motýl, a, m. M. od mot (mot-ati), vz -ýl. Motýlové: denní, večerní, noční. — M. denní: bělásek, otakárek, paví oko denní, žluťáček, modráček atd. Š. a Ž. — Večerní: čeleď lyšajův, č. vřetenušek (smrtihlav. Š. a Ž. ) — Noční: čeleď drvopleňův, č. přa- dákův, č. bourců, č. harpii, č. můr, č. pi- ďálek, č. zavináčův, č. obalečův, č. molů, č. pernatušek. Vz S. N. — Rozdělení mo- týlů dle Frč. 172. a násl. Motýlové, šupino- křídlí, lepidoptera, Schmetterlinge, Falter, m. I. M. drobní a) pernatušky, pterophoridae, vz Pernatuška; b) moli, tineidae, vz Mol; c) zaviječi, tortricidae, vz Zaviječ; d) oba- leči, pyralidae, vz Obaleč; II. píďalky, geo- metridae, vz Píďalka; III. můry, noctuidae, vz Můra; IV. přástevníci, bombycidae, a) bourci, bombyces, vz Bourec, Bourovec, Bekyně, Drvopleň; b) pytlanky, psychidae, vz Vakonoš; V. motýlové večerní, crepus- cularia; a) lyšajové, sphingidae, vz Lyšaj; b) vřetenašky, zygaenidae, vz Vřetenuška; c) nesytky, sesidae, vz Nesytka; VI. motý- lové denní, diurna a) lipíři, hesperidae, vz Soumračník; b) závěsníci, suspensa, vz Babočka, Okáč, Perleťovec; c) záklesníci, succineta, vz Bělásek, Modráček, Otakárek. Vz tam více. Motýl noční, v již. Čech. ne- sytka. Kts. M. večerní (večerňátko). Nz. Na Mor. (na Zlinsku atd. ) rozděluje lid m-e jen na m-e (denní) a můry (noční). Brt. M. chytati, lapati, na špendlíky napichovati, napínati, ukládati, řaditi určovati atd. Us. Vz Hmyz. Vyšlapal ho jako m. žábu (marně mu hrozil. Vz Vyhrůžka). Č. Nestálý jako m. Vidíš-li z jara prvního m-a červeného, budeš živ, pakli bílého, umřeš téhož roku; Kdo uvidí na jaře prvního m-a černého, bude míti zármutek, kdo červeného, neštěstí, kdo žlutého, štěstí. Kda.

157528   Motýla Svazek: 6 Strana: 1031
Motýla, y, f. = mašle. Laš. Kál.

157529   Motýľa Svazek: 10 Strana: 0627
Motýľa, e, f. = předcház. Motýľ.

157530   Motylak Svazek: 10 Strana: 0186
Motylak, motyrlak = motýl. Hauer 13.

157531   Motyľák Svazek: 10 Strana: 0627
Motyľák, a, m = motýl. Vz Brt. Slov.

157532   Motýlář Svazek: 1 Strana: 1068
Motýlář, e, m., der Schmetterlingsfreund. Rk.

157533   Motýlčí Svazek: 1 Strana: 1068
Motýlčí, Schmetterlings-.

157534   Motýlčí Svazek: 8 Strana: 0215
Motýlčí. M. oči. Am. Orb. 75.

157535   Motýlčí Svazek: 10 Strana: 0186
Motýlčí křídlo. Tbz V. 6. 233.

157536   Motýle Svazek: 9 Strana: 0171
Motýle, ete, n. = mladý motýl. Proch. 93.

157537   Motýlec Svazek: 6 Strana: 1031
Motýlec, vz Motýl.

157538   Motýleček Svazek: 1 Strana: 1068
Motýleček, čka, m., kleiner Schmetterling. Jg.

157539   Motýlek Svazek: 1 Strana: 1068
Motýlek, lka, m. = motýleček. Jg. — M., muška, die Lichtmücke. V.

157540   Motýlí Svazek: 1 Strana: 1068
Motýlí = motýlčí. Rk.

157541   Motýlí Svazek: 6 Strana: 1031
Motýlí křídla. Čch. Sl. 10.

157542   Motýlice Svazek: 1 Strana: 1068
Motýlice, e, f. M., libellulidae, šídla, hadí hlavy. M. modrá či šídlo vodní, callypteryx splendens. Vz Vážka a více ve Frč. 147. — M., vz Motolice, neduh ovčí a kozí. Jg. — M., volový jazyk planý, echium vulgare, rostl. Us.

157543   Motýlice Svazek: 6 Strana: 1031
Motýlice, libellula, die Wasserjungfer. M. modravá, agrion puella, modrá či šidlo vodní, calopteryx splendens, panenská, c. virgo, ploskonohá, platycnemis pennipes, smaragdová, lestes sponsa, štíhlá, lestes. Brm. IV. 546. - 548.

157544   Motýlice Svazek: 9 Strana: 0449
Motýlice, z rodu vážek. Vz Ott. XV1I. 790.

157545   Motýličný Svazek: 1 Strana: 1068
Motýličný, motýlice mající, drehig. M. ovce. Ms. ovc.

157546   Motýlka Svazek: 1 Strana: 1068
Motýlka, y, f., der Schottenklee.

157547   Motylkovati Svazek: 1 Strana: 1068
Motylkovati, herumflattern (wie ein Schmetterling).

157548   Motýlní Svazek: 1 Strana: 1069
Motýlní, Schmetterlings-. M. červ. Um. les.

157549   Motýlník Svazek: 1 Strana: 1069
Motýlník, u, m., die Puppenhülle. Um. les.

157550   Motýlokvětné Svazek: 1 Strana: 1069
Motýlokvětné rostliny, papilionaceae, Schmetterlingsblütler: hrách, čočka, fazol, bob, jetel, vojtěška, ligrus, vikev, lecha, čičorečka, komonice, ledenec, žanovec, čili- mník, trnovník. Vz Čl. 27. a násl. V Kk. 254. slovou: motýlovité, vz tam.

157551   Motýlokvétý Svazek: 6 Strana: 1031
Motýlokvétý = motýlokvětný. Osv. VI. 687., Rosc. 166., Rk. Sl.

157552   Motylokvětý Svazek: 10 Strana: 0186
Motylokvětý. M. rostliny. Vz Ott. XVIII. 170.

157553   Motýlovati Svazek: 6 Strana: 1031
Motýlovati = psáti. V zloděj. řeči. Vz Motýl (konec).

157554   Motýlovitý Svazek: 1 Strana: 1069
Motýlovitý. M. koruna, květ, schmetter- lingsartig. D., Rostl.

157555   Motýlovitý. M Svazek: 6 Strana: 1031
Motýlovitý. M. rostliny. Slb. XLIII., 519., Schd. II. 308.

157556   Motýlový Svazek: 1 Strana: 1069
Motýlový = motýlčí.

157557   Motýlový Svazek: 6 Strana: 1031
Motýlový hořák, plamen plynový. ZČ.

157558   Motys Svazek: 6 Strana: 1031
Motys, a, m. = Matěj. Břez. Živ. Petra z Rož. 232.

157559   Moucení Svazek: 1 Strana: 1069
Moucení, n. Jazyk slovanský nemiloval slabik souhláskou zakončených a hověl této nenávisti své způsobem rozmanitým; když zejména slabika nosovou souhláskou m, n se končila, spřáhl a smoutil tuto s předcházející samohláskou a z toho povstaly nosovky, totiž samohlásky moucené pazvukem nosovým. Vz Nosovky, S. N. VIII. 648.

157560   Mouček Svazek: 6 Strana: 1031
Mouček, čka, m., os. jm. Tk. V. 249., VI. 70., 262.

157561   Moučeti Svazek: 6 Strana: 1031
Moučeti, el, ení, mehlig werden. Bž. 191.

157562   Moučička Svazek: 6 Strana: 1031
Moučička, y, f., vz Mouka. Ht. Sl. ml. 243.

157563   Moučina Svazek: 1 Strana: 1069
Moučina, y, f., múčina, kyselá polívka. Na Slov.

157564   Moučiti Svazek: 1 Strana: 1069
Moučiti, il, en, ení, bemehlen. — koho, co čím: žitnou moukou. Us.

157565   Moučitý Svazek: 6 Strana: 1031
Moučitý, mehlig. Ves. I. 71.

157566   Moučivka Svazek: 6 Strana: 1031
Moučivka, y, f., Mehlblume. Rk.

157567   Moučka Svazek: 1 Strana: 1069
Moučka, y, f. Mehl, Staub. M. brambo- rová, jodová, kompostová, k hnojení, kostní, na mouchy, na vlasy, syrupová, škrobová, utrýchová. Kh. M. dětská, das Kindermehl, franc. farine lactée. Dch. — M. plemenicí květů, prach, pyl, der Samenstaub.

157568   Moučka Svazek: 6 Strana: 1031
Moučka křemenová, Quarz-, kostní (hrubá, pařená, rozpuštěná), Šp., rudná, puchovná, NA. IV. 159., šamotová, Us. Pdl., ze se- mene lněného, rýžová, hořčičná. Nz. lk. M. kamenečná, salnytrová, KP IV. 458., 421., jedová. Schd. I. 300. — M., Mautschka, mlýn u Tábora; sam. u Chvalšin; M. Zadní a Prední, hájovny u Krumlova.

157569   Moučka Svazek: 7 Strana: 1328
Moučka. Strojené moučky. KP. V. 554. nn. — M., y, m. = jm. jednoho z devíti koledníků v již. Čech. Vz NZ. II. 522.

157570   Moučka Svazek: 9 Strana: 0449
Moučka Frant, čes. šachista a spis. 1855. až 1898 Vz Ott. XVII. 791.

157571   Moučkař Svazek: 6 Strana: 1031
Moučkař, e, m. = moukaŕ. U Přer. Kd.

157572   Moučko vitý Svazek: 6 Strana: 1031
Moučko vitý, mehlartig. Sm.

157573   Moučkovati Svazek: 6 Strana: 1031
Moučkovati, mit Mehl bestreuen.

157574   Moučkovatý Svazek: 1 Strana: 1069
Moučkovatý, mehlig. D.

157575   Moučkový Svazek: 1 Strana: 1069
Moučkový, Mehl-.

157576   Moučňák Svazek: 6 Strana: 1031
Moučňák, a, m. = holub barvy pope- lavé. Jmt.

157577   Moučnatka Svazek: 6 Strana: 1031
Moučnatka, y, f. = druh hrušek. Rr. M. Bš.

157578   Moučnatosť Svazek: 1 Strana: 1069
Moučnatosť, i, f., die Mehligkeit. Jg.

157579   Moučnatý Svazek: 1 Strana: 1069
Moučnatý, plný mouky, mehlig. M. ple- menný prach, obilí, Zlob., brambory, Us., lišej (Mehlflechte). Ja.

157580   Moučně Svazek: 10 Strana: 0186
Moučně. Klasy m. zaváněly. Rais. Lep 20.

157581   Mouční, -čný Svazek: 1 Strana: 1069
Mouční, -čný, Mehl-. M. pytlík, říčice, mol, červ, lopata, Jg., komora, sklad, síto, Šp., plodiny, jídlo, Nz., díra, trubka, truhla, kolo, mlýn, šrot. Vys.

157582   Moučnice Svazek: 1 Strana: 1069
Moučnice, e, f., mouční komora, die Mehl- kammer; m., truhla, ve mlýně: kašna, der Mehlkasten; jistá hruška, die Mehlbirn; zvře- dovatění úst, kurděje, houby, Schwämmchen, n. Jg.

157583   Moučnice Svazek: 6 Strana: 1031
Moučnice = hruška. Vz Rstp. 516. — M. = jídlo z mouky a vody, polévané máslem. Na Vsacku. Vck. — M. = skříň, ve které se včely za nedostatku pele uměle moukou krmí. Lš. — M. = druh plísně, o?dium. Nz. lk., Čs. lk.

157584   Moučnice Svazek: 7 Strana: 1328
Moučnice = zanět ústní, stomatitis oidica. — M. = džgance. NZ. I. 572.

157585   Moučnice Svazek: 8 Strana: 0215
Moučnice = hlen v ústech dětí, vymývá se roztokem boraxovým. Duť. 18. — M. = jídlo z mouky, vody a másla; nahoru se dává krupice. Vz Susterka (3. dod.).

157586   Moučnice Svazek: 9 Strana: 0171
Moučnice, e, f., mycoderma albicans, cho- roba jazyku. Vz Ott. XIII. 134b.

157587   Moučnice Svazek: 10 Strana: 0186
Moučnice, e, f. = ústní hubka, bedly kurděje, prýmek, stomatomycosis, Mehlmund Ktt.

157588   Moučnice Svazek: 10 Strana: 0627
Moučnice, e, f. = místnost ve mlýně, na kterou se vysypovala mouka z moučných truhel, lopatami míchala, do měřic na- měřovala a do pytlů vysýpala. Ces. 1. XV 188.

157589   Moučník Svazek: 1 Strana: 1069
Moučník, a, m., ovad, jehož housenice žije v mouce, der Mehlwurm. — M., u, m, ve mlýně moučnice, der Mühlbaum, dlouhý tes přes svory ležící. Um. les. — M., námel, das Mutterkorn. Us.

157590   Moučník Svazek: 6 Strana: 1031
Moučník, u, m. = trám s otvorem, k němuž melivo z lubu se svádí, der Mehlbaum, -balken, die Mehlbank. Šp., Prm. IV. 236. — M. = truhla na mouku, der Mehlkasten, Šp, Hř., der Mehlkasten bei Waschherden. Hř. — M. = moučný pytlík, der Mehlbeutel. Nz. — M. = dětská nemoc, na jazyku se usazuje vrstva bílá jako mouka. Dítě má m. U Kr. Hrad., u N. Bydž. Kšť. — M. = moučné jídlo. Vz Kram. Slov.

