421001   Zlošklebný Svazek: 5 Strana: 0541
Zlošklebný, höhnisch. Z. tupení. Tč.

421002   Zloškodník Svazek: 5 Strana: 0541
Zloškodník, a, m. = zlý škůdce, der Bösewicht, der Schaden anrichtet. Zlob.

421003   Zlošťastný Svazek: 5 Strana: 0541
Zlošťastný = šťastný na zlo, vom Un- glück verfolgt. Kamar.

421004   Zloštěrník Svazek: 5 Strana: 0541
Zloštěrník, a, m. Kacíř a z. Žžk. 15.

421005   Zloštír Svazek: 7 Strana: 1146
Zloštír, a, m., colopardiolus, monstrum, zastr. Pršp. 17. 5.

421006   Zlot Svazek: 5 Strana: 0541
Zlot, a, m., Zlotec, tce, m. Ako boh slnka preobrazený na besa volal sa Zlot, Zlotec a zapríčiňoval vichre, zimu, mrazy. Slov. bajesl. Paul. Tóth I. 73. Kto by takého Zlotcu bol mohel stvoriť? Ib. I. 72.

421007   Zlota Svazek: 5 Strana: 0541
Zlota, y, f. = zlost, die Bosheit. Na Slov. — Z. = nešlechetnosť. Cnosti ukázati vlastní její tvář, zlotě vlastní její obraz. Shakesp. Tč. O vykonaných skutků dobrotě nebo zlotě. Sš. I. 38. — Z. = špatné po- časí, schlechtes Wetter. Po několikadenní zlotě vysvitlo světlo. Kos. v Km. Bouřná z. Čch. Dg. 612. — Z. = špatná cesta, ein schlechter Weg. Mor. Flk.

421008   Zlota Svazek: 10 Strana: 0534
Zlota, y, f. Za dobrotu čakaj zlotu. Mus. slov. VI. 111.

421009   Zlotec Svazek: 5 Strana: 0542
Zlotec, vz Zlot.

421010   Zlotenka Svazek: 5 Strana: 0542
Zlotenka, y, f. = zlatenka, die Gelb- sucht. Na Ostrav. Té.

421011   Zlotiti Svazek: 5 Strana: 0542
Zlotiti, il, ění = zlosť prováděti. Nechať zlotí zima venku. Hdk. C. 293.

421012   1. Zlotky Svazek: 5 Strana: 0542
1. Zlotky, adv. = zle, zlobivě; po zlotky = po zlém, mit Macht, Gewalt. Slov. Vz Dobrotky. Dobře s pánem Bohem, s Čertem ne po zlotky. Hdk. C. 269. Keď nechceš po dobrotky, musíš po zlotky. Dbš. Sl. pov. I. 98. Či po dobrotky, či po zlotky, dať musíš. Dbš. Sl. pov. VIII. 14. Dobrotky sä dáme skorej viesť, ako z. nahnúť. Hdž. Vetín. 143. Tam ťahá obstojné bremä ko- ník dobre opatrovaný. Príde dosť malý vršek, tu ani pohnúť ani dobrotky ani z. Zátur. Priat. III. 80.

421013   2. Zlotky Svazek: 5 Strana: 0542
2. Zlotky, pl., f. = neplecha, der Unfug. Slov. Opalujú živý strom a všaké iné pášu zlotky. Phld. V. 55.

421014   Zlotný Svazek: 5 Strana: 0542
Zlotný = zlotřilý. Klc.

421015   Zloto Svazek: 10 Strana: 0534
Zloto, a, n. = zlato. Orava. Sbor. slov. IX. 58.

421016   Zlotrovalý Svazek: 5 Strana: 0542
Zlotrovalý = zlotřilý, verrucht. Rvač.

421017   Zlotrovaný Svazek: 5 Strana: 0542
Zlotrovaný = zlotřilý, verrucht, laster- haft, lotterbübisch. Z. plískač a žváč. Aesop. Z. život. Reš.

421018   Zlotrovati Svazek: 5 Strana: 0542
Zlotrovati, vz Zlotřiti.

421019   Zlotrovati Svazek: 8 Strana: 0514
Zlotrovati. Tak se z-val (služebník), že ho nevím kdy doma hledati. Arch. XIV. 280.

421020   Zlotřelosť Svazek: 5 Strana: 0542
Zlotřelosť, i, f., die Bosheit. Bern.

421021   Zlotřelý Svazek: 5 Strana: 0542
Zlotřelý, verlottert, boshaft. Z. člověk. Us. Tč. Vz Zlotřilý.

421022   Zlotření Svazek: 5 Strana: 0542
Zlotření, n. = zlotřelosť. Bern.

421023   Zlotřený Svazek: 5 Strana: 0542
Zlotřený; -en, a, o = zlotřelý. Bern.

421024   Zlotřeti Svazek: 5 Strana: 0542
Zlotřeti, el, ení, boshaft, ein Bösewicht werden. — kde: ve zlé společnosti. Us.

421025   Zlotřeti Svazek: 8 Strana: 0514
Zlotřeti při žebrání. Chč. S. 243.

421026   Zlotřilec Svazek: 5 Strana: 0542
Zlotřilec, lce, m., der Ruchlose. Šm.

421027   Zlotřilec Svazek: 10 Strana: 0534
Zlotřilec, lce, m. Tbz. III. 1. 185, V. 4. 136., V. 6. 117., Jrsk. VH. 2. 135.

421028   Zlotřilosť Svazek: 5 Strana: 0542
Zlotřilosť, i, f. = nešlechetnosť, zlosyn- nosť. die Lasterhaftigkeit, Verruchtheit.

421029   Zlotřilý Svazek: 5 Strana: 0542
Zlotřilý = lotrovství naučený, nešle- chetný, zlosynný, lasterhaft, ruchlos, ver- rucht, lotterbübisch. V., Br., Kom. Z. člo- věk, D., čeládka, Reš., lichvář, Sych., vášně, Hdk., žena, Msn. Or. 88., publicistika, Kos. Ol. I. 262., ruce, Mus. 1880. 274., čin. Tč. Je celý z-lý. Us. Šd. Aby přítomné plémě ospalé nepadlo v oběť z-lé láji. Nitra VI. 131. — jak. Národ přenáramně z-lý. Ler.

421030   Zlotřiti Svazek: 5 Strana: 0542
Zlotřiti, il, en, ení; zlotrovati = lotrem učiniti, lasterhaft, verrucht machen. Jg. — co čím. Z-li a spustošili mečom, ohňom celú Europu. Zbr. Hry 220. — se, ver- rucht, lasterhaft werden. Všechen se zlotřil. Ros. — se kde. Ve světě celý se zlotřil. Us. Sd.

421031   Zlotřiti se Svazek: 7 Strana: 1146
Zlotřiti se. Krnd. 197.

421032   Zlotvar Svazek: 5 Strana: 0542
Zlotvar, u, m. = zlý tvar, falsche Bil- dung. Slavné jméno Petrovo nejednoho klamatele pohnulo podsunouti mu zlotvary svoje. Sš. O. 185.

421033   Zlotvarý Svazek: 7 Strana: 1146
Zlotvarý, schlechtgeformt. Dk. Poet. 159.

421034   Zlotvor Svazek: 7 Strana: 1146
Zlotvor, a, m. = zloboh Phl'd. II. 111.

421035   Zlotvorný Svazek: 10 Strana: 0534
Zlotvorný. Z. různice. Msn. II. 154.

421036   Zlotynka Svazek: 5 Strana: 0542
Zlotynka, y, f. = žloutenka. Na Ostrav. Tč.

421037   Zloubení Svazek: 5 Strana: 0542
Zloubení, n. = polubí, v stavitelství, die Arkade, Bogenstellung, Bogenhalle, der Bogengang. Nz., NA. I. 80.

421038   Zloubezpečilosť Svazek: 5 Strana: 0542
Zloubezpečilosť, i, f., die Unsicherheit, vermessentliche Vertrauungsseligkeit. Třetí stupeň hříchů jest zhovadilá z., když člo- věk v štěstí a zdraví jsa postaven, nad Bohem i povoláním svým se zapomíná. Zach. Bruncvik Limodis 1606.

421039   Zloubezpečilý Svazek: 5 Strana: 0542
Zloubezpečilý, unsicher. D.

421040   Zloučitel Svazek: 5 Strana: 0542
Zloučitel, e, m. = špatný učitel, ein schlechter Lehrer. Sš. Oa. 242. Z-lů židov- níků. Sš. II. 173. Ale potřebí lid před z-li vystříhati. Sš. Mr. 56.

421041   Zloučiti Svazek: 5 Strana: 0542
Zloučiti, il, en, ení, zimovati = rozlou- čiti, trennen.

421042   Zlouditi Svazek: 5 Strana: 0542
Zlouditi, il, ěn, ění, zluzovati = ulou- diti, odlouditi, svésti, auf Abwege locken. Č. exc. — koho kam: k hříchu. Us. Tč. — koho čím. Tys vínem zloudil starobylé bohyně. Msn. Or. 148. — Vz Zlúditi.

421043   Zlouditi koho k čemu Svazek: 7 Strana: 1146
Zlouditi koho k čemu. Zloudivše kní- žata ruská ke vzdání sebe na víru zradili nad nimi vydavše je Tatarům. Šf. Strž. II. 153., 154. - se čím: nadějí. Ib. 429. — koho za kým. Můj holúbek zblúdil, za sebú ma zlúdil. Koll. Zp II. 399.

421044   Zlouk Svazek: 5 Strana: 0542
Zlouk, a, m. = zlý učitel, ein schlechter Lehrer. Jižto (větu) v ústech měli zlouci pravíce. Sš. II. 55.

421045   Zlouka Svazek: 5 Strana: 0542
Zlouka, y, f. = zlá náuka, zlé učení, eine schlechte Lehre. Něčí z-ku porážeti; Ale oni neustávají z-kám učiti. Sš. L. 190., II. 58.

421046   Zloúmyslný Svazek: 10 Strana: 0534
Zloúmyslný. Msn. Od. 147.

421047   Zloupati Svazek: 5 Strana: 0542
Zloupati, vz Zloupiti.

421048   Zloupení Svazek: 5 Strana: 0542
Zloupení, n., die Abschälung; Berau- bung, Plünderung.

421049   Zloupený Svazek: 5 Strana: 0542
Zloupený; -en, a, o, abgeschält. Vz Sloupiti. — Z. = beraubt, geplündert. Z. poklad. J. Lpř. Vz Zloupiti.

421050   Zloupiti Svazek: 5 Strana: 0542
Zloupiti (zastr. zlúpiti), zlup, il, en, ení; zloupati, zlupovati = slupku stáhnouti, ab- schälen. Vz Sloupiti. — Z. = oloupiti, obrati, vytlouci, berauben, plündern. — co, koho: kostel, Ros., město, zemi, V., židy, poddané. Arch. V. 343., Pulk., Vrat. — co komu kde. Pták ptákovi ve hnízdě vejce zloupal. Jel. — koho z čeho: ze cti. D. — koho čeho: dobrého jména a cti. Us. Chrám svých ozdob zloupen byl. Bs. mlád. Vlasť krásnej voľnoty zlúpiť. Hol. 105. — koho jak: násilím, útokem. Zloupil ho ze cti na čisto. Us. — čeho, šp. m. co: ko- stelů, šp. m.: kostely. Brt. — koho oč. Kká. K sl. j. 211. — koho kde: na cestách. Arch. V. 202.

421051   Zloupiti koho na čem Svazek: 9 Strana: 0408
Zloupiti koho na čem: na zboží. Chč. (List. fil. 189S. 401. ) — Z. co = snísti, slu- pnouti Val. Čes. 1. X. 302.

421052   Zloupiti koho v čem Svazek: 7 Strana: 1146
Zloupiti koho v čem: v úrociech. Št. Kn. š. 161.

421053   Zloupný Svazek: 5 Strana: 0542
Zloupný = sloupný.

421054   Zlouskání Svazek: 5 Strana: 0542
Zlouskání, n., die Abhülsung ; Berau- bung, Entblösung etc. Vz Zlouskati. Bern.

421055   Zlouskaný Svazek: 5 Strana: 0542
Zlouskaný; -án, a, o, abgehülst, der Hülse beraubt. Ostatně vz Zlouskati.

421056   Zlouskati Svazek: 5 Strana: 0542
Zlouskati; zlousknouti, knul a kl, ut, utí; zlouštiti, il, en, ění; zluskovati = lou- skaje snísti, vylousknouti, knackend zu- sammenessen. Ros. — koho. Zlúštija ho zima (zimou zchřadl, zhubeněl). Mor. Šd. — co jak. Vše zlouskal, Ros., s největší chutí. Knihu od konce do konce z. = dychtivě pře- čísti, gierig durchlesen. Us. Kos.

421057   Zlousknouti Svazek: 5 Strana: 0542
Zlousknouti, vz Zlouskati.

421058   Zloústý Svazek: 5 Strana: 0542
Zloústý, verleumderisch. To závisti, han kŕdel sa privalil a povestí z-stých mrcha súd. Phld. III. 2. 114.

421059   Zlouštiti Svazek: 5 Strana: 0542
Zlouštiti, vz Zlouskati.

421060   Zloúvodivý Svazek: 5 Strana: 0542
Zloúvodivý, zloúvodný, schlecht leitend. Z. tělo. Rostl. I. 20. a.

421061   Zloužitba Svazek: 5 Strana: 0542
Zloužitba, y, f. = zlé užívání, der Miss- brauch. Nejednu z-tbu opraviti. Sš. I. 5.

421062   Zlov Svazek: 5 Strana: 0542
Zlov, u, m., nar, zastr. Rozk.

421063   Zlovadně Svazek: 5 Strana: 0542
Zlovadně, mangelhaft. Z. co udržovati. Sš. I. 33.

421064   Zlovášeň Svazek: 5 Strana: 0542
Zlovášeň, šně, f. = zlá vášeň, die böse, sündhafte Leidenschaft. Krok,| Kamar., Sš. I. 80., J. 134. Ješto se dal z-ni přemoci; Především srdce musí se okovů z-šní zho- stiti; Dáti se zlovášněm v moc; Tak daleko šílenosť a z. jejich vystoupí, že ...; Uko- jení zavládlé z-šně. Sš. J. 148., 149., 249., L. 90.

421065   Zlovášeň Svazek: 7 Strana: 1146
Zlovášeň. Č. Kn. š. 377.

421066   Zlovášnivě Svazek: 7 Strana: 1146
Zlovášnivě, vz Zlovášnivý, nach Art böser Leidenschaften. Stárek.

421067   Zlovášnivý Svazek: 5 Strana: 0543
Zlovášnivý, von böser Leidenschaft. Sm.

421068   Zlovědice Svazek: 5 Strana: 0543
Zlovědice, vz Zlovětice.

421069   Zlověd(v)ěník Svazek: 10 Strana: 0534
Zlověd(v)ěník, a, m. (zlowiedwienyk), daemon = zlého vidomec. Luc. 46., 47.

421070   Zlovení Svazek: 5 Strana: 0543
Zlovení, n., vz Zloviti.

421071   Zlovený Svazek: 5 Strana: 0543
Zlovený, vz Zloviti.

421072   Zlověra Svazek: 5 Strana: 0543
Zlověra, y, f. = zlá víra, schlechter Glaube. Krok.

421073   Zlověst Svazek: 5 Strana: 0543
Zlověst, a, m., der Unglücksbote. Spatřil na provaze výra co z-ta smrti své. Sš. Sk. 147.

421074   Zlověsť Svazek: 5 Strana: 0543
Zlověsť, i, f. = zlá věsť, eine schlimme Nachricht.

421075   Zlověstec Svazek: 10 Strana: 0534
Zlověstec, stce, m. Věst. XII. 276.

421076   Zlověstec, stce Svazek: 5 Strana: 0543
Zlověstec, stce, m. = zlý věstec, zvěsto- vatel, der böse Verkündiger. Z toho vidno, že zlověstců na mysli neměl. Sš. L. 6.

421077   Zlověstící Svazek: 5 Strana: 0543
Zlověstící, Böses verkündend. Z. pták. Kká. Td. 223.

421078   Zlověstivý Svazek: 5 Strana: 0543
Zlověstivý = zlověstící. Nikdy nemluvil's ty z-vý, co mně bylo milo. Šbk. Iliad. I.

421079   Zlověstně Svazek: 5 Strana: 0543
Zlověstně, Böses verkündend. Tvář z. se chmouří. Čch. L. k. 35.

421080   Zlověstně Svazek: 10 Strana: 0534
Zlověstně. Zrak plane z. Kká. Sion. I. 25.

421081   Zlověstník Svazek: 10 Strana: 0534
Zlověstník, a, m. Msn. II. 4.

421082   Zlověstný Svazek: 5 Strana: 0543
Zlověstný, Unglück verkündend, berüch- tigt. Č. Z. znamení. Vlšk. 325., Hdk., Dch., slova, Lpř., ryk, Kká. Td. 278., jazyk, Msn. Or. 27., žena, list, Us., událosť. Šmb. S. II. 207. Od Messaliny, z-né manželky jeho (Klaudiovy). Sš. Sk. 256.

421083   Zlověstný Svazek: 8 Strana: 0514
Zlověstný = zlozvěstný. Phľd. 1894. 35.

421084   Zlověštec Svazek: 5 Strana: 0543
Zlověštec, štce, m. = zlý věštec, der Unglücksprophet. Plk.

421085   Zlověštkyně Svazek: 5 Strana: 0543
Zlověštkyně, ě, f., die Unglücksseherin. Mikovec Dimit. 128., Zlob.

421086   Zlovětice Svazek: 5 Strana: 0543
Zlovětice (Lobotice, Lobětice, Libotice), dle Budějovice, Lobetitz, ves u Podbořan. Tk. V. 222., Blk. Kfsk. 620., S. N.

421087   Zlovětří Svazek: 5 Strana: 0543
Zlovětří, n. = zlé povětří, eine schlechte Luft.

421088   Zlovětřivý Svazek: 5 Strana: 0543
Zlovětřivý, unglückahnend. Z. mysl. Msn. Or. 38.

421089   Zlovidnosť Svazek: 5 Strana: 0543
Zlovidnosť, i, f. = zlozvyk obzvláště v po- dezřívání jiných, podzíravosť. Sš. I. 32.

421090   Zlovina Svazek: 5 Strana: 0543
Zlovina, y, f., eine böse Schuld. Sš. I. 74.

421091   Zloviti Svazek: 5 Strana: 0543
Zloviti, il, en, ení; zlovovati, vz Sloviti.

421092   Zlovláda Svazek: 5 Strana: 0543
Zlovláda, y, f., eine Missiegierung. Dch

421093   Zlovládce Svazek: 5 Strana: 0543
Zlovládce, e, m., ein böser Regent, Ty- rann. Ukrutnosť z-ce svého pociťovali. Sš. Sk. 130.

421094   Zlovládnoucí Svazek: 8 Strana: 0514
Zlovládnoucí. Z. velmož. Kká. Puš. 76.

421095   Zlovodce Svazek: 5 Strana: 0543
Zlovodce, vz Zlovodič.

421096   Zlovodič Svazek: 5 Strana: 0543
Zlovodič, e, zlovodce, e, m. = co zle (špatně) vodí elektřinu, schlechter Leiter. Rostl. I. 17.

421097   Zlovole Svazek: 5 Strana: 0543
Zlovole, e, f., die Böswilligkeit. Šm.

421098   Zlovolně Svazek: 5 Strana: 0543
Zlovolně = zlomyslně, nešlechetně, übel- gesinnt. Z. ve hříchy upadati, se vrátiti. Br., BR. II. 178. b. Papež je celý udiven nad prudkými slovy královskými, k nimž není žádné příčiny, z-ně-li se nepředstírá. Ddk. VI. 121. Z. povinnosti své opouštěti. BR. II. 250.

421099   Zlovolnice Svazek: 5 Strana: 0543
Zlovolnice, e, f., eine Uibelgesinnte. Us.

421100   Zlovolník Svazek: 5 Strana: 0543
Zlovolník, a, m., ein Uibelgesinnter. Kram. Apollon ozbrojen jest lukem a šípy, jimiž z daleka z-ky ničí. Cimr. Myth. 94.

421101   Zlovolnosť Svazek: 5 Strana: 0543
Zlovolnosť, i, f. = zlá vůle, zlomyslnosť, zlosť, üble Gesinnung. V., Sych.

421102   Zlovolný Svazek: 5 Strana: 0543
Zlovolný = zlou vůli mající, zlomyslný, nešlechetný, übel o. böse gesinnt, hämisch. V., Kom. J. 892., Osv. I. 192., Dch. Z. mysl, Msn. Or. 21., 33., otroctví. Hrb.

421103   Zlovolný Svazek: 8 Strana: 0514
Zlovolný. Z. duše. Chč. m. s. 82.

421104   Zlovonný Svazek: 5 Strana: 0543
Zlovonný, übelriechend. Z. milares (dout- níky). Šml.

421105   Zlovrah Svazek: 5 Strana: 0543
Zlovrah, a, m., ein bösgesinnter Mörder. Z. ďábel duši lidskou zahubiti hledí; Aby porazil všeliké návaly z-hovy. Sš. J. 139., II 143.

421106   Zlovůle Svazek: 5 Strana: 0543
Zlovůle, e, f. = zlá, hříšná vůle, ein böser, sündhafter Wille, das Uibelwollen. Pan poznal jich z-li; Z. jiných nemůže mu uškoditi; Pokud z. naše tomu nevadila. Sš. J. 85., 134., II. 95.

421107   Zlovykladač Svazek: 5 Strana: 0543
Zlovykladač, e, m., ein böser, schlechter Ausleger. Posléze veškeren svět pohanský těch z-čů staré úmluvy zanedbal. Sš. J. 171.

421108   Zlovýražní Svazek: 5 Strana: 0543
Zlovýražní rým (špatný): chléb — střep. Puchm.

421109   Zlozákon Svazek: 5 Strana: 0543
Zlozákon, u, m., ein böses Gesetz. An se nalézá z. v údech našich. Sš. J. 149.

421110   Zlozáměr Svazek: 5 Strana: 0543
Zlozáměr, u, m., eine böse Absicht. Ve- leknězi všelijak se svými z-ry se tajili. Sš. J. 126.

421111   Zlozboží Svazek: 5 Strana: 0543
Zlozboží = zlé, nedobré zboží, eine schlechte Waare. Má tedy křesťan všecko z., totiž hříchy a nepravosti ze srdce vy- bývati. Sš. Mr. 50.

421112   Zlozvěstně Svazek: 10 Strana: 0534
Zlozvěstně. Obočí jeho bylo z. staženo. Kamn. Mec. 89. Sr. Zlověstně.

421113   Zlozvěstný Svazek: 5 Strana: 0543
Zlozvěstný = zlověstný.

421114   Zlozvučeti Svazek: 10 Strana: 0534
Zlozvučeti. Slád. Šl. 83.

421115   Zlozvučnosť Svazek: 5 Strana: 0543
Zlozvučnosť, i, f., der Uibelklang. D.

421116   Zlozvučný Svazek: 5 Strana: 0543
Zlozvučný, übellautend, übeltönend, miss- klingend. Dch., Lpř.

421117   Zlozvuk Svazek: 5 Strana: 0543
Zlozvuk, u, m. = zlý zvuk, der Miss- ion, Missklang, die Dissonanz. D., Dch., Nz., Vrch., Kká. Td. 362. Z-ky, které ne- ladná skutečnosť v duši lidské vzbuzuje. Šml. I. 11. Někteří zvukové působí libozvuk, někteří pak zlozvuk. Hš. Sloh. 152.

421118   Zlozvuký Svazek: 5 Strana: 0543
Zlozvuký, übel-, misstönend. Z. vznět. Msn. Or. 46.

421119   Zlozvyk Svazek: 5 Strana: 0543
Zlozvyk, u, m., lépe: zlý zvyk. Jg. Z-ku se opříti. Sb. vel. I. 54. Mohamed z-kům Arabů hověl; Z-ky své přemáhati, přitlu- miti, potlačiti; do z-ku upadnouti. Sš. J. 96, L. 88., 114.

421120   Zlozvyk Svazek: 7 Strana: 1146
Zlozvyk, lépe také : nezpůsob. Brt.

421121   Zlozvyký Svazek: 5 Strana: 0543
Zlozvyký = zlého zvyku, übelgewohnt. Z. dítě. Mus.

421122   Zložádba Svazek: 5 Strana: 0543
Zložádba, y, f. = zlá žádost, eine böse Begierde. Příčina jednotlivých z-deb; Ne- hověti z-bám těla. Sš. I. 82., II. 135.

421123   Zložádosť Svazek: 5 Strana: 0543
Zložádosť, i, f. = zložádba. Přemáhání z-stí; Když kdo z-stem svým slouží; Z. člověka mrakotou obstihuje; Skláníme se k pochotem a z-stem; Lidé se vydávají v moc z-stem; Vítězství nad z-stmi. Sš. II. 31., 55., 196., J. 61., 159., 200.

421124   Zložádostivosť Svazek: 5 Strana: 0543
Zložádostivosť, i, f., die böse, sünd- hafte Begierde, Begierlichkeit. Vrozená člo- věka z. Sš. I. 55.

421125   Zložití Svazek: 5 Strana: 0543
Zložití = složiti, vz Složiti. — Z., il, en, ení — vzložiti, auflegen. — co na koho. V. Na někoho žalobu. Baiz.

421126   Zľúbati Svazek: 5 Strana: 0543
Zľúbati = zlíbati, abküssen. Slov. — koho. A ten Váh ma pocaloval, Tatry ma zľúbaly, za to voždy sú mi v mysli v ra- dosti či v žiali. Ppk. I. 216.

421127   Zlúbiti Svazek: 5 Strana: 0543
Zlúbiti, concupiscere. Ž. wit. 118. 20. -— se komu = zalíbiti se. Zlúbi sě Bohu Bž. 26.

421128   Zlubní Svazek: 5 Strana: 0543
Zlubní, vz Slubní.

421129   Zlúcný Svazek: 10 Strana: 0681
Zlúcný = zlostný. Vz Brt. Sl.

421130   Zluča Svazek: 7 Strana: 1146
Zluča, e, f., nilus, zastr. Rozk.

421131   Zlučín Svazek: 5 Strana: 0543
Zlučín, a, m., Fridrichsdorf, osada u Mi- levska. PL.

421132   Zlúčiti Svazek: 5 Strana: 0544
Zlúčiti, vz Zloučiti.

421133   Zludačiti Svazek: 5 Strana: 0544
Zludačiti, il, en, ení = zludařiti. U Olom. Sd.

421134   Zludařelý Svazek: 10 Strana: 0535
Zludařelý člověk = toulek ročních mi- lovný. Bzenecko. Čes. 1. XIV. 422.

421135   Zludaření Svazek: 5 Strana: 0544
Zludaření, n., vz Zludařiti.

421136   Zludařený Svazek: 5 Strana: 0544
Zludařený; -en, a, o, nachlässig gewor den. Us. Bkř.

421137   Zludařiti se Svazek: 5 Strana: 0544
Zludařiti se, il, en, ení = nedbalým se státi, nachlässig, ein Taugenichts werden. Us. na Mor. Bkř.

421138   Zludařiti se kde Svazek: 7 Strana: 1146
Zludařiti se kde : na vojně. Hrb. Obr. 217.

421139   Zlúdění Svazek: 5 Strana: 0544
Zlúdění, n., die Ablockung, Anreizung. Vz Zloudění. Bern.

421140   Zlúděný Svazek: 5 Strana: 0544
Zlúděný; -ěn, a, o, angelockt, angereizt. Bern.

421141   Zluditel Svazek: 5 Strana: 0544
Zluditel, e, m. = vábník, der Anlocker, Anreizer. Bern.

421142   Zlúditi Svazek: 5 Strana: 0544
Zlúditi, il, ěn, ění, zluzovati = zvábiti, svésti, ablocken, anreizen, täuschen. — koho proti komu proč. Zlý člověk i jiných (jiné) proti tobě k svej pomoci zlúdí. Na Mor. Tč. — se čím: nadějí. Šf. — odkud. Ktož bys dědictvie kúpeného mocí byl vy- tištěn nebo lstí zlú a úkladem s toho se zlúditi dal, tomu prodávající žádnú zprávú nenie povinen. Vš. Jir. 187. — Vz Zlunditi. — Z. se = bláznivým, bláhovým se státi, zastr. Jir.

421143   Zľuditi sä Svazek: 5 Strana: 0544
Zľuditi sä, il, ěn, ění slíditi se, mensch- lich werden. Má i v tom česť ľudskú, že sä dal i cudziemu živlu v sebe zľudiť a učlo- večiť. Hdž. Vetín. 61.

421144   Zľudnateti Svazek: 5 Strana: 0544
Zľudnateti = zlidnatěti. Slov.

421145   Zludračeti Svazek: 5 Strana: 0544
Zludračeti, el, ení, šp. z něm. ludern. Cf. Zdaremněti, Zlumpačiti.

421146   Zludračiti Svazek: 5 Strana: 0544
Zludračiti, il, en, ení, šp. z něm. ludern. — se = zludračeti. Us. Kšť. Vz Zdarebáčiti, Zlumpačiti.

421147   Zluhač Svazek: 5 Strana: 0544
Zluhač, e, m. = lhář, der Lügner. Slov. Bern.

421148   Zluhání Svazek: 5 Strana: 0544
Zluhání, n., das Lügen, die Lüge. — Z. = marný mach, der Fehlschlag. Slov. Bern.

421149   Zluhaný Svazek: 5 Strana: 0544
Zluhaný; -án, a, o, gelogen. To je z-né. Slov. Bern.

421150   Zluhať Svazek: 8 Strana: 0514
Zluhať = zlyhať. Slov. Kal. S. 216..

421151   Zluhati Svazek: 5 Strana: 0544
Zluhati = selhati, lügen. Vz násl. Slov. Bern., Šd.

421152   Zluhnúť Svazek: 5 Strana: 0544
Zluhnúť = selhati, lügen, eine Lüge sagen; slovu nedostáti, sein Wort nicht halten; ošáliti, betrügen; selhati (o ručnici), fehlschlagen, versagen. Na Slov. Bern.

421153   Zluhnutí Svazek: 5 Strana: 0544
Zluhnutí, n. = selhání. Vz Zluhnúť.

421154   Zluhovati Svazek: 5 Strana: 0544
Zluhovati, vz Sluhovati.

421155   Zlukra Svazek: 7 Strana: 1146
Zlukra, y, f, cerula, serpens, zastr. Pršp. 22.

421156   Zlumpačilý Svazek: 5 Strana: 0544
Zlumpačilý, z něm. Lump = daremný. Z. hoch. Us. Kšť.

421157   Zlumpačiti se Svazek: 5 Strana: 0544
Zlumpačiti se, il, en, ení, šp. z něm. Lump = státi se darebou, ničemou. Us. Kšť.

421158   Zluň Svazek: 9 Strana: 0408
Zluň, gt. Zíuně, f., míst. jm. ve Slez. Lor 82.

421159   Zlunovice Svazek: 9 Strana: 0408
Zlunovice, býv. tvrz. Sdl. Hr. X. 394.

421160   Zlupati Svazek: 5 Strana: 0544
Zlupati = zlomiti, ztroskotati, zerbre- chen, zertrümmern.— co: něčí hnáty (crura frangere). ZN. Modly zlupal a sochy i lesy (lucos) modlebné podrúbal. BO. Zlupám bohy vaše, lodie. BO.

421161   Zlúpati Svazek: 5 Strana: 0544
Zlúpati, vz Zloupiti.

421162   Zlupek Svazek: 5 Strana: 0544
Zlupek, pku, m. = stráň příkrá, krátká, ein schroffer, kurzer Abhang. Us. u Rychn. Ntk. Na tomhle zlupku se špatně ruchá. Us. Stf.

421163   Zlupenatěti Svazek: 5 Strana: 0544
Zlupenatěti, ěl, ění = lupenatým se státi, blätterig werden.

421164   Zlupenatěti Svazek: 8 Strana: 0514
Zlupenatěti = lupenem se státi. Čl. L. Jos. 36.

421165   Zlúpení Svazek: 5 Strana: 0544
Zlúpení, n., vz Zloupení.

421166   Zlúpený Svazek: 5 Strana: 0544
Zlúpený, vz Zloupený.

421167   Zlupiti se Svazek: 5 Strana: 0544
Zlupiti se, il, ení; sebrati se, sich auf- raffen. Kom. Chlapec upadl, zlupil se a utokl. Us.

421168   Zlúpiti, vz Svazek: 5 Strana: 0544
Zlúpiti, vz Zloupiti.

421169   Zlupkati Svazek: 5 Strana: 0544
Zlupkati, vz Lupkati. Phld. III. 1. 36

421170   Zlupnouti Svazek: 5 Strana: 0544
Zlupnouti, vz Slupiti. — se = vztýčiti se, sich aufraffen.

421171   Zlupovati Svazek: 5 Strana: 0544
Zlupovati, vz Zloupiti.

421172   Zlúskati Svazek: 5 Strana: 0544
Zlúskati, vz Zlouskati.

421173   Zlusknouti co Svazek: 10 Strana: 0535
Zlusknouti co = s chutí snísti. Stern. Poh. 74.

421174   Zluskovatěti Svazek: 8 Strana: 0514
Zluskovatěti. Brt. D. II. 427.

421175   Zluskovati Svazek: 5 Strana: 0544
Zluskovati, vz Zlouskati.

421176   Zlúščiti Svazek: 7 Strana: 1146
Zlúščiti, vz Zlúštiti. Slov. Rr. Sb.

421177   Zlúščka Svazek: 7 Strana: 1146
Zlúščka, y, f, cento, oděv, zastr. Pršp. 67 50

421178   Zlúštění Svazek: 5 Strana: 0544
Zlúštění, n., vz Zlouskati.

421179   Zlúštěný Svazek: 5 Strana: 0544
Zlúštěný; -ěn, a, o = zlouskaný. Vz Zlouskati. Přišel domů zimou celý z-ný. Mor. Šd.

421180   Zlúštiti Svazek: 5 Strana: 0544
Zlúštiti = zlouštiti, vz Zlouskati.

421181   Źlutenice Svazek: 10 Strana: 0550
Źlutenice, e, f., icterica. Mam. A. 27a.

421182   Zluteřiti Svazek: 7 Strana: 1146
Zluteřiti = zlutřiti, lutherisch machen. Vlast VII. 213.

421183   Zlutherštiti Svazek: 8 Strana: 0514
Zlutherštiti město. Wtr. Živ. c. I. 118.

421184   Zlutiti Svazek: 5 Strana: 0544
Zlutiti, zast, vz Zlítiti. Rkk. 12.

421185   Zlútnať niečo Svazek: 8 Strana: 0514
Zlútnať niečo = těžce čeho nabyti. Slov. Kal. S. 216.

421186   Zlutování Svazek: 5 Strana: 0544
Zlutování, n. = slitování. Slov. Bern. Kdo je v nudzi postavený, žádá z. Na Slov. Tč.

