397001   Vzteklec Svazek: 8 Strana: 0490
Vzteklec. Vz Triek (3. dod.).

397002   Vzteklice Svazek: 4 Strana: 1243
Vzteklice, e, f. = pekelná dračice, furie, die Furie, 'Eyivvc. Sych, Koll. I. 306. Chopte ho, v-ce, na mučení. Shakesp. Tč. Která pekelná v. hubí nemilosrdněji křesťany nežli kníže, jenž poddané falešnou mincí podvádí. Ddk. IV. 176. — V. = červ zlého svědomí, die Furie des Gewissens. V. — V. = vzteklá osoba zlobivá, eine wüthende, böse Weibs- person. Sych. — V. = rostlina, zabilka, matonoha, jilek milný, mýlek, jilek mámivý, opilka, ocaska, šmatonoh, lolium tumulen- tum, die Dollgerste. D., Sl. les.

397003   Vzteklice Svazek: 7 Strana: 1097
Vzteklice. Cf. Mkl. Etym. 348.

397004   Vzteklík Svazek: 4 Strana: 1243
Vzteklík, a, m. = vzteklý člověk, ztře- štěný, nesmyslný, ein Rasender, toller Mensch, der Wütherich. V. — V. = člověk zuřivý, ukrutný, lítý, der Wütherich. Nej., Scip., Rvač. — V. = fučík, šaliplachta, der Toll- kopí. D., Lom.

397005   Vzteklík Svazek: 7 Strana: 1097
Vzteklík, syn Masopustův (smyšlené jni). Výb. II. 1633.

397006   Vzteklina Svazek: 4 Strana: 1243
Vzteklina, y, f. = vzteklosť, lyssa, die Tollsucht, Raserei, die Wuth. V. psí; ten pes má vzteklinu. Sych. Vz S. N. Vzteklinový jed, die Wuthgift. Nz. lk.

397007   Vzteklina Svazek: 10 Strana: 0509
Vzteklina, y, f., hydrophobia, rabies lyssa humana, Wasserscheu, Tollsucht. Ktt.

397008   Vztekliti se Svazek: 4 Strana: 1243
Vztekliti se = zlobiti se. Zlob.

397009   Vzteklivec Svazek: 4 Strana: 1243
Vzteklivec, vce, m., der Wütherich. Vz Vzteklec, Vzteklík, Vzteklenec.

397010   Vzteklivý Svazek: 4 Strana: 1243
Vzteklivý = vzteklý. Šm.

397011   Vzteklivý Svazek: 7 Strana: 1098
Vzteklivý stařec. Koll. III. 214.

397012   Vzteklo Svazek: 4 Strana: 1243
Vzteklo, wüthend, rasend, wild. Vz Vztekle. Tehdy sa prez padlých hromadné kopce na bratra v. valím, aby má smrť z jeho přišla ruky. Hol. 392.

397013   Vzteklosť Svazek: 4 Strana: 1243
Vzteklosť, i, f. = třeštění, nesmyslnosť, vztek, zšílenosť, pominulosť, pominulina, vzte- klina, běsnosť, die Wuth, Raserei, Tollheit, Tobsucht, Tollsucht. Jg., Nz., Šp. Vz S. N. V. psí (běsnosť, pominutí), hydrophobia. Vz o ní v Čs. lk. I. 209., 303., 89., II. 17., 205, 263., 46., III. 125., 51., IV. 284., V. 359., VII. 328., IX. 158. V. lichá, D., nemá, spurná, zuřivá. Šp. V. ho zachvátila. Kom. Svoboda mužom vtipným dávána byla, to- liko aby ta svoboda ve v. se nevydávala. Jel. Enc. m. 6. Náš národ v. divá kouše. Koll. I. 273. — V. = veliký hněv, der Grimm, grosse Zorn, die Wuth. K v-sti někoho při- vésti. V. V. svou na někom vyliti. D. Ústa v-stí naplněna byla. Flav. V. nepřátel. Kram. Mocně v. svou provodí. BR. II. 860. — V. moře (bouře), Ros., větrů, die Grimmigkeit, der Ungestüm.

397014   Vzteklota Svazek: 4 Strana: 1243
Vzteklota, y, f. = vzteklosť. Krok. II. 197., Dch., Koll. I. 360. Slepá v. Dch. Roz- lobenou zbúril sa mysľou a hrozne zazúril, až prudkými celý zmítal sa v-ty valmi; Ohnivú v-tu v srdeách pozahášať. Hol. 13., 50. (Šd. ).

397015   Vztekloun Svazek: 9 Strana: 0390
Vztekloun, u, m. Německý v. Nár. polit. 1898. č. 200, Nar. list. 1897. č. 341. odp.

397016   Vzteklství, n Svazek: 4 Strana: 1243
Vzteklství, n., insania, die Wuth. Ž. wit. 39. 5.

397017   Vzteklý Svazek: 4 Strana: 1243
Vzteklý = ztřeštěný, nesmyslný, zšílený, wüthend, rasend, toll. V. pes. V. Vzteká se, jakoby byl pokousán od vzteklého psa. Us. Hk. Máma krátká, táta dlouhý, děti kulaty, když vyjdou ven, jsou jako vzteklí (o ro- dičích a dětech nestejně velikých). U Žamb. Dbv. — V. = divoký, rozpustilý, toll, wild. To je v. chlap. D. — V. = prchlivý, zu- řivý, hněvivý, grimmig, zornig, wüthend. V. Byl celý v. Us. Oba dva krásní: jeden potměšilá liška, druhý vzteklý vlk. Dch. Zápas proměnil se v boj vzteklý. Pal. Děj. IV. 2. 227. Umějí bližní své i dosti vzteklé posnésti; Vlky pak vyznamenáni jsou lidé vzteklí; Jakážkoli vztéklá zvěř. BR. II. 19. a., 45. a., 787. — V. živly (rozbouřené, wild, ungestüm, reissend), Kom., voda (rychlá, bystřice). Har. To je tam vzteklý vítr. Us. Šd. V. ryk. Kká. Td. 127. Vzteknouti se, vz Vztěkati sě. Vztepati = vzhůru tepati, vybiti, bíti, schlagen, aufschlagen. — koho, se s kým, koho čím: holí. Us. Vztesk, lépe: stesk.

397018   Vzteklý Svazek: 7 Strana: 1098
Vzteklý = ztřeštěný. Po ženských v., weibertoll. Lpř. — V. = hněvivý, zlostný. Má v. zoubek. Us. — V. o živlech. V. moře. Št. Kn. š. 41.

397019   Vzteklý Svazek: 10 Strana: 0509
Vzteklý. Je to chlap vzteklá, sám sebe by zahryzl, kdyby na sebe dosáhl. Litom. 74.

397020   Vztěliti koho Svazek: 10 Strana: 0509
Vztěliti koho. Dor. S. Vít. 89b. 14. Sr. Stěliti.

397021   Vzteteliti Svazek: 4 Strana: 1243
Vzteteliti, il, en, ení = učiniti, aby se tetelilo, vzstřásti, erschüttern. — co: struny. Johanit. Vztíhnouti, vz Vztáhnouti.

397022   Vzteteliti se Svazek: 10 Strana: 0509
Vzteteliti se (strachem). Msn. II. 178.

397023   Vztěžiti Svazek: 10 Strana: 0509
Vztěžiti, vztáhnouti. Sotně šíji vzhoru vztěži, uzře, ano vrah pryč běží. Baw. E. v. 2090.

397024   Vztiekanie Svazek: 10 Strana: 0509
Vztiekanie = vztekání, vzteklosť. Chč. S. II. 199a. a j.

397025   Vztísniti Svazek: 4 Strana: 1243
Vztísniti, il, ěn, ění, vtěsňovati, aufdrän- gen. Šm. 289

397026   Vztkvostinice Svazek: 7 Strana: 1098
Vztkvostinice (!), e, f. = palác. Pohl.

397027   Vztlak Svazek: 4 Strana: 1244
Vztlak, u, m. Stroj pro v., der Auftriebs- apparat. Ck.

397028   Vztlak Svazek: 7 Strana: 1098
Vztlak. Vz MS. 62.

397029   Vztleskati Svazek: 9 Strana: 0390
Vztleskati, plaudere. Ž pni. XCVII. 8.

397030   Vztlouci Svazek: 4 Strana: 1244
Vztlouci, aufschlagen. Vz Tlouci. — kam. Vztlučete na dvéře. ZN. — se kdy. Sedmý den vztlukú sě skály spolu. Pass. 14. (Hý. ).

397031   Vztlouci Svazek: 7 Strana: 1098
Vztlouci. Avšak Arnošt naň nevztluče (naň se nedobýval). Arn. 1393.

397032   Vztlouští Svazek: 4 Strana: 1244
Vztlouští, adv., dick. V. jest ten dum 110 mil. Troj.

397033   Vztočiti Svazek: 4 Strana: 1244
Vztočiti, il, en, ení, vztáčeti, el, en, ení = vzhůru točiti, hinauf drehen o. win- den; podvrátiti, nepokojiti, aufwühlen, be- unruhigen. — co. Milosť tu nevztočí prchá- nie ostnec. Ms. 14. stol. Č.

397034   Vztočiti Svazek: 7 Strana: 1098
Vztočiti. Jakž náhle vietr pověne, tak se (moře) vzmutí, tak se vztočí. Št. Kn. š. 41. — čím. Hněv vztočí člověkem. Št. Ř. 4. a.

397035   Vztonati Svazek: 7 Strana: 1098
Vztonati. Ciesař vstona. Kat. 2235.

397036   Vztrašiti Svazek: 4 Strana: 1244
Vztrašiti, vz Vzstrašiti.

397037   Vztrčiti Svazek: 4 Strana: 1244
Vztrčiti, il, čen, ení; vztrkati, vztrko- vati, aufstecken. — co kam: na dům ma- kovici; péro za ucho. Ros.

397038   Vztresktati koho Svazek: 4 Strana: 1244
Vztresktati koho, corripere, tadeln, stra- fen. Ž. wit. 140. 5.

397039   Vztrh Svazek: 4 Strana: 1244
Vztrh, u, m. = vztrhnutl, vztržení, das Aufreissen, die Entreissung. — V. = vy- tržení ducha, die Entzückung. Víd. list., Kln. Bs. 207.

397040   Vztrh Svazek: 9 Strana: 0390
Vztrh, u, m., Entzückung. Šf. Vz Výtrh.

397041   Vztrhati Svazek: 4 Strana: 1244
Vztrhati, vz Vztrhnouti.

397042   Vztrhlý Svazek: 4 Strana: 1244
Vztrhlý = který se vztrhl, entstanden. V. bouře. Troj.

397043   Vztrhnouti Svazek: 4 Strana: 1244
Vztrhnouti, ul, utí; (vztrhu, zastr. ), hl, žen, ení; vztrhati, vztrhovati = vzhůru trh- nouti, vynésti, aufreissen, in die Höhe reis- sen, aufraffen; se — vytrhnouti se, povstati, entzücken. Jg. — co, koho. Rk. V. pla- vidla své výmluvnosti. Kos. Ol. I. 94. Tento ples mysl vztrhni. Msn. Or. 132. Budete spáti a nebudeť, kdo by vás vztrhl (zbudil). Št. — se. Vichr vztrže sě. Pass. — se od- kud: ze sna. Pass. — se kde. Vztrže se vítr na moři. Leg. Mezi králem Janem a vojvodami slezskými mnohé hádání se vztrhlo. Pulk. — kým. A jako bláznem jím vztrhachu. Hr. rk. 239.

397044   Vztrhnouti se Svazek: 9 Strana: 0390
Vztrhnouti se = rychle poeíri. Vztrhne se mu sračka, nemoc. Maš. ruk. 177b., 218b.

397045   Vztrhnouti se kdy Svazek: 7 Strana: 1098
Vztrhnouti se kdy. Vztrze sě vietr. AlxV. 532. S poledne vítr vztrh se. Jiří v. 236. — co odkud. (Matka) strze s sebe své zavitie. LA. 1. — koho kam. Čbán ji (lišku) na dno vztrze Hrad. 131. a. V třetie nebe byl vztržen; Sv. Pavel byl vztržen až do nebes. Št. Kn. š. 32., 107. — s kým kam. Spolu s nimi budem vztrženi v povětřie protiv Kristovi. Št. Kn. š. 24.

397046   Vztrk Svazek: 10 Strana: 0509
Vztrk, u, m. Nechte půtek, vztrků. Zvon VI. 105.

397047   Vztrkati Svazek: 4 Strana: 1244
Vztrkati, vstrkovati, vz Vztrčiti.

397048   Vztrmáceti Svazek: 4 Strana: 1244
Vztrmáceti, el, en, ení, rütteln, abpla- gen. Pass. 458. 2.

397049   Vztrnouti Svazek: 4 Strana: 1244
Vztrnouti, zastr. = vztrhnouti, sich er- heben. Cf. Bž. 46. Vztrne sě vítr. Výb. 1. 138.

397050   Vztrnouti Svazek: 10 Strana: 0509
Vztrnouti = ustrnouti Baw. E. v. 2087.

397051   Vztroubiti Svazek: 4 Strana: 1244
Vztroubiti, il, en, ení, vztrubovati, hin- aufblasen. — kam. Sedm popóv v sedm trub vztrúbichu. BO.

397052   Vztruditi Svazek: 4 Strana: 1244
Vztruditi (zastr. ), il, zen, ení; vztruzo- vati = trápiti, zarmucovati, quälen, plagen, betrüben. — co čím: svůj život robotou. Dal. — koho s kým. Dal.

397053   Vztruchliti Svazek: 4 Strana: 1244
Vztruchliti, il, en, ení, traurig machen - koho: lid. BO.

397054   Vztržení Svazek: 4 Strana: 1244
Vztržení, n. Byl jsem ve v. ducha. ZN. Vz Vztrh.

397055   Vztržeti Svazek: 4 Strana: 1244
Vztržeti, el, en, ení = vztáhnouti. Vz Tržeti. — čím kam. Člověk oblíbí krásu, žádosť k ní vztrží milostí nepořádnú. O ko- rábu Noe. Č.

397056   Vztržeti Svazek: 9 Strana: 0390
Vztržeti = táhnouti. Rozb. II. 145.

397057   Vztržlec Svazek: 7 Strana: 1098
Vztržlec, želce, m., areptius, zastr. Pršp. 43.

397058   Vztržný Svazek: 4 Strana: 1244
Vztržný = k trhu se vztahující, Markt-. V. přívoz. Ottersd.

397059   Vztřásti Svazek: 4 Strana: 1244
Vztřásti, vztřesu (zastr. vztřasu), vztřásl, vztřesen, ení; vztřásati = vzhůru třásti, schütteln, aufschütteln. Z. klem. 82. b., Št. Řeč. 121. b. — co. Lev hřívu vztřese. Puch. — se = zatřásti se, sich schütteln, erheben. Vztřasú se drva. Rkk. — se od čeho (báti se). Ps.

397060   Vztřásti se Svazek: 8 Strana: 0490
Vztřásti se. Všichni udi se v něm vztřasu. Hrad. 145.

397061   Vztřepati Svazek: 4 Strana: 1244
Vztřepati, aufwirbeln. — co odkud. Duše prut se dotkl lásky čarovný a jak motýly tam se květiny vztřepal čarokrásné blaha sny. Čch. Bs. 104.

397062   Vztřesení Svazek: 7 Strana: 1098
Vztřesení, n , Erschütterung. V. všech součástek svižných. Pal. Rdh. I. 393. Každý zvuk jest výraz moci v-né. Ib.— Koll. III. 121.

397063   Vztřeskotání Svazek: 10 Strana: 0509
Vztřeskotání, n., corruptio. Z. kap. čís. 29. 10. Sr. Vztřesk.

397064   Vztřeštěti Svazek: 4 Strana: 1244
Vztřeštěti = praskati, praštěti, knarren, prasseln. Vztřeštěchu osi (osy) i kola. Výb. 1. 1127. 11., Alx. A. v. 1847. (HP. 45. )., St. skl.

397065   Vztřiesti se Svazek: 7 Strana: 1098
Vztřiesti se, contremere. Ž. kl. 76. 19. a j.

397066   Vztuha Svazek: 4 Strana: 1244
Vztuha, y, f. = vztuha, pentle, ztužka, das Band. Kln. Bs. 207.

397067   Vztuha Svazek: 7 Strana: 1098
Vztuha, y, f., liga. Pršp. 68.

397068   Vztuhati kde Svazek: 10 Strana: 0509
Vztuhati kde. V tejto masti stará (masť) vztuhá (tuhne). Drk. dram. 262.

397069   Vztúlati sě Svazek: 9 Strana: 0390
Vztúlati sě, circumire. Ž. pod. LVIII., 15.

397070   Vztužiti Svazek: 4 Strana: 1244
Vztužiti, il, en, ení. — se kde. Vztužil se jest ve mně duch můj. Ps. ms.

397071   Vztužiti se Svazek: 7 Strana: 1098
Vztužiti se. Citat je z Ž. kl. 142. 4.

397072   Vztvořiti Svazek: 4 Strana: 1244
Vztvořiti = stvořiti. Kat. 1845.

397073   Vztvrnný Svazek: 4 Strana: 1244
Vztvrnný, vz Vztvrný.

397074   Vztvrnosť Svazek: 4 Strana: 1244
Vztvrnosť, i, f. = osupilosť, naježenosť. Manžel pustě v srdce velikú vztvrnosť a zlosť proti zlosti. Št. V. ukliditi. Št.

397075   Vztvrnosť Svazek: 7 Strana: 1098
Vztvrnosť. Za první Št. polož : N. 40. 10.

397076   Vztvrný Svazek: 4 Strana: 1244
Vztvrný, vztvrnný = osupilý, odbojný, vzpurný. Vz Ztvrný. Kšch. Nedražďte sebe vztvrnú řečí bez potřeby aneb marnú. Št. N. 67. 35. Neroďte vztvrnni býti (rebelles). BO. Oni jdú k nám v množství vztrnném (in multitudine contumaci). BO.

397077   Vztyčeně Svazek: 4 Strana: 1244
Vztyčeně, vztýčeně, emporgerichtet, stolz. V. si vyšlapovati. Kos. 01. I. 276.

397078   Vztyčený Svazek: 4 Strana: 1244
Vztyčený, vztýčený; -en, a, o, aufrecht- gestreckt, steifaufrecht. V. = docela rovný a přímý n. p. lodyha věženky plché. Rst. 520. V. ruka. Kká.

397079   Vztyčený Svazek: 7 Strana: 1098
Vztyčený. Ruce nad hlavou v-né. Hrts. Medvěd na zadních nohou v-ný. Vlč.

397080   Vztyčichvost Svazek: 7 Strana: 1098
Vztyčichvost, a, m., alzarabo, pták. Brm. II. 2. 173.

397081   Vztyčiti Svazek: 4 Strana: 1244
Vztyčiti, vztýčiti, vztyč, če (íc), il, en, ení; vztyčovati = vyzdvihnouti, zpřímiti, emporheben, emporrichten, aufrichten, auf- stellen. -- co: kopí. Ráj. Kůň hřívu vzty- čil. Nej. V. prapor, aufhissen, aufpflanzen, Dch., hlavu, Us., hrdlo. Mt. S. I. 180. Vy svatou vztyčte moc. Kká. K sl. j. 7. — co kam: k nebi. Č. Lilie vodní proti zásvitu dnovému kalíšky vztyčuje. Č. — se. Tu sě dvořák ihned vztyči. Žk. 436. — se čím. Zajíc se vztyčil, Kom., zadními běhy. — se kdy. Hektor v horlivosti se vztyčí. Troj. — kde kdy. Krvavý prapor byl toho času v Praze vztyčen. Ddk. IV. 216. — co, se kde. Blud svou hlavu nevztýčí pod vítěz- nou patou. Čch. Mch. 24. Na loži se vztýčil. Vrch. Pomořané vztýčili kříže na hradbách. Ddk. III. 165. Matěj Londa dal vztýčiti na voze svém korouhev táborskou. Pal. Děj. III. 3. 65. — co, se jak. Obrovskou se vztýčil mocí. Vrch. Vztyč se v pravou výš. Kká. Š. 83. On vztýčí hrdě svou hlavu. Tč. exc. Holka sosnou se vztýčila (jako sosna). Us. Přidrž se spíše sloupu, jenž vztýčen jest pevností skály. Ddk. V. 15. — se proti čemu. A apoštol tudy proti němu (bludu) vztyčuje se. Sš. II. 55.

397082   Vztyčiti co kde (kam Svazek: 7 Strana: 1098
Vztyčiti co kde (kam). V. kolmici na přímce v bodě A. Us. Pdl. V bodě A v. kolmici AK na přímku BD. Jd. Geom. 1. 9. Vztyčil v Miletě prapor odboje. J. Lpř. — se z čeho jak. Skokem ze sna. Kká.

397083   Vztyčivý Svazek: 4 Strana: 1244
Vztyčivý = vzpřímivý, aufsteigend. V. směr. Rostl.

397084   Vztyčnořitka Svazek: 7 Strana: 1098
Vztyčnořitka. Cf. Kk. Mot. 146.—148.

397085   Vztyčnořitka Svazek: 9 Strana: 0390
Vztyčnořitka, y, f. motýl. Vz Stein. 79.

397086   Vztyčnořiťka, y, f Svazek: 4 Strana: 1244
Vztyčnořiťka, y, f., pygaera, motýl. V. lipová, p. bucephala, der Lindenspinner, Wappenträger; v. topolová, p. anachoreta, der Korbweidenspinner, Einsiedler; v. vr- bová, p. anastomosis, der Lorbeerweiden- spinner, Espenspinner; v. rudoskvrnná, p. curtula, der Rosenweidenspinner; v. osy- ková, p. reclusa, der Rosmarinenweiden- spinner. Vz Km. 1878. 599.

397087   Vztyčný Svazek: 7 Strana: 1098
Vztyčný. Cf. Vztyk. Rgl.

397088   Vztyčný Svazek: 10 Strana: 0509
Vztyčný střech v tělocv. Rgl.

397089   Vztýchati se Svazek: 4 Strana: 1245
Vztýchati se = vzstýchati se = ustýchati, ostýchati, obávati se, sich scheuen. Kto je čím zlým vinen, vztýchá sě, zdali snad o něm to šepcí. Št. Vz Vzstýchati.

397090   Vztyk Svazek: 4 Strana: 1245
Vztyk, u, m., die Berührung. V. v tě- locv. Vz KP. I. 416.

397091   Vztýlati Svazek: 4 Strana: 1245
Vztýlati, aufbetten. Vz Stláti. — co kdy kam. V ostatní si ešte mdlobe na hrob vztýla nádej novú. Kyt. 1876. 31.

397092   Vztytrati Svazek: 4 Strana: 1245
Vztytrati, murmeln. Ž. wit. 58. 6. Cf. Tytrati.

397093   Vzúbek Svazek: 4 Strana: 1245
Vzúbek, bku, m., rostl. Mor. Hrb.

397094   Vzúpělý Svazek: 10 Strana: 0678
Vzúpělý. Vykřikla vz-lým hlasem. Zl. Pr. XXIII. 242.

397095   Vzúpění Svazek: 4 Strana: 1245
Vzúpění, n., das Wehklagen. Čch. Bs. 119.

397096   Vzúpěti Svazek: 4 Strana: 1245
Vzúpěti, zastr., ěl, ění = žalostivě vzkři- četi, wehklagen, heulen, aufschreien. — abs. Vzúpěl Václav. Čch. Mch. 53. — jak. Kas- sandra vzúpie velikým hlasem. BO., Troj. I vzúpichu skřekem vsie strašivo. Rkk. 51. — ke komu: k otci. Msn. Or. 74. — nač. Proto na císaře ves lid vzúpí. Dal. 57. Každý na své hoře vzúpí. Hr. rk. 413. Od těchto haduov hryzeni budete dotud, až na svůj život vzúpíte. Pass. 924.

397097   Vzúpěti Svazek: 10 Strana: 0509
Vzúpěti, sr. Vzeúpěti.

397098   Vzupřímiti Svazek: 4 Strana: 1245
Vzupřímiti, il, en, ení, vzupřímniti = upřímým učiniti, aufrichtig machen. Mus.

397099   Vzuvadlo Svazek: 4 Strana: 1245
Vzuvadlo, a, n. = zuvadlo, der Auszieher, Stiefelknecht, V.

397100   Vzvábiti koho čím Svazek: 10 Strana: 0509
Vzvábiti koho čím. Sečením jej vzvábíš k sobě. Baw. E. v. 3194.

397101   Vzvadce Svazek: 4 Strana: 1245
Vzvadce, e, m., v Jg. Slov. chybně m.: zvodce. Č.

397102   Vzváděti Svazek: 4 Strana: 1245
Vzváděti, vz Vzvednouti.

397103   Vzvaliti Svazek: 4 Strana: 1245
Vzvaliti, il, en, ení, aufwälzen. Jg.

397104   Vzvaliti co nač Svazek: 9 Strana: 0390
Vzvaliti co nač. Rozb. III. 725.

397105   Vzvařiti Svazek: 4 Strana: 1245
Vzvařiti, il, en, ení, aufkochen; se, auf- sieden, aufwallen. St. skl. II. 253.

397106   1. Vzváti Svazek: 4 Strana: 1245
1. Vzváti, vzvíti, vzvěji, ál, át, án, átí, ání; vzvívati = vzhůru váti, aufwehen. Sloupy prachové vzváli. Kam. Imě božie.

397107   2. Vzváti Svazek: 4 Strana: 1245
2. Vzváti, vzovu. Vz Vzývati. — co. Imě božie vzovu. Ž. klem. 115. 13.

397108   2. Vzváti Svazek: 7 Strana: 1098
2. Vzváti. A uslyš ny v den, kteréhož vzovemy tě. Kar. 75.

397109   Vzvázati Svazek: 4 Strana: 1245
Vzvázati (vz Vázati), vzvazovati = při-, u-, zavázati, um-, aufbinden. Jg. — co: boj = začíti. Alx. — co komu kam. Provaz mu na šíji vzvázali. Dal. Vzvazují na lid břemena. Št. Jho na jich hlavy vzvázav je v pluh spřeže. Troj. Vzem drva i vzváza na syna. BO. — co komu proč. Na biř- mování císař knížeti roucho vzváže a Otokar jemu říkati káže. Dal. k. 78. — co kde jak. A tak zbita (káza jej) za rucě i za nohy na kříži v. Pass. 23. (Hý. ). — se k čemu: k boji (připraviti se). Dal. Jir. 101.

397110   Vzvážiti Svazek: 4 Strana: 1245
Vzvážiti = vážiti, wagen, daransetzen; abwägen. — co: sbožie. Dal. k. 57.

397111   Vzvedení, n Svazek: 4 Strana: 1245
Vzvedení, n., vz Vzvésti. O hranice v. Půh. II. 428.

397112   Vzvedený Svazek: 4 Strana: 1245
Vzvedený; -en, v, o, vz Vzvésti. Když kto má právo stané a vzvedené ze škod neb z jiné zástavy. Arch. II. 500. Přísaha na Boha v-ná jest najvyššie. Hus I. 104.

397113   Vzvěděti Svazek: 4 Strana: 1245
Vzvěděti, vzvím, vzvěz, vzvěděl, děn, dění; vzvídati = dověděti se, zvídati, erfah- ren, zu erfahren suchen. — abs. Kací sú lidé, bylo jim v. Jir. Anth. I. 3. vyd. 77. 21. Vzviem, jestli vóle boží; vzviem, učiní-li to; Nebudeš-li bdieti, příduť jako zloděj a nevzvieš, v kterú hodinu přijdu k tobě (Jan 3. ); Také otázal jie, aby mohl v., jest-li příchylna k přivolení; Nic nenie přikryto, by nebylo zjeveno, ani skryto, by nebylo vzvědíno (Luk. 12. ). Hus I. 254., II. 4., 58., 217. Nic tak tajno, by nebylo vzvěděno. ZN. — co, koho. Když Břecislav ji tu vzvědě (o ní zvěděl). Dal. Kterážto strana těla bude i jediným jehly uhodnutím ura- žena, vzví to duše, učije; Pravdy o Bohu nechtiec vzvěděti. Št. Adrianus chtě v. svú moc. Výb. II. 6. Když Přemysl tu řeč vzvědě. Dal. 27.; 116. Když skonání sv. Arnulfa vzvěděl, sezval k sobě okolní biskupy. Pass. mus. 332. Čte (své vojíny) z jitra až do noci, však nevzvědě všie své moci. Alx. V. v. 159. a. A tak má v. pravdu. Hus I. 247. Chce-li kto rád v. mnoho věr i sich i oněch, čti o božiem městu knihy sv. Augustina. Št. Také 12 větróv vzvědě. St, skl. — co na kom. Páni na chlapě vzvěděchu jeho jmě. Dal. Jir. 12. — co jak: po posle. Alx. 1131. — kým. Vzvěděla jest duchem svatým. Hr. rk. 187. — co o kom. Kteří na tvrziech ostali biechu, vzvěděvše o svých, všichni sběhú. Dal. 125. — co do koho. Do něhož vieru i hrdinstvo vzvědě. Dal. k. 103. 44. — se čím. Když se mateří vzvě- děla (poznala se býti matkou). Výb. — že. Vzvěděv, že papež... Dal.

397114   Vzvěděti co Svazek: 7 Strana: 1098
Vzvěděti co. Ž. kl. 52. 5., 138. 23., Št. Kn. š. 149., 157., 183. Když ty věci vzvědě. Alx.

397115   Vzvednouti Svazek: 4 Strana: 1245
Vzvednouti, ul, ut, utí; vzvésti, vzvedu, vzvedl, den, ení; vzvoditi (Ž. wit. Annal. 8. ), il, zen, ení; vzváděti, ějí, ěl, ěn, ění, vzvo- zovati = vzhůru vésti, aufführen, in die Höhe führen; vésti, uvésti, führen, einführen. — co: oči. Jg., BO. Vzvedl oltáře. Bj. A to by najspíše vzvedli, kdyby svých otcův almužen zle utracovati nedali. Hus I. 464. Hlavy vzvedše. Št. N. 119. 28. — čeho: očí. Leg. — co kam. Vzvedl mě nad stezky pravdy. Ps. ms. A ti jej mají vzvésti na dědiny pohnaného. Arch. II. 92. Všecky strasti i rány vzvede pán na tě, až tě i po- tře. Hus 1. 57. Protož aj já vzvedu zlé věci na dóm Jeroboam. Ib. I. 446. Vzvede na tu chodbu; Vzvede je na horu. Št. N. 246., 12., 282. 1. Ktož obdrží, toho má rychtář vzvésti na to zbožie. Ms. pr. pr. Nevzvedu ruky své na mazaného božieho. Bj. — co proč. Vzvedl kámen na znamenie. BO. An juž sotně vzvodí oči znojem, mdlobú. Alx. Šf. v. 24. (HP. 94. ). — co komu: smlouvu (uvésti). Bib. Vzvodí mi ucho (vyzdvihne). Ben. — co nad kým. Vzvede svú ruku angel nad Jeruzalemem, aby jej zatratil. Bj. I vzvede duch svój nad zemiú. Anth. Jir. 4. v. I. 57. — koho proti komu. Vzvodíš své svědky proti mně. BO. — co jak. Tu noc vzvede krále bez spanie. BO. — kde. Nediem, by duch sv. i starého nemohl, když ráčí, v své cestě vzvésti. Št. N. 128. 23.

397116   Vzvěji Svazek: 4 Strana: 1245
Vzvěji, vz Vzváti.

397117   Vzvelbiti Svazek: 4 Strana: 1245
Vzvelbiti, vz Vzvelebiti.

397118   Vzvelebení Svazek: 4 Strana: 1245
Vzvelebení, n., die Verherrlichung, Ver- schönerung. Vz Vzvelebiti. O, co jest takých pochlebníkóv Kristových, jenž pro zboba- cenie a pro v. světské chtie býti duchovni. Hus I. 259.

397119   Vzvelebený Svazek: 4 Strana: 1245
Vzvelebený; -en, a, o, verherrlicht, ver- schönert, gepriesen. — proč. Judáš od spa- sitele k biskupstvie vyvolený, pro lakom- stvie kterak jest v-ný? Hus I. 184. —kde. Buď s pánem Ježíšem pokorný, neb tak budeš vedlé něho v-ný. Hus I. 184.

397120   Vzvelebiti Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvelebiti, il, en, ení (zastr. zvelbiti), vzvelebovati = velebným činiti, magnificare, verherrlichen. Ž. wit. 33. 4. marg. — koho jak: v chvále. Proch. Pravice tvá, Hospo- dine, vzvelebena jest v silnosti. Anth. Jir. I. 3. v. 6. Máme veliké povýšenie nad an- gely, že člověctví jest nad ně v pánu Ježí- šovi vzvelebeno. Hus I. 207. Slavně zvelbil sě jest (Hospodin). Ž. kl. — čím. Tú řečí i Krista i jeho matku v-la a zákonníky rú- havé potupila. Hus II. 105. — kde. Aby Bóh byl vzveleben jako na urozeném slepém. Hus I. 351.

397121   Vzveličení Svazek: 4 Strana: 1246
Vzveličení, n., die Vergrösserung.

397122   Vzveličený Svazek: 4 Strana: 1246
Vzveličený; -en, a, o = povýšený, ver- grössert, erhaben, berühmt. Rkp. Č.

397123   Vzveličitel Svazek: 4 Strana: 1246
Vzveličitel, e, m., magnificans, der Ver- grösserer, Verherrlicher. Bj.

397124   Vzveličiti Svazek: 4 Strana: 1246
Vzveličiti = veličiti, velebiti, preisen. — koho: Boha. St. skl., Ž. wit. 137. 2. a j., Hr. rk. 189. — se. Hr. rk. 185. V-li sú sě a vzbohatěli. BO. — co jak. Neb vzveličil jsi nade vše jmie svaté tvé. Ž wit. 137. 2.

397125   Vzveseliti Svazek: 4 Strana: 1246
Vzveseliti, il, en, ení, erheitern. — se, exultare, frohlocken. Ž. wit. 9. 16

397126   Vzveseliti se na čem Svazek: 10 Strana: 0509
Vzveseliti se na čem. Na spasiteli tvém vzveselí se náramně. Kar. 83.

397127   Vzvěsiti Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvěsiti, zastr. = pověsiti. Kat.

397128   Vzvésti Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvésti, vz Vzvednouti. Kat. 496., Ž. 118. 5.

397129   Vzvésti co kam Svazek: 9 Strana: 0390
Vzvésti co kam. ? tobě oči moji vzvodím. Modl. ms. XXXVI. 60.

397130   Vzvěstování Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvěstování, n., die Verkündigung. Pa- stýři přišli, aby dietě vedlé v. angelského v jesličkách nalezli. Hus II. 24.

397131   Vzvěstovaný Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvěstovaný; -án, a, o, verkündigt.

397132   Vzvěstovati Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvěstovati, annuntiare, verkündigen. Z. wit. 147. 19. — co komu kdy. A těm jsú andělé v-li pokoj na Kristovo narozenie; Vzvěstuji vám radosť velikú. Hus II. 268., 24. (Tč. ). — kde. Ježíš nazaretský proto, že v Nazaretě jest vzvěstován i vychován. Hus III. 83.