157591   Moučník Svazek: 9 Strana: 0171
Moučník, a, m., alphitophagus, brouk. M. čtveroskvrnný, a. bifasciatus. Klim. 499. Moučnina, y, f. = umoučnený šat (mlád- kův) Tům. Ml. 209.

157592   Moučník Svazek: 10 Strana: 0627
Moučník, a, m. = obchodník s moukou. Wtr. Řem. 906.

157593   Moučno Svazek: 9 Strana: 0171
Moučno. Vz předcház. Loučno.

157594   Moučnohlávka Svazek: 1 Strana: 1069
Moučnohlávka, y, f., periconia. Rostl.

157595   Moučnojádřec Svazek: 1 Strana: 1069
Moučnojádřec, drce, m., enourea. Rostl.

157596   Moučnosť Svazek: 1 Strana: 1069
Moučnosť, i, f., die Mehligkeit. L.

157597   Moučný Svazek: 1 Strana: 1069
Moučný, vz Mouční.

157598   Moučný Svazek: 8 Strana: 0215
Moučný (múčjiý). M. mlýn (na mouku). 1462. Dmi. List. 11. 12. 1581. Mtc. 1896. 292. M. jablka. NZ. V. 586.

157599   Moučný Svazek: 8 Strana: 0562
Moučný. M. kolo (kterým se mele mouka). Arch. XV. 351., 391., 393. Cf. M. mlýn.

157600   Moučný Svazek: 9 Strana: 0449
Moučný. M. jídla na Slov. Vz Sbor. slov. III. 26.

157601   Moučný Svazek: 10 Strana: 0186
Moučný. M. kaše (zásmažka bledá mlé- kem zalita). Strn. Poh. 70.

157602   Moud Svazek: 1 Strana: 1069
Moud (zastr. mud), u, m., moudy, pl., muďák, u, m., na Slov. moudě, n.; koll. moudí, n.: úd plodicí mužský, nároky, die Hode, Hoden, Geile, das Gemächt. Jg. Na moudech potrhlý. Reš. Kopl ho zrovna pod moudě. Us. Vorl. Neb Venuše do Vlach loudí, mnohý přišel tam o moudí. Dač.

157603   Moud Svazek: 6 Strana: 1031
Moud. Vejce jsou u ptáků, moudy u ssav- cův a čtvernohých zvířat symbol plodnosti. Koll. St. 279. M. vodní (nemoc) = velké kalhoty, vánoce. Us. Rjšk. — M. = průtrž. Us. — Cf. List. fil. XI. 173, Mkl. Etym. 201.

157604   Moud Svazek: 7 Strana: 1328
Moud, vz Podpat (dod.).

157605   Mouďatý Svazek: 6 Strana: 1031
Mouďatý = mouditý. Vz List fil. XI. 173.

157606   Moudě Svazek: 6 Strana: 1031
Moudě, vz Moud.

157607   Moudě Svazek: 8 Strana: 0215
Moudě, čte, n. = kořen cibulovitý, záp. Mor.; varle (môd?). Han. Brt. D. II. 342.

157608   Moudí Svazek: 6 Strana: 1031
Moudí, vz Moud. — M. = průtrž v šourku, veliký šourek. Us. Tkč. Cf. Mkl. Etym. 201.

157609   Moudíče Svazek: 6 Strana: 1031
Moudíče.. Vz List. fil. XI. 173.

157610   Moudíček Svazek: 1 Strana: 1069
Moudíček, čka, m. = moudivláček.

157611   Mouditý Svazek: 1 Strana: 1069
Mouditý, testiculatus. Světoz.

157612   Moudivláček Svazek: 1 Strana: 1069
Moudivláček, čka, m., aegithalus pendu- linus, sýkora. Frč. 354. Die Beutel-, Rohr- meise.

157613   Moudivláček Svazek: 6 Strana: 1031
Moudivláček = moudíček, mudivláček, der Remitz. Cf. Schd. II. 444., Brm. II. 2. 578.

157614   Moudivláček Svazek: 9 Strana: 0171
Moudivláček. Vz Šír II. 158.

157615   Moudivlak Svazek: 10 Strana: 0186
Moudivlak. Mus. 1863. 335. Sr. Moudi- vláček.

157616   Moudní Svazek: 1 Strana: 1069
Moudní průtrž n. kýla, Hodenbruch, m.; měšec (šourek), Hodensack, m.; žíla. Reš. Vz Moud.

157617   Moudníček Svazek: 1 Strana: 1069
Moudníček, čku, m., hnízdo na rozsošce visící. — M., čka, m. = moudivláček.

157618   Moudovec Svazek: 1 Strana: 1069
Moudovec, vce, m., měšec z beraních vajec. Plk.

157619   Moudovec Svazek: 6 Strana: 1031
Moudovec čili moudní měšec, mošna. Koll. St. 279.

157620   Mouďovitý Svazek: 6 Strana: 1031
Mouďovitý, hodenförmig. Nz., Rst. 439.

157621   Moudový Svazek: 1 Strana: 1069
Moudový = moudní. Aqu.

157622   Moudr Svazek: 6 Strana: 1031
Moudr, a, o, vz Moudrý.

157623   Moudrá Svazek: 9 Strana: 0449
Moudrá Pavla (pseud Olga Přibylová), nar. 1861., spis. Vz Ott. XVII. 791.

157624   Moudrá Svazek: 10 Strana: 0186
Moudrá Pavla, spisov. Sr. Zvon IV. 658.

157625   Moudrápata Svazek: 7 Strana: 1328
Moudrápata Václ., os. jm. Wtr. Obr. I. 88 . II. 760.

157626   Moudro Svazek: 1 Strana: 1069
Moudro, a, n. Potkalo se m. s rozumem. Prov. Má moudro = jest moudrý, er ist klug. Us. Polič. Že si z múdra vedeš. Sš. P. 547.

157627   Moudro Svazek: 6 Strana: 1031
Moudro. To je Šalomounovo m. (o vtip- ném dítěti). U Rychn. Msk. To je m. (moudré dítě)! Č. T. Tkč. Múdro s hlúpym a ostro s tupým. Slov. Sldk. Dobeš svým moudrem pripřáhl. Ehr. 23.

157628   Moudro Svazek: 7 Strana: 1328
Moudro, a, n., vz Rozmoudřený (dod.).

157629   Moudro Svazek: 8 Strana: 0215
Moudro. Kdo pak těmjeho moudrům roz- umí. Rais. Rod. 12.

157630   Moudro Svazek: 10 Strana: 0186
Moudro. Ať si své m. (svou moudrost') nechá. Zvon III. 165. To je m., kterému člověk nerozumí. Rais. Vlast. 43. Ty máš vždycky moc moudra. Us. Čes. 1. XIII. 88.

157631   Moudrokydač Svazek: 6 Strana: 1031
Moudrokydač, e, m. Mus. 1881. 455.

157632   Moudromoudrý Svazek: 9 Strana: 0171
Moudromoudrý. M. poučení. Šml. V. 57.

157633   Moudrooký Svazek: 6 Strana: 1031
Moudrooký, klugäugig. Dch.

157634   Moudrosť Svazek: 1 Strana: 1069
Moudrosť, i, f., die Weisheit, Klugheit, Gescheidheit. V. M-stí osvícený, obdařený, ozdobený. V. Rostl věkem, také m-stí. Lom. M. svou v něčem vynášeti. Br. Neobsáhlá m. boží. Sych. M. přichází s léty. L. Zuby m-sti (dva poslední pozdě rostoucí). Jg. M. světa n. světská (philosophia), m. nebe n. nebeská n. božská (theologia). V. V čubě nosí moudrosť (vz Hloupý). Lb. M. jest bra- nou svobody. Rb. Netoliko m. mudrovati, leč věděti, kdy nemluviti, ale mlčeti. Pk. Kto skúpě mluví znenáhla, k tomu se jest múdrosť stáhla a kto blece sám se chvále, od toho jest m. dále. Mus. M. jest nejby- střejší oko člověka; M. beze ctnosti jest květina bez vůně. Km. Všeliká m. od pána jest; M. s hůry jest. Kom. M. o něčem míti. Chč. 449. Vší m-sti, počátek (nikdo se mou- drým nenarodil). Č. Jest u něho (v něm) m-sti jako na dlani vlasů (jako v komáru sádla). Vz Hloupý. Č., Lb. Vz Rb. str. 268. — M. boží, festum sapientiae, dne 17. pro- since. Gl. 158.

157635   Moudrost Svazek: 6 Strana: 1031
Moudrost zostúpila teda k zemi a šla ku tým predo všemi, pri ktorých na svoj statek najvätší videla nedostatok, ku neve- domcom a hlúpcom: tu však nikto nebol kupcom. Keď tu nič neutŕžila, k múdrym sa obrátila. A hla, títo všetko zakúpili honom. Zbr. Baj. 43. M-sti neposlední čásť jest moci raditi sobě i věcem svým. Kom. Tuze veliká m. bývá časem veliké bláznov- ství. Rubeš. Vědě jednoho krále múdrého nad vše múdrosti. Kat. 480. Plný ducha sv. a múdrosti. Pass. Povýšené múdrosti páni nám přízniví; Protož vaší moudrosti prosíme za naučení NB. Tč. 36., 90. Nepo- máhá žáden pút k múdrosti, když sám seba človek nosí chodíc v bláznivosti. Glč. II. 119. M. dražší jest nade všecko zboží. Vulg. Přísl. 3. 15. Múdrosť jest dražší než i žádné (quilibet) sbožie. Alb. 23. By jej čsti, múdro- sti učil. Alx. Aby jedni od druhých múdrosť táhli, schöpfen. Št. Z pošetilej nemndrosli múdrosť nevyskočí. Us. Té. S múdrostí jest dojíti všeho. Ezp. 1614. Múdrosť dlúho ne- muož tráli, ktož chce na ni leně tbáti. Sv. ruk. 266. M- ticho chodí. Tč. Kdo blece sám se chvále, od toho jest múdrosť dále. Výb. I. 959. Z přielišné m-sti nemuož býti statečnosti. Krnd. 216. Opatř se m-stí pro život ten, budeš i ostatním zaopatřen; Štěstí nás někdy hledá, ale m. chce býti vždy hledána. Us. Hkš.

157636   Moudrosť Svazek: 7 Strana: 1328
Moudrosť. Nejedla m. velkou lžicí (není mnoho moudrá). Us. Fč.

157637   Moudrost Svazek: 8 Strana: 0215
Moudrost'. M. chytrost oklamala. 1418. List. fil. 1895. 214.

157638   Moudrosta Svazek: 10 Strana: 0627
Moudrosta, y, m. = mudrák, mudrlant. Šum. Rgl.

157639   Moudrostka Svazek: 1 Strana: 1069
Moudrostka, y, f., malá moudrosť, kleine, junge Weisheit. Jg.

157640   Moudrota Svazek: 1 Strana: 1069
Moudrota, y, f. = moudrosť. Sš. I. 173.

157641   Moudrov Svazek: 6 Strana: 1032
Moudrov, a, m., Maudrow, ves u Tá- bora. Bik. Kfsk. 850., Sdl. Hr. IV. 372., Rk. Sl.

157642   Moudrovec Svazek: 8 Strana: 0215
Moudrovec, vce, m. Toto slovo nelíbí se Blahoslavovi (Gr. 169.), doporučuje filosof.

157643   Moudrý Svazek: 1 Strana: 1069
Moudrý; moudr, a, o; komp. moudřejší. M., opatrný, rozumný, vtipný, klug, weise, einsichtsvoll, gescheid. V. Mladý řídko múdr bývá. Dal. Vz Mladý. Moudrá hlava. Dal. 142. Blázen za moudrého jmín bývá. Br. Pád (příhoda) bláznivého jestiť výstrahou moudrého. D. Blázen nebývá moudrý, leč ho uperou. V. Sliby se blázni kojí (veselí), ale moudří se jimi kají. D. Chudý s bohatým nehoduj, moudrý s bláznem nežertuj. Rým. Blázen dává, moudrý bere. Us. Moudrý ne- mluví, až hloupý přestane. Jg. Sedláku dej kroupy, moudrému ryby. D. Hloupému na- pověz, moudrý se dovtípí. Jg., Č. Moudrému napověz, hloupému dolož (vylož). Jg., Č. Moudrému napověz, hloupému dopověz. Č. Napověz moudrému, dovtípí se všemu. Č. Moudřejší ustoupí. Č. Moudrý v hádce ustoupí. Č. Mnohý múdr nebývá, až vepsí bývá. Č. Slyše múdrý múdřejí (= múdřejší) bude: a túžebný túhy zbude. Dal. Každý kraluje přátely svými, i jeden m. neradí sě s cuzími. Dal. Moudrý o málo se neoklamá. Lb. Po radě bývají páni moudřejší. Jg. Slonbidlo bývá málo kdy moudré. D. Kuře (kuřátko) chce (již) moudřejší býti, nežli slepice. V. Moudřejší vejce nežli slepice. Jg. Kdo chce (chceš-li) moudrým (mužem) slouti, dej řečem (mnohé řeči) mimo se (sebe) plouti. D., Lb. Moudrý zub, vz Moudrosť. Také děti múdré bývajú. Dal. 119. Moudrým se darmo zove, kdo neumí radiť sobě. Č. Musí nejednu i m. klesnouti. Vš. IX. 3. Moudrému i moutev lízati (vz Šetrnosť). Lb. M. za hadače stojí; M. i nechvíle přetrpěti umí; Moudřejšímu díl dvojí; Domům a statkům se počítají léta a. m. člověk jest vždy mlád; Kdo neumí sebe skrýti, ten nemůže moudrým býti; M. jako Šalomoun. Pk. Vajce chce být múdrejšie nežli sliepka; Lepší jedon múdrý nežli bláznóv tisíc. Mt. S. Múdrá slova jsú tak divna, bláznóm sly- šeti tak protivna, jakož slunce soviemu zraku. Smil v. 1739. Vz stran pořekadel ještě: Holka, Houba, Chlup, Týmě, Uměti co, Zadek. — s koho, s co. Brt. Jsi s to múdrý. Tkadl. — čím. Bohactvím nejsi moudrý (ne: pro bo- ha-ctví). Km. M. srdcem. Ctib. Hád. 5. — jak. Kdo je přes míru m., za blázna ho mají. Pk. — z čeho. Z cizího neštěstí mou- drým býti. V. Z latiny m. a po česku hloupý. Jg. Nejsem z toho moudrý. Dch. — k čemu: k radě. Dal. 32. — u koho. Kteří jsou moudří sami u sebe. Br. — v čem. Kteří jsou moudří v očích svých. Hš. Nechcete-li v tom moudři býti. Dal. 174. Vz násl. — kdy. Filosof bývá moudrý před účinkem, lékař v účinku, ale prokurator po účinku. Smrž. — podlé čeho. Člověk podlé světa m. Bart. —Titul. Moudří a opatrní přátelé moji milí. Žer.

