207001   Ozouti Svazek: 7 Strana: 0166
Ozouti, abschinden. Vz Ošiditi. U Olom. Sd.

207002   Ozov Svazek: 7 Strana: 0166
Ozov, a, m. = Azov, moře. Koll.

207003   Ozpěžiti Svazek: 7 Strana: 0166
Ozpěžiti, übererzen, bronciren. Šm.

207004   Ozpívati Svazek: 7 Strana: 0166
Ozpívati, besingen. — co jak. Veršem prostým o-val jsem svoji pověst. Vrch. — koho. Dbš. Sl. pov. VIII. 15.

207005   Ozpívati Svazek: 10 Strana: 0241
Ozpívati. Rač zpívati a myť budem oz- pievati. Drk. dram. 66. Prk. v Kroku 1891. 390. myslí na oznievati, ozvienati.

207006   Ozpovedat Svazek: 7 Strana: 0166
Ozpovedat = ozpovídati. Sldk. 114., Chlpk. Sp. 184.

207007   Ozpovídati Svazek: 2 Strana: 0459
Ozpovídati, Beichte hören. — koho = vyzpovídati. Na Slov., Mus.

207008   Ozprostiti Svazek: 2 Strana: 0459
Ozprostiti, il, štěn, ění; osprošťovati, be- freien. — se čeho. Chym.

207009   1. Ozrač Svazek: 2 Strana: 0459
1. Ozrač, i, f. Glanz, Pracht. V tejž roz- koši, v tejž ozrači Aleksandr mysl omrači. Výb. I. 167. Viděl Jan jméno napsané a viděl o. a záři jeho. Sš. Zj. 483. Vědou prý víra o-če a oblesku dosahuje. Sš. J. 8. Ani bo- hatství ani o. učenosti nezatemnila duše a mysli jeho. Sš. J. 47. Na o. postaviti = zra- čitým, patrným učiniti, anschaulich machen, veranschaulichen. Potřebí tudy bylo pravdu tu také jinými ještě důkazy na o. a jistotu postaviti. Sš. I. 54

207010   2. Ozrač Svazek: 2 Strana: 0460
2. Ozrač, i, f., ozračstvo, n. = skvosty, nádhera, rozkošná nádhera, luxus et otium, Pracht. Alx. Výb. I. 167. 26. Vz Ozračstvo. Nepředcházela okázalá a hřmotná o. a nád- hera. Sš. L. 170. Král pro veliké ozračstvo, pro rozkoš i pro bohatstvo na zlatém voze sedieše. Výb. I. 1074. a 1110.

207011   Ozračení Svazek: 7 Strana: 0166
Ozračení. Vyjasnění a o. celku. Pal. Rdh. I. 198.

207012   Ozračenie Svazek: 2 Strana: 0460
Ozračenie, n. = viditelnosť. Kat. 1738., 1818. Stál u nich v tělesné postavě pro o. pastýřům. Sš. L. 340. O. ot lidí nepřijímají (claritatem). ZN. O. věčné, claritas. BÓ.

207013   Ozračený Svazek: 2 Strana: 0460
Ozračený; -čen, a, o, vz Ozračiti. Tys Bóh veliký a o-ný v tvé moci (praeclarus).

207014   Ozračený Svazek: 7 Strana: 0166
Ozračený. O-nú milosť ráčil mu Hospodin dáti. Výb. I. 1162.

207015   Ozračiti Svazek: 2 Strana: 0460
Ozračiti, il, en, ení; ozračovati — něco zračným, viditelným učiniti, ukázati, oslaviti, clarificare, anschaulich machen. Kat. 1303., 1743. Jich kosti ozračuji se. BO. Zdali tma se kouřem označí? Sš. Bs. 191. — co, koho. Chtě o. dóm svój. BO. Ozračiti chrám Boha našeho. BO. — se v čem. Příkladové jsou jednotlivé případnosti, v kterých se vše- obecnosť ozračuje. Marek. Již jest ozračen syn člověčí a Bóh sě jest v něm ozračil. ZN. Ozračuje se v něm (zběsilém) pravda, že . . . Sš. L. 90. V něm idea lidstva se ozračovala. Sš. L. 99. — nad kým. Judit oslavena jest a ozračena nade všemi ženami v zemi isra- elské. BO.

207016   Ozračně Svazek: 7 Strana: 0166
Ozračně = zjevně, patrně. Ktož chce milosť božskú o. znáti. Výb I. 1173.

207017   Ozračný Svazek: 2 Strana: 0460
Ozračný, sichtbar, anschaulich, verherr- licht. Povaha proroka velebnou a o-čnou mluvu obrazovou vymáhá. Sš. Zj. 344.

207018   Ozračný Svazek: 7 Strana: 0166
Ozračný. Kat. 98.

207019   Ozračstvo Svazek: 2 Strana: 0460
Ozračstvo, a, n., vz Ozrač. Alx. 1074., 17. a., 1110. 34.

207020   Ozrán Svazek: 7 Strana: 0166
Ozrán, a, m. = ozhrán, usmrkanec. Ta- kový o. ozravý! U Č. Kruml. Plsk.

207021   Ozráti Svazek: 7 Strana: 0166
Ozráti, reif werden.

207022   Ozravý Svazek: 7 Strana: 0166
Ozravý = ozhravý, usmrkaný. Vz Ozrán. U Kruml. Plsk.

207023   Ozrcadliti Svazek: 10 Strana: 0241
Ozrcadliti, abspiegeln. — co. Jeř. Rom básn. 362.

207024   Ozret Svazek: 7 Strana: 0166
Ozret, u, m., die Umschau. Slov LObz. XV11I. 59.

207025   Ozriedkaveť Svazek: 7 Strana: 0166
Ozriedkaveť, selten werden, sich selten sehen lassen. Slov. Čože si tak zrazu o-vel ? Phľd. III. 1. 13.

207026   Ozrnatěti Svazek: 2 Strana: 0460
Ozrnatěti, ěl, ění, körnig werden.

207027   Ozrnatiti Svazek: 2 Strana: 0460
Ozrnatiti, il, cen, ení, körnig machen, mit Körnern bestreuen. Techn.

207028   Ozrněný Svazek: 7 Strana: 0166
Ozrněný, ozrnkovaný = na povrchu ma- jící vyvýšeniny zrnovité, gekörnt, gekör- nelt. Rst. 458.

207029   Ozrubený Svazek: 7 Strana: 0166
Ozrubený = ovroubený. Studnička pekne o-ná. Sl. ps. Šf. I. 105. — O. = oloupaný. Slov. Vz Škerec (dod.).

207030   Ozrut Svazek: 2 Strana: 0460
Ozrut, a, m., velikán. Na Slov. Hdk. C. Vz Ozora.

207031   Ozrut Svazek: 7 Strana: 0166
Ozrut, vz Zruta.

207032   Ozruta Svazek: 8 Strana: 0264
Ozruta, y, m. = ozrut, velikán. Phľd. 1894. 108.

207033   Ozrutně Svazek: 10 Strana: 0643
Ozrutně = náramně. Kameň o-tne ve- liký Sb. sl. VII 30.

207034   Ozrutný Svazek: 7 Strana: 0166
Ozrutný = náramný, velmi veliký, ohro- mný, sehr gross, riesenhaft. Slov. Medulan- ský chrám s jeho o-mi balvany; Slavná o-ná socha Petra Velikého; Čtyři o-ni slonové vodu nosem dávící nesou tento pomník. Koll. III. 269., 431., IV. 33.

207035   Ozrutný. O Svazek: 8 Strana: 0265
Ozrutný. O. žiara osvietila celý kraj. Phľd. 1895. 133. O. obr (veliký). Ib. 325.

207036   Ozřadlo Svazek: 7 Strana: 1350
Ozřadlo, a, n., acrillus. Pršp. 42. 57. Rj.: otržadlo.

207037   Ozře Svazek: 7 Strana: 1350
Ozře, corallus. Pršp. 6. 8.

207038   Ozředlo Svazek: 2 Strana: 0460
Ozředlo, a, n., díra hoření do sadu, das Spundloch. Jg. — O., vůbec otvor, ústí jaké- koli, die Oeffnung. Kto nám otvalí kámen ot ozřiedla hrobu. Marc. 16. 3. (15. stol.)

207039   Ozřejmělý Svazek: 7 Strana: 0166
Ozřejmělý, ersichtlich, klar gemacht. O. pojem. Kos Ol. I. 49.

207040   Ozřejměti Svazek: 2 Strana: 0460
Ozřejměti, ěl, ění, ersichtlich werden. — komu. Aby Jidášovi nešlechetnost' jeho tím více ozřejměla. Sš. L. 204.

207041   Ozřejmitelný čím Svazek: 9 Strana: 0210
Ozřejmitelný čím. Mus. fil. IV. 327.

207042   Ozřejmiti Svazek: 2 Strana: 0460
Ozřejmiti, il, en, ení. — co. Rk. — čím.

207043   Ozřejmiti Svazek: 7 Strana: 0166
Ozřejmiti, ersichtlich, klar machen, ob- jasniti.—co komu. Kos., Athen. III 374. — kde. V komoedii to již se o-lo. Vch. Ar. 19.

207044   Ozřenský Svazek: 7 Strana: 0166
Ozřenský rybník. Arch. VII. 623.

207045   Ozřetice Svazek: 7 Strana: 0166
Ozřetice, ves. Arch. III. 470.

207046   Ozřetný Svazek: 7 Strana: 0166
Ozřetný. Bráňme o-né svätosti naše silou umu, mocou reči. Slov. OII. VII. 157.

207047   Ozříti se Svazek: 2 Strana: 0460
Ozříti se, el, ení; ozírati se = ohlédati se, sich umsehen. Kat. 749., BO., Dal. — se na co, na koho. Bůh na spravedlnosť se ozřev. Hus. Ozřel se na starého muže. Výb. I. O. se na stranu. 1719. Ozři sě na vzchod slunce a vz syny své. BO. Aby Jeho Milosť ráčil se na ně milostivě ozřieti. Let. 174. — se po kom.

207048   Ozříti se Svazek: 7 Strana: 0166
Ozříti se. Susedov Janíčko kone vrané češe, dycky sa oziera, čo mu milá nese. Obr. Ps. — nač. Ozřev se na ni. Výb I. 354. A jakž brzo nosidl zavřel, na židy sě za sě ozřel. Sv. ruk. 128. Ježúš se na ně ozřev. Hr. rk. 253. Na něž se ozřev pravil. Pasa. mus. 361., 362. — se oč. Keď ju ja opustím, kto ozrie sa o ňu? Slov. Orl. III. 44. — proč Prečo sa človek ozre, keď naňho volajú? Preto, že nemá na zadku očí Slov. Rr. MBš.

207049   Oztoléj Svazek: 7 Strana: 1350
Oztoléj = o tolik lépe. Val. Slavč. 81.

207050   Oztoléj Svazek: 8 Strana: 0265
Oztoléj. Och to je za výděłek, na mu miłú, o. že člověk nepostává = tak, tak (val.; jinde = o toléj, o tolik). Brt. D. II. 358.

207051   Ozub Svazek: 2 Strana: 0460
Ozub, u, ozubec, bce, ozoubec, bce, ozoubek, bku, m. Ozuby — ohnuté částky u podkovy, die Stollen. Ozuby udělej pod- kovář čtvrt palce vysoké. Jg. — O., jehla u přesky, která se v připínání zabodá do řemene, Dorn, Stift, m. O. a petlice. Us. U tesařův. Na o. něco dáti, na o. nebo na kříž něco zapustiti (aufkämmen), z ozubu vyndati, vysaditi (auskämmen). Nz. Vz Ozubec.

207052   Ozub Svazek: 7 Strana: 0166
Ozub podkovy. Vz Náčelník (dod.). — O. = stonek, trn u ručnice, der Dorn. Puška s ozubem. Čsk. O kotvičný, der Ankerlap- pen. Šp. O. (bodáky) u bran. NA. IV. 74. O. v zámku, der Zuhaltungshaken. Vz Včř. Z. I. 54. Péro u vozu s dvojnásobnými ozubci, mit doppelten Stollen. Pdl. O. = vyčnívající roh stavení. Zkr. Okrajní kámen chodníku s ozubem. Zpr. arch. IX. 39. O. u jiných přístrojů. Mj. 447. O., das Einge- schneide beim Thürstock (u Příbr. zárub). Hř. Spojení trámů na ozub. NA IV. 237. O-bem něco spojiti. Sl. les.

207053   Ozub Svazek: 7 Strana: 1350
Ozub. Vz Osazování, Osedlání (2. dod.).

207054   Ozub Svazek: 10 Strana: 0241
Ozub, u, m. Šroubový o. u podkov. Ott. XIX. 1011.

207055   Ozubatění Svazek: 7 Strana: 0166
Ozubatění. První, druhé o., detentatio prima, secunda. Ktt.

207056   Ozubatění Svazek: 8 Strana: 0265
Ozubatění = tvoření se zubů. Vz Ott. VII. 305. b.

207057   Ozubatěti Svazek: 2 Strana: 0460
Ozubatěti, ěl, ění, Zähne bekommen. Ozubatěl v krátkém čase. Jg.

207058   Ozubcovaný Svazek: 10 Strana: 0241
Ozubcovaný hrot šípu. Emin 86.

207059   Ozubec Svazek: 2 Strana: 0460
Ozubec, bce, m. O. u berlínských želez na lišky, který tlačí na pružinku (Schnell- stange), der Drücker. Šp. Vz Ozub.

207060   Ozubec Svazek: 7 Strana: 0166
Ozubec, rybník u Němčic na Klat. BPr.

207061   Ozubeček Svazek: 7 Strana: 0166
Ozubeček, čku, m. = druh vyšívání. Brt. L. N. II. 91.

207062   Ozubení Svazek: 2 Strana: 0460
Ozubení, n., die Verzahnung. Tpl.

207063   Ozubení Svazek: 7 Strana: 0166
Ozubení evolventní, Evolventverz., evol- ventní kružní, Evolventkreisverz., rovno- boké, Geradflanken-, vnitřní, vnější. Šp., Prm. IV. 121., 152., 187

207064   Ozubený Svazek: 2 Strana: 0460
Ozubený; -ben, a, o, gezähnt, Zahn-. O. kolo, Zahnrad, verzahntes Rad. Vz Prm. 1878. č. 1—10. O. věnec na kole, Zahnkranz. ?rm.

207065   Ozubený Svazek: 10 Strana: 0241
Ozubený. O-ní ptáci, odontornithes. Vz Ott. XVII. 635.

207066   Ozubí Svazek: 2 Strana: 0460
Ozubí, n., das Gebiss, umělé zuby. Mřk.

207067   Ozubí Svazek: 7 Strana: 0166
Ozubí = chrup. Šv. 26, KP. V. 178.

207068   Ozubice Svazek: 7 Strana: 0166
Ozubice, e, f., das Peridentin. Nz. lk.

207069   Ozubice Svazek: 7 Strana: 1350
Ozubice, e, f. Zánět o., peridentitis.

207070   Ozubice Svazek: 10 Strana: 0241
Ozubice, e, f., periost um dentis, jemná, vazivová, blanka zubu. Vz Ott. XVIII. 1025. Zánět o-ce kořenné, periodontitis, Zahn- wurzehautenfzündung. Ktt.

207071   Ozubnatý Svazek: 7 Strana: 0166
Ozubnatý = kotvičnatý. Slov. Ssk.

207072   Ozubnicový. O Svazek: 8 Strana: 0265
Ozubnicový. O. dráha, Zahnradbahn. Vz Ptrl. 8.

207073   Ozubník Svazek: 7 Strana: 0166
Ozubník, u, m., das Zangenwerk. Čsk.

207074   Ozubník Svazek: 8 Strana: 0265
Ozubník, u, zubavkář, e, m., Zahnleisten- hobel, hoblík. Ott, XI. 419.

207075   Ozubování Svazek: 7 Strana: 0166
Ozubování Vz Slov. zdrav.

207076   Ozubový Svazek: 7 Strana: 0166
Ozubový kamínek, der Ankerlappenstein. Šp.

207077   Ozuhle Svazek: 7 Strana: 1350
Ozuhle, e, n., zibron. Pršp. 21. 98.

207078   Ozunice Svazek: 8 Strana: 0265
Ozunice. Vz Am. Orb. 106.

207079   Ozunitý Svazek: 8 Strana: 0567
Ozunitý, vz Kružičný (3. dod.).

207080   Ozurný Svazek: 2 Strana: 0460
Ozurný, zuřivý, streng, hart. Krok.

207081   Ozva Svazek: 7 Strana: 0166
Ozva, y, f., der Nachhall. Nz. lk. O. sr- deční. Vz Slov. zdrav.

207082   Ozvalka Svazek: 2 Strana: 0460
Ozvalka, y, f., ozývalka = ozev. Ros.

207083   Ozvání Svazek: 2 Strana: 0460
Ozvání, n. Melden, n. K jejich volání učinils o. Antwort, f. Kom.

207084   Ozvání Svazek: 7 Strana: 0166
Ozvání proti něčemu, Einsprache. Dch.

207085   Ozvárati Svazek: 2 Strana: 0460
Ozvárati, n« Slov. v louhu vařiti, práti, auslaugen. — co komu: košilku. Koll.

207086   Ozvárati Svazek: 7 Strana: 0166
Ozvárati. Také mor. Otvárala šaty. Brt. N. p. 268., Sš. P. 138. Košelku o. Mor. Hrb., Koll. Zp. I. 128. Uvália, učerní jako sára, ta beží k materi, nech ozvárá. Koll. Zp. 1. 158

207087   Ozvatel Svazek: 7 Strana: 0166
Ozvatel, e, m. = ozovce. J. tr.

207088   Ozvati se Svazek: 2 Strana: 0460
Ozvati se, ozvu n. ozovu se, ozvi se (ozov se, zastr.), al, ání; — ozývati se = volajícímu odpověděti, sich melden, ant- worten ; zvuk odrážeti, wiederhallen; ohlásiti se, nemlčeti, mluviti, einreden, laut werden, sich hören lassen, sich melden, widersprechen, Jg.; na Slov. opověděti. — abs. Neozývá se duch. Kom. Ozval se pes, jelen, nedo- statek. Us. Kdo jsi tu? ozvi se. Ros. Kdo se první ozývá, z toho se to dobývá. Prov. Vz Oheň. — se v čem. Pánět otcovské velení ozývá v tom se vítání. Sš. Bs. 36. — se kde, kdy (oč). V lese, v klenutí hlas se ozývá. Ros. Proč se nikdo v té při o svou spravedlnost neozval (neohlásil) ? Ros. — se čím. Ozvěte se nářkem, hory doly. Brt. S. §. 145. Hudbou ozýval se veškeren les. Jabl. A ta řeka vzdechem ozývá se. Sš. 97. Nebe pláčem se ozývalo. Prot. 159. — Koll. — se odkud. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. č. Slyš, jak z útrob hory dutý hřmot se ozývá. Jabl. 326. — se k čemu. O. se k žalobám. Plk. Bůh v milosti k němu se ozval. Br. Pán k reptotu samosvětců farisej- ských ozývá se parabolami. Sš. L. 147. — Kram., Plác. — se proti komu, proti če- mu. J. tr. O. se proti takové nespravedl- nosti. Ml. — že. Ozývají se hlasové, že bude válka. Ml.

207089   Ozvati se kde Svazek: 7 Strana: 0166
Ozvati se kde. O-lo se ptáče v křoví dojemným zvukem, bolestně a sladce. Kyt. 1876. 79 Kroky ozývaly se kol na valech. Vrch. Pták mezi větvemi se ozývá. Sá. Temný hlas ozýval se ve svědomí jeho. Šml. — odkud (kdy). Z dálky se sova ozývá. Mcha. Výkřik ozval se ze světnice. Osv. I. 277. Odkud to za chvilku zrovna tak táhle se o-lo. Sá. — (k čemu) jak. K čemuž všechna obec jedněmi ústy se ozvala. Mus. 1880. 34. Na hlas se o. Us.— kudy. Klášterem ozval se hlas zvonku. Osv. I. 269.

207090   Ozvati se odkud. Z Svazek: 7 Strana: 1350
Ozvati se odkud. Z koho se co ozývá, z toho se to dobývá. Exc.

207091   Ozvec Svazek: 9 Strana: 0210
Ozvec, comor, pták. Židek. Dle Hanky v Mus. 1839. 114. (240. ) snad zvonec, zvo- neček, nolaria. Vz tam.

207092   Ozvec, m Svazek: 7 Strana: 1350
Ozvec, m., comor, zastr. Rozk., Pršp. 11. 55.

207093   Ozvěna Svazek: 2 Strana: 0460
Ozvěna, y, f. (novější), ozev, ohlas, koř. zv?n v zv?neti. Gb. Hl. 144. Houkni, uslyšíš o-nu. Sych. O. od skal se odráží. Pt. O o-ně vůbec a o o-ně jedno- a dvojslabičné zvláště vz S. N. a KP. II 277. Echo, n., Wiederhall, m.

207094   Ozvěna Svazek: 7 Strana: 0166
Ozvěna. Vz Jg. Slnosť. 158., Schd. I. 97. O. víceslabičná. Mj. — O. = refrain. Verš s o-nou. Dk. Poet. 415., 313.

207095   Ozvěna Svazek: 10 Strana: 0241
Ozvěna. Vz Ott. XVIII. 1025. Strh. Akust. 234. O. náleží ke skalním duchům, posmívá se lidem. Vz Kšť. Poh. 133.

207096   Ozvěnivý Svazek: 2 Strana: 0460
Ozvěnivý, wiederhallig. Dch.

207097   Ozvěnný Svazek: 10 Strana: 0241
Ozvěnný zpěv, Msn. Hym. 65., vrch. Slád. Třík. 31.

207098   Ozvěnoměrství Svazek: 7 Strana: 0166
Ozvěnoměrství, n., die Echometrie. Šm.

207099   Ozvěnový Svazek: 7 Strana: 0166
Ozvěnový. O mluva, Echosprache.

207100   Ozvěstění Svazek: 7 Strana: 0166
Ozvěstění, n., die Ankündigung, Ver- kündigung. O budoucího, babylonského zajetí. Sš. Sk. 244.

207101   Ozvěstovati: koho Svazek: 2 Strana: 0460
Ozvěstovati: koho = oznámiti, opověděti, anmelden. Šm.

207102   Ozvlášť Svazek: 2 Strana: 0460
Ozvlášť, für sich besonders. Mus.

207103   Ozvláštiti Svazek: 2 Strana: 0460
Ozvláštiti, il, ěn, ění, ozvlastovati, ver- einzeln. Koll.

207104   Ozvonnek Svazek: 7 Strana: 1350
Ozvonnek, nku, m., aroma, zastr. Rozk.

207105   Ozvu Svazek: 7 Strana: 0166
Ozvu, vz Ozvati

207106   Ozvučený Svazek: 2 Strana: 0460
Ozvučený, umschallt. — čím: hlukem. Rkk. 21.

207107   Ozvučeti Svazek: 2 Strana: 0460
Ozvučeti, el, en, ení, umschallen. I blíží sě voj ozvučený hlukem. Rkk.

207108   Ozvučí Svazek: 7 Strana: 0166
Ozvučí, n. .= ozvuk. Šm.

207109   Ozvučiti co Svazek: 10 Strana: 0241
Ozvučiti co. Jazyk, který vlastní matka o-la (zvučným, milým učinila). Jrsk. XX. 2. 250.

207110   Ozvučněti Svazek: 10 Strana: 0241
Ozvučněti, ěl, ení = zvučným se státi. Slovo o-lo Hlavn. 20., 67.

207111   Ozvučnice Svazek: 2 Strana: 0460
Ozvučnice, e, f. Resonanzboden. Rk.

207112   Ozvučník Svazek: 2 Strana: 0460
Ozvučník, u, m., Resonator, m. Ck.

207113   Ozvučník Svazek: 10 Strana: 0241
Ozvučník, u, m., resonator. Vz Ott. XVIII. 1025, Strh. Akust. 399.

207114   Ozvučnosť Svazek: 7 Strana: 0166
Ozvučnosť, i, f., Nachklang, m. O. no- sová, nasaler N. Nz.

207115   Ozvučný Svazek: 2 Strana: 0460
Ozvučný, schallend.

207116   Ozvučný Svazek: 7 Strana: 0166
Ozvučný. O. deska, der Resonanzboden, Posp., Hud., Sl. les., Mour., dutina, -kasten, Hud., souhláska, nachhallend. Nz.

207117   Ozvuk Svazek: 2 Strana: 0460
Ozvuk, u, m. Měď má dobrý o. Presl. Schall, Wiederhall, m.

207118   Ozvuk Svazek: 7 Strana: 0166
Ozvuk, Resonanz. O. nosový, nasaler Nachklang. Nz. O. dutinový, amphorischer Widerhall. Nz. lk.

207119   Ozvuk Svazek: 10 Strana: 0241
Ozvuk. Vz Ott XVlII. 1026.

207120   Ozvuka Svazek: 7 Strana: 0166
Ozvuka, y, f = resonance. Kvř.

207121   Ozvukovati Svazek: 7 Strana: 0166
Ozvukovati. Já stál ve středku Slavie o-ván ze všech stran jmény slavských vrchů Koll. St. IX.

207122   Ozvukovati, ozvučeti Svazek: 2 Strana: 0460
Ozvukovati, ozvučeti, el, ení, um- schallen, umtönen. Dch.

207123   Ozvukový Svazek: 7 Strana: 0166
Ozvukový, Resonanz-. O. obrazce, Reso- nanzfiguren. Nz.

207124   Ozyv Svazek: 8 Strana: 0265
Ozyv, u, m. O. práva. Jan Vaňa. Pláč. 22.

207125   Ozývanlivec Svazek: 7 Strana: 0166
Ozývanlivec, vce, m. = ozývač. Bern.

207126   Ozývanlivosť Svazek: 7 Strana: 0166
Ozývanlivosť, i, f., die Gähnsucht. Slov. Bern.

207127   Ozývanlivý Svazek: 7 Strana: 0167
Ozývanlivý, gähnend, schläfrig. Slov. Bern.

207128   Ozývatel, e Svazek: 7 Strana: 0167
Ozývatel, e, m., vz Ozvati. Dk. Aesth. 221.

207129   Ozývati se Svazek: 2 Strana: 0460
Ozývati se, vz Ozvati se.

207130   Ožaba Svazek: 10 Strana: 0643
Ožaba y, m. = malý vypínavec, žabant. Brt. Slov.

207131   Ožabati Svazek: 7 Strana: 0164
Ožabati, vz Ozábnouti. Gb. Hl. 140.

207132   Ožah Svazek: 8 Strana: 0265
Ožah, u, m. = hůlka na hrabí. Záp. Mor. Brt. D. II. 358.

207133   Ožahati Svazek: 2 Strana: 0460
Ožahati, vz Ožéci.

207134   Ožáhati Svazek: 7 Strana: 0167
Ožáhati, vz Ožéci.

207135   Ožáhavosť Svazek: 7 Strana: 1350
Ožáhavosť. S o-stí odpovídati na něčí slova (odmítavě). 1557. Mus. 1891. 198.

207136   Ožahavosť, i Svazek: 2 Strana: 0460
Ožahavosť, i, f. = ohavnosť. Na hostinách atd. nevyrážejte se šibřinkami, kančinami a o-stmi. Sš. II. 126. — V., Kom.

207137   Ožahavý Svazek: 2 Strana: 0461
Ožahavý, hanebný, ohavný, ošklivý, schän- dlich, Kom.; nesmělý, scheu. Jaksi se toho ožahavě dotýkáš (nesměle, ostýchavě). Č. M. 580. Již pak přestaňte služby té o-vé. Sš. I. 73. Za věc o-vou se styděti. Kom.

207138   Ožahavý Svazek: 7 Strana: 0167
Ožahavý. O. věc, die Zote. Nz. Nechtěl jsem se o věci o-vé pustiti do obšírného vysvětlování. Koll. III. 157.

207139   Ožahavý Svazek: 8 Strana: 0265
Ožahavý. Jest mi to Jaksi o-vo (nemilo), že ... Jg. (Zl. Jg. 338.).

207140   Ožahlena Svazek: 10 Strana: 0241
Ožahlena (?), y, f. Moja ženo, o-no! Brt. P. n. 498.

207141   Ožáhnouti Svazek: 7 Strana: 0167
Ožáhnouti, vz Ožéci.

207142   Ožáliť Svazek: 7 Strana: 0167
Ožáliť = oželeti. Slov. Bern.

207143   Ožalovati koho před kým. O Svazek: 10 Strana: 0241
Ožalovati koho před kým. O val jest před námi Matěje. NB. č. 292.

207144   Ožana Svazek: 7 Strana: 0167
Ožana, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

207145   Ožanka Svazek: 2 Strana: 0461
Ožanka, y, f., teucrium, Gamander, m., rostlina. O. bahní, t. scordium; čpavá, t. scorodonia; hroznatá, t. botrys; kočičí, t. marum. Vz S. N., Schd. II. 291., FB. 64.

207146   Ožanka Svazek: 7 Strana: 0167
Ožanka. Cf. Slb. 351., Čl. Kv. 263., Rstp. 1197. O., camaedrys. Byl. 15. stol., Kram. Slov , Mllr. 104., Rk. Sl.

