327001   Šeperka Svazek: 9 Strana: 0324
Šeperka, y, f., rybník u Kunětické hory. 1496. Arch. XVI. 435., XVII. 471.

327002   Šepet Svazek: 3 Strana: 0856
Šepet, ptu, m. — sept; příp. -etb. Mkl. B. 189.

327003   Šepetely Svazek: 3 Strana: 0856
Šepetely, dle Dolany, Schöppenthal. ves u Lobosic. PL.

327004   Šepetiti Svazek: 10 Strana: 0418
Šepetiti = štěbetati, žvatlati. Ona (dítě) vždycky něco š-tí. Čern. Zuz. 105.

327005   Šepetlivě Svazek: 3 Strana: 0856
Šepetlivě atd. vz tíaplavě atd.

327006   Šepetný Svazek: 7 Strana: 0840
Šepetný = potok v karp. pohoří. Škd.

327007   Šepflgeld Svazek: 10 Strana: 0418
Šepflgeld, u, m. Které peníze z š-tu byly, ty vyzdvihl, Arch. XX. 175.

327008   Šephmistr Svazek: 3 Strana: 0856
Šephmistr = šepmistr. Dač. II. 28.

327009   Šephmistr Svazek: 8 Strana: 0402
Šephmistr, všefmistr, šefmistr. Kutn. šk. 3.

327010   Šepkár Svazek: 8 Strana: 0402
Šepkár = napověda. Phľd. 1893. 251.

327011   Šepkati Svazek: 3 Strana: 0856
Šepkati, na Sloven. = šeptati, flüstern. Bern.

327012   Šepkati Svazek: 8 Strana: 0402
Šepkati. Phľd. 1894. 45.

327013   Šepkovice Svazek: 3 Strana: 0856
Šepkovice, dle Budějovice, ves u Budě- jovic na Mor. Tč.

327014   Šepky Svazek: 7 Strana: 0840
Šepky = šeptem. Po šepky hovoril. Dbš. Sl. pov. I. 397., Klčk. V. 184.

327015   Šepla Svazek: 3 Strana: 0856
Šepla, y, šeplač, e, šeplák, a, še- ploun, a, šeplaň, ě, šeplavec, vce, še- plaček, čka, m.— šeptaný, der Lispler, Zischler. Jg. Vz Šeplaň

327016   Šeplačiti Svazek: 3 Strana: 0856
Šeplačiti, 51, ení, phicidisso. Slov. Bern.

327017   Šeplačka Svazek: 3 Strana: 0856
Šeplačka, y, f. = šeplavá, die Lisplerin.

327018   Šeplák Svazek: 3 Strana: 0856
Šeplák, a, m., vz Šepla. — Š., u, m., druh polévky s vody a mouky. U Nové vsi u Krumlova. Bnr.

327019   Šeplaň Svazek: 3 Strana: 0856
Šeplaň, č, m., dle Báča = šepla. Ten š. šeplavský (nadávka). Mor. Sd.

327020   Šeplati Svazek: 3 Strana: 0856
Šeplati, šeplám a šepii; šeplávati. lispeln, zischeln. — abs. Šeplá-li déčko, dejte mu jazyk podřezati. Sych. — čím: jazykem. Reš. — s kým: s dítětem. Scip., Ryt. Kr. Vz Mazati (strany časování). — Jg.

327021   Šeplati Svazek: 7 Strana: 0840
Šeplati. Mkl. Etym. 345. b.

327022   Šeplavě Svazek: 3 Strana: 0856
Šeplavě mluviti, lispelnd, zischelnd. V.

327023   Šeplavec Svazek: 3 Strana: 0856
Šeplavec, vz Šepla.

327024   Šeplavosť Svazek: 3 Strana: 0856
Šeplavosť, i, f., das Lispeln.

327025   Šeplavý Svazek: 3 Strana: 0856
Šeplavý = šeptající, lispelnd, zischelnd. V., Br., Pč. 14. Š. řeč. Bern. — čím. Řečí byl zajiekavý, š. neb bublavý. Hus I. 313.

327026   Šeplavý Svazek: 7 Strana: 0840
Šeplavý. Mkl. Etym. 330. b., Let. 479., Sv. ruk. 315.

327027   Šeplefla Svazek: 9 Strana: 0324
Šeplefla, y, f., lžíce k nabíráni polévky, z něm. Schöpflöffel. Slez. Čes. 1. VIII. 56.

327028   Šepleta Svazek: 3 Strana: 0856
Šepleta, y, šepletník, a, m. = všetečník, všudebyl, der Vorwitzige. Na Slov., Koll. Zp. I. 79., Frt. — Š., y, f., ničemná věc, etwas Geringfügiges. Bern.

327029   Šepleta Svazek: 8 Strana: 0402
Šepleta, y, m. = tlachal. Slov. Kal. S. 175.

327030   Šepletina Svazek: 3 Strana: 0856
Šepletina, y, f. = šepteta, y. ť.

327031   Šepletit Svazek: 8 Strana: 0402
Šepletit', vz Šemeliť (3. dod.).

327032   Šepletník Svazek: 3 Strana: 0856
Šepletník, a, m. — šepteta. Koll.

327033   Šeploň, ě, šeploun Svazek: 7 Strana: 0840
Šeploň, ě, šeploun, a, m. = šepla. Brt. D.143.

327034   Šepmistr Svazek: 7 Strana: 0840
Šepmistr. V Kutné Hoře bylo 18 kon- šelův a těm dvanácti, kteří měsíčně se stří- dajíce k purkmistrovství po sobě přicházeli, říkali š-stři. Wtr. Obr. 672.

327035   Šepmistr, šefmistr Svazek: 3 Strana: 0856
Šepmistr, šefmistr, a, m., der Schöffen- meister, starosta města horního. Arch. V. 303. Vz S. N.

327036   Šepmo Svazek: 3 Strana: 0856
Šepmo, pošepmo mluviti, lispelnd. V.

327037   Šepoliti Svazek: 7 Strana: 0840
Šepoliti = ticho pršeti. Mor. Brt. D. 273.; na drobno sypati. Š-lil cosi na papír. Ib.

327038   Šepořiti se Svazek: 3 Strana: 0856
Šepořiti se, il, ení, sich empor arbeiten. Slov. Plk. Šepot, n, m. = sept; příp. -otb. Krok., Bž, 230. Šepotati = šeptati. Hdk. L. k. 73. — s čím. Větřík s kvítím šepotá. Sš. Bs. 19.

327039   Šepot Svazek: 7 Strana: 0840
Šepot. Osv. Š. lásky. Čch. Bs. 136.

327040   Šepotání Svazek: 7 Strana: 0840
Šepotání, n. = šepot. Dk , Mcha., Bendl.

327041   Šepotati Svazek: 7 Strana: 0840
Šepotati. Při níž (věži) si vlnky š-tají. Mcha.

327042   Šepotavý Svazek: 7 Strana: 0840
Šepotavý, lispelnd. Š. listí, zrada. Čch.

327043   Šepotně Svazek: 7 Strana: 0840
Šepotně = šeptavě. Hdk.

327044   Šepotný Svazek: 3 Strana: 0856
Šepotný = šeptavý. Šm.

327045   Šeps Svazek: 10 Strana: 0667
Šeps Ant., spis., 1835. —1872. Vz Ott.

327046   Šept Svazek: 7 Strana: 0840
Šept. Mkl. Etym. 345. b. Co tam šeptem kují, nevšímal si. Kká. Nevěrní soci křivé šepty plodí. Kat. 4. — Š. = šust. Š. vln, listí. Vrch. Pln tužeb a šeptů jest mladý háj. Osv.

327047   Šept Svazek: 10 Strana: 0419
Šept, u, m. Šepty strojiti. Rokyc. Post 287a. Divné pověsti šly šeptem. Zr. Let. III. 107.

327048   Šeptáctví Svazek: 3 Strana: 0857
Šeptáctví, n. = poštívání. Sš. Cf. II. 809. a.

327049   Šeptač, e, šepták Svazek: 3 Strana: 0857
Šeptač, e, šepták, šeptoun, a, m., der Lispler, Flüsterer. — Š. = poštěvač, nady- mač uší, der Ohrenbläser. Cf. Poštěvání. II. 809. a., Sš I. 30. Pochlebníci, šeptáci, dvornomluvní a němečtí šprechéři. Hus I. 87. -- Kom., St. skl.

327050   Šepták Svazek: 7 Strana: 0840
Šepták, vz Šeptač. Sv. ruk. 213.

327051   Šepták Svazek: 9 Strana: 0324
Šepták, u, m. = kase z mouky. Hluboká. Kub. 157.

327052   Šeptal Svazek: 7 Strana: 0840
Šeptal, a, m. = šeptač. Rk.

327053   Šeptalky Svazek: 9 Strana: 0324
Šeptalky, pl., f. = kucmoch s jáhlami. Hoř. 184.

327054   Šeptání Svazek: 8 Strana: 0402
Šeptání = vynášení rozsudku. Při š. pře- kážku takovou učinil. Šeptati ze schöpfen, Urtheil schöpfen. Cern. Př. 90.

327055   Šeptání Svazek: 9 Strana: 0324
Šeptání, n. Přísloví atd. vz v Zát. Př. V. odst. 28.

327056   Šeptání, n Svazek: 7 Strana: 0840
Šeptání, n. = šept. Vy baby své š. pusťte. Mst. 1. b.

327057   Šeptaný Svazek: 7 Strana: 0840
Šeptaný, gelispelt. Co je š-né, to je selhané. Us. Brt.

327058   Šeptaný Svazek: 9 Strana: 0324
Šeptaný. Š-né — zlyhané. Zát. Př. V. 741. Sr. ib. 60b.

327059   Šeptatel Svazek: 7 Strana: 0840
Šeptatel, e, m. = šeptač. 1649.

327060   Šeptati Svazek: 3 Strana: 0310
Šeptati, vz Zeptati. — na kom. Tu sě mají s. na těch lidech, co tu nadbytu bylo té chvíle. Půh. I. 216. — se nač. Pan Hanuš má se sám s. na to. Půh. II. 59.

327061   Šeptati Svazek: 3 Strana: 0857
Šeptati, šeptám a šepci (vz Mazati); šept- nouti, tnul a tl, ut, utí; šeptávati = uta- jeným hlasem mluviti, flüstern, lispeln, wis- peln, raunen, leise reden. — abs. Větřík šepce. Víd. list. — co. Cožť kdo šepcí, toť spolu mluvie kromě lidí. Št. N. 20. Rtové š-ci steré prosby. Hdk. L. k. 12. — komu. Včilé mi šeptáš, dež už mám paláš? mělas mně šeptat, dež sem byl u vás. Sš. P. 573. — co komu kam: do ucha, V., za ucho. St. skl. S. komu co v uši. Lom., Solf. Co ste v ucho šeptali na ložiech. kázáno bude na střechách. (Luk. 12. 3.). Hus II. 217. — ke komu. Služebníci jeho k sobě šepcí. Br. — Troj. — mezi kým. Pořád mezi sebou šep- tají. V. — o čem. Jg. Teprv se o tom š-ce (ještě není vůbec známo). Ros. Aby prstem na ně neukazovali šepcíc o nich. Št. N. 249., 111. — kde(s kým). V kostele š-cí. Hus I. 130. Vz S. kam. Nižádný konšel nemá s druhým v radě š. Brikc. Při stole jen š-li. Dch. — oč. O to tajně š-li. Dač. I. 54.

327062   Šeptati Svazek: 7 Strana: 0840
Šeptati. Šrc 141. — abs. Děti šepcí. Št. Uč. 108. — komu kam : v ucho, Vrch., Výb. I. 612., Kyt., v sluch. Osv. Nyní vám ďábel za ucho šepce. Hr. rk. 69. — o čem. O milé příchodu srdce mi šepce. Č. Kn. š 401. O lásce š. Mcha. Zdali o něm to šepcí. Št. N. 111. — s kým. Št. Kn. š. 102. — čím. Zem kvítím šeptla. Hdk.— jak. Vieru lehky sepčíc pějí. Št. Kn. š. 13.

327063   Šeptati Svazek: 7 Strana: 1389
Šeptati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 370.

327064   Šeptati Svazek: 8 Strana: 0402
Šeptati. Vz Sišli (3. dod.)

327065   Šeptati Svazek: 9 Strana: 0324
Šeptati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 371. Složeni erckaféři, aby víc o rudy ne- šeptali (se neumlouvali). Dač. I. 346.

327066   Šeptati Svazek: 10 Strana: 0419
Šeptati. Někomu sladce k uším š. Světz. 1888. 83.

327067   Šeptavě Svazek: 3 Strana: 0857
Šeptavě mluviti, lispelnd. Br.

327068   Šeptavo Svazek: 7 Strana: 0840
Šeptavo. Š. mi vraví. Slov. Tóth. B. 39.

327069   Šeptavosť Svazek: 3 Strana: 0857
Šeptavosť, i, f., der Hang zum Flüstern.

327070   Šeptavý Svazek: 3 Strana: 0857
Šeptavý, kdo šeptá, gern lispelnd. Reš. — Š. = co se šeptá, was lispelnd geschieht. Š. mše, lépe: tichá, Jg., zpověď. Plk. Čo š-vo rozmlúvajú, nechcej sa pytať. Slov. Tč. Š. řeč. Mor. Tč. S-vý hlas, die Flüsterstimme. Nz. lk. Tého, kdo je ve zlém svědomí, raní š-vé mluvení. Mor. Tč. — Š. řetkev (vyšep- taná, kotlavá), hohl, schwammig. Us., Rk.

327071   Šeptavý Svazek: 7 Strana: 0840
Šeptavý. Š. samohlásky, List. fil. 1888. 24., 27., řeč.

327072   Šeptavý Svazek: 7 Strana: 1389
Šeptavý. Š. zpověď. Chč. m. s. II. 84.

327073   Šeptavý Svazek: 9 Strana: 0324
Šeptavý. Š. zpověď. Chč. S. I. 365.

327074   Šeptěna Svazek: 10 Strana: 0419
Šeptěna, turpa. Rozk. P. 1098.

327075   Šeptmo Svazek: 3 Strana: 0857
Šeptmo, lispelnd, flüsternd. S. mluviti. Us. Vrů.

327076   Šeptmo Svazek: 7 Strana: 0840
Šeptmo, a, n. = šept. Přílišné š. mizí bez dojmu. Dk. Aesth. 226.

327077   Šeptmý Svazek: 9 Strana: 0325
Šeptmý. Š. rej, hvízdot. Proch. 43., 123.

327078   Šeptnouti Svazek: 7 Strana: 0840
Šeptnouti, vz Šeptati.

327079   Šeptný Svazek: 3 Strana: 0857
Šeptný, lispelnd, flüsternd. A s zlatými dát se hvězdami do š-ného rozhovoru. Nrd.

327080   Šeptot Svazek: 3 Strana: 0857
Šeptot, u, m. = šeptání, das Geflüster. D., Č. Sladký š. Sš. Srn. bs. 122. — Š. = šeptáctví, poštívání. Aby snad svárů, žárli-- vostí, hněvů, různic, utrhání, šeptotu, na- dutosti, rozstrků nebylo mezi vámi. Sš. I. 397. (Hý.).

327081   Šeptoun Svazek: 3 Strana: 0857
Šeptoun, a, m., der Lispler, Rauner. Jg. Cf. Šeptač.

327082   Šer Svazek: 3 Strana: 0857
Šer, u, m. = šero. Vrch. Smutný šer, trauriges Grauen. Dch.

327083   Šer Svazek: 7 Strana: 0840
Šer upomínek, sluje, mlhavý, cedrů, Vrch., noci hvězdnatý, Hlk., stromů. Zr.

327084   Šer Svazek: 8 Strana: 0402
Šer, u, m. = šero. Vrch. Rol. I.—VI. 29.— Š = šeré sukno. Wtr. Krj. I. 362.

327085   Šera Svazek: 3 Strana: 0857
Šera, y, f., osob. jm. Pal. Rdh.

327086   Šeracký Svazek: 3 Strana: 0857
Šeracký, ého, m., osob. jm.

327087   Šerad, šered, šerád Svazek: 3 Strana: 0857
Šerad, šered, šerád, u, m. = nečistota, šerednost, der Unrath, Unflath. Zacpati se mohou střeva ze šeradů zatvrdlých. Ms. bib. Š-dem se světa sejíti. Exc. Šeradové měšti tekou. Jg. Ať mok pláče z očí lije, všechen šerad duše smyje. Sš. Hc. 165. (Hý.).

327088   Šeradnosť Svazek: 3 Strana: 0857
Šeradnosť, vz Serednosf.

327089   Šeradný Svazek: 3 Strana: 0857
Šeradný, vz Šeredný.

327090   Šeradný Svazek: 7 Strana: 0840
Šeradný. Hus. II. 182., Mdl. 42. a. Š. řeči. Št. Kn. š. 6.

327091   Šeradovka Svazek: 3 Strana: 0857
Šeradovka, y. f., samota u Neveklova.

327092   Šeradství Svazek: 7 Strana: 0840
Šeradství = šeredství. Arch. VII. 616.

327093   Šeradství Svazek: 8 Strana: 0402
Šeradství. Chč. S. 216.

327094   Šerajov Svazek: 3 Strana: 0857
Šerajov, a, m., Šerachov, Schirgiswalde, mě. v Budyšínsku. Vz S. N.

327095   Šerák Svazek: 3 Strana: 0857
Šerák, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

327096   Šeránek Svazek: 3 Strana: 0857
Šeránek, nka, m., osob. jm. Mor. Šd.

327097   Šerásek Svazek: 3 Strana: 0857
Šerásek, ska, m., osob. jm. Mor. Sd.

327098   Šerátek Svazek: 3 Strana: 0857
Šerátek, tka, m., cicindela, moucha.

327099   Šeratice Svazek: 3 Strana: 0857
Šeratice, dle Budějovice, místo na Mor. Žer. Záp. I. 253., 265.

327100   Šerátko Svazek: 3 Strana: 0857
Šerátko, a, n. = večerní, noční motýl, no- čátko, der Abend-, Nachtschmetterling. Am.

327101   Šeravý Svazek: 3 Strana: 0857
Šeravý = šerý, grau, dämmernd. Již jest šeravo (večer). Us. Dch.

327102   Šěrbatosť Svazek: 3 Strana: 0955
Šěrbatosť, i, f., dle Schartigkeit. Jg.

327103   Šerbel Svazek: 8 Strana: 0402
Šerbel, blu, m., z něm. Scherbe = nočník. Slov. Kal. S. 175.

327104   Šerbet Svazek: 10 Strana: 0419
Šerbet, sr. Sorbet.

327105   Šerbet, šerbot Svazek: 3 Strana: 0857
Šerbet, šerbot, u, m. = nápoj turecký místo vína, Cherbet. Vrat., Kk. 247. O pů- vodu vz, Mz. 321.

327106   Šercl Svazek: 3 Strana: 0857
Šercl, a, m.. osob. jm. Š. Čeněk, slo- vutný jazykozpytec a prof. v Charkově, Čech, nar. 28/9 1843. Vz S. N.

327107   Šercl Svazek: 7 Strana: 0840
Šercl. Cf. Tf. H. 1. 179., Bačk. Př. 153., Km. 1883. 33.

327108   Šercl Svazek: 9 Strana: 0325
Šercl Čen. Sr. Jub. XXXI.

327109   Šercl Svazek: 10 Strana: 0667
Šercl Čen. Sr. Ott.

327110   Šercová Svazek: 3 Strana: 0857
Šercová, é, f., Scherzdorf, Haltinov, ves u Spálova na Mor. PL.

327111   Šerdce Svazek: 7 Strana: 0840
Šerdce = srdce. Sl. ps. 64.

327112   Šered Svazek: 3 Strana: 0857
Šered, vz Šerad. Šf.

327113   Šered Svazek: 7 Strana: 0840
Šered a nesmysl. Šf. Strž. II. 368, Mkl. Etym. 298.

327114   Šereď, i, f Svazek: 3 Strana: 0857
Šereď, i, f. = šerednost. Šperk na svou š. popíná. Sš. Bs. 187.

327115   Šereda Svazek: 3 Strana: 0857
Šereda, y, f. = něco šerého, tmavého, ne- čistota, die Unfläthigkeit. Tk. III.94. Li- čidlem líčiti tvář š. jest. Kom. — Š. = věc šeredná, das Scheusal. D. Nebeř v ruce š-u, nezprzňuj pohledu. (Č. M. 295. — Š.= še- rednost, hnusnost, die Abscheulichkeit, Häss- lichkeit. Nz., Kom. — Š-da, y, m., člověk šeredný, ein hässlicher, scheusslicher, un- fläthiger Mensch. Ros. — Š., osob. jm.

327116   Šeredenství Svazek: 9 Strana: 0325
Šeredenství, n. Kněží zakrvvají š. toho lidu. Chč. (List. fil. 1898. 460. ).

327117   Šereděti Svazek: 3 Strana: 0857
Šereděti, ěl, ění, hässlich, unfläthig wer- den. Aqu.

327118   Šeredil Svazek: 3 Strana: 0857
Šeredil, a, m., kdo šeredí, der Verwüster, Pfuscher. Us. Dch.

327119   Šeredina Svazek: 3 Strana: 0857
Šeredina, y, f. = ohava, ohyzda, das Scheusal. D.

327120   Šerediť se s kým Svazek: 8 Strana: 0402
Šerediť se s kým: hádati se, křičeti, hašteřiti se. Jevíčko. Brt. D. II. 394.

327121   Šerediti Svazek: 3 Strana: 0857
Šerediti, il, ěn, ění; šeredívati = šeredné dělati, ohyzditi, verhässlichen, verunstalten. Jg., V. — co, koho. To šeredí její obličej. D. Ona ty věci náramně š-dí (kazí, ničí). Us. u Dobrušky. Vk. - Koc, Boč. - co kde. Obraz boží na své duši š-dí. Volk. -- co čím: šediny své hříchy š. Žalansk. s kým = hřešiti, Bech., Č.; špatně naklá- dati, schlecht behandeln. Us. u Rychnova. Šeredně (zastr. šeradně) = mrzce, ošklivě, garstig, unfläthig, hässlich, abscheulich. Jg. Š. rozsekaný. Jel. Š. někoho zahubiti. Troj. Ten š. padl (nebezpečně). U Rychn.

327122   Šerediti koho kde kdy Svazek: 7 Strana: 0840
Šerediti koho kde kdy. R. 1587. v domě Pavla Srnky jej S-dil. VSlz. II. 219. — kým. Š. kým po zemi = udeřiti jím o zem. U Kr. Hrad. Kšť. — se od čeho. Cf. Obrati (dod.).

327123   Šeredněti Svazek: 3 Strana: 0858
Šeredněti, ěl, oní, hiisslieh wei'den.

327124   Šeredněti Svazek: 9 Strana: 0325
Šeredněti. Št. Bes. 90.

327125   Šeredník Svazek: 3 Strana: 0858
Šeredník, a, m., ein abscheulicher Mensch.

327126   Šeredník Svazek: 9 Strana: 0325
Šeredník, a, m. Št. Bes. 8.

327127   Šeredniti Svazek: 3 Strana: 0858
Šeredniti, il, ěn, ení šerediti, hässlich machen.

327128   Šeredno Svazek: 7 Strana: 0841
Šeredno, a, n., das Hässliche. Dk. Poet. 159. Aesthetika š-dna. Dk. Aesth. 87.

327129   Šerednost', i Svazek: 3 Strana: 0858
Šerednost', i, i'. — ohyzdnost, ohavnost, die Abscheulichkeifc, Scheusslichkcit, Häss- lichkeit, Schändlichkeit. S-nosí ven teče ze shnilotiny. Lék. kn. 1544. S. někomu ne- prominonti. Ros. — Kas., Sal.

327130   Šeredný Svazek: 3 Strana: 0858
Šeredný, zastr. šeradný, šaradný = ne- pěkný, ohyzdný, mrzutý, mrzký, škaredý, ohavný, garstig, hässlich, scheusslich. un- rläthig, schändlich. Jg., V. Němce jednoho šeredného opatem učinil. Leg. S ný blud, Ojíř, úmysl, Troj., potvora. Tkad. Oplzlosť y mlnvenie jest velmi šeradná. Hus I. v475. Šerndnú věc činil. BO. Š. rokle. BO. S-ná žen;i (nečistá, nakažená). Sal. Jest mi š-dno, es granselt mich; š. dojem, ein grauseliger Eindruck. Dch. Člověk nechce být tak š-ý, aby mu domlouval (takový grobián). V Kunv. Msk. Š-ného oka sem tam nedostal (nivkdy se :na mne neškaredili). Němc. II. 18. S-ná bouřka. Cr. Neboj se, matičko, ďábla š-ho, já pro tebe pošlu anděla krásného; Hybaj děcko š-dné, z mé kolíbko zelené a z pe- rinke tiščené. Sš. P. 18., 7ö0. (Tč.). Pod krásu přikryto jest š-dné smýšlení. Hus 1. .'502. Vy jste šeredné věci viece milovali. Pass. 16. (Hý.). — čím: lakomstvím. Pulk.

327131   Šeredný Svazek: 7 Strana: 0841
Šeredný, šeředný. Š. ďábel, Čes. mor. ps. 10., drak, Pož. 41., věc, hřích, vášeň Št. Z úst šeředných nenie vzácná i chvála božie. Št. N. 64.

327132   Šeredství Svazek: 7 Strana: 0841
Šeredství, šeředství. Modl. 42. b., Bart. 232., Št. Kn. š. 90., 133., 180.