157644   Moudrý Svazek: 6 Strana: 1032
Moudrý, pol. madry. Cf. čínské: man- darin. Šf. Strž. I. 587., III. 533, Mkl. Etym. 201. Múdrý prý memuší skákať, dyž žena vízdá. Ľ Dormažl. Jrsk. Latiníci hyzdí knihy české, aby jen sami múdři byli vidíni, für weise angesehen worden. Št. Treskci m-ho a bude té milovati. Hus I 241. M. žena muži moudroať dává. Brodž. Zle nohoum pod nemoudrou hlavou. Mudr. 319. Druhý den vždycky moudřejší. Exc. M. chybí-li, chybí neskoro, ale sporo. Jrsk. Kdo chodí s m-mi, moudrý bude. Cf. Blázen. Tu nej- lépe býva, kde moudří vládnou; M. ne- skrblí, však také nemrhá; M. více mysli, nežji mluví. Sb. uč. Múdrý strpí bláznivého a ne blázen podobného; M. aobře hledí, kde jaká věc sedí; Lepší m. muž než silný. Us. Té. Moudrým ten se darmo zove, kdo neumí radiť sobě; Moudrá i v tom pozná se hlava, že, co musí, z dobré vůle koná; M. jest nejbohatší, ale nenosí bohatství své na ramenou, nýbrž v srdci; Není ten m., kdo mnoho ví, a'le ten, kdo ví, čeho třeba. Us. Hkš. Sám u sebe nebývaj moudrý; Nenie nemúdřejšího, než kto múdře mluví a zle činí: Múdrý sčestie na nesčesfie ne- sadí, smluví se raději než svadí. Krnd. 170., 211. Člověk múdrý lepšíť bývá než ten, jenž hradov dobývá. Ezp. 1619. M. v hádce ustoupí; M hlava nedbá na hloupá slova. Us. Bž. M. bez hádání uhodne. Lpř. M. ne- podléhá přírodě. Bž. exc. M-mu i mútev lízati. Smil M. na vrchu zastaví. Výb. II. 727. M. ucho nedbá hloupých řečí. Pk. — z čeho. Nejsem z něho m. = nemohu jeho povahy vyzpytovati. Brt., Vk. — jak. M. jako čep. Šml. M., jak Šalomounovy gatě, Us. Bayer., jak Šalamúnova košula (řiť). Val. Vck. Tys tak m., jak já hlúpý (tak říká, komu se praví, že je hloupý). Us. Šd. — Podlé světa byl moudrý. Bart. 10. — n t čem: na řemeslech. Výb. I. 337. —v čem: ve věcech politických. Posp. — komu. Ne- bývaj múdr sám sobě. BO. — Titul. Službu naši Vaší milosti vzkazujem, múdří a opa- trní páni. NB. Té. 92. — M., os. jm. Tk. V. 72.

157645   Moudrý Svazek: 7 Strana: 1328
Moudrý. Ne každý m., kdo chytrosťum hraje. Mor. Brt. M. k správě. Hus. II. 7

157646   Moudrý Svazek: 8 Strana: 0215
Moudrý. Nelze moudrým toho muže zváti, jenž, aby cizí získal, vlastní ztratí. Vrch. Rol. XXXVIII. 63. M. člověk v hádce upustí, ale prudký pes přichází vlku pod zub; Oklam blázna, ako chceš, a múdreho, ako vieš; Lepší jedon múdry nežli bláznov tisíc. Nov. Př. 114, 209., 211. — v čem: v panování. Vrch. Rol. I.—VI. 68. — jak. M. jako Šalomou- novy holenky, plundry. Šml. VIL 147., Nov. Př. 18.

157647   Moudrý Svazek: 9 Strana: 0171
Moudrý. Není m., kdo mnoho ví, ale ten, kdo ví, čeho třeba. Šml. IV. 81. Moudrých povaha jest na všecko se ohlédati. Kom. Ohláš. 111. M. moudrou radou nepohrdá. Braun. 45. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 333b. — v čem: v Kristu. Chč. (List. fil. 1898. 459. ) — ? čemu. Nejsi ke všem věcem moudrá. Ezop. 136.

157648   Moudrý Svazek: 9 Strana: 0449
Moudrý. Bol by človek blázon múdrejším byť ako je. Mus. slov. 26. — M. Cyril, spis., 1859. — 1892. Vz Ott. XVII. 791.

157649   Moudrý Svazek: 10 Strana: 0186
Moudrý. Moudrej dyž chybí, nechybí málo. Us. Čes. 1. XI. 375. M. stává se zku- šeným cizí škodou. Nár. list. 1904. 100. 17. — v čem. Kar. 122.

157650   Moudrý Svazek: 10 Strana: 0627
Moudrý. Duch moudrých je povolný. Škod. IP. II. 50.

157651   Moudře Svazek: 1 Strana: 1069
Moudře, komp. moudřeji; weise, klug. M. jednati, si počínati, raditi. Us.

157652   Moudře Svazek: 6 Strana: 1031
Moudře o něčem přemýšleti. Št. Kn. š. 6. Vždycky dobře mluvit moudře. Dch.

157653   Moudřeti Svazek: 1 Strana: 1069
Moudřeti, 3. pl. -dřejí, el, ení; zmoudřeti, moudřívati, klug, weise werden. Jg. — kdy. Opační zajisté moudrosť jest po skutku m. Kom. — jak: m. se svou škodou. V.

157654   Moudřík Svazek: 6 Strana: 1031
Moudřík, a, m., os. jm. Pk. MP. 105. — M, u, m. = maldřík. Mkl. Etym. 181.

157655   Moudřík Svazek: 10 Strana: 0186
Moudřík. U M-ka, louky u Červ. Lhoty, čas. mor. mus. III. 144.

157656   Moudřík, u Svazek: 1 Strana: 1069
Moudřík, u, m., der runde Ziegelkäse. D.

157657   Moudřiti Svazek: 1 Strana: 1069
Moudřiti, 3. pl. -dří, il, en, ení, moudří- vati, klug, weise machen. Jg. — koho, se. Bs. — se kde: u jídla (upejpati se). Plk.

157658   Moudy Svazek: 6 Strana: 1032
Moudy, vz Moud.

157659   Moucha Svazek: 1 Strana: 1070
Moucha (na Mor. mucha), muška, y, f., instr. mouchou n. muchou, pl. gt. much etc., vz Hrouda. M., mucha, lit. musse, lat. musea, řec. ????, strněm. mucca, skr. makšikâ. Schl. Mouchy, muscidae, die Fliegen, f. M. domácí, musca domestica; bzučivá, m. vomitoria; m. kuklová, tachina puparum; masařka živorodá, sarcophaga carnaria. Frč. 159. M. mrcho- lovka, m. cadaverina; m. umrlčí, sarcophaga mortuorum, m. lejnovka, scatophaga sterco- raria; m. sýrařka, piophila casei; m. pichlavka, stomoxys calcitrans. Vz Ovad, Střeček, Hmyz, Mouchovití. Mouchy nadělaly do masa mnoho ztrusků. Ros. Lidí jako much = mnoho. Us. M. uštkne, štípne, uštípne, píchne, štípá, Jg., Bzučí. Pt. Mouchy odhánějí se odháňkou. Kom. Mouchy se zděsiti (příliš bázlivým Býti). V. Vz Bojácnosť. Č. M. mu na nos sedla neBo: M. mu přes nos přeletěla (pro málo se hněvá). Vz Nevrlý. Lb., D. I muška ho na stěně mýlí. Vz Nos a předcházející. Č. Má ten mouchy v nose (divný člověk). Plk. Ten človek má muchy (utajený, pod- vodný, popudlivý). Mt. S. Málo sršnóv mnoho much zapúzie. Dal. 76. Vleče se (leze), jako moucha z pomyjí (zdlouha, lenoch). V., Č. Z mouchy slona strojí (dělá. Cf. Z komára velblouda). D. Vz Zvětšování, Lhář. Lb., Č. Dobrá psu m., a chlapovi řepa. Na Slov. S muchami zahynouti (v nic obrácenu býti). V. Vz Smrť. Č. Ulnul co pták na lepu, co moucha na medu. Mus. Jako když m. do pekla padne. Jg. Nebo: Co by mouchu do pekla hodil. Vz Žrout. Č., Lb. M. s pávím ocasem (pyšný). Č. Kroutí se co m. v hrachu (činí, jak by mu nevím jak pilno bylo). Č. Jed na mouchy. I m. se brání a štípe. Pk. Točí sa ako mucha na jar, keď odžívá (=je opilý). Mt. S. Ta se otáčí jako m. v kolo- mazi (o děvčeti neobratném). Na Želivsku. Sř. — Kůň má mušky (neduh koňský). D.

157660   Moucha Svazek: 6 Strana: 1032
Moucha. Cf. Brm. IV. 498., 504., Schd. II. 518.—519, Dlj. 88., Šrc. 62,—63., Rk. Sl., Mkl. Etym. 206., bul. muša = štípati. M. španělská (puchýřník, pryskýrka). S. N. V. 505, Mllr. 27., Kk. Br. 270., Schd. II. 509., Slov. zdrav. M. svatojanská. Mllr. 27.
58. M-y bezpečně usmrcující papír. Vz Čs,
lk. IX. 405. M. u Homera. Vz List. fil. IX.
91. Cf. Hlb. I. 344., 411., II. 38., 227. M.
vrndžá. V Podluží. Brt., Tč. Nemám sme.
tany, ani co by se m. utopila. Us. Hnšk-
M. okolo oka silně bzučící přináší novinu.
Us. Doma ho štípou mouchy (o neposedovi).
Šml. Jako když hodí mouchu do pekla,
(marně). Us. Fortuna má někdy divné mouchy
(choutky). Drsk. M. kousne vždy do bola
véno. Us. Kšť. M. s pavím ocasem. Lpř.
Z mouchy slona dělati. Výb. II. 1184. Hla-
dový se i o mouchu vadí. Č. M. 191. — M. = souhvězdí. Stč. Zem. 25. — M., y, m., os. jm. Tk. IV. 239.

157661   Moucha Svazek: 7 Strana: 1328
Moucha. Ct. Mách. 18., 176. M. okolo ucha silně bzučící přináší štěstí. Mtc. XVI. 89.

157662   Moucha Svazek: 8 Strana: 0215
Moucha. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 75. Sedla muška na lep; Oslabol ako mucha na podzim; Mušku bys počul preleteť; Ľudí ako much. Phľd. XII. 373. nn. Vie, od čoho muchy kapú. Ib. 1894. 441. I přišla psí múcha a mšice. Z. wit. Ps. CIV. 31. V Ž. klem.: mšice a stěnice. Dobrá psovi mucha, keď ju môže dostať; Muchy lapal, voly púščal (špatně hospodařil); Nedá sa ako mucha chytiť; Bylo jich jako much (mnoho). Nov. Př. 179., 437., 524., 641. Nevím, ani co by m. unesla. Šml.. I. 188.

157663   Moucha Svazek: 9 Strana: 0171
Moucha. Kapou jako mouchy (umírají). Hoř. 91. Stípají-li mouchy nekřesťansky, bude pršeti. Čes. 1. IX. 254. Má mouchy v hlavě. Šml. V. 47. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 124b (o schytralém), 333b. - M. = krádež. Us. u zlodějů. Kukla 162.

157664   Moucha Svazek: 9 Strana: 0449
Moucha. Vz Ott. XVII. 791.

157665   Moucha Svazek: 10 Strana: 0186
Moucha. Namane-li se vám m. o štědrém večeru, zvěstuje vám, že budete zdrávi a dlouho žíti; Bzučí-li vám m. do ucha tak vytrvale, že se nedá odehnati, ušetřte jí, oznamujeť vám, že uslyšíte zajímavé noviny. Mtc. 1. 1897. 18. Zmorená mucha sama hádže sa do pavúkovej (pavoukovy) siete; M. sedá nielen na cukor, ale i na hovno. Rizn. 166., 168. Vz Hrnouti se (zde), Múcha.

157666   Moucha Svazek: 10 Strana: 0627
Moucha. Mouchy smelosť do prsou jeho seslala (bohyně) velkou, jež třeba od těla jsouc lidského zaháněna velmi, dychtiva jest píchnout, nebo krev jí člověka chutná. Škod. IR II. 113.

