412001   Zbečno Svazek: 7 Strana: 1129
Zbečno. Cf. Mus. 1892. 270., 275.

412002   Zběčovné Svazek: 8 Strana: 0505
Zběčovné. Žalt. 18. Dle Bl. Gr. 325. non usitatum.

412003   Zbědačelý Svazek: 9 Strana: 0401
Zbědačelý. Z. poměry. Nár. list. 1897. č. 260.

412004   Zbědákati Svazek: 7 Strana: 1129
Zbědákati = zabědovati. Slov. Phľd. VI. 255.

412005   Zběděti z Svazek: 9 Strana: 0401
Zběděti z leknutí. Ezop. 17.

412006   Zbědnělý Svazek: 7 Strana: 1129
Zbědnělý = zbídnělý. Z. země. Vlč. Mil. 58.

412007   Zbedniti Svazek: 5 Strana: 0371
Zbedniti, il, ěn, ění; zbedňovati, abbinden. — co: sud. Berg.

412008   Zbednosť Svazek: 5 Strana: 0371
Zbednosť, i, f., zastr. = mírnosť, zvede- nosť, die Massigkeit, Wohlerzogenheit. D.

412009   Zbedňovati Svazek: 5 Strana: 0371
Zbedňovati, vz Zbedniti.

412010   Zbedný Svazek: 5 Strana: 0371
Zbedný, zastr. = mírný, dobře zvedený, mässig, bescheiden, wohlerzogen. D., St. skl. IV. 118.

412011   Zbedný Svazek: 7 Strana: 1129
Zbedný. Mkl. Etym. 27. a. Buď vaše česť ke mně zbedna. Pravn. 2016. Nemá odplaty i jeden, jakžkoli jest v službě zbe- den. Ezp. 1875.

412012   Zbedný Svazek: 10 Strana: 0524
Zbedný = hodný, horlivý. Nemá odplaty atd. Vz Zbedný v VII. 1129.

412013   Zbědovalý Svazek: 5 Strana: 0371
Zbědovalý = zbědovaný. Z. venkované. Mus. 1880. 36.

412014   Zbědovanec Svazek: 10 Strana: 0524
Zbědovanec, nce, m. = zbědovaný člověk. Tbz. V. 9. 70.

412015   Zbědování Svazek: 5 Strana: 0371
Zbědování, n. = zbědovanosť. Z. horkem. Ler.

412016   Zbědovanosť Svazek: 5 Strana: 0371
Zbědovanosť, i, f., die Abgekränktheit, Unterdrückung, Elendigkeit. Z. české lite- ratury. Mus. 1880. 39.

412017   Zbědovaný Svazek: 5 Strana: 0371
Zbědovaný; -án, a, o = bídný, abge- kränkt, elend. Vz Zbědovati. Celá výprava ta vzala konec z-ný. Pal Děj. V. I. 142. Ukoptění a nečistota lidí z-ných obrátila se v sličnosť. Skl. V. 304. Uzdravení člo- věka tohoto z-ho. BR II. 314. b. Z. tvář, Vrch., národ, země. Us. — jak. Zle z. Dch. — kde: na duchu. Kaizl 55. —jak dlouho čím. Uzdravení člověka nemocí těžkou od 38 let z-ho. BR. II. 314. Z. bouřkami. Ler. Z. starostmi. V.

412018   Zbědovati Svazek: 5 Strana: 0371
Zbědovati = bídným učiniti, elend ma- chen, abkränken. — koho. Kom. Láska slepá zběduje i popa. Č. M. 240. — koho čím: pracemi. — se = v bídě a nouzi se sestarati, elend werden, sich abächzen, sich abkümmern. D.

412019   1. Zběh Svazek: 5 Strana: 0371
1. Zběh, u, m. = sběhnutí, das Herab- laufen, decursio. Bern. — Z. = sběhnutí, der Zusammenlauf, der Zulauf. Byl tam z. lidu. V. Z. vodní, confluxus. BO. — Z. = útěk, das Weglaufen. Zběhem zašel jest, profugus abiit. BO. — Z. = příběh, das Ereigniss. Purkart jal se zběh věci pravdivě vypra- vovati. Ddk. II. 412. Přistúpil ke mně žá- daje vedlé zběhu práva. Sl. let. VI. 66. Vz Zběhlosť.

412020   2. Zběh Svazek: 5 Strana: 0371
2. Zběh, a, m. = uprchlík, uprchlec, od- běhlec, poběhlec, úskok, der Deserteur, Aus- reisser, Flüchtling. J. tr., Čsk., S. N. Z., lépe než: utečenec. Šb. V MV. nepravá glossa. Pa. Z. = vojín, jenž o své vůli svůj vojen- ský zástup opustí s tím úmyslem, aby unikl službám vojenským. Vz více v S. N. Zběh. V., Dal. 34. Stal se zběhem. Zběha stíhati, BO., chytiti, trestati. Pevný hrad obléhali uherští zběhové Mikuláš a Štěpán. Ddk. VI. 60. A ten se zběhem činieše. Dal. Z. od zákona. Sš. Sk. 255. — Z. = loupežník, der Räuber. Ms. pr. cís., Pulk., Výb. I. 404., 449., GR., BO., St. skl., Č. — Z., zastr. vy- hnanec, vyhoštěnec, profugus, exul, der Ver- bannte. Jir., Veliš. Z. (exul) a poběhlý (pro- fugus). BO. — Z. = vězeň, zajatý, der Ge- fangene, Eingekerkerte. Kat. 2430.

412021   Zběh Svazek: 8 Strana: 0505
Zběh = loupežník, tyran. Byl jeden rytíř, veliký z. GR. Nov. 93. 26.

412022   Zbehač Svazek: 5 Strana: 0371
Zbehač, e, m., der Herabspringer, desul- tor. Bern. — Z., der Unbeständige in der Liebe. Slov. Bern.

412023   Zběhání Svazek: 5 Strana: 0371
Zběhání, n., vz Zběhnouti.

412024   Zběhaný Svazek: 5 Strana: 0371
Zběhaný; -án, a, o, vz Zběhnouti. Bern.

412025   Zběhati Svazek: 5 Strana: 0371
Zběhati, vz Zběhnouti.

412026   Zběhávati Svazek: 5 Strana: 0371
Zběhávati, vz Zběhnouti.

412027   Zběhle Svazek: 5 Strana: 0371
Zběhle, flüchtig, rasch. Z. pracovati. Us. Dch. — Z. = zkušeně, erfahren.

412028   Zběhlec Svazek: 5 Strana: 0371
Zběhlec, hlce, m. = zběhlý, poběhlec, der Entlaufene, Entwichene, Auswanderer, Emi- grant. Ros.

412029   Zběhlice Svazek: 5 Strana: 0371
Zběhlice, e, f = uprchlá, uprchlice, die Davongelaufene. Us. Dbv. — Z. = běhna, poběhlice, randa, die Herumläuferin, Hure.

412030   Zběhlictví Svazek: 5 Strana: 0371
Zběhlictví, n., die Flüchtlingsschaft, De- sertion. Dch. Spiknutí k z., das Desertions- complot, zločin vojenský. Vz více v S. N. Xl. 181.

412031   Zběhlič Svazek: 8 Strana: 0505
Zběhlič, e, m. = zběh. 1775. Pras. Řem. 53.

412032   Zběhlosť Svazek: 5 Strana: 0371
Zběhlosť, i, f. = známosť, zkušenosť, vě- domost, die Erfahrenheit, Routine, Fertigkeit, Prax, Gewandtheit. Z. v knihách, v jazycích, D., v počítání, Nz., ve věcech válečných. Har. — Z. = umělý obrat, der Kunstgriff. D. — Z. = věc sběhlá, událosť, die Bege- benheit, das Begebniss, Ereigniss. Šf. Vz Zběh l.

412033   Zběhlota Svazek: 5 Strana: 0371
Zběhlota, y, f. = zběhlosť. Dch.

412034   Zběhlý Svazek: 5 Strana: 0371
Zběhlý = který odkud sběhl, flüchtig, entlaufen, entwichen, ausgerissen. Z. voják, V., čeleď, Háj., poddaní. Ros. Zběhlé lidi aneb čeleď kdo by přechovával. Vz Zř. zem. Jir. I. 27. Z. rekrut. Kká. Td. 51. Pře o lidi zběhlé a p čeleď; Súdí pře o lidi a o čeleď zběhlú; Škody a dluhy do desieti hřiven o lidi zběhlé súdí úředníci menší. Vš. Jir. 29., 110. Ve všech rozepřech soudních o čeleď a lidi zběhlé. Pal. Děj. V. 1. 264. — odkud. Což se čeledi dotýče neb lidí zběhlých s dědin. Pal. Děj. V. 1. 264. Petr zběhlý z vlasti. V. Zběhlý z panství, ze živnosti. Zlob. Z. od víry. V. — Z. čas = přeběhlý, verlaufen. Za tři dni pořád zběhlé. Zlob. Ve třech dnech pořád zběhlých. Brikc. Potom některého času z-ho když sú témuž Tučkovi předložili, že . . .; Kterak on jim před ně- kterým časem zběhlým, doniež ještě peníze horší šly, zde prodal purkrecht; Potom po některém času zběhlém opět list ohledávali. NB. Tč. 28., 29., 69. Držel ten úřad okolo deseti let pořad zběhlých. Dač. II. 25. Dvú nedělí od dánie tohoto listu zběhlých. Arch. I. 204. Bude moci ten plat vyplatiti v jed- nom roce od dánie toho zápisu pořád zbě- hlém. Vš. Jir. 211. Od prvního napomenuti pořád zběhlém ; A mlýn ten držeti máme po dáni listu tohoto úplně až do 16 let pořád zběhlých; Obyvatelé jeho jměli jar- mark roční s osmi dni pořád zběhlými a s frejunkem obyčejným. Listy uher. hrad. 1477., 1482., 1533. Do dvou neděli pořád zběhlých. D. Má se dle závazku ve dvou nedělích pořád zběhlých postaviti. Er. V šesti dnech pořád zběhlých aby z českého krá- lovství se vybral. Bart. 306. 33. Cf. Ve 14 dnech pořád z-ých ze zemí vyšel. Ib.319. 6. A to až do vyjiti desíti let od datum listu tohoto pořád zběhlých. Zř. F. I. A. II. Je- stliže by ten takový povaleč jsa sobě po roce zběhlém svoboden od toho pána, kdo jest jej vzal a v službě u pokutě držel, činil jaké pohrůžky. Zř. F. I. U. VII. — Z., gewandt. Z. ruka. Dch. — Z. = který mnoho zběhal, zjezdilý, weltkundig. — v čem čeho = zkušený, umělý, honěný, erfahren kundig, bewandert. V svobodném umění v právích, rechtsgelehrt, V., v knihách, v 313* čtení, v řemesle, v jazycích, v řečech, v lé- kařství, ve věcech válečných, Ros., v díle. D. Ve věcech horních z., der Montanist. J. tr. Přidržuj se ludí zběhlejších v mú- drosti. Mor. Tč. K čemu se obyčejný člo- věk hodí, v tom jsem dobře zběhlý. Us. Té. Dobrá vec jest od mladosti v právoch zbehlým býť. Na Slov. Tč. Z. v rozmluvě, ve slovech. Lpř. Z. v zákoně. Sš. L. 106. Z. v literním umění, ve sv. písmě, v záležito- stech světských, v právě světském i kano- nickém. Ddk. II. 221., IV. 246., V. 15., VII. 124. Z. v právích a obyčejích soudních, Mus. 1880. 234., ve věcech obecných, Jel. Enc. m. 26., v zákoně, BR. II. 533. a., v ná- rodním jazyku, Kmp. Č. 129., ve věcech válečných. V. Lidé znamenití, moudří, v mno hých věcech zběhlí. BR. II. 9. a. Zběhlý práva. V. — kudy: světem. Sych. — Z.= sběhlý, zusammengelaufen. — kam. Lid v hromadu z. Reš. — Z. = stalý, geschehen, zugetragen. Věci zběhlé vypravovati. Kom. Věci dříve zběhlé. Nz. Z. nehody. Lpř. Příhody se zběhlé, lépe: příhody zběhlé. Cf. Stalý. Km. O věcech zběhlých letopi- suov a pamětí po sobě pozůstaviti. Dač. I. 3. — kde. Příběhy v zemi české zběhlé. V. — kdy. Ani o čase ani o činech při tom zběhlých nic bližšího. Ddk. III. 133 Příběh před zajetím zběhlý. Sš. J. 272. Zajetí za kralování tří králů zběhlé. BR II. 6. b. — Z. kráva = březí, trächtig. Zlob. Zběhnouti, ul, a hl, utí; zběhati, zbě- hávati = utéci, uběhnouti, odstoupiti, weg-, entlaufen, entrinnen, entfliegen; odchýliti se, ab-, herauslaufen, ab-, wegrennen; pře- běhati, proběhati, durchlaufen, durchrennen, durchwandern, durchfliegen; sběhnouti, her- ablaufen; se = sběhnouti se, zusammenlau- fen ; sjednotiti se, sieh vereinigen; potkati se, zusammentreffen, sich begegnen; státi se, sich ereignen, sich zutragen, geschehen; sjíti se, einkommen, einlaufen; sraziti se, sich zusammenziehen, eingehen; projíti, ver laufen. Jg. Slov. Vz Sběhnouti. — abs. Vy- trval tam rok, pak zběhl. Us. — odkud (kam): s cesty (odchýliti se). Rvač. Z. z ležení, V., z víry, Hil., z řemesla (s ře mesla), Us., z (s) učení. Šp. Než o čeleď, kteráž by z gruntů zemských svobodných zběhla, to stůj při prvním zřízení zemském. Václ. XVI. Zběhl ze studií. Brt. O lidi dě- dičné, křeříby pánóm svým s dědin zběhli Arch. IV. 477. — (odkud) kam: z jed- noho ležení do druhého. V. Z. od svých k nepřátelům. V. Zběhl ven. Osv. V. 636. Zběhni tam k sousedům. Us. Šd. K němu jako k pravému cíli sláva všech věcí má se sbíhati. BR. II. 517. a. — co, koho Zběhal celou zahradu, celé město. D. — Jel., Lom. Z nevěstu (opustiti). Na Slov., Plk. Zbehla ma tá suka. Mt. S. I. 112. Otca neboráka zbehnúť!; Moja žena a dievka aj tie ma zbehly; To som len týmto mršinám chcel dať priúčok, aby vedely, čo je to muže a otca si zbehnúť. Dbš. Sl. pov. I. 37., 563., 565. Bchún mnoho zbehá sveta a nikde nenajde brata. Phld. I. 2. 7. — co čím: šiky okem zkušeným. Ráj. — za kým kam: za tím zajícem zběhli na grunt. Boč. — se. Sběhla se tu voda. Reš. Ta věc se takto zběhla. V., Mus. 1880. 495. (Z r. 1528.). Zběhlo se lidu několik tisíc. Dač. I. 142. Válka se zběhla. Cyr. Kůže se zběhla (svrckla). D. — se kam. Zběhli se k nám. Ben. K tomu cíli všecko konání zbíhati se má. Kom. Z se na náměstí, Us., na náves. Do dvorů královských nešlechet- nosti se sbíhají. Dvě kron. — se odkud. Z celého města lidé se sbíhali. Berg. — Br. Bál se, aby se z toho nic zlého ne- zběhlo. Cyr. — se kdy. Poznáno bylo, jaká nerozšafnosť a nerovnosť při trestáních se zbíhá. Kn. To po jeho smrti se zběhlo (stalo). Us. Až potom v roce následujícím ty nevole se zběhly. Skl. II. 26. O minu- lých taženích neřády se zběhly. Žer. L. I. 45. Při hřích simonie při ní (volbě) se zběhší: V těchto věcech od r. 1077. až do konce r. 1082. se zběhlých; Zprávu o těch věcech, které se již před tím byly zběhly, podaly do Říma; Podlé pražského letopisce zběhlo prý se to všecko r. 1164. Ddk. II. 228., 287., III. 99., 256. Bavlněné šaty po dešti se zběhnou (scvrknou). Us. na Ostrav. Tč. Tou menší pečetí běžné a obecné věci, které se téměř každého dne zbíhají, peče- tili. List z r. 1581. Tč. Co se kterého dne zběhlo. V. Co se při tom sběhlo? BR. II. 14. — se komu. Šaty se mu zběhly (=scvrkly). Us. Tč. — (se) jak: v rotu, Troj., v hromadu. Rychlým krokem něco z. Solf. Kumani obdržíce žold zběhli beze všeho boje. Ddk. VI. 196. Havéři se zběhli v mnohém počtu. Dač. I. 145. Hrdinsky se zběhly. Troj. — se kde, Zbíhati se na návsi. Co sé mezi lidma zbíhá. Žer. 319. Domlouváno jest jemu o tu věc, která se jest na faře sběhla. Jdn. 177. A má k tomu též býti obeslán neb zavázán od toho práva, při kterémžby se taková věc zběhla. Zř F. I. U. XXVIII. Voda se v hlavě zbíhá. Us. To v Jeruzalemě se zběhlo. Flav. Zbíhají se neřády ve všech stavích. Kom. Příklad se mezi Řeky zběhl; zběhly se mezi nimi nesnáze, V., rozepře, Kom., škody. Tyto věci na Moravě se zběhší zvrátily na dobro všechen válečný rozpočet císařův. Ddk. II. 86. Co se zběhlo mezi ním a králem, není nám známo. Ib. VII. 88. Zběhlo se rozdvo- jení mezi nimi Bart. III. 4. Zběhlo se mezi nimi soud. Svěd. Armáda cís. sem přišla, co se jest zběhlo v tomto kraji. Kron. hr. 1650. — se s kým. Neb včul s kým se taká, jako se mnou, náhoda zběhla? Hol. 10. — se čím (potkati se): kopími, Troj., očima. Gníd. — se proč. To se sběhlo příčinou tou. Skl. I. 293.

412035   Zběhlý Svazek: 8 Strana: 0505
Zběhlý. Muž světem zběhlý. Vrch. F. II. 21.

412036   Zběhlý odkud Svazek: 7 Strana: 1129
Zběhlý odkud. Lidé z-lí z gruntů. Let. 401. — Z. = stalý. Při z-hlém skutku. Bart. 42. — Z. = opuštěný, verlassen. Cha- lupa sbořená a z-hlá. 1613. Soud. záp. opav.

412037   Zběhmo Svazek: 10 Strana: 0524
Zběhmo prchati = jako zběh. Msn. Od. 343.

412038   Zběhnutí Svazek: 5 Strana: 0372
Zběhnutí, n., vz Zběhnouti. Z. plamene, Kram., krve, Us., mléka (otok mléční), vody v hlavě, Ja., všech věcí. Kom. Tomuto s. se nedivíme. Ddk. III. 19. Aby nám těch sum neplatili až do plného těch dvacíti let z. List z r. 1467. Vz Zběhnouti, Zběh.

412039   Zběhnutý Svazek: 5 Strana: 0372
Zběhnutý; -ut, a, o, vz Zběhnouti. Slov. Bern.

412040   Zbehovač Svazek: 5 Strana: 0372
Zbehovač, e, m. = zběhač. Na Slov. Bern.

412041   Zbehovati Svazek: 5 Strana: 0372
Zbehovati, vz Zběhnouti. Na Slov. Bern.

412042   Zběhovcovitý Svazek: 5 Strana: 0372
Zběhovcovitý. Z. rostliny, ajugoideae: zběhovec, ožanka. Vz Rstp. 1195.—1199.

412043   Zběhovec Svazek: 5 Strana: 0373
Zběhovec, vce, m., rostlina, ajuga, der Günsel. Z. plazivý, a. reptans, z. pížmový, a. iva. Vz Rstp. 1195., Čl. Kv. 262., FB. 63., Slb. 337., Schd. II. 290., Jhlč.

412044   Zbehovně Svazek: 5 Strana: 0373
Zbehovně, unbeständig. Na Slov. Bern.

412045   Zbehovník Svazek: 5 Strana: 0373
Zbehovník, a, m. = zběhač. Na Slov. Bern.

412046   Zbehovný Svazek: 5 Strana: 0373
Zbehovný, unbeständig. Na Slov. Bern.

412047   Zběhový Svazek: 5 Strana: 0373
Zběhový, Deserteur-, Räuber-. Učiněn jest kniežetem zběhovým (zběhů). Bj. Z. tvrz (loupežnická). Pulk. — Z. traňk, drab- ský traňk, svalník prostředník (= zběho- vec). Čern.

412048   Zběhurla Svazek: 7 Strana: 1129
Zběhurla, y, f., afalga, zvíře, zastr. Pršp. 21. 88.

412049   Zbejčilý Svazek: 5 Strana: 0373
Zbejčilý, stiersüchtig. Z. kráva = která se často běhá. V Kunv. Msk.

412050   Zbejšov Svazek: 5 Strana: 0373
Zbejšov, a, m., Zbeischof, ves u Slav- kova; Zbeschau, ves u Kosic na Mor. — Z., ves v Čáslavsku. Vz Blk. Kfsk. 690.

412051   Zbejšov Svazek: 5 Strana: 0393
Zbejšov. Vz Blk. Kfsk. 690.

412052   Zbekati Svazek: 5 Strana: 0373
Zbekati, zbeknouti, knul a kl, utí = rychle se scházeti, schnell zusammenkom- men, -laufen. Mor. Škd. Stádo krav se zbeklo. Opv. týd. 1883. č. 6. Krávy vi- douce kravskou krev na poli čenichají a začnou ryčet, zbeknou se a běda ti, dosta- neš li se jim pod rohy nebo pod nohy. Ib.

412053   Zbel Svazek: 5 Strana: 0373
Zbel, u, m. = kbel, okov u studné, der Kübel. U Opav. Tč. — Z., jm. louky u Ná- kla. Pk. — Z., a, m., osob. jm. Slov. Šd.

412054   Zběl Svazek: 9 Strana: 0401
Zběl, u, m. Aby ta jarní voda tím plným zbělem (jinde džbelem) šla. 1516 Arch. XVII. 535.

412055   Zběla Svazek: 5 Strana: 0373
Zběla, weiss-. Us.

412056   Zbělaly Svazek: 10 Strana: 0524
Zbělaly. Z. kosti usmrcených. Holb. 1. 292. Sr. Zbělelý.

412057   Zbelasení, n Svazek: 5 Strana: 0373
Zbelasení, n. = zsinalosť, zmodrání, das Blauwerden. Na Slov. Bern.

412058   Zbelasený Svazek: 5 Strana: 0373
Zbelasený; -en, a, o = zsinalý, zmo- dralý, blau geworden. Na Slov. Bern.

412059   Zbelaseti Svazek: 5 Strana: 0373
Zbelaseti, el, ení = zsinati, zmodrati, blau werden. Na Slov. Bern.

412060   Zbělati Svazek: 5 Strana: 0373
Zbělati = zběleti, weiss werden. Ros.

412061   Zbělavělý Svazek: 5 Strana: 0373
Zbělavělý, weisslich. Rostl. I. 98. a.

412062   Zbělelý Svazek: 5 Strana: 0373
Zbělelý, verblasst, weisslich. Z. pěna. Troj. — kde: na vlasech. V.

412063   Zbělení Svazek: 5 Strana: 0373
Zbělení, n., das Weisswerden. Us. Bern.

412064   Zbělený Svazek: 5 Strana: 0373
Zbělený; -en, a, o, weiss geworden o. gemacht, geweisst. Dch., Bern. — čím. Prídu raz časy, verte (věřte) mi, kde sa duch sveta pozdvihne a súdnym hlasom za- volá: Národy, kde sú vám hrivne? Jedni ukážu pustú zem, kosťmi súseda zbielenú, ku sláve božej krajinu, ohňom, mečom zpu- stošenú. Čjk. 37.

412065   Zbělený Svazek: 10 Strana: 0524
Zbělený = jasný. Mam. F. 87a. 2.

412066   Zběleti Svazek: 5 Strana: 0373
Zběleti, el, ení, weiss werden. — abs. Vlasy z-ly. Us. Kavka, by se na sněhu vá- lela, nezbělí. Prov. Šd. — čím. Plátno bile- ním zbělí. Kom. — kde: na slunci. Us. Z. na vlasech. V. — komu. Vous mu zbělel. Us. — kdy. Po desíti dnech vajíčka zbě- lejí. Jrd. exc. — k čemu. Krajiny ke žni již jsú zbělely. ZN.

412067   Zbeličné Svazek: 5 Strana: 0373
Zbeličné, ého, n., jm. polností u Hovězí na Vsacku. Vck.

412068   Zbelík Svazek: 10 Strana: 0524
Zbelík, u, m. = studánka v kotlavém pařezu. Rais. Koř. 43.

412069   Zběliti Svazek: 5 Strana: 0373
Zběliti, il, en, ení, weiss machen. — co. Rk. — čím.

412070   Zběliti Svazek: 7 Strana: 1400
Zběliti něco v něčem. Chč. m. s. II. 103.

412071   Zběliti co Svazek: 8 Strana: 0505
Zběliti co. Co Buh černym stvořil, djabel nezběli. Slez. Ces. 1. V. 417.

412072   Zbelitov Svazek: 5 Strana: 0373
Zbelitov, a, m., ves v Táborsku. Vz Blk. Kfsk. 151., 650.

412073   Zbelka Svazek: 5 Strana: 0373
Zbelka, y, f. = dbenka, mutovník, másl- nice. das Butterfass. Slov. Mt. S. I. 136.

412074   Zbelko Svazek: 5 Strana: 0373
Zbelko, a, n. = malé zblo. Vz Zblo. Ani zbelka tam není. Slez. Šd.

412075   Zbělostněně Svazek: 10 Strana: 0524
Zbělostněně. Zub. Még. 28.

412076   Zbělovati Svazek: 5 Strana: 0373
Zbělovati, vz Zbíliti.

412077   Zbeněk Svazek: 5 Strana: 0373
Zbeněk, ňka, m. Z. Laurin, †1550. Vz Jir. H. 1. 353.

412078   Zbenice Svazek: 9 Strana: 0401
Zbenice, býv. tvrz na Orlicku. Sdl. Hr. XI 77.

412079   Zbenka Svazek: 7 Strana: 1129
Zbenka, y, f. = máselnice. Slov. Němc., Mus. 1889. 356.

412080   Zber Svazek: 5 Strana: 0373
Zber, u, m. = záhyb, fald; vráska, die Falte; Runzel. Na Slov. Bern. Boty na sbery (= nabírané, s holenkami faldovanými). Na jihových. Mor. Brt.

412081   Zběr Svazek: 5 Strana: 0373
Zběr, u, rn. = odpadky dříví, skolky, tříštky, der Abraum, das Abfallholz. Šp., Sl. les., Škd. exc. Vz Zběří. — Z. = sbí- rání klasů po žencích, die Nachlese. Us. — Z., zběry, pl., m. = zbor, die Sammlung, Kollekte. D.

412082   Zber Svazek: 8 Strana: 0505
Zber. Rytieři i z. všeliká (zástup). Štilf. 200.

412083   Zběrací Svazek: 5 Strana: 0373
Zběrací, vz Sběrací.

412084   Zběrač Svazek: 5 Strana: 0373
Zběrač, vz Sběrač.

412085   Zběračka Svazek: 5 Strana: 0373
Zběračka, y, f., vz Sběračka.

412086   Zberačka Svazek: 9 Strana: 0401
Zberačka, y, f. Ľahká oračka, ľahká z. (sbírání, sklizeň). Zát. Př. 195a.

412087   Zběrační Svazek: 5 Strana: 0373
Zběrační = sběrační Slov. Bern.

412088   Zběradlo Svazek: 5 Strana: 0373
Zběradlo, a, n., vz Sběradlo.

412089   Zběrák Svazek: 5 Strana: 0373
Zběrák, a, m. = sběrač. Ros. — Z., u, m. = náčiní k hlazení dřeva z hruba, der Rauhhobel. D.

412090   Zberání Svazek: 5 Strana: 0373
Zberání, n. = sbírání. Slov. Bern.

412091   Zberaniti Svazek: 5 Strana: 0373
Zberaniti, il, ěn, ění, rammen. — co: jez. Ros.

412092   Zberaný Svazek: 5 Strana: 0373
Zberaný = sbíraný. Slov. Bern.

412093   Zběratel Svazek: 5 Strana: 0373
Zběratel, vz Sběratel.

412094   Zběratelka Svazek: 5 Strana: 0373
Zběratelka, y, f. = sběratelka, die Samm- lerin.

412095   Zberati Svazek: 5 Strana: 0373
Zberati = sbírati. Slov. Bern., Zbr.

412096   Zberávati Svazek: 5 Strana: 0373
Zberávati = sbírávati. Slov. Bern.

412097   Zběraz Svazek: 5 Strana: 0373
Zběraz, něm. Zberas, ves u Sedlčan. PL.

412098   Zberba Svazek: 5 Strana: 0373
Zberba, y, f. = zběr. laje, lůza. Vz Zběř. Na Slov. Nitra VI. 120. Skočili do vody a za nimi celá ta z.; Komuže vy toto mnohô stado pasiete? veď vám je to velmi ťažko takú zberbu zavracať. Dbš. Sl. pov. I. 293., 329. Z. renegatóv rúha sa zjavne národu. Na Slov. Tč.

412099   Zberček Svazek: 5 Strana: 0373
Zberček, ečku, m., kleine Falte. Vz Zber.

412100   Zberek Svazek: 5 Strana: 0373
Zberek, rku, m., kleine Falte. Vz Zber. Bern.

412101   Zberchati Svazek: 5 Strana: 0373
Zberchati = těžce povstati, mit Mühe aufstehen. Us.

412102   Zberka Svazek: 5 Strana: 0373
Zberka, y, f, der Weinstockpropfen. Slov. Bern. — Z. = sbírka, die Sammlung. Bern.

412103   Zběrky Svazek: 5 Strana: 0373
Zběrky, pl., m. = sebrání, die Samm- lung. Z. se stolu = drobty, Brodsamen. Vus. — Z. = paběrky.

412104   Zběrna Svazek: 5 Strana: 0373
Zběrna, sběrna, y, f., collecta. Rozk.

412105   Zbernička Svazek: 5 Strana: 0373
Zbernička, y, f., die Faltenmacherin. Slov. Bern.

412106   Zberník Svazek: 5 Strana: 0374
Zberník, a, m., der Faltenmacher. Slov. Bern.

412107   Zberný Svazek: 5 Strana: 0374
Zberný, in Falten gelegt, gefaltet. Vz Zber. Na Slov. Bern. — Z. lidé. Bart. 304. 39. Vz Zběřní.

412108   Zběrovati Svazek: 5 Strana: 0374
Zběrovati = osvoboditi, liberare. — koho. Zběroval mě. Ž. wit. 114. 6. (123. 7.).

412109   Zberu Svazek: 5 Strana: 0374
Zberu, vz Zebrati.

412110   Zběř Svazek: 5 Strana: 0373
Zběř, i, f. = sběh, zástup (m. sběř), die Versammlung, Schaar, der Haufe. Ros., Jel. — Z. = chasa, chatra, hlůza, slota, der Pöbel, gemeine Haufe, die Horde, Rotte, das Gesindel. K správě města zběři obecné nepřipustiti. V. Loupežná z. Kom. Z. obecní. Har. Všicku lidskú zběř mečem zbil. Bj. Táboři shromážděni byli z obecné zběři a nízkého řádu. V. Věřiti jest viece samé Mariji pravé nežli židovské zběři falešné. Hus I. 472. — Z , Zbieř, ves u Jičína. PL. Cf. Blk. Kfsk. 80., 81., 764., 765., 786.

412111   Zběř Svazek: 7 Strana: 1129
Zběř, vz Sběř.

412112   Zběří Svazek: 5 Strana: 0373
Zběří, n., das Aufraumholz. Vz Zběr.

412113   Zběřice Svazek: 5 Strana: 0373
Zběřice, e, f. = zběř, chátra, das Ge- sindel. Z ta vojska nedočekala. Č. exc.

412114   Zběřičný Svazek: 5 Strana: 0373
Zběřičný = od zběřice, Pöbel-, pöbel- haft. Z. chasa, Lom., lid. Háj., Dač. I. 278.