327133   Šeredství, šeredstvo Svazek: 3 Strana: 0858
Šeredství, šeredstvo, a, n. — šerednost!, die Garstigkeit, Ilässlichki-it. Opilství jest š. na duši i na těle. Stele. O š-stvi nic ne- vědě. Pass. 45. (Hý.). V šeredstvo upadnouti. St. N. 6. S. zakrývati. Chč. Š. hřieeha. St. Šeradství. BO. — Jel., Sal. Š. — skou- post, der Geiz. Ryt. kř.

327134   Šerek Svazek: 3 Strana: 0858
Šerek, rka, m., osob. jm. Mor. Šd.

327135   Šeremna Svazek: 8 Strana: 0402
Šeremna, y, f., místní jm. na Slov. Phľd. XII. 74.

327136   Šereptati Svazek: 10 Strana: 0419
Šereptati = tíkati. Pták š-tá (nežli počne zpívati). Rgl.

327137   Šerešiny Svazek: 3 Strana: 0858
Šerešiny byly praky jako římské ba- listae. Igor. 8.

327138   Šerf Svazek: 3 Strana: 0858
Šerf, a, m., osob. jm. Tk. II. 393.

327139   Šerg Svazek: 10 Strana: 0419
Šerg J. M., básník.

327140   Šergula Svazek: 7 Strana: 0841
Šergula, y, f = kočka mourek Mor. Brt. L. N II. 13.

327141   Šerha Svazek: 3 Strana: 0858
Šerha, y, m., z něm. Scherge, hospodář vězňů, biřic, der Kerkermeister, Büttel. V. Milá zradí, š. vsadí, kat oběsí, lebo mosí. Ss. P. 134. A jak bylo už na ráně, tluče š-a tam na bráně. Sš. P. 104. — Š. = trapič, der Plager, Peiniger, Schinder. Bern. — Š = ras, pohodný, der Schinder, Abdecker. IT mor. Ostravy a ve Slez. Šd., Mtl., Klš. — Š., y, f. Š-ha s Pelhou se sešla (špína se špínou, rovný s rovným). U Zambk.

327142   Šerha Svazek: 7 Strana: 0841
Šerha = trhan. Laš. Brt.

327143   Šerha Svazek: 9 Strana: 0325
Šerha, y, f. = karetní hra. Vz Čes. 1. X. 175.

327144   Šerhor Svazek: 9 Strana: 0325
Šerhor, u, m., z něm. Do vlny mísili š. (dělali špatné sukno). Arch. XVI. 528. Sr. Štupphor.

327145   Šerhovati Svazek: 7 Strana: 0841
Šerhovati = nadávati, vaditi se. Slez. Šd. Š. se s kým. Brt.

327146   Šerhovati. - koho Svazek: 3 Strana: 0858
Šerhovati. - koho (trápiti jako biřic), quälen. Bern.

327147   Šerhovka Svazek: 3 Strana: 0858
Šerhovka, y, ť. biricka, des Büttels Frau. Slov. Bern.

327148   Šerhovna Svazek: 3 Strana: 0858
Šerhovna, y, ť. = kde šer ha bydlí, bir- dovna, die Büttelei, Schergstube; šatlava, der Kerker, Arrest, Plk. — Š., hora u Rož- nova, šd. - Š. = rasovna, die Schinderei. Ve Slez. a na inorav. Ostravsku. V z Serha. Klš.

327149   Šerhovna Svazek: 7 Strana: 1389
Šerhovna, y, f., druh nejlehčího vězení v 16. stol. Wtr. Obr.II. 835.

327150   Šerhovna Svazek: 9 Strana: 0462
Šerhovna. 1422. Mšín. 15.

327151   Šerhovně Svazek: 7 Strana: 0841
Šerhovně, ě, f. = šerhovna. Rk.

327152   Šerhovně Svazek: 8 Strana: 0402
Šerhovně (VIL 841.) asi m. šerhoveň. Š-vní trestati. XVI. stol. Zbrt. Tan. 162.

327153   Šerhovní Svazek: 8 Strana: 0402
Šerhovní. Š. arrest. 1774. Věst. op. 1893. 48.

327154   Šerhovský Svazek: 3 Strana: 0858
Šerhovský = šerhovi slušný, náležitý, Büttel-. Š. pacholek, der Büttelknecht. Bern.

327155   Šerhovství Svazek: 3 Strana: 0858
Šerhovství, n. — biřictví, der Büttel- dienst, die Büttelei. — Š. — trapičství, die Plagerei, Schinderei. Bern.

327156   Šerhový Svazek: 3 Strana: 0858
Šerhový, Scherge-. Ten člověk uteklý má nejprve hlasem š-vým zjevně ku právu volán a pohnán býti. NB. Tč. 222.

327157   Šerhůvka Svazek: 10 Strana: 0419
Šerhůvka, y, f. = žena šerhova. Vlasť. I. 55.

327158   Šerí, iho, m., osob. jm Svazek: 3 Strana: 0858
Šerí, iho, m., osob. jm.

327159   Šerí, šertovati Svazek: 3 Strana: 0859
Šerí, šertovati = žert, žertovati. NB. Tč. 115. Šeruně, ě, f., cluytia, die Kluytie, rostl. Rstp. 1354.

327160   Šerk Svazek: 3 Strana: 0858
Šerk (snad: .štěrk?), u, m. = rum, der Schutter. Us. Ani.

327161   1. Šerka Svazek: 3 Strana: 0858
1. Šerka, y, f. = tkanina z tenčí příze a vlny udělaná, ein dünnes, wollenes, ge- köpeltes Zeug, franc. Serge, něm. Serche, Sarche, Scherte. Us. V již. Čech. jistá hrubá látka (na sukně atd.). Kts.

327162   2. Šerka Svazek: 3 Strana: 0858
2. Šerka, y, m., osob. jm. Tk. II. 97., III. 7.

327163   Šerka Svazek: 7 Strana: 0841
Šerka. Mkl. Etym. 338. b.

327164   Šerka Svazek: 8 Strana: 0402
Šerka, y, f. = oblek (sukno) z šeré látky. Wtr. Krj. I. 97. Cf. předcház. Šeřina.

327165   Šerka Svazek: 10 Strana: 0419
Šerka = sukně ze šerky, látky vlněné. Hruš. 159.

327166   Šerkařiti Svazek: 3 Strana: 0858
Šerkařiti, il, ení, Scherkenhandel treiben.

327167   Šerkářský Svazek: 3 Strana: 0858
Šerkářský, den Scherkenhändler betref- fend. Jg.

327168   Šerkářství Svazek: 3 Strana: 0858
Šerkářství, n., dur Scherkenhandel. Jg.

327169   Šerkov Svazek: 3 Strana: 0858
Šerkov, a, m., Scherkow, ves u Cimelic. PL.

327170   Šerkovati Svazek: 3 Strana: 0858
Šerkovati = šperkovati, schmücken. Lom. — koho, se. Lom.

327171   Šerkovice Svazek: 3 Strana: 0858
Šerkovice, dle Budějovice, Scherkowitz. ves u Tišnova, PL.

327172   Šerkový Svazek: 3 Strana: 0858
Šerkový. Vz Serka, Scherken-. Ač můj kabát š., není vyloupen, ale z mých moiolů koupen. 0. M. 172.

327173   Šerlich Svazek: 3 Strana: 0858
Šerlich. a, m., Schirlingsgraben, ves u Sedlovce. PL.

327174   Šerlink Svazek: 3 Strana: 0858
Šerlink, u, m. — kožišina, der Schirling, zastr. Klát. 92.

327175   Šerlink Svazek: 8 Strana: 0402
Šerlink asi nějaká vybranější jehenčina, snad ovčí kůže z mladé ovce po první stříži. Wtr. Krj. I. 471., 366. Kožišníci překupovali před branami š-ky a runatice. 1486. Wtr Krj. I. 156.

327176   Šerlinkový Svazek: 7 Strana: 0841
Šerlinkový. Š. čuba (kožich). Wtr. Obr. 574.

327177   Šerlinkový Svazek: 8 Strana: 0402
Šerlinkový. Š. kožich. XV. stol. Wtr Krj. I. 156. Cf. předcház. Šerlink.

327178   Šerlovský Svazek: 3 Strana: 0858
Šerlovský, ého, m., osob. jm.

327179   Šerm Svazek: 3 Strana: 0858
Šerm, u, m., z něm. Schirm. Mz. 321. — Š. = mach, rána, der Hieb, Zug, Strich mit dem Säbel usw. Jedním š-em hlavu mu sťal, L. Proti palici není šermu. V. — Š. = po- týkání, das Fechten. S. bodákem, das Ba- jonnetfechten. Čsk. V š-u vyhráti. V. Na ležení císařské se vší moci tlačil, až do š-u přišlo. Peš. 1632. — Šermy = čáry, kouzly, šizení, die Spiegelfechterei, Gaukelei, Zau- berei. Žehnáním, zaklínáním a jinými š-my se zaměstnávati. Br. — Jel.

327180   Šerm Svazek: 7 Strana: 0841
Šerm. Vlšk. 232. Š. holí, prutem. Rgl.

327181   Šerm Svazek: 10 Strana: 0667
Šerm, u, m., šermování, n. Sr. Ott.

327182   Šermer Svazek: 7 Strana: 0841
Šermer, a, m. Š. Vil. Mus. 1886. 652, 1878. 162.

327183   Šermérna, šermírna Svazek: 3 Strana: 0859
Šermérna, šermírna, y, f.. Kom., šer- movna, y, f., der Fechtplatz, Fechtboden, die Fechtstube. Kom., Tš.

327184   Šerméř, šermíř, šermýř, šermář (Sš Svazek: 3 Strana: 0859
Šerméř, šermíř, šermýř, šermář (Sš. Sk. 147.), e, m== kdo šermuje, bitec, der Fechter. V. — Š. = kouzelník, kejklíŕ, der Spiegelfechter. D.

327185   Šerméřiti Svazek: 3 Strana: 0859
Šerméřiti, šermířiti, Fechter sein. Jg.

327186   Šerméřský, šermířský Svazek: 3 Strana: 0859
Šerméřský, šermířský, Fechter-, Fecht-. S. plac, štítek. V., kord, Csk., škola, mistr, D., klobouk rukavice. Tš.

327187   Šerméřství, šermířství Svazek: 3 Strana: 0859
Šerméřství, šermířství, n. = šermířské umění, die Fechtkunst. Vz S. N.

327188   Šerméřstvo Svazek: 7 Strana: 0841
Šerméřstvo, a, n. Krnd. 206.

327189   Šermic, e, šermicl Svazek: 3 Strana: 0859
Šermic, e, šermicl, e, m., šermice, e, šermicle, e, í., z něm. Scharmützel = půtka, šarvátka. V., Dač. I. 152. Seberem šavličky, pudem do šermičky. Sš. P. 720. V šermicli umříti; s někým š-cle míti. V. V boji neb v š-ci bývá. 1604. Tč.

327190   Šermice Svazek: 7 Strana: 0841
Šermice. Krnd. 69., Kar. 66.

327191   Šermicéř, šermicíř Svazek: 3 Strana: 0859
Šermicéř, šermicíř, e, m. = lehce oděný voják, leichter Soldat. Kom.

327192   Šermiclovati Svazek: 3 Strana: 0859
Šermiclovati, Šermicovati, clovávati = potýkati se, z něm. Scharmützeln. V., Kom. J. 711., Cyr.

327193   Šermírna, šermířský Svazek: 3 Strana: 0859
Šermírna, šermířský, vz Šermérna atd.

327194   Šermíř Svazek: 3 Strana: 0859
Šermíř, e, m., der Fechter. Vz Šerméř. U Šermířů v Praze. Tk. II. 165., IV. 260.

327195   Šermíř Svazek: 7 Strana: 0841
Šermíř. Sš. II. 57., Koll. IV. 82., Vlšk. 513. Š. svobodní od péra. Mus. 1848. I. 302.

327196   Šermířství Svazek: 7 Strana: 0841
Šermířství, n., Fechtkunst, f. Rk.

327197   Šermiště Svazek: 3 Strana: 0859
Šermiště, ě, n., der Fechtplatz. Dch., Čsk.

327198   Šermmistr Svazek: 10 Strana: 0419
Šermmistr, a, m. Rgl.

327199   Šermová Svazek: 3 Strana: 0859
Šermová, é, f., Schermova, samota u Tur- nova. PL.

327200   Šermování Svazek: 7 Strana: 0841
Šermování. Sdl. Hr. IV. 61. 5., proe- lium. Ž. kl. 143. 1.

327201   Šermování, n Svazek: 3 Strana: 0859
Šermování, n., das Fechten. Š. holí Dch.

327202   Šermovatel Svazek: 7 Strana: 0841
Šermovatel, e, m. = šermíř. Č. Kn. š. 296.

327203   Šermovati Svazek: 3 Strana: 0859
Šermovati = potýkati se, fechten, käm- pfen, streiten. V. — čím: mečem, Háj., Kom. — kde. Pod šarlatem boháčovým černé péče šermují. Tab. poes. — s kým. Rk. — Š. — šermy provozovati, Spiegel- fechterei machen. D. Šermovna, y, f. = šermérna.
Šermovní, Fecht-. Š. tyč. Tš.

327204   Šermovati Svazek: 9 Strana: 0325
Šermovati. A jestližeby v tom co š. chtěl (se vytáčeti). 1496. Arch. XVII. 541.

327205   Šermovati čím Svazek: 7 Strana: 0841
Šermovati čím: končířem (bodmo), me- čem (sečmo), šavlí, bodákem, kopím, NA. III. 63, 76, 77, vtipem. Vlč

327206   Šermovnický Svazek: 3 Strana: 0859
Šermovnický, Fechter-. Ros. S. bitka, hra, škola. Bern.

327207   Šermovnictví Svazek: 3 Strana: 0859
Šermovnictví, n. = umění šermovnické, die Fechtkunst. Ros.

327208   Šermovník Svazek: 10 Strana: 0419
Šermovník, a, m., dimicator. Rozk. P. 2096.

327209   Šermovník, a Svazek: 3 Strana: 0859
Šermovník, a, m., der Fechter; Fecht- meister.

327210   Šermovný Svazek: 3 Strana: 0859
Šermovný — šermovní.

327211   Šero Svazek: 3 Strana: 0859
Šero, vz Šerý. — Š., adc. a s übst. = temno, dunkel, grau. Ze šera modrý. V. — Š. — malé světlo, když den nastává nebo když k večeru počíná se tmíti, die Morgen-, Abenddämmerung. Jg. Již jest šero (tmi se). Us. Slunce se zatmělo, tak že na zemi šero bylo: šero býti chce. V. Vstáti za š-a. Us. Děiá se š. Rk. Vyšel ještě za šera. Us. Šd. Lesní šero, das Walddunkel. Uvidíš-li v tom šeru ? Dch. (3 má dcero, jakés šero tobě temní zrak. Sš. Srn. bs. 131. S tebou milo tančit od večera do šera a od šera v bílou zoru. Hdk. C. 279. Vyšli jsme za chladu a vrátili se za šera. Brt. S. 86.

327212   Šero Svazek: 7 Strana: 0841
Šero háje, lesů, noci, Vrch., zašlých věků. Mus., Čch., Šml. — Š. = světlo. U Silber- berka na Mor. Sbtk. Cf. Šerý.

327213   Šerobarvec Svazek: 7 Strana: 0841
Šerobarvec, vce, m., hadena, motýl. Vz Kk. Mot. 191.—198., Šír.

327214   Šerobarvec Svazek: 9 Strana: 0325
Šerobarvec, vce, m., Achateule, motýl. S. černočárný, běloskvrnný, hlinožlutý, krouž- kovaný, lemovaný, lebedový, trávový. Vz Stein. 112., Exl. 128. — 135.

327215   Šerobarvý. Š Svazek: 10 Strana: 0419
Šerobarvý. Š. tělo (myší). Msn. Hym. 87.

327216   Šerobílosť Svazek: 3 Strana: 0859
Šerobílosť, i, f., das Grauweiss. Jg.

327217   Šerobílý Svazek: 3 Strana: 0859
Šerobílý, grauweiss. Presl.

327218   Šerobřichý Svazek: 3 Strana: 0859
Šerobřichý, graubauchig. Ssav.

327219   Šerohnědosť Svazek: 3 Strana: 0859
Šerohnědosť, i, ť., das Graubraun.

327220   Šerohnědý Svazek: 3 Strana: 0859
Šerohnědý, graubraun.

327221   Šerojasno Svazek: 7 Strana: 0841
Šerojasno, a, n., Dämmer-, Zwielicht. Posp.

327222   Šerokrásný Svazek: 9 Strana: 0325
Šerokrásný. Š. stín. Hlk. Več. 29.

327223   Šerokřídlec Svazek: 9 Strana: 0325
Šerokřídlec, délce, m., gnophus, motýl. S hnědočelný. Stein. 139.

327224   Šerokřídlý Svazek: 9 Strana: 0325
Šerokřídlý. S. vlnopásník (motýl). Stein. 145.

327225   Šeromlhý Svazek: 3 Strana: 0859
Šeromlhý, dunkelnebelig. Pl.

327226   Šeromlžný Svazek: 10 Strana: 0419
Šeromlžný ostrov. Msn. Hym. 4.

327227   Šeromodrosť Svazek: 3 Strana: 0859
Šeromodrosť, i, f., das Graublau. Jg.

327228   Šeromodrý Svazek: 3 Strana: 0859
Šeromodrý, graublau.

327229   Šeropka Svazek: 7 Strana: 0841
Šeropka, y, f. = sedmihlásek pták. Brm. II. 210.

327230   Šerosť Svazek: 3 Strana: 0859
Šerosť, i, f., das Grau. Ros.

327231   Šerostinný. Š Svazek: 10 Strana: 0419
Šerostinný. Š. jizba. Msn. Od. 169., 192.

327232   Šerosvětlosť Svazek: 7 Strana: 0841
Šerosvětlosť, i, f. = šerosvit. Rk.

327233   Šerosvit, u Svazek: 7 Strana: 0841
Šerosvit, u, m., Dämmerschein. Posp.

327234   Šerošerý Svazek: 3 Strana: 0859
Šerošerý, ganz dunkel. Š. doba. Rdl.

327235   Šerota, šerosť Svazek: 3 Strana: 0859
Šerota, šerosť, i, f. = šero. Pl.

327236   Šerotajný Svazek: 7 Strana: 0841
Šerotajný. Š. sosna, chrám. Čch. Sl. 74. a j.

327237   Šerovec Svazek: 3 Strana: 0859
Šerovec, vce, m., nycteris, ssavec řaso- novitý. Ssav. 163.

327238   Šerozelenosť Svazek: 3 Strana: 0859
Šerozelenosť, i, f., das Graugrün. Jg.

327239   Šerozelený Svazek: 3 Strana: 0859
Šerozelený, graugrün.

327240   Šerožlutý Svazek: 3 Strana: 0859
Šerožlutý, graugelb. Ssav. 146.

327241   Šerp Svazek: 8 Strana: 0358
Šerp, u, m. = srp. Ve Spišsku. Phľd. 1893. 432.

327242   Šerp Svazek: 9 Strana: 0325
Šerp, u, m. = srp. Slov. Mus. slov. ?. 8.

327243   Šerpa Svazek: 3 Strana: 0859
Šerpa. y, f.. páska důstojnická, die Echarpe. Šp., Kšá., Rk. Vz Šarpa.

327244   Šerpel Svazek: 7 Strana: 0841
Šerpel, ple, f., peritrina, zastr. Rozk.

327245   Šerpeňa Svazek: 10 Strana: 0419
Šerpeňa, ě, f. = nějaké domácí nářadí kuchyňské. Mus. slov. VII. 58. Sr. Ráčik.

327246   Šerpenka Svazek: 7 Strana: 0841
Šerpenka, y, f. = rajnička. Slov. Rr. Sb.

327247   Šerpivina Svazek: 3 Strana: 0859
Šerpivina, y, f., die Schärfe. S. = díly dohromady dělající šerpivosf. Vz Šerpivý. Rst. 501., Nz.

327248   Šerpivosť Svazek: 3 Strana: 0859
Šerpivosť, i, f. = drsnatosť, Jel., ostrost, die Rauheit, Schärfe. Bzd.

327249   Šerpivosť Svazek: 7 Strana: 0841
Šerpivosť ohyzdného. Výb. II. 1182.

327250   Šerpivounký Svazek: 3 Strana: 0859
Šerpivounký, schärflich, menší stupeň nežli šerpivý. Rst. 501.

327251   Šerpivý Svazek: 3 Strana: 0859
Šerpivý = drsnatý. Š. — drsný, na hra- nach, krajích opatřený malými, tvrdými zou- bečky hmatu méně však zraku patrnými. ČI. Kv. XXVII. Cf. Rst. 501. Schärflich, rauh. Nz. Vidíte lidi š-vé,jshrbiié, svraskalé, oblínalé. Jel. En. m. 32. S. starec, lidé. Jel.

327252   Šerší Svazek: 7 Strana: 0841
Šerší = širší Je š. než delší. Mor. Šd.

327253   Šeršník Svazek: 10 Strana: 0419
Šeršník L. Vz Lit. I. 936.

327254   Šertuch Svazek: 8 Strana: 0403
Šertuch, u, m. = fěrtuch. XVI. stol. Wtr. Krj. I. 171.

327255   Šervenica Svazek: 9 Strana: 0325
Šervenica, e, f., trať u Jelšavy. Sbor. slov. IV. 133.

327256   Šery Svazek: 3 Strana: 0859
Šery; šer, a, o — tmavě šedivý, námodrý, dunkel grau. Šerá barva, oděv, V., sukně, Kom., roucho (černé), Br., vrch, jutro, Rkk.. sukno (ne barvené), Har., volavka. Ros . noc. Us- Ne vše vlk, co šerou barvu má. Č. M. 269. Vlčatá n. šerá sukně. Bis. 20. V šerí; době, Jm grauen Zeitalter. Dch. Š. jitro. Brt. Šerá mlha. Sš. — Š. — širý, V tem hósovským šerým poli, tam na vojnu verbovali. Sš. P. 173. (Tč.). — Š. == světlý, hell. Dnes je š. den. V Poličku. Kšá. — Š. = ničemný. O vásť se pak snáze věří, že jste jednak všecko šeří; Neznajíc vás, že jste šeří. Dh. 94., 90. — Š. = v šerém oděvu chodící, grau gekleidet. Kníže Spyti- hněv Víta opata s bratřími z kláštera vy- hnal a mnichy šeré Němce uvedl. Bis. 20. Šes = šest. V Krkonš. Kb. Šesdesát = šedesát. Na Ostrav, a ve i Slez. Tč., Šd., Klš. Před šesdesaťuma lety. Na Ostrav. Tč.

327257   Šerý Svazek: 7 Strana: 0841
Šerý. Mkl. Etym. 295. Š. den. Vrch., dálka, Šml., dávnověkosť, Vlč, chmury. stíny. Osv. Š. hodinka (večerní; u Počát. černá. Jdr.). Kos. — Š. = v šerém oděvu chodící. Š. mnich (minorita). Pal. Děj. III. 3. 241., Pass 408., Let. 99.

327258   Šerý Svazek: 10 Strana: 0419
Šerý = světlý. A jedva tak nětco šero (sotva tak jest trochu jasno). Chč. S. I. 68b.

327259   Šeř Svazek: 3 Strana: 0857
Šeř, i, f. = něco šerého, das Grau; zvl. tkanina šerá, hrubci, šerka, grobes, graues Tuch. Smrť rovně měří tak šarlatu jako šeři. St. skl. — Š. — víno zarudlé, také vinná réva rodohroznová. Slov. Měsíc svítí na rokytí i bohatou šeř. Hdk. C. 284.

327260   Šeř Svazek: 7 Strana: 0840
Šeř, šeřina = oděvní látka barvy šeré uměle nepřipravované. Cf. Zbrt. Krj. I. 38., 216., 226.

327261   Šeř Svazek: 7 Strana: 1389
Šeř, e, f, grissea, tkanina. Pršp. 69. 7.

327262   Šeřati se Svazek: 3 Strana: 0857
Šeřati se = šeřiti se. Už se šeřá, es graut schon, der Tag bricht an. Na Mor. Šd., Sš. P. 122. — se kde. Ja co sa to, i co sa na těch horách šeřá ? Sš. P. 122.

327263   Šéřava Svazek: 7 Strana: 0840
Šéřava = předměstí v Přerově. Brtch.

327264   Šeře Svazek: 3 Strana: 0857
Šeře. grau. Us.

327265   Šeřec Svazek: 3 Strana: 0857
Šeřec, rce, m., osob. jm. Tk. III. 133.

327266   Šeřec Svazek: 3 Strana: 0857
Šeřec, e, Scheretz, Zertsch, ves u Ska- lice. PL.

327267   Šeřediti koho Svazek: 10 Strana: 0419
Šeřediti koho. Ďábel sluhy své š-dí. Chč. S. II. 228b.

327268   Šeředně Svazek: 7 Strana: 0841
Šeředně. Pass. 385.

327269   Šeření Svazek: 10 Strana: 0419
Šeření, n. Jarní š. Zvon IV. 10.

327270   Šeřeti Svazek: 3 Strana: 0858
Šeřeti, el, ení, šíratí — počíná šerým býti, dämmern. Už šírá. Us. v Pis. Jg.

327271   Šeřezáni Svazek: 3 Strana: 0858
Šeřezáni, vz Seřezáni.