207147   Ožanka Svazek: 8 Strana: 0265
Ožanka, vz Kundram (3. dod.).

207148   Ožanka Svazek: 8 Strana: 0567
Ožanka malá, camdreos (al. camedreos), quercula minor. 1410. Mus. fil. 1896. 262.

207149   Ožanka Svazek: 10 Strana: 0643
Ožanka, teucrium, rostl. Srv. Ott. XXV. 305.

207150   Ožankovitý Svazek: 7 Strana: 0167
Ožankovitý. O. rostliny, labiatae. Vz Rstp. 1161. a nn.

207151   Ožara Svazek: 7 Strana: 0167
Ožara, y, f. = ozáření. Slov. Hdž. Rkp.

207152   Ožáriť Svazek: 7 Strana: 0167
Ožáriť, rösten, dörren. Bern.

207153   Ožasnouti se Svazek: 2 Strana: 0461
Ožasnouti se, snul a sl, utí; ožásati se= leknouti se, sich entsetzen. Jg.

207154   Ožběrek Svazek: 8 Strana: 0265
Ožběrek, rku, m. = ozběrek, odpadek, ohryzek či ožerek. Dšk. Jihč. I. 37.

207155   Ožbrunda Svazek: 7 Strana: 0167
Ožbrunda, y, m. = opilec. U N. Bydž. Kšť.

207156   Ožďany Svazek: 7 Strana: 0167
Ožďany, dle Dolany, míst. jm. v Uhřích. Č. Čt. II. 355.

207157   Oždaračka Svazek: 7 Strana: 0167
Oždaračka, y, f. = tyč ku srážení ovoce. Brt. D. 244.

207158   Oždarek Svazek: 10 Strana: 0643
Oždarek, rka, m. = kdo vše v domě vy- mete, prošťourá. Brt. Slov.

207159   Oždarovačka Svazek: 2 Strana: 0461
Oždarovačka, y, f., vz Oždarovati.

207160   Oždarovat Svazek: 8 Strana: 0265
Oždarovat = oždaračkou ovoce se stromu srážeti. Zlín. Brt. D. II. 358.

207161   Oždarovati Svazek: 2 Strana: 0461
Oždarovati = ovoce se stromu tyčkou (oždaračkú) shazovati. Na mor. Zlínsku. Brt.

207162   Oždímací Svazek: 7 Strana: 0167
Oždímací stroj, oždímadlo, a, n., Zänge- mühle. Hř.

207163   Oždímati Svazek: 7 Strana: 0167
Oždímati, zängen.

207164   Oždímka Svazek: 7 Strana: 0167
Oždímka, y, m. = oždímání. Hř.

207165   Ožďuchaný Svazek: 7 Strana: 0167
Ožďuchaný = žducháním otrkaný, otlu- čený, abgestossen; abgehobelt, abgerichtet. Mor. Šd.

207166   Ožebračený Svazek: 7 Strana: 0167
Ožebračený, auf den Bettelstab gebracht. Us.

207167   Ožebračený Svazek: 10 Strana: 0241
Ožebračený = ochuzený; zmrzačený. Val. Čes 1 XIV. 151. Sr. Žebráček.

207168   Ožebračeti Svazek: 2 Strana: 0461
Ožebračeti, el, ení, Bettler werden. Rk.

207169   Ožebračilosť Svazek: 10 Strana: 0241
Ožebračilosť, i, f Hlk. X. 337.

207170   Ožebračiti Svazek: 2 Strana: 0461
Ožebračiti, il, en, ení, an den Bettelstab bringen. — se, koho čím: pitím. Us. — O. koho = zmrzačiti. Na mor. Zlínsku. Brt.

207171   Ožebračiti Svazek: 7 Strana: 0167
Ožebračiti, ožebračovati. Také = po- chroumati. U Star. Jičína. Vhl.

207172   Ožebrať Svazek: 7 Strana: 0167
Ožebrať, durchs Betteln berauben. Slov.

207173   Ožebřený Svazek: 2 Strana: 0461
Ožebřený; -břen, a, o, berippt, Rippen-. Dch.

207174   Ožebří Svazek: 7 Strana: 0167
Ožebří, n. = krajina žeberní, die Rippen- gegend. Nz. lk.

207175   Ožéci Svazek: 7 Strana: 0167
Ožéci. Slunce neožže tebe. Ž. wit. 120. 6. Proto kovář má kleště, aby sě neožžehl. Hus II. 66.

207176   Ožéci Svazek: 8 Strana: 0265
Ožéci. K GR. přidej: Nov. 6. O. hrnec. Arch. XIV. 485.

207177   Ožéci, ožíci Svazek: 2 Strana: 0461
Ožéci, ožíci, ožhu (ožžeš, ožhou), ožehl (ožahl, zastr.), ožžen, ení; ožéhati (ožáhati), ožíhati; ožehnouti, ožáhnouti, ožehnu, ožáhnu, ul, ut, utí; ožehovati, ab-, umsengen, um-, abbrennen. — abs. Mráz ožíhá (pálí). Na Mor. Brt. — co, koho, se. Já sě neožábám. ZN. Choditi na řeřeví a neožéci své paty. BO. Jakoby se ožáhali (= oštídali), dlouho nechtěli nic mluviti. Let. 428. Kdo se střeže, zřídka se ožže. Č. M. 246. Oheň ho ožehl. Troj. Ožahati hrnce (vypalovati). Na Slov. Plk. — se čím. Ožha se rozpáleným dřevem — odtrhl od těla. Živ. J. Husi. — kam, v co. V svú nohu dám se ožéci. GR.

207178   Ožedlé Svazek: 7 Strana: 1350
Ožedlé, ožidlí, n., orificium, zastr. Rozk., Veleš.

207179   Ožedljé Svazek: 7 Strana: 0167
Ožedljé, ožidljé, torques, zastr. Šf. III. 546. Vz Ožidlí.

207180   Ožeh Svazek: 2 Strana: 0461
Ožeh, u, m., opálená hůl, sochor, Feuer- brand, m. Ožehem zavřieti = zapáliti. Dal. 149. — O., vidlice ku peci chlebové, der Schürstock, die Ofenkrücke, hřeblo; ožehy, kollektivum, vše, co patří k chlebové peci (pometlo, lopata, hřeblo). Das Ofengeräthe. D., Mý., Kd. Maká druhých ožehem (posuzuje). Č. M. 519. Kdo v peci býval, umí jiného tam o-hem hledati, D., jiného tam o-hiem hledá. V.

207181   Ožeh Svazek: 7 Strana: 0167
Ožeh, tursus. 15. stol. V MV. nepravá glossa. Pa. — Na ožehu lítají čarodějnice. Vz Zbrt. 289. Ožeh místy jenom hůlka od ohřebla; O.: ohřeblo n. hřeblo, pometlo n. ometlo, lopata n. lopař, šostka, hrbačka, kutáč, vidlice, roháč. Brt. Letěla jako na ožehu (běžela rychle). Frch. O. k výhni ko- vářské. Pdl. — O. = tlustá hůl vůbec, der Knittel. Val. Vck., Škd.

207182   Ožeh Svazek: 7 Strana: 1350
Ožeh. Cf. Mkl. Etym. 406. b.

207183   Ožeh Svazek: 9 Strana: 0210
Ožeh = železná tyč ku zkypřování ohně. KP. VIL 593. — O. = kosisko. Mus. slov. II. 11.

207184   Ožéhati Svazek: 7 Strana: 0167
Ožéhati, vz Ožéci.

207185   Ožehavosť Svazek: 10 Strana: 0241
Ožehavosť, i, f. O situace. N. list. 1902. č. 5 4

207186   Ožehavý Svazek: 7 Strana: 0167
Ožehavý = palčivý; nebezpečný. To je věc velmi o-vá (choulostivá). Šml. Slíbil, že se té o-vé úlohy podejme. Šml.

207187   Ožehlina Svazek: 9 Strana: 0210
Ožehlina, y, f., rubus fruticosus. Sbor slov I. 205.

207188   Ožehlý Svazek: 10 Strana: 0643
Ožehlý obličej = opálený. Rais Sir. 185.

207189   Ožehnouti Svazek: 7 Strana: 0167
Ožehnouti, vz Ožéci.

207190   Ožehnutý Svazek: 7 Strana: 0167
Ožehnutý; -ut, a, o = opálený. Vz Ožéci.

207191   Ožeho Svazek: 10 Strana: 0643
Ožeho, a, n. = nemotora. Brt. Slov.

207192   Ožehovati Svazek: 7 Strana: 0167
Ožehovati, vz Ožéci.

207193   Ožehovati co Svazek: 9 Strana: 0210
Ožehovati co. KP. IX. 7. Vz Ožéci.

207194   Oželený Svazek: 2 Strana: 0461
Oželený; oželeň, a, o, verschmerzt. Ne- oželen umřel. Zlob. — nač. Na všecko oželený býti (odhodlaný). Na Slov., Baiz.

207195   Oželeti Svazek: 2 Strana: 0461
Oželeti, 3. os. pl. oželí, ožel, ožele (íc), el, en, ení = opykati, oplakati, bejammern, betrauern; přestati želeti, verschmerzen. — čeho. Oželíš toho (to, Plk.), jestli tak uděláš. Us. Všeho světa o. Kom. O. tělesné žádosti. Št. N. 9. Ožel žalosti, ožel i radosti. Č. M. 195. Již jsem svého psa oželel. Us. O. smrti něčí. Br. — čeho nač. Na to několik zlatých oželím. Plk. — co: kabát, ztrátu o. D. Jedno ze dvou o. (jednoho opykati a druhé voliti). Prov., Jg. — se komu čeho. Oželelo se toho Čechům velmi (= žel bylo). Let. 49. — Jg-

207196   Oželeti se Svazek: 7 Strana: 0167
Oželeti se = přijíti do žalu. Štefan sa oželel, počal piť. Slov. N. Hlsk. XXI. 79.

207197   Oželeziti Svazek: 7 Strana: 0167
Oželeziti, zu Eisen machen. Oželezilo-li se železo čili neoželezilo se to železo (cvičba ve výslovnosti). Val. Vck.

207198   Oželezněný Svazek: 9 Strana: 0210
Oželezněný Druslav. Ld. 103.

207199   Oželitelný Svazek: 7 Strana: 0167
Oželitelný, verschmerzbar. Schlz.

207200   Oželný Svazek: 7 Strana: 0167
Oželný peniaz, das Vadium. Slov. Rr. Sb

207201   Oženatý Svazek: 10 Strana: 0241
Oženatý = ženatý. Vých. Cech. Jrsk. XXV. 278.

207202   Oženělý Svazek: 9 Strana: 0210
Oženělý = oženěný. Wtr. Živ. vys. šk. 137.

207203   Oženění Svazek: 2 Strana: 0461
Oženění, n., die Verheirathung. Na o. býti (zletilý). Má syna na o. a dceru na vdáni. Ros.

207204   Oženění Svazek: 7 Strana: 0167
Oženění. Jedno je súžení, s milou roz- loučení, druhé je súžení mrcha o. Koll. Zp. I. 166

207205   Oženěný Svazek: 2 Strana: 0461
Oženěný; -něn, a, o, verheirathet. Us.

207206   Oženěný Svazek: 7 Strana: 0167
Oženěný; -ěn, a, o. Byl o-něn vdovú. Výb. I. 173., Jdš. v. 233., EZ.

207207   Oženilec Svazek: 10 Strana: 0241
Oženilec, lce, m = člověk oženilý, ženatý. Sá. XVII. 213.

207208   Oženilý Svazek: 7 Strana: 0167
Oženilý = oženěný. Sá.

207209   Oženiti Svazek: 2 Strana: 0461
Oženiti, il, ěn, ění, verheirathen, ver- mählen. — se, koho. Nedávno se oženil. Us. Když se žení, tolary mění; jak se ožení, malého peníze není. Jg. O. syna. Jel., Ros. Ožeň syna, kdy chceš, a dceru, kdy můžeš. Rb. Kdo sa zavčasu ožení, tak akoby v čas ráno vstal. Mt. S. — se jak. Někdo se ožení hračkou. Us. u Rychn. Bída, velká bída, když se zle oženíš, ani to neprodáš ani to nepřeměníš. Sk. — se pro koho. Já se pro tě přece ještě ožením. Er. P. 218. — se kdy. Oženil se o sv. Janě. Er. P. 356. — se s kým, s čím; s vdovou, Zlob., s radou otcovou. Er. — se za koho: za pannu, Samson, 4. akt., se za vdovu. J. tr. — koho kým. Oženil ho bohatou vdovou. Pass. Judas by oženěn vdovú. Výb. I.173. Vz Jir. Nákres mluv. strč. §. 339.

207210   Oženiti Svazek: 8 Strana: 0567
Oženiti. Ožeň se! Odpověď: Aľe to já sa oženu třeba hned' (a ožene se rukou). Mor. Čes. 1. V. 546. Cf. Ohnati (3. dod.).

207211   Oženiti se Svazek: 7 Strana: 0167
Oženiti se. Ale až grécar proměním, tož se já teprv ožením. Sš. P. 670. Když je pěkne oseni, mnoho se jich oženi. V. Slz. I. 229. Jak sem sa o-nil, jak by mně hlavu sťal, strela do matěry, kdo mně tu radu dal. Vesna 1888. 125. Ožeň sa, doskáčeš! Rr. MBš. — jak. Vožeň se ty s pánem Bohem. Sš. P. 211. Že si sa o-nil ľuďom na posměchy. Slav. II. 5. O. se bohatě. Hrts. Jestližeby se o-nil s otce svého radú. VI. zř. 516. Oženil ho jednou bohatou vdo- vou. Pass. — se proč. Pro tělesnú libosť se oženiti. Št. Kn. š. 63. — koho kam. O-nil ho na dům. Us. — se za čím. Bo ja še o-nil za peneži. Sl. ps. 227. — se kým. Tút (touto) se radíme o. Arn. 276.

207212   Oženiti se Svazek: 9 Strana: 0210
Oženiti se. Ožení se, brká vypadnu; Oženiť, cbesiťsa, jedno atd. Vz Zát. Př. 342a.

207213   Oženiti se Svazek: 10 Strana: 0241
Oženiti se. Jak sa člověk ožení, nastane mu soužení, přestane mu do hospody cho- dení. Val. Česk. 1. XI. 324. Když jsem byl pacholkem, na mně stála rosa, jak sem se oženil, kapka visí z nosa. Slez. Vyhl. II, 66.

207214   Oženiti se kým Svazek: 8 Strana: 0265
Oženiti se kým. Jeden z bohuov ožení se tebú. Alx. Nách. kap. II.

207215   Oženky Svazek: 2 Strana: 0461
Oženky, vz Ožina, Osenky.

207216   Oženky Svazek: 7 Strana: 0167
Oženky, primitiae, frugum initia. V MV. nepravá glossa. Pa.

207217   Ožěp Svazek: 2 Strana: 0461
Ožěp, a, m., zastr., Josef.

207218   Ožer, u, ožerek Svazek: 2 Strana: 0461
Ožer, u, ožerek, rku, m., obyč. plur. ožery, ožerky; ožeří, n., co po žrádle zbývá, Uiberreste vom Viehtutter. Us. Dch.

207219   Ožera Svazek: 10 Strana: 0643
Ožera, y, f. = ožralec. Us.

207220   Ožerek Svazek: 8 Strana: 0265
Ožerek, rku, m., vz předcház. Ožběrek.

207221   Ožertovati. čím Svazek: 2 Strana: 0461
Ožertovati. čím. Krásně oklamán a slovy výborně ožertován. 1522. Betrügen, täuschen.

207222   Ožgar Svazek: 7 Strana: 0167
Ožgar, a, m. = ničema. Slez. Daj se s nim za pokuj, to je o. Šd., Brt. D. 244.

207223   Ožgera Svazek: 8 Strana: 0265
Ožgera, y, m. = ožrala. Mor. Nár. list, 1896. č. 239. Neděl. příl.

207224   Ožgravka Svazek: 7 Strana: 0167
Ožgravka, y, f. = nátcha. Slov. Ssk.

207225   Ožha Svazek: 7 Strana: 1350
Ožha, y, f., uris, zastr. Rozk., Veleš.

207226   Ožhaný Svazek: 7 Strana: 1350
Ožhaný = ožžený. Slov. Phľd. XIII. 147.

207227   Ožhnutý Svazek: 7 Strana: 0167
Ožhnutý = ožžený. Sldk. 590.

207228   Ožhralica Svazek: 7 Strana: 0167
Ožhralica, e, f. = ožralice. Laš. Tč.

207229   Ožhralisko Svazek: 8 Strana: 0265
Ožhralisko, a, n. = notný opilec. Dolno- bečov. Brtch.

207230   Ožhralstvo Svazek: 7 Strana: 0167
Ožhralstvo, a, n. = ožralstvo. Laš. Tč.

207231   Ožhralý Svazek: 8 Strana: 0265
Ožhralý m. ožralý. Gb. H. ml. I. 464.

207232   Ožhralý Svazek: 9 Strana: 0210
Ožhralý = ožralý. O. na padrť. Šeb. 93.

207233   Ožhrati se Svazek: 7 Strana: 0167
Ožhrati se = ožrati se. Laš. Tč.

207234   Ožhu Svazek: 2 Strana: 0461
Ožhu, vz Ožéci.

207235   Ožiariť Svazek: 7 Strana: 0167
Ožiariť = ozářiti. Slov. Kyt. 1876. 22., ZObz. XXIV. 235.

207236   Ožibrat Svazek: 8 Strana: 0265
Ožibrat = ohrýzti. Brt, D. II. 430.

207237   Ožice Svazek: 2 Strana: 0461
Ožice, něm. Oschatz, mě. v Sasku. Er. Vz S. N.

207238   Ožice Svazek: 7 Strana: 0167
Ožice (Oschatz). Tk. IV. 449., Rk. Sl.

207239   Ožíci Svazek: 2 Strana: 0461
Ožíci, vz Ožéci.

207240   Ožidati Svazek: 2 Strana: 0461
Ožidati, warten, erwarten; horchen. Cf. Ždáti. — čeho: vykúpení. ZN. Ožidach světla a přišly tmy. BO. Ožidal jsem tebe, hospodine. Ž. Kap. 129. 27.

207241   Ožidati Svazek: 7 Strana: 0167
Ožidati. Tu svého Boha ožidaji. Výb. I. 1169. Ty ještě bydlíš v zahradách přietele svého, ožidají tebe. Hus III. 102.

207242   Ožídelní Svazek: 2 Strana: 0461
Ožídelní, k ožídlí se vztahující. Sattel-. O. střecha, Satteldach. Us.

207243   Ožidký Svazek: 2 Strana: 0461
Ožidký, lentus, houževný, tuhý, zäh. Veleš.

207244   Ožidle Svazek: 7 Strana: 0167
Ožidle Jan. Tk. V. 137., 221.

207245   Ožidlé Svazek: 7 Strana: 1350
Ožidlé, vz Ožedlé (2. dod.). Bhm.

207246   Ožidlenec Svazek: 7 Strana: 0167
Ožidlenec, nce, m. Komoň o. = osedlaný. Vz Ožídlí. Hdk. Kr. v. 1130.

207247   Ožidlí Svazek: 2 Strana: 0461
Ožidlí, n., okruží okolo krku, die Hals- krause. Žid. (zastr.).

207248   Ožídlí Svazek: 2 Strana: 0461
Ožídlí, n. (zastr.), sedlo, Sattel, m. Dal. Uchopil jej za ožiedlé (summitas, kraj) pláště jeho tak, že sě rozdřel. Bj., BO. — Amon rozstříhá jich (pacholků Davidových) sukně ot ožiedlé (a natibus) až do pat. BO.

207249   Ožidlí Svazek: 7 Strana: 0167
Ožidlí. List. fil. XII. 181. Ižádný žid nemá v svém rúše choditi s obojkem, než s ožidlím. Výb. II. 333. Vz Oboj.

207250   Ožidlí Svazek: 8 Strana: 0265
Ožidlí mělo podobu kuklice. Wtr. Krj. I. 96.

207251   Ožidljé Svazek: 7 Strana: 0167
Ožidljé, n., vz Ožedljé, Ožidlí. Šf. III. 546.

207252   Ožidlovka Svazek: 2 Strana: 0461
Ožidlovka, y, f.,melicertum, slimýš. Krok.

207253   Ožidný Svazek: 7 Strana: 0167
Ožidný = mrzký. Jos. 21.

207254   Ožíháreň Svazek: 7 Strana: 0167
Ožíháreň, rně, f. = hrnčířská pec v Oravě na Slov. Rl. Pr. II. 7., Pokr. Pot. II. 259.

207255   Ožíhati Svazek: 2 Strana: 0461
Ožíhati, vz Ožéci.

207256   Ožilosť Svazek: 8 Strana: 0567
Ožilosť. Národní naše o. Hans. Neb. 158. P jak se ok. r. 1440. psalo; se odsouvalo perz — pepř, ale gt. peprze. Vz Mus. fil. 1896. 420., 434. Pahorok, rku, m. = múrik, místo pod okny drobet zvýšené. Slov. Zátur. Cf. Záhrob. Pakli. Jestliže zjednám, tehdy by to býti mohlo; pakli nezjednám...; Budú-li rajstra prospěšná k svědomí, tehdy dobře, pakli ne- budu, ale ... Arch. XV. 50, 99. Zná-li se, zná se v pravdě, pakli pří, chci dskami prokázati. Tov. kn. 32. a j. Palacinka, y, f. Tvarohová p. (nějaké jídlo). Phľd. 1897. 27. Palaeolithický = náležející staré době kamenné. Sbor. slov. I. 90. Palandrána, y, f. P. z sukna míšeňského. Borb. 137. Palstáva, y, f. — bronzová sekerka s dvěma rovnoběžnými dovnitř zahnutými laloky, mezi kterými vbíjena byla násadka. Sbor. slov. I. 91. Cf. Palstaf (VII. 181.), Celta (3. dod.). Památné = poplatek za vynesení nálezu; plat pohnaného v obraně. Cf. Kn. drn. LVI. Panáček, čku, m, čes. tanec. Čes. 1. VI. 235. Páně. Místo toho v Ev. olom. často pána: s pomocí pána atd. Vz Osv. 1896. 894. Cf. Genitiv. Pánek. Dítě stojí pánkem (pánkuje). Čes. 1. VI. 143. Panelektroskop, u, m. Vz KP. VIII. 481. Panov = pánev. 1440. Vz Mus. fil. 1896. 429. Panstvo v Rkk. prý Ttaé, Xsyó^isvov. Ale: throni nebli panstva i knížactva. Ev. olom. (Osv. 1896. 895.). Pantelegraf, u, m. Vz KP. VIII. 256. Papagajcina, y, f. = papoušková mluva, plácanina. Phľd. 1895. 715. Papirosnica, e, f.= tobolka na papírosky. Phľd. 1896. 464.

207257   Ožilý Svazek: 2 Strana: 0461
Ožilý, kdo ožil, wiederlebendig. Jel.

207258   Ožina Svazek: 7 Strana: 0167
Ožina, kriechendes Gesträuch. Slov. Ssk. — O., y, f., ožiní, n. = ostruží (keř). Mor. Brt. D.

207259   Ožina, ožinka Svazek: 2 Strana: 0461
Ožina, ožinka, y, f., ožinky, (zstr. oženky), pl. = požínky. O. zelená. Koll. Die Schröpfe. — O., das Abgrasen des jungen Getreides im Frühjahre, die Graserei. Zlob. Vz Ožíinky.

207260   Ožiňák Svazek: 9 Strana: 0210
Ožiňák, u, m., pozemek. Pck Hol. 224.

207261   Ožínati Svazek: 2 Strana: 0461
Ožínati, vz Ožíti.

207262   Ožíněný Svazek: 7 Strana: 0167
Ožíněný; -ěn, a, o. O. přílbice, mit ei- nem Rosschweif. O., mit Rosshaaren umflat- tert. Lpř.

207263   Ožinice Svazek: 10 Strana: 0643
Ožinice, e, f. O. = ožinové maliny, ostru- žiny. Brt. Slov

207264   Ožinie Svazek: 7 Strana: 0167
Ožinie = černice, ostružiny, ježiník. Slov. ZObz. XXIV. 151. Vz Ožina (dod.).

207265   Ožínie Svazek: 8 Strana: 0265
Ožínie, n. = hniezdo malinníka a i tento druh sám (malinník ojíněný). Phľd. XII. 420.

207266   Ožíniti Svazek: 7 Strana: 0167
Ožíniti, il, ěn, ění, mit Rosshaaren be- setzen.

207267   Ožinky, obžínky Svazek: 2 Strana: 0461
Ožinky, obžínky, pl., ožínek, nku, m., slavnosť po žních již u starých pohanských Slovanův konaná, das Erntefest. O-nek sla- viti. Kram. Chmelové o-ky (dočesná). Vz Ožina. Jg. Na Mor. mají dožatou. Mřk.

207268   Ožírač Svazek: 2 Strana: 0461
Ožírač, e, m., der Abnager. Us.

207269   Ožíračka Svazek: 2 Strana: 0461
Ožíračka, y, í-, die Abnagerin. Housenka o. stromoví. Mus.

207270   Ožíračný Svazek: 2 Strana: 0461
Ožíračný, berauschend. Ros.

207271   Ožírání Svazek: 2 Strana: 0461
Ožírání, n., zrání vůkol, das Um-, Ab- fressen; opíjení, das Betrinken, Besaufen; ožírání se, ožralství, die Trunkenheit. Ne- mírné o. V.

207272   Ožírání, n Svazek: 7 Strana: 0167
Ožírání, n. Povolujíce o., vraždám. Let. 423. Cf. Ožrati.

207273   Ožírati, vz Svazek: 2 Strana: 0461
Ožírati, vz Ožrati.

207274   Ožíravosť Svazek: 2 Strana: 0461
Ožíravosť, i, f., chlastavosť, Saufsucht, f.

207275   Ožíravý Svazek: 2 Strana: 0461
Ožíravý, kdo ožírá, befressend; 2. opojný, berauschend. O. víno. Ros.; 3. ožralý, ver- soffen. D.

207276   Ožiti Svazek: 2 Strana: 0461
Ožiti, ožiji a oživu, il, ití; oživnouti, vnul a vl, utí, ožívati = zase k životu přijíti, auf- leben; ? sobě přijíti, okřáti, sich erhohlen. Kom. Byl jest umřel i ožil. ZN. Pacholík ožil jest. Bj. Viece neoživu. BO. Pútnik ožil. Pass. 567. Kto umřel, ožive. ZN. Mníš-li, by umřelý člověk opět ožil? BO. Což seješ, ne- oživě, až dřieve jeliž umře (nisi prius mori- atur). ZN. Když umře člověk, zdaliž zase ožive? Br. Na letnice boží kvítí všady kvete, ó již znova oží všechen boží světe. Sš. Bs. 14. Jakoby znovu ožil (okřál). Leg. — z čeho: z mrtvých ožil. Pís. — na čem. Buďme a na vnitřním člověku oživme. Br. — v kom. Ožive v nás jednota. Kom. Buoh dal tu moc skrúšení pravému, že, jakž přijde, tak ihned ožive v něm hřiešný. Št. K. š. 332. — čím: nadějí. Otec mrtev byl duchovně a syn jeho počal ožívati věrú. Št. N. 34.

207277   Ožíti Svazek: 2 Strana: 0462
Ožíti, ožnu, žal, at, etí; ožínati, ab-, be- mühen. — co čím: pšenici srpem.

207278   Ožití Svazek: 2 Strana: 0462
Ožití, n., das Aufleben. Us.

207279   Ožiti Svazek: 7 Strana: 0167
Ožiti. — abs. Písmo staré ožívá. Gb. Tehda ten učenník ožil. Pass. mus. 386. Jak si ožil? Jiří v. 250. — komu. Že bys mně moheu (mohl) ešče ožiť, ešče bych ti daua košelu zuatem (zlatem) šiť. Sš. P. 165. — čím. Hvozd ožil řečí lidskou, ruchem vozů skřípajících .... Vrch. — jak. Les náhle ožil. Vrch. Syn jeho byl počal oží- vati duchovně. Št. Kn š. 88. — O. = oži- viti, živým zase učiniti. Těžke jeho ožiti. Brt. N. p. 337.

207280   Ožiti Svazek: 8 Strana: 0265
Ožiti. Žeť jemu z mrtvých o. Tuto frasi má Bl. Gr. 179. za zastaralou. I oživla jak deštěm zvlhlé kvítí, po velkém lijáku když slunce svítí. Vrch. Rol. XXII. -XXIX. 27.

207281   Oživa Svazek: 7 Strana: 0167
Oživa, y, f. = občerstvení. Šml. — O., Staffage. Krajina s o-vou. Dk.

207282   Oživač Svazek: 2 Strana: 0462
Oživač, e, m., kde komu co vytýká, der Aufmutzer. Jg.

207283   Ožívač Svazek: 2 Strana: 0462
Ožívač, e, m., wiederkäuendes Thier. Jg.

207284   Oživačka Svazek: 2 Strana: 0462
Oživačka, y, f., die Aulrautzerin. Jg.

207285   Ožívati Svazek: 2 Strana: 0462
Ožívati, vz Ožiti, Ožvati.

207286   Ožívavý Svazek: 2 Strana: 0462
Ožívavý, wiederkäuend; oživavý, auf- mutzend, vorwerfend, (vytýkající). Jg.

207287   Oživěle Svazek: 10 Strana: 0643
Oživěle se tázati. Zvon VI. 24.

207288   Oživělý Svazek: 7 Strana: 0168
Oživělý = oživený. Dch., Vrch.

207289   Oživení Svazek: 7 Strana: 0168
Oživení, n., die Belebung. O. politického ruchu, Sbn., jazyka českého, Mus. 1880 17., zevnějšku budovy. Šmb.

207290   Oživenosť Svazek: 7 Strana: 0168
Oživenosť, i, f., die Belebtheit. Tš., Blý.

207291   Oživený Svazek: 2 Strana: 0462
Oživený; -ven, a, o, animirt. Dch. — čím. Dch.

207292   Oživený Svazek: 7 Strana: 0168
Oživený, belebt. O-né či zoické útvary, skrytě o-né či kryptozoické útvary. Stč. Zem. 682., NA. V. 568. — čím. Jasnou kritikou o-né vypsání. Schlz.