412115   Zběřně Svazek: 5 Strana: 0373
Zběřně, gemeinschaftlich. Aqu.

412116   Zběřní Svazek: 5 Strana: 0373
Zběřní = od zběři. Z. hřmot. Anth. Jir. I. 3. vyd. XL.

412117   Zběřný Svazek: 5 Strana: 0374
Zběřný = společný, gesammt, haufen- weise. Jg.

412118   Zběselosť, zběsilosť, zběsnělosť Svazek: 5 Strana: 0374
Zběselosť, zběsilosť, zběsnělosť, i, f. = běsnosť, die Wuth. Vz Sdl. Hrd. III. 44.—45.

412119   Zběselý, zběsilý, zběsnělý Svazek: 5 Strana: 0374
Zběselý, zběsilý, zběsnělý = běsný, wüthig, toll. Č., Mus., Tabl.

412120   Zběsení Svazek: 5 Strana: 0374
Zběsení, n., vz Zběseti.

412121   Zběsený Svazek: 5 Strana: 0374
Zběsený, n., vz Zběseti.

412122   Zběseti Svazek: 5 Strana: 0374
Zběseti, el, ení = běsným se státi, po- minouti se, wüthig, toll werden. Jg.

412123   Zběsile Svazek: 5 Strana: 0374
Zběsile, wüthend. Z. si počínati. Mus. 1880. 35.

412124   Zběsilec Svazek: 5 Strana: 0374
Zběsilec, lce, m., der Wüthende, Wüthe- rich. Vytřeštil na děvče jako z. svůj zrak. Nitra VI. 309.

412125   Zběsilosť Svazek: 5 Strana: 0374
Zběsilosť, i, f., vz Zběselosť.

412126   Zběsilý Svazek: 5 Strana: 0374
Zběsilý, vz Zběselý.

412127   Zběsiti Svazek: 5 Strana: 0374
Zběsiti, il, sen, ení = běsným učiniti, wüthig, toll machen. Na Slov. — Z. se = vztéci se, toll werden. Na Slov. Bern.

412128   Zběsnělec Svazek: 5 Strana: 0374
Zběsnělec, lce, m. = zběsnělý, zběsilec, der Wüthiger.

412129   Zběsnělosť Svazek: 5 Strana: 0374
Zběsnělosť, vz Zběselosť.

412130   Zběsnělý Svazek: 5 Strana: 0374
Zběsnělý, vz Zběselý. Připálil ako z. Mt. S. I. 101. Sem tam po lůžku sebou házela a jako z-lá si počínala. Kld. II. 111.

412131   Zběsnění Svazek: 5 Strana: 0374
Zběsnění, n., vz Zběsněti, das Wüthend- werden. Bern.

412132   Zběsněný Svazek: 5 Strana: 0374
Zběsněný; -ěn, a, o, wüthend geworden, wüthend.

412133   Zběsněti Svazek: 5 Strana: 0374
Zběsněti = zběseti. Bern.

412134   Zbesnetý Svazek: 5 Strana: 0374
Zbesnetý = zběsněný, zběsilý. Na Slov. Jako z. pustil sa za ňou. Dbš. Sl. pov. I. 201.

412135   Zběsniti Svazek: 5 Strana: 0374
Zběsniti, il, ěn, ění = zběsiti. Nz. lk. — Z. se = vztéci se. Tys. Nech zbesniem sa, ak čistú pravdu nehovorím. Dbš. Obyč. 45.

412136   Zběsnosť Svazek: 5 Strana: 0374
Zběsnosť, i, f., die Hydrophobie.

412137   Zběsný Svazek: 5 Strana: 0374
Zběsný, wüthend, rasend. Bern.

412138   Zbestvení Svazek: 5 Strana: 0374
Zbestvení, n., vz Zbestviti.

412139   Zbestvený Svazek: 5 Strana: 0374
Zbestvený; -en, a. o, thierisch, wild, bestialisch geworden. Na Ostrav. a ve Slez. Tc, — Z., närrisch, verliebt. Slez. Šd. — Z. = navyklý, gewohnt. Slez. Šd.

412140   Zbestviti Svazek: 5 Strana: 0374
Zbestviti, il, en, ení, zbestvovati, thie- risch, wild, bestialisch machen. Na Mor. Tč. — se. Ten synek celý se zbestvil (on zbestvěl). Škd. — Z., närrisch sich verlie- ben. — Z., sich angewöhnen.

412141   Zběstvo Svazek: 5 Strana: 0374
Zběstvo, a, n. = tuláctví. Pro z. sem i tamo toče sobú. Výb. I. 156.

412142   Zběstvo Svazek: 10 Strana: 0524
Zběstvo, a, n. místo: zběžstvo = vyhnanslví, zastr. Pel. XXXI. Vz Zběžstvo.

412143   Zběšice Svazek: 5 Strana: 0374
Zběšice, dle Budějovice, Gross-Zbieschitz, ves u Bernardic. PL. Cf. Blk. Kfsk. 175., 177.

412144   Zběšičky Svazek: 5 Strana: 0374
Zběšičky, Zbieschitzky o. Klein-Zbie- schitz, ves u Bernardic.

412145   Zběšinka Svazek: 5 Strana: 0374
Zběšinka, y, f., místní jm. Arch. III. 494.

412146   Zbeťáreť Svazek: 8 Strana: 0505
Zbeťáreť = státi se beťárem, zdivočeti. Slov. Kal. S. 212.

412147   Zbezbožněti Svazek: 5 Strana: 0374
Zbezbožněti, el, ění = bezbožným se státi, gottlos werden. Sbor. uč. — kde. Mezi nimi by člověk z-žněl. Us. Tč.

412148   Zbezcitněti Svazek: 9 Strana: 0401
Zbezcitněti, ěl, ění, gefühllos werden, Tům. 140.

412149   Zbezmocniti Svazek: 5 Strana: 0374
Zbezmocniti, il, ěn, ění, depotenziren. Šm. Lépe: odmocniti, odmocňovati.

412150   Zbezpečení, zbezpečený Svazek: 5 Strana: 0374
Zbezpečení, zbezpečený, vz Zbezpe- čiti.

412151   Zbezpečilosť Svazek: 5 Strana: 0374
Zbezpečilosť, i, f. = bezpečenství, die Sicherheit. V.

412152   Zbezpečilý Svazek: 5 Strana: 0374
Zbezpečilý = bezpečný, sicher. Gníd.

412153   Zbezpečiti Svazek: 5 Strana: 0374
Zbezpečiti, il, en, ení; zbezpečovati = ubezpečiti, versichern, sicher machen. V. — co čím: rukojemstvím, upsáním. Jg. — se nač. Lom. — co komu kde. V tomto provolání úplnú zbezpečuje každému bez- trestnosť. Lipa 84.

412154   Zbezpečný Svazek: 7 Strana: 1129
Zbezpečný. My kardinálové z milosr- denství pána Boha všemohoucího a z-čni jsúce svatých Petra a Pavla důstojností 100 dní z uložených jim pokání jim poleh- čujeme. Arch. VIII. 525

412155   Zbezperačeti Svazek: 5 Strana: 0374
Zbezperačeti, el, ení = bezperackým se státi, unartig, hoffnungslos werden. Na Ostrav. Tč.

412156   Zbězství Svazek: 5 Strana: 0374
Zbězství, n., zbězstvo, a, n., die Verban- nung. Vz Zběh. Alx. BM. v. 231. (HP. 86.). Vyšed Kain z obcě a bydlil v zbězství na vzchod slunce. BO.

412157   Zbezvýmínečniti Svazek: 5 Strana: 0374
Zbezvýmínečniti, il, ěn, ění = bezvý- mínečným učiniti, absolut, unbedingt ma- chen. Mus. III. a. 86.

412158   Zbezzuběti Svazek: 5 Strana: 0374
Zbezzuběti, ěl, ění = bezzubým se státi, zahnlos werden. Ros.

412159   Zběžati Svazek: 5 Strana: 0374
Zběžati, vz Zběhnouti. Na Slov. Bern.

412160   Zběžení, n. Z Svazek: 10 Strana: 0525
Zběžení, n. Z. běhohvězdné. Rostl. G. 41b.

412161   Zběžisvět Svazek: 5 Strana: 0374
Zběžisvět, a, m. = tulák, der Landstrei- cher. Aby nebyl z tebe z. Slez. Šd.

412162   Zběžitý Svazek: 5 Strana: 0374
Zběžitý, abseits laufend. Stolař mě udělal pravítko na jednu stranu z-té (struh není rovný, zbíhá na jednu stranu níže). Slez. Šd.

412163   Zběžitý Svazek: 10 Strana: 0525
Zběžitý. Střecha jest z-tá, že voda dešťová všecka preč zbiehne. Lbk. 33., 38.

412164   Zběžně Svazek: 5 Strana: 0374
Zběžně = spěšně, povrchně, eilfertig, obenhin, flüchtig, beiläufig, leichthin, ober- flächlich. Z. něco převážiti, spočítati. D. Z. něco přečísti, prohlédnouti. Us. Mluviti z. francouzsky. Hrts. Kdo z. nahrabuje, mnoho pohrabuje. Vz Nedbalosť. Lb.

412165   Zběžnosť Svazek: 5 Strana: 0374
Zběžnosť, i, f. = povrchnosť, die Ober- flächlichkeit.

412166   Zběžný Svazek: 5 Strana: 0374
Zběžný = na pospěch činěný, povrchní, flüchtig, oberflächlich, beiläufig, eilfertig. Z. správa, Zlob., počet. D. Z. náčrtek, po- hled, nástin, Us. Pdl., písmo, Mus. 1880. 536., skizza. ZČ. — Z. obilí (řídké, schütter), žně (nevydatné), unergiebig. Us. Jg.

412167   Zběžný Svazek: 7 Strana: 1129
Zběžný, vz Sběžný.

412168   Zběžský Svazek: 5 Strana: 0374
Zběžský = tulácký. — kde: na zemi. Št.

412169   Zběžský Svazek: 8 Strana: 0505
Zběžský. Rota z-ská. Chč. S. 148.

412170   Zběžstvo Svazek: 10 Strana: 0525
Zběžstvo, a, n. = tuláctví. Alx. BM. 231. Dle Hanky: fuga, útěk. Dle Výb. Pel. XXXI: vyhnanství. Sr. předcház. Zběstvo.

412171   Zbiček Svazek: 5 Strana: 0374
Zbiček, čka, m , vz Zbečník.

412172   Zbičování Svazek: 5 Strana: 0374
Zbičování, n., die Peitschung.

412173   Zbičovaný Svazek: 5 Strana: 0374
Zbičovaný, gepeitscht. Život vešken z-ný. Výb. II. 24. — jak: až do krve. Us. Tělo až v úmor z-né. Kká. K sl. j. 169.

412174   Zbičovaný Svazek: 7 Strana: 1129
Zbičovaný po všem těle Brt. N. p. 580.

412175   Zbičovati Svazek: 5 Strana: 0374
Zbičovati, abgeisseln, abpeitschen. — koho. Br. Jen chudou šlechtu vláda zbi- čuje a odře. Kká. Td. 290.

412176   Zbídačelosť Svazek: 7 Strana: 1129
Zbídačelosť, i, f., Armseligkeit. Čch.

412177   Zbídačený Svazek: 10 Strana: 0525
Zbídačený člověk. Hav. Chamr. 23.

412178   Zbídačeti Svazek: 5 Strana: 0374
Zbídačeti, el, ení, arm, armselig werden. — kdy. Komu z mládí nestačí, ten na starosť z-čí. Mor. Tč.

412179   Zbídačilý Svazek: 5 Strana: 0374
Zbídačilý, elend. Z. existence. Arbes.

412180   Zbídačiti Svazek: 5 Strana: 0374
Zbídačiti, il, en, ení = zbíditi, elend, arm, armselig machen, abplagen; se, ver- armen, sich abplagen. 1646. Nách. 206. — co, koho. Ty neúrody celý kraj zbídačily. Us. Tč.

412181   Zbídený Svazek: 5 Strana: 0374
Zbídený; -en, a, o, abgeplagt. Pomôžem dcére tvojej z-nej. Slov. Ppk. II. 52.

412182   Zbíditi Svazek: 5 Strana: 0374
Zbíditi, il, zen, ení; zbídniti = bídným učiniti, elend machen. O měst. bož. 28., Vrat. — koho čím: pracemi.

412183   Zbídlý Svazek: 5 Strana: 0375
Zbídlý, elend. Na Ostrav. Tč.

412184   Zbídnělý Svazek: 5 Strana: 0375
Zbídnělý = zbídněný, bídný, elend. Jg., Msn. Or. 138., Jg.

412185   Zbídněnosť Svazek: 5 Strana: 0375
Zbídněnosť, i, f., elender Zustand, das Elend. Dch.

412186   Zbídněný Svazek: 5 Strana: 0375
Zbídněný; -ěn, a, o, elend gemacht, ab- geplagt. Kká. K sl. j. 179., Vrat. To tělo z-né jak překáží vzletu ducha! Dch. — čím: nouzí. Us.

412187   Zbídněti Svazek: 5 Strana: 0375
Zbídněti, ěl, ění, elend werden. Zchudli a zbídněli. Bl. Aug. 35. Jak ja som tebou zrazu osirela, tak osirej, tak zpustni, zbiednej celá! Phld. III. 1. 57. — kdy: po nemoci. — čím: nouzí.

412188   Zbídniti Svazek: 5 Strana: 0375
Zbídniti, il, ěn, ění, elend, armselig machen. — koho čím: pracemi. Us.

412189   Zbídnouti Svazek: 5 Strana: 0375
Zbídnouti, dnul a dl, utí = zbídněti. Na Ostrav. Tč.

412190   Zbídovaný Svazek: 9 Strana: 0401
Zbídovaný. Z. krávy. Seb. 243. Sr. Zbě- dovaný.

412191   Zbiedený Svazek: 5 Strana: 0375
Zbiedený = zbídněný. Teraz z. (hrad) všetci zanechali. Č. Ct. I. 194.

412192   Zbieliti Svazek: 10 Strana: 0525
Zbieliti, vz Zbíliti.

412193   Zbierati Svazek: 10 Strana: 0525
Zbierati, vz Zbírati.

412194   Zbierovati Svazek: 7 Strana: 1129
Zbierovati = vyprositi. Vz Zběrovati.

412195   Zbíh Svazek: 5 Strana: 0375
Zbíh, a, m. = zběh, Ablauf, m. Když sú kobzole oborané, už má voda zbíh. Slez. Šd. — Z., der Zusammenlauf. Us.

412196   Zbihat Svazek: 8 Strana: 0505
Zbihat = zdvíhati. U Kunšt. a Tišn. Brt. D. II. 234., 186. Vz násl.

412197   Zbíhati Svazek: 5 Strana: 0375
Zbíhati, vz Zběhnouti, Sběhnouti.

412198   Zbíhati koho Svazek: 7 Strana: 1129
Zbíhati koho po celé vsi = shledávati, sháněti. Mor. Brt. D. 297.

412199   Zbihněv Svazek: 5 Strana: 0375
Zbihněv, a, m., osob. jm. Tk. I. 337., VI. 258.

412200   Zbihněvice Svazek: 5 Strana: 0375
Zbihněvice, dle Budějovice, Zbližowitz, ves u Heřmanova Městce. Vz Sedl. Hrad. I. 189.

412201   Zbihnót Svazek: 8 Strana: 0505
Zbihnót = zdvihnouti. U mor. Kruml. Vz Brt. D. II. 209. a předcház. Zbihat.

412202   Zbihoň Svazek: 5 Strana: 0375
Zbihoň, ě, m., osob. jm. Rkk.

412203   Zbihoň Svazek: 7 Strana: 1129
Zbihoň v Rkk. Cf. Mus. 1889. 169.

412204   Zbich Svazek: 5 Strana: 0375
Zbich, a, m., zastr. = zbojník. — Z., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

412205   Zbiják Svazek: 5 Strana: 0375
Zbiják, a, m. = zbojník. Na Slov. Bern. — Z. =osob. jm. Arch. IV. 251.

412206   Zbíjání Svazek: 5 Strana: 0375
Zbíjání, n. = zbíjení. Na Slov. Bern.

412207   Zbíjaný Svazek: 5 Strana: 0375
Zbíjaný; -án, a, o = zbíjený. Z. prkna. — Z., geplündert, geraubt. Z. penieze. Slov. Let. Mt. S. VIII. 1. 79.

412208   Zbíjati Svazek: 5 Strana: 0375
Zbíjati = zbíjeti.

412209   Zbíječ Svazek: 5 Strana: 0375
Zbíječ, e, m. = havíř, jenž zbíjí podšrá- mané uhlí, der Abbänker, Abkohler. Hř.

412210   Zbíjení Svazek: 5 Strana: 0375
Zbíjení, n., das Zusammenschlagen, -lügen. Z-ní podšramovaného uhlí, das Abbänken, Hereintreiben, Hereingewinnen, Abkohlen. Hř. — Z. = loupení, das Plündern, Rauben. Na Slov. Bern.

412211   Zbíjený Svazek: 5 Strana: 0375
Zbíjený; -en, a, o, zusammengeschlagen, zusammengefügt. Us. — Z. = loupený, ge- plündert, geraubt.

412212   Zbíjeti Svazek: 5 Strana: 0375
Zbíjeti, vz Zbíti Ž. wit. 58. 12.

412213   Zbiji Svazek: 5 Strana: 0375
Zbiji, vz Zbíti.

412214   Zbik Svazek: 5 Strana: 0375
Zbik, a, m. = kočka, vl. divoká kočka. Mz. 374.

412215   Zbík Svazek: 8 Strana: 0505
Zbík, a, m., obec v Požúnsku. Vz Phľd. XII. 555.

412216   Zbíknouti Svazek: 8 Strana: 0505
Zbíknouti. Zbíkla som v lícach (zapýřila se). Phľd. 1896. 69. Tvár zbíkla radosťou. Ib. 686.

412217   Zbíleček Svazek: 5 Strana: 0375
Zbíleček, čku, m., der Stengel. U Ště- pánova u Olom. Tč. Sází tě ho, sází (mari- jánek) po jednom z-čku. Sš. P. 251.

412218   Zbílečko Svazek: 5 Strana: 0375
Zbílečko, a, n. = zbíleček. Tamtéž.

412219   Zbílečko Svazek: 9 Strana: 0401
Zbílečko, a, n. Má ručičky jako z. (hu- bené) Šeb. 9.

412220   Zbílenec Svazek: 8 Strana: 0505
Zbílenec, nce, m. Pouť z-lenců, dealba- torum peregrinatio. Enns. 174. a.

412221   Zbílení Svazek: 5 Strana: 0375
Zbílení, n., vz Zbíliti.

412222   Zbilenko Svazek: 9 Strana: 0401
Zbilenko, ?, ?., zdrobn. zblo. Ani z-ka na té zemi nenechá. Mtc. 1899. 227.

412223   Zbílený Svazek: 5 Strana: 0375
Zbílený; -en, a, o, weiss gemacht o. ge- tüncht. Vz Zbíliti. K hrobům z-ným při- podobněni byli. BR. II. 21. a. — čím. Protož ten lid cedarský i podnes mají stany vždy černé, tociž černými kožemi svrchu povle- čené, ale vnitř bielým plátnem zbielené; A jsú obmyty v mléce křtu svatého a tak čistotú a svatostí zbieleny sú. Hus III. 13., 66.

412224   Zbilidy Svazek: 5 Strana: 0375
Zbilidy, vz Zbility.

412225   Zbíliti Svazek: 5 Strana: 0375
Zbíliti, zběl, il, en, ení; zbělovati = po- bíliti, weiss machen, weissen, tünchen. — co: dům, Us., hrob. Br. — co čím: sněhem. Ž. wit. 67. 15.

412226   Zbíliti co Svazek: 9 Strana: 0401
Zbíliti co: hrob. Chč. S. I. 132.

412227   Zbilitov Svazek: 5 Strana: 0375
Zbilitov, a, m., Zbelitow, vsi u Milevska a u Jistebnice. PL. Cf. Blk. Kfsk. 1222., Tf. Odp. 287.

412228   Zbility Svazek: 5 Strana: 0375
Zbility, Zbilidy, dle Dolany, Rothneustift, ves v Čáslavsku. Vz Blk. Kfsk. 639., 690., Arch. 514.

412229   Zbílko Svazek: 9 Strana: 0401
Zbílko, a, n. Nemáme z-ka trávy. Mtc. 1900. 346.

412230   Zbilko Svazek: 10 Strana: 0680
Zbilko, a, n. = stéblo. Vz Brt. Sl. a II. Přisp.

412231   Zbilut Svazek: 5 Strana: 0375
Zbilut, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

412232   Zbina Svazek: 5 Strana: 0375
Zbina, y, f., vlastní jm. ženské. 14. stol. Mus. 1880. 467.

412233   Zbinice Svazek: 5 Strana: 0375
Zbinice, pl. Arch. II. 180.

412234   Zbinka Svazek: 5 Strana: 0375
Zbinka, y, f., vlastní jm. ženské. Ze 14. stol. Mus. 1880. 467.

412235   Zbinohy Svazek: 5 Strana: 0375
Zbinohy, Zbynohy, Dle Dolany, Winau, ves v Čáslavsku. Vz Blk. Kfsk. 639., 690.

412236   Zbiny Svazek: 5 Strana: 0375
Zbiny, dle Dolany, Binay, ves u Dokes u České Lípy. PL. Cf. Tk. III. 109., Blk. Kfsk. 17.

412237   Zbírač Svazek: 5 Strana: 0375
Zbírač = sběrač.

412238   Zbíračka Svazek: 5 Strana: 0375
Zbíračka, y, f. = sběračka.

412239   Zbíral Svazek: 5 Strana: 0375
Zbíral, a, m., osob. jm. Šd.

412240   Zbírání Svazek: 5 Strana: 0375
Zbírání, n. Vz Sbírání. — Z. = bírání se, das Geschwören. Ms. bib.

412241   Zbíranina Svazek: 10 Strana: 0525
Zbíranina, y, f. = sbírka. Slez. Vyhl. II. 33.

412242   Zbíraný Svazek: 5 Strana: 0375
Zbíraný = sbíraný. Z. víno. Us.

412243   Zbírati Svazek: 5 Strana: 0375
Zbírati, vz Zebrati a hl. Sebrati.

412244   Zbírek Svazek: 7 Strana: 1129
Zbírek, rka, m., ungar. Schaf. Cf. Bírka. Rk.

412245   Zbírka Svazek: 5 Strana: 0375
Zbírka, vz Sbírka.

412246   Zbiroh Svazek: 5 Strana: 0375
Zbiroh, u, m., nyní Zbirov, něm. Zbirow, mě. u Hořovic. Vz S. N. — Zbirožan, a, m., Zbirovan. — Zbirožský, zbirovský. — Z., něm. Zbiroch, ves u Něm. Brodu. PL. — Z., něm. Zbirow, samota u Písku. PL.

412247   Zbiroh Svazek: 7 Strana: 1129
Zbiroh, hrad. Řvn. 547., Kar. 48.

412248   Zbirohy Svazek: 10 Strana: 0525
Zbirohy, pole a les u Pacova. Čes. 1. XIV. 440., 442.

412249   Zbirov Svazek: 8 Strana: 0505
Zbirov, dříve Zbiroh. Nyní tam říkají Zbi- rov, ale posud ve Zbiroze, Dr. Jedlička,

412250   Zbirovský Svazek: 7 Strana: 1129
Zbirovský potok = přítok Berounky.

412251   Zbiřicovati Svazek: 5 Strana: 0375
Zbiřicovati, maledicere. — koho. Č. O měst. L 77.

412252   1. Zbislav Svazek: 5 Strana: 0375
1. Zbislav, a, m., osob jm. Pal. Rdh. I. 128.

412253   2. Zbislav Svazek: 5 Strana: 0375
2. Zbislav, ě a i, f., Sbislau, Zbislau, ves u Čáslavi; něm. Zbislaw, vsi u Planic a u Milevska. PL. Cf. S. N., Tk. I. 343., Blk. Kfsk. 151., 650., Sdl. Hrad. I. 248.

412254   Zbislav Svazek: 7 Strana: 1129
Zbislav, ě, f., míst. jm. Km. 1886. 27.

412255   Zbislava Svazek: 5 Strana: 0375
Zbislava, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

412256   Zbislavice Svazek: 5 Strana: 0375
Zbislavice, dle Budějovice, Zbislawitz, ves u Čáslavi. PL. Cf. Blk. Kfsk. 460., 462.

412257   Zbiš Svazek: 5 Strana: 0375
Zbiš, e, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

412258   Zbišek Svazek: 5 Strana: 0375
Zbišek, ška, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

412259   Zbiška Svazek: 5 Strana: 0375
Zbiška, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

412260   Zbitec Svazek: 5 Strana: 0375
Zbitec, tce, m. = zbitý, zabitý, der Er- schlagene, Výb. I. 1124. 21., St. skl., padlý v boji. Jir. Byly zbitcóv hory doly. Alx. V. v. 1746. (HP. 42.).

412261   Zbitek Svazek: 5 Strana: 0375
Zbitek, tka, m., samota u Borohrádku. PL.

412262   Zbitel Svazek: 7 Strana: 1129
Zbitel, e, m., exteriator. 15. stol.

412263   Zbitel Svazek: 9 Strana: 0401
Zbitel, e, m. Od zbitele, to věz od angela, jenž je zbil. Hus I. 228.

412264   Zbíti Svazek: 5 Strana: 0375
Zbíti, zbiji, zbij, zbije (íc), il, it, ití, zbí- jeťi, el, en, ení. Ostatně vz Sbíti. — abs. Poďme, chlapci, poďme zbíjať (na zboj), keď nemáme, za čo píjať. Sl. spv. II. 64. Popíjaj, popíjaj, nekradni, nezbíjaj. Dbš. Obyč. 82. A tak ti, ktož utéci chtěli, budú zbiti. Let. (Anthol. I. 3. vydání XXXIV.). Vstaň, zbí a jez ! Hus III. 44. — co, koho. Zbijú ťa a plakať ti nedajú. Slov. Šd. Povedz mi, čo ti je, ľubica, čo plačeš, povedz prečo? Či ťa kdo pohrešil, či ťa máti zbila, roz- hnevala? Ppk. I. 97. Ja vás pásť něbudem, radčej zbíjať půjdem. Sl. ps. Šf. I. 112. Zberba neslúcha. Ten tu už voz zbíja, ten vypriaha čtvero koní. Btt. Sp. 208. Keď sa my potýkame, tvoji idú v rozsyp po de- dinách zbíjať domy, kláštory a chrámy. Zbr. Lžd. 229. Heslom ,Zbíť všetkých, čo inak zmýšľajú' dnes jedni, zajtra druhí z nich padajú. Hrbň. Rkp. V. H. Pravda hlavu zbíjí: Uhléři zbíti je chtěli. Dač. I. 70., 123. Kázal její tvař zbíti. Výb. II. 20. Kdyby kto koho zbil, zbodl, zsekal nebo zranil, móž-li sám choditi, má k úřadu jeti nebo jíti a zbité rány nebo zsekánie komorníku ukázati. Vš. Jir. 155. Otec jeho byl také jednú zbíti kázal všecky své mudrce; A tak tento král nemúdrý také často zbíjal múdré. Kšch. 5. Nalezli sú mě strážní, kteříž ostřie- hají města, zbili sú mě a ranili sú mě (Pís. Šal. 5 7.). Hus III. 63. Zbil všelikú kněži chrámov modlářových. Bj. — co komu. Pravil jest Tomáš, že jsú krávy Petrarchovy v lukách byly, i zbil jest Tomáš Petrarchovi pachole. NB. Tč. 81. Zbili mi mé lidi, zsekli i stříleli a zbivše je pobrali jich braň; Člo- věka mě zbili i ochromili. Půh. II. 441., 508. — koho čím. Dvorský Nebožtíka zbil oščípem v bok. NB. Tč. Dod. 4. Zbil p. Sankturina kyjem. Dač. I. 123. Přikáza velmi pilně hřemenem jim ústa zbíti. Výb. II. 9. I přiběhl h zbil tu vdovu kyjem ne- podobně. Arch. V. 321. — kam. Tys vraha muojho k zemi zbila (srazila). Hrbů. Jsk. Vž Z. koho čím. — kde. Adámku, Adámku, kam's peňázky dával, co's po horách zbíjal (zbíjením dobýval)? Sš. P. 181. Zbili je po ulicích. Let. 73. Milý v tmavých horách poza bučky zbíja. Sl. ps. 129. — co oč. Metlu o svój hřbet zbíti. Čr. Myšlenie zlá máme zbíti o Krista; Ktož jedno slovo pro- tivné strpí, ten viece pána Boha uctí a své duši viece prospěje, nežli by tolik metel o svój chřbet zbil, co jich mohlo v naj- věčšiem lese zruosti. Hus I. 372., III. 147. — jak. Je mi, jakoby mě zbil. Dch. Do jednoho sbiti jsou. Us. Zbil ho, až nevěděl, čí je. Us. Sd. Tu Sáre srdce jak zvon prudko zbilo. Phld. III. 1. 38. Ot mužie až do ženy, od mládencie až do kmetě všecko zbichu. BO. Z. někoho až do krve. Půh. II. 499. — kdy. Vyšla už ta voda, z ktorej sme píjali, zašly už tie časy, v ktorých sme zbíjali (ko- řistili, loupili. Na Slov.). Phld. III. 469. Janíček zbojníček samopašné dieťa! Kebys bol nezbíjal, nemučili by ťa. Zbíjal som ja, zbíjal, boj za pravdu bíjal, čiernu krev ty- ranov trávniček popíjal. Zbíjal som ja, zbíjal sedem rôčkov v lete: a vy že odkedy ten biedny ľud dřete? Btt. Sp. 14. Také toho léta, v ty dni o sv. duše zbil mráz osení, až skoro všecko zbělelo. Let. 80. -- kolik. Zbito jest tu těch Turkuov pohanuov do 16000. Dač. I. 178. Tu jest zbito Čechův, sám milý Bůh ví jim počet. Pal. Děj. IV. I. 356. — se. A jakož mi píšeš, že si se velmi zbil (potloukl), tohoť mi velmi žel. Arch. III. 44. Ktožby jeda k póhonu zbil se. Vš. Jir. 46. — Ostatně vz Sbíti.

412265   Zbití Svazek: 5 Strana: 0376
Zbití, n., das Durchprügeln, Niederschla- gen; Tödten. Vz Zbíti. Od toho z. nevstávaje umřel. Vš. Póvodovi ani z. nemóž spomoci; Z. tvé ať na svědčení póhonu oznámí. Vš. Jir. 46. Tu Vaši oběť ne v z. nerozumných hovádek obětujte. BR. II. 517. a. — Vz Sbití.

412266   Zbíti Svazek: 7 Strana: 1129
Zbíti. Ž. kl. 104. 29. a j. — co. Mráz zbil osení, až zbělelo. Let. 80. Búrka víno zbila. N. Hlsk. XXI. 9. Zbili proroky. Št. Kn. š. 125. (168). — komu. Zbilo nám = potlouklo. Uh. Brt. D. 297. — co odkud. Dobyli hradu, zbivše jej vešken z pušek. Let. 160.

412267   Zbíti Svazek: 7 Strana: 1400
Zbíti = vzíti. Co lidem zbil, to zase na- vrať. Půh. V. 242.

412268   Zbíti co Svazek: 10 Strana: 0525
Zbíti co = sraziti. A když jedno ponebí té věže zbil. Lbk. 43. — kam: na vrata = zabušiti. Baw. T. v. 720. — koho jak. Zbil ho ako hada. Phľd. XXIV. 341.

412269   Zbíti koho kam kde Svazek: 9 Strana: 0401
Zbíti koho kam kde. Jednoho na kolo zbil na Volyni. Sdl. Hr. III. 14.

412270   Zbitina Svazek: 5 Strana: 0376
Zbitina, y, f. = uškození tělu bez rány kožní, die Schlagwunde, der Striemen von Schlägen. V. Kocurník z-ny napravuje. Byl. 251.