327272   Šeřík Svazek: 3 Strana: 0858
Šeřík, u, na., modrý bez, syringa, der Flieder, rostl. S. obecný, perský, petruže- lovitý. Jg. Š. bily. Sš. He. 130. Vz Sehd. II. 286., ČI. 92., Kk. 174., FB. 51 , ČI. Kv. 221., Slb. 373., Rstp. 1035.

327273   Šeřík Svazek: 7 Strana: 0841
Šeřík, u, m. Mllr. 103.

327274   Šeřík Svazek: 10 Strana: 0419
Šeřík, u, m, syringa, Flieder. Vz Ott. XXIV. 495.

327275   Šeříkání Svazek: 8 Strana: 0402
Šeříkání, n. Š. kohouta koroptvího. Světz. 1891. 226. a.

327276   Šeříkověmodrý. Š Svazek: 9 Strana: 0325
Šeříkověmodrý. Š. barva. Wlt. 31.

327277   Šeříkovitý Svazek: 3 Strana: 0858
Šeříkovitý. Š. rostliny, lilaceae, šeřík, zimnář, jasan. Rstp. 1031., 1035.

327278   Šeříkový Svazek: 3 Strana: 0858
Šeříkový. Š. barva, die Lilafarbe. Sp.

327279   Šeřin Svazek: 9 Strana: 0325
Šeřin, a, m., vrch v severových. Čech. Vz Nár. list. 1897. č. 317. feuill.

327280   Šeřina Svazek: 3 Strana: 0858
Šeřina, y, f., dunkle Weintrauben. Rk.

327281   Šeřina Svazek: 7 Strana: 0841
Šeřina, y, f. = šerý šat. Krnd. 29. Š. proklatá = bosák. Ib. 66.

327282   Šeřina Svazek: 8 Strana: 0402
Šeřina, y, f. =šeř, šerka = sukno šeré, laciné. Wtr. Krj. I. 116., 97.

327283   Šeřina Svazek: 9 Strana: 0325
Šeřina, y, f = místo, kde se brzy stmívá. Us. Kub. 157.

327284   Šeřiny Svazek: 3 Strana: 0858
Šeřiny, dle Dolany, ves na Mor. Žer. Záp. I. 223.

327285   Šeřiti Svazek: 3 Strana: 0858
Šeřiti, il, en, ení—šero dělati, dämmern. — kam. Kde měsíc šeřívá v bor. Nár. pís. Hý. — kdy. Poslouchá měsíc, když mu za noci šeřiti velí. Sš. Oa. 128. (Hý.). — se -= počíná šero býti, tmíti se- rozednívati se, dämmern. V. — abs. Již se šeří. Us. — kdy. Šeří se s večera, u večer. Dch.

327286   Šeřiti Svazek: 7 Strana: 0841
Šeřiti. Mkl. Etym. 295. — se kde. V po- zadí se kmetů šeří stíny. Čch. Bs. 66. Be- lavý se balvan v stínu šeřil. Kká. — kam. Paprsk světla v okno mé seřil. Osv. VI. 57.

327287   Šeřivý Svazek: 7 Strana: 0841
Šeřivý, dämmernd. Kká K sl., j. 60. Lesem š-vým se žalm vznášel. Zr. Gris.

327288   Šeřkář Svazek: 3 Strana: 0858
Šeřkář. e, n;., der Scherkenhändler. Jí.

327289   Šeřó Svazek: 8 Strana: 0402
Šeřó = zšíří. Han. Brt. D. II. 33. Šerobarvec, můra. Cf. Ott. X. 709.

327290   Šes Svazek: 8 Strana: 0403
Šes (v Ratkové: säs). V Gemer. Vz Phľd. 1893. 556.

327291   Šes Svazek: 9 Strana: 0325
Šes, u, m. = čas. Po šese. U Jelšové. Sbor. slov. IV. 138.

327292   Šesdesátka Svazek: 3 Strana: 0859
Šesdesátka, y, f. = šedesátka. Na Ostrav. j a ve Slez. Klš. Šesdesátník, a, m. = šedesátník. Na Ostrav, a ve Slez. Klš. Šesť, i, atd., dle Pět; v strč., vz Kt. 14. Sestb, .skr. šaš, řec. f, lat., sex, lit. szeszi, goth. saihs; sechs. Schl. Š. m. šeksť. Bž. 46. Šf. v Mus. 1848. I. 3. str. 238. vysvět- luje š. slovenským saka — hrsť, tedy —- zavřená hrsť. Š. dní, let. V. Od š-i hodin čekám. Ze š-i dílů. Po š-i stech. D, Ach nemilujte pěti, šesti (děvčat), klaďte to sobě za neštěstí; Šest dní do týdňa, sedmá ne- děla, pověz děvčico, čehos želela; Co pro mne přijede šestimi vranýma, oširovanyma. červeným daminem, bílým aksaminem po- spřikryvanyma; Ja co je to za panenka, dy se veze jak hraběnka šestima koni; A jela by šesti plesnivéma, pro synečka taky ta- kovém». Sš. P. 259., 346., 360., 450., 486. Všeckv skutky své Bóh činil jest v šesti dnech. Hus III. 39.

327293   Šesel Svazek: 10 Strana: 0419
Šesel, slu, m. = jetel nechaný na semínko. Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 29.

327294   Šesliarchový Svazek: 7 Strana: 0841
Šesliarchový, sechs Bogen enthaltend. Š. sešit. Us. Pdl.

327295   Šest Svazek: 7 Strana: 0841
Šest, u, m = bidlo, tahadlo, Gestänge, n. Hř. Či šesta?

327296   Šesť Svazek: 7 Strana: 0841
Šesť. Cf. Šf. III 634, Mkl. aL. 11., 266. Před šesti dnóv. ČE.

327297   Šest Svazek: 8 Strana: 0403
Šest. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 144., 312.

327298   Šest Svazek: 9 Strana: 0325
Šest, i, f., dle, kost". Vz Gb. H. ml. III. 1. 350.

327299   Šesta Svazek: 7 Strana: 0841
Šesta, y, f. = druh velikých bobů. Brt. Cf. Šest (dod.).

327300   Šestácký Svazek: 3 Strana: 0860
Šestácký, sechsherrenämtlich.

327301   Šestáctví Svazek: 3 Strana: 0860
Šestáctví, n , das Sechsherrenamt. Jg.

327302   Šestadvacet Svazek: 9 Strana: 0325
Šestadvacet, hra v karty. Us.

327303   Šestajovice Svazek: 3 Strana: 0860
Šestajovice, dle Budějovice. Schestajo- witz, u Brandýsa nad Labem. PL., Tk. 1. 625.. III. 115.

327304   Šesták Svazek: 3 Strana: 0860
Šesták, u, ni. = sesterý počet, sechsfäl- tige Zahl. V. — Š. — šest ok (ve hře), der Sechser. V. — Š. = půl pacu, dvoukrejcarák, Zweikreuzerstück. V., Kom. Vstaň š-u,groš jde (menší většímu ustup). Ros. — S. = 6 krejcarů, dvougrošák. Us. Š., Zweigrosehen (Kom. J.). Za dva krejcary jim tam 18 ha- lířů dávají a zde oni po 12 Haléřích za š-ák jich udávají a tak na tom třetinu výdělku mají. Sněm 1612. Gl. 335. — Š. = sedm- náctník der Siebenzehner. — Š. nyní malá stříbrná mince-l0 kr. nových, Zehnkreuzer- stück, n. — Š., a, m., šestipán (šestý ze šesti úradníkov ustanovených), Sechsherr, Hexřirch. Šestipanský. — Š. = šesterák, jelen o 6 koncích na parohu, Sechser, m. Sych. — Š., osob. jm. Vz S. N.

327305   Šesták Svazek: 7 Strana: 0841
Šesták = 10 kr. Kouká na mne jako 5 krejcarů na šesták (udiveně). U Nepo- měřic. Olv. — Š., a, m. Š. Jos., nar. 1827., official při obci praž., spisov. atd. Vz Rk. Sl., S. N.

327306   Šesták Svazek: 7 Strana: 1389
Šesták, u, m., vz Desetník (dod.)

327307   Šesták Svazek: 9 Strana: 0325
Šesták, a, m. = kněz sloužící šestou (ráno o šesti). Jičín. Kub. L. f. 1900. 363.

327308   Šesták Svazek: 10 Strana: 0667
Šesták Jos., publicista, 1827. —1902. Vz Ott.

327309   Šestanádstý Svazek: 7 Strana: 0841
Šestanádstý = šestnáctý. Št. Kn. š. 248.

327310   Šestár Svazek: 7 Strana: 0841
Šestár, u, m. = kružidlo. Slov. Phľd. II. 4. 120.

327311   Šestatřicítiliberka Svazek: 7 Strana: 0841
Šestatřicítiliberka, y, f. = dělo 361i- berní koule metající. NA. III. 94.

327312   Šestčatný Svazek: 3 Strana: 0860
Šestčatný, seni. Š. listy. Rostl. III. a. 72.

327313   Šestdesát Svazek: 3 Strana: 0860
Šestdesát. Sestdesját hřiven -- šedesát. Půh. I. 170., II. 267. Šestdesat (šedesát) loktóv. BO. (Dan.), Bj. Z šesti desáti hřiven. Půh. I. 158., 175., 189., 225.

327314   Šestec Svazek: 8 Strana: 0403
Šestec, stce, m., v hlatenství. Am. Orb. 89., 73.

327315   Šestečně Svazek: 8 Strana: 0403
Šestečně se hlatiti. Am. Orb. 66. Cf. Še- stec.

327316   Šestečný Svazek: 8 Strana: 0403
Šestečný. Š. hlacenstvo. Am. Orb. 73.

327317   Šestěhovati se Svazek: 3 Strana: 0313
Šestěhovati se, in einen Ort zusammen überziehen. — se kam: do jednoho domu. Us.

327318   Šestek, šístek Svazek: 3 Strana: 0860
Šestek, šístek, stku, m. — šestý den, sobota, der Samstag. Us. ii Klatov.

327319   Šestěnedělnice Svazek: 7 Strana: 0841
Šestěnedělnice, e, f. = šestinedělnice. Arch. Jagić XII. 197.

327320   Šester Svazek: 10 Strana: 0419
Šester, a, o, vz Šesterý.

327321   Šesterák Svazek: 3 Strana: 0860
Šesterák, vz Šesták (na konci). D. — S., a, m., druh stehlíků. Mor. Brt. — Š., u, m. —ječmen šestiřadý liordeum hexa- stichon. Rstp. 1761. — Š. = šest úlů ve- spolek spojených. Lš.

327322   Šesterák Svazek: 10 Strana: 0667
Šesterák, a, m. = stehlík mající v ocase šest kapek. Brt. Sl. 398.

327323   Šesterák, u Svazek: 7 Strana: 1389
Šesterák, u, m., tatar ze šesti prutů spleteny. Mor. Brtch. Šestinedělí na Mor. Vz NZ. II. 15. nn

327324   Šesteraký Svazek: 3 Strana: 0860
Šesteraký, sechserlei. Š. šaty. Na Ostrav. Ti.

327325   Šesterec Svazek: 3 Strana: 0860
Šesterec, rce, m., der Hexaeder. Slov.

327326   Šesterka Svazek: 3 Strana: 0860
Šesterka, y, ť. — sud šestivěderní, ein sechseimeriges Fass. D., Šd. — Š-ky — brány o šesti paprscích, Egge mit 6 Balken. Koubl. — Š., v hud., die Sextole. Hud.

327327   Šesterka Svazek: 7 Strana: 0841
Šesterka = druh železa, jehož 6 prutů 1 — 1 ? m. dlouhých jde na 50 kg. Sand. II. 61. — Š. = svíčka, jichž jest šest na libru. Us. Rgl.

327328   Šesterka Svazek: 9 Strana: 0325
Šesterka, y, f. V III. 860. za Hud. polož': Mus. 1850 II 18. Příl.

327329   Šesternásobnosť Svazek: 3 Strana: 0860
Šesternásobnosť, i, f., die Sechsfachheit. Ros.

327330   Šesternatý Svazek: 3 Strana: 0860
Šesternatý, senus, sechsständig, šest údů v přeslínek rozestavených n. př. listy sví- zele obecného. Rst. 501.

327331   Šesterní Svazek: 3 Strana: 0860
Šesterní — šest obsahující, sechszählig. Š. číslo. 1404.

327332   Šesterník Svazek: 3 Strana: 0860
Šesterník, u, m. — šestpeněz, der Sechser. Reš.

327333   Šesterník Svazek: 7 Strana: 0841
Šesterník, Sextant, m Sl. les. Š., se- narius. 14. stol. Jgč. Arch. XIV. 1. 14.

327334   Šestero Svazek: 3 Strana: 0860
Šestero, vz Šesterý.

327335   Šesteroden Svazek: 3 Strana: 0860
Šesteroden, dne, m. — šestero dní (dob), v nichž stvořen svět. Bibl.

327336   Šesteronásob dskami Svazek: 10 Strana: 0419
Šesteronásob dskami opatřená, sex tabu- lis. Mill. 100.

327337   Šesteronásobný Svazek: 3 Strana: 0860
Šesteronásobný, vz Sesternásobný

327338   Šesteroplošný Svazek: 3 Strana: 0860
Šesteroplošný = šestiplošný. Nz.

327339   Šesterospřežný Svazek: 7 Strana: 0841
Šesterospřežný vůz, sechsspännig. Ddk.

327340   Šesterosytný Svazek: 7 Strana: 0841
Šesterosytný, hexahydrisch.

327341   Šesterý Svazek: 3 Strana: 0860
Šesterý; sester, a, o — šest obnášející, sechs. Šestero dítek, D., pacholat, Ros., Háj., kur. Půh. II. 241. Když dohoří do šestero kup, teprve vracují se domů. SŠ. P. 734. — Š. — šesti druhů, sechserlei. Má š-ré šaty. Us. Šesterým způsobem hřešiti. Lom. Kup 56. A to přivolení bývá šeste- rým obyčejem. Hus I. 452. Jala mu zpívati o š-ré žalosti, o sedmé radosti. Sš. P. 35.

327342   Šesterý Svazek: 7 Strana: 0841
Šesterý. Tyto knihy rozdělil jsem v š-ry knížky. Št. Kn. š. 1.

327343   Šesteřice Svazek: 3 Strana: 0860
Šesteřice, e, f., die Sechszahl. Š-ce na mlátě — šest mlatců. Mlátiti v š-ci. Přizvu- kuje se slovy: Shoďte čerta s patra. U Olom. Sd.

327344   Šesteřice Svazek: 7 Strana: 0841
Šesteřice. Cf. Brt. Dt. 73., 228.

327345   Šesteřice Svazek: 8 Strana: 0403
Šesteřice. Mlácení v š-ci: Buchty do pe- kárny, buchty do pekárny. ní Duf. Záp. Mor. NZ. IV. 397.

327346   Šestibok Svazek: 3 Strana: 0860
Šestibok, a, m. == tělo 6 boků (stran) mající, hexaedron, sechsseitiger Körper. Led jest hmota v š-ky atd. hlacená. Presl. Chym. 125.

327347   Šestiboký Svazek: 3 Strana: 0860
Šestiboký, sechsseitig, o šesti bocích či stranách rovných a tolikých hranách zoble- ných aneb ostrých nečnějících na př. větve plamínku celolistého. Rst. 501.

327348   Šestibunčokový Svazek: 10 Strana: 0419
Šestibunčokový paša. Tbz. V. 4. 221.

327349   Šestice Svazek: 3 Strana: 0860
Šestice, e, f., die Sexte. Hud. — Š. — šestka, die Zahl sechs. U Uher. Hrad. Tč. Do š-ce netrefí. Tč.

327350   Šestice Svazek: 7 Strana: 0841
Šestice, ete, n. Š-ta = tvorové, již rodí se po šesti. B. Bauše.

327351   Šestice Svazek: 9 Strana: 0325
Šestice. V III. 860. za Hud. polož: Mus. 1850. II. 18. Př.

327352   Šesticepní Svazek: 9 Strana: 0325
Šesticepní. Řezn. Rad. pr. 15.

327353   Šesticifrový Svazek: 7 Strana: 0841
Šesticifrový, sechsziffrig. Š. číslo. Šim. 47.

327354   Šestičetný Svazek: 8 Strana: 0403
Šestičetný. Š. kruh složitý. Čl. Zrůd. 23.

327355   Šestičtverečný Svazek: 7 Strana: 0841
Šestičtverečný takt. Zv. Př. kn. I. 8

327356   Šestičtvrtní Svazek: 3 Strana: 0860
Šestičtvrtní, Sechsviertel-. Šm.

327357   Šestidcát Svazek: 3 Strana: 0860
Šestidcát == šedesát. S tisícem a se dvěma stoma vozóv a se šestidcát tisícóv jezdcóv. BO.

327358   1. Šestidenní Svazek: 3 Strana: 0860
1. Šestidenní, sechstägig. V.

327359   2. Šestidenní Svazek: 3 Strana: 0860
2. Šestidenní, n. = ve vých. církvi roz- jímání o stvoření světa podlé šesti dní. Dch. Šestidílný = šest dílů mající, sechstheilig. S. biblí (bratrská, kralická, 1579—1593).

327360   Šestidílka Svazek: 9 Strana: 0325
Šestidílka, y, f. = šestidílná kniha. F1Š. Písm. I. 349. S. = šestidílná bible (kralická). Rozb. kral. 7.

327361   Šestidílník Svazek: 9 Strana: 0325
Šestidílník, a, m. = nájemce půdy, který za její vzdělávání dostával od vlastníka pět šestin výtěžku. Praž. 17.

327362   Šestidlanní Svazek: 7 Strana: 0841
Šestidlanní, sechsspännig. Lpř.

327363   Šestidnový Svazek: 3 Strana: 0860
Šestidnový, sechstägig. Š. dílo (= stvo- ření světa v šesti dnech das Sechstage- werk. Sš. Ž. 121. (Hý.).

327364   Šestihlavý Svazek: 3 Strana: 0860
Šestihlavý, sechsköpfig. D.

327365   Šestihodinný Svazek: 3 Strana: 0860
Šestihodinný, sechsstündig. D.

327366   Šestihran Svazek: 3 Strana: 0860
Šestihran, u, m. = obrazec šesti hran, das Sechseck. Š. do kruhu vespsati. Sedl.

327367   Šestihranatosť Svazek: 3 Strana: 0860
Šestihranatosť (V.), šestihrannost (Ros.), šestihranosi (Plk.), i, f., die Sechseckigkeit.

327368   Šestihranatý Svazek: 3 Strana: 0860
Šestihranatý, šestihranný, šestihrany, sechseckig. Š-hrané kostky. Háj. Š. buben valchovací.

327369   Šestihranník Svazek: 3 Strana: 0860
Šestihranník, u, m. — šestihran, das Sechseck. D. V astronomii der sesechste Schein.

327370   Šestichobotný Svazek: 3 Strana: 0860
Šestichobotný, sechszipfelig. Š. cesmína. Rostl. III. b. 461.

327371   Šestijetelka Svazek: 10 Strana: 0419
Šestijetelka, y, f. = jetel o šesti líst- cích. Ces. 1. XIV. 384.

327372   Šestík Svazek: 3 Strana: 0860
Šestík, u, m. = desetník, das Zehnkreuzer- stück. Us. Rgl.

327373   Šestiklíčový. Š Svazek: 3 Strana: 0860
Šestiklíčový. Š. truhlice. Pal. D. III. 2. 298.

327374   Šestikout Svazek: 3 Strana: 0861
Šestikout, u, m. = šestiúhelník, das Sechs- eck. Puchna.

327375   Šestikrát Svazek: 3 Strana: 0861
Šestikrát = šestkrát.

327376   Šestikročák Svazek: 10 Strana: 0419
Šestikročák, u, m., tanec. Nár. list. 1904. 271. 1.

327377   Šestikřídelní Svazek: 7 Strana: 0841
Šestikřídelní, sechsflügelig. Š. okno. Pdl.

327378   Šestikřídlatý Svazek: 3 Strana: 0861
Šestikřídlatý, mit sechs Flügeln ver- sehen. Š. cherubin. Dch.

327379   Šestilaloěný Svazek: 8 Strana: 0403
Šestilaloěný. Š. dvojlist, Čl. Zrůd. 15.

327380   Šestiletí Svazek: 7 Strana: 0841
Šestiletí, n. = doba šesti let. Lpř., Mus.

327381   Šestiletý Svazek: 3 Strana: 0861
Šestiletý, sechsjährig. V. S. dítě, kůň. Us.

327382   Šestiliberka Svazek: 7 Strana: 0841
Šestiliberka, y, f. = dělo šestiliberní, Sechspfünder. NA. III. 94.

327383   Šestiloketní Svazek: 7 Strana: 0841
Šestiloketní, sechsellig. Lpř.

327384   Šestimecítma Svazek: 3 Strana: 0862
Šestimecítma (šestmezcietma) = šest mezi desítima = dvacet šest, sechs und zwanzig, zastr. Dal jsem zaň šestmecítma kop gr.; Za š. kop gr.; V držení toho jsem byl od š. let. Půh. II. 106., 116., 117. Vz Jeden- mecítma.

327385   Šestiměr Svazek: 3 Strana: 0861
Šestiměr, u, m., hexameter. Š. skládá se ze šesti stop daktylických, z nichž poslední držíc pouze trochej, jest kusa. V prvních čtyřech stopách za daktyly místo míti mohou i spondeje (nikdy však trocheje). Zřídka kdy vyškytá se ve stopě páté místo daktylu spondej a slove pak hexametrem spondej- ským. V té příčině nezbytno, aby daktyl obsahovala stopa čtvrtá. Dobrý š. nemůže býti bez caesury. Vz Caesnra. Nejobyčej- nější jest a) ve třetí stopě tak zvaná půl- pátačástná (—řťo-j-^í/tífO-;?) .- Stoj noho! j posvájtná míjsta jsou | kamkoli | kráčíš. b) Za trochejem třetí stopy (/.arä xyíxov xyoyaiov t. prostřed kladu: Neb radě! ji k ve li J kému při | chyl tomu | tam se du|bisku. Nékdy verš dvěma caesurami ve tři části se rozestupuje. I spadá pak první caesura za dvih stopy druhé tak zv. půltřetíčástná (x^t&tjfutieySjt;), druhá za dvih stopy čtvrté tak zv. pňlsedmačástná (éyd-rjtitrieyiji;): A kde člověk | před tíin býval i tam velryba mořská. KB. 4. S. s pětiměrem činí distichon (dvoj- verší). Šestiměrem brněným voj k bitvě zvolna se blíží, Rychlochodý petiměr ránu po ráně metá. Dch. Vz Hexametr.

327386   Šestiměr Svazek: 7 Strana: 0841
Šestiměr. Dk. Poet. 278., 282 , 286., Vor. P. 44., 45.

327387   Šestiměrný Svazek: 7 Strana: 0841
Šestiměrný, aus sechs Versfüssen be- stehend. Š. verš, sloh. Lpř.

327388   Šestiměsící Svazek: 7 Strana: 0841
Šestiměsící, n., eine Zeit von sechs Mo- naten. Lpř. Šestimocný. Š. prvky. Mj. 54., Rm. 47.

327389   Šestiměsíčný Svazek: 3 Strana: 0861
Šestiměsíčný, sechsmonatlich. V.

327390   Šestiměstí Svazek: 3 Strana: 0861
Šestiměstí, n., ager hexapolitanus, das Gebiet der Sechsstädte (Bautzen, Görlitz, Kamenz, Lauban, Löbau, Zittau) in der Lausitz, die Sechslaude. Gl. 335.

327391   Šestiměstí Svazek: 9 Strana: 0325
Šestiměstí, n. = Hořejší Lužice. Pal Dej. III. 2. 120., 138., IV. 1. 194.

327392   Šestiměstský Svazek: 3 Strana: 0861
Šestiměstský. Š. země — šestměstí.

327393   Šestimocenství Svazek: 10 Strana: 0419
Šestimocenství síry. Vot. 30.

327394   Šestimužný Svazek: 3 Strana: 0861
Šestimužný, hexandrus, sechsmännig. S. květ o šesti tyčinkách, též i rostlina s ta- kovými květy. Rst. 501.

327395   Šestimužstvo Svazek: 3 Strana: 0861
Šestimužstvo, a, n., hexandria, třída rostlin o šesti tyčinkách, III. tř. Lin. Vz Schd. II. 248., Kk. 66., Rst. 501., Tk. IV. 740., S. N.

327396   Šestina Svazek: 3 Strana: 0861
Šestina, y, f. = šestý díl, das Sechstel. Šd., D.

327397   Šestináct Svazek: 3 Strana: 0861
Šestináct = šestnáct. Půh. II. 76., 9.

327398   Šestinásobný Svazek: 7 Strana: 0841
Šestinásobný, sechsfach. Lpř.

327399   Šestineděle Svazek: 3 Strana: 0861
Šestineděle, í, pl., f. = kout, die Sechs- wochen, das Wochen-, Kindbett. V. V šesti- nedělích ležeti, býti (po porodu) V. Z š-lí vyjíti; navštívení v š-lích. D. Žena, když svým během přirozeným nemáhá neb leží v š-lech aneb jest-li nemocna, nenie zavá- zána muži dluh platiti (povinnosti manželské konati). Hus III. 209. Vz S. N.

327400   Šestinedělí Svazek: 3 Strana: 0861
Šestinedělí, n. = šestineděle. Nepravi- delnosti š. Šp.