397133   Vzvětřiti se Svazek: 7 Strana: 1098
Vzvětřiti se = sraziti se. GP.

397134   Vzvídati Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvídati, vz Vzvěděti.

397135   Vzvieci Svazek: 8 Strana: 0490
Vzvieci, zvieci. Cf. Gb. Km. -a. 20.

397136   Vzvieci Svazek: 9 Strana: 0390
Vzvieci, vz Viecě.

397137   Vzviniti Svazek: 4 Strana: 1246
Vzviniti, il, ěn, ění, vzviňovati, anschul- digen. —koho z čeho: ze škody. Dal. Jir. 97.

397138   Vzvírání Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvírání, n. = vření. Vodu do vření či v. uvésti. Sš. J. 82. (Hý. ).

397139   Vzvírati se Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvírati se = kypěti, vařiti se, über- wallen. D. — se čím. Vápno vzvírá se vo- dou Měst. bož. V. 185.

397140   Vzvláčeti Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvláčeti, vz Vzvléci.

397141   Vzvládati Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvládati, vz Vzládnouti.

397142   Vzvládnouti Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvládnouti, ul, utí; vzvlásti, vzvládati, schalten. Vz Vlásti. — abs. Až vzvládne (sil nabude), přijde zase do školy. U Uher. hr. Tč. — čím. Bóh vzvládne krajinami, dominabitur. Ž. wit. 58. 14.

397143   Vzvlásti Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvlásti, vz Vzvládnouti.

397144   Vzvlášče Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvlášče = zvláště. V. jim slibujem. List. z r. 1482. Tč. Vz Vzláště.

397145   Vzvláštiti Svazek: 7 Strana: 1098
Vzvláštiti, distinguere. Ž. kl. 105. 33.

397146   Vzvléci Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvléci (vz Vléci), vzvléknouti, ul, ut, utí; vzvlékati, vzvlíkati, vzvláčeti = obléci, an- ziehen. — co: žínici. Z. wit, 34 13. — co kam. Posvátné roucho na sie vzvlek jide do jeskyně. St. skl. Sukni na se vzvlek. Hr. rk. 61. — koho = smýkati. Jg. — koho proč: pro kořisť. St. skl.

397147   Vzvléci Svazek: 7 Strana: 1098
Vzvléci. Bych, svleka mé všecky hřiechy s sebe, vzvlekl na sě tvú vši vóli Pravn. 2258.

397148   Vzvléci na sě což najhoršieho Svazek: 9 Strana: 0390
Vzvléci na sě což najhoršieho = obléci. Kn. rožm. či 270.

397149   Vzvlečka Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvlečka, y, f., indivium, zastr. Rozk. 91.

397150   Vzvlek Svazek: 7 Strana: 1098
Vzvlek, u, m., indumentum, oblek, zastr. Pršp. 67.

397151   Vzvlékati Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvlékati, vzvléknouti, vz Vzvléci.

397152   Vzvlíkati Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvlíkati, vz, Vzvléci.

397153   Vzvod Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvod, u. m. = vzcedení (v zboží), die Einführung in die Güter. St. skl. I. 58. V. jest druhý stupeň exekuce. Vz Exekuce.

397154   Vzvodce Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvodce, e, m. = kdo vzvod vykonává, Sequester. Veleš.

397155   Vzvoditi Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvoditi, vz Vzvednouti. Z. wit, Ann. 8.

397156   Vzvoditý Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvoditý = zdvíhací, Zug-, Heb-. V-tý most. Dal. 28.

397157   Vzvodněti Svazek: 9 Strana: 0390
Vzvodněti = vodnxim se státi. Uvrz tři zrna soli (v krev sstydlú), tehdyť hned vzvodní (ta zrna). Maš. ruk. 203a.

397158   Vzvola Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvola = vzvolal, zavolal, a, o (zastr. ). Kat.

397159   Vzvolací Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvolací věta, vz Věta, Brt, S. 3. vyd. 12. V. akkusativ na označení podivu. Kýho výra! Ďasa! Ba věru! Brt, S. 12. 5.

397160   Vzvolání, n Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvolání, n., vz Exklamace.

397161   Vzvolati Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvolati = vzhůru volati, auf-, ausrufen. Bj. — na koho. Dal. Když vzvolaju na tě, cum clamavero. Ž. wit. 140. 1. — ke komu. Ps. ms. — odkud jak. Vzvola s skály hlasem v lese zvučným. Rkk. 20.

397162   Vzvolati koho Svazek: 10 Strana: 0509
Vzvolati koho. Baw. Ap 208b.

397163   Vzvolenec Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvolenec, nce, m., electus, der Erwählte. Ž. wit. 77. 31., ZN. Poďte v-ci otce mého do královstvie nebeského. Výb. II. 16.

397164   Vzvolení, n Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvolení, n., die Wahl.

397165   Vzvolený Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvolený; -en, a, o, erwählt, gewählt. V. kniežata. Ž. kl.

397166   Vzvoliti Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvoliti, il, en, ení, eligere, erwählen. Ž. wit. 24. 12., Pass. — koho čím. Dět- mara biskupem si vzvolil. Pulk. Proboštem jej vzvolichu. Hr. rk. 9. — co jak. Podlé jich rady korunu (země) vzvoli. Dal. — koho k čemu. Us. Aj ten od Krista k úřa- du biskupstvie byl vzvolen, avšak dveřmi nevšel, neb jest zloděj byl. Hus I. 211.

397167   Vzvoliti koho čím Svazek: 7 Strana: 1098
Vzvoliti koho čím. Sobě matku vzvolil jest čistú pannu Št. Kn. š. 71. — koho več. Neb jest jistě vzvolil ny v syny. Ib. 47.

397168   Vzvon Svazek: 10 Strana: 0509
Vzvon, u, m. Baw. Ar. v. 5719.

397169   Vzvonec Svazek: 10 Strana: 0509
Vzvonec, nce, m. Baw. Ar. v. 3202.

397170   Vzvoniti u Svazek: 7 Strana: 1098
Vzvoniti u veliký zvon. Výb. 1. 577.

397171   Vzvozovati Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvozovati, vz Vzvednouti.

397172   Vzvratný Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvratný; -ten, tna, o, vz Zvratný. V. všecka obec proti vévodám. BO.

397173   Vzvrci Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvrci, vz Vzvrhnouti.

397174   Vzvrhnouti Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvrhnouti, ul, ut, utí; vzvrci, vzvrhu, vzvrz. vzvrhl, žen, ení; vzvrhovati = vrhnouti, aufwerten. — co odkud kam. Vzvrha na suk uzdu s koně. St. skl.

397175   Vzvrhnouti Svazek: 7 Strana: 1098
Vzvrhnouti, projicere. Ž. kl. 76. 8. — koho kam. Na lésu jej vzvrhše. Pass. mus 432.

397176   Vzvrhnoutí koho kam: na Svazek: 10 Strana: 0509
Vzvrhnoutí koho kam: na drevo = ukřižovati, oběsiti. — Baw. E. v. 2397, 2968. — čím = pohrdnouti. Baw. E. v. 1431.

397177   Vzvrhovati Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvrhovati, vz Vzvrhnouti.

397178   Vzvrtrati Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvrtrati, vzvytrati = vzbouřiti. — se proti komu. Rozpáčí se a vzvrtří protiv Bohu. O 7 vstup. Št.

397179   Vzvřieti Svazek: 10 Strana: 0509
Vzvřieti, exastare. V. až do nebe. ML. 18a.

397180   Vzvučeti Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvučeti, el, ení, ertönen. Vzvúčí trúba. BO.

397181   Vzvučeti Svazek: 7 Strana: 1098
Vzvučeti, intonare, Ž. kl. 28. 3, buc- cinare. 80. 4.

397182   Vzvuk, u Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvuk, u, m. = zvuk. Vzvuk trúby vznieše. BO. Předivný v. Pass. 14. (Hý. ).

397183   Vzvykání Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvykání, n., die Angewöhnung. Jazyk dán jest člověku k v. (ad exercitium). Hus I. 232.

397184   Vzvykati Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvykati, vz Zvykati a předcház.

397185   Vzvýše Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvýše, e, f, holocaustum, das Brand- opfer. Ž. wit. 39. 7. Cf. Vzdviž

397186   Vzvýšení Svazek: 10 Strana: 0509
Vzvýšení, n., excellentia. Pat. Jer. 138. 15.

397187   Vzvýší Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvýší = na výši, in die Höhe, hoch. Ta (vieže) buď zvýší až do nebe. Dal. Vzvýší, vzšíří, vzdélí, vzhloubí, jsou příslovkové tvary m. přídavných vysoký, široký, dlouhý, hlu- boký. Tvořeny jsou tak jako nazejtří od zejtra. Vzvýší a vzšíří připouštějí též krátké i jakožto akkus. od výše, šíře a mohou býti objasněny druhotvarem: ve výšku čili vz výšku, v šířku čili vz šířku. Mk.

397188   Vzvýší Svazek: 7 Strana: 1098
Vzvýší, vz Vzdálí (dod.).

397189   Vzvýšiti Svazek: 4 Strana: 1246
Vzvýšiti, il, en, ení; vzvyšovati, erhöhen. co, se jak. Vzvýšmy jmě jeho v jedno. Ž. wit. 33. 4. Příchozd, jenž s tebú bydlí v zemi, vzvyš sě nad tě. Hus I. 56 On se vzvýšil nevidomky nade všecky svoje vr- stevníky. Us. Tč.

397190   Vzvytrati Svazek: 4 Strana: 1247
Vzvytrati, vz Vzvrtrati.

397191   Vzývač Svazek: 4 Strana: 1247
Vzývač, vzyvač, e, m., der Anrufer, Ver- ehrer, Anbeter. Oba ctitelé a v-či Genia jsou byli slavjanského. Koll. I. 241., D.

397192   Vzývačka Svazek: 4 Strana: 1247
Vzývačka, vzyvačka, y, f., die Anruferin, Verehrerin, Anbeterin.

397193   Vzývání Svazek: 4 Strana: 1247
Vzývání, n., die Anrufung. V. svatých. Vz S. N.

397194   Vzývanka Svazek: 4 Strana: 1247
Vzývanka, y, f.. die Erwählte, Geprie- sene. Koll. I. 62. Ale jiné jest, co přitahuje srdce moje k této vzývance. Koll. L 38.

397195   Vzývaný Svazek: 4 Strana: 1247
Vzývaný; -án, a, o, angerufen, verehrt, angebetet.

397196   Vzývatel Svazek: 4 Strana: 1247
Vzývatel, vzývatel, e, m., der Anrufer, Anbeter. Sš. l. 110., Měst. bož. I 295.

397197   Vzývati Svazek: 4 Strana: 1247
Vzývati, vezvati, vzovu, ůveš... vzovou, vzov a vezvu, vzvu, al, án, ání = nazývati (zastr. ), nennen, benennen; volati, rufen, an- rufen. Jg. — abs. Abraham budeš vzýván. BO. — koho čím (proč) = nazývati: zlo- dějem, St. skl., bláznem. Leg. Pro jeho sta- rosti počesť otcem jej vzývali. Výb., St. Naše bohy ďábly vzývá. Výb I. 294. Svato- krádcem se vzýváš. Hr rk. 339. Vás svědky toho vzývám v smrti hodině. Msn. Or. 53. Boha otcem v. Št. Nikto se židem nevzý- váše (confitebatur). BO. Múdrosť vzývaj přietelnicí svú. BO. Zlodějem ho písmo vzývá. Des Žej sě zborně vzýváš králem. Št. (Výb. I. 156. ). Chtě sě vzývati bohem. Alx. H. 2. 228. (HP. 65. ). V. se králem. Alx. — co, koho = volati. Milé dívky jméno vzýval. Puch. V. koho v den soužení. Proch. V. Boha, modly, V., boží jméno. Ros., ducha sv. Kom. Pakli se oba držíta dědiny před posly, že oba vzýváta svú dědinu, in An- spruch nehmen. Kn. rožm. 256. Vzývá Da- vida, er ruft den hl. Ulrich (dáví). Dch. Každý pozemský tvor tě vzývá. Sš. P. 66. Nebudem, nebudem v tom kláštore bývať, lebo mi nedajú moju milú vzývať. Sl. ps. 138. Boha vzývej a sám ruky přikládej. Prov. Šd., Tč. — (se) koho oč. V. někoho o něco. Us. Vzývali se Boha o zdravenie liečenia vašeho. Na Slov. Tč. — se odkud. Ta slova z úst lidu se vzývají. Us. — co, se jak. Hlasně Athenu vzýval. Cimrh. Vzý- vám modlitbou zem, první prorokyni; Vzý- vám rtoma čistýma Athenu. Msn. 119., 130. Toho vzývej věrú celú. Smil v. 433. Z hlu- bokosti své těžkosti tebe vzývám. Br. Do- věřujíce se Bohu jméno jeho doufanlivě vzývati. BR. II. 775. V. koho za bůh. Výb. 1. 286. Vzývali to dietě jménem otce jeho Zacharias. Pass. mus. 276. — kdy. Ty bohy vzývám na modlitbách svých. Msn. Or. 120. V núzi je v-li. Pass. mus. 322. Smrť v tram- potách vzýváme, a když přijde, zavíráme. Us. Šd. Vz V. co. — co kde Jenž vzývají jméno Pána našeho Jesu Krista na všelikém místě. Sš. I. 158. (Hý. ). — koho v čem. Budú nás v tom vzývati. Výb. II. 13. — čeho, šp. m.: co. Cf. Slov. 1. 391. V. an- dělů, šp. m.: anděly. Brt. — ke komu: k Bohu. Ros. — koho si proč. Ku po- moci někoho v. Č. Boha na pomoc, Kom., někoho na svědectvie. Pass. V. za nová dobrodiní, Měst. bož., za pomoc. Nz. — komu co. A všem jim jména vzývá (dává). Ps. ms. — koho nad kým: ducha sv. nad někým v. Kom.

397198   Vzývati koho Svazek: 7 Strana: 1098
Vzývati koho. A já vzyvu (vedle vzovu) je. Ž. kl. Deut. 32. — co, se kde čím (jak). Poněvadž se v-váme jeho dětmi; Neb těm Buoh die, ješto ústy v-vají jej otcem. Št. Kn. š. 47. V starém zákoně chtěl se jest často Buoh v. pánem. Ib. 47. — koho zač. Sv. Dominika zaň (za syna) snažně vzýval. Pass mus. 418.— kde jak. V kterémžby na věčnosť jméno to vzýváno bylo. Pož. 2.

397199   Vzyýši Svazek: 8 Strana: 0490
Vzyýši. Cf. Gb. Ruk. 512., List. fil. 1896. 321. (Z. na pavlači sedieše kněz. Rkk.), Mus. 1896. 375.

397200   Vzžádati Svazek: 4 Strana: 1247
Vzžádati = náhle žádati, begehren, wün- schen. — čeho proč. Někdy člověk smrti vzžádá pro práci. Št. Kn. š. 243. 4.

397201   Vzždáti Svazek: 4 Strana: 1247
Vzždáti, vzždu a vzždám, al, ání = oče- kávati, erwarten. — koho Vzždiž Hospo- dina. Ž. Kap. 26. 14. (Č. ). Vz Vždáti.

397202   Vzžéci Svazek: 10 Strana: 0509
Vzžéci. Slunce se chce až v. Baw. E. v 1179.

397203   Vzžehrati Svazek: 4 Strana: 1247
Vzžehrati, vzžehram a vzžehři, al, ání = žehrati, rozhorliti se, sich ereifern. — na někoho. Št. Kn. š. 124. 22. Vz Vzsúditi.

397204   Vzželeti Svazek: 4 Strana: 1247
Vzželeti, el, ení = poželeti, nalit žalosť cítiti, bedauern, Mitleid fühlen. A nevzže- leji (nebudu želeti). Ž. Uviezne-li trn v noze, všichni údové sběhnú sě, vzželejí. Št.

397205   Vž Svazek: 4 Strana: 1247
Vž se sesouvá: dyť, dycky m.: vždyť, vždycky. Us. Brt.

397206   VŽ Svazek: 8 Strana: 0490
VŽ. Z vž se v odsouvá: ždycky. Gb. H. ml. I. 437., Dšk. Jihč. I. 26.

397207   Vžac Svazek: 9 Strana: 0389
Vžac = vz'ti. Slez. Lor. 80.

397208   Vžádati Svazek: 9 Strana: 0390
Vžádati (vzžádati), invocare. Vžádaj mne. Ž. pod. XLIX. 15. — Vžádati se kam: do cechu. 1518. Arch. XVII. 258.

397209   Vžádati se Svazek: 10 Strana: 0509
Vžádati se, expavescere, žasnouti. Ev. seit. Marc. 16. 6.

397210   Vžalářiti Svazek: 4 Strana: 1247
Vžalářiti, il, en, ení, vžalařovati, ein- kerkern. — koho. Sš. Sk. 199.

397211   Vžalovati nač Svazek: 10 Strana: 0509
Vžalovati nač: na tělo. Smrť 48.

397212   Vžasnouti se Svazek: 4 Strana: 1247
Vžasnouti se. Vžiesneť sě nebožátko. Hrad. 135. a.

397213   Vžasnouti se Svazek: 10 Strana: 0509
Vžasnouti se. Pror. ol. Vz Zžasnouti se.

397214   Vžblunkati Svazek: 4 Strana: 1247
Vžblunkati, vžbluňknouti, knul a kl, utí, hineinfallen, hineinplumpsen, odkud kam. Vžbluňkl se břehu do vody. Us. Tč. — V., hineinwerfen. — co kam. Vžblunkal všecky kameně do vody. Na Ostrav. Tč.

397215   Vžda Svazek: 4 Strana: 1247
Vžda = vždy. Vžda smrť jměli na paměti. Hr. rk. 415.

397216   Vždáti Svazek: 4 Strana: 1247
Vždáti, vždu, al, án, ání = čekati, er- warten. — čeho. Své smrti vesele v. St. skl. Vz Vzždáti.

397217   Vžde Svazek: 4 Strana: 1247
Vžde = na každém místě, všudy, vesdě, überall. Zajímati i bráti po městech v České zemi i vžde jinde. Arch. IV. 39. — Pozn. Náleželoby rozeznávati mezi vžde a všudy, všady, jako to činíme mezi kde a kudy, jinde a jinudy atd. Č.

397218   Vždy Svazek: 4 Strana: 1247
Vždy, vzdy (zastr veždy, vezdy), vždycky, vzdycky, vždyckny, vždyckny, (zastr. vzdy- chny), místy: vždycinky, vždycko, v již. Čech. vdy (Kts. ), vz Ž. Vždy m. v(e)śdy. Bž. 52 — V = každého času, stále, usta- vičně, bez přestání, immer, stets, jederzeit, allezeit, jedesmal, immerhin. Jednou na vždy, ein für allemal. Us. Dch. Na třetím (roce) má v. státi. Půh. II. 619. Kdo mne dělá, ten mne nechce, kdo mě má, spí na vždy lehce (rakev). Hádan. slez. Šd. Ani z raž nebývá vždy múka. Prov. Mt. S. I. 123. Vždycky něco nového vymýšleti; Kdo ne- rad dělá, tomu vždycky svátek jest. V. Vždy na starou kobzu hráti; Kavka kamž- koli letí, černá vždy býti chce. Vždycky na jednu strunu bíti. Pravda vždycky ví- tězí, pomáhá pánu i knězi. Lom. Neštěstí vždycky hotovo. Vždycky aby hladil co kočku po ocase. Vždycky jest dobře bráti. Ranní setí často zmýlí a pozdní vždycky. Čím hrneček navře, tím vždycky zapáchá. Mravenec vždycky mrvy a drobty nosí. Kom. Ne vždycky sluší kvapiti. Čert vždycky musí svou (kralku) provésti. Co se vždycky jí, to se přejí. Ne vždycky posvícení. Ne vždycky rak na mlýně, někdy také žába se trefuje. Čím dále, vždycky hůř, jakž ona baba řekla. Dluh bývá čím dál vždy mladší. Lom. — Pozn. Místo vždy s komparativem (vždy více chtíti, v. hůře pracovati a p. ), opakujeme lépe komparativ: víc a více chtíti, hůř a hůře pracovati a p. Vz Brs. 2. vyd. 266., Km. 1880. 414. — V. = po (ve smyslu distributivném; předl. po jest zde lepší), něm. je. Vždy čtyry (po čtyřech). Reš. Otevřela vždy jedny dvéře m.: po jedněch dveřích. Cf. Slov. II. 605. Tehdy mají od nás zlaté bráti, v. každý zlatý za 18 groši počítajíce. List. z r. 1467. Tč. — Vždy a vždy, immerfort. Ješto by vždy a vždy v své váze trvati mohla. V. — Br. — Vždy, vždy přece, vždy vsak, však vždy, conj. = však, přece, doch, dennoch, nichts- destoweniger. Když pak vždy těm bouřkám konce nebylo; Ačkoliv seznali..., však vždy nepřestali modly své ctíti. Br. Foit v. po druhé se ptal: Komu vinu dáváte? NB. Tč. 72. Pakli vždy nebude chtieti. Smil v. 98. Vždy snad někde. V. Avšak v. mne propust (přece). Br. Až je vždy z své země vytiskli. Háj. Rci vlku páteř a on vždy k ovci. V z Avšak. — Vždyli, vždyckyli, ob immer, immer wohl. Vždyli čekati mám ? — Vždyť (odporovací, vz Brt. S. 3. vyd. 125. 2., v obec. mluvě: dyť, v již. Čech. jenť. Kts. ) = avšak, aber, doch. hoffentlich. Vždyť již neprší. V. to vědí. D. Vlk sněda komára řek: Vždyť jest lépe než nic. Mus. — Vždyť, vždyckyť = vždy zajisté, gewiss immer, immer wohl. To místo dobře znají, v. jemu bojiště říkají. Dal. k. 58. Líbí se mi. Vždyť je hezký. Us. Dch. Vžyť prý se zapřísáhl přátelům, že... Ddk. IL 465. V. jsem vás ujišťoval, že... Kmp. Čech. 156.

397219   Vždy Svazek: 7 Strana: 1098
Vždy. Cf. Mkl. Etym. 398. b. Marie v. panna. Mž. 46. Co Bůh dá kdy, to přijde vždy, ačť i nespěšně kráčí. Bž. exc.

397220   Vždy přece Svazek: 4 Strana: 1248
Vždy přece, vz Vždy.

397221   Vždy však Svazek: 4 Strana: 1248
Vždy však, vz Vždy.

397222   Vždycinky Svazek: 4 Strana: 1248
Vždycinky = vždy. V Písecku. L. Šbk.

397223   Vždyckny Svazek: 4 Strana: 1248
Vždyckny = vždy. Us., Dač. I. 3.. List. z r. 1663. Tč., NB. Tč 116., Dh. 30. Nechť bude v. ve dvie sta vídenských babkách pokutován. Sl. let. III. 159.

397224   Vždyckny Svazek: 8 Strana: 0490
Vždyckny. Dle Br. Gr. 266. lépe: vždycky. Posud v obecné mluvě. Mus. 1895. 184.

397225   Vždycko Svazek: 4 Strana: 1248
Vždycko, vz Vždy.

397226   Vždycky Svazek: 4 Strana: 1248
Vždycky = vždy. Vždycky dobře — mlu- vit moudře. Us. Dch. Mezi ľuďmi ľudsky, doma psota vždycky. Pořek. Mt. S. I. 120.

397227   Vždyckyli Svazek: 4 Strana: 1248
Vždyckyli, vz Vždy.

397228   Vždyckyť Svazek: 4 Strana: 1248
Vždyckyť, vz Vždy.

397229   Vždyhoroucí Svazek: 4 Strana: 1248
Vždyhoroucí, immer brennend. V. síra. Ráj I. 6.

397230   Vždychny Svazek: 7 Strana: 1098
Vždychny = vždycky. Kar. 89.

397231   Vždychny Svazek: 8 Strana: 0490
Vždychny = vždycky. 1418. List. fil. 1896. 59.

397232   Vždyli Svazek: 4 Strana: 1248
Vždyli, vz Vždy.

397233   Vždyť Svazek: 4 Strana: 1248
Vždyť, vz Vždy.

397234   Vždyzelen Svazek: 4 Strana: 1248
Vždyzelen, u, m. = pěnišník. Vz Zelený. Slb. 385.

397235   Vždyživ Svazek: 4 Strana: 1248
Vždyživ, u, m., aizoon, das Immergrün. V. kanarský, a. canariense, španělský, a. hispanicum. Vz Rostl. 1. 672.

397236   Vždyživec Svazek: 4 Strana: 1248
Vždyživec, vce, m. = vždyživ. Krok I. 238.

397237   Vždyživovitý Svazek: 4 Strana: 1248
Vždyživovitý. V-té rostliny, ficoideae: kosmatec, čtyrboč, tlustobýl, vždyživ, tuč- ník. Vz Rstp. I. 664.

397238   Vžebrati Svazek: 4 Strana: 1248
Vžebrati = žebráním vpraviti, einbetteln. — koho kam. Vžebral jsem ho tam do učení. Jg. — se. D.

397239   Vžeh Svazek: 4 Strana: 1248
Vžeh, a, m. Bojí se vžeha (výprasku?). Mt. S. I. 87.

397240   Vženu Svazek: 4 Strana: 1248
Vženu, vz Vehnati.

397241   Vžeru Svazek: 4 Strana: 1248
Vžeru, vz Vžráti.

397242   Vžíce Svazek: 4 Strana: 1248
Vžíce = lžíce. U Jilemn. Ktk.

397243   Vžídelnatý Svazek: 9 Strana: 0390
Vžídelnatý. V. země = zřídelnatá. Val. Čes. 1. X. 39.

397244   Vžiezniti Svazek: 10 Strana: 0509
Vžiezniti, sitire. Pat. Zim. 311b. 4.,

397245   Vžilý. V Svazek: 10 Strana: 0509
Vžilý. V. slovo (které se vžilo, udrželo). Sbor. čes. 270.

397246   Vžina Svazek: 7 Strana: 1098
Vžina = lžina, lež. V Krkonš. Šb. D. 32.

397247   Vžírati Svazek: 4 Strana: 1248
Vžírati, vz Vžráti.

397248   Vžíti se Svazek: 4 Strana: 1248
Vžíti se, vžiji, vžij, vžije (íc), il, ití, sich hineinleben. Dch. — se kam (jak). V. se do něčeho. Dch. V. se v nějakou myšlénku, v čistou mluvu českou; Vžije se úsilím v oheň a vzlet tím vyšší. Mus. 1880. 145., 276. Relativní soustava měr se jak náleží vžila. ZČ. I. 280.

397249   Vžokovati Svazek: 4 Strana: 1248
Vžokovati = do žoků vecpati, einsacken. — co: chmel, vlnu. Us. Č.

397250   Vžouti Svazek: 4 Strana: 1248
Vžouti, vz Vžúti.

397251   Vžráti Svazek: 4 Strana: 1248
Vžráti, vežrati, vžírati = žráním vnik- nouti. — se kam, sich einfressen. Myši v sádlo tučných sviň se vžírají. Ja.

397252   Vžráti Svazek: 7 Strana: 1098
Vžráti. Dolové, kteréž moře do země vežralo (aushöhlen). Kosmogr. 13. b.

397253   Vžúti Svazek: 4 Strana: 1248
Vžúti, vžuji, ul, ut, utí, hinaukauen. — co komu. Holubi vžúvajú pokrm mlaďatům. Na Ostrav. Tč.

397254   W Svazek: 4 Strana: 1249
W jest litera některých abeced europ- ských, zejména německé a anglické, vý- znamu tu i tam rozdílného. V anglických totiž slovích, když se vůbec vyslovuje, zní jako u: how = hau, we = ui, v jiných pak podlé nynější výslovnosti docela žádného znění nemá: write = rajt, mowrov = moró; v němčině naproti tomu zní vždycky jako hláska v a stala se pro německé písaře li- terou nutně potřebnou, jelikož litery v, která u všech národův abecedu latinskou pro písmo své přijavších znamená Hlásku v a rovná se tudíž významem cyrilskému B, již od starodávna užívá se k označení hlásky f, a sice v němčině starší skoro vý- hradně anebo střídavé vedle litery f, v pí- semnictví pak novoněmeckém jenom v ji- stých, konveniencí a bez vědeckého základu ustanovených případech, na př. vor (m. fur-a z koř. fur) vedlé für (m. fur-i z téhož ko- řene fur); voll vedlé füllen atd. Vlivem za- jisté německým dostala se litera w také do pravopisu českého a polského a držela se v onom od 14. stol. až do r. 1849., kdežto liteře v dával se úkol, aby znamenala samo- hlásku u neb ú na počátku slov, na př. — vsta — ústa; od dotčeného roku jest w z abecedy české vypuštěno a píše se jen v cizích jménech, když tato podlé svého domácího pravopisu touž literou se píší, v polštině dosavad se udrželo pro zvuk v. Původem svým jest litera w zdvojenina li- tery u neb v, tedy = uu neb vv, kteréžto litery, u totiž a v, bez rozdílu za hlásku u i za hlásku v se kladly; ze zpřežek uu a vv vytvořili si písaři literu w, kteráž od toho původu i dle dosavadní podoby své také dvojitým v nebo dvojitým u se nazývá. Gb. v S. N. Cf. Ht. Brs. 121., 224.

397255   W Svazek: 8 Strana: 0490
W psáno někdy m. vu, vú: mluw = mluvu,
d\v = dvú, wsta = v-ústa nebo místo v-o:
wstatczich = v ostatcích. Vz Gb. H. ml. I. 425.

397256   W Svazek: 9 Strana: 0390
W bílé (motýl). Exl. 40.

397257   Waag Svazek: 4 Strana: 1249
Waag, vz Váh.

397258   Waderšpis Svazek: 7 Strana: 1098
Waderšpis, u, m., zbraň. Wtr. Obr. I. 296.

397259   Waggon Svazek: 4 Strana: 1249
Waggon, u, m. (angl., wégn) = nákladní vůz na železnici. Vz Vagon. Rk.

397260   Wagner Svazek: 4 Strana: 1249
Wagner, a, m. W. Jan, spisov. Vz Tf. H. 1. 2. v. 175. — W., vz Blk. Kfsk. 1440.

397261   Wagner Svazek: 9 Strana: 0390
Wagner Jan dr., hvězdář. Vlč. Lit. slov. I. 262. — W. Oktavian dr., prof. a spis., nar. r. 1870.

397262   Wagner Svazek: 10 Strana: 0509
Wagner Ant. Pav. Vz Alm. VI. 91. —94. — W. Jan, spis. + 8/6. 1905. maje 49 let. Sr. Nár. list. 1905. 157. 2. odp. a jiné listy z též doby.

397263   Wagner J Svazek: 7 Strana: 1098
Wagner J. Cf. Bačk. Př. 188.

397264   Wagnerit Svazek: 7 Strana: 1098
Wagnerit, u, m., fosforečnan horečnatý, nerost. Šfk. Poč. 266.

397265   Wagram Svazek: 4 Strana: 1249
Wagram, vz Vagram.

397266   Wagstaat Svazek: 7 Strana: 1098
Wagstaat, pův. Vokstadt po Vokovi z Kravař, Bílovec, mě. v Slez.

397267   Wahlstadt Svazek: 7 Strana: 1098
Wahlstadt, Dobré Pole u Lehnice. Pal. Děj. I. 2. 174.

397268   Während Svazek: 4 Strana: 1249
Während, něm. A ježto dříve domácí rod jim vládl, mají nyní cizince králem. Mezi tím co jsem stál na práhu. Za války. Tu hned jeden článek z prstu ruky, an na to všechen lid hledí, počal se viklati. Přišel do hvozdu a my snídali. Na té cestě, z té cesty psal několikrát domů. Na modlitbách na někoho pamatovati. Mk. V čas války. — Vz Místo co.

397269   Während Svazek: 7 Strana: 1098
Während. Vz Pod, Za.

397270   Wahrscheinlich Svazek: 4 Strana: 1249
Wahrscheinlich, něm. = podobá se že, vidí se že, není pochybnosti o tom že, obá- vám se aby ne, nevím zdaliž.... Muž ten zdá se, že ji zabil. Obávám se, aby to lež nebyla (es ist w. eine Lüge). To, jak se obá- vám, jest lež. Kdybych to učinil, obávám se, že bych rozhněval bohy. Mk. Pravdě, ku pravdě, k víře podobný; podobá se ku pravdě; věrutný.

397271   Wahrscheinlich Svazek: 7 Strana: 1098
Wahrscheinlich také: zdá se, že. Cf. Zk. Ml. II. 86.

397272   Waidhofen v Svazek: 7 Strana: 1098
Waidhofen v Rakousích, Býdov. Pal. Děj. V. 1. 305.

397273   Waitzen Svazek: 4 Strana: 1249
Waitzen, vz Vacov.

397274   Walcar Svazek: 4 Strana: 1249
Walcar, a, m. W. Zdenko, kněz a spis. čes. v 18. stol. Vz Jir. H. l. II. 302.

397275   Waldeck Svazek: 4 Strana: 1249
Waldeck, Faldek, a, m. Vz S. N.

397276   Waldenští Svazek: 7 Strana: 1098
Waldenští. Vz Pal. Rdh. II. 436. nn., Mus. 1868. IV. 291. nn.

397277   Waldenští Svazek: 9 Strana: 0390
Waldenští. Vz Pal. Děj. IV. 1. 429 nn.

397278   Waldštein Svazek: 4 Strana: 1249
Waldštein, a, m. Ne: z Waldstein-War- tenberků, nýbrž: z Waldsteina a z Warten- berka. Vst. Z Waldšteina Hynek, spisov., v 17. stol. Vz Šb. L. 301., Jir. H. 1. II. 303. O jiných W. jakožto spisovatelích atd. vz tamtéž a Blk. Kfsk. 1440. —41, S. N. a kte- rýkoli dějepis.

397279   Waldštein Svazek: 7 Strana: 1098
Waldštein. Cf. Arch. VII. 724., VIII. 607. — Alb. z W-na. Mus. 1887. 535. — Hynek z W. Výb. II. 307. — W. Krist. hr. Cf. Tf. Mtc. 146.

397280   Wales Svazek: 4 Strana: 1249
Wales (angl., Uéls), a, m., knížectví v An- glii. Vz S. N.

397281   Walchovit Svazek: 4 Strana: 1249
Walchovit, u, m. = retinit, nerost. Vz Bř. N. 232.

397282   Walkenberk Svazek: 4 Strana: 1249
Walkenberk. Z W-ka. Vz Philomates v Jir. H. 1. II. 130.

397283   Wallprecht Svazek: 7 Strana: 1099
Wallprecht Václ. Fr., probošt, † 1769. Vz Mus. 1891. 311.

397284   Walter Svazek: 7 Strana: 1099
Walter Jos., řed. † 16/690. Cf. Rk. Sl.

397285   Walter Scott Svazek: 4 Strana: 1249
Walter Scott, gt. Waltera Scotta, m. — W. J., spis. a řed. učitel, ústavu m. sl., nar. 1815. Vz Šb. H. 1. 302., Tf. H. 1. 195.