421187   Zlutovati se Svazek: 5 Strana: 0544
Zlutovati se = slitovati se. Na Slov. Bern.

421188   Zlutovlasý Svazek: 9 Strana: 0421
Zlutovlasý kluk. Rub. 131.

421189   Zlutovnice Svazek: 5 Strana: 0544
Zlutovnice, e, f. = slitovnice. Na Slov. Bern.

421190   Zlutovník Svazek: 5 Strana: 0544
Zlutovník, a, m. = slitovník. Na Slov. Bern.

421191   Zlutřený Svazek: 5 Strana: 0544
Zlutřený, lutherisch (geworden). Mor. a Slez. Šd.

421192   Zlutřiti Svazek: 5 Strana: 0544
Zlutřiti, lutherisch machen. Mor. a Slez. Šd.

421193   Zlý Svazek: 5 Strana: 0544
Zlý (zastar. zel, zla, zlo), komp. horší, superl. nejhorší. Na Moravě iratus = zlý, malus — nedobrý. Brt. — Z. = nedobrý, vadný, pokažený, nedokonalý, porušený, übel, schlecht, bös, arg, mangelhaft. Zlé, sešlé stavení; z. žaludek, ořech (červivý), peníze, V., verš, užívaní, návyk, rada, D., křesťan. Kom., Št. Kn. š. 23. Zlá povětrnosť, nepo- hoda. Dch. Tak aby každý z obyvatelů království tohoto tu zlou, lehkou minci od- byti mohl. Zř. F. I. W. XVI. Není to ještě nejhorší; Zlá to věc. Us. Dch. Zlými a ne ctivými slovy poslóv sú odpravili. Sl. let. V. 159. My sme spolem (se svojú) ještě na zlé slovo nepřišli (nepovadili se). Již. Mor. Šd. Lakomec všem bývá zlý, sobě nejhorší. Prov. Tč. Lepší zlá matka nežli dobrá ma- cocha. Slov. Tč. To není zlé. D. Není z. člověk. Z. slovo. Us. Ten svět je zlý, die Welt liegt im Argen. Ten je horší než blázen. Us. Sháněli se po něm jako po zlém penízi. Us. Vk. Z. chléb, boty, kob- zole, čas, cesta, práce atd. Us. Tč. Jsou v něm křesťanští i turečtí kupci, ale zlá stavení. Brant. Hľa, zlý kňaz. Dobre káže a nekoná dľa kázne. HVaj. BD. II. 179. Jano, Jano, zlý si gazda, prázdna ti je každá brázda. Šl. spv. III. 98. Z. svět. BR. II. 1. Posud jsem zjel a mdel. Arch. III. 41. Z. viera, nadeje. Št. Kn. š. 32. Ostavmy se diela zlého. Výb. II. 23. Zlý pták, zlé vejce. Č. M. Zlý havran, zlé vejce, zlý strom, zlé ovoce. Vz Rodiče. Lb. Zlého stromu zlé ovoce. Je znám jako zlý peníz. Us. Šd. Dobrý chýr (pověsť) ide ďaleko, zlý ešte ďalej; Dobrá pečenka ďaleko vonia a zlá ešte ďalej smrdí. Slov. Šd. Za zlá slova slítne i hlava. Prov. Bž. Sobectví jest zlé, horší pochlebenství, nejhorší zrada. Kmp. č. 86. Zlé slovo iba tomu za väzy padá, kto laje — preklína druhého. Mt. S. L 117. Zlé rady zlý užitek. Sb. uč. Zlá rada, hotové neštěstí. Bž. Od zlého dluž- níka i plevy ber. Šd. Po účinku zlá rada. Us. Lacné maso, zlá polévka. Koll. Ze zlé kože nemůž býti dobrý kožich. Prov. Mus. Není nic tak zlého, by sě neobrátilo někdy v něco dobrého. Pulk., Č. — Z. = škodný, škodlivý, záhubný, übel, schädlich. Z. po- větří, nežit. Us. Zlá lesť (obmysl). J. tr. Z. bouře. Čch. Bs. 17. Hřích je zel. Sš. I. 78. Z. příležitosť, žádostivosť; z. přirozenosť, náklonnosť, Mž. 87., 100., 120., nemoc. Výb. II. 14. Měnění o fary neb o obrok zlé jest. Hus I. 476. Zlá milosť smilná; z. žádosť. Št. Kn. š. 3. Hněv zlý poradník. Šd. Zlý je oheň, zlá je voda, zlé je krupobitie, ale horší planý súsed; Bodaj ho zlá nemoc (padoucnice?) metala od zeme do neba Slov. Zátur. Prchlivosť zlý rádca. Zbr. Lžd. 29. Zlá rada rádci nejhorší. V. Zlá rada vlastního pana bije. Zlým za zlé splácí lid- ská pokaženosť. Hkš. exc. Není nic tak zlého, by sě neobrátilo někdy v něco Do- brého. Pulk., D., Č. Dluh je zlý Druh. Koll. Zlé se zle trpí; ale když přetrpíš, i to dobré. Č. — Z. = kdo schvalně jiným škodí, böse, bösartig, boshaft. Proti zlým Polanom. Rkk. Z. nepřítel, soused. Lakomec všem bývá zlý, sobě nejhorší. Prov. Šd. — Z. = nešťastný, übel, unglücklich, Miss-. Zlý průchod míti; zlý konec míti. V. Z. osud, stav, časy. D. Z. hvězda, der Unstern. Dch. Nemoc zlým bě- hem se béře. Dch. — Z. = nepříjemný, od- porný, übel, unangenehm. Z. vůně (smrad). Us. Zlé chuti. V. Ve zlé míře býti, in schlim- mer Laune sein; Nastaly zlé časy; Zlá po- rada. Dch. Zlé věci přicházajú samy k člo- věkovi. Mor. Tč. Měla dnes zlou chvíli. Hrts. Dělal proto, aby neměl zlých dní (mrzutosti). Dvrsk. Z. zvěsť, zpráva, ná- věští. Lpř. Když v levém uše zvoní, pra- víja, že bude zlá novina. Mor. Šd. Od Oravy dážď ide, už môj milý nepríde; pri- šiel by on, jaj Bože, pre zlé časy nemôže. Sl. spv. I. 4. Zlým slovem ona mně nic něchce prebřidiť. Slez. Šd. Přišla naň zlá příhoda. Us. Šd. Z. ztráta. Mst. Z. příhoda, potkání. Výb. II. 13., 14. Z. novina. Výb. II. 34. Ve zlý čas někoho potkati. Alx. 1120. Bez ochoty zlé roboty. (Cf. Lenivá ruka hotova psota). Slov. Šd., Zátur. Strach je zlá věc. Šd. Za dobrou dobou zlou čekej. Šd. Dlh (dluh) je zlý druh. Zátur. — Z. = zlostný, zlobivý, nešlechetný, zlotřilý, lehko- myslný, lasterhaft, bös, übel, schlecht, bos- haft, gottlos. Z. člověk (lotr) ; ne zlým úmyslem; z. ústa (jedovatý jazyk); z. svět; z. duch (ďábel, zloch). V. Zpomínal toho zlého (i. e. čerta, eufem.). Na Zlínsku. Brt. Nižádný nenie zlý nechtě. Hus I. 347. Zlý na nic dobrého nemyslí. Bž. Kdo zle dělati za nic sobě nepokládá, zlý jest. Kom. Byl jako čert zel. St. skl. Zlý se musí trestati. (Cf. Dobrý kocúr švihaný). Tať kletba zlého skutku, že dále plodě k stálému rodění zlého vede. Dch. Toť právě kletba zlého činu, že neustale nové zlo má v zápětí. Das ist der Fluch der bösen That, dass sie fortzeugend Böses muss gebären. Schiller. Z. počínání; Ona jest na mne zlá. Us. Dch. Z. huba. Pk. Zlý, keď sa dobrým robí, je najhorší. Zátur. Priat. II. 63. Zlé svědomí poráží hrůzou. Pkr. Pot. 17. Poďme, poďme pospolu, odhoďme pryč zlú vôľu. Mt. S. I. 146. Zažni zlému v poludnie sviecu a predca ti neuverí. Mt. S. Ani čert z pekla nenie taký zlý. Phld. III. 3. 139. Předpokládati vždy nejhorší, je známkou sprostého smý- šlení a nízké duše. Bolingbroke. Nikdo do vás nic zlého neví. Us. Vk. Nejsilnější král zlým jazykům dosud neodolal. Z Shakesp. Mezi zlými dobře žíti musí každý pochvá- liti. Mor. Tč. On má zlou povahu. Šd. Zlého chvála je velmi malá. Mor. Tč. Dobré za zlé, zlé za dobré, všecko v opak múti. Slov. Tč. Ten zlý (eufem. = čert)! Us. Šd. Varuj se z daleka od zlého člověka. Slov. Tč. Zlí ľudia aj iných ku zlému ľúdia; Zlé děti a zlí ľudia sú z diabla, z čerta, ako sä nechcejú napraviť; Zlô kamarátstvo je čertom; Dobrým detem dobrá hračka, ale zlým je len ruvačka; Kto je zlý, nechž ho zlô svedomie pichá! Hdž. Šlb. 41., 43., 48., Hdž. Čít. 105., 107. Člověk zlý co kuje, Dobrota božská tajně napravuje. Brodz. (Skp.). Slibuji pode ctí a pod věrú beze všie zlé lsti. Arch. I. 192. Ktož jest sám v sobě zel. BO. Nebo zlých lidí nepřiezeň lepší jest než láska k sobě. Smil v. 974. Zlý sě se zlým brzo spřieže, rovný k rov- nému sě tieže. EZ. Mezi zlými dobří nej- spíše trpí. V. Jeho trápí zlý duch; Z. mysl. Št. Kn. š. 3., 17. Nad tiem zlým konečným nekaním Bóh nepřestane mstěním; Příčina ku pádu lidu jsú sami kněží zlí; Obyčej zlý každý jest proti Bohu; Náměstka má ďábla zlý prelát; Kdyby nižádný zlý do- brému nepřekazil, dobrý by neměl poku- šenie; Jistě všech zlých ďábel hlava jest a té hlavy údové jsú všichni zlí; Protož die Aristotiles: Každý zlý jest neumělý: neb poněvadž jest zlý, tehdy zle činí; a kto zle činí, ten blúdi; a kto blúdi, ten nevie, co činí, a kto nevie, co činí, ten jest neumělý. Protož ten právě Boha miluje, jehož mysli zlá žádosť přivolením nepřemáhá; Lidé dobří jinak než zlí sú živi, opak proti zlým; Ktož chce se líbiti zlým, netreskce jich hřiechu; Pohaněn jest zlý, aby polepšil se dobrý. Hus I. 356., 371., 467., 476., II. 61., 91., 122., 209., 217., 262 , 374. S dobrými obcuj a zlých se varuj. Lom. Zlá kože = hříšná, ne- ctná žena, nevěstka. Zlá kóže, opustiec stud, v svém zúfalství nebude se ani lidí styděti ani Boha báti. Št. Dáti sě zlé kóži. Št. Zlá dci = nevěstka, meretrix. Bibl. Zlé ženy = nevěstky, meretrices; Údy zlé ženy. ZN. Vjidechu v dóm ženy zlé dceře (mere- trix); Zlé dceře a vilnice, scortum et vile prostibulum. BO. Zlý syn = kurevník. Cf. předcházející. Dle Jir. v Mus. 1863. 266.= syn z rodiny vyhnaný. Více se rozlobil na Bratří, jsa prve dosti zlý na ně. Čr., Brt. I šel k nim se zlým úmyslem. Pass. XIV. Takéž i skutky (čím) zlá byla. Pass. mus. 354. Zlý s nešlechetným se zná a jeden dru- hým se dokládá; Dej zlému pokoj, dáť on tobě dva; Ze zlého živobytí není dobrého vyjití; Dobrý se právem spokojí a zlý ani ran se nebojí. Pk. Dobrého nepálí, zlého nesmí. Chceš-li dobré mravy zachovati, lidí 324 zlých se musíš varovati; Lépe, že tě jeden dobrý chválí, než mnoho zlých. Sb. uč. Zlého člověka tresce Bůh skrze horšího. Tč. I zlému člověku láskou jsme povinni; Zlý v neštěstí nenajde přítele; Zlému člověku ukrátí Bůh věku; Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, ne- ujde pomsty; Proto Bůh dobrých tresce, aby se zlí káli. Bž. Neboj se tak čerta jako zlého člověka; Zlý člověk na kom se milosti domlouvá, toho pomlouvá. Šd. Dobrých se moc vmestí a jeden zlý všetko pohubí; Radšej buďme dobrí z daleka ako z blízka zlí; Zlí sa všade najdou. Zátur. Zlý člověk, když hyne, rád by celý svět zahubil; Po- čátku zlému odolej: když kořene nebude, nebude ani ratolestí; Zlým za zlé splácí lidská pokaženosť, dobrým dobré nahražuje pospolitá spravedlnost, dobrým za zlé od- měňuje křesťanská dokonalosť; Chceš-li dobré mravy zachovati, lidí zlých se musíš varo- vati; Sobě nahání, když té zlý chválí; Učiniv dobré nelituj, učiniv zlé vždy se strachuj ; Na zlé pokuta náleží ne česť. Hkš. O zlém jednou vždycky se chce zle mysliti. Kdo sobě zlý, komu dobrý; Kdo jednou zlý, vždycky zlý; Zlý neví, čím se dobrý obchodí (Smil.); Dobrým škodí, kdo zlým hoví; Kdo se zlými obcuje, za takového držán bývá; S do- brými obcuj a zlých se varuj; Lépe jest v samotě býti nežli spolek s zlými míti. Č. Když zlým v čem odpustíme, dobrým více tím Škodíme; Zlí škodí příkladem, když se netrescí; Kdo zlých netrestává, dobrým škodiť nepřestává; Kdo netrestají zlých, chtějí, aby se křivdilo dobrým; Kdo zlým odpouští, škodí dobrým; Kdo zlého trestáním nepřetrhuje, zlému vnadu dává; Meč páni nesou, aby nad zlými mstili; Dotud zlý zle činí, až dojde odplaty za své viny; Jak se dobrý ve zlé misí, téže skutky činiť musí. Rb. Sám se chválí, má zlé sousedy. Zlý s podob- ným sobě největší kratochvil mívá; Zlé srdce, zlá mysl. V. Dobrý pes lepší než zlý člověk; Ze zlého zisku muka; Zlého nejvíce ctnosť kole v oči. Prov. — Strany přísloví vz ještě: Báti se čeho, Čečetka, Čert, Česnek, Hádati dle čeho, Hřích, Juchta, Kavka, Koba, Kostel, Kostka, Koukol, Kožich, Krk, Mokrý, Mráz, Obcovati s kým, Osel, Pazdeří, Pec, Pes, Prechovávač, Slepice, Spolek, Spo- lečnosť, Svině, Šelma, Trní, Věrný, Vlk, Vrána, Zbaviti se čeho, Zkažený, Zlato, Zlosť, Zvyk. — Z. = nechvalný, nepěkný, übel, schändlich. Nemějte mi to za zlé. Us. Z. pověsť; zlou pověst o sobě míti; na zlé slovo vzatu býti; zlé jméno míti; zlou chválu míti; zlý příklad na sobě dáti; z. skutek či účinek. V. Ve zlou pověsť přijíti. Ros. Ve zlú stranu něco obrátiti. Vš. 368. Za zlá slova slítne hlava. Lpř. exc. Cf.: Z. = nedobrý atd. — Z. = k hněvu, k zlosti sklonný, zornig, bös, giftig, heftig, hitzig. Ten chlapec jest zlý. Z. saň. Us. Z. pes. Us. Plodí to zlou krev; S tou zlou osobou nelze mou- drého slova promluviti. Dch. Ten je zlý jako pes (jako kousavý pes), jako již (jež, ježek), jako ščúr, jako papuč. Mor. a slez. Šd. Čo dobrých kojí, to zas zlých ku hněvu onúka (ponouká). Slov. Tč. Hned je jak s jedem (= zlý), hned zase jak s medem (= dobrý). Na mor. Val. Vck. Zlého-li psa hladíš, zle si poradíš. Sb. uč. Zlý pes ani sám sní, ani druhému dá. Č. M., Šd. Jedno k druhému, zlá žena chudému; komu se dostane, vždy jemu běda bude. Mus. — Zlá vůle = ne- přátelská, nenávisť, die Feindschaft, Gehäs- sigkeit. V zlé vůli s kým býti. V. Přibík Klenovský proti králi Jiřímu vzal jest zlú vuoli a jednal proti němu tajně všecko zlé. Let. 70. Dobrá vůle koláče jí, zlá hlavu tepe a řídké pivo pí. Prov. — Zlý mníšek — šalamounek, mordovník, aconitum napellus. FB. 71., Rostl. — Zlá, f., subst. Se zlou se potázati, poraditi, sich schlecht rathen; zlou kouti (něco zlého obmýšleti), mit etwas (Bösem) schwanger gehen. D. — Zlé, ého, n., subst. = zlá věc, neštěstí, ein Uibel, das Böse, Unglück, Unheil. Zlého příti, žádati; Vše zlé ho potkalo; Nevíš, co večír zlého přinese. V. Dožil se zlého. Sych. Taková nesvornosť království tomuto ku zlému při- jíti by mohla. Zř. F. I. A. X. Zlým připo- mínati; Zlým zažiti, posloužiti. V. Natropiti mnoho zlého. Us. Lidé mu to mají za zlé. Us. Jak pak se máš? Ale tak, co čert za zlé nemá (tak tak). V Kunv. Msk. Nemějte mi za zlé. 1534. Matička jí za zlé měla, že . . . Er. P. 474. Uchovej pán Bůh, my vám to za zlé nemáme. Us. Šd. Že on toho se ctí učiniti nemůže, aby mu za zlé neměli. Pal. Děj. IV. 1.150. Nemůžete jí v tom za zlé míti, že... Žer. 320. Neroď mu za zlé jmieti. Dal. 115. Neměj jemu za zlé. Hus I. 277. Kára ho, leda by čert za zlé nemal. Zátur. Za zlé míti. V. Množiti někomu zlé; Co se jim zlem býti zdálo; S tím nechci nic míti ani po dobrém ani po zlém; Při zlém vesele se tvářiti. Dch. Bývá všeho dobrého do třetice a všeho zlého do Boha. Sk. Oni jsou s ním na zlém (hněvají se). Us. Vk. Zlého zpomínati. Us. Kla. Na zlé ona mi něchce (zlého mi nepřeje). Slez. Šd. Od té doby jsou na zlém (jsou na štíru). U Dobrušky. Vk. Zlé snášeti, ale nečiniti máme. Us. Pominulo zlé, nastalo dobré. Zbr. Lžd. 92. Ale on nevedel, že mu to na zlô vynde. Dbš. Sl. pov. III. 45. Nepřišli jsme nikdy na zlé (nerozkmotřili jsme se nikdy). Slez. a mor. Šd. Lépe jest po dobrém než po zlém. Kká. Td. 253. Zlého by navařil (piva, zle by pochodil). Bl. 294. Zlé jedo- vatě široce se rozjídající. Prot. 69. Já mám každého člověka za dobrého, jediné leč bych od něho co uzřel zlého. Exc. Kohož nemože v zevné zlé přitáhnouti, toho povede ve zlé něčím dobrým jemu okrášle. Št. Dachu velikému zlému býti. Dal. 16. Zlý člověk to musí býti, kterýž pro své dobré dá obci zlým užiti. Ib. 10. Že císař řecký se naň hněvá a že Method, dopadne-li ho císař, zlým toho zažive. Proch. Ale jich zlého chytře hledáše. Ib. 99. 28. Střiehl ho ode všeho zlého. Výb. II. 15. Vzdálenost dobra lepší než blízké zlé; Zlé, které prostředků nemá, jest lépe zamlčeti aneb běžet nechati. Exc. Zlé s dobrým přichází. Alx. 1131. Nenie nic tak zlého, by v tom nebyl zisk jiného. Alx. Zlé se stává proti zlému, brzo se oplatí jemu. Alx. V. v. 1660. (HP. 40.). To jemu ve zlé obrátili. Bart. Ze dvého zlého menší zlé zvoliti. GR. Mezi dvojím zlým raději k men-
šímu sáhnouti velí. Zr. Pak zlým se mi
zase odplacují. Arch. II. 31. Neoplacuje se
zlým za zlé; Nedávejte zlé za zlé; Pověsti i
lživé mnoho zlého činie; Meč nemyslí nic
zlého, ale člověk hněvivý, jenž meč nese, !
ten zle myslí; Nemám s ním nic zlého činiti, j
aniž chci jemu co zlého příti. Hus I. 161.,
248., 377., III. 178., 181. Protož nezdá se
mi, by zle bylo psáti Čechóm české knihy.
Št. Kn. š. 3. 3. Do zlého jako s hory. Jg.
I zlé bývá k dobrému. Sk. Kdo zlé zlým
odplácí, bláto blátem líčí. Kmp. Č. 80. Zlé
za dobré přijímati, to před Bohem mnoho
platí; Dlúhá ve zlém je památka, ale v dobrém
velmi krátka. Mor. Čo sa komu zlého stává,
na ňom samém neprestává; Zlé se zlým sa
nenapraví. Slov. Tč. Pán Bůh s námi a zlé
pryč. Us. Tč. Zlému jak dobrému člověk
přivyká. Lpř. exc. Nic není tak zlého, aby
se neobrátilo v něco dobrého. Vz Neštěstí.
Dobré se pomní dlouho a zlé ještě déle.
Vz Msta. Lb. Za dobrô nečakaj, za zlô ťa
nemine. Mt. S. Zlé nikdy nedbej hľadať,
samo príde. Mt. S. I. 102. Dobré s dobrým
a zlé samo; Kdo zlé strojí, nech se zlého
bojí; Z mnoha zlého vol menší. Pk. Dobré
sa so zlým mieša (vyčkej času); Zlé sa dlho
nerobí (dlouho netrvá, brzo se vyjeví). Zátur.
(Slov.). Zlé samo se učí. Pk., Šd. Zlé zlým
se zahání. Sb. uč. Dobré se snadno zapo-
míná a zlé dlouho vzpomíná; Neveď si pyšno,
by na zlé nevyšlo; Zas dobře bude, až zle
pomine. Bž. Z dvojího zlého menší vyvoliti.
D. Zlé se musí zlým zahnati; Zlé se zlým
zahání. Ros. Chceš-li zlému v cestu vjíti,
nedej jiskře ohněm býti. Vz Opatrnosť. Dal.
Zlé zlému ruku podává. Č. Cf. násl. —

421194   Zlý Svazek: 7 Strana: 1146
Zlý, cf. Mkl. Etym. 405. a., Horší, v Šf. III. 498. zel fortis. vehemens, zBl malus Z., maluř-, Ž kl. 7. 5., iniquus, 42. 1 . pra- vus, 77. 8., impius 153. b. 13. — Z. = špatný. Zlá to byla omluva. Št. Kn. Š. 156. Zlá postel i dobrá. Arch. X 101. Zlým zlého nezałáceš (nespravíš). Val. Slavč. 86. — Z. = škodlivý. Zlé jest červenosti. Št. Kn. š. 103. Zlý (= hrom) věž zapálil. Zbrt. 144. — Z. = nešlechetný atd. Z. dci. Št. Kn. š. 38. Z. jako vřed. Rr. MBš. Byl z. jako štúr. Slez. Šd. Neb ktož jesti sám sobě zlý, ten jinému nebude dobrý. Ezp. 2766. Mílo dobrým umříti, zlým odporné. Výb. II. 1604. Z. k zlému jako přilne. Jdš. v. 149. Z člověk v oči lstí a za zády hubí. Lpř. Z. nectnú řečí vévodí. Ezp. 1835. Zlého se střez jakožto meče, ač chceš silně zbýti péče. Ezp. 491. — Z. = nechvalný. Z. žá- dosť. Št. Kn. š. 40. Nestyď sa za reč svú jako zlá Slovenka. Slav. 73. Člověk zlé paměti = katem odpravený; kdo přirozeně zemřel, byl člověk dobré paměti Wtr. Obr. II. 877. — Z. = rozlobený. Dnes maměnka sú zlí. Brt. D. 300. — Z. člověk = biřic. Krok (nový) III. 312., Wtr. Obr. II. 18. -

421195   Zlý Svazek: 7 Strana: 1400
Zlý. Z dvého zlého slušie menšie pod- niknúti. Arch. XII. 68. Statek zlými činy dobytý ztěžkem kdy bývá stálý, nebo ztěžkem se dostává dědicům. Lobk. 84.

421196   Zlý Svazek: 8 Strana: 0514
Zlý. Dobrých sa moc vmestí a jeden zlý šetko pohubí. Slov. Zátur. Kdo sám sobě zel. List. fil. 1895. 302. Zažni zlemu o poludni sviecu a předca ti neuveři. Slez. Nov. Př. 36. — Z. = spatný. Vz Odplata (3. dod.). Zlým zlého nezaláceš (nenapravíš). Vck. Val. I. 110. Zlého (piva) by navařil, zle by po- chodil. Bl. Gr. 294. Most příliš zlý. 1463. Arch. XIV. 121. Zlé nikdy neuadbä hľadať, samo príde. Slov. Nov. Př. 158. Zle zlým za- haňaju. Slez. Ib. 34.

421197   Zlý Svazek: 9 Strana: 0408
Zlý. Zo zlého dobré nebude; Na zlé je ho dosti; Bez zlého nevieš, čo dobré; Zlé keď mine, bude dobre; Zlé netreba hledať; Zlé príklady kazia dobré mravy; Zlé sa dlho nerobí; Zlé sa zlým hojí, platí; Zlé slovo za väzy padá; Zlé so zlým ruky si dává; Všetko zlé naň ide; Zlé zo zlého sa snuje; Zlý ako vred, ako čert; Zlý krkavec, zlé vajcia; Zlí medzi dobrými všade; Zlým koncom sešiel; Z. strom, zlé ovoce; Zlý vietor ho ovial; Jeden zlý všetko pohubí. Vz Zát. Př. 380a. Zlých nesvornosť, vz ib. II. odst. 10.; zlých strach, vz ib. II. odst. 14.; zlých trvání, vz ib. II. odst. 13.; zlý jako zlý, vz ib. II. odst. 15a. - obcování se zlými. vz ib. VIII. A. odst. 16; zlý podle sebe soudí, vz ib. II. odst. 11.; zlí se podporují, vz ib. II odst. 9.; zlý vlastních chyb ne- vidí. Vz ib. II. odst. 12. Nemějte mi za zlé (že se vás ptám ? ?. ); Dycky něco zlýho pro něco dobrýho. Hoř. 91. 121. Pustím zlé na zlé, aby obé bylo zahlazeno. Pal. Děj. V. 2. 120 Zpráva zlá vždy letí rychlým ptákem. Vond. Kiejst. 75. Ten zle se mívá, kdo zlý skutek zamýšlí. Král. El. 57. Se zlým pro zlosť, s dobrým pro ctnost' (se máme srovnati). Nár. sbor. III. 89. Kto za zlým chodí, ten veru nikdy dobre nepo- chodí. Slov. — Zlé. Bůh s nami a z!é pryč. Br. Věk. 199., Kom.

421198   Zlý Svazek: 9 Strana: 0464
Zlý. Bůh s tebou a zlý pryč! Jrsk. XVI. 105.

421199   Zlý Svazek: 10 Strana: 0535
Zlý. Kdo sobě -zlý, kterak může jinému býti dobrý? Arch. XX. 136. Ze zlého živo- bytí není dobrého vyjití. Lit. list. XIX. 319. Zlým skutkům nededí. Msn Od. 118. Jedno zlé samo nechodí (neštěstí) Rizn. 171. Zlé podává ruku horšímu. Sb. sl. VIII. 86. — jak. Je z., jak ščur. Slez. Vlasť. IV. 235. — Z. pes - vzteklý. Val. Čes. 1. XI. 94.

421200   Zlýčín Svazek: 5 Strana: 0547
Zlýčín, a, m., byla ves v Rakovnicku. Tk. I. 85., 415., III. 84., 96., Arch. III. 498.

421201   Zlýdoch Svazek: 5 Strana: 0547
Zlýdoch, a, m. = zlý duch. Na Hané. Bkř.

421202   Zlyk Svazek: 5 Strana: 0547
Zlyk, u, m., der Schluchzer. Šd.

421203   Zlykačka Svazek: 5 Strana: 0547
Zlykačka, y, f. = škytačka, das Schluch- zen. D. Vz Zlykání.

421204   Zlykání Svazek: 5 Strana: 0547
Zlykání, vzlykání jest krátký, rychlý, usedavý vdech (obyčejně při pláči aneb po něm), das Schuchzen. Vz více v S. N. a Zlykačka.

421205   Zlykati Svazek: 5 Strana: 0547
Zlykati, vzlykati = škytati, schluchzen. Dítě plačíc zlyká. Us. Šd. Plačte oči, plačte, enom nezlykajte, čeho ste navykly, toho odvykajte. Sš. P. 419. — kdy: při, po pláči. Vz Zlykání.

421206   Zlykavec Svazek: 5 Strana: 0547
Zlykavec, vce, m. = kdo zlyká, vzlyká, der Schluchzer. Mor. Šd.

421207   Zlyliati Svazek: 8 Strana: 0514
Zlyliati = selhati. Hlas Halúzkov zlyhal; Všetky plány zlyhajú (selhávají, klamou); Tu jej (jí) zlyhal hlas; Co mihne, to zlyhne. Phľd. 1894. 139., 411., 1892. 593., 1896. 727.

421208   Zlyričtělý. Z Svazek: 10 Strana: 0535
Zlyričtělý. Z. epika. Zvon VI. 86.

421209   Zlysalosť Svazek: 5 Strana: 0547
Zlysalosť, zlyselosť, i, f., die Kahlheit.

421210   Zlysalý Svazek: 5 Strana: 0547
Zlysalý, zlyselý, kahl. Z. úskalí. Krok II. 422.

421211   Zlysati Svazek: 5 Strana: 0547
Zlysati; zlyseti, el, ení = lysým se státi, kahl werden. Hlava zlysela. Hlas.

421212   Zlyselosť Svazek: 5 Strana: 0547
Zlyselosť, i, f. = zlysalosť.

421213   Zlyselý Svazek: 5 Strana: 0547
Zlyselý, vz Zlysalý.

421214   Zlyseti Svazek: 5 Strana: 0547
Zlyseti, vz Zlysati.

421215   Zlyžica Svazek: 10 Strana: 0535
Zlyžica, e. f. = lžíce Val. Čes. 1 X. 466.

421216   Złášč Svazek: 8 Strana: 0512
Złášč m. zlášť, zvlášť. Dol. Brtch.

421217   Złoceř Svazek: 8 Strana: 0513
Złoceř = zlá, nezdárná dcera (laš., Orlo- vá). Sr. Zlosyn Brt. D. II. 426.

421218   Złypnút Svazek: 8 Strana: 0514
Złypnút či złupnúti — s chutí snísti. Brt. D. I. 10. Cf. Slupnouti.

421219   Zmacati Svazek: 5 Strana: 0547
Zmacati, zmaceti = omakati, betasten, herausfühlen. — co čím: ránu prsty. Na Ostrav. Tč. — co (kde): kuří hnízdo ve slámě. Ib. Tč. Když on (řezník) dobyčátko zmacie. Hr. rk. 405. Cf. Výb. I. 224. 13.

421220   Zmacati Svazek: 7 Strana: 1146
Zmacati, zmačiu. Vz Macati. Jestliže zmačí mě otec mój. Ev. olom. 116.

421221   Zmaceti Svazek: 5 Strana: 0547
Zmaceti, vz Zmacati.

421222   Zmacošiti se Svazek: 7 Strana: 1146
Zmacošiti se = macochou se státi. Matka zem se z-la. Ev. šk. II. 212.

421223   Zmáčanka Svazek: 10 Strana: 0535
Zmáčanka, y, f. = omáčka. Slov. Čas. mus. V. 100.

421224   Zmáčati Svazek: 5 Strana: 0547
Zmáčati = smáčeti. Vz Zmočiti.

421225   Zmáčení Svazek: 5 Strana: 0547
Zmáčení, n., vz Zmočiti. Křž. Por. 37., 340.

421226   Zmáčený Svazek: 5 Strana: 0547
Zmáčený; -en, a, o, nass gemacht. Vz Zmočiti.

421227   Zmáčeti Svazek: 5 Strana: 0547
Zmáčeti, vz Zmočiti.

421228   Zmačkání Svazek: 5 Strana: 0547
Zmačkání, n., vz Zmačkati.

421229   Zmačkaný Svazek: 5 Strana: 0547
Zmačkaný; -án, a, o, zerknittert.

421230   Zmačkati Svazek: 5 Strana: 0547
Zmačkati, vz Smačknouti.

421231   Zmaďarčiti Svazek: 5 Strana: 0547
Zmaďarčiti, il, en, ení, magyarisiren. — koho. Slovenský národ z. Hdž. Dědinu z. Lipa II. 184. Puta (pouta) ani okovy mňa preca nezmaďařily. Slov. Tč.

421232   Zmaďařený Svazek: 5 Strana: 0547
Zmaďařený; -en, a, o, magyarisirt. Z.Ni- tra. Pokr. Pot. 44.

421233   Zmaďařiti Svazek: 5 Strana: 0547
Zmaďařiti, il, en, ení = zmaďarčiti. Us. Tč. — co kde. Jazyk svůj rodný v ústech z. si nechtějí. Pokr. Pot. 52.

421234   Zmagnetěti Svazek: 5 Strana: 0547
Zmagnetěti, ěl, ění = magnetickým se státi, magnetisch werden. — jak. Železo snadno z-tí. Pdl. exc.

421235   Zmagnetiti Svazek: 5 Strana: 0547
Zmagnetiti, il, ěn, ění, magnetisch ma- chen. — co: železo. Pdl. exc.

421236   Zmagnetovati Svazek: 5 Strana: 0547
Zmagnetovati, vz Zmagnetiti. Mj.

421237   Zmagnetovati Svazek: 8 Strana: 0514
Zmagnetovati ocel. Bl. Gr. 23.

421238   Zmáhací Svazek: 8 Strana: 0514
Zmáhací práce v dolech. Vz násl. Zmá- hání.

421239   Zmáhání Svazek: 5 Strana: 0547
Zmáhání, n., vz Zmoci. Z. se moci něčí, der Aufschwung, die Zunahme. Us. Z. se zvěři, der Anwachs, das Uiberhandnehmen. J. tr.

421240   Zmáhání Svazek: 8 Strana: 0514
Zmáhání v dolech = znovuotvírání částí dolů, explosí n. požárem stížených. Ott. XI. 604. a.