327401   Šestinedělí Svazek: 7 Strana: 0841
Šestinedělí. Št. Kn. š. 95., Sdl. Hr. IV. 61., Slov. zdrav. 361.

327402   Šestinedělka Svazek: 3 Strana: 0861
Šestinedělka, y, f., die Sechswöchnerin, Kindbelterin, na Sloven, postelkyně, V., na Mor. a ve Slez.: položnice, koutnice, postel- kyně, porodnice, Sd., omladnice Nz. lk. Baba š-ky opatruje. V. Postel, zimnice š-lek. Ja. Š-ku uvésti (do chrámu). D.

327403   Šestinedělka Svazek: 7 Strana: 0841
Šestinedělka Jde-li š. s dítětem přes pole, jest dítě povahy nestálé. U N. Bydž. Kšť. Pověry o š-kách vz v Mus. 1883 475., 1854. 535., 1855. 53., 1886 62. — Š. = druh brambor. U Rokyc. Pdl., Fč. U Kdýně. Rgl.

327404   Šestinedělka Svazek: 8 Strana: 0403
Šestinedělka. Vz o 37. nn. (na Mor.).

327405   Šestinedělka Svazek: 9 Strana: 0325
Šestinedělka, y, f. Pověry na Hořicku ? š-kám se táhnoucí. Vz Hoř. 140. S. v li- dovém podání. Vz Mus. ol. 1897. 149., Brt. v Hlídce 1899. 163.

327406   Šestinedělka Svazek: 10 Strana: 0419
Šestinedělka kamkoli přijde, všude způ- sobí výtržnosť. Mtc. 1. 1897. Obrz. 12. — Sr Hoš. Pol. II. 61.

327407   Šestinedělní Svazek: 3 Strana: 0861
Šestinedělní, Kindbett-. Š. hody. Ros., Jir. (Mus. 1864. 25.).

327408   Šestinedělnice Svazek: 3 Strana: 0861
Šestinedělnice, e, f. = šestinedělka. Žák.

327409   Šestinedělství Svazek: 3 Strana: 0861
Šestinedělství, n. = šestineděle. Vz S. N.

327410   Šestinohý Svazek: 3 Strana: 0861
Šestinohý, sechsfüssig. D.

327411   Šestinohý Svazek: 9 Strana: 0325
Šestinohý. Š. řádka = hexametr. Phľd. 1897. 565.

327412   Šestiolovitý Svazek: 3 Strana: 0861
Šestiolovitý octan, acetas plumbi hyper- basicus, überbasisches essigsaueres Blei. Chym. IL 36.

327413   Šestiosmerkový Svazek: 7 Strana: 0842
Šestiosmerkový takt. Zv. Vz Šesti- osminový.

327414   Šestiosminový Svazek: 3 Strana: 0861
Šestiosminový takt, der Sechsachteltakt. Hud.

327415   Šestiosminový Svazek: 9 Strana: 0325
Šestiosminový takt. V III. 861. za Hud. polož: Mus. 1850. ?. 18. Př.

327416   Šestiosobka Svazek: 7 Strana: 0842
Šestiosobka, y, f. = konvice na kávu n. čaj pro 6 osob. Us. v Praze. Stč.

327417   Šestipalcový Svazek: 10 Strana: 0419
Šestipalcový. Š. dělo. Nár. list. 1904. 330. 1. odp.

327418   Šestipán Svazek: 8 Strana: 0578
Šestipán. Arch. XV. 524.

327419   Šestipán, a, m Svazek: 3 Strana: 0861
Šestipán, a, m., der Sechsherr. Vz Šesti- panský. Šm.

327420   Šestipanský Svazek: 3 Strana: 0861
Šestipanský úřad. V., úředník, Sechs- herrn-. š- úřad, das Amt der Sechsheiren in Prag, die Polizeimeister, errichtet unter K. Wenzel IL um das J. 1285. Sie hatten darüber zu wachen, dass keine Thätlich- keiten zwischen Bürgern stattfinden, dass keine entlaufenen Knechte und Geächteten sich in der Stadt aufhielten, keine Ver- schwörungen stattfinden, dass Maase u. Ge- wichte am Markte richtig seien usw. Später enschieden sie hauptsächlich über Baulich- keiten und Servitute. Gl. 335. Cf. Tk. IL 290., IV. 411., 440., 445. Vz S. N.

327421   Šestipanský Svazek: 7 Strana: 0842
Šestipanský. Let. 320., Bart. 328., Bdž. Pal. Rdh. II. 117.

327422   Šestipanský Svazek: 7 Strana: 1389
Šestipanský úřad obstarával věci ho- spodářské, trhové a stavební. Vz Wtr. Obr. II. 620.

327423   Šestipanský úředník Svazek: 10 Strana: 0419
Šestipanský úředník. 1599. Schulz. 45.

327424   Šestipaprskový Svazek: 7 Strana: 0842
Šestipaprskový,sechsstrahlig. Š. odlesk, Osv. I. 670., hvězdička. Stč. Zem. 653.

327425   Šestipeníz Svazek: 7 Strana: 0842
Šestipeníz, e, m., os. jm. Wtr. Obr. 236.

327426   Šestiperák Svazek: 3 Strana: 0861
Šestiperák, a, m. = šestiperka. Sm.

327427   Šestiperec Svazek: 3 Strana: 0861
Šestiperec, rce, m. = palcát mající kolem hlavy šest železných na podlouhlo pribitých loukotek, jež péra slují. Krok II. 183., Mus. IV. b. 144.

327428   Šestiperec Svazek: 7 Strana: 0842
Šestiperec, -perný. Cf. List. fil. XI. 175.

327429   Šestiperka Svazek: 3 Strana: 0861
Šestiperka, y, f. = pěnkava (stehlík) se šesti bělavými péry na ocase, ostatní mají jen po 4 pérech, ein Fink mit sechs weiss- liehen Federn im Schwänze. Us. Šestiperný, šestiperý, sechsfederig. — S-rá pěnkava, vz Šestiperka. Š. palcát, vz Šestiperec.

327430   Šestiperý. Š Svazek: 7 Strana: 0842
Šestiperý. Š. rajka (pták). Brm. II. 2. 451.

327431   Šestipídní Svazek: 3 Strana: 0861
Šestipídní, sechs Spannen lang.

327432   Šestiplethrový Svazek: 7 Strana: 0842
Šestiplethrový, sechsplethrig. Lpř.

327433   Šestiplošný Svazek: 3 Strana: 0861
Šestiplošný, šesteroplošný, sechsflächig. Nz.

327434   Šestipolový Svazek: 8 Strana: 0403
Šestipolový. Š. dynamický stroj. Vz KP. VIII. 92.

327435   Šestiprda Svazek: 7 Strana: 0842
Šestiprda, y, m. Jdou voni š-do! Us. U N. Huti u Ber.

327436   Šestiprstec Svazek: 3 Strana: 0861
Šestiprstec, prstce, m. = šestiprstý. Šestiprstý, sechsfingeRig. V., Nz. lk.

327437   Šestiradlicový Svazek: 3 Strana: 0861
Šestiradlicový pluh = mající šest radlic. Us.

327438   Šestiročák, a Svazek: 3 Strana: 0861
Šestiročák, a, n., der Sechsjährige. Bern.

327439   Šestiroční, -roký Svazek: 3 Strana: 0861
Šestiroční, -roký, sechsjährig. Bern.

327440   Šestiroh Svazek: 3 Strana: 0861
Šestiroh, u, m., Cornelius, kámen, zastr. Rozk.

327441   Šestirohý Svazek: 3 Strana: 0861
Šestirohý, sechshörnig, sechseckig. I).

327442   Šestirohý. Š Svazek: 10 Strana: 0419
Šestirohý. Š. hvězda (v erbu). Kol. Her. I. 24., 221.

327443   Šestiroký Svazek: 3 Strana: 0861
Šestiroký = šestiroční.

327444   Šestirukové Svazek: 3 Strana: 0861
Šestirukové, sexmanuti, živočich, po- tvorní. Aqu. Šestiruký, sechshändig, sechsarmig. Jg.

327445   Šestiřada Svazek: 3 Strana: 0861
Šestiřada, y, f. S. se ho chytá neb jímá (o chudobě). Č. M. 619.

327446   Šestiřádka Svazek: 7 Strana: 0842
Šestiřádka, y, f. Dk.

327447   Šestiřadý, šestiřadní, šestiřádkový Svazek: 3 Strana: 0861
Šestiřadý, šestiřadní, šestiřádkový, sechsreihig, sechszeilig. Š-dý ječmen, klas, Reš., loď, sechsruderig. V.

327448   Šestiřeménkovec Svazek: 10 Strana: 0419
Šestiřeménkovec, vce, m — řemen šest- krát stočenj (na psy). Tbz. V. 5. 46.

327449   Šestisíran Svazek: 3 Strana: 0861
Šestisíran, u, m. S. drasličitý, bisulphas calicus. Pr. Chym. 185.

327450   Šestisloh Svazek: 3 Strana: 0862
Šestisloh, u, m., das Hexastichon. Šm.

327451   Šestisloupý Svazek: 7 Strana: 0842
Šestisloupý, sechssäulig. Š. chrám. NA. I. 14.

327452   Šestispřežný Svazek: 3 Strana: 0862
Šestispřežný, sechsspännig. Š. vůz. Jg.

327453   Šestistěn Svazek: 3 Strana: 0862
Šestistěn, u, m. == kostka, hexëdrum, der Würfel. Vz Krychle.

327454   Šestistěnný Svazek: 3 Strana: 0862
Šestistěnný, sechsseitig.

327455   Šestistop Svazek: 3 Strana: 0862
Šestistop, u, m., die Hexapodie.

327456   Šestistopa Svazek: 7 Strana: 0842
Šestistopa, y, f., Hexapodie. Dk. Poet. 270., 284.

327457   Šestistopí Svazek: 7 Strana: 0842
Šestistopí, n., Hexapodie. Křň. Vz před- cház.

327458   Šestistopý, -pý Svazek: 3 Strana: 0862
Šestistopý, -pý, hexapodisch. Nz. Š. verš iambický, der Alexandriner. Nz.

327459   Šestistranuý Svazek: 3 Strana: 0862
Šestistranuý, sechsseitig. D.

327460   Šestistřevící Svazek: 3 Strana: 0862
Šestistřevící, sechsfüssig. Šm.

327461   Šestistup Svazek: 9 Strana: 0462
Šestistup, u, m. Sokolové přišli v š-pu. ?bz. IV. 1. 230.

327462   Šestistý Svazek: 3 Strana: 0862
Šestistý, der sechshundertste. V.

327463   Šestisuký. Š Svazek: 10 Strana: 0419
Šestisuký. Š. ostrev (v erbu). Kol. Her. I. 124., 195.

327464   Šestitabulový Svazek: 8 Strana: 0403
Šestitabulový. Š. okno. Rais. Rod. 122.

327465   Šestitaktový Svazek: 7 Strana: 0842
Šestitaktový. Zv. Př. kn. II. 25.

327466   Šestitečný Svazek: 9 Strana: 0325
Šestitečný, vz Vrtavec.

327467   Šestiti Svazek: 3 Strana: 0862
Šestiti, il, ěn, ění, na 6 dílu rozděliti, sechstheilen. — co. Kom.

327468   Šestitisící Svazek: 3 Strana: 0862
Šestitisící, der sechstausendste. Kr. mos.

327469   Šestitobolečný Svazek: 3 Strana: 0862
Šestitobolečný, mit sechs Samenkapseln. S. plody. Rostl. III. a. 10., 14.

327470   Šestitřídní Svazek: 7 Strana: 0842
Šestitřídní, sechsklassig. Š. škola. Us. Pdl.

327471   Šestiúhelník Svazek: 7 Strana: 0842
Šestiúhelník, u, m., Sechseck, n. Jrl. 425.

327472   Šestiúhelníkový Svazek: 7 Strana: 0842
Šestiúhelníkový. Š číslo. Šim. 170.

327473   Šestiúhlý Svazek: 3 Strana: 0862
Šestiúhlý, sechswinkelig. Šm.

327474   Šestivěderní Svazek: 3 Strana: 0862
Šestivěderní, sechseimerig. Š. sud. D.

327475   Šestiverší Svazek: 7 Strana: 0842
Šestiverší, n. Dk. Poet. 417.

327476   Šestizarkletý Svazek: 3 Strana: 0862
Šestizarkletý, hexapetalus.- S. koruna. Rostl. III. b. 21.

327477   Šestizářek Svazek: 3 Strana: 0862
Šestizářek, řku, m. Š. safírový, Asterie de Saphir. Šm.

327478   Šestiznaký Svazek: 8 Strana: 0403
Šestiznaký hladkořitník, brouk. Klim. 156. j

327479   Šestizubka Svazek: 3 Strana: 0862
Šestizubka, y, f. = ovce tříletá, tříletka, sechssichtiges o. dreijähriges Schaf. Vaň. Hosp. Šestizubý = sechszähnig. S. ovce. Vz Sestizubka.

327480   Šestizvuký Svazek: 7 Strana: 0842
Šestizvuký akkord. Zv.

327481   Šestiženný, šestižený Svazek: 3 Strana: 0862
Šestiženný, šestižený, sechsweibig. š. květy. Rostl. III. a. 17. 4.

327482   Šestka Svazek: 3 Strana: 0862
Šestka, y, f. — číslo šest, der Sechser, Sechs. — Š. = šestina, das Sechstel. D. — Š. = šesták, 10 krejcarů, der Sechser. Mor. a slez. Škd., Mtl., Nl., Klš. Hrdosť neopusť mne, bratře, šestku půjč mně. Slez. Tč.

327483   Šestkrát Svazek: 3 Strana: 0862
Šestkrát, šestikrát, šestkráte, sechsmal. V. Š. něco opakovati. Us. Vz Ráz.

327484   Šestkrátosmiměditý Svazek: 3 Strana: 0862
Šestkrátosmiměditý octan, schwarzes o. braunes basisches essigsaures Kupfer. Chym. I. 34.

327485   Šestkrátý Svazek: 3 Strana: 0862
Šestkrátý, sechsmalig. D.

327486   Šestlice Svazek: 3 Strana: 0862
Šestlice, Česlitz, ves u Uhříněvsi. PL., Tk. L 47., 87., II. 550., III. 129.

327487   Šestlice Svazek: 7 Strana: 0842
Šestlice. Proč v Š-cích u Slašic nechtěli míti školu? Vz Sbtk. Krat. h. 114.

327488   Šestmecítmý Svazek: 3 Strana: 0862
Šestmecítmý (šestýmezcietmý) = dvacátý šestý, der sechs und zwanzigste. V.

327489   Šestnáct Svazek: 3 Strana: 0862
Šestnáct, šestnácte, gt. -i (vz Pět), sech- zehn. V.

327490   Šestnácterák Svazek: 3 Strana: 0862
Šestnácterák, a, m. — jelen se I6 výsa- dami, Sechzehner. Šp.

327491   Šestnácterec Svazek: 3 Strana: 0862
Šestnácterec, rce, m. — šestnácterka.

327492   Šestnácterka Svazek: 3 Strana: 0862
Šestnácterka, y, f., šestnácterec, das Sedez. Nz. — Š. — takový format papíru, kde jeden arch ze 16 listů n. 32 stránek se skládá. S. N. — Š., das Sechzeneimerfass. Šd.

327493   Šestnácterka Svazek: 7 Strana: 0842
Šestnácterka = nota platící šestnáctý díl celé. Zv.

327494   Šestnácterkový Svazek: 7 Strana: 0842
Šestnácterkový. Š. pomlčka, Zv. Př. kn. I. 7., nota, format.

327495   Šestnácterý Svazek: 7 Strana: 0842
Šestnácterý, sechszehnerlei. Rk.

327496   Šestnáctidlanní Svazek: 7 Strana: 0842
Šestnáctidlanní, 16 Handbreiten lang. Lpř.

327497   Šestnáctiletý Svazek: 3 Strana: 0862
Šestnáctiletý, sechzenjährig. V.

327498   Šestnáctiloketní Svazek: 7 Strana: 0842
Šestnáctiloketní, sechzehneilig. Lpř.

327499   Šestnáctilotový,sechzenlöthig Svazek: 3 Strana: 0862
Šestnáctilotový,sechzenlöthig. Š. stříbro.

327500   Šestnáctimuchový. Š Svazek: 10 Strana: 0419
Šestnáctimuchový. Š. krajky. Vz Krajka.

327501   Šestnáctina Svazek: 3 Strana: 0862
Šestnáctina, y, f., das Sechzehntel.

327502   Šestnáctinitní Svazek: 7 Strana: 0842
Šestnáctinitní, sechzehnfadig. Lpř.

327503   Šestnáctinný Svazek: 7 Strana: 0842
Šestnáctinný. Š. pausa. F. Chlum. 13.

327504   Šestnáctinový Svazek: 3 Strana: 0862
Šestnáctinový, Sechzehntel-. Šm.

327505   Šestnáctipramenný Svazek: 7 Strana: 0842
Šestnáctipramenný, sechszehndrähtig. Lpř.

327506   Šestnáctiřadový Svazek: 7 Strana: 0842
Šestnáctiřadový, sechszehnreihig. Pal. Dj. V. 1. 104.

327507   Šestnáctistřevičný Svazek: 7 Strana: 0842
Šestnáctistřevičný, sechszehnfüssig. Rk.

327508   Šestnáctka Svazek: 3 Strana: 0862
Šestnáctka, y, f., die Zahl Sechzehn. — Š. = šestnáctina. D.

327509   Šestnáctkrát Svazek: 3 Strana: 0862
Šestnáctkrát, sechzehnmal. D.

327510   Šestnáctník Svazek: 3 Strana: 0862
Šestnáctník, a, m., ein Sechzehnjähriger. D.

327511   Šestnáctý Svazek: 3 Strana: 0862
Šestnáctý- der sechzehnte. S. den, měsíc. V.

327512   Šestnádcet Svazek: 3 Strana: 0862
Šestnádcet — šestnáct, zastr. Pulk.

327513   Šestnádstý Svazek: 3 Strana: 0862
Šestnádstý, der sechzehnte. S. léto. NB. Tč. 69.

327514   Šestnásob, šestnásobný Svazek: 3 Strana: 0862
Šestnásob, šestnásobný, sechsfach, sechsfältig. Troj.

327515   Šestnást Svazek: 7 Strana: 0842
Šestnást = šestnáct. Půh. I. 224. Šestné. Cf. Wtr. Obr. 25.

327516   Šestnatý Svazek: 3 Strana: 0862
Šestnatý, je sechs. Rostl.

327517   Šestné Svazek: 3 Strana: 0862
Šestné, ého, n., a sex denariis, quod di- citur seztné, qui dari debent magistro vena- toriae dignitatis. Gl. 335. Daň šesti denárů. Jg;

327518   Šestné Svazek: 7 Strana: 1389
Šestné. 1234. Reg. II. 89., IV. 713.

327519   Šestník Svazek: 3 Strana: 0862
Šestník, u, m. = šestina kruhu, der Sex- tant. Techn.

327520   Šestník Svazek: 7 Strana: 0842
Šestník, a, m., Anführer von sechs Mann. Lpř.

327521   Šestodenní Svazek: 3 Strana: 0862
Šestodenní, sechstägig. Dílo š-ho stvo- ření. Sš. J. 49. Vz Šestidnový.

327522   Šestokřídlec Svazek: 3 Strana: 0862
Šestokřídlec, delce, m., der sechs Flügel hat. Krok.

327523   Šestokřídlý Svazek: 3 Strana: 0862
Šestokřídlý, mit sechs Flügeln versehen. S. střela. Hlč.

327524   Šestonedělka Svazek: 7 Strana: 0842
Šestonedělka, vz Šestinedělka. Slov. Bern.

327525   Šestoperák Svazek: 3 Strana: 0862
Šestoperák, a, m. — šestiperka.

327526   Šestoprstec Svazek: 7 Strana: 0842
Šestoprstec, stce, m. = šestiprstý. Slov. Bern.

327527   Šestoradý Svazek: 7 Strana: 0842
Šestoradý = šestiřadý. Slov. Sl. sp. II. 47.

327528   Šestoraký Svazek: 3 Strana: 0862
Šestoraký = sesteronásolmý. Slov. S-ý ječmen.

327529   Šestoro Svazek: 7 Strana: 0842
Šestoro = šestero. Slov. Phľd. VII. 107.

327530   Šestořadý Svazek: 10 Strana: 0419
Šestořadý ječmen, sexaticum ordeum. Mam. A. 21. Š. klas. Čes. 1. XI. 226.

327531   Šestozub Svazek: 3 Strana: 0862
Šestozub, a, m., hexodon, hmyz. Krok. II. 254.

327532   Šestráz Svazek: 7 Strana: 0842
Šestráz = šestkrát. Slov. Šd.

327533   Šesťročný Svazek: 10 Strana: 0419
Šesťročný = šestiročný. Phľd. XXIII. 776.

327534   Šéstruk Svazek: 10 Strana: 0419
Šéstruk, u, m. = kozlík u kočáru, z Shaise- trog. U Ološné na Mor. Čes. 1. XI. 412.

327535   Šestsetkrát Svazek: 3 Strana: 0862
Šestsetkrát, sechshundertmal. D.

327536   Šestúhlatý Svazek: 3 Strana: 0862
Šestúhlatý = šestiúhelný. Slov. S. ko- mora. Koll.

327537   Šeství Svazek: 3 Strana: 0862
Šeství, n. = jiti, der Gang.

327538   Šestý Svazek: 3 Strana: 0862
Šestý; šest, a, o, der sechste. V. Za š-té, po šesté. D. Sám pát neb šest nejvíce. Tur. kr.

327539   Šestýmecítmý Svazek: 3 Strana: 0862
Šestýmecítmý, vz Sestmecitmý.

327540   Šestýmezcietmý Svazek: 7 Strana: 0842
Šestýmezcietmý. Sv. ruk. SB. 164.

327541   Šestýnáste Svazek: 3 Strana: 0862
Šestýnáste = šestnáct.

327542   Šestýnáste Svazek: 7 Strana: 0842
Šestýnáste. Sv. ruk. SB. 104.

327543   Šestýnástý Svazek: 3 Strana: 0862
Šestýnástý = šestnáctý. Výb. I. 838.

327544   Šešeb Svazek: 7 Strana: 0842
Šešeb, u, m, conus, zastr. Rozk.

327545   Šešek Svazek: 10 Strana: 0419
Šešek, šku, m., conus. Rozk. R. 55.

327546   Šešel Svazek: 3 Strana: 0862
Šešel, e, m. = jetelové zralé paličky na semeno, die Kleesamenhäuptel. Us.

327547   Šešel Svazek: 7 Strana: 0842
Šešel, šešelinka, hlávka, palička, Samen- haupt, n. Sl. les. — Šešel, vrch v Semil. Mzr. 2. — Šešel = chochol. Vký.

327548   Šešel Svazek: 10 Strana: 0419
Šešel, conus. Rozk. P. 57.

327549   Šešelatka Svazek: 3 Strana: 0862
Šešelatka, y, f., compyra. Rozk.

327550   Šešelina Svazek: 3 Strana: 0862
Šešelina, y, f. = šešulina. Peněz se jako šešulin ovšem varují a jimi pohrdají. Jel. Enc. m. 77.

327551   Šešeliti se Svazek: 7 Strana: 0842
Šešeliti se = tuliti se, lísati se. Vz Na- pěnožec.

327552   Šešérka Svazek: 8 Strana: 0403
Šešérka, v/ Stonek (3. dod.).

327553   Šešerkovice Svazek: 8 Strana: 0403
Šešerkovice, e, f., vz Spenčica (3. dod.).

327554   Šešetka Svazek: 7 Strana: 0842
Šešetka, y, f. = chudobka květina. Val. Vck.

327555   Šešétko Svazek: 8 Strana: 0403
Šešétko, vz Sirotka (3. dod.).

327556   Šešibati Svazek: 3 Strana: 0862
Šešibati = sešubati. Šd.

327557   Šešim Svazek: 7 Strana: 0842
Šešim, ě, f., míst jm. Km. 1886. 28.

327558   Šešina Svazek: 3 Strana: 0862
Šešina, y, f. = kštice, vlasy na hlavé. Na Slov.

327559   Šešina Svazek: 8 Strana: 0403
Šešina, y, f. = šašina, rákosí. Slov. Kal. S. 175.

327560   Šešívka Svazek: 7 Strana: 0670
Šešívka, y, f. = sešívání. Šd.

327561   Šeška Svazek: 7 Strana: 0842
Šeška, y, f. = šiška, knedlík. Na Hané. Sbtk.

327562   Šešmík Svazek: 3 Strana: 0862
Šešmík, a, m., čemín, jasmín obecný, jasmínům officinale, der Jasmin. Rstp. 1038.

327563   Šešmíkový Svazek: 3 Strana: 0862
Šešmíkový lýkovec, daphne jasminea. Rostl. I. 248. a.

327564   Šešolka Svazek: 3 Strana: 0862
Šešolka, y, f., vz Šešule.

327565   Šešovice Svazek: 3 Strana: 0862
Šešovice, dle Budějovice, zašlá ves u Olšan u Prahy. Vz Tk. II. 279., III. 73. — Š. = čočovice, die Linse. Slov.

327566   Šeštarka Svazek: 3 Strana: 0860
Šeštarka, y, f. = šesterojazyčná bible. Šd. Hexapla. Hý.