397286   Wanglerovka Svazek: 7 Strana: 1099
Wanglerovka, y, f. = ručnice systemu Wanglerova, puskaře v Kutné Hoře. Vz Nár. listy 1884. č. 226. str. 3.

397287   Wänzlovka Svazek: 4 Strana: 1249
Wänzlovka, y, f.. puška dle soustavy Wänclovy dělaná. Vz S. N. Xl. 289.

397288   Wardein Svazek: 4 Strana: 1249
Wardein, a, m. = cenitel, zkoumatel. Ltk.

397289   Warnsdorf Svazek: 4 Strana: 1249
Warnsdorf, a, m., mě. v Čech. Vz S. N.

397290   Wartemberg Svazek: 7 Strana: 1099
Wartemberg, Sýcov v Slez. Pal. Děj. V. 2. 378.

397291   Wartowský Svazek: 4 Strana: 1249
Wartowský z Warty Jan, čes. spisov., † 1559. Vz Jir. H. 1. II. 310.

397292   Washington Svazek: 4 Strana: 1249
Washington (angl., Uošingtn). a, m., hlavní město severo-amer. unie. Tl. — W. Jiří, první praesident tamtéž. Vz S. N.

397293   -wasser Svazek: 4 Strana: 1249
-wasser, -ovka. Himbeerwasser, mali- novka. Rk.

397294   Wasserpoláci Svazek: 7 Strana: 1099
Wasserpoláci, nadávka. Vz Slov. Sbor- ník 1885 439.

397295   Water-closet Svazek: 7 Strana: 1099
Water-closet (wátr klozet), angl., das Wassergesperre (im Geheimzimmer), spla- chovací záchod. Rk. Sl. Vz Záchod.

397296   Waterloo Svazek: 4 Strana: 1249
Waterloo, a, n., ves v Belgii. Vz S. N.

397297   Watt Svazek: 10 Strana: 0509
Watt = jednotka práce elektrické rov nající se 1/736 koňské síly.

397298   Wavellit Svazek: 4 Strana: 1249
Wavellit, u, m., nerost. Vz Bř. 138.

397299   Weber Svazek: 4 Strana: 1249
Weber, bra, m. W. Jan, čes. spisov. a lékárník. Vz Jir. H. 1. II. 310.

397300   Webr Svazek: 4 Strana: 1249
Webr, a, m. W. Jos., zemský český školní inspektor v minister. ve Vídni, nar. 1831, čes. spisov.

397301   Webr Svazek: 7 Strana: 1099
Webr Jos., rytíř z Pravomila, rytíř řádu železné koruny III. tř., dvorní rada atd. Cf. Rk. Sl.

397302   Webr Svazek: 10 Strana: 0509
Webr Jos. v VII. 1099, rytíř z Pravomila oprav v: rytíř Pravomil. Sr. IV. 1249.

397303   Wegen Svazek: 4 Strana: 1249
Wegen, něm. Padl jsi za příčinou ne- pravosti své. Br. Příčinou nestálosti vše zchází. Har. Metali jsme i losy s strany kněží, levitů i lidu příčinou dříví nošení. Br. Ale plačte příčinou toho, kterýž od- chází. Br. Za příčinou důstojenství jej Jo- sefem nazvali. Flav. Kvílí oráči z příčiny zkažení pšenice. Br. Vz Pro, Z, Ze, Skrze.

397304   Wegerich Svazek: 9 Strana: 0390
Wegerich, wegerei = jitrocel. Maš. ruk. 190a. atd. O pův. vz více v Mus. fil. 1901. 209.

397305   Wegerichtový Svazek: 9 Strana: 0390
Wegerichtový. V. voda. Maš. ruk. 200a.

397306   Wegewart Svazek: 9 Strana: 0390
Wegewart = jitrocel. Maš. ruk. 184a. Vz Mus. fil. 1901. 209.

397307   Wegner Svazek: 7 Strana: 1099
Wegner, a, m. W. Jiří, musejní úřed- ník v Praze. Vz Tf. Mtc 196., 197.

397308   Wegner Svazek: 10 Strana: 0509
Wegner M. K. dr., docent a spis.

397309   Wechsel Svazek: 4 Strana: 1249
Wechsel na dráze: svod, výhybka.

397310   Weigel Svazek: 10 Strana: 0509
Weigel J., lidový básník v prus Slez. Vz Vyhl. I. 88.

397311   Weigner Svazek: 9 Strana: 0390
Weigner Kar. dr., spis.

397312   Weingarten Svazek: 4 Strana: 1249
Weingarten, a, m. W. Jak., čes. právník, †1701. Vz Jir. H. l. II. 310.

397313   Weinhart Svazek: 7 Strana: 1099
Weinhart Jan. Vz Mus. 1886. 653.

397314   Weise Svazek: 7 Strana: 1099
Weise, něm. Tím řádem. Vš. Nijak, auf keine Weise. Lpř. Nižádnou měrou. Č. Týmž během. Anth. Dvojím obyčejem. Bl. A kterým obyčejem. Št. N. 57. 39. Týmž činem i tobě pravím. Št. N. 25. 6. Vz tam. Jakým během se to stalo. Ab. z Güntr Žádným obyčejem toho nezameškávaje. Vš. Kohož tiem spósobem viní.

397315   Weiss Svazek: 4 Strana: 1249
Weiss, a, m. Dr. Vil. W., naroz. 1835. v Milosticích, čes. spisov., prof. čes. medic. fakulty v Praze, první děkan její r. 1884, Vz S. N., Tf. H. 1. 2. v. 192.

397316   Weiss Svazek: 7 Strana: 1099
Weiss Vil, dr. a prof. čes. university, pro- slulý chirurg, † 2/61891. Cf. Rk. Sl.

397317   Weiss Svazek: 9 Strana: 0390
Weiss, a, i -e. Dle Gb. H ml. III. 1. 82. — W. Vil. dr. Sr. Jub. XXXV.

397318   Weisz Svazek: 4 Strana: 1249
Weisz, a, m., os. jm.

397319   Weitenveber Svazek: 10 Strana: 0509
Weitenveber Vil., public. 1839. —2. /12. 1901.

397320   Weitenweber Svazek: 7 Strana: 1099
Weitenweber Vil. Rud. 1804.-1870., dr. a spis. Vz Rk. Sl. — W. Vil., spis. Vz ib.

397321   Welfové Svazek: 4 Strana: 1249
Welfové č. Guelfové = družina vojvody Welfa, přívrženci papežství. Rk.

397322   Wellington Svazek: 4 Strana: 1249
Wellington (Wellingťn), a, m. a) město v Anglii, b) W. Arthur, kníže Watterlooský. Vz S. N.

397323   Wellner Svazek: 4 Strana: 1249
Wellner, a, m. W. Max. Vz Tf. H. 1. 2. v. 180., 195.

397324   Wellner Svazek: 9 Strana: 0390
Wellner Max. Sr. Jub. XXXV.

397325   Weltgegend Svazek: 7 Strana: 1099
Weltgegend. Vz Úhel.

397326   Wenig Svazek: 7 Strana: 1099
Wenig Fr., inspektor. Mus. 1886. 640.

397327   Wenig Svazek: 10 Strana: 0509
Wenig Kar., spis. Vz List. fil. 1904. 174. — W. J. dr., prof. a spis. — W. Adolf, spis. Wenzig Jos. Sr. Tk. Pam. I. 499., II. 523.

397328   Wenige Svazek: 4 Strana: 1249
Wenige, něm. Málo kdo od té nemoci umřel. Umřel po málo kolikas dnech u ve- likém trápení. Málo která hlavně zůstala. — Ein wenig: A mě také něco málo polil tou vodou. Mk.

397329   Wenn Svazek: 4 Strana: 1250
Wenn, něm. Mluvil-li sem zle, svědectví vydej o zlém; pakli dobře, proč mne tepeš? Bude-li tu který syn pokoje, odpočineť na něm pokoj váš; pakli nic, k vám se na- vrátí. Vz Pakli. Jestliže kde vody průtoku nemají, dmou se. Odříkám se cti, jestliže jsem to učinil. Kdyby jeho nebylo, byli by můj dům vzali. Bychom tak milostivě cizí hříchy soudili jako své, žádného bychom neodsoudili. By všichni mlčeli, by nikdo nic nepsal: cnostný život nemůže trpěti zahynutí. Pokudž tomu tak, tedy neobsto- jíš. — Impert. Zdrž se od sváru a umenšíš hříchu. Mk. Vz Když, Ač, Ačkoli. Rk.

397330   Wenn auch Svazek: 4 Strana: 1250
Wenn auch, něm. A my obilí nemáme za dobré, kteréž by i třebas (byť i) na nej- lepší roli se zrodilo, leč samo takové jest a ku požívání těla lidského příhodné. Mk.

397331   Wenzel Svazek: 4 Strana: 1250
Wenzel, zla, m. W. Gottfr, prof. filos., † 1809. Vz S. N.

397332   Wenzig Svazek: 4 Strana: 1250
Wenzig, a. m. W. Jos., škol. rada a spi- sov., nar. 1807. v Praze, † 28/876. Vz S. N., Šb. H. 1. 303., Tf. 11. 1. 2. v. 204.

397333   Wenzig Svazek: 7 Strana: 1099
Wenzig Jos. Cf. Tf. Mtc. 299., Ukaz. 114., Rk. Sl., Back. Př. 188. a Písm. 1. 933.

397334   Wenzig Svazek: 9 Strana: 0390
Wenzig Jos. Sr. Jub. XXXV., Fiš. Písm. 621.

397335   Wepp Svazek: 7 Strana: 1099
Wepp. Cf. Okřik (2. dod.).

397336   Werfen Svazek: 4 Strana: 1250
Werfen Junge, Vz Vrhnouti.

397337   Werk Svazek: 4 Strana: 1250
Werk, něm. Wie man zu Werke zu ge- hen hat. Jak si počínati (při čem). Mk.

397338   Wermuttrank Svazek: 9 Strana: 0390
Wermuttrank = pchynek. Maš. ruk. 48b. a j. Sr. Mus. fil. 1901. 209.

397339   Werndovka Svazek: 9 Strana: 0390
Werndovka, y, f., ručnice. Vz Ott. XIII. 188b.

397340   Wernerit Svazek: 4 Strana: 1250
Wernerit, u, m., kámen granát. Vz Schd. II. 45.

397341   Wertheimka Svazek: 4 Strana: 1250
Wertheimka, y, f. = železná pokladna z dílny Wertheimovy. Us.

397342   Westminster Svazek: 4 Strana: 1250
Westminster (Uestminsťr), a, m., jedna ze tří hlavních částí Londýna. Vz S. N.

397343   Wetterleuchten Svazek: 4 Strana: 1250
Wetterleuchten, n., něm., blýskavice, blýskavka, blýskanice, blýskání na časy, Kk., fochrot, blýskotina, jalové blýskání (bez hřmění), fochrování, větrování, vichro- vání. Jg.

397344   Wetterschacht Svazek: 4 Strana: 1250
Wetterschacht, něm., vz Lutna.

397345   Weykert Svazek: 10 Strana: 0509
Weykert Petr, slez. spis. v XVII. stol. Vz Vyhl. I. 34.

397346   Weykhart Svazek: 4 Strana: 1250
Weykhart, a, m. W. Petr, čes. spisov, na počát. 17. stol. Vz Jir. H. 1. II. 317.

397347   Weyr Svazek: 4 Strana: 1250
Weyr, a, m. W. Eduard a Emil, prof. a čes. mathematikové, bratří. Vz Tf. H. 1. 2. vyd. 186.

397348   Weyr Svazek: 7 Strana: 1099
Weyr Emil a Eduard. Cf. Tf. Mtc. 232., 242., Rk. Sl. u Veyr.

397349   Weyr Svazek: 9 Strana: 0390
Weyr Em. dr. a Ed. Sr. Jub. XXXV.

397350   Weyr Svazek: 10 Strana: 0509
Weyr Emil. Vz Alm. V. 106. —112. — W. Edvard dr., prof. a spis. 21. /6. 1852. až 23. /7. 1903. Sr. Alm. XIV. 143. —156. a no- viny vyd. po jeho úmrtí, Zvon III. 632.

397351   Weysz Svazek: 4 Strana: 1250
Weysz, a, m. W. Mich., čes bratr, † 1534. Vz Jir. H. 1. II. 317.

397352   Whig Svazek: 4 Strana: 1250
Whig (angl., uig), a, m. Whigové přátelé svobody (v Anglii a severoamer. unii). Rk. Vz Tory.

397353   Whiskey Svazek: 10 Strana: 0509
Whiskey (huisky) = kořalka v Anglii z ječmene, v severní Americe z kukuřice. Sterz.

397354   Whist Svazek: 4 Strana: 1250
Whist (angl., huist = ticho), u, m., hra v karty čtyř osob z Anglicka přivežená. Vz S. N., Rk. — V. = nápoj z odvaru zeleného čaje. Na pintu přidá se šťáva z 12 citronů, 2 lib. cukru a 6 pinet medoku. Než se pije, ohřeje se nad uhlím. Vz S. N.

397355   Whist Svazek: 9 Strana: 0390
Whist, hra franc. kartami. Us.

397356   Whistovati Svazek: 9 Strana: 0390
Whistovati s někým. Pal. Záp. I. 88.

397357   Whistový Svazek: 9 Strana: 0390
Whistový. W. karty (franc). Vz Ott. XIV. 12.

397358   Wiclef Svazek: 4 Strana: 1250
Wiclef (angl., Uiklif; Wickliffe, Wicliffe), a, m., angl. Reformator, † 1384. Vz S. N., Sbn. 401., 434., 494., 516.

397359   Widemann Svazek: 4 Strana: 1250
Widemann, a, m. W. Václ. z Jičína, kněz a čes. spisov, na poč. 17. sol. Vz Jir. H. 1. II. 318. — W. z Plzně, první učitel jazyka čes. na voj. akad. v Novém Městě za Vídni. Ib. 319.

397360   Wider Svazek: 4 Strana: 1250
Wider, něm. Mimo pořad práva to, což jemu nenáleží, sobě osoboval. Háj. To se mimo vůli jeho, mimo vše nadání, mimo všecku naději přihodilo. Mk. Vz Proti.

397361   Widerfahren lassen Svazek: 4 Strana: 1250
Widerfahren lassen, něm. Mehr Billig- keit als Strenge des Gesetzes widerfahren lassen. Slušnosti více nežli přísnosti práva šetřiti. Mk. Milosť propůjčiti; učiniti, co spravedlivo jest. Rk.

397362   Widmanstädtovy Svazek: 4 Strana: 1250
Widmanstädtovy figury, vz Bř. N. 206.

397363   Widmanstättenský Svazek: 7 Strana: 1099
Widmanstättenský. W. kresby či figury objevující se na přibroušené ploše železných meteorů, leptáme-li je kyselinou dusičnou. Stč. Zem. 255.

397364   Wie auch Svazek: 4 Strana: 1250
Wie auch, něm. Jakš tich byl, všem na vojnu vstáti kázal. Strom, jakkoli veliký býti má (wie sehr auch), shrnuje se v je- diné svého ovoce jádro všechen. Kom.

397365   Wiedergeben Svazek: 4 Strana: 1250
Wiedergeben, něm. Slovo, které by to neb ono cizí ve všech rozdílech jeho smyslu zastupovati mohlo. Mk..

397366   Wiederherstellen, něm Svazek: 4 Strana: 1250
Wiederherstellen, něm. Město u bývalý způsob svésti (= vzvésti). Mír v obec, do obce svésti. Mk. Cf. Zjednati, Postaviti, Přivésti, Obnoviti, Navrátiti.

397367   Wielička, y Svazek: 4 Strana: 1250
Wielička, y, f., mě. v Haliči, vz KP. III. 167.

397368   Wieselburg Svazek: 4 Strana: 1250
Wieselburg, vz Mošoň, Mošony.

397369   Wiesner Svazek: 9 Strana: 0390
Wiesner Alois, knihtiskař v Praze.

397370   Wietbie Svazek: 9 Strana: 0390
Wietbie zdrziewie = větví z dříví. Praž. evang. (List. fil. 1897. 187. ).

397371   Wichae-us Svazek: 4 Strana: 1250
Wichae-us, a, m. W. Václ. Pankrac, kněz a spisov. v 17. stol. Vz Jir. H. 1. 11. 319.

397372   Wichae-us Svazek: 7 Strana: 1099
Wichae-us, a, m. (Wích) Václ. P. † 1705. Vz Mus. 1891. 108.

397373   Wichingovství, n Svazek: 9 Strana: 0390
Wichingovství, n. = klerikalismus. Mor. Nár. list. 1901. č. 9. 1.

397374   Wikhart Svazek: 4 Strana: 1250
Wikhart, a, m. AV. Wolfg. v 18. stol. Vz Jir. H. 1. II. 319.

397375   Wiklef Svazek: 4 Strana: 1250
Wiklef, vz Wiclef.

397376   Wikpilda Svazek: 10 Strana: 0509
Wikpilda, vz Vikpilda.

397377   Wilde Svazek: 9 Strana: 0390
Wilde = divizna. W. dicitur divoké ko- ření. Maš ruk. 238b. (Mus. fil. 1901. 209. ).

397378   Wilde Svazek: 10 Strana: 0509
Wilde Oskar, spis. Sr. Máj. III. 254. — W., něm., koření. Vezma koření, ješto slove wilde. Lék. B. 183a.

397379   Wildner Svazek: 7 Strana: 1099
Wildner Fr. Vz Tf. Mtc. 185., 196.

397380   Wildstein Svazek: 4 Strana: 1250
Wildstein, vz Vildštein.

397381   Wildt Svazek: 4 Strana: 1250
Wildt, a, m., čes. sochař v Praze, nar. 1830. Vz S. N.

397382   Wilhelm Svazek: 4 Strana: 1250
Wilhelm = Vilém, a, m.

397383   Willemit Svazek: 4 Strana: 1250
Willemit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 176.

397384   Wimmer Svazek: 10 Strana: 0509
Wimmer Ant., spis.

397385   Wimmrovka Svazek: 9 Strana: 0390
Wimmrovka, y, f. = Wimmrovy sady u Prahv. Pal. Záp. I. 140. (148?).

397386   Windischgrätz Svazek: 4 Strana: 1250
Windischgrätz, e, m., kníže. Vz Blk. Kfsk. 1447., S. N.

397387   Windsor Svazek: 4 Strana: 1250
Windsor, a, m., mě. v Anglii, 5 mil jiho- záp. od Londýna na pravém břehu Temže. Vz S. N.

397388   Winkler Svazek: 4 Strana: 1250
Winkler, a, m. W. Frant., naroz. 1839., spisov. Vz Šb. L. 304.

397389   Winkler Svazek: 7 Strana: 1099
Winkler Fr. (Venklyr). Cf. Rk. Sl. u Vinkler. — W. Jan V., nar. 1794., spi- sov. Vz Rk. Sl.

397390   Winkler Svazek: 9 Strana: 0390
Winkler Fr., spis., 1839. —1899. (6. /7. ).

397391   Winkler Svazek: 10 Strana: 0510
Winkler Jos., kněz a spis., nar. 1826. Vz Vck. Vset. 301.

397392   Winštajn Svazek: 9 Strana: 0390
Winštajn, u, m. = vinný kámen, tartarum, střhněm, win — stein (weinstein). Maš. ruk. 178b. (Mus. fil. 1901. 209. ).

397393   Winter Svazek: 4 Strana: 1250
Winter, tra, m. W. Zik., prof. a spisov, v Praze.

397394   Winter Svazek: 7 Strana: 1099
Winter Zikm., nar. 1846. Cf. Mus. 1886. 640., Bačk. Př. 74.

397395   Winter Svazek: 9 Strana: 0390
Winter Zikm. Sr. Jub. XXXV.

397396   Winter Svazek: 10 Strana: 0510
Winter Zikm., prof. a spis., nar. 1846. Sr. Flš. Písm. 739. (i podobiznu). W. po- souzen od Otak. Theera v Mus. 1904. 19 nn.

397397   Winterberg Svazek: 4 Strana: 1250
Winterberg, vz Vimberk, S. N.

397398   Wippach Svazek: 4 Strana: 1250
Wippach, Ipava.

397399   Wismus Svazek: 9 Strana: 0390
Wismus, u, m. = nevzácný červenavě bilý kov. Maš. ruk. 191a. O pův. sr. Mus. fil. 1901. 209.

397400   Wissen zu Svazek: 4 Strana: 1250
Wissen zu... něm. 1. Umí hráti. Ne- umí se hněvati. Neví se jak brániti, nemá se čím brániti. Nemám (nevím) čeho psáti. 2. Dobře se pamatuji, v paměti to dobře mám, jsem toho dobře povědom, to mi jest v dobré vědomosti. (Ich weiss mich gut zu errinnern). Er wusste seine Würde gut zu vertheidigen. Své důstojnosti dobře obha- joval (ochraňoval). 3. Já se v tom nemohu pamatovati, abych to od něho slyšel. Zk. - Mk.

397401   Witherit Svazek: 4 Strana: 1250
Witherit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 149.

397402   Wittichenit Svazek: 4 Strana: 1250
Wittichenit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 214.

397403   Wittingau Svazek: 4 Strana: 1250
Wittingau, vz Třeboň.

397404   Wofern Svazek: 4 Strana: 1250
Wofern, ač, ač-li, něm. Zastyďte se ta- kových řečí, ač se hrdinami zváti chcete. Bůh ti odpustí, ač nebudeš-li více hřešiti. — -li, jestliže. Trestejte ho hned, jestliže něco jiného dělati bude než mu rozkázáno. Mk. Vz Pakli.

397405   Woher kommt es Svazek: 4 Strana: 1250
Woher kommt es? něm. Čím to jest ? Das kommt daher. To jest tím. A tu jsem porozuměl, čím to jest, že jich tak málo k vnitřní čerstvosti mysli přichází. Mk.

397406   Wohl Svazek: 4 Strana: 1250
Wohl, něm. Co pak řekne? Pohleď na tento kámen; obloženť jest zajisté zlatem a stříbrem, ale není v něm žádného ducha. Ne všichni v tom roce ovšem zemřeme, ale všichni se pozměníme. Což sic nemálo práce a času potřebuje, avšak lekati se toho ne- třeba. To, tuším, s dřívějším se neshoduje. Zdaliž zařve lev v lese, když by nebylo žádné loupeže? Mk.

397407   Wohlauch Svazek: 4 Strana: 1251
Wohlauch, něm. Vyloučením, třeba i kněžství odjetím se tresčí. Mk.

397408   Wohlwahr Svazek: 4 Strana: 1251
Wohlwahr, něm. Pravda, já mu ublí- žil, ale on se mnou nelidsky nakládal. Mk.

397409   Wohnout Svazek: 10 Strana: 0510
Wohnout A. T., spis.

397410   Wojkowicz Svazek: 10 Strana: 0510
Wojkowicz J., básn.

397411   Woldřich Svazek: 9 Strana: 0390
Woldřich Jan dr. Sr. Jub. XXXV.

397412   Woldřich Svazek: 10 Strana: 0678
Woldřich J. N. Dr., prof. a spis. 15. /6. 1834. —3-/2. 1906. Vz Nár. list. 1906. 34. 2. a jiné listy z též doby; Zl. Pr. XXIII. 215. Wolfram, u, m. Sr. Vstnk. XIV. 476.

397413   Wolf Svazek: 4 Strana: 1251
Wolf, a, m., čes. bratr, skladatel duchov. písní, †1548. Vz Tf. H. 1. 2. vyd. 47., Jir. H. I. II. 330. — W. Jan, též Morava, knih- tiskař. Vz Jir. H. 1. II. 330.

397414   Wolfgang, a, m Svazek: 4 Strana: 1251
Wolfgang, a, m., bosák v 16. stol. Vz Jir. H. 1. II. 330.

397415   Wolfi-us, a Svazek: 4 Strana: 1251
Wolfi-us, a, m. W. Ad. Vz Jir. H. 1. II. 330. — W. Mart. Ib. 331.

397416   Wolfram Svazek: 4 Strana: 1251
Wolfram, u, m., ruda Wolframova, vz Bř. N. 196.

397417   Wolfram Svazek: 10 Strana: 0510
Wolfram, v lučbě. Sr. Vstnk. XI. 552, XII 584., XIII. 585.

397418   Wolframit, u, m Svazek: 4 Strana: 1251
Wolframit, u, m., nerost. Vz Schd. II. 52.

397419   Wollastonit Svazek: 4 Strana: 1251
Wollastonit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 136.

397420   Wollen, něm Svazek: 4 Strana: 1251
Wollen, něm. 1. Časem budoucím. Vyjdi; i odpověděl: Nikoli, ale tuto umru. Br. — 2. Tvarem pokračovacím a opakovacím. Zdvi- hal jsem jej, ale nemohl jsem s něj býti. A když nepovolovali, odstoupil od nich. — 3. Mögen... wollen, způsobem rozkazovacím. Chtěj já neb nechtěj, musím činiti tvou vůli. Háj. Chtěj ty neb nechtěj, bude o pokoj rokováno. Troj. Přihoď se mu co přihoď, ani samého sebe za bídného nepoloží, ani... V. — 4. Ať s indik. Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvé. Br. — 5. Rád. Jakž- koli by rádi, so sehr sie auch wollten. Mk.

397421   Woolwich Svazek: 4 Strana: 1251
Woolwich (ang., Uúlič), e, m., město v Anglii. Vz S. N.

397422   Worcester Svazek: 4 Strana: 1251
Worcester (angl., Uuster), stra, m., mě. v Anglii. Vz S. N.

397423   Worms Svazek: 4 Strana: 1251
Worms, vz Vorms.

397424   Wort Svazek: 4 Strana: 1251
Wort, něm. Wenn ich mich des Wortes bedienen kann, smím-li se tak vyjádřiti. Mk.

397425   Wratislaw Svazek: 4 Strana: 1251
Wratislaw, a, m., jm. rodiny anglické odvozující původ svůj od čes. hraběcí ro- diny Vratislavů. Vz S. N.

397426   Wrenův Svazek: 4 Strana: 1251
Wrenův přístroj k perspektivnímu kre- slení krajin. Vz KP. II. 158.

397427   Wulfenit Svazek: 4 Strana: 1251
Wulfenit, u, m. = žlutoba, nerost. Vz Bř. N. 193.

397428   Wundern, něm Svazek: 4 Strana: 1251
Wundern, něm. Je mi divno. Tomu se divím. Špatně: To mě diví. Mk. Vz Diviti se.

397429   Wünsehenswerth Svazek: 4 Strana: 1251
Wünsehenswerth, vz Žádoucí.

397430   Wünsch Svazek: 4 Strana: 1251
Wünsch, e, m. W. Jos., prof. v Jičíně. Vz Tf. H. 1. 2. vyd. 165.

397431   Wunsch Svazek: 7 Strana: 1099
Wunsch Rud., nar. 1839., okr. tajemn. na Smíchově, spis. Vz Rk. Sl. — W. Hugo, úřed. mě. Prahy, spisov.

397432   Wünsch Svazek: 7 Strana: 1099
Wünsch Jos., nar. 1842., prof. v Plzni. Vz Bačk. Př. 126, Rk. Sl.

397433   Wünsch Svazek: 9 Strana: 0390
Wünsch Jos. Sr. Jub. XXXV.

397434   Wünsch Svazek: 10 Strana: 0510
Wünsch R. D., hud. sklad. Sr. Zl. Pr. XXII. 144. s podobizn.

397435   Wunš Svazek: 4 Strana: 1251
Wunš, e, m. W. Rud., okres. tajemník a spisov., vz S. N., Tf. H. 1. 2. vyd. 180.

397436   Wurm Svazek: 4 Strana: 1251
Wurm, a, m. W. Jg., nar. 1825., konsist. rada v Olom., spisov. Vz Šb. H. l. 307. — W. Jos., nar. 1837., pošt, úřed., spisov.

397437   Wurm Svazek: 10 Strana: 0510
Wurm Fr., spis., prof.

397438   Wurmbrand Svazek: 4 Strana: 1251
Wurmbrand, a, m., jm. hrab. rodiny. Vz S. N.

397439   Würtemberg Svazek: 4 Strana: 1251
Würtemberg, vz Virtembersko v S. N.

397440   Wurtzit Svazek: 4 Strana: 1251
Wurtzit, u, m., nerost, vz Bř. 229.

397441   Würzburg Svazek: 4 Strana: 1251
Würzburg, Vircburk, a, m., mě. v Ba- vorsku. Vz S. N.

397442   Wyandotky Svazek: 10 Strana: 0510
Wyandotky, druh kur (slepic). Nár. list. 1903. 136. 9.

397443   X Svazek: 4 Strana: 1251
X, litera latinské a řecké abecedy (v této ?), zaujímajicí tam místo mezi v a y, tuto mezi v a o, znamená spřežení souhlásek ks. Udržela se v abecedách od Latiníků vza- tých a ve švabachu dle latinské abecedy utvořeném doposud, avšak jenom v cizích slovech. V češtině jest Husovo xił snad jediným českým slovem s tou literou; v ji- ných slovanských jazycích od opravců pra- vopisu v nynějším století na dobro vytištěna jest, zejména z polštiny a charvátštiny. Pů- vodcové obou abeced slovanských, hlaholské a cyrilské, ačkoli při díle svém abecedu řeckou před očima měli, přece litery této jakožto zbytečné nepřijali. Gb. v S. N. a Hl. 9. X tedy jen v cizích slovích se užívá: Xerxes. V. Někteří na místě x píší ks: Ale- ksandr. Totéž děje se u Polákův a u Rusův. Jg. — Jména v x ukončená skloňují se dle Páv: Max, a, m., Felix, a.

397444   X Svazek: 7 Strana: 1099
Za x ve středosloví klademe též ks: Aleks- andr ; ale v násloví a zásloví je podržujeme : Xerxes, Felix. Bž. 5.

397445   Xadvarletní Svazek: 8 Strana: 0563
Xadvarletní vývod. Ott, XII. 39.

397446   Xanthi-um Svazek: 4 Strana: 1251
Xanthi-um, a, n., řepeň či durkoman, rostl. Vz S. N.

397447   Xanthin Svazek: 4 Strana: 1251
Xanthin, u, m. = žluť mořenová. Rk.

397448   Xanthin Svazek: 7 Strana: 1099
Xanthin, u, m., Xanthin, Xanthicoxyd. Nz. Cf. KP. VI. 462., 463.

397449   Xanthin Svazek: 10 Strana: 0510
Xanthin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 131., XII. 54., 56.

397450   Xanthipp-e Svazek: 4 Strana: 1251
Xanthipp-e, y, I., žena Sokratova, která prý byla velmi zlá a svárlivá, tak že jméno její stalo se přezdívkou hašteřivým, zlým ženám. S. N.

397451   Xanthipp-os Svazek: 4 Strana: 1251
Xanthipp-os, a, m., Atheňan za perské války. Vz S. N.

397452   Xanthit Svazek: 4 Strana: 1251
Xanthit, u, m., nerost. Vz 8. N.

397453   Xanthofyll Svazek: 4 Strana: 1251
Xanthofyll, u, m. = podzimková žluť listová. SP. II. 103.

397454   Xanthofyllit Svazek: 4 Strana: 1251
Xanthofyllit, u, m., nerost. Vz S. N.

397455   Xanthofyllový Svazek: 4 Strana: 1251
Xanthofyllový. X. zrnéčka. SP. II. 126.

397456   Xanthogenan Svazek: 7 Strana: 1099
Xanthogenan, u, m, v lučbě. Vz Rm. I. 236

397457   Xanthogenový. X Svazek: 10 Strana: 0510
Xanthogenový. X. kyselina. Vstnk. XII. 53.

397458   Xanthokon Svazek: 4 Strana: 1251
Xanthokon, u, m., nerost. Vz S. N., Bř. N. 227.

397459   Xanthonan Svazek: 7 Strana: 1099
Xanthonan, u, m., xanthonsaures Salz. Nz

397460   Xanthonový Svazek: 7 Strana: 1099
Xanthonový. X. kyselina, Xanthogen- säure, Xanthonsäure, f. Nz.

397461   Xanthopurpurin Svazek: 7 Strana: 1099
Xanthopurpurin, u, m., barvivo. Vz Rm. 267., KP. VI. 222.

397462   Xanthorhoe Svazek: 7 Strana: 1099
Xanthorhoe, pryskyřice. Vz Rm. II. 371.

397463   Xanthosiderit Svazek: 4 Strana: 1251
Xanthosiderit, u, m., nerost. Bř. N. 156.

397464   Xantippa Svazek: 7 Strana: 1099
Xantippa, y, f. = žena Sokratova; vů- bec hašteřivá žena ostrého jazyka. Bdl.

397465   Xauth-os Svazek: 4 Strana: 1251
Xauth-os, a, tu., os. jm. a jm. měst a řek. Vz S. N.

397466   Xaver Svazek: 4 Strana: 1251
Xaver, a, m. František Xaver. Vz S. N.

397467   Xaveria Svazek: 4 Strana: 1251
Xaveria, e, f. = Františka,

397468   Xaverov Svazek: 4 Strana: 1251
Xaverov, a, m., něm. Xaverow, vsi a) u Benešova, b) u Běchovic; samota u Břez- nice. PL.

397469   Xen-o Svazek: 4 Strana: 1252
Xen-o, ona, m., řec. vlast. jm.

397470   Xencze Svazek: 7 Strana: 1099
Xencze, genimina, ryba, zastr. Pršp. 14.

397471   Xenie Svazek: 4 Strana: 1251
Xenie, í, pl., f., z řec. = dary dávané a) hostům, b) žoldnéřům, c) správcům pro- vincií. — X. = malby na vlysech (krajiny,
nádoby, ovoce, zvířátka a p. ). Vz S. N. — X. = druh vtipných básní. X. = básnická forma distich či dvouverší (šesti- a pěti- měrů) epigrammatických. Příkl. Fr. Doucha ve Studentských listech 1884.

397472   Xenof-on Svazek: 4 Strana: 1252
Xenof-on, onta, m., vůdce, filos. a děje- pisec řec, † asi 356. př. Kr. Vz S. N., Sbn. 903., 596.

397473   Xenofan-es Svazek: 4 Strana: 1252
Xenofan-es a n. ea, m., řec. filos., †ok. roku 480. př. Kr. Vz S. N.

397474   Xenografie Svazek: 4 Strana: 1252
Xenografie, e, f., řec, cizopisectví, znání cizojazyčných písmen. Rk.

397475   Xenokrat-es Svazek: 4 Strana: 1252
Xenokrat-es, a n. ea, m., řec. osob. jm. Vz S. N., Sbn. 372.

397476   Xenokratie Svazek: 4 Strana: 1252
Xenokratie, e, f., řec. = cizovláda.

397477   Xenolith Svazek: 4 Strana: 1252
Xenolith, u, m., nerost. Vz S. N.

397478   Xenomen Svazek: 4 Strana: 1252
Xenomen, a, m. X. Jan Rousinovský z Mazanovic, kněz pod obojí, čes. spisov. Vz Jir. H. 1. II. 340.