412271   Zbitiny Svazek: 5 Strana: 0376
Zbitiny, dle Dolany, Ober- Haid, ves u Prachatic. PL.

412272   Zbitky Svazek: 5 Strana: 0376
Zbitky přední a zadní, samoty u Držkova.

412273   Zbitov Svazek: 5 Strana: 0376
Zbitov, a, m., Zbitow, samota u Jimra- mova PL.

412274   Zbitý Svazek: 5 Strana: 0376
Zbitý; -it, a, o, durchgeprügelt, abge- schlagen, niedergeschlagen, erschlagen. Vz Zbíti. Z. rány. Vz Zbíti koho. Vš. Z. osenie. Btt. Sp. 13. Počet zbitých a raněných ne- udává se. Pal. Děj. V. 1. 283. Tak jsta zbitě rucě i noze. Výb. II. 35. A tu zbitých bude na pět set. Let. Napred stúpaj! vraz na vraha, osmeluje mužstvo zbité. Ppk. I. 30. — jak. Z. až do krve. Půh. II. 499. Od pat do vrchu zbitý Hr. rk. 171. Tělo velice zbité. Výb. II. 19. — kam. Podlé velké truhly stál v rohu čtverhranný stůl, za ním lavice též v roh zbitá. Sk. Z naš. 1. 47.

412275   Zbitý Svazek: 7 Strana: 1129
Zbitý = utrmácený. Jsem všecek z. Us. Rgl.

412276   Zbivoj Svazek: 5 Strana: 0376
Zbivoj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 128.

412277   Zbízelý Svazek: 7 Strana: 1129
Zbízelý = zbízený. Mus. 1881. 73.

412278   Zbízený Svazek: 5 Strana: 0376
Zbízený = zbídněný. Vz Zbíditi. — čím. I šli jsme hladem celí z-ní. Drsk.

412279   Zbizuby Svazek: 5 Strana: 0376
Zbizuby (Bižuby), dle Dolany, Zbisub, ves u Kácova v Čáslavsku. PL. Vz Blk. Kfsk. 61., Arch III. 467.

412280   Zbla Svazek: 5 Strana: 0376
Zbla, y, f. = zblo. Na Slov. a ve Slez. Nieť ni zbly. Slov. Zátur. Nic nemluvíme spolem, ani zbly. Slez. Šd.

412281   Zblácení Svazek: 5 Strana: 0376
Zblácení, n., vz Zblátiti.

412282   Zblácený Svazek: 5 Strana: 0376
Zblácený; -en, a, o, mit Koth beschmiert. Vz Zblátiti. Kká. K sl. j. 212.

412283   Zblacovati Svazek: 5 Strana: 0376
Zblacovati, vz Zblátiti.

412284   Zbľačati Svazek: 5 Strana: 0376
Zbľačati = zblečeti, zablečeti, zu blöcken anfangen. — kde. Barance zblačali v ko- šiari. Dbš. Sl. pov. VIII. 39.

412285   Zbladati Svazek: 5 Strana: 0376
Zbladati, vz Zblednouti.

412286   Zbľadlý Svazek: 7 Strana: 1129
Zbľadlý = zbledlý. Z. líce. Slov. Tóth. B. 47.

412287   Zbladnouti Svazek: 5 Strana: 0376
Zbladnouti = zblednouti. Na Slov. a ve Siez.

412288   Zblafnouti Svazek: 5 Strana: 0376
Zblafnouti, fl, ut, utí = rychle snísti, schnell zusammenessen Us. — co jak: s chutí. Us.

412289   Zblahoslavěti Svazek: 5 Strana: 0376
Zblahoslavěti, ěl, ění, glückselig werden. Plk.

412290   Zblahoslaviti Svazek: 5 Strana: 0376
Zblahoslaviti, il, en, ení, beglücken, glückselig machen. — koho. Ryt. křest.

412291   Zbláhovělý Svazek: 10 Strana: 0525
Zbláhovělý. Z. mysl. Kká. Sion. II. 138.

412292   Zblahovoliti sa Svazek: 5 Strana: 0376
Zblahovoliti sa = smilovati se. — nad kým. Na Slov. Hrbň. Jsk.

412293   Zblamatěti Svazek: 5 Strana: 0376
Zblamatěti, ěl, ění =blam dostati, fleckig werden.

412294   Zblandati Svazek: 5 Strana: 0376
Zblandati, einplauschen, einreden. Šm.

412295   Zblaniti Svazek: 8 Strana: 0505
Zblaniti. Ztřeštěni a zblaněni byli. Ko- smogr. 549. a.

412296   Zblankytnělý Svazek: 5 Strana: 0376
Zblankytnělý = který zblankytněl, bläu- lich. Z. voda. Jel.

412297   Zblankytněti Svazek: 5 Strana: 0376
Zblankytněti, ěl, ění = blankytným se státi, blau werden. Jg.

412298   Zblanovatělý Svazek: 5 Strana: 0376
Zblanovatělý. Z. děloha. Vz Vzdálivý.

412299   Zblaptati Svazek: 5 Strana: 0376
Zblaptati = zklevetiti, plauschend erdich- ten. — co. Mor. Tč. Vz Zbleptati.

412300   Zblátiti Svazek: 5 Strana: 0376
Zblátiti, il, cen, ení, zblacovati, kothig machen, mit Koth beschmieren. — co kde. Cestou vůz z-li. Us. — se, kothig werden. Koně se z-li. Tč. Cesta se nám zblátila. Us.

412301   Zblatněti Svazek: 5 Strana: 0376
Zblatněti, ěl, ění, kothig werden. Cesty z-ly. Us Šd.

412302   Zbláznění Svazek: 5 Strana: 0376
Zbláznění, n., vz Zblázniti. Z., Us., zblá- znění-se. V. To je k z., zum Närrischwerden. Bs. Bolení hlavy k z. Us. Dch.

412303   Zbláznění Svazek: 10 Strana: 0525
Zbláznění. To je k z., lépe: z toho by se člověk zbláznil. Hlavn. 57.

412304   Zblázněný Svazek: 5 Strana: 0377
Zblázněný; -zněn, a, o, vz Zblázniti. Z. = blázen. V. Státi se všecek z. D. Je do ní zblázněn, ist in sie närrisch verliebt. Dch. Do psů z-ný, Hundenarr. Dch.

412305   Zbláznilec Svazek: 5 Strana: 0377
Zbláznilec, lce, m., der Thor, Narr. Dch.

412306   Zbláznilosť Svazek: 5 Strana: 0377
Zbláznilosť, i, f. = bláznovství, die Narr- heit.

412307   Zbláznilý Svazek: 5 Strana: 0377
Zbláznilý = zblázněný. V., Br.

412308   Zbláznilý Svazek: 7 Strana: 1129
Zbláznilý. Z. sůl (pokažená). Krnd. 75.

412309   Zblázniti Svazek: 5 Strana: 0377
Zblázniti, il, ěn, ění; zblazňovati = blázna učiniti, zmámiti, zum Narren oder närrisch machen, wahnsinnig machen, be- thören; se = bláznem se státi, rozumu po- zbyti, närrisch, wahnsinnig werden, ver- narren. — koho. Jeden blázen mnoho ji- ných zblázní. Ros. Neb tak zblazňuje žádosť zemská člověka, že sám sobě život odjímá. Hus I. 216. — se nad čím. Har. — se po kom. Z. se může po něm. Us. — se do čeho, do koho (nerozumně milovati). D. — se. V., Ros., D. Každá nevěsta se dvakrát zblázní. Prov. Zbláznil jste se, že . . . .?; Toť aby se člověk zbláznil! Us. Dch. — kdy. Ráno král div se nezbláznil, když viděl, že je druhá hromada zlata ukradena. Slavia. Poh. naš. lidu. 26. Hněvsa na každý rok jednoho času za čtyry neděle se zblaz- ňoval. Brt. S. 100. — se za kým. Videl som ťa, moja milá, v kostole na kázni, dobre sa to moje srdce za tebou nezblázní. Sl. spv. III. 120. — se v čem. Dobre sa nezblázním v trápäch. Mt. S. I. 105. — proč. Kdybych ty tři věci dostala, zbláz- nila bych se radostí. Němc. I. 103. Vždyť bych se musila zde z myšlének svých zbláz- niť. Sá. v Osv. I. 179.

412310   Zblázniti se Svazek: 10 Strana: 0525
Zblázniti se. Kdo rychle se z-ní (za- miluje), brzy vychladne. Zl. Pr. XXI. 39.

412311   Zblázniti se jak: do Svazek: 7 Strana: 1129
Zblázniti se jak: do závisti. Ntr. V. 16.

412312   Zbláznivěti Svazek: 5 Strana: 0377
Zbláznivěti = zblázniti se, närrisch wer- den. Troj.

412313   Zblazňovati Svazek: 5 Strana: 0377
Zblazňovati, vz Zblázniti.

412314   Zblažení Svazek: 5 Strana: 0377
Zblažení, n., vz Zblažiti. Pro nás i země z. přijměte tu důstojnosť. Shakesp. Tč.

412315   Zblaženiti koho Svazek: 10 Strana: 0525
Zblaženiti koho, beatifacere. Pror. ol. 15b. 1. Isa. 9., 16. Sr. Zblažiti.

412316   Zblažený Svazek: 5 Strana: 0377
Zblažený; -en, a, o, zblažovati = obla- žili, selig, vergnügt gemacht.

412317   Zblažiti Svazek: 5 Strana: 0377
Zblažiti, il, en, ení, zblažovati, selig. glücklich, vergnügt machen. Pl. — koho. Gníd. — koho čím. Tělem páně zblaží tebe. Sš. Bs. 93.

412318   Zblbělosť Svazek: 5 Strana: 0377
Zblbělosť, i, f., die Blödigkeit. Z. zví- řecí. Us. Bdl.

412319   Zblbený Svazek: 9 Strana: 0401
Zblbený člověk. Slád. Bouř. 68.

412320   Zblběti Svazek: 5 Strana: 0377
Zblběti, ěl, ění, blöde, dumm, werden. — kdy. Mladý mudrec v starosti zblbí. Krok. — čím: namáhavými duševními pracemi. Kořalkou ten lid skoro už zblběl. Us. Tč. — jak. On docela zblběl. Us. Dch.

412321   Zblbiti Svazek: 5 Strana: 0377
Zblbiti, il, en, ení, dumm, blöde machen. — koho čím (blbým učiniti): namáháním duševním.

412322   Zblče Svazek: 5 Strana: 0377
Zblče, pl., f., jm. pole a pastvin v Ka- ňovicích u Luhačovic na Mor. Sk.

412323   Zblčeti Svazek: 7 Strana: 1129
Zblčeti, auflodern, aufflackern. Slov. Phľd. VI. 1.

412324   Zblčeti Svazek: 8 Strana: 0505
Zblčeti. Tvár jej zblčala (se jí zapálila), oči sa sklopily. Phľd. 1892. 587.

412325   Zbledati Svazek: 5 Strana: 0377
Zbledati, bleich werden, erbleichen. Vz Zblednouti. Mor. u Bránek. Sš. P. 306., Reg. zdr. 78.

412326   Zbledě Svazek: 5 Strana: 0377
Zbledě, zastr. = zbledl, a, o. Kat. Vz Zblednouti.

412327   Zbledění Svazek: 5 Strana: 0377
Zbledění, n., die Erblassung. Jg.

412328   Zbledení Svazek: 10 Strana: 0525
Zbledení, n. = zblednutí. Z. tváři. Chč S. II. 268a.

412329   Zbledený Svazek: 5 Strana: 0377
Zbledený; -en a, o = zbledlý. Očka ne- vyspané a z-né líčka. Sš. P. 472.

412330   Zbleděti Svazek: 5 Strana: 0377
Zbleděti, ěl, ění = zblednouti, blass werden. — proč. Jeho obě líci zbleděly pro ty myšlení. St. skl.

412331   Zbleděti Svazek: 7 Strana: 1129
Zbleděti Jos. 15.

412332   Zbleděti Svazek: 10 Strana: 0525
Zbleděti Ohubeněl, zbleděl. Hrad 55b. — proč: strachy. Modl. 54a.

412333   Zbleděžlutý Svazek: 10 Strana: 0525
Zbleděžlutý. Z. barva. Čes. 1. XII. 295.

412334   Zblediti Svazek: 5 Strana: 0377
Zblediti, il, ěn, ění, blass machen. — koho. Nej.

412335   Zbledlosť Svazek: 5 Strana: 0377
Zbledlosť, i, f. = bledosť, die Blässe, Erblassung. K námluvám náhlá z. olívá líce panenské. Sš. Sm. bs. 152.

412336   Zbledlý Svazek: 5 Strana: 0377
Zbledlý = bledý, erblasst, blass. Z. údy. Jel. Z. líce, Kká. Td. 81., obličej, Čch. Mch. 53., tváře. Mcha. Je jakási zbledlá. Šd. — kde: na tváři. Bdž.

412337   Zbledlý čím Svazek: 9 Strana: 0401
Zbledlý čím: Hněvem. Žeran. 157.

412338   Zblednouti Svazek: 5 Strana: 0377
Zblednouti, dnul a dl, utí, zbledati = bledým se státi, blass oder bleich werden, ver-, erblassen, sich entfärben, sich verfär- ben, verbleichen. — abs. Má milá zmile- ličko, zbledělo tvoje líčko. Čes. pís. ze 14. věku. Dejž, Bože, ať zblednou vrahové mé duše hledající. Kom. Divajte se všeci lude, jak ta žena zbladla. Sš. P. 617. Ože- níš se jednú, líčka tvoje zblednú, krása se ti promění. Sš. P. 615. — jak. Hned na levé líčko zbledl. Sš. P. 168. Zbledl jako šat, jako roucha, Ros., jako zeď, Rad. zvíř., jako stěna, Us, jako smrť, jako umrlec. Sá. Sněhem zbledl (jako snili). Osv. I. 378. Zbledl, ze by se kapky krve na něm ne- dořezal. Šml. Čože si mi, moja milá, zedla (snědla), keď si mi tak prevelice zbledla? Sl. ps. 45 Jak zastřebnul, na líčka zblednul. Ps. slez. Šd. Raději se jednou zardím, nežli stokrát zblednu. Sl. ps. Šf. I. 141. — proč (čím komu): strachem, V., uleknutím, Er. P. 474., Němc. I. 96., hněvem, St. skl. V. 10., Brt. S. 47., zlostí, Kká. Td. 259., od hněvu, Us. Tč., od strachu. Zátur. Královo líce ťažkým žialom zblädá. Nitra. Vl. 11. Branický zlosťou zbľadnul Phld. IV. 432. A proč by mně líčko mé zbledalo? A dyť ešče muža nepoznalo. Sš. P. 306. — čím. Na koňa salla (sedla), hneď líčkem zballa (zbladla). Sl. ps. 29. Jak raz střebnul, líčkem zblednul, jak okusil, umříť musil. Sš P. 169. — kde (Ciesař) hněvy sě vešken po- třese, zmrtvě v těle, zbledě v líci. Kat. 1391. — kdy. Ach môj milý, jaký bľadý! Kedy si tak zbľadal, kedy? Č. Čt. II. 90.

412339   Zblednouti Svazek: 7 Strana: 1129
Zblednouti. Když zblednu (zemru). Koll. — jak. Sny zářné mžikem zblednou. Kká. Zblädol na ľaliju. Sokl. I. 59.

412340   Zblednouti (komu) jak Svazek: 10 Strana: 0525
Zblednouti (komu) jak. Líce jí zbledly, jako když v nejčištější květ rozkvete bílá lilije. Tbz. V. 6 62. Z. až na smrť. Hrlš. Hus. 54.

412341   Zblednutí Svazek: 5 Strana: 0377
Zblednutí, n., das Blasswerden. Us.

412342   Zblednutý Svazek: 5 Strana: 0377
Zblednutý; -ut, a, o = zbledlý. Ros., Us. na Slov. Bern. Lépe: zbledlý. Na Slov.

412343   Zbleptati Svazek: 5 Strana: 0377
Zbleptati, zblaptati, ersinnen, ein Ge- tratsch erdichten. Mor. Tč.

412344   Zbleskotati čím Svazek: 10 Strana: 0525
Zbleskotati čím: lúčom. Slov. Sbor. čes 125.

412345   Zbletí Svazek: 9 Strana: 0401
Zbletí. To je k z. (= k zblití). Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 61.

412346   Zbliaknút Svazek: 5 Strana: 0377
Zbliaknút = zableknouti, zablečeti. Na Slov. — abs. Ej, čo teba do toho? zbliak- nul krivý? Dbiš. Sl. pov. II. 20. — proč. Zbliakla koza od bol'asti. Ib. VIII. 92.

412347   Zbliknout Svazek: 8 Strana: 0505
Zbliknout = zahlédnouti. Jenom sem ho zblik. Zábř. Brt. D. II. 423.

412348   Zblina Svazek: 7 Strana: 1129
Zblina, y, f., vz Zblinka. Není ani zbliny vody. Slez. Šd.

412349   Zblinka Svazek: 5 Strana: 0377
Zblinka, y, f. = smětka, der Splitter. Cf. Zblo. Plove tam v pohárku, ve víně jakási z. Mor. Šd.

412350   Zblinkati Svazek: 5 Strana: 0377
Zblinkati, ab-, herabschlagen. — koho jak. Z-kal sem ho po hlavě. Na Ostrav. Tč. — co čím: kyjem hlavičky makové (sraziti). Ib. Tč.

412351   Zblisnúti, zblisknouti se Svazek: 5 Strana: 0377
Zblisnúti, zblisknouti se = zablýsknouti se, zasvítiti, aufleuchten. Tmavé oči preds' sa zblisnú ako hviezdy ligotavé. Phld. III. 473. Ber, vlčko, však ty to zaplatíš raz kožou! Nezvieš z kiaď, iba keď zblisne dvanást nožov. Btt. Sp. 8.

412352   Zblíti Svazek: 5 Strana: 0377
Zblíti (vz Blíti), zblívati, bespeien. — se. Lom.

412353   Zblíti koho čím Svazek: 10 Strana: 0525
Zblíti koho čím. Číms' jiné zblil (poblil), zas to sněz. XVI. stol. Uč. spol 1905. II. 38.

412354   Zblívati se Svazek: 10 Strana: 0525
Zblívati se. Ktož jí její símě, ten musí se z. Rkp. lék. Jhr. 269b.

412355   Zblíza Svazek: 5 Strana: 0377
Zblíza, vz Zblízka. Na Slov. a Ostrav. Z. na někoho střeliti. Na Ostrav. Tč. Meč z pošvy miká a s nim sa tuhý na Gromi- slava rútí; než ten už omráčený, jako hrom by ho zblíza ofúkol, nehne sa ďál. Hol. 21.

412356   Zblízka Svazek: 5 Strana: 0378
Zblízka, z blízka. Vz Blízko, Zblíza. Zblížeji někoho znáti. Plk. Meč raní z blízka, jazyk z daleka. Mor. Tč.

412357   Zblízky Svazek: 8 Strana: 0505
Zblízky m. zblízka. Gb. H. ml. I. 123.

412358   Zblízniti se Svazek: 5 Strana: 0378
Zblízniti se, il, ění = blížňata poroditi, Zwillinge haben. Leška.

412359   Zblíznouti Svazek: 5 Strana: 0378
Zblíznouti, znul a zl, ut, utí, zblizovati = dostati, bekommen, davontragen. — co. Z. nějakou (ránu); Z. něco, co se nejí; Ne- choď tam, moh' bys ňákou z. Us. Kšť. — Z. = ukrásti, stehlen. Řek nebožtík Pech:
Kde's nepoložil, nech; jestli málo co zblíz-
neš na provaze uvízneš. Skl.

412360   Zblížení Svazek: 5 Strana: 0378
Zblížení, n., die Annäherung.

412361   Zblíženosť Svazek: 5 Strana: 0378
Zblíženosť, i, f. = zblížení. Fysická z. a stěsnanosť lidí. Kaizl 48.

412362   Zblížený Svazek: 5 Strana: 0378
Zblížený; -en, a, o, angenähert. Vz Zblí- žiti.

412363   Zblížený Svazek: 7 Strana: 1129
Zblížený. Z. zlomky, Näherungsbrüche. Hra.

412364   Zblížiť si co Svazek: 10 Strana: 0525
Zblížiť si co: cestu (= zkrátiti). Phľd. XXII. 578.

412365   Zblížiti Svazek: 5 Strana: 0378
Zblížiti, il, en, ení; zbližovati = blízkým učiniti, nahe machen; se, nahe kommen. — co čemu magnetu železnou kuličku. Kk. Tys. 111. — se. Hora, hora znížiže sa, moja milá zblížiže sa. Koll. I. 290. Na lúke trávičku kosci kosá, skosenú do kôpky dievky nosá; trávička zelená, vysoká si, keď sa kosa zblíži, kto ťa spasí? Sl. spv. II. 73. Jak sa cudzý zblíži, ukážu mu zuby. Slov. Tč. Jak náhle sa deň, ke slavným ustanoven ihrám, zblížil. Hol. 19. — se kam, k čemu. č. Zbliž sa ku mne, švárna devu- šenko, ku mne schyľ sa, staň se mojou žienkou. Ppk. I. 23. Ten se k posměchu zbližuje, kdo sa cizú chválú zvyšuje. Slov. Tč. — se s kým. Šm.

412366   Zblížiti Svazek: 7 Strana: 1129
Zblížiti. Já by som sa zbližiu na vaši dolinu, keby . . . Koll. Zp. I. 118.

412367   Zblížnovice Svazek: 8 Strana: 0505
Zblížnovice, dříve Zbihněvice. Cern. Př. 33.

412368   Zbližša Svazek: 10 Strana: 0525
Zbližša = zblízka. Val. Čes. 1. XI. 44. Sr. Zbližše.

412369   Zbližše Svazek: 5 Strana: 0378
Zbližše, z bližše = z většího blízka. Ješto vše jako minuvše, jen samého Boha přidržie sě, jimž z bližše vonie ta nebeská útěcha. Št. N. 272. 14.

412370   Zblk Svazek: 5 Strana: 0378
Zblk, u, m. = prohlubeň. Vz Zhlaň. Na mor. Val. Vck.

412371   Zblknouti Svazek: 5 Strana: 0378
Zblknouti = plápolem shasnouti, aus- löschen, dass es aufflackert. Svíčka zblkla. Us. na Mor. Brt. — Z. = vzplápolati, vzpla- nouti, afflackern. — komu. Keď Turka zpomenie, oči mu zblknú. Sldk., 172. — kde. A hromy ztíchnu, vetry zamĺknu, len blesky nebies tu i tu zbĺknu. Sldk. 334. — jak. A zlým ohňom zblkne zrak. Btt. Sp. 101.

412372   Zblnknúti Svazek: 5 Strana: 0378
Zblnknúti = zblknúti. Cf. Blkati. — kde. Hneď tá slama okolo nej zblnkala, aj šaty na starej zažaly sa. Dbš. Sl. pov. V. 80. — jak. Vatra zblnkla triráz vyššie. Dbš. Sl. pov. II. 44. Vyhasne-li svieca, duchni do nej, ak znovu zblnkne plame- ňom, milá usmeje sa ti. Dbš. Obyč. 47.

412373   Zblo Svazek: 5 Strana: 0378
Zblo, a, zbloví, n. = pazdeří ve lnu, der Kern des Flachses, Halm. D.— Z. = stéblo, posud v již. Čech , na Mor. a ve Slez. Tč. Der Halm. Z. místo stblo, stéblo. Gb. Hl. 117., Bž. 46., 38. Nezbylo (nezůstalo) tarn ani zbla. Us. Ktk., Hnšk., Tč. Nemá slámy ani zbla ani pazdérka. Mor. Brt. Křížem zbla nepřeloží (nic nedělá). Bkř., Šd. Vz Stéblo. — Z. = maličkosť, nic, etwas Ge- ringes, Nichts. Ani zbla (vz Nic). Č. Nezů- stalo tam ani zbla. Ani zbla mohovitosti perná. Sych. Ani zbla nevěděti. Us., Kmp. Proto slepý i pláče, že zbla nevidí. Č. M. 182. Ani zbla tam nenecháme. Šd. Ani zbla na úkor mu neučinili. Ehr. Ani zbla tam není. Bdl., Vck., Zmšk. Ani len zbla deva sumná zlého netušila, mať ju zo zámku k rodine skalou sprovodila. Ppk. I. 115. Vz Zbla.

412374   Zblo Svazek: 7 Strana: 1130
Zblo. Mkl. Etym. 320. b. Z. není ze stéblo, dlouhé é nebylo by se dalo vyti- sknouti, nýbrž z stBblo, stblo, sblo, zblo. Jagić. Arch. XII. 215., Krok (nový) III. 417.

412375   Zblo Svazek: 8 Strana: 0505
Zblo. Cf. Gb. H. ml. I. 324., 397. Zbla by jim křížem nepřehnul. Zbrt. Pov. 19. — Z. = druh. To je jemnějšího zbla. N. Město. Brt. D. II. 423.

412376   Zblochan Svazek: 5 Strana: 0378
Zblochan, u, m., glyceria, der Schwaden, rostl. Z. rozkladitý, g. distans, vodní, g. aquatica, hajní, g. nemoralis, řasnatý, g. plicata, zplývajíci, g. fluitans. Čl. Kv. 110., FB. 12.

412377   Zblochan Svazek: 8 Strana: 0505
Zblochan, glyceria, druh trávy. Vz Ott. X. 215.

412378   Zbloň. ě Svazek: 7 Strana: 1130
Zbloň. ě, m., nadávka. Na Hané. Šd.

412379   Zbloudění Svazek: 5 Strana: 0378
Zbloudění, n., die Verirrung, das Feh- len. Bern.

412380   Zblouděný Svazek: 5 Strana: 0378
Zblouděný; -ěn, a, o, verirrt. Ronia sa domov jak roj zblúdený. Slov. Syt. Táb. 44.

412381   Zbloudilec Svazek: 5 Strana: 0378
Zbloudilec, lce, m. = člověk zbloudilý, der Verirrte, Č., Sš. L. 151., Hvls. Kající z. Ddk. V. 258.

412382   Zbloudilosť Svazek: 5 Strana: 0378
Zbloudilosť, i, f. = zblouzení, die Ver- irrung.

412383   Zbloudilý Svazek: 5 Strana: 0378
Zbloudilý, verirrt. Z. hvězda, Troj., člo- věk, Us., hosť. Nitra VI. 107. Vz Zblou- diti.

412384   Zblouditi Svazek: 5 Strana: 0378
Zblouditi, zbluď, il, zení; zbluzovati = zablouditi, irre gehen, sich verirren; chy- biti, mýliti se, fehlen, irren. — abs. I na- učíš se všemu i zblúdiš, neb sláva světa s větérky léta; po tobě veta, jestli ne- zmúdřiš. Nitra VI. 159. Bodaj ten kohút zblúdil, čo ma tej noci zbudil; teraz je nôcka malá, nič som sa nevyspala. Sl. ps. 247., Sl. spv. V. 183. Opustivše pravú cestu zblúdili sú jdúce cestú Balámovú. Všichni my jako ovce zblúdili sme. Hus II. 153., 98. — co: v lese chodník, verfehlen. Na Ostrav. Tč. Povězte nám ludé, kady je tu cesta; povězte, nevime, ať ji nezblúdíme. Sš. P. 457. — odkud: z cesty, Jel., s cesty, V., od pravé cesty, D., od lovcôv, Alx. V. v. 729. (HP. 18.) , od spravedlnosti, Smil v. 1067., od cíle. Us. Tč. Kořen všech zlostí jest žádosť, jiež někteří žádajíce zblúdili sú od věry a vpletli sú se v bo- lesti mnohé. Hus I. 281. — kde, v čem. Z. v lese. Ros., Kom. Ač v čem moje slova zblúdie. Alx. V. (Jir. Anth. I. 3. výd. 33.). Zblúdili sme daleko v té cestě Kristově a zvláště v přijímání osoby. Hus II. 398. Z. čím v čem, vz Vzblouditi. — kam: v la- byrinthy. Vrch. Myth. I. 216. Kdy zblou- dila tvá noha v lesa stíny? Vrch. — komu na čem. Na čem jsem tobě zblúdila ? Hr. rk. 125. — čím: spěchem, neznalosti cest. Us. — čeho. Snadno spravedlné cesty zblúdí, ktož viece sobě lidí váží nežli Boha. Pass. 298.

412385   Zblouditi Svazek: 7 Strana: 1130
Zblouditi. U vieře sú se zblúdili. Výb. II. 255.

412386   Zblouditi Svazek: 8 Strana: 0505
Zblouditi. Zbluzovati. Ev. seit. 25. Job. 15. 1.

412387   Zblouznění Svazek: 5 Strana: 0378
Zblouznění, n., die Verirrung. Omyl. 61.

412388   Zblouzniti Svazek: 5 Strana: 0378
Zblouzniti, il, ěn, ění = s cesty svésti, vom Wege ableiten, Einen verwirren.

412389   Zblové Svazek: 5 Strana: 0378
Zblové, ého, n., Zblow, ves u Skalice. PL., S. N. XI. 308.

412390   Zbloví Svazek: 5 Strana: 0378
Zbloví, vz Zblo.

412391   Zblovice Svazek: 5 Strana: 0378
Zblovice, dle Budějovice, Zblowitz, ves u Bítova.

412392   Zblovitý Svazek: 7 Strana: 1130
Zblovitý. Z. maso = vláknité. Mor. Brt. D. 297.

412393   Zblovy Svazek: 5 Strana: 0378
Zblovy, dle Dolany (Zblové), ves v Hra- decku. Vz Blk. Kfsk. 569.

412394   Zblový Svazek: 5 Strana: 0378
Zblový, ein Bisschen werth o. enthal- tend. Na Slov. Bern.

412395   Zblúdění Svazek: 5 Strana: 0379
Zblúdění, n., vz Zbloudění. Bern.

412396   Zblúděný, vz Svazek: 5 Strana: 0379
Zblúděný, vz Zblouděný.

412397   Zblúditi Svazek: 5 Strana: 0379
Zblúditi, vz Zblouditi.

412398   Zbludovati Svazek: 5 Strana: 0379
Zbludovati = někoho z bludu viniti, des Irrthums beschuldigen. Plk.

412399   Zbluňkati Svazek: 5 Strana: 0379
Zbluňkati; zbluňknouti, knul a kl, utí, aufglunksen, aufplumpen. Ros.

412400   Zblúzať Svazek: 10 Strana: 0525
Zblúzať, intens. zblýnať = slíditi po něčem; potloukati se. Val Čes. 1. X. 474., 466.

412401   Zblúzněti Svazek: 5 Strana: 0379
Zblúzněti, ěl, ění, närrisch werden. Tys z-ěl, nevíš, co mluvíš. Na Ostrav. Tč.

412402   Zblúzniti Svazek: 5 Strana: 0379
Zblúzniti, il, ěn, ění, närrisch machen — co na koho = vymysliti, erdichten. Ve Slez. Tč.

412403   Zbluzovati Svazek: 5 Strana: 0379
Zbluzovati, vz Zblouditi.

412404   Zblýňati Svazek: 5 Strana: 0379
Zblýňati = zglyňati, něco shledávati k jídlu aneb k pití, etwas zum Essen oder Trinken auftreiben. Us. na Mor. Brt.

412405   Zblýskati Svazek: 5 Strana: 0379
Zblýskati, zblýsknouti, erglänzen, auf- leuchten, auflodern. — kde. Siná v kresle tvár sa strmo zdvihla, udivená, opierajúc sa na ramena, na nose zblýskal okuliar. Phld. IV. 12. — se (komu). Tu sa po- znovu zblýskne, akoby sa nebo otvorilo. Dbš. Sl. pov. I. 273. Neblýska to nebe, moja holubička, veď sa ti to zablýskla mi- leho šablička. Lipa III. 357.

412406   Zbłovitý Svazek: 10 Strana: 0525
Zbłovitý oves = mající silná stébla. Val. Čes. 1 X. 468.

412407   Zbłyňať s čím kde. Z Svazek: 10 Strana: 0525
Zbłyňať s čím kde. Z. se světlem po hůře = zbytečně choditi; potloukali se. Val. Čes. 1. XII. 191., X. 466. Sr. předcház. Zbłúzať.

412408   Zbobatiti se jak Svazek: 7 Strana: 1130
Zbobatiti se jak. Kdo se rychle z-tí, duší to zaplatí. Us. Lpř.

412409   Zbobčiti Svazek: 5 Strana: 0379
Zbobčiti, il, en, ení = zblázniti, närrisch machen; se, närrisch werden. Mor. Vck.