157667   Mouchnice Svazek: 6 Strana: 1032
Mouchnice, Mauchnitz, ves u Koryčan.

157668   Mouchnice Svazek: 10 Strana: 0627
Mouchnice, e, f. = zaniklá tvrz v Bu- čovsku ns Mor. Vz Mtc. 1905. 382.

157669   Mouchonky Svazek: 8 Strana: 0215
Mouchonky = srstky. N. Město. Brt. D. II. 342.

157670   Mouchov Svazek: 6 Strana: 1032
Mouchov, a, m., Mauchower Mühle, mlýn u Běchovic.

157671   Mouchovití Svazek: 1 Strana: 1070
Mouchovití hmyzové, brachycera. 1. Ova- di, tabanidae, vz Ovad, Bzikavka; 2. roupci, vz Roupec; 3. dlouhososky, bombiliidae, vz Dlouhososka, Černule; 4. braněnky, stratio- mydae, vz Braněnka; 5. pestřenky, syrphy- dae, vz Pestřenka; 6. mouchy, vz Mouchy; 7. očnatky, conopidae, vz Očnatka; 8. bo- dalky, stomoxydae, vz Bodalka; 9. střečkové, oestridae, vz Střeček; 10. puporodky, pupi- para, vz Ptakotrudka, Připinák, Kloš, Pupo- rodka. Vz více ve Frč. 157.

157672   Mouchový Svazek: 6 Strana: 1032
Mouchový. M. dřevo (hořké), quassia Fliegenholz, pepř, -pfeffer. Mllr. 85., 80.

157673   Mouillovaný Svazek: 6 Strana: 1032
Mouillovaný. M. souhlásky. Vz List. fil. 1888. 199.

157674   1. Mouka Svazek: 1 Strana: 1070
1. Mouka, zastr. = muka.

157675   2. Mouka Svazek: 1 Strana: 1070
2. Mouka (zastr. múka), moučka, y, f., instr. sg. moukou, ne: mukou, to by bylo od, muka, y. ' T. O původu vz Gb. Hl. 141. M., moučný, vz Ou. M. je prášek, povstá- vající mletím obilí a prosíváním plev zba- vený. Vz S. N. a Kk. 113. Das Mehl. Mouka přední nejčistší slove: běl, výražek, vyrážka, pol. květ. M. výražná, vyražená, bělná, že- mlová, Semmel-, Mundmehl. D. M. přední bílá (běl), bobová, zadělaná (Vorteig), prosná n. z prosa, V., zadní, hrubá, režná n. žitná, ječná, krachová n. chlebná, pšeničná. D. M. cukrová, stuchlá. Jg. Černá, zadní (podběl, podbělka); prostřední, zábělka; syrová, suchá, Šp., šrotová (ze šrotovaného obilí, první se- jití). Vys. Mouka dvounulová (nejjemnější), jednonulová, číslo první, druhé, třetí; jíž- ková; dortová (bílá). Us. M. královská, ka- mencová, krupařská, krupičná, pekařská, prachová, parní, Kh., kukuřicová, čočková, bramborová, lisovaná. S. N. M. mandlová (krášlicí prostředek). Vz Prm. III. č. 8. M-u provětrávati, přesypovati, přehazovati, mí- chati. Š. a Ž. Pytel, mlýn, síto, necky na mouku, Šp., jídlo, knedlík, kaše (na Slov. pípka, pamrla) z mouky. D. Prášek, uzel mouky. Us. Mouku zamísiti, D., zadělati. Us. M. zapáchá stuchlinou. D. Mouku utopiti, (moc vody n. mléka při zadělávání do ní naliti). Šp. Perník moukou prohoditi. Šp. Varuj otrubo, jde bílá mouka. Č. Syt Havel mouky. Dva tvrdá kamení řídko dobré mouky namelí. L. Což na placky, když není mouky. Jg. Moc m-ky (vz Mlčeti). Lb. Ani z raži nebýva vždy múka. Mt. S. Kterak se po- znají příměsky v mouce, o tom vz Prm. III. č. 20. Na Mor. m. snědá (černá), oděrová (zadní). Mřk.

157676   Mouka Svazek: 6 Strana: 1032
Mouka, moučička. Vz Kram. Slov., Mkl. Etym. 201., Rk. Sl. M. dlouhá, krátká. Us. Rgl. M. kaštanová, z placek lněných, Lein- kuchenmehl, z pískavice (z řeckého sena), Bockshornmehl, Nz. Jk., kasávová, maniho- tová, Rstp. 1341., sádrová. Kř. 106. Pro mouku jíti a pytle tam nechati. Exc. Jaká múka, taký chléb. Slez. Šd. Spraviľs to, jako vítr mouku. Hkš. Máš moc mouky (mnoho mluvíš, lžeš). Us. Tkč. — M. = peníze. U praž. pepíků. Nár. listy. — M. = pekař. M. leží v trávě (spí). Us.

157677   Mouka Svazek: 7 Strana: 1328
Mouka. Cf. KP. V. 543. Zkoušení a uschovávání mouky. Ib. 742., 744. Porušo- vání mouky. Ib. 674., 543., 547. M. pšeničná 515., žitná 516., ječná, ryžová, ovesná, ku- kuřičná. 547.

157678   Mouka Svazek: 8 Strana: 0215
Mouka. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 47., 81. Z tej múky nebude cesto (těsto) a z toho cesta koláč (to se nestane). Phľd. 1895. 675. Z te rži něbude muka a z te muky ne- bude chleba. Slov. Nov. Př. 632. Jaká muka, taky chl'eb. Mor. Čes. 1. V. 420. — M. = muka. Skrze takové své bolestné mouky. Háj. Herb. 96. a.

157679   Mouka Svazek: 9 Strana: 0172
Mouka. Byl do světa jako m. do větru; Spraviľs to jako vítr mouku. Tům. Ml. 343., 224.

157680   Mouka Svazek: 9 Strana: 0449
Mouka. Vz Ott XVII. 792.

157681   Mouka Svazek: 10 Strana: 0187
Mouka. Červenec, srpen, září muka, ale potom bude mouka. Nár. list. 1902. č. 191. 3.

157682   Mouka Svazek: 10 Strana: 0187
Mouka = muka. Dopustiti se hříchu pro mouku neb utrpení. Hus. (Vstnk. XI. 749. )

157683   Moukař Svazek: 1 Strana: 1070
Moukař, e, m., der Mehlhändler. Us.

157684   Moukařka Svazek: 1 Strana: 1070
Moukařka, y, f., die Mehlhändlerin. Us.

157685   Moukat Svazek: 9 Strana: 0172
Moukat = mučeti. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 55.

157686   Moukeň Svazek: 6 Strana: 1032
Moukeň, kně, f., guilielma, rostl. Vz Rstp. 1613.

157687   Moukeň Svazek: 9 Strana: 0449
Moukeň, rostl. Vz Ott.

157688   Moukeš Svazek: 6 Strana: 1032
Moukeš, kše, f., aleurites, der Aleurites, rostl. M. trojlaločný, a. triloba, lakonosný, a. laccitera. Rstp. 1348.

157689   Moukovitosť Svazek: 1 Strana: 1070
Moukovitosť, i, f., moučnatosť, Mehlig- keit, f. Techn.

157690   Moukovitý Svazek: 6 Strana: 1032
Moukovitý, mehlartig. Vz Rstp. 439.

157691   Moukyně Svazek: 1 Strana: 1070
Moukyně, ě, f., crategusaria, der Mehl- baum. Na Slov.

157692   Moula Svazek: 1 Strana: 1070
Moula, y, moulík, a, m., fouňa, trouba, der Dümmling. Us. Dch.

157693   Moula Svazek: 6 Strana: 1032
Moula, y, f. = huba (sprostě). Podepře-li řá někdo hlavu pod bradou rukou, říká se mu: Zač ta m. na tom krámě? A on odpo- vídá: Co se ptáš, ty krobiane! Us. Pdl.

157694   Moula Svazek: 7 Strana: 1328
Moula, vz Rozmoulaný (dod.).

157695   Moulati, čím Svazek: 1 Strana: 1070
Moulati, čím: hubou (jako opilec). Den Mund kaum bewegen. Us.

157696   Moule Svazek: 6 Strana: 1032
Moule, e, f. = moula.

157697   Moule Svazek: 10 Strana: 0187
Moule, ete, n., pl. moulata = huba. Dšk Km. 21.

157698   Moulík Svazek: 6 Strana: 1032
Moulík, vz Moula. -- M., Maulik, sam. u Sedlčan.

157699   Mouliti Svazek: 1 Strana: 1070
Mouliti, il, en, ení; žmouliti, jísti podlo, v ústech něco převalovati, muffeln. — co. Co to moulíš? Us. — M., durditi se, brun- diti, schmollen, maulen. Jg. — M. v již. Čech. nesrosumitelně mluviti, unverständlich reden. Kts.

157700   Mouliti Svazek: 8 Strana: 0215
Mouliti m. žmouliti, ž vysuto. Dšk. Jihč. I. 43.

157701   Moulovitosť Svazek: 10 Strana: 0187
Moulovitosť. Nár. list. 1901. č. 328. Sr. Ty moulo! Moula.

157702   Mouňa Svazek: 1 Strana: 1071
Mouňa, dle Báča, mouňák, a, m., ein schmutziger Mensch. Us. Bělehr.

157703   Mouňa Svazek: 6 Strana: 1032
Mouňa také = moula. Tkč.

157704   Mouňa Svazek: 7 Strana: 1328
Mouňa, vz Rozmouněný (dod.).

157705   Mouně Svazek: 1 Strana: 1071
Mouně, ěte, n., špinavé dítě, Sudelkind, n. Us. Poličan.

157706   Mouniti Svazek: 1 Strana: 1071
Mouniti, il, ěn, ění, umouniti = čmouditi, černiti, schmutzen, schmitzen. Jg. — abs. Uhlí mouní. D. — se kde. Nemouni se u prsku. Jg. — se čím: uhlím. Us.

157707   Mouodon Svazek: 6 Strana: 1023
Mouodon = narval. Schd. II. 438.

157708   Mour Svazek: 1 Strana: 1071
Mour, u, m., prach z uhlí, der Kohlen- staub. D. Není žádný m., mám samé uhlí (kusy a ne rozdrobené). Us. — M. saze z ko- mína, Russ, m. — M. na milíř, drn a lesní zem, Stauberde, f. Jg. — Vz Mz. 257.

157709   Mour Svazek: 6 Strana: 1032
Mour = černá manna, černá kůra na chrněli, der Russthau, fumago salicina. Tmavá místa na listech chmelových objevují se obyč. v červenci. Pta.

157710   Mour Svazek: 9 Strana: 0172
Mour, a, m. = černý vůl. Krok. 1896. 135. — M., u, m. = mech a opadlé jehličí (ste- livo). Mor. Mtc. 1897. 159. Srv. předcház. Mór.

157711   Moura Svazek: 1 Strana: 1071
Moura, y, f., mourka, graue Kuh. Us.

157712   Moura, v Svazek: 9 Strana: 0172
Moura, v, f. = černá kráva. Krok. 1896. 135.

157713   Mouranda Svazek: 1 Strana: 1071
Mouranda, y, f., mourandia. Rostl.

157714   Mourati se Svazek: 6 Strana: 1032
Mourati se = černati se. U N. Kdyně. Rgl.

157715   Mouravý Svazek: 1 Strana: 1071
Mouravý (do černa, jako mour, schwarz- grau. ). M. vůl, kocour. Us.

157716   Moureček Svazek: 6 Strana: 1032
Moureček, čka, m. = mourek. Rk.

157717   Mourek Svazek: 1 Strana: 1071
Mourek, rka, m., vz Mourovatý, Moura.

157718   Mourek Svazek: 6 Strana: 1032
Mourek, rka, m., os. jm. M. Jiřík. Blk. Kfsk. 1157. — M.Theoci. Tf. Mtc. 248. - M. Václ., dr. a mim. prof. čes. university, nar. 1846. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 147., 168., 179., Pyp. K. II. 269. Mouřenec, nce, m. Sv. M. = Mauricius. Cechy. I. 123., Rk. Sl.

157719   Mourek Svazek: 9 Strana: 0172
Mourek, rka, m = černý krocan. Krok. 1896. 135; vůl dle barvy. Čes. 1. VI. 346. — M., rku, m. = žloutek ve vejci předvařený, mourovatý. Sr. Jaloučka. — M. Jindř. dr. a Václ. dr. Sr. Jub. XXI, Ott.

157720   Mourek Svazek: 9 Strana: 0449
Mourek Václ. Em.; Jindřich, lékár. a spis., 1864. — 1896. Vz Ott. XVII. 794. - 796.

157721   Mourek Svazek: 10 Strana: 0627
Mourek, rku, m. = husí peří pod křídlem. Litom. 49.

157722   Mourka Svazek: 1 Strana: 1071
Mourka, y, f., šedivá kachna; kočka, kráva. Us.

157723   Mourovaný Svazek: 1 Strana: 1071
Mourovaný = mourový, mor. M. kocour, katzengrau, gestreift. D.

157724   Mourovatý Svazek: 6 Strana: 1033
Mourovatý kůň, der Mohrkopf. Čsk.

157725   Mourovatý, mourovitý, mourový Svazek: 1 Strana: 1071
Mourovatý, mourovitý, mourový = počernalý jako mour. M. kočka, eine schwarz- graue Katze.

157726   Mourový Svazek: 6 Strana: 1033
Mourový, Staub-. M. uhli, Stč. Zem. 697., NA. V. 516., hromada, Löschehaufen, m. Dch.

157727   Mouřeník Svazek: 6 Strana: 1032
Mouřeník, a, m. = člověk umouraný, černý, zamazaný, špinavý. U N. Kdyně. Rgl. — M. = mouřenín. Rgl.

157728   Mouřenín Svazek: 1 Strana: 1071
Mouřenín, a, m., mouřenin, z latin. Maurus, s příponou -ěnín, jako: měštěnín; černoch, der Mohr, Neger. M. nebude bílým, by ho více myl. V. Murín nebude bielým. Mt. S. M-na bíliti (marnou práci konati). V. — Mouřenínka, -ninka, y, f., die Mohrin, Negerin. D. — Mouřenínský, -ninský, Mohren-. M. země, hlava. Jg.