421241   Zmáhati se Svazek: 5 Strana: 0547
Zmáhati se, vz Zmoci se.

421242   Zmahomeděti Svazek: 5 Strana: 0547
Zmahomeděti, ěl, ění, ein Mahomedaner werden. Šf. Starož. 457.

421243   Zmahomediti Svazek: 5 Strana: 0547
Zmahomediti, il, ěn, ění, mohamedanisch machen. Šf.

421244   Zmach Svazek: 5 Strana: 0547
Zmach, u, m. = porouchané vejce, ein verletztes, angeschlagenes Ei. Us. — Z. = vzmach, der Schwung. Z. perutí. Dch. Kropáč (kostelní mosazný) vzal z. a vybrunk' z ruky. Dch. 324*

421245   Zmáchání Svazek: 5 Strana: 0548
Zmáchání, n., die Befleckung usw., vz Zmáchati. O.

421246   Zmáchaný Svazek: 5 Strana: 0548
Zmáchaný; -án, a, o, vz Zmáchati. — Z. = opilý. Ten je zmáchán. Vz Opilý. Us. Sn.

421247   Zmáchati Svazek: 5 Strana: 0548
Zmáchati = máchaje pošpiniti, besudeln, beflecken. -- si co. Puch. — Z. = zmokřiti, nass machen. — co (kde): šaty na dešti. Mor. Tč. Kdes holubičko lítala, že's své pérečka zmáchala? Sš. P. 250. — Z. = vy- máchati, durchschweifen. — co kde: prádlo ve studené vodě. Us. Tč. — Z. = vybiti, durchprügeln. — koho čím jak: kyjem po hřbetě. Na Ostrav. Tč. — Z. = zkoupati, do neštěstí přivésti. — koho. U Král. Hrad. Kšť. — se. Zmáchal se = 1. pomazal se; 2. do neštěstí přišel, zkoupal se; 3. zmokřil se, sich nass machen; 4. opil se, sich be- rauschen. Us. Vz Zmáchaný.

421248   Zmachlati Svazek: 5 Strana: 0548
Zmachlati, zmachlovati = zmásti, ver- fitzen. — co komu: karty. Sych. — co kde = smačkati, zerknittern. — co kde: šaty v kufře. Mor. Tč. — Z. = špatně udělati, verpfuschen, schlecht ausführen. — co. U Uher. Hrad. Tč. — Z. = něco zbryndati, neroz- umně jednati, unvernünftig handeln. Us. u Jilem.

421249   Zmajetněti Svazek: 7 Strana: 1147
Zmajetněti, ěl, ění, zum Eigenthum ge- langen. ZObz. XXIV. 233.

421250   Zmájiti Svazek: 5 Strana: 0548
Zmájiti, il, en, ení = omlaziti, verjüngen. — co čím. By se duch tvůj kouzlem jejich zmájil. Sš. Snt. 60.

421251   Zmak Svazek: 5 Strana: 0548
Zmak, u, m. = zmek, zmok. Slov. Šd., Hdž. Šlb. 36., Č. Čt. II. 386.

421252   Zmak Svazek: 10 Strana: 0535
Zmak. Sr. Sb. sl. VIII. 172., Čas. mus. V. 92.

421253   Zmákaný Svazek: 9 Strana: 0408
Zmákaný = zmočený. Přijel všecek z. XVI. stol. Sk. (Flš. Písm. 452)

421254   Zmakaronštělý čím Svazek: 9 Strana: 0408
Zmakaronštělý čím. Jazyk formou z-lý. Vlč. Lit. II. 185. Vz Makaron.

421255   Zmakati Svazek: 5 Strana: 0548
Zmakati, kám a či = omakati, betasten. — co. Vz Zmacati.

421256   Zmäkati Svazek: 5 Strana: 0548
Zmäkati, vz Smočiti.

421257   Zmakati Svazek: 7 Strana: 1147
Zmakati znamenie ran. Ev. olom. 91.

421258   Zmakčiť Svazek: 5 Strana: 0548
Zmakčiť, il, en, ení, zmakčovati = změkčiti. Na Slov. Bern., Hol. 407.

421259   Zmakčiť Svazek: 7 Strana: 1147
Zmakčiť oprav v: zmäkčiť.

421260   Zmakle Svazek: 5 Strana: 0548
Zmakle = změkle. Slov. Bern.

421261   Zmaklý Svazek: 5 Strana: 0548
Zmaklý = změklý. Slov. Bern., Pokr. Pot. 46.

421262   Zmaknouti Svazek: 5 Strana: 0548
Zmaknouti = změknouti. Slov. Bern.

421263   Zmakošiti Svazek: 5 Strana: 0548
Zmakošiti, il, en, ení = zbíti. Slov. Ssk.

421264   Zmakotiť Svazek: 7 Strana: 1147
Zmakotiť pole = nasázeti makotiny (zelí, zemáků), čímž zkypří. Zlin. Brt. D. 300.

421265   Zmäkotvarstvo Svazek: 5 Strana: 0548
Zmäkotvarstvo, a, n., die Bossirkunt. Na Slov. Ssk.

421266   Zmakulovaný Svazek: 9 Strana: 0408
Zmakulovaný. Kněz tak zmakulovaný (spis) do konsistoře přinesl. Mart. S 15.

421267   Zmakulovati. — co Svazek: 10 Strana: 0535
Zmakulovati. — co. Kšaft ten jim ke škodě z-la a pokazila. 1519. Arch. XIX. 471. Z lat. macula, skvrna.

421268   Zmála Svazek: 5 Strana: 0548
Zmála, z mála = skoro, bald. Z. bych směl říci. V. Z. že jsem neumřel. Bern — Z mála, von dem wenigen. Vz Málo. Z mála málo dať sa može. Bern. Z mala Bůh po- žehnává. Kld. II. 17.

421269   Zmalátnělosť Svazek: 5 Strana: 0548
Zmalátnělosť, i, f. = mdloba, die Ab- gespanntheit, Schwäche. Z. (kleslosť) ve mravech, die Demoralisation. Šp. Propuklo vědomí předešlé z-sti v okolí našem. Sb. vel. I. 32.

421270   Zmalátnělý Svazek: 5 Strana: 0548
Zmalátnělý = mdlý, ochablý, schwach, abgespannt. Z. vkus. Osv. I. 367.

421271   Zmalátnělý Svazek: 7 Strana: 1147
Zmalátnělý. Šf. Strž. I. 512.

421272   Zmalátněti Svazek: 5 Strana: 0548
Zmalátněti, ěl, ění = malátným se státi, schwach, abgespannt werden. — čím: za- hálkou. V. — v čem: v zahálce. V. — kdy: po nemoci, po neštěstí z. Us. Tč.

421273   Zmalátniti Svazek: 5 Strana: 0548
Zmalátniti, il, ěn, ění, schwächen, ab- spannen, ermüden. — koho, Rk., čím. To neštěstí ho zmalátnilo. Us. Tč.

421274   Zmálel Svazek: 5 Strana: 0548
Zmálel, u, m., embelia, die Embelie, rostl. Z. meruzalkový, e. ribes. Vz Rstp. 1028.

421275   Zmalení Svazek: 5 Strana: 0548
Zmalení, n. = zmenšení, miosis, /ueío)óic, die Verkleinerung.

421276   Zmalený Svazek: 5 Strana: 0548
Zmalený; -en, a, o, verkleinert. Rgl. — jak. Malé zostatky Slavianstva v Germanii odslavianěného a zo mnohých milionov až na pol druha stotisíc z-ho. Slov. Hdž. Vetín. 74.

421277   Zmalený Svazek: 7 Strana: 1147
Zmalený chléb = malý, váhy přede- psané nemající. Cor. jur. A. XXXIV.

421278   Zmaleti Svazek: 5 Strana: 0548
Zmaleti, el, ení, klein, kleinmüthig werden. Chč., Plác.

421279   Zmáleti Svazek: 7 Strana: 1400
Zmáleti. Svět tento zmálel by v srdci. Chč. m. s. III. 30.

421280   Zmaleti kde proč Svazek: 9 Strana: 0408
Zmaleti kde proč. Víra v nich zla strachem Chč. S. 1. 154.

421281   Zmalevati Svazek: 5 Strana: 0548
Zmalevati = zmalovati. Z-ný obraz. Hus I. 76.

421282   Zmálička Svazek: 5 Strana: 0548
Zmálička, vz Zmála.

421283   Zmalichernělý Svazek: 7 Strana: 1147
Zmalichernělý. Zdrobnělá a z-lá jména Dařílek, Mysliveček. Koll. III. 292.

421284   Zmalicherněti Svazek: 7 Strana: 1147
Zmalicherněti = malicherným se státi.

421285   Zmalicherniti co Svazek: 10 Strana: 0535
Zmalicherniti co. Phľd. XXIV. 341.

421286   Zmalitčiti Svazek: 5 Strana: 0548
Zmalitčiti, il, en, ení, zmalitkovati = zmenšiti, zmatiti, klein machen, verringern; se, klein werden. Peš. Prodr. Z. 1.

421287   Zmaliti Svazek: 5 Strana: 0548
Zmaliti, il, en, ení; zmalovati = malým učiniti, klein machen, verringern, verkleinern. — co: řeku, V., Kom., chléb, Pr., míru; počet svých ctitelův. Ráj. — co čím. Svú chválu něčím z. Pís. 1529. Otok lékem. — komu. Zmalil mu daň (zmenšil). Us. u Dobruš. Vk. To se mi peníze zmalily (ubylo jich). U Rychn. Msk.

421288   Zmáliti se Svazek: 7 Strana: 1147
Zmáliti se. Lid se zmálil = ubývá ho. Brt D. 229.

421289   Zmalomocnělý Svazek: 5 Strana: 0548
Zmalomocnělý, aussätzig. V. Vz násl.

421290   Zmalomocněti Svazek: 5 Strana: 0548
Zmalomocněti, ěl, ění = znemocněti. krank, siech werden; malomocným se státi, Aussatz bekommen. — od čeho: od smradu Záv.

421291   Zmalomocniti koho čím Svazek: 9 Strana: 0408
Zmalomocniti koho čím: zlými pří- klady. Chč. S. 1. 32.

421292   Zmalomyslněti Svazek: 5 Strana: 0548
Zmalomyslněti, ěl, ění, kleinmüthig, zaghaft werden, den Muth verlieren. Lpř. Když si vše rozmyslil, z-něl a přál si smrť. Němc. I. 194. Otcové nepopouzejte dětí svojich, aby nezmalomyslněly. Sš. II. 226. — čím: porážkou, Šml., starostí. Č.

421293   Zmalomyslněti na Svazek: 10 Strana: 0681
Zmalomyslněti na duši. Mus. 1906. 284.

421294   Zmalomyslniti Svazek: 5 Strana: 0548
Zmalomyslniti, il, ěn, ění, kleinmüthig, zaghaft machen. = koho. Jg.

421295   Zmalomyslniti koho Svazek: 9 Strana: 0408
Zmalomyslniti koho. Pal. Děj. III. 1, 166.

421296   Zmalovaný Svazek: 5 Strana: 0548
Zmalovaný; -án, a, o. Vz Zmalovati 2. Ten je zmalován = zbit. Us. Dch. — čím: živými barvami. Mt. S. I. 84.

421297   1. Zmalovati Svazek: 5 Strana: 0548
1. Zmalovati, vz Zmaliti.

421298   2. Zmalovati Svazek: 5 Strana: 0548
2. Zmalovati = pomalovati, bemalen. — co : líce. V. — koho = osočiti, anschwärzen; 2. zbíti, stlouct, abdreschen, abprügeln. D. — koho čím: holí. — komu co: záda (zbíti ho). Us. Poslední súd mu z-val (vy- maloval). Hol. 172. Pri obede, keď najlepšie hodovali, princeska si matku svoju z-la a potom jej ten malý obrázok dala. Dbš. Sl. pov. I. 368. — co koho jak. Z-li zloděje, že na něm nebylo místečka zdravého. Us. Semrd. Z-luji tě, že tě čert nepozná. Us. Tč., Šd. Klášter sv. Jakuba z-ván s erby rozličnými. Dač. I. 204. — co čím. Z-la oči své líčidlem. Proch. Bibl. děj. I. 192.

421299   Zmama Svazek: 7 Strana: 1147
Zmama, y, m. = otrapa. Brt. N. p. 269.

421300   Zmámenec Svazek: 5 Strana: 0548
Zmámenec, nce, m. = zmámený člověk, der Verblendete. Č.

421301   Zmámení Svazek: 5 Strana: 0548
Zmámení, n., die Verblendung, Bethörung. Jel., Berg. Aby to očarování a z. přestati mohlo. Sš. II. 46.

421302   Zmámenosť Svazek: 5 Strana: 0548
Zmámenosť, i, f. = zmámení. Aqu. — Z. = blud, zmámení, delirium, der Irrwahn, Irrsinn, das Faseln. Ja.

421303   Zmámený Svazek: 5 Strana: 0548
Zmámený; -en, a, o, verblendet, bethört, betäubt, getäuscht. Z. oko, Čch. Bs. 95., smysly, Vrch., hlava, Čch. Petrkl. 32. Křičíš jako z-ný. Kol. ván. 171. Chodí pořád jako z-ný. Us. Šd. Byl co zmámený. Čr. — kde: na mysli, V., na smyslech. — čím: hrůzou, Kom., milostí. Dh.

421304   Zmámiti Svazek: 5 Strana: 0548
Zmámiti, il, en, ení = přítomnosť smyslův odníti, betäuben, betäubt machen; v omyl uvésti, täuschen, bethören, verblenden. — koho. Troj., V. To bláznovství lidské zmá- milo mysli. Kom. Ti viac vinni, ktorí ma z-li. Zbr. Lžd. 175. — koho kde: na mysli. Br. — koho čím: nástrahami. Kom. — Br. Kůň mnohými nemocemi zmámen bývá. Db. Ďábel jsa otrápen a zmámen svú zlostí, cpe na Boha vinu. Hus I. 88. — se. Když pak stal se zvukot tento, sešlo se množství a zmámilo se. Sš. Sk. 17. A škoda toho šuhaja ! aký to bol človek, kým sa nedal zmámiť. Klčk. Zb. III. 23.

421305   Zmandelovati Svazek: 5 Strana: 0549
Zmandelovati obilí = do mandelů složiti, in Mandeln legen, mandeln. Us. Šd.

421306   Zmandlovati Svazek: 5 Strana: 0549
Zmandlovati = zmanglovati. — Z. = zmandelovati. Slez. Réž už z-dloval. Šd.

421307   Zmandrčený Svazek: 5 Strana: 0549
Zmandrčený; -en, a, o = zmatený, ver- wirrt. Mor. Vck.

421308   Zmanglovati Svazek: 5 Strana: 0549
Zmanglovati, fertig mangeln. Vz Po- váleti. — co kde: prádlo.

421309   Zmání Svazek: 7 Strana: 1147
Zmání, n., torsio, nemoc, zastr. Pršp. 61. 89.

421310   Zmanný Svazek: 5 Strana: 0549
Zmanný = namanulý, nahodilý, zufällig. Z. Napoleonova podoba. Pld. IV. 156.

421311   Zmanouti si Svazek: 5 Strana: 0549
Zmanouti si, ul, utí = umysliti si, sich in den Kopf setzen, sich einbilden. Us. — si co. Div. z ochot., Rk.

421312   Zmante Svazek: 5 Strana: 0549
Zmante. Ani z. = dokonce nic, gar nichts. D.

421313   Zmanžírovati Svazek: 7 Strana: 1147
Zmanžírovati, z fr. = snísti. Us. Rgl.

421314   Zmar Svazek: 5 Strana: 0549
Zmar, u, m., zmára, y, f., zmáry, pl. = zmarení, mizina, das Verderben, der Verfall. Z. od mr v mříti; r se stupňovalo v ar. Ht., Gb. Hl. 146. Na zmar, k zmaru přijíti. D., Puch., Mus. 1880. 183., Kram. Něco na z. přivésti, uvésti (zmařiti). Zlob. Bez zmaru (bez porušení). Us. Tekou na zmar slzy proudem. Měst. bož. Ve z. přijíti. Živnosť jde na z. (na mizinu). Nz., J. tr. Zpupní jejich dnové se jim ve zmar zvrátí. Dch. Z. vlasti, Kká. K sl. j. 209., sil, SP. II. 80., nadějí. Čch. Bs. 3. Práce roku dlouhého přichází ve zmar. Cimrhnz. Myth. 43 Tak daleko to s ním došlo, že již byl na zmar. Us. Dej mu kousek, aby mu nepřišlo na zmáru (aby se mu něco nestalo). U Hrad. Kšť. Proč jde krása takto náhle k zmaru? Sš. Bs. 185. Všeliké úsilí proti vůli boží podniknuté na zmar vychází. Sš. Sk. 240., J. 30.

421315   Zmarasiti Svazek: 5 Strana: 0549
Zmarasiti, il, šen, ení, zertreten, in den Koth treten, verschmieren, besudeln. — co. Na Mor. Mtl., Tč.

421316   Zmarastiti Svazek: 5 Strana: 0549
Zmarastiti, il, stěn, ění = pomarastiti. Us. Šd.

421317   Zmárať Svazek: 8 Strana: 0514
Zmárať = umořovati. Slov. Kal. S. 216.

421318   Zmárať Svazek: 10 Strana: 0535
Zmárať, iter. od: mořiť. Liptov. Sbor. slov. IX. 43.

421319   Zmárati Svazek: 5 Strana: 0549
Zmárati = zmírati. Vz Zemříti.

421320   Zmargoniť koho Svazek: 10 Strana: 0681
Zmargoniť koho = pomásti. Vz Brt. Sl., Zmargotit v VII. d.

421321   Zmargotiť koho Svazek: 7 Strana: 1147
Zmargotiť koho = pomásti. Mor. Brt. D. 300.

421322   Zmarhati Svazek: 5 Strana: 0549
Zmarhati = zmrhati. Slov. Zátur.

421323   Zmarkotněti Svazek: 5 Strana: 0549
Zmarkotněti, ěl, ění = markotným se státi, melancholisch, traurig werden. — nad čím. Ostrav. Tč.

421324   Zmarkotniti Svazek: 5 Strana: 0549
Zmarkotniti, il, ěn, ění, misstimmen, traurig, melancholisch machen. Na Ostrav. Tč.

421325   Zmarnělý Svazek: 5 Strana: 0550
Zmarnělý, vz Zmarněti. Mus. 1880. 207.

421326   Zmarnění Svazek: 5 Strana: 0550
Zmarnění, n., vz Zmarněti, Zmarniti.

421327   Zmarněný Svazek: 5 Strana: 0550
Zmarněný; -ěn, a, o, vz Zmarniti.

421328   Zmarněti Svazek: 5 Strana: 0550
Zmarněti, ěl, ění = marným, neplatným se státi, vergeblich, leer, eitel werden. Všecku práce naše zmarněla. Jg. — Z. = marnivým se státi, eitel werden. — čím: něčí chva- lou. — kde. Řekové a Římané z-něli v my- šlénkách svojich. Sš. II. 119. (I. 26.).

421329   Zmarniti Svazek: 5 Strana: 0550
Zmarniti, il, ěn, ění = zmařiti, vernich- ten, vereiteln, verderben; utratiti, vergeu- den; utratiti, odpraviti, usmrtiti, zum Tode verurtheilen, tödten; marným učiniti, schwel- gerisch, unwirtschaftlich machen. Němc. VII. 100., Sš. P. 573., Pal. — co, koho. Z. vražedlníka (utratiti). Baiz. Tak tu ženu zmarnil (marnivou učinil). U Rychn. Msk. Něčí úmysly, naděje z. Tč. Kdo mi vrátí zašlé doby, čo jich mladosť z-la ? Na Slov. Č. Čt. II. 136. Když peníze za jedno dítě zmarnil, zase druhé vzal a prodal. Kld. II. 83. Dvě duše z-la, sama zkameněla. Sl. ps. II. 79. Zabili, z-li naposedy aj ju. Sl. Spv. III. 111. A kráľ mu přislíbil, že ak toho draka zmarní, istotne jeho dceru dostane. Dbš. Sl. pov. I. 4. — jak. Pán poviedal, že ak mu ja tú podkovu nedám, že ma dá bez všetkého práva zmarniť. Dbš. Sl. pov. I. 118., Er. Sl. čít. 68., Mt. S. I. 87. — se (kde): v lehké společnosti. Mor. Tč Rad- šej zmarním sa (zabiji), akoby som to tr- pela, Phld. IV. 237.

421330   Zmarolibý Svazek: 5 Strana: 0550
Zmarolibý = zmaru, zkázy žádostivý. Kaln. 208.

421331   Zmaření Svazek: 5 Strana: 0549
Zmaření, n., die Verderbung, der Ver- lust, Mord, Fall usw., vz Zmařiti. Z. času, dítěte. D. Přišla naše práce k z. Sych., Er. P. 243. Že musíš přijíť v z. Er. P. 487. Z. na poctivosti nésti. Pr. měst. K z. přijíti. Us. Byť jistota na dluh k z. přišla. Er. Z. ceny not, die Werthvernichtung der Noten. Šp. Z. slibu, die Irritation des Gelübdes. MP. 113. Vz Slib. Svědek na cti své úraz a zmaření ponese. Bdž. 132. V z. někomu něco obrátiti. Bart. II. 23. Strany Krista, aby i tím ukázáno bylo jeho se pro nás snížení a zmaření. BR. II. 5. b.

421332   Zmařený Svazek: 5 Strana: 0549
Zmařený; -en, a, o, verloren, verdorben, vereitelt, verunglückt, zu Grunde gerichtet, gefallen usw., vz Zmařiti. Z-ný čas nevrátí se zas. Z-ná sůl téměř. Mus. Z. cesta, Ktk., žití, Čch. Bs. 57., síla. SP. II. 79. A devy stojá jako z kameňa, nádeja je z-ná. Sldk. 7., Ntr. V. 6. — kde. Vše jest na něm zmařeno. D. Na cti z-ný (bezectný). Pr. měst. Dcera na poctivosti z-ná. Pr., Zř. m. 1604.

421333   Zmařeti Svazek: 5 Strana: 0549
Zmařeti, el, ení = na zmar přijíti, zu Grunde gehen, vernichtet werden. Veleš.

421334   Zmařile Svazek: 5 Strana: 0549
Zmařile, kränklich; ehrlos. Vz Zmařilý.

421335   Zmařilosť Svazek: 5 Strana: 0549
Zmařilosť, i, f., die Verdorbenheit, Weich- lichkeit. Z. tvých dětí. Jel.

421336   Zmařilý Svazek: 5 Strana: 0549
Zmařilý = zmařený, zkažený, verdorben. Všecka útočiště k jiným z-lá budou. Žalm. — Z. = mravně zkažený, zženštilý, verzogen, verweichlicht. Kom., Bart. 336. 27. — kdy : v mladosti. Rvač. — na čem: na cti (zha- něný, bezectný), übel berüchtigt. V. Zena na poctivosti z. Eus., Bck. II. 2. 9.

421337   Zmařitel Svazek: 5 Strana: 0549
Zmařitel, e, m., der Verderber, Ver- nichter.

421338   Zmařitelka Svazek: 5 Strana: 0549
Zmařitelka, y, f., die Verderberin, Ver- nichterin.

421339   Zmařitelný Svazek: 5 Strana: 0549
Zmařitelný, verderbbar, vernichtbar, ver- tilgbar. Lpř.

421340   Zmařiti Svazek: 5 Strana: 0549
Zmařiti, il, en, ení; zmařovati = na zmar přivésti, zkaziti, zničiti, verderben, vernichten, vertilgen, vereiteln, zu Grunde richten, kassiren; se = zničiti se, sich ver- nichten ; zmrhati se, sich vergehen, fallen (von Jungfrauen); nepodařiti se, na zmar přijíti, scheitern, zu nichts werden, sich zer- schlagen. — koho, co: čas, V., D., den, náklad, práci, Jel., něčí úmysl, naději, předse- vzetí, listy, zápisy, D , plod. Us. Z. něčí úmysl, Mus. 1880. 452., vola (ztrhati), Rgl., dítě (zahubiti), Šd., něčí tužby a naděje, Čjk. 85., záměry, úklady. Mž. 123. Ty ne- šťastná lúbosť, zmarila si ľudských srdcí už dosť. Sl. ps. 367. Zmařím moudrosť moudrých. Sš. I. 166. Své zbožie z. ZN. Božie slovo z.; Tedy všechna kánie prvnějšie by k spa- sení zmařil; Život z. Hus I. 364., III. 120., 253. — čeho. Ten toho zmařil (neurčitou měrou). Šd. — kde. Syn boží v tom díle spásy lidstva zmařil se. Sš. J. 262. Člověk sprostný vešken čas v kostele zmaří. Hus I. 77. — kdy. Z. něco v zárodku. Lpř. Děj. I. 88. — (co) čím. Další záměry jeho smrtí zmařeny jsou. Šmb. S. II. 273. — co s čím. Zmařil s tím celé dva dni. Us. Šd. -- co Ha jak dlouho Úmrtím Kazimíra zmařen byl pokoj Polska na déle než celé století. Ddk. IV. 98. — co v čem: čas v zahálce, V., mladosť v smilství. Jel. Čas v takých nehodách zmaříme. Hus I.128. — co o čem. Ani slova o tom z. nechce. Trip. — co odkud Já tě ze světa z. dám (usmrtiti). Sš. P. 138. — koho, se na čem: na cti, na poctivosti. Us. Z. se na poctivosti panenské. Puch. — se. Sami se zmařujeme. V. Koupě se zma- řila. Us. Dch. Jednomu se dobře daří, dru- hému se všecko zmaří. Lom. — se komu. Dcera se mu zmařila. Pr. měst. — co proč. Pro skúposť nezmařuj duše. St. skl. Zmařil se pro nás. Kram. — jak. Čas marně, ne- užitečně z. V.

421341   Zmařiti co Svazek: 7 Strana: 1147
Zmařiti co: panenskú čistotu, Št. Kn. š. 82., pannu. Pož. 256. Než se vdala, již se zmařila. Wtr exc. — co v čem. Aby v lenosti dne nezmařil. Hus I. 286. — čím. Aby zahálkami tie dary si zmaril. Slav. 81.

421342   Zmařovati Svazek: 5 Strana: 0550
Zmařovati, vz Zmařiti.

421343   Zmasaření Svazek: 5 Strana: 0550
Zmasaření, n., die Hinschlachtung. Dch.

421344   Zmasařený Svazek: 5 Strana: 0550
Zmasařený; -en, a, o, zerfleischt, massa- krirt. Ostrav. Třikrát zaťal, vždy do plec- ných kostí, z-ný je hrozne, než žije. Slov. Zbr. Hry 78.

421345   Zmasařiť Svazek: 5 Strana: 0550
Zmasařiť, il, en, ení, zerfleischen, mas- sakriren. Na Ostrav., Slov. Tč. — koho. Dobytok odohnali a osm ľudí zmäsiarili. Sl. let. III. 150.

421346   Zmäsiariť Svazek: 7 Strana: 1147
Zmäsiariť = zmasařiti. Slov. Sčk. Sz. 34.

421347   Zmasilosť Svazek: 5 Strana: 0550
Zmasilosť, i, f. = změklosť kostí, die Knochenerweichung. Ja.

421348   Zmasilý Svazek: 5 Strana: 0550
Zmasilý = na maso vykrmený, fleischig. Z. vepř. Us. Ta jalůvka, husa je hezky z-lá. Us. Vk., Msk.

421349   Zmasitění Svazek: 7 Strana: 1147
Zmasitění, n., carnificatio, změna tkaně tak, že se masu podobá. Ott. V. 169.

421350   Zmasiti se Svazek: 5 Strana: 0550
Zmasiti se = ztloustnouti, Fleisch be- kommen, dick werden. Kůň se zmasil. Us.

421351   Zmasivění, n. Z Svazek: 10 Strana: 0535
Zmasivění, n. Z. tkaniva mozkového, encephalosclerosis; Z. plic, carnificatio pul- monum, splenisatio. Ktt.

421352   Zmásliti Svazek: 5 Strana: 0550
Zmásliti, il, en, ení. — se. Tato sme- tana sa ľahko zmáslí, wird leicht gebuttert. Dbš. Obyč. 60.

421353   Zmasovění Svazek: 7 Strana: 1147
Zmasovění, n., carnificatio.

421354   Zmásti Svazek: 5 Strana: 0550
Zmásti, zmatu (zastr. změtu), změť, zmátl zmaten (změten), zmatení (změtení) = v ne- pořádek uvésti, splésti, verwirren, verrücken. — co. Z. počty. 15. stol. Z. půhon (ne- dopatřením pohoršiti, neplatným učiniti). A když póhon svědčie, tehdá póhon kaž zmiesti (ztratiti) prvý. Kn. rož. čl. 75., 76., 84. I starý tkadlec někdy přízi zmate. Prov. Z. listy, D., přísahu. Vz Zmatek. Ktož změte (přísahu), ten ztratí. O. z D. 22. Někoho z.; Stav věcí z. Dch. Uhři svůj orduňk zmátli. Dač. I. 219., 189. Tak jste lidi zmátli a spletli. MP. — co komu. Někomu rozum z. Mus. 1880. 9. Já jsem si to zmátl. Us. Dch. Zmátl mu šiky. Bl. 296. To děvče mu zmátlo hlavu. Dch. Ale pán Bóh zmátl jim cestu, že sú nevěděli, co mají činiti. Hus II. 115. Zmátl jim jazyky, Br., hlavu, kon- cept, předsevzetí. — koho, se kde: v řeči. D. Z. se v úmluvě. O. z D. Koho u víře, Lom., na žalobě. Pr. Z. se při čem. Rk. — co čím: námítkami. Pr., J. tr. — co komu čím. Někomu něčím smysly zmásti. Vrch. — se proč. Pročež i ti rodové se nezmátli, dokudž Kristus nepřišel. BR. II. 5. a.

421355   Zmastiti Svazek: 5 Strana: 0550
Zmastiti, il, štěn, ění = pomastiti, fett machen. — co. Jg., Mtl. — Z. = zbíti, durchprügeln. — koho. Us. Také na Mor. Šd., Vck., Mtl. — Z. = zhudlařiti, schlecht durchführen, verpfuschen. — co. Tys to zmastil! Mor. Šd., Mtl.

421356   Zmastiti Svazek: 9 Strana: 0408
Zmastiti = snísti. Zmastil pery. Mor. Šeb. 157.

421357   Zmaškrtit se Svazek: 8 Strana: 0514
Zmaškrtit se = zprotiviti se. Jídlo se z-tí. Jimramov. Brt. D. 11. 427.

421358   Zmaškrtiti Svazek: 5 Strana: 0550
Zmaškrtiti, il, cen, ení = zmlsati, zu- sammennaschen. Na mor. Val. a Slov. Vck., Bern. — Z. = zaviniti, verschulden. — co komu. Musela mu neco moc z., že sa tak dlúho na ňu hňevá. Bern.

421359   Zmašlovaný Svazek: 7 Strana: 1147
Zmašlovaný = opilý. Us. Rgl.

421360   Zmašlovati koho Svazek: 7 Strana: 1147
Zmašlovati koho = zbíti. Us. Rgl. — se = opiti se. Us. Rgl.

421361   Zmaštění Svazek: 5 Strana: 0550
Zmaštění, n. = pomaštění atd., vz Zma- stiti.

421362   Zmaštěný Svazek: 5 Strana: 0550
Zmaštěný; -ěn, a, o = pomaštěný, fett gemacht, vom Fett beschmiert. Hdk.

421363   Zmat Svazek: 5 Strana: 0550
Zmat, u, m. = zmatek, die Verwirrung. Rvač. Slova jsouce sobě odporná sama sobě na zmat jsou, heben einander auf. Šf. Rozpr. 39.

421364   Zmata Svazek: 7 Strana: 1147
Zmata, y, f. = daremnina, pletka, ne- potřebná věc, unnütze Sache. Val. Vck., Brt. D. 300. — Z., y, m. = kdo co zmátl, špatně udělal. Brt.

421365   Zmatati Svazek: 5 Strana: 0550
Zmatati = zmásti. Na Mor. a Slov. Kol. ván., Lipa II. 354.

421366   Zmátati koho Svazek: 10 Strana: 0535
Zmátati koho. Nemoc horká ji z-la (zmohla). Pal. Záp. JI. 110.

421367   Zmatečně Svazek: 5 Strana: 0550
Zmatečně = na zmat, verworren, ver- kehrt. Něco z. učiniti. Bib. — Z. = na zmatek, neprávě, unrechtmässig. Z. koho pohnati (proti právu). Vš. Seznáš-li, žes z. pohnal, máš dvojí cestu; Též při dědiciech přidání nebo nepřidání a při jiných výmien- kách nesčíslných věrné a pilné má býti vy- ptávánie, aby se lidem proti vóli jich nic ve dsky z. nekladlo; Poněvadž Hanuš pó- vod (nom.) z. jest žalobu položil, pani ten póhon zdvihají; Ktož béře pro viece než má bráti, též kto na český groš béře, nemaje než na míšenský bráti, i tento i onenno z. béře. Vš. Jir. 54., 320., 422., 425.

421368   Zmateční Svazek: 7 Strana: 1147
Zmateční = ošklivý, nezdravý. Kůň ne- žere nic z-ho. Na Žďársku. NZ. I. 71.

421369   Zmatečnosť Svazek: 5 Strana: 0550
Zmatečnosť, i, f. = spletení, die Ver- wirrung. Z. řeči. Reš. — Z. = nepravosť, die Unrechtmässigkeit. D., Pr.

421370   Zmatečnosť Svazek: 7 Strana: 1147
Zmatečnosť = zmatek, Nullität, f. Pr. tr.

421371   Zmatečnosť Svazek: 9 Strana: 0408
Zmatečnosť zpráv (historických) = sple- tení. Pal. Dej. I. 1. 163.

421372   Zmatečnosť Svazek: 10 Strana: 0535
Zmatečnosť. Žaloba pro z., Nichtigkeits- klage. Vz Ott. Říz. III. 6., 130. —144

421373   Zmatečný Svazek: 5 Strana: 0550
Zmatečný = zmatený, konfus, verwor- ren, verkehrt. Z. řeč, počet, Jel., cesta (omylná), Us., učení. Apol. Zprávy (o bitvě) jsou tak z-né a stranné, že obrazu jasného nelze podati; O válce té zachovaly se tak chudé a z-né zprávy, že téměř nic jistého udati nelze. Pal. III. 3. 152., IV. 2. 437. Z. zprávy. Šf. I. 480. — Z. = nepravý, proti právu, unrechtmässig. Z. půhon, die Nulli- tät bei der Klage, D., Zříz. F. I. D. XXXI., Zř. z. Jir. D. 32., D. 6., pře, verwickelter Handel, Th., svědkové, Brikc., odpor, Vš., stížnosť, Nullitätsbeschwerde, f. Z. (zrušo- vací) stížnosť slove taková, kterou dovolává se sporná strana u vyšší instance toho, aby jistý nález zrušen byl proto, že se v líčení pře aneb v nálezu vyskytují nesprávnosti, jimiž zakonní formy byly porušeny. Vz více v S. N., Zmatek. Podati provedenou z. stížnosť, eine Ausführung der Nichtig- keitsbeschwerde überreichen. J. tr. Z. pří- saha. Bdl. To svědomie jest nehodné a z.; z. kšaft. NB. Tč. 184., 194. Hleď, aby nic z-ho, nic proti právu, nic proti obyčeji a zvyklosti neučinil; Povede-li na cizie dě- dictvie, z-čné bránie bude; Z. žaloba, pó- hon, pře líčenie. Vz Vš. Jir. 108., 327., 422. — Z. = zmatky milující, nepořádný, Unordnung liebend, unordentlich. Kteráž (lesť) se od zmatečných lidí děje. Vš. Z. to- varyš. Sedl. Rychn. 37. 8. — Z. člověk, ein Unterthan, bei dessen Entlassung ein Form- fehler geschah, in Folge dessen die Entlas- sung ungiltig wurde. Vz Gl. 387.