412410   Zbobkovaný Svazek: 7 Strana: 1130
Zbobkovaný = zmačkaný. Z. peří v po- dušce. U Šepadel.

412411   Zbobkovati Svazek: 7 Strana: 1130
Zbobkovati = zmačkati. Vz předcház.

412412   Zbobněti Svazek: 5 Strana: 0379
Zbobněti, zbopněti atd., aufquellen, vz Bobněti.

412413   Zbobnouti Svazek: 9 Strana: 0401
Zbobnouti = zbobněti. Čes. 1 VIII. 380.

412414   Zbobošiti koho Svazek: 7 Strana: 1130
Zbobošiti koho = polekati (bubákem). Na již. Mor. BKn. II. 9., Brt. D. 200.

412415   Zbobrovati Svazek: 5 Strana: 0379
Zbobrovati = spadnouti, sletěti. her- unterfallen. Na mor. Slovác. Vck., Tč. — odkud: s výše, Us. Vck., s pece, se schodů. V již. Mor. Šd. — kam jak. Ten pěkně dolů zbobroval. Mor. Šd.

412416   Zbobtělosť Svazek: 5 Strana: 0379
Zbobtělosť, i, f., die Verquellung. Nz. lk.

412417   Zbobtěti Svazek: 5 Strana: 0379
Zbobtěti, ěl, ění, aufquellen. Vz Zbob- něti. Nz. lk.

412418   Zbobulatěti Svazek: 5 Strana: 0379
Zbobulatěti, ěl, ění = bobulatým se státi.

412419   Zbobulelý Svazek: 5 Strana: 0379
Zbobulelý, beerenartig. Rostl. III. b. 484.

412420   Zbobulení Svazek: 5 Strana: 0379
Zbobulení, n., když středoobplodí na- bylo velikého množstva sklípků měkkých mnoho šťávy obsahujících, die beerenartige Veränderung. Rst. 523., 143.

412421   Zbobulený Svazek: 7 Strana: 1130
Zbobulený = v bobuli přeměněný. Cl. Kv. XVIII.

412422   Zbobulovatělý Svazek: 5 Strana: 0379
Zbobulovatělý = okvětí zráním měk- noucí a šťavnatějící n. p. žminda, moruše, tis, baccatus, beerigwerdend. Rst. 523.

412423   Zbočec Svazek: 7 Strana: 1130
Zbočec, sbočec, čce, m., iditium. No- mencl.

412424   Zbočení Svazek: 7 Strana: 1130
Zbočení, Krümmung. Z. pateře. Vz Slov. zdrav.

412425   Zbočení, n. Z Svazek: 5 Strana: 0379
Zbočení, n. Z. v šermířství, das Dega- giren, Durchgehen. Čsk., NA. III. 69.

412426   Zbočený Svazek: 5 Strana: 0379
Zbočený; -en, a, o, vz Zbočiti.

412427   Zbočiti Svazek: 5 Strana: 0379
Zbočiti, il, en, ení, zbočovati = vybočiti, uhnouti, abweichen, ablenken, v šermířství, durchgehen, degagiren. — kam (proč). Zastal vitäz, oči krásnu zazrely rybárku: i odrazil sä od vojska a zbočil ku jarku. Chlpk. Sp. 78. Vzlietnul jak svit k ránu do výš a zbočil rovno ku Jordánu. Phld. III. 1. 58. Zrak kradmo hodil na oblok, lež iste, veľkej ku nehode nezazrel nič, bo vaľne vzdychol, na chodník zbočiac popri vode. Phld. IV. 9. Ač rokov mal už osem- desiat, tak aspoň udával svoj vek, keď mi- mochodem na salaš tu i tu zbočil na kus vravy, či aby pipku zapiekol. Ib. IV. 6. — kudy. Les prejdúc, pašienky a lazy, zbo- čili poľním chodníkom. Phld. IV. 26. — se = spojiti bok k boku, mit Einem sich vereinigen, ihm zur Seite gehen; postaviti se jako kůň, sich bäumen. Dal.

412428   Zbočiti se kam Svazek: 7 Strana: 1130
Zbočiti se kam. Která se zvěř k němu zbočí (naň doráží). Ezp. 2022. Vstal, zbočil zrovna do izby. Phľd. V. 65. Křivda se na stranu zbočí. Ezp. 190. — odkud: z cesty. Kos. — koho jak. Ohyzdnú smrti tě zbočí (jelena hospodář). Ezp. 2853.

412429   Zboční Svazek: 5 Strana: 0379
Zboční = postranní, Seiten-. Z. zacházka. Měst. bož.

412430   Zbodání Svazek: 5 Strana: 0379
Zbodání, n., vz Zbodati.

412431   Zbodaný Svazek: 5 Strana: 0379
Zbodaný ; -án a, o, durchstochen, durch- bohrt. Oděv rozličně řezaný a zbodaný a zvycpávaný. Br.— kde: po líci. Tč. 13. — čím. Tělo dýkou z-né. Us.

412432   Zbodati Svazek: 5 Strana: 0379
Zbodati, vz Zbůsti.

412433   Zbodení Svazek: 5 Strana: 0379
Zbodení, n., vz Zbůsti.

412434   Zbodený Svazek: 5 Strana: 0379
Zbodený; -en, a, o, vz Zbůsti. Z. skráň. Vrch. Myth. I. 218. Šaty zbodené, zsekané a zkrvácené. Vš. Jir. 155. — čím. Tvář je trním z-na. Vrch. Hlava byla bolestně trním z na. Us. Šd.

412435   Zbodlavý Svazek: 8 Strana: 0505
Zbodlavý. Z. kráva = trkavá. Laš. Brt. D. II. 295.

412436   Zbodnouti Svazek: 5 Strana: 0379
Zbodnouti, dl, ut, utí, vz Zbůsti. Bern.

412437   Zbodovati koho čím Svazek: 10 Strana: 0525
Zbodovati koho čím: trnem. Ž. pod. Sr. Zbůsti.

412438   Zbodřeti Svazek: 5 Strana: 0379
Zbodřeti, el, ení = bodrým se státi, munter, wacker werden.

412439   Zbodřiti Svazek: 5 Strana: 0379
Zbodřiti, il, en, ení = bodrým učiniti, munter machen. Koll. — se. Zbodrí sa srdce prudko v ňom bijúce. Lipa II. 13.

412440   Zboh Svazek: 5 Strana: 0379
Zboh, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128. — Z. Cf. Sdl. Hrd. III. 288. Vz Zbohy.

412441   Zboh Svazek: 7 Strana: 1130
Zboh, vz Vzbóh.

412442   Zboh Svazek: 8 Strana: 0505
Zboh, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 35.

412443   Zbóh Svazek: 10 Strana: 0525
Zbóh. Zbuohť sě každý mýlí, ktož... Trist. 73a. Z. se těšíš. Pulk. Lobk. (List. fil. XI. 298. Na ty zbohy, na ty bohy, na spásy bohy = na štěstí. Val., zlín. Brt. D. I. 187.

412444   Zbohacení Svazek: 5 Strana: 0379
Zbohacení, n., das Reichmachen. Vz Zbohatiti. Ale to jest daleko od z. a od pýchy pozdvižení. Hus I. 442. — Z , der Reichthum. Rd. zv.

412445   Zbohacený Svazek: 5 Strana: 0379
Zbohacený; -en, a, o, reich gemacht, reich.

412446   Zbohacovati Svazek: 5 Strana: 0379
Zbohacovati, vz Zbohatiti.

412447   Zbohadarma Svazek: 5 Strana: 0379
Zbohadarma, ganz umsonst. Z. tam cho- dil. Na Ostrav. Tč. Vz Zbohdarma.

412448   Zbohatění Svazek: 5 Strana: 0379
Zbohatění, n. = zbohacení, das Reich- werden, die Bereicherung. Bern.

412449   Zbohatěný Svazek: 5 Strana: 0379
Zbohatěný; -ěn, a, o = zbohacený, reich geworden, bereichert. Na Slov. Bern.

412450   Zbohatěti Svazek: 5 Strana: 0379
Zbohatěti, ěl, ění, zbohatnouti = bohat- ství nabyti, reich werden. — abs. Od ol- táře aby živ byl, ne aby pýchal, ani smil- nil, ani z-těl, ani kněžstvím bohatějí byl; Lidu se líbiti žádají, z-ti a pýchati chtie. Hus II. 221., 226. Umění zbohatnouti je vlastně umění majetku jiných lidí zmocniť se s přivolením jejich. Z Wielanda. Tč. Hledě na les nevyrosteš a zevluje na lidi, nezbohatneš. Us. Šd. Kdo sliby živ, zbo- hatne-li, bude div. Prov. Tč., Šd. — čím. Ryt. kř. Ježto své znamenité obchody zde v královstvie mají a vedou a tím jsú mnozí z-těli. Arch. IV. 501. Pilni jsú trhóv, robot na poli a jiných činóv, jimiž z. žádají; Kupci země t. j. lakomci, ti mocí toho zboru z-li sú; Kristus pro ny chudý uči- něn jest, abychom my jeho chudobú z-těli. Hus I. 122., 459., II. 7. Hrou, D., loupe- žemi z. V. Šantročením a podvody (lidé) nešlechetně zbohatnou; Tím uměním z-tl; Zikmund nemálo z-tl horami. Dač. I. 5., 204., II. 22. Vojnou jeden zbohatne a sto jiných schudne. Č. O všetko prišiel, kým zbohatnul. Zátur. — odkud. Člověk ze sna nezbohatne. Mor. Tč. Z cizího nezbo- hatneš ; Lakomec zbohatne z cizího a ne ze svého. Tč. — jak. Každý chce lehko živ býti a z. Hus 1. 447. Skrze obchod z. Ros. On náramně z-tl ale nepoctivým způsobem. Us. Šd. Skrze pád český mnozí z-tli. Dač. I. 274. — kde na čem. Že jste na všem z-tli v něm (v Kristu) na všeliké řeči a na všelikém poznání. Sš. I. 158. Zbohatilý, reich geworden. Záv., Mud.

412451   Zbohatěti Svazek: 7 Strana: 1130
Zbohatěti. Kdo z-tne, obyčejně zlakomí. Tč. — odkud. Z holých rúk ešte nikto nezbohatol. Slov. Orl. IX. 248.

412452   Zbohatěti Svazek: 9 Strana: 0401
Zbohatěti. Z-tnouti na burguni. Mtc. 1900. 141

412453   Zbohatěti čím Svazek: 8 Strana: 0505
Zbohatěti čím. Z-těv jeho knihami. Chč. S. 174.

412454   Zbohatiti Svazek: 5 Strana: 0379
Zbohatiti, il, cen, ení; zbohacovati, reich machen, bereichern. — koho, co, se. Háj., Ros. Kdo dluhy splatí, statek zbohatí. Slez. Tč., Hkš. Ctnosti z-ly kněžstvo. V. Kaká jest to spravedlnost, z mrtvé a lúpiti živé?; Ciesař Konstantin z-til římského biskupa; Kristus, kterýž jsa bohatý pro mě chudý učiněn jest, aby mě z-til. Hus I. 79., 414., III. 15. Kdo se rychle z-tí, duší to zaplatí. Prov. Šd., Tč. — čím. On se tím statkem z-til. Ros. Prišeľs k nám chudičkým, aby nás daroval, sebou zbohacoval. Kanc. — jak. K tomu tobolku z-til. Smil v. 660.

412455   Zbohatiti koho jak Svazek: 9 Strana: 0401
Zbohatiti koho jak. Někoho hojně z. Št. Bes. 88. — koho čím: svými milostmi. Chč. S. L 232., 256.

412456   Zbohatlý Svazek: 5 Strana: 0380
Zbohatlý = zbohatilý, bereichert, reich geworden. Us. Z. maňas. Kos. 01. I. 54.

412457   Zbohatnouti Svazek: 5 Strana: 0380
Zbohatnouti, tnul a tl, utí = zbohatěti.

412458   Zbohatnutí Svazek: 5 Strana: 0380
Zbohatnutí, n. = zbohatění. Bern.

412459   Zbohatnutý Svazek: 5 Strana: 0380
Zbohatnutý = zbohatlý. Ros. Na Slov. Bern. Jg. doporučuje: Zbohatlý.

412460   Zbohdarma Svazek: 5 Strana: 0380
Zbohdarma, umsonst. Cf. Zbohadarma, Zbůhdarma, Zbohazdarma.

412461   Zbohovati Svazek: 5 Strana: 0380
Zbohovati = Bohu podobným činiti. Nechť tělo hyne, když jenom se duch zbo- huje. Sš. — Z. koho = vynadati komu, vy- kleti mu, verfluchen, verwünschen. Na Slov. Tč.

412462   Zbohť Svazek: 5 Strana: 0380
Zbohť = čerte, adv., zastr. St. skl. IV.

412463   Zbohy Svazek: 5 Strana: 0380
Zbohy, adverbialně = na štěstí, zum Glück. Na ty z. zahledne ho. Na Zlinsku. Brt. Na ty z. dostal jsem peníze a zaplatil dluh. Mor. Vck. — Z., dle Dolany, ves u Kralovic. PL.

412464   Zbohzdarma Svazek: 5 Strana: 0380
Zbohzdarma = zbůhdarma, umsonst, vergeblich V.

412465   Zboj Svazek: 5 Strana: 0380
Zboj, e, m. = loupeš, lup, der Raub, Strassenraub. Na Slov. Na zboj jíti. Us. Do zboja sa, chlapci, majmě, ovce bačóm za- nechajme. Sl. ps. My nevyšli sme na z. a výboje, no, život a smrť za božie a svoje! Sldk. 145. Jestlibych nekdy pro tu lúpež a z. ulapen byl; Pošli s nimi na z. po celej Europe. Let. Mt. S. VIII. 1. 79., X. 1. 39. Celú zberbu, čo sa práve bola zo zboja vrátila, poškrtili. Dbš. Sl. pov. I. 480. Pustia sa aj po zboji, idú na z. (chodia poza bučky); Ovce moje, ja vás pásť nebudem, radšej na zboj pôjdem. Dbš. Obyč. 82., 122. O ničem jiném než o zbojnících a zbojích jsme ne- slyšeli. Koll. Cestop. první. 1. hl. 1. — Z , vz Zbůj.

412466   Zbojácněti Svazek: 5 Strana: 0380
Zbojácněti, ěl, ění = bojácným se státi, furchtsam werden. Us. Tč., Šd.

412467   Zbojácniti koho Svazek: 8 Strana: 0505
Zbojácniti koho. Slád. Mak. 43.

412468   Zbojázlivěti Svazek: 5 Strana: 0380
Zbojázlivěti, ěl, ění = zbojácněti. Na již. Mor. Šd.

412469   Zbojce Svazek: 5 Strana: 0380
Zbojce, e, m = zbojník. Phld. III. 1. 31. Poďte Raz von zbojci. P. Tóth. Zlámali hnáty oběma zbojcům. Sš. J. 292.

412470   Zbojce Svazek: 10 Strana: 0525
Zbojce = zhoubce. Baw. E. v. 3210.

412471   Zbojec Svazek: 7 Strana: 1130
Zbojec, jce, m. = zbojce. Phľd. X. 2.

412472   Zbojiti Svazek: 5 Strana: 0380
Zbojiti, il, en, ení, zbojovati = zboj pro- vozovati, otupovati, Strassencaub betreiben. Na Slov. Šd.

412473   Zbojně Svazek: 5 Strana: 0380
Zbojně, aufstrassenräuberische Art. S nor- manskými orly včera lietal z. po zemi a po mori. Hdž. Rkp. Zbojnice, e, f. = zbojnička. Zlob.

412474   Zbojnická Svazek: 7 Strana: 1130
Zbojnická, é, f. = mor. tanec. Brt.

412475   Zbojnicky Svazek: 5 Strana: 0380
Zbojnicky = zbojně. Na Slov. Bern. Po zbojnicku. Dch.

412476   Zbojnický Svazek: 5 Strana: 0380
Zbojnický, Strassenräuber-. Na Slov. a Mor. Z. tanec, Bern., náčelník, Č., vtip, Baiz., hejtman. Na Mor. Tč. Ale že je při horách, při z-kých komorách; V tom zeleném boří jasný oheň hoří a při tom ohýnku dvanást švarných synků, trinástý Adámek, z-ký hejtmánek; Udělej si (hnízdo) na horách při z-kých komorách. Sš. P. 105., 181., 498. Ta luza z-ká ma o penieze pripraví. Lipa 329. Z. pečeň (= na rožni upečené kusy masa potírané solí a česnekem. Mezi každý kus masa nabodne se plátek slaniny, která se zároveň peče). Na Slov. Pokr. Pot. 110.

412477   Zbojnictví, zbojnictvo Svazek: 5 Strana: 0380
Zbojnictví, zbojnictvo, n. = loupežnictví, die Strassenräuberei. Zlob., J. tr.

412478   Zbojnictvo Svazek: 5 Strana: 0380
Zbojnictvo, a, n., Strassenräuber. — Z. = zbojnictví. Vz toto.

412479   Zbojnič Svazek: 5 Strana: 0380
Zbojnič, e, f. = zbojnická tlupa, Räuber- bande, f. Ssk. Pod mesiacom Turci, tá z. divoká. Chlpk. Sp. 55. Tomáš tvôj, Orava, Oravienka milá, Tomáš tvôj vidí plamenné jazvy národa, hľadí na ruku. ktorú z. pre- bila. Sldk. 561. Sberba, háveď, z. Phld. IV. 435.

412480   Zbojníček Svazek: 5 Strana: 0380
Zbojníček, čka, m. = zbojník. Na Mor. od Napajedel. Tč. Na Slov. Dala sem ťa Janíčkovi, dvanástému zbojníčkovi; I šel Janko okolo rybníčka, nadešel tam čirého zbojnícka. Sš. P. 134., 794.

412481   Zbojničiti Svazek: 8 Strana: 0505
Zbojničiti = zbojníkem býti. Lerm. II. 151.

412482   Zbojnička Svazek: 5 Strana: 0380
Zbojnička, y, f., die Strassenräuberin, Räubersfrau. Na Mor. a Slov. Kld. II. 204., Bern. — Z., jm. místa v rožnovských horách. Kld II. 71.

412483   Zbojník Svazek: 5 Strana: 0380
Zbojník, zbůjník, a, m., na Zlínsku: zbóník (Brt.) = loupežník, zákeřník, der Räuber, Strassenräuber. Ros. Z. mořský-. Kom. Přišli k němu hájnici, ti drytomščí zbojníci; Něni sú z-ci, lež sú dobrí ludzja; Byli tam dva z-ci, oba v jednej světnici, chtěli mi nohy polámat, že proc chodím s myslivci. Sš. P. 121., 684., 695. Hej, ja musím býť zbojník, bo krivda veliká; ne- právosť u pánov, pravda u zbojnícka. Sl. spv. II. 44 Krása je z. a k zlosti chodník. Na Slov. Tč. Z. sa lakne i keď list v hore zašustí. Zátur. — Z. = vrah, Mörder, m. Bern.

412484   Zbojník Svazek: 9 Strana: 0401
Zbojník od kořeňa; Z. sa ľaká. Zát. Př. 378b.

412485   Zbojníkův Svazek: 5 Strana: 0380
Zbojníkův, ova, ovo, dem Strassenräuber gehörig, Strasseuräuber-, Z. manželka. Us. Šd.

412486   Zbojnosť Svazek: 5 Strana: 0380
Zbojnosť, i. f., die Empörung, Empö- rungssucht. Šm.

412487   Zbojný Svazek: 5 Strana: 0380
Zbojný = odbojný (nové). Č. Z. srdce. Hlas. Pred hladom, ohňom, mečom sa ne- hneme, jak na námestí Ríma sochy stály živé, keď zbojní vrútili sa Galli; S rozka- zom zbojným potreba predstáva hrmiac: Daj Bohu dušu, mne peniaze! Sldk 137., 234.

412488   ZBojný Svazek: 9 Strana: 0401
ZBojný útok. Pal. Děj. III. 1. 430.

412489   Zbojování Svazek: 5 Strana: 0380
Zbojování, n., die Entwaffnung, Erobe- rung, Uiberwindung. Slov. Bern.

412490   Zbojovaný Svazek: 5 Strana: 0380
Zbojovaný, entwaffnet, überwunden. Na Slov. Bern.

412491   Zbojovatel Svazek: 5 Strana: 0380
Zbojovatel, e, m., der Uiberwinder, Er- oberer. Bern.

412492   Zbojovati Svazek: 5 Strana: 0380
Zbojovati, entwaffnen, überwinden, er- obern. Zbojuj zbojujúcie, expugna impu- gnantes. Z. wit. 34. 1. — co komu: panně čistotu. Na Slov. Bern.

412493   Zbojovati proti komu Svazek: 10 Strana: 0525
Zbojovati proti komu. Hod. Žalm. 119. 7.

412494   Zbojská Svazek: 7 Strana: 1130
Zbojská, é, f., vrch v Mal. Hontu na Slov. Let. Mt. sl. VI. 2. 6.

412495   Zbojství Svazek: 5 Strana: 0380
Zbojství, n. = zboj, loupeš. D. Tam z. dostač naleznete. Nitra VI. 166. Z., jehož se dopustil, připravila ho o korunu. Ddk. II. 279.

412496   Zbojstvo Svazek: 5 Strana: 0381
Zbojstvo, a, n. = zbojnictvo, die Strassen- räuber. Na Slov. — Z. = zbojství. Pokuta za z. Slov. Šd. Byl pro z. sťat. Na Val. Vck. Slovania boli od pamäti sveta veľmi sposobni polní hospodári, gazdovia. Keď iné národy ešte len z lúpeže, zo zbojstva, z lovu a z rybárstva žili, naši predkovia s orbou si narábali a viedli život ľudský, poriadny. Hdž. Čít. 199. — Z. = vzpoura, die Auflehnung, die Widerspänstigkeit. Mor. Vck. — Z. = urvalství, hrubstvo vůbec, die Grobheit, Gemeinheit. V tom domě je samé z. Na mor. Val. Vck.

412497   Zbojstvo Svazek: 10 Strana: 0525
Zbojstvo, a, n. = rouhání. Vck. Vset. 200.

412498   Zbolavěti Svazek: 5 Strana: 0381
Zbolavěti, ěl, ění = bolavým se státi, wehe, wund werden. Us.

412499   Zbolený Svazek: 7 Strana: 1130
Zbolený = bolavý. Z. oči. Slov. Orl. X. 358., Phľd. II. 292.

412500   Zbolestněti Svazek: 10 Strana: 0525
Zbolestněti, ěl, ění. Myslí, že mi zde vše z-stní. Zl. Pr. XXI. 54.

412501   Zboleti Svazek: 5 Strana: 0381
Zboleti, el, ení = zaboleti, ein wenig schmerzen, zu schmerzen anfangen. — koho. Je chorá? Z-la ju hlava? Phld. III. 1. 36. Matka obyčajne bije deti holou rukou, čo aj ju zbolí. Zátur.

412502   Zbonec Svazek: 5 Strana: 0381
Zbonec, nce, m., perulus, zastr. Ms. vodň.

412503   Zbóník Svazek: 5 Strana: 0381
Zbóník, a, m. = zbojník. Na Mor. a Slov. Brt. Ps. 34., Vck. Janku, ty si z. Pck. Ps. 34. Hra na z-ky. Na mor. Val. Vck.

412504   Zbonikov Svazek: 5 Strana: 0381
Zbonikov (Bojkov), a, m., Punkendorf, ves u Malé Chyšky.

412505   Zbonín Svazek: 5 Strana: 0381
Zbonín, a, m., ves u Čimelic. PL.

412506   Zbonínské Svazek: 5 Strana: 0381
Zbonínské hájemství u Zvíkova. Dch.

412507   Zboniti Svazek: 5 Strana: 0381
Zboniti, il, ěn, ění = splésti, ztropiti, zosnovati, zusammenspinnen. — co. Us. — s inft. Zbonil si na procházku jíti (smyslil si, sich vornehmen). Us.

412508   Zbonka Svazek: 5 Strana: 0381
Zbonka, y, f. = máselnice, das Butter- fass. Na Slov. Plk.

412509   Zbonka Svazek: 8 Strana: 0505
Zbonka, vz Máselnice (3. dod.).

412510   Zboňky Svazek: 5 Strana: 0381
Zboňky, pl., Zboniek, ves u Letovic. PL.

412511   Zbonov Svazek: 5 Strana: 0381
Zbonov, a, m., ves u Boskovic na Mor. Tč.

412512   Zbopněti Svazek: 5 Strana: 0381
Zbopněti, vz Zbobněti.

412513   ZBoptnalý Svazek: 9 Strana: 0401
ZBoptnalý. Z. mrak. Proch. 13.

412514   Zbor Svazek: 5 Strana: 0381
Zbor, u, zborek, rku, zboreček, čku, m. Hus I. 152., 154., Sš. P. 77., ZN., Mus. Vz Sbor. — Z., a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128., Tk. I. 61.

412515   Zbor Svazek: 7 Strana: 1130
Zbor = barák, sbořeniště. Mor. Šd.

412516   Zbor Svazek: 8 Strana: 0505
Zbor = synagoga; ecclesia, chrám bra- trský. Wtr. Živ. c. I. 44., Bl. Gr 182., 183. Staří psávali sbor, my zbor, ačkoli neříkáme zebrání, ale sebrání. Bl. Gr. 277.

412517   Zborcení Svazek: 5 Strana: 0381
Zborcení, n., vz Zbortiti.

412518   Zborcený Svazek: 5 Strana: 0381
Zborcený; -en, a, o, geworfen. Z. prkno. Us.

412519   Zborcený. Z Svazek: 7 Strana: 1130
Zborcený. Z. plocha, windschief. Jrl.

412520   Zboreček Svazek: 5 Strana: 0381
Zboreček, vz Zbor.

412521   Zborek Svazek: 5 Strana: 0381
Zborek, vz Zbor.

412522   Zborek Svazek: 8 Strana: 0505
Zborek, rku, m. = stéblo, lodyha. Zábř. Brt. D. II. 423., 510.

412523   Zborgovať Svazek: 5 Strana: 0381
Zborgovať = na dluh dáti. Na Slov.

412524   Zborně Svazek: 5 Strana: 0381
Zborně, versammelt. Bern.

412525   Zborní Svazek: 5 Strana: 0381
Zborní = sborní.

412526   Zbornice Svazek: 7 Strana: 1130
Zbornice, Synagoge. Bib. mik. Luk. 4. 16. Vz Sbornice.

412527   Zborník Svazek: 5 Strana: 0381
Zborník, a, m. = člen sboru bratrského, einer aus der Kirchengemeinde, ein böhmi- scher o. mährischer Bruder. Mus 1883. 142. Vz Sborník. — Z., osob. jm. S. Jan. Jir. H. 1. II. 353.

412528   Zborník Svazek: 8 Strana: 0505
Zborník, a, m. = čes. bratr (potupně). Bl. Gr. 183„ Wtr. Živ. c. L 51.

412529   Zborný Svazek: 5 Strana: 0381
Zborný, die Versammlung betreffend.

412530   Zborov, a Svazek: 5 Strana: 0381
Zborov, a, m., Zborow, ves v Budějov- sku. Vz S. N., Blk. Kfsk. 658., Sdl. Hr. I. 215. III. 308.— Z., ves u Planie. — Z., Zborhof, ves u Simberka.

412531   Zborovati Svazek: 5 Strana: 0381
Zborovati = ve sbor sloučiti, spojiti. Vz Sborovati.

412532   Zborovice Svazek: 5 Strana: 0381
Zborovice, dle Budějovice, Zborowitz, ves u Zdounek. Zadní, Přední Z., Hinter-, Vorder-Zborowitz, vsi u Strakonic.

412533   Zborovo Svazek: 9 Strana: 0401
Zborovo, ?, ?., pole. Pck. Hol. 166.

412534   Zborovsko Svazek: 5 Strana: 0381
Zborovsko, a, n., Borovsko, ves v Čá- slavsku. Vz Blk. Kfsk. 900.

412535   Zborovský Svazek: 5 Strana: 0381
Zborovský, ého, m. Z. Kryštof. Žer. Zmp. I. 29., 39.

412536   Zborový Svazek: 5 Strana: 0381
Zborový = sborový.

412537   Zborský Svazek: 5 Strana: 0381
Zborský, ého, m. Z.. Ondřej. 1580. Vz Šb. H. 1. 309., Jir. H. I. II. 353.

412538   Zborský Svazek: 7 Strana: 1130
Zborský Ondř. Cf. Mus. 1829. III. 81.

412539   Zbortěnec Svazek: 5 Strana: 0381
Zbortěnec, nce, m., ein Windschiefer. Šm.

412540   Zbortěný Svazek: 5 Strana: 0381
Zbortěný = zborcený. Z. harfa, Mcha., zeď. Čch. Mch. 45.

412541   Zbortiti se Svazek: 5 Strana: 0381
Zbortiti se, il, cen, ení, sich werfen, vz Bortiti se. Stůl se zbortil. Us. — čím: horkem.

412542   Zboř Svazek: 5 Strana: 0381
Zboř = sbor, chorus. Jir. Ptačí z. Výb. I. 135.

412543   Zbořelisko Svazek: 5 Strana: 0381
Zbořelisko, a, n. = zbořisko. Na Ostrav. Tč.

412544   Zbořenec Svazek: 5 Strana: 0381
Zbořenec, nce, m. Na z-ci, jm. domu na Zderaze v Praze. Dch.

412545   Zboření Svazek: 5 Strana: 0381
Zboření, n., vz Sboření.

412546   Zboření Svazek: 7 Strana: 1130
Zboření. Plakal z. jerusalemského. Št. Kn. š. 129.

412547   Zbořenina Svazek: 5 Strana: 0381
Zbořenina, y, f., die Ruine, Trümmer, der Schutt Vz Sbořenina.

412548   ZBořenina Svazek: 9 Strana: 0401
ZBořenina, y, f., ruina. Z. města. Har. I 107.

412549   Zbořenisko Svazek: 5 Strana: 0381
Zbořenisko, a, n., schlechte, bässliche Ruine. Vz Sbořenisko.

412550   Zbořeniště Svazek: 5 Strana: 0381
Zbořeniště, vz Sbořeniště.

412551   Zbořený Svazek: 5 Strana: 0381
Zbořený, vz Sbořený.

412552   Zbořil Svazek: 5 Strana: 0381
Zbořil, a, na., osob. jm. Šd.

412553   Zbořina Svazek: 5 Strana: 0381
Zbořina, y, f., vz Sbořina.

412554   Zbořina Svazek: 10 Strana: 0525
Zbořina, y, f. Nevolná z. osudu. Koll. v Pal Záp. II. 48.

412555   Zbořisko Svazek: 5 Strana: 0381
Zbořisko, a, n. = zbořenisko. Na již. Mor. Šd. Vz Sbořisko.

412556   Zbořiště Svazek: 5 Strana: 0381
Zbořiště, vz Sbořiště.

412557   Zbořitel Svazek: 5 Strana: 0381
Zbořitel = sbořitel.

412558   Zbořiti Svazek: 5 Strana: 0381
Zbořiti, vz Sbořiti.

412559   Zbořpeklo Svazek: 7 Strana: 1130
Zbořpeklo, a, m., os. jm. Wtr. Obr I. 88.

412560   Zbositi Svazek: 9 Strana: 0401
Zbositi koně = podkovu mu odtrhnouti. U Studené. Vchř.

412561   Zboskati Svazek: 5 Strana: 0381
Zboskati, abküssen. — koho, co. Na Ostrav. Tč.

412562   Zbósti Svazek: 5 Strana: 0381
Zbósti, compungere. Ž. wit. 29. 13., 34., 16 — odkud. Nedá on se z toho z. (= svésti). Hanka 68.

412563   Zbósti Svazek: 10 Strana: 0525
Zbósti = pobodati. Chč. S, II. 201b.

412564   Zboubelatěti Svazek: 9 Strana: 0401
Zboubelatěti, ěl, ění. Tvář mu z-la. Arb. Dom. 127.

412565   Zbouchati Svazek: 5 Strana: 0381
Zbouchati; zbouchnouti, chnul a chl, ut, utí. — koho = vybouchati, stlouci, abpuf- fen. Zbouchnouti pannu = těhotnou učiniti, schwängern. Us. Šd., Vck. Až ji zbouchne, nechá jí. Us. Kšť. — co (chyby se dopu- stiti, splácati, schnitzern, zusammenpfu- schen). Z. spis. D. Tys to zbouchl. Us. Z. obruč, vědro (sbíti). Zase kdosi cosi zbou- chal (klepů nadělal). Mor. Vck., Šd. — se do koho: do panny (zamilovati se, sich verlieben, vergaffen). Us. Jg, Vck.