327567   Šešule Svazek: 3 Strana: 0862
Šešule, e, šešulka, šešolka, šešulina, šešelina, šešulička, šešulinka, y, f. = luština stroucí, die Hülse. Kom. — Šešulka — dva suché plodolisty jsou vzájemně srostlé a prostora vnitřní je tenkou stěnou ve dvě pouzdra rozdělená; u řípy, fialy noční a rostlin řeřichovitých; je-li šešulka tak dlouhá jako široká nebo nejvíce; dvakrát delší než je široká, málosemenná, slove šešulinka, u ko- košky. Das Bälglein. Vz Schd. II. 211., Kk. 57., 58. Hešule, šešulka -— plod o dvou ná- stěnných semenicích, mezi nimiž obyčejně blánovitá přihrádka roztažena, a od nichž i nahoře rámečkovatě spojených s obou stran jedna chlopeň odpadáva, seliqua, die Schote; šešuHnkou zvláště slove, je-li nanejvýš tři- krát delší než široká, das Schotchen. ČI. Kv. XXVIII. Ct. Rst. 501. — Hešeliny, še- šulinky = okrouhlé skořepky, v nichž bavlna roste, die Kapsel, Hülse. Pref., Byl. 3. — S. jetelové, die Kleesamenköpfe. Puch. — S. žaludová (čepička nebo kalíšek zelený); též čepička lískových ořechů, der Kelch. Vz Plod.

327568   Šešuličný Svazek: 3 Strana: 0863
Šešuličný = šešulinkový.

327569   Šešulina Svazek: 7 Strana: 0842
Šešulina, y, f., vz Luščina. Bern.

327570   Šešulinatina Svazek: 3 Strana: 0863
Šešulinatina, y, f., die Hülsenfrucht, Pk.

327571   Šešulinatý, šešulinovatý Svazek: 3 Strana: 0863
Šešulinatý, šešulinovatý = šešuliny nesoucí. S. rostliny. Rostl.

327572   Šešulinečný Svazek: 3 Strana: 0863
Šešulinečný, Schoten-. S. rostliny. Rostl.

327573   Šešulinkatý Svazek: 3 Strana: 0863
Šešulinkatý. Šešulinkaté rostliny, silicu- losae, schötchentragend. Vz Kk. 214., list. 155.

327574   Šešulinkový Svazek: 3 Strana: 0863
Šešulinkový, Schotchen-. Š. rostliny. Rostl. I. 207. a.

327575   Šešulinovatý Svazek: 3 Strana: 0863
Šešulinovatý = šešulinatý. Jg.

327576   Šešulka Svazek: 7 Strana: 0842
Šešulka = slaměný obal láhví Exc.

327577   Šešulkatvý Svazek: 3 Strana: 0863
Šešulkatvý Š. rostliny, schotentragend. Kk. 66., Rsť. 501.

327578   Šešulovitý Svazek: 3 Strana: 0863
Šešulovitý. Š. rostliny, siliquosae. Kk. 213. — Š., schotenförmig, šešulce podobný, třebas přehrádelc nemající, ku př. tobolka dymnivek. Rst. 501.

327579   Šešur Svazek: 3 Strana: 0863
Šešur, a, m., osob. jm. Tk. I. Gl.

327580   Šešvorec Svazek: 7 Strana: 0842
Šešvorec, rce, m. = zakrnělé ovoce.

327581   Šeta Svazek: 7 Strana: 0842
Šeta, y, m. = šít, 2. Kos., Pk. Čest. 28

327582   Šetějovice Svazek: 3 Strana: 0863
Šetějovice, dle Budějovice, Schetiejowitz, ves u Královic. PL., Tk. I. G25.

327583   2. Šetek Svazek: 3 Strana: 0863
2. Šetek, tka, o == všecek. Na tom stromku bílá šatka, tam je naša láska šetka. Sš. P. 276. Rozmarín zelený šetek potrhán v. Ps. si. 17.

327584   1. Šetek Svazek: 7 Strana: 0842
1. Šetek. Vz Šf. III. 502.

327585   2. Šetek Svazek: 7 Strana: 0842
2. Šetek. Vz List. fil. 1883. 443., Šotek (dod.), Mách. 98.-99.

327586   Šetek Svazek: 9 Strana: 0325
Šetek. O pův. vz Krok 1897. 284.

327587   Šetek Svazek: 10 Strana: 0667
Šetek Ant., řed. a spis., nar. 1850.; Š. Jar., malíř, nar. 1881. Sr. Ott.

327588   1. Šetek, šotek Svazek: 3 Strana: 0863
1. Šetek, šotek, tka, m. = duch domovní, hospodáříček, skřítek, Místek, der Hausgott, Kobold. Ros. š-tek = stařeček. Sb. Dějiny středověké 1. 302. Byli to zemřelí předkové, jež (jak arejští tak i) slovanští národové zbožňovali, poety a oběti konajíce jim, aby potomky své a jejich hospodářství chránili a opatrovali. Domácí, rodinní bůžkové tito známi jsou pode jménem: Děd (cf. litev. didis - veliký t. j. muž veliký, otec v po- měru k malým dětem), Šetek (Šotek = staře- ček), Hospodářík (= otec, vládyka), Bozík, Domovoj, Chozjain (téhož významu jako Hospodářík). Obrazy jich měly místo své nad velkým stolem, nad nímžto podnes ven- kované zavěšené mají obrazy svatých (ikony), lb. (Hý.). Má š-ka = vše se mu daří Us., Č. Podobizny skřetkův a šotkův u Čechů pohanských v obydlí na nejpřednějším místě byly, jako nyní u lidu venkovského obrazy svatých na stěně v koutě za stolem visí. Věřilo se o nich, že dům a obyvatele jeho od zlého chrání. Koř. Cf. Rkk. 7., 8., 11. a j. V MV. nepravá glossa, Pa. Má šetka. V-- Šťastný. Lb.

327589   Šetelík Svazek: 3 Strana: 0863
Šetelík, a, m., osob. jm.

327590   Šetelík Svazek: 10 Strana: 0419
Šetelík Ant., Jarosl. Sr. Tob. 218.

327591   Šeteliti Svazek: 3 Strana: 0863
Šeteliti, il, en, ení = bebtati. Ms. pr. pr.

327592   Šeteliti Svazek: 7 Strana: 0842
Šeteliti. Majíce za to, že jsú nepřietelé, jim jsme zčelili a oni proti nám š-li. Arch. VIII. 135.

327593   Šeteliti se Svazek: 10 Strana: 0419
Šeteliti se, insanire. 1527. Mus. 1905. 434.

327594   Šetelka Svazek: 3 Strana: 0863
Šetelka, y, f., Schetelka, samota u Libně. PL.

327595   Šetelný Svazek: 7 Strana: 0842
Šetelný = starý; zpozdilý. Vz Matloka. Krnd. 70. b., 85. Cf. Šetiti.

327596   -šeti Svazek: 9 Strana: 0325
-šeti, příp. inft. perft. u J. Kollára. Aniž lituji věk svůj ztrávivšeti. Sl. dc. r. 1832. zn 323. Vz Gb. H. ml. III. 2. 78.

327597   Šetiti Svazek: 7 Strana: 0842
Šetiti. Mkl. Etym. 338. b.

327598   Šetka Svazek: 7 Strana: 0842
Šetka, y, f. = druh sladkých hrušek. Mor. Brt.

327599   Šetka Svazek: 10 Strana: 0667
Šetka, y, f. = druh sladkých hrušek. Sr. Brt. Sl.

327600   Šetko Svazek: 8 Strana: 0403
Šetko m. všecko. Slov. Pastr. L. 149.

327601   Šetková Svazek: 7 Strana: 0842
Šetková, é, f. = mor. tanec.

327602   Šetkův Svazek: 7 Strana: 0842
Šetkův Mlýn u Nemysle v Tábor. Dch.

327603   Šetliaka Svazek: 3 Strana: 0863
Šetliaka, v, f., u stavu soukennického a tkadlcovského = tenká kulatá tyčka, jež se klade příčně přes osnovu, aby se netrhala, der Schaft der Tuchmacher. Rohn., HvL, Msk. Má nohy jako š-ky (= tenké). Lis. u Rychli. Hvl.

327604   Šetlík Svazek: 3 Strana: 0863
Šetlík, a, m., osob. jm. Vz S. N.

327605   Šetlík Svazek: 7 Strana: 0842
Šetlík Jos., 1833.—1860., prof. v Brně. Vz. Rk. Sl.

327606   Šetlíková Svazek: 7 Strana: 0842
Šetlíková Bož. (Bož. Lipnická), naroz. 18 3., spisov. Vz Rk. Sl.

327607   Šetľina Svazek: 8 Strana: 0403
Šetľina, y, m., šetľinka = suchý, hubený človek. Laš. Brt. B. I. 394.

327608   Šetlinka Svazek: 7 Strana: 0842
Šetlinka = výhonek keře. Val. Vck., Brt. D. 273.

327609   Šetně Svazek: 7 Strana: 1389
Šetně, ě, f., semilus, zastr. Pršp. 12. 79.

327610   Šetnosť, i, f Svazek: 3 Strana: 0863
Šetnosť, i, f., vz Šítnosť.

327611   Šetný Svazek: 3 Strana: 0863
Šetný, vz Šítný.

327612   Šetrna Svazek: 7 Strana: 0842
Šetrna, y, f. = jm. feny. Mor. Brt.

327613   Šetrně Svazek: 3 Strana: 0864
Šetrně = pozorně, opatrně, aufmerksam, behutsam. Š. s někým zacházeti, Us., okno otevříti. Berg. — S. == uctivě, achtungsvoll, bescheiden. V. Š. k někomu se míti. Ros. — Š. — schránlivě, hospodářsky, schonend, häus- lich, sparsam. Š. s penězi zacházeti. Sych.

327614   Šetrník Svazek: 9 Strana: 0325
Šetrník, a, m. = škoudlík. Sá. Kř. 37.

327615   Šetrnost Svazek: 3 Strana: 0864
Šetrnost, i, f. = opatrnost, pozornosť. die Vorsichtigkeit, Aufmerksamkeit, Acht- samkeit. Kladeným-li ohněm čili nešetrností. V. Nešetrností prach se zapálil. Har. — Š. = starosť, die Sorgfalt. Míti něco v bedlivé šetrnosti. Papr. Žáci užitečné ptactvo v š-ti míti se učí; lépe: žáci užitečného ptactva šetřiti se učí n. žáci tomu se učí, aby uži- tečného ptactva šetřili. Vst. — Š. = ucti- vost, die Achtung, Hochschätzung, Ehrer- bietung, Bescheidenheit. Š. všelikou proka- zovati. V š-sti něčeho žádati Ros. Š. k němu pronášel, Kom., měl. Dch. Š. k někomu za- chovati. Apol. Tak aby se jiní v š-sti měli. (1650.). Er. — Š. = zachovávání, die Be- obachtung. Š. práva. V. — Š. = sporota, die Schonung, Sparsamkeit, Häuslichkeit. Přílišná š. blíží se k lakomství. Sych. Š. jistý výdělek. Č. Š. nad bohactví. Pk. — Strany přísloví vz: Dobrý, Duchna, Groš, Haléř, Hnojíček Hody, Hospodařiti, Hospo- dářství, Hra, Hráč, Huba, Chléb, Karta, Kiín, Kolo, Kráva, Krok, Louka, Málo, Már- nosť, Martinek, Maso, Medvědí, Měšec, Míra, Moc, Moudrý, Natahovati se, Pěšky, Plýt- vati s čím, Přáti si, Příliš, Řemen, Scho- vaný, Střecha, Studnice, Svrchnice, Šetřiti, Šiti, Tele, Ústa, Utráceti, Vrabec, Vůz, Vy- hrání, Záloha, Zítra, Zub, Žeň.

327616   Šetrnosť Svazek: 7 Strana: 0842
Šetrnosť. Cf. Sdl. Hr. I. 226., IV. 260.

327617   Šetrný Svazek: 3 Strana: 0864
Šetrný = opatrný, moudrý, pozorný, vor- sichtig, behutsam, aufmerksam, einsichtig. V. Š. zacházení s čím. — Š. = poslušný, zření mající, achtsam, beobachtend, folgsam. čeho: práva, voják šetrný kázně. V. Že veleapoštolé Jan, Jakob, Petr zákona toho pilně š-ni jsou. Sš. II. 18. Šetrn býti pilné modlitby. Sš. II. 309. (Hý.). — Š. = uctivý, ehrerbietig, bescheiden, achtend, achtungs- voll. Služebná a šetrná žádosť, Apol., úcti- vosť. V. S. úcta; Š-nou mlčelivosť zacho- vati. Dch. — Š. = spořivý, schránlivý, spar- sam, wirtschaftlich, häuslich, schonend. Jg. Š. hospodář, hospodyně. Sych. Ona je velmi nešetrná. Ros. Strany pořekadel vz Lub, Masť, Mlýn, Oko.

327618   Šetrný Svazek: 7 Strana: 0842
Šetrný = uctivý. Řeč jeho nebyla š-ná ani mírná. Pal. Dj. III. 3. 77. (79.).

327619   Šetřba Svazek: 10 Strana: 0419
Šetřba, y, f. = šetření. Š. zemřelých. Msn. II. 127., Od. 115., 246.

327620   Šetření Svazek: 3 Strana: 0863
Šetření, n. = pozor, die Betrachtung, Wahrnehmung, Acht. Pilné š. něčeho. V. — Š. = zřetel, die Rücksichtnahme, Schonung. Š. osob při volení. Har. — Š. = pečování, opatrování, die Pflege. Ros. — Š. = zacho- vávání, die Beobachtung. Š. zákona. — Š. = vážení, die Hochachtung, Schätzung. Kom. — Š. = spoření, die Schonung. Š. šatů. Dáti se do š. Dch., Jg. Šetřič, e, m., der Aufseher. V.

327621   Šetříce Svazek: 7 Strana: 0842
Šetříce, Conservationsbrille. Exc.

327622   Šetřil Svazek: 3 Strana: 0863
Šetřil, a, m., der Sparmeister. Us. Dch. Vz Šetřič. — Š., osob. jm.

327623   Šetřilka Svazek: 10 Strana: 0419
Šetřilka, y, f. = žena spořivá, Rais. Lep. 153.

327624   Šetřitel Svazek: 3 Strana: 0863
Šetřitel, e, m. = pozorovatel, važitel, spo- řitel, der Beobachter, Pfleger, Schoner, Sparer, Schätzer.

327625   Šetřitelka, y, šetřitelkyně Svazek: 3 Strana: 0863
Šetřitelka, y, šetřitelkyně, ě, f., die Beobachterin, Pflegerin, Schonerin atd.

327626   Šetřiti Svazek: 3 Strana: 0863
Šetřiti, šetři, tře (íc), il, en, ín, ení; še- třívati = pozorovati, hleděti, číhati, wahr- nehmen, Achtung geben, beobachten, auf- merken. Acht haben, aufpassen ; ohled, zření, zřetel míti, Rücksicht haben, R. nehmen, in Acht haben; dbáti, pečovati, starati se, hle- děti, opatrovati, sorgen, besorgen, pflegen, bedacht sein, bedenken; zachovávati, konati, beobachten, nachkommen; vážiti si, achten, schätzen ; spořiti, schonen, verschonen; se — na pozoru se míti, šetřiti se, sich in Acht nehmen, sich schonen. Jg. — abs. Šetřili, k čemu se která hvězda strojila (pozoro- vali). Kom. Šetř, bude-li kůň ze sebe chří- pím vozhry metati. Db. Kdo š. chce, od úst začíti musí. Vz Šetrnost'. Lb. Schrána dílo přemáhá; kdo šetří, ten má (spoří). C. — co špatně m. čeho. Šetřil to, kam ona chodí = pozoroval. Klda. 94. Hlavně ve smyslu dbát; hleděti, pečovati, starati se, vážiti si, šetřiti a p. Cf. Š. čeho. Os., Brs. 2. vyd. 241. Zde třeba š. určitosť a správnosť šp. m.: urči- tosti a správnosti. Km. — čeho, koho (gt). Který jiných šetří (pozoruje) a je vy- slýchá; Místa a času š. V. Š. i nepřátel; slušnosti více než přísnosti š. Kom. Š. dítěte, Br., svého zdraví. Kom. S. prospechu, šatů, slušnosti (ji zachovávati). D. Š. rozkazu (uposlechnouti), pravdy. Us. Pořádku ve knize š. Bž. On šetří své doby; On dobře šetrí zisku obce. Dch. Kteréž (vypravování) by také časosledu potud šetřilo, pokud ...; Všady úmyslů božích š. přijde; I nám času a doby š. náleží ve věcech bohoslužebných. Sš. L. 5., 99., 197. (Hý.). Šetř pravdy a spra- vedlnosti. Dač. I. 1. Nešetřila ani soli ani pepře (kárajíc). Šml. Šetříce okolností. J. tr. Času š-ti za největší prozřetelnost' se po- kládá. Jir. Anth. 353. Nemoudrý jest, kdo člověkem býti chtěje zevnitřních ozdob člo- věka více než podstaty šetří; Přirození pilně šetří času každé věci příslušného; 8. zdraví; Veždy užitku raději moudří sobě než chuti šetří. Kom. Šetřil jich, kam jíti clíti. Bart. Š. Havla pro Šavla (vážiti si) Prov. Čeho je nejvíc, toho šetř. Prov. Š. něčeho jako oka v hlavě (jako červeného vejce). Us. — nač. Aby nešetřil (nehleděl) toliko na to. V., Pref., Rokyc. Na to š. mají, aby . . . 1618. Protož mohu netoliko na to š., co soud světský vynáší, ale i co vaše svědomí jistí. Ski. V. 129. Ni tak na slova jako na smysl šetřiti se má. Štr. — čeho při kom, při čem (kdy); při jiných Kram. Při bylinách rozdílu krajin šetřiti. Byl. Při každé příle- žitosti třeba slušnosti šetřiti. Ml. Š. něčeho při osobách. Er. — čeho kde (kdy): ňa cestě. Har. Mají pilně šetřiti na kompasech (pozorovati). Vys. Obřadů těch se posud v církvi při posvěcování šetří. Sš. Aby v užívání přísloví šetřil, čeho předkové užívali. Mus. Šetřiti něčeho v církvi. Br. V demokratu urozenosti se nešetří. Har. Ač na těch místech více smyslu než slov šetří se. Sš. Mt. 193. — čeho jak: ne- moci se vší pilností. Smrž. Kdo nešetří, když má vnnoho, z mála nedovede toho. Dch. Setři od desíti k pěti, od pěti k čty- řem, od čtyř na nic Vz Marnotratný. Lb. — sobě koho. On ho sobě velice šetří (váží). Ros. Jakž to sobě vrchnosti šetříte? Drsk. — se. Nešetřil se, teď si poleží. Us. Dch. — se čeho. Nevěda o štíru a jeho se nešetřiv. Ler. Šetř se hluku. Kom. Lb. 112. — Br. — se před kým: před nepřátely svými. Reš. Před dětmi svými se šetř. Br. — Plk. — se od čeho. Zlob. — aby. Š., aby ulice nebyly zanečištěné. Har. Šetř toho, aby kůň, který krtice má, jinde stával. Db. — s inft. Múdrý člověk nešetří (nedbá) Bohu se líbit řečí pěknú. Tkad. — čím kde. Ručičkou na kompasu š., kde míry padají (pozorovati na měřickéin nástroji). V. — že. Šetřil sem, že takové ryby nikde býti nemohou. Ler.

327627   Šetřiti Svazek: 7 Strana: 0842
Šetřiti. Mkl. Etym. 337. b. — abs. Kdo šetří, má za tři. Us. Kšť., Bf., Bda. Šetříce (pozorujíce), co se děje. BR. II. 130. b. — čeho: spravnosti mluvnické, KB. 1., po- koje, Pal., mdlých, BR. II. 40., 523. b., práv duchovních. Krnd. 149. Kdo větrů šetří, nebude síti a kdo oblaků, nebude žíti. Us. — čeho kdy. Při vysvětlování písem sv. pilně toho šetříno býti má, jak . . BR. II. 76. b. — nač. Ale mnozí nechtie na to š. (dbáti), Krnd 5. Čím jsem na ně víc šetřil (je pozoroval). Kom. Lab. 47. — čeho proč. Pro dolíčení stálosti první víry ani sebe nešetří. Sš. II. 11. — na čem: na sobě. Hrts. — se. Šetřte se (hleďte se, pozorujte). BR. II. 179. a.

327628   Šetřiti Svazek: 10 Strana: 0389
Šetřiti.

327629   Šetřiti Svazek: 10 Strana: 0419
Šetřiti. Setři, abys' ušetřil, ne abys' rozházel. Litom. 73.

327630   Šetřiti co Svazek: 7 Strana: 1389
Šetřiti co = pozorovati. 1775. Mus. 1893. 251.

327631   Šetřiti nač Svazek: 9 Strana: 0325
Šetřiti nač. Šetříce na to, že... (při- hlížejíce k tomu). 1630. List. 74.

327632   Šetřivosť Svazek: 3 Strana: 0864
Šetřivosť, i, f., der Sparsinn, Hang zum Sparen. Jg., Dch., D.

327633   Šetřivý Svazek: 3 Strana: 0864
Šetřivý = schránlivý, schonend, sparsam. D.

327634   Šetý Svazek: 10 Strana: 0419
Šetý věk, provecta aetas, pokročilý vSk. Bib. ol. Gen. 18. 11.

327635   Šeu Svazek: 3 Strana: 0864
Šeu = šev, ve vých. Čech.; šeučík a p. Kb., Kd.

327636   Šeucovská Svazek: 8 Strana: 0403
Šeucovská, é, f. = čes. tanec u Nimburka, Vz NZ. III. 502., 507., Tanec čes. (3. dod.).

327637   Šev Svazek: 3 Strana: 0864
Šev, švu(vz E), švík, u, švíček, čku, m. steh, der Stich, Nadelstich. Šev, strsl. sbvb, sutura = šbv + b. Mkl. B. 15., 17. Udělejte mi několik švů. Š. spodní, vrchní, D., krejčovský, Us., přední, prostřední, zadní; š. anglický, obvázaný, tlustý, tenký, dvojnásobný udělati, spojovací, podševní, žlábkový (Hohlnaht), křížový, postranní. Vz Steh. Šp. — Š. = místo, kde dvě částky jehlou a nití ji. jiným způsobem spojeny jsou, die Naht, Š. dvojitý n. dvojnásobný, Doppel-, anglický, patní, Fer- sen-, vypouklý, Hoch-, dutý, Hohl-, svrchní, Ober-, obrubní, Saum-, Šp., prostřední, vý- pustkový, spojovací, francouzský, ramenný, na rukávu, rovný, šikmý, klínový, plochý, tlustý, tenký. Š. a Ž. Krejčí šije, ale aby švy patrný nebyly. Kom. Š. se párá. D. Us. Bez švu; š. na plocho žehliti, š. rozžehliti, š. přes sebe žehliti; po švu párati; š. ště- povaný, úzký, široký, okrouhlý; š. vykle- pati, dělati. Šp. Nepáře se mu po švu — po vrubu (nedaří se mu po jeho vůli; vz Neštěstí, Nešťastný). Č., Lb. — Š. v chirurgii, die Naht. Š. hrázový, Damm-, stehový, Stepp-, roubíkový, Zapfen-, střevný, Darm-, hřebe- nový, Kamm-, odpínavý, Entspannungs-, ko- runový, Kronen-, štěrbiny víčkové, smyč- kový, Schnür-, měchýřový, Blasen-, paste- linohrázový, proctoperinaeoraphia, záhlavný, Lambda-, věnčitý, Kranz-, pochvy, colpora- phia, hrázopochvový, episioelytroraphia, ší- pový, Pfeil-. Nz. lk. Š. rány. Us. Švy na lebu hlavy. V. Š. = jizva, která zbývá, když rána se zahojila. Šd. — Š. v rostlinství = brázdička na povrchu plodu, kde jednou plod pukne. Rostl. Š. = pruh, někdy žláb- kovitý, jindy naopak vyvýšený, na tobolce nebo na prášníku, ve kterém se roztržení a tím pukáni děje, sutura, die Naht. Čl. Kv. XXVIII. Š = žlábek n. brázda, řidčeji vy- výšená prouha znamenající srostnutí dvou dílů sousedních anebo krajů dílu zavřeného, často toliko místo, kde později se rozdělují n. štěrbinou pukají, jak to na plodech a práš- níkách. Na každém vorečku rozeznává se šev břišní, semenonosný, satura ventralis, seminifera, Bauch-, samentragende Naht, udělaný vehnutými kraji a vždycky obrá- cený k ose květové, a obyč. vnitř semena nese; šev zadní, satura dorsalis, die Rücken- naht, udělaný žilou prostřední listu plodního a vždycky odvrácený od osy květové; š. stěnný, satura parietalis, die Wandnaht, š. na obvodu mezi jednotlivými listy plodnými, když jich plod více má; š. pazový, vz Paz.