207293   Oživěti Svazek: 2 Strana: 0462
Oživěti, ěl, ění = oživnouti. Hradby oživly šp. prý m. oživěly, ale proč, když o. — oživ- nouti ?

207294   Oživěti Svazek: 10 Strana: 0643
Oživěti, ěl, ění. — čím. Hřbitov ruchem nového klíčení o-věl. Zvon V. 551.

207295   Oživitel Svazek: 10 Strana: 0241
Oživitel, e, m. O české opery. Vin. I. 239.

207296   Oživiti Svazek: 2 Strana: 0462
Oživiti, il, en, ení; oživovati, beleben. — Oživená socha (jako živá). Hlas. — koho čím: láskou, Us., veselostí. Č.

207297   Oživiti Svazek: 7 Strana: 0168
Oživiti, vivificare. Ž. wit. 70. 2. Oživu- jící princip organismu zvířecího. Mus. 1880. 183. — koho, se čím. Moudrosť boží při- jala pleť z člověka a rozumným duchem ji o-la. Sš. J. 23. (I. 157.). Setřené písmo tink- turou Giobertianovou o. Mus. 1880 111 — koho, co. O. nějaké slovo zastaralé. Mus. 1880. 44. Tyto city ho oživují, pronikají. Tč. exc. — se. Vzpomínky na minulosť se o-ly. Šml. I 103. — jak. Tu se zábava valně o-la. Vlč. Oblouky výhodné oživují celek. Bdl. exc.

207298   Oživiti Svazek: 10 Strana: 0643
Oživiti. Zájem na tom zase oživil chybně místo: oživěl. Věst. XIII. 3.

207299   Oživlý Svazek: 2 Strana: 0462
Oživlý, který ožil, belebt. Č.

207300   Oživnouti Svazek: 2 Strana: 0462
Oživnouti, vl, utí. Vz Ožiti.

207301   Oživný Svazek: 2 Strana: 0462
Oživný, oživující, belebend. Víra o-ným jest mysli vzduchem. Sš. Bs. 17.

207302   Oživný Svazek: 7 Strana: 0168
Oživný. Vody vše o-né prúďa sa všade. Slov. Dbš. Úv. 48.

207303   Oživotní Svazek: 2 Strana: 0462
Oživotní. O. sláma = řítoví, Strohstürzel. D.

207304   Oživotvořiti Svazek: 8 Strana: 0265
Oživotvořiti = obydliti. O-řil pustatinu. Phľd. XII. 176. (1894. 650.).

207305   Oživoucí Svazek: 7 Strana: 0168
Oživoucí, belebend. Šm.

207306   Oživovací Svazek: 7 Strana: 0168
Oživovací látka. Vz Jg. Slnosť. 54.

207307   Oživovatel Svazek: 7 Strana: 0168
Oživovatel, e, m., der Beleber. Šm.

207308   Oživovatelka Svazek: 7 Strana: 0168
Oživovatelka, y, f., die Beleberin.

207309   Oživu Svazek: 2 Strana: 0462
Oživu, vz Ožiti.

207310   Ožižlati Svazek: 2 Strana: 0462
Ožižlati, špatně okrájeti, mit stumpfem Messer umschneiden. — co: chléb. Us. — O., ohrýzti, umkauen. Jg. Cf. Dítě žižlá (nemůže ukousnouti) chléb. Bž.

207311   Ožižlaviti Svazek: 7 Strana: 0168
Ožižlaviti = žižlavým, žhavým učiniti, glühend machen. O. uhel. Na již. Mor. Šd.

207312   Ožlabený Svazek: 2 Strana: 0462
Ožlabený, gekehlt. Berg.

207313   Ožlabený Svazek: 7 Strana: 0168
Ožlabený. Rámec na hodiny jemně uhla- zený a o., ausgehöhlt, kannelirt. Dch.

207314   Ožlabiti Svazek: 2 Strana: 0462
Ožlabiti, il, en, ení, mit einer Rinne, Kehle versehen. Berg.

207315   Ožlábkovati, co Svazek: 2 Strana: 0462
Ožlábkovati, co: sloup, mit Rinnen ver- sehen. Ros.

207316   Ožlázovatěti Svazek: 2 Strana: 0462
Ožlázovatěti, ějí, ěl, ění, mnoho žláz do- stati, drüsig werden. Ros.

207317   Ožlkel Svazek: 2 Strana: 0462
Ožlkel, e, m., žloutenice, die Gelbsucht. Na Slov. Plk.

207318   Ožlklý Svazek: 7 Strana: 0168
Ožlklý = ožloutlý, gelblich. O. hora. Slov. Dbš. Úv. 18., Orl. III. 167.

207319   Ožlknouti Svazek: 8 Strana: 0265
Ožlknouti = ožloutnouti. Tráva ožlkla pod páľou slnka; Ožlkla od závisti. Phľd. XII. 272., 718. (654.).

207320   Ožlknúť od Svazek: 9 Strana: 0210
Ožlknúť od strachu. Zát. Př. 31a.

207321   Ožlknutý Svazek: 7 Strana: 0168
Ožlknutý; -ut, a, o = ožlklý. Slov. O-té lísťa. Dbš. Sl. pov. II. 46. Hora bola o-tá ako jeseň. Ib. I. 8. 10.

207322   Ožlknutý čím Svazek: 10 Strana: 0643
Ožlknutý čím. Prsty tabákem o-klé. Phľd. XXIII. 549. Sr. VIL d. 168.

207323   Ožloutalý Svazek: 7 Strana: 0168
Ožloutalý, gelblich geworden. O. háj Č. Kn š. 196

207324   Ožloutlý Svazek: 7 Strana: 0168
Ožloutlý, gelblich.

207325   Ožloutnouti Svazek: 2 Strana: 0462
Ožloutnouti, tnul a tl, utí, gelb werden. — čím: nemocí.

207326   Ožltlý Svazek: 7 Strana: 0168
Ožltlý = ožloutlý, gelblich. O. lístky. Sldk. 309.

207327   Ožltnutý Svazek: 7 Strana: 0168
Ožltnutý = ožlutlý. O. halozy. Slov. Orl. VI. 157.

207328   Ožlučeti Svazek: 2 Strana: 0462
Ožlučeti, el, ení, zu Galle werden, ver- gallen. Otrpče mi pokrm môj a ožluče nápoj. Ms. 14. stol. Ožlučiti, il, en, ení, ožlučovati, vergällen. C. — co komu.

207329   Ožlučiti co čím Svazek: 7 Strana: 0168
Ožlučiti co čím. Pomstou srdce o-čil. Č. Kn. š. 336.

207330   Ožlučněti Svazek: 7 Strana: 0168
Ožlučněti, gallig werden. Ktt. exc.

207331   Ožluklý Svazek: 7 Strana: 0168
Ožluklý, gelb geworden, gelb. V Pešti již na konci jara všecko všudy zaprášené, o-lé a vyčichlé bývá. Koll. III. 154.

207332   Ožluknouti Svazek: 2 Strana: 0462
Ožluknouti, kl, utí, ožlutnouti, gelb werden. Ros.

207333   Ožlutěti Svazek: 9 Strana: 0210
Ožlutěti, ěl, ění, Tělo o-lo. XV. stol. Mus. fil. VI. 470.

207334   Ožlutiti Svazek: 2 Strana: 0462
Ožlutiti, il, cen, cení. — co čím, gelb machen, gelben.

207335   Ožlutlý Svazek: 7 Strana: 0168
Ožlutlý, gelblich. O. listí, stromy. Šd.

207336   Ožlutnec Svazek: 2 Strana: 0462
Ožlutnec, tence, m., nerost, Pyrochlor. Presl.

207337   Ožlutnouti Svazek: 2 Strana: 0462
Ožlutnouti, tl, utí, gelb werden. Ros.

207338   Ožmolek Svazek: 7 Strana: 0168
Ožmolek, lku, m. = něco ožmoleného, kus slaniny, jímž se obuv mastí. Brt. D. 244.

207339   Ožnu Svazek: 2 Strana: 0462
Ožnu, vz Ožíti.

207340   Ožoť Svazek: 7 Strana: 0168
Ožoť = ožnouti, ožíti. Laš. Tč.

207341   Ožouvať Svazek: 7 Strana: 0168
Ožouvať, vz Ožúvať.

207342   Ožouvati Svazek: 2 Strana: 0462
Ožouvati, ožvati, přežívati, přežvykovati, wiederkauen. Živočichové, jenž neožouvají. Sš. II. 215.

207343   Ožráč Svazek: 2 Strana: 0462
Ožráč, e, m. = ožralec. Ms. ev. vien.

207344   Ožrala Svazek: 2 Strana: 0462
Ožrala, y, m. = ozřalec. Na mor. Zlínsku, Brt., v Plzeňště. Prk. U Olom. Sd., v již. Cech. Bž.

207345   Ožralčisko Svazek: 9 Strana: 0210
Ožralčisko, a, m. a n. = ožrala. Tům. 41.

207346   Ožralda Svazek: 7 Strana: 0168
Ožralda, y, m. = ožralec. Us. Brnt.

207347   Ožralec Svazek: 2 Strana: 0462
Ožralec, lce, ožrálek, lka, m., opilec, vinný molek, Trunkenbold, Säufer, Süfling, m. V. Ožralcem býti. D. Ožralci hovadský si vedou. Kom. Nesluší s ožralci píti a s bez- božnými spolku míti. Č. Ve mlýně nehuď a ožralce, když spí, nebuď. Č. Štědrý hráč, milostivý zloděj, nábožná kurva, ranní ožralec, pozdní hříbě, Urbanův oves, žito Havlovo, řídko bývá z toho co dobrého. Rým. Ožralec kanec. Vz Opilství, Opilý. Lb.

207348   Ožralec Svazek: 8 Strana: 0265
Ožralec. Mijaj furmanovi na půl kola a o-covi na cele. Slez. Nov. Př. 142.

207349   Ožralec Svazek: 10 Strana: 0241
Ožralec, lce, m. Sr. Ožgera, Opilec.

207350   Ožralice Svazek: 2 Strana: 0462
Ožralice, e, f., die Säuíerin. Vod., Puch.

207351   Ožralice Svazek: 7 Strana: 0168
Ožralice. Kdy je žena o., hospodářství rozdrtí se. Slez. Tč.

207352   Ožralivý, ožíravý, ožíračný Svazek: 2 Strana: 0462
Ožralivý, ožíravý, ožíračný, berau- schend. Ros.

207353   Ožralkyně Svazek: 2 Strana: 0462
Ožralkyně, ě, f. — ožralice. D.

207354   Ožralosť Svazek: 2 Strana: 0462
Ožralosť, i, f. opilosť, die Besoffenheit. —

207355   Ožralský Svazek: 2 Strana: 0462
Ožralský, Sauf-.

207356   Ožralství Svazek: 2 Strana: 0462
Ožralství, n., opilství, der Soff, die Völ- lerei, Schwelgerei; ožralosť, die Trunkenheit. Jg. Na o. se vydati. V. Učinil to v o. (v ožra- losti). Us. O. žádného (nikoho) nectí. Vz Opilství, Opilý, Ožralec. Lb.

207357   Ožralství Svazek: 7 Strana: 0168
Ožralství. Z o. vadili a sekali se na- pořád. Mus. 1880. 451.

207358   Ožralství Svazek: 9 Strana: 0210
Ožralství, vrch všeho zlého, nezpůsobí nic dobrého. Dač. II. 255.

207359   Ožralý Svazek: 2 Strana: 0462
Ožralý, ochlastalý, opilý, besoffen, ver- soffen. V. O. dnové (masopust). V. Žena ožralá, svině hotová. Jg. Vz Opilý. — O., ožralivý, ožíravý, ožíračný = po němž se brzo ožere, berauschend. O. víno. Ros. — Jg.

207360   Ožralý Svazek: 8 Strana: 0265
Ožralý. O. na motyku. Nov. Př. 598. Cf. Opilý.

207361   Ožralý Svazek: 10 Strana: 0643
Ožralý večer (kdy někdo již večer jest ožralý). 1538. Arch. XXII. 97.

207362   Ožran Svazek: 2 Strana: 0462
Ožran, a, m. = ožralec. Na Slov. Jg.

207363   Ožran Svazek: 8 Strana: 0265
Ožran, a, m. = ožralec. Phľd. 1895. 91.

207364   Ožrání, n Svazek: 2 Strana: 0462
Ožrání, n., das Um-, Abfressen. Us. — O., opití, das Betrinken, die Betrankenheit. Jg. Bolení hlavy po o. V.

207365   Ožranice Svazek: 2 Strana: 0462
Ožranice, e, f. = ožralkyně. Na Slov.

207366   Ožranstvo Svazek: 8 Strana: 0265
Ožranstvo, a, n. = opilství. Phľd. XII. 614.

207367   Ožraný Svazek: 2 Strana: 0462
Ožraný; ožrán, a, o, abgefressen; besoffen.

207368   Ožrati Svazek: 2 Strana: 0462
Ožrati, ožeru, al, án, ání; ožírati, ožírávati = vůkol žráti, um-, benagen, be-, umfressen; opiti, betrinken, besaufen. — co. Pes maso ožral. Us. — se, koho (čím): vínem. Us. Ožírává se (je ochlasta). Us. Víno není vinno, že se lidé ožírají. Prov., Jg. — se jak: do němoty, do závratu hlavy. Pís. — se čeho. Kterýž ožravši se milosti (nasytil se), da er der Liebe voll und satt war. Klat.

207369   Ožravy Svazek: 7 Strana: 0168
Ožravy, pl., f. Na O-vách = luka u Nu- zic na Táb BPr.

207370   Ožrebenie Svazek: 7 Strana: 0168
Ožrebenie, n. = ohřebení. Zbr. Báj. 40.

207371   Ožrebiti se Svazek: 2 Strana: 0462
Ožrebiti se = ohřebiti se. Na Slov.

207372   Ožredlo Svazek: 10 Strana: 0643
Ožredlo, a, n., ostium. O. hrobu. Pat. Zim. 52b. 11. P.

207373   Ožriedlo Svazek: 10 Strana: 0241
Ožriedlo, a, n. = otvor, ostium. O hrobu. ČE Han. 39.

207374   Ožuch Svazek: 7 Strana: 0168
Ožuch, u, m. = ožeh. Slov. Bern.

207375   Ožucholec Svazek: 7 Strana: 0168
Ožucholec, lce, m. = ožuch. Slov. Bern.

207376   Ožuchov Svazek: 7 Strana: 0168
Ožuchov, a, m. Sdl. Hr. I. 55.

207377   Ožultnouti Svazek: 7 Strana: 0168
Ožultnouti, ožulknouti = ožloutnouti. Laš Tč.

207378   Ožura Svazek: 7 Strana: 0168
Ožura, y, f. Ht. Brs. 51.

207379   Ožúvač Svazek: 7 Strana: 0168
Ožúvač, e, m., der Wiederkäuer. Slov. Loos.

207380   Ožúvaný Svazek: 7 Strana: 0168
Ožúvaný, vz Ožúvati. Keď má jazyk o-ný, vravia, že ho nekto oklevetil. Rr. Šb.

207381   Ožúvati, ožúvavý Svazek: 2 Strana: 0462
Ožúvati, ožúvavý atd., lépe: ožívati, ožívavý nebo žvýkati, žvýkavý.

207382   Ožúvati se komu Svazek: 7 Strana: 0168
Ožúvati se komu. Když něco v noši (v uzle, na zádeh) neseného k jedné straně se shrnuje, dí se, že se mu to ožúvá. U Bzence. Šd. — O. se oč = přimlouvati se. Silně sa o ty peníze ožúval. U Star. Jičína. Vhl.

207383   Ožuvavec Svazek: 9 Strana: 0210
Ožuvavec, vce, m., zvíře. Mus. 1849. IV. 67.

207384   Ožúvavý Svazek: 7 Strana: 0168
Ožúvavý. O-ví = dvoupaznehtní přežú- vavci, die Zweihufer, Wiederkäuer. Nz.

207385   Ožvachlať sa Svazek: 8 Strana: 0265
Ožvachlať sa = opiti se. Val. Brt. D. II. 358.

207386   Ožvachtať sa Svazek: 7 Strana: 1350
Ožvachtať sa = opiti se Val. Slavč. 3.

207387   Ožvalda Svazek: 7 Strana: 0168
Ožvalda, y, f. = ožralec. Rk.

207388   Ožvantaný Svazek: 7 Strana: 0168
Ožvantaný = opilý. Val. Vck., Brt. D. 244.

207389   Ožvantať sa Svazek: 10 Strana: 0241
Ožvantať sa = opiti se. Val. Čes. 1 XI. 94., 378, XIII. 210.

207390   Ožvati Svazek: 2 Strana: 0462
Ožvati, ozvu; ožívati a ožvávati, um-, ab-, wiederkauen; vytýkati, vorwerfen. —- co: jídlo. — co čím: jídlo zuby. — co komu = vyčítati. Řeš. Ožívati komu dobrodiní pro- kázané (připomínati, vyčítati). Us. — Jg.

207391   Ožvíchaný Svazek: 8 Strana: 0265
Ožvíchaný = omľganý, slizký. O. koláč. Brt. D. II. 356.

207392   Ožvykovati Svazek: 2 Strana: 0462
Ožvykovati = ožívati, vz Ožvati.

207393   Ožžen Svazek: 2 Strana: 0462
Ožžen, a, o, ožžený = opálen, ver-, ab- gebrannt, besengt. Ráj. Vz Ožéci.

207394   Ožžení Svazek: 2 Strana: 0462
Ožžení, n., opálení, spálenina, das Ab- sengen, die Verbrennung. Sal., BO. Vz Ožéci.

207395   Ožžený Svazek: 7 Strana: 0168
Ožžený; -en, a, o= umsengt, verbrannt. — čím: ohněm. Lpř.

207396   P Svazek: 2 Strana: 0463
P jest a) dle toho, kde se náležité nastrojení mluvidel článkovacích v ústech vykonává čili kde se která souhláska článkuje, souhláskou retnou. Při vyslovování p jsou oba rty se- vřeny a proud musí si násilným jich pro- tržením cestu proklestiti, což se stává při p za nárazem prudším, při b za nárazem mírnějším, b) Dle toho, jaký je proud, za kterého se která hláska článkuje, jest p sou- hláskou temnou, c) Dle toho, zdali sou- hláska jen na okamžik zazní anebo prodlou- žiti se může, jest p souhláskou okamžitou či němou. d) Konečně jest p vzhledem ku měkkosti a vlivu měkčícímu souhláskou obojetnou, poněvadž před samohláskami měkkými nemění se tak jako souhlásky tvrdé. Vz více v Gb. Hl. 20.—22. — P se střídá a přestrojuje (vz Střídání a Přestrojování) 1. s k (q, c): peň — keň (zastr.; odtud kniha), lat. prunia — strněm. brunna — krunýř, péci — lat. coquere, pět — lat. quinque, Gb. Hl. 94., popřiva — kopřiva, Jir., uštknouti a uštiknouti místo a vedlé uštipnouti, paprať (zastr.) — kapradí, prepelice (zastr.) — kře- pelice, kluzký vedlé plzký, slov. kaluža vedlé paluža atd. Ht. Zv. 84., kondrát z ponrava; pod Krkonoš.: precektor. Vz K. — 2. S b: blecha — lat. pulex, obvrať (zastr.) — oprať, záblatník — záplatník, Gb. Hl. 93., poboněk m. boboněk, ochapnouti m. a vedlé ochab- nouti, cebule vedlé cibule m. cepule z lat. cepa, cepula, Ht. Zv. 82., v již. Čechách: babouk m. pavouk, babučina, Kts., ve vých. Čech. a jinde: polvír (Barbier), půlmistr (Burgmeister). Jir., Kb. Vz B. - 3. S f: Čeština nemiluje f a má je jen ve slovech cizích ku př. fara z něm. Pfarre. Avšak i v těchto případech nahrazuje slovanština zhusta tuto cizí hlásku některou příbuznou hláskou domácí a převádí ph n. f v p nebo b: Štěpán z Stephanus, fasten — postiti se — půst, lat. scapha — něm. Schaff — škop — škopek, Gruft — krypta, Gb. Hl. 94., v obec. mluvě luciper z lat. lucifer. Kts. Ale ve vých. Čechách slyší se / m. p: pejfnout, m. fejfnout (pípnouti). Vz T. — 4. S t: plampač m. tlampač, piplati m. tiplati (toto od těpiti, típati), Jir., pipec — tipec, Ht. Zv. 85., pitvořiti (m. potvořiti) — titvořiti, Gb. Hl. 94., topol — lat. populus; ve vých. Čechách : perpetin m. terpentin, Kb., u Vys. Mýta: týte, s tenou, patýr, četyce m.: píte, s pěnou, papír, čepice. Šb. Tyčka — pyčka u plotu. Us. v Novopacku. Hlr. — Vz T, N.— 5. S h: štíhlý — slov. šťuplý, levhard z leo- pardus. Ht. Zv. 84., Gb. Hl. 94. Dle Prk. v Arch. für slav. Phil. II. 704: leopard — levpart — levart — levhart. — 6. S m: chlemtati a chleptati, slov. maškrtný vedlé paškrtný, vz Ht. Zv. 82. — Vz Bž. 53. — P se vysouvá ze skupenin pn, pt, pst, ptm, mpn: neť m. nept? — lat. neptis, ko- rotev (v Doudlebsku: krotfa, Kts.), m. ko- roptev, sedm — lat. septem, cf. Ht. Zv. 83., temný, zemný strč.: tempný, zempný, Ht., cf. Šf. Poč. 26., a strany kamna — kampna, Gb. Hl. 118.; Lomnice — strč. (XII.—XV. stol.) Lompnice, Krumplov — Krumlov atd. Pč. 35. a j. Cf. Bž. 50.; kanouti m. kap- nouti dle kapati (na Slov. posud kapnúti), kynouti (těsto kyne, kypí), lnouti (lpěti n. lpíti), oslnouti (oslepnouti), tonouti (topiti se), klenouti (sklep), sen (m. zastr. sepn), dle spáti a dle Ht. sapnas, řec. ????? atd., Gb. Hl. 111., strč. obtrčiti m. obtrpčiti. Šf. Poč. 25. (Gb. Hl. 112.). Sesuto je ze slov žalm a žaltář proti psalmus a psalterium. Gb. Hl. 112. V jižních a východ. Čechách : struch m. pstruch, štros m. pštros. Kts., Jir. — P zřídka se vsouvá: lkáti — plakati, laziti — plaziti. L. — V Budějovsku a Opav- sku jest po p slyšeti přídech j, i když i ná- sleduje: pjiseň, pjivo (cf. Gb. Hl. 22.); ve vých. Čechách a na Slov. naopak ě jako e se vyslovuje: peknej, u Litomyšle pj == t, pěknej = teknej. Jir. — O měkčení p a ne- obojetném p vz Betnice a Obměkčování. — Jakožto retná souhláska přijímá p pod prae- jerovanými samohláskami v severových. ja- zycích slovanských tak zvané vkladné či epenthetické l, poněvadž není schopno změk- čení, které v tomto případě u jiných sou- hlásek nastupuje, ku př. kop-l-je, kopí. Vz L, Gb. S. N. — Jména v -p ukončená rodu muž. skloňují se dle I. sklonění; o vok. sg. vz B a o lok. sg. vz Lokal; jména pak rodu žen. skloňují se dle Kosť. — O komparaci jmen přídavných, jichž kmen v -p ukončen jest (tup-ý, tup-ější) vz B. — Po p piš y ve slovech: pych (pýcha, pyšný, pýchati), pykati, pýř, pysk, pytel (pytlák), rozptýliti, kopyto, třpytiti se. Kz. — P. (skratek) = pán; pp. = páni. Jg. — P. S. = postscri- ptum, douška. — P. T. = praemisso titulo, pomíjejíce titulu. S. N. — Nevěsta s pěti p: peněžitá, pěkná, pracovitá, pokorná, po- čestná. Us.

207397   P Svazek: 7 Strana: 0168
P se střídá 2. s b: obak (opak), nazba (náspa), bloščka (ploška), charba (charpa). Mor. Brt. D. — b) s v: vtak v. ptak (toto zvl. na Opavsku). Brt. D. — P se vysouvá. Cf. Mkl. aL. 233., 296., List fil. IV. 303. Na Lašsku se nevysouvá ve slovese trpnuť: Noha mu strpnula. Brt. D. 110. — o se vsouvá. Crkati — crpkati. Val. Brt. D. 65. Čříti — čerpák, dráti — drápati, chvíti — chvěpliti atd. Šf. III. 487. -- Cf. Vm. ad Mkl. aL. 27. ´p v strč. Vz List. fil. X. 107.—109. Cf. Gb. Ml. 33. nn. — Holka s pěti p: poctivá jako lilie, pobožná jako světice, pracovitá jako včelička, pěkná jako růže a peněžitá až dosť. Mor. Knrz.

207398   P Svazek: 7 Strana: 1350
P v Chodsku. Vz List. fil. 1891. 47. Na Dol. se p vysouvá ze skupen ptv: kurotva; odsouvá v: štros; P se tam mění a) v b v: babrať; v f v: fták, figle; c) v k: křikopa. Vz List. fil. 1891. 433.

207399   P Svazek: 8 Strana: 0265
P původní. Vz Gb. H. ml. I. 303. — Pra- slov. p vz Gb. II. ml. I. 310. — P (p) změ- něno 1. v t, zejm. pě a pi v te a ty, v dial. tet (pět), teknej (pěknej), tyte (pite, pijte); 2. v f: fáb — páv (doudl. a j.); 3. v b: ba- bouk; 4. ve v: charva — charpa; 5 v k: ka- pradí — papradí. Vz více ib. 419. V již. Čech. mění se v: b, v, f, t, h, k. Vz Dšk. Jihč. I. 22. Na Mor. mění se v: v, b, k: vták, budu m. pudu (půjdu), charba, křesnej m. přesný, atd. Vz Brt. D. II. 47., 112., 148., 167., 209., 234., 249., 278. P v chromeckém podřečí, vz List. fil. 1894. 92. — P od násl. b se neměkčí. Cf. Gb. II. ml. L 419. — P se přisouvá. Vz mpn, mpt, mpl, mps a Gb. H. ml. I. 420. Z města Lippý. V. Kal. 106. — P se odsouvá ze sku- pin pn, ps, pt. Vz tyto a Gb. H. ml. I. 420.. 421. V již. Cech. Vz Dšk. Jihč. I. 23. Kde ak ale (kde pak ale)! Zábř. Brt. D. II. 129. — p psávalo se: p, pp, p. Vz Gb. H. ml. I. 411. nn., 417. — p v již. Čech. Cf. Dšk. Jihč. I. 21.

207400   P Svazek: 9 Strana: 0211
Změny p na Hořicku a ve vých. Čech. vz v Hoř. 72., 76. Na Hornoostravsku vz v Lor. 21. Panna s 5 p: poctivá, pekná, pracovitá, peňažitá, pobožná. Zát. Př. 86b.

207401   P Svazek: 10 Strana: 0241
P. Vz Ott. XIX. 1. — Nevěsta musí míti pět p: pobožné srce, pracovité ruce, peknú bílú tvář, peněžitú zář, panenský vínek. Čes. 1. XI. 226.

207402   P Svazek: 10 Strana: 0643
Změny hlásky p v podřečí polnickém, vz Hoš. Pol. I. 36.

207403   P., Pankrací Svazek: 2 Strana: 0486
P., Pankrací, vz Pangrac. Tk. I. 247., II. 274. Vz S. N.

207404   P. po kom Svazek: 2 Strana: 0866
P. po kom, hinterlassen. P. vdova, sirotci. Ros. P. po umrlém statek, V., dědictví, Kom., peníze, Sych., jmění, majetnost'. Sp. Statek a jmění po něm p-lé na dědice jeho připadnouti má. Nar. o h. a k.

207405   P. si n. sobě Svazek: 2 Strana: 0688
P. si n. sobě = chuti nabyti, pochoutky dostati, sich an etwas laben, weiden, weid- lich thun, Geschmack finden. Jg. — si na čem: na pečeni. Us. — si kdy. On si v štěstí pochutnával. Záv. — čemu. Pochutnám ja- zyku, břichu. Zlob. — si čím: vínem, pod- máslím. Sych. — si proti komu (gelüsten). Před večerem již odtud uhlídaje Sion, po- chutnávati sobě bude proti němu. Br.

207406   P. si něco Svazek: 2 Strana: 0948
P. si něco = kvízdaje opakovati, über-, von neuem pfeifen. Us. Hý.

207407   P., stříž Svazek: 2 Strana: 0799
P., stříž, p. vlasů, das Haarschneiden, obřad staroslovanský z časů pohanských, který zá- ležel v stříhání vlasů chlapci sedmiletému. Vz. S. N. Postřižin zajisté tak se vymáhá k nazireatu, že nazireat bychom vůbec po- střižinami — název slovanského obřadu na starozákonný obřad přenosíce — jmenovati mohli. Sš. L. 11. — P., postřižení na du chovního, Tonsura. V MV. nepravá glossa. Pa.