412566   Zbouchnouti Svazek: 5 Strana: 0381
Zbouchnouti, vz Zbouchati.

412567   Zbouchnutý Svazek: 5 Strana: 0381
Zbouchnutý; -ut, a, o. Je do něho z-tá = zamilovaná, verliebt, vernarrt, vergafft. Dch.

412568   Zbouchnutý Svazek: 7 Strana: 1130
Zbouchnutý. Je z-tá = těhotná. Us.

412569   Zbouchorovatělý Svazek: 5 Strana: 0381
Zbouchorovatělý = puchrovitý. Z. švest- ka, taschig. Vz Puchr.

412570   Zbouchorovatěti Svazek: 5 Strana: 0381
Zbouchorovatěti, ěl, ění, o švestkách = zpuchrovatěti, zur Tasche werden. Šm.

412571   Zboulnatěti Svazek: 10 Strana: 0525
Zboulnatěti, boule dostati. XVIII. stol. Čes. 1. XII. 11.

412572   Zboulovatěti Svazek: 5 Strana: 0381
Zboulovatěti, ěl, ění, beulig werden, Beulen bekommen. Us.

412573   Zboun Svazek: 5 Strana: 0381
Zboun, vz Zbon. Us. u Mělníka.

412574   Zboura Svazek: 5 Strana: 0381
Zboura, y, f. = zříceniny, die Ruine. Us. u Berouna.

412575   Zbourání Svazek: 5 Strana: 0381
Zbourání, n., die Ein-, Niederreissung, Abtragung. Us. Vz Zboření.

412576   Zbouraný Svazek: 5 Strana: 0381
Zbouraný; -án, a, o, ein-, niedergeris- sen, abgetragen. Z. zeď. Us. Vz Sbouraný.

412577   Zbourati Svazek: 5 Strana: 0381
Zbourati, vz Sbořiti.

412578   Zbouřeně Svazek: 5 Strana: 0381
Zbouřeně, turbatim. V.

412579   Zbouřenec Svazek: 5 Strana: 0381
Zbouřenec, nce, m. = povstalec, der Insurgent. Dch., Sbn.

412580   Zbouření Svazek: 5 Strana: 0382
Zbouření, n. = čin zbouřícího, das Be- unruhigen, die Beunruhigung. — Z. = ne- pokoj, pohnutí, die Unruhe, der Aufruhr. Z. moře. Reš. — Z. matky (pohnutí), die Mutterbeschwerde. D. — Z. mysli, die Ge- müthaunruhe. — Z. lidu (v lidu, Zlob.) = povstání, odboj, der Aufruhr, die Revolte, Erneute, Empörung, Meuterei, Rebellion. V. Z. lidu proti vrchnosti. Pr. měst. Divé z., wilder A.; z. vypuklo, propuklo. Dch. Z. předejíti. Vrat. 94.

412581   Zbouřenosť Svazek: 5 Strana: 0382
Zbouřenosť, i, f. = zbouření, die Auf- regung, Unruhe, der Aufruhr. Jg.

412582   Zbouřený Svazek: 5 Strana: 0382
Zbouřený; -en a, o, beunruhigt, aufge- wühlt, empört, aufgewiegelt. Z. srdce, Kká. K sl. j. 89., mysl, Us., vody. Mcha. — čím: moře větrem, mysl žalem. — od čeho. Moře od větrů z. V. Zbouřilec, lce, m., der Insurgent, Rebeli. Šm.

412583   Zbouřený v Svazek: 9 Strana: 0401
Zbouřený v srdci. Pal. Záp. I. 170.

412584   Zbouřiti Svazek: 5 Strana: 0382
Zbouřiti, zbuř, zbouře, il, en, ení; zbu- řovati = znepokojiti, beunruhigen, aufregen, hewegen, aufrühren, aufwiegeln; se, sich beunruhigen, sich aufregen, sich aufwiegeln, sich empören, unruhig werden. Jg. Slov. — co, koho: moře, spícího (ze spaní vybur- covati), lid, V., dům, Jel., větry, Troj., vlasť. Sych. Kdybych mu něco řekl, zbou- řil by celý dům. Us. Dch. Jidáš pro po- mazání Pána mastí se rozhněvav jiné apo- štoly zbouřil. BR. II. 117.— čeho: dareb- ných měšťanův, šp. m.: darebné měšťany (akkus.; vz Z). Brt. — co, se kde. Z. v hlavě závrať. Jel. Tys mi v duši z-la pekelné ty žárlivosti duchy. Čch. Bs. 95. Povětří na moři se zbouřilo. Kram. — co, koho čím (z čeho). Šeredným pohledem nechuť v žaludku z. Jel. Z. někoho křikem ze spaní. Us. — se. Zbouří se moře, vítr, obec, Ros., nevolníci, Sych., lid. Us. Z-řil se hrozný vítr, že žida zanesl daleko do chrastí. Kld. I. 138. — se proti komu. Us. Demetrius zbouřil obec proti Pavlovi. Sš. Sk. 220. — se več: v prchlivosť. Troj. — se oč. Ctib. — se proč. Zbouřil se pro urážku. Us. Zbouřil se u veliké milosti Po- lyxeny. Troj. — jak. Z-li se také podlé staroměstské obce. Čr. — k čemu. Z. se k hněvu. Št. — se komu. Z-ly se mu větry. Us. Šd. A keď si pomyslel, akú mu to potupu spravili, naraz sa mu všetka krv zbúrila. Dbs. Sl. pov. I. 401. Zbouřila se jí matka (nemoc ženských v životě kolem pupku označujíc se ujímáním a velikými bolestmi. Třeba tu na pupek pačísku teplou přikládati a na ní pohár žídlíkový postaviti a tož se to pod tím ustanoví i. e. utiší). Na mor. Val. Vck.

412585   Zbouřiti Svazek: 7 Strana: 1130
Zbouřiti. Vrchnosť na ně z-li. Výb. II. 1450.

412586   Zbouřlivě Svazek: 5 Strana: 0382
Zbouřlivě = nepokojně, aufrührerisch, aufwieglerisch. Bern.

412587   Zbouřlivosť Svazek: 5 Strana: 0382
Zbouřlivosť, i, f. = nepokojnosť, die Unruhe.

412588   Zbouřlivý Svazek: 5 Strana: 0382
Zbouřlivý = nepokojný, aufrührerisch, aufwieglerisch, unruhig, Aufruhr erregend. Zlob., Bern.

412589   Zbouzeti Svazek: 7 Strana: 1130
Zbouzeti, vz Zbuditi.

412590   Zbouzeti Svazek: 8 Strana: 0505
Zbouzeti = dováděti. Záp. Mor. Brt. D. II. 423.

412591   Zbouzeti koho k čemu Svazek: 9 Strana: 0401
Zbouzeti koho k čemu = pobízeti. Horen, 339.

412592   Zbozkati Svazek: 7 Strana: 1130
Zbozkati, abküssen. Slov. Bl. Ps. 97.

412593   1. Zbož Svazek: 5 Strana: 0382
1. Zbož, e, f., Zbosch, ves u Jičína.

412594   2. Zbož, n Svazek: 5 Strana: 0382
2. Zbož, n. = zboží. Na Slov. Bern.

412595   Zboždiv Svazek: 5 Strana: 0382
Zboždiv, a, m. = bůh zboží. Slov. bajesl. P. Tótha I. 105.

412596   Zbožec Svazek: 5 Strana: 0382
Zbožec, žce, m. = zbožný muž, zbožná duše, ein frommer Mensch. Světáky pán za přiklad vystavuje zbožcům. Sš. L. 157.

412597   Zbožení Svazek: 5 Strana: 0382
Zbožení, n. = učinění bohem, die Ver- götterung. Bern., Pl. Vz Zbožnění.

412598   Zbožensko Svazek: 5 Strana: 0382
Zbožensko, a, n., Brettonhof, dvůr u Zlina. Mor. Tč. — Z., jm. polí tamtéž. Brt., Šd.. Vck., Pk.

412599   Zbožený Svazek: 5 Strana: 0382
Zbožený; -en, a, o = zbožněný, ver- göttert. — Z. = šťastný, glücklich. — čím. Když sě plodem zbožen čuije. L. An.

412600   Zbožeti Svazek: 5 Strana: 0382
Zbožeti, el, en, ení = zbožněti, vergöttert werden.

412601   2. Zboží Svazek: 5 Strana: 0384
2. Zboží, n., Rennzahn, ves u Král. Dvora; Zbosch, ves u Haber (Zbož). PL. Z. kamenné, Stein-Zbožj, ves u Nimburka; Z. malé, Klein-Zbožj, ves u Poděbrad; Z., Gross- Zbožj, ves u Poděbrad. PL. Cf. Sdl. Hr. I. 146., Blk. Kfsk. II. 702. Z. hrad. Vz Blk. Kfsk. II. 400. Z. hrad v Jič. Ib. 536., 803.

412602   Zboží Svazek: 7 Strana: 1130
Zboží. Cf. Pr. tr. 348., Mkl. Etym. 16. a. Z. = jmění. Hr. rk. 199. Vládnouti třeba na malém z. Jrsk. Zastavené z. Kar. 29. Propuštění počali obydlí míti na z. (stat- cích) rychnovském. 1461 Mus. 1864. 458. O přeslavné tělo božie, věrných duší jisté z. Výb. II. 25. Jenž přebýváš v rájském sboží. Sv. ruk. 120. Tisknúce je od jich zbožička. Ksch. 35. Pro zbožíčko radoval se cizie smrti. Št. Kn š. 168. Ktož zboží žádá cizieho, strach, aby nezbyl vlast- nieho; Nevěř z. velikému; Vrtko jest z. všaké. Ezp. 399., 2165., 2169. Sbožie na potřebnú věc naložiti; Sbožie milovati. Št. Kn. š. 18., 37. Cudzé z. něrozmnoží. Slez. Šd. — Z. = štěstí. Sta sě jemu ne po z. Alx.V. 2117. Jakž sě stalo po j'ho zbožiu. Pil. Výb. I. 178. Cf. Tenž pak pohan potka krále, v němž se j'mu sta něc' po ščestí. Alx. B. 2. 38. Stalo se mi po neščestie. Tkadl. 2. 7.

412603   Zboží Svazek: 8 Strana: 0505
Zboží. Zboží (pl.) jejich zplundrována jsou. V. Kal. 84. a j.

412604   Zboží Svazek: 9 Strana: 0401
Zboží. Zbožia (obilí) mnoho, ťažko k zemi; Zbožie polehlo; Z sa zbadalo; Z zišlo ako šteť; Zbožiu už len kosa chybí. Slov. Zát. Př. 378b.

412605   1. Zboží, zbožíčko Svazek: 5 Strana: 0382
1. Zboží, zbožíčko, a, n. (m.: sboží. Bž. 52.) = dědičný majetek zvl. majetek pozemků a rolí, nábytek, jmění, bohatství, das Be- sitzthum, liegende Gründe, Felder, das Gut, Vermögen. Dle Bdl. od bogt bůh a to od bhag = rozdělovati, přidělovati; tedy z. — díl někomu přidělený, jmění, pole. Vz více v Gl. 384. Skr. bhadž = obtenir en partage. Burnouf. Listy filol. I. 54. Mnohým zbožím vládnouti; velikého z. pán; z. dědičné; po z. dychtiti; z. sháněti, shromažďovati, zbožím oplývati; o všecko své z. přijíti; mohovité (movité, Sob. 88.) z.; z. nemohovité (nemo- vité); zle dobyté z. nedědí. V., Č. Z., kteréž má na zemi, der Grundbesitz. Sob. 14. A tu aby byl na tom z. s přáteli a sousedy ráno na těch dědinách, na kterých odhadovati mají, a tu k němu úřadníci od desk ... na to z. přijedou a jemu vedlé práva v jeho summě odhádají. Vl. zř. 25. Mnoho statku a z. míti. V. Ż. nabyti; zbožím obdarovati. D. Pobrachu zbožie. Rkk. Válkami z. do- byti. Star. let. Pro pokoj ducha sbožní lidé sbožie ostávají. Št. Skrblec z. světa hltá. Sych. Statky a z. někomu bráti. Flav. Ko- stelní z. Vš. V držení z. býti. Ms. I umre-li glava čelědina, děti vsie tu zbožiem v jedno vladú. Rkk. 69. (Sněm. v. 4.). Z. rajské, nebeské = nebeské království. Star. skl. Upadl mně v mé zboží a obilí pobral. Půh. brn. 1406. Z. panské, církevní či kostelní, dědičné. Vz S. N. Proséc slavné matky božie, by ji dovedla v to zbožie, kdež bydlí s svým milým synem. Kat. 1112. Potkala ho milosť boží plná nebeského z. Sš. P. 46. A keď za mesto prišli, dobrej cesty nenašli, len po tŕňovom hloží, po tom čertovom zboží. Sl. spv. IV. 147. Byli jsou v kyselosti pro kněžská zboží. Dač. I. 19. K čemu jest jim z., poněvadž chudých apoštoluov jsú náměstkové? Jel. Enc. m. 67. Aby lidi, jenž v něho uvěřili, věčným zbožím od-' měnil. Sš. II. 242. Almužnu z svého z. dáti; Nepřietelé přemohli je na jich z. Výb. II. 13., 14. Kdybych jí ukázal 60 kop gr. na svém svobodném a usedlém z. a žádnému nezávadném. Arch. I. 145. Ženu zastúpil na jejím sboží (dědině). Kn. rož. 16. Požívání z. světského nezapovídá se kněžím; Jimž povýšení jejich a cizí z. více se líbí, nežli obecná jednota svatá i pokoj. Pal. Děj. III. 3. 79., 174. Držeti z. znamenalo míti v moci z. cizí ku př. zboží královské v zápisu až do výplaty. Pal. Rdh. I. 178. Z. kostelní a klášterské. Pal. Přijde s sbožími přielišnými. BO. Na všech věcech z. máme veliké. Pass. 332. V chrámě jest veliké z. na zlatě. Troj. 130. Paladia velké z. na lékařstvie (léky)
naloživši nic neprospěla. Pass. 840. Z. za-
staviti, prodati, dáti aneb směniti komu.
Exc. Miesto póhonu dává se list provolací
do toho města, ku kterémuž naj blíže přileží
to zbožie; Dcera má vším právem ve všecko
z. otce svého vkročiti po smrti otce svého;
I na z. nenariekané nezpráva móž přijíti;
Aniž se v tom slušie zpupností zbožie a
nenařiekáním troštovati; Poručník, když si-
rotku dědictvie jeho otcovského postúpi a
jemu počet spravedlivý učině, z. jej jeho
skutečně zmocní; Z. zřiediti; Všichni v tom
zbožie nesedie, kteréž se jim zapisuje; Aby
jiného zápisu pro z. přibyté nedělal. Vš.
Jir. 24., 175., 186., 276., 284., 288., 317.
Propriis pecuniis svým zbožím: To z. jest
na mě po smrti otce mého přišlo; Z. mé
jménem Lhotku; Jest to z. svobodné a ne-
závadné; čisté a nezávadné a svobodné z.
ve dsky vložiti; Svého otce z. nic Ješek
nemá; Z. doživotní; Z. movité i nemovité;
Já jsem ztratil na té tvrzi, ješto on mi
pobral mé z.; Držel z. mé, vinohrady, lúky
v Evančicích a v Sokolnicích, což sem tu
měl, bez práva; Erbovné z.; Až se zvod
stal nato z.; Od 20 let jiní z. toho nedrželi
nežli Črh a Šebor; V tom Kropáče zvodil
na mé chudé zbožíčko. Půh. I. 123., 153.,
194., 199., 260., 265., 360., II. 5., 11., 134.,
163., 196., 348., 601. Z. = statky. Dal. 143.
A slúžie někteří ďáblu, jenž slove Mamon,
pro lakomstvie zbožie; Věřím, že uzřím z.
Pána v zemi živých; Z. nikdy aneb nebrzo
býva bez hřiechu dobyto; A že z. vždy
přibývá duchovním, protož také žákóv a
kněží přibývá; Žádosť z. roste bez konce;
S nímž jsúc požívají z. nebeského; Když
sú kněžie zle živi a nechtie zlosti ostati,
tehdy světští řadem a dobrým úmyslem
mohú jim z. otjieti; Psi sě o kosť hryzú,
vezmi kosť a přestanúť: nebuď z. u kostela
a nenalezneš k němu kniežka (kněze); Ne
falešného z. od Pána, ale světla žádajme;
Také v tom kusu blúdie obecně ženy, jenž
svým dětem od Boha prosí dóstojenstvie a
z.; Poněvadž tak mrú pyšní svého zbožie
chovači nic chudým nedávajíce, i kterak
mrú ti, kteříž cizie berú?; Neb jest doma
při rozumu nebyl, když jest z. mařil; Abychom
z. chudým dávali a tak je sobě přátely
zdělali; Z. člověku užitečné; Neroďte na
svých bližních z. tohoto světa ctíti; Jest-li
zdráv a nemá z., chudoba ho nuzí; jest-li
bohat, z. ho mučí; Z. jest věc zemská ale
žádosť jmění jest věc duchovní; Mníš-li, by
kdo své lakomství z-žím nasytil? Hus í.
122., 146., 284., 447., II. 36., 55., 59., 81.,
85., 191., 245., 302., 304., 349., 385., III.
109., 186. (Té.). Ani za všecko světa zboží,
um Alles in der Welt nicht. Dch. Myš má
malé zuby, ale mnoho z. zhubí. Mor. Tč.
Darmo ten z. má, kdo ho neužívá. Prov.
Pk., Šd. Zbožie světa toho má v sobě biedy
mnoho; Jakož trnie, ostré hložie, takéž bode
v světě z. Smil v 1775., 1780. Zboží po-
zdvihuje úmyslu. Vz Bohatství. Lb. Na
jednu loď neklaď svého všeho z. Bž. — Z. = úroda s majetku pozemkového. Z. = obilí, das Getreide. Us. na vých. Mor. a Slov. Bern., Tč., Brt., Vck., Kčk. Vymlátiti posledky z. Mor. Tč. Uspoháňaj ty krávy ze z. Mor. Tě. Máme pěkné z. Mor. Šd. Všecko z. vymrzlo. Tč. Preto (Slovänia) nazvali této najužitočnejšie rastliny žitom, že sä z toho žije, obilím, že je to najlepšia hojnosť, toho mať dosť, zbožím, že je to z Boha boží dar. Hdž. Čít. 199. Kúpala sa milá v mořu, pásla volečky ve zbožu. Sš. P. 115. Pro ně krávu zabil a z. zmarnil. Kld. II. 166. Najprú sa staršie zbožie dáva mleť (Cf. Po staršom do mlýna); Z. husté, že by sa ani had cezeň nepreplazil; Toľko bolo zbožia na trhu, že bolo ťažko zemi držať; To z. nechcú brať — ak chceš mu ho daruj, ak chceš mu ho na zem vysyp. Zátur. — Z. = vůbec cenný majetek a zol. prodejný majetek na trhu a v krámích, das Eigenthum, die Waare. Z. = každá příro- dnina a každý výrobek rukou lidských při- cházející do obchodu; z. materialni, kolo- nialní, norimberské (hračky, mechanické, optické a fysikalní nástroje), železnické, ga- lanterní, kožešnické atd. Vz více v S. N. Z. semenné, Saat-; tržnice na z., die Waaren- halle; plechové z., Blech-; z. časové, Saison- artikel, m.; z. bezhlavé, unköpfige W., letní, Sommerartikel, prodejné, Verkaufs-, vojen- ské, Militärartikel, průvozně, Transitogut, n., nepevné, unhaltbare W., kaučukové, Kau- tschukw., z. z perčoviny, Guttapercha-, z. bílé, weisse W., hotové, fertige W., drobno- zrné, feinkörnige W., místní, Lokal-, kar- táčnické či štětkářské, Bürsten-; učinění smlouvy v příčině z., závěrka na z., při- rážka na z.; koupě, zákup z. Šp. Gut ge- gerbte W., dobře vydělané z.; frische, grüne W., čerstvé, syrové z.; gekalkte W., loužené z.; hochfeine W., z. velepěkné; cou- rante W., z. odbytné, odbytné druhy z.; ausgesuchte W., vybrané z.; ausgezeichnete W., výborné z.; gute, schlechte W., dobré, špatné z.; bestellte W., objednané z.; ver- legene W., zaleželé, sleželé z.; schwere, leichte W., těžké, lehké z.; ganze, geschnit- tene und halbfertige W., celé, krájené a polohotové z.; W. von allerlei Gattung, všeliké z ; geschwärzte W., černěné z.; fein- farbige W., pěknobarevné z.; haltbare, un- haltbare W., z. trvalé, netrvalé; gezogene W., tažené z.; vorräthige W., zásobné z.; zweisätzige W., z. z druhého základu; drei- sätzige W., z. z třetího základu; W. mit Kopf, z. s hlavou; einsätzige W., z. z jed- noho základu; untergeordnete W., podřaděné, podřízené z.; die W. hat einen reissenden Absatz, to z. je na hmat, z. jde jako na dračku, jest shon o to z.; übergebene W., odevzdané z.; zugerichtete W., přistrojené z.; die W. hat Absatz, z. má odbyt; die W. hat keinen reinen Narben, z. má nečistý líc, z. nemá čistý líc; veräscherte W., pře- loužené z.; die W. ist ohne Festigkeit und Kern, z. jest nepevné a bez jádra. Šp. Ko- vové z., Metall-, skvostné, Luxus-, postelní, Bettrequisiten, krátké, Kurz-, kupecké, Spe- cerei-, stužkové, Band-, masité, Fleisch-, stávkové a pletené, Wirk- u. Strick-, ruko- dílné, Manufaktur-, prádelně, Wäsche-; z. prvního druhu, Prima; z. přichází v obchod; po příchodu z ; z. do obchodu dáti; vzíti z. jedno s druhým; dejte mi počinek na to z. Dch. Z. kupecké; vůz na z.; z. drobné, odbytné, trhovní; z. odbyti, prodati, v kusech prodávati, vyložiti, skliditi, objednati, D., přetržiti. Sych. Balík z. Z. tunné n. slané (nasolenina); o z. psáti. Us. Prohlídač z. D. To z. šlo jako na hmat. Sych. Zbožím ně- koho zaopatřiti. D. Z. kupné a překupné. Sš. Sk. 99. Z. vážné, měrné n. loketní. Bck. II. 1. 72. Z. brakové, Ausschuss-; z. bavlněné, lněné, konopní, vlněné, hedvábné; Balení, ochrana, reklama z. Prm. Z. ozdobné; obchod ve z. ozdobném; složené, skladní, skladné, z moře na břeh vyvržené, ku břehu při- hnané, pobřežní; z. trpící námořské škody (havarirte Güter); podludné; obchod s pod- ludným z.; z. podludně přivésti (einschwär- zen); účet na z.; kniha účetní na z.; prodej, odbyt, vývoz, východ, obrat, odběr, dodáni, pojištění, vyvážení, ohledání, kontrola, pře- hlídka, přívoz, příchod, opovědění, vozka, vozič, sklad, cena, dopravování, rozesýlání, rozsýlka, pojištění, seznam, vyclení zboží; ukázka, vykázka, pokázka, počet (účet), ztráta na z.; přihlídka ke z.; úřad kontrolní nad zbožím; obchod, zkušenost' ve z.; pla- cení cla ze zboží; zhotovené z., erzeugte W.; z. dělati, zhotoviti, erzeugen, verfer- tigen; z. kořenné, Specereiw.; z. ku prodeji svěřené, určené, Kommissionsw.; dohodce z., der Sensal, ztráta na z. J. tr. Z. loketní (střížné) i. e. které na loket se prodává. S. N Z. obstarané, obstaratelské, Kommissionsgut, nákladní, hodné, echte Waare, Pr., zemské, cizozemské, osadnické n. kolonialní, lučeb- nické (lučbiny), lékárnické, fabričné, poslané, vývozné, odbytné, kuchyňské, Specerei-; z luxusové, Luxus-; luxu, nádherné, přepychu sloužící, na vzor, přebrané, přebrakované (Brak); dovozné; z. přivézti, přivážeti, ohle- dati, dostati, poslati, dovážeti, nakládati, až do domu n. až na místo s výplatou dostá- vati, obchodem od někud bráti, dostávati, platu osvoboditi, napřed vyplatiti (franko- vati), nechati ležeti; z. to silně se hledá; po tom z. jest veliký shon, častá poptávku; přívoz z.; obchod, obchodník se z.; obchod se smíšeným z.; kupec střížného z.; z. za jistou cenu na vůli nechati, eine W. anstellen ; z. k dalšímu ustanovení (nařízení) posylatele. Kz. Z. osadnické n. kolonialní: káva, osad- nický cukr, rýže, koření; jižní: citrony, pomeranče, hrozinky, mandle, datle; mate- rialni n. lékárnické: dřeva, kořeny, listy, květy, kůry, semena, oleje, pryskyřice, barvy, lučebniny, lučebnické náčiní; loketní či střížní: plátno, kanafas, karton, orlean, me- lino, tibet, hedvábí atd.; železné; ozdob- nické či norimberské. Pt. Z. zaleželé (zalež), sleželé, vázané (pletené), kontrolní, obdržené, obstaravatelské, nákladní, převážené, krám- ské, z obchodu vyloučené, v pokutě někomu pobrané a prodané; z. jde na odbyt; pro- strkati z. zbožím (tržba pros trkem, das Tausch- geschäft); z. na některé místo vyvážeti, vy- ložiti, vyceniti, ohledati, opověděti, pojistiti; druh, zásoba, skladiště, posýlka z.; cena z. se udržuje; celní poukázka (paleta), tržnice, počet na z.; účet ze z., na z.; přihlídka ke z-; nauka o z.; s tohoto druhu z. velmi spadlo; z. udati, odbyti, vydati; o z. se smluviti; z. na sklad, na jisto posýlati; ob- držené z. zjistiti; z. vyvaditi (freimachen); cena z. na místě v Praze; z. pod cenou prodávati, zahazovati. Šp. Z. ohledati, zkou- šeti, schváliti; Shledává se, že z. nečiní zadosť smlouvě nebo zákonu; Z. vady vy- týkati. Obch. zák. 61. 347. Z. na bursovním lístku. Skř. Výroba z. Vlšk. 250. Kupec prodajem a ne zbožím se živí. Bž. Prodám své z. i po tmě (i. e. je dobré). Us. Bačk. Položili kupec z. na postel, neprodá ho, pakli mu vypadne z ruky, bude prý na ně dobrý odbyt. Mus. Tvůj bratr jest lehké z. (lehkomyslný). Ml. — Vz Zbožice.

412606   Zbožice Svazek: 5 Strana: 0384
Zbožice, e, n. = zdrobnělé slovo zboží Výb. 1.218. Das Gut, die Habe. Dajte, nebo- žátka, dajte střiebro, zlato, zbožice, zlato po- brachu, hoviedce otehnachu (z. = hoviedce). Rkk. 35. Jako obilíčko neb jiné z. aby ne- zahynulo; Když nižádného přietele nemá mój člověk komuž má býti to z.?; On jest pán toho z. Hus I. 131., III. 192. — Z., Zbožitz, ves u Něm. Brodu.

412607   Zbožíčko Svazek: 5 Strana: 0384
Zbožíčko, a, n., deminut. slovo zboží = drobné zboží, geringeres Gut. Mé z. Bohu- slavice; Dobyla jsem na p. Voku právem z-ka mého; Uvázavše se v mé z. pobrali mé úroky: Skrze to mi mé z-ko opustil; Vpadl mí v mé z. ve Lhotě. Půh. 1. 185., 239., II. 341., 472., 526. Děd neb bába ne- bývají dopúštěni k dědictvie, ale jich z ' neb jiné věci ku požitku kostelnímu přita- ženy bývají. Hus III. 194.

412608   Zbožilosť Svazek: 9 Strana: 0401
Zbožilosť nebeská. XVI. stol. Rozb. II. 184.

412609   Zbožilý Svazek: 5 Strana: 0384
Zbožilý, Gott geworden. Z. Ježíš. Berl. kr. I. 186. — Z., vergöttert. K straně té z-lé (t. ku přírodě). Mudr. Pikharti nevěřie, by to co jiného z ho bylo, jedno sám chléb púhý. Tract. 15. stol.

412610   Zbožina Svazek: 5 Strana: 0384
Zbožina, y, f., das Gut. Šm.

412611   Zbožínek Svazek: 5 Strana: 0384
Zbožínek, nka, m., osob. jm. Mor. Šd.

412612   1. Zbožiti Svazek: 5 Strana: 0384
1. Zbožiti, il, en, ení, zbožovati = bohem učiniti, jako boha ctíti, vergöttern. Měst. bož. — koho.

412613   2. Zbožiti Svazek: 5 Strana: 0384
2. Zbožiti, il, en, ení = bohatiti, berei- chern.

412614   Zbožíznalství Svazek: 7 Strana: 1130
Zbožíznalství, n., Waarenkunde, f. Us. Pdl., Vchř.

412615   Zbožná Svazek: 7 Strana: 1130
Zbožná, é, f, ves. D. ol. VI. 701.

412616   Zbožně Svazek: 5 Strana: 0384
Zbožně = nábožně, andächtig, fromm. Hus. Láskou dievky viňte sa k národu, k manželovi sťa verné manželky, váš je verný manžel národ celý a bude tým, ak ho z. ctíte. Ppk. I. 70. Avšak móž sě člověk Hodně modliti stoje, sedě i leže, i chodě i jezdě, ale najzbožnějie kleče neb na tvář padna. Hus II. 316.

412617   Zbožně Svazek: 8 Strana: 0505
Zbožně = bohatě, hojně, plně, plnou mě- rou. Že sě z. vzýváš (nazýváš) králem. AlxBM. 211. (Krok 1893. 211.). Cf. Zbožný.

412618   Zbožnělosť Svazek: 7 Strana: 1130
Zbožnělosť, i, f., Göttlichkeit, f. Koll. St. 23.

412619   Zbožnělý Svazek: 5 Strana: 0384
Zbožnělý = kdo zbožněl, gottgeworden, göttlich. Z. zákonodárce. Sych. — Har. — Z. = pobožný. Plk. Ku paměti otce z-ho. Pal. Děj. 111. 1. 236. — Z , göttlich verehrt. Z. obraz. Luk z Pr.

412620   Zbožněnec Svazek: 5 Strana: 0384
Zbožněnec, nce, m., der Vergötterte. Kos. Ol. L 264.

412621   Zbožnění Svazek: 5 Strana: 0385
Zbožnění, n. = mezi bohy počtení, die Vergötterung. Č., Hlas. Vz Vlšk. 482. Z. čistej jasnej atmosfery bol menovite u Polabanov čo najvyšší bóh ctený SvętovitB, (Svantovit). Phld. III. I. 66.

412622   Zbožněnkyně Svazek: 7 Strana: 1130
Zbožněnkyně, ě, f., die Vergötterte. Koll. St. 454.

412623   Zbožněný Svazek: 5 Strana: 0385
Zbožněný; -žněn, a, o = bohem učiněný, zu Gott geworden, gemacht. Z. člověk, Trip., Augustus (divus), slunce. Us. — Z. = velmi ctěný, übermässig (göttlich) verehrt. Sych., Hlas.

412624   Zbožněti Svazek: 5 Strana: 0385
Zbožněti, ěl, ění = bohem učiněnu býti, zu Gott werden. Ros.

412625   Zbožnice Svazek: 5 Strana: 0385
Zbožnice, e, f. = chrám pohanský, der Götzentempel. Kram. — Z. = sklad zboží, das Waarenlager, Magazin. Zlob. — Z. = zbožná zena. Nad to pak královna všech zbožnic, Maria. Sš. L. 45. — Z., Zbožnitz, ves u Benešova. PL. Cf. Blk. Ktsk. 151., 346.

412626   Zbožnice Svazek: 10 Strana: 0525
Zbožnice, e, f. = modlitebnice. Apol. 279.

412627   Zbožník Svazek: 5 Strana: 0385
Zbožník, a, m. = člověk zbožný, der Fromme. Sš. L. 16. — Z. = pokrytec. Po- tměšilý z. Peš. Prodr. V. 5.