327638   Šev Svazek: 7 Strana: 0842
Šev. Mkl. Etym. 339. a., Boh. 50. Satura (ku konci) oprav v: sutura. Již se přátel- ství mezi nimi po švích páralo. Bart. 187. Pokraje vnitřní, kterými krovky vespolek se dotýkají, skládají tak zvaný šev. Kk. Br. 6. Š. na odlitcích sádrových spojenými klínky kadlubu udělaný. — Š. v chirurgii. Š. běžící, fortlaufende Naht, břišní, Bauch-, chobotový, buchtig, hrázový, Perinaeora- phie, na kostech lebních, královský, könig- lich, nekrvavý, obláčkový, suchý, zlatý, čelní, sutura frontalis, deskovitý, s. squa- mosa, klínočelní, s. sphenofrontalis, klíno- řítičný, s. sphenoethmoidalis, klínoskalní, s. sphenopetrosa, klínošupinový, s spheno- squamosa, klínotemenní, s. sphenoparietalis, lambdovitý, s. lambdoidea, lbový, syno- stosis, š. obvinutý, sutura circumvoluta, povrchní, s. superficialis, roubíkový, če- pový, s. clavata, skalnošupinový, s. petroso- squamosa, soscový, mastoidea, šípovitý, s. sagittalis, šlachový, Sehnennaht, temeno- soscový, s. parietomastoidea, týlososcový, s. occipitomastoidea, uzlovitý, s. nodosa, uzlovitý přetrhovaný, s. nodosa intercisa, věnčitý, s. coronalis, kožišnický, ununter- brochene Kürschnernaht, osmičkový, Achter-, schodovitý, Etagen-, svorkový, Klammer-, vazový, Bänder-, závorový či skřipcový, Klammernaht. Ktt. exc. Cf. Slov. zdrav. 453.

327639   Šev Svazek: 8 Strana: 0403
Šev. Vz Mlíti (3. dod.).

327640   Šev Svazek: 10 Strana: 0419
Šev, švu, m. = jizva. Na líci měl š. Val. Čes. 1. XI. 91. — Š. patrový, staphylora- phia, Uranoplastik. Ktt.

327641   Ševc Svazek: 3 Strana: 0865
Ševc = švec. Us. místy. Sd.

327642   Ševcárna Svazek: 9 Strana: 0325
Ševcárna, y, f. = dílna ševců. Nár. list. 1898. č. 227.

327643   Ševcena Svazek: 7 Strana: 0843
Ševcena, y, f. = ševcová. Mor. Brt. D 147.

327644   Ševcířský Svazek: 8 Strana: 0403
Ševcířský. Š. káď. 1664. Věst. op. 1894. 44.

327645   Ševcová Svazek: 3 Strana: 0865
Ševcová, é, f., die Schusterin. Příp. -ov?. Mkl. B. 231.

327646   Ševcovati Svazek: 3 Strana: 0865
Ševcovati = ševcem býti, schustern. Us.

327647   Ševcovati Svazek: 8 Strana: 0403
Ševcovati. Věst. op. 1892. 46.

327648   Ševcovina Svazek: 3 Strana: 0865
Ševcovina, y, f., das Schusterhandwerk. Us. Šd., Škd. Půjde na š-nu. Us. Šd.

327649   Ševcovina Svazek: 8 Strana: 0403
Ševcovina (slov., val.) = ostřeš (Podluží), škrach, švec, acerina vulgaris, ryba, Brt. B. II. 497.

327650   Ševcovka Svazek: 7 Strana: 0843
Ševcovka, y, f. = ševcová. Š. pere, švec se jí směje. Brt. v Km. 1886. 636.

327651   Ševcovna Svazek: 3 Strana: 0865
Ševcovna, y, f., die Schusterwerkstatt. Kom. J. 506.

327652   Ševcovská Svazek: 10 Strana: 0419
Ševcovská, tanec. Vz Brt. P. n. 950.

327653   Ševcovský Svazek: 3 Strana: 0865
Ševcovský, Schuster-. S-ské černidlo, špice, V., řemeslo, Br., tovaryš, knejp, D., jehla, Jg., plátno. Us. Ševcovské šidlo, práce, učeník, (prtě, ševčík), krám, šev, cvok, smola. hin. Ševcovská ulice v Praze. Tk. II. 187. Š. maz, der Schusterkleber. Dch. I vystavili jsú před nás cechmistry s jinými mistry š-ského řemesla; Úmysl má do cechu š-ského sě vkúpiti podlé obyčeje a zvyklosti téhož cechu; Potom na řemeslo ševcovské jest dán. NB. Tč. 231., 277., 278. Dělati ševcovskou. U Olom. Sd.

327654   Ševcovsky Svazek: 7 Strana: 0843
Ševcovsky. Po š-sky po ledě jezditi (čapíce a ševce napodobujíce). Mor. Brt.

327655   Ševcovský Svazek: 7 Strana: 1389
Ševcovský tolar = čtyrák (mince, 4 kr ). Us.

327656   Ševcovský Svazek: 8 Strana: 0403
Ševcovský. Š. cech v Náchodě. Vz Hrš. Nách. I. 478.

327657   Ševcovský Svazek: 8 Strana: 0578
Ševcovský tanec. Vz Čes. 1. VI. 232.

327658   Ševcovský Svazek: 9 Strana: 0325
Ševcovský. Š. nářadí a nástroje na Slov.: alcne, brandzól, cvaky, čiriš, dratva, fornom, hoval, ihly, kantsec, kladívka, klečtekel, klema, kliešte, klince, knajp, krajačka, lást- cigel, lástne, obces, obcigel, ompos, pangel, ponscogle, poťah, rajpán, rám s fislou, rašple, smola, šidlá, štětiny, vahan, valpřety, vir- šnajdr, viršteltlačiar, zdrhadlo. Vz jednotlivá slova a Sbor. slov. III. 32.

327659   Ševcovství Svazek: 3 Strana: 0865
Ševcovství, n. = ševcovské řemeslo, das Schusterhandwerk. V. Vz více v S. N.

327660   Ševcula Svazek: 7 Strana: 0843
Ševcula = ševcová. Brt. D. 147.

327661   Ševcův Svazek: 3 Strana: 0865
Ševcův, -ova, ovo, dem Schuster gehörig. Us.

327662   Ševcův Svazek: 7 Strana: 0843
Ševcův. Kovalova kobyla a š-va roba najvěc se boskem nachoďú. Us. Brt.

327663   Ševcůvka Svazek: 8 Strana: 0403
Ševcůvka, y, f. = ševcová. Záp. Mor. Brt, D. II. 395.

327664   Ševčák Svazek: 3 Strana: 0865
Ševčák, a, m., osob. jm. Sd.

327665   Ševče Svazek: 7 Strana: 0843
Ševče, ete, n. = ševcovo dítě. Us. Stč.

327666   Ševčena Svazek: 3 Strana: 0865
Ševčena, y, f. = ševcová. Na mor. Zlín- sku. Brt.

327667   Ševčic Svazek: 9 Strana: 0462
Ševčic, e, m. = ševcovský tovaryš. 1422. Mšín. 13

327668   Ševčice Svazek: 3 Strana: 0865
Ševčice, e, f. = ševcová (s příhanou). D.

327669   Ševčička Svazek: 3 Strana: 0865
Ševčička, y, f. = ševcová. Šla š. žalovač na svého Ševčíka, že jí nechtěl botň šic. Sš. P. 703.

327670   Ševčík Svazek: 3 Strana: 0865
Ševčík, a, m. = špatný švec; učenník ševcovský, der Schusterjunge. — Š. = ryba, lín, der Schusterkarpfen. Šm. Us. u Jič. — Š.,osob. jm.

327671   Ševčík Svazek: 7 Strana: 0843
Ševčík, a, m. = sýkora, parukářka. Šír. Pt.

327672   Ševčík Svazek: 9 Strana: 0325
Ševčík, a, m., ryba. Vz Ježdík.

327673   Ševčík Svazek: 10 Strana: 0419
Ševčík Otak.. hud. sklad, nar. 1852. Sr. Zl. Pr. XXI. l60. (168. ?) — Š. Fr., math., spis., 1824. —1896. Ott. XXIV. 594. až 595.

327674   Ševčíková Svazek: 3 Strana: 0865
Ševčíková, é, f., samota ve Vinohradskú u Prahy.

327675   Ševčina Svazek: 3 Strana: 0865
Ševčina, y, f., die Schusterei. Š-nou smr- děti. D., Sm.

327676   Ševčina Svazek: 7 Strana: 0843
Ševčina = ševcová žena n. dcera, u Úboče; ševcovský učeň. U Domažl. Rgl.

327677   Ševčírna Svazek: 7 Strana: 0843
Ševčírna, y, f. = ševcovna. Šd.

327678   Ševčiti Svazek: 3 Strana: 0865
Ševčiti, il, en, ení, schustern. D.

327679   Ševecký Svazek: 7 Strana: 0843
Ševecký = švecký, ševcovský. Kn. těš 1633. Mor. Brt. D.

327680   Ševel Svazek: 3 Strana: 0865
Ševel, u, m., das Lispeln, Gelispel. Šml., Dch., Kšá. S. 89.

327681   Ševel Svazek: 7 Strana: 0843
Ševel listí, Vrch., ptactva. Šml. Nastal v síni š. Hlk. — Čch.

327682   Ševelení, n Svazek: 3 Strana: 0865
Ševelení, n., z rus. = trhání nervů, die Zuckung. Ja. Š. a třesení údův. Rostl. Uvedl ho do š. podobného vlnám mořským. Pal., D.

327683   Ševeliti Svazek: 3 Strana: 0865
Ševeliti, šebeliti, il, en, ení; ševelívati, šebelívati = hýbati, potřásati, bewegen, rüt- teln, auflockern. Jg., Bzd. — co: peřiny (muchlati, cuchati). Us. — se kde. Dítě se ševelí v posteli (vrtí se, hází sebou). Us. (Turn.). — čím: listím = šelestiti. Č.

327684   Ševeliti Svazek: 7 Strana: 0843
Ševeliti, lispeln. Rtů ladné vlny svůdně š-lí. Čch. Bs. 77.

327685   Ševeliti Svazek: 8 Strana: 0403
Ševeliti = hýbati. — čím jak. Pes ra- dostně š-lil chvostem. Phľd. XII. 275.

327686   Ševelivě Svazek: 10 Strana: 0419
Ševelivě. Z buku kanuly krůpěje š. do trávy. Rais. Dom. (Zvon III. 8. ).

327687   Ševelivý Svazek: 3 Strana: 0865
Ševelivý, lispelnd.

327688   Ševelný Svazek: 7 Strana: 0843
Ševelný = ševelivý. Čch. Petrkl. 3t.

327689   Šever Svazek: 7 Strana: 0843
Šever. Mkl. Etym. 339. a.

327690   Šever, seber Svazek: 3 Strana: 0865
Šever, seber, u, m. = pošik, křivosť, šour, die Quere, Schiefe, Krümme. Z něm., vz Mz. 322. Severem jíti (šourem, šikou, šej- drem, šikmo, o opilém). Koule jde jako na š-u. Saně šly š-em, saně vzaly š-rem (smekly se s cesty). Us. Cf. Šejdr. Jde to šeberem (nedaří se to). D. Pohleď, jak jde š-rem, čtyřmi cestami. Vz Opilství. Č.

327691   Ševerom Svazek: 7 Strana: 0843
Ševerom = ševerem. Vz Šever. Slov. Rr. Sb.

327692   Ševětín Svazek: 3 Strana: 0865
Ševětín, a, m., Schewetin, ves u Lom- nice v Buděj. PL. Vz S. N.

327693   Ševětinsko Svazek: 3 Strana: 0865
Ševětinsko, a, n., ves v Pracheňsku. Tk. L 87.

327694   Ševětinský Svazek: 10 Strana: 0419
Ševětinský = Chadt Jan, spis.

327695   Ševina Svazek: 7 Strana: 0843
Ševina, y, f., sutorium, zastr. Veleš.

327696   Ševka Svazek: 7 Strana: 0843
Ševka, y, f. = ševkyně. — Š. = šicí stroj, Nähmaschine. Slov. N. Hlsk. XIV. 136, ZObz. XXIII. 134. Šiju na ševke. Phľd. III. 553.

327697   Ševka Svazek: 10 Strana: 0419
Ševka, y, f. = ševkyně, šička. Phľd. XXIV. 431.

327698   Ševkyně Svazek: 3 Strana: 0865
Ševkyně, ě, f. = švadlena, die Nähterin. Slov. Dbš. 162., Bern.

327699   Ševkyně Svazek: 8 Strana: 0403
Ševkyně, ě, f. = švadlena. Phľd. 1894. 442.

327700   Ševlák Svazek: 3 Strana: 0865
Ševlák, u, m. Š. cukrový, sium sisarum, die Zuckerwurzel, rostl. Kk. 198.

327701   Ševlati Svazek: 3 Strana: 0865
Ševlati = šeplati, lispeln, zischeln. Us. u Boskovic.

327702   Ševle Svazek: 3 Strana: 0865
Ševle, e, f., ševlátko, a, n., z němec. Scheibel. Mz. 322. Š. = prsten z tuhé kůže, z plsti atd.. který se dává mezi dve části nástroje atd., aby k sobě lépe přiléhaly, úškrt, kotouč usněný, die Lederscheibe; š. konopná, kovová. Šp.

327703   Ševlík Svazek: 3 Strana: 0865
Ševlík, u, m., filatorium, nástroj ševcov- ský, zastr. Ždk.

327704   Ševloun Svazek: 3 Strana: 0865
Ševloun, a, m., der Lispler. Šm.

327705   Ševluně Svazek: 3 Strana: 0865
Ševluně, ě, f., die Lisplerin. Šm.

327706   Ševna Svazek: 7 Strana: 1389
Ševna, y, f., sutorium, zastr. Pršp. 91. 8.

327707   Ševnatý Svazek: 3 Strana: 0865
Ševnatý, suturatus, benähtet = švy opa- třený ku př. pecka sliv, mandlí. Rst. 501. Cf. Šev.

327708   Ševnice Svazek: 3 Strana: 0865
Ševnice, e, f., sutorium. Lex. vet.

327709   Ševník Svazek: 7 Strana: 0843
Ševník, u, m., Passepoil. Šp. Cf. Paspule (dod.).

327710   Ševníkovati Svazek: 7 Strana: 0843
Ševníkovati, passepoiliren. Šp.

327711   Ševný Svazek: 3 Strana: 0865
Ševný, poševný, suturalis, na švi n. ve švu jsoucí. Š. pukáni = podlé švu, dehis- centia suturalis. Rst. 501. Cf. Šev. — Š., suturatus, -näb.tig. Jedno-, dvou-, tří- atd., mnohoševný, ein-, zwei-, drei-, vielnähtig. Rst. 501.

327712   Ševo Svazek: 7 Strana: 0843
Ševo, a, n. = babské léto. U Klimkovic. Wrch.

327713   Ševrlinka Svazek: 3 Strana: 0865
Ševrlinka, y, f. = pomluva, die Nach- rede. Ex auct. ant.

327714   Ševstvo Svazek: 10 Strana: 0419
Ševstvo, a, n., sutoria (ars). Rozk. P. 1542. Sr. Ševcovství.

327715   Šéza Svazek: 7 Strana: 0843
Šéza, y, f., chaise, druh kočáru. Kmk. I. 329.

327716   Šéza Svazek: 8 Strana: 0403
Šéza, y, f. Když jdou ženy z města z trhu a prší, slečou šorc (spodnici) a hodí na hlavu přes koš (a to je š.). Duf. 206.

327717   Šhromažd'ovatelka, y, shromažďova- telkyně Svazek: 3 Strana: 0333
Šhromažd'ovatelka, y, shromažďova- telkyně, ě, f., die Sammlerin. D.

327718   Šhronta Svazek: 7 Strana: 0854
Šhronta, y, m. a. f. = nemotora, kdo obuví nemotorně hřmotí. Mor. Knrz.

327719   1. -ši Svazek: 3 Strana: 0865
1. -ši = přípona přechodníku minul. času rodu žen. a středního: nes, nesši; byv, byvši; ved, vedši. Vz Přechodník.

327720   2. -ši Svazek: 3 Strana: 0865
2. -ši, osob. přípona m. -si. če mútiši vodu? LS. v. 1. Slavoji bratře! kdaz hada potřieti chceši. Rkk. 10.

327721   -ší Svazek: 3 Strana: 0866
-ší — přípona komparativu (dříve -jí, vz toto); před ní se h v ž, ch v š rozlišují: tuhý — tužší, hluchý — hlušší, mladý — mladší. — Dvouslabičný kompar. tvořený touto příponou má kmenovou slabiku krát- kou: další, užší, bližší. Mk. -ší na Mor. přípona v komparativě příslovcí m. -ji: sil- nější (silněji) táhnouti, rozumnější (rozum- něji) mluviti; ale v různořečí žďárském a na mor. Drahansku (Hý.) jako v Čechách: silněji táhnout'. Šb. Vz Komparativ. — 2. Přípona adjektiv utvořených z příslovcí: Někdejší, nynější, onehdejší, tehdejší, vče- rejší, vedlejší, zdejší, zítřejší. Mkl. B. 341.

327722   2. Ši Svazek: 3 Strana: 0870
2. Šik, u, m., šika, y, f. (zastr.), ve frasi: šikem, šikou — na příč, quer, schräg. Sikou pohleděti, D., orati, Puch.; Trám nahnouti n. šikem přiseknouti, Nz.; šikem choditi, Knst., hleděti. Bern. Trochu dáleji šikem o tři kročeje. Ms. 1604. Šikou proti skalám. Ib.

327723   -ši Svazek: 7 Strana: 0843
-ši koncov. kompar. Vz Gb. Ml. I. 55. nn. — Brt. D. 153., 154. -ší : lonší = loňský, prvší = první. Mor. Brt. D. 154. Jinší, zdejší, včerejší. Gb. Ml. I. 63. — Konstantin živší v 1. pol. 16. stol. a psavší zde . . . Šf. III. 181. — Místní jména vyzvukující koncovkou -ší tvoří jm. přídavné jak ? Vz -ří (dod. Brt. D. 153.).

327724   ši Svazek: 8 Strana: 0403
ši- mění se v Brněn, v še-: šedit. Brt. D. II. 161.

327725   -ši Svazek: 8 Strana: 0403
-ši.. Sepsání lidského nepotřebuješi. Arch. XIV. 339. Ač nepochybuješi o kněžství. Ib. 358. Věříši v syna božího. Tu credis in fi- lium Bei. Ib. 367. (Mus. 1896. 369.).

327726   -ší Svazek: 8 Strana: 0403
-ší přípona kompar. Vz List. fil. 1895. 313.

327727   -ši Svazek: 9 Strana: 0325
-ši m -š příp. 2. os. sg. praes Mus. 1896. 230. To prý je chybné, poněvadž stojí v N. zák. z r. 1466.: slyšíš-li a jinde jest omylem. V Arch. (vz -ši v Příspěvcích 403. ) má býti všude: -š-li. List. fil. 1898. 79., Gb. H. ml. III. 2. 12. — Adverbia komparatívná mají koncovku: -si na Hornoostravsku: něskorši, pomalši Lor. 68.

327728   -ší Svazek: 10 Strana: 0419
-ší. Jak užívají této příp. komparativu v Jihočesku. Vz Dšk. Km. 17. — Parti- cipalia: byvší, přišedší, atd. zamítá Šb., jsou prý drsná, neohebná a u starých ne- obyčejná, pročež lépe je opisovati (při- byvši — přibylý). Mš. myslí, že se někdy dobře hodí pro svou stručnosť

327729   -ši v Svazek: 7 Strana: 0843
-ši v přechod. minulém. Gb. Ml. I. 63.

327730   Šial Svazek: 7 Strana: 0843
Šial, u, m. = šálení. Slov. Loos.

327731   Šialenec Svazek: 9 Strana: 0325
Šialenec, n??, m. = hlupák. Slov. Zát. Př. 2lb.

327732   Šialenec Svazek: 10 Strana: 0419
Šialenec, nce, m. = blázen. Phľd. XXIV. 543.

327733   Šialený Svazek: 7 Strana: 0843
Šialený = šílený. Slov. Orl. III. 185.

327734   Šialicí Svazek: 7 Strana: 0843
Šialicí = pošetilý, bláhový. Slov. Bl. Ps. 29.

327735   Šialik Svazek: 10 Strana: 0419
Šialik, u, m. = ? Baranina, samý š., vonela. Phľd. XXIII. 523.

327736   Šialový Svazek: 9 Strana: 0325
Šialový = jedovatý. Š. huba (houba). Slov. Zát. Př. 20b.

327737   Šiaňať Svazek: 7 Strana: 0843
Šiaňať = šanovati, schonen. Slov. Čjk. 126., 99., Phľd. IV. 7.

327738   Šiaňať Svazek: 8 Strana: 0403
Šiaňať. Siaňám pána Boha a ich statečnéj hlavy — hnoj sme vozili (= s odpuštěními. Phľd. 1895. 495.

327739   Šianati Svazek: 10 Strana: 0419
Šianati = šetřiti. Phľd. XXIV. 543., Sbor. slov. VIII. 171.

327740   Šiarkan Svazek: 7 Strana: 0843
Šiarkan, vz Šarkan.

327741   Šiarkan Svazek: 9 Strana: 0325
Šiarkan, u, m. = zlý veter (apoplexia). Slov. Nár. sbor. 1901. 135.

327742   Šiarkanica Svazek: 7 Strana: 0843
Šiarkanica, e, f. = dračice (silná ko- řalka). Slov. Čkžk. III. 58. — Š. = vrch na Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 88.

327743   Šiarkanovo Svazek: 7 Strana: 0843
Šiarkanovo (pleso) v Tatrách. Phľd. IV. 257.

327744   Šiarová Svazek: 9 Strana: 0325
Šiarová, hora v Trenčan, u Podhradí. Sbor. slov. III. 6.

327745   Šiatočky Svazek: 7 Strana: 0843
Šiatočky = šatičky. Slov. Ht. Sl. ml. 244.

327746   Šiatok Svazek: 7 Strana: 0843
Šiatok, tku, m. = ručník. Slov. Ssk.

327747   Šiator Svazek: 7 Strana: 0843
Šiator, vz Šátor. Slov. Koll. Zp. II. 422., NB. Tč. V. 148. a j.

327748   Šiator Svazek: 10 Strana: 0419
Šiator, tru, m. = hospoda. Šli do šiatra na občerstvení. Exc. V I. Přisp. 403. oprav šiatr v šiator.

327749   Šiatr Svazek: 8 Strana: 0403
Šiatr, také — bouda na tržišti. Kúpi šatku pod šiatrom. Phľd. 1896. 626.

327750   Šiatrik Svazek: 7 Strana: 0843
Šiatrik = šátr. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 217.

327751   Šiatriť sa Svazek: 8 Strana: 0403
Šiatriť sa = chrániť sa, šetriť sa. Myjava. Phľd. 1895. 446.

327752   Šib Svazek: 7 Strana: 0843
Šib, u, m. = šibnutí, šlehnutí, Peitschen-, Geisselhieb, m. Slov. Phľd. III. 1. 56., Hdž. Čít. 102.

327753   Šib Svazek: 9 Strana: 0325
Šib, byl rybník u Plzence. Mtc. 1897. 369.

327754   1. Šiba Svazek: 3 Strana: 0866
1. Šiba, y, f. = šejb. Slov.

327755   2. Šiba Svazek: 3 Strana: 0866
2. Šiba, y, m , osob. jm. Šd. — Š., volání na ovce. U Jižné. Vrů.

327756   Šiba Svazek: 7 Strana: 0843
Šiba, y, f. = šibání, šlehání, Geisseln, n. Slov. Bol na šibu odsúdený. N. Hlsk. XII. 275. — Š. = pouliční nevěstka. Vchř.

327757   Šíba Svazek: 8 Strana: 0403
Šíba, y, m., ze Šebastian. Kbrl. Sp. 9.

327758   Šíba Svazek: 9 Strana: 0325
Šíba, y, m. a f. = beran; ovce. Vimperk. Kub. 157.

327759   Šiba Svazek: 10 Strana: 0419
Šiba, y, f. Vybil jednu šibu {{tabuli) na obloku (okně). Kál. Slov. 35. — Š., něco u studny. Mus. slov. VII. 58.

327760   Šibacím Svazek: 3 Strana: 0866
Šibacím krokem tančiti, schleifend. Cf. Šibati. Mor. Tč.

327761   Šibačka Svazek: 3 Strana: 0866
Šibačka, y, m. = šibání, das Schwippen, Peitschen. Bern. — Š. = šmerkus.

327762   Šibačky Svazek: 3 Strana: 0866
Šibačky, pl., f. = laskavec, amarantus, der Amarant. Slb. 253.

327763   Šibačky, pl Svazek: 9 Strana: 0325
Šibačky, pl. f. = mrskání mužských od děvčat o velikonocích. Vz Sbor. slov. III. 131.

327764   Šibačný Svazek: 7 Strana: 0843
Šibačný, peitschend. Vz Púzik (dod.).

327765   Šibák Svazek: 3 Strana: 0866
Šibák, u, m. metla, die Schwippe, Ruthe. Dám ti jednu šibákem = metlou. Us. na mor. Drahansku. Hý. Na š-y, po š-kách choditi v pondělí velikonoční. Vz Šmerkus. Slov. Bern.

327766   Šibak Svazek: 7 Strana: 0843
Šibak = velikonoční šlehačka. Brt. L. N. II. 160. Šibal. Mkl. Etym. 93. b.

327767   Šibák Svazek: 8 Strana: 0403
Šibák = prut. Vrbový š. Mor. Mtc. 1894. 17.

327768   Šibák Svazek: 10 Strana: 0419
Šibák, a, m. = kdo šibe. Čas. mus. V. 23

327769   Šibal Svazek: 3 Strana: 0866
Šibal, a, m. = chytrák, čtverák, der Schlau- kopf, Schalk. Štvaný šibal. D. Přípona -l?. Mkl. B. 96. — Š. = podvodník, der. Be- trüger, Gauner, Halunke. Starý š. V. Šibal chytrostí šálí neopatrné. Kom. K libosti mluviti, lísati se, chytrým šibalům náleží. Kom. Zloděj zloději a šibal š-lu neuškodí. Mus. Lotr šibalem podšitý. Aesop. To je pěkný š.! Us. Dch. To je šibal, jen co svět nese! U Kunv. Msk. Řečník š.,nepravý ža- lobník. V., Kom. — Jg. — Š., osob. jm. Tk. III. 202.