397479   Xenon Svazek: 10 Strana: 0510
Xenon, u, m., plyn. Vot. 37.

397480   Xenorový Svazek: 7 Strana: 1099
Xenorový. X. kyselina. Vz Rm. I. 523.

397481   Xenotim Svazek: 4 Strana: 1252
Xenotim, u, m., nerost. Vz Bř. N. 148.

397482   Xenylamin Svazek: 7 Strana: 1099
Xenylamin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 278.

397483   Xerafi-um Svazek: 4 Strana: 1252
Xerafi-um, a, n., v lékař. = prostředek sušivý proti vyraženině, vysušovadlo.

397484   Xerasie Svazek: 4 Strana: 1252
Xerasie, e, f., xerasm-us, u, m. = řídko- vlasosť, plešatosť.

397485   Xereské Svazek: 4 Strana: 1252
Xereské víno (španěl. ). Vz S. N.

397486   Xerofagie Svazek: 4 Strana: 1252
Xerofagie, e, f., z řec. = suchá strava, požívání suchých pokrmův.

397487   Xerom-a Svazek: 4 Strana: 1252
Xerom-a, ata, n., řec, v lék. = vyschlosť. Rk.

397488   Xerometr Svazek: 4 Strana: 1252
Xerometr, u, m., z řec. = stroj z mě- děného plechu k sušení obilí a k měření váhy jeho sušením ztracené. S. N.

397489   Xeromykterie Svazek: 4 Strana: 1252
Xeromykterie, e, f., řec, vyschlosť nosu. Rk.

397490   Xerotický Svazek: 4 Strana: 1252
Xerotický = sušivý, vysušovací, aus- trocknend. Rk.

397491   Xerx-es Svazek: 4 Strana: 1252
Xerx-es, a, m., král perský, † 465. př. Kr. Vz S. N.

397492   Xil Svazek: 4 Strana: 1252
Xil čili ksil (x) pochází od ksíti t. hlas podobný zvuku ks vzdechna neb umíraje od sebe vydati. Hus III. 261.

397493   Xilodonty Svazek: 4 Strana: 1252
Xilodonty, pl., m., mečozubci (ryby moř- ské; zkameněliny). Rk.

397494   Xylidin Svazek: 10 Strana: 0510
Xylidin, u, m, v lučbě. Vz Vstnk. XI. 30.

397495   Xylichinový Svazek: 7 Strana: 1099
Xylichinový. X. kyselina. Vz Rm. II. 194.

397496   Xylit Svazek: 4 Strana: 1252
Xylit, u, m., nerost. Vz S. N.

397497   Xylofag Svazek: 4 Strana: 1252
Xylofag, a, m., řec = dřevo-, červotoč. Rk.

397498   Xylofon Svazek: 10 Strana: 0510
Xylofon, u, m,, z řec. = přístroj sklá- dající se z řady kousků dřev na slaměných proužcích položených a tak laděných, že dávají tepány jsouce paličkou zvuky stup- nice temperované. Vz Strh. Akust. 298.

397499   Xyloglyf Svazek: 4 Strana: 1252
Xyloglyf, a, m., řec. = dřevořezec, dřevo- ryjec. Rk.

397500   Xyloglyptika Svazek: 4 Strana: 1252
Xyloglyptika, y, f., řec = dřevořezba. Rk.

397501   Xylograf Svazek: 4 Strana: 1252
Xylograf, a, m., z řec. = dřevopisec, der Xylograph.

397502   Xylografie Svazek: 4 Strana: 1252
Xylografie, e, f. = dřevopisectví, psání na dřevě. Rk. Vz Dřevoryjectví v S. N. Die Xylographie.

397503   Xylochinon, u Svazek: 7 Strana: 1099
Xylochinon, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 97.

397504   Xyloidin Svazek: 4 Strana: 1252
Xyloidin, u, ro., střelná látka podobná co do účinku střelné bavlně, která vzniká působením soustředěné kyseliny dusičné na škrob. Vz S. N.

397505   Xylol Svazek: 7 Strana: 1099
Xylol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 59.

397506   Xylol Svazek: 10 Strana: 0510
Xylol, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI 4.

397507   Xylolatrie Svazek: 4 Strana: 1252
Xylolatrie, e, f., řec = ctění dřevěných obrazů, die Xylolatrie.

397508   Xylologie Svazek: 4 Strana: 1252
Xylologie, e, f., řec. = dřevoznalství, die Xylologie, Holzkunde.

397509   Xyloplastika Svazek: 4 Strana: 1252
Xyloplastika, y, f. = řezbářství, die Xyloplastik. S. N.

397510   Xylotypografie Svazek: 4 Strana: 1252
Xylotypografie, e, f., z řec. = rozmno- žování dřevorytin prostředkem knihotisku, ku kterémuž konci se dřevorytiny vsazují mezi text n. vedlé něho, die Xylotypogra- phie. Vz S. N.

397511   Xylylenglygol Svazek: 7 Strana: 1099
Xylylenglygol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 107.

397512   Xylylový Svazek: 7 Strana: 1099
Xylylový. X. kyselina. Vz Rm. II. 174.

397513   Y Svazek: 4 Strana: 1252
Y jest samohláska retopodnebná, podružná, povstalo zlomenim z ui (vz Samohláska) a tak se článkuje, že tento původ její při náležitém (to jest tvrdém n. širokém) vy- slovení patrný jest; ústa totiž na retné u, ale jazyk na podnebné i nastrojen jest. Nej- starožitnější jazyk indoeuropský, sanskrt, jí ještě nezná a má za ni své starobylejší střídnice; z pozdějších pak jazyků této če- ledi jen někteří si ji vytvořili; tak řečtina ve svém v (y. vgioc), románština ve francouz- ském u (tu), němčina v ü (Büffel) a slovan- ština v ti. Li, y. Gb. v S. N. Cf. Gb. Hl. 13. Ze y prvotné znělo jako franc. u, řec. v, něm. ü, viděti z toho, že y v latině sa- mohláskou u (Nezamysl — Nezamuslus) a v staroslov. památkách dvouhláskou ui se nahrazovalo (mui = my). Vz lit. Zv. 56. Mýto lit. muitas, mýdlo lit. muilas, Bystřice strč. psáno Buistrice. Gb. Hl. 14. Cf. Gb. Hist. samohl. 5. — Ve staré bulhárštině a bez pochyby ve veškeré staré slovanštině byla, jak se dle analogie samohlásek lome- ných, dle vlastního původu jejího a dle spřežené dvoučlenné litery její podobá, nej- prve dvouhláskou, ale později na samohlásku krátkou a dále i na jiné slabší střídnice klesala. Z těchto nejslabší a zároveň nej- rozšířenější jsou e a i. Střídnici 1. e (é) za y (ý) má na př. srbskocharvátština v kon- covkách ohýbacích a nářečí hanácké skoro vesměs. Gb. ve S. N. Cf. Gb. Hl. 79. Na Hané: bele rebe = byly ryby; médlo, déka, sér, bék, Tenec, sen, do roke, rohe, veneso, vendu = mýdlo, dýka, sýr, býk. Týnec, syn, do ruky, rohy, vynesu, vyjdu, Ht., Šb. V češtině v koncovce 1. os. pl chcemy — chceme (koncovky -my již v polovici 16. stol. se neužívalo; ale v Přerovsku a Opavsku posud: mamy, damy máme, dáme. Vz -my). Na konci slov: záhy — záhe (Čestm. ), opěty (Záboj) — opěte (Št. ) — opět. V pro- středku slov: ryji — reju, myji — meju, násyp — násep, sekyra — sekera, Gb., slych — slech, Hš., hybký — hebký, pryč — preč, nynie — nenie. Dán list nenie v sobotu. Výb. II. 279. To sě ot nás nenie otchýlilo. Kat. 175. (Gb. Hl. 79. ). Pod Krkonš.: me- slím, kdebe belo, malem zvonkem = myslím, kdyby bylo, malým zvonkem. Kb. U Do- mažlic: bel m. byl; u Opavy: ohyň, amyn, pynize, sym naopak m. oheň, amen, peníze, jsem. Šb. Vz E, Gb. Hist. samohl. 108. — Pozn. Hanácké e m. y zní temněji než české e: rebe = räbä. Hš. — 2. Střídnici i mají všecky ostatní jazyky slovanské, které při původní široké nebo tvrdé (ruské a polské) výslovnosti hlásky y nezůstaly, mezi nimi tedy také čeština. Ve spisovné češtině totiž jenom etymologický pravopis y a i náležitě rozeznává, ale obecná výslovnosť jenom v některých nářečích rozdíl mezi těmito hláskami činí a obě úzce jako i vyslo- vuje tak, že y ve slově vysoký právě tak se vyslovuje jako i ve slově viseti. Zde tedy původní široké y seslabilo se v i a seslabení to spadá do doby historické, asi do doby mezi Husem a Bratry. Hus totiž učil ještě dobře, jak článkovati a kdy psáti se má y, Bratří pak, důmyslní znatelé ja- zyka českého, přece přijali a svým uznáním posvětili způsob pravopisecký v polovici 16. století již ustálený, podlé něhož se po sykavých souhláskách: c, s, z vždycky psáti mělo y i tam, kde analogie zřejmá žádala i, na př. vlcy, bozy, nosým. Chybu tu sotva by Bratří byli schvalovali, kdyby za jejich dob u výslovnosti české rozdíl mezi y a i byl ještě poznatelný býval. Dle Gb. v S. N. Cf. Gb. Hl. 7., 9., 79., Gb. Hist. samohl. 81., 168. A tak se po: c, s, z ještě nedávno všude y psalo, ale nyní se píše po Dobrov- ském po c všude i, i pak po měkkém s a z, y po tvrdém s a z. Ht. Zv. 57. Činí pak se v češtině rozdíl u výslovnosti hlásek y a i posud v severovýchodních Čechách; u Bu- dějovic slyší se y po: b, p, f, v, m. Jižně od Budějovic (v Doudlebsku) y od i u vy- slovování naprosto se nerozeznává; ostatně se tam ý jen v několika cizích slovech ob- jevuje: lekrutýrka, jinak se mění v ej: mlejn. Kts. Také na Mor. a v pruském Slezsku y od i dobře se rozeznává: chlapi a chlapy. Šb. Stran střídání-se y s i sr. ještě: tova- ryš — tovařiš, ryčeti — řičeti. Vz Gb. Hl. 79. — Vz I. — 3. Bále se y střídá s o: nýbrž — nobrž, na Slov. boł m. byl. Vz O. Gb. Hist. samohl. 108., Gb. Příspěvky k čes. pravopisu 272. (Mus. spis. č. 117. ). — 4. S u. Surový — syrový, hluboký — hlyboký. U Do- mažlic: bul, buol, buel m. byl; na Slov. bul m. byl, Šb., naopak mysí m. musí, Hš.; pod Krkonoš. bul m. byl, naopak venky m. venku. Kb. Vz U, Gb. Hl. 78., 82. — 5. S a. Ht. Zv. 58. Vz A, Gb. Hist. samohl. 103. Pod Krkonš. a m. y. nikdá (i jinde), teďká. Kb. — 6. S 1 v již. Čech. myčet, myč m. ml- četi, mlč. Kts. — Vz Střídání. — V stup- nici samohlásek podlé závažnosti sestavené zaujímá y místo mezi B a u a nalézá se tedy častěji v souvislosti s těmito hláskami, zejména kdy k seslabování a stupňování se hledí. (Cf. Gb. Hist. samohl. 26. Mus. spis č. 104. ). Seslabuje se totiž v y (pych souvisí s puch, plynouti s pln — plouti, slych se sluch, styd se stud, Ht. Zv. 58. ) a dále v B, na př. duch — dychnouti — dbchnouti (dchnouti); a stupňuje se t. v y na př. dotBknu — dotýkám, polBknouti — polykati (tvoříme-li slovesa páté třídy ze sloves druhé třídy); y v u: tyji — tuk. Gb. Dále se stupňuje y v ý (dloužením): kry — krýti — ukrývati, slych — slýchati, dobyti — dobývati, Kt., Ht. Zv. 57.; kromě toho v ov a av v kořenech otevřených: by — baviti, kry — krov, ryji — rov, tyji —
otava; v kořenech zavřených ov a av se
přesmykují v vo a va: kys — kavs — kvas,
chyt — chvátati. Ht. Zv. 57., Kt., Gb. Vz Stupňování, Jer, Vm. Miklosičovo hlásko- sloví jazyka českého 17, Mkl. aL. 149-165. — Samohláska y nyní v násloví nepřichází (Ht. Zv. 57. ), čeština se jí zbavuje před- suvkou v: v-yk-núti m. yk-núti od kořene uk v učiti, na-uk-a. Kt., Ht. Zv. 57. Staří psávali také: ya, yablko, yako, yahen, yadro, yatra, yahoda atd., která slova nyní všecka literou j se píší: já, jablko, jako atd. Jg. — Slovostředím je v: býti, bydliti atd., vz Slov. a Ht. Zv. 57. — V obecné mluvě se y s ná- sledujícím j stahuje v: i, í, vyjdu — vídu, kryj — kri, krí; cf. bij — bí. Jir. — Y se vy- souvá (ve slovostředí) a odsouvá (na konci slov): opět, pak m. opěty, paky, Kt., dosti m. dosyti, lžíce m. lyžice, Ht. Zv. 59., ná- syp — náspa, kbel — na Slov. kybel, bl- štěti se m. blyštěti se; y se odsulo v 1. os. pl., kde stojí jeho střídnice e: chcem m. chceme a to m. chcemy, vz -me. Gb. Cf. Gb. Hl. 84., Hist. samohl. 78. — Y se vsouvá v Opavsku před l a r, avšak neslyšeti ho úplně: syrdečko, myrkva, vylček, pylný m. srdéčko, mrkva, vlček, plný; také v: sedym, osym m.: sedm, osm. Šb. Vz -yl, -yr. — Místo y jest ve jménech kollektivních a: louky — luka. Vz A. — Jména v y ukon- čená a toliko v plur. užívaná jsou rodu mužského aneb ženského: mužská skloňují se podlé prvního sklonění mužského (Strom), ženská pak podlé prvního ženského (Žena). — Mužská vlastní jména v y ukončená sklo- ňují se podlé jmen přídavných: Klaud-y, yho, ymu, yho, ym, ym. — Po tvrdých souhláskách píše se y; po obojetných souhláskách píše se y, povstalo-li z nějaké široké samohlásky n. shoduje-li se s ní: a, o, u: kobyla — cf. cabalus, syt — satur — satis, vy — vos, sychravý — suchý, syrový — surový, myš — mus. Mk. — Ve sklo- ňování substantiv klade se y: v 1. muž sklonění v akkus. a instr. pl. slov živých bytostí (Páv) a v nom., akkus., vok., instr. plur. slov neživotných bytostí (Strom). — Poznam. Od konce 13. stol. až do r. 1520. psávalo se i u neživotných buď -i buď -ové jako při životných: skutci tvoji, mnozí roci, dluzi, divové, domové, Gb., buci, lesi, údi. Jir. — V 1. ženském sklonění (Žena) v gt. sg., v nom., akkus. a vok. pl (ženy); v 1. středním sklonění (Slovo) v instr. pl. (slovy); v třetím středním sklonění (Kníže) v instr. pl. (knížaty). Vz Skloňování. — U adjektiv přisvojovacích: v muž. rodě v akkus. pl. a u neživotných i v nomin. pl.; v žen. rodě v gt. sg. a v nom. a akkus pl. Vz Otcův. — U zájmen (náměstek), vz Já, Ty, Ten, Sám. — Y se píše u činných a trpných příčestí a adjektiv neurčitého východu, vztahuji-li se jsouce u výroku na podměty pl. rodu žen. aneb rodu muž. neživotných bytostí: ženy psaly, ženy byly zabity; stromy stály, stromy byly posekány; ženy jsou mi dlužny; ženy jsou s prací hotovy. V obecné mluvě i když je podmět rodu středního: kuřata běhaly po dvoře (m. běhala). — Jak se psávalo y? Vz o tom Gb. Příspěvky k čes. pravopisu, Mus. spis. č. 117, hl. str. 241. — Ý rozkládalo se již na sklonku 14. stol. v aj (ve starých rukopisech pravidelné: ay), na př. svataj m. svatý, za kteréžto aj od polovice 16. stol. přehlasované ej ovládlo (do r. 1842. psalo se ey). Ale proměny této nepřijal jazyk spi- sovný (staří spisovatelé zřídka jí užívali ku př. v tejn vedlé týn, hejřiti vedle hý- řiti, Gb., Ht. ), ale podržel ý; za to ovšem mluva obecná (kromě instrum. sg.: novým; bez pochyby na rozdíl od dativ. pl. ) vše- obecně ji přijala: mejte, vejskat, mlejn, do- brej, mejti m. mýto, výskati, mlýn, dobrý, mýti; muskejm šatům, v černejch vlasech, rounejma nohama m. mužským, v černých, rovnými. V instr. sg.:, dlouhým (dlouhym) krkem, hrubým (hrubym) způsobem' i v ob. mluvě; ale pod Krkonoši říkají s velikejm hlukem atd. Kb. S milejm panem Bohem. Sš. P. 514. Podobně: S tím holejm netopaj- řem. R. zv. v. 1628. Hlasem svejm, s lač- nejm životem. Aesop. 1581. Na tom zakládá se pravidlo pravopisné: Píše se ý, kde se obecně vyslovuje místo něho -ej: pýcha — pejcha, zmýliti — zmejliti atd. Ale toto pravidlo není zcela spolehlivé, poněvadž lid i í v ej rozpouští: cítiti — cejtiti, no- žík — nožejk, vozík — vozejk, získati — zejskati. Místy říká se i: mnozej, velicej m. mnozí, velicí (v Podkrk. Kb. ), a: Čej (m. čí) je to pachole. Sš. P. 218. Vz Gb. v S. N. a Gb. Hl. 74., Gb. Hist. samohl. 99. (Mus. spis. č. 104. ). — Ve Slovenčině se ý roz- kládá v ej a mimo to i v ie: netopier, pa- stier, tak že se y dloužilo v staré češtině v ý (aj), v nové češtině v ý (ej), v sloven- čině v ý (ej, ie). Ht. — Na Hané i jinde na Mor. slyší se též é za ý: mlénský, Sš. P. 479., kévá, bévá, Ib. 550. a p. Podobné dialektické stopy nalézají se také v někte- rých památkách staročeských. V Millionu čte se: mezi králem Barkú a jiném králem tatarském; Jazykem tureckém. Výb. II. 546., 349. V Mandevillu: Bohatém kupcem s ji- némi bohatými lidmi. Výb. II. 601. a 602. (Gb. Hl. 11. 4. ). — Místy jako ku př. v No- vohradsku i y v ej se rozkládá: husej, ko- zej m.: husy, kozy. Hš. — Ý se skracuje v e, vz Skracovaní. — K slovům ukončeným v ý, á, é připojuje se ý: 1. jednoduše: slabý, bos-ý, kus-ý, syt-ý, zdrav-ý; 2. k sub- stant. s předložkou bez: bez-hlav-ý, bez- noh-ý, bez-ruk-ý; 3. ve složení s jinými slovy: modro-ok-ý, zlato-křídl-ý; 4. k zá- kladním číslovkám, z čehož řadové číslovky vznikají: šest-ý, osm-ý, mimo: první, třetí, tisící, milionní; 5. k příčestí času minulého: padl-ý, býval-ý, zachoval-ý, dokonal-ý, za- chovan-ý, dokonan-ý; 6. pomocí jiných hlá- sek, vz: -avý, -elný, ěný, -itý, -ký, -ný, -ovalý, -ovný, -ový, -rý, -ský, -vý atd. T. Cf. Tvoření slov. — Adjektiva ukončená v ý, á, é skloňují se podlé: Nový. Podr- žují ý v nom. a vok. sg. mas., při neživot- ných i v akkus. Vz Nový. Adjektiva v -ý, -á, -é ukončená skloňují se podlé Nový i teh- dáž, když význam podstatných jmen mají: celný, polesný, hajný, hlásný, hospodský, mýtný, pocestný, poklasný, ponocný, zlatý atd.; komorná, krámská, panská, kupcová, správcová atd; cestné, měřičné, služné, pří- vozné, mostné, vstupné, výslužné (Kz. ) atd. — Jména vlastní v -ý: Selibovský, Novotný atd. skloňují se podlé Nový; ale jak v rodě ženském? Někteří říkají: paní Selibovská, paní Novotná i slečna Selibov- ská, slečna Novotná a skloňují tato slova ovšem podlé Nová; jiní činí rozdíl mezi paní a nevdanou (svobodnou) a říkají paní Selibovská, paní Novotná, ale Marie Seli- bovských, Marie Novotných (slečna, nevdaná) a skloňují ovšem jen jméno křestné neb slečno atd.: Marii (slečně) Novotných, s Marií (se slečnou) Novotných. O tom vz článek: Jméno. — V obecné mluvě klade se -ý m. -í v nom. pl. rodu muž. slov životné by- tosti znamenajících a m. -é po tvrdých sou- hláskách, což jest znakem nářečí českého: chudý (m. chudí) chalupníci, hloupý (m. hloupí) hoši; starý (m. staré) matky, dobrý (m. dobré) dítě, dobrýho (m. dobrého) muže, po dobrým (m. po dobrém) to nejde. Dle Šb., Šf., Gb. — V Přerovsku a Opavsku -ý se krátí (tam se samohlásky vůbec krátí): dobry otec. Šb. Vz E (é). — Jak ý staho- váním z jiných hlásek povstávalo, o tom vz: Přídavný a cf. Gb. Hl. 128.

397514   Y Svazek: 7 Strana: 1100
Y lišilo se od i ještě v 16 stol. Vz Krok (nový) III. 412. Posud se rozeznává od i v severových. Čech., v již. Čech. (Krok IV. 58.), na Mor. hl. na Valaš. a na mor. Slov., kde y velmi zhruba zní. Vz o tom více v Mtc. 1878. 2., Brt. D. 98. a Km. 1885. 168., 196. a 198., kde na str. 196. Tkač odporuje mínění, že se vyslovuje y jako něm. ü. V Km. 1889. 310. čteme: Y nevy- slovujeme tak, jako Němci své ü, jeť naše y hrdelnice. — Cf. Mkl. aL. 149., Y, Gb. Hist. samohl. 5 (dole), Gb. Hl. 21 , List. fil. 1878. 183. Na Chodsku zní v l-ovém partc., více jako u než y : bul, buli. Cf. List. fil. 1891. 32., 34. V Boboluskách na Mor. je y za i ve tvarech my (= mně), myvy (milý). Brt. D. 135. — Y se vsouvá. Vz Brt. D. 62., 104. Místo y je na Dol. e ve sklonbě slov zakončených hláskou s n. z: čase, kose, koze atd. Vz List. fil. 1891. 427 — Rozdíl mezi i a y v Pass. musejním. Vz List. fil. 1892. 64. nn. — Rozepře mezi i a y. Vz Mus. 1842. 252. n. — Y se dlouží na Zlínsku v praes. sloves 1. tř.: krýju, mýju. Brt. — Kdy se píše y, ý, po obo jetných souhl. ? Cf. Kvř. Ml. 7. — Pluralia v y ukončená jsou masc. a fem. Poznáme je z genitivu: schody — schodů, rty — rtů, hodiny — hodin, mydliny — mydlin, necky — necek. — Ý v chodštině. Cf. List. fil. 1891. 43. Místo ý je na Dol. é a) ve kmenech: pécha, sér, térať; b) v koncov- kách adjektiv určitého zakončení s tvrdým východem v nom. a instr. m. a v instr. n. v sg., v gt., dat., lok. a instr. pl.: dobré člověk, dobréch lidí atd.; c) ve předponě vé-: véklad, vémluva atd. Vz List. fil. 1891. 426.

397515   Y Svazek: 8 Strana: 0490
Y praslovanské jest střídnicí za původní ú, unf, ont, on; vzniká dloužením z t; docho- valo se do češtiny. Vz Gb. H. ml. I. 38., 279. — Jak se y vyslovuje a jak se vyslovovalo. Vz Gb. H. ml. I. 278. U Jemnice zní temně. Brt. I). II. 267. — Y sepsalo: y, ý, i. Ib. 279. — Y se mění a) v e hlavně v nářečích: nyní — nenie, hybký — hebký, myslím — meslím. Cf. Gb. H. ml. I. 283. U Kojetína a Přer. (ve vysoké, velmi zúžené e). Vz Brt. D. II. 44. Ü Olom. a Prostěj. (trvajíc jen v několika slovech málo obvyklých n. cizích). Ib. 67. U Týnce: jazyk —jazek. Ib. 92. Ve Vyškov-
sku: ryby — rebe. Ib. 99. U Letovic: myš —
meš, ryby — rebe. Ib. 104. U Litovle, u Ko-
nice a" Jevíčka. Ib. 109. U Zábřehu. Ib. 121.
U Slavkova jen porůznu: ryby — rebe,
čtyry — štere. Ib. 116. U Letonic: ryby —
rebe. Ib. 156. U Brna, Ib. 162. U Tišnova
(ne vždy): rebe. Ib. 182. U mor. Kruml. Ib.
204. U Třebíče v indik.: myju — meju, ryju —
reju. Také v Čech. Ib. 224. U Kunšt. v ind.
praes. sloves: meju, kreju a reju a místy kon-
cové y: rybe, rake m. raky. Ib. '230. Na Žďár-
sku v předponě slovesa vyjít. Z hlavy vešlo.
A jinde ib. 246. U Drahan. Vz ib. 101. Změny
hlásky ij v Chromči. Vz List. fil. 1894. 84. nn.
Na Hané. Ib. 7. V Háj. Herb, a V. Kal. Vz
List. fil. 1894. 210. — b) v i. Vyslovuje se
jako i. Cf. Gb. H. ml. I. 280. Ú Zábř.. ve
spojce diž = když. Brt. D. II. 125. Ve Spiš-
skú původní y, ý zaniklo a nahrazeno hlá-
skou i, které však předcházejících souhlásek
neměkčí: bohatí (bohatý), každi (každý), karti
(karty). Phľd. 1893. 431. Taktéž v Gemersku.
Phľd." 1893. 557. — c) v u: byl — buł. Laš.
Vz Gb. H. ml. I. 281. — d) v r: prtel (pytel),
mrdlo (mydlo). Na Žďársku. Brt. D. II. 246. — Y se přisouvá: sedym, osym. Cf. Gb. H. ml. I. 285. — Y (ý) se odsouvá: sekrka (sekyrka), trzniti (trýzniti), koblka (kobylka), mlnář (mlynář). Cf. Gb. H. ml. I. 285. Poľkat = polykati. Žďár. Brt. D. II. 246. — Pozn. Abych článku již vysázeného netrhal na několika místech, dodávám ku konci jeho, že se najde také v Mus. fil. 1896. 417., 430., 431., jak se r. 1440. y psalo, jak se měnilo v: u, e a jak se vysouvalo (nevplnul — nevplynul); a o ná- sledujícím ý, že vzniklo z -yj (vými m. vyjmi) a že se šířilo a) v aj (zmaj jej), b) v ej (čer- venej).

397516   Y Svazek: 8 Strana: 0491
Y jakožto spojka. Cf. Gb. H. ml. I. 215. Ý. Cf. i předcházející y. r— Ý vzniká. Vz Gb. II. ml. I. 279. nn. — Ý se psalo: yy, ij, i, cf. Gb. H. ml. I. 279.; e: nazevati, Otc. 241. a; ye, ie: bielce, byelee = býlí. Cf. Gb. H. ml. I. 235. — Ý se mění a) v é. TJ Kro- měříže. Tam se také krátívá v y. Vz Brt. D. II. 13. U Morkovic: býk — bék, strýc = stréc, Ib. 63. U Olom. a Prostěj.: bék, a toto é se krátí jako i u Kojetína a místy u Přer. v e (velmi zúžené): bek, pasteř. Ib. 44., 67. U Bystřice a Šternb.: bék. Ib. 71. U Letovic: stréc. Brt, ib. 104. U Litovle, Konice a, Je- víčka, Ib. 110. U Slavkova, v Litensku a Žďár. Ib. 146. U Letonic: bék. Ib. 156. U Brna: bék. Ib. 162. U Tišn.: mlén, stréc. Ib. 182. U Krami.: mlén, ale: dým. Ib. 204. U Kunšt: meto. Ib. 230. — b) v y. TJ Přer. se ý nemění v é, ale krátí se. Brt. D. II. 36. — c) v ej. U Dačic a Telče: bejk. Brt. D. II. 277. U Tře- bíče: bejk. Ib. 224. Na Žďársku: bejvat, vej- skat, mejdlo, tejch. Ib. 246. — d) U Jemnice mění se v ýj (temné y) a přechází místy v ej: str?jc, b?jk. Ib. 267. — e) v aj -ej: pýcha — pajcha — pejcha; ý se drží posud, aj a ej jen v nářečích. Vz Gb. H. ml. I. 281. Cf. List. lil. 1893. 954., aj, ej. Na Hané přešlo ý v: é, y, i, i. e hlavně po: c, č, s, š, z, ž, ř, 1. Vz Mtc. 1896. 5. — Ý m. y: Cýpr, býlina, du- rýnský, Štýrsko v Háj. Herb, a V. Hist. Kal. Vz Listy fil. 1894. 301.

397517   Y Svazek: 9 Strana: 0390
Vz Gb. H. ml. III. 2. 477. O výslovnosti hlásky ? vz Mus. 1899. 285. —322. Za y na Lašsku e: menař, oseb (osyp). 1757. Vz Mus. fil. 1897. 208. Jeho změny u Císařova na Mor., vz Čes. 1. VI. 586., v jihozáp. Čech. vz Dšk. Vok. 58., na Hořicku, vz Hoř. 74., na Hornoostravskú vz v Lor. 15 — Spor o i ay. VzMus. 1893. 304—333., 454. -493. -? koncovka ?) ???. akkus. a vok. dualu u, holub a dub', vz Gb. H. ml. III. 1. 45.; ?) ???., akkus. a vok. pl. u, dub', ib. 46., 47., 53.; c) instr. pl. u, chlap a dub' (v dial. bývá ý: s terna chlapy), vz ib 63., 64., -mi, -ma -ami, -ama, -oma; d) instr. pi. u, město': městy, křídly, ústy, vz ib. 141., -mi, -ma, -ami, -ama, -oma; e) gt. sg. u, ryba' (dial. -e), ib. 175.; f) ???., akkus. a vok. pl. u, ryba': ryby (někdy -a m. -y podle: město: hora, luka, hrana), vz ib. 178., -a; g) instr. pl. u, ryba' m. -ami: svými slzy, častými ža- loby, ib. 182.; h) gt sg. u, vládyka': vlá dyky, ib. 196.; i) ???., akkus. a vok. pl. u, vládyka', vz ib. 198., -ové, -é, -i; k) instr. pl. u, vládyka' m. -ami, novotvar: s levity, vz ib. 199., -ami; l) akkus. pl. u, hosť: hosty, vz ib. 342., 346., -i, -ě; m) instr. pl. u, hosť: hosty, vz ib. 343., 349., -mi; n) ???., akkus., a vok. dualu u, kámen': kameny, vz ib. 407., 409., -a; ?) ???., akkus. a vok. pl. u, kámen': kameny, vz ib. 407., 409., -nie, -i, -ové, -e; p) instr. pl. u, kámen': kameny, vz ib. 407., 410., -mi, -ami. ý. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 477. Jeho změny v jihozáp. Čech. Vz Dšk Vok. 23. Na Lašsku bylo v starší době é (e) za ý; pod platem panském. 1728. Vz Mus. 1897. 207., Mus. fil. 1897. 208.

397518   Y Svazek: 10 Strana: 0510
T. Změny hlásek y, ý v podřečí pol- nickém. Vz Hoš. Pol. 1. 25. nn.

397519   Y-a Svazek: 8 Strana: 0491
Y-a staženo v á: kdák z kdypak. Podkrk. Gb. H. ml. I. 565.

397520   Yachta Svazek: 7 Strana: 1100
Yachta, y, f., vz Jacht

397521   Yak Svazek: 7 Strana: 1100
Yak, vz Jak (2. dod ).

397522   Yakrmistr Svazek: 8 Strana: 0491
Yakrmistr, a, m., z Jägermeister, m. 1607. Hrš. Nách. I. 626.

397523   Yankee Svazek: 4 Strana: 1254
Yankee (angl., jenký), ého, m., indiánská skroucenina slova English, znamená oby- vatele Nové Anglie v Americe. Vz S. N.

397524   Yard Svazek: 4 Strana: 1254
Yard, u, m. = angl. loket, 3 střevíce. Vz KP. I. 76.

397525   Yatagan Svazek: 4 Strana: 1254
Yatagan = jatagan.

397526   YBerlauf Svazek: 9 Strana: 0391
YBerlauf, U, m. = užitky po zaplaceni všech nákladů přebývající. Wtr. Part. 407.

397527   -ýcať Svazek: 7 Strana: 1100
-ýcať: švihať — švihýcať, čárať — čarý- cať. Brt. D. 158.

397528   -yček Svazek: 7 Strana: 1100
-yček: kamyček, řemyček. Brt. D. 149. Vz -ýšek (dod.).

397529   Ydednoho Svazek: 8 Strana: 0491
Ydednoho m. i-jednoho. Gb. H. ml. I. 529.

397530   Ydria Svazek: 9 Strana: 0391
Ydria = orudie k vodě připravené. Hus II. 35.

397531   Yelkokružník Svazek: 9 Strana: 0368
Yelkokružník, a, m., gastrallus, brouk. V. hnědý, g. laevigatus. Klim. 472.

397532   -yg Svazek: 7 Strana: 1100
-yg : šmuryg (val. = šmurygán = zašpi- něnec) Brt. D. 145.

397533   -ygať Svazek: 7 Strana: 1100
-ygať: čárať — čarygať, čmárať — čma- rygat. Brt. D. 159.

397534   -ýho Svazek: 7 Strana: 1100
-ýho, koncovka v obec. ml. m.: -ého: do- brýho. Bž.

397535   Yhy Svazek: 7 Strana: 1100
Yhy = aha, ja. Byl tam? Yhy. Laš. Tč.

397536   -ých Svazek: 4 Strana: 1254
-ých, přípona gt. a lok. pl. jmen přídav- ných v ý, á, é ukončených: nových.

397537   Yj Svazek: 4 Strana: 1254
Yj ve spisovné řeči zůstává, v podřečích mění se v ej: mýti — myj — mej (imperat. ), krýti — kryj (m. kryji) — krej, rýti — ryj (ryi) — rej; v příponách adjektiv sklonění zájmenného přešlo v ý: milyj — milý. Jir.

397538   -yj Svazek: 7 Strana: 1100
-yj. Této dvojhlásky na Dolnobečovsku na Mor. neslyšeti, místo ní y: umy se a umé se, ry (a réryj). Vz List. fil. 1891. 414.