412628   Zbožník Svazek: 7 Strana: 1130
Zbožník, a, m , adauctus, zastr. Pršp. 45. 37.

412629   Zbožník Svazek: 8 Strana: 0505
Zbožník, a, m. = ctitel Boha. Ztk. 115. (3. vyd.).

412630   Zbožnilý Svazek: 5 Strana: 0385
Zbožnilý = zbožněný, zbožnělý, bohem učiněný, gottgeworden. — Z. = božský, göttlich, göttlicher Natur. Z. věc. Kram.

412631   Zbožniti Svazek: 5 Strana: 0385
Zbožniti, il, ěn, ění; zbožňovati = bohem učiniti, zu Gott machen, vergöttern. — co, koho. Ros., Č., Kram. I nejbídnější živo- čichy zbožňují. Br. Oni sv. člověčenství zbožňují. Br. Těla svého nesložil ani zbožnil neb v božství proměnil. BR. II. 751. a. Což vše sobě byli modláři zvláště v Egyptě z-li. Ib. II. 552. b. (II. 33. a., 823. b.). Z-vala Oresta. Msn. Or. 80.

412632   Zbožnivý Svazek: 5 Strana: 0385
Zbožnivý, vergötternd. Rk.

412633   Zbožnopokorný Svazek: 10 Strana: 0525
Zbožnopokorný duch. Msn. Od. 92., 131.

412634   Zbožnosť Svazek: 5 Strana: 0385
Zbožnosť, i, f. = pobožnosť, nábožnosť, die Frömmigkeit. Z. křesťanská. Res. Z. spo- řádaná, velkoduchá, vroucná. Sš. Mr. 71. Spravedlnost jest rodná sestra z-sti. Us. Bž. — Č., Ráj. — Z. = božská přirozenosť, die Göttlichkeit. Duše svou z. vyjevuje (animus divinitatem declarat). Cyr.

412635   Zbožnosť Svazek: 9 Strana: 0401
Zbožnosť. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 4., II. odst. 3.

412636   Zbožnota Svazek: 5 Strana: 0385
Zbožnota, y, f. = zbožnosť. Jakobychom svou z-tou n. silou byli učinili, aby tento chodil; Z-tou proslouti. Sš. Sk. 38., 55.

412637   Zbožnov Svazek: 5 Strana: 0385
Zbožnov, a, m., Zbožnow, samota u Kutné Hory. Cf. Sedl. Hr. 82.— Z., ves. Arch. III. 470. — Z. = rybník. Arch. V. 534.

412638   Zbožnovanec Svazek: 10 Strana: 0525
Zbožnovanec, nce, m. = člověk zbožňo- váný. Z. dělnictva. Nár. list. 1902. 110. 2.

412639   Zbožňování Svazek: 5 Strana: 0385
Zbožňování, n., die Vergötterung. Vz Zbožniti. Osv. VI. 872. Z. sil přírodních, Us., oblohy, těles nebeských. Lpř.

412640   Zbožnovaný Svazek: 5 Strana: 0385
Zbožnovaný; -án, a, o, vergöttert. Rk.

412641   Zbožňovatel Svazek: 5 Strana: 0385
Zbožňovatel, e, m., der Vergötterer.

412642   Zbožňovatelka Svazek: 10 Strana: 0525
Zbožňovatelka, y, f. Us.

412643   Zbožňovati Svazek: 5 Strana: 0385
Zbožňovati, vz Zbožniti.

412644   Zbožný Svazek: 5 Strana: 0385
Zbožný = pobožný, nábožný, fromm, re- ligiös. V. Pro pokoj (ducha) sbožní lidé sbožie ostávají. Št. Každý z. tomu věří. Lom. Z. předkové. V. Večerem poklid se roní na z. zástup. Dch. Z. lidé mívají v ho- dině smrti dobré nápady. Shakesp. Tč. Z. odkaz, frommes Vermächtniss. Borový. Z. přání, Dch., cit, Čch. Mch. 68., rozjímání, Čch. Bs. 87., povzdechy, Mž. 11., mysl. Anth. Jir. 1. 3. vyd. VI. Tam srdce musí dobro a zbožno býti. Sš. II. 123. V ní (od- povědi) jeví se mysl rovnou měrou věcí znalá i zbožná a mírná. Ddk. III. 34. Zbožný se ctí mladosti zbude. Smil. — kde. Tak bieš zbožný v mysli cele. Hr. rk. 7. — Z. = zbožnělý, vergöttert. Plk. Již by mu- silo jeho tělo zbožno býti .... v božství se obrátiti. BR. II. 134. a. — Z. = blaho- slavený, divus, selig gesprochen. Z. panna Maria. Na Slov. — Plk., Boč. — Z. = zboží mající, bohatý, mocný, možný, wohlhabend, reich. Výb. I. 844. Č. Zbožný má přátely, hubenému (nuznému) jich třeba. Č. M. 234. Jemu jmě zděli ,přispořený', to je českým obyčejem řečeno : zbožný. Gl. 384. Vz tam. Ač není z-ho pokolěnie. Alx. V. v. 239. (HP. 6.). — Z. jáma (= na zboží), Frucht-. Na Slov. Plk.

412645   Zbožný Svazek: 7 Strana: 1130
Zbožný. Byl ve všecko dobré zbožen. Kat. 3380.

412646   Zbožný Svazek: 8 Strana: 0505
Zbožný. Bl. praví: Z. se už neužívá, bez- božný a,no. Bl. Gr. 179. — Z. = bohatý, mocný. Že i ten (had) sě ťdy raduje, gdyž sě plodem zbožen čuje. LM. Kap. 62.—63. (Krok 1893. 211.).

412647   Zbožný Svazek: 10 Strana: 0525
Zbožný = bohatý, mocný, mající zboží. Šf., Kat. 3380., Alx. V. 239. — Mš.

412648   Zbožovati Svazek: 5 Strana: 0385
Zbožovati, vz Zbožiti.

412649   Zbožový Svazek: 5 Strana: 0385
Zbožový, vz Zbožný (na konci). Boly zahrabané do zbožovej jamy. Na Slov. Zátur.

412650   Zbožstviti Svazek: 5 Strana: 0385
Zbožstviti, il, en, ení = zbožniti, ver- göttern. C.

412651   Zbrabcovatění Svazek: 7 Strana: 1130
Zbrabcovatění sladu. KP. V. 259.

412652   Zbradatělý Svazek: 5 Strana: 0385
Zbradatělý, vollhärtig. Lpř.

412653   Zbradatěti Svazek: 5 Strana: 0385
Zbradatěti, ěl, ění = bradatým, vousa- tým se státi, vollbärtig werden. Ros.

412654   Zbradlo Svazek: 5 Strana: 0385
Zbradlo, a, n., zbradla, pl. = ohrada, hradba, die Schanzen. Zak. sv. Ben.

412655   Zbradlo Svazek: 7 Strana: 1130
Zbradlo. Cf. Mkl. Etym. 18. b.

412656   Zbrainka Svazek: 7 Strana: 1130
Zbrainka, y, f., os. jm. Arch. VII. 611.

412657   Zbramír Svazek: 5 Strana: 0385
Zbramír, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

412658   1. Zbraň Svazek: 5 Strana: 0385
1. Zbraň, i n. ě (zastr. zbraně, ě), f. Z. = všeliký nástroj, jehož se užívá proti nepříteli buď k útoku, buď k obraně, die Waffe, Wehr. Jg. — Z. = braň, nástroj k obraně, die Verteidigungswaffe; zbroj= nástroj k útoku, die Angriffswaffe. J. tr. Ale viz následující a Zbroj. Z. = nástroj, kterým buď sebe bráníme, buď jiného usmrtiti, raniti n. vůbec neškodným učiniti chceme. Vz S. N. Zbraň obranná n. ochranná n. zá- štitná a útočná či výbojná. Z. ochranná: helm (helma, helmice: leb, lebka, přílba, přílbice, šišák, kapalín), hledí, náprsník, hnátlice n. holinky, náramnice, náhřbetník, štít, kyrys. Z. útočná a) k husté seči: mlaty, čekany, topory, palice, palcáty, kosy, cepy, burdýře, buzdykany, sekery, širočiny, su- dlice, halapartny, bradatice, partizány, hroty, hrále, kopí, oštěpy, dřevce, ratiště, píky, dýky, tesáky, meče; b) donosná: katapulty, balisty, praky, luky, kuše, samostřely, šípy, oštěpy, bombardy, moždíře, děla, pušky, tarasnice, houfnice, srubnice, kartány, so- kolnice, hákovnice, muškety, mušketony, ručnice, píšťaly (Bizschale), banditky (bam- bitky). Nyní slouží k husté seči z. nahá: sečná, bodná, smíšena n. bodosečna. Sečná: křivé šavle, palaše, sekáče; bodná: bodák, kord, končíř (tupák), kopí (píka); smíšená: bodák jatagan, šavle málo nakřivená. Zbraň dlouhá: bodák a kopí; ostatní krátká. U zbraně nahé jest: čepel, rukojeť, jílec (u kopí: kopiště, ratiště, oštěpiště). Z. po- boční jest v pošvě. Z. donosná slove také pal- nou n. střelnou. Donosná: a) lehká či ruční palní střelby: ručnice, revolver, karabina (u jízdy), bambitka, tažnice (pušky s vý- vrtkem hladkým, předovky, zadovky), há- kovnice ; b) těžká n. hrubá střelba: pohorská, polní, pevnostní (úbranná, oblehací), při- mořní, lodní; raketnice či prskoun (pohor- ské, polní, pevnostní). Vz více v S. K a jednotlivá jména těchto zbraní. Fuška: je- hlovka, zadovka, krnkovka, vz Ručnice. Kulky, koule, patrony (sumky, kulovnice), 314 pumy atd. Us. Z. pomocné: hradebnictvo, zákopnictvo a zdravotnictvo. S. N. XI. 95. Z. prudkostřelná, scharffeuernde W., z. há- zecí, Wurf-, poboční, Seitengewehr, n.; z. chystati, zahoditi; zbraně schopný; Z. má silné slovo. Dch. Z. na někoho tasiti; po- boční z. připásati, poboční zbraní se opásati; z. svrchní, velká, das Obergewehr; seko- bodná (= bodosečná), spolehlivá, Präcisions- waffe, palná; spolehlivosť (Präcision), břinkot, hlomoz, česť (Waffenehre), znalosť, známosť, továrník zbraně, čára zbraní, die Waffen- linie; z. schrániti, schovati; zbraní opatřiti; z. občerstviti, das Gewehr ausfrischen; ležení, přenocování ve zbrani, das Bivouac; polem ve zbrani ležeti, bivouaquiren; z. zkoušeti, anschiessen; V pravou páži zbraň, in rechten Arm !; V jehlance zbraň, Pyramiden setzt an!; Ve zbraň, Gewehr heraus!; K noze zbraň, beim Fuss!; V ponos zbraň (vz Po- nos)!; Na rámě zbraň, Schultert! Čsk. Z. na bod! Kká. Td. 267. Pádná z. Mus. 1880. 470. Z. vrchní, poboční, povisní. Bck. II. 2. 281., 214. Z. zapověděná, spolehlivá. S obnaženou, holou, dobytou zbraní. Šm. Z. složiti; Pokojný stav někdy leč moci zbraně obhájen býti nemůž. Kom. Chápati, pochytiti zbraň; k zbrani sáhnouti; zbraní opatřiti; z. odejmouti někomu; zbraně ně- koho zbaviti. D. Z. dobře zapadá, liegt gut. Šp. Zbraně dobyti, se chopiti; s dobytou zbraní do někoho se dáti; ve zbrani býti. Us. Z. proti někomu chopiti. Kram. Ve zbrani cvičiti. Bur. Lodí zbraní opatřena. Har. Sáhnouti ke zbrani, ke zbroji. J. tr. Zbraně na někoho dobyti; Kdožkoli z. obnažil n. vytrhl na koho. Er., J. tr. Z. nositi, od-, položiti, složiti; pouzdro, pas na z. (zbrojní pas); obchodník se zbraní. Us. Vz Povel. Dioskur učil Heraklea se zbraní sečnou za- cházeti. Cimrhz. Myth. 237. Z. tvoja krvou zmočená donese rodu spasenia. Na Slov. Tč. Hor sa bratia! do rúk zbrane! Čo sa má stať, nech sa stane. Btt. Syt. tab. 365. Z. leskem září. Kká. K sl. j. 119. A jiná-li není zbraň, ještě cepy máme! Ps. husit. Šd. Ale Pán jinou z., duchovnou totiž, jim do rukou dává, která jim platnější službu učiní; Všeliká — duchová z. (věda a urna). Sš. J. 225., Sk. 161. Tu složiv zbroj a zbraně své na oltáři dal se obléci v roucho řeholní. Ddk. II. 464. Hry se zbraní prováděli, při čemž dosti často život lidský i zvířecí na zmar přišel; Pohříchu v brzké době zvedl zbraně proti svému sousedu. Ddk. IV. 251., V. 239. Přikazoval přísně všem, aby již povstali ve zbrani k vyhlazení ne- řesti kacířské; Kromě vozův obyčejných neměli Čechové k obraně své nežli zbraň ruční. Pal. Děj. IV. 2. 474., V. 2. 80. Práce jest nejlepší z. proti nepravosti. Kmp. Č. 80. Z. bázlivého neraní a jeho meč neseká. Exc. Koho Bůh chrání, toho z. neraní. Pk. Není jazyk nejhorší zbraň! Bž. Dej, Bože, dobrou z. míti a nikdy jí nepotřebovati. Pk. Kůň vášnivý, z. tupá, ručnice netrefná zle poslouží na vojně. Us. Bž. — Z., in specie: ručnice, das Handgewehr, Gewehr. Z. zkoušeti; z. bouchá. D. Do zbraně! z. k noze! Bur., Šm. Ve zbrani. Šm. Z. v líc vzíti, líciti, přilíciti; z. ostře střílí. Šp. Vz Ručnice. — Zbraní slove i vojsko a dělí se : I. hlavní, Hauptwaffen: pěchota (infanterie), jezdectvo (kavalerie), dělostřelstvo (arti- lerie) ; 2. pomocná zbraň, Hilfswaffen: zá- kopnictvo (pionérstvo), hradebnictvo, inži- nýrstvo (Genietruppe), vozotajstvo, zdravot- nictvo, policie vojenská, četnictvo atd. Čsk., Rf. Koncem měsíce září způsobena jest králi německému skrze národní zbraň polskou t. j. skrze lehkou jízdu citelná porážka. Ddk. II. 70. — Ct. KP. I. 44. a násl. Z. Aširů,
Číňanů, Eskymáků, Fanů, středověká. Vz
KP. I. 53.—55. Z. v tělocv., vz KP. I.
533., IV. 487. — Cf. Tk. II. 343., 369., 530.,
Sdl. Hrd. I. 125., 186., 202., 207., III.
7.—9., 66., 73., 103., 205., 223., římská a
řecká. Vz Vlšk. 395., 408., 419. — Z. =
obrana, die Vertheidigung, Abwehr. To vám
byla z. (to jsme se bránili)! Na Hané. Vck.,
Hlvk. Z. člověka vzdělaného nedůstojná.
Mus. 1880. 487. — Z. jelení: parohy, das
Geweih. — Z. = kobyly v řece před mlýny,
der Block. Us. — Z. = veliké zuby kančí,
kly, das Gewerf, Gewehr. Us. Dch. — Z.
Oušklebky jsou jeho zbraní. Us. Židovskou
zbraň naň vytasil. Vz Porušený (soudce). — Z. v botan. = rozdílné přívěsky a obrostky tuhé, tvrdé, píchavé, jako jsou trny, žá- hadla, osiny; arma, die Waffen. Rst. 523.

412659   2. Zbraň Svazek: 5 Strana: 0386
2. Zbraň, ě, f., Zbrain, ves u Chlumce n. Cidlinou.

412660   Zbraň Svazek: 7 Strana: 1130
Zbraň. Cf. Wtr. Obr. I. 747., II. 66. O z-ni vojáků městských v Čech. v 15. a 16. stol. Vz Wtr. Obr. I. 287. nn. O z-ni na zdech a při útoku v Čech. v 15. a 16. stol. Vz ib. 266. nn. O z, strč. Cf. Tk. VIII. 354., Zbrt Krj. I. 122 nn. Z. rytířská. Cf. Zbrt. Krj. I. 182.

412661   Zbraň Svazek: 7 Strana: 1400
Zbraň. Honosné zbraně v 16. stol. Vz Mus. 1893. 69. nu.

412662   Zbraň Svazek: 8 Strana: 0505
Zbraň v XVI. stol. ochranná, útočná, vz Wtr. Krj. I. 595., 607., sečná a bodací, mlá- ticí, střelná. Ib. 607., 620., 622.

412663   Zbraň Svazek: 9 Strana: 0401
Zbraň. Zbrani vše se dává, co nechce právu se dáti Pal. Děj. IV. 1. 240.

412664   Zbraňář, zbraníř Svazek: 5 Strana: 0386
Zbraňář, zbraníř, e, m.= zbrojník, orud- ník, der Büchsenmacher, Waffenschmied. D.

412665   Zbráně Svazek: 7 Strana: 1130
Zbráně, ě, f., os. jm. Arch. VII. 624.

412666   Zbranec Svazek: 5 Strana: 0386
Zbranec, nce, m. = zbrojný voják, ein bewaffneter Soldat. Víd. nov.

412667   Zbránek Svazek: 5 Strana: 0386
Zbránek, nka, m., osob. jm. Val. Vck., Šd.

412668   Zbránění Svazek: 5 Strana: 0386
Zbránění, n. = zabránění. Vz Zbrániti.

412669   Zbráněný Svazek: 5 Strana: 0386
Zbráněný; -ěn, a, o = zabráněný. Vz Zbrániti.

412670   Zbraněvěda Svazek: 5 Strana: 0386
Zbraněvěda, y, f. = nauka o vyrábění, užívání a o účinku zbraní, die Waffenlehre. Vz S. N.

412671   Zbraniar Svazek: 5 Strana: 0386
Zbraniar, a, m. = zbraníř. Slov. Bern.

412672   Zbranice Svazek: 10 Strana: 0680
Zbranice = česlice, trámce 2—4 sáhy před stavidly do země zaražené, na střevíc od sebe vzdálené, aby záškodné předměty u nich se zastavovaly a kol mlýnských ne- porušovaly. Vz Čes. 1. XV. 226.

412673   Zbránidlo Svazek: 5 Strana: 0386
Zbránidlo, zbranidlo, a, n. = česlice, der Mühlrechen. D.

412674   Zbraníř Svazek: 5 Strana: 0386
Zbraníř, e, m., vz Zbraňář.

412675   Zbrániteka Svazek: 5 Strana: 0386
Zbrániteka, zbranitelka, y, f., die Ver- teidigerin, Beschützerin, Abwehrerin. Us.

412676   Zbránitel Svazek: 5 Strana: 0386
Zbránitel, zbranitel, e, m. = ochránce, der Beschirmer, Beschützer. Ms. Cerron.

412677   1. Zbrániti Svazek: 5 Strana: 0386
1. Zbrániti, zbraň, zbráně (íc), il, ěn, ění; zbraňovati = zabrániti, nedati, ver- wehren, abhalten, hemmen; brániti, chrániti, beschützen, vertheidigen; se = odpírati, brániti se, zdráhati se, nechtíti, sich wei- gern, sich widersetzen, sich wovor wehren. V. — co, koho. Vz Z. komu v čem. To dělati usilují, co muž zbraňuje. Jir. Ves. čt. 283. Nezbraňujte jej déle = nezdržujte jej. Us. u Rychn. — (se) čemu, komu. Br. On jediný tomu zbránil. V. Zbraňovati se něčemu. J. tr. Zbraňuje mi můj tatíček, že jsi falešný syneček. Ps. mor. Zbraňuje mi máti, nedá sa tě bráti, ach ovej, co je věc těžká. Sš. P. 603. A by mně zbraňoval celý svět a já to děvčátko mosím měť. Čes. mor. ps. 64. Já bych ta vyprovodila, dybych pro matičku směla, ale že mně máti zbraňuje, co moje srdečko miluje. Čes. mor. ps. 84. Z. (ubrániti) se čemu. Kká K sl. j. 50. Tu vyzuť chcela kordovánky, že škoda jich; k nim siahla už; no skoro zpozoroval muž a zbránil jej. Phld. IV. 25. — se. A oni se zbraňovali a nechtěli seděti (zpe- čovali se). Pal. Děj. IV. 2. 269. Ten se zbraňoval, až když mu psaní od Uhrův ukázal. Kron. hrad. I ještě-li se zbraňujete? BO. — čeho. Br. Práva toho zbraňují (zá- kony toho nedovolují). V. Nebraňte, ne- braňte, nezbraníte toho. Sl. ps. 58. List královský jim za zlé jma, že jsou Toho slibu zbraňovali. Dač. I. 121. Když mu zbrá- něno toho. BR. II. 151. Jinak budem Bohu nepodobni jeho nepřátel zjevně zbranijíce. Hus I. 153. — komu čeho. Br., Flav. Zbránil mu toho. V. Svět mu toho hned zbraňoval, aby dále nevandroval. Sš. P. 46. Vyjev mezi né chtěl jim toho zhraniti. Dač. I. 160. Jeden každý může podlé své líbezné vůle učiniti kšaft, aniž mu toho kdo z. může. Bdž. 73. — co před čím. Vojsko před úkladnými zálohami z. (hájiti). Troj. — se čeho. Vždy jsem se toho vydání zbra- ňoval. Preff. Kteříž se těch podpisů zbra- ňovali. Skl. I. 257. Z. se porušení, V., se práva (nechtíti k soudu se dostaviti), Th., podpisů. J. tr. Co jsme koli Jich Milostem spravedlivě povinovati, toho jsme se nikda nezbraňovali a nezbraňujeme. Pam. kn. pr. brněn. Bdl. Ale kupitel se toho zbraňuje, držie se trhu svého. NB. Tč. 153. Pakli by se toho zbrániti chtěl, musili bychme se k němu jmieti, jakož na to záleží. Arch. V. 343. Jestliže by kto vytrhl a této po- moci dáti Nechtěl a toho se zbraňoval. Ib. V. 435. Pakli bychom se toho zbraňovali a takového platu dávati nechtěli. List hrad. 1546. Tč. — Apol., Kram., Zk. — se čemu čím. Počal se tomu zbraňovati dlouhou řečí. Solí. — J. tr. — koho proti čemu. Rk. — kdy. Dne následujícího zbraňovaly husté mlhy potkati se bitvou. Ddk. II. 263. Kterak by obecní zemská škoda v čas pře- tržena a zbráněna býti mohla. Nar. o hor. a kov. — komu, koho v čem. Poproste vy tatíčka, aby mně dceru dal, nám v tem nezbraňoval. Čes. mor. ps. 193. Oldřichu zbraňovala v tom buď nemoc buď že té doby nebylo ho více mezi živými. Ddk. II. 435. Máme a povinni budem je v tom jakožto naše poddané zbraňovati a obha- jovati. List hrad. z r. 1479. Tč. — s inft. Zbraňoval se jim to učiniti; Zbrániti se platu dávati komu; Papež té služby přijíti se zbraňoval. V. Zbraňoval jim obětovati. Br. Co se člověku líbí a přirození jeho slouží, toho doktoři užívati zbraňují. Jir. Ves. čt. 377. Aj, poupěti rozvíti se z. ne- možno. Nitra VI. 260. Všeci mně zabraňujou chodiť za děvčinou. Sš. P. 576 Když vaši zbraňujou k tobě jíti. Er. P. 105. Staro- měšťané robotovati se zbraňují. List hrad. 1607. Tč. Tak že i apoštolé ještě za dlouhý čas pohanům služeb konati se zbraňovali, dokudž sobě toho zvláštně oznámeného ne- měli BR. II. 651. a. Až potom zbrániv se dávati plat císaři Arnolfovi. V. Žráti, hráti, frejovati a mnoho zváti zabraňuje Kristus, přikazuje svět, tělo a ďábel. Hus III. 259. — aby — ne. Židé zbraňovali svým, aby o tom do 30 let nečtli. Štelc. A tak aby zima přijíti neměla, nikoli zbrániti nemůžeš. Br. Zbraňoval, aby se o té věci neusnesli. Us. Zbraňovali mu, aby se neženil. Us. Šd. Svět mu toho hned zbraňoval, aby dále nevandroval; Zbraňuje mu tatíček, aby k nám nechodil ten švárný šohajíček. Sš. P. 46., 345. Alexandr ortelem zbránil (za- bránil), aby od žádného malován nebyl, leč . . . 1547. Vz Brániti, Zápor.

412678   2. Zbrániti Svazek: 5 Strana: 0387
2. Zbrániti = branami vláčiti, eggen. Na Slov. — co čím: žitko branou z. Pís. To žito není ani branou nezbráněno, len haluz- kou zavlačeno. Sl. ps. Šf. I. 49.

412679   Zbrániti. — čeho Svazek: 7 Strana: 1130
Zbrániti. — čeho. Z-val jsem jich a ob- hajoval. Arch. VIII. 13. — se čeho. Toho se zbraňují (toho nechtie). Krud. 173.

412680   Zbrániti. — koho Svazek: 8 Strana: 0505
Zbrániti. — koho. Prosíme, nás zbraň, nos tuere. 1418. List. fil. 1895. 212. — se, koho čeho. Zbraňoval jsem se toho. 1540. Mus. 1894. 398. — Hřiechov jich zbraňoval. Chč. S. 118. (92.). — s inft. Aby jim jich (pastvisek) užívati zbraňovati měl. 1568. L. posíl. I. 30. Zbraňovali se stěhovati z domu toho. Arch. XIII. 93. Obilí do měst na trhy voziti zbraňují. Tk. X. 137.

412681   Zbrániti se Svazek: 10 Strana: 0525
Zbrániti se = dáti se odstrašiti. Baw. Ap. 209a.

412682   Zbraňka Svazek: 5 Strana: 0387
Zbraňka, y, f. = hrábě, der Rechen. Na Slov. Plk.

412683   Zbraňky Svazek: 9 Strana: 0401
Zbraňky = zhranidla. brlení, dřevěné pažení před mlýnskou nádržkou. Vodňany. Kub. 159.

412684   Zbranně Svazek: 7 Strana: 1130
Zbranně, vz Zbranný. On proti otci ně- kolikráte z. se pozdvihl. Pal. Rdh. II. 273.

412685   Zbranný Svazek: 5 Strana: 0387
Zbranný = branný, za zbraň sloužící, wehrhaft, waffenfähig, Waffen-. Toť smrť vleče kosu zbrannú. Rozml. duš. s těl. Rkp. Č.

412686   Zbraňovací Svazek: 5 Strana: 0387
Zbraňovací, Prohibitiv-. Z. clo. Nz.

412687   Zbraňovatel Svazek: 5 Strana: 0387
Zbraňovatel, e, m., der Verweigerer. Dch.

412688   Zbraňovati Svazek: 5 Strana: 0387
Zbraňovati, vz Zbrániti.

412689   Zbraňovati Svazek: 5 Strana: 0387
Zbraňovati, vz Zbrániti.

412690   Zbraňoves Svazek: 5 Strana: 0387
Zbraňoves, vsi, f., Zbraniowes, ves u Čá- slavi. PL.

412691   Zbraný Svazek: 5 Strana: 0387
Zbraný = sebraný, gesammelt, ausgele- sen Plk.

412692   1. Zbraslav Svazek: 5 Strana: 0387
1. Zbraslav, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. L 128., Ddk. IV. 206.

412693   2. Zbraslav Svazek: 5 Strana: 0387
2. Zbraslav, i a ě, f., městečko u Prahy, Königsal, Aula regia. Vz S. N., Tk. I. 629., III. 663., IV. 746., V. 199., VI. 30., Sdl. Hr. I. 5., Blk. Kfsk. CXLIX. — Z., Prass- les, ves u Žlutice. Vz Blk. Kfsk. 278.

412694   Zbraslav Svazek: 7 Strana: 1130
Zbraslav, ě, f. Vz Km. 1886. 27., Bo- leslav (dod.).

412695   1. Zbraslav Svazek: 8 Strana: 0505
1. Zbraslav. Odvozeniny vz v Kotk. 35.

412696   2. Zbraslav Svazek: 8 Strana: 0505
2. Zbraslav. Do Z-vě a Z-vi. Vz List. fil. 1895. 321. Do Z-vi. Pulk. (Fontes rerum bo- hemicarum. V. 323.).

412697   Zbraslav Svazek: 9 Strana: 0401
Zbraslav, ě, později také -i, f. Gb. H. ml. III. 1 310.

412698   Zbraslav Svazek: 9 Strana: 0464
Zbraslav. Od Z-vě. Tk. Žk. 48.

412699   Zbraslav Svazek: 10 Strana: 0525
Zbraslav. Do Z-vi. Vrch. N. střepy 4L, Tbz. V. 1. 302., V. 9. 393. Do Z-vě. Tk. XII. 342.

412700   Zbraslava Svazek: 5 Strana: 0387
Zbraslava, y, f., Zbraslau, ves u Rosic na Mor.

412701   Zbraslavák Svazek: 7 Strana: 1130
Zbraslavák, u, m., nár. tanec.

412702   Zbraslavan Svazek: 5 Strana: 0387
Zbraslavan, a, m. = občan ze Zbraslavi, Königsaler, Prassleser. — Z., u, m., český tanec. Škd. exc.

412703   Zbraslavice Svazek: 5 Strana: 0387
Zbraslavice, dle Budějovice, městečko v Kutnohorsku. Vz S. N., Tk. I. 343., 432., HL 117., IV. 746., V. 186., 199., Blk. Kfsk. 169., Sdl. Hrad. I. 145., 171.

412704   Zbraslavský Svazek: 5 Strana: 0387
Zbraslavský, Königsaler. Z. farář, Žer. Záp. I. 142., letopisy, Ddk. V. 344., klášter, vz Tk. II. 465., Blk. Kfsk. XXIV., 312., 324., 433., Sdl. Hrad. II. 100., 101., 125., 135., opat, vz Tk. VI. 20., U. 181., Sbn. 22., Blk. Kfsk. XV., dům, vz Tk. II. 181. — Z., ého, m., osob. jm. Mus. 1880. 372. Z. (Kaska) Jan. Vz J g. H. 1. 578.

412705   Zbraslavský Svazek: 7 Strana: 1130
Zbraslavský klášter. Arch. VIII. 609.

412706   Zbrašín Svazek: 5 Strana: 0387
Zbrašín, a, m., Praschin, vsi u Opočna a u Loun. PL. Cf. Tk. III. 126., Blk. Kfsk. 190.

412707   Zbrašov Svazek: 5 Strana: 0387
Zbrašov, a, rn., Zbraschau, ves u Hranic na Mor. PL, Tč., Vck.

412708   Zbráti Svazek: 5 Strana: 0387
Zbráti, vz Zebrati, Sebrati.

412709   Zbratřiti Svazek: 5 Strana: 0387
Zbratřiti, vz Sbratřiti.

412710   Zbrava Svazek: 5 Strana: 0387
Zbrava, y, f., jm. místa u Trubek. Pk.

412711   Zbrázdění Svazek: 5 Strana: 0387
Zbrázdění, n., vz Zbrázditi.

412712   Zbrázděný Svazek: 5 Strana: 0387
Zbrázděný; -ěn, a, o, gefurcht. Z. tvář. Hrts., Tč.

412713   Zbrázděný Svazek: 7 Strana: 1130
Zbrázděný. Celo vráskami z-né. Sch.

412714   Zbrázditi Svazek: 5 Strana: 0387
Zbrázditi, il, ěn, ění = na záhony roz- děliti, abfurchen. D.— co komu. Starosť zbrázdila mu čelo. Čch. L. k. 59. — co čím. Kanoucím pláčem zbrázdí její líc. Shakesp. Tč. — Z. = sjezditi, durchreisen, durch- ziehen, durchstreifen. Pulk. 314*

412715   Zbrázdovatělý Svazek: 9 Strana: 0401
Zbrázdovatělý. Z. tvář. Tbz. V. 41.

412716   Zbrcenosť Svazek: 5 Strana: 0388
Zbrcenosť, i, f. = zbrklosť, ztřeštěnosť. Cf. Zbrklosť.

412717   Zbrčení Svazek: 5 Strana: 0388
Zbrčení, n., vz Zbrčiti.

412718   Zbrčený Svazek: 5 Strana: 0388
Zbrčený; -en, a, o = zbrklý, ztřeštěný, geschossen, vernarrt, närrisch. Ona je do něho celá z-ná. Us. Šd., Kd.