207408   P točný Svazek: 9 Strana: 0243
P točný, vz Potoční.

207409   P. trpné času minulého Svazek: 2 Strana: 1008
P. trpné času minulého. Toto tvoří se dvojím způsobem, obyčejně od sloves pře- chodných, někdy také podmětných a střed- ných (Zk.): příponami -t (t?), -ta, -to ? -? (-n?), -na, -no ? tyto jsou původem svým ukazovací zájmena: ten a on. Gb. Přípona -t (-t?, -ta, -to) přidává se ku kmenům in- finitivným v -i, -u, -y, -m a n ukončeným (sloves I. tř. kmene otevřeného a II. třídy), nosovky m a n pak v (i)a se ruší: bi-t, bi-ta, bi-to, kry-t, bodnut, ťat a piat (od tnu a pnu). Po ostatních kmenech přidává se přípona -n (??, -na, -no) a to buď po- mocí spony e (ve třídě I. (II.) a IV.) aneb přikládáme ji přímo ku kmeni infinitivnému (ve tř. III., V. ? VI.) jako: nes-e-n(?) do- saž-e-n(?), noš-e-n(?); vidě-n(?), v?lá-n(?), ku??vá-n(?), při čemž a před -?(?) vždy se dlouží, někdy i ě: vidín, jmín. Kz., Bž. 175. — Poznam. 1. V druhém případě není třeba bráti e za sponu (hledě-je-n), neboť z tohoto tvaru povstalo by hleďén — hledín. Tento tvar (hledín) zhusta se naskýtá, ale od kmenů otevřených tvoříme toto příčestí prostým přidáním přípony -t nebo -n ku kmeni infinit.: hledě-n, jako: bi-t. Bž. Vz Hořeti. — Pozn, 2. Před -en měnívá sepak \ sloves ukončených v -iti (nikoli ukonče- ných v -ěti): t v c: mlátiti — mlácen, vz T., d v z: hladiti — hlazen (Cf. Popuditi, Poraditi, Raditi, na mor. Zlínsku : ohraděný, osloboděný, vycuděný, Brt. a vz D. I. 201. b.); z v ž: kaziti — kažen, s v š: nositi — nošen, cf. Porositi a vz S.; st v šť: pustiti — puštěn, cf. Kořistiti, Postiti a St; k v č: péci (pek) — pečen, h v ž: stříci (střeh) — střežen, sl v šl: mysliti — myšlen. Slovesa ukončená v -eti (-ěti) koncové souhlásky v trpném příč. nemění: viděti — vidén, se- děti — seděn — seděni, zapověděn, vypo- věděn. (Brs. 20.). — Pozn. 3. Přípona -t (-ta, -to) = skr. -tas (çrutas), lit. -tas (klau- sytas), řec. -rog (xkvró?), lat. -tus (clutus, inclytus), goth. -ths (salbôths). Schl. — Pozn. 4. Přípony -n (-na, -no) latina, litevština, a řečtina nemají; němčina má -n se sponou e: gelung-e-n. Řečtina a latina mají adjek- tiva, jež mají trpný význam: ô'tivó? gefürchtet, ?????? m. ütßvOQ ctěný, plenus naplněný, magnus vyrostlý. Taková adj. má také slo- vanština : plný, lit. pilnas (pil-ti = plniti). Schl. — C) P. passivi praesentis. Tvořilo se příponou -m (??), -ma, -mo (-mý, -má, -mé) a sponou o a e: nes-o-m?, píš-e-m? (z piši-e-m?), pek-o-m?, bij-?-m? atd. Toto příčestí v době historické vyhynulo a zů- staly nám jen některé zbytky: vědom, la- kom, pitom, Schl., Gb., vz nahoře; známý, vidomý, zřejmý, Zk., a v substantivech atd. ku př. hojemství, lakomec, tajemník, šeptmo, bodmo. Hš. Vz o užívání jich do- leji: II. Příčestí trpné, pozn. 4 — Pozn. 1. Litevština má totéž příčestí ale v původní formě: a-mas: sukamas qui vertitur, veža- mas qui vehitur, mylimas qui amatur. — D.) K příčestím počítají se také verbalní adjektiva odvozená od příčestí času minu- lého : bit, a, o — bitý, á, é, milován, a, o — milovaný, á, é; přišlý, přestálý, sesta- ralý. Příčestí činné času minulého formy určité 1. od sloves nepřechodných: odpadlý, padlý, pošlý, přeběhlý, přišlý, sešlý, umrlý, upadlý, uteklý, uniklý, vyběhlý, pohořelý, uvadlý, vyhaslý, vyprahlý, vysedlý, zahy- nulý, zamrzlý, zarostlý, zvětralý. — 2. Ód sloves zvratných, a) Význam činný: pro- hřešilý, rozmohlý, rozsedlý, rozstoupilý. — b) Význam trpný: dopustilý, zatvrdilý. — 3. Od sloves předmětných, a) Význam činný: zapomenulý, zvítězilý. — b) Význam trpný : chovalý, neslýchalý, osedlý, podniklý, po- znaly, přestálý, promeškalý, vystálý, vy- znalý, zadržalý, zahnalý, zachovalý, za- pomenulý, zasedělý, zasloužilý, zdědilý. — Pozn, 1. Nyní za příčestí toto často nelepě užívá se minulého přechodníku určitého: utekší m. uteklý, přišedší m. přišlý, zhy- nuvší m. zhynulý a p. Brt. Vz více v Km. II. 275.-277., v Brt. S. I. 429.-433. a -lý. Pozn, V již. Čech. objevuje se příčestí skoro vždy ve formě určité: byl odvezenej (-ný m.: -žen) do Prahy; fšichňí vojáci byly po- střílený; v tomto případě má tam plural jen jeden tvar pro všecky rody. Kts. — Při příčestích může tedy býti zakončení buď ne- určité (svadl, dla, dlo; milován, a, o; se- hnut, a, o) aneb určité (svadlý, milovaný, se- hnutý). Užívá pak, se I. příčestí činného: 1. formy neurčité k opisování časů minu- lých jak indikativu tak kondionalu. P. to odvozuje se ode všech sloves podmětných, předmětných a středních. V 3. osobě sg. i pl. vypouštějí se nyní obyčejně spony jest, jsou. Svadl jsem, strachoval jsem se, svadl bych, byl jsem svadl, odešel (jest), odešli (jsou). — Pozn. 1. Při řčení rád bych příčestí činné se vypouštívá: Zabečela kráva, že by ráda na pole. — Pozn. 2. Participium activi mívá význam optativný: Čert to vzał! Zdraví páni byli! (v jedné koledě). „Zdrav se prošel, zdrav, Vašku, tancováł" říká se tomu, kdo maje někde nějakou pořízenou špatně pochodil". — Frasemi zdraví zkazovali, zdraví čekali, zdraví požčávali děkuje se tomu, kdo po nás někomu vzkazuje pozdra- vení, kdo nám půjčil peněz a čekal, komu oplácíme věc vypůjčenou. Brt. — 2. Formy určité, když se příčestí substantivu za pří- vlastek připojí. Užívá se ho jen: a) při časo- slovech podmětných. Po zmrzlém blátě chodil. Pass. Vypuklé oči, oteklé břicho, zralé obilí. Kom. Réví rozkvetlé vydalo vůni. Br. Budou na kůži těla jejich poskvrny pozčernalé. Br. Zrnce dříve zahynulé vzrostlo jest. Št. — b. Při časoslovech středních. K ničemu se nehodí mysl zbláznělá. Br. Potok rozvodnilý. Br. Lepší jest jistý pokoj než nejisté a ne- dbalé vítězství. V. Tlachač stalé i nestalé věci tlampe. Kom. — Zvratné zájmeno se u příčestí se neklade. — Pozn. 1. Příčestí určitá mají v sobě zhusta pojem možnosti aneb po záporu smysl nemožnosti. Život věčný jest neobsáhlý, ale svět jest obsáhlý. Lyk. Viz nestihlou lásku boží. Lyk. Jest malý, ale znalý (jest ho rozeznati od jiných). Brt. — Pozn. 2. Příčestí určitá berou na se moc jmen podstatných jako jména pří- davná. Narážení šprýmovná zdvořilým sluší a kratochvilní žertové a libá mluvení. Právo jest zkušenému věřiti. —- Pozn. 3. Některé formy příčestí činného sbíhají se o významě jak činném tak trpném: znalý = znající n. kdo se snadno pozná; zběhlý — zkušený n. udalý, umělý, zjezdilý, prošlý a p. Člověk svět prošlý (který prošel). Mluvil o věcech jedem prošlých. Us. — II. P. trpného, které se zpravidla jen od přechodných sloves tvoří, užívá se takto. 1. Formy neurčité a) k opi- sování rodu trpného ve všech časích a způ- sobech. Jsem milován, bývám milován, býval jsem milován, byl jsem milován, budu mi- lován, byl bych m., jsa m. atd. Spony jsem, budu často se vypouštějí, zvl. když již před- cházejí. Země bude vyprázdněna a zloupena. Br. Dítky jejich rozrážíny budou před očima jejich: domové jejich zloupeni a ženy jejich poskvrněny. Br. — b) Přísudkem v nomi- native, akkusativě a dativě. Tak jest opuštěn, že se nemá s kým poraditi. Svázánu řetězy kázal ji v žalář vsaditi. Bůh nám nedá býti opuštěnu. Když tam přijde, umrla ho na- lezne. Brt. S. §. 427. Jsem zarmoucen, a, o; viděl jej zarmoucena, ji zarmoucenu, je za- rmouceno; viděl je (akkus. pl. m. a f.) za- rmouceny, je (akkus. pl. n.) zarmoucena; nelze mi býti zarmoucenu (pro všecky rody a čísla). Na něm jest naděje naše postavena. Mudr. Pán Buoh dá dobrú odměru, dada mieru střesenu, natlačenu, vrchovatu, osutu. Št. Nedejž mu zahanbenu býti. St. Ciesaři nebť jest tuto zabitu býti, neb mě tuto ubezpečiti. Dal. 141. Vz doleji. — c) Za pře- chodník trpný ve spojení s přehodníky jsa, byv, bývaje. Plavci od velikého nebezpe- čenství osvobozeni jsouce Bohu díky vzdá- vali. Vrátil se byv od nich uhaněn. Člověk kárán bývaje zatvrzuje šíji. (Brt. S. §. 432.). — Vz Přídavný. — 2. Formy určité k vy- jádření dokonaného děje, stavu vsešlého z do- konaného děje. Toto město bylo tehdáž již založené. ???? - ????? tór? "??.???? (plus- quamperfectum). Toto město jest nyní za- ložené. Avtfj ?'j 7TÓi.tq vvv "??????? (perfectum). Kdybychom měli věty: Toto město bylo tehdáž založeno n. jest nyní založeno (uvá- dí-li se děj ve skutek), ty by byly po řecku : Avttj ij ttoXií; zótt 'ey.rioOtj n. ???? >) nókic; vvv '??????-?} (aorist). ?????????? (futurum III.), bude napsaný. Bude napsán = yga- (f)j6eTai. O iífioioc; ijjuiv "o/iotct y.al 7iotjj6ti, ťódre '?? ???????? ??????? = tak že zby- tečné bude voleným, tak že zvolení jeho bude zbytečné. Tak že zbytečně bude volen (bylo by): ??!>?,'??????. Cf. Ndr. §. 715., 718., 723. Bránil svědka, že kdesi odprošovati musel a tedy že jest přesvědčený (nezpůsobilý). Žer. Záp. I. 80. Ty věci pádu poddané jsou. Mudr. Ten kord byl ukrvácený na konci. Svěd. Nebo jste ode kvasu hříchu očištění. Sš. Požehna- nás ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš. Země naše u úhlů zploštěná jest. Mus. II. 113.— Pozn. 1. Jak praveno, tvoří se příč. trpné v -ný a -tý z pravidla to- liko od sloves přechodných, avšak sbíhají se tvary ty i při slovesech podmětných a střed- ných, ačkoli jen zřídka: Padané ( = padlé) ovoce. V. Voda stojatá bývá smrdutá. Br. Le- žaté ovoce. V. Bělosť lesknutá (lesklá). Vůz visutý (visící). Jg. Věci srostlé, srostité. Us. Příč. trpná minulá určitá vedená od sloves zvratných vyskytují se zhusta i ve spisovném jazyku a to správně, poněvadž se významem blíží slovesům přechodným: uhřatý (který se uhřál), upocený (který se upotil), napitý, roz- hněvaný atd. Často jen smysl rozhoduje, ukazuje-li příč. k slovesu přechodnému aneb ku zvratnému. Brs. 144. — Participia pas- sivi sloves nepřechodných uživá se na mor. Zlínsku často (vzhledem k jazyku spisov- nému) nesprávně s významem participia ac- tivi: Tak daleko był v tom lesi zajděný. Už byli všeci sejdení. Včil je svět vysoko vy- jdený (= jest mnoho nádhery a pýchy). Býł v ďúře vlezený. Páni byli slezeni (= byli s kočaru slezli). Stromy byly odkvetené. Je všecek promřítý zimú. Je najezený, na- pitý, pomodlený, vyspaný. Minutý týden. Už je staté (už se stalo). Peníze zastaté (jež jsou za někým). Koně byly ustáté (una- veny, vysíleny). Deset nás to měło kupených. — Po způsobu polském: Ty smłuvy ostały zebrané (= sebral je). Brt. — Pozn. 2. I tato forma, je-li záporná, má do sebe význam nemožnosti. Bůh jest studnice dobroty ne- převážená. Bl. — Pozn. 3. Formy neurčité užíváme tedy obyč. v přísudku, formy pak určité v přívlastcích. Avšak hledíme-li ne tak k ději, jako k vlastnosti jím nabyté, sbíhají se i v přísudku formy určité. Ale rozdíl tento mezi formou určitou a neurčitou činí se pravidelně, jak podotčeno, v nominativě a akkusativě, v pádech ostatních užíváme nyní jen formy určité. Viděl jsem město rozdělené na ulice. Kom. Jiní odjinud po- šlé Čechy býti pravili. Háj. Na Moravě objevuje se příčestí skoro vždy ve formě určité. Žito je požaté, vymlácené. Častěji vyskytuje se tvar neurčitý v rodě středním: Už je zaplaceno. (Brt.) Vz nahoře II. b. — Pozn. 4. Příčestí neurčitá trpná času pří- tomného i minulého bývala v strč. obyč skloňována dle Otcův, do nedozírama da- leka. Rkk. Pro bratry rozvaděma. LS. Dva na smrť odsúzena člověky. Pass. (liž. 132. Vz Lze, Otcův). — Pozn. 5. Parte. pft. pass. užívá se častí) (mnohem častě ji ještě v ja- zyku polském) bezpodmětně. Ústavně bojo- váno bylo; bylo naň žalováno, té noci málo spáno bylo. Je-li sloveso přechodné, stojí pak předmět ve větách kladných v akkus.; gt., není-li dělivý, neměl by se na místě akkusativu nikdy klásti. Poláci užívají akkus. (Obrusy zebráno), ale u nás se v takových vazbách nyní téměř výhradně genitivu užívá, ovšem nesprávně. Veliké váhy na to kla- deno (buď: veliká váha kladena, aneb: ve- likou váhu kladeno). Rozestaveno stráží (m. stráže rozestaveny, aneb: stráže (akk.) ro- zestaveno). Vypraveno poslů (m.: vypraveni posli n. vypraveno posly). Správný jest to liko gt. dělivý: Přibráno peněz, ubráno ovsa, naloženo sena, dáno jim chleba a vína. Brt. Vz Přídavný. — Pozn. 6. Příčestím skra- cuj í se nejhustěji: a) věty vztažné n. pří- vlastkové: Jedno slovo, z rozdílných úst pošlé, jinak a jinak váženo bývá (které pošlo). — b) Řidčeji věty příslovečné. A jiné símě padlo podlé cesty a vzešlé uvadlo (a když vzešlo). — Pozn. Přesná prosa pří- čestí trpné ve skrácených větách přísloveč- ných opírává o transgressivy pomocného slovesa; prosa nynější, nemajíc toho příkladu v němčině, přestává na pouhém příčestí. Vydra, z mládi chycena (m.: chycena byvši
n. chycená) může se krotiti. Modrá ruda na
prášek roztlučena (m.: roztlučena byvši n.
jsouc nebo roztlučená) dává modř. (Kos.).
Cf. Kralová Anna uherská jsoucí nemocí
poražena život svůj dokonala. Bart. Lépe
jesť tobě u věčný život ujíti mdlu jsúce. Ž.
J. K. (Bž. 132.). Ale i: Skrze hledí hrotem
v oko poboden umřel. V. Cf. nahoře II. c. —
c) Věty podmětné n. předmětné. Pomsta jím
nad odporníky vzatá zjiskřila znovu národ
římský (že pomstu vzal). Vz více v Zk.
Skl. 661.—667.; Mluv. II. 132.—134. — Pozn.
7. Příčestí užívá se chybně zejména tehdáž,
kde by bylo klásti výminečnou větu: Aeneis
jest, přísně vzato, epos umělé m.: Aeneis
jest, hledíme-li k věci bedlivě. Také věta
účelná má často státi. Takový skutek jest,
upřímně řečeno, špatný m.: T. s. j., abych
u. mluvil, špatný. Kde však lze takové
příč. doplniti v samostatnou větu tvarem
buď, tam možná ho užiti: Mezi námi řečeno
(buď), ten člověk je pošetilý. Brs. 145. —
Pozn. 8. Zbylé nám tvary příčestí trpného času
přítomného mají do sebe a) vyznám trpný
a proto vynáší se podmět činný dativem:
Buď vám to svědomo. — b) Význam činný
a v té příčině vynáší se předmět genitivem
aneb s předložkami: v, na atd. Toho jsem
dobře svědom. Havran od přirození na umrlé
lakomý jest. - Zk. Ml. II. 134. - Vz také S. N.
VIII. 668., 673., Brs. 142.-145., Přídavný. -

207410   P. vyjadřuje se Svazek: 2 Strana: 1012
P. vyjadřuje se 1. akkusativem (akkus. příčiny). Co pláčeš ? Plačte, oči plačte, máte co plakati. Vz Akkusativ. — Genitivem pří- činným. Kajte se hříchův. Až mi té nedba- losti hněvno bylo. Toho se vám přátelsky odměníme. Vz Brt. S. §. 88.,Genitiv. — 3. Instrumentalem příčinným. Řádem všecky věci stojí. Válkami měst ubývalo. Hořem smyslů pozbyl. Vz Brt. S. §. 129., Instru- mental. — 4. Předložkou od. Umřel od ne- moci červené. Na rukou puchýře od vesel se dělají. Vz Brt. S. §. 181., Od. — 5. Před- ložkou z. Všeci se z Jana smáli. Posměch sobě netrop z chudiny. Bude mi hněv z toho. Zdá se, žes nerád z příchodu mého. Vz Brt. S. §. 198., 200., Z. — 6. Předložkou dle. Dle svých dobrých skutkov u věčnú radosť pojdú. Kat. 2033. Vz Brt. S. §. 206., S., Dle. — 7. Předložkou k. K jeho prosbě to učinil. K rozkazu božímu obětovati chtěl syna. Vz Brt. S. §. 214., K. — 8. Předložkou pro. Sodoma pro Nešlechetnost' obyvatelů se pro- padla. Vz Brt, S. §. 227., Pro. — 9. Před- ložkou na. Vstali na knížecí slova. Rozne- mohl se na zimnici. Vz Brt. S. §. 246., Na. — 10. Predložkou nad. Popeluška se nad tím velice starala. Vz Brt. S. §. 287., Nad. — 11.Předložkou o. Chodili o to k panu Lvovi. O ty věci s ním rozmluvíme. Král o pokoj pracoval. Vz Brt. S. §. 258., O. — 12. Před- ložkou pod. Všechen most otřásá se pod jejich davem. Pod takovými těžkostmi ži- vota někteří znestatečněli. Vz Brt. S. §. 296., Pod. — 13. Předložkou po. Rána po tom balsámu se zhojila. Po těch zelinách bolesť přestala. Vz Brt. S. §. 322., Po. — 14. Před- ložkou za. Jižtě trpěl za to dosti. Za chudé přátely se hanbil. Posly k němu za pilnými příčinami vypravím. Vz Brt. S. §. 331., 340., Za. — P., příležitosť, der Anlass, Stoff, die Gelegenheit, Veranlassung. P-nu dáti, p-ny podati, p-nou býti; p-nu dáti k něčemu (k úrazu); p-na se mi dala; nezaspati své p-ny (gt.); něčemu p-nu dáti. V. Míst a pří- čin k slýchání slova Božího nezanedbati. Br. Rodičové mají v zlé p-ny dětí nepou- štěti. Kom. Za tou p-nou sněm držán byl. Har. Varovati se příčin milování. Rad. zvíř. Z toho vezma p-nu, aby tě vyhnal z ráje. Solf. Samoděk k sváru p-nu dává. Sych. To dalo příčinu k hádce. Ml. Pavel příčinu a podnět bére k napomínkám pro Timotha. Sš. II. 356. — P., příhodné místo, ein gün- stig gelegener Ort. Krčma na dobré p-ně, že tam mnoho lidí jezdí. 61. 270. — P., případnosi, případ, věc, okolnost, der Um- stand, Fall, die Angelegenheit. Šetře příčin, jakosti, nemoci, věku se vší pilností. Smrž. Ten příklad se v podobné p-ně zběhl. V. Co jest příčin, ježto k soudu sluší. Tov. k. 213. Jak by se v takových p-nách chovati měli. V. — P., vina, die Schuld. Dělal bych si p-nu po všechen věk, kdybych tomu byl tenkráte připustil. U Rychn. Prk. — P. u my- slivcův = místo, kde zvěř ráda se zdržuje, der Wechsel. P. jelena. D. — P., ves u Ra- kovníka. PL.

207411   P-ný Svazek: 2 Strana: 0676
P-ný, subst. —pohodný.

207412   P-ze Svazek: 8 Strana: 0275
P-ze = pense (záp. Mor.; laš. penzija). Brt. D. II. 517.

207413   1. Pa Svazek: 2 Strana: 0463
1. Pa-, předpona, znamená něco napodo- beného, nepravého, pozdějšího, špatného, na oko pravého : pablesk, patisk, pačesy, padě- lati, pastorek, pahor, pahrbek, pajeď, pa- louch, patoky, pařez, paběrky, paměť, pa- louk. Mk., Mkl. B. 3.61. — Po- m. pa- (a se- slabilo se v o): parob — poroba, pahuba — pohubiti, pachuť i pochuť, paprslek — strč. poprslek; podobně pro- m. pra-: pranárod — pronárod. Gb. Hl. 77. Vz Bž. 36.

207414   2. Pa Svazek: 2 Strana: 0463
2. Pa, interj. Pa! mé panstvo spanilé! Puch.

207415   Pa Svazek: 7 Strana: 0168
Pa-. Cf. Bž. 217., 237.

207416   Pa Svazek: 7 Strana: 0168
Pa = pak. Kde pa? Kam pa? U Loun. Kš.

207417   Pá Svazek: 7 Strana: 0168
Pá = s Bohem (v dětské řeči). Dej mi pá (s Bohem, pusu, hubičku). Us. BPr., Zkr. Já jdu pá (na procházku a p.). Us. To je Pa (pán Bůh, ukazuje-li se na kříž nebo na nebe). Us. Šd.

207418   Pa Svazek: 8 Strana: 0265
Pa =pak. Do pa je to tady? Dšk. Jihč. I.

207419   Pa yztyka Svazek: 7 Strana: 0205
Pa yztyka, y, f. = les u Malé Skály. Blk. Kfsk. 805.

207420   Pába Svazek: 8 Strana: 0265
Pába, y, m., z Fabian. Kbrl. Sp. 15.

207421   Pabásnění, n Svazek: 8 Strana: 0265
Pabásnění, n., Nachdichtung, f. Kub. Rol. 12.

207422   Pabásniti co Svazek: 8 Strana: 0265
Pabásniti co. Vlč. Bás. 13. Cf. předcház.

207423   Pabásniti co Svazek: 9 Strana: 0211
Pabásniti co: žalmy. Flš. Písm. I. 411.

207424   Pabcłať Svazek: 7 Strana: 0169
Pabcłať, pabłcovai sa = pablovati se. Mor. Brt. D. 244.

207425   Pabeč Svazek: 7 Strana: 0168
Pabeč, bče, m, les v Libějicku. Blk. Kfsk. 654

207426   Pabek Svazek: 7 Strana: 0168
Pabek, bka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

207427   Pabělokrevnosť Svazek: 10 Strana: 0241
Pabělokrevnosť, i, f, pseudol ucacmia. Vz Ott. XX. 908.

207428   Paběn Svazek: 7 Strana: 0168
Paběn, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124., Pal. Děj. I. 380.

207429   Paběn Svazek: 8 Strana: 0265
Paběn, a, m., z Fabian. Mus. 1894. 117.

207430   Paběnice Svazek: 2 Strana: 0463
Paběnice, Pabienitz, ves u Kutné Hory. PL., Vz Tk. I. 74., 154., III. 53., S. N.

207431   Paběnice Svazek: 7 Strana: 0168
Paběnice. Arch. VIII. 113., 443., Tk. V. 253., Blk. Kfsk. 1380., Sdl. Hr. I. 256., Let. 142., Rk. Sl.

207432   Paběrek Svazek: 2 Strana: 0463
Paběrek, rku, paběrky, ův, pl., m., od br (br-áti), r se stupňovalo v ěr, vz R. Bž. 69. P., co se po sebrání ještě béře n. najde, jako na vinnicích, na stromích, na polích, die Nachlese. Jg. Sbírání p-ků na vinnicích. V. Vinař víno sbírá, p-kň chudým nechávaje. Kom. Jan. 439. Sbierá p-ky po těch, ježto víno sbierají. BO. — Paběrky, ostatky, reli- quiae sanctorum, Uiberbleibsel. Pozůstalé po svatých p-ky. Lut. Antik. 1592. P-ky ctíti. Ib.

207433   Paběrka Svazek: 9 Strana: 0211
Paběrka, y, f., vz Paběrek. U Křenovic. Vlch.

207434   Paběrkář Svazek: 2 Strana: 0463
Paběrkář, e, m. = paběrník. Jg.

207435   Paběrkářka Svazek: 2 Strana: 0463
Paběrkářka, y, f. = paběrnice.

207436   Paběrkování Svazek: 2 Strana: 0463
Paběrkování, n., das Nachlesen. Br.

207437   Paběrkovati, paběrovati Svazek: 2 Strana: 0464
Paběrkovati, paběrovati, nachlesen, nachernten. -- co: klasy, hrozny, ovoce. Ros. — kde: na poli, na vinnici. — kdy: po vinobraní. Br. — s kým. Us. — Vz Pa- běrek.

207438   Paběrnice Svazek: 2 Strana: 0464
Paběrnice, e, f., die Nachleserin bei der Ernte. Dch.

207439   Paběrník Svazek: 2 Strana: 0464
Paběrník, a, m., der Nachleser bei der Ernte. Nej.

207440   Pabeš, e, m Svazek: 2 Strana: 0464
Pabeš, e, m. Pavel. C.

207441   Pabian Svazek: 7 Strana: 0169
Pabian, a, m., os. jm. D. ol. III. 96., Arch. VIII. 228., Tk. V. 102.

207442   Pabian Svazek: 8 Strana: 0265
Pabian, a, m., z Fabian. Gb. H. ml. I. 441.

207443   Pabiánek Svazek: 7 Strana: 0169
Pabiánek, nka, m., os. jm. Arch. III. 363. — P., nku, m., rybník u Prčice. BPr.

207444   Pabianka Svazek: 7 Strana: 0169
Pabianka, y, f., ves. D. ol. X. 501.

207445   Pabíček Svazek: 7 Strana: 0169
Pabíček, čka, m., os. jm. Šd.— P. Jan, spisov. 1789. Jir. Ruk. II. 70.

207446   Pabík Svazek: 7 Strana: 0169
Pabík, a, m., os. jm. Arch. V. 529.

207447   Pabitva Svazek: 9 Strana: 0211
Pabitva, y, f., při manévrech. Ott. XVI. 762.

207448   Pabjan Svazek: 7 Strana: 0169
Pabjan, a, m. =Fabian. Ž. kl. (320.).

207449   Pabjr, a Svazek: 7 Strana: 0169
Pabjr, a, m., os. jm. Pal. Rdh. 1. 124.

207450   Pablána Svazek: 7 Strana: 1350
Pablána, y, f., Pseudomembrana.

207451   Pablána Svazek: 8 Strana: 0265
Pablána, y, i. Hlav. Obrz. 20.

207452   Pablánitý Svazek: 7 Strana: 1350
Pablánitý, pseudomembranös.

207453   Pablánitý Svazek: 10 Strana: 0241
Pablánitý zánět jícnu (vláknatý), oeso- phagitis fibrinosa (crouposa); p (záškrtový) zánět průdušek, bronchitis crouposa, Bron- chialcroup. Ktt.

207454   Pablas Svazek: 2 Strana: 0469
Pablas, u, m. Vz KP. IL 277.

207455   Pablas, vz Svazek: 2 Strana: 0464
Pablas, vz Pavlas.

207456   Pablásková Svazek: 2 Strana: 0464
Pablásková. Poroučím se paní Kateřině P-vé = slož karty, prohrál bys. Us. u Kr. Hradce. Fr.

207457   Pablavka Svazek: 2 Strana: 0464
Pablavka, y, í. Mineralblau, n. Techn. III. 43.

207458   Pablcat sa Svazek: 2 Strana: 0464
Pablcat sa, po tmě, blátem (tápati). Na mor. Zlínsku. Brt.

207459   Pablen Svazek: 2 Strana: 0464
Pablen, u, m., scopolia, rostl. lilkovitá. Rostl.

207460   Pablena, Pavlena Svazek: 2 Strana: 0464
Pablena, Pavlena, y, f., Pauline. Gl. 212.

207461   Pablesk Svazek: 2 Strana: 0464
Pablesk, u, m., nepravý blesk, After-, Ab-, Nachglanz. Tedy šp. p. slunce m.: pa- prslek. Jg.

207462   Pablesk Svazek: 7 Strana: 0169
Pablesk. Vz Pa . — Čch. Dg. 482. P. hvězdný, Čch. Bs. 15., naděje, Vlč., útěchy. Šml.

207463   Pableskovati kde Svazek: 10 Strana: 0241
Pableskovati kde. V pozadí p-kuje kus vesnického karakteru. Zvon IV. 211.