397539   yj Svazek: 8 Strana: 0491
yj. Dvojhl. yj v Chromči na Mor. Cf. List. fil. 1894. 88. — yj mění se a) v é. V Kroměř. Vz Brt. D. IT. 15. U Kojet. a Přer. Ib. 45. U Letovic: homé, zakré (umyj, zakryj). Ib. 101. U Litovle, Konice a Jevíčka: ré (ryj). Ib. 111. Na Litensku: umé, zakré. Ib. 147. U Tišn.: zakré. Ib. 181. U Brna v é n. ej: přikréj (při- kryj), zakré. Ib. 165. U Kunšt.: zakré v. zakry. Ib. 231. — b) v y. Vz předcház. (konec). U Třebíče: zakry (m. zakryj). Ib. 224. U Slav- kova: umy (umyj). Ib. 147. — c) v ý. V Týnci: zakrý, rý, omý (ryj, omyj). Ib. 92. TJ Male- novic: umý (umyj). Brt. D. II. 2. — d) v ej. Na Žďársku (většinou): zakrej. Ib. 247. U Kruml.: zakrej. Ib. 206. — Cf. ještě Brt. D. II. 69., 123. — U Holešova imperativní koncovka yj hlásky j neodsouvá: umyj, zakryj. V Holešově: réj (ryj), zakréj, vedle umyj. Ib. 35.

397540   yji Svazek: 8 Strana: 0491
yji staženo v ý: drobry — jimi = dobrými, kryji = krý. Vz Gb. H. ml. I. 558.

397541   -yk Svazek: 4 Strana: 1254
-yk, přípona substantiv: jazyk. D. Vz -ák.

397542   -ýk Svazek: 4 Strana: 1254
-ýk, příp.: Kamýk (míst. jm. ). Pal. Rdh. I. 138.

397543   -yk Svazek: 7 Strana: 1100
-yk. Brt. D. 149., Bž. 232.

397544   -yka Svazek: 4 Strana: 1254
-yka, přípona substantiv: babyka, vlá- dyka. D. Vz -ák.

397545   -yka Svazek: 7 Strana: 1100
-yka. Brt. D. 145., Mkl. B. 254., Gb Ml. I. 62.

397546   -yka Svazek: 9 Strana: 0391
-yka: pijatyka. Lor. 35.

397547   -ýl Svazek: 4 Strana: 1254
-ýl, přípona jmen: motýl, ženkýl. D. Vz Tvoření slov. V gt. -ýle.

397548   -ýl Svazek: 7 Strana: 1100
-ýl. Brt. D. 142, Bž. 227., Mkl. B. 113.

397549   -yl Svazek: 9 Strana: 0391
-yl m. -l v příp. part. oft. act.: spadyl (spadl), nedyl, sedyl. Vz Gb. H. ml. III. 2. 94.

397550   -yl a -yr Svazek: 4 Strana: 1254
-yl a -yr ve strč. m. I a r: mylczyeti — novč. mlčeti, cztvyrty — čtvrtý. Ústa hoř- kosti pylna ysut. Ž. wit. 13. 3. Ot smyrti. Ib. 77. 50. — Vz List. filolg. VII. 109. -111.

397551   -yla Svazek: 7 Strana: 1100
-yla : mohyla, kobyla. Bž. 227.

397552   Ylnovka Svazek: 9 Strana: 0374
Ylnovka, y, ť. = vlnice (čára). Sbor. slov. V. 36.

397553   Ylouci Svazek: 4 Strana: 1254
Ylouci = Jílovci. Vz Jílovec.

397554   -ył Svazek: 7 Strana: 1100
-ył v -uł: buł — była, muł — myła. Brt. D. 103.

397555   -ým Svazek: 4 Strana: 1254
-ým, přípona instr. sg. mas. a neut. ad- jektiv východu určitého i neurčitého: no- vým, otcovým; 2. přípona dat. pl. všech rodů: pilným (žákům, žačkám, děvčatům).

397556   -ym Svazek: 9 Strana: 0391
-ym (= -im) m. em konc. a) v instr. sg. u, chlap a dub' v dial.: pod lesym, laš.; hunym = honem. Gb. H. ml. III. 1. 45.; b) instr. sg. u, město' na Lašsku: oknym. Brt. D. I. 1G2, 359. — Příp. 1. os. sg. praes. na Lašsku vedle -em. Jo sě tě veznym. Vz List. fil. 1898. 75., -em.

397557   -ými Svazek: 4 Strana: 1255
-ými přípona instr. pl. adjektiv zakončení určitého i neurčitého všech rodů: novými, otcovými.

397558   Ymna Svazek: 7 Strana: 1100
Ymna, y, f. = hymna, chvalozpěv. Št. N. 108. 21.

397559   Ympna Svazek: 10 Strana: 0510
Ympna = hymna. Ev. olom. XIV. Sr. Ymna v VII. 1100.

397560   Ympny Svazek: 8 Strana: 0491
Ympny = ymny, hymni. 1579. Wtr. Ziv. c. 853.

397561   -ýn Svazek: 4 Strana: 1255
-ýn, přípona substantiv: mlýn (koř. ml). Vz -en.

397562   -ýn Svazek: 7 Strana: 1100
-ýn Brt. D. 143., Mkl. B. 143.

397563   -ýň Svazek: 7 Strana: 1100
-ýň (val.): hopýň! skokýň! (interjekce).

397564   -yň m Svazek: 8 Strana: 0491
-yň m. -yně, strč. Má přítelkyň. Ev. ol. 184. a, (Gb! Km. -a, 15).

397565   -ýňať Svazek: 7 Strana: 1100
-ýňať. Příponou touto tvoří se verba intensiva, jimiž se označuje zmocnělosť, ne- leposť děje : čahať — čahýňať, řehtať sa — řehýňať sa. Vz Brt. D. 158.

397566   -yně Svazek: 4 Strana: 1255
-yně, přípona subst. fem., vz -uně. Ho- spodyně, kuchyně, turkyně, bohyně, rekyně, pastorkyně. D., Jir. Jména v -yně skloňují se podlé Růže, ale v genit. pl. nepřijímají z pravidla přípony -í (avšak mohou ji míti, Č. ): mnoho hokyň (hokyní), bohyň (bohyní), zpěvkyň (zpěvkyní), turkyň (turkyní). T., Č.

397567   -yně Svazek: 7 Strana: 1100
-yně. Šf. III. 443., Jir Nkr. 54., Gb. Ml. I. 59 , Mkl. B. 145. Zpěvkyní. Br. Cf. Ukázka.

397568   -yně Svazek: 8 Strana: 0491
-yně. Kmeny -ynja měly v sg. nom. původně koncovku -yni: prorokyni, poselkyni; ale i ve strč. také dosti často koncovku -yně: bohyně. Kone, -yni mají jen jména žen. osob., -yně názvy věcí: kuchyně. Gb. Km. -a, 15.

397569   -yně Svazek: 9 Strana: 0391
-yně, vz -yni. U Husa, vz List. fil. 1899. 452. U Palac. Vz Mtc. 1901. 151.

397570   Yne Svazek: 10 Strana: 0510
Yne = jen, jenom. Slez. Vyhl. II. 129.

397571   -yně Svazek: 10 Strana: 0510
-yně konc. ve spisech Husových. Vz List. fil. XXVI. 452.

397572   -yněk Svazek: 4 Strana: 1255
-yněk, přípona subst.: pelyněk. D.

397573   -yni Svazek: 7 Strana: 1100
-yni příp.: bohyni, hospodini zastarala. Ott. IV. 276.

397574   -yni Svazek: 8 Strana: 0491
-yni, vz předcház. -yně.

397575   -yni Svazek: 9 Strana: 0391
-yni v strč. v nom. sg. pravidlem bez vý- jimky: prorokyni, němkyni, poselkyni, bez- dětkyni; nč. -yně: prorokyně atd.; odsutím ě pak jest: bezdětkyň, přítelkyň. Vz Gb. H. ml. III. 1. 204.

397576   Yokohanky, druh Svazek: 10 Strana: 0510
Yokohanky, druh kur (slepic). Nár. list. 1903. 136. 9.

397577   York, a m Svazek: 4 Strana: 1255
York, a m., mě. v Anglii. Nový York v Americe. Vz S. N.

397578   Ypernské Svazek: 4 Strana: 1255
Ypernské sukno. Vz Tk. I. 320.

397579   Ypsilon Svazek: 4 Strana: 1255
Ypsilon, u, m., řec. název písmene y.

397580   Ypsilonář Svazek: 8 Strana: 0491
Ypsilonář, e, m. = ypsilonista. Zl. Jg. 269.

397581   Ypsiloniotomachie Svazek: 7 Strana: 1100
Ypsiloniotomachie, e, f. = boj mezi přívrženci y a i. Mus. 1890. 356.

397582   Ypsilonista Svazek: 8 Strana: 0491
Ypsilonista, y, m., pl. -sté. Y-sté = pří- vrženci Jana Nejedlého, kteří hájili psaní y po: c, s, z. Mtc. 1894. 320., Zl. Jg. 191. Cf. Itista.

397583   Ypsilonka Svazek: 4 Strana: 1255
Ypsilonka, y, f., die Ypsilonraupe, plu- sia gamma. Šp.

397584   Ypsilonomanie Svazek: 8 Strana: 0491
Ypsilonomanie, e, f. = mánie psáti y m. i. Čl. (Zl. Jg. 197.).

397585   Ypsilonomil Svazek: 10 Strana: 0510
Ypsilonomil, a, m. = kdo miluje y místo i. Vin. I. 192.

397586   Ypsilontisté Svazek: 7 Strana: 1100
Ypsilontisté. Vz Zl. Jg. 75., 178., 191., 192., 195., 209.

397587   Ypsylonoklanice Svazek: 10 Strana: 0510
Ypsylonoklanice = nadržování ypsilonu. Bílý Obr. 117.

397588   -yr Svazek: 4 Strana: 1255
-yr ve strč. m.: r. Vz -yl.

397589   -ýr Svazek: 7 Strana: 1100
-ýr: bohatýr. Bž. 227.

397590   -yra Svazek: 4 Strana: 1255
-yra, přípona, vz -our.

397591   -yra Svazek: 7 Strana: 1100
-yra: sekyra. Bž. 227.

397592   -ýř Svazek: 4 Strana: 1255
-ýř, přípona subst.: měchýř. D. Vz -íř.

397593   -ýř Svazek: 7 Strana: 1100
-ýř. Mkl. SBL. 94., Bž. 227.

397594   -yřka Svazek: 4 Strana: 1255
-yřka, přípona, vz -ářka.

397595   -ys Svazek: 4 Strana: 1255
-ys, přípona, vz -as. — Jména staroklas- sická v -ys skloňují se odvrliujíce s dle Růže: Tethy-s, e. Ht.

397596   -ys Svazek: 7 Strana: 1100
-ys: městys Mkl. B. 327. — Haly-s, -a. Bž. 115.

397597   -ys Svazek: 8 Strana: 0491
-ys, vz -is (3. dod.).

397598   -ýsať Svazek: 7 Strana: 1100
-ýsať : sotiť = sotýsať (val. zduchati). Brt. D. 159.

397599   -ýsek Svazek: 8 Strana: 0491
-ýsek, příp. os. jm.: Honýsek. Honejsek. Kbrl. Sp. 12.

397600   -yska Svazek: 8 Strana: 0491
-yska, příp. os. jm.: Mykyska, Kbrl. Sp. 12.

397601   Ysop, u, m Svazek: 4 Strana: 1255
Ysop, u, m. = hysop, hyssopus, der Yssop, rostl. Y. lékařský, h. officinalis. Rstp. 1178., Kk. 178., Čl. Kv. 255., KB. 61. Vz Isop.

397602   -yš Svazek: 4 Strana: 1255
-yš, přípona subst.: tovaryš. D. Vz -eš.

397603   -ýš Svazek: 4 Strana: 1255
-ýš, přípona subst.: slepýš. D. Vz -eš.

397604   -yš Svazek: 7 Strana: 1100
-yš. Bž. 235.

397605   -ýš Svazek: 7 Strana: 1100
-ýš : měkkýš, lanýš (lanýž). Mkl. B. 346., Brt. D. 146.

397606   -yš Svazek: 9 Strana: 0391
-yš: Loryš Lor. 36.

397607   -ýšek Svazek: 7 Strana: 1100
-ýšek : kopýšek (kopeček), kamýšek. Brt. D. 149.

397608   -ýško Svazek: 7 Strana: 1100
-ýško: jablýško, okýško, semýško. Brt. D. 150.

397609   -yta Svazek: 7 Strana: 1100
-yta: rokyta. Bž. 231.

397610   -yta Svazek: 8 Strana: 0491
-yta, příp. os. jm.: Kubita, Mašita. Kbrl. Sp. 12.

397611   -ytať Svazek: 7 Strana: 1100
-ytať: ščukať — ščukytať. Brt. D. 159.

397612   Yterbovec Svazek: 4 Strana: 1255
Yterbovec, vce, ytrovec, vce. m. = černý, neprůhledný lesklý kámen v Ytterbech ve Švédsku. Rk.

397613   Yternatý Svazek: 7 Strana: 1100
Yternatý kysličník, Ytriumoxyd soli, Ytriumoxydsalze. Nz.

397614   -ytka Svazek: 8 Strana: 0491
-ytka, příp. os. jm.: Machytka. Kbrl. Sp.

397615   -yto Svazek: 4 Strana: 1255
-yto, přípona subst. neut.: koryto, kopyto. D. Vz -et.

397616   -yto Svazek: 7 Strana: 1100
-yto. Bž. 231., Mkl. B. 202.

397617   Ytřík Svazek: 4 Strana: 1255
Ytřík, u, m. = kovový základ zeminy ytrové Vz Yterbovec. Rk.

397618   Ytterbi-um Svazek: 10 Strana: 0510
Ytterbi-um, a, n., v lučbě. Vz Vot. 353.

397619   Yttri-um Svazek: 10 Strana: 0510
Yttri-um, a, n., v lučbě. Vz Vstnk. XIII. 423.

397620   Yttrium Svazek: 4 Strana: 1255
Yttrium, a, n., kov. Vz. Šfk. 214., KP. IV. 304.

397621   -yu Svazek: 9 Strana: 0391
-yu konc. nom. a vok. pl. u, oráč' (zastr. ): otczyu naši. Vz Gb. H. ml. III. 1. 104.

397622   Yuka Svazek: 4 Strana: 1255
Yuka, y, f., yucca, die Yucca, rostl. Y. nádherná, y. gloriosa, aloesolistá, y. aloi- folia, vláknatá, y. filamentosa, agavovitá, y. acaulis. Vz Rstp. 1606, Kk. 126.

397623   Yukatan Svazek: 4 Strana: 1255
Yukatan, Jukatan, a. m, území v Ame- rice u Mexika. Vz S. N.

397624   Yva Svazek: 4 Strana: 1255
Yva, y, f. = iva, jíva. Vz Jíva. Rstp. 1196, 1408., Čl. Kv. 263, FB 64., Slb. 337.

397625   Yverman Svazek: 10 Strana: 0510
Yverman, a, m., Gewährsmann ? Y-nem něčeho býti. List. Hrad. č. 4L ř. 27. — Mš

397626   -ýzňať Svazek: 7 Strana: 1100
-ýzňať: chachýňať sa — chachýzňať sa. Vz Brt. D. 158.

397627   Yzobek Svazek: 4 Strana: 1255
Yzobek, bku, m. Y. polní, polygala vul- garis. Na mor. Valaš. Vck.

397628   Yzop Svazek: 4 Strana: 1255
Yzop, vy Ysop.

397629   Yzopový Svazek: 4 Strana: 1255
Yzopový, Issop-. Y. voda (proti kašli), Čern., víno. Kom.

397630   Yzúbek Svazek: 8 Strana: 0491
Yzúbek, bku, m., z hyssopus. Slov. Cern. Př. 56.

397631   -ýž Svazek: 4 Strana: 1255
-ýž, přípona subst.: lanýž, der Hirsch-
schwamm. D.

397632   -ýž Svazek: 7 Strana: 1100
-ýž. Mkl. B. 346., 339., Bž. 235.

397633   Z Svazek: 5 Strana: 0001
1. Z psávalo se k označení několika roz- dílných zvuků českých, místo: z, ź, ž, š, na př. zlaba m. slaba. Jg., Kt. — Z jest souhláska sykavá, jasná a článkuje se prou- dem zvuku, jenž probíhá průlinou utvořenou jazykem k hořejší dásni vztýčeným a na obou předních stranách svých zubů se do- týkajícím. Při sykavkách z a s nechá se mezi vztýčeným koncem jazyka a hoření dásní nebo popředím patra velmi těsná prů- lina, skrze kterou při z mírný (při s prudký) proud se prodírá a třením sykot vyluzuje. Gb. — Svou jasnou střídnici má z v sou- hlásce s a s ní vyměňuje a zastupuje se vzájemně, když souhláskové skupení pro- měnu takovou, známou pod jménem spodo- bování, potřebnou činí; tak na př. etymolo- gické sbor (se-brati) vyslovuje se zbor a naopak etymologické z to (m. vz to) vyslo- vuje i píše se s to, býti s to. Gb. ve S. N., Gb. Hl. 20. Z cesty vyslovuje se s cesty a naopak prozba m. prosba (od prositi). Na Hané klade se v některých slovech z m. s: my zme (zmy = sme = jsme), jezt (jísti). Sb. V obecné mluvě vyslovuje se z m. s: Zákristie, Jozef, Terezie, rozmarina (ros marinus). Naopak povstalo s ze z: máslo, masť od maz (mazati), veslo m. vezlo od vez (vézti). Us. — Kromě toho střídá se v Krkonš. s c: crcadlo m. zrcadlo. Vz C. V již. Čech. s u: roužnout m. rozžehnouti. Kts. — Jelikož pak hláska tato některým starým jazykům indoeuropským schází, soudí se, že jest původu pozdního; v starobylejších formách nalézá se na místě jejím buď hláska jasná hrdelná, na př. strb. az-b sskr. ah-am, strb. jez-yk~b m. lez-yki-, lat. ling-ua, anebo jasná zubná, na př. strb. zabb sskr. džamblia, a oboje tyto hlásky také v historické době v z se proměňují, na př. bogi> česky Bůh, nom. pl. bozi; kmen rod, příčestí trpné času minulého: rozen. Gb. ve S. N. Cf. lat. veho — vezu, latin. granum — zrno, noha — noze, roh — roze, hradja — hráze, ho- vado — hovězí, sedění — sezení, rodění — rození, Zderad — Zderaz, uhoditi — uhozen. Hš. Vz H, D. Avšak toto z, podlé způ- sobu novočeského vysloveno, jest bez po- chyby již několikátá faze těch proměn, které v jistých případech se staršími hláskami: g, h, d se děly. Tomu nasvědčuje polská střídnice dz, na př. w nodze, urodzony; střídnice starobulh. žd v roždenb, obdoba jazyka novořeckého a anglického, kde ?- a th také v rozdílných nuancích od dz až do z se vyslovuje a j. Proměn takových větším dílem měkkost' slabiky příčinou byla, pro- čež valná většina českých z, obzvláště před příponami tvaroslovnými, měkka byla a v těch případech z nejspíše jako polské ź (prostředně mezi z a ž) se vyslovovalo; toto pak ź časem zase zaniklo a na místo jeho jednak z, jednak ž nastoupilo. Tím způso- bem možno si vysvětliti nejen zvláštnosti některé pravopisecké v češtině staré na př. pomož, kněž, ale také grammatickou formu příčestí min. trpného vezen vedlé obecné formy vežen, ohrazen vedlé ohražen a j., kažen. Gb. ve S. N., Gb. Hl. 22. Novočeské objetné z jest tvrdo tam, kde zastupuje strčes. tvrdé z: vozy; naproti tomu platí v mluvnici za měkké tam, kde jest dědicem a nástupcem strčes. měkkého ź: vozí. V kon- covkách tvaroslovných nebývá nesnadno přesvědčiti se o tom, máme-li před sebou z tvrdé čili měkké. Volme si k tomu konci obdobný tvar, který má souhlásku zubnou na místě pochybného z, a zní-li ona sou- hláska tvrdě (d, t, n), jest i z tvrdé, zní-li však měkce (d', t, ň), jest i z měkké: vezu má tvrdé z, poněvadž ve tvaru obdobném vedu je tvrdé d; ve vozím jest měkké z, poněvadž v obdobném vodím je měkké ď. Gb. Hl. 22.-23. Vz Slovník III. 244. a. O staročes. ź vz Gb. Hl. 8., 9., 20., 22., 23., 99., Listy filog. X. 107.—109., Gb. Příspěvky k čes. pravopisu. Mus. spisů č. 117. hl. str. 255., Obměkčování. Na Zlínsku nevyslovuje se z sice měkce, ale má platnosť měkké hlásky. Proto y po něm zní jako i a sub- stantiva jím ukončená skloňují se podlé vzorů měkkých : obraze, koze. Já o vozi a on o kozi. Mtc. 1878. 6. Brt. Dále se z měkčí v ž (kde d v z, t v c, vz D, T), a) tvoříme-li slovesa opětovací: voziti — svá- žeti, vyvážeti, uraziti — urážeti, hroziti — pohrožovati, kaziti —překážeti; b) při kom- parativech: nízký — nížeji — níže — nižší, vz -ejí a -ší; c) v praes.; mazati — maži — mažeš atd , kázati — káži (kázju); d) v obec- né mluvě, kde i mizí: střehu — střezi — střez — střež; e) před příponami -ství a -stvo, vz tyto; f) i jinde před j: nízký — nizjina — nižina, kněz — knězji — kněží. Vz Sykavky, Ž. — Z se přisouvá: zrzavý (rzavý; zrzavý jest novějšího data a nepřesa- huje o mnoho 16. století), pazdeří (pa-deru). pazneht (pa-nehet), zbraň (braň), zbojník (boj), brouzdati (broditi), mizeti (míjeti); na Zlínsku: nazhlas, zdověděť sa, zdohnať, zhłúbka, zdélka, Mtc. 1878. 7. Brt.; u pří- pon: -livý: bázlivý (báti se); — nb: bázň 290 (bo-ju), kázň (káti, kázati), přízň (přeju); -ina: babizna, podobizna, hlavizna. Jir. Z přistupuje rádo k d a činí s ním skupe- ninu zd: drozd —lat. turdus, hnízdo —lat. nidus, Ht. udidlo — uzda, udice — uzdice (Dal. 5., 9.), jedu — jízda, hromada — hro- mazditi. Gb. Hl. 119. — Z se vysouvá před sykavkami: vstáti m. vzstáti, mecítma m. mezcítma (dvamecítma = dva — mezi — desítma n. dva — mez' — ďsítma) a sice ve výslovnosti i tenkráte, když se etymologický pravopis od toho uchyluje a obě souhlásky se píší: bez sebe (vysloveno: besebe). Ht. -- Já m. jáz. Ht. V násloví v již Čech.: ře- telné m. zřetelně. Kts. Cf. Gb. Hl. 115., Bž. 45., Odsouvání. — Jména rodu muž. v z ukončená skloňují se podlé 1. sklonění (Páv, Strom): vůz, úraz, Weisz; ale kněz, peníz, robotěz, vítěz, zimostraz a Francouz podlé 2. sklonění (Hráč). Ve skloňování řeč novější a zvl. řeč obecná hlásce z ráda se vyhýbá, lok. v druze — v druhu (vz Hr- delnice); slova však, která se podlé Slovo skloňují, mají v lok. naopak raději e než u: v železe. Vz Lokal. O vokativu sg. vz B. — Jména ženského rodu v z ukončená skloňují se a) podlé Kosť: haluz, kolomaz, mosaz (také: mosaz, u, m.), rez (gt. rzi, také: rez, u, m.); b) podlé Daň: hráz, mláz (také: mláz, u, m.), nesnáz (i podlé Kost), tvrz (i podlé Kost). — Z u superlativu, vz Su- perlativ. — Po z se píše y ve slovech: brzy, jazyk, nazývati. Kz. (Vz Vz, Iz, Gb. Hl. 87.)

397634   Z Svazek: 7 Strana: 1100
Cf. Mkl. aL. 267., Gb. Ml. I. 39., Vm. ad Mkl. aL. 32. V Chodsku, vz List. fil. 1891. 51. Z přirážka: broditi-brozdati se. Šf. III. 505. V Dol.: chebzí, chebz, u, m. (d z chebdí vypadlo); připodobnivši se k hlásce ná- sledující u výslovnosti zaniká tam v před- poně roz- před sykavkami: s, š, z, ž a vz : rosocha, roščípať, rozlobené, rožíť, ro- steklené. Vz List. fil. 1891. 438. — Z. se v Podluží a ve Val. v příčestí trpném slo- ves IV. tř. neměkčí: zarazený, pokazený. Brt. D. 64. Na Dolní Bečvě buďto se tam nemění n. proměňuje se v ž: vozený, ra- žený. List. fil. 1885. 247., 1891. 438. Tam se mění v ž také ve slovech: žář, žářa, žáří, žížeň, pomož, pomožme. Ib. 1891. 438. Měkké z (ź) na Mor. Vz Brt. D. 106.

397635   Z Svazek: 8 Strana: 0492
Z původní. Vz Gb. H. ml. I. 306. — Staro- slovanské z. Vz ib. 315. Jak znělo? Vz ib. 469. — Z, ž se píše: z: z zeme; f: rozkasa; s: samiľfliv; zf: zftrofkotagy; ff': liriffenym (hryzením). Ib. 490. — Z měkne v ž: kolo- maž. žlátenica, u Kunšt., u mor. Krmní., Brt. D. II. 210., 234. V jihozáp. Čech. cf. Dšk. Jihč. I. 37.—38. U Zábřeha měkčí se někdy v ž v trpném příčestí: sažené (sazený). Brt. D. II. 130. U Jemnice měkne v imper.: nevož. Ib. 269. U Tišnova v trp. přič.: vožené, ale: hozené. Ib. 187. — Z mění se a) v i ve skup. zh, zďň. Vz Gb. H. ml. I. 495. Také na Slov. Cf. Pastr. L. 135. Cf. z měkne v ž. — b) v Háj. Herb, a V. Kal. často se zaměňuje s s. Vz List. fil. 1884. 291. — c) v z ve Spišsku před měkkými samohláskami: zima, peňeži. Phľd. 1893. 432. — Z stávd m. dz: cuzí. Phl'd. 1893. 238. a m. ž: železo (místy na Slov.). Pastr. L. 145. — Z v chromečském podřečí. Vz List. fil. 1894. 95. II Kroměř. Vz Brt. D. I. 14., II. 17. V jihozáp. Cech. mění se v: t, h, j. Vz Dšk. Jihč. I. 37.-38. — Jak splývá z se sykavkou ? Vz zs, zz, zé, zš, Gb. H. ml. 1. 493. — V cizích slovech zůstává: zázvor, musika vyslov muzika; někdy se mění v ž. Gb. H. ml. I. 496. V cizích slovech u V. často z m. s: Zeland, V. Kal. 311., Jozue 100., Jozef 181., Vespazian 329. — Z se vsouvá. Vz zd, Chabzda a Gb. H. ml. I. 496. II Slavkova ve slovese hrazditi m. hraditi. Brt. D. II. 148. U Tišn. brazdit. Ib. 187. U mor. Kruml.: náhrazda. Ib. 210. Na Žďár.: brázdit, bzodnout. Ib. '250. V jihozáp. Čech. Vz Dšk. Jihč. I. 3S. — Z se odsouvá 1. z jáz, vz Já; 2. vemu m. vezmu, Us.; 3. v mecítma m. mez- cítma; 4. v Z. klem. několikrát ro- m. roz-: roprášiti; 5. řetelně. Doudl. Gb. II. ml. I. 496. nn. V Tišn.: pohřit, Brt. D. II. 187., u Kruml. řicadlo. Ib. 210. V jihozáp. Čech. Vz Dšk. Jihč. I. 38. — Slova v z vyzvukující sklánějí se na Kroměř. dle Obraz. Vz Brt. D. II, 19. Místy na Mor. dle vzorů měkkých: na vozi. Vz ib. 6. — O změnách hlásky z v jistém ruk. z r. 1440. cf. dodatkem také Mus. fil. 1896. 437. Z bylo v jazyku starém a je posud zejména v nářečích východních. Cf. Gb. II. ml. I. 469., 490., 492.

397636   Z Svazek: 8 Strana: 0492
Z předložka. Její vokalisaci v Háj. Herb, a V. Hist. Kal. vz v List. fil. 1894. 205.

397637   Z Svazek: 9 Strana: 0391
Jak se mění z na Hořicku, o tom vz Hoř. 77., na Hornoostravsku, vz Lor. 25. Z m. s na Lašsku: z obcí. Vz Mus. fil. 1887. 444. — Z slabikotvorné v jihozáp. Čech. Vz Dšk. Vok. 63. — O skloň, jmen ukončených v z vz Gb. H. ml. III. 1. 119. — Z předl, na Cí- sařovsku vz v Mtc. 1900. 150. Z stojíc m. vz pojí se s akkus. Vz Gb. H. ml. III. 1. 217. Z s akkus. místo (spodobou) = asi. Žedla sym ze šest kobzoli. Slez. Lor. 81.

397638   2. Z Svazek: 9 Strana: 0391
2. Za s instr. místo s gt. temporis. Kto by za příměřím škodu učinil. Kn. rožm. čl. 125., 126. Za příměřím pozvachu jich na hrad. Dal. kap. 12. Nyní s gt.

397639   Z Svazek: 9 Strana: 0408
Zrnek, nepovědomého původu. List. fil. 1899. 367.

397640   Z Svazek: 10 Strana: 0510
Z. Změny hlásky z v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 39

397641   Z Svazek: 10 Strana: 0679
Z. Vz Brt. Sl.

397642   Z Ankerštejna Svazek: 5 Strana: 0908
Z Ankerštejna Fridr. 1782. Vz Jg. H. 1. 530.

397643   z Auerspachu Svazek: 5 Strana: 0922
z Auerspachu Mik. 1645. Vz Jg. H. l. 530., Jir. Ruk. I. 24.

397644   Z Aventina Svazek: 5 Strana: 0923
Z Aventina Jiří, vz Melantrich. — Z Aven- tina Regina. Vz Blk. Kfsk. 323.

397645   Z Bilenberka Svazek: 5 Strana: 0993
Z Bilenberka. Vz Jir. Ruk. I. 71.

397646   z Blankenfeldu Svazek: 8 Strana: 0018
z Blankenfeldu Ant. Frt,, kněz a spis. f 1781. Vz Mus. 1893. 257.

397647   z Blumenberka Svazek: 7 Strana: 1199
z Blumenberka Celestinus Václ. Fr. Vz Mus. 1888. 470.

397648   z Brodu Svazek: 7 Strana: 1205
z Brodu (Čes) Ondřej, bakal. a odpůrce Husův, † 1427. Vz Ott. IV. 739.

397649   Z brusu nový Svazek: 5 Strana: 0391
Z brusu nový, funkelneu. D.

397650   Z brzka Svazek: 5 Strana: 0391
Z brzka, bald. Ne tak z. to bude. Us. Tč.

397651   Z bt Svazek: 8 Strana: 0028
Z bt se b odsouvá: dláto z dlabto. Gb. H. ml. I. 424.

397652   Z bystra Svazek: 5 Strana: 0393
Z bystra, schnell, rasch. Hol. 44. Z bystra jíti.

397653   Z časta Svazek: 5 Strana: 0398
Z časta, oft. Z. počula. Na Slov. Phld. III. 1. 52.

397654   Z čehož Svazek: 5 Strana: 0398
Z čehož, vz Tudy.

397655   Z černa modrý Svazek: 5 Strana: 0398
Z černa modrý, schwarzblau. D.

397656   Z černa snědý Svazek: 5 Strana: 0398
Z černa snědý, schwarzbraun. Puch.

397657   Z černa šerý Svazek: 5 Strana: 0398
Z černa šerý, schwarzgrau. D.

397658   Z černa zelený Svazek: 5 Strana: 0398
Z černa zelený, schwarz-, dunkelgrün.

397659   Z černa žlutý Svazek: 5 Strana: 0398
Z černa žlutý, schwarzgelb. D.

397660   Z čerstva Svazek: 5 Strana: 0398
Z čerstva, vz Čerstvý. Co sem se mu nasmála, jak se k tornu z čerstva má. Kol. ván.

397661   Z čila Svazek: 5 Strana: 0399
Z čila = čile. Bž. 216.

397662   Z daleka Svazek: 5 Strana: 0400
Z daleka = zdála, na Slov. zdaleka. Jeho vědomosti nejsou z., sind nicht weit her. Dch. Zdaleka? von fern her? Přichá- zím z.: Mluviť s kým o něčem ze zdaleka, po zdaleku, auf etwas anspielen. Na Ostrav. Tč. Zďaleka ja poznám mojého frajera. Sl. ps. 52. Z. někoho spatřiti, pozdraviti, na někoho volati. Us. Pdl. Šuhaj z. na niu sa obzerá; Ja len tak z. musím na teba ces plôtok hľadieť. Čjk. 50., 57. Stáli sú z. Hus II. 339. Hrozí myš kočce, ale zdaleka. Us. Šd. — Vz Daleko.

397663   Z ďalša Svazek: 5 Strana: 0400
Z ďalša = z dálky, z daleka. Od Važca vyzerá Kriváň kolmo a tratí svoju krásnu podobu, ktorú má z ďalša. Zátur. Háj. I. 6.

397664   z Deutschenberka Svazek: 6 Strana: 0039
z Deutschenberka Dan. f 1628. Vz Jg. H. 1. 2. v. 545., Jir. Ruk. I. 160., Blk. Kfsk. 1000.

397665   z Dietrichu Svazek: 7 Strana: 1229
z Dietrichu ryt. Lud , hud. 1804.—1858. Srb. 121.

397666   Z dmutí, n. Z Svazek: 10 Strana: 0526
Z dmutí, n. Z. (roztažení) plícních sklípků. Ott XIX.

397667   z Dubé Svazek: 6 Strana: 0164
z Dubé, dvě panské rodiny. Vz S. N., Tk. II. 534., III. 645., IV. 725., V. 238., VI. 168., Tk. Ž. 220., Tf. Odp. 380., Blk. Kfsk. 1301., Sdl. Hr. I. 253., II. 276., III. 302., IV. 369. Z D. Ondř., nejvyšší sudí, f 1412. Vz Tf H. 1. 3. vd. 34., 58., Jg. H. 1. 2. vd. 549., Šb. D. ř. 2 vd. 237., Jir. Ruk. I. 175., Sbn. 296., 364., 368.

397668   z Dubé Svazek: 7 Strana: 1239
z Dubé Ondř. Cf. Pyp. K. II. 305., Výb. I. 963., Mus. 1862. 130., D. Gesch. 158

397669   Z Ehrenfeldu Svazek: 6 Strana: 0203
Z Ehrenfeldu, vz Aretin.

397670   z Eksteina Svazek: 6 Strana: 0204
z Eksteina Ulr. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 550., Jir. Ruk. I. 180.

397671   z Elbinka Svazek: 6 Strana: 0205
z Elbinka, vz Placal Václ.