157729   Mouřenín Svazek: 6 Strana: 1032
Mouřenín. BO , Mkl. Etym. 204. M-na bílým činiti. Výb. II. 1184. Nepoštěstilo se mu m-na omyti (věc napraviti). Šf. Strž. II. 369. — M. = uzené maso, v chlebě zape- čené. U Příbora. Mtl. — M. rťutěný. Vz KP. IV. 700. — M , Maurenin, sam. u Votic. — M., os. jm. M. Tob. 1593. Jg. H. 1. 598., Jir. Ruk. II. 19., Sbn. 948.

157730   Mouřenín Svazek: 8 Strana: 0215
Mouřenín. Bl. Gr. 275. chtěl míti Mou- řenin.

157731   Mouřenín Svazek: 9 Strana: 0172
Mouřenín Tob., básn. Vz Flš. Písm. I 364., 365.

157732   Mouřenín Svazek: 9 Strana: 0449
Mouřenín Tob., spis. Vz Ott. XVII. 796.

157733   Mouřenín Svazek: 10 Strana: 0627
Mouřenín Tob. v XVI. stol. Vz Mus.. 1906. 371.

157734   Mouřenínka Svazek: 6 Strana: 1033
Mouřenínka, y, f., Mauřeninka, samota u Smíchova.

157735   Mouřenínka Svazek: 9 Strana: 0172
Mouřenínka, y, f. = druh kanafasky. Humpolec. Kub. 154.

157736   Mouřenínový Svazek: 6 Strana: 1033
Mouřenínový, Mohren-. Synové m-ví, Aethiopum. BO.

157737   Mouřenínský. M Svazek: 6 Strana: 1033
Mouřenínský. M. země, vlasť. BO.

157738   Mouřeninstvo Svazek: 1 Strana: 1071
Mouřeninstvo, a, n., die Mohren. Rk.

157739   Mouřeníny Svazek: 6 Strana: 1033
Mouřeníny, sam. u Podolí ve Voticku. Rk. Sl.

157740   Mouřinov Svazek: 1 Strana: 1071
Mouřinov, a, m., ves v Brněnsku. Morein. Mus., PL.

157741   Mouřinov Svazek: 6 Strana: 1033
Mouřinov, a, m., Morein, ves u Ždánic.

157742   Mouřínov Svazek: 10 Strana: 0627
Mouřínov, a m. = zaniklá tvrz v Bu- čovsku na Mor. Vz Mtc. 1905. 382.

157743   Mouřinský Svazek: 1 Strana: 1071
Mouřinský = mouřeninský. M. země. V.

157744   Mouřiti Svazek: 1 Strana: 1071
Mouřiti, mourem černiti, schwärzen. — co. Us. — 2. M., vz lépe: Hmouřiti. Vz H.

157745   Mousa Svazek: 6 Strana: 1033
Mousa, y, f. = oteklost ovčí hlavy. U Lou- číme. Psčk.

157746   Mousselin Svazek: 6 Strana: 1033
Mousselin, u, m., látka, z fr. Us.

157747   Mousselinový Svazek: 6 Strana: 1033
Mousselinový, Mousselin-. Us.

157748   Moussirovati Svazek: 1 Strana: 1071
Moussirovati, fr., pěniti se, vříti, mous- siren. Rk.

157749   Moustěrka Svazek: 6 Strana: 1033
Moustěrka, y, f. Na M ce, pole u My- dlovar. BPr.

157750   Moušel Svazek: 1 Strana: 1071
Moušel, šla, m., židák, přezdívka židům. Moše = Mojžíš. Rk.

157751   Mouší Svazek: 10 Strana: 0187
Mouší = muší. M. trus. V. mýto. Jir.

157752   Mouškový Svazek: 10 Strana: 0187
Mouškový. M. krajky. Vz Krajka.

157753   Moutění Svazek: 6 Strana: 1033
Moutění, n. M. samohlásek = proměňo- váni samohlásek jasnějších v temnější. Ndr.

157754   Moutev Svazek: 1 Strana: 1071
Moutev, tve, moutvice, e, f., palička, tlukadlo, trdlo, tlouk, der Sterl, Stössel, Stämpel. Jg. M. u máselnice. Us. M. u hmož- ře. — M., kverlovačka, Der Querl, Quirl. D. — Moutvice, Die Wolfsmilch, rostl.

157755   Moutev Svazek: 6 Strana: 1033
Moutev. Bž. 99., 226., Mkl. Etym. 189.

157756   -mouti Svazek: 9 Strana: 0449
-mouti: pojmouti atd. Vz o tom v Mtc. 1901. 251. nn.

157757   Moutidlo Svazek: 6 Strana: 1033
Moutidlo, a, n., die Schlämmaschine. Hr.

157758   Moutitel Svazek: 1 Strana: 1071
Moutitel, e, m.. Der Trüber, Betrüber. Us.

157759   Moutiti Svazek: 1 Strana: 1071
Moutiti, mútiti (zastr. mucu = mútím), il, cen, cení; moutívati = mutným činiti, trübe machen, aufrühren, umrühren; nepoko- jiti, másti, verwirren; zarmucovati, betrüben; máslo dělati, buttern; kverlovati, quirlen, querlen. Vz Gb. Hl. 141. — abs. Dnes bu- deme m. (máslo tlouci). Jg. — co (čím). Vodu koněm m. L. Pivo moutí hlavu. L. Lid, lidem m. (míchati, másti, znepokojovati). Jg. Jenž by dobré lidi mútil (rmoutil) a sám nebyl vesel proto. St. skl. — se. Víno se moutí (mutným stává). L. Lid se moutí (bouří). Jg. — se proč. Nemuť se proto. St. skl. — se čím. A vám ješto se mútíte odpočinutím. Ben. — se komu kde. V hlavě se mu moutí (tratí ducha přítomnosť). L. — se z čeho. Troj. 306., Ctib. Hád. 7. — Vz Mútiti.

157760   Moutiti Svazek: 8 Strana: 0215
Moutiti. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 81., 45.

157761   Moutnice Svazek: 6 Strana: 1033
Moutnice, e, f., Mautnitz, ves u Husto- peče

157762   Moutník Svazek: 6 Strana: 1033
Moutník, u, m., der Schlammkasten. Hř.

157763   Moutovník Svazek: 1 Strana: 1071
Moutovník, u, m. = máslnice. Na Slov. Plk.

157764   Moutvice Svazek: 1 Strana: 1071
Moutvice, vz Moutev.

157765   Moutvička Svazek: 6 Strana: 1033
Moutvička, y, f. = malá moutev. — M , y, rn., os. jm. 16. stol. Mus. 1884. 436.

157766   Mouzdry Svazek: 6 Strana: 1033
Mouzdry, dětská vyrážka, ein Kinder- ausschlag. U Litovle. Kčr.

157767   Mouzdřivka Svazek: 6 Strana: 1033
Mouzdřivka, y, f. Oba hoši onemocněli na m-ku. Dch. exc. z novin. Cf. Mouzdry.

157768   Mouzovati Svazek: 6 Strana: 1033
Mouzovati = hledati, čeho hledati ne- máme, po čem nám nic není. Na Hané. Wrch., Bkř. U Rychn. Ntk. M. = bez účelu z místa na místo choditi, se potulovati, po nocích choditi. U Kr. Hrad. Kšť.

157769   Movens Svazek: 1 Strana: 1071
Movens, lat., hybadlo, prostředek hybací. Rk. Bewegmittel, n.

157770   Movič Svazek: 6 Strana: 1033
Movič, e, m. Jelen m , blastoceros. Brm. I. 3. 167.

157771   Movičství Svazek: 6 Strana: 1033
Movičství, n., pattimonium. 15.stol.

157772   Movičství Svazek: 7 Strana: 1328
Movičství, n., patrimonium. Pršp. 82 58

157773   Movitina Svazek: 6 Strana: 1033
Movitina, y, f. = movitosť. Najdeš tu m-mi a rozličným nářadím přeplněné chyše. Koll. III. 113.

157774   Movitinkář Svazek: 6 Strana: 1033
Movitinkář, movitkář, e, m., der Ga- lanteriearbeiter. Kv. 1842.

157775   Movitinovati Svazek: 6 Strana: 1033
Movitinovati, meubliřen. Rk.

157776   Movitosť Svazek: 1 Strana: 1071
Movitosť, i, f., das Mobilarvermögen. Nz.

157777   Movitostní Svazek: 6 Strana: 1033
Movitostní, Mobilar-. J. tr.

157778   Movitý Svazek: 1 Strana: 1071
Movitý, z lat., jmění mající, vermögend. Pány větší a movitější. Kron. trub. Sv. Pe- lagia byla u bohatství movitá. Pass. 541. 2., 891 Přivolá mistra Vojtěcha doktora movi- tého pražského. St. skl. 468. Páni soudce ráčili se přimlouvati, poněvadž nemá co po- ložiti a Prokop že je movitější, může po- čkati. Svěd. 1569. — M., mohvitý, mohovitý, mobilis, beweglich. Vz Mohovitý. Statek m. je vše, cožkoli vedeno, vezeno aneb neseno býti může. Statek m. Václ. II, Pr. 1861. 26. Neb na ně všecko jako na dědice spadne movité i nemovité věci. T??. 83. Vz S. N. M. i nemovité zboží. Br. Statek m. i nemo- vitý. V. Kal. f. 24. Ve všech movitých vě- cech. Ben. Všech movitých věcí movitější jest moudrosť. Bibl. glag. Sap. 7., 24. Věci m. a nemovité vz Rb. 268. Polsky: ruchomý. — M. vojsko, k pochodu připravené, marsch- fertig. Bur.

157779   Movitý Svazek: 6 Strana: 1033
Movitý = jmění mající. M člověk. Půh. II. 348. Ta bieše jedna žena veliká a ra-tá. Bj. J'mu Bóh byl domovit, i byl tiem vždy viece movit. L. Ap. Má jiného (rukojmč) postaviti tak dobrého a m-ho. Arch. VII. 621. - M. = mohvitý. Cf. Poletný, Nemo- vitý, Nemohovitina, Hýbati (dod.), Hýbavý (dod.). Na Třeboňsku ruchomý. M. a nemo- vité věci. Tov. Zboží m. i nemovité. Půh. II. 5. M. kotel parní, stroj parní. Hrm. 17., 90.

157780   Movitý Svazek: 7 Strana: 1328
Movitý svátek = pohyblivý 16. atol. Mus. 1891. 241. — Cf. Hbitý (2. dod.).

157781   Movitý Svazek: 9 Strana: 0449
Movitý = zámožný. Má tak movitého a tak vzácného na též místo posaditi, jakož ten, kterýžby umřel. 1423 — M. = po- hyblivý. Statek m-tý i nemovitý. 1433. (Mšín. 11. ).

157782   Movřice Svazek: 6 Strana: 1033
Movřice, ves. Arch. VII. 640.

157783   Moyse Svazek: 6 Strana: 1033
Moyses Štěpán. Vz Slavín I. 201., Pyp K. II. 472., 477.

157784   Moyses Svazek: 9 Strana: 0172
Moyses Štef. Vz Vlč. Lit. slov. I. 277.

157785   Moyses Svazek: 9 Strana: 0449
Moyses Št, bisk a spis., 1797. —1869. Vz Otr. XVII. 797.

157786   Mozaika Svazek: 1 Strana: 1071
Mozaika, vz Mosaika.

157787   Mozaikované Svazek: 6 Strana: 1033
Mozaikované sklepení. Koll. St. 358.

157788   Mozatý Svazek: 6 Strana: 1033
Mozatý = dolíčkovatý (od neštovic). Jest všecka od neštovic m-tá. V Roučíně u Kruml Plsk.

157789   Mozdárna Svazek: 6 Strana: 1033
Mozdárna, y, f., sam. u Vamberka.

157790   Mozden Svazek: 10 Strana: 0187
Mozden, crumphus (volský chomout). Vít. Voc. II. 242. M., crumphus. Rozk. P. 2047.

157791   Mozeček Svazek: 6 Strana: 1033
Mozeček, vz Mozek.

157792   Mozečina Svazek: 1 Strana: 1071
Mozečina, y, f., das Cerebrin. Rk.

157793   Mozečkochran, u Svazek: 6 Strana: 1033
Mozečkochran, u, m., der Hírnschirmer (náčiní ranlékařské). Šm.

157794   Mozečkovitý Svazek: 6 Strana: 1033
Mozečkovitý. M. uložení. KP. V. 372.

157795   Mozečkový Svazek: 6 Strana: 1033
Mozečkový. Strom života ru-vý. M. vý- běžek k mozku, crus cerebelli od cerebrum. M. nesrovnalo-ť (nejistá chůze), ataxia cere- bralis.

157796   Mozečkový Svazek: 10 Strana: 0187
Mozečkový. M. žíly, venae cerebelli, přepážka, velum cerebelli. Ktt.

157797   Mozečnice Svazek: 6 Strana: 1033
Mozečnice, e, f., die Cervelatwurst. Rk.

157798   Mozečnicový Svazek: 6 Strana: 1033
Mozečnicový. Hnisavý zánět m., Con- vexitätsmeuingitis.

157799   Mozečník Svazek: 10 Strana: 0187
Mozečník, u. m. = nůž na mozek, Hirn- messer.

157800   Mozečný Svazek: 1 Strana: 1071
Mozečný, Gehirn-, Hirn-. M. odvodice. Ssav.

157801   Mozek Svazek: 1 Strana: 1071
Mozek, zku, mozk, u, (sl. mozg., mozh, strčes, mosk, psáno mozk. Gb. Hl. 99, 108), mozeček, čku, m. Das Gehirn, cerebrum, ?????????. M. hmota měkká a jemná, uvnitř bílá, zevně šedá. Pž. M. leží v dutině lební, ohrazen jsa lehem (lebkou, lební) a podle- bicí. Dále se táhne jakožto micha (mozek páteřní) do páteře a rozptyluje se v jedno- tlivé čivy. Pt. M. veliký, malý (mozeček) a micha prodloužená. Nz. Otrucení mozku (Hirnerschütterung). Rk. M. v týle, v hlavě. V. Dal mu ránu v hlavu, až se mu m. vy- kydl. Lom. Vz více o mozku v S. N. — M., hlava, rozum, der Kopf. V m., na m. ura- žený (pomatený). Č., V. M. se mu z mdloby pohnul Sl. 177. Člověk vrtkého mozku, nebo: Má rtuť v mozku. Vz Nestálý. Kom., Č. M. vysoko, až nad kloboukem nositi (pyšný). Č., Sych. Slepičího mozku člověk, nebo: Snad ty rozumy někde z telecího mozku vytočil, nebo: Toť jsou nápady z telecího mozku. Vz Hloupý. Č. On to ze svého mozku přidal. Kom. Horkého mozku (příkrý). V. Mdlý m. (blbý). Kram. V tuč- ném těle hubený mozek. Vz Břich. Č. — M., mozk v kostech, tuk, čís, micha, das Mark, Beinmark. Mozk ve hřbetovém páteři. V. M. v hnátích mu schne. Jád. Mozku v ko- stech se dotknouti (hlavní věci). Bart. — M., střen. Čem. — M., části zvětralé, měkké, v kameni mlýnském. Vys. — M., u koláře dřevěný hřeb, kterým loukoti v ostřihu u vnitř k sobě připojeny jsou. Us. Dch.