421374   Zmatečný Svazek: 9 Strana: 0408
Zmatečný. Z. cesta (omylná) Ezop. 315.

421375   Zmatečný u Svazek: 7 Strana: 1147
Zmatečný u vieře. Krnd. 8. Z. stížnosť. Cf. Kram. Slov.

421376   Zmatek Svazek: 5 Strana: 0551
Zmatek, tku, zmateček, čku, m. = zma- tení, die Verwirrung u. das, worein etwas sich verwirrt. — Z. = do čeho se ptákům nohy zapletají, das Wirrgarn. Pták se do zmatků zapletl. Kom. — Br. — Z. = zma- tení, nepořádek, zmatenosť, die Unordnung, Verwirrung, Zerrüttung, der Unrath. Při- chází na zmatky; V divné z-ky ubíhají. Kom. Z. obce, mysli, smyslův, D., věcí. Jel. Stal se z. u vojska. Kram. To ho v z. uvedlo. Us. Z. nad zmatek; To je učiněný z.; Doba zmatků plná; Nastal veliký z.; Stalo se to v tom zmatku. Dch. Na lodi zmätok. Č. Čt. I. 89. Přijde-li na zmatek česť, hrdlo, statek, nechť sobě mají, nic tím nezískají. Pís. náb. Z. hlasú. Kká. K sl. j. 175. Z-ky politické. Us. To zapříčinilo tým vätší strach a zmätok u našich. Lipa 90. Z výšin tých hľaďme v zmatok nízký. Sldk. 268. Statek (tvůj) jde na zmatek. Er P. 165., 365. Smrť přivedla vše na z. Er. P. 519. Hodlaje kořistiti z obecného zmatku postoupil Jindřich až k Magdeburku; Jar- loch nemalý z. jest způsobil popletením jmen obou knížat. Ddk. II. 305., III. 194. Aby nehledě na úmluvy pražské nakládal se svou tchyní dle libosti, an prý skrze to v Čechách z-ků míti nebude. Pal. Děj. III. 3. 281. Ač i v těch (vněšnostech) na z-ku byli. Sš. J. 128. Nemohli manželstvím tako- vým z. v posloupnost dědin jednotlivých kmenů uvésti. Sš. L. 8. Chvála otci nebe- skému, jakož byla na počátku tak buď věčně i bez zmatku. Výb. II. 26. Neb kdyžť bych toho spisu neměl, mělť bych skrze to veliký z.; Tomu sám rač porozuměti, že by to bylo králi z., tudiež i nám. Arch. II. 12., V. 316. Bohatý šátek a chudý sta- tek dělají na počtech (na poli) z. Proch., Tč. Na velký pátek děje se zmatek. Slez. Šd. Bez rozumu statky jdou na zmatky. Prov. Šd., Tč. Dobré děti krásný statek, zlé pak děti v domě zmatek. Prov. Šd. Zvykej, hospodáři, pořádku, ujdeš zmatku na svém statku. Tč., Hkš. Pro statek vlo- žil sobě na hrdlo zmatek (špatnou ženu). Mus. Tvé věci na zmatcích jsou. Mudr. Vz Přivésti co čím na co a stran pořekadel ještě: Drt, Kydeno, Lad, Noha, Pivovár, Šíti. — Z. v soudnictví: pohnání ku právu svévolné a nedovolené, zmatečný půhon. Vz Kléska, S. N. Die Unklage, frevelhafte, un- begründete Klage, unrechtmässige Ladung o. Vorbescheid, Nullität. Jg. Z. jest ne- správnosť a vada taková, že se jí řízení buď započaté aneb již skončené v nic obrací a ruší. Vz Zmatečná stížnosť a více v S N. Z. při žalobě, při práva vedení po náleziech, při uvázáni s komorníkem, při brání, při otpořiech. Vz Vš. 572. Ten půhon nebude na z. Vl. zř. 73. O poslúpenství jdú svědci proti svědkóm vše se zmatkem a kdož změte, ten ztratí a druhý ziště; Pakliby řečníka nemohl mieti, ale sám otpoviedaje nemá zmatkem ztratiti (ob formalia). O. z D. Kdožby kterou při prosoudil soudem a roz- sudkem rozsouzen byl, požene-li z ní po druhé, učiní ten půhon na zmatek. Zř. F. I. D. XXXII. Zmatku kdo by se dopustil, jaká na to byla pokuta? Vz Zř. z. Jir. D. 31., 14. O zmatcích vz Vš. Jir. 468., 469. Z cizí věci kdo viní, zmatku se dopouští. Pr. Z. nic jiného není, než patrné práva zlehčování; všetečnou nevážností usilovati o to, aby k vůli jeho nařízený pořád práva se jako zmátl. Pr. měst. Tu jest strana od- pierala, že jest neprávě komorníka vzal na zmatek. Arch. III. 315. Pakli by kto zatčen byl maje na zemi dědictvie, na z. by zatčen byl; Hleď, móžeš-li z. najíti při póhonu svého žalobníka; Na z. pohánie takový; Kateřina z Prahy pohánie Matěje z Žatce, chtieci mieti pro ten nápad viece než jeden diel, i nalezen jí zmatek a věže; Poněvadž on Otík pohnal jej žida o tu při, kteráž jest prve mezi nimi rozsúzena, že jest toho učiniti neměl a že jest jej na zmatek po- hnal; Odpor na z.; Na z. učiniti, hnáti; Poněvaž jest on Jan ty dědiny prve zapsal a potom k odporu pohnal již tu nic ne- maje, protož ten póhon učinil jest na zma- tek ; Jest ještě jiný zmatek, kdež póvod jsa v pravdě proti svému bezprávníku sprave- dliv, samým práva neznániem nohama v zma- tek vchází. Takový póhon jest (stal se) na z.; Když se póvoď čehožkoli jiného v své žalobě doloží, čehož potom v při vedení okázati nemóže, v z. nohama vejde; Ktož kde v žalobě své svědomie se dokládá a potom na súdě stoje žádného neokazuje, ten v z. upadá; Z. si udělati, z-ku se uva- rovati ; z-ku se dopustiti; z-ky se přiházejí, stávají; z-ky při uvázánie běžie. Vz Vš. Jir. 28., 62., 294., 336., 348., 384., 418., 419., 422., 424., 425. Z-ky, které při žalobách běží. Vz Vš. 427. O zmatciech vz Vš. IX. 2., 3., 4.—9. — Z. = klička, úskok, odpor, die Ausflucht, Verzögerung, Widerrede, Be- irrung des Rechtes, Irrung, Intrique. Při těch přech řečníci mnohá osvědčování a zmatky obvykli jsú činiti. CJB. 387. Povinen jsem zaplatiti bez zmatku a odporu i dalšího prodlévání všelikého. Faukn. Jej (pohna- ného) činil poručník nemocna a ten téhož dne přišel před úředníky zdráv jsa: tehdy páni nalezli, ponidž jest zmatkóv hledal pohnaný, že jest svú při ztratil. O. z D. Takoví mají pánům jich beze všeho zmatku vydáváni býti. Zř. F. I. J. XXVIII. A když jim tak učiníme a zaplatíme, jakož se píše, majie nám bez zmatku lidí a vsí postúpiti. 1467. Aby mi na tom zboží zmatky činil; Činí mi z. na mém spravedlivém véně, na mém dědictví. Půh. II. 162., 372., 433. Do- bytek na z. zajímati. Vš. Jir. 336. Nikomu v ničem zmatkův a překážek nečiniti. Zlob. Pakli nepřijde pohnaný, při svú beze všeho zmatku ztratí. Vš. — Z. Přísaha se zmat- kem a bez zmatku (písař přísahu předčítal a která strana přísahu po něm říkajíc se zmátla, ztratila při). Jg. Přísahy mají býti se zmatkem, kromě očista má býti bez zmatku. Pr. zem. Cf. Jg. Slov. Přísaha jest dvojie, se zmatkem jedna, bez zmatku druhá; Přísahy bez zmatku nic lehčejšie nejsú pří- sah se zmatkem; Ktož přísahá bez zmatku; Přísaha za nemoc nenie se zmatkem. Vz Vš. Jir. 86., 43. Z., error, confusio, ve práv- nictví soudním 14. a 15. věku, když n. př. někdo přísahaje zajikl se, třásl nebo pře- řekl se atd., tu hned řečeno: ,Bůh ho sou- dil´ (zmátl mu paměť) a pře jeho byla ztra- cena. Pal. Děj. II. 2. 145. O zmatcích a zaneprazdňování soudu vz Rb. str. 274., Právníka 1869. 704.—710., Kn. rož. (vyd. Bdl.) 143. — Z. u soukenníků = potáč. Vz toto.

421377   Zmatek Svazek: 7 Strana: 1147
Zmatek = zmatení atd. Počal se s pa- trným zmatkem mysli i řeči všelijak vy- mlouvati. Koll III. 299. Tvá víra nemá zmatka. Sv. ruk. 44. — Z. v soudnictví. Cf. Výb. I. 990., 991., 1006., 1007, Wtr. Obr. II. 38., 702. nn.

421378   Zmatek Svazek: 10 Strana: 0535
Zmatek (ve přech). O zmatku v starší době vz v Arch. XIX. 597. Zmatky (u soudů) jsou buď nedostatkem podmínky platného řízení, aneb porušením základních zásad o řízení a rozsuzování pří. Vz Ott. Říz. III. 4, 57 a j.

421379   Zmáteně Svazek: 5 Strana: 0552
Zmáteně, verwirrt, irre. Z. odpovídati, mluviti. Us.

421380   Zmatenec Svazek: 5 Strana: 0552
Zmatenec, nce, m. = zmatený člověk, ein verwirrter Mensch. — Z., cerocoma, hmyz. Krok II. 255.

421381   Zmatenec Svazek: 7 Strana: 1400
Zmatenec Snm. I. 467.

421382   Zmatenec Svazek: 9 Strana: 0408
Zmatenec, nce, m., samaritanus XV. stol. Mus 1899. 507., Vstnk. IX. 296.

421383   Zmatení Svazek: 5 Strana: 0552
Zmatení, n., die Verwirrung, Verwicke- lung. Cf. Zmásti. Z. jazyků při stavění věže babylonské, die Sprachenverwirrung. Bibl.

421384   Zmatenice Svazek: 5 Strana: 0552
Zmatenice, e, f. = zmatenosť, das Wirr- warr, die Verwirrung. Z. v církvi. Sych.

421385   Zmatenina Svazek: 5 Strana: 0552
Zmatenina, y, f. = zmatení, zmatenosť, zmuchlanina, wirres Zeug, das Gewirre. Kom.

421386   Zmatenina Svazek: 7 Strana: 1147
Zmatenina. Rozum v z-nách bloudí. Vc. Lab. 198.

421387   Zmatenisko Svazek: 5 Strana: 0552
Zmatenisko, a, n., die Verwirrung. Exc.

421388   Zmatenosť Svazek: 5 Strana: 0552
Zmatenosť, i, f., die Verwirrung, Ver- worrenheit, Verlegenheit. Z. obce, mysli. D. Z toho na tvé smysly padá z. Msn. Or. 115. To všecko dělaly peníze, neb byla veliká z. Sl. let. I. 315.

421389   Zmatenosť Svazek: 7 Strana: 1147
Zmatenosť. Cf. Jg. Slnosť 61.

421390   Zmatený Svazek: 5 Strana: 0552
Zmatený; -ten, a, o = nepořádný, in Unordnung gebracht, verwirrt, zerrüttet, irre. Z. vlasy, V., směsice, bitva, Us., soud, Kom., rozum. Jest všecek zmatený. Us. Z. vřava, Vrch., sen (nejasný), Us., křik. Hol. 113. — jak: v hromadu z. V. — kde: na mysli. Us. Tč. — čím: vášní. Vrch.

421391   Zmaterialisovati Svazek: 10 Strana: 0681
Zmaterialisovati vidiny. Máj. IV. 216.

421392   Zmaterneť Svazek: 5 Strana: 0552
Zmaterneť, el, ení, Mutter werden. Slov. Ssk.

421393   Zmateřelý Svazek: 5 Strana: 0552
Zmateřelý = který matky pozbyl. Z. včely. Mor. Šd.

421394   Zmateřelý Svazek: 8 Strana: 0514
Zmateřelý. Z. obilí = ztrouchnivělé. Brt D. II. 427. Cf. Matera (3. dod.).

421395   Zmateřeti Svazek: 5 Strana: 0552
Zmateřeti, el, ení = matky pozbyti, vy- mříti, aussterben. — kdy. Letos nám troje včely z-ly. Mor. Šd.

421396   Zmatěřiť Svazek: 7 Strana: 1147
Zmatěřiť = zmařiti, zhubiti. Val. Brt. D. 300.

421397   Zmaťhání Svazek: 5 Strana: 0552
Zmaťhání, n., die Verwirrung, Verfitzung.

421398   Zmathanosť Svazek: 5 Strana: 0552
Zmathanosť, i, f. = zamodrchanosť, zma- tenosť, die Verworrenheit.

421399   Zmaťhaný Svazek: 5 Strana: 0552
Zmaťhaný; -án, a, o, verworren. D.

421400   Zmaťhati Svazek: 5 Strana: 0552
Zmaťhati = zmásti, zmodrchati, verwir- ren. — co. D.

421401   Zmathematisovati něco Svazek: 7 Strana: 1147
Zmathematisovati něco, mathemati- siren. Z. zvuk. Dk. Aesth. 84.

421402   Zmatičkovaný Svazek: 5 Strana: 0552
Zmatičkovaný; -án, a, o = opilý, be- trunken. U Nezamysl. na Mor. Bkř.

421403   Zmatičkovati Svazek: 5 Strana: 0552
Zmatičkovati = opiti, betrinken, trun- ken machen. — koho, se. U Nezamyslic na Mor. Bkř.

421404   Zmatina Svazek: 5 Strana: 0552
Zmatina, y, f. = zmatenina, das Ge- wirre, Kauderwälseh. U Olom. Sd.

421405   Zmatiti Svazek: 9 Strana: 0408
Zmatiti protivníka (ve hře šachové). Kober 889. 31.

421406   Zmátka Svazek: 5 Strana: 0552
Zmátka, y, f. = zmatek. Židovka jest fortelná, bojím se, aby mi potom zmátku neudělala. NB. Tč. 52.

421407   Zmatkovatěti Svazek: 5 Strana: 0552
Zmatkovatěti, ěl, ění = po okleštění ovoce nésti, nach Beschneidung der Aeste Obst tragen. Puch.

421408   Zmatkuplný Svazek: 10 Strana: 0681
Zmatkuplný. Z. novota v Slad. Jindř. 120.

421409   Zmatlanina Svazek: 8 Strana: 0514
Zmatlanina. Dostal sem od tebe jen trochu zmatlaniny (zmatené psaní). Kat. z Žer. II.

421410   Zmatlati Svazek: 5 Strana: 0552
Zmatlati = pomačkati, zusammenmau- schen. — co: čepec. Us. — kde. Kaj si holuběnko lítala, žes tak svoje popelaté pérka zmatlala! Zmatlala já sem jich na poli a to tobě, můj drahý Jeníčku, na vzdory. Pís. slez. Šd

421411   Zmátly Svazek: 5 Strana: 0552
Zmátly, verwirrt. Tak Slavimír k sešlým dokonal řeč na sneme otcom. Než tito roz- děšení a takúto pre náhodu z-lí všetci ho v najvatšém poslúchali ešte mlčání. Hol. 54.

421412   Zmatně Svazek: 5 Strana: 0552
Zmatně, störend. Rk.

421413   Zmatnosť Svazek: 5 Strana: 0552
Zmatnosť, i, f., die Verworrenheit? Jg.

421414   Zmatný Svazek: 5 Strana: 0552
Zmatný = plný zmatu, verworren? Irr-? Kak bychom na té zmatné púšti šli a ne- zablúdili. Št. V té žalobě nic nemóž zmat- ného býti. Pr. zem. Z. hlas, křik. Na Ostrav. Tč. Tam v ďaleku, tam v zmätnom na roz- cestí, tam uchýlila od pravej sa cesty. Phld. III. 1. 52.

421415   Zmatoplodný Svazek: 7 Strana: 1147
Zmatoplodný, verwirrend. Z. výraz. Dk.

421416   Zmatořiti se Svazek: 5 Strana: 0552
Zmatořiti se, il, ení = k sobě přijíti, zu sich kommen, sich erholen. Osení se zmatořilo. Us. — kdy: po dešti.

421417   Zmatovati Svazek: 5 Strana: 0552
Zmatovati = v zmatek uvésti, ku př. půhon (aby nebyl platným). Výb. I. 124. Vz Zmatek (v Soudnictví), Zmateční.

421418   Zmatožiť sa Svazek: 9 Strana: 0408
Zmatožiť sa = zhloupěti. Zát. Př. 21b.

421419   Zmatu Svazek: 5 Strana: 0552
Zmatu, vz Zmásti.

421420   Zmaz Svazek: 5 Strana: 0552
Zmaz, u, zmazek, zku, zmazeček, čku, m. = zmaza, skvrna, plama, spliha, der Fleck. Z. mastný. Techn.

421421   Zmaza Svazek: 5 Strana: 0552
Zmaza, y, f. = skvrna, der Klecks, Fleck. Reš., Rst. 524. Vz Zmaz. Z. v mě- síci. Víd. list.

421422   Zmazací Svazek: 5 Strana: 0552
Zmazací, vz Smazací.

421423   Zmazání Svazek: 5 Strana: 0552
Zmazání, n., vz Zmazati. Křižmo řecky slove zmazánie latině; Z. líčidlem obličeje tvého. Hus III. 10., 179.

421424   Zmazaný Svazek: 5 Strana: 0552
Zmazaný; -zán, a, o, beschmiert, fleckig, beschmutzt, besudelt; angeschwärzt, ver- unglimpft. — čím: krví, V., hanebnú po- věstí, Troj., nešlechetnostmi. V. Posmieva se, že úd ten jest hřiechem tak zmazán. Hus I. 145. Kóň blatom z-ný. Hol. 187. Z. hříchy; Město mnohými nepravostmi a krví svatých z-né; Znal-liby sebe hříchem tím z-ho býti. BR. II. 5. b., 16. a., 127. b. — na čem: na poctivosti. V, — jak. Rubáš má z-ný po kolena. Slez. ps. Šd.

421425   Zmazaný Svazek: 8 Strana: 0514
Zmazaný. Člověk na cti z-ný. Arch. XIII. 113. Z. líce = barvené. Hus. (List. fil. 1896. 62.).

421426   Zmazatelný Svazek: 5 Strana: 0552
Zmazatelný, verwischbar. Šm.

421427   Zmazati Svazek: 5 Strana: 0552
Zmazati, zám a ži, zmaž, že (íc), al, án, ání; zmazávati, zmazovati = pomazati, po- tříti, pošpiniťi, beschmieren, beschmutzen, beflecken, besudeln; očerniti, pohaniti, an- schwärzen, verunglimpfen. Z., unguere. Ž. wit. 88. 21. — co, koho. Chtiece z. (po- mazati) jeho tělo. Hr. rk. 79. Ti ho z-li (vybili mu). Us. — co, koho, se čim: rány, tělo masťmi. Mudr., Kat. 3038. Své ruce něčí krví. Jel. Se hříchem, nešlechet- nostmi. V. Která jest jeho ženu jazykem svým nešlechetně zmazala. NB. Tč. 247. Oči líčidlem z. Bj. Maria Magdalena nardem z-la jest hlavu i nohy jeho. Hus III. 53. — se od čeho. Kdo se dotýká smoly, zmaže se od ní. Br. — koho v čem, na čem — očerniti, pohaniti. Jg. Z. koho na pocti- vosti. V. Ať jiní v tejž zlosti sě nezmaží. Rd. zv. 688. — kde. Však viem, že zmaže se vešken v hovnách vědomě, nesměl by před krále, aby jemu nesmrdel. Hus I. 303. — koho jak. Poněvadž manželku jeho neprávě z. směla (verunglimpfen). NB. Tč. 247. Zmazal ho, až zůstal na místě. Us. Kšť. — co odkud: s tabule, auslöschen. Vz Smazati. Zmazávati, vz Zmazati. Zmazavěti, ěl, ění = mazavým se státi, schmierig werden. — čím. Kámen špatným černidlem atd. zmazaví. Techn. Zmazeček, vz Zmaz. Zmazek, zku, m. = záhuba, porážka, mor, die Pest. Mor. Aqu. — Z., vz Zmaz. Zmazlení, n. = rozmazlení. Lpř. Děj. I. 71. Zmaznačiť, il, en, ení, zmaznati, zma- zniti = zmazliti. Slov. Zátur. Zmaznati, vz Zmaznačiť. Zmazniti, vz Zmaznačiť. Zmazovatěti, ěl, ění = mazovatým se státi, schmierig, klebrig werden. Us. Zmazovati, vz Zmazati. Zmažditi = zhmožditi. Na Slov. Bern. Zmdliti, vz Zemdliti. Změděněti, ěl, ění, kupferartig werden. — proč: z-něl (zbledl) od strachu. Slov. Zátur. — komu kde. Krev mi v žilách z-la (ztuhla). Sl. ps. Šf. II. 128. Zmednati, honigreich werden. — abs. Hrušky už z-ly, už sú zralé. Na Ostrav. Tč. — kdy. Březe na vesno zmednajú. Ib. Tč. Zmedzi. Širokého dýmu husté kotúče vyháňajúc z. (ze) seba. Sldk. 188. Zmehnouti, hnul a hl, utí = zmizeti, chybiti, selhati, verschwinden, fehl schla- gen. — komu. Zmehlo mu = sklaplo mu D. Zmehlo (se) mu. Dch., Šd., Jg. Zmehlo jim. Ehr. 58. — koho. Naděje ho zmehla. Víd. nov., Dch. — sobě co = umysliti co, sich etwas einfallen lassen. Když si něco zmehne. Us. — Z. = zmeškati, versäumen. — co. Zmehl stání. U Uher. Hrad. Tč.

421428   Zmazati Svazek: 8 Strana: 0514
Zmazati. Kázal ji mastmi z. GR; Nov. 13.

421429   Zmázdrovatělý Svazek: 8 Strana: 0514
Zmázdrovatělý. Z. okraj listu. Čl. L. Jos. 29.

421430   Zmdlelý Svazek: 9 Strana: 0408
Zmdlelý. V smrť z. Žeran. 171.

421431   Zmdlený Svazek: 9 Strana: 0408
Zmdlený = zemdlený. Z. křídlo. Pavl. K?np l. 74.

421432   Změ Svazek: 10 Strana: 0535
Změ = zmije. Baw. E. v. 2560 a j. tam. Sr. Zmie v II. Přisp. 408.

421433   Změdnatělý Svazek: 10 Strana: 0681
Změdnatělý. Z. mumie. Nár. list. 1906. 55., 13.

421434   Zmehnouti Svazek: 10 Strana: 0535
Zmehnouti. Poznalo, že se něco zmehlo (přihodilo). Rais. Sir. 100.

421435   Zmehnouti komu Svazek: 9 Strana: 0408
Zmehnouti komu. Zmehlo mu = sklaplo mu. Hoř. 96. Sr. Zkýchnouti. - se = obje- viti se a mžikem zmizeti Val. Čes. 1. X. 138.

421436   Zmehnouti se Svazek: 7 Strana: 1147
Zmehnouti se = státi se. Co se tam zmehlo? Val. Vck.

421437   Zmehnouti si co Svazek: 8 Strana: 0514
Zmehnouti si co = smysliti. U Žleb. NZ. II. 696.

421438   Zmechaničtělý Svazek: 9 Strana: 0408
Zmechaničtělý útvar. Vlč. Lit. I. 367.

421439   Zmechanisovati něco Svazek: 7 Strana: 1147
Zmechanisovati něco, mechanisiren. Dk.

421440   Zmechatěti Svazek: 7 Strana: 1147
Zmechatěti. Nezmechatí kámen, je-li z místa na místo kutálen. Mus. 1891. 72.

421441   Zmechnouti Svazek: 7 Strana: 1147
Zmechnouti = zklamati. To mu zmeklo. Čce. Tkč. Cf. Zmehnouti.

421442   Zmechovatěti Svazek: 5 Strana: 0553
Zmechovatěti, ěl, ění, moosig werden, mit Moss überwachsen. Zmeci, vz Zmetati. Zmedzi, praep., aus der Mitte. Slov. Loos. Zmedziti = vymeziti. Slov. Bern. Zmejliti a p., vz Zmýliti a p. Zmek, zmak, na Slov. a ve Slez. zmok, a, m. = duch ve způsobě mokrého ptáka (kury) peníze přinášející, ein Geist in der Gestalt eines nassen Vogels, der Geld bringt. Výb. I. 845. Na Slovensku je pověra, že po dešti objevuje se na ulici šotek v po- době zmoklého kuřete. Kdo se ho ujme, toho po čas zásobuje vším, čeho si vyžádá; po jisté však době zaplatí to svou duší, již Zmok odnese do pekla. KB. 309. Z. v podobe umoknutého kurčaťa priplichtí sa k ľudom, žerie sám veľa, ale i vláči zbo- žie a peniaze do domu, kým v práci ne- pretrhne a nerozpukne sa. Ináč zprostiť sa ho nemožno. Aj v podobe ohnivých reťazí spúšťa sa dnu kochom do domov, keď pe- niaze nosí hospodárovi. Kto nenadále zmáha sa a bohatne, o tom hovoria, že mu Zmok peniaze vláči. Dbš. Obyč. 117. Ľud až po dnes verí v Zmoka, ktorý v podobe zmok- lej vrany dolu komínom peniaze vláči. Let. Mtc. S. IX. 1. 39. Z. umoknutý (nadávka). Mtc. S. I. 117., Dbš. Obyč. 45. Vláči ani zmok. Mt. S. I. 98. Zmok mu nanosil. Frsc. Zor. I. 7. Aj Zmoka aj Pikulíka ve svej má pesni i Škrátka. Hol. 322. Zmek mo- čidla nezůstane, ani žába. Prov. Č. M. 222. Cf. Žába. Mokrý jako zmok. Bern. — Z. = černoboh vláhy. Slov. bajesl. P. Tótha I. 108. Zmok prinášel požehnánia v podobe zúrodňujúceho dážďa. Dbš. Pm. 6. — Z. = ohnivý drak v povětří též peníze přináše- jící, ein feuriger Drache, der Geld bringt. Výb. I., Ž. wit. 90. 13. Bytosť Černoboha pamatuje se mezi lidem naším podnes ještě v podobě draka, jemuž pod Hostýnem smok, u Čechů zmek říkají. Ddk. I. 283 Z. je křídlatá potvora nesmírné velikosti; pohl- cuje lidi i hovada. Na hlavě má zlatou ko- runu. Když spí, leží natažen jako jedle a pronikavě píská. Když je hladov, řehce jako kůň a hlas se rozléhá stonásobně po horách a dolech. Cf. Smok. Na mor. Val. Vck. Mrcha ženu som dostal, bodaj ohnivý zmok starú babu vzal! Mt. S. I. 18., Sl. spv. III. 119. — Z. = zlý duch, ďábel, čert, der Teufel, Satan. Z. lidi nuzí zlú žádostí. Št. Uč. 5. a. — Tkad., St. skl., Hus. Zlí vlasti zmekové. Sš. Snt. 66. Pří- rodou, bytím, podstatou nebyli bohové, nébrž běsové, zmokové, zloduchové. Sš. II. 47. Zmok ho vzal. Mt. S. I. 99., Dbš. Obyč. 44. Keď to okusí, z. ho vziať musí. Sl. ps. Šf. II. 62. Chodí po nocích, po děvčatech v noci jako z. Ostrav. Tč.

421443   Zmej Svazek: 8 Strana: 0514
Zmej, e, f. = aron (rostl.). Slov. Kal. S. 216.

421444   Zmejdlit Svazek: 9 Strana: 0408
Zmejdlit m. zmýliti. Hoř. 75.

421445   Zmejl Svazek: 9 Strana: 0408
Zmejl, u, m. = mýlka. Jihozáp. Č. Dšk. Vok. 59.

421446   Zmejlená Svazek: 9 Strana: 0408
Zmejlená neplatí. Hoř. 121.

421447   Zmek Svazek: 7 Strana: 1147
Zmek, cf. Mkl. Etym. 403. b., Zbrt. 209., Kram. Slov., Koll. Zp. I. 416., 9., II. 376., Koll. IV. 102., Mách. 152. Z. bývá zaplašen zpěvem kohoutím. Kšť. V staroslavské cír- kevní řeči značí smok vodního draka, vodní potvoru, často i velrybu. Koll. Zp. I. 416. Z. = Belial. 14. stol. Bhm. min., Pršp. 3.

421448   Změkati Svazek: 5 Strana: 0553
Změkati, vz Změknouti.

421449   Změkčelosť Svazek: 10 Strana: 0535
Změkčelosť, i, f. Z. čočky, phacomalacia, lbová, craniotabes, žaludku, gastromalacia, Magenerweichung. Ktt.

421450   Změkčení Svazek: 5 Strana: 0553
Změkčení, změkčování, n., die Erwei- chung. Z., obměk, malacia. Z. mozku, ko- stí. 8. N. V. 56. Z. míchy, myelomalacia. Nz. lk. Z. vody. — Z. souhlásek záleží v tom, že přídech j předcházející souhlásky zjemňuje; změkčením se tedy vlastní znění jen zjemní. Jir. Některé souhlásky se na prvním a ně- které i na druhém stupni změkčily: Řídký — žídký, řebro — žebro, bařina — bažina, řeřáb — žeráb (jeřáb), řeřicha — žeřicha. Vz Rozlišení a jednotlivé souhlásky. O z. souhlásek na Zlínsku vz Mtc. 1878. 8.

421451   Změkčený Svazek: 5 Strana: 0553
Změkčený; -čen, a, o, erweicht. Z. mysl. Jel. Z. hlásky, erweichte, mouillirte Laute. Nz. Vz Změkčení.

421452   Změkčeti Svazek: 5 Strana: 0553
Změkčeti, el, en, ení = měkkým se státi, weich werden. Ras.

421453   Změkčile Svazek: 5 Strana: 0553
Změkčile, weich, verweichlicht. Kká. K sl. j. 203.

421454   Změkčilec Svazek: 5 Strana: 0553
Změkčilec, lce, m. = změkčilý člověk, ein Weichling. Pal.

421455   Změkčilosť Svazek: 5 Strana: 0553
Změkčilosť, i, f., die Weichlichkeit. Jg. Výtka z-sti mne hanbí. Čch. Dg.

421456   Změkčilý Svazek: 5 Strana: 0553
Změkčilý = měkký, rozmazaný, zžen- štilý, weichlich, verweichlicht. Mus.

421457   Změkčiti Svazek: 5 Strana: 0554
Změkčiti, změkči, če (ic), il, en, ení; změkčovati = měkkým učiniti, weich machen, erweichen; zmírniti, lindern, mildern. — co, koho: dřevo, roh, zrno, otok, Us., že- lezo, Vys., něčí mysl, Jel., tvrdou vodu, Mj. 32., pokuty. Pr. měst. — co čím: železo ohněm. Trestání na hrdle vypověděním. Kom. Umko tatranská, co hravými lutny strunami zatvrdlé srdce zmakčuješ. Hol. 407. Z. něco horkem v kaši. NA. IV. 174. — co jak: nad olej. Chč. 303. — Vz Směkčiti.

421458   Změkčlosť Svazek: 7 Strana: 1147
Změkčlosť, i, f. Z. kosti, ostomalacia. Vz Změklosť.

421459   Změkčovadlo Svazek: 5 Strana: 0554
Změkčovadlo, a, n., erweichendes Mittel, Erweichungsmittel, n. Pal., Šp.

421460   Změkčování Svazek: 5 Strana: 0554
Změkčování souhlásek, vz Změkčení.

421461   Změkčovati Svazek: 5 Strana: 0554
Změkčovati, vz Změkčiti.

421462   Změklosť Svazek: 5 Strana: 0554
Změklosť, i, f., das Erweichtsein. Z. kosti, osteomalacia, die Knochenerweichung, die Knochenweiche. Ja., Křž. Por. 248.

421463   Změklosť Svazek: 7 Strana: 1147
Změklosť chrustavky, chondromalacia, srdce, Herzerweichung; hnízdo z-sti, Er- weichungsherd. Ktt. exc.

421464   Změklý Svazek: 5 Strana: 0554
Změklý, weich geworden, erweicht. V. Z. železo, NA. IV. 174., břidlice, Us., hlas, Kká. Td. 289., chlipnosť. Kos. Ol. 1. 249. Z. kosť.

421465   Změklý čím Svazek: 10 Strana: 0535
Změklý čím. Srdce láskou změklé. Věst. X. 345.

421466   Změknouti Svazek: 5 Strana: 0554
Změknouti, knul a kl, utí; změkati = změkčeti, weich werden. V., Byl. — čím. Maso vařením změkne. Otok tou mastí změkl. — kde. Tvrdý chléb u vodě změkne. Změkla v něm dušinka (dal se do pláče). Vck. — proč. Čkáte, haž (až) nám strachem hlavy změknú? Kká. Š. 6. Změlčení, n., die Verseichtung. Dch.

421467   Změknouti kdy Svazek: 7 Strana: 1147
Změknouti kdy. I nejsurovější voják změkne v předvečer boje. Alb.

421468   Zmeknouti se Svazek: 5 Strana: 0554
Zmeknouti se, kl, utí = nezdařiti se, missrathen, nicht gelingen. Bodejž se to zmeklo (zmehlo?). Us.

421469   Změknutí Svazek: 7 Strana: 1147
Změknutí, n , Erweichung, f. Z. bílé, weiss, červené, roth, hlenovité či slizovité, schleimig, hnilobné, septisch, hnisavé, eitrig, chrustavky ušní, E. des Ohrknorpels, jedno- duché, einfach, jíchovaté, jauchig, kostí, Knochen-, žluté, gelbe E Ktt. exc. Cf. Slov. zdrav.