327770   Šibala Svazek: 3 Strana: 0866
Šibala, y, m. = šibal. Mor. Šd.

327771   Šibalec Svazek: 3 Strana: 0866
Šibalec, lce, šibalek, lka, m. = šibal. Kram.

327772   Šibalice Svazek: 7 Strana: 0843
Šibalice, e, f. = šibalka, Betrügerin. Us. Tč.

327773   Šibalina Svazek: 10 Strana: 0419
Šibalina, y, f. Provedl š-nu (šibalství). Zvon III. 501.

327774   Šibaliti Svazek: 3 Strana: 0866
Šibaliti, il, en, ení; šibalívati = šáliti, šiditi, täuschen, betrügen. Bern. Pošli žida do Trantarie, i tam bude š. Us. u Litomš. Dš.

327775   Šibalka Svazek: 3 Strana: 0866
Šibalka, y, f., der Trug. Ty máš v hlavě š-lku, chceš mne podvést, šohajku? Sš. P. 211. — Š. = podvodnice, die Betrügerin. Us. Hý.

327776   Šibalnosť Svazek: 3 Strana: 0866
Šibalnosť, i, f., die Schalkhaftigkeit.

327777   Šibalný Svazek: 3 Strana: 0866
Šibalný = šibalský. Šm.

327778   Šibalovati Svazek: 3 Strana: 0866
Šibalovati = čtveračiti, bewegen, schleu- dern; šiditi, betrügen. Na Slov. Plk.

327779   Šibalský Svazek: 3 Strana: 0866
Šibalský = podvodný, schalkhaft, arg- ljstig, listig, spitzbübisch, betrügerisch. V. Š. podvod, Lom., hospodář. V. Š-ým způ- sobem něco udělati. Us.

327780   Šibalský Svazek: 7 Strana: 0843
Šibalský kousek, Dch., zákon. Chč.

327781   Šibalsky Svazek: 10 Strana: 0419
Šibalsky oči mhouřiti. Kun. Id. 61. Š. něco vyklamati. 1599. Listář. 47.

327782   Šibalství Svazek: 8 Strana: 0403
Šibalství. Vím, že š -stvím vořeš. Kat. Žer. I. 50., II. 99.

327783   Šibalství, -stvo Svazek: 3 Strana: 0866
Šibalství, -stvo, a, n. -podvod, chytrost, čtveráctví zvl. pro zisk, die List, Arglist, Schalkheit, Possen, Betrügerei, der Streich. V. Skrze š. a oklamání; Všechna šibalství mají na jevo vynésti. V. Dopustil se něja- kého š. Mor. Šd. Š. slove politictví. Kom. Š. provésti. Štelc. Nemůže zanechati svého š. D. - Jg., Tk. III. 414. - Š. = secta. ZN.

327784   Šibalstvo Svazek: 7 Strana: 0843
Šibalstvo konati, Let. 233., vystrojiti Dbš. — Š. = kacířstvo. 1424.

327785   Šibalův Svazek: 3 Strana: 0866
Šibalův, -ova, -ovo, dem Schalk, Betrüger gehörig. Chodí v š-vě čubě, er ist ein Schalk, betrüger. Lom.

327786   Šibanec Svazek: 10 Strana: 0419
Šibanec, nce, m. Kýho š-nce si to děvče vzpomnělo! Dšk. Km. 42.

327787   Šibání Svazek: 7 Strana: 0843
Šibání, n., crisamen, zastr. Rozk.

327788   Šibániť Svazek: 7 Strana: 0843
Šibániť = šiditi. Val. Brt. D. 273.

327789   Šibati Svazek: 3 Strana: 0866
Šibati, šubati, šubkati, šibnouti, bnul a bl, ut, utí; šibávati — klátiti, třásti, bewe- gen, schleudern. Ros. Na mor. Drahansku čubati. Hý. — Š., schnell gehen. Na Ostrav. Tč. — kam. Luna v tom za oblak šibne. Vaj. — Na Slov. a na Mor. = švihati, šu- pati, schwippen, peitschen, schlagen. — koho čím: prutem, Šf, metlou (na Mor.). D. A keď plakalo, prutem ho šibala. Dbš. 175. Kráva chvostem tě šibne. Sl. ps. 368. Š. koně bičem. Brt. — komu kam. Šibá mi sněh do tváře. Plk. — se = klátiti se, schwanken, schaukeln. Mat. Beneš.

327790   Šibati Svazek: 7 Strana: 0843
Šibati, virga caedere. Vz Šf. III. 496 , Sb. sl. ps. II. 1. 142., Mkl. Etym. 339. b. — abs. Keď stromčok počína š. (hnáti, vy- rážeti). Slov. ZObz. XXIV. 115. — kam. Keď mu zima bude, šibne do doliny. Vz Čečina. Sl. sp. 59. Vietor šibe sňah do očí. Zátur. — koho čím. Koně bičom. Koll. Ocasem lev sám sebe šibe. Koll. IV. 153. — jak. Koně ostro š. Sl. ps. 380. — kudy. Zajac šibal (uhaněl) hore vrchom. Rr. Sb. — odkud. Hlavy (dračí), z kto- rých strašne plameň šibal. Dbš. Sl. pov. I. 5.

327791   Šibati Svazek: 7 Strana: 1389
Šibati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 293.

327792   Šibati Svazek: 8 Strana: 0403
Šibati. Fúzy ti šibú (se tlačí, počínají růsti). Phľd. 1893. 544. — Š. = klasnovati, ošľahovať, vokolkovať, vyklepávati obilí ze snopů klasím vzhůru postavených hůlkami. Mor. Brt. B. II. 438. — Š. = rychle jíti. Šibla po schodech; Okolo búdky šibla ženská po- stava, Phľd. 1895. 688., 689.

327793   Šibava Svazek: 3 Strana: 0866
Šibava, y, m., osob. jm. Pal.

327794   Šibavica Svazek: 7 Strana: 0843
Šibavica. Kúpam sa v pote, keď sparno príde a mriem zimou v š-ci. Slov. Rl. Pr. II. 225.

327795   Šibboleth Svazek: 3 Strana: 0866
Šibboleth, u, m. (hebr., klas) = znak, po kterém poznati lze, že někdo nenáleží skut- kem k té straně, ku které, se přiznává slo- vem, das Erkennungszeichen, Parteizeichen, das Erkennungswort. Dch. Vz S. N., Knihy soudců (Judic.) 12. 5. 6.

327796   Šibboleth Svazek: 7 Strana: 0843
Šibboleth = slovo, dle jehož vyslovení poznávali Galeadští Efraimské; odtud = znak ku poznání některé strany. Rk. Sl.

327797   Šiben Svazek: 3 Strana: 0866
Šiben, u, m. = šibenice. Slov. Šd.

327798   Šibeň Svazek: 7 Strana: 0843
Šibeň, a, m. = šibeničník. Slov. V piesni z ľudu sa aj ten, čo na šibenici visí, vola šibeňom. Zátur. — Š., é, f. = šibenice. A keď ho styknú na šibeň. Slov. Phľd. VI. 254. Nese deti sokolie ku šibeni. Btto. 6.

327799   Šiben (III Svazek: 8 Strana: 0403
Šiben (III. 866.) oprav v: šibeň, bnč, ť. Šibeň. Phľd. 1896. 24. Cf. VIL 845.

327800   Šibeňáček Svazek: 7 Strana: 0844
Šibeňáček, čka, m. Jedináček — š., Ein Kind — Unglückskind. Slov. Zátur.

327801   Šibeňák Svazek: 3 Strana: 0866
Šibeňák, a, m.= vrch, na kterém věšejí, der Galgenberg. Šd.

327802   Šibeňák Svazek: 8 Strana: 0403
Šibeňák, a, m., návrší u Příbora. Mtc, 1895. 132.

327803   Šibence Svazek: 8 Strana: 0403
Šibence m. šibenice. Gb. H. ml. I. 228.

327804   Šibenec Svazek: 3 Strana: 0866
Šibenec, nce, m., na Slov. = šibeničník, der Galgenstrick. D., Dbš. 44.

327805   Šibenec Svazek: 7 Strana: 0844
Šibenec. Kat š-ce dokrvavil. Sl. sp. 144. - Šf. T. m. 35. U Místka také šibal. Škd. — Š. = šibenice. Pole na š-nci. Chodí, jako dyby ho ze š-nce utrhl (nedbale). U Kdýně. Rgl. — Š., míst. jm. u Nahašo- vic.

327806   Šibenice Svazek: 3 Strana: 0866
Šibenice, e, šibenka, šibenička, y, f., od šib-ati. Š. = visálka. Kom. J. 668. Š. = nástroj k oběšování zločinců. Vz S. N. Na š-ci oběsiti; jíti na š-ci. V. Š-ci ujíti; š-ce hoden býti. D. Dozrává kazisvět pro š-ci. Sych. Ku trestání metly jsou vězení, muky, š-ce. Kom. J. 668. Oběšenec na š-ci se kláti. Sych. Š. mu chybí (nic mu neschází); Se š-ce spadl; Piští naň od š-ce ; U kata mu kraj a u š-ce konec; Dospělý k š-ci; Jdi třebas na š-ci (vz Kletba). Vz ještě: Ko- nopí, Krkavec. Č. Ať jsem na š-ci! Us. Dch. Buď ty s tvojím spokojený, nežádej mať více, abys pre cudze peňaze nemal š-ce. Slov. Tč. Pro ten zlý skutek zlodějský mají ti dva oběšeni býti na š-ci; Pravíce, že ten jeden prve odprošen od š-ce; Raôtež nás naučiti, kto š-ci vzdvihnúti má podlé práva; Jakož š. jest všie obce, tak také má ode všie obce obecniem nákladem vzdvižena býti a protož tkadlci nejsú z práva povinoTati sami z svého řemesla obecní š-e vzdvíhati, leč chtie dobrovolně to učiniti; Však pra- vím, žes tak podobný k zlodějovi jako já a hodený š-ci jako já. NB. Tč. 114., 120., 123., 235. Šibenko šibená, pro kohos stavěna? Dybych to byl vědzel, že na ni visěč mám; Šibenko, šibenko, dybych já byl věděl, že ty budeš moja, byl bych tě dal dlažiť od vrchu ež do dna; Šibenko šibená, pro koho si sta- věna? čili pro mne samého, či pro koho ji- ného? Sš. P. 129., 150., 172. Kostelóm vyhý- báte, šibenicám se klaňáte; K š-cám přijeli, zdaleka se klaňali; A tu paničku chytili, do želez ju zakovali, na š-ce ju dali; Už Aničku nesú s pannami mládenci a Juľenka vedú kati k š-ci; V tém holickém poli š. dvoje, po- hledni Juříčku, keré budú tvoje; Z úterka na středu už Janička vedú, vedú ho silnicí kači (kati) k š-ci; Dívali se páni z tej hodon- skej brány, co dělá Juříček pod š-cami. Co
by dělal? Visí, nebožátko mosí; Už milenku
nesú mládenci pod věnci a milého vedu kati
k š-ci; Na velických kobcách šibeničky, budú
na ně věšat dvě děvečky, a když jich po-
věsá, viset mosá, ani jich maměnka nevy-
prosá. Sš. P 23., 97., 99!, 129., 130., 150., 611.
Nechť já nejukrutnější a nejohavnější smrť
trpím a před svými přátely budu ohaven
za něho a na š-ci oběšen. Hus I. 298. Při-
vykl psotě, jak cikán š-ci. Snadněji jest
dostati se na š-ci než s ní. Hnš. Pro š-ci
nečiní zlého. Vz Ničema. Lb. Má-li na koho
přijít š., neutopí se v rybníce. Vz Zločin.
Co má viseti, neutopí se, aby voda přes
š-ci šla (běžela); Hlad se š-ce nebojí. Jg.
Z jehličky na grešličku, z grešličky na tru-
hličku, z truhličky na kravičku, z kravičky
na š-u. Koll. Vz Mladý. Na š-i koho posýlati
(zum Henker). Šm. Vz Šibený.— Šibenička,
der Pfluggalgen. Us. Jg. — Š. ptáková =
bidlo s ptákem, k němuž se střílí. Štelc. — Š. = stojan na kalák, der Tropfsackhalter. Suk. — Š. = dřevo na dvou zaražených kolcích na příč položené. Š-ky přeskako- vati. Mor. Šd.

327807   Šibenice Svazek: 7 Strana: 0844
Šibenice. Cf. Mkl. Etym. 339. b., Sdl. Hr. V. 68., Tk. VII. 259., 321. Má vypá- lenou š-ci pod pupkem = jest ze svobod- nického rodu. Tak převzdívají obyvatelé okolních dědin občanům v Studené u Dol- ních Kralovic bývalým to svobodníkům. Vlchř. Uřezaný od š-ce (= ničema, šibenič- ník; nadávka). Us. Kšť. Když kakés pod š-ci korenie ryjí. Št. Kn. š. 8. Proč na mnohých místech nechtěli dovoliti, aby na jejich š-cích cizince věšeli. Vz Sbtk. Krat. h. 296. O plzeňské š-ci. Vz ib. 273.-275. Dobrý člověk se neleká, když š-ci vidí. Šd. Kdo jinému od šibenice pomáhá, sám sobě na ni dopomáhá. Plác. — Š. Š-ce přeska- kovati, (hra). Vz Km. 1887 312., Brt. Dt. 193., Šibřinek (dod.). — Š. na pušce, Hahn- bogen. Ssk. — Š. ve zvonu, na níž srdce zavěšeno. Us. Rjšk. — Š. = vrch u Zbra- slavic, pole u Zlína. Pk. Šibeničár, a, m. = šibenec. Slov. Bern.

327808   Šibenice Svazek: 8 Strana: 0403
Šibenice. Pověry o ní vz Zbrt. Pov. 86. — Š. = kopec u mor. Kamenice. Kld. IV. 8.

327809   Šibenice Svazek: 9 Strana: 0325
Šibenice. S-ca mu chybí. Ako so š-ce padlý. Na š-cu súci. Zát. Př. 366b. — Š. = hračka dětská v Pošumaví z olšových větviček do země zaražených, přes něž se klade proutek. Na ten se věsí lusky a házením kaménků shazují. Kdo co shodí, to vyhrává. Vz Př. star. V. 49.

327810   Šibenice Svazek: 9 Strana: 0462
Šibenice. Byl trestán š-ci a provazem. 1657. Mtc. 1901. 294.

327811   Šibenice Svazek: 10 Strana: 0419
Šibenice původně = sloup, k němuž zlo- činec uvázán jsa šibán byl metlami. Jir. Prove 363.

327812   Šibenice v Svazek: 7 Strana: 1389
Šibenice v 16. stol. Vz Wtr. Oqr. II. 863.

327813   Šibenicovitý Svazek: 3 Strana: 0867
Šibenicovitý, galgenartig. Techn. I. 213.

327814   Šibenička Svazek: 7 Strana: 0844
Šibenička, vz Šibenice. — Š. = vyvý- šená čásť trakaře nad kolečkem. U Král Hrad. Kšť.

327815   Šibenička Svazek: 8 Strana: 0403
Šibenička = tyčka na postranici tkadlcov- ského stavu pod křesinkou. NZ. IV. 41.

327816   Šibeničník Svazek: 3 Strana: 0867
Šibeničník, a, m., der Galgenvogel, Galgen- strick, kdo hoden jest šibenice. Š-ku (na- dávka) ! D. Již toho š-ka chytili. Sych. — Š., u, m., šibeničný provaz, der Strang.

327817   Šibeničník Svazek: 7 Strana: 0844
Šibeničník = kopec u Lab. Týnice. Mus. 1880. 600.

327818   Šibeničník Svazek: 9 Strana: 0325
Šibeničník, u, m. = mezník u šibenice. Př. star. III. 18.

327819   Šibeničný Svazek: 3 Strana: 0867
Šibeničný, Galgen-. S. vrch, hora, Rk., provaz (šibeničník). D. Jdi na kolo, pse (kluku) šibeničná. Jg. Ty kluku š-ná. SI. ps. II. 4. 31. To je učinená hlava š-ná. Dch. Š. hora u Prahy. Tk. I. 31., 110., 179., II. 279., III. 420. Š. válka. Tk. IV. 329., Let. 66.

327820   Šibeník Svazek: 3 Strana: 0867
Šibeník, a, m., mě. v Dalmatii, Sebenico, vz více v S. N. — Šibeničan, a, m. — Sibe- nický.

327821   Šibeník Svazek: 7 Strana: 0844
Šibeník, a, m., hora v Písecku a j.

327822   Šibeník Svazek: 10 Strana: 0419
Šibeník, a, m. = viselec, šibeničník, na- dávka. XV. stol. Zvon II. 593.

327823   Šibenka Svazek: 3 Strana: 0867
Šibenka, y, f., vz Šibenice. — Š. = ná- stroj k válení vody, der Brunnengalgen. V. — Š-ky, jm. polností. Na š-kách. Mor. Šd. Vz Šibenička.

327824   Šibenka Svazek: 7 Strana: 0844
Šibenka = šibenice (hra). Mor. Vck.

327825   Šibenný Svazek: 9 Strana: 0325
Šibenný. Š. noha = figlař. Zát. Př. 33b.

327826   Šibenný Svazek: 10 Strana: 0419
Šibenný. Ty šibenná noho (nadávka)! Zl. Pr. XXI. 207.

327827   Šibenstvo Svazek: 10 Strana: 0667
Šibenstvo, a, n. = darebáctvo. Brt. Sl.

327828   Šibený Svazek: 3 Strana: 0867
Šibený. Šibeničko š-ná, pro koho jsi sta- věna? Sš. P. 172. Vz Šibenice.

327829   Šibený Svazek: 10 Strana: 0419
Šibený, pastvisko u Kojetic. Čas. mor. mus III. 143.

327830   Šiberna Svazek: 3 Strana: 0867
Šiberna, y, f., Schiberna, hájovna u Be- nešova; samota u Hostomic. PL.

327831   Šibes Svazek: 10 Strana: 0667
Šibes = utéci. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48.

327832   Šibice Svazek: 3 Strana: 0867
Šibice, Schibitz, samota u Nimburka; ves u Těšína.

327833   Šibík Svazek: 3 Strana: 0867
Šibík, u, m., das Gesenke, der Rollschacht.

327834   Šibíkový Svazek: 3 Strana: 0867
Šibíkový kámen, der Gekrösestein. Sp. S. sůl, das Schibikersalz. Šp.

327835   Šibinka Svazek: 3 Strana: 0867
Šibinka, y, f., vz Šebinka. Kd.

327836   Šibinka Svazek: 7 Strana: 0844
Šibinka = dřevo atd Vz Šibenice, Ši- benka (hra). Hrb.

327837   Šibinky Svazek: 8 Strana: 0403
Šibinky = dva pruty do země zapíchnuté, jejichž konečky jsou spojeny špagátem, přes nějž se skáče. Mor. Nár. list. 1896. č. 221. oďp. feuill.

327838   Šibka, y Svazek: 7 Strana: 0844
Šibka, y, f., zdrobn. šiba. Bern.

327839   Šibkati Svazek: 7 Strana: 0844
Šibkati = zlehka šibati. Slov. Orl. XI. 99.

327840   Šibko Svazek: 3 Strana: 0867
Šibko = hybko, rychle, obratné, schnell, behend. Slez. Šd. Cf. Šibati.

327841   Šibkosť Svazek: 8 Strana: 0403
Šibkosť = mrštnosť a p. Phľd. XII. 675.

327842   Šibký Svazek: 3 Strana: 0867
Šibký = prudký, rázný, flink, schnell.

327843   Šibký Svazek: 8 Strana: 0403
Šibký. Šibká, voľná Anička. Phľd. 1896. 677.

327844   Šiblík Svazek: 3 Strana: 0867
Šiblík, a, m., osob. jm.

327845   Šiblink Svazek: 3 Strana: 0867
Šiblink, u, m., pellira (oděv), zastar. Rozk. 91.

327846   Šiblink Svazek: 7 Strana: 1389
Šiblink, u, m. Pršp. 67. 56.: pellica.

327847   Šiblinka Svazek: 7 Strana: 0844
Šiblinka, y, f. = sladké, podlouhlé ja- blko. Mor. Brt.

327848   Šiblosť Svazek: 3 Strana: 0867
Šiblosť, i, f. = prudkosť, ráznosť, die Schnelligkeit, Geschwindigkeit. Jg.

327849   Šibna Svazek: 3 Strana: 0867
Šibna, y, f., v horn., der Schwenkbaum.

327850   Šibnouti Svazek: 3 Strana: 0867
Šibnouti, vz Šibati.

327851   Šibnouti si Svazek: 9 Strana: 0325
Šibnouti si = opiti se. Slov. Zát. Př. 72b.

327852   Šibný Svazek: 7 Strana: 0844
Šibný = mrštný. Š. dievka. Phľd. V. 138. (111.).

327853   Šiboleth Svazek: 3 Strana: 0867
Šiboleth, vz Šibboleth. Šibor, a, m., osob. jm. Šd.

327854   Šiboliti Svazek: 7 Strana: 0844
Šiboliti = popásati se. Vz Šibula (dod.)

327855   Šiborati Svazek: 3 Strana: 0867
Šiborati = po zemi nohy táhati, die Füsse nachschleppen. Kb.

327856   Šiborov Svazek: 3 Strana: 0867
Šiborov, a, m.. Schiborau, ves u Vel. Meziříčí. PL.

327857   Šibot Svazek: 7 Strana: 0844
Šibot, u, m. = šibání, das Peitschen, Geisseln. Phľd. V. 56.

327858   Šibotka Svazek: 7 Strana: 0844
Šibotka. Radujtě se š-tky, dostanětě tatu. VSlz. I. 162.

327859   Šibra Svazek: 7 Strana: 0844
Šibra, y, f. Š. pod taškou (podložek), Dachspan, m. Sl. les.

327860   Šíbra Svazek: 8 Strana: 0403
Šíbra, y, f. = drobný material zednický vzatý ze staveb shořených. Nár. list. 1894. č. 174. 5.

327861   Šibřín Svazek: 3 Strana: 0867
Šibřín, a, m., ves u Běchovic. PL.

327862   Šibřinek Svazek: 7 Strana: 0844
Šibřinek = žert a p. Kmd. 16. A jiné š-ky provozuje. Štlč. Na pravém základu staví, ne na š-cích. Bart. 163. Knih, jichž k divným š-kům užívali. BR. II. 451. — Š. = ples, Costumfest atd. — Š-ky = šibe- nice (hra). Cf. Šibenka, Šibinka, Šibenice (konec). Na mor. Slov. Vck.

327863   Šibřinek, šebřinek Svazek: 3 Strana: 0867
Šibřinek, šebřinek, nku, m., pl.: ši- břinky = vrabčí hlas, das Sperlingsgeschrei. Ros. — Sibřinky = frašky, šašky, žerty, D., kudrlinky, der Schnack, die Posse, Läp- perei, Fratze, Narrenpossen. D., Nz. Zdály se jim věci ty tretami, š-kami, pletkami, pošetilostmi býti; Vydati se v sibřinky. Sš. L. 215., II. 126. (Hý.). Sibřinky z cizí kli sinky a což až tvá zdechne? Č. M. 183. — Kom. L. 22. 5., Kram., Sych. — Š. = podvod, klam, šizení, die Bethörung, Betrü- gerei, Täuschung, Spiegelfechterei. Umí do- bytku opravovati a jiné mnohé š-ky pro- vozuje. Štelc. — Kom. L. 22., Sych., Kram., Koll. — Š-ky, ples maškarní, ein Masken- ball, Juxabend, Faschingsfest, Schlaraffen-, Narrenfest. Dch. Sokol pražský měl 11/21882. na Žofíně š-ky. Us.

327864   Šibřinkati Svazek: 3 Strana: 0867
Šibřinkati, šibřinkovati, zwitschern; žerty tropiti, šašky provozovati, Possen reissen, Narrenpossen machen. Ros. — Šibřinkovati se kam — lajdati se, toulati se. Mor. Šd.

327865   Šibřinkovať Svazek: 10 Strana: 0419
Šibřinkovať = pohrávati. Š-val s flintou do tích čas, kým mu nevypálila. Phľd. XXIV. 543. Keď akoby nápoky šibřinkuje si po tváři. Čas. mus. V. 22.

327866   Šibřinkovati Svazek: 7 Strana: 0844
Šibřinkovati. Rytýr vytiahol meč a š-val mu s ním nad hlavou. Dbš. Sl. pov. I. 289.

327867   Šibřinky Svazek: 8 Strana: 0403
Šibřinky Sokola praž. Vz Zbrt. Tan. 332.

327868   Šibřiti Svazek: 3 Strana: 0867
Šibřiti, il, ení — žertovati, scherzen, Pos- sen treiben. Us. u Ronova. Rgl.

327869   Šibudov Svazek: 8 Strana: 0403
Šibudov, a, m., přítok Ostravice na Frý- decku. Věst. op. 1894. 18.

327870   Šibula Svazek: 7 Strana: 0844
Šibula, y, f. = ovce, která ledakde zů- stane a šibolí = popásá se. Mor. Brt. L. N. II. 185.