397672   z Falkenšteina Svazek: 6 Strana: 0216
z Falkenšteina Záviše, † 1290. Vz Jir. Ruk. I. 188.—189., Sdl. Hr. I. 120.—121., II. 100., III. 21., S. N.

397673   z Finberků Svazek: 8 Strana: 0083
z Finberků J. B. (pseudonym), spis. a učitel v Hlinsku = Jan Václ. Svoboda.

397674   z Florentina Svazek: 6 Strana: 0228
z Florentina, vz Bydžovský z F. Marek.

397675   z Fönixfeldu Svazek: 6 Strana: 0230
z Fönixfeldu, vz Ennius Šim.

397676   z Freyfeldu Svazek: 6 Strana: 0236
z Freyfeldu, vz Kotva. Ctib.

397677   z Gamsenberka Svazek: 6 Strana: 0246
z Gamsenberka, vz Schönpflug.

397678   Z Golčů Svazek: 6 Strana: 0255
Z Golčů Mart. Blk. Kfsk. 711. — Sdl. Hr. II. 70., S. N.

397679   Z Günterodu Svazek: 6 Strana: 0263
Z Günterodu Abrah., farář, f 1609. Jg. H. 1. 2. vd. 558., Tf. H. 1. 3. vd. 76., Šb. Dj. ř. 2. vd. 243., Jir. Ruk. I. 209., S. N. III., X. 225.

397680   z Günterodu Svazek: 8 Strana: 0095
z Günterodu Abrah. Cf. Ott. X. 622.

397681   Z Günterodu Svazek: 9 Strana: 0060
% Günterodu Abraham. Vz Flš. Písm. L 357.

397682   Z Gynteroda Svazek: 6 Strana: 0264
Z Gynteroda. Vz Sbn. 903., z Günterodu.

397683   z Harrachu Svazek: 7 Strana: 1255
z Harrachu hr. Jan. Cf. Ukaz. 99., Tf. Mtc. 289.

397684   z Hasenburka Svazek: 6 Strana: 0282
z Hasenburka Zbyněk. Ukaz. 99., S. N.

397685   z Helfenburka Svazek: 6 Strana: 0289
z Helfenburka Sig., prof. f 1552. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 561., Jir. Ruk. I. 234.

397686   Z Henigsberka Svazek: 6 Strana: 0291
Z Henigsberka Soliman. Jg. H. 1. 2. vd. 561.

397687   Z hladka Svazek: 5 Strana: 0469
Z hladka. To z h. sběhlo, das nahm einen glatten Verlauf. Dch.

397688   Z hloupa Svazek: 5 Strana: 0470
Z hloupa, dumm, dummer Weise. Člověk z h. zpupný. Koubek.

397689   Z hněda Svazek: 5 Strana: 0471
Z hněda, braun-. Z h. červený atd.

397690   Z horka Svazek: 5 Strana: 0473
Z horka. Hlava z h. nakvašená, der Hitzkopf, Heissporn. Dch.

397691   z Hořešovic Svazek: 6 Strana: 0336
z Hořešovic Sezima, písař, f 1419. Jir. Ruk. 254.

397692   z Hořovic Svazek: 6 Strana: 0340
z Hořovic Beneš. 1396. Šb. D. ř. 2. vd. 248., Jir. Ruk. 1. 254., Pyp. K. II. 306.

397693   Z hrubi Svazek: 8 Strana: 0510
Z hrubi. Dříví z mořské třti z hrubi jest jako dobrá chmelová tyč (tlusté, silné). Kabt. 31.

397694   z Chocemic Svazek: 6 Strana: 0424
z Chocemic Jindř., bakalář, 1502. Vz Jir. Ruk. I. 294.

397695   z inokial Svazek: 8 Strana: 0130
z inokial = odjinud, Phľd. 1895. 440.

397696   z Janova Svazek: 7 Strana: 1280
z Janova G. M. Mat, kanovník pražský (1381.—1394.), předchůdce Husův v Čech. Vz Pal. Rdh. II. 321., 520.

397697   z Janštorfa Svazek: 6 Strana: 0486
z Janštorfa Jan. 1525. Jir., Ruk. L 310.

397698   Z jara Svazek: 5 Strana: 0495
Z jara, mit Beginn des Frühlings. Z. děvy provodí hru na Helenu. Sš. P. 724. Vz Jaro.

397699   z Jetenšteina Svazek: 7 Strana: 1283
z Jetenšteina Kalina M. Vz Bačk. Písm. I. 207.

397700   Z Jevíčky Svazek: 6 Strana: 0516
Z Jevíčky Mik. atd. Tk. II. 424., III. 648.

397701   Z Jivian Svazek: 6 Strana: 0532
Z Jivian Vávra, písař, 1492. Jir. Ruk. I. 322.

397702   z Kaménka Svazek: 6 Strana: 0557
z Kaménka Mik, prof., f 1617. Jg. H. I. 2. vd. 577.

397703   z Kapí Hory Svazek: 6 Strana: 0563
z Kapí Hory, vz Severin P.

397704   Z káráni Svazek: 5 Strana: 0503
Z káráni, n., die Zurechtweisung, Strate. Musí sniesť za to z. od Boha. Slov. Zátur.

397705   z Karlsperka Svazek: 6 Strana: 0570
z Karlsperka, vz Karel a Rosacius Adam. Jg. H. 1. 2. vd. 577.

397706   z Karlsperka Svazek: 10 Strana: 0599
z Karlsperka Dan. Kar., spis. v XVII. stol Sr. Mus. 1905. 523.

397707   z Koldína Svazek: 9 Strana: 0114
z Koldína Pav. Kristián, č. právník. Vz Ott. XIV. 542., Flš. Písm. I. 336., Jub. XV.

397708   z Kolloreda Svazek: 6 Strana: 0644
z Kolloreda. Sdl. Hr. I. 229., V. 362.

397709   z Kolovrat Svazek: 7 Strana: 1296
z Kolovrat. Arch. VIII. 709., VIII. 593. Hanuš K. Výb. II. 308. Petr. K. Výb. I. 1050.

397710   z Kolšteina Svazek: 6 Strana: 0647
z Kolšteina. Tk. Ž. 222. Vz také v Tk. dle rejstříkův.

397711   z Krajzu Svazek: 10 Strana: 0140
z Krajzu Jan, spis. Vz Vck. Vset. 309.

397712   z Kronenfeldu Svazek: 6 Strana: 0746
z Kronenfeldu Jan Václ. děkan 1625. Jg. H. 1. 2. vd. 588., Jir. Ruk. I. 427.

397713   z Lanyi Svazek: 10 Strana: 0156
z Lanyi Kar. Ed., spis., nar. 1838 Vz Vck. Vset. 309.

397714   z Lerchenfelsu Svazek: 6 Strana: 0837
z Lerchenfelsu Jan Sixt., kanov., + 1629. Jg. H. 1. 2. vd. 592., Jir. Ruk. 1. 448.

397715   Z Lub Svazek: 6 Strana: 0895
Z Lub rytíři. Vz S. N., Loby.

397716   Z mala Svazek: 7 Strana: 1147
Z mala mne vychovala. Sl. spv. II. 53.

397717   z Mandevill Svazek: 7 Strana: 1320
z Mandevill Jan. Cf. D. Gesch. 165., 275.

397718   z Mayersbachu Svazek: 6 Strana: 0947
z Mayersbachu Jan 1749. Jg. H. 1. 598. Jir Ruk. II. 20.

397719   z Medulana Svazek: 6 Strana: 0953
z Medulana Václ. 1475. Jir. Rk. II. 20.

397720   z Merfelic Svazek: 6 Strana: 0961
z Merfelic (Jir. Ruk. II.; 24.), vz: z Mer- šelic.

397721   z Meršelic Svazek: 6 Strana: 0962
z Meršelic Jos. Makarius, dr. 1621. Jg. H. 1. 599.

397722   Z mistrovati Svazek: 5 Strana: 0575
Z mistrovati = mistrovsky učiniti, mei- sterhaft, künstlich herstellen. — co. Rad. zv., Biancof. 102. — Z. = poučiti. Lazeb- nice od R. zmistrována byla. BN.

397723   z Mladenovic Svazek: 6 Strana: 0998
z Mladenovic Petr, Moravan, rektor univers, pražské, f asi 1451. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 54., Jg. H. 1. 600., Jir. Ruk. II. 40., Šb. D. řeč. 270,, Pyp. K. II. 543., S. N., Rk. Sl.

397724   Z mladu Svazek: 5 Strana: 0563
Z mladu, in der Jugend, von Jugend auf. Dobře stě to mně dělali, že stě mne z mjadu bijali. Sš. P. 119.

397725   Z mladu Svazek: 7 Strana: 1148
Z mladu. Trn sě z. ostře pučí. Alx.

397726   Z mluviti Svazek: 5 Strana: 0564
Z mluviti = promluviti, reden, heraus- reden. Tkad. Vz Smluviti.

397727   Z mrtvých Svazek: 5 Strana: 0570
Z mrtvých. Po mém z mrtvých vstání. BR. II. 358. b.

397728   z Mýta Svazek: 6 Strana: 1059
z Mýta Mat. 1496. Jg. H. 1. 601., Jir. Ruk. II. 48., Sbn. 809.

397729   Z nedobačky Svazek: 10 Strana: 0633
Z nedobačky = znenadání. Spiš. Sb. sl. IX. 53.

397730   Z něj, šp Svazek: 5 Strana: 0586
Z něj, šp. m.: z něho; pojíť se z s gt.

397731   z Neuberka Svazek: 10 Strana: 0209
z Neuberka ryt. Jan. Vz Lit. I. 928.

397732   Z níza Svazek: 5 Strana: 0594
Z níza = z nízka. Slov. Rastie kopeň z níza do výsosti. Č. Čt. I. 262.

397733   Z oblízka Svazek: 5 Strana: 0598
Z oblízka = z blízka. U Olom. Sd.

397734   Z optati se Svazek: 5 Strana: 0605
Z optati se = zeptati se. Slov., mor.

397735   Z Ostrovice Svazek: 7 Strana: 0139
Z Ostrovice a na Pecce Anna. Jir. Ruk II. 65.

397736   z Ottersdorfa Svazek: 9 Strana: 0209
z Ottersdorfa Sixt. Vz Flš. Písm. 293. nn.

397737   z Ottersdorfu Svazek: 7 Strana: 0154
z Ottersdorfu Sixt, rada soudu purkrab- ského, asi od r. 1500.—1583. Vz Tf. H. 1. 62., 63., Bž. 118., Jg. H. 1 605., Rk. Sl., Mus. 1888. 473., Sbn. 913., 936., Jir. Ruk. II. 67 , Šb. Dj. ř. 273., Mus. 1861. 72., 159., 361., Pyp. K. II. 308., 355. — z O. Ambrož Jg. H. 1. 605, Jir. Ruk. II. 66., Šb. Dj. ř 273 O jiných vz v Blk. Kfsk. 1378., Rk. Sl.

397738   Z Padeřova Svazek: 7 Strana: 0171
Z Padeřova, Filipp 1435. Po něm Pa- deřovská bible. Jir. Ruk. II. 71, Sbn. 555., 745

397739   Z Palatina Svazek: 7 Strana: 0177
Z Palatina Kašp. 1596. Jg. H. 1. 605., Jir. Ruk. II. 72.

397740   Z pamati Svazek: 5 Strana: 0613
Z pamati = z paměti, auswendig. To je naše spravedlivé, co z. víme. Slov. Tč.

397741   Z patra Svazek: 5 Strana: 0615
Z patra, vz Patro.

397742   z Pelhřimova Svazek: 7 Strana: 0215
z Pelhřimova Mikul. (Biskupec), biskup obce táborské, f okolo r. 1459 Cf. Tf. H. I. 54., Tk. IV. 736., V. 253., VI. 353., Pyp K. II 544., Jg. H. 1. 608, Jir. Ruk. II. 94.

397743   z Pernšteina Svazek: 7 Strana: 1354
z Pernšteina Vil. na Pardubicích † 1521. Cf. Pal. Rdh. II. 535.

397744   z Pernštejna Svazek: 9 Strana: 0219
z Pernštejna Vil. Vz Flš. Písm. I. 283.

397745   Z Pilsenburka Svazek: 7 Strana: 0237
Z Pilsenburka Sam., missionář 1646. Jg. H. 1. 610

397746   z Počenic Svazek: 7 Strana: 0279
z Počenic, vz Želecký N.

397747   z Poděbrad Svazek: 9 Strana: 0228
z Poděbrad Hynek. Vz Flš. Písm. I. 280.

397748   z Pohnání Svazek: 7 Strana: 0311
z Pohnání. Sdl. Hr. IV. 97., 207., Rk. Sl.

397749   z Polkovic Svazek: 7 Strana: 0334
z Polkovic, vz Petřek Benj , Sbn. 911.

397750   z Pořiečie Svazek: 7 Strana: 0361
z Pořiečie Václ. 1396, Jir. Ruk. II. 133.

397751   z Požova Svazek: 7 Strana: 0408
z Požova, vz Stodolius Dan.

397752   z Praitenberka Svazek: 7 Strana: 0412
z Praitenberka Berthold Jiří. Vz Mus. 1888. 470.. Jg. H. 1. 614.

397753   Z praka Svazek: 5 Strana: 0632
Z praka, vz Prak.

397754   Z Probštovic Svazek: 7 Strana: 0495
Z Probštovic Petr. Vz Mus. 1862. 237.

397755   Z prostý Svazek: 5 Strana: 0637
Z prostý, vz Sprostý.

397756   Z prudka Svazek: 5 Strana: 0638
Z prudka, z prudka, rasch, rapid. Z. něco vyhřáti. ZČ. Jde to s ním z. s vrchu, es geht mit ihm rapid herunter, reissend bergab. Dch. Z. se vzpřímil. Šml. Z. začíti, vstáti, na někoho jíti (se obořiti), Sa., vo- lati. Hol. 116. Z. jiné k ostříhání zákonu nutili, sami ho pak nic neplnili. BR. II. 246.

397757   Z pruhový Svazek: 7 Strana: 1155
Z pruhový lišej, eczema intertrigo.

397758   2. Z předpona sloves Svazek: 7 Strana: 1101
2. Z předpona sloves. Cf. Brt. D. 167., Jurs. 26—34. 3. Z, ze. Vz Sbor. uč. 1861. 53. (Zk.), Mkl. aL. 276, Brt. D. 185., Zu, 2. Z s gt. Cf. Gb. Ml. II. 148., 151. 2., D. Lhrg. 303 — Z leze, ze stoje, ze sedě = v leže, v stoje, v sedě, leže, stoje, sedě. U Dobrušky. Dk. — Z tu od ty = odsud. Mor. Brt. — Z = asi Přiďte ze třé. Mor. Brt. D. 177.

397759   Z příkra Svazek: 5 Strana: 0635
Z příkra, steil, scharf. Z. k něčemu při- kračovati. BR. II. 406.

397760   z Puchová Svazek: 10 Strana: 0320
z Puchová Sigm., spis + 1584. Vz Ott. XX 971.

397761   Z pyšna Svazek: 5 Strana: 0647
Z pyšna, stolz. Z. si vykračovati, si po- čínati. Us. Z pyšna mi odpovídáš. Sš. P. 750.

397762   Z rána Svazek: 5 Strana: 0652
Z rána, in der Früh. D. Zráňa se nej- lepší kosí. Na Ostrav. Tč. Ej! kerá má ma- mička na vojně synečka, nech sa ona podívá z. do slunečka. Brt. P. 63. Žeň ovce na lúku hned z., bude hustá smetana. Slov. Tč. Pošla ona z. do kostela. Sš. P. 5. Kdo z. políhá, večer pobíhá. Pořek. slez. Šd.

397763   z Riesenkurka Svazek: 7 Strana: 0580
z Riesenkurka Půta. Tf, H. 1 57.

397764   z Rotenburka Svazek: 7 Strana: 0590
z Rotenburka Václ. 1819. Jg. H. 1. 621.

397765   Z ruky Svazek: 5 Strana: 0668
Z ruky, entfernt, nicht gelegen, nicht bei der Hand. Jak jsme byli v městě, byla nám zahrada z ruky. Us. Tč.

397766   z Šellenberka Svazek: 7 Strana: 0839
z Šellenberka Sigm. 1564—1580. Vz Jg. H. 1. 632.

397767   Z šera Svazek: 5 Strana: 0674
Z šera = z temna. Vz Šero.

397768   z Švabenova Svazek: 7 Strana: 0880
z Švabenova Jul. Vil. 1808.—1834., ar- chivář. Jg. H. 1. 638.

397769   Z tamodten Svazek: 10 Strana: 0540
Z tamodten = z tamodtud. Byl vy- svobozen z. Val. Nár. sbor. VIII. 51.

397770   z Tardy Svazek: 7 Strana: 0891
z Tardy Heřm., nar. 1832., radní vrchní evang. rady církevní ve Vídni. Vz Šb. Dj. ř. 298.

397771   Z to ty Svazek: 10 Strana: 0540
Z to ty = odtud. Chci z to ty ven vy- jíti. Val. Nár. sbor. VIII. 97.

397772   Z toho Svazek: 5 Strana: 0679
Z toho, vz Tudy.

397773   Z Trinkle Svazek: 7 Strana: 0927
Z Trinkle Štěp. Petr budiž z Jg. H. 1 a Jir. Ruk. vymazán, jestiť to vlastně Štěp. Petr z Týnce, Jg. a Jirečkem jinde uve- dený. Pdl. v Mus. 1891. 108. Cf. Trincle. 505*

397774   z Veleslavína Svazek: 7 Strana: 1396
z Veleslavína D. A. Ct. Mus. 1893. 267.

397775   z Veleslavína Svazek: 8 Strana: 0460
z Veleslavína Samuel Adam, syn slavn. Velesl., + po 1641. Vz Mus. 1891. 151.

397776   z Veleslavína Svazek: 9 Strana: 0367
z Veleslavína Dan. Ad., nar. 1545. Vz Flš. Písm. I. 350., Jub. XXXIV., Mus. 1899. 436. nn Dne 15. října 1899. byl položen ve Veleslavíně u Prahy základní kámen ? jeho pomníku. Vz Nár. list. 1899.

397777   z Veleslavína Svazek: 10 Strana: 0476
z Veleslavína Adam Dan. Vz Lit. I. 938., Dolen. Pr. 377. s podobz.

397778   Z venku Svazek: 5 Strana: 0713
Z venku, vz Zvenka.

397779   Z venky Svazek: 5 Strana: 0713
Z venky, vz Zvenka.

397780   Z většího Svazek: 5 Strana: 0719
Z většího (dílu), grösseren Theils. Z. už máme zaseto. Máte už vymláceno? Z většího. Us. Šd.

397781   Z Vorličné Svazek: 4 Strana: 0791
Z Vorličné, titul několika rodin v Praze. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1452.

397782   Z vykovati Svazek: 8 Strana: 0522
Z vykovati, solere. Tuto zvykují všichni spravovati, hic solent omnes regi. l4l8. List. lil. 1896. 203.

397783   Z Waldhausen Svazek: 7 Strana: 1098
Z Waldhausen Kunrat, předchůdce Hu- sův v Čechách, † 1369. Pal. Rdh. II. 298. nn. Týž neprávem se míchá s Konradem ze Štěkna.

397784   z Weitmile Svazek: 9 Strana: 0390
z Weitmile Beneš. Vz Pal. Děj. V. 1. 364.

397785   z Wiklefa Svazek: 9 Strana: 0390
z Wiklefa Jan (Wycliffe). Vz Pal. Děj. III. 1. 38., Flš. Pism. I. 146.

397786   z Žerotína Svazek: 9 Strana: 0419
z Žerotína Kar. Vz Flš. Písm. I. 378., Jub. XXXVI. - Z Ž-na Kateřina. Sr. Jub. XXXVI.

397787   2. Z- předpona Svazek: 5 Strana: 0002
2. Z- předpona: zbytek, zšíří, zdélí, zvýší. D. Vz Vz. — Při slovesech zna- mená jako vy- původně směr děje z něčeho ven, stranou, odněkud pryč, vzhůru; mění však v největší části složených původní vý- znam svůj vyznamenávajíc pouhé děje něja- kého v celé jeho síle v skutečnosti se objevení neb síly této na předmětu nějakém osvědčení, směr přes celek jednoho neb souborný celek více předmětův. — I. Směr z něčeho ven, stranou, pryč, vzhůru. 1. Směr stranou, pryč jeví se v: zbočiti (vybočiti), zběhnouti, zjíti (sjíti), zpuditi (se hnati) a p — 2. Ponětí vyproštění, oddělení, osvobození, vzdání se zavírají: zbaviti, zbýti, zprostiti a p. — 3. Také směr shora dolů' jest směrem odně- kud pryč: zbůsti, zstičiti, ztáhnouti, zpochý- liti, zbořiti, zřítiti, zkoliti a p. — 4. Směr vzhůru vyjádřen ve složených: zdvihnouti, zkynouti, zkvésti, zbobněti, zkopčiti, zchytiti se a p. — II. Z vyjadřuje, že děj prostým časoslovem označený v úplné síle své ve sku- tečnost vstoupil aneb tu sílu svou na před- mětu nějakém v úplnosti její osvědčil. 1. Po- čátek čili vznik děje, pouhé vstoupení jeho: zkulhati, zvanouti, zplápolati, zkřiknouti, zvolati, zplésati a p. — 2. Směr děje se přes celek vůbec. Ten jeví se zvl. ve složení před- ložky s časoslovy: a) tření, dření, tlačení, tlučení, sekání a p.: zhmožditi, zdrápati, zdrobiti, zkousati, ztlouci a p. — b) Hyz- dění a kažení: zohaviti, zhanobiti, zprzniti, zcuchati, zmotati a p. — c) Týrání, moření: zmučiti, ztýrati, zbíti, ztruditi, zčesati a p. — d) Vypotřebování: zkrmiti, zkovati, zpéci, zvíti a p. — e) Zničení: zhasiti, zmařiti, zničiti, zrušiti, zhynouti a p. — f) S časo- slovy od subst. odvozenými může z spolu přeměnění předmětu v něco vytýkati: z člo- věčiti, zruditi, zmnišiti, zpopeliti, ztěliti a p. — 3. Ponětí pouhé děje úplnosti beze všeho vedlejšího významu zřejmě jest v časosl. : zbroditi, zkoupati, zdařiti se, zkonati; (co do času): zčekati, zdržeti, zůstati, ztrvati a p. — 4. Směr děje přes souborný celek několika předmětů: zjisti, zezobati, zlouskati, zchroustati, zjezditi, zlétati, zjímati, zkou- piti a p. Tn. 128.— 136. Vz tam více časo- slov a příklady. Cf. uvedená časoslova ve slovníku, Pk. v olomouckém progr. z r. 1875. str. 18.—19., Mkl. S. 212. a hlavně Zk. Skl. 83. —86. — Mnohé složeniny v Ž. wit. mají z- místo a vedlé vz-; úkolem slo- žení toho bývá z imperfektiva učiniti per- fektivum, vz vz-; také se tam zastupují a střídají složeniny se z- a s s-: zhladiti a shladiti. Gb. v Ž. wit. 269. — Slovesa a) přechodná vůbec a b) nepřechodná pohybo- vání s předložkou z složená řídí akkusa- tiv. Zk. Vz Pře-. Tedy: zjednati, ztratiti, zbouřiti atd. co, a ne: čeho. Brt. ad b) Zjez- dívá moře i země; Všecko všudy zlétal. Jel. Zlezli v noci město. V. 3. Z, ze, strč. iz (vz Vz, Iz, Gb. Hl. 87.) předložka pojící se s genitivem; podobá se smyslem předložce od a znamená opak předložek ve, do. Předložka z určuje 1. místo, z jehož nitra ven pohyb se děje (tkvění v místě tom označuje předložka v), 2. místo, od něhož pryč pohyb se děje (tkvění na místě tom označuje předložka na). S výz- namem místním stýká se těsně význam ča- sový předložky z (z jitra = od jitra pryč), pak význam původový, odkud co pochodí, z čeho co zhotoveno jest, k čemu co jako časť k celku náleží; příčinný, odkud různé pocity a děje jako z pramene plynou a ko- nečně i nejabstraktnější význam způsobový. -- Pozn. Předložka z pozbyvši samohlásku i stala se zněním a často i písmem totožnou s předložkou s, pokud se jí užívá s geni- tivem. Někteří píši z předu, z strany, jiní s předu, s strany; píšeme z jitra, ale s ve- čerem i s večera, s půlnoci a p. Užíváme tedy předložky z I. o místním východisku vniterném, odkud ven pohyb se děje při slovesech jíti, vyjíti, vyrojiti se, vyšinouti se, vyklopiti se, vytisknouti, vyhnati, vy- hoditi, vynésti, vypuditi a p., aus, heraus, ex, t?f. Vyrazichu iz Tatar přemnožstvie. Anth. Jir. I. 25. Václav z Prahy vytěže. Dal. 28. 17. Když jde nouze do domu, jde láska z domu. Mudr. 242. Všechny lodi vytáhli kotve z moře. Pref. 502. Ze skály vyprýštila voda. Kn. poh. II. 66. Vyletěla křepelenka z prosa. Sš. P. 637. Kateřina z chrámu jíti chtieše. Kat. 1255. Vltava z břehů svých vycházela. Háj. Vyjdiž ze svatyně. Br. Já na tu nohu ešte vždy ne- môžem z domu. Dbš. Sl. pov. VII. 17. Jdu včil z domy (z domu). Na mor. Val. Vck. Leje se ako z cievek, prší ako zo syta. Zátur. Sype řeči ako z rukáva (mluví mnoho). Na Slov. Zátur. Ještěr z jezera se vyklopil. Leg. Dral mi peníze z hrsti. Svěd. Vz strany příkladů: Vyletěti, vylámati, vyraziti, pad- nouti, vzníti, pláti, vysaditi, sypati, vstáti, probrati, vystoupiti odkud (z čeho). — Pozn. Přívlastkem užívá se tohoto poměru na označenou místa, odkud kdo, co rodem, bytem, původem jest. Daniel vězal u krále z Babylona. Kat. 2684. Tu je čert z pekla. Kn. poh. 697. Tomu bych dala jehlicu z vlasů. Rkk. Hrabě Mitrovský z Nemyšle, hrabě Clam z Martinic, šlechtic Kopal atd. Vz Jméno. (Slov. I. 644. b.), Ht, Brs. 142., 143., 150.— II. O místním východisku zevném, odkud pryč pohyb se děje, von etwas weg o. her. Tak mě hrachu z toho miesta. Dal. 10. 79. Nemůžeme z místa. Kom. L. 30. Z té plavby sešlo. Har. II. 144. Malý strach šel z nich na Pražany. Let. 346. Dobře jest z miery své nevycházeti. Št. N. 150. Půjdu z tu odtud pryč. Kn. poh. 373. Já přicházím z modlitby. Kam. Ps. 525. Až já z trávy půjdu, maličko ponesu. Sš. P. 525. Panenky z trávy jdou. Er. On mi řekne : Jdi mi z očí. Us. Džl. Všecky panenky z trávy dó, moje milá nejde. Brt. P. 114. Boj začnú: z tej padajú, padajú ze stránky i tejto. Hol. 14 Kameň sa machom neobalí, keď sa často z mesta valí. Zátur. Vz: Převézti, vstáti, vrci, uděliti, vstoupiti, navrátiti se, jíti, při- jíti odkud (z čeho). — III. O čase na ozna- čenou doby, od které děj počátek béře. Z jutra chtě stádo vyhnati. Dal. 36. !1. Z večera kvas, ráno rada. Mudr. 427. Však jsem to z mladosti slýchal. Anth. I. 32. Byl z rnladu velmi světský. St. N. 333. Z prvu, z novu. Us. Tak zdávna bylo přijímáno. Kom. Hned z rána pracuje. V. Mesiáš z dávna zaslíbený. BR. II. 209. b. - IV O stavu, z něhož kdo (co) buď sám o sobě aneb pomocí jiného vystupuje, ve spojení se slovesy: oloupiti, očistiti, vybaviti a p. Obloupil jablko z kůry. Kn. poh. II. 182. Báli se, aby jich někdo z peněz neobral. Ib. 379. Vyprášil šat z pra- chu. Us. Zlato z písku vodou vyprali. Haj. 5. Ze všeho roucha obnaženi sú. Let. 41. Vz Pléti, odrati, svléci, vyzouti, oholiti, vy- vésti, vyprostiti, propustiti, vypraviti, vy- koupiti, vyhojiti, vymodliti, vyznati, zpoví- dati, vyprati, vyšetřiti z čeho. — V. O látce, z níž co zhotoveno jest. Po vodě kytica plyje z viol a róží. Rkk. Vzal píšťalu z rákosí. Kn. poh. 312. Bůh člověka z hlí- ny stvořil. Kat. 1875. Z vody víno učinil. Smil. Ozdoba z ryzího zlata. Br. Z mnoha kusů udělá jeden. Byl. Ty nemáš stola z li- pového dreva. Slov. Ta modla ze zlata Byla. Háj. Z mouky chléb činiti. Št. — VI. O pů- vodu, z něhož co jako z pramene vychází, v němž co počátek má, ve spojení se slovesy býti, pojíti, naroditi se. Z pohrůžek hlou- pému strach. Mudr. 118. Já jsem synek z do- brého chování. Sš. P. 331. Každý hřiech pochodí z některých úhlavních hřiechov. Št. N. 142. Co se z kočky zrodí, myši lapá. Har. II. 245. Láska z Boha jest. Br. Z nesmr- telnosti věčnosť plyne. Kom. Z čehož byl veliký nedostatek v chlebích. V. Oldřich z Boženy syna měl. Dal. 41. 33. Je z Plzně. Us. Z celého pôdoja (člověk). Na Slov. Zá- tur. Z těla a z krve pošlé. BR. II. 611. b. Vz Pocházeti, naroditi se z čeho. — VII. O počtu a celku, z něhož se co jako část vytýká. Jeden z zástupu přistoupiv vece. Anth. Jir. I. 164. Z těch jeden člověk bieše mladý. Anth. I. 94. Sami my ze všech ná- roduov budem cizím jazykem mluviti? Vš. XX. Někteří z mimojdoucích zaslechli. Kom. L. 16. Vy nejste z ovcí mých Br. Z mrtvých jej vzkřísil. Br. Jistě z nich jsi. Br. Z těch ze všech jeden nebyl by nebyl stár let 50. Alx. Nejsi-li i ty z učedlníků člověka toho? Br. Jsi-li náš či z nepřátel našich? Br. Chybí mu z kopy groš (když kdo postonává a mnoho mu není). Us. Šd. Z ostatního mlátí (už brzo dohospodaří, dodělá). Us. Zátur. Vol ze dvého jedno sobě. Kat. 3201. Z těch mají tři přiséci. Půh. I. 260. — Pozn. 1. Za obyčejný nyní germanismus vyvoliti atd. ze svého středu říká se správně: ze sebe. Dva z sebe na radu vyslali. Vš. 11. Zbojníci se radili, koho by měli ze sebe voliti za vůdce. Kn. poh. 401. — Pozn. 2. Js-li celek před- ložkou z určený přísudkem, pomíjí se čí- slovka jeden: Byli proti Němu pravíce, že jest z roty Pikhartské. Let. 446. Potvrdil, že z rebellantů byl. Prot. 235. — Pozn. 3. I podmětem užívá se tytýž ellipticky tako- véto vazby. Pravili, že by z rytířstva ty věci nésti měli (rytíři). Let. 452. Cf. Napřed jeli stavu rytířského. Vrat. 10. — VIII. O změně ve spojení se slovesy býti a učiniti. Z malé jiskry velký oheň bývá. Arch. I. 75. Z jasna bývá mračno. Ib. I. 118. Po chvíli byl z strachu smích. Kom. L. 77. Z žaludu ne- bude než dub. Mudr. 404. — IX. O pří- čině. 1. O příčině věcné ve spojení se slo- vesy láti, reptati, smáti se, žertovati, napo- mínati, viniti, naříkati, pohnati, žalovati, souditi, odpovídati, trestati, kárati, kázati, prositi, chváliti, děkovati, záviděti. Vz tato slovesa. Z toho králevá jim nela. Kat. 237. Su tu lidé nic dobrého, vysmějú se z chu- dobného. Sš. P. 258. Všeci se z Jana smáli. Kn. poh. 176. Z toho, z čeho jej viní, práv jim bude. Žer. Záp. II. 28. Z hlavy bratra svého někoho pohnati. Výb. I 609. Jim z toho poděkova. Kat. 68. Každého mám z přikázanie milovati, poněvadž každý jest mój bližní. Hus I. 64. Knihy ze zlého treskcí a kárají. Št. N. 108. 36., 3. 21. Z toho zá- viděti, že Buoh pokorným svú milosť dává. Št. N. 152. 24. Kdož by z jiného žaloval a jiné vedl a ukazoval, nežli by pohnal, ten půhon bude jemu zdvižen. Zř. F. I. C XXXIX. Žalovati z úroků. Vš. Z takové vrchnosti Boha chválí. Kom. — Pozn. Touž vazbu mají substantiva i adjektiva souznačná. Chvála Bohu z takového času. Us. Šd Ne- čiň ze mne viece smiechu. Pass. 221. Po- směch sobě netrop z chudiny. Mudr. 113. Z takového vítězství vzdal Iason díky bohům. Troj. 57. Nebyl jemu vděčen z toho. Výb. I. 858. Vz Kratochvíl, Smích, Hříčka, Chvála, Vina, Počet, Slovutný, Práv. — 2. O pů- vodu pocitů a vášní ve spojení se slovesy: hněvati se, žehrati, horliti, rmoutiti se, že- leti, káti se, radovati se, plesati, těšiti se. Maxencius hněval se z toho silně. Kat. 2237. Jeremiáš prorok žehral z toho. St. N. 300 Mútím se z toho. Troj. 306. Z dobrých skutků netřeba se káti. Mudr. 28. Veselí se ze zlého činění; I těšili se z něho muži. Br. Vz Rozhněvati, Žehrati, Bouřiti, Horliti, 290* Želeti, Káti, Radovati se, Plesati. — Pozn. Touž vazbu mají souznačná substantiva i adjektiva. Bude mně hněv z toho. Výb. I. 214. Velikou radosť z té práce měla. Kn. poh. II. 20. Bude z toho mieti libosť. Št. N. 333. Pokání činil z bludů svých. Bart. 239. Král radosten byl z toho. Let. 112. Král byl z toho velmi teskliv. Let. 310. Vz Li- bosť. Hrdý, Pyšný. — 3. O původu stavu passivného. Báli se, by z té mdloby nikdo neumřel. Výb. I. 274. Že mdloby veliké pa- dal. Har. 1. 145. I usnu z těžkého truda. Kat. 705. Veliká potopa stala se z Náhlého deště. Let. 81. Z toho horka lesové se za- palovali. Let. 208. Z kratochvíle se projížděl. Smil. — 4 O původu děje aktivného (o po- hnútce). Vlk loupí z přirození a člověk ze závisti. Mudr. 109. Chudí z nouze hřeší. Mudr. 175. Kovář to neudělal z urvalosti. Poh. II. 55. Bratři jí věno z milosti dali. Tov. 83. Z úmyslu zlé činiti. Arch. I. 77. Z dobré vůle k něčemu raditi. Št. N. 302. Z jediného slova žena muže zabijéše. Dal. 11. 28. Z úplatku mu pacholčili. Skl. II. 78. Moudra i v tom se hlava pozná, že co musí, z dobré vůle koná. Č. M. 282. — 5. 0 pů- vodu poznatku ve spojení se slovesy: viděti, poznati, vyrozuměti, souditi, znáti, dovtípiti se a p. Z palce obra poznáme. C. M. 206. Suď z podstaty a ne z pohledu. Č. M. 267. Otec měl z toho lepší rozum. Kn. poh. 337. Z toho jsem tomu porozuměl. Kom. — Vz hořejší slovesa. — I u souznačných adjektiv. To mi z písma známo. Alx. — X. 0 před- mětu, z něhož poměr náhrady původ béře, ve spojení se slovesy dávati a platiti. Z cha- trného pokoje pět zlatých za měsíc dávali. Žal. 54. Platy z těch kopanin dávati musejí. Žer. Záp. II. 152. Kolik platíte z toho krámu? Us. Z toho krámu jsem mu platil. Svěd. Vz Dáti, Platiti. — XI. O přiměřenosti a způsobu. Žádám i přikazuji z úřadu svého. Tov. 3. Z úřadu svého mu zapovídám. Háj. 363. Z ciesařova rozkázanie jedu tam. Kat. 214. Sem přivezen z poručení mého. Žer. II. 93. Kdož co podává, má to dskami ze jména podávati. Dsky 1. 209. Z Roboty to dělati musejí. Har. I. 76. K poslušenství každý zavázán z dluhu. Št. N. 303. Z vůle kněžny povolán jest k důstojenství. Háj. Jim násilí dálo se z vyšší moci. Háj. Tento majestát vložen jest byl ve dsky z roz- kázání knížete. Zř. F. I. A. X. 7. Třieská jakžto z hromu. Anth. Jir. I. 150. Kdo nám potřeben, toho z paměti známe. Č. M. 58. Bylo velmi veliké horko z míry. Pref. 353. Křivdy sobě učiněné kajícím z srdce od- pouští. BR. II. 640. b. Jaromír vyhořal z ko- řen. Let. 142. Kolář pískal hned z čerstva, hned z dlouha. Kn. poh. 243. Z hluboka si vzdechl. Kom. L. 108. Oře z plýtka. Us. Z temna mluvil. Žer. L. I. 34. Z hruba teseš. Velmi zhusta mřeli lidé. Háj. Uzřev z da- leka. Br. Dostati mohla z snadna. Kat. 257. Z hněda zelený. Us. Pověděli všecko z prosta. Alx. Toť z rychla milosť božská na něj vzhledla. Št. — Pozn. 1. Poměr přiměře- nosti označujeme též předložkami dle, podlé a po; poměr náhrady předložkou za; způ- sob jednání lze vyjádřiti výrazy přísloveč- nými. — Pozn. 2- Předložka z se někdy zdvoj-
násobňuje. On je ze z Domažlic. Us. v jiho-
záp. Čech. Šb. — Z s jinými předložkami
se skládá: z nad hory. Vz Předložka. —

397788   Z-dál Svazek: 9 Strana: 0402
Z-dál, z-dálí, atd. vlastně akkus. s před- ložkou vz a s koncovkou někdy odsutou, někdy zdlouženou. Sr. hanácké: zvěšó, zdyló. Gb. H. ml. III. 2. 440.