421470   Změlčeti Svazek: 5 Strana: 0554
Změlčeti, el, ení, seicht werden. — Z., fein, mürbe werden. — abs. Zaležená hruška, jabko změlčí. Na Ostrav. Tč. — čím kde. Písek na cestě stoupáním změlčí. Ib. Tč.

421471   Změlčinatěti Svazek: 5 Strana: 0554
Změlčinatěti, ěl, ění = mělkým se státi. Vz Mělčinatěti.

421472   Změlčiti Svazek: 5 Strana: 0554
Změlčiti, il, en, ení = mělkým učiniti, seicht machen. — co: řeku, rolí (auflockern), V., řečiště, Dch., kolo mlýnské (nadzdvih- nouti), das Rad heben. Jg., Šm. — Z. fein, dünn, mürbe machen. — co čím: zemi oradlem, překopáváním. Na Ostrav. Tč. Vítr změlčuje přístav vytlačováním vody z přístavu do moře. Zpr. arch. XI. 15. Vz Změlčeti.

421473   Změlení Svazek: 5 Strana: 0554
Změlení, n., vz Změliti.

421474   Změlený Svazek: 5 Strana: 0554
Změlený, vz Změliti.

421475   Zmeli Svazek: 5 Strana: 0554
Zmeli, vz Semlíti.

421476   Zmelík Svazek: 5 Strana: 0554
Zmelík, a, m., osob. jm. Na Mor. Vck.

421477   Zmeliorovati Svazek: 7 Strana: 1147
Zmeliorovati pole, melioriren. Rgl. exc.

421478   Změliti Svazek: 5 Strana: 0554
Změliti, il, en, ení; změlovati = změlčiti, drobným učiniti, zermalmen. — co kde čím. Tak že je (zrna) na stole prstem snadně změlíš. Ms alch. Stisli si ruky: Lomidrevovi krv z prstov vysíkla, ale Drakovi v prstech koštiale sa zmelily. Dbš. Sl. pov. I. 106. — jak. A tak to vraj Bude bývať, kým sa v prach nezmelí to veliké bralo. Btt. Sp. 106.

421479   Změliti Svazek: 7 Strana: 1147
Změliti, comminuere. Ms. Bel. 141.

421480   Změlka Svazek: 5 Strana: 0554
Změlka, z mělka = mělce, seicht. Z. něco zkopati. Byl.

421481   Změlknouti Svazek: 5 Strana: 0554
Změlknouti, kl, utí, seicht werden. Us. — čím. Rybník suchým počasím a výpary změlkl.

421482   Změlnění Svazek: 5 Strana: 0554
Změlnění, n., die Auflockerung, Ver- seichtung, Pulverisirung. Us.

421483   Změlněný Svazek: 5 Strana: 0554
Změlněný; -ěn, a, o, seichter gemacht, aufgelockert, gepulvert.

421484   Změlniti Svazek: 5 Strana: 0554
Změlniti, il, ěn, ění; změlňovati = změl- čiti, zdrobiti, seicht machen, auflockern, pulverisiren, pulvern, zerreiben. — co: pole. Sych. — co čím: zemi dešti (pluviis). Br. — Jg.

421485   Změlniti co Svazek: 9 Strana: 0408
Změlniti co. Chč. S. I. 176.

421486   Změlňovati Svazek: 5 Strana: 0554
Změlňovati, vz Změlniti.

421487   Změlovati Svazek: 5 Strana: 0554
Změlovati, vz Změliti.

421488   Zmelt Svazek: 7 Strana: 1147
Zmelt, u, m., adromandra, kámen. Pršp. 5. 98. Rj : zenelt. Ib.

421489   Zmelu Svazek: 7 Strana: 1147
Zmelu, vz Zmlíti.

421490   Zmeň Svazek: 5 Strana: 0554
Zmeň, ě, f. = hrsť, die Handvoll? Na Slov. Jaj, Kriváni hlaný, strely plnou zmení háziš po doleni. Pokr. Z hor 91.

421491   1. Změna Svazek: 5 Strana: 0554
1. Změna, y, f. = změnění, die Verän- derung, Aenderung, Umgestaltung, der Um- schwung, die Wendung. Tam důležité změny nastanou. Kram. Stala se, dála se z. D. V cínu rtuť takové změny činí, že .. . Toms. Z. podporu, postojů a poloh, sedu, visu (v tělocv.). Vz KP. I. 480., 495., 416., 481., 479., 494., 503. Z. chmatu, der Griffwechsel. Čsk. Z-ny v osobách majících věc projed- nanou (v nájemnících a pachtýřích), Verän- derungen in der Person der Bestandnehmer; plat při změnách, die Veränderungsgebühr. J. tr. Z. hlasu, die Mutatiou der Stimme. Nz. Z. rozhodna, die Krisis; z. mrtvolná, die Leichenveränderung. Nz. lk. Z. veřejných úvěrných papírů ve vyšší sumom, Abänderung der öffentlichen Kreditspapiere in eine höhere Summe; Z. barev, die Farbenveränderung; Z. kursu, der Kurswechsel; lučební z., che- mische Veränderung; Kůže nejsou škodlivé změně podrobeny, die Häute sind keiner nachtheiligen Veränderung unterworfen. Šp. Z. místnosti (přestěhováním), die Lokal- veränderung; Z-nu v něčem učiniti, in etwas Wandel schaffen; Děje se z., es vollzieht sich eine Wandlung; Teď to zas vezme změnu, jetzt wird es wieder anders werden ; Z. držebnosti, der Besitzwechsel; Ó světe, kluzký ve změnách, schlüpfrig in deinen Wechselfällen ; Nabyti změn, Aenderungen erleiden; Stavebné změny, bauliche Aende- rungen. Dch. Z. stanov, bytu, teploty. Us. Pdl. Z. vyznání náboženského, Religions- veränderung, z. víry. Šd. Z. ústavní, die Aenderung der Staatsverfassung; změny v osobách vládnoucích. Lpř. J. Z. enhar- monická. Zv. Přír. kn. I. 20. Z. v objemu při napínám; z. v rychlosti. ZČ. I. 210., 253. Z. objemu; změny ve výšce sloupce Barometrického: pravidelné n. denní a na- hodilé. Mj. 9., 107. Jdou li v rovnicích ná- ležitě na nullu uvedených dvě rozličná zna- mení po sobě, tedy: + — nebo — +, slove to z. znamení. Šim. 148. Očekávala se při zvěsti o smrti Lidéřově z. v politice česko- německé. Ddk. III. 75. Z. čelí vojenských oddílů, die Frontveränderung. S. N. XI. 47. Z. soudu v logice: přemístění podmětu a přísudku; Z. obratem (conversio), obměnou (contrapositio); z. prostá (simplex), z. po případě či vztažná (per accidens). DJ. 39. Z-ny meteorologické, deklinační; z-ny po- doby n. fase měsíčné; Z. tepla, skupenství; občasná či periodická z. teploty denní; z-ny tlaku vzdušného; z-ny tlakoměrné, baro- metrické; z. místní, vnitřní; z. odchylky magnetické (saekularní a denní); z-ny ro- dové či generické. Vz Stč. Zmp. 185., 214., 494., 502., 514., 557., 556., 570., 572., 574., 654., 667., 672., 808. Pamětihodna jest změna času v řeckém textu. Sš. J. 54. — Z. = směna. Vz toto.

421492   2. Změna Svazek: 5 Strana: 0555
2. Změna, y, f. = zmínka, die Erwäh- nung. Sal.

421493   2. Změna Svazek: 7 Strana: 1147
2. Změna. O němž stala se zmiena. Kar. 23.

421494   Zmeňati Svazek: 5 Strana: 0555
Zmeňati = změniti. Na Slov.

421495   Změnebné Svazek: 5 Strana: 0555
Změnebné, ého, n. = plat při změnách, die Veränderungsgebühr, das Laudemium. Šp.

421496   Změnební Svazek: 5 Strana: 0555
Změnební plat = změnebné. Šm.

421497   Zmenec Svazek: 5 Strana: 0555
Zmenec, nce, m., der Veränderer. Pe- ňažní z., der Geldwechsler. Slov. Bern.

421498   Změnění Svazek: 5 Strana: 0555
Změnění, n., die Ver-, Abänderung; Die Auswechslung, Vertauschung. Z. místa, Jel., slova. Kom. Z. trhu. Mus. 1880. 492. Z. ve- řejných úvěrních papírů ve vyšší summu. Vz Změna. J. tr. Cf. Směnění.

421499   Změnění Svazek: 7 Strana: 1147
Změnění. Ovidius v svých knihách o z. všelijakých věcí. Pož. 57.

421500   Změnění Svazek: 9 Strana: 0408
Změnění. Z. smyslu = pornateni rozumu. Pro z. smyslu púštěti. Maš. ruk. 43a.

421501   Změněný Svazek: 5 Strana: 0555
Změněný; -ěn, a, o, verändert. Z. po- měry, Pdl., rovnice. Čas. math. X. 208.

421502   Změní Svazek: 5 Strana: 0555
Změní, n. = štěpový mech, Apfelbaummoos. Jesličky změním vystlati. Šulák. Koledy.

421503   Změnitel Svazek: 5 Strana: 0555
Změnitel, e, m., der Veränderer.

421504   Změnitelnosť Svazek: 5 Strana: 0555
Změnitelnosť, i, f., die Wandlungsfähig- keit, Veränderlichkeit. Jg., Dch.

421505   Změnitelný Svazek: 5 Strana: 0555
Změnitelný, veränderlich. Z. vůle. V. Macoška co do barvy květů z-ná. Rst. 512. Těžko z-né poměry. Pdl. Zůstanu nezme- nitelný až do smrti. Drsk.

421506   Změniti Svazek: 5 Strana: 0555
Změniti, il, ěn, ění; změňovati = jiným učiniti, zjinačiti, proměniti, ändern, ver-, abändern. — co, koho, se: trh (odložiti), Zlob., svůj stav, Dal., radu, úmysl, předse- vzetí. V. A tu osobu abychom mohli z. (an Jem. Stelle einen anderen setzen) a jiného na to místo usaditi, kdyžby se nám líbilo. Zř. F. I. A. XXIX. Povětří se změnilo. Us. Najednou se změnil (barvu ztratil). Us. Bolí mne nohy, snad se změní čas. Us. Šd. Ná- hled jeho o tom se změnil. Z. svou víru, nález, rozsudek, trest. Us. Vlk každého roku líná, ale povahy nezmění. Rus. Šd. Těla tvého nepřeměníš, ale náchylnosť tvú změníš. Na Ostrav. Tč. Řeka z-la svůj běh. Us. Jak to (tu nehodu) zrněniť? Us. Dch. Z. čelí vojska, die Front verändern. Čsk. Roucho z. Vrch. Kaj's (kde's) ma dcero, kaj's byla, že's svu krasu z-la? Sš. P. 349. Panenka se změní, dyž muža dostane. Sš. P. 498. Změniž to pán Bůh všemohoucí!; JM. vidí, kterakť sú mi byli z-li lonskú mú řeč. Arch. II. 172., 443. Potom když to Bůh změnil.. . BR. II. 619. a. Ani veškeré tresty na světě nemohou z. přesvědčení. Kmp. Č. 96. — (co) komu. Z. si jméno. Kom. Jak se jí napila, krása jí změnila (bez: se). Sš. P. 22., 286. Stála ona, stála, žiaľom zaplakala, zmenil sa jej svet. Sl. ps. 192., Mt. S. L 112. Dzevčatko, bily kvet, jak se ci zmeňal svet. Ps. sl. 340. — co proč. Něco z úmyslu svého z. Kom. Ale i slova ta jeho jemu na potupu a příkoří změněna. Sš. Mr. 71. On jest moje láska, on mé duše slasť, jím se pro mne v rozkoš změní každá strasť. Sš Bs. 67. — kde. Z-la se tvář jeho přede mnou. D. Kdo co má od přirození, těžce se to při něm změní. Č. A tak všichni oby- čejové v tom království v jiný jsou se způsob z-ly. Exc. — se več. Ben. Hrůza v led mi krev z-la rázem. Vrch. Noc se v jasný změní den. Osv. I. 376. A kdybys v drobnou se jahodu z-la. Kls. Z-li slávu neporušeného Boha v podobenství obrazu porušeného člo- věka a ptactva; Nebo ženštiny jejich z-ly přirozené užívání v užívání ohavné, proti- přirozené. Sš. I. 27., 30. Kterakým se ná- silím přihodilo, že čisté tělo v sinalé se z-lo. Pis. z 15. stol. Z. chudobu u veliké panství, bolesti v radosť. Chč. 305., 630 — se v čem. Z. se ve svých náhledech, Šml. I. 44, ve svém chování. Hrts. — co jak. Z. něco omylem, verwechseln. Dch. Na obrátku vše se z-lo. Us. Obrátkou ruky se změnil. U Sol- nice. Planý človek zlostne uškodiť nám mieni, ale to Bôh často na osožnosť zmení. Slov. Zátur. Z. demokratickou ústavu ve smyslu timokratickém. J. Lpř. Aniž co do velikosti se zrnění. ZČ. I. 255. On změní ji na révu. Vrch. Myth. I. 216. Z-lo se pod zástěrou žádosti páně kardinalovy. Žer. Sn. 2. Časové i lidé v tomto ohledu pramálo se z-li. Ddk. IV. 238. — se čím. Něčím podstatně se z. Osv. I. 170. Vrchní soud změnil rozhodnutím ze dne . . . rozsudek první stolice. Pr. Vz Z. co proč. — co s kým. j Aby to již pán Bůh se mnou změnil, když tak dlouho trpím. Dch. — co zač. Za býl kopřivu z-chu. Dal. — kdy. S léty se z-nil v demokrata. Kká. Td. Kněžství kámen, leč ten tobě v skonu změní v choť se, jak Pygmalionu. Sš. Bs. 187. — se na čem. Kůže se na barvě nezměnila. Lk. — Z., tauschen, vertauschen, vz Směniti.

421507   Zméniti Svazek: 8 Strana: 0514
Zméniti = méně poskytovati. — čeho. Kráva mlieka zméní. Slov. Čes. 1. V. 424.

421508   Změniti se ve Svazek: 7 Strana: 1147
Změniti se ve zvíře. Pož. 57.

421509   Změnitý Svazek: 5 Strana: 0555
Změnitý = změnitelný, veränderlich. Us.

421510   Zmenka Svazek: 5 Strana: 0555
Zmenka, y, f. = směnka, der Wechsel. Na Slov. Dám ti na to z-ku (černé na bílé). Vaj. Tat. a mor. 82.

421511   Zmenkový súd Svazek: 10 Strana: 0535
Zmenkový súd = směnkový. Slov. Sbor. Čes. 32. Sr. Zmenka.

421512   Změnlivosť Svazek: 5 Strana: 0555
Změnlivosť, i, f. = proměnlivosť, die Veränderlichkeit. Dch., Víd. list. 1816.

421513   Změnlivý Svazek: 5 Strana: 0555
Změnlivý = změnitelný, veränderlich. Kram.

421514   Zmenně Svazek: 5 Strana: 0555
Zmenně, wechslerisch. Slov. Bern.

421515   Zmenný Svazek: 5 Strana: 0555
Zmenný = směnný. Slov. Bern.

421516   Změnonosný Svazek: 7 Strana: 1147
Změnonosný, Veränderung mit sich brin- gend. Živel nový a z. Šml.

421517   Změnoslovo Svazek: 10 Strana: 0535
Změnoslovo, a, n. = sloveso. Klc. 81.

421518   Zmenouti si Svazek: 5 Strana: 0555
Zmenouti si = umíniti si, smysliti si, sich vornehmen, in den Sinn setzen. Sa. Kř. u pot. Us. v Ještědsku.

421519   Změňovací Svazek: 7 Strana: 1147
Změňovací soud. Jd. 39.

421520   Zmenovati Svazek: 5 Strana: 0555
Zmenovati = jmenovati. Slez. a slov. Bern., Němc. — koho. Já jsem čerta zme- novala. Slez. Šd.

421521   Změňovati Svazek: 5 Strana: 0555
Změňovati, vz Změniti.

421522   Zmenša Svazek: 5 Strana: 0555
Zmenša = z menší části, zum kleineren Theile. Slov. V týchto troch bývajú z väčša Slováci, z mensa Maďaři. Hdž. Čít. 236.

421523   Zmenšati Svazek: 5 Strana: 0555
Zmenšati = zmenšeti. Na Slov. Hol.

421524   Zmenšení Svazek: 5 Strana: 0555
Zmenšení, n., die Verkleinerung, Ver- ringerung, Reducirung, Reduktion, Vermin- derung, Herabminderung. Z. cla. D. Z. učiniti. V. Z. ceny, objemu, úroků, jmění, vojska atd. Šp. Měřítko z., verjüngter Masstab. Vz Zmenšený. Jrl. 421. — Vz Zmenšování. — Z. = zdrobnění, litotes. Hš. Sloh. 149.

421525   Zmenšenosť Svazek: 5 Strana: 0555
Zmenšenosť, i, f., die Verkleinerung, Verjüngung. Z. (míry). Sedl. Geom. 240.

421526   Zmenšený Svazek: 5 Strana: 0555
Zmenšený; -en, a, o, verkleinert, verrin- gert, reducirt, vermindert, herabgemindert. Us. Z. délka, verjüngter Masstab. Čsk. Z. tercie, kvarta, septima, trojzvuk. Zv. Přír. Kn. I. 17., II. 7. Z. čtyrzvuk. Ib. II. 9.

421527   Zmenšeti Svazek: 5 Strana: 0555
Zmenšeti, el, ení, sich verkleinern. Sám ano Ind, velká sama prezpoly zmenšala Ganga a v šír vyvlažovať súsedné prestala medze. Hol. 68.

421528   Zmenšidlo Svazek: 5 Strana: 0556
Zmenšidlo, a, n. = měřítko na mapě, kterým naznačeno, kolikrát vzdálenost na mapě menší jest než ve skutečnosti. Kozen. Atlas.

421529   Zmenšina Svazek: 5 Strana: 0556
Zmenšina, y, f., die Verkleinerung. Čo nenie nič iného leda Vácslav čili v z-ne Vácslavek. Sl. let. III. 191.

421530   Zmenšiti Svazek: 5 Strana: 0556
Zmenšiti, il, en, ení; zmenšovati = zma- liti, zdrobniti, kleiner machen, verkleinern, engen, vermindern. — co, koho: clo, D., Šm., křivdy, Kom., něčí Česť, V., mezery, Čsk., soudní náklady, Šp., počet slavností. Dch. — co oč: číslo b o číslo d zmenšiti. Nz. Při řešení rovnic o několika neznámých návodem dosazovacím určí se z jedné rov- nice neznámá a dosadí se do ostatních, čímž se jak množství rovnic tak i neznámých o jednu zmenší. Šim. 101. — kdy jak. Škody v jistých příčinách mohou se mimo průvod od práva z. Kol. 37. — se = menším se státi; zchatrněti. V. Vz Zmenšeti.

421531   Zmenšovací Svazek: 5 Strana: 0556
Zmenšovací, Verkleinerungs-. Z. sklo. D. Vz KP. II. 148. Z. jméno, vz Jméno.

421532   Zmenšování Svazek: 5 Strana: 0556
Zmenšování, n., die Verkleinerung usw., vz Zmenšení. Nz. Z. teploty. Mj. Z. měr francouzských vůbec děje se předkládáním slov latinských deci-, centi-, milli-. Mj. 5.

421533   Zmenšovaný Svazek: 5 Strana: 0556
Zmenšovaný, vz Zmenšiti.

421534   Zmenšovati Svazek: 5 Strana: 0556
Zmenšovati, vz Zmenšiti.

421535   Zmentovati Svazek: 5 Strana: 0556
Zmentovati = zbaviti. Slov. Hoc ľem ja še ľudskych jazykoch zmentujem. Sl. ps. 321.

421536   Změny hlásky z Svazek: 9 Strana: 0464
Změny hlásky z v XV. stol. u Vel. Mezi- říčí. Vz Mšín. 8

421537   Zmenye Svazek: 7 Strana: 1147
Zmenye, repertio, zastr. Pršp. 54. 81.

421538   Změra Svazek: 9 Strana: 0408
Změra. Přivedl ho na změru = na mi- zinu. Mus. ol. 1898. 121.

421539   Zmerati Svazek: 5 Strana: 0556
Zmerati = změřiti. Na Slov. Bern.

421540   Zmeravelý Svazek: 5 Strana: 0556
Zmeravelý = ztuhlý, steif. Cf. Meravý. Slov. Vrelo boskáva ruku z-lú. Sldk. 151. Tvary zakrnelé a z-lé. Ht. Sl. ml. 148.

421541   Zmeravený Svazek: 5 Strana: 0556
Zmeravený; -en, a, o = zmeravelý. Slov. Už něžije a ešte hrozí tá tvár bľeda; ta ruka, z-ná meč odjať si nědá. Chlpk. Sp. 11. Údy naše z-né. Č. Čt I. 49. Hmyz je v škárach z-ný. Zátur. Ach to starček z-ný skonáva v tichom modlení. Čjk. 115.

421542   Zmeraveti Svazek: 5 Strana: 0556
Zmeraveti, el, ení = ztuhnouti, erstarre steif, starr werden. Na Slov. Plk., Koll. — od čeho. Len som z-vel od ľaku. Mt. S. I. 106. Z. od hrôzy. Hol. 8. — komu. Ach! ty strelec něstrielaj ma, malý osoch vezmeš zo mňa, nožičky mi z-ly, krídelka mi opršaly. Sl. ps. Šf. II. 128.

421543   Zmerčiti Svazek: 5 Strana: 0556
Zmerčiti, z něm. bemerken, vz Pozoro- vati. Jg.

421544   Změrec Svazek: 5 Strana: 0556
Změrec, rce, m. = smírce, der Versöhner. Slov. Bern.

421545   Změrek Svazek: 5 Strana: 0556
Změrek, rku, m., v horn. = zbytek, die Uiberschaar, Das Beistück. Šp.

421546   Změrek Svazek: 10 Strana: 0681
Změrek, rku, m. = štrych horní. Sr. Čel. Priv. II. 29., 71.

421547   Zmerení Svazek: 5 Strana: 0556
Zmerení, n. = smíření. Slov. Bern. Po obrazení čiň hneď z. Slov. Tč. Po zubatém z. bývá zlosti více. Slov. Tč.

421548   Zmerený Svazek: 5 Strana: 0556
Zmerený; -en, a, o = smířený, versöhnt. Na Slov. Bern. Vz Zmerení.

421549   Zmerhovaný Svazek: 9 Strana: 0408
Zmerhovaný = pruhovaný. Ezop. 340. 8.

421550   Zmerhoyati Svazek: 5 Strana: 0556
Zmerhoyati = pestrým, pruhovatým činiti, bunt, streifig machen. Aesop. 194.

421551   Zmeritel Svazek: 5 Strana: 0556
Zmeritel, e, m. = zmerec. Slov. Bern.

421552   Zmeritelnosť Svazek: 5 Strana: 0556
Zmeritelnosť, i, f. = smířitelnosť, die Versöhnbarkeit. Slov. Bern.

421553   Zmeritelný Svazek: 5 Strana: 0556
Zmeritelný, versöhnbar. Na Slov. Bern.

421554   Zmeriti Svazek: 5 Strana: 0556
Zmeriti = smířiti. Na Slov. Bern. — se s kým. Zmer sa s Bohom, dokad čas máš. Na Slov, Tč.

421555   Změrka Svazek: 8 Strana: 0514
Změrka, y, f. = přebytek měřených hor, jenž k samostatnému propůjčení se už ne- hodil. Ott. XI. 620. b.

421556   Zmerkovati Svazek: 7 Strana: 1147
Zmerkovati O svojem neštěstí ništ ne- zmerkovali. Koll. Zp. I. 21. Vz Zmerčiti.

421557   Zmerna Svazek: 7 Strana: 1147
Zmerna, y, f. V národnom ohľade po- trebná svornosť a z. Trok. 161.

421558   Zmernica Svazek: 5 Strana: 0556
Zmernica, e, f., die Versöhnerin. Slov. Bern.

421559   Zmerník Svazek: 5 Strana: 0556
Zmerník, a, m. = zmerec. Slov. Bern.

421560   Zmerný Svazek: 5 Strana: 0556
Zmerný, versöhnend, besänftigend. Na Slov. Z. obeta, das Versöhnungsopfer.

421561   Změrný Svazek: 5 Strana: 0556
Změrný, messbar. Z. prostora. Kká. Š. 86.

421562   Zmerovati Svazek: 5 Strana: 0556
Zmerovati = smiřovati. Slov. Bern.

421563   Změření, n Svazek: 5 Strana: 0556
Změření, n., die Abmessung. Z. prkna.

421564   Změřenosť Svazek: 5 Strana: 0556
Změřenosť, i, f., die Bemessenheit. Šm. Z. hudby. Dk. Poet. 40.

421565   Změřený Svazek: 5 Strana: 0556
Změřený; -en, a, o, abgemessen. Z. míry, geaichte Maasse.

421566   Změřitelnosť Svazek: 5 Strana: 0556
Změřitelnosť, i, f., die Messbarkeit.

421567   Změřitelný Svazek: 5 Strana: 0556
Změřitelný, messbar. Nezměřitelný, in-, kommensurabel. Dch.

421568   Změřitelný Svazek: 7 Strana: 1147
Změřitelný. Ž kl. 38. 6.

421569   Změřiti Svazek: 5 Strana: 0556
Změřiti, il, en, ení; změřovati, ab-, über-, an-, vermessen. — co: pole, D., dědiny (přeměřiti), odplatu (míru udati), země (pro- jeti, projíti). V. Kdo nechce věřit, ať si to dá změřit. Us. Jg. Dráhu z. Dch. Z-li horu chtiece ji osaditi. Arch. IV. 393. — co jak: dle míry jisté. Zrak její změřil plaše tmavou sluji. Vrch. Změřil jej od paty až k hlavě. Us. Nechť změří úzkým ňadrem si výš od- měny i pekla hloubi. Hlk. Přísným jej změřil zrakem. Vrch. Někoho pohledem opovržení z. Hrts — co, koho čím Z. někoho zrakem. Pov. Čáru krokem z. Us. Sl. les. Z-řil ho několikrát holí. Us. Kšť. Z. zajíce ručnicí (zastřeliti, erzielen, treffen, eischiessen), Us., někoho přísným okem z. — co odkud (u horn.): mezník n. kůl se dne dolů (kom- pasem vyměřiti, kam kolmá čára dopadne v dolu, spuštěná od mezníku n. kolu na dni se nacházejícího). Vys.

421570   Změřiti Svazek: 8 Strana: 0514
Změřiti. Nětřa věřiť, ene změřiť. Slez. Nov. Př. 254.

421571   Zmésica Svazek: 5 Strana: 0556
Zmésica, e, f. = směsice. Slov. Bern.

421572   Zmésiti Svazek: 5 Strana: 0556
Zmésiti = smísiti. Slov. Bern.

421573   Změsknati se Svazek: 5 Strana: 0556
Změsknati se = změstknati se. Dám ho (obrázek) do knížek, nezměskná se. Brt. P. 90.

421574   Zmésti Svazek: 5 Strana: 0556
Zmésti = smésti, ab-, wegkehren. — abs. A nemá a B jak by zmétł (taktéž ne). Na Mor. Brt., Šd. — koho. Jazyka dar sveril nám Bôh, Bôh náš hromovládný, nesmie nám ho teda vyrvať na tom svete žiadný; i nechže je koľko ľudí, toľko čertov v svete, Bôh je s námi, kto proti nám, toho Parom zniete. Sam. Tomášík. Hrdé si, dievčatko, v mladom kvete, lež teba tiež smrtná kosa zmete. Sl. spv. II. 72. — co odkud. Prach s něčeho z., abstäuben. Bern. — Z. co = snísti, zusammenessen. — Z. = vzíti, sebrati, wegstibitzen, entwenden. Na Mor. Šd.

421575   Změsti Svazek: 5 Strana: 0556
Změsti, zmetu, změť, změtl, ten, ení = zmásti, zmíchatí, vermischen, vermengen, verwirren. — co. Bože, změtiž jejich smysly. Pís. br. 395. Něčí jazyk z. Br., V. A kto by mohl vše vypsati, co tu řeč českú již změtli? Hus I. 134. — co s čím. J. tr., Nz. — kde. Žeby odsouzený na mysli se změti. Úp. trest. Šafrán a med (s medem) na dlani z. Jg.

421576   Změstiti Svazek: 5 Strana: 0556
Změstiti, il, štěn, ění = zajíti, uchopiti, zachvátiti, erfassen. — koho. Z-la jsú mě osidla smrti. Ž. Kap. 17. 6. — se = změstknati se, vejíti, hineingehen, gefasst werden. — se kam. Všecko se mi tam v. musí. Bern. Mluv na toľko, by sa mohlo z. do uší. Slov. Tč. Do žaludka sa všetko zmestí. Na Slov. Tč. To pivo nezměstí se do žbánu. Slez. Šd.

421577   Změstiti Svazek: 7 Strana: 1147
Změstiti. Dobrých sa všade mnoho změ- stí. Mor. a slov. Rr. MBš, Šd.

421578   Změstknati se Svazek: 5 Strana: 0557
Změstknati se, vz Směstiti.

421579   Zmestovati Svazek: 9 Strana: 0408
Zmestovati = mestůvkou hrozny vytlačiti. Již Mor. Šeb. 146., 289. Sr Zmustlovati.

421580   Zméšati Svazek: 5 Strana: 0557
Zméšati = smíchati. Na Slov. Bern.

421581   Zmeškal Svazek: 5 Strana: 0557
Zmeškal, a, m., osob. jm. Šd., NB. Tč. 200., Vck. Z. Job z Domanovic a na Lošti- nách. Jg. H. 1. 658., Jir. Ruk. II. 359., S. N.

421582   Zmeškale Svazek: 7 Strana: 1400
Zmeškale = pozdě. Z něco činiti. Chč. m. s. III. 113

421583   Zmeškale Svazek: 10 Strana: 0535
Zmeškale = liknavě. Z. k někomu se míti. Chč. S. II. 206b.

421584   Zmeškalivosť Svazek: 5 Strana: 0557
Zmeškalivosť, i, f., vz Zmeškalosť.

421585   Zmeškalivý Svazek: 5 Strana: 0557
Zmeškalivý, vz Zmeškalý.

421586   Zmeškalosť Svazek: 9 Strana: 0408
Zmeškalosť. Chč. S. I. 163.

421587   Zmeškalosť, zmeškalivosť, zmeškan- livosť Svazek: 5 Strana: 0557
Zmeškalosť, zmeškalivosť, zmeškan- livosť, i, f., die Verabsäumung, Saumselig- keit. Ms. pr. hor. Pilnosť nad to mějte strážní všecky zmeškalosti a jiné nehody kovářské svým vyšším zvěstovati, aby toliko jich mzdy na penězích bylo sráženo, kterak jsú mnoho dlužného času zmeškali. CJB. 309.

421588   Zmeškalý Svazek: 7 Strana: 1147
Zmeškalý. Čeleď k napravení z-lá. Wtr. exc.

421589   Zmeškalý, zmeškalivý, zmeškanlivý Svazek: 5 Strana: 0557
Zmeškalý, zmeškalivý, zmeškanlivý = nedbalý, saumselig Z. a zpozdilý. Mudr. Mají je, ač budú v svém úřadu zmeškanliví, ssazovati; Neb ne zmeškanlivým, ale pra- cujícím právo horničí spomáhá. CJB. 273. 337. Kteří jsú lení, zmeškaliví a studení k milosti boží. Orlog. Posměšná věc, nébrž i škodlivá: strážný slepý, učitel neumělý, předběh klécavý, prelat z-lý a posel němý; Slyšte z-lí, slyšte neužiteční. Hus II. 274., 296.

421590   Zmeškání Svazek: 5 Strana: 0557
Zmeškání, n., die Versäumung. Pro roz- ličné z. Půh. II. 352. Koliko lidí zmordujeme zlým příkladem a z-ním, toliko hodni jsme smrti. Hus II. 284. Z. živnosti. Mus. 1880. 552. Jestliže by ti mlýnové některak po- rušeni byli bez těch mlynářuov příčiny a z-ní. List z r. 1423. Tč. A v tom země v mnohá z. i nedostatky při věcech duchov- ních i světských přišla. Pal. Děj. IV. 1. 107.