327871   Šiby-ryby Svazek: 8 Strana: 0403
Šiby-ryby. Bostal š. = šklbanou, jazy- kovou polévku. Phľd. 1894. 315.

327872   Šic Svazek: 3 Strana: 0867
Šic, jinde pšic, volá se na kočku, aby se zahnala. Š., e, m., osob. jm. Vz S. N.

327873   Šicí Svazek: 3 Strana: 0867
Šicí, Näh-. Š. jehla, Us., stůl. D., škripec, Kram., příze, truhlička, poduštička, košíček, umění, škola, rám, šroub, hedvábí, niti, ná- řadí, stroj (Wheelerův a Wilsonův, Howeův, Singerův); práce, dílo šicího stroje; š. ho- dina (po jejíž trvání se šije). Šp. Šicí, ne: šící stroj atd., vz -cí.

327874   Šicí Svazek: 10 Strana: 0419
Šicí stroj a popis jeho s vyobraz. Vz. Ott XXIV. 597.

327875   Šickati Svazek: 7 Strana: 0844
Šickati = šic, pčic volati. Slov. Orl. III. 74.

327876   Šicko Svazek: 7 Strana: 0844
Šicko = všecko Slov. Sl. ps. 79., Sl. spv. VI. 231.

327877   Šickový Svazek: 3 Strana: 0867
Šickový rým, končící se v š: myš — piš. Puch. Vz Šička.

327878   1. Šič Svazek: 7 Strana: 0844
1. Šič, e, m., Näher, m. Us.

327879   2. Šič Svazek: 7 Strana: 0844
2. Šič = šíti a síti. Mor. Brt. D. Šiďala, y, m. = kdo šidí. Mor. Šd.

327880   Šička Svazek: 3 Strana: 0867
Šička, y, f-, die Nähterin. — Š. = šicí stroj, die Nähmaschine. Slez. Šd. — Š. písmě š. Vz Šičkový.

327881   Šička Svazek: 10 Strana: 0419
Šička, y, f, lépe prý: švadlí, švadlena, jako pračka lépe pradlena. Nár. list 28. /10. 1888.

327882   Šid Svazek: 3 Strana: 0867
Šid, u, m. = šizení, der Spott, Hohn. L.

327883   Šíd Svazek: 3 Strana: 0867
Šíd, a, m., šád, šet, šít (zastr.) = stařec šedivý, der Greiš. Troj. Vz Sít.

327884   Šída Svazek: 3 Strana: 0867
Šída, y, m. = šibal. Zlob., Kb. — Š., osob. jm. — Š., y, f., kraví jm. Mor.

327885   Šidák Svazek: 3 Strana: 0867
Šidák, a, m., der Lügenvogel. Rk.

327886   Šidář Svazek: 3 Strana: 0867
Šidář, e, m. = šidil, der Betrüger. Zlob.

327887   Šidař Svazek: 10 Strana: 0419
Šidař, e, m. = kdo šidí. 1571. Zvon I. 610. 27*

327888   Šidati Svazek: 7 Strana: 0844
Šidati = šiditi. Sl. spv. V. 195

327889   Šidatý Svazek: 3 Strana: 0867
Šidatý = plesnivé barvy jako myš, mäuse- grau. Rst. 501. Us. Poličan.

327890   Šiďavý Svazek: 3 Strana: 0867
Šiďavý, trügerisch, trügsam. U Olom. Šd.

327891   Šidba Svazek: 3 Strana: 0867
Šidba, y, f., šejd, der Betrug, die Hinter- list. J. tr., Ptra. jde šidbou (= šidit). U Do- brušky. Us. Dobyti čeho šidbou. Sš. Ob. 249.

327892   Šidba Svazek: 10 Strana: 0420
Šidba, y, f. = šizení. Všelijaká š. Tk. 1. 146.

327893   Šidbař Svazek: 3 Strana: 0867
Šidbař, e, m. - kdo šidí, der Betrüger. Povaha š-ře a šibala. Sš. Sk. 152. (Hý.).

327894   Šidělka Svazek: 8 Strana: 0403
Šidělka, y, f. = trpélka (pták). V Lo- hovci. Mtc. XVIII. 244.

327895   Šidélko Svazek: 7 Strana: 0844
Šidélko zrna sladového. KP. V. 243.

327896   Šidéř Svazek: 3 Strana: 0867
Šidéř, vz Šidíř.

327897   Šidibřuch Svazek: 9 Strana: 0325
Šidibřuch, U, m. = jídlo, které tělu síly nedává. Tům. 141.

327898   Šidíč Svazek: 7 Strana: 0844
Šidíč, e, m. = šidil. Lpř.

327899   Šidierstvo Svazek: 8 Strana: 0403
Šidierstvo, a, n. = šejdířství. 1607. Phľd. 1891. 5.

327900   Šidil Svazek: 3 Strana: 0867
Šidil, a, m., der Schwindler, Trüger, Be- trüger. Jg.

327901   Šidilka Svazek: 3 Strana: 0867
Šidilka, y, f., die Schwindlerin, Trügerin. Jg.

327902   Šidíř, šideř Svazek: 3 Strana: 0868
Šidíř, šideř, e, m. = šejdíř. Jak viděti na Peregrinovi šidéri, jenž ... Sš. II. 397.

327903   Šidířka, šidířský Svazek: 3 Strana: 0868
Šidířka, šidířský, atd., vz Sej . . .

327904   Šidířství Svazek: 7 Strana: 0844
Šidířství, n. = šejdéřství. Koll. III.2,37.

327905   Šiditi Svazek: 3 Strana: 0868
Šiditi, šidím, šiď, -dě (íc), il, zen, ení (na Slov. děn, ění) - šidívati. O původu vz Mz. 80. Š. — klamati, podváděti, betrügen, hinters Licht führen; týrati, trápiti, škádliti, foppen, necken, scherzen. V., Jg. — koho. V., Ros., Dh. 147. Kdo koho vidí, ten toho šidí. Lom., Č. Vz Úskok. Chodívals k nám ve dne v noci, šidívals mý černý voči, včils mě oklamal; A mě ten svět velmi šidí, vydejte mě mezi lidi; Minulo mi sedům let, ošidila sem jich (chlapců) pět, ještě tebe šidit mám, ale to neudělám; Na to sem se zrodila, abych chlapce šidila. Sš. P. 245., 706,, 709. (Tč.). — koho čím: sliby. Us.

327906   Šiditi Svazek: 7 Strana: 0844
Šiditi. Šf III. 502. Kdo nešidí a neci- ganí, ten se bídě neubrání. Us. Brt. Bůh vidí, kdo koho šidí. Bž. exc.

327907   Šidítko Svazek: 10 Strana: 0420
Šidítko, a, n. = umělý cumel, Š. gum- mové (pro děti). Us. Rgl. Šídlo. Má oči jako sídla. Zvon III. 159. Š. vyšlo z vrece (ukázal se, jakým vlastně je). Phľd. XXIII. 745. — Š. = paklíč. A kde jste sebral 19 šídel? Nár. list. 1893. č. 50. — Š. Frant. Sr. Tob. 218.

327908   Šidlačka Svazek: 3 Strana: 0868
Šidlačka, y, f., zimní hruška. D.

327909   Šidlák Svazek: 3 Strana: 0868
Šidlák, a, m. = kdo šidla dělá, der Ahlen- macher; 2. šidič. — Š., osob. jm. — Š., sa- mota u Bělé. PL.

327910   Šidlákov, a, m Svazek: 3 Strana: 0868
Šidlákov, a, m.. Schilligkau. ves u Ronš- berka. PL.

327911   Šídlanka Svazek: 7 Strana: 0844
Šídlanka, y f., melithreptus, hmyz. Brm. IV. 491.

327912   Šídlař, šidlař Svazek: 3 Strana: 0868
Šídlař, šidlař, e, m., der Ahlenmacher. Vz Šidlák. Tk. II. 376., 381.

327913   Šidlařiti Svazek: 3 Strana: 0868
Šidlařiti, il, ení, Ahlenmacherei treiben.

327914   Šidlařka, šídlařka Svazek: 3 Strana: 0868
Šidlařka, šídlařka, y, f., die Ahlen- macherin.

327915   Šídlařský, šidlařský Svazek: 3 Strana: 0868
Šídlařský, šidlařský, Ahlenmacher-.

327916   Šidlařství, šidlařství, n Svazek: 3 Strana: 0868
Šidlařství, šidlařství, n., die Ahlen- macherei, der Ahlenhandel. Jg.

327917   Šídlatec Svazek: 7 Strana: 0844
Šídlatec, tce, m., bembidium, Ahlen- läufer, m. brouk. Vz Kk. Br. 49.-52.

327918   Šídlatec Svazek: 8 Strana: 0403
Šídlatec, tce, m., bembidion, brouk. S. Andreův, b. Andreae, bahní, littorale, čer- venorohý, ruticorne, členitý, articulatum, čtve- roskvrnný, quadrimaculatum, čtverotečný, qua- dripustolatum, čtveroznaký, quadriguttatum, dvojtečný, bipunctatum, dvouskvrnný, bigut- tatum, hnědolýtký, tibiale, jamkovaný, fora- minosum, křivý, obliquum, lunoskvrnný, lu- nulatum, malý, pygmaeum, měsíčkový, luna- turn, obecný, testaceum, osmiskvrnný, octo- maculatum, ozdobný, decorum, páskovaný, fasciolatum, plaménkovitý, dentellum, pohor- ský, monticola, pokropený, guttula, přizpůso- bený, assimile, pruhovaný, striatum, různo- barvý, varium, rychlý, properans, skalní, ru- pestre, skromný, modestum, stlačený, impres- sum, stříbroskvrnný, argenteolum, tečkovaný, punctulatum, tmavostehenný, femoratum, troj- barevný, tricolor, tuporohý, obtusum, zářivý, lampros. Vz Klim. 19.—23.

327919   Šídlatec Svazek: 9 Strana: 0325
Šídlatec Ještě: alpský, břehový, drsno- žlutý, dvojlunný, horní, lesklý, lunoskvrnný, modrý, nahnědlý, nejmenší, něžný, říční, slabý, zhledný, zakouřený, zelenavý, žluto- nohý. Klim. 740.

327920   Šídlatěnkovitý Svazek: 8 Strana: 0404
Šídlatěnkovitý. Š. rostliny, isoëtae (s ší- dlatým listem). Am. Orb. 97.

327921   Šídlatka Svazek: 3 Strana: 0868
Šídlatka, y, f., isoětes. Š. jezerní, i. lacu- stris, Brachsenkraut, n. FB. 4., Ol. Kv. 80., Slb. 85., Rstp. 1770.

327922   Šídlatka Svazek: 9 Strana: 0325
Šídlatka, y, f., isoëtes, rostl. Vz Ott. XII. 805.

327923   Šídlatkovitý Svazek: 3 Strana: 0868
Šídlatkovitý. Š. rostliny, isoeteae. Rstp. 1770., FB. 4.

327924   Šidlatosť, šidlatosť Svazek: 3 Strana: 0868
Šidlatosť, šidlatosť, i, f., die Pfriemen- artigkeit.

327925   Šidlatý, šidlatý Svazek: 3 Strana: 0868
Šidlatý, šidlatý, pfriemenartig. — Berg, exc.

327926   Šidlavka Svazek: 7 Strana: 0844
Šidlavka, y, f. = druh hrušek. Mor. Krt.

327927   Šidlavý Svazek: 3 Strana: 0868
Šidlavý, täuschend, betrügerisch. Mor. Šd. Š. nádoba (do které se méně vejde, než by kdo myslil). Mor. Brt.

327928   Šidlavý Svazek: 8 Strana: 0404
Šidlavý. Cf. Šizavý (3. dod.).

327929   Šídle Svazek: 3 Strana: 0868
Šídle, e, n. šidlovka.

327930   Šídlec Svazek: 8 Strana: 0404
Šídlec, dlce, m., orthopterus, brouk. Š. černý, o. Kluki, hnědonohý, brunnipes, horní, corti- calis, malý, coriaceus, smolobarvý, picatus, tečkovaný, punctatus. Klim. 298.

327931   Šidlenky Svazek: 3 Strana: 0868
Šidlenky, pl., f., druh zimních hrušek. U Přerova. Šd.

327932   Šidler Svazek: 10 Strana: 0667
Šidler = opilý. V zloděj. ml. čes. 1. XV. 48.

327933   Šidlice Svazek: 3 Strana: 0868
Šidlice, e, f., subularia, die Pfriemen- kresse. Slb. 713.

327934   Šidlichovský Svazek: 3 Strana: 0868
Šidlichovský, ého, m., osob. jm.

327935   Šidliti Svazek: 3 Strana: 0868
Šidliti, zastr. = píchati, bodati. — koho. Jak šidlí mě tvá řeč. Kat. 1313.

327936   Šídlník Svazek: 7 Strana: 1389
Šídlník, a, m., subulator, zastr. Pršp. 93. 59.

327937   Šidlo Svazek: 7 Strana: 0844
Šidlo. Cf. Švalec. Š. na řemeny. Us. Nic v sobě zatajiti nemůže, ale co š. z pytle se vším na trh jede Pož. 128. Nasyp šidiel do mecha, či sa nevýpchajú Rr. MBš. — Š. = sýkora mlynářík. Brm. II. 2. 590. — Š.= hadí hlava, aeschna Brm. IV. 548. až 549. Cf. Hadí matka, Sklenář, Žingla. — Š., a, m., os. jm. — Š. Tom , dr. a pluk. lékař. Tf. H. 1. 196.

327938   Šidlo Svazek: 7 Strana: 1389
Šidlo v pytli nemóž se tajiti, někudy se vždy ukáže. Chč. m. s II. 38.

327939   Šídlo Svazek: 8 Strana: 0404
Šídlo. Vyklalo sa š. z mecha (vyklubalo). Phl'd. 1894. 30. Šídlem sazeč v knihtiskárně závadné litery ze sazby vytahuje a potom správnými je nahrazuje. Nár. list. 1894. č. 84. odp. feuill.

327940   Šidlo, šidlo, šidélko, šidýlko Svazek: 3 Strana: 0868
Šidlo, šidlo, šidélko, šidýlko, a, ši- delce, e, n. Snad lépe: šidlo, vz -dlo, Brs. 2. vyd. 225. Strsl. šilo, příp. -lo. Mkl. B. 99., 101. Na Slov. šidlo. Ht. Zv. 44. Šidlo od ši (šíti). Vz -dlo. Š. (sídlo, subula, ala). MV. Die Ahle, Pfrieme. Š. hranaté, hladké, třecí, Techn., hladicí, ševcovské, sedlářské, rýsovací. Kh., hrubé, podpatní, přešívací, okolkové, štepovací, obšívací, předpicho- vací (předpichovač), Šp. Železným šidelcem něco probodnouti. Ja. Řečí nikoho nepúchaj jako švec šidlem. Slov. Tč. Jest jako na sídlech (nemá stání). U Jižné. Vru. V Brodě koze nemajú, šidlem mléko jídajú, pantokem chléb krajajú, měchem drva ščípajů. Sš. P. 697. (Antichrist) šidla za nehty bíti. .. bude. Pass. 11. (Hý.). Nepopustím, kdyby kalená šidla padala. Us. Msk. Musím domů, by měla šídla padati, kdyby šidla padala, kdyby s nebe šidla padala (kdyby byla sebe větší nehoda. Vz Odhodlaný). Us., Sych., Šd. Cf. Jáť musím tam jíti, by palice letěly. Vz Nu- cení. Č. Srovnávají se jako š-a v pytli (vz Nesvorný); Budeť to tajno jako š. v pytli (vz Tajemství). C. Š. se v pytli netají (nezatají); Nemůže se š. v pytli tajiti; Marnosť a bláz- novství jako š. v pytli tajiti se nemůže; Š. v pytli a kurva v domě (nemohou se tajiti. Reš.). Jg. Skryté š. vykole sa z vreca. Slov. Tč. Vykukuje jako š. z pytle (svou uhlaze- ností se liší. Vz Uhlazený). Lb. Špičatý jazyk více píchá než šidlo. Slez. Tč. — Š., parus caudatus, die Schwanzmeise, Schnee- meise. Pdy. — Šidla — druh hrušek. Na Mor. Bkř., Kčr. — Š. = motýlice modrá, hadí hlava, callypteryx splendens, Frč. 147. Schd. II. 520; vodní panenka. D., Ja. — Š. = neposeda. Ty š., kdy pak se jednou usadíš? Us. Č. — Š., Schiedel. Š. nové a staré, vsi u Zákup. PL.

327941   Šidloba Svazek: 3 Strana: 0868
Šidloba, y. f., Schidloba, samota u Li- buně. PL. Šidlov, a, m., mě. v Polsku. Vz S. N.

327942   Šidlonosec Svazek: 7 Strana: 0844
Šidlonosec, sce, m., brenthus, Lang- käfer, m., brouk. Brm. IV. 184.

327943   Šidlovačka Svazek: 7 Strana: 0844
Šidlovačka, šidlůvka, y, f. = druh hru- šek Mor. Brt.

327944   Šidlovatý Svazek: 3 Strana: 0868
Šidlovatý, vz Šidlovitý.

327945   Šidlovitý Svazek: 3 Strana: 0868
Šidlovitý, subulatus, cuspidatus, pfriemen- förmig. Slb. Š. listy = z úzké zpodiny zne- náhla se zužující v ostří tenké, jako u ja- lovce obecného. Rst. 502.

327946   Šidlovka Svazek: 3 Strana: 0868
Šidlovka, y, f., druh hrušek. Vz Šídle. Us.

327947   Šídlozobec Svazek: 7 Strana: 0844
Šídlozobec, bce, m. Š. štíhlý = bělořiť, saxicola, pták. Vz Ott. III. 704.

327948   Šídlozobý Svazek: 3 Strana: 0868
Šídlozobý. Š-bí (zpevaví) ptáci, subuli- rostres, oscines, aves canorae, die Pfriem- schnäbler, Sänger. Nz.

327949   Šidlůvka Svazek: 7 Strana: 0844
Šidlůvka, y, f., vz Šidlovačka (dod.).

327950   Šidlůvka Svazek: 9 Strana: 0325
Šidlůvka, y, f, les u Raje. Věst. op. 1895. 17.

327951   Šidnosť Svazek: 3 Strana: 0868
Šidnosť, i, f. = směšnosť, die Lächerlich- keit; úsměšnosť, die Spötterei, pol. L.

327952   Šidný Svazek: 3 Strana: 0868
Šidný = úsměšný, höhnisch; směšný, lä- cherlich, pol. L.

327953   Šidolid Svazek: 3 Strana: 0868
Šidolid, a, m., der Menschenbetrüger. Šm.

327954   Šidružice Svazek: 3 Strana: 0868
Šidružice, dle Budějovice, Schidrowitz, ves ve Znojemsku.

327955   Šidzem Svazek: 7 Strana: 0844
Šidzem = sedm. Slov. (spišskosárišské nář.). Sb. sl. ps. II. 1. 31.

327956   Šiečrník Svazek: 10 Strana: 0420
Šiečrník, vz Siečrník.

327957   Šielení Svazek: 10 Strana: 0420
Šielení, vz Šílení.

327958   Šielenosť Svazek: 10 Strana: 0420
Šielenosť, vz Šílenost.

327959   Šieliti Svazek: 10 Strana: 0420
Šieliti, vz Šíliti. Š. zemi, dementare. Mill. 23a.

327960   Šíěměch Svazek: 3 Strana: 0952
Šíěměch, a, m., Stemniech, ves u Tře- bíče na Mor. PL.

327961   Šiesti Svazek: 3 Strana: 0343
Šiesti, vz Sedati.

327962   Šiestý Svazek: 7 Strana: 0844
Šiestý = šestý. B. mik. Luk. 1.

327963   Šiet Svazek: 7 Strana: 0844
Šiet, a, m. = šít. Slov. Tóth.

327964   Šiet Svazek: 9 Strana: 0325
Šiet (šít). O pův. vz Krok 1897. 284.

327965   Šietati Svazek: 7 Strana: 0844
Šietati = pomalu choditi jako starci. Slov. Tóth. Sl. báj. I. 77.

327966   Šietka Svazek: 10 Strana: 0420
Šietka, y, f., vz Šítka. Vezmi sléz a s šietkou zvař. Rhas. E. 49.

327967   Šietnosť Svazek: 9 Strana: 0325
Šietnosť. Hus I. 116. Vz Šítnosť.

327968   Šietný Svazek: 9 Strana: 0325
Šietný. Š. haby. Hus. Post. 31a. Vz Šítný.

327969   Šíf Svazek: 3 Strana: 0868
Šíf, u, m., z něm. Schiff = loď, koráb. Vz toto. V. Šifař, e, m. = plavec, der Schiffmann. V., Č. Šifaři, šifaři, na šify sedajte, můj zeleny vinek po moři chytajte. Sš. P. 378.

327970   Šíf Svazek: 10 Strana: 0420
Šíf, u, m. = dar. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

327971   Šíf, u Svazek: 9 Strana: 0325
Šíf, u, m. = žlab, oběd. Us. fiakristů. Kukla 134.

327972   Šifařiti Svazek: 3 Strana: 0868
Šifařiti, il, ení, plavectvím se živiti, von der Schifffahrt leben. Jg.

327973   Šifařka Svazek: 3 Strana: 0868
Šifařka, y, f. = plavcova žena, des Schiff- manns Frau. Jg.

327974   Šifařský Svazek: 3 Strana: 0868
Šifařský, Schiffer-, Steuer-, plavecký.

327975   Šifařství Svazek: 3 Strana: 0868
Šifařství, n., die Schifffahrt, Schifferei, plavectvi. Jg.

327976   Šifla Svazek: 7 Strana: 0844
Šifla, y, f. = putna. Val. Vck.

327977   Šiflář Svazek: 3 Strana: 0868
Šiflář, e, m. = pernikář. Kázala mně moje máti, š-ře si namlouvati, toho nechci; a on dělá šifličky (vz Šiflík) a miluje dě- večky. Sš. P. 483.

327978   Šiflička Svazek: 9 Strana: 0325
Šiflička, y, f. = tabuľka. Š čokolády, loje. Mus. ol. 1898. 117.

327979   Šiflík Svazek: 8 Strana: 0404
Šiflík. Š-ky s polívkou. Phľd. 1895. 454.

327980   Šiflík, u, šiflíček Svazek: 3 Strana: 0869
Šiflík, u, šiflíček, čku, m. = perník, der Lebkuchen, Schiffel, die Pfeffernuss. Us. také na Slov. Jg,

327981   Šiflikář, šifličkář Svazek: 3 Strana: 0869
Šiflikář, šifličkář, e, m. = pernikář, der Lebküchler. Bern.

327982   Šiflikářka, šifličkářka Svazek: 3 Strana: 0869
Šiflikářka, šifličkářka, y, f. — perni- kářka, die Lebküchlerin, Pfefferküchlerin.

327983   Šiflikářství Svazek: 3 Strana: 0869
Šiflikářství, n. = pernikářství, die Leb-, Pfefferküchlerei. Bern.

327984   Šifllikářský Svazek: 3 Strana: 0869
Šifllikářský, pernikářský, Leb-, Pteffer- küchler-.

327985   Šifner Svazek: 7 Strana: 0844
Šifner Em., nar. 1763 , farář Jg. H. 1. 633.

327986   Šífník Svazek: 10 Strana: 0420
Šífník, u, m. = košík. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

327987   Šifnobl Svazek: 9 Strana: 0325
Šifnobl, u, m. = mince = 270 kr. 1623. Dač. II 240.

327988   Šifon Svazek: 9 Strana: 0325
Šifon, také na Slov. Rukávce jsou z jem- ného plátna nebo š-nu. Mus. slov. I. 68. U Šebeše.

327989   Šifonér Svazek: 3 Strana: 0869
Šifonér, u, m., z fr. chiffoniere, vz toto.

327990   Šífovní, šífový, z Svazek: 3 Strana: 0869
Šífovní, šífový, z něm., Schiffs-, lodní. S. hák, kotev, V., provaz. V., Kom.

327991   Šifra Svazek: 3 Strana: 0869
Šifra,, y, f., známka, zvláště tajná, místo písmene a p., die Chiffre. Rk. Vz více v KP. I. 308., v Lumíru 1858. a ve S. N.

327992   Šifrák Svazek: 9 Strana: 0462
Šifrák, a, m., z něm. Schiefer = pokryvač střech skřidlicí. Na Hané. Nár. list. 1901. č. 199.

327993   Šift Svazek: 3 Strana: 0869
Šift, u, m., z něm. Schaft, u flinty celé dřevo, lože, hlaviště, násada, der Büchsen- schaft, der Schaft, die Kolbe. D.

327994   Šiftař Svazek: 3 Strana: 0869
Šiftař, e, m., der Büchsenschäftler.

327995   Šiftařiti Svazek: 3 Strana: 0869
Šiftařiti, il, ení, die Schäfterei treiben.

327996   Šiftařka Svazek: 3 Strana: 0869
Šiftařka, y, f., die Schäfterin.

327997   Šiftařský Svazek: 3 Strana: 0869
Šiftařský, Schäfter-. Š. řemeslo. Jg.

327998   Šiftařství Svazek: 3 Strana: 0869
Šiftařství, n., die Schaftmacherei, Büchsen- schäfterei. Jg.

327999   Šiftovati Svazek: 3 Strana: 0869
Šiftovati, Schäften. D.

328000   Šiftuch Svazek: 8 Strana: 0404
Šiftuch, u, m., vz Šebtuch.