157802   Mozek Svazek: 6 Strana: 1033
Mozek. Cí. Schd. II. 333., Slov. zdrav. 200., 226., Čs. lk., Mkl. Etym. 203., Rk. Sl. U Hustopeče posud mozg. Brt. D. 86. Ode- brání mozku, excerebratio. Křž. Por. 614. Zánět mozku, encephalitis, kýla mozku, en- cephalocele, změknutí mozku, eucephalo- makuia, ztvrdlosť mozku, encephalosclerosis, výhřez mozku = kýla mozku. Nz. lk. Cho- roba mozku z otravy olovem, encephalo- pathia satumina; otřesení mozku, commotio cerebri; smáčknutí m-ku, compresaio cerebri; zánět m-ku (druhotný, encephalitis secun- daria, korový rozlity mezerový, e. inter- stialis diffusa conicalis, náhlý či prudký, e. acuta, novorozeňat, e. neonatorum, po- časný, e. chronica, podnáhlý, e. subacuta, rozsetý, e. dissemiuata, sýrovitý, e. caseosa, tuberkulosní, e. tuberculosa, úrazový, e. trau- matica). Ktt. exc. Ten si dal m. na slunce vysušit (zhloupl). U Litmši. Dšk. Dlouho potřebuje, nežli mu co do mozku vejde. Hanka. Vínko chutné dělá mozgy mútné. Koll. Zp. II. 363. Vyrazil mu mozky. Koll. — M. = hlava, rozum. Očarovalo ho, až se mu z toho m. točí (o zamilovaném). Světz. 1881. 534. Každý podlé svého mozku jedná. Us. Hlava bez mozku; Hlava jako báně a mozku nic. Lpř. To vedlé jejich mozku lepší se jim býti zdálo. V. — M. = čís. Vysrkuje mozk z kostí. V. Pol. 217., Bart. 19. Vz Mozk (dod.).

157803   Mozek Svazek: 8 Strana: 0215
Mozek. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 160., 162. Lidé zpraženého mozku. Km. 1887. 244. O zvětšení m-ku. Vz Zbrt. Pov. 95. Změknutí m-ku, encephalomalacia. Vz Ott. VIII. 597. Věštění z mozku zvířat. Vz Zbrt. Pov. 95.

157804   Mozek Svazek: 9 Strana: 0172
Mozek, mozg. O pův. sr. Zub. 400.

157805   Mozek Svazek: 9 Strana: 0449
Mozek. Vz Ott. XVII. 802. —806

157806   Mozek Svazek: 10 Strana: 0187
Mozek. Otřesení mozku. Vz Ott. XVIII. 971. Chochol m-ku, tegmentum caudicis, vynětí mozku, excerebratio, Enthirnung. Ktt. Má m. na nepravém místě (blázní). Tbz. V. 6. 305.

157807   Mozek Svazek: 10 Strana: 0627
Mozek, zku, m. Nosí m. v patě a ne v hlavě (hloupý). Zl. Pr. XXI. 68.

157808   Mozekant Svazek: 6 Strana: 1033
Mozekant, a, m. = tesařík brouk. U Ivan- čic. Brt. Vz Muziganěc

157809   Mozelán Svazek: 8 Strana: 0215
Mozelán, u, m., vz Mezolán (3. dod.).

157810   Mozerov Svazek: 6 Strana: 1033
Mozerov, a, m., Mozorow, ves u Něm. Brodu. Rk. Sl.

157811   Mozetta Svazek: 6 Strana: 1033
Mozetta, y, f. = iisté roucho klerikalní. Bor. 4.

157812   Mozg Svazek: 6 Strana: 1033
Mozg, vz Mozek. V MV. nepravá glossa. Pa.

157813   Môzga Svazek: 9 Strana: 0172
Môzga, y, f. = míza. Slov. Zát. Př. 149a.

157814   Mozgál Svazek: 6 Strana: 1033
Mozgál, a, m. = člověk neohrabaný. U Star. Jičína. Vhl.

157815   Mozgáň, ě Svazek: 6 Strana: 1033
Mozgáň, ě, m., nadávka. U Fryštátu. Džl.

157816   Mozgry Svazek: 8 Strana: 0215
Mozgry, pl., f., Masern. Laš. Brt. D. II. 488.

157817   Mozgřávka Svazek: 6 Strana: 1033
Mozgřávka, y, f.= rýma. Val. Vck.

157818   Mozh Svazek: 1 Strana: 1071
Mozh, u, m. Vz Mozek.

157819   Mozík Svazek: 10 Strana: 0187
Mozík, u, m.. zdrobn. od mozek. Msn. Od. 203.

157820   Mozika Svazek: 10 Strana: 0187
Mozika = muzika. Domžl. Šb. D. 19.

157821   Mozk Svazek: 1 Strana: 1071
Mozk, vz Mozek.

157822   Mozk Svazek: 6 Strana: 1033
Mozk, medula v kostech. BO., Sv. ruk. 314.

157823   Mozkochranec Svazek: 6 Strana: 1033
Mozkochranec, nce, m , meningophylax. S. N. V. 243.

157824   Mozkomichný Svazek: 8 Strana: 0215
Mozkomichný = mozkomíchový. M. nerv- stvo. Ztk. 67. (3. vyd.).

157825   Mozkomíchový Svazek: 6 Strana: 1033
Mozkomíchový = cerebrospinalní. M. nerv, S. N. V. 516., 784., Dk. P. 4., mok, Cerebrospinalflüssigkeit, tlak, -druck, ústrojí -organ, zánět blan, -meningitis. Ktt. exc.

157826   Mozkomíchový Svazek: 10 Strana: 0187
Mozkomíchový mok. Ott. XVIII. 971., Vstnk. XI. 83. Šedá zvrhlosť m-vá, sclerosis disseminata; zánět plen m-vých střídavkový, meningitis cerebrospinalis intermittens, · zánět tvrdé pleny m-vé (zánět podlebice a pod- pateřnice) pachymeningitis; nahromadění tekutiny m-vé v roztaženém ústředním ka- nále, hydromyelia. Ktt.

157827   Mozkoplénový Svazek: 10 Strana: 0187
Mozkoplénový zánět, meningocephalitis. Ktt.

157828   Mozkovatka Svazek: 1 Strana: 1071
Mozkovatka, y, f., meandrina, býložilec, die Labyrinthkoralle. Krok.

157829   Mozkovatý Svazek: 9 Strana: 0172
Mozkovatý, medullatus. Ž. pod. LXV. 15.

157830   Mozkovatý Svazek: 10 Strana: 0187
Mozkovatý. M. oběť Ž. pod. 65. 15.

157831   Mozkovatý, mozkovitý Svazek: 1 Strana: 1071
Mozkovatý, mozkovitý, plný mozku, gehirnig, markig. Jg.

157832   Mozkovice Svazek: 1 Strana: 1071
Mozkovice, e, f., leb. Má hrachovinu v m-ci = hloupý. Sych.

157833   Mozkovice Svazek: 9 Strana: 0449
Mozkovice. Chlubné plíce a nic více, na ulici pýcha, v m-ci mol. Tbz. IV. 1. 171.

157834   Mozkovina Svazek: 1 Strana: 1071
Mozkovina, y, f., hmota mozková = mo- zečina. Ssav.

157835   Mozkovina Svazek: 6 Strana: 1034
Mozkovina, die Gebirnsubstanz. Šp.

157836   Mozkovitý Svazek: 6 Strana: 1034
Mozkovitý, gehirnartig. M. kámen, který při mletí větší kousky vápna pouští. Prm. IV. 188.

157837   Mozkovitý Svazek: 10 Strana: 0627
Mozkovitý kámen mlýnský, pouští-li při mletí větší kusy zvětralého vápence ze svého jádra. Čes. 1. XV. 292.

157838   Mozkovna Svazek: 6 Strana: 1034
Mozkovna, y, f. = mozkovice, die Schädel- höhle. Nz.

157839   Mozkovrt Svazek: 6 Strana: 1034
Mozkovrt, u, m. = lebovrt. Rk.

157840   Mozkovrtec Svazek: 6 Strana: 1034
Mozkovrtec, tce, m., der Spintisirer. Rk., gm.

157841   Mozkový Svazek: 1 Strana: 1072
Mozkový. M. látka, uzel, bolesť, nemoc, Us., soustava. Vz S. N. Hirn-, Gehirn-, markig.

157842   Mozkový Svazek: 6 Strana: 1034
Mozkový, medullatus. Ž. wit. 65. 15. M. dutina (mozkovice), Šv., S. N. V. 516., srp, laloky, závitky, trám, S. N. V. 516., kýla (encephalocele), defekt, tlak, blány či pleny, váček, polokoule, čivy, kůra, hostec, Nz. lk., nemoc, encephalophatia, hlíza (hnisavý zánět mozku) encephalitis purulenta, nádor, encephaloid, Ktt. exc, ústroje. Nz. lk. Černý oblak m., amaurosis cerebralis. Schb. M. bezcitnosť, anaesthesia cerebralis, písek, acervulus cerebri. Příčka (trámec) m.; zánět blan m-ých.

157843   Mozkový Svazek: 10 Strana: 0187
Mozkový. Bílá a šedá hmota m-vá, sub- stantia alba et cinerea cerebri (běl a seď m-vá); choroba m-vá z otravy olova, ence- phalopathia saturnina; m. komora, ventri- culus; korová šeď m-vá, substantia cinerea costicalis; m mrtvice, apoplexia sanuginea; hoření rýha spony m-vé, raphe superior corporis callosi, velká žíla m-vá, vena cerebri magna; zánět šedé hmoty m vé, polience- phalitis; prudký či náhlý zánět šedé hmoty m-vé, poliencephalitis haemorrhagica acuta; zánět doleních provazců m-vých, polience phalitis inferior; zánět m-vých plen, menin- gitis (hnisaný, simplex, suppurativa, následný, consecutiva, úpalový, zážehový, cerebrospi- nalis siderans); zánět měkkých plen mozko- vých nemluvňat, leptomeningitis infantium, hydrocephalus acutus sine tuberculis. Ktt.

157844   Mozkozpyt Svazek: 1 Strana: 1072
Mozkozpyt, u, m., die Hirnlehre, die Enkephalogie. Rk.

157845   Mozkvet Svazek: 6 Strana: 1034
Mozkvet. Zabit jest z děla, kteréž sloulo m. Bart. 272.

157846   Mozle Svazek: 8 Strana: 0215
Mozle, ete, n. — nejmenší domácí myš. ČT. Tkč.

157847   Mozočný Svazek: 6 Strana: 1034
Mozočný = mozečný. Slov. Loos.

157848   Mozoj Svazek: 10 Strana: 0187
Mozoj, e, m. = mozol. Slez. List. fil. III. 69.

157849   Mozok Svazek: 6 Strana: 1034
Mozok = mozek. Slov. Loos.

157850   Mozol Svazek: 1 Strana: 1072
Mozol, u, mozůlek, lku, m., na Mor. a na Plaště f. (ale v Plzeňsku a dílem i na Plaště m. ). Prk. Př. k nauce o tvoř. kmenů. 24. M., otlačená stvrdlá kůže na rukou i nohou, die Schwiele. V. Ve vých. a již. Čech. mo- zoul, u; na noze: holoubě. Lk. Mozolů do- stati (mnoho). V. M-ly zdělati. V. M. od stvrdnutí bývá. Kom. M-ly na rukou míti. Us. — M., trud, těžká práce, harte Arbeit. Na své m-ly se živiti. Vz Chudoba. Č. Lid- skými m-ly živi jsou. Br. Na cizí m-ly se vychovává, Kram., živí. Reš. Kupoval na cizí mozoly šaty mladým ženám; Veseli býti na cizí mozoly a robotu. Bart. Holé m-ly míti, z holých m-lů se živiti, holými m-ly se živiti (ničeho nemíti a jen prací se ži- viti). Us.

157851   Mozol Svazek: 6 Strana: 1034
Mozol, u, m., mozol, e, f. Prk. Cf. List. fil. X. 334., Mkl. Etym. 203., Rk. Sl., Schd. II. 344., Slov. zdrav. Na jazyku mozolů ne- bývá. Pk. Má m. na mozku (= hloupý). Us. Rgl.

157852   Mozol Svazek: 8 Strana: 0215
Mozol. Hojení m-lů na Mor. Vz Mtc. 1894. 334. Střhnem, matale, Geschwür, n. Gb. H. ml. I. 445.