207464   Pablík Svazek: 7 Strana: 0169
Pablík, a, m., os. jm. D. ol. II. 275.

207465   Pabliko Svazek: 2 Strana: 0464
Pabliko, a, m. = Pavlík, Pavel. Gl.

207466   Pablovati se Svazek: 7 Strana: 0169
Pablovati se = potulovati se, tápati, potloukati se (po tmě, lesem). Val. Vck., Brt. D.

207467   Pablýňati se Svazek: 7 Strana: 0169
Pablýňati se = pablovati se. Val. Vck., Brt. D.

207468   Pabľznať sa Svazek: 7 Strana: 0169
Pabľznať sa = courati se. Mor. Brt. D. 158.

207469   Pabóceti se Svazek: 7 Strana: 0169
Pabóceti se = potulovati se. U Věrovan. Hlvk.

207470   Pabók Svazek: 8 Strana: 0265
Pabók, a, m. = pabúk, pavouk. Kunšt. Brt. D. II. 234.

207471   Pabouk Svazek: 2 Strana: 0464
Pabouk, v obec. ml. m.: pavouk, vz B.

207472   Pabouněti Svazek: 7 Strana: 0169
Pabouněti, vz Pabúňati.

207473   Pabousek Svazek: 7 Strana: 0169
Pabousek, ska, m., sam. u Něm. Brodu.

207474   Pabrati se v čem Svazek: 7 Strana: 0169
Pabrati se v čem = probírati se, rýpati se, herumstöbern, -wühlen. U Bzence. Šd.

207475   Pabrusič Svazek: 7 Strana: 0169
Pabrusič, e, m. P. čes. jazyka (špatný). Prk.

207476   Pabŕzňať Svazek: 7 Strana: 0169
Pabŕzňať = pížgřiť se, matlati se. Mor. Brt. D. 158.

207477   Pabúcať Svazek: 7 Strana: 0169
Pabúcať = pabrati se; hřmotně převra- ceti, prehazovati, rumpelnd durchstöbern, zu oberst kehren. Mor. Šd., Vck. — sa — pablovati sa. Mor. Brt. D. 244.

207478   Pabučí Svazek: 2 Strana: 0464
Pabučí, n. (od buk), -dürres Waldreiss. Jg.

207479   Pabučí, n Svazek: 10 Strana: 0241
Pabučí, n. = pavučina. Dšk. Km 6.

207480   Pabučina Svazek: 7 Strana: 0169
Pabučina, y, f. = pavučina. Us. — P. = les u Kozojed na Plasku. Na P-ně = louky u Libětic na Strak. BPr.

207481   Pabučina Svazek: 10 Strana: 0241
Pabučina, y, f. = mříže. V zlodějské mluvě. Sr. Krems.

207482   Pabučinář Svazek: 8 Strana: 0265
Pabučinář, e, m. = pabók. Kunšt. Brt, D. II. 234.

207483   Pabuda Svazek: 7 Strana: 0169
Pabuda, y, m. = pobuda. U Přer. Fr. Blý.

207484   Pabůh, oha Svazek: 2 Strana: 0464
Pabůh, oha, m., nepravý bůh, der Abgott. Zlob.

207485   Pabúk Svazek: 7 Strana: 0169
Pabúk, a, m. = pavouk. Mor. Šd.

207486   Pabulka, y Svazek: 7 Strana: 0169
Pabulka, y, f. = vyvýšenina na kůře, pustula, die Pustel. Rst. 459.

207487   Pabulkovati Svazek: 7 Strana: 0169
Pabulkovati =pabulky dělati. Rst. 459., 221.

207488   Pabúňati Svazek: 7 Strana: 0169
Pabúňati = pabúcať. U Bzence. Šd. — P. = zpouzeti se. Co pořád pabúňáš ? Brt. D. 244.

207489   Pabůza Svazek: 2 Strana: 0464
Pabůza, lépe; pavuza. Jg.

207490   Pabůza Svazek: 10 Strana: 0241
Pabůza, y, f. Ukrojil si chleba pod pa- bůzu (velký kus). Zliv. Kub. List. fil. 1902. 250.

207491   Pabuzda Svazek: 10 Strana: 0241
Pabuzda, y, f. = paveza. Dšk. Km. 22

207492   Pabza Svazek: 8 Strana: 0265
Pabza, y, f. = pavza, pabuza. Kunšt. Brt. D. II. 231., 445.

207493   2. Pac Svazek: 2 Strana: 0464
2. Pac, i, f. = uhození rukou v ruku(u dětí), der Handschlag, die Patsche. Dej p. pánu. Us. Tys dal kočce pac (učinils hloupý kou- sek). Us. u Kunv. Msk.

207494   1. Pác Svazek: 2 Strana: 0464
1. Pác. Tu on dareba ohmát kameň a pác do okna a tabula břink. Na mor. Zlínsku. Pác ho za tylo —a ten tam (když se něco živě vypravuje). Vz Časoslovo. Us. na Mor., Brt. Tady je všechno vzhůru pácem = v nepo- řádku. Us. u Bydž. Mý.

207495   2. Pác Svazek: 2 Strana: 0464
2. Pác, u, m., šp. z něm. Beitze, mok, mo- čení. — Mají ho v pácu = drmolí ho, einen in der Beitze haben.

207496   2. Pac Svazek: 7 Strana: 0169
2. Pac. Hrom ti dal pac! Us. Šd.

207497   1. Pác Svazek: 7 Strana: 1350
1. Pác. Ležel tam hore pácem = nohama vzhůru. Slavč. 41.

207498   1. Pac Svazek: 8 Strana: 0265
1. Pac. 15 paců = 1 zl. Snm. I. 586. — P. = křížek na krk jako zdoba. Wtr. Krj. I. 183.

207499   Pac Svazek: 9 Strana: 0211
Pac, packa = ruka. Už je zhuru ????m = mrtev; Rob všecko zhuru pacym = na opak. Slez. Lor. 76.

207500   1. Pác Svazek: 9 Strana: 0211
1. Pác. Dělá všecko pác, pouc (páté přes deváté). Máš knihu v ruce vzhůru pácem (obrácenou). Hoř. 92. Hore pácem = vzhůru nohama, Tům. 39.

207501   Pac mac Svazek: 7 Strana: 0169
Pac mac =hned, bez váhání a p. Přišel a pac mac koupil. U Žamb. Dbv.

207502   1. Pac, u Svazek: 2 Strana: 0464
1. Pac, u, m., z něm. Batzen, peníz za starodávna užívaný v Němcích hořejších, též i v Čechách. Jg. P.= čtyry krejcary n. dva orty. V. Ta věc je za p. (velmi laciná), Šp., něco za pac dáti (lacině). Šm.

207503   Páca Svazek: 2 Strana: 0464
Páca, dle Káča, f., vepřovice, ungebrannter Ziegel. Rk.

207504   Páca Svazek: 7 Strana: 0169
Páca = facka, rána. Us. Rjšk.

207505   Pacák Svazek: 2 Strana: 0464
Pacák, u, m., Patzhammer. Rk.

207506   Pacák Svazek: 7 Strana: 0169
Pacák, u, m. — rybník u Mydlovar. BPr. — P., a, m., os. jm. D. ol. X. 676. — P. Bedřich. Tf. H. 1. 166. — P. Jan a Frant., sochaři. Vz Rk. Sl.

207507   Pacák Svazek: 10 Strana: 0241
Pacák B dř., dr., adv., politik a spis- Vz Ott. XIX. 4.

207508   Pacala Svazek: 7 Strana: 0169
Pacala, y, m. = kdo pořád pacá, der Pfuscher.

207509   Pacalát Svazek: 7 Strana: 0169
Pacalát, u, m., vz Krpec.

207510   Pacalka Svazek: 7 Strana: 0169
Pacalka, pacanka, y, f. = něco upáca- ného, rukama upleskaného, etwas geknetetes. P. = máslo rukama úhledně upleskané. P. z těsta = pečivo, pagáč (hnětenka). Slez. Šd.

207511   Pácaly Svazek: 8 Strana: 0265
Pácaly = nějaké jídlo. Slov. Čes. 1. V. 251., Phľd. 1896. 44.

207512   Pacanda Svazek: 2 Strana: 0464
Pacanda, y, f., ein dickes Weib. Rk.

207513   Pacapkovati koho Svazek: 9 Strana: 0211
Pacapkovati koho = tlouci. Slez. Věst. op. 1896. 15.

207514   Pácať Svazek: 7 Strana: 1350
Pácať = silně kouřiti. Slavč. 33.

207515   Pácati Svazek: 7 Strana: 0169
Pácati, pácnouti = uhoditi, facku vytíti, pleskati. Mor. a slez. Brt. D. 63., Šd., Dšk.

207516   Pácati Svazek: 9 Strana: 0211
Pácati = silně kouřiti. Val. Čes. 1. X. 297.

207517   Pacati, packati Svazek: 2 Strana: 0464
Pacati, packati, pfuschen. Us. v Praze. Rk. Vz Packati.

207518   Pacatka Svazek: 7 Strana: 1350
Pacatka, y, f., vensula, zastr. Rozk.,

207519   Pacatka Svazek: 9 Strana: 0211
Pacatka, y, f. = míč. U Křenovic. Vlch.

207520   Páce Svazek: 8 Strana: 0265
Páce, e, pácovina, y, f. = hlína promí- chaná slamou a plevami (při stavbách). Slez. NZ. IV. 8.

207521   Pacedluk Svazek: 7 Strana: 0169
Pacedluk, Patredluk.

207522   Pacedluk, a, m Svazek: 2 Strana: 0464
Pacedluk, a, m., ves u Holešova na Mor. PL.

207523   Pacek, vz Svazek: 7 Strana: 0169
Pacek, vz Packo.

207524   Pacelice Svazek: 2 Strana: 0464
Pacelice, ves u Blatné. PL.

207525   Pacelice Svazek: 7 Strana: 0169
Pacelice, Patzelitz. Rk. Sl.

207526   Pácem Svazek: 10 Strana: 0643
Pácem jen ve spojení s hore. Ležáł hore pácem = nohama vzhůru. Brt. Sl.

207527   Pacgýňati Svazek: 7 Strana: 0169
Pacgýňati = packovati, klopýtati v běhu, stolpern. Val. Vck.

207528   Paci pac Svazek: 7 Strana: 1350
Paci pac. List. fil. 1892. 381.

207529   Pacibulka, y Svazek: 7 Strana: 0169
Pacibulka, y, f. = mladá rozmnožovací cibulka na staré cibuli, Axillarzwiebel. Čl. Kv XXIV., Rst. 87., 459.

207530   Pacička, y Svazek: 2 Strana: 0464
Pacička, y, f., malá pac. Dej p-ku. Us. Vz Pac, 2.

207531   Pacidlo Svazek: 2 Strana: 0464
Pacidlo, a, n., cíl, kam se pací, das Ziel (?•). Vystavíš je za cíl (pones eos dorsum), na kraji: pacidlo. Br. Žalm. 21. 13.

207532   Pacidlo Svazek: 7 Strana: 0169
Pacidlo = hrom. Cf. Pac. Kmk. II. 37. — P. Je k nám vidět jako do p-dla (velmi dobře). U Něm. Brodu. B. Vodička. U Tře- bonína. Olv. U Chotěb. Neud.

207533   Pacient Svazek: 2 Strana: 0464
Pacient, a, m., z lat., nemocný, der Kranke, Patient. Us.

207534   Pacientka Svazek: 8 Strana: 0265
Pacientka, y, f. Schb. Nád. 48.

207535   Pacifikace Svazek: 2 Strana: 0464
Pacifikace, e, f., z lat., učinění míru, Friedensstiftung, f., Friedensschluss, m.; uti- šení (země násilím n. jinými prostředky), Beruhigung, Pacifikation, f. S. N.

207536   Pacifikal Svazek: 2 Strana: 0464
Pacifikal, u, m., náčiní kostelní, způsob kříže n. monstrance mající, často ostatky svatých v sobě skrývající. S. N.

207537   Pacifikovati Svazek: 2 Strana: 0464
Pacifikovati, utišiti, upokojiti, smířiti.

207538   Pacinka Svazek: 2 Strana: 0464
Pacinka, y, f., pac, das Händchen. Rk.

207539   Pacinov Svazek: 2 Strana: 0464
Pacinov, a, m., Potzowitz ves u Horšova Týna. PL.

207540   Paciřák Svazek: 9 Strana: 0211
Paciřák, U, m. = mosazný knoflík u gara- žije. Mor. Mus. ol. V. 132.

207541   Paciscent Svazek: 2 Strana: 0464
Paciscent, a, m., z lat., smlouvce, strana smlouvající se o mír. Rk. Friedenschliesser, Paciscent, m.

207542   Pacit, u Svazek: 7 Strana: 0169
Pacit, u, m. Dk. P. 12. Vz Pa-, Pačití.

207543   Paciti Svazek: 2 Strana: 0464
Paciti, il, en, ení; pácnouťi, cnul a cl, ut, utí = baciti, uhoditi, schlagen. — čím: rukou. Us. — do čeho. Aby hrom do tebe pacil. Us.

207544   Packa Svazek: 2 Strana: 0464
Packa, y, f., na Slov., pleskačka (na ruce), die Britsche, das Patzel. Packu dáti, držeti. Bern. — Koupil si klobouk na tři packy (obyčejněji: facky) = třírohý, dreieckig. Sych. — P., pacička, ruka (v dětské řeči), das Händchen. Ukaž pacičku. Us. — Jg.

207545   Packa Svazek: 7 Strana: 0169
Packa, y. f. = pohlavek, facka. U Bo- husl. Neor. ČT. Tkč Venko je tma, že be muh packo dať. Ib. Neor. — P. = štípané dřevo. Plot z kolov a jestli sú tie koly zo štiepaného dreva, tedy z paciek je nejpri- mitivnější. Slov. Zátur. — P. = tlapa, zví- řecí noha. Rgl.

207546   Packa Svazek: 9 Strana: 0211
Packa, vz ???.

207547   Packa Svazek: 10 Strana: 0643
Packa, y, f. = nádoba na barvu tru- hlářskou. Slov. Mus. slov. IV. 50.

207548   Packal Svazek: 7 Strana: 0169
Packal, a, m. = kdo packá, špatný ře- meslník, Pfuscher. Us. Kšť.

207549   Packala Svazek: 7 Strana: 0169
Packala, y, f. = packal.

207550   Packán Svazek: 7 Strana: 0169
Packán, ě, m. = koželuh (posměšně). Slov. Rr. Sb. Vz Packati.

207551   Packár Svazek: 8 Strana: 0265
Packár, u, m. = pleskačka. Phľd. 1895. 75.

207552   Packář Svazek: 7 Strana: 0169
Packář, e, m. = packal. U Nov. Kdyně. Rgl.

207553   Packati Svazek: 2 Strana: 0464
Packati, spackati, zpackati, patzen, pfu- schen. — co. Krejčí ten kabát celý spackal. Us. Vz Pacati.

207554   Packati Svazek: 7 Strana: 0169
Packati, packovati = mazati, vymazovati (obmítati), bíliti. Slov. P-la priedomie, lebo sa blížila veľká noc. N. Hlsk. XXI. 36. — P. = kože vo vode práť. Slov. Rr. Sb. — P. = klopýtati. Brt. D. 245.

207555   Packavý Svazek: 7 Strana: 0169
Packavý. P-vým krokem dojíti někam, dopackati se, hinschlampen. U Uh. Hrad. Tč.

207556   Packo Svazek: 7 Strana: 0169
Packo, a, m. (Pacek) Fr. Aug., knihti- skař 1771. Jir. Ruk. II. 70.

207557   Packov Svazek: 2 Strana: 0464
Packov, a, m., mě. Patzkau, ve Slezsku. Zlob. — Fackovan, a, m. — Packovský.

207558   Packovati Svazek: 2 Strana: 0464
Packovati, na Mor. a na Slov. klopýtati, potáceti se, stolpern. — se za kým, stolpernd nachfolgen. Sdl. — P., packu dáti, britschen. Na Slov. Bern. Na Mor. Mšk. Vz Packa.

207559   Packovati, vz Svazek: 7 Strana: 0169
Packovati, vz Packati. Packuje (o opi- lém).

207560   Packovné Svazek: 7 Strana: 0169
Packovné, ého, n., v hutn., das Oerter- geld. Šm.

207561   Packý Svazek: 7 Strana: 0169
Packý blázen = veliký blázen. U Král. Hrad. Kšť.

207562   Paclák Svazek: 8 Strana: 0265
Paclák, u, m. = hrnec něj.? XVI. stol. NZ. IV. 310.

207563   Paclavice Svazek: 7 Strana: 0169
Paclavice, z Pačislavice. Mus. 1889. 162.. 163.

207564   1. Pacli Svazek: 8 Strana: 0266
1. Pacli = puch. P. mrtvol. M. Kalasová: Princez. Maleina. 15.

207565   Paclíř Svazek: 8 Strana: 0265
Paclíř, e, m. = kdo se pokouší dělati lec- jaké věci z rozličných řemesel, bratr všeuměl. Kotk. 112.

207566   Paclovač Svazek: 7 Strana: 0169
Paclovač, e, m. P. cezovnický, v hutn., der Seigerbätzler. Šm.

207567   Paclt Svazek: 10 Strana: 0242
Paclt Čeněk, cestovatel, 1815. —1887. Vz Ott. XIX. 7.

207568   Pacmati se Svazek: 8 Strana: 0265
Pacmati se. Vléci se. U Žleb. NZ. III. 615.

207569   Pácnout po kom Svazek: 8 Strana: 0265
Pácnout po kom = uhoditi. Kld. IV. 210.

207570   Pácnouti Svazek: 7 Strana: 0169
Pácnouti (bácnouti) do čeho čím, schla- gen. Rk.

207571   Pacok Svazek: 7 Strana: 1350
Pacok, čku, m., kleiner dicker Stock

207572   Pacol Svazek: 7 Strana: 0169
Pacol, e, m. Má nohy také pacole = široké jako packy, ťapky. Slez. Šd.

207573   Pacold Svazek: 9 Strana: 0211
Pacold Jiří. Sr. Jub. XXIII.

207574   Pacold, a Svazek: 7 Strana: 0169
Pacold, a, m., os. jm. — P., lovec Vá- clavův. Arch. IV. 591. — P. Jiří, prof. sta- vitelství při čes. technice, rektor techniky 1888—89., spisov.

207575   Pacolek Svazek: 7 Strana: 0169
Pacolek, lku, m. = placek. Laš. Brt. D. 245.

207576   Pacolt Svazek: 10 Strana: 0242
Pacolt Jiří, prof. a spis., nar. 1834. Vz Ott. XIX. 7.

207577   Pacorek Svazek: 2 Strana: 0464
Pacorek, rka, m. = pastorek. Na Slov. U Kroměř. Bkř.

207578   Pacorek Svazek: 7 Strana: 0169
Pacorek, z: pa-dcer-ek. Exc.

207579   Pacov Svazek: 2 Strana: 0464
Pacov, a, m., Patzau, mě. v Budějovsku. PL., Tk. III. 545. Vz S. N.

207580   Pacov Svazek: 7 Strana: 0169
Pacov. Arch. VII. 395., VIII. 17., 79., 80., Tk. V. 253., VI. 353., VII. 417., Tk. Žk. 224., Sdl. Hr. IV. 373., Blk. Kfsk. 1380. Na Mor. Arch. VII. 570., Rk. Sl.

207581   Pácovati, š Svazek: 2 Strana: 0464
Pácovati, šp. z něm. beizen, lužiti. Rk.

207582   Pacovec Svazek: 7 Strana: 0169
Pacovec, vce, m., os. jm. Arch. VII. 337.

207583   Pácovina Svazek: 8 Strana: 0265
Pácovina, vz předcház. Páce.

207584   Pacovina Svazek: 10 Strana: 0242
Pacovina, y, f. = hlína promíchaná ple- vami. U zděných statků jest omítkou oby- čejná malta, u dřevěných p. Slez. Vyhl. II. 310

207585   Pacovský Svazek: 7 Strana: 0169
Pacovský či M. Václ. z Pacova, prof. a hvězdář v 15 stol. †1513. Vz Pal. Rdh. I. 89., 91., Jg. H. 1. 605. — P. Bartol., 1536. děkan fakulty filos. Jir. Ruk. II. 70. — P. Pavel, mikulášenec, f asi 1581. Jir. Ruk. II. 70. — P. Václ., kněz ev. 1662. Vz Jir. Ruk. II. 70. — P. Štěp. Let. 474., Tk. Žk. 84. O jiných P. vz Blk. Kfsk. 1380., Sdl. Hr. IV. 91. 457

207586   Pacovský Svazek: 7 Strana: 1350
Pacovský Václ. Vz Pal. Rdh. I. 85. - P. Ant., vynálezce šelmosmrtiče (vz toto v dod.), sepsal Cestu z Prahy na východ a Proti tryzničům koní.

207587   Pacuvi-us Svazek: 2 Strana: 0464
Pacuvi-us, a, m., spisovatel římský. Vz S. N.

207588   Páč Svazek: 2 Strana: 0464
Páč, i, f., páka, der Hebel, das Hebeisen (od páčiti). Sedl. — Někomu p. dáti = do- tírati naň, Šm.; zasaditi mu jednu; na mi- zinu přivésti. Us. u Petrov. Dch.

207589   Pač Svazek: 7 Strana: 0170
Pač = viz, hle Slov. Btt. Sp. 26. Cf. Pá- čiti.

207590   Pačák Svazek: 7 Strana: 0170
Pačák, u, m. Brambory se uvařily, shnily na pačák = tuze na měkko. CT. Tkč.

207591   Pačár Svazek: 7 Strana: 0170
Pačár, u, m. Brambory (maso, buchty) jsou spáleny na p. Čce. Tkč.

207592   Pačať Svazek: 8 Strana: 0265
Pačať. Nohavice pačały na łýtkóch = byly napjaty. Val. Brt. D. II. 359.

207593   Pačať Svazek: 10 Strana: 0643
Pačať. Nohavice p-ly na lýtkoch = byly napjaty. Brt. Sl.

207594   Pačátka Svazek: 10 Strana: 0242
Pačátka, vensula. Rozk. R. 98.

207595   Pačech, paček, pačoch, pačok, u Svazek: 2 Strana: 0464
Pačech, paček, pačoch, pačok, u, m., vápno s pískem rozdělané k bílení z hruba, Tünche. Us.

207596   Pačechovati, pačekovati, pačocho- vati, pačokovati Svazek: 2 Strana: 0464
Pačechovati, pačekovati, pačocho- vati, pačokovati = pačechem obtáhnouti, tünchen ; ovrhovati, überrüsten. Vz Pačech. — co: zeď. Rk.

207597   Pačej Svazek: 7 Strana: 0170
Pačej, e, m., os jm. Pal. Rdh. T. 124.

207598   Pačejov Svazek: 2 Strana: 0464
Pačejov, a, m., ves u Horažďovic. PL.

207599   Paček Svazek: 7 Strana: 0170
Paček, čka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124 — P., čku, m., vz Pačech.

207600   Páček Svazek: 7 Strana: 0170
Páček, čku, m.,Päckchen,, n. Šm. — P-čky, v horn., der Drückel. Šm.

207601   Páček Svazek: 9 Strana: 0211
Páček, čku, m. = paklík. ?. tabáku. Osv. 1899.

207602   Pačekovati Svazek: 7 Strana: 0170
Pačekovati, vz Pačechovati.

207603   Páčení Svazek: 2 Strana: 0464
Páčení, n. P. dvéří. — P., zdráhání. Bern. — Vz Páčiti.

207604   Pačepek Svazek: 2 Strana: 0464
Pačepek, pku a pl. pačepky, ův, m. = podčepí, podčepky, Zapfenbier, n. Ros.

207605   Pačerky Svazek: 9 Strana: 0211
Pačerky = paterky, růženec Sbor. slov. II. 131.

207606   Pačerněť Svazek: 7 Strana: 1350
Pačerněť, i, t. = nepravá černěť, Pseudo- melanosa.

207607   Pačeřice Svazek: 2 Strana: 0464
Pačeřice, ves u Turnova. PL.

207608   Pačeřice Svazek: 7 Strana: 0170
Pačeřice, Pačeřitz. Blk. Kfsk. 803 , 844., Rk Sl.

207609   Pačes Svazek: 7 Strana: 0170
Pačes. Vz Mkl. Etym. 35. Cf. Česati. Šf. III. 555. Také tílko tvého Jesulátka nebudeš chtít odít p-sím (ledabylo). Hdk. Dřev. — P = vlasy (s příhanou) Vz Škutina.

207610   Pačes, u, pačesy Svazek: 2 Strana: 0464
Pačes, u, pačesy, ův, pl., m., pačesí, n. = co při pačísání lnu odpadá, výčesky lněné, konopné, Werg, n. Vz Bž. 69. P-sy konopné. Us. — P., vlasy (s příhanou), der Schopf. Za p-sy koho vzíti, popadnouti, rváti. V. Chytili se za p-sy. D. Vykrákati komu za p-sy. Jg. Dostal se mu do p-sů. Sych. Jde mu to na p-sy, es geht ihm an den Kragen. Dch. Už to mám za pačesy. Mt. S. — P. = přední vlasy, das vordere Haar. U Chocně. Ktk. — P., vlasy (bez pří- hany). Jeho exellencí osoba, z hlavy i z brady své, od bíle lety stkvějících se pačesů nad jiné počestná. Lesl. leg. 48. a jinde. Č. Vz Pačísati.

207611   Pačesačka Svazek: 2 Strana: 0464
Pačesačka, y, f., hustší vochle. Vz Pa- číska. '

207612   Pačesatý Svazek: 2 Strana: 0465
Pačesatý, schopfig. Rk.

207613   Pačesek Svazek: 2 Strana: 0465
Pačesek, vz Pačísek.

207614   Pačesí Svazek: 2 Strana: 0465
Pačesí, n. = pačesy, vz Pačes.

207615   Pačesky Svazek: 2 Strana: 0465
Pačesky, ův, m., patoky, víno z komínů (= ze zrn) udělané, Treberwein. Čk. Vz Pa- čísek.

207616   Pačesnice Svazek: 2 Strana: 0465
Pačesnice, e, f., pačísky, Mittelwerrig, n. D.

207617   Pačesný Svazek: 2 Strana: 0465
Pačesný. P. příze, plátno, Werg-. D. Vz Pačes.

207618   Pačesný Svazek: 7 Strana: 0170
Pačesný. P. plátno = z pačesí, ze špat- ného lnu, Hk., konopné. Brt P. Jan = ne- šika. Brt

207619   Pačesný Svazek: 10 Strana: 0242
Pačesný. P. košile (z hrubého plátna na všední den). Litom. 67.

207620   Pačesovati Svazek: 2 Strana: 0465
Pačesovati, vz Pačísati. Us. u Kr. Hradce.

207621   Pačestí Svazek: 7 Strana: 0170
Pačestí, n , sam. u Ledče.

207622   Pačesy Svazek: 7 Strana: 1350
Pačesy = tvrdý len na pytle NZ. I. 374.

207623   Pačesy Svazek: 8 Strana: 0265
Pačesy = vlasy ustřižené přes čelo rovně a vzadu urovnané od ucha k uchu. Wtr. Krj. I. 413.

207624   Pačetluky Svazek: 2 Strana: 0465
Pačetluky, dle Dolany, ves u Holešova na Mor. PL.

207625   Pačetluky Svazek: 7 Strana: 0170
Pačetluky, Patzedluk, z Pěkotluky. Mus. 1889. 166

207626   Pačga Svazek: 7 Strana: 0170
Pačga, mačga, y, f. = řídké bláto. Brt. D. 245.

207627   Pačgať se Svazek: 7 Strana: 0170
Pačgať se = mačgať se, mazati se. Laš. Brt. D 245.

207628   Pačic Svazek: 7 Strana: 0170
Pačic, e, m. 1828. Jg. H. 1 605.

207629   Pačicí Svazek: 2 Strana: 0465
Pačicí, Hebe-. P. železo. Zlob.

207630   Pačidlo Svazek: 2 Strana: 0465
Pačidlo, a, n., páka, Hebel, m. Us. P. na zuby, Uiberwurf, vz Nástroj na zuby, Cn., ruční. Čsk.

207631   Pačieska Svazek: 10 Strana: 0643
Pačieska, vz Pačíska. Mus. slov. VIL 58.

207632   Pačík Svazek: 7 Strana: 0170
Pačík, a, m., os. jm. Pal. Rdh. 124.

207633   Pačín Svazek: 2 Strana: 0465
Pačín, a, m., Patzin, ves v Chebsku. PL.

207634   Pačina Svazek: 2 Strana: 0465
Pačina, y, f., pačinka, opačina, zadní veslo v člunu, das hintere Ruder bei einem Fahr- zeuge. Us.

207635   Pačina Svazek: 7 Strana: 0170
Pačina, y, f., sam u Zavlekomě.

207636   Pačinský Svazek: 7 Strana: 0170
Pačinský, dem chinesischen nachgemacht. P. porculán. Kos ol. I. 291

207637   Pačísati Svazek: 2 Strana: 0465
Pačísati; pačísnouti, snul a sl, ut, utí= len po druhé česati (docela uhladiti), das zweitemal hecheln, aushecheln, ausraufen. Len nejprve se strhuje, potom pačísá a co odpadne, slove pačesy. Kouble. — co: len. — na čem: len na pačísce.

207638   Pačísati Svazek: 7 Strana: 0170
Pačísati. Cf. Mkl. Etym. 253.

207639   Pačísek, pačesek Svazek: 2 Strana: 0465
Pačísek, pačesek, sku, m., vz Pačes, das bessere Werg. Příze z p-ků m. z pa- česků. Též nejšpatnější výčesek, Kratzel- fucken. — Člověk z pačísků spletený. Us. — Jg.