421591   Zmeškání Svazek: 9 Strana: 0408
Zmeškání. Koho z., toho škoda. Hoř. 121.

421592   Zmeškanlivě Svazek: 8 Strana: 0514
Zmeškanlivě něco činiti. Cel. Pr. m. I. 167.

421593   Zmeškanlivosť Svazek: 5 Strana: 0557
Zmeškanlivosť, i, f., vz Zmeškalosť.

421594   Zmeškanlivý Svazek: 5 Strana: 0557
Zmeškanlivý, vz Zmeškalý.

421595   Zmeškaný Svazek: 5 Strana: 0557
Zmeškaný; -án, a, o, versäumt. Ž. Karla IV. Z-né nahraditi. Us.

421596   Zmeškati Svazek: 7 Strana: 1400
Zmeškati. Aby nezmeškovali Půh. V. 222.

421597   Zmeškati Svazek: 9 Strana: 0408
Zmeškati. Zmešká, kdo váha, i kdo příliš cválá. Slad. Rom. 72.

421598   Zmeškati, zmeškávati Svazek: 5 Strana: 0557
Zmeškati, zmeškávati = zameškati, promeškati, zanedbati, versäumen, verab- säumen. V. — abs. A oni zmeškali sú a odešli sú (oni zanedbavše odešli). Hus II. 379. — co, koho: mši, Us., Sš., čas, oběd, D., vlak, Dch., kázání. Šd. A dobre, že posporil sa; nech len hodinu zmešká, už ti mu je po všetkom. Dbš. Sl. pov. II. 10. Mše sv. neodjedu, bych měl vojnu zmeškati. Sš. P. 795. Tebe prosíme, aby ne- ráčil toho sněmu z. Arch. l. 275. Neškodilo by, abyste pospíšili do Prahy, tak abyste nás nezmeškali. Žer. 338. Vzav ode mne právo i zmeškal mě. Půh. I. 362. Já nechtěv svých práv z. i potrávil jsem o ten póhon 16 hř. gr. Půh. II. 352. Ó běda knězi, který zmeškává koho nepravé jemu slova božieho. Hus II. 301. Zmeškav íéto, pozdě do lesa na maliny. Prov. Šd., Bž. — (koho, se, komu) v čem. Nemocného v něčem z. (zanedbati). Zák. sv. Ben. Bojím se konečně, nepatříte-li sami o sobě, že v těchto lidí naději zmeškáni bychom byli. Pal. Děj. IV. 1. 97., Arch. II 427. Zmeškal-liby v tom koho, za to odpovídati není vinovat. NB. Tč. 31. Ten se v svém právu zmeškal; I zmeškal mě v tom a sám mě toho od- tiskl; V tom mi zmeškal; Mě v mém věně zmeškal znav mi prve na rukojmí. Půh. II. 68., 468., 502., 600. Ale v čem se z-la; Zmešká-li (papež) sboru křesťanského v práci, kterú by měl míti; Že bych zmeškal lid v slovu božiem a sám na cestě co bych dobrého mohl činiti?; Ej, milý člověče! milujž toho pána, jenž nemuož tebe neřádně z. v odplatě, ale předchází dávaje prve víc, než ty muožeš zaslúžiti. Hus I. 25., 405., II. 112., III. 162. — (se) čím. Z. se svou nedbanlivostí. Vš. Jir. 284. Z-li se dskami, listem, posly ke dskám. Tov. 83. Že pro ižádnú věc nezmeškáš svú příjezdú na ten den. Arch. I. 274. Pakliby jeho ustúpením lid byl zmeškán v slovu božím neb ve krstu, tehdy nemá ustúpiti; Jest on (Bóh) také dobrý pán, že nemóž zle z. odplatú svého sluhy, alebrž on prve dává sluze každému viece, než jest zaslúžil. Hus II. 172., 370. — proč. Školu skrze (pro) nemoc z. Us. Tč. Skrze to zmeškána jsem v tom a žádného konce o tu věc nemohla jsem míti; Skrze to zmeškal mě, tak že jsú jiní utekli a zvedli se. Půh. II. 247., 290., 311. — kde. Což's dobrého v tomto životě zmeškal. BR. II. 23. a. Nenávisť, jenž člověka táhne a vzdaluje, v mysli roztržena činí, v cestě blahoslavenstvie zmeškává. Hus III. 166. Kdo za stolem jídlo zmešká, Bohu to není žel. Proch. Ž. M. 199. —- koho na čem. Jeho na tom zmeškal; On nás na tom zme- škal a nám nepřidělil za času. Půh. II. 540., 425. — kam. Zmeškal do kostela, na mši. Us. — jak dlouho. Zmeškal o půl hodiny. Arch. V. 325. — s inft. Zmeškal jsem po- žívati lékův otrazivých. Ras. A nezmeškajte podotknúť: by prišiel ešte podvečer. Phld. V. 63. (Vypůjčenou) summu peněz zmeškal zapraviti v čas určitý. Pal. Děj. IV. 2. 152. j Ku KM. jeti Nezmeškám. Arch. II. 42. Oče- kávám koní mladých a kdyžťkoli přivedeni budú, nezmeškámť několika poslati. Ib. IV. 25. Ti třie mužie v tom zrcadlu ohlédati sě zmeškali. Hus III. 133.

421599   Zmeškávati Svazek: 5 Strana: 0557
Zmeškávati, vz Zmeškati.

421600   Zmeškavý Svazek: 9 Strana: 0408
Zmeškavý. Hus I. 131.

421601   Změšťaniti Svazek: 7 Strana: 1147
Změšťaniti, il, ěn, ění, zum Bürger machen. Czm 127.

421602   Změštělosť Svazek: 5 Strana: 0557
Změštělosť, i, f., die Civilisirung. Jg. Slov. a mor.

421603   Změštělý Svazek: 5 Strana: 0557
Změštělý = který změštěl, civilisirt. Jg. Slov. a mor.

421604   Změštiti Svazek: 5 Strana: 0557
Změštiti, il, ěn, ění, städtisch werden, die städtische Tracht annehmen, civilisiren. Mor. Šd., Vck. — se.

421605   Změt Svazek: 5 Strana: 0557
Změt, u, m., změť, i, f. = změtení a co smeteno, zmatek, die Verwirrung, Wirrniss, Konfusion, das Chaos. Ddk., Osv. V. 825., Světoz. 1881., Výb. I. 806. Svět nic není než z. Kom., Č. M. 278., Šd. Bouře změť. Čch. Bs. 116. Změt vlasů. Vrch. Vášní změt. Čch. Bs. 90. Kořenů změt. Vrch. Vírný z. Osv. V. 756. Tmavá změť větví. Vrch. O víně 169. Změť bolných citů; Pustá změť kadeří svislých; Vlasů mrak po brunatné nahých ňader pleti rozestýlá se v divé, pusté změti. Čch. Dg. 692., L. k. 67., Bs. 42. — Změť, vz Změť (násl.). — Změt, změty, pl. = vy- raženina temně červená, Purpurfriesel, m. a n., Hitzblattern. Ja., Byl. Ve Slez. Šd.

421606   Změť Svazek: 5 Strana: 0557
Změť, i (ě), f., vz Změt. — Z. = strniště, die Stoppeln. Do změti síti (obilí po obilí. Šm.). Změtě mísiti. Us. Co je to tam na té holé změti za strojenou viděť za pannu? Sš. Bs. 166. Na změtěch pasou. Na zimu změti obehnal, z jara potom vyhnal a pak zasil. Us. Změti k ječmenům jarním zorati. Dsky zem.

421607   Změt Svazek: 7 Strana: 1147
Změt. Cf. Mkl. Etym. 189. b.

421608   Změť Svazek: 8 Strana: 0514
Změť. Střela, šíp a kámen v změti se hrnou na Saracena. Vrch. Rol. XVII.—XXII. 9.

421609   Změť Svazek: 10 Strana: 0535
Změť, i, f. = zmatek. V tom není změf. Výb. I. 806. 6.

421610   Zmetač Svazek: 5 Strana: 0558
Zmetač, e, m. = smětač, der Abblatter, Abblätterer des Weines. — Z. = smetař. Na Slov. Bern.

421611   Zmetačka Svazek: 5 Strana: 0558
Zmetačka, y, f. = smetačka. — Z. = smětačka, die Lauberin. S., pracovnice, která na vinohradě vinné křoví podlamuje. Sl. let. IV. 324.

421612   Zmeták, u Svazek: 5 Strana: 0558
Zmeták, u, m. = smeták, der Kehrwisch. Slov. Bern.

421613   Zmetalka Svazek: 5 Strana: 0558
Zmetalka, y, f. = dobytek, který zmetal. Us. Slov.

421614   Zmetalý Svazek: 5 Strana: 0558
Zmetalý = zvrhlý, abortiv. Sl. les. — Z. = vyražený, ausgeschlagen. Z. neštovice Lék. kn.

421615   Zmetánče Svazek: 7 Strana: 1147
Zmetánče, ete, n.= zmetek. Mor. Rgl.

421616   Změtanec Svazek: 7 Strana: 1147
Změtanec, nce, m., delirus, zastr. Veleš.

421617   Zmetání Svazek: 5 Strana: 0558
Zmetání, n. = smetání. — Z., das Ab- ortiren. Vz Zmetati.

421618   Změtání Svazek: 5 Strana: 0558
Změtání, n. = podlamování vinného křoví, das Abblatten, die Abblätterung.

421619   Změtanka Svazek: 5 Strana: 0558
Změtanka, y, f. = drchaná sláma, das Wirrstroh. D.

421620   Zmetaný Svazek: 5 Strana: 0558
Zmetaný; -án, a, o = smetaný. — Z., fehlgeboren, abortirt. Vz Zmetati.

421621   Změtaný Svazek: 5 Strana: 0558
Změtaný; -án, a, o = z vinného křoví podlámaný, abgeblättert, abgeblattet. Bern.

421622   Zmetar Svazek: 5 Strana: 0558
Zmetar, a, m. = smetař, der Kehrigmann . Na Slov. Bern.

421623   Zmetati Svazek: 5 Strana: 0558
Zmetati, tám a ci; zmetávati; zmésti, zmetu, tl, ten, ení = shoditi, svrci, vz Smésti. — co. Krpce zmetal (umřel). Mt. S. I. 90. — Z. (o zvířatech) = nevčasně aneb mrtvé mládě poroditi, versetzen, abortiren, fehl gebären. Šp., Nz. lk., Škd. exc. Od: metati. Vz Zpometati, Zaječnice, kráva, ovce, vlčice, klisna zmetala. D., Ja. — se = zmetati, po- tratiti, missgebaren. Z. se co skot. V.

421624   Změtati Svazek: 5 Strana: 0558
Změtati, na Slov. a na Mor. = metati (nohama) = velice utíkati, fortrennen, schnell laufen. Chmela, Vck. Změtá (utíká), tak sa za ním práší (jak by mu vydráł). Na Zlinsku. Brt. — Z. = vinné křoví podlamovati, den Wein abblatten, abblättern. Bern.

421625   Zmetati Svazek: 7 Strana: 1147
Zmetati. Dostaneš jednu, že zmeteš. Us. Rgl.

421626   Zmetávati Svazek: 5 Strana: 0558
Zmetávati, vz Zmetati.

421627   Zmetávati Svazek: 5 Strana: 0558
Zmetávati, vz Změtati.

421628   Zmetavec Svazek: 5 Strana: 0558
Zmetavec, vce, m., rostlina, Niebuhria. Z. podlouhlý, n. cafra, ptačí, n. avicularis, čárkovitý, n. linearis, olivový, n. oleoides, podlouhlolistý, n. oblongifolia, písečný, n. arenaria. Rostl. III. b. 262.

421629   Zmetčátko Svazek: 5 Strana: 0558
Zmetčátko, a, n., vz Zmetek.

421630   Zmetče Svazek: 5 Strana: 0558
Zmetče, ete, m., vz Zmetek.

421631   Zmetecký Svazek: 9 Strana: 0408
Zmetecký křikloun. Slád Bouře. 9., Lear. 57.

421632   Zmetectví Svazek: 5 Strana: 0558
Zmetectví, n., zmetectvo, a, n., entartetes Gezücht, das Bastardthum. Dch.

421633   Zmetectví Svazek: 9 Strana: 0408
Zmetectví, n. Vz. padnouti, Slád. Caes. 40.

421634   Zmeteček Svazek: 5 Strana: 0558
Zmeteček, čka, m., vz Zmetek.

421635   Zmetečnosť Svazek: 5 Strana: 0558
Zmetečnosť, i, f. = pomatenosť, zblou- dilosť, die Verrücktheit. Boč.

421636   Změtečný Svazek: 5 Strana: 0558
Změtečný = pomatený, verrückt. Zlob., Žid.

421637   Zmetek Svazek: 5 Strana: 0558
Zmetek, tka, zmeteček, čka, m., zmetče, ete, zmetčátko, a, n. = nedochůdče, nej- více o telatech, pometek, die Miss-, Fehl- geburt, der Abortus. D., Ja., Kts., Mor. poh. II. 112., Nz. lk., Šd., Tč. Vz Zpometati. — Vědíť, že ty čudské hrůzy zmetkové jsou
strachu. Hdk. C. 183. — Z., tku = kůže ze
zmetka, das Unzeitige. Šp. Vz Zmetkovice. — Z. tka, m. = kluk darebný, nerozvážlivý, ne- poseda, čertík, der Wechselbalg. Us. Mšk., Dch., Rjšk., Kf. To je takový z.! Msk. — Z. = co se zvrhne, zvrhel, der Entartete. D., Dch. — Z., tku, m. = neúplný řádek nejhořeji na stránce (v tiskařstvl), das Hu- renkind. Dch.

421638   Zmetek Svazek: 5 Strana: 0558
Zmetek, tku, m. = zmatek. Boč. exc.

421639   Změteně Svazek: 7 Strana: 1147
Změteně. V.V. 26. Cf. Změtený.

421640   Změtenec Svazek: 5 Strana: 0558
Změtenec, nce, m. = změtený člověk, zmatenec, zbloudilý, der Verirrte, Irrende. Rvač., Res., Kram., Pal. Aby takoví z-tenci trpíni nebyli. Bls. 126. Pohan n. z-nec. Arch. III. 76. Stav z-ců. Hus III. 257. Proto málo jest pravých manželóv, mnoho z-cóv a změ- tenic. Hus I. 200.

421641   Změtenec Svazek: 7 Strana: 1147
Změtenec. Bart. 82., Výb. II. 413., 285.

421642   Změtenec Svazek: 8 Strana: 0514
Změtenec. Chč. S. 215., Chč. m. s. III. 35. Cf. Pravdice.

421643   Zmetení Svazek: 5 Strana: 0558
Zmetení, n. = smetení, das Wegkehren, Wegfegen, Abstäuben. Slov. Bern.

421644   Změtení Svazek: 5 Strana: 0558
Změtení, n., die Vermischung, Verwirrung. Z. jazyků, die Sprachenverwirrung. Šf., D., Hr., Kram., V. Tvary, ježto povstaly z-ním. Anth. Jir. I. 3. vyd. XXXI. Z. koncovek, Die Verwechslung. Nz. Z. = zmatek, změna. Smil v. 717.

421645   Zmetenice Svazek: 5 Strana: 0558
Zmetenice, e, f. = zmatenina.

421646   Změtenice Svazek: 5 Strana: 0558
Změtenice, e, f. = žena zbloudilá. Vz Změtenec. Hus III. 257. Když panna neb vdova neb z. Bohu slíbí, aby nikdy s mužem skutku neměla, Hus I. 197.

421647   Změtěnice Svazek: 10 Strana: 0535
Změtěnice, e, f. 1444. Jir.

421648   Změtenina Svazek: 5 Strana: 0558
Změtenina, y, f., die Verwirrung, das Gewirre. Ale jakýsi divný z toho Babylon spletli a divnou z-nu učinili. Mtc. 1882. 116.

421649   Změtenosť Svazek: 5 Strana: 0558
Změtenosť, i, f., die Verworrenheit. Nz.

421650   Zmetený Svazek: 5 Strana: 0558
Zmetený; -en, a, o = smetený, wegge- fegt, weggekehrt, abgestaubt. Slov. Bern.

421651   Změtený Svazek: 5 Strana: 0558
Změtený; -en, a, o, vermischt, verworren. Z. noty (zmatené), Reš., smysl, D., hadové. Aesop. 195. Z. pojmy, verworrene Begriffe. Nz. Z. hluk. Dch. Z. vazba (protisled, výšin z vazby, anacoluthon.). Nz. Z. zprávy. Mus. 1880. 87. Z. šaty (Rozcuchané). Čch. Dg. 698. Z. litery. Bdl. Pánům světským (prý) slušie řádem z lásky z-né lidi puditi, aby šli k té poslední večeři. Hus II. 257. — kde. Příčiny ve dskách z-né. Vš. Jir. 409. — v čem: u víře. Lom.

421652   Zmetešený Svazek: 7 Strana: 1147
Zmetešený intens. k zmítaný. Krok 1888. 130.

421653   Změtež Svazek: 5 Strana: 0558
Změtež, vz Mětež.

421654   Změtice Svazek: 5 Strana: 0558
Změtice, ic, pl., f. = druh neštoviček, Fleckfieber, n. Ja.

421655   Změtice Svazek: 10 Strana: 0535
Změtice, e, f. Potná z. horečná, sudor anglicus. Ktt.

421656   Změtiti, il Svazek: 7 Strana: 1147
Změtiti, il, ěn, ění, změtovati, vermischen, verwirren. Zvuk se změtí; Pojmy se mu z-ly. Dk.

421657   Zmetka Svazek: 5 Strana: 0558
Zmetka, y, f. = smítka. Slov. Bern.

421658   Změtka Svazek: 7 Strana: 1400
Změtka, y, f. = nepořádek. Chč. (Kará- sek).

421659   Zmetkovice Svazek: 5 Strana: 0558
Zmetkovice, e, f. = zmetková kůže, das Frühgeburtfell. Vz Zmetek.

421660   Zmetkovina Svazek: 5 Strana: 0558
Zmetkovina, y, f. = zmetkovice. Dal z-nu na buben. U N. Bydž. Kšť.

421661   Zmetkovitý Svazek: 9 Strana: 0408
Zmetkovitý. Z. čubka. Slád. Lear. 57.

421662   Zmetlík Svazek: 5 Strana: 0558
Zmetlík, a, m., osob. jm. Mor. Brt.

421663   Změtník Svazek: 7 Strana: 1147
Změtník, a, m. = změtenec. A takť sú praví oddělenci (odštěpenci) a z-ci. Výb. II. 419.

421664   Změtu Svazek: 5 Strana: 0558
Změtu, vz Změsti.

421665   Změty Svazek: 5 Strana: 0558
Změty, vz Změt.

421666   Změzditi Svazek: 5 Strana: 0558
Změzditi, il, ěn, ění, zastr. = očarovati, okouzliti, bezaubern. — koho, co. Troj. Změžďuje smysly, contundit sensus. Zrcad. moudr. — koho čím. Aby jej tiem strachem přieliš zmiezdil a otrápil a od naděje vy- razil. 15. stol.

421667   Zmezerování Svazek: 8 Strana: 0514
Zmezerování, n. Z. hlavních kržin. Am. Orb. 100.

421668   Zmezerovatěti Svazek: 8 Strana: 0514
Zmezerovatěti. Am. Orb. 100.

421669   Zmezitelný Svazek: 5 Strana: 0558
Zmezitelný, begränzbar. Dch.

421670   Zmeziti Svazek: 5 Strana: 0558
Zmeziti, il, en, ení, zmezovati, begränzen. Dch.

421671   Zmezovati, vz Svazek: 5 Strana: 0558
Zmezovati, vz Zmeziti.

421672   Změžditi Svazek: 5 Strana: 0558
Změžditi = zmačkati. Slov. — co. Phld. III. 1. 31.

421673   Změžditi koho Svazek: 10 Strana: 0535
Změžditi koho. Ďábel lid tak změždil. Rokyc. Post. 356a.

421674   Změžďování Svazek: 7 Strana: 1147
Změžďování souhlásek. Cf. Ndr. 56. nn.

421675   Změžďování, n Svazek: 5 Strana: 0558
Změžďování, n., die Verschmelzung. Z. souhlásek, vz Rozlišování. Ht. Sr. ml. 149.

421676   Změžďovati Svazek: 5 Strana: 0558
Změžďovati, vz Změzditi, Změžditi.

421677   Zmhouřiti Svazek: 5 Strana: 0558
Zmhouřiti, il, en, ení. — co: oči (za- mhouřiti), die Augen halb schliessen, blinzeln. Zlob.

421678   Zmiaždiť Svazek: 7 Strana: 1147
Zmiaždiť. Slzu zmiaždil tvrdou dlaňou (setřel). Slov. Phl'd. VI. 255.

421679   Zmícati Svazek: 5 Strana: 0559
Zmícati = zmíceti.

421680   Zmícený Svazek: 5 Strana: 0559
Zmícený; -en, a, o, zerknittert, ruinirt, abgenützt. Z. čas. Dch.

421681   Zmíceti Svazek: 5 Strana: 0559
Zmíceti, vz Zmíciti.

421682   Zmíciti Svazek: 5 Strana: 0559
Zmíciti, il, en, ení; zmíceti, el, ení = zkaziti, utahati, verderben, abtragen, rui- niren, abnützen. — co: oděv, šaty. Jg., Kšá., Brnt.

421683   Zmida, y Svazek: 7 Strana: 1147
Zmida, y, f., Eisenvitriol, n. Rk.

421684   Zmie Svazek: 9 Strana: 0408
Zmie (nč zmije), f. (dracaena) vedle masc. zmij (draco). O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 254.

421685   Zmiena Svazek: 7 Strana: 1147
Zmiena, vz Změna, 2.

421686   Zmienka Svazek: 10 Strana: 0535
Zmienka, vz Zmínka.

421687   Zmieriť sa Svazek: 8 Strana: 0514
Zmieriť sa = smířiti se. Phľd. 1896. 659.

421688   Zmiesiti Svazek: 10 Strana: 0535
Zmiesiti, vz Zmísiti.

421689   Zmiesti Svazek: 5 Strana: 0559
Zmiesti, vz Zmásti.

421690   Zmiešeti Svazek: 7 Strana: 1400
Zmiešeti v Drk Asc. v. 27. Vz Mus. 1889. 138.

421691   Zmietka Svazek: 8 Strana: 0514
Zmietka, vz Zmítka.

421692   Zmietka Svazek: 9 Strana: 0409
Zmietka, vz Zmítka.

421693   Zmiežditi Svazek: 10 Strana: 0535
Zmiežditi, fascinare. Mam. A. 23a. sr. Změžditi.

421694   Zmigat Svazek: 8 Strana: 0514
Zmigat, zmignút = prchati. Han. Brt. D. II. 427.

421695   Zmihnouti Svazek: 5 Strana: 0559
Zmihnouti, hl, utí, schwinden. — komu. Aby ti oči zmihly (přešly, zakalily se, abys neviděl). Us.

421696   Zmihotati se Svazek: 5 Strana: 0559
Zmihotati se, aufschimmern, vorschwe- ben. — komu kde. Ozre sa a tu len tak zmihoce sa mu v očach stvora vysoká, vy- ziabla. Dbš. Sl. pov. V. 67.

421697   Zmichaleť Svazek: 9 Strana: 0409
Zmichaleť sa. Za Zát. polož: Př. 247b.

421698   Zmichalieť sa od Svazek: 5 Strana: 0559
Zmichalieť sa od dlhej chvíle. Pořek. na Slov. Zátur.

421699   Zmíchati Svazek: 5 Strana: 0559
Zmíchati, vz Smísiti.

421700   Zmij Svazek: 5 Strana: 0559
Zmij, e, m. = zmije.

421701   Zmija Svazek: 5 Strana: 0559
Zmija, vz Zmije.

421702   Zmije Svazek: 5 Strana: 0559
Zmije, e, f. (zastr. zmija, e, f., zmij, e, m.), zmijka = had, die Schlange. D. Vz Mkl. aL. 131. V MV. Nepravá glossa. Pa. — Z. = had jedovatý. Zmije, viperidae, die Vipern. Zmije obecná, pelias berus (lišťák, Kreuzotter); písečná, vipera ammodytes, rohatá, cerastes cornutus. Vz Frč. 331., Schd. II. 485., 486. Z. ozdobná či řetězovitá, die Kettenviper, vipera Russellii v. elegans; z. šupinatá, v. aspis; z. žlutá, alecto curta, Odb. path. III. 962., 973. Z. vraná; z. hnědá, v. chersea; z. skvrnitá, v. aspis; z. útočná, v. arietans, die Puffotter; z. drsná, echis, die Ranhotter; z. paví, echis arenicola; z černá. Vz Brm. Žv. zv. III. 457., 458., 460, 474., 478., 483., 485., 494., 491. Z. úkladů Vrch. Myth. I. 216. Na zámku se čiernou zmijou bunčuk rozpína. Btt. Sp. 180. Jak by v mnicha zmije Blesku sjela. Hdk. Schá- zela, jakoby ji zmije pily. Us. Jed pekelné zmije, len jej krv obmyje. Na Slov. Tč. Gore ptencem, k nimže zmija vnoří. Rkk. 74. Vz Zmijovitý. — Z., coluber herus, die italienische Viper, Natter, Ja., die Haus- schlänge, Unke. D. Domovní had, boa. Kom. Jan. 213. — Z. = slepýš, die Blindschleiche. Na mor. kopan. Brt. — Z. = plivník. U Místka na Mor. Škd.

421703   Zmije Svazek: 7 Strana: 1147
Zmije. Cf. Mách. 107., 111., 174. Cosi lákalo ho k ní, jako ptáka do jícnu zmije. Zr. Amis. Pohyblivý jako z. Slez. Šd. Kdo má zimnici, nechť urazí zmiji hlavu a nosí ji v obvazku na krku, zbaví se nemoci. U Kr. Hrad. Kšť. Kdo se maže sádlem ze zmije, bude silný. U Bydž. Kšť. — Z. = rychlý člověk. Val. Km.

421704   Zmije Svazek: 8 Strana: 0514
Zmije. Trhnul sebou, jako by bosou no- hou byl šlápnul na zmiji. Šml. VII. 234.

421705   Zmijica Svazek: 7 Strana: 1147
Zmijica, e, f., samice zmije samce Brt. D.

421706   Zmijka Svazek: 5 Strana: 0559
Zmijka, y, f., vz Zmije.

421707   Zmijovec Svazek: 5 Strana: 0559
Zmijovec, vce, m., dracontium, die Dra- chenwurz, rostl. Z. trnatý, d. spinosum, protisečný, d. polyphyllum. Vz Rstp. 1657.

421708   Zmijovec Svazek: 8 Strana: 0514
Zmijovec, dracontium. Cf. Ott. VII. 904.

421709   Zmijovice Svazek: 5 Strana: 0559
Zmijovice, e, f., ophioxylon, das Schlan genholz, rostl. Vz Rstp. 1068. Vz Zmijov- nice.

421710   Zmijovice Svazek: 10 Strana: 0535
Zmijovice, e, f., ophioxylon, rostl. Vz Ott. XVIII. 807.

421711   Zmijovitý Svazek: 5 Strana: 0559
Zmijovitý = zmijím podobný. Z. plazové: zmije obecná, černá, chřestýš, brýlovec či baraž. Vz více v S. N.

421712   Zmijovlasý Svazek: 5 Strana: 0559
Zmijovlasý, schlangenhaarig. Z. Tisifone. Vinařický. Mus. IV. 410.

421713   Zmijovnice Svazek: 5 Strana: 0559
Zmijovnice, e, f., ophioxylon, rostl. Vz Zmijovice.

421714   Zmijový Svazek: 5 Strana: 0559
Zmijový, Schlangen-. Z. jed, Sš. I. 43., pokolení. Šš. 1. 38.

421715   Zmijud Svazek: 5 Strana: 0559
Zmijud, u, m. = zelenokam. Šm.

421716   Zmikati Svazek: 5 Strana: 0559
Zmikati, vz Zmykati.

421717   Zmiklati Svazek: 5 Strana: 0559
Zmiklati = zviklati. — co. Nikdo ho (právo) nezmiklá. U Domžl. Jrsk.

421718   Zmíknouti Svazek: 7 Strana: 1147
Zmíknouti = změknouti. Boule mu zmíkla. U Kdýně. Rgl.

421719   Zmílati Svazek: 5 Strana: 0559
Zmílati, vz Semlíti.

421720   Zmilec Svazek: 8 Strana: 0514
Zmilec, lee, m. = zmilelec. Bibl. XV. st. Vz List, fil. 1896. 78.

421721   Zmilelec Svazek: 5 Strana: 0559
Zmilelec, lce, m. = milý, der Liebhaber, Freier, Geliebte. BO. Z-lče mój. BO.

421722   Zmilelice Svazek: 5 Strana: 0559
Zmilelice, e, f., die Geliebte. BO.

421723   Zmilelice Svazek: 9 Strana: 0409
Zmilelice, e, f. Hus. Šal. 43b.

421724   Zmilelíček Svazek: 5 Strana: 0559
Zmilelíček, čka, m. = zmilelec. Modl. ms.

421725   Zmilelička Svazek: 5 Strana: 0559
Zmilelička, y, f. = milenka, die Geliebte. Troj. Má milá zmileličko, zbledělo tvoje líčko. Pís. 14. věku. Šb. Lit. I. 83. Abyste nezbuzovaly ani procítiti kázaly z-čce mé, dokudžby sama chtěla. Pís. Šal. 2. 7., Hus III. 27.

421726   Zmilelička Svazek: 7 Strana: 1148
Zmilelička. Arn. 1292., Sv. ruk 142., Č. Kn. š. 256.

421727   Zmilelík Svazek: 5 Strana: 0559
Zmilelík, a, m. = zmilelý. Uzlík mirry (jest) z. mój mně. Pís. Šal. I. 13., Hus I. 13.

421728   Zmilelý Svazek: 5 Strana: 0559
Zmilelý = milý, přemilý, geliebt, lieb, liebst. Ben., Alx. H. v. 172. (HP. 64.), Tkad., Ctib. Jene, mój z. synu; Mohla vzlézti k z-mu a j. Hr. rk. Pa. 153. Hrozen cyperský z-lý muoj mně (Pís. Šal. I. 14.); Aj ty krásný jsi, z-lý mój, a výtečný (Pís. Šal. I. 16.); Jako jabloň mezi dřievím lesním, tak z-lý mój mezi syny (Pís. Šal. II. 3.); Přiď, z-lý mój, do zahrady své, aby jedl ovoce jabloní svých (Ib. 4. 16.); Tluče z-lý, když Kristus věrných svých k ctnostnému prospěchu na- pomíná; Duše má rozplynula sě jest, když z-lý mój promluvil jest. Hus III. 21., 23., 25., 57., 59., 62. Pošli mého syna z-ho. ZN.

421729   Zmilelý Svazek: 7 Strana: 1148
Zmilelý. Sv. ruk. 308., Ž. kl. 126. 2. a j, Marek. 2. b. 7., Arn. 1971.

421730   Zmilena Svazek: 9 Strana: 0409
Zmilena, y, f. = milenka. Ezop. 365. 7.

421731   Zmilený Svazek: 5 Strana: 0559
Zmilený = zmilelý, milovaný, geliebt. Milá, zmilená. Sl. ps. Šf. I. 137. — komu. Tam s cesty skála bohóm z-ná. Rkk. 20., Výb. I. 23. Svět mi tu ráj z-ný. Nár. bibl. V. 115.

421732   Zmileti Svazek: 5 Strana: 0559
Zmileti, el, ení = milým se státi, lieb werden. Krok.

421733   Zmilík Svazek: 7 Strana: 1148
Zmilík, u, m., prophilos, kámen, zastr. Pršp. 6. 13.

421734   Zmilitek Svazek: 5 Strana: 0559
Zmilitek, tka, m. = milý, der Geliebte. Otvedechu zmilitka u kamený hrádek. Rkk.

421735   Zmiliti Svazek: 5 Strana: 0559
Zmiliti, il, en, ení, zmilovati = milým učiniti, lieb machen ; liebgewinnen. Vz Zmi- lovati, Zmilený.

421736   Zmilitka Svazek: 5 Strana: 0559
Zmilitka, y, f. = milá, die Geliebte. Běže z. ku potoku. Rkk. 60.

421737   Zmilitký Svazek: 5 Strana: 0559
Zmilitký = milý, geliebt, lieb. Z. děťátko. Hr. rk. Pa. 357. — Dal., Tkad., Kat. 407., 484., 663., 1049.

421738   Zmilitký Svazek: 7 Strana: 1148
Zmilitký. Z. dítě, Sv ruk. 291., žena. Arn. 388.

421739   Zmilitký Svazek: 9 Strana: 0409
Zmilitký syn, bože Modl. CLI. 122.

421740   Zmilostivěti Svazek: 5 Strana: 0559
Zmilostivěti, ěl, ění = milostivým se státi, gnädig werden. — čím. Bohyně ta- kovými slovy a obřady z-la. Měst. bož. Aby přímluvami jejich a zásluhami dobrých skutků Bůh nám z-věl. Sš. L. 155.

421741   Zmilostněti Svazek: 5 Strana: 0559
Zmilostněti = milostným se státi, lie- benswürdig werden.

421742   Zmilostný Svazek: 10 Strana: 0535
Zmilostný, pius. Z. Ježíš. Pat. Jer. 52. 18.

421743   1. Zmilovati Svazek: 5 Strana: 0559
1. Zmilovati, diligere. — koho. Z. wit. 17. 2.

421744   2. Zmilovati sa Svazek: 5 Strana: 0559
2. Zmilovati sa = smilovati se. Slov. Bern.

421745   Zmilúcí Svazek: 5 Strana: 0559
Zmilúcí, zastr. = milý, přemilý. Kat. 3452.

421746   Zmimochoditi Svazek: 5 Strana: 0559
Zmimochoditi, il, zení = z cesty vyjíti, vom Wege abgehen. Mistr Jíra Sovka za- stával pravdu pod obojí způsobou. Potom šel na Moravu mezi římany, tam z-dil a zapřel všeho prvního. Bart. 30.

421747   Zmina Svazek: 8 Strana: 0514
Zmina, y, f. = zmínka. O tom nebyla ani z. Záp. Mor. Brt. D. II. 427.

421748   Zmincovati Svazek: 5 Strana: 0559
Zmincovati = v minci obrátiti, vermün- zen. — co: stříbro. V. — co jak. Aby jim povoleno bylo jednu třetinu stříber svých z. na groše české. Pal. Děj. V. 2. 367.

421749   Zminec Svazek: 5 Strana: 0559
Zminec, nce, m. = aron blamatý. Vz Rstp. 1659. Zmínění, n. = zmínka. D.

421750   Zmínek Svazek: 10 Strana: 0681
Zmínek, nku, m. = otlačisko, místo obuví otlačené. Brt. Sl.

421751   Zmíněný Svazek: 5 Strana: 0560
Zmíněný; -něn, a, o = dotčený, ange- regt, besagt, erwähnt. Věc svrchu z. D. To pustíme zatím mimo sebe, dokud z-ný kro- nikař náležité pověřen nebude. Ddk. II. 237.

421752   Zmíniti Svazek: 5 Strana: 0560
Zmíniti, zmiň, zmíně (íc), il, ěn, ění; zmiňovati = připomenouti, anregen, erwäh- nen, melden. — o čem. Kram., Šf. Jednak o nich (hypothesách) poněkud z. musíme. Sš. L. 32. — se. V. Ani se nezmínil. Hnšk. — se o čem. Us., Scip. O té řeči jsme se z-li; Z české větvě bylo by se ještě z. o Vladislavovi. Ddk. III. 59., 216. I Josef Flavijský o hrobu Davidově nejednou se zmiňuje. Sš. Sk. 27. Třetie nebezpečenstvie, o němžto se sv. Pavel zmiňuje, jest. Hass 8. — jak. Nezmínila se o tom jediným slovem. Sá. Jenom písmenkem o tom zmí- nil. Šml. Letopisec zmiňuje se tím o věci, která již zrušena byla; Pozdější věk zmi- ňoval se o panování Robertově s velikou pochvalou; Chceme se o tom v krátkosti z. Ddk. III. 61., V. 205., VIII. 26. Dodat- kem se. zmiňujeme, že . . . Sš. L. 6. O času Matouš sice něčím zmínil se. Sš. L. 31. — se oč. Tak jsem se o to zmienil, že to móž býti podlé pravdy. Št. N. 37. — kdy. O tomto sporném statku církevním z-li jsme se posléze k roku 1099.; Listy moravské z 12. věku zmiňují se pouze k roku 1062. o opušténém predium nad Opavou. Ddk. III. 115., IV. 165. Cf. násl. — kde. Z-nil se o nich ve své kronice; Z nemoci, o kte- réž v listu svém se zmiňuje: Anižby se v listinách zmínil o svolení krále; Papež v instrukci své legatovi ze dne 27/8 výslovné se o tom zmiňuje. Ddk. II. 355., 111. 137., V. 161., VII. 189. — proč. Museli jsme se z. o této okolnosti k vůli našemu náhledu, že . . . Ddk. VI. 163.