157853   Mozol Svazek: 9 Strana: 0172
Mozol. Vz Ott. XIV. 177b.

157854   Mozol Svazek: 10 Strana: 0187
Mozol, v jihových. Čechách také: jizva (po ráně). Slov. zdrav. 228a., Mus. 1863. 334. Z m-lů nezbohatl ještě nikdo (z těžké práce). Tbz. V. 1 355.

157855   Mozolatec Svazek: 1 Strana: 1072
Mozolatec, tce, m., chiloglottis. Rostl.

157856   Mozolatík Svazek: 1 Strana: 1072
Mozolatík, a, m., nassa, plž. Krok.

157857   Mozolatý Svazek: 6 Strana: 1034
Mozolatý, schwielenhart, schwielentra- gend. Dch., Rst. 443.

157858   Mozolec Svazek: 1 Strana: 1072
Mozolec, lce, m., na Mor. = mozol. Mřk.

157859   Mozolec Svazek: 6 Strana: 1034
Mozolec, lce, mozolek, Iku, m., die Stoll- beule. Čsk.

157860   Mozolín Svazek: 6 Strana: 1034
Mozolín, a, m., Mazolin, mlýn u Plas. Rk. Sl.

157861   Mozolina Svazek: 10 Strana: 0187
Mozolina, y, f., callositas, tylosis, ty- loma. Ktt.

157862   Mozolínský Svazek: 6 Strana: 1034
Mozolínský mlýn u Plas. Rk. Sl.

157863   Mozoliti Svazek: 1 Strana: 1072
Mozoliti, il, en, ení. se čím: těžkou prací, sich abmühen. Us. — se na koho: pracovati naň. Us.

157864   Mozoliti se kde Svazek: 6 Strana: 1034
Mozoliti se kde: v práci hospodářské. Kká. Td. 357. — se oč: o živobytí. Ib. 190. — se pro koho. Tbz. — se kdy nač. V létě. Pokr. Pot. I. 160.

157865   Mozolitý Svazek: 6 Strana: 1034
Mozolitý, schwielig. M. dlaň. Hdk. Př. 7.

157866   Mozolkovitý Svazek: 1 Strana: 1072
Mozolkovitý kůň, mit Stollbeulen Be- haftet. Ja.

157867   Mozolkovitý Svazek: 8 Strana: 0215
Mozolkovitý. M. špička. Čl. L. Jos. 24.

157868   Mozolky Svazek: 8 Strana: 0215
Mozolky. Na Mozolkách, pole v Zádveři- I cích u Vyzovic. MzO. 1890. 126.

157869   Mozolnatosť Svazek: 6 Strana: 1034
Mozolnatosť, i, f., die Schwieligkeit. Koll. III. 123.

157870   Mozolnatý Svazek: 6 Strana: 1034
Mozolnatý, voll Schwielen. Rk., Phľd. VIII. 226.

157871   Mozolně Svazek: 6 Strana: 1034
Mozolně pracovati (těžce). Arb., Glč. II. 118.

157872   Mozolnec Svazek: 6 Strana: 1034
Mozolnec, ence, m., sebaea, rostl. Šm.

157873   Mozolnice Svazek: 1 Strana: 1072
Mozolnice, e, f., žena, která pro mamonu se mozolí. Dch.

157874   Mozolník Svazek: 1 Strana: 1072
Mozolník, a, m., kdo se mozolí pro ma- monu, lakomec. Us. Dch.

157875   Mozolník Svazek: 6 Strana: 1034
Mozolník, n, m., porina, die Durchbohr- flechte, rostl. M. obecný, p. pertusa. Rstp. 843.

157876   Mozolník Svazek: 10 Strana: 0187
Mozolník, a, m. = kdo vyřezává mo- zoly, kuří oka. Mš. exc.

157877   Mozolno Svazek: 6 Strana: 1034
Mozolno = mozolně. Orl. XI. 13

157878   Mozolnosť Svazek: 1 Strana: 1072
Mozolnosť, i, f., tvrdosť na kůži, die Hautschwiele. Ja.

157879   Mozolnosť Svazek: 10 Strana: 0187
Mozolnosť, i, f. = mozolovitosť, tylosis, schwielige Verdickung. Ktt.

157880   Mozolný Svazek: 1 Strana: 1072
Mozolný, schwielig; trudný, mühevoll.

157881   Mozolný Svazek: 6 Strana: 1034
Mozolný. M. ruka, Kká-, Čch. L. k. 76, Vrch., práce. Šf. III. 259., Strž. I. 581.

157882   Mozolný Svazek: 9 Strana: 0172
Mozolný peníz (pracně vydělaný). Uč. spol. 1897. ?. 3.

157883   Mozoloprstý Svazek: 6 Strana: 1034
Mozoloprstý. M-stí, tylopoda, die Schwie- lensohler. Nz.

157884   Mozolosť Svazek: 1 Strana: 1072
Mozolosť, i, f., Die Härte, Verhärtung. Sal.

157885   Mozolosuk Svazek: 10 Strana: 0187
Mozolosuk tyranský (nadávka XVI. stol. ) Zvon II. 623.

157886   Mozolov Svazek: 1 Strana: 1072
Mozolov, a, m., ves v Táborsku. Tf. 287. — M., ves u Něm. Brodu. PL. — M. či Zaběhlá, u Březnice. PL.

157887   Mozolov Svazek: 6 Strana: 1034
Mozolov, a, m., Zabiehla, ves u Břez- nice; Mozolow, vsi u Nadějkova a u Něm. Brodu. Blk. Kfsk. 1368., Rk. Sl., Arch. VII. 229.

157888   Mozolovatěti Svazek: 1 Strana: 1072
Mozolovatěti, ěl, ění, schwielig werden. Jg.

157889   Mozolovati se Svazek: 6 Strana: 1034
Mozolovati se, vz Mozolití se. Koll. III. 226., N. Hlsk. I, 284.

157890   Mozolovatiti Svazek: 6 Strana: 1034
Mozolovatiti, schwielig machen. Lpř. Sl. II. 322.

157891   Mozolovatosť Svazek: 1 Strana: 1072
Mozolovatosť, i, f., Verhärtung. Byl.

157892   Mozolovatý Svazek: 1 Strana: 1072
Mozolovatý, schwielig, dickhäutig. M. ruce, nohy, kůže. Us., Jg.

157893   Mozolovitosť Svazek: 6 Strana: 1034
Mozolovitosť, i, f., die Schwieligkeit, callosilas. Nz. lk.

157894   Mozolovitý Svazek: 6 Strana: 1034
Mozolovitý = mozolovatý. M. ruce od práce, Us. Tč., píle. Osv. I. 156.

157895   Mozolovník Svazek: 1 Strana: 1072
Mozolovník, u, m., porina, Durchbohr- flechte, f. — M., a, m. = mozolník.

157896   Mozolový Svazek: 6 Strana: 1034
Mozolový, Schwielen-. Rk.

157897   Mozolství, n Svazek: 1 Strana: 1072
Mozolství, n. = mozolovatosť. Na Slov. Bern.

157898   Mozoluch Svazek: 1 Strana: 1072
Mozoluch, a, m., lissa, korýš. Krok.

157899   Mozor Svazek: 6 Strana: 1034
Mozor, u, m. = mozol. Bž. 51.

157900   Mozorad Svazek: 10 Strana: 0627
Mozorad, u, m. = krádež. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47.

157901   Mozorovaný Svazek: 8 Strana: 0216
Mozorovaný— strakatý? M. axamít. Wtr. Krj. I. 362.

157902   Mozoul Svazek: 6 Strana: 1034
Mozoul = mozol. Us. Rk.

157903   Mozour Svazek: 9 Strana: 0172
Mozour, u, m. = mozol. Hoř. 74., Jrsk. XXIII. 278.

157904   Mozour Svazek: 10 Strana: 0187
Mozour, u, m., vz Mozoul. Bydž. Kšť. Lid. 2.

157905   Mozourník Svazek: 9 Strana: 0172
Mozourník, a, m. = pracovitý člověk, dříč. Jrsk. XXIII. 159. Sr. Mozour.

157906   Mozt Svazek: 9 Strana: 0172
Mozt = moci, dial. Gb. H. ml. III. 2. 161 Sr. Moc 1.

157907   Mozůlek Svazek: 6 Strana: 1034
Mozůlek, lku, m. = polštáříček, v bot., die Blattwulst. Sl. les. — M. = malý mozol.

157908   Mož Svazek: 6 Strana: 1034
Mož, e, m. = muž, zastr. Rk.

157909   Možaci Svazek: 9 Strana: 0172
Možaci, adv. U Rožn. Brt. D. L 78.

157910   Možalík Svazek: 1 Strana: 1072
Možalík, a, m., angulus, žábronožec. Krok.

157911   Možděn Svazek: 6 Strana: 1034
Možděn, u, m. = volský chomoutek, crumphus. Sv. ruk. 321.

157912   Možděnice Svazek: 1 Strana: 1072
Možděnice, e, f., der Hirnschädel. Mus.

157913   Možděnice Svazek: 6 Strana: 1034
Možděnice. Bž. 41., 50. — M., Možde- nitz, ves u Hlinska. Sdl. Hr. I. 256., Rk. Sl.

157914   Možděř Svazek: 7 Strana: 1328
Možděř, moždíř, e, m.. girophus, zastr. Bhm.

157915   Moždieř Svazek: 6 Strana: 1034
Moždieř. BO., Sdl. Hr. II. 248, Mkl. Etym. 203.

157916   Moždík Svazek: 6 Strana: 1034
Moždík, hmoždík. u, m. = dřevěný zub v loukoti, jenž se zastrkuje do díry druhé loukoti, aby spojení jich bylo pevné. Na Plaště. U Klatov říkají: možna, deblík. BPr.

157917   Moždinka Svazek: 6 Strana: 1034
Moždinka, y, f., der Zwickel, Döbel am Fusse. Šm.

157918   Moždinkový Svazek: 6 Strana: 1034
Moždinkový, Döbel-, Zwickel-. Šm.

157919   Moždíř Svazek: 8 Strana: 0216
Moždíř a možíř, d vsuto. Gb. H. ml. I. 409. Slov. mažiar, sthněm. morsäri, r odsuto. Ib. 353.

157920   Moždíř Svazek: 9 Strana: 0172
Moždíř, moždýr, molždíř. Jihozáp. Čech Dšk. Vok. 37.

157921   Moždíř, e, moždířek Svazek: 1 Strana: 1072
Moždíř, e, moždířek, řku, moždířík, u, m., v již. Čech. moldýř, Kts., na Slov. možiar. Dle Gb. Hl. 120. jest d přisuto. Der Mörser, Mörsel. V. V m-ři něco na drobno tlouci, roztloukati. — M. k střílení. Z m-řů stříleti. D. M. pumovní, na kameny. Bur. Vz S. N. Der Mörser, Pölier.

157922   Moždířní Svazek: 1 Strana: 1072
Moždířní, Mörser-. M. palice, Mörser- stössel. Jg.

157923   Moždířový Svazek: 1 Strana: 1072
Moždířový, Mörsel-. M. palička, tluk, tlu- kadlo. Jg. — M., Mörser-, Pölier-. M. kámen, čterník (ein Mörserquadrant), pukavec (Wall- granate). Bur.

157924   Moždířův Svazek: 9 Strana: 0172
Moždířův. M-vo trdlo (nadávka)! Císař. Mtc. 1899. 220.

157925   Možditi Svazek: 6 Strana: 1034
Možditi. Mkl. Etym. 203., 207.

157926   Možditi, se něčím Svazek: 1 Strana: 1072
Možditi, se něčím, vz Hmožditi.

157927   Može Svazek: 6 Strana: 1034
Može = možné, mošno (na Rožn. móže) přisvědčuje = ano, dobrá, budiž. Poď s nama! Može. Nechoď tam, lebo upadneš! Ja može. M. přes 50 nás je (možná asi). M. už to pozapomínal (snad). Mor. Brt. D. 174., 231. Přineste pivo, sklepníku! Može. U Frenšt. Kál.

157928   Možení Svazek: 1 Strana: 1072
Možení, n., das Können. Podlé našeho m. Pulk.

157929   Možení Svazek: 6 Strana: 1034
Možení, n = možnost. Podlé našeho m. a síly. Výb. I. 496. Bylo-li by na mém m. (v mé moci). Arch. VII. 237.

157930   Možení Svazek: 8 Strana: 0216
Možení. Háj. Herb. 19. a.

157931   Možgrávka Svazek: 8 Strana: 0216
Možgrávka, y, f. — rýma. Val. Brt. D. II. 488.

157932   Možicha Svazek: 1 Strana: 1072
Možicha, y, f., chvojka klášterská. Rk.

157933   Možicha Svazek: 6 Strana: 1034
Možicha, Beerenzapfen. Nz. M. = zralá zrnka jalovcová. Vadne žito, spadá m. Sš. Snt. 76. (Šd.). Vz Rstp. 444.

157934   Možíš Svazek: 6 Strana: 1034
Možíš = Mojžiš. Us. Šd.

157935   Možitosť Svazek: 6 Strana: 1034
Možitosť, vz Možnosť.

157936   Možitý Svazek: 6 Strana: 1034
Možitý, vz Možný.

157937   Možná Svazek: 1 Strana: 1072
Možná, vz Možný.

157938   Možna Svazek: 6 Strana: 1034
Možna, y, f. = dřevený hřeb, jímž te- saři prkna spojují. U N. Kdyně. Rgl. Cf. Moždík (dod.).

157939   Možná Svazek: 7 Strana: 1328
Možná, příslovce, svým původem jest to nomin. Vrátím se možná dnes. Cf. Gb. Ml. I. 182.

157940   Možna Svazek: 8 Strana: 0216
Možna = silný dřevěný hřeb, na obou stranách přiostřený. M. zasadila se jedním koncem kolmo do stěny (klad prostřední síly), spodní a svrchní stěna se na druhý konec prostě nadíla a přirazila (při stavění dřevě- ných chalup). Chod. NZ. II. 646.