207640   Pačíska Svazek: 2 Strana: 0465
Pačíska, y, f., vochle druhá n. hustá, na které se len pačísá, na rozdíl od první, jež slove strhovačka. Die Hechel. Us. — P. a pl. pačísky, f. = pačísek. — Jg.

207641   Pačíska Svazek: 7 Strana: 0170
Pačíska = druhá lepší koudel. Brt

207642   Pačískový Svazek: 7 Strana: 0170
Pačískový = z pačísky P. košile. Mor. Knr7.

207643   Páčiti Svazek: 2 Strana: 0465
Páčiti, pač, páče (íc), il, en, ení, páčívati — něco násilně vyzdvihnouti, trhati, winden, aufbrechen, gewaltig heben, auf-, heraus- heben ; zpět obraceti, umwenden, rücklings wenden ; nazpět pamatovati, sich erinnern ; ceniti, schätzen. — abs. Pač, pač = hleď, hleď! Na Slov. Plk. — co, koho (z čeho): dvéře, Us., hory ze základů, Raj., stromy z kořen, Hlas., škodu (ceniti). Rk. — co komu — opakovati, apprehendiren. Us. u Be- rouna. — koho k čemu = míti k čemu. Us. — se = bortiti se, sich werfen, krumm anlaufen; jinak se rozmýšleti, zdráhati se, zurücktreten, sich weigern; na Slov. líbiti se, gefallen. Kůň se páčí (nechce táhnouti). Us. u Přer. Kd. — se, od čeho čím. Dvéře se páčí od vlhka, vlhkem (bortí se). Us. — se komu. Děvče se mu páčí = chce se ne- věrným státi, zdráhá se. — s inft. Páčí se mi to činiti (líbí se). Na Slov. — co, se nač. Škoda na sto zl. se páčí (cení). Počet jich páčil se na 100. Nt. — koho jak: vy- soko (ceniti). Us. Vk.

207644   Páčiti Svazek: 7 Strana: 0170
Páčiti. List. fil. XII. 184.—185. — abs. Pačteže, pačte (= vizte. Vz Pač), na akom sa koni váš brat nosí. Dbš. Sl. pov. I. 260. Nemožu páčit (si pamatovati), jak to už bylo. Brt. D. 245. — co, koho. Páčil sem to (pozoroval). Val. Vck. Každý poklesek hned p. (an ihm mäkeln). Dch Někoho p. = si pamatovati. V Podluží. Brt. Od té doby ho páčím. Brt. D. 245.— si co = pamato- vati si. Mor. Bkř. — se. Už se páčíš (zpě- čuješ, zdráháš)? Kdo se zpáčí, musí platiť Us. Sd. Vůz se páčí (kloní k pádu); Páčí sa = ustuduje od smlouvy, viklá se v ní. Brt. D. 245. — se komu. Taky sa mi šu- haj páčí (líbí), čo sa kaput za ním vláčí. Koll. Zp II. 137. — se nač = pamatovati se. Páčíš-li se na to? Val Vck. — koho odkud. Sedláci pana vrchního z rákosí p li (tahali). Č. Kn. š. 166. — se komu v čem = líbiti se Lipa 218. — co do koho. Vy víte, co máte do něho p. (o něm my- sliti). Us. Vk — komu po čem. Páčejí mu po životě. U Rychn. Msk.

207645   Pačití Svazek: 7 Strana: 0170
Pačití, n. = vyznívání pacitu potom, když vzrušení nervu některého smyslu již přestalo Dk. P. 18 Cf Pacit

207646   Páčiti Svazek: 8 Strana: 0265
Páčiti. Páčijó sa mu koně = zastavili se, zpínají se a nechtějí dále. Han. Brt. D. II. 359.

207647   Pačív Svazek: 7 Strana: 0170
Pačív, a, m., Patschiw = Pačejov.

207648   Pačivový Svazek: 10 Strana: 0242
Pačivový nádor, neuroma spurium. Ktt.

207649   Páčivý Svazek: 7 Strana: 0170
Páčivý člověk, apprehensiv, kdo snadno bývá uražen. Dch.

207650   Pačka Svazek: 7 Strana: 0170
Pačka, y, f. = packa, ručka. Slov. Orl. III. 17.

207651   Páčka Svazek: 7 Strana: 0170
Páčka, y, f., die Besichtigung. Bern.

207652   Páčka Svazek: 9 Strana: 0211
Páčka, y, f. = paklíček (tabáku). Slez. Lor. 76.

207653   Páčka Svazek: 10 Strana: 0242
Páčka, y, f., zdrobn. páka. Ott. XIX. 903.

207654   Pačkanice Svazek: 10 Strana: 0643
Pačkanice, e, f. = podmáslová polévka. Val. Čes. 1. XV. 266.

207655   Pačkať sa Svazek: 8 Strana: 0265
Pačkať sa. Phľd. XII. 368.

207656   Pačkati se Svazek: 2 Strana: 0465
Pačkati se = máchati se, fletschern. Na Slov. Plk.

207657   Pačlav Svazek: 7 Strana: 0170
Pačlav, é. f., ves. D. ol. II. 550.

207658   Pačlavice Svazek: 2 Strana: 0465
Pačlavice, městys na Mor. v kr. hradišť- ském u Vyškova. Vz S. N.

207659   Pačlavice Svazek: 7 Strana: 0170
Pačlavice, z Pačeslavice, Patschlawitz. Tov. 5.

207660   Pačlavský Svazek: 7 Strana: 0170
Pačlavský = z Pačlavic. Pačlavští pro- dali své trhy za pytel koblih. Vz Sbtk. Krat. h. 190.

207661   Páčlivosť Svazek: 8 Strana: 0265
Páčlivosť. Cf. List. fil. 1896. 156.

207662   Pačlivý Svazek: 10 Strana: 0242
Pačlivý sollicitus. Mam. V. Sr. Pečlivý.

207663   Pačlivý Svazek: 10 Strana: 0643
Pačlivý kůň = který se páčí. Brt. Sl

207664   Pačlověk Svazek: 7 Strana: 0170
Pačlověk, a, m. = člověk nepravý, ne- poctivý. Osv. 1880, Šml. Star. f.

207665   Pačmaga Svazek: 7 Strana: 0170
Pačmaga, y, m. a f., převzdívka = po- dlec; panchart Slov. Loos, Hdž. Vět. 183. — Dbš SI. pov. VI. 44.

207666   Pačmaga Svazek: 10 Strana: 0242
Pačmaga, y, f. = papuča. Slov. Czam. Slov. 127.

207667   Pačmák Svazek: 2 Strana: 0465
Pačmák, u, m., veliká, hrubá ruka. Us. na Táborsku. Hrš. — P., die Tatze, Kralle. Rk.

207668   Pačmelák Svazek: 10 Strana: 0242
Pačmelák, a, m. psithyrus, čmelák. Ott. XX. 911

207669   Páčnice Svazek: 7 Strana: 0170
Páčnice, e, f. = páka, das Brecheisen.

207670   Pačoch Svazek: 2 Strana: 0465
Pačoch, vz Pačech.

207671   Pačochovati Svazek: 7 Strana: 0170
Pačochovati, vz Pačechovati.

207672   Pačok Svazek: 7 Strana: 0170
Pačok, vz Pačech.

207673   Pačokovati Svazek: 7 Strana: 0170
Pačokovati, vz Pačechovati.

207674   Pačosy Svazek: 9 Strana: 0211
Pačosy = pačesy. Dšk. Vok. 31.

207675   Pačov Svazek: 2 Strana: 0465
Pačov, a, m., Putzendorf, ves u mor. Tře- bové. PL.

207676   Pačovsky Svazek: 7 Strana: 0170
Pačovsky, ého, m, os. jm. D. ol. X. 638.

207677   Pačrev Svazek: 7 Strana: 0170
Pačrev, a, m. = nadávka. Slov. Nech flochne mi len do dverí ten p.! Phľd. VI. 254.

207678   Pačuda Svazek: 7 Strana: 0170
Pačuda, y, m. P. Matouš, farář. 1616. Jg. H. 1. 605, Jir. Ruk. II 71

207679   Pačulka Svazek: 7 Strana: 0170
Pačulka, y, f, miyn u Votic.

207680   Pačulový Svazek: 10 Strana: 0242
Pačulový kafr. Vot. 87.

207681   Pačuly Svazek: 7 Strana: 0170
Pačuly, Patschouly, plecthrantus grave- olens. Mllr. 80.

207682   Pád Svazek: 2 Strana: 0465
Pád, u, m., upadení, padání, úpad, der Fall, Sturz, Umfall. V. P. zdi. Ku pádu na- kloněný. V. Těžký pád učinil. Ros. Vzal pád až k smrti. V. Pádem tím páteř si po-
rachotil. Sych. To pádem hrozí. Kom. Kdo
na zemi sedí, pádu se nebojí. Prov. na Slov.
Pádem se poranil. P. volný, prostor pádu.
Nz. Po p-du nic není v nás celého, ale všecko
necelé, roztrhané atd. Kom. Od pádu se za-
chovati. Šm. P. zrychlený. S. N. Čím schod
vyšší, tím pád těžší. Vz Výška. Lb. Zákony
pádu, vz KP. II. 43., S. N. — P., rychlý
běh. Pádem — cvalem, úprkem, klopotem,
tryskem. Pádem tam jel, běžel. Pádem po-
spíchati. Zlob. Pádem se to stalo (před chvil-
kou) ; pádem to udělám (hned); pádem na
kraji (na samém kraji). Us. na Mor. Brt. Pá-
dem a rázem. Dch. — P., neštěstí, pohroma,
Un-, Verfall, m., Unglück, n. Přišel k pádu;
vzal pád (měl neštěstí; dokupčil, přišel na
koráb). V. Pádu poddaný (netrvalý). V. P.
hor = špatný stav hor. Hory přišly k pádu,
stojí v pádu (1542). Vys. Když se jim zdálo,
že již hlavy pozdvihnou a povstanou, tu
vždycky byl hlubší a těžší pád. Cr. Země-
třesení dělá se od podzemních vání, kteráž
protrhnou-li se ven, pádové se dělají. Kom.
J. 80. Pád, příhoda bláznivého jestiť vý-
straha moudrého. Prov., Jg. Pýcha předchází
pád. Pýcha před pádem. Jg. — P., úmor,
nákaza, nemoc, Fall, Umfall, m., Krankheit,
Pest, f. Již leží pádem (těžce nemocen jest).
Us. u Rychn. Na Mor. Brt. P. dobytka. D.
Pádem (morem) dobytčím nazýváme nemoc
stádní. P. dobytčí, hovězí, ovčí, sviňský, psí.
Ja. Pád hovězí pravý : červenka, zpráchnělka,
knihy zprachnilé. Ja. — P., hřích, Sünden
fall, Fehltritt, Fehler. V. P. Adamův nám
uškodil. Křehcí, pádu podrobení lidé jsme
všichni. Sych. Pannu ku pádu přivésti. V. — P. v grammatice, lat. casus, něm. Endung, Fall, m. Sedm jest pádův: nominativ, geni- tiv, dativ, akkusativ, vokativ, lokal a in- strumental. O ablativě, jenž byl osmým pá- dem, vz Ablativ. Pády jsou přímé (casus recti, nom. a vokat.) a nepřímé či kosé (c. obliqui, ostatní). Pádů přímých užíváme vždy bez předložek, nepřímých i bez předložek i s předložkami, vyjímajíce lokal, který nyní vždy jen s předložkami se zbíhá (vz Lokal); pády nepřímými vytýkáme vztahy věcí k pod- metu a výroku. Pád sedmý, jímž obyč. ozna- čujeme nástroj, kterým něco konáme, slove instrumentalem (nástrojným pádem) na př.: krájím chléb nožem. Označuje-li však týž pád společnosť, jejíž pomocí nebo za jejíž přítomnosti něco se koná n. děje, zoveme jej sociativem (pádem spolčovacím); sociativ vždy má předložku s (se) a klademe jej po otázce: s kým ? s čím ? Bž. 63. — Pozn. 1. Pády předložkové vyznačují jednak poměry tytéž jako pády prosté, ovšem živěji, jednak i mnohé jiné, jež označovati pády prosté buď a) oslabením původní moci už nestačo- valy (cf. plášť aksamita a pozdější plášť z aksa- mitu), buď b) za příčinou ostřejšího a roz- manitějšího odstiňování vůbec síly neměly (jíti v město, před město, za město). Brt. S. §. 170. — Pozn. 2. Pád předložkový a) pod- mětem (z pravidla jím bývá nominativ někdy též genitiv vlastnosti neb i pád předložkový): Pravili, že by z rytířstva ty věci nésti měli. Blaženi jsou čistého srdce, neb ti Boha viděti budou. — b) Přísudkem (pádem přísudku jmenného bývá kromě toho: nominativ, in- strumental, genitiv vlastnosti, vz Přísudek): Budete mi za lid ? já vám budu za boha. Byl jsem ve mlýně za práška. Není od řeči. Chla- pec byl ve dvanácti letech. — c) Přívlastkem: Já jsem anděl s nebe. Na stole stál džbán s ví- nem. Trh na dobytek. Vz Přívlastek. — d) Předmětem: Dáš-li mu drozda, za bažanta tě požádá. Mysli často na přítele, ale častěji na nepřítele. Učiňte nade mnou, co chcete. Brt. S. §. 12., 16. 4.; 23. 5., 28. 5. — P. V mnohých případech tohoto slova špatně užíváme. Něm. im Falle dass, falls, překlá- dáme : v pádu že, ale to jest german., máme klásti slova: případ, případnosť, příčina, na každý způsob, každým (žádným) způsobem, okolnosť, věc, běh, čin, příběh, příhoda, je-li (když) toho potřeba, zajisté, jistě, v skutku, ovšem, buď jak buď, jakkoli věc dopadne, a nejčastěji klademe: jestliže, -li, když. Vz tato slova. V tomto pádě tam nechoď m.: v tomto případě, J. tr., v této případnosti atd. S. a Ž. V pádě potřeby m.: když toho potřebí. Bs. V pádě příjezdu jeho m.: při- jede-li. Bs. V pádu postihnutí m.: postihnou-li ji. Kmp. V pádě neposlušnosti budiž po- trestán m.: neposlechne-li, budiž potrestán. Bs. Na každý p. se to stane m.: na všechen způsob, Šb., Jg., každým způsobem. Na žádný pád m.: nikterak, žádným způsobem, žádnou měrou, žádným během (V.), žádným činem (Št), žádným obyčejem (Háj.). Brs. 122. V pádě se železnice stavěti bude m.: bude-li se stavěti. Mk. V opačném pádě m.: jinak, sice. Jv. Cf.: Chceš-li jíti, jdi. Us. K té radě žádnou mě- rou nepřistupuji. V. Žádným způsobem to nemůže býti. V. Když jsme tak daleko padli, abychom vstáti nemohli nižádným obyčejem Chč. 610.

207683   Pád Svazek: 7 Strana: 0170
Pád. Cf. Rk Sl. P. člověčenstva; drtící p. laviny. Vrch. P. říše, Šb. F., zpětný vody, Rgl. ledový, Mour., po nakloněné ploše, Mj 154., dábelský Št. Kn. š. 72. Cf. Rk. Sl. Nešťastným pádem s koně přišel o život. Šmb. Kdyby ho pádu (porážky) uchovati neráčil (Bůh). Výb. II. 1389. Vy- soké věže těžší p. mívají; Těžký p. za to vzal. Pž. 62, 118 Mohú viděti, kakým pá- dem letie z takého duostojenstvie v kakú propasť. Št. Kn. š. 143. P. v hřiech Hus I. 292. Kdo příliš vysoko chce, jest častěji pádu podroben. Exc. — P. Bodákem v pád! Fällt das Bajonnet! Čsk. — P. = rychlý běh a p. Kdybych pádem nebyla letěla, už bych jí nebyla viděla. Vhl. Dělal několik neděl do pádu (nakvap). Us. Ať to veme pádem sebou (najednou) Mor. Rgl. Pádem bych byl na to zapomněl Dch. Stal se pá- dem starostou. To nepude pádem. Us. — P — neštěstí. Království české vzalo velký pád V. Přisáhání nepřivykajte ústa tvá, neb mnozí pádové neb příhody v něm. Hus I. 108. — P — každé ze 14 vyobrazení kří- žové cesty Ktistovy. U Polič. Zkr — P. = stav. Žena byla v jiném pádu U Žink. Fč. — P. v mluvn. O p. jmen. Cf. Kvř Ml. 40.

207684   Paď Svazek: 7 Strana: 0170
Paď, i, f. = spadek, med, rosa sladká na listech stromových, der Honigthau. Prší-li na stromy za světla slunečního, padá na ně p. či ruda Slez. a val. Vek.

207685   Pád Svazek: 7 Strana: 1350
Pád. Pády prosté. Cf. Gb. Ml. II. 99.

207686   Pád Svazek: 8 Strana: 0266
Pád. Pádem za stavením — hned za s. Le- tovice. Brt. 1). II. 106. Pádem jako pták = docela. Záp. Mor. Brt. D. II. 359.

207687   Pád Svazek: 9 Strana: 0211
Pád. O pádech mluvnických na Hořicku. Vz Hoř. 85. — Leží pádem = na smrť. Hoř. 85. Pád (o pyšném), vz Zát. Př. 37a. Ta věž téměř jako na pádu stojí (je na spad- nutí). 1502. Arch. XVII. 10.

207688   Pad, a Svazek: 2 Strana: 0466
Pad, a, m., lat. Padus, něm. Po, řeka v Italii.

207689   Padací Svazek: 2 Strana: 0466
Padací dvéře, Hlas., Šp., hvězda, most. Jd. Fall-.

207690   Padací Svazek: 8 Strana: 0266
Padací dům = na sboření. Arch. XIV. 237.

207691   Padací Svazek: 10 Strana: 0242
Padací apparat. KP. X. 117. Vz Utápěcí. P. apparát acetylenový. 1b. 129. P. plátno. Vz Ott. XIX. 859.

207692   Padačka Svazek: 7 Strana: 0170
Padačka, y, f., die Epilepsie. Slez. Šd.

207693   Padační Svazek: 2 Strana: 0466
Padační, padákem opatřený. P. zámyčka, Muschelventill, n. Sedl.

207694   Padačnice Svazek: 7 Strana: 0170
Padačnice, e. f, Paraboloid, n. Šm.

207695   Padadlo, a, n Svazek: 2 Strana: 0466
Padadlo, a, n. = padák. Rk.

207696   Padák Svazek: 10 Strana: 0643
Padák, u, m. P. z ocelové cívky, jejíž hlavice opatřena jest konickým čepem, na němž jest vyříznut závit. Užívá se ho při hloubení půdy. Vz KP. XI. 299.

207697   Paďák, a Svazek: 2 Strana: 0466
Paďák, a, m., hlupák, der Tölpel. Us. Také u Kroměř. Bkř.

207698   Padák, u, padáček Svazek: 2 Strana: 0466
Padák, u, padáček, čku, m., nástroj k pa- dání uchystaný, der Fallschirm; die Falle, der Meisenschlag, die Fallthür. P. při balou- nech, vz KP. II 68. P. na holuby, na ptáky, na sýkory (poklopec), na myši, der Kasten, Schlag. Us. — P., dvéře na zemi se otvíra- jící, die Fallthür. Jg.

207699   Padákovitý. P Svazek: 10 Strana: 0242
Padákovitý. P. akácie. Stan. III. 133.

207700   Padákový Svazek: 8 Strana: 0266
Padákový. P. ukazovatel elektr. Vz KP. VIII. 280. nn.

207701   Padalče Svazek: 7 Strana: 0170
Padalče, vz Padalka

207702   Padalec Svazek: 2 Strana: 0466
Padalec, lce, m., druh ještěrky, Leguan. Krok. — P., die Kupfereidechse, der Schlei- cher. Kom.

207703   Padalec Svazek: 7 Strana: 0170
Padalec. Mkl. Etym. 229.

207704   Padalice Svazek: 8 Strana: 0266
Padalice, e, f. = tráva, z níž semeno vy- padává.

207705   Padalka Svazek: 7 Strana: 0170
Padalka. Vz Opadalka, Opadávka, Opa- dlina, Opadlinka, Opaduška, Zagalka.

207706   Padalka Svazek: 9 Strana: 0211
Padalka, také: pádež.

207707   Padalka, y, pl. ??dalky Svazek: 2 Strana: 0466
Padalka, y, pl. ??dalky, f., padlé ovoce, abgefallenes Obst. Švestka ta p. jest. Us. Jinak: padánka, pádel, padavka, pa- danka, padalče, padánče, e, n., padá- nek, nku, m. Podobá se padalkám, jež leda dobytku se hodí. Sš. J. 127. Vz Odpadek.

207708   Padalý Svazek: 2 Strana: 0466
Padalý, padající, fallend, hinfällig. Das.

207709   Padánče Svazek: 7 Strana: 0170
Padánče, vz Padalka

207710   Padánek Svazek: 7 Strana: 0170
Padánek, nku, m., vz Padalka.

207711   Padání Svazek: 2 Strana: 0466
Padání, n., das Fallen. P. listí, moře, D., na kolena p. V. Kapka mrví kámen, ne mocí, ale často padáním. Koll. P. krupek, Graupel- wetter. Dch.

207712   Padánka, vz Svazek: 2 Strana: 0466
Padánka, vz Padalka.

207713   Padaný Svazek: 2 Strana: 0466
Padaný = padlý, gefallen. P. ovoce. V.

207714   Padařov Svazek: 7 Strana: 0170
Padařov, Padařow. Arch. V1II.32. (u Táb.), Tk. IV. 736 , Rk. Sl.

207715   Padařov, a Svazek: 2 Strana: 0466
Padařov, a, m., ves u Milevska. PL

207716   Padařovice Svazek: 2 Strana: 0466
Padařovice, dle Budějovice, ves u Čes. Lípy, Padeřawitz. PL.

207717   Padat Svazek: 7 Strana: 1350
Padati v dialekt. Vz List. fil. 1892, 368.

207718   Padati Svazek: 7 Strana: 0170
Padati. Padu posud v Klat. Sníh pade. Markalous. O časování vz v List. fil. 1883. 116., u Opavy, Brt. D. 137., na Lašsku. Brt. D. 126. — abs. Padze = prší. Laš. Brt. D. 245. Theorie tato padla; Náhled ten padl. Sbn Obilí již padá (je zralé). Us. Fč. Padla (hodina, kterou práce se končí)! Us. Dch. Hvězdy padají Mj. 465., Stč Zem. 22., 252. Padají scdláci (chumelí se sníh); Padá zlato (zúrodňující déšť). Us. Kšá. Kéž by konečně časy padly (nastaly), abychom mohli na poli zase pracovati. Us. Vrů. Práva Mojžíšova padla (pozbvla platnosti). Pož. 52.— kam (kde, komu, jak, od- kud, kudy, kdy). Tma padla na lesy; Mdloba všem na víčka padala; Vlas její padal bujnou vlnou dolů až k pasu; Vlasy padaly jí po skráních kadeřavým vodopádem až k růžové paty důlku; Přízrak mu padl na duši; Šero jitra padlo v sluji; Páže svisle padly k bokům; S větve listí déšť jim padl k nohoum; Padla rána na dvéře. Vrch Světlo sluneční plnými proudy padalo do chrámu Vlč. Což ty břízy rozechvěné pa- dají si do náručí? Kká. Kámen padil na jeden duom. Mill. 91. Pomstva padne na hlavu tvou; Padla mu na prsa: Padlo mu to na mysl. Šml. Padl z toho do choroby Sl. ps. 45. To padá na nás. Us. Padl mi v Ejvanči v dvuor. Půh. II. 181. Lev na brav padl. Hdk. Padl do toho (do jídla). jako vůl do otypky sena. Us. Tkč. Náš zeť padá také do tej rodiny. Brt. D. 245 P. někomu k nohoum. Posp Osy obou ra- men padají do též přímky. ZČ. Na to jídlo nepadám (to mi nechutná). Us. Ant. Krmela. S pláčem padli si na prsa Hrts P. do chyby. Mž. 24. P. v něčí moc; Hotovení skla padá do nepaměti; To padá do druhé polovice panování Hyksů; P. do dluhů, v otroctví. J. Lpř. Rýma padla mi na prsa. Us. Šd. Slova jeho padla na skálu (minula se s účinkem). Šmb. V zoufalosti na kolena padá. Kká. Vina na něho padá. Osv. I. 521. Padnouti nepříteli do rukou; V češtině padá přízvuk na první slabiku. Us. Pdl. Což jsou jiným strojili, sami v to padli. Čr. Poče padati maso na zemi s jich těla Výb. II. 10. Zrno obilné padna v zemi umrlo bude. Ev. olom. P. v hřiech, v púru; Když slovo božie padne v dobrá srdce. Št. Kn. š. 128 , 143., 71. — odkud. Padnú ot strany tvé. Ž. kl. — odkud proč. Člověk neposlušen- stvím padl jest od radosti nebeské Hus II. 335. — zač. Ti za vlast padli trýzněnou, za svobodu. Pl. Padl mu za obtíž, správně: byl mu na obtíž Km.— čím: morem, Kká., pychem. Št. Kn. š. 167. — jak. Přes sebe p. Us. Dch. (Vrch) padá příkrým svahem k řece. J. Lpř. Z blankytu jeho oka perlivý třpyt padá horkou slzou dolů Osv. I. 758 Karta mi špatné padá. Dhn. Všecko padlo horší (dopadlo) Brt. D. 245 Všecky hmoty padají, kde překážek v cestě není, touž rychlostí k zemi. M|. 64. Břeh příkře padá. Posp. Třaskem padne kopí z pravice. Kká. A druhdy tak těžce padnem a šeředně, že . . . Št. Kn. š. 50 — kdy. Město padlo po hodinném odporu. Us. Pal Padl na útěku. J. Lpř. Padlo to na den sv. Miku- láše; Oheň padl ještě dobře v čas vody; Jeho svátek padne ve žních. Us. Rgl. Opona na konci jednaní padla; Pevnosť padla po dlouhém obléhání. Us. Pdl. Do rána padne sníh. Osv. — jak dlouho Budze padač celú noc. Slav. II. 5. — kde. Keď si ja pomyslím, jak vo svete padá (jak to chodí). Sl. ps. 101. Přede pněm dřevěným na zemi padnu. BO. Věků slona padá přede mnou. Vrch. Myth. I. 217. — komu. Padla mu pěkná karta. Us. Tč. — več. Padnouti v něčí nemilosť. Osv Kká Když máme po- kušenie, častokrát v kochání aneb v přivo- lení padáme. Hus II. 87 — kudy. Světlo padá do nitra okny. Tš. Skulinou padalo světlo měsíce na lože. Hrts. — se. Kterému koni kůže se padá. Db. Len se padá (v Kr- konoších : len se stele). Hk. Zem sa padá ború (čostú = puká se) Brt. D. 245.

207719   Padati Svazek: 8 Strana: 0266
Padati. I padl v tvář před jeho nohy. Ev. víd. 102. Luc. 17. l6. (Mnč.).

207720   Padati Svazek: 9 Strana: 0211
Padati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 249. Když by pastva na lesích padla (byla dovolena). Arch. XVI. 305. — jak. Padali ako hmla, ako muchy, ako kolky (v kol- kárni), ako škorce (špačkové). Zát. Př. 237b.

207721   Padati Svazek: 10 Strana: 0242
Padati. Jen len taký padá, čo sa ne- drží (o daždi a hmle). Sbor. slov. VII. 132. — proč: od hladu. Brt. P. n. 777. — kde: na skale. Ev. ol. XXX. — P. před někým. Mill. 29a. — P. = zrazovati. P. nač = při- znati se nač. V zloděj. mluvě.