412719   Zbrčiti Svazek: 5 Strana: 0388
Zbrčiti, il, en, ení = ztřeštiti, zblázniti, zfanfrniti, närrisch machen ; se, närrisch werden. Celý se zbrčil. Us. Šd. — se do koho. Zbrčil se do ní = vášnivě se do ní zamiloval. Kšá.

412720   Zbrčkovať Svazek: 8 Strana: 0505
Zbrčkovať. Teľa dolu z-lo. Phľd. 1896. 216.

412721   Zbrchat Svazek: 10 Strana: 0525
Zbrchat sa do kyt = postaviti se na nohy. Val. Čes. 1. XIV. 150.

412722   Zbrchat se Svazek: 8 Strana: 0506
Zbrchat se = zbrcholit se, sebrati se, zo- taviti se. Už se po nemoci trochu zbrcháł. Při pěkné pohodě možná že nekerá réž se zbreholí (slov.). Brt. D. IT. 423.

412723   Zbrchati Svazek: 5 Strana: 0388
Zbrchati, zbrchnouti, chnul a chl, utí, mit Gesträuch besetzen. Cf. Zachřibiti. Na Ostrav. Té. — se, zum Strauch werden, sich auf- thun, erstarken, emporwachsen, sich empor- heben, sich aufraffen, sich erholen. Na Slov. a Mor. Tč., Šd., Vck. Zelí se už zbrchalo (zachřibilo, už budou brzo hlávky). Na Ostrav. Tč. Už se zase trochu zbrchal (se- bral). Šd. — se kdy: po nemoci, v nemoci. Us. Vck., Tč. Tráva po dešti se zbrchá. Tč.

412724   Zbrcholit se Svazek: 8 Strana: 0506
Zbrcholit se, vz Zbrchat se (3. dod.).

412725   Zbrílati Svazek: 5 Strana: 0388
Zbrílati, anfangen zu stöbern, stierlen, pantschen. Na Slov. Ssk.

412726   Zbrízganý Svazek: 7 Strana: 1130
Zbrízganý = zabřiděný. Z. krvi. Slov. N. Hlsk. IV. 153.

412727   Zbrk Svazek: 9 Strana: 0401
Zbrk. a, m. = zbrklý.

412728   Zbrkati Svazek: 5 Strana: 0388
Zbrkati, zbrknouti, knul a kl, utí, an- fangen zu schwirren, flattern, fliegen, stol- pern. Vz Brkati. Bodejž se zbrklo! Us. Kdo ví, kam se zbrk' (uběhl, utekl). U Rychn. Msk. Až on tu jen bude déle, však se brzo zbrkají (rozhněvají, zerfahren). Dch.

412729   Zbrkati Svazek: 10 Strana: 0525
Zbrkati. Syn ho zbrkl = oklamal. Hlk. VI. 71.

412730   Zbrkel Svazek: 5 Strana: 0388
Zbrkel, kla, m., orchesia, hmyz. Krok. II. 255.

412731   Zbrklenec Svazek: 7 Strana: 1130
Zbrklenec, nce, m. = zbrklý člověk. Rgl. (z pol.).

412732   Zbrklosť Svazek: 5 Strana: 0388
Zbrklosť, i, f., die Narrheit, Uiberschweng- lichkeit, Verrantheit, Geschossenheit. Dch., Sb. vel. III. 209.

412733   Zbrkloun Svazek: 5 Strana: 0388
Zbrkloun, a, m. = zbrklý člověk. Dejte pokoj s tím z-nem. V Hradecku. Kšť.

412734   Zbrklý Svazek: 5 Strana: 0388
Zbrklý = brklý, potrhlý, ztřeštěný, z brku vyražený, wahnwitzig, geschossen, närrisch. Běhá jako z. Jest po ní celý z. (třeští se po ní). Us. Z. choutka, Kos. Ol. I. 71., hlava, Ht. Brs. 14, slova (neuvážena, un- überlegt). Sa. Kdo se na 1. dubna narodí, je zbrklý. U N. Bydž. Kšf. — Z. = hbitý, behend. Na Slov.

412735   Zbrklý Svazek: 9 Strana: 0401
Zbrklý. Je z. jako švec. Hoř. 126.

412736   Zbrknouti Svazek: 5 Strana: 0388
Zbrknouti, vz Zbrkati.

412737   Zbrknúť Svazek: 5 Strana: 0388
Zbrknúť = zabrnknouti. Vz Zbrnčati. — kde. Tu zbrnkla zase mucha. Dbš. Sl. pov. I. 494.

412738   Zbrknut Svazek: 8 Strana: 0506
Zbrknut', wegfliegen. Pastr. L. 88.

412739   Zbrkolatěti Svazek: 5 Strana: 0388
Zbrkolatěti, ěl, ění, krumm, ungerad werden. Us.

412740   Zbrlavěti Svazek: 5 Strana: 0388
Zbrlavěti, ěl, ění = brlavým se státi, krumm werden. — kde. Vřeteno v mokru zbrlaví. Us.

412741   Zbrložiti Svazek: 5 Strana: 0388
Zbrložiti, il, en, ení = brloh udělati, ustlati, mit Wirkstroh ausbetten. L.

412742   Zbŕňati Svazek: 5 Strana: 0785
Zbŕňati = žbryndati, přelévati (vodu, z hrnečku do hrnečku, o dětech). — Ž. se kde, plätschern. Kačeny se žbŕňají v korýtku a všecku vodu vyžbŕňají. Mor. Šd., Tč., Vck., Kch.

412743   Zbrnčati Svazek: 5 Strana: 0388
Zbrnčati = zabrnčeti, anfangen zu sum- men, zu schwirren, zu rasseln. Na Slov. Tu počuje zbrnčať včelu! Dbš. Sl. pov. 1. 268. Čo to udrelo (udeřilo)? Putá zbrnčaly. Sldk. 519.

412744   Zbrnčeti Svazek: 5 Strana: 0388
Zbrnčeti, el, ení = zbrnčati. Us.

412745   Zbrnělý Svazek: 5 Strana: 0388
Zbrnělý úd, eingeschlafenes Glied. Ja.

412746   Zbrnění Svazek: 5 Strana: 0388
Zbrnění, n., das Einschlafen. Z. nohy. Nz. lk.

412747   Zbrněti Svazek: 5 Strana: 0388
Zbrněti, ěl, ění, dröhnen, einschlafen (von Gliedern). — komu. Noha mi zbrněla. Us. — Z., durch Plauschen erdichten. — co na koho. Na Ostrav. Té.

412748   Zbrněti Svazek: 8 Strana: 0506
Zbrněti. Tváre jich zbrncly. Phľd. 1895. 357. — kde. Per ho, až v něm duše zbrní. NZ. III. 522.

412749   Zbrnkati Svazek: 7 Strana: 1130
Zbrnkati, klirren. Z-ly mi ostrožienky (ostruhý). Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 85.

412750   Zbrocek Svazek: 5 Strana: 0388
Zbrocek, cka, m., osob. jm. Mor. Šd.

412751   Zbrocení Svazek: 5 Strana: 0388
Zbrocení, n., vz Zbrotiti.

412752   Zbrocený Svazek: 5 Strana: 0388
Zbrocený; -cen, a, o. Vz Zbrotiti. — kde s kým. Jaroslav ves ve krvi s ořem zbrocen. Rkk. 55. — čím. Z. tesák krví, Hlas., kopí krví, Pís. br., ruce vraždou. Chmel. — Z. v botan. Z. díl = barvený jinou barvou obzvláště červenou obšírně rozlitou znamenaný, rubrotinctus, rothge- färbt. Rst. 523.

412753   Zbrocený Svazek: 7 Strana: 1130
Zbrocený, ubrocený jest Blahoslavovi elegans archnismus. Bl. Gr. 281.

412754   Zbroceti Svazek: 5 Strana: 0389
Zbroceti, vz Zbrotiti.

412755   Zbroceti Svazek: 8 Strana: 0506
Zbroceti v Rkk. Vz Mus. 1896. 258., 376., List. lil. 1896. 338.

412756   Zbrod Svazek: 5 Strana: 0389
Zbrod, u, m. = mělčina. Z. potoční. V jihových. Mor. Brt. Na Luciu, na štědrý deň lebo na veliký piatok devy pri nacie- ranie vody na zbrodoch odřiekajú tieto veršíky: Berem vodu pravou rukou, žehnám sa ja Bohu duchu výše lávky, aby nemal nikde stávky len u nás. Phld. IV. 46.

412757   Zbróda Svazek: 8 Strana: 0506
Zbróda = potok, přes který vede cesta a kterým tedy dobytek musí se broditi. Mtc. 1894. 21.

412758   Zbrodek Svazek: 5 Strana: 0389
Zbrodek, dku, m. = veliká louže upro- střed návsi. V Břeclavsku na Mor. Brt.

412759   Zbrodeň Svazek: 5 Strana: 0389
Zbrodeň, dně, f. = nepravosť, vada, hřích Kal. 207. Žádné zbrodně, žádného zločinu se nelekal. M. Proch. Tomu v závoj slouží (vědy) pro zbrodně; Projevuje bolesť nad tím, že ten, jenž s pánem jídá, takové z. se opovažuje; Páchajíce zbrodně, jimiž po- tupu, mrzkosť, šeredu a hanu na své tělo uvedli; Zbrodně chlípy; Israelité před sa- mým vševědcem zbrodně svoje zapírati se opovážili; Do zbrodní padati; Tajně pá- chané zbrodně nevěrců; Lidé svými zbrod- němi se připodobňují zvířatům; Za peníz ke z-dněm se pronajímati. Sš. Bs. 170., Mr. 63., I. 31., 33., 38., II. 26., 128., Sk. 133., 201. (Hý.).— Vz Zbrodně, Projednati.

412760   Zbroděný Svazek: 5 Strana: 0389
Zbroděný = zhrozený, smáčený. Na Slov. Ssk.

412761   Zbroditi Svazek: 5 Strana: 0389
Zbroditi, il, zen, ení = plaviti, schwem- men, ausschwemmen; zmočiti, nass machen; zhubiti, vernichten; zkáleti, mit Blut besu- deln, blutig machen; brodmo přejíti, durch- waten. Vz Zbrozený. — co, koho: ovce, koně (vybroditi), Us., řeku (brodmo pře- jíti). L. Zbrodila (zhubila) Polsku rána mo- rová. L. — co, se kde. Tělo v krvi z. (zkáleti). D., V. Z. se v řece, v rose. Rk. — co čím: krví. Nej. Ještě i to zbrodí svú neumělostí (pokazí). Jir. exc. — Cf. Zbrotiti.

412762   Zbroditi Svazek: 9 Strana: 0401
Zbroditi. Zbrodí je v svoj duch, jako vlk zuby svými hovada. Chč. (List fil. 1898. 263. ).

412763   Zbrodně Svazek: 5 Strana: 0389
Zbrodně, ě, f. = nepravosť, das Laster, Verbrechen, die Missethat. Div. z och. Vz Zbrodeň.

412764   Zbrodník Svazek: 5 Strana: 0389
Zbrodník, a, m. = zločinec, nešlechetník, der Ungerechte, Verbrecher. Kal. 208. Aby celé město do rukou nešlechetníků a z-ků nepadlo. Sš. II. 75.

412765   Zbrodný Svazek: 9 Strana: 0401
Zbrodný. Splácí mu z. dluh. Koll. Bás. 70.

412766   Zbroj Svazek: 5 Strana: 0389
Zbroj, e, f. (u Rosy také: m.; na Slov. posud), zastr.: zbroje, e, f. Vz Zbraň. — Z. = okrytí těla proti oružím nepřátelským (všeliký válečný nástroj k bránění a zamí- tání se i ke škození), die Rüstung, Waffe, Bewaffnung, das Gewehr. Koll. naopak myslí, že zbroj (od brojiti) jest zbraň útočná, zbraň pak že jest válečné náčiní ochranné (ku př. štít, přílbice atd.). Vz Zbraň. Celá z.; přední z. až po pás; roucho a z. s nepřátel svle- čená; v z. oblečený, zbrojí opatřený; do zbroje vpraviti, vehnati (rozhněvati); udatný v zbroji; moc se zbrojí (s braní); zbrojí a braní opatřiti; zbroj i braň od sebe odložiti. V. Do zbroje obléci. Har. Rychle se v z. připravili. Flav. Do zbroje připraviti. Br. Ve zbroji býti. Br. Vytáhli z města ve zbroji. Flav. Dům zbroje (zbrojnice), sklad zbroje. Br. Mužstvo chytilo se zbroje. Č. Čt. I. 228. V imie Boga junač slávska napred, napred do boja, dolu putá raz už rábstva, junač srbská do zbroja; V imie Boga za dom a rod, za slobodu do boja, za slobodu srbský národ, srbská rája do zbroja. Ppk. I. 175., 177. Zastaň pravdy sväté práva, keď vrahov zlostné strely, ba čo viac i svět celý zlosťou špliecha na rod Sláva. Proti zradcom je pravá zbroj: Vo pravde si stoj čo stoj! Ib. II. 14. Z. k obhájení města a hrdel i statků svých aby každý měl. Pam. Val. Meziříčí. 79. Zbroje nikomu proti sobě z ruky nedávej. Na Mor. Tč. V polu léhať, zbrojú sa přikrývať. Sš. P. 590. Pro jistotu vzali jsme čtyry zbroje dlúhé, totiž půlháky; ostatní měli palice a hůlky. 1717. Oj, darmo hľadáš, pozemšťan, nadarmo pod šiatrom cudzím vlastného pokoja! Svôjho uži zbroja, sám si buď staviskom i sám stľpom, nech otrok sveta hyne v rabstve hlúpom. Č. Čt. II. 162. Surmily surmity v zlatom Velehradě a po vlastiach zbroj cendžala všadě; Čím nezlomím jarmo tvoje, zboj tento nesložím. Chlpk. Sp. 29., 149. Boj začnú. Strašný zbroje povstane brinkot a hojná krev teče; Zbroj hľadajú v príbytku, tupé meče na brusoch ostrá. Hol. 14., 18. Stará z., altes Gewaffe, Rüstzeug. Dch. Tehdy fojt s svými súsedy chtěl jest jim zbroji pobrati, aby pokoj jměli; Tu zbroji kúpil za 10 zl.; Přišel ve zbroji. NB. Tč. 72., 221., 279. Z. do ruky, chlapci! Zbr. Hry 3. Pro ne- snáze cesty těžkou z. svou složil. Ddk. III. 9. Z. černá: přední a zadní kus, oboječek a šturmhaub, plechovice, šorc, zarukáví, brnění a při boku meč neb jiná dobrá zbraň (u jízdy). Bck. II. 1. 379. Jest opatřen zbrojí. BR. II. 602. b. Postlání, odění, koně, hončí z., vóz a všecko, co tu bylo. Vzal kuoň s jinú zbrojí. Půh. II. 51., 82. Kdo nemá zbroje, mívej boje. Lb., Šd. exc.

412767   Zbroj Svazek: 7 Strana: 1130
Zbroj. Cf. Sdl. Hr. IV. 76., 178, Wtr. Obr. I. 288.— Z. havířské náčiní, Berge- zeng, n. Laš. Hř.

412768   Zbroj Svazek: 7 Strana: 1400
Zbroj = náčiní. Kostelní z. Půh. III. 39.

412769   Zbroj Svazek: 8 Strana: 0506
Zbroj. Z. úplný (m.). Vrch. Kol. XVII. až XXII. 32. Zbroje (pl.) jim pobral. V. Kal. 299. a j. O strč. skloň. vz Gb. Km. -a. 26.

412770   Zbroj Svazek: 9 Strana: 0401
Zbroj = p stroj. Všecka z. ke konium. 1785. Laš. Mus. fil. 1897. 204. - Z. —mužské plemenidlo, das Gemächt. Ezop. 264.

412771   Zbroja Svazek: 5 Strana: 0389
Zbroja, e, f. = zbroje. Na Mor. a Slov. Tč. Hned se tam postavil medený tátoš aj s medenou zbrojou. Mt. S. I. 53.

412772   Zbrojár Svazek: 10 Strana: 0525
Zbrojár, a, m. = kdo dělá zbroj. Mus. slov. VIII. 24.

412773   Zbrojáreň Svazek: 5 Strana: 0389
Zbrojáreň, rně, f. = zbrojárna, zbrojovna, zbrojírna, das Arsenal. Slov. Zátur. Vz Zbrojárna.

412774   Zbrojárna Svazek: 5 Strana: 0389
Zbrojárna, y, f. (obyčejněji: zbrojnice). Ros. Vz Zbrojáreň.

412775   Zbrojatka Svazek: 5 Strana: 0389
Zbrojatka, y, f., v zool., die Waffen- fliege. Nz.

412776   Zbroje Svazek: 5 Strana: 0389
Zbroje, e, f. = zástup, množství lidu, die Schaar, der Volkshaufen. Za tiem jiná s. vsdy šla, jež sobě neměla čísla. Alx. Výb. I. 1076. S převelikú sbrojú dětí, vévod, kniežat. Ib. 1077. Hrozná z. pohanstva. Ib. 1114. Vz Sbroje.

412777   Zbroje Svazek: 7 Strana: 1130
Zbroje. Tehdy řecká stráže pozná, že pohanstva z. hrozna. Alx.V. 1377. V pěšiej zbroji. Ib. 1784. — Alx. H. 7. 28, 5. 20.

412778   Zbrojemocný Svazek: 5 Strana: 0389
Zbrojemocný = ve zbroji mocný, waffen- stark. Z. země česká. Vinař.

412779   Zbrojenec Svazek: 5 Strana: 0389
Zbrojenec, nce, m. = zbrojený, der Be- waffnete. Č.

412780   Zbrojení Svazek: 5 Strana: 0389
Zbrojení, n., das Rüsten, die Rüstung, Waffnung. Z. říditi.

412781   Zbrojenský Svazek: 5 Strana: 0389
Zbrojenský úřad = zbrojnictví, das Zeug- amt. D.

412782   Zbrojenstvo Svazek: 7 Strana: 1130
Zbrojenstvo, a, n., das Waffenwesen. Křn.

412783   Zbrojený Svazek: 5 Strana: 0389
Zbrojený; -en, a, o = ozbrojený. Na Slov. — čím. Lukom z-ný a visacím od pleca túlom. Hol. 119.

412784   Zbrojevládný Svazek: 10 Strana: 0525
Zbrojevládný bůh. Škd. F. 157.

412785   Zbrojeznalství Svazek: 7 Strana: 1130
Zbrojeznalství, n., Waffenkunde, f. Rk.

412786   Zbrojí Svazek: 10 Strana: 0680
Zbrojí, n. = zbroj Vz Bří. Sl.

412787   Zbrojírna Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojírna, y, f. = zbrojnice, zbrojárna. Vz tato slova.

412788   Zbrojíř Svazek: 5 Strana: 0389
Zbrojíř, e, m. = zbrojník, hotovitel zbroj- ných předmětův, der Waffenschmied, Zeug- schmied. D. Z. zhotovuje zbraň, zbroj a oruží (orudí): meče, šavle, kordy, dýky, pochvy, brnění (krunýře), přílby (přílbice) atd. Pt. Vz Zbraň.

412789   Zbrojíř Svazek: 8 Strana: 0506
Zbrojíř, faciens armaturas. Čel. Pr. m. I. 84.

412790   Zbrojířka Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojířka, y, f., die Zeugschmiedin. Msn. Or. 98.

412791   Zbrojířský Svazek: 10 Strana: 0525
Zbrojířský průmysl. Ott. XX. 1018.

412792   Zbrojířství Svazek: 7 Strana: 1130
Zbrojířství, n., die Waffenschmiede- kunst. Mour.

412793   Zbrojířství Svazek: 9 Strana: 0401
Zbrojířství. Z stvím se zabývati. Mus. 1897. 498.

412794   Zbrojisko Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojisko, a, n., der Waffenplatz. Slov. Bern.

412795   Zbrojiště Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojiště, ě, n. = braniště, der Waffen- platz, Allarmplatz; sklad na potřeby vojenské, der Park, das Zeughaus. Bur. Vz více v S. N. (i XI. 364.).

412796   1. Zbrojiti Svazek: 5 Strana: 0390
1. Zbrojiti, zbroj, je (íc), il, en, ení = zbrojí odíti, waffnen, wappnen, rüsten, be- waffnen. — co, koho: lid, otroky. Us., Ros. — čím. Nemůž rek býť vítězem, leč jest zbrojen železem. Sš. Bs. 21. Z. zbraní, zbrojí. — se na koho. Kon. Renegáti právo krátí, jarmo strúhajú a katov na nás zbrojá. Na Slov. Tč. — se več: v bitvu. Ráj. — se proti komu: proti nepříteli. — si co. K mej milej sa strojím, koníčka si zbrojím, zbojníkov sa bojím. Sl. ps. 305. — kde jak dlouho, kdy. I zbrojeno téměř 5 let na moři i na suchu. Lpř. Děj. I. 48. Zbro- jeno horlivě po říši perské. Ib. I. 100. Již od měsíce května bylo v Němcích zbrojeno. Ddk. VII. 30. — se k čemu: k odporu. Osv. VI. 51.

412797   2. Zbrojiti Svazek: 5 Strana: 0390
2. Zbrojiti, zbrojovati = zpáchati, stiften, verüben. L.: 2. zbouřiti, znepokojiti, auf- rühren, empören. — co, koho. Ros.

412798   Zbrojivo Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojivo, a, n., das Zeugmateriale. Čsk.

412799   Zbrojkovce Svazek: 7 Strana: 1130
Zbrojkovce, e, m., Waffenschmied. Kram.

412800   Zbrojmistr Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojmistr, a, m. = úředník zbroje ve své ochraně mající, der Zeugmeister. Také u hasičů. — Z. polní, der Feldzeugmeister. Vz více v S. N.

412801   Zbrojně Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojně = se zbrojí, bewaffnet, mit o. durch Waffen. Z. na někoho se strojiti; z. choditi. V. Lid z. se pozdvihl Us. Kdožby na čí grunty z. přišel neb přijel. Zř. F. I. Q. XIV. Z. oděn. Sl. Uh. I. 6. Musili z. choditi a v houfích. Bls. 10. Z. k tomu dni do Prahy se vypravili. Skl. 610. Ve vojště z. sloužiti, mit der Waffe in der Armee dienen. J. tr. Chystali se z. na Kazimíra. Ddk. II. 168. Z. a houfně běželi přes most; Odboj mocí učinili a nějaký kostel osadili z. Pal. Děj. V. 2. 128., 328.

412802   Zbrojně Svazek: 7 Strana: 1130
Zbrojně tam vtrhl. Šf. Strž. II. 21. Z. se sbírati, se potýkati. Bart. 57., 265. Aby z. na hotově byli; Slyším, že chce z. (ve zbroji) jeti. Arch. VII. 63., IX. 71. a j.

412803   Zbrojní Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojní, Zeug-. Vz Zbrojný.

412804   Zbrojnice Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojnice, e, f. = kde se zbroj vyrábí a chová, die Gewehrkammer, das Arsenal, Zeughaus. V., Kom., S. N., Čsk., Nz. Z. ná- mořní, das Seearsenal. Čsk.

412805   Zbrojnice Svazek: 7 Strana: 1130
Zbrojnice. Cf. Wtr. Obr. I. 744.

412806   Zbrojnický Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojnický, Zeughaus-. Šm.

412807   Zbrojnictví Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojnictví, n. = zbrojenský úřad, das Zeugamt. D.

412808   Zbrojnictvo Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojnictvo, a, n.= zbrojné dělostřelectvo, die Zeugartilierie. Vz S. N.

412809   Zbrojničí Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojničí = ke zbrojnici náležící, Zeug- haus-, Arsenal-. — Z., ího, m., der Zeug- wärter. D.

412810   Zbrojničník Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojničník, a, m. = zbrojmistr. Na Slov. Bern.

412811   Zbrojník Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojník, a, m. = zbrojmistr. — Z., der Bewaffnete. Tu stáli dvaja železní z-ci na stráži. Dbš. Sl. pov. II. 73. Zbrojník, V., vz Zbrojíř. V. — Z. = voják. Ros.

412812   Zbrojniště Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojniště, ě, n. = zbrojiště, der Waffen- platz .

412813   Zbrojno Svazek: 7 Strana: 1130
Zbrojno = zbrojně. Slov. Lčk. Sz. 17.

412814   Zbrojnosť Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojnosť, i, f. = brannosť, die Wehr- haftigkeit. D.

412815   Zbrojnosta Svazek: 10 Strana: 0525
Zbrojnosta, y, m. Torstenson z. (za švédské války). Jir. H. Mýto 80. 1.

412816   Zbrojnostvo Svazek: 10 Strana: 0525
Zbrojnostvo, a, n. = zbrojný lid. Z-stvem něco naplniti. Msn. Od. 123

412817   Zbrojnoš Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojnoš, e, m. = který válečníku zbroj nosí, štítník, der Waffenträger. D., Háj., Ddk. IV. 156., Hol. 131.

412818   Zbrojnoša Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojnoša, i, f., die Waffenträgerin. Bern., Bž. 96.

412819   Zbrojný Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojný = zbrojí opatřený, branný, be- waffnet, wehrhaft, mit einer Waffe versehen ; waffenfähig. Z. muž, kůň (vz Gl. 384.), V., lid, Us., vyzvědač, Kom., moc. J. tr. Z. moc, dieWaffengewalt, bewaffnete Macht; Zbrojnou rukou někam se dobyti, mit bewaffneter Hand eindringen. J. tr. Z. síla, Dch., četa, Čch. Mch. 48., dělostřelectvo, setnina, dů- stojník, Čsk., vojsko. Lpř. Sl. I. 98. 600.000 mužů zbrojných z Egypta vyšlo. Sš. II. 38. Z-nou mocou ho doprovoďme; Odpo- rovať zbrojnou začasu počne silou. Hol. 13., 388. Jako z. voják jezdí. Vodn. Zbroj proti zbrojným bráti všecka práva dopúštějí. Vš. Jir. 187. Mohl volně upotřebiti svých zbroj- ných sil. Ddk. V. 333. Deset zbrojných u jednoho nahého nic nevezmou. Č. M 172. — Vz Strojný. — Z. = k zbroji náležící, Rüst-. Z. komora, Br., místo. Bur. Z. list, der Waffenpass. Dch. Z. čára v ležení vo- jenském. NA. III. 86.

412820   Zbrojný Svazek: 7 Strana: 1130
Zbrojný. Z. roucho, Waffenrock, m. Reš.

412821   Zbrojný Svazek: 7 Strana: 1400
Zbrojný. Aby byli dobře z-ní (ozbro- jeni). Arch. XII. 127.

412822   Zbrojovka Svazek: 7 Strana: 1130
Zbrojovka, y, f. = zbrojnice. Vj.

412823   Zbrojovna Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojovna, y, f. = zbrojnice. Druhá izba je na z-vňu premenená. Lipa II. 286.

412824   Zbrojovník Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojovník, a, m. = úředník zbrojovný, der Zeugwärter, -meister. Ros.

412825   Zbrojovný Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojovný úředník, der Zeugmeister. Ros. Sbierka z-vých zřiedkavostí. Tóth.

412826   Zbrojový Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojový, Waffen-. Drahocenná sbierka z-vých zřiedkavostí. P. Tóth. Trenč. M. 78.

412827   Zbrojský Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojský = ke zbroji náležící, Artillerie-.

412828   Zbrojství Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojství, n., das Artilleriewesen. Bur.

412829   Zbrojstvo Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrojstvo, a, n. = zbroj, die Waffen. Krok. Ach, krajané a ty príbuzný Slavinure, či žádných už kopií, žádného u vás nena- lézne sa zbrojstva z tejto že vyslobodiť hroznej nedbáte ma vazby?; Víťazné z.; Ba pluhy aj, zedraných mnoho kos, mnoho radlic a rýlov, čo kdo mohol, zapopadli a hneď rozpálili v ohňoch, i všeliké sebe z nich na nepráteľa chystali z.; A hrdým zaklíčen zbrojstvom odevšaď; On sa tedáž na zem rútí a padlým zabrinkoce z-stvom. Hol. 5., 13., 19., 125., 151. (Šd.). — Z. = dělo- střelstvo, die Artillerie. Z. jízdecí, polní, domácí atd. Bur.

412830   Zbrojstvo Svazek: 7 Strana: 1130
Zbrojstvo, a, n. = loupežníci. Val. Brt. D. 297.

412831   Zbrotiti Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrotiti, zbroť, tě (íc), cen, ení; zbroco- vati, zbroceti. — co čím. I vsie kolem zbrocesta krviú, mit Blut röthen. Rkk. 12. — co, se kde: roucho v krvi. Br. Z. se v přelutej seči. Rkk. 12. — čím jak. Paže až po rámě se stokrát krví zbrotí. Kká. K sl. j. 35.

412832   Zbroubiti Svazek: 7 Strana: 1131
Zbroubiti = zvroubiti. Us. Rgl.

412833   Zbrousiti Svazek: 5 Strana: 0390
Zbrousiti, íl, šen, ení; zbrušovati = něco ostrého pryč utrousiti, abschleifen, abwetzen ; přebrousiti, überschleifen, abstumpfen. Ros. — co. Keď bude s Markou žíť, nejeden roh svůj zbrousí, nejednu hranu ohladí. Nitra VI. 343. — Z. — zostřiti, schleifen. — co komu kde: nůž na brousku. — čím: brouskem. — jak. Rovně kováno, brzo zbrúšeno. Smil. Žal řeč tvou ostře zbrousí. Shakesp. Tč. — Z. = zběhati, be- laufen. — co. Zbrousil celou ves. Kšť. — Z. = snísti, zusammenessen. Ten toho (jídla) zbrousí (pojí). Us. Šd.

412834   Zbrozgna Svazek: 7 Strana: 1131
Zbrozgna, y, f., synagoga, zastr. Hank. Sb. 358.

412835   Zbrůdek Svazek: 10 Strana: 0525
Zbrůdek, dku, m. Buclatou rukou na z. u cesty ukazujíc. Smíš. 1905. 20. Sr. Brod.

412836   Zbrudiť se Svazek: 7 Strana: 1131
Zbrudiť se = zbřiditi se. VSlz. I. 101.

412837   Zbrůj Svazek: 10 Strana: 0525
Zbrůj = zbroj. Msn. II. 176. a j.

412838   Zbrumčeti Svazek: 10 Strana: 0525
Zbrumčeti = zabručeti. P. kmoter dačo pod nosom z-čel. Spiš. Sbor. slov. 1901. 83.

412839   Zbrunátnati Svazek: 5 Strana: 0391
Zbrunátnati = zbrunátněti. Na Ostrav. Tč.

412840   Zbrunátnělý Svazek: 5 Strana: 0391
Zbrunátnělý, braun geworden. Z. pleť. Čch. Bs. 147.

412841   Zbrunátněti Svazek: 5 Strana: 0391
Zbrunátněti, ěl, ění, braun werden. Čern., Byl. — komu kde: na slunci. Us. Tč. — jak. Po dvakráte západ nezbrunátní. Hdk. Lum. V. 243.

412842   Zbrunátniti Svazek: 5 Strana: 0391
Zbrunátniti, il, ěn, ění, braun machen. Jg.

412843   Zbrunčeti se Svazek: 5 Strana: 0391
Zbrunčeti se = zděsiti se, scheu werden, erschrecken. Us. Presl.

412844   Zbrúsený Svazek: 5 Strana: 0391
Zbrúsený; -en, a, o = odmotaný, abge- wickelt. Z-nú niť namotala zase na klbko. Dbš. Sl. pov. I. 83.

412845   Zbrúsiti Svazek: 5 Strana: 0391
Zbrúsiti, il, sen, ení = odmotati, ab- wickeln. Na Slov. — se kde odkud. Po- radila jej, aby nakrútila bodné klbko pra- dziva a pripäla mu koniec niti v šaty a kädial niť za ním zbrúsi sa z klbka, tatam aby šla. Dbš Sl. pov. I. 83.