397789   Z-erbovati Svazek: 5 Strana: 0457
Z-erbovati = znamenati, bezeichnen, zastr. — co komu. Štelc.

397790   3. Za Svazek: 5 Strana: 0009
3. Za, zastr. = zda, zaž = zdaž. I po- čechu se shledati, za by mohli na kom vinu poznati. St. skl. III. 33. Aj Vltavo, če mú- tíši vodu? za tě lutá rozvlajáše búria? Rkk. 71. Za li zpoviedati se bude. Ž. wit. 29. 10. Za by kto spolu želal. Ž. 68. 21. (Č.). Za by popřál mně nebohu. Hr. rk. 367. Za mníš, by tamo utěžal? Alx. Cf. Jir. Nkr. 94.

397791   Zá Svazek: 5 Strana: 0009
Zá ze: z za, ze za, v Krkonoš., u Ho- řovic, u Zbiroha, v Jičínsku zeza, předložka. Řídí genit., vlastně se pojí s genitivem její první element z. On vyšel zá humen (ze za humen — z míst, která jsou za humny). Vy- skočil na něho zá vrat (ze za vrat). Pochází zá Prahy. Vzal si ženu zá vodou (z kraje za řekou); Hleď, kterak pokukuje zá okna. Us. Vz více v Š. a Ž. 1884. 192. Lg.

397792   3 Za Svazek: 7 Strana: 1101
3 Za = zda. Cf. Mkl. Etym. 399. a. Na každý den patřiec po všech stranách bie háše, za by jeho kde jdúc spatřila. (Tob. 10. 7.) BO.

397793   Za Svazek: 8 Strana: 0492
Za = rza (rez), r odsuto. Gb. H. ml. I. 353.

397794   1. Za Svazek: 9 Strana: 0391
1. Za předl. na Cisařovsku. Vz Mtc. 1900. 150.

397795   Za Svazek: 10 Strana: 0510
Za. Vstoupil do pokoje za velkého vzru- šení (mezi tím, co bylo veliké vzrušení jiných, ale ne ve smyslu: jsa velmi vzru- šený). Vz více o dobrém a špatném užívání této předložky v Mus. fil. 1904. 298.

397796   Za Svazek: 10 Strana: 0679
Za. Vz. Brt. Sl. 515 -517.

397797   Za borem Svazek: 5 Strana: 0019
Za borem, samota u Mirovic. PL.

397798   Za borkem Svazek: 5 Strana: 0019
Za borkem, samota u Mníška.

397799   Za brodcem Svazek: 5 Strana: 0023
Za brodcem, osada u Borohrádku. PL.

397800   Za cele Svazek: 10 Strana: 0511
Za cele = zajisté. A bieše z. veliký velmi. Ev. olom. 266.

397801   Za čo Svazek: 5 Strana: 0033
Za čo = zač. Začo blchu chytajú? (za čierno). Mt. S. I. 138. A za čože ju (rúžu) dáte? Opýtala sa kráľovna. Dbš. Sl. pov. I. 160. Drevo rúbať to sa mu už teraz ne- chcelo, keď mal zase za čo píť. Dbš. Sl. pov. I. 544. Vz. Zač.

397802   Za dávna Svazek: 5 Strana: 0037
Za dávna. Velehrad, kde za dávna krá- lov bylo sídlo. Hol. 59.

397803   Za dlouho Svazek: 7 Strana: 1104
Za dlouho. Tak teplo už z. nebylo. Šd.

397804   Za dna Svazek: 5 Strana: 0040
Za dna = za dne. Na Slov. Ssk.

397805   Za dne Svazek: 5 Strana: 0040
Za dne, bei Tage. Vz Den.

397806   Za dobré Svazek: 5 Strana: 0041
Za dobré. Je s ním z. Us.

397807   Za dobře Svazek: 5 Strana: 0041
Za dobře s někým žíti, býti, auf gutem Fusse leben. Na Ostrav. Tč. Na Hané a j. Bkř.

397808   Za dobře Svazek: 9 Strana: 0464
Za dobře. Býti s někým za dobře. Pal. Děj. III. (?) 298. Dle Vodičky v Mtc. 1901. 262., 265. chybně m.: za dobré.

397809   Za horami Svazek: 5 Strana: 0061
Za horami, samota u N. Paky.

397810   Za horka Svazek: 5 Strana: 0062
Za horka. Vz Horko.

397811   Za horou Svazek: 5 Strana: 0062
Za horou, něm. Zahor, samota u Tur- nova; něm. Źahurau, samota tamtéž. PL.

397812   Za hůrky Svazek: 5 Strana: 0073
Za hůrky, samota u Písku.

397813   Za Jankelcem Svazek: 5 Strana: 0087
Za Jankelcem, Hinter-Jankeletz, hospoda u Vys. Mýta.

397814   Za jednako Svazek: 10 Strana: 0514
Za jednako. Táhnou oba za jednako. Mast. M 109.

397815   Za jutra Svazek: 10 Strana: 0514
Za jutra = zítra. Dal. C. 92. 61. a j. (MS. ).

397816   Za klášterem Svazek: 5 Strana: 0109
Za klášterem, Několik domků u Nové Paky. PL.

397817   Za krátko Svazek: 5 Strana: 0122
Za krátko, bald, im kurzen. Za krátko přijde. Us. Tč.

397818   Za lesí Svazek: 5 Strana: 0133
Za lesí, hájovna u Bernardic.

397819   Za luhy Svazek: 5 Strana: 0144
Za luhy, samota u Krásné Hory.

397820   Za málem Svazek: 10 Strana: 0516
Za málem = brzo. Alx. V. 2124., Výb. 1. 1177. 14.

397821   Za mladu Svazek: 5 Strana: 0154
Za mladu = z mládí, von Jugend auf. D. Za mladu ho cvičiť dali. Sš. P. 779.

397822   Za mladu. N Svazek: 10 Strana: 0516
Za mladu. N. rada 1862., Alx. H. 217., Alx. V. 1922 (Mš. ).

397823   Za mlady Svazek: 5 Strana: 0154
Za mlady = za mladu. On rozumí pesňám, on býval za mlady hudcom. Na Slov. Hol. 329.

397824   Za mostem Svazek: 5 Strana: 0158
Za mostem, samota a) u Poděbrad, b) u Turnova, c) u Uhlíř. Janovic. PL.

397825   Za nedlouho Svazek: 5 Strana: 0167
Za nedlouho, bald, in kurzer Zeit. Z. přijde, tu bude. Us. Tč.

397826   Za něho Svazek: 5 Strana: 0167
Za něho, zu seiner Zeit, unter ihm. — Z. On za něho prosil, lépe: zaň. Vz Zaň.

397827   Za nova Svazek: 5 Strana: 0174
Za nova, vz Za novu.

397828   Za novu Svazek: 5 Strana: 0175
Za novu, za nova, zuerst. Čím hrnek za novu navře, tím potom i střepina páchne. Mus.

397829   Za odívám Svazek: 5 Strana: 0176
Za odívám, n., die Bekleidung. Z. husarů. Na Slov. Rb. (Mus.). Buď rád, když máš skrovný oděv ku zaodívaňú. Na Slov. Tč.

397830   Za prvé Svazek: 5 Strana: 0223
Za prvé, za druhé atd., lépe: po prvé, po druhé. Vz Brs. 267., Ht. Brs. 289. Ale na Mor. říkají také: za jedno, za druhé a: po prvé, po druhé atd. znamená tam něco ji- ného. Vz. Pdg. 1881. 138. (Brt.).

397831   2. Za předložka Svazek: 5 Strana: 0005
2. Za předložka pojí se s akkusati- vem, genitivem a instrumentalem. — I. S akkusativem označuje předložka za: 1. směr děje slovesného na druhou stranu předmětu, který položen jest mezi výcho- dištěm děje a jeho cílem, na otázku kam ? Za moře země daň dáváše. Alx. Slunce za horu zašlo. Pass. 363. Zašel měsíček za ko- peček. Sš. P. 256. Jedu orat za vodičku. Ib. 244. Jeden se za list skryje a druhý nemůž ani za dub zastoupiti. Č. M. 157. Kalamář za pás a za ucho péro. Kom. 35. Já za kamna vskočil. Svěd. Za předlúhé stoly sedli. Rkk. 40. Svoju dievku položila miesto tej zakopanej za plachtu (ins Wochenbett). Dbš. Sl. pov. V. 35. Pôjdeš ty 4 míle za pec (říkají tornu, kdo se chystá na cestu a o němž se ví, že nepůjde nikam). Zátur. Prídi, Janik premilený, prídi k nám, já ti za klobúčik pierko dám. Sl. spv. I. 3. Viz za se, před sebú uzříš. Anth. I. 154. A když jsme za se (zpět) jeli; A že jest klíčů od nich za se nebrala a že jich podnes nemá; Také nevědí, bral-li jest za se ten statek čili nebral; Jel po svých potřebách do Opavy a když za se jel, na cestě od zlých lidí zabit. NB. Tč. 81.,120., 180., 206., 204., 221. — Pozn. Z tohoto poměru vyvinul se poměr cíle děje slovesného v rčeních za muž jíti, vdáti se, dáti, snoubiti. Kateřina nerodí za muž jíti. Kat. 140. Já půjdu za něho. Kn. poh. 626. Dcera její za pana Puchmíře vdána jest. Žer. Záp. II. 122. Za něho tě snúbím. Výb. I. 290. Za muže se vdala. Jel. Za pěknou panenku se ožení. Mkl. S. 410. Půjdu za vás, ich werde sie heirathen. Vzali se za sebe. Us. Brt. Dal ji za muž. Půh. II. 567. Vdala se za Lipolta. V. Bolo jedno dievča o deviatom lete, chcelo ono vedieť o širo- kom svete: Nože, mamko, nože už, či ma skoro dáš za muž? Jaj, dievčička moja, ne- vydaj sa ešte, všetko ľudia vravia, že si mladá eště, že takové panny mrú, čo sa mladé za muž drú. Sl. spv. V. 185. Má milá, přemilá, nevydaj sa! Ja sa vydať možem, za tebä nepôjdem. Sl. spv. II. 58. — 2. Styk děje slovesného s předmětem, kterýž jistou svou částí dějem slovesným dotčen jest, ve spojení se slovesy: jati, vzíti, chy- titi, chopiti, lapiti, vésti, táhnouti, zdvih- nouti, škubati, držeti, přivázati, oběsiti, vi- seti, kousati a p. Král ciesaře za obojek je. Dal. 83. 47. Mládence za ruku ujav do ko- stela vedl. Pass. 172. Pak na sebe láli za uši se chytajíc. Kom. Lab. 64. Vola za rohy, člověka za jazyk lapají. Č. M. 76. Za pro- vazy tiehli. Kat. 2783. Dvě lodičky jsou k lodi přivázány za provazy. Pref. 46. Ko- cour ukousl ševce za palec. Kn. poh. II. 246. Za nohy pověšen jest. V. Vlka za hlavu, ptáka za nohu uvázal. Jg. Za kliku bráti. Us. Kdo neudrží za rohy, za ocas neudrží (o šetrnosti). Šd. Ak nebude piti, budeme ho biti, troma kyjmi kyjovati, za vlasy ru- vati. Sl. spv. VI. 234. Jeden drží za rohy, druhý za cecky (jeden robí, druhý užívá). Na Slov. Zátur. Ak deň za rohy nechytíš, za chvost ho neudržíš (Cf. Kdo v čas ráno vstává, Bůh mu požehnává); Za brucho se chytal od smíchu; Ako za vlasy, ako za pasy (jednako zlé); Ako za jedno rebro viseť, ako za oboje. (Cf. Ako pešky, ako za vozem). Na Slov. Zátur. Vsiak za oružie jme cep protivo vrahóm. Rkk. 36. Vz na- hoře uvedená slovesa. — 3. Osobu, za kterou, na místě které kdo co činí, jejíž zástupcem kdo jest. Kmotrové za diete odpoviedají. Št. N. 184. Štír za kněz slúbi v boj jíti. Dal. 18. 36. Postavil za sebe rukojmě. Žer. Záp. II. 79. Poručil pacholku, aby zaň bděl. Pref. 53. Já budu za tebe tu kaši obírati. Kn. poh. II. 191. Jest jí za věno rukojmí. V. Kdožby za koho byl rukojmě a ten, za kohož by slíbil, umřel. Václ. 156. Vítám vás za dva. Us. Vck. Jsem za ni rukojmě na mnohých místech, ješto i dnes odvazen nejsem; A ješto jsem vždy v držení byl za svého otce. Půh. I. 154., 164. — 4. Osobu, v jejíž prospěch kdo co činí ve spojení se slovesy: prositi, modliti se, bojovati, umříti a p. Dokud živi rodiče, cti je a za mrtvé modli se. Č. M. 399. Prosby za vás činíme. Arch. I. 11. Jest hotov za svého jazyka Česť umříti. Dal. 69. 3. Dobré za ty mluvíme, jenž nám lají. Hus I. 248. Za vlasť bojovati. Kdo není proti nám, za nás jest. Jg. Za to Bohu vyděkovati nemůže. Kom. Hynú i naši, Hynú, ale stä vítäzi! Žiadna rána zvuk bôľu z úst ím něvyrazí; vdäčne ľejú vernú krev po osudnom poli; oj. veď padnúť za národ, oj, veď to neboli. Chlpk. Sp. 10. — 5. Věc, která jiné věci na roveň se staví, která jest náhradou, výměnou za jinou věc, která má hodnotu jiné věci. Dar za dar, slova za slova. Č. M. 49. Věc za věc, řeč za řeč. Č. M. 49. Chudému skýva za Bochník. Č. M. 176. Něco za něco, nic za nic. Ib. 49. Bude život za život. Kn. poh. 681. Každá ovečka za dva tolary. Sš. P. 228. Za nic jich sobě neváži. Vrat. 116. Zač statek koupen byl? Žer. Záp. II. 153. Ty za plešku nestojíš. Anth. I. 96. Za vlas jim neuškodil. Žal. 141. Život za život, oko za oko, zub za zub. Nestojí to za mák, za vlas, za čerta. Us. Za celý svět ne; Míra mouky bělné byla za lot stříbra. Br. Mandel žita platil za šest kop. V. Vezmi nepraného másla, co by mohlo býti za slepičí vejce. Db. Té rži je za malú měřicu; Pracuje za dva, jí za pět. Brt. Daľs mně to za dary! prstýnek mosazný za čtyři krajcary. Sš. P. 689. Ani za mák si neublížil; Ani za špendlíkovou pálku. Brt. S. 15. Za málo peněz málo muziky. Us. Šd. Zač to? Odpověď za to! To máš za to, že's to po- vídal. Us. Šd. Mám ja milučkého, mám, za celý svet ho nedám. Sl. ps. 178., Sl. spv. I. 7. Sto raz som ti povedala, že ťa rada mám; čobych len za brata dala, i za tebe dám; Oj, kebych ju môhol predať za dve babky, ochránil bych si dom i role i statky; Za grajciar je málo chleba a za groš je väčší kus. Ak ty budeš dobrá žena, aj ja budem lepší muž. Sl. spv. I 2., 52., IV. 147. (Šd.). Schytralosť je bláznivosť, když sa k zlému zvalí; když sa skloní k dobrému, za mú- drosť sa chválí; Za nic je to, za nic, keď sa má poznati, a po krátkom čase zase za- nechati. Na Slov. Tč. Kůžu ešče za tolar (pro- dali), to byl, Bože, za komár!; A což mi to zlato, to kladu za blato. Sš. P. 694., 10. Ne- predám, radšej ti za ližičku múky (mlieka) dám. Dbš. Obyč. 160. Po troch dňoch jej dal z vody za náprstok. Dbš. Sl. pov. I. 404., 463. Nedal by ho za try svety (za širý svet). Mt. S. I. 92. Že ji za zlatý peněz dáti chce. NB. Tč. 32. Poddaj sa, Janošík, veď ti je už amen! A čo by vás, Nemcov, bolo za tri svety, to ste Janíčkovi iba pod pôl päty. Btt. Sp. 11. Daj za národ, čo prineslo šťastie vše tebe z neba. Ppk. II. 15. Lež večná meno toho nah ovenčí sláva, kto sebä v oběť svätú za svoj národ dáva. Chlpk. S p. 12. Probral mi v mé vsi za sto hř. gr.; Skrze jeho nevyznání ztratil jsem za pět set hr.; Má jemu za to právo činiti; Abych já měl opatovi dáti 50 hř. za páně Jarošovu duši; Hynst za 100 kop gr. Půh. I. 163., 190., 208, 245., 335. (Tč.). Dlúhověčnosť dána jest za naplněnie toho prikázánie; A ty si ženu za boha oblíbil. Hus I. 146., II. 73. Za čo som kúpil, za to predám (relata refero); Nedám za to toľko, čo by som té peniaze na ceste našiel; Ani za darmo, ani za pe- niaze (to kúpil — lacino to koupil); Keď vženieš do sebä za groš hladu, za dva ho nevyženieš (nevyženeš). Na Slov. Zátur. Oni eště mají za toľej (za tolik jmění). Slez. Šd. j A děkujem vám pěkně. Odpověď: Nemáte zač. Us. Šd. Májová kapka za dukát (ma- jový déšť je úrodný). Slez. Šd. — 6. Pří- sudek, který čemu přisuzujeme, vypovída- jíce, jakou platnosť co má, na místě čeho, čím co jest (u sloves, která se v lat. s dvěma nominativy nebo akkusativy pojí. Mkl. S. 409). Zvyklosť za právo jest. JVš. XXIX. Což v zemi za obyčej jest. Žer. Sn. 57. Voda z pramenuov jim za nejzdravější ná- poj byla Háj. 1. Já nebudu za zloděje. Us. Byl u nás za pacholka. Us. Byl tam za sta- rostu. Pass. 370. Byl jsem dán za pachole komorní. Vrat. 5. Sloužil u něho za ku- chaře. Kn. poh. 33. Kdo má čerta za kmotra, ľahko sa dostane do pekla (i. e. straň se zlých). Na Slov. Zátur. Králi nezdálo se to za slušné. Let. 184. Žáby za král peň jmě- jéchu. Dal. 55. 43. Pasobřišci své břicho za bóh mají. Výb. I. 233. A vy mne za blázna máte. St. skl. V. 39. Za marnosť jsem po- ložil déle se s tím meškati. Kom. Lab. 47. Toho za choť pojala. Kat. 284. Král množ chlapa za vládyku vyvýšiti. Tov. 123. Za chy- by to odsoudili. Bl. Gr. 238. Ustanovil ho za krále. Br. Václava za kníže vyhlásili. Háj. Zdá se mi za slušné. Bart. 1. 6. Kdyby (ch) tak po Bohu túžil, jak túžím po tobě, dávno by(ch) byl za svatého, nechodil bych k tobě. Ps. slez. Šd. Hej Marienča, Marienča! si ty len za dievča! Sl. spv. I. 7. Tu má jemu svú nemoc zpraviti před úředníky podlé toho, jak se bude pánom za pododné zdáti. Půh. II. 488. Co bylo za příčinu toho od pravdy odstoupení. Ler. Bol by čertovi za lampáš. Na Slov. Zátur. Vz mnoho příkladů v Km. II. 289. Cf. Brt Instrumental 27. Ht. má tyto vazby za germanismy. Ht. Brs. 289. Ale cf. násl. 1. pozn. a Mkl. S. 409. — Pozn. 1. Většina těchto vazeb ryze slovan- ských vytištěna v moderním slohu českém germanismem co. — Pozn. 2. O co za, vz Co za. — 7. Věcnou příčinu děje sloves- ného a) ve spojení se slovesy: trestati, ká- rati, trpěti. Komu Bůh dal syny, uč je a kárej za viny. Č. M. 406. Pomni na to, že tě Bůh ztresce za to. Sš. P. 229. Již jest trpěl za to dosti. St. skl. I. 192. Což jest škod mimo to, za to Beneš má jemu právo činiti. Půh. I. 264. Vz naznačená slovesa. — b) Ve spojení se slovesy: děkovati, obě- tovati, odměniti se. Kdo neděkuje za málo, nepoděkuje ani za mnoho. Č. M. 49. Obětuj bohóm za vícestvie. Anth. 1. 18. Odsloužím se ti za to. Kn. poh. II 86. Za to Bohu dosti vyděkovati nemůže. Kom. Vz uvedená slovesa. — c) Ve spojení se slovesy býti a moci. Já za to nejsem (nemohu). Já za to nebudu. Sš. P. 729. Vz Býti, Moci. — d) Ve spojení se slovesy: styděti se, hanbiti se, smutiti (se), plakati, rmoutiti se. Stydie sě za to. Št. N. 148., Bart. 96., Kom. D. 46. Plačeš! nevidiac za čim a za čo. Na Slov. Ppk. I. 55. Za práci svou se hanbiti. Kom. L. 53. Daj nm za hřiechy plakati. Výb. I. 329. Králová poče smutiti za to. Kat. 359. Vz slovesa nahoře uvedená. — e) Ve spo- jení se slovesy: báti se, lekati se, starati se. Lakomý bojí se za zbožie. Št N. 131. Bojí se za životy své. Br. Ach, marno l'ubá, už len toľko nenariekajte a nebojte sa tak za nás. Dbš. Sl. pov. I. 1. Velmi se udeřil, tak že jsme se zaň lekli. Let. 508. Máti pečlivě zaň se starala. Troj. 520. Vz uvedená slo- vesa — f) Ve spojení se slovesy: prositi, žádati, modliti se. Za dušu Boha prositi. Dal. 34. 60, Jestli mu drozda dáš, za ba- žanta tě požádá. Č. M. 52. Velice sě Bohu za to modléše. Pass 644. Jakož mi píšeš za noviny. Arch. II. 22. Vz uvedená slo- vesa. — 8. Míru a) prostorovou, kterou se co rozprostraňuje. Bylo od města hlav- ního za osm mil vlaských nějaké městiště. Troj. 500. Odtud za čtvrť míle jedouc přišli jsme na jeden vrch. Žer. Záp. II. 86. Pramen ten prudkým tokem teče za dvě míle. Har. Vyjeli proti knížeti z města až za dobrou mili. V. Týž daroval mu pruh země za tři míle zdélí a dvě zšíří. Ddk. II. 103. Jel jsem s nimi za půl míle. Dač. I. 355. Je tam na dědině bláta až za kolena. Na Slez. Šd. — b) Míru časovou, kterou děj slo- vesný vyplňuje. Jeli substant. s přívlastkem spojeno, může i pouhý akkusativ státi. (Zk.). Král za dvě létě v jiném kraji bydlil. Pass. 51. Asi za dvě léta u vězení zůstávala. Žer. Záp. II. 87. Jiní za tři léta u věži bychu. Dal. 85. 46. A to činil jest za let dvaceti. Výb. I. 387. Aby jim dal příměří za tři mě- síce. Troj. 303. Za půl hodiny jeli jsme od- tud. Har. II. 66. Za dlouhou chvíli ve mdlobě byla. Bart. 259. Ležel u města za mnoho dní. Smil. A pobyl tam za tři dni. Br. Spra- voval zemi za čtyry léta. V. Téměř za půl hodiny drželi jej ; Trvalo to mezi nimi za dobré dvě hodině. Skl. I. 161., 164. Což se (modlení) za dlouhou chvíli vykonalo. Skl. 65. Aby ty koně za tři měsíce na svůj ná- klad chovali. Ib. 649. Netrvalo to ani za otčenáš. Frsc. Zor. I. 8. Chudil k ní za celé tři roky. Us. Psgr., Sl. ps. 71. Nech koně státi za dvě hodiny. Db. Drak se skydnul a tie hlavy sa ešte aj po zemi za hodnú chvílu metaly; Ale on postavil sa jej, že ani za hodinu tam nebude a že by mu nájom von dala. Dbš. Sl. pov. 1. 5., III. 46. Zjevy takové opakovaly se za tři i čtyři pokolení; Jenž také za několik let zůstal v držení oné země; Biskup Jan spravoval církev moravskou za sedm let Ddk. II. 186., 464., III. 188. (Tč). Zůstali v Ptolomaidě za den jeden. Sš. Sk. 243. I trval pokoj v Čechách za pět let. Dač. I. 38. Není tam toliko za jeden den cesty. Ler. Musil jsem svým chudým za tři léta lhótu dáti; Pro- najav mi jej za tři léta, toho mi neudržel. Půh. I. 165., II. 469. Ač by za 2000 let byl živ. BO. Jehož umínil za 400 let v Egyptě ponechati. BR. II. 11. a. Zdržoval se tam za dlouhý čas. V. Chlebem nebeským a vodú z skály za 40 let živil. Hus III. 4 — 9. Čas, jehož průběhem děj slovesný se buď dovršuje buď opětuje. Co v něm vězí, za krátký čas poznáš. Č. M. 266. Za nedlouho byla skála naložena na vůz. Kn. poh. 611. Žeň bývá jednou za rok; dvakráte za rok nebývá léto. Č. M. 261. Za rok se vrátím. Us. Moc je to, moc, za jednu noc sto zlatých prepiti, dievča namluviti; Poza búčky a klady, tancuj, šu- haj, za mlady; Za rok, za dvě leta, bude z teba žena. Sl. spv. I. 38., II. 52, III. 94. (Šd.) — 10 Jakosť a způsob děje sloves- ného. Mniši zelice za obyčej jeděchu. Dal. 37. 5. Již jsme se smluvili za jeden člověk Bl. Gr. 245. Chtícímu nic není za těžko. Č. M. 281. Za časté stonali. Žer. Záp. II. 42. Za spravedlivé učiniti. Žer. Záp. II. 13. Kráva za své vzala. Us. Chasník dostal za vyučenou. Kn. poh. II. 5. Za druhé to do- ložil. Žer. Záp. II. 171. Já jsem s ním za dobré. Us. Za jedno s bratrem smýšlejí. V. To by bylo za nejlepší. Us. Rgl. S prostin- kými sklenicemi za vděk vzíti. Kos. Ol. I. 291. Buď i s pánom Bohom za dobré a i diabla nenahnevaj, lebo nevieš, komu do ruky padneš. Najmúdrejšie je, keď je človek i s pánem Bohom za dobré i s čertem nic za zlé. Na Slov. Zátur. Bol i s pánom Bohom za dobré i s čertem nic za zlé. Lipa I. 19. Vyndi, vyndi, slunko, za (= jako) makovo zrnko. Sš. P. 723. — Za prvé, za druhé atd. šp. m.: po prvé (po nejprv), po druhé, po třetí. Cf. Ht. Brs. 289. a. Nikdo nepřidá víc? 5 zl. po nejprv, po druhé, po třetí! Us. Zavrzá (skřivánek) po nejprv, zavrzá po druhé. Er. P. 419. — II. S genitivem ozna- čuje předložka za čas, v jehož průběh co spadá, se kterým současně se co děje. Za dávných časóv jeden ciesař bieše. Kat. 1. Za mých mladých let projeli jsme hranice. Žer. Záp. II. 85. Opatřil se za času. Tov. 73. Za starého krále bylo dobře. Kn. poh. 133. Mnozí za nás neuměli. Št. Za svého zdraví dědicem ho učinil. Výb. I. 436. Uteč za zdravé kůže. Us. Nejlépe zaplatiti za pa- měti. Us. Za tmy táhli k městu. Troj. 68Pohanku sej za pěknej rosy. Č. M. 424. Za šera odešel. Us. Chodíval k nám za svo- bodna. Us. Za nova. Kat. 527. Umřel za věku mladého. D. I bylo to ještě za zdraví nebožky. Svěd. Ještě za světla všecko vy- konáno jest. Svěd. Za zelena česané hrušky kyselé bývají. Za chuti dej se do toho. Za zubů se chleba najísti. Prov. (Mkl. S. 528.). Umřel za věku mladého. Dal. Poněvadž jest to za předkuov bývalo. Zř. F. I. A. VII. Za času sluší Jahody sbírati. Za cesty drev utrhnouti. Č. M. 260. Až jsem jednou za ve dne sem běžela rovnou cestou., Mor. Šd., Sa. Za živa ho pochovali. Us. Šd. Chodil jsem do školy za starého pana Rektora. Us. Šd. Za lesku luny. Dch. Za dávných časov, za starých bohov bol raz jeden král. Dbš. Sl. pov. 8. 18. Za rána za rosy najlepšie sa kosí. Mt. S. I. 201. Ta naše jedlička pře- blahoslavená, za léta za zimy dycky je ze- lená. Sš P. 371. Ten tam za mne (za mých dob) umřel. Arch. I. 187. Jako za dní za dávných. BO. Za krále Václavových let mladých. Let. 3. Za zákona starého šlechet- ných žen a vdov k církevním pracem ně- kterým užívali. BR. II. 206. a , 634. a. To se dalo za císaře Diokleciana. Pass. XIV. Za svého zdravého života toho žádnému ve dsky nevložila; Staly se škody za něho i za jeho otce; Ješto jsem vždy v držení byla za svého otce. Půh. I. 201., 207., 277. (Tč). Kupuje-li obilé za lacina na draho. Hus III. 185. Kováč kuje klinec, kým je horúci, lebo za studena bude plenavý. Na Slov. Zátur. Lepšie dačo za rána, ako cez celý deň nič (jísti). Na Slov. Zátur. — Za pomoci jeho šp. m.: pomocí jeho n. jím to učinil. Pk. — III. S instrumentalem označuje předložka za 1. tkvění a rozvoj děje slovesného sa předmětem na otázka kde. Mužie za Vyše- hradem stojéchu Dal. 10. 29. Bránili se za těmi vozy jako za zdí. Let. 60. Snadno za křovím stříleti. Č. M. 166. Posadí se za stolem. Ctib. Hád. 6. Michal měl za klo- boukem zlaté peří. Kn. poh. 203. Peníze Bůh ví za kým zůstaly. Vrat. 191. Berka také něco za tebou má. Žer. Záp. II. 43. Nevědělo se, byla-li za mužem čili svobodna. 1B. II. 141. Ležel za stolem. Svěd. Má jazyk za zuby. Jg. Za Prahou se promodřují vrši. Rkk. Mám za ním ještě 5 zl. Us. Šd. Či tu nebola moja frajerka? Ej bola, bola, za dverma stála, šla by tancovať, ale se bála. Sl. spv. IV. 128. Chráněna jsouc takto za zády postupovala vojska německá. Ddk. III. 232. Jitka od tak dávných let jsúci za mu- žem ; To za sebou drží. Půh. II. 550., 158. Věno za ním zůstalo. Kn. Kdo o kom před tebou, jistě o tobě za tebou. Us. Tč. Za zahumencem, jm. polí u Hovězí na Mor. Vek. — 2. Pořad, kterým věci jedna za druhou jde ve spojení se slovesy ruchu. Te- plá krev za dušicú teče. Rkk. Češie za Polany neběžechu. Dal. 36. 18. Já brzy za pánem přijel. Žer. L. I. 28. Plavili jsme se za nimi. Pref. 499. Za štěstím jdou přátelé. Č. M. 234. Posláno jest za ním. Žer. Záp. II. 103. Peče buchty s mákem, posýlá za vojákem. Er. P. 30. Byl jsem za synem v městě. Us. Když býval za ovcemi, ská- kával přes klády. Kn. poh. II. 186. On za mnou vždy chodil. Svěď. Za hříchem po- kuta v patách běží. Honiti se za motýly. Us. Všeci lidi pravijó, že já chodím za miló, já chodím za miló za hinó (jinou), za pa- nenkó Marió. Sš. P. 73. Vždycky mi noviny za novinami šly, že môjho milého na vojne zabili. Mt. S. I. 8. Ve smíšeném manželství jdou děvčata za matkou a chlapci za otcem. Us. Vck. Takú frajerečku mám, sama za mnou chodí; Nechodil som za ňou, sama prišla za mnou, jako ta ovečka za zelenou travou; Tou našou dolinečkou ponáhlam za Aničkou, keď išla na maliny; ej, kričím, volám za ňou, aby počkala za mnou ; Tan- covala putňa s baňou a paštrnák cupcup za ňou. Sl. spv. II. 57., 76., IV. 133. (Šd.). Ne- má ani za psom čím vyhodiť. Na Slov. Zá- tur. Jeden za druhým vycházeli. Kom. Vlna za vlnou se žene. Rkk. Za západem jde soumrak. Kom. Víno je dobré iba za pe- čenkou; Každý úrad má chvost, ktorý dačo za sebou vlečie (plat, accidence). Na Slov. Zátur. Za čím jdeš, to najdeš; Kdyby byl kněz v lese, přece se za ním nese. — 3. Pomyslný směr děje slovesného za předmětem, který jest příčinou touhy a žalu. Teskním, Bože, teskním za synáčkem hezkým. Sš. P. 199. Žal mi jest za tebou. Sl. spv. I. 6. Za tebou myslím. Us. Neplačte, matičko, za tím synem. Sš. P. 570. Každá věc za svým pá- nem křičí. Č. M. 345. Pohvizďovali za nimi. Kom. L. 65. Za kým tečú (slzy), nezvie nikdy o nich. Us. Psgr. Od tých čias ale len za ňou mrel. Dbš. Sl. pov. 8. 25. Mať moja, mať moja za dvoma horama, už má hlávka bolí, čo plačem za varna; Ovečky, barany, ľúto mi za vami, keď som naučený od malíčka s vami. Sl. spv. III. 83., IV. 146. — 4. Příčinou věcnou, za kterou co ná- sleduje, ze které co plyne. Za slušnými pří- činami jsem se vymlouval. Žer. L. I. 20. Posly za pilnými příčinami vypravím. Žer. Sn. 90. Netbají na Buoh za tiemto světem. St. N. 257. Válel se nahým tělem po ko- přivách, aby za tou bolestí minulo jej to pokušenie. St. N. 136. Tak i archa Páně do kouta za nedbalstvím i kněží i vrchnosti se dostala. Br. Za těmito příčinami nevidělo se mi slušné a náležité. Kol. Čierných šat som nenosila za nikým, ale teraz nosiť mu- sím za milým, lebo on mi milší bol od mých všetkých priatelóv. Sl. spv. I. 9. Za pra- vými úmluvami kázala jemu služebníka jeho jíti a zséci. Půh. I. 302. Za jakými příčinami Jidáš zahynul? BR. II. 370. — 5. Příčinu předstíranou, záminku. Za přieměřiem po- zvachu jich na svůj hrad. Dal. 12. 4. Za mírem jich cti zbavichu. Dal. 14. 38. Král mu káza za věrú k sobě sníti. Dal. 50. 9. Za mírem kázal mu vyloupiti oči. Dal. Já mu dal glejt a ona za týmž glejtem jej vsa- dila a vězila. Soud Kn. op. Aby k nim jel za glejtem krále Zikmundovým. Výb. II. 1513. — 6. Čas, průběhem jehož se co děje. Nepřátelé s otcem naším jednali, aby s pole táhl a hrad papienský za tím příměřiem špižoval. Anth. Jir. I. 102. Za tím. Us. Za pravým lantfridem, während des Landfrie- dens. Půh. II. 275. Za obědem. Na prsích Kristových odpočívá jako sv. Jan za večeří Mkl. S. 746. Za obědem a večeří sluší mezi jídlem píti. Jg. — Brt. v Listech filol. II. 287.—296. (Vz tam více příkladů). Cf. Zk. S. 280.—286. (vz tam více příkladů), Zk. Ml. II. 37., Mkl. S. 405.—411., 528., 745.—748., Jg. Slov. Mnohé příklady přidal jsem z vlast- ních sbírek.