421753   Zmíniti Svazek: 8 Strana: 0514
Zmíniti železo, magnetisicren. Am. Orb. 47.

421754   Zmínka Svazek: 5 Strana: 0560
Zmínka, y, f. = zmínění, připomenutí, řeč, die Meldung, Erwähnung, Anregung, Erinnerung. Z-ky nečiniti; z-ku o některé věci učiniti. V., J. tr., Ddk. II. 34., 318., 429., 436., NB. Tč. 11., 46., 51., 67., BR. II. 1., Žer. Sn. 3. Byla o něm napřed z. Jel. Z-ky o tom nebylo. Sych. Často se o vás zmínka děje. Us. Toho při mnohých ani na zmínce nebývá. Kom. Máť i to spatříno býti, jestliže poslednější list činil by z-ku o prvním. CJB. 417. O desátku z. se děje. Ddk. 11. 93. Ani z-ky více o něm není, jak by byl mrtev. Us. Tč. Darmo chodiť do kostela, dy o Bohu ani zmínky. Slez Tč. Z. hněvu předešlého k zvadě podzbu- zuje. Slov. Tč. Byľs tam? Ani zmínka! Us. Sd. Čo robím (činím) tu zmínku otroctva? Hol. 268. 1 byl o to veliký pláč v lidu za dlouhý čas a vždycky lidé plakávali, když byla z. o tom; Má-li pak to dítě, jakož o ně z. jest, Býti králem naším. Pal. Děj III. 3. 257., IV. 1. 107. Toho jest nikdy nemluvil ani zmínky o tom jměl; Těch dluhů Zeleníčkových v žádné zmience ne- měl. NB. Tě. 140. 195. Tarsis, o níž se z v žalmu činí. BR. II. 9. a Já jsem s nimi zmínku o to měl, ale . . . Žer. 345. V tom čtení jest z. o vězení sv. Jana. Hus II. 15 (II. 166.). Kdo chce pokoji, nečiň zmínku o boji. Prov. Šd., Kmp. Č. 134. Zminné, ého, n., vz Zminy.

421755   Zmínka Svazek: 9 Strana: 0409
Zmínka, y, f. = proměno. Dělá dýmky s různými zmínkami. Val. Sbor. č. 4. 63.

421756   Zminouti Svazek: 5 Strana: 0560
Zminouti, ul, ut, utí; zmiňovati = po- minouti, zmizeti, vorbeigehen lassen, über- gehen, auslassen, aus der Acht lassen. — abs. Národ zmine. Výb. I. 550. Zbožie náhle dobyté zrnine; Zminul jest král (tran- siit); Zrnine chléb jeho. BO. Pakliby ten sněm kterak zminul (nebyl). Arch. II. 293. Desky zminú a zmizejí; Nález svrchu jme- novaný v nic bude obrácen a zmine; Ne- požene-li ho otporník za tři léta a za 18 nedělí, sám se ten otpor za nepravý odsúdi a zmine a v nic obrácen bude. Vš. Jir. 284., 344. Aby žádný toho nečinil k škodě a proti spravedlnosti těch, kterýmž dsky svědčí, než aby to bylo zminuto. Arch. III. 314. — co, koho. Otok jej (koně) mine. DB. Zlosť pravdu zminuje. St. skl. — se. Oba tak brzo se z-li (zemřeli). Mor. Šd. Tam sa z-li (zmizeli); Dyby sa tatíček z-li (zemřeli). Na Zlínsku. Brt. — čeho. Nechť nynie toho tvá mysl zmine. St. skl. o čert vzal, toho zmiňme. Dh. 144. Hned všeho úrazu zminul. Lom. — odkud: z oči (zmizeti). Leg., ZN., Pass. 1022., Sv. Mař. v. 235. Z úst mých chvála jeho nezmine. Ctib. — proč. A snad skrze to zminú na konec a zmizejí. Vš. Smlúva skrze nedr- ženie a jí dosti nečinění a pro nezachováme vedlé ní zmine a zrušena bude. Vš. Jir. 335. Zmiňovati, vz Zmíniti. Zminy, dle Dolany, Zminné, ého, n., ves u Pardubic. PL.

421757   Zminouti Svazek: 7 Strana: 1148
Zminouti. Král mlče to zminul (pominul). Výb. I. 441. Zlosť pravdu zminuje. Výb. I. 383. — čeho. Bych byl v ráji pekla zmina. Honil. v. 451. — si co = umysliti. Zminul si it v noci do lesa. U Kdýně. Rgl.

421758   Zminouti se čím Svazek: 9 Strana: 0409
Zminouti se čím. Zlostí se z. (vztéci). Seb. 23.

421759   Zminouti si co Svazek: 8 Strana: 0514
Zminouti si co. V boj každý dáš se, jak si ona zmine. Vrch. Rol. XXIII.— XXIX. 65.

421760   Zminulý Svazek: 7 Strana: 1148
Zminulý. Toť jest rada daremná a zmi- nulá. Arch. VIII. 129.

421761   Zmíráček Svazek: 5 Strana: 0560
Zmíráček, čku, m. = umíráček, das Zügenglöcklein. Pam. Val. Meziř. 148.

421762   Zmírající Svazek: 10 Strana: 0535
Zmírající světlo. Nár. list. 1905. 71. 13.

421763   Zmírání Svazek: 7 Strana: 1148
Zmírání, n. Vz Slov. zdrav.

421764   Zmírat s kým Svazek: 10 Strana: 0535
Zmírat s kým nějak = zamýšleti. Val. Čes. 1. XI. 484.

421765   Zmírati Svazek: 5 Strana: 0560
Zmírati, vz Zemříti.

421766   Zmíravý Svazek: 7 Strana: 1148
Zmíravý, sterbend, vergehend. Z. slova. Čch Eur 15.

421767   Zmíravý Svazek: 10 Strana: 0535
Zmíravý. Cítila na své dlani zmíravý pohyb (dítěte). Zl. Pr. XXII. 123.

421768   Zmíriti Svazek: 5 Strana: 0560
Zmíriti = zmiřati. Na Slov. Bern.

421769   Zmírnění Svazek: 5 Strana: 0560
Zmírnění, n., die Mässigung, Verringe- rung. Z. třem, bídy, bolesti, nárazu, Us., Pdl., teploty. Šp.

421770   Zmírněný Svazek: 5 Strana: 0560
Zmírněný; -ěn, a, o, gemässigt, ermäs- sigt, verringert. Z. plat, Dch., posudek. Mys. 1880. 57. — jak. Útraty z-né na 15 zl. Pr. 1884. 25.

421771   Zmírněti Svazek: 5 Strana: 0560
Zmírněti, ěl, ění, mässig werden. — čím: věkem, zkušenostmi. — v čem: ve svých požadavcích. Us. Tč.

421772   Zmírniti Svazek: 5 Strana: 0560
Zmírniti, il, ěn, ění, mässigen. — co: lásku, Plk., oheň. Slunko z-lo záři svého světla. Vlč. v Osv. I. 257. Studené obkladky z-ly palčivosť v noze. Sml. — se. Zima se z-la, hat nachgelassen. Us. Tč. — co čím: oheň nepřikládáním zmírniti. Tím výrokem pán předešlý výrok zmírňuje. Sš. Mr. 46.

421773   Zmířati Svazek: 5 Strana: 0560
Zmířati, auf etwas zielen, abzielen, etwas beabsichtigen. — kam. Už vím, nač on zmířá. Mor. Val. Vck. Chlapec na ty jabka zmířá, rad by je dostal. Na Ostrav. Tč. Zmířá ven, dolů. Mor. Šd. Kočka zmířá na myš. Ib. Šd. — co. Co ty, synku, co ty zmířáš, že sobě jinší namlúváš? Pš. P. 325.

421774   Zmířiti Svazek: 5 Strana: 0560
Zmířiti, il, en, ení = smířiti. — čím: láskú. Hus I. 160.

421775   Zmisati Svazek: 5 Strana: 0560
Zmisati, sám a ši, zastr. = zmizeti, ver- schwinden. Všecka jeho radosť zmiše. St. skl. Pakliť (viera křesťanská) od Boha nenie, takžť to zmine, jakožť je často leticos tako- vého počna sě zmisalo. Št. Moc zmisala. BO. Vy jste suol. Dobra jest suol; a zmi-

421776   Zmisati Svazek: 7 Strana: 1148
Zmisati. Ž. kl. 72. 19. Cf. Misati. To ďábol řek i zmisal. Pass. mus. 417. — kde. Kocúr na tom místě zmisal. Pass. mus. 413. On před nima zmisal. Výb. 1. 356

421777   Zmiseti Svazek: 10 Strana: 0535
Zmiseti, tabescere. Mam. V.

421778   Zmisila Svazek: 7 Strana: 1148
Zmisila, y, f., enixa, zastr. Rozk.

421779   Zmísiti Svazek: 5 Strana: 0575
Zmísiti = smísiti.

421780   Zmísiti se Svazek: 5 Strana: 0563
Zmísiti se, il, en, en., genäschig wer- den, Lust bekommen. — nač. Mor. Šd Z. komu co =smlsati. Mor. Šd. 325*

421781   Zmislovský Svazek: 5 Strana: 0575
Zmislovský, vz Zmyslovský.

421782   Zmístati se Svazek: 5 Strana: 0575
Zmístati se, Platz finden. — kam. Mezi dva se jestě třetí zmísce. Na Ostrav. Tč.

421783   Zmístiti se Svazek: 5 Strana: 0575
Zmístiti se = vejíti se, hineingehen. — kam. Čím je hlubší nádoba, tím víc se do ní zmístí (vměstí). Na Ostrav. Tč.

421784   Zmístkovatět Svazek: 8 Strana: 0514
Zmístkovatět. Jabka z-la, sflekoyatěla, začala na některých místech hniti. Us. Ždánic. Brt, D. II. 427.

421785   Zmístnění Svazek: 5 Strana: 0575
Zmístnění, n. = postavení, uvedení na místo., dokonání, uskutečnění, zu Stande- bringung, der Stand, die Ausführung. Věc tak k z. přišla. Rkp. 1684. — Z., die Er- ledigung, šp. m.: vyříditi, vyřízení. Vyři- zuje (vyřizujíce) vaši žádosť oznamuji (ozna- mujeme) vám. Zpráva tím se vyřizuje. Bs.

421786   Zmístniti Svazek: 5 Strana: 0575
Zmístniti, il, ěn, ění = k místu přivésti, vykonati, zu Stande bringen.

421787   Zmistovatěti Svazek: 8 Strana: 0514
Zmistovatěti. Dež sem hôviděla hada, celá sem z-la (ztrnulá). Záp. Mor. Brt. D. II. 427.

421788   Zmistrovaný Svazek: 10 Strana: 0535
Zmistrovaný. Orloj právě (dobře) z-ný (mistrovsky zhotovený). 1589. Čes. 1. XII. 465.

421789   Zmiše Svazek: 5 Strana: 0575
Zmiše, vz Zmisati.

421790   Zmišovice Svazek: 5 Strana: 0575
Zmišovice, dle Budějovice, Zmišowitz, ves u Červené Řečice. PL. Cf. Tk. III. 36., 45., 46., Blk. Kfsk. 485.

421791   Zmít Svazek: 5 Strana: 0575
Zmít, u, m. = zmetení, hození, der Wurf. A nic nás sobě neváží, i papeže na zmít berou. Dač. Zmít vyvrci = kostkou vrci. V. — Z. = námitka, der Einwand, Ein- wurf. Z. před někým učiniti. Apol. Dávám tomu místo, že ve škole bezbožníků mnoho se takových zmítů proti pobožným vymítá. Kocin de provid. 536. Ale tuto hned jiný z. ti Epikurové vyvrhují. Urbar. 1390. Emler. vyd. 576.

421792   Zmítač Svazek: 5 Strana: 0575
Zmítač, e, m. = stroj odstředivý, od- střednice, točna, točidlo, meták, prak, lis otáčecí, odběžník, čamrda, čamburina, mlý- nek, die Centrifuge, Centrifugalmaschine. Šp.

421793   Zmítání Svazek: 5 Strana: 0575
Zmítání, n., vz Zmítati. Výmluvná mi- mika spojená s přirozeným pohybem rukou důrazněji působí, nežli z. se celým tělem. Hš. Sloh. 176.

421794   Zmítaný Svazek: 5 Strana: 0575
Zmítaný; -án, a, o, hin und her gewor- fen o. geschleudert. Vz Zmítati. Z. vlny, Hochgehende Wellen. Dch. Bela před 23 lety nalezl říši z-nou a poškozenou. Ddk. IV. 98. — čím: mořem z-ný. Lpř. Bouř- kami a vlnobitím z. Ler. Člověk příhodami velice z. Dch. Celou říši nalezl jsem v di- vém rozčilení jako moře z-né všemi větry. Ddk. IV. 106.

421795   Zmítař Svazek: 5 Strana: 0575
Zmítař, e, m., v horn. Z-ří tenké pláty stříbrné ve výhni na lopatě zmítají. Budeč. zahrád. 1880. 54., Pam. kut. 265.

421796   Zmítař Svazek: 7 Strana: 1148
Zmítař. Z-ři odnímali plátům křehkosť. Kv. 1884. 326.

421797   Zmítati Svazek: 5 Strana: 0575
Zmítati = sem tam házeti, vyhazovati, autwerfen, schleudern, herum, hin und her werfen, schütteln, schwingen, erheben; pře- vívati, worfeln. V. — co, koho, se. Jiného padoucí nemoc zmítá. Kram. To mi hlavu zmítá. Us. Moře se zmítá, geht hoch. Dch. Ceny zboží se zmítají, fluktuiren. Nz. Větry, jenž tvé vlny zmítají. Vrch. Zlý duch ho zmítal. Štr. Nechť pochybnosť nám ducha zmítá. Osv. VI. 298. Zvučnú meď a hlasnú trúbu nadúvá, meč krvavý zmítá. Hol. 56. — co čím, kým. Země tato posud ještě zmí- tána byla neblahým sporem mezi biskupy; Zatím však zmítána byla strannickými spory nešťastná země. Ddk. VI. 3., VII. 246. Hněv mu bouřně útrobami zmítal. Čch. L. k. 62. Tak Svatopluk mnoho rozpačitý sa myšlén- kami zmítá. Hol. 16. Říše zmítána byla různicemi a nepokoji vnitřními; Zmatky říší zmítají. Šmb. S. I. 5., II. 100. Běs mu hlavou zmítá i srdcem. Kká. Td. 303. Dře- vem, které tu a tam po řece plyne, vlna zmítá mnoho. Km. 1884. Učeníci z li se pochybenstvím a strachem. Sš. J. 101. Jaké boje tebou zmítaly? Vrch. Divně zmítán jsa bouřkami. Ler. Zmítajíce se vlnami tohoto světa. ZN. Vlny korábem z-ly. Kom. Vztekle sebou z. Č. Hlavou zmítá; Na po- božné nesluší o vyslyšení modliteb svých pochybovati a jako vlnobitím se z. BR II. 22. b., 779. Štěstí námi zmítá. Jel. Zmítá tím, co svině věchtem (opovrhuje). Kom. Hanec všecko haní, vším drbe a zmítá. Kom. Z nohami, Reš. Obilí vějičkou, aby se od- loučila pléva. Kom. Zmítají mnou péče, starosti. Jel. Vítr lodí zmítá. Us. Loď vl- nami se zmítá. Sš. Mat. 192. Vlnami sta- rosti se z. V. — co komu. Vz Z. co. To mi hlavu zmítá. Us. — čím za kým: hla- vou, Br.; pysky za sebou zmítáme. Kom. — se kde (čím). Na témž moři a týmiž větry se z. V. Z. se na provaze. D. Vítr na moři vlnami zmítá. Lom. Jaroslav v své mysli zmítán. Nitra VI. 25. Vítr děvici kol hlavy roušku zmítá. Kká. K sl. j. 36. Král se v pochybnostech na svém loži zmítal. Vrch. — co kam. Vítr prach do povětří zmítá. Rvač. — se od čeho. Mysl od žádostí sem i tam se kolácí a zmítá. V. Od větrné búře se z. ZN. — se kudy. Krik ľudu nastává a bité pere kopce, i zpátky odrážá a po zatvorenej sa okruhline zmítá. Hol. 21. — jak. Strašně vlny oběma hrdinami zmítaly. Ddk. III. 233. Vlny vysoko se z-ly. Dch. — Z. = svrci, shoditi, vyvrátiti. Vz Smésti.

421798   Zmítati Svazek: 9 Strana: 0409
Zmítati. Příjezd, zahrady atd. míti, ne- zmítej (neodmítej). Čes. 1. VII. 370.

421799   Zmítavý Svazek: 5 Strana: 0575
Zmítavý, fluktuirend. Nz.

421800   Zmítek Svazek: 5 Strana: 0575
Zmítek, tka, m., mlýn u Žinkov.

421801   Zmítenec Svazek: 5 Strana: 0575
Zmítenec, nce, m., der Abtrünnige? Jistě my dobře dierne, že Samaritán jsi ty a tak z. u vieře Hus II. 119.

421802   Zmítež Svazek: 7 Strana: 1400
Zmítež. Veliká jest z. v té německé minci mezi lidmi (nesnáz). Arch. XII. 70.

421803   Zmítežný Svazek: 5 Strana: 0575
Zmítežný, verworren? Kram. exc.

421804   Zmítka Svazek: 5 Strana: 0575
Zmítka, y, f. = smítka. Slov. Bern. — Z. = hozená koule, ku které ostatními ku- lemi jako k cíli házejí. V příkladě: Když hrají v kúle, tehdy zmietku mecí napřed a potom kulemi kotí a ktož blíže přikotí, ten jest získal; Nemohú rozeznati, čí kúle jest blíže k zmietce; Chce-li kdo rozeznati mezi těmi, kteří se vadie o blízkosť Kri- stovu a o pravdu, kto k ní bližší jest, jedné vezmi míru od zmietky Krista, měřiž jeho přikázáním a kohož spatříš, že ty miery jako stébla k jednomu lépe příleží než k druhému, tehdy drž s tiem, že ten jest 325 bližší a ten proti onomu získal (vyhrál); A když se přihodie, že nemohu rozeznati, čí kúle jest blíže k zmietce, tehdy vezmú míru a měří od zmietky k kulém a míra ukáže, která jest bližší kúle. Hus I. 472. (473.).

421805   Zmítka Svazek: 8 Strana: 0514
Zmítka. Vz Dokotiti (3. dod.).

421806   Zmítnouti Svazek: 5 Strana: 0576
Zmítnouti, tl, ut, utí = vzmítnouti, ho- diti, werfen, aufwerfen. Vz Zmítati. — Z., vz Smésti. — Z. = změsti, smásti. — co. A tak i jarmaky byli zmítli, že nevěděli lidé, kdy kde jarmak drželi. Sl. let. III. 40.

421807   Zmitražit co Svazek: 10 Strana: 0681
Zmitražit co = zmařiti. Vz Brt. Sl.

421808   Zmívati Svazek: 5 Strana: 0576
Zmívati = utíkati. Slov. Ssk.

421809   Zmíza Svazek: 9 Strana: 0409
Zmíza, y, f. = mizina. Aby ten klášter docela nepusti a k zmíze nepřišel. 1605. Boč. exc. (Vstnk. X. 103. ).

421810   Zmízání Svazek: 8 Strana: 0514
Zmízání, n. = rozmazlování. Láska jest pouhé z. U Plzně. Škar. 46.

421811   Zmizání Svazek: 9 Strana: 0409
Zmizání, defectio. Nemoc od z. všeho těla. Maš. ruk. 172b.

421812   Zmizánie Svazek: 8 Strana: 0514
Zmizánie těla (hynutí). 1440. Mus. fil. 1896. 451.

421813   Zmizati Svazek: 5 Strana: 0576
Zmizati, vz Zmizeti.

421814   Zmizati Svazek: 9 Strana: 0409
Zmizati, deficere. Žíly často zmizají, že jich necítiti. Maš. ruk. 174b.

421815   Zmizdřiti Svazek: 5 Strana: 0576
Zmizdřiti, il, en, ení, zmizdřovati, aus- fleischen, abschaben. Vz Mizdřiti. Šp.

421816   Zmizelosť Svazek: 5 Strana: 0576
Zmizelosť, i, f., die Verschwundenheit. Osvědčení z-sti (v směnkářství), der Wind- protest. Dch.

421817   Zmizeložilný Svazek: 5 Strana: 0576
Zmizeložilný, schwindnervig. Z. list (se žilami zmíjejícími). Rst.

421818   Zmizelý Svazek: 5 Strana: 0576
Zmizelý, abhanden gekommen, verschwun- den, abgängig. — jak: beze stopy z. Us., Lpř. Stran pořekadel vz: Kámen, Moucha, Stěna, Utonouti, Voda.

421819   Zmizení Svazek: 5 Strana: 0576
Zmizení, n., das Verschwinden. Stran přísloví vz: Blesk, Čáp, Čert, Konec, Kura, Moře, Pohádka, Propadnouti, Slech, Smích, Sůl, Vítr, Vlk, Voda, Země.

421820   Zmizerněti Svazek: 5 Strana: 0576
Zmizerněti = zhubeněti, elend, mager, schwach werden, siechen. Us. Tč , Šd. — při čem. Koll.

421821   Zmizerniti Svazek: 5 Strana: 0576
Zmizerniti, elend machen. — koho. Koll.

421822   Zmizeti Svazek: 5 Strana: 0576
Zmizeti, el (zastr. zmizati), ení; zmizí- vati (zastr. zmizovati), zmiznouti (vz toto) = ztratiti se, pominouti, verschwinden, unsicht- bar werden, aus den Angen kommen, ver- stieben. Z. od mizeti m. misati od minu = meare, transire. Šf. — abs. Co na dešťové vodě bublénky, z nichžto některé pojednou, jak se zdělají a rodí, zase zmizejí, jiné pak .. . Lp. To pověděv zmizel. Kom. Zmi- zel jako stín. V. Zmizela, ani památky o ní není. Us. Zmizí otok, Ras., památka jejich, Br., nemoc, D., dobré jméno, dým, Jel., zmužilosť atd. Sych. Přelud zmizel. Us. Pdl. Zmizel jako pára nad hrncem. Stnk. Síla jeho z-la. Us. Dch. Muž a otec nijako sa nevracia. On zmizol a len zmizol, ist spurlos verschwunden. Mt. S. I. 56. Zmizeli. BO. Zmizejte = zahyňte. BR. II. 433. b. — komu. Zmizel mu. Štelc. Přijdete k jed- nomu vrchu, tam ti koule zmizí. Němc. I. 105. — odkud. Zmizel od očí jeho. Štelc. Těla od slunce a od větru zmizela. Biancof. Mince zmizela z oběhu. Kaizl. 265. Klid z domu zmizel. Osv. V. 763. A z domu zmizel nenadále. Kká. Td. 43. — komu odkud. Zmizívá mi z rukou. Jel. Okami- hom všetkým zmizol z očí. Zmizol starcom z očí. Ht. Sl. ml. 231., 207. Jeho úsměv zmizel jemu z líce. Kká. Td. 52. Ešta sa chcel podzemskému královi za všetku lásku poďakovať, ale mu ten z popred očí zmi- zol. Dbš. Sl. pov. I. 283. — kde (kdy): zmizá mezi rukama. Reš. Utrhači časem svým co sníh před sluncem zmizí. Živ. Karl. IV. Pochybnosti z-ly před důvody. Us. Na to paní ve vrbě z-la. Němc. I. 85. Zmizel před ním v černé propasti jako fan- tom. Vrch. Myth. I. 219. A ďábel před jich očima zmizel. Pass. 30. Z. za rohem ulice. Us. Pdl. Dým, jenž před větrem zmizí. Alb. 78. a. — kde (s kým jak). A milý s mi- lou v hrobě zmizeli. Er. P. 473. Kvapem zmizel za křovím. Hrts. — čím. Ale to (království) jim tím volením krále Jiřího z-lo. Dač. I. 29. — kam. Jak krůpěj zmizí země v ocean. Vrch. Myth. I. 210. Tam z-la do křoví. Kká. Š. 89. -- kdy. Od této chvíle pro Kundrata všecka naděje na domácí i cizí pomoc z-la. Ddk. III. 136. — jak (kam). Zmizelo-li jakýmkoli způsobem bohactví statků, přestalo také šlechtictví. Ddk. IV. 202. Z-la ptákem (jako pták) do neznámých svetů. Brodz. — Vz Zmiznouti.

421823   Zmizeti Svazek: 8 Strana: 0514
Zmizeti. Zmizovati: Háj. Herb. 179. b. Zmizela s povrchu jako voda v písku. Wtr. Živ c. I. 134.

421824   Zmizeti jak Svazek: 9 Strana: 0409
Zmizeti jak. Zmiznul, ako by se bol do Sitna prepadnul, ako duch, ako pára, ako táloš. Zát. Př. 235b.

421825   Zmizeti jak Svazek: 10 Strana: 0535
Zmizeti jak. Zmizel, jakoby do vody skočil. Jrsk. VI. 1. 9.

421826   Zmizeti odkud Svazek: 7 Strana: 1148
Zmizeti odkud. Zmizal od jich očí. Krnd. 88. — jak. Zmizel ako hmla. Sb. sl. ps. II 1. 139.

421827   Zmizina Svazek: 5 Strana: 0576
Zmizina, y, f. = mizina, das Elend. Na z-nu přijíti. Reš.

421828   Zmizívati Svazek: 5 Strana: 0576
Zmizívati, vz Zmizeti.

421829   Zmizlý Svazek: 5 Strana: 0576
Zmizlý = zmizelý, vergangen, vergessen. Ta báj už je zmizlá. Slov. Tč. Deň sa za dňom žene, zmizlým rok za rokem valí. Hol. 418.

421830   Zmíznatěti Svazek: 5 Strana: 0576
Zmíznatěti, ěl, ění = mízy nabyti, Saft bekommen. Um. les.

421831   Zmiznouti jak Svazek: 7 Strana: 1148
Zmiznouti jak. Z-nul mi jako pták. Koll. Zp. II 372.

421832   Zmiznouti (se Svazek: 5 Strana: 0576
Zmiznouti (se) = zmizeti, verschwinden. Na Slov. Plk. Na Mor. a ve Slez. — abs. Skorej slnko zmizne jasné, skôr sa Dunaj zpät obráti, než má láska k tebe zhasne, než sa tvoja pamäť ztratí. Č. Čt. II. 142. Radosť zmizla jako chmára, láska zvädla jako kvieťa. Č. Čt. II. 59. Postava jeho hneď sa vo tme ukáže, hneď zas zmizne. Lipa 316. Ta bajka už zmizla. Na Ostrav. Tč. Tak zmiznul, ako keby ho bolo čosi vzalo. Rtk. 52. Kam veľká zmužilosť, kam veľké zmizlo sa srdce, čo v krvavých indá ste ochotní mávali potkách. Hol. 114. Tak smutný hovoril Rastislav a zrázu sa zmiz- nul. Hol. 53. Zmizla celá rozkoš, starodávné zmizly radosti. Hol. 37. Zmizol ako mhla. Dbš. Sl. pov. II. 13 Zmizly spousty sněhové. Us. Vše, jak sen bývalý, tak zmizlo. Nitra VI. 129. Rachel, Rachel, dieťa moje, sme bez vlasti, bez zákona; národ náš je v šírom svete, zmizla sláva už Siona. Ppk. I. 91. — odkud. Zmiznul mi z očí. Tč. Z očí jim zmizly sitňanské skály, jak by jich veky schytily. Sldk. 341. Ona zmizla zo sieni ako plachá srnka. Ppk. L 65. — komu (se). Ale on se mu už zmiznul. Kld. II. 180. Už ti mu zmizla (koruna). Dbš. Sl. pov. VIII. 27. Zmizla mi zas očiam ako plachá srnka. Ppk. I 65. — kde. A v leh- kém povetrí zmizne sa. Hol. 8. Raz vo mhle zmiznul. Mt. S. I. 53. Ho videl na posred lúky z. Dbš. Sl. pov. I. 98. Zmiznul mi zpred očí ako vetor. Mt. S. I. 99. Zmizli (Vindi, Lutici atd.) jako tiene (stíny) v ger- manskej vichřici. Vaj. Tat. a mor. 12. — kam. Zmizli oba za kroviny. Ppk. I. 25. Tak zmizol v temné skaliny. Vaj. Tat. a mor. 32. — jak. Zmizlo vcele kniežatstvo blatonské. Lipa 95. — kdy. A potem zmiznul. Slez. Šd. A v tom zmizla. Dbš. Sl. pov. I. 16. A s tým myška zmizla (když to pověděla, darauf verschwand die Maus). Mt. S. I. 52. — Vz Zmizeti.

421833   Zmiznutí Svazek: 5 Strana: 0576
Zmiznutí, n. = zmizení, das Verschwin- den. Slov. Bern. Detailkenntniss; z. jeviště, die Bühnen- kenntniss; z. jazyka mluvou i písmem, Kenntniss der Sprache in Rede und Schrift, odborná z., Fachkenntniss; z. hmot a látek, die Kenntniss der Materialien. Šp. Z. lidí. Hrts. Z. lidské povahy zvrhla se často v opovrhování člověčenstvem. Ddk. V. 48 Znalosť něčeho myslná, výkonná a zku- šebná. Sš. II. 176. Pronikavá z. lidí. Mus. 1880. 275.

421834   Zmizvat Svazek: 10 Strana: 0681
Zmizvat = zmizeti. Vz Brt Sl.

421835   Zmížděnina Svazek: 5 Strana: 0563
Zmížděnina, y, f. Hláska c je vlastně ts, ds, a hláska č je tš, dš, tudíž z. dyšná nestojíc co taká bezprostředně m.: kj, gj. Hš. Sloh. 59. Vz Změžďování, Rozlišování,

421836   Zmížděný Svazek: 10 Strana: 0535
Zmížděný. Ačkoli plod se jedním z-ným kocháním počíná, una instantanea delecta- tione concipitur. Čtver. Konáč. Hanka. 25. — Mš.

421837   Zmížditi Svazek: 5 Strana: 0563
Zmížditi = změžditi.

421838   Zmížditi Svazek: 10 Strana: 0535
Zmížditi. Ďábel lid tak zmíždil (posedl, pokazil). Rokyc. Post. 327a. Sr. Změžditi.

421839   Zmjačkati Svazek: 5 Strana: 0563
Zmjačkati = zmačkati. Na Ostrav. Té. — Z. = práci špatně udělati, verpfuschen. Ib. Tc.

421840   Zmjadžganý Svazek: 10 Strana: 0535
Zmjadžganý = smačkaný. Z. sláma. Val. Čes. 1. XII. 487.

421841   Zmjaknouti Svazek: 5 Strana: 0563
Zmjaknouti = změknouti. U Uher. Hrad. Tč.

421842   Zmjantati Svazek: 5 Strana: 0563
Zmjantati, verfitzen, verwirren. — co. Na Ostrav. Tč. V rozumu zmjantaný = zmatený. I. Tč.

421843   Zmjásť Svazek: 9 Strana: 0409
Zmjásť = zmásti. Třebov. Brt. D. II 206.

421844   Zmjata Svazek: 9 Strana: 0409
Zmjata, y, f. Z-tu mísit' = oplzle žvástati. Val. Čes. 1. X. 300.

421845   Zmjata Svazek: 10 Strana: 0535
Zmjata, y, f. = věc špatná, brak. Val. Čes. 1. XI. 321, XIV. 244.

421846   Zmlácení Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlácení, n., das Abdreschen, Abprügeln.

421847   Zmlácený Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlácený; -cen, a, o, abgedroschen, ab- geprügelt. Vz Zmlátiti.

421848   Zmláceti Svazek: 5 Strana: 0563
Zmláceti, vz Zmlátiti.

421849   Zmladě Svazek: 10 Strana: 0535
Zmladě, zmládě = z mládí. Hoš. Pol. 110.

421850   Zmladek Svazek: 10 Strana: 0535
Zmladek, dku, n. = odnož. Již. Č. List. fil. 1902. 254.

421851   Zmladený Svazek: 5 Strana: 0563
Zmladený = zmlazený. Slov. Z. lesy. Sldk. 494.

421852   Zmládi, zmládí, z mládi, z mládí Svazek: 5 Strana: 0563
Zmládi, zmládí, z mládi, z mládí = od mladosti, von Jugend auf. Jg.

421853   Zmladilý Svazek: 5 Strana: 0563
Zmladilý, verjüngt. Ptra. exc.

421854   Zmladistvěti Svazek: 5 Strana: 0563
Zmladistvěti, ěl, ění, sich verjüngen. Les zmladistvěl. Jg.

421855   Zmladistviti Svazek: 5 Strana: 0563
Zmladistviti, il, en, ení = mladistvým učiniti, verjüngen. Um. les.

421856   Zmladiti Svazek: 5 Strana: 0563
Zmladiti, il, zen, ení; zmlazovati, ver- jüngen, jung machen, auffrischen. — abs. Azda sa tá lipka ešte daraz zmladí. Btt. Sp. 23.— se čím. Víťazstvom sa z-ly hory. Sldk. 491. — co (komu). Ona každú mi chvíľu z-la. Sldk. 103. Z. les, Škd. exc, kvas, kvasnice, auffrischen. Šp., Kšk. Život bez starostí člověka zmladí. Us. Tč. — kdy. Příroda se zmladí v zpěvu lesů. Tč. exc.

421857   Zmladlý Svazek: 5 Strana: 0563
Zmladlý, verjüngt. Nyní rozum již jak orel z-lý vévoditi bude na svém trůně. Sš. Bs. 165.

421858   Zmládnouti Svazek: 5 Strana: 0563
Zmládnouti, dnul a dl, utí = mladým se státi, jung werden, sich verjüngen. Jak se oholil, jakoby zmladl. Us. Tč. — kde. Panenka v komůrce zmladla. Pokr. Z hor. 63. — čím. Daj Hospodin, aby zmladli slo- vem Ježíšovým. Hus II. 359.

421859   Zmladnutý Svazek: 5 Strana: 0563
Zmladnutý; -ut, a, o = zmladlý. Slov. Všetko z-té ožívá. Hol. 425.

421860   Zmladočeštiti koho Svazek: 7 Strana: 1148
Zmladočeštiti koho, zum Jungböhmen machen. Us.

421861   Zmladostiti Svazek: 5 Strana: 0563
Zmladostiti, il, štěn, ění = zmladiti, ver- jüngen. Č.

421862   Zmlady Svazek: 10 Strana: 0535
Zmlady = z mladu. List. fil. XVII. 284.

421863   Zmľandravěť sa Svazek: 7 Strana: 1148
Zmľandravěť sa = pokaziti se. Slov. Čkžk. X. 60., ZObz XXIV. 258., 282. Cf. Mlandravý.

421864   Zmlaskati Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlaskati = sežvýkati, zerkauen. Bern. — co odkud: máslo s chleba, wegschmat- zen, weglecken. Na Ostrav. Té.

421865   Zmlaskotati Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlaskotati = zmlaskati. Na Slov. Bern.

421866   Zmlaštiti Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlaštiti, il, ěn, ění = zdáviti, zmač- kati, zerquetschen, zerdrücken, zerknittern. — co kde: na dlani. Zlob.