412846   Zbrúšený Svazek: 5 Strana: 0391
Zbrúšený = zbroušený, nabroušený, ge- schärft, geschliffen. Z. meč. BO.

412847   Zbrušovací Svazek: 10 Strana: 0525
Zbrušovací stroj v papírnách. Ott. XVIII. 178.

412848   Zbrušovati Svazek: 5 Strana: 0391
Zbrušovati, vz Zbrousiti.

412849   Zbrydiť sa Svazek: 8 Strana: 0506
Zbrydiť sa = zhnusiti se. Slov. Zátur.

412850   Zbryditi Svazek: 9 Strana: 0401
Zbryditi sa. Za Zát. polož: Př. 194b., 223a.

412851   Zbrýleti se Svazek: 5 Strana: 0391
Zbrýleti se, el, ení = toulati se, herum- streichen. Na Slov. Plk.

412852   Zbryndaný Svazek: 5 Strana: 0391
Zbryndaný; -án, a, o, gepantscht. — čím. Pivo vodou z-né. — Z. = opilý, betrunken. Ten je z-ný! Us. Šm., D.

412853   Zbryndati Svazek: 5 Strana: 0391
Zbryndati = bryndaje smíchati, manschen, zusammenpanschen. — co: pivo, čím: vodou (pokaziti).— co komu. Déšť nám to zbryndal = pokazil. Us. — si co s kým = ocet si rozliti, in Ungnade fallen. Us. Rjšk.

412854   Zbrzgať Svazek: 10 Strana: 0525
Zbrzgať = vzíti po zaječích, utéci. Slov. Sbor. čes. 272.

412855   Zbrzglý Svazek: 5 Strana: 0391
Zbrzglý = zbřesklý. Na Slov. D.

412856   Zbrzgoniť Svazek: 5 Strana: 0391
Zbrzgoniť = popískati. Na Slov. Bern.

412857   Zbrzov Svazek: 5 Strana: 0391
Zbrzov, a, m., ves v Boleslav. Jg. Slov.

412858   Zbřáňati Svazek: 7 Strana: 1130
Zbřáňati = řinčeti. Val. Vck.

412859   Zbřáňati Svazek: 8 Strana: 0505
Zbřáňati. Ovce na zvončekoch tak zbřá- ňaly. Vck. Val. I. 52.

412860   Zbředení Svazek: 10 Strana: 0525
Zbředení, n. Když stádo na louky se dohání, z ním nemalá škoda se stane. Wtr. exc.

412861   Zbřediti se Svazek: 10 Strana: 0525
Zbřediti se. Dítě se z-lo = chytil je psotník. Strn. Poh. 97. Sr. Zvřediti, Vřed.

412862   Zbředlý Svazek: 5 Strana: 0388
Zbředlý = kašovitý, matsch, dünn. Nz. lk. Z. země. Kram.

412863   Zbřednouti Svazek: 5 Strana: 0388
Zbřednouti, dnul a dl, utí = zřednouti, dünn werden. — od čeho. Země celá od deště zbředla. Jg. — čím: deštěm.

412864   Zbřechnouti Svazek: 5 Strana: 0388
Zbřechnouti, chnul a chl, utí = štěkati, bellen; zle mluviti, übel reden. Na Slov. Plk.

412865   Zbřesknouti Svazek: 10 Strana: 0525
Zbřesknouti. Máslo zbřeskne (zhořkne). Šumava. Rgl.

412866   Zbřezek Svazek: 5 Strana: 0388
Zbřezek, vz Zábřezk.

412867   Zbřeznouti Svazek: 5 Strana: 0388
Zbřeznouti, znul a zl, utí = březím se státi, trächtig werden. Kráva zbřezla. Jg.

412868   Zbřežděnie Svazek: 5 Strana: 0388
Zbřežděnie, vz Zábřežděnie. Cf. Zbřiež- diti.

412869   Zbřicení Svazek: 5 Strana: 0388
Zbřicení, n., das Schleifen. Krok. II. 86.

412870   Zbřicený Svazek: 5 Strana: 0388
Zbřicený = přeostrý, geschärft. Z. hrana. Rst. 523. Vz Zbřititi.

412871   Zbřicovati Svazek: 5 Strana: 0388
Zbřicovati, vz Zbřititi.

412872   Zbřídati Svazek: 5 Strana: 0388
Zbřídati, vz Zbřísti.

412873   Zbřidění Svazek: 5 Strana: 0388
Zbřidění, n. = zkačkování, zhudlování, die Verpfuschung. Vz Zbřiditi. Šp.

412874   Zbřiděný Svazek: 5 Strana: 0388
Zbřiděný; -ěn, a, o = pokažený atd., vz Zbřiditi.

412875   Zbřídit se Svazek: 9 Strana: 0401
Zbřídit se = zblázniti se. Mor. čes. 1, VIII 111

412876   Zbřiditi Svazek: 5 Strana: 0388
Zbřiditi, il, ěn, ění; na Mor. = zbouřiti, znepokojiti, in Allarm bringen, bestürzt ma- chen; zkaziti, verderben, verpfuschen ; zma- zati, besudeln. — co, koho. To zlé návěští celé město zbřidilo (polekalo). Z. dítě = poděsiti, schrecken. Mor. Knrz — koho z čeho: ze sna. Chmela. — se čím: leknu- tím (pokáleti, podělati se). Us. — se komu. Ta věc se mi zbřidila, ist eklig geworden. Us. na Mor. Tč. I jí (Lydii) z-lo se modlář- ství (zhnusilo se). Sš. Sk. 193. — si co: rozkoše. Kal. 208. Vz Zbřititi.

412877   Zbřidlení Svazek: 5 Strana: 0388
Zbřidlení, n., vz Zbřidliti.

412878   Zbřidliti Svazek: 5 Strana: 0388
Zbřidliti = zbřiditi. — se komu. Když kráva, zabučela ve chlévě nebo když večer scházela jí jedna slepice, myslil pantáta, že se mu paňmáma zbřidlí (zfanfrní). Večeř. Pov.

412879   Zbřidnouti Svazek: 5 Strana: 0388
Zbřidnouti, dnul a dl, utí = ztučněti, fett werden ? Zbřidlo srdce jejich jako tuk. Br.

412880   Zbřidnouti Svazek: 9 Strana: 0401
Zbřidnouti. Za Br. polož: Žalm. 119. 70.

412881   Zbřidovatěť Svazek: 7 Strana: 1130
Zbřidovatěť, bestürzt werden. Mor. Rgl.

412882   Zbřiežditi se Svazek: 5 Strana: 0388
Zbřiežditi se = rozedníti se, tagen, Tag werden. Len čo zbřieždilo sa, už sedliak vstával. Dbš. Sl. pov. IV. 57. — kde. Na nebi už zbřieždilo sa. 1b. VI. 64. Cf. Zbřež- děnie.

412883   Zbřichatěti Svazek: 5 Strana: 0388
Zbřichatěti, ěl, ění, dickbäuchig wer- den. Ten člověk zbřichatěl. Ros., Šd., Tč.

412884   Zbřichatiti Svazek: 5 Strana: 0388
Zbřichatiti, il, cen, ení = břichatým učiniti, dickbäuchig machen. — co, koho. Dobré jídlo ho zbřichatilo. Us. Z. ženu = obtěžkati, schwängern. Ros. Z. pilník = uprostřed silnějším, tlustším udělati, in der Mitte stärker machen. Vz Včř. Z. II. 49.

412885   Zbřinkati koho Svazek: 9 Strana: 0401
Zbřinkati koho = stlouci. Srub. 78.

412886   Zbřísti Svazek: 5 Strana: 0388
Zbřísti, zbředu, zbředl, en, ení; zbřídati = bředa projíti, durchwaten. Ros.

412887   Zbřísti co Svazek: 10 Strana: 0525
Zbřísti co (Jezdíce přes moje grunty) tak mi je zbředli a vyjezdili, že... Arch. XXI. 149.

412888   Zbřititi Svazek: 5 Strana: 0388
Zbřititi, il, cen, ení; zbřicovati (zbřiditi, V., ale lépe: zbřititi) = zostřiti, zbrousiti, schleifen, wetzen. — co. Krok.

412889   Zbřuchatěti Svazek: 5 Strana: 0391
Zbřuchatěti, ěl, ění = zbřichatěti. Na již. Mor. Šd.

412890   Zbublinčeti Svazek: 5 Strana: 0391
Zbublinčeti, el, ení = zbubliněti.

412891   Zbublinčiti Svazek: 5 Strana: 0391
Zbublinčiti, il, en, ení, zbubliniti, il, ěn, ění, blasig, schäumig machen. — co: vodu. Ros.

412892   Zbubliněti Svazek: 5 Strana: 0391
Zbubliněti, ěl, ění = bublinatým se státi, anfangen Blasen aufzuwerfen. Až voda z-tí, začne se vařiti. Us. Tč. — Ros., Rostl.

412893   Zbubliniti Svazek: 5 Strana: 0391
Zbubliniti, vz Zbublinčiti.

412894   Zbubnělý Svazek: 7 Strana: 1131
Zbubnělý = nafouklý. Z. břicho. Č. Kn. š. 276.

412895   Zbubnovati Svazek: 5 Strana: 0391
Zbubnovati, zusammentrommeln. — co. Ten hned něco zbubnuje; Ten zase cosi z-val (vymyslil a na buben dál, oznámil). Us. na Mor. Šd. Milko z-val celú ves (se- hnal). HVaj. BD. I. 121.

412896   Zbubřelý Svazek: 5 Strana: 0391
Zbubřelý = napuchlý, opuchlý, vodnatý, aufgedunsen, aufgebläht. Z. mluva. Kos. 01. I. 280., plíce. Us., Nz. lk.

412897   Zbubření Svazek: 5 Strana: 0391
Zbubření, n. = nápuch, opuchlina, vod- natosť dužninná, vedema, die Anschwellung, Aufblähung, das Oedem. Nz. lk. Z. hlasivky, Glottisoedem. Nz. lk. Z. branky. Křž. Por. 178. Z. plic, Us., hrtánu. Č. lék. X. 85.

412898   Zbubření Svazek: 7 Strana: 1131
Zbubření hnisavé, purulentes Oedem, mozku, Gehirn-, plic, oedema pulmonum, podjazyčné, oedema sousglottique, spojivky, o. conjunctivae, tvrdé, o. durum, uhlákové, o. malignum, vodnatelné, hydrämisches Oedem, zánětové, entzündliches Oedem, zhoubné, oe. malignum. Ktt. exc.

412899   Zbubření Svazek: 10 Strana: 0525
Zbubření. V V. 391. vedema oprav v: oedema. Tekutina z-ním vzniklá, Oedem- flüssigkeit. Ktt.

412900   Zbubřeti Svazek: 5 Strana: 0391
Zbubřeti, el, ení, anschwellen. Plíce z-ly. Us. — kde. Zdechlina ve vodě zbubří. Us. Tč.

412901   Zbuclatěti Svazek: 5 Strana: 0391
Zbuclatěti, ěl, ění, vollwangig werden. — komu. Tvářičky mu z-ly. Ehr. — kde: na venkově. Us.

412902   Zbučok Svazek: 8 Strana: 0506
Zbučok, čka, m. = mládenec? Z. bez pe- rečka, Phľd. 1897. 2.

412903   Zbud Svazek: 5 Strana: 0391
Zbud, a, m., osob jm. Pal. Rdh. I. 128., Arch. III. 468.

412904   Zbůdarma Svazek: 7 Strana: 1131
Zbůdarma = zbůhdarma. Vz Zbůh. Us. Rgl..

412905   Zbudek Svazek: 5 Strana: 0391
Zbudek, dku, m. = zbytek, der Rest, Uiberschuss. Plk.

412906   Zbudění Svazek: 5 Strana: 0391
Zbudění, n. = zbuzení. Na Slov. Bern.

412907   Zbuděný Svazek: 5 Strana: 0391
Zbuděný = zbuzený. Na Slov. Bern.

412908   Zbudičný Svazek: 7 Strana: 1131
Zbudičný příklad, exemplum excitati- vum. Ev. olom. 68.

412909   Zbuditel, e Svazek: 5 Strana: 0391
Zbuditel, e, m., der Auf-, Erwecker, Erreger. Z. rozbrojův. Sych.

412910   Zbuditi Svazek: 5 Strana: 0391
Zbuditi, zbuď, dě (íc), il, zen, ení; zbu- zovati, zbouzeti, el, en, ení (m. vzbuditi), na Slov. zbudzať = probuditi, wecken, auf- wecken, erwecken; pohnouti, zu etwas auf- muntern, bewegen; způsobiti, erregen, ver- ursachen. — co, koho: nepokoj, nevoli, svár, různici, svády, vády, pláč, V., bouřku a pozdvižení. Kom. Lid zbuzoval jmě tvé. Ž. kap. 73. 18. (Č.). Obdiv zbuzovati, Stau- nen erregen. Dch. A ty, bača, hore vstávaj, všetku svoju čelaď zbúdzaj. Sl. spv. VI. 229. Ani soudný den by ho nezbudil (velmi tvrdě spí). Us. Kšť. Už ho žádný nezbudí (= umřel). Tkč. Muožeš spáti, neprijdem tě zbuzovati. Sl. ps. Šf. I. 123. — koho z čeho: ze sna, z mrtvých (vzkřísiti), V., ze spaní. Us. Či si sa zbudil už z dávnej driemoty ? Na Slov. Tč. — co, koho k čemu. Bůh zbudil je (Turky) ku pom- stě. Luk. z Pr. Někoho k vděčnosti, Br., mysl k pomstě, Troj., chuť k jídlu. Reš. A je zbudil k snivým dumám. Vrch. To Slovensko naše posial tvrdo spalo, ale blesky hromu zbudzujú ho k tomu, aby sa prebralo. Sl. ps. Slavík své mladé k zpěvu zbuzuje. Vod. Viece sě k duchovním ctno- stem a k jeho milování zbudila. Hus III. 20. Neb v hněvě čím více mluví, tím více k hněvu zbudí. Ib. III. 182. — Dal., Jel. — co (komu) kde. Mléko někomu vzbuzuje kámen v ledvích, větry. Krab. Zbudil u Oty pocit vděčnosti; Zpráva o tom dráždila zišt- nost knížete a zbudila v něm žádosť zmo- cniti se zboží tam nahromaděného. Ddk. III. 96., 67. Milosrdie se v něm zbudi. Alx. V. v. 1915. (HP. 46.). — čím. Křikem ze sna někoho z. Us. Tím zbudila se nedůvěra jeho k ní. Šml. 1. 96. Někoho ctnými slovy i příklady z. Smil. v. 942. Mrtví z mrtvých zvukem trouby boží jako ze sna zbuzeni budou. RR. II. 695. — koho (gt.; lépe: akkus.). Ten svých, ten zase svých zbúdzá a do bitky ponúká. Hol. 14. — koho več. v hněv. Kat. 1314. — se. Komu se sní o neštěstí, že je poddán zlému, raduje se, když se zbudí, že není tak tému. Na Mor. Tč. Až se zbudíš, hošíčku, uvařím ti ka- šičku. Er. Sl. čít. 22. — se proti komu. Tehdy sě jest jeho žena zbudila proti mej ženě a řekla jí. NB. Tč. 245. Z. válku proti někomu. Chč. 448. — kdy. Až se zbudíš za chvílčičku. Er. P. 1. Ve hněvu zbudili jste spící lavinu. Vrch. — Vz Vzbuditi, Zbúzati.

412911   Zbuditi koho k čemu Svazek: 7 Strana: 1131
Zbuditi koho k čemu. K tomu je pilně zbudil (povzbudil). Zrcd. 12. a. — kde. Zbudil (pobouřil) lidi po všem židovství. Drk. 163. a.

412912   Zbudnúť Svazek: 8 Strana: 0506
Zbudnúť = zbýti. Slov. Kal. S. 212.

412913   Zbudnutý Svazek: 8 Strana: 0506
Zbudnutý = zbylý. Slov. Kal. S. 212.

412914   Zbudov Svazek: 5 Strana: 0391
Zbudov, a, m., Zbudau, ves u Hluboké; samota u Volyně; něm. Zbudow, ves u Žam- berka. Cf. Tk. I. 363., Blk. Kfsk. 351.

412915   Zbudování Svazek: 5 Strana: 0391
Zbudování, n., die Errichtung, Aufbauung, Stiftung. Z. soustavy nějaké. Us.

412916   Zbudovanosť Svazek: 5 Strana: 0392
Zbudovanosť, i, f., die Konstruktion. Šm.

412917   Zbudovaný Svazek: 5 Strana: 0392
Zbudovaný; -án, a, o, errichtet, aufge- baut, gestiftet. — jak. Budova ta jest zbu- dována ve slohu renaisančním. Us.

412918   Zbudovati Svazek: 5 Strana: 0392
Zbudovati = vystavěti, errichten, er-, auf- bauen, stiften. — co: stavbu, konstruiren, Dch., říši, Lpř. D. I. 28., město. Šmb. S. II. 272. Newton zbudoval mechaniku nebes. Mj. 9. Samo zbudoval první veleříši slo- vanskou. Šmb. S. I. 228. — co komu: dům. Us. Dobře se mu urodilo a již i krávu si zbudoval (= pořídil, koupil). Na Mor. Kld. II. 124. Pěknou domácnosť si zbudo- val. Mor. Vck. Z. si pomník. Dch. — co kde: pomník na nábřeží, v sadech. Us. Takovému obojetníkovi z-li v Kyjevě po- mník. Sb. vel. I. 281. — co proč (kdy). Mnoho práce zbýváť nám, než zbudujem nový chrám osvěty a svobody pro slovan- ské národy. Nitra VI. 61. Aby za zmalá- tnělosti německé říše pro sebe i pro své potomky zbudovali silný rod panovnicí. Ddk. IV. 110. — čím. Naloupenými po- klady a cizími žoldnéři říši svou zbudoval. Lpř. Děj. I. 28. — jak. Z. říši mocí. Lpř. J. — z čeho: dům z kamene. — Pozn. Staví-li dům na Ostrav. ze dřeva, říkají: postaviti chalupu. Tč.

412919   Zbudovice Svazek: 5 Strana: 0392
Zbudovice, dle Budějovice, Zbudowitz, ves v Čáslavsku. Vz Tk.III. 50., Blk. Kfsk. 689., 1050.

412920   Zbudovský Svazek: 5 Strana: 0392
Zbudovský, ého, m., osob. jm. Z. Martin. Vz Blk. Kfsk. 1220., 1232.

412921   Zbudu Svazek: 5 Strana: 0392
Zbudu, vz Zbýti.

412922   Zbúdzati Svazek: 5 Strana: 0392
Zbúdzati, vz Zbuditi. Na Slov. Bern.

412923   Zbudzovati Svazek: 5 Strana: 0392
Zbudzovati, vz Zbuzovati. Na Slov. Bern.

412924   Zbůh Svazek: 5 Strana: 0392
Zbůh, zbůhdarma, zbůh darma, na Mor. zbohdarma = darmo, bez užitku, umsonst, vergebens, fruchtlos. Zbůhdarma někam jíti. Us. Aristides z darrna z boha vypovědění z obce na 10 let podniknouti rnusil. Smrž. Ev. Když učeného učíš, zbůhdarma ho ka- zíš. Č. M. 218. Zbůhdarma sirotek = ne- manželské dítě. Us. Šml. Zarmoucen, že se tolký čas kus cesty z. přešel a k tomu ještě peníze utratil. Kld. II. 105.

412925   Zbůh Svazek: 7 Strana: 1131
Zbůh = dvůr kláštera chotušovského. Arch. VIII. 490.

412926   Zbůhdarma Svazek: 5 Strana: 0392
Zbůhdarma, vz Zbůh.

412927   Zbůhdarma Svazek: 8 Strana: 0506
Zbůhdarma. Ďal mi políček z buoh a z darma. Arch. XIII. 329.

412928   Zbuch Svazek: 5 Strana: 0392
Zbuch, a, m., Zwug, ves u Stoda. PL., Arch. IV. 35., 175.

412929   Zbuchati Svazek: 5 Strana: 0392
Zbuchati = pověsť si vymysliti, ein Ge- rede ersinnen. — co na koho. Na Ostrav. Tč.

412930   Zbuchcovati Svazek: 5 Strana: 0392
Zbuchcovati = stlouci, abpuffen. — koho. Ros.

412931   Zbuchnouti Svazek: 5 Strana: 0392
Zbuchnouti, chnul a chl, utí = spad- nouti, herabfallen. — odkud: se stromu. Us. Dšk.

412932   Zbúchnutý Svazek: 7 Strana: 1131
Zbúchnutý = zbouchnutý. Mor. Šd.

412933   Zbuiný Svazek: 9 Strana: 0401
Zbuiný m. bujný. Hoř. 77.

412934   Zbůj Svazek: 5 Strana: 0392
Zbůj, e, m. = podšrámaný, k zbíjení při- pravený porubný předek, der Strecken- spiegel. Na Ostrav.,: zbíjání. Hř. — Z. = zbojník. Mor. Tč., Škd.

412935   Zbuj Svazek: 10 Strana: 0525
Zbuj, e, f. = vzbouření, povstání. Hoš. Pol. I. 146.

412936   Zbuj Svazek: 10 Strana: 0525
Zbuj a, e, m. = Člověk zpurný, povstalec. Hoš. Pol. I. 146.

412937   Zbujač Svazek: 5 Strana: 0392
Zbujač, i, f., das Räubervolk, Gesindel. Na Ostrav. Tč.

412938   Zbůjce Svazek: 5 Strana: 0392
Zbůjce, e, m. = zbojník. Kká. Td. 271., Kká. K sl. j. 165., Sš. Sk. 250.

412939   Zbujeti Svazek: 5 Strana: 0392
Zbujeti, el, ení; zbujněti, ěl, ění = bujnosti nabyti, an Stärke, Muth, Wuchs, Uibermuth gewinnen. — abs. Koňové zbuj- něli. Us. V čas prskání kozlovi obroku při- dati, aby zbujel. Ja. Jelen zbujel (= žene se na psa nebo lovce). Šp. Nehody jdou na člověka, aby nezbujněl. Us. Dch. Zbujelo jest srdce. BO.— čím: přílišností pokrmu. Boč. — kde. A v komž jest zbujel oheň, ten horkého jest přirození. Ms. bib. Jád. — kdy. Jetel po dešti zbujněl. Us. Tč. — po čem: po dobrém obroku. Ros. — proč. Sodoma, to zlé a šeredné miesto, najviec zbujelo a zhynulo pro velikú sytosť. Št. — Vz Vzbujeti.

412940   Zbujilý Svazek: 7 Strana: 1131
Zbujilý = zbujelý. Z. Houština. Jrsk.

412941   Zbujiti Svazek: 5 Strana: 0392
Zbujiti, il, en, ení; zbujniti, il, ěn, ění = bujným učiniti, muthig, übermuthig machen. — se = zbujeti. Jelen se z-nil. Us. Dch.

412942   Zbujnati Svazek: 5 Strana: 0392
Zbujnati = zbujněti. Na Ostrav. Tč.

412943   Zbujnělec Svazek: 10 Strana: 0525
Zbujnělec, lee, m. = zbujnělý. Msn. II. 81.

412944   Zbujnělosť Svazek: 7 Strana: 1131
Zbujnělosť, i, f., Uippigkeit, f. Pdl.

412945   Zbujnělosť Svazek: 8 Strana: 0506
Zbujnělosť. Z. mody. Wtr. Krj. I. 85.

412946   Zbujnělý Svazek: 5 Strana: 0392
Zbujnělý = kdo zbujněl, wer üppig ge- worden ist. Z. šlechta, Ml., oř. Msn. Or. 66. Vz Vzbujnělý.

412947   Zbujněti Svazek: 5 Strana: 0392
Zbujněti, vz Zbujeti.

412948   Zbůjnica Svazek: 9 Strana: 0401
Zbůjnica, e, f., jm. místa u N. Hrozen- kova na Mor. Vck.

412949   Zbůjnice Svazek: 5 Strana: 0392
Zbůjnice, vz Zbojnice.

412950   Zbůjnický Svazek: 9 Strana: 0401
Zbůjnický meč. Slád. Jak. 39.

412951   Zbujnictví Svazek: 10 Strana: 0525
Zbujnictví, n. Sá. XX. 127.

412952   Zbůjník Svazek: 5 Strana: 0392
Zbůjník, vz Zbojník. Jede forman dolinú, z. za ním bučinú. Sš. P. 105.

412953   Zbujniti Svazek: 5 Strana: 0392
Zbujniti, vz Zbujiti.

412954   Zbujnodrzostný Svazek: 10 Strana: 0525
Zbujnodrzostný pych. Msn. Od. 239.

412955   Zbujnosť Svazek: 5 Strana: 0392
Zbujnosť, i, f. = bujnosť. Bern.

412956   Zbujňovati Svazek: 7 Strana: 1131
Zbujňovati, vz Zbujiti. Č. Kn. š. 315.

412957   Zbujný Svazek: 5 Strana: 0392
Zbujný = bujný. Z. vůle. Osv. V. 640.

412958   Zbujství Svazek: 5 Strana: 0392
Zbujství, n., das Banditen-, Räuberwesen, Räuberhandwerk. Na Mor. Tč., Dch.

412959   Zbuknouti Svazek: 5 Strana: 0392
Zbuknouti (čti: zblkn ...)= zblknouti, zaplápolati. Plamen zbukl. Na mor. Val. Vck.

412960   Zbulati Svazek: 5 Strana: 0392
Zbulati = sbořiti, einstürzen. — se. Cha- lupa se zbulala. Na Ostrav., u Místka na Mor. Tč., Škd. — Vz Zbuliti.

412961   Zbuliti Svazek: 5 Strana: 0392
Zbuliti, il, en, ení, zbulovati = zbulati. — co odkud. Větr zbulil komín se střechy = svalil, warf nieder. Na Ostrav. Té. — se. Chalupa se zbulila. Ib. Tč.

412962   Zbuněti Svazek: 7 Strana: 1131
Zbuněti, vz Buněti. Keď vetrík v listí zbuní. olov. Phľd. VII. 61.

412963   Zbuník Svazek: 7 Strana: 1131
Zbuník, a, m. = zbojník. Dol. Brtsch.

412964   Zbuník Svazek: 10 Strana: 0525
Zbuník v. zbujník, a, m. = dovádivý, rozpustilý hoch. Hoš. Pol. I. 146.

412965   Zbuníkovať Svazek: 10 Strana: 0525
Zbuníkovať = dováděti (o rozpustilých dětech). Hoš. Pol. 146.

412966   Zbuntovati Svazek: 5 Strana: 0392
Zbuntovati, aufrühren, auflärmen, durch einen Lärm aufwecken, aufwiegeln. — koho z čeho: ze spaní. Na Ostrav. Tč.

412967   Zbuoží Svazek: 5 Strana: 0392
Zbuoží, n. = zboží. Arch. II. 395.

412968   Zbúr Svazek: 5 Strana: 0392
Zbúr, u, m. = zbouření, die Empörung. Na Slov. Bern.

412969   Zbúra Svazek: 5 Strana: 0392
Zbúra, y, f. = zbouření, die Rebellion. Na Slov. P. Tóth. Trenč. M. 66. Z. oproti Nemcom. Phld. III. 3. 217. Gabriel Bethlen pozdvihol zástavu z-ry. Sl. let. I. 25.

412970   Zbúrání Svazek: 5 Strana: 0392
Zbúrání, n. = sbourání. Slov. Bern.

412971   Zbúranina Svazek: 5 Strana: 0392
Zbúranina, y, f. = sbořenina, sbořeniště, die Ruine. Na Slov. Bern.

412972   Zbúranisko Svazek: 5 Strana: 0392
Zbúranisko, a, n. = sbořenistě. Na Slov. Bern.

412973   Zbúraný Svazek: 5 Strana: 0392
Zbúraný; -án, a, o = sbouraný. Na Slov. Bern.

412974   Zbúrati Svazek: 5 Strana: 0392
Zbúrati = sbourati. Na Slov. Bern.

412975   Zburcovati Svazek: 5 Strana: 0392
Zburcovati = vyburcovati, aufstöbern» lärmend wecken. — koho. Sych. — z čeho: ze spaní. Jg. Myšlénka z dumy ji z-la. Vrch., Kká. Td. 73. — čím: boucháním na vrata.

412976   Zburčovaný Svazek: 7 Strana: 1131
Zburčovaný ze sna, geweckt. Pdl.

412977   Zburdachovati Svazek: 5 Strana: 0392
Zburdachovati = na burdachu vycediti. — co: obilí. Na Ostrav. Té.

412978   Zburdakati Svazek: 5 Strana: 0392
Zburdakati, zburdakovati, vz Zburda- kovaný.

412979   Zburdakovaný Svazek: 5 Strana: 0392
Zburdakovaný; -án, a, o = na jednou vymlácený a vyčištěný, svitý. Z. obilí. U Opavy. Klš.

412980   Zburlive Svazek: 5 Strana: 0393
Zburlive = bouřlivě, aufrührerisch, auf- wieglerisch. Na Slov. Bern.

412981   Zbúrlivosť Svazek: 5 Strana: 0393
Zbúrlivosť, i, f., aufrührerische Beschaf- fenheit. Na Slov. Bern.

412982   Zbúrlivý Svazek: 5 Strana: 0393
Zbúrlivý, aufrührerisch, aufwieglerisch. Na Slov. Bern.

412983   Zbúrne Svazek: 5 Strana: 0393
Zbúrne = zbúrlivě. Na Slov. Bern.

412984   Zbúrník Svazek: 5 Strana: 0393
Zbúrník, a, m., der Aufwiegler. Na Slov. Bern. — Z., osob. jm. Mor. Šd.

412985   Zbúrnosť Svazek: 5 Strana: 0393
Zbúrnosť, i, f. = zbúrlivosť. Na Slov. Bern.

412986   Zbúrný Svazek: 5 Strana: 0393
Zbúrný = zbúrlivý. Na Slov. Bern.

412987   Zburný Svazek: 10 Strana: 0525
Zburný = zpurný. Z. kůň. Chrud. Osv. 1887. 40.

412988   Zburtalovať Svazek: 5 Strana: 0393
Zburtalovať = pobouřiti. Na Slov. Ssk.

412989   Zbuřeć Svazek: 9 Strana: 0402
Zbuřeć = zabouchati. Slez. Lor. 81.

412990   Zbúření Svazek: 5 Strana: 0392
Zbúření, n. = zbouření. Na Ostrav. a Slov. Tč., Bern.

412991   Zbúřený Svazek: 5 Strana: 0392
Zbúřený; -en, a, o = zbouřený. Na Ostrav. a Slov. Tč., Bern. Hromy bijú, z-né sú ne- besa. Sl. ps. 69. Ona stála ticho a on ju pritisol k zbúrenému srdcu. Lipa 303. — čím. Celý sa trasie ako vetrom zbúrená jedľa. Klčk. Zb. III. 34.

412992   Zbúřený Svazek: 8 Strana: 0506
Zbúřený. Z. matka, Vz Matka.

412993   Zbuřić Svazek: 9 Strana: 0402
Zbuřić = zbouřením probuditi. S!ez. Lor 81.

412994   Zbuřice Svazek: 7 Strana: 1400
Zbuřice, e, f. = zbouření 1775. Mus. 1893. 250.

412995   Zbuřitel Svazek: 7 Strana: 1131
Zbuřitel, e, m., venator, zastr. 16. stol. Jgć XIV. 1. 15.

412996   Zbuřitel Svazek: 10 Strana: 0525
Zbuřitel, e, m., venator. Fagif. 36b.

412997   Zbúřiti Svazek: 5 Strana: 0393
Zbúřiti = zbouřiti. Na Slov. a Ostrav. Tč., Bern.

412998   Zbuřovati Svazek: 5 Strana: 0393
Zbuřovati, vz Zbouřiti.

412999   Zbůsti Svazek: 5 Strana: 0393
Zbůsti, zbodu, zboď, zboda (ouc), dl, den, ení; zbodnouti, ul, ut, utí; zbodati, zbodávati, zbodovati = dolů sbůsti, herab-, herunterstechen, herabstossen. Varaj, kráva tě zbodě. Slez. Šd. Vz Sbůsti. — Z. = popíchati, bodnutím raniti, wund stechen, zerstechen; zabodnouti, zabiti, erstechen, todt stechen. V. Z. koně (ostruhou bo- dnouti). Bos. — koho čím: mnohými ra- nami. Dvě kron. — koho kde. C. J. Cae- sara na radnici zbodali, V., v radnici. — co komu. Vzemše radu sprostně šesti poslóm oči zbodú. Alx. V. v. 164. a. (Alx. V. v. 2080., HP. 50.).

413000   Zbůsti koho Svazek: 9 Strana: 0402
Zbůsti koho. Chč. S. I. 370.