397832   2. Za předložka Svazek: 7 Strana: 1101
2. Za předložka 1. s akkus. Cf. Brt. D. 188. i na otázku kde, vz Brt. D. 190. — Cf. D. Lhrg. 313., Gb. Ml. II. 149., Brt. Ruk. 97.

397833   Za rána Svazek: 5 Strana: 0228
Za rána, früh, morgens. Sych. Z. vyšel na lov.

397834   Za skalou Svazek: 5 Strana: 0252
Za skalou, Zaskaler Eisenhammer, že- lezné Huti u Komárova v Hořovicku.

397835   Za stara Svazek: 5 Strana: 0263
Za stara, vor Alters Zeiten, ehedem. Us. Tč. Vz Za starodávna.

397836   Za sucha Svazek: 5 Strana: 0280
Za sucha, in trockener Zeit, trocken. Seno se za sucha sklízí. Za sucha jsme vy- šli. Us. Tč.

397837   Za své Svazek: 8 Strana: 0502
Za své vzíti. Vz Svůj (3. dod.).

397838   Za té Svazek: 7 Strana: 1124
Za té (doby). Poněvadž za té všichni pod dvojím zpuosobem přijímali. Krnd. 88.

397839   Za tela Svazek: 5 Strana: 0297
Za tela, za teli = za tolik. Jest ho za tela (z tela), aby to zaplatil. Na Ostrav. Té.

397840   Za to že Svazek: 7 Strana: 1124
Za to že = protože. Tady može byt kdysi rovina, za to že voda to vymílá. Brt. D. 177.

397841   Za tolej Svazek: 5 Strana: 0305
Za tolej = za tolik. Není ho za tolej, aby to zaplatil. U Uher. Hrad. Té.

397842   Za tolik Svazek: 5 Strana: 0305
Za tolik. Není tě za tolik — nejsi s to. Mor. Šd.

397843   Za tolko, že Svazek: 7 Strana: 1124
Za tolko, že = jenom že. Na Lhotky je hodinu, za tolko, že je to do kopca. Mor. Brt. D. 177.

397844   Za třetí Svazek: 5 Strana: 0309
Za třetí, vz Za prvé.

397845   Za včas Svazek: 5 Strana: 0326
Za včas, zeitlich, bald, frühzeitig, bei Zeiten, früh. Z., zbytečně m. v čas. Vz Brs. 2. vyd. 270. Přišel jsem z. na velkou. U Kr. Hrad. Kšť. Vydati se z. na pěstování mateřštiny. Kos. Ol. I. 84. Pospěš si tam z. Mor. Vck. A matička sa dcéry prezvedá, kde tak z. z rána bola; Vyskočilo slniečko z. ráno, raníčko, vyskočilo na stienku, na tŕňovú zahrádku. Sldk. 42., Sl. spv. IV. 427. — Vz Zavčasu.

397846   Za vdana Svazek: 8 Strana: 0503
Za vdana. Šívaly i za vdana (i když se vdaly). Ml. Bolesl. NZ. IV. 305.

397847   Za velo Svazek: 5 Strana: 0328
Za velo = za mnoho, für viel. To nestojí za velo. Na Ostrav. Tč.

397848   Za vodou Svazek: 5 Strana: 0345
Za vodou, samota a) Kumžak, b) u Kře- lovic. PL.

397849   Za živa Svazek: 5 Strana: 0365
Za živa, bei Lebenszeiten. On za živa nic dobrého neměl. Za živa ho pálili, řezali. Us. Tč. Vz Příslovka.

397850   1. Za- předpona Svazek: 5 Strana: 0004
1. Za- předpona. Slova s předložkou za- složená označují to, co jest za tím, co se druhým členem označuje aneb na místě jeho klade; označují i čas. Mkl. B. 416. U pod- statných jmen se obyčejně dloužívá: zápal, závisť, záplata, zájem, zábřeh, žábřeží, zá- hoří, zálesí, zámoří, zábava, zábradlí, záslona, zápětí, zámostí, záříčí, zástolí, zákampí, ale: zahrada, zabřežek, Jg. Slov.; adj.: zahra- ničný, zámořský, zaočný, záhubný, zákonný, záhodný. Na Ostravsku a Frýdecku mění se zá- obyčejně v zo-: zorobek, ale zarobiti; zovitka — zavíti, ale říká se: zaklad, za- stava atd. Tč. Předložkou za- u adjektiv vyjadřuje se obyč. menší stupeň vlastnosti: zabělalý, zasladlé ovoce, začernalý, zakyslý, zahnědlý, zahořklý, zamodralý, zahustlý, za- tvrdlý, zasinalý, zahlouplý, zánovný a p. Cf. Mkl. B. 365., Bž. 237. Vz Na-, Po-, Při-, T. — Za u sloves vyznamenává a) směr děje za nějaký předmět (za něco), často i pouze někam, pryč, do něčeho; velikou míru děje; zhoštění se, zmaření, zničení čeho; b) vniknutí děje ve skutečnost pravidelně s vedlejším ponětím menší míry děje, někdy i začátku děje. ad a) 1. Se slovesy pohybo- vání se z místa na místo a pohybování ně- čím, stavění, sedání, lehání, házení atd.: zajíti, zaletěti, zastoupiti zač, zahnati, za- sednouti. — 2. Se slovesy krytí, halení, bar- vení, mazání vyznačuje, že se něco nevidi- telným stává aneb buď zcela bud částečně pokrývá: zahaliti, zakryti, zamalovati, zača- diti, zasypati atd. — 3. Znamenají vyplnění n. zakrytí nějakého otvoru: zandati, zatlouci, zalepiti, zamknouti, zavříti, zacpati, zadělati, zapečetiti, zaklestiti atd. — 4. Také ohra- zení neb opevnění místa nějakého, bránění čeho, překážení: zahájiti, zakoliti, zapažiti, zahraditi, zabrániti, zameziti, zaskočiti atd. — 5. K vyjádření opatření něčeho něčím: založiti, zásobiti, zašatiti, zavěniti a p. — 6. Za vytýká pouhý směr někam, za něco, s očí, do něčeho se slovesy pohybování, há- zení, násilného pronikání, bodení, sekání, píchání, matení, pletení, křivení, mísení, za- pisování, zaznamenávání: zaběhnouti, za- vézti, zajeti, zatáhnouti, zatlouci, zatlačiti, zavrtati, zadělati, zapsati, zadati (prosbu), zakročiti. — 7. K vyjádření veliké nebo pří- lišné míry děje, dopuštění se chyby, poško- zení: začísti se, zabrati se, zadlužiti se, za- hleděti se, zazobati se, zakrojiti, zaříznouti, zalézti, zastuditi a p. — 8. K vyjádření, odstranění něčeho, zproštění se čeho, zme- škání, ztráty, zcházení i zničení: zalkati, za- drbati, zamodliti, zažehnati, zašantročiti, za- prodati, zapůjčiti, zanedbati, zameškati, za- spati, zakrsati, zasmrádnouti, zastarati. — 9. Co složená přechod od předcházejících k následujícím, v nichž za pouze časový význam má, tvořící důležita jsou. a) Mnohá proniknutí mokem, horkem, vštěpování ne- duhu, nemoci, nákazy, ohně atd. vyzname- návající: zavlažiti, zamoknouti, zapařiti, za- hřáti, zahniti, zastonati, zahnojiti se. — b) Ve kterých předložka za začátek neb menší míru děje vytýká: zakrojiti (začíti krájeti), zalomiti, zařezati, zaprati, zakoupiti, začíti a p. — c) Na rozpoložení duševní, snahu, chtíč, libosť atd. ukazující: zabažiti, zamr- zeti, zanevříti, zaželeti, zazliti a p. — ad b. Se slovesy vyznačujícími 1. svit, lesk, jas- nosť, cit, zjevy meteorologické atd.: zablesk- nouti, zasvitnouti, začpěti, zavoněti, zava- nouti atd. — 2. Hlahol, zvuk, breptání, klení, lání: zazvoniti, zaduněti atd. -- 3. Výkony smyslů: začichnouti, zaslechnouti, zahleděti atd. — 4. Výkony dechem: zafouknouti, za- vzdechnouti. — 5. Výraz tváři, rozpoložení duševní atd.: zašlebili se, zaplakati, zaslzeti, zavzdorovati. — 6. Pohybování se aneb ně- čím: zakmitnouti se, zatancovati, zahýbati, zatřásti. — 7. Trhnutí, tření, dření, kousání atd.: zadrápnouti, zadrhnouti, zakousnouti. Tn. 136.—147., 189. —190., 193. Vz tam více sloves a příklady. Cf. také uvedená časo- slova ve slovníku, Pk. v Olomouckém pro- grammu z r. 1875. str. 19.—21., Mkl. S. 208., Zk. S. 82.—83.- Slovesa přechodná vůbec a nepřechodná pohybování s předložkou za složená řídí akkusativ. Zahnal nepřá- telská vojska. V. Zahubiti město. Jel. Za- chovati všecky věci. V. Cesty zasekati. Br. Zaskočil je. Háj. — Zk. Chybně tedy: za- vražditi, zastaviti, zasaditi atd. s genitivem. Brt. — Slovesa s za složená řídí také dativ cíle, ač velmi zřídka. Založil mě tento sobě hlavě (= za hlavu). Pass. Tělo pohanské hlavě založil. Pass. Vz Zk. Skl. str. 96.

397851   1. Za- předpona Svazek: 7 Strana: 1101
1. Za- předpona: Zásmuky, Zámrsky, Zálezly atd. Vz Pal. Rdh. I. 140. — U slo- ves. Cf. Brt. D. 167., Jurs. 20.—34.

397852   Zaalpí Svazek: 5 Strana: 0009
Zaalpí, n., = krajina za Alpami. — Za- alpský, transalpinus. Chmela.

397853   Zá(a)sobitelka Svazek: 5 Strana: 0261
Zá(a)sobitelka, y, zá(a)sobytelkyně, e, f., die Verrathsbesorgerin.

397854   Zaatlantický Svazek: 7 Strana: 1101
Zaatlantický, transatlantisch. Phľd. IV. 484.

397855   ZáBa Svazek: 9 Strana: 0391
ZáBa Gust. dr. Sr. Jub. XXXVI.

397856   Zababa Svazek: 10 Strana: 0510
Zababa, y, f. Na z-bu pracovati = jen za stravu a kořalku. Slez. Vyhl. II. 315

397857   Zababčelosť Svazek: 5 Strana: 0009
Zababčelosť, i, f., die Gekrümmtheit, verkrüppeltes Wesen.

397858   Zababčelý Svazek: 5 Strana: 0009
Zababčelý = skroucený, shýbnutý, zhr- batělý, zakrsalý, ver-, gekrümmt. Z. strom. Us. Rgl., Plk.

397859   Zababčeti Svazek: 5 Strana: 0009
Zababčeti = zkřiviti se. Strom zababčí. Puch.

397860   Zababeč Svazek: 5 Strana: 0009
Zababeč, bče, f.. Sababsch, ves u Lito- měřic.

397861   Zababěti Svazek: 5 Strana: 0009
Zababěti = zababčeti. Jg.

397862   Zabábí Svazek: 7 Strana: 1101
Zabábí, n. = trať polní. Mzr. 99.

397863   Zababiti Svazek: 5 Strana: 0009
Zababiti, il, en, ení, zababovati = za- plésti vlasy v babince t. j. okolo hlavy zavinouti. Vlasy svobodných splívají v le- lících zapentlených po zádech, vdané za- pletají je kolem hlavy v babince. Po svatbě se každá nevěsta z a teprv později za- čepí. Na Mor. Vck.

397864   Zababiti Svazek: 8 Strana: 0492
Zababiti. Nevěstu z. = lelíky okolo hlavy jí zatočiti. Vck. Val. I. 33. Cf. Babinec.

397865   Zababkovati Svazek: 5 Strana: 0009
Zababkovati = zanýtovati, verlöthen. Na Slov. Bern.

397866   Zababoliti Svazek: 5 Strana: 0009
Zababoliti = zababúlati. Phld. IV. 25

397867   Zababona Svazek: 7 Strana: 1101
Zababona, y, f. = zababoňka. Laš. Wrch.

397868   Zababoňka Svazek: 5 Strana: 0009
Zababoňka, y, f. = pověra, smyšlénka. To je jenom z., co tu pravíš. Na mor. Val. Vck.

397869   Zababouchati Svazek: 5 Strana: 0009
Zababouchati, vz Zababušiti.

397870   Zababování Svazek: 7 Strana: 1101
Zababování, n. = čepení nevěsty. Vz Zababiti. Brt Sv. 56.

397871   Zababrání Svazek: 5 Strana: 0009
Zababrání, n. = znečištění, die Be- schmutzung, Befleckung, Besudeluug. Na Slov. Beru.

397872   Zababraný Svazek: 5 Strana: 0009
Zababraný; -án, a, o = znečištěný, uma- zaný, ukálený, beschmutzt, befleckt, besu- delt. Na Slov. Bern. Z. ruce. Na Mor. Šd. Z. stůl. Na Slov. Frsc. Zor. I. 83.

397873   Zababrať sa od čeho Svazek: 9 Strana: 0391
Zababrať sa od čeho = umazati se. Zát. Př 111a.

397874   Zababrati Svazek: 5 Strana: 0009
Zababrati = znečistiti, zamazati, pošpi- niti, beschmutzen, besudeln, beflecken. Na Slov. Bern., Plk. Mor. Škd. — co čím kde: blátem, v blátě. Na Ostrav. Tč. — se čím kam. Zababral se do toho rukama a vše přebabral (herumwühlen). Na Mor. Šd. — si co jak. Zababral si tvář na čierno. Mt. S. I. 69.

397875   Zababriti Svazek: 5 Strana: 0009
Zababriti, il, en, ení = zababrati, za- matlati. — co čím. Dom z vonky z. hlínou. Na Slov. Zátur. Nápr. 105.

397876   Zababuchati Svazek: 5 Strana: 0009
Zababuchati = zababušiti, zabaliti, ganz einhüllen. — co kam: hlavu do šatky, dítě. Na Ostrav. Tč. — se. Poviedal šuhajovi, aby sa zas ako pred tým zababuchal. Dbš. Sl. pov. I. 243. (Šd.).

397877   Zababúlaný Svazek: 5 Strana: 0009
Zababúlaný; án, a, o = zabalený, ovitý, eingewickelt. Na Mor. Vck. — čím: hlava šátkem.

397878   Zababúlati Svazek: 5 Strana: 0009
Zababúlati = hlavu ovázati, zabaliti, einhüllen, einwickeln (den Kopf mit Tü- chern), vermummen. Je celý zababúlán. Na Mor. Vck. Z. se do čeho.

397879   Zababúlený Svazek: 10 Strana: 0510
Zababúlený = do šátku zabalený. Bze- necko. Čes. 1. XIV. 422. Sr. Zababúlaný v V. 9.

397880   Zababušený Svazek: 5 Strana: 0009
Zababušený; -en, a, o = zababúlaný. Vz Zababúlaný, Zababúlati. Jestli ju z-nú zpoznajú. Na Slov. Mt. S. L 210. Cf. Ba- bušanka.

397881   Zababušiti Svazek: 5 Strana: 0009
Zababušiti, il, en, ení = zababuchati, hlavu šátkem obvázati, um den Kopf ein Tuch wickeln. Na vých. Mor. Tč., Vck. — co kam: hlavu do šátku. Tč.

397882   Zababušiti Svazek: 7 Strana: 1101
Zababušiti = zavázati šátek pod bradu a cípy odtud do týla. Brt. D. 292. — Koll. III. 78. Také u Rychn. Dbv.

397883   Zabácati Svazek: 5 Strana: 0009
Zabácati = zaházeti, zamatlati, bewer- fen, beschmutzen. Všecek byl od bláta (blá- tem) zabácaný. U Olom. Sd.

397884   Zabačovati Svazek: 5 Strana: 0009
Zabačovati = blouditi, toulati se, postá- vati, herumirren, sich herumtumme'n, herum- stehen. Na Slov. Bern.

397885   Zabadání Svazek: 5 Strana: 0009
Zabadání, n. = zbadání. Na Slov. Bern.

397886   Zabadati Svazek: 5 Strana: 0009
Zabadati = zbadati. Na Slov. Bern.

397887   Zabádati Svazek: 5 Strana: 0009
Zabádati, heften.— co kam. Zdal své zraky v modř nebes. Exc. Vz Bádati, Za- bodnouti.

397888   Zabafati Svazek: 5 Strana: 0009
Zabafati, zabafnouti, fnul a fl, utí, za- bafčiti si = zakouřiti si, ein wenig rauchen, schmauchen, paffen. Us. Šd., D. — kde: v zahradě. Dch.

397889   Zabafati Svazek: 7 Strana: 1101
Zabafati, aufhellen. Lpř.

397890   Zabafčiti Svazek: 5 Strana: 0009
Zabafčiti, vz Zabafati.

397891   Zabafnouti Svazek: 5 Strana: 0009
Zabafnouti, vz Zabafati.

397892   Zabahnění Svazek: 5 Strana: 0009
Zabahnění, n., die Versumpfung, Ver- schlämmung, Anschlämmung. Dch., Šp.

397893   Zabahněný Svazek: 5 Strana: 0009
Zabahněný; -ěn, a, o, versumpft, ver- schlämmt. Us. — čím. Svět absolutismem zotročený a sobectvím z-ný. Bdl. Mtc. 1881. 115.

397894   Zabahnilý Svazek: 5 Strana: 0009
Zabahnilý = bahnem zanesený, ver- schlammt. Ros.

397895   Zabahniti Svazek: 5 Strana: 0009
Zabahniti, il, ěn, ění; zabahňovati, ver- schlämmen. — co. Voda půdu zabahnila Um. les. Povodeň z-la louky. Us. Wtr. — co kde. Morava vyšla z břehů a trávu na lukách z-la. Us. Tč.

397896   Zabahnouti Svazek: 5 Strana: 0009
Zabahnouti, hl, utí = zabažiti, Lust bekommen, gelüsten. Na Mor. a na Slov. — komu. Zabahlo jí (zachtělo se jí). — se komu, si. Když se mu zabahne n. když si zabahne = když se mu zachce. Brt., Pk., Vd, Hlvk. — se komu čeho. Zabahlo se mu vody. Mor. Tč. Zase čehosi se ti za- bahlo. Ib. Šd.

397897   Zabahnúť Svazek: 8 Strana: 0492
Zabahnúť. Máš, nač sa ti zabáhne. Val. Brt. D. II. 83.

397898   Zabahoniti Svazek: 5 Strana: 0009
Zabahoniti = zamysliti. — sobě, sich gelüsten lassen. Ros.

397899   Zabachlaný Svazek: 10 Strana: 0510
Zabachlaný = zahalený, — v čem. Hlava z-ná v černém čepci. Brt. P. n. 488.

397900   Zabachlat Svazek: 10 Strana: 0679
Zabachlat = zaobaliti. Vz Brt. SlI.

397901   Zabachtaný Svazek: 5 Strana: 0009
Zabachtaný; -án, a, o = na posteli pe- řinami velmi přikrytý, mit Betten stark zu- gedeckt. Na mor. Val. Vck.

397902   Zabachtaný Svazek: 7 Strana: 1101
Zabachtaný také = kdo má na sobě mnoho obleku. Mor. Brt. D. 292.

397903   Zabájati Svazek: 5 Strana: 0009
Zabájati, anfangen Fabeln zu erzählen. — co komu o čem. Zabájej mi něco o čaro- dějnicích. Na Mor. Tč.

397904   Zabájeti Svazek: 5 Strana: 0010
Zabájeti = zabájati. Us.

397905   Zabajkalsko Svazek: 5 Strana: 0010
Zabajkalsko, a, n., země při bajkalském jezeře v Sibiři. Vz S. N.

397906   Zabak Svazek: 5 Strana: 0010
Zabak, u, m., serpigo, druh svrabu, zastr. Rkp. vod.

397907   Zabakati Svazek: 7 Strana: 1101
Zabakati = zakaňkati, bekleksen. Z. knihu. Slov. Hdž. Šlb. 83., Zátur. — Z. o hlase srnčím. Srnčí z-lo. Nár. listy.

397908   Zábal Svazek: 5 Strana: 0010
Zábal, u, m., der Pack, das Gepäcke, die Verpackung, Hülle, Emballage. Dch. Z. zboží. Šml. Způsob z-lu.

397909   Zabaliti Svazek: 5 Strana: 0010
Zabaliti, vz Zaobaliti.

397910   Zábalka Svazek: 8 Strana: 0492
Zábalka, y, ŕ. = veliká šatka vlněná n. hedvábná různobarevná. NZ. VI. 67.

397911   Zabalkán Svazek: 7 Strana: 1101
Zabalkán, u, m., Zabalkánsko, a, n., das jenseits des Balkans gelegene Land. Kuzm.

397912   Zabalkanský Svazek: 5 Strana: 0010
Zabalkanský, jenseits des Balkans ge- legen. Z. Poeonia Sl. let. VI. 178.

397913   Zábalné Svazek: 5 Strana: 0010
Zábalné, ého, n., der Emballagebetrag. Šm.

397914   Zábalník Svazek: 5 Strana: 0010
Zábalník, a, m., der Packer. Dch.

397915   Zábalný Svazek: 5 Strana: 0010
Zábalný, Pack-, Z. papír, plátno. Dch., Šp.

397916   Zabalovací Svazek: 7 Strana: 1101
Zabalovací, Pack-. Z. papír, plátno. Ml.

397917   Zabalvaniti Svazek: 5 Strana: 0010
Zabalvaniti, vz Zabolvaniti.

397918   Zabanditi si Svazek: 5 Strana: 0010
Zabanditi si, il, ění = zabouřiti si. Mla- dík si rád z-dí. Us. U Kr. Hradce. Kšť.

397919   Zabanělý Svazek: 5 Strana: 0010
Zabanělý = opuchlý jako báně, aufge- schwollen, aufgedunsen. Slez. Šd.

397920   Zabániti si Svazek: 10 Strana: 0510
Zabániti si = zakouřiti si. Zvon V. 361.

397921   Zabanovati Svazek: 5 Strana: 0010
Zabanovati, in Klagen ausbrechen. — nad čím, po kom. Na Slov. Tč.

397922   Zabantovati se Svazek: 5 Strana: 0010
Zabantovati se = po hospodách se tou- lati, liederlich herumstreichen, saufen. Slez. Šd.

397923   Zabar Svazek: 5 Strana: 0010
Zabar, u, m. = opar, opaření, Die Ver- brühung. Na Slov. Bern.

397924   Zabaraniti Svazek: 5 Strana: 0010
Zabaraniti, íl, ěn, ění = vraziti, stossen, anstossen. — kam čím: do něčeho čelem. Mor. Šd. Kolikrát do něho zabaranil a prece nic z toho berana nevyberanil (nevyzvěděl). V již. Mor. ŠD. — oč. Ani o něho neza- beranil, er machte keine Erwähnung von ihm. Mor. Šd. Cf. Zaberaniti.

397925   Zabárať Svazek: 7 Strana: 1101
Zabárať = zahořovati. Slov. Rl. Pr. II. 22.

397926   Zabarený Svazek: 5 Strana: 0010
Zabarený; -en, a, o = opařený, verbrüht, ein-, ausgebrüht. — čím. Trus ze sena, vrelou vodou z-ný. Let, Mtc. S. X. 1. 42.

397927   Zábarka Svazek: 5 Strana: 0010
Zábarka, y, f. = záminka, der Vorwand. Na Mor. Brt., Bkř., Šd., Bdl., Hrb., Tč. Pod z-kou. Bdl. Vzal si jenom takovou z-ku, aby tam mohl jíti. Šd. Vzal si z toho z-ku. Hlvk. Jíti na z-ku (někam, kde býti nemu- síme). U Nezamyslic. Bkř.

397928   Zabarovati Svazek: 5 Strana: 0010
Zabarovati, vz Zabariti.

397929   Zabaručený Svazek: 10 Strana: 0679
Zabaručený = založený, pohozený. Brt Sl.

397930   Zabarvení Svazek: 5 Strana: 0010
Zabarvení, n , die Färbung. Einfärbung, Farbengebung, der Anstrich. Šp. Z. pleti, vlasů. Dk. P. 26.

397931   Zabarvený Svazek: 5 Strana: 0010
Zabarvený; -en, a, o, gefärbt, eingefärbt, mit Farbe verschmiert, angefärbt. Šp. Z. tony. Dk. P. 20.

397932   Zabarviti Svazek: 5 Strana: 0010
Zabarviti, il, en, ení; zabarvovati = barvou zatříti, anfärben, Farben geben, ver-, be-, abfärben, Anstreich geben, anstreichen. — (si) co čím. Z. si líčka červenou kali- nou. Sldk. 34. Z. vodu krví. Us. — koho: psa (pustiti na postřelenou zvěř, aby se ho- niti učil). Us , Šp. — abs. Pečivo zabar- vuje (dostává barvu, bekommt Farbe). Us. — se do čeho: do myslivosti, do lovu, sich verlieben. Šp., Dch. — co jak: na černo. Us. Tč.

397933   Zabarvovací Svazek: 5 Strana: 0010
Zabarvovací, Anfärbe-. Z. břečka, die Anfärbebrühe. Šp.

397934   Zabarvovati Svazek: 5 Strana: 0010
Zabarvovati, vz Zabarviti.

397935   Zabařinatěti Svazek: 5 Strana: 0010
Zabařinatěti = zbařinatěti, sumpfig wer- den. Ros.

397936   Zabařinatiti Svazek: 5 Strana: 0010
Zabařinatiti, il, ěn, ění, sumpfig machen. Ros.

397937   Zabasamovati Svazek: 5 Strana: 0010
Zabasamovati = basama říci, zaklíti, einen Fluch aussprechen. Na Mor. a Slov. Tč, Šd.

397938   Zabasamtiti Svazek: 5 Strana: 0010
Zabasamtiti = zabasamovati — na koho: na čeládku. Us. Kšf.

397939   Zabásniti si Svazek: 5 Strana: 0010
Zabásniti si, il, ění, ein wenig dichten. Sldk. 682.

397940   Zabasovati Svazek: 7 Strana: 1101
Zabasovati = zabasamtiti, zakleti. Us. Vck. — Z. = zatopiti, einheitzen. Val. Vck.

397941   Zabaštěný Svazek: 5 Strana: 0010
Zabaštěný; -ěn, a, o, festgelagert, fest postirt. Ten je tam z. Dch. Cf. Bašta.

397942   Zabaštrukovati si Svazek: 5 Strana: 0010
Zabaštrukovati si- A ešče aj idúcky tu i tu chvílami si z-li a si poposkačkávali Dbš. Sl. pov. V. 31.

397943   Zabatoliti Svazek: 5 Strana: 0010
Zabatoliti, il, en, ení, zabatolovati = něco batolením zandati. Ros. — se = za- jíti, ustraniti se. Dítě se někam z-lo. Ros.

397944   Zabav Svazek: 10 Strana: 0510
Zabav, u, m. = zabavení. Tbz. V. 6. 72.

397945   Zabava Svazek: 5 Strana: 0010
Zabava, y, f., Weiler, předměstí Skočova ve Slez. — Z.., hospoda u Vendryně ve Slez. PL.

397946   Zábava Svazek: 5 Strana: 0010
Zábava, y, f. = zábavka, zábavečka = zdržení koho v postupu činnosti, též to, co koho zdržuje, závada, překážka, zabavení, der Aufenthalt, das Hinderniss, Verweilen. L., Zlob. Z. představ. Dk. P. 29. Včul na hrdý sa Devín beze všej brať z-vy máme. Hol. 103. — Z. = zabavení zboží, zabavení, die Sperre, Pfändung. Z-vu učiniti. Us. Do z-vy něco vzíti. Kouble. Z-vu na zboží zrušiti. Sych. Vz Zabavení. — Z. = závada, zadlu- žení statku, die Einschuldung. Ros. — Z. — kratochvíle, der Zeitvertreib, die Unterhal- tung, Ergötzung, Soirée, der Sport. To je najmilejšia dobrej mojej ženičky zábava. Zbr. Hry 14. Z. milá, příjemná, večerní. Šm. Život v zábavách tráviti. Proch. To je moje z. (mou z-vou). Bs. Mne i z. mrzí; z-vu začíti. Gníd. Z-vu někomu činiti. Z. u Římanův a Řeků, vz Hry; z-vy při hostině, vz Vlšk. 197., 198 , 211., 212., 261. Taneční z., Tanz-Reunion, zpěvní z., Gesangsunter- haltung; Ta z. stojí desítku, jen to praskne. Dch. Z. sluchu, der Ohrenschmaus. Lpř. Slov. Nechať oddají se doma zahálce a žen- ským zábavám. Ddk. III. 254. Mali sme tanečné zábavy dve. Phld. III. 93. A tam krásné dievčata uchvátené pre svoju zábavu hnusnú skrýva. Mt. S. I. 56. Z. ušlechtilá, duchovní Anth. I. 3. vyd. VI., KB. 1.

397947   Zábava Svazek: 7 Strana: 1101
Zábava = překážka. U Rychn. Vk. — Z., Pfändung. Bor. 562. Vz Kram. Slov. — Z. = kratochvíle. Z-vy našich předků. Vz Mus. 1864. 33. nn. Lidové zábavy na den sv. Jana Kř. Vz Mus. 1891. 252. Výroční zábavy lidu morav. Brt. v Obz. 1892. Starý vlk psům z. Bž. exc — Z. = předměstí skočovské; hosp. ve Slez.

397948   Zábava Svazek: 7 Strana: 1399
Zábava. Lidové z-vy na Mor. Cf. Mor. lid od Brt. 1892.

397949   Zábava Svazek: 9 Strana: 0391
Zábava. Lidové z-vy na Mor. Vz Mus. ol. XII. 11. Úsloví vz Zát Př. VIII. A. odst. 23. n. Z. a činnosť krátí čas. Slád. Oth. 72.

397950   Zabávati koho Svazek: 10 Strana: 0510
Zabávati koho = zdržovati. Slov. Czam. Slov. 140.

397951   Zabávati se Svazek: 5 Strana: 0010
Zabávati se = zabavovati se, baviti se, spielen, sich unterhalten; meškati, dlíti, ver- weilen. Na Slov. Vz Zabaviti.

397952   Zábavce Svazek: 5 Strana: 0010
Zábavce, e, m., der Verweiler, Zauderer, Ergötzer.

397953   Zábavečka Svazek: 5 Strana: 0010
Zábavečka, y, f. = malá zábava.

397954   Zabavení Svazek: 5 Strana: 0010
Zabavení, n. = zábava, opatření, vedlé něhož ujistí se úřad věci, kterou se spáchal aneb spáchati mohl skutek zákonem n. jiným nařízením zakázaný, der Beschlag, die Be- schlagnahme. Jg., Nz. Z. tiskopisu. Ostatně užívá se slova z. dosti zhusta, ač nesprávně, když se věřitelem movitá věc v základ béře aneb i tenkráte, když se taková věc obsta- vuje. Vz Obstávka, Základ a více v S. N. Zabavený; -en, a, o, vz Zabaviti. Z. ča- sopis. — čím: hospodářstvím. Us. Šml. I. 48.