207722   Padati, al Svazek: 2 Strana: 0466
Padati, al, ání; pásti (zastr.), padu (zastr.), padl, padení; padnouti, padna (ouc), pad (ši), nul, utí, vz -nouti; padávati = svou tíží dolů se nésti, letěti, fallen; tonouti, unter- sinken; se stojací n. seděcí polohy náhle v ležací přijíti, fallen, umfallen, hinfallen, Fall thun, niederschlagen; z vyššího místa v nižší přicházeti, fallen; opadati, upadati, abnehmen, fallen ; vtékati, einfliessen; nížiti se (v hlasu), fallen; scházeti, zu Grunde ge- hen, fallen, verfallen; hynouti, mříti, fallen, sterben; vésti se, gut, glücklich fallen, aus- fallen, gerathen; podobným býti, ähnlich sein. Jg. — abs. Kdo na zemi sedá, odkuď padnouti nemá. Jg. Padl, až nevstal (zabil se). Sych. Strom kam padne, tam leží. Dřevo kam se šine, tam padne. Jg. Zeď padla. Padá sníh, déšť (= prší, na Slov.), padají kroupy (na Slov.: kámen padá). D. Na cestu se vy- dáme, kdyby šídla padala. Us. Kdyby šídla padala, musím tam jíti. Us. Všk. Padá voda, rtuť (v teploměru); cena obilí padá, obilí padá. Us. Mravové padli a uhasli. V. Jako blesk dolóv padá. M. Z ssedlých mlh dělá se oblak aneb když ten dolů padne, mhla. Kom. J. 49. Potěš každého pán Bůh, kam ti padnou (přijdou). Us. Msk. Hory padly (zhynuly, klesly). Vys. Udělám to, padni co padni, solls kosten, was es will. Vz Odvaha. Č. Padlo veliké množství Římanův (v boji). Flav. Buď já nebo ty padneš. Sych. Doby- tek, drůbež padá (mře, cepení). Us. Když dub padne, ledakdos třísky sbírá. Prov. Padni oko nebo zub. Prov. To samo padne. Us. Jak kostka padne. Prov. Zlý rok padl. Na Slov. Hříbě padlo (narodilo se). Na Slov. Hodina padla. Us. Padá (padají) květ, ovoce, srdce, zuby, vlasy. Us. Tuť padla rána. Dch. Tím tíže padá, čím kdo výše leze. Vz Výška. Lb. Ten šat dobře padne, Us., šp. prý m. přiléhá; ale to znamená něco jiného, tedy ona frase dobrá. Ten dovede postaviti šaty na člověka, všecko od něho tak padne! Us. u Solnice. Pade junoše. Rkk. Slovo padlo, nechal slovo padnouti šp. m.: promluvilo se, promluvil, slovo pronesl, slovo prohodil, pustil hlas atd. Brs. 122. — na co, na koho: na zem, na kolena, V., na nos, na hlavu, Us., na znak, Sych., na hromadu. Reš. Padá mi to na mysl, na paměť. V. Voda na kola padá. D. Na nějaký den, čas to padá. Us. Nač to padá (naráží) ? Šm. Podezření na tebe padá. Šm. Padá na mne strach. Šm. Stříbro na dno padlo. Vys. Ptáci padají na stromy, na osení (sedají). Jg. Meč jeho padáše na Pražany. Rkk. Vám zpívají a na nás nota padá. Č. M. 88. Hrom buď jest pálící aneb rozrážející, v okamžení se rozprchá a cokoli se jím raní, na hromadu padá. Kom. J. 61. Kulí papírových jako krupobití naň padalo. Kom. Lab. 39. Než ta ztráta padne na ny (nás). Alx. Volba padla na Lothara, lépe prý: L. byl volen. Km. Ale cf.: Hlasy naň padly (při hlasování). Kom. Hlas jejich těžce na váhu nepadá, dle Brs. lépe: není důležit, hlas jejich mnoho n. nic neváží. V., Br., Plk. I padech na své tváři. BO. — od čeho. Jablko nerádo daleko od štěpu padá. Prov. Ovoce zralé samo od sebe padá. Kom. Od žaloby padnouti — upustiti. Pr. kut. Padl lid judský od lidu israelského. Ben. V. Na sto mužův od jeho ran padlo. Háj. 33. P. ot meče. ZN. — s čeho: s koně. Jg. Fíkové padají s dřeva, když jimi vítr hne. ZN. Spadlo s ceny. Ovoce padlo se stromů. Us. V podzimku padá listí se stromů. Ml. Aby dědictví s umrlého na živého padalo. Er. — z čeho. Meč mi z ruky padá. Jg. Z mdloby do mdloby padati. D. Spěšné dílo z rukou padá. Č. Z mdloby (= mdlobou) padnouti. Har. I. 145. Z něčí lásky padnouti. Na Slov., Šm. — do čeho (komu): do sítí, do vody, Us., do neštěstí, do nemoci. D. To padá do očí (lépe: bije v oči, do očí). D. Chyby do očí padaly, šp. m. byly patrny, zřejmy, bily v oči. Kmp. Věž mi do očí padla, lépe: zočil, spatřil jsem věž. Km. Ten chasníček jí do oka padl. K. poh. 179. Ten náš zeť padá také do tej rodiny. Na Mor. Brt. S kopce do rokle p. Er. P. 424. Do smrti padají. Vod. Do toho rodu, do té rodiny padá. (Cf. Ja- koby mu z oka vypadl). Na mor. Drahan- sku. Hý. Někomu do náručí p., D., do řeči, do vlasů; p. do zajetí, do pokuty, do oprati (uchopiti). Us. Něco mi do oka padlo. Us. Ani cp by do oka padnouti mohlo (nic). V. Nemá ani co by do oka padlo. Us. Kdo ji- nému jámu kope, sám do ní padá. Jg. Na- děje do vody, do studny padla (zmařena byla).Jg. Voda padá do kola, do lopatek. Vys. Řeka do moře padá. Har. Sláva jeho padne mládkovi do pivováru. Prov., Jg. Do řeči někomu padnouti šp. prý m.: řeči se podňati, v řeč se vložiti, ale ona frase je dobrá,- sr.: v řeč někomu vpadnouti, vsko- čiti (řeč někomu přetrhnouti). V. — k čemu, kam. Kal padl ke dnu. Vys. Někomu k no- hám. V. Padá k nohám jeho. Háj. Vz Láska. Padne střelná k srdci rána. Er. P. 395. Až k zemi na svou tvář padáše. Výb. II. 68. Čerstva sem pad (doběhl) k bratrancoj. U Rychn. Msk. — po čem (jak, komu): po hlavě. Reš. Mouchy po jedu padají (kapají). Us. To mu padlo po vůli. Kom. Po Čem padá sníh (po kouskách)? Er. P. 23. To když z výhně prsou po krůpějích padá. Hdk. C. 38. A bázní zhrození mnozí utiekáchu a co kozelci zmietajíce se po hlavě padáchu. Let. 154. — zač, kam. Nemá tolik, co by za nehet padlo (chudý). Prov., Jg. — komu zač : za obtíž někomu padnouti šp. m.: býti komu na obtíž. Km. — čím (nač): na zem mdlobou. Vrat., Kom. Když zpívá, hlasem padá. Jg. P. tíží. Us. Jednou ranou padl. Kmp. Jednou ranou dub nepadne. Č. P. mečem. Bart. 351. Až smíchy na zem padaly. Kol. ván. Trupem na zemi p. Brt. Instr. 15. Ra- dostí na kříž na zemi padl. Pass. 352. Kře- stěné padachu trapnú žízňú. Rkk. 52. Pade junoše zlobú vraha. Rkk. 26. P. lstí něčí. Dal. 21. Lidé hladem na zemi padachu. Pass. 364. Uleknutím padla. Er. P. 474. Padl tváří na zemi. Bj. A padnou ostřím meče. Sš. L. 193. A již smrti zhlani padl smutnou daní. Sš. Bs. 55. —jak. Rachotem p. Us. Narážky drobným deštíkem padaly. Brt. Instr. 15. Voda padá valným crkem. Pcht. Ovoce samo od sebe padá (se stromů). Kom. J. I17. — přes co: přes kámen. Jg. Spravedlivý sedm- krát přes den padá (hřeší). Jg. — v co. Srpoš v chladnú zemiu pade. Rkk. 42. P. v nemoc, v pokutu, D., v síť. Šm. V nená- visť p. Prot. 207. I meč jeho padáše v Pra- žany jako drvo se skály. Rkk. 19. Ta žádosť jemu v srdce jest padla. Pass. Ještě mi jest to v mysl padlo, kterak sbor potupil jest knihy mé. Hlas. III. 286. — jak, kam kdy. s dveřmi do domu p. (něco nemotorně dě- lati). Us. Padají v porážce s kvílením. Kom. — na čem (kde) : na živnosti, D., na vojně, V., na těle. D. Na jeho svatém těle padši poče mluviti. Pass. 505. Padl na podlaze hladké. Padlo jemu na mysli. Pass. 570. — v čem (kde, kdy) v boji, v bitvě, v potkání se s nepřítelem. V. Aby zlato v silné vodě padlo. Vys. I v květnu padá sníh. Ml. Ža- lobník dvojím obyčejem padá v své při, den Process verlieren, sachfällig werden. Pr. měst. 104. (Gl). Komu Bůh přeje, tomu ve snách padne. Č. M. 4. Měštěnín usedlý uru- kováním pro škody stěžován býti nemá, však padl-li by ve při, povinen bude ze škod práv býti. Kol. 14. P. ve při. V. — komu. Padlo mi tak, jak jsem si žádal. V. Vz Štěstí. Č. Ačby Jordanovi byl přál,aby mu dobře padlo (dass es gut ausfalle). Žer. Záp. I. 277. Ještě nevíš, jak tobě padne (los, kostka). Dobře mu padlo (štěstí). Ros. Těžko mi padá, Us.; srdce mu padá, Koř.; slzy, zuby, vlasy mu padají. Us. — mezi koho, mezi co, kam: mezi zloděje. Us. — kde, před kým, před čím. Alx. Před někým na ko- lena p., V.; před oltářem p. Ml. — kam, před co : před něčí kolena na nohy. St. skl. — komu okolo čeho: okolu krku. D. — komu pod co, kam. Věci ty nijak pod pochopnosť lidskou nepadají. Sš. J. 52. No, kdo těm ženským padne pod hubu, pomáhej mu pán Bůh. U Dvora Králové. — s kým. Kóň s ním padl. Pč. 45. — s adv.: hluboko, D.; dobře, zle p. (dobře, špatně se zvésti). V. čím kdo výš leze, tím tížeji padá. Jg. — se = rozstupovati se, pukati se, klaffen, zer- lechzen, sich trennen, springen; scházeti, schnouti, hubnouti, mager werden. Jg. Stěna padá se (puká). Jg. Aby dříví se nepadalo. Boč. z ruk. 1558. — se komu. Tvář se mu padá. Čern. — se na čem: na těle. D., Háj. — Pozn. Při slovesech padnouti, postaviti, polo- žiti atd. starší řeč předložky na a v pojí s lokalem, předložku před s instr. na otázku kde?, kdež my je nyní méně správně vážeme s akkusativem na otázku kam ? Brt. S. §. 342.

207723   Padati se Svazek: 9 Strana: 0211
Padati se = přepadali se. Maš. ruk. 185b

207724   Padavče, padávče Svazek: 2 Strana: 0467
Padavče, padávče, e, n., padanka, y, f., pádel = padalka. Us.

207725   Padavice Svazek: 7 Strana: 0171
Padavice, e, f., die Sternschnuppe. Rk.

207726   Padavina Svazek: 7 Strana: 0171
Padavina, y, f = scíplina, kůň na scíp- nutí Mor Bkř.

207727   Padavka, vz Svazek: 2 Strana: 0467
Padavka, vz Padalka.

207728   Padavý Svazek: 2 Strana: 0467
Padavý, fallend. P. věc, Jel., jablko. Reš.

207729   Padavý Svazek: 7 Strana: 0171
Padavý. P. chod (trochaický), verš. Sš. Pros. 3. vd. 38, Dk. Poet. 245. P. práce = páravá, piplavá. U N. Kdyně. Rgl. P. v bot., vz Rst. 459.

207730   Padavý. P Svazek: 10 Strana: 0242
Padavý. P. blána koláče plodového. Ott. XIX. 825b.

207731   Padcerka Svazek: 7 Strana: 0171
Padcerka, y, f, die Stieftochter. Šm.

207732   Padčrkovati Svazek: 8 Strana: 0266
Padčrkovati = padělkovati. V Bolesl. Čern. Př. 91.

207733   Paddesát Svazek: 2 Strana: 0467
Paddesát = padesát. BO.

207734   Padec Svazek: 7 Strana: 1350
Padec, dce, m., plumale, zastr. Rozk. Pršp. 11. 55.: pluviale.

207735   Paděčka Svazek: 7 Strana: 0171
Paděčka, y, f. = píďka. Slov. Bern.

207736   Padel Svazek: 2 Strana: 0467
Padel, e, f., pádel, u, m., padané ovoce, abgefallenes Obst. V. Pádel jest z planého stromu (er taugt nichts). Prov., Jg. — Vz Padalka.

207737   Paděl Svazek: 2 Strana: 0467
Paděl, u, padělek, lku, m., díl pole n. louky dříve obecné, později stejnými díly mezi gruntovníky rozdělené, der Antheil, die Parzelle eines Feldes o. einer Wiese. P. orati, obdělávati, obseti či obsévati; p. síci či sekati; obilí, seno, trávu s p-lku svá- žeti ; p. zlepšiti. Us. na mor. Drahansku. Hý.

207738   Padělací Svazek: 7 Strana: 0171
Padělací práce, nachahmend. Grégr J.

207739   Padělač Svazek: 2 Strana: 0468
Padělač, e, m., der Fälscher. Dch.

207740   Padělání Svazek: 7 Strana: 0171
Padělání, n , die Nachahmung, Fälschung. P. peněz. Us. Pdl.

207741   Padělanina Svazek: 7 Strana: 0171
Padělanina, y, f. = padělaná věc. Us. Bkř.

207742   Padělanosť Svazek: 7 Strana: 0171
Padělanosť, i, f., die Gefälschheit. Dch.

207743   Padělaný Svazek: 2 Strana: 0468
Padělaný; án, ána, o, gefälscht, nach- gemacht. Dch.

207744   Padělatel Svazek: 2 Strana: 0468
Padělatel, e, m. = padělač.

207745   Padělatel Svazek: 10 Strana: 0242
Padělatel závěti. Kubl. 214.

207746   Padělatelský Svazek: 7 Strana: 0171
Padělatelský, Nachmacher-, Fälscher-. Exc.

207747   Padělati co čím, v čem (kde Svazek: 2 Strana: 0468
Padělati co čím, v čem (kde), nach- machen, nachahmen, fälschen. Us.

207748   Padělavosť, i Svazek: 2 Strana: 0468
Padělavosť, i, f., die Verfälschungssucht. Dch.

207749   Padělečky Svazek: 7 Strana: 0171
Padělečky, Padělíčky, pl., m. = pole u Komárova na Soběsl., u Radostic na Bud. BPr.

207750   Padělek Svazek: 2 Strana: 0468
Padělek, lku, m. (padělati), Afterwerk. Kat. 2098. — P., kus pole asi 6 měr n. 0.8632 hektaru. — P. = robota, z 15. stol. Mš. Vz Mtc. 1875. 150.

207751   Padělek Svazek: 7 Strana: 0171
Padělek, das Falsifikat. P. listin. — P., P-lhy = častá jména pozemků v již. Čech. a na Mor. Cf. Paděl. BPr. — P. = paběrek ovoce. U Vamb. Říká se tam chybně i pa- děrek. Dr. Kalousek.

207752   Padělek Svazek: 7 Strana: 1350
Padělek = kus pole. Aby ukázali, kam by ten p slušel, k tomu dvoru nebo k .. . Půh. III. 337., 338., 298

207753   Padělek Svazek: 9 Strana: 0211
Padělek = kus pole. P-lky kravama orati. Nár. list. 1897. č. 301. odp. feuill. Role s p-lkem, který k tomu lánu přísluší. Arch. XVI. 245.

207754   Padělkář Svazek: 2 Strana: 0468
Padělkář, e, m., kdo paděl má. Na Mor.

207755   Padéľko Svazek: 10 Strana: 0643
Padéľko, a, n. = něco těsného (kabát). Brt. Sl.

207756   Padělkování Svazek: 8 Strana: 0266
Padělkování. Vz Padělkovati (dod.). P. knížecích údělů. Pras. Těš. 5.

207757   Padělkovati Svazek: 7 Strana: 0171
Padělkovati = paběrkovati, U Vamb. Dr. Kalousek. Cf. Padělek.

207758   Padělky Svazek: 9 Strana: 0211
Padělky, míst jm. u Hrozenkova na Mor. Vck.

207759   Padělky Svazek: 10 Strana: 0242
Padělky, pole u Koutů a j. Čas. mor. mus. III. 138.

207760   Padělky Svazek: 10 Strana: 0643
Padělky. V P-kách = pastviny u Pa- cova. Čea. J. XIV. 443.

207761   Padělník Svazek: 7 Strana: 0171
Padělník, a, m. = padělatel. Pyp. K. II. 295.

207762   Paděloha Svazek: 7 Strana: 1350
Paděloha, vz Pamatemík (dolejí).

207763   Padělský Svazek: 7 Strana: 0171
Padělský Mlýn u Strážnice.

207764   Pádem Svazek: 2 Strana: 0468
Pádem, vz Pád, Celkem.

207765   Pádem Svazek: 10 Strana: 0643
Pádem, příslovce = náhle. Bárta p. na něj vytáhl nůž. Hoš. Pol. I. 67., 109., 133. Sr. Pád.

207766   Pademelon Svazek: 7 Strana: 0171
Pademelon, a, m., macropus Thetidis. Brm. I 2. 608.

207767   Padena Svazek: 7 Strana: 0171
Padena, y, f. = ruina. 13. stol. Mus. 1887. 119.

207768   Padení Svazek: 2 Strana: 0468
Padení, n., Fallen, n., Sturz, m.

207769   Padení Svazek: 7 Strana: 0171
Padení člověčí = pád. 15. stol. P., ruina. Ž. kl. (320).

207770   Padení Svazek: 10 Strana: 0242
Padení, n. Nemá ani do oka p. (co by do oka padlo, co by se za nehet vešlo) Čes. 1. XI. 485.

207771   Padenina Svazek: 9 Strana: 0211
Padenina, y, f., ruina. Ž. pod. CIX. 6.

207772   Padený Svazek: 2 Strana: 0468
Padený = padlý, gefallen. P. dobytek. Zlob.

207773   Paděra Svazek: 2 Strana: 0468
Paděra, y, m., dle Despota, ras, dříč, oděrák, pohodný, Schinder, m. D. — P., přezdívka. Tys paděra! — P., ostenka, Kiel- stengel, m. Us. — P., das Afterloch. Jg. — P., y, f., kurva, die Hure. Us. — Jg.

207774   Paděra Svazek: 7 Strana: 0171
Paděra = ras. Mkl. Etym 41., 253.

207775   Paděra Svazek: 9 Strana: 0211
Paděra, y, m. = ničema. Hoř. 92.

207776   Paděrák Svazek: 2 Strana: 0468
Paděrák, a, m. = paděra, ve smyslu po- tupném. U Hlinska. Všk.

207777   Paděratý Svazek: 2 Strana: 0468
Paděratý, mit grossen Arschbacken. Rk.

207778   Paderborn Svazek: 2 Strana: 0468
Paderborn, a, m., mě. ve Vestfalsku. — Paderbornský.

207779   Paděrek Svazek: 2 Strana: 0468
Paděrek, rku, m., klacek, dřevo při dě- lání louče zbylé. Us. u Vysokého. Der Stumpf.

207780   Paděrek Svazek: 7 Strana: 0171
Paděrek, vz Padělek. U Dobrušky. Vk.

207781   Paděrek Svazek: 10 Strana: 0643
Paděrek, rku, m. Je jako p. — malý. Chrud. Čes. 1. XIV. 477.

207782   Paděrkář Svazek: 10 Strana: 0643
Paděrkář, e, m. = kdo paděrkuje. Us. Rgl.

207783   Paděrkovati Svazek: 2 Strana: 0468
Paděrkovati, dříti, schinden. Us.

207784   Paděrkovati Svazek: 7 Strana: 0171
Paděrkovati = padělkovati. Vz Padělek. — se = paděrky (dřevy při dělání louče zbvlými) po sobě házeti. V Krkonš. Kšť.

207785   Paděrkovati Svazek: 10 Strana: 0242
Paděrkovati = paběrkovati. Vých. Č. Mus. 1863. 336.

207786   Paděro Svazek: 7 Strana: 0171
Paděro, a, n. = pandero. Rgl.

207787   Pádeř Svazek: 7 Strana: 0171
Pádeř, e, f. = padalka. Šp. — P. = psota, nuzota, chudina. Taková p. také chce něco do toho mluviti! U Prahy. Rgl.

207788   Padesát Svazek: 7 Strana: 0171
Padesát. Mkl. Etym. 238. Platí o 50 kop, že dám. Hus I 447. — P. Lánu, Fünfzig- huben, ves u Podstaty.

207789   Padesát Svazek: 8 Strana: 0266
Padesát m. patdesát. Gb. II. ml. I. 398. Do p-ti jak tak, po p-ti kľap, kľap. Mor. Čes. 1. V. 421.

207790   Padesát, padesáte Svazek: 2 Strana: 0468
Padesát, padesáte, gt. -ti, fünfzig. Vz Pět, Desát., Bž. §. 286.

207791   Padesátek Svazek: 2 Strana: 0468
Padesátek, tku, m., 50tý díl, 50. Theil. V. — Padesátiletý, fünfzigjährig. V. —

207792   Padesátikvětový Svazek: 8 Strana: 0266
Padesátikvětový. P. šátek. Čes. 1. V. 239.

207793   Padesátiletí Svazek: 7 Strana: 0171
Padesátiletí, n. = doba 50ti let. Mus, 1880. 171., 143.

207794   Padesátiliberka Svazek: 7 Strana: 0171
Padesátiliberka, y, f., ein Fünfzigpfün- der. Čsk. 157*

207795   Padesátina Svazek: 7 Strana: 0172
Padesátina, y, f, das Fünfzigstel. — P-ny, pl., f. = abrahamoviny, padesátý den narození. Slavili jeho p. Us. Šd.

207796   Padesátiročí Svazek: 7 Strana: 0172
Padesátiročí = padesátiletí Slov. Bern.

207797   Padesátiřádkový. P Svazek: 10 Strana: 0242
Padesátiřádkový. P. krajky. Vz Krajka.

207798   Padesátiveselní Svazek: 7 Strana: 0172
Padesátiveselní, -veslový, 50 Ruder ha- bend. P. loď. Lpř. Sl. I. 104.

207799   Padesátka Svazek: 2 Strana: 0468
Padesátka, y, f., die Fünfzigguldennote. Měniti p-ku. Us. Hý. — P,, die Zahl fünf- zig. Us. — Padesátkrát, fünfzigmal. —

207800   Padesátní Svazek: 10 Strana: 0242
Padesátní dnové, dies pentecostes. Ev. ol. 65. 129.

207801   Padesátnice Svazek: 9 Strana: 0211
Padesátnice, e, f. = žena mající 50 let. Arb. Dom. 95.

207802   Padesátník Svazek: 2 Strana: 0468
Padesátník, a, m., správce nad padesáti, V., Br., ein Hauptmann über fünfzig; kdo má 50 let, ein Fünfziger. Jest již p. Us. — Jg. — Padesátiveslovka, y, f., loď pade- sátiveselná, ???????.???????, ein fünf'zigrudriges Schiff; dle Č. lépe: padesátiveselnice, poně- vadž nemilujeme slova veslový. Padesátiveslí, -veslice. Lpř. — Padesátý, der fünfzigste. V.

207803   Padesátník Svazek: 7 Strana: 0172
Padesátník = velitel nad padesáti Výb. II. 173 , Arch. IV. 441., BR. II. 70. a.

207804   Padesátník Svazek: 7 Strana: 1350
Padesátník = představený pěti desátní- kům městským. Vz Desátník (dod), Wtr. Obr. II. 26.

207805   Padesta Svazek: 2 Strana: 0468
Padesta, dual = padli.

207806   Padev Svazek: 2 Strana: 0468
Padev, dvi, f., vz Pád. — Padev a Padva, y, f., mě. ve Vlaších, Padua. Vz Padova. Aesop.

207807   Padev Svazek: 7 Strana: 0172
Padev, mě Výb. II. 1130.

207808   Pádež Svazek: 2 Strana: 0468
Pádež, e, f. = pádel. D.

207809   Pádež Svazek: 7 Strana: 0172
Pádež = sběr, sběrky, sbíráné dříví, das Klaubholz. Sbírání p-že. Sl. les.

207810   Pádič Svazek: 2 Strana: 0468
Pádič, e, m., výlupek, reife Nuss, die selbst abfällt. Mrk.

207811   Padič Svazek: 7 Strana: 0172
Padič = opadané ovoce, obyč. červivé, špatné. U Turn., u Hořic Hk.

207812   Padička Svazek: 7 Strana: 0172
Padička = pídička. Slov. Bern.

207813   Pádil Svazek: 7 Strana: 0172
Pádil, a, m. = psí jm. Škd.

207814   Padina Svazek: 8 Strana: 0266
Padina, y, f. — sloven. mě. v Banátě. Phľd. XII. 467.

207815   Padišah Svazek: 2 Strana: 0468
Padišah, a, m., titul sultána tureckého a panovníků perských. Vz S. N.

207816   Pádit Svazek: 10 Strana: 0643
Pádit' = těžko táhnouti. Vz Brt. Sl.

207817   Páditi Svazek: 2 Strana: 0468
Páditi, il, ění = pádem běžeti, hnáti se, cválati, rennen. D. Ten pádí. Us. Pádil, jak by mu nad hlavou zapálil. Kčr. — kam: p. k někomu, cvalem, na náměstí. Sych. P. domů, do města. Us. Hý.

207818   Páditi Svazek: 9 Strana: 0211
Páditi. O pův. sr. Zub. 408.

207819   Paditi Svazek: 10 Strana: 0242
Paditi = padati, cadere. Mill. 91.

207820   Páditi s kým kam Svazek: 7 Strana: 0172
Páditi s kým kam. S druhy pádí v dál. Kká. — kudy. Už pádí po strništi podzim- ních větrů vání. Hdk. — po čem = domá- hati se čeho. U Star. Jičína. Vhl.

207821   Paditi se Svazek: 2 Strana: 0468
Paditi se, padati se, hubeněti, mager werden. Us.

207822   Padka Svazek: 7 Strana: 0172
Padka = základka, žabka, der Anhalt- haken, Klink-, das Klinkeisen, die Klinke. Sl les., NA. IV. 3.

207823   Padka Svazek: 7 Strana: 1350
Padka, y, f., cadueus, zastr. Rozk., Veleš.

207824   Padka Svazek: 10 Strana: 0643
Padka, y, f. Dvéře zavírati závlačkou n. padkou dřevěnou n. železnou na řemínku zavěšenou. Čes. 1. XV. 189.

207825   Padka, patka Svazek: 2 Strana: 0468
Padka, patka, y, f., pícka, zvýšená země okolo peci aneb pod okny. Koll.

207826   Padkosť Svazek: 2 Strana: 0468
Padkosť, i, f., slabosť, křehkosť, padouc- nosť, vrátkosť, nestálosť, die Hinfälligkeit, Schwäche. P. bohatství. Sš. I. 90., II. 343.

207827   Padký Svazek: 2 Strana: 0468
Padký, k pádu nakloněný, padavý, ne- stálý, vrtkavý, slabý, schwach, nicht von Bestand, hinfällig, zum Fall geneigt. Hřích sladký a člověk padký. Prov. Aby sobě na ničem nezakládal, což padko a vrátko jest. Sš. J. 130. Skvosty v krátce padké. Sš. Hc. 58. Duch můj hotov, ale pleť jest padka. Sš. Bs. 181. — P., padouci, Fall-. Padká nemoc. Lex. vet. — Č.

207828   Padláš Svazek: 2 Strana: 0468
Padláš, e, m., Boden am Hause. Slov. Rk.

207829   Padláš Svazek: 7 Strana: 0172
Padláš. Němc. VII. 267. Dřevěné schůdky na půdu (p., poval). Pokr. Pot. I. 68.

207830   Padláš Svazek: 8 Strana: 0266
Padláš = strop. V Hontě. Phľd. 1894. 311. — P. = půda. Mátoha ide najprv na p. a len potom pride do izby; Vlkolak učupí sa na p-ši za koch alebo za piecku. Phľd. 1895. 29., 31.

207831   Padlata Svazek: 9 Strana: 0211
Padlata, pl., n = sánky (klečí se na nich a bodci odráží). Červ. Lhota. Kub. L. f. 1900. 361.

207832   Padlec Svazek: 2 Strana: 0468
Padlec, dlce, m., člověk padlý, der Ge- fallene. Sš. L. 146.

207833   Padlec Svazek: 7 Strana: 0172
Padlec = prokupčilec, der Fallist. Šp., Skř.

207834   Padlesák Svazek: 7 Strana: 0172
Padlesák, a, m., před r. 1848. prof. ná- božen. při filosof. fakultě.

207835   Padlí Svazek: 2 Strana: 0468
Padlí, n., ruda, na Mor. = medovice, ery- siphe communis, Honig-, Mehlthau. D., Kk. 75. Vz S. N.

207836   Padlí Svazek: 7 Strana: 0172
Padlí. Cf. Rstp. 1973., Rosc. 15., Rk. Sl.

207837   Padlí Svazek: 9 Strana: 0456
Padlí, u. = bělavá vrstva na lepkavé hmotě rostlin, pocházející ze svleklých pokožek mšic. Vz Ott. XVII. 834.

207838   Padlice Svazek: 7 Strana: 0172
Padlice, e, f. = useň z padlého zvířete. Šp — P. = padlá ženská. Mus. 1847. 621.

207839   Padlice Svazek: 9 Strana: 0211
Padlice, e, f. = nedojná krávo. Jičín. Kub.

207840   Padlík Svazek: 7 Strana: 0172
Padlík, u, m., druh jablka. Mor. Brt.

207841   Pádlík Svazek: 9 Strana: 0211
Pádlík, u, m. = malá dolina. U Polné. Hoš. 98.

207842   Padlina Svazek: 2 Strana: 0468
Padlina, y, f., rozsedlina, Klaffung, f.; sprýsknutí, ssedlina, die Schrunde am Leibe. — P., mrtvola, Leichnam, m. Měst. bož. Krkavci tam létají, kde p-nu čenichají. C. M. 42. — P., úpad, niedriger Boden. Us.

207843   Padlina Svazek: 10 Strana: 0242
Padlina, y, f. = jinovatka. Volyně. Čes. 1. XIII. 124.

207844   Padlina Svazek: 10 Strana: 0643
Padlina, y, f. = malá dolina. Hos. Pol. I. 116.

207845   Pádliť sa Svazek: 7 Strana: 0172
Pádliť sa = vypínati se, napínati se. Ja di, nepádli sa (nevychloubej se); Pádlil sa po jabku; Pádlili se na to (vzpínali, dy- chtili) Brt. D. 245.

207846   Padlo Svazek: 2 Strana: 0468
Padlo, a, n., závora, Falle, Fallthür, f. Reš. — P. Vzíti poleno na p. (sekerou poleno zdvihnouti, na ucho ji naraziti a tak poleno rozštípiti). Us. — P., pl. padla, m. piadlo, p'adlo, utvořeno příponou -dlo ze kmene ???, praes. ????, čes. pnu, tedy = nástroj, na kterém mučeného rozpínali. Gb. ad Dr. v. 45. Potom na padla rozpěchu. Dr. 45. Vzíti někoho na padlo. Přidej padla, přidej kříže, vše to lásce ničím jest. Sš. Hc. 179. — P. = nářadí, na kteréž kožešníci natahují kůže. To jest tahání usní po padle (Scheide, f.). Techn. Vz Piadlo.