157941   Možná Svazek: 9 Strana: 0172
Možná. Ten zpíval, že neběło m. (velmi krásně); Maji tam sucho a leplóčko, že není možná. Císař. Mtc. 1899. 230. Vz násl.

157942   Možnar Svazek: 6 Strana: 1034
Možnar, a, m. = možný pán. Mor. Sd.

157943   Možně Svazek: 1 Strana: 1072
Možně, möglich. M. se snažiti. Us. Vše m., möglichst. — 2. = s mocí, mocně, mit Macht. M. rozkazovati. — 3. Velmi, velice stark, sehr. M. se napracoval, naplakal. Us. na Mor. Jg.

157944   Možně Svazek: 6 Strana: 1034
Možně. Aby se měření toto m. do po- drobna dálo; Potřebí, aby ostří osy u přímky závěsů m. blízko bylo; Pokud nedosáhly m. nejhlubšího místa. Mj. 6., 76., 92. M. (velmi) malý. Ib. 121.

157945   Možně Svazek: 8 Strana: 0216
Možně = pevně, vší silou. Sedl si m. na pařez. Kld. III. 29. a j.

157946   Možněti Svazek: 1 Strana: 1072
Možněti, ěl, ění, mächtig werden. L.

157947   Možniti Svazek: 1 Strana: 1072
Možniti, il, ěn, ění, mächtig machen. L.

157948   Možno Svazek: 1 Strana: 1072
Možno. Vz Možný. Jakž možno vám. Kram. Jest jim m. to udělati. Us. Vz Přiro- zený.

157949   Možno Svazek: 6 Strana: 1034
Možno. Povídal, že mu není za možno, aby do té rodiny vstoupil. U Dobrušky. Vk. — M., a, n. = kolík, jímž stolař nebo jiný řemeslník k sobě spojuje dvě desky (prkna) hranami k sobě položené. Nebozez na možna, jimž dírky v prknech se vyvrtá- vají, aby se do nich možno mohlo vraziti. Slez. Šd.

157950   Možnosť Svazek: 6 Strana: 1034
Možnosť, die Möglichkeit. M. psycholo- gická, Dk., podmíněná; optativ možnosti. Lpř. Sl. I. 42. — M. = moc. Slibujem po- máhati každý z nás vedlé své m- sti. Tov. 5.

157951   Možnosť, možitosť Svazek: 1 Strana: 1072
Možnosť, možitosť, i, f., Möglichkeit, possibilitas; vlastnosť ta, když něco možno jest. Jg. Od m-sti ke skutečnosti zavírka se činiti nemůže. Zlob. Neviděl žádné m-sti ví- tězství. Ml. Dáti, učiniti někomu m., aby... Jemanden in den Stand (in die Lage) setzen zu... Dch. — M., mohutnosť, moc, síla něco činiti, das Vermögen, die Kraft, Fähigkeit. V. Podlé nejvyšší m-sti něco činiti; podlé možnosti (pokud možno). J. tr., V. Podlé m-i rozšiřovati (království). Zř. F. I. B. VIII. M. něco učiniti, způsobiti, vykonati; moc a m. míti; m. i nemožnosť svou znáti; vyná- šeti se nad m.; vší m-stí a snažnosti někomu pomáhati; největší pilnosť dle msti přiči- niti. V. Nad m. — M. = jmění, zámožnosť, bohactví, Wohlhabenheit, f., Vermögen, n. Hrdla a peníze, ale i statek, možnosť a ctnosť pro obecné dobré v hromadu snášeli. V.

157952   Možnota Svazek: 6 Strana: 1034
Možnota, y, f. = možnost. Hol. 388.

157953   Možnový Svazek: 6 Strana: 1034
Možnový kolek. Vz Možno (konec). Slez. Šd.

157954   Možnůstka Svazek: 1 Strana: 1072
Možnůstka, y, f., malá možnosť, malé jmění, kleines Vermögen. V.

157955   Možný Svazek: 1 Strana: 1072
Možný; možen, žna, o; na Slov. možitý; komp. možnější. M. = býti mohoucí, möglich, thunlich. Jest mi možná, možné (mohu). Což mi možného, pokudž mi možná, jak mi mnoho možné. V. Se vší možnou pilností. V. Není mi možná (věc). D. Co možná, učiním. Us. Je-li možná? Byloliby možná? Toho měniti nebylo možné. Br. Možná, že se přepočítal; někomu věc činiti možnou. Dch. Jak možno vám, bratřím udílejte. Kram. Pokudž mu nej- výše možné, snaží se o to, aby... V. K sná- šení nemožný. V. Nemožné věci dělati, před se bráti. V. Jemu nic není nemožného. V. Nebylo mu možné. V. Nemožné jest to uči- niti. Ros. Není možná (nelze). D. —, Co možná' u superlativu: byl co možná nejpil- nější. — Nemožný = nedostatečný k plo- zení, impotentní. Položivši ho za studeného a nemožného, rozvedla se s ním. V. — Ne- možný, nemocný, churavý, krank. V. — M., zámožný, bohatý, begütert', bemittelt, ver- mögend, wohlhabend, reich. Za dary odpla- covati na možné náleží. Kom. — M., moc mající, mächtig. V. Někteří z rodu Vršov- ského zvláště možnější a znamenitější. Háj.

157956   1. Možný Svazek: 6 Strana: 1034
1. Možný. Dosti možná!; Učinil, co mu nejvíce možná; Co nejdříve možná; Jest mu to možným učiněno. Us. Dch. Dal si všecku možnou práci Vlč. Křik až není možná (pře- veliký). U Domžl. Šb. D. 18. To nejsou věci ani možné! Sá. Povídá o všech mož- ných i nemožných věcech. Us. Pdl. — seč. To on je taky s to možný. Us. Vk. — s inft. Ta věc jest nemožná učiniti. Bart. — M. = zámožný. Mor. Brt. D. 231. Kte- réžto veci odpredávať chodíme do X, mož- nější na vozoch, menej majetný ale v košoch. Slov. N. Hlsk. XIII. 213. - na čem. Byl m. na penězích. Půh. 1545.

157957   2. Možný Svazek: 6 Strana: 1035
2. Možný Jan, 1845. Jg. H. 1. 601.

157958   Možný Svazek: 9 Strana: 0172
Možný. Vincek umi zpivať, že něni možná (velmi krásně). Mtc. 1899. 42. Vz předcház.

157959   Možný Svazek: 9 Strana: 0449
Možný Jan (pseudon. Podčapský), 1828. až 1873. Vz Ott. XVII. 807.

157960   Možucha Svazek: 6 Strana: 1035
Možucha, y, f. = jalovec chvojka, chvojka rajská, neťata, břinka, juniperus sabina, rostl. Vz Rstp. 1426., Odb. path. III. 849., Slb. 286. M. = boborelka, physalis Alke- kengi, Judenkirsche. Rr. Sb.

157961   mp Svazek: 8 Strana: 0216
mp: klempírovať, humpati, m přisuto. Dšk. Jihč. I. 24.

157962   mpl Svazek: 8 Strana: 0216
mpl m. ml: V Krumplově. 1409. Gb. H. ml. 1. 420.

157963   mpn Svazek: 6 Strana: 1035
mpn ve strč. místo mn. List. fil. VII.112.

157964   mpn Svazek: 8 Strana: 0216
mpn m. mn: kampna, Mst. 289., Lomp- nice. Půh. I. 285. — Gb. H. ml. I. 420.

157965   Mpně Svazek: 7 Strana: 1328
Mpně = mně; nade mpnú = mnú. Půh. III. 067 677.

157966   mpr Svazek: 8 Strana: 0216
mpr. Z mpr m odsuto: cíprcampr. Dšk. Jihč. I. 23.

157967   mps Svazek: 8 Strana: 0216
mps m. ms: Sampson. Gb. H. ml. I. 420.

157968   mpt Svazek: 8 Strana: 0216
mpt m. mt: na tompto světě. Gb. H. ml. I. 420.

157969   Mptu Svazek: 1 Strana: 1072
Mptu, gt. sg. slova met, der Meth. Gl. 161.

157970   Mr kořen v Svazek: 6 Strana: 1035
Mr kořen v: mříti, uiořiti, mařiti, zmur, mor atd. Bž. 31.

157971   Mrácký Svazek: 6 Strana: 1035
Mrácký z Dubé. Sdl. Hr. IV. 273.

157972   Mrač Svazek: 1 Strana: 1072
Mrač, e, f. M. dolní, ves v Budějovsku. Vz S. N. M. horní, ves tamtéž. PL.

157973   Mrač Svazek: 6 Strana: 1035
Mrač, e, f. M. Dolní a Horní, Unter-, Ober-Mratsch, ves u Benešova v Buděj. Kk. Sl.

157974   Mračák Svazek: 6 Strana: 1035
Mračák, a, m. = mraček. U Úpice. Kodym.

157975   Mráček Svazek: 1 Strana: 1072
Mráček, vz Mrak.

157976   Mraček Svazek: 6 Strana: 1035
Mraček, čka, m. = kdo se stále mračí, člověk zamračený, ein finster sehender Mensch. — M., čku, m. = mračení se, pláč. Na po- hřbu bylo mnoho mračků. U červ. Kostelce.

157977   Mráček Svazek: 6 Strana: 1035
Mráček, čka, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1126.

157978   Mračení Svazek: 6 Strana: 1035
Mračení, n., vz Mračili.

157979   Mračenice Svazek: 1 Strana: 1072
Mračenice = Mračnice.

157980   Mračenka Svazek: 6 Strana: 1035
Mračenka, y, f. = studánka. Pam. arch. I. 90.

157981   Mračénko, mračínko Svazek: 1 Strana: 1072
Mračénko, mračínko, a, n. V. Ani mra- čénka na nebi není. Hlas. Das Wölkchen. — M., Unglück. Kram., Ráj.

157982   Mračensko Svazek: 1 Strana: 1072
Mračensko, a, n. jm. místní. Tf. 266.

157983   Mračíce Svazek: 6 Strana: 1035
Mračíce, rubus, genus ligni spinosi. V MV. nepravá glossa. Pa.

157984   Mračidlo Svazek: 8 Strana: 0216
Mračidlo, a, n. Škaredí se jako m. Nov. Př. 557.

157985   Mračínek Svazek: 6 Strana: 1035
Mračínek, nku, m. = mračínko. Jrsk.

157986   Mračínko Svazek: 6 Strana: 1035
Mračínko, vz Mračénko, Mrak.

157987   Mračiti Svazek: 1 Strana: 1072
Mračiti, mrač, -če, il, en, ení; zamračiti, mračívati. V již. Čech. kaboniti. Také: Nebe se kaboní. Kts. M. od mrk (mrkati se, r v ra; vz R, Mrak). M., tmíti, kaliti, verfinstern, ver- düstern, dunkel machen, wölken; svraštiti, škarediti se. Kat. 2620. — co: čelo. D. — se. Nebe se mračí, verfinstert, trübt, wölkt sich. Ten se pořád jen mračí, runzelt die Stirn, sieht finster, sieht schel, sieht sauer. Jg. M. = zaslepovati. Smil v. 675. Us. Mračí se, až tma. V. Mračí se, bude pršeti (jakoby chtělo pršeti). Jg., Toms. Když se silno mra- čívá, lehko pršívá. Pk. — se proč, na co, na koho. Jg., Ráj. M. se na někoho od rána do večera. Er. P. 291. — se odkud. Že se od hor mračí. Er. P. 109.

157988   Mračiti. — abs Svazek: 6 Strana: 1035
Mračiti. — abs Děti mračí (plači). V se- verových. Čech. Vor. Bůh, jenžto svieti i mračí a dává, komuž co ráčí. Hr. ruk. 237. Mněli (lidé), by král jako Buoh mračil i hřímal, kdyby chtěl. Pass. mus. 484. — se kde. Ten se dnes ve škole mračil (ústa k pláči stahoval). Us. Vck. Nad vesnicí se mračil zasmušilý hrad. Vrch. Les se z dálky mračil na obzoru. Vrch. Na tom pohřbu moc se m-li (plakali). U Červ. Kostelce. — se nač. Mračí se na déšť. Dch. — se jak. Mračí se jako panský býk. Us. — se odkud. Zdá se mu, že zlověsť z lící těch se mračí. Kká. K sl. j. 208.

157989   Mračiti se Svazek: 7 Strana: 1328
Mračiti se. Mračil se jako listopadová obloha. Nár. list. 1893.

157990   Mračiti se jak Svazek: 9 Strana: 0172
Mračiti se jak. Mračil se, jakoby si byl hubu vřelou kaší spálil. Tům. Ml. 288.

157991   Mračivě Svazek: 10 Strana: 0187
Mračivě někam zírati. Rais. Vlast. 1.

157992   Mračivec Svazek: 10 Strana: 0627
Mračivec, vce, m. = kdo se mračí. Zvon V. 361.

157993   Mračivosť Svazek: 1 Strana: 1073
Mračivosť, i, f., mračlivosť, Wolkig- keit, f., finsteres Wesen. Jg.

157994   Mračivý, mračlivý Svazek: 1 Strana: 1073
Mračivý, mračlivý, wolkig; finster se- hend. D.

157995   Mračka Svazek: 9 Strana: 0172
Mračka, y, f, pozemek. Hoř. 136.

157996   Mračko Svazek: 6 Strana: 1035
Mračko, a, m., os. jm. 1366. Mus.

157997   Mráčková Svazek: 6 Strana: 1035
Mráčková, é, f. Albína Dvořáková-Mráč- ková, nar. 1850., básn. Vz Bačk. Př. 48., Rk. Sl.

157998   Mračlivý Svazek: 6 Strana: 1035
Mračlivý, vz Mračivý.

157999   Mračna Svazek: 9 Strana: 0172
Mračna = houby. Chorv. 58. Vz Houba.

158000   Mračna Svazek: 10 Strana: 0187
Mračna, y, f. = mračivá ženská. Pittn.