421867   Zmlátení Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlátení, n. = zmlácení. Slov. Bern.

421868   Zmlátený Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlátený = zmlácený. Slov. Bern.

421869   Zmlátiti Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlátiti, zmlať, zmlátě (íc), il, cen, ení, zmláceti, el, en, ení = vymlátiti, dreschen, ausdreschen; stlouci, zbíti, zerdreschen, zu- sammenschlagen, zusammenprügeln, abprü- geln. — koho, co. Zmlátím tě, až ti záda zmodrají. Sych. Kroupy všecko obilí z-ly. Us. Šd. Tak ho zmlátil, že zůstal ležeť (že ho ani ďas nepoznal). Šd., Kčr. Všecko mne bolí, jsem celý, jakoby mě zmlátil. Us. Šd., Vck. Všecko jídlo zmlátil (hltavě snědl). Na Ostrav. Tč. Zmlátil bych to, když mi to Nejde od ruky. Dch. — jak. Na kabáč té zmlátim. Na Slov. Zátur. — čím (kde): kyjem Někoho. V. Obilí cepem, ausdreschen. Us. Tč. Žíly, kosti tímto kyjem v tobě zmlátím. Mst. v. 430.

421870   Zmlatolený Svazek: 8 Strana: 0514
Zmlatolený. Z. pole. Vz Mlatolit (3. dod.).

421871   Zmlazení Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlazení, n., die Verjüngung. Z. lesa. Z. piva, das Kräuseln. Suk. Vz Zmladiti.

421872   Zmlazený Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlazený; -en, a, o, verjüngt. Z. bram- bory. Z. pivo, gekräuselt. Us. Vz Zmladiti.

421873   Zmlazgať Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlazgať = sežvýkati. Slov. Bern.

421874   Zmlazovací Svazek: 8 Strana: 0514
Zmlazovací. Z. prostředek při lesních kulturách. Chdt. v Nár. list. 1893. č. 306.

421875   Zmlazování Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlazování, n., die Verjüngung. Z. lesa (přirozené, umělé). Škd. exc. Vz Zmlazení.

421876   Zmlazování Svazek: 8 Strana: 0514
Zmlazování, n. Z. lesů (přirozené zalesňo- vání). Vz Nár. list. 1893. č. 277. 5.

421877   Zmlazovati Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlazovati, vz Zmladiti.

421878   Zmlaždžať Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlaždžať = sežvýkati. Slov. Bern.

421879   Zmlčení Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlčení, n. = smlčení.

421880   Zmlčenlivosť Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlčenlivosť, i, f., die Verschwiegen- heit.

421881   Zmlčenlivý Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlčenlivý, verschwiegen, der etwas verschweigen kann.

421882   Zmlčený Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlčený = smlčený.

421883   Zmlčeti Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlčeti = smlčeti. — se = zamlčeti se, still werden. Kam.

421884   Zmléčnatěti Svazek: 5 Strana: 0563
Zmléčnatěti, zmlíčnatěti, ěl, ění = mléč- natým se státi, milchig werden. — čím: voda mandlemi zmléčnatí.

421885   Zmleti Svazek: 5 Strana: 0563
Zmleti, vz Semlíti. — se. Cosi se zmele = stane se, semele se. Us. Brt.

421886   Zmleti Svazek: 10 Strana: 0535
Zmleti. Zmelo sa mu na chrbát (byl bit). Slov. Phld. XXIV. 340.

421887   Zmlhovatělý. Z Svazek: 10 Strana: 0535
Zmlhovatělý. Z. oči. Tbz. VIII. 78.

421888   Zmliaždiť Svazek: 5 Strana: 0563
Zmliaždiť, il, ěn, ění, zerquetschen, zer- malmen. Na Slov. Loos.

421889   Zmlíčeti Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlíčeti, el, ení = zmlíčiti se. — kdy. Při chladnu zrna okurek zmlíčí. Dlj. 24.

421890   Zmlíčiti se Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlíčiti se = zmléčeti, zmléčnatěti. — čím. Semeno mokrem se zmlíčí. Kouble.

421891   Zmlíčnatěti Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlíčnatěti, vz Zmléčnatěti.

421892   Zmlíti Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlíti, vz Semleti. — koho = zbíti. Us.

421893   Zmlkati Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlkati, vz Zmlknouti.

421894   Zmlklosť Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlklosť, i, f. = chraplavosť, sípota, die Heiserkeit. Lék proti zmlklosti. Jád.

421895   Zmlklosť Svazek: 8 Strana: 0514
Zmlklosť. O pův. cf. Gb. H. ml. L 66.

421896   Zmlklý Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlklý = umlklý, still geworden, ver- stummt. Z. hlas = zmlklosť. Nízkým a zmlk- lým hlasem odpověděl. Troj. Z. Slovačina. Pokr. Z hor. 107.

421897   Zmlklý Svazek: 8 Strana: 0514
Zmlklý. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 66.

421898   Zmlklý Svazek: 9 Strana: 0409
Zmlklý hlas. Modl. LXIII.

421899   Zmlklý. Z Svazek: 10 Strana: 0535
Zmlklý. Z. obilí = zkažené, neplodné. Gnu. XXIV.

421900   Zmlknouti Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlknouti, knul a kl, utí, zmlkati = umlknouti, still o. stumm werden, verstum- men ; ochraptěti, heisser werden; zkaziti se, verderben. Ž. pod. 68. 4., Ssk. Mcha. Že by slepicím vejce sstydly a zárody zmlkly. Ctib. Siemě zmlkne a bude neplodné. O 7 vstup. Zmlkly piesne. Btt. Sp. 99. Zmlkol Sväto- boj, zatlapkal koníka a preč od neho smutný sa poberal. Č. Čt. II. 95. A zamlknul ptáčat srdcejemný ples. Tč. ex. Když sudí zmlk- nul; Než zmlklo pušek hřmění. Kká. Td. 25., 129. Zmlkal otců hlahol. Čch. Dg. 716. Jazyk v hrdlo sě vtiehne, ústa zmlknú, žíly vadnou a kosti svadnú. Hus III. 136. — kde. Keď blúdne hlasy pred tvojou zmlk- nou velebou. Č. Čt. II. 178. Když dítě zmlkne na kolébce. Kká. Td. 88. Zmlká vřava svatá ve prostoře. Čch. Mch. 110.

421901   Zmlknouti Svazek: 7 Strana: 1148
Zmlknouti. Ptactvo zmlklo. Č Kn. š. 233. Zmykly (m.: zmylkly, Gb.) jsú dásně mé, raucae factae sunt. Ž. wit. 68. 4.

421902   Zmlknúť Svazek: 10 Strana: 0535
Zmlknúť. Ruky mu zmlkly (ochably, ztrnuly). Val. Čes. 1. XII. 275.

421903   Zmlknutí Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlknutí, n., das Stillwerden, Verstum- men. Č., Jád. Vz Zmlknouti. — Z. = ochrap- tění, die Heiserkeit.

421904   Zmlkvený Svazek: 7 Strana: 1148
Zmlkvený = svadlý. Ako kvet sparnom z-ný k zemi hlávku kloní. Slov. Tóth. B. 36

421905   Zmlněný Svazek: 8 Strana: 0514
Zmlněný, magnetisiert. Z. ocel. Am. Orb. 47.

421906   Zmlněti Svazek: 8 Strana: 0514
Zmlněti, ěl, ění, magnetisch werden. Am. Orb. 48.

421907   Zmlsalosť Svazek: 7 Strana: 1148
Zmlsalosť, i, f., Genäschigkeit, verwöhn- ter Geschmack. Vj.

421908   Zmlsalý Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlsalý = kdo rad mlsá, vernascht. D.

421909   Zmlsaný Svazek: 8 Strana: 0514
Zmlsaný m. zmlsalý. Dšk. Jihč. I. 7.

421910   Zmlsaný Svazek: 9 Strana: 0409
Zmlsaný = zmlsalý. Vz Krok 1896. 134.

421911   Zmlsati Svazek: 5 Strana: 0563
Zmlsati, vz Smlsati.

421912   Zmlsněti Svazek: 5 Strana: 0564
Zmlsněti, ěl, ění = zmlsiti se. Us. Tč.

421913   Zmlunění Svazek: 5 Strana: 0564
Zmlunění, n., die Elektrisirung. Kv. 1870. 315.

421914   Zmluněný Svazek: 5 Strana: 0564
Zmluněný; -ěn, a, o, elektrisirt. Exc. Pdl.

421915   Zmlunti Svazek: 5 Strana: 0564
Zmlunti, il, ěn, ění, elektrisiren. Exc. Pdl.

421916   Zmluva Svazek: 5 Strana: 0564
Zmluva, y, f. = smluva. — Z., das Ge- spräch, die Unterredung. Slov. Brt.

421917   Zmlúva Svazek: 5 Strana: 0564
Zmlúva, y, f. = smlouva. Slov. Bern.

421918   Zmlúvati Svazek: 5 Strana: 0564
Zmlúvati = smlouvati. Slov. Bern.

421919   Zmluvec Svazek: 5 Strana: 0564
Zmluvec, vce, m. = smlouvce. Slov. Bern.

421920   Zmluviti na koho Svazek: 9 Strana: 0409
Zmluviti na koho. Když kto na koho zmluví rovně na rovni (pán na pána, rytíř na rytíře atd. ). Kn. rožm čl. 124., 129.

421921   Zmluvnosť Svazek: 5 Strana: 0564
Zmluvnosť, i, f. = úmluvnosť. Bern.

421922   Zmluvný Svazek: 5 Strana: 0564
Zmluvný = smluvný.

421923   Zmlžiti Svazek: 5 Strana: 0564
Zmlžiti, il, en, ení, zmlžovati = rozprá- šiti, zerstäuben. Nz. lk.

421924   Zmňačgnouti Svazek: 5 Strana: 0564
Zmňačgnouti = smáčknouti. Na mor. Val. Vck.

421925   Zmňásti Svazek: 5 Strana: 0564
Zmňásti = smásti. — co. Ty to všecko zmňateš. Mor. Vck.

421926   Zmňata Svazek: 5 Strana: 0564
Zmňata, y, f. = hloupá, pomatená řeč, leeres Geschwätz. To je jakási z. Na mor. Val. Vck. — Z., y, m. = pomatený člověk, ein Narr, Thor. Ib. Vck.

421927   Zmňata Svazek: 7 Strana: 1148
Zmňata, y, f. = špatná věc vůbec. Val. Vck. — Z., y, m. = otrapa, darebák, spro- sťák. Val. Vck.

421928   Zmnišiti Svazek: 5 Strana: 0564
Zmnišiti, il, en, ení = mnichem učiniti, zum Mönch machen. — se, Mönch werden. Jg.

421929   Zmnohonásobiti Svazek: 5 Strana: 0564
Zmnohonásobiti, zmnohonásobniti, il, ěn, ění; -bňovati, vervielfältigen. — co. V. — čím.

421930   Zmnožení Svazek: 5 Strana: 0564
Zmnožení, n. = rozmnožení, die Ver- mehrung. Z. vlhkosti, električnosti, Mj.|146., důchodů. Us. Pdl.

421931   Zmnožený Svazek: 5 Strana: 0564
Zmnožený; -en, a, o, vermehrt, gemehrt. — čím: kalich hvozdíků šupinami. Rst. 524.

421932   Zmnožitel Svazek: 5 Strana: 0564
Zmnožitel, e, m., der Vermehrer. Bern.

421933   Zmnožitelka Svazek: 5 Strana: 0564
Zmnožitelka, y, f., die Vermehrerin.

421934   Zmnožitelně Svazek: 5 Strana: 0564
Zmnožitelně, vermehrlich.

421935   Zmnožitelnosť Svazek: 5 Strana: 0564
Zmnožitelnosť, i, f., die Vermehrdbar- keit. Bern.

421936   Zmnožitelný Svazek: 5 Strana: 0564
Zmnožitelný, vermehrbar.

421937   Zmnožiti Svazek: 5 Strana: 0564
Zmnožiti, il, en, ení; zmnožovati, ver- mehren. — co: počet, lid. Lom.— se kde. Zmnožují se jeky hlučné na horách. Č. — co, se čím. Z. se lidem. Zlob. Teplem slu- nečným páry se zmnožují. Mj. 148. Práce se zmnožuje silou v poměru rovném. Mj. 72. Tím z-ly se jeho příjmy. Us. Pdl. Tímto prstenem základ ještě zmnožím (zvětším). Kká. Td. 75. — jak. Vz předcházející. Z milosti boží statek se ti zmnoží, když robíš pilně neleža v loži. Na Ostrav. Tč.

421938   Zmnožování Svazek: 5 Strana: 0564
Zmnožování, n., die allmählige Vermeh- rung. Mj. 148.

421939   Zmnožovati Svazek: 5 Strana: 0564
Zmnožovati, vz Zmnožiti.

421940   Zmoci Svazek: 5 Strana: 0564
Zmoci, zmohu, zmoz, ha (ouc), hl, žen, žení; zmáhati = přemoci, překonati, über- wältigen, bezwingen, besiegen; vymoci, aus- richten, zu Stande bringen; moci pozbaviti, oslabiti, zemdlíti, entkräften, erschöpfen, ohnmächtig machen; moci nabyti, zu Kräf- ten kommen; se = k síle přijíti, sich er- holen, aufkommen, sich authelfen; oslab- nouti, sich entkräften; zmocniti se, sich bemächtigen. Jg. — co, koho. Chlast ho zmohl. D. Zmnohli jsme odpůrce. Sych. Nasbirala moc (trávy), němohla i zmoć. Sš. P. 538. Mnoho zmůže síla duše, mnoho víra, mnoho naděj, ale všecko zmůže láska; Nemohl jsem více zmoci sebe; Děs nás zmohl. Vrch. Oni Prahu zmohou (zaplatí výlohy tam učiněné; budou s to, aby je zaplatili). Ehr. 69. Nepřítele z.; Ta práce mne zmohla (seslabila). Us. Vrů. Komediant nemohl ducha zmoci, bewältigen. Kld. II. 260. Co nemůže synova ráznosť se všemi odpory, to zmůže matčina prosba a její slzy. Nitra Vl. 238. Jeden človek málo môže, celý národ ale veľa zmôže. Phld. III. 567. Už ho zmohla (opice, kořalka). Us. Šd. — Br. — co, se kde. Já jsem to při úřadě zmohl (vymohl). Us. Zmohly se ma- tenice v církvi. Sych. Doma se ho zmohla taková touha po honě, že ... . Kld. II. 4. Zmáhal se v něm nepokoj. Vrch. Nemoc jeho, tuchnutí všech sil, zmáhala se v Lou- ňovicích tou měrou, že .. . Ddk. IV. 49. — kdy (k čemu). Při takových okolnostech nemohl se zmoci. Ml. Bolesť zmůže je před smrtí jejich. Br. Brzo se zmohl. Us. Dch. Po dešti obilí se zmohlo. Tč. Národ za této doby se zmáhá. Us. Tč. I za touto příležitostí nemohl Kozma zmoci náchyl- nosti své k rodu Vratislavovu. Ddk. II. 404. Náramný křik jitrem se zmáhá. Mch. Máj. 5. vyd. 26. Od té doby již se nijak k blahobytu nemohl z. Sš. II. 19. Za ne- přítomnosti Lidéřovy nepřátelství tak se zmohlo, že. .. Ddk. III. 53. A po vypuzení apoštola mnohem více se zmohlo to proná- sledování. Sš. II. 240. — se = k moci, síle přijíti. Zmohl se oheň; Někteří se zmohli. V. Nemoce se zmáhají. Us. Vyhořel, už se nezmůže. Us. Tč. Pramen (rudy) se zmohl (zmocnil se, stal se mocným). Vys. Úvěr se zase zmohl. Us. Dch. A zmáhali se zá- zrakové od apoštolů činění. Sš. Sk. 58 — se v čem. Z. se v běhu (rychlejšímu běhu zvykati). Šp. — koho, se čím. Prací se z. (oslabnouti). Plk., Lom. Aniž by však tím tolik zmohl, aby . .. Ddk. I. 244. Jejich přízní počala zmáhati se tato sekta. Pal. Děj. V. 1. 45. Statku drahně vzal sobě ku polepšení a tiem sě najprv zmohl. Arch. IV. 357. Ne vše praskem a bičem, mnoho zmůžeš i hvizdem. Pořek. Šd. — se koho, čeho. Z. se trůnu (zmocniti se). Z. se koho. Kká. K sl. j. 195. — co komu. Zmohl jsem si ruku, nohu (prací, chůzí unavil). Mor. Šd. Cf. Namoci. Zmáhati někomu sílu. Kká. K sl. j. 28. Zmohl si nůž, péro (vy- vrátil nůž, že péro povolilo). Us. Rjšk. — se nač. Zmohl se na koně (tolik si uho- spodařil, že mohl koně koupiti). Us. Až na něco se z., sich zu etwas versteigen. Dch. Sestra (Morava) nezmůže prý se na něco kloudného. Sb. vel. I. 105. Na nové šaty se zmohl. Us. Tč. Zmohl se na velkého. Lpř. Slov. I. 104. Kto sa na čo zmáha, vše mu pán Boh dopomáha. Mt. S. I. 106. — se odkud. Z té nemoce se zmohl. Us. Tč. — co več. To zmáhalo bolesť jejich v trp- kosť. Sš. J. 59. Tam . . . stálým pokojom v najmnožší zmohni sa národ. Hol. 72. — jak. Vysoko se z. Dch. Mocně se zmáhati. Tf. Z. se u velikou řeku. Bdl. Stavitelství ruské valně i vzletně se zmáhá. Osv. I. 373. Jakoby od města k městu vezdy více byla se zmáhala touha jeho. Sš. Sk. 237. Lipa zprvu sa slabuško zmáha. Slov. Zátur. — se kudy. Oheň zmáhal se městem, po městě. Lpř.

421941   Zmoci Svazek: 8 Strana: 0514
Zmoci. Nemôže zmáhat platu, daní a p. Vých. Mor. Brt. D. II. 427.

421942   Zmoci se Svazek: 7 Strana: 1148
Zmoci se = zpírati se. Co sa zmáháte? Val. Brt. D. 300.

421943   Zmocnělý Svazek: 8 Strana: 0514
Zmocnělý. Enns. 78. B. Cf. Zmocněti.

421944   Zmocnělý Svazek: 10 Strana: 0535
Zmocnělý v umění. Kom. Did. 289.

421945   Zmocněnec Svazek: 5 Strana: 0565
Zmocněnec, nce, m. = plnomocník, zmoc- něný, der Bevollmächtigte, Ermächtigte, Ge- walthaber, Mandatar. J. tr., Nz. Kdyby z-ci Jaromírovi a Janovi na synodu byli přišli; Aby strany způsobilé z-nce od sebe vy- slaly. Ddk. II. 233., 255.

421946   Zmocnění Svazek: 5 Strana: 0565
Zmocnění, n., die Bevollmächtigung, Voll- macht. J. tr., Nz. Z. z něčeho bráti (sílu). Pís. br. K z. přijíti (síly nabyti). Bl. Bez z. (bez plné moci), die Ermächtigung, Be- vollmächtigung. Trest. zák. Z. k soudu. Žer. Záp. II. 192. Z. nebo zvod. Bdž. 152.

421947   Zmocněnosť Svazek: 5 Strana: 0565
Zmocněnosť, i, f. = zmocnění. Dk. Poet. 46.

421948   Zmocněný Svazek: 5 Strana: 0565
Zmocněný; -cněn, a, o, ermächtigt, be- vollmächtigt. Aby z-nému jeho bez odtahu vydal. 1573. Výš psané z. osoby (moc k ně- čemu jim danou mající). Apol. Z. proku- rator. Kram. Zpěv je z-nou řečí. Dk. — k čemu. Br. Z. k vyslyšení výpovědi. List hrad. 1671. Zvláště k tomu z-ný. Dch. — čím: právem (stvrzený), D., královským mandatem. Kom.

421949   Zmocněný Svazek: 8 Strana: 0514
Zmocněný. Nejsi-li z-ný (= mocný) noty písně. Bl. (Hostn. 47.).

421950   Zmocněný čeho Svazek: 7 Strana: 1148
Zmocněný čeho Král zmocněn jsa klí- čuov poručil je úředníkuom. Výb. II. 862.

421951   Zmocněti Svazek: 5 Strana: 0565
Zmocněti, ejí, ěl, ění, zmocnívati = moc- ným se státi, mächtig werden. — abs. Ko- hout zmocní (sesílí, vyroste). Us. Rgl. — kdy (več). Národ ten za něho u velikou říši zmocněl. O měst. bož. Jestliže teď ne- zmocním, nezmocním už nikdy. Us. — čím. Dobrou potravou zmocníš, ale ne kořalou. Us. Tč. -- jak. Nebolo mu treba inšieho lieku: naskutku zmocnel tak, že mohol se- deť. Dbš. Sl. pov. I. 496. Chlapec zo dňa na deň zmocnieval. Dbš. Sl. pov. I. 89.

421952   Zmocněti Svazek: 7 Strana: 1148
Zmocněti. Pal. Rdh. II. 42.

421953   Zmocněti nad kým Svazek: 10 Strana: 0535
Zmocněti nad kým. Důstojníci z-li nad lidem. Ghet. 44.

421954   Zmocník Svazek: 5 Strana: 0565
Zmocník, a, m., gewaltsamer Eindring- ling. Jestliby kdo chtiel z moci v cechu dělati, povinen jest úředník nás proti ta- kovým z-kům ochraňovati. Sl. let. III. 159.

421955   Zmocnilý Svazek: 5 Strana: 0565
Zmocnilý = kdo se zmocnil, der sich bemächtigt hat, mächtig, habhaft. Jg. Slov.

421956   Zmocnina Svazek: 5 Strana: 0565
Zmocnina, y, f. Osv. I. 214.

421957   Zmocnitel Svazek: 5 Strana: 0565
Zmocnitel, e, m., der Macht-, Vollmacht- geber, Gewaltgeber, Besieger. J. tr., Šd. Cf. Zmocňovatel.

421958   Zmocniti Svazek: 5 Strana: 0565
Zmocniti, il, ěn, ění; zmocňovati = moc- ným učiniti, ssíliti, stärken, verstärken, mächtig machen; moc komu nad něčím dáti, Jem. Macht geben, einräumen, bevollmäch- tigen ; se = moci, síly nabyti, k moci při- jíti, mächtig werden, Flügel bekommen; v svou moc přivésti, sich bemächtigen, be- meistern, habhaft werden, sich versichern. Jg. — co, koho. Pavel zmocňuje důraz slov svojich. Sš. II. 90. Rovnici . . . nkrát z., potenziren. Šim. 128. Pán mne zmocnil (ssílil). Eus. Jehož pravici zmocním. Br. Z. souseda (moc mu dáti, aby něco učinil), ermächtigen. Us. — koho čím. Ať nás duchem zmocňuje a sílí. Kanc. br. Součin každý zmocňuje se tím, že se jeho činitelé zmocňují. Šim. 31. Vz Z. koho k čemu, jak. — koho proti komu. V. — koho (akkus.) čeho = moc mu nad tím dáti. Ženu jejího věna z. Vš. Právo má a povinno bude to učiniti a věřitele v statek dlužníka uvésti a téhož statku ho z., kteréhož statku původ v držení a užívání potud zůstane, dokudž by jemu od dlužníka spravedlnost i s ná- klady a škodami na to vzešlými zase všecka zúplna a docela dána a navrácena nebyla. Bdž. 152. Poručník, když sirotku dědictvie jeho otcovského postúpi, jemu počet spra- vedlivý učině zbožie jej jeho skutečně zmo- cní. Vš. Jir. 276. — koho k čemu = moc, povolení někomu k něčemu dáti. Faukn., Br., J. tr., Tč., Dch., Ddk. II. 239. Někoho k tomu (odporu) dskami z. Er. — se koho n. čeho: města. V., Br. Kdoby se cizího statku zmocňoval. Kol. 52. Zmocnil se žezla královského (vlády); Z. se nejvyššího pan- ství nad někým; Zmocnil se ho žal. Lpř. J. Bál se, aby se ho zoufalství nezmocnilo. Vlč. Zl. v ohni. I. Národa sa zmocnil duch mätežný. Zbr. Lžd. 127. Pražský Gebhard lstí obešel Jana a hradu Podivína se zmo- cnil. Km. 1884. Tamějších pokladů se zmo- cňuje; Obmýšlel z. se Slez. Ddk. II. 122., 168. Nepokoj se jí počal zmocňovati. Nitra VI. 260. Jeho duše z-la se pochybnosť. Hrts. Hejtmané pevnosti se z-li; Z-li se města Skalice. Dač. I. 198., 208. (I. 170., 229.). Ani zde takové síly nenechali, která by se byla mohla zámku z. Žer. 17. Turci se Budína a Peště z-li. Bart. I. 127. — koho, se čeho, koho jak = ve svou moc přivésti, seiner Macht unterwerfen. Z. se města násilím. D., Ddk. V. 281. Z. se města lstí, útokem, úskokem. Pdl. Zmocňoval se města za městem, ostrova za ostrovem. Lpř. Děj. I. 47. Z. se něčeho překvapením. Šmb. S. I. 506., Ddk. III. 245. Z. se neprávě kní- žectví ; Podvodně zmocnil se zboží; Sv. otec sám ho dodatečně zmocnil, aby v toto zboží se uvázal; Obehnali Vyšehrad chtiece se dle možnosti Bořivoje samého z.; Aby se vrahů ale beze všeho hluku z-li; Z. se trůnu brannou mocí; Toho křivě se zmo- cnil; Ota měl se strany Rakous zmocniti se Znojma; Ota považoval za vhodno z. se ve jménu svého zetě území hornorakou- ského. Ddk. II. 77., 257., 416., III. 30., IV. 101., V. 46., 272., 282. Útokem nenadálým zmocnil se města onoho až na jednu věž. Pal. Děj. III. 3. 259. — Kram., Br. -- co, koho v čem. Horkosť v těle zmocňovati. Byl. Někoho u víře z. Pís. br. Někoho v umění z. Kom. — Řd. Tak aby dotče- nému poddanému našemu anebo tomu, ko- hož on v tej věci úplně zmocnil, to všecko vydáno bylo. 1573. Sl. let. I. 69. — co komu. Br. — kde. Mne z-li ve Vídni. Klc. 84. Král zmocnil se na pravém břehu všech míst. Ddk. VI. 85. — kdy. On je mezi tím z-nil; Němci hodlali z. se Hlohova dříve než Boleslav; Dne 30. dubna zmocnil se Lidéř východní části města; Za noční doby města se zmocnil v postě r. 1146.; Ti za vhodné příležitosti z-li se arcibiskupa; Z-il se dne 24/2 1272. zradou města. Ddk. II. 355., 410., III. 52., III. 131., 144., IV. 45., VI. 75. — koho jak. Z. někoho na svém místě. 1517. Gl. 387. — se. Strom zmocnil se (zmohutněl, vzrostl). — aby. Z-nil ho, aby mu vybral peníze. Us. Šd.

421959   Zmocniti Svazek: 8 Strana: 0580
Zmocniti koho statku svého. Kn. drn. 101.

421960   Zmocniti koho čeho kdy Svazek: 7 Strana: 1148
Zmocniti koho čeho kdy. Že jest jej toho všeho statku za svého drahého života zmocnil. Arch. VIII. 416.

421961   Zmocňovací Svazek: 5 Strana: 0566
Zmocňovací, Bevollmächtigungs-, Macht-, Ermächtigungs-. Z. list, smlouva, doložka (Klausel). J. tr., Nz.

421962   Zmocňování Svazek: 5 Strana: 0566
Zmocňování, n., vz Zmocnění. Šim. 49.

421963   Zmocňovatel Svazek: 5 Strana: 0566
Zmocňovatel, e, m., der Vollmachtgeber. Vz Zmocnitel. Šd.

421964   Zmocňovati Svazek: 5 Strana: 0566
Zmocňovati, vz Zmocniti.

421965   Zmocnút Svazek: 5 Strana: 0566
Zmocnút = zmocněti. Na Slov. Ssk.

421966   Zmoct Svazek: 5 Strana: 0566
Zmoct = smoci. V obecné mluvě.

421967   Zmočárněti Svazek: 7 Strana: 1148
Zmočárněti, ěl, ění = v močár se pro- měniti, sumpfig werden. Šd.

421968   Zmočení Svazek: 5 Strana: 0566
Zmočení, n., das Nassmachen, Anfeuch- ten.

421969   Zmočený Svazek: 5 Strana: 0566
Zmočený; -en, a, o, nass gemacht, an- gefeuchtet. Z. len. NA. IV. 90. — čím: krví. Lpř. Sl. 18. — kde: v krvi. Ib. — Vz Smočiti, Zmočiti.

421970   Zmočiti Svazek: 7 Strana: 1148
Zmočiti se vodou. Št. Kn. š. 129.

421971   Zmočiti, vz Svazek: 5 Strana: 0566
Zmočiti, vz Smočiti.

421972   Zmodernělý. Z Svazek: 10 Strana: 0535
Zmodernělý. Z. tvář. Zvon IV. 669.

421973   Zmodernisovaný Svazek: 5 Strana: 0566
Zmodernisovaný; -án, a, o, modernisirt. Z. klobouk, Us., sloh renaissanční. Osv. I. 368.

421974   Zmodernisovati Svazek: 5 Strana: 0566
Zmodernisovati, modernisiren. — co: klobouk. Us.

421975   Zmodernisovati co čím Svazek: 10 Strana: 0535
Zmodernisovati co čím: řeč novými útvary. Vlč. Lit. II. 2. 100.

421976   Zmodifikovati něco Svazek: 7 Strana: 1148
Zmodifikovati něco, modificiren. — co: výraz. Rm.

421977   Zmodliti Svazek: 5 Strana: 0566
Zmodliti, il, en, ení. — se ke komu. K tobě zmodly sě, orabo. Ž. wit. 5. 4.

421978   Zmodrabílý Svazek: 5 Strana: 0566
Zmodrabílý, bläulichweiss. Um. les. II. 109.

421979   Zmodralosť, i Svazek: 5 Strana: 0566
Zmodralosť, i, f., die Bläulichkeit. — Z., nemoc, die Blausucht, cerulosis vera. Ja.

421980   Zmodralý Svazek: 5 Strana: 0566
Zmodralý, bläulich, blau. D. Zmodralé tělo, mrtvola, Tč., pysky, rty, Němc., Hrts. Bude-li z-lý (měsíc), bude (šohaj) pocho- vaný. Sš. P. 582. — proč. Krásná líce její byla zlostí sežloutlá a svůdná ústa z-lá. Němc. I. 133.

421981   Zmodrání Svazek: 5 Strana: 0566
Zmodrání, n., das Blauwerden. Z. mléka. Šp.

421982   Zmodraný Svazek: 10 Strana: 0535
Zmodraný = zmodralý. Z. pysky. Val. Čes. 1. XII. 486.

421983   Zmodrati Svazek: 5 Strana: 0566
Zmodrati, blau, bläulich werden, blau anlaufen. Dch., Tč., Šp., Mj. 25. — abs. Aj vizte, kterak mé tělo odrané z-lo. Pass. 41. — komu. Z-ly mu pysky. Št. Bil ho, až mu záda zmodrala. Us. — nad čím proč. Nad tím zlostí zmodral. Sych. — jak. Co chrpa zmodral. Sych. Šd. — čím: zimou. Us.

421984   Zmodrený Svazek: 5 Strana: 0566
Zmodrený; -en, a, o, blau gefärbt, blau geschlagen. Z. záda. Kos. Ol. I. 20.

421985   Zmodrchalý Svazek: 5 Strana: 0566
Zmodrchalý, verflochten, verwickelt, ver- fitzt. Z. niti. Us. — Z. = opilý. V již. Mor. Šd.

421986   Zmodrchanina Svazek: 5 Strana: 0566
Zmodrchanina, y, f. = matlanina, ma- tenice, der Wirrwarr. Šp., D.

421987   Zmodrchaný Svazek: 5 Strana: 0566
Zmodrchaný = zmodrchalý. Us. Šd. Z. vlasy, niti. Us. Je dnes všecek jako z-ný (pomatený). Šd. Vz Zmodrchati.

421988   Zmodrchati Svazek: 5 Strana: 0566
Zmodrchati = zmotati, smásti, verwir- ren. Vz Zmotrchati. D.

421989   Zmodřeti Svazek: 5 Strana: 0566
Zmodřeti, el, ení = zmodrati. Slov. Loos.

421990   Zmodřincovati koho Svazek: 7 Strana: 1148
Zmodřincovati koho, blau schlagen. Sk. Črty. 133.

421991   Zmodřinovati koho jak: do Svazek: 10 Strana: 0535
Zmodřinovati koho jak: do všech barev (stlouci, až má modřiny všech barev). Hamz. 53. Sr. Zmodřinkovati.

421992   Zmodřiti Svazek: 5 Strana: 0566
Zmodřiti, il, en, ení, blau färben. — koho = zbíti, durchbläuen. Šm.

421993   Zmodřiti co komu čím Svazek: 9 Strana: 0409
Zmodřiti co komu čím: záda berlou. Tbz. V. 24.

421994   Zmodřiti koho Svazek: 8 Strana: 0514
Zmodřiti koho = ztlouct do modra. Nár. list. 1894. č. 249.

421995   Zmohl, y Svazek: 5 Strana: 0567
Zmohl, y, f., vz Zmol.

421996   Zmohlý Svazek: 5 Strana: 0566
Zmohlý = zmožený, překonaný, besiegt, überwunden. Vz Zmoci. Zmohlých též spo- menú a majú svú nad nimi ľútosť. Hol. 65. Ten vstav, jako zmohlé keď by hučácí dá- valy réky hrkot, takovýmito hurtuje slovmi. Hol. 12. — čím: prací. Us. Žena zmohla podivením. Sš. L. 115. Zmohlá jsouc úctou, důvěrou, bolestí a láskou uvrhla se k no- hám Páně. Sš. J. 189.

421997   Zmohu Svazek: 5 Strana: 0566
Zmohu, vz Zmoci.

421998   Zmohutnělý Svazek: 5 Strana: 0566
Zmohutnělý, erstarkt. Mus. 1880. 154. Z. duchovenstvo latinské. Lipa 16. — čím: prací. Vrch.

421999   Zmohutnění Svazek: 5 Strana: 0566
Zmohutnění, n., die Erstarkung, das Mächtigwerden. Z. těla, hlasu, říše, Us. Pdl., blány. Ves. I. 11.

422000   Zmohutněti Svazek: 5 Strana: 0566
Zmohutněti, ěl, ění, kräftig, mächtig werden, erstarken. Síly jeho z-ly. Us. Voda z-la (vzrostla). Us. Tč. Kdyby říše římská zase z-la. Ddk. VI. 91. — kde. Vůle v něm z-la. Vrch. — čím. Dojem z-tněl zprávami o velkoleposti . . . Sb. vel. I. 79.