207847   Padlo Svazek: 7 Strana: 0172
Padlo. Mkl. Etym. 229. P. = mučicí ná- stroj, die Streckbank. Lotr na padle. Sš. I. 33. Potom na padlo (ji) rozpiali. Sv. ruk. 306. Vzali ho na padlo = takové někoho žertovné a dojímavé dobírání, když jeden pustí a druhý chytí. Č. M. 518. — Padla, pl. také = rámy, na něž soukenníci napínají sukna. Brt. D. 245.

207848   Padlo Svazek: 8 Strana: 0266
Padlo. O pův. slova cf. Gb. H. ml. T. 81. Na padla rozpěchu tělo jejie. Modl. 178. b. a j.

207849   Padlo Svazek: 9 Strana: 0456
Padlo, a, n. = plat z valchu, co hůně val- chují. Boč. exc. (Vstnk. X. 103. ).

207850   Padlo Svazek: 10 Strana: 0242
Padlo = dlouhá a široká kůže, kterou mnozí dokola drželi napjatou a některého svého druha jí do výšky házeli. Vz Čes. 1. XII. 153.

207851   Padlý Svazek: 2 Strana: 0468
Padlý, který padl, ge-, herab-, umgefal- len ; moralně : kdo hřešil, der gesündigt hat, gefallen. P. zeď, ovoce (vz Padalka), doby- tek (scíplý), mráz (jíní). Ros., V. Mouka jako padlý sníh. Us. P. žena (která zhřešila), osoba, Us. BR. II. 5. b), panna, vz Smích. — s čeho jak: s nebe p. Ráj. — při čem: při právě. V. — čím : hříchem. Solf. — v čem: ve při. Rk. Stav lidstva v Adamu padlého. Sš. J. 16. — na co: na hlavu, germanis., vz Hlava (Slov. I. 427. a. 4. ř. zd.).

207852   Padlý Svazek: 7 Strana: 0172
Padlý. P. firma, Dch., anděl, Št. Kn. š. 152., mouka (snědá). U Kojetína. Wrch. Ozezřel Ježíš a nám ukázal člověka p-ho, ohlúpeného .... Hus II. 432. Ani daróv, ani větrné a padlé chvály nežádám. Vš. 10. — kam. Osoba v hřích padlá. Wtr. exc. Paprsky na hranol padlé. Mj. Meteority na zem padlé. Osv. II. 109. — proč kam: pro dluhy do otroctví p. J. Lpř.

207853   Padlý Svazek: 10 Strana: 0242
Padlý. Na padlé veličiny zanevírají i bo- hové. Mtc. 1. 1897. 4.

207854   Padmo z Svazek: 2 Strana: 0468
Padmo z pad-ati. Kt. P. se zabiti. D. Vz Bž. 217.

207855   Padna Svazek: 8 Strana: 0266
Padna, y, f. = panna. Gb. H. ml. I. 375., Brt. D. II. 232.

207856   Pádně Svazek: 2 Strana: 0468
Pádně. Leží p. = pádem (těžce nemocen, cf. Pád). U Rychn.

207857   Pádně Svazek: 7 Strana: 0172
Pádně něco dokázati, kräftig. Us. Pdl.

207858   Padni Svazek: 9 Strana: 0211
Padni. Kroupy (ledové) hrubé jako padni kule kuželkové. Dač. I. 69.

207859   Pádnokový. P Svazek: 10 Strana: 0242
Pádnokový. P. dřevce. Msn. Od. 175.

207860   Pádnosť Svazek: 2 Strana: 0468
Pádnosť, i, f., der Fall. Celá p. sil, die ganze Wucht der Kräfte. Dch.

207861   Pádnosť Svazek: 7 Strana: 0172
Pádnosť dramatická. Dk. Aesth. 626.

207862   Padnouti Svazek: 2 Strana: 0468
Padnouti, vz Padati.

207863   Padnutí Svazek: 2 Strana: 0468
Padnutí, n., das Fallen, Niederfallen, Hin- fallen, der Fall. V. P. k nohám, der Fuss- fall. D. P-tím si vylomil ruku. — Jg.

207864   Pádný Svazek: 2 Strana: 0468
Pádný, těžce dopadající, schwerfällig, schwer auffallend. P. ruka, hůl, Jg., náběh. Dch. P. krok, chůze. Us. Hý.

207865   Pádný Svazek: 7 Strana: 0172
Pádný. P. rána, wuchtig, důvod, Dch., meč, Dch., Vrch., Čch„ pěsť, Dch., Vrch., rámě, Kká, rysy. věta, Tf. H. 1. 15., odpo- věď, důkaz. Us. Pdl. Div že hlavu nesrazil na pádné (srázné) cestě. Sá. P. zbraň. Mus. 1880. 470.

207866   Paďoch Svazek: 2 Strana: 0468
Paďoch, a, m., eufemismus m. prďoch ve vých. Čech. Jir.

207867   Padochov Svazek: 2 Strana: 0468
Padochov, a, m., Padochau, ves u Ivan- čic na Mor. PL.

207868   Padol Svazek: 2 Strana: 0468
Padol, u, m., podol, das Thal (nové). Mus. — P., jamka od vody vybraná. Mor. Kulda (Mtl.), Bž. 36.

207869   Padol Svazek: 7 Strana: 0172
Padol. Osv. VIL 297., Kln. 203. Us. laš. a val. Brt. D. 245., Tč., Vck. P-ly = ne- rovniny na hoblovaném dřevě. Brt. D. 245.

207870   Padolí Svazek: 2 Strana: 0468
Padolí, n. = podolí. Ros.

207871   Pádolík Svazek: 9 Strana: 0211
Pádolík, u, m. V p-ku pršívá víc než v dolině. Čes. 1. IX. 253. Sr. Padolina.

207872   Padolina, pádolina Svazek: 2 Strana: 0468
Padolina, pádolina, y, f., Niederung, Thal, n. V oudolině, v pádolině, co se to tam svítí ? Er. P. 9.

207873   Padolka Svazek: 7 Strana: 0172
Padolka, y, f. = padalka. Las. Tč.

207874   Padolovitý Svazek: 7 Strana: 0172
Padolovitý = stržovitý, schluchtenartig. P. hora. Laš. Tč.

207875   Padoł Svazek: 8 Strana: 0266
Padoł = důl v jizbě na kobzole prikrytý dlážkovou deskou. Laš. Brt. D. II. 359.

207876   Padołať sa Svazek: 10 Strana: 0242
Padołať sa = choditi po cestě nerovné, dolikovaté Val. Čes. 1. XI. 47. — se kudy: něhem. lb. XII. 420.

207877   Pádorovně Svazek: 2 Strana: 0468
Pádorovně, senkrecht. Něco p. postaviti. Us.

207878   Pádorovný Svazek: 7 Strana: 0172
Pádorovný, senkrecht. Vezuv v p-ném honu sloupy šedivého dýmu daleko do vý- sosti hnal. Pal. II. 526.

207879   Pádoslovný Svazek: 7 Strana: 0172
Pádoslovný příklad. Kos. Ol. I. 73.

207880   Pádostroj Svazek: 2 Strana: 0469
Pádostroj, e, m., Fallmaschine, f. P. Galileiův, Atwoodův. Ck., KP. II. 43. Vz S. N.

207881   Padostroj Svazek: 10 Strana: 0242
Padostroj, e, m. Vz Ott. XIX. 14, Strh. Mech. 309.

207882   Padouci Svazek: 2 Strana: 0469
Padouci (zstr. paducí) = pádu poddaný, netrvalý, fallend, hinfällig, hinfallend. V. P. dům, Jel., bohatství, rozkoš, V., zboží. Kon. P. nemoc (padoucnice, velká nemoc, božec, nemoc sv. Valentina), v obec. mluvě : nemoc paroucí, die fallende Sucht, Fallsucht, das böse Wesen, die schwere Noth, das fallende Uibel, der Veitentanz, die Epilepsie. D., Kom. P. nemoc pivoňka zahání. Byl. Předml. 6. Vz Padoucnice. P. nemoc míti. D. P. nemoc ho popadla. Sych. P. nemoc ho zmítá a pění. Kram. Na božec stonící a u vytržení zůstá- vající od p-cí nemoci nedaleko jsou. Kom. J. 312. Vz Padoucnice.

207883   Padoucí Svazek: 7 Strana: 0172
Padoucí. Věci tohoto světa jsou p. Žžk. 7. Ze smradu doutnajícího knotu povstává prý padoucí nemoc. Mus. Kdo má p. nemoc, musí papírovou délku svého těla odměřiť, na ni své jméno a léta napsať, pak do hrobu k mrtvému tělu dáti a zakopať. To pomože! Na Vsacku. Vck. Jak pomáhají od p. ne- moci? Vz Mus. 1856. 63. Cf. Sbtk. Rostl. 138.

207884   Padoucí Svazek: 8 Strana: 0266
Padoucí = netrvalý. P. žádost, život. Chč. S. 96. — P. nemoc. Léčení jí. Vz Duf. 30., Padoucnice (i dod.).

207885   Padoucí Svazek: 9 Strana: 0211
Padoucí. Lidové léčení p. nemoci (vra- žobníku). Vz Hoř. 102., Nár. sbor. 87.

207886   Padoucina Svazek: 7 Strana: 0172
Padoucina, y, f. = padoucnice. Sá. Ten stůně p-nou. Ú Rychn.

207887   Padoucka Svazek: 7 Strana: 1350
Padoucka, y, f. = žena stížená padouc- nicí. Kronbauer.

207888   Padoucní Svazek: 7 Strana: 1350
Padoucní mrzák. Jar. 88.

207889   Padoucnice Svazek: 2 Strana: 0469
Padoucnice, e, f., na Mor. též: hrubá nemoc, boží moc. Hý. Vz Padoucí, S. N.

207890   Padoucnice Svazek: 7 Strana: 0172
Padoucnice denní, epilepsia diurna, no- ční, e. nocturna, částečná, partielle E., skrytá, e. larvata, korová, e. Jacksonii, e. cortialis, úrazová, e. traumatica. Ktt. P-cí stížený. Us. Cf. Kram. Slov., Slov. zdrav., Zbrt. 76., 212., 243., Rk. Sl.

207891   Padoucnice Svazek: 7 Strana: 1350
Padoucnice. Jak od ní na Mor. pomá- hají ? Vz Mtc. XV. 186.

207892   Padoucnice Svazek: 8 Strana: 0266
Padoucnice. Hojení jí. Cf. Duf. 292., Zbrt. Pov. 49., 50., Vck. Val. 1. 124. (val).

207893   Padoucnice Svazek: 10 Strana: 0242
Padoucnice, e, f. Vz Ott. XIX. 15. Na Slov.: zráca, zradník, beťah, božec, zlá ne- voľa, zlá nemoc, mrcha nemoc, nešťastník, vred, vredisko, psotina, psotník. Czam. Slov. 218.

207894   Padoucnicovitý Svazek: 7 Strana: 0172
Padoucnicovitý, epileptiformis.

207895   Padoucnicový Svazek: 7 Strana: 0172
Padoucnicový stav, původ.

207896   Padoucničí Svazek: 9 Strana: 0211
Padoucničí tvář. Slád. Lear. 59.

207897   Padoucniční Svazek: 10 Strana: 0242
Padoucniční záchvat malý a velký, epi- lepsia minor et major; p. závrať, vertigo epileptica; jednostranná obrna, hemiplegia epileptica Ktt.

207898   Padoucník Svazek: 2 Strana: 0469
Padoucník, a, m., kdo padouci nemoc má. Rkp. bib., Reš. P. kůň. Ja.

207899   Padoucník Svazek: 8 Strana: 0266
Padoucník, a, m. = padouch. Enns. 167. A.

207900   Padoucuiční Svazek: 7 Strana: 0172
Padoucuiční, epileptisch. P. stav, křeče.

207901   Padouch Svazek: 2 Strana: 0469
Padouch, a, m., lotr, viselec, kdo již vi- seti maje od šibenice odpadl, Galgenschwen- gel, m. Aqu.; zlosyn, šibal, taškář, čtverák, ohavník, Bösewicht, Spitz-, Schand-, Lotter- bube, Schelm, Schalk, Schurke, Strick, Gal- gendieb, m. V. Od pad (pad-nu). Poctivého člověka přetřepávati každý p. dovede. Sych. Nesmí k nám ten p. přes práh páchnouti. Sych. Převrhlý p. V. Sebral muže p-chy proti němu. Bj. Šiditi a vysmívati se klukům a čtverákům patří, utrhati a hanlivě mluviti padouchům. Kom. J. 917. Když do vlaských skal přišel, padúši naň vystúpili. Pass. 985. Padúši (lotři) sv. Františka jali. Pass. 886. Bezectný p. BN. Padúškové (latrunculi). Bj. Padúši syrští (latrones). Bj. Upadl mezi p-chy. ZN.

207902   Padouch Svazek: 7 Strana: 0172
Padouch. Mkl. Etym. 229. P. slove ten, když je kdo na smrť odsouzen přísežným soudem a potom jeho té smrti zbaví mocná ruka; ožení-li se a bude-li míti děti, ty děti jeho slovou padouši, protože jejich otec padl pro statek v soud a od soudu k smrti, od smrti k mocné ruce a tak se všemi syny není svoboden, nýbrž starým právem na- zváni jsou padouši. Rkp. m. Loun v P. arch. 1876. 615. Cf. Padúch, Kram. Slov.

207903   Padouch Svazek: 10 Strana: 0242
Padouch. Definice z doby Karla IV.: P. slove, když jest kdo na smrť odsouzen a potom jej té smrti zbaví mocnou rukou, a ožení-li se a děti míti bude, ty děti sluji padouši. R. 1519. P. = pro zločin k smrti odsouzený. Zvon II. 611.

207904   Padouchov, a Svazek: 7 Strana: 0172
Padouchov, a, m., Padauchow, ves u Č. Dubu. Blk. Ktsk. 537., 794. Rk. Sl.

207905   Paďour Svazek: 10 Strana: 0242
Paďour Jan, kanov. a spis., 1783. —1828. Vz Ott. XIX. 16.

207906   Paďour, a Svazek: 7 Strana: 0172
Paďour, a, m., os. jm. Šd., Mus. 1831. 189

207907   Paďourati se Svazek: 7 Strana: 0172
Paďourati se = baďourati se. U Sobotky. Kšf.

207908   Paďousy Svazek: 7 Strana: 0172
Paďousy. Blk. Kfsk. 1380. Jíti do Pa- ďous (smyšlené jm.). Us. Rgl.

207909   Padoušsky Svazek: 10 Strana: 0242
Padoušsky vrchnosti něco donésti. Wtr. Min. 100.

207910   Padoušský Svazek: 10 Strana: 0242
Padoušský. Zvon. III. 37. Wtr. Sr. Pa- douch.

207911   Padoušství Svazek: 10 Strana: 0242
Padoušství, n. Slád. Jan. 96.

207912   Padova Svazek: 2 Strana: 0469
Padova, y, f., Padua, lat. Patavium, mě. v Benátsku. Vz S. N. — Padovan, a, m., pl. -né. — Padovský. Vz Padev.

207913   Padovanský Svazek: 7 Strana: 0172
Padovanský = padovský. Vysoké školy p-ské. Pyp. K. I. 146.

207914   Pádový Svazek: 7 Strana: 0172
Pádový. P. výška, die Fallhöhe. ZČ. I. 118.

207915   Pádový Svazek: 7 Strana: 1350
Pádový výraz (pádem vyjádřený) Gb. Ml. II. 100.

207916   Padrahnát Svazek: 7 Strana: 1350
Padrahnát, a, m., nadávka. Tk.

207917   Padrhola Svazek: 10 Strana: 0242
Padrhola, y, m = člověk chatrně oble- čený, neustrojený. Litom. 50.

207918   Padrchy Svazek: 10 Strana: 0242
Padrchy, padrny = rozcuchané vlasy. Hracholusky. Kub. List. fil. 1902. 250.

207919   Padrment Svazek: 9 Strana: 0211
Padrment, u, m. = capart (nadávka). Hoř. 92.

207920   Padrn, u, m Svazek: 2 Strana: 0469
Padrn, u, m. = drn, der Rasen. Us. u Bo- lesl. Jg.

207921   Padrnos Svazek: 7 Strana: 0172
Padrnos, a, m., os. jm. Sd.

207922   Padrnový Svazek: 2 Strana: 0469
Padrnový, Rasen-. P. budka. Us. u Bo- lesl. Jg.

207923   Padrny Svazek: 10 Strana: 0242
Padrny, vz předcház. Padrchy.

207924   Padrska Svazek: 7 Strana: 0172
Padrska. y, f., sam. u Dol. Nýřan.

207925   1. Padrť Svazek: 2 Strana: 0469
1. Padrť, i, f., padrtky, padrtiny, pl., f., padrtí, n., u Poličan padrt, u, m. = něco zdrceného, zlámaného, roztrhaného, Trümmer, Fetzen, Abfälle. Jg., Ros., Č. Jest samá p. Us. Na p. (na kusy) rozdrmoliti. D. Na pa- drtky rozsekati, polámati, rozlámati. Vše jest na padrť obráceno. Us. — Padrtí, drobné dříví. Čemu u stromoví se říká parkosí, pa- drtí, to u dobytka neb u rostlin jiných ostar- kcm slove. Us. Dch.

207926   2. Padrť Svazek: 2 Strana: 0469
2. Padrť, i, f., Padert, ves u Rokycan. PL.

207927   Padrť Svazek: 7 Strana: 0172
Padrť. Mkl. Etym. 41. Jsme obě na pa- drť (staré). Ehr. Obilí je na p. (tak zralé, že se snadno rozdrtí). Us. Kšť. Suchý na p. Brt. D. Dám ti facku, že z tebe bude p. U Tišnova. Bkř. Je na p. (o opilém). Us. Kši, Sn. Hrom roztříštil strom na padrtíny. Sá — P. ves. Vz Rk. Sl.

207928   Padrtí Svazek: 7 Strana: 0172
Padrtí, n. = nízké křoví, vz Kotrbač. Dorazili na vysokou stráň, perostlou p-tím a řídkými sosnami. Hk. exc.

207929   Padrtiny Svazek: 7 Strana: 0172
Padrtiny, vz Padrť.

207930   Padrtky Svazek: 7 Strana: 0172
Padrtky, vz Padrť.

207931   Padruh Svazek: 8 Strana: 0266
Padruh. Číňan, mongolský p. obrazu bo- žího. Nár. list. 1894. č. 10. ťeuill.

207932   Padrunov Svazek: 7 Strana: 0172
Padrunov, a, m., Padrunow, sam. u Ka- menice n. Lab.

207933   Padský Svazek: 7 Strana: 0172
Padský = k řece Padu se táhnoucí, Po- P. nížina. Šb. F., Šmb.

207934   Padství Svazek: 2 Strana: 0469
Padství, n., zpuštění, hynutí, das Zugrunde- gehen, der Verfall. Spravedlnost bude-li vzdá- lena ot království, tehdy co jsú královstvie, jediné veliká padstvie nebo roztrženie. 4 stěž. ctn.

207935   Padství Svazek: 7 Strana: 0172
Padství. Výb. II. 653.

207936   Padu Svazek: 2 Strana: 0469
Padu, vz Padati.

207937   Padua Svazek: 7 Strana: 0172
Padua, vz Padev.

207938   Paduánky Svazek: 10 Strana: 0242
Paduánky, f, druh slepic. Nár. list. 1903. č. 136. 9.

207939   Paducí, vz Svazek: 2 Strana: 0469
Paducí, vz Padouci.

207940   Paducina Svazek: 7 Strana: 0172
Paducina, y, f. = padoucnice. Dch.

207941   Paducina Svazek: 8 Strana: 0266
Paducina. Vz Vred (i v dod.), Mtc. 1894. 106.

207942   Paducnice Svazek: 2 Strana: 0469
Paducnice = padoucnice. V.

207943   Padue Svazek: 2 Strana: 0469
Padue, e, f. = Padev, Padova. Vus.

207944   Paduha Svazek: 7 Strana: 0172
Paduha, y, f., ein unvollkommener Regen- bogen, Galie, f. Šm.

207945   Padúch Svazek: 2 Strana: 0469
Padúch, vz Padouch.

207946   Padúch Svazek: 7 Strana: 0172
Padúch, vz Padouch. — P., s příhanou o evangelíku. Sr. Beran a Helvita. Val. Vck.

207947   Padúchův Svazek: 8 Strana: 0266
Padúchův. Rota padúchova. Chč. S. 118.

207948   Padůkaz Svazek: 7 Strana: 0172
Padůkaz, u, m. = vedlejší důkaz. P. o ne- smrtelnosti duše. Mus. 1888. 197.

207949   Padůklad Svazek: 7 Strana: 0173
Padůklad, u, m. = vedlejší důklad. Dk. Poet. 230.

207950   Padula Svazek: 8 Strana: 0266
Padula, y, m. = kluk s velikou hlavou. Jevíčko. Brt. D. 11. 359.

207951   Padus Svazek: 2 Strana: 0469
Padus, vz Pad.

207952   Padúšek Svazek: 10 Strana: 0242
Padúšek, ška, m., zdrobn. padouch. Zvon IV. 7. Wtr.

207953   Paduší Svazek: 7 Strana: 0173
Paduší důl. Vz Padouch. U Skřípova. Šd.

207954   Paduška Svazek: 10 Strana: 0242
Paduška (od padouch), y, f., hostinec ve Vsetíne. Vck. Vset. 181.

207955   Padušný Svazek: 7 Strana: 0173
Padušný. P. louky u Skřípova. Šd.

207956   Padutý Svazek: 2 Strana: 0469
Padutý, paducí, caducus, hinfällig. Stach.

207957   Padva Svazek: 2 Strana: 0469
Padva, y, f. = Padev.

207958   Padvanka Svazek: 7 Strana: 0173
Padvanka, y, f. = ovoce z okolí Pa- dovy. Tč.

207959   Padvice Svazek: 2 Strana: 0469
Padvice, e, f., leptis, hmyz. Krok.

207960   Padvojný Svazek: 2 Strana: 0469
Padvojný= podvojný. Jg.

207961   Padynka Svazek: 10 Strana: 0242
Padynka, y, f. = padanka. Mor. Mtc. 1902. 433

207962   Paean Svazek: 2 Strana: 0469
Paean, a, m., řec. lékař; příjmí Apolli- novo.

207963   Paean Svazek: 2 Strana: 0469
Paean, u, m., řec, chvalozpěv, Siegesge- sang, m., Jubellied, n.

207964   Paean Svazek: 7 Strana: 0173
Paean = zpěv k slavným příležitostem na pochvalu bohů a bohyň zhotovený, asi to, co naše žalmy Bačk. Písm. I. 403. Cf. Vlšk. 322., Jg. Slnosť. 107, Rk. Sl.

207965   Paedagog Svazek: 8 Strana: 0266
Paedagog. P. je menší a nižší než prae- ceptor, nebo ten ještě nedorostlé děti toliko upravuje. Bl. Gr. 230.

207966   Paedagog, a Svazek: 2 Strana: 0469
Paedagog, a, m., z řec, vůdce chlapcův, vychovatel, der Erzieher. Vz S. N. — Paeda- gogický, paedagogisch. — Paedagogika, y, f., věda vychovatelská, umění vychovatel- ské, Erziehungslehre, Pädagogik, f. Vz S. N. — Paedagogi-um, a, n., veřejný ústav, v němž se mládež až do věku dospělosti dokonale cvičí a vychovává, Erziehungsan- stalt, S. N.; ústav k vychování učitelův n. učitelek obecných a měšťanských škol, Leh- rer-, Lehrerinenbildungsanstalt. Vz S..N.

207967   Paedagogickodidaktický Svazek: 10 Strana: 0643
Paedagogickodidaktický. Nár. list. 1906. 69., 13.

207968   Paedagogický Svazek: 7 Strana: 1350
Paedagogický. P. literatura. Vz Ott. VI. 327.

207969   Paedagogický Svazek: 10 Strana: 0242
Paedagogický slovník, p. literatura. Nár. list. 1903 č. 222. 13.

207970   Paedagogika Svazek: 7 Strana: 0173
Paedagogika Cf. Mus. 1886. 653., Ukaž. 76. P. na základě náuky o vývoji přiroze- ném, kulturním a mravním. Dr. G. A. Lind- ner. 1888.

207971   Paedagogika Svazek: 10 Strana: 0242
Paedagogika, y, f. Vz Ott. XIX. 19. nn.

207972   Paederast Svazek: 2 Strana: 0469
Paederast, a, m., z řec, samcoložník, der Knabenschänder. S. N.

207973   Paederastie Svazek: 7 Strana: 0173
Paederastie, e, f., z řec. = smilstvo pá- chané mezi osobami téhož pohlaví. Slov. zdrav.

207974   Paediatrie Svazek: 9 Strana: 0211
Paediatrie, e, f., z řec. = nauka o lé- čení dětí. Vz čes. literaturu oni v Jub. II c. 54. -57.

207975   Paelignové Svazek: 2 Strana: 0469
Paelignové, m., národ v Samniu.

207976   Paeon Svazek: 2 Strana: 0469
Paeon, u, m.: p, první: — u u u zasmu- šile, druhý :u-uu zpomínati, třetí: u u — u jinovatka, čtvrtý: u u u — hromovitý.

207977   Paeoni-a Svazek: 2 Strana: 0469
Paeoni-a, e, f., z řec, v starověku kra- jina v Macedonii. — Paeonové.

207978   Paeoni-us Svazek: 7 Strana: 0173
Paeoni-us, a, m P. Prok. Světnovský, prof. † 1613. Vz Jg. H. 1. 605, Jir. Ruk. II. 71., 390. — P. Mart. Jir. ib

207979   Paflagonie Svazek: 2 Strana: 0469
Paflagonie, e, f., krajina v Malé Asii. Vz S. N. — Paflagoňan, a, m. — Paflagonský.

207980   Paga Svazek: 7 Strana: 0173
Paga, y, f. = zárobnička, kniha, do níž se zapisuje zárobek (mzda) dělnický, Löh- nungsbuch. Kh

207981   Pagáč Svazek: 2 Strana: 0469
Pagáč, e, m., pogáč, pagáček, čku, m., na Slov. a na Mor. = vdolek, placka. Kda., Bkř. Eine Art Kuchen, Dalken, Fladen, flacher Brodkuchen. Jg. Chléb, jejž jedli, byl tenký chléb p-čům podobný. Sš. Mt. 209. — Pa- gáček, plod slezu lesního, malva silvestris. Us. u Klobouk na Mor. Bka.

207982   Pagač Svazek: 7 Strana: 0173
Pagač. Cf. Bochníčka, Křehák (dod.), Křesňák, Okrem. P. pohančený (z pohanky). Val Brt. Ej mosela's mně včera večír do pagáčka cosi dać. Sš. P. 632. Zatím pacho- líci svačí pučálku a pagáčky. Sš. P. 772.

207983   Pagačár Svazek: 7 Strana: 0173
Pagačár, a, m., Kuchenbäcker. Slov. Bern.

207984   Pagačárka Svazek: 7 Strana: 0173
Pagačárka, y, f., Kuchenbäckerin, f. Slov. Bern.

207985   Pagačárství Svazek: 7 Strana: 0173
Pagačárství, n., Kuchenbäckerei, f. Slov. Bern.

207986   Pagačica Svazek: 7 Strana: 0173
Pagačica, e, f., vz Zelina (V. 442. b)., Panbožkový.

207987   Pagačica Svazek: 10 Strana: 0643
Pagačica, e, f. = pánbové koláčky, pánb. tvarôžky, malva silvestris. Vz Phľd. XXII. 586.

207988   Pagačina Svazek: 7 Strana: 0173
Pagačina, y, f., der Oelkuchen. P-mi zovú sa pozostatky jakéhokoľvek hospo- dárského semäna, z kterého olej vytlačili. Slov. Rr. Sb. — Č. Čt. II. 314

207989   Pagačina Svazek: 8 Strana: 0266
Pagačina, y, f., vz Kúch (3. dod.).

207990   Pagačka Svazek: 2 Strana: 0469
Pagačka, y, f., kukuřice, Mais, m. Na Slov.

207991   Pagáčky Svazek: 8 Strana: 0266
Pagáčky, rostl., vz Tvarožníček (3. dod.).

207992   Pagáčník Svazek: 9 Strana: 0211
Pagáčník, a, m. P-ci, převzdívka Zaho- rovjanům na Mor Mus. ol. XIII. 26.

207993   Pagaj Svazek: 7 Strana: 0173
Pagaj, e, m., das Geschwür. Slov. Loos., Bern.

207994   Pagament Svazek: 2 Strana: 0469
Pagament, u, m., ze střlat. pagamentum z pagare, všelijaké staré dělané stříbro jako: lžíce, knoflíky, pasy atd. Pagamentsilber, n. Jg.

207995   Pagament Svazek: 9 Strana: 0211
Pagament. Dač. I. 265.

207996   Pagaráč Svazek: 7 Strana: 1350
Pagaráč, e, m. = pagáč. BZv. 32.

207997   Pagas-ae Svazek: 2 Strana: 0469
Pagas-ae, gt. Pagas, pl., f., dle Žena, mě. v Thessalii. — Pagasan, a, m. — Pagaský.

207998   Pagáš Svazek: 9 Strana: 0211
Pagáš, e, f. = pakás. P. darebácká. Již. Mor. Šeb. 230.

207999   Pagat Svazek: 7 Strana: 0173
Pagat, u, m. =jednuška v kartové taro- kové hře. P. ultimo. Us Zkr.

208000   Pagať Svazek: 7 Strana: 0173
Pagať = mačkati (koťa). Laš Brt. D. 245.